Mikrofinance jako možnost investování, Gregorová, MU, Brno, CZE

Transkript

Masa rykova un iverz ita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Finance
MIKROFINANCE JAKO MOŢNOST
INVESTOVÁNÍ
Microfinance as investment possibility
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ
Autor:
Bc. Zuzana GREGOROVÁ
Brno, prosinec 2011
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Ná z e v di pl omové pr áce:
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Ka t e dr a:
Ve doucí di pl omové pr áce:
Rok obhaj oby:
Zuzana Gregorová
Mikrofinance jako moţnost investování
Microfinance as investment possibility
financí
Ing. Gabriela Oškrdalová
2012
Anotace
Předmětem diplomové práce „Mikrofinance jako moţnost investování“ je zhodnocení
mikrofinancí jako potenciálního investičního nástroje pro širokou investiční veřejnost.
Mikrofinance jako poměrně nový pojem na finančních trzích jsou nejprve vymezeny a jsou
analyzovány dŧvody, jeţ vedly k jejich vzniku. Naznačen je historický vývoj a aktuální
trendy. Hlavní pozornost je zaměřena na analýzu a zhodnocení moţností, které k zapojení do
mikrofinancování nabízí finanční trh. U vybraných produktŧ jsou identifikovány jejich silné a
slabé stránky a je upozorněno na moţné hrozby a příleţitosti v dané oblasti. V závěru práce
jsou vyslovena doporučení pro investora.
Annotation
The subject of the diploma thesis „Microfinance as investment possibility“ is an evaluation of
microfinance as a potential investment vehicle for broad investing public. Being a relatively
new concept on financial markets, microfinance is first defined and then the reasons that lead
to its establishment are analysed. History and recent trends are outlined. The main attention is
focused on analysis and evaluation of the possibilities to invest in microfinance on financial
markets. Strengths and weaknesses as well as opportunities and threats of selected products
are identified. At the end of the thesis the recommendations for investor are pronounced.
Klíčová slova
Mikrofinance, mikropŧjčka, mikroúvěr, společensky odpovědná investice, mikrofinanční
instituce, MyELEN, Kiva
Keywords
Microfinance, microloan, microcredit, socially responsible investment, microfinance
institution, MyELEN, Kiva
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Mikrofinance jako možnost investování vypracovala
samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedla v ní všechny pouţité literární a
jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity
a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 15. prosince 2011
vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Gabriele Oškrdalové za její čas, vstřícný přístup,
cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.
Ráda bych také vyjádřila své díky Ing. Jaroslavu Brzoňovi z Best Buy Investments za
podnětný rozhovor.
Na závěr bych především chtěla poděkovat své rodině za podporu, kterou mi poskytovala po
celou dobu studia.
OBSAH
ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 8
1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY MIKROFINANCÍ ........................................................................ 11
1.1
MIKROFINANCE ...................................................................................................................................... 11
1.2
MIKROÚVĚRY......................................................................................................................................... 13
1.3
FORMY MIKROÚVĚRŦ ............................................................................................................................. 15
1.4
SUBJEKTY ZPROSTŘEDKOVÁNÍ MIKROFINANCÍ ....................................................................................... 17
1.4.1
Mikrofinanční instituce .................................................................................................................. 17
1.4.2
Marketingový agent ....................................................................................................................... 19
1.5
ROLE ŢEN V MIKROFINANCÍCH ............................................................................................................... 20
2
EKONOMICKÉ PŘÍČINY VZNIKU MIKROFINANCÍ ....................................................................... 23
2.1
KLESAJÍCÍ MEZNÍ VÝNOS Z KAPITÁLU .................................................................................................... 23
2.2
INFORMAČNÍ ASYMETRIE ....................................................................................................................... 24
2.2.1
Nepříznivý výběr ............................................................................................................................ 25
2.2.2
Morální hazard .............................................................................................................................. 25
2.2.3
Strategický bankrot ........................................................................................................................ 25
2.3
ŘEŠENÍ TRADIČNÍCH BANK ..................................................................................................................... 26
2.4
ŘEŠENÍ MIKROFINANČNÍCH INSTITUCÍ .................................................................................................... 27
3
HISTORIE A SOUČASNOST MIKROFINANCÍ ................................................................................... 29
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
3.7
3.8
4
ÚVĚROVÁ DRUŢSTVA ............................................................................................................................. 29
MIKROÚVĚRY ZE STÁTNÍ INICIATIVY...................................................................................................... 31
BANKA GRAMEEN .................................................................................................................................. 31
ACCION................................................................................................................................................ 33
SEWA.................................................................................................................................................... 34
MIKROFINANCE NA KONCI TISÍCILETÍ ..................................................................................................... 34
AKTUÁLNÍ TRENDY V MIKROFINANCÍCH ................................................................................................ 35
KRITIKA MIKROFINANCÍ ......................................................................................................................... 38
MOTIVACE K INVESTOVÁNÍ DO MIKROFINANCÍ ........................................................................ 41
4.1
RIZIKO ................................................................................................................................................... 41
4.1.1
Měnové riziko ................................................................................................................................ 41
4.1.2
Politické riziko ............................................................................................................................... 41
4.1.3
Právní riziko .................................................................................................................................. 42
4.1.4
Manažerské riziko.......................................................................................................................... 42
4.2
LIKVIDITA .............................................................................................................................................. 42
4.3
VÝNOS ................................................................................................................................................... 42
4.4
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ................................................................................................................ 43
4.5
DOBRÝ POCIT Z POMOCI DRUHÝM .......................................................................................................... 43
4.6
POTŘEBA ROZVOJOVÉ POMOCI ............................................................................................................... 44
5
INVESTOVÁNÍ FORMOU PŮJČKY....................................................................................................... 50
5.1
MYELEN ............................................................................................................................................... 51
5.1.1
Spolupracující mikrofinanční instituce .......................................................................................... 52
5.1.2
Průběh půjčky ................................................................................................................................ 54
5.1.3
Srovnání úrokových sazeb MyELEN s jinými instrumenty finančního trhu ................................... 57
5.1.4
Srovnání MyELEN s neziskovou Kiva ........................................................................................... 60
5.2
ZHODNOCENÍ INVESTIC PROSTŘEDNICTVÍM PŘÍMÝCH PŦJČEK MYELEN ............................................... 61
5.2.1
Silné stránky .................................................................................................................................. 61
5.2.2
Slabé stránky ................................................................................................................................. 62
5.2.3
Příležitosti ..................................................................................................................................... 63
5.2.4
Hrozby ........................................................................................................................................... 65
5.3
DOPORUČENÍ PRO INVESTORA ................................................................................................................ 66
6
INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM FONDŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ..................... 68
6.1
6.2
RESPONSABILITY GLOBAL MICROFINANCE FUND ................................................................................. 68
DEXIA MICRO-CREDIT FUND .................................................................................................................. 72
6.3
ZHODNOCENÍ INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM FONDŦ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ .......................... 74
6.3.1
Silné stránky ................................................................................................................................... 75
6.3.2
Slabé stránky .................................................................................................................................. 76
6.3.3
Příležitosti ...................................................................................................................................... 77
6.3.4
Hrozby............................................................................................................................................ 78
6.4
DOPORUČENÍ PRO INVESTORA ................................................................................................................ 78
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 80
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 83
SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 88
SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 88
SEZNAM SCHÉMAT ......................................................................................................................................... 88
SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 88
ÚVOD
Brendina matka již od jejího útlého věku lpěla na pekařských dovednostech své dcery. Malá
dívka si od mala oblíbila vůni čerstvého pečiva, a není proto divu, že se i v dospělosti snažila
v tomto oboru zdokonalit. Avšak nedostatek kapitálu pro rozvoj jejího umu je v mexickém
městě Tepalcingo normální situací. Brenda i po svatbě postrádá solidní důkazy o platební
morálce. U komerčních bank nemá šanci. A přesto by ráda svoje pekařské dovednosti
zkapitalizovala ve svůj vlastní prospěch.
Prozatím Brenda nachází práci jako podomní prodejkyně pečiva vyrobeného v nedaleké
pekárně. Prodává malá množství pro limitovaný počet klientů. Stále v ní však dřímá její
ambice stát se pekařkou. Jednoho dne, při prodeji pečiva na místním tržišti, se Brendě
naskytne možnost: společně s dalšími ženami byla oslovena úvěrářkou mikrofinanční instituce
CrediComún. Brenda je náhle schopna realizovat svůj mikropodnikatelský záměr. Ve svých
pětatřiceti letech, se třemi dětmi a s nárazovým zaměstnáním pekařky či prodavačky pečiva,
na popud instituce formuje vesnickou banku. Po několika setkáních a obchodních školeních je
Brenda šťastným dlužníkem několika set pesos. Okamžitě si pronajímá pekařskou pec a
kapitalizuje maminčino nehmotné dědictví.
První dny a týdny splácení jsou náročné, téměř vše ale klape podle plánu. Její pečivo je denně
rozprodáno ještě horké a Brenda brzy vstupuje do dalších cyklů úspěšně splácených
mikropůjček. V posledním, sedmém úvěrovém cyklu, žádá Brenda o osmnáct tisíc pesos a
společně s manželem kupuje vlastní pekařskou pec. Tento krok jí umožňuje otevřít si vlastní
podnik v rodném městě Cuautla. Za několik měsíců zaměstnává celou rodinu, děti navštěvují
řádně školu a její dům má nově opravenou střechu.
Dnes je její klientela několikanásobná oproti době, kdy Brenda začínala. Občané městečka
Cuautla si oblíbili její housky a bagety. Jediné, co se jeví stejné jako v náročných počátcích
jejího podnikání, je poptávka: téměř denně je veškeré pečivo rozprodané ještě, než
vychladne.1
1
Upravený příběh převzatý z MyELEN, dostupné na
<https://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/HomePage.jsf>
8
Příběh podobný příběhu Brendy vystihuje podstatu mikrofinancí, předmětu mé diplomové
práce. Vybrala jsem si tento poměrně nový fenomén, jelikoţ jeho zpracování povaţuji za
velmi aktuální a potřebné. Moderní mikrofinance jsou staré pouze necelých 40 let, za jejich
počátek je moţno povaţovat rok 1974, kdy Muhammad Yunus poskytl první moderní
mikropŧjčku.2 Jedná se o poměrně ţivé odvětví finančnictví s velkým prostorem pro inovace
a rozvoj. V České republice se toto téma těší zatím spíše okrajovému zájmu a mimo odbornou
veřejnost z řad rozvojových aktivistŧ nebo informovaných finančníkŧ většinou lidé tento
pojem neznají.
Mnoho investorŧ při posuzování svého investičního záměru zohledňuje nejen tradiční faktory
- předpokládaný výnos, riziko a likviditu, ale zvaţuje také dŧsledky své investice pro ţivotní
prostředí a rozvoj společnosti jako celku. Do investičního rozhodování mohou vstupovat také
investorovy hodnotové preference.3 Dle mého názoru mŧţe být výnos z investice vyjádřen
také v nehmotné podobě, v tomto případě v dobrém pocitu z pomoci konkrétnímu člověku
mikrofinanční pŧjčkou.
Mým cílem v této práci je představit mikrofinance potenciálnímu investorovi, který zvaţuje,
zda do nich vloţí své dočasně volné finanční prostředky. Ve své práci budu analyzovat
mikrofinance a moţnosti investování do nich. Budu se snaţit identifikovat silné a slabé
stránky, příleţitosti a hrozby pro potenciálního investora. Na základě získaných poznatkŧ se
pokusím formulovat doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu vyuţití jejich
předností a příleţitostí a k omezení jejich nedostatkŧ a hrozeb.
Moje práce by potenciálnímu investorovi měla poslouţit jako komplexní zdroj informací o
mikrofinancích. Po jejím přečtení by měl být schopen orientovat se v oblasti mikrofinancí a
chápat teoretická východiska (z hlediska ekonomické teorie) i praktické fungování
mikroúvěrŧ (z hlediska institucionálního zabezpečení). Investor by měl díky informacím
uvedeným v diplomové práci porozumět tomu, jakým zpŧsobem se jeho volné finanční
prostředky dostanou k deficitnímu subjektu, příjemci mikropŧjčky. Dále nabídnu investorovi
souhrn mikrofinančních produktŧ na českém trhu a uvedu vybrané moţnosti, které má na trhu
globálním. U jednotlivých produktŧ představím proces, jakým bude muset investor projít při
2
Grameen Bank: Biography of Dr. Muhammad Yunus [online], [cit. 2011-12-1], dostupné z
<http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=329&Itemid=363>
3
Například zapřisáhlý odpŧrce kouření zvaţuje, zda nakoupit akcie společnosti Philip Morris
9
investici a identifikuji výhody a nevýhody oproti investování do jiných finančních produktŧ.
Upozorním na moţná úskalí investice a na body hodné obezřetnosti.
V práci vyuţívám metodu deskripce k popisu institucí a procesŧ, zároveň ji vhodně doplňuji
metodou analýzy, pomocí níţ se snaţím rozebrat zkoumané jevy, identifikovat jejich
přednosti a nevýhody zvláště s ohledem na investorovy potřeby. Metodou syntézy je pak
z konkrétních jevŧ abstrahováno k vyvození dŧsledkŧ pro jevy obecné. Vyuţila jsem také
metodu komparace a v menší míře matematicko-statistické metody.
V době zadání práce v roce 2010 nebyly české prameny týkající se mikrofinancí nikterak
rozsáhlé. Na internetu se objevovaly populární články, které měly za úkol mikrofinance
představit širokému okruhu osob. Doposud však v českém jazyce nevyšla ţádná kniţní
publikace zabývající se podrobně mikrofinancemi. Na druhou stranu bylo v České republice
v posledních letech napsáno několik kvalitních kvalifikačních prací zabývajících se tématikou
mikrofinancí z rŧzných pohledŧ, a to jak z hlediska efektŧ rozvojové pomoci (například práce
Venduly Švecové The Application of microcredit in Mexico - obhájena na Univerzitě
Palackého v Olomouci4) tak také z investorského pohledu (kupříkladu práce Jiřího Cvečka
Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozloţení rizik - obhájena na
Českém vysokém učení technickém v Praze5). O vzrŧstajícím zájmu o mikrofinance zvlášť
z hlediska rozvojové pomoci mŧţe svědčit zařazení samostatného předmětu Mikrofinance a
ekonomika venkova do osnov na České zemědělské univerzitě v Praze.6 V zahraniční
literatuře se mikrofinance těší většímu zájmu a paleta zpracovaných témat je široká. Téţ
internetové stránky mikrofinančních institucí jsou velmi bohaté na všeobecné informace o
mikrofinancích.
4
Švecová, V.: The Application of microcredit in Mexico, Bakalářská práce, 2009, Olomouc, Univerzita
Palackého v Olomouci, Katedra rozvojových studií
5
Cveček, J.: Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozloţení rizik, Diplomová práce,
2009, Praha, České vysoké učení technické v Praze, Masarykŧv ústav vyšších studií; Vysoká škola ekonomická
v Praze
6
Anotace a osnova předmětu jsou k nahlédnutí na stránkách České zemědělské univerzity, dostupné na
<http://wp.czu.cz/cs/index.php/?r=1075&mp=subjects.info&idPredmet=13783>
10
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY MIKROFINANCÍ
První kapitola čtenáři poslouţí k seznámení se se základními pojmy v oblasti mikrofinancí.
Budu v ní definovat pojem mikrofinance a mikroúvěry, přestoţe v některých případech je
označení některých produktŧ jako mikrofinanční přinejmenším diskutabilní a ani odborní
autoři se na jednotné definici mikrofinancí neshodnou. Pokusím se tedy alespoň uvést znaky,
které většinou mikrofinance zahrnují. Čtenáři také objasním zpŧsob, kterým se finanční
prostředky dostávají od investora k příjemci mikropŧjčky. Na závěr kapitoly se zmíním o
výjimečné roli, která bývá v rozvoji mikrofinancí přisuzována ţenám - klientkám.
1.1
Mikrofinance
Jak je patrné z etymologie slova, bude se jednat o finance malých rozměrŧ.7 Za výstiţnou
povaţuji definici Filipínské národní banky: „Mikrofinancování je poskytování široké škály
finančních sluţeb jako například – vkladŧ, úvěrŧ, platebních sluţeb a pojistných produktŧ
nemajetným a nízkopříjmovým domácnostem na jejich mikropodnikání, aby těmto
domácnostem bylo umoţněno zvýšit hladinu příjmu a zlepšit ţivotní standardy.“8
Podle Portálu rozvojové spolupráce Nadačního fondu Microfinance jsou mikrofinance
„společným termínem pro poskytování úvěrových, spořitelních, platebních, ale i
pojišťovacích a dalších finančních sluţeb těm obyvatelŧm rozvojových zemí, kteří nemají
přístup k formálnímu finančnímu systému, tedy ke „kamenným“ bankám či pojišťovnám.“9
Dále například server pro výměnu informací týkajících se mikrofinancí - MIX10 pouţívá pro
účely svých analýz a statistik následující definici: „Mikrofinanční sluţby jsou – oproti
finančním sluţbám všeobecně – maloobchodními finančními sluţbami, které jsou relativně
malé v porovnání s příjmem typického klienta. Přesněji řečeno, prŧměrná nesplacená jistina
mikrofinančních produktŧ (anglicky average outstanding balance) není větší neţ 250 %
prŧměrného příjmu na osobu (hrubého národního dŧchodu na osobu).“11
7
mikros [řec.] – malý
The Bangko Sentral ng Pilipinas: Notes on microfinance [online], [cit. 2011-11-2], dostupné z
<http://www.bsp.gov.ph/downloads/Regulations/attachments/2001/circ272.pdf>
9
Mikrofinance – nfmf.cz – Portál rozvojové spolupráce nadačního fondu Microfinance [online], 2011, [cit.
2011-11-2], dostupné z
<http://www.nfmf.cz/nfmf/Pages/Static/Microfinance/Microfinance.jsf;jsessionid=DE47273299647BD4FC92F6
07B345CB03>
10
http://www.themix.org
11
What is microfinance [online], [cit. 2011-11-2], dostupné z <http://www.themix.org/about/microfinance>
11
8
K vymezení pojmu mikrofinance bych shrnula několik definičních znakŧ, které bývají u
jednotlivých produktŧ vţdy naplněny. Mezi tyto definiční znaky patří:
Mikrofinance jsou finanční sluţby. Prŧkopníkem moderních mikrofinančních sluţeb
byly v 70. letech 20. století mikroúvěry, proto mnoho lidí nesprávně ztotoţňuje
mikrofinance s termínem mikroúvěr. V dnešní době se však většinou pouţívá slovo
mikrofinance jako zastřešující souhrnný výraz pro mikroúvěry (microcredit),
mikrospoření (microsavings), mikropojištění a zajišťování platebního styku pro
klienty mikrofinančních institucí.12 Je pravdou, ţe někdy se jako zdaleka
nejviditelnější sloţka jeví právě mikroúvěry, které zajišťují pohyb volných finančních
prostředkŧ směrem z rozvinutých zemí do rozvojových. V určité fázi je však pro další
rozvoj ekonomiky stejně dŧleţitá moţnost ukládání volných finančních prostředkŧ a
poskytování pojišťovacích sluţeb malým klientŧm.
Klienti mikrofinančních sluţeb jsou nízkopříjmoví. Klienty mikrofinančních
institucí se stávají lidé s nízkými příjmy, nebývají obvykle tradičními bankovními
institucemi obsluhováni (říká se jim „unbankables“, česky moţno přeloţit jako
„nebankovatelní“) ze dvou hlavních dŧvodŧ: lidé s nízkými příjmy většinou nemají
dostatečný majetek, jímţ by mohli ručit tradičním bankovním institucím za úvěry, a
poskytování finančních sluţeb má vysoké reţijní náklady v poměru k nízkým
finančním obnosŧm, jeţ jsou těmito klienty poptávány. O dŧvodech, proč klienti
mikrofinančních institucí nejsou obsluhováni tradičními bankovními institucemi, bude
pojednáno podrobněji ve 2. kapitole. Klienti obvykle pocházejí z méně rozvinutých
zemí, leč není to pravidlem a koncept mikrofinancování mŧţe dost dobře fungovat téţ
v rozvinutých ekonomikách (klienty mohou být kupříkladu začínající podnikatelé).
Mikrofinanční sluţby jsou poskytovány na nízké částky. Mikroúvěry stejně jako
ostatní mikrofinanční sluţby jsou poskytovány pro peněţní sumy niţší, neţ jsou
obvyklé u tradičních bankovních institucí.
Dle mého názoru lze mikrofinance definovat velmi široce jako finanční služby, které
nakládají s malými částkami a které jsou určené pro nízkopříjmové klienty.
12
Sektor mikrofinancí se stává inkluzivním finančním sektorem, více Microfinance is now more than
microcredit in developing countries, Worldbank says, [online], 2005, [cit. 2011-11-2], dostupné z
<http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=13116&Cr=microfinance&Cr1>
12
Mikrofinance se snaţí řešit problém domácností, které nemají přístup k finančním sluţbám
poskytovaných tradičními finančními institucemi (například bankami a pojišťovnami). Z
následujícího obrázku lze vyčíst rozloţení přístupu k finančním sluţbám ve světě. O
příčinách, proč chudým lidem nejsou poskytovány finanční sluţby tradičními institucemi a
jak tyto překáţky vyřešily mikrofinanční instituce bude pojednávat 2. kapitola.
Obrázek 1 Podíl domácností, které nemají přístup k finančním sluţbám (bankám a
pojišťovnám), 2007
zdroj: upraveno podle Honohan, P., Allianz, dostupné z: http://knowledge.allianz.com/?804/Access-toFinancial-Services
1.2
Mikroúvěry
Nejznámějším a nejčastěji diskutovaným mikrofinančním produktem jsou mikroúvěry neboli
mikropŧjčky. Naprosto zaměnitelně se pouţívají anglické termíny microcredit nebo
microloan13 a jim odpovídající české výrazy mikropŧjčka nebo mikroúvěr, aniţ by se lišily
tak, jako se v českém právním řádu liší termíny pŧjčka a úvěr.
Podle smlouvy o půjčce vymezené v § 657 a násl. Občanského zákoníku14 věřitel přenechává
dluţníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dluţník se zavazuje vrátit po uplynutí
dohodnuté doby věci stejného druhu. Při pŧjčce peněţité lze dohodnout úroky. Smlouvou o
13
Podle výsledkŧ vyhledávání na Googlu k datu 3. 12. 2011 je výraz microcredit přibliţně pětkrát pouţívanější
neţ výraz microloan. U českých výrazŧ je pak mikroúvěr dvakrát častější neţ mikropŧjčka.
14
Zákon č. 40/ 1964 Sb., občanský zákoník
13
úvěru, jeţ je zakotvena v § 497 a násl. Obchodního zákoníku,15 se věřitel zavazuje, ţe na
poţádání dluţníka poskytne v jeho prospěch peněţní prostředky do určité částky a dluţník se
zavazuje poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Hlavní rozdíl mezi těmito
dvěma závazkovými vztahy tkví v tom, ţe z úvěru platí dluţník úrok vţdy, ale z pŧjčky platit
úrok mŧţe nebo nemusí (závisí na ujednání). Navíc předmětem úvěru mohou být pouze
peněţní prostředky, kdeţto předmětem pŧjčky jsou jakékoliv druhově určené věci, tedy i
peníze.
Ve své práci obecně pouţívám naprosto zaměnitelně termíny mikroúvěr i mikropŧjčka. Při
samotném investování je třeba dávat velký pozor, jakou smlouvu investor podepisuje a jaké
mu z ní tedy plynou práva a povinnosti. Například při poskytování mikropŧjčky přes českou
mikrofinanční platformu MyELEN (bude předmětem 5. kapitoly) investor podepisuje
smlouvu o pŧjčce, která se řídí Občanským zákoníkem.
Se slovem mikroúvěr se poprvé setkáváme aţ od 70. let 20. století.16 Na Microcredit Summitu
konaném v roce 1997 byla přijata dle mého názoru velmi výstiţná definice: „Mikroúvěry jsou
malé pŧjčky velmi chudým lidem za účelem sebezaměstnavatelských projektŧ, které vytvářejí
příjem, přičemţ jejich příjemcŧm umoţňují pečovat o sebe a své rodiny.“17 Definice obsahuje
všechny dŧleţité aspekty mikroúvěrŧ: malé pŧjčky, cílené na chudé lidi, účelově určené na
projekty generující příjmy.
Je třeba odlišit společnosti poskytující mikroúvěry od společností s podobnými aktivitami,
především charitativního rázu. Rozdíl mezi nimi je prostý. Charita prostředky dává a
nepoţaduje od příjemcŧ nazpět ţádné ekvivalentní plnění. Podstata mikroúvěrŧ však spočívá
ve splacení vypŧjčené částky dluţníkem stejně jako při tradičním bankovním úvěru. U
některých mikroúvěrŧ není poţadován ţádný úrok, čímţ se liší od tradičních úvěrŧ, avšak
splátka celé dluţné částky je poţadována vţdy.
Dopad mikroúvěrŧ na rozvojovou ekonomiku je pozitivní hlavně v tom, ţe dokáţou
nastartovat ekonomiku na mikroúrovni, pomáhají ji vybudovat zespodu nahoru. Mikrofinance
nedokáţou vybudovat infrastrukturu, postavit školy nebo vytvořit nemocnice. Umoţňují ale
15
Zákon č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník
Grameen bank: What is microcredit [online], 2011, [cit. 2011-11-2], dostupné z < http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=28&Itemid=108>
17
Grameen bank: Definition [online], 2011, [cit. 2011-11-2], dostupné z < http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=32&Itemid=91>
14
16
existenci nezávislých a sebevědomých osob, které jsou schopny vybudovat tyto zmiňované
silnice, školy a nemocnice.18 Přestoţe není předmětem této práce zkoumat mikroúvěry, resp.
v širším záběru mikrofinance z hlediska jejich dopadu na ekonomiku rozvojových zemí,
pokládám i tento aspekt za dŧleţitý a relevantní jako jeden z faktorŧ při investorově
rozhodování. Myslím si, ţe investor bude na svoji investici pohlíţet jinak, pokud bude
prokázáno, ţe tato má pozitivní vliv na rozvoj chudých státŧ. Podle mého názoru, pokud bude
mít investor volbu mezi dvěma investičními instrumenty se shodným výnosovým, rizikovým
a likvidním profilem, které se budou lišit ve společenském účinku, dá přednost právě tomu
instrumentu s vyšším dopadem na společenský rozvoj a sniţování chudoby. Jsem tedy
přesvědčena, ţe většina investorŧ vnímá přidanou společenskou hodnotu investice jako její
pozitivum, a proto se problematiky dopadu na rozvojovou ekonomiku ve své práci budu také
dotýkat.
1.3 Formy mikroúvěrů
Jak bylo uvedeno výše, definovat jednoznačně mikrofinance a určit, kudy přesně vede hranice
mezi tím, co ještě je mikroúvěr a co jiţ ne, mŧţe mnohdy být poměrně sloţité. Mikroúvěry
existují v rŧzných formách a na rŧzných úrovních a zahrnují odlišné situace. Především proto,
aby si čtenář uvědomil, jak rozmanitou formu mŧţe úvěrování chudých mít, zde uvádím
rozdělení mikroúvěrŧ do pěti rŧzných skupin tak, jak je navrhl odstupňovat Muhammad
Yunus, zakladatel Grameen bank, a jak je uvádí ve své publikaci Becchetti:19
1. Tradiční neformální mikroúvěry. Do této skupiny se řadí například pŧčky od
rodinných příslušníkŧ, přátel nebo od místních zapŧjčovatelŧ na neformálních trzích
nebo finanční obnosy poskytnuté zastavárnami. Mezi pozitivní aspekty této formy
úvěrŧ patří znalost subjektŧ navzájem, čímţ se redukuje informační asymetrie, věřitel
dobře zná klienta a odhadne jeho dŧvěryhodnost. Na druhou stranu většinou na tomto
neformálním trhu neexistuje dosti silná konkurence, a proto si zapŧjčovatel vytvoří
monopol a účtuje si vysoké úroky, které se často dají povaţovat aţ za lichvu. Další
specifikum spočívá v tom, ţe zapŧjčovatel díky osobním vazbám většinou nevyţaduje
materiální záruku. Kdyby dluţník nesplácel, bude po něm například ţádat, aby si svŧj
dluh odpracoval. Dalším rozdílem oproti moderním mikroúvěrŧm je účel takto
18
Hanyková, L.: Mikrofinance: příleţitosti a rizika, aneb startování mikroekonomiky tortillami [online], 2008,
[cit. 2011-11-2], dostupné z < http://www.slideshare.net/InnovationTank/mikrofinance>
19
Zprácováno podle Becchetti, L.: Il microcredito, str. 19 a násl.
15
zapŧjčených prostředkŧ, které v tomto případě většinou slouţí ke spotřebním výdajŧm
a na uhrazení dočasného výpadku likvidity.
2. Skupinové úvěry na neformálním úvěrovém trhu. V tomto případě se jedná o
dobrovolné sdruţování střadatelŧ, kteří přispívají do společného fondu. Známým
zástupcem je tzv. ROSCA (Rotating Savings and Credit Association), jehoţ členové
vytvoří ze svých vkladŧ fond. Pokud některý z členŧ potřebuje finanční prostředky
k uhrazení dočasného výpadku likvidity, mŧţe si je ze společného fondu zapŧjčit.
Další úvěr ale nedostane, dokud nesplatí první dluh. Účelem úvěrŧ je pokrýt většinou
spotřební výdaje. Do této skupiny Yunus řadí také například tzv. tontine, coţ je
investiční schéma ze 17. století, pojmenované po italském bankéři Lorenzu de Tonti,
které mohla pouţívat například vláda státu, aby navýšila svŧj kapitál. Byl vytvořen
fond a do tohoto fondu přispěli investoři svým finančním vkladem. Vláda
obhospodařovala fond a vkladatelŧm z něj pravidelně vyplácela určitý druh dividendy.
Pokud některý z vkladatelŧ zemřel, jeho podíl na fondu byl rozdělen mezi zbylé
vkladatele, kterým se díky tomu zvýšila vyplácená roční dividenda. Kdyţ zemřel
předposlední člen skupiny vkladatelŧ, celý proces měl být ukončen a všechen pŧvodní
vloţený kapitál měl obdrţet poslední člen. Ve skutečně realizovaných tontine však
nebyl kapitál nikdy vyplacen a jednalo se jen o fiktivní slib k nalákání investorŧ.20
3. Úvěry malých rozměrů poskytované tradičními bankami. Situace, kdy tradiční
bankovní instituce poskytují úvěry, které mohou být také zaměřené na specifická
odvětví (zemědělství, chov, rybolov).
4. Úvěry od družstevních záložen, lidových bank a spořitelen. V určitém smyslu
představují předchŧdce moderních mikroúvěrŧ a prŧkopníka na trhu s malou a střední
klientelou. Mají oproti tradičním bankám zvláštní strukturu řízení společnosti, kdy se
všichni střadatelé mohou podílet na hlasování, jako by to byli akcionáři, a navíc
nejsou hlasy většinou odstupňované podle výše kapitálu, ale platí co osoba to jeden
hlas. Dalším dŧsledkem je, ţe tím, ţe splývá osoba akcionáře a osoba vkladatele, se
řeší i konflikt, který mezi těmito dvěma nastává (společník chce zhodnotit svŧj
vloţený kapitál a vkladatel má zájem na zajištění vkladu a výnosech z uloţené částky).
Od svého vzniku však mnoho z těchto institucí změnilo svŧj charakter a z pŧvodního
zaměření jim zbylo třeba jen jméno a nijak se od tradičních bank neliší. Tyto instituce
jsou specializované na financování malého a středního podnikání, avšak neomezují se
20
Tontine – Wikipedia [online], [cit. 2011-11-3], dostupné z <http://en.wikipedia.org/wiki/Tontine>
16
pouze na tyto klienty. Za poskytnuté úvěry většinou vyţadují stejně jako tradiční
bankovní instituce ručení majetkem.
5. Moderní mikroúvěry. Myslí se jimi pŧjčky malých rozměrŧ určené převáţně spíše na
investice neţli na spotřebu, jednotlivcŧm nebo malým firmám, jimţ chybí majetková
záruka. Moderní mikroúvěry se zajišťují jinak, většinou skupinovým ručením.
Becchetti rozlišuje tři typy:
model Grameen bank21
spotřební mikroúvěry
forma mikroúvěrŧ zaloţená na partnerství mezi bankou a
nevládní organizací
1.4
Subjekty zprostředkování mikrofinancí
Popíši a podrobím analýze zpŧsoby, kterými se dočasně volné finanční prostředky dostávají
od pŧvodního věřitele přes zprostředkovatele aţ ke koncovému deficitnímu subjektu.
Pochopení tohoto principu a rozlišení jednotlivých subjektŧ, které při procesu financování
hrají roli, je pro investora klíčové. Většina zprostředkovacích kanálŧ, která je relevantní pro
investora, funguje na dvojstupňovém principu, existenci mikrofinanční instituce v rozvojové
zemi a marketingového agenta, jehoţ místem pŧsobiště je rozvinutá země, odkud finance
přicházejí.
1.4.1 Mikrofinanční instituce
Mikrofinanční instituce jsou typem alternativní finanční instituce22, jejichţ klíčový cíl je
většinou spíše sociálního neţli finančního charakteru. Mikrofinanční instituce se zaměřují na
poskytování finančních sluţeb lidem, kteří tradičními institucemi obsluhováni nejsou,
chudým lidem a lidem ţijícím na hranici chudoby.
23
Mohou mít rŧznou právní formu – od
neziskových organizací, přes úvěrová druţstva a finanční společnosti s rŧzným stupněm
regulace aţ po plnohodnotnou bankovní licenci.24 Všechny mikrofinanční instituce, se
kterými jsem se v prŧběhu psaní práce setkala, poskytovaly mikroúvěr a jen některé z nich
také další sluţby. V dalším textu tedy budu vycházet z toho, ţe hlavním produktem
nabízeným mikrofinančními institucemi vţdy jsou mikroúvěry.
21
Model Grameen bude podrobně popsán v kapitole 3.3
odlišuje se od tradiční finanční instituce (např. tradiční banky s pobočkami)
23
Svárovská, B.: Investment opportunities in microfinance and their attractiveness for global market players,
Bakalářská práce, 2009, Praha, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, s. 13
24
Zámečník, M.: Mikrofinance prezentace FoRS [online], 2010-1-26, [2011-12-13], dostupné z
<www.fors.cz/assets/files/seminare/FoRS_Microfinance.ppt>
17
22
Mikrofinanční instituce operuje přímo v terénu rozvojové země, do které směřují finanční
prostředky. Jejím posláním je vyhledávat deficitního podnikatele nebo celé skupiny, které by
měly zájem o mikroúvěr. Vybrat z kandidátŧ vhodného a spolehlivého příjemce je velmi
zodpovědným úkolem a jeho řádným a obezřetným provedením předejde mikrofinanční
instituce moţným budoucím problémŧm se špatnou platební morálkou svých klientŧ. Mnoho
mikrofinančních institucí také obhospodařuje úspory svých klientŧ (někdy jsou tyto úspory
povinné) nebo poskytuje další mikrofinanční sluţby jako například mikropojištění.
K součástem činnosti mikrofinančních institucí se v mnoha případech řadí také školení pro
klienty v oblasti finanční gramotnosti nebo základních podnikatelských dovedností. Více
sociálně zaměřené instituce se v méně rozvinutých oblastech dokonce snaţí také pořádat
osvětu hygienickou a zdravotní (nabádají například ţeny, aby měly méně dětí, a aby ty, které
mají, posílaly do školy).
Pracovník mikrofinanční instituce, který dochází za klienty do vzdálenějších vesnic, někdy se
mu říká úvěrář (credit officer), má na starosti komunikaci s klientem. Některé instituce
nabízejí svým úspěšným klientŧm moţnost pracovat jako úvěráři, v tom případě jim
poskytnou odborné zaškolení. Kdyţ úvěrář přijde na určité místo poprvé, nejprve seznámí
tamní obyvatele s fungováním mikroúvěrŧ. Následně se mu přihlásí kandidáti, kteří by o
mikropŧjčku měli zájem. Na základě jejich podnikatelského plánu vybere z nich úvěrář
budoucí klienty mikrofinanční instituce. Druhou variantou je, ţe úvěrář vyzve kandidáty, aby
zformovali skupinu, které bude poskytnuta skupinová pŧjčka. Poté, co proběhne výběr
vhodných kandidátŧ na obdrţení úvěru, následuje předání smluveného finančního obnosu. Po
uplynutí předem stanoveného období úvěrář vybírá od dluţníkŧ splátky. Pokud klient nebo
skupina klientŧ pŧjčku bez problémŧ splatí, má právo obdrţet další ve vyšší hodnotě, projevíli o ni zájem.
Pokud se objeví problémy se splácením, disponují mikrofinanční instituce rŧznými zpŧsoby,
jak vzniklou situaci řešit. Příkladem, jak je moţno motivovat ke splácení, jsou finanční
penalizace za opoţděné splácení (úroky z prodlení), osobní návštěva úvěráře nebo nátlak
skupiny, pokud taková byla vytvořena a nechce přijít o povinné úspory, které v některých
případech skupina vytváří. Při nesplacení dluţníkovi hrozí doţivotní vyškrtnutí ze seznamu
klientŧ mikrofinanční instituce. Další moţností, jak se postarat o splacení pŧjčky, je
18
samozřejmě vymáhání právní cestou. Avšak tento zpŧsob se míjí účinkem v situaci, kdy
dluţník nevlastní téměř ţádný majetek.25
Kvŧli neexistenci registru dluţníkŧ mikrofinancí je klientova dŧvěryhodnost po nesplacení
mikroúvěru poškozena pouze ve vztahu ke konkrétní instituci. Přesto se jedná o významnou
hrozbu vzhledem k dosavadnímu převaţujícímu monopolu mikrofinanční instituce v určité
lokalitě. Navíc se dá předpokládat, ţe by se úvěrář jiné mikrofinanční instituce o špatné
kreditní historii potenciálního klienta dozvěděl od ostatních členŧ komunity. Do budoucna by
však určitě bylo výhodné, kdyby mikrofinanční instituce více spolupracovaly a předávaly si
informace o svých klientech-dluţnících.
Pro potenciálního investora, který poskytuje přímou pŧjčku mikrofinanční instituci, je klíčový
pečlivý výběr spolehlivé a dŧvěryhodné mikrofinanční instituce na základě všech dostupných
informací. Za vynikající zdroj informací o mikrofinančních institucích, který je navíc velmi
snadný na ovládání, povaţuji internetovou databázi MIX.26 Sdruţuje data jako například
finanční výkazy, včetně indikátorŧ relevantních pro mikrofinance: portfolio ohroţených
pŧjček 30 a více dnŧ po datu splatnosti, poměr nesplacených úvěrŧ a jiné. Registrace a
zveřejnění dat v tomto systému je dobrovolná, ale zvyšuje mikrofinanční instituci prestiţ.
Data, která jsou na serveru zveřejněna, nepodléhají kontrole, proto víra v ně není bez výhrad.
1.4.2 Marketingový agent
Ve vyspělých zemích, z nichţ investice odchází, většinou operuje společnost odlišná od
mikrofinanční instituce. Takzvaný marketingový agent má za úkol vyhledávat přebytkové
subjekty a zprostředkovat kontakt s mikrofinanční institucí. Jako marketingový agent mohou
pŧsobit jak podnikatelské subjekty s cílem zisku, tak také rŧzné neziskové organizace. Agent
mŧţe například provozovat webový portál, na kterém nabízí moţnost investice mikrofinanční
instituci (příkladem jsou český portál MyELEN, americký MicroPlace a nebo celosvětový
Kiva27). Neziskové organizace se většinou zabývají mikrofinancemi v rámci svých ostatních
rozvojových aktivit v dané zemi28, ale dají se nalézt také neziskové organizace zaměřené
specificky na mikrofinance. Neziskové organizace získávají finanční prostředky jak od
soukromých dárcŧ, tak zároveň mohou obdrţet granty od vlád svých státŧ, nebo jejich
25
MyELEN: Zajištění mikropŧjčky [online], [2011-11-25], dostupné z
<https://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/Microfinance.jsf>
26
www.themix.org
27
Dostupné z www.myelen.com, resp. www.microplace.com, resp. www.kiva.org
28
Český Člověk v tísni v Gruzii, dostupné na < http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=962>
19
prostřednictvím investují státní rozvojové agentury. Příkladem neziskových organizací, které
zprostředkovávají mikropŧjčky, je švédská Diakonia nebo britská Opportunity International
UK29.
1.5
Role žen v mikrofinancích
Jiţ od začátku své existence se mikrofinanční instituce snaţily zaměřovat své aktivity
obzvláště na ţeny. Díky této strategii se podařilo zlepšit vnímání mikrofinancí širokou
veřejností. Téměř v kaţdém propagačním článku týkajícím se mikrofinancí se pozitivní vliv
na ţenskou emancipaci zmiňuje. Mikrofinance začínaly v zemích (Bangladéš, Indie,
Indonésie, Latinská Amerika), v nichţ do té doby převládalo tradiční rozdělení rolí v rodině,
kdy muţ byl hlavním ekonomicky činným subjektem a ţena byla na manţelovi ekonomicky
závislá a především se starala o děti a o domácnost. Většinou ţena nevlastnila ţádný majetek
a dosahovala niţšího vzdělání neţ muţ. Úvěr od tradičních bank byl pro ni ještě více
nedostupný neţ pro muţe ve stejné ekonomické situaci, jelikoţ ji banky z výše popsaných
dŧvodŧ povaţovaly za méně dŧvěryhodnou.30
To, ţe ţeny měly menší moţnost dosáhnout na tradiční úvěr, více přitáhlo pozornost
mikrofinančních institucí právě na ně. Mikrofinanční instituce předpokládaly, ţe úvěr je pro
ţeny vzácnější a budou ochotny za něj více zaplatit. Navíc ţeny prokázaly, ţe úvěry splácejí
lépe neţ muţi. Například v Bangladéši prodlévají ţeny se splácením úvěrŧ daleko méně často
neţ muţi.31
Ve studii32 350 zkoumaných mikrofinančních institucí pocházejících ze sedmdesáti rŧzných
zemí představují ţeny v prŧměru 73 % klientŧ. A také lépe splácejí. Autoři studie se zaměřili
na zkoumání tří dŧleţitých faktorŧ splácení: portfolio at risk (část portfolia v ohroţení) a
loan-loss write-off (odpisy za nesplacené pŧjčky) a loan-loss provisions (odhad výdajŧ na
případné nesplacené pŧjčky). Bylo zjištěno, ţe čím vyšší podíl ţen má mikrofinanční instituce
mezi svými klienty, popřípadě pokud se zaměřuje výhradně na ţeny, tím niţší byly hodnoty
29
Další k nahlédnutí na <http://www.nfmf.cz/nfmf/Pages/Static/NNO/DevelopmentHelp2.jsf>
Chyťová, M.: Ekonomická analýza Grameen bank, Diplomová práce, 2008, Brno, Masarykova univerzita,
Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie, s. 84
31
Women and microfinance [online], 2011 [cit. 2011-11-14], dostupné z
<http://www.ifad.org/events/yom/women.htm>
32
D’Espallier, B., Guérin, I., Mersland, R.: Women and Repayment in Microfinance [online], 2009-2, [cit. 201111-14], dostupné z: < http://www.rume-rural-microfinance.org/IMG/pdf_WP_200902.pdf>
20
30
všech výše uvedených proměnných. Takţe bylo dokázáno, ţe ţeny splácejí mikropŧjčky lépe
neţ muţi a soustředění se na ţenskou klientelu je pro mikrofinanční instituce výhodné.
Skutečnost, ţe ţeny lépe splácejí, je přičítána tomu, ţe mají větší averzi k riziku, a proto se
předpokládá, ţe se nebudou pouštět do rizikových projektŧ, které mají větší pravděpodobnost
zkrachovat. Uvádí se také, ţe ţeny si více připouštějí tlak skupiny na splácení, protoţe jsou
všeobecně více orientované na mezilidské vztahy. Jelikoţ mají ţeny méně příleţitostí získat
úvěr u tradičních bank, více si moţnosti úvěru váţí, nechtějí o tuto moţnost přijít, a proto se
více snaţí své závazky včas plnit.
Dopadŧ, které poskytnutí mikrofinančních sluţeb mŧţe mít na posílení společenského
postavení ţen, je celá řada. Jelikoţ nerovnost v postavení ţen a muţŧ plyne z jejich rozdílné
vyjednávací síly v domácnosti, která má zase příčinu v rozdílném finančním příspěvku ţeny a
muţe na domácnost, tak zvýšení vlastního příjmu ţen a moţnost dispozice s tímto příjmem
zvyšuje ekonomickou nezávislost ţen. A tím, ţe se poměr příspěvku ţeny do rodinného
rozpočtu zvyšuje, měl by se zvyšovat i podíl ţeny na rozhodnutích týkajících se vynaloţení
těchto peněz a tím pádem celková vyjednávací síla.33 Dále díky pravidelným schŧzkám
skupiny za sebe navzájem ručících ţen dostávají tyto příleţitost k setkání a výměně informací
se svými „kolegyněmi“ podnikatelkami a mají moţnost zastávat odlišné společenské a
politické role neţ jen jako matky a manţelky. Ke konečným dŧsledkŧm ze zapojení do
mikrofinancování náleţí v neposlední řadě pozvednutí jejich sebevědomí a sebeúcty. Díky
mikrofinancím, které ţenám daly zodpovědnost za řízení úvěrŧ a úspor, se podstatně zlepšilo
jejich postavení, a to jak v domácnosti, tak v obci. Ţeny rozšiřují pozitivní vliv mikrofinancí
také na své děti a snaţí se o zlepšení ţivotní úrovně celé rodiny ve větší míře, neţ to dělají
muţi.
Kritikové34 však přístup vyzdvihující pouze pozitivní účinky mikrofinancí na ţeny odsuzují
jako příliš jednostranný a zobecňující. Připouštějí, ţe se mohou projevit výše popsané
pozitivní dopady, ať jiţ jednotlivě či všechny zároveň. Tvrdí ale, ţe tomu tak není
automaticky vţdycky. Byly zaznamenány případy, kdy ţeny byly pouze fiktivními
příjemkyněmi úvěrŧ, ale ve skutečnosti získali finanční prostředky jejich manţelé, kteří si
33
34
Například Mayoux, L.: The Magic Ingredient? Microfinance & Women’s Empowerment [online], 2011-02
[cit. 2011-11-14], dostupné z: <http://www.gdrc.org/icm/wind/magic.html>
21
z nich zaloţili svŧj podnik, z něhoţ měla ţena nepatrný prospěch. V některých případech byly
ţeny najaty jako neplacená pracovní síla v těchto podnicích, coţ ještě více zhoršilo jejich
situaci. Dŧsledkem zvýšené ekonomické aktivity ţen mŧţe být také sníţení příspěvku muţe
na domácnost, jestliţe tento vycítí, ţe se bez jeho finančního přispění ţena o domácnost
postará. Dále kritikové uvádějí, ţe ani pozitivní vliv na děti nelze automaticky předpokládat.
V dŧsledku rozvoje ţenina podnikání je totiţ potřebná dodatečná pracovní síla a často jsou
jejím zdrojem zejména rodinní příslušníci ţenského pohlaví, dcery a snachy, které ale práci
vykonávají bezplatně.35
Závěrem tedy shrnuji, ţe bylo prokázáno, ţe ţeny mikroúvěry lépe splácejí a jsou
vyhledávanějšími klienty mikrofinančních institucí, avšak otázka, zda jsou mikrofinance
přínosem pro ţeny a jejich rodiny, nemá jednoznačnou odpověď.
35
Mayoux, L.: The Magic Ingredient? Microfinance & Women’s Empowerment [online], 2011-02 [cit. 2011-1114], dostupné z: <http://www.gdrc.org/icm/wind/magic.html>
22
2 EKONOMICKÉ PŘÍČINY VZNIKU MIKROFINANCÍ
Výše jsem uvedla, ţe mikrofinance se od produktŧ nabízených tradičními finančními
institucemi odlišují především tím, ţe jsou určeny pro segment klientŧ, kteří se tradičním
institucím jeví jako málo bonitní, přestoţe, jak bude uvedeno níţe, podle ekonomické teorie
by drobní podnikatelé se získáním úvěrŧ problémy mít neměli. Mnohé jistě napadne otázka,
jak je moţné, ţe se tedy mikrofinančním institucím vyplatí obsluhovat klienty jinými
přehlíţené? Abych zodpověděla tuto otázku, musím se zaměřit na příčiny, které vedou
tradiční finanční instituce k opomíjení mikrofinanční klientely. Těmi hlavními je existence
vysokých transakčních nákladŧ v porovnání s výnosy, informační asymetrie ve vztahu věřitel
– dluţník a tradiční zpŧsob, kterým ji banky řeší.
2.1
Klesající mezní výnos z kapitálu
Podle ekonomické teorie by mělo platit, ţe firmy, které jsou na trhu nové a mají niţší podíl
kapitálu, mohou spíše očekávat vyšší přírŧstek zisku z kaţdé dodatečné investice, neţ jiţ
zavedené firmy mající vyšší kapitálové vybavení.36 Například pro švadlenu, která doposud
šila ručně, znamená koupě šicího stroje větší mezní přírŧstek, neţ pro šicí dílnu, která jiţ
několik šicích strojŧ vlastní. To vyplývá z principu klesajícího mezního produktu kapitálu.
Produkční funkce, která popisuje vztah mezi velikostí vstupŧ a velikostí výstupŧ
produkovaných firmou, má konkávní tvar.
36
Zpracováno podle Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance. 1. vydání,. Londýn: The
MIT Press, 2005. s. 4 a násl.
23
Graf č. 1 Produkční funkce
Zdroj: Cveček, J.: Mikrofinance jako investiční alternativa – studie potenciálu a rozložení rizik, s. 12
Pokud by teoreticky konstruovaná produkční funkce platila ve skutečnosti, znamenalo by to,
ţe firma mající z dodatečného kapitálu vyšší dodatečný příjem (začínající podnikatel), bude
za něj ochotna platit vyšší úroky, a tím spíše jí banka úvěr poskytne.
Proč to tak nefunguje ve skutečnosti? Protoţe ve skutečném světě musíme vzít v úvahu navíc
transakční náklady banky, které pro malé úvěry vycházejí v poměru k zisku z takového úvěru
vysoké. Tyto náklady zahrnují například vyhodnocení bonity klienta, posouzení jeho
podnikatelského záměru, sledování realizace projektu. To všechno jsou náklady, které banka
ve stejné výši vynaloţí na jakýkoliv poskytnutý úvěr nehledě na to, jak vysoké úroky z úvěru
plynou. Pokud se tyto náklady rozloţí na vyšší výnosy z úvěru, znamená to pro banku vyšší
zisk. To je jeden z dŧvodŧ, proč dají banky přednost úvěrování vyšších částek.
2.2
Informační asymetrie
Informační asymetrie je velmi častá situace na trzích, která spočívá v tom, ţe ekonomické
subjekty na jedné straně trhu mají lepší informace neţ ekonomické subjekty na druhé straně.37
Typické jsou asymetrické informace například mezi prodejcem a kupujícím, mezi vlastníkem
a manaţerem podniku nebo mezi pojistníkem a pojišťovatelem. Asymetrické informace
představují vedle existence veřejných statkŧ, externalit a nedokonalé konkurence jednu
z příčin selhání trhu.
37
Sojka, M.: Asymetrické informace a jejich dŧsledky pro metodologii ekonomie[online], 2010 [cit. 2010-1220], dostupné z <http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=241 >
24
Ţadatel o úvěr má oproti věřiteli několik rŧzných informací navíc. Jsou jimi informace o
hodnotě projektu, na který ţádá pŧjčku, informace o tom, zda vyvine dostatečné úsilí při
realizaci projektu, informace o výsledku a zisku z projektu, který nemusí být nutně viditelný,
a v poslední řadě informace o kvalitě samotného ţadatele (o jeho podnikatelských
předpokladech a jeho obecné dŧvěryhodnosti). Informační asymetrie mŧţe mít tři podoby
s ohledem na fáze realizace úvěru. Těmito projevy jsou nepříznivý výběr v procesu selekce
budoucího klienta, morální hazard v prŧběhu realizace projektu, jeţ byl financován úvěrem, a
moţnost strategického bankrotu v závěrečné fázi realizace projektu.38
2.2.1 Nepříznivý výběr
Ještě před schválením úvěru se mŧţe objevit problém tzv. nepříznivého (negativního) výběru
(adverse selection). Banka má vybírat projekty, které budou úspěšné a z jejichţ výnosŧ budou
dluţníci schopni splatit pŧjčku. Mělo by platit, ţe čím vyšší úroková sazba je k pŧjčce
stanovena, tím pravděpodobnější je úspěch projektu. To proto, ţe se předpokládá, ţe ţadatel o
úvěr je přesvědčen o úspěchu svého podnikatelského projektu, a věří tomu, ţe dosáhne dost
vysokého cashflow, ţe bude schopen pŧjčku splatit i s vysokými úrokovými náklady.
S vysokou mírou výnosu se však většinou pojí vysoká míra rizikovosti projektu. Banka nemá
dostatečné informace k tomu, aby rizikovost projektu zhodnotila. Mnohdy dojde k situaci,
kdy je sice vybrán kvalitní projekt, nicméně není zohledněno riziko, ţe projekt selţe úplně.
2.2.2 Morální hazard
Po schválení pŧjčky se projevuje další problém plynoucí z informační asymetrie, a to
skutečnost, ţe banka postrádá kontrolu nad tím, jak moc se dluţník snaţí a jaké vyvíjí úsilí o
co nejlepší výsledky projektu. Jedná se o tzv. problém morálního hazardu. Dluţník nemusí
mít nutně zájem na co nejlepším výkonu a na úspěchu projektu. Pokud pro dluţníka neúspěch
projektu neznamená ţádný negativní dopad (například v podobě trestního nebo společenského
odsouzení), nemusí být motivován k co nejlepšímu výsledku projektu a dokonce mŧţe pro něj
být výhodné nevyvinout dostatečnou námahu pro úspěch projektu. Věřitel nemá dostatečné
informace ani o prŧběhu projektu, ani nemŧţe dost dobře počínání podnikatele kontrolovat.
2.2.3 Strategický bankrot
Třetí problém informační asymetrie se týká fáze jiţ po uskutečnění investice. Dluţník
dokonale zná výsledek samotného projektu, banka o něm dokonalé informace nemá. Proto by
dluţník mohl chtít ohlásit strategický bankrot a vyhnout se tak povinnosti splacení dluhu.
38
Zprácováno podle Becchetti, L.: Il microcredito, str. 44 a násl.
25
Všechny tři okruhy problémŧ mají o to větší rozměr, ţe ve vyspělém světě tradičních bank
jsou vztahy mezi klientem a bankou velmi anonymizované a přirozený „trest“ v podobě
odsouzení společností za neúspěch nebo nečestné chování vymizel.
2.3
Řešení tradičních bank
Tradiční banky se proti výše uvedeným nástrahám selhání projektu většinou brání
poţadavkem zástavy. Dalšími zpŧsoby jsou ručení či sledováním úvěrové historie klientŧ.
V případě zajištění úvěru zástavou platí, ţe, pokud dluţník úvěr nesplatí, bance připadne
dluţníkŧv zastavený majetek. Většinou banka vyţaduje zástavu stejné hodnoty nebo vyšší neţ
je nominál úvěru, protoţe ještě potřebuje zaplatit transakční náklady, např. při ručení
nemovitostí prodej této nemovitosti. Záruky jsou pro banku ve většině případŧ dostatečným
zadostiučiněním a fungují také jako odrazující prostředek pro ty ţadatele o pŧjčku, kteří by
chtěli zneuţít asymetrických informací ke svému prospěchu.
Uţití záruk pro banky představuje dobrý prostředek zajištění, na druhou stranu to ale oslabuje
jejich funkci týkající se výběru nadějných a výnosných projektŧ, jelikoţ, pokud má banka
v kaţdém případě jistotu, ţe pŧjčka splacena bude, méně se zajímá o kvality projektu a
budoucího podnikatele. Další nevýhodou tohoto řešení asymetrických informací je, ţe systém
záruk úplně vylučuje nemajetné osoby, které nemají čím ručit. Pro potenciální klienty
z některých rozvojových zemí bývají častým problémem špatně definovaná vlastnická práva
k pŧdě. Stává se, ţe osoba sice na určitém pozemku hospodaří, ale nemá k němu oficiální
právní titul.39
Z dŧvodŧ poţadavku zástavy, kterou chudí většinou bankám poskytnout nemohou, je přístup
k zápŧjčnímu kapitálu vyhrazen pouze těm, kteří uţ něco vlastní. Výběr ţadatelŧ o pŧjčku je
značně omezen a jsou značně upozaděny kvality projektu, jeho potenciál na trhu a osobní
kvality ţadatele o pŧjčku.
39
Chyťová, M.: Ekonomická analýza Grameen bank, Diplomová práce, Brno, 2008, Masarykova univerzita,
26
2.4
Řešení mikrofinančních institucí
Mikrofinancování se snaţí výše uvedené problémy zpŧsobené informační asymetrií řešit
alternativními zpŧsoby, neţ je vyţadování záruky. Cílem je, aby byl přístup ke kapitálu
poskytnut i těm, kteří nedisponují majetkem do zástavy, ale přesto mají dobré podnikatelské
ideje a podnikatelského ducha. Svou výhodu čerpají mikrofinanční instituce především
z toho, ţe mikrofinance se provozují ve společnosti méně anonymizované, neţ ve které
pŧsobí tradiční banky.
Základním a nejznámějším modelem, který je v mikrofinancích pouţíván, je skupinová
půjčka se sdílenou zodpovědností. Princip je jednoduchý a bance zajistí slušné splácení. Byl
pouţíván bankou Grameen (podrobněji o ní v kapitole 3.2) od jejího zaloţení. Spočívá v tom,
ţe banka vyzve klienty, aby mezi sebou vytvořili skupiny o určitém počtu lidí. Pŧjčku dostane
kaţdý ze skupiny zvlášť a splácet bude rovněţ zvlášť. Pokud by se ale některý z dluţníkŧ
ukázal jako nesolventní, ostatní členové jeho skupiny jsou povinni za něj jeho dluh splatit.
Tento mechanismus čerpá z toho, ţe je předpokládáno, ţe jednotlivci se ve skupině mezi
sebou znají lépe, neţ je mŧţe poznat banka, a proto se také doufá, ţe si dají pozor, aby si do
své skupiny vyhledávali partnery dobré kvality (dŧvěryhodné a solventní), protoţe za
„špatného“ dluţníka by museli zaplatit z vlastní kapsy. Místo moţného nepříznivého výběru
kvŧli asymetrickým informacím se zde naopak uplatní správný příznivý výběr. Banka
Grameen měla ošetřeno i to, ţe bylo zakázáno tvořit společnou skupinu s rodinným
příslušníkem. Pro banku je popsaný systém výhodný, jelikoţ, ačkoliv jeden ze skupiny
nemŧţe svŧj dluh splatit, bance jej uhradí ostatní ze skupiny.
Touto cestou je pro banku překáţka informační asymetrie vyřešena: banka dostane splátky a
teoreticky budou vybráni „lepší“ podnikatelé. Na druhou stranu se ale nabízí otázka, proč by
měl někdo platit za někoho jiného, kdo nesplácí svŧj dluh. Banka Grameen se snaţila tuto
nechtěnou situaci řešit například tím, ţe dávala nesplácejícím klientŧm upravené rozvolněné
splátkové kalendáře a jiné menší sankce předtím, neţ přistoupila k ţádosti o splátku pŧjčky
ostatními členy skupiny.
Při skupinové pŧjčce a vzájemném ručení však stále existuje riziko, ţe se utvoří skupina
„špatných“ dluţníkŧ, kteří nebudou mít zájem na splacení úvěru. Toto riziko by se mělo sníţit
úvěrářovým posouzením a zodpovědným výběrem. Avšak toto riziko úplně vyloučit nelze. Na
druhou stranu motivací pro dluţníky úvěr splatit by měla být také hrozba, ţe budou navţdy
27
vyškrtnuti ze seznamu klientŧ mikrofinanční instituce a nikdy více nedosáhnou na její úvěr.
Jak jsem jiţ zmínila dříve v podkapitole 1.4.1, zřejmě zatím neexistuje registr dluţníkŧ
mikrofinančních institucí, a tak nelze vyloučit, ţe by mohli nesplativší dluţníci dostat úvěr od
jiné instituce. Nicméně většinou operují mikrofinanční instituce na určitém území jako
monopoly, nebo je jejich konkurence velmi nedokonalá. Z tohoto dŧvodu vyškrtnutí ze
seznamu většinou znamená pro klienty nemoţnost získání jakéhokoli úvěru.
Jiný zpŧsob, jak se vyhnout poţadavku záruk, vyřešit informační asymetrii a motivovat ke
splácení, je sankcionovat nikoliv ostatní členy skupiny, ale samotného nesplácejícího
jednotlivce a to poskytováním progresivních pŧjček. Progresivní (stupňované) pŧjčování
spočívá v tom, ţe klient nedostane další pŧjčku, dokud nesplatí tu předchozí. Toto
„dávkované“ pŧjčování sice úplně neodstraní moţnost nesplacení dluhu bance, ale alespoň se
snaţí zmenšit jeho rozměr.
Pro dluţníka představuje tento systém také jistý druh motivace, protoţe pokud nesplatí včas,
„zavře si tím kohoutek“ před dalším přílivem kapitálu. Ovšem progresivní pŧjčky jen velmi
těţko budou slouţit k financování větších investičních projektŧ, na něţ je potřeba větších
obnosŧ. Proto je jejich vyuţití limitováno spíše na malé investiční projekty nebo na výpadky
v cashflow. Avšak je dŧleţité zmínit jejich výchovný charakter a dopad na klienta, který se
s malými úvěrovanými částkami naučí hospodařit a posléze bude spolehlivě splácet i
s vyššími částkami.
Přísným dodrţováním termínŧ splatnosti a uplatňováním výše uvedených nástrojŧ na zajištění
mikroúvěrŧ by mikrofinanční instituce měla dosáhnout minimalizace nesplacených úvěrŧ a
v dŧsledku toho i zvýšení dŧvěryhodnosti v očích investora.
28
3 HISTORIE A SOUČASNOST MIKROFINANCÍ
Koncept mikrofinancí není aţ tak úplně nový. Spořitelními a úvěrovými skupinami, jeţ by se
daly povaţovat za předchŧdce mikrofinančních institucí, jsou například “susus” v Ghaně,
“chit funds” v Indii, “tandas” v Mexiku, “arisan” v Indonésii, “cheetu” na Srí Lance,
“tontiny” v západní Africe a “pasanaku” v Bolívii40.
Formální úvěrové a spořící instituce pro chudé existují jiţ také po desetiletí a poskytují svým
zákazníkŧm, kteří byli tradičně opomíjeni obchodními bankami, rovněţ tak zpŧsob, jak získat
finanční sluţby prostřednictvím druţstev a rozvojových finančních institucí.
Jednou z raných a déletrvajících organizací, která poskytovala úvěry malých rozměrŧ chudým
zemědělcŧm s ţádným ručením, byl Irský zápŧjční fond (Irish Loan Fund), jemuţ na počátku
18. století poloţil základy spisovatel a vlastenec Jonathan Swift. Jeho myšlenka se nejprve
rozvíjela pomalu, ale do 40. let 18. století se systém stal rozšířenou institucí a zahrnovala na
300 fondŧ po celém Irsku. Z fondŧ se poskytovaly na krátké časové období drobné úvěry, za
něţ nebyla poţadována záruka.41 Systém fondŧ fungoval zhruba 100 let, prudkou expanzi
zaznamenal aţ na začátku 19. století, protoţe došlo k vytvoření odpovídajícího legislativního
rámce a nový zákon zároveň umoţnil úročení vkladŧ i úvěrŧ. Vzniklo přes 300 samostatných
a finančně soběstačných jednotek, které získávaly zdroje na úvěrování z vkladŧ od klientŧ, a
brzy poskytovaly finanční sluţby zhruba 20 % domácností v Irsku. Úrokové sazby z úvěrŧ
byly sice poměrně vysoké, ale fondy zároveň nabízely aţ trojnásobně vyšší úroky z vkladŧ,
neţ tamější komerční banky.42
3.1
Úvěrová družstva
V 19. století se v Evropě začaly objevovat rŧzné typy větších a formálnějších spořících a
úvěrových institucí, které se zorganizovaly především mezi chudými z města i venkova. Tyto
instituce jsou známé jako lidové banky, úvěrové jednoty a spořitelní a úvěrová druţstva.
40
Hes, T.: Mikrofinanční organizace přinášejí zajímavý zpŧsob úvěrování[online], 2006 [cit. 2011-11-6],
dostupné z <http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/77307-mikrofinancni-organizace-prinaseji-zajimavy-zpusobuverovani/>
41
The history of microfinance [online], 2006-4-14 [cit. 2011-11-8], dostupné z
<http://globalenvision.org/library/4/1051/>
42
29
Myšlenka úvěrového druţstva byla rozvinuta v Německu Friedrichem Wilhelmem
Raiffeisenem a jeho stoupenci. Jejich altruistické jednání bylo motivováno zájmem pomoci
venkovskému obyvatelstvu vymanit se ze závislosti na lichvářích a přispět ke zvýšení jejich
blahobytu. Je třeba si uvědomit, ţe na většině německého území docházelo v 19. století
k postupnému uvolňování ekonomických vztahŧ: nevolnictví a roboty.43 Kromě větší svobody
a moţnosti vykonávání libovolné hospodářské činnosti pro bývalé nevolníky a poddané však
tato opatření nebrala ohled na to, ţe velká část této skupiny lidí postrádala majetek, finanční
prostředky a vŧbec přehled o tom, kde je získat, a proto byli často snadným cílem lichvářŧ,
kteří jim byli ochotni za vysoký úrok úvěr poskytnout.44 Na tyto nové podmínky reagoval
právě Raiffeisen zaloţením svého úvěrového druţstva. Rozsáhlejší expanze úvěrových
druţstev proběhla v Německu aţ po odeznění hladomoru v polovině 19. století, kdy mnoho
zemědělcŧ zkrachovalo a jejich majetek propadl lichvářŧm.45 Druţstevní hnutí se rychle
rozrŧstala i do dalších evropských zemí a do Severní Ameriky, a nakonec také s podporou od
druţstevního hnutí v rozvinutých státech do rozvojových zemí. V Indonésii roku 1895 byla
otevřena například Indonéská lidová úvěrová banka (Indonesian People's Credit Banks - The
Bank Perkreditan Rakyat).46
V Kanadě v roce 1900 byla zaloţena manţely Desjardins dodnes trvající finanční instituce
Desjardins. Začínala s jednou pobočkou úvěrového druţstva v Quebecu (caisse populaire),
depozitum v první operační den činilo 26,40 dolarŧ.47 Postupně se úvěrové druţstvo
Desjardins rozrŧstlo do dalších míst v Quebecu a dnes kromě tradičních úvěrových druţstev
v Kanadě nabízejí pojišťovací sluţby a bankovní sluţby ve Spojených státech amerických. Na
svých internetových stránkách uvádějí, ţe se po celou dobu existence drţí filozofie svého
zakladatele „přispívat k blahobytu jedincŧ a společnosti“.48
43
Přesná data, kdy bylo nevolnictví zrušeno v německých zemích, jsou k náhlédnutí na
<http://de.wikipedia.org/wiki/Leibeigenschaft#Leibeigenschaft_in_den_Deutschen_Gebieten>
44
Pekař, J.: Mikrofinance a mikroúvěry v rozvojových zemích, Bakalářská práce, 2011, Praha, Vysoká škola
ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, s. 7
45
46
47
Desjardins: 1900 – 1920: Start up[online], 2011 [cit. 2011-11-8], dostupné z
<http://www.desjardins.com/en/a_propos/profil/histoire/caisse/demarrage/>
48
History – Desjardins [online], 2011 [cit. 2011-11-8], dostupné z
<http://www.desjardins.com/en/a_propos/profil/histoire/>
30
3.2
Mikroúvěry ze státní iniciativy
Počátkem 20. století se na venkově Latinské Ameriky začaly objevovat rŧzné úpravy modelu
úvěrových druţstev. Na rozdíl od evropského modelu, byly finanční instituce zřizovány a
vlastněny státními agenturami nebo soukromými bankami a nikoliv samotnými chudými.
Většinou byl cíl takových finančních zásahŧ definován ve smyslu modernizování
zemědělského sektoru a obvykle měl dva specifické účely: zvýšení obchodování v
zemědělském sektoru tím, ţe uvede do pohybu “nečinné” úspory, a rŧst investic. V prŧběhu
let se tyto instituce staly neefektivními.49
Mezi 50. a 70. lety 20. století se vlády a dárci rozvojové pomoci zaměřovali na poskytování
zemědělských úvěrŧ drobným farmářŧm s vírou, ţe tím zvýší jejich produktivitu a příjmy.
Úvěry byly poskytovány prostřednictvím státních rozvojových agentur nebo farmářských
druţstev. Obě instituce dostávaly pŧjčky za zvýhodněných podmínek a za niţší úrokové míry
neţ trţní. Mechanismy zaloţené na subvencích se málokdy ukázaly být úspěšnými a nejinak
tomu bylo v tomto případě. Rozvojové zemědělské banky trpěly špatnou disciplínou splácení
svých dluţníkŧ a často se fondy ani nedostaly k chudým, ale skončily v rukou majetnějších
farmářŧ.50 Kritizovaná subvencovaná rozvojová pomoc připravila ţivnou pŧdu pro nový
přístup k rozvojové pomoci. Na finanční sluţby se začalo nahlíţet jako na kterékoliv jiné
zboţí, které by mělo být poskytováno trhem.
Od 80. let 20. století začínaly být zakládány za účelem poskytování mikropŧjček
mikrofinanční instituce, které přeţily aţ do dnešní doby. U třech z nich - banky Grameen,
hnutí ACCION a sdruţení SEWA – představím jejich vznik a vývoj.
3.3
Banka Grameen
Za přelom v bankovních sluţbách poskytovaných chudým lidem a zrod mikrofinančních
institucí v podobě, v jaké je přibliţně známe dnes, je povaţována iniciativa bangladéšského
ekonoma Muhammada Yunuse v polovině 70. let 20. století. Yunus získal ekonomické
vzdělání ve své vlasti a také doktorát ve Spojených státech amerických. Poté vyučoval
ekonomii na bangladéšské univerzitě v Chittagongu. V roce 1974 se Yunus vydal se svými
studenty na terénní studii do chudé vesnice, kde narazil na ţenu Sufii Khatoon, která vyráběla
49
50
Švecová, V.: The application of Microcredit in Mexico, Bakalářská práce, 2009, Olomouc, Univerzita
Palackého v Olomouci, Fakulta přírodovědecká, Katedra rozvojových studií, s. 13a násl.
31
bambusové ţidle. Sufia neměla dostatečné peníze na to, aby si koupila materiál k výrobě
(bambus). Proto se dohodla s místním obchodníkem, ţe on jí materiál poskytne za to, ţe mu
pak hotové výrobky předá, aby je mohl prodat. Obchodník určoval cenu, za kterou Sufii
nabídne materiál a také cenu za kterou bude odebírat hotové bambusové ţidle. Rozdíl mezi
těmito dvěma cenami činil asi 2 centy amerického dolaru, z čehoţ Sufiina rodina sotva vyţila
a nedokázala našetřit dostatek peněz, aby se vymanila ze závislosti na obchodníkovi. Tomuto
začarovanému kruhu v té době čelilo spoustu obyvatel bangladéšského venkova.51 Yunus si
uvědomil, ţe pokud by si ţena byla schopná vypŧjčit peníze za výhodnějších podmínek,
dokázala by ušetřit více a zbavit se závislosti na obchodníkovi. O dva roky později ve vesnici
Jobra učinil Yunus experiment a pŧjčil ze svých vlastních úspor 42 výrobcŧm košíkŧ
kaţdému sumu o hodnotě přibliţně 27 dolarŧ. Jaký byl jeho údiv, kdyţ zjistil, ţe mu
vesničané úvěr splatili a ţe tak nízká částka mŧţe chudým pomoci překonat chudobu.52
Tato zkušenost Yunuse vedla k myšlence poskytovat úvěry chudým ve velkém. Začátky
nebyly jednoduché, ale nakonec Yunus získal od Janata Bank úvěr, za který se osobně zaručil.
Úvěr byl rozdělen mezi zájemce ze strany vesničanŧ v Jobře. Experiment dopadl nadmíru
dobře, míra splácení přesáhla 98 %. Byla mnohem vyšší, neţ které se mohly těšit tradiční
banky v Bangladéši, které poskytovaly úvěry bohatší klientele.53 V dalších letech se Yunus
snaţil svŧj plán úvěrování dříve bankami neobsluhovaných klientŧ rozšířit. Získal k tomu
podporu od jiţ existujících bank, které mu dovolily vyuţít jejich existujících budov a zřídit si
na nich pobočku. Získal také úvěry od bangladéšských státních bank, kterými financoval
jednotlivé mikroúvěry. Úvěr u státních bank byl zase kryt prostředky získanými od americké
Ford Foundation.54 Pŧjčování i splácení fungovalo dobře, ale Yunus si chtěl zaloţit vlastní
instituci a nebýt závislý na tom, zda jeho kroky schválí úředníci státních bank. Proto v roce
1983 byla zaloţena banka Grameen, coţ v bengálštině znamená „vesnická“ banka. Zprvu byla
vlastněna z 60 % procent státem a ze 40 % patřil podíl samotným klientŧm - dluţníkŧm. Do
dvou let se podíly vlastnictví na Yunusŧv popud obrátily a na klienty připadal většinový podíl
banky Grameen.55
51
Podle Chyťová, M.: Ekonomická analýza Grameen bank, Diplomová práce, 2008, Brno, Masarykova
univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie, s. 34
52
Grameen Bank|Biography of Dr. Muhammad Yunus[online], 2011, [cit.2011-11-8], dostupné z
53
54
55
32
Banka Grameen zaměřuje svou úvěrovací činnost téměř výhradně na ţeny. Ţeny totiţ mají
zkušenosti s vedením financí v domácnosti a lepší disciplínu při splácení.56 Fungování
modelu pŧjček podle banky Grameen je zaloţeno na skupinových pŧjčkách a společném
ručení. Vytvoří se skupina 5 ţen, z nichţ dvě získají úvěr. Splatí-li jej, mají nárok na úvěr
další dvě ţeny ze skupiny. Pokud se také jim podaří dostát svému závazku, je právo na úvěr
přiznáno i poslední ze skupiny. Nepodaří-li se jedné dluţnici svŧj dluh splatit, musí za ni
zaplatit zbylé členky skupiny, které jsou jejími ručitelkami. Jedním z dŧvodŧ motivace ke
splácení je tedy tlak od spoluručitelek ke včasnému splacení. Banka Grameen se také snaţí
své klientky vzdělávat v oblasti financí a přimět je ke spoření formou povinných úspor.57
Do povědomí široké veřejnosti se název Grameen a jméno jeho zakladatele dostalo v roce
2006, kdy byl Yunus spolu s bankou Grameen oceněni Nobelovou cenou míru. Jednalo se o
velmi dobrou reklamu jak pro samotnou banku Grameen, tak pro celé mikrofinanční hnutí.
Do dnešní doby banka Grameen rozšířila svou pŧsobnost a kromě úvěrŧ na podnikání nabízí
také úvěry na bydlení, spořící produkty, speciální program pro ţebráky. V neposlední řadě se
prostřednictvím
své
sesterské
společnosti
Grameen
phone
zasazuje
o
rozšíření
telekomunikační sítě na bangladéšském venkově.58
3.4
ACCION
Zhruba ve stejné době jako se datuje počátek pŧsobení Grameen Bank v Bangladéši, začalo
myšlenku poskytování drobných pŧjček podnikatelŧm v rozvojových zemích rozvíjet hnutí
ACCION. ACCION bylo zaloţeno americkým studentem práv Josephem Blatchfordem
v roce 1961, aby pomohlo čelit chudobě lidem ve městech Latinské Ameriky. Začal
v chudinských čtvrtích venezuelského Caracasu s 90 000 dolary, které úsilím studentských
dobrovolníkŧ získal od soukromých firem. Zprvu se hnutí věnovalo nejrŧznějším rozvojovým
projektŧm (např. stavbě škol, kanalizací) v závislosti na potřebách konkrétní komunity.
Na počátku 70. let 20. století se ACCION zaměřilo na podle svého názoru hlavní příčinu
chudoby v latinskoamerických městech – a to nedostatek ekonomických příleţitostí. Do měst
56
Zámečník, M.: Mikrofinance, aktivity NNO a oficiální rozvojová pomoc [online], 2011[2011-11-14], dostupné
z < http://www.nfmf.cz/nfmf/document/prezentace_Microfinance_CJ.pdf>
57
Podle Švecová, V.: The application of Microcredit in Mexico, Bakalářská práce, 2009, Olomouc, Univerzita
Palackého v olomouci, Fakulta přírodovědecká, Katedra rozvojových studií, s. 14
58
33
proudili chudí zemědělci z venkova s vidinou lepšího ţivobytí. Avšak mnoha z nich se
nepodařilo ve městech zaměstnání najít, a tak začali s drobným podnikáním (například
prodejem brambor nebo tkaním provazŧ), kterým se sice uţivili, ale neušetřili ţádné
prostředky na to, aby své podnikání rozšířili, případně díky investičním statkŧm zefektivnili.
Na úvěr od tradičních bank kvŧli neexistenci záruky a nevedení účetnictví nedosáhli. Tuto
skutečnost se rozhodlo ACCION změnit. Na oficiálních stránkách hnutí se uvádí, ţe v roce
1973 začalo poskytovat první mikroúvěry. Pokus s mikroúvěry se ukázal být úspěšný,
v prvním roce bylo splaceno 99,5 % úvěrŧ.59
ACCION je momentálně jednou z nejvíce rozšířených mikrofinančních organizací na světě se
sítí úvěrových partnerŧ od Latinské Ameriky přes Spojené státy, Indii, Mongolsko aţ po
Afriku. Stejně jako Grameen Bank v dnešní době neomezuje sluţby pouze na poskytování
mikropŧjček, ale nabízí svým klientŧm širokou škálu finančních sluţeb: mikrospoření,
mikropojištění, platební styk pro svoje klienty a vzdělávání klientŧ v oblasti finanční
gramotnosti.
3.5
SEWA
V roce 1972 byla v indickém Gujaratu zaregistrována SEWA jako odborový svaz Asociace
ţen podnikatelek (Self Employed Women's Association) s hlavním cílem “posílit vyjednávací
moc svých členek, aby zvýšily příjmy, zaměstnanost a přístup k sociálním jistotám”. V roce
1973 se členky SEWY rozhodly zaloţit si “svou vlastní banku”, aby čelily nedostatku
přístupu k finančním sluţbám. Čtyři tisíce ţen přispělo svými kapitálovými prostředky a
zaloţilo Mahila SEWA Co-operative Bank. Od té doby tato banka poskytuje finanční sluţby
chudým, negramotným ţenám-podnikatelkám a stala se činným finančním podnikem, který
má dnes okolo 30 000 aktivních klientŧ. 60
3.6
Mikrofinance na konci tisíciletí
V 90. letech 20. století mŧţeme pozorovat propagaci a narŧstající nadšení pro mikrofinance
jako nástroje ke zmírnění chudoby. Navýšení mezinárodního obchodu také přispělo ke
zvýšenému zájmu o dění v ostatních státech světa a o tamější problémy. Rozvoj mikrofinancí
59
ACCION International|History 1970s [online], 2011 [2011-11-8], dostupné z:
<http://www.accion.org/page.aspx?pid=797>
60
34
byl umoţněn ale také technickým pokrokem v telekomunikační sféře, který významně sníţil
náklady na přenos informací a veškerých nehmotných statkŧ. Mikrofinanční sektor rozkvetl v
mnoha zemích a znásobil se počet podnikŧ poskytujících finanční sluţby pro
mikropodnikatele a chudé domácnosti. Tyto úspěchy se však většinou koncentrovaly v
městských nebo hustě zalidněných venkovských oblastech.
Pojem mikroúvěr začal být nahrazován novým termínem mikrofinance, který zahrnoval nejen
pŧjčky, ale také spoření, pojištění, peněţní transakce a jiné finanční sluţby. Mikrofinanční
instituce se více a více zaměřovaly na rozšíření finančních sluţeb chudým obyvatelŧm, na
nové trhy a na integraci mikrofinancí do systému rozvojové pomoci.
3.7
Aktuální trendy v mikrofinancích
Programy mikropŧjček po celém světě zdokonalovaly svou pŧvodní metodologii a úspěšně
vzdorovaly konvenčnímu mínění o financování chudých. Nejprve prokázaly, ţe chudí jsou
schopní úvěry splatit. Mnohdy je míra splácení u mikrofinančních institucí dokonce lepší, neţ
je míra splácení ve formálním finančním sektoru ve většině rozvojových zemí. Grameen
Foundation uvádí, ţe mikrofinanční instituce se mohou v prŧměru pyšnit mírou splácení mezi
95 % aţ 98 %, coţ je lepší výsledek, neţ mají studentské pŧjčky a dluhy na kreditních kartách
ve Spojených státech amerických.61
Za druhé mikrofinanční instituce ukázaly, ţe chudí jsou ochotní akceptovat a dovedou zaplatit
takovou úrokovou míru, která umoţní mikrofinančním institucím pokrýt své náklady. V 90.
letech 20. století dovolily tyto dvě vlastnosti (vysoké procento splacených pŧjček a úroková
míra postačující k pokrytí nákladŧ), aby některé mikrofinanční instituce dosáhly dlouhodobé
udrţitelnosti a dostaly se k velkému počtu klientŧ. Například v roce 2006 mělo 565 z 1300
mikrofinančních institucí, které poskytují svá data serveru MIX, kladný výnos na aktiva.62
Není to sice většina institucí, ale přesto se jedná o jasný signál, ţe lze vytvořit instituce, které
budou trvale udrţitelné a nezávislé na darech. Je třeba definovat, jakým zpŧsobem je k trvalé
udrţitelnosti vést.
61
Grameen Foundation: Microfinance Basics [online], 2011, [cit. 2011-14-11], dostupné z
<http://www.grameenfoundation.org/what-we-do/microfinance-basics>
62
Rosenberg, R.: How sustainable is microfinance, really? [online], 2008-12-15, [cit.2011-11-27], dostupné z
<http://microfinance.cgap.org/2008/12/15/how-sustainable-is-microfinance-really/>
35
Přestoţe se většinou v souvislosti s mikrofinancemi uvádějí mikropŧjčky v rozvojových
zemích, koncept mikrofinancí je plně aplikovatelný i v rozvinutých ekonomikách, kde se také
najdou talentovaní lidé s podnikatelskými vlohami, kteří ale nedosáhnou na úvěry od
tradičních bank. Je pravdou, ţe pomoci mladým start-upŧm se jiţ snaţí například rŧzné
studentské podnikatelské inkubátory, televizní pořady vyhledávající nové podnikatelské
myšlenky na financování od tzv. business angels. Navíc Evropská unie spustila projekt,
pomocí kterého má v plánu začínajícím evropským podnikatelŧm poskytovat skutečné
mikropŧjčky. Tímto nástrojem Evropské unie je tzv. Progress. Na něj jsou pak navázány
společnosti poskytující mikroúvěry. Jednou z nich je například microStart se sídlem v Belgii a
pŧsobící od začátku roku 2011. Pŧjčky mohou dosáhnout výše aţ 25 000 euro a zatím o ně
mohou poţádat podnikatelé z Belgie, Bulharska, Nizozemska, Polska a Rumunska.63
Je moţné shrnout několik principŧ mikrofinancí, jak je vytyčila Consultative Group to Assist
the Poor, organizace sdruţující veřejné a soukromé rozvojové agentury, která pŧsobí při
Světové bance. Posléze tyto principy schválili zástupci zemí G8 na summitu 10. června
2004:64 Principy by měly slouţit jako návod pro budování trvale udrţitelných
mikrofinančních institucí. Principy jsou následující:
1. Chudí lidé nepotřebují pouze pŧjčky, ale také spoření, pojištění a sluţby peněţních
převodŧ.
2. Mikrofinance musejí být chudým domácnostem uţitečné: pomoci jim zvýšit příjmy,
vybudovat majetek a zajistit se proti vnějším šokŧm.
3. Výpomoci od dárcŧ a vlád jsou vzácné a nejisté, a proto, aby se mikrofinance dostaly
k dostatečně velkému počtu chudých lidí, musejí si na sebe vydělat.
4. Mikrofinance ţádají budování stálých místních institucí.
5. Mikrofinance také znamenají zapojování finančních potřeb chudých do tradičního
finančního systému země.
6. Úkolem vlády je vytvořit podmínky pro finanční sluţby, nikoliv poskytovat je.
7. Prostředky od dárcŧ by měly doplňovat soukromý kapitál, nikoliv s ním soutěţit.
8. Klíčovou slabinou je nedostatek silných institucí a manaţerŧ. Dárci by se měli zaměřit
na budování kapacit.
63
Evropské mikropŧjčky: jak zaloţit a rozběhnout malý podnik [online], 2011-7 [cit. 2011-11-27], dostupné z
<http://ec.europa.eu/small-business/success-stories/2011/july/index_cs.htm>
64
What is microfinance [online], 2011 [cit. 2011-11-2], dostupné z < http://finance.qandas.com/businessfinance/what-is-microfinance.html>
36
9. Stropy na úrokovou míru brání mikrofinančním institucím pokrýt své náklady, coţ
odrazuje příliv kapitálu, a tím poškozuje chudé lidi.
10. Mikrofinanční instituce by měly měřit a zveřejňovat údaje o své výkonnosti – a to jak
o finanční, tak společenské.
V posledních letech (2009-2011) byli mikrofinanční aktivisté velmi zvědaví, jak ovlivní
mikrofinanční sektor probíhající finanční krize ve vyspělých státech. Muhammad Yunus
očekával, ţe vliv finanční krize na mikrofinanční instituce by měl být minimální, jelikoţ
klienti mikrofinančních institucí většinou pŧsobí pouze na lokálním trhu málo ovlivněném
světovou ekonomikou. Z tohoto dŧvodu by splácení úvěrŧ mělo probíhat stejně jako před
krizí. Na druhou stranu však autoři článku Sub-par but not subprime65 v týdeníku The
Economist upozorňují, ţe mikrofinanční instituce získávající kapitál z rozvinutých zemí
na poskytování úvěrŧ budou finanční krizi vystaveni. Přibliţně polovina kapitálu pochází
od státních nebo mezinárodních agentur zabývajících se rozvojovou pomocí. Dá se tedy
očekávat, ţe v rámci úsporných opatření budou vlády sniţovat své rozpočtové výdaje na
rozvojovou pomoc. Dalším zdrojem financování mikrofinančních institucí jsou soukromé
investice, které se rok od roku zvyšují (kupříkladu v roce 2004 činilo mikrofinanční
portfolio soukromých investičních fondŧ 600 milionŧ amerických dolarŧ a v roce 2006 jiţ
dosahovalo výše 2 miliard amerických dolarŧ).
Podle studie serveru MicroRate o mikrofinančních investicích v roce 201166 se výše
uvedený předvídaný scénář nevyplnil. Na konci roku 2009 a v roce 2010 poklesla
poptávka mikrofinančních institucí po financování ze soukromých fondŧ, tedy pravý opak
toho, co bylo předpokládáno. Koncem roku 2010 a v roce 2011 se poptávka začala opět
zvyšovat.
Jak bylo výše demonstrováno, finanční krize nezasáhla sektor mikrofinancí tak, jak bylo
očekáváno. Nutno ovšem podotknout, ţe mikrofinanční sektor má své vlastní problémy.
Mnoho pozornosti na sebe strhly události v indickém státě Andra Pradesh v roce 2010.
Klienti mikrofinančních institucí v tomto státě páchali sebevraţdy, protoţe se dostali do
dluhové pasti a nedokázali splácet mikroúvěry. Více neţ 70 lidí spáchalo sebevraţdu
65
Zpracováno podle The Economist: Sub-par but not subprime [online], 2009-3-19, [cit. 2011-12-4], dostupné z
<http://www.economist.com/node/13342261>
66
The State of Microfinance Investment 2011 [online], 2011, [cit. 2011-12-4], dostupné z
<http://microrate.com/wp-content/uploads/2011/09/The-State-of-Microfinance-Investment-2011MicroRate.pdf>
37
v období mezi březnem a listopadem 2010, protoţe nedokázali splatit své mikroúvěry.67
Dŧvody, proč se mikrofinanční klienti dostali do dluhové pasti, mohou být vysoké
úrokové sazby, příliš krátké splátkové období a předluţování domácností u více
mikrofinančních institucí. Dluţníci, kteří zvolili sebevraţdu, tak učinili, aby jejich rodiny
získaly pojistné plnění z ţivotního pojištění.68 Kvŧli protimikrofinančnímu klimatu ve
společnosti odmítala většina dluţníkŧ splácet své pŧjčky.69 Český server MyELEN však
za krizí indických mikrofinancí vidí státní zásahy.70
3.8
Kritika mikrofinancí
Po prvotním nadšení v 70. a 80. letech 20. století, kdy mnoho rozvojových aktivistŧ
vkládalo do mikrofinancí velké naděje a věřilo, ţe tyto dovedou vyřešit problém chudoby
v rozvojových zemích, přišla odezva ve formě kritiky mikrofinancí.71
Kritikové poukazovali na to, ţe mikrofinance jsou zneuţívány a ţe jsou vyuţity nikoliv na
účely investice do podnikání tak, jak je deklarováno, ale jsou domácnostmi spotřebovány
nebo vydány na zdravotní péči. Pravdou je, ţe na vyuţití mikropŧjček není jednoduché
dohlíţet, zvlášť v mnoţství, které má jeden úvěrář na starosti (například v organizaci
Finca se jeden úvěrář stará o 10 – 15 vesnic, to je 250 – 300 klientŧ72). Obhájci
mikrofinancí však tvrdí, ţe i přesto má smysl je poskytovat, protoţe přinejmenším některé
z úvěrŧ svŧj účel splní. Dalším argumentem, který uvádí Rosenberg,73 je skutečnost, ţe, i
kdyby mikrofinance nedokázaly zvyšovat příjmy domácností a tím je dostat z chudoby,
tak přinejmenším klientŧm usnadňují její přeţití.
67
Mohan, S.,Siddharth, P.: When the poor became bankable: Microfinance crisis in Andhra Pradesh [online],
[cit. 2011-12-4], str. 9, dostupné z <http://www.spp.nus.edu.sg/docs/case/LKYSPPCaseStudy1103_When_the_poor_became_bankable-Microfinance_crisis_in_Andhra_Pradesh.pdf>
68
Mohan, S.,Siddharth, P.: When the poor became bankable: Microfinance crisis in Andhra Pradesh [online],
[cit. 2011-12-4], str. 6, dostupné z <http://www.spp.nus.edu.sg/docs/case/LKYSPPCaseStudy1103_When_the_poor_became_bankable-Microfinance_crisis_in_Andhra_Pradesh.pdf>
69
Tesař, M.: Bude „mikrofinanční krize“ indickou obdobou hypotéční krize v USA? [online], 2010-11-18, [cit.
2011-12-4], dostupné z <http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1725751/bude-mikrofinancni-krize-indickouobdobou-hypotecni-krize-v-usa.html>
70
Reakce MyELEN na indickou mikrofinanční krizi [online], 2010, [cit. 2011-12-4], dostupné z
<https://www.myelen.com/myelen//Pages/Static/Microfinance/HomePage.jsf>
71
Například Thomas Dichter a Malcolm Harper ve své knize What’s Wrong with Microfinance?, v České
republice kritizuje Mikrofinance ve svém článku Lesk a bída mikroúvěrŧ Tomáš Toţička, dostupné z
<http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-tozicka.php?itemid=11909>
72
Hatch, J.: A Brief primer on FINCA [online], 2004-7-21, [cit. 2011-12-4], dostupné z
<http://www.haas.berkeley.edu/HaasGlobal/docs/hatch_fincaprimer.doc>
73
Rosenberg, R.: Does Microcredit really help poor people? How? And how do we know? [online], 2009-10-5,
[cit. 2011-12-4], dostupné z <http://microfinance.cgap.org/2009/10/05/does-microcredit-really-help-poorpeople-how-and-how-do-we-know/>
38
S tvrzením, ţe mikrofinance pomáhají chudým vymanit se z chudoby, polemizují
kritikové, protoţe většina mikroúvěrŧ je určena pro lidi, kteří jiţ nějak podnikají. Úplným
chudákŧm poskytovány nejsou. Je to do určité míry pravdou, mikrofinanční instituce
potřebují nějakou záruku, ţe budou peníze pouţity účelně, a nejlepší zárukou je, pokud jiţ
příjemce mikropŧjčky samostatnou výdělečnou činnost vykonává. Na druhou stranu
například Grameen bank se snaţí pomoci i nejchudším a spustila program pŧjček pro
ţebráky.74
Kritizovány byly mikrofinance také za vysokou úrokovou míru, která se podle kritikŧ
blíţí poţadavkŧm místních lichvářŧ, jimţ se snaţí mikrofinanční hnutí konkurovat. Je sice
pravdou, ţe úroky jsou v porovnání s úroky z úvěrŧ ve vyspělých státech, o hodně vyšší,
avšak je třeba vzít, ţe náklady na provoz mikrofinančních institucí jsou také o hodně
vyšší. Podle studie75 555 mikrofinančních institucí, které jsou trvale udrţitelné, činila
prŧměrná úroková sazba v roce 2006 u mikroúvěrŧ 26 %. Studie zjistila, ţe ve srovnání
s předešlými roky mají úrokové sazby tendenci klesat. Navíc dle studie mikroúvěry mají
obvykle niţší úrokové sazby neţ spotřební úvěry nebo kreditní karty. Pro ilustraci uvádím
příklady úrokových sazeb vybraných mikrofinančních institucí z rŧzných státŧ světa
v následující přehledné tabulce.
Tabulka č. 1 Příklady úrokových sazeb pro klienty mikrofinančních institucí
Instituce
Země pŧsobení
Datum
Úroková sazba p.a.
Grameen Bank
Bangladéš
2011
20 %
Microinvest
Moldávie
2009
40 %
BancoSol
Bolívie
2007
12 -22 %
CrediComun
Mexiko
2009
73,9 %
Yehu Microfinance Trust
Keňa
2009
30,60 %
76
zdroj: vlastní zpracování
74
Grameen Bank Struggling (Beggar) Members Programme [online], [cit. 2011-11-27], dostupné z
75
Rosenberg, R., Gonzalez, A., Narain, S.: The New moneylenders: Are the Poor being exploited by high
microcredit interest rates [online], 2009-2, [cit. 2011-12-4], dostupné z <http://www.cgap.org/gm/document1.9.9534/OP15.pdf>
76
pouţita data z Grameen Bank at Glance [online], 2011-10, [cit. 2011-12-4], dostupné z <http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=26&Itemid=0> a z MixMarket: Bancosol [online], [cit.
2011-12-4], dostupné z <http://www.mixmarket.org/mfi/bancosol>, Kiva: CrediComun [online], 2011-9-11[cit.
2011-12-4], dostupné z <http://www.kiva.org/partners/158>, Kiva: Microinvest [online], 2011-9-11[cit. 201139
Pro některé mikrofinanční instituce je také problematická dluhová past77, do které se
mohou klienti dostat. Pokud nevydělají dost peněz na splacení jednoho úvěru, snaţí se
někteří uhradit splátku přijetím nové pŧjčky od jiné mikrofinanční instituce. Aby se
předešlo této situaci, měly by si mikrofinanční instituce začít vyměňovat mezi sebou
informace o klientech a jejich dluhové historii. Ideálním řešením by mohlo být vytvoření
registru mikrofinančních dluţníkŧ.
Kritika mikrofinancí je často oprávněná a na mikrofinance se nedá nahlíţet jako na
spasitele světové chudoby. Domnívám se však, ţe pokud jsou při poskytování mikroúvěrŧ
dodrţována určitá pravidla, mohou mnoha lidem zlepšit jejich ţivotní úroveň. Nicméně
kritika mikrofinancí je dŧleţitá, pokud je oprávněná, protoţe mŧţe slouţit jako motivace a
inspirace ke zlepšení a zefektivnění poskytování mikrofinančních sluţeb.
12-4], dostupné z http://www.kiva.org/partners/17>, Kiva: Microinvest [online], 2011-9-11[cit. 2011-12-4],
dostupné z <http://www.kiva.org/partners/164>
77
na dluhovou past upozorňuje vytrvale Sharma, např. Sharma, S.: Microcredit: Globalisation unlimited
[online], dostupné z < http://www.thehindubusinessline.in/2002/01/05/stories/2002010500111200.htm>
40
4 MOTIVACE K INVESTOVÁNÍ DO MIKROFINANCÍ
V této kapitole se zaměřím na rozbor dŧvodŧ, které vedou investora k rozhodnutí, ţe vloţí své
finanční prostředky do pŧjček pro chudé. Tradičními faktory, které investor při investičním
rozhodování uplatňuje, jsou výnos, riziko a likvidita zamýšlené investice. Toto rozdělení
nezpochybňuji, ale domnívám se, ţe rozhodovacích kritérií je více. Jedním z nich je dle mého
názoru sociální dopad investice či dobrý pocit z pomoci druhému. Nejprve se budu věnovat
zhodnocení tradičních faktorŧ v souvislosti s mikrofinancemi a následně se zaměřím na
„měkčí“ faktory.
4.1
Riziko
Riziko investic do mikrofinancí existuje, je spíše středního aţ vyššího charakteru, avšak dá se
jistě
eliminovat
vhodným
výběrem
mikrofinanční
instituce.
Většina
institucí
je
neregulovaných tamními regulátory finančního trhu, a proto neposkytuje garance tak jako je
investor zvyklý v českém prostředí. Forma ručení mikropodnikatelŧ mikrofinančním
institucím je dle mého názoru velmi spolehlivá, ručení směnkou nebo skupinové ručení jsou
dobrou motivací pro dluţníka ke splacení úvěru, o čemţ svědčí i nízká míra nesplacených
úvěrŧ. Větší nedŧvěru bych jako investor měla k samotné mikrofinanční investici, především
pro její neregulovanost. V případě, ţe mikrofinanční instituce nebude plnit své závazky ze
smlouvy, mám sice moţnost vymáhat své nároky u soudu, resp. rozhodčího soudu, avšak to
představuje zvýšené náklady nejen finanční ale také časové. Specifická rizika, na která je
potřeba dbát, jsou riziko měnové, politické, právní a manaţerské.
4.1.1 Měnové riziko
Riziko měnové zde většinou existuje, závisí na tom, v jaké měně se převody peněz
uskutečňují a záleţí na tom, jak je sepsána smlouva o pŧjčce. Do smlouvy se dá například
vnést klauzule o tom, ţe dluţník uhradí ztrátu zpŧsobenou kursovým rizikem.
4.1.2 Politické riziko
Politické riziko u investice existuje u mikrofinancí ve vyšší míře neţ ve stabilních
rozvinutých demokratických zemích. Avšak liší se podle zemí. Politické riziko spočívá
například v tom, ţe budou znárodněny mikrofinanční instituce nebo bude zamezeno posílání
plateb do zahraničí, coţ by znemoţnilo splacení pŧjčky.
41
4.1.3 Právní riziko
Právní riziko mŧţe spočívat v tom, ţe špatně pochopíme ustanovení smlouvy, ţe smlouva
bude nevýhodná. Jelikoţ zatím nejsou mikrofinanční produkty nijak standardizovány,
investor musí více dbát na podrobné přečtení a správný výklad smlouvy.
4.1.4 Manažerské riziko
Riziko manaţerské je také moţno u investic do mikrofinancí zaznamenat. Pro mikrofinanční
instituci je totiţ nesmírně dŧleţité dobře vybírat své úvěráře, kteří pak vybírají vhodné
deficitní subjekty, perspektivní podnikatele. Pokud úvěráři dovedou dobře rozpoznat
spolehlivého dluţníka, který bude včas splácet, riziko se eliminuje.
4.2
Likvidita
Co se týče likvidity investice, pŧjčky jsou většinou podepisovány s dobou splatnosti celé
jistiny a úrokŧ za 12 měsícŧ nebo se čtvrtletními splátkami opět na rok. Věřitel většinou
nemŧţe poţádat o předčasné splacení pŧjčky, avšak dluţník mŧţe za určitých okolností splatit
jistinu s poměrnou částí úroku i před termínem splatnosti. Svou likviditou by se investice do
mikrofinancí mohly srovnávat například s termínovanými vklady, tedy jejich likvidita je spíše
niţší. Dle mého názoru však časový horizont nejvýše jednoho roku je přiměřeným obdobím.
4.3
Výnos
Finanční výnosy se velmi liší v závislosti na jednotlivých regionech, do kterých pŧjčky putují.
Platí, ţe v regionech s niţší konkurencí ze strany mikrofinančních institucí, například v
Mexiku, jsou úroky vyšší. V regionech s rozvinutější sítí mikrofinančních institucí, například
v Asii, úroky takové výše nedosahují. Tato tvrzení ale platí o kontinentech pouze v prŧměru,
lze najít také regiony, které tomuto tvrzení neodpovídají.
Dále záleţí na konkrétní mikrofinanční instituci, jak hospodaří, jakou část z úroku pohltí
operační náklady a jaká část zŧstane na odměnu pro investora. Je moţnost investovat jak
s nárokem na úrokový výnos a rovněţ je moţné se tohoto nároku vzdát a získat jako splátku
pouhou jistinu. V posledně jmenovaném případě investor zcela odmítá finanční výnos
z investice a spokojí se s pouhým dobrým pocitem. Jedná se o jakýsi kompromis mezi
42
charitou a investicí. Podrobněji budou konkrétní výnosy z mikropŧjček srovnány a rozebrány
v kapitole věnující se pŧjčkám prostřednictvím portálu MyELEN.
4.4
Společenská odpovědnost
Investorŧv dobrý pocit z investice je faktor, který by neměl být opomíjen. Pro některé
investory je například nepřípustné investovat do akcií firem tabákového, alkoholového nebo
zbrojařského prŧmyslu nebo do firem provozujících loterie a hazardní hry. Dŧvodem je jejich
přesvědčení o škodlivosti takových výrobkŧ a sluţeb. Jiní investoři se například zajímají o
postoje firmy ke svým zaměstnancŧm, a tak nebudou investovat do firem, které vyuţívají
dětskou práci. Některým investorŧm mŧţe kupříkladu vadit, pokud firma testuje své výrobky
na zvířatech. Tomuto fenoménu, který má počátky ve druhé polovině 80. let 20. století ve
Spojených státech amerických, se říká společensky odpovědné investování. Jako faktory, na
nichţ záleţí, zda investici lze povaţovat za sociálně odpovědnou, lze jmenovat například
ekologické rozměry investice, otázky sociální zodpovědnosti a správy společnosti (corporate
governance).78 Společensky odpovědně lze investovat buďto prostřednictvím výběru
konkrétního akciového nebo investičního titulu společensky odpovědné společnosti. Nebo si
investor mŧţe vybrat některý z mnoha společensky odpovědných fondŧ. Výkon společensky
odpovědných firem je přibliţně stejný jako prŧměr všech firem a investorovi navíc nabízí
příjemný pocit z dobrého skutku.79
4.5
Dobrý pocit z pomoci druhým
Dobrý pocit z věnování peněz na dobročinné účely mŧţe někdy zcela nahradit uţitky plynoucí
z finančního výnosu investice. Jak jinak by si bylo moţno vysvětlit, ţe jsou lidé ochotni
věnovat své finanční prostředky na charitativní účely. Přestoţe dary v rámci charity
negenerují ţádné zisky, jsou lidé ochotni na tyto účely peníze vkládat. V České republice se
například objem filantropického darování od roku 2000 zvyšoval do roku 2007, kdy dosáhl
výše 1,4 miliardy českých korun. Od roku 2007 začal objem poskytnutých darŧ klesat. Jako
jednu z příčin je moţno uvést příchod finanční krize.80 Nicméně dŧleţitá je skutečnost, ţe lidé
78
Maňák, J.:Sociálně odpovědné investování není jen módním výstřelkem [online], 2009-6-29, [cit. 2011-1123], dostupné z <http://www.investicniweb.cz/fondy/2009/6/29/clanky/socialne-odpovedne-investovani/>
79
O moţnosti výnosŧ při společensky odpovědném investování více například Čermák, P.: Výnosné investice
s dobrým pocitem [online], 2007-12-10, dostupné z <http://www.penize.cz/investice/35681-vynosne-investice-sdobrym-pocitem>
80
Kroupa, J.: Velkorysost v Českých zemích – objem darŧ v Česku stagnuje, Vital Plus [online], 2011-8-7, [cit.
2011-11-23], dostupné z
<http://www.vitalplus.org/print_article.php?article=489&PHPSESSID=8685b8ce7ae3f17f3b13b43f7e3b3669>
43
věří, ţe darovat peníze potřebným je morálně správné. Ve výzkumu Marie Hladké
z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity bylo zjištěno, ţe 88 % respondentŧ věří
v morální hodnotu filantropie. Dále z výzkumu plyne, ţe by lidé uvítali, kdyby mohli pouţití
peněz lépe kontrolovat.81
Tato zjištění přinášejí významné implikace pro moţnost rozvoje mikrofinancí v České
republice. Obyvatelé České republiky mají k pomoci druhým pozitivní postoje a souhlasí
s tím, ţe tato pomoc je potřebná. Je tedy velká pravděpodobnost, ţe uvítají moţnost pomoci
druhým prostřednictvím mikrofinancí. Na druhou stranu existuje prostor pro zlepšení
transparentnosti dobročinných organizací a pro zvětšení výběru činností, do kterých bude
společnost své finanční prostředky vkládat. To znamená jednoznačnou výhodu pro
dobročinnost ve formě mikrofinancí, jejichţ účel je mnohem transparentnější neţ u velkých a
méně specificky zaměřených organizací.
Mohu si dovolit dedukovat, ţe pokud je obliba filantropie a charity tak vysoká, tím spíše se
lidé rozhodnou vloţit prostředky do mikrofinancí, z nichţ jim neplyne „jen“ dobrý pocit, ale
také přinejmenším návrat vloţených prostředkŧ.
4.6
Potřeba rozvojové pomoci
Proč by lidé měli preferovat pomoc rozvojovým zemím? Dŧvodŧ pro potřebu rozvojové
pomoci je celá řada. Tato problematika je však natolik komplikovaná a široká, ţe přesahuje
moţnosti mé diplomové práce. Pokusím se ji alespoň stručně nastínit, aby si čtenář mohl
udělat svou představu a aby jej vedla k dalšímu přemýšlení. Dle mého názoru si státy i
jednotlivci uvědomují, ţe je dlouhodobě neúnosný stav, kdy zhruba 1 miliarda lidí ţije za
méně neţ 1,25 dolaru denně, a chtějí toto změnit prostřednictvím rozvojové pomoci. Na
obrázku níţe si mŧţe čtenář prohlédnout země světa rozlišené podle procenta populace, které
za méně neţ 1,25 dolaru ţije. Většina státŧ s největším podílem chudého obyvatelstva se
nachází v Africe.
81
Hladká, M.: Fenomén filantropie: postoje veřejnosti k dárcovství [online], [cit. 2011-11-23], s.3, dostupné z
<http://www.e-cvns.cz/soubory/2Prispevek_Hladka.pdf>
44
Obrázek č. 2 Procento obyvatelstva, které ţije za méně neţ 1,25 amerického dolaru na
den (údaje z roku 2009)
zdroj: upraveno z Wikipedia: List of countries by percentage of population living in poverty, dostupné z
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_percentage_of_population_living_in_poverty#cite_note-f-2
Chudoba v rozvojových státech má své příčiny. Její počátky je moţno hledat v období
kolonialismu 16. a 17. století. Evropské státy podnikaly zámořské cesty, objevovaly nové
země, kolonizovaly je a z nich pak dováţely do Evropy suroviny. Kolonie zároveň
představovaly odbytiště pro evropské výrobky. V 19. století v Evropě proběhla prŧmyslová
revoluce, která umoţnila zefektivnit výrobu, podpořila ekonomický rŧst a přispěla
k celkovým společenským a politickým změnám v evropských státech. Většina kolonií však
zŧstala závislá na primitivní zemědělské produkci a vývozu nezpracovaných surovin.82
Dekolonizace probíhala ve třech vlnách – v 1. vlně v 18. století se koloniální nadvlády
zbavily Spojené státy americké, ve 2. vlně v 19. století se to podařilo zemím Latinské
Ameriky a v poslední vlně v polovině 20. století byly dekolonizovány zbývající země
především z Asie a Afriky.
Dekolonizace sice zemím přinesla svobodu, ale její vliv na rozvoj bývalých kolonií je
rozporuplný. Na jednu stranu kolonie přestaly být v područí kolonizátorských zemí, na
82
V 19. století jiţ Spojené státy americké nebyly kolonií, coţ je dle mého názoru jeden z dŧvodŧ, proč v nich
byla prŧmyslová výroba na vysoké úrovni.
45
druhou stranu se v nových zemích k moci často dostaly autoritativní reţimy, které měly na
tamější ekonomiku i pro obyvatelstvo horší dŧsledky neţ ţivot v područí koloniální mocnosti.
Dŧvodŧ proč se rozvojovým zemím nedaří vymanit se z chudoby je několik. Většinou pŧsobí
v rŧzné míře několik faktorŧ najednou. Prvním z faktorŧ, který se uplatňuje zejména
v afrických subsaharských zemích, jsou nevhodné klimatické podmínky. V Africe, ale také na
ostatních kontinentech, je mnoho oblastí pokryto pouštěmi, které se v dŧsledku odlesňování,
intenzivního pastevectví, přetěţování pŧdy, ještě více rozšiřují.83 V jiných regionech
znemoţňuje stabilní zemědělskou výrobu střídání období dešťŧ s obdobím sucha. Některé
oblasti světa, například Bangladéš nebo Indie jsou zase často suţovány ničivými záplavami.
Tyto nepříznivé klimatické podmínky zhoršují nejen moţnost zemědělského vyuţití pŧdy, ale
také sniţují předpoklady pro industrializaci.
Dalším faktorem, který ovlivňuje moţnost rozvojových zemí vymanit se z chudoby, je
politická situace. Vlády jsou v těchto státech často zkorumpované, část rozvojové pomoci,
která do těchto zemí plyne, je zpronevěřena a končí v kapsách vládních úředníkŧ místo toho,
aby plynula na zamýšlené rozvojové projekty. Rozvojové země se často potýkají také
s nestabilním politickým prostředím, válečnými konflikty, ať jiţ se sousedními zeměmi, tak
uvnitř státu mezi rŧznými etniky. Občanské války mezi etniky mají pŧvod mimo jiné také v
necitlivém zpŧsobu, jakým byly tehdy ještě kolonie rozděleny ve sféry vlivu koloniálních
mocností, aniţ by respektovaly přirozené hranice, které existovaly mezi kmeny. Válečné
konflikty odčerpávají z ekonomik zdroje, které by jinak mohly být pouţity například na
budování infrastruktury.
Diktátorské reţimy, které v některých zemích vládnou, či hrozba nastolení autoritářského
reţimu v demokratickém státě, odrazují investory od vkládání svých prostředkŧ do
investičních příleţitostí v těchto zemích. Investor nemá jistotu, ţe práva a povinnosti plynoucí
ze smluv budou dodrţeny a ţe stát bude poskytovat dostatečnou ochranu vlastnickým
právŧm.
Určité aspekty malého zapojení rozvojových zemí do mezinárodního obchodu bývají také
často označovány jako překáţka jejich ekonomického rŧstu. Příjem některých rozvojových
83
Podrobnější informace o rozšiřování pouští i se seznamem pouští, které ohroţují lidskou populaci svým
rozšiřováním, je dostupné na <http://ekologie.webz.cz/pouste.html>
46
zemí je závislý na vývozu pouze jedné nebo několika komodit.84 Pokud poklesne cena dané
komodity na světovém trhu, coţ nemohou rozvojové státy mnoho ovlivnit, poklesnou i příjmy
z exportu rozvojové země. Pro rozvojové země je nevýhodná také ochranářská politika
některých rozvinutých státŧ, spočívající buďto v uvalování cel na některé dováţené komodity
nebo výrobky či méně okatě v subvencování vlastních výrobkŧ, coţ domácím výrobcŧm
přináší velkou konkurenční výhodu. V souvislosti s touto problematikou je třeba zmínit často
kritizovanou Společnou zemědělskou politiku Evropské unie, která velmi ztěţuje zemědělcŧm
z rozvojových zemí moţnost soutěţit s evropskými zemědělskými výrobky.85
Rozvojové země většinou nemají dostatečně vybudovanou infrastrukturu (dopravní cesty,
telekomunikační sítě86), pracovní síla není dostatečně vzdělaná, v zemích není dobrý
zdravotní systém, zaloţit firmu je náročné kvŧli rŧzným byrokratickým nástrahám a
nedokonalému právnímu řádu. To všechno jsou dŧvody, které odrazují potenciální investory,
aby v těchto zemích začali podnikat. Problém by měly začít vlády těchto zemí řešit, pokud
chtějí přilákat investory.
Výše jsem se pokusila vysvětlit některé z příčin chudoby v rozvojových zemích. Zbývá však
vyjádřit se k otázce potřeby pomáhat těmto chudým zemím a tím postupně vymýtit v nich
chudobu. Občané z rozvinutých zemí často pociťují solidaritu s lidmi v rozvojových zemích,
coţ je vede k přispívání finančními dary organizacím věnujícím se rozvojové pomoci.
Lidé věnující se rozvojové pomoci dále apelují na jakýsi dluh, kterým jsme vŧči rozvojovým
zemím zavázáni. Odkazují tím na koloniální doby, ve kterých kolonizátoři dováţeli nerostné
suroviny získané buďto pod pohrŧţkou síly, aniţ by za ně platili, nebo výměnou za výrobky,
které se svou cenou zdaleka nevyrovnaly ceně vzácných surovin. Nejedná se však pouze o
morální dluhy z období kolonialismu, vyspělý svět vyuţíval moţnost nakupování nerostných
surovin z rozvojových zemí i v období po dekolonizaci, ačkoliv bylo zřejmé, ţe tyto částky
připadnou zkorumpované vládě a obyčejným lidem z nich nebude plynout ţádný uţitek. Dá se
rovněţ říct, ţe rozvinuté země zneuţily nestabilní demokracie, aby získaly drahé suroviny,
84
Například země v Africe kolem rovníku jsou závislé na produkci kakaa.
Více ke škodlivosti Společné zemědělské politiky ve vztahu k rozvojovým zemím je moţno se dovědět na
<http://www.rozvojovka.cz/_200_28.htm>
86
Skutečnost, ţe v mnoha zemích nebyla zavedena síť fixních telefonních linek, mŧţeme dle mého názoru do
určité míry povaţovat za příleţitost přeskočit jednu fázi ekonomického pokroku. Tyto země mohou fázi
klasického telefonování přeskočit a rovnou zřídit síť mobilních operátorŧ. To samé mŧţeme tvrdit například o
elektrické energii, díky technickému pokroku je moţné v zemích oplývajících slunečních svitem instalovat
solární panely. Mizí tak potřeba klasických tepelných elektráren.
47
85
dokud to bylo moţné.87 Rozvojoví aktivisté poukazují na to, ţe rozvojovým státŧm vděčíme
dnes za velké mnoţství surovin nezbytných pro moderní ţivot (například coltan potřebný pro
výrobu součástek mobilních telefonŧ a notebookŧ pochází z velké části z Afriky, kde je pro
jeho získávání vyuţívána práce dětí a je ohroţeno ţivotní prostředí), za které však vyspělé
státy díky své monopolní síle jediného odběratele platí niţší cenu, neţ kterou by si skutečně
zaslouţily.88
Vedle morálního dluhu rozvojovým zemím je moţno uvést jako jeden z dŧvodŧ pro
poskytování rozvojové pomoci také obava z dŧsledkŧ nerovnosti v příjmech ve světě.
Rozevírající se nŧţky mezi bohatým Severem a chudým Jihem by mohly vést k sociálním
nepokojŧm a destabilizaci mezinárodní politické situace.89 Podle prŧzkumu veřejného mínění
uskutečněného Eurobarometrem v roce 2009 dvě třetiny Evropanŧ (64 %) zdŧvodňují potřebu
poskytovat rozvojovou pomoc čistě z dŧvodu vlastního zájmu, např. obchodu, obavy
z terorismu a migrace nebo politickým vztahŧm se třetími zeměmi.90
Domnívám se, ţe výše uvedené dŧvody dostatečně vysvětlují, proč se mnozí lidé věnují
rozvojové pomoci a snaţí se na ni přispět. Nad efektivitou této pomoci se vedou diskuze a
jsou zpochybňovány určité zpŧsoby jejího poskytování. Za léta jejího uplatňování se postupně
přechází od dodávek konkrétních výrobkŧ (například dováţených potravin, které sniţovaly
konkurenceschopnost lokálních zemědělcŧ), na nichţ se rozvojové ekonomiky stávaly
závislé, k poskytování know-how a vzdělání s cílem posílit hodnotu lidského kapitálu v dané
zemi, aby se rozvojové státy časem staly na pomoci nezávislé.91 S touto změnou přístupu
k rozvojové pomoci je dokonale v souladu také myšlenka mikrofinancí, která podporuje
místní podnikání. Prostředky plynoucí do rozvojové pomoci tak dosahují vyššího objemu,
protoţe lidé se nespoléhají pouze na rozvojové granty vlád a nevratné dary od soukromých
87
Zvídavému čtenáři doporučuji ke čtení článek o dobývání a drancování Konga (jednoho z nejbohatších státŧ
světa – třetina světových zásob kobaltu, diamantŧ, tři čtvrtiny světových zásob coltanu) belgickým králem
Leopoldem, dostupný z <http://dialog.ihned.cz/c1-53584440-jak-zakomplexovany-reporter-britskehotelegraphu-odstartoval-kolonizaci-afriky>
88
Krystýnová, P.: Koncert pro dětský úsměv, charitativní akce občanského sdruţení Akwaaba na podporu
sirotčince v Ghaně, jejíţ součástí byla stručná přednáška o rozvojové pomoci, 2011-11-13, Bílovice
89
Urbanová, H.: Jak funguje systém zahraniční rozvojové spolupráce v České republice [online], 2008-8, [cit.
2011-11-23], s.1, dostupné z
<http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/HUrbanova_Jakfungujesystemrozvojovesp
oupracevCR_1.pdf>
90
Navzdory hospodářské recesi devadesát procent Evropanŧ souhlasí s poskytováním rozvojové pomoci
[online], 2009-10-19, [cit. 2011-11-23], dostupné z
<http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/091540_cs.htm>
91
Tento přístup dokonale shrnuje rčení: Dej člověku rybu a nasytíš ho na jeden den, nauč ho rybařit a nakrmíš ho
do konce ţivota.
48
osob, ale vyuţívají i nabídky investorŧ a jejich úspory formou mikrofinancí. S pŧjčkou,
kterou musí dluţníci splatit, jsou motivováni lépe hospodařit a více si finančních prostředkŧ
váţí.
49
5 INVESTOVÁNÍ FORMOU PŮJČKY
Pokud chce český investor92 vloţit své dočasně volné finanční prostředky do mikrofinancí,
mŧţe tak učinit především dvěma zpŧsoby – přímou pŧjčkou mikrofinanční instituci nebo
prostřednictvím investice fondŧ kolektivního investování, které mají ve svém portfoliu úvěry
nebo akcie mikrofinančních institucí. Existují i jiné zpŧsoby jak investovat do mikrofinancí
například nákup akcií mikrofinančních institucí či členství v mikrofinančních úvěrových
druţstvech nebo investiční certifikáty. Pokud mikrofinanční instituce emitovala akcie, jsou
tyto obchodovány na lokální burze, a proto by investor musel vynaloţit velké náklady na
zprostředkování obchodu.93 Zprostředkování členství v úvěrových druţstvech je dle mého
názoru ještě sloţitější. Investiční certifikáty kopírující vývoj jiných mikrofinančních
investičních nástrojŧ jsou prozatím spíše ojedinělé, ale dle mého názoru mají díky oblíbenosti
strukturovaných produktŧ do budoucna velký prostor pro svŧj rozvoj.94 Pro jejich malou
dostupnost a malou rozšířenost se těmito produkty ve své práci nebudu zabývat.
V páté kapitole se zaměřuji na poskytování přímé pŧjčky mikrofinanční instituci. Celý proces
připomíná systém „adopce na dálku“ v tom, ţe investor si vybere na internetových stránkách
jemu sympatický podnikatelský záměr, uzavře smlouvu, odešle peníze, a pak očekává splátky.
Představím a zhodnotím moţnosti investice, které nabízí český portál MyELEN. Portál
MyELEN jsem vybrala proto, ţe se jedná o český projekt, který byl mým úplně prvním
kontaktem s fenoménem mikrofinancí. Další internetové portály nabízející moţnost sjednání
pŧjčky mikrofinanční instituci, jsou Kiva95, která ale zprostředkovává pouze neúročené
pŧjčky, a MicroPlace96, přes kterou mohou investovat pouze občané Spojených státŧ
amerických. Domnívám se, ţe pro českého investora spočívá velká výhoda portálu MyELEN
v komunikaci rodnou řečí a pozitivem také jsou úrokové sazby, které MyELEN nabízí.
92
Pro účely práce povaţuji za investora subjekt s přebytečnými finančními prostředky, který hledá zpŧsob, jak
tyto prostředky zhodnotit. Nerozlišuji tedy mezi střadatelem a investorem, spořením a investováním.
93
Například mexická mikrofinanční instituce Compartamos uskutečila v roce 2007 primární emisi akcií a je
obchodována na mexické burze cenných papírŧ BMV. Dostupné na
<http://www.compartamos.com/wps/portal/RelacionInversionistas/InformacionCorporativa>
94
Byly jiţ vydány nějaké certifikáty kopírující vývoj jiných mikrofinančních instrumentŧ, například AIV
Certificate VMF, který kopíruje fond Dual Return – Vision Microfinance, informace dostupné
<http://www.visionmicrofinance.com/en/dual-return-fund/aiv-certificate-vmf/>
95
Kiva dostupné z <http://www.kiva.org/>
96
MicroPlace dostupné z <https://www.microplace.com/>
50
5.1
MyELEN
V České republice vznikla v únoru roku 2007 akciová společnost Microfinance, a.s., která
přinesla českým klientŧm moţnost zapojit se pohodlně ze svého domova do celosvětového
mikrofinančního hnutí prostřednictvím provozování internetového portálu MyELEN97
spuštěného v prosinci 2007. MyELEN znamená My Electronic Loan Echange Network, coţ
by se dalo přeloţit jako Moje elektronická síť pro výměnu pŧjček. Spuštění portálu bylo
doprovázeno propagační kampaní, která měla za úkol představit pojem mikrofinancí široké
veřejnosti.
MyELEN spolupracuje s Nadačním fondem Microfinance, jehoţ posláním je „podporovat
myšlenku pomoci chudým regionŧm naší planety a věnovat se také charitativní úrovni
v prostředí mikrofinancí.“98 V roce 2010 byl spuštěn internetový portál tohoto nadačního
fondu, zaloţeného v roce 2007. Na portálu, který je otevřen rŧzným neziskovým organizacím,
je moţno vybrat konkrétní projekty, které by investor chtěl podpořit. V roce 2011 byl projekt
nadačního fondu „Rozšíření mikrofinancování jako zpŧsobu rozvojové spolupráce“ vybrán
Ministerstvem zahraničních věcí České republiky jako projekt v oblasti priorit zahraniční
politiky a byl podpořen grantem ve výši 270 000 Kč.99 Dále se MyELEN také v rámci svých
partnerských organizací věnuje kupříkladu podpoře výrobkŧ fair trade nebo ekoturismu.100
Společnost Microfinance, a.s. pŧsobí jako tzv. marketingový agent, jejím úkolem je, jak bylo
popsáno v kapitole 1.4.2, nacházet přebytkové subjekty v rozvinutých zemích, kteří budou
ochotni do mikrofinancí investovat. V rozvojovém světě zase vyhledává a prověřuje
mikrofinanční instituce, se kterými pak navazuje spolupráci. Za svoji reklamní a
zprostředkovatelskou činnost je financována příslušnou mikrofinanční institucí. Investor
podepisuje smlouvu o pŧjčce s mikrofinanční institucí a Microfinance, a.s. nenese ţádnou
zodpovědnost ani negarantuje splácení závazkŧ. Navíc si však ve smlouvě stanovuje, ţe
Microfinance, a.s. nemá povinnost sdělovat věřiteli (investorovi) informace, které se dozví o
dluţníkovi (mikrofinanční instituci). Chápu, ţe toto ustanovení se ve smlouvě objevuje za
účelem chránit Microfinance, a.s. před nárokováním si informací ze strany věřitele. Přesto se
97
MyELEN dostupné z <www.myelen.cz>
O dárcovství a NFMF [online], [cit. 2011-11-13], dostupné z
<http://www.nfmf.cz/nfmf/Pages/NF/Static/AboutDonating/Introduction.jsf>
99
Výsledky výběrového řízení na projekty v oblasti priorit zahraniční politiky ČR a mezinárodních vztahŧ pro
rok 2011 [online], 2011-1-6, [cit. 2011-11-13], dostupné z
<http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/verejne_souteze_a_dotace/vysledky_vyberoveho_rizeni_na_projekty
_v.html>
100
MyELEN: Partnerské organizace [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z
<https://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/About/Partnership.jsf>
51
98
na stránkách MyELEN v rubrice Černý seznam objevují informace například o tom, které
mikrofinanční instituce se opoţďují se splácením nebo podepisováním smluv. Nicméně
výslovné uvedení takové podmínky ve smlouvě mŧţe u potenciálního investora vyvolat
nedŧvěru. Mohl by nastat případ, ţe Microfinance, a.s. má podezření nebo dokonce ví o tom,
ţe určitá mikrofinanční instituce krachuje, avšak nesdělí tuto informaci investorŧm. Na vztah
mezi Microfinance, a.s. a investorem není moţno pouţít ustanovení § 54a a násl. Občanského
zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb.) týkající se smluv o finančních sluţbách uzavíraných na dálku,
protoţe mezi společností Microfinance, a.s. a investorem ţádný smluvní vztah nevzniká,
investor podepisuje smlouvu o pŧjčce s konkrétní mikrofinanční institucí.
5.1.1 Spolupracující mikrofinanční instituce
MyELEN v současnosti spolupracuje s několika mikrofinančními institucemi. Všechny mají
sídlo a operují v Mexiku. V blízké budoucnosti se počítá s rozšířením nabídky také o instituce
z jiných zemí Latinské Ameriky – Bolívie, Brazílie a Paraguaye. Na internetovém portále jiţ
jsou dostupné zevrubné informace o těchto zemích a jsou publikovány novinky z tamního
mikrofinančního sektoru. Tento krok je logický a věřím, ţe s sebou přinese pozitiva.
Rozšíření investiční nabídky v rŧzných zemích přinese investorovi moţnost diverzifikovat své
portfolio z hlediska politického nebo měnového rizika, coţ v současné situaci, kdy jsou
nabízeny pouze projekty v Mexiku, moţné není. Výhoda z výběru nových partnerských
institucí právě v Latinské Americe a nikoliv například v Asii nebo Africe plyne dle mého
názoru z lepší znalosti latinskoamerického prostředí zaměstnanci Microfinance, a.s. tedy se
sniţují náklady na získávání nových informací. Dále je také pravdou, ţe úrokové sazby
pŧjček v zemích Latinské Ameriky (40 aţ 70 % ročně) jsou značně vyšší neţ například
v asijských zemích (10 aţ 15 % ročně), kde je sektor mikrofinancí rozvinutější, tedy pociťuje
větší tlak konkurence, a je také často dotovaný vládami.101 Časem by se aktivity mohly
rozšířit také do Asie, coţ by investorovi umoţnilo ještě více diverzifikovat své mikrofinanční
portfolio.102
Spolupráce mezi mexickými mikrofinančními institucemi a společností Microfinance, a.s. je
zaloţena na mandátní marketingové smlouvě.103 Tato smlouva zakládá povinnost pro
101
MyELEN: Proces poskytování mikrofinančního úvěru [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z
<https://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Microfinance/Microfinance.jsf>
102
Zmíněno v několika rŧzných článcích, například Ondráčková, K.: Pŧjčte peníze Mexičanovi a vydělejte,
Finmag,[online], 2010-10-22, [cit. 2011-11-22], dostupné z: <http://finexpert.e15.cz/rubriky/pujcte-penizemexicanovi-a-vydelejte_1>
103
MyELEN: Manuálsběrného toku, [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z
<https://www.myelen.com/myelen/Pages/Static/Elen/Manual_sberneho_toku.jsf>
52
Microfinance a.s. starat se o propagaci mikrofinanční instituce a následně peníze, které přijme
od investorŧ, odeslat mikrofinanční instituci. Dále se zavazuje přijatou splátku pŧjčky odeslat
na účet investora.
Mikrofinanční instituce, se kterou MyELEN začínala svŧj portál v roce 2007 jako s jediným
partnerem, byla mexická FIPS (Fundación para la integración productiva sustentable).
V současné době uţ ale mezi partnerskými institucemi nefiguruje. Na serveru MIX jsou o této
mikrofinanční instituci zveřejněna data pouze do roku 2007. Z článku, který jeden investor
zveřejnil na internetu, se dovídáme, ţe jeho pŧjčka, kterou FIPS poskytnul, byla splacena
dříve, protoţe FIPS chtěla změnit svou právní formu, pročeţ nemohla nadále přijímat pŧjčky
v cizí měně.104 To vysvětluje, proč jiţ není moţné prostřednictvím MyELEN do FIPS
investovat.
V současnosti105 jsou v nabídce MyELEN ţadatelé ze dvou institucí – APROS (Ámbito
Productivo) a CrediCrece. APROS byla zaloţena v roce 2001 a má právní formu nebankovní
finanční instituce, tedy není regulována. V roce 2010 měla tato instituce 10 180 aktivních
dluţníkŧ, přičemţ prŧměrná výše pŧjčky činila asi 427 amerických dolarŧ.106 Jako svŧj cíl
uvádí APROS obecně zlepšovat kvalitu ţivota svých klientŧ – podnikatelŧ prostřednictvím
poskytování finančních sluţeb a rozvoje podnikání. Z dŧleţitých ukazatelŧ mŧţeme uvést
například, ţe v roce 2010 činilo procento nesplacených úvěrŧ déle jak 30 dnŧ po splatnosti
(portfolio at risk > 30 days) 3,12 % z hodnoty všech pŧjček. Procento odepsaných
nesplacených úvěrŧ dosahovalo výše 0,81 %.107
Druhá partnerská organizace, CreditCrece o sobě prozatím nezveřejňuje data na serveru MIX,
coţ trochu sniţuje její dŧvěryhodnost a moţnost ověřit si informace. MyELEN uvádí, ţe
dŧvěryhodnost a stabilitu by měla zvýšit participace hlavního akcionáře na operacích. Jedná
se o menší mikrofinanční instituci (v současnosti asi 30 zaměstnancŧ) zaměřenou na zlepšení
kvality ţivota ţen (ţeny tvoří 98 % klientely) ve venkovských oblastech v blízkosti města
Atlacomulco v Mexiku. Zaloţena byla teprve v roce 2008.108 Klientŧm nabízí jak skupinové
104
P2P Banking: My Myelen loan was repaid early [online], 2010-2-22, [cit. 2011-11-22], dostupné z
<http://www.wiseclerk.com/group-news/tag/myelen/>
105
listopad 2011
106
the MIX: Ámbito Productivo [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z <http://www.mixmarket.org/mfi/apros>
107
the MIX: Ámbito Productivo [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z
<http://www.mixmarket.org/mfi/apros/report>
108
MyELEN: Mikrofinancuj [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z
<https://www.myelen.com/myelen/Pages/Financial.jsf>
53
pŧjčky, tak individuální. Od klientŧ mimo jiné vyţadují, aby tito měli nejméně jednoletou
zkušenost s aktivitou, na niţ úvěr ţádají. Individuální pŧjčku mohou získat pouze klienti, kteří
se jiţ alespoň pětkrát podíleli na skupinové pŧjčce a mají dobrou úvěrovou historii.
Skupinové pŧjčky jsou určeny pro 10 aţ 15 osob a nesmějí být mezi nimi více neţ tři rodinní
příslušníci.109
5.1.2 Průběh půjčky
Na internetovém portále MyELEN v sekci Mikrofinancuj jsou představeni jednotliví
podnikatelé spolu s jejich podnikatelskými záměry a podmínkami poskytnutí úvěru. Investor
se mŧţe rozhodnout, která podnikatelská myšlenka je mu sympatická, která mikrofinanční
instituce se mu zdá dŧvěryhodnější a za jakých podmínek chce pŧjčku poskytnout. Není
potřeba zapŧjčovat velký kapitál, klienti v Mexiku většinou ţádají o částky ve výši 10 000 aţ
15 000 Kč. Minimální zapŧjčená částka je však stanovena na 5000 Kč obecně a u určitých
vybraných projektŧ se vyţaduje vyšší.
Investor, který má o investici zájem, se musí na serveru MyELEN zaregistrovat. Bez
registrace není moţná investice a bohuţel si není moţno ani prohlédnout návrh smlouvy, coţ
hodnotím jako zápor. Domnívám se, ţe by zvýšilo transparentnost mikropŧjčování, pokud by
se návštěvník webu mohl s návrhem smlouvy seznámit ještě před registrací.
Ve smlouvě je zakotveno, ţe finanční prostředky poskytnuté věřitelem (investorem)
dluţníkovi (mikrofinanční instituci) jsou účelově určeny na „financování stávajícího
bonitního portfolia mikroúvěrŧ (tj. s historickou mírou dobytnosti 98 %), přičemţ financování
mikroúvěrŧ
poskytovaných
klientŧm
dluţníka
se
ve
všech
případech
poskytuje
k produktivním, nespotřebním účelŧm,“110 coţ povaţuji za pozitivum pro investora, kterému
je tímto zpŧsobem přislíbeno, ţe jím poskytnutý finanční obnos bude skutečně vyuţit na
proklamovaný účel. Ve smlouvě je také dohodnuta smluvní pokuta ve výši 3 % z částky
pŧjčky, pokud věřitel poruší závazek ze smlouvy. Smluvní pokuta by se dala vyţadovat
v případě pouţití pŧjčky na jiný účel, neţ je ve smlouvě stanovený. Otázkou však zŧstává,
jakou moţnost má investor, aby zjistil, zda jím poskytnuté finanční prostředky nebyly vyuţity
jinak.
109
110
Credicrece: Productos [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z <http://credicrece.com.mx/productos.html>
Smlouva o pŧjčce mezi investorem a mikrofinanční institucí, dostupné po registraci na portálu MyELEN
54
Za dŧleţitou výhodu pro investora povaţuji skutečnost, ţe smlouva o pŧjčce a závazkový
vztah, který z ní plyne, se řídí českým právem. Navíc spory, které ze smlouvy mohou
vzniknout, se budou řešit před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky. Místem rozhodčího řízení bude Praha.111 Všechna tato
opatření by investorovi měla přinést pocit větší jistoty, ţe jeho pŧjčka bude vymahatelnější,
neţ kdyby se investor po nesplacení pŧjčky měl soudit např. před mexickými soudy, které by
rozhodovaly podle mexického práva. Na druhou stranu mŧţe být rozhodčí řízení pro investora
nevýhodné vzhledem k tomu, ţe je zpravidla, pokud se strany nedohodnou jinak,
jednoinstanční, tudíţ investor, je-li nespokojen s rozhodčím nálezem, nemá moţnost se
odvolat nebo poţádat o přezkoumání rozhodčího nálezu jako tomu je u obecných soudŧ.
Po výběru podnikatele zadá investor podmínky, za jakých si přeje investovat. Moţnost výběru
podmínek se liší podle konkrétního projektu. Většinou je moţno zvolit mezi čtvrtletním
splácením a splátkou celé jistiny a úroku za rok. Investor se také mŧţe vzdát svého úroku a
pŧjčit bezúročně s tím, ţe se mu po splatnosti vrátí pouze jistina. Systém vygeneruje, jaký
splátkový kalendář mŧţe zapŧjčovatel očekávat a bude mu předloţen návrh smlouvy o pŧjčce
spolu se standardizovanými obchodními podmínkami. Výše úrokové sazby se pohybuje
většinou mezi 4 % aţ 7,5 % v závislosti na tom, jak vysokou pŧjčku se investor rozhodne
poskytnout (čím vyšší objem investovaných prostředkŧ, tím vyšší úroková sazba je
investorovi nabídnuta). Podrobně si mŧţe investor prostudovat výši úrokových sazeb pro
konkrétní objemy investice v přehledné tabulce níţe.
Tabulka č. 2 Výše úrokových sazeb při poskytnutí půjčky u MyELEN
zdroj: https://www.myelen.com/stat/myelen/microfin/ambito/Interest_rates_%C1mbitoProductivo.pdf
111
Standardní podmínky pro poskytování pŧjček, dostupné po registraci na portálu MyELEN
55
Dŧleţité je také zmínit, ţe ve smlouvě je stanovena konkrétní částka, kterou se mikrofinanční
instituce zavazuje investorovi splatit, v českých korunách. Tímto zpŧsobem na sebe
mikrofinanční instituce bere riziko změny měnového kurzu.
Pokud s předloţenou smlouvou investor souhlasí, je tato dále odeslána ke schválení
mikrofinanční instituci, která by ji měla potvrdit zaručeným elektronickým podpisem. Poté je
smlouva zaslána na zadanou e-mailovou adresu a tím smlouva vzniká. Účinná ale není, dokud
zapŧjčovatel nepřipíše odpovídající částku na účet marketingového agenta, tedy společnosti
Microfinance a.s. Úkolem Microfinance, a.s. pak je peníze převést na účet mikrofinanční
instituce. Ta pak peníze distribuuje mezi podnikatele v rozvojové zemi. Tok peněz při
poskytnutí mikrofinanční pŧjčky je znázorněn na schématu níţe. Upozorňuji, ţe se jedná
pouze o cestu finančních prostředkŧ, ze schématu však nelze vyvodit vztahy mezi subjekty. Je
stále třeba mít na paměti, ţe neexistuje ţádný smluvní vztah mezi investorem a společností
Microfinance, a.s.
Schéma č. 1 Tok peněz při investici prostřednictvím Microfinance, a.s. a Ámbito
Productivo
zdroj: upraveno dle Cveček, J.: Mikrofinance jako investiční alternativa – studie potenciálu a rozložení rizik,
s.26
Jakmile se začne blíţit datum splatnosti, měla by mikrofinanční instituce odeslat finanční
prostředky na účet společnosti Microfinance, a.s. Ve vybraný termín by měla přijít splátka
z účtu společnosti Microfinance, a.s. na účet investora, který by se měl shodovat s účtem, z
56
nějţ byla pŧvodní pŧjčka poslána. Pokud investor změní za dobu splátkového období účet,
měl by to společnosti Microfinance, a.s. oznámit. Tímto proces pŧjčky končí.
Co se týče zdanění úrokŧ z pŧjčky, mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými
byla podepsánа dohoda o zamezení dvojího zdanění (Sdělení č. 7/2003 Sb. m. s.).112
V souladu s touto dohodou je úrok z pŧjčky zdaněn 10% sazbou v Mexiku. Český investor
poté v České republice vypočítá svou daňovou povinnost rozdílem mezi českou sazbou daně
z příjmu a daňovou sazbou uhrazenou v Mexiku. V současné době činí sazba daně z příjmŧ
fyzických osob v ČR 15 %. Z tohoto dŧvodu investorovi plyne v České republice daňová
povinnost ve výši 5 % z přijatého úroku.
5.1.3 Srovnání úrokových sazeb MyELEN s jinými instrumenty finančního trhu
V této části se zaměřím na srovnání pŧjčky prostřednictvím MyELEN s moţnostmi jiných
investic, které vybírám tak, aby nevyţadovaly v prŧběhu investice ţádnou aktivitu ze strany
investora a měly dopředu určený výnos a tím se shodovaly s charakteristikou pŧjčky
prostřednictvím MyELEN. Dále je brán ohled na likviditu investice, přičemţ je uvaţována
pro všechny moţnosti situace, kdy chce investor pouţít své volné finanční prostředky na
období 12 měsícŧ. Budu vycházet z toho, ţe investor má k dispozici 100 000Kč.
Podle tabulky úrokových sazeb nabízených portálem MyELEN (tabulka č. 2) by investor
dosáhl na úrokovou sazbu 6,5 % za rok. Tedy na konci období by měl 106 500 Kč před
zdaněním.
Termínovaný vklad. Provedu srovnání s termínovaným vkladem. Termínovaný vklad
nevyţaduje od okamţiku provedení investice aktivitu ze strany investora. Z hlediska likvidity
je však nutno zmínit, ţe pŧjčku prostřednictvím MyELEN je moţno před splatnostní odprodat
ve formě pohledávky, u termínovaného vkladu toto však moţné není. Je moţné vklad
112
Relevantními ustanoveními ze smlouvy jsou zejména článek 11 a článek 22
Článek 11: 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu
mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněţ zdaněny ve smluvním státě,
v němţ mají zdroj, a to podle právních předpisŧ tohoto státu, avšak jestliţe skutečný vlastník úrokŧ je
rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uloţená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úrokŧ.
Článek 22 o vyloučení dvojího zdanění dále stanoví ve svém odstavci 2: V případě rezidenta České republiky
bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: Česká republika mŧţe při ukládání daní svým rezidentŧm zahrnout
do daňového základu, ze kterého jsou takové daně ukládány, části příjmu nebo majetku, které mohou být
v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněţ zdaněny v Mexiku, avšak povolí sníţit částku daně vypočtenou
z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Mexiku. Částka, o kterou se daň sníţí, však
nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím sníţením, která poměrně připadá na příjem nebo majetek,
který mŧţe být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Mexiku.
57
vypovědět, avšak za výpověď je účtován sankční poplatek.113 Uvaţuji termínovaný vklad u
spořitelního a úvěrového druţstva Akcenta, jelikoţ v současné době114 nabízí jedny
z nejvyšších úrokových sazeb na daný produkt.115 Pro dvanáctiměsíční vklad částky
100 000Kč, nabízí Akcenta úrokovou sazbu ve výši 2,5 % ročně. Tedy na konci období by
investor před zdaněním měl na účtu 102 500 Kč.
Spořicí účet. Dále provádím srovnání s úrokovými sazbami nabízenými k spořicímu účtu u
Moravského peněţního ústavu, spořitelního druţstva. Zvolila jsem sazby příslušné
k spořicímu účtu s výpovědní lhŧtou 12 měsícŧ. Úroková sazba činí pro finanční obnos ve
výši 100 000 Kč 2,8 %. Pro investora toto znamená 102 800 Kč na konci období.
Dluhopisy. V říjnu 2011 byly emitovány státní spořicí dluhopisy (tzv. Kalouskovy
dluhopisy). Vydána byla verze s roční splatností nebo se splatností 5 let. Pro účely srovnání
s pŧjčkou prostřednictvím MyELEN zhodnotím úrokovou sazbu pro dluhopis s roční
splatností, tato dosahuje výše 2 % ročně. Úroková sazba se nemění s objemem investovaných
prostředkŧ. Po jednom roce bude mít investor 102 000 Kč. O předčasné splacení dluhopisu
lze během jednoho roku poţádat ve dvou k tomu dopředu určených datech.116
V následující tabulce srovnávám úrokové sazby při investici rŧzných částek na období 12
měsícŧ ve variantě mikropŧjčky, termínovaného vkladu u Akcenty, spořicího účtu u
Moravského peněţního ústavu a státních spořicích dluhopisŧ.
113
Obchodní podmínky Akcenty k 1. 7. 2011 [online], [cit. 2011-12-10], dostupné z
<http://www.finance.akcenta.eu/img/web/obchodni-podminky-7_11.pdf>
114
počátek prosince 2011
115
Měšec: Termínované vklady – srovnání [online], [2011-12-4], dostupné z
<http://www.mesec.cz/produkty/terminovane-vklady/>
116
MFČR: Spořicí státní dluhopisy – předčasné splacení [online], [cit. 2011-12-10], dostupné z
<http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/predcasne-splaceni%20.html>
58
Tabulka č. 3 Srovnání úrokových sazeb mikropůjčky MyELEN, termínovaného vkladu
u Akcenty, spořicího účtu u Moravského peněţního ústavu (MPÚ) a „Kalouskových“
dluhopisů
Investovaná
částka
Úroková sazba u Úroková sazba
mikropŧjčky
u Akcenty
10 000 Kč
100 000 Kč
1 000 000 Kč
4%
6,5 %
7,5 %
2,5 %
2,5 %
2,8 %
Úroková
sazba u MPÚ
2,2 %
2,8 %
3,4 %
Úroková sazba
„Kalouskových“
dluhopisŧ
2%
2%
2%
zdroj: vlastní zpracování117
Z tabulky vyplývá, ţe se zvyšujícím se objemem investic se zvyšuje úroková sazba nabídnutá
u MyELEN rychleji neţ úroková sazba u termínovaného vkladu Akcenty a spořicího účtu u
Moravského peněţního ústavu. Riziko u uvedených investic se však velmi liší. Výhodou
termínovaného vkladu u druţstevní záloţny Akcenta a spořitelního druţstva Moravského
peněţního ústavu je pojištění vkladu ve výši 100 % aţ do výše 100 000 eur podle části 13
zákona č. 21/1992, o bankách. Roční státní spořicí dluhopis nabízí ze všech uvedených
produktŧ nejniţší úrokovou sazbu, na druhou stranu riziko nesplacení státního dluhopisu je
velmi malé.
Po srovnání s mikropŧjčkám podobnými produkty lze konstatovat, ţe mikropŧjčky nabízejí
nejvyšší úrokovou sazbu. Sazba dle mého názoru zohledňuje riziko, které investor oproti
jiným
alternativám
v souvislosti
s mikropŧjčkou
podstupuje
(např.
riziko
krachu
mikrofinanční instituce, riziko spojené s investováním v rozvojových zemích), ale otázkou je,
zda by finanční výnos z investice nemohl být ještě vyšší. Jak bylo zmíněno dříve, dosahuje
prŧměrná úroková sazba, za kterou pŧjčují mexické mikrofinanční instituce svým klientŧm,
výše 40 – 70 %. Zprostředkování mikropŧjček sice obnáší vysoké transakční náklady, nikde
jsem ale nenalezla, jak vysoké konkrétně jsou a jaké podíly si z klienty zaplacených úrokŧ
ponechávají zprostředkovatelé. Je moţné, ţe výnosy zprostředkovatelŧ jsou dosti vysoké a
pokud by se na trhu objevil alternativní zprostředkovatel – marketingový agent, dokázal by
tento zajistit investorŧm ještě vyšší finanční výnosy.
117
na základě dat z
https://www.myelen.com/stat/myelen/microfin/ambito/Interest_rates_%C1mbitoProductivo.pdf ,
http://finance.akcenta.eu/kalkulacka.html, http://www.mpu.cz/cs/urokove-sazby a
http://finance.idnes.cz/spocitejte-si-kolik-vam-vynesou-kalouskovy-dluhopisy-p1m/inv.aspx?c=A110926_120341_inv_zuk z 2011-12-9
59
5.1.4 Srovnání MyELEN s neziskovou Kiva
Na velmi podobném principu jako Microfinance a.s. operuje i celosvětová organizace Kiva.
Také vlastní internetový portál, na kterém si investor mŧţe vybrat podnikatelský záměr, který
je mu sympatický, a ten pak podpořit svou pŧjčkou. Oproti společnosti Microfinance, a.s. je
Kiva neziskovou organizací. Veškeré své náklady pokrývá granty, sponzorskými dary z řad
firem, z nadací a dary od svých příznivcŧ.118
Na rozdíl od české společnosti jsou pŧjčky poskytnuté prostřednictvím Kivy bezúročné, takţe
po uplynutí doby splatnosti obdrţí investor zpět stejnou částku, jakou investoval. Finanční
výnos je tedy nulový a zŧstává pouze „výnos“ v podobě dobrého pocitu, přičemţ riziko
nesplacení je stejně vysoké jako u úročených mikrofinančních pŧjček a likvidita je rovněţ
stejná.
Nespornou výhodou Kivy oproti českému portálu je však skutečnost, ţe disponuje mnohem
více mikrofinančními partnery z mnoha zemí. Aktuální údaj k 27. 11. 2011 je 182
partnerských mikrofinančních institucí.119 Jednotlivé mikrofinanční instituce mají pro své
členy v rozvojových zemích rŧzné podmínky, některé například vyţadují, aby si dluţníci u
nich také povinně střádali část prostředkŧ během cyklu pŧjček, aby zajistily, ţe se nejedná o
příliš nezodpovědné klienty.
Principy, proces prŧběhu pŧjčky a technické provedení je velmi podobné systému, který
uplatňuje česká Microfinance, a.s. Potenciální zapŧjčovatelé si mohou na webových stránkách
organizace Kiva vybrat sympatického podnikatele a investovat částky od 25 amerických
dolarŧ aţ do plné výše poţadované sumy. Peníze odesílá investor prostřednictvím PayPal120.
Přijatou částku pak Kiva předá lokální mikrofinanční instituci. Ta tyto peníze zapŧjčí
podnikateli a od něj posléze vybírá splátky i s příslušnými úroky a Kivě předává informace o
tom, zda byla splátka učiněna včas. Úrokovou sazbu pro své klienty stanovuje mikrofinanční
instituce, která poté výnosy z úrokŧ pouţije na pokrytí svých operačních nákladŧ. Aby se
minimalizovaly náklady na posílání peněz mezi Kivou a mikrofinanční institucí je prováděn
na konci kaţdého měsíce clearing pouze rozdílŧ. Peněţní vyrovnání rozdílu pak proběhne do
30 dnŧ. V poslední fázi obdrţí pŧvodní věřitel své peníze na svŧj virtuální účet u Kivy. Tyto
peníze mŧţe znovu reinvestovat, darovat Kivě nebo si je prostřednictvím PayPal vybrat.
118
About Us|Kiva [online], [cit. 2011-12-4], dostupné z < http://www.kiva.org/about>
Kiva – Field Partners [online], [cit. 2011-11-27], dostupné z < http://www.kiva.org/partners>
120
O systému PayPal pro občany České republiky více na < http://www.paypalcz.cz/>
60
119
5.2
Zhodnocení investic prostřednictvím přímých půjček
MyELEN
Na základě poznatkŧ, které jsem nabyla v prŧběhu zpracování práce, se nyní pokusím
zanalyzovat a zhodnotit z pohledu silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb moţnosti
investování do mikrofinancí prostřednictvím přímých pŧjček mikrofinanční instituci přes
český portál MyELEN.
5.2.1 Silné stránky
Poměrně vysoké výnosy. Na prvním místě investora určitě zaujmou vysoké výnosy, které
investice prostřednictvím mikropŧjčky nabízejí ve srovnání s jinými pevně úročenými
produkty s jistým výnosem. Jak bylo dokázáno v kapitole 5.1.3, s vyšším investovaným
obnosem se zvyšují úrokové sazby nabízené u mikropŧjčky rychlejším tempem neţ úrokové
sazby u vybraného termínovaného vkladu.
Pevně stanovená úroková sazba. Výhodou mikropŧjček mŧţe, ale v určitých případech být
nemusí, pevně stanovená úroková sazba nezávislá na pohybu jiných úrokových měr.
V situaci, kdy úrokové míry u jiných finančních instrumentŧ klesají, se jedná o silnou stránku.
V situaci, kdy úrokové míry u jiných finančních instrumentŧ rostou, se jedná o slabou
stránku. Tento bod uvádím tedy jak mezi silnými, tak mezi slabými stránkami.
Česká jurisdikce. Výhodou pro českého investora, který chce investovat prostřednictvím
MyELEN, je skutečnost, ţe smlouva o pŧjčce se řídí českým právem a případné spory budou
rozhodovány u českého rozhodčího soudu. Investorovi to poskytuje větší jistotu, ţe „zná své
právo“ a případné rozhodčí řízení na území České republiky vyţaduje niţší výdaje neţ řízení
na území cizího státu.
Účelové určení mikropůjčky. Díky ustanovení ve smlouvě, ţe investorem poskytnuté
prostředky musí být vyuţity na poskytnutí nespotřebního, produktivního mikroúvěru, se
zvyšuje investorova jistota, ţe prostředky budou pouţity na dosaţení deklarovaného cíle. Na
druhou stranu jsou ale moţnosti investora zkontrolovat, zda byly jím poskytnuté prostředky
skutečně takto vyuţity, velmi omezeny tím, jak daleko se cílová skupina příjemcŧ
mikropŧjček nachází. Investor má velmi omezené prostředky ke zjištění, jak bylo s jeho
prostředky skutečně naloţeno, coţ je zmiňováno také mezi slabými stránkami.
61
Eliminace měnového rizika pro investora. Jelikoţ je pŧjčka denominovaná v českých
korunách a mikrofinanční instituce se zavazuje k určitému dni v budoucnosti splatit konkrétní
sumu v českých korunách, tak investor nepodstupuje ţádné kursové riziko, přestoţe investuje
do zahraničí.
Dobrý pocit z pomoci konkrétnímu člověku. Nastavení portálu MyELEN, kdy je
poskytování mikropŧjčky prezentováno jako pomoc konkrétnímu člověku, který má konkrétní
podnikatelský plán a někdy také určitou historii u mikrofinanční instituce, umoţňuje
investorovi ve velké míře zaţívat dobrý pocit z pomoci druhému.
5.2.2 Slabé stránky
Pevně stanovená úroková sazba. Výhodou mikropŧjček mŧţe, ale v určitých případech být
nemusí, pevně stanovená úroková sazba nezávislá na pohybu jiných úrokových měr.
V situaci, kdy úrokové míry u jiných finančních instrumentŧ klesají, se jedná o silnou stránku.
V situaci, kdy úrokové míry u jiných finančních instrumentŧ rostou, se jedná o slabou
stránku. Tento bod uvádím tedy jak mezi silnými, tak mezi slabými stránkami.
Nedostatečně diverzifikované portfolio v nabídce mikrofinančních institucí. Jak bylo
uvedeno výše, MyELEN prozatím nabízí pouze mikropŧjčky do mexických mikrofinančních
institucí, coţ má za následek velkou provázanost s mexickou ekonomikou.
Špatně dostupná data o spolupracující mikrofinanční instituci. Ze dvou v době
zpracování práce spolupracujících mikrofinančních institucí, pouze jedna zveřejňuje svá data
na serveru MIX, ta druhá je mladá a investorovi jsou nedostupné relevantní informace, coţ
sniţuje dŧvěryhodnost instituce.
Nedostatečná likvidita. Investor nemŧţe poţádat o předčasné splacení své pŧjčky. Do doby
stanovené ve smlouvě jako datum splatnosti má vloţené prostředky blokované pro
alternativní vyuţití. Mŧţe však převádět práva ze závazkového vztahu na jiné osoby, tedy
potenciálně prodat jinému investorovi. Pokud však převod není mezi osobami blízkými,
vyţaduje se k němu svolení od mikrofinanční instituce.
Riziko krachu mikrofinanční instituce. Jelikoţ nejsou mikrofinanční pŧjčky nijak
pojištěny, hrozí investorovi, ţe přijde o svŧj poskytnutý finanční obnos v celé výši. V případě
62
úpadku sice investorova pohledávka vstupuje do řízení, avšak těţko soudit, jaké jsou šance na
dobytí takové pohledávky.
Nedostatečná moţnost kontroly nad vyuţitím finančních prostředků. Z hlediska sociálně
motivovaného investora je jedním z nejdŧleţitějších aspektŧ investice její dopad na klienty
mikrofinančních institucí. Jelikoţ se však příjemci mikropŧjček nacházejí daleko od
investora, ten pak nemŧţe dobře kontrolovat, zda jeho prostředky byly vyuţity tak, jak
zamýšlel. Přestoţe je ve smlouvě o pŧjčce ustanovení, kterým se mikrofinanční instituce
zavazuje poskytnuté finanční prostředky pouţít k „financování portfolia mikroúvěrŧ“,
přičemţ mikroúvěry se poskytují k „produktivním, nespotřebním účelŧm“, reálná moţnost
zkontrolovat si, jestli tak bylo skutečně učiněno, nebo se poskytnuté peněţní prostředky
dostaly do kapes zaměstnancŧ mikrofinančních institucí nebo jinam, je mizivá.
5.2.3 Příležitosti
Zvyšování povědomí o mikrofinancích mezi veřejností. V současné době není
informovanost české veřejnosti o mikrofinancích nijak vysoká.121 Přestoţe se společnost
Microfinance, a.s. snaţila o propagaci mikrofinančního investování, a to především na
počátku své existence, v letech 2007 a 2008, stále jsou v této oblasti rezervy. Zvyšování
povědomí o mikrofinancích by mělo zahrnovat dvě roviny. V prvé řadě by mohl být
prezentován pozitivní dopad na rozvojové ekonomiky, o coţ by se mohly postarat rŧzné
neziskové organizace zabývající se rozvojovou spoluprácí. U článkŧ zabývajících se
problematikou mikrofinancí z pohledu rozvojové spolupráce by mohla být uvedena návaznost
na portál MyELEN. Ze strany propagace mezi investory by se propagace portálu mohla
zaměřit na klientelu z řad podnikatelŧ, kteří by svou mikrofinanční investici mohly přiřadit ke
svým společensky odpovědným aktivitám a zlepšit si tak své dobré jméno.
Podpora vlády ČR. Ministerstvo zahraničních věcí by v rámci své politiky zahraniční
rozvojové spolupráce mohlo vyslovit svou podporu pro mikropŧjčky jako účinný zpŧsob,
jakým sniţovat světovou chudobu. Mohlo by také vyčlenit ze svého rozpočtu určitý obnos na
zvyšování povědomí o mikrofinancích mezi českými občany. Mám za to, ţe záštita ze strany
vlády by dokázala mezi lidmi vyvolat pozitivní reakce a zvýšit dŧvěru v mikrofinance.
Dalším zpŧsobem, kterým by stát mohl podporovat investice do mikropŧjček, by mohlo být
osvobození úrokŧ z těchto pŧjček od daně z příjmu. Je však třeba poznamenat, ţe tato
121
Kdyţ jsem svým známým říkala, na jaké téma píši diplomovou práci, většinou pojem mikrofinance neznali
bez ohledu na to, zda studovali vysokou školu s ekonomickým zaměřením či ne.
63
příleţitost je málo pravděpodobná vzhledem k tomu, ţe prostředky státu ke kontrole
skutečného vyuţití finančních prostředkŧ jsou omezené.
Rozšíření okruhu spolupracujících institucí. Jak bylo uvedeno v rámci slabých stránek,
MyELEN prozatím spolupracuje výhradně s mexickými mikrofinančními institucemi. Dle
mého názoru především rozšíření moţnosti financovat i mikrofinanční instituce z jiných zemí
by mohlo učinit mikropŧjčky atraktivnějšími, jelikoţ by investor dostal moţnost
diverzifikovat své portfolio mikropŧjček dle zemí.
Větší transparentnost a informativnost portálu MyELEN. V současnosti dle mého názoru
portál MyELEN neposkytuje investorŧm dostatečně systematické informace. Vzhledem
k tomu, ţe portál funguje jiţ čtyři roky, očekávala bych, ţe bude zveřejňovat více informací
především o zkušenostech investorŧ, statistiky o poskytnutých pŧjčkách, sociálním dopadu
jimi poskytnutých pŧjček na obyvatelstvo v rozvojových zemích. Věřím, ţe mnoho investorŧ
včetně potenciálních investorŧ by například uvítalo moţnost diskuze se zkušenými
mikroinvestory, aby zjistili, zda skutečně všechny aspekty pŧjčky fungují tak, jak je na portále
popsáno.
Zlepšení výměny informací mezi investory. V současné době je pro potenciálního investora
cesta k získání informací od investorŧ, kteří jiţ s mikropŧjčkami mají zkušenosti, dosti
sloţitá. Portál MyELEN sice uvádí seznam investorŧ (jméno, příjmení, město), kteří dali se
zveřejněním souhlas, avšak neuvádí jejich kontaktní údaje. Dle mého názoru je pro
potenciálního investora získání referencí a moţnost seznámit se se zkušenostmi jiných
investorŧ velmi dŧleţitá a hraje při rozhodnutí, zda formou mikrofinanční pŧjčky investovat
či nikoliv, velkou roli. Vytvoření internetových stránek nebo skupiny v rámci některé sociální
sítě122, které by sdruţovaly mikrofinanční investory, by pomohlo zlepšit výměnu informací
mezi nimi. Dle mého názoru by publikované pozitivní zkušenosti ze strany investorŧ zvýšily
dŧvěryhodnost mikropŧjček. V případě existence problémŧ se splácením pŧjček by si
investoři mezi sebou mohli vyměňovat informace, jak tyto situace řešit, nebo případně řešit
tyto situace společně.
Sekundární trh pro mikropůjčky. Pro investory, které od investic do mikropŧjček odrazuje
nízká likvidita, by určitým řešením mohlo být, pokud by se vytvořil systém (například v rámci
122
Například čeští mikroinvestoři aktivní na portálu Kiva se sdruţují v rámci skupiny na Facebooku na adrese
<http://www.facebook.com/group.php?gid=271710040935>
64
MyELEN, nebo i kdekoliv jinde), v němţ by mohly být mikropŧjčky prodávány a
odkupovány. Tento systém by mohl investorovi ušetřit čas a náklady spojené s odprodejem
jeho pohledávky v případě potřeby likvidity.
5.2.4 Hrozby
Krach mikrofinanční instituce. V rámci slabých stránek bylo uvedeno riziko krachu a
v souladu s tím na prvním místě v rámci moţných hrozeb uvádím hrozbu krachu.
Mikrofinanční instituce z velké většiny nejsou regulované, nepodléhají ani státnímu dozoru a
nemusí respektovat pravidla obezřetného podnikání. Ve srovnání se vklady na účtech bank
nebo ve spořitelních druţstvech nejsou pŧjčky ze zákona pojištěné. V případě krachu pak
vstupuje věřitel do konkursního řízení, a ač existuje právní cesta k vymáhání pohledávky, její
výsledky jsou těţko předvídatelné a spíše nejisté.
Krach Microfinance, a.s. Pokud zbankrotuje společnost Microfinance, a.s. v období poté, co
investor poskytl pŧjčku, a předtím, neţ byla splacena, mŧţe nastat problém s vyplacením
splátky. Prostřednictvím účtu společnosti Microfinance, a.s. by totiţ za normálních okolností
měla být splátka provedena.
Zneuţití poskytnutých peněz mikrofinanční institucí nebo společností Microfinance, a.s.
Jak jiţ bylo uvedeno v rámci slabých stránek, investorovy moţnosti kontrolovat, jakým
zpŧsobem jsou jím poskytnuté prostředky pouţívány, jsou velmi omezené. Z tohoto dŧvodu
pro investora, pro nějţ je nejdŧleţitější dodrţení účelu investice, potaţmo její společenský
dopad, představuje hrozbu pouţití peněţních prostředkŧ na jiné neţ proklamované účely. Tato
hrozba ze strany společnosti Microfinance, a.s. by se dala alespoň částečně sníţit zřízením
transparentního účtu, na kterém by se dal sledovat tok financí alespoň mezi společností
Microfinance, a.s. a mikrofinančními institucemi.
Změna legislativy ve státě mikrofinanční instituce. V úvahu připadá změna legislativy,
která by negativně ovlivnila samotné podnikání mikrofinančních institucí. Mohly by být
například zavedeny úrokové stropy na pŧjčky s cílem zabránit vysokým úrokovým sazbám,
které by ale v dŧsledku znemoţňovaly mikrofinančním institucím pokrýt náklady spojené
s poskytováním mikropŧjčky, následkem čehoţ by mikrofinanční instituce zřejmě
zkrachovala. Další moţná hrozba v legislativě by mohlo být například ztíţení nebo úplný
zákaz provádění plateb do zahraničí, coţ by znamenalo nemoţnost splacení pŧjčky.
65
Změna politické situace ve státě mikrofinanční instituce. Dále v úvahu z moţných hrozeb
přichází změna politického reţimu v dané zemi z demokratického na autoritativní, který by
mohl buďto omezovat pŧsobení mikrofinančních institucí nebo například mikrofinanční
instituce zestátnit. V tomto případě by se investor zřejmě splacení pŧjčky nedomohl.
Válečný konflikt. Za stávající situace, kdy se MyELEN soustředí především na mikropŧjčky
do Mexika a v nejbliţší době plánuje rozšířit své pŧsobení na jiné země Latinské Ameriky,
není hrozba vzniku válečného konfliktu nijak vysoká. Nicméně pokud by se měla rozšířit i na
africké země, existuje zde na základě historických zkušeností123 vyšší riziko vzniku válečného
konfliktu, který by mohl mít negativní dopad na ekonomiku státu, na schopnost klientŧ
mikrofinančních institucí splácet úvěr, na existenci mikrofinančních institucí nebo by
například v rámci ozbrojeného konfliktu mohly nastat obtíţe s prováděním přeshraničních
plateb.
Potřeba peněţních prostředků. Pokud před splacením pŧjčky investor nalezne lepší
investiční moţnost, hrozí mu, ţe ji nebude moci vyuţít, poněvadţ jeho peněţní prostředky
budou blokované mikrofinanční pŧjčkou. Investor sice mŧţe svou pohledávku odprodat,
avšak je to spojeno s dodatečnými náklady a časem.
5.3
Doporučení pro investora
Z výše uvedeného zhodnocení silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb se nyní pokusím
formulovat doporučení pro potenciální investory. Nelze jednoznačně říci, zda převaţují silné
nebo slabé stránky. Záleţí na prioritách konkrétního investora, které faktory (risk, výnos,
likviditu, sociální dopad investice) povaţuje za dŧleţitější a přikládá jim větší váhu.
Kvŧli velké rizikovosti investice do mikropŧjčky (riziku krachu mikrofinanční instituce) musí
investor být obeznámen s tím, ţe je moţné, ţe přijde o investici v celé své výši, přestoţe se
mikrofinanční instituce doposud těší vysokému procentu splácení od svých klientŧ a dobrému
jménu. Většina mikrofinančních institucí není regulována, a proto její podnikání nemusí
podléhat pravidlŧm obezřetnosti.
123
Kutilová, M.: Prokleté bohatství [online], [cit. 2011-12-10], dostupné z
<http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?parent=&sid=&id=329&idArt=1528>
66
Kvŧli nízké likviditě (velmi náročné zpeněţit pŧjčku před datem splatnosti) dŧrazně
nedoporučuji investovat do mikropŧjček peněţní prostředky, které bude investor v daném
období potřebovat, nebo tuší, ţe by se v prŧběhu mohla naskytnout výhodnější investiční
příleţitost. V případě potřeby likvidity po poskytnutí pŧjčky má investor moţnost převést
pohledávku na třetí osobu a získat od ní peněţité plnění, avšak tento úkon je, vzhledem
k neexistenci trhu pro mikropŧjčky, spojen s dodatečnými náklady na vyhledání subjektu se
zájmem o investorovu pohledávku a také s dodatečnou byrokracií v podobě získávání
povolení k převodu práv od mikrofinanční instituce.
Investorovi bych však doporučila do mikropŧjček investovat z dŧvodŧ vysokých výnosŧ a
sociálního dopadu investice. Jak velkou roli budou při zvaţování investice hrát tato hlediska,
záleţí na konkrétním investorovi a jeho preferencích. Jistou výhodou mŧţe být zajištění si
poměrně vysokého úrokového výnosu v době nejistot a zvratŧ na finančních trzích.
Příznivý sociální dopad investice nejenţe v investorovi mŧţe vyvolat dobrý pocit, ale
například firmy si mohou investicemi do mikropŧjček zvyšovat své renomé mezi veřejností.
Na druhou stranu je otázkou, zda pro sociálně motivovaného investora nejsou vhodnější
mikropŧjčky bezúročné poskytované prostřednictvím portálu Kiva. Na tomto portále si
investor mŧţe vybrat z více mikrofinančních institucí, a také portál dle mého názoru
poskytuje o jednotlivých mikrofinančních institucích a jejich činnostech podrobnější a
systematičtější informace.
Pokud vezmu v úvahu všechny výše uvedené faktory, tak bych doporučila investorovi zařadit
do svého investičního portfolia menší část ve formě mikropŧjček s tím, ţe se sice jedná o
poměrně riskantní a málo likvidní investici, zato však poměrně výnosnou a s pozitivním
sociálním dopadem.
67
6 INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM FONDŮ
KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
V poslední kapitole zevrubně představím, zanalyzuji a zhodnotím moţnosti investovat do
fondŧ kolektivního investování specializovaných na mikrofinance (dále také mikrofinanční
fondy). Této investiční moţnosti nebude věnováno tolik prostoru jako investici
prostřednictvím pŧjčky vzhledem k tomu, ţe investovat do mikrofinančních fondŧ je pro
českého investora sloţitější.
V České republice zatím nebyl zaloţen ţádný fond kolektivního investování, který by se
soustředil přímo na mikrofinance, avšak v Evropě jich jiţ několik vzniklo.124 Ve standardní
nabídce českých zprostředkovatelŧ jsem mikrofinanční fondy nenalezla. Lze se však
s konkrétním zprostředkovatelem individuálně na zprostředkování koupě dohodnout.125
Aktuální data týkající se mikrofinančních fondŧ jsou celkem dobře dostupná, dají se zjistit
například prostřednictvím aplikace České spořitelny Brokerjet, odkud také pocházejí aktuální
data o fondech analyzovaných v práci. Tato data jsou uváděna ke dni 11. 12. 2011.126
Pro účely analýzy, srovnání a zhodnocení jsem vybrala dva fondy ResponsAbility Global
Microfinance Fund a Dexia Micro-credit Fund, jelikoţ data o nich jsou dobře dostupné jak na
serveru MIX, v aplikaci BrokerJet i oficiálních stránkách těchto fondŧ. Navíc za sebou mají
jiţ minimálně pětiletou existenci, coţ dovoluje srovnat jejich výnosnost za toto delší období.
6.1
ResponsAbility Global Microfinance Fund
ResponsAbility Global Microfinance Fund127 má právní formu Fonds Commun de Placement,
coţ se dá povaţovat za ekvivalent českého otevřeného podílového fondu.128 Sídlí
124
Vycházím z informací ze serveru MIX, sekce Funders a Service Providers je jedinou organizací z České
republiky nabízející mikrofinanční produkty server MyELEN, dostupné z <http://www.mixmarket.org/profilesreports>
125
Já jsem se například informovala na koupi u společnosti Best Buy Investment, která dříve měla mikrofinance
mezi svými doporučeními (dostupné z <http://www.bbi.cz/cs/investicni-tema-mikrofinancovani-update.html>,
dnes se mikrofinancím věnuje spíše na poţádání klienta. Bylo mi potvrzeno, ţe s touto společností by se dala
sjednat individuální koupě akcií/ podílŧ mikrofinančních fondŧ.
126
www.brokerjet.cz
127
Je moţno shlédnout ilustrativní video o koncepci fondu responsAbility na <http://gaia.worldtelevision.com/creditsuisse/2007/1031_microfinance_lo_en/player.html>
128
Définition de Fonds Commun de Placement [online], [cit. 2011-12-13], dostupné z <http://www.dictionnairejuridique.com/definition/fcp-fonds-commun-de-placement.php>
68
v Lucembursku. Zaloţen byl 25. 11. 2003. Jeho aktiva jsou spravována Credit Suisse
Microfinance Fund Management Company. Primární měnou fondu je americký dolar, ale
byly také vydány třídy v eurech a ve švýcarských francích.
129
Fondu je dovolen prodej
podílových listŧ ve Švýcarsku, Lucembursku, Lichtenštejnsku, Nizozemí a Singapuru.130
Fond investuje především do krátkodobých aţ střednědobých dluhových cenných papírŧ
s fixním nebo variabilním kuponem, které vydávají mikrofinanční instituce za účelem pokrytí
svého úvěrového portfolia. Aţ 10 % aktiv mŧţe být investováno do majetkových cenných
papírŧ mikrofinančních institucí nebo do malých a středních podnikŧ v rozvojovém světě,
které se zabývají fair tradem.131 Podle zprávy o hospodaření fondu z října 2011132 se v tomto
období nacházelo 5 % portfolia v majetkových aktivech, 76 % v aktivech s fixním výnosem a
19 % zahrnovala ostatní aktiva a likvidita.
Mikrofinanční instituce, do nichţ fond investuje, se většinou nacházejí ve střední Asii (28 %)
a v jiţní Americe (25,5 %), v menší míře pak v jiţní a východní Asii (18,5 %), ve východní
Evropě (12,9 %) a ve střední Americe (10,2 %). Konkrétními zeměmi, ve kterých se nachází
nejvíce mikrofinančních institucí, do kterých ResponsAbility Fund investuje, jsou Peru,
Kambodţa, Arménie, Gruzie a Ázerbájdţán. 133
Emitent popisuje investici do tohoto fondu jako vhodnou pro ty investory, kteří chtějí
dosáhnout jak finančních výnosŧ a zároveň chtějí učinit investici se společenským dopadem.
Fond je určen institucionálním stejně jako soukromým investorŧm, se střednědobým aţ
dlouhodobým investičním horizontem. Jako přednost tohoto fondu je uváděna jeho nízká
korelace s ostatními instrumenty finančního trhu.134 Ta je zpŧsobena určitou odloučeností a
nezávislostí klientŧ mikrofinančních institucí na vývoji světových trhŧ. Toto tvrzení odpovídá
výsledkŧm studie Barbory Svárovské135, podle níţ nejsou výnosy mikrofinančních fondŧ
129
Informace o fondu zpracovány z broţury: responsAbility Global Microfinance Fund [online], [2011-12-9],
dostupné z <https://www.credit-suisse.com/ch/privatkunden/privatebanking/doc/response_brochure_en.pdf>
130
responsAbility Global Microfinance Fund [online], [2011-12-13], dostupné z
<http://www.responsability.com/site/index.cfm?id_art=44189&actMenuItemID=...>
131
responsAbility Global Microfinance Fund [online], [2011-12-9], dostupné z <https://www.creditsuisse.com/ch/privatkunden/privatebanking/doc/response_brochure_en.pdf>
132
responsAbility Global Microfinance Fund, monthly report October 2011, [online], [2011-12-9], dostupné z
<https://www.credit-suisse.com/ch/privatkunden/privatebanking/doc/monatsreport_10_2011_en.pdf>
133
responsAbility Global Microfinance Fund, monthly report October 2011, [online], [2011-12-9], dostupné z
<https://www.credit-suisse.com/ch/privatkunden/privatebanking/doc/monatsreport_10_2011_en.pdf>
134
135
Svárovská, B.: Investment opportunities in microfinance and their attractiveness for global market players,
Bakalářská práce, 2009, Praha, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií
69
korelovány s výnosy globálních akciových a dluhopisových indexŧ. Z toho lze soudit, ţe
mikrofinanční fondy obecně jsou dobrým nástrojem, jak účinně diverzifikovat investorovo
portfolio.
Výhodou pro potenciálního investora je, ţe fond kaţdý měsíc zveřejňuje zprávu o své
výkonnosti – nejen o finančních výnosech, ale také zevrubně informuje o společenském
dopadu investice. Kaţdý rok pak vydává souhrnnou zprávu s podrobným zhodnocením
společenských dopadŧ svých investic. Oproti investici formou mikropŧjčky prostřednictvím
MyELEN se investorovi dostávají pravidelné informace a dle mého názoru se zvyšuje
dŧvěryhodnost investice.
Nejniţší moţná investice do fondu činí 1000 euro nebo 1000 amerických dolarŧ nebo 1000
švýcarských frankŧ136, coţ je při současném kurzu za euro137 asi pětkrát vyšší částka neţ
minimální investice formou pŧjčky MyELEN, která dosahuje výše 5000 Kč.
Tento fond není veřejně obchodovatelný. Poněvadţ se jedná a otevřený podílový fond,
existuje povinnost odkupu podílových listŧ. Investor mŧţe zpětně prodat podílový list na
konci kaţdého kalendářního čtvrtletí s tím, ţe musí dodrţet výpovědní lhŧtu 45 dní.138 Tuto
skutečnost je moţno vnímat jako pozitivum oproti investici formou pŧjčky, kde není moţnost
poţádat o splacení před lhŧtou splatnosti, a pokud by investor potřeboval peněţní prostředky
dříve, musel by hledat subjekt, který bude ochoten odkoupit jeho pohledávku.
Čistá hodnota majetku fondu (rozdíl celkových aktiv a celkových závazkŧ fondu) je
vypočítána vţdy poslední bankovní den v Lucembursku.139 Výnosy z fondových aktiv jsou
reinvestovány, coţ dle mého názoru umoţňuje rychlejší rŧst hodnoty fondu. Jako cíl, kterého
chce fond dosáhnout, má nastaveno přebít peněţní trh měny, ve které je denominován.
136
137
Ke 13. 12. 2011 kurz činí 25,58 Kč/ euro, dostupné z <http://www.cnb.cz/cs/index.html>
138
139
70
Poplatek managementu fondu za správu portfolia dosahuje výše 2,6 % ročně.140 Vstupní
poplatek závisí na investorově zprostředkovateli.
Výkonnost fondu třídy denominované v eurech dosahovala za posledních 5 let 20,86 %. Její
prŧběh v tomto období ilustruje graf níţe. Z grafu mŧţeme konstatovat, ţe výkonnost fondu
v období posledních 5 let celkem stabilně rostla.141
Graf č. 2 Výkonnost ResponsAbility Global Microfinance Fund v eurech
zdroj: Brokerjet.cz ResponsAbility Global Microfinance Fund, dostupné z:
https://cz.brokerjet.com/markets/details/funds/ratio/index.phtml?notation=LU0180190273EUR%3DECTRA&ch
art_benchmark2_name=ISIN%2FName&chart_benchmark2=&chart_benchmark3_name=ISIN%2FName&cha
rt_benchmark3=&time_span=5Y
140
141
Brokerjet.cz: ResponsAbility Global Microfinance Fund [online], [cit. 2011-12-11], dostupné z:
<https://cz.brokerjet.com/markets/details/funds/ratio/index.phtml?notation=LU0180190273EUR%3DECTRA&c
hart_benchmark2_name=ISIN%2FName&chart_benchmark2=&chart_benchmark3_name=ISIN%2FName&ch
art_benchmark3=&time_span=5Y>
71
6.2
Dexia Micro-credit Fund
Právní forma tohoto fondu je podle lucemburského právního řádu SICAV (Société
d’investissement à capitale variable), coţ jsou útvary kolektivního investování otevřeného
typu s vlastní právní subjektivitou. Vydávají cenné papíry (akcie), s nimiţ je spojeno právo
podílet se na řízení společnosti. Zároveň akcionář mŧţe poţadovat, aby od něj tato společnost
odkoupila akcie za cenu odpovídající podílu na majetku SICAV. V českém právním řádu
nenalezneme jejich ekvivalent. 142
Fond vznikl v roce 1998 jako vŧbec první komerční fond investující do mikrofinančních
institucí. Během posledních deseti let dosahoval fond stabilních výnosŧ.143 V roce 2001 pak
byla zaloţena akciová společnost BlueOrchard, do níţ byli najati přední experti z oblasti
mikrofinancí, aby poskytovali poradenství se správou portfolia fondu. V roce 2004 se
BlueOrchard oficiálně stala spolumanaţerem fondu. Analytikové fondu monitorují a
dokumentují aktivity všech mikrofinančních institucí, aby zajistili, ţe mikrofinanční instituce
dostojí svým závazkŧm a fond tak mohl přinášet svým akcionářŧm nejlepší finanční i
společenské výnosy.144
Dexia Micro-credit fund je nabízen stejně jako ResponsAbility ve třech měnách – amerických
dolarech, eurech a švýcarských francích. K prodeji je fond prozatím registrován pouze
v Lucembursku.
Fond investuje pouze do dluhových instrumentŧ vydávaných mikrofinančními institucemi
s rŧznou dobou splatnosti, maximálně však 3 roky.145 Nejvíce investic je v současné době
umístěno v instrumentech mikrofinančních institucí, které pŧsobí v regionech Ruska a střední
Asie (23,42 %), v Jiţní Americe (19,46 %) a ve východní Evropě (11,72 %). Trojicí zemí,
v nichţ se největší podíl aktiv nachází, jsou Peru, Kyrgyzstán a Arménie.146
142
Pohl, J.: Nová právní úprava kolektivního investování [online], 2004-7-30, [cit. 2011-12-10], dostupné z
<http://www.epravo.cz/top/clanky/nova-pravni-uprava-kolektivniho-investovani-cast-i-27493.html?mail>
143
DEXIA MICRO-CREDIT FUND [online], [cit. 2011-12-10], dostupné z
<http://www.blueorchard.com/jahia/Jahia/pid/463>
144
145
Dexia Micro-credit Fund Factsheet [online], [cit. 2011-12-13], dostupné z
<http://www.blueorchard.com/jahia/webdav/site/blueorchard/shared/Products/DMCF/factsheets/DMCF_Factshe
et_EN.pdf>
146
Dexia Micro-credit Fund October 2011 Investor Update [online], 2011-11-2, [cit. 2011-12-13], dostupné z
<http://www.blueorchard.com/jahia/webdav/site/blueorchard/shared/Products/DMCF/Monthly%20updates/2011
/DMCF_monthly_update_Oct2011_EN.pdf>
72
Stejně jako ResponsAbility Global Microfinance Fund i Dexia Micro-credit Fund zveřejňuje
na svých internetových stránkách pravidelně kaţdý měsíc informace o své výkonnosti nejen
finanční, ale také o dopadech v oblasti společenské.147
Minimální částka, kterou investor do fondu mŧţe investovat je 10 000 eur/ 10 000
amerických dolarŧ/ 15 000 švýcarských frankŧ148, coţ je u eurové a dolarové třídy desetkrát
více neţ u fondu ResponsAbility a přibliţně padesátkrát více neţ u investic prostřednictvím
mikrofinančních pŧjček.. Dle mého názoru proto tento fond není vhodný pro drobné
investory.
Investor mŧţe akcie zpětně odprodat fondu kaţdý měsíc k první středě v měsíci. Výpovědní
lhŧta činí 30 dní.
149
U ResponsAbility je moţnost odprodeje pouze jedenkrát za čtvrtletí a
výpovědní lhŧta je delší. Proto povaţuji investici do Dexia fondu z hlediska likvidity za lepší.
Stejně jako u ResponsAbility jsou výnosy z investic fondu reinvestovány. Fond si klade za cíl,
aby jeho roční finanční výnosnost překonala šestiměsíční sazbu Libor o 1 % aţ 2 %.150
Poplatek za správu fondu činí maximálně 1,8 % ročně. Vstupní poplatek stejně jako v případě
ResponsAbility závisí na zprostředkovatelské instituci.151
Výkonnost Dexia Micro-credit Fund za posledních 5 let činila 16,20 %, coţ je méně neţ
v případě fondu ResponsAbility. Ilustruje ji graf č. 3, ze kterého mŧţeme vyčíst, aţ na výkyvy
v roce 2011, poměrně stabilní rŧst.152
147
148
149
150
151
Dexia Micro-credit Fund Factsheet [online], [cit. 2011-12-13], dostupné z
<http://www.blueorchard.com/jahia/webdav/site/blueorchard/shared/Products/DMCF/factsheets/DMCF_Factshe
et_EN.pdf>
152
Brokerjet: Dexia Micro-credit Fund [online], [cit. 2011-12-11], dostupné z
<https://cz.brokerjet.com/markets/details/funds/ratio/index.phtml?notation=LU0164081316EUR%3DECTRA&c
hart_benchmark2_name=ISIN%2FName&chart_benchmark2=&chart_benchmark3_name=ISIN%2FName&ch
art_benchmark3=&time_span=5Y>
73
Graf č. 3 Výkonnost Dexia Micro-credit Fund v eurech
zdroj:Brokerjet.cz: Dexia Micro-credit Fund, dostupné z:
https://cz.brokerjet.com/markets/details/funds/ratio/index.phtml?notation=LU0164081316EUR%3DECTRA&ch
art_benchmark2_name=ISIN%2FName&chart_benchmark2=&chart_benchmark3_name=ISIN%2FName&cha
rt_benchmark3=&time_span=5Y
6.3
Zhodnocení investování prostřednictvím fondů
kolektivního investování
Na základě poznatkŧ, které jsem nabyla při zpracování práce, se nyní pokusím zhodnotit
investice do mikrofinancí prostřednictvím kolektivního investování s cílem identifikovat
jejich silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby. Některé poznatky vztahující se
k mikrofinancím
obecně
se
shodují
s charakteristikami
vyvozenými
pro
investice
prostřednictvím přímé mikropŧjčky, jiné vyplývající z vlastností kolektivního investování a
ze specifik mikrofinančních fondŧ se liší.
74
6.3.1 Silné stránky
Diverzifikované portfolio. Ve srovnání s investicí prostřednictvím pŧjčky konkrétní
mikrofinanční instituci přes MyELEN nabízí investování do mikrofinančních fondŧ
investorovi lepší moţnost diverzifikace portfolia. Investor není závislý na výkonu určité
mikrofinanční instituce, ale jeho portfolio je rozloţeno mezi mnoho institucí v rŧzných
regionech.
Moţnost investovat do mikrofinančních institucí, do kterých by jinak nemohl. Fondy
kolektivního investování mají lepší přístup na globální trhy neţ soukromý investor. Tato
skutečnost jim umoţňuje umístit své investice do rŧzných investičních nástrojŧ emitovaných
mikrofinančními institucemi (dluhopisy, akcie, podíly).
Profesionální správa portfolia. Fondy kolektivního investování spravují odborníci na
finanční trhy, často také odborníci přímo na mikrofinance, kteří mají zkušenosti a kontakty
s mikrofinančními institucemi. Za silnou stránku se tato skutečnost dá povaţovat, pokud jsou
správci zodpovědní odborníci tak, jak je uváděno v propagačních materiálech fondŧ. Pokud
by tomu tak nebylo a správci portfolia by činili investiční rozhodnutí nezodpovědně, silnou
stránku profesionální správy portfolia převýší slabá stránka v podobě nezodpovědného
managementu.
Osvobození od daně. Podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu
jsou veškeré příjmy z prodeje cenných papírŧ (tedy i cenné papíry kolektivního investování)
pro fyzické osoby po 6 měsících od nákupu osvobozeny od daně z příjmu.
Informovanost o aktivitách fondů. Jako velkou výhodu hodnotím systematické poskytování
informací fondy kolektivního investování. Oba hodnocené fondy poskytují investorŧm kaţdý
měsíc přehlednou zprávu o změně ve skladbě portfolia a o své výkonnosti v oblasti finanční i
sociální.
Stabilní růst výkonnosti fondů v minulosti. U obou posuzovaných fondŧ byla jejich
výkonnost v minulosti stabilně rostoucí. Neznamená to sice, ţe se v budoucnosti výkonnost
fondu nemŧţe sníţit, ale domnívám se, ţe z dosavadních výsledkŧ lze konstatovat, ţe fond je
dobře
obhospodařován
a
ţe,
pokud
nedojde
75
k pochybení
managementu
nebo
nepředvídatelným událostem, je velká pravděpodobnost, ţe nabídne investorovi stabilní
zhodnocení i do budoucna.
6.3.2 Slabé stránky
Poplatky. Při investici prostřednictvím fondŧ kolektivního investování musí investor uhradit
poplatky managementu fondu za obhospodařování portfolia, vstupní poplatky a poplatky
zprostředkovateli.
Měnové riziko. Vzhledem k tomu, ţe jsou analyzované fondy denominovány v cizích
měnách, investor musí počítat s rizikem změny kurzu těchto měn vŧči české koruně.
Nemoţnost ovlivňovat investice. Kolektivní investování nedovoluje investorovi rozhodovat
o konkrétních fondem učiněných investicích. Investor sice výběrem fondu se zaměřením na
mikrofinance vyjadřuje svoji vŧli investovat do mikrofinančních institucí, nemŧţe však dále
ovlivnit např. zaměření na určitý stát nebo region, nebo vybírat konkrétní mikrofinanční
instituci podle svých preferencí.
Výnos není pevně stanoven. Oproti investici prostřednictvím pŧjčky MyELEN nejsou
dopředu pevně stanoveny výnosy, kterých by měl fond dosáhnout. Fond si sice stanovuje svŧj
cíl, toho ale nemusí dosáhnout. Nevýhodou je to v případě, kdy by fond dosáhl niţšího
zhodnocení neţ alternativa v podobě přímé pŧjčky. Pokud tomu bude naopak, dá se to
povaţovat za výhodu. Navíc prostředky vloţené do fondŧ kolektivního investování ani jejich
část nejsou pojištěny. Přímá pŧjčka mikrofinanční instituci sice také není pojištěná, ale
investor má moţnost nesplacení pŧjčky vymáhat právní cestou.
Neexistence zprostředkovatelů v ČR s nabídkou mikrofinančních fondů. Domnívám se,
ţe v současné době představuje pro investora hlavní nevýhodu neexistence zprostředkovatele,
jeţ by měl ve své nabídce standardně zprostředkování investice do mikrofinančních fondŧ.
Pro investora tato skutečnost představuje vyšší náklady časové i finanční k nalezení vhodného
zprostředkovatele.
Fondy nezaloţené dle českého právního řádu. Skutečnost, ţe existující mikrofinanční
fondy jsou zaloţeny a obchodují v souladu s cizími právními řády, pokládám za nevýhodu pro
českého investora. Pokud si chce investor ověřit, na jakém právním základě byl fond zaloţen
76
a jaké má investor práva a povinnosti, musí se seznámit se zahraniční legislativou, coţ pro něj
představuje dodatečné náklady.
Informace v cizím jazyce. Fondy uveřejňují svoje informace primárně v anglickém jazyce,
některé také ve francouzském a německém. Dle mého názoru je pro mnoho investorŧ
jazyková bariéra nepříjemná. I pokud investor cizím jazykem hovoří, riziko nesprávného
pochopení publikovaných informací je vyšší, neţ kdyby tyto byly poskytovány v jeho rodném
jazyce.
Málo viditelná adresnost. Při investici prostřednictvím přímé mikropŧjčky má investor díky
konkrétním příběhŧm a fotografiím na internetových stránkách pocit, ţe pomáhá podnikat
konkrétnímu člověku (přestoţe ve skutečnosti poskytuje pŧjčku celé mikrofinanční instituci a
nikoliv konkrétnímu člověku), kdeţto při investici do mikrofinančních fondŧ investor tuto
přímou návaznost nevidí.
6.3.3 Příležitosti
Vznik mikrofinančních fondů v České republice. Dle mého názoru plyne nejvíce nevýhod
pro investora ze sloţité cesty, jak do mikrofinančních fondŧ investovat. Pokud by vznikl fond
zabývající se mikrofinancemi v České republice a poskytoval informace v českém jazyce,
věřím, ţe mnoho investorŧ by projevilo o investice do mikrofinancí větší zájem.
Český
zprostředkovatel.
Velkým
zlepšením
a
zjednodušením
investování
do
mikrofinančních fondŧ by bylo, kdyby se některý český zprostředkovatel začal standardně
zabývat zprostředkováním investic do jiţ existujících zahraničních fondŧ.
Zvyšování povědomí o mikrofinancích. Tato příleţitost je shodná s moţností investovat
prostřednictvím přímých pŧjček. Větší informovanost veřejnosti o mikrofinancích by dle
mého názoru znamenala větší zájem o tuto moţnost investic.
Moţnost obchodování s mikrofinančními fondy online. Pokud by byla českému
investorovi dostupná investiční platforma, přes kterou by se do mikrofinančních fondŧ dalo
investovat „několika kliknutími“ tak, jak je to v současnosti moţné při investování
prostřednictvím přímé mikropŧjčky, věřím, ţe by více investorŧ o tyto fondy projevilo zájem.
77
6.3.4 Hrozby
Potřeba finančních prostředků. Přestoţe jsou oba zkoumané fondy otevřeného typu, tedy
jejich cenné papíry se dají zpeněţit v prŧběhu existence fondu, k jejich zpětnému odprodeji je
třeba dodrţet výpovědní lhŧtu. V případě okamţité potřeby peněţních prostředkŧ (např.
z dŧvodu nalezení lepší investiční příleţitosti) je investor nezíská.
Kritika mikrofinancí. Pro investora, který svoji investici zamýšlí jako sociálně
motivovanou, představuje hrozbu, pokud by se ukázalo, ţe mikrofinance ve skutečnosti svým
příjemcŧm více škodí, neţ pomáhají. Domnívám se, ţe sociálně motivovaný investor by jiţ
nadále neměl o investici zájem.
Nezodpovědná správa portfolia. Jednou ze silných stránek investic do mikrofinančních
fondŧ je profesionální správa portfolia. Tato silná stránka však bude eliminována, pokud se
bude management fondu chovat nezodpovědně.
Krach mikrofinančních institucí. Pokud zkrachují mikrofinanční instituce, do nichţ fond
investoval významnou část prostředkŧ shromáţděných od investorŧ, a tyto instituce nedostojí
svým závazkŧm, znamená to pro fond pokles jeho majetku a tudíţ pokles výkonnosti. Tomuto
riziku lze předejít dŧsledným výběrem a prŧběţnou kontrolou mikrofinančních institucí,
jejichţ cenné papíry fond nakupuje.
Politická situace ve státech mikrofinančních institucí. Stejně jako při investování
prostřednictvím přímé pŧjčky hrozí riziko, ţe se změní politické prostředí ve státech, kde
mikrofinanční instituce pŧsobí. Mohlo by se stát, ţe budou mikrofinanční instituce
znárodněny a nedostojí svým platbám, nebo budou omezeny či zakázány platby zahraničním
subjektŧm. Obdobně platí i hrozby válečného konfliktu a změny legislativy ve státě
mikrofinanční instituce.
6.4
Doporučení pro investora
Za stávající situace je dle mého názoru pro investora poměrně sloţité investovat do
mikrofinančních fondŧ. Jejich největší nevýhodu vidím v tom, ţe nejsou obvykle dostupné na
českém finančním trhu, a proto by investor musel vynaloţit dosti velké úsilí na jejich koupi.
Musel by nalézt zprostředkovatele, který bude ochoten pro investora cenné papíry fondŧ
78
nakoupit. Další bariérou, kterou by musel investor překonat, jsou informace o fondech v cizím
jazyce. Investor mŧţe mít pochybnosti a cítit nejistotu, zda charakteristiky a fungování fondu
dobře pochopil. Dalším aspektem jsou oproti investicím prostřednictvím MyELEN vyšší
minimální částky investice (v případě fondu Dexia o mnoho vyšší), z tohoto dŧvodu nejsou
investice prostřednictvím fondŧ vhodné pro investora, který nechce do mikrofinancí vloţit
větší finanční obnos.
Na druhou stranu oproti investování prostřednictvím přímých pŧjček nabízejí mikrofinanční
fondy také mnoho výhod. Investor mŧţe díky investicím kolektivního investování
diverzifikovat své investiční portfolio mezi více mikrofinančních institucí v rŧzných
regionech světa. Tím by měl dle mého názoru sniţovat riziko plynoucí ze změny politické
situace nebo legislativy v konkrétní zemi, či z krachu určité mikrofinanční instituce. Investor
nemusí zjišťovat informace o mikrofinančních institucích, jelikoţ to za něj udělají správci
fondu. Navíc kaţdý měsíc management informuje investora prostřednictvím uveřejňovaných
zpráv o sociálním dopadu fondŧ, coţ mŧţe dle mého názoru vyvolávat dobrý pocit z pomoci
druhému.
Investici do mikrofinančních fondŧ bych doporučila investorovi, který ví, ţe chce učinit
společensky odpovědnou investici v minimální hodnotě 1000 euro. Musí být ochoten
vynaloţit více úsilí na hledání zprostředkovatele, neţ pokud by investoval prostřednictvím
přímé pŧjčky přes MyELEN. Investor by měl být srozuměn s tím, ţe, pokud bude investované
finanční prostředky potřebovat, tak nemŧţe drţené cenné papíry ihned zpeněţit, ale musí
dodrţet stanovené termíny a výpovědní lhŧty. Domnívám se, ţe právě kvŧli sloţitosti
investice z České republiky nejsou zatím investice do mikrofinančních fondŧ atraktivní pro
investory, kteří nevyhledávají moţnost společensky odpovědné investice.
79
ZÁVĚR
Mikrofinance jsou jedním z moderních prostředkŧ v boji proti chudobě a zároveň jednou
z moţností, jak mŧţe investor zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky. Pojem
mikrofinancí je starý teprve necelých čtyřicet let, lze jej datovat od okamţiku, kdy
Muhammad Yunus poskytl v Bangladéši první mikropŧjčku. Od té doby jsou mikropŧjčky
poskytovány chudým lidem, aby mohli investovat do rozvoje svého podnikání. Organizacemi,
které zajišťují vyhledávání, výběr a péči o příjemce mikropŧjček, jsou mikrofinanční
instituce. Ty mají rŧznou podobu, od neziskových organizací aţ po regulované banky.
Mikrofinanční instituce se starají také o vyhledávání subjektŧ ochotných poskytnout své
volné finanční prostředky k mikropŧjčkám. Soukromý investor mŧţe do mikrofinancí
investovat
přímými
pŧjčkami
mikrofinanční
instituci,
dále
prostřednictvím
fondŧ
kolektivního investování investujících do cenných papírŧ vydávaných mikrofinančními
institucemi, ojediněle mŧţe investor nakupovat také akcie nebo podíly v mikrofinančních
institucích.
Z počátku byly do mikrofinancí vkládány velké naděje, ţe dovedou vyřešit problém chudoby.
Tato očekávání se však nenaplnila. V současné době musí čelit mikrofinance vlnám kritiky
týkající se jejich skutečného dopadu na cílovou populaci a stále častěji je poukazováno na
jejich negativní stránky: předluţování domácností, vysoké úrokové sazby u mikropŧjček a
neschopnost vyřešit problém chudoby. Je třeba uznat, ţe zmíněná kritika je mnohdy
oprávněná a mikrofinanční i jiné spolupracující instituce by se z ní měly poučit.
Mikrofinanční instituce stojí před volbou, zda poskytovat mikrofinanční sluţby na komerční
bázi (s vysokými úrokovými sazbami u mikropŧjček) nebo uplatňovat pohled, který
mikrofinance vnímá spíše jako charitu nebo nenávratnou rozvojovou pomoc. Pokud by se
však mikrofinanční instituce vydaly druhou cestou, zříkaly by se toho, ţe někdy dosáhnou
samostatnosti, udrţitelnosti a nezávislosti na darech a dotacích. Dle mého názoru se brzy
začne pozorně rozlišovat mezi mikrofinančními institucemi charakteru komerčního a
charitativního.
Moje práce by měla slouţit široké veřejnosti, která se s mikrofinancemi zatím nesetkala,
k obeznámení se s nimi a k pochopení jejich fungování. Soustředila jsem se na moţnosti
80
potenciálních investorŧ, kterým by práce měla pomoci při jejich rozhodování, zda do
mikrofinancí investovat či nikoliv.
Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit mikrofinance jako moţnost investování pro českého
investora. Zkoumání byly podrobeny dva vybrané druhy investičních instrumentŧ – přímé
pŧjčky mikrofinanční instituci prostřednictvím portálu MyELEN a investice prostřednictvím
fondŧ kolektivního investování, které drţí ve svých portfoliích aktiva navázaná na
mikrofinance. U obou moţností jsem zhodnotila jejich výhody a nevýhody, příleţitosti a
rizika.
Na základě zhodnocení investování prostřednictvím MyELEN bych investici doporučila, ale
pouze v podobě doplnění investičního portfolia. Předem smluvený výnos je sice vysoký
vzhledem k ostatním produktŧm s předem jistým výnosem, avšak riziko, ţe zkrachuje
mikrofinanční instituce v Mexiku, povaţuji za příliš vysoké. V případě krachu by dle mého
názoru bylo pro investora vymáhání pŧjčky velmi náročné. Sociálně motivovanému
investorovi,
který
nepoţaduje
úročení
jeho
pŧjčky,
bych
doporučila
investovat
prostřednictvím portálu Kiva, který má více partnerŧ, pročeţ investorovi umoţňuje lépe
diverzifikovat jeho portfolio. Oceňuji snahu českých zakladatelŧ portálu MyELEN přinést
českému investorovi moţnost pohodlně ze svého domova investovat formou mikropŧjčky.
Dle mého názoru by však portálu prospělo několik drobných změn, které by uţivateli
zpříjemnily prostředí a učinily proces mikropŧjčování transparentnější a dŧvěryhodnější.
Investice prostřednictvím mikrofinančních fondŧ zatím nejsou v České republice velmi
rozšířené, a proto je pro investora poměrně sloţité tuto investici uskutečnit. Pokud by se však
v budoucnu k mikrofinančním fondŧm zjednodušil přístup, pak by dle mého názoru výhody
investice převáţily nad jejími nevýhodami. Na základě v minulosti stabilně rostoucí
výkonnosti obou analyzovaných fondŧ je velká pravděpodobnost, ţe výkonnost fondŧ bude
pokračovat v nastaveném trendu. V tom případě bych investici do těchto fondŧ doporučila
společensky odpovědnému investorovi se středně rizikovým profilem a s očekáváním spíše
niţší a stabilní výnosnosti.
Zpracovat téma mikrofinancí pro mě bylo velmi přínosné. Zpočátku ve mně převládalo
nadšení z inovativních finančních produktŧ, které se mi jevily jako jednoduchá cesta, jeţ by
vedla ke zlepšení situace lidí v rozvojových zemích a zároveň přinesla investorovi kromě
81
dobrého pocitu také určitý finanční výnos. Toto počáteční nadšení však bylo posléze
vystřídáno vlnou skepse. Při podrobném studiu problematiky jsem se seznámila i s kritikou
mikrofinancí, jeţ zpochybňovala dosaţené výsledky a skutečný vliv, který mikrofinance
mohou mít na cestu rozvojových zemí z pasti chudoby. Kritika je v mnoha ohledech jistě
oprávněná a nelze pokládat mikrofinance za všespásný nástroj. Stále ale věřím, ţe, pokud jsou
mikrofinance správně aplikovány, dokáţou pozvednout ţivotní úroveň svých příjemcŧ a
zároveň přinést investorovi zadostiučinění v podobě finančního výnosu a dobrého pocitu
z pomoci druhému.
82
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Literatura
[1] ARMENDÁRIZ, B., MORDUCH, J.: The Economics of Microfinance. 1.vyd. Londýn:
The MIT Press, 2005. 346 s. ISBN 978-0-262-01216-4.
[2] ANDREONI, A., PELLIGRA, V.: Microfinanza. Il Mulino, 2009, 307 s. ISBN 978-8815-13143-0.
[3] BECCHETTI, L. Il microcredito. Bologna, Il Mulino, 2008, 123 s., ISBN 978-88-1512445
[4] CVEČEK, J.: Mikrofinance jako investiční alternativa – studie potenciálu a rozložení
rizik, Diplomová práce, Praha, 2009, České vysoké učení technické a Vysoká škola
ekonomická, 93 s.,
[5] CHYŤOVÁ, M.: Ekonomická analýza Grameen bank, Diplomová práce, Brno, 2008,
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie, 105 s.
[6] LEDGERWOOD, J.: Microfinance Handbook: An institutional and Financial
Perspective, The World Bank, 1999, 286 s., ISBN 0-8213-4306-8
[7] PEKAŘ, J.: Mikrofinance a mikroúvěry v rozvojových zemích, Bakalářská práce, Praha,
2011, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta účetnictví a financí, 47 s.
[8] SVÁROVSKÁ, B.: Investment opportunities in microfinance and their attractiveness for
global market players, Bakalářská práce, Praha, 2009, Univerzita Karlova., Fakulta
sociálních věd, 94 s
[9] ŠVECOVÁ, V.: The application of Microcredit in Mexico, Bakalářská práce, Olomouc,
2009, Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta přírodovědecká, Katedra rozvojových
studií, 57 s
Internet
[10] ACCION International|History 1970s [online], 2011 [2011-11-8], dostupné z:
[11] ACCION International|History 1980s [online], 2011 [2011-11-8], dostupné z:
[12] Best Buy Investments: Investiční téma Mikrofinancování [online], [cit. 2011-12-9],
dostupné z <http://www.bbi.cz/cs/investicni-tema-mikrofinancovani-update.html>
[13] Brokerjet: Dexia Micro-credit Fund [online], [cit. 2011-12-11], dostupné z
<https://cz.brokerjet.com/markets/details/funds/ratio/index.phtml?notation=LU01640813
16EUR%3DECTRA&chart_benchmark2_name=ISIN%2FName&chart_benchmark2=&
chart_benchmark3_name=ISIN%2FName&chart_benchmark3=&time_span=5Y>
[14] Brokerjet.cz: ResponsAbility Global Microfinance Fund [online], [cit. 2011-12-11],
dostupné z
<https://cz.brokerjet.com/markets/details/funds/ratio/index.phtml?notation=LU01801902
73EUR%3DECTRA&chart_benchmark2_name=ISIN%2FName&chart_benchmark2=&
chart_benchmark3_name=ISIN%2FName&chart_benchmark3=&time_span=5Y>
[15] Credicrece: Productos [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z
<http://credicrece.com.mx/productos.html>
83
[16] ČERMÁK, P.: Výnosné investice s dobrým pocitem [online], 2007-12-10, dostupné z
<http://www.penize.cz/investice/35681-vynosne-investice-s-dobrym-pocitem>
[17] Définition de Fonds Commun de Placement [online], [cit. 2011-12-13], dostupné z
<http://www.dictionnaire-juridique.com/definition/fcp-fonds-commun-deplacement.php>
[18] Desjardins: 1900 – 1920: Start up[online], 2011 [cit. 2011-11-8], dostupné z
<http://www.desjardins.com/en/a_propos/profil/histoire/caisse/demarrage/>
[19] Desjardins - History [online], 2011 [cit. 2011-11-8], dostupné z
<http://www.desjardins.com/en/a_propos/profil/histoire/>
[20] D’ESPALLIER, B., GUÉRIN, I., MERSLAND, R.: Women and Repayment in
Microfinance [online], 2009-2, [cit. 2011-11-14], dostupné z: < http://www.rume-ruralmicrofinance.org/IMG/pdf_WP_200902.pdf>
[21] DEXIA MICRO-CREDIT FUND [online], [cit. 2011-12-10], dostupné z
[22] Dexia Micro-credit Fund Factsheet [online], [cit. 2011-12-13], dostupné z
<http://www.blueorchard.com/jahia/webdav/site/blueorchard/shared/Products/DMCF/fact
sheets/DMCF_Factsheet_EN.pdf>
[23] Dexia Micro-credit Fund October 2011 Investor Update [online], 2011-11-2, [cit. 201112-13], dostupné z
<http://www.blueorchard.com/jahia/webdav/site/blueorchard/shared/Products/DMCF/Mo
nthly%20updates/2011/DMCF_monthly_update_Oct2011_EN.pdf>
[24] Evropské mikropůjčky: jak založit a rozběhnout malý podnik [online], 2011-7 [cit. 201111-27], dostupné z <http://ec.europa.eu/small-business/successstories/2011/july/index_cs.htm>
[25] Grameen Bank|Biography of Dr. Muhammad Yunus [online], 2011, [cit.2011-11-8],
dostupné z <http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=329&Itemid=363>
[26] Grameen bank: Definition [online], 2011, [cit. 2011-11-2], dostupné z <
http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=32&Itemid=91>
[27] Grameen bank: What is microcredit [online], 2011, [cit. 2011-11-2], dostupné z <
http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=28&Itemid=108>
[28] Grameen Foundation: Microfinance Basics [online], 2011, [cit. 2011-14-11], dostupné z
<http://www.grameenfoundation.org/what-we-do/microfinance-basics>
[29] HANYKOVÁ, L.: Mikrofinance: příležitosti a rizika, aneb startování mikroekonomiky
tortillami [online], 2008, [cit. 2011-11-2], dostupné z <
http://www.slideshare.net/InnovationTank/mikrofinance>
[30] HATCH, J.: A Brief primer on FINCA [online], 2004-7-21, [cit. 2011-12-4], dostupné z
<http://www.haas.berkeley.edu/HaasGlobal/docs/hatch_fincaprimer.doc>
[31] HES, T.: Mikrofinanční organizace přinášejí zajímavý způsob úvěrování [online], 2006
[cit. 2011-11-6], dostupné z <http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/77307mikrofinancni-organizace-prinaseji-zajimavy-zpusob-uverovani/>
[32] HLADKÁ, M.: Fenomén filantropie: postoje veřejnosti k dárcovství [online], [cit. 201111-23], dostupné z <http://www.e-cvns.cz/soubory/2Prispevek_Hladka.pdf>
84
[33] HONOHAN, P., Allianz: Access to financial services [online], [cit. 2011-12-4], dostupné
z: <http://knowledge.allianz.com/?804/Access-to-Financial-Services>
[34] KROUPA, J.: Velkorysost v Českých zemích – objem darů v Česku stagnuje, Vital Plus
<http://www.vitalplus.org/print_article.php?article=489&PHPSESSID=8685b8ce7ae3f17
f3b13b43f7e3b3669>
[35] KUTILOVÁ, M.: Prokleté bohatství [online], [cit. 2011-12-10], dostupné z
<http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?parent=&sid=&id=329&idArt=1528>
[36] MAŇÁK, J.:Sociálně odpovědné investování není jen módním výstřelkem [online], 20096-29, [cit. 2011-11-23], dostupné z
<http://www.investicniweb.cz/fondy/2009/6/29/clanky/socialne-odpovedne-investovani/>
[37] MAYOUX, L.: The Magic Ingredient? Microfinance & Women’s Empowerment [online],
2011-02 [cit. 2011-11-14], dostupné z: <http://www.gdrc.org/icm/wind/magic.html>
[38] MFČR: Spořicí státní dluhopisy – předčasné splacené [online], [cit. 2011-12-10],
dostupné z <http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/predcasne-splaceni%20.html>
[39] Microfinance is now more than microcredit in developing countries, Worldbank says
[online], 2005, [cit. 2011-11-2], dostupné z
<http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=13116&Cr=microfinance&Cr1>
[40] Mikrofinance – nfmf.cz – Portál rozvojové spolupráce nadačního fondu Microfinance
[online], 2011, [cit. 2011-11-2], dostupné z
<http://www.nfmf.cz/nfmf/Pages/Static/Microfinance/Microfinance.jsf;jsessionid=DE47
273299647BD4FC92F607B345CB03>
[41] MIX: Ámbito Productivo [online], [cit. 2011-11-22], dostupné z
<http://www.mixmarket.org/mfi/apros>
[42] MOHAN, S.,SIDDHARTH, P.: When the poor became bankable: Microfinance crisis in
Andhra Pradesh [online], [cit. 2011-12-4], str. 9, dostupné z
<http://www.spp.nus.edu.sg/docs/case/LKYSPPCaseStudy1103_When_the_poor_became_bankable-Microfinance_crisis_in_Andhra_Pradesh.pdf>
[43] MyELEN [online], dostupné z <www.myelen.cz>
[44] Navzdory hospodářské recesi devadesát procent Evropanů souhlasí s poskytováním
rozvojové pomoci [online], 2009-10-19, [cit. 2011-11-23], dostupné z
<http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/091540_cs.htm>
[45] ONDRÁČKOVÁ, K.: Půjčte peníze Mexičanovi a vydělejte, Finmag[online], 2010-1022, [cit. 2011-11-22], dostupné z: <http://finexpert.e15.cz/rubriky/pujcte-penizemexicanovi-a-vydelejte_1>
[46] P2P Banking: My Myelen loan was repaid early [online], 2010-2-22, [cit. 2011-11-22],
dostupné z <http://www.wiseclerk.com/group-news/tag/myelen/>
[47] Reakce MyELEN na indickou mikrofinanční krizi [online], 2010, [cit. 2011-12-4],
dostupné z
<https://www.myelen.com/myelen//Pages/Static/Microfinance/HomePage.jsf>
[48] responsAbility Global Microfinance Fund [online], [2011-12-9], dostupné z
<https://www.creditsuisse.com/ch/privatkunden/privatebanking/doc/response_brochure_en.pdf>
85
[49] responsAbility Global Microfinance Fund, monthly report October 2011, [online], [201112-9], dostupné z <https://www.creditsuisse.com/ch/privatkunden/privatebanking/doc/monatsreport_10_2011_en.pdf>
[50] ROSENBERG, R.: Does Microcredit really help poor people? How? And how do we
know? [online], 2009-10-5, [cit. 2011-12-4], dostupné z
<http://microfinance.cgap.org/2009/10/05/does-microcredit-really-help-poor-peoplehow-and-how-do-we-know/>
[51] ROSENBERG, R.: How sustainable is microfinance, really? [online], 2008-12-15, [cit.
2011-11-27], dostupné z <http://microfinance.cgap.org/2008/12/15/how-sustainable-ismicrofinance-really/
[52] ROSENBERG, R., GONZALEZ, A., NARAIN, S.: The new moneylenders: Are the poor
being exploited by high microcredit interest rates [online], 2009-2, [cit. 2011-12-4],
dostupné z <http://www.cgap.org/gm/document-1.9.9534/OP15.pdf>
[53] SOJKA, M.: Asymetrické informace a jejich důsledky pro metodologii ekonomie [online],
2010 [cit. 2010-12-20], dostupné z <http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=241>
[54] TESAŘ, M.: Bude „mikrofinanční krize“ indickou obdobou hypotéční krize v USA?
<http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1725751/bude-mikrofinancni-krize-indickouobdobou-hypotecni-krize-v-usa.html>
[55] The Economist: Sub-par but not subprime [online], 2009-3-19, [cit. 2011-12-4], dostupné
z <http://www.economist.com/node/13342261>
[56] The Bangko Sentral ng Pilipinas: Notes on microfinance [online], [cit. 2011-11-2],
dostupné z
<http://www.bsp.gov.ph/downloads/Regulations/attachments/2001/circ272.pdf>
[57] The history of microfinance [online], 2006-4-14 [cit. 2011-11-8], dostupné z
<http://globalenvision.org/library/4/1051/
[58] The State of Microfinance Investment 2011 [online], 2011, [cit. 2011-12-4], dostupné z
<http://microrate.com/wp-content/uploads/2011/09/The-State-of-MicrofinanceInvestment-2011-MicroRate.pdf>
[59] Tontine – Wikipedia [online], [cit. 2011-11-3], dostupné z
<http://en.wikipedia.org/wiki/Tontine>
[60] URBANOVÁ, H.: Jak funguje systém zahraniční rozvojové spolupráce v České republice
[online], 2008-8, [cit. 2011-11-23], dostupné z
<http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/HUrbanova_Jakfun
gujesystemrozvojovespoupracevCR_1.pdf>
[61] Výsledky výběrového řízení na projekty v oblasti priorit zahraniční politiky ČR a
mezinárodních vztahů pro rok 2011 [online], 2011-1-6, [cit. 2011-11-13], dostupné z
<http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/verejne_souteze_a_dotace/vysledky_vyberov
eho_rizeni_na_projekty_v.html>
[62] What is microfinance [online], [cit. 2011-11-2], dostupné
z <http://www.themix.org/about/microfinance>
[63] What is microfinance [online], 2011 [cit. 2011-11-2], dostupné z
<http://finance.qandas.com/business-finance/what-is-microfinance.html>
[64] Wikipedia: List of countries by percentage of population living in poverty [online], [cit.
2012-12-1], dostupné z
86
<http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_percentage_of_population_living_in
_poverty#cite_note-f-2>
[65] Women and microfinance [online], 2011 [cit. 2011-11-14], dostupné z
<http://www.ifad.org/events/yom/women.htm>
[66] ZÁMEČNÍK, M.: Mikrofinance prezentace, FoRS [online], 2010-1-26, [2011-12-13],
dostupné z <www.fors.cz/assets/files/seminare/FoRS_Microfinance.ppt>
[67] ZÁMEČNÍK, M.: Mikrofinance, aktivity NNO a oficiální rozvojová pomoc [online],
2011[2011-11-14], dostupné z
<http://www.nfmf.cz/nfmf/document/prezentace_Microfinance_CJ.pdf>
Právní předpisy
[68] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
[69] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
[70] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
[71] Smlouva č. 7/2003 Sb. m. s., mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o
zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
[72] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ
87
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Produkční funkce.........................................................................................................................................24
Graf č. 2 Výkonnost ResponsAbility Global Microfinance Fund v eurech............................................................70
Graf č. 3 Výkonnost Dexia Micro-credit Fund v eurech.........................................................................................73
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1 Příklady úrokových sazeb pro klienty mikrofinančních institucí.......................................................39
Tabulka č. 2 Výše úrokových sazeb při poskytnutí pŧjčky u MyELEN.................................................................55
Tabulka č. 3 Srovnání úrokových sazeb mikropŧjčky MyELEN, termínovaného vkladu u Akcenty, spořicího
účtu u Moravského peněţního ústavu a „Kalouskových“ dluhopisŧ......................................................................59
SEZNAM SCHÉMAT
Schéma č. 1 Tok peněz při investici prostřednictvím Microfinance, a.s. a Ámbito Productivo.............................56
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Podíl domácností, které nemají přístup k finančním sluţbám (bankám a pojišťovnám), 2007 ........... 13
Obrázek 2 Procento obyvatelstva, které ţije za méně neţ 1,25 amerického dolaru na den (údaje z roku 2009)... 45
88

Mikrofinance jako možnost investování, Gregorová, MU, Brno, CZE

Transkript

Podobné dokumenty

aktuálne pohľady na konkurencieschopnosť a

ELIMINUJTE VAŠE SLEPÁ MÍSTA Jak na obsahovou filtraci?

The Selected Factors Influencing the Participation of Women in

Efekty mikrofinancování na cílovou populaci

microfinance revolution: recent controversies and challenges

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

Jiří Komárek

CGAP oznámila vítěze fotografické soutěže 10. ročníku

Mikrofinance a mikroúvěry v rozvojových zemích

definování klíčového klienta v ČR, Charvátová, ČZU

Mikrofinance a ekonomická krize - Vysoká škola ekonomická v Praze

Mikrofinance jako investiční alternativa