Lipovské lístky
Transkript
Lipovské lístky
Obsah Obsah Obsah Úvodem Úvodem Úvodem Úvodem Úvodem 37/prosinec 2009 Činnost a záměry obce Základní škola a mateřská škola (strana 2) Vítání občánků (strana 4) Co se děje v divadle (strana 7) Děvčata, díky! (strana 11) Horňácká pětadvacítka (strana 14) XXII. slet Amerického Sokola (strana 16) Lipovské lístky Vážení spoluobčané, čas podzi− mu se pomalu, ale neúprosně blíží ke svému závěru. Konec roku je časem bilancování a ohlédnutí se zpět, co se podařilo a co ne v tomto roce zvládnout. Slovo krize je skloňováno ve všech pádech a její dopady se po− maličku, ale jistě začínají projevovat i na daňových pří− jmech naší obce. V porovnání s příjmy v roce 2008 jsou příjmy letošního roku o 2,7 mil. nižší. Přesto všechno se nám podstatná většina naplánova− ných akcí podařila zrealizovat. Z in− vestičních akcí byla provedena výstavba „Čerpací stanice od− padních vod na Pa− dělku“, výstavba in− ženýrských sítí pro rodinné domky u hřbi− tova, oprava komunikace v ulici Dolní konec a výstavba nové části komuni− kace Pod Radostnou. Na tuto stavbu jsme získali dotaci ze SZIF, zprostřed− kovanou přes MAS Ostrožsko a Hor− ňácko. Instalováno bylo nové dopravní značení, které přispěje ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu na míst− ních komunikacích. Vykoupili jsme rodinný domu č. 281 a provedli jeho demolici. Byla provedena částečná vý− měna svítidel veřejného osvětlení, která bude pokračovat i v příštím roce a přinese do obecní poklady ušetřené fi− nanční prostředky za elektrickou ener− gii ve výši cca 35 % proti současným ná− kladům. V plném proudu jsou práce na pro− jektové dokumen− taci pro stavební řízení na „Rekon− strukci MŠ“, která by měla být hotova ještě v tomto roce. V příštím roce by− chom rádi zažádali o dotaci, budeme−li úspěšní, rekonstruk− ce MŠ by mohla být zahájena v roce pf 2010 2011. Dále pokračují přípravy na rekon− strukci koupaliště. Podali jsme žádost o dotaci na MF ČR a provedli výbě− rové řízení na dodavatele stavby. Předpokládané finanční náklady na rekonstrukci bazénů a bazénové technologie jsou rozpočtovány ve výši cca 20 mil. korun. Připravujeme výbě− strana 1 rové řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro výstavbu nové ka− nalizační sítě v ulici Městečko, Mexi− ko, Nádražní, Pastýrně a části kana− lizace po levé straně hl. silnice, od prodejny Jednota po Agrolip. Odborný odhad finančních nákladů na stavbu kanalizace se pohybuje ve výši cca 19 mil. korun. Na tuto akci bychom rádi získali finanční prostředky z EU. Intenzivně se pracuje na „Komplexní pozemkové úpravě“, připravován je plán společných zařízení, který řeší protipovodňové a protierozní opatření v katastrálním území obce, ale také plán páteřní a vedlejší cestní sítě. V letošním roce jsme provedli obnovu komunální techniky, byl zakoupen nový traktor a výkonnější sekačka trávy. I když se příjmy obce zmenšují i v letošním roce jsme se snažili fi− nančně podporovat a spolupodílet se na různých společenských a kul− ních komunikací a chodníků, proto bych rád požádal vlastníky nemovitostí o pomoc s úklidem sněhu na chod− nících před rodinnými domy, přestože zákon toto ukládá obci. Máme dvě možnosti − buď si před svými domy uklidíme sami, nebo to budou muset udělat pracovníci obce a náklady mu− síme zaplatit my všichni. Je na nás, jaká ta naše obec bude, v jakém pro− středí budeme žít. Proto nebuďme k věcem veřejným lhostejní a po− stavme se zodpovědně k životnímu prostředí, vandalizmu a všem nešva− rům, které nám znepříjemňují náš kaž− dodenní život. Přeji Vám, čtenářům a spoluob− čanům, krásné prožití vánočních svátků, hodně optimizmu, úspěchů, rodinné pohody, zdraví a štěstí v roce 2010. turních akcích, ale také podporovat místní neziskové organizace. Co se nám nedaří, je jednání s vlastníky pozemků v trati Za humny, kde má obec zájem koupit části pozemků na výstavbu rodinných domů, komu− nikaci a inženýrské sítě. Zájem o vý− stavbu rodinných domů v naší obci je velký, ale lokality, které jsou v územ− ním plánu pro tento účel určeny, ne− lze bez vstřícného postoje vlastníků pozemků využít. Výstavbu inženýr− ských sítí není možné zahájit bez toho, aniž by obec tyto pozemky vlast− nila. V obci je asi 85 neobydlených domů, proto se zastupitelstvo obce rozhodlo podpořit finanční částkou rekonstrukci a výstavbu domů v cent− ru obce a pověřilo radu vypracová− ním finanční pobídky, pro tyto staveb− níky. Zimní sezona se pomaličku, ale jistě přibližuje a s ní i zimní údržba míst− Ladislav Franta, starosta obce Školství Školství Školství Školství Školství Školství Školství Školství Školství Základní škola a mateřská škola Jaromíra Hlubíka Lipov Soutěže a akce 2009/10 strana 2 Štafetový maraton E. Zátopka Prognóza počtu žáků na kočni školního roku (2011−2015) počet dětí 3. 9. z Nahrávka muziky Lipovjánku do TV Noe (Karásková K., Potěšil M., Jagoš J., Dohnal N., Machálek M.) 14. 9. z Dopravní hřiště 24. 9. z Zátopkova pětka (žáci 1. st.) – Hr. Lhota – 8. místo v kategorii vesnických škol 24. 9. z Běh Babího léta pro MŠ – 1. místo!!! 5. 10. z Filmové představení kino Morava Veselí n. M. 2. 10. z Maratón E. Zátopka (žáci 2. st.) – Hr. Lhota – 4. místo (vesnické školy), 7. místo – celkově (Škopík P., Tomčal D., Dohnal N., Marečková A., Tomčalová R., Štefek J., Giňa F., Jagoš J., Joch D., Jagoš M., Pavlas A., Mikeska M., Štefková D., Urbánková Z., Karásková K., Mikulčíková T., Kománek S., Veverka A., Černaj A., Kučerová T., Karásek A., Trýska O., Lejčko Z., Tomčalová V., Maňáková D., Novotná A.) 26. 10. z Velký florbal okrskové kolo – Velká n. V. – 5. místo (Veverka A., Černaj A., Rumíšek M., Štefek J., Jakoubek M., Trýska M., Kománek S., Karásek A., Trýska O., Zajíček A., Sejkora L.) 7. 11. z Lipovské zpívání vystoupení muziky Lipovjánku a sólistů rok Lipovské lístky počet dětí Údaje o počtech žáků ne konci školního roku (1954−210) rok A jsme zase o rok dále... Tak se k nám zase pomalu snáší třpytivý vánoční hvězdný prach a s ním i sklonek dalšího roku – čas, kdy se každý otáčí za rokem minu− lým a překračuje práh roku nového. Stejně tak i my, ve „školičce“, již máme rozplánovaný rok nastávající a na rok minulý již zbyly jen vzpomín− ky, zážitky a fotografie. K těm nádher− ným zážitkům u nás VŽDY patří chvíle s dětmi... A v závěru školního roku jsme si těch neopakovatelných dnů a chvil zase všichni užili plnými doušky. V dubnu jsme připravili dětem „ČA− RODĚJNÝ DEN“. Rodiče zazářili opět svou šikovností a připravili dětem jedinečné a originální kostýmky „JE− ŽIBAB, JEŽIDĚDKŮ a jiných POHÁD− KOVĚ ČARODĚJNÝCH POSTAVI− ČEK. Děti svým kouzelným čarováním úžasně „rozehřála“ paní učitelka Jago− šová Ivana. Procházka nádhernou pří− rodou dovedla naše „kouzelné“ děti s rodiči až do „Lipovského hája“, kam ten den zabloudily tři čarodějné JEŽI− BABKY – paní učitelka Selucká Zdeňka a děvčata ze základní školy – Urbán− ková Zuzka a Štefková Dominika. To− lik si vážíme ochoty a času, který nám tato děvčata věnují – jsou vždy vstřícná a s nádhernou radostí nám pomáhají umocnit zážitky dětí. Táborák se nám sice v tomto dnu nepovedl – to víte, když se čaruje, tak je většinou pořádný prů− van! Vše ale zachránily naše tety (Maruška a Verunka) a malý gril. Kdo nebyl unavený, mohl si ještě ve „ško− ličkové“ zahradě skotačivě zasoutěžit. Nádherným dnem byl i KARNEVAL na Sokolovně, který jsme dětem při− pravili k jejich svátku DNE DĚTÍ. To− hle odpoledne se tolik vydařilo jen díky pomoci rodičů a pečlivé starosti ma− minky KOLÁČKOVÉ Renaty, která již druhým rokem shání a zajišťuje spoustu drobných dárků a sladkých pozorností pro děti. Domnívám se, že karneval si Lipovské lístky všichni přítomní užili a společně s dětmi i rodiči jsme se úžasně „vyřádili“. Masky dětí byly nádherné. Navíc děti čekala štědrá tombola, zmrzlina a bohaté ob− čerstvení od maminek. No, ale jaké kar− nevalové rojení bez hudby? Ozvučení a diskotéce věnoval svůj čas zcela ne− zištně a zdarma pan SEDLÁŘ David. Úžasná byla i letní olympiáda na hřišti ZŠ. Děti nás překvapily nejen svou soutěživostí (ta k dětství nezbytně patří), ale i svou vzájemnou ohledupl− ností, tolerancí a soudržností. Neopa− kovatelným zážitkem bylo zápolení dětí s hokejkami, úsilí, s jakým skákaly do dálky a hrdost, když jim ke spor− tovním úspěchům přišel blahopřát i náš pan ředitel Mgr. Jiří ŠÁCHA. S obavami, abychom se šťastně vrá− tili, vždy odjíždíme na „školní“ výlet. V kaž− dém z dětí (a přiznejme, že v každém z nás) dřímá malý uličník. Přála bych všem vidět ta naše „ZLATÍČKA“ při pro− hlídce zámku v Miloticích – jak byla hodná a pozorná! Neměla bych dnes zapomenout ani na naše hledání pokladu. To jsme se vydali k „PERNÍKOVÉ CHALOUPCE“. Jeníček s Mařenkou za sebou nechali „perníčkovou“ stopu. Ta přivedla děti le− sem přes hřiště do „LÚCKÉJ CHRASTI“... A tady, kde se vzala, tu se vzala, u po− tůčku v lese stála polorozbořená per− níková chaloupka s dědkem (tetou Ma− ruškou Sedlářovou) a babkou (paní uč. Seluckou) a truhlicí pytlíčků s pokladem pro děti. S radostí a vděčností děkuji všem, kteří pomohli a přispěli k tomu, aby rok 2008–2009 byl tak úžasně pestrý. S ob− divem se skláním a děkuji svým kole− gyním, ředitelství ZŠ, OÚ Lipov, rodi− čům, dětem, panu KRÁČALOVI (díky jehož sponzorskému daru máme objed− nané dřevěné kontejnery – vagonky se sedátkem na hračky) a všem Vám li− dičkám, kteří naší „školičce“ pomáháte. Do nového roku k Vám všem při− chází „školička“ s přáním všeho dob− rého. Šantavá Dagmar strana 3 Vítání občánků „Koho to, matičko, kolébáte? Jaké to sluníčko v tom kočárku máte? Když je to děvčátko – růžové poupátko, zdobíme maličkou růžovou pentličkou. Ale když my chlapce máme, jakou pentli jemu dáme? Modrou pentli, modrou pentli, abychom to nepopletli!“ Je nedělní odpoledne 18. září a z otevřeného okna obecního úřadu sly− šíme dětské hlásky, které recitují tyto krásné verše. Copak se to asi děje? Už vím – maminky a tatínkové přišli se svými dětmi na slavnostní vítání občánků! Děti, které se v tomto roce narodily, budou dnešního dne přijaty za nové občany Lipova. Zazpívají jim jejich bu− doucí kamarádi, děti z mateřské ško− ly, přivítá je pan starosta a popřeje jim i jejich rodičům to nejlepší do života. Tento způsob vítání nových ob− čánků je velmi dojemný. Přináší všem přítomným plno radosti a naděje do bu− doucích let. Každý z přítomných si určitě uvědo− mí, že před nimi leží budoucnost. Vždyť na těchto dětech záleží, jak budou naše rodiny a celá společnost vypadat. strana 4 V letošním roce se v době od 2. ledna do 27. července narodily tyto děti: Ivana Slováková 2. 1. 2009 Lipov 95 Kristýna Leicherová 17. 2. 2009 Lipov 41 Linda Žáková 19. 3. 2009 Lipov 558 Patrik Karásek 27. 3. 2009 Lipov 468 Natálie Marie Kolaciová 28. 3. 2009 Lipov 253 Marie Krausová 1. 4. 2009 Lipov 82 Bronislav Filka 19. 5. 2009 Lipov 215 Nela Štěpková 25. 5. 2009 Lipov 499 František Mikulík 9. 6. 2009 Lipov 354 Benjamín Kománek 27. 7. 2009 Lipov 466 Blahopřejeme rodičům a přejeme jim hodně šťastných dnů, plných rado− sti a pohody. A novým malým občán− kům Lipova – těm to krásně řekly děti z mateřské školy: „Přejeme ti zdraví, síly, pro každého úsměv milý. Ať tě nic nebolí, přijď mezi nás do školy. Budeme si s tebou hrát, budeš náš kamarád.“ Obřad „Vítání občánků“ je opravdu krásný, ale nebývalo tomu vždycky takto. V „Pamětní knize městečka Li− pova,“ což je kronika obce, je na ně− kolika místech uvedeno: „Do svazku obce Lipova byli přijati…“ Jednalo se vždy o dospělé osoby, které se do Li− pova přistěhovaly. Vzpomeňme aspoň jeden zápis…“ Ve schůzi zastupitelstva dne 12. února 1933 byl za příslušníka obce přijat aka− demický malíř pan Vojtěch Pernica, byd− lící v domě č. 261. Stalo se tak na do− žádání obce Kotvrdovnic u Jedovnic.“ (Poslední věta je důležitá, protože po− tvrzuje, odkud se jmenovaný přistě− hoval.) Po určité době, po kterou v Lipově přistěhovalí občané bydleli, obdrželi tzv. „Domovský list,“ doklad, který se již v dnešní době neposkytuje. Dostá− vali ho samozřejmě i ti, kteří se v Li− pově narodili. Prohlédněte si nahoře, jak takový domovský list vypadal: Jarmila Vanlaerová Lipovské lístky Služby Služby Služby Služby Služby Služby Služby Spolky Spolky Spolky DPS a činnost Charity v Lipově Činnost ČZS Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Lipově se snažila opět jako v minulých letech rozvíjet zahrádkářkou čin− nost, poskytovat služby pro své členy i ostatní spoluobčany a svou činnost prezentovat. Ve dnech 20. a 21. 9. 2009 jsme uspořádali ve spoluprácí s obecním úřadem a Základní a mateřskou školou Jaromíra Hlubíka V Lipově v našem zahrádkářském zařízení výstavu ovoce, zeleniny a květin do− Pečovatelskou službu v obci Li− pov jsme převzali již 1. 1. 2007. Poskytujeme ji v domácnostech osob, které mají sníženou soběstač− nost kvůli věku, chronickému onemoc− nění nebo zdravotnímu postižení a dále rodinám s dětmi, jejichž situace vyža− duje pomoc jiné osoby. Prováděním pečovatelských výkonů nahrazujeme sníženou sebeobsluhu uživatele a cit− livým a lidským přístupem respektu− jeme jeho osobnost a individuální po− třeby. Výkony charitní pečovatelské služby jsou v domácnostech uživatelů posky− továny nepřetržitě sedm dní v týdnu v průběhu celého roku včetně sobot, nedělí a svátků. Služby poskytujeme na základě smlouvy mezi Charitou a uživatelem nebo jeho zástupcem. Poplatky za poskytnuté služby hradí uživatel dle ceníku pečovatelských výkonů, který je v souladu s vyhláš− kou č. 505/2006 Sb. Téměř všichni uživatelé, kteří naše služby využívají, pobírají od státu příspěvek na péči, který je určen právě na úhradu těchto služeb. Péči v Lipově poskytují 3 pracov− nice, které mají odbornou způsobi− lost k provádění výkonů pečovatelské služby a další pečovatelka na výpo− moc při víkendových službách. Lipov− ské pečovatelky spolupracují s týmem střediska ve Velké nad Veličkou. V tomto čase využívá naše služby v pečovatelském středisku Lipov 62 uživatelů. Péče je poskytována oby− Lipovské lístky vatelům DPS i ostatním občanům obce Lipov. Pečovatelky také dojíž− dějí do obcí Louka, Tasov, Hroznová Lhota a Kněždub. Dotazníkové še− tření v červnu 2009 nám potvrdilo spo− kojenost našich uživatelů s kvalitou námi poskytovaných služeb. Během uplynulých let se nám velmi dobře spolupracovalo s pracovníky obce Lipov, praktickými lékaři tohoto regionu i rodinnými příslušníky našich uživatelů, kteří nejlépe ví, jak náročné je pečovat o blízkou osobu a jak ne− lehké je předat ji do péče „cizím lidem“. Všem jmenovaným patří velké díky za spolupráci. Tel.: 518 322 213, mob.: 739 524 367, e−mail: [email protected] Za Charitu Veselí nad Moravou Marie Štípská, vedoucí pečovatelské služby plněnou tematickou výstavkou vý− tvarných prací dětí. Kromě běžných druhů ovoce a zeleniny se zde obje− vili i méně známé a netradiční výpěst− ky, které právem vzbuzovaly pozor− nost návštěvníků. V neděli 20. 9. si výstavu přišlo prohlédnou asi 200 lidí, v pondělí 21. 9. si výstavu postupně prohlédly děti z mateřské i základní školy. Děkujeme touto cestou všem, kteří nám jakýmkoliv pomohli vý− stavu v tomto rozsahu uskutečnit. V květnu jsme uspořádali tema− tický zájezd do Lednice, Valtic a Mi− kulova. V Lednici jsme si prohlédli zá− mek, zámecké skleníky a zahradu, ve Valticích navštívila část účastníků salon vín, v Mikulově jsme zdolali ná− ročné trasy v zajímavé jeskyni na Tu− roldu i výstup na sv. Kopeček. Podzim letošního roku byl, vzhle− dem k úrodě ovoce, ve znamení va− ření povidel. Na povidla ze zpraco− valo přibližně 6 t modrého ovoce, naše služby využili nejen občané Lipova, ale i okolních obcí. Jako každoročně zajišťujeme pro zájemce dodávku sadbových bram− bor ve dvou termínech, v letošním ro− ce jsme zajistili pro podzimní výsadbu i sazenice stromkových angreštů, ry− bízu červeného i černého, sazenice růží a oskeruší. Výbor ČZS strana 5 Sbor dobrovolných hasičů Lipov v roce 2009 Ze zásahu – likvidace sršňů Soutěžní družstvo žen v akci Nejdůležitější událostí našeho sboru v tomto roce je bezesporu zí− skání nové cisterny CAS 25 − L 101, která nahradila dosud používanou starší a pro potřeby hasičů stále méně vyhovující CAS 25 – Š 706. Cisterna nám byla bezplatně pře− vedena od Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje z po− bočné stanice ve Veselí nad Moravou dne 24. 3. 2009. Nové vozidlo (i když není nové), v zásadě splňuje požadavky moder− ního zásahového speciálu jako je rych− lost a univerzálnost.Ta je v dnešní době, při různorodosti a komplikova− nosti zásahů, přímo nezbytností. Vel− kou výhodou je přítomnost vysoko− tlakého čerpadla, které umožňuje rychlý a efektivní zásah s velmi ma− lým množstvím vody zvláště u malých a bytových požárů. Obrovský úložný prostor předurčuje toto vozidlo k jeho univerzálnosti, což je také náš cíl. To bude postupně vybaveno (myslím, že z 80 % už je) věcnými a technickými prostředky nejen pro účinné zdolá− vání požárů, ale také jiných zásahů, jako je odstraňování následků živelních pohrom (záplavy, vichřice), různé tech− nické zásahy, menší olejové havárie (i na vodě), likvidace nebezpečného hmyzu, nebo třeba jen technická po− moc. Objem nádrže na vodu je 2500 l a nádrže na pěnidlo 400l. Přivezení nové cisterny však prová− zelo několik větších či menších problé− mů. Tím největším byla její výška, díky které neprojela vraty do garáže. Bylo nutné snížit podlahu asi o 15 cm, což znamenalo rozbít stávající betonovou podlahu, odebrat zeminu a znovu za− strana 6 betonovat. Díky úsilí většiny našich členů se to podařilo za neuvěřitelné necelé tři dny. Bezvýznamná nebyla ani pomoc obecního úřadu, který po− skytl potřebnou techniku, za což jim patří poděkování. Nová cisterna mo− hla vjet do garáže. Co ale s tou starou? Bylo rozhodnuto o jejím prodeji na Slo− vensko, za utržené peníze bylo zakou− peno nějaké vybavení do nového vo− zidla. Aby nebyla řeč jen o technice, ne− smím zapomenout na naše soutěžní družstva. Jak mužské, tak především družstvo děvčat, pod vedením Jana Šantavého, pilně jezdilo po soutěžích a dosáhlo velmi dobrých výsledků. V celkovém pořadí okresního kola Grand Prix se umístily na sedmém místě. Myslím, že je to vynikající výsle− dek, zejména proto, že děvčata v této sestavě soutěží první rok. V některých jednotlivých soutěžích dokonce porá− žela družstva, která se umísťují na před− ních příčkách již několik let. Věříme, že příští rok bude ještě lepší. Možná trochu kuriózní, avšak velmi přínosná a zajímavá byla pro některé naše hasiče návštěva papeže Be− nedikta XVI v Brně. Na žádost pořa− datelů byli čtyři naši členové, kteří byli předem proškoleni, vysláni spolu s ostatními hasiči z některých jiných obcí na brněnské letiště, kde tuto akci pomohli organizačně zajistit. Celá věc spočívala v umístění hasičů do sek− torů, kde prováděli požární dozor, asistovali zdravotnické službě a mo− nitorovali dění v sektoru. Každá udá− lost byla radiostanicí hlášena na provizorní operační středisko, které vyhodnotilo situaci a provedlo ná− sledné opatření. Službu vykonávající hasiči byli na svém stanovišti s krát− kými přestávkami od 4 hodin ráno do 15 hodin odpoledne. Tak jako každý rok, i tento rok se jezdilo k zásahům. Do dnešního dne jich bylo celkem 15. Výjezdů přibylo také díky tomu, že od letošního roku provádíme likvidaci obtížného hmyzu (celkem 3 zásahy). Jistě bychom si přáli, aby zásahů bylo co nejméně, na druhou stranu je to pro akceschopnost zásahové jed− notky velmi důležité. Ta je mimo jiné zvyšována každoroční cyklikou pro velitele, strojníky a techniky, 4x ročně výcvikem s dýchací technikou a občas nějakým cvičením. Na zimu plánu− jeme pro některé naše členy zdravot− nický kurs a kurs obsluhy motorových pil. Všechny základní kursy jsou ab− solvovány v hasičské škole v Ján− ských Koupelích, každoroční cyklické školení pak na stanici HZS v Hodo− níně. Také díky nové cisterně byla naše akceschopnost značně posílena. Rádi bychom rovněž přijali pár nových členů do zásahové jednotky. Podmínkou je věk nad 18 let, dobrý zdravotní stav, bydliště v Lipově a sa− mozřejmě ochota spolupracovat. Vel− kou výhodou je řidičský průkaz sku− piny C. Závěrem chci poděkovat všem našim členům za vykonanou práci, Obecnímu úřadu v Lipově za dobrou spolupráci a všem občanům popřát příjemné prožití Vánoc a vše nejlepší do nového roku 2010. Za Sbor dobrovolných hasičů Lipov Aleš Maňák Lipovské lístky Přehled zásahů za rok 2009 1. 13. 2. 2. 18. 2. 3. 9. 4. 4. 14. 5. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 24. 6. 1. 7. 16. 7. 14. 8. 26. 8. 31. 8. 14. 9. 17. 9. 27. 9. 28. 9. 3. 10. Účast na soutěžích Grand Prix okr. Hodonín 2009−ženy požár stohu, Hroznová Lhota požár bytu, sídliště Hutník Veselí n. Moravou požár chaty, Radějov námětové cvičení, požár čerpací stanice ČSAD Veselí nad Moravou úklid po povodni a čerpání vody, Lipov čerpání vody po povodni, Blatnička požár hnojiště, Lipov likvidace sršního a vosího hnízda, Louka likvidace sršního hnízda v MŠ, Lipov požár RD, Velká nad Veličkou likvidace sršního hnízda, Lipov požár 2 stohů, Hrubá Vrbka požár kontejneru, Blatnice zajištění akce, návštěva papeže, Brno požár RD, Lipov NP – neplatný pokus www.sdhlipov.websnadno.cz Co se děje v divadle... a vůbec děje se něco?! „Nedorozumění je údělem člověka. A boj s ním je motorem života. Copak se dohodnou národy? Podívejte se do his− torie. Copak se dohodnou sousedi nebo manželé, nebo dokonce příbuzní? Po− dívejte se do soudních síní. To je neu− stálý konflikt a jeho překonávání. Dia− lektika, která pohání život takzvaných vyšších savců opatřených rozumem. Kdyby nebylo rozumu, nebylo by nedo− rozumění. Nedorozumění irituje imagi− naci. Humor žije z nedorozumění, proto− že ho pomáhá chápat a snášet. Humor nám pomáhá se z něho nezbláznit.“ Jan Werich Vážení přátelé ochotnického diva− dla, „nedorozumění je údělem člově− ka a boj s ním je motorem života...“, řekl kdysi klaun−filosof Jan Werich. A tak i v našem divadelním kolektivu, jak mnozí z nás víme, ať už z doslechu, nebo přímého prožívání konkrétních si− tuací, nastal jakýsi stav nedorozumění, který ovlivnil další dění v souboru. Lipovské lístky Zajisté, má každá událost své pozitivní i negativní stránky; v našem případě za velké negativum považujeme ukon− čení činnosti několika významných osobností, jak hereckých, tak velmi dobrých pro oblast organizace divadel− ního provozu. Jako pozitivní se jeví zá− jem místní studující mládeže obětovat svůj volný čas Thálii. Události, které jsme prožívali, mají na některé z nás ještě doposud neblahý vliv a zajisté též přispěly ke změnám v plánu připravo− vaných divadelních her. Z několika váž− ných důvodů jsme byli nuceni odložit ná− cvik pašijové hry „Barabáš“ a nakonec toto vážné téma úplně opustit... Řešení se objevilo v secvičení komedie „Po− stel pro Anděla“, která byla sehrána nejen na „Sokolce“, ale reprezentovali jsme s ní naši obec v blízkém i vzdále− nějším okolí. V plánu činnosti souboru pro období roku 2009−2010 zůstává na repertoáru „Postel pro Anděla“, kterou v listopadu 2009 sehrajeme mimo lipovskou scénu. V lednu 2010 s tímto představením budeme prezentovat Horňácký Lipov na festivalu „Senická divadelná ho− rúčka“ v Senici ve Slovenské republice. Na jaro 2010 připravujeme premiéru hry Jiřího Voskovce a Jana Wericha „Nebe na zemi“, jejíž zkoušky jsme za− hájili v říjnu 2009. Organizační nesrovnalosti uvnitř souboru byly řešeny na schůzce dne 18. 9. 2009 a byl též zvolen organizační a programový vedoucí a pokladník souboru. V současnosti má ochotnický „Lipovský výkvět“ 18 členů a tímto též vyzýváme zájemce o hraní divadla, aby našli odvahu a přišli mezi nás. Závěrem bychom chtěli vyjádřit mno− hé díky panu starostovi a ostatním čle− nům obecního zastupitelstva za přízeň a podporu naší činnosti. A je jistě ne− zbytné opět poděkovat všem rodinným příslušníkům, kteří svým porozuměním a velkou tolerancí umožňují nám, členům souboru, naplno se věnovat zkouškám i projevu na jevišti při představení. Děku− jeme moc za toto zázemí ! Vážení přátelé, přejeme Vám všem klidné prožití blížících se vánočních svát− ků a jen to dobré do roku 2010... A tě− šíme se na Vás při dalším představení. Pavel Štípský, Jarek Maňák strana 7 Mužský sbor z Lipova Ze zemi sem na svět přišeł, na zemi sem rozum našeł, po ní chodím jako pán, do ní budu zakopán... Mám psát o Mužském sboru z Li− pova do Lipovských lístků. Ale co? Kde jsme v téměř uplynulém roce 2009 zpívali? Podařilo se nám zazpívat podle našich představ? Líbil se náš způsob zpěvu posluchačům? Po− pravdě řečeno nejsem si jistý, jestli by odpovědi na tyto otázky čtenáře Lipovských lístků zajímaly. Možná je zaujme víc můj osobní pohled a vzpo− mínky na jednu z velkých osobností Li− pova a lipovského folklóru strýca Fran− tiška Jagoša − Kruciša. Se zpěvákem, tanečníkem, verbírem, člověkem vel− kého srdce, ale i tvrdé hlavy a velké umíněnosti, jsme se na lipovském hřbi− tově rozloučili letos v květnu. Moje první vzpomínky sahají do roku 1972, kdy se formoval současný folk− lórní soubor Lipovjan. Strýc Kruciš spolu s Anežkou Prachařovou nás tehdy pro vystoupení na Horňáckých slavnos− tech učili základní kroky a taneční fi− gury lipovské sedlácké. Rytmus ovliv− něný do značné míry dechovkou, při které se do té doby sedlácká v Lipově tančila, nijak neubíral jejich tanečnímu zápalu a vitalitě s jakou nácvik vedli. Až později jsem si uvědomoval, že ne− jenom taneční kvality strýca Kruciša, ale i jejich umíněnost, měly zásadní vliv na udržení a rozvoj tehdy folklorní sku− piny a pozdějšího folklórního souboru Lipovjan. V říjnu 1974, tedy za dva roky, do− vedli spolu s Jarkou Bilíkovou tanečníky z Lipova až na přehlídku vesnických folk− lórních souborů a skupin do Vrbna pod Pradědem. Neměli to s námi tehdy vůbec lehké. O co jsme byli lepší při veřejných besedách u cimbálu a vol− ných zábavách, které se většinou pro− táhly do brzkých ranních hodin, o to jsme byli horší při oficiálních jevištních vystoupeních. S odstupem času při− znávám, že bych nechtěl být na je− jich místě. V letech 1975–1977 se stali „pravou rukou“ (v tom nejlepším slova smyslu) tehdejších vedoucích Lipov− janu Dobrušky a Stanislava Jagoše. I proto měl Jan Miroslav Krist po pří− chodu do Lipova v roce 1978 na čem stavět. A strýc Kruciš byli opět při tom. Nejen jako pamětník a informátor, ale především jako jeden z posledních interpretů lipovské sedlácké a ver− buňku. strana 8 V roce 1983 jsem jako nový ve− doucí Lipovjanu také začal využívat nepsané autority strýca Kruciša, je− jich zkušeností i vyjímečného taneč− ního projevu. Při různých výročních vystoupeních, ale především v tema− tickém pořadu Vánoce na Horňácku hráli se svou ženou postavu hospo− dáře prostě nenahraditelně. Tak tomu bylo až do roku 1998, kdy s Li− povjanem vystupovali v Lukově u Zlí− na. Tehdy už strýc Kruciš zpívali dva roky také v lipovském mužském sboru. Jejich mohutný tenor zněl ně− kdy k nelibosti vedoucích až příliš nad ostatními hlasy. Obzvláště v písnič− kách, které velice dobře znali a jak rádi vzpomínali: „Zpívali za młada s chłap− cama po dědině, dyž chodili ke ga− lánkám, alebo enom tak pro potěšení, aby si odpočinuli po těžkéj práci“. A důvod k odpočinku určitě byl. Jako syn sedláka dřeli od malička doma i na poli. V padesátých letech mu− seli po likvidaci svého strýce jezdit za prací „do světa“. Nejdřív kopáč, později svářeč a doma samozřejmě záhumenkařit, jak tomu bylo za to− tality na dědině zvykem. I důchodový věk brali víc pracovně než odpočinkově. Strýc Kruciš ne− uměli pořádně odpočívat ani doma ani na jevišti. Ještě v roce 2001 verbo− vali při Ozvěnách Horňácka tak, „že by na jevišti vypustili dušu“. Uměli si také vypit. K tomu se váže jedna vzpo− mínka z kosení v Malé Vrbce. Kdo na tuto krásnou akci jezdí, ví jak vy− padá. Spousty kamarádů, štamplí slijovice, pohárků vína a podle umu a chuti krásného sečení. „A strýc byli kosec! Kosa dycky dobre zrychto− vaná, pokos jak sa na porádného kosca patrí a za kosů ani snítka.“ Vyhráli nějakou cenu, ale předávání tvrdě prospali za stolem pod košatými duby. Poslední vzpomínka nemá nic společného s folklórem, přesto se mi hluboce vryla do paměti. Jistě si mnozí z vás vzpomenou, jak nás strýc dráždívali svou otužilostí. (Celá dědina ve svetrech, strýc v ko− šili s krátkým rukávem, celá dědina v kabátech, strýc ve svetříku, bun− dičce apod.) Na podzim koncem de− vadesátých let minulého století se omítala zídka mezi kostelem a fa− rou. Strýc a Jan Žiška jako zedníci, já ,Víťa Strachota a ještě pár chlapů jako přidavači. Bylo typické podzimní počasí – sychravo, přeháňky, vítr. Většina z nás se podle toho také ob− lekla, svetry, prošíváky, čepice apod. Strýc Kruciš měli košili s krátkým ru− kávem, montérkovou blůzu a san− dále. Pracovalo se i za drobného deště a strýc za celý den několikrát promokli. V mokrém oblečení seděli i při svačinách nebo obědě na faře. Domů odcházeli v naprosté pohodě a neslyšel jsem, že by po této brigádě onemocněli. Strýc Kruciš byli v rámci Lipova a troufám si říct i Horňácka opravdu osobností. Píšu o Františku Jagošovi, ale jak by to vypadalo, kdybych nepo− užíval přezdívku Kruciš? Jožíček Jagoš Lipovské lístky 37. rok Folklorního sdružení Lipovjan Folklorní soubor Lipovjan z Li− pova pracuje už třicet sedm let. Za dobu své existence zažil, podob− ně jako mnohý dospělý v nejlepším věku, velmi hezké chvíle, ale také udá− losti, které zas tak příjemné nebyly. Letošní sezona byla zahájena ape− ritivem ve formě dvou krojových plesů: prvním byl známý Horňácký ples v Brně a druhým pak Moravský ples v Praze. Horňácký folklorní region jsme v Praze reprezentovali spolu s taneční skupi− nou Kvas a ženským sborem z Javor− níka. Naši muziku nám na tomto plesu při oficiálním vystoupení zastoupila v Praze oslovená CM Burčáci, se kte− rou má Lipovjan jen ty nejlepší zkuše− nosti. Jako u většiny jiných souborů, i v Li− povjanu, začíná hlavní sezóna koncem jara. První významnější událostí bylo spo− lečné vystoupení se strážnickým sou− borem Žerotín v sousední Louce, která je pro Lipovjan při podobných akcích skoro domácí půdou. Nezanedbatelný počet tanečníků Lipovjanu pochází z Louky. Vystupovat před domácími je pro mnohé tanečníky zdrojem zbytečné nervozity. Ta však většinou nepramení z toho, že by neuměli tančit nebo zpívat, ale ze snahy ukázat se před svými blíz− kými v co nejlepším světle. Předprázdninové období patřilo už tradičně verbířům. Soutěžní předkolo se letos uskutečnilo v lipovské sokolovně. I tentokrát jsme pozvali verbíře z Hor− ňácka, Veselska i Strážnicka a pro zpes− tření programu folklórní soubor Dolina ze Starého Města. Na Strážnických slav− nostech v pořadu „O nejlepšího taneč− níka slováckého verbuňku“ reprezento− valo Horňácko šest verbířů z Lipovjanu. Je velká škoda, že horňácký verbuňk, tolik ceněný a uznávaný a svým význa− mem přesahující i hranice našeho regi− onu, bývá na této soutěži, kde se porov− návají nejlepší verbíři Slovácka, zastou− pen jen tanečníky souboru Lipovjan. Událostí, na které jsme se od začát− ku roku těšili nejvíce, bylo hned několik. Z prázdninových vystoupení to byla ze− jména účast na Horňáckých slavnostech ve Velké nad Veličkou a festivalové akce v Chomutově, Hlinsku a Němčičkách. Ně− které nás moc potěšily, některé hodně překvapily, všude jsme se snažili co nej− lépe prezentovat folklórní soubor Lipov− jan. Na společné chvíle strávené mimo festivalová pódia se většinou také neza− pomíná a pro život souboru jsou někdy důležitější než oficiální vystoupení. Nevšedním a nezapomenutelným zá− žitkem pro celý soubor byla účast na kro− jované svatbě jedné z našich tanečnic. Páteční svíca, sobotní zdavky, zataho− vání, házání do koláča, holení a nedělní popravky zanechaly v každém vzpo− mínky na celý život. Je hezké vidět, že tradiční obřady jsou i dnes hodnotami, kterých si lidé umí vážit. Stejně tak nás těší vzrůstající obliba lipovských hodů, při kterém jsme organizačně vypomá− hali Farnímu společenství Lipov. Takový byl v kostce sedmatřicátý rok folklórního souboru Lipovjan. Ještě zbývá tradiční ukončení tohoto roku. Bude jím opět Štěpánská beseda u cim− bálu, která se uskuteční 26. prosince v prostorách lipovské sokolovny, kam Vás všechny co nejsrdečněji zveme. Rádi bychom na tomto místě také poděkovali těm, kteří podporují folklórní soubor Lipovjan v jeho činnosti: Obci Li− pov, muzikantům pod vedením Pavla Slováčka a Marka Smaženky, rodinám tanečníků a tanečnic a ostatním příz− nivcům. Buďte nám, prosím, stejně na− kloněni i v příštím roce. Rádi bychom také pozvali mladá děvčata a kluky, aby se k nám bez obav připojili, mají−li chuť naučit se tance z Horňácka a okol− ních folklorních regionů nebo si jen prostě zlepšit fyzičku. Co si přát do dalšího roku? Snad jen: „Ať vám, posluchačům a divákům, při− nášíme hezké chvíle při našich vystou− peních, ať se my nadále rádi a pravi− delně scházíme a ať se nám spolu daří udržovat a oživovat hmotné i nehmotné kulturní dědictví našich předků.“ Jarek Šraděja, FS Lipovjan (www.lipovjan.wz.cz) Lipovské lístky strana 9 První lipovský cimbál Není pravda, co před několika lety rozšiřoval „pan rídící z Malej Vrbky“ František Okénka, že Jo− žena Kubík na Lipovjanech vydělal, když jim prodal za deset tisíc cim− bál, který sám koupil za pět tisíc. Je ale pravda, že první lipovský cim− bál skutečně pocházel od primáše Jo− ženy Kubíka z Hrubé Vrbky, který měl v té době cimbály dva. Cimbál zakou− pila obec (tenkrát MNV) pro školu a její dětský soubor Lipovjánek. Cena a datum jsou zřejmé z uvedené „kupní smlouvy“. Zakoupení cimbálu, přestože tento nebyl v Lipově původní, znamenalo je− den z přelomů v hudebním dění v obci, protože po asi stoletém výhradním pů− sobení „turecké muziky“ navázalo na dří− vější „štrajch,“ který je pro národopisné projevy nejvhodnější. Dr. B.Valenta Poděkování Mile nás překvapilo poděko− vání starosty Lipova, pana Ladi− slava Franty, jež se objevilo nej− prve formou příspěvku v časopise Krajem svatého Antonínka (čer− venec−srpen 09) a poté osobně v závěru koncertu ve zdejším kos− tele 20. září letošního roku. Záminkou k tomuto gestu uznání byla úspěšná reprezentace naší obce Lipov v celostátní folklorní an− ketě Foskar 2008, v níž jsme zví− tězily v kategorii vokálních sborů. Předání růží a děkovné plakety bylo překvapivé a pro nás do− jemné. Děkujeme touto cestou čle− nům obecní rady, panu starostovi a všem našim příznivcům za veš− kerou podporu v naší činnosti. Rádi vás potěšíme lidovými písněmi i v roce následujícím. S hrdostí přiznáváme, že se vždy pyšně hlásíme k svému názvu, jehož původ nese jméno naší obce – Lipov. Váš Sboreček žen z Lipova Łáska opravdová V roce 2008 Sboreček vydal svůj první hudební nosič Łáska opravdová. A co to pro nás vlastně znamená? „Łáska opravdová, ta která je o velikém vzplanutí a zamilovanosti, o krásách ale i o životních krutostech, které musí pře− konávat, o vztahu k partnerovi a dětem i o boji s nepřízní lidí a osudu, o vztahu k lidové písničce, která pomůže mnohé těžkosti překonat... to vše jsou nejrůz− nější stránky lásky, která všechno toto ukrývá. To vše je opravdová láska, kte− rou v sobě a v jednotlivých osudech nese Sboreček žen z Lipova. Člověk je v po− měru k životnímu osudu malý a bez− branný, stejně tak jako k vlivu lidové písničky, kdy mu někdy běhá mráz po zádech nebo se až k pláči směje, aniž by sám věděl proč...“ Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se na naší prvotině podíleli, a to Janě Karáskové, Petru Galečkovi, Štěpánce Tomčalové, Magdaleně Maňákové a ce− lému Sborečku. Dále našim sponzorům, bez kterých by se to vše nemohlo zrea− lizovat. Především Krajskému úřadu Ji− homoravského kraje, Obecnímu úřadu v Lipově a firmám 2G Lipov, Gama plus Lipov, Jakar Lipov, Rostislavu Tomča− lovi, Jaroslavu Mrázovi, Elektro Rauš, Němeček Elektro montáže, X Produc− tion Brno a Lence Jurečkové za krásný grafický návrh celého CD. Za zvukovou režii a mastering chceme poděkovat Stanislavu Valáškovi a Miroslavu Kola− ciovi za hudební režii. Potvrzením našeho úspěšného zá− měru vydat první samostatný hudební nosič byla jeho letošní nominace v celo− státní folklorní soutěži FOSKAR v ka te− gorii Nejlepší nosič roku 2008. Odměnou se nám ovšem stala účast na dubnovém slavnostním předání cen v brněnském Divadle Bolka Polívky, kde jsme získali cenu za Nejlepší pěvecké těleso roku 2008. Chceme Vám všem poděkovat za podporu finanční i tu dobrým slovem, které nás povzbuzuje k další práci. Toto naše vítězství patří proto i Vám, kteří nám fandíte. Děkujeme Sboreček žen z Lipova Srdečně zveme naše příznivce na Vánoční koncert Sborečku žen z Lipova který se uskuteční 26. prosince 2009 v 17.30 hodin v kostele Všech svatých. Po koncertu následuje Štěpánská beseda u cimbálu, kterou na sokolovně pořádá folklórní soubor Lipovjan strana 10 Lipovské lístky Děvčata, díky! Asi v roce 1940 jsem poprvé usly− šela cimbálovou muziku Jožky Ku− bíka. Bylo to v lipovské sokolovně při ochotnickém představení diva− delní hry Pasekáři. Při prvních tónech jsem utekla mas− kérovi a vystřelila do zákulisí, kde mu− zikanti začali hrát. Zážitek byl tak hlubo− ký, že jsem byla „odsouzena na doživotí“. Dalších šest let jsme s kamarádkou do− cházely neděli co neděli do Hrubé Vrbky za Joženkou a jeho hudci. Mimo nás tam byli další jeho příznivci jako Slá− vek Volavý, Vladimír Klusák, Jura Hu− deček, Jura Mikáč st. a samozřejmě jeho nejbližší sousedé Martin, Luboš a Dušan Holí. Ti téměř nikdy nechy− běli, když probíhala odpolední nedělní „škoła“, jak tomu muzikanti říkali. V tehdejší době v Lipově tento hu− dební žánr chyběl. Byla tu jenom de− chovka. Tím intenzivněji prožívám sou− časný stav lipovského folklorního života. Několik tanečních souborů od batolat po dospělé, několik cimbálovek, dva pě− vecké sbory a Schola! Jedním z pěvec− kých skupin je Sboreček. Jemu patří mé vyznání. Skláním se před péčí, kterou dívky věnovaly rekonstrukci kroje. Šly hluboko do minulosti, vrátily mu jeho dávnou útlou praktickou siluetu bez spodniček, prodlou− žily délku sukní. Bohužel tím zanikla „sobota“, ta by dokreslila vývoj i his− torii kroje. Kordulu nahra− dily starším kabátkem, jehož náležitost k lipov− skému kroji potvrdily tři jeho exempláře, funkční ještě v první čtvrtině 20. století. Také staronová šatka zdo− bí hlavy zpěvaček Sborečku, neboť patřila k našemu kroji, jak dotvrzují úřední listiny z roku 1817. K bílému fěr− tochu opásaly modrotiskové fěrtůšky. Dočasně tak nahrazují „retazové fěr− tůšky“ zdobené náročnou šitou batikou a barvené indigem. Dočasně proto, že techniku této batiky se zatím nepoda− řilo vypátrat. Většinu krojových sou− částí si zhotovují dívky samy, vyšívají šatky, rukávce, ba Renata Potěšilová se naučila vrapit i fěrtochy. Ne všem ženám se návrat ke koře− nům kroje zamlouval. Chyběly jim dnešní spodničky, čipky, meríny a bro− káty. Není to prý lipovský kroj, spíš velický nebo „lhoťácký“. Ale, tetinky, vždyť jsou to všechno kroje horňácké, Lipovské lístky jen detaily se liší, neboť každá obec byla vystavena určitým specifickým skuteč− nostem. Konkrétně Lipov byl ovlivněn těsným sousedstvím dolňáckého Ta− sova. Však i tento kroj vypadal před sto lety poněkud jinak. Stačí se podí− vat na Úprkovy čí Frolkovy obrazy. Na− víc mám autentické zážitky. Vzpomí− nám na krásnou, skoro vznešenou po− stavu ze sousedního Ta− sova. Švagrová malíře Antoše Frolky, Rozka Falešníková, velmi čas− to s námi studenty če− kávala na lipovském ná− draží na příjezd vlaku. Vysoká, štíhlá postava v tasovském kroji! Čer− ný šorec, květovaná fěr− tůška, vyšívané rukávce, černá kordula s červe− ným zdobením nebo bílý lajbl. Na hlavě turecký šátek vázaný tak sluši− vým a elegantním způ− sobem! V zimě nosila kožuch a vždy měla na nohou vysoké varhánkové boty. Takto oblečená jez− dila nabízet mistrovy obrazy. Její oděv se svou starobylostí lišil od tehdy ještě každodenního oblečení Rozči− ných spoluobčanů. V roce 2005 vydal Sboreček velmi zdařilý kalendář, ve kterém jsou zachy− ceny všechny podoby lipovského kroje − ten starodávný a dnes obnovený zrovna tak jako pracovní, nedělní i svá− teční, ale také obřadní. Tím snad byla usmířena, ba možná i přesvědčena ženská část lipovské veřejnosti. Ten− to dokument visí na stěně mnoha li− povských domácností, byť by byl už několik let prošlý. I já si obracím jeho listy a při pohledu na krásu našich krojů se vracím o mnoho let zpátky. V roce 2005 jsem v lipovském kos− tele poprvé uslyšela Sboreček zpívat při oslavě jeho desetiletého trvání. Bylo to krásné! Ještě něco silnějšího, půso− bivějšího mě však teprve čekalo. O dva roky později jsem v přeplněném velic− kém kostele poslouchala pořad nazva− ný Bože, miłý Bože. Písně se střídaly, mužský sbor následoval po ženském. Mezi tím sólové písně, to vše spojeno průvodním slovem z úst Břetislava Rychlíka. Najednou jsem uslyšela me− lodii, které mně byla důvěrně známá. Sevřelo se mně srdce, oči zvlhly. Tu píseň znám! Zpívala ji moje babička Alžběta Macková z Hrubé Vrbky, na− rozená v roce 1867. V jakémsi polosnu jsem opět slyšela po tolika letech její stařecký hlásek, slabý, ale čistý. Me− siáš prišeł...! Vzpomínky se mísily se zpěvem Janka Karáska a já jsem byla u své babičky, v izbě, za stolem z hruš− kového dřeva a byla jsem o mnoho, mnoho let mladší. Do reality mě vrátil potlesk. Burá− civý, nadšený a dlouhý. Snad jen v Ná− rodním se dá podobný zažít. Docela se mně zdálo, že unavení zpěváci při− jímali tak dlouhotrvající ovace trochu rozpačitě, udiveně, jakoby tolik díků ani nečekali. Snad jsme je svým potles− kem přesvědčili o tom, že jejich práce nepřináší radost a spokojenost jen jim, ale připraví vzácné chvíle stovkám lidí naladěných na stejnou notu. To ko− nečně dotvrzují četné úspěchy, ať je to Laureát Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2006, či nejcennější titul Foskar za nejlepší pěvecké tě− leso roku 2008. Děvčata, díky! Horoucí a vřelé! Vaší zásluhou se podzim, či spíše zima mého života mění aspoň na chvíli v dávno ztracené slunné jaro! Jiřina Vavříčková strana 11 Historie Historie Historie Historie Historie Kříž Ze vzpomínek na mé dětství... v Maňáčanech U silnice z Lipova do Louky stojí při odbočce do Maňáčan kříž, na kterém je dosud čitelný letopočet 1898, ale nápis, který na kříži býval, se už nedocho− val. Naštěstí si paní Anna Maňáková z č. 139 zapamatovala jeho znění: „Poutníče, zde málo stůj, rány moje rozvažuj. Rány moje kynou, léta tvoje hynou. Přijde smrt, soud nastane, kam se tvoje duše dostane?“ V těchto slovech je hluboká lid− ská moudrost. Každý z nás někdy stojí ve svém životě „na rozcestí“ a musí se roz− hodnout, která cesta je pro něho ta správná, kudy se musí vydat, aby neublížil ani sobě, ani svým blíz− kým. Tak tedy: „Poutníče, stůj a roz− važuj!“ Jarmila Vanlaerová Už v květnu bylo třeba provést přehled raného ovoce, protože třešně „májůvky“ už byly hezky na− lité, červené a sladké. Věděli jsme, kde co mají u sousedů zaštípené nebo naočkované a jak co kde odkvetlo. Po třešních, rynglích, špendlících či meruňkách následovaly v období žní i hrušky a raná jablka. Na vý− pravách za ovocem byly skoro vždycky nějaké starosti. Potřeba prvních vita− mínů jevila se ovšem jako velmi nalé− havá. Bylo proto nasnadě, že jsme v době zrání letních jablek pořádali ob− čas s klukama i holkama „Zahumňá− kama“ podvečerní loupežné výpravy za chutnými plody. Široko daleko nebylo chutnějších raných jablek než uprostřed záhume− nice starého Tomšice (dnes tam stojí Tomčalův dům), a tak bylo jasné, že jsme je navštěvovali. Jenže bdělý ma− jitel Tomšic, který si nechtěl nechat dál líbit naše výpravy, si na nás jednou po− číhal, schovaný i se svým psem Oríš− kem za mandelem obilí. Tenkrát jsme ještě všechny děcka chodily v létě na− boso. Při chůzi po pokoseném obilí jsme opatrně našlapovali tak, aby se pod no− hama strniště ohýbalo a nepíchalo. Když jsme byli v nejlepším, tu vylétla ruka s čaganem bdělého majitele Tomšice a zachytila kamaráda Josefa za krk, aby si ho přitáhla hezky k sobě. Uvíz− nutý kamarád dostal nástrojem patřičně po zadku a pes zase dostal povel: „Oríšku, trhaj, trhaj!“ A ten neváhal a tr− hal. V duchu hesla – zachraň se, jak a kdo můžeš, jsme s obrovským ře− vem pádili zpět po strništi, i bez onoho správného našlapování, až k ulicové cestě. Zde jsme čekali, zvědaví na po− trestaného, s nohama zakrvácenýma od strniště a poškrábanýma od Oríš− ka. Kdo uvízl, měl smůlu, ztrestala jej ruka pronásledovatele. Přestože byl otec velký sadař a doma v humně byly veškeré druhy ovoce od toho nejranějšího až do pozdního, nebylo to ono. Daleko chutnější bylo v cizích zahradách a trhané s partou uličních kamarádů a kamarádek... (výňatek z rodové kroniky, MJ, Hodonín) Co o Lipově možná nevíte... Víte o tom, že v Lipově býval v době 1. republiky dvakrát v roce jarmark? (jarmark = trh). 1. Před obecním úřadem byly stánky, ve kterých se prodávaly různé po− traviny, sladkosti, oblečení a po− třeby pro hospodářství a domác− nost. Své místo tady pravidelně měl i místní švec, pan Zálešák, který prodával hlavně vysoké boty. Samozřejmě zde nesměl chybět kolotoč – největší lákadlo pro děti. 2. Dobytčí trh býval Na drahách, kde bylo možné koupit krávu i prase. Nezbytnou součástí prodeje a ná− kupu bylo samozřejmě smlouvání o ceně. Na pořádek vždy dohlíželi „policajti“ z Hroznové Lhoty. V době, o které se tady povídá, nebyli v Lipově jenom řádní hospo− dáři. Zajímavou „figurkou“ byl starší občan – z dnešního pohledu by se dalo říci „poloviční bezdomovec,“ který žil z toho, co dostal od druhých. Bydlel v malé chaloupce v „Chrasti“ a zima pro něho bývala zlá. Snad proto se těšíval na podzimní jarmark. strana 12 Přímo před očima „strážců zákona“ se vždy pokusil něco ukrást... byl sa− mozřejmě přistižen a měl tím zajiš− těnou zimu v teple i se stravou. Prostě se nechal zavřít. Myslím si, že ani v současné době není tato metoda úplně neznámá... Vyprávěla tetička Jagošová z č. 416 Lipovské lístky Jarmark v Lipově se připomíná i v knize Vlastivěda moravská – Stráž− nický okres, kterou napsal dr. Franti− šek Dvorský již v roce 1914, tedy ještě v době Rakouska−Uherska. Píše se zde: „Trhy má městečko Lipov od starodávna dva – první v úterý po Ve− likonocích, druhý v úterý po Všech sva− tých.“ Nejbližší železniční stanice byla ve Veselí nad Moravou. V průběhu roku 1929 – tedy před 80 lety, byl zahájen provoz na celé nové trati Veselí nad Moravou – Nové Město nad Váhom. Pošta a telegraf byly v této době je− nom v Hroznové Lhotě, kde bylo také sídlo obvodního lékaře. Pošta sice v Lipově nebyla, ale existovalo „opráv− nění ku prodeji“ pro veřejné trafiky, podle kterého byl místní občan pan Jiří Štípský č. 275 oprávněn ve své trafice prodávat „dané režijní speciality, jakož i kolky a cenné známky poštovní.“ Oprávnění mělo platnost od 16. srpna 1926 (viz předchozí strana dole). Poštovní úřad byl v Lipově zřízen 1. září 1936, avšak v jeho začátcích nebyl pořízen státní telefon. První sou− kromý telefon v obci si nechal zhotovit už v roce 1934, tedy před 75 lety, ob− chodník Kotásek. Měl malý dům a obchůdek u potoka (dnes zatrub− něn) vedle Coufalova pekařství. Pro− dával tam různé potravinářské zboží a současně zde čepoval alkohol. Na dubové lavici tam vysedávali výhradně muži, mezi nimi i můj pra− dědeček. Popíjeli borovičku nebo jiné pálené ze zvláštních skleniček s pro− dlouženým hrdlem (čtvrťák, osmička, šestnáctka) a utráceli peníze, které pak ve všech domácnostech scházely. Víte, že existovaly informační ce− dulky o členech obecního úřadu? Sta− rosta i jednotliví radní měli na svém domě připevněnou tabulku s označe− ním funkce, kterou v obci vykonávali. Mělo to určitě vliv i na rychlé, opera− tivní vyřizování různých občanských záležitostí. Víte, že v příštím roce 2010 uply− ne již 130 let od vysvěcení našeho kostela Všech svatých? Milan Jagoš Jarmila Vanlaerová Stalo se před 44 lety... Místní lidová knihovna ve spolu− práci se ZDŠ Lipov vyhlásila v roce 1965 čtenářskou soutěž. O jejím výsledku, tj. o vítězích v jed− notlivých kategoriích a o počtu přečte− ných knih, informoval v tělocvičně ZDŠ tehdejší knihovník pan Jan Frola. Je zajímavé, že jeho projev z této události se zachoval dodnes, a proto bychom vás s ním chtěli seznámit – obsahuje totiž i hodnocení doby, ve které soutěž probíhala… „Milé děti! Učitelský sbor v čele s ředitelem školy mně umožnil, abych vám jako knihovník pověděl něco o významu knihy a o jejím poslání, což já považuji za vyznamenání pro mou osobu. Moje povídání bude vycházet ze situace v obci a z mých vzpomínek. Tak od roku 1906 až do roku 1918, tj. v době, kdy jsme zpívávali rakous− kou hymnu „Zachovej nám Hospodine císaře a naši zem,“ měli naši rodičové docela jiné názory na vyučování ve škole a na čtení knih. Většina z nich dávala svým dětem „dobré ponaučení:“ „Čtení ťa živit nebude, ty ledačino jedna, tam si vem motyku a hybaj ko− pat a né číst!“ A na potvrzení vážnosti této rady byl uštědřen i nějaký ten pohlavek. V dnešní době − (Připomínáme, že pro− jev je z roku 1965!) − rodiče změnili své názory a mnozí používají protichůd− ného naučení: „Dyž sa nebudeš učit, pujdeš do JZD,“ což rovněž není správné. I v tom JZD, Lipovské lístky což je moderní forma zemědělského podnikání, jsou potřební lidé vyzbroje− ní vědomostmi, protože se musí nau− čit zvládat přírodu. I ten, kdo nemá vysokoškolské vzdělání, musí číst, pro− tože dobrá kniha člověka zjemňuje, zušlechťuje, dává mu dostatečnou zá− sobu slov k vyjádření myšlenek, a tím strana 13 i zvyšuje jeho sebevědomí. Proto je nákup knih podporován i ze strany stá− tu a obce. To v Lipově za mých mladých let ne− bývalo. Byl tu jenom čtenářský spolek, založený tehdy ještě mladým panem učitelem Vojkůvkou a prostředky k ná− kupu knih se získávaly různými ak− cemi – nejčastěji šlo o vstupné na zá− bavu, plesy nebo i na „Bál čtenářského spolku.“ V současné době nákup knih pod− poruje i obecní zastupitelstvo, proto tuto čtenářskou soutěž vyhlásil vlastně MNV Lipov. Její podmínky znáte a všichni doufáme, že až dospě− jete, zůstane vám na tuto dobu milá vzpomínka. Nyní si přečteme jména vítězů sou− těže a zavolaný si přijde pro knihu, kte− rou dostane jako odměnu. Jiří Maňák, č. 12 přečetl ........ 86 knih Lidka Maňáková, č. 172 .................78 František Sedlář, č. 214 ................61 Jar. Štípská, č. 153 ........................57 Bedřiška Kolmanová, č. 261 ..........54 Vlasta Maňáková, č. 446 ...............54 Alena Jakubíčková, č. 105 .............49 František Daněk, č. 211.................47 Zdeněk Kolařík, č. 17 .....................44 Marie Jagošová, č. 342 .................40 Poznáte se na fotografiích, malí čtenáři z roku 1965? Anna Karásková, č. 103 ................37 Jan Jagoš, č. 302 ...........................35 Libuše Podlucká, č. 418 ................33 A nyní, ke konci toho všeho, co jsem vám pověděl, žádám, vlastně i prosím – mějte knihu rádi, jak svou, tak i tu vy− půjčenou – netrhejte její listy, nečmá− rejte v ní, když obracíte listy, nelízejte si prsty. Když čtete, dejte si pod knihu aspoň noviny − zkrátka udržujte knihu čistou. Přečtené knihy nezapomeňte včas vracet, protože na ně čekají další čte− náři. Tímto bych končil a přeji vám mno− ho zábavy, poučení i užitku z přečtených knih. Zároveň vám přeji příjemné prázd− niny.“ (Tolik projev pana Jana Froly) Za obecní knihovnu Zdeněk Kolařík Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Sport Horňácká pětadvacítka Králem letošní Horňácké pětadvacítky je ultravytrvalec Daniel Orálek Suverénní vítěz závodu Daniel Orálek. Lipov − Horňácká pětadvacítka, která si letoš připsala již 39. pokra− čování, startovala poprvé ve své historii z jiného místa než z Veselí nad Veličkou, a to z Lipova. strana 14 Volba malé a vzorně upravné obce se ukázala jako velmi dobrá, neboť zá− vod měl během celého trvání vynika− jící atmosféru. Krásné zázemí v místní škole, vzorná spolupráce atletů, sokolů a hasičů a velký zájem obyvatel Lipova posunuly nejdelší a nejnáročnější zá− vod hodonínského regionu v hodnocení organizace na přední místa v rámci Moravsko−Slovenského běžeckého Lipovské lístky poháru (MSBP). „Kromě fotbalu a ně− jakých školských aktivit u nás v obci nemám významnější sportovní akti− vity. Jsem proto rád, že se našla parta nadšenců, která zorganizovala tento závod, jehož součástí byly − oproti mi− nulým ročníkům − i dětské závody, čímž nabídla obyvatelům obce zajímavou podívanou a dětem a mládeži možnost poměřit síly,“ chválil sobotní závod La− dislav Franta, starosta Lipova. Běh okolo horňáckého regionu byl opět tvrdý a neúprosný, vždyť teplo− měr hlásil třicet stupňů ve stínu. Síly na rozpálených asfaltových komunika− cích tak docházely převážné většině startovního pole s výjimkou jediného závodníka, Daniela Orálka z Moravské Slavie Brno. Současný nejlepší český ultravytrvalec, který vedle výkonu za− ujal i svými tradičními bílými rukavice− mi, závod vyhrál způsobem start−cíl, když pětadvacet kilometrů uběhl za ho− dinu a půl. Druhou příčku obsadil ky− jovský Pavel Klimeš a prémii za třetí místo si odvezl Peter Portašík ze Ska− lice. V šedesátičlenném běžeckém se− skupení byla jedinou ženskou účast− nicí Marta Durnová z Veselí nad Mora− vou, která časem dvě hodiny a dvanáct minut dosáhla na 41. příčku absolut− ního pořadí. „Hold je třeba vzdát všem účastní− kům, protože běžet tak náročný závod vyžaduje opravdu nadlidské úsilí. Mys− lím, že to dobře poznali i diváci, kteří vy− drželi v prostoru startu a cíle po celý závod a odměnou jim určitě byl vý− kon brněnského běžce Petra Slintáka. Ten poslední stovky metrů běžel v ohromné křeči a po silnici se sotva vlekl, zásluhou podpory diváků ale závod dokončil, a to výkonem pod tři hodiny,“ oplýval spokojeností také Pa− vel Bíla, moderátor závodu a řídící sou− těže MSBP. Kompletní výsledky nabízí stránky http://bkhod.webnode.cz/ (em) Jan Miškeřík z Lipova skončil v závodě na 7. místě v kategorii Muži 40 a Dušan Tomčal z AK Hodonín na 9. místě v kategori Muži. TJ Sokol Lipov – oddíl kopané Přehled vedoucích družstev a trenérů Vedoucí družstva Trenér A mužstvo B mužstvo Dorost Žáci Žák František Kučera Jan Strachota Břetislav Kučera Pavel Přípravka Fišer Milan Biháry Michal ing. Kolacia Libor Kučera Radek Kučera Tomáš Maňák Patrik Karásek Michal Lipovské lístky strana 15 90. výročí TJ Sokol Lipov Sokol, sokolovna, cvičení, kultu− ra – to jsou názvy, které dnes k Li− povu patří a bereme je jako samo− zřejmost. Ale vraťme se trochu do historie. Končí 1. světová válka, 28. října vzniká Československá republika a již 26. ledna 1919 se koná ustavující schůze, na které je založena Tělový− chovná jednota Sokol Lipov. Největší zá− sluhu na tom mají učitelé zdejší školy. Léta plynou a osud Sokola je spo− jen s osudem celé republiky – zažívá léta rozvoje i pádů, nakonec i zákaz existence v období socialistické repub− liky. Ale i tady se historie opakuje – dne 21. dubna 1991 se koná ustavují− cí schůze a TJ Sokol Lipov znovu za− číná „žít.“ V letošním roce oslavila Tělový− chovná jednota Sokol Lipov již 90 let od svého založení a uspořádala k to− muto výročí slavnostní akademii. V této souvislosti mě napadá postavit vedle sebe tato dvě data: založení Jednoty 26. ledna 1919 a slavnostní akademie 25. ledna 2009. Akademie se konala skoro na den přesně, ale o 90 let poz− ději… Tohoto významného odpoledne se zúčastnili i zástupci celé Sokolské župy Slovácké a dokonce i sestra Ja− rina Žitná z ČOS v Praze. V programu této akademie, kterou uváděla paní Bedřiška Řičicová, účin− kovali „zástupci“ několika generací. Od dětí z mateřské školy, přes oba Li− povjánky, mažoretky, žákyně TJ So− kol Lipov, které předvedly moderní, svižný aerobik a cvičení s pompony, až po cvičení „dospěláků“, a také ukázky z tréninku fotbalových nadějí Lipova. Celý program symbolicky zahájila skladba „Věrni zůstaneme,“ kterou cvičili muži již na XI. Sokolském sletu v roce 1948. Je zajímavé, že na jevišti lipovské sokolovny tuto skladbu do− konce předvedli i tři muži, kteří se to− hoto sletu jako cvičenci v roce 1948 zúčastnili. Byl mezi nimi i bratr Jaro− slav Maňák z Lipova. Na této slavnostní akademii pře− vzal bratr Antonín Polehňa bronzový odznak ČOS za zásluhy o obnovení sokolské činnosti v Lipově. TJ Sokol Lipov tímto dodatečně dě− kuje všem, kteří se na přípravě této akademie podíleli – od vedoucích těch nejmenších až po „dospěláky.“ A jak žije TJ Sokol Lipov v součas− nosti? Cvičení: Kondiční cvičení pro ženy (úterý a čtvrtek, vždy od 18.30 do 19.30 hod.) Kondiční cvičení mladší dívky, 1.−4. tř. (úterý od 13.30 do 14.30 hod) Kondiční cvičení starší dívky, 5.−8. tř. (úterý od 14.30 do 15.30 hod) Všechna cvičení vede sestra Ivetka Jagošová. Děkujeme. Plánované akce plesy v sezóně 2009–2010: Beseda u cimbálu 26. 12. 2009 Myslivecký ples 16. 1. 2010 Rybářský ples 13. 2. 2010 Školní ples 20. 2. 2010 Slet Amerického Sokola Ve dnech 23.−28. června 2009 se uskutečnil v texaském městě Fort Worth XXII. slet Amerického Sokola (ASO). Součástí sletu byl i mezinárodní sportovní a kulturní festival, na jehož přípravě se podílela i Americká gym− nastická asociace. Během sletových dnů vystoupili v hale Konvenčního centra příslušníci z USA, Kanady, Me− xika, Brazílie, Guatemaly, ale také z České republiky, Slovinska, Dánska, Německa, Portugalska a Austrálie. Ve skladbě náčelnice Světového sokolstva Jariny Žitné „Spějme dál“ na Kmochovy melodie vystoupilo přes 100 cvičenců ČOS a bylo odměněno dlouhotrvajícím potleskem. Na úspěchu se nepochybně projevil i závěrečný nácvik skladby ve dnech 8.−10. květ− na ve Veselí. Na závěr sletu vystoupili všichni účastníci ve společné skladbě Let lo− ose. Obdivovali jsme vysokou úroveň gymnastického mládí z celého světa. Rámcově probíhaly i soutěže ve vo− lejbale, basketbalu, golfu a běhu. strana 16 Během devítidenního výletu naší 24členné skupiny župy Slovácké jsme poznali významná města druhého nej− většího státu USA, včetně návštěvy NASA v Houstonu, vykoupali se v Me− xickém zálivu při pobytu v Corpus Chris− ti, navštívili akvárium i letadlovou loď Lexington, obdivovali jsme historickou stavbu Alamo v krásném San Antoniu z roku 1718, jakož i vyhlídkovou věž Lipovské lístky ze světové výstavy z roku 1968 a ve− černí „Texaské Benátky,“ prohlédli si hlavní město Austin s Capitolem, kde zasedá parlament a senát, a večer se prošli „6. ulicí“ s největší koncentrací jazzové hudby. Neopomněli jsme navštívit Dal− las, kde byl zastřelen J. F. Kennedy v roce 1963, jeho památník a také mu− zeum s autentickými záznamy této události. Město Fort Worth, zvané jako město kovbojů a kultury s více než 600 000 obyvateli, těžilo dříve z prodeje a zpra− cování dobytka a později z objevu naf− tových polí. Všichni členové zájezdu měli mož− nost potkat se s členy ASO, se kte− rými se vídáme na sletech v Praze, a také navázat nová přátelství. Přes− to, že si každý veškeré náklady hra− dil sám, měl možnost během třítýden− ního pobytu seznámit se se sokolskou prací v jiných podmínkách.“ (převzato ze sokolského tisku) Tohoto sletu se zúčastnili i dva čle− nové Sokola Lipov – bratr Jaroslav Maňák a bratr František Pokorník. Oba se vrátili nadšeni a s nezapo− menutelnými zážitky. Výbor TJ Sokol Lipov Krásné Vánoce a mnoho úspěchů v novém roce 2010! Navšivte stránky obce Lipovské lístky www.obeclipov.cz strana 17 Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Matrika Občané Lipova starší 90 let Jubilanti v roce 2010 Miškeříková Anežka Karásková Marie Krejčí Josef Zajíčková Apolonie Frantová Zdeňka Červenka Cyril Ondruš Jan Jeglová Anežka Čerešňáková Božena Tomčalová Anežka 7. 1. 1930 15. 2. 1930 14. 3. 1930 18. 4. 1930 22. 6. 1930 2. 7. 1930 11. 8. 1930 19. 10. 1930 28. 12. 1930 31. 12. 1930 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 Lipov 350 Lipov 435 Lipov 73 Lipov 308 Lipov 46 Lipov 357 Lipov 166 Lipov 91 Lipov 210 Lipov 71 Kolaříková Růžena Kolaříková Helena Jagošová Božena Vavřičková Jiřina Podlucký Jan Maňáková Anna Daňková Marie 14. 2. 1925 21. 4. 1925 28. 4. 1925 30. 5. 1925 2. 7. 1925 11. 11. 1925 27. 12. 1925 85 85 85 85 85 85 85 Lipov 2 Lipov 353 Lipov 440 Lipov 456 Lipov 242 Lipov 139 Lipov 167 Zajíček Antonín Kolaciová Anna Kolaříková Marie Trýska František 18. 2. 1920 16. 4. 1920 25. 9. 1920 29. 10. 1920 90 90 90 90 Lipov 424 Lipov 21 Lipov 17 Lipov 444 Frantová Marie Karásková Marie 6. 4. 1915 17. 11. 1915 95 95 Lipov 360 Lipov 136 Bočková Jenovéfa Kučerová Marie Čerešňáková Anna Jakoubková Viktorie 14. 2. 1919 16. 9. 1919 9.10. 1919 19.12. 1919 91 91 91 91 Lipov 71 Lipov 345 Lipov 138 Lipov 122 Horníček Jan 21. 1. 1918 92 Lipov 311 Karásková Anežka Mikulčíková Anežka 10. 1. 1917 4. 7. 1917 93 93 Lipov 133 Lipov 62 Sečkařová Anna Tomešová Růžena 16. 7. 1914 20. 8. 1914 96 96 Lipov 309 Lipov 71 Žáková Marie 29. 9. 1912 98 Lipov 555 50 let manželství Anna a František Kolaciovi 16. 1. 1960 Anna a Antonín Strachotovi 13. 2. 1960 Josefa a Ladislav Machálkovi 20. 2. 1960 Lipov 54 Lipov 403 Lipov 98 60 let manželství Marie a Jan Podlučtí 15. 4. 1950 Lipov 242 Závěrem Závěrem Závěrem Závěrem Závěrem Stromeček v Čechách Dovedete si představit Vánoce bez stromečku? Dnes už asi ne… Do Čech pronikla tradice zdobení vánočního stromečku na počátku 19. století. Poprvé ho prý v Praze nastrojil pro své přátele ředitel stavovského di−va− dla Jan Karel Liebich, který byl velmi oblíbený i pro svou dobročinnost. Pro pražskou společenskou „smetánku“ – ministry, generály, umělce, šlechtice a bohaté pražské měšťany pořádal o vánocích ve svém libeňském zá− mečku „Na ztracené vartě“ taneční večírky. V roce 1812 byli jeho hosté velmi překvapeni, když uviděli upro− střed místnosti urostlý smrček a pod ním kromě jesliček i drobné dárky pro přítomné hosty… Tento zvyk se k nám přenesl z Ně− mecka, ale šířil se velmi pomalu, ob− zvláště na venkově. Teprve v roce 1843 se psalo o tom, že – „stromek vánoční se stává běžným ve městech,“ ale na venkově zdomácněl až kolem roku 1860. Stromečky bývaly často zavěšeny u stropu a na stužkách se na ně vá− zala jablka, ořechy, sušené švestky, hrušky, perníčky a sladké pečivo. Pro srovnání – dnes se jenom v Pra− ze prodá každý rok na dvě stě tisíc vánočních stromků! Navíc se po celé republice rozšířil i zvyk stavět na ná− městích velké vánoční stromy, pod ni− miž bývají i pokladničky na milodary pro chudé a potřebné. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů je bezpochyby smrk z Beskyd, který se o Vánocích v roce 1999 vydal na dlouhou cestu za pape− žem Janem Pavlem II. do Vatikánu. Strom měřil 24 m a byl starý 85 let… Radostné Vánoce Tak zní přání a poselství těchto svátků. Noci se prodlužují a při− bývá tma. Každý týden rozsvítíme další svíčku na adventním věnci. Je to čas ztišení, kdy se můžeme trochu zastavit a hledat pokoj hlu− boko ve svém vlastním srdci. Je to připomínka Dítěte, které přineslo pokoj všem lidem dobré vůle. Kéž bychom kolem sebe také šířili ovzduší pokoje! ( Valburga Vavřincová − Malá encyklopedie Vánoc) Jarmila Vanlaerová Lipovské lístky z Vydává Obecní úřad Lipov nákladem 400 ks. Vychází 2x ročně. Typografie a grafický design KAM Studio (Kyjov, Jungmannova 1172, tel. 518 611 603, e−mail [email protected], www.kamstudio.cz), tisk Antonín Horák (Svatobořice, tel. 530 502 189). strana 18 Lipovské lístky