modlitba matky

 Básnička
CHLUMEČEK 5/2007
MODLITBA MATKY
Září/říjen
5/2007
Děti v Knířově
Běží mládež k Táboru
Hasta la vista, España
Otče,
děti jsou venku a my je
nemůžeme chránit.
Čím jsou větší,
tím méně můžeme být spolu.
Jdou svými vlastními cestami
a my je svěřujeme Tobě.
Dej jim dobré přátele,
chraň je, aby nepodlehly zlu,
aby samy nezavinily neštěstí...
Dej, aby se rády vracely domů,
ať se nám daří učinit jim tento domov
i náš rodinný kruh milým.
Nedej, aby myslely na své rodiče někdy se strachem,
zachovej jim důvěru,
že tento domov je stále pro ně otevřen,
přes všechny jejich hlouposti...
(Veronika Walsler)
Charismatické Brno
Chlumeček číslo 5/2007 (Září/říjen)
Redakce: P. J. Hubálek (oJ), J. Sedlák (JS), M. Zárubová (MZ),
M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Urbanová. (TU)
Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu.
Uzávěrka příštího čísla 20.10.2007.
Neprodejné.
Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137,
tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800,
účet na opravu varhan: 1142957339/0800
web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected]
Loučení i vítání
Dvouměsíčník farností Luže a Řepníky
Pocta hraběnce
strana 2
 Úvodník
CHLUMEČEK 5/2007
Kéž oheň tvé lásky není jako bludička: přelud, zmírající ohýnek, který ani
nezapálí to, čeho se dotkne, ani nevydá žádného tepla.
(Sv. Josemaría Escrivá – Cesta č. 412)
Milí čtenáři našeho časopisu,
časopis Chlumeček se vám dostává do rukou na konci prázdnin, při naší
třetí pouti. Děkuji Vám za Vaši přízeň a podporu poutního místa. Pouť a
putování sebou přináší určitý duchovní zážitek, pokud přicházíme s
očekáváním a touhou následovat Pána. Prožít emocionální nadšení je jistě
důležité a může nám to pomoci, abychom se snažili o hlubší duchoví život. Rád
vzpomínám na všechny katechumeny, které jsem připravoval na jejich křest a
kteří mi vyprávěli o svém nadšení následovat Pána. V dalším životě a cestě za
Bohem přichází etapa, kdy člověk přestane Boží blízkost vnímat a dostaví se
prázdnota. Člověk se snaží přijít na to, kde se stala chyba. Nehřešil jsem,
neopustil mě Bůh? Mnohdy se pak tito lidé mohou dostat do situace, že znovu
a znovu hledají impulzy, aby tyto pocity pokračovaly. A ony se nedostavují.
Bohužel dnešní spiritualita je v mnoha hnutích nastavena tímto způsobem,
vyvolat zážitek. Není to samo o sobě špatné, snad je to i způsob, jak odpovědět
na hlad současné civilizace, ale nelze zůstat jen u emocionálního nadšení. Bůh
po nás chce, abychom dovedli žít obyčejný všední život, kde velmi často není
moc pozitivních emocí. Snad by to dosvědčil každý táta nebo maminka, či
žena, která má za sebou kus života. Je potřeba přijmout, že emocionální
nadšení je dobré na počátku duchovního života. Tím nepopírám, že by nás
nemohlo provázet i později. Díky Bohu za to, pokud ho máme.
Když Ježíš veřejně působil, konal zázraky, lidé žasli, prožívali velké
nadšení. Později o něm pochybovali. Zvláště tehdy, když umíral na kříži. V
duchovním životě nesmíme zůstat jen u citových zážitků. Je nutné přijmout
duchovní prázdnotu a jednat na základě rozumového poznání. Cit, emoce,
sympatie nebo antipatie se mohou velmi rychle měnit. Řídit se pouze citem či
tušením je velmi nebezpečné pro duchovní život.
Každý máme zkušenost s tím, když se špatně vyspíme a najednou je pro
nás celý svět rozmazaný. Máme blbou náladu, nedaří se nám. Možná pak stačí
docela málo a vytočíme se. Náhle se nás dotýkají záležitosti, které bychom
jinak přešli jako banalitu. Jak v duchovním životě, tak i v běžné situaci je velice
důležité rozumové posouzení dané věci.
Každý máme s duchovním životem spojené určité zážitky. Mluvíme o
emocionální paměti. Náš zážitek může být dobrý nebo špatný, ať se to týká
modlitby nebo zpovědi či dalších věcí. Dobrý zážitek mi jistě může významně
pomoci v mé další cestě k Bohu. Ale přece jen musíme počítat s tím, že přijde
období, kdy emocionální nadšení zmizí. Přesto to nemusí znamenat, že se
naše cesta k Bohu zastavila. Musíme počítat s tím, že pocit duchovní prázdnoty
a marnosti je součástí obvyklé cesty k Bohu. Pokud tím projdeme, postavíme
svůj vnitřní život na pevnějších základech a otevřeme si cestu k daleko
intenzivnějšímu štěstí zážitků s Bohem.
Váš otec Josef
strana 3
 Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 5/2007
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA
Žít s Bohem
78. Co je modlitba?
Modlitba je zbožné pozvednutí mysli k Bohu.
79. Proč se modlíme?
Modlitbou Boha: uctíváme, chválíme, usmiřujeme, prosíme, děkujeme mu.
80. Kdy se modlíme správně?
Správně se modlíme: zbožně, pokorně, důvěrně, odevzdaně do vůle Boží.
81. Jak se modlíme?
Modlíme se: vnitřně – obracíme pouze své myšlenky k Bohu, vnitřně i zevně –
čteme, pronášíme slova nebo konáme určité úkony.
82. Jak se při modlitbě chováme?
Při modlitbě, zvláště zevní, liturgické, společné, se chováme usebraně,
ukázněně a důstojně.
83. Jak často se modlíme?
V mysli bychom se měli modlit neustále, ale to není v našem životě možné.
Modlíme se alespoň: ráno a večer, před a po práci, v pokušení ke zlému,
v tísni, úzkosti a jiné potřebě, v neděli a ve svátky více než ve všední den.
84. Které modlitby je třeba znát zpaměti?
- Otče náš; Zdrávas, Maria
- Věřím v Boha
- Pod ochranu tvou
- Zdrávas, Královno
- Anděle Boží
- Desatero přikázání a zpytování svědomí
- Vzbuzení dokonalé lítosti
- Modlitba za šťastnou, křesťanskou smrt
85. Co jsou dobré skutky?
Dobrý skutek je každý lidský čin, který je vykonán z lásky k Bohu a bližnímu.
86. Co jsou kající úkony?
Kající úkon je dobrý skutek vykonaný s úmyslem odčinit hříchy a urážky Boha.
87. Co je půst?
Půst je dobrovolné zdržení se plného nasycení, požití masa nebo zřeknutí se
nějakého jiného požitku s úmyslem oslavit Boha nebo odčinit hříchy.
88. Co je katolická přísaha?
Katolická přísaha je prohlášení věřícího člověka, že svoje svědectví opírá o
autoritu Boží. Takzvané přísahy nebo místopřísežná prohlášení v našem
veřejném životě nemají nic společného se skutečnou přísahou Bohu.
89. Co je slib daný Bohu?
Slibem Bohu se člověk vědomě a dobrovolně zavazuje, že něco vykoná nebo
se něčeho zřekne k Boží poctě. Nedodržení slibu je urážkou Boha a hříchem.
90. Co jsou řeholní sliby?
Řeholními sliby se člověk zavazuje zachovávat na určitou dobu nebo do smrti
„evangelijní rady“, tj. poslušnost, chudobu a čistotu.
strana 4
 Slovníček cizích slov
CHLUMEČEK 5/2007
 Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 5/2007
SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV - HNUTÍ
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY
Církevní hnutí a komunity – fenomén současné církve, většinou laická
společenství snažící se o prohloubení křesťanského života, charakteristická
určitou spiritualitou.
Bl. Karel Spinola, 10.9.
Sv. Jan Leonardi, 9.10.
Italská rodina, z níž blahoslavený
Karel Spinola pocházel, se později
usadila v Praze a byla ve službách
císařského dvora. Karel se narodil
v Janově roku 1564 a ve dvaceti
letech vstoupil
do pražského
Tovaryšstva Ježíšova, kde zatoužil
po
zámořských
misiích
mezi
pohany. Po dobrodružné cestě,
která začala roku 1595, se dostal
1602 do Japonska a působil tam
horlivě v odpovědném
úřadě
prokurátora všech jezuitských misií
se sídlem v Nagasaki. Spolu s jinými
kněžími a věřícími se stal obětí
pronásledování
křesťanů.
V Nagasaki roku 1622 byl přivázán
ke kůlu a upálen.
Narodil se 1541 poblíž města Lucca.
Jan
byl
zprvu
pomocníkem
lékárníka, pak studoval teologii a ve
třiceti letech byl vysvěcen na kněze.
Vedle své činnosti v nemocnicích a
věznicích pracoval na náboženském
vzdělání mládeže; vydal příručku pro
vyučování náboženství. K podpoře
své práce i pokračování v ní založil
laickou společnost, kterou biskup z
Lukky a později papež Klement VIII.
potvrdili. 1574 založil rovněž řád
Matky Boží, který byl později sloučen
s piaristy. 1603 založil Jan v Římě
studijní kolej ke vzdělání misionářů,
z
níž
později
vznikla
kolej
propagační kongregace. Jan zemřel
na mor v Římě 1609.
(PFJ)
Hnutí Modlitby matek
Hnutí vzniklo v druhé polovině 90. let
minulého století v Anglii. Veronika Walsler spolu
se svou švagrovou Sandrou tehdy psaly knihu o
postavení dětí ve své zemi. Kniha obsahovala
nejrůznější statistiky, např. kolik dětí droguje,
kolik propadlo alkoholu, kolik jich je denně
týraných. Hovořila o osamělých dětech, o dětské
prostituci, o tom, že denně telefonuje v Anglii na
linku důvěry deset tisíc dětí. Když si autorky toto
číslo ověřovaly, s hrůzou zjistily, že kapacita linky důvěry je právě jen deset
tisíc. Kolik dětí by asi denně volalo o pomoc, kdyby byla kapacita větší?
Veronika se Sandrou byly těmito fakty otřeseny a přemýšlely, jak své děti a
vnoučata ochránit před negativními dopady života současné společnosti. Tehdy
Sandru v noci vzbudil hlas: "Modli se za své děti!" Šla za Veronikou a přestože
nevěděly, jak a co mají dělat, začaly se modlit každý den třetí desátek
radostného růžence, který připomíná tajemství narození Ježíše Krista v
Betlémě. Tak to trvalo měsíc. Potom se setkaly s dalšími třemi ženami se
stejnou myšlenkou... Bez jakékoliv reklamy se společné modlení maminek
rozšířilo velkou rychlostí po celém světě.
Do České republiky přijela zakladatelka hnutí paní Veronika Walsler
poprvé v listopadu 1996. V současné době působí v naší republice už 350
modlitebních skupin. Do společenství Modlitby matek se zapojují ženy, které si
uvědomují svou velkou zodpovědnost za děti a zároveň cítí své omezené
možnosti při jejich výchově a ochraně. Na vytvoření skupinky stačí dvě
maminky, které si důvěřují.
Cílem modliteb ale není "vynucení si" zázraku. Jde především o
upevnění vlastní víry a jistoty, že Bůh dává našim dětem vše, co potřebují.
Chce, abychom uvěřili, že i když cítíme strach a bezmoc, když se nám zdají
naše problémy beznadějné, u něho není nic nemožné. Někdy se změní těžká
situce, jindy se změní náš pohled na ni.
Členky Modliteb matek nemají žádné povinnosti a práva, kromě toho
nejdůležitějšího: v naléhavých případech mohou kdykoliv požádat o modlitbu
prostřednictvím pohotovostní modlitební skupiny nebo prostřednictvím
zpravodaje, který hnutí vydává.
Kontakt: Bohumila Venclů, Zahradní 1268, 751 31 Lipník nad Bečvou,
tel. 581 771 555.
(PFJ)
strana 5
strana 6
Pane Bože, co mám dělat?
CHLUMEČEK 5/2007
Pane Bože, co mám dě lat?
CHLUMEČEK 5/2007
SEDNI! VZTYK! ... ALE KDY?
PANE BOŽE, CO MÁM DĚLAT?
ANEB MANUÁL PRO ČLOVĚKA, KTERÝ SI V KOSTELE PŘIPADÁ JAKO
ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ
VĚTŠÍ CÍRKEVNÍ SLAVNOSTI
Je dost pravděpodobné, že se setkáte
ve svém životě se mší, která má něco navíc,
nebo je slavnostnější. Napadá mne v dnešní
době asi nejlepší příklad: přímý přenos z
pohřební mše papeže Jana Pavla II. z Vatikánu.
Ale nemusí to být jen takové slavnosti. Stačí
něčí svatba či kněžské svěcení.
Takové mši zpravidla předsedá biskup,
hudba je slavnostnější, někdy vám může připomínat spíše koncert než hudbu
ke mši.
Pokud se jedná o svatbu, křtiny, svěcení nebo řeholní sliby, pak to
důležité následuje po kázání. Není zde místo vypočítávat všechny specifika
těchto obřadů. Jen se připravte na to, že obřad bude trvat o něco déle. Jestliže
je přítomno tolik lidí, že si nemůžete sednout, poradím vám takovou drobnost
„na přežití“. Najděte si místo, kde se můžete opřít, ať už to je lavice nebo sloup.
Vždy se stojí lépe opřený, než jen tak. Kdyby se vám začali dělat mžitky před
očima, nechtějte to vydržet - potřebujete si sednout nebo nadýchat čerstvého
vzduchu. Nestyďte se odejít anebo poprosit kohokoli o pomoc. Vaše okolí vám
rádo podá pomocnou ruku, i kdybyste tu dotyčnou osobu viděli poprvé v životě.
Nebo se osmělte poprosit, zda by vám někdo nemohl uvolnit místo, protože se
vám těžko stojí, je vám špatně, jste těhotná. Moje máma tvrdí: „Lidé mají pusu
od toho, aby se mohli domluvit.“ A kde jinde by to mělo platit víc, než v kostele.
CO MÁM ŘÍKAT?
„Neobracejme pozornost svých sousedů na sebe, neusmívejme se na
příchozí a zejména zdržme se všech poznámek nebo posuňků, mluví-li kněz.
Nekritizujme v kostele vůbec; nejsme-li tu s čímkoli spokojeni, raději odejděme.“
Mše svatá je jedním rozsáhlým dialogem mezi knězem a ostatními.
Když sedíte v lavici němí jako ryby, může vám to připadat trapné. Co máte
říkat? V zásadě platí stejné pravidlo jako s postoji. Buďte v tom svobodní. Jak
můžete říkat: „Věřím,“ když nevěříte. Jak můžete říkat: „Amen,“ když
nerozumíte slovům, která kněz pronesl? Křesťané si váží upřímnosti. Ježíš řekl,
že „pravda vás osvobodí.“ Buďte upřímní k sobě i k těm okolo vás.
Jestliže chcete sledovat mešní modlitby, pak v kostelích je často
položený zpěvník, kterému se říká Kancionál. V něm naleznete podle obsahu
mešní řád. Podle něho se můžete zorientovat. Nebo jsou vydány podrobnější
brožurky.
strana 7
„Je lepší zůstat úplně pasivní, anebo se mohu zúčastnit? Jak se na mě
lidé koukají, když se snažím chovat jako oni?“ To jsou časté otázky lidí, kteří
přicházejí do kostela.
Mše se skládá z celého systému gest, úkonů, postojů. A jako žádné
slovo není zbytečné a bez významu, tak i gestualita a postoje nejsou prosty své
hodnoty.
Všichni jsme byli školou povinní. Když vcházela do třídy paní učitelka,
povstali jsme. Počkala, až se uklidníme a pak nás vyzvala, abychom si sedli.
Když jsme seděli, měli jsme poslouchat. Když nás vyvolala, odpověděli jsme:
„Zde.“ A postavili jsme se.
Podobně je tomu i v kostele, kde při mši postoj těla vyjadřuje to, co se
právě děje. Když stojíme, při důležitějších částech mše, dáváme tím najevo
úctu nebo svou bdělost a připravenost k činu. Jsme připraveni kdykoli vykročit.
Když sedíme, tak posloucháme. Když klečíme, snižujeme tak svou velikost,
stáváme se nižšími než ten, před kým klečíme. Klečení tak znamená úctu,
nehodnost. Podobně lze vyložit i gesto úklony.
Rád bych vás povzbudil, abyste se cítili v kostele svobodně. Můžete
společně s ostatními vstávat, sedat, klekat, ale také nemusíte, pokud se snažíte
pochopit důvod takového „zbožného tělocviku“. Lidé okolo vás si všimnou, že
se neúčastníte a budou se možná ptát „proč?“, ale vy můžete zůstávat
naslouchajícími. Kéž byste se cítili v kostele svobodně.
MÁM SI TAKY JÍT PRO „OPLATKU“?
Mše svatá je další ze svátostí (viditelné znamení neviditelné Boží
moci). Jak jsem napsal výše, branou k ostatním svátostem je křest. Platí to i pro
přijímání Těla Páně, neboli eucharistii. Věřící křesťané mají k eucharistii velikou
úctu. Nechoďte proto k
přijímání
i
přes
vaši
zvědavost, jak „to“ chutná.
Jestliže
toužíte
přijímat,
začněte se připravovat ke
svátosti křtu. A pokud byste
se náhodou
ocitli před
knězem,
který
rozdává
přijímání, pak si dejte na ústa
prst. Požehná vám a udělá
křížek na čele. Vyvarujte se
zbytečně
trapné
chvilce,
protože kněz pozná, že nejste
zvyklí chodit k přijímání.
(Z knihy P. Petr Šabaka: Pane Bože, co mám dělat? Pokračování příště)
strana 8
 Z naší knihovny
CHLUMEČEK 5/2007
HLEDÁNÍ NADĚJE
Na minutu s Janem Pavlem II.
Tato knížečka přináší sto papežových krátkých
myšlenek a moudrostí, které vyslovil v průběhu celého
svého dlouhého pontifikátu. Některé z nich přiblíží tuto
publikaci.
Zralost ducha: Je třeba uchovávat v nitru celou
pravdu o člověku a zasazovat se o uplatnění veškerých
lidských práv. Měli bychom hledět na člověka ve všech
dimenzích jeho lidství. Je nepřípustné se omezovat pouze
na oblast jeho hmotných potřeb. Duchovní rozměr lidské
bytosti musí zaujmout své právoplatné místo. Člověk se
stává sám sebou díky zralosti svého ducha, svědomí ve
vztahu k Bohu a bližním.
Více „být“: Cesta, kterou nám ukázal Kristus, nás vede k tomu, abychom
více „byli“. Na to se zaměřují všechny evangelijní výzvy. Vedou k tomu Kristovy
požadavky kladené na každou profesi a povolání bez výjimky. Máte různá
povolání a profese. Měli byste dobře zvážit, v jakém vztahu je na každé z
vašich cest spíše „být“ než „mít“. Více „mít“ samo o sobě nesmí nikdy zvítězit.
Pak by totiž člověk mohl prohrát to nejcennější v životě: své lidství, své
svědomí a svou důstojnost. Všechno, co zahrnuje perspektivu „věčného života“.
Modlitba k Otci: Bože, milosrdný Otče, který jsi zjevil svou lásku ve svém
Synu Ježíši Kristu, ty, kterýs ji na nás vylil v Duchu svatém, Utěšiteli, tobě dnes
svěřujeme úděl celého světa i každého člověka. Skloň se k nám hříšným a
uzdrav naši slabost, pokoř všechno zlo, a umožni všem obyvatelům země, aby
zakusili tvé milosrdenství, aby tak v tobě, Trojjediný Bože, vždycky nalézali
pramen naděje. Otče věčný, pro bolestné utrpení a slavné vzkříšení svého
Syna, smiluj se nad námi a nad celým světem. Amen.
Milosrdná láska: Učí-li nás přikázání Desatera základním zásadám
spravedlnosti, pak Boží moudrost zjevená v Ježíši Kristu, Synu Mariinu,
poukazuje na ještě hlubší rozměr mravnosti. Je jím rozměr láska, a sice láska
milosrdná. Ježíš nás učí, že nad rovinu hmotných statků, které lze a je třeba
rozdělovat podle zásad spravedlnosti, je člověk povolán k lásce větší než
všechny pomíjivé statky. Láska jediná nepomíjí. Je mírou věčného života
člověka v Bohu. Vždyť Bůh je sám láska.
Pomluva: Dobře ji známe, tu obyčejnou běžnou pomluvu. Člověk v
podstatě říká pravdu, jenže jí druhého poškozuje. A osmé přikázání je velice
přesné, když mluví o svědectví proti bližnímu. Existují nejrůznější způsoby, jak
druhého člověka připravit o čest. Je tu přímá pomluva, což znamená, že se o
druhém hovoří ve zlém a lživě. Jde o mimořádnou podobu vraždění pravdy.
strana 9
 Z naší knihovny
CHLUMEČEK 5/2007
Poklad vlastního já: Musíme o sobě smýšlet v kategoriích Ježíšových
učedníků. On si neustále volí své učedníky, my všichni jsme jeho učedníci –
nasloucháme-li jeho slovům a uvažujeme o nich v hloubi svého srdce, jestliže
mu toto srdce otvíráme a utváříme v sobě trpělivě a vytrvale nového člověka.
Občas dokonce není na škodu, když se nad sebou zamyslíme a jsme ze sebe
smutní. Když se na sebe rozhněváme. Je to lepší, než kdybychom lehkomyslně
rozhazovali velký poklad, který každý z nás nosí v nitru a kterým jsme my sami.
Dveře: Vzpomeňte na Kristova slova: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze
mě, bude zachráněn“. Nebojte se vejít do budoucnosti branou, kterou je sám
Ježíš. Věřte jeho slovům, věřte jeho lásce. V něm je naše spása. Staňte se
příštím generacím nositeli svědectví víry, naděje a lásky. Buďte vytrvalí. Ježíš
je branou, ale také cestou. Jděme věrně Kristovou cestou do nových časů.
(MZ)
SVATOST JE PRO KAŽDÉHO
Elias Vella
Tak toto je vážně taková dobrá a svěží novinka v té
záplavě knih, co nám běžně přijdou pod ruku. Tato knížka
přináší nejdůležitější texty Eliase Velly z jeho duchovních
cvičení. Autor zde prezentuje hlavní témata související s
vnitřním uzdravováním a obnovou v Duchu svatém: různé
druhy setkání s Ježíšem, hodnota utrpení, kořeny hříchu,
vnitřní zranění a odpuštění, láska a Boží obraz v nás,
duchovní boj a povolání ke svatosti. Ve svých úvahách
vychází z hlubokých osobních zkušeností pastýře a hlasatele slova Božího,
kterého Ježíš po patnácti letech kněžství povolal na novou cestu, obrátil celé
jeho bytí a zbořil dosavadní duchovní jistoty. Vydal se tak na cestu ke
znovuzrození z Ducha svatého a ke spáse.
MODLITBA:
Předstupujeme dnes před tebe, Pane, abychom odevzdali všechna svá
trápení do tvých rukou. Vkládáme ti do rukou naši samotu, chvíle, kdy se cítíme
nemilovaní, chvíle, kdy jsme opuštění, chvíle, kdy tak jako ty, Pane, činíme
dobro a vrací se nám jen zlo, ty chvíle, Pane, kdy děláme, co můžeme, ale
nevidíme žádný výsledek, a nakonec musíme podstoupit potupu, kterou je
vědomí selhání, chvíle, kdy nás lidé pomlouvají, chvíle pokušení, chvíle, kdy
neobstojíme a pak, pokoření, někdy ztrácíme odvahu.
Pane, ty znáš naše utrpení lépe než my sami... Pane, dnes tě prosím, dej
mi pochopit, že utrpení není známkou tvé lhostejnosti ke mně, ale že mi dává
velikou energii. Pane, nauč mě využívat tuto velikou energii pro dobro
ostatních, pro dobro mnoha duší... A dej mi, Pane, v mém utrpení pochopit tvoji
velikou lásku ke mně...
(Lenka Urbanová)
strana 10
 Ohlasy – Farní pobyt dětí v Knířově
CHLUMEČEK 5/2007
FARNÍ POBYT DĚTÍ V KNÍŘOVĚ
 Ohlasy – Koclířov
CHLUMEČEK 5/2007
P. JOSEPH BILL V KOCLÍŘOVE
Dokážete si představit pohromadě 18 dětiček toho nejmladšího školního
věku (+ nějaký ten předškoláček) plných radosti, zvědavosti a hlavně
nekonečné energie? Tak se vyjíždělo v neděli 22.7.2007 od naší fary. Přiznám
se, že když jsem tento obrázek viděla (a slyšela), nezbylo nic jiného, než svěřit
děti do laskavé Boží ochrany a několika statečným vedoucím popřát hodně síly,
trpělivosti a prozřetelnosti. Jak se ukázalo, jsou to „holky“ šikovné, dětem
rozumí a ví si s nimi rady. Měly perfektně připravený zajímavý program –
putování světem s papežem Janem Pavlem II. a Benediktem XVI., řadu her i
ztišení. Se zbytkem rodiny jsme se byli za nimi podívat na výletě a mši sv. ve
Vraclavi, strávili jsme společně jedno krásné opoledne na koupališti ve
Vysokém Mýtě a korunou všeho byla noční adorace v knířovském kostelíku.
Jedním slovem: krása! Jsem Bohu vděčná za to, že naše děti mohou vyrůstat
v takovém prima společenství a vám: Lenko, Báro, Terezko, Aničko, Adélko,
Tomáši, Dášo, Miloši, ...... DÍKY! Za váš čas, energii i obětované prázdninové
pohodlíčko.
(maminka Johana)
V Knířově to bylo bezva. Nejvíc se mi líbilo to, že předposlední den jsme jeli na
koupaliště a že jsme spali pod širákem. Moc se mi nelíbilo, že jsme to jednou měli
obráceně - děti byly vedoucí a vedoucí byli děti.
Kristýnka
Moc se nám líbilo na táboře Knířov. Všichni dospěláci byli faj n. Děkujeme za hezký
týden a doufáme, že jim se s námi také líbilo. Už se těšíme, až pojedeme znova.
Kája a Filip.
V Knířově se mi nejvíc líbila bludičková cesta v noci a cákací hra.
Janinka
Nejlepší bylo, jak jsem spal sám v klukovském pokoji, protože všichni ostatní spali venku
pod širákem.
Jareček
Jsem ráda, že jsem mohla být s ostatními dětmi na táboře v Knířově. Bavilo mě tam
skoro všechno, i utírání nádobí. Nejvíc se mi líbila modlitba růžence po cestě s
navlékáním korálků.
Marunka
strana 11
P. Joseph Bill je zasvěcený kněz a nadaný
kazatel z Vincentinské kongregace (tzv. Lazaristé)
– řád působící v Indii a Africe. Navštívil Evropu,
USA a Kanadu, kde kázal a celebroval uzdravující
mše, pořádal duchovní cvičení a šířil evangelium
kardinálům, biskupům, kněžím, věřícím i
nevěřícím. Bůh skrze něj uzdravil mnoho lidí. Otec
Bill se narodil 23.2.1928 v Indii ve státě Kerala.
Kněžské svěcení přijal roku 1958. Při druhém
infarktu byl zázračně uzdraven Pánem Ježíšem.
V Koclíčově pořádal P. Bill duchovní cvičení
pro mládež 5.-11.8.2007 a pro dospělé 11.18.8.2007. Jeho hlavním posláním je šířit
evangelium. Mladým lidem říkal: „Žijte s biblí, studujte s biblí. Bez bible jsou
vaše vědomosti prázdné. Buďte svatí jako je svatý váš Otec v nebesích. Ježíš
obětoval za vás život a vy obětujte život za Ježíše. Jeden svatý je pro lidstvo
užitečnější než tisíc doktorů a inženýrů. Jediná pravdivá kniha je bible! Ježíš
žije a nelže.“ Dále mládeži připomínal život v čistotě. Vybízel stále vzývat
Ducha svatého. Tělo nic neznamená, duše dává život tělu. Onemocní-li duše,
onemocní i tělo. Víra, není-li spojena se skutky, je mrtvá. Utrpení vytváří čtyři
druhy dobrých vln, jež ozdravují
člověka. Radostné utrpení vytváří
svatost. Dobro a zlo vytváří vlny dobra
nebo zla, které se vrací na původního
strůjce.
P. Billa si přijelo do Koclířova
poslechnout 450 mladých lidí, kteří byli
nadšeni, vítali otce Billa písněmi.
Během exercicií nastalo několik
uzdravení, hlavně duchovních obrácení
k Bohu.
Na závěr několik slov otce Billa:
„Ježíš nás všechny miluje, milujte
Ježíše a milujte se navzájem. Ani váš
otec, ani vaše matka za vás nepoložili
život, Ježíš za nás zemřel, tolik nás
miluje!“
Z Koclířova
jsme
odjížděli
duchovně posilněni a obohaceni láskou
Pána Ježíše, který se každého člověka
něžně dotýká.
(F. a L. Jiráskovi)
strana 12
 Ohlasy – Charismatická koference
CHLUMEČEK 5/2007
 Ohlasy – Nepomíjející hodnoty
CHLUMEČEK 5/2007
KATOLICKÁ CHARISMATICKÁ KONFERENCE
NEPOMÍJEJÍCÍ HODNOTY
„Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám
umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy
umývat.“
Tato slova byla heslem 18. ročníku
Charizmatické konference, která se konala
v Brně ve dnech 25.-29. července 2007 a
které jsem se také zúčastnil. Kromě desítek
kněží byli na konferenci přítomni i tři
biskupové. Bohatý program tvořilo kromě
každodenní mše svaté šest hlavních
přednášek, mezi přednášejícími se objevovali
Vojtěch Kodet, Kateřina Lachmanová, Angelo
Scarano a řada dalších.
Mě osobně zaujala přednáška Veroniky
Barátové z komunity Blahoslavenství, která se
zaměřila na úžasný dar od Pána Ježíše v tom,
co vyjádřil, když umyl vlastně nám všem nohy.
Ale to jen velmi zkrátka řečeno, neboť přednáška byla obsáhlá a nelze ji vyjádřit
několika větami.
Vedle hlavního programu bylo mnoho doprovodných programů, které
probíhaly v různých částech Brna. Už jen samotná účast 4000 lidí svědčí o tom,
že to mělo smysl. Dá-li Pán Bůh, já osobně se již velmi těším na příští
konferenci, která se bude opět konat v Brně a to začátkem července.
Doporučuji, aby se zúčastnil i někdo další, protože každý si může vybrat
z bohatého programu.
Závěrem chci říci, že je třeba využívat času nám daného a tím
rozmnožovat hřivny nám svěřené. Takovéto živé, bezprostřední a duchovní
setkání je pro to jedinečnou příležitostí.
(Josef Zlatohlávek)
Všichni, co jsme měli to štěstí být
přítomni na večerní mši svaté o svátku
Nanebevzetí Panny Marie na Chlumku
15.8.2007, jsme byli obdařeni nejen
příjemnou
atmosférou
srpnového
podvečera, ale hlavně duchovního zážitku,
a to více než hodinovým soustředěním.
Chrámová loď byla plně obsazena
věřícími a píseň K nebesům dnes zaleť
písni se libě nesla za doprovodu varhan
nejen prostorem, ale i otevřenými dveřmi
ven do blízkého okolí. A Panna Maria? Po
zdolání šedesáti tří schodů nás nejen
přivítala, ale i objala jako to svoje děťátko,
pojala nás do své ochrany.
Tamní duchovní ještě se dvěma otci
celebroval mešní oběť. V homilii vyzvedl
hodnotu zmíněného svátku, ale také
právem připomněl, jak málo k tomuto i
dalším církevním svátkům oproti nám v sousedství je přáno ze strany státu, což
je pravda, neboť i jiné duchovní hodnoty jsou úmyslně zlehčovány a
pošlapávány, což je dílem nedávné minulosti. Nenechme si proto brát to, na
čem spočívá existence celého světa, ale každého jedince, i to je na vůli Boží.
Proč si to tak málo uvědomujeme?
Osobně se s vámi chci podělit ještě o jeden zážitek. Když jsme vyjeli nad
vísku Hroubovice za touženým cílem, naskytl se nám vzácný jev. Ten náš
Chlumeček se koupal v paprscích zapadajícího sluníčka. Bylo to opravdu něco
úžasného. Svatyně, vzácná perla, zářila jako maják nad krajinou. A vše
bezvadně zapadalo do celého duchovního prožitku tohoto večera, doplněno
chvilkovým setkáním s milými přáteli. A tak Všemohoucímu patří velký dík za
vše, co nás duchovně obklopuje a naplňuje. Vždyť i to je pro nás veliký dar.
(JM)
Chtěla bych se ještě vrátit k prvnímu svatému přijímání. Pro naše děti
to byla velká událost. Ovšem my dospělí jsme měli spíše starosti a obavy, aby
to opravdu byl den D. V mých obavách mi velmi pomohla Johanka Jirásková,
která sama měla tytéž starosti a přece si na nás vzpomněla a zavolala, co je
nového. Dokonce se zajímala o pocity dětí po prvním svatém přijímání. My nyní
nechodíme na Chlumeček, ale do Chrasti, tak mnohdy tápeme. Takováto
všímavost a starostlivost u tak mladého člověka dojímá. Dík patří i jejímu
manželovi za perfektní dokumentaci a vůbec všem, kteří se zasloužili o
nezapomenutelný den pro naše děti.
(Marie Pokorná)
strana 13
strana 14
Články – Radostné uvítání...
CHLUMEČEK 5/2007
Články – Pocta hraběnce
CHLUMEČEK 5/2007
RADOSTNÉ UVÍTÁNÍ, ALE I NEMILÉ LOUČENÍ
POCTA HRABĚNCE
První srpnové neděle došlo v
chrasteckém
chrámu
Páně
Nejsvětější Trojice ke dvěma
vzácným
událostem.
Před
zahájením mešní oběti nám byl
představen, ale i přivítán čerstvě
vysvěcený kněz P. Jan Paseka,
nový duchovní
správce naší
farnosti. Stalo se tak rozhodnutím
otce biskupa Dominika, aby se
snížilo břímě otce Josefa Hubálka.
Žel po skončení mše svaté
došlo i k loučení s P. J. Hubálkem,
který nás slovem Božím vedl a sytil
vzácných deset let. A je až s
podivem, jak přes své zdravotní
problémy zvládal ten kněžský úděl
správou několika přidělených far,
mezi něž patřila i ta naše
chrastecká. Znovu mu za tuto
Bohumilou službu upřímně děkujeme. I když od nás nebude otec Hubálek
daleko, budeme s ním jistě propojeni nejen modlitbou, ale i při různých
setkáních. Vždyť uměl vždy nejen pochopit, ale i vhodným slovem poradit.
Bylo velmi příjemné, až dojemné, že jsme po skončení obřadu mohli s
oběma otci ještě pobesedovat, takže se
tentokrát návštěva chrámu protáhla o něco déle.
Jen nám chyběla přítomnost jejich rodičů. Jistě
by měli ze svých synů opět zaslouženou radost.
Buďme hlavně šťastni, že máme opět pastýře,
který nás své ovečky jistě dobře povede k
touženému cíli.
Nemohu si odpustit vzpomínku na
nešťastná padesátá léta minulého století. Tehdy
pod vlivem různých nástrah zůstala řada farností
bez kněze. Dopadl tak i pan děkan Kryštof, který
zde působil řadu let. To jsme museli nějaký čas
za slovem Božím putovat do okolních chrámů.
Věřte, bylo to velmi smutné údobí. Vy mladí si
nepřejte, aby se něco takového opakovalo.
Vždyť farnost bez kněze je jako rodina bez otce.
(JM)
„Zůstane ti jen to, co dáš, co si necháš, o to stejně jednou příjdeš.“
Co zůstalo hraběnce?
Nejen za jejího života, ale i po další staletí úcta a vděčnost až do
dnešních dnů. Dne 25.8.2007 u příležitosti navrácení statutu města byla
lužskými radními v čele se starostou připomenuta zásluha hraběnky o rozvoj
města a položen věnec na její hrobce v kostele na Chlumku.
Co dala hraběnka?
Svým majetkem zajistila několik prospěšných nadací, byla štědrá i ke
svým poddaným. Nejvíce však město Luže získalo nejmilejším dílem hraběnky
- kostelem postaveným pro velkou úctu k P. Marii s rodinným obrazem Panny
Marie s Ježíškem. Toto její dílo přetrvalo staletí a přineslo celým generacím
mnoho tělesných a hlavně duchovních uzdravení. Navíc dokreslilo krásné
panorama města.
Od narození hraběnky Marie Maxmiliány Evy Terezie Slavatové Hieserlové uplyne 8. září 374 roků.
(MD)
strana 15
strana 16
Články – Modlitba před bankovkou
CHLUMEČEK 5/2007
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 5/2007
MODLITBA PŘED BANKOVKOU
Pohleď, Pane, na tuto bankovku. Nahání mi strach.
Ty znáš její tajemství, ty znáš její historii. Jak je těžká!
Dojímá mě, protože mlčí.
Nikdy neprozradí, co skrývá ve svých záhybech.
Nikdy neodhalí úsilí a zápasy, které představuje.
Nese na sobě lidský pot, je potřísněna krví, zklamáním, pokořenou hrdostí.
Je zatěžkána vahou lidské práce,
kterou představuje a která jí dodává pravou cenu.
Je těžká, přetěžká, Pane. Dojímá mě, nahání mi strach,
protože má na svědomí mrtvé,
všechny chudáky, kteří se zabili při práci, pro ni ...
Aby jí dosáhli, aby ji měli třeba jen několik hodin v rukou,
aby za ni získali trochu spokojenosti, radosti, života ...
Kolika rukama prošla, Pane?
Co vše učinila na svých dlouhých, tichých cestách?
Nabídla bílé růže zářící nevěstě,
zaplatila pralinky ke křtu, nakrmila růžové děťátko.
Dodala chléb na rodinný stůl.
Dopřála mládeži smíchu a starcům radosti.
Zaplatila záchrannou poradu u lékaře.
Vložila školní knihu do rukou mladíka.
Oblékla dívku.
Ale poslala nepřátelský dopis.
Zaplatila vrahovi nenarozeného dítěte.
Rozdávala lihoviny a doháněla k šílenství.
Promítla mládeži zakázaný film a nahrála nechutné pásmo.
Svedla mladíka a z muže udělala zloděje.
Koupila pro několik okamžiků tělo ženy.
Vyplatila žold zločinné zbrani a zaplatila výlohy za prkna na rakev.
Ó, Pane, obětuji ti tuto bankovku,
s jejím tajemstvím radostným,
s jejím tajemstvím bolestným.
Děkuji ti za život a za radost, které uskutečnila,
prosím tě za odpuštění zla, jehož byla příčinou.
Ale především ti ji obětuji, Pane, za všechnu lidskou práci,
za všechnu lidskou námahu, jež v sobě ukrývá
a které snad již zítra, jako peníze nezničitelné,
budou vyměněny za tvůj život věčný.
(Michael Quoist)
strana 17
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫
CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE - TÁBOR 2007
„Jako jsem já miloval vás, tak se vy milujte
navzájem“. Tato věta z Janova evangelia nás provázela
celým týdnem celostátního setkání mládeže, které se konalo
ve dnech 13.–19.8.2007 na poutním mariánském místě v
Klokotech u jihočeského města Tábor. Z naší farnosti se nás tohoto setkání
zúčastnilo celkem třináct, někteří se dokonce podíleli na jeho organizaci a
přípravě. A jak vypadal týden v Táboře z pohledu účastníka?
Na místo setkání část z nás cestovala vlakem společně s větší skupinkou
ze Skutče. V Táboře jsme se potom ubytovali ve škole – na druhém konci
města, než bylo hlavní pódium v Klokotech, kde se odehrávaly všechny
společné části programu. Právě tady, na louce za kostelem Nanebevzetí
Panny Marie, se každý den konala mše svatá (někdy ráno, někdy večer),
společné katecheze, hudební soutěž Haitiparáda, informace, scénky, koncerty
a další části velmi bohatého programu. Kromě toho byla po celém Táboře řada
míst (školy, hotely, stadiony, tělocvičny, ...), kde byly umístěny workshopy,
dělené katecheze, ranní modlitby a menší koncerty. Město bylo plné mladých
katolíků s poznávacím znamením „kartička na krku“, celkový počet se
vyšplhal až k šesti tisícům. Kromě nich se sem sjelo také přibližně 140 kněží,
15 biskupů, 133 přednášejících, 32 kapel a hudebních těles a do příprav se
postupně zapojilo 655 dobrovolníků ve 25 pracovních skupinách.
V nabídce programu si každý přišel na své a z velké části záleželo na
každém účastníkovi, jak setkání prožil a čeho se účastnil. Po celou dobu byla
možnost svátosti smíření, adorace, velkou část vyplňovaly koncerty kapel
nejrůznějších stylů a žánrů a výběr zajímavého workshopu byl často pěkným
oříškem, protože jich každý den bylo připravených spíše větší, než menší
množství. Velkým zážitkem byl středeční večerní benefiční koncert „Pro
Haiti“, na kterém vystoupil autor hymny CSM Richard Čanaky a americká
zpěvačka Rebecca St. James. Vrcholem celého týdne byla sobotní večerní
vigilie a nedělní slavnostní mše svatá.
Počasí nám po celou dobu přálo, zažili jsme trochu deště, duhu i
horké dny. S jídlem to bylo někdy trošku dobrodružnější, ale hlady jsme
neumřeli, chodili jsme si spravit chuť na výbornou točenou zmrzlinu. Město
Tábor nás mile překvapilo nejen svojí historickou i současnou krásou, ale i
milou a přátelskou atmosférou. A co bylo nejdůležitější – kromě triček,
zážitků a nových kamarádů jsme si domů přivezli velkou radost z velkého
společenství Božích dětí a novou sílu a naději k cestě za Kristem.
strana 18
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 5/2007
Kdo by měl čas a chuť, bude vítán v sobotu 8. září po mši (v 19 hodin)
na faře, kde se uskuteční malá prezentace a vyprávění o tomto setkání.
Určitě se můžete těšit na zážitky většiny lužských účastníků, fotky, videa,
hymnu a snad i na malé občerstvení a dobrou náladu.
(AHZ@JFD)
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫
V pondělí 13. srpna ráno nás kolem třiceti vyrazilo vlakem směrem k
Táboru. Všichni jsme se těšili na živé společenství s mladými lidmi, kteří mají
stejný cíl. Někteří z nás už podobná setkání zažili (třeba to poslední ve
Žďáru), někteří jeli poprvé. V Táboře nás očekávalo několik dobrovolníků,
kteří už od 8. srpna připravovali veškeré zázemí a program setkání. Ubytovali
nás ve škole a potom jsme se vydali na prohlídku města. Setkání bylo
zahájeno až večer na louce u poutního kostela v Klokotech na hlavním podiu.
Program doprovázela jedinečná atmosféra, kdy bylo cítit, jak jsou všichni
vděčni, že zde mohou být. A ti, kteří se nemohli účastnit setkání přímo v
Táboře, měli možnost sledovat živě na TV Noe hlavní body z programu. Hlavní
motto setkání bylo „JAKO JSEM JÁ MILOVAL VÁS, TAK SE I VY MILUJTE
NAVZÁJEM.“ A poprvé zde zazněla hymna.
V úterý dopoledne probíhal společný program – modlitba a katecheze
biskupa Karla Herbsta na téma osoba Ježíše Krista. Odpoledne jsme si každý
vybral z pestré nabídky koncertů, workshopů a přednášek. Probíralo se zde
spoustu zajímavých témat. Večer jsme společně s panem kardinálem slavili
mši svatou.
Středu jsme začali modlitbou v
menší skupince v parku, protože jsme
vyšli později a nestihli jsme modlitbu
ve skupinkách. Vyrazili jsme na mši na
Klokoty, hlavním celebrantem byl
biskup Jiří Paďour. Poté jsme vyslechli
katechezi Na cestě modlitby s Pannou
Marií od biskupa Josefa Hrdličky.
Odpoledne nás opět čekali workshopy.
My jsme se rozhodli pro přednášku P.
Jendy Balíka nazvanou V hlavě jako v
úle aneb jak se vyznat ve svém srdci.
Ale octli jsme se nečekaně o patro níž,
kde jsme se dozvěděli něco nového o
partnerských
vztazích.
Večer
následoval benefiční koncert pro Haiti,
kterým provázel
Aleš
Juchelka.
Vystoupili na něm Richard Čanaky,
který složil Táborskou hymnu a
Rebecca St. James.
strana 19
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 5/2007
Ve čtvrtek probíhala diecézní
setkání s biskupy, pak jsme navštívili
skupinku, kde se hovořilo o sektách a
nových
náboženských
směrech.
Následoval společný večerní program.
Tématem byla církev, její radosti i
bolesti, její poslání spojovat lidi mezi
sebou a s Bohem.
V pátek po katechezi a
modlitbě byli rozesláni zpovědníci,
takže jsme toho využili, abychom
večer mohli s čistým srdíčkem slavit mši. Odpoledne jsme se dozvěděli
spoustu zajímavostí o modlitbě v manželství ...
V sobotu dopoledne byla katecheze o bibli, bohoslužba a odpoledne byl
hudební festival. My jsme si poslechli rockové chvály od slovenské partičky
Služebníci nejvyššieho, jednoduché písničky o složitém životě od skupiny
Poletíme?, ale i směsici hard-coru, metalu a popu, kterou zahrála banda
kluků, kteří jsou známí jako Maranatha. Následovalo ztišení. Celé setkání
vyvrcholilo večerní vigilií. V neděli jsme po závěrečné mši svaté byli rozesláni
do svých farností, abychom se podělili o to, co jsme v Táboře načerpali. I my
se s ostatními rádi podělíme o nezapomenutelné zážitky, takže Vás všechny
zveme na potáborské setkání, které proběhne 8. září na faře od 19:00.
(Anna Dostálová)
strana 20
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 5/2007
 Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 5/2007
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE VE ŠPANĚLSKU
Ve dnech 28.7-12.8.2007 se konal již
druhý
ročník
Mezinárodního
setkání
mládeže, kterého se účastní mladí z
diecéze Cartagena (Španělsko), Kaisiadoris
(Litva), Magdeburg (Německo) a z Hradce
Králové. Celkem se nás sjelo (popř. slétlo
) asi 80. Loni nás hostili Litevci a letos
jsme byli pozvání do španělského městečka
Los Urutias nacházející se na jihovýchodním
pobřeží Španělska v oblasti Murcia.
Cestovali jsme nejprve vlakem z
Prahy do Berlína, kde se k nám připojili
Litevci a Němci, poté jsme již společně letěli letadlem do španělského města
Alicante. Zde nás čekal autobus, který nás dopravil na místo našeho
ubytování, kde jsme strávili krásných 14 dní.
Po celou dobu našeho pobytu nám počasí přálo, zima nám zde opravdu
nebyla, teplota se pohybovala okolo 40° C. Náš program tvořili katecheze,
koupání v moři, výlety do okolí nebo také sjíždění řeky na raftech. Navštívili
jsme např. město Cartagena, což je starobylé přístavní město, kde přistál sv.
Jakub a odkud se poté vydal do Santiaga de Compostely. Město se zapsalo do
historie také tím, že zde vyrobili první ponorku na světě, která je zde nyní
vystavena pro zvědavé oko turistovo.
Nezapomenutelným zážitkem byla návštěva městečka Murcia, kde se
konaly býčí zápasy. Korida začíná tím, že býci jsou vypuštěny ze svých stájí,
běží ulicí plnou zvědavých přihlížejících, kteří většinou vylézají do bezpečí na
speciální dřevěné ohradníky, ale ti dobrodružství chtiví z nich běží před
rozzuřenými býky, směřujícími do arény, kde se odehrává hlavní část koridy.
Zde je nečeká toreador s červeným pláštíkem, ale jsou drážděni odvážnými
chlapci, jejichž cílem je co nejvíce býka rozzuřit a poté včas uskočit za
ohradník areny. I když celá podívaná působila dost nebezpečně, nikomu se nic
nestalo.
Pobyt utekl jako voda a my se chtě nechtě museli rozloučit s našimi
španělskými přáteli a vydat se na letiště. Let
byl příjemný, jen přistání v Berlíně bylo
horší, protože nás zde uvítal déšť spolu se
svojí kamarádkou mlhou, takže nás mohli
hřát pouze vzpomínky na Španělsko a teplé
mikiny.
Příští setkání se bude konat tentokrát u
nás v ČR. Kdo lační po podrobnějších
informací, nechť přijde na Večer mladých
dne 28.9. v 19:00 na lužskou faru.
(TU)
strana 21
Ahoj děcka, prázdniny nám utekly jako voda a
září je tu. Doufám, že jste si prázdniny báječně
užili, pěkně si odpočinuli a máte chuť se zase něco
nového naučit. Přeji Vám dobrý začátek školního
roku, ať Vás to ve škole baví a mějte hezký podzim!
Zkuste na tomto obrázku najít 10 rozdílů!
Dýň a dýně
Stalo se to v Podivíně:
k dýňovi se pěkná dýně
jednou v máji přikulila
a hned z toho svatba byla.
Měli dvacet dýňátek,
pět jich spalo u vrátek,
patnáct jich leželo líně
na zahrádce v mokré hlíně
a dvacátý dyn dyn dyn
vyšlápl si na Petřín.
strana 22
 Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 5/2007
 Informace
CHLUMEČEK 5/2007
Zkuste najít cestičku od zeleného kaštanu k hnědému kaštanu.
Cestičku si vyznačte zelenou pastelkou.
 Farní víkend: Rokytnice nad Jizerou, čtvrtek – neděle 20.9.-23.9.2007,
hlaste se u Lenky Z.
 Změny v pořadu bohoslužeb:
nedělní mše sv. na Řepníkách – v 8:00 od 23.9.2007.
nedělní mše sv. na Chlumku v 9:30 od 1. neděle v říjnu (7.10.2007).
 Svatováclavská pouť: pátek 28.9.2007 na Chlumku, mše sv. v 10:00.
 Pouť ve Střemošicích: pátek 28.9.2007 odpoledne – bude upřesněno.
 Setkání mladých – povídání o cestě do Španělska, pátek 28.9.2007 od
19:00 na faře v Luži.
 Pouť v Srbcích k P. Marii Růžencové: neděle 7.10.2007 ve 14.00 mše sv.
v kapli v Srbcích.
 Cyklovýlet na den modliteb za nová kněžká a řeholní povolání ve
Slatiňanech: sobota 13.10.2007, odjezd na kolách v 8:00 od fary v Luži.
Program ve Slatiňanech: 9:30 růženec, 10:00 mše svatá, 11:00 výstav
Nejsvětější svátosti oltářní, 11:30 společné občerstvení u sester, 12:00
křížová cesta, soutěž v zámeckých zahradách a tajnou cestou domů.
 Výzva rubriky Vyslyšené prosby: Prosíme všechny čtenáře našeho
časopisu, aby se s námi podělili o své vyslyšené prosby do stejnojmenné
rubriky. Příběhy posílejte nejlépe e-mailem na adresu [email protected], nebo
poštou na adresu ŘKC Luže, Komenského 137, 538 54 Luže. Děkujeme.
Věřící svobodný muž středního věku hledá seznámení s ženou rovněž
věřící. Kontaktní telefon: 724510943
♥♥
Jak už jste si jistě všimli na
titulní straně, ubyla nám
(tedy spíš P. Josefovi)
farnost
Chroustovice
i
Chrast a přibyla farnost
Řepníky. Takže srdečně
vítáme
případné
nové
čtenáře a doufáme, že
s námi zůstanou i čtenáři
z farností ubyvších .
A hodně štěstí při
hledání houbiček!
Úspěšný začátek školního
roku všem přeje redakce.
Vaše Barunka :o))
strana 23
strana 24