Výroční zpráva - Genetické zdroje

Transkript

Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i.
Praha Uhříněves
Výroční zpráva
Národního programu
konzervace a využívání
genetických zdrojů
hospodářských zvířat a dalších živočichů
využívaných pro výživu, zemědělství a lesní
hospodářství
za rok 2008
Praha Uhříněves
2008
1
Výroční zpráva
Národního programu
konzervace a využívání genetických zdrojů
hospodářských zvířat a dalších živočichů
využívaných pro výživu, zemědělství a lesní
hospodářství
(Národní program zvířat)
za rok 2008
Národní referenční středisko
pro genetické zdroje hospodářských zvířat
VÚŽV Uhříněves, v.v.i. Praha 10
2
3
Obsah
PLÁNOVANÉ AKTIVITY NÁRODNÍHO PROGRAMU ZVÍŘAT V ROCE 2007
str. 7
Činnost Národního referenčního střediska
8
Činnost ostatních subjektů
10
STAV OCHRANY A VYUŽITÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ
ZAŘAZENÝCH DO NÁRODNÍHO PROGRAMU
Česká červinka
22
Český strakatý skot
24
Přeštické černostrakaté prase
25
Starokladrubský kůň
30
Chladnokrevná plemena koní
33
Českomoravský belgický kůň
33
Slezský norik
36
Huculský kůň
40
Šumavská ovce
48
Valašská ovce
49
Kozy
52
Králíci
54
Nutrie
55
Drůbež
60
Ryby
Včela medonosná kraňská
65
70
4
5
Použité zkratky
ABS
CBD
CHM
ČMSCH
Access and Benefit Sparing (přístup ke genetickým zdrojům)
Convention on Biological Diversity (Úmluva o biologické rozmanitosti)
Clearing House Mechanism (globální informační portál CBD)
Českomoravský svaz chovatelů
ČZU
EAAP
Česká zemědělská univerzita Praha
European Association on Animal Production (Evropská asociace pro živočišnou výrobu)
European Regional Focal Point for Animal Genetic Resources (Evropské středisko pro
genetické zdroje hospodářských zvířat)
EVVO
systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
FAO
Food and Agriculture Organization of the United Nations (Organizace pro výživu a
zemědělství OSN)
GZ
genetický zdroj
ICAR
International Committee for Animal Recording (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti)
ID
inseminační dávka
IS (ISK) inseminační stanice (inseminační stanice kanců)
JU
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MZe
Ministerstvo zemědělství ČR
MZLU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NAZV
Národní agentura pro zemědělský výzkum
NPZ
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů hospodářských zvířat a
dalších živočichů využívaných pro výživu a zemědělství
NRS
Národní referenční středisko
NSB
Národní strategie biodiverzity
PK,HPK Plemenná kniha, Hlavní plemenná kniha
RGZ
Rada genetických zdrojů
SVÚ
Státní veterinární ústav
UNEP/GEF United Nations Environmental Protection – Global Environmental Facility (Pomocný úřad
pro ochranu životního prostředí při OSN)
ÚŽFG AV
Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR
VÚRH
Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeská univerzita v Čes.Budějovicích
VÚŽV
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
ERFP
6
Plánované aktivity Národního programu zvířat v roce 2008
Pro rok 2008 byly schváleny následující aktivity:
● sběr a uskladnění dalších biologických vzorků pro genobanky a pro molekulárně
genetický popis plemen nově zařazených do genetických zdrojů
● zavedení a využití nových metodik pro molekulárně genetické analýzy plemen
● zřízení šlechtitelského chovu, zprovoznění inseminační stanice kanců a obnova
ohrožených linií kanců přeštického prasete ve VÚŽV Kostelec nad Orlicí
● zahájení provozu Centrální genobanky Národního programu (bezpečnostní depozit)
● pokračování projektu regenerace u české červinky s využitím deponovaných embryí – školní
statek JU České Budějovice, účelové hospodářství VÚŽV, v.v.i. (odchov nových plemenných
býků a jalovic – dárkyň nových embryí)
● nákup vhodného plemeníka nebo inseminačních dávek německého horského červeného
skotu horského typu pro tentýž projekt
● kryokonzervace inseminačních dávek beranů, kanců a ryb
● porovnávací testy pro zjištění užitkových vlastností lokálních plemen drůbeže a králíků
● zajištění systému řízeného připařování u drůbeže (centrální líhnutí, výměna plemeníků)
● ověření modelových výkonnostních zkoušek vyššího typu pro chladnokrevné koně
● doplňování databanky genetických zdrojů a poskytování dat do navazujících databází
EFABIS a FAO-DADIS
● ověřovací provoz centrální databáze genetického materiálu v kryobankách
● účast na pravidelných mezinárodních jednáních: workshop Národních koordinátorů v
rámci konference EAAP Vilnius, aktivity a jednání Řídícího výboru ERFP, účast na
přípravě evropských a globálních materiálů pro FAO, jednání odborných pracovních
skupin pro ABS (Access and Benefit Sharing) v rámci CBD
● zvyšování informovanosti široké veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u
dětí a mládeže, o problematiku ochrany formou přípravy a poskytování cíleně
koncipovaných výukových materiálů (účast v systému EVVO)
● shromáždění žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů hospodářských a
užitkových zvířat, ryb a včel a jejich posouzení, návrh finančních sazeb na jednotlivé
předměty podpory a projednání v Radě genetických živočišných zdrojů
● kontroly u vybraných příjemců podpor a u spolupracujících organizací
● doplňování
publikací, archivování fotodokumentace, vydávání propagačních a
informačních materiálů pro prezentaci na výstavách (České Budějovice, Letňany)
● návštěvy v chovech a konzultace pro chovatele v oblasti strategie a managementu
ochrany a využití genetických zdrojů, rozvoji personálních kapacit a technické pomoci
● zpracování výroční zprávy za rok 2008 o realizaci Národního programu a její projednání
v RGŽZ.
7
Činnost Národního referenčního střediska
Jednání Rady genetických živočišných zdrojů
Během roku 2008 se uskutečnila dvě zasedání Rady, z nich první (26.3.2008) projednala
výsledky Národního programu za rok 2007 (výroční zprávu), zajištění aktivit v roce 2008, další
(26.9.2008) se zaměřila na plnění stanovených aktivit, projednání žádostí a návrhy sazeb
dotační podpory, a zároveň na posouzení dosavadních podpůrných opatření pro ohrožená
plemena a návrh jejich změn v roce 2009. Tyto náměty byly v dohodnutém termínu (15.12.)
předány na odbor výzkumu a vývoje MZe.
Mezinárodní spolupráce a prezentace výsledků Národního programu
Evropské regionální středisko pro genetické zdroje (ERFP)
Národní referenční středisko (NRS) je členem Evropského regionálního střediska pro genetické
zdroje (ERFP) a jeho národní koordinátor působí v současné době ve funkci člena řídícího
výboru ERFP jako zástupce členských států regionu střední a východní Evropy. Činnost ERFP je
hodnocena každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP). V roce
2008 se toto jednání uskutečnilo ve Vilniusu (Litva). Informace o všech aktivitách střediska i
všech členských států jsou dostupné na webových stránkách ERFP (http://www.rfpeurope.org).
ČR přispívá po přistoupení k EU do fondu ERFP ročně částkou 10 000 €. Příspěvky jsou použity
na podporu projektů, z nichž se ČR v roce 2008 účastnila následujících:
• Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study
on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content,
koordinuje Řecko)
• Development of a common methodology to evaluate and monitor the population-genetic
status of farm animal breeds in Europe and derive a common interpretation of the status of
endangerment of breeds.
V rámci aktivit mezinárodní pomoci Evopské středisko dále zorganizovalo workshop pro nově
založené koordinační centrum pro kavkazský region - “MONITORING FOR FUTURE EFFECTIVE
MANAGEMENT OF ANIMAL GENETIC RESOURCES IN CAUCASUS REGION“ ve Tbilisi (Gruzie).
NRS zde prezentovalo postup při organizaci a koordinaci národních subjektů, budování potřebné
infrastruktury a systému monitorování stavu genetických zdrojů.
Výsledky Národního programu byly prezentovány také při příležitosti konání mezinárodního
workshopu projektu evropských nevládních organizací ELBARN (Kutná Hora, únor 2008), jehož
cílem je vytvoření evropské sítě záchranných programů pro ohrožená původní plemena.
8
Jednání o Mezinárodním režimu přístupu ke genetickým zdrojům
při CBD (ABS)
Pro předsednictví ČR v Radě Evropské unie (PRES - 2009) národní koordinátor zajišťuje rovněž
agendy související s genetickými zdroji a biodiverzitou ve spolupráci s MŽP. Zvýšená intenzita
jednání o problematice ABS (přístup ke genetickým zdrojům a sdílení prospěchu z jejich využití
zdrojům v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti) plyne z blížícího se stanoveného termínu pro
zavedení mezinárodního režimu ABS (rok 2010), který umožní přístup ke globálním genetickým
zdrojům zejména pro účely výzkumu, šlechtění a využití v biotechnologiích. Během roku 2008
zpracovávalo NRS příslušné podklady pro vypracovávání konsolidované pozice členských států
EU pro globálním vyjednávání a aktivně se účastnilo jak všech koordinačních schůzek v Bruselu,
tak globálního jednání pracovní skupiny pro vyjednání mezinárodního režimu ABS v Ženevě.
Národní koordinátor zastupoval ČR při jednáních Pracovní skupiny pro ABS (Ženeva, leden
2008, Brusel - průběžně) a jako vybraný zástupce regionu se účastnil jednání globální expertní
skupiny pro sektorový přístup a vypracování mezinárodních definic základních pojmů tohoto
režimu (Namibie, prosinec 2008).
Propagace a veřejná informovanost
Problematika genetických zdrojů je průběžně zdůrazňována v řadě publikací, týkajících se
jednotlivých plemen a druhů hospodářských zvířat, zejména ve specializovaných časopisech
(Náš chov, Chovatel, Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz, Jezdectví, Koně apod.). Také při
všech výstavách jsou příslušná plemena v tomto smyslu označena a prezentována.
Již tradičně zajistilo NRS soubory informačních a propagačních materiálů o všech plemenech
zařazených do Národního programu pro výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích a
Mezinárodní výstavu drobného zvířectva v Praze – Letňanech, kde ve spolupráci se sdružením
SRAZ, ČSCH a SCHOK instalovalo speciální expozici národních plemen. Největšímu zájmu se
těšila skupina odchovu mladého skotu z projektu regenerace české červinky VÚŽV Uhříněves,
v.v.i.
9
Činnost ostatních subjektů
Sdružení SRAZ - Toulcův dvůr
Nejefektivnějším způsobem prezentace Národního programu veřejnosti jsou kontaktní a
interaktivní aktivity, uskutečňované specializovanými institucemi. Tradičně kvalitní spolupráce
v tomto směru pokračovala i v roce 2008 se sdružením SRAZ ve středisku ekologické výchovy
na Toulcově dvoře v Praze – Hostivaři.
Farma slouží k přímé prezentaci národních plemen a využívá se při výukových programech pro
všechny typy škol - od MŠ po studenty škol vysokých. V roce 2008 pokračovaly programy pro
školy všech stupňů zaměřené na hospodářská zvířata se zdůrazněním významu původních
plemen a současně jejich odbornou prezentací.
Živá expozice obsahuje 9 huculských koní, krávu a jalovici české červinky, dvě přeštické
prasnice, 5 ovcí původní valašky, 4 kozy bílého a hnědého plemene, 11 králíků plemen český
strakáč, český červený, český černopesíkatý a moravský modrý, 4 české husy a hejno (1+11)
českých zlatě kropenatých slepic.
Kromě využití v environmentálních a výukových programech (142 programů pro cca 10 000
dětí) a speciální prezentace na Dni zvířat, Dni Země, Dožínkách (cca 7 000 osob) přímo
v Toulcově dvoře byly skupiny národních plemen prezentovány na akci „Sen zvířat“ ve Vinoři, na
speciální expozici národních genetických zdrojů při mezinárodní výstavě v Letňanech a Lysé nad
Labem.
Pro informovanost veřejnosti (každoroční návštěva okolo 20 000 osob, zejména rodin s dětmi)
byla vybudována naučná stezka s informačními panely, které seznamují návštěvníky s národními
plemeny, stejné jsou umístěny na stájích a výbězích zvířat.
Centrum rozvoje chovu slezského norika
V roce 2008 pokračovalo ověřování modelu vyššího stupně zkoušek výkonnosti pro speciální
pracovní vyžití chladnokrevných koní (lesní těžba). Centrum připravilo a realizovalo soutěžě pro
chladnokrevné koně na úrovni druhého stupně zkoušek výkonnosti. ZV vyššího stupně v těžkém tahu, ovladatelnosti a formanské jízdě – se zúčastnilo celkem osm hřebců a valachů a
pět klisen sedmi účastníků, profesionálních chovatelů a kočích, požadavky splnilo celkem pět
koní SN a ČMB. V dalším termínu byla připravena a realizována obdobná soutěž BEGAN MOVE
2008 pro zájmové chovatele.
Další činností Centra je organizace vzdělávacích kurzů, celkem 38 účastníků absolvovalo dva
hromadné kurzy zaměřené na formanské soutěže a nové způsoby využití slezského norika pro
hobby chovatele ve sportu a turistice (Bega cross, trekking).
Specializované využití slezského norika bylo také předmětem prezentace na akcích v rámci
oboru chovu chladnokrevných koní – zaměřena hlavně na střední školství (zajištění praxí pro
studenty v předmětu praktické výuky SZeŠ Lanškroun, přednášky v rámci týdne kurzů).
Podobně se pro Dětský domov Potštejn uskutečnila výuka na téma základní péče a využití
10
chladnokrevných koní. Pracovníci Centra zajistili dále přednášku pro MO Brontosaurus na téma
šetrná těžba s využitím technologie koňského potahu.
Významnou akcí centra byla speciální výstava chladnokrevných koní – 2 ČMB, 5 N a 7 SN – pro
koně s průkazy původu, kdy byli koně vybaveni hodnotícími listy se slovním záznamem
předností a nedostatků. Pro odbornou i laickou veřejnost byly zdůrazněny a předvedeny
zejména fyzické odlišnosti plemen při předvedení v základním postoji, v kroku a klusu.
V terénních podmínkách Centra byla ověřena možnost metody odběru pupečního provazce pro
experimentální izolaci kmenových buněk a ověření efektivity této neinvazivní metody získávání
genetického materiálu pro genobanky.
V srpnu navštívil Centrum a jeho hřebčínské zařízení šéfredaktor časopisu Starke Pferde
(Německo) pan Eduard Scroll, který po seznámení s jeho aktivitami oficiálně pozval zástuce
Centra na světový festival pracovních koní v Detmondu (2009), kde se prezentují evropští
přeborníci v disciplínách profesního užití koní.
Další prezentace plemene SN jako genetického zdroje uskutečnilo Centrum:
– na Krajských dožínkách v Hradci Králové (ve spolupráci s Lesním závodem Vysoké
Chvojno) ukázky práce koně v lesní těžbě - ocenění plemene jakožto výtečného
chovatelského produktu českých zemědělců
– na výstavě v Lysé n.Labem - skupina 4 koní v denních programech i noční show –
připraven a prezentován program „SN jako moderní kůň pro všestranné využití“
– publikace v odborném tisku – celkem 3 příspěvky v časopisech Svět koní, Jezdectví.
11
Kryokonzervace
Kryokonzervace představuje ideální doplňkový způsob konzervace genofondu plemen.
Uchováván je jak reprodukční materiál - inseminační dávky a embrya, tak materiál určený
zejména pro charakterizaci a popis genetických zdrojů, monitoring změn v populacích a studium
užitkových vlastností plemen na molekulárně-genetické úrovni, zejména krev, sliny, srst a další
tkáně pro izolaci DNA. Pro předpokládaný rozvoj moderních reprodukčních biotechnologií se ve
stále větší míře realizuje i konzervace somatických buněk.
Pracoviště Kostelec nad Orlicí
Ve druhé polovině roku 2008 byl na pracovišti Kostelec nad Orlicí uveden do poloprovozních
podmínek nově uznaný šlechtitelský chov přeštického prasete. V současné době produkci
plemenného materiálu zajišťují pouze čtyři plemenné chovy s průměrným stavem 30-40 prasnic
základního stáda, plemenných kanců je pouze 15. Chov Kostelec bude mít proto hlavně
stabilizační charakter k udržení stávající liniové populace, výhledově se však počítá s využitím
zmrazených inseminačních dávek k produkci nové populace k obnově stáda na stávajících
šlechtitelských chovech, a k navýšení počtu zmrazených inseminačních dávek, eventuelně
embryí liniové populace jako genového zdroje in situ.
Obě součásti šlechtitelského chovu splňují parametry požadované zákonem o inseminaci,
šlechtění, kontrole užitkovosti a plemenné evidenci hospodářských zvířat. Bylo nakoupeno 11
plemenných prasniček a jeden plemenný kaneček ze šlechtitelského chovu se statutem
zdravého chovu. Současně byla instalována laboratoř pro odběr a manipulaci se spermatem.
Liniová struktura populace je konzervovanými dávkami pokryta a zabezpečuje její udržení,
přestože stavy samčí i samičí populace uvedeného plemene rapidně klesají. Revitalizace
zaniklých nebo chovatelskou praxí požadovaných linií byla provedena u linií AMPEROR, AKOGA,
MASON a SACKO. Průběžně je ověřována aktivita a fertilizační schopnost zmrazených
inseminačních dávek. 70-80% inseminačních dávek s 40-50% motilitou spermií po rozmrazení
splňují požadovaná kritéria pro inseminaci zmrazeným spermatem.
V průběhu roku 2008 bylo na pracovišti Kostelec nad Orlicí odebráno osm plemenných kanců
přeštického černostrakatého plemene a tři berani valašské ovce.
Databáze kryokonzervovaného materiálu
V roce 2008 byla do ověřovacího provozu uvedena interaktivní databáze kryomateriálu,
postupným doplňováním evidenčních dat depozitu Hradištko. Průběžně jsou prováděny
potřebné úpravy softwaru, tak aby do konce roku 2009 byla databáze plně funkční (zadávání
veškerých dat do databáze kontinuálně jednotlivými genobankami, okamžitý přehled o
uloženém disponibilním materiálu, požadavky na materiál, schvalování jeho uvolnění a příslušné
dohody transferu materiálu řešeny on-line) a veřejně přístupný na webové aplikaci NRS VÚŽV
Uhříněves.
12
Centrální genobanka Národního programu
Ve spolupráci s Českomoravskou společností chovatelů byl podle požadavků Státní veterinární
správy úspěšně dokončen projekt Centrální genobanky v Bance spermatu ČMSCH na Hradištku.
Banka byla slavnostně uvedena do provozu za účasti presidenta Agrární komory Ing. Veleby a
zástupců téměř všech chovatelských sdružení. Banka slouží jako hlavní depozit genetického
materiálu, postupně bude doplněna bezpečnostními duplikáty materiálu z ostatních kryobank
v rámci Národního programu a výhledově také vzorky komerčně využívaných plemen.
Molekulárně- genetická charakterizace genetických zdrojů
Do konce roku 2008 byly provedeny genetické analýzy u celkem sedmi druhů hospodářských
zvířat. Výsledky jsou přímo použitelné k charakterizaci těchto plemen, event. předání do
mezinárodní databáze. Do roku 2010 se očekává vypracování mezinárodních standardních
protokolů a metodik pro charakterizaci plemen skotu, ovcí a koz, koní, prasat a drůbeže v rámci
Globálního akčního plánu pro genetické zdroje FAO, tak aby byly výsledky globálně kompatibilní.
Do jejich ustanovení se zatím nebude ve větším měřítku u těchto druhů v analýzách pokračovat.
Dosavadní analýzy byly zaměřeny také na ostatní druhy a plemena, která zatím ve struktuře
FAO nejsou jako genetické živočišné zdroje uvažována, jako je včela nebo kapr.
Kapr obecný
Pro analýzu bylo vybráno 16 lokusů, celkem bylo analyzováno pomocí zvolených lokusů 505 jedinců
kapra, náležejících k dvaceti liniím a jeden meziliniový hybrid. Celkem 8 lokusů (MFW 01, 02, 03, 05,
15, 19, 24 a 30) bylo plně použitelných k detekci hybridů linie ROP s českými liniemi.
Tab.1. Výsledky analýzy podle vybraných markerů
Marker
MFW 01
MFW 02
MFW 03
MFW 05
MFW 06
MFW 11
MFW 15
MFW 15b
MFW 16
MFW 19
MFW 22
MFW 24
MFW 25
MFW 27
MFW 30
MFW 31
Mean
Frekvence
Počet
Počet
hl. alely genotypů pozorování
0.209
95
500
0.159
136
504
0.178
133
494
0.288
49
497
0.321
134
502
0.192
54
505
0.131
115
491
0.622
43
485
0.180
103
488
0.400
58
492
0.714
14
503
0.300
74
504
0.355
107
497
0.161
136
500
0.671
32
503
0.162
125
494
0.315
88.000
497.438
Genetická
proměnlivost
0.889
0.922
0.915
0.773
0.865
0.855
0.927
0.584
0.907
0.797
0.457
0.820
0.843
0.929
0.522
0.913
0.807
Hetero zygotnost
0.808
0.601
0.698
0.674
0.741
0.650
0.613
0.320
0.709
0.648
0.280
0.556
0.531
0.656
0.427
0.727
0.602
PIC
0.880
0.918
0.909
0.738
0.858
0.838
0.922
0.561
0.901
0.782
0.422
0.800
0.834
0.925
0.498
0.907
0.793
13
Včela medonosná
Pro analýzu bylo testováno 14 lokusů sestavených do čtyřech multiplexů - A29, Ap33, Ap36,
Ap43- Ap1, Ap12, Ap55-A37, A7, A8-Ap113, Ap16, Ap19, Ap34. Pomocí takto optimalizované
metodiky bylo analyzováno přibližně 300 ks včel z různých oblastí (šlechtitelských chovů – slo,
pek, kyv, pre, zub). Analýzy potvrdily blízkou genetickou příbuznost včel chovaných ve
sledovaných lokalitách.
Graf 1. Fylogenetický strom analyzovaných linií včel
Skot
U skotu jsme provedli srovnávací studii plemen zařazených do GZ s celkem pěti dalšími
plemeny. Analyzováno bylo 11 lokusů mikrosatelitů na celkem 511 zvířatech.
Tab.2. Výsledky srovnávací analýzy u skotu
Plemeno
Počet zvířat
Heterozygotnost
PIC
Počet alel
ČESTR
SSTR
Sl. Pincgavský
Holštýn
Polská červinka
Německá červinka
Česká červinka
60
67
83
102
63
42
94
0,779
0,654
0,759
0,806
0,748
0,675
0,789
0,757
0,642
0,745
0,685
0,741
0,711
0,749
7,9
7,45
9
5,82
8,45
7
7,18
Ovce domácí
U ovcí byly provedeny genetické analýzy pomocí 6 mikrosatelitních lokusů a dvou polymorfních
genů u plemen šumavka, valaška a zušlechtěná valaška na celkem 143 jedincích. V současné
době byl představen set 15 lokusů doporučených ISAG. Tyto lokusy byly nakoupeny a byla
vypracována metodika jejich analýzy.
Tab.3. Výsledky srovnávací analýzy u ovcí
Plemeno
Počet alel
Heterozygotnost
PIC
šumavka
valaška
zušlechtěná valaška
6,6
4,9
7,5
0,73
0,57
0,65
0,72
0,56
0,68
14
Koza domácí
U kozy domácí bylo analyzováno celkem 142 vzorků bílého a hnědého krátkosrstého plemene
pomocí 7 lokusů mikrosatelitů. Také u kozy byl představen set 15 lokusů doporučených ISAG.
Tyto lokusy byly nakoupeny a vypracována metodika jejich analýzy.
Tab.4. Výsledky srovnávací analýzy u koz
Plemeno
k. bílá
k.hnědá
Lokus
ILSTS011
MAF65
OarFCB48
SR-CRSP-9
MHCIIDR
OarAE54
INRABERN172
ILSTS011
MAF65
OarFCB48
SR-CRSP-9
MHCIIDR
OarAE54
INRABERN172
počet alel
7
12
10
13
10
9
7
5
5
8
6
7
4
6
size range (bp)
269
116
150
116
196
112
240
269
120
150
124
196
112
240
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
281
138
172
140
228
134
250
279
132
172
136
228
134
250
H
PIC
0.7978
0.7951
0.8750
0.8010
0.8066
0.5352
0.7868
0.6746
0.6839
0.8471
0.5983
0.7521
0.4651
0.7543
0.7912
0.7947
0.9194
0.7980
0.8610
0.7368
0.7827
0.6611
0.6795
0.8444
0.5919
0.7510
0.6955
0.7444
Kur domácí
Provedli jsme analýzu šestnáctí lokusů mikrosatelitů u 95 jedinců české slepice zlatě kropenaté
pocházejících od 14 chovatelů. Analýzy naznačily celkově nízkou úroveň genetické variability u
tohoto plemene.
Tab.5. Výsledky analýzy populace české slepice zlaté kropenaté
lokus
MCW0034
ADL0268
MCW0069
LEI0092
MCW0183
ADL0112
MCW0295
MCW0111
MCW0014
MCW0078
ADL0021
ADL0024
ADL0032
ADL0033
ADL0039
ADL0118
Průměr
Frekvence hlavní
alely
0.3421
0.6842
0.6789
0.9526
0.6000
0.6158
0.2526
0.7684
0.7895
0.5947
1.0000
0.4684
0.9947
1.0000
0.6316
0.8211
0.6997
Počet alel
7.0000
4.0000
6.0000
4.0000
6.0000
6.0000
6.0000
3.0000
3.0000
5.0000
1.0000
5.0000
2.0000
1.0000
3.0000
5.0000
4.1875
Hetero-zygosita
0.6526
0.5053
0.3789
0.0947
0.3895
0.4842
0.7789
0.3158
0.4105
0.5158
0.0000
0.6947
0.0105
0.0000
0.4526
0.2632
0.3717
PIC
0.7149
0.4209
0.3988
0.0902
0.5220
0.4984
0.7670
0.3200
0.3058
0.5418
0.0000
0.6495
0.0104
0.0000
0.4753
0.2939
0.3756
15
Kůň domácí
Provedli jsme analýzu 648 vzorků náležejících k devíti liniím starokladrubských koní s pomocí 16
lokusů mikrosatelitů. Průměrný počet alel na lokus činil 8,25 s rozsahem 8-14. Průměrná
pozorovaná heterozygotnost byla 0,637. V současné době byla zavedena metodika sekvenování
mitochondriální DNA s cíle posoudit fylogenetické vztahy mateřských linií. Součástí této
metodiky jsou i námi vyvinuté postupy, které jsou nyní připravovány k právní ochraně (patent).
Dále připravujeme tyto studie u ostatních plemen koní.
Inventarizace kryomateriálu
K 1.12.2008 je v Centrální genobance deponován následující genetický materiál plemen
zařazených do Národního programu:
Tab.6. Přehled reprodukčního genetického materiálu v genobankách
Kryobanka Hradišťko
Plemeno
Embrya
počet
Inseminační dávky
počet
počet
plemeníků
dávek
81 (9 rodičovských párů,
3 býci)
952
0
0
0
0
4
7176
22
28
5
7
7
přeštické prase
0
33
koza bílá krátkosrstá
koza hnědá krátkosrstá
šumavská ovce
0
0
0
6
9
12
12410
1132
291
444
332
431 dávek
+ 434 pejet
143
202
357
česká červinka
český strakatý skot
starokladrubský kůň
huculský kůň
slezský norik
českomoravský belgický kůň
Kryobanka Kostelec
Plemeno
přeštické prase
české výrazně masné prase
bílá koza
hnědá koza
šumavská ovce
valašská ovce
Embrya
počet
0
0
0
0
0
0
Inseminační dávky
počet
počet
plemeníků
dávek
51
3360 pejet
8
688 pejet
8
129
2
28
35
392
17
169
Pro chovatele české červinky je dále k dispozici 973 inseminačních dávek (býci BRY 3 – 878
dávek, PO 4 a PO 5 – 38 resp. 10 dávek, býci nedoporučeni k využití pro vysoký podíl genetický
ostatních dojných plemen, UL 1 – 43 dávek, s omezeným využitím na část mateřské populace,
ANK 1 – 4 dávky) v depozitu Jihočeského chovatele v Homolích.
Na pracovišti genobanky VÚRH JU ČB ve Vodňanech byly v roce 2008 zamraženy
inseminační dávky genetických zdrojů lína táborského, pstruha obecného f. potoční šumavské
populace a k umělému výtěru, odběru spermatu a kryokonzervaci připraveno hejno jesetera
16
malého na konec listopadu, neboť dřívější odběr nebyl fyziologicky proveditelný. Provádí se
zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se
zmrazovaným objemem 1 ml.
Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanoví
z videozáznamu pomocí analýzy obrazu.
Hodnocení fertility spermií je prováděno
v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x – 4x u mlíčáka s hodnocením
procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Kromě toho byly odebrány a
zakonzervovány vzorky krve u pstruha duhového PdD75 a pstruha potočního Po-Šumava na
Klatovském rybářství, a kapra lysce na Rybníkářství Pohořelice.
17
Tab.7. Přehled kryokonzervovaných ID ryb (od roku 1998, v kryotubách)
Druh
Kapr
Plemeno/linie
jihočeský lysec BV
pohořelický lysec
synt. linie C434
synt. linie C435
telčský lysec
třeboňský šupináč
jihočeský kapr šupinatý C73
žďárský lysec Žď-L
milevský lysec MV
Lín obecný
mariánskolázeňský kapr šupinatý ML
lín velkomeziříčský
lín hlubocký
lín táborský
Sumec velký
lín modrý
lín zlatý
lín vodňanský
lín mariánskolázeňský
sumec hodonínský
Jeseter malý
sumec vodňanský albinotický
sumec vodňanský
čistý druh
Vyza velká
Pstruh obecný
f. potoční
čistý druh
šumavská populace
Počet
mlíčáků
2
3
1
10
5
8
3
10
10
8
4
6
5
12
10
20
10
18
5
19
10
40
6
40
12
15
6
12
15
14
3
6
2
2
4
10
10
27
1
3
10
17
Počet
dávek
20
45
19
100
27
80
57
100
100
80
40
60
50
228
100
200
100
40
20
30
40
19
15
19
27
45
25
85
34
7
30
60
20
20
40
100
100
n
40
60
100
143
Rok
1998
1999
2006
2001
1998
2003
2006
2002
2002
2001
2003
2006
2003
2004
2005
2007
2005
1999
2000
2007
1999
2004
1998
2004
2007
2008
2000
2000
2007
2007
2000
2004
2000
2000
1999
2001
2006
2008
2000
2005
2006
2008
18
Biologický materiál pro izolaci DNA ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám konzervace
zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově.
Tab. 8. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov
Druh
Plemeno/linie
kapr obecný
kapr obecný
kapr obecný
kapr obecný
kapr obecný
kapr obecný
pstruh duhový
pstruh duhový
pstruh obecný
milevský lysec
telčský lysec
mariánskolázeňský šupináč
třeboňský šupináč
pohořelický lysec
C435
PdM
PdD66
PO-Š
Druh
materiálu
krev
krev
krev
krev
krev
krev
krev
krev
krev
Počet vzorků
42
90
179
145
70
161
53
32
20
Banka DNA ve VÚŽV Uhříněves obsahuje k 31.12.2008 následující počty vzorků DNA:
Tab. 9. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV
Druh a plemeno
Skot : česká červinka
německá (hessenská a vestfálská) červinka
polská červinka
český strakatý skot
ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, jersey, aberdeen
angus, charolais)
Ovce: šumavská ovce
valaška
zušlechtěná valaška
ostatní plemena (cigája, charollais, merinolandschaf, texel, suffolk,
merino, oxford down, německá dlouhovlnná)
Kozy: bílá krátkosrstá koza
hnědá krátkosrstá koza
ostatní plemena (boer, savannah, kalahari red, alpine, anglonúbijská)
Koně: starokladrubský kůň
slezský norik
českomoravský belgik
Huculský kůň
Drůbež: česká zlatá kropenka
česká husa
ostatní plemena (polská zelenonožka, oravka, šumavka, česká krůta)
Králíci: všech 7 národních plemen po 6 vzorcích
Počet vzorků
30
43
25
1650
4285
2470
210
160
614
906
510
220
408
145
225
200
620
160
253
42
19
Finanční zajištění Národního programu
NP byl v roce 2008 financován ze Státního rozpočtu částkou 75 mil. Kč (z toho na živočišné GZ
připadlo 24,7 mil. Kč), přidělenou formou dotace. Tato částka byla rozdělena následovně:
18,7 mil. Kč na přímé podpory chovatelům
3,1 mil. Kč na činnosti zajišťované chovatelskými svazy a dalšími subjekty formou
kooperačních smluv
2,9 mil. Kč na činnosti zajišťované NRS, zejména provoz genobank (tabulka 10).
Administrace dotačních prostředků
Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání dotačních podpor na
udržování a využívání GZ pro zemědělství byly žádosti jednotlivých subjektů podané prostřednictvím
příslušných chovatelských svazů postoupeny VÚŽV. Po jejich kontrole a sumarizaci byly navrženy
výše příspěvku na jednotlivé tituly tak, aby finanční prostředky určené k podpoře chovu byly
vyčerpány. Návrhy byly projednány na zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne
26.9.2008, žádosti byly v termínu předány na MZe ke konečnému posouzení. Během listopadu se
podařilo získat další prostředky na podporu programu a na základě připomínek jednání Rady
(nedostatečná výše sazeb pro českou červinku) byl vypsán dodatečný dotační titul pro toto
plemeno. NRS obeslalo žadatele a umožnilo jim podat nové žádosti, které byly vypořádány během
prosince 2008.
Aktivity chovatelských sdružení a ostatních subjektů, zaměřené zejména na hodnocení a výběry
zvířat do GZ, zajištění jejich testace, plánovaného resp. alternativního připařování, odběrů
vzorků genetického materiálu, agendu zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na
základě uzavřených smluv, po kontrole jejich splnění ke dni 30.11.2008
Přehled přidělených prostředků dotační podpory pro chovatele je v tabulce 11.
Tab. 10. Náklady na realizaci programu
Koordinace programu
Činnosti zajišťované NRS - metodické vedení a koordinace, tvorba databází, evidence dat
genetických zdrojů, analýzy programu jejich šlechtění, provoz genobank, molekulárněgenetická charakterizace plemen, regenerace české červinky, speciální testace plemen,
posuzování a prověřování žádostí o dotační podporu a jejich kontrola, zajišťování náležité
publikace a informovanosti, zajišťování úkolů vyplývajících z mezinárodních dohod a
zastupování ČR v mezinárodním měřítku z titulu Národního referenčního střediska.
Materiál
Cestovní náklady
Odchov 15 telat/mladého skotu české červinky
Testace 7 plemen GZ králíků, složení a kvality vajec české slepice
Služby a poplatky
Osobní náklady
Vnitropodnikové náklady a režie
Celkem
Činnosti zajišťované dalšími subjekty formou kooperačních smluv
Celkem zajištění Národního programu
1 003 231
209 125
118 274
160 680
398 511
494 189
531 200
2 915 200
3 084 881
6 000 092
20
Tab.11. Přehled podpor na chov genetických zdrojů v roce 2008
druh/plemeno
počet
SKOT červinky
kráva KU mléko
kráva BTPM
jalovice
plemeník v chovu
plemeník nově zařazený
jalovička - tele
sazba
23
57
38
4
0
15
15 000
12 000
8 000
30 000
0
4 000
kozy bílé
kozy hnědé
KOZY
1 817
784
1 000
1 000
OVCE šumavka
bahnice
beran
valaška
bahnice
beran
OVCE
2 422
2 422
800
203
198
5
1 500
3 000
KONĚ
klisny
hucul
hřebec
starokladrubský
klisny matky
hřebec
slezský norik
klisny matky
hřebec
KONĚ
druh/plemeno
1 513 000
345 000
684 000
304 000
120 000
0
60 000
PRASE přeštické
prasnice
kanec
králíci
morav.bílý hn.
český luštič
morav. modrý
český strakáč
český albín
český červený
černopesíkatý
nutrie
standard
stříbrná
vícebarevná
1 817 000
784 000
2 601 000
1 937 600
1 937 600
0
312 000
297 000
15 000
2 249 600
29
10 000
290 000
290 000
0
0
0
60
0
12 000
25 000
720 000
720 000
0
100
2
12 000
25 000
1 250 000
1 200 000
50 000
65
2
12 000
25 000
830 000
780 000
50 000
ČM belgik
klisny matky
hřebec
částka
3 090 000
počet
sazba
částka
2 184 000
1 764 000
420 000
353 550
30 000
30 300
42 250
95 500
44 000
83 000
28 500
169 200
70 800
43 200
55 200
294
28
6 000
15 000
100
101
169
382
176
166
57
300
300
250
250
250
500
500
118
72
69
600
600
800
česká slepice zlatě krop.
česká husa
DRůBEŽ
ryby
kapr
pstruh duhový
pstruh potoční
lín
sumec
síh maréna
síh peleď
jeseter
vyza
325
143
600
600
42
18
4
3
8
2
1
2
3
1
120 000
250 000
200 000
100 000
150 000
150 000
150 000
150 000
150 000
195 000
85 800
280 800
5 910 000
2 160 000
1 000 000
600 000
800 000
300 000
150 000
300 000
450 000
150 000
včely
plem.matka a
plem.matka b
plem.matka c
plem.matka d
plem.matka e
355
40
65
65
66
119
4 500
1 200
700
500
300
372 200
180 000
78 000
45 500
33 000
35 700
CELKEM
18 723 350
21
STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN
ZAŘAZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ
SKOT
Česká červinka
Stav populace
Na konci roku 2008 bylo u 11 zařazených chovatelů jako genetický zdroj uznáno celkem 169 jedinců
všech kategorií (krav, jalovic, jaloviček, býků), chovaných částečně jako ustájené a dojené,
částečně v pastevním systému bez tržní produkce mléka (BTPM).
Tab.12. Stav populace GZ české červinky – chovy v garanci JU České Budějovice
Chovatel
krávy
jalovice
jalovičky
býci
ŠZP JUČB
Haklovy
Dvory
dojené BTPM
10
19
11 (6 březích)
10
1 (+1 býček)
Sikorová Koloušková
Tomášek Blažek
Soběslav
Staré
Milíkov
Nové
Hodějovice
Hutě
BTPM
12
16 (8)
1
BTPM
9
5 (2)
2
1
BTPM
3
1
Závodný
Deštná
BTPM
1
5
BTPM
1
2
1 (+2)
Chovatelé - ŠZP a farma Milíkov ponechávají celkem tři býčky v odchovu s plánem přihlášení do
registrace jako plemenný materiál. Ostatní narození býčci jsou zařazováni do standardního výkrmu.
Tab.13. Stav populace GZ české červinky – chovy v garanci ČZU
Chovatel Abatis
BTPM
krávy
13
jalovice
9
jalovičky
4
býci
1 (+4)
SRAZ
dojená
1
ČZU
BTPM
4
8
MEDITO
BTPM
1
3
Holoubek
1
1
(4)
1
V rámci Svazu českého strakatého skotu byla uznána plemenná kniha a šlechtitelský program
české červinky. Selekční program v období 2007- 2008 má za cíl postupně vyřadit přímé
potomky býků PO 2, PO 3, PO 5, ANK 1, kteří mají významné podíly genů nepříbuzných plemen,
resp. zvážit jejich další využití v rámci programu regenerace plemene, stanovit matky býků
z plemenic zařazených do příslušného oddílu PK a vybrat ze současného samčího materiálu býky
k odchovu.
Ozdravovací program IBR probíhá na základě schválené metodiky platné od roku 2006.
Předpokládané ukončení ozdravovacího procesu je v roce 2011, kdy budou jednorázově
zlikvidována všechna zvířata nacházející se v chovech před začátkem vakcinace. S ohledem na
tuto skutečnost bude nutné navrhnout a realizovat připařovací plán pro aktuální populaci tak,
aby i po roce 2011 bylo zachováno maximální možné množství původních genů české červinky.
Návrat původních genů s využitím kryokonzervovaných embryí je i hlavním cílem projektu
„Regenerace plemene česká červinka pomocí embryotransferu“, který probíhá od roku
22
2007. Schválená metodika předpokládala odchov cca 15 ks jedinců mladého skotu vhodných pro
plemenitbu ve VÚŽV Uhříněves a na ŠZP JU Haklovy Dvory.
Embryotransfer ve VÚŽV byl prováděn v období 8.8. – 11.12.2007, celkem se narodilo 5 jaloviček a
9 býčků. Z 10 embryí použitých na ŠZP JUČB je v odchovu 1 jalovička a 1 býček. Vzhledem
k poměru pohlaví narozených telat navrhujeme, aby narozené jalovice jakožto nositelky
významného podílu původních L genů byly využity v prvním cyklu pro produkci nových embryí
k doplnění do genobanky a poté zapojeny do připařovacího systému v rámci celé populace.
Z narozených býčků budou v měsíci květnu 2009 vybráni vhodní jedinci pro zařazení na inseminační
stanici.
Koncem roku 2008 byly po schválení RGZ nakoupeny inseminační dávky býka německého horského
červeného skotu pro zajištění reprodukce při minimalizaci rizika příbuzenské plemenitby. Po
nezbytných úkonech byl přidělen státní registr (LAD 001) a semeno je připraveno k použití.
Jihočeská univerzita realizovala studii hodnocení ekonomických reprodukčních a
produkčních ukazatelů ve stádě českých červinek chovaných na ŠZP Haklovy Dvory.
Ekonomickou ztrátu vyplývající z chovu červinky lze odhadnout dle této studie na cca 6500 8200,- Kč za rok ve srovnání se stájovými vrstevnicemi nebo stády moderních dojených plemen.
Další parametry chovu jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 14 - 17. Studie je připravena
k publikaci.
Tab.14. Vybrané ukazatele dojené populace českých červinek chované na ŠZP Haklovy Dvory (2008)
Ukazatel
výroba mléka na krávu
prodej mléka na krávu
tržnost mléka
obsah bílkovin v mléce
obsah tuku v mléce
dodané mléko ve třídě I
nákupní cena mléka
jedn.
průměr
litrů
litrů
4 081
3 754
92
3,47
3,95
100
8,05
%
Kč/litr
Ukazatel
jedn.
servis perioda
Mezidobí
březost po
krávy
1. insem.
jalovice
věk při 1. otelení
telat na 100 narozeno
krav
odchováno
průměr
dnů
%
měs./dnů
kusů
134
419
35,8
62,8
25/26
100
100
Tab.15. Ekonomické ukazatele výroby mléka na ŠZP Haklovy Dvory za rok 2008
na farmu
(tis. Kč)
1 122
600
1 722
1 061
946
786
918
4 372
4 428
56
Položka, ukazatel
krmiva vlastní
krmiva nakoupená
krmiva celkem
pracovní náklady
odpisy HIM a krav
režijní náklady
ostatní položky
náklady celkem
tržby za mléko2)
zisk
na krávu
(Kč)
12 269
6 561
18 830
11 602
10 344
8 595
10 038
47 806
48 419
613
1) 33 380 krmných dnů.2) 550 tis. litrů mléka, 8,05 Kč za litr.
na KD1)
(Kč)
33,61
17,97
51,59
31,79
28,34
23,55
27,50
130,98
132,65
4,67
na l mléka
(Kč)1)
2,04
1,09
3,13
1,93
1,72
1,43
1,67
7,95
8,05
0,10
%
25,7
13,7
39,4
24,3
21,6
18,0
21,0
100,0
101,3
1,3
Tab.16. Výrobní ukazatele chovu krav bez TPM (na 100 krav)
Telata
živě narozená
odchovaná
ŠZP JU
A1)
B2)
C3)
D4)
E5)
103,0
97,0
93,6
88,0
105,3
95,9
98
91
105
95
94
90
1) Sacher a Diener (2005);2) Weber (2007);3) Brändle a Krieg (2007);4) Piehl (2008);5)
Fulhaber (2008).
23
Tab.17. Náklady chovu krav bez TPM a jejich hlavní položky na ŠZP JU a v ČR
Položka, ukazatel
krmiva vlastní
krmiva nakoupená
pracovní náklady
odpisy HIM
režijní náklady
ostatní položky
náklady celkem
ŠZP JU (2008)
na krávu a
na KD (Kč)
rok (Kč)
21,38
7 805
1,85
675
4,77
1 740
1,72
630
8,10
2 955
5,74
2095,1
43,56
15 900
Pramen: Boudný a Mládek (2006).
%
49,1
4,2
10,9
4,0
18,6
13,2
100,0
ČR 2006 (orientační údaje)
na KD (Kč)
na krávu a
%
rok (Kč)
15,35
5 603
31,4
0,75
274
1,5
9,50
3 468
19,4
0,50
183
1,0
6,55
2 391
13,4
16,30
5 950
33,3
48,95
17 867
100,0
Český strakatý skot
V roce 2004 byl program dočasně zastaven resp. omezen na uchování „in vitro“.
K 31.12.2008 je uloženo v bance spermatu ČMSCH, a.s. 12 411 ID od 22 býků českého
strakatého plemene devíti nepříbuzných linií. Počet embryí čítá 952 ks. Průběžný monitoring a
hodnocení populace zajišťovaný v rámci šlechtitelského programu PK českého strakatého skotu
sleduje i stav populace z hlediska zastoupení původních českých linií v populaci.
Vzhledem k neustále rostoucímu podílu plemene Fleckvieh v současné době lze za genetický
zdroj českého strakatého skotu de facto možné považovat pouze materiál uchovaný in vitro, tj.
semenné dávky a embrya pocházející od býků a krav původních českých linií. Využití tohoto
materiálu je jednou z možností jak v budoucnu zastavit nepříznivý vývoj v poklesu genetické
variability populace. Pokud by se mělo tímto způsobem v budoucnu opět pokračovat v obnově
genetického zdroje českého strakatého plemene in vivo, lze situaci řešit za pomoci chovů
s početnějším zastoupením plemenic C100 (původních českých linií).
24
Přeštické černostrakaté prase
Stav populace GZ
Genetický zdroj přeštického černostrakatého prasete (PC) se udržoval v pěti chovech pěti
zemědělských podniků, koncem roku ukončilo chov ZD Merklín-Buková. Došlo tak k nepatrnému
snížení počtu prasnic, ale efektivní velikost GZ se nezměnila - byla 85, což je úroveň kritického
ohrožení (tab.18).
Počet odchovaného potomstva je uveden v tab. 19. V průměru na jeden chov bylo odchováno (s
testem vlastní užitkovosti) 64 a klasifikováno 30 prasniček, resp.5 a 2,7 kanečků. Počet prasnic
plemenného jádra a jejich věková struktura je uvedena v tab. 20. Plemenné jádro prasnic tvoří 64
% z počtu prasnic PC.
Úroveň znaků v kontrole užitkovosti je uvedena v tab. 21. Během posledních let se průměrný
počet živě narozených a dochovaných selat ve vrhu výrazně neměnil, rovněž průměrný denní
přírůstek od narození do 90 kg u prasniček a do 100 kg živé hmotnosti u kanečků byl během
posledních let přibližně na stejné úrovni. U podílu libového masa z živé hmotnosti 100 kg došlo
k určitému zvýšení u prasniček a současně ke snížení průměrné výšky špeku (korigovaná na 90
kg živé hmotnosti). U kanců došlo k zvýšení podílu libového masa z živé hmotnosti 100 kg a
k snížení výšky špeku (korigovaná na 100 kg živé hmotnosti). Zabřezávání prasnic po prvém
zapuštění bylo na úrovní 79 % (v přirozené plemenitbě 83 %, v inseminaci 76 %) - tab. 22.
Tab.18. Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech k 31 8. 2008
Podnik
Chov
ZD Merklín
Žihelský statek
Kralovická
ě ě á
ZD Mladotice
Buková
V.Č. Hať
Výrov
Mladotice
Částkov
RESPO Tachov
ISK
Celkem
Počet kanců
Počet prasnic
2
5
3
10
7
1
28
33
69
14
99
79
294
Tab.19. Počet prasnic plemenného jádra a odchovaných plemenných zvířat za rok 2008
Chov
V.C. Hať
Výrov
Mladotice
Částkov
Celkem
Počet
kanců
4
2
7
10
23
Prasnice
PJ
47
14
64
64
189
Produkce prasniček
Odchov
Klas. TKZ
72
29
9
1
91
57
83
34
255
121
Produkce kanečků
Odchov
Klas. TKZ
4
1
5
1
5
3
6
6
20
11
25
Tab. 20. Charakteristika chovů PC GZ k 15.1.2008
Chov
V.C. Hať
Výrov
Mladotice
Částkov
Celkem průměr
Počet
prasnic PJ
47
14
64
64
189
Pořadí vrhu (věková struktura v %)
1. a 2.
3. až 5.
6. a další
57,4
34
6,4
42,9
57,1
39,1
45,3
15,6
15,6
39,1
45,3
32,8
40,2
27,0
Počet vrhů
za život
2,53
7,00
3,30
4,91
3,93
Tab. 21. Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva za rok 2008
V.C. Hať
Výrov
Mladotice
Částkov
Počet selat Hmotnost
Mezidobí
vrhu
živě dochv
9,9
9,1
57,7
151,6
11,4 11,0
157,5
10,5
9,3
58,9
155,6
9,8
9,7
163,8
Přírůstek v g
pras.
kan.
533
553
528
593
536
588
529
556
LM v %
pras.
kan.
58,6
62,2
59,4
60,8
59,9
60,6
60,3
58,9
Průměr
10,1
533
59,6
Chov
9,4
57,5
159,2
573
60,5
Výška špeku cm
pras.
1,10
1,02
0,98
0,94
kan.
0,80
0,94
1,04
1,17
1,00
1,01
Tab. 22. Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech za rok 2008
Chov
V.C. Hať
Výrov
Mladotice
Částkov
Celkem průměr
Počet
vrhů
125
34
165
166
522
1.vrhů
v%
24,8
0,0
18,8
8,4
14,9
Čisto.
vrhů
44,8
5,9
52,1
74,7
54,0
celk.
174
45
209
177
659
%
83
74,4
83,1
83,9
79,1
Zabřezávání
přír.
%
21
88,2
5
100,0
92
83,6
174
84,2
312
82,9
ins.
153
40
117
3
347
%
82,3
73,2
82,8
66,7
76,2
Počet kanců působících v jednotlivých chovech během roku byl značně nevyrovnaný, od dvou do
10 (v průměru 5,2). Rovněž zastoupení kanců v 11 genealogických liniích bylo nevyrovnané, od
jednoho (linie Amperor a Sudet) do 6 (linie Viskont - tabulky 23 a 24.
Tab. 23. Seznam kanců působících v PC GZ během roku 2008 v jednotlivých chovech
Chov
Kanec
Buková
V.C. Hať
Výrov
Mladotice
Částkov
ISK
Celkem
Akoga 24, Párátek 245
Sokolík 289, 292 Viskont 182, 183, Wiskont 24
Apolón 229, 230, Pirát 17
Mason 17, 19, 20, Pirátek 250, Sáčko 148, Sudet 41, Viskont 179, 180, Wiskont 20,
Amperor 23, Mason 18, Pirát 18, 19, Sáčko 149, Viskont 174, 181
Akoga 23
Počet
2
5
3
10
7
1
28
26
Tab. 24. Seznam kanců působících v PC GZ během roku 2008 podle genealogických linií
Kanec
Akoga
Amperor
Apolón
Mason
Pirát
Pirátek
Sáčko
Sokolík
Sudet
Viskont
Wiskont
Celkem
Počet
AKG
ARR
APN
MSN
PTT
PIT
SC
SOK
SDE
VSN
WSN
23, 24
23
229, 230
17, 18, 19, 20
17, 18, 19
245, 250
148, 149
289, 292
41
174, 179, 180, 181, 182, 183
20, 24, 25
2
1
2
4
3
2
2
2
1
6
3
28
Dne 29. července 2008 se uskutečnila porada vedoucích chovů prasat přeštického
černostrakatého plemene - genetický zdroj, zástupců Svazu chovatelů prasat v Čechách a na
Moravě a Chovservisu, a. s., Plzeň, na které byly projednány zprávy Zhodnocení stavu chovu
přeštického černostrakatého plemene (celá populace) v roce 2007, Zhodnocení stavu chovu
přeštického černostrakatého plemene jako genetický zdroj v roce 2007 a přednesena přednáška
- Hodnocení přeštického černostrakatého plemene jako genetický zdroj (PC GZ) v letech 1999
až 2005 (se zaměřením na strukturu populace, věkovou strukturu prasnic a kanců, znaky z testu
vlastní užitkovosti, reprodukční vlastnosti, koeficient příbuzenské plemenitby, hodnocení užitkovosti u
zvířat s příbuzenskou plemenitbou, použití kanců plemene hampshire v populaci PC GZ a hodnocení
užitkovosti u zvířat s podílem krve plemena hampshire).
Na základě provedených analýz byla navržena a schválena úprava Metodiky pro uchování a
využití přeštického černostrakatého plemena prasat - genetického živočišného zdroje pro rok
2009 v těchto bodech šlechtitelského programu:
Zajištění velikosti populace PC GZ
Přeštické černostrakaté plemeno prasat se chová již pouze ve 4 chovech 4 zemědělských
podniků. Po roce 2004 ukončily chov PC GZ čtyři farmy, jednak ze zdravotních důvodů (Lukrena
a. s., farma Libákove-TBC), jednak na základě nevyhovující technologie (Přednice, ZD Hvozd farma Dražeň, ZD Merklín - farma Buková). Na rušení chovů má nepochybně vliv současná
situace na trhu prasat. Na druhé straně chovy ZD Mladotice (farma Mladotice), RESPO Tachov
s.r.o. (farma Částkov), Žihelský statek a.s. (farma Velká Černá Hať) a Kralovická zemědělská
a.s. (farma Výrov) jsou na dobré technologické úrovni. Jistým problémem je výskyt PRRS
v chovech (kromě chovu Částkov). Znamená to, že základní stádo PC GZ bude tvořit 240 až 260
prasnic (180 až 190 prasnic plemenného jádra) a 28 až 32 kanců (tab. 25), tzn. že efektivní
velikost populace se bude pohybovat kolem 100 (kritické ohrožení populace). Při udržení
minimálního počtu 28 kanců by nemělo dojít k nárůstu příbuzenské plemenitby a jejím
případným negativním důsledkům.
27
Tab. 25. Stavy zvířat v chovech plemenného jádra
Podnik
Chov
ZD Merklín
Žihelský statek a.s.
Kralovická zemědělská
a.s.
ZD Mladotice
RESPO Tachov s.r.o.
Celkem
Ne
Buková
V.Č. Hať
Výrov
Mladotice
Částkov
2007
kanců
prasnic
1
69
5
47
2008
kanců
2
5
31.8.
prasnic
33
69
2008
kanců
31.12.
prasnic
4
47
2
32
3
14
2
14
8
5
23
77
86
311
86
10
7
28*
99
79
294
102
7
10
23
64
64
189
82
Pozn. K 31.8 se nahlašují stavy prasnic a kanců, kteří byli v evidenci v kalendářním roce. K 31.12 se
evidují stavy prasnic a kanců (k danému datu) (prasnice plemenného jádra). *1 kanec na ISK
Úroveň znaků v kontrole užitkovosti (chovný cíl)
Základním principem šlechtitelského programu PC GZ je stabilizační selekce na znaky
výkrmnosti a jatečné hodnoty. Chovný cíl formulovaný v roce 1996 vycházel z aktuální úrovně
znaků plemene. I když byla praktikována stabilizační selekce, znaky jatečné hodnoty se výrazně
změnily (výška tuku se snížila, podíl libového masa se zvýšil), a to jednak pod tlakem principů
selekce používaných u komerčně šlechtěných populací prasat, jednak zlepšením prostřeďových
faktorů, zvláště výživy. Z tohoto důvodu je třeba upravit chovný cíl u znaků jatečné hodnoty a
mezidobí.
Tab. 26. Chovný cíl pro znaky reprodukce
Znak
Počet živě narozených selat ve vrhu
Počet dochovaných selat ve vrhu v 21 dnech jejich věku
Mezidobí
úroveň
10,4
9,3
160
Tab. 27. Chovný cíl pro znaky z polního testu (test vlastní užitkovosti)
Znak
Průměrný denní přírůstek (g) od narození do konce testu u prasniček (korig. na 90 kg ž.
hm.)
Průměrná výška tuku (cm) prasniček (korig. na 90 kg ž. hm.)
Podíl libového masa (%) u prasniček (korig. na 100 kg ž. hm.)
Průměrný denní přírůstek (g) od narození do konce testu u kanečků (korig. na 100 kg ž.
hm.)
Průměrná výška tuku (cm) kanečků (korig. na 100 kg ž. hm.)
Podíl libového masa (%) u kanečků (korig. na 100 kg ž. hm.)
úroveň
525
1,20
58,0
590
1,15
59,0
Chovný cíl pro genetický zdroj se stabilizační selekcí na užitkové vlastnosti předpokládá, že se
do chovu vybírají jedinci, kteří se neodchylují od hodnot vlastností zahrnutých do chovného cíle
(tab. 26 a 27). Největší důraz při selekci plemenných zvířat pro obměnu stáda je třeba zaměřit
na typ, konstituci, zevnějšek, dlouhověkost a odolnost vůči stresu. Odchov potomstva od
dlouhověkých prasnic a kanců prodlužuje generační interval, což u genetických zdrojů při
stabilizační selekci je výhodné.
28
Zajištění počtu kanců a jejich zastoupení v genealogických liniích
Počet kanců působících v jednotlivých chovech (přibližně na 10 prasnic 1 kanec) během roku a
zastoupení kanců v genealogických liniích uvedených v tab. 6 a 7. poukazují na to, že
s ohledem na nechuť nakupovat kance z cizích chovů (veterinární hlediska), nastává problém se
zastoupením kanců v určitých genealogických liniích. Z tohoto důvodu je třeba vytvořit
podmínky a zahájit spolupráci mezi disponibilním genetickým materiálem uchovávaným
metodou kryokonzervace (Kostelec n. O.) a genetickým zdrojem uchovávaným in situ. Tímto
způsobem se již podařilo obnovit linii Akoga a Amperor (p. Vejnar), avšak tento způsob
revitalizace kanců (genealogických linií) stále naráží na veterinární legislativu.
Finanční zabezpečení PC GZ
Při snížení počtu prasnic a zachování minimálního počtu kanců (28 až 32), při stejném objemu
finančních prostředků, je třeba maximalizovat příspěvek na kance (strop sazby 15000 Kč) na
úkor prasnice (strop sazby 6000 Kč).
29
KONĚ
Starokladrubský kůň (STKL)
Rozsah chovu a struktura populace
Současná populace STKL v ČR má cca 1500 jedinců (tj. plem.hřebců, klisen matek, dorostu a
pracovních koní), početní stavy a věková struktura GZ jsou uvedeny v tabulkách 28 a 29.
Národní hřebčín (NH) Kladruby n. Labem chová v hřebčíně Kladruby n. Labem variantu běloušů
a v hřebčíně Slatiňany variantu vraníků. V soukromých chovech se nyní chová téměř
dvojnásobek počtu zvířat zařazených do GZ než v NH v Kladrubech nad Labem, počet privátních
chovatelů se od roku 1999 ztrojnásobil a dosahuje 150.
Pro další vývoj stkl.koní je nutné zachovat co nejširší základnu tohoto plemene. Je nutné více
využívat ohrožených linií hřebců (počet hřebců v linii),a to: Favory (3), Rudolfo (2), Romke (4) a
Siglavi Pakra (3). U těchto linií bude nezbytné využít kryokonzervaci jejich spermatu a uchování
dávek přímo ve VÚŽV Uhříněves. Doporučuje se minimálně 5 hřebců v linii pro udržení
variability plemene s nezvyšováním stupně příbuzenské plemenitby.
Tab.28. Vývoj početního stavu populace GZ - privátní chov
rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
plemenní hřebci
v GZ (B + V)
12 (5+7)
14 (7+7)
18 (9+9)
17 (9+8)
18 (9+9)
16 (7+9)
17 (8+9)
18 (7+11)
20 (10+10)
17 (8+9)
plemenné klisny
v GZ (B + V)
100 (42+58)
112 (48+64)
121 (48+73)
134 (56+78)
160 (77+83)
186 (92+94)
187 (89+98)
192 (92+100)
201 (92+109)
204 (96+108)
plemenné klisny
celkem (B + V)
151 (65+86)
168 (70+98)
184 (74+110)
201 (90+111)
237 (121+116)
260 (138+122)
272 (144+128)
275 (136+139)
287 (138+149)
305 (11+154)
počet chovatelů
56
69
84
87
103
119
120
134
142
150
Tab.29. Vývoj početního stavu populace GZ - NH Kladruby n.L.,s.p.:
rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
plemenní hřebci
v GZ (B + V)
18 (9+9)
22 (9+13)
22 (12+10)
21 (12+9)
25 (14+11)
27 (15+12)
32 (19+13)
34 (21+13)
38 (21+17)
37 (19+18)
plemenné klisny
v GZ (B + V)
126 (60+66)
125 (59+66)
133 (64+69)
133 (67+66)
140 (73+67)
143 (76+67)
139 (74+65)
147 (76+71)
143 (73+70)
136 (65+71)
plemenné klisny
celkem (B + V)
144 (74+70)
140 (71+69)
147 (72+75)
150 (74+76)
155 (83+72)
157 (85+72)
153 (83+70)
162 (87+75)
159 (85+74)
152 (77+72)
Pozn.: stavy jsou počítány vždy k 31.12.uvedeného roku, v r.2008 je stav uveden k 5.11.08
Do GZ jsou od r. 2006 zařazována pouze zvířata splňující podmínku 87,5% zastoupení daného
plemene v rodokmenu (tj. příměs cizí zušlechťující krve může být max. 12,5%). Je vypracován
počítačový program, který již u rodičů při sestavování připařovacích plánů tuto podmínku respektuje
30
a nevhodné spojení (z hlediska rodokmenu) vyloučí. Alternativní připáření rodičovských párů
pomocí počítače zohledňuje i pravidelné zastoupení kmenů a linií v rodokmenu a koeficient
příbuzenské plemenitby Fx, který by neměl přesáhnout hodnotu 6,25.
U všech čtyřletých koní je prováděn lineární popis exteriéru, který se každoročně zpracovává a
vyhodnocuje se dle jednotlivých plemeníků. Analýza lineárního popisu u populace stkl.koně
s ohledem na linie otců, rodiny klisen a otce potomků (za období let 1995-2005) je velmi
důležitou pomůckou pro chovatele stkl.koní při sestavování rodičovských párů v připouštěcích
sezónách. Tato práce se doplňuje hodnocením potomstva jednotlivých plemeníků a je
modelovým vzorem pro další využití v jejich každoročním hodnocení. S výsledky jsou chovatelé
seznamováni na pravidelných únorových seminářích o starokladrubských koních a práce jsou
publikovány ve Sborníku, který se na semináři předává chovatelům.
Pro zkvalitnění výběru stkl.koní pro genové zdroje byly ke konci roku 2008 zřízeny 3 testační
odchovny mladých hřebečků (2 v NH Kladruby n.L. a 1 v soukromém chovu p. Šimáčkové v
Nebanicích). Testování užitkových vlastností plemených hřebců a klisen zařazených do GZ
formou zkoušek výkonnosti je třeba dále podporovat. V roce 2008 nebyla tato podpora
chovatelům vyplacena, i když testace byla provedena. Může se stát, že tím bude tato testace
ohrožena a i následné hodnocení potomstva jednotlivých plemeníků.
V roce 2008 byly NH Kladruby n.L. uspořádány zkoušky výkonnosti hřebců (ve Slatiňanech) a
dvoje zkoušky výkonnosti klisen (1x ve Slatiňanech a 1x v Kladrubech). Privátní chovatelé v roce
2008 zkoušky výkonnosti neuspořádali. Předvýběr hřebečků ročníku 2005 a starších se
v letošním roce rovněž nekonal pro nezájem privátních chovatelů (přihlášen pouze 1 hřebec).
Tab.30. Výsledky zkoušek výkonnosti
Rok
VZ
2008
Místo konání
Slatiňany - hřebci
Slatiňany
Kladruby
Předvedeno
hřebců
6
2
Zařazeno
1
-
Předvedeno
klisen
18
4
Zařazeno
do HPK GZ
2
-
Zařazeno
do PK
13
3
Dále pokračovaly analýzy znaků lineárního popisu se zaměřením na vyhodnocení potomstva
jednotlivých plemeníků. V předchozích letech byla provedena analýza s ohledem na barevné
varianty, chovy (Výroční zpráva v roce 2005), otcovské linie a mateřské rodiny (Výroční zpráva
2006 a 2007). Byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi variantami (bělouš, vraník) u 18
znaků, dále statisticky významné rozdíly mezi chovem v Národním hřebčíně či v privátních
chovech a mezi jednotlivými otcovskými liniemi a mateřskými rodinami u 16 znaků lineárního
popisu. Tyto analýzy se budou postupně doplňovat o nově zařazené jedince.
V roce 2008 se analyzoval lineární popis u hřebců na základě vývinu u potomstva. Analýza 24
znaků lineárního popisu byla uskutečněna v rozmezí 14 let (1995 – 2008) u 1118 jedinců
starokladrubského koně. Bylo analyzováno 9 otcovských linií, 68 otců s četností 3 a více
potomků. Vývin jednotlivých znaků lineárního popisu je porovnáván s výběrovou hranicí, která
je sestavena z průměrných hodnot všech jedinců zahrnutých do analýzy. Za předpokladu, že
hřebec v jednotlivých znacích vykazuje odchylku od průměru, která dosahuje od 0 do 0,5
směrodatné odchylky populace, je považován za indiferenta, který neovlivňuje posun zmiňované
vlastnosti v žádném směru. Hřebci, kteří dosahují hodnoty od 0,5 do 1 směrodatné odchylky
31
populace, ovlivňují vývin dané tělesné stavby v mírném posunu k určitému extrému. Tito hřebci
mohou sloužit k upevnění či k mírným korekcím tělesné stavby následné populace. Hřebci, pro
které byla odhadnuta hodnota na základě jejich potomstva vyšší než jedna směrodatná
odchylka, jsou považováni za výrazné zlepšovatele, či zhoršovatele dané tělesné stavby. Využití
těchto hřebců by mělo především sloužit ke korekci významných extrémů tělesné stavby.
Porobné výsledky analýzy budou publikovány v odborném tisku a předány chovatelům k využití
(např. k sestavování připouštěcího plánu).
Na základě výsledků analýz došlo v roce 2008 k restrikci počtu sledovaných znaků lineárního
popisu, neboť rozdíly u některých z nich jsou prakticky bezvýznamné. Návrhy a změna byly
projednány Radou PK. Na základě zpracování analýz lineárního popisu stkl. koní byl navržen
připařovací plán na rok 2009 pro všechny klisny zařazené do GZ s návrhem účelové dotace na
jeho dodržení - alternativní připařovací plán, předán do VÚŽV Uhříněves a zveřejněn pro
všechny chovatele na webových stránkách NH Kladruby.
Plemeno STKL je průběžně propagováno na desítkách akcí, z nichž nejvýznamnější v roce 2008
byla účast na mezinárodní výstavě koní „ Pferd Bodensee - Friedrichshafen , „ Země živitelka“
- Č.Budějovice, "Koně v akci" - výstava koní Pardubice, "Kůň 2007" - Lysá n.L., Dožínky a
Svatováclavské slavnosti v Hradci Králové, Galavečer jezdeckého sportu Praha, účast dvou
šestispřeží na Velké pardubické, účast na MS ve voltiži v Brně, Vánoční španělská škola Praha Troja. Řada odborných článků vyšla v časopisech Koně, Svět koní a Farmář.
Z odborných akcí byly nejvýznamnější Mezinárodní setkání chovatelů a prezentace stkl.
plemeníků NH Kladruby n.L. před sezonou, Seminář a zkoušky zákl. výcviku jezdce spřežení,
Seminář jezdců spřežení ČR, Seminář „Aktuální problémy chovu a šlechtění koní v ČR“,
Prázdninové týdenní jezdecké kurzy v Kladrubech n.L., kurz s G. Boiselle pro fotografy
v Kladrubech, mezinárodní Konference ředitelů evropských státních hřebčínů a hřebčinců v Lipici
(Slovinsko) a Přednáška o NH ve Winsen u Celle (Ing. Gotthardová). Kromě toho se v NHK
konala i výuka studentů ČZU.
O rostoucím zájmu o sportovní využití STKL koní svědčí i velký počet sportovních akcí – závody
všestrannosti, spřežení i drezurní, jak domácí tak zahraniční - ve Windsoru (GB), Ksiazi a
Jarantowě (POL), Vesces (HUN), Beeds (HOL), Dunajsko-alpský pohár Niederwil (SUI) atd.
32
Chladnokrevná plemena koní
Vývoj populací
Tab. 31. Početní stavy chladnokrevných plemen koní
slezský norik
Rok
Hřebci v chovu
Klisny v chovu (PK)
Klisny v GZ
2001
26
309
2002
30
308
2003
35
320
2004
33
326
2005
33
370
170
2006
35
420
186
2007
39
453
211
2008
39
438
235
2001
39
934
2002
41
999
2003
44
1045
2004
43
1150
2005
40
1135
290
2006
43
1130
313
2007
47
1146
351
2008
52
1107
369
českomoravský belgik
Rok
Hřebci v chovu
Klisny v chovu (PK)
Klisny v GZ
Chovná populace SN zahrnuje v roce 2008 cca 480 koní u 296 chovatelů, v GZ je zařazeno 235
klisen SN a všichni plemenní hřebci (40 SN). Početní vývoj populací znázorňuje tabulka 20, věkovou
strukturu mateřských populací GZ tabulka 21.
Chovná populace ČMB zahrnuje v roce 2008 cca 1160 koní u 842 chovatelů, v GZ je zařazeno a 369
klisen a 52 hřebců. V roce 2008 bylo po zkouškách výkonnosti do GZ nově zařazeno 8 hřebců a
41 klisen. Vzhledem k tomu, že část koní byla především z důvodu úhynu vyřazena počet
jedinců zařazených do GZ stoupl jen mírně a celkový počet klisen v PK dokonce klesl.
Českomoravský belgický kůň (ČMB)
Plemenní hřebci
Z celkového počtu 55 plemenných hřebců je do GZ zařazeno 52 hřebců. Po omlazení
v posledních 4 letech je celkový počet plemenných hřebců v současné situaci vyhovující.
V příštích letech chce komise především stabilizovat počty v rámci linií. Tato snaha je patrná již
v rozmístění plemenných hřebců na stanice a nákupu hřebečků do testačních odchoven. V roce
2008 se podařilo zařazením tří mladých hřebců stabilizovat linii 50 Corale. K výkonnostním
zkouškám bylo vybráno 8 hřebců. Nejlépe hodnocen byl hřebec Kessidy (dříve Guliver), příslušník
výše zmíněné linie 50 Corale, celkovou známkou za výkonnost 8,25 bodu.
Plemenné klisny
V roce 2008 bylo do PK nově zapsáno 58 klisen. 45 klisen absolvovalo zkoušky výkonnosti a 41
klisen bylo nově zařazeno do GZ. Současnou situaci, kdy počet klisen zařazených do GZ mírně
stoupá a celkový počet klesá, dokresluje následující tabulka. Vývoj počtů připuštěných klisen
ČMB v období let 1995 - 2007 (v závorce = počet klisen GZ)
33
Tab.32. Přehled vývoje stavu klisen ČMB
ČMB
Rok přip.
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Legenda:
n Celkem
n ČP
% ČP
n Celkem
550 (277)
524 (282)
474 (254)
363 (206)
288 (154)
286 (140)
295 (137)
326 (157)
317 (150)
266 (125)
263 (107)
267 (111)
253 (110)
n ČP
383 (201)
396 (221)
382 (217)
294 (170)
246 (142)
240 (124)
259 (127)
295 (149)
284 (142)
248 (120)
244 (102)
253 (109)
233 (106)
% ČP
70
76
81
81
85
84
88
90
90
93
93
95
92
- celkový počet připuštěných klisen
- absolutní počet klisen připuštěných v rámci čistokrevné plemenitby
- relativní počet klisen připuštěných v rámci čistokrevné plemenitby
Za posledních 13 let se počet zapouštěných klisen snížil na méně než polovinu. Naopak se
výrazně zvýšilo procento čistokrevné plemenitby. Chovatelé tedy, především díky současné
finanční podpoře, častěji zapouštějí kvalitní klisny zařazené do vyšších oddílů PK. Kvalita klisen
v GZ se tak stále mírně zvyšuje a zároveň roste podíl klisen zařazených do HPK.
Tab.33. Vývoj počtu zařazených klisen ČMB v období let 1995 – 2008
Rok
Celkem
zapsáno
Zapsáno
po ZV
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
128
137
111
104
83
85
94
81
60
49
44
47
50
58
2
23
24
35
31
30
44
34
36
26
34
33
36
41
HPK
23
34
30
25
27
25
36
28
25
16
26
28
26
40
PK
41
31
26
33
25
30
36
20
15
15
12
12
19
13
Oddíl PK
PPK
6
7
5
5
1.PPK
37
43
29
25
20
18
10
23
6
12
-
2.PPK
27
29
26
21
11
12
12
10
8
6
-
Příbuznost klisen v GZ je obdobná jako v celé populaci. Průměrný koeficient příbuzenské
plemenitby v současné době je 1,451. Dlouhodobě se nám daří hodnotu F(x) udržovat na této
poměrně nízké úrovni.
34
Chov GZ in situ
Chov je velice roztříštěný, což má svá negativa především co se týká managamentu chovu, ale i
jistá pozitiva, především z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. V roce 2007 došlo k rozdělení
chovu Na Hranici s.r.o. a přesunu části chovného materiálu do chovu paní Kodadové, Bulovka,
okr. Liberec.
Tab.34. Přehled chovů s více než čtyřmi klisnami plemene ČMB
ks
majitel
okres
22
9
8
5
5
<4
NA HRANICI spol. s r.o., 542 12 Radvanice
Vlach Josef st., 549 83 Jetřichov
Kodadová Daniela, Bulovka 85,46361 Frýdlant
Kašpar Václav, Útušice 28, Štěnovice 332 09
Agria a.s., Nížkovice 74, Slavkov 684 01
837 majitelů
Trutnov
Náchod
Liberec
Plzeň-jih
Vyškov
Výkonnostní zkoušky
Do GZ jsou zařazovány pouze klisny, které od r. 1997 absolvovaly výkonnostní zkoušky. V roce
2008 proběhly zkoušky výkonnosti klisen na 12ti místech. Zúčastnilo se jich celkem 100 klisen
plemen ČMB, N a SN. Z 46ti klisen ČMB, které se zkoušek zúčastnily jich úspěšně absolvovalo
45. Do GZ bylo zařazeno 39 klisen.
Hřebci absolvovali 60ti denní test na farmě Vítkovské zemědělské s.r.o. na Klokočově. Zkouškou
výkonnosti celý test úspěšně zakončilo všech 8 vybraných hřebců.
Kryokonzervace
V r. 2008 neproběhla, u většiny hřebců soukromých majitelů je již kryokonzervace realizována.
Doporučujeme vytvořit dávky od hřebců v majetku státních hřebčinců Písek a Tlumačov. Především
se jedná o zástupce máločetných linií 396 Bourgogne de Monti a 3998 Pandor.
Školení posuzovatelů
Školení posuzovatelů ČMB proběhlo 29.5.2008 v chovu paní Daniely Kodadové na Bulovce u
Frýdlantu v Čechách. Zúčastnilo se jej 26 členů RPK, inspektorů chovu a zájemců z řad
chovatelů. Vyhodnocení školení včetně porovnání hodnocení vybraných posuzovatelů
s fotografiemi předváděných koní proběhlo na jednání RPK dne 10.7.2008.
Veřejná informovanost a propagace plemene ČMB
Veřejná informovanost a propagace je prováděna především prostřednictvím časopisu KONĚ, který
vydává ASCHK ČR za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR. Dále prostřednictvím
internetových stránek www.aschk.cz, příspěvky do komerčních časopisů a na výstavách, přehlídkách,
soutěžích, schůzích a setkáních chovatelů.
Na webových stránkách www.aschk.cz je zveřejněna plemenná kniha ČMB. Koně zařazení do
Národního programu jsou v této databázi označeni písmeny GZ. Do budoucna bychom chtěli
v rámci této databáze zobrazovat i fotografie jednotlivých zvířat. Prozatím jsou fotografie
zobrazovány jen u části plemenných hřebců. Na r. 2009 je připraven k vydání 3. sborník
chladnokrevných koní.
35
Výstavy a soutěže
2. Mistrovství Evropy ve formanských soutěžích se konalo 11.10.2008 v Dobšiné na Slovensku za
účasti 5 národů (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Německo). Na této akci ČR reprezentovaly 4
páry. Zúčastnili se i 3 plemenní hřebci zapsaní v PK ČMB. Jan Blizňák s plemennými hřebci ČMB
Barony ze Zubří I a II se umístil na celkovém 4 místě. Se stejnými hřebci se Jan Blizňák umístil i na
tradiční soutěží v těžkém tahu v Bavorském Regenu, kde skončil na 3 místě. Kromě těchto akcí
mezinárodního významu samozřejmě proběhl celý seriál soutěží a kvalifikací na úrovni národní,
včetně MČR v těžkém tahu (Pardubice) a ovladatelnosti v kládě a normanské jízdě (Ladná u
Břeclavi).
Významné akce na území ČR byli především výstavy:

Šampionát 3letých klisen proběhl 23.8.2008 ve Slatiňanech. Svaz chovatelů ČMB ve
spolupráci s ASCHK ČR a Národním hřebčínem Kladruby připravil účastníkům velmi dobré
zázemí, peněžní odměny za umístění a velkému množství diváků i zajímavý doprovodný
program.
Koně v akci na Pardubickém závodišti (5.-7.9.2008), se zúčastnilo na 60
chladnokrevných koní. Konalo se zde mimo jiné MČR v absolutním tahu a soutěž v orbě
O ruchadlo bratranců Veverkových.
Tlumačov (27.6.-28.6.2008) 30 koní především z oblasti Moravy. Kůň 2007 Lysá n.
Labem (19.-21.9.2008. Pro velké množství výstav a přehlídek oblastního, či místního
významu uvedeme jen několik nejvýznamnějších: 1.6. Náchod-Běloves, 1.3. Písek, 16.8.
Tlumačov.
Slezský norik (SN)
V roce 2008 byli po zkouškách výkonnosti do GZ nově zařazeni 4 hřebci a 21 klisen. Vzhledem
k tomu, že část koní byla především z důvodu úhynu vyřazena počet jedinců zařazených do GZ
stoupl jen mírně a celkový počet klisen v PK dokonce klesl.
Plemenní hřebci
Z celkového počtu 42 plemenných hřebců je do GZ zařazeno 39 hřebců. V příštích letech chce
komise především stabilizovat počty v rámci linií. Tato snaha je patrná již v rozmístění
plemenných hřebců na stanice a nákupu hřebečků do testačních odchoven. V loňském roce se
podařilo zařazením 3 mladých hřebců stabilizovat linii 419 Bravo (S-B01). V roce 2008 pak
zařazením 2 hřebců linii 1350 Streiter Vulkan (S-S02).
K výkonnostním zkouškám byli vybráni 4 hřebci. Nejlépe hodnocen byl hřebec Sargon, příslušník
výše zmíněné linie 1350 Streiter Vulkan, celkovou známkou za výkonnost 8,12 bodu.
Plemenné klisny
V roce 2008 bylo do PK zapsáno 37 klisen. 21 klisen absolvovalo zkoušky výkonnosti a 24 klisen
bylo nově zařazeno do GZ (3 starší klisny, splňující podmínky zařazení). Současnou situaci, kdy
počet klisen zařazených do GZ mírně stoupá a celkový počet klesá dokresluje následující tabulka
35 (v závorce = počet klisen GZ)
36
Tab. 35. Vývoj počtů připuštěných klisen SN v období let 1995 - 2007
Rok přip.
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Legenda:
n Celkem
n ČP
% ČP
n Celkem
213 ( 97)
236(110)
188 ( 81)
195 ( 97)
180 ( 92)
169 ( 94)
158 ( 92)
146 ( 78)
141 ( 72)
150 ( 72)
138 ( 67)
157 ( 78)
172 ( 80)
SL.NORIK
n ČP
180 ( 90)
214(104)
165 ( 71)
174 ( 87)
160 ( 88)
156 ( 91)
152 ( 90)
136 ( 74)
130 ( 66)
139 ( 69)
131 ( 65)
152 ( 76)
169 ( 80)
% ČP
85
91
88
89
89
92
96
93
92
93
95
97
98
- celkový počet připuštěných klisen
- absolutní počet klisen připuštěných v rámci čistokrevné plemenitby
- relativní počet klisen připuštěných v rámci čistokrevné plemenitby
Za posledních 13 let se počet zapouštěných klisen snížil. Naopak se zvýšilo procento čistokrevné
plemenitby. Chovatelé tedy, především díky současné finanční podpoře, častěji zapouštějí
kvalitní klisny zařazené do vyšších oddílů PK. Kvalita klisen v GZ se tak stále mírně zvyšuje a
zároveň roste podíl klisen zařazených do HPK (tab. 36).
Tab.36. Vývoj počtu zařazených klisen SN v období let 1995 – 2008
Rok
Celkem
zapsáno
Zapsáno
po ZV
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
48
24
32
45
36
50
29
30
29
24
36
32
35
37
17
13
25
38
23
40
18
18
12
20
28
25
25
21
HPK
32
22
24
36
28
36
21
19
12
18
23
22
21
21
PK
15
2
8
6
8
10
8
8
16
5
12
7
11
12
Oddíl PK
PPK
3
1
1
3
3
3
1.PPK
1
3
4
-
2.PPK
-
-
-
Příbuznost klisen v GZ je obdobná jako v celé populaci. Průměrný koeficient příbuzenské
plemenitby v současné době je 1,860. Dlouhodobě se nám daří hodnotu F(x) udržovat na této
poměrně nízké úrovni.
37
Chov GZ in situ
Chov je velice roztříštěný, což má svá negativa především co se týká managamentu chovu, ale i
jistá pozitiva, především z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. Bohužel je v letošním roce
z ekonomických důvodů značně zredukován celkový stav koní v našem největším
koncentrovaném chovu SN firmy Vítkovská zemědělská s.r.o.
Tab.37. Přehled chovů s více než čtyřmi klisnami plemene SN
ks
majitel
okres
kraj
31
6
5
1-4
Vítkovská zemědělská s.r.o., Klokočov 747 47
Král Gustav, Sentice 102, Tišnov 666 03
Holášek Josef, Sedlnice 60, 742 56
293 majitelů
Opava
Brno-venkov
Nový Jičín
MSL
JHM
MSL
Do GZ jsou zařazovány pouze klisny, které od r. 1997 absolvovaly výkonnostní zkoušky. V roce
2008 proběhly zkoušky výkonnosti klisen na 12ti místech. Zúčastnilo se jich celkem 100 klisen
plemen ČMB, N a SN. Všech 21 klisen SN, které se zkoušek zúčastnily je úspěšně absolvovaly a
byly zařazeny do GZ SN. Hřebci absolvovali 60ti denní test na farmě Vítkovské zemědělské s.r.o.
na Klokočově. Zkouškou výkonnosti celý test úspěšně zakončili všichni 4 vybraní hřebci.
Kryokonzervace
V r. 2008 neproběhla, u většiny hřebců soukromých majitelů je již realizována. Doporučujeme
vytvořit dávky od hřebců v majetku státních hřebčinců Písek a Tlumačov. Především se jedná o
zástupce máločetných linií 2500 Ritz Vulkan a 2526 Höllriegel.
Školení posuzovatelů
Školení posuzovatelů SN proběhlo 30.5.2008 v chovu Ing. Tomáše Calty v Sukoradech.
Zúčastnilo se jej 18 členů RPK, inspektorů chovu a zájemců z řad chovatelů. Vyhodnocení
školení včetně porovnání hodnocení vybraných posuzovatelů s fotografiemi předváděných koní
proběhlo na jednání RPK dne 10.7.2008.
Veřejná informovanost a propagace plemene ČMB
Veřejná informovanost a propagace je prováděna především prostřednictvím časopisu KONĚ,
který vydává ASCHK ČR za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR. Dále prostřednictvím
internetových stránek www.aschk.cz, příspěvky do komerčních časopisů a na výstavách,
přehlídkách, soutěžích, schůzích a setkáních chovatelů.
Na webových stránkách www.aschk.cz je zveřejněna plemenná kniha SN. Koně zařazení do
Národního programu jsou v této databázi označeni písmeny GZ. Do budoucna bychom chtěli
v rámci této databáze zobrazovat i fotografie jednotlivých zvířat. Prozatím jsou fotografie
zobrazovány jen u části plemenných hřebců. Na r. 2009 je připraven k vydání 3. sborník
chladnokrevných koní.
38
Výstavy a soutěže
2. Mistrovství Evropy ve formanských soutěžích, se konalo 11.10.2008 v Dobšiné na Slovensku
za účasti 5 národů (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Německo). Na této akci ČR
reprezentovaly 4 páry. Zúčastnili se i 2 plemenní hřebci zapsaní v PK SN. Milan Blizňák
s plemennými hřebci 2868 Nacho Salazar-ZV a 2952 Brys slezský se umístil na celkovém 11
místě. Se stejnými hřebci se Milan Blizňák umístil i na tradiční soutěži v těžkém tahu
v Bavorském Regenu, kde skončil na 2. místě. Kromě těchto akcí mezinárodního významu
samozřejmě proběhl celý seriál soutěží a kvalifikací na úrovni národní, včetně MČR v těžkém
tahu (Pardubice) a ovladatelnosti v kládě a formanské jízdě (Ladná u Břeclavi).
Významné akce na území ČR byli především výstavy:

Koně v akci na Pardubickém závodišti (5.-7.9.2008), se zúčastnilo na 60
chladnokrevných koní. Konalo se zde mimo jiné Národní přehlídka 3letých klisen SN,
MČR v absolutním tahu a soutěž v orbě O ruchadlo bratranců Veverkových.
Tlumačov (27.6.-28.6.2008) 30 koní především z oblasti Moravy. Kůň 2007 Lysá n.
Labem (19.-21.9.2008). Pro velké množství výstav a přehlídek oblastního, či místního
významu uvedeme jen několik nejvýznamnějších: 1.6. Náchod-Běloves, 1.3. Písek, 16.8.
Tlumačov.
39
Huculský kůň
Současný stav genetického zdroje
Podle § 14, odst. 2 cit. zákona, rozhoduje MZe ČR o zařazení osoby a genetického zdroje
(v našem případě i konkrétního koně) do Národním programu konzervace a využívání
genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství (dále jen NP GZ), na základě
žádosti vlastníka genetického zdroje zvířat. Stav zařazení konkrétních zvířat včetně uvedení
identifikačních čísel předpokládá i vyhláška č. 447/2006 Sb. viz § 1 a Seznam zvířat pro zařazení
do NP GZ str. 6172. Protože však k zařazení konkrétních genetických zdrojů resp. koní do NP
GZ takovýmto způsobem nedošlo, lze za genetické zdroje zařazené považovat pouze koně,
kterým byla na základě žádostí majitelů o státní podporu od doby platnosti NP GZ, tj. od roku
2007 poskytnuta finanční dotace.
Z uvedeného je zřejmé, že takovýchto koní je velice málo, konkrétně jde pouze o 60 matek a 1
plemeníka. Proto jsme pro zpracování výroční zprávy přistoupili k výběru a analýze stavu všech
potenciálně zařaditelných hřebců a klisen huculského do NP GZ, přestože z pohledu reality se do
určité míry jedná o virtuální populaci, protože s uvedenými zvířaty může být majiteli libovolně
nakládáno, případně obchodováno i mimo území republiky a aktuální majitel je do NP GZ
nemusí přihlásit.
Počet klisen a plemeníků takovéto populace se proti roku 2007 rozrostl jen o nově zařazené
klisny po výkonnostních zkouškách konaných v roce 2008. Ke zkouškám bylo předvedeno
celkem 9 klisen a žádný hřebec. Z nich do NP GZ byly zařazeny celkem 4 klisny. Hřebčí část
populace byla v průběhu letošního roku rozšířena o čtyři importované plemeníky z Maďarska,
Polska a Rakouska. Naopak někteří jedinci byly z GZ vyřazení pro úhyn nebo zpřísnění
požadavků komise na obsah původních genů, případně nereálnou možnost dohledání uznaných
zakladatelek původních rodin.
V důsledku působení nové legislativy pro genetické zdroje je tedy možné, že některá dosud
evidovaná zvířata ze samčí i samičí populace nebudou chovateli ke genetickému zdroji
přihlášena. Rovněž za nedobrý následek uvedeného stavu je třeba považovat, že někteří koně,
kteří byli a jsou již léta v GZ evidováni, byly ze systému podpory 2008 vyloučeni jen pro
administrativní chyby při jejich přehlášení na nové majitele.
Plemeníci
Z celkového počtu 23 plášťových plemeníků pro plemeno Hucul činil v letošním roce aktuální
seznam hřebců zařaditelných do GZ 14. V průběhu letního období však byli 4 plemeníci
importováni a jeden hřebec začátkem října uhynul. V chovu GZ budou i nadále využíváni jen
čistokrevní plemeníci. V roce 2008 nebude v GZ nadále působit plemeník 406 Oušor Mars s.v.
(úhyn). K výkonnostním zkouškám nebyl po provedeném předvýběru v letošním roce předveden
žádný hřebec. Předpokládaný počet působících hřebců pro GZ, včetně importu v roce 2008,
bude tedy pro rok 2009 17 hřebců. Nově jsou v chovu pro rok 2009 zařazeni následující čtyři
importovaní plemeníci: 1268 Oušor IX - 17 (3953), 1275 Goral XIII - 27 Top. (6666),
1266 Pietrosu Nubis, 1267 Oušor Zebulon 4706.
Protože jsou nyní do chovu nově zařazováni jen čistokrevní hřebci na úrovni požadavků GZ,
zůstává tak nepříznivý i celkový počet plemeníků pro zbytek populace mimo GZ. Uvedená
skutečnost při značné prostorové roztříštěnosti chovu výrazně (často neúnosně) nadále zvyšuje
40
chovatelům náklady na připuštění, což má v některých případech za následek produkci
nežádoucích kříženců. ACHHK se tuto situaci snaží řešit rozšířením inseminace čerstvým
semenem. V letošním roce šlo o hřebce 2658 Oušor Míša, který patří geneticky i fenotypově
k velmi kvalitním hřebcům.
V dalším období bude však nutno i nadále věnovat zvýšenou pozornost předvýběru mladých
hřebečků k odchovu, kteří by dále omladili věkový průměr, který u aktivních plemeníků
představuje 11,06 roků. Proti roku 2007 se stav v zásadě nezměnil (2007 = 11,33), přičemž 2
hřebci stále mají věk nad 22 let ( 264 Goral XIII – 2 – 23 let; 407 Goral XIV - 9 (Nero) – 22 let),
došlo k rozšíření o linii Pietrosu importem z Polska s cílem rozšíření nepříbuzné genové základny.
Jinak se liniová skladba hřebců nezměnila. Aktuální zastoupení genealogických linií v hřebčí populaci
pro rok 2008 je v následující tabulce 38:
Tab.38. Liniová skladba huculských hřebců
Linie
Počet hřebců
% aktivní populace
Goral
Gurgul
Oušor
Hroby
Pietrosu
Celkem
8
47,1
3
17,6
3
17,6
2
11,8
1
5,9
17
100,0
Mateřská část populace
V roce 2008 bylo v rámci celé plemenné knihy huculský kůň nově zařazeno do chovu pouze 13
klisen. Z nich 9 vykonalo zkoušky výkonnosti, ale požadavky na zařazení do genetických zdrojů
splňují jen 4 klisny. Malý počet vykonaných zkoušek potvrzuje známou skutečnost náročnosti
výkonnostních zkoušek huculských koní, které spolu se Starokladrubskými koňmi patří
k nejvšestrannějším a nejnáročnějším a podpora státu ve srovnání s teplokrevnými či
chladnokrevnými plemeny koní je naprosto neodpovídající. V současném, aktualizovaném
seznamu potenciálně zařaditelných klisen do GZ je celkem 164 klisen. Důvody malého počtu
zařaditelných mladých klisen jsou především v málo uspokojivé reprodukční aktivitě, která se
řídí zejména odbytovou situací trhu, protože podpora plynoucí ze státní dotace jistě není
dostačujícím podnětem (zde se zřetelně projevuje nižší potence užitkových vlastností ve
srovnání s výkonnostními plemeny koní). To, že pouhých 30 klisen z evidovaných 166
potenciálních klisen splnilo svou reprodukční aktivitou v roce 2008 nárok na státní podporu NP
GZ, tuto skutečnost jen potvrzuje. Seznam klisen v GZ se tak stává do značné míry pouze
evidencí potenciálních matek a v praxi jsou v řadě případů, jak jsme již zmínili v loňské zprávě,
produkováni jedinci na úrovni užitkového koně.
41
Aktuální věková struktura zařaditelné populace
Jak plyne z následujícího grafu, věková struktura samičí části zařaditelné populace do GZ se
zhoršila téměř o jeden rok:
Graf 2. Věková truktura zařaditelných huculských klisen v . 2008
Genealogická příslušnost jedinců aktivní populace huculského koně v ČR:
Požadavkem plného uznání původů huculských koní v rámci mezinárodní organizace HIF je
zpracování genealogické příslušnosti jedinců aktivní populace ve všech členských státech až k
zakladatelkám uznaných původních rodin. Podle rozhodnutí Rady PK a platného ŘPK je
plemenná kniha huculských koní uzavřená, a postupně jí budou tvořit jen jedinci, kteří přísluší
k uznaným rodinám, kmenům a liniím. V souladu těmito závěry a se schválenou metodikou, byla
proto zpracována genealogická struktura zařaditelných klisen ČR do NP GZ podle příslušnosti až
k mezinárodně uznaným zakladatelkám rodin huculského koně.
V České republice jsou v rámci celé PK chovány klisny 23 genealogických rodin. V současné
populaci potenciálně zařaditelných klisen do NP GZ se vyskytuje potomstvo celkem 18
zakladatelek. Pouze dvě z matek nemají doložitelný rodokmen k uznaným zakladatelkám.
Rodiny jsou za pomocí navrženého softwaru zpracovány do podoby schémat založených u
ACHHK. Graf č. 3 znázorňuje je aktuální proporcionalitu jednotlivých genealogických rodin
v zařaditelné samičí populaci podle zakladatelek rodin.
42
Graf 3. Skladba aktuální populace klisen podle uznaných zakladatelek rodin (n=164)
Podíl klisen v oddílech plemenné knihy, dle platného ŘPK huculského koně u aktuálně
zařaditelné populace do NP GZ v posledních šesti létech je následující:
Tab.39. Podíl klisen v jednotlivých oddílech PK
Rok
2004
Oddíl PK Klisen %
2005
Klisen
%
2006
Klisen
%
2007
Klisen
%
2008
Klisen
%
HPK
PK
127
36
77,9
22,1
134
33
80,2
19,8
141
34
80,6
19,4
142
33
81,1
18,9
132
32
80,5
19,5
Celkem
163
100,0
167
100,0
175
100,0
175
100,0
164
100,0
Aktuální samičí zařaditelná populace GZ je tvořena potomky 37 plemeníků (40 v roce 2007, 41
v roce 2006 a 40 plemeníků v roce 2005), čtyř základních hřebčích genealogických linií a jedné
zástupkyně polské linie. Zastoupení jednotlivých linií znázorňuje tabulka 40, která přináší
srovnání posledních tří let:
43
Tab.40. Zastoupení hřebčích linií v samičí populaci
Linie
Gurgul
Goral
Oušor
Hroby
Polan
Celkem
Počet klisen 2005
%v aktivní populaci
65
38,9
54
32,3
36
21,6
11
6,6
1
0,6
167
100,0
Počet klisen 2006
67
38,3
60
34,3
36
20,6
11
6,3
1
0,6
175
100,0
Počet klisen 2007
67
38,3
61
34,9
36
20,6
10
5,7
1
0,6
175
100,0
Počet klisen 2008
65
39,6
55
33,5
33
20,1
10
6,1
1
0,6
164
100,0
Ze srovnání je zřejmé, že zastoupení genealogických hřebčích linií v mateřské části populace se
výrazněji nezměnilo. Nejrozšířenější linie Gurgul posílila o 1,3 % (absolutně však poklesla o 2
klisny), linie Goral naopak oslabila o 1,4 %, tj. absolutní pokles o 6 matek. Mírný pokles
způsobený vyřazením klisen z GZ zaznamenala linie Oušor o 3 matky. Nejméně zastoupená linie
Hroby (pomineme-li jednu zástupkyni importované linie Polan) zůstala na shodném počtu 10
klisen.
Podíl původních huculských genů aktuální zařaditelné populace klisen do GZ se nadále
zvýšil (počítáno ze třetí generace předků). Vedle absolutního nárůstu stoprocentních klisen byl
výrazně snížen podíl jedinců s nejnižším zastoupením genů původního plemene. Jde o
avizované vyřazení klisen zejména vlivem předka Jagodna.
Tab.40. Zastoupení hřebčích linií v samičí populaci
% huculských genů
100%
93,80%
Klisen 2008
%
Klisen 2007
%
Klisen 2006
%
103
62,05
101
57,71
98
56,00
33
19,88
33
18,86
33
18,86
90,60% 87,50%
10
6,02
10
5,71
10
5,71
20
12,05
31
17,71
34
19,43
81,30%
Celkem
0
0,00
0
0,00
0
0,00
166
100
175
100
175
100
Podíl zařaditelné populace do NP GZ se známou výkonnostní zkouškou
Klisny zařazené před rokem 1998 nebyly u nás po určité období výkonnostním zkouškám
podrobovány. Od uvedeného data jsou do GZ zařazovány pouze klisny s úspěšně vykonanou
zkouškou výkonnosti. Aktuální samičí populace GZ má vykonány všestranné výkonnostní
zkoušky podle platných pravidel typu „A“ v 94 případech, tj. 57,3 % ze zařaditelných jedinců do
NP GZ. (Proti minulému roku jde o jisté snížení, které je však pouze relativním, protože
vyřazením klisen s neodpovídajícím podílem původních genů došlo k vyřazení 11 matek
s vykonanými zkouškami výkonnosti.
Příbuznost zařaditelných klisen do genetického zdroje charakterizovaná průměrným
koeficientem příbuzenské plemenitby činí v současné době F(x) = 3,47 (v roce 2007 F(x) = 3,35.
Hodnotu F(x) vyšší než 5 však dosahuje 24,4 %, tj. 40 klisen (v roce 2007 24,0 %, tj. 42 klisen).
Můžeme říci, že průměrná příbuznost populace klisen zařaditelných do GZ se částečně zvýšila.
Klisny pocházející zcela z nepříbuzné plemenitby jsou pouze 4. Podrobnější zastoupení plyne
z níže uvedené tabulky 41.
44
84
51,22
94
53,71
97
55,43
12
7,32
13
7,43
13
7,43
6
3,66
6
3,43
6
3,43
0
0,00
1
0,57
1
0,57
Celkem klisen
13 - 15
11 - 13
20
12,20
20
11,43
19
10,86
9 - 11
40
24,39
39
22,29
37
21,14
7 - 9
5 - 7
Počet klisen 2008
%
Počet klisen 2007
%
Počet klisen 2006
%
3 - 5
F(x)
méně než 3
Tab.41. Hodnoty Fx v populaci klisen
2
1,22
2
1,14
2
1,14
164
100,00
175
100,00
175
100,00
Koncentrace chovu
Chov klisen zařaditelných do NP GZ huculského koně ČR je stále realizován v podmínkách
značné roztříštěnosti, což s sebou nese některá negativa. Koncentraci v několika rozhodujících
chovech, které především zasahují do pohybu kvality aktivního GZ přináší následující tabulka.
Podíl chovatelů s chovem jedné až dvou klisen v aktuální zařaditelné populaci GZ v roce 2008
proti roku 2007 stoupl o 5,5 % především vlivem vyřazení z GZ. Současný stav plyne z
následující tabulky:
Tab.42. Koncentrace chovu huculského koě
Chov – lokalita
F. Hucul
Janova Hora
Zmrzlík Praha
ZOO Praha
Ing. Tetzeli Březí
Peter
Dubová Hora
Klein H. Slavkov
Vopravil Cunkov
Krecbach
Adršpach
Ostatní 1 až 2
klisny
Celkem ČR
Rok 2003
Rok 2004 Rok 2005
Rok 2006
Rok 2007 Rok 2008
klisen
%
klisen
%
klisen
%
klisen
%
klisen
%
Klisen
%
21
13,5
23
15
27
16,2
30
17,1
31
17,7
26
15,9
16
0
12
10
10,3
0
7,7
6,4
19
0
11
13
12,4
0
7,2
8,5
17
0
10
13
10,2
0
6
7,8
17
0
14
13
9,7
0
8
7,4
9
8
13
11
5,1
4,6
7,4
6,3
0
8
11
11
0
4,9
6,7
6,7
7
5
4
4,5
3,2
2,6
7
5
4
4,6
3,3
2,6
7
5
4
4,2
3
2,4
10
4
4
5,7
2,3
2,3
10
7
4
5,7
4
2,3
13
5
4
7,9
3
2,4
81
51,9
71
46,4
84
50,3
83
47,4
82
46,9
86
52,4
156
100
153
100
167
100
175
100
175
100
164
100
Výkonnostní zkoušky v roce 2008 proběhly obdobně jako od roku 2007 v soustředění na
Cunkově u Jistebnice v počtu pět klisen. Výjimku tvořily čtyři klisny, pana Kleina, které zkoušky
vykonaly z ekonomických důvodů v Horním Slavkově. Všichni zúčastnění koně se podrobili testu
úrovně "A". Zkoušky vykonalo 9 klisen od třech majitelů, ale žádný hřebec. Do genetických
zdrojů však jsou zařaditelné pouze 4 klisny. Pro potřeby uchování genetického materiálu byly
všem nově potenciálně zařazeným koním odebrány vzorky krve a odevzdány do genobanky
45
VÚŽV Uhříněves. Ostatní klisny, které již byly v GZ a je na ně požadována státní podpora, měly
vzorky odebrány a předány na VÚŽV v dřívějších letech.
Fyzická kontrola klisen zařazených v genetickém zdroji a tvorba fotobáze.
Průběžně probíhá postupná kontrola klisen huculského plemene koní potenciálně zařazených do
GZ a současně s ní probíhá tvorba fotobáze, která je do aktuální doby v rozsahu 110 matek a
38 hřebců. Fotografie jsou pořizovány formou digitální technologie. Předpokládáme, že
v uvedené činnosti bude pokračováno v roce 2009 od května. Fotografie jsou k dispozici u
ACHHK. Na základě kontroly klisen je pro rok 2009 navrženo z GZ k vyřazení 17
klisen. Hodnocení potenciálního souboru matek je již provedeno bez nich.
Katalog plemeníků GZ Huculský kůň pro rok 2008.
Pro potřeby chovatelů matek v GZ byl i v letošním roce, vedle seznamu působících hřebců
v chovu, zpracován a zajištěn doplněk barevného katalogu plemeníků GZ 2008. Cílem je
umožnit chovatelům lepší orientaci při tvorbě požadovaného připařovacího plánu i pro rok 2009.
Doplněk katalogu je technicky připraven a bude dán do tisku po uzavření výsledků plemenitby
za rok 2008 před začátkem připouštěcí sezóny 2009.
Výpočet koeficientu příbuznosti F(x)
Aby bylo umožněno sledovat a cílevědomě řídit připařovací plán právě z aspektu zamezení
vzestupu nežádoucí příbuznosti, zpracovali jsme jako v dřívějších letech pro všechny aktuálně
zařaditelné klisny v GZ predikci všech možných potomků, vždy se všemi vybranými plemeníky
(164 klisen x 17 plemeníků =2788 predikcí F(x)). Byl vypočítán koeficient příbuznosti F(x) z páté
generace předků pro všechny kombinace podle Wrighta. ( 164 klisen s 17 hřebci.) Výpočty ve
formě přehledů jsou k dispozici u ACHHK a budou poskytnuty všem hlavním chovům
Genetického zdroje jako pomůcka při tvorbě připařovacích plánů pro rok 2009. Pro chovatele
s jednou až třemi klisnami budou údaje poskytnuty obdobně jako v minulých letech formou
konzultací při jejich vyžádání. Informace o jejich nabídce k využití budou zveřejněny
v členském „Zpravodaji“ a Internetu.
Aktualizace Šlechtitelského programu a Řádu PK
V roce 2008 proběhla harmonizace základních organizačně šlechtitelských dokumentů s platnou
legislativou Evropské unie a na MZe ČR je předložena celková novela ŠP a ŘPK, která
v některých opatřeních výrazně mění podmínky zařazení do jednotlivých oddílů PK a vlastního
systému hodnocení huculských koní.
Kryokonzervace
Nebyla v roce 2008 ze strany koordinátora VÚŽV Uhříněves požadována z důvodu nedostatku
finančního krytí. Jakmile to situace dovolí, doporučujeme, jak jsme již deklarovali v roce 2007,
vytvořit dávky od hřebců státních Zemských hřebčinců (od hřebce 2658 Oušor Míša - majitel
ZH Tlumačov a hřebce 264 Goral XIII – 2, majitel ZH Písek).
Tvorba databáze zahraničních PK huculských koní:
V souvislosti s tvorbou informačního systému biodiverzity bylo v roce 2003 přistoupeno
k vytvoření elektronické databáze údajů klisen a hřebců z dostupných zahraničních plemenných
46
knih Rakouska, Maďarska a Slovenska. Data jsou vytvořena v kompatibilním tvaru s naší
databází českého chovu v ÚEK. Umožňují především získat přehled o rozsahu chovu ve
sledovaných zemích, provést srovnání objektivní příbuznosti aktuálních zvířat a
posoudit reálnou možnost případného budoucího importu plemenného materiálu.
Přínos takovéhoto přístupu se zřetelně projevil již při zmíněném letošním importu plemeníků ze
zahraničí. Od roku 2004 však vzhledem k nereálnosti uzavření dohody se strany ÚEK Slatiňany (i
přes záruky plného finančního krytí nákladů ACHHK) nebylo možno v realizaci zadávání dat
pokračovat, což máme za značné negativum. Současnou technickou úroveň software ÚEK
považujeme za překonanou, protože neumožňuje samostatné zadávání a přístup k vlastním
zadaným datům mimo Slatiňany. Vytváření dalších samostatných databází na nekompatibilním
principu považujeme za neefektivní.
Ostatní aktivity:
Ve dnech 14. – 15. června 2008 se konal v NH Topoľčianky na Slovensku mezinárodní
chovatelský šampionát společně pro tři plemena koní, jehož součástí byl i huculský kůň. Šlo
o plemena Shagya-arab, Lipican a Hucul. Šampionát z hlediska huculských koní zastřešovala
mezinárodní chovatelská organizace HIF. Tato akce byla již třetí oficiální prezentací Genetického
zdroje českých koní huculského plemene v zahraničí v posledních třech letech. Předvedeni byli
jeden plemeník a jeden mladý hřebec pana Petery, přičemž mladý hřebec Haidar se umístil v
kategorii 1-3 letých hřebců na druhém místě a v kategorii mladých hřebců se stal
vicešampionem plemene hucul. Dále byly předvedeny jedna mladá a jedna starší klisna pana
Ing. Tetzeliho. Výsledkem bylo umístění dvouleté klisny 25/765 Fany na čtvrtém místě
v kategorii 1-2 letých klisen.
Při výstavě „Koně v Akci 2008“ ACHHK ve spolupráci DS a.s. Pardubice zorganizovala
předvedení huculských plemeníků ve dnech 5. – 7. září 2008. Cílem bylo propagovat huculského
koně zařazeného v Genetickém zdroji s ukázkou dobrých charakterových vlastností. Hřebci byli
předváděni pro veřejnost každý den před hlavní tribunou, jednak v rámci zahajovacího průvodu
všech vystavovaných plemen a dále v lehké kočárové zápřeži s odborným komentářem.
Aktivní účast ACHHK na jednání prezidia a chovatelské komise Mezinárodní organizace HIF
14.–15. března 2008 v NZ Topoľčianky - předmětem jednání bylo mimo jiné i mezinárodní
školení naších dvou posuzovatelů huculských koní, které bylo konáno v dubnu tohoto roku.
Výsledkem bylo udělení certifikace mezinárodních posuzovatelů huculských koní.
Informace chovatelské veřejnosti o stavu, vývoji a výsledcích huculského koně je pravidelně
prováděna ve členském Zpravodaji ACHHK, který je rozesílán po celé ČR a na samostatných
stránkách Internetu s názvem http:// www.hucul-achhk.cz. Platná „Metodika ochrany GZ HUCULSKÝ KŮŇ“ byla součástí Zpravodaje HUCUL pro všechny chovatele huculských koní ČR.
47
OVCE
Do genetických zdrojů ovcí jsou zařazena plemena šumavské a původní valašské ovce. Počet
kontrolovaných chovů obou plemen genetických zdrojů je stabilní, u valašské ovce se dokonce
zvyšuje, i když celkový trend počtu stád v KU je v posledních letech opačný.
Graf 4. Vývoj počtu stád v KU ovcí
Šumavská ovce
Stav populace
V roce 2008 počet zařazených šumavských ovcí do GŽZ byl 3639 bahnic v 36 stádech, z toho 3135
bylo obahněných, s celkovým počtem 4228 odchovaných jehňat. Velikost zapojených stád je
v rozmezí 5 – 470 bahnic, z toho do 10 ks jsou 4 stáda, 11-50 ks je 10 stád, 51-150 kusů chovalo 9
stád, velká stáda (200-470 bahnic) jsou 4. Dále je v genetickém zdroji zařazeno 165 beranů, poměr
pohlaví je 22:1. Podmínky pro přiznání podpory splnilo 2422 ovcí.
Aktuální samičí populaci tvoří potomci 723 matek a 175 beranů, po jednotlivých matkách je
zařazeno 1-7 dcer. Po jednotlivých beranech je počet různý, 23 beranů má jen jednu zařazenou
dceru, většina beranů (80) má zařazených 2-10 dcer. Po třech beranech je zařazeno více než 100
dcer (nejvíce =138 dcer)
Tab. 43. Počty zařazených bahnic podle otců
Počet zařazených dcer
Počet otců
Linie beranů
Doan
Javor
Bary
Limo
Sedlák
Celkem 165
1
23
2-10
80
11-20
40
21-40
24
Tab. 44. Počty beranů v plemenitbě podle linií
Počet beranů
Linie beranů
22
Sambík
21
Starosta
14
Synek
23
Bright
29
Huť
41-60
5
100
3
Počet beranů
17
10
12
6
11
48
Věková struktura samičí populace je zřejmá z následujícího grafu.
Graf 5. věková struktura GZ šumavské ovce
Užitkovost čistokrevné šumavské populace dosáhla těchto hodnot:
Oplodnění Plodnost
Intenzita
Odchov
Vlna
86.2%
134.8%
116.2%
103.9%
4.29 kg
Jak z výsledků vyplývá, je u šumavských ovcí trvale nižší plodnost. Průměrná hmotnost ve 100
dnech věku byla 23,7 kg, což je výrazně méně než u konkurenčních plemen. Z těchto důvodů je
třeba přinejmenším zachovat dosavadní výši dotace.
Bylo by zároveň vhodné pokračovat v odběrech spermatu pro kryokonzervaci a na základě
rozboru příbuznosti uvažovat o vytvoření případné nové linie beranů.
Chov šumavských ovcí je průběžně popularizován, zejména na úrovni původního regionu - na
výstavě Země živitelka, na Holašovických slavnostech, na krajské výstavě plemen ovcí a koz ve
Strakonicích a na mezinárodní výstavě drobného zvířectva v Praze - Letňanech.
Valašská ovce
Stav populace
V roce 2008 bylo v GZ zařazeno 203 bahnic a 26 beranů chovaných v 18 chovech, převážně
malochovech - 11 chovů chová ≤ 10 bahnic, čtyři chovy mají 10 - 25 bahnic a jeden větší chov
má 66 bahnic. Počet a liniová struktura využívaných beranů, jakož i velmi úzký poměr pohlaví
(poměr pohlaví 7,85 : 1) jsou příznivé z hlediska udržení genetické proměnlivosti v populaci.
Tato populace je potomkem 31 beranů, z toho po 17 beranech je zařazeno 1-5 potomků, po 6
beranech 6-10 potomků, po dalších 6 beranech je zařazeno 10-20 potomků, po dvou beranech
je zařazeno více než 20,(nejvíce= 27). V pozici matky je 140 různých bahnic. Věková struktura
samičí populace je následující:
49
Graf 6. věková struktura GZ valašské ovce
Vysoký podíl mladých bahnic ročníku 2006 zařazených do GŽZ dává předpoklad pro úspěšný
další rozvoj populace. V roce 2008 se obahnilo i 10 jednoletých ovcí, což je u tohoto plemene
nezvyklé. Vzhledem k současnému nastavení zásad pro poskytování příspěvku na bahnici v GŽZ
až po obahnění však lze předpokládat, že se podíl jehnic zapuštěných v prvním roce života bude
zvyšovat. Dosavadní zkušenosti s časným zapouštěním valašských ovcí nejsou špatné,
podmínkou však je dobrá úroveň odchovu jehnic a dosažení hmotnosti alespoň 30 kg v době
zapuštění.
V rámci kontroly užitkovosti bylo v roce 2008 u valašských ovcí dosaženo průměrné plodnosti na
obahněnou 141,2% při odchovu 125,4%, průměrná hmotnost jehňat ve věku 100 dní byla
20,27 kg. Dosažená užitkovost je tedy výrazně nižší než u konkurenčních produkčních plemen
ovcí.
V roce 2008 bylo odchováno 257 jehňat valašské ovce po 23 otcích. Nenarodilo se ani jedno
jehně po beranech linie Ondráš, jsou však k dispozici 2 žijící berani této linie, kteří byli využíváni
v připouštěcím období na podzim roku 2008 a zásoba spermatu po jednom z nich, takže je
předpoklad, že i tato linie bude zachována. Naopak je žádoucí poněkud omezit využívání beranů
černě zbarvené linie Portáš.
50
Tab. 45. Počty beranů a jehňat narozených v roce 2008 podle linií.
Linie
Javorník
Juráš
Jurek
Jurko
Portáš
Radhošť
Soláň
Vašek
Počet beranů
Počet jehňat
3
7
1
1
5
2
2
2
48
52
3
34
57
25
40
4
Kryokonzervace
V roce 2008 byl proveden odběr semene a jeho konzervace u 3 beranů valašské ovce.
Klub chovatelů valašských ovcí
V roce 2008 bylo zorganizováno setkání členů klubu chovatelů valašských ovcí v areálu stanice
pro záchranu živočichů v Bartošovicích. Zprovozněny byly internetové stránky o původních
valašských ovcích: http://www.puvodnivalaska.websnadno.cz.
51
KOZY
Bílá krátkosrstá koza
Hnědá krátkosrstá koza
Vývoj stavu koz a populací GZ
I když podle údajů ČSÚ od roku 2004 stavy koz evidovaných ve farmovém chovu stoupají,
meziročně v průměru o 10%, hlavní základnou udržování GZ zůstává zájmový chov, kde se
odhaduje zhruba stejný počet jedinců jako ve faremním chovu, přitom v rámci kontroly
užitkovosti podíl koz z farmových chovů stále roste. V roce 2008 bylo z 3300 kontrolovaných
laktací 2598 ve faremních chovech a jen 701 v individuálních malochovech ).
Užitkovost ve faremních chovech (tj. chovy nad 10 koz, hodnocení v rámci Svazu ovcí a koz) se
udržuje na stabilní úrovni, u bílého plemene v průměru 710 kg mléka a 21,6kg bílkoviny, u
hnědého v průměru 804 kg mléka s 25,7 kg bílkoviny za laktaci. Plodnost u bílého plemene je
na úrovni 173%, u hnědého 168%.
Tab. 46. Počty koz v rámci ČR
Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet koz podle ČSÚ
k 1.4. běžného roku
12 779
11 912
12 623
14 402
16 222
16627
Se zvyšováním rozsahu faremních chovů je spojeno další potenciální riziko pro obě plemena GZ,
protože z ekonomických důvodů stále stoupá využívání exotických plemen, a to jak
čistokrevných, tak pro užitkové křížení. Například anglonubijské plemeno vykazuje v roce 2008
užitkovost 1003 kg mléka resp. 37kg bílkovin za laktaci (údaje od 36 koz v 6 chovech).
Tento trend je patrný z počtu nově zařazovaných plemeníků, i když se po velkém poklesu z let
2005-7 jejich celkový počet opět začíná zvyšovat, relativní podíl kozlů plemen GZ klesá, zejména
u bílého plemene.
Tab.47. Počet nově zařazených kozlů do plemenitby
plemeno
bílé
hnědé
búrské
anglonubijské
celkem
2000
160
61
9
0
230
2001
182
74
7
0
263
2002
156
86
5
1
248
2003
190
99
5
1
295
2004
146
90
10
3
249
2005
90
53
21
5
169
2006
81
58
15
9
163
2007
76
55
25
9
165
2008
82
62
27
14
185
52
Vývoj relativního podílu plemeníků jednotlivých plemen je znázorněn na grafu 7 (B= bílá koza,
H= hnědá koza, BU = búrská koza, AN = anglonúbijská koza).
Graf 7. Podíl jednotlivých plemen na celkovém počtu zařazovaných plemeníků
V roce 2008 se neuskutečnil odběr a kryokonzervace ID kozlů, zejména z administrativních
důvodů – v ČR neexistuje žádná inseminační stanice pro kozly a semeno odebírané přímo na
farmách nesplňuje podmínky zákona, takže nemůže být uloženo ve standardní genobance. Po
dlouhých jednáních se Státní veterinární správou byly podmínky, za kterých je možné takto
získaný genetický materiál skladovat, stanoveny ke konci roku 2008.
V roce 2008 bylo také ukončeno řešení výzkumného projektu NAZV, zaměřeného na mapování
variability proteinových lokusů v genomu koz a ovcí našich národních plemen, které potvrdilo
odlišnosti mezi bílým a hnědým plemenem, zejména u kaseinových lokusů, které jsou využitelné
jak v praktickém šlechtění, tak ve výběru kozlů na odběr semene pro účely konzervace
plemene.
53
KRÁLÍCI
Do genetických zdrojů králíků v roce 2008 bylo zařazeno všech 7 národních plemen, tj.
moravský modrý (Mm), český strakáč (Čs), český albín (Ča), moravský bílý hnědooký (MBh),
český luštič (Čl), český černopesíkatý (Ččp) a český červený (Čč). Stav jejich populací podle
údajů Centrální plemenné knihy králíků je zřejmý z následující tabulky.
Tab.48. Přehled registrace plemen v PK k 5.3. 2008
Plemeno
Český albín
Český červený
Český černopesíkatý
Český luštič
Český strakáč
Mor. bílý hnědooký
Moravský modrý
Celkem
Počet
narozených
1049
950
266
385
2655
521
1329
Počet
odchovaných
990
864
243
346
2016
450
1154
Počet
registrovaných
757
654
203
291
932
295
860
7155
6063
3992
Pro srovnání, za celý chovatelský rok 2007, který začíná 1.4. a končí 31.3. následujícího roku
bylo registrováno 4 240 mláďat. V roce 2008 je za období od 1.4.2008 do 2.3.2009 registrováno
3992 mláďat.
Tab.49. Přehled plemen GZ za chovnou sezónu 2006/2007 (do 31.3.2007 - přehled za rok 2008 lze
zpracovat u králíků až po skončení chovné sezóny, to je po 31.3.2009)
Plemeno
ČSč
Mm
ČA
Mbh
Čl
Čč
Ččp
Počet
chovatelů
33
20
19
12
13
52
13
Počet
samců
131
57
54
31
45
114
28
Počet samic
251
112
122
69
56
166
41
Prům. hmot. Prům. hmot.
dosp. 1,0
dosp. 0,1
3.60
3,50
6,70
5.70
4,60
4.50
3,40
3,50
3,70
3.70
3.20
2.90
3,10
3,10
Tab.50. Vývoj početního stavu GZ
Rok
Čs
Mm
ČA
MBh
ČL
Čč
Ččp
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
426
433
459
402
349
316
342
337
329
164
186
189
180
174
173
163
156
161
104
121
133
143
136
135
152
150
133
36
34
37
54
72
86
90
87
84
53
38
30
46
44
59
64
59
65
1
4
30
76
84
98
103
124
153
9
6
5
17
18
25
45
55
48
54
Tab. 51. Reprodukce králíků
Plemeno
ČS
Mm
ČA
Mbh
Čl
Čč
Ččp
CELKEM
Průměr
Počet
samic
329
161
133
84
65
153
48
973
narozeno
mláďat
odchováno
registrováno
celkem
prům.
celkem
prům.
celkem
prům.
2655
1329
1049
521
385
950
266
7155
8,07
8,26
7,89
6,21
5,93
6,21
5,55
2016
1154
990
450
346
864
243
6063
6,13
7,17
7,45
5,36
5,33
5,64
5,07
932
860
757
295
291
654
203
3992
2,84
5,34
5,59
3,52
4,48
4,28
4,23
7,86
6,77
samice s
>10 naroz.
potomky
tj. %
61
34
25
6
4
11
0
18,55
21.12
18,80
7,15
6,16
7,19
0
4,52
Hodnocení populací GZ na základě výsledků Centrální plemenné knihy králíků
Klady:
• stabilizace celkového počtu registrovaných mláďat u většiny plemen
• výraznější nárůst registrace u ČS a Čč
Negativa:
• mírný pokles registrace u ČA a Ččp
• nižší intenzita reprodukce – v průměru pouze 6,87 narozených mláďat na králici ( u většiny
králic je registrován pouze 1 vrh)
• z toho vyplývá i nízká intenzita plemenářské práce, malá výběrová základna, malá intenzita
selekce
• nejnižší počet registrovaných mláďat na samici je u ČSč – 2,84 (to je ale odrazem
prošlechtěnosti a kresebné náročnosti plemene a odpovídá realitě současného chovu ČSč,
zejména když je u většiny králic registrován pouze 1 vrh
Vystavování a propagace plemen
Na speciálních výstavách jsou králíci hodnoceni a ukazuje se, že i mimo genetické zdroje jsou
chována velmi kvalitní zvířata. Chovatelé zařazeni do programu GZ propagovali národní plemena
na řadě výstav místních, okresních, krajských a oblastních. Velice dobrá byla i účast na
Celostátní výstavě mladých králíků a Celostátní výstavě drobného zvířectva v Praze – Letňanech
s mezinárodní účastí, kd celkem 50 chovatelů GZ vystavio 257 zvířat.
NUTRIE
V rámci genetických zdrojů nutrií jsou zařazena 3 plemena, přeštická nutrie, stříbrná a nutrie
standardní.
Stručná charakteristika chovatelského roku v chovech nutrií
Situace v chovu nutrií se evidentně zhoršuje natolik, že reálně hrozí likvidace chovatelů i chovů
samotných. Momentální situace odráží naprostou neprodejnost hlavního produktu - kožky.
Dosavadní udržení se chovů a chovatelů nutrií je způsobeno produkcí vedlejšího produktu –
kvalitního masa. Kvalitní nutriové maso je naprosto typickým příkladem produktu eko-bio.
Bohužel, dosavadní legislativa pojem nutriové maso nezná. V tomto případě je na místě žádost
55
o pomoc při zahájení jednání o zahrnutí nutriového masa do seznamu biopotravin či produktů
ekologického zemědělství. Druhým, neméně vážným problémem v chovu nutrií, je problém
generační. Dosavadní chovatelská základna věkově přesluhuje a mladší generace o chov nutrií
v této podobě zájem nemá.
Ve výstavní činnosti, přes problémy ve všeobecné rovině, chovatelé nutrií velmi dobře prezentují
svůj chovatelský um v podobě kvalitních zvířat na výstavách. Tradiční dva výstavní vrcholy, tj.
letní, všeobecná výstava v Přibyslavi a potom podzimní Národní nebo Speciální výstava nutrií
pořádaná v Holicích nebo v Praze-Letňanech jsou významnými přehlídkami kvality chovaných
nutrií zahrnutých do genetického zdroje i ostatních chovaných barevných rázů. Především
celostátní výstava drobného zvířectva v letošním roce dokázala s kvalitní expozicí nutrií
významnou propagaci tomuto hospodářsky využívanému druhu.
Standardní nutrie si zachovává svou prioritu nejen co v počtu chovaných zvířat v GZ, ale i
v kvalitě vystavovaných nutrií. Vzhledem k neustále se zužující krevní základně bude v krátké
budoucnosti vypracován program liniové nebo kmenové plemenitby, aby se zamezilo
příbuzenské plemenitbě a nesnižovala se kvalita chovaných zvířat nebo jednotlivých užitkových
vlastností, či reprodukce. Barevnost, tj. kontrastní vybarvení standardní nutrie, má poněkud
charakter zlepšení.
Stříbrné nutrie, s vyjímkou několika jedinců,
si udržují svůj standard. I tu se postupně
projevuje úzká krevní základna a poměrně nízká variabilita ve zbarvení. Chybí výrazné
kontrastní zbarvení hřbetu a objevuje se ve větší míře nahnědlá či hnědá podsada na břiše.
U přeštické nutrie se konečně objevují zvířata, i když dosud v malé míře, ve standardním
vybarvení. Udržení základního vybarvení, tj. kresby hlavy, kořene ocasu a nepřerušovaného
pruhu po hřbetě, je jistě chovatelsky náročné, ale při výběru odpovídajících jedinců do
plemenitby v požadované kvalitě dosažitelné.
Tab. 52. Přehled počtu podporovaných jedinců plemen nutrií (v tis. Kč)
rok
celkem
počet zvířat:
standard
stříbrná
PV
sazba:
standard
stříbrná
PV
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
56
93
93
103
107
101
95
155
138
135
135
169
-
65
60
59
76
91
85
120
151
128
132
119
75
70
80
86
89
56
52
68
70
74
72
72
30
30
30
26
14
16
16
53
64
63
66
69
600
600
600
600
600
600
600
565
450
500
480
600
600
600
600
600
600
600
600
600
450
450
450
600
600
600
600
600
600
800
800
800
600
600
600
800
Odborné činnosti u genetických zdrojů králíků a nutrií - testace plemen a její
vyhodnocení
Králíci
Při řešení programu genetických zdrojů králíků v roce 2007 byl realizován bilanční pokus
s plemeny králíků zařazených do genetických zdrojů při porovnání s hybridnímu králíky Hyplus.
56
Do pokusu bylo zařazeno 69 králíků, tj. 7 ks z každého plemene a 10 hybridních králíků.
Králíčata byla odstavena ve 42 dnech a v tomto věku byla naskladněna do dvouetážových
bilančních klecí. Pokus byl ukončen v 90 dnech věku. Mezi 56. a 63. dnem věku byla sledována
kvantitativní metodou bilančí stravitelnost živin. Na pokus navazoval jatečný rozbor, při kterém
se stanovovaly fyzikální ukazatele hodnotila senzorika masa. Při porážce byly odebrány vzorky
krve pro stanovení biochemických ukazatelů
Z výsledků užitkovosti jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými plemeny v růstu, spotřebě krmiva a
hodnotách jatečného rozboru. Nejvyšší jatečná výtěžnost byla u českého červeného při
současně nejvyšším podílu hřbetu, jako nejkvalitnější části jatečného králíka. Český albín měl
nejvyšší podíl stehen. Nejvíce tuku ukládali králíci plemene český strakáč a český červený.
Genotypem byly ovlivněny fyzikálně-chemické i senzorické ukazatele masa, především
stehenního. Nejlepší vůni mělo maso českého albína, chuť hybridní králíci a český luštič,
šťavnatost český luštič a texturu hybridní králíci a český luštič.
Tab. 53. Užitkovost králíků
Ukazatel
Živá hmotnost 42. den (g)
Živá hmotnost 90. den (g)
Průměrný denní přír.(g)
Spotřeba na ks a den (g)
Spotřeba na kg přír. (kg)
a,b,c
Mm
ČS
Čl
ČA
Čč
a
cb
d
b
cd
1457
a
3248
a
42,64
a
160
abc
3,79
896
cd
2187
dc
30,75
bcd
123
ab
4,01
577
d
2015
dc
29,86
cd
107
bc
3,58
1106
b
2768
ab
39,57
bc
131
c
3,34
Mbh
701
d
1937
cd
26,6
d
102
abc
3,83
cb
Ččp
978
cd
2188
d
25,92
d
103
abc
3,98
bc
HY+
878
d
1960
d
23,90
d
98
a
4,26
b
1145
bc
2575
bc
34,01
ab
137
ab
4,16
P ≤ 0,05
Tab. 54. Jatečný rozbor
Ukazatel
Mm
Čs
a
Čl
dc
Živá hmotnost (g)
3216,7 2190
a
c
JOT (g)
1191,7
1755
ab
a
JV (%)
60,6
59,4
ab
a
Přední část z JOT (%)
50,3
49,4
bcd
d
Zadní část z JOT (%)
49,7
50,6
b
ab
Hřbet z JOT (%)
20,9
19,2
ab
b
Stehna z JOT (%)
28,8
31,3
b
c
Stehenní sval. z JOT (%) 12,2
11,6
Ledvin. tuk z JOT (%)
1,9abc 3,0a
a,b,c
P ≤ 0,05
Ča
cd
Čč
ab
2024
c
1107
2804
60,2
60,2
a
ab
1555
ab
a
bc
49,4
48,1
bcd
abc
50,6
52
b
b
18,4
18,6
a
a
32,4
33,4
ab
ab
12,8
12,4
abc
bc
2,0
1,5
Mbh
d
1933,3
c
1090
a
62
c
47,2
a
52,7
a
22,1
ab
30,7
ab
12,5
ab
2,7
bc
2520
c
1228,3
b
54,9
abc
49
abcd
51
ab
20,1
ab
31,1
ab
12,5
abc
1,9
Ččp
cd
Hy+
bc
2000
2481,7
c
bc
1055 1296,7
ab
ab
58,1
57
ab
bc
49,6
47,9
cd
ab
50,2
52,1
ab
ab
19,6
20,1
ab
a
30,6
32
ab
ab
12,5
12,3
c
abc
1,3
1,7
57
Tab. 55. Senzorické hodnocení masa
Partie
stehno
hřbet
a,b,c
Mm
Čs
a
vůně-intenzita
vůně-libost
chuť-intenzita
chuť-libost
šťavnatost
textura
vůně-intenzita
vůně-libost
chuť-intenzita
chuť-libost
šťavnatost
textura
Čl
ab
4,9
a
4,2
3.5
4
4.1
4.2
4.2
4.6
4.3
4.2
5.4
2.9
Ča
3,9
a
4,0
2.5
2.9
2.6
2.6
4.7
4.7
5.1
4.5
5.5
4.1
3,4
ab
3,2
3.5
3
3.2
3.5
5
5
4.7
4.4
5.7
3.4
Čč
b
a
Hy+
ab
2,3
b
2,2
3.5
3.3
2.9
3.3
5.3
5.4
4.4
4.3
5.8
4.1
3,7
ab
3,5
4
4.5
3.2
4.1
4.9
5
4.3
4
5.5
3.6
a
3,9
a
4,0
2.5
2.9
2.9
2.6
4.7
4.8
5.1
4.5
5.4
3.9
P ≤ 0,05
Ve stravitelnosti živin jsou zřejmé významné rozdíly ve stravitelnosti tuku a vlákniny. Ve
stravitelnosti dusíkatých látek byly nejvyšší hodnoty u českého albína a nejnižší u českého
červeného, ale rozdíly nebyly průkazné. Průkazně nejvyšší stravitelnosti tuku měli čeští albíni a
nejnižší moravští modří, nejvyšší stravitelnost vlákniny rovněž český albín a nejnižší český
červený. Poměrně malé rozdíly byly ve stravitelnosti škrobu a popelovin.
Tab. 56. Stravitelnost živin (%)
UKAZATEL
MM
ČS
ČL
ČA
ČČ
MBH
ČČP
HY+
Sušina
N- látky
Tuk
Škrob
Popel
Vláknina
a,b,c
P ≤ 0,05
58,59
73,28
82,27c
96,33
37,7
19,91c
60,31
72,97
90,13ab
96,41
37,07
23,74bc
58,36
74,05
89,66ab
96,45
39,56
25,75abc
64,9
77,76
92,14a
96,99
44,93
34,57a
57,3
69,18
91,06ab
95,69
29,68
21,57bc
60,93
72,22
90,1ab
96,52
36,57
27,4abc
58,28
67,77
89,03ab
96,59
30,31
23,81bc
60,91
73,03
88,17b
96,51
37,47
30,69ab
0,314
0,159
0,0001
0,193
0,068
0,035
Z biochemických parametrů krve je zřejmé, že celkové bílkoviny a albumin nebyly genotypem
ovlivněny, což koresponduje i se stravitelností dusíkatých látek, charakteristiky tukového metabolismu
však byly rozdílné. Nejvyšší koncentrace triglyceridů v krvi byla u českého albína, ale cholesterol u
moravského modrého. Je zřejmé, že tyto ukazatele doplňují údaje stravitelnosti živin.
Tab. 57. Biochemický rozbor krve
Ukazatel
Celkový protein
Albumin (g/l)
Glukoza (mmol/l)
NEFA (g/l)
Cholesterol (mmol/l)
Urea (mmol/l)
Triacylglyceridy (mmol/l)
a, b, c
Mm
73,99
41,33
5,30
1,00
ČS
68,73
43,30
5,13
0,83
Plemeno
ČL
ČA
Čč
66,38
69,67
62,43
38,43
46,28
42,15
4,84
3,94
4,29
0,75
0,79
0,84
3,16
4,69
1,81
3,39
2,00
4,62
2,36
3,71
1,46
4,97
1,87
4,94
1,90
5,08
0,91
0,89
1,19
1,30
1,08
0,75
1,12
a
ab
b
ab
b
ab
ab
a
b
ab
Mbh
65,66
54,38
5,16
0,81
Ččp
65,28
40,29
5,01
0,69
b
b
b
ab
P≤ 0.05
58
Výsledky pokusu a analýz ukazují, že mezi jednotlivými plemeny jsou rozdíly v užitkovosti,
kvalitě masa i v metabolismu. Výsledky jsou zatím dílčí a budou doplněny o další hodnocení, tím
se získají přesnější charakteristiky sledovaných plemen.
Nutrie
V roce 2008 byla vyhodnocena plodnost nutrií u chovatelů genetických zdrojů za roky 2006 a
2007, vždy v 8 chovech standardních nutrií, ve 4 chovech stříbrných nutrií a ve 2 chovech nutrií
přeštických. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny.
Z výsledků je zřejmé, že v obou sledovaných letech byl nižší průměrný počet vrhů u stříbrné
nutrie v porovnání s nutrií standardní či přeštickou. Toto plemeno mělo také signifikantně (P ≤
0,05) nižší počet narozených i odstavených. Z výsledků je zřejmý vliv plemene, ale nebyl
zaznamenán vliv roku na počet narozených i odstavených mláďat.
Tab. 58. Výsledky plodnosti nutrií
Plemeno
Standardní
nutrie
Stříbrná nutrie
Přeštická nutrie
SEM
a,b,c,
Rok
2006
2007
2006
2007
2006
2007
Počet
samic
105
110
61
61
50
54
Počet
vrhů za
rok
2,25
2,25
2,12
2,12
2,25
2,25
0,271
Narozených mláďat
na
na vrh
samici
a
10,81
4,86a
5,11a
11,32a
b
8,59
4,03ab
3,92b
8,25b
ab
9,97
4,52a
4,19ab
9,31ab
1,629
0,930
Odstavených
na
na vrh
samici
a
10,28
4,63a
10.80a
4,87a
b
7,93
3,73ab
5,59c
3,61b
a
8,64
3,87ab
8,21ab
3,67ab
2,329
0,783
P ≤ 0,05
Výsledky sledování užitkovosti u králíků a nutrií byly publikovány na konferencích:
TŮMOVÁ, E. – BÍZKOVÁ, Z. – MARTINEC, M. – ZITA, L.: Performance and carcass composition of Czech
rabbit genetic resources. Sborník konference 2. Medzinárodné vedecké hydinárské dni, Nitra 16. –
17. 9. 2008, Slovensko, s. 251 – 255.
TŮMOVÁ, E. – BÍZKOVÁ, Z. – MARTINEC, M.: Meat quality determination in Czech rabbit genetic
resources. Proceedings XXIII Genetic Days, České Budějovice 10. – 12. 9. 2008, s. 249 – 252.
TŮMOVÁ, E. – KAPLAN, J. – KORBOVÁ, J.: Analýza genetických zdrojů nutrií v ČR. Sborník konference 2.
Medzinárodné vedecké hydinárské dni, Nitra 16. – 17. 9. 2008, Slovensko, s. 256 - 259
TŮMOVÁ, E. – BÍZKOVÁ, Z. – FUČÍKOVÁ, A. – HARTLOVÁ, H. – ANDREU-MENDÉZ, A. – MARTINEC, M.: Vliv
genotypu na hematologické a biochemické parametry krve plemen králíků zařazených do českých
genetických zdrojů. Sborník referátů konference „Aktuální směry v chovu brojlerových králíků“.
Nitra 12.11. 2008, 4s
59
DRŮBEŽ
Česká slepice zlatě kropenatá, česká husa
Stav populací GZ
Tab. 59. Vývoj početního stavu GZ ČZK
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet jedinců genového zdroje
slepice
kohouti
celkem
460
45
505
228
28
256
309
28
337
285
22
307
284
21
305
230
16
246
296
21
317
385
25
360
303
22
325
Počet chovatelů
15
6
7
7
8
6
8
10
9
Tab. 60. Vvývoj početního stavu GZ ČH (od r. 2003 součet české husy a české husy s chocholkou)
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet jedinců genového zdroje
husy
houseři
celkem
170
56
226
125
45
170
108
34
142
122 (101+21) 47 (36+11)
169
120 (94+26) 48 (35+13)
168
96 (80+16)
46 (37+9)
142
111 (90+21) 58 (44+14)
169
103 (84+19) 54 (43+11)
157
95 (74+21)
48 (37+11)
143
Počet chovatelů
24
24
22
23
22
21
24
23
21
Trend užitkových vlastností
Výsledky kontroly užitkovosti (KU) dosažené v uznaných šlechtitelských a plemenných
chovech drůbeže a v chovech s genetickými zdroji drůbeže v roce 2008, dle metodiky
Plemenné knihy drůbeže.
60
Tab. 61. Výsledky KU plemen drůbeže podle ČSCH – porovnání GZ a ostatních plemen
Druh a typ plemen
Počet KU
(ks)
Průměr housat
odchovaných
na husu (ks)
Průměrná
hmotnost
vajec (g)
Líhnivost
(%)
Husy
Husy české
Husy české chocholaté
111
32
6,5
7,0
164,6
161,5
59,8
59,9
Husy landeské divoké
Husy slovenské
8
6
10,8
5,3
170,0
170,0
50,0
48,0
Slepice lehká nosná
Počet KU
(ks)
České slepice zlaté kropenaté
325
Vlašky koroptví
Leghornky
12
110
Průměrná
snáška vajec
(ks)
162,1
Průměrná
hmotnost
vajec (g)
57,6
170,7
218,3
Líhnivost
(%)
65,4
55,3
57,2
58,3
85,3
České slepice zlatě kropenaté obdobně jako v předešlých letech vykazují nízkou líhnivost, údaje
o snášce a hmotnosti vajec jsou v normě. Nadále přetrvává významný rozdíl v užitkovosti
vykazované drobnochovateli a zjištěné v Mezinárodní testovací stanici drůbeže v Ústrašicích.
Tab. 62. Výsledky dosažené u jednotlivých chovatelů slepic v rámci kontroly užitkovosti ČSCH
ukazatel
průměrná snáška (ks)
průměrná hmotnost vajec (g)
líhnivost (%)
2007
/08
162,1
57,6
65,4
2006
/07
164,2
57,3
64,6
2005
/06
161,9
57,3
54,7
2004
/05
157,1
57,3
51
2003
/04
170
57
75
2002
2001
2000
171,2
56,6
87,4
148
56,9
73,3
138
56,5
69,0
Pozn. Ukazatele od roku 2005 jsou sledovány za chovatelský rok – tedy do konce září, bez dopočítávání
Tab. 63. Výsledky dosažené v MTD Ústrašice (vždy dvě syntetické skupiny a jedna skupina od
individuálního chovatele).
2007/ 2005/ 2003/ 2001/
ukazatel
08
06
04
02
průměrná snáška (ks)
110
96
109
92
54,4
55
53
54
líhnivost (%)
85
87
89
70
průměrná hmotnost slepic na konci 500 denního testu (kg)
1,75
1,95
1,98
U českých hus přetrvává z dřívějších let nízká líhnivost, vcelku neuspokojivé jsou i údaje o
průměrném počtu odchovaných housat na husu.
Tab. 64. Výsledky dosažené u jednotlivých chovatelů hus v rámci kontroly užitkovosti ČSCH
Rok
česká husa:
průměrný počet vylíhlých housat na husu
líhnivost (%)
česká husa chocholatá:
průměrný počet vylíhlých housat na husu
líhnivost (%)
2007
/08
2006
/07
2004
/05
2003
/04
2002
2001
2000
6,5
161,5
59,8
7,0
165,9
64,7
5,3
159,5
51,6
5,7
161
98,5
9,3
162
82,1
10,4
160
83,0
9,0
160
73,0
7,0
164,6
59,9
7,7
175,6
59,2
6,6
176,3
77,8
5,9
166
68,1
8,3
162,0
86,8
6,8
160,5
80,0
6,7
61
Tab. 65. Výsledky dosažené v MTD Ústrašice (ž.hm. = živá hmotnost, 1= jednoleté a 2= víceleté husy)
2008
1
2
počet hus v testu
9
21
snáška vajec (ks)
21
26
z toho násadových (ks)
20
26
148 170
počet vylíhnutých housat (ks)
17
22
ž.hm. hus na konci snášky (g)
4,25 4,42
ž.hm. houserů konci snášky (g) 5,38 5,8
ž.hm. ve věku 56 dnů hus (g)
3,0
3,4
ž.hm. ve věku 56 dnů houserů 3,52 4,1
spotřeba krmiva na 1kg ž.hm.(kg) 3,0 2,78
Rok
2007
1
2
20
16
18
26
17
25
154 185
14,3 23,2
3,79 4,25
4,47 4,61
3,30 3,36
3,77 4,28
2,43 2,48
2006
1
2
18
16
16
25
14
25
153 183
8
19,3
4,30 4,53
4,32 5,21
3,47 3,86
3,97 4,21
3,21 2,85
2005
1
2
10
39
17
24
15
22
146 186
7,3 13,6
3,94 4,94
5,81 6,34
3,43 3,72
4,22 4,07
2,72 2,06
2004
1
2
21
25
31
28
25
23
184 192
11,0 13,6
4,44 4,97
5,10 5,70
3,36 6,55
4,20 4,23
2,79 2,46
Osvědčená metoda centrálního líhnutí českých slepic v Mezinárodní stanici tesovování drůbeže
v Ústrašicích s následnou rotací vylíhnutých kohoutů mezi chovateli GZ české slepice byla
aplikována i v roce 2008. Celkem bylo nasazeno 1729 vajec v počtu 22-130 od jednoho
chovatele (celkem od 15 chovatelů). Oplození vajec bylo na dobré úrovni, nižší hodnoty
z některých chovů jsou následkem rozdílné výživy, ale i uskladnění a přepravy násadových
vajec. Rozdíly v líhnivosti jsou značné – procento se pohybuje mezi 20 a 100, v převážné
většině je však nad 70% z oplozených. Po líhnutí byla všechna kuřata sexována, označena
křídelními známkami a předána k distribuci podle metodiky.
Hodnocení exteriéru českých hus se provádělo na speciální výstavě v Třebechovicích pod
Orebem, české slepice se hodnotily na speciální výstavě v Týništi nad Orlicí. Zcela nové chovy
byly hodnoceny přímo v místě chovu.
Veškeré české husy a české husy chocholaté, které patří členům Klubu chovatelů českých hus,
jsou evidovány Plemennou knihou drůbeže (tedy i ty, jež nejsou zařazeny mezi genetické zdroje
drůbeže). Řadu dalších chovů českých slepic zlatých kropenatých, které nejsou zařazeny mezi
genetické zdroje (a také zdrobnělých českých slepic, šumavanek a zdrobnělých šumavanek)
postupně podchycuje klubová pobočka Plemenné knihy drůbeže.
Veřejná informovanost
Chovu genetických zdrojů drůbeže je věnována značná pozornost. Ve svazové ročence a na
webových stránkách ČSCH jsou uvedeny kontaktní adresy na Klub chovatelů českých plemen slepic
a Klub chovatelů českých hus a na majitele genetických zdrojů. Ve věstníkové části svazového
časopisu Chovatel jsou zveřejňovány zprávy z jednání Ústřední odborné komise chovatelů drůbeže a
z jednání Rady PK drůbeže, součástí jsou informace o genetických zdrojích. Každoročně jsou
vyhodnoceny a v časopise Chovatel zveřejněny výsledky kontroly užitkovosti plemen, jež jsou
evidována PK drůbeže. V tomto časopise jsou zveřejňovány články o národních plemenech drůbeže.
Na mnoha svazových výstavách jsou instalovány speciální expozice věnované genetickým zdrojům.
Drůbež z genetických zdrojů je vystavována na speciální výstavě a (koná-li se) také na celostátní
výstavě.
62
Uzavřené výchozí linie drůbeže pro hybridizační programy
Tento genetický zdroj, využívaný v rámci Uznaných šlechtitelských chovů v ČR a zařazený do
Národního programu od 1.1.2008 tvoří 19 linií nosného typu slepic, 7 linií kachen a 5 linií hus.
Ve třech hybridizačních programech nosného typu slepic Morávia, Horal a Dominant je
udržováno celkem 7 liní Rodajlendky červené (RIR), 4 linie Plymutky žíhané (BPR), 3 linie
Rodajlendky bílé (RIW), 2 linie Sussex (SU), jedna linie Plymutky modré (BLPR), jedna linie
Hemšírky (NH), jedna linie leghornky kolumbijské (CoL) a jedna linie vlašky jako hnědé
leghornky (BrL). Pro dva hybridizační programy kachen Rito a TTH je udržováno 7 linií kachen
pekingských, pro hybridizační program hus NH je udržováno celkem 5 linií hus s rozlišením na
linie otcovské a mateřské.
Podstatné pro existenci těchto výchozích linií drůbeže (udržovaných in vivo v uznaných
šlechtitelských chovech) jsou vlastní hybridizační programy, které potvrzují dlouhodobou
vysokou úroveň a tradici šlechtění drůbeže v Československu od šedesátých let minulého
století. Uplatnění hybridních produktů jak na úrovni komerčních chovů tak v samozásobitelském
venkovském sektoru naplňuje koncepci péče o genetické zdroje hospodářských zvířat
významných pro výživu a zemědělství.
Hlavním smyslem a účelem zařazení těchto linií do kategorie genetických zdrojů je přetrvávající
potencionální riziko výskytu nebezpečných onemocnění drůbeže a volně žijícího ptactva a
měnící se strategie a management ochrany proti šíření těchto nákaz, který se neustále vyvíjí a
zdokonaluje s vývojem a zvyšující se úrovní diagnostických metod ve veterinární vědě,
výzkumu i praxi.
Na základě rozhodnutí Rady genetických zdrojů ze dne 19.10.2007 je povinností uznaných
šlechtitelských chovů drůbeže pro linie zařazené do NP GZ udržovat v každé linii jako minimální
„nukleus genetického zdroje“ žijící jedince v počtu 20 samců a 100 samic v maximální možné
genetické šíři dané linie.
V roce 2008 Svaz chovatelů drůbeže ČR na základě smlouvy o zajištění aktivit Národního
programu zabezpečil vyplnění „Dotazníku pro aktualizaci databáze EFABIS“ pro všech 31 linií
drůbeže hybridizačních programů.
Uvedené zdrojové linie drůbeže tak díky zařazení do GZ mají perspektivu své další existence,
včetně minimalizace případného ohrožení v případě výskytu nebezpečných nákaz v jejich
bezprostředním okolí.
Geneticky definované linie kura
Genetický zdroj 20 inbredních linií (CB,CC, CB.7, CB.R1, CC.R1, CC.R2, CC.13, CB.9, CB.15,
CB.R4, CC.R4, CB.R5, CC.21, CB.ev17-, CC.ev17+, WA, M, L15B, H6, BLi ) a 3 outbredních linií (
BL, SH, P) spravuje Ústav molekulární genetiky AV ČR v.v.i. Jde o vysoce definovaný genetický
materiál, s detailně propracovanou metodikou chovu, s náročnou metodikou provádění
genetické kontroly pro udržení genetické čistoty linií. V průběhu více než čtyřiceti let
systematického chovu - který zahrnoval inbredizaci systémem bratr x sestra, vytváření
kongenních linií mnohonásobnými zpětnými kříženími, testování a genetické definování linií - se
podařilo vytvořit unikátní ve světě ojedinělý ucelený systém geneticky definovaných vysoce
inbredních linií slepic, doplněný specializovanými outbredními liniemi s definovanými
genetickými vlastnostmi.
63
Modelový systém zahrnuje v současnosti 6 základních vysoce inbredních linií – C, L15, H6, M,
W, Bli, všechny s koeficientem inbreedingu Fx > 0.99. Linie C je chována v 16 kongenních
liniích se společným genetickým pozadím a u každé linie je jeden privátní gen (haplotyp) –
většinou z hlavního histokompatibilitního komplexu (MHC). V několika případech jde o unikátní
rekombinované haplotypy. Haplotyp MHC je u inbredních linií základním rozlišovacím znakem.
Kromě haplotypu MHC je u inbredních linií definována řada vlastností jako rezistence a citlivost
k virovým onemocněním z komplexu aviárních leukoz (ALV), Markově chorobě, erytrocytární
antigeny, polymorfní proteiny, endogenní virové sekvence, genetická determinace barvy
opeření atd.
Geneticky dobře definované jsou i outbrední populace, které systém doplňují. Základní
charakteristikou linie BL je genotyp C/E (receptory pro viry komplexu aviárních leukoz- ALV).
Zcela unikátní je pak linie P, v jejímž geonomu nejsou přítomny endogenní virové sekvence
ALV. Všechny outbrední linie jsou autosexingové na bázi zbarvení jednodenních kuřat.
Konstantní a definované inbrední a outbrední linie jsou využívány převážně v základním
biomedicínském a zemědělském výzkumu, kde se uplatní zejména jako zdroj přesně
definovaného genetického materiálu pro přípravu transgenních a jinak geneticky
manipulovaných zvířat pro další využití ve specializovaném drůbežnictví .
Linie jsou chovány na jediném místě na pracovišti ÚMG AV ČR v Kolči. Chov je konvenční, ze
zoohygienického hlediska přísně uzavřený. Jak je zřejmé ze stručného nástinu problematiky,
udržování tohoto modelového systému, který je současně významným genetickým zdrojem
zařazeným v Národním programu ochrany, je metodicky, personálně a zejména finančně velmi
náročné. Obrat základních chovných jader – tedy genetický zdroj - představuje 80 % přímých
nákladů na chov drůbeže v ÚMG.
Zařazení modelového systému geneticky definovaných linií drůbeže do Národního programu
ochrany genetických zdrojů, i když prozatím bez dotací na jejich udržování, posiluje perspektivu
úspěšného chovu těchto linií, včetně minimalizace případného ohrožení v případě výskytu
nebezpečných nákaz v jejich bezprostředním okolí.
64
RYBY
Zhodnocení dosavadních postupů programu ochrany a užití genetických zdrojů,
stavy plemen a populací.
Základním postupem, stejně jako v předchozích letech, zůstává uchování genetických zdrojů ryb
in situ, tj. v živých genových bankách, formou tzv. kmenových hejn, chovaných registrovanými
chovateli. Reprodukce a obnova kmenových hejn, značení jedinců a jejich genetická analýza
probíhá podle schválené metodiky. Počty udržovaných kmenových hejn zůstávají v podstatě
stabilní (tabulka 59)
Tab. 66. Počty udržovaných kmenových hejn
Rok
kapr
pstruh duhový
pstruh potoční
lín
sumec
síh peleď
síh maréna
jeseter
vyza
2003
2004
2005
2006
2007
18
3
3
9
2
1
1
2
1
19
4
3
9
2
2
1
2
1
21
4
3
9
2
3
1
1
2
16
4
3
8
2
2
1
3
1
18
4
3
8
2
2
1
3
1
Rovněž pokračuje program uchování genetických zdrojů ryb ex situ, tj. kryokonzervace
spermatu a odebrány vzorky tkání genetických zdrojů ryb do genové banky (viz oddíl
Kryokonzervace, str.8-10). V roce 2008 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů lína
Táborského, pstruha obecného f. potoční Šumavské populace a k umělému výtěru, odběru
spermatu a kryokonzervaci připraveno hejno jesetera malého na konec listopadu, neboť
dřívější odběr nebyl fyziologicky proveditelný.
V souladu se smlouvou o zajištění aktivit Národního programu uchování a využití genetických
zdrojů pro zemědělství mezi VÚŽV a VÚRH JU na rok 2008 bylo rovněž pokračováno v
molekulárně genetickém testování čistoty genetických zdrojů ryb (kapra a lína) v laboratoři
molekulární biologie VÚRH JU ve Vodňanech.
Pro analýzu struktury populací, jejich variability, genetické vzdálenosti/identity, čistoty populací
přítomnost kříženců, stanovení ploidie a původu se používá biochemicko - genetická analýza
polymorfních proteinů, analýza mitochondriální a jaderné DNA, popřípadě cytogenetická analýza.
V roce 2008 byly provedeny analýzy k ověření genetické čistoty a variability u těchto
genetických zdrojů ryb:
65
Tab.67. Výsledky genetické analýzy remontních ryb
Genetický zdroj
Chovatel
pstruh duhový
PdD-75
Klatovské
rybářství, a. s.,
chov Žichovice
pstruh obecný
šumavská
populace
kapr pohořelický
lysec
Klatovské
rybářství, a. s.,
chov Žichovice
Rybníkářství
Pohořelice, a.s.
Počet
ryb
10/2007
06/2008
Výsledek
Navržené opatření
31
Odpovídá dřívějším
výsledkům; poněkud
snížená variabilita
10/2007
06/2008
30
05/2008
07/2008
50
Odpovídá dřívějším
výsledkům; poněkud
snížená variabilita
Nezjištěna přítomnost
genomu asijského
kapra; odpovídá
dřívějším výsledkům
Užitkové vlastnosti genetických zdrojů
Užitkové vlastnosti jednotlivých genetických zdrojů ryb jsou, stejně jako užitkové vlastnosti
plemen importovaných a novošlechtěných, testovány jednotlivými chovateli, oprávněnými k této
činnosti ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle něho také
Rybářské sdružení ČR sestavuje a vyhodnocuje výsledky testování za uplynulé uzavřené
kalendářní období (2007) a předává je do ústřední evidence. Přehled o podnicích provádějících
testování, druhu, kategorii testovaných ryb a typu testu jsou znázorněny v přiložené tabulce,
zahrnující všechny subjekty, které podaly žádost o účelovou podporu na příslušný krajský resort
Ministerstva zemědělství a jejichž žádosti byly projednány na zasedání šlechtitelské rady
Rybářského sdružení ČR a schváleny Ministerstvem zemědělství ČR. Celkem se jednalo o 7
podniků. Předmětem hodnocení jsou u testů na rybnících výsledky za mimovegetační období
2006-2007 a vegetační období 2007. U testů prováděných ve speciálních zařízeních byly
hodnoceny jen výsledky v průběhu vegetačního období, neboť u pstruha duhového se z důvodu
odlišných chovatelských postupů hodnocení v mimovegetačním období zatím neprovádí.
Testování na rybnících bylo prováděno u kapra obecného a lína obecného. U kapra obecného
pokračovalo testování započaté v roce 2006 na podnicích Rybářství Třeboň a.s. (předchozí
název podniku Rybářství Tábor a.s.), Rybníkářství Pohořelice a.s., Rybníkářství Hluboká a.s.,
Klatovském rybářství a.s. a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, Výzkumném ústavu
rybářském a hydrobiologickém ve Vodňanech (VÚRH JU). Podniky Rybářství Tábor a.s.,
Rybníkářství Hluboká a.s., a VÚRH JU se dohodly na společném testování meziplemenných
hybridů při vrcholovém křížení lysých skupin s linií syntetického maďarského lysce (HSM) na
mateřské pozici. Podniky Rybníkářství Pohořelice a.s. a Klatovské rybářství a.s. testovaly
stejným způsobem šupinaté skupiny kaprů s Ropšínským plemenem na mateřské pozici.
Rybářství Třeboň a.s. založilo v roce 2007 další test lysých skupin kapra s plemenem M2 na
mateřské pozici. Rybářství Nové Hrady s.r.o. pokračovalo v testování plemen lína obecného a na
dvou podnicích probíhalo pravidelné testování plemen či populací pstruha duhového (Klatovské
rybářství a.s. a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o.). Přehled testů užitkových vlastností a odhadu
plemenné hodnoty za uplynulé uzavřené kalendářní období:
66
Tab.68. Výsledky testace užitkových vlastností ryb
Podnik provádějící testování
Klatovské rybářství, a.s.
Rybářství Hluboká a.s.
Rybářství Nové Hrady s.r.o.
Rybářství Třeboň a.s.
Rybářství Velké Meziříčí s.r.o.
Rybníkářství Pohořelice a.s.
Výzkumný ústav rybářský
a
hydrobiologický JU
Druh
testované
ryby
Kategorie
testovaných ryb
Mimoveget.
období
Pstruh duhový
Kapr obecný
K1
Kapr obecný
K1
Lín obecný
L1
Kapr obecný
K1
Kapr obecný
Pstruh duhový
Pstruh duhový
Kapr obecný
K1
Vegetační
období
Pd1 – PdV
K1 – K2
K1 – K2
L1 – L2
K1 – K2
K0-K1
Pd0 – Pd1
Pd1 – PdV
K1 – K2
Lín obecný
K1 – K2
K1
Rok
založení Pozn.
testu
2006
2006
2006
2006
2006
2007
2007
2006
2006
OPH
TUK
TUK
TUP
TUK
TUK
TUP
TUP
TUK
2006
TUK
Vysvětlivky: K0-K1 – první rok testování kapra obecného (do plůdku ve stáří jednoho roku); K1 – kapr
ve stáří jednoho roku; K1-K2 – druhý rok testování kapra (do násady ve stáří dvou let); L1 – lín ve stáří
jednoho roku; L1-L2 – druhý rok testování lína; Pd0 – Pd1 – testování pstruha duhového v období od
rozkrmení do stáří jednoho roku; Pd1 – PdV - testování u pstruha duhového (z ročka do tržní velikosti).
OPH – Odhad plemenné hodnoty (srovnávání populací stejného původu); TUK – testování užitkovosti
kříženců; TUP – testování užitkovosti plemen
Výsledky kontroly užitkovosti násady genetických zdrojů lína obecného (test L1- L2)
vodňanského (V), hlubockého (HL), táborského (T) a velkomeziříčského (VM).
Jako kontrola sloužilo plemeno zlatého lína.
Analýza ukázala významný vliv testované skupiny, prostředí a interakcí mezi prostředím
(rybníkem) a genotypem (testovanou skupinou) na dosaženou korigovanou hmotnost.
Statisticky nejvyšší korigovaná hmotnost byla zjištěna u plemene Hlubockého (131 g), což činilo
o 95,5 % více než hmotnost u plemene Vodňanského (67 g). Plemeno táborské a
velkomeziříčské vykázaly navzájem srovnatelný růst, průkazně vyšší oproti plemeni
vodňanskému (o 68,7, resp. 56,7 %). Překvapivě i kontrolní skupina zlatého lína průkazně
vykázala vyšší růst (o 43,3 %) oproti plemeni vodňanskému. Vyšší rozdíl je zde určitě způsoben
pozdějším nasazením vodňanského plemene, ale i kontrolní skupina tohoto plemene nasazená
ve stejný čas vykázala vyšší průměrnou hmotnost.
Průměrné korigované hodnoty přežití ukazují na nejlepší výsledek u plemen VM (110,4 %) a HL
(109,8 %). Hodnota přežití převyšující 100 % hranici je jen relativní, neboť přežití testovaných
šupinatých skupin je upravováno vzhledem k přežití jejich kontrolních skupin v rámci rybníka. Mezi
testovanými divoce zbarvenými plemeny byla nejnižší hodnota zjištěna u plemene vodňanského
(53,5 %) a vůbec nejnižší přežití bylo zjištěno u zlatého lína (35,2 %).
67
Závěr:
Plemeno vodňanské – vykázalo výrazně nižší růstové parametry ve srovnání s ostatními
skupinami včetně zlaté kontroly i nižší hodnoty přežití ve srovnání s divoce zbarvenými
testovanými skupinami. Z tohoto hlediska se jeví jako nejméně zajímavé pro produkční chov.
Plemeno velkomeziříčské a táborské – vykázaly průkazně vyšší růstové parametry oproti
plemeni vodňanskému, ale nižší vůči hlubockému. Korigované hodnoty přežití ukazují na
vysokou odolnost a vitalitu u plemene velkomeziříčského.
Plemeno hlubocké – vykázalo průkazně nejvyšší růstové schopnosti a velmi dobré hodnoty
přežití. Na základě výsledků po druhé vegetační sezóně je toto plemeno nejvhodnější pro účely
produkčního chovu.
Kontrolní zlaté plemeno – vykázalo překvapivě vyšší růstové ukazatele než plemeno vodňanské,
srovnatelné s plemenem velkomeziříčským. Hodnoty přežití byly u této skupiny ale výrazně
nejnižší v celém testu. Výsledky ukazují, že barevný fenotyp má na přežití v rybničních
podmínkách chovu výrazný vliv. Tento vliv ale nemusí být dán geneticky, nýbrž znevýhodněním
při predačním tlaku rybožravých predátorů.
Ve srovnání s výsledkem zjištěným po komorování L1 došlo u jednotlivých plemen k rozrůznění
jejich užitkových parametrů v růstu i přežití a statisticky se tak mezi skupinami ukázaly
průkazné rozdíly.
Problematika genetických zdrojů ryb je výzkumně řešena v rámci projektů:
• MSM 6007665809 - Biologické, environmentální a chovatelské aspekty
v rybářství (2005 – 2011, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, řešitel: prof.Ing.
Otomar Linhart, DrSc.)
• QH71057 - Monitoring výskytu koi herpesvirózy (KHV) v chovech kapra obecného
v ČR a testování vnímavosti vybraných linií kapra ke KHV (2007-2011, Výzkumný
ústav veterinárního lékařství v Brně, odpovědný řešitel za část na VÚRH JU MVDr. Veronika
Piačková, Ph.D.)
• GAČR 523/08/0824 - Vztahy mezi úrovní ploidie, velikostí genomu a buněk u
modelových polyploidních ryb s cytologickými a fyziologickými dopady na jejich
ochranu a chov. Odpovědný řešitel VÚRH JU, doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr.rer. agr. (2008
– 2011).
• GAČR: 524/07/0188 - Úloha imunitní investice v kontextu kompromisů:
imunoekologické studium vztahů mezi reprodukcí, imunitou a parazitizmem u
sladkovodních ryb (2007-2011, Masarykova univerzita v Brně, odpovědný řešitel M.
Flajšhans za část řešenou na VÚRH JU)
Řešitelský tým při řešení problematiky výzkumu genetických zdrojů ryb spolupracuje např. s
Kentucky State University, Frankfort, USA (motilita rybích spermií, chov jeseterovitých ryb),
Universidad Autónoma Metropolitana, Mexico City, Mexiko (reprodukce ryb), CNRS, Vilfranchesur-Mer, Francie (fyziologie a ultrastruktury rybích spermií), Leibniz-Institut für
Gewässerökologie und Binnenfischerei, Berlin, Německo (společný výzkum genetických zdrojů
kapra a lína, rozvoj metod molekulární genetiky), Institute of Hydrobiology, Chinese Academy
of Sciences, Wuhan, ČLR (společný výzkum genetických zdrojů lína), Dipartimento di Scienze
Zootecniche, Università degli Studi di Torino, Itálie (společný výzkum genetických zdrojů lína),
68
FAO/NACEE (Network of Aquaculture Centers in Central and Eastern Europe) – navázání
spolupráce ve výzkumu a ochraně genofondu kapra a jeseterovitých ryb
Publikace výsledků výzkumu:
Alavi, S.M.H., Linhart O., Coward K., Rodina M., 2007. Fish spermatology: Implication for aquaculture
management. In: Fish Spermatology, Alavi, S.M.H., Cosson, J., Coward, K., Rafiee, R. (Eds.). pp. 397460. Alpha Science Ltd, Oxford, UK.
Flajšhans, M., Kocour, M., Ráb, P., Hulák, M., Šlechta, V., Linhart, O., 2008. Genetika a šlechtění ryb (Fish
Genetics and Breeding). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a
hydrobiologický ve Vodňanech, 232 pp. (in Czech)
Gela, D., Kocour, M., Flajšhans, M., Linhart, O., Rodina, M., 2008. Comparison of performance of genome
manipulated and standard tench, Tinca tinca L., populations under pond management conditions. In:
Book of abstracts. Vth International Workshop on Biology and Culture of the Tench, Tinca tinca (L.).
September 29 – October 3, Ceresole d’Alba, Itálie, s.
Kaspar V., Hulak M., Kohlmann K., Vandeputte M., Rodina M., Gela D., Linhart O., 2008. Sperm competition
during in vitro fertilization in common carp (Cyprinus carpio L.) Cybium, 32(2), 303-306.
Kaspar V., Vandeputte M., Kohlmann K., Hulak M., Rodina M., Gela D., Kocour M., Linhart O., 2008. A
proposal and case study towards a conceptual approach of validating sperm competition in common
carp (Cyprinus carpio L.), with practical implications for hatchery procedures. Journal of Applied
Ichthyology, 24: 406-409.
Kocour, M., Gela, D., Rodina, M., Flajšhans, M., 2008. Differences in performance of tench populations: Is
it worth establishing systematic breeding program? In: Book of abstracts. Vth International Workshop
on Biology and Culture of the Tench, Tinca tinca (L.). September 29 – October 3, Ceresole d’Alba,
Itálie,
Kocour, M., Mauger, S., Rodina, M., Gela, D., Linhart, O., Vandeputte, M., 2007. Heritability estimates for
processing and quality traits in common carp (Cyprinus carpio) using a molecular pedigree. Aquaculture
270: 43-50.
Kohlmann, K., Kersten, P., Flajšhans, M., 2007. Comparison of microsatellite variability in wild and cultured
tench (Tinca tinca). Aquaculture 272S1: S147-S151
Linhart, O., Alavi, S.M.H., Rodina, M., Gela, D. and Cosson, J., 2008. Comparison of sperm velocity,
motility and fertilizing ability between firstly and secondly activated spermatozoa of common carp
(Cyprinus carpio). Journal of Applied Ichthyology, 24: 386-396.
Linhart, O., Alavi, S.M.H., Rodina, M., Gela, D. and Cosson, J., 2008. After finishing of motility, common
carp (Cyprinus carpio) sperm is able to re-initiate a second motility period and to fertilize eggs. Cybium,
32(2), 187-188.
Psenicka, M., Alavi, S.M.H., Rodina, M., Cicova, Z., Gela, D., Cosson, J., Nebesarova, J., Linhart, O. 2008.
Morphology, chemical contents and physiology of chondrostean fish sperm: A comparative study
between Siberian sturgeon (Acipenser baerii) and sterlet (Acipenser ruthenus). Journal of Applied
Ichthyology, 24: 371-377
Psenicka, M., Alavi, S.M.H., Rodina, M., Cicova, Z., Gela, D., Cosson, J., Nebesarova, J., Linhart, O. 2008.
Morphology, chemical contents and physiology of chondrostean fish sperm: A comparative study
between Siberian sturgeon (Acipenser baerii) and sterlet (Acipenser ruthenus). Journal of Applied
Ichthyology. 24, 371-377
Rodina, M., Gela, D., Kocour, M., Alavi, S.M.H, Hulak, M. and Linhart, O., 2007 Cryopreservation of tench, Tinca
tinca, Sperm: Sperm motility and hatching success of embryos. Theriogenology, 67, 931-940
Svobodová, Z., Kroupová, H., Modrá, H., Flajšhans, M., Randák, T., Savina, L. V., Gela, D., 2008. Haematological
profile of common carp spawners of various breeds. Journal of Applied Ichthyology, 24, 55–59
Propagace plemen 2008
Z nejvýznamnějších akcí lze uvést např. Den otevřených dveří VÚRH JU Vodňany 17.5.2008
včetně propagace vybraných plemen a tiskovou konference VÚRH JU 11. září 2008 v Českých
Budějovicích.
69
Včela medonosná kraňská
Realizace programu chovu včely medonosné kraňské podle schválené metodiky
Rok 2008 byl v evropském včelařství rokem zaměřeným na kompenzaci značných škod
způsobených v předchozím roce, kdy v zimě 2007/2008 hynuly v některých lokalitách desítky
včelstev za příznaků CCD (colony colapse disorder). Chovů s genetickými zdroji se tyto ztráty
nedotkly ani v předchozím, ani v letoším roce. Nevyskytly se vážné problémy ani s infekčním
tlakem z okolí. Oblastní chovy zapojené do Národního programu nebyly vážněji zasaženy ani
šířícími se virózami a žádný z chovů není v ochranném pásmu ohnisek moru včelího plodu.
Plnění programu tak probíhá podle schválené metodiky.
Chovatelská práce je ČR organizačně zajištěna ve spolupráci s Českým svazem včelařů formou
pyramidální struktury registrovaných, rozmnožovacích, uznaných a oblastních chovů včelích
matek. Do aktivit podle metodiky Národního programu je zapojeno 7 oblastních chovů, které
v roce 2008 uplatňují nárok na podporu.
Oblastní chov Skřivánek
Aktuální situace: v průběhu uplynulého roku byl do chovu Skřivánek v okrese Havlíčkův Brod
přijat nový vedoucí, který má odpovídající kvalifikaci a zkušenosti. V průběhu roku převzal
veškerá včelstva, inventář a dokumentaci, takže se podařilo zajistit plynulou péči o genetický
materiál. Chov neměl problémy se ztrátami včelstev, pokračovaly práce na modernizaci objektu,
má plné předpoklady pro plemenářskou práci, GZ zde nejsou aktuálně ohroženy.
Oblastní chov Liběchov
Aktuální situace: práce v chovu je stabilizovaná. Inseminace byla i v letošním roce v oblastním
chovu Liběchov provedena pracovníkem VÚVč Dol, což je vzhledem k přijatelné vzdálenosti
Liběchova od Dolu vyhovující. Chov podle plánu rozšiřuje stav včelstev a rozsah testování, podílí
se na křížových testech rezistence. Oblastní chov nemá závažné problémy ve vztahu k chovu
GZ, je na dobré úrovni, GZ zde nejsou aktuálně ohroženy.
Oblastní chov Kývalka
Aktuální situace: Chov pokračuje v plnění úkolů v chovu bez problémů. Inseminaci v chovu
prováděl částečně sám vedoucí a dvě série byly provedeny pracovníkem pracoviště Dol. Edoucí
chovu Ing. Veverka se podílí na ladění a připomínkování systému jakosti v plemenném chovu
včel podle zásad ISO 9001, kterou připravuje pro Uznané chovatelské sdružení včely kraňské
VÚVč Dol. Testování včelstev probíhá podle metodiky Národního programu. Chov je stabilní, na
dobré úrovni. GZ zde jsou v dobré péči a nejsou ohroženy.
Oblastní chov Přerov - Žeravice
Akutální situace: byly vylepšeny podmínky pro odchov trubců a odběr spermatu, přesto v roce
2008 došlo k velkým úhynům mladých matek těsně po inseminaci. Tento nepříznivý jev
podrobíme analýze v následující sezóně, bude věnována zvýšená pozornost diagnostice virových
chorob a desinfekci.
70
Zvýšenou pozornost stále vyžaduje výskyt ohnisek moru včelího plodu v blízkosti, ochranná
pásma jsou již v bezprostřední blízkosti některých stanovišť včelstev oblastního chovu. Proto
jsou i nadále v plánu aktivity zaměřené na preventivní opatření (předklinická vyšetřování na
přítomnost původce moru plodu Paenibacillus larvae a desinfekce). Tato situace vyžaduje i
nadále mimořádnou péči a zvýšenou ostražitost při manipulaci se včelstvy a s včelařským
materiálem a důkladnou osvětovou práci mezi okolními včelaři. Testování včelstev probíhá podle
metodiky Národního programu.
Chov je na stabilní, velmi dobré plemenářské úrovni. GZ jsou částečně ohroženy výskytem moru
v blízkosti.
Oblastní chov Pekařov
Aktuální situace: chov nemá aktuálně žádné zjevné problémy. Realizace plemenářského
programu probíhá podle plánu, inseminace je prováděna v dostatečném rozsahu vedoucím
chovu. Pokračuje vývoj metody chovu skupin včelstev s matkami - sestrami jako zdrojem trubců
pro získání dobré homogenity výsledků při volném páření odchovávaných mladých včelích
matek.
Vedoucí chovu je zapojen do výzkumných aktivit pro hodnocení DNA včel ve vztahu k tradiční
morfometrii. Po odchodu ing. Květoslava Čermáka z oblastního chovu Zubří zajišťuje oblastní
chov Pekařov morfometrické rozbory pro další šlechtitelské chovy. Chov je na velmi dobré
úrovni, GZ zde nejsou aktuálně ohroženy.
Oblastní chov Zubří
Aktuální situace: situace v chovu je stabilní, došlo však ke změně vedoucího chovu. Novým
vedoucím je RNDr. Igor Dybus, který již dříve s naším ústavem spolupracoval. Oblastní chov
Zubří je typický podobně jako Pekařov vyšší polohou a tvrdšími klimatickými podmínkami.
Nákazová situace v okolí chovu je poměrně dobrá. Potřebné diagnostické a profylaktické zásahy
jsou na potřebné úrovni. Inseminace je v oblastním chovu zajištěna. Nový vedoucí chovu umí
inseminovat. V červenci 2008 se uskutečnila pracovní návštěva ing. Titěry v chovu Zubří
zaměřená na detaily inseminační metodiky. Chov je na velmi dobré úrovni. GZ zde nejsou
aktuálně ohroženy.
Oblastní chov Dol
Aktuální situace: okolí chovu je v poměrně dobré nákazové situaci, varroáza i nosemózaa je pod
pravidelnou kontrolou. Nejbližší ochranné pásmo moru plodu v blízkosti je v okolí Makoviček,
kde přetrvávají problémy s dotažením likvidace moru v ohnisku a nové pozitivní nálezy původce
moru bez klinických příznaků byly učiněny v obci Mlékojedy. Stále je tedy namístě velká
ostražitost a preventivní diagnostika celé oblasti. Tyto aktivity jsou prováděny v součinnosti
s příslušnými inspektoráty SVS Praha-východ a Mělník.
Inseminace je v oblastním chovu prováděna každoročně po celou chovatelskou sezónu.
Produkce inseminovaných matek je nutná pro realizaci plemenářského programu, a část
inseminovaných matek včely kraňské se zasílá dalším chovatelům.
Chov je vybaven také zařízením pro výuku inseminace. V roce 2008 proběhly dva kurzy
inseminace pro zájemce z naší republiky i zahraničí. Bude dále rozšiřován rozsah testování
71
včelstev a rozsah inseminace v chovu. Chov nemá závažné problémy ve vztahu k chovu GZ, je
na dobré úrovni, GZ zde nejsou aktuálně ohroženy.
Školení vedoucích chovů
Ve dnech 15.-16. 2. 2008 proběhla tradiční porada vedoucích resp. zástupců vyšších chovů a
chovů asociace AACHK ve včelařském vzdělávacím středisku Českého svazu včelařů
v Nasavrkách u Chrudimi. Porady se zúčastnilo přes 90 zástupců chovů.
Jako obnovená akce (předcházející série konferencí skončila v 70. letech 20.stol.) byla
uspořádána 3.-4.10. 2008 chovatelská konference registrovaných chovů, na kterou byli pozváni
zástupci registrovaných chovů a chovatelských referentů okresních výborů Českého svazu
včelařů.
Účastníci obou porad (jarní i podzimní) byli seznámeni s chovatelskou problematikou v situaci
vystupňované intenzity CCD. Rezistence v alarmující míře nebyla zatím zaznamenána, ale
náznaky na hranici statistické průkaznosti svědčí o tom, že problémy mohou přijít. Chovy byly
vyzvány k dalšímu šlechtění zaměřenému na varroatoleranci a pravidelnému sledování spadu
samiček roztočů a opětovně upozorněny na nezbytnost vedení předepsané formy dokumentace.
K usnadnění prvotních záznamů byl vydán tiskem nový Úlový deník v omyvatelných deskách a
trvanlivé vazbě (pomůcku připravil VÚVč a finančně podpořil Český svaz včelařů). V dalším roce
bude v odpovídající formě vydána i Matrika matek.
Porada vedoucích oblastních chovů proběhla dne 5.-6..3. 2006 v Dole, porady se zúčastnili
všichni vedoucí chovů, vědecký pracovník ing. V. Veselý, ředitel VÚVč, ing. Kamler a garant
Národního programu za včely, ing. Titěra.
Program byl věnován zopakování a prohloubení metodik kontroly užitkovosti a testování podle
metodiky Národního programu. Byl sestaven předběžný plán inseminací v oblastních chovech,
které využívají externí inseminační službu. S pracovníky byl probrán způsob vedení záznamů o
včelstvech a souvisejících údajích. Vedoucí oblastních chovů byli též instruováni k sezónním
aktivitám probíhajících výzkumných projektů, zejména ve vztahu k monitorovacím pokusům na
rezistenci Varroa destruktor vůči terapeutikům.
Konference pracovní skupiny Bee Breeding - Ankara
Nebezpečí masových úhynů v důsledku nemocí, spojených s komerčně motivovanými snahami
nahradit chybějící včelstva včelami jakéhokoliv původu, je i nadále největším ohrožením
genofondu včely medonosné. V Evropě i jinde tak dochází k živelné hybridizaci se všemi
souvislostmi a důsledky, které byly popsány v předcházejících zprávách.
Ohrožení genofondu invazí brouka Aethina tumida do Evropy je stále velmi aktuální. Tumidózní
včely, přivezené do Portugalska a Francie, které byly utraceny, pravděpodobně rozšíření nákazy
nezpůsobily. Další potvrzený výskyt tumidózy z Egypta z roku 2005 není následován novějšími
údaji.
2.-3.2 2006 se konala konference chovatelské sekce EurBee v Turecku na univerzitě v Ankaře.
za účasti garanta genetického zdroje včely kraňské, ing. D. Titěry. Na konferenci byl podrobně
probírán projekt Collos, který byl připravován rámci programu COST. Zapojeno je více než 30
72
zemí, leader je dr. Neumann (Švýcarsko). Pro náš program ochrany včely kraňské mohou být
aktivity tohoto projektu využity.
Databáze NCC
Klasifikace a výběr zvířat do GZ vychází z udržovaných linií, přičemž data o výkonnostních
testech se kombinují s výsledky testů odolnosti vůči nemocem tak, aby obě skupiny parametrů
byly ve stanovených limitech.
Předání aktualizovaných dat o genetickém zdroji včela kraňská určených do databáze NCC
bylo realizováno v podobě datových souborů obsahujících z posledních 10 let přes 8000
záznamů o původu a přes 5000 záznamů o užitkovosti včelstev.
Kryokonzervace, odběry tkání a provozování banky tkání
Pro vývoj metodik uchování genofondu včely in-vitro byly pokusně odebrány další soubory tkání
hrudních létacích svalů dělnic a trubců. Tyto vzorky, uchovávané v dehydratované formě za
běžné laboratorní teploty (což je technicky i ekonomicky výhodnější, než kryokonzervace) byly
pokusně použity k analýzám PCR na přítomnost virové RNA a DNA dalších původců chorob
včel. Pro dlouhodobé přechovávání tkání se osvědčily mechanicky odolné papírové tubusy
opatřené dutými zátkami pro vložení desikačních silikagelových kuliček.
Problematiku možnosti kryokonzervace spermatu nebo embryí včely medonosné stále sledujeme
formou studia světové literatury a osobními kontakty s odborníky z oboru. Budováním banky
tkání definovaných vzorků včel sledujeme tento záměr: rychlý rozvoj techniky sekvenace DNA
umožní v budoucnu orientaci v genovém poolu i v hybridních populacích a může pomoci při
záchraně a případné rekonstrukci genetických zdrojů. Úplná sekvence genomu včely
medonosné byla již přečtena a publikována, nastává období validace a interpretace obrovského
kvanta takto získaných informací o genetickém zdroji.
Zpracování souhrnné žádosti
Podpora byla poskytnuta na následující počty včelstev podle jednotlivých kategorií vymezených
Zásadami pro poskytování dotační podpory:
Tab.69. Počty podporovaných včelích matek
Kategorie matky
Plemenné včelí matky podrobené kontrole užitkovosti včetně testů na
dcerách alespoň na dvou stanovištích
Plemenné včelí matky určené jako zdroj trubců
Včelí matky, jejíž dcery byly podrobeny testům
Inseminované plemenné včelí matky odchované v roce 2008 a usazené
ve vlastním chovu
Plemenné včelí matky odchované v roce 2008 a usazené ve vlastním
chovu
celkový počet
v r. 2008
40
65
65
66
119
73
Ostatní aktivity
Spolupráce se slovenskými, rakouskými a německými chovateli kraňky v roce 2008 pokračovala
opět formou inseminační služby naším pracovníkem v rámci dlouhodobého projektu šlechtění na
toleranci vůči nemocem. Inseminace proběhla tradičně v chovech pana Wurma, Zacha, Klause
a ve včelařské škole v Dietenheimu (IT, Jižní Tyrolsko). V roce 2008 proběhly 3 kurzy
inseminace pro zájemce z naší republiky, Švédska, Německa a Itálie.
V září 2008 se konala vědecká konference EurBee v Belfastu. V jejím rámci se uskutečnilo
podzimní sympozium projektu 6FP - BEESHOP (koordinátor prof. Moritz, UNI Halle-Wittenberg,
Německo).
Pokračoval projekt genetického mapování vybraných lokusů včel pro Dr. Beye, UNI v
Düsseldorfu. Byly odchovány speciální matky pro projekt. Opět se jednal o matky inseminované
spermatem jednoho trubce, matky inbrední a matky neoplozené, jejichž kladení bylo iniciováno
opakovanou anestezií oxidem uhličitým. Dodali jsme přes 30 živých matek, spolupráce bude
pokračovat i v roce 2009.
74
Autoři zprávy
Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor
Prof.Ing. Václav ŘEHOUT,CSc.(česká červinka)
RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase)
Zdena DYKOVÁ (starokladrubský kůň)
Ing. Jaroslav JELÍNEK, CSc. (huculský kůň)
Blahoslav POLÍČEK (slezský norik a českomoravský belgický kůň)
Dr. Ing. Michal MILERSKI (valašská ovce)
Ing. Antonín Vejčík, CSc., (šumavská ovce)
Ing. Věra MÁTLOVÁ, Ing. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza)
Prof.Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Josef WILHELM,
Jana KORBOVÁ, Ing. JAN KAPLAN (králíci a nutrie)
Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Vlastislav MACHANDER, PhD. (drůbež)
doc. Dr. Ing. Martin FLAJŠHANS, (ryby)
Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská)
75