Územní systém ekologické stability

Transkript

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA
HORAŽĎOVICE
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Březen 2015
EIA SERVIS s.r.o.
České Budějovice
Územní plán města Horažďovice
Strana 2
___________________________________________________________________________
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HORAŽĎOVICE
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Zpracovatel:
EIA SERVIS s.r.o.
IČO: 625 26 791
U Malše 20
370 01 České Budějovice
Tel.: 386 354 942, 606 680 878
Architektonický atelier M.A.A.T., s.r.o.
IČO: 281 45 968
Převrátilská 330/15
390 01 Tábor
Tel.: 608 960 969
Odpovědný zástupce
zpracovatele:
RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., jednatel společnosti
Tel.: 606 687 268
Hlavní řešitel:
Ing. Pavel Popela
Autorizovaný projektant územních systémů
ekologické stability
Trocnovská 37/45
České Budějovice
Tel.: 604 823 291
Spolupráce:
Lucie Pánová, atelier M.A.A.T., Tábor
Ing. Alexandra Čurnová, EIA SERVIS, Č. Budějovice
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 3
___________________________________________________________________________
Obsah
strana
A. Textová část .......................................................................................................... 4
A.1. Obecná charakteristika přírodních podmínek ................................................... 4
A.1.1. Klima .......................................................................................................... 4
A.1.2. Geomorfologické členění ........................................................................... 5
A.1.3. Geologie ..................................................................................................... 6
A.1.4. Půda ........................................................................................................... 7
A.1.5. Voda ........................................................................................................... 8
A.1.6. Krajina a krajinný ráz .................................................................................. 9
A.1.7. Zvláště chráněná území ........................................................................... 10
A.1.8. Biogeografické členění ............................................................................. 10
A.1.9. Fytogeografické členění ........................................................................... 11
A.1.10. Rekonstrukční a potenciální vegetace: .................................................. 12
A.2. Charakteristika aktuální vegetace zájmového zemí ....................................... 13
A.2.1. Porosty dřevin .......................................................................................... 13
A.2.2. Luční porosty a krátkostébelné trávníky ................................................... 14
A.2.3. Vodní a mokřadní biotopy ........................................................................ 15
A.2.4. Ostatní...................................................................................................... 16
A.3. Návrh územního systému ekologické stability ................................................ 17
A.3.1. Lokální úroveň .......................................................................................... 18
A.3.2. Regionální úroveň .................................................................................... 18
A.3.2. Nadregionální úroveň ............................................................................... 19
A.4. Obecné zásady údržby jednotlivých prvků ..................................................... 19
A.5. Použité podklady ............................................................................................ 20
B. Tabulková část .................................................................................................... 21
C. Mapová část...................................................................................................... 105
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 4
___________________________________________________________________________
A. Textová část
Řešené území zahrnuje správní území města Horažďovice, tedy katastrální území
Horažďovice, Zářečí u Horažďovic, Komušín, Babín u Horažďovic, Horažďovická
Lhota, Třebomyslice u Horažďovic, Svaté Pole u Horažďovic, Boubín a Veřechov.
Rozloha řešeného území činí 43,02 km2.
A.1. Obecná charakteristika přírodních podmínek
A.1.1. Klima
Zájmové zemí zasahuje do dvou klimatických oblastí (dle Quitta), a to mírně teplých
oblastí MT7 a MT5. Větší část území (Horažďovice a jejich okolí a severní část
řešeného území) náleží do oblasti MT7, do oblasti MT5 spadá jen jižní část řešeného
území (okolí obcí Boubín, Svaté Pole, Veřechov).
Pro klimatickou oblast MT7 je charakteristické průměrně dlouhé, mírné, mírně suché
léto, krátké přechodné období s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je
průměrně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové
pokrývky.
Klimatická oblast MT5 má normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až
mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným
podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá
s normální až krátkou sněhovou pokrývkou
Pro klimatickou oblast MT7 jsou typické následující charakteristiky:
počet letních dnů
počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více
počet mrazových dnů
počet ledových dnů
průměrná teplota v lednu
průměrná teplota v červenci
průměrná teplota v dubnu
průměrná teplota v říjnu
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
srážkový úhrn ve vegetačním období
srážkový úhrn v zimním období
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů zamračených
počet dnů jasných
30 - 40
140 - 160
110 - 130
40 - 50
-2 - -3 °C
16 – 17 °C
6 – 7 °C
7 – 8 °C
100 - 120
400 – 450 mm
200 – 250 mm
60 - 80
120 - 150
40 - 50
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 5
___________________________________________________________________________
Pro klimatickou oblast MT5 jsou typické následující charakteristiky:
počet letních dnů
počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více
počet mrazových dnů
počet ledových dnů
průměrná teplota v lednu
průměrná teplota v červenci
průměrná teplota v dubnu
průměrná teplota v říjnu
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
srážkový úhrn ve vegetačním období
srážkový úhrn v zimním období
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů zamračených
počet dnů jasných
30 - 40
140 - 160
130 - 140
40 - 50
-4 - -5 °C
16 – 17 °C
6 – 7 °C
6 – 7 °C
100 - 120
350 – 450 mm
250 – 300 mm
60 - 100
120 - 150
50 - 60
Následující tabulky uvádějí průměrný úhrn srážek a průměrné teploty v oblasti.
V tabulce srážek jsou údaje ze srážkoměrné stanice Horažďovice. V Horažďovicích
není klimatická stanice, proto průměrné teploty jsou uvedeny z klimatické stanice
Strakonice, která se nachází cca 15 km jihovýchodně.
Průměrný úhrn srážek [mm]
Stanice
Horažďovice
I
27
II
28
III
29
IV
45
V
63
VI
78
VII
85
VIII
68
IX
46
X
40
XI
31
XII
35
Rok
575
IV-IX
385
X-III
190
Průměrná teplota vzduchu [C]
Stanice
Strakonice
I
II
-2,3 -1,2
III
3,1
IV
7,4
V
VI
VII VIII IX
12,4 15,4 17,2 16,3 12,7
X
7,5
XI
2,6
XII Rok IV-IX
-1,1 7,5 13,6
A.1.2. Geomorfologické členění
Řešené území zasahuje do tří geomorfologických jednotek provincie Česká vysočina
(řazeno podle velikosti plochy v jednotce zahrnuté):
Geomorfologická jednotka IIA 4A d
soustava: Česko-moravská
podsoustava: Středočeská pahorkatina
celek: Blatenská pahorkatina
podcelek: Horažďovická pahorkatina
okrsek: Střelskohoštická pahorkatina
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 6
___________________________________________________________________________
Geomorfologická jednotka IB 2F b
soustava: Šumavská
podsoustava: Šumavská hornatina
celek: Šumavské podhůří
podcelek: Bavorovská vrchovina
okrsek: Prácheňská pahorkatina
Geomorfologická jednotka IB 2F a
soustava: Šumavská
podsoustava: Šumavská hornatina
celek: Šumavské podhůří
podcelek: Bavorovská vrchovina
okrsek: Budětická vrchovina
Střelskohoštická pahorkatina je plochá pahorkatina v povodí Otavyna granodioritech
středočeského plutonu se slabě členěným erozně denudačním reliéfem. Typickým
prvkem jsou četné drobné lesíky a velké zastoupení rybníků v krajině. Do popsaného
geomorfologického okrsku náleží celá severní část řešeného území zhruba po řeku
Otavu, tedy zhruba 2/3 zájmového území.
Prácheňská pahorkatina je plochá pahorkatina z perlové ruly moldanubika a širokých
pruhů biotitických granodioritů středočeského plutonu s mírně zvlněným denudačním
reliéfem s nejvýznamnějším vrchem Prácheň (mimo řešené území). Do popsaného
geomorfologického okrsku náleží jižní část řešeného území, plošně zhruba necelá
jedna třtina zájmového území.
Budětická vrchovina je plochá vrchovina z jemnozrnných biotitických pararul pestré
série sušicko – votické s četnými vložkami krystalických vápenců. Do řešeného
území zasahuje popsaný geomorfologický okrsek nepatrně, náleží k němu jen lesní
komplex západně od obce Boubín, tedy východní svahy vrchů Moučanka a Svitník.
A.1.3. Geologie
Geologickým podkladem většiny plochy severní části řešeného území je biotický až
amfibolicko – biotitický granodiorit až křemenný diorit Středočeského plutonu. Jedná
se o horniny, pravděpodobně devonského až karbonského stáří, vzniklé ztuhnutím
žhavotekutého magmatu.
Jižní část řešeného území leží na horninách moldanubika. Jako moldanubikum je
označován rozsáhlý komplex většinou silně přeměněných a hlubinných hornin
budující převážně jižní a jihozápadní část Českého masivu a představující jeho staré
prekambrické jádro. V území jsou zastoupeny biotitické perlové ruly, injikované ruly a
arterity a jemnozrnné biotitické pararuly moldanubika. V rulách jsou zastoupeny
vložky krystalického vápence, a to v masivu vrchů Moučanka a Svitník, dále v pruhu
severně od Boubína přes Svaté Pole končícím pahorky Na Hrádku a Kacle východně
od Horažďovic.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 7
___________________________________________________________________________
Terciér je zastoupen v území v údolí Otavy. Jedná se o vrstvy lednicko –
sudoměřické, písky s jílovitými vložkami a šedé jíly. Kvartérní pokryv je v oblasti
zastoupen říčními sedimenty v nivě Otavy v podobě hlavně štěrku a písku
s občasným výskytem jílu.
A.1.4. Půda
Půdotvorný proces závisí na půdotvorném substrátu, reliéfu území, hydrologických
podmínkách a činnosti organismů. V zájmovém území převládají v severní části
hnědé půdy kyselé, kolem Otavy hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách a
v jižní části řešeného území ilimerizované půdy s hnědými půdami oglejenými.
Hnědé půdy jsou nejrozšířenějším půdním typem na území našeho státu. Uplatňují
se jak v pahorkatinách a vrchovinách, tak i v horách, málo zastoupeny jsou jen
v nížinách. Převažuje humidnější, mírně teplé klima, roční úhrn srážek se obvykle
pohybuje mezi 500-900 mm, průměrná roční teplota 4-9 °C. Jako matečný substrát
se uplatňují téměř všechny horniny skalního podkladu (žuly, ruly, svory, čediče,
pískovce, břidlice odvápněné „opuky“ a mnohé jiné). Původní vegetací byly listnaté
lesy (dubohabrové až horské bučiny). Hnědé půdy jsou nejvíce rozšířeny mezi 450–
800 m n. m. a jsou vázány na členitý reliéf. Poměrně časté jsou však hnědé půdy i
na terasových štěrcích a píscích, které se naopak nejvíce uplatňují v nízkých
rovinatých polohách. Hnědé půdy patří mezi vývojově mladé půdy, které by v méně
členitých podmínkách přešly v jiný půdní typ – hnědozemě, ilimerizované půdy apod.
Hlavním půdotvorným pochodem při vzniku hnědých půd je intenzivní zvětrávání.
Hnědé půdy kyselé se vyznačují nižším obsahem humusu, nápadným poklesem
půdní reakce a také nízkým nasycením sorpčního komplexu.
Hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách jsou značně ovlivněny intenzivním
vyplavováním – podzolizací, kdy se humusové látky spolu s oxidy železa a hliníku
přemisťují do spodiny. Jsou poměrně málo úrodné.
Ilimerizované půdy jsou v pahorkatinách a vrchovinách velmi časté. Převažuje
humidnější klima, roční úhrn srážek se obvykle pohybuje mezi 550-900 mm,
průměrná roční teplota 6-8 °C. Matečným substrátem jsou nejčastěji sprašové hlíny,
středně těžké glaciální sedimenty, smíšené svahoviny ale i hluboké zvětraliny
pevných hornin. Původní vegetací byly kyselé doubravy a bučiny. Ilimerizované půdy
jsou nejvíce rozšířeny mezi 250–600 m n. m. Hlavním půdotvorným pochodem při
vzniku půd je ilimerizace, promývání, kdy pod humusovým horizontem leží horizont
eluviální, tedy ochuzený. Pod ním je horizont iluviální, obohacený o jílovou substanci.
Ilimerizované půdy oglejené mají jílem obohacený, zhutnělý, tudíž málo
vodopropustný spodní horizont, který na svém povrchu zadržuje srážkovou vodu.
V ní se sráží oxidy železa a manganu do tzv. bročků tmavě rezivé barvy, které jsou
pro ně typické. Celkově jde o těžší půdy zemědělsky nižší kvality.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 8
___________________________________________________________________________
A.1.5. Voda
Povrchové vody
Řešené území se rozkládá na plochách následujících povodí:







1-08-01-109 Mlýnský potok od Velenovského potoka po ústí
1-08-01-110 Levé rameno Otavy od Mlýnského potoka po ústí
1-08-01-111 Otava od ústí levého ramene Otavy po Veřechovský potok
1-08-01-112 Veřechovský potok
1-08-01-119 Pačejovský potok
1-08-01-120 Březový potok od Pačejovského potoka po Zhůřecký potok
1-08-01-121 Zhůřecký potok
V povodí Mlýnského potoka č.h.p. 1-08-01-109 se nachází jen západní okraj
řešeného území západně Horažďovice - Zářečí. Plocha povodí činí 25,063 km2,
lesnatost 10%.
V povodí levého ramene Otavy od Mlýnského potoka po ústí č.h.p. 1-08-01-110 se
nachází severozápadní část města Horažďovice. Plocha povodí činí 2,621 km2,
lesnatost 10%.
V povodí Otavy od ústí levého ramene Otavy po Veřechovský potok č.h.p. 1-08-01111 se nachází východní polovina města Horažďovice. Plocha povodí činí 18,297
km2, lesnatost 10%. Otava je vodohospodářsky významným tokem. Průtok Otavy
v Horažďovicích se průměrně pohybuje kolem 13 m 3/s.
V povodí Veřechovského potoka č.h.p. 1-08-01-112 se nachází jižní výběžek
řešeného území kolem obce Veřechov. Délka údolí činí 5 km, plocha povodí je 8,129
km2, lesnatost 10%.
V povodí Pačejovského potoka č.h.p. 1-08-01-119 se nachází severozápadní
výběžek řešeného území kolem obcí Třebomyslice a Horažďovická Lhota. Délka
údolí činí 8,2 km, plocha povodí je 11,795 km2, lesnatost 10%.
V povodí Březového potoka v úseku od Pačejovského potoka po Zhůřecký potok
č.h.p. 1-08-01-120 se nachází severní a severovýchodní část řešeného území s obcí
Babín a nádražím Horažďovice - Předměstí. Plocha povodí činí 11,389 km2,
lesnatost 20%.
Povodí Zhůřeckého potoka č.h.p. 1-08-01-121 zasahuje do řešeného území jen do
severovýchodní části. Délka údolí činí 6,5 km, plocha povodí je 12,713 km2,
lesnatost 10%.
Do řešeného území zasahují ještě další povodí, ale jen nepatrně.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 9
___________________________________________________________________________
Podzemní vody
Z hydrogeologického pohledu přísluší zájmové území hydrogeologickému rajonu 631
Krystalinikum v povodí Horní Vltavy. Tento hydrogeologický rajon zahrnuje plochu
rozlohy 5 928 km2.
Pro sedimentární křídové a neogenní akumulace je charakteristický vícekolektorový
zvodnělý systém (časté střídání kolektorů – pískovce, slepence a izolátorů - jílovce).
V pánevní oblasti Otavy se vytváří dva částečně oddělené typy oběhu podzemních
vod. V rámci mělkého oběhu proudí voda z míst infiltrace (výchozy písčitých
uloženin) zejména v závislosti na morfologii terénu k lokálním erozním bázím a je
drénována od vodotečí a částečně od hlouběji uložených kolektorů. Hlubší,
vodohospodářsky významný oběh je doplňován přítokem z okolního, případně
podložního krystalinika a z kolektorů mělkého oběhu. Podzemní voda proudí
k hlavním erozním bázím (údolní niva Otavy).
V řešeném území se nenacházejí velká ochranná pásma zdrojů podzemních vod.
A.1.6. Krajina a krajinný ráz
Krajina řešeného území je zásadně pozměněná člověkem. Především je silně
poznamenaná melioracemi provedenými zde v 80. letech minulého století. Všechny
vodní toky jsou napřímeny, břehové porosty zničeny, okolní zemědělské pozemky
jsou odvodněny. Krajina je do značné míry odlesněná a lesní porosty jsou tvořeny
převážně jehličnany.
Přesto je krajina Horažďovicka pohledově hezká a zajímavá. Zejména v severní části
řešeného území jsou četné pahorky s drobnými lesíky, které jsou převážně borové,
ale často smíšené, v nichž dominuje borovice s dubem. V jižní části území se
zdvihají vyšší kopce a otevírá se krásný pohled do Pošumaví. Střední část ovlivňuje
niva Otavy, v níž leží město Horažďovice. Pohled na město je nejhezčí z jihozápadní
strany, tedy z nivy Otavy, z ostatních stran je rušen četnými technickými stavbami.
Zastoupení vodních ploch je na Horažďovicku sice nižší, než v sousedním Blatensku,
ale zastoupeny jsou v krajině poměrně často. Některé z nich mají ještě charakter
Blatenska – tedy jsou doprovázeny balvanitými pastvinami a po jejich vypuštění se
objeví ohromné balvany schované na jejich dně.
Krajinný ráz je v § 12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti.
Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Ochrana
krajinného rázu zajišťuje komplexní ochranu krajiny, především ochranu přírodních a
estetických hodnot, významných krajinných prvků (VKP) a zvláště chráněných území
(ZCHÚ), kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině.
Krajinný ráz není všude stejně výrazný, neopakovatelný, jedinečný a cenný. Krajinu,
ve které jsou přítomny mimořádné a jedinečné hodnoty přírodní, kulturní nebo
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 10
___________________________________________________________________________
estetické, je třeba chránit s větší přísností, než krajinu, ve které jsou tyto hodnoty
přítomny sporadicky nebo v ní přítomny nejsou vůbec. K ochraně krajinného rázu
s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může příslušný
orgán ochrany přírody a krajiny zřídit přírodní park. Řešené území se nenalézá uvnitř
přírodního parku ve smyslu zákona. Nejbližším přírodním parkem je přírodní park
Buděticko, jehož severovýchodní hranice prochází ve vzdálenosti cca 5 km
jihozápadně od centra města Horažďovice a do řešeného území nezasahuje.
A.1.7. Zvláště chráněná území
Uvnitř řešeného území se nachází přírodní památka Svaté Pole. Vyhlášena byla
v roce 2007 Krajským úřadem Plzeňského kraje na rozloze cca 3,5 ha. Nachází se
východně stejnojmenné obce a chrání mezofytní louky s bohatou populací vstavače
kukačky (Orchis morio).
Přírodní památka Svaté Pole je zároveň evropsky významnou lokalitou CZ0320437
dle NV 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných
lokalit. Předmětem ochrany je stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až
podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis).
A.1.8. Biogeografické členění
Dle biogeografického členění republiky (Culek a kol., 1996) leží řešené území na
rozhraní biogeografického regionu 1.29 - bioregion Blatenský (severní část) a 1.42 –
bioregion Sušický (jižní část). Hranicí je zhruba řeka Otava.
V Blatenském bioregionu, který je tvořen hlavně žulovou pahorkatinou, dominuje
hlavně biota 4. bukového stupně, geobotanicky řazená do acidofilních doubrav a
olšin; vyšší kopce jsou řazeny do bučin. V Blatenském bioregionu převažuje zejména
orná půda se zastoupením kulturních borů, rybníků a luk. Typická nadmořská výška
je 430 – 580 m. Na většině území převažují acidofilní doubravy (Genisto
germanicae-Quercion), v minulosti asi i s početnějším zastoupením jedle. Flóra
charakteristická pro bioregion je poměrně chudá. V bioregionu se vyskytuje běžná
fauna hercynské zkulturnělé krajiny, se západními vlivy (ježek západní, ropucha
krátkonohá). Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci:
husa velká (Anser anser), břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý
(Tringa totanus), rybák obecný (Sterna hirundo), břehule říční (Riparia riparia),
ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Obojživelníci: ropucha krátkonohá
(Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: trojzubka stepní
(Chondrula tridens), suchomilka obecná (Helicella obvia). Hmyz: vážka podhorní
(Sympetrum pedemontanum), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis).
V Sušickém bioregionu, který je tvořen zejména migmatity a migmatickými rulami,
dominuje pro region typická biota 3. dubovo-bukového až 5. jedlovo-bukového
stupně s patrným alpským vlivem. Místní krajina je charakterizovaná jako kulturní,
přičemž převažují kulturní smrčiny s fragmenty bučin na vápencích. Typická
nadmořská výška je 460 – 770 m. Na většině území převažují acidofilní doubravy
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 11
___________________________________________________________________________
(Genisto germanicae-Quercion), silně byly zastoupené i jedliny (Galio-Abietenion) a
méně častěji i bučiny (podsvaz Fagenion a asociace Luzulo-Fagetum). Na rozdíl od
Blatenského bioregionu je flóra v Sušickém bioregionu velmi pestrá a to především
v oblasti vápenců. V bioregionu převažuje ochuzená lesní fauna hercynského
původu, se západními a horskými vlivy. Vody, které územím protékají se řadí do
pásma pstruhového. Otava jako podhorská řeka je řazená do pásma lipanového.
Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), vydra říční (Lutra
lutra), plch zahradní (Eliomys quercinus). Ptáci: jeřábek lesní (Bonasa bonasia),
tetřívek obecný (Tetrao tetrix), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Obojživelníci: mlok
skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši:
zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostoma), zuboústka sametová (Causa
holosericea), srstnatka jednozubá (Trichia unidentata), trojzubka stepní (Chondrula
tridens), suchomilka obecná (Helicella obvia), zrnovka mechová (Pupilla muscorum).
Hmyz: jepice podivná (Arthroplea congener), šídlo páskovec kroužkovaný
(Cordulegaster boltoni).
A.1.9. Fytogeografické členění
Podle regionálně fytogeografického členění se zájmové území nachází ve
fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, na
rozhraní dvou fytogeografických okresů Horažďovická pahorkatina a Šumavsko –
novohradské podhůří. Na území fytogeografického okresu Horažďovická
pahorkatina, a to podokresu Horažďovicko, leží severní část řešeného území zhruba
po řeku Otavu. Jižně od Otavy zhruba po obec Boubín a Svaté Pole zasahuje do
řešeného území výběžek fytogeografického podokresu Sušicko – Horažďovické
vápence okresu Šumavsko – novohradské podhůří. Jižní část řešeného území spadá
do fytogeografického podokresu Volyňské Předšumaví okresu Šumavsko –
novohradské podhůří.
Pro fytogeografický okres Horažďovická pahorkatina, podokres Horažďovicko, je
charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina) s jednotvárnou květenou
tvořenou mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima (= vztah k
průměrné izohyetě odpovídající nadmořské výšce fytochorionu), terén spíše plochý
než svažitý, granodioritový substrát a mozaika lesnaté, zemědělsky využívané, méně
rybničnaté krajiny.
Pro fytogeografický okres Šumavsko – novohradské podhůří, podokres Sušicko –
horažďovické vápence, je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň
(kopcovina), méně submontánní (vrchovina) s květenou tvořenou různorodými
mezofyty, méně i termofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima,
terény spíše svažité, vápnitý substrát a mozaika lesnaté a zemědělsky využívané
krajiny.
Pro fytogeografický okres Šumavsko – novohradské podhůří, podokres Volyňské
Předšumaví, je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina), méně
submontánní (vrchovina) s jednotvárnou květenou tvořenou mezofyty, relativně
kontinentální, srážkově nedostatkové klima, terén spíše svažitý než plochý, chudý
substrát a mozaika lesnaté a zemědělsky využívané krajiny.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 12
___________________________________________________________________________
A.1.10. Rekonstrukční a potenciální vegetace:
Rekonstrukční vegetací většiny plochy řešeného území jsou kyselé doubravy třídy
Quercetea robori – petraeae na chudém substrátu zvýšené paroviny. Niva Otavy a
jejích přítoků byla doprovázena liniemi luhů a olšin tříd Salicetea purpureae, Alnetea
glutinosae a Querco - Fagetea (podsvaz Alnenion glutinoso - incanae). V zájmovém
území jsou rekonstruovány dvě malé plošky subxerofilní doubravy, a to severně od
obce Boubín vrchy Hůrka a Šibeník a na vápencovém pahorku Na Hrádku
jihovýchodně Horažďovic, na nichž lze i v současné době najít prvky teplomilné
vegetace.
Potenciální vegetace je taková vegetace, která by se na určité ploše vyvinula, kdyby
na ni přestal působit člověk. Na rozdíl od vegetace rekonstrukční bere v úvahu
ireverzibilní změny (např. odvodnění). Mapa potenciální vegetace má mnohem
hrubší měřítko než rekonstrukční geobotanická mapa a tak v řešeném území uvažuje
jen vegetaci charakteru bikové a/nebo jedlové doubravy (Luzulo albidae - Quercetum
petraeae, Abieti - Quercetum).
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 13
___________________________________________________________________________
A.2. Charakteristika aktuální vegetace zájmového zemí
Řešené území kolem města Horažďovice je zásadně ovlivněno lidskou činností.
Rozsáhlé plochy jsou odlesněny a využívány jako orná půda, v nivě Otavy a
Březového potoka jako trvalé travní porosty. Velké plochy prakticky všech niv byly
zmeliorovány. Řeka Otava, Březový potok i všechny drobné přítoky v území byly
regulovány, jejich koryta napřímena, místy zpevněna. Břehové porosty byly zničeny,
zachovaly se jen plošně nepatrné zbytky. Zbylé lesní porosty jsou tvořeny převážně
jehličnany. Terénní průzkum řešeného území byl proveden v období říjen – listopad
r. 2014. Následující text vychází z poznatků tohoto terénního průzkumu.
A.2.1. Porosty dřevin
Vegetace lesních porostů je závislá na lesním hospodaření. Větší lesní celky se
nacházejí v řešeném území v severovýchodní části – Háj na svazích lesnatého vrchu
Babínský háj (474 m n.m.), Opěš severně od soustavy Babínských rybníků a Honov
u východní hranice řešeného území, dále Boubínský les u severozápadní hranice
řešeného zemí a lesní celek V luhu v jižním cípu řešeného území. Lesní porosty
těchto větších celků jsou tvořeny převážně smrkovými a borovými výsadbami, místy
s příměsí dubu letního, břízy, osiky, ojediněle jsou vysázeny kotlíky buku. Místy jsou
porosty do značné míry prokáceny. Jehličnaté porosty mají chudý nezapojený
podrost, který tvoří většinou metlička křivolaká, bika bělavá, šťavel kyselý, brusnice
borůvka (Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Oxalis acetosella, Vaccinium
myrtillus), místy zvonek okrouhlolistý, jahodník obecný, jestřábník zední, černýš luční
(Campanula rotundifolia, Fragaria vesca, Hieracium murorum, Melampyrum
pratense). Ojediněle byly nalezeny zajímavější druhy jako bukvice lékařská a
zeměžluč lékařská (Betonica officinalis, Centaurium erythraea). Paseky obsadila
třtina křovištní a maliník (Calamagrostis epigeios, Rubus idaeus). Vlhké části lesních
celků (například jižní část lesního celku Honov) mají ve stromovém patře olši
lepkavou (Alnus glutinosa), zapojený podrost tvoří ostřice třeslicovitá a kopřiva
dvoudomá (Carex brizoides, Urtica dioica), v příměsi blatouch bahenní, pcháč
zelinný, olešník kmínolistý (Caltha palustris agg., Cirsium oleraceum, Selinum
carvifolia) aj.
Specifickou zajímavostí Horažďovicka, zejména severní části sousedící
s Blatenskem, je zastoupení rozptýlené zeleně v krajině ve formě malých lesíků na
vyvýšených pahorcích. Lesíky jsou nejčastěji borové, ale příměsí je často dub letní a
v lemu se uplatňuje třešeň ptačí. Lem tvoří křoviny – trnka, líska, růže šípková, bez
černý (Prunus spinosa, Corylus avellana, Rosa canina, Sambucus nigra). Podrost
bývá chudý, charakteru kyselých doubrav, dominuje nejčastěji kostřava ovčí (Festuca
ovina), hojná silenka nící (Silene nutans). Jižní strana pahorků je často suchá,
výhřevná, půda je mělká, místy s výchozy malých skalek, kde roste mochna jarní,
mateřídouška polejovitá, jestřábník chlupáček, šťovík menší, chmerek vytrvalý,
bojínek tuhý, divizna knotovkovitá, jetel rolní, devaterník tmavý (Potentilla
tabernaemontanii, Thymus pulegioides, Hieracium pilosella, Rumex acetosella,
Scleranthus perennis, Phleum phleoides, Verbascum lychnitis, Trifolium arvense,
Helianthemum obscurum) aj.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 14
___________________________________________________________________________
Křoviny se nacházejí v liniích podél mezí nebo bývalých cest nebo v lemu drobných
lesíků. Nejhojněji je zastoupena slivoň trnka, dále růže šípková, brslen evropský,
líska obecná, bez černý (Prunus spinosa, Rosa canina, Euonymus europaeus,
Corylus avellana, Sambucus nigra). Podrost je většinou ruderální, ovlivněný splachy
z okolních kultur.
A.2.2. Luční porosty a krátkostébelné trávníky
Významnou část plochy řešeného území zaujímají luční porosty. Převažují druhotné
luční porosty založené v meliorovaných nivách drobných i větších vodních toků,
široká linie luk provází Březový potok a Otavu pod městem Horažďovice. Louky jsou
intenzivně využívány, koseny a doplňkově paseny, jejich spektrum je poměrně
chudé. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční (Alopecurs pratensis).
V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní,
kohoutek luční, kopretina irkutská, tužebník jilmový, chrpa luční, kontryhel
(Deschampsia caespitosa, Cirsium palustre, Lychnis flos-cuculi, Leucanthemum
ircutianum, Filipendula ulmaria, Centaurea jacea, Alchemilla sp.) a další původní
luční druhy. U východní hranice řešeného území byly v lučních porostech nivy
Březového potoka nalezeny i zajímavější rostliny, například krvavec toten a ostřice
dvouřadá (Sanguisorba officinalis, Carex disticha). Tato louka je též lokalitou druhu
žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) - údaj ing. Paulič.
Větší luční porosty mimo nivy se nacházejí v severovýchodní výběžku řešeného
území kolem obce Komušín. Většinou jsou intenzivně využívané a jejich spektrum je
ochuzeno, převažují trávy, jetel luční, vojtěška a ruderální pampeliška (Poaceae,
Trifolium pratense, Medicago sativa, Taraxacum sect. Ruderalia). V mozaice se zde
ale zachovaly menší pestřejší plochy s druhy jako chrastavec luční, jetel luční,
štírovník růžkatý, škarda dvouletá, třezalka tečkovaná (Knautia arvensis, Trifolium
pratense, Crepis biennis, Hypericum perforatum) a plošky krátkostébelných trávníků
na mělké půdě s druhy jako mateřídouška polejovitá, bedrník obecný, devaterník
tmavý, hvozdík kropenatý, jetel rolní (Thymus pulegioides, Pimpinella saxifraga,
Helianthemum obscurum, Dianthus deltoides, Trifolium arvense)
Kolem soustavy rybníků Horní – Dolní východně od Horažďovic se zachovaly dvě
nevelké louky charakteru střídavě vlhkých (moliniových) luk. Severovýchodní louka
nad Dolním rybníkem je druhově ochuzená, nicméně obsahuje taxony typické pro
střídavě zamokřená stanoviště: bukvice lékařská, bezkolenec modrý, olešník
kmínolistý (Betonica officinalis, Molinia caerulea, Selinum carvifolia) a
pozoruhodnější ostřice dvouřadá a o. Hartmannova (Carex disticha, C. hartmanii).
Kvalitnější spektrum vykazuje jihozápadní louka mezi Horním rybníkem a tratí ČD,
kde rostou typické druhy upolín nejvyšší, kosatec sibiřský, srpice barvířská, vrba
rozmarýnolistá, ostřice Hartmannova, o. dvouřadá, olešník kmínolistý, čertkus luční,
kuklík potoční, bukvice lékařská, svízel severní (Trollius altissimus, Iris sibirica,
Serratula tinctoria, Salix rozmarinifolia, Carex hartmanii, C. disticha, Selinum
carvifolia, Succisa pratensis, Geum rivale, Betonica officinalis, Galium boreale) a
další typické druhy.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 15
___________________________________________________________________________
Jižně a jihovýchodně od města Horažďovice se vyskytují v podloží vápencové čočky.
Vyznívá zde komplex sušicko – horažďovických vápenců, resp. jejich severovýchodní
výběžek táhnoucí se z lesního komplexu západně obce Boubín (východní svahy
vrchů Svitník a Moučanka), přes vršky Hůrka, Šibeník, kolem Svatého Pole a končí
na levém břehu Otavy vrchy Na Hrádku a Kacle. Vegetace toto úživné podloží odráží
jiným, mnohem bohatším spektrem porostu. Velice pěkná vegetace charakteru
širokolistých trávníků je vyvinuta v odlesněných částech vrchu Na Hrádku. Jeho
bezlesou část pokrývají pestré teplomilné trávníky, zastoupena je válečka prapořitá,
smělek jehlancový, bojínek tuhý, ovsík vyvýšený, krvavec menší, chrpa čekánek,
pupava obecná, starček přímětník, bedrník obecný, devaterník tmavý, voskovka
menší, řepík lékařský, svízel syřišťový, čičorka pestrá, šalvěj luční, oman hnidák
(Brachypodium pinnatum, Koeleria pyramidata, Phleum phleoidis, Arrhenatherum
elatius, Sanguisorba minor, Centaurea scabiosa, Carlina acaulis, Seneci jacobaea,
Pimpinella saxifraga, Helianthemum obscurum, Cerinthe minor, Agrimonia eupatoria,
Galium verum, Securigera varia, Salvia pratensis, Inula conyzae) a další. Místy jsou
zde vápencové výchozy, na nichž roste sleziník routička, rozchodník ostrý
(Asplenium ruta-muraria, Sedum acre) a lišejníky, na mělké půdě kolem mochna
jarní, mateřídouška vejčitá, hadinec obecný, hvozdík kropenatý, mochna stříbrná
(Potentilla tabernaemontanii, Thymus pulegioides, Echium vulgare, Dianthus
deltoides, Potentilla argentea) aj.
Nejbohatší louky se nacházejí v jižní části řešeného území kolem obce Svaté Pole.
Jedná se o mezofilní ovsíkové louky s přechody k širokolistým suchým trávníkům a
nízkostébelným trávníkům mělkých půd. Nejcennější část východně obce Svaté Pole
chráněná jako přírodní památka hostí mimořádně početnou populaci druhu vstavač
kukačka (Orchis morio). Dle údajů evidovaných AOPK na zdejších loukách rostou
například vratička měsíční (Botrychium lunaria), vítod nahořklý (Polygala amarella),
hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a
jalovec obecný (Juniperus communis).
A.2.3. Vodní a mokřadní biotopy
Vodní biotopy jsou v řešeném území zastoupeny jako rybníky a vodoteče. Soustavou
tří rybníků jsou Babínské rybníky – Velký, Prostřední a Malý Babínský rybník
jihovýchodně obce Babín. Velkým a hlubokým rybníkem je rybník Komušín
rozkládající se jižně stejnojmenné obce, do něhož byly v minulosti svedeny odpadní
vody ze škrobárny, ale v současnosti s čistou vodu. Dále se z větších rybníků
v řešeném území nacházejí například rybník Hořejšek v severovýchodním cípu
řešeného území, rybníky Lhota, Mlýnský a Farský v severozápadní části řešeného
území a rybník Velký Šibeňák u obce Boubín v jižní části řešeného území. Rybníky
řešeného území jsou intenzivně využívány pro chov ryb, jsou hnojeny hnojem a
nehostí žádná vzácná vodní makrofyta. Obvykle mají v nátokové části pruh litorální
vegetace a nad ní vegetaci mokřadní. Vegetace je druhově chudá, uplatňuje se
rákos obecný, orobinec úzkolistý, orobinec širolistý, zblochan vodní a chrastice
rákosovitá (Phragmites australis, Typha angustifolia, T. latifolia, Glyceria maxima,
Phalaris arundinacea). Zajímavým útvarem je soustava čtyř malých rybníčků, resp.
tůněk v nivě Zhůřeckého potoka u východní hranice řešeného území. Jedná se o
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 16
___________________________________________________________________________
revitalizační zásah v nivě z roku 2006. Kolem tůněk se vyvinula vlhkomilná vegetace
z druhů chrastice rákosovitá, sítina rozkladitá, skřípina lesní, ostřice (Phalaris
arundinacea, Juncus effusus, Scirpus sylvatica, Carex sp.).
Potoky řešeného území jsou ve většině své délky upraveny a břehové porosty
zničeny, napřímená koryta jsou doprovázena nejčastěji úzkým pruhem chrastice
rákosovité s kopřivou (Phalaris arundinacea, Urtica dioica). I řeka Otava má
upravené koryto a její břehové porosty představuje většinou jedna řada dřevin
nasázených podél břehu. Jen pod jezem Jarov se mezi hlavním řečištěm a
mlýnským náhonem zachoval nevelký porost lesa lužního charakteru se dřevinami:
vrba křehká, vrba nachová, olše lepkavá, olše šedá, bříza bělokorá, javor mléč, javor
klen, dub letní, jilm vaz (Salix fragilis, S. purpurea, Alnus glutinosa, A. incana, Betula
pendula, Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Quercus robur, Ulmus laevis),
v podrostu kopřiva dvoudomá, chrastice rákosovitá, popenec břečtanolistý,
hluchavka skvrnitá, chmel otáčivý, invazní celík kanadský a celík obrovský (Urtica
dioica, Phalaris arundinacea, Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Humulus
lupulus, Solidago canadensis, S. maxima).
A.2.4. Ostatní
Do ploch ostatních jsou zahrnuty plochy zástavby, ať již města, obcí nebo chatové
kolonie, deponie, plochy stržené vegetace nebo ruderální lada. Jsou obsazeny
vegetací uměle vysazenou, zplaňující ze zahrad nebo ruderální. Žádné plochy cenné
původní vegetace sem nejsou zahrnuty.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 17
___________________________________________________________________________
A.3. Návrh územního systému ekologické stability
Návrh skladebných prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů) řeší správní území města
Horažďovice, tedy katastrální území Horažďovice, Zářečí u Horažďovic, Komušín,
Babín u Horažďovic, Horažďovická Lhota, Třebomyslice u Horažďovic, Svaté Pole u
Horažďovic, Boubín a Veřechov. Návrh vychází z následujících podkladů:





Územní plán města Horažďovice, krajina a krajinná infrastruktura, zpracovatel:
RNDr. Martin Kubeš, 2011
Územní systém ekologické stability ORP Horažďovice, zpracovatel: GeoVision
s.r.o., Plzeň, 2008
Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, vydány září 2008, nabyly
účinnosti říjen 2008
Aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, vydána březen 2014,
nabyla účinnosti květen 2014
LHP městské lesy města Horažďovice a Lesů České republiky
Dále byly jako podklad pro zajištění návaznosti sítě skladebných prvků použity
územní plány sousedních obcí. Následující výčet uvádí přehled sousedních obcí a
aktuální stav jejich územních plánů (zda mají ÚP, nabytí účinnosti, zpracovatel):
Plzeňský kraj, ORP Horažďovice:







obec Hejná - 11/2008, zpracovatel: Ing. aut. arch. Pavel Valtr
obec Velké Hydčice – nemá územní plán
obec Malý Bor – nemá územní plán
obec Břežany – nemá územní plán
obec Pačejov – nemá územní plán
obec Velký Bor – nemá územní plán
obec Svéradice - 05/2004, zpracovatel: Ing. arch. Petr Tauš
Jihočeský kraj, ORP Strakonice:





obec Mečichov - 03/2014, zpracovatel: Ing. arch. Zdeněk Gottfried
obec Hlupín - 03/2014, zpracovatel: Ing. arch. Štěpánka Ťukalová
obec Střelské Hoštice - 10/2011, zpracovatel: Ing. arch. Václav Štěpán
obec Kladruby - 12/2009, zpracovatel: Ing. arch. Zbyněk Skala
obec Kalenice - 12/2009, zpracovatel: Ing. arch. Vladimír Děrda
Aktuální situace stavu skladebných prvků v řešeném území byla ověřena terénním
průzkumem provedeným v období říjen – listopad 2014. Protože byly k dispozici
pouze výkresové části výše zmíněných prací, byly na základě terénního průzkumu
vypracovány i tabulky k jednotlivým skladebným prvkům ÚSES.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 18
___________________________________________________________________________
Skladebné prvky regionální a nadregionální úrovně byly převzaty ze Zásad územního
rozvoje Plzeňského kraje, březen 2014, nabytí účinnosti květen 2014. Vymezení
skladebných prvků lokální úrovně byly převzaty s menšími úpravami z práce RNDr.
Kubeše po předchozí konzultaci s pracovníky MÚ Horažďovice (ing. Kotlaba).
Všechny skladebné prvky jsou v mapových podkladech precizovány na hranice
parcel. Snahou bylo rovněž najít taková řešení, která zbytečně nebudou omezovat
běžné hospodaření na zemědělských pozemcích. V lesních porostech jsou hranice
biocenter umístěny tak, aby kopírovaly hranice lesních oddělení či přirozené terénní
hranice.
Jsou precizována rovněž napojení na skladebné prvky ÚSES okolních katastrálních
území. Protože se naše práce odvíjela především od aktuálního terénního průzkumu,
jsou navrženy pro zvážení pro nové zpracovatele ÚSES okolních katastrálních území
mírné změny ve vedení prvků na těchto územích.
A.3.1. Lokální úroveň
Jak již bylo řečeno, systém skladebných prvků byl rámcově převzat z práce RNDr.
Kubeše. Na základě terénního průzkumu a po zvážení dalších skutečností bylo
navrženo vymezení prvků v některých případech odlišně:
Byly zrušeny:
 LBK C a LBC 20, lokalita Stohlavec - původně navržená LBK na orné půdě
směrem do města
 LBC a LBK Zářečí - možný budoucí konflikt záměrů ochrany přírody se
záměry správy městské zeleně v intravilánu města
 LBK K a LBC17, k.ú. Třebomyslice - našli jsme v terénu vhodnější vymezení
Byly zohledněny:
 cenné biotopy kolem Dolního a Horního rybníka v lokalitě Zádušní les, které
jsme zahrnuli do vymezení LBK
 cennější stanoviště na dolním toku Březového potoka, které jsme rovněž
zahrnuli do trasování LBK
A.3.2. Regionální úroveň
Vedení regionálního biokoridoru je převzato ze Zásad územního rozvoje jen
s drobnými úpravami hranic jednotlivých prvků.
V řešeném území se nachází vymezení jižní větve RBK č. 326. Postupuje přes
řešené území od západu k východu po severních okrajích obcí Boubín a Svaté Pole
a k vymezení využívá především lesní porosty a nivu vodoteče v lokalitě U Svaté
Anny. V některých případech byly vymezeny jako navržené (jižní okraj obce Svaté
Pole a propojení LBC 31 s nivou řeky Otavy.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 19
___________________________________________________________________________
A.3.2. Nadregionální úroveň
Skladebné prvky nadregionální úrovně jsou v Zásadách územního rozvoje
naznačeny pouze formou hrubě navržených os. Tyto osy byly použity jako základ
hlavního směru trasování a na základě terénního průzkumu byly skladebné prvky
ÚSES vymezeny rovněž na hranice parcel (v lesích viz výše).
V řešeném území se nachází vymezení dvou os:
osa řeka Otava (č. K113 a-c)
osa lesní porost Karlovecký hřbet a Opálený v jižní části řešeného území
(č. K113 d-g)
A.4. Obecné zásady údržby jednotlivých prvků
Problémem při vytýčení sítě ÚSES je dohoda s vlastníky pozemků. Základní otázka
vlastníků pozemků vždy směřuje k tomu, co uvnitř prvku ÚSES mohou a nemohou
realizovat. Z tohoto důvodu jsou v následujícím textu stručně shrnuty rámcové
zásady údržby:
Funkční prvky ÚSES zůstaly funkční proto, že byly obhospodařovány přijatelným
způsobem. Tedy i po zařazení pozemku do sítě ÚSES lze doporučit v pokračování
stávajícího způsobu hospodaření. Jednotlivé karty prvků upřesňují doporučené
zásahy, které by vedly ke zlepšení kvality prvků. Konkrétně v řešeném území:

V lesních porostech realizovat lesnické hospodaření, ale po smýcení porostu
v nové výsadbě preferovat vyšší zastoupení listnatých dřevin původního
spektra - zde na Horažďovicku dub letní, ve vlhkých polohách olše lepkavá.

Luční porosty nadále pravidelně kosit, nerozorávat, nedosévat a pokud možno
nehnojit. V řešeném území jsou téměř kompletně zničeny nivy potoků
(zejména Březový potok a jeho přítoky) - jako vhodné opatření je tedy
doporučena revitalizace nivy, tedy návrat k meandrujícím korytům a vysázení
břehových porostů.

Rybníky jsou rybářsky obhospodařovány a i nadále budou. Doporučeným
opatřením je snížení rybí obsádky a snížení množství aplikovaných hnojiv a
krmiv, což by pomohlo pročištění vody a zvýšení populací obojživelníků.
Síť ÚSES je obhospodařována jako běžná krajina. Nejsou ale dovoleny zásahy,
které prvky sítě ÚSES zlikvidují nebo zásadně sníží stupeň ekologické stability, tedy
zastavění, trvalé odlesnění, rozorání trvalého travního porostu a podobně. Naopak
povolit lze zásahy malého rozsahu, které jsou vratné (např. změna využití z louky na
pastvinu a obráceně, výsadba dřevin a to i ovocných, realizace drobné dřevěné
stavby sloužící zařízení pastviny apod.). Každá situace je individuální a proto
k realizaci zásahu do prvku sítě ÚSES se vyjadřuje příslušný orgán ochrany přírody.
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 20
___________________________________________________________________________
A.5. Použité podklady





Územní plán města Horažďovice, krajina a krajinná infrastruktura, zpracovatel:
RNDr. Martin Kubeš, 2011, ÚP nabyl účinnosti prosinec 2011
Územní systém ekologické stability ORP Horažďovice, zpracovatel: GeoVision
s.r.o., Plzeň, 2008
Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, vydány září 2008, nabyly
účinnosti říjen 2008
Aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, vydána březen 2014,
nabyla účinnosti květen 2014
LHP městské lesy města Horažďovice a Lesů České republiky









Quitt E.: Klimatické oblasti Československa, Academia, 1971
Demek J.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Academia 1987
Čech V.: Geologická mapa ČSSR, Ústřední ústav geologický, 1961
Tomášek M.: Půdy České republiky, Český geologický ústav, 2000
Zídek J.: Hydrologické poměry ČSSR, 1967
Culek M.: Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha 1996
Hejný S., Slavík B.: Květena ČSR 1. Academia , Praha 1988
Mikyška R a kol.: Geobotanická mapa ČSSR, Academia, Praha 1972
Neuhauslová Z., Moravec J.: Mapa potenciální přirozené vegetace České
republiky, Botanický ústav Akademie věd ČR, Praha 1997


AOPK – internetové stránky http://drusop.nature.cz/ (informace o EVL)
internetové
stránky
http://www.gepro.cz/support/wms-sluzby-v-cr-2013
(mapový server WMS)
Vlastní terénní průzkum říjen - listopad 2014

___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 21
___________________________________________________________________________
B. Tabulková část
Karty jednotlivých prvků ÚSES
Pořadové číslo:
1
Název: U Jámy
Katastrální území: Komušín
Ekologicky významný segment:
Lokální biokoridor funkční
Délka: 200 m
Charakteristika ekotopu a bioty:
Biokoridor propojuje lokální biocentra mimo řešené území, pouze z jihu zasahuje do
katastru cíp LBC (převážná plocha leží v k.ú, Svéradice). Biokoridor zahrnuje západní
část většího borového lesíka, dva pahorky s dubem a borovicí včetně porostů křovin
v lesním plášti a a luční porosty mezi nimi.
Plošně převažují udržované louky, které jsou pravidelně koseny. Jejich spektrum je
ochuzeno, převažují trávy, jetel luční, vojtěška a smetánka lékařská. Okrajově jsou
zastoupeny menší nekosené plochy. Zde je spektrum bohatší, kromě trav jsou
zastoupeny hojně byliny jako chrastavec luční, jetel luční, štírovník růžkatý, škarda
dvouletá, třezalka tečkovaná, i prvky nízkostébelných trávníků jako mateřídouška
polejovitá, bedrník obecný, devaterník tmavý, hvozdík kropenatý, jetel rolní.
Lesíky jsou převážně borové, ojediněle je zastoupen dub letní. Lem tvoří křoviny nejhojněji je zastoupena slivoň trnka, dále růže šípková, brslen evropský, líska
obecná, bez černý. Ruderalizovaná místa mají v podrostu vlaštovičník větší.
Zajímavostí jsou výhřevná k jihu orientovaná místa lemu lesíků s ojedinělými výchozy
skalek, kde roste mochna jarní, mateřídouška polejovitá a jestřábník chlupáček.
Podrost boru chudý a jednotvárný, dominuje kostřava ovčí.
Návrh na opatření:
Louky kosit, nehnojit, nedosévat, nepřeorávat.
Křoviny a lesy ponechat přirozenému vývoji. Při obnově lesů posílit podíl dubu.
Nedosazovat smrk.
Kultura:
louky, les, křoviny, lada
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 22
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
2
Název: Na Lučinách
Délka: 1600 m
Ze severu biokoridor začíná lesem na východním svahu. Stromové patro řídké,
převažuje borovice lesní, příměs smrk ztepilý, dub letní. Lemy a světliny obsazeny
křovinami. Ruderalizovaný podrost.
Pokračuje malým potokem, v severní části doprovázený linií dřevin (bříza bělokorá,
borovice lesní, topol osika), v jižní části bez dřevin. Dále k jihu je biokoridor vytyčen
podél malého potoka protékajícího obcí Komušín – pravostranného přítoku
Zhůřeckého potoka.
Pod silnicí na Svéradice malá ruderální mokřina, nekosená, nálet olše lepkavé, vrba
jíva, bez černý. Potok má napřímené koryto a technicky upravené koryto, v nivě
dominuje kopřiva dvoudomá, příměs další ruderální prvky jako maliník a širokolisté
šťovíky. Přímo u toku řeřišnice hořká, popenec břečtanolistý.
V obci Komušín podél toku ojediněle olše lepkavá, vrba křehká, borovice lesní,
jabloň, líska. Podrost monokultura kopřivy. Severně potoka linie vzrostlých olší
lepkavých.
Nehnojit louku, dřeviny ponechat svému vývoji, v jižní části dosadit olši lepkavou.
Mokřad periodicky pokosit. Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku
a celé nivy. U lesa posílit podíl dubu při obnově lesa.
Kultura:
Les, vodní tok, mokřad, lada
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 23
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
3
Název: Rybník Hořejšek
Lokální biocentrum funkční
Plocha: 3,8 ha
Rozlehlý mělký rybník s typickými balvany na dně (typický prvek Blatenska a
Horažďovicka).
Poměrně široké litorální pásmo – orobinec úzkolistý, o. širolistý, zblochan vodní
Řídké stromové patro kolem rybníka – olše lepkavá, vrba křehká, bříza bělokorá, dub
letní
Pokud možno rybník obhospodařovat s nižším zarybněním a nehnojit.
Kultura:
vodní plocha, břehové porosty
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 24
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
4
Název: Zhůřecký potok I
Délka: 400 m
Niva Zhůřeckého potoka pod rybníkem Hořejšek. Koryto potoka je upravené.
V jižní části jsou v nivě chaty.
U potoka olše lepkavá. Hrana zářezu potoka duby letní, z nich některé velice
mohutné, až 3 m v obvodu v prsní výšce. Křoviny – slivoň trnka, bez černý, růže
šípková. U chat obhospodařované zahrádky.
Návrh na opatření: V
V severní části dosadit břehové porosty potoka. Nejlépe olše lepkavá.
Kultura:
vodní tok, zastavěné území
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 25
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
5
Název: Libučka
Plocha: 3,4 ha
Biocentrum je tvořené v severní části nivou Zhůřeckého potoka. Poměrně hluboko
zaříznuté údolí potoka. Svahy jsou porostlé borovým lesem, na části smrková
výsadba. Na dně podél toku olše lepkavá a bříza bělokorá, ale poměrně málo.
Ruderalizace a nitrifikace celé nivy.
Poměrně velký a pravděpodobně nový rybník, bez balvanů na svém dně. Nátoková
část rybníka – rozvolněná olše lepkavá, zapojené porosty kopřivy dvoudomé.
Východní břeh svah lesního porostu, u vody lem dubu letního. Lesík v západní části
nad samotou borový, chudý podrost odpovídající kyselé doubravě – kostřava ovčí,
silenka nicí.
Niva Zhůřeckého potoka olše lepkavá, kopřiva dvoudomá
Nahradit nevhodné smrkové a borové výsadby listnáči. Na dně nivy by měla
dominovat olše lepkavá, svahy dub letní, bříza bělokorá.
Kultura:
vodní tok, vodní plocha, les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 26
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
6
Název: Zhůřecký potok II
Délka: 1050 m
Niva Zhůřeckého potoka, kolem lesní porosty. Koryto potoka celkem přirozeného
charakteru, doprovázeno olší lepkavou, u vody řeřišnice hořká, kuklík městský.
V nivě bývalé kosené vlhké louky, v současné době dlouhodobě nekosené, porost
chrastice rákosovitá a kopřiva dvoudomá.
Obnovit kosení luk v nivě.
Kultura:
louka, vodní tok
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 27
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
7
Název: Zhůřecký potok III
Lokální biokoridor částečné funkční
Délka: 1050 m
Biokoridor je veden na toku Zhůřeckého potoka. V současné době je jeho tok jen
úzká linie v polích, v roce 2014 s kukuřicí. Vodoteč je doprovázena chudou vegetací
– jen chrastice rákosovitá a kopřiva dvoudomá. Jen ojediněle se uchytily dřeviny –
bez černý, olše lepkavá, vrba křehká, vrba jíva.
Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy
Kultura:
vodní tok, orná, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 28
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
8
Název: Zhůřecký - Březový potok
Katastrální území: Horažďovice
Plocha: 6,9 ha
Soustava čtyř rybníčků (tůněk) v nivě Zhůřeckého potoka.
Největší z rybníčků má malý ostrov.
Jedná se o revitalizační zásah z roku 2006.
Kolem vodních nádrží vlhkomilná vegetace – chrastice rákosovitá, sítina rozkladitá,
skřípina lesní, ostřice. Z dřevin mladé olše lepkavé, soliterní výsadba lípy srdčité.
Za terénního průzkum (říjen 2014) zastižen pár bahňáků.
Širší okolí tůněk jsou kosené louky
Kosení okolních luk, nenasazovat ryby do nádrží
Kultura:
vodní plocha, vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 29
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
9
Název: Rybník Komušín
Plocha: 11,5 ha
Velký rybník, poměrně strmé břehy, ze všech stran obklopen lesem. Litorál není
v řešeném území vyvinut. Původně odkalovací nádrž pro škrobárnu.
Ponechat přirozenému vývoji.
Kultura:
Vodní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 30
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
10
Název: Pod Komušínem
Katastrální území: Komušín, Horažďovice
Délka: 1200 m
Biokoridor je veden po bezejmenném potoce, který je levostranným přítokem
Březového potoka. Potok má napřímené koryto a niva je zkulturněna. U potoka
chrastice rákosovitá a kopřiva.
V nivě jsou nejvíce zastoupeny intenzivně využívané louky s chudým spektrem,
v němž dominují trávy a ruderální pampelišky (dříve smetánka lékařská).
Pod hrází rybníka Komušín jsou plochy ponechané ladem a zde dominuje třtina
křovištní a přežívá metlice trsnatá. Na části je stržená plocha zarůstající zatím
jednoletým plevelem.
V jižní části BK je mezi napřímeným potokem a silnicí plocha ponechaná ladem. U
silnice dva mohutné kanadské topoly. Z keřů se uchytila slivoň trnka a růže šípková.
Bylinné patro plochy ponechané ladem tvoří chrastice rákosovitá s kopřivou.
Nejjižnější úsek před napojením na BK Březového potoka je veden podél silnice přes
kosené louky. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách
přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek
luční, krvavec toten, kopretina irkutská, tužebník jilmový, chrpa luční, kontryhel,
ostřice dvouřadá.
Koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace toku a celé nivy.
Kosené louky nehnojit, plochy ponechané ladem obnovit kosení.
Kultura:
Louka, pastvina, vodní tok, lada
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 31
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
11
Název: Březový potok I
Délka: 1450 m
Biokoridor je navrhován na toku Březového potoka. Niva Březového potoka byla v 80.
letech 20. století komplet zmeliorována, koryto potoka napřímeno a břehové porosty
zničeny.
V současné době je potok linie podél lesního komplexu. Vodoteč je doprovázena
chudou vegetací – jen chrastice rákosovitá, rákos obecný a kopřiva dvoudomá.
Ojediněle se uchytily dřeviny, nejčastěji olše lepkavá.
Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka. Dominantou luk
v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají v malé míře a pouze
lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, krvavec toten, kopretina
irkutská, tužebník jilmový, chrpa luční, kontryhel, ostřice dvouřadá. Část luk v západní
části byla na podzim r. 2014 pasena skotem.
Kosené louky nehnojit, louky ponechané ladem obnovit kosení.
Kultura:
Louka, pastvina, vodní tok, lada
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 32
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
12
Název: Březový potok II
Délka: 550 m
Biokoridor je navrhován na toku Březového potoka. Niva Březového potoka byla v 80.
zničeny.
V současné době je potok linie podél lesního komplexu. Vodoteč je doprovázena
chudou vegetací – jen chrastice rákosovitá, rákos obecný a kopřiva dvoudomá.
Ojediněle se uchytily dřeviny, nejčastěji olše lepkavá.
Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka. Dominantou luk
v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají: metlice trsnatá, pcháč
bahenní, kohoutek luční, krvavec toten, kopretina irkutská, tužebník jilmový, chrpa
luční, kontryhel, ostřice dvouřadá.
Zdejší louka je lokalitou druhu žluťucha lesklá (údaj ing. Paulič)
Kosené louky nehnojit.
Kultura:
vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 33
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
13
Název: Honov
Délka: 1900 m
Biokoridor je veden lesními porosty s výsadbami jehličnanů – smrkové nebo borové,
příměs je dub letní a buk lesní. Husté smrkové výsadby jsou bez podrostu.
Rozvolněné staré porosty jehličnaté mají chudý podrost – brusnice borůvka, metlička
křivolaká, jahodník obecný.
lesní porost 3 B, C, D, 4 E, F, svěží dubová bučina 3S, jedlodubová bučina 3O,
kyselá jedlodubová bučina 3P, kyselá dubová bučina 3K
2a
3
5
7
3S5
3O6
3S5
3O6
SM100
SM 75, DB 15, BO 5, BK 5
SM 85, BK 15
SM 70, BO 10, OL 10, KL 5, JS 5
1c
2b
3a/2a
3a
7
3O6
3O6
3S5
3S5
3O6
SM 55, BK 25, BO 10, OL 5, BR 5
SM 75, DB 15, BO 5. BK 5
SM 100
SM 90, JD 5, BO 5
JS 40, OL 25, SM 20, KL 10, BO 5
1b
1d
5
6
7
9
3OP
3O6
3S2
3P1
3K3
3P
BK 100
SM 90, OL 10
DB 70, JD 20, SM 10
SM 85, BO 10, DB 5
SM 90, LP 10
SM 70, BO 30
1a
1b
1e
10
3S2
3P1
3S2
3P1
DB 100
SM 100
SM100
SM 95, BO 5
1a
2
3P1
3P1
SM 97, BR 3
SM 97, BO 3
Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní,
ve vlhké části olše lepkavá.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 34
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
14
Název: Honov
Lokální biocentrum
Plocha: 10,5 ha
Biocentrum je vytyčeno v lesním porostu. Základem jsou porosty smrkové a borové,
příměsí je dub letní, v jižní vlhké části olše lepkavá. Podrost jehličnatých porostů je
nezapojený, druhy: metlička křivolaká, bika bělavá, šťavel kyselý, brusnice borůvka.
Ve vlhké olšině ostřice třeslicovitá a kopřiva dvoudomá. Polovina plochy je vykácena,
částečně vysázena mladými smrčky.
V jižní části malý zarostlý rybníček, kolem rybníčka a nad ním stejnověká olšina.
V podrostu blatouch bahenní, ostřice třeslicovitá, pcháč zelinný, olešník kmínolistý.
lesní porost 4 G, kyselá dubová bučina 3K, jedlodubová bučina 3O
1a
1d
9
10
3P1
3P1
3P1
3K3
SM 75, OL 20, BR 3, JD 2
BK 100
BO 49, SM 48, OL 3
SM 80, BO 20
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 35
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
15
Název: Bezejmenný potok
Délka: 450 m
Biokoridor je veden podél bezejmenné vodoteče v lesním porostu až na hranice
řešeného území.
lesní porost 4 H, kyselá dubová bučina 3K
1d
3K3 SM 100
5
3K3 SM 78, JD 5, DB 5, JS 5, OL 5, KL 1, KR 1
7
3K3 SM 68, OL 20, DB 7, BO 5
15
3K3 BO 100
Kultura:
les, vodní tok
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 36
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
16
Název: Lavičky
Délka: 950 m
Biokoridor je veden podél bezejmenné vodoteče po okraji lesního porostu a
extenzivními loukami přes Dolní rybník a pokračuje přes železniční trať, zahrnuje
louku pod hrází Horního rybníka a Horní rybník Jak louky, tak rybníky s bohatými
břehovými porosty vykazují vysokou ekologickou stabilitu.
Dolní rybník: polopřirozené břehy, čistá voda bez vodních makrofyt, litorál orobinec
úzkolistý, na břehu keřové vrby (v. popelavá), soliterní dub letní na hrázi
Louka: charakter moliniové louky, mírně ochuzené spektrum. Ostřice dvouřadá, o.
Hartmanova, o. liščí, bezkolenec modrý, bukvice lékařská
Říjen 2014 – louka je čerstvě posekaná a protože je hodně vlhká, kola traktoru se
zabořila velmi hluboko do terénu a travní drn je silně poškozen.
Horní rybník: polopřirozené břehy, čistá voda bez vodních makrofyt, litorál orobinec
úzkolistý a kosatec žlutý
Louka: velice pěkná a zachovalá moliniová louka. Upolín nejvyšší, kosatec sibiřský,
vrba rozmarýnolistá, bezkolenec modrý, bukvice lékařská, ostřice dvouřadá, o.
Hartmannova, čertkus luční, olešník kmínolistý, svízel severní
Říjen 2014 – rovněž poškozený travní drn v nejvlhčích částech louky.
Kultura:
les, vodní tok, vodní plocha, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 37
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
17
Název: Prostřední a Malý Babínský rybník
Délka: 1000 m
Malý Babínský rybník je malý rybník s poměrně prudkými břehy, bez vyvinutého
litorálu. U hráze několik rostlin zevaru vzpřímeného.
Prostřední Babínský rybník je mnohem větší a v nátokové části má litorální porost,
v němž dominuje rákos obecný. Na jižním břehu pastvina skotu.
Dále biokoridor pokračuje podél vodoteče přes bývalé luční porosty, v současnosti
s dominantní kopřivou dvoudomou, do značné míry zarostlé dřevinami, na části
dokonce s mladou výsadbou smrku.
Pokud možno rybníky obhospodařovat s nižším zarybněním a nehnojit.
Obnova kosení vlhkých luk podél potoka.
Kultura:
Vodní plocha, vodní tok, louka, les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 38
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
18
Název: Opěš
Délka: 300 m
Biokoridor je veden lesním porostem podél lesní cesty. Kolem ní jsou vysázeny duby
a les v této části má charakter smíšeného lesa.
lesní porost 2 E, jedlodubová bučina 3O
1d
3O6 DB 100
7
3O6 SM 46, BO 32, OL 7, DB 5, MD 5, TP 3, BR 2
Kultura:
Les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 39
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
19
Název: Opěš
Plocha: 7,8 ha
Biocentrum zahrnuje část nivy Březového potoka.
Niva Březového potoka byla v 80. letech 20. století komplet zmeliorována, koryto
potoka napřímeno a břehové porosty zničeny.
V současné době teče Březový potok v uměle napřímeném korytě podél lesního
komplexu. Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka. V roce
2014 na podzim byla tato část pasena skotem.
Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají v malé
míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční, tužebník
jilmový kontryhel.
Lesní porost převážně borový a smrkový, příměsí je dub letní. Plocha je částečně
prokácena.
V podrostu hojně zmlazuje smrk. Podrost hodně ruderalizován, hojné zastoupení
maliníku a třtiny křovištní.
lesní porost 2 E, jedlodubová bučina 3O, kyselá jedlodubová bučina 3P
1b
3O6 BO 100
1c
3O6 BK 100
1d
3O6 DB 100
2b
3O6 BK 100
4
3P1 SM 100
7
3O6 SM 46, BO 32, OL 7, DB 5, MD 5, TP 3, BR 2
9b
3O6 SM 90, BO 5, MD 5
u potoka olše lepkavá.
Kultura: les, louka, vodní tok
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 40
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
20
Název: Babínský háj
Katastrální území: Babín u Horažďovic
Délka: 650 m
Od jihu je vymezen podél staré úzké asfaltové silnice, podél ní linie dřevin. Tvoří ji
mohutné kanadské topoly, dále lípa srdčitá, javor mléč, topol osika, dub letní, lem
slivoň trnka. Ruderalizovaný podrost.
Dále k severu je biokoridor vymezen v rozsáhlém lesním porostu. Jehličnaté výsadby
smrku a borovice. Příměs mladý dub letní a bříza bělokorá.
Podrost zapojený jen v místě světlých starších porostů, druhy: metlička křivolaká,
bika bělavá, šťavel kyselý, brusnice borůvka. Paseky hojně třtina křovištní a maliník.
lesní porost 805 A, C, D, kyselá jedlodubová bučina 3P, kyselá dubová bučina 3K
3
1c
1e
2b
11
2
7a
13
3P1
3K3
3K3
3K3
3K3
3K3
3P3
3K3
SM 40, BO 25, DG 25, OL 10
SM 90, BO 5, OL 5
OL 60, DB 20, JIV 20
SM 40, BK 35, DB 15, MD 10
SM 50, BO 50
SM 40, BO 30, BK 15, DB 5, MD 4, KL 2, OL 2, BR 2
OL 100
BO 100
Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní.
Kultura:
les, ostatní plocha, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 41
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
21
Název: Babínský háj
Plocha: 3,4 ha
Rozsáhlý lesní porost. Jehličnaté výsadby smrku a borovice. Příměs mladý dub letní
a bříza bělokorá.
Podrost zapojený jen v místě světlých starších porostů, druhy: metlička křivolaká,
bika bělavá, šťavel kyselý, brusnice borůvka. Paseky hojně třtina křovištní a maliník.
lesní porost 805 D, kyselá dubová bučina 3K
2
3K3 SM 40, BO 30, BK 15, DB 5, MD 4, KL 2, OL 2, BR 2
4
3K3 SM 90, BK 5, BO 5
13
3K3 BO 100
Změna druhové skladby lesního porostu – dominantní dřevinou by měl být dub letní.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 42
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
22
Název: Březový potok - Babín
Katastrální území: Horažďovice, Babín u Horažďovic
Lokální biokoridor částečně funkční
Délka: 2600 m
Biokoridor je vymezen v nivě Březového potoka. Niva Březového potoka byla v 80.
zničeny. V současné době teče Březový potok v uměle napřímeném korytě. Podél
toku chrastice rákosovitá, ojediněle olše lepkavá. Plochá niva je využívána jako
kosené louky až ke korytu potoka. Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka
luční. V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč
bahenní, kohoutek luční, tužebník jilmový kontryhel.
Dále k severu pokračuje biokoridor přes rybník na severním okraji obce Babín, kolem
rybníka olše lepkavá a jeden mohutný jilm drsný. Nad severním břehem rybníka
olšina. Rákos obecný, kosatec žlutý, chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá, u hráze
zevar vzpřímený. K hranici řešeného území pokračuje biokoridor podél napřímeného
a technicky upraveného koryta mezi loukami a orným polem.
Niva Pačejovského potoka byla v 80. letech 20. století zmeliorována, koryto potoka
napřímeno a břehové porosty zničeny. V současné době teče Pačejovský potok zde
nad soutokem s Březovým potokem v uměle napřímeném korytě. Ojediněle u potoka
vrba křehká. Plochá niva je využívána jako kosené louky až ke korytu potoka.
Dominantou luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční a ruderální pampelišky (dříve
smetánka). V loukách přežívají v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč
bahenní, kohoutek luční, tužebník jilmový, kontryhel.
Kultura:
vodní tok, vodní plocha, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 43
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
23
Název: Pačejovský potok
Katastrální území: Boubín u Horažďovic
Plocha: 5,4 ha
Ze severní strany je biocentrum ohraničeno korytem napřímeného Pačejovského
potoka, jižně od koryta je pruh úhoru.
V úhoru dominují třtina křovištní a chrastice rákosovitá, dále zastoupen rákos
obecný, kopřiva dvoudomá, vratič obecný a ruderální rostliny.
Náletové stromy roztroušeně, borovice lesní, dub letní, olše lepkavá, topol osika,
bříza bělokorá, vrba jíva.
Část plochy mladá výsadba dubu letního
Kultura:
les, louka, vodní tok
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 44
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
24
Název: Rybník Velký Babín
Plocha: 22,8 ha
Velký rybník, na hrázi dub letní a lípa srdčitá. Okolí rybníka zkulturněno a využíváno
jako louky až k vodě. Litorál úzký – ponejvíce orobinec úzkolistý a o. širokolistý.
Nátoková část rybníka – zde větší litorální porosty: chrastice rákosovitá, rákos
obecný, ojediněle keřové vrby (v. popelavá), na jižním břehu linie osiky.
Pokud možno snížit zarybnění a hnojení.
Kultura:
Vodní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 45
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
25
Název: U Božích muk
Délka: 1150 m
Biokoridor je vymezen v nivě bezejmenného potoka mezi rybníky Farský a Velký
Babín. Niva byla v 80. letech 20. století komplet zmeliorována, koryto potoka
napřímeno a břehové porosty zničeny. V současné době teče potok v uměle
napřímeném korytě. Plochá niva je využívána jako kosené louky a pastviny až ke
korytu potoka. Břehové porosty žádné.
Dominantní druhy luk v nivě jsou trávy, zejména psárka luční. V loukách přežívají
v malé míře a pouze lokálně: metlice trsnatá, pcháč bahenní, kohoutek luční,
tužebník jilmový a kontryhel.
Pod Farským rybníkem se nachází menší rybník a niva potoka pod rybníkem. Rybník
je v současné době (2014) bez vody, dno bývalého rybníka je zarostlé, dominuje
chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá, lokálně orobinec širolistý. Kolem rybníka
vrba křehká, jižní hrana svažitá, zde slivoň trnka, třešeň ptačí.
Niva je zarostlá chrasticí rákosovitou a kopřivou dvoudomou.
Obnovit malý rybník, kosit alespoň část nivy
Kultura:
vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 46
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
26
Název: Farský rybník
Plocha: 6,8 ha
Rybník se širokým pruhem litorální vegetace, orobinec úzkolistý, zblochan vodní,
ojediněle skřípinec jezerní
Nad severním břehem pruh dřevinné vegetace, vrba křehká, keřové vrby, u silnice
jasan ztepilý, javor mléč.
Na severním břehu opuštěný objekt.
Pokud možno snížit zarybnění a hnojení.
Kultura:
Vodní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 47
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
27
Název: Na Děkanských lukách
Katastrální území:
Délka: 1300 m
Potok na Farským rybníkem.
Potok má napřímené koryto, niva je odvodněna, okolní pole jsou orána až k potoku.
V korytě potoka chrastice rákosovitá a kopřiva dvoudomá.
Ojediněle u potoka několik keřových vrb.
Kultura:
vodní tok
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 48
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
28
Název: vápencový pahorek Na hrádku
Plocha: 8,0 ha
Vápencový pahorek, mimořádně zajímavý útvar patřící k nejzajímavějším plochám
v řešeném území. Zhruba polovina plochy je pokryta lesem, polovina je travnatá.
Travnaté porosty jsou udržovány zřejmě mozaikovitým kosením, aktuálně (podzim
2014) je část pokosena a část ponechána. Jedná se o pestré bohaté teplomilné
trávníky, zastoupena je válečka prapořitá, smělek jehlancový, bojínek tuhý, ovsík
vyvýšený, krvavec menší, chrpa čekánek, pupava obecná, starček přímětník, bedrník
obecný, devaterník tmavý, voskovka menší, řepík lékařský, svízel syřišťový, čičorka
pestrá, šalvěj luční, oman hnidák a další.
V horní části kopce jsou četné zahloubeniny zřejmě po lokální těžbě vápence. Místy
jsou v horní i spodní části vápencové výchozy. V nich sleziník routička, lišejníky,
rozchodník ostrý, na mělké půdě mochna jarní, mateřídouška vejčitá, hadinec
obecný, hvozdík kropenatý, mochna stříbrná.
V lemu a místy porosty křovin, líska obecná, mladý dub letní, brslen evropský, slivoň
trnka, pámelník bílý, dřišťál obecný, růže šípková, hloh.
V lese převládá borovice lesní, přimíšen je modřín opadavý, topol osika, bříza
bělokorá, třešeň ptačí. Bohaté keřové patro, dřišťál obecný hojně, dále brslen, hloh,
trnka v lemu.
vysychavá bučina 4C
1
4C4 BO 80, SM 20
5
4C2 BO 100
10
4C2 BO 50, MD 30, SM 20
Zachovat stávající režim – mozaikovité kosení.
Nad severní hranou ponechat pruh pro zatravnění, je zde pole a na něj aplikovány
hnojivé závlahy ze škrobárny
Nerozšiřovat lesní výsadby.
Kultura:
louka, ostatní plocha, les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 49
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
29
Název: Jarov
Lokální biocentrum vložené funkční
Plocha: 15,9 ha
Levý břeh Otavy (S část BC): rameno řeky (mlýnský náhon), lesík na pravém břehu
ramene, louka na ploše mezi hlavním korytem Otavy a ramenem, břehové porosty
hlavního koryta řeky.
Rameno řeky přímo u vody: chrastice rákosovitá
Lesík lužního charakteru: vrba křehká, vrba nachová, olše lepkavá, olše šedá, bříza
bělokorá, javor mléč, javor klen, dub letní, jilm vaz. Podrost lesíka - kopřiva
dvoudomá, chrastice rákosovitá popenec břečtanolistý, hluchavka skvrnitá, chmel
otáčivý, invazní celík kanadský a celík obrovský.
Louka kosená, spektrum chudé.
Podél Otavy jedna linie dřevin: topol kanadský, dub letní, olše lepkavá, vrba jíva.
Pravý břeh Otavy (Z část BC): Podél Otavy stejná úzká linie dřevin, na břehu kosená
louka ochuzeného spektra. Nad nivou se zdvihá příkrá mez – slivoň trnka.
Les v nivě Otavy u chat (JV cíp BC): větší část lesa představuje výsadba kanadských
topolů. Východní část lesíka a pruh podél cesty mají přirozenější charakter – vrba
křehká, topol osika, jasan ztepilý, střemcha hroznovitá, brslen evropský, vrba
popelavá, líska obecná, bez černý. Podrost: kopřiva dvoudomá, hluchavka skvrnitá,
chmel otáčivý, invazní celík kanadský a celík obrovský
lesní porost 5 A, kyselá dubová bučina 3K
2
3K2 OS 100
6
3K2 TP 100
Lesík u mlýnského náhonu ponechat svému vývoji, louky kosit, nad chatovou oblastí
odstranit kanadské topoly, výsadba olše lepkavé, vrby křehké.
Kultura:
les, louka, vodní tok
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 50
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
30
Název: Škrobárenský rybník
Délka: 12,3 ha
Levý břeh Otavy: podél řeky úzká linie vysazených stromů: vrba křehká, olše lepkavá,
javor mléč, bez černý, podrost kopřiva dvoudobá, bršlice kozí noha, liána chmel
otáčivý. U zahrádkářské osady u řeky vysazeny i nepůvodní dřeviny (např. kanadské
jedle).
Pravý břeh Otavy: rozlehlý Škrobárenský rybník sestávající ze dvou částí - rybníky
mají zpevněné břehy a žádný litorál. Na jejich hrázi vysazeny kanadské topoly.
Mezi rybníky a korytem řeky jsou lada částečně zarostlá dřevinami, částečně
travnatá.
Lesík: vrba křehká, olše lepkavá, chmel otáčivý, kopřiva dvoudomá, chrastice
rákosovitá, hluchavka skvrnitá, ptačinec hájní, maliník a vlaštovičník větší
Travnatá lada ve výběžku meandru: trávy, ruderální pampelišky, hrachor luční,
třezalka tečkovaná, kontryhel, jitrocel kopinatý, bršlice kozí noha, krtičník hlíznatý,
vratič obecný.
Malý mokřad pod hrází rybníka u jezu je zarostlý rákosem.
Revitalizovat celou vymezenou plochu.
Kultura:
vodní tok, vodní plocha, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 51
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
31
Název: Na vrchu
Katastrální území: Svaté Pole
Délka: 19,78 ha
Vrchol je zalesněný (dominuje borovice lesní), porostní okraje zvláště na východní
straně jsou zarostlé lískou obecnou. Jižní cíp je poznamenán rozsáhlými porosty
trnky obecné. Louky zahrnuté do plochy biocentra na východní straně jsou kulturního
charakteru. Nejcennější jsou louky na západní straně vrcholu těsně nad obci Svaté
Pole. Ty jsou vyhlášeny jako chráněné území (přírodní památka):
Důvodem ochrany je zachování mezofytních luk s výskytem početné populace
vstavače kukačky. Z dalších rostlinných druhů se na lokalitě vyskytuje vzácný ovsíček
obecný, šalvěj luční, vratička měsíční, vítod chocholatý, tolice nejmenší, světlík tuhý,
tařice kališní, lnička drobnoplodá, rožec pětimužný, rožec lepkavý, pomněnka
různobarvá, kokrhel menší, úročník bolhoj, pryšec obecný, rozrazil jarní, pryskyřník
hlíznatý, smělek jehlancový a další.
V lesním porostu posílit větší zastoupení listnatých druhů. Chráněné území
obhospodařovat podle odsouhlaseného managementu orgánem ochrany přírody pro
toto území.
Kultura:
les, louka, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 52
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
31 pokračování
Název: Na vrchu
Charakteristika ekotopu a bioty (les):
lesní porost 447B, vysychavá bučina 4C, bučina, javorobuková doubrava 2A, bazická
bučina 4W, svěží dubová bučina 3S
5
4C4 KR 50, BR 20, DB 10, OS 10, SM 10
6a
4C4 BO 100
6b
4C4 BO 100
8
4C4 BO 100
9
4C4 BO 50, SM 50
13
2A3 BO 100
5
2A3 KR 100
6
2A3 BO 100
6
2A3 BO 100
7
4C4 SM 80, BO 20
1
4W2 SM 75, BO 20, MD 5
2
4W2 SM 100
3
4C3 BO 100
10
4W2 BO 80, SM 15, BOC 5
1
4C4 SM 100
2
3S5 SM 90, DB 5, MD 5
5
2A3 KR 100
6
4C4 BO 100
7
3S5 SM 100
12
3S5 BO 60, SM 40
13
4C4 BO 100
9
4W2 BO 100
5
2A3 BO 100
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 53
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
31A
Název: Na kobylinkách
Délka: 16,4 ha
Vrchol je zalesněný (dominuje borovice lesní), porostní okraje zvláště na jižním okraji
jsou zarostlé porosty trnky obecné a růží šípkovou. Louky zahrnuté do plochy
biocentra na východní straně jsou kulturního charakteru.
SZ hranici BC tvoří potok doprovázený břehovými porosty. Mezi potokem a lesem
kosená louka ochuzeného spektra.
V lesním porostu posílit větší zastoupení listnatých druhů.
Louky nehnojit, nepřeorávat.
Kultura:
les, louka, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 54
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
31A pokračování
Název: Na kobylinkách
Charakteristika ekotopu a bioty (les):
lesní porost 447A, bohatá bučina 4B, vysychavá bučina, javorobuková doubrava 2A,
kyselá buková doubrava 2K
12
4B1 BO 100
14
4C4 BO 100
10
2A3 BO 100
12
4C4 BO 100
5
4C3 KR 100
6
4C3 BO 100
10
4C3 BO 70, SM 25, MD 5
11
4C3 BO 100
12
4C3 BO 100
10
4B1 BO 70, MD 20, SM 10
12
4C3 BO 100
1
2A3 BO 60, BK 15, MD 10, SM 10, DB 5
8
4C3 BO 70, SM 30
9
4C3 BO 100
11a
4C4 BO 90, SM 10
11b 4C3 BO 100
12
2A3 BO 100
12
4C3 BO 100
10
2K3 BO 100
2
4B1 SM 100
7
4C4 SM 50, BO 30, DB 20
9
4B1 BO 50, SM 5
12
4B1 BO 100
6
4B1 BO 70, MD 30
11
4C4 BO 90, SM 10
11
4B1 BOC 100
9
4B1 BO 80, DB 20
5
4C3 BO 602, KR 40
6
4C3 BO 100
12
4C3 BO 100
Kultura: les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 55
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
32
Název: Šibeník
Plocha: 6,8 ha
Vrcholek Šibeník s porostem borovice lesní, do kterého je vtroušen dub letní a
modřín opadavý. Keřové patro je dobře vyvinuté s výskytem trnky obecné a mladými
nálety dubu letního.
Na severní straně kulturní louky se solitérními jedinci borovice lesní.
vysychavá bučina 4C, kyselá bučina 4K, kyselá dubová bučina 3K
8
4C4 DB 50, AK 50
13
4K4 BO 100
9
3K4 SM 100
5
3K4 BO 100
7
3K4 BO 100
9
4K4 SM 100
Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 56
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
33
Název: Hůrka
Katastrální území: Boubín
Plocha: 5,6 ha
Rekultivovaná zakonzervovaná skládka. Těleso skládky je tvarově různorodé a
pokryté příkrými kamenitými svahy, skalními výchozy, travními porosty a dřevinnými
porosty s převahou borovice lesní. Ta je doplněna břízou bělokorou a vtroušeně
dubem letním s podrostem trnky obecné, ptačího zobu a pámelníku bílého. Jižní
okraj je porostlý trnovníkem akátem, který začíná expandovat.
Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů, odstranit porosty trnovníku
akátu.
Kultura:
ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 57
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
34
Název: Moučanka
Plocha: 3,7 ha
Jehličnatý les s dominancí borovice lesní a smrku ztepilého. Vtroušeně je porost
doplněn dubem letním a břízou bělokorou. Okraj tvořen keřovými porosty s převahou
ostružiníku maliníku, bezu černého, zimolezu pýřitého a břečťanu. Pod lesem jsou
nově založené ovocné sady.
lesní porost 8 E, západní polovina BC, svěží dubová bučina 3S
5
3S2 SM 75, KL 12, LP 10, BK 3
8
3S2 SM 50, DB 35, BK 15
14
3S2 BO 60, SM 35, MD 5
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 58
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
35
Název: Svitník
Plocha: 4,1 ha
doplněn dubem letním a břízou bělokorou. Jižní okraj tvořen keřovými porosty s
převahou ostružiníku maliníku, bezu černého, zimolezu pýřitého a břečťanu.
lesní porost, vysychavá dubová bučina C2, bazická vápnitá bučina W1
1a
4W1 BO 100
1b
4W1 DB 100
2
4W1 SM 50, KR 50
6
4W1 BO 50, SM 45, MD 5
9
3C2 DB 55, BO 40, SM 5
11
4W1 SM 80, BO 20
12
4W1 SM 100
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 59
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
36
Název: Želechov
Katastrální území: Veřechov
Plocha: 3,0 ha
Plocha biocentra je vyplněná čistým porostem rozpadajících se vrb křehkých.
Okraje porostlé bezem černým a mladými keři vrby křehké.
Bylinné patro je ruderalizované s výskytem kopřivy dvoudomé, svízele přítuly a
terestrických rákosin.
Jižní okraj plochy je lemován Veřechovským potokem. Potok je napřímený s
provedenou technickou úpravou koryta.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 60
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
37
Název: Veřechovský potok
Délka: 1600 m
Biokoridor sleduje technicky upravené a napřímené koryto Veřechovského potoka
procházející lučními porosty.
Část luk je nepravidelně kosená a část je intenzivně obhospodařovaná.
Podél vodního toku občasné nálety vrby křehké.
V prostoru pod zemědělskými objekty je vegetační doprovod tvořený širokým pásem
náletových porostů – dub letní, bez černý, vrba křehká.
V západní části biokoridoru, která pokračuje za silnicí, má potok stejný charakter.
Obklopen je však kulturními hnojenými loukami.
Na severním okraji remízek s porostem dospělých vrb křehkých a jasanů ztepilých.
Keřové patro je tvořeno hustým porostem trnky obecné.
Alespoň podél toku obhospodařovat louky jako extenzivní.
Kultura:
vodní tok, louka, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 61
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
38
Název: V Luhu
Plocha: 3,8 ha
Lesy jsou kulturní hospodářské s dominancí stejného podílu smrku ztepilého a
borovice lesní. V lesích se vyskytují mýtiny zarostlé pionýrskými dřevinami. Místy
výskyt nové výsadby mladých smrků ztepilých.
Vtroušeně roste bříza bělokorá a dub letní, který je nejvíce zastoupený po okrajích
lesa.
Okraje porostů jsou porostlé bezem černým, topolem osikou, nálety břízy bělokoré,
dubu letního a třešní ptačí. Okraje lesních porostů jsou druhově bohaté díky
ekotonovému efektu.
Posílit podíl listnatých druhů dřevin.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 62
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
39
Název: Osenice
Plocha: 7,3 ha
lesa.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 63
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
40
Název: Opálený
Plocha: 6,9 ha
lesa.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 64
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
41
Název: Mlýnský potok
Katastrální území: Zářečí u Horažďovic
Lokální biocentrum vložené
částečně funkční
Plocha: 3,2 ha
Biocentrum zahrnuje úsek toku Mlýnského potoka, bezejmenné vodoteče a luční
poroty kolem nich.
Vodní toky jsou napřímené a koryto technicky upravené, bez doprovodné a břehové
zeleně, ojedinělé stromy a keře, na M. potoku dospělé vrby křehké, u bezejmenné
vodoteče dospělé olše lepkavé.
Louky jsou kulturní s chudou druhovou skladbou.
Ideální řešení je revitalizace vodního toku.
Kultura:
vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 65
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
42
Název: Nesvorný
Katastrální území: Třebomyslice u Horažďovic
Délka: 600 m
Napřímená vodoteč s technickou úpravou koryta. Ze severní strany je vodní tok
lemován ornou půdou, z jižní strany loukou.
Břehový porost tvořený pouze dvěma nálety vrby křehké.
Bylinné patro kolem vodoteče tvořené ruderálními společenstvy, dominance lesknice
rákosovité.
Louky kulturní s chudou druhovou skladbou.
Ideální řešení je revitalizace vodního toku.
Kultura:
vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 66
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
43
Název: Nesvorný I
Lokální biokoridor navržený
Délka: 350 m
Biokoridor je veden podél polní nezpevněné cesty, která je po okrajích doprovázena
širokými travnatými pruhy po obou stranách (1-2 m). Biokoridor se stáčí do pravého
úhle, ale pořád sleduje cestu.
Ideální by bylo vysázet podél cesty stromořadí (například původní krajové odrůdy
ovocných stromů) a po JZ straně založit luční porost v efektivně obhospodařovatelné
šíři (alespoň 20 m).
Kultura:
ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 67
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
44
Název: Nad rybníkem Jírovec
Délka: 560 m
Biokoridor sleduje bezejmenný malý vodní tok, který má přirozený charakter.
V severní části protéká bloky orné půdy (cca 50 m), pak kulturními loukami. V této
části jsou silně rozšířeny doprovodné bylinné pásy toku z 2 m na 15 m, které nejsou
díky zamokření koseny. Uprostřed této části je koryto zastíněno vrbou křehkou a
vrbou košíkářskou. Bylinné patro s výskytem chrastice rákosovité, zblochanu
vodního, sítiny klubkaté a ostřice štíhlé. Koryto potoka v louce končí.
Po té k vymezení biokoridoru je využit menší lesík (borovice lesní s příměsí dubu
letního) a na východ od něj větší lesík (převaha borovice lesní).
V dolní části založit podél vodoteče na orné půdě po obou stranách pruhy louky
(šířka minimálně 20m).
Koryto ponechat v přírodním stavu, vegetaci v okolí potoka ponechat přirozenému
vývoji.
V lesních porostech posílit zastoupení listnatých druhů.
Kultura:
orná, vodní tok, louka, les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 68
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
45
Název: Lhotský mlýn
Délka: 450 m
Biokoridor pod hrází Mlýnského rybníka dále k východu vymezený podél
Pačejovského potoka. Koryto vodoteče je napřímené, břehy jsou zpevněné volně
loženým kamenem. Oboustranný břehový porost ve východní části je tvořený
javorem mléčem a olší lepkavou. Na jižní straně je část biokoridoru tvořená
zamokřenými loukami, které nejsou pravidelně kosené, druhově bohaté.
Louky alespoň 1x ročně kosit s vyvezením biomasy.
Kultura:
vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 69
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
46
Název: Mlýnský rybník
Plocha: 16,4 ha
Mlýnský rybník s hrází, po které vede silnice II. třídy, porostlá několika trnovníky akáty
a javory mléči. Kolem rybníka se nachází v úzkých pruzích litorální porosty s
výskytem orobince širokolistého. Rybník bez nátokové části, kolem rybníka porosty
dubu letního a olše lepkavé s trnkou obecnou v keřovém patru. Část dna u břehů
pokrytá nápadnými kulatými kameny. Rybník je z jižní strany obklopen ornou půdou a
ze severní strany kulturními kosenými loukami.
Tok propojující Mlýnský rybník a rybník Jírovec je napřímený a protéká zamokřenými
loukami.
Rybník Jírovec bez výrazné hráze, podél břehů roztroušená vrba křehká stromového
tvaru. V ploše nátokové části rybníka výskyt rákosu obecného. Okolí rybníka porostlé
místy mladými duby letními a lískami obecnými. Bylinné patro tvořené převážně
chrasticí rákosovitou. U jižní cípu rybníka výskyt několika exemplářů mohutné vrby
bílé.
Louky nehnojit a nepřeorávat.
Rybí obsádku nezvyšovat.
Kultura:
vodní plocha, vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 70
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
47
Název: Pod Třebomyslicemi
Délka: 1050 m
Biokoridor sleduje bezejmenný vodní tok. JZ část toku má přirozeně vyhlížející koryto
a je lemována širokými pásy dřevinných porostů, které jsou věkově i prostorově
různorodé. Porost je převážně tvořený dubem letním, bukem lesním, javorem
mléčem a vrbou křehkou.
JV část biokoridoru je vedena podél koryta potoka, které je zde napřímené a
technicky upravené. Vykytují se zde časté nálety vrby křehké. Vodní tok protéká mezi
kulturními a pravidelně kosenými loukami.
Ideální řešení je revitalizace vodního toku v jeho dolní části.
Kultura:
vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 71
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
48
Název: Křížový
Plocha: 4,8 ha
SZ část biocentra je pravidelně kosená. Od orné půdy je oddělená nízkou agrární
terasou, svah je porostlý trnkou obecnou.
JV část biocentra představuje zamokřená louka nekosená a neudržovaná s výskytem
orobince širokolistého a trsy metlice třeslicovité. Přežívají zbytky společenstev
bezkolencových luk. Místy se vykytují nálety dřevin.
Z louky vytéká bezejmenný potok - pramenná lokalita.
Louky nehnojit a nepřeorávat. Nekosené ponechat přirozené sukcesi.
Kultura:
louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 72
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
49
Název: Novodvorský
Lokální biokoridor částečně funkční,
v části navržený
Délka: 500 m
Biokoridor propojuje skladebné prvky řešeného území se skladebnými prvky
sousedního katastrálního území. K dispozici je agrární terasa, která vede západním
směrem mezi bloky orné půdy. Svahy terasy široké až 10 m jsou porostlé trnkou
obecnou, růží šípkovou a bezem černým. Bylinné patro je ruderalizované.
Souvislost vedení je ve východní části BK přerušena ornou půdou v délce cca 60 m.
Zatravnění orné půdy v místě přerušení návaznosti biokoridoru v pruhu širokém
alespoň 20 m.
Rozšířit šířku agrární terasy zatravněným pruhem v šíři alespoň 10 m a ponechat ji
přirozenému vývoji.
Kultura:
orná, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 73
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
50
Název: Horažďovická Lhota
Lokální biokoridor částečně
funkční
Délka: 1000 m
V jižní části biokoridor sleduje napřímený vodní tok Pačejovského potoka s
technickou úpravou koryta. Břehy porostlé nálety olše lepkavé a vrby křehké. Po
obou stranách kulturní louky kosené, před vtokem do Mlýnského rybníka na levém
břehu zamokřené a nekosené s nálety vrby křehké.
Biokoridor prochází obcí Horažďovická Lhota. Potok je napřímený, ale koryto není
technicky upravené, břehy zatravněné širokými čtyřmetrovými pásy. Na návsi se
nachází za sebou 2 menší rybníky, u severního se tyčí vzrostlá lípa srdčitá. Pod
jižním rybníkem se nachází dětské asfaltové hřiště.
Biokoridor mezi obcí a rybníkem Lhota je vymezen opět tokem Pačejovského potoka,
koryto napřímené a technicky upravené, bez doprovodné a břehové vegetace. Potok
lemují po obou stranách pastviny.
Ideální řešení je revitalizace vodního toku v kromě části v obci. Zde je vhodné
podporovat výsadby na návsi, popřípadě ji i rozšířit, i když bude mít urbanizovaný
charakter.
Kultura:
vodní tok, vodní plocha, ostatní plocha, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 74
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
51
Název: Lhota
Plocha: 10 ha
Biocentrum tvořené rybníkem, který kolem dokola zarostlý porostem dospělé vrby
křehké a jejími mladými nálety.
V nátokové části výskyt vrby popelavé, vrby košíkářské, olše lepkavé, dubu letního a
smrku ztepilého.
Litorál zarostlý orobincem širokolistým a zblochanem vodním, vně tato společenstva
přechází do monokulturních porostů s lesknicí rákosovitou.
Vnější strana hráze rybníka je osázena vzrostlými javory mléči. Vnitřní hráz rybníka
zpevněná kamenem bez stromů, pouze mladé nálety javoru mléče.
Nezvyšovat rybí obsádku.
Kultura:
vodní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 75
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
52
Název: Mezi Lhotou a Koprytankou
Délka: 200 m
Biokoridor je vymezen podél koryta Pačejovského potoka.
Ve východní polovině je potok doprovázen bohatými břehovými porosty dospělé vrby
křehké s olší lepkavou.
V západní části protéká nekosenými a zamokřenými loukami s chrasticí rákosovitou.
Kultura:
vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 76
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
53
Název: Korytanka
Plocha: 61,1 ha
Biocentrum je tvořené rybníkem Korytanka a lesním porostem Křížová.
Do biocentra u rybníka na západní straně spadá nekosená louka s monokulturou
chrastice rákosovité. Postupně přechází do křovinného porostu olše lepkavé a vrby
křehké.
Rybník je z jižní strany obkroužen porosty olše lepkavé. Litorál je vyplněn orobincem
širokolistým s vtroušeným zblochanem vodním.
V západní části plochy rybníka roste rdest vzplývavý.
Hráz rybníka je osázená vzrostlými javory kleny, mezi kterými rostou nálety vrby
křehké, javoru mléče a olše lepkavé. Prostor pod hrází je porostlý olší lepkavou s
podrostem střemchy obecné a lísky obecné.
Lesní porost je tvořen borovicí lesní, jižní lemy jsou tvořeny trnkou obecnou.
kyselá dubová bučina
9
13
9
13
5
7
13
3K3
3K3
3K3
3K3
3K3
3K3
3K3
BO 100
BO 100
BO 100
BO 100
SM 100
BO 100
BO 100
Rybník nevykazuje intenzivní obhospodaření - zachovat stávající stav.
U lesního porostu posílit zastoupení listnatých druhů.
Kultura:
vodní plocha, vodní tok, ostatní plocha, les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 77
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
54
Název: Podílný
Lokální biokoridor funkční,
Délka: 600 m
Biokoridor je navržený ve směru od severu v části mezi dvěma lesními porosty
(vzdálenost cca 40 m) a lesním porostem a porostem kolem bývalé polní cesty přes
státní komunikaci (cca 50 m). Nachází se zde orná půda.
Jinak je biokoridor funkční - jde přes lesní porost (dominuje borovice lesní) a pak je
vymezen porostem podél bývalé polní cesty. Cesta je občas využívána, podél
severního okraje cesty teče potok z rybníka. Cesta je lemována hustým
neudržovaným porostem jasanu ztepilého a dubu letního. Keřové patro je tvořeno
vrbou křehkou a bezem černým.
kyselá dubová bučina
10
3K3 BO 100
9
3K3 BO 100
alespoň 20m.
Posílit listnaté druhy ve druhovém složení lesa.
Kultura:
orná, les, vodní tok, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 78
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
55
Název: Ohradný
Plocha: 3,7 ha
V západní polovině výskyt vlhkých kosených, východním směrem pak přechází do
nekosených vlhkých luk s výskytem indikačních druhů bezkolencových luk (metlice
trsnaté, bezkolenec atd.). Louka směrem k rybníku pozvolně zarůstá vrbou křehkou,
a dubem letním, na okraji trnkou obecnou.
Rybník sycený pouze pramenem z louky je zarostlý mokřadní vegetací. V okolí
rybníku hojný porost vrby křehké, jasanu ztepilého, břízy bělokoré.
Rybník nevykazuje intenzivní obhospodaření - zachovat stávající stav.
Obnovit kosení luk nebo zachovat stávající stav, kosené kulturní louky nehnojit,
nepřeorávat.
Kultura:
vodní plocha, vodní tok, ostatní plocha, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 79
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
56
Název: Ohradný
Lokální biokoridor funkční,
Délka: 250 m
Funkční západní část představuje porost doprovázející původní polní cestu, dnes
nevyužívanou. Cesta a její okraje jsou zarostlé v pruhu širokém až 40 m a sice trnkou
obecnou a růží šípkovou. Občasný nálet třešně ptačí. Bylinné patro tvořeno
ruderálním společenstvem s převahou kopřivy dvoudomé.
Navržená východní část má za úkol propojit funkční biocentrum a výše popsaný
funkční biokoridor.
alespoň 20 m. Doporučit lze výsadbu dřevin, nejlépe dubu letního.
Stávající porosty ponechat přirozenému vývoji.
Kultura:
orná, les, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 80
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
57
Název: Ohradný - Koutný
Délka: 800 m
Biokoridor je vymezen podél bezejmenného potoka, koryto je napřímené a technicky
upravené. Potok je obklopen z obou stran bloky orné půdy.
Podél potoka se táhnou travnaté pásy ruderálního charakteru. Chybí dřevinný porost,
z bylinného patra dominuje chrastice rákosovitá a kopřiva dvoudomá.
Východní část toku za silnicí má podobný charakter. Břehy opět jen s travnatými
pásy, občasný výskyt trnky obecné, olše lepkavé a růže šípkové.
Jinak lze doporučit podél vodoteče založit travnatý pruh, který zvětší šířku stávajícího
zatravnění alespoň na 20 m. Do tohoto pruhu mohou provedeny krajinářské výsadby,
či může být ponechán přirozené sukcesi.
Kultura:
orná, ostatní plocha, vodní tok
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 81
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
58
Název: Ohradný - Pačejovský potok
Délka: 250 m
Louka s vyšším podílem dvouděložných rostlin a celkově s vyšší druhovou pestrostí.
Po východní hranici vede napřímená vodoteč s technickou úpravou koryta. Nad
vodotečí se zvedá svah agrární terasy, na kterém se nachází stromořadí s výskytem
jabloně domácí a slivoně švestky. Bylinné patro je tvořené ruderálními druhy s
převahou chrastice rákosovité.
Louku nehnojit a nepřeorávat.
Kultura:
louka, ostatní plocha, vodní tok
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 82
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
59
Název: Za Boubínským lesem
Délka: 650 m
Travnatý pás široký cca 10 m z větší části tvořící hranici k.ú. s občasnými nálety trnky
obecné, růže šípkové, bezu černého a vrby křehké. Je neudržovaný.
Tato část biokoridoru je vymezena hlavně jako součást řešení vymezení skladebných
prvků ÚSES v sousedních katastrech.
Kultura:
louka, pastvina
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 83
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
60
Název: Boubínský les
Plocha: 7,7 ha
Biocentrum v sobě zahrnuje lesní porost, kulturní louku, potok a nálety dřevin.
Louka je intenzivně obhospodařovaná a s chudým druhovým spektrem.
V lesním porostu dominují jehličnaté druhy (borovice lesní, smrk ztepilý, modřín
opadavý). Vtroušeně roste dub letní. Druhově bohaté a růstově pestré jsou porostní
okraje.
V místě, kde vodoteč teče po okraji lesa, je břehový porost vodoteče tvořený vrbou
křehkou a olší lepkavou.
Na západní straně se nachází na rozhraní orné půdy a louky remíz, kterému
dominuje dub letní. Keřové patro je tvořené trnkou obecnou, bezem černým, nálety
třešně ptačí a místy s výskytem střemchy obecné. V severní části se nachází také
olše lepkavé.
lesní porost 10 D, kyselá dubová bučina 3K
4b
3K3 SM 60, JD 10, MD 10, BK 10, DG 5, KL 5
5
3K3 SM 50, BK 40, MD 10
6
3K3 MD 45, SM 40, DG 10, JD 5
15
3K3 MD 65, SM 30, BO 5
1a
3K3 SM 100
1b
3K3 BK 100
2
3K3 BK 60, SM 40
4a
3K3 SM 70, DG 10, MD 10, BK 10
Kulturní louky nehnojit, nepřeorávat.
U lesa posílit druhovou skladbu ve prospěch listnatých druhů
Kultura:
louka, les, vodní tok, porosty dřevin
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 84
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
61
Název: Boubínský les
Délka: 1900 m
Biokoridor je veden po okraji lesního porostu Boubínský les.
V lesním porostu dominují jehličnaté druhy (borovice lesní, smrk ztepilý, modřín
opadavý). Vtroušeně roste dub letní. Druhově bohaté a růstově pestré jsou porostní
okraje.
lesní porost 10 A, E, F, G, H, kyselá dubová bučina 3K, svěží dubová bučina 3S
3
3K3 SM 60, BK 20, MD 10, DG 10
1
3
4
15
3K3
3K3
3K3
3K3
BO 95, DB 5
SM 70, DG 15, BO 10, DB 5
SM 80, MD 10, JD 5, BK 5
MD 70, BO 20, SM 10
5
8
9
3K3
3K3
3K3
MD 50, SM 40, KL 10
SM 45, MD 35, BO 5, BK 5, LP 5, OL 5
SM 50, MD 50
1a
9
3K3
3K3
SM 100
BO 50, SM 45, MD 5
1b
2a
2b
10
3S1
3K3
3K3
3K3
SM 85, DB 10, BK 5
SM 70, JD 30
S, 60, BK 40
BO 40, SM 35, MD 25
U lesa posílit druhovou skladbu ve prospěch listnatých druhů
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 85
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
62
Název: Na Nuzných
Délka: 130 m
Biokoridor propojuje lokální biocentrum Lhota s lesním porostem Boubínský les.
Je vymezen podél nezpevněné polní komunikace. Podél cesty jsou pruhy s keřovou
vegetací. Ta je rozšířena především na východní straně cesty. Jedná se o svah
agrární terasy, který je porostlý především trnkou obecnou.
Ponechat stávající stav.
Kultura:
ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 86
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
63
Délka: 300 m
Vodní tok je napřímený a koryto technicky upravené, bez doprovodné a břehové
zeleně, ojedinělé stromy a keře vrby křehké. Až těsně u hranice řešeného území se
nachází původní koryto s bohatou doprovodnou a břehovou zelení.
Louky jsou kulturní s chudou druhovou skladbou.
Ideální řešení je revitalizace vodního toku v jeho poškozené části.
Kultura:
vodní tok, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 87
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
64
Délka: 850 m
Je vymezen podél koryta Mlýnského potoka, který v západní části vede podél areálu
a plotu sádek. Zde je koryto napřímené a koryto technicky upravené, bez doprovodné
a břehové zeleně. Díky přítomnosti sádek a průmyslového areálu nemůže mít
biokoridor patřičnou šířku.
Stav se východním směrem postupně zlepšuje. Koryto je přirozeného vzhledu a je
doprovázené doprovodnou a břehovou zelení. Před přemostěním je doprovázen
vrbou křehkou, mezi mostem a parkem Ostrov pak olší lepkavou. Zde je do plochy
biokoridoru zahrnuta rovněž kosená louka na pravém břehu, oddělená od pole
agrární terasou s přirozeným porostem.
Tam, kde vodní tok má přírodní charakter - zachovat stav
Pro napřímenou vodoteč je ideální řešení revitalizace v místech, kde je to možné.
Kultura:
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 88
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
1603
Název: Ostrov
Regionální biocentrum funkční
Plocha: 24 ha
Jedná se o městský park, který se nachází na ostrově obklopeného řekou Otavou a
mlýnským náhonem. Tento park přírodně krajinářského charakteru byl založen v 2.
polovině 19. století. Do původního porostu byly postupně dosazovány introdukované
druhy. V nedávné době byla provedena revitalizace parku. Kromě estetické hodnoty
a rekreační hodnoty má i vysokou ekologickou hodnotu. Charakter porostů
s převahou listnatých druhů a dobře vyvinutým keřovým a bylinným patrem totiž
připomíná silně původní společenstva stanovištně původních luhů.
Provádět běžnou údržbu na loukách a porostech s cílem udržení estetických a
ekologických hodnot.
Kultura:
ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 89
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
326A
Název: U sv. Anny
Katastrální území: Svaté Pole, Horaždovice
Regionální biokoridor funkční
Délka: 1150 m
Východní část (od silnice do nivy Otavy):
Soustava pěti malých rybníčků na pravostranném přítoku Otavy. Většina rybníčků je
bez vody. Jejich hráze a břehy jsou většinou betonové, poškozené, celá kaskáda je
ve špatném stavu.
Niva malého toku je silně eutrofizována, dominuje kopřiva dvoudomá, dále chrastice
rákosovitá, hluchavka skvrnitá, z dřevin zastoupena vrba křehká
Po pravé straně vede podél potoka polní cesta, nad ní se zdvihá mez. Linie dřevin,
dub letní, třešeň ptačí, líska obecná, slivoň trnka, bez černý
Pozoruhodná stavba – kaple sv. Anny nad pramenem. V minulosti se zde nalézaly
malé lázně.
Západní část (od silnice k západu):
Značnou část zahrnuje stávající využívaný motokrosový areál.
Návaznost směrem západním za komunikací je zajištěna existencí kulturních luk nad
stávajícím areálem MOTO. Na horní hraně svahu je porost borovice lesní a dubu
letního. Keřové patro je tvořené trnkou obecnou, mladým dubem letním a jasanem
ztepilým.
V část: Obnovit soustavu rybníčků použitím přirozených materiálů. Stávající zástavbu
nerozšiřovat, podporovat extenzivní sadovnictví a zahradnictví.
Z část: Zvýšit druhovou pestrost luk nad areálem MOTO nehnojením dusíkatými
hnojivy.
Kultura:
vodní tok, vodní plocha, ostatní plocha, les, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 90
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
326B
Název: Pod Šibeníkem
Katastrální území: Horaždovice
Délka: 150 m
Biokoridor je veden přes kulturní pravidelně kosenou louku, která je druhově chudá.
Jižní hranice louky je tvořena svahem agrární terasy s čistým porostem trnky obecné.
Posílit druhovou pestrost lučních porostů nehnojením dusíkatými hnojivy.
Kultura:
ostatní plocha, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 91
___________________________________________________________________________
Název: Bývalá cihelna
Pořadové číslo:
326C
Regionální biokoridor funkční, navržený
Délka: 250 m, minimální šířka: 50 m
Biokoridor zahrnuje plochu nad bývalou cihelnou a svah nad bývalou místní
komunikací. Plocha je po okrajích zarostlá nálety javoru klenu a lískou obecnou
v keřovém patru. Vnitřní část je tvořena převážně nekosenými loukami s vtroušenými
nálety stromů a keřů.
Dále na západ je biokoridor k lesnímu porostu navržen přes ornou půdu.
V místě navrženého propojení pole zatravnit a louku udržovat jako extenzivní.
Kultura:
ostatní plocha, orná
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 92
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
326D
Název: Svitník - Moučanka
Délka: 740 m
doplněn dubem letním a břízou bělokorou.
1a
4W1 BO 100
1b
4W1 DB 100
2
4W1 SM 50, KR 50
6
4W1 BO 50, SM 45, MD 5
9
3C2 DB 55, BO 40, SM 5
11
4W1 SM 80, BO 20
12
4W1 SM 100
Posílit v lesním porostu zastoupení listnatých druhů, zejména dubu.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 93
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
326E
Název: Holé vršky
Délka: 840m
doplněn dubem letním a břízou bělokorou. Mezi lesním porostem Svitník a lesním
porostem Holé Vršky je biokoridor přerušen v pruhu cca 50 m ovocnými sady
pěstovaným intenzivním způsobem. Sady jsou oplocené.
Vzhledem k tomu, že podle metodiky je v těchto podmínkách možné přerušení
koridoru v délce 150m, nehraje pro funkčnost takto vymezeného biokoridoru tato
překážka žádnou roli.
1a
4W1 BO 100
1b
4W1 DB 100
2
4W1 SM 50, KR 50
6
4W1 BO 50, SM 45, MD 5
9
3C2 DB 55, BO 40, SM 5
11
4W1 SM 80, BO 20
12
4W1 SM 100
Kultura:
les, sad, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 94
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
326F
Název: Radlín
Délka: 450 m
Pro vedení biokoridoru je vymezen prostor daný několika nad sebou položenými
agrárními terasami, které jsou zarostlé bujnými porosty trnky obecné. Mezi terasami
je v současné době orná půda.
Pro zvýšení funkčnosti regionálního biokoridoru je možné doporučit pouze jediné, a
sice zatravnění pozemků mezi terasami.
Využívat jako extenzivní louku.
Kultura:
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 95
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
326G
Název: Na Kobylinkách
Regionální biokoridor navržený
Délka: 533 m
Méně výrazný hřbet na jižním okraji Svatého Pole, propojující zalesněné elevace
východně a západně od intravilánu. Větší část koridoru je navržena k doplnění na
orné půdě, menší část, nedostatečně funkční, tvoří degradované louky.
Ornou půdu přeměnit na trvalý travní porost a ten nadále pravidelně kosit (1-2x
ročně) nebo extenzivně přepásat, vhodné je také doplnit alespoň liniovou zeleň
(křoviny apod.).
Ohrožení biotopů - intenzivní hnojení luk, převod na jetelotravní směsky,
ruderalizace.
Kultura:
orná, louka, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 96
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
326H
Název: Na Vrchu
Regionální biokoridor funkční, navržený
Délka: 290 m
V západní části je BK vymezen na kultuře louka a ostatní plocha. Tyto pozemky jsou
v současné době pokryté vyzrálými listnatými porosty náletovými lesního charakteru
věkově a prostorově diverzifikované. Přítomné je keřové patro. Východním směrem
je pak BK navržen na orné půdě.
Ornou půdu převést do trvalého travního porostu a ten nadále pravidelně kosit (1-2x
ročně) nebo extenzivně přepásat. Náletové porosty ponechat přirozenému vývoji.
Kultura:
orná, louka, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 97
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
326I
Název: Na Drahách
Regionální biokoridor navržený
Severní polovina (nad silnicí Horažďovice – Strakonice):
Navržený biokoridor podél polní cesty na kopec Na Hrádku. Severní polovina pod
kopcem – široký pruh dřevin: Slivoň trnka, růže šípková, brslen evropský, bez černý.
Větší část porostů již na sousedním katastru Střelské Hoštice.
Jižní polovina nad silnicí zcela bez doprovodné vegetace.
Jižní polovina (pod silnicí Horažďovice – Strakonice):
Biokoridor je navržen okrajem lesního celku již mimo řešené území (k.ú. Střelské
Hoštice).
Lesní porost lemuje niva bezejmenného levostranném přítoku Otavy (k.ú.
Horažďovice). Koryto je napřímeno, břehové porosty zničené. Ve spodní části
ponechán ladem pruh podél potoka. Chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá, vysoké
trsnaté ostřice, pcháč zelinný, hluchavka skvrnitá, ojediněle dřeviny: Vrba jíva, vrba
popelavá
Založit v severní části biokoridoru široký pruh dřevin nebo nechat pozemek přirozené
sukcesi. V jižní části biokoridoru koryto potoka je zničené, ideální by byla revitalizace
toku a celé potoční nivy.
Kultura:
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 98
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
K113A
Název: Otava I
Nadregionální biokoridor
Délka: 800 m
Tok řeky Otavy
Břeh řeky – soliterní vrby křehké, vícekmeny
Chrastice rákosovitá, hluchavka skvrnitá, netýkavka žláznatá, kostival lékařský,
konopice zdobná
Levý břeh řeky Otavy východní část BK pastvina. Pastvina je ohrazena téměř až na
břeh, v mokrém terénu hodně rozšlapána. Západní část chaty.
Posílit břehové porosty
Kultura:
Vodní tok, pastvina, lada
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 99
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
K113B
Název: Otava II
Délka: 400 m
Levý břeh Otavy: Mezi mlýnským náhonem a hlavním korytem řeky větší část plochy
zaujímá kosená louka ochuzeného spektra.
V místě, kde se odpojuje náhon od řeky, je menší lesík lužního charakteru. Rostou
zde dva velmi mohutné kanadské topoly, jinak vrba křehká, olše lepkavá, střemcha
hroznovitá, podrost s dominancí kopřivy, hluchavka skvrnitá, chrastice rákosovitá
Pravý břeh Otavy:
Menší lužní lesík u řeky, dominantní dřevinou vrba křehká
Jinak úzké břehové porosty podél řeky, za nimi kosená louka ochuzeného spektra
Kosit louku v nivě, dřeviny ponechat přirozenému vývoji.
Kultura:
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 100
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
K113C
Název: Otava III
Délka: 800 m
Východní polovina BK:
Levý břeh Otavy: Zahrady oplocené prakticky až k řece. Břeh řeky – úzká linie dřevin:
vrba křehká, olše lepkavá, chrastice rákosovitá
Pravý břeh Otavy: Niva pod sádkami zarostlá, část pasená ovcemi. Podél řeky olše
lepkavá, vrba křehká.
Západní polovina BK:
Dále k západu úzká linie zahrnující prakticky jen samotný tok Otavy a nejužší pás
břehu v úseku od železniční trati k mlýnu.
Dřeviny na břehu: olše lepkavá, olše šedá, vrba křehká, bříza bělokorá, javor mléč,
vrba jíva, vrba popelavá, chmel otáčivý
BK procházející uvnitř města, ponechat.
Kultura:
vodní tok, pastvina, ostatní plocha
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 101
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
K113D
Název: V Luhu
Délka: 200 m
Lesní porosty a louky, které jsou součástí biokoridoru.
Louky jsou polopřirozené, charakteristické pravidelným kosením.
výskyt nové výsadby mladých smrků ztepilých. Vtroušeně roste také bříza bělokorá a
dub letní, který je nejvíce zastoupený po okrajích lesa.
lesní porost 6 D, svěží buková jedlina 5O
1
5O1 SM 100
3
5O1 SM 60, VR 15, JD 10, BO 5, OL 5, OS 5
Posílit výskyt listnatých druhů.
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 102
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
K113E
Název: Osenice
Délka: 450 m
BK vymezen lesními porosty.
výskyt nové výsadby mladých smrků ztepilých. Vtroušeně roste bříza bělokorá a dub
letní, který je nejvíce zastoupený po okrajích lesa.
lesní porost 6 C, kyselá bučina
6
4K1 SM 80, BO 20
Kultura:
les
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 103
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
K113F
Název: Opálený
Délka: 500 m
výskyt nové výsadby mladých smrků ztepilých. Vtroušeně roste bříza bělokorá a dub
letní, který je nejvíce zastoupený po okrajích lesa.
Louky jsou kulturního charakteru.
Zvýšit druhovou rozmanitost luk posílením extenzivního hospodaření (kosit nebo
přepásat, nehnojit).
Kultura:
les, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 104
___________________________________________________________________________
Pořadové číslo:
K113G
Název: U Hoštic
Nadregionální biokoridor funkční, navržený
Biokoridor je veden z lesního porostu jižním směrem přes úzký pás orné, pak luční
porosty a dál přes hranice řešeného území východním směrem k rybníku Kalenický.
Zvýšit druhovou rozmanitost luk posílením extenzivního hospodaření (nehnojit,
nepřeorat, nedosévat, kosit).
Ve vymezeném prostoru zatravnit pruh orné půdy v šíři alespoň 50 m. Udržovat jako
extenzivní louku (kosit, nehnojit).
Kultura:
orná, louka
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.
Strana 105
___________________________________________________________________________
C. Mapová část
Příloha č. 1: Orientační mapa
Měřítko 1 : 50 000
Příloha č. 2: ÚSES v územním plánu města Horažďovice
Měřítko 1 : 10 000
V Českých Budějovicích
EIA SERVIS s.r.o.
RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc.
Zástupce zpracovatele
10. března 2015
Ing. Pavel Popela
Autorizovaný projektant ÚSES
Zpracoval
___________________________________________________________________________
EIA SERVIS s.r.o.

Územní systém ekologické stability

Transkript

Podobné dokumenty

Informace o konání 7. zasedání ZM

Speciální průvodce po geoparku Železné hory (2. rozšířené vydání)

m ě stohora ž ď ovice - Obecní úřad Horní Vltavice

8080A 8224 8228 GND VC C +1 2V -5V VC C GND +1 2V

Přílohy textové části - Geoportál Jihočeského kraje

SouthOil_s.r.o._PU_HK_a_PA zamítnutí 12.7.2013

Junák- středisko Jestřáb Pačejov

UP_ Strelske Hostice_OOP

formát PDF (Acrobat Reader) - Základní škola Komenského

stáhnout - Správa CHKO Broumovsko

pdf 2.6 MB - Velká Losenice

m ě stohora ž ď ovice - Městský úřad Horažďovice

moderní úřad

Vyhodnocení ankety kino Otava v Horažďovicích

územní plán sušice - Hotel Karl, Špičák

Pěstování lesů pro 3. ročník VOŠ