Proč NE eutanázii. - Katomlad>>>zdar.signaly.cz

Proč NE eutanazii
aneb
Být či nebýt?
Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol.
zpracovala Marie Svatošová
V sout
ěži Mlad
é fronty
Dnes (2007)
V sout
ěži Mlad
é fronty
Dnes (2007)
„Studenti
píší noviny
“,
„Studenti
čtoučatou
píšíanoviny
“,
reagovali
lidzad
é na
reagovali
mladmlad
í lidéí na
ánzad
í: ání:
„M„áM
me
druhým
pomápom
hat zem
řítzem
na jejich
áme
druhým
áhat
řít nažádost?
ádost? Můž
„Mjejich
ůžemežrozhodovat
o žeme
ivotěrozhodovat
a smrti?“
o životě a smrti?“
„Má se v ČR legalizovat eutanazie??
Projekt prokázal, že postoje studentů byly
(z větší části nezaviněně) postaveny na:
• hrubé neznalosti problematiky
• nesprávných představách
• matoucích a mylných informacích
• neznalosti definice eutanazie
Studenti se přimlouvali za uzákonění eutanazie,
• nevěděli však, co eutanazie je a co není,
• uvažovali jen dvě možnosti:
buď člověka zabít nebo ho nechat trpět,
o jiné možnosti neměli ani tušení,
• tělesnou bolest pokládali za neřešitelnou
• neviděli člověka ve všech jeho dimenzích
Nejčastější důvody žádostí o eutanazii v Holandsku
strach z neznáma
strach z umírání
strach z bolesti
pocit ztráty smyslu života
pocit, že je na obtíž
pocit opuštěnosti
pocit osamělosti
pocit ztráty důstojnosti
„Chci zemřít“ je velmi často zoufalým
výkřikem nemocného a de facto
závažným obviněním jeho okolí:
„Vyslechne mě už konečně někdo?“
„Najde si někdo konečně pro mne čas?“
„Stojí ještě o mne někdo?“
„Má mne ještě někdo rád?“
Ještě nikdy v historii lidstva nebylo tolik
možností léčby bolesti jako je dnes, jenže ona
není jen bolest fyzická. Horší může být
• bolest sociální
• bolest emoční (duševní)
• bolest spirituální (duchovní)
Smrt může být dobrá jedině tehdy, když
nemocný netrpí po žádné stránce a je-li řádně
ošetřován ve všech těchto čtyřech dimenzích!
CO JE a CO NENÍ EUTANAZIE?
eu = normální, dobrý; thanatos = smrt
Pojem eutanazie je dnes z nevědomosti
používán pro pravý opak toho, co dobrá
smrt je.
Jsou-li uspokojeny všechny čtyři okruhy
potřeb pacienta, nikdy o usmrcení nežádá.
Žádá-li, není něco v pořádku, není to dobré a
tudíž ani taková smrt nemůže být „dobrá“.
V Holandsku je eutanazie definována jako:
„Úmyslné ukončení života člověka někým
jiným než člověkem samotným (= lékařem)
na jeho vlastní žádost.“
Klíčovým prvkem zde tedy není uspokojení
všech potřeb nemocného, ale jsou jimi:
• úmysl zabít
• zabití
• vlastní žádost pacienta
Mluvíme „jeden o voze, druhý o koze.“
Zmatek v terminologii mají i sami lékaři.
Dřívější terminologii
• aktivní eutanazie (plná stříkačka)
• pasivní eutanazie (odkloněná stříkačka)
je nutno opustit, protože je zavádějící a matoucí.
Proč matoucí a zavádějící? Pod pojmem pasivní
eutanazie mohly být schovány dva diametrálně
odlišné postupy (rozdíl je v úmyslu!):
1. jednání (nepodání léku) s úmyslem zabít
(= po mravní stránce totéž co aktivní eutanazie)
2. ustoupení od marné a neúměrně zatěžující léčby
(= „dovolit odejít“, toto NENÍ eutanazie!!!)
Pojem eutanazie nadále používat pouze jsou-li
splněny tři, definicí dané podmínky:
• úmysl zabít
• zabití
• dobrovolná, autonomní žádost nemocného
Lhostejno, zda byl člověk usmrcen úmyslným
aktivním jednáním (plná stříkačka) nebo
úmyslným zanedbáním (odkloněná stříkačka),
v obou případech to JE eutanazie.
V hospicích život ani neprodlužujeme, ani
nezkracujeme. Platí v nich zásada:
Pomáhat v umírání ANO, pomáhat k smrti NE!
V maximální možné míře uspokojit všechny
potřeby nemocného (tělesné, duševní, sociální
i duchovní) a v pravý čas dovolit odejít.
Protože spolu s nemocným trpí i jeho nejbližší,
součástí hospicové péče je i pomoc jim.
Zastánci eutanazie argumentují hlavně
AUTONOMIÍ NEMOCNÉHO
(autos = já sám; nomos = zákon)
Autonomie předpokládá vlastní
dobrovolné rozhodování s jasnými cíli
a záměry.
To nesmí být znemožněno něčím, co
ovlivňuje schopnost výběru.
Co způsobuje ztrátu autonomie ?
• nezvládaná bolest a j. příznaky (= selhání lékaře),
• tlumivé účinky léků,
• deprese, úzkost (dobře léčitelné, ale neléčené),
• pocit opuštěnosti a osamělosti,
• pocit ztráty smyslu života,
• pocit (!) ztráty důstojnosti,
Co způsobuje ztrátu autonomie ? (pokrač.)
• obava, že je druhým na obtíž,
• strach ze smrti, z umírání atd.
• odlidštěné prostředí nemocnic a ústavů
• „dobré rady“ nedočkavých dědiců
JE MOŽNÉ POKLÁDAT ŽÁDOST PACIENTA
V TĚCHTO SITUACÍCH ZA DOBROVOLNOU
A AUTONOMNÍ?
JE SPLNĚNA PODMÍNKA DANÁ ZÁKONEM?
Dalším argumentem zastánců eutanazie je
„SOUCIT“
• soucit nepravý, falešný, sentimentální
není nemocnému nic platný, spíše ho
ponižuje a v extrémních případech vede až
k úvahám o usmrcení nemocného, úvahám
o eutanazii
• soucit pravý, tvůrčí
je naopak schopen plného nasazení, někdy
až nadlidské oběti
Pravý soucit vždy vede k otázkám:
„Proč žádá tak beznadějnou smrt?“
„Jak mu mohu pomoci?“
Je nutno snažit se nemocného pochopit,
sdílet důvody jeho utrpení a jeho beznaděje
a hledat spolu s ním řešení.
Vše vnímat z pohledu nemocného, nikoliv
ze zorného úhlu jeho rodinných příslušníků
nebo sebe samého.
Zastánci eutanazie dále argumentují
DŮSTOJNOSTÍ ČLOVĚKA
Člověk má důstojnost proto, že je člověkem!!!
Nemůže o ni přijít tím, že je nemocný,
nevzhledný, slabý nebo jinak trpí…
Má-li nemocný pocit ztráty důstojnosti, není
chyba v něm, ale vždy v jeho okolí – možná ho
lituje, ignoruje, zanedbává, opouští, ponižuje,
nemiluje…
Vliv zabíjení nemocných na charakter lékaře
Lékař je plně zodpovědný za to, co dělá. Ani
společnost, ani žádný zákon si nemůže
dovolit považovat jej za automat, který
vyhoví každé žádosti nemocného.
Lékař (a vůbec nikdo) nemá právo život
druhého člověka považovat za nehodný žití!
Kdo zabije jednou, dvakrát, časem si zvykne
a je schopen zabíjet „s čistým svědomím“.
Zrůdnost pojmu „život nehodný žití“
Hitler začal s eutanazií postižených dětí, pak
dospělých, pak potřebou „čisté rasy“…
První plynové komory v Osvětimi, Treblince,
Majdanku nebyly nové, byly „second hand“
– instalovali je tam technici, lékaři a sestry,
ti, kteří je předtím používali jinde k zabíjení
psychiatrických pacientů…
Pozor - koroze také začíná „jen“ v malých,
mikroskopických rozměrech…
Nazývejme věci pravým jménem – eutanazie
nebyla smrtí dobrou za nacismu, není jí ani teď
– nelze tolerovat eufemismus!
KLUZKÝ SVAH – mezi hodnocením života těžce
postiženého dítěte jako nehodného žití, jeho
ukončením první smrtící injekcí a vyvražděním
milionů nevinných v koncentračních táborech je
jasná a přímá souvislost, i když to zastánci
eutanazie neradi slyší.
Uzákonění beztrestnosti eutanazie „na vlastní
žádost“ odstartuje kluzký svah a žádný zákon
tomu nezabrání.
Cílem zákona v Holandsku je ochrana lékaře
před trestem, nikoliv tolik propagované dobro
pacienta a respekt k jeho autonomii.
Důkazem jsou publikace tamních ministerstev,
doporučující vykazovat „ukončení života
pacienta, neschopného vyjádřit dobře
uváženou žádost z důvodu deprese, počínající
demence apod.“, JINOU FORMOU HLÁŠENÍ!
Statistiky jsou pak značně zkreslené, existenci
kluzkého svahu záměrně zamlčující.
Že by i důvody ekonomické?
ZÁVĚR:
NEPOTŘEBUJEME ZÁKON
O EUTANAZII,
POTŘEBUJEME KVALITNÍ
PALIATIVNÍ A HOSPICOVOU
PÉČI
A UZDRAVIT MEZILIDSKÉ
VZTAHY
A proto –
mějme se rádi!
[email protected]