666: Číslo Šelmy

666: Číslo Šelmy
Tak dlouho, jak existují tajné spolky, existují i tajné kódy. Ať už se jedná o tajná znamení rukou, slova se
skrytými významy nebo numerologii,
záměrem je předat informace k několika málo
zasvěceným a odepřít stejné poznání masám.
Tajné spolky mají své cíle a programy, které
by masy pobouřily a snažily by se je zastavit,
kdyby mohly.
Většina tajných spolků má svůj počátek před
sty a v několika případech před tisíci lety.
Členové, kteří pokračují v naplnění cílů svých
spolků, pronikli do vlád, církví, průmyslu a
dokonce i financí. Králové, prezidenti a
vysoce postavení úředníci byli vražděni, války
bojovány – vše pro naplnění plánů hrstky
mocné, zlé elity.
Ti, kdo mají poznání o této velmi skutečné
hrozbě, se toho obávají. Prezident Spojených Států Woodrow Wilson si byl vědom tohoto plazivého zla. V roce
1913 prohlásil:
Velký průmyslový národ je ovládán systémem půjček. Náš systém
půjček je privátně ovládán. Proto je růst národa a všechny naše
aktivity v rukou několika lidí … Stali jsme se nejhůře
vládnoucími, naprosto ovládanými vládami v civilizovaném světě
– už nejsme vládou svobodného názoru, už nejsme vládou skrze
přesvědčení a volby většiny, ale vládou skrze názor a nátlak malé
skupiny dominantních lidí. … Od doby, kdy jsem vstoupil do
politiky, svěřovali se mi druzí v soukromí se svými názory.
Někteří z nějvětších mužů ve Spojených Státech v oblasti obchodu
a výroby se obávají někoho a něčeho. Ví, že existuje kdesi nějaká
moc tak organizovaná, tak lstivá, tak ostražitá, tak propletená, tak
dokonalá, tak vše prostupující, že raději nemluví více než je nutné,
když to odsuzují.1
Satan působil skrze tuto mocnou elitu prostupující každý stát na
zemi již od dávných časů, neustále a v temnotě, skrze každé
tisíciletí, aby vytvořil celosvětovou síť, kterou může použít v jeho
posledním boji proti Království Nebes. Nicméně:
Prezident USA Woodrow Wilson
„Živáť jest zajisté řeč [Yahuwahova] a mocná, a pronikavější nad
všeliký meč na obě strany ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a
rozeznává myšlení i mínění srdce. A neníť stvoření, kteréž by nebylo zjevné před oblíčejem jeho, nýbrž všecky
věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.“ (Židům 4,12.13)
Yahuwah zná všechno a vidí všechno. „Neboť nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého,
což by nemělo poznáno býti, a na světlo vyjíti.“ (Lukáš 8,17) V Jeho milující starosti o ty, kdo budou žít
v posledních dnech zemské historie, identifikoval zlou, mocnou entitu sahající až do starověku: „Tuť jest
moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet té šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a
šest.“ (Zjevení 13,18)
I když je Písmo plné symbolů hlubokého významu, „666“ není číslo, které má původ v Nebeském skrytém
kódu. Naopak. Je to neobyčejně prastaré číslo, které má význam pro lidi zasvěcené do tajných náboženství
pohanů. Reprezentuje moc, která dlouho spolupracovala se Satanem v jeho vzpouře proti Nebi. Yahuwah zjevil,
že tatáž moc, skrze kterou Satan působil po tisíce
let, nabude opět na konci času celosvětové
nadvlády.
Moderní okultisté, stejně jako dávní pohané,
používají numerologii jak pro předávání
„tajných“ informací, tak i pro obdržení okultních
sil. Číslo 666 má svůj prapůvod v dávné okultní
numerologii. Pohanští knězi nosili kovové
amulety nazvané Sigilla Solis, neboli “pečeti
slunce”.
Tyto amulety nošené pohanskými knězi
Amulety v berlínském muzeu. Kresby z fotografií, 1910.
obsahovaly čísla od 1 do 36. Knězi tvrdili, že
skrze tato čísla jsou schopni předpovídat budoucí
události. Tyto amulety byly obvykle vyrobeny ze zlata, protože žlutá je barva slunce. Při nošení byly zabaleny
do žlutého hedvábí, protože se věřilo, že jeho nositel obdrží prospěšné síly údajně vyzařující z klenotů.3
Na tom Sigilla Solis je zobrazena tabulka obsahující všechna
čísla od 1 do 36. Každý sloupec i každá uhlopříčka dává
součet 111. Všech šest sloupců po 111 dává součet 666,
neboli 6 x 111 = 666. Toto číslo, mající svůj původ
v prastarých tajných náboženstvích Sumerů a Babylonu,
prošlo časem a stále obsahuje svůj význam pro ty, kteří jeho
význam chápou. Z toho důvodu uvedl Yahuwah číslo 666
jako identifikátor pradávné pronásledující náboženské moci,
která opět povstane k despotické vládě na samém konci času.
Solární mřížka užívající dnešní číslování.
V mnoha dávných jazycích měly písmena svou číselnou
hodnotu. Římané jsou nejznámější v této věci, přestože jen
šest písmen z jejich abecedy obsahuje číselnou hodnotu. Jan
je velmi konkrétní: „Číslo šelmy . . . je číslo člověka: Jeho
číslo je 666“ (viz Zjevení 13,18) Toto číslo se nachází
v titulu, který si výhradně přiřadil papež a je nošen na
papežské koruně: Vicarius Filii Dei. Znamená to „Vikář Syna
Božího“. Když se sečte číselná hodnota písmen v názvu,
součet dává 666:
Zatímco historie čísla sahá až do starověku, použití titulu pro papeže začíná v osmém století, kdy podvržený
dokument pod názvem Donation of Constantine použil jeho frázi a aplikoval ji na papeže jako důkaz toho, že
papežové jsou pokračovateli „Petra“. Tento dokument byl
potvrzen církevním koncilem, včleněn Gratiánem do římsko
katolického církevního zákona, později schválen papežem
Řehořem XIII a citován katolickým učencem a historikem
Luciem Ferrarisem, který prokázal, že se jedná o falešný
dokument.
Ut sicut Beatus Petrus in terris Vicarius Filii Dei fuit constitutus,
ita et Pontifices eius successores in terris principatus potestatem
amplius, quam terrenae imperialis nostrae serenitatis
mansuetudo haber videtur" Lucius Ferraris, Prompta Biblietheca,
(edition of 1890), art, "Papa," II, Vol. VI, p. 43.
Nyní si přečti anglický překlad tohoto latinského překladu
z církevního zákona Gratiána, který byl údajně napsán
Konstantinem Velikým:
Tak jako byl požehnaný Petr ustanoven Vikářem Syna Božího na
zemi, taktéž papežové, kteří jsou zástupci téhož vůdce apoštolů,
musí obdržet od nás a našeho impéria moc svrchovanosti větší než jen shovívavost naší pozemské imperiální
jasnosti. Christopher B. Coleman, The Treatise of Lorenzo Valla on the Donation of Constantine, p. 13.
V ranných letech prvního tisíciletí po Yahushuovi rostla Římsko katolická církev na moci a vlivu. Došlo k tomu
skrze pokřesťanštění pohanství novými „křesťanskými“ jmény. To je důležitý bod. Křesťanství nepohltilo
pohanství. Naopak, pohanství, čisté a nefalšované, bylo přejmenované a vydáváno za křesťanství. Toto dalo
moc biskupovi Říma nad křesťany i pohany.
V římském katolicismu drží papež dva „klíče“. Ty jsou vidět na každém papežském erbu a znamenají „klíče
Petrovy“.
Není těžké si představit, jak se pohané dobrovolně točili kolem papeže, když slyšeli, že získal svou moc skrze
vlastnictví Petrových klíčů. Klíče, které papež nosil, byly klíče „Petra“, dobře známého pohanům zasvěceným
v kaldejských mystériích . . . . Tam byl „Petr z Říma“, který zastával nejvyšší místo v pohanském kněžstvu.
Kněz, který vysvětloval tajemství zasvěcencům, byl někdy nazván řeckým názvem Hierophant; ale v primitivní
kaldejštině, skutečném jazyku mystérií, byl jeho titul vyslovován „Peter“ – „vykladač“.4
Toto spojení papeže s pohanstvím stále existuje a je to právě to pohanství přestrojené za křesťanství, o kterém
Yahuwah odhaluje v knize Zjevení, že bude hlavní silou pronásledování spravedlivých v dnech před námi.
Skrze varování, že „číslo člověka“ je 666, identifikuje Yahuwah konkrétně tuto hrůzostrašnou moc.
Existuje nejsilnější důkaz, že v zemích, vzdálených daleko od sebe a daleko od Říma, jsou tyto klíče známy
zasvěceným pohanům nejen jako „klíče Petra“, ale jako klíče Petra identifikovaného s Římem. . . . Existence
takového titulu byla příliš cenná, než aby byla přehlédnuta papežstvím . . . Když papež přišel do důvěrného
spojení s kněžstvím pohanů, když pohané nakonec přišli . . . pod jeho kontrolu, co bylo přirozenější, než se
nejen snažit usmířit pohanství a křesťanství, ale také vzbudit zdání, že pohanský „Peter-Roma“ s jeho klíči,
znamená „Petr z Říma“, a že tento „Petr z Říma“ byl ve skutečnosti ten apoštol, kterému Pán Ježíš Kristus dal
„klíče království nebes“?
Od té doby, z pouhého souznění slov, vznikly jiné postavy, pohanství a křesťanství se společně zamíchalo tak,
aby vysoko mířící ambice zkaženého kněze byly uspokojeny, aby křesťané zaslepení odpadlictvím viděli
v papeži zástupce Petra apoštola, zatímco pro zasvěcené pohany byl papež jediným zástupcem Petra, vykladače
jejich dobře známých mystérií.5
Jakožto držitel „klíčů Petra“, je papež jedinou zákonnou hlavou Babylonských mystérií. Zjevení 17,5 skutečně
odkazuje na tento pohanský systém náboženství, který se vydává jak za křesťanský, tak i za „Tajemství
Babylona“.
Je široce známo, že tvrzení Římsko katolické církve ohledně její svrchovanosti je založeno na jejím vlastním
doznání, že sama změnila den bohoslužby ze Sabatu na neděli. Jedna katolická publikace se vychloubá:
Oni [protestanté] považují za svou povinnost zachovávat neděli svatou. Proč? Protože jim Katolická církev říká,
že tak mají dělat. Nemají žádný jiný důvod . . . Zachovávání neděle se tak stává církevní zákon zcela odlišný od
božského zákona o zachovávání Sabatu . . . Autorem Nedělního zákona . . . je Katolická církev.6
Kniha Zjevení odhaluje, že poslední souboj mezi silami zla a Království Nebeského bude ohledně bohoslužby.
Šelma, která nese číslo 666, má moc,
Aby dáti mohla ducha tomu obrazu šelmy, aby i mluvil obraz té šelmy, a aby to způsobila, kteřížkoli neklaněli
by se obrazu té šelmy, aby byli zmordováni.
A rozkazuje všechněm, malým i velikým, bohatým, i chudým, svobodným i v službu podrobeným, aby měli
znamení na pravé ruce své, aneb na čelích svých, a aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má
znamení aneb jméno té šelmy, aneb počet jména jejího.
Tuť jest moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet té šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set
šedesáte a šest. (Zjevení 13,15-18)
Tento text odhaluje, že Římsko
katolická církev, s papežem v čele
jako
dědicem
tajemství
náboženství
Babylona,
bude
vládnout na celosvětové úrovni.
Těm, kdo se nepodřídí, bude
odepřeno právo kupovat nebo
prodávat a nakonec budou
považováni za hodny smrti.
V posledních 200 letech nebyla
Katolická
církev
předním
světovým vůdcem, jako tomu bylo
v předchozích staletích. Mnoho
lidí si proto začalo myslet, že je
pravděpodobně chybou aplikovat
tento biblický text na papeže.
Nicméně dávné přísloví uvádí:
„Kdo ovládá kalendář, ovládá svět“.
Celý svět dnes reguluje svou práci, školu, dovolenou a čas bohoslužby podle kalendáře vymyšleného Římsko
katolickou církví. Tento kalendář se dokonce nazývá „Gregoriánský“ kalendář podle papeže Gregory XIII
(Řehoře XIII). Pohanství je živé a je mu dobře uvnitř katolicismu. Pro křesťanství je klam ještě horší.
Aby Řím spojil pohany s křesťanstvím podle jména, použil svou obvyklou taktiku. Učinil opatření, aby
křesťanské a pohanské svátky splynuly, a komplikovaným, avšak dovedným upravením kalendáře, to nebyla až
tak složitá věc. Pohanství a křesťanství – nyní hluboko ponořené do modlářství . . . si potřásli rukou.7
Zatímco si židé a mnozí protestanté uvědomují, že papež nemá skutečně autoritu změnit Yahuwahův Sabat a
vytvořit svůj vlastní den bohoslužby v neděli, titéž lidé jsou oklamáni a myslí si, že sobota Gregoriánského
kalendáře je pravým sedmým dnem Sabatem podle Bible. Všichni, kdo si vypočítávají své dny bohoslužby
podle pohanského/papežského Gregoriánského kalendáře, konají své bohoslužby, i když nevědomky,
v pohanské dny bohoslužby a uctívají tak pohanská božstva!
Saturday (sobota) má svůj název podle „Saturna“, nejkrvežíznivějšího ze všech pohanských bohů. Toto je to
tajemství skryté v pravém srdci pohanských tajných náboženstvích. Bohoslužba v Saturday/Saturnův den (v
sobotu) uctívá Satana, zdroj veškeré vzpoury a pohanského náboženství.
Saturn a Mystery (Tajemství) jsou obě kaldejská slova se souvztažným významem. Tak jako slovo Mystery
představuje Skrytý systém, Saturn znamená Skrytý bůh. Těm, kteří byli zasvěcení, byl tento bůh zjeven; pro
všechny ostatní byl skrytý. Jméno Saturn je v kaldejštině vyslovováno Satūr, ale jak každý kaldejský badatel ví,
skládá se jen ze čtyř písmen, tedy - Stūr . . .
. . . Papež je . . . právoplatným zástupcem Saturna, číslo papeže jakožto hlavy Tajemství Nepravosti je právě
666. A kromě toho vyšlo najevo, . . . že původní jméno Říma samotného bylo Saturnia, „město Saturna“. . . .
Pak je tedy papež . . . jediným právoplatným zástupcem původního Saturna, který dnes žije, a ten vládne právě
ve městě na sedmi pahorcích, kde římský Saturn kdysi vládl, ze své rezidence v Itálii, která byla „dlouho podle
jeho jména“ běžně nazývána „Saturnova země“.8
VŠECHNY bohoslužby podle pohanského kalendáře vzdávají slávu Satanovi, ať už se jedná o neděli, sobotu
nebo modlitby v mešitě v pátek. Kdo chce Stvořitele skutečně uctívat, musí Ho uctívat v sedmý den Sabat podle
Jím určené metody měření času: podle luni-solárního kalendáře.
Nyní zní božské varování:
Bojte se Yahuwaha a vzdejte Jemu chválu,
neboť přišla hodina soudu Jeho; a klanějte
se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i
studnice vod. A jiný anděl letěl za ním,
řka: Padl, padl Babylon, to město veliké,
nebo vínem hněvu smilství svého napájelo
všecky národy. (viz Zjevení 14,7.8)
Tajemný Babylon, se svým vlastnictvím
moderního kalendáře a svých dnů
bohoslužby, padl. Padl skrze obnovení
poznání pravého kalendáře a Yahuwahova
Sabatu.
Písmo odhaluje, že poslední generace
vyvýší Stvořitele skrze svaté zachovávání
VŠECH
Jeho
příkázání,
včetně
bohoslužby v sedmý den Biblického
kalendáře. Ztracení budou spolupracovat s mocí šelmy Římské katolické církve, identifikované číslem 666, a
ztratí věčný život.
Dnes si zvol, komu budeš sloužit tak, aby mohlo být o tobě řečeno požehnání: „Tuť jest trpělivost svatých, tu
jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Yaha a víry Yahushuovy.“ (viz Zjevení 14,12)
1
Woodrow Wilson, The New Freedom: A Call for the Emancipation of the Generous Energies of a People,
(New York: Doubleday, Page & Co.), 1913.
3
Roy Allen Anderson, Unfolding the Revelation. viz stránky 125-127.
4
Alexander Hislop, The Two Babylons, str. 208.
5
Hislop, ibid., str. 208-210, emphasis original.