Pracovní listy - Galerie Rudolfinum

SOUKROMÉ
pracovní listy
edukativního
programu k výstavě
Kontroverze
/ Právnická a etická
historie fotografie
Galerie Rudolfinum
08 / 09 – 13 / 11 / 2011
Kontroverze
Co jsou to kontroverze, co znamená být kontroverzní?
Napiš, nakresli, naznač...
1
2
3
Rozhlédněte se a pokuste se – nejprve bez čtení textů k fotografiím –
pojmenovat, co je na kterém snímku
kontroverzní, proč je zařazen do této
výstavy.
Někdy je kontroverzní aspekt vidět
na první pohled, jindy se skrývá až
v příběhu dotyčné fotografie – proto
jsou na výstavě ke každému snímku
na podstavcích průvodní texty
stručně uvádějící všechny základní
souvislosti.
Zorientovat se mezi více než
osmdesáti vystavenými exponáty
vám mají pomoci tyto pracovní listy,
které sdružují většinu fotografií
do několika základních kapitol, které
ovšem prostupují napříč všemi sály.
Předpokládáme proto, že se budete
vracet, procházet výstavou vícekrát...
... a po návštěvě galerie že si
ještě dohledáte některé souvislosti
na internetu, ve slovnících apod.
Značky, které vás povedou těmito
pracovními listy:
?
?
Hledej na výstavě podobné fotografie,
náměty, příběhy, a srovnávej je.
@
Najdi si na internetu, v knihovně,
ve slovnících...
Piš, doplň, nakresli.
I. OBRAZY, IKONY
?
CHE
Alberto Korda (1928–2001)
Hrdinný partyzán, Kuba
1960
Tento legendární portrét Ernesta Che Guevary byl
rovněž zdrojem nejslavnějšího zanedbání ve věci
autorských práv. V roce 1960 zvěčnil Guevaru Alberto
Korda, který pracoval pro deník Revolucion. Mýtus se
zrodil o sedm let později, když Guevara padl v Bolívii.
Giangiacomo Feltrinelli, jemuž Korda šest měsíců
předtím svěřil dva snímky Che Guevary určené na obálku
Journal de Bolivie, tuto fotografii zvětšil, aby z ní mohl
vyrobit plakát, jenž potom obletěl celý svět. O Kordovi
nepadla v souvislosti s plakátem ani zmínka, a také mu
nikde nebylo připsáno autorství snímku.
Fotograf byl nejprve šťastný, že jeho fotografie slouží
věci revoluce. Když se však snímku zmocnil průmysl
ke komerčním účelům, rozhodl se Korda hájit svá práva.
V roce 2000 podal žalobu na reklamní agenturu, která
portrét použila v reklamě na vodku. Po ukončení sporu
převedl Korda všechny zisky z náhrady škody na jednu
nevládní organizaci. Kordova dcera Diana Díaz Lopez
pokračuje v tomto boji po smrti svého otce a již dvakrát
dosáhla odsouzení organizace Reportéři bez hranic
za neoprávněné použití portrétu Che Guevary. Přesto
se obraz objevuje stále znovu a všude, aniž by bylo
jisté, zda budou autorská práva napříště vždy plně
respektována.
Víte, co je IKONA, co byla původně a co znamená dnes?
Slovo ikona je z řeckého eikon (obraz, podoba, zobrazení) a v terminologii vztahující se k výtvarnému umění se používala pro pojmenování
zprvu duchovního námětu zobrazení Krista, Bohorodičky a svatých na deskových obrazech východní křesťanské církve; eikon bylo
zobrazeno vlastní malbou (řecky pinax), ale význam se později sloučil.
Asi budete znát i přenesené významy slova ikona, vycházející ovšem nadále z funkce SYMBOLU, z ODKAZOVÁNÍ K něčemu nebo NA něco
významnějšího, přesahujícího, v případě počítačů na něco s větším rozlišením či množstvím dat...
Do ikonického obrazu vkládáme své představy: v tomto případě o ukázkovém revolucionáři, který měl samozřejmě i negativní charakterové
vlastnosti (a podle pamětníků velmi výrazné), ale když na té nejslavnější fotografii je tak: odhodlaný, mladý…
Doplňte sami, co z fotografie
v podstatě kohokoli vytvoří hrdinu
titulních stránek – jaký záběr, světlo…
Doplňte další významy, jaké slovo
ikona nebo ikonický může mít.
Ikonické fotografie
?
?
?
NASA
Buzz Aldrin na Měsíci
20. července 1969
Digitální tisk podle originálu
Musée de l’Élysée, Lausanne
Charles Spencer Chaplin (1889–1977)
Předmět doličný B v procesu Chaplin
versus Amador
1925
Ladislav Bielik (1939–1984)
Pražské jaro, Bratislava
21. srpna 1968
Tady vypište nebo zakreslete fotografie,
které považujete za tak známé, slavné,
příznačné, že byste je nazvali ikonické:
OBRAZY, IKONY
MO
HA
MED
?
Rudolph Lehnert (1878–1948)
a Ernst Landrock (1878–1966)
Portrét mladého muže
okolo let 1910–1914
Ikona v jiných kulturách
Naše vnímání a čtení uvedených ikon
je dáno kulturou, ve které jsme vyrostli,
nebo kterou známe.
Jak je to ale s ikonami v jiných kulturách,
například těch, které zobrazování člověka
zakazují z náboženských důvodů?
?
@
?
Co v této souvislosti víte o islámu?
Přečtěte si doprovodný text k Portrétu
mladého muže R. Lehnerta a E. Landrocka.
Tváře postav, které nemůžeme znát
Doplň, koho si ještě takto dokážete představit,
případně
it,t, př
p
íp
padně na čí
podobě se dokonce shodnete s kamarády, kamarádkami:
kam
amar
arád
ar
ádka
ád
kam
ka
mi:
mi:
– víme, jak vypadal Kristus?
– jak Mohamed?
– revolucionář?
Přitom vycházíme z už viděných
obrazů a přečtených textů.
?
@
Znáte zmínku o ikoně – otisku v No
Novém
zákoně?
Nové
vém
vé
m zá
áko
koně
ně??
ně
Najděte příběh o Veroničině roušce.
souvislosti
šce. Zjistěte
Zjis
Zj
istě
is
těte
tě
te ssou
o vi
v slossti
t
mezi slovy IKONA – VERAIKON – VE
VERONIKA.
V
RONI
N KA
NI
KA..
?
?
Secundo Pia (1855–1941)
Turínské plátno
květen 1898
Digitální tisk
Musée de l’Elysée, Lausanne
@
Jakou byste našli souvislost mezi Tu
T
Turínským
rínským
plátnem a Veraikonem?
OBRAZY, IKONY
?
?
@
Kdo je to Pierot? Jaké další postavy vystupují v komedii dell´arte?
?
@
Jean-Baptist Gaspard Deburau byl nejslavnějším mimem XIX. století
a role Pierota byla z jeho nejúspěšnějších; snadno si o Janu Kašparu
Dvořákovi najdete více.
Félix Tournachon zvaný Nadar (1820–1910)
a Adrien Tournachon (1825–1903)
Mim Deburau jako Pierrot: překvapení
1854–1855
Projekce
Musée de l´Elysée, Lausanne
Ve své době se jednalo o oblíbené fotografické
série, klasifikující jednotlivá gesta, výrazy, ale
i nemoci, etnika apod.
Komedie dell´arte nabízela právě pevně dané
(ač improvizující) typy, postavy vyjadřující se
příznačnými gesty.
?
Na co asi myslí tento dekadentní dandy, o čem vypovídá jeho póza?
Napoléon Sarony (1821–1896)
Portrét Oscara Wildea
1882
Digitální tisk podle originálu, uloženého
v Kongresové knihovně ve Washingtonu, USA
Musée de l’Élysée, Lausanne
Vaše ikony
SEM nakresli
překvapení
příjemné překvapení
nepříjemné překvapení
hrané překvapení
smích
škodolibý smích
radostný smích
křečovitý smích
zlost
zlost na sebe
zlost na někoho jiného
nesmírná zlost
smutek
velký smutek
malý smutek
zármutek
II. UMĚNÍ JE BYZNYS
V roce 1999 byli Tři nýtovači prodáni na veřejné aukci
za téměř 30 000 dolarů. O pět let dříve byl originál
téhož snímku získán za 90 000 dolarů. Při srovnání
těchto dvou prodejů se vynořila pochybnost.
Galerista skutečně stáhl Tři nýtovače z newyorského
trhu, neboť se mu zdálo, že snímek je příliš současný
na to, aby byl autorskou kopií. Jiný sběratel nechal své
autorské snímky analyzovat. Výsledek byl jednoznačný:
datují se do počátku 50. let, tedy více než deset let
po Hineově smrti. Mohlo se to týkat několika stovek
?
Lewis Hine (1874–1940)
Tři nýtovači, Empire State Building
1931
Bromostříbrná fotografie
Soukromá sbírka
?
?
@
Hineových snímků. V podezření se ocitl Hineho přítel
a žák, který sám prodal několik sporných snímků, certifikovaných jako autorské kopie, ačkoli se ve skutečnosti
jednalo o fotografie zpracované posmrtně. FBI zahájila
v roce 2001 vyšetřování. Pravda nevyšla nikdy najevo:
mezi obchodníky byla uzavřena mimosoudní dohoda
o vyrovnání a vznikl fond v hodnotě miliónu dolarů
na odškodnění nespokojených kupců. Od té doby musí
sběratelé ověřovat jak pravost (autenticitu) fotografií,
tak datum jejich zpracování.
Vyhledejte, kdo a proč byl najímán v New Yorku na výškové práce, jak se využívaly etnické zvláštnosti, jaký jazyk
používali Američané ve 2. světové válce ke kódování svých zpráv během bojů v Tichomoří...
Přečtěte si také doprovodný text k fotografii
Man Ray (1890–1976), Černá a Bílá, 1926
Pojem originality
Přestože je podstatou fotografického média
reprodukovatelnost, vedlo a vede se nesčetně mnoho
soudních pří o originalitu jednotlivých zvětšenin.
?
@
Rozlišují se autorské a pozdní kopie, některé exponáty na výstavě
jsou digitální tisky, namísto daguerrotypie vidíte projekci...
Zkuste si odpovědět na otázky:
Co je to originalita?
?
Jak se definuje originalita v kauze
Charlese Chaplina?
Charles Spencer Chaplin (1889–1977),
Předmět doličný B v procesu Chaplin
versus Amador, 1925
Co všechno může být originální?
O kom se říká, že je originál?
Tady je fotografie použita jako důkaz, jistota, o které se nepochybuje. Dnes už si
ale tak jisti nemůžeme být: když sami fotíte, kdy a jak můžete ovlivňovat výsledný
snímek? (před stisknutím spouště, v kameře/mobilu, v počítači, atd. atd.)
Showbusiness & reklama
Samostatnou kapitolu tvoří spojení umění
a byznysuv reklamě, se všemi svými příběhy, skandály
a soudními dohrami, které zjistíte z doprovodných textů.
?
Které fotografie by do této skupiny měly patřit?
III. MANIPULOVANÉ FOTOGRAFIE
?
Elsie Wright (1901–1988)
a Frances Griffiths (1907–1986)
Víla podává Iris květiny
1920
Digitální tisk podle originálu, uloženého v Bradfordu
Musée de l’Élysée, Lausanne
V roce 1916 si Frances Griffiths a její sestřenice Elsie
Wrigth, ve věku deseti a šestnácti let, hrály na yorkshirském venkově. Dívky si od Elsina otce vypůjčily fotoaparát: chtěly dokázat existenci nadpřirozených bytostí,
s nimiž se cítily spřízněné. Po vyvolání filmu rodina
s úžasem konstatovala, že na fotografiích jsou víly.
Duchovní otec Sherlocka Holmese Sir Arthur Conan
Doyle, horlivý adept spiritismu, byl těmito obrazy
okamžitě nadšen. Přesvědčen o jejich autenticitě a utvrzen
dlouhodobým bádáním v oboru, rozhodl se je publikovat.
Jejich ohlas byl tak silný, že víly z Cottingley se staly
národní událostí. Polemika trvala několik desetiletí.
Ve věku 83 let Elsie prohlásila, že spolu se sestřenicí
víly vyrobily z postaviček, vystřižených z jedné knížky.
Frances ovšem prohlášení sestřenice nikdy nepotvrdila,
naopak trvala na své původní verzi až do konce života.
Nakresli si své víly
?
Kapitán Provand a Indre Shira
Dáma v hnědém
1936
Digitální tisk podle originálu
Musée de l’Élysée, Lausanne
?
@
Doma se podívejte na staré fotografie, pořízené ještě vašimi rodiči a prarodiči na svitkové
filmy. Zkuste najít chtěné nebo nechtěné dvojexpozice, rozmazané záběry „s duchy“ apod.
Z jednoduchých tvarů
a předmětů si zkuste
vytvořit vlastní fotogramy
s obdobnými efekty.
Vedle fotografií, zachycujících nereálné,
neskutečné výjevy existují záběry, které realitu
upravují ve jménu větší pravdivosti, napomáhají tomu“správnému“ okamžiku. A pak jsou
takové fotografie, které podléhají cenzuře,
opravám a retuším, na které už autor ani nemá
vliv.
?
Že fotografie od samých začátků sloužila
i jiným zájmům, než nevyvratitelnému dokumentování skutečnosti, dokazuje i možná první
inscenovaná fotografie už z roku 1840:
?
Hippolyte Bayard (1801–1887)
Autoportrét jako utonulý
Říjen 1840
Projekce
Société française de photographie, Paříž
@
Jaká je souvislost mezi
fotogramem a Man Rayem?
?
Robert Capa (1913–1954),
Padající voják, 1936
Přečti si doprovodný text.
Které další fotografie ukazují
manipulovanou realitu?
?
Jevgenij Chaldej (1917–1997),
Rudá vlajka na Reichstagu, Berlín,
2. května 1945 (retušováno), Rudá
vlajka na Reichstagu, (jiná, neretušovaná verze)
?
Najdi ještě další takto upravované
fotografie.
IV. OBRAZY BOLESTI A NÁSILÍ
Zpaměti vypište po celé stránce místa ve světě, kde se odehrál nějaký
teroristický útok, stala se nějaká přírodní katastrofa, hromadné neštěstí
apod. Bohužel jich nebude málo.
?
Todd Maisel (narozen 1960)
Ruka, 11. září
New York
2001
Digitální tisk
Musée de l’Élysée, Lausanne
Pak také uveďte, jak jste se o těchto neštěstích dověděli: z jakých médií,
pořadů, titulů, a v jakém kontextu.
11. září 2001 přijel Todd Maisel do blízkosti World Trade
Center, když došlo k druhému útoku. Uprostřed panikařících lidí a množství sutin všeho druhu vyfotografoval
na chodníku ruku, utrženou těsně nad zápěstím. Když tuto
fotografii publikovaly noviny New York Daily News, byl to
skandál. Jak tištěná média, tak televize se ve skutečnosti
dohodly, že nebudou publikovat obrazy mrtvých těl. Pro
veškerá americká média to byla otázka slušnosti. V jejich
očích se New York Daily News dopustily zrady, zatímco
Bushova administrativa kladla důraz na to, že kontrola
informací zvyšuje národní bezpečnost.
?
Frank Fournier (narozen 1948)
Omayra Sánchez, Armero, Kolumbie
1985
C-print
Musée de l’Élysée, Lausanne
Tato fotografie byla pořízena Frankem Fournierem v roce 1985 krátce
po výbuchu sopky Nevado del Ruiz. Proud bahna, uvolněného erupcí,
způsobil smrt dvaceti čtyř tisíc lidí. Mladá dívka Omayra Sánchez byla
uvězněna pod sutinami. Záchranáři se jí pokoušeli vysvobodit dva dny
a tři noci, ale potřebná záchranná technika nedorazila včas. Vyčerpaná
Omayra zemřela na selhání srdce. Její důstojnost a statečnost pohnuly
celý svět.
Fournier velice rychle poznal, že zde nemůže nijak pomoci: ty stovky
obětí potřebovaly okamžitou lékařskou pomoc, aby mohly být zachráněny. Tváří v tvář pocitu bezmoci, který na něj dolehl, dospěl k závěru,
že tou nejužitečnější věcí, jakou může udělat, je podat svědectví
o utrpení této mladé dívky. Ale i po obdržení ceny World Press Foto
v následujícím roce, nepřestal pochybovat. Je možné takto ukazovat
utrpení a nesnižuje se tím jeho vážnost? Ale vzpomněl by si dnes ještě
někdo na tragédii v Armeru nebýt této otřesné fotografie?
?
Hledej další takovéto obrazy
bolesti a násilí.
OBRAZY BOLESTI A NÁSILÍ
?
Osvětim-Březinka
Jak byste popsali, co vidíte na fotografii ještě zdálky, na první pohled? Nečtěte
zatím doprovodný text, podívejte se pokud možno nezaujatě, jako na fotografii z nějakého neznámého místa.
Můžete jen s touto zrakovou informací posoudit, co se na snímku odehrává?
Anonym
Osvětim-Březinka
1944
Člověk předjímá a domýšlí – co to znamená, co
může „vyčíst“ z jednoho pohledu díky tomu, co
už kde slyšel, četl, viděl. Při vnímání doplňuje
divák nesrozumitelný obraz podle své zkušenosti
Do jakého příběhu fotka patří?
Přečtěte si doprovodný text.
?
Uveď další válečné fotografie
a snímky z koncentračních táborů.
?
Anonym, Španělská občanská válka, 1936–1939,
nebo Rífská válka, Maroko, 1921–1926
Anonym, Abú Ghraíb, Irák, 2004
Anonym, Hrdinka z Minsku, 1941
Jak pracují média s obrazy násilí?
Máme šanci si ještě vytvořit vlastní názor, prožívat vlastní emoce? Anebo už víme, co v médiích
k takovýmto bolestným zprávám „patří“? (jaká
hudba, výpovědi, záběry...)
Malé násilí kolem nás
Uveďte příklady svých
nepříjemných zkušeností:
Kdo všechno a jak mi může znepříjemnit
každodenní život? Mohou k tomu být zneužity
i mé vlastní záběry? A záznamy agresora?
Jak ukázat válku – síla pohledu na hrůzu, kdy je jedno, která strana dění
dokumentuje. Proč si agresoři tak často fotí a natáčejí své činy?
Znáte nějaké současné příklady?
Kde jste se o nich dozvěděli?
V. NEBEZPEČNÉ FOTOGRAFIE
?
Lewis Carroll (1832–1898)
Alice Liddell jako žebrající dítě, 1858
Fotografie na albuminovém papíru.
Kopie Henryho Peach Robinsona,
okolo 1870 Graham Ovenden Collection,
s laskavým svolením Akehurst Creative
Management, Londýn
?
Annelies Štrba (narozena 1947)
Soňa ve vaně
1985
Lambda print
Musée de l’Élysée, Lausanne
Asi ji budete znát – Alenku v říši divů, Za zrcadlem...
Tentokrát v souvislostech kontroverzní fotografie.
V 90. letech se Annelies Štrba proslavila zejména
díky fotografiím zachycujícím její rodinu. Podílela
se na kolektivní výstavě Over Time, která proběhla
v několika galeriích po celé Evropě. Vybrala pro ni
především snímek Soňa ve vaně, zobrazující její nahou
dvanáctiletou dceru, jak se koupe ve vaně. V prosinci
2002, když byla výstava umístěna v Rhodes and Mann
Gallery nedaleko Londýna, odsoudila jedna dáma
„pedofilní a urážlivou“ povahu tohoto snímku v deníku
Hackney Gazette. Přivolaní agenti Scotland Yardu
obsadili prostory galerie a obvinili odpovědné osoby
z šíření pornografických obrazů.
Protože fotografie Annelies Štrby byla viditelná
již z prostranství před galerií, prokurátor musel
rozhodnout vzhledem k jejímu umístění o její případné
obscénní povaze. Prokurátor usoudil, že na základě
dobrého jména galerie lze odvodit uměleckou povahu
díla a následkem toho nepřítomnost obscenity. Toto
rozhodnutí ve prospěch fotografky otevírá nicméně
obecnou otázku intervencí justice v umělecké oblasti,
zejména pokud jde o interpretaci obrazů a o určení,
zda jsou ještě umělecké či již nikoli.
?
Najdi další „nebezpečné fotografie“.
Přečti si doprovodný text.
?
Jock Sturges (narozen 1947)
Christina, Misty a Alisa, Severní Kalifornie
1989
Bromostříbrná fotografie
Soukromá sbírka
?
@
Trojice nahých žen je velmi oblíbený, častý, můžeme říci prověřený
námět známý z dějin umění – srovnejte se Třemi Gráciemi;
co je ale na snímku jinak, co pohoršuje, vyvolává zákazy, vyšetřování,
policejní zásahy?
Víte kdo jsou lolity, lolitky?
Možná jste v poslední době z nejrůznějších
médií zaznamenali rozruch kolem obdobných
snímků, jejich zakrývání nebo rovnou stahování
z výstav?
Jak se vám líbí, když rodiče ukazují roztomilé fotografie svých
dětí, když byly malé (ale ony už třeba právě dospívají)? Kde máte
umístěné své fotky?
?
Kde vaši kamarádi, kamarádky? Víte, že i když své vyvěšené
snímky z internetu stáhnete, stále tam zůstávají? Uvědomujete si,
že každý počítač, každý mobil je vystopovatelný?
Garry Gross (narozen 1937),
Bez názvu, 1975
VI. FOTOGRAFIE JAKO DOKUMENT
?
Nick Ut (narozen 1951)
Dívka z Thrang Bang, Vietnam
1972
?
8. června 1972 se vietnamská vesnice Thrang Bang
stala obětí náletu. Nick Ut vyfotografoval děti, utíkající
před bombardováním, z nichž malá Kim Phuc měla kůži
popálenou napalmem. Fotografie se stala symbolem
hrůz a neštěstí války ve Vietnamu a vyvolala hluboké
procitnutí amerického veřejného mínění. Nick Ut obdržel
na tento snímek v roce 1973 Pulitzerovu cenu.
Několik fotografů, mezi nimi i sám Nick Ut, nicméně
dosvědčilo, že američtí vojáci ve skutečnosti bojovali
?
Lewis Hine (1874–1940),
Sběračka bavlny v Texasu, 1912
Přečti si doprovodný text.
za vesnicí proti příslušníkům severovietnamských jednotek. Bomba byla shozena na vesnici omylem a navíc
leteckými silami Jižního Vietnamu, nikoli Američany.
Navzdory této nedokonalosti demonstruje snímek Nicka
Uta význam práce válečných reportérů, kteří utvářejí
vizuální paměť konfliktu. Je proto tak důležité identifikovat národnost toho, kdo bombu svrhl? A navíc, ztratí tím
tak symbolická fotografie svou hodnotu jako historický
dokument?
@
Sílu fotografického obrazu burcujícího svědomí společnosti si uvědomovali i jinde,
v Sovětském svazu v době jeho vzniku, v meziválečném Československu...
Zkuste najít podobně působivé snímky.
?
Léopold-Ernest Mayer (1822–1895)
a Pierre-Louis Pierson (1822–1913)
Portrét hraběte de Cavour
1856
Fotografie na albuminovém papíru
Musée de l’Elysée, Lausanne
?
Které další dokumentární fotografie
byste vybrali do této kapitoly, které
příběhy vás zaujaly?
?
Marc Garanger (narozen 1935)
Portrét Cherid Barkaoun, Alžír
1960
Bromostříbrná fotografie
Musée de l’Élysée, Lausanne
Tento a další dobové portréty se rozhodně
roz
o ho
hodn
dněě snažily
dn
snaž
sn
ažilililyy o pravdivost
až
prav
pr
avdi
av
divo
di
vosst – ve smyslu nejen
vo
věrného zachycení podobyy p
por
portrétovaného,
rtr
trétov
ovanného,
ov
ého, aalee i vvyj
vyjádření
yjáád
yj
ádřeeníí jeho
ádře
jjeh
ehoo vážnosti,
eh
vážn
vá
žnoost
žn
ost postavení.
Co je pro vás pravda, pravdivost
prrav
a di
divo
v st vvee fo
ffotografii?
toogr
g af
afiiiii ?
Co pro vás znamená,
ná, že
ná
že jjee sn
sním
snímek
ímek
ím
ekk rrea
realistický?
eaalilist
stic
iccký
ký??
VII. TVŮRČÍ AKTIVITY
Individuální práce s žáky
Inspirujte se tématy pracovních listů k aktivnímu
vstupu identifikací sebe sama – pokuste se o parafrázi
jak myšlenkového, tak formálního postupu.
Základní 3 zásady:
– objektem i subjektem fotografických prací je žák
(žák fotografuje, a žák je fotografován)
– nikdy nepoužívejte obraz jiného bez jeho svolení
– důležitým tématem výstavy jsou autorská práva,
ochrana duševního vlastnictví, proto pracujte pouze
se svými autorskými fotografiemi
místo na poznámky
?
Po prohlídce výstavy Kontroverze se nabízí otázka:
kterou z vystavených fotografií Vy sami považujete
za kontroverzní?
SOUKROMÉ
(c) Galerie Rudolfinum
(c) Marie Fulková, Lenka Kitzbergerová, Marian Pliska
Koncepce a zpracování: Marie Fulková, Lenka Kitzbergerová, Marian Pliska
Grafická úprava: Ondřej Lím, Michal Smejkal
Vydala Galerie Rudolfinum jako součást edukativního programu k výstavě
Kontroverze – Právní a etická historie fotografie
Tento materiál je určen výhradně k propagaci výstavy
Kontroverze – právní a etická historie fotografie (Galerie Rudolfinum, 08 / 09 — 13 / 11 / 2011)
Všechny texty kurzívou jsou citace kurátorů Daniela Girardina a Christiana Pirkera
z podkladů k výstavě Kontroverze – Právní a etická historie fotografie
(Controverses. Une histoire juridique et étique de la photographie)
ISBN 978-80-86443-16-4