univerzity palackého v olomouci katedra nederlandistiky ff

UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI
KATEDRA NEDERLANDISTIKY FF
Prof. dr. Wilken Engelbrecht
Křížkovského 10, 771 80 Olomouc
Tel.: +420 585 633 206, email: [email protected]
Oponentní posudek – Bc. Blanka Juranová,
Winter in de Gouden eeuw in beeld
(anglický název: Winter in the Golden Age in picture)
Magisterská diplomová práce v jednooborovém navazujícím magisterském studiu Nizozemská
filologie se zaměřením na odborný jazyk, 87 stran, z toho 59 stran textu a 15 stran obrazových
příloh. Vedoucí práce: drs. Bas Hamers. Jazyk: nizozemština, resumé v češtině (s. 85) a v angličtině
(s. 86), zaměření: uměleckohistorické.
Autorka představuje ve své diplomové práci téma, o které je Nizozemí snad nejznámější – malířství v tzv.
Zlatém století. V tom se zaměřila na obrazy se zimní tematikou. Práce má kromě úvodu a závěru celkem
šest kapitol. První kapitola projednává stručně vývoj nizozemského malířství v sedmnáctém století. Druhá
kapitola porovnává zimní podmínky v tehdejší době s moderní situací. Kapitoly 3 až 5 projednávají
známé zimní obrazy tři malířů – Pieter Bruegel starší, Hendrick Avercamp a Jan van Goyen –
v chronologickém pořadí. Šestá kapitola je jádro práce a porovnává zmíněné malíře. V přílohách autorka
ukazuje prodiskutované obrazy.
Nizozemština autorova je výborná. Nevnímal jsem žádné větší chyby, jen na s. 19 je správné vtažné
zájmeno Het schilderij dat. Na s. 60 je překlep Hednrick Avercamp.
V textu se poskytuje pár menších chyb ve faktech. Na s. 8 (pozn. 2) se tvrdí, že nizozemská Republika
vznikla v Utrechtské unii. Správně vznikla až v roce 1581 aktem nizozemských Generálních stavů.
Obrazoborectví začala v tzv. Westhoek dne 10. srpna 1566 v městečku Steenvoorde. St. Lucasgilde (s.
10), cech malířů, vznikl již v roce 1382 v Antverpách a je pravděpodobně původ podobných cechů
v jiných městech. V samotném Haarlemu vznikl již v roce 1497, tj. na konci 15. století (viz H. Miedema,
De archiefbescheiden van het St. Lucasgilde te Haarlem, 1497-1798. Alphen/Rijn 1980). U zmínky
o bruslích (s. 12) by se hodila poznámka, že schaatsen byly tak typické pro Nizozemí, že byly
pojmenovány v češtině po městě Brusel. Vesnice Breugel (s. 17) je dnes součástí obce Son en Breugel,
leží opravdu nedaleko od města Breda, bylo tedy i tehdy brabantská vesnice. Monochromatické malby
od třicátých let 17. století (s. 43) souvisí, pokud si dobře pamatuji, i s horší dostupností některých barev
následkem obnovené války se Španělskem.
Velmi šťastné je, že autorka odkazuje občas i na literaturu, která je ovlivněna zimními obrazy
prodiskutovaných malířů. Celkově lze práci označit za velice informativní a zdařena.
Mám pro autorku pár dotazů:
1.
Proč by Bruegel pro Vraždu betlémských děti vybral zimní čas? (s. 23)?
2.
Jak by Avercamp mohl znát obrazy Bruegela? (s. 30-31)
Navrhuji známku A – výborně, a doporučuji práci k obhajobě.
V Olomouci, 9. července 2015
Prof. Dr. Wilken Engelbrecht, cand. litt.
oponent práce