Slovo otce Jaroslava

Komentáře

Transkript

Slovo otce Jaroslava
ŘÍJEN 2005
Dačická farnost, 1. 10. 2005, VI. ročník / 30. číslo, náklad 200 ks, vychází pro vnitřní potřebu farnosti
3
Pantočkův
nástroj opět
ve své síle
Článek odjinud
4,5
6,7
Slovo otce Jaroslava
KOLÍN NAD RÝNEM, CELOSVĚTOVÉ
SETKÁNÍ MLÁDEŽE
Přijal jsem nabídku diecézního centra
mládeže, abych doprovázel mladé křesťany
do Německa na zmíněné celosvětové setkání
s papežem Benediktem XVI. Někteří jeli
o čtyři dny dříve, kde se v různých
farnostech seznamovali s tamějším životem
věřících, navštěvovali nemocnice, domovy
důchodců, školy nebo sportovní zařízení.
V pondělí o slavnosti Panny Marie
Nanebevzaté jsme se všichni sešli v Kolíně
při večerní bohoslužbě. Byl nám propůjčen
kostel sv. Anežky Římské v centru města.
Po celou dobu byli také s námi naši
biskupové.
Dopolední program obsahoval katecheze
našich biskupů a mši svatou. V kryptě
kostela byla celodenní výstava Nejsvětější
svátosti s možností přijetí svátosti smíření,
což bylo hojně využíváno i kolem kostela,
kde se zpovídalo na různých místech. Celá
akce byla oslavou setkání i smíření. Po
obědě měl každý možnost navštívit různá
místa, kde se představovala celosvětová
Církev. Řády a kongregace včetně sester
Matky Terezy. U nás, u sv. Anežky byla
komunita bratří z Tajze. Já jsem navštívil
komunitu Sankt. Egido, která má centrum
v Římě a v ČR v Praze při kostele Svatého
Kříže. Hodně se věnují rozvojovým zemím
a jejich hmotným i duchovním potřebám.
Zaujala mě jejich novodobá ikona, kde
jsou namalováni mučedníci a svědci víry.
Například řeckokatoličtí a pravoslavní
duchovní, kteří trpěli pod vládou Lenina
a Stalina na území Ruska. Nebo zavraždění
biskupa Aldo Mora při bohoslužbě v jeho
katedrále. Jedna střela zasáhla Eucharistii,
kterou držel v rukou a přitom z ní vytryskla
krev na oltář.
Ve farním sále sv. Uršuly byla výstava
kněží a řeholníků, kteří se za druhé světové
války angažovali v tzv. Katolické akci. Hitler
tyto statečné muže a chlapce postupně
likvidoval v koncentračních táborech.
Fotografie a texty poukazovaly na jejich
příkladnou činnost. Třeba mladý Francouz
Callo se dostal do Mauthausenu, kde svým
úsměvem a evangelizační schopností
povzbuzoval spoluvězně a říkával jim, že
Bohem nejsou nikde opuštěni.
Ve čtvrtek přiletěl Svatý otec do Kolína.
Hlavní vítání bylo na řece Rýnu. Papež
se plavil na velkém parníku se zástupci
mladých ze všech kontinentů, naše vlajka
byla také vidět.
SDM Kolín nad Rýnem 2005
zdroj foto: http://www.wjt2005.de/index.
php?id=1397&si=0 [16.9.2005, 17:00]
Rozhovor
s Klárou
Chalupovou
7
Kolem řeky a na mostech byla hlava na
hlavě.
Potom
papamobilem
Benedikt
XVI. přijel ke katedrále, kde se
přechovávají ostatky sv. Tří králů,
i zde nebylo k hnutí. Na náměstí byla
skupinka bubeníků z Afriky a Evropy.
Minimálně hodinu předem už bubnovali.
Když přicházel Svatý otec, jejich intenzita
dosáhla vrcholu. Tisíce lidí nemohly
přeslechnout tento projev radosti.
Papeže oficiálně přivítal německý
prezident Horst Köhler a předseda biskupské
konference Německa Karl Lehman.
Po četbě úryvku z Matoušova evangelia
o klanění tří králů se ujal slova Benedikt
XVI. Ve svém projevu mimo jiné řekl: „Drazí
mladí, těší mě, že se s vámi setkávám tady
v Kolíně. Přišli jste z různých částí
Německa, Evropy, světa, jako poutníci
následující Tři krále. V jejich stopách
chcete objevit Ježíše. Sami jste se rozhodli
vyjít na cestu a dojít každý za sebe
a zároveň ve společenství ke kontemplaci
tváře Boha, kterou odhalil jako tvář Dítěte
v jeslích. Tak jako vy i já jsem se vydal
na cestu – spolu s vámi – abych poklekl
před bílou proměněnou Hostií, v níž oči
víry rozpoznávají reálnou přítomnost
Spasitele
světa.
Společně
budeme
i nadále rozjímat nad tématem tohoto
Světového dne mládeže – Přišli jsme se mu
poklonit.“ (Mt 2,2)
Při sobotní vigilii na Marienfeldu Sv.
otec pokračoval v zamyšlení nad mágy
z Východu:
„… tři králové museli změnit své představy
o moci, o Bohu a o člověku, spolu s tím
také změnit sebe sama. Nyní viděli, že Boží
moc je jiná než moc mocných tohoto světa.
Způsob, jakým Bůh jedná je jiný, než si
představujeme i jiný, než se ho snažíme
podstupovat Jemu. Bůh se v našem světě
nesnaží konkurovat pozemským formám
moci. Nepřidává svá rozdělení k jiným
rozdělením. Ježíšovi v Olivové zahradě
Bůh neposílá dvanáct legií andělů, aby mu
pomohli. Proti halasné a svévolné moci staví
bezbrannou moc lásky, která se na kříži
stává obětí a přece tvoří nové věci, božské,
jež se staví na odpor nespravedlnosti
a nastolují Boží království.
Bůh je jiný, to je to, co nyní poznávají.
Znamená to, že se teď i oni sami musí stát
jinými, musí se učit Božímu stylu … v jejich
životech se jako ve velké ilustrované knize
odhaluje bohatství evangelia. Oni jsou
světelnou brázdou Boží, kterou On sám
v dějinách vyznačil a stále ukazuje …“
Z pramenů i bez nich P. Jaroslav
Hukot Ducha
svatého
z cyklu
„Farářova čítanka”
Ilustrační foto: P. Jaroslav Pezlar
ŘÍJEN 2005
www.katolik.cz
tiráž
FARNÍ LISTY - Dačická farnost
vychází pro vnitřní potřebu farnosti
náklady na jedno číslo převyšují 12,- Kč
uzávěrka 31. čísla 18. listopadu 2005
31. číslo vyjde 1. prosince 2005
www.cirkev.cz
redakce
Hanka Neužilová - h
Petr Křížek - kří, Antonín Štěpánek - aš
Miloslav Tůma - T, Marian Štumar - maš
stálí spolupracovníci
otec Jaroslav Pezlar
Mgr. Antonín Marek - ToM
Ing. Martina Jandlová, tisková mluvčí
biskupství brněnského - MJ
www.signaly.cz
rozhovory a korektury
Antonín Štěpánek - mobil: 728 967 535
vydává
dačická farnost
e-mail
fl[email protected]
distribuce
Dačice, Kostelní Vydří, Třebětice
www.vira.cz
sazbu a zlom provádí zdarma
suNEXO, Vlašská 117, 380 01 Dačice
tel./fax: 384 420 245, [email protected]
informace
www.pastorace.cz
Fara Dačice - otec Jaroslav Pezlar
tel.: 384 420 297, mobil: 732 173 181
Mše svaté v Dačicích
- farní kostel sv. Vavřince v pátek v 18.00,
v sobotu v 18.00 a v neděli v 9.00
- klášterní kostel sv. Antonína od pondělí
do čtvrtka v 7.00, v pátek v 8.00,
v sobotu v 7.00 a v neděli v 10.30
www.christnet.cz
Společenství mladých - každý pátek
od 19.00 hodin na faře v Dačicích
(kromě letních prázdnin)
Jezulátka - setkávání dětí každou
sobotu od 14.00 do 16.00 hodin na faře
v Dačicích (informace: Elena Hotová)
obsah
www.ambit.hypernet.cz
www.krestanstvi.cz
www.biskupstvi.cz
1
2
Slovo otce Jaroslava
3
Pantočkův nástroj opět ve své plné síle
Tábor 2005
4
Křty, pohřby
Nová střecha
malý VELKÝ průvodce liturgií
Článek odjinud - rozhovor (BigBrother)
5
malý VELKÝ průvodce liturgií - pokr.
Knihtisk v božích službách
Křestní pramen
Článek odjinud - pokr.
6
Přečtěte si - Karel Poláček
Voda
Co odpoví? - Klára Chalupová
7
Farářova čítanka
- Hukot Ducha svatého
Co odpoví? - pokr.
8
Rozumy, vtipy
Koutek pro děti
Zprávy
Katolický dům informuje
Věžní bilancování
Zvonění
Zprávy
Nový kaplan. Dosavadní telečský kaplan P. Tomáš Holcner přesídlil do Křižanova a jako nový
kaplan v Telči byl k 1.7. ustanoven P. Michal Mareš. Lidéřovice ožily. Ve dnech 12. – 14. 8.
proběhla akce s názvem „Svatolinhartský víkend pro kostel v Lidéřovicích“. Kromě výstavy
o historii kostela, kterou připravili studenti soukromého reálného gymnázia Přírodní škola
Praha, se zde konalo setkání rodáků, doc. Bistřický z Dačic přednášel o středověkém osídlení
kraje a byl představen hudebně-literární projekt „Člověk a kůň v umění“. Součástí byla nedělní
mše svatá a P. Gorazd z karmelitánského kláštera v Kostelním Vydří si připravil povídání o sv.
Linhartovi, patronovi sedláků. Slavné sliby. V poutním kostele Panny Marie v Kostelním Vydří
složili 20.8. své slavné sliby dva karmelitánští bratři: Petr Vydra a František Zdeněk Horák.
Barokní dny. Pátý ročník Barokních dačických dnů letos začal už ve středu 24. 8. koncertem
souboru Collegium musicum Dačice v kostele sv. Antonína Paduánského. Čtvrtek se nesl ve
znamení filmu Král tančí promítaného na nádvoří zámku a v páteční podvečer se uskutečnilo
divácky velmi vděčné kostýmované putování městem s názvem Pět zastavení dačickejch. Celé
barokní dny probíhala v místním muzeu výstava mapující dosavadní ročníky. Dny zakončily
dva koncerty: v sobotu v sále umělecké školy vystoupilo Rittornelo Praha pod osvědčeným
vedením M. Pospíšila a v neděli v podvečer si mohli zájemci vyposlechnout ve farním kostele
soubor Societas Incognitorum z Brna. Novokněžské požehnání. V úterý 13. 9. navštívil Dačice
člen řádu bosých karmelitánů ze Slaného P. David Peroutka, který po večerní mši svaté na
Karmelu v Dačicích udělil přítomným novokněžské požehnání. Lipolecká slavnost. Program
u příležitosti svátku sv. Lamberta začal v pátek 16. 9. varhanním koncertem prokládaným
čtením na zamyšlení a vzpomínkami pamětníků spojených s výstavou fotografií. V neděli
18. 9. seznámil P. Gorazd, O.carm. zájemce s historií kostela a patronem sv. Lambertem a byla
umožněna vyhlídka z věže. V 11 hodin se konala slavná mše sv. a v 19.30 zakončila slavnost
večerní modlitba a svátostné požehnání. Poutní Slavonice. Od května do října se konalo
v kostele Božího Těla u Slavonic celkem šest bohoslužeb. V září přijel sloužit mši svatou
novoříšský opat P. Rudolf Marian Kosík, O.Pream. a 2. 10. zakončil konání poutí u příležitosti
závěru Roku Eucharistie bohoslužbou v 9.30 slavonický farář P. Jiří Cajzl.
T
Katolický dům informuje
Rekonstrukce pokračuje
V současné době je většina v červnovém čísle Farních
listů avizovaných prací v domě č. 49 hotova. Byly zhotoveny
nové příčky včetně omítek (NPV Dačice) podle projektu
(Ing. Novák, Dačice). Firmy provedly rozvod vody, odpadů
a plynu (Instalo Dačice), elekrorozvody (Seto Dačice). Na začátku
září byla osazena nová okna do náměstí a Masarykovy ulice (F-Hanet D. Němčice).
Zbývá položit podlahy, osadit dveře, plynové kotle, zaizolovat stropy. Pak kolaudace …
Co se finančního krytí týče, je čerpán úvěr u Sparkasse Dačice a podařilo se získat dotaci ve
výši 80.000 Kč na zvýšené náklady vyplývající z omezení při pracích na objektech situovaných
v památkové zóně.
Na tomto místě je třeba poděkovat především předsedovi Ing. Neužilovi a jednateli Ing.
Pokornému, kteří na svých bedrech nesou tíhu většiny zařizování, jednání a odpovědnosti.
Dačičtí kaplané vzpomínají ...
V červenci a srpnu tohoto roku navštívil farní kronikář dva bývalé dačické kaplany, kteří
mají úzký pamětnický vztah i k našemu katolickému domu.
Prelát Ludvík Horký se narodil v roce 1913. V letech 1939-41 působil jako kaplan
v Dačicích. Učil náboženství po vesnických školách a na místní obecné škole. Spolu s katechetou
J. Jandou byl vzdělavatelem Orla. Dnes žije na Petrově v Brně. Na Dačice rád vzpomíná
a všechny zdraví.
P. Metoděj Kuběna se narodil v roce 1915. Od roku 1941 působil jako kaplan v Dačicích
a Jemnici. Zasloužil se především o shánění finančních prostředků na úhradu půjčky na
stavbu Katolického domu. Dosud působí jako duchovní správce sester v Domově sv. Alžběty
v Žernůvce u Tišnova. Všem pamětníkům i farníkům žehná.
T
Věžní bilancování
I tento rok byla koncem června zahájena nová sezóna. Letos jsme zpestřili návštěvníkům
výstup o výstavu s názvem Knihtisk v Božích službách, která byla otevřena v rámci Barokních
dnů a dnů Evropského kulturního dědictví. Po celou sozónu byla doplněna nástěnkami
o místnost výše. Vyšla také nová originální věžní pohlednice, ke koupi je na věži a ve farním
kostele.
Minusem byla poněkud slabá návštěvnost (něco přes 4000 lidí), což je o tisíc méně než
minulý rok. Jinak jsem s letos docela klidnou sezónou spokojen.
Všem děkuji za spoluráci.
provozovatel aš
Zvonění
Opět bylo po několika měsících obnoveno vyzvánění na věži kostela sv. Vavřince, jak jsme
byli zvyklí - tedy v poledne a v 19.00 hodin. Již snad nemusíme být v nejistotě, že zvon buď
nevypne nebo se (v případě P. Marie) nerozhoupe. O prázdninách se pravidelně zvonilo jen
v poledne, kdy se zvonu muselo s rozhoupáním pomoci.
Stav v půli září je tento: zvon Anežka zvoní jak v poledne, tak i večer a v neděli přede mší
sv. Anežka s ručním Vavřincem. Zvon Maria je zatím odstaven a oprava jeho zařízení asi potrvá
déle. Samotný zvon je v pořádku. Oběma zvonům bylo uříznuto kus srdce, aby již nebyla tak
těžká.
aš
Vážení čtenáři, víte-li
o někom z vašeho okolí, že
obětavě pracuje pro farnost
a blíží se mu podobné
výročí, ozvěte se do
redakce. Rádi uveřejníme
poděkování.
vaše redakce
V
rámci
pořadu
Smíchuťovka,
bude
probíhat
burza
ručně
vyrobených
dárkových
předmětů.
BIŘMOVÁNÍ
Nový kmen Winoků v plné kráse
foto: pravděpodobně Manitou :-)
www.prolife.cz
JUBILEA
Malopěčínská jubilea
V
letošním
roce
završil 30. rok zvonické
a kostelnické služby pan
Jan Jakubec v Malém
Pěčíně.
Vyslovuje
mu
uznání za jeho obětavou
službu.
23. 10. oslaví kulaté
narozeniny paní Milada
Cvrčková
z
Malého
Pěčína, další „dobrá duše“
pěčínské kaple. Přejeme
vše nejlepší.
www.lpp.cz
Zájemce prosíme, aby se
obraceli buď telefonicky na
číslo 724 712 089 nebo osobně
na Mariana Štumara.
www.volny.cz/cenap
Původní správce není
z časových důvodů schopen
stránky aktualizovat a tak
hledáme člověka, který má
alespoň částečnou znalost
tvorby webových stránek
a hlavně oplývá nadšením,
invencí a chutí přispět svou
troškou do života farnosti.
www.proglas.cz
po několika stech letech vystřídáme v ochraně
pokladu, a tak nám rád pomohl nalézt novou
skrýš a poklad zakopat. Po splnění našeho úkolu
nám nezbývalo nic jiného, než to pořádně oslavit
velkolepou hostinou se slavnostním předáním
diplomů a rozdělení části pokladu. Samozřejmě
nemohla chybět oslava v podobě tance moderně
zvaná diskotéka.
Tábor i prázdniny jsou už bohužel pryč, ale
doufám, že na ně všichni indiáni a indiánky
budou vzpomínat v dobrém a rádi se za rok pustí
do dalšího dobrodružství.
Protože příprava tábora je náročná
a sami bychom to nikdy nezvládli, rádi bychom
poděkovali všem, kteří nám jakoukoliv měrou
pomohli. Dík patří všem vedoucím, asistentům,
kuchařům, hospodářce, zdravotnici, nočnímu
hlídači, kteří obětovali čtrnáct dní ze svého času
a vynaložili spoustu sil bez nároku na finanční
odměnu. Dále bychom chtěli poděkovat všem
našim externím spolupracovníkům, kteří nám
přispěli jednak při tvorbě programu, zajišťěním
materiálu, jídla, kteří se za nás modlili
a samozřejmě všem štědrým sponzorům, kteří
nás obdarovali finančně. Rádi bychom tedy
jmenovali alespoň některé: Hofbauer Martin
(Hofstav – zednické a pokrývačské práce, 607
124 511), Cukrárna Marie Tichá, suNEXO, Lékárna
Na náměstí, Pokorný Jaroslav – výroba a prodej
nástrojů z plast. hmot.
za Radu starších Jasné Slunce
ochotného farníka, který by
na sebe chtěl vzít správu
a
aktualizaci
webových
stránek našich novin.
www.cho.cz
Jezu azali awa, jezu azali awa, jezu azali awa
na Jezu ... Tak takhle začínal i končil každý den
na našem indiánském táboře. Hned po našem
příjezdu se nám v týpí zjevil duch náčelníka
Bystrého Sokola a vyprávěl nám legendu
o kmeni Winoků. Tento kmen, který kdysi dávno
obýval právě území našeho tábořiště, oplýval
nepředstavitelným bohatstvím. Bohužel jednoho
dne napadl Winockou vesnici loupeživý kmen
Huronů a chtěl se zmocnit jejich pokladu.Hrstka
nejodvážnějších bojovníku společně s náčelníkem
Bystrým Sokolem Huronům unikli a poklad se
jim podařilo zachránit a ukrýt na tajném místě.
Svatá přísaha však Bystrého Sokola vázala ke
střežení pokladu do té doby, dokud se nenajde
nový odvážný kmen Winoků. A tak když zemřel,
strážil poklad jako duch.
Naštěstí jsme se my borci a borky z Dačic
a okolí objevili ve správný čas na pravém místě,
a když jsme vyslechli legendu kmene Winoků,
rozhodli jsme se, že prokážeme svojí odvahu,
čestnost a vytrvalost, abychom se mohli stát
novým kmenem Winoků. Bystrý Sokol mladší
indiány rozdělil do čtyř rodů: Bizoni, Jestřábi,
Medvědi, Vlci a nás staré kmety pasoval na Radu
starších, která má jít ostatním příkladem a při
všem jim pomáhat.
Po celých čtrnáct dní jsme plnili různé
úkoly, při kterých mezi sebou rody soutěžily
o prvenství, ale nikdy jsme nezapomínali, že
náš cíl je společný, tedy najít poklad a znovu
ho ukrýt na jiné tajné místo. Abychom nebyli na
plnění našich zkoušek úplně sami, prosili jsme
každý den velkého Manitou, aby nás na naší pouti
doprovázel a ochraňoval nás.
Jelikož jsou Winokové kmen veselý, tak
nebyla během bojů i nebojů nouze o pořádou
indiánskou legraci. A protože indián jde do všeho
naplno a po hlavě, nebyla též nouze o modřiny
a odřeniny, které vždy vyléčila naše ranhojička
Rychlá Smrt.
I když nám počasí příliš nepřálo a boj
s Hurony a jinými nepřáteli byl opravdu těžký,
obstáli jsme a nakonec se stali novým kmenem,
kterému byla zjevena cesta k pokladu. Tam na
nás už čekal znavený Bystrý Sokol. Těšil se, že ho
FL HLEDAJÍ
ms.proglas.cz
Tábor 2005
redakce
Udílení
svátosti
biřmování se uskuteční
v sobotu 22. října ve farním
kostele sv. Vavřince. Mše
sv. začne v 17.00 hod.
Přijďme
se
za
biřmovance pomodlit.
aš
www.telepace.cz
V předvečer svátku Narození P. Marie se poprvé po
letech opět rozezněly varhany v kostele sv. Antonína
Pad. v Dačicích. Tento vzácný nástroj, který v roce
1720 postavil místní varhanář V. Pantoček, prošel
náročnou rekonstrukcí.
Práce na nástroji zahájila varhanářská firma
Doubek a syn z Čížova u Jihlavy v březnu 1998.
V roce 2001 došlo k restauraci varhanní skříně. Prací
se ujal pan Mikuláš Lubomírský z Prahy, který v té
době pracoval rovněž na kostelních lavicích.
Jelikož firma Doubek nebyla pro své vnitřní
problémy sto práce dokončit, rozhodl se dačický
Karmel svěřit tuto práci varhanáři panu Rudolfu
Valentovi z Prahy, který od dubna do srpna 2005 dílo
dokončil.
Celkový náklad na rekonstrukci přesáhl 2 miliony
korun. Byl uhrazen ze státní dotace (činila celkem
1,160.000 Kč) a zbytek darovali dobrodinci.
Slavnosti žehnání se 7. 9. v 18.00 hodin ujal
telečský děkan P. Alois Pernička za asistence místního
faráře P. Jaroslava Pezlara.
Po bohoslužbě slova následoval vlastní akt žehnání
a Te Deum. Poté pronesl několik slov o autorovi
a varhanách pan Valenta a následoval koncert
Telečský děkan P. Alois Pernička při žehnání varhan
foto: P. Jaroslav Pezlar
v podání basu Richarda Nováka a varhanní hry
pana Jakubíčka, obou z Brna.
Varhany opět hrají ve své plné síle. Doplní jejich jasný a sytý zvuk, k větší cti a chvále Boží,
i vroucí zpěv Božího lidu?
za poskytnuté informace děkujeme sestrám karmelitkám, T
www.katyd.cz
Pantočkův nástroj opět ve své plné síle
nesvatostnamanzelstvi.wz.cz
ŘÍJEN 2005
ŘÍJEN 2005
malý
Křty
Adam Straka, Dačice
Dominik Damian Novák, Dačice
Veronika Jiřina Špičková, Teplice
Dominik Mundier, D. Němčice
Dominika Mundierová, D. Němčice
Šimon Bačovský, Dačice
Jan Kopeček, Hříšice
Romana Holá, Dačice
24. 7.
7. 8.
14. 8.
28. 8.
28. 8.
11. 9.
18. 9.
28. 9.
Pohřby - červenec, srpen
Milena Kvapilová, Dačice
Stanislava Pfeiferová, Dačice
Marie Distelová, Hostkovice
Emil Zadražil, Budíškovice
*1950
*1929
*1919
*1926
Nová střecha
Střecha farního kostela sv. Vavřince - stav k 18. 9. 2005
foto: maš
Na přelomu července a srpna položila
firma Kazava z Bílkova novou střešní krytinu
na severní straně lodi farního kostela
v Dačicích. Celkový náklad pro letošní rok
činil cca 330.000,00 Kč, z čehož 150.000,00
Kč tvořila státní a 50.000,00 Kč městská
dotace na renovaci památkových objektů. T
VELKÝ průvodce liturgií
V minulém vydání farních listů jsme se začali zabývat židovskými svátky (Šabat, Velké
poutní svátky: a) Svátek Paschy a Nekvašených chlebů, Přesnice; b) Svátek Týdnů). Dnes
v tom budeme pokračovat a řekneme si něco o posledním poutním svátku: c) Svátek Stánků;
a pak o Svátku Nového roku; a nakonec o Svátku Smíření.
c) Svátek Stánků (Sukot)
Také třetí z poutních slavností je co do
původu rolnickým svátkem, totiž slavností
vinobraní. Začíná úplňkem 7. měsíce (tišri)
a trvá po sedm dní (srov. Lv 23,33-36). Byla
to radostná slavnost, jak to naznačuje její
charakter díků za úrodu. „Slavnost Stánků
budeš slavit po sedm dní, až shromáždíš
úrodu ze svého humna a lisu. Při své
slavnosti se budeš radovat ty i tvůj syn
a tvá dcera, tvůj otrok a tvá otrokyně, lévijec
a bezdomovec, sirotek a vdova, kteří žijí
v tvých branách. Sedm
dní budeš slavit slavnost
Hospodina, svého Boha,
na místě, které Hospodin vyvolí. Vždyť
Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná na veškeré
tvé úrodě a při všem, co budeš dělat. Oddej
se proto radosti.“ (Dt 16,13—15)
Během tohoto slavnostního týdne měli
Izraelité bydlet v lehce zbudovaných stáncích
z listnatých větví (proto je nazýván Svátek
Stánků). Kněžská tradice se to pokouší
odůvodnit uvedením rolnické slavnosti
do vztahu s izraelskými dějinami spásy:
„Všichni domorodci v Izraeli budou bydlet ve
stáncích, aby všechna vaše pokolení věděla,
že jsem přechovával Izraelce ve stáncích,
když jsem je vyvedl z egyptské země.“ (Lv
23,42n) Další sváteční zvyk, při němž se při
průvodech nosil v levé ruce citrusový plod
a v pravé ruce takzvaná sváteční kytice
z větviček různých stromů, jimiž se
slavnostně mávalo, je pak výslovně
dosvědčen až z doby po začátku
křesťanského letopočtu. Náznaky v Lv
23,40 a 2Mak l0,6n ovšem připouštějí
domněnku, že tento zvyk zdomácněl již
v předkřesťanské době.
3. SVÁTEK NOVÉHO ROKU (ROŠ HA-ŠANA)
Podle staršího ročního kalendáře
Izraele se první tišri, den novoluní prvního
podzimního měsíce, slavil jako Nový rok.
Předpisy o tom se nacházejí v starozákonních
knihách Lv 23,23—2 a Nu 29,1—6, tedy
v pozdě sepsaných
spisech. Prvně citované
místo zní: „Prvního
dne sedmého měsíce budete mít slavnost
odpočinutí s pamětným vytrubováním
a bohoslužebným shromážděním. Nebudete
vykonávat žádnou všední práci, ale přinesete
Hospodinu ohnivou oběť.“ Ještě bližší pokyny
se k tomu udávají na místě druhém. Přesto
je nápadné, že na obou místech není svátek
nazván jménem a už vůbec se nevyskytuje
v raných spisech Starého zákona. Badatelům
tak dávala otázka původ svátku mnoho
hádanek a vyvolala řadu hypotéz, jimiž se
v tomto krátkém přehledu nemůžeme blíže
zabývat.
4. SVÁTEK SMÍŘENÍ (JOM KIPUR)
Slaví se 10. tišri, tj. v prvním podzimním
měsíci. Patří sice k novějším svátkům
předkřesťanského židovství, avšak získával
stále více na významu. Byl dnem
ŽIDOVSK É SVÁTK Y
Článek odjinud
Chci poznat, jak to funguje
Katolický týdeník 36/2005
Není sporu o tom, že reality show VyVolení a Big Brother
jsou pokleslé pořady, které by rozumné lidi neměly „přikovat“
k televizní obrazovce a leckoho i pohoršují. A tak může být pro
některé překvapením, že novácké soutěže BigBrother se účastní
i věřící katolička - pětadvacetiletá Terezie Olivová z Velehradu,
která studovala sociální komunikaci na univerzitě Gregoriana,
pracovala jako redaktorka Vatikánského rozhlasu a nyní působí
jako redaktorka Českého rozhlasu Brno. Těsně před jejím
odchodem do soutěžní vily jsme se jí zeptali na důvody jejího
kroku.
Proč jsi do takové soutěže vlastně šla? A co bys udělala
s výhrou?
Přihlásila jsem se ze zvědavosti. Chtěla jsem vědět, zda
bude mít produkce zájem i o normální lidi, jako jsem já.
A měla. Druhým motivem byla touha zažít, o co v „reality show“
skutečně jde, jak na soutěžící působí, jaký typ lidí přitahuje
- a vyvodit si z toho několik závěrů, které se mi budou hodit
v rámci mých mediálních studií. Reality show jsou totiž jedním
z výrazných fenoménů dnešní masmediální kultury. Tento nápad
jsem poprvé dostala už během studia v Římě, ale posledním
motivem je jistá - možná naivní - představa, že určitě nebude
na škodu, když se mezi soutěžícími objeví i jeden věřící člověk.
Nicméně televize je „všemocná“, a nejsem si jistá, zda se jí moje
chabá víra může postavit. Spoléhám na Boha, na modlitby své
a svých přátel. Nečekám, že někoho obrátím, jen doufám, že
nepodlehnu pozlátku slávy a uchovám si čistou hlavu a v budoucnu
své poznatky využiji pro dobrou věc. Sama sebe se ptám: Proč
zrovna já? Nevím, asi to tak má být. O výhře nepřemýšlím, určitě
nevyhraji. Nejsem typ, který nadchne diváka Novy.
Rozmlouval ti někdo účast?
Ano, rodiče, přítel a někteří kamarádi. S jejich důvody
souhlasím a plně se s nimi ztotožňuji. Ano, BigBrother je
skutečně velmi primitivní způsob zábavy, v níž si lidé uspokojují
svou potřebu nahlížet do soukromí druhých, „očumovat“ ostatní,
bavit se jejich problémy a smát se neúspěchům. Rozumím
i obavě svých rodičů o dobré jméno rodiny, a o čtvrtém přikázání
jsem velmi dlouho přemýšlela. Nesmírně si ale cením toho, že mi
věří. Myslím, že právě výchova, které se mi od nich dostalo, mi
dodala odvahu k přihlášení do soutěže a k tomu, abych i samotné
rozhodnutí, zda tam nakonec jít či ne, svěřila do rukou Božích.
V každém případě se těším na to, až své blízké po návratu
obejmu.
Nebojíš se, že tam budeš působit trochu „jako pěst na oko“?
Doufám, že ne. Podle mě tam bude od „každého něco“. Snad
z těch 6.000 lidí, co se do castingu přihlásilo, vybrala produkce
i někoho jiného než jen „nagelované týpky“ a „peroxidové
slečny“. Na to ale budu moci odpovědět, až z toho budu venku.
Jak na tebe působil konkurz? Ptám se proto, že když jsem
slyšel první „VyVolené“ po vstupu do vily, přestal jsem mít
poslední iluze o úrovni účastníků těchto pořadů.
Těžko mohu na tuto otázku odpovědět, a přitom nepůsobit
nadřazeným a pokryteckým dojmem. Musím ale říci, že některých
soutěžících mě během konkurzu bylo opravdu líto. Až do té doby
ŘÍJEN 2005
striktního pracovního klidu, kajícího
„odříkání“ a bohoslužebného shromáždění.
Lv 16 podává detailní líčení obětního rituálu.
Velekněz směl v tento den - a pouze v tento
den - vstoupit do velesvatyně za chrámovou
oponu. Obětoval nejprve za své vlastní
hříchy a za hříchy kněžstva býčka a potřel
jeho krví stitovnici tj. víko archy úmluvy.
Potom vykonal ve velesvatyni kadidlovou
oběť. Nato byl jako „oběť za hřích lidu“
obětován jeden ze dvou připravených
kozlů, mezi nimiž se losovalo, a jeho krev
byla rovněž vylita za chrámovou oponu
i před ni. Nakonec následovaly „smírčí
obřady za svatyni, za stan setkávání a za
oltář‘ (Lv 16,20) obětní krví býčka i kozla.
Druhý kozel, „kozel pro Azázela” (démona,
Ďábla?), později nazývaný i hříšným kozlem,
byl potom vložením rukou velekněze
symbolicky obtížen hříchy celého národa
a jeden z mužů ho vyhnal na poušť: „Kozel
na sobě ponese všechny jejich nepravosti do
odlehlé země.“ (Lv 16,22)
Křestní pramen
V průběhu července a srpna byla
návštěvníkům dačické věže k dispozici ke
shlédnutí ve 4. patře výstava tématicky
zaměřená na bohoslužebné knihy z XVII.
a XVIII. století.
Kurátorem výstavy byl náš redaktor
a kronikář dačické farnosti, Miloslav Tůma.
maš
Již minule jsem zapomněl udat, ze
kterých materiálů čerpám a budu čerpat
a tak bych to teď rád napravil:
- KUNETKA, F., Liturgika – Úvod do
liturgie svátostí. 1. vyd. Kostelní Vydří:
Karmelitánské nakladatelství, 2001.
- KUNETKA, F., Eucharistie v křesťanské
antice. 1. vyd. Olomouc: Univerzita
Palackého, 2004.
- ADAM, A., Liturgický rok – Historický vývoj
a současná praxe. 1. vyd. Praha: Vyšehrad,
1998.
- Bible. 6. přeprac. vyd. Praha: ČBS, 1995.
ToM
Ilustrační foto z expozice
foto: maš
jsem si neuvědomovala, že existují i lidé, jejichž reálný svět je
čistě „televizní“, lidé, kteří žijí ze dne na den a i přes hromady
zážitků jsou prázdní a odcizení sami sobě. Potkala jsem tam
holky, které v životě nic nečetly, které se pro postup do dalšího
kola svlékaly atd.
Necítila jsem ale opovržení, spíš vděčnost Bohu za dary,
které jsem od něj dostala, a za šance, které mi v životě posílá.
Vím, že BigBrother pro mě není „životní šance“, ale jen jedna
ze zkušeností. Doufám, že se nemýlím. A doufám, že všechny
schopnosti, které od Boha mám, „nenasměruji“ špatným směrem.
Při mém složitém rozhodování mne napadlo, že sloužit Bohu se
dá různě. Nechci dělat ukvapené závěry, vše ukáže čas ...
Co si s sebou bereš do kufříku?
Určitě si vezmu Bibli v italštině (ačkoli knihy účastníci
povoleny nemají, já jsem si Bibli prosadila) a růženec. Ale to si
s sebou beru běžně, takže to není nic neobvyklého. Neobvyklý je
možná velký župan.
Není tajemstvím, že do soutěže jsou kvůli sledovanosti cíleně
vybíráni exhibicionisté, nymfomanky, agresoři atd. Přemýšlíš,
že odejdeš ze soutěže v momentě, kdy budeš svým okolím
nucena k něčemu, co je neslučitelné s tvou vírou?
Přiznejme si, že nejde o žádný reálný život, ale o jeden
z nejhorších formátů, co televize nabízí. Vůbec nechápu, proč
tomu říkají „reality show“. Reality by snad mělo odpovídat slovu
„reálný“, což s tímhle nemá nic společného. Víš snad o někom,
kdo má ve svém domě 30 kamer, netelefonuje, nekouká na
televizi a řídí se podle úkolů, co mu ráno dají sousedi?
Za skutečnou „reality show“ považuji, jak pořad (a asi i mě)
budou všichni odsuzovat a po večerech sledovat s opovržením,
které však bude převáženo jejich touhou vědět, co se děje. I přes
negativní reakce, kterých budou plné noviny, lidé k televizím
každý večer znovu usednou a budou soutěžící odsuzovat, ale
možná jim v koutku duše i závidět. Taková je alespoň moje
Již delší dobu chybí ve farním kostele
v Dačicích vzácná, dosud používaná památka
po předcích – cínová křtitelnice. O její
restauraci Farní listy informovaly. V tyto dny
se navrací zpět, když byla ještě v průběhu
měsíce září zapůjčena na výstavu Křest jako
symbol znovuzrození v uměleckém řemesle
a výtvarném umění, která se v rámci Dnů
evropského dědictví konala ve výstavní síni
českobudějovické radnice.
Rekonstrukce
křtitelnice
probíhala
v letech 2004/5 v dílně pana Václava
Tittelbacha v Praze. Celkově přišla na
220.000,00 Kč (vyjma povinné spoluúčasti
majitele ve výši cca 25.000,00 Kč) které byly
uhrazeny z Programu záchrany ohrožených
movitých památek, který od roku 1995 zřídilo
ministerstvo kultury ČR.
Na křtitelnici bylo nutno ošetřit ložiska
tzv. cínového moru, což jsou fyzikální
změny v krystalové mřížce. Ty se projevují
deformacemi a postupně i rozpadem
materiálu. Dále došlo k odstranění dvou
„záplat“, které byly nešetrně v průběhu
času naletovány na dno a plášť křtitelnice.
Restaurátor též dolil pásy spojující trojici
nohou, které slouží k rozkládání váhy
a vrcholový kříž na víku, jež byl odlomen.
Nově byla zhotovena petlice na uzavírání
víka, rovněž v minulosti chybně řešená. Celá
křtitelnice poté prošla konečnou úpravou
a impregnací povrchu, takže působí
světlejším dojmem. Na křížení zpevňovacích
pásů osazena plaketa s datem rekonstrukce.
Jeden z nápisů na křtitelnici hlásá: „Kdo
uvěří a bude pokřtěn, bude spasen.” Kéž tato
radostná zvěst Písma zazáří v našem životě
znovu v plném lesku stejně, jako se skví po
rekonstrukci se navrátivší křtitelnice.
T
zkušenost s ohlasem na BigBrother v zahraničí (v Itálii). I já
tento pořad odsuzuji, ale chci poznat, jak funguje, jak působí na
psychiku jeho obětí (soutěžících), a třeba z toho i něco dobrého
vykřesat. Ale možná jsem naivní ...
Ano, odejdu - a to nejenom kvůli víře, ale hlavně kvůli své
rodině a příteli. A kvůli sobě samé taky.
autor textu: Mazanec, Jan
článek i s celou internetovou diskusí k němu si můžete přečíst na - zdroj: http://www.katyd.cz/
index.php?cmd=page&type=11&article=3667 (16.9.2005, 01:10)
redakčně kráceno, kří
Ad: „Chci poznat, jak to funguje“
Katolický týdeník 38/2005
Uveřejnění rozhovoru s Terezií Olivovou v KT je tragickým
omylem. KT měl vhodným způsobem vyzvat čtenáře, aby takový
program jako je VyVolení a BigBrother bojkotovali, protože jde
o program vysoce nemravný. Místo toho redakce naivně naletěla
a rozhovorem s věřící ženou, „která chce poznat, jak to funguje“,
dělá nemravnému programu reklamu, a když pak ještě přátelé
říkají „modlete se za tu ,naši‘,“ vede to k tomu, že ji podporují
svými telefonáty, a tak se zapojují do nejhoršího programu, který
zatím televize měla. Argument „chci poznat, jak to funguje“ je
přece biblickou cestou k prvotnímu hříchu. Chci-li jako věřící
odmítnout hřích, musím odmítnout už to, co k němu nutně vede,
a nemohu se podílet na jeho propagaci. Půjde-li redakce stejným
způsobem dál, bude zítra dělat rozhovory s muži, kteří chtějí
poznat, jak to funguje v nevěstinci.
autor textu: Graubner, Jan
(arcibiskup olomoucký, pozn. redakce)
zdroj: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=3861 (24.9.2005, 10:34)
Pokud Vás toto téma zajímá, podívejte se například na:
http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=2933
Chcete se vyjádřit k tomuto kontroverznímu tématu? Uvítáme
Vaše názory. E-mail redakce fl[email protected]
maš
ŘÍJEN 2005
Přečtěte si
Voda
Karel Poláček ve
své
knize
„Hedvika
a
Ludvík“
vypráví
bláznivý
příběh
sourozenců
Hedviky
a Ludvíka a jejich
rodiny, která se sňatky
neustále
rozrůstá
o nové členy a zároveň
se scvrkává úmrtími
a
rozvody. Spletité
a
posléze
téměř
nepřehledné vzájemné vztahy nevlastních
sourozenců, rodičů a nevlastních dětí
vyvolávají neuvěřitelně komické situace,
které umocňuje typický Poláčkův humor
a nenapodobitelný styl.
„Milovaná Hedviko,“ psala mi sestřička
Blanka, „obdržela jsem Tvůj dopis, ve
kterém si stěžuješ do osudu, který nám
vyrval matinku v květu mládí. Ano, je to
těžká rána pro naši rodinu. Jak z Tvého
dopisu vyrozumívám, leží Ti nejvíce na
srdci, jak bys sirotkům opatřila novou
milující matičku. Píšeš, že i takové dívky,
které si již nemohou vybírat, odmítají
spojení s tatíčkem Vilémem, který jako
manžel si vysloužil velmi špatnou pověst.
Všechno úsilí Ludvíkovo, jenž zjezdil celý
kraj a hledal nevěstu inzeráty, bylo marné.
Proti jeho záměru se spiklo příbuzenstvo
nebožky matinky, které špatné vlastnosti
tatíčkovy přehání. I přízeň bývalého tatíčka
Jaroslava, matinky Věnceslavy i tatíčka
Rudolfa vrhají stín na naši rodinu. Nejvíce se
snaží překaziti nový sňatek stará teta matky
Julie, jež rozšiřuje pověrčivou hrůzu nad naší
rodinou, tvrdíc, že v našem příbytku vládne
smrt a každý otec i máti, kteří překročí práh
našeho domu, vezme za své v květu mládí.
Všecko to je mi známo, neboť pověsti
toho druhu pronikly i sem, do naší lesní
samoty. I rozhodla jsem se, že Vám pomohu.
Jak je ti známo, zaměstnávám v rodině dívku
jménem Boženu. Vzala jsem ji co nedospělou
dívku ze sirotčince a dala jí chléb i práci.
Nalezla u mne nový domov a já ji vyučila
všem věcem, které má každá žena znát.
Zpočátku byla chůvou, později, když děti
povyrostly, svěřila jsem jí celé hospodářství.
Velmi jsem si ji oblíbila. Je tichounká jako
vodička, neodmlouvá a dovede každé mé
nevyslovené přání vyplnit.
Když jsem obdržela Tvůj dopis, pojala
jsem myšlenku, že Boženka by byla vhodnou
manželkou našemu tatíčkovi. Nemá své
vlastní vůle, jsouc svým osudem nucena
plnit vždy jen vůli cizí. Svěřila jsem se jí
se svým záměrem. Neodmlouvala, jen tiše
zaplakala. Potom pravila: Učiním tak, je-li to
vaše vůle, paní. Jenom mi bude těžko, neboť
jsem si u vás zvykla. Utěšila jsem ji a nyní
oznamuji, že Vaše nová matinka je na cestě
k Vám. Doufám, že se bude tatíčkovi líbit;
je úhledná na pohled. Je ovšem ještě velmi
mladá; ale v manželství nabude plnoletosti.
Napiš mi obratem, zda již Boženka přibyla
a jak byla ženichem přijata.
Po loňském dobrodružství sjíždění
Vltavy jsme se rozhodli toto zopakovat
na řece Sázavě. Naše přípravy začaly
již 2 měsíce předem. Bylo potřeba
zajistit lodě, vozík na lodě a jiné
drobnosti.
2. 8. naše osmičlenná výprava byla
připravena k odjezdu.
Dva „kormidelníci“ odjeli autem
do Tábora pro lodě a ostatní vodácké
vybavení.Zbývající
„kormidelníci“
s „háčky“ vycestovali vlakem. Náš
společný cíl byla Stvořidla.
Příjezd se prodloužil o přejetí
přestupové zastávky. Všichni jsme
se sešli až po 22.00 hod., kdy jsme
za tmy společnými silami postavili
stany. První den plavby směřoval ze
Stvořidel do Horky. Během plavby se někteří
z nás vykoupali a objevila se i první drobná
poranění. Jelikož jsme byli natolik nadšeni
sjížděním, nic nás neodradilo plavit se dál.
Po celý den nám nádherně svítilo slunce nad
hlavou. Po příjezdu do Horky jsme znovu
v kempu postavili stany. Tečkou za dnešním
dnem byla chutná večeře, kterou jsme
uvařili z vlastních zásob. To už se nad námi
stahovaly mraky a začalo pršet. Probudili
jsme se do chladného dne, ale odpočati
jsme po snídani vypluli na další trasu - směr
Kácov. Na tomto místě jsme stanovali třetí
noc. Třetí den jsme loďky nasměrovali
k Ratajím.Na obloze se opět ukázalo slunce
a tak nikomu nevadilo,že se někteří z nás
opět chladili ve vodě. Řeka v tomto úseku
(Vydalo nakladatelství Grafoprint-Neubert v edici Retro,
Praha, 1993)
h
Co odpoví?
Profil
Klára
Chalupová
1979
svobodná
Pedagogická
fakulta České
Budějovice
zaměstnání: učitelka češtiny
a hudební
výchovy
záliby: učitelství, hudba,
řízení auta,
četba, příroda
jméno:
příjmení:
ročník:
stav:
vzdělání:
Kormidelníci se svými háčky - A. Marek a R. Kopečková, P. Kubášek
a E. Smolková, J. Vopálenský a M. Alexová, L. Kopeček a M. Smolková
foto: ??????
rychle plynula a tak jsme vymýšleli různé hry
např.(jako byla Kobra 11). Večer v Ratajích
byl náš poslední společný. Strávili jsme ho
v místní restauraci s dobrou večeří. Čtvrtý
den závěrečná cílová plavba směřovala
do Sázavy. Zde jsme se někteří naposledy
vykoupali v retarderu.
V Sázavě jsme opět naložili lodě na
vozík a vydali se na cestu k domovu. Bylo
zapotřebí vrátit lodě zpět do Tábora
a zbytek naší skupiny směřoval domů vlakem.
Všichni jsme byli nadšeni dobrodružstvím,
které jsme mohli společně zažít. Už teď
se těšíme na příští rok na splavování řeky
Lužnice.
Lukáš Kopeček
Pane, uč nás život žít!
V roce 2001 představila na slavnostním koncertě
v kulturním domě – za účasti zástupců z Dačic své „cédéčko“ třešťská schola Labyrint. V závěru
loňského roku ji následovala druhá, mladší schola.
Požádali jsme proto její „šéfku“ Kláru Chalupovou
z Třeště, jinak učitelku na základní škole v Telči,
o rozhovor.
CD nese název Modlitba před mikrofonem. Naši
předkové říkávali, že Kdo zpívá, dvakrát se modlí
…
Tuto větu slýchávám poměrně často a musím
říct, že na ní něco bude. Ze zpěvu by měla být cítit
radost, láska.
Jak vlastně schola vznikla…
O vznik se postaral pan farář Roman Kubín. Je
nás nyní 16 ve věku od 13 do 20 let.
U velké části písní jsi podepsána jako autorka
textu i hudby. Jak skládáš?
Na skládání nemám žádný trik, nějaké pravidlo.
Většinou je to náhoda. Něco nebo někdo mě osloví
a já to zužitkuji tak, jak to cítím, co si o tom
myslím.
Schola ale nezpívá jen při bohoslužbách…
Zúčastnili jsme se přehlídky Cantate Polná 2004
a také jsme zpívali při rozsvěcování adventního
stromu v Třešti. Tato akce je zde v posledních letech
tradicí při první neděli adventní.
Schola nese název Effatha tj. Otevři se. Čemu
nebo komu se otvírá třešťská schola?
No, přece Bohu. (smích)
Učíš češtinu a hudeb. výchovu. Nejsou to v dnešní
době poněkud nedoceněné obory?
Nevím, zda nedoceněné, ale rozhodně zrovna
hudební výchova je podceňovaná. Každý si myslí,
jaká je to úžasná oddechová hodina pro děti
i učitele, ale opak je pravdou. Větší část dětí zpěv
ŘÍJEN 2005
Hukot Ducha svatého z cyklu „Farářova čítanka”
Dnes bude naše pozornost zaměřena na jednu ze svátostí: biřmování. V průběhu času se
měnili jak biřmovanci, tak udělovatelé této svátosti. Od r. 1990 přijíždí do Dačic většinou
udělovat svátost biřmování brněnský biskup Vojtěch Cikrle, od roku 1972 to byl kapitulní
vikář Ludvík Horký a například v roce 1970 to byl tehdejší brněnský biskup Karel Skoupý.
Následující popis průběhu slavnosti biřmování pochází z roku 1929.
„V sobotu 7. září ve čtyři hodiny
odpoledne přijel autem z Okříšek poprvé
do Dačic biskup brněnský Dr. Josef Kupka
za doprovodu svého sekretáře Dr. Sylvestra
Kulhánka, aby v děkanství dačickém po
8 letech uděloval opět svátost biřmování.
Na jeho počest město odělo se v slavnostní
háv, byliť veškeré domy na dolním i horním
náměstí vyzdobeny prapory s vyjímkou
domů státních úřadů a asi dvou soukromých.
Uvítání dělo se před farním domem,
kde ho procítěnými slovy uvítal nejprve
veledůstojný děkan P. Augustin Pospíšil,
jménem biřmovanců žákyně měšťanské školy
Polívková, jménem Jednoty Orla dorostenka
Štěpánová, ředitel velkostatku, zástupce
pana patrona lesmistr pan Skřivan, za město
starosta Rudolf Falt, za katolické spolky J.
Viklický, za Katolické ženy paní Růžena
Hendrychová. Za uvítání prostě a srdečně
– zřejmě dojat – pan biskup poděkoval.
Po uvítání zahrála okrojovaná orelská
hudba z Třeště státní a papežskou hymnu
a pak za zvuků téže hudby a písně
„Ježíši králi“ubíral se s panem biskupem
doprovázeným klérem z děkanství velký
průvod biřmovanců a věřících do
farního kostela, elektrickým světlem
slavnostně osvětleného a bohatou výzdobou
květinou okrášleného. Zde udělil pan
biskup svátostné požehnání. Druhý den pak
v neděli měl o 8 hodinách kázání o P. Marii,
pak sloužil tichou mši sv. a po ní dopoledne
uděloval svátost biřmování a to na 400
biřmovancům a biřmovankám z dačické
farnosti. Odpoledne z farnosti Kostelní
Vydří a Volfířova. Svátostným požehnáním
slavnostní dny ukončeny a biskup doprovozen
farním duchovenstvem do zámku, kde byl
za své návštěvy ubytován. V pondělí odjel
biřmovat do děkanství a to: Cizkrajova,
Slavonic a Českého Rudolce.“
obcí a Kostelního Vydří, odpoledne pak
biřmovancům z Dačic. Před biřmováním
před každým turnusem měl pan biskup
krátkou, případnou promluvu. Biřmovanců
bylo z Kostelního Vydří celkem 144 a z
farnosti dačické 825, celkem 969.“
Ze záznamů tehdejšího dačického duchovního Ed. Rozmahela
vybral T
příště: Intronizace faráře Rozmahela v roce 1933
V roce 1942 udílel svátost biřmování
– vzhledem k uprázdněnému biskupskému
stolci v Brně – světící biskup z Olomouce
Dr. Stanislav Zela. Jistě sám si čtenář
najde dobové rozdíly vzhledem k naší
součastnosti.
„V úterý 7. července k osmé hodině
přijel pan biskup k faře, kde bylo uvítání.
Pak byl průvod do kostela, kde po tiché
mši sv. udělil biřmování ve dvou turnusech:
dopoledne biřmovancům z přifařených
ani nic podobného nebaví, nejde jim to, a tak jsou předem
otrávené a dávají vám to znát.
Jací jsou dnešní mladí a co se od nich můžeme učit?
Dokáží být velmi kritičtí ke svému okolí, ale také k sobě
samým. V porovnání s naší „generací“ mohou být daleko
otevřenější k okolnímu světu ve svých názorech.
Jsi několikanásobnou kmotrou. Kterou zkušenost by jsi mohla
zevšeobecnit?
To je u každého jiné. Ale rozhodně sem patří odpovědnost,
a pak také radost.
Pracuješ s mladými lidmi, pro něž je radost a nadšení
přirozeným jevem. Jaké starosti a krize mladí prožívají?
Podceňují sebe sama nebo naopak mají tendence se
vyvyšovat, na což pak doplácí. Jsou velice upřímní, a to není
každému zrovna příjemné. Nepředvídají dopad svých slov, svého
chování.
Kdo jsou tvými vzory v povolání, v životě, ve víře?
Babička (byla učitelka), děda (kulturní dům byl jeho život),
mamka (učitelka na ZUŠ), sv. Klára, aj.
Co Ti přináší zpěv?
Klid, radost.
V jedné písni se zpívá o hledání Boží tváře. Kde může dnešní
člověk Boha nejsnadněji nalézt?
Všude kolem sebe. Stačí jen chtít.
Je mezi věřícími dnes o účast na zpěvu zájem?
Určitě ano, jen je občas problém najít společnou notu.
Nemohu se v zájmu našich čtenářů nezeptat na nějakou
veselou příhodu ze zpívání.
Příhod by bylo hodně. Prasklou strunou u kytary při mši
svaté počínaje, břichabolem od smíchu konče.
Během času jednotliví zpěváci odrostou, rozprchnou se.
Myslíš, že si tuto několikaletou zkušenost ponesou do
života?
Doufám, že ano.
Duch sv. je v jedné písni oslovován jako přítel ...
Ano, Ducha svatého považuji za svého velkého přítele,
a proto jsem i ho tak dovolila oslovit. Je to PŘÍTEL s velkým P.
Udílení svátosti biřmování. Jako biřmující biskup zobrazen
sv. Vojtěch. Dobře patrný kmotr, jenž v baroku, stejně jako dnes,
svým postojem vyjadřuje vztah k biřmovanci.
zdroj: rytina z Agendy kardinála Schratenbacha,
vydaná v Hradci Králové roku 1745, I. díl
V textech písní se objevují témata jako: hledání, smíření,
díky, vykoupení…V čem je pro dnešní dobu křesťanská zvěst
aktuální?
V hledání sebe sama, v poznání druhých lidí a hlavně ve
vzájemné toleranci lidí, a to nejen věřících.
Plány do budoucna?
Ve schole stále větší chuť do společné práce, rozšíření
o nové členy, nejlépe chlapce (máme jen jednoho).
V osobním životě založit rodinu, věnovat se nadále svému
povolání.
„Pane, uč nás život žít“, zní z nosiče. Co bys přála, aby Pán
nadělil našim čtenářům prostřednictvím těchto řádků?
Otevřenost, lásku, vzájemné porozumění.
Děkuji za čas a odpovědi.
rozmlouval T
PS: Zájemce upozorňujeme, že Effatha zazpívá 27. 11. v pořadu Smíchuťovka.
Booklet CD „Otevři se” třešťské scholy Effatha; zdroj: maš
ŘÍJEN 2005
rozumy
Prvním projevem lásky je
láska k vlastní duši.
don Bosco
Osmisměrka
Holou pravdu říkej holou
větou.
J. Žáček
Najdeš jména dvanácti apoštolů?
A víš, který z nich napsal jedno
z evangelií?
Čím blíže jsou lidé pravdě,
tím jsou snášenlivější k
cizím omylům. L. N. Tolstoj
Lenost - to je matka. Má
syna - zlodějství. A dceru
- hlad.
V. Hugo
Sláva je jed, který člověk
snáší
jen
v
malých
dávkách.
Honoré de Balsac.
Kámen je možno hodit
do vzduchu, a přece mu
nenarostou křídla.
F. Ch. Hebel
Neštěstí je zkušebním
kamenem charakteru.
S. Smiles
vtipy
Muž
v
rozhovoru
s knězem sděluje: „Je
pravda, že kleju a beru
Boží jméno
nadarmo,
ale zase se modlím, tak
to se vyrovná. Ženu sice
podvádím, ale nosím jí
spousty dárků, tak to
se taky vyrovná. Lžu
a pomlouvám, ale jdu
i přes rok na mši, tak to
se taky vyrovná.“ „Mě se
to jeví jinak,“ opáčí kněz,
„Bůh vás stvořil, ale čert
vás vezme a to se taky
vyrovná!“

Kněz si přišel k malíři
vyzvednout obraz Anděla
strážce pro farní kostel.
„Ale vždyť vy jste mu na
ruce namaloval 6 prstů,“
podivuje se duchovní.
„A vy jste viděl anděla s 5
prsty“, nedá se umělec.

Čím se kdo živí?
Přiřaď k sobě písmenka a čísla podle
toho, čím se které zvířátko živí. Ke každému
písmenku patří dvě číslice.
A - ryby
B - maso
C - rostliny
Indiánská vesnice
Na obrázku je zachycena původní indiánská
vesnice, ale osm detailů tam úplně nesedí. Najdeš
je?
Zázračný strom
Na tomto stromě vyrostlo pět různých větví,
včetně pěti různých plodů. Jen jedna z větví však
má plody, které k ní patří. Poznáš, která to je?
Rodiče přišli žádat
o křest. „A jak se bude
dítě jmenovat“, zajímá
se kněz. „Tygr“, odpoví
majestátně otec. „Není
to pro dítě nevhodné
jméno?“, podivuje se farář.
„Proč, když se papež mohl
jmenovat Lev?“

Rodiče
mají
doma
problémového
syna.
Nechce se učit. I když
ho dali už na třetí školu,
stále propadá. Nakonec
ho přihlásili na církevní
školu. Jeho prospěch se
rapidně zlepšil. Rodičům
to bylo divné, ale neznali
vysvětlení. Až jednou
se hoch svěřil svému
kamarádovi: „Čověče, tam
se s nikým nemazlí. Neučíš
se a … v každé třídě, kam
jsem zatím přišel, byl
ukřižovanej borec!“

ŘEŠENÍ - Osmisměrka: Petr, Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Matouš, Jidáš, Juda, Šimon, Tomáš, Jakub Alfeův,
Bartoloměj; evangelium napsal Matouš  Čím se kdo živí: A – 3, 6; B – 1, 5; C – 2, 4  Indiánská vesnice:
Původní indiáni nepoužívali deštník, dopravní značku, dveře ani komín na týpí, kalhoty s kšandami,
moderní hrnec, tenisky, ani nemalovali lidské obličeje na totem.  Zázračný strom: javorová větev

Podobné dokumenty

Česká národní banka a potenciál přijetí eura

Česká národní banka a potenciál přijetí eura má za cíl přinést představu o většinovém názoru odborníků na přijetí eura v ČR. Z toho vychází i charakteristiky výhod a nevýhod přijetí společné evropské měny. Poslední kapitola srovnává zkušenost...

Více

zamyšlení otce Jaroslava dobří lidé ještě žijí

zamyšlení otce Jaroslava dobří lidé ještě žijí FArNÍ liSty - dačická farnost vychází pro vnitřní potřebu farnosti náklady na jedno číslo převyšují 12,- Kč

Více

1/2011

1/2011 taška při pokládce imituje barvu podzimního listí. Samba 11 se první taškou s inovativním povrchem nestala náhodou. Zdobí ji již řada domácích i mezinárodních ocenění. Vysoce ceněna je její praktič...

Více