SCIENCE FICTION – LITERATURA SCI-FI

SCIENCE FICTION – LITERATURA SCI-FI
science – v da fiction – fikce
Literatura založená na znalostech soudobé v dy a techniky, na p edpov dích o vývoji vynález v budoucnu a na
fantazii autor .
• Auto i se snaží domýšlet, jak tento vývoj bude konkrétn vypadat, konstruují ve své fantazii dosud nevídané
dopravní prost edky, vydávají se se svými hrdiny do vesmíru, do hlubin oceán , cestují s nimi v ase, snaží se
uhádnout, jaký bude dopad t chto technických vymožeností na osobní život lov ka, p edstavují si i vývoj
lidské bytosti – biologicky.
• Vedle technických vynález je d ležitou sou ástí nám tu i ist lidské, etické, téma.
• V dílech autor scifi se projevila obrovská p edvídavost. Dokonce se ukázalo, že jejich zdánliv nesmyslné
vize jsou dnes realizovány a m žou se stát pro lidstvo dokonce nebezpe n reálné.
• Doba mezi p edpov dí a uskute n ním n jaké technické novinky se zkracuje
Pro auto i píší o budoucnosti:
• Politické d vody – kritika sou asné spole nosti
• P edstavují si, jak by to mohlo vypadat n kde jinde
• Cht jí varovat p ed pokrokem
• Nazna ují katastrofické vize, kam m že spole nost zajít
• Snaha o vytvo ení dokonalého sv ta
• Hledání dokonalého vzoru jinde
• Autor si m že vymýšlet, není omezován historickými ani sou asnými reáliemi
Témata:
• Alchymie
• Katastrofické obrazy vym ení lidstva
•
lov k žijící v souladu s užite nou technikou
• Setkání lidstva s mimozemskou civilizací
• Cestování v ase, cestování vesmírem
• Genetické mutace
• Meziplanetární konflikt
• Paralelní vesmíry, hyperprostor
• Parapsychologické jevy
• Neviditelnost…
Rozd lení literatury:
• Klasická v decká fikce
obsahuje v shodném pom ru jak novinky ve v d , tak vypráv cí ást (A. C. Clark - Zpívající Fontány )
• Cyberpunk
zabývá se pom ry v postapokalyptické budoucnosti. Hlavními prost edky jsou drogy, ovládání lidí, cybersv t
v po íta i (Matrix), implantáty, velkorážné pistole a plno v cí o kterých auto i p edpokládají, že se v naší
budoucnosti budou vyskytovat (W. Gibson - Neuromancer, Count Zero, R. Zelazny - Alej prokletí)
• Space opera
není v deckou fikcí! Jsou to kovbojky nezasazené do prost edí Divokého západu, ale do dalekého vesmíru.
Auto i nepíší o v deckých novinkách a “v decká fakta” si “cucají z prstu”. astý motiv, kde dobro vždy
zvít zí a darebáci jsou potrestáni (J. Williamson - Lo )
• Všehochu
zde lze za adit všechny ostatní žánry týkající se SF: Psychologický román, satira a humor, postmoderní
próza, asové smy ky, n které extrapolace budoucnosti (co by kdyby), masakry
• Hard science fiction , Soft SF, Military SF, Time SF
Jiné d lení:
SF literaturu m žeme rozd lit na dva základní sm ry:
I. sm r vychází z optimistické víry v tvo ivé síly lov ka
II. sm r, kritický, reflexivní – varující p ed zneužitím i neopatrným využíváním výsledk v dy
jiné d lení: sci-fi: a/ v decká SF
b/ spekulativní SF
fantasy – magická, p írodní, lyrická
horor
- adu d l však nelze za adit ani do jedné skupiny
- literární žánry: romány, povídky, (horory)
Pojem „science fiction“ zavedl až roku 1929 Hugo Gernsback.
1
Robert A. Heinlein však doporu oval, aby se p estalo používat pojmu science fiction, a namísto n ho cht l
prosadit pojem „speculative fiction“. Dále cht l prosadit návrh, aby se místo zkratky sci-fi používalo SF, což
obsahuje oba pojmy, což se mu áste n povedlo
Vývoj SF:
sv toví auto i:
Antika: Epos o Gilgamešovi – 3 tis. p ed n. l.
Homér – Odyssea
Platón – v dialozích Timanios a Kritias, zde se hovo í o Atlantid , zaniklé civilizaci
St edov k:
Miguel de Cervantes y Saavedra (1547–1616)-D myslný rytí Don Quijote de la Mancha – p íb hy o
dobrodružných toulkách neskute nými krajinami
Novov k:
Thomas More (1487–1535) – Utopie, spis o ideálním státu
Francois Rabelais (1494–1553) – Gargantua a Pantagruel – p íb hy obr
Jonathan Swift (1667–1745) – Gulliverovy cesty
19. stol.:
Mary W. Shelleyová (1797–1851)-Frankenstein
E. A. Poe (1809–1849) – fantastické povídky (Pád do Maelströmu, Jáma a kyvadlo)
R. L. Stevenson (1850–1894)-Dr. Jekyll a pan Hyde
Jules Verne (1828–1905) – franc. prozaik, považován za zakladatele v decko-fantastického románu,
Dvacet tisíc mil pod mo em, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, P t ned l v balón , Cesta na M síc,
Ocelové m sto, Vynález zkázy, Cesta kolem sv ta za 80 dní…
- autor spojil ve svých románech demokratické myšlenky, odpor k válce, víru v pokrok lidstva vyvolaný
rozvojem v dy a techniky s poutavým vypráv ním, ale varoval i p ed zneužitím techniky,
- m l výjime nou schopnost p edvídat pozd ji uskute n né vynálezy.
George Herbert Wells (1866-1946) - angl. spis., esejista, kladl si otázku o p íštím osudu lidstva a uspo ádání
lidské spole nosti, nezajímá se jen o technické vynálezy, ale i o biologii
Stroj asu, Válka sv t , První lidé na M síci, Neviditelný, …
Sou asnost (20. století):
ruská: I. Jefremov – Mlhovina v Andromed
brat i Struga tí – Piknik u cesty, Brouk v mraveništi,…
polská: Stanislav Lem (1921)-P íb hy pilota Pirxe, Solaris – úvahy o stavu lidské civilizace a o mravní
odpov dnosti, Astronauti,… Zabýval se otázkou lidských vztah v dob p etechnizované civilizace.
anglická:
George Orwell (1903–1950) - 1984 - ot esná vize totalitního režimu
J. Wyndham (1903–1969) – Den trifid – katastrofická scifi, p íb h o tom, jak neznámý déš meteor zp sobí u
v tšiny lidstva slepotu a jak toho využijí pr myslové rostliny trifidi, které náhle ukáží své zcela ne ekané
vlastnosti a zaúto í na lidi.
Arthur C. Clark (1917) – astronom, fyzik, dílo: 2001: Vesmírná odysea, 2010: Druhá vesmírná odysea, 2061:
T etí vesmírná odysea, 3001: Poslední vesmírná odysea, Setkání s Rámou, Sv tlo Zem
Adams Douglas (1952)-Stopa v pr vodce po Galaxii
americká:
Ray Bradbury (1920) – Mar anská kronika – povídky, fiktivní osidlování Marsu
451 stup Fahrenheita (zfilmováno), obraz vysp lé techniky, ale nekulturní civilizace
Isaac Asimov (1920 – 1992)-odešel z Ruska do USA, píše povídky o robotech, Lhá – zde poprvé zformulovány
t i zákony robotiky:
1. Robot nesmí ublížit lov ku nebo svou ne inností dopustit, aby lov ku bylo ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout p íkazu lov ka, krom p ípad , kdy jsou tyto p íkazy v rozporu s prvním
zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe p ed zni ením, krom p ípad , kdy tato ochrana je v rozporu s prvním
nebo druhým zákonem.
díla: Já robot, Nadace, Nadace a íše, Druhá nadace – seriál o galaktické íši, …
K. Vonnegut (1922) – Mechanické piáno – vize budoucnosti
R. A. Henlein (1907 – 1988) – Vládci loutek, Hv zdná p chota, Cizinec v cizí zemi, Job Komedie spravedlnosti,
Soust edil více na lidi než na technologii (jeho hrdinové byli rozhodní, vždy v d li, co je t eba ud lat)
F. Herbert (1920 – 1986) – Duna
Sci-fi, aktualizace 7.1. 2008, R. Bukovská
2
Fantasy
- vzniká ve 30. letech 20. století, vyd lila se z dobrodružné literatury
- jedná se o literaturu s bájnou a pohádkovou atmosférou, d j se odehrává v autorov smyšleném sv t , krom lidí
v ní vystupují bájní bojovníci, arod jové, trpaslíci, hobité, sk eti, entové...
- b žn se používá magie, technický vývoj je na úrovni st edov ku
- vzniká sv t, kde technologie nemá význam, místo laser se bojuje dýkami a me i, zem fantazie je založena na
st edov kém uspo ádání, návrat do st edov ku je nostalgický, je to návrat k hodnotám, které se už nenosí, k
rytí ství, estnosti, kavalírství, asto jsou pevn dány hranice dobra a zla
- zakladatelem fantasy je John Ronald Reuel Tolkien (1892-1973)
- d tství strávil v Anglii, absolvoval univerzitní studie,v Oxfordu získal diplom v oboru staroanglického jazyka a
literatury a stal se profesorem
- vytvo il dokonale fungující sv t St edozem s vlastní historií, náboženstvím, zákony; mapu
dílo: Slovník st ední angli tiny, Hobit, Pán prsten – Spole enstvo Prsten , Dv v že a Návrat krále – boj o
prsten se stal archetypem boje dobra a zla; Silmarillion, Nedokon ené p íb hy, P íb hy z arovné íše
Robert E. Howard (1906–1936), amer. spis., zakladatel heroické fantasy o barbaru Conanovi
Roger Zelazny (1937 – 1995), amer. spis., sága Amber
Clive Staples Lewis (1898-1963) - angl. spis., Letopisy Narnie (7dílná fantasy), Rady zkušeného ábla
Andzrej Sapkowski (1948), polský spis. – soubor povídek o zaklína i Geraltovi z Rivie, zaklína i jsou speciáln
vycvi ení bojovníci používající kouzla proti nestv rám ohrožující lidi, sága o Reinmarovi z B lavy (období
hustitských válek)
Terry Pratchett (1948) - angl. spis. Úžasná Zem plocha - dnes 35 díl
Horor
z angl. horror (hr za, zd šení, strach) je ozna ení prozaického žánru (i filmového), jehož nám t i d j jsou vedeny
se zám rem vyvolat u tená e pocity strachu a hr zy
- zakladatelem hororového žánru E. A. Poe
- mistrem filmových horor je angl. režisér Alfred Hitchcock (1899-1980)
Kyberpunk
-
-
specifický sm r v moderní SF, má úderný styl, rychle plynoucí d j, hlavní hrdinové asto lidé z
okraje spole nosti, symbióza lov ka a techniky, literatura je zam ena na informa ní
technologie, po íta e a um lou inteligenci, virtuální sv t
zakladatel kyberpunku je Gibson W. (1948), amer. spis., román Neuromancer
Literatura faktu
• zajímá se o konkrétní poznatky z v dy a techniky, na jejich základ vytvá í nové teorie i spekulace (ob as ale
i pochybné v decké úrovn )
• Erich von Däniken (1969)
• kontroverzní švýcarský spisovatel
• Däniken skute ným mistrem v kladení jednoduchých otázek a nalézání odvážných, asto až šokujících
odpov dí
• je známý p edevším svými knihami, v nichž píše o údajných zásazích mimozemš an do lidské historie
Tvorba:
Ve jménu Dia
Vzpomínky na budoucnost
Stopy mimozemš an
Den, kdy p išli bohové
3
eští auto i (v deckofantastická literatura a literatura faktu) – pouze p ehled
Arbes J.: ábel na sk ipci, 1872, F-ant.
(1840-1914) Svatý Xaverius, 1872
Sivooký démon, 1873
Zázra ná madona, 1875
Newton v mozek, 1877
Bass E.: Susin, viz Fanynka, 1917, S-F hum.
(1888-1946)
B hounek Frant.:
Tajemství polárního mo e, 1942, S-F tech.
(1898-1973)
P ípad profesora Hrona, 1947
Únik z atomového m sta, 1948
Lovci paprsk , 1949
Akce L, 1956, S-F kos.
Robinsoni vesmíru, 1958
Projekt Scavenger, 1961, S-F tech.
D m zelených p ízrak , 1968, S-F tech.
Beneš K. J.: Kouzelný d m, 1939, F-psych.
(1896-1969)
apek J.: Zem mnoha jmen, 1924, S-F soc.
(1887-1945)
apek K.: R.U.R., 1920, S-F soc.
na Absolutno, 1922, S-F soc.
V c Makropulos, 1922
Krakatit, 1924
Válka s mloky, 1936
apkové brat i: Ze života hmyzu, 1922, F-soc., Adam Stvo itel, 1927
apek-Chod Karel M.: Nejzápadn jší Slovan, 1893, F-psych
(1860-1927)
.
ech Sv.: Prvý výlet pana Brou ka do M síce, 1888, F-sat.
(1846-1908) Nový epochální výlet pana Brou ka, tentokráte do 15. století, 1888
Haussmann Ji í: Divoké povídky, 1922, S-F spek.
(1898-1923)
Velkovýroba ctnosti, 1922, S-F soc.
Havlí ek Jar.: Neviditelný, 1937, F-psych
(1896-1943)
Zánik m ste ka Olšiny, 1944, F-psych.
J.Á. Komenský: Labyrint sv ta a ráj srdce
(1890-1938) Továrna
(1592-1670)
Josef Nesvadba – léka , spisovatel
(1926 - 2006)
Tarzanova smrt, 1958, S-F spek.
Einstein v mozek, 1960, S-F spek.
Jak p edstírat smrt, 1971, S-F psych.
Absolutní stroj, 1972 S-F spek
Bludy Erika N., 1974 S-F psych.
Tajná zpráva z Prahy, 1978 S-F spek.
idi ský pr kaz rodi , 1979, S-F spek.
Ond ej Neff – prozaik, noviná
(1945) Vejce naruby, arod j v u e , Pole š astných náhod, Zepelín na M síci, Vesmír je dost nekone ný…
Ludvík Sou ek – prozaik, publicista
(1926-1978) Cesta slepých pták , 1964-68, s-F kos.
Krotitelé ábl , 1965, S-F tech.
Brat i erné planety, 1970, S-F tech.
Operace kili, 1970, S-F kos.
P ípad jantarové komnaty, 1970, S-F tech.
Zájem galaxie, 1973, S-F kos.
Sci-fi, aktualizace 7.1. 2008, R. Bukovská
4
Troska Jan Matzal – prozaik
(1881-1961) Vládce mo ských hlubin, 1937, S-F tech.
Paprsky života a smrti, 1937, 1940, S-F tech.
Kapitán Nemo, 1939, S-F tech.
Zápas s nebem, 1940, S-F kos.
Peklo v ráji, 1942, S-F tech.
Planeta Leon, 1943, S-F kos.
Veis Jar.: Experiment pro t etí planetu, 1976, S-F spek.
(1946)
Pando ina sk í ka, 1979
Weiss Jan:
Zrcadlo, které se opož uje, 1927, F-psych.
(1892-1972)
Barák smrti, 1927
Zakladatel SF Fantom smíchu, 1927
D m o 1000 patrech, 1929
Bláznivý regiment, 1930
Škola zlo inu, 1931, F-biol.
Spá ve zv rokruhu, 1937, F-psych.
Meteor strýce Žuliána, 1947, S-F biol.
Družice a hv zdoplavci, 1960, S-F spol.
Zem vnuk , 1960, S-F spol.
Hledání o budoucím, 1960, S-F spek.
další auto i: Josef Pecinovský, Vl. Páral...
Sou asní auto i:
Jan Polá ek (1957) – Ex machina, V t ch temných dobách
Eva Hauserová (1954), feministka, povídky v antologiích Argonauti z jiného sv ta, Ko as, Lovci zlatých mlok ,
Skandál v divadle sn (U nás v Agónii j. Zít ek v Agónii) Knihy: Hostina mutagen , Cvokyn , …
Ji í W. Procházka (1959) – Hv zdní honáci, Odsuzuje se ke ztrát rozm ru (povídka)
Ji í Kulhánek (1967) – autor sci-fi, fantasy a hororu, Divocí a zlí, Cesta krve, Zámek Nad je, …
Vilma Kadle ková – Klímová (1971) – Na pomezí Eternaalu, Stavitelé v ží
Otázky ke zkoušce:
1 Co je to sci-fi? Rozd lení.
2. Vývoj sv tové sci-fi. Auto i + základní díla.
3. Sou asná sv tová sci-fi (fantasy). Pop . filmová zpracování.
3. eští auto i.
4. Vlastní etba – pohovo it o knize. Obsah, nám t, co v ní autor eší.
5