Digitální mixážní pult

MS_1_2013:MS8/08zaloha
10.1.2013
19:23
Stránka 62
Recenze
t
l
u
p
í
n
ž
á
x
i
m
í
n
l
á
t
Digi
X
3
2
BEHRINGER
62
LEDEN 2013
„Myslíš, že je to rozumná investice?“
Touto otázkou reagoval počátkem roku 2005 můj
zvukařský kolega na mnou předestřený návrh
nahradit náš sice poněkud morálně zastarávající,
ale osvědčený 32kanálový analogový pult
Yamaha pochybným výstřelkem tehdejší techniky
– digitálním mixem Behringer DDX3216...
www.music-store.cz
www.music-store.cz
LEDEN 2013 63
MS_1_2013:MS8/08zaloha
10.1.2013
19:23
Stránka 64
Recenze | Behringer X-32 | Digitální mixážní pult
...Dlužno podotknout, že tehdy jsme se nacházeli ještě v době
„pozdně analogové“, jež byla dle mé soukromé periodizace
zvukových dějin definitivně a nevratně vystřídána „dobou
digitální“ teprve o dalších 5 let později. Uvedený počin byl proto
v onom čase pokládán za průkopnický a zvukař, jemuž před
obličejem blikal displej a pod rukama tančily motorizované
fadery, býval tehdy svými kolegy zpravidla považován za
podivínského exota či dokonce nezodpovědného technického
entuziastu. Připočteme-li k uvedenému ještě tu skutečnost,
že jmenovaný produkt nesl logo firmy, již si mnozí spojují spíše
s dravým marketingem, než se spolehlivými produkty určenými
k profesionálnímu nasazení, jevilo se pořízení mixu DDX3216 jako
krok, jehož se mohl dopustit pouze nenapravitelný lehkomyslník.
A
však nyní, po osmi letech jeho používání,
mohu s klidným srdcem a zcela upřímně
prohlásit - „Ano byla to tehdy velmi rozumná
investice“. Přestože mi dnes pod rukama předvádějí svůj „šavlový tanec“ mixy slovutnějších
značek, původní „Berouš“ je po stovkách odzvučených klubových koncertů, menších venkovních festivalů i zábav stále funkční, a dokonce ještě dnes tu a tam opustí své čestné
místo v mém zvukařském muzeu, aby nazvučil nějakou tu „punkovější“ akci, u níž existuje
důvodné podezření na možnost výskytu létajících půllitrů či jiných zvukové technice nesvědčících jevů. Na nástupce „DDXka“, jehož výroba skončila právě v onom roce 2005 se
čekalo velmi dlouho. Z kraje roku 2011 Behringer sice představil nový, slibně vypadající pult
označený X-32, ovšem pouze jako zábavně
poblikávající maketu. První skutečně funkční
a od prototypu mírně odlišné exempláře však
k zákazníkům zamířily až v polovině roku
2012. V uvedeném mezičase však Behringer
do své firemní struktury zařadil prestižní značky
Midas (výrobce špičkových mixů včetně digitálních) a Klark Teknik (producent profesionálních
zvukových procesorů), jejichž „Know How“
uplatnil při vývoji a doladění nového digipultu
v množství jistě větším než malém.
S ohledem na výše uvedené musí i mírně
skeptický pozorovatel nakonec připustit, že
Behringer má na poli digitálního mixování nyní
zřejmě podstatně větší zkušenosti, než leckteří
výrobci se zdánlivě honosnějšími logy. Přesto
jeho vstup do střední kategorie digipultů vyvolal poměrně bouřlivou debatu, a to zejména
mezi internetovými všeználky, kteří vždy vědí
„jak špatně to bude hrát“ ještě dříve, než v továrně zabalí první kus do krabice.
Jaký je nový X-32 doopravdy, se podíváme
právě v dnešní recenzi. Vzhledem k tomu,
že jsem nedávno pořídil mix Allen-Heath
GLD, že se současně občas při zvučení setkávám s modely Soundcraft Si Compact
a Yamaha LS9, což jsou pulty podobné kategorie, a že znám obstojně též Yamahu 01V96
a Presonus StudioLive, jež jsou s X-32 zase
srovnatelné cenou, budeme mít pro dnešek
rovněž zajímavou možnost porovnání.
Poněvadž digitální mix představuje zařízení
dosti komplexní, rozhodl jsem se rozdělit test
na těchto několik kapitol: koncepce, standardní výbava, vychytávky a zvuk.
Koncepce
X-32 je digitálním mixážním pultem středního
formátu, konstruovaným především pro ozvučení živých hudebních či divadelních produkcí,
je však uplatnitelný i ve studiu. V základním
provedení nabízí přímo na konzoli 32 vstupů
a 16 výstupů ve formátu XLR, jedná se tedy
o tzv. „celopult“, tedy mix, který ke svému plnému provozu nevyžaduje oddělený digitální stagebox. Tím se podobá Si Compact a LS9 a liší
se například od GLD. Použití UTP digitálního páráku se dvěma samostatnými stageboxy S16
běžícími na protokolu Klark Teknik SuperMAC
(což je vlastně obchodní značka firmy Klark-Teknik pro standard AES50) je však také možné.
Baterii hlavních XLR In/Out doplňuje 6x Aux In
+ 6x Aux Out, jež využívají symetricky zapojené
konektory TRS. Dva z nich mají jako alternativu
též nesymetrické RCA. Najdeme zde také obligátní vstup pro USB tyčinku, jež poslouží současně jako přehrávač, jednoduché nahrávadlo,
i jako zálohovací zařízení.
Interní architektura nabízí 16 sběrnic BUS, jež
je možno dle libovůle uživatele zaměstnat jako
Pre/Post Aux a Group. Vedle toho je zde hlavní
tříkanálová sběrnice LR+M/C. Dále zde najdeme 8 DCA kanálů, 6x Matrix a 6x Mute Group.
Z hlediska základní koncepce ovládání pult
v levé části nabízí 16 motorizovaných faderů,
které na čtyřech vrstvách řídí všechny hlavní
i pomocné vstupní kanály, 8x FX Return a 16x
BUS Master. Pravá „Master“ sekce s osmi motorizovanými fadery pak nabízí další čtyři vrstvy,
dedikované pro 8x DCA, 16x BUS Master
a 6x Matrix + Mono Master.
Mix neposkytuje vůbec žádnou možnost uživatelsky vytvořené řídící vrstvy a naopak nám
vnucuje filozofii „takto jsme to vymysleli, takže
to takto koukejte používat“. Ergonomie a rychlost práce tím v akci samozřejmě poněkud trpí.
Pokud jste, podobně jako já, zvyklí např. dynamicky pracovat s návraty dozvukových efektů
za pomoci faderů, musíte buď překlikávat mezi
vrstvami (což není vždy vhodné), nebo si efektovými návraty „zaplácnout“ některé z DCA. Na
vytvoření vlastního řazení faderů ve stylu kanálkanál-grupa-efekt-DCA-kanál pak pochopitelně
můžete zapomenout. Taktéž párování stereofonních kanálů je dovoleno pouze „vedle sebe“,
a nikoliv „nad sebou“, tzn. pouze 1+2, nikoliv
1+17. Kvůli tomu každá stereodvojice zabere
na ovládací vrstvě vždy hned dva fadery místo
jednoho. Krom toho se samotná funkce párování v menu může někomu docela špatně hledat.
Z pohledu rozvržení kanálů tak X-32 zůstává
bohužel pouze na úrovni svého předchůdce
DDX, zatímco Soundcraft, Allen-Heath, ba
dokonce i obě dnes už pomalu překonané
Yamahy nabízejí na tomto místě většinou víc.
Podobná strnulost platí i v případě interního
routingu, kde je sice možné pomocný TRS
64
LEDEN 2013
www.music-store.cz
www.music-store.cz
Základní obrazovka HOME podává celkový přehled o nastavení vybraného prvku mixu,
ať už se jedná o kanál, vnitřní sběrnici, podskupinu, nebo třeba výstup matice.
vstup Aux nastavit jako zdroj signálu pro kanál
a kompresoru a miniaturní displej s volitelným
(např. pro CD přehrávač), avšak opačný postup,
podbarvením, umožňující slovní popsání funkce
kdy by byl hlavní XLR kanálový vstup a XLR
kanálu a připojení slušivého piktogramu. Takto,
výstup sběrnice použit pro analogové inzertová- díky displejům, i hostující zvukaři přicestovavší
ní, už možný není. S ohledem na to, že mnoho
z Íránu, Vietnamu či Ukrajiny, budou jistě vědět,
zvukařů, kteří přijíždějí na akce s kapelami
jaký nástroj jim hraje pod prsty. Ze všech konmívá pocit, že bez zapojení hromady
kurentů disponuje kanálovými disanalogových outboardů do digitální
pleji pouze GLD, zatímco ostatní
> D I ST R I B U TO R :
cesty nebudou schopni vytvořit ten
mixy si musí vystačit s obligátní
Audi opro s.r.o
jediný správný, dokonalý a unikátní
lepící páskou a fixem.
Lužná 591,
zvuk, může být tato vlastnost X-32
160 00 Praha 6
také drobnou nevýhodou. Zkrátka
Centrálním bodem, na který se
tel.: 257-011-177
a dobře: 6 TRS analogových inzertů
u digipultů nejčastěji upírá pozornost
[email protected],
se zaplní velmi rychle, zatímco mnozvukaře, je samozřejmě hlavní displej.
www.audiopro.cz
hé z XLR konektorů často zejí prázdTen zdejší je barevný, poměrně velký,
> Do por u čená c ena: ve srovnání s konkurencí má vynikajínotou. Konkurence s výjimkou
Na dotaz u distributora cí grafiku, ale NENÍ DOTYKOVÝ!
StudioLive je v tomto ohledu opět
vstřícnější. Nad každým z faderů se
Důsledkem toho je bohužel ovládání
> Web v ý ro bce :
nachází tři tlačítka s obvyklými funkve stylu „kalkulačka“, vyžadující zdlouwww.behringer.com
cemi Mute, Solo a Select, 6segmenhavé proklikávání kurzorovými tlačítky
tový LED indikátor úrovně, doplněný
ke každé funkci přes množství vrstev,
> Au to r rec enze
Jiří „Rolf” Randula
o kontrolky signalizující činnost gate
záložek a stránek. Tento fakt Behringer
LEDEN 2013 65
MS_1_2013:MS8/08zaloha
10.1.2013
19:23
Stránka 66
Recenze | Behringer X-32 | Digitální mixážní pult
Z funkcí vztažených čistě k displeji bych vyzdvihl
„Meters“, která velmi přehledně zobrazí úrovně
všech vstupních a výstupních kanálů, včetně detailní informace o aktuálním stavu „Gain Reduction“ v případě, kdy je použit kompresor nebo gate.
Standardní výbava
Vedle popisku lze každému kanálu přiřadit také ikonku s podobou nástroje či přibližnou podobou
interpreta. Nevýhodou je, že pak je méně místa pro písmo a textový popisek se tím pádem zmenší.
poněkud zmírňuje poměrně bohatou paletou
uživatelsky definovaných tlačítek a enkodérů,
což podrobněji rozeberu v kapitole „vychytávky“. Pravdou zůstává, že konkurenční výrobky
ve srovnatelné cenové hladině také nemají displej dotykový, avšak v kategorii středních mixů,
kam X-32 patří svou koncepcí i výbavou, bývá
„touch screen“ již nezbytnou součástí bontonu.
O něco níže se nachází šestice enkodérů vybavených potvrzovacím tlačítkem, jejichž funkce
je proměnlivá v závislosti na tom, která stránka
je aktuálně načtena na displeji. Mohou tedy
sloužit k nastavování dynamiky, ekvalizace,
efektových parametrů, nebo čehokoliv dalšího.
Osobně mám tento „digitální“ systém ovládání
velmi v oblibě, protože mi umožňuje soustředit
pozornost pouze na jedno místo – na enkodér
a na displej zobrazující nastavované hodnoty,
bez nutnosti vyhledávat zrakem v záplavě ovladačů na ploše mixu ten jediný správný knoflík.
Nicméně chápu, že analogově orientovaní zvukaři se budou naopak cítit více ve své kůži spíše
při využití dedikovaných ovladačů channel stripu.
Digitální mixy se od analogových liší tím,
že všechny nástroje, které zvukař potřebuje
k úpravě zvuku, mají zpravidla zabudované
v sobě a nevyžadují nutně doplnění o další
externí zařízení. Mnozí kolegové, jejichž filozofie
práce pochází právě ještě z „doby analogové“,
přísahají na svůj jediný osvědčený typ kompresoru, ekvalizéru nebo dozvuku a mají i pravdu
v tom, že ten onen konkrétní kus železa dává
často lepší zvukové výsledky, než simulace integrované v digitálních konzolích. Nicméně pořád
je to stejné, jako mít při opravě auta k dispozici
buď pouze jeden jediný špičkový šroubovák
z kdovíjak kvalitní oceli, anebo mít po ruce kufr
plný nástrojů standardní kvality. Já osobně dávám při tak komplexní činnosti, jakou oprava
auta i živé ozvučování bezpochyby je, přednost
plnému kufříku, byť s nástroji třeba jen průměrnými. A tento kufřík plný nástrojů představuje
u digitálních mixů standardní výbavu soustředěnou v tzv. „channel stripu“ , kterou si v několika
sekcích nyní postupně představíme.
Nezbytnou součástí každého mixu je vstupní
předzesilovač. Ten, který je použit zde, navrhovali konstruktéři renomované firmy Midas, a to
včetně 44,1 nebo 48 kHz/24-bit A/D převodníku a jsou jím vybaveny všechny hlavní vstupní
kanály. Ve srovnání s cenově podobnými pulty
nabízí preamp Behringeru digitální, a tedy do
paměti uložitelný Gain, který díky enormnímu
rozsahu 72 dB nepotřebuje (a tedy ani nemá)
přepínatelný útlumový článek. Dále v sekci preampu najdeme vypínatelné Phantomové napájení 48 V, přepínač fáze a vypínatelný Low Cut,
který je možné ladit v rozsahu 20 – 400 Hz.
K dispozici je též možnost časové kompenzace
vstupních kanálů Delay, jež je využitelná jak pro
řešení fázových problémů při snímání jednoho
zdroje více mikrofony, tak naopak pro kreativní
vytváření stereofonie z mono signálu. Nastavení
je možné v rozsahu 0 - 500 ms, přičemž jednotky běží v milisekundách, metrech i stopách.
Bohužel už zde není k dispozici korekce teploty
vzduchu, tak jako u GLD.
K preampu těžko říct cokoliv jiného, než jen to,
že je dobrý. Zvukově je určitě příjemnější, než
tvrdě a „hranatě“ znějící preampy Yamahy, naopak Soundcraft se mi při přímém srovnání jevil
jako ještě plnější a měkčí. Rychle přístupné ovladače na ploše jsou pro Gain, Phantom, přepínač
fáze a Low Cut (včetně ladění frekvence).
Podobně jako kanály lze barevně rozlišit a popsat (případně opatřit ikonou) také podskupiny.
Černé „podsvícení“ přitom může sloužit pro označení nepoužitého ovladače, nebo pro optické
oddělení dvou sekcí (v tomto případě podskupin a efektových návratů).
66
LEDEN 2013
Za preampem následuje sekce dynamické úpravy signálu, tedy gate a kompresor. Gate/ducker
je k dispozici opět pro všechny hlavní vstupní
www.music-store.cz
Náhled vybraných funkcí, dostupných přes display digitálního mixu Behringer X32
Zpoždění
je možné nastavit pro všechny
fyzické výstupy,
tedy kromě
hlavního a odposlechových
také například
pro výstupy
z matice.
Na sběrnicích
má uživatel
k dispozici celkem šest plně
parametrických
filtrů. S takovouto zbraní proti
zpětné vazbě je
skoro zbytečné
používat na odposlechových
cestách ještě
třetinooktávové
ekvalizéry.
Přiřazení vstupu
kanálů se dá volně
změnit. Na kanálu
číslo 8 tak klidně
můžeme mít zpěv,
který máme zapojený ve vstupní zdířce
číslo 22. Tot nastavení se ukládá do
scén, takže si můžeme zapojit do stageboxu například dvě
menší kapely najednou a v rámci scény
si platné kanály
nechat naroutovat
vždy na kliky
na první vrstvě.
Programování uživatelsky nastavitelných
prvků je díky jejich
množství trochu
nepřehledné a těžkopádné, i když
nakonec logické.
Pult disponuje
celkem osmi
efektovými sloty
což na první pohled není málo...
…ovšem poté, co objevíte krásy Wave
Designeru na bicí zjistíte, že to také není
ani mnoho.
Příjemnou funkcí pro případ že
máte FOH stanoviště daleko
od PA je oddělený monitorovací
výstup s možností
zpoždění. Odposlechoví zvukaři
zase ocení několik režimů
funkce SOLO.
Na přehledovém
zobrazení všech kanálů pultu máte také
metry informující
o stavu GATE a záběru kompresorů.
Způsob práce
s routováním
signálu je velmi
podobný jako
si jej můžete
pamatovat
z DDX3216
(tehdy ovšem
ještě na monochromatickém
display).
Při vyvolání předvolby si můžete vybrat
které bloky kanálu
chcete přepsat
a které naopak
zachovat.
www.music-store.cz
LEDEN 2013 67
MS_1_2013:MS8/08zaloha
10.1.2013
19:23
Stránka 68
Recenze | Behringer X-32 | Digitální mixážní pult
Ovládání filtrů HIGH2 a LOW2 šestipásmového parametrického ekvalizéru řešil výrobce šalamounsky. I na ně se dostanete z čelního
panelu a to současným stisknutím tlačítek HIGH/HIMID respektive LOW MID/LOW (pro indikaci stavu logicky pak svítí obě).
Šestnáct sběrnic BUS je možné nakonfigurovat jako klasické pomocné sběrnice PRE či POST fader, nebo přepnout do režimu fyzická podskupiny.
Takovou podskupinu lze na rozdíl od DCA zainsertovat například kompresorem a spolu s čistým signálem použít pro techniku paralelní komprese.
kanály a je za pomoci obvyklých ovladačů
Threshold, Range, Attack, Hold a Release využitelný vcelku standardním způsobem. Velkou
výhodou je možnost využití klíčovacího signálu
z vlastního nebo jakéhokoliv jiného kanálu
(vč. BUS), který je možno upravit pomocí
několika filtrů tak, aby např. ani hlasitý úder
do činelů neotvíral mikrofony na přechodech.
V případě ozvučení „voiceover“ aplikací, kde
je potřeba ztišit podkladovou hudbu vždy
v okamžiku, kdy promluví řečník do mikrofonu,
je možné s výhodou využít na kanále hudebního
podkladu ducker, klíčovaný signálem z mikrofonu.
A pokud zvukař vše nastaví optimálně, může vesele odejít na pivo. Přestože je sekce gate nadmíru
dobře vybavena, stále mi tu schází ještě možnost
přepnutí do režimu „expander“, která je sice k dispozici v nabídce zdejšího kompresoru, nicméně
u gate by mi připadala poněkud logičtější.
Kompresor je podstatně lépe vybavený a důkladněji propracovaný, než bývá obvyklé i v lepších rodinách. Použit je u všech hlavních vstupních kanálů a všech hlavních i pomocných
sběrnic a matrixů. Vedle běžných úrovňových
parametrů Threshold, Ratio a Gain a časových
konstant Attack a Release má navíc možnost
nastavení času Hold, což se někdy hodí například při kreativním komprimování bicích nástrojů
a dalších rychlých zvuků v pásmu basů, kdy mívá
kompresor sklon sledovat samotnou zvukovou
sinusovku, namísto dynamické obálky signálu.
Další méně obvyklé funkce dovolují přepínat
mezi Logaritmickým (přirozenějším) a Lineárním
(dramatičtějším) režimem komprese a RMS (průměrovou) a Peak (špičkovou) reakcí kompresoru.
Mou oblíbenou funkcí je pak plynulé nastavení
tvaru kompresní křivky Knee, na níž jsem
zvyklý z Yamahy, a kterou například u svého
nového GLD postrádám.
Stejným způsobem, jaký byl popsán u gate,
lze klíčovat i kompresor, pouze hlavní sběrnice
LR+M/C a Matrix není možné ovládat jiným
kanálem. Vzhledem k tomu, že sidechain filtr
dovoluje hodně extrémní nastavení, je možné
při troše pečlivého laborování dynamickým
způsobem utlumit vybranou úzkou frekvenci
a napodobit tak třeba de-esser. Kompresor patří
rozhodně k nejsilnějším zbraním X-32, detailními
možnostmi nastavení dokáže vyhovět prakticky
jakémukoliv zvukařskému záměru a v případě
chytrého a kreativního použití se s ním dá dosáhnout lepších výsledků, než dovolují konkurenční
mixy. Parametry Threshold pro gate i kompresor
mají dedikované enkodéry na ploše, pro oba procesory je pak společný jeden 6segmentový LED
indikátor Gain reduction s kontrolkami toho, který
z efektů má zobrazený útlum zrovna na svědomí.
Obě sekce je samozřejmě možné pomocí patřičných tlačítek rychle vyřadit z činnosti.
68
LEDEN 2013
www.music-store.cz
MS_1_2013:MS8/08zaloha
10.1.2013
19:23
Stránka 70
Recenze | Behringer X-32 | Digitální mixážní pult
pásmo. Ovšem možná mám jen podivný způsob práce a najdou se i tací zvukaři, kteří cítí potřebu v jeden okamžik a u všech pásem měnit
parametr Q, anebo chtěl výrobce zkrátka nabídnout i druhou logiku ovládání, jež by se něčím
lišila od „channel stripu“.
Předposlední položkou v channel stripu jsou
Sends. Prostřednictvím 4 enkodérů a 4 sekčních přepínačů můžeme poslat signál do 16
sběrnic BUS. Pro každý kanál zvlášť je možné
nastavit, zda-li se mu sběrnice budou jevit jako
Pre/Post EQ Aux, Pre/Post Fader Aux, nebo
jako Group s tím omezením, že nastavená
volba platí vždy pro sousedící pár sběrnic BUS.
Tzn., že není možné mít BUS 1 jako Pre EQ
Aux, a BUS 2 jako Group (ale pro BUS2 a
BUS3 už to možné je). Vzhledem k velkému
počtu sběrnic to nepovažuji za příliš výrazné
omezení. Výhodou však je, že signál pro pódiové
odposlechy můžeme odebírat v režimu „před
kompresorem“, což vokalisty zpravidla potěší.
Úroveň signálu pro sběrnice Aux lze také ovládat pomocí funkce „Sends On Fader“, a to jak
master fadery v sekci Bus, kdy vybraný kanál
posíláme do jednotlivých sběrnic, tak i opačným „Yamaha“ způsobem, kdy do vybrané
sběrnice posíláme jednotlivé kanály pomocí
kanálových faderů. Jsou zde tedy k dispozici
všechny reálně používané analogové i digitální
způsoby, a tak si ten ideální postup pro svůj
styl práce najde asi každý.
Jednou z největších předností X32 je sekce volně přiřaditelných tlačítek a knoflíků. Při logickém
nadefinování velmi urychluje práci nejenom s efekty, ale také kupříkladu s parametry dynamiky.
Základním pracovním nástrojem každého
zvukaře je ekvalizér. Ten zdejší je plně laditelný, parametrický. Pro všechny vstupní kanály
je určen čtyřpásmový, pro výstupní kanály BUS,
LR+M/C a Matrix pak šestipásmový. U všech
pásem lze nastavit frekvenci v plném rozsahu
(20 Hz – 20 kHz), Gain (+/- 15 dB), šířku pásma Q (0,3 – 10). Méně obvyklá je pak možnost přepínání šesti režimů Low Cut, Low Shelf,
široký (muzikální) a úzký (chirurgický) parametrický Bell, Hi Shelf, Hi Cut. Přičemž okrajové režimy je možné za jistých okolností nastavit i pro
středová pásma, což dovolí výrazně zvýšit strmost filtrů a může se hodit třeba v okamžiku,
kdy potřebujeme na výstupních sběrnicích mixu nasimulovat „něco jako speaker management“ (crossover). Nevybavuji si žádný jiný
mix, který by takovou vymoženost nabízel.
Ekvalizér pracuje z hlediska zvuku naprosto
bezvadně a pokud člověk ví, co chce a ví jak
to udělat, tak to bezpochyby také udělá. Není
tedy problém dodat nástroji požadovanou barvu za pomoci širokého režimu Bell, nebo naopak vyříznout vazbící frekvenci bez ovlivnění
okolních pásem pomocí úzkého režimu Bell.
70
LEDEN 2013
Způsoby ovládání jsou k dispozici dva. Buď můžeme využít trojici rychle přístupných enkodérů
G/F/Q, mezi jednotlivými pásmy se bleskově
pohybujeme pomocí přepínačů a režimy volíme
rovněž přepínači. Potud je to podobné, jako např.
u mixů Yamaha, byť se některé konkurenční výrobky snaží podbízet analogově myslícím kolegům
i větším počtem podle mě zbytečných „točítek“.
Ekvalizér je také možné řídit proměnlivými
enkodéry pod displejem. Zde je však již nutno
zdlouhavěji listovat nepříliš logicky řazenými
stránkami, kde pult nabízí vždy jen jeden typ
parametru, ale pro všech šest pásem najednou.
Nevím, jak kdo, ale já si zpravidla napřed vyberu
pásmo, s nímž chci pracovat, najdu potřebnou
frekvenci, nastavím její zisk nebo útlum, a posléze doladím šířku Q, přičemž potřebuji možnost
bleskového přechodu z jednoho parametru pásma na druhý. Zde naopak musím pro každý z
těchto kroků nalistovat vždy další stránku a pro
jakoukoliv změnu původního nastavení se vrátit
zase zpět. Logičtěji bych očekával, že budu mít
na jedné stránce přístupné současně parametry
G/F/Q a Mode právě pro konkrétně zvolené
Poslední sekce Main pak řídí signál v hlavních
sběrnicích LR+C/M včetně panoramy. Úroveň
signálu pro mono sběrnici (M/C) lze nastavit
nezávisle na hlavním faderu pro LR, což najde
uplatnění v aplikacích, kdy například do subwooferu nebo středové vykrývačky potřebujeme poslat jenom některé z nástrojů s úrovní
odlišnou od hlavního mixu. Tuto možnost
například u GLD velmi postrádám.
Třešničkou na dortu a tak trochu poznávacím
znamením práce každého zvukaře bývá použití
efektů. X-32 v tomto ohledu dává uživateli
k dispozici 8 pozic v efektovém racku, do nichž
můžeme zapojit i takové přístroje (pluginy), které bychom u jiných digipultů jen těžko hledali.
Efekty se dají řadit tradičně do smyčky (inzert
na BUS Post Fader), nebo přímo tvrdě inzertovat jednotlivým vstupním a výstupním kanálům.
Všem efektům je vlastní přehledné a logické
ovládání s GUI (grafické rozhraní), jež bude protřelejším zvukařům tu více, tu méně povědomé.
Najdeme zde perfektní bohaté reverby, které
i při snaze o velmi kritický pohled zní opravdu
použitelně a to i v původním továrním nastavení. Jejich doznívání je čisté, bez třepení a tříštění
závěrečné části dozvuku. Ostatně 40bitový
interní procesing zde asi dělá svoje. Na své
si přijdou jak vyznavači krátkých room efektů,
tak příznivci nekonečných jeskyní a katedrál.
www.music-store.cz
Dozvuky v X-32 se svou kvalitou téměř blíží
„originál Lexiconům“, jež nabízí Soundcraft
a v mnoha případech překonávají původní
tovární presety v GLD. Výsledek srovnání s efektovými pluginy typu Rev-X, jež nabízí pulty Yamaha, pak závisí čistě na tom, zda posluchač
preferuje spíše jemnější dozvuky typu „Lexicon“
k nimž se hlásí také X-32, nebo razantnější
reverby s charakterem „Yamaha“.
Samozřejmostí jsou různé varianty efektu
Delay. Pokud u něj chceme využít funkci
„Tap Tempo“, je nezbytné nastavit na uživatelské tlačítko funkci označenou jako „Time“,
na což každý nemusí ihned přijít.
K dispozici je i baterie modulačních efektů,
jako chorus, flanger, phaser a jejich kombinace
s chamber nebo delay. Nadměrné sykavky
vyřeší de-esser, vyšší harmonické dodá exciter
a zvuk rozšíří stereo imager.
Najde se zde samozřejmě obvyklá sada třetinooktávových grafických ekvalizérů, a to dokonce
se dvěma typy průběhu, použitelná v provedení Dual (pro odposlechové cesty) i Stereo (pro
hlavní sběrnice). Editace grafických EQ probíhá
buď pomocí enkodérů pod displejem, nebo prostřednictvím 8 faderů v Master sekci v případě,
kdy je použito tlačítko „GEQ on Faders“. Pokud
je tlačítko jednou zvoleno, mix si tuto funkci zapamatuje a vždy v okamžiku, kdy je na displeji
vybrán některý z ekvalizérů k editaci, najedou
master fadery poslušně do daných poloh.
Rotačním enkodérem je pak možnost po EQ
plynule „scrollovat“ po jednotlivých pásmech,
což mi připadá lepší a přehlednější, než přeskakování celých širokých pásem u jiných mixů.
Hodnota nastavená na pásmu se dá rychle
vynulovat stiskem příslušného tlačítka MUTE.
Jediné, co u EQ postrádám, je funkce frekvenčního analyzéru, kterou má třeba GLD.
Mezi pluginy, jež můžeme inzertovat do racku,
se najdou i některé skutečné perly. Jedná se
především o efekty označené jako Enhancer
a Wave Designer, které „jakoby z oka vypadly“
www.music-store.cz
výrobkům slovutné německé značky, jejíž jméno má tři písmena a začíná na „S“ . První z nich
zvuk nečekaným způsobem rozšíří, dodá mu
dynamiku, vzdušnost a nafoukne okrajová pásma. Výsledek pak zní, jako byste hráli přes mnohem dražší ozvučovací systém, než na jaký
ve skutečnosti hrajete. Ten druhý pak dokáže zrychlit/zpomalit a zkrátit či prodloužit attack a sustain
zvukových vln, a to poněkud jinou metodou, než to
dělá obvyklý kompresor a gate. Skvěle se uplatní
zejména ve sběrnici bicích nástrojů.
Sadu efektů pak uzavírají Exciter, Stereo
Imager, simulace kytarového zesilovače
a simulace lampového preampu.
Vzhledem k tomu, jak početná je knihovna
efektů a jak šikovná zařízení se v ní ukrývají,
je možná škoda, že má efektový rack „jenom“
8 pozic. Vždy jsem totiž měl lehce smutný pocit, že bych „ještě nějaký ten efektíček dokázal
využít“. Avšak konkurenční pulty rovněž nabízejí
pouze maximálně 8 volných míst v racku
(pokud už vůbec něco takového jako virtuální
rack mají) s tím, že alespoň u GLD jsou grafické
ekvalizéry přiřazeny všem sběrnicím na tvrdo,
takže nezabírají prostor v racku. Bohužel u GLD
zase není k dispozici tolik použitelných efekto-
vých simulací, jako u X-32, a mohli bychom též
dlouze diskutovat o tom, zda jsou u digitálního
mixu s chirurgicky přesnými parametrickými
korekcemi na všech sběrnicích vůbec potřeba
ještě nějaké GEQ.
Vychy távky
Zatímco standardní výbavou X-32 více či méně odpovídá konkurenčním produktům, nabízí
i některá unikátní řešení, která konkurence buď
nenabízí, nebo která jsou dostupná pouze za
nemalý příplatek.
Předně Behringer už v základní verzi bez přídavných slotů poslouží jako virtuální zvuková karta
(max. 32 In/Out dle nastavené konfigurace),
dovolující multitrackový záznam do PC pomocí
USB nebo FireWire. Touto možností získává náskok před částí konkurentů středního formátu,
u kterých je přímý multitracking do PC možný
buď za tučný příplatek (např. prostřednictvím
přídavné karty Dante u GLD), nebo vůbec. Přímý záznam sice dovoluje také Yamaha 01V96i
v poslední verzi a také i Presonus StudioLive,
nicméně pouze s omezenějším počtem stop.
Dále X-32 nabízí přímou kompatibilitu s personálním monitoringovým systémem P16, který
LEDEN 2013 71
MS_1_2013:MS8/08zaloha
10.1.2013
19:23
Stránka 72
Recenze | Behringer X-32 | Digitální mixážní pult
pomocí firemního protokolu Ultranet poskytuje
možnost individuálního nastavení poslechu pro
téměř neomezený počet umělců. Do sběrnice
Ultranet může být nasměrováno libovolných
16 vstupních kanálů či výstupních sběrnic, z nichž si každý performer nastaví svůj vlastní ideální a dokonalý poslech. Test tohoto systému byl
uveřejněn v časopise Music Store 12/2012,
proto zájemci o bližší podrobnosti nechť hledají
informace právě tam.
na to, zda ví či neví, co je přesně podstatou
daného procesu. Zvukaři ve studiích tohle pravidlo
znají a neváhají při mixáži nahrávek používat nejroztodivnější „zázračné“ pluginy s enigmatickými
parametry. Analogem odkojení live zvukaři jsou
v tomto ohledu často jen zbytečně konzervativní.
Takže jak je to s tím zvukem doopravdy?
Behringer X-32 má v zásobě pravděpodobně
tolik řešení pro jednotlivé ozvučovací situace,
ať už se jedná o problémy s dynamikou, zpětnou vazbou, akustikou prostoru, fázovými posuvy, nekvalitními hudebními nástroji atd., že
pokud uživatel ví, kdy a proč tu kterou funkci
použít, nemůže se mu téměř stát, že by nedokázal vytvořit zvuk takový, jaký si představuje.
Anebo možná ještě jinak: nemůže se mu stát,
že by za daných okolností s jiným analogovým
či digitálním mixem dokázal vytvořit podstatně
lepší zvuk, než jaký může vytvořit s X-32.
A to je přece to, oč tu běží.
Výborně vymyšlený je také systém uživatelsky
definovaných tlačítek a enkodérů. Nachází se napravo od Master sekce. Nabízí celkem 12 enkodérů a 24 tlačítek, rozdělených do tří přepínatelných vrstev. Na tato tlačítka a enkodéry je
možné nadefinovat většinu funkcí mixu, takže je
možné zapínat/vypínat efekty, měnit rychle jejich
parametry, nastavovat úrovně ve sběrnicích, přesouvat panoramu, „tapovat“ tempo a rychle otevírat zobrazení jednotlivých funkcí... Pokud si
člověk předem promyslí, co a jak potřebuje při
práci používat, pravděpodobně mu to pult umožní.
Pod každým z enkodérů je rovněž umístěn
malý displej, který informuje o jeho aktuální funkci, a který svým podbarvením dává najevo, která
vrstva „User Keys“ je právě zvolena.
Výhodou je také to, že přiřazování funkcí uživatelským tlačítkům je velmi rychlé a přehledné
a nevyžaduje žádné hluboké ponoření se do tajů
menu. V tomto ohledu je X-32 ze všech srovnatelných mixů nejpřívětivější, což je ovšem ve zcela nepochopitelném rozporu s jinak naprostou
nekonfigurovatelností rozložení jeho kanálů a jen
nepatrnými možnostmi úpravy interního routingu.
X-32 samozřejmě obsahuje ještě obrovské
množství dalších vychytávek a chytrých detailů, ať už v oblasti ukládání a načítání presetů
a scén, využití interních matrixů, externích stageboxů, monitoringu, integrovaného Talkbacku,
ovládání MIDI nástrojů i studiových DAW
z X-32, nebo naopak vzdáleného řízení mixu
prostřednictvím programu xControl z PC či
iPadu, avšak jejich důkladný rozbor by pravděpodobně přesahoval skromné možnosti jediného čísla našeho periodika. Proto pokládám
za vhodné odkázat detailů lačné čtenáře na
českého distributora, jehož fundovaní pracovníci jim jistě rádi zodpoví všechny zvídavé otázky
a pomohou vyřešit každou nejasnost, stejně
jako pomohli při realizaci testu mně.
Zvuk
Nejobtížněji hodnotitelnou částí mixu je právě jeho zvuk. U digitálních mixů to platí dvojnásobně,
protože není zřejmé, co vlastně hodnotit. Mám
hodnotit zvuk, který dostanu, pokud na vstup
připojím přehrávač s nějakou referenční nahrávkou a tuto „proženu“ mixem se všemi parametry
nastavenými na „0“? Anebo zvuk, který se mi
podaří nastavit při ozvučování složitého hudebního vystoupení v náročných podmínkách?
72
LEDEN 2013
Co tedy ř íci závěrem?
Pokud bych se zaměřil na první z možností,
prohrál by X-32 pravděpodobně v soutěži
s jakýmkoliv analogovým pultem srovnatelné
ceny. Ostatně takovou soutěž by prohrál pravděpodobně i Soundcraft Si Compact, ač je jeho
zvuk ze všech digitálních mixů této kategorie
nejanalogovější, tedy nejvíce plný, s měkkým
a hladkým charakterem. Prohrál by také AllenHeath GLD, přestože má ze všech podobných
digitálů nejjasnější a nejčistší výšky.
Nicméně takovéto srovnání postrádá jakýkoliv
smysl, protože digipult si nikdo přece nepořizuje
proto, aby skrz něj proháněl CD nebo dokonce
gramofon s korekcemi „na rovně“.
Pokud se tedy zaměříme na druhou z možností,
rázem jsme někde jinde. X-32 svému majiteli
totiž poskytuje nepřebernou škálu opravdu ostře
nabroušeného nářadí, které přijde tím více ke
slovu, čím složitější podmínky nám situace nastaví.
Pokud by se někomu zdál základní zvuk Behringeru poněkud bezbarvý a plochý, stačí zainzertovat na výstupní sběrnici Enhancer a rázem
muzika začne dynamicky dýchat a její okrajové
frekvence zářit. Zdají se bicí nástroje málo agresivní a neprůrazné? Stačí nasadit Wave Designer a najednou každý úder na kopák posune
posluchače o metr dozadu.
Německé značce se prostřednictvím modelu
X-32 podařilo vyhlásit konkurentům válku hned
na dvou frontách. Ač se takový krok jak známo
našim sousedům již několikrát historicky nevyplatil, v tomto případě můžeme určitě očekávat
úspěšný postup proti liniím nepřátel jak na frontě východní – kde při stejné ceně poráží rozsahem konektivity a obrovskou výbavou konzole
kompaktní třídy, tak i na frontě západní, kde
v opozici stojí pulty střední kategorie, jež se
na něj při srovnatelné nebo jen zanedbatelně
lepší výbavě absolutně nechytají cenově.
Pozoruhodné je, že mix je kvalitní nejen svou
nadupanou výbavou a zvukem, ale také provedením. Pokud si postavíte většinu konkurenčních mixů vedle sebe (tak jako já) a srovnáte
pocit, který máte ze stisku tlačítek, provedení
podsvícených enkodérů, grafiky hlavního displeje, ostrosti kanálových displejů, pak musíte, chtě
nechtě, přiznat, že to rozhodně není Behringer,
kdo tady vypadá lacině.
Jediným výrazným handicapem pro X-32 tak
může být noticka „We don´t accept Behringer“,
jež se poměrně často vyskytuje v riderech.
Ta je samozřejmě s ohledem na některé starší
produkty firmy snad i oprávněná a pochopitelná. Ve vztahu k modelu X-32 však taková
poznámka vypovídá mnohé spíše o malém rozhledu, či dokonce omezenosti jejího autora, než
cokoliv o kvalitě a použitelnosti výrobku jako takového. Ti, kdo si s ridery lámat hlavu nemusí,
pak mají rozhodování snazší, protože X-32 se
jeví jako skutečně velmi rozumná investice.
√
Že je to všecko digitální podvod? Ale není...
Cokoliv, čím se dá slyšitelně zlepšit zvuk, zvukař
může, ba dokonce by měl použít, bez ohledu
www.music-store.cz