Skaut Junák Sobíňov

Komentáře

Transkript

Skaut Junák Sobíňov
SVAZ
SKAUTO A SKAUTEK
Muj rodny krajl ja t~ ct!m
nerod!S v!no.
Zvesel!m se a op!j!m
rvou krasou Vysotlnol
ac
Ty pro mne dobrou m!ru rna~
kdyi svH! jsem I zmdleny,
~rea rou rukou ml podavli~
poMr vidy naplnl!nyl
1\ novym a uovym hod\l.m zve~
;d v~rnym jsem tvym hostem
a jedilnkrat ml ustele~
v s ve zeml loie pros tel
J.K. +
,.?V!:STI
K.J.
Z I MY
'
..
Jake zvesti vetry
od aeveru nesou?
~e n8m brzy mraz 8 snehy
do kraje ptinesou.
Vy podzimni vetry
jen si chladne dujte,
o te pani Zime
zpravy n8m zvestujte!
Podzim ten kouzelnik
svlekl stromy razeM,
~vnul jenom proutkem,
listi spadlo na zem.
My
Chladem se tea chveji,
ke spanku )'a atroji mraziveho dechu zimy
nejvice se boji.
Budau v kamnech praskat
smolna polena,
usedneme blizko,
zhte jem. kolena.
Mnohdy stromWn v zime
snehy moe ublizi polamou jim vetve
ptevelikou tizi.
At
se nebojime
snehu ani mrezu,
zatopime v kamnech
suchjm drivfm z razu.
je treba venku
fujavice, mraz,
dteva mAme v kUlne
ptevelik;Y raz.
.l.
I
l£v-r7d lvo wt'l}_
~
r
dt/IJ-ct_,-£'1T ~Tddt~.z
r %/-t_ ~ _trtr e-~ ... . _ ___. __ __
•
v.
,~
•.
I
I
I
1·
l
·i
I
'
i-
1
·I
;
.!
\
..
-~
-~c...:.:_:_:_·
.
. .
·· ·· .- · ·
- · · · "o · · ~. -
·
Skauting je hra,
nikoliv drezura
- 4 -
0
SOB1~0VE-
2.pokracovani
Proto pro bezpecnost byla zrizena tvrz ku strefeni rozcesti,
snad jiz ke konci doby hradni nebo brzy potom, cas zrizeni
tvrze nelze presne stanovit.
Jest to prv~ opevneni na t6to ceste od Moravy. Tvrz byla
tak postavena, aby byl prehled na obe cesty. Dodnes se tam
rika v Hrade. Je na miste obecnim a dobre zachovale, ovalneho tvaru, asi 40 kroku dlouhe a 30 kroku siroke. Kolem tvrze
byl hluboky prikop 3-6 m siroky, dodoes znatelny, ktery ustil
do velke nadrfe asi 50 - 60 m sirok~. Puvodne tento zaklad
hradiste - pahrbek byl vyssi, ale pro upravu policka snizen
tak, jak je dnes. Pahrbek je vysoky asi 10 m. U hospodafsk~ho staveni /dnes majitel rolnik Vasicek/ na sade nad tvrzi je pramen, ktery mohl byti kdysi vetsi a vede od neho nahon 40 kroku dlouhy do prikopu pod "hradem".
Po dobe hradni stala se tvrz majetkem zemanskym. Prvnim
znamym majite1em by1 Jesek Kokot ze Sobinova, jenf by1 v letech 1358 - 1367 patronem sppotskeho koste1a. Rovnef Ondfej
ze Sobinova, ktery pfikazova1 kneze do Bestviny, by1 v roce
1373 majitelem tohoto statku. Stocek z Dolan pfipomina se
v r. 1405 jako pan na Sobinove posledni.
L~ta zde psana spadaji do doby Karla IV /1346 - 1378/,
0 kterem je znamo, fe pfi obchodnich stezkach zrizoval kralovske strafe /Adamek XIV vek/ a naridil stavet tvrze na jejich ochranu. Je tedy mofno, ze tvrz tato byla zrizena Karlem IV. Tato cesta byla pouzivana jeste ve XIII - XIV. stoleti, ackoliv jif byla zfizena cesta /silnice/ od Krizove.
Zmineny Jesek Kokot nebo Jan Kohout je pravdepodobne zakladatelem vesnice Kohoutova. Tento rytir Jan Kohout pfivadi
se ve spojeni v povesti o 6ctolenovi a Jitce, sirotcich na
Pfichode /Bilek/. Sirotkum.byl Jan Kohout otcovskym pfitelem
a radcem. Kohout byl velitelem pohranicni strafe a eel~ okoli musilo ho poslouchat.
Dle povesti se vysvetluje puvod Sobinova takto:
Jisty rytir, nacelnik strafe na hrade Sokolove, prise!
nasilnym prepadnutim loupeziveho rytife 0 hrad, v kterem se
na~ilny rytir usadil. Rytir nemaje kde bydliti, radil se svym
otcem, dle jin~ s kralem a ten mu poradil: "Postav sobe nov".
a na puvodni misto . nebyl vracen. Kastel rna dlaibu kamennou, ktera je tez v kapli proti sakristii. V sakristii na
obou oratofich a na kuru je podlaha prkenna.
Kastel rna 9 velkych oken, tfi kolem hlavniho oltafe, dve
na kuru a ctyfi v lodi a pet malych, dve na kazde oratofi a
jedno za varhanami. ftJfi okna dole, dve v sakristii a dve
v kapli, tato posledni jsou opatfeny mfizemi. Vsechny sklene,
ne tabulky maji podobu .sestiuhelniku a jsou zality olovem.
Na schodech, ktere vedou na oratofe byly svetelne otvory,
ktere byly pfi oprave vnejsku kostela v roce 1954 zazdeny. Tyto schody jsou dfevene, na kazatelnu vedou kamenne.
Kostal rna patery dvefe, jedny portalni, jedny vchodove
do lodi chrAmove~ 1 proti vchodovym, 1 do sakristie a jedny
do kaple. Tyto posledni byly v roce 1954 z venku zazdeny. Dvefe port61ove jsou dvoji, vnej~i a vnitfni. Ze sakristie vedou jedny dvefe do presbytefe a druhe na kazatelnu.
Konecne jsou jedny dvefe dole u schodu na kur. Nahofe u schodu na kur jsou dvifka, tei u schodu na oratofe. Oboje dvefe
portalove oboje dvefe lodni jsou dvoukfidle, ostatni jednokridle.
Kastel je zasvecen "Navstiveni Panny Marie".
Na hlavnim oltafi je milostny obraz Panny Marie z roku 1652.
Je v d.fev~nem ramu, vyfezavanem a bohate zlacenem. Byl darovan
puvodnimu kostelu Janou Terezii Kust~sovou, slechticnou ze
sousedniho zamku studeneck~ho, ktera p.fed svtm a~atkem na vyzadani milosti Bozi sem putovala a obraz donesla. Obraz je vymalovan dle obrazu pasovskeho Janem Volfem ze Zasmuk. Obraz
je zasklen. Ma dve stfibrne korunky nad hlavou Panny Marie
a Jeziska. Jsou 10 1/2 lotu tezke. St.fibrne korunky byly r.
1810 pfi penezni inflaci a pfi pobrani kostelniho stfibra odejmuty, ale brzy potom nahrazeny novymi. Na krku Panny Marie
jsou ~~Ory perel a zlaty peniz. Na hlavnim oltafi je kAmen
s ostatky sv. Firma a sv. Theodory, ktery byl puvodne na
oltafi sv. Prokopa. Je posvecen biskuoem Brynychem. Je z roku
1893.
Milostny obraz je tez upominkou na valku 30 letou, 1618dol~
1648,
nejdel~i
valku.
Na evangelni stranP je postranni oltaf a obrazem sv.
- 7 -
Prokopa, pod nim jsou sosky dvou andelicku a dvou hlavicek,
t~i obraz "Ukfiiov,ni Pane". Ma t~i oltafni kamen. V roce
1891 byl obraz sv. Prokopa vymenen za navy namisto puvodniho,
ktery by1 ses1y.
Ved1e o1tafe sv. Prokopa je kftitelnice s and~lickem
a vikem a uvnitf s cinovou nadobou pro kfestni vodu. Kotlik
je z r. 1901.
Oltaf sv. Jana Nepomuck~ho. V ramu jeho obrazu jsou
zasazeny obrazky 14 svatych pomocniku. Od prava dolu Cyriak,
Ilji, Eustach, Divis, "nezriamy", Achat, Katefina, Bla±ej,
Jifi, Erazim, Vit, Markyta, Krystof a Pantaleon. Pod obrazem
sv. Jana je polovicni socha /dfevena/ Panny Marie s detatkem,
vedle ni sosky dvou andelicku. Ma t~z olt,fni kamen.
Socha "Pieta" z r. 1673 darovana farafi Havlikovi, kter' zde
~usobil v roce 1888 - 1909. V race 1903 ji dal polychromovat
a zfidil pro ni konso1u. Pieta . je vyfezavana ze dfeva a dnes
je zavesena na prav~ strane vpfedu lodi.
Obrazy "Rodina Pan~" a "Seslani Ducha svat~ho" jsou zav~seny
u hlavniho oltafe, darovala je r. 1894 Justina Rambouskova
z Pardubic, roz. Janackov6 z Nov~ Vsi a faraf Havlik k nim
dal nove ramy. Obrazy byly jii starsi. V r. 1957 byl obraz
"Seslani Ducha svat~ho" reneovan. Dale je v koste1e zaveseno
6 obrazu s castky svatych ostatku, jsou~obeny voskovymi orna~
menty a u kazd~ castky je jmeno svetce. Dva obrazy byly darovany v srpnu 1871 od Jana Havlicka z Nov~ Vsi u Chotebofe
/str. Kroniky sopotsk~ 397/.
Obrazy "Sv. V6c1ava", "Sv. Trojice" a "Narozeni Pane"
jsou z roku 1881 od Antonina Docekala, mistra tka1covsk~bo,
nar. v Sopotecb c. 23.
Bozi hrob by1 pofizen r. 1888.
Betlem, vyfezavany ze dfeva, daroval v r. 1952 Ladislav
Jonas rodak ze Sobinova c. 22. Vsechny sochy a sosky v kostele jsou vyfezavany ze dfeva. Na prav~ strane kneziste je kaple, kde je jednoduchy oltat s dfevenym ktizem, kde je zfizen
"B~zi hrob". Varhany jsou neznam6ho puvodu. Byly v r. 1853
dukladne opraveny Janem Viktorem stavitelem varhan v Praze,
kteryz se vyjadfil, ze jsou pro zdejsi kostel male, ale ±e jsou
dilem mistrovskym.
/Kronika sopotsk' str. 385/.
- 5 -
Ten vystavel novou tvrz a nazval ji Sobenovem, od niz pak
i vesnice, ktera kolem vznikla, byla tehoz jmena. Tez muzeme i nazev ptijmout oct osobniho jmena Soben.
,
Podle ustniho podani z generace na generaci poznavame,
.
,
ze tvrz byla puvodne postavena za ucelem sttezeni po zaniknuti hradu Sokolohradu. Pozdeji se stala tvrzi zemanskou.
Vznik Sopot a Nove Vsi, jejiz vychodni casti se tika Hut
a zapadni Stra~, je v souvislosti s tezenim rud v teto krajine. Sopoty byly patrn~ zaloieny horniky, kteti zde dobyvali
zeleznou a sttibrnou rudu. V Huti jeste v 18. stoleti byly
zelezafske zavody. v zapiscich z teto doby nachazime pojmenovani Zelezne Hute.
Vznik Sopot muzeme klasti do 13. stoleti. 0 jmenu Sopot
jsou ruzne dohady. Neudorfl se domniva, ze pochazi oct staroc~skeho "sopot", coz pry znamena vyvafiste. Kolem Sopot jsou
skutecne mnohe prameny. Farni kronika uvadi, ze kostel byl
staven po sobotach haviti. Prvni pisemnou zpravu o Sopotech
marne z roku 1344. V te dobe musela jiz tez stat osada, nebo
alespon tvrz Sobinov, ponevadz v letech 1358 - 1367 byl patronem sopotskeho koste1a Jesek Kokot ze Sobinova.
Tito hornici v blizke huti dobyvali a tavili zeleznou
a sttibrnou rudu. Vybudovali kamenny kostelik, vlastne kapli
v gotickem slohu, kde uctiva1i Matku ilozf. Kamenny svornik,
ktery drzel klenbu, je dnes u1ozen v kostnici pod velkou vezi. Nynejsi stavba kostela je z r. 1749 - 1752, kdy byl znacne rozsifen a upraven od knizete Karla Dietrichsteina ve slohu baroknim. Vystaven na nevelkem pahorku, skale a rna podobu
pravidelneho kfize. Ma dve veze, men§i nad presbyteti a v~t§i
nad portalem, tato byla pfistavena v roce 1843 a rna na vrchol.
ku zelezny ktiz. Na strane nad vchodem je litinova deska,
ktera hlasa, ze vez dal postavit patron kost .e1a. Mala vez
nad presbyteti mela na vrcholku do r. 1952, kdy byly veze opravovany obraz Panny Marie na plechu, ktery byl otocny a ukazoval smer vetru. Obraz byl z roku 1899 a byl darovan oct velkostatku pol~nskeho v Ptibyslavi. Pti oprave v r. 1952 byl dan
CHRANME HISTORICKE
P A MAT K Y
JUNAK JE OCHRANCE P~!RODY A
CENNYCH LIDSKYCH vYTVOR8
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
OBNOVENA KAPLI~KA NA B!LKU
VYSVECENA
8. ~!JNA
1 9 9 4 .
POSTAVENA V ROCE 1856
Na pamdtku v_vsveceui
8. Hjeu 1994
KRi Z U
KOS TELA . V SO PO TECH
l
.
• I
1
Slavnost
"" rzfe
•e
enz
l
J
"J
ale to se jim
v ""
netrpf.
-,~~ Silny ci hlavnf jelen je
Nekterym tvod1m je dano, aby
neustale
jejich zivotnf projevy probfhaly
varuje
nemlpadne
svym moea skryte. U jenym hlasem:
lenf zvere je
"Jen si hosi potomu naopak.
slechnete me trouJakmileseokobenf, a coz teprve
lo 10. zarf
rana parozfm!"
objevf prvStava se ovsem, ze
nf bfle patlupu navstfvf jiny, tfeba
vucinky
o . neco mladsf, ale pfece
pavoucku
jen silny a bojovny jelen.
beznfku, __._...__-.:IU----l'-'SIIL.-- Z varovanf domakterym se lidove ffka babf leto, cfho pana si nic nedela a radeji
ozve se z lesu troubenf jelenu. podnftf boj. Ten, ktery je vladMuzeme mu naslouchat zvlaste cern tlupy, musf boj podstoupit,
v horskych lesfch a v oborach, nema na vybranou. On take v boji
kde jeleni zijf. Vhodna dennf do- zpravidla zvftezf a drzeho soka
bajevecerpozapaduslunce.Teh- odezene. Muze se vsak stat, ze
dy je krajina ticha a mocne trou- mlady sok je bojovnejsf a silnejbenf se nese v lesfch do dalky.
sf, a tlupu ovlactne on. I vladcoCo tohle troubenf vlastne zna- ve starnou a musf pi'enechat sve
mena a k cemu je dobre? Jelenf mfsto mladsfm.
zvei' zije po cely rok v tlupach.
Budouci matky -lane majf meSve majf jeleni, jine tlupy majf zitfm docelajine starosti. Po i'fji
lanes kolouchy. Lanese v dobe · nad nimi opet vladne vedouci
ffje vydajf na stai<i ffjiste, ktera stara Ian, pod jejfmz vedenfm
znajf z minulych let. Ke kazde tlupa pi'ezimuje. V cervnu se pak
tlupe lanf se pi'ipojf silny jelen, stane zazrak. Na skrytych mfssti'ezf j i pouze pro sebe a nepustf tech v lesnfch mlazinach se lak nf zadneho sveho soka. Jeho nfm narodf bile kropenatf mladi
troubenf, daleko slysitelne,je te- kolousci. Matky se jich ujmou
dy vlastne varovarumjinym, zpra- . s celou matefskou laskou, kojf
vidla mladsfm a slabsfmjelenum, je a oseti'ujf, aby je mohly brzo
aby se k Ianfm nepi'iblizovali.
pi'ivest ukazat ostatnfm. Tfm se
Pi'froda se tak postarala, aby rocnf cyklus jelenf i'fje jakoby
se otci stali pouze ti nejsilnejsf uzavfni, ale jen zdanlive. Stacf,
aby i jejich potomstvo bylo vy- aby ubehlo leto, a pak uz se opet
schyluje kjelenf fiji, zcela podle
brane silne a zdrave.
Mladf jeleni, takzvanf "bei- starych pl'frodnfch zakonu vsehirshove" Ci "ministranti", by se ho ziveho.
ovsem take nidi zucastnili i'fje,
niH ANDRESKA
Kresba: Kerel Slama
- 8. listopadu 1980.
jeem dne~a lesni ceatou
nohy enehem vlacel srnecek tam ee svou dru~kou
majestatne kracel.
Kdy~
~el
jsem ti~e, bych je apatril
co nejvice zblizka,.
ale ernec ucitil me a uz se jim- zrcadelka blYskla.
Po par skocich zastavili,
hlavy na me toe:!.
Pri tom. jakby chteli rici:
jdi radeji z oci!
v~rusil
si nas pri pastve co tu vlastne hlad887
Stejne nam tea, kdyz snih napad'
zadne jidlo nedast
Promluvil jsem na ne jemne:
odpuste mi bra~i!
Ja vim, lepe je vBm4
kdy~ vse kolem rasi.
Jenoa chvili na me hledi pak vyrazi k housti.
Kiikemmizi- a je slyset
chrastit suche rosti.
POT~ST
.,,.,., , , , ,., .,• ,. · ~,i~i~·· m:•'Jt••J•ttt•:t: : •: ':r :t•:w::m,•:mm:r::::t:t::tJttt•:tiJ~~r~t?t;t4::::~n~:i~:}~~~&t4
·~~~~,
0 KRAli]ECMiNKOVI
Na Chropyni zil, byl pan, hodny a dobry hospodar. Stal se markrabfm, do
jeho domu se sjfzdeli k rokovanf pani
z cele zeme, po case vsak- nejen k rokovanf, ale i k hostimim. Muzikanti
hrali dnem i nod, lide pfi zabavach
slouzili, a jen v noci obdelavali pole
a sklfzeli urodu.
Knisna a mila markrabenka manzela ptosfvala, aby na sve povinnosti
nezapomfnal, pochlebovaciim nevefil
a nerozdaval z majetku sveho a zemskeho. Co platno, markrabf nerad sly..,
sel napomfminf i prosby. Na panf se
utrhoval a vracel se ke dzbanu vfna.
Chropynska panf sama porrebnym
v nemoci a bfde pomahala. Do nekonecna vsak lide nemohli takovy zivot
vyddet. Zacali se boufit a prestali
pracovat na panskem. Tu v opilosti
markrabe manzelce vycftal: "To je tva
vina! Jsi jen ze zemanskeho. Melas
ZtJStat mezi nimi! Jdi mi S ocf!
Panf netiSila hnev. Prehodila pres
hlavu plachetku a vysla z domu. Sla
a sla. Smrakalo se. Byla jiz unavena,
II
sotva se na nohou drZela. Ukryla se do
jecmene a milosrdmi noc ji pfikryla
temnym plastem.
Rano zenci tislyseli v poli detsky
plac. Prosli polem a nasli chropynskou panf s novorozenym synackem.
Dite zabalili do zastery a pojmenovali
jej Jecmfnek, aby nezapomnel, kde se
narodil.
Zvest, ze se chropyiiske panf narodil
synek, se roznesla krajem. Markrabf
jej dal hledat, ale marne. Lide schovali
chropynskou panf i jejfho synka.
Slava markrabete zvolna pohasinala. Pochlebovaci jej opustili, ztichl
zamek. Ziistal sam.
Jecmfnek vyrostl mezi moudrymi
lidmi v dobreho hospodare. Chodfval
mezi lidem, kde bylo rreba, pomohl.
Nikdo nikdy nevedel, odkud prisel
a kam zase odchazf. Poctive obdaro: vaval, zle trestal. Lide jej meli ve
velke ucte a vefili, ze vzdy' kdyz je
zle, Jecmfnek pomiize. A az pfijde
cas, stane se Jecmfnek laskavym krftlem zeme.
VIT
!»--:1_
OcH~c1iC~ 1&?N- ~(l 1 ;_z kJ.~c
'l>Lc_./o-i-VCAI
dL
4_<r-
rct ~.,{c._
';2
j{' .e. '£
1)
n~iJc.__ -~d do- ~r;~_ - ~ r'l,_c/'tc/ dC<A<-iJ!a. n 1/lt>-o&'ow,
-. . '
if< \-I~
(/
( ,1_rY\ I .
·/fl\ c•-r:_
\ I/
I/
\ . /~ (
~ ··. ·•
d_.-... ',!)X.
I
. C,)I\.-J-J'-(_
1 ; 1:
~
v
~<T c~ 451 o~· LisroPADu 1994
D ~JTE. M·
: ___ .__:::Q::-:·_·.·· -:·:-.· ·
<:·_.-: · __:
0 1) 7 ,..
Ze vsech. rocnich obdobi mam
nejradeji jaro - cas, kdy se pri- .
roda probouzi - a podzim - kdy
~
se pfipravuje na zimu a pomaloucku usimi. A letosni podzim ~
~~
_
se mimofadne vydafil. Jen se
kolem sebe rozhlednete, kolik
krasy nam "matka pfiroda"
nachystala• Uz ted' slysim hlasek
nekoho z vas: "Ale podzim neni
tak hezkj jako Leto. V Ute je
\.
teploucko a miUu se chodit kouW
pa sai'iky a uz si to mazu z kopce.
pat. Nebo zima. Vytahnu ze skleKdyi.pfijde podzim, rano vstavam
0
N
za tmy, brzy se stmiva a noci se
prodlui.uji. Z poli pronikli do ulic
~
~1'---t
chlad, dotemj vitr leze pod kabat.
Casto prsi a pod nohalll!l mi pak
~
cvachta bldto." To je pravda.
Prave tim vsim me toto roeni
- )'
oJ?dobi pfitahuje. Vam se bode
urcite taky libit, podivate-li se na
" ou--0\_ ~
nej z te lepsi stranky.
o. "
vitr a dest. Prave proto ho nema
K podzimu samozfejme patfi
vetsina lidi v oblibe. StaCi, kdyz
trochu zafouka z holych poli
a z nebe spadne par kapek a hned kazdy pospicha d~mu a nadava na psi pocasi. Komu by se, prosim
vas, v takovem necase chtelo ven? Pfitom prochazky za nevlidneho poeasi patH k nejhezcim a nejzajimavejsim z celeho roku. Mlha zakryje cely ·kraj do tajemneho plaste. Potom vsechno, co nam za
slunecrul10.svitu pfipadalo obycejne, se razem promeni v neco zvlastniho, kouzelneho. Vsude je pusto,
prazdno a ai lecive ticho. Tam, kde se to jeste v srpnu hemzilo vyletniky, jdes cele hodiny a nepotkas
ani zivacka. Muzes tak lepe vnimat, jak se pffroda uklada k zaslouzenemu odpocinku. A vefte mi, ze
to pro ni neni vubec lehka vee. Stromy a kefe uz s pfipravami zaCinaji koncem leta. Kdyz se vzduch
ochladi, nektere zivotni pochody sev tele rostliny zastavi a jine se znacne omezi. Je to stejne jako
u zvirat. Mnozi mali i velci tvorove zimy pfespavaji podobne jako rostliny. Kmen ani vetve nerostou.
Koreny nemohou cerpat i promrzle piidy ziviny ani vodu. Kdyby si nechaly listy, uschly by, a proto
nejprve stahnou z listu do sveh,o tela nej<lulezitejsi latky (nesmeji pfijit nazmar, na jafe by jim chybely
pro nove listy), tepr:ve pak je shodi.
Opadane listy stoji z~ pozornost. Nejen pro to, ze se v nich clovek rad brodi za sucheho dne
a nasl<tucha jejich susteni, ale i proto, ze maji pro rostliny velkou hodnotu. Listy jim zajiSt'uji daiSi
zivot. Casemz nich·vznikne urodny humus.
Muze se vam stat, ze v zaplave spadaneho listf narazite na ka5tany, upozornujici na sebe svym
hedvabnym leskem aje!atymi helmickami, ve kterych se skryvaji. Nebo se na vas najednou neco zavesi
- a oni jsou to sipky. Cervene koralky, z nichz pfipravite velmi lahodny caj. Mimochodem, znate
nejlepsiho sberace sipku na svete? Kdo ze to je! No pfece muj deda!
(id)
'f'
Av y
0 S T ~ t
Z fi
vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv
z p R
Od 26~ do 28. fijna 1994
nas Junacky domov hostil divci oddil
/21 cl./ ze Skutce.
Devcata,obetavymi sestremi Zdenou Sverakovou, Zdenou ~terbovou, Zdenou Kyselovou a Blankou Skalickou 1 jsou vedena k
lasc·e vlasti, pfirod'e a lidem. Je to vzorny
skautsky oddil!
Od roku 1991 v Junackem domove
pobylo jiz 611 skautu a skautek.
Kronika o historii Sobinove byle zpracovana v r.1959.
Od te doby doslo k neterym
zmenam, ktere vsak nenuti
k celkovemu prepracovani.
Dale budeme otiskovat
zpravy ze starsich i novejsich skautskych kronik,
i historicke zaznamy
o ohci Sobinove, povesti, verse, clanky 0
skautingu.
K 50.vyro~i skon~eni
2. svet. valky cheeme
vydat zvlastni cislo
o krvave tragedii so.
binovakd, dne 5.5.1945, aj.
Prosime ~tenere o prispevky, ktere radi otiskneme. Uvitame hlavne pojednani o pfirode, vzpominky z mladi, tech starsich, zazitky z junacke cinnosti, i vesele a humorne historky.
Potrebujeme i kresby.
Pfipravujeme v~anocni besedu, ktera se pravdepodobne bude
konat 18. prosince. Mimo tradicni program, mozna nas navstivi
pan Mergl houslista z Oudolene, s vnu~kou harmonikarkou.
Tesime se na Vasi spolupraci!
Mirek, Lukas, Kaja, Vraia, Tarzan
v listopadu Leta Pane 1994.
Pisrii~ka vsem SVETLUSKAl\11·
, ZABICKAM ·a SKAUTKAI\/1!!!
.,.
;=g
Z$31J?ZI&if~ld~* idd~g
H~-1JU-~~~ dH-~rwe,
ji u.i jeW 4}\it
1
·
ke-uii-(~1
1. (: HvczdiCky, dobrou noc,
j
_{_~.::.==ill
a uZ j du f3pat. :)
nedejte,
(:ublizit
Vy za mne
hlidejte,
mamence me mile,
kterou
ilillil,lll~
mam rad. :)
2. (: Stnb:rDY IDORlCku
na nebicku, :)
(: Posvii ji na chvilku,
na j ej i po stjlku,
mile
ma.mence me
dej hubinku ! :)
J. (: Meaicku na ne bd.,
na vysokem, :)
(: ty mMes j:!ti spat, . . ~~~~~~
j
a
bu.du
rano stat:.
me mile
mamence
pod okjnkelll. · ~
PUTOVANi DOMOVEM. Nedaleko Chotebofe ,befe se Doubrava udolem divokoromantickym, jehoi oba s vahy sesta vapce z obrovskych skalin prahornich, z casti jeh/icnatym, z casti listnatym lesem jsou porostle a stale se stfidaj/Ct scenerii pie kvap u;i Misty ;e udoli toto tak uzke, ie chodec po kamenech ze bfehu na bfeh musi pfeskakovati, by tesnino u dostal se kupredu ano na jednom miste, kde Doubrava vodopad as 3 metry vysoky tvoff, nelze bez nebezpeCi uilabinou am se prodra tl
·· Od doby, kdy tento krajinny popis vysel v knize , Letem ceskym svetem ", uplynulo temer 100 let. Je to mnoho casu
na nase lidske byti a vsechny ty zmeny m6dy, pravopisu, techniky, hranic i mys/eni, ktere za tu dobu behem nekolika gen eracllidstvo prodelalo Co je to vsak proti pomalu a jinak plynoucimu casu v kolobehu pfirody' Ricka Doubra va stale specha
tymi roman tickym udolim kdesi u Chotebore; nekonecny vodopad se tfisti o balvany stejne tak, jako pied sro !ely Jak ;ed notvarne. vsedni a pfitom krasne. To jen my, /ide, davame casu jiny vyznam neili ve skutecnosti ma. Radime udalosn podle
le top oCtLi v ocekavani zmeny lepsich casu. Ty spatne snad jsou diky
nami. Putujeme dal krajinou domova v klidu
a miru. tak ;aka voda Doubravy, vyrovnane, v case.
Kresba a text MILAN MYSL/VECEK
JE~EK KOKOT ZE SOB~NOVA
BYL V LETECH 1358-1367
PATRONEM SOPOTSKEH0 1
KOSTELA
G-.o de/at, kdyz za okny sumi des( a padd list£
Pro
male
Cely obdelnfk podlepte tvrdsfm papfrem, rozstffhejte na devet vyznacenych dflku ... a mate skhidacku, kterou si ml'1zete i vybarvit. Poznate, kdo
obrazek nama! oval?
,
EIIO PETRA
KIKS S L.ASEM
c:t:u6-r-s
GEM
riO~
NEVID~LI,,

Podobné dokumenty

Výběr z farních kronik Sopoty

Výběr z farních kronik Sopoty zevmarna nase cinnost, ze marne vsechno bylo. Budtez nam v;zorem vzdycky' jen spravedli ve ciny' predku i nasich pratel, by nemeli jsme viny!

Více

str.2 - navratilaudio.cz

str.2 - navratilaudio.cz huste zebrovanem chladicfm profilu napocitame deset tranzistoru ve vykonovych pouzdrech, z nichz majf poslednf slovo dve komplementarni dvojice tranzistoru Motorola (MJL 3281A a MJL 1302A, s kolekt...

Více

zpravodaj 1/2011

zpravodaj 1/2011 vŽdy 27. ato1ů (16 + 5).1bŤsJ ai *Ittí aa.ri za, pouocí' našíchekr*pilÁřů.Etavoě gi ot..n;itá za'jiĚtěto loclobý u p.Foatirlava Crrnocba !r ta1.!602 ,4o ú6. oBvódčcní poit,datc1é t cclý Yýbor cl&v ...

Více

Číslo 201 11 / 8

Číslo 201 11 / 8 Arthur není kocour, ale před týdnem jsem si v tomto editorialu udělal trochu srandu ze svého překlepu. Mimo jiné jsem napsal, že nastalou kolizi vztahů skladatele Mgr.K. a autora stripu Radka R. pá...

Více