zpráva kuby 2014

Transkript

zpráva kuby 2014
ZPRÁVA KUBY
K Rezoluci 68/8 Valného shromáždění Spojených národů nazvané
„Potřeba ukončit ekonomickou, obchodní a finanční blokádu
uvalenou Spojenými státy americkými na Kubu“
Červenec 2014
ÚVOD
1. BLOKÁDA PORUŠUJE PRÁVA KUBÁNSKÉHO LIDU. DOPADY BLOKÁDY NA
NEJZRANITELNĚJŠÍ SEKTORY SPOLEČNOSTI
1.1. Právo na zdraví
1.2. Právo na vzdělání
1.3. Právo na výživu
1.4. Sport a kultura
2. BLOKÁDA BRÁNÍ ROZVOJI ZEMĚ. DOPADY NA ZAHRANIČNÍ SEKTOR
2.1. Zahraniční obchod a zahraniční investice
2.2. Finance
2.3. Oddíl 211 Zákona USA o konsolidovaných a naléhavých dodatkových položkách
z roku 1999 a další útoky v oblasti patentů a ochranných známek
3. BLOKÁDA PORUŠUJE MEZINÁRODNÍ PRÁVO. EXTERITORIÁLNÍ UPLATŇOVÁNÍ
3.1. Sankce uvalené na kubánské subjekty
3.2. Exteritoriální uplatňování blokády
3.3. Dopady na mezinárodní spolupráci
4. VŠEOBECNÉ ODMÍTÁNÍ BLOKÁDY
4.1. Domácí opozice americké společnosti
4.2. Opozice mezinárodního společenství
ZÁVĚRY
1
ÚVOD
V období, k němuž se vztahuje tato zpráva, se vyznačovalo zostřováním genocidní
politiky blokády, kterou vláda Spojených států amerických uplatňuje vůči Kubě již 55
let, přičemž ignoruje systematické a sílící volání mezinárodního společenství po jejím
okamžitém ukončení.
Jejich stále úpornější odhodlání rozšířit její exteritoriální působnost se projevilo
zejména v bezprecedentním pronásledování bankovně finančních aktivit. V jeho
důsledku narážela normální činnost země ve všech oblastech ekonomického,
sociálního, kulturního a politického života na vážné překážky, jak je uvedeno dále.
Vyvolat „hlad, zoufalství a svržení [kubánské] vlády“ je i nadále deklarovaným cílem
vlády Spojených států.1
K jeho dosažení dále využívá jakékoli metody a cesty, počínaje absurdním a cynickým
zařazováním Kuby na seznam zemí podporujících mezinárodní terorismus,
zveřejňovaný jednostranně každý rok Státním departmentem, a konče jinými, mnohem
rafinovanějšími jako je rozvratný projekt Zunzuneo, o němž se pojednává dále.
Složitý a rozvětvený soubor zákonů a politických a administrativních norem
zakotvujících blokádu se neruší. Naopak, posiluje se a potvrzuje jeho platnost.
Názorným příkladem je každoroční prodlužování platnosti Zákona o obchodu
s nepřítelem, vydaného v roce 1917 jako válečné opatření k omezení obchodu
s národy, které byly pokládány za nepřátelské. V memorandu z 12. září 2013
adresovaném státnímu tajemníkovi a ministrovi financí a zveřejněném Bílým domem
vyjádřil president Obama opětovně své odhodlání zachovat beze změn politiku agrese
a nepřátelství vůči Kubě.
Kuba a Spojené státy nejsou ve válce. Z kubánského území nebyly nikdy podniknuty
vojenské útoky proti Spojeným státům, ani nebyly podporovány teroristické činy proti
americkému lidu. Je nemožné ospravedlnit opatření přijímaná na základě zmíněného
nařízení.
Jak bylo řečeno již dříve, blokáda naplňuje podstatu aktu genocidy podle Úmluvy o
prevenci a trestání zločinu genocidy z roku 1948, a aktu hospodářské války podle
Deklarace o právu na námořní válku přijaté Londýnskou námořní konferencí v roce
1909.
1
Lester D. Mallory, “Memorandum zastupujícího náměstka státního tajemníka pro meziamerické záležitosti
(Malloryho) náměstkovi státního tajemníka pro meziamerické záležitosti (Rubottomovi), 6. dubna 1960, Státní
department“.
2
Blokáda působí významné škody na materiálním, psychickém a duchovním blahobytu
kubánského lidu a klade vážné překážky jeho ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu
rozvoji.
V důsledku této politiky Kuba stále nemůže volně vyvážet ani dovážet výrobky ani
služby do nebo ze Spojených států, nemůže používat americké dolary pro své
mezinárodní finanční transakce, či mít účty v této měně v bankách třetích zemí.
Nemůže ani získat úvěry u bank ve Spojených státech, jejich filiálek ve třetích zemích
nebo u mezinárodních finančních institucí jako je Světová banka, Mezinárodní měnový
fond (MMF) či Meziamerická banka pro rozvoj (BID).
Tato zpráva obsahuje četné příklady ekonomických ztrát způsobených kubánskému
lidu blokádou v období od dubna 2013 do června 2014. Současně znovu odhaluje
exteritoriální rozměr této kruté americké politiky, jejímž cílem je izolovat malou zemi
bránící svou svrchovanost a své právo svobodně si zvolit svou budoucnost.
Neexistuje jediná oblast ekonomických a sociálních aktivit kubánského lidu, jíž by se
nedotýkalo ničivé a destabilizující působení této protiprávní politiky.
Hospodářská škoda způsobená kubánskému lidu uvalením ekonomické, obchodní a
finanční blokády USA proti Kubě dosáhla - při zohlednění poklesu hodnoty dolaru vůči
zlatu na mezinárodním trhu a navzdory poklesu ceny zlata v porovnání
s předcházejícím obdobím - částky 1 112 534 000 000 dolarů. V běžných cenách
způsobila blokáda po všechny tyto roky ztráty převyšující 116 880 000 000 amerických
dolarů.
Blokáda proti Kubě musí skončit. Je to nejnespravedlivější, nejtvrdší a nejdelší systém
jednostranných sankcí uvalených na nějakou zemi. Valné shromáždění OSN se 22-krát
vyslovilo naprostou většinou hlasů pro respektování mezinárodního práva, plnění
principů a cílů Charty Organizace spojených národů a práva kubánského lidu zvolit si
svůj vlastní osud. Toto musí být ctěno.
1. BLOKÁDA PORUŠUJE PRÁVA KUBÁNSKÉHO LIDU. DOPADY
BLOKÁDY NA NEJZRANITELNĚJŠÍ SEKTORY SPOLEČNOSTI
1.1. Právo na zdraví
„Zpřístupnění výsledků lékařských, psychologických a podobných poznatků všem
národům, především s cílem dosáhnout co nejvyššího stupně zdraví“.2
2
Ústava Světové zdravotnické organizace, 1946
3
Zdraví je jeden z pilířů kubánského politického systému od revolučního vítězství v roce
1959, jeho priorita je zakotvena v čl. 50 Ústavy a doložena výsledky dosaženými v zemi
za uplynulých 56 let. Předsednictví Kuby na Světovém zdravotnickém shromáždění
v květnu 2014, bylo projevem vysokého světového uznání úsilí země v této oblasti.
Nicméně na kubánské zdravotnictví trvale doléhá genocidní americká blokáda, která
má vážné dopady na zdraví a blaho kubánského lidu. Promítá se především v nutnosti
nakupovat léky, látky, náhradní díly k diagnostickým a léčebným zařízením, nástroje a
další potřeby na vzdálených trzích, často přes prostředníky, čímž se zbytečně navyšují
výdaje tohoto sektoru.
Třebaže jen některé z těchto dopadů je možné vyjádřit finanční hodnotou, vyčíslilo
Ministerstvo zdravotnictví Kubánské republiky (MINSAP) škody za posuzované období
střízlivým odhadem na 66,5 milionů dolarů. Nicméně, bez ohledu na svou výši nemůže
tato částka vyjádřit a postihnout nehmatatelný sociální a lidský rozměr škod
vyplývajících z nemožnosti získat produkty nejnovější generace, technologie, poznatky
a dalším prostředky životně důležité pro tento citlivý obor.
Uvádíme některé z problémů, na něž zdravotnický sektor narazil v analyzovaném
období:
- Národní centrum genetického lékařství mělo potíže při nákupu zařízení a činidel
potřebných pro správný provoz svých laboratoří, což přímo ovlivňuje chod
národního programu diagnostiky, léčení a prevence genetických chorob a
vrozených vad. Konkrétně Laboratoř molekulární biologie má vážné problémy
s nákupem činidel dodávaných firmami sídlícími ve Spojených státech. Jde např. o
látky jako SSCP gely (polymorfismus konformace jednovláknové DNA) a
diagnostické kity tlaku se stříbrem používané při diagnostikování nemocí jako
nádorová fibróza, adrenální kongenitální hyperplazie, galaktosémie a jiné. Rovněž
tak komplexní médium AMNIOMAX pro kultivaci prenatálních lidských buněk k
chromozomálnímu vyšetření těhotných žen starších 37 let nebo s patalogickým
nálezem z ultrazvuku. Nebylo možné získat software pro spektrofluorimetr značky
Shimadzu, protože obsahuje americký software. S tímto zařízením se provádějí
vyšetření potřebná k diagnostikování nemocí vznikajících v důsledku dědičných
metabolických poruch.
- Institut neurologie a neurochirurgie dr. Rafaela Estrady (INN) nemohl zakoupit
angiograf používaný k vyšetření vaskulárního systému pacientů s neurologickými
onemocněními, protože obsahuje americké součástky. Tento přístroj byl už
kontrahován u firmy Phillips, ta ale uvedla, že nemá licenci Spojených států k jeho
prodeji na Kubu.
- Národní skupina a Vědecká společnost pro alergii nemohly koupit potřebné
součástky pro chromatografické přístroje nakoupené od společnosti Pharmacia.
4
-
-
-
-
-
-
-
Dětskému kardiocentru Williama Solera bylo znemožněno nakoupit kvalitnější
živné látky jako aminosteryl, zvlášť důležitý v před a pooperační péči o podvyživené
pacienty s komplikovanými a kritickými srdečními onemocněními. Jeho jediným
výrobcem jsou americké laboratoře ABBOT.
Institut gastroenterologie zaznamenal zvýšení nákladů na nákup léků nezbytných k
léčbě chronických onemocnění postihujících děti a adolescenty, vzhledem k
nutnosti zajišťovat jejich dovoz ze vzdálenějších trhů. Americké, evropské a/nebo
japonské laboratoře, vyrábějící antiretrovirová léčiva jako Tenofovir (na léčbu
hepatitidy B) a Telaprevir (na léčbu hepatitidy C) se obávají penalizace ze strany
Spojených států za obchodování s Kubou.
Národní centrum elektrolékařství mělo potíže při přímém nákupu originálního
příslušenství a náhradních dílů pro multiparametrové monitory a defibrilátory
značky Phillips, model MP-20 respektive Heartstart XL, protože jde o americké
výrobky.
Institut kardiologie a kardiovaskulární chirurgie nemá k dispozici zařízení na
trojrozměrné nefluoroskopické anatomické mapování, vyráběné americkými
firmami Carto-Biosense a Saint-Jude. To znemožňuje provádět ablace závažných
arytmií a vyžaduje léčbu v zahraničí (Itálie) představující náklady mezi 15.000 a
18.000 EUR (nepočítaje výdaje na převoz a pobyt).
Nemocnice Bratří Amejeirových nemůže zakoupit KTP laser se zeleným paprskem
neboli greenlight KTP k terapii pacientů s hyperplazií prostaty, velmi užitečný
v případech vyžadujících nepřetržitou antikoagulační léčbu nebo u pacientů
s prouchami srážlivosti. Hrozba mnohamilionových pokut výrobcům využívajícím
tyto výsledky vědeckého pokroku činí z nákupní ceny nepřekonatelnou překážku
pro kubánské zdravotnické orgány.
Institut hematologie a inmunologie registruje v naší zemi diagnózu leukémie
v průměru u 72 dětí ročně, v 75 % jde o akutní lymfoidní leukémie. Při jejich léčbě
se používá enzym L-asparagináza, získávaný v první řadě z bakterie Escherichia coli,
který u některých pacientů vyvolává alergii. Nicméně jiné alternativy, jako enzym
modifikovaný polyethyleneglykolem (pegylovaná forma) nebo získávaný již déle
než 10 let z bakterie Erwinia carotovora jsou pro Kubu jako americký výrobek
nedostupné.
Firmě MediCuba, která je dovozcem a vývozcem lékařských produktů, bylo
v předmětném období zrušeno několik dodávek, což způsobilo naší zemi dodatečné
náklady a vedlo k výpadkům v zásobování některými výrobky. Přes dodavatele
CARIMED CANADA byly od amerického výrobce INTEGRA NEUROSCIENCE
nakupovány deriváty k léčení hydrocefalu (vodnatelnosti mozku). Na pokyn
Ministerstva financí však byly dodávky určené pro Kubu od konce roku 2013
zastaveny. Jejich náhrada stála zemi přibližně 60.000 dolarů navíc a měla dopady
na realizaci Programu péče o matku a dítě.
5
-
Německý dodavatel MAQUET CRITICAL CARE zase na nátlak ministerstva financí
zrušil dodávku servo zvlhčovačů používaných k ventilaci těžce nemocných pacientů,
jak dospělých tak i dětských, protože tato zařízení obsahovala komponenty
amerického původu. Situace si vynutila hledání kompatibilních výrobků na dalších
trzích., vyhodnocení vzorků a registraci těchto výrobků, aby mohlo být obnoveno
zásobování. Zrušení dodávky způsobilo výpadek v zásobování po dobu více než
šesti měsíců.
1.2. Právo na vzdělání
„ …. zajistit pro všechny úplný a stejný přístup ke vzdělání, možnost svobodně zkoumat
objektivní pravdu a volnou výměnu myšlenek a poznatků …….3
Vzdělání je nezadatelné právo všech Kubánců po celý jejich život. Je to základní princip
Revoluce zakotvený v čl. 39 Ústavy, který je pro kubánský stát nespornou prioritou.
Přes úsilí, jež kubánská vláda vynakládá, aby zaručila přístup ke kvalitnímu a
nediskriminačnímu vzdělání na všech úrovních, blokáda realizaci tohoto velmi
důležitého práva znesnadňuje. Politika prováděná vládou Spojených států, vytváří i
nadále pro Kubu překážky, někdy nepřekonatelné, při spolupráci s ostatními zeměmi
na úseku vzdělávání, přístupu k technologiím a školnímu vybavení potřebnému pro
zvýšení kvality kubánského vzdělávacího systému.
Níže je uveden stručný přehled hlavních problémů, kterým čelí vzdělávací sektor
Kuby:
- Speciální školství má k dispozici 982 výukových dílen k přípravě studentů na úplné
společenské a pracovní začlenění. Restrikce, které přináší americká blokáda, však
ztěžují přístup k surovinám, spotřebním materiálům a nové technologii v oblasti
strojů, nářadí, nástrojů a pomůcek pro výukové dílny. Tato situace postihuje více
jak 22.872 studentů se speciálními studijními potřebami.
- V oblasti informatiky pro školství brání blokáda v přístupu k informatickým
nástrojům potřebným k výrobě multimediálních vzdělávacích prostředků nebo k
bibliografickým odkazům, které jsou k dispozici např. na Cisco systems, Google,
Symantec, SunMikrosystémy, NetBeans, ORACLE, ProCite, EndNote, Reference
Manager a RefViz. Licence nezbytné pro přístup k těmto nástrojům musejí být
hrazeny americkým společnostem, což však předpisy platné v důsledku blokády
neumožňují.
3
Ústava Organizace spojených národu pro vzdělání, vědu a kulturu, 1945.
6
-
-
Od roku 2001 probíhal velmi úspěšně program akademických výměn mezi
Univerzitou Cienfuegos a Univerzitou Tacoma, Washington, který byl přerušen
v důsledku neobnovení licence.
Dr. Gordon L. Amidon, americký profesor z Michiganské univerzity a autor systému
biofarmaceutické klasifikace, se nemohl zúčastnit První dílny v oboru biofarmacie a
bioekvivalence, pořádané v době od 1. do 5. července 2013 na Centrální univerzitě
Marty Abreu v Las Villas, Kuba. Nebylo mu uděleno povolení, potřebné k účasti.
Toto setkání bylo součástí aktivit v rámci programu Evropské komise ALFA III (Red
Biofarma). Dr. Amidon je rovněž šéfredaktorem časopisu Molecular Pharmaceutics,
členem redakce více než desítky odborných časopisů, expertem a poradcem Food
and Drugs Administration, jakož i ředitelem nadace Drug Delivery Foundation,
mezinárodní neziskové organizace podporující výchovu, školení a výzkum v oblasti
biofarmaceutik a distribuce léků.
Regionální soutěž ACM-ICPC (Association for Computer Machinery-International
Collegiate Programming Contest), která se koná každoročně na Kubě, nemůže
využívat finanční podporu, kterou poskytuje podnik International Business
Machines (IBM) v rámci své celosvětové záštity nad těmito setkáními. Tato situace
negativně postihuje nejen kubánské účastníky, ale také další, kteří pocházejí
z karibských zemí.
1.3. Právo na výživu
„Potraviny nesmějí být zneužívány jako nástroj politického a ekonomického nátlaku.
Znovu zdůrazňujeme význam mezinárodní spolupráce a solidarity, jakož i nutnost zdržet
se použití jednostranných opatření, která nejsou v souladu s mezinárodním právem a s
Chartou Organizace spojených národů a která ohrožují potravinovou bezpečnost.“4
Na Kubě byl zaveden jeden z nejkomplexnějších programů sociální ochrany na světě,
který umožnil vymýtit hlad. Potravinová bezpečnost lidu provázaná s ekonomickou,
sociální a ambientální dimenzí rozvoje je jednou ze strategických priorit země.
Politická vůle kubánské vlády a její vynikající úspěchy v boji za úplné vymýcení hladu,
byly oceněny Organizací spojených národů pro zemědělství a výživu (FAO) na 38.
zasedání její Konference, v Římě, Itálii v červnu 2013.
Při předávání uznání kubánskému prezidentovi, Raulu Castrovi vyzdvihl generální
ředitel FAO, p. José Graziano da Silva prioritu, s jakou kubánská vláda přistupuje k
zajištění práva na výživu svého lidu, jakož i politiku, jíž k tomu účelu uplatňuje. Ta zemi
umožnila splnit v tomto bodu miléniové cíle rozvoje před dohodnutým termínem 2015.
4
Deklarace Světového summitu o potravinové bezpečnosti, Řím, 16.-18. listopadu 2009
7
V rámci kubánského školství je zajištěno stravování ve všech předškolních zařízeních a
školách v zemi a výchovným působením se propaguje zdravá a nutričně vhodná strava.
Státní politika prováděná Spojenými státy proti Kubě už déle než pět desítek let však
poškozuje právo kubánského lidu na výživu, neboť se snaží znemožnit Kubáncům běžný
přístup na mezinárodní trhy s potravinami, včetně amerických producentů.
Tento sektor je už svou podstatou nadále jedním z nejcitlivějších k důsledkům blokády.
K hlavním dopadům na tento sektor patří změny importních trhů zboží pro
potravinářský průmysl, někdy na značné vzdálenosti, a s tím související prodražování a
navyšování nákladů na námořní dopravu; drahé směnné kurzy deviz, vzhledem
k zákazu používat americký dolar v obchodních transakcích ad.
Jenom pro ilustraci následují některé příklady:
Národní drůbežářský svaz nemá přístup k technologii chovu používané v USA
a/nebo v jiných zemí, která obsahuje komponenty a patenty ze Spojených států.
Skupina podniků chovatelů vepřového dobytka je v souvislosti s přístupem ke
špičkové technologii chovu vepřů ve stejné situaci. Zmíněné technologické faktory
se promítají v nízké dynamice, nadměrné úmrtnosti na choroby, u nichž je možná
prevence a jsou léčitelné, ztrátách zvířat z důvodu chorob a vyšším počtu zvířat
s vývojovými vadami.
Smíšená firma Coracan a.s. zaznamenala nárůst nákladů a dodatečné výdaje za
námořní dopravu dovážených surovin, které nemohly být přímo nakoupeny na
blízkých trzích, např. na samotném americkém trhu. Jednalo se např. o produkt
Neotame, hypokalorické (nízkokalorické) umělé sladidl. Monopolním výrobcem a
vývozcem tohoto produktu je americká firma The Nutrasweet Company s filiálkami
po celém světě.
Obilnářská zemědělsko-průmyslová skupina nemůže modernizovat zpracovatelský
průmysl rýže, který má více než 50-letou tradici, neboť nové technologie pocházejí
ze Spojených států. Stroje, součásti a náhradní díly by se musely nakupovat na trhu,
na který nemá přístup. Toto opatření ovlivňuje ze 6 – 8 % jakost rýže pěstované ke
spotřebě a snižuje tak průmyslový výnos. Za dané situace je produkce rýže pro
spotřební účely ročně o 3 – 4 tisíce tun nižší.
Firma LABIOFAM měla zase během tohoto období vážné problémy v důsledku
změny nákupních trhů u surovin určených k výrobě antivirových vakcín pro
dobytek, potřebných k zajištění zdraví stád dobytka v zemi. Ty prodávají jen
společnosti Spojených států.
1.4. Sport a kultura
„Vzhledem k nevyváženosti v současném toku a vzájemné výměně kulturních statků na
celosvětové úrovni, je nutné posílit mezinárodní spolupráci a solidaritu tak, aby všechny
8
země, zejména země rozvojové a země ve fázi přechodu mohly vytvářet kulturní
průmysl, života a konkurenceschopný na národní a mezinárodní úrovní.“5
Kubánská revoluce vykazuje dlouhou tradici podpory kultury a sportu, oborů, které se
staly nepostradatelnými články výchovy a rozvoje kubánského obyvatelstva.
Kubánský stát vyvíjí velké úsilí, aby seznámil svět s tvůrčími schopnostmi a talentem
kubánského lidu. Blokáda však nadále omezuje možnosti šíření kulturního bohatství
země a jeho praxe zdravého sportu pro všechny.
Blokáda je i nadále vážnou překážkou v odpovídající propagaci, šíření a komerčním
využití kulturních vloh Kubánců. Zároveň stlačuje prodejní ceny kulturní produkce
země na nepatrné hodnoty a omezuje možnost požitku zahraničního publika z naší
hudby. Jeden z hlavních důvodů tkví ve skutečnosti, že trh je ovládán velkými
nadnárodními uměleckými a hudebními společnostmi, které jsou buď americké, nebo
mají silnou pozici ve Spojených státech. Tyto velké podniky kontrolují kruhy zabývající
se promotérstvím a prezentací tvorby umělců na mezinárodní úrovni.
V tomto smyslu tedy např. živá hudební vystoupení Kubánců ve Spojených státech
musejí mít charakter „kulturní výměny“ nezakládající se na obchodních kontraktech
mezi stranami, jak tomu bývá jinde ve světě, aby se zabránilo možnosti získat z nich
ekonomický prospěch.
Tak tomu bylo u kubánských umělců jako Buena Fe, Osmany García, Partes Privadas a
Septeto Santtiaguero (nominované na Grammy Latino) a také režiséra/producenta
audiovizuálních projektů Reného Arancibia, jejichž promotérem byla Nahrávací studia
a hudební vydavatelství EGREM, ale i dalších známých kubánských hudebníků, jako je
Ivette Cepeda, Charanga Habanera nebo orchestr Elito Revé a jeho Charangón,
zastupovaných jinými kubánskými podniky a agenturami.
V roce 2013 zaznamenal EGREM skryté formy prodeje významných kubánských
nahrávek zahraničními podnikateli, např. Kolekce CD Pět kubánských legend (Colección
de CDs Cinco Leyendas de Cuba) či Velká skupina Bennyho Morého (Banda Gigante del
Benny Moré). Prodaná množství se odhadují kolem 5.000 kusů a jejich ceny se
pohybují kolem 20 dolarů. Bariéra normálnímu a přímému přístupu na americký trh
s hudebními nosiči, který je na hudebním trhu velmi významný, působí těžko
vyčíslitelné ztráty.
Kubánský filmový průmysl zase přichází o možnosti potencionálního exportu na
americké území, neboť nemá přístup na losangeleský American Film Market. Tento
mezinárodní obchod, bezesporu jeden z nejvýznamnějších a nepochybně vstupní brána
5
Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diverzitě, čl. 10 – Posílit schopnosti k tvorbě a šíření ve světovém měřítku,
2. listopadu 2001
9
na americký filmový trh, je pro zahraničně obchodní aparát Kubánského institutu
filmového průmyslu (ICAIC) zapovězený.
Také účast kubánských studentů a pedagogů všech oborů (divadlo, tanec, balet,
výtvarné umění i hudba) na různých akcích pořádaných na americkém území je velmi
omezený. V této souvislosti vláda Spojených států zakazuje uzavírat kulturní dohody
mezi partnerskými vzdělávacími institucemi obou zemí, které by umožňovaly kulturní
rozvoj a uměleckou tvorbu našich studentů.
Kubánský sport, který je ve zbytku světa oceňován, neboť se zapsal na četných akcích
všeho druhu, rovněž čelí ve svém rozvoji a konsolidaci nesčetným překážkám.
Politika blokády nadále ztěžuje a někdy znemožňuje přímé a normální styky s různými
mezinárodními sportovními institucemi a účast sportovců na důležitých soutěžích,
které se konají ve Spojených státech nebo na Kubě. Extrateritoriální dimenze jejích
opatření zdražuje zároveň přístup k zahraničnímu financování a prodražuje také
obstarávání sportovních potřeb.
Kubánská sportovní družstva se musela v řadě případů vzdát nákupu špičkového
sportovního vybavení vyráběného většinou americkými podniky, nebo ho - v lepším
případě - nakoupit na vzdálenějších trzích a za mnohem vyšší ceny.
Přes tuto nepřátelskou politiku kubánská vláda nadále zaručuje všem svým občanům
přístup ke sportovnímu vyžití. Nicméně je nutné zdůraznit, že dopady blokády se
promítají do každodenního nedostatku různých položek, který negativně ovlivňuje
rozvoj této oblasti.
Kuba je omezována v možnosti nákupu sportovních potřeb Louisville, Wilson, Xbat,
Rawlings, Easton vyráběných americkými společnostmi, jejichž použití je podle pravidel
mezinárodních federací často povinné. Proto musí nákup realizovat ve třetích zemích,
což představuje dodatečné výdaje.
Institut sportovního lékařství nemá možnost nakupovat pro antidopingovou laboratoř
činidla a referenční látky od amerických společností nebo jejich dceřiných společností
ve třetích zemích. Jedná se například o monoklonální protilátky pro určování lidského
erytropoetinu, jedné ze známek dopingu, které vyrábějí výlučně americké podniky.
Stejný je případ hematologických modulů pro zpracování hematologického pasu
kubánských atletů.
Specialisté z Vědeckého centra sportu se nemohli účastnit vědeckých akcí pořádaných
ve Spojených státech, stejně tak ani američtí experti na akcích organizovaných na
Kubě. Obdobně je sportovcům ze škol odpírána možnost společných tréninků.
V hodnoceném období byly zrušeny cesty šesti skupin amerických zájemců o sportovní
výměnu, jimž bylo zamítnuto povolení nezbytné k cestě na Kubu.
10
2. BLOKÁDA BRÁNÍ ROZVOJI ZEMĚ. DOPADY NA ZAHRANIČNÍ
SEKTOR
„Spojené státy americké se důrazně vyzývají, aby upustily od vyhlašování a uplatňování
jednostranných hospodářských, obchodních či finančních opatření, která nejsou
v souladu s mezinárodním právem nebo Chartou a která brání plnému dosažení
hospodářského a sociálního rozvoje, zejména v rozvojových zemích.“6
Souhrn zákonných opatření vydaných k blokádě je cíleně zaměřován na omezování
dalšího rozvoje země a vyvolávání zoufalství a občanské nespokojenosti občanů země,
jak je již uvedeno výše.
Škody, které blokáda způsobuje, se dotýkají všech oblastí hospodářství, režimu
jednostranných sankcí uvalených vládou USA se nevyhne žádná z nich.
Blokáda vytváří za současných okolností pro zemi vážnou překážku z hlediska získání
úvěrů za příznivých podmínek, transferu technologií, mobilizace zahraničního kapitálu,
přilákání zahraničních investorů, ochrany životního prostředí a plného začlenění do
světové ekonomiky.
Ztráty, které jsou kubánskému hospodářství ročně způsobeny, se odhadují na miliardy
dolarů, přičemž hlavní roli hrají ztráty z ušlých příjmů z vývozu zboží a služeb; náklady
způsobené geografickým přemístěním obchodu, zejména s ohledem na pomalý obrat
zásob; a měnově-finanční újmy hospodářských subjektů v důsledku kolísání směnného
kurzu (dolar nemůže být používán k platbám a inkasu) a zvýšení nákladů na
financování.
Jedním z odvětví, které je blokádou nejvíce postiženo, je sektor cestovního ruchu a
hospodářských činností, které jsou s ním spojeny. Za období, k němuž se vztahuje tato
zpráva, se ztráty kubánského cestovního ruchu odhadují na 2,525 miliard USD
v důležitých oblastech jako jsou služby, operace cestovních kanceláří, logistické
zabezpečení, které jsou pro daný sektor rozhodující.
Ve smyslu zákonů upravujících blokádu nemůže kubánský turistický průmysl rozvíjet
své aktivity ve vztahu k americkému turismu, a to ani pokud jde o okružní výletní
plavby a využití jachtařských základen a přístavišť v zemi.
Kromě toho exteritoriální povaha amerických opatření negativně ovlivňuje i další trhy
cestovního ruchu. Agenturám kubánské společnosti Havanatur se sídlem v Kanadě
(Hola Sun Holidays, Limited y Canadá Inc. Caribe Sol) nabíhají dodatečné náklady za
zpracování kreditních karet. Poplatek, který společnosti těmto agenturám za
6
Odstavec 26, „Budoucnost, kterou prosazujeme“. Závěrečný dokument Světového summitu o udržitelném rozvoji
Rio + 20, rezoluce Valného shromáždění 66/288.
11
zpracování karet účtují, činil 3,79 %, tedy o 1.6 % více než v průměru účtují dalším
tourperátorům sídlícím v zemi.
Nemožnost využívat platební brány provozované v amerických dolarech jako Webpay,
PayPal, PalOnline a další nejběžněji používané na trhu, si vynutila vývoj specifických
on-linových platebních modulů pro on-linové prodeje kubánských společností sídlících
v zahraničí. V roce 2012 byl spuštěn systém AZUBAPAY, s náklady na vytvoření a
personalizaci ve výši 4.000 Euro. Vzhledem k potřebě disponovat více než jednou
platební bránou však bude nutné kontrahovat další za obdobnou částku. Navíc,
poplatky za finanční transakce, které mají souvislost s Kubou a jsou proto považovány
za velmi rizikové v důsledku pronásledování ze strany americké vlády, jsou o 1 % vyšší,
než je mezinárodní průměr.
Průmyslový rozvoj země je další sektor, který rovněž zaznamenal mnohamilionové
ztráty, odhadované na 95,9 milionů USD z důvodu rozdílů v dovozních
cenách vyplývajících z geografického přemístění trhů, dále dodatečných nákladů za
imobilizaci zdrojů na trzích, jakož i měnově-finančních ztrát.
Ocelářský průmysl, domácí produkce strojů a zařízení, zdravotnických přístrojů,
sanitárních armatur a jiného spotřebního zboží, recyklační provozy a další oblasti
kubánského průmyslu se neustále potýkají s překážkami při zajišťování výroby, importu
a prodeje všech produktů, které země potřebuje pro svůj ekonomický růst.
Pokud jde o vodohospodářství země, které je nezbytné z hlediska zajištění potřebné
úrovně přístupu občanů k vodě a hygienickým zařízením, byly kubánskou společností
CUBAHIDRAULICA škody vyčísleny ve výši 3,74 milionů USD m.j., v souvislosti
s obtížemi při hledání vhodného trhu pro dovoz surovin a řešením nákladů na
financování nákupních transakcí.
V sektoru stavebnictví, který se potýká s bariérami v přístupu k efektivnějším, lehčím,
materiálově a energeticky méně náročným technologiím, se ztráty odhadují ve výši
27,6 milionů USD.
S cestovním ruchem a dalšími odvětvími hospodářského a společenského života země
úzce souvisí všechny varianty dopravy (námořní, letecká a pozemní, přístavní a letištní
služby; výstavba a údržba komunikací a silniční sítě), které byly omezovány blokádou.
Škody způsobené tomuto odvětví se odhadují na 540,1 milionů amerických dolarů.
Civilní letectví, hlavní dopravce návštěvníků do země, zaznamenalo ztrátu ve výši 275,8
milionů dolarů vzhledem k různým překážkám, jimž muselo v uvedeném období čelit.
Letecká společnost CUBANA de Aviación musela změnit poskytovatele služeb onlinových platebních bran poté, co banka Credit Mutuel v říjnu 2012 oznámila, že
nemůže pro společnost zpracovávat platby cestou Visa a Mastercard.
12
Dále, když tato společnost v červenci 2013 znovu zahájila provoz na lince Havana – Sao
Paulo, Brazilie, vyvstal problém že nemůže používat systém BSP7, což omezuje prodeje
společnosti na uvedené trase.
Komunikační oblast je pro zemi jednou z nejcitlivějších, a proto je cílem všech druhů
útoků z americké strany. Hospodářské škody způsobené nepřátelskou politikou
Spojených států, dosahují podle střízlivého odhadu výše 34,2 milionů amerických
dolarů. Trvale je zaznamenáváno porušování radioelektronického prostoru a jsou
využívány nové informační technologie pro destabilizaci kubánské společnosti.
Kubánská telekomunikační společnost, ETESCA, v dubnu 2014, oznámila, že do října
2013 se uskutečnilo 219 operací masového rozesílání spamů a nevyžádaných zpráv
z USA na Kubu. Celkově šlo o 1 055 746 SMS zpráv do mobilní telefonní sítě, což je ve
zjevném rozporu se zákonem USA a také s mezinárodním právem.
Útoky nepocházely jen ze sítě ZunZuneo, což je utajená operace vlády Spojených států
proti Kubě odhalená nedávno tiskovou agenturou AP a odsouzená Kubou jakož i řadou
mezinárodních institucí. Od roku 2011 přicházely spamové útoky na kubánskou
telefonní síť i ze strany dalších projektů podporovaných americkou vládou, jako je
Martínoticias, s proklamovaným cílem „změny režimu na Kubě“.
Dne 13. dubna 2011 byla z Martínoticias rozeslána první z mnoha masových zásilek
SMS. Tyto útoky provádějí i další média financovaná vládou Spojených států s cílem
rozvíjet nelegální akce na ostrově jako například internetová média Cubasincensura a
Diario de Cuba.
Stejně jako projekt ZunZuneo, i Martínoticias používají podvodně získaná telefonní
čísla, čímž porušují soukromí občanů i samotné zákony upravující komunikační styk jak
na Kubě, tak i ve Spojených státech.
Situace se vyhrotila po závažných útocích na kubánské informační sítě, provedených
v rozporu s mezinárodním právem a základními pravidly, která mají zajistit klidný,
řádný a bezpečný provoz kyberoprostoru.
To vše kontrastuje s postojem amerických úřadů, které odmítají umožnit Kubě přístup
k novým zařízení, technologiím, bezdrátovým sítím, optickým vláknům, jež se nacházejí
v okolí ostrova, jakož i jiným zdrojům, které by zemi umožnily rozvoj a pokrok v oblasti
informačních technologií.
2.1. Zahraniční obchod a zahraniční investice
Jak již bylo uvedeno dříve, z ostrovního charakteru Kuby a podmínek jejího rozvoje se
vyplývá význam zahraničního obchodu v získávání nejnovějších technologií, mobilizace
7
Billing and Settlement Plan, jednotný systém zpracování a výdeje letenek pro letecké společnosti a cestovní
kanceláře.
13
zahraničního kapitálu, poskytování úvěrů, získávání zahraničních investic a mezinárodní
spolupráce.
Uplatňování zákonů exteritoriální povahy má přímý dopad na zahraniční obchod a
podporu přímých zahraničních investic v zemi – oblast, která se stala jedním z hlavních
cílů hospodářské války vedené Spojenými státy proti Kubě.
Ztráty způsobené zahraničnímu obchodu jen za posuzované období dosahují výše 3,9
miliardy amerických dolarů.
Hlavní ztráty jsou zaznamenány v oblasti nerealizovaných příjmů z exportu zboží a
služeb, protože americký trh je pro kubánské vývozce uzavřen.
V tomto smyslu, kdyby měly na americký trh za nediskriminačních podmínek přístup
tradiční kubánské produkty, jako jsou tabák a rum, získala by země navíc příjem ve výši
205,8 milionů amerických dolarů, které by mohly být použity k posílení programů
sociální ochrany občanů.
Narůstají i náklady na financování obchodních transakcí, a to přímo úměrně k chápání
naší země jako tzv. „rizikové“, což vyplývá z trvalé hrozby sankcí proti těm, kteří
s Kubou obchodují, nebo tam investují.
Kubánské společnosti realizující obchody jsou také nuceny platit vysoké dodatečné
náklady na dopravu a pojištění, do nichž se promítá zákaz vstupu do amerických
přístavů pro lodě, které připluly na Kubu. Tato okolnost se vynucuje provádění
překládky zboží v přístavech třetích zemí a prodražuje export a import.
Pokud jde o zahraniční investice, známé Torricelliho a Helms-Burtonovy zákony jsou
nastaveny tak, aby jim kladly překážky, přičemž neuznávají legitimitu procesu
znárodnění, ke kterému došlo v zemi po vítězství revoluce v roce 1959.
Pronásledování těch, kdo investují na Kubě, zahrnuje odepírání špičkových
technologiích amerického původu; nemožnost umístit na americkém trhu produkci
z těchto investic; odmítání poskytovat financovaní od amerických bank pro rozvoj
zahraničních investic; prodražování jiných finančních zdrojů v důsledku exteritoriálních
opatření zakotvených v amerických zákonech; uvalení sankcí na společnosti ze třetích
zemí za podnikání s Kubou.
2.2. Finance
Nepřetržité pronásledování kubánských finančních transakcí
z nejviditelnějších rysů americké snahy zadusit kubánskou ekonomiku.
je
jedním
V globalizovaném světě jsou normální a transparentní vztahy mezi bankovními
institucemi nezbytné pro zajištění finančních prostředků na podporu vnitřní politiky
zaměřené na udržitelný rozvoj každé země.
14
Mezinárodní finance země jsou jednou z oblastí, v nichž je nejzřetelněji patrný rozsah
škod způsobených americkým tažením proti kubánskému národu.
Odrazem tlaků, které způsobuje blokáda, je stále zřetelnější tendence k uzavírání účtů
kubánských bank u zahraničních bankovních a finančních institucí, jakož i omezování
jejich obchodů s Kubou.
V důsledku toho, zahraniční společnosti, které prováděly operace se zmíněnými
bankami, budou nuceny realizovat své transakce přes bankovní prostředníky, u nichž
nemusí nutně mít účet. To pro kubánské dovozce znamená dodatečné výdaje za
zprostředkování operací.
V tomto ohledu má rušení a omezování služeb korespondenčních bank těžko
vyčíslitelné finanční dopady, jež se promítají ve vyšších nákladech pro kubánské
dovozce, kteří jsou nuceni měnit svou zavedenou strukturu pohledávek a inkas.
K tomu se přidávají opakované a trvalé ekonomické ztráty vyplývající z vysokého
kurzového rizika v důsledku kolísání směnných kurzů – vzhledem k nemožnosti
používat jako platební měnu americký dolar, je nutno realizovat platby a inkasa země
v jiných devizách.
Provozní potíže při fungování bankovního systému se odráží v množství překážek,
mezi něž patří níže citované:
a) Informační služby bankovního a finančního charakteru, které poskytovala agentura
Reuters nejen kubánským bankám ale i jiným sektorům zahraničního obchodu, byly
přerušeny koncem prvního čtvrtletí roku 2013. Toto opatření znamená po
technické stránce krok zpět, způsobuje opožďování operací, vyvolává nejistotu a
zvýšené náklady v práci bankovního sektoru.
Výsledkem je, že jednání s jinými bankami se provádí prostřednictvím elektronické
pošty, nebo telefonicky, což omezuje schopnost kubánských subjektů bezpečně a
profesionálně komunikovat s mezinárodními finančními institucemi.
b) Projevují se obtíže s kurýrními službami, které poskytuje DHL (Kubánská pošta),
problémem je, že dokumentaci nelze přepravovat přes území Spojených států
amerických.
c) SWIFT8 Pan American letos znovu odmítl skupině uživatelů z Kuby, účast na Druhé
konferenci pro Latinskou Ameriku (LARC) konané v jedné latinskoamerické zemi
v červenci 2013. Ze sídla této mezinárodní organizace, které je umístěno v jedné
zemi regionu, byla na Kubu odeslána informace, že na uvedenou akci nelze
registrovat žádného kubánského občana s ohledem na sankce vyhlášené proti Kubě
ze strany Spojených států amerických.
8
Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication.
15
d) Jedné kubánské bance byla bez jakéhokoliv předběžného oznámení zrušena licence
Astaro, produkt který funguje jako firewall9 pro připojení k internetu. Licence
patřila evropské společnosti, kterou převzal britsko/americký subjekt.
Série omezení uvalených na zemi má za následek zdražení všech transakcí, které musí
být prováděny prostřednictvím třetích zemí.
Kromě toho, Kuba nemohla obnovit svou registraci na Banker´s Almanac, velmi
užitečný nástroj v oblasti korespondenčních činností komerčních bank, protože došlo
ke sloučení s americkou kapitálovou společností Accuity.
Uvalení sankcí ze strany Spojených států na skupinu zahraničních bank, které
jakoukoliv formou realizovaly nebo se podílely na obchodování nebo transakcích
s Kubou, vytváří překážky korespondenčním vztahům se zahraničními bankami i
budoucím operacím v oblasti přímých zahraničních investic a nákupů zboží pro domácí
ekonomiku.
Zahraniční banky rovněž přistoupily k rušení účtů kubánských bankovních institucí a
RMA čísel10 u probíhajících obchodních operací, v některých případech bez
předchozího upozornění.
Silný vliv amerických zájmů v regionu znemožňuje převod finančních prostředků ze a
do zemí Latinské Ameriky. V tomto ohledu bylo dosaženo pouze drobného pokroku
v uzavírání dohod o korespondenčních službách. To přímo ovlivňuje okolnosti zasílání
finančních prostředků rodinným příslušníkům na Kubu, ať od kubánských občanů
žijících v Latinské Americe, nebo od příbuzných velkého počtu studentů z regionu, kteří
v zemi studují. Zájemci jsou pak nuceni své zásilky doručovat nebankovními resp.
neformálními kanály.
Blokáda a její exteritoriální působnost s sebou nese mnohá negativa, některé evropské
banky odmítají potvrzovat akreditivy v dolarech, i když jsou splatné v eurech, případně
figurovat u těchto platebních nástrojů vydaných kubánskými bankami jako avizující
banka.
Během posuzovaného období byly ze strany 27 bankovních institucí zaznamenány
kroky poškozující kubánský bankovní sektor, které se projevily různými způsoby a
jsou zachyceny v následujících příkladech:
• Uzavření účtů kubánských bankovních institucí šesti zahraničními bankami;
čtyřmi z Evropy, jednou z Asie a jednou z Latinské Ameriky.
• Ukončení korespondenční dohody ze strany jedné banky v Evropě.
• Zrušení pěti RMA čísel přes SWIFT dvěma bankami v Latinské Americe, dvěma
z Asie a jednou z Evropy.
9
Část informačního systému nebo sítě sloužící k blokování neautorizovaného přístupu a současně umožňující
komunikaci autorizovanou
10
Relationship Management Application (RMA). Autorizace zasílané korespondenčním bankám, jež umožňují
filtrovat a omezovat informace pro příjemce a typ zprávy, která je odesílána.
16
• Odmítnutí poskytovat bankovní služby ze strany pěti bankovních institucí - tří
z Evropy, dvou z Asie a odmítnutí zpracovávat specifické operace ze strany
deseti bank - pěti z Evropy, dvou z Asie a tří z Latinské Ameriky.
• Odmítnutí zpracovat a/nebo potvrdit akreditivy ze strany sedmi zahraničních
bank - šesti z Evropy a jedné z Latinské Ameriky.
V poslední době zesílil u amerických úřadů trend ukládat obrovské pokuty bankám a
finančním institucím jakékoliv země, pokud navážou normální vztahy s Kubou.
Nejvíce alarmující a nejnebezpečnější případ z období, za něž je předkládána tato
zpráva, byl postih francouzské banky BNP Paribas, jedné z největších v Evropě. Podle
dostupných informací uložily americké úřady této bance „mega pokutu“ ve výši 8,97
miliard amerických dolarů za porušení předpisů o blokádě Kuby a sankcí proti dalším
zemím.
V důsledku toho BNP Paribas přerušila veškeré styky s kubánskými subjekty, což
představuje další překážku ve vzájemných hospodářských vztazích mezi oběma
zeměmi.
Již více než 50 roků udržuje americká vláda v platnosti zákony, předpisy a praktiky, o
něž opírá tuto politiku postrádající legitimitu a legalitu, politiku, která byla záměrně
vytvořena tak, aby dusila Kubu materiálně a finančně.
2.3. Oddíl 211 Zákona USA o konsolidovaných a naléhavých dodatkových
položkách z roku 1999 a další útoky v oblasti patentů a ochranných známek
Jako součást ekonomické agrese proti Kubě pokračuje beze změny politika zcizování
kubánských ochranných značek a patentů s jasným cílem dále poškozovat ekonomiku
země.
V tomto smyslu byl přijat a vstoupil v platnost známý oddíl 211 Zákona USA o
konsolidovaných a naléhavých dodatkových položkách z roku 1999.
Orgán pro řešení sporů (DSB) Světové obchodní organizace (WTO) potvrdil již před 12
lety, že Oddílem 211 Spojené státy porušují své závazky týkající se doložky o národním
zacházení a doložky nejvyšších výhod, které na sebe převzaly v rámci Dohody WTO o
obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (ADPIC) a Pařížské úmluvy o
ochraně průmyslového vlastnictví.
DSB také požádal vládu Spojených států, aby zrušila tento nástroj, který je neslučitelný
s povinnostmi vyplývajícími z dohody ADPIC, jejíž jsou Spojené státy součástí.
Oddíl 211 vyvolává v rámci WTO sílící vlnu odporu s ohledem na jeho vážné dopady na
multilaterální obchodní systém, za jehož ochránce se Spojené státy prohlašují.
Zatvrzelá americká politika usilující o poškozování kubánské ekonomiky za každou
cenu, tentokrát v oblasti průmyslového vlastnictví, představuje hrubé a cynické
17
porušování závazků USA v oblasti průmyslového vlastnictví, které jim ukládají
povinnost chránit ochranné známky kubánských společností a institucí.
Podle mezinárodního práva jsou Spojené státy zodpovědné za to, aby jejich zákony,
nařízení, soudní a správní postupy byly v souladu s jejich závazky, s dohodami WTO a
s mezinárodními ujednáními o ochraně známek a patentů, jejichž jsou součástí.
I v současnosti trvají ze strany některých žadatelů ve Spojených státech žalujících
kubánský stát snahy získat na základě ustanovení dosud platného Zákona o pojištění
proti rizikům terorismu z roku 2012 jako náhradu kubánské obchodní známky a
patenty.
Naproti tomu Kuba vždy bezvýhradně a bez jakékoliv diskriminace respektuje závazky
vyplývající z mezinárodních právních nástrojů, které se dotýkají průmyslového
vlastnictví. Diky tomu mohlo být v zemi zaregistrováno přes pět tisíc amerických
patentů a známek.
3. BLOKÁDA PORUŠUJE
UPLATŇOVÁNÍ
MEZINÁRODNÍ
PRÁVO.
EXTERITORIÁLNÍ
Administrativa USA usilovně popisuje scénář „uvolňování“ agresivní politiky proti Kubě.
Fakta ale svědčí o opaku.
Zásadním rysem současných akcí USA je vytrvalé uplatňování sankcí proti třetím
stranám za zachovávání normálních vztahů s Kubou a absurdní předpoklad, že jejich
legislativa má univerzální povahu, pokud je aplikována na kubánský lid.
Toto chování je v rozporu se všemi normami mezinárodního práva, jež prosazuje
mírové soužití mezi národy světa, počínaje samotnou Chartou OSN. Vychází z niterné
touhy po hegemonii, která vede vládu USA, když přijímá zákony, jež by byly pro třetí
strany závazné, a tak je zapojily do agrese proti kubánskému lidu.
K získání představy o rozsahu finanční persekuce proti Kubě, jen od ledna 2009 do 2.
června 2014 Obamova administrativa donutila 36 amerických a zahraničních subjektů
zaplatit téměř 2,6 mld. amerických dolarů, protože obchodovaly s Kubou a s dalšími
zeměmi. Teď se k těmto svévolným akcím přidala pokuta udělená francouzské bance
BNP Paribas, která tuto částku zvyšuje na více než 11 mld. amerických dolarů.
3.1. Sankce uvalené na kubánské subjekty
•
28. května 2013, jako součást snah ospravedlnit zařazení Kuby na nepodložený
seznam zemí sponzorujících terorismus, OFAC vydala svou výroční zprávu o
aktivech zemí zařazených na tento jednostranného seznam. Podle této zprávy byl
do 31. prosince 2012 celkový objem zmrazených fondů, v nichž má své zájmy
kubánská vláda nebo občané kubánské národnosti, 253,1 milionu USD, tedy o 8,1
milionu USD více než v roce 2011.
18
•
12. srpna 2013 kubánská internetová sportovní webová stránka Jit.com
informovala, že vláda USA odmítla udělit víza sportovním činovníkům Josému
Echezarretovi Menéndezovi a Williamu Garcíovi Benítezovi, kteří se měli zúčastnit
jako sudí a vedoucí kubánské delegace Panamerického mistrovství v umělecké
gymnastice, pořádaného v Portoriku. Stránka dodává, že Kubě hrozí pokuta za
nepřítomnost soudce, který byl na akci požadován.
•
26. listopadu 2013 Kubánská zájmová sekce ve Washingtonu oznámila dočasné
uzavření konzulárních služeb kvůli odmítnutí americké banky M&T vést účty
kubánských diplomatických misí ve Spojených státech.
•
Začátkem prosince 2013 kubánský diplomatický úřad informoval, že navzdory
intenzívnímu vyjednávání nelze najít banku se sídlem v USA, jež by byla ochotná se
ujmout vedení jeho bankovních účtů; situace trvá do doby vydání této zprávy.
Tato situace s sebou přinesla pozastavení konzulárních služeb pro největší a
nejpočetnější konzulární obvod v cizině, s následujícími nepříznivými dopady na
návštěvy rodinných příslušníků těchto dvou národů a na výměny v různých
oblastech v prvním čtvrtletí tohoto roku.
•
V lednu 2014 se kubánští knihovníci z Národního informačního střediska
lékařských věd a jeho specializované sítě pro zdravotnictví i z dalších podobných
systémů v zemi nemohli zúčastnit bezplatného virtuálního semináře „Globální
propojení nových knihovníků: dobré praktiky, modely a doporučení“, protože
opatření vyplývající z americké blokády Kuby zabránila připojení í těchto odborníků,
když jim odepřela přístup k softwarovým informačním nástrojům a službám Adobe.
•
17. ledna 2014 president Obama podepsal Zákon o konsolidovaných a naléhavých
položkách (Law of Consolidated Appropriations) na fiskální rok 2014, v němž se
opakují ustanovení zakazující bankovním institucím USA financovat některé země
včetně Kuby.
•
3. března 2014 bylo možné se dovědět, že americká firma EdX Company, sponsor
on-linového kurzu o aerodynamice a moderním aeronautickém designu,
zablokovala přístup kubánským studentům.
•
4. března 2014 bylo odhaleno, že on-linový vyučovací program Coursera
Stanfordské university zablokoval přístup kubánským uživatelům.
•
4. dubna 2014 informoval list The New York Times, že sbírková stránka
Indiegogo.com zmrazila prostředky vybrané pro kubánského filmového ředitele
Miguela Coyulu, když zjistila, že přesun fondů na Kubu nebo ke kterémukoli
kubánskému obyvateli by byl porušením americké blokády.
•
12. května 2014 americká společnost Thomson Reuters potvrdila advokátní
kanceláři zastupující Kubu ve Spojených státech zákaz ministerstva zahraničí,
týkající se navržené transakce na vývoz omezené verze finančně analytického
softwaru EIKON, vzhledem k tomu, že „to není v souladu s politikou USA vůči Kubě.“
19
3.2. Exteritoriální uplatňování blokády
•
28. června 2013 OFAC udělila pokutu 2 949 030 USD italské bance Intesa Sanpaolo
S.p.A za porušení směrnic blokády a režimu sankcí na jiné země. Podle oznámení
tato bankovní instituce provedla v letech 2004-2008 pro Kubu 53 transakcí v
celkové výši 1 643 326 USD.
•
22. července 2013 oznámilo ministerstvo financí, že firma American Express Travel
Related Services Company souhlasila se zaplacením 5 226 120 USD za porušení
předpisů OFAC, když od prosince 2005 do listopadu 2011 prodala 14.487 letenek na
cesty na Kubu ze třetích zemí.
•
9. září 2013 OFAC udělila pokutu 39.501 USD americké firmě z Miami World Fuel
Services Corporation specializující se na dodávky pohonných hmot pro leteckou,
pozemní a lodní dopravu. Podle OFAC dvě z jejích filiálek poskytly v letech 2007 a
2009 bez povolení služby ke 30 letům na Kubu.
•
8. října 2013 bylo zjištěno, že americká firma PayPal zablokovala z důvodu porušení
ustanovení blokády dar kanadského občana Terryho Shewchucka pro síť
veterinárních klinik na Kubě.
•
15. října 2013 bylo zjištěno, že PayPal deaktivoval z důvodu porušení sankcí USA
proti Kubě fondy německé rockové kapely COR, určené na financování cesty na
Kubu v lednu 2014. Opatření odmítly četné německé společenské organizace.
•
16. října 2013 opět PayPal zablokoval účet německému obchodu s čajem Herzberg
Tea Shop z Hamburgu za porušení zákonů o blokádě.
•
24. října 2013 OFAC udělila pokutu 34.700 USD kolumbijské pobočce americké
společnosti Ameron International Corporation, která v době od března 2005 do
října 2006 dvakrát prodala betonové trubky firmě, jejímž společníkem je Kuba.
•
13. listopadu 2013 Federální soud Jižního okrsku New Yorku vydal soudní nařízení,
jež přikazuje bankám Intesa Sanpaolo S.p.A a Santander S.A. předat informace o
bankovních účtech kubánských subjektů u jejich poboček kdekoli po světě. Soud
vydal toto nařízení na podnět žalujícího Alda Very, jehož cílem bylo přivlastnit si
řečené účty. Žalující Vera, Villoldo a Hausler požadovali u téhož soudu, aby banky
Standard Chartered a Mercantile Commerce vydaly zmrazené účty kubánských
subjektů pro účely uspokojení rozsudků v jejich prospěch proti Kubánské republice.
•
26. listopadu 2013 Ministerstvo spravedlnosti oznámilo udělení pokuty 100 milionů
USD ropné společnosti Weatherford International Ltd. a jejím pěti dceřiným
společnostem za porušení zákonů o embargu. Podle OFAC v létech 2005 - 2008
Weatherford provedl 441 transakcí v celkové výši 69 268 078 USD za prodej
ropných zařízení Kubě. Je to nejvyšší pokuta, udělená nefinančnímu subjektu.
•
11. prosince 2013 OFAC uložil pokutu 33 122 307 USD bance Rozal Bank of
Scotland plc (RBS) za porušení amerických sankcí vůči Kubě a dalším zemím. Podle
20
zprávy provedla RBS od srpna 2005 do října 2009 dvacet čtyři bankovních převodů s
Kubou v celkové výši 290.206 USD.
•
21. ledna 2014 vyšlo najevo, že firma PayPal zablokovala účet kanadského občana
Alaina Samsona za pokus provést transakci z Kuby, kde byl na dovolené.
•
21. ledna 2014 vyšlo najevo, že německá státní banka Rostbank se sídlem v Sársku
odmítla převést z důvodu porušení ustanovení blokády 2.500 EUR od Sítě solidarity
s Kubou Neztwerk pro organizaci Cuba Solidarity Campaign ve Spojeném království.
Tyto prostředky byly vybrány na mezinárodní tribunál za Kubánskou pětici,
pořádaný v Londýně.
•
Počátkem února 2014 pobočky společnosti Pricesmart v Guatemale, Salvadoru,
Dominikánské republice a v dalších karibských zemích odmítly prodej kubánským
občanům, kteří v nich nemají trvalý pobyt, včetně akreditovaného diplomatického
personálu. Nejpozoruhodnější je, že pro svou absurdní akci se příslušná vedení
Pricesmartu odvolávala na americký zákon, nikoli na zákony místní.
Odezva veřejného mínění ve všech dotčených zemích na sebe nenechala čekat a
vyvolala protesty společenských hnutí a dokonce i hlavních správních orgánů
CARICOMu.
Závažnost porušení svrchovanosti dotčených národů byla součástí debat na 17.
setkání ministrů zahraniční CARICOMu v Guyaně 19. a 20. května 2014.
•
12. března 2014 bylo oznámeno, že s odkazem na pokuty, které by udělila OFAC,
přiměla banka BNP Paribas podnik Enkeli Customer Partner Srl. zrušit bankovní účty
vztahující se k jeho činnosti na Kubě.
•
V březnu 2014 otiskl Animal Politico (www.animalpolitico.com) zprávu, že mexické
společnosti Micra, věnující se prodeji a distribuci mikroskopů, zmrazilo ministerstvo
zahraničí USA 100.000 USD za nákup mikroskopu pro Středisko pokročilých studií
na Kubě. Výrobce zařízení sídlí v České republice. Fondy této mexické firmy jsou
zadržovány od srpna 2011.
•
Ve stejném měsíci odhalila informace publikovaná agenturou EFE a The Wall Street
Journalem, že francouzské banky Societé Génerale a Credit Agricole byly
vyšetřovány ve Spojených státech za to, že zachovávají normální vztahy s
kubánskými subjekty.
•
11. března 2014 internetový deník Diario Digital RD (www.diariodigital.com.do)
reagoval na zprávu kubánského velvyslanectví v Dominikánské republice o
přerušení dodávek paliva pro letadla společnosti Cubana de Aviación na
dominikánském Mezinárodním letišti Amerik v dominikánské metropoli společností
Shell.
•
4. dubna 2014 vyšlo najevo, že filiálka mexické telefonní společnosti CLARO se
sídlem v Nicaragui oznámila, že propagační poukazy prodávané k prodloužení volací
doby už nebudou moci být kvůli zákonům o blokádě nadále používány k volání na
Kubu.
21
•
18. dubna 2014 bylo oznámeno, že OFAC uložil pokutu 5 990 490 USD holandské
cestovní kanceláři CWT B.V (CWT) za porušení zákonů o blokádě. Podle zprávy
OFAC od srpna 2006 do listopadu 2012 CWT poskytla cestovní služby z Kuby a na
Kubu 44.430 osobám.
•
30. dubna 2104 koordinátorka programu MediCuba-Suiza, Beata Schmidová
oznámila, že Credit Suisse, druhá největší banka ve Švýcarsku, odmítla provést této
organizaci transakce ve švýcarských francích, z důvodu porušení zákonů o blokádě
Kuby.
•
6. května 2014 OFAC uložil pokutu 2 809 800 USD společnosti Decolar.com,
registrované v Delaware v USA, jejíž centrální úřadovny sídlí v Buenos Aires v
Argentině, za porušení zákonů o blokádě proti Kubě. Podle této zprávy od března
2009 do března 2012 Decolar.com poskytla bez povolení od OFAC cestovní služby
17.836 osobám k letu z Kuby do jiných zemí, nikoli do USA, a také hotelové
rezervace k pobytu na Kubě.
•
8. května 2014 uložil OFAC pokutu 279.038 USD americké pojišťovací společnosti
American International Group Inc. (AIG) za porušení zákonů proti Kubě. Podle
zprávy OFAC dceřiné společnosti AIG v Kanadě v době od ledna 2006 do března
2009 porušily 3560-krát opatření proti Kubě.
3.3. Dopady na mezinárodní spolupráci
•
18. června 2013 se americký profesor Victor Margolin z Illinoiské university nemohl
zúčastnit 7. mezinárodního setkání návrhářů forem v Havaně, protože nedostal
odpověď od ministerstva financí na žádost o povolení cesty na Kubu, již předložil tři
měsíce předtím.
•
V březnu 2014 vědci z několika floridských univerzit sdělili, že blokáda komplikuje
jejich mořské výzkumy, neboť jim brání cestovat na Kubu a rozvíjet vzájemnou
výměnu s jejich kubánskými kolegy. Jak uvedl jeden z akademiků, cílem je
spolupráce s kubánskými kolegy na výzkumu, který by mohl zlepšit podmínky
korálových útesů, zabránit nadměrnému rybolovu a vést k lepšímu poznání
ekosystému Mexického zálivu.
•
28. ledna 2014 deník San Francisco Bay View přinesl zprávu o vyšetřování, jež vedla
IRS (Vnitřní daňová služba) proti nevládní organizaci Nadace pro mezicírkevní
organizaci společenství (anglická zkratka IFCO), kterou až do své smrti řídil reverend
Lucius Walker; tato organizace organizuje lékařská studia pro mladé Američany na
Kubě.
•
Ústřední jednotka pro zdravotnickou spolupráci při ministerstvu zdravotnictví
zdůrazňuje, že lékařská brigáda v Gabunu namohla poslat na Kubu 370.000 USD,
neboť banka BNP Paribas, v současnosti ohrožená pokutou od OFAC, odmítla
příslušné převody provést.
4. VŠEOBECNÉ ODMÍTÁNÍ BLOKÁDY
22
Genocidní politika blokády proti Kubě naráží jak na mezinárodní úrovni, tak doma ve
Spojených státech na rostoucí počet odmítavých hlasů žádajících zrušení
jednostranných sankcí.
4.1. Domácí opozice americké společnosti
K tomuto oprávněnému požadavku se připojují mnohé další americké osobnosti a
organizace, jak ukazují následující příklady:
• 18. května 2013 publikovala reprezentantka Kathy Castorová (demokratka –
Florida) v Tampa Bay Times článek nazvaný „Co jsem se dozvěděla na Kubě“,
v němž hovoří o potřebě, aby Spojené státy vzaly na vědomí změny odehrávající se
na Kubě, a vyzývá prezidenta Obamu a státního tajemníka Johna Kerryho, aby
podnikli kroky k podpoře přímých jednání s Kubou. Vyzývá je ke zrušení blokády,
odstranění překážek v cestování Američanů, nebo alespoň vydání všeobecné
licence k tomu účelu, normalizaci bilaterálních vztahů a vyjmutí Kuby ze seznamu
teroristických států. V této souvislosti také žádá podporu jednání s Kubou, která by
umožnila využívat příznivých podmínek přístavu Mariel a rozšiřovat spolupráci
v oblastech jako vyhledávání ropných ložisek a životní prostředí. Možnosti, které by
se Tampě a USA otevíraly se zlepšením vztahu s Kubou, pokládá Castorová za
významné.
•
10. června 2013 otiskl list Northwest Florida Daily News úvodník vybízející
Američany, aby cestovali legálně na Kubu v rámci styku „lidí s lidmi“, a současně se
vyslovil pro ukončení „embarga“ a vyzval čtenáře, aby ignorovali senátora Marca
Rubia (republikán - Florida) a reprezentanty z jihu Floridy.
•
2. července 2013 publikoval deník Washington Post článek vydavatelky časopisu
The Nation Katriny Vanden Heulen nazvaný „Spojené státy musí zrušit embargo
proti Kubě“. Zdůrazňuje, že blokáda je překonanou politikou, která vede jen ke
zvyšování prestiže Kuby a izolování Spojených států od Latinské Ameriky. Podtrhuje
klady ekonomických změn na ostrově a soudí, že časy vyhrožování Kubě jsou
minulostí a Spojené státy by měly rozšiřovat svou sféru vlivu. Volá po ukončení
restrikcí pro cestování Američanů a po vyřazení Kuby ze seznamu zemí
podporujících terorismus.
•
10. července 2013, v reakci na dodatek k návrhu Zákona o výdajích na finanční
služby na fiskální rok 2014 předložený reprezentantem Mariem Díaz-Balartem
(republikán - Florida) s cílem zakázat vzdělávací cesty v rámci styků „lidí s lidmi“,
označil lídr menšiny v podvýboru pro finanční služby, José Serrano (demokrat –
New York) návrh za „Zákon Jay Z – Beyonce“ a zdůraznil, že jeho smyslem je
„vyhovět extrémní protikubánské pravici sídlící v Miami“
23
.
•
24. července 2013 zaslalo devět členů Kongresu v čele s reprezentantkou Rosou De
Lauro (demokrat - Conecticat) dopis státnímu tajemníkovi, v němž ho vyzvali
k udělování víz kubánským funkcionářům, vědcům a akademikům. Členové
Kongresu vyzvedli Obamova opatření týkající se rodinných cest a obnovení
cestování „lidí za lidmi“ a označili za „pragmatické“ udělení víza ředitelce
Ministerstva zahraničních vztahů Kuby pro Spojené státy a její setkání se zástupkyní
státního tajemníka Robertou Jacobsonovou. Současně vyjádřili nesouhlas
s rozhodnutím o zamítnutí víz dvanáctky kubánských akademiků k účasti na
Kongresu Asociace latinskoamerických studií.11
•
30. července 2013 zaslala reprezentantka Kathy Castor dopis představitelům
Kongresu, v němž vyjádřila podporu vzájemným stykům „lidí s lidmi“ jako cestě ke
sbližování mezi oběma zeměmi. Kritizovala uplatňování nákladných omezení a
politiky rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů omezující ústavní právo
Američanů cestovat. Navrhla, že je třeba zjednodušit byrokracii a rozšířit
všeobecné licence, což by přineslo úspory pro vládu a prospěch americkým malým
podnikům, turistickému průmyslu a mezinárodnímu letišti v Tampě. Ocenila rovněž
postoj Obchodní komory z uvedeného města proti restrikcím.
•
16. srpna 2013 schválila Sekce středo-východního regionu Legislativní konference
Rady vlád států sdružující státy Illinois, Indiana, Iowa, Kansas, Michigan, Minnesota,
Nebraska, Severní Dakota, Ohio, Jižní Dakota a Wisconsin rezoluci odsuzující
blokádu Spojených států proti Kubě s tím, že tato politika omezuje jejich obchodní
možnosti.
•
26. září 2013 zaslal reverend Richard Pates, předseda Komise pro mezinárodní
spravedlnost a mír Katolické biskupské konference USA dopis Susan Riceové,
poradkyni Bílého domu pro národní bezpečnost, v němž žádal Obamovu vládu o
zrušení blokády, normalizaci vztahů s Kubou a vyjmutí ostrova ze seznamu zemí
podporujících terorismus.
•
Ve dnech 27. - 30. září 2013 navštívil reverend Jesse Jackson Havanu, kde prohlásil,
že USA musí zrušit blokádu a církev o to musí usilovat.
•
21. října 2013 byla publikována informace, že více než tucet náboženských předáků
z USA zaslalo prezidentu Obamovi dopis, v němž žádají, aby byly učiněny tři k roky
k normalizaci vztahů: otevření dialogu na vysoké úrovni, vyřazení Kuby ze seznamu
zemí podporujících terorismus a zrušení restrikcí na cesty Američanů. Mezi
signatáři byl John McCullough, prezident (dobročinné náboženské organizace) CWS
(Church World Service).
11
The Latin American Studies Association, anglická zkratka LASA.
24
•
8. listopadu 2013 zaslala reprezentantka Barbara Leeová dopis prezidentu Obamovi
a státnímu tajemníkovi Kerrymu, v němž děkuje za prezidentovy změny v politice
vůči Kubě a vybízí ho k dalším krokům. Vyzývá ho, aby využil svých prezidentských
pravomocí a zahájil přímý dialog na vysoké úrovni s kubánskou vládou, vyjmul naši
zemi ze seznamu teroristických států a zrušil restrikce na cestování Američanů na
Kubu. Připojila dopis podepsaný 55 akademickými, humanitárními, náboženskými,
kulturními a podnikovými organizacemi, které podporují změnu politiky vůči Kubě.
•
Téhož dne, 8. listopadu schválila Světová rada církví rezoluci vyzývající vládu USA ke
zrušení blokády a normalizaci vztahů s Kubou.
•
8. listopadu přiznal prezident Obama na akci pořádané k vybrání prostředků pro
Demokratickou stranu zastaralost politiky USA vůči Kubě, když zpochybnil její
účinnost za stávající situace. Uvedl, že tuto politiku je třeba dále „tvořivě a
uvážlivě“ aktualizovat.
•
20. listopadu 2013 potvrdila reprezentantka Kathy Castorová v rozhovoru pro Cuba
Standard svůj odmítavý postoj k restrikcím americké vlády na cestování, které
představují porušení ústavních práv amerických občanů.
•
15. prosince 2013 odborné periodikum na ekonomické otázky Bloomberg z New
Yorku uvedlo v úvodníku, že prezident Obama udělal „málo“ pro „nápravu
nevydařené politiky vůči Kubě“. Zdůrazňuje, že pouze obnovil opatření Clintonovy
vlády, a vyzývá ho k využití jeho prezidentských pravomocí na další změny. Dodává,
že menšina v Kongresu pokračuje v obhajování blokády, která protiřečí „zájmům a
hodnotám“ Spojených států. Podtrhuje že spolupráce s Kubou v oblastech, jako je
likvidace ropných skvrn a nelegální obchod s drogami, má „rostoucí význam“.
Doporučuje americké vládě vyškrtnout Kubu ze seznamu států podporujících
terorismus, neboť samotný Státní department přiznává, že kubánská vláda
nedodává teroristickým skupinám zbraně ani pomoc.
•
2. ledna 2014 publikoval People´s World úvodník „Po 55 letech je načase ukončit
blokádu proti Kubě“, v němž uvádí, že americké vlády a jejich spojenci v jiných
zemích dělají všechno možné pro likvidaci kubánského revolučního procesu.
Úvodník poukazuje na to, že hlasování VS OSN proti blokádě dokazuje izolovanost
Spojených států v důsledku jejich politiky vůči Kubě. Uvádí, že blokáda nejen působí
milionové ztráty kubánské ekonomice a vytváří překážky v přístupu k technickým a
lékařským dodávkám, nýbrž vede rovněž ke ztrátě pracovních míst a exportních
příležitostí pro Spojené státy. Úvodník také volá po zrušení restrikcí na cestování
Američanů na Kubu a po zrušení blokády. Píše, že k dosažení těchto změn jsou
potřeba iniciativy jako návštěvy u členů Kongresu, kontakty s Bílým domem a
25
Státním departmentem, zasílání dopisů vydavatelům, stanoviska a organizování a
účast na manifestacích.
•
2. ledna otiskl The Washington Post vyjádření cukrovarnického podnikatele
kubánského původu Alfonsa Fanjula, zpochybňující současnou politiku USA vůči
Kubě a vyzývající k hledání řešení, jež by umožňovala ekonomické investice
emigrantů na Kubě.
•
23. ledna 2014 ohlásila Brokings Institution sérii návrhů určených Obamově
administrativě mimo jiné zejména ve věci: přímé pomoci malému a střednímu
podnikání na Kubě, rozšíření všeobecných licencí pro cestování na Kubu, rozšíření
produktů, jejichž export na Kubu je povolen, zrušení maximální výše finanční částky
darů od Američanů kubánského původu zasílaných na Kubu a vyškrtnutí Kuby ze
seznamu států podporujících terorismus.
•
5. února 2014 informovaly internetové noviny Creative Loafing Tampa, že
kandidátka na guvernérku Floridy Nan Richová kritizovala nepřátelskou politiku
Spojených států vůči Kubě a vyslovila se pro ukončení blokády. V této souvislosti je
zmiňována akce některých členů Kongresu, mimo jiné bývalého senátora Boba
Grahama (demokrat - Florida) a reprezentantky Kathy Castorové (demokratka Florida).
•
9. února Charlie Crist, bývalý guvernér Floridy kandidující znovu na tento post
v roce 2014 se vyslovil pro změnu politiky vůči Kubě, podpořil zrušení blokády a
upozornil na ekonomický přínos, který by možnost investic na Kubě měla pro
obyvatele Floridy.
•
11. února 2014 akademická instituce Atlantic Council zveřejnila výsledky ankety
týkající se politiky Spojených států vůči Kubě, z níž vyplynulo, že 56 % Američanů je
pro změnu politiky a 61 % schvaluje vyřazení Kuby ze seznamu teroristických států.
Respondenti se vyslovili i pro další změny: zrušení restrikcí na cestování Američanů
a povolení amerických investic na Kubě (6 z každých 10 dotazovaných) a možnost
používání amerických telekomunikačních technologií na Kubě (52 % dotazovaných).
•
13. února vyzval úvodník deníku The Sun Sentinel ke zrušení blokády. Jako důvody
uvádí přínos pro obě země v oblasti obchodu, lepší koordinaci v naléhavých
meteorologických situacích a společné starosti týkající se životního prostředí,
zejména v souvislosti s kubánskými plány na ropnou prospekci v hlubokých vodách
v blízkosti amerického pobřeží.
•
V březnu byla zveřejněna informace o dopisu, který zaslali reprezentanti Ted Poe
(republikán - Texas) a Rick Crawford (republikán - Arizóna) ministrovi financí Jacku
Lewovi, s kopií pro prezidenta Obamu a státního tajemníka Johna Kerryho, v němž
26
vyzývají americkou vládu, aby zvážila rozšíření potencionálních obchodních vztahů
s Kubou v zemědělské oblasti s tím, že uvolnění současných předpisů OFAC (pozn.:
Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv) by bylo prospěšné pro americké zemědělce
a pro zemědělsko-potravinářský průmysl.
•
16. února 2014 otiskl deník Los Angeles Times úvodník, v němž vyzývá ke zrušení
blokády proti Kubě, protože nesplnila svůj hlavní cíl. Stanovisko se odvolává na
výsledky ankety Atlantic Council a vyjadřuje souhlas se zlepšováním vztahů mezi
zeměmi.
•
27. února 2014 prezident Church World Service, reverend John L. McCullough a
prezident Kubánské rady církví, reverend Joel Ortega Dopico zveřejnili v The Hill
společný dopis, který oceňuje více než dvacetiletou spolupráci obou institucí a
vyzývá vládu Spojených států ke zrušení restrikcí omezujících cestování amerických
občanů na Kubu, vyjmutí naší země ze seznamu států podporujících terorismus,
uvolnění obchodu, které by napomohlo malým podnikům a družstvům vznikajícím
na Kubě, a k zahájení dialogu na vysoké úrovni k normalizaci bilaterálních vztahů a
diskusi o rozporech v mezích respektujících důstojnost obou národů.
•
15. března 2014 se konala v Miami akce za účasti reprezentantů organizací
FORNORM, CAFE, Generación Cambio Cubano, Grupo de Estudios Cubanos,
Puentes Cubanos a dalších jako Cuba Educational Travel a WOLA nazvaná
„Rozhovory mezi Kubánci“, z níž vzešel požadavek na zrušení blokády a vyjmutí
Kuby se seznamu zemí podporujících terorismus.
•
18. března 2014 reprezentant James McGovern (demokrat - Massachusetts)
prohlásil v Havaně, že projekt uchování usedlosti Finca Vigía může sloužit jako vzor
spolupráce mezi Kubou a Spojenými státy v širokém spektru témat. Uvedl, že
nesouhlasí s americkou politikou vůči Kubě a označil zákaz cestování amerických
občanů na ostrov za „nespravedlivý a chybný“. Řekl, že blokáda ztroskotala a musí
být zrušena.
•
19. dubna 2014 otiskl list El Diario de Las Américas rozhovor bývalého floridského
guvernéra a současného kandidáta na stejný post Charlieho Crista, který zopakoval
svůj souhlasný postoj ke změnám v politice Spojených států vůči Kubě a označil
blokádu za „nevydařenou politiku“.
•
28. dubna 2014 bylo oznámeno vytvoření Výboru politické akce Cuba Now, jehož
cílem, jak uvádí na svých webových stránkách, je „plná normalizace vztahů mezi
USA a Kubou“. V tomto smyslu navrhují: svobodu cestování na Kubu, „volný a
otevřený“ obchod a investice mezi oběma zeměmi, zavedení normální spolupráce a
pomoci mezi americkými a kubánskými institucemi v oblasti rozvoje vzdělání,
ochrany životního prostředí, humanitární a lékařské pomoci, nebo pro účely
27
vědecké výměny, posílení konstruktivního diplomatického dialogu s vládou Kuby
v duchu vzájemného respektu o otázkách vzájemného zájmu, zrušení Torricelliho a
Helms-Burtonova zákona a rovněž vyjmutí Kuby ze seznamu států podporujících
terorismus. Jeho výkonný ředitel Ricardo Herrero je bývalým zástupcem výkonného
ředitele Skupiny kubánských studií.
•
29. dubna 2014 publikoval Press TV článek, v němž citoval pracovníka Atlantic
Council (Atlantické rady), jenž uvedl, že 56 % Američanů je pro normalizaci
bilaterálních vztahů. Dodal, že se nepodařilo dosáhnout mezinárodní izolace Kuby.
Článek také nabízí vyjádření Teresy Gutiérrezové, národní ředitelky projektů
Mezinárodního akčního centra pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast, která
soudí, že vzhledem k tomu, že má vláda ostrova podporu kubánských obyvatel,
sankce nepřinesly žádaný efekt.
•
30. dubna 2014 Americká asociace pro vědecký pokrok informovala na svých
webových stránkách o své nedávné cestě na Kubu. Program vylíčila v pozitivním
světle a citovala názor prezidenta asociace ohledně účinků cesty na obnovení
vědeckých vztahů mezi oběma zeměmi.
•
2. května 2014 illinoiská Pracovní skupina pro Kubu zaslala prezidentovi Obamovi
dopis, v němž ho vyzývá ke zrušení restrikcí v oblasti financí a cestování na Kubu
s tím, že by to bylo pro stát Illinois přínosné z hlediska pracovních příležitostí a
exportu produktů, zejména ze zemědělsko-potravinářské oblasti.
•
3. května 2014 list The Miami Herald otiskl článek senátora a bývalého floridského
guvernéra Boba Grahama a bývalého vedoucího Agentury na ochranu životního
prostředí USA Williama Reillyho, spolupředsedů Národní komise zřízené Obamou k
vyšetření úniku ropy společnosti British Petroleum v roce 2010. V článku navrhují
změnu amerických právních předpisů zakazujících prodávat Kubě a jejím
dodavatelům špičkovou technologii obsahující více než 10 % amerických
komponentů. Vyzývají rovněž prezidenta k vydávání všeobecných licencí pro účely
cestování a exportu, aby tak společnosti zajišťující provoz a řešení ropných úniků
mohly nabídnout potřebné zařízení v předstihu.
•
5. května 2014 Nadace pro normalizaci vztahů Kuba-USA zaslala dopis státnímu
tajemníkovi Johnu Kerrymu, v němž kritizuje nespravedlivé zařazení Kuby na
seznam teroristických států a vyzývá prezidenta Obamu, aby ji ze seznamu vyjmul.
•
Dále, 5. května Petersonův institut pro mezinárodní ekonomiku vydal knihu
„Economic Normalization with Cuba: A Roadmap for US Policymakers“ (Ekonomická
normalizace s Kubou: Průvodce pro americké politiky) o nutnosti, aby vláda
Spojených států zrušila sankce uvalené na Kubu. Publikace zmiňuje obchodní
28
příležitosti, o něž USA na Kubě v důsledku blokády přicházejí, na rozdíl od jiných
zahraničních subjektů.
•
7. května 2014 zaslalo 16 amerických církevních představitelů dopis prezidentu
Obamovi, v němž ho vyzývají k zahájení dialogu na vysoké úrovni o širokém spektru
otázek mezi USA a Kubou, k vydání všeobecné licence povolující cesty všeho druhu
„lidí k lidem“, k vyjmutí Kuby ze seznamu států podporujících terorismus,
k vytváření příležitostí k tomu, aby američtí občané mohli podpořit „vznikající“
družstevní sektor a malé podnikání na Kubě formou nákupu, prodeje a poskytování
technické pomoci, nebo investicemi pro malé podniky a družstva. Současně
označují programy typu Zunzuneo za „neúčinné“ a „nesmyslné“.
•
7. května 2014 reprezentantka Barbara Leeová (demokratka - Kalifornie)
v rozhovoru s Andreou Mitchellovou z NBC News kritizovala blokádu, rozvratné
programy organizované organizací USAID a zákaz cestování na Kubu.
•
19. května 2014 skupina 46 bývalých vysokých vládních funkcionářů, vojáků
ve výslužbě, akademiků a vlivných podnikatelů, včetně Američanů kubánského
původu, zveřejnila otevřený dopis prezidentu Obamovi, v němž doporučují zpružnit
blokádu a politiku Spojených států vůči Kubě včetně rozšíření cestování na Kubu
pomocí licencí pro všechny Američany, vést seriózních jednání s kubánskými
partnery v oblastech oboustranného zájmu týkajících se humanitárních otázek a
záležitostí národní bezpečnosti (migrace, zákaz drog a životní prostředí) a
podniknout kroky k tomu, aby finanční instituce mohly poskytovat služby nutné pro
všechny činnosti povolené licencemi.
•
29. května 2014 pan Thomas Donohue, prezident Obchodní komory USA ve svém
projevu v Aule Magně Havanské univerzity uvedl, že je načase otevřít novou
kapitolu vztahů Kuby a USA, a doporučil své vládě, aby umožnila rozšíření cestování
a diplomacie mezi oběma zeměmi. Dodal, že účelem jeho návštěvy na Kubě bylo
porozumět a zvážit hloubku změn v kubánské ekonomické politice a posoudit, jak
jim může být americký soukromý sektor nápomocen. Ujistil, že po svém návratu do
USA bude politické předáky a americké občany informovat o svých zkušenostech
z Kuby a že doporučí své vládě, co by měla ve své politice vůči Kubě udělat.
Donohue navštívil Kubu ve dnech 27. – 29. května 2014 v čele delegace, jejímiž
členy byli Steve Van Andel, prezident Správní rady Obchodní komory a společnosti
AMWAY, Marcel Smits, výkonný viceprezident a finanční ředitel korporace Cargill a
další vedoucí činitelé a funkcionáři americké Obchodní komory. Během svého
pobytu na Kubě navštívili zajímavá místa související s procesem aktualizace
kubánského ekonomického modelu.
•
5. června 2014 publikovaly tiskové agentury výňatky z knihy bývalé státní tajemnice
Hillary Clintonové „Hard Choices“. Pokud jde o blokádu, Clintonová uvádí, že
29
v závěrečné etapě svého mandátu ve Státním departmentu naléhala na prezidenta
Obamu, aby „přehodnotil embargo proti Kubě“.
•
6. června 2014 časopis Science publikoval úvodník vedoucích Americké asociace
pro vědecký pokrok, v němž vyjadřují mínění, že vláda USA může udělat
v nařízeních ohledně Kuby poměrně jednoduchou změnu, která by usnadnila
vědeckou spolupráci. Zdůrazňují, že starosti působí zejména chybějící spolupráce
v oboru zdravotnictví. Uvádějí, že těsnější spolupráce by umožnila vědcům obou
zemí lépe sdílet informace, určit a monitorovat výskyt infekčních chorob a nacházet
racionálnější řešení. Soudí, že téma je otázkou národního zájmu pro obě země.
Zdůrazňují, že současná všeobecná licence povolující vědcům cestovat na Kubu pro
účely výzkumu by mohla být rozšířena tak, aby umožňovala pořádat společně dílny
a vědecká setkání.
•
12. června 2014 bývalá státní tajemnice Hillary Clintonová v programu HBO
„History Makers“ (Tvůrci dějin) uvedla, že zrušení blokády by napomohlo vztahům
USA s Latinskou Amerikou. Zdůraznila, že „se musíme zasazovat o ukončení
blokády“ a podporovat normalizaci vztahů, a uvidíme, co udělá Kuba. Podtrhla
význam změny myšlení k této problematice a označila vztah se západní polokoulí za
dlouhodobě nejdůležitější úkol USA.
•
17. června 2014 Floridská mezinárodní univerzita zveřejnila výsledky ankety mezi
Kubánci žijícími v Miami-Dade County, z níž vyplynulo, že 71 % považuje blokádu za
nefunkční, 52 % pokračování blokády odmítá, 82 % souhlasí, aby americké
společnosti prodávaly Kubě léky, 77 % je nakloněno tomu, aby americké
společnosti prodávaly naší zemi potraviny, a 48 % míní, že současné podmínky
obchodu (omezený prodej potravin a léků na Kubu) by se měly rozšířit. Obnovení
diplomatických vztahů s Kubou podporuje 68 % Kubánců žijících v Miami-Dale, 69 %
je pro zrušení restrikcí na cestování amerických občanů na Kubu a 71 % má kladný
postoj k dalším stykům „lidí s lidmi“.
•
17. června 2014 Facundo Bacardí, prezident společnosti Bacardí a jeden předních
členů rodiny prohlásil v rozhovoru pro časopis Cigar Aficionado, že jeho rodina má
různé názory na „embargo“ proti Kubě, ale že pokud budou pokračovat reformy,
ten kdo získá nejvíce, bude kubánský lid. Řekl, že Kuba dělá věci po svém.
•
29. června 2014 uvedl prezident společnosti Google Eric Schmidt na svém osobním
blogu, kde hodnotil cestu na Kubu: „Embargo zakotvené Helms-Burtonovým
zákonem rozhoduje o všem, pro USA i pro Kubu ... Cestování na Kubu je
kontrolováno úřadem, který se nazývá OFAC, naše povolení nám dovolovala pouze
absolvovat jednání, náš hotel musel stát méně než 100 dolarů... Je to politika proti
zdravému rozumu: existují desítky zemí našich takzvaných spojenců, kam smíme
svobodně cestovat, a které dnes představují daleko větší hrozbu a obavu pro USA,
30
než jakou byla Kuba za celé desetiletí...Blokáda nemá absolutně žádný smysl pro
zájmy USA...“ Při jeho cestě na Kubu jej doprovázeli členové vedení jeho podniku
Jared Cohen, Brett Perlmuter a Dan Keyserling, navštívil řadu zajímavých míst
včetně Univerzity informatických věd v Havaně.
4.2. Opozice mezinárodního společenství
Na mezinárodní půdě nabývá odpor k blokádě téměř všeobecného rázu. Roste
množství scén, na nichž jsou vydávána speciální komuniké a prohlášení žádající
ukončení této protiprávní a kruté politiky. Níže uvádíme několik příkladů:
Valné shromáždění Spojených národů, nejdemokratičtější a nejreprezentativnější
orgán mezinárodního společenství znova naprostou většinou odmítlo blokádu, když 29.
října 2013 schválilo 188 hlasy pro, 2 proti a 3 členy, kteří se zdrželi hlasování, rezoluci
nazvanou „Potřeba ukončit ekonomickou, obchodní a finanční blokádu Spojených států
amerických proti Kubě“ (68/8)
Ve všeobecné rozpravě k rezoluci vystoupilo 22 řečníků, z toho 7 zástupců
konzultačních skupin a regionálních a subregionálních organizací: Skupina G-77 plus
Čína, Hnutí nezúčastněných zemí, CELAC, Karibské společenství, Africká skupina,
Organizace islámské spolupráce a Společný trh Jihu. Dalších 14 delegací vyjádřilo svůj
postoj proti blokádě po schválení rezoluce.
Na 38. shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Montreal,
Kanada, byl v září 2013 předložen pracovní dokument ve věci Kuba a dopady blokády
na kubánské civilní letectví.
Ministři ze skupiny G77 a Číny odmítli v Deklaraci ministrů ze své výroční schůze
konané ve stejném měsíci v New Yorku v rámci 68. zasedání Valného shromáždění
Organizace spojených národů uplatňování blokády proti Kubě a sankčních opatření
proti rozvojovým zemím.
XXIII. Iberoamerický summit šéfů států a vlád konaný v Panamě ve dnech 18. - 19. října
2013 schválil Mimořádné komuniké o potřebě ukončit ekonomickou a finanční blokádu
uvalenou vládou Spojených států amerických na Kubu, včetně Helms-Burtonova
zákona, v němž vyjadřuje „nejostřejší odmítnutí uplatňování zákonů a opatření, která
jsou v rozporu s mezinárodním právem jako Helms-Burtonův zákon, a vyzývá vládu
Spojených států amerických, aby jejich uplatňování ukončila.“
Iberoamerické komuniké žádá „vládu Spojených států amerických, aby splnila, k čemu ji
vybízí 22 po sobě jdoucích rezolucí schválených Valným shromážděním Organizace
spojených národů a ukončila ekonomickou, obchodní a finanční blokádu uvalenou na
Kubu“.
31
XXXIX. řádné zasedání Rady latinskoamerického ekonomického systému (SELA) na
úrovni ministrů v Bolívarovské republice Venezuele schválilo 28. listopadu 2013
deklaraci „Konec ekonomické, obchodní a finanční blokádě Spojených států proti Kubě“.
Text uvádí, že ekonomická, obchodní a finanční blokáda Spojených států proti Kubě
porušuje mezinárodní právo, je v rozporu s cíly a principy Charty Organizace spojených
národů, odporuje normám mezinárodního obchodu a svobodné plavby. Energicky
odsuzuje také uplatňování jakéhokoli zákona nebo opatření, které je v rozporu
s mezinárodním právem jako Helms-Burtonův a Torricelliho zákon, a vyzývá vládu
Spojených států, aby je přestaly uplatňovat.
53. schůzka ministrů Latinskoamerické organizace pro energii (OLADE), která se
uskutečnila v Punta Cana, v Dominikánské republice 16. prosince 2013, schválilo
Usnesení ministrů proti blokádě.
Summit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) konaný v Havaně,
Kuba ve dnech 28. - 29. ledna 2014 schválil Mimořádné komuniké odsuzují blokádu
ostrova.
Meziparlamentní schůzka Kuba-Mexiko konaná ve dnech 21. - 22. února 2014
odsoudila ve svém prohlášení blokádu proti Kubě.
VI. summit Sdružení karibských států, který se konal v Méridě, Yucatán, Mexiko, 29.
dubna 2014, zahrnul do své závěrečné deklarace odsuzující vyjádření tohoto
regionálního společenství k americké politice proti Kubě.
Konference ministrů Hnutí nezúčastněných států v Alžírsku ve dnech 26. - 29. května
2014 potvrdila ve své Závěrečné deklaraci historický závazek hnutí bojovat proti
jednostranným sankčním opatřením uplatňovaným vůči rozvojovým zemím a opětovně
důrazně odsoudila blokádu proti Kubě.
Závěrečná deklarace mimořádného summitu skupiny G-77 a Číny, konaného ve dnech
14. – 15. června 2014 v Santa Cruz de la Sierra, Bolívie, vyjádřila svůj odmítavý postoj
k uplatňování jednostranných ekonomických sankcí a vyzvala vládu Spojených států
k ukončení ekonomické, obchodní a finanční blokády uvalené na naši zemi.
Šéfové států a vlád Africké unie, kteří se sešli ve dnech 26. - 27. června 2014 na
shromáždění v Malabu, Rovníkové Guinei, schválili na 23. řádném zasedání
Shromáždění Africké unie rezoluci požadující zrušení blokády USA proti Kubánské
republice.
ZÁVĚRY
32
Jednání vlády Spojených států v období, jehož se dotýká tato zpráva, potvrzuje, že
země neučinila žádný krok k ukončení této protiprávní a nespravedlivé politiky, jež trvá
nedotčena déle než 55 let.
Naopak bylo hrubě neplněno rozhodnutí Valného shromáždění OSN, neboť byly
zaznamenány četné akce zostřující politiku blokády. Rétorika současné administrativy
ohledně údajného zpružňování sankcí proti Kubě nemá s ohledem na skutečnosti
zahrnuté do této zprávy opodstatnění.
Vláda Spojených států naopak přijala opatření ke zostření blokády ve finančním a
bankovním sektoru, čehož nejjasnější a nejnebezpečnější ukázkou je nedávná pokuta
bance BNP Paribas.
Hospodářské škody způsobené kubánskému lidu uvalením ekonomické, obchodní a
finanční blokády USA proti Kubě dosáhly - při zohlednění poklesu hodnoty dolaru vůči
zlatu na mezinárodním trhu a navzdory poklesu ceny zlata v porovnání
s předcházejícím obdobím - částky 1 112 534 000 000 dolarů. V běžných cenách
způsobila blokáda po všechny tyto roky ztráty převyšující 116 880 000 000 amerických
dolarů.
Mnohé způsobené ztráty nebudou moci být nikdy vyčísleny. Částky například
nezahrnují škody na ekonomických a sociálních plánech země způsobené sabotážemi a
teroristickými činy podněcovanými, organizovanými a financovanými ze Spojených
států. Nezachycují ani negativní dopady na rozvoj země způsobené nemožností získat
nové technologie do téměř všech sektorů ekonomiky, ani tvrdá a systematická
omezení, jež dopadají na kubánské rodiny.
Ekonomická, obchodní a finanční blokáda uvalená na Kubu vládou Spojených států je
nadále hlavní překážkou ekonomického a sociálního rozvoje země.
Blokáda porušuje mezinárodní právo. Je v rozporu s cíly a principy Charty Organizace
spojených národů. Představuje porušení práva svrchovaného státu na mír, rozvoj a
bezpečnost. Svou podstatou a svými cíli je aktem jednostranné agrese a trvalou
hrozbou stabilitě země. Znamená hrubé, masové a systematické porušování práv
celého národa. Svou exteritoriální povahou zároveň porušuje svrchovaná práva mnoha
dalších států. Blokáda proti Kubě tedy není bilaterální záležitostí mezi Kubou a
Spojenými státy.
Navzdory intenzivnímu a sílícímu volání mezinárodního společenství a samotné
americké veřejnosti, která americkou vládu žádá o změnu politiky vůči Kubě, zrušení
blokády a normalizaci bilaterálních vztahů, vláda Spojených států nejenže ponechává
politiku blokády nedotčenou, nýbrž ji ve finanční a bankovní oblasti ještě zostřuje.
33
Blokáda je nejen protiprávní, ale i morálně neudržitelná. Neexistuje obdobný systém
jednostranných sankcí, který by byl uplatňován proti nějaké další země světa tak
dlouhou dobu. Proto ho musí Spojené státy bez dalších odkladů a záminek zrušit.
34

Podobné dokumenty