bezpečné slaňování

BEZPEČNĚ V PŘÍRODĚ A V HORÁCH, WWW.HUDY.CZ
BEZPEČNÉ SLAŇOVÁNÍ
HOROLEZECTVÍ
na vrcholu cesta nekončí
text a foto: Karel Kříž, foto: Jiří Žižka, Tomáš Bardas, ilustrace: Ronan Bégoc
SLANĚNÍ PATŘÍ MEZI TRADIČNÍ LEZECKÉ ČINNOSTI A SLOUŽÍ NÁM K SESTUPU V PŘÍKRÉM LEZECKÉM TERÉNU, KTERÝM NENÍ
MOŽNÉ SCHÁZET. SESTUP PO LANĚ POMOCÍ SLANĚNÍ SE VYUŽÍVÁ TAKÉ PŘI PRÁCI VE VÝŠKÁCH, SPELEOLOGII, ZÁCHRANÁŘSTVÍ A V ARMÁDĚ.
PŘESTOŽE SLAŇOVÁNÍ NENÍ TECHNICKY NIJAK NÁROČNÉ A BRZY SI JE OSVOJÍ KAŽDÝ NOVÁČEK, PATŘÍ MEZI TY NEJRIZIKOVĚJŠÍ ČINNOSTI V HOROLEZECTVÍ A MÁ PODLE STATISTIK NA SVĚDOMÍ AŽ 25% SMRTELNÝCH NEHOD. (SCHUBERT, 1997)
INFO@HUDY 7/2006
SLAŇOVACÍ POMŮCKY
Slaňování je vlastně sjezd po laně pomocí
speciální slaňovací pomůcky (dále jen SP).
Mezi SP a lanem vzniká tření, které nám
umožní regulovat rychlost sestupu bez většího úsilí jednou rukou.
Na trhu je dnes řada univerzálních SP, které slouží zároveň jako pomůcky jistící. Jsou
to tzv. kyblíky (tubes), které vyrábí hned několik firem, nebo víceúčelové pomůcky jako
např. Reverso (Petzl), Piu (Cassin), a nově
především ATC Guide od Black Diamond.
Asi nejznámější speciální SP je osma, která
má u českých lezců velkou tradici a je používána zároveň k jištění. K tomuto účelu není
ale určena a pro nezkušené lezce může být
jištění přes osmu nebezpečné. Ke slanění lze
použít také samostatnou HMS karabinu, ale
spíše jako nouzové řešení. Na obr. vidíme
do lana zavěšené nejpoužívanější slaňovací pomůcky – kyblíky ATC, Reverso, Globus
a osmu.
Existují také speciální SP určené pro práci
ve výškách a speleologii, ty ale nejsou pro horolezectví příliš praktické a zde je neuvádíme.
BEZPEČNÉ SLAŇOVÁNÍ
Jelikož zde uvedené a nejčastěji používané
SP nejsou samoblokovací, je důležité slaňovat
vždy s dodatečným zajištěním SP. Toto zajištění
provádíme prostřednictvím samoblokovacího
uzlu, který je znám spíš pod názvem Prusíkův
uzel. Těchto uzlů ale existuje celá řada. Uzel
vážeme z pomocné šňůry nebo ploché smyčky.
Prusíkův uzel zastaví náš sjezd po laně v případě ztráty kontroly nad lanem (zásah kamenem, bleskem, chvilková nevolnost atd.). Doporučený postup slaňování je patrný z obr. .
Praxe na cvičných skalách je ovšem jiná
a většina lezců slaňuje bez dodatečného zajištění prusíkem. V tomto případě spoléháme
na to, že po celou dobu udržíme kontrolu nad
lanem!!! Provizorně lze zajistit slaňujícího bez
prusíku také ze země, tím že v případě potíží
zatáhneme za obě lana a nechtěný sjezd zastavíme.
Z praktických i bezpečnostních důvodů je
výhodnější vázat pojistný Prusíkův uzel pod SP.
Hlavní zatížení při slaňování pak nese SP a Prusíkův uzel nám pouze nahrazuje sevření ruky
a drží lano ve správném úhlu. Pokud umístíme
Prusíkův uzel nad SP, nese při náhlém uvolnění
brzdící ruky celou váhu právě pomocná šňůra,
která se dá po zatížení jen obtížně povolit.
Při slaňování držíme jednou rukou lano pod
SP a druhou rukou stahujeme uvolněný Prusíkův uzel dolů po laně. Délka pomocné šňůry
musí být nastavena tak, aby se pojistný uzel
po uvolnění rukou nedostal do kontaktu se
SP. V opačném případě se Prusíkův uzel opře
o hranu SP a nedojde k jeho zatažení a SP tudíž nezastaví nekontrolovaný sjezd. Při použití
slaňovací osmy dojde v lepším případě k zatažení prusíku do osmy a sjezd se zastaví.
Pokud slaňujeme jen v sedacím úvazku musíme spojení SP s úvazkem prodloužit pomocí
normované sešité ploché smyčky, jak vidíme
stoprocentní. Platí zde tedy stejná pravidla
jako u štandů – dva body jsou vždy lepší než
jeden. Přestože zatížení při slaňování není tak
velké jako při pádu do štandu, může dosahovat několikanásobku tělesné váhy. Tomu musí
odpovídat i zvolené skoby, smyčky a jiné pomůcky, z kterých stanoviště tvoříme.
Ideální případ vidíme na obr. . Při slanění z jednoho bodu (kruh, borhák), které je na
cvičných skalkách časté, je důležité slaňovací
bod zkontrolovat alespoň vizuálně a při pochybnostech přidat další jištění. V žádném případě neslaňujeme z jedné staré skoby!
Jako vhodné slaňovací body nám mohou
posloužit také pevné skalní hroty nebo vzrostlé stromy. K vytvoření stanoviště použijeme
normovanou plochou smyčku s nosností min.
10 kN. Lano pak protáhneme smyčkou tak,
aby se dalo dobře stáhnout. Při provazování
více fixních bodů využijeme vždy ukotvení
pomocí silového trojúhelníku. Vhodné svázání
dvou nebo více bodů je patrné z obr. .
Při nouzovém slanění (útěk z cesty) z plochého nýtu neprotahujeme lano přímo nýtem, ale raději obětujeme karabinu nebo
nýtem provážeme pomocnou šňůru, nejlépe
kevlarovou. Hrany nýtů mohou být totiž velmi
ostré a nelze vyloučit přeříznutí nebo poškození lana. Také stahování lana přímo z nýtu je
problematické.
Slaňování je jedním z mála případů, kdy
se smí dostat lano do kontaktu se smyčkou,
protože se při slaňování vůči sobě navzájem nepohybují. Při stahování lana je
tepelně tlakové namáhání malé a smyčka se
nepřepálí. Přesto se může částečně natavit,
a tak je dobré staré smyčky na stanovištích
před slaněním překontrolovat a opotřebované smyčky raději nahradit vlastními.
Při lezení v ledu lze ke slanění využít Abalakovovy hodiny1), na ledovci můžeme cepínem
vysekat „hrušku“2) nebo zavrtat šroub do
ledu (obr. ). Vytvoření takového stanoviště
vyžaduje větší zkušenosti.
na obr. , případně expresky (obr. ). Pozor
– ke spojení SP s úvazem používáme výhradně
karabiny se šroubovou pojistkou zámku!
Pomocnou šňůru přivázanou k pramenům lana
dvojitým Prusíkovým uzlem pak připevníme
karabinou do navazovacího oka úvazku nebo
konce pomocné šňůry provlečeme očkem sedáku a svážeme je vůdcovským uzlem.
Někdy se pro zjednodušení používá metoda, při níž se SP připevní karabinou přímo do
navazovacího oka sedacího úvazku a pomocná
šňůra se cvakne do nohavičky úvazku (obr. ).
Tento způsob ušetří materiál, ale skrývá jedno
nebezpečí. Při selhání SP zůstaneme viset asymetricky, pouze za nohavičku sedáku.
3
INFO@HUDY 7/2006
4
Při slaňování v kombinovaném úvazku
(sedací + prsní) můžeme SP zacvaknout do
navazovacího bodu mezi prsním a sedacím
úvazem a pomocnou šňůru do navazovacího
oka na sedáku, viz obr. . Toto umístění je
výhodné zejména při slaňování s těžkým batohem, který by nás jinak přetáčel vzad.
VOLNÉ RUCE PŘI SLAŇOVÁNÍ
Pomocná šňůra, kterou se při slaňování jistíme,
se nám hodí také v případě, když se spouštíme
po nepříliš strmé skále. První slaňující musí
často uvolňovat o skalní prahy zachycená nebo
zamuchlaná lana. V tomto případě se hodí mít
obě ruce volné. Toho dosáhneme odsednutím
do pomocné šňůry, pod zatížením se Prusíkův
uzel na lanech zadrhne a můžeme tak v klidu
oběma rukama manipulovat s lanem. Když
jsme hotovi, Prusíkův uzel snadno povolíme
jednou rukou a pokračujeme ve slaňování.
Volné ruce se hodí i na skalkách při vybírání
založeného jištění nebo prohlídce cesty.
SAMOBLOKOVACÍ UZLY
Na obr. až jsou znázorněny samoblokovací uzly, tzv. Prusíkovy uzly, které lze využít jako blokant při slaňování. Uzly vážeme
obvykle z 6 mm pomocné šňůry. Nejčastěji
používáme dvojitý Prusíkův uzel (obr. ).
francouzský (obr. )a asymetrický samoblokovací uzel (obr. ) lze uvázat i z plochého
popruhu. Blokovací účinek se zvyšuje s počtem otáček. Velmi praktický je francouzský
prusík, který lze na rozdíl od ostatních povolit
i při zatížení. Při slaňování (na rozdíl od nákresu) samozřejmě vážeme uzel přes oba
prameny lana. K jištění lze využít i mechanické blokanty jako např. Shunt, ale při lezení
je to zbytečná zátěž.
SLAŇOVACÍ STANOVIŠTĚ
Jisté slaňovací stanoviště je nejdůležitějším
předpokladem bezpečného sestupu. Vzhledem k tomu, že při slaňování již nemáme žádné další jištění, musí být slaňovací stanoviště
B E Z P E Č N É S L A Ň OVÁ N Í p o k ra č o vá n í na str. 6
CLASSIC 650
Lehká osma pro
slaňování, případně
pro dynamické jištění
při sportovním lezení.
Barva: elox
Hmotnost: 145 g
Cena: 280 Kč
HUDYpartner: 261 Kč
Cena SK: 380 Sk
HUDYpartner: 354 Sk
JEDNO NEBO DVĚ LANA?
Při slaňování s jedním (jednoduchým) lanem
musíme vzít v úvahu fakt, že máme k dispozici pouze poloviční délku lana než k lezení.
Abychom mohli lano protáhnout slaňovacím
stanovištěm přesně napůl, je vhodné si označit střed lana. To můžeme provést pomocí
speciálního inkoustu. Fixy a lepící pásky s neznámým chemickým složením nejsou vhodné.
BEZPEČNĚ V PŘÍRODĚ A V HORÁCH, WWW.HUDY.CZ
BEZPEČNÉ SLAŇOVÁNÍ
HOROLEZECTVÍ
na vrcholu cesta nekončí
text a foto: Karel Kříž, foto: Jiří Žižka, Tomáš Bardas, ilustrace: Ronan Bégoc
SLANĚNÍ PATŘÍ MEZI TRADIČNÍ LEZECKÉ ČINNOSTI A SLOUŽÍ NÁM K SESTUPU V PŘÍKRÉM LEZECKÉM TERÉNU, KTERÝM NENÍ
MOŽNÉ SCHÁZET. SESTUP PO LANĚ POMOCÍ SLANĚNÍ SE VYUŽÍVÁ TAKÉ PŘI PRÁCI VE VÝŠKÁCH, SPELEOLOGII, ZÁCHRANÁŘSTVÍ A V ARMÁDĚ.
PŘESTOŽE SLAŇOVÁNÍ NENÍ TECHNICKY NIJAK NÁROČNÉ A BRZY SI JE OSVOJÍ KAŽDÝ NOVÁČEK, PATŘÍ MEZI TY NEJRIZIKOVĚJŠÍ ČINNOSTI V HOROLEZECTVÍ A MÁ PODLE STATISTIK NA SVĚDOMÍ AŽ 25% SMRTELNÝCH NEHOD. (SCHUBERT, 1997)
INFO@HUDY 7/2006
SLAŇOVACÍ POMŮCKY
Slaňování je vlastně sjezd po laně pomocí
speciální slaňovací pomůcky (dále jen SP).
Mezi SP a lanem vzniká tření, které nám
umožní regulovat rychlost sestupu bez většího úsilí jednou rukou.
Na trhu je dnes řada univerzálních SP, které slouží zároveň jako pomůcky jistící. Jsou
to tzv. kyblíky (tubes), které vyrábí hned několik firem, nebo víceúčelové pomůcky jako
např. Reverso (Petzl), Piu (Cassin), a nově
především ATC Guide od Black Diamond.
Asi nejznámější speciální SP je osma, která
má u českých lezců velkou tradici a je používána zároveň k jištění. K tomuto účelu není
ale určena a pro nezkušené lezce může být
jištění přes osmu nebezpečné. Ke slanění lze
použít také samostatnou HMS karabinu, ale
spíše jako nouzové řešení. Na obr. vidíme
do lana zavěšené nejpoužívanější slaňovací pomůcky – kyblíky ATC, Reverso, Globus
a osmu.
Existují také speciální SP určené pro práci
ve výškách a speleologii, ty ale nejsou pro horolezectví příliš praktické a zde je neuvádíme.
BEZPEČNÉ SLAŇOVÁNÍ
Jelikož zde uvedené a nejčastěji používané
SP nejsou samoblokovací, je důležité slaňovat
vždy s dodatečným zajištěním SP. Toto zajištění
provádíme prostřednictvím samoblokovacího
uzlu, který je znám spíš pod názvem Prusíkův
uzel. Těchto uzlů ale existuje celá řada. Uzel
vážeme z pomocné šňůry nebo ploché smyčky.
Prusíkův uzel zastaví náš sjezd po laně v případě ztráty kontroly nad lanem (zásah kamenem, bleskem, chvilková nevolnost atd.). Doporučený postup slaňování je patrný z obr. .
Praxe na cvičných skalách je ovšem jiná
a většina lezců slaňuje bez dodatečného zajištění prusíkem. V tomto případě spoléháme
na to, že po celou dobu udržíme kontrolu nad
lanem!!! Provizorně lze zajistit slaňujícího bez
prusíku také ze země, tím že v případě potíží
zatáhneme za obě lana a nechtěný sjezd zastavíme.
Z praktických i bezpečnostních důvodů je
výhodnější vázat pojistný Prusíkův uzel pod SP.
Hlavní zatížení při slaňování pak nese SP a Prusíkův uzel nám pouze nahrazuje sevření ruky
a drží lano ve správném úhlu. Pokud umístíme
Prusíkův uzel nad SP, nese při náhlém uvolnění
brzdící ruky celou váhu právě pomocná šňůra,
která se dá po zatížení jen obtížně povolit.
Při slaňování držíme jednou rukou lano pod
SP a druhou rukou stahujeme uvolněný Prusíkův uzel dolů po laně. Délka pomocné šňůry
musí být nastavena tak, aby se pojistný uzel
po uvolnění rukou nedostal do kontaktu se
SP. V opačném případě se Prusíkův uzel opře
o hranu SP a nedojde k jeho zatažení a SP tudíž nezastaví nekontrolovaný sjezd. Při použití
slaňovací osmy dojde v lepším případě k zatažení prusíku do osmy a sjezd se zastaví.
Pokud slaňujeme jen v sedacím úvazku musíme spojení SP s úvazkem prodloužit pomocí
normované sešité ploché smyčky, jak vidíme
stoprocentní. Platí zde tedy stejná pravidla
jako u štandů – dva body jsou vždy lepší než
jeden. Přestože zatížení při slaňování není tak
velké jako při pádu do štandu, může dosahovat několikanásobku tělesné váhy. Tomu musí
odpovídat i zvolené skoby, smyčky a jiné pomůcky, z kterých stanoviště tvoříme.
Ideální případ vidíme na obr. . Při slanění z jednoho bodu (kruh, borhák), které je na
cvičných skalkách časté, je důležité slaňovací
bod zkontrolovat alespoň vizuálně a při pochybnostech přidat další jištění. V žádném případě neslaňujeme z jedné staré skoby!
Jako vhodné slaňovací body nám mohou
posloužit také pevné skalní hroty nebo vzrostlé stromy. K vytvoření stanoviště použijeme
normovanou plochou smyčku s nosností min.
10 kN. Lano pak protáhneme smyčkou tak,
aby se dalo dobře stáhnout. Při provazování
více fixních bodů využijeme vždy ukotvení
pomocí silového trojúhelníku. Vhodné svázání
dvou nebo více bodů je patrné z obr. .
Při nouzovém slanění (útěk z cesty) z plochého nýtu neprotahujeme lano přímo nýtem, ale raději obětujeme karabinu nebo
nýtem provážeme pomocnou šňůru, nejlépe
kevlarovou. Hrany nýtů mohou být totiž velmi
ostré a nelze vyloučit přeříznutí nebo poškození lana. Také stahování lana přímo z nýtu je
problematické.
Slaňování je jedním z mála případů, kdy
se smí dostat lano do kontaktu se smyčkou,
protože se při slaňování vůči sobě navzájem nepohybují. Při stahování lana je
tepelně tlakové namáhání malé a smyčka se
nepřepálí. Přesto se může částečně natavit,
a tak je dobré staré smyčky na stanovištích
před slaněním překontrolovat a opotřebované smyčky raději nahradit vlastními.
Při lezení v ledu lze ke slanění využít Abalakovovy hodiny1), na ledovci můžeme cepínem
vysekat „hrušku“2) nebo zavrtat šroub do
ledu (obr. ). Vytvoření takového stanoviště
vyžaduje větší zkušenosti.
na obr. , případně expresky (obr. ). Pozor
– ke spojení SP s úvazem používáme výhradně
karabiny se šroubovou pojistkou zámku!
Pomocnou šňůru přivázanou k pramenům lana
dvojitým Prusíkovým uzlem pak připevníme
karabinou do navazovacího oka úvazku nebo
konce pomocné šňůry provlečeme očkem sedáku a svážeme je vůdcovským uzlem.
Někdy se pro zjednodušení používá metoda, při níž se SP připevní karabinou přímo do
navazovacího oka sedacího úvazku a pomocná
šňůra se cvakne do nohavičky úvazku (obr. ).
Tento způsob ušetří materiál, ale skrývá jedno
nebezpečí. Při selhání SP zůstaneme viset asymetricky, pouze za nohavičku sedáku.
3
INFO@HUDY 7/2006
4
Při slaňování v kombinovaném úvazku
(sedací + prsní) můžeme SP zacvaknout do
navazovacího bodu mezi prsním a sedacím
úvazem a pomocnou šňůru do navazovacího
oka na sedáku, viz obr. . Toto umístění je
výhodné zejména při slaňování s těžkým batohem, který by nás jinak přetáčel vzad.
VOLNÉ RUCE PŘI SLAŇOVÁNÍ
Pomocná šňůra, kterou se při slaňování jistíme,
se nám hodí také v případě, když se spouštíme
po nepříliš strmé skále. První slaňující musí
často uvolňovat o skalní prahy zachycená nebo
zamuchlaná lana. V tomto případě se hodí mít
obě ruce volné. Toho dosáhneme odsednutím
do pomocné šňůry, pod zatížením se Prusíkův
uzel na lanech zadrhne a můžeme tak v klidu
oběma rukama manipulovat s lanem. Když
jsme hotovi, Prusíkův uzel snadno povolíme
jednou rukou a pokračujeme ve slaňování.
Volné ruce se hodí i na skalkách při vybírání
založeného jištění nebo prohlídce cesty.
SAMOBLOKOVACÍ UZLY
Na obr. až jsou znázorněny samoblokovací uzly, tzv. Prusíkovy uzly, které lze využít jako blokant při slaňování. Uzly vážeme
obvykle z 6 mm pomocné šňůry. Nejčastěji
používáme dvojitý Prusíkův uzel (obr. ).
francouzský (obr. )a asymetrický samoblokovací uzel (obr. ) lze uvázat i z plochého
popruhu. Blokovací účinek se zvyšuje s počtem otáček. Velmi praktický je francouzský
prusík, který lze na rozdíl od ostatních povolit
i při zatížení. Při slaňování (na rozdíl od nákresu) samozřejmě vážeme uzel přes oba
prameny lana. K jištění lze využít i mechanické blokanty jako např. Shunt, ale při lezení
je to zbytečná zátěž.
SLAŇOVACÍ STANOVIŠTĚ
Jisté slaňovací stanoviště je nejdůležitějším
předpokladem bezpečného sestupu. Vzhledem k tomu, že při slaňování již nemáme žádné další jištění, musí být slaňovací stanoviště
B E Z P E Č N É S L A Ň OVÁ N Í p o k ra č o vá n í na str. 6
CLASSIC 650
Lehká osma pro
slaňování, případně
pro dynamické jištění
při sportovním lezení.
Barva: elox
Hmotnost: 145 g
Cena: 280 Kč
HUDYpartner: 261 Kč
Cena SK: 380 Sk
HUDYpartner: 354 Sk
JEDNO NEBO DVĚ LANA?
Při slaňování s jedním (jednoduchým) lanem
musíme vzít v úvahu fakt, že máme k dispozici pouze poloviční délku lana než k lezení.
Abychom mohli lano protáhnout slaňovacím
stanovištěm přesně napůl, je vhodné si označit střed lana. To můžeme provést pomocí
speciálního inkoustu. Fixy a lepící pásky s neznámým chemickým složením nejsou vhodné.
BEZPEČNĚ V PŘÍRODĚ A V HORÁCH, WWW.HUDY.CZ .
obr. A
BEZPEČNÉ SLANĚNÍ KROK ZA KROKEM
KE SLAŇOVÁNÍ POUŽIJEME TZV. ODSEDÁVACÍ PLOCHOU SMYČKU. „ODSEDÁVKA“ JE KOTEVNÍM (LIŠČÍM) UZLEM SPOJENA S NAVAZOVACÍM OKEM SEDACÍHO ÚVAZKU.
TĚSNĚ POD POLOVINOU ODSEDÁVKY JE UVÁZANÝ VŮDCOVSKÝ UZEL, KTERÝ VYTVOŘÍ NA ODSEDÁVCE DALŠÍ OKO.
obr. B
obr. C
obr. D
2. Do připravených pramenů lana založíme
slaňovací pomůcku a karabinou ji spojíme
s dolním okem uprostřed odsedávky. Zašroubujeme pojistku karabiny (obr. B).
3. Z pomocné šňůry uvážeme pod SP, přes
oba prameny lana dvojitý Prusíkův uzel
(obr. C).
4. Karabinou spojíme tuto pomocnou šňůru
s navazovacím okem sedáku a zašroubujeme pojistku (obr. D).
5. V tuto chvíli jsme zajišteni díky samoblokovacímu Prusíkovu uzlu. Proto můžeme
odlehčit odsedávku a vycvaknout ji ze
stanoviště. Před odcvaknutím odsedávky
vždy pro jistotu plnou vahou sedneme
obr. E
do připravené SP a tím překontrolujeme
správné založení lana a SP!!! Sebejištění
odsedávkou zrušíme až tehdy, jsme-li si
jisti, že slaňování máme bezpečně připraveno (obr. E)!
6. Uvolněnou karabinu zacvakneme přes
pramen lana, který hodláme stahovat. Po
uvolnění lan na konci slaňování tak víme,
že v rukou držíme nepřekřížený stahovaný
pramen. Tím výrazně snížíme riziko zaseknutí lana při stahování (obr. F).
7. Při slaňování držíme lana oběma rukama
pod slaňovací pomůckou, přičemž jednou
rukou posouváme dolů pojistný Prusíkův
uzel (obr. G).
ATC® – XP
Jistící prostředek, který je ideální
pro lezení se dvěma lany. Při
otočení pomůcky docílíte většího
brzdného efektu. Konstruováno
pro lana 8,1–11 mm.
Hmotnost: 89 g
Cena: 650 Kč
HUDYpartner: 605 Kč
Cena SK: 880 Sk
HUDYpartner: 819 Sk
obr. F
obr. G
INFO@HUDY 7/2006
1. Do slaňovacího stanoviště zacvakneme karabinu ze své odsedávací ploché
smyčky a zašroubujeme pojistku karabiny (obr. A).
5
6
VÍCEDÉLKOVÉ SLAŇOVÁNÍ
Nejčastější nehodou při vícedélkovém slaňování je vyjetí z konců lan, která nedosahují na
zem. Tomuto nebezpečí se lze vyhnout uvázáním uzlů na koncích lana, o které se případně
SP zachytí (obr. ). Zde zobrazený způsob
je výhodnější než svazovat lana dohromady.
Lano se totiž při slanění kroutí a jsou-li konce
svázány dohromady, mohou být poslední metry slanění velmi problematické. Před stahováním lana nezapomeňte uzly rozvázat. Pokud
vám při slaňování fouká silný vítr, je lepší vézt
lano s sebou a rozbalovat ho postupně, aby
při odhození lana nedošlo k zachycení uzlů za
skálu. Samozřejmostí je používání ochranné
přilby, neboť při slaňování a stahování lana se
vždy nějaký ten kamínek uvolní.
HMS BET CLIMB
INFO@HUDY 7/2006
Výhodou lezení na dvou lanech (polovičních nebo dvojčatech) je kromě větší bezpečnosti, právě možnost slanění celé vylezené
délky. Nutno říct, že při lezení v horách se s tím
počítá a lezení na jednoduchém laně může být
komplikací. Další výhodou je, že lano nemusíme dlouho protahovat a hledat polovinu, ale
protáhneme jen konec jednoho lana a svážeme ho s druhým. Lana svazujeme pomocí
vůdcovského uzlu a necháváme dostatečně
dlouhé volné konce (obr. ). Tento uzel je
pro spojení lan vhodnější než dvojitá rybářská
spojka, protože se při stahování nezasekává.
Před opuštěním stanoviště si ujasníme, které lano budeme stahovat. Při stahování lana
z kruhu, který leží na plocho na skále, stahujeme spodní lano. V opačném případě může dojít k zablokování stahovaného lana kruhem.
Klasická HMS karabina
s uzavíracím systémem Bet
Climb.
Barva: elox
Hmotnost: 89 g
Nosnost podélná: 24 kN
Nosnost příčná: 10 kN
Nosnost s otevř.
zámkem: 9 kN
Cena: 320 Kč
HUDYpartner: 298 Kč
Cena SK: 440 Sk
NOUZOVÉ METODY
Při ztrátě SP můžeme využít samostatnou
HMS karabinu a slanit přes poloviční lodní
uzel (obr. ). Lano musí být karabinou vedeno tak, aby se nedotýkalo pojistky, jinak by se
mohl zámek otevřít a uzel rozvázat!!!
Sedací úvazek můžeme nahradit pomocí
ploché smyčky (obr. ).3)
Až do sedmdesátých let minulého století se
slaňovalo převážně pomocí tzv. Dülferova sedu
(obr. ). Tento způsob slanění je poněkud bolestivý a nešetrný k oblečení, ale může nám
posloužit v nouzi, když nám zůstane jen lano.
HUDYpartner: 410 Sk
ZÁSADY BEZPEČ. SLAŇOVÁNÍ
• 100% pevný slaňovací bod, nikdy ne jen
jedna stará skoba!!!
• Pojistný uzel pod slaňovací pomůckou.
• Karabiny se šroubovou pojistkou zámku.
• Uzly na konci, které zabrání vyjetí z lana.
• Znalost slaňovací dráhy – neslaňovat do
neznámého terénu.
• Správné používání slaňovacích pomůcek.
• Používání horolezecké přilby.
B E Z P E Č N É S L A Ň OVÁ N Í ko n e c
NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ DOCHÁZÍ PŘI SLANĚNÍ K NEHODÁM
Poznámky:
• Při sestupu jsou horolezci unavení a dochází k fatálním omylům.
• Při náhlém ústupu (bouřka, tma) jednáme
ve stresu, což vede k chybám.
• Při dlouhých slaněních může dojít k chybě
z automatismu při opakované činnosti.
jící a k získání správných dovedností vede
Informace v tomto textu nejsou vyčerpávapouze praktický výcvik.
1)
Viz. info@hudy 5-2006, str. 11
2), 3)
Viz info@hudy 6-2006, str. 17
Vše ke stažení na www.hudy.cz.
BEZPEČNĚ V PŘÍRODĚ A V HORÁCH, WWW.HUDY.CZ .
obr. A
BEZPEČNÉ SLANĚNÍ KROK ZA KROKEM
KE SLAŇOVÁNÍ POUŽIJEME TZV. ODSEDÁVACÍ PLOCHOU SMYČKU. „ODSEDÁVKA“ JE KOTEVNÍM (LIŠČÍM) UZLEM SPOJENA S NAVAZOVACÍM OKEM SEDACÍHO ÚVAZKU.
TĚSNĚ POD POLOVINOU ODSEDÁVKY JE UVÁZANÝ VŮDCOVSKÝ UZEL, KTERÝ VYTVOŘÍ NA ODSEDÁVCE DALŠÍ OKO.
obr. B
obr. C
obr. D
2. Do připravených pramenů lana založíme
slaňovací pomůcku a karabinou ji spojíme
s dolním okem uprostřed odsedávky. Zašroubujeme pojistku karabiny (obr. B).
3. Z pomocné šňůry uvážeme pod SP, přes
oba prameny lana dvojitý Prusíkův uzel
(obr. C).
4. Karabinou spojíme tuto pomocnou šňůru
s navazovacím okem sedáku a zašroubujeme pojistku (obr. D).
5. V tuto chvíli jsme zajišteni díky samoblokovacímu Prusíkovu uzlu. Proto můžeme
odlehčit odsedávku a vycvaknout ji ze
stanoviště. Před odcvaknutím odsedávky
vždy pro jistotu plnou vahou sedneme
obr. E
do připravené SP a tím překontrolujeme
správné založení lana a SP!!! Sebejištění
odsedávkou zrušíme až tehdy, jsme-li si
jisti, že slaňování máme bezpečně připraveno (obr. E)!
6. Uvolněnou karabinu zacvakneme přes
pramen lana, který hodláme stahovat. Po
uvolnění lan na konci slaňování tak víme,
že v rukou držíme nepřekřížený stahovaný
pramen. Tím výrazně snížíme riziko zaseknutí lana při stahování (obr. F).
7. Při slaňování držíme lana oběma rukama
pod slaňovací pomůckou, přičemž jednou
rukou posouváme dolů pojistný Prusíkův
uzel (obr. G).
ATC® – XP
Jistící prostředek, který je ideální
pro lezení se dvěma lany. Při
otočení pomůcky docílíte většího
brzdného efektu. Konstruováno
pro lana 8,1–11 mm.
Hmotnost: 89 g
Cena: 650 Kč
HUDYpartner: 605 Kč
Cena SK: 880 Sk
HUDYpartner: 819 Sk
obr. F
obr. G
INFO@HUDY 7/2006
1. Do slaňovacího stanoviště zacvakneme karabinu ze své odsedávací ploché
smyčky a zašroubujeme pojistku karabiny (obr. A).
5
6
VÍCEDÉLKOVÉ SLAŇOVÁNÍ
Nejčastější nehodou při vícedélkovém slaňování je vyjetí z konců lan, která nedosahují na
zem. Tomuto nebezpečí se lze vyhnout uvázáním uzlů na koncích lana, o které se případně
SP zachytí (obr. ). Zde zobrazený způsob
je výhodnější než svazovat lana dohromady.
Lano se totiž při slanění kroutí a jsou-li konce
svázány dohromady, mohou být poslední metry slanění velmi problematické. Před stahováním lana nezapomeňte uzly rozvázat. Pokud
vám při slaňování fouká silný vítr, je lepší vézt
lano s sebou a rozbalovat ho postupně, aby
při odhození lana nedošlo k zachycení uzlů za
skálu. Samozřejmostí je používání ochranné
přilby, neboť při slaňování a stahování lana se
vždy nějaký ten kamínek uvolní.
HMS BET CLIMB
INFO@HUDY 7/2006
Výhodou lezení na dvou lanech (polovičních nebo dvojčatech) je kromě větší bezpečnosti, právě možnost slanění celé vylezené
délky. Nutno říct, že při lezení v horách se s tím
počítá a lezení na jednoduchém laně může být
komplikací. Další výhodou je, že lano nemusíme dlouho protahovat a hledat polovinu, ale
protáhneme jen konec jednoho lana a svážeme ho s druhým. Lana svazujeme pomocí
vůdcovského uzlu a necháváme dostatečně
dlouhé volné konce (obr. ). Tento uzel je
pro spojení lan vhodnější než dvojitá rybářská
spojka, protože se při stahování nezasekává.
Před opuštěním stanoviště si ujasníme, které lano budeme stahovat. Při stahování lana
z kruhu, který leží na plocho na skále, stahujeme spodní lano. V opačném případě může dojít k zablokování stahovaného lana kruhem.
Klasická HMS karabina
s uzavíracím systémem Bet
Climb.
Barva: elox
Hmotnost: 89 g
Nosnost podélná: 24 kN
Nosnost příčná: 10 kN
Nosnost s otevř.
zámkem: 9 kN
Cena: 320 Kč
HUDYpartner: 298 Kč
Cena SK: 440 Sk
NOUZOVÉ METODY
Při ztrátě SP můžeme využít samostatnou
HMS karabinu a slanit přes poloviční lodní
uzel (obr. ). Lano musí být karabinou vedeno tak, aby se nedotýkalo pojistky, jinak by se
mohl zámek otevřít a uzel rozvázat!!!
Sedací úvazek můžeme nahradit pomocí
ploché smyčky (obr. ).3)
Až do sedmdesátých let minulého století se
slaňovalo převážně pomocí tzv. Dülferova sedu
(obr. ). Tento způsob slanění je poněkud bolestivý a nešetrný k oblečení, ale může nám
posloužit v nouzi, když nám zůstane jen lano.
HUDYpartner: 410 Sk
ZÁSADY BEZPEČ. SLAŇOVÁNÍ
• 100% pevný slaňovací bod, nikdy ne jen
jedna stará skoba!!!
• Pojistný uzel pod slaňovací pomůckou.
• Karabiny se šroubovou pojistkou zámku.
• Uzly na konci, které zabrání vyjetí z lana.
• Znalost slaňovací dráhy – neslaňovat do
neznámého terénu.
• Správné používání slaňovacích pomůcek.
• Používání horolezecké přilby.
B E Z P E Č N É S L A Ň OVÁ N Í ko n e c
NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ DOCHÁZÍ PŘI SLANĚNÍ K NEHODÁM
Poznámky:
• Při sestupu jsou horolezci unavení a dochází k fatálním omylům.
• Při náhlém ústupu (bouřka, tma) jednáme
ve stresu, což vede k chybám.
• Při dlouhých slaněních může dojít k chybě
z automatismu při opakované činnosti.
jící a k získání správných dovedností vede
Informace v tomto textu nejsou vyčerpávapouze praktický výcvik.
1)
Viz. info@hudy 5-2006, str. 11
2), 3)
Viz info@hudy 6-2006, str. 17
Vše ke stažení na www.hudy.cz.