NutričNí hodNota plodů moře

Nutriční hodnota
plodů moře
Pokud se rozhodneme udržovat si štíhlou postavu s nepodlomeným zdravím, jsou k tomu drobní mořští živočichové tím
nejlepším prostředkem. Při nepatrném objemu dobře zasytí,
mají velmi nízké energetické hodnoty, avšak značné hodnoty
nutriční. Tudíž i při malém příjmu potravy tělo nestrádá
a postupně nechátrá tak, jako třeba u veganství nebo vegetariánství. Mořské plody mají plnohodnotné živiny a vitaminy
podobné jako běžné maso, ovšem s velmi nízkou energetickou hodnotou. Tyto rostlinná potrava nemá, neboť je rostliny
nedokážou tak „kvalitní“ vyrobit.
Jako „odrazového můstku“ sloužícího k porovnání nutričních a energetických hodnot plodů moře použijeme nejběžnější a nejpoužívanější mořskou rybu v potravinářství – sledě
obecného. Z něho se vyrábí většina lahůdkářského rybího
sortimentu – saláty, uzenáče, zavináče, slanečci, konzervy
atd.
Obsah ve 100 g
bílkoviny
tuky
glycidy
(cukry)
Energetická
hodnota kJ
na 100 g
Sleď obecný
18,2
15,7
0,1
854
Ústřice
7,8
1,5
3,8
240
Slávky
12,3
2,1
2,0
304
Krevety
23,3
0,8
2,0
468
Olihně – kalamáry
15,0
1,0
3,0
324
Krabi
22,1
1,8
1,0
419
Druh
Z této tabulky je jasně zřetelné, že z hlediska racionální
výživy jsou plody moře bez konkurence. Mají vysoký podíl
stravitelných bílkovin, ale i vitaminů a některých stopových
14
prvků, z nichž je nejvýznamnější značný obsah jódu. Mořští měkkýši všeobecně obsahují velké množství vitaminu D,
který je zárukou, že se nám při podvýživě z diet nezkroutí
postava, protože tento vitamin příznivě ovlivňuje vývoj a stav
lidské kostry. Langusty, krabi a humři mají vedle vitaminu
B12 i vysoký obsah vitaminu E a zinku. Krevety se vyznačují
zase příznivým poměrem vitaminu B12 a olejových bází vitaminů A, E a D.
Postatou udržování štíhlé linie je vlastně částečné, ale
rozumné omezení příjmu potravy. Na to se nejdříve musí
zmenšit (stáhnout) žaludek, aby člověk neměl neustále pocit hladu. Něco podobného, avšak jako chirurgický zákrok
se používá ve formě podvázání části lidského žaludku při
ambulantních příznacích velké otylosti, když váha člověka
přesahuje víc než 150 kg. Opačným způsobem se třeba dříve
u soukromníků vykrmovali vepři. Nejdřív se jim dávalo hodně řídké avšak objemné krmivo, například zelený jetel, aby
se žaludek hodně roztáhl a vepř měl pořád pocit hladu. Potom se při stejném objemu potravy přidalo na kvalitě – šrot,
brambory, mléko apod. Náhle vepřík začal růst přímo před
očima a „dotáhl“ to někdy i do 200 kg, kolikrát měl oči zalité
tak sádlem, že ani neviděl. Při menším neroztaženém žaludku by narostl o mnoho méně. Lidé, kteří chtějí zhubnout,
musí udělat opačnou věc. Zmenšit si postupným omezováním objemu potravy žaludek, aby psychicky nestrádali
neustálým pocitem hladu. Potom už toho sní
méně, ale nemohou to dělat jako manekýnky, které zkonzumují jenom
jeden list hlávkového salátu denně.
Po čase se z toho vyklube mentální anorexie a je po legraci. Když
už někdo málo jí, měla by to být
strava, která dobře zažene pocit
hladu, má malý objem, obsahuje však životně důležité živiny
a zároveň je málo energetická.
A to splňuje pouze spojení
zeleniny, ryb a hlavně pak
plodů moře. Takže vzhůru
na ně!
15