OOP - ochrana ovzduší

Transkript

'LJLWDOO\
Signature
invalid
VLJQHGE\%F
%F
.XUW
'ĕGL
Ć
PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ
ZÓNA STěEDNÍ ýECHY - CZ02
kvČten 2016
.XUW'ĕGLĆ
'DWH
&(67
5HDVRQ
QHGHILQRYDQ\
/RFDWLRQ
QHGHILQRYDQ\
Název dokumentu
PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ
Zóna CZ02 - StĜední ýechy
Datum schválení:
kvČten 2016
OdpovČdné orgány, jména a adresy osob odpovČdných za vypracování Programu:
Ministerstvo životního prostĜedí
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
Bc. Kurt DČdiþ
Ĝeditel odboru ochrany ovzduší
OdpovČdné orgány, jména a adresy osob odpovČdných za provádČní opatĜení
Programu:
Bc. Kurt DČdiþ
Ĝeditel odboru ochrany ovzduší
Krajský úĜad StĜedoþeského kraje
Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5
Mgr. Robert Georgiev
Ĝeditel krajského úĜadu
Krajský úĜad StĜedoþeského kraje
Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5
Další odpovČdné subjekty za provádČní opatĜení Programu jsou uvedeny
v kapitole E. 4, v pĜípadČ opatĜení uvedených v kapitole E. 1 a kapitole E.2 jsou
dány zákonem o ochranČ ovzduší þ. 201/2012 Sb.
2
OBSAH
A. ÚVOD .............................................................................................................................15
B. ZÁKLADNÍ INFORMACE ...............................................................................................18
B.1 Vymezení a popis zóny ...........................................................................................18
B.2 Popis zpĤsobu posuzování úrovní zneþištČní, umístČní stacionárního mČĜení (mapa,
geografické souĜadnice)..........................................................................................22
B.3 Informace o charakteru cílĤ vyžadujících v dané lokalitČ ochranu ...........................25
B.3.1 Stanovení cílové skupiny obyvatel...................................................................25
B.3.2 Vymezení citlivých ekosystémĤ .......................................................................26
B.3.3 Odhad rozlohy zneþištČných oblastí pro jednotlivé zneþišĢující látky ...............26
B.3.4 Velikost exponované skupiny obyvatel ............................................................32
C. ANALÝZA SITUACE ......................................................................................................39
C.1 ÚrovnČ zneþištČní zjištČné v pĜedchozích letech – vyhodnocení období 2003 - 2012
...............................................................................................................................39
C.1.1 Suspendované þástice PM10 ...........................................................................39
C.1.2 Oxid dusiþitý ....................................................................................................51
C.1.3 Benzo(a)pyren.................................................................................................55
C.1.4 Arsen ..............................................................................................................58
C.2 ÚrovnČ zneþištČní ovzduší v roce 2013 ..................................................................61
C.3 Odhad vývoje úrovnČ zneþištČní .............................................................................62
C.4 Celkové množství emisí v oblasti ............................................................................63
C.4.1 Emisní vstupy ..................................................................................................63
C.4.2 Emisní bilance – vývojové Ĝady .......................................................................63
C.4.3 Podrobné emisní bilance pro rok 2011 ............................................................72
C.4.4 Hodnocení emisních bilancí ............................................................................80
C.5 Analýza pĜíþin zneþištČní ........................................................................................80
C.5.1 PrĤmČrné roþní koncentrace suspendovaných þástic PM10 .............................80
C.5.2 PrĤmČrné roþní koncentrace oxidu dusiþitého .................................................83
C.5.3 PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu .................................................85
C.5.4 PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu ...............................................................88
C.6 Výþet významných zdrojĤ zneþišĢování ovzduší z hlediska emisí doplnČný jejich
geografickým vyznaþením ......................................................................................88
C.6.1 Vyjmenované zdroje - tuhé zneþišĢující látky ...................................................88
C.6.2 Vyjmenované zdroje – oxidy dusíku ................................................................89
C.6.3 Vyjmenované zdroje - benzo(a)pyren ..............................................................90
C.6.4 Mobilní zdroje (doprava)..................................................................................91
Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy
3
C.7 Informace o zneþištČní dálkovČ pĜenášeném z okolních oblastí ..............................92
C.7.1 Sekundární aerosoly .......................................................................................93
C.7.2 Regionální pozadí ...........................................................................................95
C.8 OpatĜení pĜijatá pĜed zpracováním programu na lokální, regionální, národní a
mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónČ a hodnocení úþinnosti tČchto
opatĜení ..................................................................................................................96
C.8.1 OpatĜení pĜijatá na národní a mezinárodní úrovni............................................96
C.8.2 OpatĜení pĜijatá na regionální úrovni ...............................................................97
C.8.3 OpatĜení pĜijatá na lokální úrovni .....................................................................99
C.8.4 Vyhodnocení realizace navržených opatĜení .................................................100
C.8.5 Hodnocení úþinnosti uvedených opatĜení ......................................................105
C.9 SWOT analýza .....................................................................................................110
D. CÍLE A PRIORITY PROGRAMU ..................................................................................114
D.1 Identifikace cílĤ a priorit ........................................................................................114
D.1.1 Stanovení cíle Programu zlepšování kvality ovzduší .....................................114
D.1.2 ěešené zneþišĢující látky ..............................................................................114
D.1.3 Prioritní kategorie zdrojĤ ...............................................................................114
D.1.4 Územní priority ..............................................................................................115
D.2 Matice logického rámce ........................................................................................118
E. POPIS OPATěENÍ STANOVENÝCH K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY
OVZDUŠÍ ......................................................................................................................129
E.1 Emisní stropy ........................................................................................................129
E.1.1 Postup stanovení emisních stropĤ pro skupiny vyjmenovaných stacionárních
zdrojĤ 129
E.1.2 Emisní stropy pro vyjmenované stacionární zdroje v zónČ CZ02 StĜední ýechy
132
E.1.3 Postup stanovení emisních stropĤ pro silniþní dopravu .................................132
E.1.4 Emisní stropy pro silniþní dopravu v zónČ CZ02 ............................................134
E.2 Regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ v souladu s §13 odst. 1 zákona
o ochranČ ovzduší ................................................................................................135
E.3 Doporuþené provČĜení provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ s významným
imisním pĜíspČvkem v ORP, kde nedochází k pĜekroþení imisního limitu ..............137
E.4 Popis opatĜení ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší .......138
E.4.1 OpatĜení ke snížení vlivu silniþní dopravy na zneþištČní ovzduší ...................141
E.4.2 OpatĜení ke snížení vlivu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ na zneþištČní
ovzduší......................................................................................................................174
E.4.3 OpatĜení ke snížení vlivu zemČdČlské výroby na úroveĖ zneþištČní ovzduší .191
E.4.4 OpatĜení ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v domácnostech
(pĜípadnČ v živnostenské þinnosti) na úroveĖ zneþištČní ovzduší ..............................194
4
E.4.5 OpatĜení vedoucí ke snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší
199
E.5 Financování novČ stanovených opatĜení...............................................................205
E.5.1 Posouzení možné podpory u jednotlivých opatĜení .......................................205
E.5.2 Vyhodnocení možnosti využití externích zdrojĤ financování ..........................211
F. ODHAD PLÁNOVANÉHO PěÍNOSU KE SNÍŽENÍ ÚROVNċ ZNEýIŠTċNÍ VYJÁDěENÝ
PROSTěEDNICTVÍM VHODNÝCH INDIKÁTORģ A PěEDPOKLÁDANÁ DOBA
POTěEBNÁ K DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITģ .............................................................213
F.1 Odhad vývoje úrovnČ zneþištČní ...........................................................................213
F.1.1 Modelové vyhodnocení dopadu navrhovaných dopravních opatĜení .............218
F.1.2 Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní
domácností (opatĜení DB1) .......................................................................................220
F.1.3 Modelové vyhodnocení dopadu realizace novČ stanovených opatĜení na
vyjmenovaných zdrojích ............................................................................................222
F.2 Indikátory a monitorování implementace Programu ..............................................223
G. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTģ A DALŠÍCH ZDROJģ INFORMACÍ .........225
5
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1:
Tabulka 2:
Tabulka 3:
Tabulka 4:
Tabulka 5:
Tabulka 6:
Tabulka 7:
Tabulka 8:
Tabulka 9:
Tabulka 10:
Tabulka 11:
Tabulka 12:
Tabulka 13:
Tabulka 14:
Tabulka 15:
Tabulka 16:
Tabulka 17:
Tabulka 18:
Tabulka 19:
Tabulka 20:
Tabulka 21:
Tabulka 22:
Tabulka 23:
Tabulka 24:
Tabulka 25:
Tabulka 26:
Tabulka 27:
Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální poþet jejich
pĜekroþení ..................................................................................................... 15
Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémĤ a vegetace ......................... 16
Imisní limity pro celkový obsah zneþišĢující látky v þásticích PM10 vyhlášené
pro ochranu zdraví lidí ................................................................................... 16
Imisní limity troposférický ozón ...................................................................... 16
Základní údaje, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................... 18
Administrativní þlenČní, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................ 18
Základní charakteristika StĜedoþeského kraje ................................................ 19
Klimatické charakteristiky, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy ........ 21
ZemČpisné souĜadnice kraje .......................................................................... 21
PĜehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ02 StĜední ýechy .................... 24
MČĜicí programy a mČĜené škodliviny v lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy,
2003 – 2012 .................................................................................................. 24
Poþet obyvatel, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................ 25
Plocha území (v km2) s pĜekroþenými imisními limity dle zákona o ochranČ
ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy ............................................................... 27
Plocha území (v %) zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþením imisních limitĤ
pro jednotlivé škodliviny ................................................................................. 31
PČtileté prĤmČrné koncentrace, zóna CZ02 StĜední ýechy (v %) území
s pĜekroþenými imisními limity (LV, limit value) dle zákona o ochranČ ovzduší.31
Velikost exponované skupiny obyvatelstva (poþet obyvatel), v oblastech
s pĜekroþenými imisními limity dle zákona o ochranČ ovzduší, zóna CZ02
StĜední ýechy ................................................................................................ 32
Poþet obyvatel v oblastech s pĜekroþenými imisními limity, zóna CZ02 StĜední
ýechy ............................................................................................................ 32
Podíl obyvatel v oblastech s pĜekroþenými imisními limity, zóna CZ02 StĜední
ýechy ............................................................................................................ 32
Obce, na jejichž území je, dle prostorové interpretace dat ýHMÚ, pĜekroþen
imisní limit dle zákona o ochranČ ovzduší, vyhodnocení pČtiletých prĤmČrĤ
2007-2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................................... 33
PrĤmČrné roþní koncentrace PM10 (µg.m-3), zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003
– 2012 ........................................................................................................... 39
36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 za kalendáĜní rok (µg.m-3), zóna
CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012................................................................. 45
PrĤmČrné roþní koncentrace NO2 (µg.m-3), zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 –
2012 .............................................................................................................. 51
PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu (ng.m-3), zóna CZ02 StĜední
ýechy, 2003 – 2012 ...................................................................................... 55
PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu (ng.m-3), zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003
– 2012 ........................................................................................................... 59
Lokality imisního monitoringu s pĜekroþeným imisním limitem pro roþní
prĤmČrnou koncentraci, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2013 .............................. 62
Lokality imisního monitoringu s pĜekroþeným imisním limitem pro nejvyšší
24hodinouvou koncentraci PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2013 .............. 62
ýlenČní souhrnných emisních bilancí dle kategorie REZZO .......................... 64
6
Tabulka 28:
Tabulka 29:
Tabulka 30:
Tabulka 31:
Tabulka 32:
Tabulka 33:
Tabulka 34:
Tabulka 35:
Tabulka 36:
Tabulka 37:
Tabulka 38:
Tabulka 39:
Tabulka 40:
Tabulka 41:
Tabulka 42:
Tabulka 43:
Tabulka 44:
Tabulka 45:
Tabulka 46:
Tabulka 47:
Tabulka 48:
Tabulka 49:
Tabulka 50:
Tabulka 51:
Tabulka 52:
Tabulka 53:
Tabulka 54:
Tabulka 55:
Tabulka 56:
Tabulka 57:
Tabulka 58:
Tabulka 59:
Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy
celkem, þlenČno dle kategorií zdrojĤ, vývoj 2001 – 2011 ............................... 64
Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ dle ORP, zóna CZ02 StĜední
ýechy ............................................................................................................ 69
Emise sledovaných zneþišĢujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojĤ,
þlenČno dle kategorií a skupin zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011... 74
Emise jednotlivých zón/aglomerací na celkových emisích bilancovaných
zneþišĢujících látek v rámci ýR, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/rok] ....... 75
Plošné mČrné emise, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/r/km2] ................... 76
Úplná emisní bilance v þlenČní dle pĜílohy 2 zákona, zóna CZ02 StĜední
ýechy, rok 2011 ............................................................................................ 78
Odhad fugitivních emisí TZL a PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy .................. 79
Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících
látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................... 88
Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi NOx, stav roku
2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................................... 90
Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu,
stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................... 91
Deset komunikací s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících látek, stav roku
Deset komunikací s nejvyššími emisemi oxidĤ dusíku, stav roku 2011, zóna
CZ02 StĜední ýechy ...................................................................................... 92
Deset komunikací s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011,
zóna CZ02 StĜední ýechy ............................................................................. 92
PĜehled schválených projektĤ OPŽP PO2 ve StĜedoþeském kraji .................. 97
PĜehled schválených projektĤ OPŽP PO3 ve StĜedoþeském kraji .................. 97
PĜehled schválených projektĤ OP Doprava ve StĜedoþeském kraji ................ 98
Vyhodnocení realizace opatĜení uvedených v PZKO 2012, StĜední ýechy .. 100
SWOT analýza, ZneþišĢování ovzduší (emise), StĜední ýechy .................... 112
SWOT analýza, ZneþištČní ovzduší (imise), StĜední ýechy ......................... 113
SWOT analýza, ěízení kvality ovzduší, StĜední ýechy ................................ 113
Prioritní mČsta a obce, kategorie Ia, zóna CZ02 StĜední ýechy ................... 116
Prioritní mČsta a obce, kategorie Ib, zóna CZ02 StĜední ýechy ................... 116
Prioritní mČsta a obce, kategorie IIa, zóna CZ02 StĜední ýechy .................. 116
Prioritní mČsta a obce, kategorie IIb, zóna CZ02 StĜední ýechy .................. 117
Matice logického rámce, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................... 120
Identifikované lokality, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................ 131
Identifikované lokality a navržený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ,
zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................................................... 132
Hodnoty potenciálu snížení emisí pro silniþní dopravu – StĜedoþeský kraj... 133
Hodnoty emisních stropĤ pro silniþní dopravu – StĜedoþeský kraj................ 134
Identifikované lokality a navržený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ,
Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita Kladno-Dubí, zóna CZ02 StĜední
ýechy .......................................................................................................... 136
Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita ýelákovice, zóna CZ02 StĜední
ýechy .......................................................................................................... 137
7
Tabulka 60:
Tabulka 61:
Tabulka 62:
Tabulka 63:
Tabulka 64:
Tabulka 65:
Tabulka 66:
Tabulka 67:
Tabulka 68:
Tabulka 69:
Tabulka 70:
Tabulka 71:
Tabulka 72:
Tabulka 73:
Tabulka 74:
Tabulka 75:
Tabulka 76:
Tabulka 77:
Tabulka 78:
Tabulka 79:
Tabulka 80:
Tabulka 81:
Tabulka 82:
Tabulka 83:
Tabulka 84:
Tabulka 85:
Tabulka 86:
Tabulka 87:
Tabulka 88:
Tabulka 89:
Tabulka 90:
Tabulka 91:
Tabulka 92:
Tabulka 93:
Tabulka 94:
Tabulka 95:
Tabulka 96:
Tabulka 97:
Tabulka 98:
Tabulka 99:
Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita ýeský Brod-Chouratice, zóna
CZ02 StĜední ýechy .................................................................................... 137
Identifikované lokality a stanovený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ,
Doporuþené provČĜení provozu zdroje, lokalita Podlesí, zóna CZ02 StĜední
ýechy .......................................................................................................... 138
Doporuþené provČĜení provozu zdroje, lokalita Všestary-Menþice, zóna CZ02
StĜední ýechy .............................................................................................. 138
OpatĜení ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední
ýechy .......................................................................................................... 139
OpatĜení ke snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ zneþištČní ovzduší ..... 141
OpatĜení AA1 ............................................................................................... 143
OpatĜení AB1 ............................................................................................... 144
OpatĜení AB2 ............................................................................................... 146
OpatĜení AB3 ............................................................................................... 149
OpatĜení AB4 ............................................................................................... 150
OpatĜení AB6 ............................................................................................... 152
OpatĜení AB7 ............................................................................................... 154
OpatĜení AB8 ............................................................................................... 155
OpatĜení AB9 ............................................................................................... 158
OpatĜení AB10 ............................................................................................. 160
OpatĜení AB11 ............................................................................................. 162
OpatĜení AB12 ............................................................................................. 163
OpatĜení AB13 ............................................................................................. 164
OpatĜení AB14 ............................................................................................. 165
OpatĜení AB15 ............................................................................................. 166
OpatĜení AB16 ............................................................................................. 168
OpatĜení AB17 ............................................................................................. 169
OpatĜení AB18 ............................................................................................. 171
OpatĜení AB19 ............................................................................................. 172
OpatĜení AC1 .............................................................................................. 173
OpatĜení ke snížení vlivu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ na úroveĖ
zneþištČní .................................................................................................... 174
OpatĜení BB1 ............................................................................................... 175
OpatĜení BB2 ............................................................................................... 177
OpatĜení BD1 .............................................................................................. 178
PodopatĜení BD1a ....................................................................................... 180
PodopatĜení BD1b ....................................................................................... 182
PodopatĜení BD1c ....................................................................................... 183
PodopatĜení BD1d ....................................................................................... 184
PodopatĜení BD1e ....................................................................................... 185
PodopatĜení BD1f ........................................................................................ 185
PodopatĜení BD1g ....................................................................................... 186
OpatĜení BD2 .............................................................................................. 187
OpatĜení BD3 .............................................................................................. 189
OpatĜení v zemČdČlské výrobČ .................................................................... 191
8
Tabulka 100: OpatĜení CB2 .............................................................................................. 191
Tabulka 101: OpatĜení ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných
v domácnostech (pĜíp. v živnostenské þinnosti) na úroveĖ zneþištČní ......... 194
Tabulka 102: OpatĜení DB1 .............................................................................................. 195
Tabulka 105: OpatĜení ke snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší .......... 199
Tabulka 106: OpatĜení EA1 ............................................................................................... 199
Tabulka 107: OpatĜení EB1 ............................................................................................... 200
Tabulka 108: OpatĜení EB2 ............................................................................................... 202
Tabulka 109: OpatĜení EC1 .............................................................................................. 203
Tabulka 110: OpatĜení ED1 – Územní plánování .............................................................. 204
Tabulka 111: Možné zdroje finanþní podpory realizace opatĜení, zóna CZ02 StĜední ýechy205
Tabulka 112: Vazba aktivit a zdrojĤ financování Operaþních programĤ ............................ 207
Tabulka 113: Alokované finanþní prostĜedky ..................................................................... 211
Tabulka 114: Vyþíslení potenciálu reálného zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední
ýechy .......................................................................................................... 213
Tabulka 115: Seznam navrhovaných opatĜení, vazba na Ĝešené zneþišĢující látky a prioritní
skupiny zdrojĤ.............................................................................................. 214
Tabulka 116: Výsledky zpČtného modelování pĜínosĤ stanovených opatĜení .................... 222
9
SEZNAM OBRÁZKģ
Obrázek 1:
Obrázek 2:
Obrázek 3:
Obrázek 4:
Obrázek 5:
Obrázek 6:
Obrázek 7:
Obrázek 8:
Obrázek 9:
Obrázek 10:
Obrázek 11:
Obrázek 12:
Obrázek 13:
Obrázek 14:
Obrázek 15:
Obrázek 16:
Obrázek 17:
Obrázek 18:
Obrázek 19:
Obrázek 20:
Obrázek 21:
Obrázek 22:
Obrázek 23:
Obrázek 24:
Obrázek 25:
Obrázek 26:
Obrázek 27:
Obrázek 28:
ýlenČní ýR na zóny a aglomerace ................................................................ 19
Správní þlenČní, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy, v þlenČní podle
ORP (vyznaþení mČst StĜedoþeského kraje) ................................................. 20
Geografická mapa StĜedoþeského kraje ........................................................ 22
PĜehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ02 StĜední ýechy .................... 23
Území s pĜekroþením LV pro ochranu vegetace a ekosystémĤ (bez zahrnutí
pĜízemního ozonu), zóna StĜední ýechy, 2011 .............................................. 26
Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2011 ......... 29
Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2012 ......... 29
Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2007 - 201130
Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2008 - 201230
PrĤmČrné roþní koncentrace PM10 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna
CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012................................................................. 41
PrĤmČrné roþní koncentrace PM10 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02
StĜední ýechy, 2003 – 2012 .......................................................................... 41
Srovnání zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrné roþní koncentrace PM10 pro
jednotlivé typy stanic, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 ..................... 42
Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 201143
Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2007 - 2011 ........................................................................... 43
Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2008 - 2012 ........................................................................... 44
36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na dopravních a prĤmyslové
lokalitČ, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012 ........................................... 46
36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na pozaćových lokalitách, zóna
CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012................................................................. 46
Srovnání zprĤmČrovaných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10
pro dopravní a pozaćové stanice, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012... 47
Poþet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých mČsících, prĤmČr za
roky 2005 – 2012, zóna CZ02 StĜední ýechy ................................................ 48
Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy,
rok 2011 ........................................................................................................ 49
pČtiletý prĤmČr za roky 2007 - 2011............................................................... 49
pČtiletý prĤmČr za roky 2008 - 2012............................................................... 50
PrĤmČrné roþní koncentrace NO2 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna
CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012................................................................. 52
PrĤmČrné roþní koncentrace NO2 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02
StĜední ýechy, 2003 – 2012 .......................................................................... 52
Srovnání zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrné roþní koncentrace NO2 pro
jednotlivé typy lokalit, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012...................... 53
Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO2, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 54
Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO2, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2007 - 2011 ........................................................................... 54
Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO2, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2008 - 2012 ........................................................................... 55
10
Obrázek 29: PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003
– 2012 ........................................................................................................... 56
Obrázek 30: Pole prĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ02 StĜední ýechy,
rok 2011 ........................................................................................................ 57
Obrázek 31: Pole prĤmČrné roþní koncentrace B(a)P, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2007 - 2011 ........................................................................... 57
Obrázek 32: Pole prĤmČrné roþní koncentrace B(a)P, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2008 - 2012 ........................................................................... 58
Obrázek 33: PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 201259
Obrázek 34: Pole prĤmČrné roþní koncentrace arsenu, ýeská republika, rok 2011 ........... 60
Obrázek 35: Pole prĤmČrné roþní koncentrace As, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2007 - 2011 ........................................................................... 60
Obrázek 36: Pole prĤmČrné roþní koncentrace As, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2008 - 2012 ........................................................................... 61
Obrázek 37: Podíl kategorií zdrojĤ na celkových emisích bilancovaných zneþišĢujících
látek, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 [%] .............................................. 68
Obrázek 38: Skladba poþtu jednotlivČ evidovaných zdrojĤ, vyjmenovaných v pĜíloze þ. 2
k zákonu o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy, stav roku 2011....... 73
Obrázek 39: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojĤ na sledovaných zneþišĢujících
látkách, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 ................................................. 77
Obrázek 40: PĜíspČvek skupiny zdrojĤ „VytápČní domácností“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní
koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ...................... 81
Obrázek 41: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci
PM10, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ......................................... 82
Obrázek 42: PĜíspČvek skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ (Bodové zdroje)
k prĤmČrné roþní koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední
ýechy ............................................................................................................ 82
Obrázek 43: PĜíspČvek skupiny sekundárních aerosolĤ k prĤmČrné roþní koncentraci
PM10, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ......................................... 83
NO2, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................... 84
Obrázek 45: PĜíspČvek skupiny „VytápČní obytné zástavby“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní
koncentraci NO2, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................ 84
Obrázek 46: PĜíspČvek skupiny „Vyjmenovaných zdrojĤ“ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní
koncentraci NO2, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................ 85
Obrázek 47: PĜíspČvek skupiny „VytápČní domácností“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní
koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ....... 86
benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .......................... 87
Obrázek 49: PĜíspČvek skupiny vyjmenovaných zdrojĤ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní
koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ....... 87
Obrázek 50: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících
látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy ........................................... 89
Obrázek 51: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi NOx, stav roku
Obrázek 52: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu,
stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy .................................................... 91
Obrázek 53: Imisní pĜíspČvky sekundárních aerosolĤ k prĤmČrným roþním koncentracím
suspendovaných þástic na území ýR a v jejím okolí...................................... 94
11
Obrázek 54: PĜíspČvek „Sekundárních aerosolĤ“ k prĤmČrné roþní koncentraci PM10, zóna
CZ02 StĜední ýechy ...................................................................................... 94
Obrázek 55: Celkové emise základních zneþišĢujících látek, zóna CZ02 StĜední ýechy,
2001-2011 ................................................................................................... 107
Obrázek 56: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace PM10
v letech 2002-2012 na vybraných venkovských (R) stanicích ...................... 108
Obrázek 57: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace PM10
v letech 2002-2012 na vybraných mČstských pozaćových (UB),
pĜedmČstských pozaćových (SUB), prĤmyslových (I) a dopravních (T)
lokalitách ..................................................................................................... 108
Obrázek 58: 19. nejvyšší hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace NO2
v letech 2002-2012 na vybraných lokalitách ................................................ 109
Obrázek 59: Roþní prĤmČrné koncentrace benzo(a)pyrenu v letech 2002-2012 na
vybraných lokalitách .................................................................................... 109
Obrázek 60: Vymezení územních priorit, zóna CZ02 StĜední ýechy ................................ 118
Obrázek 61: PĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci
PM10 ........................................................................................................... 131
Obrázek 62: Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených dopravních opatĜení, zóna
CZ02 StĜední ýechy .................................................................................... 219
Obrázek 63: Vliv novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní domácností na úroveĖ
emisí, zóna CZ02 StĜední ýechy ................................................................. 220
Obrázek 64: Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní
domácností, zóna CZ02 StĜední ýechy ....................................................... 221
Obrázek 65: PĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci
PM10 ........................................................................................................... 222
Obrázek 66: PĜíspČvek vyjmenovaných zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM10 po
aplikaci opatĜení stanovených v PZKO, zóna CZ02 StĜední ýechy .............. 223
12
^ED<Zd<E<
µg.m-3
ng.m-3
AOT40
As
B(a)P
BAT
CAMx:
Cd
CDV
CNG
CO
CO2
CZ-NACE
CZT
ýHMÚ
ýIŽP
ýSÚ
dp
EEA
EK
EMEP
EU
GAEC
GIS
ha
Hg
CH4
CHKO
IAD
IDFPROV
IPPC
IROP
ISKO
kt
KÚ
kW
LAU 1
LV
LPG
MD
MMR
MO
MPO
MÚK
MW
MZe
MŽP
NATURA 2000
ng.m-3
NH3
Ni
mikrogram zneþišĢující látky v 1 metru krychlovém vzduchu
nanogram zneþišĢující látky v 1 metru krychlovém vzduchu
indikátor vlivu pĜízemního ozónu na vegetaci
arsen
benzo(a)pyren
nejlepší dostupná technika
Eulerovský fotochemický disperzní model (Comprehenzive Air Quality Model with
Extensions)
kadmium
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
Stlaþený zemní plyn
oxid uhelnatý
oxid uhliþitý
odvČtvové þlenČní klasifikace ekonomických þinností
centrální zásobování teplem
ýeský hydrometeorologický ústav
ýeská inspekce životního prostĜedí
ýeský statistický úĜad
denní prĤmČr
Evropská agentura pro životní prostĜedí
Evropská komise
Protokol k ÚmluvČ EHK OSN o dálkovém zneþišĢování ovzduší pĜekraþujícím hranice státĤ
o dlouhodobém financování programu spolupráce v oblasti monitoring a posuzování
(European Monitoring and Evaluation Programme)
Evropská unie
Standardy Dobrého zemČdČlského a environmentálního stavu
Geografický informaþní systém
hektar (0,01 km2)
rtuĢ
metan
chránČná krajinná oblast
Individuální automobilová doprava
kód identifikace provozovny
Integrovaná prevence a omezování zneþištČní
Integrovaný regionální operaþní program
Informaþní systém kvality ovzduší
kilotuna (1000 tun)
Krajský úĜad
kilowatt
þíselník okresĤ (Local Aministrative Units)
imisní limit (Limit Value)
zkapalnČný ropný plyn (Liquefied Petroleum Gas)
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo obrany
Ministerstvo prĤmyslu a obchodu
mimoúrovĖová kĜižovatka
megawatt
Ministerstvo zemČdČlství
Evropská síĢ chránČných území
nanogram zneþišĢující látky v 1 metru krychlovém vzduchu
amoniak
nikl
13
NO
NO2
NOX
NPSE
oxid dusnatý
oxid dusiþitý
oxidy dusíku
Národní program snižování emisí
NUTS 2
NUTS 3
O3
OOO MŽP
OPD
OP PIK
OP
OPŽP
ORP
OZE
PAH
Pb
PID
PJ
PM1
PM10
PM2.5
POPs
PO
PRV
PZKO
REZZO
RD
ROP
rp
ěSD
SFŽP
SID
SLBD
SO2
SPE
STL
STý
SYMOS
SŽDC
t
TK
TV
TZL
ÚAP
ÚPD
þíselník regionĤ soudržnosti (Nomenclature of Units for Territorial Statistics)
þíselník krajĤ (Nomenclature of Units for Territorial Statistics)
ozón
Odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostĜedí
Operaþní program Doprava
Operaþní program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Operaþní program
Operaþní program Životní prostĜedí
obec s rozšíĜenou pĤsobností
obnovitelné zdroje energie
polycyklické aromatické uhlovodíky
Olovo
Pražská integrovaná doprava
Petajoule
suspendované þástice velikostní frakce do 1 mikrometru aerodynamického prĤmČru
suspendované þástice velikostní frakce do 10 mikrometrĤ aerodynamického prĤmČru
suspendované þástice velikostní frakce do 2,5 mikrometrĤ aerodynamického prĤmČru
Persistentní organické polutanty
Prioritní osa
Program rozvoje venkova
Program zlepšování kvality ovzduší
Registr emisí zdrojĤ zneþišĢování ovzduší
rodinný dĤm
Regionální operaþní program
roþní prĤmČr
ěeditelství silnic a dálnic ýR
Státní fond životního prostĜedí ýR
StĜedoþeská integrovaná doprava
Sþítání lidu, bytĤ a domĤ
oxid siĜiþitý
souhrnná provozní evidence
stĜedotlaký rozvod [zemního plynu]
StĜedoþeský kraj
Systém modelování stacionárních zdrojĤ
Správa železniþní dopravní cesty
tuna
tČžké kovy (arsen, chrom, kadmium, mangan, nikl, olovo)
cílový imisní limit (Target Value)
tuhé zneþišĢující látky
územnČ analytické podklady
územnČ plánovací dokumentace
VOC
ZP
ZSJ
ZÚ
tČkavé organické látky (Volatile organic compounds)
zemní plyn
Základní sídelní jednotka
zdravotní ústav
14
A. ÚVOD
Míra zneþištČní ovzduší je objektivnČ zjišĢována monitorováním koncentrací zneþišĢujících
látek v pĜízemní vrstvČ atmosféry sítí mČĜicích stanic. PĜi hodnocení kvality ovzduší jsou
porovnávány zjištČné imisní úrovnČ s pĜíslušnými imisními limity, pĜípadnČ s pĜípustnými
þetnostmi pĜekroþení tČchto limitĤ, které jsou definovány v zákonČ þ. 201/2012 Sb.,
o ochranČ ovzduší, v platném znČní (dále také „zákon o ochranČ ovzduší“ nebo jen
„zákon“). Zákon je základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší.
Podrobnosti dále specifikuje vyhláška þ. 330/2012 Sb., o zpĤsobu posuzování
a vyhodnocení úrovnČ zneþištČní, rozsahu informování veĜejnosti o úrovni zneþištČní a pĜi
smogových situacích. ýeská legislativa reflektuje požadavky Evropské unie na kvalitu
ovzduší stanovené smČrnicí 2008/50/ES o kvalitČ vnČjšího ovzduší a þistším ovzduší pro
Evropu a dále smČrnicí 2004/107/ES o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických
aromatických uhlovodíkĤ ve vnČjším ovzduší. SmČrnice 2008/50/ES slouþila vČtšinu
pĜedchozích právních pĜedpisĤ do jediné smČrnice (s výjimkou smČrnice 2004/107/EC)
beze zmČny stávajících cílĤ kvality ovzduší. NovČ jsou stanoveny cíle kvality ovzduší pro
PM 2,5 (jemných þástic).
SmČrnice Evropské unie pro kvalitu vnČjšího ovzduší, ze kterých vychází i þeská právní
úprava, požadují po þlenských státech rozdČlit své území do zón a aglomerací, pĜiþemž
zóny jsou pĜedevším chápány jako základní jednotky pro Ĝízení kvality ovzduší. SmČrnice
pak zejména specifikují požadavky na posuzování – klasifikaci zón z hlediska kvality
ovzduší. Zákon o ochranČ ovzduší stanovuje v § 3 základní teze pro pĜípustnou úroveĖ
zneþištČní. Imisní limity a pĜípustné þetnosti pĜekroþení jsou stanovené v pĜíloze þ. 1
k zákonu o ochranČ ovzduší. Posuzování a vyhodnocení úrovnČ zneþištČní se pak dle
ustanovení § 5 zákona o ochranČ ovzduší provádí pro území vymezené pro úþely
posuzování a Ĝízení kvality ovzduší (dále jen „zóna“) a pro zónu, která je mČstskou
aglomerací s poþtem obyvatel vyšším než 250 000 (dále jen „aglomerace“). Seznam zón
a aglomerací je uveden v pĜíloze þ. 3 k zákonu o ochranČ ovzduší.
V oblastech, kde nedochází k pĜekroþení žádného z imisních limitĤ, je potĜeba zajistit
dodržování dobré kvality ovzduší. To odpovídá jedné ze základních zásad smČrnice
2008/50/EC, která obdobnČ požaduje, aby již jednou dosažená vyhovující kvalita ovzduší
byla nadále dodržována.
V tabulkách þ. 1 až 4 je uveden pĜehled imisních limitĤ pro úþel ochrany zdraví obyvatel
a také výþet imisních limitĤ pro ochranu ekosystémĤ a vegetace, které jsou stanoveny
pĜílohou þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší.
Tabulka 1: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální poþet jejich pĜekroþení
ZneþišĢující látka
Doba prĤmČrování
Imisní limit
Oxid siĜiþitý SO2
1 hodina
350 µg.m-3
Maximální
povolený poþet
pĜekroþení
24
24 hodin
125 µg.m-3
3
Oxid uhelnatý CO
Suspendované þástice PM10
Suspendované þástice PM10
maximální denní osmihodinový
klouzavý prĤmČr1
24 hodin
1 kalendáĜní rok
-3
10 mg.m
50 µg.m-3
35
-3
40 µg.m
1
Maximální denní osmihodinová prĤmČrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých
prĤmČrĤ poþítaných z hodinových údajĤ a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový prĤmČr se
pĜiĜadí ke dni, ve kterém konþí, to jest první výpoþet je proveden z hodinových koncentrací bČhem periody 17:00
pĜedešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpoþet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00
hodin.
15
Imisní limit
Suspendované þástice PM2,5
1 kalendáĜní rok
25 µg.m-3
Olovo Pb
1 kalendáĜní rok
0,5 µg.m-3
Oxid dusiþitý NO2
1 hodina
200 µg.m-3
Maximální
povolený poþet
pĜekroþení
18
-3
Oxid dusiþitý NO2
1 kalendáĜní rok
40 µg.m
Benzen
1 kalendáĜní rok
5 µg.m-3
Tabulka 2: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémĤ a vegetace
Imisní limit
kalendáĜní rok a zimní období (1. 10. - 31. 3.)
20 µg.m-3
Oxidy dusíku NOX2
1 kalendáĜní rok
30 µg.m-3
Tabulka 3: Imisní limity pro celkový obsah zneþišĢující látky v þásticích PM 10 vyhlášené pro
ochranu zdraví lidí
Imisní limit
Arsen As
1 kalendáĜní rok
6 ng.m-3
Kadmium Cd
1 kalendáĜní rok
5 ng.m-3
Nikl Ni
1 kalendáĜní rok
20 ng.m-3
Benzo(a)pyren B(a)P
1 kalendáĜní rok
1 ng.m-3
Tabulka 4: Imisní limity troposférický ozón
Ochrana zdraví lidí3
Ochrana vegetace5
Imisní limit
maximální denní osmihodinový
klouzavý prĤmČr4
AOT406
120 µg.m-3
Maximální
povolený poþet
pĜekroþení
25x v prĤmČru za
3 roky
18000 µg.m-3.h
2 Souþet objemových pomČrĤ (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusiþitého vyjádĜený v jednotkách hmotnostní
koncentrace oxidu dusiþitého.
3 PlnČní imisního limitu se vyhodnocuje na základČ prĤmČru za 3 kalendáĜní roky;
4 Maximální denní osmihodinová prĤmČrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých
prĤmČrĤ poþítaných z hodinových údajĤ a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový prĤmČr je
pĜipsán dni, ve kterém konþí, to jest první výpoþet je proveden z hodinových koncentrací bČhem periody 17:00
pĜedešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpoþet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00
hodin;
5 PlnČní imisního limitu se vyhodnocuje na základČ prĤmČru za 5 kalendáĜních let;
6 Pro úþely tohoto zákona AOT40 znamená souþet rozdílĤ mezi hodinovou koncentrací vČtší než 80 µg.m-3 (=
40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodČ užitím pouze hodinových hodnot zmČĜených každý den mezi
08:00 a 20:00 SEý, vypoþtený z hodinových hodnot v letním období (1. kvČtna - 31. þervence).
16
Zákon v §9 odst. 1 zavádí povinnost v pĜípadČ, že je v zónČ nebo aglomeraci
pĜekroþen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v pĜíloze þ. 1 k zákonu o ochranČ
ovzduší, nebo v pĜípadČ, že je v zónČ nebo aglomeraci imisní limit stanovený v této
pĜíloze v bodu 1 pĜekroþen vícekrát, než je zde stanovený maximální poþet
pĜekroþení, zpracuje ministerstvo ve spolupráci s pĜíslušným krajským úĜadem nebo
obecním úĜadem do 18 mČsícĤ od konce kalendáĜního roku, ve kterém došlo
k pĜekroþení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování
kvality ovzduší.
PĜedložený Program zlepšování kvality ovzduší (dále také „Program“ nebo jen „PZKO“) byl
zpracován v rámci projektu „StĜednČdobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality
ovzduší v ýR“. Program zlepšování kvality ovzduší je zpracován v rozsahu a obsahovČ
tak, aby plnČ respektoval požadavky pĜílohy þ. 5 k zákonu o ochranČ ovzduší.
Program je zpracován z podrobných podkladĤ (podkladové materiály), které nejsou pĜímou
souþástí nebo pĜílohami Programu. Tyto materiály byly poskytnuty krajským úĜadĤm
a dalším þlenĤm regionálního Ĝídícího výboru k dalšímu využití, obsahují podrobnosti,
které v samotném Programu nebylo možno uvést z dĤvodu jejich rozsahu.
Podkladové materiály jsou þlenČny následovnČ:
• ýást 01 – Popis Ĝešeného území,
• ýást 02 – Analýza úrovnČ zneþišĢování (Emisní analýza),
• ýást 03 – Analýza úrovnČ zneþištČní (Imisní analýza),
• ýást 04 – Rozptylová studie,
• ýást 05 – SWOT analýza,
• ýást 06 – Vyhodnocení opatĜení pĜijatých pĜed zpracováním programu,
• ýást 07 – Podrobnosti o nových opatĜeních ke zlepšení kvality ovzduší.
Úþelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci pĜíþin zneþištČní
ovzduší a stanovit taková opatĜení, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality
ovzduší a dosažení pĜípustné úrovnČ zneþištČní. Tam, kde jsou tyto úrovnČ splnČny,
je tĜeba realizovat opatĜení uvedená v Programu v pĜimČĜeném rozsahu tak,
aby hodnoty pĜípustné úrovnČ zneþištČní byly dále plnČny.
PĜedložený Program vychází z údajĤ o emisích a imisním zatížení, které jsou zpracovávány
ýeským hydrometeorologickým ústavem. Pro vyhodnocení vývoje emisních bilancí je jako
základní rok použit rok 2011 a to vzhledem ke skuteþnosti, že pro tento rok byla
v okamžiku zapoþetí prací na Programu dostupná validovaná data. Vývoj emisních bilancí
pak zahrnuje roky 2003-2011. Vyhodnocení zneþištČní ovzduší zahrnuje podrobné
informace za roky 2003 – 2012 s dĤrazem na rok 2011 a to z dĤvodu srovnání emisních
bilancí a imisního zatížení. Podrobné informace jsou v pĜíslušných kapitolách PZKO
zamČĜeny na zneþišĢující látky, u kterých dochází k dlouhodobému pĜekraþování imisních
limitĤ.
17
B. ZÁKLADNÍ INFORMACE
B.1 Vymezení a popis zóny
Tabulka 5: Základní údaje, zóna CZ02 StĜední ýechy
Charakteristika
Kód:
Rozloha:
Poþet obyvatel:
Hustota obyvatel:
CZ02
11 015,3 km2
1 291 816 (k 31. 12. 2012)
117 obyvatel/km2
Zdroj: ýSÚ (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady), data k 31. 12. 2012
Administrativní vymezení zóny
ýlenČní na zóny a aglomerace vychází z pĜílohy þ. 3 k zákonu o ochranČ ovzduší. Zóna
CZ02 StĜední ýechy je tvoĜená správním obvodem StĜedoþeského kraje. Území zóny tvoĜí
okresy uvedené v následující tabulce (Tabulka 6:).
Tabulka 6: Administrativní þlenČní, zóna CZ02 StĜední ýechy
(CZ-)NUTS 2
oblast
NUTS StĜední ýechy
kód
CZ02
NUTS 3
kraj
StĜedoþeský kraj
kód
CZ020
LAU 1
okres
Okres Benešov
Okres Beroun
Okres Kladno
Okres Kolín
Okres Kutná Hora
Okres MČlník
Okres Mladá Boleslav
Okres Nymburk
Okres Praha-východ
Okres Praha-západ
Okres PĜíbram
Okres Rakovník
kód
CZ0201
CZ0202
CZ0203
CZ0204
CZ0205
CZ0206
CZ0207
CZ0208
CZ0209
CZ020A
CZ020B
CZ020C
Zdroj: ýSÚ (http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ii_struktura_uzemi_ceske_republiky )
Obrázek níže (Obrázek 1:) znázorĖuje rozdČlení území ýeské republiky na zóny
a aglomerace dle pĜílohy þ. 3 k zákonu o ochranČ ovzduší.
18
Obrázek 1:
ýlenČní ýR na zóny a aglomerace
Zdroj: ýHMÚ
Základní charakteristika
StĜedoþeský kraj sousedí s kraji Ústeckým, Libereckým, Pardubickým, Královéhradeckým,
Vysoþinou, Jihoþeským a PlzeĖským. Zóna CZ02 StĜední ýechy je velmi specifická jednak
svou velikostí (pĜedstavuje cca jednu sedminu území ýeské republiky), jednak z dĤvodu
vztahu k Praze, která se nachází v jejím geometrickém stĜedu, ale není souþástí jejího
správního obvodu. StĜedoþeský kraj nemá metropoli, nejvČtší mČsto (Kladno) þítá cca 68
tisíc obyvatel.
Kraj je prĤmyslovČ-zemČdČlský s výrazným zastoupením energetiky, automobilového,
chemického i potravináĜského prĤmyslu a s pĜevahou rostlinné zemČdČlské výroby. 7
Tabulka 7: Základní charakteristika StĜedoþeského kraje
Charakteristika StĜedoþeského kraje
Kód:
Rozloha:
Poþet obyvatel:
Hustota obyvatel:
ZemČdČlská pĤda
Orná pĤda
Lesní pĤda
Vodní plochy
CZ020
11 015,3 km2
1 291 816 (k 31. 12. 2012)
117 obyvatel/km2
662 490 ha
549 519 ha
306 164 ha
20 894 ha
Zdroj: ýSÚ ( http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady), data k 31. 12. 2012
Na území StĜedoþeského kraje se nachází pČt velkoplošných zvláštČ chránČných území.
Jde o chránČné krajinné oblasti o celkové ploše 87 743 ha: Blaník, ýeský kras (þást),
7
Zdroj: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje
19
ýeský ráj (þást), KokoĜínsko (þást) a KĜivoklátsko (þást). Na území kraje je 264
maloplošných chránČných území. 8
LázeĖství, které je spojeno s rozvojem cestovního ruchu, je soustĜedČno v lázních ToušeĖ
a PodČbrady.
Území kraje je velmi silnČ dopravnČ zatíženo, protože pĜes nČj vedou silnČ frekventované
pozemní komunikace spojující Prahu s ostatními kraji (zejména dálnice D1, D5, D8, D11
a rychlostní komunikace R4, R6 a R10). Dálnice D1 na výjezdu z Prahy je s roþním
prĤmČrem 61 600 vozidel dennČ nejfrekventovanČjší silniþní komunikací v ýR.
Obrázek 2: Správní þlenČní, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy, v þlenČní podle ORP
(vyznaþení mČst StĜedoþeského kraje)
Zdroj: ýSÚ (http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E6FA/$File/130212m03.jpg)
Klimatické údaje
Podnebí patĜí k atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní
polokoule. VČtšina území kraje spadá k teplé klimatické oblasti, která je obklopena mírnČ
teplými oblastmi. PrĤmČrná roþní teplota kolísá mezi 3 až 10°C, s tím, že území
bezprostĜednČ hraniþící s Prahou mohou být až o 1 stupeĖ teplejší, než by odpovídalo
geografické poloze. PrĤmČrná mČsíþní teplota nejteplejšího mČsíce roku (þervence)
se pohybuje v mezích od 17,0 do 18,0°C, nejstudenČjšího pak (ledna) od -3,0 do -2,0°C.
Roþní úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 550 - 700 mm, atmosférické srážky jsou výraznČ
promČnlivé.
8
Zdroj:
http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?frame=1&TYPVYSTUPU%5B%5D=drusop&h_zchru=1&h_kod=&h
_nazev=&h_organ_oochp=&h_kraj=CZ021&OKRES=&ORP_ICOB=&POVOB_ICOB=&h_obec=&h_ku=&h_submit=Vyhledat
20
Tabulka 8: Klimatické charakteristiky, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy
Oznaþení klimatické oblasti
Teplá oblast
W2
MírnČ
oblast
MW11
teplá
MírnČ
oblast
MW7
Poþet letních dní
50-60
40-50
30-40
Poþet dní s prĤm. teplotou 10° C a více
160-170
140-160
140-160
Poþet dní s mrazem
100-110
110-130
110-130
Poþet ledových dní
30-40
30-40
40-50
PrĤm. lednová teplota (°C)
-2 - -3
-2 - -3
-2 - -3
PrĤm. þervencová teplota (°C)
18-19
17-18
16-17
PrĤm. dubnová teplota (°C)
8-9
7-8
6-7
PrĤm. Ĝíjnová teplota (°C)
7-9
7-8
7-8
PrĤm. poþet dní se srážkami 1 mm a více
90-100
90-100
100-120
Suma srážek ve vegetaþním období (mm)
350-400
350-400
400-450
Suma srážek v zimním období (mm)
200-300
200-250
250-300
Poþet dní se snČhovou pokrývkou
40-50
50-60
60-80
Poþet zatažených dní
120-140
120-150
120-150
Poþet jasných dní
40-50
40-50
40-50
teplá
Zdroj: Atlas podnebí ýeské republiky
Topografické údaje
Zóna CZ02 StĜední ýechy se nachází v centrální þásti ýeské kotliny. ÚzemnČ náleží
k ýeskému masivu, který je jednou z nejstarších þástí evropské pevniny. V kraji pĜevažují
dva typy krajiny. Jeho severovýchodní polovinu tvoĜí pĜevážnČ rovinaté nížiny kolem Ĝeky
Labe, kde pĜevažuje zemČdČlsky využívaná pĤda, doplnČná listnatými a borovými lesy.
Jihozápad kraje má charakter vrchoviny, kde naopak pĜevažují smrkové a smíšené lesní
porosty.
Nejvyšší bod je vrch Tok v Brdské pahorkatinČ (865 m n. m.), nejnižší bod hladina Ĝeky
Labe u Dolních BeĜkovic na MČlnicku (153 m n. m.).
Tabulka 9: ZemČpisné souĜadnice kraje
nejsevernČjší bod
nejjižnČjší bod
nejzápadnČjší bod
nejvýchodnČjší bod
ZemČpisná šíĜka
50°37'
49°30'
50°03'
49°58'
ZemČpisná délka
14°55' (okolí obce StĜážištČ)
14°38' (okolí obce Mezno)
13°24' (okolí obce Krty)
15°31' (okolí obce SemtČš)
21
Obrázek 3:
Geografická mapa StĜedoþeského kraje
Zdroj:
ýSÚ
(http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D0003FEEAE/$File/20101112m001.jpg
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E6FC/$File/130212m04.jpg)
B.2 Popis
zpĤsobu
posuzování
úrovní
zneþištČní,
stacionárního mČĜení (mapa, geografické souĜadnice)
umístČní
Dle vyhlášky þ. 330/2012 Sb. se úroveĖ zneþištČní posuzuje:
• stacionárním mČĜením ve všech aglomeracích a v tČch zónách, kde úroveĖ zneþištČní
dosahuje nebo pĜesahuje horní mez pro posuzování úrovnČ zneþištČní a kde,
v pĜípadČ troposférického ozonu, úroveĖ pĜekraþuje bČhem posledních pČti let
imisní limit stanovený v bodu 5 pĜílohy þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší,
• výpoþtem prostĜednictvím modelu v zónách, kde úroveĖ zneþištČní nepĜesahuje dolní
mez pro posuzování úrovnČ zneþišĢování,
• kombinací stacionárního mČĜení a orientaþního mČĜení (v souladu s þástí II pĜílohy
þ. 1 vyhlášky þ. 330/2012 Sb.) nebo kombinací stacionárního mČĜení a modelování v
zónách, kde je úroveĖ zneþištČní ovzduší nižší než horní mez pro posuzování.
Horní a dolní meze pro posuzování úrovnČ zneþištČní a povolený poþet pĜekroþení jsou,
pro jednotlivé zneþišĢující látky a jejich doby prĤmČrování, uvedené v pĜíloze þ. 4
k vyhlášce þ. 330/2012 Sb. Mez pro posuzování úrovnČ zneþištČní se považuje
za pĜekroþenou, pokud byla pĜekroþena nejménČ ve 3 z pĜedcházejících 5 kalendáĜních let.
U zneþišĢujících látek s dobou prĤmČrování kratší než 1 kalendáĜní rok se mez považuje
22
za pĜekroþenou, pokud je pĜekroþena v prĤbČhu jednoho kalendáĜního roku vícekrát, než je
maximální povolený poþet pĜekroþení stanovený v pĜíloze þ. 4 k vyhlášce þ. 330/2012 Sb.
Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informaþního
systému kvality ovzduší ýeské republiky(dále jen ISKO), provozovaného a spravovaného
ýeským hydrometeorologickým ústavem (dále jen ýHMÚ). Vedle údajĤ ze staniþních sítí
ýHMÚ pĜispívá do imisní databáze ISKO již Ĝadu let nČkolik dalších organizací podílejících
se rozhodujícím zpĤsobem na sledování zneþištČní ovzduší v ýeské republice.
V rámci zóny CZ02 StĜední ýechy se na mČĜení kvality ovzduší podílí tĜí organizace,
které mají autorizaci k mČĜení stavu venkovního ovzduší. Jedná se o ýHMÚ (modré lokality
na Obrázek 4:), ýeská Rafinérská (zelené lokality na Obrázek 4:) a Zdravotní ústav
se sídlem v Ústí nad Labem (þervené lokality na Obrázek 4:). PĜehled a charakteristiku
lokalit uvádí Tabulka 10: a Obrázek 4:, následující Tabulka 11: pak zobrazuje mČĜící
programy a mČĜené škodliviny.
Obrázek 4:
PĜehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ02 StĜední ýechy
Zdroj dat: ýHMÚ
23
Tabulka 10: PĜehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ02 StĜední ýechy
Název lokality
Klasifikace
Vlastník
Kraj
Zem. délka
Zem. šíĜka
Benešov-SpoĜilov
B/U/R
ZÚ Ústí nL
StĜedoþeský
14,692222
49,786389
Nadm.
výška
342
Beroun
T/U/RCI
ýHMÚ
StĜedoþeský
14,0583
49,957926
216
Brandýs n. Labem
B/S/R
ýHMÚ
StĜedoþeský
14,660455
50,189799
179
Broumy
B/R/AN-REG
ýHMÚ
StĜedoþeský
13,851033
49,95045
425
BuštČhrad
B/U/R
ZÚ Ústí nL
StĜedoþeský
14,189914
50,152942
340
Kladno-Dubí
B/S/I
ZÚ Ústí nL
StĜedoþeský
14,137222
50,160278
325
Kladno-RozdČlov
B/S/R
ZÚ Ústí nL
StĜedoþeský
14,083453
50,138781
411
Kladno-stĜed mČsta
B/U/R
ýHMÚ
StĜedoþeský
14,101784
50,143858
303
Kladno-Švermov
B/U/RI
ýHMÚ
StĜedoþeský
14,106048
50,167412
219
Kladno-Vrapice
B/S/I
ZÚ Ústí nL
StĜedoþeský
14,174997
50,167097
295
Kolín SAZ
B/U/R
ZÚ Ústí nL
StĜedoþeský
15,208056
50,026111
210
Kutná Hora
B/S/R
ýHMÚ
StĜedoþeský
15,273128
49,961299
260
MČlník-ZÚ
T/U/R
ZÚ
StĜedoþeský
14,484444
50,347222
178
Mladá Boleslav
B/U/R
ýHMÚ
StĜedoþeský
14,913859
50,428647
224
OndĜejov
B/R/N-REG
ýHMÚ
StĜedoþeský
14,782625
49,913512
514
PĜíbram
T/U/R
ýHMÚ
StĜedoþeský
14,00774
49,684943
485
PĜíbram I.- nemocnice
B/U/NR
ZÚ Ústí nL
StĜedoþeský
14,0125
49,693889
490
Rožćalovice
B/R/A-NCI
ýHMÚ
StĜedoþeský
15,169108
50,295659
197
Sedlþany
B/S/RN
ýHMÚ
StĜedoþeský
14,421958
49,665966
365
Stehelþeves
B/S/R
ZÚ Ústí nL
StĜedoþeský
14,190578
50,170586
290
Tobolka-ýertovy
schody
Veltrusy
B/R/AN
Výs
StĜedoþeský
14,09204
49,918059
420
I/S/RI
ýESRAF
StĜedoþeský
14,328226
50,267481
174
Zdroj dat: ýHMÚ
VysvČtlivky:
Typ stanice: Dopravní-T, PrĤmyslová-I, Pozaćová-B; Typ oblasti: MČstská-U, PĜedmČstská-S, Venkovská-R;
Charakteristika oblasti: Obytná-R, Obchodní-C, PrĤmyslová-I, ZemČdČlská-A, PĜírodní-N, Obytná/obchodní-RC,
Obchodní/prĤmyslová-CI, PrĤmyslová/obytná-IR, Obytná/obchodní/prĤmyslová-RCI, ZemČdČlská pĜírodní-AN;
Podkategorie pozaćových venkovských stanic: PĜímČstská-NCI, Regionální-REG, Odlehlá-REM
Tabulka 11: MČĜicí programy a mČĜené škodliviny v lokalitách, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003
– 2012
Název lokality
MČĜící program9
MČĜené škodliviny (2003-2012)
Benešov-SpoĜilov
M,0
PM10, NO2, TK
Beroun
A
PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, CO
Brandýs n. Labem
M,P
PM10, NO2, SO2, PAH
Broumy
M
NO2
BuštČhrad
M,0
PM10, NO2, SO2, TK
Kladno-Dubí
M,0
PM10, TK
9
A – automatizovaný mČĜicí program; D – mČĜení pasivními dosimetry; K – kombinované mČĜení; M – manuální
mČĜicí program; P – mČĜení polycyklických aromatických uhlovodíkĤ; 0 – mČĜení tČžkých kovĤ (TK) v PM10;
5 – mČĜení tČžkých kovĤ v PM2,5
24
Název lokality
MČĜící program9
MČĜené škodliviny (2003-2012)
Kladno-RozdČlov
M,0
PM10, NO2, SO2, TK
A,D
PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, O3, BZN
Kladno-Švermov
A,P,0
PM10, NO-NO2-NOx, SO2, PAH, TK
Kladno-Vrapice
M,0
PM10, NO2, SO2, TK
Kolín SAZ
A,0
PM10, PM2,5, NO-NO2-NOx, SO2, TK
Kutná Hora
M
PM10, NO2, SO2
MČlník-ZÚ
M,0
PM10, NO2, TK
Mladá Boleslav
A
PM10, NO-NO2-NOx, SO2, CO, O3
OndĜejov
A
NO-NO2-NOx, SO2, O3
PĜíbram
A
PM10, NO-NO2-NOx, SO2
M,0
PM10, TK
Rožćalovice
M
PM10, PM2,5, NO2, SO2
Sedlþany
M
PM10, NO2, SO2
Stehelþeves
M,0
PM10, NO2, SO2, TK
Tobolka-ýertovy schody
A
PM2,5, NO-NO2-NOx, CO, O3
Veltrusy
A
PM10, NO-NO2-NOx, SO2, BZN
Zdroj dat: ýHMÚ
B.3 Informace o charakteru cílĤ vyžadujících v dané lokalitČ ochranu
B.3.1 Stanovení cílové skupiny obyvatel
Dosažení pĜípustné úrovnČ zneþištČní, tedy limitních hodnot hmotnostní koncentrace
zneþišĢující látky v ovzduší (imise), je stanoveno ve formČ imisních limitĤ pro a) zajištČní
ochrany zdraví lidí a b) ochranu ekosystémĤ a vegetace PĜílohou þ. 1 k zákonu o ochranČ
ovzduší. Ve vztahu k zajištČní ochrany zdraví lidí se obecnČ jedná o všechny obyvatele
na území zóny CZ02 StĜední ýechy, a dále o ekosystémy a vegetaci na území zóny.
Cílovou skupinou obyvatel je skupina exponovaných obyvatel v obcích vymezených
v kapitole B.3.4.
Tabulka 12: Poþet obyvatel, StĜedoþeský kraj, zóna CZ02 StĜední ýechy
Skupina obyvatel
Poþet obyvatel
Obyvatelé ve vČku 0 – 14 let (%)
Obyvatelé ve vČku 0 – 14 let (obyvatel)
Obyvatelé ve vČku 65 + let (%)
Obyvatelé ve vČku 65+ let (obyvatel)
Poþet obyvatel/ Podíl v %
1 291 816 (k 31.12.2012)
16,2
209 357
15,8
203 992
Zdroj: ýSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady, data k 31.12.2012
KromČ dosažení limitních hodnot koncentrací jsou na území kraje také cíle, u kterých
je žádoucí zvýšená péþe o kvalitu ovzduší – jedná se o lázeĖská stĜediska. Na území
StĜedoþeského kraje se nachází dvČ lázeĖská mČsta – ToušeĖ a PodČbrady. V lázeĖských
mČstech je nezbytné dbát na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší (i v pĜípadech,
kdy nejsou pĜekroþeny imisní limity).
25
B.3.2 Vymezení citlivých ekosystémĤ
Imisní limity se pro ochranu ekosystémĤ a vegetace uplatĖují v oblastech citlivých
ekosystémĤ (pĜíloha þ. 1 k zákonu o ochranČ ovzduší).
Na území zóny CZ02 StĜední ýechy leží chránČné krajinné oblasti Blaník, ýeský kras
(þást), ýeský ráj (þást), KokoĜínsko (þást) a KĜivoklátsko (þást).
Na základČ mapování rozložení imisních charakteristik pro rok 2011 relevantních z hlediska
ochrany ekosystémĤ a vegetace je znázornČno rozložení roþních a zimních prĤmČrných
a roþních prĤmČrných koncentrací NO x pro ochranu ekosystémĤ
koncentrací SO 2
a vegetace.
Mapa (viz Obrázek 5:) znázorĖuje vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší
vzhledem k imisním limitĤm pro ochranu ekosystémĤ a vegetace na území národních parkĤ
a chránČných krajinných oblastí bez zahrnutí pĜízemního ozonu. Na území zóny
CZ02 StĜední ýechy je zobrazeno 5 CHKO (Blaník, KokoĜínsko, KĜivoklátsko, ýeský kras
a ýeský ráj), pĜiþemž na 6,5 % území vyjmenovaných CHKO dochází k pĜekroþení imisního
limitu pro ochranu ekosystému a vegetace (bez zapoþtení troposférického ozónu). Jedná
se pĜedevším o ýeský kras.
Obrázek 5: Území s pĜekroþením LV pro ochranu vegetace a ekosystémĤ (bez zahrnutí
pĜízemního ozonu), zóna StĜední ýechy, 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
B.3.3 Odhad rozlohy zneþištČných oblastí pro jednotlivé zneþišĢující látky
Odhad rozlohy zneþištČných oblastí provádí každoroþnČ Ministerstvo životního prostĜedí
na základČ výsledkĤ stacionárního mČĜení, výpoþtu nebo jejich kombinací a zveĜejĖuje
26
je prostĜednictvím ýHMÚ (www.chmi.cz, roþenka „ZneþištČní ovzduší na území ýeské
republiky“). Pro jednotlivé zóny a aglomerace je zde dle jejich územního þlenČní stanoven
procentuální podíl plochy s pĜekroþením imisního limitu každé zneþišĢující látky.
Podkladem
pro
vymezení
tČchto
oblastí
jsou
analýzy,
provádČné
ýeským
hydrometeorologickým ústavem ve þtvercové síti 1×1 km. Z této sítČ jsou pak data
pĜepoþtena na správní jednotky.
Hodnocení kvality ovzduší se tedy týká celého území ýeské republiky, nikoliv jen okolí
monitorovacích stanic. Stanovení úrovnČ zneþištČní v oblastech, které nejsou pokryty
mČĜením, je provedeno územním odhadem rozložení sledované míry zneþištČní ovzduší
a spoþívá v zobecnČní „bodových“ mČĜení pĜi dané hustotČ (rozložení monitorovacích
stanic) a akceptovatelné chybČ odhadu na celé hodnocené území. Nezastupitelnou roli mají
empirické, matematicko-statistické modely odhadu þasového þi prostorového rozložení
imisních charakteristik.
PĜi odhadech polí imisních a depoziþních charakteristik jsou na podkladČ mČĜení
na monitorovacích stanicích využívány geostatistické postupy a nástroje mapové algebry
geografického informaþního systému (GIS).
KromČ využití výsledkĤ z pĜímého mČĜení koncentrací zneþišĢujících látek jsou využity
i výsledky modelování. Pro území ýR se používá gaussovský disperzní model SYMOS 97,
který poþítá koncentrace na základČ podrobných emisních inventur a meteorologických
podmínek relevantních pro období hodnoceného kalendáĜního roku. Do výpoþtu jsou
zahrnuty poslední dostupné informace o zdrojích zneþišĢování z emisní databáze ISKO
a informace o emisích z liniových zdrojĤ. V poslední dobČ jsou využívány pro nČkteré látky
i výsledky eulerovského chemického disperzního modelu CAMx (Comprehensive Air Quality
Model with Extensions tj. souhrnný model kvality ovzduší s rozšíĜeními). KromČ zdrojĤ v ýR
jsou do výpoþtu pravidelnČ zahrnovány i dostupné informace o emisích ze zahraniþních
zdrojĤ, které mají nezastupitelnou úlohu zejména pĜi výpoþtu koncentrací v pohraniþních
oblastech, mohou se však uplatnit i v regionech od hranic vzdálenČjších. Do výpoþtu jsou
zahrnuty i informace o koncentracích látek zneþišĢujících ovzduší z nČkolika pĜíhraniþních
stanic v Polsku a NČmecku, které jsou poskytovány v rámci mezinárodní výmČny dat.
KromČ rozptylového modelu je v nČkterých pĜípadech (napĜ. pro pĜízemní ozon) aplikován
empirický model za využití veliþin vykazujících regresní závislost s namČĜenými
koncentracemi (jako nadmoĜská výška).
PĜi konstrukci prostorového rozložení koncentrací PM 10 je v souþasné dobČ používán
empirický model, který kombinuje rozptylové modely SYMOS, CAMx, evropský model
EMEP a nadmoĜskou výšku s namČĜenými koncentracemi na stanicích za pomoci metodiky
vyvíjené v rámci Evropského tematického centra pro zneþištČní ovzduší a mitigaci
klimatických zmČn ETC/ACM.
V tabulce níže je uvedena rozloha oblasti s pĜekroþenými imisními limity dle pĜílohy þ. 1
k zákonu o ochranČ ovzduší. SamostatnČ je uvedena rozloha území s pĜekroþenými
imisními limity (LV, limit value) pro zneþišĢující látky podle bodĤ 1 a 3 této pĜílohy (viz. LV
bez O 3 ) a podle bodĤ 1, 3 a 4 této pĜílohy (viz. LV s O 3 )
Tabulka 13: Plocha území (v km 2 ) s pĜekroþenými imisními limity dle zákona o ochranČ
ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy
Rok
LV bez O3
LV s O3
km2
%
km2
%
2005
5 675,1
51,48
11 024,9
100,00
2006
4 465,1
40,50
10 647,8
96,58
27
Rok
LV bez O3
LV s O3
km2
%
km2
%
2007
814,6
7,39
11 023,1
99,98
2008
389,2
3,53
10 221,8
92,72
2009
255,2
2,31
433,20
3,93
2010
3 160,7
28,67
3 162,7
28,69
2011
4 469,1
40,54
4 469,1
40,54
2012
4 521,6
41,01
4 705,6
42,68
Zdroj dat: ýHMÚ
Oblasti s hodnotami imisních charakteristik vyššími než pĜíslušné imisní limity jsou
vymezeny þervenČ (viz Obrázek 6: a Obrázek 7:).
Mapa oblastí s pĜekroþeným alespoĖ jedním imisním limitem (Obrázek 6:) podává informaci
o kvalitČ ovzduší na území zóny CZ02 StĜední ýechy na základČ vyhodnocení pĜekroþení
imisních limitĤ v roce 2011. Imisní limity (bez zahrnutí pĜízemního ozónu) byly pĜekroþeny
na ploše témČĜ 38 %. Vyhodnocení oblastí s pĜekroþenými imisními limity v roce 2012
ukazuje na nárĤst plochy území, kde byl pĜekroþen alespoĖ jeden imisní limit (41 % území
zóny CZ02 StĜední ýechy, Obrázek 7:).
28
Obrázek 6: Území s pĜekroþením imisních limitĤ, zóna CZ02 StĜední
ýechy, 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
ýechy, 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
29
ýechy, 2007 - 2011
ýechy, 2008 - 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Zdroj dat: ýHMÚ
30
Pomocí podrobnČjší analýzy lze konstatovat, že na pĜekroþení imisních limitĤ se nejvíce
podílely nadlimitní koncentrace PM 10 (denní imisní limit) a benzo(a)pyrenu (Tabulka 14:).
Zahrnutí pĜízemního ozonu významnČ navyšovalo celkovou plochu oblastí s pĜekroþením
alespoĖ jednoho imisního limitu v letech 2005–2008. V posledních letech byl naopak
zaznamenán pokles plochy území s pĜekroþením imisního limitu pro ozón.
Tabulka 14: Plocha území (v %) zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþením imisních limitĤ pro
jednotlivé škodliviny
Rok
SO2
(dp)
PM10
(rp)
PM10
(dp)
NO2
(rp)
Benz
en
As
Cd
B(a)P
O3
PM2,5
Ni
2005
-
0,12
51,48
-
-
-
-
0,33
99,93
-
-
2006
-
0,42
38,32
0,23
-
0,05
-
7,94
82,90
-
-
2007
-
0,01
4,51
0,09
-
0,11
-
5,25
99,57
-
-
2008
-
-
0,26
0,09
-
0,62
-
2,98
90,51
-
-
2009
-
0,01
1,28
0,02
-
0,01
-
1,39
1,61
-
-
2010
-
0,11
18,43
0,02
-
0,05
-
19,06
0,03
-
-
2011
-
0,02
37,84
-
-
0,04
-
30,99
-
-
0,38
2012
-
0,01
3,02
-
-
-
-
41,01
1,67
-
-
Zdroj dat: ýHMÚ
Ze souhrnných údajĤ v tabulce (Tabulka 14:) vyplývá pro zónu StĜední ýechy následující
souhrnné hodnocení kvality ovzduší:
• z hlediska plošného rozsahu pĜekroþení limitu je hlavním problémem pĜekraþování
imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyren.
• rozsah pĜekroþení imisních limitĤ pro 24hodinovou koncentraci þástic PM 10 se v roce
2010 a 2011 pĜiblížil stavu z let 2005 a 2006, kdy byla situace nejménČ pĜíznivá.
V letech 2007 až 2009 a v roce 2012 došlo k výraznému zmenšení oblasti, kde byly
pĜekraþovány imisní limity. PĜekroþení imisního limitu pro prĤmČrnou roþní koncentraci
je vymezeno na ploše menší než 0,1 %.
• v pĜípadČ pĜekraþování imisních limitĤ pro prĤmČrnou roþní koncentraci benzo(a)pyrenu
se situace v prĤbČhu posledních 3 let sledovaného období významnČ zhoršuje.
• k pĜekraþování imisního limitu pro prĤmČrnou roþní koncentraci NO 2 v letech 2011
a 2012 nedošlo. RovnČž k pĜekroþení imisního limitu pro prĤmČrnou roþní koncentraci
arsenu v roce 2012 nedošlo.
• u koncentrací troposférického ozónu byl od roku 2009 zaznamenán velmi výrazný pokles
a tyto nejsou tedy takovým problémem, jako tomu bylo v dĜívČjších letech.
Klouzavý prĤmČr pro pČtileté období 2007-2011 a 2008-2012 ukazuje na nejvýznamnČjší
zneþištČní þásticemi frakce PM 10 (pĜekraþování 35. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 )
a benzo(a)pyrenem.
Tabulka 15: PČtileté prĤmČrné koncentrace, zóna CZ02 StĜední ýechy
s pĜekroþenými imisními limity (LV, limit value) dle zákona o ochranČ ovzduší.
Rok
(v
%)
území
PM10 (rp)
PM10
(dp)
NO2 (rp)
B(a)P
As
pČtiletý prĤmČr 2007-2011
0,02
3,40
0,01
4,00
0,10
pČtiletý prĤmČr 2008-2012
-
4,00
0,01
5,10
0,04
Zdroj dat: ýHMÚ
31
B.3.4 Velikost exponované skupiny obyvatel
Velikost exponované skupiny obyvatel, v oblastech v nichž je pĜekroþen imisní limit
je každoroþnČ stanovována ýeským hydrometeorologickým ústavem pro jednotlivé
škodliviny. V jednotlivých letech se velikost exponované skupiny obyvatel mČní dle
stanovené rozlohy oblastí s pĜekroþenými imisními limity a to zejména v souvislosti
s meteorologickými a klimatickými podmínkami. Poþet obyvatel žijících v oblasti
s pĜekroþenými imisními limity se pohybuje od cca 0,3 mil. až po 1,02 mil.
Tabulka 16: Velikost exponované skupiny obyvatelstva (poþet obyvatel), v oblastech
s pĜekroþenými imisními limity dle zákona o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy
Rok
LV bez O3
LV s O3
tis. obyv.
%
tis. obyv.
%
2005
910,5
78,6
1 278,3
100,0
2006
1 023,1
87,1
1 261,9
100,0
2007
709,0
59,0
1 278,3
100,0
2008
534,1
43,4
1 163,3
94,5
2009
342,8
27,5
348,0
27,9
2010
836,0
66,1
836,1
66,1
2011
976,6
76,3
976,6
76,3
2012
985,5
76,3
989,1
76,6
Zdroj dat: ýHMÚ
Velikosti exponované populace v zónČ CZ02 StĜední ýechy vystavené nadlimitním
koncentracím dle pČtiletých prĤmČrných koncentrací za období 2007 – 2011 a 2008 – 2012
je uvedena v následujících tabulkách.
Tabulka 17: Poþet obyvatel v oblastech s pĜekroþenými imisními limity, zóna CZ02 StĜední
ýechy
Skupina obyvatel
B(a)P (rp)
Poþet obyvatel
PM10 (dp)
PM10 (rp)
NO2 (rp)
Poþet obyvatel v území s pĜekroþenými
imisními limity (pČtiletý prĤmČr 2007-2011)
615 tis.
304 tis.
0,4 tis.
2 tis.
Poþet obyvatel v území s pĜekroþenými
imisními limity (pČtiletý prĤmČr 2008-2012)
636 tis.
291 tis.
0,4 tis
1,7 tis.
Zdroj dat: ýHMÚ
Tabulka 18: Podíl obyvatel v oblastech s pĜekroþenými imisními limity, zóna CZ02 StĜední
ýechy
Skupina obyvatel
B(a)P (rp)
Podíl obyvatel
imisními limity
2011)
Podíl obyvatel
imisními limity
2012)
Podíl obyvatel
PM10 (dp)
PM10 (rp)
NO2 (rp)
v území s pĜekroþenými
(pČtiletý prĤmČr 2007-
49,4 %
24,4 %
0,0 %
0,2 %
v území s pĜekroþenými
(pČtiletý prĤmČr 2008-
50,4 %
23,0 %
0,0 %
0,1 %
Zdroj dat: ýHMÚ
32
Obce, na jejichž území je na základČ vyhodnocení pČtiletého prĤmČru za roky 2007-2011
pĜekraþován imisní limit jsou uvedené v následující tabulce (Tabulka 19:). Identifikovány
byly obce, kde pĜekroþení imisního limitu zasahuje do obytné zástavby.
Tabulka 19: Obce, na jejichž území je, dle prostorové interpretace dat ýHMÚ, pĜekroþen imisní
limit dle zákona o ochranČ ovzduší, vyhodnocení pČtiletých prĤmČrĤ 2007-2011, zóna CZ02
StĜední ýechy
NO2
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
24hodinová
koncentrace
B(a)P
prĤmČrná
roþní
koncentrace
As
prĤmČrná
roþní
koncentrace
-
-
-
ano
-
ORP
Obec
Benešov
Benešov
Benešov
ýerþany
-
-
-
ano
-
Benešov
-
-
-
ano
-
Benešov
CháĜovice
Týnec
nad
Sázavou
-
-
-
ano
-
Beroun
Beroun
-
-
ano
ano
-
Beroun
Chrustenice
-
-
ano
ano
-
Beroun
KrálĤv DvĤr
-
-
ano
ano
-
Beroun
LodČnice
-
-
ano
ano
-
Beroun
Tetín
-
-
-
ano
-
Beroun
Vráž
-
-
ano
ano
-
Beroun
Zadní TĜebáĖ
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
Beroun
Zdice
Brandýs nad LabemStará Boleslav
BoĜanovice
Brandýs
nad
Brandýs nad Labem- Labem-Stará
Stará Boleslav
Boleslav
ýelákovice
Hovorþovice
Husinec
Jenštejn
Jirny
Brandýs nad LabemKlecany
Stará Boleslav
KvČtnice
Líbeznice
Brandýs nad LabemMáslovice
Stará Boleslav
MČšice
Mochov
33
ORP
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Brandýs nad
Stará Boleslav
Obec
NO2
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
24hodinová
koncentrace
B(a)P
prĤmČrná
roþní
koncentrace
As
prĤmČrná
roþní
koncentrace
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
LabemNehvizdy
LabemOdolena Voda
Labem- Panenské
BĜežany
LabemPodolanka
LabemPĜezletice
LabemRadonice
LabemSibĜina
LabemŠestajovice
LabemÚvaly
LabemVČtrušice
LabemZdiby
LabemZeleneþ
ýáslav
ýáslav
-
-
-
ano
-
ýernošice
ýernošice
-
-
-
ano
-
ýernošice
DobĜichovice
-
-
-
ano
-
ýernošice
Drahelþice
ano
-
ano
ano
-
ýernošice
Holubice
-
-
ano
ano
-
ýernošice
HoromČĜice
-
-
ano
ano
-
ýernošice
Hostivice
-
-
ano
ano
-
ýernošice
ChrášĢany
-
-
ano
ano
-
ýernošice
Jesenice
-
-
-
ano
-
ýernošice
JílovištČ
-
-
-
ano
-
ýernošice
Jinoþany
-
-
ano
ano
-
ýernošice
KnČževes
-
-
-
ano
-
ýernošice
-
-
-
ano
-
ýernošice
KosoĜ
Libþice
Vltavou
-
-
ano
ano
-
ýernošice
Nuþice
-
-
ano
ano
-
ýernošice
OĜech
-
-
ano
ano
-
ýernošice
PrĤhonice
-
-
-
ano
-
ýernošice
Roztoky
-
-
ano
ano
-
ýernošice
Rudná
ano
-
ano
ano
-
ýernošice
ěevnice
-
-
-
ano
-
ýernošice
Statenice
-
-
ano
ano
-
nad
34
NO2
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
24hodinová
koncentrace
B(a)P
prĤmČrná
roþní
koncentrace
As
prĤmČrná
roþní
koncentrace
ORP
Obec
ýernošice
StĜedokluky
-
-
ano
-
-
ýernošice
TuchomČĜice
-
-
-
ano
-
ýernošice
ÚnČtice
-
-
-
ano
-
ýernošice
Velké PĜílepy
-
-
ano
ano
-
ýernošice
Vestec
-
-
-
ano
-
ýernošice
Zbuzany
-
-
ano
ano
-
ýeský Brod
BĜíství
-
-
ano
-
-
ýeský Brod
ýeský Brod
-
-
-
ano
-
DobĜíš
DobĜíš
-
-
-
ano
-
DobĜíš
Stará HuĢ
-
-
-
ano
-
HoĜovice
HoĜovice
-
-
-
ano
-
HoĜovice
Komárov
-
-
-
ano
-
HoĜovice
Praskolesy
-
-
-
ano
-
HoĜovice
Tlustice
-
-
-
ano
-
HoĜovice
Žebrák
-
-
-
ano
-
Kladno
Blevice
-
-
ano
-
-
Kladno
Brandýsek
-
-
ano
ano
-
Kladno
Braškov
-
-
-
ano
-
Kladno
BuštČhrad
-
-
ano
ano
-
Kladno
Cvrþovice
-
-
ano
ano
-
Kladno
Doksy
-
-
ano
ano
-
Kladno
Dolany
-
-
ano
ano
-
Kladno
DĜetovice
-
-
ano
-
-
Kladno
HĜebeþ
-
-
ano
ano
-
Kladno
-
-
-
ano
-
Kladno
Kaþice
Kamenné
Žehrovice
-
-
ano
ano
-
Kladno
Kladno
-
-
ano
ano
ano
Kladno
Koleþ
-
-
ano
-
-
Kladno
Kyšice
-
-
-
ano
-
Kladno
Lány
-
-
-
ano
-
Kladno
Libušín
-
-
ano
ano
-
Kladno
Lidice
-
-
ano
ano
-
Kladno
MakotĜasy
-
-
ano
-
-
Kladno
Malé PĜítoþno
-
-
-
ano
-
Kladno
Otvovice
-
-
ano
-
-
Kladno
Pchery
-
-
ano
ano
-
Kladno
Pletený Újezd
-
-
ano
ano
-
Kladno
Stehelþeves
-
ano
ano
ano
ano
Kladno
Stochov
-
-
ano
ano
-
35
NO2
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
24hodinová
koncentrace
B(a)P
prĤmČrná
roþní
koncentrace
As
prĤmČrná
roþní
koncentrace
ORP
Obec
Kladno
SvinaĜov
-
-
ano
ano
-
Kladno
TĜebusice
-
-
ano
ano
-
Kladno
Tuchlovice
-
-
-
ano
-
Kladno
UnhošĢ
-
-
ano
ano
-
Kladno
Velká Dobrá
-
-
ano
ano
-
Kladno
Velké PĜítoþno
-
-
ano
ano
-
Kladno
VinaĜice
-
-
ano
ano
ano
Kladno
Zákolany
-
-
ano
-
-
Kolín
DobĜichov
-
-
-
ano
-
Kolín
Kolín
-
-
-
ano
-
Kolín
KouĜim
-
-
-
ano
-
Kolín
Peþky
-
-
-
ano
-
Kolín
Polepy
-
-
-
ano
-
Kolín
Velký Osek
-
-
-
ano
-
Kralupy nad Vltavou
Dolany
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
DĜínov
Hostín
Vojkovic
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
ChvatČruby
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
Kozomín
Kralupy
Vltavou
-
-
ano
ano
-
Kralupy nad Vltavou
Ledþice
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
Nelahozeves
-
-
ano
ano
-
Kralupy nad Vltavou
Nová Ves
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
PostĜižín
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
Újezdec
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
Úžice
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
Veltrusy
-
-
ano
ano
-
Kralupy nad Vltavou
Vojkovice
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
Všestudy
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
Zlonþice
-
-
ano
-
-
Kralupy nad Vltavou
ZlosyĖ
-
-
ano
-
-
Kutná Hora
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
Lysá nad Labem
Kutná Hora
UhlíĜské
Janovice
Zruþ
nad
Sázavou
Lysá
nad
Labem
-
-
-
ano
-
Lysá nad Labem
Milovice
-
-
-
ano
-
Lysá nad Labem
Starý Vestec
-
-
ano
-
-
Kutná Hora
Kutná Hora
u
nad
36
NO2
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
24hodinová
koncentrace
B(a)P
prĤmČrná
roþní
koncentrace
As
prĤmČrná
roþní
koncentrace
ORP
Obec
MČlník
Býkev
-
-
ano
-
-
MČlník
Byšice
-
-
-
ano
-
MČlník
Cítov
-
-
ano
-
-
MČlník
ýeþelice
-
-
-
ano
-
MČlník
Dolní BeĜkovice
-
-
ano
ano
-
MČlník
Horní Poþaply
-
-
ano
-
-
MČlník
HoĜín
-
-
ano
ano
-
MČlník
Kly
-
-
ano
ano
-
MČlník
-
-
ano
-
-
MČlník
LibČchov
Lužec
Vltavou
-
-
ano
-
-
MČlník
MČlník
-
-
ano
ano
-
MČlník
Spomyšl
-
-
ano
-
-
MČlník
TuhaĖ
-
-
ano
-
-
MČlník
Velký Borek
-
-
ano
ano
-
MČlník
-
-
ano
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
Mladá Boleslav
VraĖany
Bakov
nad
Jizerou
BČlá
pod
BezdČzem
Benátky
nad
Jizerou
-
-
ano
ano
-
Mladá Boleslav
Bradlec
-
-
-
ano
-
Mladá Boleslav
Dalovice
-
-
-
ano
-
Mladá Boleslav
HrdloĜezy
-
-
-
ano
-
Mladá Boleslav
Kosmonosy
-
-
ano
ano
-
Mladá Boleslav
LuštČnice
-
-
-
ano
-
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav
-
-
ano
ano
-
Mladá Boleslav
Vinec
Mnichovo
HradištČ
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
ano
-
-
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav
Mnichovo HradištČ
Neratovice
nad
Neratovice
Chlumín
Kostelec
Labem
-
-
-
ano
-
Neratovice
Libiš
-
-
ano
ano
-
Neratovice
Neratovice
-
-
ano
ano
-
Neratovice
ObĜíství
-
-
ano
-
-
Neratovice
Všetaty
-
-
-
ano
-
Neratovice
Zálezlice
-
-
ano
-
-
Nymburk
Nymburk
-
-
-
ano
-
Nymburk
Sadská
Libice
Cidlinou
-
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
PodČbrady
nad
nad
37
NO2
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
prĤmČrná
roþní
koncentrace
PM10
24hodinová
koncentrace
B(a)P
prĤmČrná
roþní
koncentrace
As
prĤmČrná
roþní
koncentrace
ORP
Obec
PodČbrady
PodČbrady
-
-
-
ano
-
PĜíbram
BĜeznice
-
-
-
ano
-
PĜíbram
Podlesí
-
-
-
ano
-
PĜíbram
PĜíbram
-
-
-
ano
-
Rakovník
-
-
-
ano
-
Rakovník
Mšec
Mšecké
Žehrovice
-
-
-
ano
-
Rakovník
Nové Strašecí
-
-
ano
ano
-
Rakovník
Rakovník
-
-
ano
ano
-
Rakovník
-
-
ano
ano
-
ěíþany
Rynholec
Kostelec
nad
ýernými Lesy
-
-
-
ano
-
ěíþany
ěíþany
-
-
-
ano
-
Sedlþany
Sedlþany
-
-
-
ano
-
Slaný
ýernuc
-
-
ano
-
-
Slaný
Hospozín
-
-
ano
-
-
Slaný
Hrdlív
-
-
ano
ano
-
Slaný
Chržín
-
-
ano
-
-
Slaný
Kamenný Most
-
-
ano
-
-
Slaný
KmetinČves
-
-
ano
-
-
Slaný
Knovíz
-
-
ano
-
-
Slaný
NeumČĜice
-
-
ano
-
-
Slaný
Sazená
-
-
ano
-
-
Slaný
Slaný
-
-
ano
ano
-
Slaný
Smeþno
-
-
ano
ano
-
Slaný
Uhy
-
-
ano
-
-
Slaný
Velvary
-
-
ano
ano
-
Slaný
Zlonice
-
-
ano
ano
-
Vlašim
Vlašim
-
-
-
ano
-
Zdroj dat: ýHMÚ
38
C. ANALÝZA SITUACE
C.1 ÚrovnČ zneþištČní zjištČné v pĜedchozích letech – vyhodnocení
období 2003 - 2012
Posuzování úrovnČ zneþištČní ovzduší provádí ministerstvo stacionárním mČĜením,
výpoþtem nebo jejich kombinací, podle toho, zda v zónČ nebo aglomeraci došlo
k pĜekroþení dolní nebo horní meze pro posuzování úrovnČ zneþištČní. Ministerstvo provádí
hodnocení, zda v jednotlivých zónách a aglomeracích došlo k pĜekroþení dolní nebo horní
meze pro posuzování úrovnČ zneþištČní a k pĜekroþení imisního limitu.
Program zlepšování kvality ovzduší se zamČĜuje na zneþišĢující látky uvedené v bodu 1 a 3
pĜílohy þ. 1 zákona. V této þásti Programu zlepšování kvality ovzduší jsou proto uvedeny
podrobnČjší informace k pĜekroþení imisních limitĤ pro suspendované þástice PM 10 , NO 2,
benzo(a)pyren a arsen. U tČchto látek v zónČ dochází þi v nedávné dobČ došlo k pĜekroþení
imisních limitĤ.
Na území zóny CZ02 StĜední ýechy dochází dlouhodobČ k pĜekraþování imisního limitu pro
benzo(a)pyren (prĤmČrná roþní koncentrace) a suspendované þástice frakce PM 10 (36.
nejvyšší 24hodinová koncentrace). MístnČ je pĜekraþován imisní limit NO 2 (prĤmČrná roþní
koncentrace) a velmi lokálnČ rovnČž imisní limit pro arsen (prĤmČrná roþní koncentrace).
ýervená barva v níže uvedených tabulkách 20 až 24 signalizuje pĜekroþení pĜíslušného
imisního limitu dle pĜílohy þ. 1 zákona, þerná barva znázorĖuje dodržení pĜíslušného
imisního limitu.
C.1.1 Suspendované þástice PM 10
Suspendované þástice PM 10 – prĤmČrná roþní koncentrace
V referenþním roce 2011 došlo na tĜech lokalitách (v roce 2012 pouze na jedné)
k pĜekroþení imisního limitu pro prĤmČrnou roþní koncentraci PM 10 (Tabulka 20:).
Tabulka 20: PrĤmČrné roþní koncentrace PM 10 [ ђ g.m -3 ], zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012
Název lokality
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Beroun
38,46
36,61
43,73
44,23
34,48
30,32
30,44
30,67
30,82
26,66
Benešov-SpoĜilov
28,56
25,18
25,13
23,19
26,37
Brandýs n. Labem
31,81
23,00
19,69
22,13
26,24
26,26
23,39
BuštČhrad
48,84
32,16
32,14
38,27
44,11
40,55
37,49
Kladno-Vrapice
40,45
32,26
33,85
37,19
42,64
40,08
37,19
23,32
21,05
Kladno-Dubí
41,59
Kladno-RozdČlov
33,18
25,65
27,39
28,63
28,11
31,76
33,85
33,10
26,07
23,33
35,28
32,48
25,22
24,66
21,09
44,27
39,61
Kladno-Švermov
69,81
51,79
52,45
55,26
35,44
34,54
39,17
41,44
38,14
36,77
Kolín SAZ
28,38
23,12
24,49
27,58
22,86
22,47
23,80
24,95
24,74
20,27
25,96
32,49
25,02
19,58
21,81
23,43
23,88
39,60
30,39
29,35
29,49
30,38
27,93
Kutná Hora
Mladá Boleslav
44,71
36,43
29,44
39
Název lokality
2003
2004
MČlník-ZÚ
PĜíbram
31,59
2005
2006
2007
2008
2009
30,21
31,76
23,73
24,16
24,53
32,95
33,67
25,42
25,01
23,52
21,52
19,37
22,60
19,65
24,67
24,75
23,11
22,65
20,17
19,28
22,08
23,76
22,34
21,86
41,01
40,92
48,98
89,84
55,06
43,67
13,82
14,41
21,35
Rožćalovice
Sedlþany
Stehelþeves
30,25
53,91
Veltrusy
2010
2011
2012
26,56
27,45
23,39
26,38
Zdroj dat: ýHMÚ
KromČ meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných þástic významný
vliv umístČní stanice – zejména ve vztahu k dopravČ. Následující grafy zobrazují situaci
zvláštČ na prĤmyslových a dopravních lokalitách (Obrázek 10:) a pozaćových lokalitách
(Obrázek 11:), vþetnČ srovnání zprĤmČrovaných hodnot (Obrázek 12:). V pĜípadČ
zprĤmČrovaných hodnot za všechny dopravní resp. pozaćové lokality je potĜeba mít
na pamČti, že do roku 2005 se jednalo pouze o nČkolik stanic a prĤmČrné hodnoty jsou tedy
pouze orientaþní.
Z grafĤ je patrné, že koncentrace na dopravních lokalitách se od pozaćových pĜíliš neliší,
spíše se mezi pozaćovými lokalitami najdou významné rozdíly. Jedná se o lokality ležící
v blízkosti Kladna nebo v KladnČ, které dosahují mnohem vyšších (i trojnásobných)
koncentrací oproti pozaćovým lokalitám z jiné þásti zóny. Nejvyšších hodnot dosahuje
dlouhodobČ lokalita Stehelþeves, avšak vysoké koncentrace a pĜekroþení imisních limitĤ
se vyskytují
i
na
lokalitách
Kladno-Švermov,
Kladno-RozdČlov,
Kladno-Vrapice
þi BuštČhrad. Z výše uvedeného vyplývá priorita pro Ĝešení situace v oblasti Kladenska.
Z grafu (viz Obrázek 12:) je patrné, že koncentrace na pozaćových i dopravních lokalitách
je zhruba stejná, avšak v posledních letech zvyšuje prĤmČr pozaćových lokalit zejména
Stehelþeves, takže je zhruba o 5 µ g.m -3 vyšší než v pĜípadČ dopravních lokalit. Je však
tĜeba mít na pamČti, že navýšení koncentrací þástic ve Stehelþevsi v roce 2010 ve srovnání
s ostatními lety bylo zpĤsobeno intenzivní stavební þinností pĜi výstavbČ kanalizace
v nejbližším okolí mČĜicí stanice.
40
Obrázek 10: PrĤmČrné roþní koncentrace PM 10 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna CZ02
StĜední ýechy, 2003 – 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 11: PrĤmČrné roþní koncentrace PM 10 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02 StĜední
ýechy, 2003 – 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
41
Obrázek 12: Srovnání zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrné roþní koncentrace PM 10 pro jednotlivé
typy stanic, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Dle prostorového zobrazení mČĜených koncentrací za rok 2011 se 77,4 % území zóny CZ02
StĜední ýechy pohybuje v intervalu 20 – 30 µ g.m -3 , 20,5 % pak v intervalu 14 – 20 µg.m -3
a pouze 1,8 % leží v intervalu 30 – 40 µg.m -3 . Imisní limit pĜekraþuje 0,02 % zóny a 0,3 %
zóny naopak nepĜekraþuje horní mez pro posuzování (Obrázek 13:). Imisní limit je nejþastČji
pĜekraþován v lokalitách Stehelþeves a Kladno Švermov.
Variabilitu v koncentracích (a možné pĜekroþení imisního limitu) významnČ ovlivĖují
meteorologické podmínky. Za úþelem potlaþení tohoto vlivu byly rovnČž zpracovány
prĤmČry za roky 2007 – 2011. (Obrázek 14:). Z vyhodnocení pČtiletí 2007 – 2011 pro
prĤmČrnou roþní koncentraci PM 10 v zónČ CZ02 StĜední ýechy (Obrázek 14:) vyplývá,
že nejvČtší podíl území (71,9 %) leží v intervalu koncentrací 20 – 30 µg.m -3 , 27,4 %
v intervalu 14 – 20 µg.m-3 a opČt pouze 0,2 % v intervalu 10 – 14 µ g.m -3 . Imisní limit
(40 µ g.m -3 ) pĜekraþuje zhruba 0,01 % území v oblasti Kladenska, zato však výraznČ –
koncentrace jsou vyšší než 45 µ g.m -3 .
Z vyhodnocení pČtiletí 2008 – 2012 pro prĤmČrnou roþní koncentraci PM 10 v zónČ CZ02
StĜední ýechy (Obrázek 15:) vyplývá, že podstatná þást území (69 %) leží v intervalu
koncentrací 20 - 30 µg.m -3 , 30 % v intervalu 14 – 20 µ g.m -3 , pouze 0,5 % v intervalu 30 –
40 µg.m -3 .
42
Obrázek 13: Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 14: Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr
za roky 2007 - 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
43
Obrázek 15: Pole prĤmČrné roþní koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr
za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Suspendované þástice PM 10 – 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace
V pĜípadČ imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je již situace podstatnČ horší.
Imisní limit þiní 50 µ g.m -3 a mĤže být za kalendáĜní rok 35x pĜekroþen. Ve vyhodnocení
se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace. V pĜípadČ, že je tato koncentrace
vyšší než 50 µg.m -3 , je pĜekroþen imisní limit. Tato charakteristika je ještČ mnohem více
závislá na meteorologických podmínkách, a to pĜedevším v chladné þásti roku. Koncentrace
vyšší než 50 µ g.m -3 se vyskytují takĜka výhradnČ v období Ĝíjen – bĜezen. Podstatné jsou
zejména dny s inverzním charakterem poþasí, kdy pod hladinou teplotní inverze takĜka
nedochází k proudČní (stabilní atmosféra) a nemĤže tak docházet k rozptylu škodlivin –
naopak dochází k jejich kumulaci. PĜi déletrvající epizodČ s inverzním charakterem poþasí
dochází zpravidla k postupnému nárĤstu koncentrací suspendovaných þástic v ovzduší
a k pĜekraþování imisních i prahových hodnot (smogové situace).
V následující tabulce (Tabulka 21:) a dále pak v grafech (Obrázek 16: až Obrázek 18:)
je patrné, že není témČĜ žádný rozdíl mezi dopravními a pozaćovými lokalitami na území
zóny CZ02 StĜední ýechy. Oba typy lokalit pĜekraþují imisní limit a jejich prĤmČrná hodnota
osciluje v blízkosti imisního limitu. O míĜe pĜekroþení rozhodují do znaþné míry rozptylové
podmínky zejména v zimním období – dojde-li k delším epizodám s inverzním charakterem
poþasí (roky 2005, 2006) popĜ. trvá-li zimní sezóna déle (topná sezóna v roce 2010 byla
výraznČ nejdelší za posledních 10 let), dojde k nárĤstu koncentrací þasto nad imisní limit.
Naopak v letech s pĜíznivými podmínkami (2007 – 2009, 2012) pozaćové lokality s výjimkou
Kladenska imisní limit nepĜekraþují. Zdrojem vyšších koncentrací jsou zĜejmČ malé zdroje –
po dopravČ druhý nejvýznamnČjší zdroj tuhých látek v zónČ CZ02 StĜední ýechy. Zatímco
v mČstech pĜevládá vytápČní pomocí CZT, v menších obcích se jedná o lokální topeništČ,
která jednak pĤsobí plošnČ a jednak mají mnohem nižší výduchy než teplárny a tedy
nedochází k tak dobrému rozptylu. Tato skuteþnost se pak odráží na vyšších koncentracích
PM 10 v pozaćových pĜedmČstských a venkovských lokalitách. Vliv lokálních topenišĢ patrnČ
44
i navýšil koncentrace na pozaćových lokalitách v roce 2010, kdy v dĤsledku dlouhé topné
sezóny stoupla spotĜeba paliv 10.
Obrázek 18: opČt srovnává zprĤmČrované hodnoty za dopravní a pozaćové lokality zóny
CZ02 StĜední ýechy. U obou kĜivek je patrný obdobný trend i obdobné hodnoty v blízkosti
imisního limitu, které kopíruje vliv meteorologických a rozptylových podmínek v zimním
období.
Tabulka 21: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 [ ђ g.m -3 ] za kalendáĜní rok, zóna CZ02
Název lokality
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Beroun
61,14
57,00
86,38
80,08
61,96
57,46
54,25
59,88
64,17
51,58
Benešov-SpoĜilov
46,00
40,00
38,00
35,00
41,00
Brandýs n. Labem
59,00
45,00
36,00
41,00
53,00
55,00
46,00
BuštČhrad
78,00
52,00
49,00
54,00
67,00
62,00
59,00
Kladno-Vrapice
62,00
54,00
51,00
54,00
63,00
62,00
57,00
43,79
39,13
Kladno-Dubí
81,08
Kladno-RozdČlov
52,00
42,00
44,00
49,00
43,00
55,63
66,00
59,38
44,75
39,25
57,00
50,00
42,00
42,00
38,17
63,00
61,00
Kladno-Švermov
142,04
99,54
114,00
113,04
78,50
70,71
74,83
81,21
81,67
79,04
Kolín SAZ
48,53
36,94
40,63
44,07
38,81
35,85
38,13
41,48
45,15
32,94
40,00
49,00
52,00
38,00
41,00
51,00
40,00
64,03
53,72
49,11
45,93
53,51
59,45
49,50
53,00
49,00
39,00
37,00
38,00
60,38
58,29
46,08
41,92
38,33
49,88
52,08
43,75
35,00
28,00
40,00
35,00
38,00
50,00
47,00
39,00
39,00
38,00
43,00
51,00
47,00
44,00
69,00
62,00
76,00
137,00
85,00
69,00
22,06
23,30
Kutná Hora
Mladá Boleslav
75,34
62,29
MČlník-ZÚ
PĜíbram
53,33
35,00
Rožćalovice
Sedlþany
Stehelþeves
59,00
83,00
Veltrusy
41,00
Zdroj dat: ýHMÚ
ZneþištČní ovzduší na území ýeské Republiky v roce 2011. ýeský hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN
978-80-87577-02-8
10
45
Obrázek 16: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ,
zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 17: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02
Zdroj dat: ýHMÚ
46
Obrázek 18: Srovnání zprĤmČrovaných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 pro
dopravní a pozaćové stanice, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Pro pĜekraþování imisního limitu je v zónČ CZ02 StĜední ýechy charakteristické, že k nČmu
dochází zejména v chladné þásti roku, tedy bČhem topné sezóny. Následující graf (Obrázek
19:) zobrazuje zprĤmČrovanou hodnotu poþtu pĜekroþení 24hodinové koncentrace PM 10
(50 µ g.m -3 ) v jednotlivých mČsících za roky 2005 – 2012.
Z grafu (viz Obrázek 19:) je patrné, že v období kvČten – záĜí dochází k pĜekroþení
koncentrace PM 10 50 µ g.m -3 na stanicích imisního monitoringu pouze výjimeþnČ (prĤmČr
pĜedmČstských a venkovských lokalit zvyšuje pouze Stehelþeves, za kvČten – záĜí
v prĤmČru pĜekroþí hodnotu 50 µ g.m -3 29 krát). Naproti tomu topná sezóna spolu
s nepĜíznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami (zejména leden a únor)
zpĤsobují nárĤst dní s koncentracemi vyššími než 50 µ g.m -3 v chladné þásti roku. Topná
sezóna a emise z lokálních topenišĢ navyšují plošnČ pozaćové koncentrace v celé zónČ
CZ02 StĜední ýechy, takže poþet dní s pĜekroþením hodnoty 50 µ g.m -3 24hodinové
koncentrace PM 10 jsou na všech lokalitách témČĜ stejné. Nejvíce pĜekroþení dosahují
lokality Stehelþeves a Kladno-Švermov, které v prĤmČru za roky 2005 – 2012 pĜekroþí
hodnotu 50 µg.m -3 pro 24hodinovou koncentraci PM 10 zhruba 103 resp. 105 krát
za kalendáĜní rok. SvĤj nezanedbatelný vliv mají i meteorologické podmínky – zejména
teplotní inverze (nejþastČjší výskyt v zimČ), bČhem nichž dochází pod hladinou inverze
ke stabilizaci atmosféry, nedochází k rozptylu škodlivin zejména z menších zdrojĤ (lokální
topeništČ) – naopak dochází k jejich kumulaci a postupnému souvislému nárĤstu
koncentrací.
47
Obrázek 19: Poþet dní s koncentrací PM 10 > 50 µg.m -3 v jednotlivých mČsících, prĤmČr za roky
2005 – 2012, zóna CZ02 StĜední ýechy
Zdroj dat: ýHMÚ
Následující Obrázek 20: zobrazuje prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové
koncentrace PM 10 za kalendáĜní rok 2011. Z obrázku je patrné, že 38 % plochy zóny CZ02
StĜední ýechy pĜekraþuje imisní limit, pĜiþemž 1 % území (Kladensko) jej pĜekraþuje o více
než 10 µg.m -3 . Zhruba 61 % území leží mezi hodnotou horní meze pro posuzování
a hodnotou imisního limitu, pod hodnotou horní meze pro posuzování leží pouze 1 % území.
Prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 pĜi vyhodnocení pČtiletého
prĤmČru 2007-2011 (pro potlaþení vlivu meteorologických podmínek), ukazuje (Obrázek
21:), že na zhruba 24,4 % území zóny CZ02 StĜední ýechy je pĜekraþován imisní limit,
vČtšina území leží mezí horní mezí pro posuzování a imisním limitem (71,9 %) a pouze
u 3,7 % území zóny CZ02 StĜední ýechy nepĜesahuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace
horní mez pro posuzování (30 µg.m -3 ).
Prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 (Obrázek 22:)
pĜi vyhodnocení pČtiletého prĤmČru (pro potlaþení vlivu meteorologických podmínek) 20082012, ukazuje, že na zhruba 4 % území zóny CZ02 StĜední ýechy je pĜekraþován imisní
limit, vČtšina území leží mezí horní mezí pro posuzování a imisním limitem (94 %) a pouze
u 2,4 % území zóny CZ02 StĜední ýechy nepĜesahuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace
horní mez pro posuzování (30 µg.m -3 ).
48
Obrázek 20: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, rok
2011
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 21: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2007 - 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
49
Obrázek 22: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý
prĤmČr za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Shrnutí
Suspendované þástice pĜedstavují spolu s na nČ navázanými polycyklickými aromatickými
uhlovodíky (viz dále) nejvČtší problém z hlediska vlivu zneþištČní ovzduší na lidské zdraví.
V pĜípadČ þástic PM 10 je imisní limit pĜekraþován zejména v lokalitách na Kladensku
(pĜekraþovány jsou imisní limity pro prĤmČrnou roþní koncentraci i 24hodinovou
koncentraci) popĜ. na dopravní lokalitČ v BerounČ, imisní limit pro PM 2,5 byl pĜekroþen na
dvou lokalitách pouze v imisnČ nejzatíženČjších letech 2005 a 2006, od té doby se témČĜ
výhradnČ pohybují do 20 µ g.m -3 . Doprava je majoritním zdrojem emisí tuhých látek
i suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5 na území zóny CZ02 StĜední ýechy (52 %), druhým
nejvýznamnČjším zdrojem jsou pak lokální topeništČ (vytápČní domácností, 34 %). Rozdíl
mezi dopravními a pozaćovými lokalitami je minimální. Stanice, které nejsou pĜímo
ovlivnČny dopravou a neleží na Kladensku, pĜekraþují pouze imisní limit pro 24hodinovou
koncentraci PM 10 , a to pĜedevším v letech, kdy se v zimním období vyskytují delší epizody
s nepĜíznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami. ýastČji je pak limit
pĜekraþován v topné sezónČ, a to zejména na pĜedmČstských a venkovských lokalitách,
kde je vliv lokálních topenišĢ markantnČjší. V mČstech, kde je výraznČji zastoupeno CZT,
dochází k menšímu poþtu pĜekroþení v topné sezónČ.
Navíc v zimním období dochází þasto k inverznímu charakteru poþasí, vyznaþujícím
se stabilní atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovnČž významnČ
pĜispívají ke zvýšeným koncentracím PM 10 .
50
C.1.2 Oxid dusiþitý
V pĜípadČ prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 , nedochází k pĜekraþování imisního limitu
na žádné z lokalit imisního monitoringu, s výjimkou lokality Beroun kde bylo pĜekroþení
imisního limitu namČĜeno v roce 2003. Koncentrace na pozaćových lokalitách nepĜekraþují
dolní mez pro posuzování (Obrázek 24:).
Tabulka 22: PrĤmČrné roþní koncentrace NO 2 [ ђ g.m -3 ], zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012
Název lokality
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Beroun
62,92
35,35
37,09
38,37
31,88
33,34
31,95
35,63
31,32
29,30
24,09
Benešov-SpoĜilov
22,27
Brandýs n. Labem
22,52
24,31
Broumy
24,34
19,15
21,77
22,15
23,93
16,39
12,92
10,01
13,39
11,56
BuštČhrad
27,11
22,81
21,61
17,76
13,28
10,12
14,26
Kladno-Vrapice
23,92
22,28
20,59
15,49
9,93
9,41
13,10
20,11
22,66
24,58
18,50
21,24
20,52
23,45
20,68
18,94
15,32
14,09
9,14
6,01
5,28
21,21
24,02
23,56
20,76
21,06
22,29
23,60
21,28
20,78
Kolín SAZ
22,25
24,84
27,96
25,05
26,58
24,93
Kutná Hora
18,18
26,02
24,49
11,37
11,07
14,00
13,37
13,33
19,26
17,86
20,91
23,26
17,29
17,34
19,05
18,40
18,10
24,60
Kladno-RozdČlov
Kladno-Švermov
Mladá Boleslav
26,62
27,59
MČlník-ZÚ
OndĜejov
12,89
11,93
31,95
12,45
13,99
10,03
10,35
10,45
11,25
10,44
10,44
19,63
PĜíbram
23,41
23,36
23,19
20,53
20,33
20,75
21,10
19,57
Rožćalovice
15,42
15,97
17,80
13,02
14,24
13,90
14,08
12,75
Sedlþany
4,60
15,23
16,99
13,88
12,54
12,85
13,70
13,40
Stehelþeves
31,98
28,12
28,09
20,77
12,84
14,59
17,55
11,66
13,02
12,85
11,55
21,23
22,17
21,48
22,02
Tobolka-ýertovy schody
Veltrusy
23,99
Zdroj dat: ýHMÚ
Následující grafy zobrazují vývoj koncentrací na dopravních a jedné prĤmyslové lokalitČ
(Obrázek 23:) a na pozaćových lokalitách (Obrázek 24:) zóny CZ02 StĜední ýechy. Vliv
dopravy, coby majoritního zdroje emisí oxidĤ dusíku v zónČ CZ02 StĜední ýechy, se odráží
na zvýšených koncentracích na dopravních lokalitách. V prĤmČru se pohybují zhruba
o 10 µ g.m -3 výše než zprĤmČrované pozaćové lokality (Obrázek 25:).
51
Obrázek 23: PrĤmČrné roþní koncentrace NO 2 na dopravních a prĤmyslové lokalitČ, zóna CZ02
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 24: PrĤmČrné roþní koncentrace NO 2 na pozaćových lokalitách, zóna CZ02 StĜední
ýechy, 2003 – 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
52
Obrázek 25: Srovnání zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 pro jednotlivé
typy lokalit, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Pod dolní mezí pro posuzování se nachází cca 98,3 % plochy zóny CZ02 StĜední ýechy
(Obrázek 26:). Zvýšené koncentrace lze oþekávat v blízkosti významnČjších dopravních
tahĤ a v mČstských aglomeracích. PĜi hodnocení zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrných
roþních koncentrací NO 2 za pČtiletí 2007 – 2011 vychází hodnoty pod dolní mezí pro
posuzování na témČĜ 99 % území zóny CZ02 StĜední ýechy (Obrázek 27:). Na základČ
prostorového rozložení prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 dochází k pĜekroþení imisního
limitu na 0,01 % plochy území. Z hlediska NO 2 je mnohem podstatnČjší charakteristika
lokality (dopravní / pozaćová), než meteorologické podmínky, vyšší koncentrace oxidĤ
dusíku se opČt nacházejí v blízkosti nejvýznamnČjších komunikací þi v mČstských
aglomeracích.
PĜi hodnocení zprĤmČrovaných hodnot prĤmČrných roþních koncentrací NO 2 za pČtiletí 2008
– 2012 vychází hodnoty pod dolní mezí pro posuzování na témČĜ 99 % území zóny CZ02
StĜední ýechy (Obrázek 28:). Na základČ prostorového rozložení prĤmČrné roþní
koncentrace NO 2 dochází k pĜekroþení imisního limitu na 0,01 % plochy území. Z hlediska
NO 2 je mnohem podstatnČjší charakteristika lokality (dopravní / pozaćová),
než meteorologické podmínky, vyšší koncentrace oxidĤ dusíku se opČt nacházejí v blízkosti
nejvýznamnČjších komunikací þi v mČstských aglomeracích.
53
Obrázek 26: Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 , zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 27: Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr
za roky 2007 - 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
54
Obrázek 28: Pole prĤmČrné roþní koncentrace NO 2 , zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr
za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Shrnutí
Pro koncentrace oxidĤ dusíku je velmi dĤležité, je-li území ovlivnČno dopravou þi nikoli.
Dopravní lokalita Beroun v minulosti pĜekraþovala imisní limit, koncentrace se však výraznČ
snížily a v posledních letech již žádná lokalita imisní limit nepĜekraþuje. Žádná
z pozaćových lokalit zóny CZ02 StĜední ýechy nepĜekraþuje ani dolní mez pro posuzování.
Zvýšené koncentrace NO 2 lze oþekávat v blízkosti významnČjších dopravních tahĤ
a v mČstských aglomeracích.
C.1.3 Benzo(a)pyren
Ve sledovaném období mČĜily na území zóny CZ02 StĜední ýechy dvČ lokality (Tabulka
23:). ObČ dlouhodobČ pĜekraþují imisní limit, avšak zatímco lokalita Brandýs n. Labem
se pohybuje vČtšinou do 2 ng.m -3 , v lokalitČ Kladno-Švermov je imisní limit pĜekraþován þtyĜ
až osminásobnČ (Obrázek 29:).
Tabulka 23: PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu [ Ŷ g.m -3 ], zóna CZ02 StĜední ýechy,
2003 – 2012
Název lokality
2003
2004
2005
2006
Brandýs n. Labem (B)
Kladno-Švermov (B)
8,16
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2,08
1,94
1,71
2,08
1,69
1,97
4,98
5,96
4,49
4,30
3,91
4,67
Zdroj dat: ýHMÚ
55
Obrázek 29: PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 –
2012
Zdroj dat: ýHMÚ
V referenþním roce 2011 pĜekroþilo imisní limit 31 % území zóny CZ02 StĜední ýechy,
pĜiþemž 0,7 % území imisní limit pĜekroþilo více než dvojnásobnČ (Obrázek 30:). Pokud
však hodnotíme situaci z pohledu pČtiletí 2007–2011, je situace pĜíznivČjší, nad imisním
limitem se pohybuje pouze 4 % plochy zóny CZ02 StĜední ýechy a 0,4 % plochy zóny
pĜekraþuje imisní limit více než dvojnásobnČ (Obrázek 31:). Situace byla tedy v roce 2011
horší oproti dlouhodobým charakteristikám. Spolu se suspendovanými þásticemi
se koncentrace benzo(a)pyrenu stávají nejvČtším problémem z hlediska kvality ovzduší
v zónČ CZ02 StĜední ýechy.
Prostorové rozložení prĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu za vyhodnocené pČtiletí
2008-2012 (Obrázek 32:), ukazuje, že nad imisním limitem se pohybuje 5,1 % plochy zóny
CZ02 StĜední ýechy (0,4 % plochy zóny dosahuje více než dvojnásobného zatížení,
než stanovuje imisní limit).
56
Obrázek 30: Pole prĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok
2011
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 31: Pole prĤmČrné roþní koncentrace B(a)P, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr
za roky 2007 - 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
57
Obrázek 32: Pole prĤmČrné roþní koncentrace B(a)P, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr
za roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Shrnutí
Imisní limit pro benzo(a)pyren je dlouhodobČ pĜekraþován na všech lokalitách,
avšak situace na Kladensku je podstatnČ horší než ve zbytku zóny CZ02 StĜední ýechy –
imisní limit je v lokalitČ Kladno-Švermov pĜekraþován þtyĜ až osminásobnČ. Situace opČt
poukazuje na problém z hlediska kvality ovzduší na Kladensku, kde jsou dosahovány
nejvyšší koncentrace suspendovaných þástic vþetnČ dalších škodlivin na nich
adsorbovaných, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky. V rámci zóny CZ02 StĜední
ýechy musí být prioritní opatĜení smČĜována právČ na Kladensko.
PĜibližnČ 80–100 % PAH s pČti a více aromatickými jádry (tedy i benzo(a)pyren) je navázáno na
suspendované þástice, pĜedevším na frakce menší než 2,5 um, tedy na tzv. jemnou frakci
atmosférického aerosolu PM2,5 (sorpce na povrchu þástic). Z tohoto dĤvodu je vhodné Ĝešit vysoké
koncentrace benzo(a)pyrenu v zóne spoleþnČ s koncentracemi suspendovaných þástic. ýástice frakce
PM2,5 pĜetrvávají v atmosféĜe pomČrnČ dlouhou dobu (dny až týdny), což umožĖuje jejich transport na
velké vzdálenosti (stovky až tisíce km).
C.1.4 Arsen
Lokality pĜekraþující imisní limit leží pouze na území Kladna, popĜ. v jeho tČsné blízkosti –
Stehelþeves. Maximální koncentraci namČĜila lokalita Stehelþeves v roce 2010 (Tabulka
24:). V roce 2012 poprvé od roku 2005 nedošlo k pĜekroþení imisního limitu na žádné
z lokalit, aþkoliv lokalita Kladno-Švermov se k nČmu hodnČ pĜiblížila.
58
Tabulka 24:
2012
PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu [ Ŷ g.m -3 ], zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 –
Název lokality
2003
2004
2005
Benešov-SpoĜilov (B)
1,59
1,04
1,27
2006
2007
2008
2009
2010
1,20
1,25
0,91
1,07
2011
2012
BuštČhrad (B)
2,35
2,45
4,26
2,67
3,79
2,70
3,15
Kladno-Vrapice (B)
3,46
3,78
8,22
3,14
4,98
5,21
5,09
Kladno-Dubí (B)
7,27
4,68
3,03
4,05
5,35
4,93
4,02
Kladno-RozdČlov (B)
2,73
2,37
1,11
2,24
1,99
2,35
2,21
4,09
2,84
3,11
6,38
6,48
7,60
7,65
7,52
5,70
5,91
1,26
1,28
1,61
Kladno-Švermov (B)
Kolín SAZ (B)
2,26
1,79
1,62
1,54
0,94
1,07
1,15
MČlník-ZÚ (T)
4,19
4,27
2,89
3,08
2,88
3,32
1,46
2,36
1,73
3,04
1,41
0,73
0,47
2,02
1,74
1,29
5,85
6,61
7,58
5,29
9,55
6,74
5,29
PĜíbram I.- nemocnice (B)
Stehelþeves (B)
Zdroj dat: ýHMÚ
Na následujícím grafu (Obrázek 33:) je zobrazen vývoj koncentrací arsenu v zónČ CZ02
StĜední ýechy. Nejvyšší koncentrace byla namČĜena na lokalitČ Stehelþeves v roce 2010
a to 9,55 ng.m -3 . V roce 2012 nedošlo k pĜekroþení limitu na žádné z mČĜících lokalit.
Obrázek 33: PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2003 – 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Pole prĤmČrné roþní koncentrace arsenu za rok 2011 zobrazuje situaci nejen v zónČ CZ02
StĜední ýechy ale i na ostatním území ýeské republiky. Vyhodnocení prĤmČrných roþních
koncentrací arsenu v zónČ CZ02 StĜední ýechy za pČtiletí 2007 – 2011 zobrazuje obrázek
níže (Obrázek 35:), na kterém je patrné, že v oblasti Kladenska dochází dlouhodobČji
i k pĜekraþování imisního limitu (0,1 % plochy zóny). Vyhodnocení pČtiletí 2008-2012
(Obrázek 36:) ukazuje na zmenšení rozlohy oblasti, na které je pĜekraþován imisní limit pro
roþní prĤmČrnou koncentraci arsenu (0,04 %).
59
Obrázek 34: Pole prĤmČrné roþní koncentrace arsenu, ýeská republika, rok 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 35: Pole prĤmČrné roþní koncentrace As, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za
roky 2007 - 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
60
Obrázek 36: Pole prĤmČrné roþní koncentrace As, zóna CZ02 StĜední ýechy, pČtiletý prĤmČr za
roky 2008 - 2012
Zdroj dat: ýHMÚ
Shrnutí
Z celorepublikového pohledu vyvstává problém s pĜekroþením imisního limitu pro arsen
pouze v lokalitách Kladenska a Ostravska, ve zbytku ýeské republiky koncentrace
nepĜekraþují dolní mez pro posuzování. RovnČž podstatná þást území zóny CZ02 StĜední
ýechy (92,8 %) se pohybuje pod dolní mezí pro posuzování. Problém je na území zóny
CZ02 StĜední ýechy koncentrován do oblasti Kladenska a západní þásti aglomerace Praha.
C.2 ÚrovnČ zneþištČní ovzduší v roce 2013
V tabulkách níže (Tabulka 25:, Tabulka 26:) uvádíme informace o vyhodnocení stanic
imisního monitoringu, na nichž došlo na území zóny CZ02 StĜední ýechy k pĜekroþení
imisního limitu v roce 2013. Jedná se o nejaktuálnČjší imisní data, která jsou v dobČ
zpracování Programu ve validní podobČ k dispozici.
• Roþní imisní limit byl pĜekroþen pro benzo(a)pyren a arsen (Tabulka 25:).
• Lokalita Kladno-Švermov je na 5. poĜadí a lokalita Brandýs nad Labem je na 11. poĜadí
z celkového poþtu 31 lokalit imisního monitoringu, na nichž bylo v roce 2013 dostateþné
množství dat pro vyhodnocení v souladu s pĜílohou þ. 1 k Vyhlášce þ. 330/2012 Sb.
pro roþní prĤmČrnou koncentraci benzo(a)pyrenu.
• Na lokalitČ Kladno-Švermov je rovnČž pĜekroþen roþní imisní limit pro arsen. Jde
o jedinou lokalitu imisního monitoringu, na které je imisní limit pĜekroþen.
61
Tabulka 25: Lokality imisního monitoringu s pĜekroþeným imisním limitem pro roþní prĤmČrnou
koncentraci, zóna CZ02 StĜední ýechy, 2013
Název lokality
PoĜadí lokality
PrĤmČrná roþní koncentrace
Kladno-Švermov
Benzo(a)pyren
5
4,1 ng.m-3
Brandýs n. Labem
Benzo(a)pyren
11
1,8 ng.m-3
As
1
6,7 ng.m-3
Kladno-Švermov
Zdroj dat: ýHMÚ
• Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je 50 µ g.m -3 s povoleným poþtem 35
pĜekroþení. Imisní limit byl v roce 2013 pĜekroþen na lokalitách Kladno-Švermov
a Beroun.
Tabulka 26: Lokality imisního monitoringu s pĜekroþeným imisním
24hodinouvou koncentraci PM 10 , zóna CZ02 StĜední ýechy, 2013
Název lokality
KladnoŠvermov
Beroun
limitem
pro
nejvyšší
ZneþišĢující
látka
PM10
PoĜadí
lokality
12
Poþet
pĜekroþení
80
Maximální 24hodinová
koncentrace
162,7 µg.m-3
PM10
40
38
113,5 µg.m-3
Zdroj dat: ýHMÚ
C.3 Odhad vývoje úrovnČ zneþištČní
Pokud by PZKO nebyl uskuteþnČn (tj. nebyla by provedena uvedená opatĜení), kvalitu
ovzduší by pozitivnČ ovlivnily následující stávající opatĜení:
• PĜechodný národní plán – snížení emisí spalovacích zdrojĤ o celkovém jmenovitém
tepelném pĜíkonu 50 MW a vyšším (dle SmČrnice o prĤmyslových emisích),
•
Vyhláška þ. 415/2012 Sb. – snížení emisí spalovacích zdrojĤ o celkovém jmenovitém
tepelném pĜíkonu od 0,3 MW do 5 MW ,
•
Zákon o ochranČ ovzduší – požadavky na emisní tĜídy u malých spalovacích zdrojĤ do
300 kW,
• Národní program snižování emisí ýR – opatĜení pro dodržení národních emisních stropĤ
stanovených pro ýR a ostatní opatĜení k omezení zneþišĢování ovzduší.
Kvalitu ovzduší by napĜ. dále ovlivnila postupná obmČna vozového parku. Tato stávající
opatĜení by sama o sobČ nezajistila požadovanou kvalitu ovzduší, a proto byla
Programem stanovena opatĜení, která jsou podrobnČ popsána v návrhové þásti Programu
(kapitola E). Vliv tČchto opatĜení na kvalitu ovzduší je vyhodnocen v kapitole F..
62
C.4 Celkové množství emisí v oblasti
C.4.1 Emisní vstupy
Výchozím podkladem pro prezentovanou emisní bilanci jsou u bodovČ evidovaných zdrojĤ
zneþišĢování údaje souhrnné provozní evidence za rok 2011 (v dobČ zahájení projektu
StĜednČdobé strategie a pĜípravy Programu nebyla data za rok 2012 ještČ validovaná),
ohlašované prostĜednictvím Integrovaného systému plnČní ohlašovacích povinností (ISPOP)
podle zákona þ. 25/2008 Sb. Výsledná databáze vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ je
v ýHMÚ k dispozici ve formČ relaþní databáze ve struktuĜe typizované sestavy SPE
(kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky)
a SYMOS (sestava emisí a parametrĤ jejich vypouštČní jednotlivými komíny/výduchy pro
úþely modelování). Jedná se o údaje k 57 680 zdrojĤm (tj. komínĤm a výduchĤm). Ohlášené
údaje SPE mohou být v dĤsledku lidského faktoru zatíženy chybami v emisních datech
i v technických údajích (napĜ. neúmyslné chyby zpĤsobené špatným vyplnČním SPE
provozovatelem). Chybné údaje SPE mohou ovlivnit výstupy bilance emisí, ale také
modelování jejich rozptylu.
Pro celostátní emisní bilance hromadnČ sledovaných spalovacích zdrojĤ pro vytápČní
domácností je využíván model využívající výstupy ze Sþítání lidu, domĤ a bytĤ,
provedeného ýSÚ v roce 2011, jehož výstupem jsou údaje o spotĜebČ základních druhĤ
paliv spalovaných v domácnostech. Koneþným produktem modelu jsou údaje o emisích
zneþišĢujících látek z vytápČní domácností na úrovni základních sídelních jednotek. Emisní
bilance dalších hromadnČ sledovaných stacionárních a mobilních zdrojĤ je provádČna
zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajĤ (pĜedevším statistických dat ýSÚ)
a emisních faktorĤ.
Bilance mobilních zdrojĤ zahrnuje emise ze silniþní (vþetnČ emise VOC z odparĤ benzínu
z palivového systému vozidel), železniþní, letecké a vodní dopravy a dále emise
z nesilniþních zdrojĤ (zemČdČlské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, údržba zelenČ,
apod.). Výpoþet emisí z dopravy zajišĢuje dle vlastní metodiky instituce CDV Brno spadající
pod pĤsobnost Ministerstva dopravy. Používaný modelový výpoþet využívá podkladĤ
dopravních statistik, údajĤ o prodeji pohonných hmot, o skladbČ vozového parku
a odhadech roþních probČhĤ jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí
vypoþítaného podílu na spotĜebČ pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel
a pĜíslušných emisních faktorĤ. V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci
smČrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise pĜistávací
a odletové fáze, emise letové fáze (cca od 1 km výšky letu) a emise letadel pouze
pĜelétávajících území ýR do této bilance zahrnuty nejsou.
Bilanþní souhrny jsou zpracovány v základním územním þlenČní dle jednotlivých aglomerací
a zón. V rámci základního územního þlenČní jsou provedeny mezisouþty za plochy
jednotlivý krajĤ a obcí s rozšíĜenou pĤsobností (ORP), spadající pod hranice pĜíslušné
aglomerace þi zóny (pokud do dané zóny spadá jen þást kraje, pak krajský mezisouþet
obsahuje pouze parciální emise dané þásti území).
C.4.2 Emisní bilance – vývojové Ĝady
V PZKO jsou uvedeny vybrané výstupy emisní bilance.
a) Vývoj od roku 2001 - Emisní bilance byly pro možné historické porovnání a posouzení
vývoje od roku 2001 zpracovány v þlenČní dle kategorizace REZZO. Jednotlivé roky
obsahují údaje o emisích vybraných zneþišĢujících látek z celostátní emisní bilance
stacionárních a mobilních zdrojĤ, publikované každoroþnČ na webových stránkách ýHMÚ.
Tyto bilance do roku 2005 nezahrnovaly postupnČ pĜidávané specifické skupiny zdrojĤ
REZZO 3 (emise TZL a NH 3 ze stavebních þinností, chovĤ hospodáĜských zvíĜat, aplikace
min. hnojiv), proto nejsou ve vývojových Ĝadách tyto emise zaĜazeny ani po roce 2005.
63
U emisí z vytápČní domácností došlo k úpravČ v roce 2011 na výsledky sþítání lidu, domĤ
a bytĤ z roku 2011. Výše uvedené metodické zmČny emisní bilance lze zpravidla spolehlivČ
hodnotit pouze na celorepublikové úrovni. Krajské emisní bilance, bilance po jednotlivých
ORP nebo bilance sektorové již jsou zatíženy vyšší mírou nejistoty.
b) Výstupní bilance za rok 2011 jsou vypracovány jako úplné, se zahrnutím všech
metodických zmČn. Bilance za rok 2011 byly vstupem pro provedení modelového hodnocení
imisních pĜíspČvkĤ skupin zdrojĤ. Jsou þlenČny nejen podrobnČ podle REZZO, ale také
podle kategorií zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší a doplnČné o položku
„Bydlení“, zahrnující lokální vytápČní domácností (domovní kotelny, etážové topení
a kamna).
Z dĤvodu návaznosti þasových Ĝad a vývojových trendĤ muselo být pĜistoupeno
k vyhodnocení dlouhodobých vztahĤ v þlenČní dle zákona þ. 86/2002 Sb. (kategorie
REZZO). Pouze emisní bilance pro rok 2011 je zpracována v þlenČní dle skupin zdrojĤ
v souladu s pĜílohou þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší. Skupiny zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2
k zákonu o ochranČ ovzduší byly vytvoĜeny na základČ odborného odhadu zpracovatelĤ
emisní bilance ke kategorizaci zdrojĤ a to vzhledem ke skuteþnosti, že provozovatelé zdrojĤ
mají povinnost podat hlášení o emisích v této nové kategorizaci až v hlášeních provedených
za rok 2012.
Tabulka 27: ýlenČní souhrnných emisních bilancí dle kategorie REZZO
Kategorie
Popis REZZO
Stacionární zdroje
REZZO 1
ZvláštČ velké a velké zdroje (spalovací zdroje s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášĢ
významné technologie)
REZZO 2
StĜední zdroje (spalovací zdroje s výkonem 0,2 - 5 MW a významné technologie)
REZZO 3
REZZO 4
Malé zdroje (spalovací zdroje s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápČní, ménČ významné
technologie, stavební þinnosti)
Mobilní zdroje
Doprava
Tabulka 28: uvádí souhrnné údaje o emisích ze zdrojĤ kategorie REZZO 1 až REZZO 4
v letech 2001 – 2011 v zónČ CZ02 StĜední ýechy.
Tabulka 28: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední ýechy celkem,
þlenČno dle kategorií zdrojĤ, vývoj 2001 – 2011
Emise zneþišĢujících látek
Rok
Kategori
e zdrojĤ
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
[t/r]
2001
REZZO 1
1 686,46
20 777,43
16 315,66
4 603,60
3 208,09
REZZO 2
1 572,20
1 552,90
670,60
2 103,50
789,30
REZZO 3
3 192,80
5 365,00
1 499,70
17 368,00
3 924,10
REZZO 4
3 590,80
350,90
21 720,20
41 516,80
8 105,50
10 042,26
28 046,23
40 206,16
65 591,90
16 026,99
Celkem z 2001
64
Rok
Kategori
e zdrojĤ
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
[t/r]
REZZO 1
2002
1 179,30
546,20
1 568,30
603,20
1 673,00
19 019,00
4 299,40
REZZO 4
3 789,10
378,90
20 926,90
40 587,10
7 825,60
9 472,65
25 722,07
37 543,05
65 074,89
15 844,45
REZZO 1
1 319,43
16 645,69
14 771,93
2 644,89
3 366,00
REZZO 2
1 090,50
1 256,80
818,40
1 947,60
641,60
REZZO 3
5 524,90
7 504,00
1 773,30
20 530,30
4 632,60
22 457,70
43 717,00
8 532,40
39 821,33
68 839,79
17 172,60
1 462,59
16 778,93
16 355,41
4 040,36
3 460,94
772,79
694,56
470,31
829,51
491,99
3 075,90
6 119,30
1 646,60
18 212,20
3 654,90
REZZO 4
4 751,30
496,50
23 471,30
43 395,90
8 536,30
10 062,58
24 089,29
41 943,62
66 477,97
16 144,13
REZZO 1
1 308,70
17 591,37
15 118,99
4 306,46
3 321,06
REZZO 2
747,77
976,03
504,21
693,15
524,90
REZZO 3
3 172,40
6 077,10
1 781,20
19 217,20
3 856,20
5 531,60
110,70
25 910,80
46 024,70
9 106,80
10 760,47
24 755,20
43 315,20
70 241,51
16 808,96
REZZO 1
1 245,36
17 175,93
14 246,18
4 342,89
3 319,78
REZZO 2
728,56
533,60
389,88
585,96
523,16
REZZO 3
2 988,40
5 531,10
1 660,20
17 019,00
3 417,80
REZZO 4
5 870,90
112,90
24 222,40
42 826,00
8 788,90
Celkem z 2005
Celkem z 2006
10 833,22
23 353,54
40 518,66
64 773,85
16 049,64
REZZO 1
1 339,53
17 773,16
16 261,74
4 707,35
3 564,65
REZZO 2
552,84
510,34
380,22
534,06
535,62
REZZO 3
2 761,67
5 078,15
1 603,23
16 170,24
3 247,88
REZZO 4
5 919,00
120,70
24 164,10
42 112,60
8 555,20
Celkem z 2007
10 573,04
23 482,35
42 409,29
63 524,25
15 903,35
REZZO 1
1 254,79
17 202,72
15 290,46
3 955,24
3 990,95
REZZO 2
670,96
467,47
360,71
443,48
507,09
REZZO 3
2 922,50
5 166,90
1 075,70
17 039,90
3 419,10
REZZO 4
5 543,50
114,80
23 180,60
38 719,70
7 633,60
10 391,75
22 951,88
39 907,46
60 158,32
15 550,74
1 060,46
15 634,65
12 991,43
4 075,24
3 544,95
Celkem z 2008
REZZO 1
2009
427,50
25 833,99
REZZO 3
REZZO 4
2008
4 222,20
12 157,03
REZZO 2
Celkem z 2004
2007
3 116,25
6 160,40
REZZO 1
2006
3 900,49
849,90
Celkem z 2003
2005
14 396,95
3 378,20
REZZO 4
2004
18 003,47
REZZO 3
Celkem z 2002
2003
1 455,45
REZZO 2
REZZO 2
411,03
393,03
329,64
392,04
437,99
REZZO 3
2 789,66
5 321,70
1 046,38
15 457,36
3 285,00
REZZO 4
5 850,00
115,40
22 657,70
37 051,70
7 237,80
10 111,15
21 464,78
37 025,15
56 976,33
14 505,74
Celkem z 2009
65
Rok
Kategori
e zdrojĤ
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
[t/r]
REZZO 1
2010
16 315,37
13 869,18
3 892,17
3 593,69
300,27
417,55
333,73
361,03
379,35
REZZO 3
3 332,66
6 344,42
1 245,23
19 376,82
3 891,31
REZZO 4
5 735,20
110,60
19 964,10
29 865,40
6 386,80
Celkem z 2010
2011
1 041,81
REZZO 2
10 409,93
23 187,94
35 412,24
53 495,42
14 251,16
REZZO 1
1 088,25
17 416,19
13 614,56
3 685,74
3 890,53
REZZO 2
324,14
311,42
387,45
422,98
408,70
REZZO 3
2 655,56
4 314,38
960,00
12 765,13
2 630,19
REZZO 4
5 293,80
104,60
18 669,00
28 062,50
6 470,60
9 361,76
22 146,59
33 631,01
44 936,35
13 400,02
Celkem z 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
V zónČ CZ02 StĜední ýechy došlo mezi roky 2001-2011 k poklesu emisí tuhých
zneþišĢujících látek (TZL), produkovaných stacionárními i mobilními zdroji, o cca 6,8 %
(-680,5 t).
Nejvíce se na tomto snížení podílely zdroje REZZO 2 (pokles o -79,4 %). Emise TZL ze
zdrojĤ REZZO 1 se za sledované období snížila o 35,5 %, REZZO 3 o 16,8 %. OpaþnČ
pĤsobil trend v pĜípadČ mobilních zdrojĤ REZZO 4, kde za stejné období došlo k nárĤstu
emisí TZL o 47,4 %.
PodstatnČ výraznČjší pokles za uplynulou dekádu zaznamenaly v zónČ CZ02 StĜední ýechy
emise oxidu siĜiþitého (SO 2 ), které poklesly o 21,0 % (-5 899,6 t).
V absolutních hodnotách došlo k nejvyššímu snížení emisí SO 2 opČt u zdrojĤ REZZO 1 (cca
-3 361 t), které za toto období poklesly o 16,2 %. Pokles byl zaznamenán i u všech
ostatních kategorií stacionárních i mobilních zdrojĤ – REZZO 2 o 79,9 %, REZZO 3
o 19,6 % a REZZO 4 o 70,2 %. V pĜípadČ stacionárních zdrojĤ poklesly emise SO 2 patrnČ
v dĤsledku zmČny struktury spalovaných paliv (vytČsĖování tuhých a kapalných paliv,
plošná plynofikace), restrukturalizace prĤmyslu, nižší energetické nároky nových budov,
zateplování apod. V pĜípadČ mobilních zdrojĤ se na výši emisí pozitivnČ odrazilo zejména
snížení obsahu síry v pohonných hmotách.
Obdobný sestupný trend vykazují i emise oxidĤ dusíku (NO x ), které za hodnocené období
celkovČ poklesly o 16,4 % (-6 575 t).
V absolutních hodnotách došlo k nejvyššímu snížení emisí NO x u mobilních zdrojĤ REZZO 4
(cca -3 051 t), které za toto období poklesly o 14 %. Pokles byl zaznamenán i u všech
ostatních kategorií stacionárních zdrojĤ – REZZO 1 o 16,6 %, REZZO 2 o 42,2 %
a REZZO 3 o 36 %.
Nejvyšší relativní pokles zaznamenaly emise oxidu uhelnatého (CO), které za hodnocené
desetiletí klesly témČĜ o tĜetinu (-20 656 t).
Dominantní vliv na celkový pokles mČl vývoj emisí CO z mobilních zdrojĤ, kde emise
poklesly o 32,3 % (-13 454 t). Na celkovém snížení emisí se podílely i stacionární zdroje,
kde u REZZO 1 došlo k poklesu o 19,9 %, REZZO 2 o 79,9 % a REZZO 3 o 26,5 %.
K citelnému snížení celkových emisí došlo i v pĜípadČ VOC, kde k celkovému poklesu
o 16,4% (-2 627 t) nejvíce pĜispČly mobilní zdroje REZZO 4 – pokles o 20,2 % (-1 635 t)
a stacionární zdroje z kategorie REZZO 2 (-48,2 %) a REZZO 3 (-33 %). Naopak v pĜípadČ
66
stacionárních zdrojĤ REZZO 1 došlo v hodnocené dekádČ k navýšení emisí VOC o 21,3 %
(+682 t).
V posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo:
• 56 % emisí TZL ze zdrojĤ REZZO 4, 28 % ze zdrojĤ REZZO 3 a 11 % ze zdrojĤ
REZZO 1,
• 78 % emisí SO 2 ze skupiny REZZO 1 a 19 % ze skupiny REZZO 3,
• 55 % emisí NOx ze skupiny REZZO 4 a 40 % ze skupiny REZZO 1,
• 62 % emisí CO ze skupiny REZZO 4 a 28 % ze skupiny REZZO 3.
BodovČ sledované stacionární zdroje se významnČ podílejí na emisích SO 2 – deset
nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných zdrojĤ emituje témČĜ 73 % celkového množství emisí
SO 2 . NejvýznamnČjší stacionární bodovČ sledované zdroje jsou ýEZ, a. s. - Elektrárna
MČlník (19 %) a Alpiq Generation (CZ) s.r.o. - Elektrárna Kladno (13 %).
BodovČ sledované stacionární zdroje se významnČ podílejí na emisích NO X – deset
nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných zdrojĤ emituje více než 36 % celkového množství
emisí NOx. NejvýznamnČjší stacionární bodovČ sledované zdroje ýEZ, a. s. - Elektrárna
MČlník (16 %) a Energotrans, a.s. - Elektrárna MČlník I (6 %).
BodovČ sledované stacionární zdroje se ménČ významnČ podílejí rovnČž na emisích TZL –
deset nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných zdrojĤ emituje témČĜ 12 % celkového množství
emisí TZL. NejvýznamnČjší stacionární bodovČ sledovaný zdroj je ýEZ, a. s. - Elektrárna
MČlník (5 %).
Nejvíce celkových emisí je produkováno v ORP MČlník, na celkových emisích
se dominantnČ podílí zdroje kategorie REZZO 1. Nejvíce celkových emisí ze zdrojĤ
REZZO 3 je emitováno na území ORP ýernošice, Mladá Boleslav, PĜíbram a Brandýs nad
Labem. Nejvíce emisí je ze zdrojĤ REZZO 4 emitováno na území ORP Mladá Boleslav
a ýernošice (viz Tabulka 29:).
Ve velkých mČstech zóny významnČ pĜevažuje nad ostatními skupinami zdrojĤ doprava.
V jednotlivých letech se liší vzájemný podíl vlivu dopravy a vytápČní domácností
na celkovém množství emisí, zĜejmČ v souvislosti s délkou topné sezóny a intenzitou
dopravy. Ve StĜedoþeském kraji je k vytápČní domácností využíván plyn v 35 %, pevná
paliva (uhlí, koks, dĜevo) v cca 26 %, 21 % bytĤ je vytápČno z kotelny mimo dĤm 11.
11
Ministerstvo pro místní rozvoj, Vybrané údaje o bydlení 2011, bĜezen 2012,
http://www.mmr.cz/getmedia/df4e55c7-10d8-48ba-8100-f4f5f00c3092/publikace-bydleni-2011.pdf
dostupné
z:
67
Obrázek 37: Podíl kategorií zdrojĤ na celkových emisích bilancovaných zneþišĢujících látek,
zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011 [%]
Zdroj dat: ýHMÚ
68
Tabulka 29: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojĤ dle ORP, zóna CZ02 StĜední ýechy
Název ORP
Kategorie
zdroje
PM2,5
PM10
NOx
SO2
VOC
benzen
[t/r]
Benešov
arsen
[kg/r]
REZZO 1
4,14
5,72
139,38
101,49
56,70
0,21
0,01
1,57
REZZO 2
4,10
9,70
15,57
33,51
14,55
0,04
0,00
0,44
REZZO 3
85,96
213,20
50,85
280,10
591,71
6,12
42,05
3,05
REZZO 4
353,65
779,19
1 180,46
7,60
409,00
13,90
21,91
9,65
447,84
1 007,80
1 386,26
422,70
1 071,96
20,27
63,98
14,72
REZZO 1
3,47
8,46
130,72
6,84
48,22
0,11
0,78
0,14
REZZO 2
7,73
10,67
30,82
3,83
19,53
0,10
0,00
0,07
Souþet z Benešov
Beroun
B(a)P
REZZO 3
49,30
113,57
38,25
137,21
458,36
5,40
24,18
1,47
REZZO 4
226,06
503,66
810,51
5,47
285,98
9,75
14,04
6,09
286,56
636,36
1 010,30
153,35
812,08
15,35
39,00
7,76
Souþet z Beroun
REZZO 1
6,02
17,20
19,39
0,90
46,48
0,07
0,00
0,00
REZZO 2
3,70
9,64
14,41
4,85
43,74
0,10
0,00
0,05
REZZO 3
45,84
124,01
55,79
151,65
1 081,82
13,92
21,22
1,66
REZZO 4
Souþet z Brandýs nad
Labem-Stará Boleslav
REZZO 1
294,42
623,27
1 231,66
8,62
413,60
14,30
19,84
7,33
349,97
774,12
1 321,24
166,02
1 585,64
28,40
41,06
9,03
14,59
22,18
77,55
359,84
14,14
0,00
0,00
3,71
Brandýs nad
Labem-Stará
Boleslav
ýáslav
REZZO 2
1,46
2,87
7,82
5,89
13,69
0,01
0,00
0,02
REZZO 3
29,18
75,24
21,76
87,37
246,31
2,78
13,82
0,95
REZZO 4
120,33
273,02
381,12
1,43
117,82
3,79
8,77
3,45
Souþet z ýáslav
ýernošice
165,56
373,31
488,26
454,53
391,96
6,59
22,59
8,13
REZZO 1
1,35
2,33
17,38
3,55
5,55
0,01
0,00
0,08
REZZO 2
5,27
8,65
42,02
19,21
14,17
0,04
0,00
0,23
REZZO 3
88,58
210,52
90,52
284,53
954,14
11,28
42,82
3,07
REZZO 4
Souþet z ýernošice
REZZO 1
ýeský Brod
869,41
1 474,64
9,85
544,59
18,23
26,02
10,46
1 090,91
1 624,56
317,14
1 518,45
29,56
68,84
13,84
0,15
0,15
10,62
4,02
2,81
0,01
0,00
0,00
REZZO 2
0,46
0,59
4,02
0,13
20,61
0,03
0,00
0,01
REZZO 3
21,44
60,02
16,68
86,85
179,64
1,85
10,10
0,96
REZZO 4
99,90
220,59
354,97
1,77
110,75
3,72
7,05
2,72
121,94
281,35
386,29
92,76
313,80
5,61
17,15
3,69
REZZO 1
0,45
0,58
12,08
11,30
13,36
0,05
0,01
0,38
REZZO 2
1,88
4,10
19,45
7,17
5,38
0,02
0,00
0,08
REZZO 3
35,83
85,14
21,80
123,14
217,98
2,09
17,77
1,34
Souþet z ýeský Brod
DobĜíš
405,64
500,83
REZZO 4
Souþet z DobĜíš
101,65
230,37
298,21
1,78
113,87
3,93
6,55
2,91
139,81
320,19
351,54
143,38
350,59
6,09
24,33
4,72
69
Název ORP
Kategorie
zdroje
PM2,5
PM10
NOx
SO2
VOC
benzen
[t/r]
REZZO 1
HoĜovice
4,99
[kg/r]
0,16
28,28
0,11
0,00
0,00
3,06
5,40
6,82
4,56
18,11
0,05
0,00
0,03
REZZO 3
44,22
108,39
32,55
172,20
330,43
3,30
21,87
1,89
REZZO 4
141,54
314,71
493,90
2,97
165,03
5,69
8,97
3,84
190,55
431,15
538,27
179,89
541,85
9,15
30,84
5,76
REZZO 1
101,14
143,35
1 953,81
3 076,68
266,02
0,22
0,55
5,93
REZZO 2
4,54
10,35
19,46
27,68
39,86
0,06
0,00
0,20
REZZO 3
44,95
104,91
55,86
143,81
752,60
9,38
21,79
1,56
4,56
289,41
REZZO 4
248,97
552,27
710,00
399,61
810,88
2 739,14
REZZO 1
11,81
17,47
REZZO 2
7,17
17,19
Souþet z Kladno
Kolín
2,64
arsen
REZZO 2
Souþet z HoĜovice
Kladno
1,74
B(a)P
9,75
14,17
6,93
3 252,73 1 347,89
19,41
36,51
14,62
417,73
1 295,03
204,89
0,42
0,06
3,35
37,57
32,01
24,19
0,07
0,00
0,24
REZZO 3
72,97
198,32
59,89
298,41
717,30
7,73
34,79
3,28
REZZO 4
346,09
755,72
1 052,43
4,85
356,45
11,82
22,99
9,47
438,03
988,70
1 567,62
1 630,30 1 302,83
20,05
57,84
16,35
Souþet z Kolín
REZZO 1
40,74
43,38
606,86
2 217,08
118,44
1,36
0,01
3,67
REZZO 2
0,54
1,64
2,11
0,02
19,52
0,06
0,00
0,00
REZZO 3
12,81
35,18
13,91
42,11
214,28
2,70
5,93
0,46
REZZO 4
Souþet z Kralupy nad
Vltavou
REZZO 1
112,15
240,96
516,53
3,38
160,38
5,45
7,74
2,76
166,24
321,15
1 139,41
2 262,58
512,62
9,57
13,68
6,89
3,26
6,16
31,60
72,00
80,44
0,13
0,00
1,56
REZZO 2
14,99
21,56
26,86
22,66
31,03
0,10
0,01
0,70
REZZO 3
69,53
184,62
46,32
245,83
521,85
5,40
33,42
2,70
REZZO 4
269,62
623,24
719,55
2,87
239,19
8,03
18,74
8,03
52,16
12,99
Kralupy nad
Vltavou
Kutná Hora
Souþet z Kutná Hora
Lysá nad
Labem
357,40
835,58
824,33
343,36
872,51
13,66
REZZO 1
0,05
0,08
0,10
0,00
7,67
0,03
REZZO 2
0,31
0,53
7,34
0,35
6,90
0,03
0,00
0,01
REZZO 3
11,41
29,31
9,90
35,90
119,93
1,41
5,42
0,39
0,00
REZZO 4
54,88
123,42
160,37
0,76
54,70
1,84
3,86
1,57
Souþet z Lysá nad Labem
66,65
153,34
177,72
37,01
189,21
3,31
9,28
1,97
REZZO 1
316,28
427,16
7 922,06
6 407,59
793,54
0,28
1,57
407,72
MČlník
REZZO 2
3,72
6,07
6,05
4,28
12,35
0,07
0,00
0,14
REZZO 3
46,20
118,66
29,22
146,95
398,62
4,47
22,02
1,60
REZZO 4
202,99
461,30
622,25
2,65
204,71
6,67
14,65
5,83
569,19
1 013,19
8 579,58
11,49
38,25
415,29
Souþet z MČlník
Mladá
Boleslav
6 561,48 1 409,22
REZZO 1
46,91
74,76
786,01
953,23
1 345,05
1,38
0,10
12,66
REZZO 2
1,77
3,10
34,26
6,52
9,83
0,02
0,00
0,13
REZZO 3
85,64
224,43
64,46
294,76
820,35
9,18
40,82
3,23
7,86
504,03
REZZO 4
417,50
934,02
1 445,88
Souþet z Mladá Boleslav
551,82
1 236,30
2 330,61
1 262,37 2 679,26
16,41
29,05
11,52
26,98
69,97
27,54
70
Název ORP
Kategorie
zdroje
PM2,5
PM10
NOx
SO2
VOC
benzen
[t/r]
REZZO 1
0,52
0,80
3,69
B(a)P
arsen
[kg/r]
0,01
32,11
0,02
0,00
0,00
REZZO 2
0,64
1,03
4,34
7,30
2,50
0,01
0,00
0,10
REZZO 3
22,63
54,45
13,52
53,58
144,51
1,61
10,93
0,57
REZZO 4
Souþet z Mnichovo
HradištČ
REZZO 1
99,78
228,29
312,32
1,84
113,04
3,74
6,40
2,87
123,57
284,57
333,88
62,73
292,17
5,38
17,33
3,54
9,99
14,35
822,55
1 325,03
386,20
0,06
0,00
4,00
REZZO 2
0,74
1,80
1,78
0,57
14,86
0,03
0,00
0,00
REZZO 3
14,29
36,91
13,53
46,96
226,46
2,83
6,78
0,51
REZZO 4
84,56
188,75
224,91
1,07
83,97
2,75
5,51
2,40
109,58
241,81
1 062,77
1 373,63
711,48
5,67
12,29
6,92
Mnichovo
HradištČ
Neratovice
Souþet z Neratovice
Nymburk
REZZO 1
1,56
2,20
43,40
126,27
220,92
0,12
0,00
2,90
REZZO 2
0,78
1,15
15,73
7,58
22,64
0,06
0,00
0,22
REZZO 3
44,57
115,25
31,22
163,94
384,70
4,13
21,41
1,80
REZZO 4
195,00
425,18
661,64
3,53
209,69
7,30
13,52
5,25
Souþet z Nymburk
PodČbrady
241,91
543,78
752,00
301,33
837,94
11,62
34,93
10,18
REZZO 1
1,78
2,34
56,22
7,69
3,10
0,02
0,00
0,71
REZZO 2
1,61
2,47
6,99
3,73
3,46
0,00
0,00
0,17
REZZO 3
33,89
94,34
25,19
115,16
293,44
3,23
15,80
1,26
REZZO 4
192,78
426,83
713,72
3,83
217,85
7,48
13,54
5,21
230,06
525,98
802,12
130,40
517,85
10,73
29,34
7,35
20,35
28,77
322,11
1 193,79
23,65
0,10
0,27
92,67
Souþet z PodČbrady
REZZO 1
PĜíbram
REZZO 2
4,28
6,95
24,91
34,80
13,41
0,04
0,00
0,90
REZZO 3
104,98
242,25
62,06
350,22
671,78
6,63
52,39
3,79
REZZO 4
298,47
661,20
962,46
4,32
320,98
10,76
23,55
8,33
Souþet z PĜíbram
Rakovník
428,07
939,17
1 371,54
17,54
76,22
105,70
REZZO 1
10,74
18,94
176,90
189,27
47,64
0,04
0,00
1,11
REZZO 2
5,49
11,93
17,97
25,30
4,37
0,03
0,00
0,41
REZZO 3
82,18
210,25
54,56
285,99
587,52
6,01
39,63
3,13
REZZO 4
266,25
614,32
903,76
3,71
270,59
8,86
21,54
7,72
364,67
855,44
1 153,19
504,28
910,12
14,94
61,17
12,38
REZZO 1
0,19
0,36
4,38
1,93
12,07
0,05
0,00
0,00
REZZO 2
14,27
31,13
14,61
9,98
12,69
0,05
0,00
0,11
REZZO 3
61,64
145,97
49,49
194,97
450,23
4,80
30,02
2,12
REZZO 4
341,98
726,43
1 233,18
8,88
456,36
15,87
18,96
8,67
418,08
903,89
1 301,66
215,77
931,35
20,77
48,98
10,90
Souþet z Rakovník
ěíþany
Souþet z ěíþany
Sedlþany
1 583,12 1 029,82
REZZO 1
1,57
2,33
27,22
60,72
62,80
0,00
0,00
0,51
REZZO 2
1,08
2,60
5,40
6,04
19,23
0,01
0,00
0,10
REZZO 3
55,38
137,75
27,50
163,74
284,21
2,70
27,14
1,77
REZZO 4
Souþet z Sedlþany
134,04
309,08
333,61
1,19
109,87
3,81
9,04
4,03
192,07
451,76
393,74
231,69
476,11
6,52
36,18
6,41
71
Název ORP
Kategorie
zdroje
PM2,5
PM10
NOx
SO2
VOC
benzen
[t/r]
REZZO 1
Slaný
18,22
[kg/r]
1,49
39,77
0,17
0,00
0,03
0,51
0,72
6,53
6,02
4,62
0,01
0,00
0,07
REZZO 3
33,86
106,03
30,65
147,57
380,42
4,21
15,40
1,64
REZZO 4
176,57
384,52
671,30
3,01
207,78
6,62
13,66
4,70
212,51
493,34
726,69
158,09
632,58
11,01
29,06
6,43
REZZO 1
0,69
0,86
9,58
0,28
30,70
0,14
0,00
0,02
REZZO 2
2,76
7,78
5,58
11,27
10,17
0,03
0,00
0,19
REZZO 3
48,36
132,47
28,04
164,86
302,47
2,95
23,09
1,81
REZZO 4
229,47
488,80
992,68
5,94
300,40
10,39
15,37
5,71
281,28
629,92
1 035,88
182,34
643,74
13,51
38,46
7,72
REZZO 2
1,64
4,50
8,04
26,18
6,28
0,02
0,00
0,16
REZZO 3
30,80
85,52
16,48
96,55
173,42
1,68
14,69
1,05
REZZO 4
102,47
222,61
349,44
1,43
110,23
3,54
7,64
2,76
134,91
312,62
373,96
124,16
289,93
5,23
22,34
3,98
Souþet z Vlašim
Votice
2,07
arsen
REZZO 2
Souþet z Slaný
Vlašim
1,56
B(a)P
Souþet z Votice
C.4.3 Podrobné emisní bilance pro rok 2011
V následující tabulce (Tabulka 30:) uvádíme pro zónu CZ02 StĜední ýechy bilance
zneþišĢujících látek také jako souhrn emisních vstupĤ do rozptylové studie. Oproti bilanci
za rok 2011, použité z dĤvodu metodického souladu pro porovnání vývoje 2001 – 2011
v pĜedchozí tabulce, obsahuje podrobná emisní bilance komplexní vstupy za kategorii
hromadnČ sledovaných stacionárních zdrojĤ REZZO 3 (kromČ emisí z vytápČní domácností i
emise PM 10 a PM 2,5 ze stavební þinnosti, zemČdČlství a VOC z plošného použití organických
rozpouštČdel) a mobilních zdrojĤ REZZO 4 (modifikovaná metodika, navíc zahrnuty
resuspenze – zvíĜený prach).
Na území zóny CZ02 StĜední ýechy bylo v roce 2011 lokalizováno 2 630 jednotlivČ
evidovaných provozoven stacionárních zdrojĤ, které vykázaly v souhrnné provozní evidenci
vypouštČní škodlivin prostĜednictvím 6 900 komínĤ/výduchĤ. Z tohoto celkového množství
bylo 311 provozoven kategorie REZZO 1 (1 963 komínĤ/výduchĤ) a 2 319 provozoven
kategorie REZZO 2 (4 937 komínĤ/výduchĤ).
72
Obrázek 38: Skladba poþtu jednotlivČ evidovaných zdrojĤ, vyjmenovaných v pĜíloze þ. 2
k zákonu o ochranČ ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy, stav roku 2011
Z celkového poþtu jednotlivČ evidovaných zdrojĤ, vyjmenovaných v pĜíloze þ. 2 k zákonu
o ochranČ ovzduší, þiní nadpoloviþní vČtšinu zdroje, vyrábČjící elektĜinu a teplo (kategorie
„Energetika – výroba tepla a el. energie“). Významný poþet zdrojĤ je dále pak evidován
ještČ v kategorii „Použití organických rozpouštČdel“ – cca 13 % a „Výroba a zpracování kovĤ
a plastĤ“ – cca 9 %.
V tabulce níže (Tabulka 31:) uvádíme porovnání emisí v zónČ CZ02 StĜední ýechy
s emisními vstupy v ostatních zónách a aglomeracích a také jejich mČrné emise na plochu
(Tabulka 32:).
Z tabulek vyplývá, že podíl bilancovaných emisí zneþišĢujících látek ze stacionárních
i mobilních zdrojĤ v zónČ CZ02 StĜední ýechy je z celorepublikového pohledu velmi
významný - v absolutní výši emisí celkovČ na prvním místČ.
Velká rozloha této zóny ale zapĜíþinila, že v plošných mČrných emisích se v celkovém
hodnocení umístila až na 4. místČ.
73
Tabulka 30: Emise sledovaných zneþišĢujících látek ze stacionárních a mobilních zdrojĤ, þlenČno dle kategorií a skupin zdrojĤ, zóna CZ02 StĜední
ýechy, rok 2011
REZZO 1
Vyjmenované zdroje
PM2,5
[t/r]
601,03
REZZO 2
Vyjmenované zdroje
94,50
REZZO 3
VytápČní domácností
Plošné použití organických
rozpouštČdel
Výstavba a demolice
Kategorie zdrojĤ / skupina zdrojĤ
Polní práce a chov zvíĜat
Celkem z REZZO 3
REZZO 4 Silniþní doprava na
komunikacích pokrytých
sþítáním dopravy (mimo
tunely), primární (výfukové)
emise, otČry brzd a
pneumatik
Silniþní doprava na
komunikacích pokrytých
sþítáním dopravy (mimo
tunely), resuspenze
(zvíĜený prach)
komunikacích NEpokrytých
sþítáním dopravy, primární
(výfukové) emise, otČry z
brzd a pneumatik, odpary
benzínu z (palivového
systému) vozidel
komunikacích NEpokrytých
sþítáním dopravy,
resuspenze (zvíĜený prach)
1 181,54
PM10
[t/r]
844,62
NOx
[t/r]
13 614,56
SO2
[t/r]
17 416,19
VOC
[t/r]
3 890,53
benzen
[t/r]
5,11
B(a)P
[kg/r]
3,38
As
[kg/r]
542,74
Cd
[kg/r]
65,59
Ni
[kg/r]
612,20
Pb
[kg/r]
1 748,92
184,11
386,46
311,42
407,70
1,09
0,03
4,79
2,06
20,40
6,22
2 149,76
9,23
92,36
85,67
1 004,57
960,00
4 314,38
2 630,19
1,67
8 874,28
126,12
615,28
47,06
1,73
69,58
78,57
1 276,43
3 246,69
960,00
4 314,38
11 504,47
127,79
615,28
47,06
1,73
69,58
78,57
787,94
889,05
9 301,68
83,77
3 295,02
108,17
89,05
39,24
15,40
155,63
622,20
676,03
2 794,24
218,73
267,07
2 733,68
16,81
2 619,44
95,70
112,24
110,98
6,59
317,94
2 587,02
3 526,72
7 923,50
74
Kategorie zdrojĤ / skupina zdrojĤ
Letecká doprava (letištČ)
Železniþní doprava
Vodní doprava
PM2,5
[t/r]
0,00
PM10
[t/r]
0,00
NOx
[t/r]
84,15
SO2
[t/r]
1,39
VOC
[t/r]
11,45
benzen
[t/r]
0,22
B(a)P
[kg/r]
45,93
45,93
594,33
1,75
82,14
1,23
25,68
4,10
4,10
53,00
0,16
7,32
0,11
2,29
229,08
229,08
5 557,72
1,03
257,93
6,05
128,06
As
[kg/r]
Cd
[kg/r]
Ni
[kg/r]
Pb
[kg/r]
ZemČdČlské a lesní stroje
Ostatní nesilniþní vozidla a
stroje
Celkem z REZZO 4
28,22
28,22
486,97
0,24
96,96
2,91
15,78
5 516,75
12 181,20
18 811,53
105,16
6 370,26
214,39
373,09
150,21
21,99
473,56
3 209,22
Celkový souþet
7 488,72
16 456,61
33 772,55
22 147,15
22 172,96
348,38
991,78
744,81
91,36
1 175,74
5 042,94
3R]QiPND .DWHJRULH 5(==2 SRXåLWi Y WDEXONiFK ³~SOQp HPLVQt ELODQFH´ QHRGSRYtGi SĜHVQČ NDWHJRULL 5(==2 GOH ELODQFt ý+0Ò 5R]GtO
VHWêNi SRORåN\ UHVXVSHQ]H ]YtĜHQê SUDFK NWHUi Y ELODQFtFK ý+0Ò QHQt SRþtWiQD 1DRSDN ý+0Ò SRþtWi MHãWČ RWČU\ YR]RYHN NWHUp Y WpWR
WDEXOFHVDPRVWDWQČXYHGHQ\QHMVRXSDWĜtSRGUHVXVSHQ]L
Tabulka 31: Emise jednotlivých zón/aglomerací na celkových emisích bilancovaných zneþišĢujících látek v rámci ýR, REZZO 1 až REZZO 4, rok
2011 [t/rok]
Podíl zón/aglomerací
CZ01 - aglomerace Praha
CZ02 - zóna StĜední ýechy
CZ03 - zóna Jihozápad
CZ04 - zóna Severozápad
CZ05 - zóna Severovýchod
CZ06A - aglomerace Brno
CZ06Z - zóna Jihovýchod
CZ07 - zóna StĜední Morava
CZ08A - aglomerace
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek
CZ08Z - zóna Moravskoslezsko
ýR celkem
PM2,5
PM10
NOx
SO2
VOC
benzen
B(a)P
arsen
kadmium
nikl
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(t/rok)
(kg/rok)
(kg/rok)
(kg/rok)
(kg/rok)
olovo
(kg/rok)
2 689
7 489
5 877
4 277
6 083
520
5 826
4 614
5 793
16 457
12 301
8 099
13 459
923
11 907
9 275
9 348
33 773
22 034
62 431
26 527
2 591
23 269
17 372
554
22 147
15 379
70 421
19 145
148
5 234
8 644
8 536
22 173
16 999
15 638
20 653
2 321
19 149
15 614
177
348
277
197
291
49
334
258
162
992
1 205
505
1 083
28
994
886
81
745
316
1 133
1 003
14
189
159
12
91
63
126
234
4
96
38
299
1 176
774
5 152
3 299
49
633
477
1 592
5 043
3 816
3 393
3 655
256
2 785
2 083
2 568
1 619
41 562
4 799
3 380
86 393
22 171
4 917
224 433
20 192
1 626
163 491
8 631
5 794
135 508
129
86
2 147
629
301
6 785
214
66
3 919
205
10
878
1 436
128
13 423
9 362
760
32 746
Zdroj dat: ýHMÚ
75
Tabulka 32: Plošné mČrné emise, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/r/km 2 ]
Podíl zón/aglomerací
PM2,5
PM10
NOx
SO2
VOC
benzen
B(a)P
arsen
kadmium
nikl
olovo
(kg/rok/km2)
(kg/rok/km2)
(kg/rok/km2)
(kg/rok/km2)
(kg/rok/km2)
CZ01 - aglomerace Praha
CZ02 - zóna StĜední ýechy
CZ03 - zóna Jihozápad
CZ04 - zóna Severozápad
CZ05 - zóna Severovýchod
CZ06A - aglomerace Brno
CZ06Z - zóna Jihovýchod
CZ07 - zóna StĜední Morava
CZ08A - aglomerace
Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek
CZ08Z - zóna Moravskoslezsko
5,420
0,680
0,334
0,494
0,489
2,259
0,423
0,500
11,675
1,494
0,698
0,936
1,082
4,008
0,865
1,005
18,841
3,066
1,251
7,219
2,132
11,255
1,691
1,882
1,117
2,011
0,873
8,142
1,539
0,641
0,380
0,937
17,205
2,013
0,965
1,808
1,660
10,081
1,392
1,692
0,357
0,032
0,016
0,023
0,023
0,213
0,024
0,028
0,327
0,090
0,068
0,058
0,087
0,123
0,072
0,096
0,164
0,068
0,018
0,131
0,081
0,059
0,014
0,017
0,024
0,008
0,004
0,015
0,019
0,016
0,007
0,004
0,604
0,107
0,044
0,596
0,265
0,212
0,046
0,052
3,209
0,458
0,217
0,392
0,294
1,114
0,202
0,226
1,354
2,531
11,693
10,649
4,552
0,068
0,332
0,113
0,108
0,757
4,937
0,459
0,957
1,393
0,461
1,641
0,024
0,085
0,019
0,003
0,036
0,215
ýR celkem
0,527
1,095
2,846
2,073
1,718
0,027
0,086
0,050
0,011
0,170
0,415
Zdroj dat: ýHMÚ
76
Obrázek 39: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojĤ na sledovaných zneþišĢujících látkách, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011
Zdroj dat: ýHMÚ
77
Tabulka 33: Úplná emisní bilance v þlenČní dle pĜílohy 2 zákona, zóna CZ02 StĜední ýechy, rok 2011
ŵŝƐĞǌŶĞēŝƓƛƵũşĐşĐŚůĄƚĞŬ
ſŶĂͬĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ
ſŶĂϬϮ
^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ
^ŬƵƉŝŶĂǌĚƌŽũƽ
^ƉĞĐŝĨŝŬĂĐĞƐŬƵƉŝŶǇ
ϭϬ
sǇũŵĞŶŽǀĂŶĠǌĚƌŽũĞ
ŶĞƌŐĞƚŝŬĂʹǀǉƌŽďĂƚĞƉůĂĂĞů͘ĞŶĞƌŐŝĞ
sǇƚĄƉĢŶşĚŽŵĄĐŶŽƐƚş
ϮϬ
dĞƉĞůŶĠǌƉƌĂĐŽǀĄŶşŽĚƉĂĚƵ͕ŶĂŬůĄĚĄŶş
ƐŽĚƉĂĚǇĂŽĚƉĂĚŶşŵŝǀŽĚĂŵŝ
ϯϬ
ϰϬ
ϱϬ
ϲϬ
ϳϬ
ϴϬ
ϵϬ
ϭϬϬ
ϭϭϬ
ϮϬϬ
ŶĞƌŐĞƚŝŬĂŽƐƚĂƚŶş
sǉƌŽďĂĂǌƉƌĂĐŽǀĄŶşŬŽǀƽĂƉůĂƐƚƽ
ƉƌĂĐŽǀĄŶşŶĞƌŽƐƚŶǉĐŚƐƵƌŽǀŝŶ
ŚĞŵŝĐŬǉƉƌƽŵǇƐů
WŽƚƌĂǀŝŶĄƎƐŬǉ͕ĚƎĞǀŽǌƉƌĂĐƵũşĐşĂŽƐƚĂƚŶş
ƉƌƽŵǇƐů
ŚŽǀǇŚŽƐƉŽĚĄƎƐŬǉĐŚǌǀşƎĂƚ
WŽůŶşƉƌĄĐĞĂĐŚŽǀǌǀşƎĂƚ
WŽƵǎŝƚşŽƌŐĂŶŝĐŬǉĐŚƌŽǌƉŽƵƓƚĢĚĞů
WůŽƓŶĠƉŽƵǎŝƚşŽƌŐĂŶŝĐŬǉĐŚƌŽǌƉŽƵƓƚĢĚĞů
EĂŬůĄĚĄŶşƐďĞŶǌŝŶĞŵ
KƐƚĂƚŶşǌĚƌŽũĞ
sǉƐƚĂǀďĂĂĚĞŵŽůŝĐĞ
DŽďŝůŶşǌĚƌŽũĞĐĞůŬĞŵ
ĞůŬĞŵǌſŶĂϬϮ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ
ĞůŬŽǀǉƐŽƵēĞƚ
WDϮ͕ϱ
WDϭϬ
ϱϳϭ͕ϭϳ
ϳϲϱ͕ϵϳ
ϭϭϴϭ͕ϱϰ Ϯϭϰϵ͕ϳϲ
EKǆ
^KϮ
sK
΀ƚͬƌ΁
ϭϮϲϲϴ͕ϯϬ ϭϱϴϮϬ͕ϰϰ
ϵϲϬ͕ϬϬ
ϰϯϭϰ͕ϯϴ
ďĞŶǌĞŶ
ϭϯϰϵ͕ϱϰ
ϮϲϯϬ͕ϭϵ
Ϯ͕ϱϱ
ϭ͕ϲϳ
;ĂͿW
Ϯ͕ϯϭ
ϲϭϱ͕Ϯϴ
ĂƌƐĞŶ
ŬĂĚŵŝƵŵ
ŶŝŬů
ŽůŽǀŽ
ϰϰϴ͕ϰϵ
ϰϳ͕Ϭϲ
΀ŬŐͬƌ΁
ϱϭ͕Ϭϭ
ϭ͕ϳϯ
ϲϮϮ͕ϱϮ
ϲϵ͕ϱϴ
ϲϮϮ͕ϴϯ
ϳϴ͕ϱϳ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕Ϯϴ
ϵϳ͕ϯϱ
ϭ͕ϰϮ
Ϭ͕ϬϬ
Ϯ͕ϯϰ
ϭϯ͕ϴϯ
Ϭ͕ϰϳ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϯ͕Ϭϵ
Ϭ͕ϵϵ
Ϭ͕ϬϬ
ϱϴ͕Ϯϳ
ϲϱϬ͕ϭϬ
ϮϲϬ͕ϴϳ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϲϮ
ϭ͕Ϭϳ
Ϯ͕ϳϬ
ϭ͕ϮϬ
Ϯ͕Ϯϰ
Ϭ͕ϬϬ
ϭϭ͕ϰϬ
ϮϬ͕Ϭϱ
ϯϱ͕ϬϬ
Ϭ͕ϯϳ
ϭϵ͕ϱϱ
ϯϰ͕ϯϮ
ϭϭϮ͕ϲϰ
Ϭ͕ϲϰ
ϭϴϱ͕ϬϮ
ϭϱϯ͕ϭϳ
ϯϯϮ͕ϲϲ
Ϯϵ͕ϵϳ
ϭϱϵ͕ϵϳ
ϮϰϬ͕ϳϯ
ϰϬ͕ϴϯ
ϭϴϲ͕ϳϲ
ϰϭ͕ϵϭ
ϭϬϳ͕Ϭϰ
ϮϬ͕ϰϵ
ϰϯϰ͕ϱϮ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕Ϭϯ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϭϭ
Ϯϯ͕ϴϴ
ϰϬ͕ϵϰ
ϲϭ͕ϴϬ
ϭϮϲϴ͕ϲϵ
ϭϭ͕Ϭϵ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
ϯ͕ϯϲ
ϭϮϲ͕ϭϮ
Ϭ͕ϭϰ
Ϭ͕ϬϮ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕Ϭϰ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
ϳ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
ϭϲϯ͕Ϭϳ
Ϯϭϰ͕ϯϵ
ϯϰϴ͕ϯϴ
ϯϰϴ͕ϯϴ
ϯϳϯ͕Ϭϵ
ϵϵϭ͕ϳϴ
ϵϵϭ͕ϳϴ
ϭϱϬ͕Ϯϭ
ϳϰϰ͕ϴϭ
ϳϰϰ͕ϴϭ
Ϯϭ͕ϵϵ ϭϲϬϱϮ͕ϰϬ
ϵϭ͕ϯϲ ϭϲϳϱϰ͕ϱϴ
ϵϭ͕ϯϲ ϭϲϳϱϰ͕ϱϴ
ϯϮϬϵ͕ϮϮ
ϱϬϰϮ͕ϵϰ
ϱϬϰϮ͕ϵϰ
ϴϱ͕ϲϳ ϭϬϬϰ͕ϱϳ
ϭϯ͕ϲϳ
ϮϬ͕ϰϬ
Ϭ͕ϬϬ
Ϭ͕ϬϬ
ϭϵ͕ϯϲ
ϯϯ͕ϮϬ
ϵ͕Ϯϯ
ϵϮ͕ϯϲ
ϱϱϭϲ͕ϳϱ ϭϮϭϴϭ͕ϮϬ
ϳϰϴϴ͕ϳϮ ϭϲϰϱϲ͕ϲϭ
ϳϰϴϴ͕ϳϮ ϭϲϰϱϲ͕ϲϭ
ϭϬϱ͕ϳϵ
ϰ͕ϳϲ
Ϭ͕ϬϬ
ϰϲϭ͕ϲϮ
Ϭ͕ϬϬ
ϰ͕Ϯϯ
ϭϵϭϮ͕ϳϵ
ϴϴϳϰ͕Ϯϴ
ϰϲ͕ϴϬ
ϯϳϭ͕ϴϬ
ϭϴϴϭϭ͕ϱϯ
ϯϯϳϳϮ͕ϱϱ
ϯϯϳϳϮ͕ϱϱ
ϭϬϱ͕ϭϲ
ϮϮϭϰϳ͕ϭϱ
ϮϮϭϰϳ͕ϭϱ
ϲϯϳϬ͕Ϯϲ
ϮϮϭϳϮ͕ϵϲ
ϮϮϭϳϮ͕ϵϲ
Ϭ͕Ϭϭ
ϭ͕Ϭϯ
Ϭ͕ϬϮ
Zdroj dat: ýHMÚ
78
Pro úplnost byl proveden i odhad fugitivních emisí TZL a PM 10 ze zdrojĤ neevidovaných v REZZO (Tabulka 34:), tj. emisí, které nejsou
emitovány skrze definované výduchy a nejsou evidovány v souhrnné emisní databázi. Tyto fugitivní emise rovnČž vstupovaly do provedené
rozptylové studie (viz podkladový materiál þ. 4 nebo kapitola C.5).
Tabulka 34: Odhad fugitivních emisí TZL a PM10, zóna CZ02 StĜední ýechy
ſŶĂͬŐůŽŵĞƌĂĐĞ
^ŬƵƉŝŶĂǌĚƌŽũƽ
ŵŝƐĞǌƚĞĐŚŶŽůŽŐŝşĂŵĂŶŝƉƵůĂĐĞ
ſŶĂϬϮ
&ƵŐŝƚŝǀŶş ŵŝƐĞǌĞƐǇƉŬǉĐŚŵĂƚĞƌŝĄůƽ
^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ
ĞŵŝƐĞ
ZĞĞŵŝƐĞǌĞƐǇƉŬǉĐŚŵĂƚĞƌŝĄůƽ
ĞůŬĞŵǌſŶĂϬϮ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ
ĞůŬŽǀǉƐŽƵēĞƚ
ŵŝƐĞǌŶĞēŝƓƛƵũşĐşĐŚůĄƚĞŬ
d>
WDϭϬ
΀ƚͬƌ΁
ϭϬϬϱ͕ϴϲ
ϯϯϯϰ͕ϬϬ
ϯϲϬϬϳ͕ϮϬ
ϰϬϯϰϳ͕Ϭϲ
ϰϬϯϰϳ͕Ϭϲ
ϯϬ͕Ϭϲ
Ϯϯ͕ϯϰ
ϮϱϮ͕Ϭϱ
ϯϬϱ͕ϰϱ
ϯϬϱ͕ϰϱ
Zdroj dat: ýHMÚ, BUCEK
Rozptylová studie vyhodnotila vliv fugitivních zdrojĤ emisí na kvalitu ovzduší v zónČ CZ 02 StĜední ýechy jako významný. Z tohoto dĤvodu
bylo provedeno ovČĜení správnosti výpoþtĤ fugitivních emisí v rámci studie ýHMÚ („Analýza možnosti a dopadĤ rozšíĜení emisní databáze
o evidenci fugitivních emisí a využití tČchto údajĤ ke zpĜesnČní prostorové interpretace namČĜených dat“, 2015) pro vyjmenované stacionární
zdroje, u kterých rozptylová studie identifikovala významný pĜíspČvek k pĜekroþení imisního limitu (viz dále), dále studie stanovila nové emisní
faktory pro výpoþet pĜesného množství fugitivních emisí, na základČ kterých by mohla být pĜekontrolována rozptylová studie.
Jmenovaná studie ýHMU ovČĜila, že fugitivní emise odhadnuté pro potĜeby rozptylové studie odpovídají skuteþnosti a tyto fugitivní emise na
základČ novČ stanovených emisích faktorĤ pĜepoþítala. Vypoþítané fugitivní emise s využitím stanovených emisních faktorĤ dle studie pro
významné vyjmenované stacionární zdroje jsou uvedeny v kapitole o emisních stropech (kapitola E.1.). Studie rovnČž ovČĜila správnost
vypoþítaných
imisních
pĜíspČvkĤ
zpĤsobených
fugitivními
emisemi
v rozptylové
studii.
79
C.4.4 Hodnocení emisních bilancí
Doprava je majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5
na území zóny CZ02 StĜední ýechy, druhým nejvýznamnČjším zdrojem jsou pak lokální
topeništČ (vytápČní domácností). Na emisích TZL se ve skupinČ stacionárních zdrojĤ podílí
vedle vytápČní domácností rovnČž vyjmenované stacionární zdroje skupiny „Energetika –
výroba tepla a el. energie“. Doprava je rovnČž majoritním zdrojem emisí NO x , druhým
nejvýznamnČjším typem zdrojĤ je skupina „Energetika – výroba tepla a el. energie“.
Dlouhodobý vývoj emisí SO 2 a NO x je v celé hodnocené oblasti ovlivnČn pĜedevším zdroji
REZZO 1 a 2, které tvoĜí více než 70 % emisí stacionárních zdrojĤ. Významná þást emisí
TZL pochází z vytápČní domácností, vyšší podíl je zaznamenám rovnČž u tČžby a úpravy
nerostných surovin.
NejvýznamnČjší zdroje oblasti (ýEZ Elektrárna MČlník, Energotrans MČlník, Alpiq
Generation Kladno a teplárna PĜíbram) slouží pĜedevším pro výrobu elektrické energie
a dodávky tepla, mj. také pro komunální a bytovou zástavbu v Praze (Energotrans). Proto
se na vývoji celkových emisí zdrojĤ REZZO 1 zpravidla projevuje závislost na klimatických
podmínkách daného roku, obdobnČ jako u vytápČní domácností.
PodobnČ jako i v jiných územích se na poklesu vykázaných emisí TZL zdrojĤ REZZO 2 mezi
lety 2008 a 2009 (z 671 t na 411 t) namísto reálného snížení emisí podepisuje metodická
zmČna vykazování emisí u kamenolomĤ, vycházející z dikce novČ vydaných legislativních
ustanovení o zpĤsobu zjišĢování množství emisí.
Hlavní podíl na emisích CO, TZL a þásteþnČ také VOC má vytápČní domácností. Emise
z vytápČní domácností závisí pĜedevším na charakteru topné sezóny. Lze konstatovat,
že dva roky s odlišnými klimatickými podmínkami mohou vychýlit emisní bilanci z vytápČní
domácností o 10 – 20 % v závislosti na druhu emisí.
VýraznČ vyšší emise TZL z vytápČní domácností v r. 2002 vychází z údajĤ o distribuci paliv
do tzv. tržních fondĤ (maloodbČr). V tehdy sesbíraných podkladech bylo uvedeno vČtší
dodané množství ménČ kvalitního hnČdého uhlí s nižší výhĜevností a vyšším obsahem
popela .
C.5 Analýza pĜíþin zneþištČní
C.5.1 PrĤmČrné roþní koncentrace suspendovaných þástic PM 10
Na území zóny CZ02 StĜední ýechy dochází na základČ vyhodnocení prostorové
interpretace dat ýHMÚ k pĜekraþování roþního imisního limitu PM 10 na omezeném území
v ORP Kladno.
Na prĤmČrných roþních koncentracích PM 10 se podílejí nejvýznamnČji mobilní zdroje
(doprava), plošnČ rovnČž vytápČní domácností. BodovČ mohou být významné pĜíspČvky
vyjmenovaných zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2 k zákonu o ochranČ ovzduší. Jedná se o zdroje
s významnými fugitivními úniky emisí tuhých látek - recyklaþní linky stavební suti, pískovny,
kamenolomy, betonárny, slévárny, cementárny a vápenky. PlošnČ je možné oznaþit
za významný rovnČž vliv sekundárních aerosolĤ 12. Na obrázcích níže jsou znázornČny
ϭϮ Tzv. sekundární aerosoly vznikají chemickou transformací z plynných zneþišĢujících látek (prekurzorĤ). Jsou
významnou složkou celkových koncentrací suspendovaných þástic. Prekurzory sekundárních aerosolĤ jsou
zejména oxidy síry a dusíku, amoniak a tČkavé organické látky, výsledné þástice pak mají charakter sulfátĤ,
nitrátĤ, amonných iontĤ a organických þástic. Vzhledem k délce trvání chemických reakcí jsou pro sekundární
aerosoly typické velmi dlouhé transportní dráhy a slabá þi žádná prostorová vazba mezi místem emise prekurzorĤ
a lokalitou, v níž se aerosoly ve výsledku projeví formou pĜíspČvku ke koncentracím suspendovaných þástic.
80
mapové výstupy s pĜíspČvky jednotlivých uvedených skupin zdrojĤ k celkovému imisnímu
zatížení PM 10 .
Doprava je majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5
na území zóny CZ02 StĜední ýechy, druhým nejvýznamnČjším zdrojem jsou pak lokální
topeništČ (vytápČní domácností).
Vyjmenované zdroje pĜispívají k imisnímu zatížení þásticemi PM 10, resp. PM 2,5 v omezené
míĜe. Jde zejména o zdroje s významnČjšími fugitivními emisemi z technologických celkĤ
(doprava a manipulace se vsázkou, surovinou nebo produktem; tavení neželezných kovĤ
nebo jejich slitin; tavení v elektrické indukþní peci, elektrické obloukové anebo pánvové
pece;
zaĜízení na výrobu keramických výrobkĤ; kamenolomy a zpracování kamene).
Pro jednotlivé imisnČ významné skupiny zdrojĤ fugitivních emisí je v PZKO stanoven
pĜehled možných opatĜení ke snížení emisí tak, aby jejich vliv na kvalitu ovzduší byl trvale
snižován.
Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je pĜekraþován témČĜ výhradnČ v období
topné sezóny, a to zejména na pĜedmČstských a venkovských lokalitách, kde je vliv
lokálních topenišĢ markantnČjší.
Obrázek 40: PĜíspČvek skupiny zdrojĤ „VytápČní domácností“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní
koncentraci PM 10 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
81
Obrázek 41: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 ,
stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
Obrázek 42: PĜíspČvek skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ (Bodové
k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
zdroje)
82
Obrázek 43: PĜíspČvek skupiny sekundárních aerosolĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 , stav
roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
C.5.2 PrĤmČrné roþní koncentrace oxidu dusiþitého
Na území zóny CZ02 StĜední ýechy bylo pĜekroþení imisního limitu modelováním
(prostorovou interpretací dat ýHMÚ) vypoþteno ve 4 obcích. Nejvyšší modelovaná hodnota
roþního prĤmČru je 42,3 µg.m -3 (Drahelþice, Rudná). Na pĜekraþování imisního limitu mají
nejvýznamnČjší imisní pĜíspČvky z mobilních zdrojĤ – provoz na dálnici D5. Na obrázcích
níže jsou znázornČny mapové výstupy s pĜíspČvky jednotlivých uvedených skupin zdrojĤ
k celkovému imisnímu zatížení NO 2 .
83
Obrázek 44: PĜíspČvek skupiny mobilních zdrojĤ (Doprava) k prĤmČrné roþní koncentraci NO 2 ,
stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
Obrázek 45: PĜíspČvek skupiny „VytápČní obytné zástavby“
koncentraci NO 2 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
(VytápČní) k prĤmČrné
roþní
84
Obrázek 46: PĜíspČvek skupiny „Vyjmenovaných zdrojĤ“ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní
koncentraci NO 2 , stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
C.5.3 PrĤmČrné roþní koncentrace benzo(a)pyrenu
V zónČ CZ02 StĜední ýechy bylo modelováním (prostorovou interpretací dat ýHMÚ)
vypoþteno pĜekroþení imisního limitu ve 213 obcích. Nejvyšší modelovaná hodnota roþního
prĤmČru je 4,12 ng.m -3 v KladnČ. NejvýznamnČjší pĜíspČvky má skupina „vytápČní obytné
zástavby“ s podílem od 9 do 67 % (až 1,7 ng.m -3 ). Podíl se mČní zejména dle zpĤsobu
vytápČní v dané obci. Mobilní zdroje se významnČji podílejí na celkovém imisním zatížení
benzo(a)pyrenem v oblastech s vysokou hustotou dopravy (až 0,8 ng.m -3 ). Podíly dalších
skupin zdrojĤ jsou již mnohem ménČ významné. Na obrázcích níže jsou znázornČny mapové
výstupy s pĜíspČvky jednotlivých uvedených skupin zdrojĤ k celkovému imisnímu zatížení
benzo(a)pyrenem.
85
Obrázek 47: PĜíspČvek skupiny „VytápČní domácností“ (VytápČní) k prĤmČrné roþní koncentraci
benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
86
benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
Obrázek 49: PĜíspČvek skupiny vyjmenovaných zdrojĤ (Bodové zdroje) k prĤmČrné roþní
koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
87
C.5.4 PrĤmČrné roþní koncentrace arsenu
Imisní limit pro arsen je stanoven ve výši 6 ng.m -3 . Hodnoty prĤmČrných roþních koncentrací
arsenu se v zónČ StĜední ýechy v roce 2011 pohybovaly v rozpČtí 1,28 až 6,74 ng.m -3 .
Modelovým hodnocením se nepodaĜilo prokázat pĜíspČvek sledovaných zdrojĤ na imisním
zatížení. Je zĜejmé, že rozhodující podíl na imisní zátČži mají zdroje nezahrnuté
do modelového výpoþtu: specifické zpĤsoby spalování pevných paliv v domácích
topeništích, staré zátČže (haldy, prĤmyslové provozy), resuspenze z dopravy i plošných
zdrojĤ, popĜípadČ tzv. pĜirozené pozadí (napĜ. s ohledem na pĜirozený výskyt arsenu
v pĤdČ) a podobnČ. KonkrétnČ v pĜípadČ Kladenska se jedná o dlouhodobý problém,
kdy jsou mČĜeny zvýšené koncentrace arsenu bez zĜejmé vazby na konkrétní zdroje emisí.
Lze pĜedpokládat, že pravdČpodobným zdrojem jsou zmínČné staré zátČže, dosud to však
nebylo jednoznaþnČ potvrzeno. Optimálním Ĝešením této situace by byla samostatná studie
využívající veškeré dostupné nástroje k identifikaci pĜíþin zvýšené imisní zátČže (obdobná
studie probíhá v gesci MŽP v pĜípadČ zvýšených imisí benzenu na Ostravsku).
C.6 Výþet významných zdrojĤ zneþišĢování ovzduší z hlediska emisí
doplnČný jejich geografickým vyznaþením
V následujících kapitolách jsou uvedeny informace o nejvýznamnČjších vyjmenovaných
stacionárních zdrojích s nejvyšším podílem na emisích tuhých zneþišĢujících látek, NO 2
a benzo(a)pyrenu.
C.6.1 Vyjmenované zdroje - tuhé zneþišĢující látky
Deset nejvýznamnČjších bodovČ sledovaných vyjmenovaných zdrojĤ se podílí na celkových
emisích TZL zónČ CZ02 StĜední ýechy témČĜ 12 %. Podíl tČchto deseti nejvýznamnČjších
vyjmenovaných zdrojĤ na emisích jemných þástic PM 10 a PM 2,5 je více než 12 resp. 16 %.
Obrázek 50: zobrazuje umístČní deseti nejvýznamnČjších stacionárních vyjmenovaných
zdrojĤ emisí TZL v zónČ CZ02 StĜední ýechy.
Tabulka 35: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících
látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
Zdroj dat: ýHMÚ
88
Obrázek 50: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících
látek, stav roku 2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
Zdroj dat: ýHMÚ
C.6.2 Vyjmenované zdroje – oxidy dusíku
emisích NO x v zónČ CZ02 StĜední ýechy témČĜ 37 %. PĜiþemž podíl tČch nejvýznamnČjších
vyjmenovaných zdrojĤ na emisích NO x je témČĜ 30 %. NejvýznamnČjší emisní pĜíspČvek
mají zdroje výroby tepla a el. energie – ýEZ, a.s. – Elektrárna MČlník, Energotrans, a.s. –
Elektrárna MČlník 1, Alpiq Generation (CZ) s.r.o. – Elektrárna Kladno. Obrázek 51:
zobrazuje umístČní deseti nejvýznamnČjších stacionárních vyjmenovaných zdrojĤ emisí
NO x .
89
Tabulka 36: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi NOx, stav roku 2011,
zóna CZ02 StĜední ýechy
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 51: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi NOx, stav roku 2011,
Zdroj dat: ýHMÚ
C.6.3 Vyjmenované zdroje - benzo(a)pyren
emisích benzo(a)pyrenu v zónČ CZ02 StĜední ýechy ménČ než 0,4 %. NejvýznamnČjší
emisní pĜíspČvek tvoĜí provozy spoleþnost ýEZ, a.s. – Elektrárna MČlník. Obrázek 52:
zobrazuje umístČní deseti nejvýznamnČjších stacionárních vyjmenovaných zdrojĤ
benzo(a)pyrenu na území zóny CZ02 StĜední ýechy.
90
Tabulka 37: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 52: Provozovny vyjmenovaných zdrojĤ s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav
Zdroj dat: ýHMÚ
C.6.4 Mobilní zdroje (doprava)
NejvýznamnČjší stavby dopravní infrastruktury s nejvyšším podílem na emisích tuhých
zneþišĢujících látek, oxidĤ dusíku a benzo(a)pyrenu jsou uvedené v tabulkách níže (Tabulka
38: až Tabulka 40:).
91
Tabulka 38: Deset komunikací s nejvyššími emisemi tuhých zneþišĢujících látek, stav roku
2011, zóna CZ02 StĜední ýechy
Zdroj: Sþítání dopravy 2010, CDV, ATEM
Tabulka 39: Deset komunikací s nejvyššími emisemi oxidĤ dusíku, stav roku 2011, zóna CZ02
StĜední ýechy
Tabulka 40: Deset komunikací s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna
CZ02 StĜední ýechy
C.7 Informace o zneþištČní dálkovČ pĜenášeném z okolních oblastí
Za úþelem analýzy a shrnutí dálkového pĜenosu zneþišĢujících látek, tj. vlivu emisí okolních
aglomerací a zón na imisní úroveĖ zóny CZ02 StĜední ýechy, byla provedena rešerše
projektĤ a studií, které se týkají této problematiky.
92
Pro území StĜedoþeského kraje jsou jedinými podklady, které pojednávají o dálkovém
pĜenosu zneþištČní, Programy ke zlepšení kvality ovzduší již zpracované v pĜedchozích
letech.
NejvýznamnČjší podíl na pĜenosu zneþištČní z jiných oblastí má hlavní mČsto Praha, které
ovlivĖuje kvalitu ovzduší zejména v obcích ve svém okolí, jak je patrné i z analýzy oblastí
se zhoršenou kvalitou ovzduší. V severozápadní þásti kraje se projevuje také pĜenos
zneþištČní z Ústeckého kraje s významným soustĜedČním zvláštČ velkých a velkých zdrojĤ
zneþišĢování.
V okrajových lokalitách mĤže podíl dálkového pĜenosu na celkových koncentracích
dosahovat i ĜádovČ desítek procent. Naopak v blízkosti významných zdrojĤ (pĜedevším
dopravních tahĤ) a v centrech vČtších mČst je procentuální podíl dálkového pĜenosu nízký
(jeho absolutní pĜíspČvky mohou být obdobné, dochází však k pĜevýšení jeho vlivu místními
zdroji).
Velký význam pak má pĜenos zneþištČní v pĜípadČ troposférického ozónu. Tento polutant
vzniká v atmosféĜe z prekursorĤ (organických látek a oxidĤ dusíku), pĜiþemž proces tvorby
ozónu urþitou dobu trvá. BČhem této doby urazí reagující látky pomČrnČ dlouhou dráhu,
takže molekuly ozónu vznikají þasto ve velké vzdálenosti od pĤvodních zdrojĤ emisí.
Pro StĜedoþeský kraj jsou napĜíklad typické zvýšené koncentrace ozónu v dĤsledku pĜenosu
prekurzorĤ emitovaných automobilovou dopravou na území Prahy.
V roce 2006 bylo stanoveno, že pĜíspČvek okolních zdrojĤ mimo kraj k imisnímu zatížení
kraje je pro PM 10 3 – 5 µg/m 3 v závislosti na vzdálenosti od hranice kraje. V blízkosti Prahy
je to až 10 µg/m 3 . Tyto pĜíspČvky byly stanoveny v modelovém hodnocení kvality ovzduší,
do kterého byly zaĜazeny také vybrané zdroje do 30 km od hranice kraje. ÚroveĖ pozadí
pro prĤmČrné denní koncentrace PM 10 je 30 µg/m 3 .
Vyhodnocení analytické þásti podkladových materiálĤ PZKO, zóna StĜední ýechy –
CZ02
Na pĜekraþování roþních koncentrací imisního limitu pro PM 10 , NO 2 , benzo(a)pyrenu
a arsenu nebyl modelovým vyhodnocením zjištČn významný podíl vyjmenovaných zdrojĤ
z ostatních regionĤ ýeské republiky nebo ze zahraniþí. K pĜekraþování imisního limitu PM 10
pĜispívá zejména vliv mobilních zdrojĤ (vþ. resuspenze) a zpĤsob vytápČní v lokálních
topeništích, lokálnČ je identifikován významný vliv vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ.
PlošnČ lze oznaþit za významný vliv sekundárních aerosolĤ. Na pĜekraþování imisního limitu
NO 2 má významný vliv zejména doprava. Na pĜekraþování imisních limitĤ benzo(a)pyrenu
se podílí zejména zpĤsob vytápČní obytné zástavby, který má významný lokální vliv.
Ze sledovaných zdrojĤ zneþišĢování nebyl indikován významný pĜíspČvek k pĜekraþování
imisního limitu arsenu.
C.7.1 Sekundární aerosoly
Do problematiky pĜenosu zneþištČní lze do znaþné míry zahrnout i tzv. sekundární aerosoly,
neboĢ vzhledem k délce transportních drah existuje jen slabá nebo žádná prostorová vazba
mezi místem emise jejich prekurzorĤ a lokalitou dopadu. Vzhledem k tomu, že prakticky
veškeré sekundární aerosoly jsou tvoĜeny þásticemi menšími než 2,5 µm, je jejich
imisní pĜíspČvek shodný k suspendovaným þásticím frakcí PM 2,5 i PM 10 .
Modelové pole imisních pĜíspČvkĤ sekundárních aerosolĤ k prĤmČrným
koncentracím suspendovaných þástic na území ýR uvádí Obrázek 53:.
roþním
Jak ukazuje Obrázek 53:, na vČtšinČ území ýR se vypoþtené hodnoty pohybují pĜevážnČ
v rozmezí 7 – 10 µg.m -3 . Nejnižší hodnoty v rozmezí 4 – 7 µg.m -3 se vyskytují þásteþnČ
v hraniþních horských oblastech Šumavy, Krkonoš a Jeseníku. Naopak nejvyšší pĜíspČvky
93
pĜesahující 10 µg.m -3 byly vypoþteny na þásti území Pardubického kraje (Svitavsko)
a þásteþnČ pĜi státních hranicích v PlzeĖském kraji.
Obrázek 53: Imisní pĜíspČvky sekundárních aerosolĤ k prĤmČrným roþním koncentracím
suspendovaných þástic na území ýR a v jejím okolí
Zdroj: ýHMÚ
Obrázek 54: PĜíspČvek „Sekundárních aerosolĤ“ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 , zóna
Zdroj: ýHMÚ
94
C.7.2 Regionální pozadí
Na celkové imisní zátČži Ĝešené oblasti se kromČ zdrojĤ zahrnutých do výpoþtu podílí i celá
Ĝada dalších zdrojĤ þi faktorĤ, které nelze použitými postupy kvantifikovat. ObecnČ známý
je dálkový transport (zejména þástic) z velmi vzdálených pĜírodních zdrojĤ. Na celkových
koncentracích se však mohou podílet i místní zdroje, které se nepodaĜilo identifikovat þi
kvantifikovat jejich emise, typickým pĜíkladem jsou biogenní emise, vČtrem zvíĜená prašnost
z volných ploch, staré zátČže, požáry, nestandardní stavy zdrojĤ a podobnČ. Ve výsledku je
tak mČĜená hodnota prakticky vždy vyšší než hodnota modelová.
Pro zohlednČní popsaných vlivĤ je v rozptylové studii používána aditivní konstanta, která
regionální imisní pozadí ve zjednodušené podobČ zastupuje. Pro úþely této rozptylové
studie byly hodnoty aditivní konstanty odvozeny na základČ dat ze stanic imisního
monitoringu v ýR, a to z pozaćových stanic umístČných ve venkovských zónách, u nichž
se pĜedpokládá nízký podíl místních zdrojĤ na celkovém zneþištČní ovzduší.
Na základČ uvedených pĜedpokladĤ pak byly stanoveny následující hodnoty pozadí:
• pro oxid dusiþitý a benzo(a)pyren byly použity hodnoty odpovídající prĤmČru
mČĜených koncentrací, tj. 12 µ g.m -3 u NO 2 a 0,5 ng.m -3 u BaP
• u suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5 byl na základČ dlouhodobých analýz výsledkĤ
mČĜení na stanicích rĤzných typĤ obecnČ pĜijat pĜedpoklad, že ve venkovských
pozaćových lokalitách (pĜedevším zemČdČlského typu) se na namČĜené hodnotČ cca
z 1/3 podílejí místní zdroje, zejména resuspenze ze zemČdČlských ploch. Proto byly
použity hodnoty odpovídající 2/3 prĤmČru mČĜených koncentrací, tj. 14 µg.m -3
u PM 10 a 10 µ g.m -3 u PM 2,5 .
95
C.8 OpatĜení pĜijatá pĜed zpracováním programu na lokální, regionální,
národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónČ a
hodnocení úþinnosti tČchto opatĜení
C.8.1 OpatĜení pĜijatá na národní a mezinárodní úrovni
OpatĜení pĜijatá na národní a mezinárodní úrovni (podpĤrná opatĜení pro realizaci PZKO)
zahrnují zejména následující položky:
A. Mezinárodní úmluvy
A.1 Úmluva o dálkovém zneþišĢování ovzduší pĜesahující hranice státĤ,
B. Legislativa EU
C. Bilaterální a regionální spolupráce
ad A.1
opatĜení:
Požadavky
Úmluvy
jsou
v ýR
naplĖovány
prostĜednictvím
legislativních
• zákon þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní
• zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znČní
• zákon þ. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znČní
• zákon þ. 76/2002 Sb., o IPPC, v platném znČní
• zákon þ. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických pĜípravcích, v platném
znČní
ad. B.
Kvalita ovzduší:
• smČrnice 2008/50/EC o kvalitČ vnČjšího ovzduší a þistším ovzduší pro Evropu
• smČrnice 2010/75/EU o prĤmyslových emisích
• tematická strategie EU o zneþištČní ovzduší
ad C.
Bilaterární spolupráce se sousedícími státy
Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4)
• Spolupráce odborná i politická (zasedání ministrĤ životního prostĜedí)
96
C.8.2 OpatĜení pĜijatá na regionální úrovni
Pro StĜedoþeský kraj byly zpracovány Programy ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO), které
byly v pravidelných intervalech aktualizovány (naposledy v roce 2012). Požadavky
na zlepšení kvality ovzduší jsou souþástí i dalších strategických krajských dokumentĤ.
OpatĜení stanovená ke zlepšení kvality ovzduší se na území StĜedoþeského kraje daĜí
naplĖovat v oblasti snižování emisí z liniových zdrojĤ (odklonČní tranzitní dopravy mimo
oblasti obytné zástavby, zvýšení plynulosti dopravy, zavádČní moderních technologií
a znaþení na komunikacích, omezení automobilové dopravy, parkovací politika, rozvoj
hromadné veĜejné dopravy, ekologizace dopravy, využití alternativních paliv, podpora
cyklistické dopravy, izolaþní zeleĖ, þištČní komunikací, zpevnČní povrchu prašných
komunikací). Jsou realizována opatĜení ke snížení emisí z vytápČní domácností (informaþní
kampaĖ, podpora pĜemČny topných systémĤ). Plní se opatĜení ke snižování energetické
nároþnosti budov v majetku kraje a obcí, spolu s ekologizací zdrojĤ vytápČní a rozvojem
environmentálnČ pĜíznivé infrastruktury, podporují se nespalovací alternativní zdroje
energie. Jsou kladeny požadavky pĜi umísĢování nových zámČrĤ. Jsou realizovány projekty
ke snížení prašnosti v areálech a jejich okolí a vegetaþní úpravy ploch. Jsou realizována
technická opatĜení na technologických zdrojích ke snížení emisí TZL, NO x , VOC a NH 3 .
StĜedoþeský kraj a operaþní programy let 2007-13
V následující tabulce je uveden pĜehled projektĤ prioritní osy 2 OPŽP. Z 1 749 projektĤ
pĜijatých celkem v ýR v tomto programovacím období (2007-2013) do 26.7.2013
je ve StĜedoþeském kraji realizováno celkem 220 projektĤ. Celková investovaná þástka
na projekty byla v tomto období a pro toto území ve výši témČĜ 3 mld. Kþ.
Tabulka 41: PĜehled schválených projektĤ OPŽP PO2 ve StĜedoþeském kraji
Podoblast
2.1.1.
2.1.2.
2.1.3.
2.1.4.
2.2.a.
2.2.b.
2.2.c.
2.2.d.
celkem
Poþet projektĤ
Celková cena (Kþ)
306 360 442
134 903 950
427 333 083
0
1 751 124 600
95 471 131
103 578 456
146 874 706
2 965 646 368
49
7
116
0
3
5
5
35
220
V následující tabulce je uveden pĜehled projektĤ prioritní osy 3 OPŽP. Z 3 527 projektĤ
pĜijatých v tomto programovacím období (2007-2013) do 3.10.2013 je ve StĜedoþeském kraji
realizováno celkem 361. Celková investovaná þástka na projekty byla v tomto období
a pro toto území ve výši více než 3.3 mld. Kþ.
Tabulka 42: PĜehled schválených projektĤ OPŽP PO3 ve StĜedoþeském kraji
Podoblast
3.1.1.
3.1.2.
3.2.1.
3.2.2.
celkem
Poþet projektĤ
Celková cena (Kþ)
63
1
296
1
361
795 442 142
6 708 972
2 497 032 548
7 332 000
3 306 515 662
97
V následující tabulce je uveden pĜehled projektĤ OP Doprava. Ze 177 projektĤ pĜijatých
v tomto programovacím období (2007-2013) do 30.10.2013 je ve StĜedoþeském kraji
realizováno celkem 35 projektĤ.
Tabulka 43: PĜehled schválených projektĤ OP Doprava ve StĜedoþeském kraji
Projekt
PĜíjemce
Modernizace plavidla TR 424 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti
vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky
Modernizace plavidla TC 1044 vedoucí ke zvýšení bezpeþnosti
Modernizace plavidla LABE 25 vedoucí ke zvýšení
bezpeþnosti vnitrozemské vodní dopravy - výmČna obšívky
Modernizace plavidla APOLLO vedoucí ke zvýšení
Modernizace plavidla ATHENA vedoucí ke zvýšení
Modernizace plavidla TC 1068 za úþelem zvýšení
multimodality - poĜízení odlehþených stohovacích krytĤ
Rekonstrukce mostu v km 9,531 ýerþany - Skochovice
ýeské pĜístavy, a.s.
Oblast
podpory
6.3
6.3
6.3
6.3
6.3
6.3
6.3
6.3
6.3
6.3
Správa železniþní dopravní
cesty, státní organizace
3.1
ěeditelství vodních cest ýR
1.1
1.1
6.3
6.3
6.3
6.3
Rekonstrukce R 110 kV a T 110 kV trakþní mČnírny Peþky
Elektrizace trati Lysá nad Labem - Milovice
RozšíĜení terminálu kombinované dopravy v pĜístavu MČlník
Modernizace tratČ Votice - Benešov u Prahy
VD Lobkovice, modernizace vystrojení plavební komory
Optimalizace trati Beroun - Zbiroh
Rekonstrukce železniþního mostu Kolín
vnitrozemské plavby - vybavení plavidla radarovým zaĜízením
Remotorizace plavidla TR 31 - poĜízení nízko-emisních
pohonných jednotek
Remotorizace plavidla TR 436 - poĜízení nízko-emisních
pohonných jednotek
Modernizace plavidla APOLLO vedoucí ke zvýšení
bezpeþnosti vnitrozemské plavby - vybavení plavidla
radarovým zaĜízením
Silnice I/38 Nymburk, pĜeložka II. a III. stavba
1.1
3.1
6.1
6.2
6.2
4.1
Silnice I/4 JílovištČ, protihluková opatĜení
4.1
2.etapa nábĜežní zdi v pĜístavu MČlník - povodĖová ochrana
plavidel
6.2
98
Projekt
PĜíjemce
Silnice I/38 Kolín, obchvat
Oblast
podpory
4.1
Silniþní okruh kolem Prahy - Stavba 512: dálnice D1 - Vestec
2.1
Kilometráž a znaþení labské vodní cesty
6.2
Silnice I/16 ěepov - hranice okresu Jiþín
ěeditelství silnic a dálnic ý
4.1
VD Kostomlátky - rekonstrukce zdí plavební komory
6.2
VD Nymburk - rekonstrukce zdí plavební komory
6.2
Vysílaþ korekþních signálĤ DGPS v rámci RIS
6.2
Vltava - Úprava plavební úžiny ChvatČruby
6.2
Optimalizace trati Benešov u Prahy - Stranþice
1.1
Rekonstrukce železniþního mostu Nymburk
6.2
Protože OP Doprava Ĝeší jen velké projekty, uvádíme souhrnné informace z ROP StĜední
ýechy. UvádČné projekty související s dopravou nemČly za primární cíl zlepšit kvalitu
ovzduší. Jejich cílem bylo zlepšení technického stavu dopravní infrastruktury nebo zlepšení
dopravní obslužnosti území. Uvedené dopravní projekty (aĢ už financované z OP Doprava
nebo ROP StĜední ýechy) však mají potenciál pĜispČt ke snížení emisí z dopravy a tedy ke
zlepšení kvality ovzduší.
V období let 2008-2013 zde bylo v ose 1 – Doprava v celé zónČ CZ02 StĜední ýechy
doporuþeno k financování celkem 213 projektĤ s celkovou alokovanou þástkou 6 927 mil.
Kþ.
C.8.3 OpatĜení pĜijatá na lokální úrovni
V návaznosti na opatĜení na národní a regionální úrovni jsou i na lokální úrovni provádČna
opatĜení s cílem zlepšit kvalitu ovzduší.
Na území zóny CZ02 StĜední ýechy byl zpracován místní Program ke zlepšení kvality
ovzduší ve mČstČ Kladno:
Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro mČsto
Statutární
mČsto
Kladno
a
obce
VinaĜice,
TĜebichovice
a
Libušín
(http://www.mestokladno.cz/mistni-integrovany-program-ke-zlepseni-kvality-ovzdusi/ds25510/archiv=0).
Na kvalitu ovzduší v jednotlivých mČstech a obcích zóny CZ02 StĜední ýechy mČlo
zásadní vliv provedení následujících opatĜení:
• Plošná plynofikace a teplofikace domácností a ostatních zdrojĤ zneþišĢování ovzduší,
• ZmČna palivové základny,
• Modernizace a ekologizace zdrojĤ,
• Ukonþení provozu nevyhovujících zdrojĤ,
• Dotace MHD a rozvoj veĜejné dopravy,
• ýištČní komunikací,
• Výsadba izolaþní zelenČ,
• Zvýšení plynulosti a omezování automobilové dopravy v centrech mČst,
• Informaþní kampanČ a zprostĜedkování informací o kvalitČ ovzduší.
99
C.8.4 Vyhodnocení realizace navržených opatĜení
Vyhodnocení realizace opatĜení navržených v PZKO STý v roce 2012 je uvedeno
v následující tabulce:
Tabulka 44: Vyhodnocení realizace opatĜení uvedených v PZKO 2012, StĜední ýechy
Kód
opatĜení
1.1.
Název opatĜení
Popis opatĜení
Vyhodnocení opatĜení
OdklonČní tranzitní
dopravy mimo
oblasti obytné
zástavby
Jedná se zejména o budování obchvatĤ
sídel (nebo þástí sídel), pĜípadnČ
zkapacitnČní existujících obchvatových
komunikací,
Ĝešení bodových problémĤ, napĜ.
napojení þásti mČsta nebo prĤmyslové
zóny pĜímo na kapacitní komunikace za
úþelem omezení prĤjezdu aut pĜes
obec.
1.2.
OdstraĖování
bodových závad na
komunikacích za
úþelem zvýšení
plynulosti dopravy
Budou realizovány v lokalitách, kde
dochází k nárĤstu zneþištČní ovzduší
vlivem þastých kongescí, lze realizovat
opatĜení k zvýšení plynulosti formou
úprav komunikací nebo kĜižovatek,
výstavbou mimoúrovĖových kĜížení
apod.
1.3.
1.4.
ZavádČní moderních
technologií a
znaþení na
komunikacích
Organizaþní opatĜení
k omezení
automobilové
dopravy a zvýšení
plynulosti v sídlech
1.5.
Parkovací politika
OpatĜení zahrnuje pĜedevším podporu
implementace telematických systémĤ,
koordinace systémĤ svČtelných
kĜižovatek apod.
OpatĜení je dosaženo selektivními
zákazy vjezdu do vymezených þástí
mČst (napĜ. pro tČžkou nákladní
dopravu), pĜípadnČ úplnými zákazy
vjezdu do urþité oblasti, rychlostní
omezení, jednosmČrné systémy apod.
V tomto pĜípadČ bude podporováno
budování záchytných parkovišĢ typu
Park and Ride u železniþních zastávek
a u významných autobusových
terminálĤ a rozvoj parkovací telematiky
(informaþní panely s údaji o poþtu
volných parkovacích míst v kapacitních
garážích a na záchytných parkovištích).
Realizováno, probíhá. NapĜ.
projekty:
Silnice I/38 Nymburk, pĜeložka II. a
III. stavba (1,311 mld. Kþ, 2008 2010)
Silnice I/38 Kolín, obchvat (2,69
mld. Kþ, 2008 - 2013)
Silniþní okruh kolem Prahy Stavba
512: dálnice D1 - Vestec (8,491
mld. Kþ, 2008 - 2012)
II/236 Lány - obchvat II. etapa - 2.
þást (223 mil. Kþ, 2008 - 2009)
Líbeznice - obchvat (484 mil. Kþ,
2008 - 2012)
Mladá Boleslav obchvat (270 mil.
Kþ, 2012 - 2014). Financováno z
(PO 2 a PO 4 OPD, PO 1 ROP
SC) a veĜejné zdroje ýR (SFDI).
PĜínosné.
Realizováno, probíhá. Opravy
nevyhovujících komunikací a
mostĤ zahrnující stavby
v intravilánech mČst a obcí,
pĜípadné zatravnČní ploch v jejich
okolí (2007 - 2013). Finance: PO 4
OPD, PO 1 a PO 3 ROP SC a
veĜejné zdroje ýR.
ýástky: cca 241 mil. Kþ (OPD),
4,04 mld. Kþ (ROP). PĜínosné.
Realizováno, napĜ. kruhové
objezdy v KolínČ.
Realizováno.
NapĜ. Kolín – obchvat (viz
OpatĜení 1.1., Kutná Hora - zákaz
vjezdu v centru.
Významné.
Realizováno.
NapĜ. projekty:
P+R u železniþní stanice Beroun
(2010)
Vybudování parkovištČ P+R v
dopravním uzlu ýeský Brod (2010)
ParkovištČ P+R ýD, ýeský Brod
(2012 - 2013)
Záchytné parkovištČ ulice Pražská
– P+R systém ve mČstČ (2013),
Nymburk,
Hlavní vlakové nádraží Kutná
Hora.
100
Kód
opatĜení
Název opatĜení
1.6.
Podpora rozvoje
hromadné veĜejné
dopravy
1.7.
Ekologizace
dopravních
prostĜedkĤ v majetku
mČst a obcí
1.8.
Využití alternativních
paliv ve veĜejné
dopravČ
1.9.
Podpora cyklistické
dopravy
Popis opatĜení
Jedná se o budování þi rekonstrukce
zastávek a pĜestupních terminálĤ
veĜejné dopravy, vþetnČ souvisejícího
vybavení za úþelem zvýšení komfortu
pĜepravy, zavádČní moderních a
ekologických technologií pro preferenci
veĜejné dopravy na komunikacích a
kĜižovatkách, odstranČní bodových
problémĤ za úþelem zvýšení rychlosti
spojĤ (úprava komunikací) apod.,
integrace všech druhĤ veĜejné dopravy
(MHD, regionální autobusy, železnice) –
koordinace linek, pĜestupní uzly,
návaznost spojĤ rĤzných typĤ veĜejné
dopravy, propojení tarifních systémĤ
apod. (nutné zaþlenČní do systému
StĜedoþeské integrované dopravy) a
zpracování systémĤ informování
cestujících (mapy linek, pĜestupní
vazby, terminály pro vyhledání spojení).
Je vyvinuta snaha o obmČnu
vozidlového parku v majetku mČst
a obcí, obmČnu vozidlového parku
veĜejné dopravy, ekologizaci
existujících vozidel veĜejné dopravy.
Dále brán v potaz nákup vozidel veĜejné
dopravy se zĜetelem na ekologický
provoz (nízkopodlažní autobusy
splĖující limit EURO 4 a vyšší), vþetnČ
vozidel používajících alternativní paliva
(zemní plyn, LPG), technické úpravy
existujících vozidel veĜejné dopravy
(filtry pro záchyt tuhých þástic z výfukĤ
apod.),
obmČna a ekologizace dalších vozidel
mČst a obcí (napĜ. svoz odpadu).
Zahrnuje výstavbu infrastruktury pro
provoz vozidel používajících alternativní
paliva (plniþky LPG a CNG, servisní
stĜedisko apod.).
Je podporována výstavba cyklistických
stezek a cyklistických pruhĤ, projekty ke
zvýšení bezpeþnosti cyklistĤ (napĜ.
Finance: PO 1 ROP SC; MČsto
Nymburk.
ýástka cca 60 mil. Kþ, 16,8 mil. Kþ
Nymburk.
PĜínosné.
Realizováno, probíhá.
Systém integrované dopravy STý
a PID, Který je pro STý kraj reálnČ
významnČjší (byĢ není organizován
krajem). V ĜadČ mČst se budují þi
rekonstruují pĜestupní terminály
(napĜ. PodČbrady). NapĜ. v obci
ýernošice - rozpoþet mČsta a
využití spolupráce s pĜepravci þi
dotaþní programy.
Velmi významné.
Realizováno, probíhá.
10 projektĤ na nákup EEV vozidel
pro veĜejnou pĜepravu osob
(ýSAD MHD Kladno a.s. - 12
autobusĤ na CNG); ýernošice pĜestavba automobilĤ v majetku
mČsta na pohon LPG.
Financování: PO 1 ROP SC a
veĜejné zdroje ýR; ýernošice rozpoþet mČsta, cca 417 mil. Kþ.
PĜínosné.
Realizováno, probíhá. Výstavba
veĜejných CNG plnících stanic:
Mladá Boleslav (2007),
Milovice (2009),
Kladno (2011),
Žebrák (2012),
KrálĤv DvĤr (2013),
Zdiby (2013)
a neveĜejných CNG plnících
stanic:
PodČbrady (2008),
Kolín,
Sedlþany
Roztoky u Prahy (2011)
Jesenice u Prahy (2012).
PĜínosné.
Realizováno, probíhá. Budování
cyklostezek a doprovodné
infrastruktury, Nymburk -
101
Kód
opatĜení
Název opatĜení
2.1.
Výsadby izolaþní
zelenČ u komunikací
a dalších zdrojĤ
prašnosti
2.2.
Zvýšení intenzity
þištČní komunikací
vþetnČ poĜízení
potĜebné techniky
2.3.
Omezování
prašnosti v areálech
a v jejich okolí
2.4.
Snižování prašnosti
v území vegetaþními
úpravami
2.5.
Úpravy komunikací s
cílem snížení
dopadĤ prašnosti na
Popis opatĜení
úpravy semaforĤ, mimoúrovĖové
pĜejezdy apod.) a je preferována
cyklistická doprava na silniþních
komunikacích.
cyklostezky podél Labe, Kolín,
ýernošice - budování cyklostezek
mezi obcemi. Financováno z PO 1
ROP SC a veĜejných zdrojĤ ýR.
ýástka cca 500 mil. Kþ. PĜínosné.
Realizováno, probíhá. NapĜ.
projekty:
Výsadba izolaþní zelenČ oddČlující
obytnou zástavbu od dálnice D5 v
katastru mČsta KrálĤv DvĤr (2013)
Výsadba izolaþní zelenČ v severní
þásti obce Šestajovice (2013);
Výsadba zelenČ ve mČstČ Kutná
Hora.
Financováno z PO 2 OPŽP, a
veĜejných zdrojĤ ýR. ýástka cca
11 mil. Kþ.
Pro omezení prašnosti je optimální
vertikálnČ zapojený a hloubkovČ
þlenČný porost smíšených dĜevin (se
stromy a keĜi o rĤzné výšce), dle
podmínek konkrétní lokality však lze
aplikovat i jiné výsadby (napĜ. popínavá
zeleĖ na protihlukových stČnách). Z
hlediska druhového složení je nutno
preferovat zejména takové pĤvodní
druhy, které se vyznaþují vysokou
schopností záchytu prašnosti a
odolností vĤþi mČstskému prostĜedí.
Budou provádČny výsadby izolaþní
zelenČ v bezprostĜedním okolí hlavních
zdrojĤ prašnosti, zejména podél
hlavních komunikací v blízkosti obytné
zástavby þi jiných budov vyžadujících
ochranu (školy, nemocnice apod.), v
okolí prašných provozĤ (skládky,
recyklace suti apod.) a u prĤmyslových
provozĤ s pravdČpodobným zvýšeným
podílem tČžkých kovĤ v povrchové
pĤdní vrstvČ.
Toto opatĜení spoþívá v poĜizování
techniky pro þištČní komunikací,
zvýšení intenzity þištČní ulic – zajištČní
dĤkladného a pravidelného þištČní
komunikací za použití vodního oplachu,
optimální je pak souþasné þištČní
kombinací samosbČru a splachování
povrchu komunikace.
V areálech závodĤ je podporováno
budování zpevnČných komunikací,
vhodných bariér na hranicích areálĤ,
dále pak ozelenČní areálĤ pĜi využití
druhĤ s vysokou schopností zachycovat
prachové þástice a v neposlední ĜadČ
také pravidelné þištČní a údržba
otevĜených ploch areálĤ, pĜíp. zvýšení
þetnosti þištČní na konkrétních
veĜejných komunikacích u
problematických areálĤ.
Tohoto opatĜení je dosaženo celkovým
zvýšením zastoupení zelenČ v
zastavČných oblastech (v oblastech s
nízkým podílem zelenČ) nebo
zatravĖováním ploch orné pĤdy v
sousedství obytné zástavby.
Úpravy spoþívají pĜedevším ve
zpevnČní povrchu prašných komunikací
a cest.
Realizováno, probíhá. PoĜízení
strojĤ (kropící, zametací) pĜípadnČ
nástavcĤ na stroje pro úklid
zpevnČných cest nebo silniþních
komunikací (2013) napĜ. Rakovník;
PĜíbram; ýernošice. Financováno
z PO 2 OPŽP a veĜejných zdrojĤ
ýR, rozpoþet mČsta ýernošice.
ýástka cca 350 mil. Kþ.
Realizováno. NapĜ. v obci
ýernošice - prĤbČžnČ, dle
podmínek stanovovaných
dotþenými orgány k jednotlivým
zámČrĤm, podmínky omezování
prašnosti orgánu ochrany ovzduší
atd.
Realizováno, vnitroblok ýs. Legií v
Rakovníku, Beroun, Kutná Hora.
Finance: MČsto Rakovník (300 tis.
Kþ) + dotace MMR, PĜíbram – 100
000 Kþ/rok. Velký pĜínos pro
obyvatele sídlištČ, zeleĖ chybČla
úplnČ, doplnČní zelenČ pĜispČlo
významnČ ke zlepšení prostĜedí ve
vnitrobloku sídlištČ v Rakovníku.
Realizováno. Komunikace HuĜviny
- Rakovník; Beroun; ýernošice.
Finance: MČsto Rakovník + dotace
102
Kód
opatĜení
Název opatĜení
Popis opatĜení
obyvatelstvo
3.1.
Rozvoj
environmentálnČ
pĜíznivé energetické
infrastruktury
Výstavby a rekonstrukce zdrojĤ tepla
vþetnČ navazujících systémĤ CZT,
popĜ. celková rekonstrukce soustav
CZT za úþelem dosažení úspor apod.,
je jedním ze zpĤsobĤ dosažení tohoto
opatĜení. Další zpĤsob je napĜ. rozšíĜení
sítČ pro rozvod zemního plynu (pĜi
zajištČní pĜechodu na ZP u koncových
zdrojĤ) nebo aplikace technologií na
využití odpadního tepla (napĜ. výmČníky
apod.).
3.2.
Ekologizace
energetických zdrojĤ
OpatĜení zahrnuje rekonstrukce
spalovacích zdrojĤ za úþelem snížení
emisí NOx a prachových þástic
(výmČna kotlĤ, plynofikace zdroje,
instalace zaĜízení pro záchyt emisí
apod.), zámČny paliva na zdrojích
(napĜ. pĜechod z uhlí na ZP nebo na
biomasu), aplikace nespalovacích
alternativních zdrojĤ energie (tepelná
þerpadla, sluneþní kolektory apod.).
3.3.
Podpora pĜemČny
topných systémĤ v
domácnostech
3.4.
Podpora úspor a
efektivnČjšího
využívání energie
V oblastech v dosahu sítí CZT a
zemního plynu lze podporovat
nahrazování existujících kotlĤ na pevná
paliva napojením na tyto systémy (musí
prokazatelnČ dojít k odpojení
stávajícího kotle), a to pĜednostnČ na
systém CZT, který je emisnČ a imisnČ
pĜíznivČjší. Další možností je poĜízení
nízkoemisního spalovacího zdroje, který
splĖuje hodnoty nejlepší emisní tĜídy
(lze kombinovat se zateplováním
budov). V oblastech mimo dosah sítí
CZT a zemního plynu lze podpoĜit i
instalaci nízkoemisních kotlĤ na dĜevo
þi uhlí (automaticky Ĝízené kotle,
zplyĖovací kotle).
Toto opatĜení spoþívá ve zlepšení
tepelnČ technických vlastností
obvodových konstrukcí budov -
ROP, PĜíbram - rozpoþet TS, OSHI
PĜíbram, MČsto Nymburk; rozpoþet
mČsta ýernošice. ýástka:
Rakovník – 11 000 tis. Kþ PĜíbram
– 50 000 tis. Kþ/rok, Nymburk 26 500 tis. Kþ. Komunikace
zlepšila pĜíjezd k podnikatelským
subjektĤm v Rakovníku.
Probíhá.
NapĜ. projekty: Bezkanálový
teplovod - ZD Krásná Hora v
Petrovicích- TDS Petrovice,
Plynofikace obce Železná a
ChyĖava, TĜebotov - rozšíĜení
plynofikace na þást obce
Solopisky, Rekonstrukce
horkovodu - MČlník Mlazice,
Rekonstrukce zdroje vytápČní a
rozšíĜení teplovodní sítČ CZT
v Jesenici, Plynofikace prádelny a
þistírny TRITON.
Financováno z PO 2 OPŽP, þástka
134 903 tis. Kþ.
Využití odpadního tepla pro provoz
veĜejného koupalištČ v Kutné HoĜe.
7 332 tis. Kþ.
Probíhá.
ETHANOL ENERGY, a.s. Ekologizace energetického zdroje
s využitím fluidního spalování a
ZP, Snížení emisí NOx na fluidních
kotlích K4 a K5 - Alpiq Generation
(CZ) s.r.o., snížení emisí NOx a
TZL na ElektrárnČ MČlník I, kotel
K1 - K6.
1 751 mil. Kþ.
Dalších 64 projektĤ financováno
z PO 3 OPŽP, þástka pĜes 800 mil.
Kþ.
Realizováno.
Spoleþný program StĜedoþeského
kraje a MŽP na podporu výmČny
kotlĤ. Alokovaná þástka pro tuto
výzvu þinila 40 mil. korun, a to 20
mil. korun z rozpoþtu
StĜedoþeského kraje a 20 mil.
korun ze Státního fondu životního
prostĜedí ýR.
Probíhá, 296 projektĤ.
1 545 257 tis. Kþ.
103
Kód
opatĜení
Název opatĜení
3.5.
Podpora
nespalovacích
alternativních zdrojĤ
energie
4.1.
Podpora snižování
emisí tuhých látek,
NOx, VOC a NH3 z
nespalovacích
zdrojĤ zneþišĢování
5.1.
Informování a osvČta
veĜejnosti
5.2.
Informování a osvČta
veĜejné správy
5.3.
Podpora monitoringu
kvality ovzduší
5.4.
Technická pomoc
6.1.
Vydávání stanovisek
a povolení ke
zdrojĤm
zneþišĢování
Popis opatĜení
zateplení budov, výmČny oken apod.,
regulaþní a mČĜicí technika apod.
Aplikací tepelných þerpadel,
fotovoltaických systémĤ apod. lze
tohoto opatĜení dosáhnout.
Jedná se pĜedevším o instalace
dodateþných zaĜízení pro záchyt
prachových þástic nebo emisí NOx na
nespalovacích (tj. „technologických“)
zdrojích, technická opatĜení na zdrojích
ke snížení emisí tČkavých organických
látek – napĜ. pĜechod na vodou
Ĝeditelné barvy, instalace termooxidaþní
jednotky apod. nebo opatĜení v
zemČdČlských provozech za úþelem
odstranČní emisí NH3 do ovzduší.
OsvČtové programy jsou smČĜované k
obyvatelstvu i podnikĤm a jsou
zamČĜené zejména na zdravotní rizika
spojená s vytápČním pevnými palivy,
nutnost omezování dopravy ve mČstČ,
informování o stavu zneþištČní ovzduší,
podporu využívání hromadné dopravy,
snižování prašnosti pĜi výstavbČ,
podporu širšího využívání vodou
Ĝeditelných nátČrových hmot, podporu
sekání luk za úþelem snížení výskytu
pylových alergenĤ v ovzduší apod.
Jedná se o seznámení s možnostmi
využívání finanþních podpor pĜi realizaci
projektĤ k ochranČ ovzduší a využívání
nástrojĤ veĜejné správy (zejména
omezování prašnosti ze stavební
þinnosti, ale i pĜi územním plánování
atd.); informovanost a rozhodování
pracovníkĤ veĜejné správy v otázkách
souvisejících s ochranou ovzduší –
ekologizace vytápČní, rozvoj systémĤ
veĜejné dopravy, omezování prašnosti
atd., dle opatĜení uvedených výše
Realizací konkrétního (napĜ. 5-letého)
programu monitorování kvality ovzduší
vhodnČ zvolenou formou (umístČní
manuální þi automatické mČĜicí stanice,
mobilní mČĜení, pasivní samplery atd.)
lze tohoto opatĜení dosáhnout.
Technická pomoc spoþívá v pĜípravČ
projektĤ na realizaci konkrétních akcí,
pĜípravČ žádostí o podporu z fondĤ EU
(zejména OP Životní prostĜedí, OP
Doprava a ROP NUTS 2 StĜední
ýechy) a z národních fondĤ (SFDI,
SFŽP aj.) a v podpoĜe implementaþních
nákladĤ (monitoring, audity apod.).
Pro toto opatĜení jsou vydána a urþena:
stanoviska k umístČní stavby zdroje
zneþišĢování, povolení stavby zdroje
zneþišĢování, povolení k uvedení zdroje
do trvalého provozu, povolení k
Probíhá.
NapĜ. Fotovoltaické elektrárny
obce Šestajovice. Zahrnuto v
opatĜení þ. 3.2.
Probíhá. 45 projektĤ
financovaných z PO 2 OPŽP,
þástka 345 924 tis. Kþ.
Realizováno, probíhá, napĜ. v obci
ýernošice.
ýernošice.
Nejsou informace.
Nejsou informace.
Nejsou informace. V rámci
vydávání stanovisek a povolení ke
zdrojĤm jsou stanovovány
podmínky k minimalizaci emisí.
104
Kód
opatĜení
Název opatĜení
6.2.
Územní plánování
6.3.
Zpracování strategií
a koncepþních
materiálĤ
6.4.
Zadávání veĜejných
zakázek
Popis opatĜení
zámČrĤm nových výrob a nových
technologií, povolení ke spalování nebo
spoluspalování odpadu, povolení k
výrobČ a novým technologiím, povolení
ke zmČnám paliv a surovin, povolení k
provoznímu Ĝádu atd., vymČĜování
poplatkĤ za zneþišĢování ovzduší,
možnosti uložení plnČní plánu snížení
emisí nebo zásad správné zemČdČlské
praxe u stacionárního zdroje atd.,
integrovaná povolení k provozu
vyjmenovaných zaĜízení podle zákona
þ. 76/2002 Sb., o integrované prevenci
a omezování zneþišĢování, dále
posuzování zámČrĤ a jejich zmČn podle
zákona þ. 100/2001 Sb. (EIA) a také
jsou stanoveny zásady pro vydávání
stanovisek a povolení ke zdrojĤm
zneþišĢování - zejména minimalizace
tuhých emisí a NOx.
OpatĜení stanovuje zásady pro pĜípravu
územních plánĤ a vydávání stanovisek
k ÚP, zejména preventivní nástroje ve
vymezených OZKO, snižování
pĜepravní nároþnosti území, zachování
ploch zelenČ, lokalizace významných
zdrojĤ emisí mimo OZKO, dále
upĜesĖuje poĜizování územních plánĤ
velkých územních celkĤ, stanoviska k
vyhodnocení vlivĤ územních plánĤ na
životní prostĜedí (SEA) a
stanoviska k územním a regulaþním
plánĤm obsahující podmínky ochrany
ovzduší podle zákona þ. 86/2002 Sb., o
ochranČ ovzduší.
Jsou zpracována napĜíklad stanoviska k
rozvojovým koncepcím a k programĤm
rozvoje jednotlivých oborĤ a odvČtví
nebo stanoviska k návrhĤm místních
programĤ snižování emisí a programĤ
ke zlepšení kvality ovzduší.
OpatĜení dává možnost stanovení
podmínek a kritérií pro zadávání
veĜejných zakázek StĜedoþeským
krajem, krajským úĜadem a
organizacemi zĜízenými krajem.
ýernošice.
Nejsou informace. Jsou
zpracovávána stanoviska k
rozvojovým koncepcím a k
programĤm rozvoje jednotlivých
oborĤ a odvČtví.
Nerealizováno.
C.8.5 Hodnocení úþinnosti uvedených opatĜení
I pĜes snížení emisí na území zóny CZ02 StĜední ýechy (viz kapitola C.4) dochází
na rozsáhlém území k pĜekraþování imisních limitĤ pro suspendované þástice PM 10
a benzo(a)pyren (viz kapitola C.1). LokálnČ je rovnČž pĜekraþován imisní limit pro NO 2
a arsen.
Na pozitivní dopad provedených opatĜení smČĜujících ke zlepšení kvality ovzduší na území
zóny CZ02 StĜední ýechy lze usuzovat z následujících dĤvodĤ:
105
• Vyhodnocení prĤmČrných roþních koncentrací PM 10 a charakteristiky pro 36. nejvyšší
24hodinovou koncentraci PM 10 na lokalitách imisního monitoringu ukazuje, že oproti
maximu dosaženému v roce 2006 (velmi nepĜíznivé rozptylové podmínky) se imisní
situace v následujících letech (se srovnatelnými rozptylovými podmínkami, napĜ. rok
2011) již nedostala na úroveĖ extrémních hodnot zaznamenaných v roce 2005
a 2006. ÚroveĖ imisního zatížení na jednotlivých typech lokalit imisního monitoringu
(dopravní lokality, pozaćové lokality) se vyrovnaly 13 a v roce 2012 jak pro prĤmČrnou
roþní koncentraci tak 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 vykazují jen
minimální rozdíly.
• PrĤmČrné roþní koncentrace NO 2 mají na lokalitách imisního monitoringu klesající
trend. Imisní limit je dle prostorové interpretace dat ýHMÚ pĜekraþován na ploše
0,01 % území zóny CZ02 StĜední ýechy.
• RovnČž úroveĖ prĤmČrných roþních koncentrací benzo(a)pyrenu nedosahuje takové
výše, jako bylo dosaženo v roce 2006.
• V pĜípadČ prĤmČrných roþních koncentrací arsenu, je rovnČž patrný klesající trend
mČĜených prĤmČrných roþních koncentrací na lokalitách imisního monitoringu.
13
S výjimkou jediné lokality – Stehelþeves
106
Obrázek 55: Celkové emise základních zneþišĢujících látek, zóna CZ02 StĜední ýechy, 20012011
Zdroj dat: ýHMÚ
107
Obrázek 56: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace PM 10 v letech
2002-2012 na vybraných venkovských (R) stanicích
Obrázek 57: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace PM 10 v letech
2002-2012 na vybraných mČstských pozaćových (UB), pĜedmČstských pozaćových (SUB),
prĤmyslových (I) a dopravních (T) lokalitách
Zdroj dat: ýHMÚ
108
Obrázek 58: 19. nejvyšší hodinová koncentrace a roþní prĤmČrné koncentrace NO 2 v letech
2002-2012 na vybraných lokalitách
Zdroj dat: ýHMÚ
Obrázek 59: Roþní prĤmČrné koncentrace benzo(a)pyrenu v letech 2002-2012 na vybraných
lokalitách
Zdroj dat: ýHMÚ
109
C.9 SWOT analýza
SWOT analýza pĜedstavuje standardní výstup analytických þástí strategických dokumentĤ.
Jejím cílem je pĜehlednČ shrnout výstupy analýz, identifikovat rizika a nastínit možná
Ĝešení.
Metodika
Po formální stránce je zohlednČno uspoĜádání jednotlivých položek podle priorit a celková
pĜehlednost SWOT analýzy. Souþástí analýz je struþný prĤvodní komentáĜ, který popíše
a zdĤvodní pĜíslušné údaje ve SWOT tabulkách.
SWOT analýza je þlenČna na:
• silné stránky
• slabé stránky
• rizika
• pĜíležitosti.
Z hlediska problémových okruhĤ zahrnuje SWOT analýza následující položky:
• zneþišĢování ovzduší (emise)
• zneþištČní ovzduší (imise)
• Ĝízení kvality ovzduší (strategie, legislativa, nástroje, instituce, veĜejná/státní správa)
Emisní vyhodnocení
Podíl bilancovaných emisí zneþišĢujících látek ze stacionárních i mobilních zdrojĤ v zónČ
CZ02 StĜední ýechy je z celorepublikového pohledu velmi významný - v absolutní výši emisí
celkovČ na prvním místČ. Velká rozloha této zóny ale zapĜíþinila, že v plošných mČrných
emisích se v celkovém hodnocení umístila až na 4. místČ.
V zónČ CZ02 StĜední ýechy došlo mezi roky 2001-2011 k poklesu emisí tuhých
zneþišĢujících látek, produkovaných stacionárními i mobilními zdroji. Velmi výrazný pokles
za uplynulou dekádu zaznamenaly v zónČ CZ02 StĜední ýechy emise oxidu siĜiþitého (SO 2 )
a obdobný sestupný trend vykazují i emise oxidĤ dusíku (NO x ). Nejvyšší relativní pokles
zaznamenaly emise oxidu uhliþitého (CO). K citelnému snížení celkových emisí došlo
i v pĜípadČ VOC.
V posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo:
• 56 % emisí TZL ze zdrojĤ REZZO 4, 28 % ze zdrojĤ REZZO3 a 11 % ze zdrojĤ REZZO 1,
• 78 % emisí SO 2 ze skupiny REZZO 1 a 19 % ze skupiny REZZO 3,
• 55 % emisí NOx ze skupiny REZZO 4 a 40 % ze skupiny REZZO 1,
• 62 % emisí CO ze skupiny REZZO 4 a 28 % ze skupiny REZZO 3,
Ve velkých mČstech zóny významnČ pĜevažuje nad ostatními skupinami zdrojĤ doprava.
V jednotlivých letech se liší vzájemný podíl vlivu dopravy a vytápČní domácností
na celkovém množství emisí, zĜejmČ v souvislosti s délkou topné sezóny a intenzitou
dopravy. Ve StĜedoþeském kraji je k vytápČní domácností využíván plyn v 35 %, pevná
paliva (uhlí, koks, dĜevo) v cca 26 %, 21 % bytĤ je vytápČno z kotelny mimo dĤm.
110
Imisní vyhodnocení
Z vyhodnocení analýz imisního monitoringu období 2000 až 2011 (resp. pČtiletý prĤmČr
2007-2011), vyplývají pro StĜedoþeský kraj následující závČry:
• na území StĜedoþeského kraje jsou dodržovány platné imisní limity pro ochranu zdraví
pro oxid siĜiþitý, oxid uhelnatý, benzen, olovo,
• na území StĜedoþeského kraje jsou dodržovány imisní limity pro kadmium. Imisní limit
pro nikl byl pĜekroþen v roce 2011 na stanici PĜíbram I-nemocnice, pĜekroþení imisního
limitu se v následujícím roce nepotvrdilo a hodnoty poklesly na hodnotu hluboko pod
imisním limitem,
• lokálnČ mĤže docházet k pĜekroþení imisního limitu pro oxid dusiþitý (ORP ýernošice),
• na omezeném území je pĜekraþován imisní limit pro arsen (Kladensko),
• na území StĜedoþeského kraje došlo v letech 2005, 2006 a 2010 a 2011 k výraznému
plošnému pĜekroþení 24hodinového imisního limitu pro ochranu zdraví pro
suspendované þástice frakce PM 10 ,
• na území StĜedoþeského kraje je dodržován platný roþní imisní limit pro suspendované
þástice PM 10 a PM 2,5 ,
• na území StĜedoþeského kraje je plošnČ pĜekraþován roþní imisní limit benzo(a)pyrenu
(ORP Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem, ýáslav, ýernošice, ýeský Brdo, DobĜíš,
HoĜovice, Kladno, Kolín, Kralupy, Kutná Hora, Lysá nad Labem, MČlník, Boleslav,
Mnichovo HradištČ, Neratovice, Nymburk, PodČbrady, PĜíbram, Rakovník, ěíþany,
Sedlþany, Slaný, Vlašim).
Zatímco problematika zneþištČní ovzduší þásticemi frakce PM 10 se v prĤbČhu hodnoceného
období vyvíjela výraznČ dle charakteru klimatických podmínek, je škodlivina benzo(a)pyren
problematická prakticky bez ohledu na klimatické faktory.
Vyhodnocení imisního zatížení vychází z mČĜení na stanicích, které dodávají data do ISKO
a reprezentují plošnou situaci v oblasti.
Identifikované zdroje s významným vlivem na kvalitu ovzduší, dle závČrĤ rozptylové studie:
Na území StĜedoþeského kraje se na pĜekraþování imisních limitĤ benzo(a)pyrenu podílí
zejména vytápČní obytné zástavby (lokální topeništČ – plošnČ sledované zdroje
zneþišĢování), spolu s pĜíspČvky mobilních zdrojĤ (lokality ovlivnČné intenzivní dopravou).
Nebyl identifikován významný pĜíspČvek stacionárních zdrojĤ.
K pĜekraþování imisních limitĤ PM 10 (24hodinový imisní limit) pĜispívá zejména kombinace
vlivĤ významných plošných zdrojĤ (fugitivní emise, reemise z liniových zdrojĤ apod.),
dopravní zátČže i lokálních zdrojĤ (vytápČní domácností) v kombinaci s vlivem
meteorologických podmínek.
Rozhodující podíl na imisní zátČži arsenem mají buć zdroje nezahrnuté do modelového
výpoþtu rozptylové studie, nebo staré zátČže (napĜ. prašnost z hald hlušiny s obsahem
arsenu), popĜípadČ tzv. pĜirozené pozadí (napĜ. s ohledem na pĜirozený výskyt arzenu v
pĤdČ) a podobnČ. KonkrétnČ v pĜípadČ Kladenska se jedná o dlouhodobČ sledovaný
problém, kdy jsou mČĜeny zvýšené koncentrace arsenu bez zĜejmé vazby na konkrétní
zdroje emisí.
Zatím na žádném místČ v zónČ nebylo nasazeno receptorové modelování, které aktuálnČ
probíhá v Moravskoslezském kraji – jde o þasovČ i finanþnČ nároþné mČĜení.
111
ěízení kvality ovzduší
Pro StĜedoþeský kraj byly zpracovány Programy ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO),
které byly v pravidelných intervalech aktualizovány (naposledy v roce 2012).
Z dostupných analýz vyplývá, že k pĜekraþování imisních limitĤ na území StĜedoþeského
kraje dochází zejména pĤsobením provozu automobilové dopravy. PĜesto lze pĜirozenČ
identifikovat i lokality, v nichž se na nadlimitní imisní zátČži významnČ podílejí také
stacionární zdroje. NejvýznamnČjší lokalitou s pĜekroþením imisních limitĤ ve vazbČ
na stacionární zdroje je prostor mČsta Kladna a jeho okolí.
Na území StĜedoþeského kraje se daĜí realizovat projekty s vazbou na snižování emisí
z liniových zdrojĤ: odklonČní tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby, odstraĖování
bodových závad na komunikacích a zpevĖování povrchu komunikací, organizaþní opatĜení
k omezení automobilové dopravy a zvýšení plynulosti v sídlech, parkovací politika,
ekologizace dopravních prostĜedkĤ, využití alternativních paliv ve veĜejné dopravČ, podpora
cyklistické dopravy, výsadba izolaþní zelenČ, þištČní komunikací. Byla provedena opatĜení
k rozvoji environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury a k ekologizaci energetických
zdrojĤ. Pro snižování emisí z domácností jsou provádČna opatĜení k úsporám
a efektivnČjšímu využívání energií, podpora nespalovacích zdrojĤ energie. NejnovČji je
provádČno opatĜení k pĜemČnČ topných systémĤ v domácnostech (uhlí a dĜevo je využíváno
k vytápČní v cca 26 % bytĤ). RovnČž byla provedena opatĜení ke snižování emisí tuhých
zneþišĢujících látek, NOx, VOC a NH 3 z nespalovacích (technologických) zdrojĤ
zneþišĢování.
Ve StĜedoþeském kraji i nadále chybí klíþové þásti dopravní infrastruktury: rychlostní silnice
R6, R7, dálnice D3, obchvaty mČst a obcí.
Na území StĜedoþeského kraje jsou dvČ lázeĖská mČsta, ToušeĖ a PodČbrady kde
je nezbytné dbát na dobrou kvalitu ovzduší.
Tabulka 45: SWOT analýza, ZneþišĢování ovzduší (emise), StĜední ýechy
Silné stránky
Slabé stránky
Rizika
PĜíležitosti
ZneþišĢování ovzduší (emise)
Po snížení emisí v období
do r. 2004 setrvale nízká
úroveĖ emisí TZL, SO2,
NOX, VOC a CO.
Snížení emisí do roku
2020 v souladu
s PĜechodným národním
plánem.
Významné investice do
technologií ke snižování
emisí u stacionárních
zdrojĤ.
Nastavení legislativních
podmínek k omezení
emisí z vytápČní
domácností, vrcholící
nejpozdČji v r. 2022.
Vysoký podíl domácích
topenišĢ na emisích.
Vysoké ztráty energie
v kombinaci s vysokým
podílem pevných paliv
v primárních zdrojích.
Vysoký podíl domácností
individuálnČ vytápČných
pevnými palivy
v kombinaci
s nevyhovující kvalitou
kotlĤ.
Nedokonþená dopravní
infrastruktura (dálniþní síĢ,
chybČjící obchvaty mČst a
obcí).
Vysoký podíl dopravy na
emisích.
Odpojování uživatelĤ od
CZT.
Návrat domácností
k vytápČní uhlím þi
dĜevem v lokálních
topeništích dĜíve
plynofikovaných /
spoluspalování odpadĤ v
lokálních topeništích
VýraznČ rostoucí podíl
dĜeva v sektoru „lokální
vytápČní domácností“,
spalovaného v
nevyhovujících
zaĜízeních, a tím riziko
dalšího vzrĤstu podílu
primárních þástic PM10,
PM2.5 a benzo(a)pyrenu
na celkových emisích.
Snížení emisí z lokálních
topenišĢ.
Snížení emisí z dopravy
dobudováním silniþní
infrastruktury.
Zavedení „nízkoemisních
zón“.
112
Tabulka 46: SWOT analýza, ZneþištČní ovzduší (imise), StĜední ýechy
Silné stránky
Slabé stránky
Rizika
PĜíležitosti
ZneþištČní ovzduší (imise)
V zásadČ plošné
dodržování imisních limitĤ
pro SO2, NO2, CO, Pb, Cd
a Ni.
Nedochází k pĜekraþování
imisních limitĤ pro
ochranu ekosystémĤ a
vegetace pro oxid siĜiþitý
a oxidy dusíku.
Problémy s kvalitou
ovzduší jsou spojeny
pĜedevším s dopravou
(hustČ obydlená sídla,
významné liniové zdroje)
a s malými zdroji
(domácnosti, lokální
topeništČ – zejména
menší obce bez
plynofikace).
PĜekraþování roþního
imisního limitu B(a)P.
Místní pĜekraþování
24hodinového imisního
limitu pro PM10.
Lokální pĜekraþování
imisního limitu pro arsen.
Nemožnost efektivnČ
pĤsobit na faktory
ovlivĖující kvalitu ovzduší
(poþasí, vČtrná eroze).
Nedosažení kvality
ovzduší v souladu
s platnými imisními limity i
pĜes opatĜení realizovaná
na zdrojích na území
aglomerace.
Zhoršení kvality ovzduší
v dĤsledku umístČní a
provozu nových zdrojĤ.
Zhoršení imisní situace pĜi
nepĜíznivých rozptylových
podmínkách.
Vyvedení „v malé výšce
emitujících“ mobilních i
stacionárních zdrojĤ mimo
hustČ osídlené oblasti.
Snížení imisních
pĜíspČvkĤ z relevantních
zdrojĤ emisí.
Tabulka 47: SWOT analýza, ěízení kvality ovzduší, StĜední ýechy
Silné stránky
Slabé stránky
Rizika
PĜíležitosti
ěízení kvality ovzduší (strategie, legislativa, nástroje, instituce, veĜejná/státní správa)
Vyhovující hustota sítČ
stanic imisního
monitoringu.
Zpracované koncepþní a
strategické dokumenty ke
zlepšení kvality ovzduší .
Absence metodik pro
prosazování nástrojĤ
využitelných ke kontrole
provozu zdrojĤ vytápČní
domácností.
Nedostatek nástrojĤ pro
regulaci „relevantních“
zdrojĤ emisí.
Nedostateþné promítnutí
požadavkĤ ochrany
ovzduší do standardní
rozhodovací praxe orgánĤ
veĜejné správy, zejména
stavebních úĜadĤ (napĜ. v
pĜípadČ odpojování
odbČratelĤ CZT).
ChybČjící pravidla pro
posuzování ekonomické
pĜijatelnosti CZT a
bezemisních zdrojĤ tepla
Omezená kontrola dovozu
pevných paliv potenciálnČ
použitelných pro vytápČní
domácností a komunální
sektor.
Efektivní využívání
podpĤrných prostĜedkĤ
z fondĤ EU.
Spolupráce
s organizacemi
zabývajícími se mČĜením
a vyhodnocením kvality
ovzduší (prezentace,
pĜednášky, školení
zejména k malým zdrojĤm
a vlivu na kvalitu ovzduší).
Spolupráce se
sousedními regiony.
Provedení receptorového
modelování pro
identifikaci pĤvodu
zneþištČní, zejména
arsenem.
113
D. CÍLE A PRIORITY PROGRAMU
D.1 Identifikace cílĤ a priorit
D.1.1 Stanovení cíle Programu zlepšování kvality ovzduší
Cílem PZKO je dle § 9 odst. 1 zákona do roku 2020 dosáhnout na celém území zóny CZ02
StĜední ýechy splnČní imisních limitĤ daných zákonem o ochranČ ovzduší v pĜíloze þ. 1
v bodČ 1 a 3.
Cíl programu je stanoven tak, aby k roku 2020:
• došlo ke snížení koncentrací zneþišĢujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla
zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny pĜekraþovány,
• byla kvalita ovzduší udržena a zlepšována také tam, kde jsou souþasné koncentrace
zneþišĢujících látek pod hodnotami imisních limitĤ.
D.1.2 ěešené zneþišĢující látky
Z analýzy kvality ovzduší vyplývají následující Ĝešené zneþišĢující látky:
• suspendované þástice:
o
PM 10 - dochází k pĜekraþování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace,
dochází k pĜekraþování roþního imisního limitu,
• benzo(a)pyren: dochází k pĜekraþování roþního imisního limitu,
• NO 2 : docházelo k pĜekraþování roþního imisního limitu na stanici imisního monitoringu
v BerounČ. PĜekroþení bylo namČĜeno v roce 2003.
• arsen: docházelo k pĜekraþování roþního imisního limitu na území Kladna, popĜ.
v jeho tČsné blízkosti – Stehelþeves. Na stanici imisního monitoringu KladnoŠvermov docházelo k pĜekraþování imisního limitu pro asren v letech 2006 až 2010 a
dále v roce 2013. Na lokalitČ Stehelþeves byl imisní limit pro arsen pĜekroþen v roce
2007 a 2008 a dále v letech 2010 až 2011.
Ostatní zneþišĢující látky nejsou již delší þasové období pĜekraþovány a nelze dĤvodnČ
pĜedpokládat, že by k pĜekroþení mČlo v budoucnu dojít.
NO 2 a arsen jsou tímto PZKO Ĝešeny nepĜímo pĜedevším skrze dopravní opatĜení
a skrze opatĜení na spalovacích zdrojích do 300 kW.
D.1.3 Prioritní kategorie zdrojĤ
Pro každou Ĝešenou zneþišĢující látku
následující prioritní kategorie zdrojĤ.
rozptylovou studií, zpracovanou pro
jejíž výstupy jsou popsány v kapitole
následující kategorie zdrojĤ:
jsou na úrovni zóny CZ02 StĜední ýechy stanoveny
PĜíspČvek skupin zdrojĤ byl stanoven podrobnou
celé území ýR (viz podkladový materiál þ. 4),
C.5. Na zneþištČní ovzduší se významnČ podílejí
114
1. Spalování pevných paliv ve zdrojích jmenovitého tepelného pĜíkonu do 300 kW,
který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústĜedního vytápČní
–
nejvýznamnČjší zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem, zdroj imisního zatížení
PM 10 a PM 2,5 a zdroj imisního zatížení arsenem.
2. Mobilní zdroje (doprava) – významný zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5 , NO 2 ,
v závislosti na intenzitČ dopravy rovnČž velmi významný zdroj imisního zatížení
benzo(a)pyrenem.
3. Vyjmenované stacionární zdroje– zdroje vykazovaných a fugitivních emisí PM 10 a
PM 2,5 . Zdroje prekurzorĤ sekundárních aerosolĤ (vyjmenované stacionární zdroje
s emisemi SO 2 a NO X ).
4. Zdroje fugitivních emisí pevných þástic – odvaly, prĤmyslové areály a stavební þinnost
– zdroj emisí PM 10 , PM 2,5 , benzo(a)pyrenu a arsenu.
Následující tabulka vyjadĜuje sílu vazby mezi Ĝešenými zneþišĢujícími látkami a prioritními
kategoriemi zdrojĤ. 14
Skupina zdrojĤ emisí
Mobilní
zdroje
(doprava)
Spalování
pevných
paliv ve zdrojích do
300 kW
Vyjmenované bodové
stacionární zdroje,
zdroje fugitivních emisí
(odvaly,
prĤmyslové
provozy a stavební
þinnost)
Suspendované
þástice PM10
Benzo(a)pyren
NO2
Arsen
+++
+++
+++
-
+
+++
+
++
++
–
-
-
++
+
-
++
D.1.4 Územní priority
Prioritní mČsta a obce jsou rozdČlena do 4 kategorií, podle poþtu pĜekroþených imisních
limitĤ v prostoru obytné zástavby a podle poþtu obyvatel.
• KATEGORIE I – PĜekroþení více než jednoho imisního limitu alespoĖ na þásti
obytné zástavby obce,
o
Kategorie Ia - obce nad 1000 obyvatel (þervená barva, viz Obrázek 60:)
o
Kategorie Ib - obce do 1000 obyvatel (rĤžová barva, viz Obrázek 60:)
• KATEGORIE II – PĜekroþení jednoho imisního limitu alespoĖ na þásti obytné
zástavby obce,
o
Kategorie IIa - obce nad 1000 obyvatel (tmavČ modrá barva, viz Obrázek 60:)
o
Kategorie IIb - obce do 1000 obyvatel (svČtle modrá barva, viz Obrázek 60:)
14
- bez pĜímé vazby, + slabá vazba, ++ významná vazba, +++ velmi významná vazba
115
V následujících tabulkách (Tabulka 48: až Tabulka 51:) jsou uvedena mČsta a obce dle výše
uvedených kategorií. Obce byly identifikovány na základČ vyhodnocení prostorové
interpretace dat ýHMÚ za pČtileté období 2007-2011 tak, aby byly identifikovány oblasti,
kde dochází dlouhodobČ k pĜekraþování imisních limitĤ k pĜekraþování imisních limitĤ.
Tabulka 48: Prioritní mČsta a obce, kategorie Ia, zóna CZ02 StĜední ýechy
ORP
Název obce
Beroun
Beroun, KrálĤv DvĤr, LodČnice, Vráž, Zdice
Brandýs nad LabemBrandýs nad Labem-Stará Boleslav, Odolena Voda
Stará Boleslav
Holubice, Hostivice, Jinoþany, Libþice nad Vltavou, Nuþice, Roztoky, Rudná, Velké
PĜílepy, Zbuzany
ýernošice
Brandýsek, BuštČhrad, Doksy, HĜebeþ, Kamenné Žehrovice, Kladno, Libušín, Pchery,
Stochov, UnhošĢ, Velká Dobrá, VinaĜice
Kladno
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou, Nelahozeves, Veltrusy
MČlník
Dolní BeĜkovice, Kly, MČlník
Mladá Boleslav
Benátky nad Jizerou, Kosmonosy, Mladá Boleslav
Neratovice
Libiš, Neratovice
Rakovník
Nové Strašecí, Rakovník
Slaný
Slaný, Smeþno, Velvary, Zlonice
Tabulka 49: Prioritní mČsta a obce, kategorie Ib, zóna CZ02 StĜední ýechy
ORP
Název obce
Beroun
Chrustenice
Brandýs nad LabemMáslovice, VČtrušice
Stará Boleslav
ýernošice
Drahelþice, ChrášĢany, OĜech
Kladno
Cvrþovice, Dolany, Pletený Újezd, Stehelþeves, SvinaĜov, TĜebusice, Velké PĜítoþno
MČlník
HoĜín, Velký Borek
Rakovník
Rynholec
Slaný
Hrdlív
Tabulka 50: Prioritní mČsta a obce, kategorie IIa, zóna CZ02 StĜední ýechy
ORP
Název obce
Benešov
Benešov, ýerþany, Týnec nad Sázavou
Brandýs nad Labem- ýelákovice, Hovorþovice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Klecany, KvČtnice, Líbeznice,
MČšice, Mochov, Nehvizdy, PĜezletice, Šestajovice, Úvaly, Zdiby, Zeleneþ
Stará Boleslav
ýernošice
ýáslav
ýernošice, DobĜichovice, HoromČĜice, Jesenice, PrĤhonice, ěevnice, Statenice,
StĜedokluky, TuchomČĜice, Vestec
ýeský Brod
ýeský Brod
DobĜíš
DobĜíš, Stará HuĢ
ýáslav
116
ORP
Název obce
HoĜovice
HoĜovice, Komárov, Tlustice, Žebrák
Kladno
Braškov, Kaþice, Lány, Tuchlovice
Kolín
Kolín, KouĜim, Peþky, Velký Osek
Kralupy nad Vltavou
Nová Ves
Kutná Hora
Kutná Hora, UhlíĜské Janovice, Zruþ nad Sázavou
Lysá nad Labem
Lysá nad Labem, Milovice
MČlník
Byšice, Cítov, Horní Poþaply, LibČchov, Lužec nad Vltavou
Mladá Boleslav
Bakov nad Jizerou, BČlá pod BezdČzem, Bradlec, LuštČnice
Mnichovo HradištČ
Mnichovo HradištČ
Neratovice
Kostelec nad Labem, ObĜíství, Všetaty
Nymburk
Nymburk, Sadská
PodČbrady
Libice nad Cidlinou, PodČbrady
PĜíbram
BĜeznice, Podlesí, PĜíbram
ěíþany
Kostelec nad ýernými Lesy, ěíþany
Sedlþany
Sedlþany
Vlašim
Vlašim
Tabulka 51: Prioritní mČsta a obce, kategorie IIb, zóna CZ02 StĜední ýechy
ORP
Název obce
Benešov
CháĜovice
Beroun
Tetín, Zadní TĜebaĖ
Brandýs nad LabemBoĜanovice, Panenské BĜežany, Podolanka, Radonice, SibĜina
Stará Boleslav
ýernošice
JílovištČ, KnČževes, KosoĜ, ÚnČtice
ýeský Brod
BĜíství
HoĜovice
Praskolesy
Blevice, DĜetovice, Koleþ, Kyšice, Lidice, MakotĜasy, Malé PĜítoþno, Otvovice,
Zákolany
Kladno
Kralupy nad Vltavou
DobĜichov, Polepy
Dolany, DĜínov, Hostín u Vojkovic, ChvatČruby, Kozomín, Ledþice, PostĜižín, Újezdec,
Úžice, Vojkovice, Všestudy, Zlonþice, ZlosyĖ
Lysá nad Labem
Starý Vestec
MČlník
Býkev, ýeþelice, Spomyšl, TuhaĖ, VraĖany
Mladá Boleslav
Dalovice, HrdloĜezy, Vinec
Neratovice
Chlumín, Zálezlice
Rakovník
Mšec, Mšecké Žehrovice
ýernuc, Hospozín, Chržín, Kamenný Most, KmetinČves, Knovíz, NeumČĜice, Sazená,
Uhy
Kolín
Slaný
117
Obrázek 60: Vymezení územních priorit, zóna CZ02 StĜední ýechy
D.2 Matice logického rámce
Pro identifikaci cílĤ Programu zlepšování kvality ovzduší byla zadáním projektu požadována
metoda Logického rámce.
Metoda Logického rámce je postupem, s jehož pomocí jsou popsány v Ĝádcích matice:
• cíl programu,
• potĜebné výsledky programu v þíselném vyjádĜení rozdílu mezi souþasným a cílovým
stavem,
• oþekávané výstupy z jednotlivých navrhovaných aktivit,
• doporuþené aktivity Programu zlepšování kvality ovzduší.
118
Matice logického rámce PZKO se skládá ze þtyĜ sloupcĤ, které vyjadĜují:
• o vertikální logiku projektu – strom cílĤ,
• o objektivnČ ovČĜitelné ukazatele (indikátory),
• o zdroje (informací) k ovČĜení (prostĜedky ovČĜení),
• o pĜedpoklady / rizika, které podmiĖují dosažení výsledkĤ a cílĤ projektu.
UplatnČním metodiky logického rámce byly nastaveny nástroje pro implementaci
a hodnocení PZKO (byly stanoveny indikátory, podle kterých budou výsledky, výstupy, cíl
i aktivity hodnoceny a sledovány). Logický rámec tvoĜí základ pro pĜípravu jednotlivých
aktivit a rozvoj monitorovacího systému.
119
Tabulka 52: Matice logického rámce, zóna CZ02 StĜední ýechy
Cíl
Výsledky
Intervenþní logika
Indikátor
Kvalita ovzduší v zónČ CZ02 StĜední ýechy je
zlepšena
Expozice obyvatelstva nadlimitním
koncentracím PM10 [% obyvatelstva žijícího v
území, kde došlo k pĜekroþení imisního limitu]
koncentracím PM2,5 [% obyvatelstva žijícího v
koncentracím B(a)P [% obyvatelstva žijícího v
koncentracím NO2 [% obyvatelstva žijícího v
koncentracím arsenu [% obyvatelstva žijícího
v území, kde došlo k pĜekroþení imisního
limitu]
a. Snížení koncentrace PM10 ve vnČjším
ovzduší na území obcí Benátky nad Jizerou,
Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav,
Brandýsek, BuštČhrad, Cítov, Cvrþovice,
Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice,
DĜetovice, DĜínov, Holubice, Horní Poþaply,
HoĜín, Hostín u Vojkovic, Hostivice, Hrdlív,
HĜebeþ, Husinec, ChrášĢany, Chrustenice,
Chržín, ChvatČruby, Jinoþany, Kladno,
Kosmonosy, Kozomín, Kralupy nad Vltavou,
KrálĤv DvĤr, Kyšice, Lány, Ledþice, Libþice
nad Vltavou, LibČchov, Libiš, Libušín, Lidice,
LodČnice, Lužec nad Vltavou, MakotĜasy,
Máslovice, MČlník, Mladá Boleslav,
Nelahozeves, Nová Ves, ObĜíství, Odolena
Voda, Otvovice, Panenské BĜežany, Pchery,
1. PĜíspČvky k úrovni zneþištČní PM10 na území
obcí Benátky nad Jizerou, Beroun, Brandýs nad
Labem-Stará Boleslav, Brandýsek, BuštČhrad,
Cítov, Cvrþovice, Dolany, Dolní BeĜkovice,
Drahelþice, DĜetovice, DĜínov, Holubice, Horní
Poþaply, HoĜín, Hostín u Vojkovic, Hostivice, Hrdlív,
HĜebeþ, Husinec, ChrášĢany, Chrustenice, Chržín,
ChvatČruby, Jinoþany, Kladno, Kosmonosy,
Kozomín, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv DvĤr,
Kyšice, Lány, Ledþice, Libþice nad Vltavou,
LibČchov, Libiš, Libušín, Lidice, LodČnice, Lužec
nad Vltavou, MakotĜasy, Máslovice, MČlník, Mladá
Boleslav, Nelahozeves, Nová Ves, ObĜíství,
Odolena Voda, Otvovice, Panenské BĜežany,
Pchery, Pletený Újezd, PostĜižín, Rakovník,
Roztoky, Rudná, Rynholec, Sazená, Slaný,
ProstĜedky
ovČĜení
PĜedpoklady/rizika
Reporting pro EK
na základČ
prostorové
interpretace úrovní
zneþištČní ovzduší
ýHMÚ
PĜedpoklad:
Nezhoršení kvality ovzduší
tam, kde dosud nejsou imisní
limity pĜekraþovány
OOO MŽP:
Vyhodnocení
plnČní programu modelový výpoþet
každé 3 roky
(Cílový stav bude
hodnocen
vzhledem k
referenþním
podmínkám
výchozího stavu 16)
Rizika:
NepĜedvídatelnostklimatických
a meteorologických podmínek
Dálkový pĜenos zneþištČní
16
referenþní podmínky výchozího stavu: PČtileté prĤmČrné koncentrace podle zákona þ. 201/2012 Sb., §11 odst. 5 a 6, 2007-2011
120
Indikátor
Smeþno, Spomyšl, Stehelþeves, Stochov,
StĜedokluky, SvinaĜov, TĜebusice, UnhošĢ, Úžice,
Velká Dobrá, Velké PĜítoþno, Velký Borek, Veltrusy,
Velvary, VČtrušice, VinaĜice, Vojkovice, VraĖany,
Vráž, Všestudy, Zákolany, Zálezlice, Zdice,
Zlonþice, Zlonice, ZlosyĖ jsou sníženy.
Pletený Újezd, PostĜižín, Rakovník, Roztoky,
Rudná, Rynholec, Sazená, Slaný, Smeþno,
Spomyšl, Stehelþeves, Stochov, StĜedokluky,
SvinaĜov, TĜebusice, UnhošĢ, Úžice, Velká
Dobrá, Velké PĜítoþno, Velký Borek, Veltrusy,
Velvary, VČtrušice, VinaĜice, Vojkovice,
VraĖany, Vráž, Všestudy, Zákolany, Zálezlice,
Zdice, Zlonþice, Zlonice, ZlosyĖ o 1 až 10
ȝg/m3 dle konkrétních þtvercĤ sítČ. 15
b. Snížení koncentrace B(a)P ve vnČjším
ovzduší na území obcí Bakov nad Jizerou,
BČlá pod BezdČzem, Benátky nad Jizerou,
Benešov, Beroun, BoĜanovice, Bradlec,
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav,
Brandýsek, Braškov, BĜeznice, BuštČhrad,
Byšice, Cvrþovice, ýáslav, ýeþelice,
ýelákovice, ýerþany, ýernošice, ýeský Brod,
Dalovice, DobĜichov, DobĜichovice, DobĜíš,
Doksy, Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice,
DĜetovice, Holubice, HoromČĜice, HoĜín,
HoĜovice, Hostivice, Hovorþovice, Hrdlív,
HrdloĜezy, HĜebeþ, Husinec, CháĜovice,
ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby,
Jenštejn, Jesenice, JílovištČ, Jinoþany, Jirny,
Kaþice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Klecany,
Kly, KnČževes, Kolín, Komárov, Kosmonosy,
KosoĜ, Kostelec nad ýernými Lesy, Kostelec
nad Labem, KouĜim, Kralupy nad Vltavou,
KrálĤv DvĤr, Kutná Hora, KvČtnice, Kyšice,
Lány, Libþice nad Vltavou, Líbeznice, Libice
nad Cidlinou, Libiš, Libušín, Lidice, LodČnice,
LuštČnice, Lysá nad Labem, Malé PĜítoþno,
Máslovice, MČlník, MČšice, Milovice, Mladá
Boleslav, Mnichovo HradištČ, Mochov, Mšec,
Mšecké Žehrovice, Nehvizdy, Nelahozeves,
2. PĜíspČvky k úrovni zneþištČní B(a)P na území
obcí Bakov nad Jizerou, BČlá pod BezdČzem,
Benátky nad Jizerou, Benešov, Beroun,
BoĜanovice, Bradlec, Brandýs nad Labem-Stará
Boleslav, Brandýsek, Braškov, BĜeznice,
BuštČhrad, Byšice, Cvrþovice, ýáslav, ýeþelice,
ýelákovice, ýerþany, ýernošice, ýeský Brod,
Dalovice, DobĜichov, DobĜichovice, DobĜíš, Doksy,
Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice,
Holubice, HoromČĜice, HoĜín, HoĜovice, Hostivice,
Hovorþovice, Hrdlív, HrdloĜezy, HĜebeþ, Husinec,
CháĜovice, ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby,
Kaþice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Klecany, Kly,
KnČževes, Kolín, Komárov, Kosmonosy, KosoĜ,
Kostelec nad ýernými Lesy, Kostelec nad Labem,
KouĜim, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv DvĤr, Kutná
Hora, KvČtnice, Kyšice, Lány, Libþice nad Vltavou,
Líbeznice, Libice nad Cidlinou, Libiš, Libušín,
Lidice, LodČnice, LuštČnice, Lysá nad Labem, Malé
PĜítoþno, Máslovice, MČlník, MČšice, Milovice,
Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ, Mochov, Mšec,
Neratovice, Nové Strašecí, Nuþice, Nymburk,
ObĜíství, Odolena Voda, OĜech, Otvovice,
Panenské BĜežany, Peþky, Pchery, Pletený Újezd,
ProstĜedky
ovČĜení
PĜedpoklady/rizika
15
konkrétní þtverce sítČ: Vyhodnocení pČtileté prĤmČrné koncentrace dle údajĤ ýHMÚ (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html)
121
Indikátor
PodČbrady, Podlesí, Podolanka, Polepy, PostĜižín,
Praskolesy, PrĤhonice, PĜezletice, PĜíbram,
Radonice, Rakovník, Roztoky, Rudná, Rynholec,
ěevnice, ěíþany, Sadská, Sedlþany, SibĜina, Slaný,
Smeþno, Stará HuĢ, Statenice, Stehelþeves,
Stochov, SvinaĜov, Šestajovice, Tetín, Tlustice,
TĜebusice, TuhaĖ, Tuchlovice, TuchomČĜice, Týnec
nad Sázavou, UhlíĜské Janovice, ÚnČtice, UnhošĢ,
Úvaly, Velká Dobrá, Velké PĜílepy, Velké PĜítoþno,
Velký Borek, Velký Osek, Veltrusy, Velvary, Vestec,
VČtrušice, VinaĜice, Vinec, Vlašim, Vráž, Všetaty,
Zadní TĜebaĖ, Zbuzany, Zdiby, Zdice, Zeleneþ,
Zlonice, Zruþ nad Sázavou, Žebrák jsou sníženy.
Neratovice, Nové Strašecí, Nuþice, Nymburk,
ObĜíství, Odolena Voda, OĜech, Otvovice,
Panenské BĜežany, Peþky, Pchery, Pletený
Újezd, PodČbrady, Podlesí, Podolanka,
Polepy, PostĜižín, Praskolesy, PrĤhonice,
PĜezletice, PĜíbram, Radonice, Rakovník,
Roztoky, Rudná, Rynholec, ěevnice, ěíþany,
Sadská, Sedlþany, SibĜina, Slaný, Smeþno,
Stará HuĢ, Statenice, Stehelþeves, Stochov,
SvinaĜov, Šestajovice, Tetín, Tlustice,
TĜebusice, TuhaĖ, Tuchlovice, TuchomČĜice,
Týnec nad Sázavou, UhlíĜské Janovice,
ÚnČtice, UnhošĢ, Úvaly, Velká Dobrá, Velké
PĜílepy, Velké PĜítoþno, Velký Borek, Velký
Osek, Veltrusy, Velvary, Vestec, VČtrušice,
VinaĜice, Vinec, Vlašim, Vráž, Všetaty, Zadní
TĜebaĖ, Zbuzany, Zdiby, Zdice, Zeleneþ,
Zlonice, Zruþ nad Sázavou, Žebrák o 0,1 až 3
ng/m3 dle konkrétních þtvercĤ sítČ
c. Snížení koncentrace NO2 ve vnČjším
ovzduší na území obcí Drahelþice, Rudná,
ChrášĢany, PrĤhonice o 0,5 až 2,5 ȝg/m3 dle
konkrétních þtvercĤ sítČ
d. Snížení koncentrace arsenu ve vnČjším
ovzduší o 0,8 ng.m-3 na území obcí Kladno,
Stehelþeves, VinaĜice dle konkrétních þtvercĤ
sítČ.
a. Snížení emisí PM10 na území obcí Benátky
nad Jizerou, Benešov, Beroun, Brandýs nad
Labem-Stará Boleslav, ýáslav, ýelákovice,
ýernošice, ýeský Brod, DobĜíš, HoĜovice,
Hostivice, Jesenice, Kladno, Kolín,
Kosmonosy, Kralupy nad Vltavou, KrálĤv
DvĤr, Kutná Hora, MČlník, Milovice, Mladá
Boleslav, Mnichovo HradištČ, Neratovice,
Nové Strašecí, Nymburk, Odolena Voda,
PodČbrady, PĜíbram, Rakovník, Roztoky,
3. PĜíspČvky k úrovni zneþištČní NO2 na území obcí
Drahelþice, Rudná, ChrášĢany, PrĤhonice jsou
sníženy.
4. PĜíspČvky k úrovni zneþištČní arsenem na území
obce Kladno, Stehelþeves, VinaĜice jsou sníženy
Výstupy
1.1Emise PM10 z mobilních zdrojĤ (doprava, vþ.
resuspenze) na území obcí Benátky nad Jizerou,
Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará
Boleslav, ýáslav, ýelákovice, ýernošice, ýeský
Brod, DobĜíš, HoĜovice, Hostivice, Jesenice,
Kladno, Kolín, Kosmonosy, Kralupy nad Vltavou,
KrálĤv DvĤr, Kutná Hora, MČlník, Milovice, Mladá
Boleslav, Mnichovo HradištČ, Neratovice, Nové
Strašecí, Nymburk, Odolena Voda, PodČbrady,
PĜíbram, Rakovník, Roztoky, ěíþany, Sedlþany,
ProstĜedky
ovČĜení
OOO MŽP:
Vyhodnocení
plnČní programu výpoþet každé 3
roky (Cílový stav
bude hodnocen
vzhledem k
referenþním
podmínkám
PĜedpoklady/rizika
PĜedpoklady:
Ekonomické nástroje fungují
(dotace)
Rizika:
Byla provedena zmČna
metodiky výpoþtu emisí
122
Indikátor
Slaný, Týnec nad Sázavou, Úvaly, Vlašim jsou
sníženy.
ěíþany, Sedlþany, Slaný, Týnec nad Sázavou,
Úvaly, Vlašim z mobilních zdrojĤ (doprava, vþ.
resuspenze) až o 40 %.
1.2 Emise PM10 na území obcí Benátky nad
Jizerou, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará
Boleslav, Cítov, Cvrþovice, Dolní BeĜkovice,
Drahelþice, DĜetovice, DĜínov, Holubice, Horní
Poþaply, HoĜín, Hostín u Vojkovic, Hostivice, Hrdlív,
HĜebeþ, Husinec, ChrášĢany, Chrustenice,
ChvatČruby, Jinoþany, Kladno, Kosmonosy,
Kozomín, KrálĤv DvĤr, Lány, Ledþice, Libþice nad
Vltavou, Libušín, LodČnice, MakotĜasy, Máslovice,
MČlník, Mladá Boleslav, Nelahozeves, Nová Ves,
ObĜíství, Odolena Voda, Otvovice, Panenské
BĜežany, Pchery, PostĜižín, Rakovník, Rudná,
Rynholec, Smeþno, Spomyšl, Stehelþeves,
Stochov, StĜedokluky, TĜebusice, UnhošĢ, Velká
Dobrá, Veltrusy, VČtrušice, VraĖany, Všestudy,
Zákolany, Zdice, Zlonice, ZlosyĖ z vytápČní
domácností jsou sníženy.
b. Snížení emisí PM10 v území na území obcí
Benátky nad Jizerou, Beroun, Brandýs nad
Labem-Stará Boleslav, Cítov, Cvrþovice, Dolní
BeĜkovice, Drahelþice, DĜetovice, DĜínov,
Holubice, Horní Poþaply, HoĜín, Hostín u
Vojkovic, Hostivice, Hrdlív, HĜebeþ, Husinec,
ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby,
Jinoþany, Kladno, Kosmonosy, Kozomín,
KrálĤv DvĤr, Lány, Ledþice, Libþice nad
Vltavou, Libušín, LodČnice, MakotĜasy,
Máslovice, MČlník, Mladá Boleslav,
Nelahozeves, Nová Ves, ObĜíství, Odolena
Voda, Otvovice, Panenské BĜežany, Pchery,
PostĜižín, Rakovník, Rudná, Rynholec,
Smeþno, Spomyšl, Stehelþeves, Stochov,
StĜedokluky, TĜebusice, UnhošĢ, Velká Dobrá,
Veltrusy, VČtrušice, VraĖany, Všestudy,
Zákolany, Zdice, Zlonice, ZlosyĖ z vytápČní
domácností o 40 %.
c. Snížení emisí TZL (PM10) v obcích KladnoDubí, Slaný, ýelákovice, Stará HuĢ, Podlesí,
Všestary-Menþice, ýeský Brod-Chouranice,
Horní Poþaply-KĜivenice, Libušín, Kralupy n.
Vltavou–Lobeþek z vyjmenovaných zdrojĤ pro:
Primární emise (vykazované):
Kategorie 4: 10-30% podle konkrétního typu
opatĜení
opatĜení
1.3 Emise TZL (PM10) na území obcí Kladno-Dubí,
Slaný, ýelákovice, Stará HuĢ, Podlesí, VšestaryMenþice, ýeský Brod-Chouranice, Horní PoþaplyKĜivenice, Libušín, Kralupy n. Vltavou–Lobeþek z
vyjmenovaných zdrojĤ jsou sníženy.
ProstĜedky
ovČĜení
výchozího stavu)
PĜedpoklady/rizika
123
Indikátor
2.1 Emise B(a)P na území obcí Bakov nad Jizerou,
BČlá pod BezdČzem, Benátky nad Jizerou,
Benešov, Beroun, BoĜanovice, Bradlec, Brandýs
nad Labem-Stará Boleslav, Braškov, BĜeznice,
BuštČhrad, Byšice, Cvrþovice, ýáslav, ýeþelice,
ýelákovice, ýerþany, ýernošice, Dalovice,
DobĜichovice, Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice,
DĜetovice, Holubice, HoĜín, HoĜovice, Hostivice,
Hovorþovice, Hrdlív, HrdloĜezy, Husinec,
CháĜovice, ChrášĢany, Chrustenice, ChvatČruby,
Kaþice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Klecany, Kly,
Kolín, Komárov, Kosmonosy, KosoĜ, Kostelec nad
ýernými Lesy, Kostelec nad Labem, KouĜim,
Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, KvČtnice, Kyšice,
Lány, Libþice nad Vltavou, Lidice, LuštČnice, Lysá
nad Labem, Malé PĜítoþno, Máslovice, Milovice,
Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ, Mochov, Mšec,
Neratovice, Nové Strašecí, Nuþice, ObĜíství,
Odolena Voda, OĜech, Otvovice, Panenské
BĜežany, Peþky, Podlesí, Podolanka, PostĜižín,
Praskolesy, PrĤhonice, Radonice, Rakovník,
Roztoky, Rudná, Rynholec, ěevnice, ěíþany,
Sadská, Slaný, Smeþno, Stará HuĢ, Statenice,
Stehelþeves, Tetín, Tlustice, TĜebusice, TuhaĖ,
Tuchlovice, TuchomČĜice, Týnec nad Sázavou,
UhlíĜské Janovice, ÚnČtice, UnhošĢ, Úvaly, Velká
Dobrá, Velké PĜílepy, Velký Borek, Velký Osek,
Veltrusy, VinaĜice, Vinec, Vráž, Všetaty, Zadní
TĜebaĖ, Zbuzany, Zdice, Zeleneþ, Zlonice, Žebrák
z vytápČní domácností jsou sníženy.
Fugitivní emise:
opatĜení
opatĜení
d. Snížení emisí B(a)P na území obcí Bakov
nad Jizerou, BČlá pod BezdČzem, Benátky
nad Jizerou, Benešov, Beroun, BoĜanovice,
Bradlec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav,
Braškov, BĜeznice, BuštČhrad, Byšice,
Cvrþovice, ýáslav, ýeþelice, ýelákovice,
ýerþany, ýernošice, Dalovice, DobĜichovice,
Dolany, Dolní BeĜkovice, Drahelþice,
DĜetovice, Holubice, HoĜín, HoĜovice,
Hostivice, Hovorþovice, Hrdlív, HrdloĜezy,
Husinec, CháĜovice, ChrášĢany, Chrustenice,
ChvatČruby, Jenštejn, Jesenice, JílovištČ,
Jinoþany, Jirny, Kaþice, Kamenné Žehrovice,
Kladno, Klecany, Kly, Kolín, Komárov,
Kosmonosy, KosoĜ, Kostelec nad ýernými
Lesy, Kostelec nad Labem, KouĜim, Kralupy
nad Vltavou, Kutná Hora, KvČtnice, Kyšice,
Lány, Libþice nad Vltavou, Lidice, LuštČnice,
Lysá nad Labem, Malé PĜítoþno, Máslovice,
Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovo HradištČ,
Mochov, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nehvizdy,
Nelahozeves, Neratovice, Nové Strašecí,
Nuþice, ObĜíství, Odolena Voda, OĜech,
Otvovice, Panenské BĜežany, Peþky, Podlesí,
Podolanka, PostĜižín, Praskolesy, PrĤhonice,
Radonice, Rakovník, Roztoky, Rudná,
Rynholec, ěevnice, ěíþany, Sadská, Slaný,
Smeþno, Stará HuĢ, Statenice, Stehelþeves,
Tetín, Tlustice, TĜebusice, TuhaĖ, Tuchlovice,
TuchomČĜice, Týnec nad Sázavou, UhlíĜské
Janovice, ÚnČtice, UnhošĢ, Úvaly, Velká
Dobrá, Velké PĜílepy, Velký Borek, Velký
ProstĜedky
ovČĜení
PĜedpoklady/rizika
124
Indikátor
ProstĜedky
ovČĜení
PĜedpoklady/rizika
Osek, Veltrusy, VinaĜice, Vinec, Vráž, Všetaty,
Zadní TĜebaĖ, Zbuzany, Zdice, Zeleneþ,
Zlonice, Žebrák z vytápČní domácností o
60 %.
2.2 Emise B(a)P na území obcí Beroun, Vráž,
KrálĤv DvĤr, LodČnice, Chrustenice, Rudná,
ChrášĢany, Kladno, BuštČhrad, Kamenné
Žehrovice, MakotĜasy, ýiþovice, Slaný, Velvary,
Sedlec, Odolena Voda, Kralupy, Uhy, Nová Ves,
MČlník, Neratovice, Libiš, ObĜíství, Brandýs nad
Labem-Stará Boleslav, Benátky nad Jizerou,
Rakovník, DĜetovice, Stehelþeves, Zájezd
z mobilních zdrojĤ (doprava) jsou sníženy.
e. Snížení emisí B(a)P na území obcí Beroun,
Vráž, KrálĤv DvĤr, LodČnice, Chrustenice,
Rudná, ChrášĢany, Kladno, BuštČhrad,
Kamenné Žehrovice, MakotĜasy, ýiþovice,
Slaný, Velvary, Sedlec, Odolena Voda,
Kralupy, Uhy, Nová Ves, MČlník, Neratovice,
Libiš, ObĜíství, Brandýs nad Labem-Stará
Boleslav, Benátky nad Jizerou, Rakovník,
DĜetovice, Stehelþeves, Zájezd z mobilních
zdrojĤ (doprava) 40%.
125
Aktivity
Indikátor
A. Snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ zneþištČní ovzduší
Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní obce
parkování v centrech mČst)
Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné obce, kraj
hromadné dopravy*
Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro MD(ěSD)
automobilovou dopravu
Prioritní výstavba obchvatĤ mČst a obcí
obce, kraj, MD (ěSD),
OdstraĖování bodových problémĤ na komunikaþní obce, kraj, MD (ěSD)
síti
Výstavba a rekonstrukce železniþních tratí
MD (SŽDC),
Odstavná parkovištČ, systémy Park&Ride a obce
Kiss&Ride
Nízkoemisní zóny
obce
Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu
obce
Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné obce, kraj, MD
dopravy
Zvyšování kvality v systému veĜejné hromadné obce, kraj, MD
dopravy
ZajištČní preference veĜejné hromadné dopravy
obce, kraj, MD
Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné hromadné obce, kraj
dopravČ
Podpora cyklistické dopravy
obce, kraj
Podpora pČší dopravy
obce, kraj
Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu
obce, kraj
Úklid a údržba komunikací
obce, kraj, MD (ěSD)
Omezení prašnosti výsadbou liniové zelenČ
Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a
obce, kraj
jeho organizací
Podpora využití nízkoemisních a bezemisních
obce, kraj
pohonĤ v automobilové dopravČ
Podpora carsharingu
obce, kraj
B. Snížení vlivu stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší
ProstĜedky
ovČĜení
PĜedpoklady/rizika
veĜejné rozpoþty
Rizika:
Dlouhodobá pĜíprava staveb
dopravní infrastruktury.
veĜejné rozpoþty
126
Indikátor
Snížení vlivu stávajících prĤm. a energet. stac.
zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší þištČní spalin
nebo odpadních plymĤ, úprava technologie
Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových
podnikĤ, poĜízení techniky pro omezení fugitivních
emisí ze skládkování/skládek/z volného
prostranství/z manipulace se sypkými materiály
ZpĜísĖování/stanovování podmínek provozu
krajský úĜad
Minimalizace imisních dopadĤ provozu nových
stacionárních v území
krajský úĜad
krajský úĜad
krajský úĜad
Omezování prašnosti ze stavební þinnosti
Obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností,
krajský úĜad
C. Snížení vlivu zemČdČlské výroby na úroveĖ zneþištČní ovzduší
Snížení emisí TZL a PM10 – Omezení vČtrné eroze
Obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností
ProstĜedky
ovČĜení
soukromé
rozpoþty/ veĜejné
rozpoþty
soukromé
rozpoþty
obce, kraj
obce, kraj
obce, kraj, MPO
Rizika: Technická a
organizaþní opatĜení nebudou
v dostateþné míĜe
uplatĖována pĜípadnČ
kontrolována.
soukromé
rozpoþty
soukromé
rozpoþty
soukromé rozpoþty
soukromé
rozpoþty
D. Snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v živnostenské þinnosti a v domácnostech na kvalitu ovzduší.
Podpora pĜemČny topných systémĤ
obce, kraj, MŽP
soukromé
v domácnostech
rozpoþty
Snížení potĜeby energie
obce, kraj,
soukromé
rozpoþty
Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické
obce, kraj,
soukromé
infrastruktury – zemní plyn, CZT
rozpoþty
E. Technická a organizaþní opatĜení na jiných zdrojích:
Podmínky ochrany ovzduší pro veĜejné zakázky
ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a
zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ
Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených
materiálĤ a prĤmyslových areálĤ na kvalitu ovzduší
PĜedpoklady/rizika
Rizika: Finanþní situace
potenciálních žadatelĤ o
dotaci neumožní získání
prostĜedkĤ na realizaci
náhrady stávajících kotlĤ a
snížení potĜeby energie.
Rizika: neexistence právní
úpravy
veĜejné rozpoþty
veĜejné rozpoþty /
soukromé rozpoþty
veĜejné rozpoþty
127
Indikátor
ProstĜedky
ovČĜení
Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany
ovzduší
obce, kraj, MŽP
veĜejné rozpoþty
obecní úĜad, krajský úĜad, MMR, MO, MŽP
veĜejné rozpoþty
PĜedpoklady/rizika
128
E. POPIS
OPATěENÍ
STANOVENÝCH
K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
V následujícím textu jsou popsaná opatĜení, která byla stanovena takovým zpĤsobem,
aby jejich aplikací v doporuþeném rozsahu bylo dosaženo požadované kvality ovzduší.
E.1 Emisní stropy
E.1.1 Postup stanovení emisních stropĤ pro skupiny vyjmenovaných stacionárních
zdrojĤ
Emisní stropy jsou stanoveny pro ta území, kde je pĜekroþen imisní limit pro nČkterou
ze zneþišĢujících látek, a kde byl souþasnČ rozptylovou studií identifikován významný
pĜíspČvek skupiny (ve smyslu pĜílohy þ. 2 zákona) vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ
k pĜekroþení imisního limitu
Emisním stropem je nejvyšší pĜípustná úhrnná emise zneþišĢující látky nebo stanovené
skupiny zneþišĢujících látek vznikajících v dĤsledku lidské þinnosti, vyjádĜená
v hmotnostních jednotkách z vymezené skupiny zdrojĤ zneþišĢování na vymezeném území.
PĜi identifikaci lokalit, ve kterých mají vyjmenované stacionární zdroje dané skupiny ve
smyslu pĜílohy þ. 2 zákona v souhrnu významný imisní pĜíspČvek k pĜekroþení imisního
limitu, jsou uplatnČny následující principy:
a) Sledovanou zneþišĢující látkou, u které jsou analyzovány imisní pĜíspČvky
vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ ve vztahu ke stanovení emisních stropĤ, jsou
suspendované þástice frakce PM 10 . Suspendované þástice PM 10 byly zvoleny jako
vhodná zneþišĢující látka, jelikož je-li zdroj imisnČ významný s ohledem na PM 10 , je
úmČrnČ tomu významný i s ohledem na PM 2,5 (jedná se o podmnožinu PM 10 ).
Volbou této zneþišĢující látky pro stanovení emisních stropĤ jsou Ĝešeny dostateþnČ
rovnČž i imisní koncentrace benzo(a)pyrenu z vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ
(díky jeho vazbČ na suspendované þástice).
b) Imisní pĜíspČvek byl stanoven pomocí rozptylové studie podrobnČ popsané
v podkladovém materiálu þ.04 z vykazovaných emisních dat všech vyjmenovaných
zdrojĤ pro rok 2011 a u vybraných technologií nacházejících se v daných skupinách
stacionárních zdrojĤ také z jejich fugitivních emisí, vypoþtených pro potĜeby
rozptylové studie.
c) Imisní pĜíspČvek skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ je oznaþen
za významný, pokud pĜesahuje hodnotu
4µg.m -3 imisního pĜíspČvku k roþním
koncentracím PM 10 . Tato hodnota vychází z doprovodné analýzy provedené
v podkladovém materiálu þ. 07, ze které vyplynulo následující. Zvolená hodnota
4µg.m -3 zajišĢuje, že ve skupinČ významných vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ
budou zahrnuty všechny zdroje, které emitují nezanedbatelné množství emisí
(tj. z výbČru vypadly vyjmenované zdroje, které emitují v Ĝádech kg emisí TZL za rok,
jejichž regulace je bezpĜedmČtná, jelikož by nepĜinesla kýžený výsledek v podobČ
snížení imisní zátČže). Hodnota dále zajišĢuje, že množství významných
stacionárních zdrojĤ je administrativnČ uchopitelné a v praxi je tedy jejich regulace
odpovČdnými orgány proveditelná. V neposlední ĜadČ se jedná o hodnotu,
která minimalizuje vliv chyby rozptylového modelu, do kterého byly zahrnuty nejen
emise vykazované nýbrž i emise fugitivní, které se v souþasnosti nevykazují
a v dobČ zpracování rozptylové studie byly urþeny odborným odhadem, jehož
správnost byla následnČ ýHMU ovČĜena.
129
Ve všech lokalitách s významným imisním pĜíspČvkem vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ
zneþišĢování bylo analyzováno, které skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ mají
v souhrnu vyšší imisní pĜíspČvek než 4µg.m -3 k roþním koncentracím PM 10 . Pokud byla
taková skupina vyjmenovaných zdrojĤ ve smyslu pĜílohy þ. 2 zákona identifikována, bylo
dále urþeno, jakézdroje a jaké provozovny se v dané skupinČ nalézají.
Emisní strop pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ je stanoven v lokalitách,
ve kterých byl stanoven významný imisní pĜíspČvek vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ (v
souhrnu pro celou identifikovanou skupinu) k roþním koncentracím PM 10 , a které leží na
území ORP, kde je dle ýHMÚ (klouzavý prĤmČr let 2007-2011) pĜekroþen nČkterý z imisních
limitĤ pro PM 10 , – buć pro dlouhodobé imisní charakteristiky (roþní prĤmČr pro PM 10 ) a/nebo
24hodinový imisní limit pro PM 10 .. SouþasnČ platí, že regulace vyjmenovaných
stacionárních zdrojĤ emisním stropem je stanovena tam, kde se v identifikované skupinČ
vyjmenovaných zdrojĤ nacházejí zdroje patĜící dvČma a více provozovatelĤm (v opaþném
pĜípadČ, viz kapitola E.2).
PĜi definici území pro stanovení emisních stropĤ pro skupiny vyjmenovaných stacionárních
zdrojĤ a pro výþet vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ s významným imisním pĜíspČvkem
jsou uplatnČny následující principy:
a) Emisní strop pro skupinu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ je stanoven pro tuhé
zneþišĢující látky (jejich vykazované i fugitivní emise). Regulace vyjmenovaných zdrojĤ
prostĜednictvím tuhých zneþišĢujících látek (v imisním kontextu suspendované þástice)
se pozitivnČ projeví jak na imisní zatížení PM 10 tak PM 2,5 . Zvolený zpĤsob regulace
rovnČž Ĝeší i emise benzo(a)pyrenu z vyjmenovaných zdrojĤ, neboĢ je pĜevážnČ na
suspendované þástice navázán (pĜedevším na jemné frakce).
b) Emisní strop je nastaven pro tu skupinu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ podle
pĜílohy þ. 2 k zákonu, která má v dané lokalitČ v souhrnu významný imisní pĜíspČvek - tj.
pĜíspČvek dané skupiny zdrojĤ k imisnímu zatížení je vyšší než 4µ g/m 3 a to souhrnnČ
pro jejich vykazované i fugitivní emise.
c) Zdroje zahrnuté pod regulaci emisním stropem jsou umístČny v dané lokalitČ (pĜíslušném
ORP), ale mohou se nacházet i mimo nČj, pokud mají významný pĜíspČvek k pĜekroþení
imisního limitu daného ORP.V praxi nebyla tato podmínka nikde splnČna, jelikož nebyl
identifikován vyjmenovaný stacionární zdroj náležící do skupiny s významným imisním
pĜíspČvkem k pĜekroþení imisního limitu, jenž by ležel mimo území ORP s pĜekroþeným
imisním limitem.
d) Výpoþet úrovnČ emisních stropĤ pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ
vychází primárnČ z analýzy technicky dostupného potenciálu snížení emisí.
e) Emisní stropy jsou stanoveny jako absolutní hodnota emisí k roku 2020. Výpoþet vychází
z referenþních hodnot emisí vybraných vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ v roce 2011
(výþet zdrojĤ a úroveĖ emisí: zdroj dat ýHMÚ) a procentuálního snížení emisí
(redukþního potenciálu, viz níže) oproti referenþnímu roku. Výpoþet zahrnuje
jak vykazované, tak fugitivní emise).
Na území zóny CZ02 StĜední ýechy je celková rozloha území s vypoþteným imisním
pĜíspČvkem k roþním koncentracím PM 10 vyšším než 4 µ g.m -3 ze všech skupin
vyjmenovaných zdrojĤ na úrovni 7,13 km 2 . PĜíspČvek všech stacionárních zdrojĤ
zneþišĢování ovzduší v soubČhu je uveden na následujícím obrázku.
130
Obrázek 61: PĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10
Na území zóny CZ02 StĜední ýechy jsou identifikovány následující lokality, kde byl
identifikován pĜíspČvek k imisnímu zatížení PM 10 vyjmenovaných zdrojĤ dle pĜílohy þ. 2
k zákonu o ochranČ ovzduší vyšší než 4 µ g.m -3 .
Tabulka 53: Identifikované lokality, zóna CZ02 StĜední ýechy
Lokalita leží
v ORP
s pĜekroþeným
imisním limitem
pro PM10 denní
nebo roþní
Zasahuje
plocha do
obytné
zástavby?
Skupina zdrojĤ dle
pĜílohy þ. 2 k zákonu
þ. 201/2012 Sb.
Lokalita
ORP
Kladno-Dubí
Kladno-Dubí
ýelákovice
Podlesí
VšestaryMenþice
ýeský BrodChouranice
Kladno
Kladno
Brandýs nad Labem
PĜíbram
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
4
5
4
4
ěíþany
Ne
Ne
5
ýeský Brod
Ano
Ne
5
V uvedených lokalitách je navrženo využití nČkterého z nástrojĤ pro regulaci podmínek
provozu a/nebo snížení emisí a imisního pĜíspČvku z vyjmenovaných zdrojĤ –
a) Emisní strop pro vybranou skupinu stacionárních zdrojĤ
b) Využití regulace dle §13 zákona
c) Doporuþení na provČĜení provozu zdrojĤ v oblastech, kde není pĜekroþen imisní limit
131
Tabulka 54: Identifikované lokality a navržený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna
Lokalita leží v ORP
s pĜekroþeným
imisním limitem
pro PM10
Zasahuje
plocha do
obytné
zástavby?
Skupina
zdrojĤ dle
pĜílohy þ.
2k
zákonu þ.
201/2012
Sb.
Použitý nástroj
k regulaci
vyjmenovaných
zdrojĤ
Lokalita
ORP
Kladno-Dubí
Kladno
Ano
Ano
4
§13
Kladno-Dubí
Kladno
Ano
Ano
5
§13
ýelákovice
Brandýs nad
Labem-stará
Boleslav
Ano
Ano
4
§13
ýeský Brod
Ano
Ne
5
§13
E.1.2 Emisní stropy pro vyjmenované stacionární zdroje v zónČ CZ02 StĜední ýechy
Na území zóny CZ02 nebyly identifikovány takové skupiny stacionárních zdrojĤ, které by
splĖovaly podmínky pro stanovení emisního stropu.
E.1.3 Postup stanovení emisních stropĤ pro silniþní dopravu
Emisní stropy pro silniþní dopravu byly stanoveny na základČ posouzení souboru
oþekávaných efektĤ opatĜení ke snížení imisní zátČže z automobilové dopravy. Stanovení
výše emisních stropĤ vychází z následujících skuteþností:
• automobilová doprava je ve vČtších mČstech velmi významným zdrojem
ovzduší,
zneþišĢování
• pro dosažení imisních limitĤ nepostaþí pokraþovat v realizaci opatĜení ke snížení emisí
a imisí z dopravy v dosavadním rozsahu, naopak bude nutno aplikovat mnoho
dodateþných opatĜení, výraznČ rozšiĜujících þi prohlubujících dosavadní kroky v tomto
smČru, pĜípadnČ zásadnČ urychlit realizaci plánovaných zámČrĤ v této oblasti,
• potĜebného snížení imisní zátČže z dopravy je možné dosáhnout pouze pomocí
kombinace více typĤ opatĜení – nejen proto, aby byl dosažen potĜebný efekt, ale rovnČž
s ohledem na zachování mobility a dopravní obsluhy mČst, zejména restrikce
individuální automobilové dopravy je vždy nutno spojit s nabídkou alternativ
na celostátní, regionální i místní úrovni.
Vlastní urþení hodnot emisních stropĤ pro automobilovou dopravu je založeno
na pĜedpokladu maximálního využití dostupného potenciálu snížení emisí (s urþitými,
níže uvedenými výjimkami). Podkladem pro jejich urþení je tedy modelový odhad úþinnosti
opatĜení stanovených v tomto Programu. Ve výpoþtu byl zohlednČn oþekávaný nárĤst
objemĤ automobilové dopravy (který je následnČ omezován pomocí stanovených opatĜení)
a obmČna vozového parku (která je urychlena stanovenými opatĜeními na celostátní úrovni).
Emisní strop byl stanoven pro obce s více než 5000 obyvateli, neboĢ u této kategorie již lze
pĜedpokládat podstatnČjší efekty spojené s omezováním objemĤ dopravy pomocí vyvážené
nabídky regulaþních a motivaþních opatĜení (tj. nikoliv jen prostý pĜesun dopravy
na nadĜazenou komunikaþní síĢ). Modelovanou zneþišĢující látkou jsou suspendované
þástice PM 10 , u nichž je podíl dopravy na emisní a imisní zátČži nejvýraznČjší
a nejvýraznČjší jsou tedy i efekty stanovených opatĜení. Oþekávané zmČny emisí byly
132
pĜiĜazeny na komunikaþní síĢ a bylo provedeno srovnání emisí pro souþasný stav
a výhledovou situaci v roce 2020 se zohlednČním všech stanovených opatĜení.
Do stanovení vstupují pouze vybrané komunikace v zastavČném území obce, vyþíslení
emisí proto neslouží ke stanovení celkové emisní bilance, ale pouze pro získání relativní
zmČny emisí mezi roky 2011 a 2020. Mezi vybrané komunikace, pro které je emisní strop
poþítán, nejsou zaĜazeny obchvatové komunikace, neboĢ jsou jedním ze zásadních opatĜení
(vyvedení dopravy z intravilánu mČst na jejich obchvaty). Hodnota emisních stropĤ následnČ
vychází z pĜedpokladu, že obchvaty by mČly být vedeny pĜevážnČ mimo zástavbu, je proto
stanoven pro emise z automobilové dopravy vedené v zastavČném území mČst.
Hodnoty potenciálu snížení emisí (tj. hodnoty, na které lze emise snížit) pro silniþní dopravu
v zónČ CZ02 StĜední ýechy jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 55: Hodnoty potenciálu snížení emisí pro silniþní dopravu – StĜedoþeský kraj
ZastavČné území obce
Benátky nad Jizerou
Poþet obyvatel v obci
Emise za r. 2011 (t/rok)
Emise za r. 2020
vþ. opatĜení (t/rok)
Potenciál snížení 100 %
= souþasný stav
7 357
5,07
2,78
55%
Benešov
16 264
2,55
1,75
69%
Beroun
18 819
8,56
4,32
51%
17 537
8,12
5,84
72%
ýáslav
10 129
3,68
2,98
81%
ýelákovice
11 866
2,77
2,08
75%
ýernošice
6 849
4,23
2,70
64%
ýeský Brod
6 915
4,37
2,93
67%
DobĜíš
8 672
2,43
1,80
74%
HoĜovice
6 951
3,76
2,50
67%
Hostivice
8 224
2,10
1,32
63%
Jesenice
7 628
1,21
0,88
73%
Kladno
68 103
12,60
9,67
77%
Kolín
30 922
7,42
7,24
98%
Kosmonosy
5 159
3,73
2,66
71%
Kralupy nad Vltavou
18 472
8,90
5,28
59%
KrálĤv DvĤr
6 861
5,88
3,63
62%
Kutná Hora
20 497
4,59
3,48
76%
MČlník
19 599
9,75
7,61
78%
Milovice
10 140
1,14
0,76
67%
Mladá Boleslav
44 303
3,71
2,55
69%
Mnichovo HradištČ
8 245
2,80
1,63
58%
Neratovice
16 426
2,76
2,02
73%
Nové Strašecí
5 278
3,61
1,90
53%
Nymburk
14 796
4,87
2,95
61%
Odolena Voda
5 651
1,22
0,83
68%
PodČbrady
14 133
5,54
3,76
68%
PĜíbram
32 971
6,60
4,70
71%
Rakovník
16 585
3,64
2,94
81%
Brandýs nad
Stará Boleslav
Labem-
133
Poþet obyvatel v obci
Emise za r. 2011 (t/rok)
Emise za r. 2020
vþ. opatĜení (t/rok)
Potenciál snížení 100 %
= souþasný stav
Roztoky
8 140
2,04
1,64
80%
ěíþany
14 003
7,12
4,02
56%
Sedlþany
7 497
4,15
3,20
77%
Slaný
15 274
6,54
3,96
61%
Týnec nad Sázavou
5 530
4,01
2,38
59%
Úvaly
6 112
3,36
2,01
60%
Vlašim
11 723
8,34
5,97
72%
Výsledné porovnání emisí pak bylo aplikováno na stanovení emisních stropĤ následujícím
zpĤsobem:
• Emisní stropy jsou stanoveny relativnČ, jako procentuální hodnota souþasných emisí
(k roku 2011). Termínem dosažení emisního stropu je rok 2020.
• Emisní strop platí pro veškerou dopravu v zastavČném území obce. ZastavČné území
obce je definováno stavebním zákonem.
• Emisní strop byl odvozen z vyþísleného snížení emisí tak, že vypoþtená hodnota byla
zaokrouhlena dolu s následujícími výjimkami:
- nejnižší hodnota emisního stropu byla stanovena na 60 % emisí roku 2011.
V nČkterých mČstech byl sice vypoþten i výraznČjší potenciál ke snížení emisí, avšak
s ohledem na nejistoty výpoþtu by bylo obtížné vyšší redukci emisí garantovat.
- u nČkterých mČst bylo zjištČno, že ani využití veškerého vyþísleného potenciálu
snížení emisí pravdČpodobnČ nebude dostaþující k dosažení imisního limitu
pro 24hodinové koncentrace PM 10 . V tČchto pĜípadech byla hodnota emisního stropu
snížena o dalších 5 %. Redukce emisí o 5 % je dosažitelná pomocí relativnČ
nenároþných technických opatĜení, jako je napĜíklad intenzivnČjší þištČní komunikací,
výraznČjší ozelenČní mČsta, pĜísnČjší regulace nákladní dopravy ve mČstČ apod.
Jedná se konkrétnČ o mČsta: Kladno, Kralupy nad Vltavou, Slaný.
• Jak je patrné, v nČkterých pĜípadech je hodnota emisního stropu stanovena na 100 %
souþasných emisí. Tak je tomu u obcí, kde se dle modelových pĜedpokladĤ oþekává
výraznČjší nárĤst dopravy, uplatnČní opatĜení v oblasti automobilové dopravy pak zajistí
alespoĖ udržení emisí na souþasné úrovni.
E.1.4 Emisní stropy pro silniþní dopravu v zónČ CZ02
Hodnoty emisních stropĤ (tj. hodnoty, na které lze emise snížit) pro silniþní dopravu k roku
2020 pro zastavČná území obcí s poþtem obyvatel nad 5 000 nacházejících se v zónČ CZ02
StĜední ýechy jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 56: Hodnoty emisních stropĤ pro silniþní dopravu – StĜedoþeský kraj
Emisní strop pro PM10 vyjádĜený jako procentní snížení emisí
z dopravy oproti souþasnému stavu (stav k roku 2011 = 100%)
60%
Benešov
70%
134
Emisní strop pro PM10 vyjádĜený jako procentní snížení emisí
z dopravy oproti souþasnému stavu (stav k roku 2011 = 100%)
Beroun
60%
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
75%
ýáslav
85%
ýelákovice
75%
ýernošice
65%
ýeský Brod
70%
DobĜíš
75%
HoĜovice
70%
Hostivice
65%
Jesenice
75%
Kladno
75%
Kolín
100%
Kosmonosy
75%
Kralupy nad Vltavou
60%
KrálĤv DvĤr
65%
Kutná Hora
80%
MČlník
80%
Milovice
70%
Mladá Boleslav
70%
Mnichovo HradištČ
60%
Neratovice
75%
Nové Strašecí
60%
Nymburk
65%
Odolena Voda
70%
PodČbrady
70%
PĜíbram
75%
Rakovník
85%
Roztoky
80%
ěíþany
60%
Sedlþany
80%
Slaný
60%
Týnec nad Sázavou
60%
Úvaly
60%
Vlašim
75%
E.2 Regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ v souladu s §13 odst.
1 zákona o ochranČ ovzduší
Regulace podle § 13 je stanovena v pĜípadech, kdy byla v dané lokalitČ ležící v ORP
s pĜekroþenými imisními limity/imisním limitem identifikována skupina zdrojĤ ve smyslu
pĜílohy þ. 2 zákona obsahující pouze zdroje patĜící do jedné provozovny jednoho
provozovatele, pĜiþemž imisní pĜíspČvek tČchto zdrojĤ v souhrnu pĜekraþuje 4µg/m 3 .ZároveĖ
135
není vylouþeno, že každý z tČchto zdrojĤ mĤže mít dle provedené rozptylové studie (viz
podkladový materiál þ. 04) imisní pĜíspČvek k roþním koncentracím pĜekraþující 4µg/m 3 .
Sledovanou zneþišĢující látkou, u které jsou analyzovány imisní pĜíspČvky vyjmenovaných
stacionárních zdrojĤ, jsou suspendované þástice frakce PM 10 . Suspendované þástice PM 10
byly obdobnČ jako v pĜípadČ emisních stropĤ zvoleny jako vhodná zneþišĢující látka, jelikož
je-li zdroj imisnČ významný s ohledem na PM 10 , je zpravidla úmČrnČ tomu významný i s
ohledem na PM 2,5 . Volbou této zneþišĢující látky jsou Ĝešeny dostateþnČ rovnČž imisní
koncentrace benzo(a)pyrenu (díky jeho vazbČ na suspendované þástice).
Imisní pĜíspČvek k roþním koncentracím PM 10 pĜesahující hodnotu 4µg/m 3 je oznaþen
za významný, jelikož z doprovodné analýzy provedené v podkladovém materiálu þ. 07
vyplývá ve prospČch této hodnoty následující. Zvolená hodnota 4µ g/m 3 zajišĢuje, že mezi
významnými vyjmenovanými stacionárními zdroji budou zahrnuty všechny zdroje,
které emitují nezanedbatelné množství emisí (tj. z výbČru vypadly vyjmenované zdroje,
které emitují v Ĝádech kg emisí TZL za rok, jejichž regulace je bezpĜedmČtná, jelikož
by nepĜinesla kýžený výsledek v podobČ snížení imisní zátČže). Hodnota dále zajišĢuje,
že množství významných stacionárních zdrojĤ je administrativnČ uchopitelné a v praxi
je tedy jejich regulace odpovČdnými orgány proveditelná. V neposlední ĜadČ se jedná
o hodnotu, která minimalizuje vliv chyby rozptylového modelu, do kterého byly zahrnuty
nejen emise vykazované nýbrž i emise fugitivní, které se v souþasnosti nevykazují a v dobČ
zpracování rozptylové studie byly urþeny odborným odhadem, jehož správnost byla
následnČ ýHMÚ ovČĜena.
Lokality, pro které je uplatnČní § 13 na základČ analýzy imisních pĜíspČvkĤ vyjmenovaných
stacionárních zdrojĤ ke koncentracím PM 10 jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 57: Identifikované lokality a navržený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna
s pĜekroþeným imisním
limitem pro PM10
Zasahuje
plocha do
obytné
zástavby?
Skupina
zdrojĤ dle
pĜílohy þ.
2k
zákonu þ.
201/2012
Sb.
Použitý nástroj
k regulaci
vyjmenovaných
zdrojĤ
Lokalita
ORP
Kladno
Kladno
Ano
Ano
4
§13
Kladno
Kladno
Ano
Ano
5
§13
ýelákovice
Brandýs nad
Labem-Stará
Boleslav
Ano
Ano
4
§13
ýeský Brod
Ano
Ne
5
§13
V jednotlivých lokalitách byli
identifikováni
následující
jednotliví
provozovatelé,
jejichž imisní pĜíspČvek k pĜekroþení imisního limitu je významný, tj. pĜekraþuje 4 µ g.m -3 .
Tabulka 58: Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita Kladno-Dubí, zóna CZ02 StĜední ýechy
Lokalita
IDFPROV
Název
210902032
Miroslav
Karas,
Kladno-Dubí
PoĜadové þíslo zdroje dle
SPE k roku 2011
101
Destro -
Kód dle pĜílohy þ. 2
k zákonu
5.11.
136
Lokalita
Kladno-Dubí
SPE k roku 2011
IDFPROV
Název
665060301
665060301
665060301
665060301
665060301
665060301
665060301
665060301
665060301
665060301
665060291
665060291
665060291
Kladno, drtírna Halda̅
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
POLDI s.r.o.
Sochorová válcovna Tħ, a.s.
102
109
110
111
112
113
114
115
116
117
101
108
117
Kód dle pĜílohy þ. 2
k zákonu
4.3.4.
4.5
4.5
4.5
4.5
4.5
4.5
4.5
4.5
4.5
4.4
4.4
4.13
̅) pĜedpoklad ukonþení provozu
Tabulka 59: Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita ýelákovice, zóna CZ02 StĜední ýechy
ýelákovice
Lokalita
IDFPROV
Název
609048021
609048021
609048021
609048021
609048021
609048021
609048021
TOS-MET slévárna a.s.
SPE k roku 2011
101
102
104
105
106
107
108
Kód dle pĜílohy þ. 2 k
zákonu
4.6.4.
4.6.1.
4.6.1.
4.6.1.
4.6.1.
4.6.1.
4.13.
Tabulka 60: Zdroje regulované v souladu s § 13, lokalita ýeský Brod-Chouratice, zóna CZ02
StĜední ýechy
Lokalita
IDFPROV
210670102
E.3
ýeský Brod – Chouratice
Název
SPE k roku 2011
Betonárka ýeský Brod, s.r.o. provozovna Tuchorazská
101
zákonu
5.11.
Doporuþené provČĜení provozu vyjmenovaných stacionárních
zdrojĤ s významným imisním pĜíspČvkem v ORP, kde nedochází
k pĜekroþení imisního limitu
V lokalitách kde není pĜekraþován imisní limit, ale jsou zde provozovány zdroje, jejichž
pĜíspČvek k imisní zátČži PM 10 je vyšší než 4 µ g.m -3 je doporuþeno provedení kontroly
stanovených podmínek provozu zdroje a zvážení uplatnČní nČkterých z opatĜení
stanovených ke snížení emisí a imisního pĜíspČvku (viz kap. E.4).
137
Tabulka 61: Identifikované lokality a stanovený zpĤsob regulace vyjmenovaných zdrojĤ, zóna
s pĜekroþeným
imisním limitem pro
PM10
Zasahuje
plocha do
obytné
zástavby?
Skupina
zdrojĤ dle
pĜílohy þ. 2 k
zákonu þ.
201/2012 Sb.
Lokalita
ORP
Podlesí
PĜíbram
Ne
Ano
4
VšestaryMenþice
ěíþany
Ne
Ne
5
Použitý nástroj k
regulaci vyjmenovaných
zdrojĤ
doporuþené provČĜení
provozu zdroje
doporuþené provČĜení
provozu zdroje
Tabulka 62: Doporuþené provČĜení provozu zdroje, lokalita Podlesí, zóna CZ02 StĜední ýechy
Lokalita
IDFPROV
735420661
735420661
735420661
735420661
Podlesí
Název
CVP GALVANIKA
01 - PĜíbram
CVP GALVANIKA
01 - PĜíbram
CVP GALVANIKA
01 - PĜíbram
CVP GALVANIKA
01 - PĜíbram
SPE k roku 2011
zákonu
101
4.12.
102
4.12.
103
4.12.
104
4.12.
s.r.o. - provozovna
s.r.o. - provozovna
s.r.o. - provozovna
s.r.o. - provozovna
Tabulka 63: Doporuþené provČĜení provozu zdroje, lokalita Všestary-Menþice, zóna CZ02
StĜední ýechy
Lokalita
Všestary-Menþice
IDFPROV
Název
212200442
Kámen Zbraslav - Všestary
SPE k roku 2011
101
zákonu
5.11.
E.4 Popis opatĜení ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality
ovzduší
Níže jsou uvedená opatĜení, která je vhodné dle charakteru obce aplikovat tak, aby byl
dosažen maximální synergický efekt (efekt aplikace více typĤ opatĜení, která mají
nejvýznamnČjší imisní dopad).
V obcích kde nedochází k pĜekraþování imisních limitĤ, je vhodné rovnČž aplikovat všechna
níže uvedená opatĜení za úþelem udržení dobré kvality ovzduší.
OpatĜení jsou oznaþena jedineþným kódem, který navazuje na požadavky reportingových
povinností. Kód je složen ze dvou písmen a þíslice. První písmeno oznaþuje dotþený sektor:
A. Snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ zneþištČní ovzduší,
138
B. Snížení vlivu stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší,
C. Snížení vlivu zemČdČlské výroby na úroveĖ zneþištČní ovzduší,
D. Snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných
a v domácnostech na úroveĖ zneþištČní ovzduší,
v
živnostenské
þinnosti
E. Snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší.
Druhé písmeno oznaþuje typ opatĜení (A – hospodáĜské (ekonomické)/daĖové, B –
technické, C – vzdČlávací/informaþní, D – jiné), þíslo oznaþuje poĜadí opatĜení v dané
skupinČ.
Tabulka 64: OpatĜení ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední ýechy
Kód opatĜení
AA1
AA2
AB1
Název opatĜení
Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní parkování v
centrech mČst)
Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné hromadné
dopravy
Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro
automobilovou dopravu
Gesce)*
obce
obce, kraj
MD (ěSD),
obce, kraj, MD
(ěSD)
obce, kraj, MD
(ěSD)
AB2
AB3
OdstraĖování bodových problémĤ na komunikaþní síti
AB4
MD (SŽDC)
AB6
Odstavná parkovištČ, systémy Park&Ride a Kiss&Ride
obce
AB7
Nízkoemisní zóny
obce
AB8
obce
AB9
Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravy
obce, kraj, MD
AB10
Zvyšování kvality v systému veĜejné hromadné dopravy
obce, kraj, MD
AB11
obce, kraj, MD
AB12
Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné dopravČ
obce, kraj
AB13
obce, kraj
AB14
obce, kraj
AB15
obce, kraj
AB16
AB17
AB18
Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho
organizací
Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ v
automobilové dopravČ
AB19
AC1
Podpora carsharingu
obce, kraj, MD
(ěSD)
obce, kraj, MD
(ěSD)
obce, kraj
obce, kraj
obce, kraj
Termín
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
31.12.2020
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
139
Kód opatĜení
Název opatĜení
Snížení vlivu stávajících prĤmyslových a energetických
stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší – ýištČní
spalin nebo odpadních plynĤ, úprava technologie
Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových podnikĤ,
poĜízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze
skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace
se sypkými materiály
Gesce)*
Termín
krajský úĜad
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
krajský úĜad
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
BD1
krajský úĜad
BD2
Minimalizace
imisních
dopadĤ
stacionárních zdrojĤ v území
BB1
BB2
provozu
nových
krajský úĜad
Obecní úĜad
obce
s rozšíĜenou
pĤsobností
krajský úĜad
Obecní úĜad
obce
s rozšíĜenou
pĤsobností
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
BD3
CB2
Snížení emisí TZL a PM10 – omezení vČtrné eroze
DB1
Podpora pĜemČny topných systémĤ v domácnostech –
Instalace a využívání nových nízkoemisních þi bezemisních
zdrojĤ energie
obce, kraj, MŽP
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
DB2
obce, kraj
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
DB3
Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury,
rozšiĜování sítí zemního plynu a soustav zásobování
tepelnou energií
kraj, obce,
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
EA1
obce, kraj,
EB1
EB2
EC1
ED1
ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a zvyšování
podílu zelenČ v obytné zástavbČ
Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených materiálĤ
a prĤmyslových areálĤ na kvalitu ovzduší
Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany
ovzduší
obce, kraj
MPO, kraj, obce
obce, kraj, MŽP
obecní úĜad,
krajský úĜad,
MMR, MO, MŽP
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
prĤbČžnČ do
31. 12. 2020
Ύ ZĞĂůŝǌĂĐĞ ƵǀĞĚĞŶǉĐŚ ŽƉĂƚƎĞŶş ũĞ ƉůŶĢ ǀƐŽƵůĂĚƵ ƐŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞŵŝ Ă ƉƎşƐůƵƓŶŽƐƚş ũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚ ŽƌŐĄŶƽ ǀĞƎĞũŶĠ ƐƉƌĄǀǇ ĚůĞ
ƉŽǀĂŚǇũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶş͘WŽĚůĞƵƐƚ͘ΑϮŽĚƐƚ͘ϮǌĄŬŽŶĂē͘ϭϮϴͬϮϬϬϬ^ď͕͘ŽŽďĐşĐŚŽďĞĐƉĞēƵũĞŽǀƓĞƐƚƌĂŶŶǉƌŽǌǀŽũƐǀĠŚŽ
ƷǌĞŵşĂŽƉŽƚƎĞďǇƐǀǉĐŚŽďēĂŶƽ͖ƉƎŝƉůŶĢŶşƐǀǉĐŚƷŬŽůƽĐŚƌĄŶşƚĠǎǀĞƎĞũŶǉǌĄũĞŵ͘WŽĚůĞΑϭŽĚƐƚ͘ϰĂΑϮŽĚƐƚ͘ϯǌĄŬŽŶĂē͘
ϭϮϵͬϮϬϬϬ^ď͕͘ŽŬƌĂũşĐŚƉĞēƵũĞŽƌŽǌǀŽũƷǌĞŵşĂƉƎŝǀǉŬŽŶƵƐĂŵŽƐƚĂƚŶĠƉƽƐŽďŶŽƐƚŝĂƉƎĞŶĞƐĞŶĠƉƽƐŽďŶŽƐƚŝĐŚƌĄŶşǀĞƎĞũŶǉ
ǌĄũĞŵŝŬƌĂũ͘sůĂƐƚŶşŬŶĞŵŽǀŝƚŽƐƚŝŶĞďŽƉƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞůǌĚƌŽũĞǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓş͕ŬƚĞƌĠŚŽƐĞŽƉĂƚƎĞŶşĚŽƚǉŬĄ͕ƉŽƐŬǇƚƵũĞǀĞƎĞũŶĠ
ƐƉƌĄǀĢŶĞǌďǇƚŶĢŶƵƚŶŽƵƐŽƵēŝŶŶŽƐƚƉƌŽƉƌŽǀĄĚĢŶşŽƉĂƚƎĞŶş͘
140
E.4.1 OpatĜení ke snížení vlivu silniþní dopravy na zneþištČní ovzduší
Z výsledkĤ provedených analýz vyplývá, že automobilová doprava je jedním
z nejvýznamnČjších zdrojĤ zneþišĢování ovzduší. VýznamnČ se podílí pĜedevším na imisní
zátČži suspendovaných þástic, a to tĜemi zpĤsoby – pĜímými emisemi þástic (z výfukĤ
a z otČrĤ brzd a pneumatik), vznosem prachu z vozovek (tzv. resuspenze) a emisemi
prekurzorĤ tzv. sekundárních þástic (þástice vzniklé z plynných polutantĤ), zejména NO x .
Nezanedbatelný podíl má doprava rovnČž na imisní zátČži benzo(a)pyrenu, emise z dopravy
také výraznČ pĜispívají k tvorbČ pĜízemního ozónu.
Z tohoto dĤvodu je v pĜedkládaném dokumentu vČnována opatĜením ke snížení emisní
a imisní zátČže z dopravy zásadní pozornost. V Ĝešeném území je pĜirozenČ již celá Ĝada
opatĜení v dopravní oblasti aplikována – jsou postupnČ budovány obchvaty mČst a pĜeložky
hlavních silnic, je podporována veĜejná hromadná doprava, v ĜadČ mČst jsou uplatĖovány
rĤzné formy regulace automobilové dopravy atd. Z provedených hodnocení však vyplynulo,
že pro dosažení imisních limitĤ ve stanoveném þasovém horizontu je dosavadní rozsah a
tempo realizace opatĜení zcela nedostaþující, naopak bude nutno aplikovat velké množství
opatĜení nad rámec dosavadních zámČrĤ, popĜípadČ dosud realizované aktivity podstatným
zpĤsobem rozšíĜit þi prohloubit.
Ke snížení imisní zátČže z dopravy v konkrétním území je navíc nutno vždy uplatĖovat
soubor více vzájemnČ provázaných nástrojĤ, smČĜujících jednak k redukci objemu
automobilové dopravy a souþasnČ i k jejímu pĜevedení na komunikace vedené mimo
obytnou zástavbu. PĜitom platí, že zatímco u menších obcí je hlavní pozornost soustĜedČna
na ochranu obyvatel pĜed tranzitní dopravou (obchvaty, omezování nákladních vozidel),
u vČtších mČst nabývají na významu i dopravnČ-organizaþní opatĜení, jejichž cílem
je snížení celkového objemu individuální dopravy.
Tohoto cíle je v souþasné silnČ motorizované spoleþnosti možné dosáhnout pouze pomocí
kombinace více typĤ opatĜení, kdy je znevýhodnČní individuální dopravy (napĜ. omezení
parkování, zákazy vjezdu, preference veĜejné hromadné dopravy) doprovázeno nabídkou
vhodných alternativ (zejména komfortní veĜejná hromadná doprava). DĤležité je, aby byla
zachována mobilita obyvatel a omezení se týkalo jen zvoleného zpĤsobu dopravy. OpatĜení
pro snížení objemu dopravy ve mČstech je tak nutno vnímat jako funkþní celek, kdy k
dosažení potĜebného zlepšení je nutno obvykle realizovat vČtší poþet vzájemnČ
provázaných aktivit.
Pro vČtšinu opatĜení jsou uvedeny aplikace opatĜení, a to obvykle vyjmenováním mČst,
v nichž by mČlo být pĜíslušné opatĜení realizováno pĜednostnČ. Tato mČsta byla urþena na
základČ analýzy imisní situace, dopravní situace a sídelní struktury mČst a oþekávaného
pĜínosu opatĜení. PĜihlíženo bylo rovnČž k výsledkĤm dotazníkového šetĜení zájmu
samosprávy o realizaci pĜíslušných opatĜení. Aplikace opatĜení vychází z premisy, že má-li
opatĜení reálný potenciál ke zlepšení kvality ovzduší v daném mČstČ (týká se pouze mČst
a obcí s pĜekroþením imisního limitu), pak je vždy aplikace doporuþena v maximálním
technicky pĜijatelném rozsahu – jedná se tedy v urþitém smyslu o ekvivalent BAT
u prĤmyslových zdrojĤ. Aplikace opatĜení nejsou stanoveny tam, kde by realizace opatĜení
mČla jen velmi malý pĜínos ke zlepšení souþasné situace (pĜíkladem jsou investice do
veĜejné hromadné dopravy v malých mČstech).
Tabulka 65: OpatĜení ke snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ zneþištČní ovzduší
Kód opatĜení
AA1
AA2*
AB1
AB2
Název opatĜení
Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní parkování v centrech mČst)
Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné hromadné dopravy*
Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu
141
Kód opatĜení
AB3
AB4
AB6
AB7
AB8
AB9
AB10
AB11
AB12
AB13
AB14
AB15
AB16
AB17
AB18
Název opatĜení
Nízkoemisní zóny
Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné hromadné dopravČ
Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací
AB19
Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ v automobilové dopravČ
AC1
Podpora carsharingu
*)
OpatĜení AA2 úzce souvisí s opatĜením AB10, je totiž jeho ekonomickou stránkou,
rozdČlení obou opatĜení má význam pouze z pohledu þlenČní ekonomických a technických
nástrojĤ. Aplikace obou opatĜení je proto v tomto textu uvedena spoleþnČ pod opatĜením
AB10.
142
Tabulka 66: OpatĜení AA1
a.
Kód opatĜení
AA1
b.
Název opatĜení
Parkovací politika (omezení a zpoplatnČní parkování v centrech mČst)
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Dotþené(á) odvČtví,
které(á) je (jsou)
zdrojem zneþištČní
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
Cílem opatĜení je odradit Ĝidiþe od vjezdĤ do centra obce þi mČsta, þímž dojde ke
snížení objemu dopravního výkonu IAD v dané lokalitČ. Efektivní nástroje
k uplatnČní tohoto opatĜení jsou zejména zvýšená sazba za parkování v centru,
snížení poþtu parkovacích míst na nezbytnČ nutný poþet, zóny s omezeným
parkováním, rozšíĜení zón zákazĤ stání a zastavení, zvýšená kontrola dodržování
pĜíslušné regulace parkování. Zvýšit ochotu veĜejnosti zaujmout kladné stanovisko k
tČmto omezením pak lze napĜ. zkvalitĖováním služeb veĜejné hromadné dopravy a
budováním záchytných parkovišĢ s podporou pro dlouhodobé parkování „Park &
Ride“ nebo krátkodobé „Kiss & Ride“.
obce
A (ekonomické/hospodáĜské)
ano
B (stĜednČdobý)
A (doprava)
místní
Aplikace opatĜení AA1:
Z analýzy vyplynulo, že ve všech prioritních mČstech relevantní velikosti je již urþitá
regulace parkování zavedena, obvykle formou zpoplatnČní parkování v þásti mČsta.
V nČkterých mČstech však není zpoplatnČní natolik rozsáhlé, aby dostateþnČ plnilo
regulaþní funkci. V následujících mČstech je proto doporuþeno rozšíĜení regulace
parkování v širším centru.
Kraj StĜedoþeský
Benešov
Kladno
Kolín
MČlník
Mladá Boleslav
PĜíbram
Rakovník
Slaný
143
Tabulka 67: OpatĜení AB1
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
Gesce
e.
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB1
Realizace páteĜní sítČ kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu
Funkþní páteĜní síĢ silniþní dopravy je nejen dĤležitým pĜedpokladem rozvoje území,
ale výraznČ pĜispívá i ke zlepšení kvality ovzduší. Realizací (resp. dobudováním)
funkþní páteĜní sítČ dojde k pĜevedení podstatné þásti tranzitní dopravy na
komunikace, které jsou svojí polohou a uspoĜádáním k tomu urþeny.
V pĜípadČ dobudování chybČjících úsekĤ kapacitních komunikací je množství emisí
dále sníženo zkrácením potĜebných cestovních vzdáleností.
PĜi výstavbČ nových komunikací navíc platí pĜísnČjší podmínky pro ochranu
životního prostĜedí a zdraví obyvatel (vedení trasy v dostateþné vzdálenosti od
obytné zástavby a cenných ekosystémĤ, splnČní hlukových limitĤ, zmírĖující
opatĜení napĜ. ve formČ výsadby izolaþních pásĤ zelenČ, pravidelného þištČní
vozovky apod.) než v pĜípadČ stávajících silniþních staveb. Je tedy žádoucí
vhodným zpĤsobem realizovat nové kapacitní komunikace splĖující nároþnČjší
parametry, které pĜevezmou þást dopravní zátČže ze stávajících komunikací, jež
mají vČtší negativní dopad na životní prostĜedí. PĜirozenou podmínkou je takové
vedení a technické Ĝešení komunikace, které zajistí nepĜekroþení imisních limitĤ
vlivem jejich provozu.
MD (ěSD)
B (technické)
ne
B (stĜednČdobý); C (dlouhodobý)
A (doprava)
regionální; národní
Aplikace opatĜení AB1:
Jako klíþové stavby dopravní infrastruktury nadregionálního významu byly na území zóny
CZ02 StĜední ýechy identifikovány:
• Dálnice D3
o
souþást hlavního mezinárodního silniþního tahu E55 a sítČ TEN-T
o
páteĜní komunikace jižní þásti StĜedoþeského kraje
o
propojení Prahy do jižních ýech a na dálniþní síĢ Rakouska
o
odklonČní dopravy z I/3 a þásteþnČ z D1
• Rychlostní silnice R4: úsek Skalka – Zalužany
o
zkapacitnČní I/4, obchvaty obcí
• Rychlostní silnice R4: úsek Skalka – Zalužany
• Rychlostní silnice R6: úsek Nové Strašecí – HoĜoviþky
o
souþást mezinárodního silniþního tahu E48 a sítČ TEN-T
o
zkapacitnČní I/6, obchvaty obcí
• Rychlostní silnice R7: úsek Slaný – hranice kraje
o
zkapacitnČní I/7
• Pražský okruh
144
Dálnice D3
Dálnice D3 je zaĜazená do hlavní sítČ TEN-T a má spoleþnČ s navazující rychlostní silnicí
R3 sloužit k propojení dálniþní sítČ ýeské republiky a Rakouska. Funguje jako páteĜní
komunikace jižní þásti StĜedoþeského kraje. Propojuje Prahu a jižní ýechy a na dálniþní síĢ
Rakouska. OdkloĖuje dopravu z I/3 a þásteþnČ z D1. V trase D3 na území StĜedoþeského
kraje (úsek Praha – Mezno) doposud výstavba neprobíhá.
Rychlostní silnice R4
Na území StĜedoþeského kraje jde o úsek Skalka – Zalužany. Jedná se pĜedevším
o regionální spojnici s minimálním mezinárodním významem. V celé své plánované délce
pak R4 zajišĢuje kvalitní a rychlé silniþní pojení s Prahou pro oblast PĜíbramska, Písecka
a Strakonicka a do doby dostavby dálnice D3 ve velké míĜe také spolu s modernizovanou
silnicí I/20 pro region ýeských BudČjovic.
Ve stĜedoþeském kraji leží úsek Nové Strašecí – HoĜoviþky. Rychlostní silnice je souþástí
mezinárodního silniþního tahu E48 a sítČ TEN-T. ZkapacitĖuje I/6. Rychlostní silnice R6
zaþíná pĜipojením na dokonþenou þást Pražského okruhu (stavby 516 TĜebonice–ěepy
a stavba 517 ěepy–RuzynČ) a konþí na hraniþním pĜechodu Pomezí nad OhĜí s NČmeckem.
V provozu je doposud jen úsek po km32 u Nového Strašecí.
Rychlostní silnice R7 tvoĜí v plánech þeské dálniþní sítČ doplĖkový tah, který není souþástí
hlavních mezinárodních koridorĤ, nicménČ pĜedstavuje významný pĜínos pro ekonomiku
a zamČstnanost jednoho z nejchudších regionĤ v ýeské republice. Stávající dvoupruhová
silnice I/7 se proto postupnČ pĜestavuje na þtyĜpruhové uspoĜádání jako rychlostní silnice
v kategorii R 25,5/100. AktuálnČ je tento tah na území StĜedoþeského kraje v provozu jako
rychlostní silnice po 18. kilometr u obce Knovíz. SouþasnČ se budují obchvaty obcí a mČst.
Pražský okruh
Pražský okruh patĜí k nejvýznamnČjším dopravním stavbám v ýeské republice. Po svém
dokonþení vzájemnČ propojí celkem devČt komunikací dálniþního typu smČĜujících z Prahy
a spojujících hlavní mČsto s okolními regiony a státy. ZároveĖ rozvádí jak tranzitní tak
pĜímČstskou dopravu po okraji mČsta. Jedná se v kontextu ýeské republiky o výjimeþnou
stavbu, v souþasnosti jsou v provozu dva samostatné úseky: od dálnice D1 (Modletice – km
76) po silnici R7 (Praha-RuzynČ – km 28) a propojení silnice I/12 (km 62) s rychlostní silnicí
R10 (km 58).
145
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
Gesce
e.
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB2
Primárním cílem tohoto opatĜení je odvedení tranzitní dopravy, pĜedevším nákladní,
jež je významným zdrojem zneþištČní ovzduší, z prostoru obytné zástavby do
extravilánu þi periferních þástí mČst a obcí. OpatĜení se však netýká pouze tranzitní
dopravy (tj. dopravy se zdrojem i cílem cesty mimo dotþené mČsto/obec), ale zajistí
také pĜenesení þásti vnitromČstské, cílové i zdrojové dopravy, þímž opČt odlehþí
centrálním þástem mČsta/obce.
Zásadní význam má však budování obchvatĤ i ve vztahu k dalším opatĜením
dopravnČ-organizaþního charakteru, jejichž úþelem je snížení celkového objemu
dopravy ve mČstČ. PodstatnČjšího úþinku tČchto opatĜení lze dosáhnout až v situaci,
kdy budou zajištČny vhodné objízdné trasy. V prostoru vymezeném obchvatem pak
je možné realizovat napĜ. nízkoemisní zóny, selektivní zákazy vjezdu, omezovat
parkování atd.
B (technické)
ne
A (doprava)
místní; regionální
Poznámka: hvČzdiþkou jsou oznaþeny stavby nadregionálního významu, které jsou sice
vedeny v odlehlé poloze a nevytváĜejí tedy obchvat dané obce þi mČsta, ale svou existencí
pĜispČjí ke snížení dopravní zátČže v pĜíslušném sídle. Tyto stavby tedy principiálnČ nepatĜí
pod opatĜení AB2 Obchvaty mČst a obcí, jsou však uvedeny proto, aby bylo patrné, že
nepĜíznivou imisní situaci v daném sídle je možné pomocí infrastrukturních opatĜení zlepšit.
Kraj StĜedoþeský
Obec
Doporuþené akce
D3: úsek Jesenice – hranice kraje*
Benešov
II/112: severovýchodní obchvat mČsta Benešov
napojení na D3: úsek Benešov – Václavice
II/101: obchvat Brandýsa nad Labem a Záp
II/331: Stará Boleslav, pĜeložka
BuštČhrad
I/61: obchvat mČsta BuštČhrad, Stehelþeves
Byšice
I/16: obchvat Byšice
Cítov
II/246: obchvat obce Cítov
ýelákovice
II/245: napojení ýelákovic na D11 (vþ. nové MÚK na dálnici D11)
ýerþany
ýeský Brod
obchvat ýeského Brodu – propojení I/12 a D11
DobĜíš
II/114: pĜeložka DobĜíš
II/114: východní obchvat mČsta HoĜovice, pĜipojení na silnici II/117
HoĜovice
II/117: pĜeložka Tlustice
HĜebeþ
I/61: UnhošĢ (R6) – HĜebeþ, pĜeložka
CháĜovice
II/107: úsek Týnec nad Sázavou – MÚK Dunávice (D3)
R1 Pražský okruh
Jesenice
lI/101: obchvat Jesenice
Jirny
aglomeraþní okruh: úsek (II/101) MstČtice – Jirny – Úvaly
146
Obec
Kladno
Kolín
Komárov
Kostelec nad Labem
Kralupy nad Vltavou
LibČchov
Líbeznice
LuštČnice
Lysá nad Labem
Malé PĜítoþno
Máslovice
MČlník
Milovice
Mladá Boleslav
Mšec
Neratovice
Nuþice
Nymburk
Peþky
PĜezletice
PĜíbram
Rakovník
Rudná
ěevnice
ěíþany
Sadská
Sedlþany
Slaný
Smeþno
Starý Vestec
Tlustice
TuchomČĜice
Týnec nad Sázavou
UhlíĜské Janovice
UnhošĢ
Úvaly
Doporuþené akce
PáteĜní komunikace v prĤmyslové zónČ Kladno – východ (propojení ul.
Dubská a I/61)
II/328: severozápadní pĜemostČní Labe u Kolína – vþ. napojení na silnice
I/38 a I/12
I/38: východní pĜivadČþ a pĜemostČní železnice
II/117: úsek Komárov – Osek – severozápadní obchvat
aglomeraþní okruh: úsek (II/101) obchvat Kostelce nad Labem
II/240: Kralupy nad Vltavou, pĜeložka
II/101 a II/240: úseky Tursko – Debrno a Debrno – ChvatČruby
aglomeraþní okruh: úsek (II/101) ChvatČruby – Úžice
II/261: obchvat LibČchova
obchvat Líbeznic
I/38: obchvat LuštČnic
II/331: obchvat Lysé nad Labem
II/272: obchvat Lysé nad Labem
obchvat Máslovic
I/9: MČlník – úprava a nové vedení (obchvat MČlníka)
II/332: obchvat Milovic, vþ. napojení sídla
Severovýchodní tangenta Mladé Boleslavi
Jihovýchodní tangenta Mladé Boleslavi
I/16: pĜeložka Mladá Boleslav - Martinovice
I/16: obchvat Mšec
aglomeraþní okruh: úsek (II/101) Byškovice – Lobkovice
I/9: úsek Zdiby – Byškovice
I/9: Byškovice obchvat
II/101: úsek Tachlovice – Rudná, pĜeložka
II/331: pĜeložka Nymburk
II/330: pĜeložka Nymburk (jižní obchvat), vþ. mostu pĜes Labe
II/329: obchvat Peþek
II/244: nová trasa v úseku Mratín – PĜezletice s napojením silnic III. tĜ. od
Prahy
– R4: úsek Háje – Zalužany – hranice kraje
I/18: úsek Bohutín – PĜíbram Dubno (jihovýchodní obchvat PĜíbrami)
II/229: Rakovník – východní obchvat
II/101: úsek Tachlovice – Rudná, pĜeložka
II/116: pĜeložka s pĜemostČním Berounky
II/335: úsek Lipany – SvČtice
II/107: úsek Všechromy I/2
II/330: obchvat Sadské, nové napojení na dálnici D11
II/105: pĜeložka Sedlþany
I/16: úsek Slaný – Ješín
II/236: Smeþno obchvat
II/272: Starý Vestec, pĜeložka
II/117: pĜeložka Tlustice
II/101 a II/240: úsek TuchomČĜice (R7) – Tursko, vþ. napojení do MÚK
StĜedokluky
most pĜes Sázavu – napojení lokality ZboĜený Kostelec a Pecerady na silnici
II/106
II/125: obchvat UhlíĜských Janovic
II/101: UnhošĢ, pĜeložka
aglomeraþní okruh: úsek (II/101) MstČtice – Jirny – Úvaly
I/12: úsek BČchovice – Úvaly, obchvat mČst BČchovice, Újezd nad Lesy a
147
Obec
Úžice
Velké PĜílepy
Velké PĜítoþno
Velvary
Vlašim
Zbuzany
Zlonice
Doporuþené akce
Úvaly
aglomeraþní okruh: úsek (II/101) Úžice – Byškovice, vþ. obchvatu sídla
NetĜeba
II/101 a II/240: úsek TuchomČĜice (R7) – Tursko, vþ. napojení do MÚK
StĜedokluky
II/240: Velvary, pĜeložka
II/125: Vlašim, jihovýchodní obchvat
II/116: úsek Chýnice – Zbuzany, pĜeložka
II/118: Zlonice, obchvat
148
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec i
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB3
Bodovými problémy na komunikaþní síti se rozumí nevhodná Ĝešení kĜižovatek,
chybČjící kĜižovatky þi sjezdy z kapacitních komunikací, chybČjící propojení
navazujících tahĤ, technicky nevyhovující þásti komunikací, kolizní místa s chodci þi
cyklisty a další. PĜi odstraĖování bodových závad se jedná vČtšinou o stavby
menšího mČĜítka, které však zpĤsobí výrazné zlepšení lokální dopravní situace,
napĜ. zvýšením plynulosti jízdy, umožnČním využití tras, jež se vyhýbají obytné
zástavbČ, rozdČlením dopravního proudu, vytvoĜením optimálních (kratších) tras
propojujících významné cíle (þasto není nutná výstavba nových silnic, ale postaþí
dobudování chybČjící kĜižovatky, krátké spojky þi jiné vhodné Ĝešení), zvýšením
bezpeþnosti provozu chodcĤ a cyklistĤ, zvýšením dostupnosti stanic a zastávek
veĜejné hromadné dopravy apod.
B (technické)
ne
A (krátkodobý); B (stĜednČdobý)
A (doprava)
OdstraĖování bodových závad na komunikacích je nutno realizovat prĤbČžnČ v rámci celé
komunikaþní sítČ dle aktuálního výskytu tČchto problémĤ. Prioritou je zajištČní dostateþných
kapacit komunikací pro tranzitní dopravu vedených mimo obytnou zástavbu, dále zajištČní
prĤjezdnosti kĜižovatek, odstraĖování kongescí a údržba povrchĤ (omezení prašnosti).
V rámci dotazníkového šetĜení byl identifikován zájem o realizaci úprav místních
komunikací, odstranČní bodových závad na komunikacích a o stavby místních spojení
za úþelem odvedení dopravy ze soustĜedČné obytné zástavby v následujících mČstech
a obcích:
Kraj StĜedoþeský
Beroun
Líbeznice
ýeský Brod
HoĜovice
Kladno
Mladá Boleslav
Neratovice
Rakovník
Slaný
149
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB4
Podpora rozvoje železniþní dopravy smČĜuje k zvýšení její atraktivity
a k následnému pĜevzetí þásti dopravních výkonĤ na úkor dopravy automobilové.
Jedná se nejen o dopravu osob, ale je nutno sledovat i zásadní potenciál železniþní
dopravy v oblasti pĜepravy nákladu. V regionálním mČĜítku je opatĜení zamČĜeno
pĜedevším na modernizace, zkapacitnČní a elektrifikace klíþových úsekĤ existujících
tratí, v nČkterých pĜípadech též na budování tratí nových. V celostátním mČĜítku je
ve stĜednČdobém horizontu nejzásadnČjší odstranČní úzkých hrdel a bodových
závad (celkové zvýšení kapacity železniþní sítČ na hlavních tazích, zvýšení
propustnosti jednotlivých úsekĤ, zlepšení celkové "odolnosti" systému pĜi
nepravidelnostech), dlouhodobČ pak realizace nových koridorĤ pro železniþní
dopravu a realizace vysokorychlostních železniþních tratí.
Výstavba a rekonstrukce se netýká jen mezimČstské železniþní dopravy, ale i tratí
v intravilánu mČst, které musí být plnohodnotnou souþástí integrovaných systémĤ
veĜejné hromadné dopravy. Zde se investiþní akce zamČĜí kromČ výše uvedené
modernizace a zvyšování kapacity též na zlepšení pĜestupních vazeb, tj. budování
nových zastávek ve vhodných místech, terminálĤ apod.
Souþástí opatĜení mohou být i investice na podporu železniþní dopravy pro
zásobování produkþních, skladovacích a komerþních objektĤ (zavleþkování).
MD (SŽDC)
B (technické)
ne
A (doprava)
regionální; národní
a) Nadregionální úroveĖ – vysokorychlostní železniþní tratČ (VRT)
• VRT Drážćany – Praha
• VRT Praha – Brno
• VRT PlzeĖ – Praha
b) Regionální úroveĖ a úroveĖ mČst a obcí
Kraj StĜedoþeský
Obec
Beroun
ýelákovice
ýernošice
DobĜichovice
Hostivice
Kladno
Kutná Hora
Doporuþené akce
Optimalizace trati Praha Smíchov – Beroun
Optimalizace trati Beroun (vþetnČ) – KrálĤv DvĤr
Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysoþany, 2. stavba
Modernizace trati Praha – Kladno s pĜipojením na letištČ RuzynČ
Modernizace žst. Kladno
Kutnohorský oblouk vþetnČ elektrizace trati
150
Obec
Doporuþené akce
LuštČnice
Zvýšení kapacity trati Nymburk – Mladá Boleslav
traĢ þ. 231: Lysá n. L. – Milovice – ýachovice: pĜeložky trati a nové propojení
(Všejanská spojka)
traĢ þ. 231: Lysá n. L. – Milovice – ýachovice: pĜeložky trati a nové propojení
(Všejanská spojka)
Uzel Mladá Boleslav
Modernizace žst. Nymburk hl. n.
traĢ þ. 170: optimalizace úseku Zdice – Zbiroh, smČrové úpravy tratČ
Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysoþany, 2. stavba
Lysá nad Labem
Malé PĜítoþno
Milovice
Mladá Boleslav
Nymburk
ěevnice
Zdice
Zeleneþ
151
a.
b.
c.
d.
e.
f.
g.
h.
i.
Kód opatĜení
Název opatĜení
Popis opatĜení
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
AB6
OpatĜení Park&Ride má za cíl motivovat Ĝidiþe IAD k multimodálnímu uskuteþnČní
cesty, tj. þást svým autem a þást veĜejnou dopravou. Princip spoþívá ve vybudování
záchytných parkovišĢ (s ohledem na efektivní využití území je vhodná forma
parkovacích domĤ) na hlavních pĜíjezdových trasách do mČsta ve vazbČ na páteĜní
linky veĜejné hromadné dopravy jezdící v krátkém intervalu (tramvaj, trolejbus) nebo
spoje rychlé pĜímČstské železniþní dopravy. Je vhodné doplnit tato parkovištČ o další
služby (hlídání parkovištČ, možnost drobného nákupu, WC aj.) a zĜízení tarifní
integrace parkovného s jízdenkou veĜejné hromadné dopravy/integrovaných
dopravních systémĤ. Nezbytnou podmínkou realizace je kapacitní posílení linek
veĜejnéhromadné dopravy spojujících parkovištČ P&R s centrem mČsta.
Realizace kompletního systému Park&Ride má však potenciál ke zlepšení kvality
ovzduší pouze v nejvČtších mČstech, navíc s vhodným uspoĜádáním zástavby
a komunikaþní sítČ. V ostatních velkých mČstech lze doporuþit realizaci opatĜení
v omezeném rozsahu „þásteþného P+R“, spoþívajícím ve vybudování jednoho þi
více odstavných parkovišĢ v blízkosti významných uzlĤ veĜejné hromadné dopravy
(železniþní stanice, terminály integrovaných dopravních systémĤ, zastávky tramvají)
a souþasnČ v návaznosti na kapacitní automobilové komunikace. Vedení linek
veĜejné dopravy pĜitom mĤže být pĜirozenČ optimalizováno tak, aby byla návaznost
zajištČna.
ZĜízením stanovišĢ Kiss&Ride se umožní krátkodobé zastavení (do 5 min.) osobních
vozidel opČt u významných uzlĤ veĜejné hromadné dopravy za úþelem vysazení
nebo naložení dalších osob. Je tak podpoĜeno sdílení automobilu více osobami, kdy
Ĝidiþ pĜepravuje automobilem k místu veĜejné dopravy ještČ další osobu nebo osoby,
tam jim umožní pĜestup na veĜejnou hromadnou dopravu a následnČ pokraþuje
vozidlem do cíle své cesty.
obce
B (technické)
ne
A (doprava)
místní
Kraj StĜedoþeský
Obec
Beroun
Brandýs nad Labem-Stará
Boleslav
ýelákovice
ýernošice
ýeský Brod
DobĜíš
Poznámka k aplikaci
vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem na veĜejnou hromadnou
dopravu
dopravu
dopravu
dopravu
dopravu
vybudování 1 – 2 odstavných parkovišĢ s pĜestupem naveĜejnou hromadnou
152
Obec
HoĜovice
Hostivice
Kladno
Kolín
Kralupy nad Vltavou
Milovice
Sedlþany
Týnec nad Sázavou
Vlašim
dopravu
dopravu
dopravu
zajistit dostateþný poþet parkovacích míst v místech klíþových pĜestupĤ na veĜejnou
hromadnou dopravu ("þásteþný systém P+R")
dopravu
dopravu
dopravu
dopravu
dopravu
dopravu
153
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
AB7
Nízkoemisní zóny
Nízkoemisní zóny (NEZ) jsou vymezené þásti mČst a obcí, do nichž je omezen vjezd
vozidel, jejichž emise nedosahují požadované úrovnČ. Pravidla pro zĜízení NEZ jsou
ustanovena v zákonČ þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší a v navazujícím naĜízení
vlády.
V praxi by se nemČlo jednat pouze o samostatné opatĜení. Aby byl dosažený efekt
co nejvyšší, nízkoemisní zóny by mČly být souþástí vČtšího uceleného souboru
opatĜení.
Vzhledem k tomu, že nízkoemisní zóna je obvykle vymezena pouze v þásti mČsta, je
nutno vČnovat znaþnou pozornost její pĜípravČ. Efekty realizace nízkoemisní zóny
budou záviset na jejím prostorovém rozsahu, uplatnČní výjimek, zpĤsobu aplikace a
kontrolní þinnosti. NevhodnČ vymezená zóna mĤže také vyvolat nežádoucí nárĤst
zátČže na vnitromČstských komunikacích, po nichž jsou vedeny objízdné trasy.
O vymezení nízkoemisních zón je možné také uvažovat v krajním pĜípadČ tehdy,
pokud se v obcích ohrožených tranzitní kamionovou dopravou z dĤvodu objíždČní
mýtných bran nepodaĜí prosadit selektivní zákazy vjezdu (viz opatĜení AB8).
d.
e.
f.
g.
h.
i.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
obce
B (technické)
ano
A (doprava)
místní
Kraj StĜedoþeský
Obec
Benešov
Beroun
ýelákovice
Kladno
Kolín
Kralupy nad Vltavou
MČlník
Milovice
Mladá Boleslav
Neratovice
Nymburk
PodČbrady
PĜíbram
Slaný
NEZ je možno realizovat po dostavbČ severní obchvatu obce II/112
NEZ je možno v souþasné dobČ realizovat
NEZ je možno v souþasné dobČ realizovat v jižní þásti mČsta
NEZ je možno realizovat po dostavbČ severozápadního pĜemostČní Labe II/328
NEZ je možno realizovat po dostavbČ pĜeložky II/101 Debrno – ChvatČruby
NEZ je možno realizovat po dostavbČ obchvatu obce I/9
NEZ je možno realizovat po dostavbČ obchvatu obce II/332
NEZ je možno realizovat po dostavbČ obchvatu obce II/101 Byškovice - Lobkovice
NEZ je možno realizovat po dostavbČ obchvatĤ obce
NEZ je možno realizovat po dostavbČ obce jihovýchodního obchvatu obce I/18
NEZ je možno realizovat po dostavbČ severního obchvatu obce I/16
154
a.
b.
c.
Kód opatĜení
Název opatĜení
Popis opatĜení
AB8
OpatĜení smČĜuje k omezení zbytné automobilové dopravy v centrech mČst, obcí
a v oblastech s hustou obytnou zástavbou formou zákazu vjezdu, a to úplného nebo
þásteþného (pro urþenou skupinu vozidel). Urþitým typem selektivního zákazu
vjezdu je i nízkoemisní zóna, která je však pĜímo definována zákonem o ochranČ
ovzduší, a proto je vyþlenČna jako samostatné opatĜení.
V rámci tohoto dokumentu je uvažováno s aplikací opatĜení zejména formou zákazu
vjezdu nákladních vozidel (mimo dopravní obsluhu). K návrhu aplikace opatĜení
vedou dva dĤvody:
- ochrana širších center velkých mČst a souvisle zastavČných obytných oblastí pĜed
nákladní dopravou, která nemá zdroj ani cíl v dané oblasti a mĤže se jí tedy vyhnout
- ochrana obcí a mČst, zatČžovaných tranzitní kamionovou dopravou, která pĜes
jejich území objíždí nČkteré placené úseky dálnic a rychlostních silnic
V nČkterých pĜípadech, zejména u vČtších mČst ležících pĜi hlavních tranzitních
tazích, pĜipadají v úvahu oba dĤvody.
d.
e.
f.
g.
h.
i.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
Omezování dopravy selektivními nebo i úplnými zákazy vjezdu mĤže však být
lokálnČ uplatĖováno v rĤzných formách prakticky ve všech prioritních mČstech
a obcích, napĜíklad jako podpĤrné opatĜení na podporu pČší a cyklistické dopravy
a obecnČ jako nástroj tvorby þi revitalizace veĜejného prostoru. V tČchto pĜípadech je
vhodné nabídnout za hranicí vymezené oblasti parkovací stání s kvalitní návazností
na veĜejnou hromadnou dopravu.
obce
B (technické)
ano
A (krátkodobý)
A (doprava)
místní
Zóna StĜední ýechy (kraj StĜedoþeský)
Obec
Bakov nad Jizerou
DĤvod zavedení zákazĤ vjezdu
Zatížení kamiony
Ochrana širšího
objíždČjícími placené
centra mČsta
úseky
X
X
Benešov
X
Beroun
X
X
X
X
Braškov
X
Poznámka
opatĜení je možné zavést alespoĖ
v þásti mČsta
nyní þásteþnČ, po dostavbČ obchvatu
lze opatĜení zavést plnČ
rozšíĜení stávající zóny zákazu vjezdu
nákladních automobilĤ
nákladních automobilĤ po dostavbČ
obchvatu
X
155
Obec
ýáslav
ýernošice
ýeský Brod
Zatížení kamiony
Ochrana širšího
centra mČsta
úseky
X
X
DobĜíš
obchvatu
X
DobĜichovice
X
X
Doksy
X
X
HoĜovice
X
ChrášĢany
Chrustenice
Jesenice
Jirny
Kamenné Žehrovice
X
Kladno
X
Kosmonosy
X
X
opatĜení je možné zavést po dostavbČ
obchvatu
X
X
X
X
Kozomín
X
v þásti mČsta
X
Kralupy nad Vltavou
X
KrálĤv DvĤr
X
Kyšice
LodČnice
X
obchvatu
v þásti mČsta
X
X
Lysá nad Labem
X
MČlník
X
Mladá Boleslav
X
X
Mnichovo HradištČ
X
X
Nehvizdy
obchvatu
obchvatu
severovýchodní a jihovýchodní
tangenty
v þásti mČsta
X
obchvatu
X
Nová Ves
Nové Strašecí
X
X
Nymburk
X
Odolena Voda
X
PodČbrady
Podolanka
PostĜižín
PĜezletice
X
PĜíbram
X
Rakovník
X
Rudná
ěevnice
ěíþany
obchvatu
X
Hostivice
Neratovice
Poznámka
X
obchvatu
X
X
X
X
obchvatu
obchvatu
X
X
X
156
Obec
Zatížení kamiony
Ochrana širšího
centra mČsta
úseky
Poznámka
Sadská
Slaný
X
Starý Vestec
Stochov
X
X
Tuchlovice
UnhošĢ
Úvaly
Vráž
Zdiby
Zdice
Žebrák
X
v þásti mČsta
X
X
X
Velká Dobrá
Veltrusy
Vlašim
nyní mimo silnici I/16, po dostavbČ
obchvatu lze opatĜení zavést plnČ
X
X
obchvatu
X
X
obchvatu
X
X
X
X
X
157
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB9
Integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravy pĜedstavují vyšší kvalitu
systému veĜejné hromadné dopravy, kdy dopravci v jednotlivých druzích dopravy
spoleþnČ vytváĜí jednotný systém s tarifní a linkovou provázaností. DĤležitým
prvkem je zejména dĤraz na spolehlivost služby a dostupnost po celém Ĝešeném
území i v þase, tj. ve všechny dny v týdnu a denní doby. SpoleþnČ tak nabízejí
ucelený koncept Ĝešení mobility, který má konkurovat IAD.
Význam veĜejné hromadné dopravy podstatnČ naroste postupným stupĖováním
regulace automobilové dopravy ve mČstech (zóny placeného stání, nízkoemisní
zóny, omezení vjezdu apod.). Spolu s touto regulací je samozĜejmČ nutno nabídnout
i kvalitní a dostateþnČ kapacitní alternativu ve formČ veĜejné hromadné dopravy
osob, jejímž základem je právČ integrovaný systém na regionální úrovni, doplnČný
kvalitní veĜejnou hromadnou dopravou v jednotlivých mČstech.
Zásadní podmínkou integrace dopravních systémĤ je zajištČní kvalitních pĜestupních
vazeb mezi jednotlivými druhy dopravy. Optimálním Ĝešením je budování moderních
terminálĤ veĜejné hromadné dopravy, které kromČ usnadnČní pĜestupu poskytují
také pĜíslušný komfort, vybavení a zázemí pro cestující. Tam, kde se budování
nových terminálĤ jeví jako nepĜípustnČ nákladné, je nutno alespoĖ situovat klíþové
stanice ve vzájemné blízkosti, popĜípadČ zajistit spojení mezi obČma lokalitami v
návaznosti na klíþové spoje.
Obce, kraj, MD
B (technické)
ne
B (stĜednČdobý)
A (doprava)
místní, regionální, národní
a) Regionální úroveĖ
Samotný integrovaný systém pĜedstavuje opatĜení na úrovni celých regionĤ, to znamená, že
integrované dopravní systémy veĜejné hromadné dopravyje nutno realizovat, podporovat a
rozvíjet plošnČ. KonkrétnČ se jedná o rozvoj PID a SID ve StĜedoþeském kraji a integraci
obou systémĤ.
Kraj
StĜedoþeský
rozvoj PID a SID ve StĜedoþeském kraji, integrace obou systémĤ
b) ÚroveĖ mČst a obcí – zajištČní kvalitních pĜestupních vazeb mezi mezimČstskou
železniþní a autobusovou dopravou
Kraj StĜedoþeský
Beroun
158
Kraj StĜedoþeský
ýáslav
ýelákovice
DobĜíš
HoĜovice
Hostivice
KrálĤv DvĤr
Kutná Hora
Lysá nad Labem
Mnichovo HradištČ
Nové Strašecí
ěíþany
Slaný
159
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
f.
g.
h.
i.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
AB10
Jde o obecné opatĜení, které zahrnuje rozsáhlý soubor þinností, které pĜinesou
zatraktivnČní veĜejné hromadné dopravy formou zvýšeného komfortu pro rĤzné
skupiny cestujících. Mezi nČ lze zahrnout zejména:
- spolehlivost systému, zlepšení návazností jednotlivých linek, dodržování jízdních
ĜádĤ
- zastávky a jejich vybavení
- kvalitní informaþní systémy pro cestující – na zastávkách i ve vozidlech bČhem
jízdy – trasa spoje, jízdní doby, pĜípoje a návaznosti
- dostupnost aplikací pro mobilní telefony poskytující on-line informace cestujícím
(napĜ. reálná poloha vozidel v provozu)
- požadavek na alespoĖ þásteþnČ nízkopodlažní vozidla
- celkové prostĜedí ve vozidle – dostateþná kapacita, pohoda vnitĜního prostĜedí,
vytápČní a klimatizace, dostupnost Wi-Fi apod.
- pĜíznivou cenu jízdného pro cestující
Pro zajištČní úkolĤ vyplývajících z opatĜení AB10 je nezbytná realizace opatĜení AA2
Ekonomická podpora (dotace) provozu veĜejné hromadné dopravy. RozdČlení obou
opatĜení má význam pouze z pohledu kategorizace ekonomických a technických
nástrojĤ. VeĜejná hromadná doprava nemĤže existovat bez podpory z prostĜedkĤ
krajĤ, mČsta a obcí. Tato podpora by se však nemČla omezovat jen na zajištČní
samotné dopravní obslužnosti, ale s ohledem na potĜebu dosažení
konkurenceschopnosti vĤþi dopravČ individuální musí sledovat cíl zajištČní
obslužnosti ve stanoveném standardu kvality.
obce, kraj, MD
B (technické)
ne
P (prĤbČžný)
A (doprava)
Zvyšování kvality v systému veĜejné dopravy by mČlo být realizováno ve všech prioritních
mČstech, v nichž se provozuje veĜejná hromadná doprava v relevantním rozsahu (jako limit
je uvažováno 10 párĤ spojĤ v pracovní dny). Jedná se o následující sídla:
Kraj StĜedoþeský
Benešov
Beroun
Brandýs nad Labem
Kladno
Kolín
Kralupy nad Vltavou
Kutná Hora
MČlník
Mladá Boleslav
Neratovice
160
Kraj StĜedoþeský
Nymburk
PĜíbram
Slaný
Vlašim
Poznámka: zlepšování kvality veĜejné hromadné dopravy by mČlo být aplikováno i v
pĜilehlých obcích, které jsou obsluhovány v rámci výše uvedených systémĤ veĜejné
hromadné dopravy.
161
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB11
Preferování vozidel veĜejné hromadné dopravy v organizaci provozu na silniþní síti
má znaþný vliv na atraktivitu veĜejné hromadné dopravy. SouþasnČ s
upĜednostnČním vozidel veĜejné hromadné dopravy totiž vede k omezení vozidel
individuální dopravy v dopravním proudu, þímž se zvýrazĖuje zvýhodnČní veĜejné
hromadné dopravy v porovnání dojezdových þasĤ.
Typicky se tak tato opatĜení uplatĖují zejména ve velkých mČstech, neboĢ preferovat
vozidla veĜejné hromadné dopravy lze teprve na tČch komunikacích, kde se
vyskytuje dostateþný poþet tČchto vozidel.
Vedle legislativnČ zakotvených opatĜení, jako je zákaz vjezdu vozidel na tramvajový
pás, pĜednost tramvají pĜi odboþení vlevo nebo pĜednost autobusĤ pĜi vyjíždČní ze
zastávky, mezi nejþastČjší pĜíklady patĜí:
- zĜizování vyhrazených jízdních pruhĤ pro autobusy a trolejbusy
- upĜednostnČní vozidel na svČtelnČ Ĝízených kĜižovatkách
- místní úpravy provozu a stavební uspoĜádání komunikací, které umožní hladký
prĤjezd vozidel veĜejné hromadné dopravy
Obce, kraj, MD
B (technické)
ano
A (krátkodobý)
A (doprava)
místní, regionální
Kraj StĜedoþeský
Kladno
Mladá Boleslav
PĜíbram
162
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
f.
g.
h.
i.
ýasový opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
AB12
Rozvoj alternativních pohonĤ ve veĜejné hromadné dopravČ
Vozidla s alternativními pohony jsou z hlediska kvality ovzduší pĜíznivČjší než
konvenþní vozy, spalující pĜevážnČ naftu. V souþasnosti lze reálnČ uvažovat
pĜedevším s pohonem na CNG u autobusĤ a s elektrickým pohonem u vozidel
v závislé trakci (trolejbus); elektrický pohon u nezávislé trakce (elektrobusy)
v souþasnosti prochází rychlým vývojem a lze oþekávat jeho postupné rozšíĜení
v blízké budoucnosti.
PĜínosy aplikace CNG autobusĤ spoþívají zejména v nižších mČrných emisích þástic
z výfukových motorĤ a zejména v odlišném charakteru emitovaných þástic, neboĢ na
þástice emitované dieselovými motory je vázána celá Ĝada toxických
a karcinogenních polutantĤ, jejichž emise jsou nasazením autobusĤ s pohonem na
CNG eliminovány. V pĜípadČ pĜechodu na vozidla s elektrickým pohonem jsou
pĜínosy zĜejmé, neboĢ v oblasti provozu vozidel pak nejsou zneþišĢující látky
produkovány vĤbec (mĤže ovšem docházet k produkci emisí v místČ výroby
elektrické energie).
obce, kraj
B (technické)
ne
A (doprava)
místní
Náhrada konvenþních vozĤ za vozidla s alternativními pohony by mČla být realizována
ve všech prioritních mČstech, v nichž se provozuje veĜejná hromadná doprava s vozovým
parkem nejménČ 10 autobusĤ.
Kraj StĜedoþeský
Obec
Poznámka k realizaci
Beroun
náhrada alternativními pohony je teoreticky možná u celého vozového parku
náhrada alternativními pohony je teoreticky možná u þásti vozového parku,
alternativní pohon využívá pĜibližnČ 40 % vozového parku veĜejné hromadné dopravy
Kladno
Kolín
Mladá Boleslav
PĜíbram
163
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB13
Cílem tohoto opatĜení je dosáhnout nahrazení þásti automobilové dopravy dopravou
cyklistickou, a to vytvoĜením podmínek pro její využití i pro „ne-rekreaþní“ cesty po
mČstČ (tzv. dopravní funkce cyklistiky).
V rámci opatĜení je podporována výstavba úþelových cyklostezek, pruhĤ pro cyklisty
a vybavení veĜejných budov místy pro bezpeþné uložení jízdních kol. Do podpory
cyklistiky lze zahrnout také zavádČní systémĤ "Bike&Ride“.
V extravilánových úsecích je vhodné oddČlit cyklisty od motorizované dopravy všude
tam, kde jsou vysoké intenzity provozu. Za tímto úþelem se doporuþuje vybudovat þi
zhustit síĢ ucelených tras, zajišĢujících rychlé a bezpeþné propojení dĤležitých cílĤ
cest, zejména pro pravidelné cesty mezi obytnou zástavbou a významnými cíli
dopravy, jako jsou klíþoví zamČstnavatelé v dotþené oblasti, školy, úĜady,
nemocnice a další poskytovatelé zdravotních služeb, nákupní centra a podobnČ.
V intravilánu se doporuþuje spíše ponechat cyklisty v hlavním dopravním prostoru,
avšak zajistit jim bezpeþný prĤjezd. Hlavním faktorem omezujícím dopravní
možnosti cyklodopravy je zde obvykle riziko stĜetu s motorovým vozidlem. V ĜadČ
pĜípadĤ se jedná o zbyteþnČ kolizní místa, která je zpravidla možné odstranit
investiþnČ nenároþnými zásahy (napĜ. pomocí vyhrazených pruhĤ, instalací
semaforu, povolením jízdy po chodníku v krátkém úseku, omezením rychlosti
apod.). V širším kontextu je pak nezbytné soustavné zklidĖování silniþní dopravy
a integrace cyklodopravy na základČ ucelené koncepce.
Systém "Bike&Ride" (B&R) je založen na principu, že cyklista ujede na jízdním kole
þást své cesty od bydlištČ k záchytnému parkovišti nebo k objektu pro úschovu kol
na koneþných stanicích a významných pĜestupních uzlech veĜejné hromadné
dopravy. Po zaparkování kola pĜesedne na vozidlo veĜejné hromadné dopravy a
pokraþuje až k cíli cesty. Možností je kombinace systému B&R se systémem P&R v
lokalitách, kde dojde k soubČhu tČchto možností. Úschovna kol by pak byla
umístČna pĜímo v prostorách záchytného parkovištČ.
Obce, kraj
B (technické)
ne
A (doprava)
Cyklistická doprava by mČla být podporována plošnČ ve všech prioritních mČstech a obcích
StĜedoþeského kraje.
164
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec i
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB14
Cílem tohoto opatĜení je podpoĜit snižování objemu automobilové dopravy
vytvoĜením podmínek pro bezpeþný a komfortní pohyb chodcĤ ve všech þástech
mČsta a rovnČž podpoĜit využívání veĜejné hromadné dopravy. Bez možnosti dojít
bezpeþnČ a pohodlnČ k cíli cesty nebo k zastávce veĜejné hromadné dopravy jsou
obyvatelé více motivováni využívat pro bČžné cesty po mČstČ osobního automobilu.
Je tĜeba provČĜit, zda se na hlavních pČších trasách nevyskytují kolizní místa, kde
existuje zvýšené riziko stĜetĤ chodcĤ s motorovými vozidly, a v kladném pĜípadČ tyto
kolize odstranit (napĜ. omezením rychlosti jízdy motorových vozidel, instalací
semaforu, chránČným pĜechodem pro chodce þi vybudováním chybČjícího chodníku
v urþitém úseku).
Pro zajištČní pĜepravní funkce pČší dopravy je nutno pro ni postupnČ vytváĜet síĢ
chránČných koridorĤ, tj. místních komunikací stavebnČ a organizaþnČ zvlášĢ
uzpĤsobených pro chodce, umožĖujících bezkolizní, bezpeþné a komfortní dosažení
potĜebných cílĤ ve mČstČ – všech stanic a zastávek veĜejné hromadné dopravy
a všech podstatných cílĤ dopravy (významná pracovištČ, obchody, školy, úĜady,
zdravotnická zaĜízení, sportovištČ, rekreaþní plochy apod.). Lokality s velkým
soustĜedČním chodcĤ a v okolí klíþových cílĤ je nutno dopravnČ zklidnit, popĜípadČ
zde pĜímo realizovat pČší zóny nebo rozšíĜit plochy pro pČší a vylouþit zbytnou
automobilovou dopravu. Zejména je nezbytné zajistit realizaci dostateþného poþtu
bezpeþných prĤchodĤ pĜes plánované liniové stavby (silnice a železnice),
neumožĖovat vznik uzavĜených areálĤ (napĜ. oplocených obytných celkĤ apod.) na
tradiþních pČších trasách a uchovat existující prĤchody a pasáže.
obce, kraj
B (technické)
ne
A (doprava)
PČší doprava by mČla být podporována plošnČ ve všech prioritních mČstech a obcích
StĜedoþeského kraje.
165
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB15
ZavádČním tohoto opatĜení je možné dosáhnout zvýšení plynulosti vozidel
v dopravním proudu, pĜípadnČ eliminace fáze jízdy vozidla, bČhem které motor
a katalyzátor nepracuje v optimálních podmínkách a produkce emisí je tedy vyšší.
Emise zneþišĢujících látek z dopravy se zvyšují jak pĜi akceleraci a brzdČní
motorových vozidel, tak i jízdou po nekvalitní vozovce vlivem obrusu pneumatik,
povrchu vozovky a resuspenze sedimentovaných þástic. Cílem tohoto opatĜení je
zlepšit kvalitu povrchu vozovky, pĜípadnČ i umožnit plynulejší jízdu lepší organizací
dopravy, a tímto zpĤsobem snížit zátČž obyvatelstva emisemi zneþišĢujících látek.
OpatĜení zahrnuje také podporu implementace inteligentních dopravních systémĤ
a telematických systémĤ (napĜ. zelená vlna na svČtelných kĜižovatkách, informaþní
panely s údaji o poþtu volných parkovacích míst v kapacitních garážích a na
záchytných parkovištích, promČnné informaþní panely apod.), pĜiþemž velká míra
informace se v dnešní dobČ dostane ke koncovému uživateli pĜes aplikaci
v mobilním telefonu.
obce, kraj
B (technické)
ne
A (doprava)
místní
Toto opatĜení by mČlo být pĜednostnČ implementováno ve všech vČtších mČstech (tj. ve
mČstech s více než zhruba 5 000 obyvateli). Jedná se o následující sídla:
Kraj StĜedoþeský
Benešov
Beroun
Brandýs nad Labem-Mladá Boleslav
ýáslav
ýelákovice
ýernošice
ýeský Brod
DobĜíš
HoĜovice
Hostivice
Jesenice
Kladno
Kolín
Kosmonosy
Kralupy nad Vltavou
KrálĤv DvĤr
Kutná Hora
Lysá nad Labem
MČlník
166
Kraj StĜedoþeský
Milovice
Mladá Boleslav
Mnichovo HradištČ
Neratovice
Nové Strašecí
Nymburk
Odolena Voda
PodČbrady
PĜíbram
Rakovník
Roztoky
ěíþany
Sedlþany
Slaný
Stochov
Týnec nad Sázavou
Úvaly
Vlašim
167
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB16
Cílem opatĜení je dosáhnout snížení koncentrací suspendovaných þástic PM10
v ovzduší omezením prašnosti na komunikacích, a to pĜedevším zvýšením
efektivity, rozsahu a þetnosti jejich þištČní.
Komunikace jsou významným zdrojem resuspenze þástic – zvíĜení prachu
z vozovek, který tak pĜispívá k zvýšení celkové imisní zátČže þástic. Z tohoto
dĤvodu je zapotĜebí þástice z povrchĤ vozovek soustavnČ odstraĖovat.
Pro dosažení dostateþné úþinnosti þištČní je nutno volit technologie, které skuteþnČ
zajistí fyzické odstranČní prachu z vozovky. Jedná se o þistící vozy vybavené
soustavou kartáþĤ s odsáváním prachu a souþasnČ se zkrápČním kartáþĤ za
úþelem eliminace prašnosti pĜi vlastním þištČní (tzv. samosbČrné vozy).
NejvhodnČjší je pak kombinace nasazení samosbČrných vozĤ s následným
oplachem zbytkového zneþištČní tlakovou vodou. Naopak za neúþinné je
považováno kropení silnic (jedná se jen o doþasné zvlhþení bez dlouhodobého
úþinku), aplikace kartáþovacích systémĤ nebo samotný oplach vodou bez odsávání
prachu.
Druhým klíþovým prvkem aplikace opatĜení je pravidelnost, tj. zajištČní þistČní ulic
a silnic v pravidelném intervalu, v závislosti na hustotČ obytné zástavby, dopravní
zátČži a úrovni zneþištČní konkrétních komunikací. Ve vČtšinČ sídel þiní optimální
interval mezi dvČma þištČními 1–2 týdny.
KromČ silnČ dopravnČ zatížených dopravních tahĤ je nutno zamČĜit se i na ménČ
významné komunikace, po kterých jsou však ve vČtší míĜe pĜepravovány sypké
materiály (napĜ. stavební odpady, zemina, tČžené materiály). V rámci plánu þištČní
budou také mít pĜirozenČ pĜednost komunikace procházející soustĜedČnou obytnou
zástavbou.
Významným zdrojem prašnosti je inertní posyp, který je používán zejména na
chodnících a jiných pČších komunikacích. Odtud se postupnČ dostává na vozovku,
kde je rozmČlĖován a rozviĜován koly projíždČjících automobilĤ. Z tohoto dĤvodu je
nutno vždy provést po zimČ jednorázové vyþištČní všech komunikací od zimního
posypu. Obdobným zdrojem prachu jsou v ĜadČ míst letní zemČdČlské práce, i zde
je nezbytné po jejich skonþení provést vyþištČní vozovek. Ve velkých mČstech,
vybavených tramvajovými tratČmi, je významné zajistit rovnČž úklid tČles
tramvajových tratí od inertního materiálu.
B (technické)
ne
P (prĤbČžný)
A (doprava)
Toto opatĜení by mČlo být implementováno plošnČ ve všech prioritních obcích a mČstech
StĜedoþeského kraje. V naprosté vČtšinČ obcí a mČst úklid a údržba komunikací již v urþité
formČ probíhají, ve vazbČ na místní situaci a úroveĖ zneþištČní ovzduší þásticemi je však
vhodné þištČní zintenzivnit, zejména aplikovat vhodné technologie a zajistit dostateþnou
þetnost þištČní.
168
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB17
Cílem opatĜení je oddČlit silnČ dopravnČ zatížené komunikace od obytné zástavby
pásy dĜevin s protiprašnou funkcí a zvýšit zastoupení rĤzných forem zelenČ zejména
v soustĜedČné zástavbČ širšího centra mČsta.
Vegetaþní doprovod silniþní komunikace je v þeské krajinČ pomČrnČ standardním
prvkem. Hlavním cílem výsadby dĜevin je však obvykle zapojení silnice þi dálnice do
krajiny a utlumení jejího negativního estetického pĤsobení, popĜípadČ i kompenzace
zásahĤ do systému ekologické stability. V oblastech s pĜekroþením limitĤ þástic je
však nutno provádČt výsadby s primárním dĤrazem na záchyt prašnosti. Pro
omezení prašnosti je optimální vertikálnČ zapojený a hloubkovČ þlenČný porost
smíšených dĜevin (se stromy a keĜi o rĤzné výšce), dle podmínek konkrétní lokality
však lze aplikovat i jiné výsadby (napĜ. popínavá zeleĖ na protihlukových stČnách).
Jednotlivé akce budou prioritnČ realizovány u obytné zástavby a jiných budov
vyžadujících ochranu (nemocnice, školy atd.), které se nacházejí v blízkosti
automobilových komunikací. V rámci aplikace opatĜení byly vytipovány prioritní
úseky hlavních („celostátních“) dopravních tahĤ, tj. dálnic, rychlostních silnic a silnic
I. tĜídy, které se pĜibližují k obytné zástavbČ. V tČchto úsecích je nutno provČĜit
aktuální stav vegetaþních doprovodĤ a tyto podle potĜeby vysadit, popĜípadČ doplnit.
U ostatních komunikací se pĜedpokládá plošná realizace dle místních podmínek. Ve
všech prioritních mČstech a obcích je rovnČž nutno zajistit postupné zvyšování
podílu vegetace v obytné zástavbČ a ozelenČní uliþních profilĤ, neboĢ uliþní zeleĖ
zde þásteþnČ plní funkci zelenČ izolaþní. Vhodnými typy akcí v soustĜedČném
mČstském prostoru jsou výsadby uliþních stromoĜadí a zakládání parkových ploch,
ale i ozelenČní vnitroblokĤ, instalace prvkĤ popínavé zelenČ atd.
B (technické)
ne
A (doprava)
a) ProvČĜení a doplnČní vegetaþních pásĤ u hlavních dopravních tahĤ (dálnice, rychlostní
silnice a silnice I. tĜídy)
Kraj StĜedoþeský
Obec
Beroun
Brandýs nad Labem Stará Boleslav
Braškov
BĜíství
Drahelþice
ChrášĢany
Chrustenice
R10 (27,5 – 37 km)
D5 (14,5 – 20 km)
Jesenice
R10 (10 – 14,5 km)
R6 (14 – 15 km)
D11 (16,5 – 18 km)
D5 (4 – 4,5 km)
D5 (0 – 2 km)
D5 (7 – 8 km)
R1 (0 – 3 km)
R1 (76,5 – 82,5 km)
169
Obec
Jirny
KrálĤv DvĤr
Ledþice
LodČnice
Mladá Boleslav
Mochov
D11 (5 – 10 km)
D5 (20 – 25 km)
D8 (20,5 – 22,5 km)
D5 (8 – 11 km)
R10 (37 – 44,5 km)
D11 (10 – 16,5 km)
D8 (12 – 20,5 km)
I/16 (40,5 – 42 km)
D8 (4 – 12 km)
D8 (1 – 4 km)
D1 (5 – 9 km)
D5 (2 – 4 km)
D5 (4,5 – 7 km)
D1 (9 – 15 km)
D5 (11 – 14,5 km)
D8 ( –2 – 1 km)
D5 (25 – 30 km)
D5 (30 – 35 km)
Nová Ves
Odolena Voda
Panenské BĜežany
PrĤhonice
Rudná
ěíþany
Vráž
Zdiby
Zdice
Žebrák
b) Ostatní komunikace a sídla
OpatĜení by mČlo být implementováno ve všech prioritních obcích a mČstech StĜedoþeského
kraje v návaznosti na podmínky jednotlivých sídel. Doporuþené typy akcí jsou zejména:
• výsadby vegetaþních pásĤ oddČlujících obytnou (þi jinak chránČnou)
od hlavních komunikací ( vertikálnČ zapojený a hloubkovČ þlenČný porost dĜevin)
zástavbu
• výsadby uliþních stromoĜadí
• zakládání a revitalizace parkových ploch, dosadby dĜevin ve volných plochách.
170
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
které(á) je(jsou)
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB18
Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací
Cílem opatĜení je zejména dosáhnout snížení produkce emisí z provozu autobusĤ
veĜejné hromadné dopravy (tam, kde se v dohledné dobČ nepĜedpokládá jejich
pĜechod na alternativní pohony a nelze tudíž poþítat s uplatnČním opatĜení AB12) a
z provozu obslužných vozidel provozovaných mČsty nebo rĤznými mČstskými
organizacemi (svoz domovního odpadu, péþe o zeleĖ, þištČní ulic atp.).
OpatĜení spoþívá v postupném odstraĖování starších vozidel, zejména s vyššími
emisemi þástic (do emisní úrovnČ EURO 3) a jejich nahrazování moderními vozidly
ve standardu EURO 6.
obce, kraj
B (technické)
ne
B (stĜednČdobý)
A (doprava)
místní
mČstech s více než 15 000 obyvateli). Jedná se o následující sídla:
Kraj StĜedoþeský
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kralupy nad Vltavou
Kutná Hora
MČlník
Mladá Boleslav
Neratovice
PĜíbram
Rakovník
Slaný
171
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
které(á) je(jsou)
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AB19
Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ v automobilové dopravČ
Vozidla pohánČná tzv. alternativními pohony, tj. vozidla s plynovým pohonem (CNG a
LPG), elektromobily, hybridní automobily apod., produkují podstatnČ ménČ emisí
zneþišĢujících látek než vozidla na benzín a naftu. Z tohoto dĤvodu bude realizována
komplexní informaþní podpora využití automobilĤ s alternativními pohony v individuální
dopravČ.
Za úþelem podpory využití nízkoemisních a bezemisních pohonĤ bude zajištČna
informaþní kampaĖ, jejíž souþástí bude vytvoĜení celého informaþního systému pro
uživatele automobilĤ tohoto typu. ýasovČ omezená informaþní kampaĖ zajistí základní
osvČtovou podporu využívání alternativního pohonu, s dĤrazem na finanþní úsporu,
pĜínosy ke zlepšení kvality ovzduší a další výhody (dotace atd.). SouþasnČ bude
vytvoĜeno a pĜedstaveno internetové informaþní rozhraní, obsahující informace pro
uživatele þi zájemce o tento typ vozidel – dynamické mapy s umístČním dobíjecích míst
pro elektromobily þi plnicích stanic CNG a LPG apod., recenze a porovnání automobilĤ
s alternativním pohonem, informace o dotacích apod. (obdobné stránky dnes slouží
napĜ. pro cyklistickou dopravu, tĜídČní odpadĤ atd.)
obce, kraj
B (technické)
ne
C (dlouhodobý)
A (doprava)
mČstech s více než 15 000 obyvateli). Jedná se o následující sídla:
Kraj StĜedoþeský
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kralupy nad Vltavou
Kutná Hora
MČlník
Mladá Boleslav
Neratovice
PĜíbram
Rakovník
Slaný
172
Tabulka 85: OpatĜení AC1
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je opatĜení
regulativní? [a/n]
ýasový rámec
opatĜení
Územní rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
AC1
Podpora carsharingu
Carsharing je jednou z Ĝady strategií Ĝízení mobility. Poskytuje výhody využívání
automobilu a zároveĖ omezuje nevýhody spojené s vysokou závislostí na
automobilech, ale pĜedevším umožĖuje svobodné rozhodování mezi rĤznými typy
dopravy. Jedinec tak získává výhodu užívání osobního automobilu, aniž by musel
nést náklady a odpovČdnost, které z vlastnictví automobilu vyplývají. Typický systém
sdílení automobilĤ se skládá z poskytovatele – profesionální organizace (zĜizovanou
nejlépe veĜejným sektorem) s centralizovaným rezervaþním systémem, sbČrem dat
o provozu vozidel a vyúþtováním služeb. Klienti jsou þlenové organizace a mají k
dispozici infrastrukturu tvoĜenou vozovým parkem a parkovacími místy na klíþových
lokalitách uvnitĜ spádové oblasti. Carsharingová organizace má formalizovaný vztah
se státní správou, poskytovateli veĜejné hromadné dopravy a výrobci automobilĤ.
Obvykle jsou vozidla carsharingové organizace k dispozici na mnoha místech ve
mČstČ pro použití i na velmi krátkou dobu (obvykle od 1 hodiny výše) a jsou
dostupná po celý den (24 hodin dennČ, 7 dní v týdnu). Platby se Ĝídí podle doby, po
níž bylo vozidlo využíváno, a podle ujeté vzdálenosti. V tomto ohledu je platba za
používání vozidla podobná platbám za cesty veĜejnou hromadnou dopravou.
Carsharing by bylo vhodné zamČĜit na vozidla s alternativními pohony, tj. vozidla s
plynovým pohonem (CNG a LPG), elektromobily, hybridní automobily apod., protože
jsou z hlediska kvality ovzduší pĜíznivČjší než konvenþní vozy, spalující pĜevážnČ
naftu.
obce, kraj
C (vzdČlávací/informaþní)
ne
P (prĤbČžný)
A (doprava)
Aplikace opatĜení AC1:
Toto opatĜení je doporuþeno k implementaci v nejvČtších mČstech:
Kraj StĜedoþeský
Kladno
Mladá Boleslav
173
E.4.2 OpatĜení ke snížení vlivu vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ na zneþištČní
ovzduší
Stacionární zdroje zneþišĢování mohou významnČ ovlivĖovat kvalitu ovzduší zejména
v pĜípadČ emisí primárních a fugitivních þástic PM 10 , PM 2,5 . I v pĜípadČ, kdy vyjmenovaný
bodový zdroj nemá indikován významný imisní pĜíspČvek z primárních nebo fugitivních
emisí PM 10 , je tĜeba mu vČnovat pozornost a zamČĜit se na omezování emisí prekurzorĤ
sekundárních aerosolĤ (SO 2 , NO X ).
Tabulka 86: OpatĜení
zneþištČní
Kód
opatĜení
BB1
BB2
BD1
BD2
BD3
ke
snížení
vlivu
vyjmenovaných
stacionárních
zdrojĤ
na
úroveĖ
Název opatĜení
Snížení vlivu stávajících prĤmyslových a energetických stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní
ovzduší – ýištČní spalin nebo odpadních plynĤ, úprava technologie
Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových podnikĤ, poĜízení techniky pro omezení fugitivních
emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály
Minimalizace imisních dopadĤ provozu nových stacionárních zdrojĤ v území
174
Tabulka 87: OpatĜení BB1
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
f.
g.
h.
i.
BB1
Snížení vlivu stávajících prĤmyslových a energetických stacionárních zdrojĤ
na úroveĖ zneþištČní ovzduší – ýištČní spalin nebo odpadních plynĤ, úprava
technologie
Náhrada a rekonstrukce stávajících vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ
zneþišĢování.
PoĜízení technologií a zmČny technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí
zneþišĢujících látek nebo ke snížení úrovnČ zneþištČní ovzduší
• PoĜízení techniky a úprava technologie za úþelem snížení emisí TLZ, PM10,
PM2,5.
• PoĜízení techniky a úprava technologie za úþelem snížení emisí NOX a SO2
(prekurzorĤ sekundárních aerosolĤ).
OpatĜení BB1 se vztahuje, jak na zdroje spadajících pod zákon o integrované
prevenci (zákon. þ. 76/2002 Sb.), tak na ostatní vyjmenované zdroje.
U všech stávajících stacionárních zdrojĤ bude kompetentní orgán stanovovat, pokud
je to možné a ekonomicky pĜijatelné, emisní koncentrace, které jsou definovány a
kterých lze dosáhnout nejlepšími dostupnými technikami nebo nejlepším bČžnČ
dostupným technickým Ĝešením.
krajský úĜad
B (technické)
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ano
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
B (prĤmysl)
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
PĜíklady typových aktivit k realizaci:
Níže jsou uvedeny skupiny zdrojĤ (ve smyslu pĜílohy þ. 2 zákona) a konkrétní
provozovatelé, kteĜí jsou z hlediska emisí nejvýznamnČjšími producenty tuþnČ uvedených
polutantĤ, a pĜíklady aktivit, ke snížení emisí.
a) Náhrada a rekonstrukce stacionárních zdrojĤ nebo poĜízení technologií a zmČny
technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí TZL, PM 10 , PM 2,5 na
stacionárních zdrojích vybraných skupin zejména v níže uvedených lokalitách.
Skupina
vyjmenovaných
zdrojĤ
þ. 2 k zákonu þ. 201/2012 Sb.
Lokality, StĜedoþeský kraj
dle
pĜílohy
skupina 1. Energetika – spalování paliv,
skupina 3. Energetika – ostatní,
skupina 4. Výroba a zpracování kovu a plastu,
skupina 5. Zpracování nerostných surovin,
skupina 7. PotravináĜský, dĜevozpracující a ostatní
prĤmysl,
skupina 11. Ostatní zdroje (Stacionární zdroje, jejichž
roþní emise tuhých zneþišĢujících látek pĜekraþuje 5 t
ýeský Brod, Horní Poþaply, Kladno, Kralupy nad
Vltavou, Kutná Hora, Libušín, Nové Strašecí-Pecínov,
175
Nymburk, Podlesí, Slaný, Stará HuĢ, Všestary
b) Náhrada a rekonstrukce stacionárních zdrojĤ nebo poĜízení technologií a zmČny
technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí oxidĤ dusíku na vyjmenovaných
stacionárních zdrojích níže uvedených skupin a zejména pak na zdrojích
provozovaných v níže uvedených lokalitách.
Skupina
vyjmenovaných
zdrojĤ
þ. 2 k zákonu þ. 201/2012 Sb.
dle
pĜílohy
roþní emise oxidĤ dusíku vyjádĜených jako NO2
pĜekraþuje 5 t)
Horní Poþaply, Kladno, Kralupy nad Vltavou,
Neratovice
c) Náhrada a rekonstrukce stacionárních zdrojĤ nebo poĜízení technologií a zmČny
technologických postupĤ vedoucí ke snížení emisí oxidu siĜiþitého na
vyjmenovaných stacionárních zdrojích níže uvedených skupin a zejména pak na
zdrojích provozovaných v níže uvedených lokalitách.
Skupina
vyjmenovaných
zdrojĤ
þ. 2 k zákonu þ. 201/2012 Sb.
dle
pĜílohy
roþní emise oxidu siĜiþitého pĜekraþuje 8 t)
Horní Poþaply, Kladno, Kralupy nad Vltavou,
Neratovice
176
Tabulka 88: OpatĜení BB2
BB2
Snižování prašnosti v areálech prĤmyslových podnikĤ, poĜízení techniky pro
omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z
manipulace se sypkými materiály
Provozovatelé stacionárních zdrojĤ skupin:
- Recyklaþní linky stavební suti (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
- Pískovny (kód 5.13, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
- Kamenolomy (kód 5.11, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
- Betonárny (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
- Slévárny železných kovĤ (kód 4.6.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
- Cementárny a vápenky (kód 5.1.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
realizují vybavení zdrojĤ technikou pro omezování fugitivních emisí pevných þástic
(PM10). Mezi technická opatĜení patĜí poĜízení napĜ.: þistící (zametací) techniky,
vodní clony, systémy pro zkrápČní, zakrytování/zaplachtování volnČ ložených
sypkých materiálĤ apod.
Tato technická opatĜení by mČl v pĜimČĜené míĜe aplikovat také pĜepravce, který
pĜepravuje sypký materiál do výše uvedených þi ostatních vyjmenovaných zdrojĤ a
to takovým zpĤsobem, aby bylo eliminováno zneþištČní ovzduší zpĤsobené
pĜepravovaným materiálem.
krajský úĜad
B (technické)
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ano
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
B (prĤmysl)
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
Aplikace opatĜení BB2:
ýasový rámec
Aktivita
Vybavení stacionárních zdrojĤ technikou pro omezování fugitivních
prĤbČžnČ
emisí pevných þástic
Vybavení vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ, níže uvedených skupin, technikou pro
omezování fugitivních emisí TZL (resp. PM 10 ) zejména pak pokud jsou tyto vyjmenované
stacionární zdroje provozovány v níže uvedených lokalitách, kde byl rozptylovou studií
identifikován významný vliv fugitivních emisí na kvalitu ovzduší.
Skupina vyjmenovaných
zdrojĤ
dle
pĜílohy
þ. 2 k zákonu
þ. 201/2012 Sb.
Recyklaþní linky stavební suti (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
Pískovny (kód 5.13, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
Kamenolomy (kód 5.11, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
Betonárny (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
Slévárny železných kovĤ (kód 4.6.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
Cementárny a vápenky (kód 5.1.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
ORP Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, ýernošice, ýeský Brod, Kladno,
Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, MČlník, Mladá Boleslav, Neratovice,
Rakovník, Slaný
177
Tabulka 89: OpatĜení BD1
BD1
Pro omezení primárních emisí suspendovaných þástic (TZL/PM10) stanovovat
pĜednostní využívání paliv (pĜedevším plynná paliva, vhodné druhy biomasy), jejichž
spalováním dochází k minimální produkci emisí TZL a jejich prekurzorĤ (SO2, NOx).
V odĤvodnČných pĜípadech stanovovat sledování a hodnocení množství emisí TZL a
jejich prekurzorĤ (SO2, NOx) pomocí systému kontinuálního mČĜení emisí (napĜ. u
spalovacích zdrojĤ na pevná paliva o tepelném pĜíkonu zdroje > 15 MW).
Ukládat opatĜení k omezení emisí TZL u zdrojĤ zneþišĢování ovzduší, napĜ.
zakrytování a odsávání prašných uzlĤ s následným þištČním odpadního plynu v
zaĜízení k omezování emisí, zakrytování (zaplachtování) deponií sypkých materiálĤ,
skladování paliv, produktĤ spalování a jiných materiálĤ v uzavĜených prostorách,
skrápČní a mlžení pĜi prašných þinnostech, zvlhþování a zakrývání sypkých
materiálĤ pĜi jejich transportu, vČtrolamy, budování zástČn a pásĤ izolaþní zelenČ a
další opatĜení k omezení prašnosti).
RovnČž je vhodné aplikovat opatĜení ke snižování prašnosti zpevĖováním povrchu
komunikací a odstavných ploch v areálech, pravidelným úklidem komunikací a
zpevnČných ploch, zvyšováním podílu zelenČ na plochách kde zpevnČní povrchu
není možné nebo vhodné.
Zdroje fugitivních emisí mohou mít významný vliv na kvalitu vnČjšího ovzduší v místČ
svého pĤsobení.
Pro omezení fugitivních emisí je možné využít organizaþní ale rovnČž technická
opatĜení (BD1a – BD1g).
OpatĜení BD1 se vztahuje, jak na zdroje spadající pod zákon o integrované prevenci
(zákon. þ. 76/2002 Sb.), tak na ostatní vyjmenované zdroje.
U všech stacionárních zdrojĤ bude kompetentní orgán stanovovat, pokud je to
možné a ekonomicky pĜijatelné, technické podmínky provozu, které jsou definovány
a kterých lze dosáhnout nejlepšími dostupnými technikami nebo nejlepším bČžnČ
dostupným technickým Ĝešením.
krajský úĜad
D (jiné)
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ano
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
B (prĤmysl)
zneþištČní
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
Technická opatĜení ke snížení vykazovaných a fugitivních emisí uvedená níže v rámci
podopatĜení BD1a a BD1f je vhodné využít pro naplnČní dikce §13 zákona ve vztahu k
významným stacionárních zdrojĤ, které Program identifikoval v kapitole E.2 a ve vztahu
k aplikaci emisních stropĤ pro skupiny stacionárních zdrojĤ, které mají významný
pĜíspČvek k pĜekroþení imisního limitu, jenž Program stanovil v kapitole E.1.
OpatĜení je možné dále aplikovat ke snížení emisí i pro ostatní stacionární zdroje a skupiny
stacionárních zdrojĤ dle uvážení kompetentního orgánu (napĜ. vyjmenované zdroje uvedené
v kapitole E.3).
Technická podopatĜení BD1b až BD1e a BD1g uvádČjí pĜíklady aktivit ke snižování
fugitivních emisí ze zdrojĤ, které mají dle výsledkĤ rozptylové studie znaþný vliv na kvalitu
178
ovzduší právČ prostĜednictvím fugitivních emisí. Jedná se o následující zdroje fugitivních
emisí:
• Recyklaþní linky stavební suti (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
• Pískovny (kód 5.13, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
• Kamenolomy (kód 5.11, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
• Betonárny (kód 5.12, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
• Cementárny a vápenky (kód 5.1.1, dle pĜílohy þ. 2, zákona þ. 201/2012 Sb.)
179
Tabulka 90: PodopatĜení BD1a
Název podopatĜení
BD1a - OpatĜení pro omezení resuspenze a fugitivních emisí TZL a PM10 u
stacionárních zdrojĤ
1. Možnosti omezení emise u jednotlivých zdrojĤ – pĜímá opatĜení u
technologií
• Hermetizace jednotlivých uzlĤ, kde vznikají emise TZL (násypky, pĜesypy
apod.).
• Hermetizace celé haly (tzv. Dog house“).
• Hermetizace v kombinaci s odsáváním a odluþováním TZL v odluþovaþích.
• Instalace mlžení a zkrápČní u rozhodujících míst vzniku a úniku TZL.
• ZkrápČní þi mlžení, vytváĜení clon.
2. Instalace odsávání a odluþování TZL
Pokud je to možné, celé zaĜízení zakapotovat, emise odsávat a zavést do
úþinného odluþovaþe (jedno þi vícestupĖové).
Pro prachové þástice:
• usazovací komory (separátor) (pouze jako první stupeĖ þištČní v kombinaci
s níže uvedenými metodami)
• cyklónové odluþovaþe (jedno i multi cyklony) (pouze jako první stupeĖ
þištČní v kombinaci s níže uvedenými metodami)
• tkaninové filtry
• elektrostatické odluþovaþe
• vypírání prachu (absorbery)
• katalytická filtrace
• þistý (absolutní) filtr (HEPA filtr)
• vzduchový filtr s vysokou úþinností (HEAF)
• mlhový filtr
• další odluþovaþe þi jejich kombinace
Popis opatĜení
3. Komunikace
ýištČní povrchu
• pravidelné a prĤbČžné þištČní komunikací
• dĤkladné vyþištČní po nárazových pracích þi po skonþení smČn
• úklid po zimní sezónČ
OdstraĖování prašnosti v areálech a jejich okolí
• zpevĖování a þištČní povrchĤ v areálech
• organizaþní opatĜení na hranicích areálĤ a v jejich okolí (mycí vany,
zkrápČcí rámy, ruþní þištČní apod.).
Omezení výskytu prašných ploch a komunikací
• úprava (zpevnČní) povrchu komunikací
• úprava ostatních prašných ploch
4. Skladování a plošné zdroje
a) OtevĜené skladování (skladování na otevĜených prostranstvích)
Jako primární opatĜení lze doporuþit:
• v maximální míĜe využít uzavĜené objekty, sila, zásobníky, kontejnery pro
omezení vlivu vČtru a prevenci tvorby emisí suspendovaných þástic.
PĜesto mĤže být pro velmi velké objemy materiálĤ skladování na volné ploše
jediným dostupným zpĤsobem (napĜ. dlouhodobé skladování strategických
zásob uhlí, rud, sádrovce). V tomto pĜípadČ je nejlepšími dostupnými
technikami pro dlouhodobé skladování:
• zvlhþování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy
• pĜekrývání povrchu (fólie, sítČ, plachty)
• zpevĖování povrchu
• zatravĖování povrchu
Pro krátkodobé skladování pak:
Další doporuþená opatĜení:
• vytváĜení podélných hromad v souladu s pĜevažujícím smČrem vČtru
180
•
•
•
•
výsadba a výstavba vČtrných bariér (vČtrolamy, sítČ, ochranné valy)
budování pouze jedné hromady místo dvou
skladování materiálĤ za ochrannými zdmi
pravidelné nebo kontinuální kontroly emisí suspendovaných látek (vizuální
kontrola zda se práší nebo ne) pro ovČĜení, zda primární opatĜení jsou
ĜádnČ plnČna
• sledování povČtrnostních vlivĤ (napĜ. použití meteorologických pĜístrojĤ pro
zjišĢování smČru a síly vČtru, množství srážek) s následnou aplikací
vhodných opatĜení dle aktuální potĜeby (napĜ. zvlhþování hromad apod.)
b) Skladování v uzavĜených prostorách
NejvhodnČjší je používání uzavĜených prostor (sila, zásobníky, kontejnery).
Tam, kde nelze použít sila, je vhodné využít alespoĖ rĤzné typy pĜístĜeškĤ,
opláštČných konstrukcí apod. Pro uzavĜené haly je nejlepší dostupnou
technikou provoz funkþního ventilaþního a filtraþního systému a minimalizace
otvírání vstupních dveĜí se souþasným použitím zaĜízení ke snižování emisí
prachových þástic z odcházející vzdušniny.
c) Doprava a manipulace se sypkými hmotami
Mezi nejlepší dostupné techniky patĜí:
• zkrácení pĜepravních vzdáleností, omezení poþtu pĜekládek
• využití kontinuální dopravy
• plnČní nákladních vozidel ve správném poloze tak, aby nedocházelo k
násypu materiálu mimo vozidlo
• snížení nejvyšší rychlosti vozidel v areálech na 10 km.hod -1
• zaplachtování nákladu na dopravních prostĜedcích
• použití zpevnČných komunikací (beton, asfalt)
• þištČní komunikací
• þištČní vozidel vyjíždČjících na veĜejné komunikace
• skrápČní a vlhþení materiálu (mimo pĜípady, kdy hrozí zamrznutí materiálu,
riziko z kluzkého povrchu vzhledem k namrznutí vlhkého materiálu na
vozovce nebo nejsou dostateþné zdroje vody)
d) Nakládka a vykládka
Pro nakládku a vykládku je dále vhodné minimalizovat pádovou rychlost a
ztráty hmotnosti materiálĤ. K minimalizaci pádové rychlosti je vhodné aplikovat
následující opatĜení:
• instalace pĜíþek v plnicích trubicích
• použití plnících hlav k regulaci výstupní rychlosti
• minimalizace sklonu napĜ. skluzných žlabĤ
Manipulace s pevným volnČ loženým materiálem je jiným, ve srovnání se
skladováním dokonce vČtším, potencionálním zdrojem emisí prachu. Popsáno
je nČkolik technik pro nakládání, vykládání a dopravu:
• drapáky
• vykládací násypné zásobníky
• kádČ
• sací vzduchové dopravníky
• mobilní nakládací zaĜízení
• výsypné šachty
• plnicí hadice a trubky
• kaskádové trubky
• skluzy
• zakládací pásy
• pásové dopravníky
• koreþkový nakladaþ
• ĜetČzové a šnekové dopravníky
• dopravníky se stlaþeným vzduchem
• podavaþe.
5. Omezení emisí výsadbou zelenČ
Pro omezování prašnosti má velký význam vegetaþní kryt, který nejen omezuje
zvíĜení prachových þástic do ovzduší, ale také zachycuje prachové þástice,
které jsou již v ovzduší rozptýleny. V okolí zvláštČ významných zdrojĤ
prašnosti jako jsou silnice, parkovištČ, lomy, skládky apod. je proto možné
rozptyl suspendovaných þástic omezit výsadbou vegetace se zastoupením
181
rostlinných druhĤ s vysokou schopností zachycovat na svém povrchu prachové
þástice.
Výsadba izolaþní zelenČ zahrnuje výsadby v bezprostĜedním okolí hlavních
zdrojĤ prašnosti, tj. zejména
• v okolí prašných provozĤ (skládky, recyklace suti apod.)
• u prĤmyslových provozĤ s pravdČpodobným zvýšeným podílem tČžkých
kovĤ v povrchové pĤdní vrstvČ
Pro omezení prašnosti je optimální vertikálnČ zapojený a hloubkovČ þlenČný
porost smíšených dĜevin (se stromy a keĜi o rĤzné výšce), dle podmínek
konkrétní lokality však lze aplikovat i jiné výsadby (napĜ. popínavá zeleĖ na
protihlukových stČnách). Z hlediska druhového složení je nutno preferovat
zejména takové pĤvodní druhy, které se vyznaþují vysokou schopností záchytu
prašnosti a odolností vĤþi mČstskému prostĜedí. Jednotlivé dĜeviny se liší z
hlediska schopnosti pohlcovat prachové þástice, která je dána vývojem listové
biomasy (vyjadĜuje se v mg/cm 2 ).
Tabulka 91: PodopatĜení BD1b
BD1b - Snížení emisí TZL a PM 10 - Recyklaþní linky stavební suti
Z hlediska omezování výskytu suspendovaných þástic lze za vhodné opatĜení
považovat nejen zĜizování nových ploch vegetace, ale i napĜ. výsadbu dĜevin
na již existujících travnatých plochách. Je ovšem nezbytné zajistit nejen
výsadbu zelenČ v dostateþném rozsahu, ale také její následnou údržbu.
Pro recyklaþní linky platí jako základní pravidlo: snižovat emise tuhých
zneþišĢujících látek („TZL“) na všech místech a pĜi všech operacích, kde
dochází k emisím TZL do ovzduší, a to v závislosti na povahu procesu
napĜíklad:
• SkrápČcím zaĜízením instalovaným také u tĜídiþĤ do míst prosévání
materiálu a na konec vynášecího dopravníku.
• Systém mlžení resp. skrápČní se skládá z rozvadČþe vody, rozvodného
potrubí, vodních trysek a vodního þerpadla. V pĜípadČ, že je k dispozici
zdroj tlakové vody, je tato tlaková voda pĜivedena do rozvadČþe vody. Z
rozvadČþe vody je nČkolik vývodĤ, odkud je tlaková voda rozvádČna ke
kritickým místĤm, kde je tĜeba potlaþit prašnost. Na všech tČchto místech
jsou umístČny trubky, osazené nČkolika vodními tryskami, které mají za
úkol vytváĜet jemnou vodní mlhu a tím potlaþit prašnost. A to pĜedevším:
- na vstupu do drtící komory,
- na výstupu z drtící komory,
- na konci vynášecího dopravníku.
Popis opatĜení
•
•
•
•
•
•
U ostatních drtiþĤ, kde není skrápČní pevnou souþástí stroje platí: PĜi
provozu tČchto drtiþĤ bude omezování zneþišĢování ovzduší zajištČno
pomocí ponorného þerpadla, pĜenosné nádrže na vodu a systému hadic s
tryskami. VyústČní hadic s tryskami by mČlo být nasmČrováno do vstupu
drtící komory, výstupu z drtící komory a na konec vynášecího dopravníku.
Zakrytováním tĜídících a drtících zaĜízení a všech dopravních cest,
pravidelný úklid pod dopravními pásy a zaĜízením.
OpatĜeními pro skladování prašných materiálĤ – umísĢování venkovních
skládek na závČtrnou stranu/ochrannou zeć/ zabezpeþení proti vzniku
prašnosti skrápČním/zakrývání.
OpatĜeními pro pĜepravu materiálĤ – pravidelná oþista a skrápČní
komunikací a manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících) tak, aby
pĜi prĤjezdu obslužných vozidel nevznikala prašnost. Zakrytování
nákladních prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu
recyklaþní linky stavební suti je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy
splĖující nejlepší emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší).
SkrápČcí zaĜízení bude vždy v provozu (pokud bude výrobní zaĜízení
využíváno v daném þase k výrobní þinnosti), s výjimkou zimního období,tj.
v období, kdy vnČjší teplota klesne pod 3 °C, nebo za deštČ. V pĜípadČ, že
dojde k poruše skrápČcího zaĜízení, bude výrobní zaĜízení neprodlenČ
odstaveno z provozu.
Pokud dojde k ucpání þi zanesení skrápČcí trysky sloužící k omezování
182
•
•
•
•
emisí TZL, bude provedeno její vyþištČní neprodlenČ po zjištČní (vþetnČ
zápisu do provozní evidence zdroje). V pĜípadČ, že se bude jednat o
závažnČjší poruchu skrápČcího zaĜízení (porucha þerpadla apod.), bude
tato závada odstranČna do 24 hodin (rovnČž se zápisem do provozní
evidence s þasovou identifikací vzniku poruchy). Pokud tato oprava
nebude moci být provedena do 24 hodin, bude technologický uzel
odstaven z provozu (rovnČž se záznamem do provozní evidence s
þasovými údaji o odstavení z provozu a o nábČhu zdroje do Ĝádného
provozního stavu). SouþasnČ bude zajišĢována neporušenost zakrytování
výrobního zaĜízení a dopravních pásĤ.
Materiál bude zpracováván výhradnČ za mokra, tj. vlhký po celou dobu
zpracování kameniva nebo stavebního odpadu od dovozu ke zpracování až
do odvozu výrobku nebo jeho zpracování v místČ. V pĜípadČ tĜídiþĤ bude
vždy, i v pĜípadČ tĜídČní bez drcení, nutno materiál skrápČt pĜed jeho
tĜídČním v dostateþném pĜedstihu,
Jednotlivá konkrétní umístČní zaĜízení budou v dostateþném pĜedstihu
oznámena místnČ pĜíslušné obci a souþasnČ budou pĜi umístČní zaĜízení
respektována hodnotící kriteria z hlediska vlivu na ovzduší – odstup od
nejbližší obytné zástavby popĜ. jiného chránČného území a pĜevažující
proudČní vzduchu. Vhodné umístČní tČchto typĤ zdrojĤ je jednou z
hlavních cest, jak omezit jejich negativní pĤsobení na obytnou zástavbu.
Zde záleží pĜedevším na typu zdroje a zpracovávaném materiálu (od toho
se odvíjí množství prachu v bezprostĜedním okolí zdroje), délce provozu a
režimu provozu (pracovní smČna) . Každé zahájení a ukonþení provozu
zdroje v dané lokalitČ bude v pĜedstihu oznámeno ýIŽPa obci nejménČ 3
pracovní dny pĜedem.
Souþástí provozní evidence bude evidence spotĜeby vody na skrápČní
vstupní suroviny a dále údaje o provádČní kontrol a údržby zaĜízení,
skrápČcích trysek, úklidu pĜíjezdových komunikací a pod dopravními pásy
a zaĜízením.
Výrobní zaĜízení a zaĜízení k omezování emisí TZL (skrápČní, zakrytování)
budou udržována v provozuschopném stavu. Provozovatel bude zajišĢovat
pravidelnou údržbu, servis a revize všech zaĜízení dle doporuþení výrobce.
Tabulka 92: PodopatĜení BD1c
Popis opatĜení
BD1c - Snížení emisí TZL a PM 10 - Pískovny
Snižovat emise tuhých zneþišĢujících látek („TZL“) na všech místech a pĜi
všech operacích, kde dochází k emisím TZL do ovzduší, a to v závislosti na
povaze procesu
• materiál získaný bČhem tČžby z vody bude zpracováván výhradnČ za
mokra, tj. vlhký (pĜirozenČ) po celou dobu zpracování písku,
• opatĜení pro skladování prašných materiálĤ – umísĢování venkovních
skládek na závČtrnou stranu a souþasnČ budou materiály na skládky
umísĢovány tak, že horní vrstvu bude vždy tvoĜit nová výroba s
pĜirozenČ vlhkým materiálem,
• deponie skrývek zajistit proti erozi popĜ. ozelenit stanovištnČ vhodnými
druhy,
• bude provádČn pravidelný úklid pod dopravními pásy a zaĜízením,
pozornost bude zamČĜena na úklid jemného podílu materiálu. Pro
omezení sekundární prašnosti bude provádČn pravidelný úklid
pĜíjezdových komunikací, v suchém období jejich skrápČní. Datum
provádČní kontrol a údržby zaĜízení, úklidu pĜíjezdových komunikací a
pod dopravními pásy a zaĜízením budou zaznamenány v evidenci.
Na všech místech linky kde je instalováno zakrytování, bude zakrytování
udržováno v neporušeném a provozuschopném stavu bez netČsností, pĜi
zakrytování plachtou bude zabránČno jejímu odhrnutí.
V bezprostĜedním okolí pískovny je doporuþeno vysázet izolaþní zeleĖ a to v
jednotlivých skupinách, které se pĜi dálkových podhledech vykrývají (nikoli v
Ĝadovém zapojení) a zajistit následnou péþi.
OpatĜení pro pĜepravu materiálĤ – pravidelná oþista a skrápČní komunikací a
183
manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících) tak, aby pĜi prĤjezdu
obslužných vozidel byla omezena prašnost. Zakropení nebo zakrytování
materiálu pĜi pĜepravČ jemných frakcí typu 0-2, 0-4 na nákladním prostoru
expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu pískovny je vhodné používat
zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ
EURO 4 a vyšší).
Pro rekultivaci nedovážet do pískovny žádný materiál, ale použít pouze
materiál z pískovny – skrývky, výklizy.
Pro osázení rekultivovaných ploch, rozþlenČných na rĤzná stanovištČ podle
plánu sanace a rekultivace, používat pouze stanovištnČ a geograficky pĤvodní
druhy dĜevin pro dané typy stanovišĢ.
Výrobní zaĜízení a zaĜízení k omezování emisí TZL budou udržována v
provozuschopném stavu. Provozovatel bude zajišĢovat pravidelnou údržbu,
servis a revize všech zaĜízení dle doporuþení výrobce.
Tabulka 93: PodopatĜení BD1d
Popis opatĜení
BD1d - Snížení emisí TZL a PM 10 - Kamenolomy
• V pĜípadČ, že vlivem srážek nebo tČžbou mokré rubaniny bude vstupní
rubanina silnČ zvlhþena a budou vyĜazeny z provozu skrápČcí trysky v
násypce podavaþe a prim. drtiþe (aby bylo možno rubaninu zpracovat)
bude tato skuteþnost zaznamenána do provozní evidence.
• Výrobní zaĜízení a zaĜízení k omezování emisí TZL budou udržována v
provozuschopném stavu. Provozovatel bude zajišĢovat pravidelnou údržbu,
servis a revize všech zaĜízení dle doporuþení výrobce.
• Zpráva o provedení revizí bude k dispozici na provozovnČ.
• OpatĜení pro skladování prašných materiálĤ – umísĢování venkovních
skládek na závČtrnou stranu nebo ohraniþení skládky z 3 stran
(skladovaný materiál nebude pĜevyšovat výšku ohrazení) a materiál bude
také zabezpeþen pro omezení prašnosti skrápČním, tak aby byla na
povrchu ucelená krusta.
• Udržovat maximální výšku sypného kužele u zemních skládek drceného
kameniva (tj. minimální pádovou výšku, pĜiþemž za reálnČ udržitelnou lze
považovat pádovou výšku max. 1,5 m),
• PĜi nakládce drceného kameniva na dopravní prostĜedky musí být
udržována co nejnižší pádová výška. Expediþní pasové dopravníky musí
být vybaveny úþinným zaĜízením ke snižování prašnosti (teleskopické
tubusy, skrápČní, odsávání).
• Bude provádČn pravidelný úklid pod dopravními pásy a zaĜízením,
pozornost bude zamČĜena na úklid jemného podílu materiálu.
• SkrápČcí zaĜízení bude vždy v provozu (pokud bude výrobní zaĜízení
využíváno v daném þase k výrobní þinnosti), s výjimkou zimního období,tj.
v období kdy vnČjší teplota klesne pod 3 °C nebo za deštČ. Pokud dojde k
ucpání þi zanesení skrápČcí trysky sloužící k omezování emisí TZL, bude
provedeno její vyþištČní neprodlenČ po zjištČní (vþetnČ zápisu do provozní
evidence zdroje). V pĜípadČ, že se bude jednat o závažnČjší poruchu
skrápČcího zaĜízení (porucha þerpadla apod.), bude tato závada
odstranČna do 24 hodin (rovnČž se zápisem do provozní evidence s
þasovou identifikací vzniku poruchy). Pokud tato oprava nebude moci být
provedena do 24 hodin, bude technologický uzel odstaven z provozu
(rovnČž se záznamem do provozní evidence s þasovými údaji o odstavení
z provozu a o nábČhu zdroje do Ĝádného provozního stavu). SouþasnČ
bude zajišĢována neporušenost zakrytování výrobního zaĜízení a
dopravních pásĤ.
• Souþástí provozní evidence bude evidence spotĜeby vody na skrápČní
vstupní suroviny a dále údaje o provádČní kontrol a údržby zaĜízení,
skrápČcích trysek, úklidu pĜíjezdových komunikací a pod dopravními pásy
a zaĜízením. OpatĜení pro pĜepravu materiálĤ – pravidelná oþista a
skrápČní komunikací a manipulaþních ploch (skrápČní v letních mČsících)
tak, aby pĜi prĤjezdu obslužných vozidel byla omezena prašnost.
Zakropení nebo zakrytování materiálu pĜi pĜepravČ jemných frakcí typu 0-
184
•
•
2, 0-4 na nákladním prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi
provozu kamenolomu je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující
emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší).
Pro omezení sekundární prašnosti bude provádČn pravidelný úklid
pĜíjezdových komunikací, v suchém období jejich skrápČní, pĜi vrtacích
pracích budou používány výhradnČ vrtací soupravy vybavené funkþním
odprašováním; provádČní þištČní a zkrápČní vnitroareálových komunikací a
veškerých manipulaþních ploch:
o 4x roþnČ komplexní þistČní zpevnČných komunikací a ploch, z toho 1
x po zimní sezónČ,
o 1x mČsíþnČ periodické þistČní areálu (napĜ. manipulaþní plochy,
plochy pod dopravními pásy apod.),
o kropení komunikací a manipulaþních ploch v závislosti na poþasí,
Datum provádČní kontrol a údržby zaĜízení, úklidu pĜíjezdových komunikací
a pod dopravními pásy a zaĜízením budou zaznamenány v provozní
evidenci.
Tabulka 94: PodopatĜení BD1e
Popis opatĜení
BD1e - Snížení emisí TZL a PM10 - Betonárny
Sila na cement budou trvale vybavena úþinným odluþovacím zaĜízením pro záchyt
tuhých zneþišĢujících látek (dále jen „TZL“) s maximální výstupní koncentrací TZL ve výši
10 mg/m3. PĜi poškozeném nebo odstranČném filtru TZL není provoz sil povolen.
Zdroj zneþišĢování ovzduší bude provozován v souladu s technickými podmínkami
stanovenými výrobcem zaĜízení a bude zajištČna jeho pravidelná údržba, servis a revize.
Záznamy o tČchto úkonech budou souþástí provozní evidence.
Na skládkách kameniva provozovatel zajistí jejich ohrazení minimálnČ ze tĜí stran, které
bude pĜevyšovat uskladnČný materiál, nebo bude provádČt jejich skrápČní, aby tak
zajistil omezení prašnosti v maximální možné míĜe.
expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu betonárny je vhodné používat
zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ
EURO 4 a vyšší).
Tabulka 95: PodopatĜení BD1f
Popis opatĜení
BD1f - Snížení emisí TZL a PM10 - Slévárny
Realizovat opatĜení k omezení emisí pĜi nakládání se sypkými hmotami.
Doprava a manipulace se sypkými hmotami
Mezi nejlepší dostupné techniky patĜí:
• plnČní nákladních vozidel ve správném poloze tak, aby nedocházelo k násypu
materiálu mimo vozidlo
• snížení nejvyšší rychlosti vozidel v areálech na 10 km.hod-1
• skrápČní a vlhþení materiálu (mimo pĜípady, kdy hrozí zamrznutí materiálu, riziko z
kluzkého povrchu vzhledem k namrznutí vlhkého materiálu na vozovce nebo nejsou
dostateþné zdroje vody)
Nakládka a vykládka
185
Pro nakládku a vykládku je dále vhodné minimalizovat pádovou rychlost a ztráty
hmotnosti materiálĤ. K minimalizaci pádové rychlosti je vhodné aplikovat následující
opatĜení:
• instalace pĜíþek v plnicích trubicích
• použití plnících hlav k regulaci výstupní rychlosti
• minimalizace sklonu napĜ. skluzných žlabĤ
Skladování v uzavĜených prostorách
NejvhodnČjší je používání uzavĜených prostor (sila, zásobníky, kontejnery). Tam, kde
nelze použít sila, je vhodné využít alespoĖ rĤzné typy pĜístĜeškĤ, opláštČných konstrukcí
apod. Pro uzavĜené haly je nejlepší dostupnou technikou provoz funkþního ventilaþního
a filtraþního systému a minimalizace otvírání vstupních dveĜí se souþasným použitím
zaĜízení ke snižování emisí prachových þástic z odcházející vzdušniny.
Zakrytí nebo uzavĜení zdrojĤ emisí suspendovaných þástic
PĜesypná místa, násypky, koreþkové podavaþe a další potenciální zdroje emisí
suspendovaných þástic je vhodné uzavĜít z dĤvodu prevence emisí suspendovaných
þástic nebo také z dĤvodu ochrany materiálu pĜed povČtrnostními vlivy. SouþasnČ je
uzavĜení pĜedpokladem pro možnost odsávání vzdušniny a instalaci filtraþních zaĜízení.
OpatĜení pro pĜepravu materiálĤ
Pravidelná oþista a skrápČní komunikací a manipulaþních ploch (skrápČní
v letních mČsících) tak, aby pĜi prĤjezdu obslužných vozidel byla omezena
prašnost. Zakropení nebo zakrytování materiálu pĜi pĜepravČ jemných frakcí
typu 0-2, 0-4 na nákladním prostoru expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi
provozu slévárny je vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší
emisní úrovnČ (min. emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší).
Tabulka 96: PodopatĜení BD1g
Název opatĜení
Popis opatĜení
BD1g - Snížení emisí TZL a PM10 – Cementárny a vápenky: dobývací prostory a
skládky sypkých materiálĤ
TČžba:
Prašnost pĜi vrtání, bývá jedním z významnČjších zdrojĤ prachu. MČly by být používány
pouze vrtací soupravy, které mají odsávání vrtné drti. Výfuk z vrtĤ je dvoustupĖovČ
þištČn v cyklonu prvního stupnČ, kde se odluþuje hrubá drĢ a následnČ se zachycuje
jemný prach ve tkaninovém filtru druhého stupnČ. Velkokapacitní stroje mají pro omezení
prašnosti v pracovním prostĜedí ĜidiþĤ - strojníkĤ kabiny vybavené filtrací vstupního
vzduchu nebo klimatizací. Provoz tČchto souprav pĜi vrtání clonových odstĜelĤ probíhá
prakticky bez emisí TZL. Snížení emisí TZL u samotného odstĜelu je z bezpeþnostních
dĤvodĤ nerealizovatelné.
Prach zvíĜený z cest pĜi prĤjezdu nákladních aut:
• Pravidelný úklid komunikací
• plnČní nákladních vozidel ve správném poloze tak, aby nedocházelo k násypu
materiálu mimo vozidlo
• snížení nejvyšší rychlosti vozidel v areálech na 10 km.hod-1
• skrápČní a vlhþení materiálu (mimo pĜípady, kdy hrozí zamrznutí materiálu, riziko z
kluzkého povrchu vzhledem k namrznutí vlhkého materiálu na vozovce nebo nejsou
dostateþné zdroje vody)
expedujících dopravních prostĜedkĤ. PĜi provozu dobývacího prostoru je
vhodné používat zaĜízení a mechanizmy splĖující nejlepší emisní úrovnČ
186
(min.emisní úroveĖ EURO 4 a vyšší).
Skladování materiálu:
• jako primární opatĜení lze doporuþit: v maximální míĜe využít uzavĜené objekty, sila,
zásobníky, kontejnery pro omezení vlivu vČtru a prevenci tvorby emisí
suspendovaných þástic. PĜesto mĤže být pro velmi velké objemy materiálĤ
skladování na volné ploše jediným dostupným zpĤsobem
• pro dlouhodobé skladování je použití jednoho nebo kombinace následujících
opatĜení:
• zvlhþování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy,
• pouze jedna hromada místo dvou menších hromad – zmenšení aktivního povrchu až
o 25%
• skladování sypkých materiálĤ mezi tĜemi zdmi anebo v opláštČné konstrukci, nebo
betonová sila
Prach zvíĜený pĜi vysypávání na výsypce, prach zvíĜený vČtrem na prašné ploše výsypky
• budování pouze jedné hromady místo dvou
• skladování materiálĤ za ochrannými zdmi
• pravidelné nebo kontinuální kontroly emisí suspendovaných látek (vizuální kontrola
zda se práší nebo ne) pro ovČĜení, zda primární opatĜení jsou ĜádnČ plnČna
• sledování povČtrnostních vlivĤ (napĜ. použití meteorologických pĜístrojĤ pro zjišĢování
smČru a síly vČtru, množství srážek) s následnou aplikací vhodných opatĜení dle
aktuální potĜeby (napĜ. zvlhþování hromad apod.)
Drcení:
Zakrytování pasových dopravníkĤ a pĜesypĤ dopravující materiál k drcení.
• Veškerá vzdušina vstupující do procesu odsávána do tkaninových filtrĤ.
a.
b.
c.
Kód opatĜení
Název opatĜení
BD2
Minimalizace imisních dopadĤ provozu nových stacionárních zdrojĤ v území
Popis opatĜení
OpatĜení BD2 se vztahuje jak na nové zdroje spadající pod zákon o integrované
prevenci (zákon. þ. 76/2002 Sb.), tak na ostatní nové vyjmenované zdroje.
U všech nových stacionárních zdrojĤ bude kompetentní orgán, pokud je to možné a
ekonomicky pĜijatelné, stanovovat technické podmínky provozu a emisní
koncentrace, které jsou definovány a kterých lze dosáhnout nejlepšími dostupnými
technikami nebo nejlepším bČžnČ dostupným technickým Ĝešením. V území s
pĜekroþeným imisním limitem bude navíc kompetentní orgán stanovovat, pokud je to
možné a ekonomicky pĜijatelné, emisní koncentrace na úrovni dolní poloviny
emisního intervalu, který je definován a kterého lze dosáhnout nejlepšími
dostupnými technikami nebo nejlepším bČžnČ dostupným technickým Ĝešením.
Zdroje, které by mohly být potenciálním zdrojem emisí zneþišĢujících látek
obtČžujících zápachem, by mČly být umísĢovány vždy s ohledem na jejich
vzdálenost od obytné zástavby a závazné podmínky pro jejich provoz by mČly
reflektovat nejlepší dostupné techniky s ohledem na místní podmínky životního
prostĜedí. U tČchto zdrojĤ bude vyžadováno technické opatĜení k omezení emisí
pachových látek (napĜ. úþinné zákryty). PĜi výstavbČ nových a rekonstrukci
stávajících ostatních stacionárních zdrojĤ zneþišĢování ovzduší s emisemi VOC by
mČlo být instalováno zaĜízení s minimální produkcí emisí VOC (napĜ. využití
technologie bez použití organických rozpouštČdel, pĜednostní využívání pĜípravkĤ s
nízkým obsahem VOC, instalace zaĜízení k omezování emisí VOC).
PĜípadné zvýšení emisí lze na stranČ imisního zatížení kompenzovat vhodným
opatĜením eliminujícím novČ vnesené emise (napĜ. výsadba izolaþní zelenČ,
omezení emisí na jiném zdroji ve stejné lokalitČ apod.).
187
d.
e.
f.
g.
h.
i.
Gesce
krajský úĜad
Druh opatĜení
D (jiné)
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ano
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
B (prĤmysl)
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
Aplikace opatĜení BD2:
Aktivita
ýasový rámec
DĤslednČ ukládat požadavky na snižování emisí v souladu
s nejlepšími dostupnými technikami – BAT
prĤbČžnČ
Zajistit kontrolu dodržování podmínek provozu stanovených v
povolení
prĤbČžnČ
Ukládání sankcí za porušení podmínek provozu
prĤbČžnČ
188
a.
b.
c.
Kód opatĜení
Název opatĜení
Popis opatĜení
BD3
Stavební plochy pĜedstavují v souþasné dobČ hlavní skupinu plošných zdrojĤ
prašnosti, a to jak vzhledem k jejich poþtu, tak i z hlediska výsledných imisních
pĜíspČvkĤ. Je nutno konstatovat, že pro provádČní staveb existuje obecnČ známý
soubor technicky jednoduchých opatĜení, která umožĖují významnČ snížit prašnost
ze stavby. Mezi možná opatĜení pro omezení prašných emisí ze stavební a obdobné
þinnosti patĜí napĜ. maximální izolace stavby od okolní zástavby, transport stavební
suti v potrubích, pĜípadnČ vhodná forma zvlhþování potenciálních zdrojĤ prašnosti,
omývání vozidel pĜed výjezdem ze staveništČ a zakrývání prašného nákladu
plachtou pĜi pĜevozu. OpatĜení k omezení prašnosti budou zvláštČ dĤraznČ
vyžadována (a jejich neplnČní sankcionováno) u staveb v bezprostĜední blízkosti
obytné zástavby nebo jiných staveb vyžadujících ochranu (školy, zdravotnická
zaĜízení apod.).
Orgány ochrany ovzduší budou dodržení tČchto opatĜení nadále dĤslednČ uplatĖovat
jako podmínku realizace stavby prostĜednictvím závazných stanovisek dle § 11
zákona o ochranČ ovzduší, které jsou podkladem pro stavební povolení dle § 115
zákona þ. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním Ĝád. Dle stavebního
zákona je pak povinností stavebních úĜadĤ zahrnout závazná stanoviska do
stavebního povolení a následnČ vyžadovat jejich dodržování.
Problém snižování prašnosti ze staveb však spoþívá zejména v praktické realizaci
daných opatĜení, resp. v kontrole jejich plnČní. Orgány stavebního dohledu (zcela v
souladu s realitou) dlouhodobČ deklarují nedostatek odborných znalostí pro efektivní
dozor na stavbách, pokud jde o podmínky stanovené specializovanými úĜady, vþetnČ
orgánĤ ochrany ovzduší. PrvoĜadým úkolem tedy bude tento nedostatek odstranit.
Za tímto úþelem vypracuje MŽP pĜíslušné metodické podklady a návody, s dĤrazem
na jejich uchopitelnost pouþenými laickými uživateli (tj. napĜ. vþetnČ popisu a
fotodokumentace správných a nevhodných Ĝešení, typových pĜíkladĤ staveb apod.),
a krajské úĜady zajistí potĜebná školení zamČstnancĤ stavebních úĜadĤ.
KromČ pracovníkĤ stavebních úĜadĤ krajské úĜady pĜirozenČ zajistí i informování
žadatelĤ o stavební povolení (napĜ. distribucí informaþních a metodických materiálĤ
urþených pro veĜejnost na stavební úĜady), tak aby stavebníci mČli možnost se
pĜipravit na zvýšenou intenzitu kontrolní þinnosti v této oblasti.
V návaznosti na odborné vybavení pracovníkĤ stavebních úĜadĤ bude zásadnČ
zintenzivnČna kontrola staveb, dle potĜeby i s využitím personální úþasti orgánu
ochrany ovzduší. Lze doporuþit, aby po urþitou dobu (ĜádovČ mČsíce) mČly kontroly
spíše informaþní þi osvČtový charakter. Po uplynutí této lhĤty však bude naopak
pĜistupováno k sankcím za porušování podmínek stavebního povolení s vyšší
pĜísností než dosud. UdČlení sankce je vždy individuální záležitostí a nesmí být pro
provozovatele stavby likvidaþní. Bude však uplatĖována metodická zásada, že pĜi
prvním porušení bude sankce þinit nejménČ 10 % z maximální hranice stanovené
pĜíslušným zákonem; pokutu v této výši nelze za likvidaþní považovat. PĜi
opakovaném porušení bude výše pokuty odpovídajícím zpĤsobem zvyšována.
d.
e.
f.
ObdobnČ bude pĜistupováno rovnČž k sankcím za zneþištČní veĜejných komunikací,
které ukládá obec (jedná se o pokutu podle § 58 zákona þ. 128/2000 Sb., o obcích,
ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ). V této oblasti pravdČpodobnČ není zapotĜebí zásadní
odborná metodická podpora, problém nastává spíše v dokladování odpovČdnosti
konkrétního provozovatele stavby. K tomuto úþelu je možné uvážit využití podpory
ze strany mČstské policie, jejíž strážníci se pohybují v terénu a mohou porušení
podmínek lépe dokumentovat. Krajské úĜady opČt zajistí metodické vedení
pracovníkĤ obecních úĜadĤ.
obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností, krajský úĜad
D (jiné)
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
ne
regulativní? [A/N]
189
g.
h.
i.
ýasový
rámec
B (stĜednČdobý)
opatĜení
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem B (prĤmysl)
zneþištČní
Územní
rozsah
místní
dotþených zdrojĤ
Aplikace opatĜení BD3:
Aktivita
ýasový rámec
DĤslednČ ukládat požadavky na omezování prašnosti
ze stavební þinnosti
prĤbČžnČ
Zajistit intenzivnČjší kontrolu dodržování podmínek pro
provádČní staveb
prĤbČžnČ
Ukládat sankce za porušení podmínek pro provádČní
staveb
prĤbČžnČ
Ukládat sankce za zneþištČní veĜejných komunikací pĜi
provádČní staveb
prĤbČžnČ
190
E.4.3 OpatĜení ke snížení vlivu zemČdČlské výroby na úroveĖ zneþištČní ovzduší
VČtrná eroze ze zemČdČlských pozemkĤ se mĤže podílet na celkovém zvýšení regionální
pozaćové hodnoty zejména v období jarních a podzimních mČsícĤ, kdy na pozemcích není
vegetace, a jsou provádČné zemČdČlské práce.
Tabulka 99: OpatĜení v zemČdČlské výrobČ
Kód
opatĜení
CB2
Tabulka 100:
Název opatĜení
OpatĜení CB2
CB2
VČtrná eroze ze zemČdČlských pozemkĤ ohrožuje nejen zemČdČlské kultury (úroda)
a zemČdČlskou pĤdu (bonita), ale rovnČž kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Zákon þ.
334/1992 Sb. o ochranČ zemČdČlského pĤdního fondu, zakazuje ohrožovat
zemČdČlskou pĤdu nadmČrnou erozí. Kontrolu této povinnosti provádí na nejnižší
úrovni obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností, vrchní dozor provádí MŽP. MZe
pro podporu tohoto ustanovení stanovilo Standardy Dobrého zemČdČlského
a environmentálního stavu (GAEC). OpatĜení k ochranČ zemČdČlských pozemkĤ
pĜed vČtrnou erozí jsou možná buć organizaþní, agrotechnická nebo je možné
využití ochranných vČtrolamĤ.
OpatĜení k ochranČ zemČdČlských pozemkĤ pĜed vČtrnou erozí jsou možná buć
organizaþní, agrotechnická nebo je možné využití ochranných vČtrolamĤ.
OpatĜení k omezení vČtrné eroze je nezbytné aplikovat zejména na plochách orné
pĤdy, v souladu s klasifikací ohroženosti pĤdy vČtrnou erozí (dle metodiky
VÚMOP).17
obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností
B (technické)
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
ano
regulativní? [A/N]
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
C (zemČdČlství)
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
Aplikace opatĜení CB2:
Standardy Dobrého zemČdČlského a environmentálního stavu (GAEC) zajišĢují zemČdČlské
hospodaĜení ve shodČ s ochranou životního prostĜedí a jsou souþástí Kontroly podmínČnosti
(Cross Compliance). HospodaĜení v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek
poskytnutí plné výše pĜímých podpor a nČkterých dalších podpor. Souþástí standardĤ GAEC
jsou rovnČž opatĜení proti vČtrné erozi na zemČdČlských pozemcích 18.
Organizaþní opatĜení
17
Potenciální ohroženost orné pĤdy vČtrnou erozí, http://geoportal.vumop.cz/index.php?projekt=vetrna&s=mapa
Ing. Ivan Novotný a kolektiv, PěÍRUýKA OCHRANY PROTI VODNÍ EROZI Aktualizované znČní – leden 2014,
dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/293635/MZE_prirucka_vodni_eroze.pdf
18
191
Organizace pĤdního fondu je zásadním opatĜením, které spoþívá ve vytvoĜení vhodných
tvarĤ, uspoĜádání a velikosti pozemkĤ, tak, aby bylo umožnČno racionální obhospodaĜování,
vytvoĜení sítČ polních cest a sítČ trvalých protierozních prvkĤ. Na takto uspoĜádaných
pozemcích je možno uskuteþnit komplexní opatĜení, jejichž kombinací je možno zabezpeþit
ochranu pĜed vČtrnou erozí. Dalším dĤležitým opatĜením je výbČr kultur podle náchylnosti
k vČtrné erozi a jejich delimitace. Na velkých pĤdních blocích lze k zmírnČní eroze využít
pásové stĜídání plodin.
A.1 VýbČr pČstovaných plodin a delimitace druhĤ pozemkĤ
Trvalé porosty jsou nejúþinnČjším opatĜením chránícím pĤdu pĜed vČtrnou erozí. Trvalý
travní porost chrání pĤdu pĜed erozí a udržuje pĤdní vlhkost. Proto na erozí silnČ
ohrožených pĤdách je nejvhodnČjší založení trvalého porostu – ochranné zatravnČní nebo
zalesnČní pozemkĤ. PĜi pČstování polních plodin na eroznČ velmi náchylných pĤdách,
je vhodné do osevních postupĤ zaĜadit víceleté pícniny (trávy a jeteloviny) a ozimé obilniny.
PĜed vČtrem se musí chránit rostliny náchylné v poþáteþní rĤstové fázi jako napĜ. kukuĜice,
sluneþnice, okopaniny, zelenina, mák. Tyto plodiny by se nemČly pČstovat bez využití
ochranného úþinku meziplodin a krycích plodin. Ve speciálních kulturách (sady, vinice)
se doporuþuje zatravnČní meziĜadí.
A.2 Pásové stĜídání plodin
Ke snížení rychlosti vČtru pĜi povrchu pĤdy lze pozemek pásovČ rozþlenit pČstováním plodin
rĤznČ odolných vĤþi vČtrné erozi. V oblastech s velkou intenzitou vČtrné eroze se pásy orné
pĤdy stĜídají s trvale zatravnČnými pásy. NemČly by být pČstovány plodiny málo odolné vĤþi
úþinkĤm vČtru (cukrovka, zelenina, mák). V oblastech ménČ ohrožených staþí stĜídat plodiny
odolnČjší vĤþi vČtru s ménČ odolnými. Obvykle se navrhují pásy široké od 40 až 50 m do
100 až 200 m. Na hlinitých pĤdách by pásy mČly být širší než na písþitých. PĜi Ĝádkovém
výsevu nebo výsadbČ by Ĝádky mČly být rovnobČžné s tou stranou pĤdního bloku,
která je situovaná kolmo na pĜevládající smČr vČtru.
A.3 Tvar a velikost pozemku
Zásadou je pozemky situovat delší stranou kolmo k pĜevládajícímu smČru vČtru a jejich
šíĜku volit tak, aby umožĖovala založení dostateþného poþtu a šíĜky pásĤ pĜi pásovém
stĜídání plodin. Limitní rozmČry pozemkĤ jsou dány zpĤsobem hospodaĜení (používání
ochranných agrotechnologií) a existencí trvalých vČtrných bariér tvoĜících jejich pĜirozené
hranice (ochranné lesní pásy, aleje, stromoĜadí, budovy, terénní pĜekážky).
Agrotechnická opatĜení
B.1 Úprava struktury pĤdy
Zlepšením struktury se zlepší i fyzikální vlastnosti lehkých pĤd.
Zvýšení obsahu pĤdních agregátĤ odolávajících erozi (vČtších než 0,8 mm) se dosáhne
zvýšením pĜísunu organické hmoty do pĤdy:
• pČstováním jetelovin a trav,
• ponecháním posklizĖových zbytkĤ,
• zeleným hnojením,
• pravidelným hnojením organickými hnojivy.
192
B.2 Zlepšení vlhkostního režimu lehkých pĤd
Optimální pĤdní vlhkost zajišĢuje zvýšení soudržnosti a tím snížení erodovatelnosti. KromČ
pĜímého zvyšování vlhkosti pĤdy závlahami nebo využitím regulaþních drenáží lze zvýšení
vlhkosti povrchu pĤdy dosáhnout ochranným obdČláváním, k nČmuž se Ĝadí jednak pĜímý
výsev do ochranné plodiny nebo strništČ, mulþování, využívání meziplodin a minimalizace
(sdružování) pracovních postupĤ.
B.3 Ochranné obdČlávání pĤdy
Úþinek ochranného obdČlávání spoþívá v použití technologií, které zkracují bezporostní
období a využívají rostlinné zbytky pĜedplodin a meziplodin. Úþinná je technologie pĜímého
setí do nezpracované pĤdy – strništČ, navíc doplnČné podĜíznutím širokými šípovými
radlicemi. StrništČ chrání pĤdu pĜed vČtrnou erozí lépe než rozdrcená sláma, kterou vítr
odnáší a podĜíznutí omezí rĤst plevelĤ a výdrolĤ. Vþasným založením porostu meziplodiny
do mČlce zpracované pĤdy nebo do strništČ lze zkrátit období, kdy je pĤda nechránČna
vegetací. Mohou se využít meziplodiny vymrzající, nebo je možné je umrtvit chemicky.
Na jaĜe je potom hlavní plodina seta do mulþe. Lze také využívat souþasného setí
širokoĜádkové plodiny a ochranné podplodiny (ozimé žito nebo ozimý jeþmen) vyseté
do meziĜadí na jaĜe.
Technická opatĜení a vČtrolamy
K nejúþinnČjším opatĜením proti vČtrné erozi patĜí trvalé vČtrné bariéry. Mohou to být umČlé
vČtrné zábrany nebo úzké pruhy trvalé dĜevinné vegetace – ochranné lesní pásy. Jako
umČlé doþasné zábrany se používají pĜenosné ploty z prken, hliníkových fólií, síĢové
a žaluziové zábrany. Trvalé lesní porosty, tzv. ochranné lesní pásy (OLP) – vČtrolamy, patĜí
k nejúþinnČjším opatĜením proti vČtrné erozi. Podstatou jejich úþinku je snížení rychlosti
vČtru v urþité vzdálenosti pĜed a za vČtrolamem a snížení turbulentní výmČny vzdušných
mas v pĜízemních vrstvách. V dnešní dobČ se stále více dostává do popĜedí i ekologický
význam vČtrolamĤ. Jsou náhradou za zlikvidovanou roztroušenou zeleĖ pĜi vytváĜení
velkých pĤdních celkĤ, ovlivĖují mikroklima lokality, mají význam estetický a krajinotvorný.
V pĜízemní vrstvČ území chránČného vČtrolamy se intenzita proudČní vzduchu zmenšuje,
což má za dĤsledek ochranu ornice pĜed odvíváním, zvýšení vlhkosti pĤdy zastínČním,
snížení intenzity táním, tím také ochranu pĤdy pĜed vymrzáním.
193
E.4.4 OpatĜení ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v domácnostech
(pĜípadnČ v živnostenské þinnosti) na úroveĖ zneþištČní ovzduší
Tato skupina opatĜení je zamČĜena na zdroje emisí, které nejsou individuálnČ sledovány,
v souhrnu však velmi významnČ pĜispívají ke zneþištČní ovzduší ve mČstech a obcích.
Spalování pevných paliv ve zdrojích do jmenovitého tepelného pĜíkonu do 300 kW,
které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústĜedního vytápČní je jednoznaþnČ
nejvýznamnČjším zdrojem imisního zatížení benzo(a)pyrenem a rovnČž významným zdrojem
imisního zatížení suspendovaných þástic PM 10 a PM 2,5 . Tyto zdroje obvykle emitují
zneþišĢující látky v nižších vrstvách atmosféry, þímž výraznČji zhoršují imisní situaci v tzv.
dýchací zónČ; navíc se jejich pĤsobení soustĜećuje pĜevážnČ do chladné þásti roku a tedy
i do období nepĜíznivých rozptylových podmínek.
Lze proto pĜedpokládat, že výrazné omezení emisí z tČchto zdrojĤ se projeví i velmi
podstatným zlepšením kvality ovzduší v obytné zástavbČ prioritních mČst a obcí. Z tohoto
dĤvodu je zapotĜebí uplatnit aplikaci všech níže uvedených opatĜení v co nejširší míĜe tak,
aby bylo maximálnČ využito potenciálu snížení emisí a tedy i imisní zátČže.
Tabulka 101: OpatĜení ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ provozovaných v domácnostech
(pĜíp. v živnostenské þinnosti) na úroveĖ zneþištČní
Kód
opatĜení
DB1
DB2
DB3
Název opatĜení
Podpora pĜemČny topných systémĤ v domácnostech – Instalace a využívání nových
nízkoemisních þi bezemisních zdrojĤ energie
Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury, rozšiĜování sítí zemního plynu a
soustav zásobování tepelnou energií
194
Tabulka 102:
a.
b.
OpatĜení DB1
Kód opatĜení
Název opatĜení
DB1
Podpora pĜemČny topných systémĤ v domácnostech – Instalace a využívání
nových nízkoemisních þi bezemisních zdrojĤ energie
OpatĜení zahrnuje aplikaci soustavy podpĤrných nástrojĤ za úþelem akcelerace
zámČny topných systémĤ v domácnostech za systémy s nižšími emisemi, popĜípadČ
za systémy bezemisní.
ObecnČ jsou v rámci ýR organizovány tyto podpĤrné nástroje na celostátní úrovni,
jedná se zejména o podporu náhrady stávajících stacionárních spalovacích zdrojĤ v
rodinných a bytových domech z prostĜedkĤ Operaþního programu Životní prostĜedí,
popĜípadČ i z Integrovaného regionálního operaþního programu.
V rámci celostátních podpor mĤže být náhrada stávajících nevyhovujících
spalovacích zdrojĤ provedena jako:

výmČna za kotle na pevná paliva s vyšší úþinností a nižšími emisemi
(minimálnČ tĜídy 3, resp. 4 dle EN 303-5:2012, resp. dle þásti II. pĜíl. 10 zák.
201/2012 Sb.), jedná se napĜ. o automaticky Ĝízené kotle þi zplyĖovací kotle

zámČna za topný systém využívající síĢových zdrojĤ energie (plynofikace,
CZT, elektrická energie),

nahrazení za topný systém založený na bázi bezemisních technologií
(tepelná þerpadla, solární systémy).
Bude nezbytné zajistit likvidaci stávajícího nevyhovujícího spalovacího zdroje (kotle).
c.
Popis opatĜení
VýmČna kotlĤ na pevná paliva a pĜechod na síĢové zdroje energie bude dle
stávajících pĜedpokladĤ dále podpoĜen výstavbou a rozšiĜováním stávajících sítí.
Efekty opatĜení budou u þásti bytového fondu podpoĜeny realizací krokĤ smČĜujících
ke snížení tepelných ztrát (opatĜení DB4).
OpatĜení také zahrnuje udržení plynofikace v domácnostech a s tím související
obnovu stávajících starších plynových kotlĤ za nové plynové kotle s vyšší úþinnosti.
Vzhledem k rozsahu možných variant pĜemČn topných systémĤ není limitujícím
prvkem vlastní technická realizace, ale zajištČní finanþních prostĜedkĤ pro tuto
realizaci. Klíþovým aspektem realizace opatĜení je tedy dostateþnČ masivní dotaþní
podpora, kterou zajistí MŽP. Úlohou krajských a místních orgánĤ pak bude pĜípadná
distribuce finanþních prostĜedkĤ koncovým uživatelĤm, organizaþní zajištČní,
informaþní podpora a osvČta.
d.
Gesce
e.
Druh opatĜení
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ýasový
rámec
opatĜení
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
Na úrovni obcí a mČst je vhodné rozvíjet integrované projekty, zahrnující výmČnu
všech (nebo vČtšiny) nevyhovujících spalovacích zdrojĤ v obci/mČstČ, popĜípadČ ve
vymezené þásti mČsta apod. Tyto projekty budou preferovány a MŽP i krajské úĜady
jim poskytnou potĜebnou organizaþní a informaþní podporu.
Povolující orgán bude v rámci povolování spalovacích stacionárních zdrojĤ na pevná
paliva o jmenovitém tepelném pĜíkonu do 300 kW (vþ. krbĤ, krbových vložek apod.),
které se nacházejí v obci s pĜekroþeným imisním limitem, pokud je to možné,
vyžadovat instalaci zaĜízení, která odpovídají nejlepšímu dostupnému technickému
Ĝešení, pĜiþemž bude vycházet zejména z provádČcích naĜízení ke smČrnici
Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o ekodesignu.
obce, kraj, MŽP
B (technické)
ne
C (dlouhodobé)
D (obchodní a bytové zdroje)
místní
195
Aplikace opatĜení DB1:
Toto opatĜení by mČlo být realizováno ve všech prioritních mČstech a obcích.
Aktivita
Realizovat projekty spoleþné výmČny nevyhovujících spalovacích zdrojĤ ve
mČstech a obcích þi jinak vymezených územích
Rozvíjet informaþní a poradenské služby v rámci podpory pĜemČn topných
systémĤ
Podporovat pĜechod provozovatelĤ kotelen od pevných paliv k jiným topným
médiím
Zajistit pĜípravu projektĤ pĜemČny topných systémĤ v objektech mČst, obcí a
jejich organizací
Zajistit realizaci investic pĜemČny topných systémĤ v objektech mČst, obcí a
jejich organizací
ýasový rámec
prĤbČžnČ
prĤbČžnČ
prĤbČžnČ
prĤbČžnČ
prĤbČžnČ
196
Tabulka 103:
OpatĜení DB2
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ýasový
rámec
opatĜení
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
DB2
OpatĜení je zamČĜeno na využití potenciálu úspor pĜi využívání energií v budovách v
majetku krajĤ, mČst a obcí a jejich organizací i na budovách v majetku státu a
soukromých subjektĤ. Snížení spotĜeby energie je pĜirozenČ spojeno se snížením
emisí z vytápČní pĜíslušných budov.
Konkrétní technická opatĜení vyplývají z provedených energetických auditĤ a
z prĤkazĤ energetické nároþnosti budov; jedná se zejména o zateplování fasád,
stĜech a podlah, výmČny oken a instalace mČĜicí a regulaþní techniky. Dalším
krokem pak je Ĝízení spotĜeby energie v celém objektu – tzv. energetický
management budovy.
V pĜípadČ budov organizací krajĤ, mČst a obcí je tedy základním úkolem zajistit
nejprve odpovídající finanþní rámec zejména podporou pĜi pĜípravČ projektové
žádosti o dotaci z fondĤ EU pĜi souþasném spolufinancování obcí a vþasnou
projektovou pĜípravu pĜíslušných investic a následnČ pak jejich vlastní provedení.
obce, kraj
B (technické)
ne
C (dlouhodobé)
místní
Aplikace opatĜení DB2:
Aktivita
ýasový rámec
Zajistit pĜípravu projektĤ úspor energie a energetického managementu budov
prĤbČžnČ
v objektech mČst, obcí a jejich organizací
Zajistit realizaci investic do úspor energie v objektech mČst, obcí a jejich
prĤbČžnČ
organizací
197
Tabulka 104:
OpatĜení DB3
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ýasový
rámec
opatĜení
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
DB3
Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury, rozšiĜování sítí
zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií
Cílem tohoto opatĜení je vytváĜet podmínky pro snižování spotĜeby pevných paliv
používaných k individuálnímu vytápČní ve všech kategoriích stacionárních zdrojĤ
zneþišĢování, a to napojením na rozvody zemního plynu þi na soustavu zásobování
tepelnou energií nebo využitím tepelné energie ze zdrojĤ, které nejsou stacionárními
zdroji ve smyslu zákona.
Orgány krajĤ, mČst a obcí budou dále vytváĜet podmínky pro rozvoj tČchto sítí,
zahrnující pĜedevším jejich plošné rozšiĜování, ale i modernizaci rozvodĤ v již
napojených lokalitách.
Základním úkolem je zajistit nejprve odpovídající finanþní rámec zejména podporou
pĜi pĜípravČ projektové žádosti o dotaci z fondĤ EU a vþasnou projektovou pĜípravu
pĜíslušných investic a následnČ pak jejich vlastní provedení.
Orgány krajĤ, mČst a obcí budou rovnČž vytváĜet pĜíslušné koncepþní zázemí pro
další rozvoj sítí CZT a ZP (napĜ. prostĜednictvím aktualizace Územní energetické
koncepce a ÚzemnČ plánovacích dokumentací). RovnČž budou aplikovat pĜíslušné
administrativní nástroje k podpoĜe rozvoje a využívání environmentálnČ šetrných
zdrojĤ energie.
obce, kraj
B (technické)
ano
C (dlouhodobé)
Aplikace opatĜení DB3
Aktivita
ýasový rámec
Zajistit pĜípravu projektĤ rozvoje sítí CZT a zemního plynu
prĤbČžnČ
V rámci koncepþních dokumentĤ vytváĜet podmínky pro další rozvoj sítí CZT
prĤbČžnČ
a zemního plynu
PrĤbČžnČ vytváĜet podmínky pro rozvoj využití CZT a zemního plynu
prĤbČžnČ
Zajistit realizaci investic do rozvoje sítí CZT a zemního plynu
prĤbČžnČ
198
E.4.5 OpatĜení vedoucí ke snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší
Tabulka 105:
Kód
opatĜení
EA1
EB1
EB2
EC1
ED1
Tabulka 106:
OpatĜení ke snížení vlivu jiných zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší
Název opatĜení
ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ
Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených materiálĤ a prĤmyslových areálĤ na kvalitu
ovzduší
Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany ovzduší
OpatĜení EA1
EA1
V zadávací dokumentaci bude zadavatel stanovovat technické podmínky nebo
zvláštní technické podmínky ve smyslu zákona o veĜejných zakázkách, které zajistí
minimalizaci dopadĤ spojených s realizací veĜejné zakázky na kvalitu ovzduší. V
prĤbČhu zadávacího Ĝízení veĜejných zakázek v oblasti dodávky stavebních prací,
zaĜízení majících dopady na kvalitu ovzduší þi služeb vyžadovat plnČní podmínek
ochrany ovzduší, napĜ. formou požadavkĤ na použité postupy, technologie, použité
zdroje energie þi požadavku na certifikaci podle ISO 14000.
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
obce, kraj
Druh opatĜení
A (ekonomické/hospodáĜské)
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
Ano
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
E (ostatní zdroje)
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
místní
f.
g.
h.
i.
Aplikace opatĜení EA1:
Aktivita
ýasový rámec
UplatĖovat podmínky ochrany pĜi zadávání veĜejných zakázek
prĤbČžnČ
199
Tabulka 107:
OpatĜení EB1
EB1
ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a zvyšování podílu zelenČ
v obytné zástavbČ
Cílem tohoto opatĜení je zajistit zpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a
dosáhnout vyššího zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru mČst a obcí,
které se projeví snížením koncentrací suspendovaných þástic v ovzduší.
UpĜednostĖovány budou výsadby v lokalitách, kde dochází k pĜekraþování imisních
limitĤ PM10.
ZpevnČní povrchu nezpevnČných komunikací a cest: Vzhledem k tomu, že
nezanedbatelný podíl primárních emisí tuhých zneþišĢujících látek vzniká otČry
povrchĤ komunikací, je dĤležitým opatĜením zpevĖování / zkvalitĖování povrchu
komunikací a cest. PĜednostnČ je nutno upravit plochy v blízkosti obytné zástavby.
Ke zpevnČní povrchu komunikace nebo cesty lze využít i postupy bez nutnosti
použití speciálních technologií (napĜ. dlažba, zatravĖovací dlažba apod.).
Nevhodným pĜíkladem je naopak zpevnČní povrchu pozemku pouhým rozprostĜením
materiálu (škváry, drtČ) na povrchu.
Plošná výsadba zelenČ: Vhodné formy vegetaþních úprav jsou: stromoĜadí, drobné
parkové plochy napĜ. ve vnitroblocích, dosadby dĜevin do stávajících trávníkĤ apod.
Výsadby budou vycházet z existujících þi pĜipravovaných projektĤ, s
upĜednostnČním projektĤ v silnČ imisnČ zatížených oblastech.
SouþasnČ bude uplatĖován požadavek na maximální ozelenČní uliþního profilu, a to
zejména v oblastech se zvýšenou imisní zátČží, kde je nutno nadĜadit výsadbu a
ochranu zelenČ jiným zájmĤm jako je tvorba parkovacích stání a podobnČ. Nezbytná
je také koordinace zadávání prací (napĜ. zajištČní výsadeb jako souþást rekonstrukcí
vozovek apod.).
Zvyšování podílu zelenČ v obytné zástavbČ má za cíl dosáhnout snížení imisní
zátČže PM10 pomocí celkového zvyšování zastoupení vegetace. Nejedná se tedy o
izolaþní zeleĖ vázanou na konkrétní zdroj prašnosti, ale o celoplošné vegetaþní
úpravy – zakládání a revitalizace parkových ploch, výsadby ve vnitroblocích, uliþní
stromoĜadí apod. Zejména v oblastech husté obytné zástavby je proto nutno dbát o
co nejvyšší zastoupení vegetace. Úþinnost omezování prašnosti se pĜitom výraznČ
zvyšuje s hustotou a výškou porostu, proto budou preferovány zejména výsadby
vzrostlých dĜevin doplnČných keĜovým patrem.
Stanovení požadavkĤ pro novou výstavbu si klade za cíl zajistit, aby nedocházelo
k dalšímu snižování podílu vegetace pĜi nové výstavbČ. Zejména v místech s
vysokou dopravní zátČží a velkou hustotou obyvatelstva je možné k likvidaci
stávající vegetace pĜistupovat jen ve zcela krajním pĜípadČ a vždy ji nahradit
dostateþnČ rozsáhlou výsadbou v nejbližším okolí.
Zelené plochy se mají stát pĜirozenou þástí každé nové výstavby, pĜípadný úbytek
zelenČ (zejména dĜevin) musí být zásadnČ nahrazen kompenzaþními opatĜeními
v bezprostĜedním okolí. Také nezpevnČné volné plochy, vzniklé napĜ. v dĤsledku
stavebních úprav apod., musí být v co nejkratší dobČ ozelenČny.
obce, kraj
B (technické)
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ne
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
E (ostatní zdroje)
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
f.
g.
h.
i.
200
Aplikace opatĜení EB1:
Aktivita
ýasový rámec
ProvádČt výsadby stromoĜadí a ploch vegetace, pĜednostnČ v
lokalitách se zvýšenou imisní zátČží suspendovaných þástic,
zajistit následnou péþi o zeleĖ
prĤbČžnČ
Podporovat ozelenČní ulic a vytváĜet pĜedpoklady pro vytváĜení
ploch vegetace
prĤbČžnČ
DĤslednČ aplikovat institut náhradních výsadeb za odstraĖovanou
zeleĖ
prĤbČžnČ
Zajistit souþinnost pĜi výbČru ploch pro náhradní výsadby v
potĜebném rozsahu
prĤbČžnČ
201
Tabulka 108:
OpatĜení EB2
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
EB2
Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytČžených materiálĤ a prĤmyslových areálĤ
na kvalitu ovzduší
Snižování vlivu odvalĤ – pro státní správu a další zúþastnČné subjekty jsou
doporuþeny následující opatĜení:
• provedení nezbytných stabilizaþních a protierozních opatĜení k zajištČní stability
svahĤ,
• provedení terénních úprav,
• odstranit „nelegální skládky odpadĤ“
• zajistit doplĖkovou výsadbu vhodných druhĤ dĜevin,
• rekultivace odvalĤ metodou Ĝízené sukcese (pĜírodní rekultivace), vþ. možnosti
ponechání samovolnému vývoji,
• vytvoĜení malých vodních ploch,
• selektivní zpĜístupnČní pro individuální pobyt, umožnit sportovní a rekreaþní
využití.
c.
Popis opatĜení
Snižování vlivu prĤmyslových areálĤ („brownfields“):
Doporuþujeme zajistit revitalizaci nevyužívaných nebo ekonomicky nedostateþnČ
efektivnČ využívaných prĤmyslových a logistických zón a komerþních þi obytných
objektĤ v kompaktnČ zastavČných územích a zemČdČlských, vojenských i dalších
ploch a budov ve "volné" krajinČ. Brownfieldy zpĤsobují vážné problémy: brzdí rozvoj
území, zejména zastavČného, brání hospodáĜskému rozvoji, negativnČ pĤsobí na
životní prostĜedí, mají negativní socioekonomické dopady a celkovČ pĜispívají ke
špatnému obrazu celého územního celku. Vhodná regenerace nabízí nové
pĜíležitosti pro podnikatelské subjekty, a tím i nárĤst ekonomické aktivity v
regenerované oblasti spojené s tvorbou nových pracovních míst a odstraĖování
environmentálních zátČží. Problematiku regenerace brownfields je nutno
zohledĖovat pĜi pĜípravČ a aktualizacích strategických dokumentĤ. V rámci nich je
pak zapotĜebí pĜesnČ specifikovat podnikatelské aktivity, které jsou pro dané
brownfields, vzhledem k jejich lokalizaci pĜípustné, a minimalizovat negativní vlivy na
kvalitu ovzduší.
d.
Gesce
e.
f.
g.
h.
i.
MPO, kraj, obce
Druh opatĜení
B (technické)
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ne
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
E (ostatní zdroje)
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
místní
Aplikace opatĜení EB2:
Aktivita
ýasový rámec
PĜi zásazích realizovaných na odvalech respektovat požadavky
opatĜení EB2
prĤbČžnČ
ZohledĖovat problematiku regenerace brownfields pĜi pĜípravČ a
aktualizacích strategických dokumentĤ, s dĤrazem na ochranu
ovzduší.
prĤbČžnČ
202
Tabulka 109:
OpatĜení EC1
EC1
Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách ochrany ovzduší
OsvČtové programy jsou smČĜované k obyvatelstvu i podnikĤm a jsou zamČĜené
zejména na zdravotní rizika spojená s vytápČním pevnými palivy, nutnost omezování
dopravy ve mČstČ, informování o stavu zneþištČní ovzduší, podporu využívání
veĜejné hromadné dopravy, snižování prašnosti pĜi výstavbČ, podporu širšího
využívání vodou Ĝeditelných nátČrových hmot. Významná je podpora informaþní
kampani vČnovaná povinnostem vyplývajícím z § 17 zákona o ochranČ ovzduší
apod.
obce, kraj, MŽP
C (vzdČlávací/informaþní)
a.
b.
Kód opatĜení
Název opatĜení
c.
Popis opatĜení
d.
e.
Gesce
Druh opatĜení
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ne
ýasový
rámec
opatĜení
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
E (ostatní zdroje)
Územní
rozsah
dotþených zdrojĤ
místní
f.
g.
h.
i.
Aplikace opatĜení EC1:
Aktivita
ýasový rámec
Zajistit koordinaci informaþních kampaní v rámci jednotlivých
opatĜení programu
prĤbČžnČ
Zajistit prĤbČžné informování veĜejnosti
prĤbČžnČ
Využívat a rozvíjet nástroje pro sbČr, vyhodnocování a prezentaci
dat o zdrojích zneþišĢování a kvalitČ ovzduší
prĤbČžnČ
203
Tabulka 110:
a.
b.
OpatĜení ED1 – Územní plánování
Kód opatĜení
Název opatĜení
ED1
ÚzemnČ plánovací dokumentace (ÚPD) vytváĜí územní pĜedpoklady pro zajištČní
kvality života obyvatel v dlouhodobém horizontu. ÚPD musí vycházet (mimo jiné)
z údajĤ o imisním zatížení obytné zástavby, které byly poskytnuty do územnČ
analytických podkladĤ, a musí na zjištČné problémy odpovídajícím zpĤsobem
reagovat.
c.
Popis opatĜení
PĜi tvorbČ, aktualizaci a zmČnách ÚPD je nutné, aby její poĜizovatel dle zákona o
územním plánování a stavebním ĜádĤ a orgán uplatĖující k jejímu obsahu stanoviska
dle zákona o ochranČ ovzduší v maximální možné míĜe (odpovídající mČĜítku
zpracovávané ÚPD) zohledĖoval níže uvedené zásady. Pro uplatnČní tČchto zásad
je nutné využívat pĜedevším prostorového uspoĜádání území, lokalizaci a rozsah
využití území, institutu podmínČnČ pĜípustného využití, podmínek pro využití ploch,
resp. pro vymezení a využití pozemkĤ apod. Zásady pro tvorbu ÚPD stanovené z
hlediska ochrany ovzduší jsou uvedeny v následujícím pĜehledu:
• rozvoj environmentálnČ pĜíznivé energetické infrastruktury,
• vytvoĜení územních podmínek pro zajištČní rozvoje mČsta s ohledem na
snižování pĜepravních nárokĤ a maximalizaci energetických úspor
(optimalizace rozmístČní a kapacit ploch s rozdílným zpĤsobem využití,
omezování negativních dopadĤ suburbanizace, zamezení bezdĤvodnému
rozšiĜování zastavitelného území s nízkou hustotou osídlení atd.)
• vytvoĜení územních podmínek pro snižování objemu individuální
automobilové dopravy,
• vytvoĜení územních podmínek pro další rozvoj veĜejné hromadné dopravy,
zejména kolejové, a rozvoj integrovaných systémĤ dopravy, vþetnČ
plnohodnotného zaþlenČní železniþní dopravy, pokud je to možné,
• nezvyšování míry využití území v lokalitách bez vazby na odpovídající
veĜejnou hromadnou dopravu,
• neumisĢování obytné zástavby do bezprostĜední blízkosti velmi silnČ
dopravnČ zatížených komunikací a koridorĤ dopravní infrastruktury,
zejména pro dopravní stavby mezinárodního, republikového a nadmístního
významu vymezených v Politice územního rozvoje nebo v ÚPD,
• podpoĜení prostupnosti mČsta pro lokální spojení,
• optimalizace napojení významných zdrojĤ þi cílĤ automobilové dopravy, jako
napĜ. ploch pro výrobu, obchod a logistiku na dopravní infrastrukturu
vyššího Ĝádu,
• vytvoĜení územních podmínek pro zachycení radiálních dopravních vztahĤ na
parkovištích P+R s vazbou na systém veĜejné hromadné dopravy,
• vytvoĜení územních podmínek pro prostupnost území pČší a cyklistickou
dopravou a v detailu území pak pro bezkolizní a bezpeþný pohyb pČších
a cyklistĤ,
• zachování zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru mČsta, postupné
zvyšování zastoupení vegetaþních ploch v lokalitách s deficitem vegetace.
SouþasnČ je nutno stabilizovat výsledné Ĝešení, kterého bude pĜi tvorbČ územního
plánu se zohlednČním výše uvedených zásad dosaženo, a nepĜipustit zejména:
• neodĤvodnČné rozšiĜování zastavitelných ploch vedoucí k významnČjšímu
nárĤstu objemĤ automobilové dopravy nad míru vyvolanou platným
územním plánem,
d.
e.
f.
Gesce
obecní úĜad, krajský úĜad, MMR, MO, MŽP
Druh opatĜení
D (jiné)
Je
opatĜení
regulativní? [A/N]
ano
204
g.
h.
i.
ýasový
opatĜení
rámec
C (dlouhodobé)
Dotþená
odvČtví,
která jsou zdrojem
zneþištČní
E (ostatní zdroje)
Územní
rozsah
místní
dotþených zdrojĤ
Aplikace opatĜení ED1:
Aktivita
ýasový rámec
PĜi uplatĖování stanovisek a pĜi poĜizování územnČ plánovací
dokumentace zohlednit zásady uvedené v popisu opatĜení ED1
prĤbČžnČ
E.5 Financování novČ stanovených opatĜení
E.5.1 Posouzení možné podpory u jednotlivých opatĜení
Následující tabulka (Tabulka 111:) zobrazuje možnost þerpání prostĜedkĤ na vybraná
navržená opatĜení z identifikovaných zdrojĤ (národních i evropských) programovacího
období 2014 – 2020.
Tabulka 111:
Operaþní
program Životní
prostĜedí
Program
Možné zdroje finanþní podpory realizace opatĜení, zóna CZ02 StĜední ýechy
Prioritní osa
Prioritní osa 2:
Název prioritní osy
Zlepšování kvality
lidských sídlech
Prioritní osa 4:
Ochrana a péþe o pĜírodu
a krajinu
Energetické úspory
Infrastruktura pro železniþní a
další udržitelnou dopravu
Silniþní infrastruktura na síti TENT a veĜejná infrastruktura pro
þistou mobilitu
Prioritní osa 5:
Prioritní osa 1:
Prioritní osa 2:
Prioritní osa 3:
A
ovzduší
v
Silniþní infrastruktura mimo síĢ
TEN-T
Typy opatĜení
B
C
D
BB1
DB1
BB2
BD3
AB17
E
EB1
DB2
AB4
AB5
AA2
AB1
AB2
AB3
AB6
AB9
AB15
AB1
AB2
AB3
AB15
AB16
205
Integrovaný regionální operaþní program
Program
Prioritní osa
Prioritní osa 1:
Název prioritní osy
Konkurenceschopné, dostupné a
bezpeþné
regiony
„INFRASTRUKTURA“
Prioritní osa 2:
ZkvalitnČní veĜejných služeb a
podmínek života pro obyvatele
regionĤ „LIDÉ“
Prioritní osa 3:
Prioritní osa 4:
Nová
zelená LIFE +
úsporám
Priorita 2:
Priorita 5:
A
AB2
AB3
AB10
AB12
AB13
AB14
AB17
B
Typy opatĜení
C
D
DB1
DB2
DB3
Dobrá
správa
území
a
zefektivnČní veĜejných institucí
„INSTITUCE“
ProvádČní investic v rámci
komunitnČ vedených strategií
místního rozvoje
E
EB1
ED1
AB6
AB12
AB13
AB14
Zvýšení
životaschopnosti
zemČdČlských
podnikĤ
a
konkurenceschopnosti
všech
druhĤ zemČdČlské þinnosti ve
všech regionech a podpora
inovativních
zemČdČlských
technologií
a
udržitelného
obhospodaĜování lesĤ
Podpora
úþinného
využívání
zdrojĤ a podpora pĜechodu na
nízkouhlíkovou
ekonomiku
v
odvČtvích
zemČdČlství,
potravináĜství a lesnictví, která je
odolná vĤþi klimatu
EB1
CB2
CB2
Celý program
EC1
Celý program
DB1
DB2
DB3
Identifikované programy tvoĜí nejvýznamnČjší zdroje pro zajištČní financování opatĜení
definovaných v PZKO a NPSE, v rámci analýzy bylo odhlédnuto od programĤ, které svým
zamČĜením nesledují oblast životního prostĜedí jako prioritu daného zámČru, ale jako
vedlejší efekt. Pro následující posouzení tedy nebyly vzaty v úvahu následující
programy/prioritní osy:
• Program PANEL (zamČĜení na celkové rekonstrukce a modernizace panelových domĤ),
potencionální dopad na opatĜení BB4,BB5, BB6
• OP PIK, prioritní osa 2, aktivity zamČĜené na revitalizace brownfieldĤ, potencionální
dopad EB2
• PRV, prioritní osy 1 a 2, výše možných
identifikovaných aktivit je zanedbatelná
finanþních
prostĜedkĤ
pro
zajištČní
206
Tabulka 112:
Program
Operaþní
program
Životní
prostĜedí
Vazba aktivit a zdrojĤ financování Operaþních programĤ 19
Prioritní osa
Prioritní osa 2:
Zlepšování
kvality ovzduší v
lidských sídlech.
Prioritní osa 4:
Ochrana a péþe
o
pĜírodu
a krajinu
Prioritní osa 5:
Energetické
úspory
Operaþní
program
Podnikání a
inovace pro
konkurence
schopnost
Prioritní osa 3:
Úþinné
nakládání
energií, rozvoj
energetické
infrastruktury a
obnovitelných
zdrojĤ energie,
podpora
zavádČní
nových
Popis podporovaných oblastí
• Náhrada stávajících stacionárních spalovacích zdrojĤ v domácnostech.
• Náhrada a rekonstrukce stávajících stacionárních zdrojĤ zneþišĢování,
• PoĜízení technologií a zmČny technologických postupĤ vedoucí ke snížení
emisí zneþišĢujících látek nebo ke snížení úrovnČ zneþištČní ovzduší.
• Výstavba a obnova systémĤ sledování kvality ovzduší, poþasí, klimatu a
ozonové vrstvy ZemČ v souladu s vývojem technologii a nárokĤ na
pĜesnost, rychlost pĜedávání informací pro rozhodování v krizových
situacích (zejména se jedná o citlivé mČĜicí a laboratorní pĜístroje pro
kvalitnČjší mČĜení koncentrací zneþišĢujících látek v ovzduší a depoziþních
tokĤ, mČĜení novČ sledovaných zneþišĢujících látek v souladu s požadavky
EU, speciální meteorologickou techniku pro mČĜení stability mezní vrstvy,
techniku pro monitoring energetického pĜíkonu sluneþního záĜení,
dlouhovlnného vyzaĜování atmosféry a UV sluneþního záĜení, pro rozvoj
monitoringu ozonové vrstvy, systémĤ pro distanþní mČĜení a pozorování
atmosféry a pĜístrojového vybavení meteorologických a klimatologických
stanic, výpoþetní systémy pro provozování komplexních modelĤ),
• Výstavba a rozvoj infrastruktury pro správu, zpracování a hodnocení dat
ze systémĤ sledování kvality ovzduší, poþasí, klimatu a ozonové vrstvy
ZemČ (zejména systémĤ a nástrojĤ pro sbČr údajĤ z mČĜicích systémĤ,
jejich archivaci a následné zpracování vþetnČ krizového Ĝízení
Zdokonalování nástrojĤ pro modelování atmosféry umožĖující
pĜedpovídání kvality ovzduší, poþasí, klimatu a ozonové vrstvy ZemČ
(napĜ. Modely pro hodnocení transportu a rozptylu zneþištČní v atmosféĜe
vþetnČ komplexního chemismu zahrnující i tvorbu aerosolĤ a jejich
zpČtného vlivu na meteorologickou situaci, numerické modely pro zlepšení
analýzy atmosféry a modelování jejího energetického a energetického
cyklu s ohledem na aktuální meteorologickou pĜedpovČć a hodnocení
klimatické zmČny),
• PoĜízení a rozvoj systémĤ pro identifikaci zdrojĤ zneþišĢování ovzduší
(mČĜicí a laboratorní techniky pro detailní analýzy složek zneþištČní
ovzduší se zamČĜením na identifikaci nejvýznamnČjších zdrojĤ pro imisnČ
zatížené lokality),
• PoĜízení systému pro zveĜejĖování výsledkĤ sledování, hodnocení a
pĜedpovídání vývoje kvality ovzduší, poþasí a klimatu a ozonové vrstvy
ZemČ (nástroje pro rozvoj e-reportingu, webových aplikaci a služeb vþetnČ
požadavkĤ smČrnice INSPIRE, možné propojení s programem LIFE Informaþní projekty, projekty zamČĜené na zvyšování informovanosti).
Revitalizace funkþních ploch a prvkĤ sídelní zelenČ
Snižování spotĜeby energie zlepšením tepelnČ technických vlastností
obvodových konstrukcí budov, vþetnČ dalších opatĜení vedoucích ke snížení
energetické nároþnosti budov,
Realizace technologií na využití odpadního tepla,
Realizace nízkoemisních a obnovitelných zdrojĤ tepla.
• Výstavba nových a rekonstrukce a modernizace stávajících výroben
elektĜiny a tepla z OZE s tím, že vyrobená energie bude urþena primárnČ
pro distribuci, nikoli vlastní spotĜebu; zejména se bude jednat o:
• Podporu výstavby a rekonstrukce a modernizace malých vodních
elektráren,
• Vyvedení tepla ze stávajících bioplynových stanic pomocí tepelných
rozvodných zaĜízení do místa spotĜeby, instalace vzdálené kogeneraþní
jednotky využívající bioplyn ze stávající bioplynové stanice za úþelem
využití užiteþného tepla v soustavČ zásobování teplem þi jiným vysoce
efektivním zpĤsobem,
• Výstavbu a rekonstrukci zdrojĤ tepla a kombinované výroby elektĜiny a
19
verze návrhĤ Operaþních ProgramĤ ke dni 31.7.2014
207
Program
Operaþní
program
Doprava
Prioritní osa
technologií
oblasti
nakládání
energií
druhotných
surovin
v
a
Prioritní osa 1:
Infrastruktura
pro železniþní a
další udržitelnou
dopravu
tepla z biomasy a vyvedení tepla.
• Modernizace a rekonstrukce rozvodĤ elektĜiny, plynu a tepla v budovách a
v energetických hospodáĜstvích výrobních závodĤ za úþelem zvýšení
úþinnosti
• ZavádČní a modernizace systémĤ mČĜení a regulace,
• Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektĜiny a tepla,
v budovách a výrobních závodech,
• Realizace opatĜení ke snižování energetické nároþnosti budov v
podnikatelském sektoru (zateplení obvodového pláštČ, výmČna a
renovace otvorových výplní, další stavební opatĜení mající prokazatelnČ
vliv na energetickou nároþnost budovy, instalace vzduchotechniky s
rekuperací odpadního tepla),
• Využití odpadní energie ve výrobních procesech,
• Snižování energetické nároþnosti/zvyšování energetické úþinnosti
výrobních a technologických procesĤ,
• Instalace OZE pro vlastní spotĜebu podniku,
• Instalace kogeneraþní jednotky s maximálním využitím elektrické a tepelné
energie pro vlastní spotĜebu podniku,
• Podpora vícenákladĤ na dosažení standardu budovy s témČĜ nulovou
spotĜebou a pasivního energetického standardu v pĜípadČ rekonstrukce þi
výstavby nových podnikatelských budov. Vícenáklady budou odvozeny
od modelových pĜíkladĤ a pro úþely podpory stanoveny jako pevná
þástka na jasnČ mČĜitelnou veliþinu (napĜ. Na metr þtvereþní energeticky
vztažné plochy).
• ZavádČní inovativních technologií v oblasti nízkouhlíkové dopravy
(elektromobilita silniþních vozidel),
• Pilotní projekty zavádČní technologií akumulace energie (napĜ. Akumulace
elektĜiny rámci inteligentních sítí a v budovách, akumulace tepla a chladu
v budovách, aplikace vodíkových technologií),
• ZavádČní nízkouhlíkových technologií v budovách (inteligentní prvky Ĝízení
budov, integrace OZE do budov, aplikace nových energeticky šetrných
materiálĤ, využití druhotných surovin k udržitelné výstavbČ),
• ZavádČní inovativních technologií v oblasti výroby energie z obnovitelných
zdrojĤ (napĜ. Využití biometanu),
• ZavádČní off grid systémĤ (mČstské a komunitní sítČ, ostrovní systémy
dodávek energií v budovách),
• ZavádČní systémĤ Ĝízení spotĜeby energií,
• ZavádČní inovativních nízkouhlíkatých technologií v oblasti zpracování a
využívání druhotných surovin,
• Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem resp. Rozvodných
tepelných zaĜízení,
• ZavádČní a zvyšování úþinnosti systémĤ kombinované výroby elektĜiny a
tepla.
• Modernizace a obnova tratí a zlepšování parametrĤ na síti TEN-T a mimo
síĢ TEN-T (eliminace rychlostních propadĤ, omezení prĤchodnosti),
vþetnČ infrastruktury pro pĜímČstskou dopravu a zajištČní obnovy
kolejových mechanismĤ na údržbu a zajištČní bezpeþnosti železniþní
dopravní cesty
• Modernizace a rekonstrukce tratí a další infrastruktury v rámci železniþních
uzlĤ
• Zvýšení komfortu a vybavenosti infrastruktury stanic a zastávek ve správČ
správce železniþní infrastruktury
• Úpravy tratí vedoucí k zajištČní interoperability a implementaci TSI
• Modernizace zabezpeþovacích zaĜízení, zavádČní DOZ
• Modernizace a výstavba infrastruktury vodních cest (napĜ. Plavební
stupnČ, plavební komory, objekty pro zajištČní bezpeþnosti, atd.)
• RIS
• Terminály multimodální dopravy – modernizace a výstavba (mj. Trimodální
silnice-železnice-voda, bimodální silnice-železnice)
208
Program
Prioritní osa
Prioritní osa 2:
Silniþní
infrastruktura na
síti TEN-T a
veĜejná
infrastruktura
pro
þistou
mobilitu
Integrovaný
regionální
operaþní
program
Prioritní osa 3:
Silniþní
infrastruktura
mimo síĢ TEN-T
Prioritní osa 1 –
Konkurencescho
pné, dostupné a
bezpeþné
regiony
„INFRASTRUKT
URA“
• Napojení terminálĤ na dopravní infrastrukturu železniþní, silniþní, vodní a
letecké dopravy, výstavba a modernizace terminálĤ a vybavení
mechanismy, zavádČní ITS vþetnČ podpory door2door mobility.
• Výstavba doprovodné infrastruktury veĜejného terminálu
• Podpora nových multimodálních technologií pĜekládky vþetnČ pĜepravních
jednotek a dopravních prostĜedkĤ souvisejících s pĜíslušnou technologií
• Výstavba a modernizace infrastruktury drážních systémĤ mČstské a
pĜímČstské dopravy (metro, tramvajové systémy, tram-train systémy,
trolejbusové systémy)
• Rozvoj systémĤ a služeb vþetnČ ITS ve mČstech pro Ĝízení dopravy a
ovlivĖování dopravních proudĤ na mČstské silniþní síti
• Podpora rozvoje infrastruktur prostorových dat a zavádČní nových
technologií a aplikací pro ochranu dopravní infrastruktury i optimalizaci
dopravy, vþ. Aplikací založených na datech a službách družicových
systémĤ (napĜ. Galileo, EGNOS, Copernicus aj.) Na mČstské úrovni
vþetnČ integrace na vyšších úrovních
• Obnova dopravního parku osobní železniþní dopravy
• Úpravy vozidel vedoucí k zajištČní interoperability a implementaci TSI
• Obnova dopravního parku nákladní a pravidelné osobní veĜejné vodní
dopravy
• Výstavba nových úsekĤ silniþní sítČ TEN-T
• Modernizace, obnova a zkapacitnČní již provozovaných úsekĤ kategorie D,
R a ostatních silnic I. TĜíd sítČ TEN-T a modernizace dopravních
mechanizaþních prostĜedkĤ pro údržbu silniþní sítČ TEN-T v souladu s þl.
9 odst. 2 Rozhodnutí EP a Rady þ. 661/2010/EU o hlavních smČrech
Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítČ
• Rozvoj systémĤ a služeb ITS, GIS a infrastruktur prostorových dat (SDI),
sítí a služeb elektronických komunikací pro poskytování informací o
dopravním provozu a o cestování v reálném þase, pro dynamické Ĝízení
dopravy, ovlivĖování dopravních proudĤ a poskytování informací a služeb
ĜidiþĤm a cestujícím rámci sítČ TEN-T a související infrastruktury
• Podpora zavádČní nových technologií a aplikací pro ochranu dopravní
infrastruktury i optimalizaci dopravy, vþ. Aplikací založených na datech a
službách družicových systémĤ (napĜ. Galileo, EGNOS, Copernicus aj.) V
rámci sítČ TEN-T
• Vybavení veĜejné dopravní infrastruktury napájecími a dobíjecími
stanicemi pro alternativní pohony, mimo jiné v rámci existujících park and
ride a placených parkovacích míst.
• Rekonstrukce, modernizace, obnova a výstavba silnic a dálnic ve
vlastnictví státu mimo síĢ TEN-T vþetnČ zavádČní ITS
• Výstavba obchvatĤ a pĜeložek
•
•
•
•
•
•
Rekonstrukce, modernizace, popĜ. Výstavba silnic a budování obchvatĤ
sídel na vybrané regionální silniþní síti navazující na síĢ Transevropskou
dopravní síĢ TEN-T
DoplĖující zeleĖ podél silnic (zelené pásy, aleje, výsadby)
Výstavba a modernizace pĜestupních terminálĤ pro veĜejnou dopravu a
systémĤ pro pĜestup na veĜejnou dopravu P+R, K+R, B+R za úþelem
podpory veĜejné hromadné dopravy a multimodality. Výstavba,
rekonstrukce nebo modernizace inteligentních dopravních systémĤ a
dalších systémĤ pro veĜejnou dopravu.
Nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel pro pĜepravu osob, poĜízení
þerpacích a dobíjecích sítí. Nákup vozidel, zohledĖujících specifické
potĜeby úþastníkĤ dopravy se ztíženou možností pohybu a orientace.
Zvyšování bezpeþnosti železniþní, silniþní, cyklistické a pČší dopravy,
projekty rozvíjející cyklodopravu (výstavba a rekonstrukce cyklostezek a
cyklotras, budování doprovodné infrastruktury ve vazbČ na další systémy
dopravy nebo cyklistické jízdní pruhy),
DoplĖková zeleĖ v okolí pĜestupních terminálĤ budov a na budovách
(zelené zdi a stĜechy), aleje a doplĖující zeleĖ v síti u cyklostezek a
209
Program
Prioritní osa
ZkvalitnČní
veĜejných služeb
a
podmínek
života
pro
obyvatele
regionĤ „LIDÉ“
Dobrá
správa
území
a
zefektivnČní
veĜejných
institucí
„INSTITUCE“
Program
rozvoje
venkova
Prioritní osa 4 ProvádČní
investic v rámci
komunitnČ
vedených
strategií
místního rozvoje
Priorita
1Podpora
pĜedávání
znalostí
a
inovací
v
zemČdČlství,
lesnictví a ve
venkovských
oblastech
Priorita
2
Zvýšení
životaschopnosti
zemČdČlských
podnikĤ
a
konkurencescho
pnosti
všech
druhĤ
zemČdČlské
þinnosti
ve
všech regionech
a
podpora
cyklotras (zelené pásy, aleje a liniové výsadby).
• DoplĖující zeleĖ v okolí budov a na budovách, napĜ. Zelené zdi a stĜechy,
aleje, hĜištČ a parky v realizovaných projektech.
• Zateplení obvodového pláštČ, stČnových, stĜešních, stropních a
podlahových konstrukcí, výmČna a rekonstrukce oken a dveĜí za úþelem
snižování spotĜeby energie zlepšením tepelných vlastností budov. Za
stejným úþelem budou financovány prvky pasivního vytápČní a chlazení,
stínČní a instalace systémĤ Ĝízeného vČtrání s rekuperací odpadního
vzduchu.
• V oblasti zaĜízení pro vytápČní nebo pĜípravu teplé vody bude
podporována výmČna zdroje tepla bytového domu pro vytápČní,
využívajícího pevná nebo tekutá fosilní paliva, za efektivní ekologicky
šetrné zdroje; u objektĤ napojených na soustavu CZT podporovat, mimo
komplexní zateplení budovy, výmČnu pĜedávací stanice vþetnČ
vyregulování nebo modernizaci celkové soustavy vytápČní objektu;
výmČna zdroje tepla bytového domu pro pĜípravu teplé vody,
využívajícího pevná nebo tekutá fosilní paliva, za efektivní, ekologicky
šetrné zdroje. StejnČ tak poĜízení kondenzaþních kotlĤ na zemní plyn
nebo zaĜízení pro kombinovanou výrobu elektĜiny a tepla, využívající
obnovitelné zdroje nebo zemní plyn a kryjící primárnČ energetické
potĜeby budov, kde jsou umístČny.
• VýmČna rozvodĤ tepla a vody a instalace systémĤ mČĜení a regulace
otopné soustavy
• VytváĜení nových a modernizace stávajících informaþních a
komunikaþních systémĤ pro specifické potĜeby subjektĤ veĜejné správy a
složek IZS.
• Podporovány z oblasti egovernment, infrastruktury a informaþní a
komunikaþní systémy veĜejné správy v rozsahu rozšíĜení, propojení,
konsolidace systémĤ, aplikací a datového fondu (vþetnČ jeho publikování)
veĜejné správy vþetnČ cloudových Ĝešení.
• PoĜízení územních plánĤ
• PoĜízení regulaþních plánĤ
• PoĜízení územních studií
Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy
•
•
•
•
•
Podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských
oblastech
Posílení vazeb mezi zemČdČlstvím, produkcí potravin a lesnictvím a
výzkumem inovacemi, mimo jiné za úþelem zlepšení Ĝízení v oblasti
životního prostĜedí a environmentálního profilu
Podpora celoživotního vzdČlávání a odborné pĜípravy v odvČtvích
zemČdČlství a lesnictví.
Zvýšení hospodáĜské výkonnosti všech zemČdČlských podnikĤ a
usnadnČní jejich restrukturalizace a modernizace, zejména s ohledem na
zvýšení míry úþasti a orientace na trhu, jakož i zemČdČlské diverzifikace
Zvýšení hospodáĜské výkonnosti všech lesnických podnikĤ, zejména s
ohledem na zvýšení míry úþasti a orientace na trhu
210
Program
Prioritní osa
inovativních
zemČdČlských
technologií
a
udržitelného
obhospodaĜován
í lesĤ
Priorita
4
Obnova,
ochrana
a
zlepšování
ekosystémĤ
závislých
na
zemČdČlství
a
lesnictví
Priorita
5
Podpora
úþinného
využívání zdrojĤ
a
podpora
pĜechodu
na
nízkouhlíkovou
ekonomiku
v
odvČtvích
zemČdČlství,
potravináĜství a
lesnictví, která je
odolná
vĤþi
klimatu
Obnova, zachování a posílení biologické rozmanitosti, vþetnČ oblastí sítČ
Natura 2000, oblastí s pĜírodními þi jinými zvláštními omezeními a zemČdČlství
vysoké pĜírodní hodnoty, i stavu evropské krajiny
•
•
•
•
EfektivnČjší využívání energie v zemČdČlství a pĜi zpracování potravin
UsnadnČní dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojĤ, vedlejších
produktĤ, odpadu, reziduí a jiných nepotravináĜských surovin pro úþely
biologického hospodáĜství
Snižování emisí skleníkových plynĤ a amoniaku ze zemČdČlství
Podpora ukládání a pohlcování uhlíku v zemČdČlství a lesnictví
E.5.2 Vyhodnocení možnosti využití externích zdrojĤ financování
V následující tabulce jsou uvedeny alokované finanþní prostĜedky z evropských a národních
zdrojĤ, a to na základČ verzí jednotlivých OP schválených vládou ýR v þervenci 2014
(pĜepoþteno kurzem 27,5 Kþ/EUR).
Tabulka 113:
Alokované finanþní prostĜedky
PO I.
2 091,37 mil. EUR
57 512 675 000,- Kþ
PO II.
1 906,41 mil. EUR
52 426 275 000,- Kþ
PO III.
627,46 mil. EUR
17 255 150 000,- Kþ
Celkem
4 625,24 mil. EUR
127 194 100 000,- Kþ
Operaþní program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
PO III.
1 217,13 mil. EUR
33 471 075 000,- Kþ
Operaþní program životní prostĜední
PO II.
453,82 mil. EUR
12 480 050 000,- Kþ
PO V.
529,63 mil. EUR
14 564 825 000,- Kþ
Celkem
983,45 mil. EUR
27 044 875 000,- Kþ
PO V.
22,715 mil. EUR
624 662 500,- Kþ
Integrovaný regionální operaþní program20
PO I.
1 417,6 mil. EUR
38 984 000 000,- Kþ
PO II.
622,8 mil. EUR
17 127 000 000,- Kþ
20
) ZohlednČny jen alokace pĜímo se vztahující k podporovaným opatĜením
211
PO III.
94,5 mil. EUR
PO IV.
150 mil. EUR
Celkem
2 284,9 mil. EUR
Nová zelená úsporám
Celkem
--Dostupné finanþní prostĜedky celkem
2 551 500 000,- Kþ
4 124 000 000,- Kþ
62 834 750 000,- Kþ
28 000 000 000,- Kþ
280 832 662 500,- Kþ
212
F. ODHAD PLÁNOVANÉHO PěÍNOSU KE SNÍŽENÍ
ÚROVNċ
ZNEýIŠTċNÍ
VYJÁDěENÝ
PROSTěEDNICTVÍM VHODNÝCH INDIKÁTORģ A
PěEDPOKLÁDANÁ DOBA POTěEBNÁ K DOSAŽENÍ
IMISNÍCH LIMITģ
F.1 Odhad vývoje úrovnČ zneþištČní
Lze oþekávat, že realizací opatĜení stanovených v Programu pro snižování emisí a imisních
pĜíspČvkĤ z jednotlivých skupin zdrojĤ, dojde k výraznému zlepšení kvality ovzduší
v parametrech uvedených v tabulce níže (Tabulka 114:). Z reálného potenciálu snížení
imisního pĜíspČvku (Tabulka 116:) vyplývá, že implementace opatĜení by mČla zajistit
dostateþné snížení imisní zátČže v zónČ CZ02, které by se mČlo projevit splnČním imisních
limitĤ Ĝešených zneþišĢujících látek. Vyþíslení reálného potenciálu zlepšení kvality ovzduší
se vztahuje k prĤmČrným roþním koncentracím PM 10 a benzo(a)pyrenu a je vyjádĜeno jako
absolutní hodnota ve vazbČ na realizaci komplexního souboru jednotlivých skupin opatĜení.
Potenciál snížení imisního pĜíspČvku pro NO 2 a arsen nebyl spoþítán, vzhledem k tomu,
že jsou tyto látky PZKO Ĝešeny nepĜímo a to pĜedevším skrze dopravní opatĜení a skrze
opatĜení na malých spalovacích zdrojích (do 300 kW). Jelikož k pĜekraþování NO 2 a arsenu
dochází þi docházelo pouze na jednotkách stanic, lze se dĤvodnČ domnívat, že potenciál
stanovených opatĜení snížit imisní zátČž pod hladinu imisního limitu bude i v pĜípadČ tČchto
látek dostateþný.
Vzhledem k tomu, že implementace stanovených opatĜení obsažených v programu
je naplánována do roku 2020, je termín výrazného zlepšení kvality ovzduší, které by
se mČlo projevit splnČním imisních limitĤ Ĝešených zneþišĢujících látek, stanoven do konce
roku 2020 (31. 12. 2020).
Tabulka 114:
ýechy
Vyþíslení potenciálu reálného zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ02 StĜední
OpatĜení
PM10
Benzo(a)pyren
Dopad opatĜení vedoucích ke snížení vlivu silniþní dopravy na úroveĖ
až do
do 5 µg.m-3
0,6 ng.m-3
Dopad realizace aktivit vedoucích ke snížení vlivu prĤmyslových a
do 4 µg.m-3
energetických stacionárních zdrojĤ na úroveĖ zneþištČní ovzduší
Dopad realizace aktivit vedoucích ke snížení vlivu zemČdČlské výroby na
do 1 µg.m-3
úroveĖ zneþištČní ovzduší
Dopad realizace aktivit vedoucích ke snížení vlivu stacionárních zdrojĤ
až do
provozovaných v domácnostech, pĜíp. v živnostenské þinnosti na úroveĖ
do 5 µg.m-3
1,2 ng.m-3
Dopad realizace aktivit vedoucích ke snížení vlivu jiných zdrojĤ zneþišĢování
desetiny µg.m-3
na úroveĖ zneþištČní ovzduší
V tabulce (Tabulka 115:) jsou uvedena opatĜení ke zlepšení kvality ovzduší, jejich vazby
na Ĝešené
zneþišĢující
látky
a
prioritní
skupiny
zdrojĤ.
213
Tabulka 115:
Kód opatĜení
AA1
AA2
AB1
AB2
AB3
AB4
AB6
AB7
AB8
AB9
AB10
AB11
AB12
Seznam navrhovaných opatĜení, vazba na Ĝešené zneþišĢující látky a prioritní skupiny zdrojĤ
ěešené zneþišĢující látky
Název opatĜení
Parkovací politika (omezení a
zpoplatnČní parkování v centrech
mČst)
Ekonomická
podpora
(dotace)
provozu veĜejné hromadné dopravy
Realizace páteĜní sítČ kapacitních
komunikací
pro
automobilovou
dopravu
Prioritní výstavba obchvatĤ mČst a
obcí
OdstraĖování bodových problémĤ
na komunikaþní síti
Výstavba
a
rekonstrukce
železniþních tratí
Odstavná
parkovištČ,
systémy
Park&Ride a Kiss&Ride
Nízkoemisní zóny
Integrované
dopravní
systémy
veĜejné hromadné dopravy
Zvyšování kvality v systému veĜejné
hromadné dopravy
ZajištČní
preference
veĜejné
hromadné dopravy
Rozvoj alternativních pohonĤ ve
veĜejné hromadné dopravČ
B(a)P
NO2
++
+
++
+++
+++
+
+++
+++
+++
+
+++
+++
+++
+
+++
+++
++
+
++
+++
++
+
++
+++
++
+
++
+++
++
+++
+
+
++
+++
+++
+++
+++
+
+++
+++
+++
+
+++
+++
++
+
++
+++
+
+
++
+++
As
Mobilní zdroje
(doprava)
PM10
214
Prioritní skupiny zdrojĤ
Spalování pevných paliv
Vyjmenované
ve hzdrojích do
stacionární zdroje a
300 kW domácích
stavební þinnost
topeništích
Kód opatĜení
Název opatĜení
PM10
AB13
AB14
AB15
AB16
AB17
AB18
AB19
AC1
BB1
BB2
BD1
BD2
BD3
CB2
Zvýšení
plynulosti
dopravy
v
intravilánu
Omezení prašnosti výsadbou liniové
zelenČ
Omezování emisí z provozu vozidel
obce/kraje a jeho organizací
Podpora využití nízkoemisních a
bezemisních pohonĤ v automobilové
dopravČ
Podpora carsharingu
Snížení
vlivu
stávajících
prĤmyslových
a
energetických
stacionárních zdrojĤ na úroveĖ
zneþištČní ovzduší – ýištČní spalin
nebo odpadních plynĤ, úprava
technologie
Snižování
prašnosti
v areálech
prĤmyslových podnikĤ, poĜízení
techniky pro omezení fugitivních
emisí
ze
skládkování/skládek/z
volného prostranství/z manipulace
se sypkými materiály
Stanovování/zpĜísĖování podmínek
provozu
Minimalizace
imisních
dopadĤ
provozu nových stacionárních zdrojĤ
v území
Omezování prašnosti ze stavební
þinnosti
Snížení emisí TZL a PM10 –
B(a)P
NO2
As
Mobilní zdroje
(doprava)
+
+
+
+
+++
+++
+
+
+++
+++
+
+++
+++
+
+++
+
+
+
+++
+
+
++
+++
+
+++
+
+++
+
+++
+
+++
+++
+
+++
+++
++
+++
+
+++
++
+++
+++
Vyjmenované
ve hzdrojích do
300 kW domácích
stavební þinnost
topeništích
215
Kód opatĜení
Název opatĜení
Mobilní zdroje
(doprava)
Vyjmenované
ve hzdrojích do
300 kW domácích
stavební þinnost
topeništích
PM10
B(a)P
NO2
As
++
+++
+
++
+++
+
+
+
+
+++
++
++
++
+
+++
+
+
+
++
+
++
++
+
++
++
++
++
+
++
++
++
omezení vČtrné eroze
Podpora
pĜemČny
topných
systémĤ v domácnostech –
Instalace a využívání nových
nízkoemisních þi bezemisních
zdrojĤ energie
DB1
DB2
Rozvoj environmentálnČ pĜíznivé
energetické
infrastruktury,
rozšiĜování sítí zemního plynu a
soustav zásobování tepelnou energií
Podmínky ochrany ovzduší pro
veĜejné zakázky
ZpevnČní povrchu nezpevnČných
komunikací a zvyšování podílu
zelenČ v obytné zástavbČ
Snižování
vlivu
dlouhodobých
deponií vytČžených materiálĤ a
prĤmyslových areálĤ na kvalitu
ovzduší
Informování a osvČta veĜejnosti
v otázkách ochrany ovzduší
DB3
EA1
EB1
EB2
EC1
ED1
+
++
+
++
++
+
+++
++
++
++
VysvČtlivky
ěešené zneþišĢující látky:
+++
– prioritní opatĜení, rozhodující pro dosažení imisních limitĤ dané zneþišĢující látky
++
– významná opatĜení, se znaþným potenciálem ke snížení imisní zátČže
216
+
– doplĖková opatĜení, mírnČ pĜispívající ke zlepšování kvality ovzduší
Prioritní skupiny zdrojĤ:
+++
– velmi významná vazba
++
– významná vazba
+
– slabá vazba
217
F.1.1 Modelové vyhodnocení dopadu navrhovaných dopravních opatĜení
OpatĜení byla stanovena pro mČsta a obce, které jsou uvedené v nČkteré z prioritních
skupin (kapitola D. 2. 4).
Podklady použité k identifikaci dopravnČ-inženýrských opatĜení:
• Dopravní sektorové strategie ýR
• Zásady územního rozvoje StĜedoþeského kraje - 2011
• www stránky ěeditelství silnic a dálnic ýR – www.rsd.cz
• ZámČry definované mČsty a obcemi na základČ dotazníkového šetĜení – 2013
Byly identifikovány klíþové stavby dopravní infrastruktury nadregionálního významu,
významné stavby dopravní infrastruktury ve mČstech a obcích kde se mobilní zdroje
významnČ podílejí na imisní zátČži a pĜekraþování imisního limitu.
Dále je provedeno stanovení opatĜení dopravnČ-organizaþních a ten je rozpracován dle
vhodnosti pro jednotlivé obce vymezené v územních prioritách.
Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených dopravních opatĜení (tj. emisních stropĤ
pro silniþní dopravu a opatĜení pod kódem AA1 až AC1) na roþní imisní koncentrace PM 10
oproti výchozímu stavu je znázornČno na níže uvedeném obrázku.
218
Obrázek 62: Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených dopravních opatĜení, zóna CZ02
StĜední ýechy
219
F.1.2 Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní
domácností (opatĜení DB1)
Pro identifikaci opatĜení v domácnostech byla provedena analýza poþtu bytĤ
v domácnostech dle zpĤsobu vytápČní. Zvláštní pozornost pak byla logicky vČnována bytĤm
vytápČným pevnými palivy. Byl vytvoĜen scénáĜ možné náhrady þásti stávajících kotlĤ na
pevná paliva, vycházející z pĜedpokladĤ ceny a disponibility uhlí ve výhledu, analýzy trhu
v dodávkách zaĜízení pro spalování pevných paliv a biomasy, rostoucího trendu uplatnČní
nespalovacích technologií ve vytápČní a ohĜevu teplé vody, a zejména disponibilních
finanþních zdrojĤ na podporu realizace takové náhrady:
Modelové pĜedpoklady – cílový stav:
1. náhrady kotlĤ na pevná paliva v rodinných domech
- u 15 % všech RD náhrada za bezemisní zdroje (vþ. síĢových forem)
- v sídlech vybavených rozvodem STL zemního plynu – u 10 % resp. 20 % RD náhrada
za zemní plyn (20 % vČtší mČsta, 10 % menší sídla)
- u 40 % zbývajících RD náhrada za kotle na pevná paliva s vyšší úþinností a nižšími
emisemi (automaticky Ĝízené kotle, zplyĖovací kotle) – klíþové opatĜení
2. náhrady kotlĤ na uhlí v bytových domech (zejména díky dotacím z IROP) – pĜedpoklad
plošného snížení emisí o 15 %
3. snížení celkové spotĜeby energie pro vytápČní díky úsporným opatĜením (v prĤmČru
za ýR cca o 3-4 %)
Ve spolupráci s ýHMÚ byl vyhodnocen vliv navrženého scénáĜe na vypoþtené emise
v kategorii REZZO 3 a probČhlo zpČtné modelování s novými emisemi po ZSJ.
Obrázek 63: Vliv novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní domácností na úroveĖ emisí,
2 200
800
2 000
700
1 800
emise (t.rok-1)
1 400
500
1 200
400
1 000
300
800
600
emise (kg.rok-1)
600
1 600
200
400
100
200
0
0
Výchozí stav Po opatĜení Výchozí stav Po opatĜení Výchozí stav Po opatĜení Výchozí stav Po opatĜení
ýástice PM2,5
ýástice PM10
Oxidy dusíku
Benzo(a)pyren
StĜední ýechy
220
Obrázek 64: Modelové vyhodnocení dopadu novČ stanovených opatĜení v sektoru vytápČní
domácností, zóna CZ02 StĜední ýechy
221
F.1.3 Modelové vyhodnocení dopadu
vyjmenovaných zdrojích
realizace
novČ
stanovených
opatĜení
na
V zónČ CZ02 StĜední ýechy byly identifikovány lokality kde je pĜíspČvek vyjmenovaných
stacionárních zdrojĤ vyšší než 4 µ g.m -3 (10% imisního limitu). Pro skupiny vyjmenovaných
stacionárních zdrojĤ jsou zpracovány výpoþty imisních pĜíspČvkĤ jak z primárních tak
fugitivních emisí (Obrázek 65:) na základČ dat za rok 2011 a pĜedpokládaný vývoj v imisní
zátČži v dĤsledku aplikace opatĜení realizovaných jak na národní úrovni (zejména vyhláška
þ. 415/2012 Sb., PĜechodný národní plán) tak samotným PZKO (Obrázek 66:, tj. regulace
vyjmenovaných zdrojĤ dle §13 a opatĜení pod kódem BB1 až BD2). Pro identifikované
zdroje, které mají imisní pĜíspČvek vyšší než 4 µ g.m -3 , jsou stanovena opatĜení ke snižování
primárních i fugitivních emisí TZL/PM 10 .
Snížení imisní zátČže PM 10 pĜispČje rovnČž ke snížení imisní zátČže benzo(a)pyrenu
z vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ.
ZpČtným modelováním aplikace navrhovaných opatĜení bylo ovČĜeno, že na všech lokalitách
dojde k významnému zmenšení plochy jak je patrné z tabulky.
Tabulka 116:
Výsledky zpČtného modelování pĜínosĤ stanovených opatĜení
ORP
Lokalita
CZ02
Kladno-Dubí,
skupina 4
Kladno
Plocha, kde je
imisní pĜíspČvek
vyjmenovaných
zdrojĤ vyšší než
4 µg.m-3
2011
Rozloha po
uplatnČní
Rozloha po
vyhlášky
uplatnČní
þ. 415/2012 Sb.
vyhlášky
þ. 415/2012 Sb.
a dodat.
opatĜení
2020
2020
[km2]
[km2]
[km2]
2,44
1,14
0,89
Obrázek 65: PĜíspČvky vyjmenovaných stacionárních zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10
222
Obrázek 66: PĜíspČvek vyjmenovaných zdrojĤ k prĤmČrné roþní koncentraci PM 10 po aplikaci
opatĜení stanovených v PZKO, zóna CZ02 StĜední ýechy
F.2 Indikátory a monitorování implementace Programu
Plánované zlepšení kvality ovzduší bude zhodnoceno pomocí následujících indikátorĤ,
platných pro celé území zóny CZ02 StĜední ýechy, které se vztahují k pĜekraþování
imisních limitĤ pro škodliviny a s tím související expozici obyvatelstva. Indikátory byly
stanoveny následovnČ:
a) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro
roþní imisní limit pro PM 10 ,
b) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro
denní imisní limit pro PM 10 ,
c) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro
benzo(a)pyren,
d) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro oxid
dusiþitý,
e) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %) pro
arsen,
f) dodržení emisních stropĤ stanoveného pro silniþní dopravu,
223
g) plocha území zóny CZ02 StĜední ýechy s pĜekroþeným imisním limitem (v %)
ostatních zneþišĢujících látek, které nejsou programem Ĝešeny a u kterých jsou dle
analýzy programu imisní limity dodržovány.
Indikátorya) – e) a indikátor g) budou vyhodnocovány každoroþnČ na základČ aktuálnČ
platných map klouzavých pČtiletých prĤmČrĤ úrovní zneþištČní, které konstruuje ýHMÚ.
Indikátor a) až e) a indikátor h) bude považován za splnČný, pokud plocha území zóny CZ02
s pĜekroþeným imisním limitem bude rovna 0 %. Indikátor g) je stanoven s ohledem na
ostatní zneþišĢující látky, které doposud nejsou plošnČ pĜekraþovány, ale které je nutné
rovnČž sledovat s ohledem na cíle programu (tj. udržení dobré kvality ovzduší).
Indikátor f) bude považován za splnČný, pokud bude hodnota emisí PM 10 ze silniþní dopravy
ze zastavČného území dané obce (viz Tabulka 56:) v roce 2020 rovna nebo nižší hodnotČ
daného emisního stropu. Indikátor f) bude vyhodnocován každoroþnČ.
Každoroþní zhodnocení indikátorĤ a plnČní Programu bude uveĜejnČno na internetových
stránkách MŽP.
Pro Ĝízení implementace a vyhodnocování stavu plnČní Programem stanovených cílĤ a
opatĜení, bude zĜízen implementaþní výbor Programu. ýleny budou zástupci kompetentních
orgánĤ na úrovni obcí, kraje a státu, kteĜí jsou odpovČdní za realizaci Programem
stanovených opatĜení. Implementaþní výbor Programu bude Ĝídit a svolávat MŽP.
224
G. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTģ A DALŠÍCH
ZDROJģ INFORMACÍ
1) Podkladové materiályk Programu zlepšování kvality ovzduší:
• ýást 01 – Popis Ĝešeného území.
• ýást 02 – Analýza úrovnČ zneþišĢování (Emisní analýza).
• ýást 03 – Analýza úrovnČ zneþištČní (Imisní analýza).
• ýást 04 – Rozptylová studie.
• ýást 05 – SWOT analýza.
• ýást 06 - Vyhodnocení opatĜení pĜijatých pĜed zpracováním programu.
• ýást 07 - Podrobnosti o nových opatĜeních ke zlepšení kvality ovzduší.
2) Legislativa ýR:
• Zákon þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní.
• Vyhláška þ. 330/2012 Sb., o zpĤsobu posuzování a vyhodnocení úrovnČ zneþištČní, rozsahu
informování veĜejnosti o úrovni zneþištČní a pĜi smogových situacích.
• Vyhláška þ. 415/2012 Sb., o pĜípustné úrovni zneþišĢování a jejím zjišĢování a o provedení
nČkterých dalších ustanovení zákona o ochranČ ovzduší.
3) Legislativa EU:
• SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. kvČtna 2008 o kvalitČ
vnČjšího ovzduší a þistším ovzduší pro Evropu.
• SmČrnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu
arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíkĤ ve vnČjším ovzduší.
• SmČrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. Ĝíjna 2001 o národních
emisních stropech pro nČkteré zneþišĢující látky.
• SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování
odpadĤ.
• SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. Ĝíjna 2001 o omezení
emisí nČkterých zneþišĢujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zaĜízení.
• SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování
emisí tČkavých organických slouþenin vznikajících pĜi používání organických rozpouštČdel
v nČkterých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátČru vozidel a o zmČnČ smČrnice
1999/13/ES.
• SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se
mČní smČrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových
olejĤ, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynĤ, a
smČrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly
vnitrozemské plavby, a kterou se ruší smČrnice 93/12/EHS.
• SmČrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o
prĤmyslových emisích (integrované prevenci a omezení zneþištČní).
4) ýeský hydrometeorologický ústav, ZneþištČní ovzduší a atmosférická depozice v datech, ýeská
republika
• Souhrnný tabelární pĜehled za roky 2003 – 2013.
5) ýeský hydrometeorologický ústav, ZneþištČní ovzduší na území ýeské republiky, mapy, tabulky,
grafy
• Grafické roþenky za roky 2003 až 2012.
6) ýeský hydrometeorologický ústav, PČtileté prĤmČrné koncentrace podle zákona o ochranČ ovzduší
201/2012 Sb., §11, odst. 5 a 6.
7) ýeský hydrometeorologický ústav, PĜekroþení imisních limitĤ - hodnocení za jeden rok (2011 a
2012).
8) ýeský hydrometeorologický ústav, Emisní bilance ýeské republiky.
9) TOLASZ, Radim a kol.. Atlas podnebí ýeska: Climate atlas of Czechia. 1. vyd. Praha: ýeský
hydrometeorologický ústav, 2007, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.
10)ýeský statistický úĜad, Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011
11)Referenþní dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF):
• Výroba cementu, vápna a oxidu hoĜeþnatého (04/2013),
• Kovárny a slévárny (05/2005),
225
• Velká spalovací zaĜízení (05/2005),
• Výroba železa a oceli (12/2012)
• Emise ze skladování (07/2006)
12)ZávČry o BAT:
• ZávČry o BAT podle smČrnice 2010/75/EU pro výrobu železa a oceli, Rozhodnutí
2012/135/EU,
• ZávČry o BAT podle smČrnice 2010/75/EU pro výrobu cementu, vápna a oxidu hoĜeþnatého,
Rozhodnutí 2013/163/EU.
13)Operaþní program Životní prostĜedí – PĜehled schválených projektĤ (01/2007 – 07/2013)
14)Operaþní program Doprava – PĜehled schválených projektĤ (01/2007 – 07/2013)
15)Regionální operaþní program – Projekty doporuþené k financování (01/2007-07/2013)
16)Program snižování emisí a imisí zneþišĢujících látek na území stĜedoþeského kraje (2003, DHV
s.r.o.)
17)Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší StĜedoþeského kraje (2006, ENVIROS s.r.o.)
18)Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší StĜedoþeského kraje - aktualizace 2009 (2009,
ATEM - Ateliér ekologických modelĤ s.r.o.)
19)Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší StĜedoþeského kraje - aktualizace 2012 (2012,
ATEM - Ateliér ekologických modelĤ s.r.o.)
20)Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro mČsto Statutární
mČsto Kladno a obce VinaĜice, TĜebichovice a Libušín
21)Projekt TA ýR þ. TA01020500 Podrobný emisnČ-imisní model ýR pro souþasný stav a výhled do
roku 2030 a nástroje pro podporu rozhodování v oblasti ochrany ovzduší, 2011 - 2014
22)Projekt TA ýR þ. TA02020663 Zmapování a pasportizace neevidovaných plošných zdrojĤ emisí
tuhých þástic, 2012 - 2014
23)Projekt TA ýR þ. TA02020245 Metodika pro stanovení produkce emisí zneþišĢujících látek ze
stavební þinnosti, 2012 - 2014
24)Projekt TA ýR þ. TB930MZP001 Ekonomické vyhodnocení mobility s cílem minimalizace
rizikových emisí, 2011 – 2014
25)Projekt ýHMÚ „Analýza možnosti a dopadĤ rozšíĜení emisní databáze o evidenci fugitivních emisí
a využití tČchto údajĤ ke zpĜesnČní prostorové interpretace namČĜených dat“ 2015
226
Evropská unie
Spolufinancováno z prostĜedkĤ Fondu
soudržnosti v rámci Technické pomoci
Operaþního programu Životní prostĜedí
Ministerstvo Životního prostĜedí
Státní fond životního prostĜedí ýeské republiky
www.opzp.cz
Zelená linka: 800 260 500
[email protected]
'LJLWDOO\
Signature
invalid
VLJQHGE\%F
%F
.XUW
'ĕGL
Ć
ýM(19
93UD]HGQHNYČWQD
67$129,6.2
0LQLVWHUVWYDåLYRWQtKRSURVWĜHGt
SRGOHJ]iNRQDþ6ERSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt
DR]PČQČQČNWHUêFKVRXYLVHMtFtFK]iNRQĤ]iNRQRSRVX]RYiQtYOLYĤ
QDåLYRWQtSURVWĜHGtYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ
NQiYUKXNRQFHSFH
Ä3URJUDP]OHSãRYiQtNYDOLW\RY]GXãt=yQD6WĜHGQtýHFK\±&=³
3ĜHGNODGDWHO
D]SUDFRYDWHONRQFHSFH 0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGt
RGERURFKUDQ\RY]GXãt
9UãRYLFNi
3UDKD
=SUDFRYDWHOpSRVRX]HQt 0JU0DUWLQ6PXWQê,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR
DXWRUL]RYDQiRVREDNH]SUDFRYiQtGRNXPHQWDFHDSRVXGNX
YHVP\VOX]iNRQDþ6ERSRVX]RYiQtYOLYĤ
QDåLYRWQtSURVWĜHGtYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ
þM(19
0JU6LPRQD.RVtNRYiâXOFRYi,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR
0JU0LFKDO0XVLO,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR
,QJ-LĜt'XVtN,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR
,QJ$QGUHDâDQGRYi,QWHJUD&RQVXOWLQJVUR
,QJ5DGLP6HLEHUW5HJLRQiOQtFHQWUXP(,$VUR
,QJ-LWND.DVORYi5HJLRQiOQtFHQWUXP(,$VUR
0JU0LFKDOD.RSHþNRYi2EþDQVNpVGUXåHQt$PHW\VW
GUåLWHONDDXWRUL]DFHSRGOHL]iNRQDþ6ERRFKUDQČ
SĜtURG\DNUDMLQ\YH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤþM(19
0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGt9UãRYLFNi3UDKDZZZP]SF]LQIR#P]SF]
.XUW'ĕGLĆ
'DWH
&(67
5HDVRQ
QHGHILQRYDQ\
/RFDWLRQ
QHGHILQRYDQ\
08'U(YD5\FKOtNRYi=GUDYRWQtÒVWDYÒVWtQDG/DEHP
,QJ-DQD0RUDYFRYi=GUDYRWQtÒVWDYÒVWtQDG/DEHP
6WUXþQêSRSLVNRQFHSFH
3URJUDP\ ]OHSãRYiQt NYDOLW\ RY]GXãt GiOH MHQ Ä3=.2³ MVRX Y\WYiĜHQ\ SUR ]yQ\
DDJORPHUDFH NGH GRãOR N SĜHNURþHQt LPLVQtKR OLPLWX SRSĜtSDGČ N YtFH QHå SRYROHQpPX
SRþWX SĜHNURþHQt LPLVQtKR OLPLWX VWDQRYHQpKR ]iNRQHP þ 6E R RFKUDQČ
RY]GXãt YH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤGiOHMHQÄ]iNRQRRFKUDQČRY]GXãt³SURMHGQRWOLYp
]QHþLãĢXMtFt OiWN\ 3=.2 DQDO\]XMt VWDY NYDOLW\ RY]GXãt Y]yQČ DJORPHUDFL MHKR SĜtþLQ\
LGHQWLILNXMtYê]QDPQp]GURMH]QHþLãĢRYiQtRY]GXãtVWDQRYXMtRSDWĜHQtYHGRXFtNGRVDåHQt
QRUHP NYDOLW\ RY]GXãt 0H]L Yê]QDPQi QRYi RSDWĜHQt ]DYHGHQi ]iNRQHP RRFKUDQČ
RY]GXãtSDWĜtVWDQRYHQtHPLVQtFKVWURSĤDOKĤWNMHMLFKGRVDåHQtSURY\PH]HQi~]HPt
3URJUDP ]OHSãRYiQt NYDOLW\ RY]GXãt =yQD 6WĜHGQt ýHFK\ ± &= GiOH WDNp MHQ
Ä3=.2 &=³ E\O ]SUDFRYiQ Y UiPFL SURMHNWX Ä6WĜHGQČGREi VWUDWHJLH NH]OHSãHQt NYDOLW\
RY]GXãt YýHVNp UHSXEOLFH³ 2SDWĜHQt 3=.2 &= N GRGUåHQt LPLVQtFK OLPLWĤ MVRX
QDYUåHQDGRURNX
ÒþHOHP 3=.2 &= MH ]SUDFRYDW NRPSOH[Qt GRNXPHQW N LGHQWLILNDFL SĜtþLQ
]QHþLãWČQt RY]GXãt D SĜHGHYãtP VWDQRYLW WDNRYi RSDWĜHQt MHMLFKå UHDOL]DFH SRYHGH
NGRVDåHQtSĜtSXVWQp~URYQČ]QHþLãWČQtRY]GXãtGOH]iNRQDRRFKUDQČRY]GXãt7DPNGH
MVRX W\WR ~URYQČ VSOQČQ\ MH WĜHED UHDOL]RYDW RSDWĜHQt QDYUåHQi Y 3=.2 &=
YSĜLPČĜHQpP UR]VDKX WDN DE\ E\OD GREUi NYDOLWD RY]GXãt XGUåHQD D GiOH ]OHSãRYiQD
DDE\QHGRãORNMHMtPX]KRUãHQt9REODVWHFK]yQ\NGHMHLPLVQtOLPLWSĜHNURþHQPXVtEêW
LPSOHPHQWRYiQDVWDQRYHQiRSDWĜHQtDWRYUR]VDKXXYHGHQpPYNRQFHSFL2SDWĜHQtE\OD
VWDQRYHQD]DSRPRFtUR]SW\ORYpVWXGLHDE\ODPRGHORYČVHVWDYHQD]SĤVREHPDE\Y]yQČ
GRãORNGRVDåHQt]iNRQHPSRåDGRYDQpNYDOLW\RY]GXãt
3=.2&=VHVNOiGi]
x ~YRGQtþiVWL
x DQDO\WLFNpþiVWL
x QiYUKRYpþiVWL
x LPSOHPHQWDþQtþiVWL
3=.2&=Y\FKi]t]~GDMĤRHPLVtFKDLPLVQtP]DWtåHQtNWHUpE\O\]SUDFRYiYiQ\
ýHVNêPK\GURPHWHRURORJLFNêP~VWDYHP
&tOHP 3=.2 &= MH GRViKQRXW QD FHOpP ~]HPt ]yQ\ 6WĜHGQt ýHFK\ VSOQČQt
LPLVQtFKOLPLWĤGDQêFK]iNRQHPRRFKUDQČRY]GXãtDE\
x GRãOR QD ~]HPt ]yQ\ NGH MVRX LPLVQt OLPLW\ SĜHNUDþRYiQ\ NH VQtåHQt
NRQFHQWUDFt ]QHþLãĢXMtFtFK OiWHN Y RY]GXãt SRG KRGQRW\ LPLVQtFK OLPLWĤ
DVRXþDVQČ
x E\OD XGUåHQD D ]OHSãRYiQD NYDOLWD RY]GXãt WDNp WDP NGH MVRX VRXþDVQp
NRQFHQWUDFH]QHþLãĢXMtFtFKOiWHNSRGKRGQRWDPLLPLVQtFKOLPLWĤ
ěHãHQp]QHþLãĢXMtFtOiWN\SUR]yQX&=
6XVSHQGRYDQpþiVWLFH
x 30 ± GRFKi]t N SORãQpPX SĜHNUDþRYiQt LPLVQtKR OLPLWX SUR KRGLQRYp
NRQFHQWUDFHGRFKi]tNSĜHNUDþRYiQtURþQtKRLPLVQtKROLPLWX
%HQ]RDS\UHQGRFKi]tNSĜHNUDþRYiQtURþQtKRLPLVQtKROLPLWX
12 GRFKi]t N SĜHNUDþRYiQt URþQtKR LPLVQtKR OLPLWX QD VWDQLFL LPLVQtKR PRQLWRULQJX
Y%HURXQČ
DUVHQ GRFKi]t N SĜHNUDþRYiQt URþQtKRLPLVQtKR OLPLWX QD ~]HPt .ODGQD SRSĜ Y MHKR
WČVQp EOt]NRVWL ± 6WHKHOþHYHV 1D VWDQLFL LPLVQtKR PRQLWRULQJX .ODGQRâYHUPRY
GRFKi]HOR N SĜHNUDþRYiQt LPLVQtKR OLPLWX SUR DUVHQ Y OHWHFK Då D GiOH
YURFH1DORNDOLWČ6WHKHOþHYHVE\OLPLVQtOLPLWSURDUVHQSĜHNURþHQYURFH
DDGiOHYOHWHFKDå
3URNDåGRXĜHãHQRX]QHþLãĢXMtFtOiWNXMVRXQD~URYQL]yQ\6WĜHGQtýHFK\VWDQRYHQ\
KODYQt ]GURMH ]QHþLãĢRYiQt RY]GXãt VRKOHGHP QD MHMLFK YOLY QD NYDOLWX RY]GXãt SULRULWQt
NDWHJRULH]GURMĤ
3UĤEČKSRVX]RYiQt
2]QiPHQt NRQFHSFH 3=.2 &= ]SUDFRYDQp YUR]VDKX SĜtORK\ þN]iNRQX
þ6ERSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGtDR]PČQČQČNWHUêFKVRXYLVHMtFtFK
]iNRQĤ YH]QČQt SR]GČMãtFK SĜHGSLVĤ GiOH Wpå MHQ Ä]iNRQ RSRVX]RYiQt YOLYĤ QD åLYRWQt
SURVWĜHGt³ E\ORSĜHGORåHQRSĜtVOXãQpPX ~ĜDGX 0LQLVWHUVWYX åLYRWQtKR SURVWĜHGt GiOH Wpå
MHQÄ0ä3³GQH3RNRQWUROHQiOHåLWRVWtE\ORR]QiPHQtNRQFHSFHUR]HVOiQRGQH
NY\MiGĜHQtGRWþHQêPVSUiYQtP~ĜDGĤPDGRWþHQêP~]HPQtPVDPRVSUiYQêP
FHONĤPD]YHĜHMQČQRY,QIRUPDþQtPV\VWpPX6($
=MLãĢRYDFt Ĝt]HQt NH NRQFHSFL 3=.2 &= E\OR ]DKiMHQR GQH ]YHĜHMQČQtPLQIRUPDFHRR]QiPHQtNRQFHSFHDRWRPNG\DNGHMHPRåQRGRQČMQDKOtåHW
QD~ĜHGQt GHVFH GRWþHQpKR NUDMH ,QIRUPDFH E\OD URYQČå ]YHĜHMQČQD Y,QIRUPDþQtP
V\VWpPX 6($ KWWSSRUWDOFHQLDF]HLDVHDGHWDLO6($B0=3. =MLãĢRYDFt Ĝt]HQt E\OR
XNRQþHQRGQHY\GiQtP]iYČUX]MLãĢRYDFtKRĜt]HQtþM(19
1iYUK NRQFHSFH YþHWQČ Y\KRGQRFHQt YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt D YHĜHMQp ]GUDYt
GiOH Wpå MHQ ÄY\KRGQRFHQt 6($³ ]SUDFRYDQpKR Y UR]VDKX SĜtORK\ þ N ]iNRQX
RSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGtE\OGQHUR]HVOiQNY\MiGĜHQtGRWþHQêP
VSUiYQtP ~ĜDGĤP D GRWþHQêP ~]HPQtP VDPRVSUiYQêP FHONĤP D ]YHĜHMQČQ
Y,QIRUPDþQtP V\VWpPX 6($ 9HĜHMQp SURMHGQiQt QiYUKX NRQFHSFH YþHWQČ Y\KRGQRFHQt
6($ VH NRQDOR YVRXODGX VH ]iNRQHP RSRVX]RYiQt YOLYĤ QDåLYRWQt SURVWĜHGt GQH
9HĜHMQpSURMHGQiQtSUREČKORYEXGRYČ0LQLVWHUVWYDåLYRWQtKRSURVWĜHGt=iSLV
]YHĜHMQpKR SURMHGQiQt REGUåHOR 0LQLVWHUVWYR åLYRWQtKR SURVWĜHGt GQH 9\SRĜiGiQt GRUXþHQêFK SĜLSRPtQHN NWHUp MH MHGQtP ]QH]E\WQêFK SRGNODGĤ SUR Y\GiQt
VWDQRYLVND6($REGUåHOR0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGtRGSĜHGNODGDWHOHNRQFHSFHGQH
6WUXþQêSRSLVSRVX]RYiQt
9\KRGQRFHQt 6($ E\OR ]SUDFRYiQR Y VRXODGX VH ]iNRQHP R SRVX]RYiQt YOLYĤ
QDåLYRWQt SURVWĜHGt D Y\SUDFRYiQR Y UR]VDKX SĜtORK\ þ N WRPXWR ]iNRQX D SRåDGDYNĤ
QDMHKR UR]VDK DREVDK XYHGHQêFK Y]iYČUX ]MLãĢRYDFtKR Ĝt]HQt Y\GDQpP SRGOH
G]iNRQDRSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt
-DNR ]iNODGQt KRGQRWtFt UiPHF SUR Y\KRGQRFHQt YOLYĤ 3=.2 &= QDåLYRWQt
SURVWĜHGt E\OD ]YROHQD VDGD WpPDW D VORåHN åLYRWQtKR SURVWĜHGt RY]GXãt HPLVH
VNOHQtNRYêFKSO\QĤYRGDSĤGDDKRUQLQRYpSURVWĜHGtSĜtURGDDNUDMLQDOHVQtHNRV\VWpP\
RGSDG\ NXOWXUQt SDPiWN\ D KOXN D MHMLFK VSHFLILFNêFK SUREOpPĤ MDNR MVRX QDSĜ
SĜHNUDþRYiQt LPLVQtFK OLPLWĤ VXVSHQGRYDQêFK þiVWLF 30 DEHQ]RDS\UHQX ]QHþLãWČQt
YRG WR[LFNêPL OiWNDPL HXWURIL]DFH YRG DFLGLILNDFH D NRQWDPLQDFH SĤG WR[LFNêPL OiWNDPL
YGĤVOHGNXDWPRVIpULFNpGHSR]LFH~E\WHN]HPČGČOVNpKRSĤGQtKRIRQGXDQH]DVWDYČQêFK
SORFKYGĤVOHGNX]iERUXSĤGDWG'iOHE\ORSURYHGHQRKRGQRFHQt3=.2&=]KOHGLVND
YHĜHMQpKR]GUDYt
+RGQRFHQt PRåQêFK YOLYĤ 3=.2 &= E\OR SURYHGHQR YH GYRX URYLQiFK 9SUYQt
WHG\ VWUDWHJLFNp URYLQČ E\O\ KRGQRFHQ\ FtOH D SULRULW\ NRQFHSFH DYHGUXKp URYLQČ E\OD
KRGQRFHQD MHGQRWOLYi RSDWĜHQt WpWR NRQFHSFH .VDPRWQpPX KRGQRFHQt E\OD SRXåLWD
VWXSQLFHNKRGQRFHQtVtO\YD]E\PH]LRSDWĜHQtPL3=.2&=DWpPDW\åLYRWQtKRSURVWĜHGt
DYHĜHMQpKR]GUDYtVHVWXSQLFtYê]QDPQRVWLRGGRYþHWQČD"
8 NRQNUpWQtFK ]iPČUĤ NWHUp NRQFHSFH R]QDþXMH MDNR SURVWĜHGN\ NQDSOQČQt
QDYUåHQêFK RSDWĜHQt EXGH SRGUREQi LGHQWLILNDFH MHMLFK PRåQêFK YOLYĤ YþHWQČ QDYUåHQt
SRåDGDYNĤ N MHMLFK PLQLPDOL]DFL QiVOHGQČ SURYHGHQD QD VWUDWHJLFNp Y SURFHVX 6($
N~]HPQČ SOiQRYDFt GRNXPHQWDFL þL SURMHNWRYp ~URYQL Y SURFHVX (,$
UHVSYSRYRORYDFtFKĜt]HQtFKVH]QDORVWtGHWDLOQtFKLQIRUPDFtRWČFKWR]iPČUHFK
-HOLNRå RUJiQ\ RFKUDQ\ SĜtURG\ QHY\ORXþLO\ Yê]QDPQê YOLY QD FHOLVWYRVW D LQWHJULWX
ORNDOLW VRXVWDY\ 1DWXUD E\OR ]SUDFRYiQR L KRGQRFHQt YOLYX NRQFHSFH GOH L
]iNRQD þ6E R RFKUDQČ SĜtURG\ D NUDMLQ\ YH ]QČQt SR]GČMãtFK SĜHGSLVĤ GiOH
MHQ Ä]iNRQ R RFKUDQČ SĜtURG\ D NUDMLQ\³ D WR ] KOHGLVND GĤVOHGNĤ UHDOL]DFH NRQFHSFH
QDHYURSVN\Yê]QDPQpORNDOLW\GiOHMHQÄ(9/³DSWDþtREODVWLGiOHMHQÄ32³DVWDYMHMLFK
RFKUDQ\QDWXURYpKRGQRFHQt
3RGNODGHP SUR Y\GiQt WRKRWR VWDQRYLVND E\O\ NURPČ Y\KRGQRFHQt 6($ WDNp
Y\MiGĜHQtNQČPXSRGDQiDYêVOHGN\YHĜHMQpKRSURMHGQiQt
=iYČU\SRVX]RYiQt
6WDQRYHQp FtOH D SULRULW\ YþHWQČ QDYUåHQêFK RSDWĜHQt3=.2 &= MVRX ]DFtOHQ\
QDVQtåHQt HPLVt YH YãHFK VHNWRUHFK ]GURMĤ ]QHþLãĢRYiQt SURWR VH MHGQi
R NRQFHSFL V SRWHQFLiOQČ Yê]QDPQêP SR]LWLYQtP YOLYHP QD åLYRWQt SURVWĜHGt D YHĜHMQp
]GUDYt
'tOþt QHJDWLYQt YOLY\ NRQFHSFH O]H RþHNiYDW ]HMPpQD Y GRSDGHFK QDSĜtURGX
D NUDMLQX SĜHGHYãtP Y SRGREČ ]iERUX SĤG\ IUDJPHQWDFH ELRWRSĤ D OHVQtFK SRURVWĤ
]iVDKĤ GR ~]HPQtKR V\VWpPX HNRORJLFNp VWDELOLW\ GiOH MHQ ÄÒ6(6³ DYê]QDPQêFK
NUDMLQQêFK SUYNĤ GiOH MHQ Ä9.3³ QD NUDMLQQê Ui] SĜtSDGQČ QD ]YOiãWČ FKUiQČQi ~]HPt
GiOH MHQ Ä=&+Ò³ D ORNDOLW\ VRXVWDY\ 1DWXUD D VQLåRYiQt PLJUDþQt SURVWXSQRVWL
NUDMLQ\YVRXYLVORVWLVUR]YRMHPGRSUDYQtLQIUDVWUXNWXU\
3URWRE\ODQD~URYQLNRQFHSFHQDYUåHQDYKRGQiRSDWĜHQtNHOLPLQDFL PLQLPDOL]DFL
DNRPSHQ]DFL WČFKWR ]MLãWČQêFK SRWHQFLiOQtFK QHJDWLYQtFK YOLYĤ SĜLþHPå GDOãt RSDWĜHQt
PRKRXEêWQDYUKRYiQDQD]iNODGČVOHGRYiQtDUR]ERUXYOLYĤNRQFHSFHQDåLYRWQtSURVWĜHGt
DYHĜHMQp]GUDYt
&tO3=.2&=MHYVRXODGXVH]iMP\RFKUDQ\(9/D32DQHEXGHPtWYê]QDPQê
QHJDWLYQt YOLY QD MHGQRWOLYp (9/ D32 1HJDWLYQt YOLY\ QD (9/ D 32 PRKRX SĜLQpVW
]HMPpQD YHONp GRSUDYQt VWDYE\ SURNWHUp Y VRXODGX VH ]iNRQHP RRFKUDQČ SĜtURG\
DNUDMLQ\ PXVt EêW Y SĜtSDGČ PRåQpKR RYOLYQČQtORNDOLW VRXVWDY\ 1DWXUD ]SUDFRYiQR
QDSURMHNWRYp~URYQLQDWXURYpKRGQRFHQt3=.2&=EXGHPtWSR]LWLYQtYOLYQD]DWtåHQt
VWDQRYLãĢDFLGLILNDFtHXWURIL]DFtDR]yQHP
9]KOHGHP NHVNXWHþQRVWL åH ĜDGD RSDWĜHQt REVDåHQêFK Y3=.2 &=
E\ PČOD EêW UHDOL]RYiQD ~]HPQtPL VDPRVSUiYQêPL FHON\ E\OR E\ YKRGQp VFtOHP
HOLPLQRYDW UL]LND QHGRVWDWHþQp UHDOL]DFH RSDWĜHQt Y3=.2 LQLFLRYDW GR EXGRXFQD ~SUDYX
]iNRQD R RFKUDQČ RY]GXãt VSRþtYDMtFt YUR]ãtĜHQt D ]SĜHVQČQt SRYLQQRVWL ]iYD]QČ
UHDOL]RYDWRSDWĜHQtREVDåHQiY3=.2SĜLYêNRQXYHĜHMQpVSUiY\
0LQLVWHUVWYR åLYRWQtKR SURVWĜHGt MDNR SĜtVOXãQê ~ĜDG SRGOH StVPHQD G ]iNRQD
RSRVX]RYiQt YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt QD ]iNODGČ QiYUKX NRQFHSFH YþHWQČ Y\KRGQRFHQt
6($ Y\MiGĜHQt NQČPX SRGDQêFK D YHĜHMQpKR SURMHGQiQt Y\GiYi SRVWXSHP SRGOH
JWRKRWR]iNRQD]KOHGLVNDSĜLMDWHOQRVWLYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt
628+/$61e67$129,6.2
NQiYUKXNRQFHSFH
Ä3URJUDP]OHSãRYiQtNYDOLW\RY]GXãt=yQD6WĜHGQtýHFK\±&=³
D VWDQRYt SRGOH J RGVW ]iNRQD R SRVX]RYiQt YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt
QiVOHGXMtFt SRGPtQN\ D SRåDGDYN\ NWHUêPL EXGRX ]iURYHĖ ]DMLãWČQ\ PLQLPiOQt
PRåQpGRSDG\UHDOL]DFH3URJUDPX]OHSãRYiQtNYDOLW\RY]GXãt=yQD6WĜHGQtýHFK\±
&=QDåLYRWQtSURVWĜHGtDYHĜHMQp]GUDYt
ýiVW$3RGPtQN\DSRåDGDYN\]KOHGLVNDYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGtDYHĜHMQp]GUDYt
3URQDSOĖRYiQtMHGQRWOLYêFKRSDWĜHQtREVDåHQêFKY3=.2&=Y\EtUDWSĜHGQRVWQČ
WDNRYp SURMHNW\ NWHUp EXGRX PtW FR QHMYČWãt SĜtQRV NH VQtåHQt ]QHþLãWČQt RY]GXãt
XĜHãHQêFK ]QHþLãĢXMtFtFK OiWHN ]YOiãWČ X EHQ]RDS\UHQX DVXVSHQGRYDQêFK
þiVWLF
8U\FKOLW SĜtSUDYX D QiVOHGQRX UHDOL]DFL RSDWĜHQt $% Ä3ULRULWQt YêVWDYED REFKYDWĤ
PČVWDREFt³YþHWQČQH]E\WQêFKQiYD]QêFKRSDWĜHQtYGRSUDYČ
3ĜL SRYRORYiQt QRYêFK NRPXQLNDFt Y ORNDOLWiFK V SĜHNURþHQêPL OLPLW\ ]QHþLãWČQt
RY]GXãtUHDOL]RYDWYQHMY\ããtPRåQpPtĜHWHFKQLFNiQHERNRPSHQ]DþQtFKRSDWĜHQt
NWHUi ]DMLVWt åH Y RE\WQp ]iVWDYEČ QHGRMGH NH ]KRUãHQtLPLVQt ]iWČåH Y SRURYQiQt
VYêFKR]tPVWDYHP
5HDOL]DFL QRYêFK SURMHNWĤ GRSUDYQt LQIUDVWUXNWXU\ SRSĜtSDGČ ]NDSDFLWQČQt WČFK
VWiYDMtFtFK SURYiGČW VWDNRYêPL WHFKQLFNêPL RSDWĜHQtPL NWHUi ]DPH]t MHMLFK
QDGPČUQpPXREWČåRYiQtRE\YDWHOVWYDKOXNHP
5R]ãtĜLWUHDOL]DFLRSDWĜHQt(&Ä,QIRUPRYiQtDRVYČWDYHĜHMQRVWLYRWi]NiFKRFKUDQ\
RY]GXãt³ URYQČå QD REODVW UHOHYDQWQtFK HQYLURQPHQWiOQtFK GRWDþQtFK SURJUDPĤ
V FtOHP RPH]LW UL]LNR QHGRVWDWHþQpKR ]iMPX R GRWDþQt SRGSRUX PRGHUQL]DFH
LQGLYLGXiOQtKRY\WiSČQt
3ĜL UHDOL]DFL NRQFHSFH SĜLKOpGQRXW NRGSRYtGDMtFtP GRSRUXþHQtP NSRVtOHQt
SR]LWLYQtFK YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt D YHĜHMQp ]GUDYt XYHGHQêP YNDSLWROH Y\KRGQRFHQt6($
3ĜLYêVDGEČGĜHYLQPLPR]DVWDYČQp~]HPtMHWĜHEDXSODWĖRYDWYêKUDGQČJHRJUDILFN\
SĤYRGQtVWDQRYLãWQČYKRGQpGĜHYLQ\9êVDGE\MHYKRGQpSURSRMRYDWVHVWiYDMtFtPL
NUDMLQQêPLSUYN\=iERU\VtGHOQt]HOHQČPXVtEêWNRPSHQ]RYiQ\
9 RGĤYRGQČQêFK SĜtSDGHFK QDSĜ ] GĤYRGX Y\VRNp SUDãQRVWL ]SĤVRERYDQp
SURYR]HP QD NRPXQLNDFL ]DMLVWLW ]SHYQČQt SRYUFKX QH]SHYQČQêFK NRPXQLNDFt
VXSĜHGQRVWĖRYiQtPGUXKĤSRYUFKXXPRåĖXMtFtFKYVDNRYiQtVUiåNRYêFKYRG
.RQNUpWQtSURMHNW\DNWLYLW\RSDWĜHQtEXGRXXVNXWHþĖRYiQ\]DUHVSHNWRYiQtRFKUDQ\
]YOiãWČ FKUiQČQêFK ~]HPt =&+Ò VRXVWDY\ 1$785$ D ORNDOLW YêVN\WX
]YOiãWČ FKUiQČQêFK GUXKĤ YþHWQČ REHFQp RFKUDQ\ SĜtURG\ YVRXODGX VH ]iNRQHP
RRFKUDQČSĜtURG\DNUDMLQ\
1RYi WHFKQLFNi RSDWĜHQt QDSOĖXMtFt FtOH 3=.2 &= SULPiUQČ QHXPLVĢRYDW
GR=&+Ò9SĜtSDGČMHMLFKXPtVWČQtYH=&+ÒMHQH]E\WQpY\ORXþLWþLPLQLPDOL]RYDW
PRåQpQHJDWLYQtYOLY\QDSĜHGPČW\DFtOHRFKUDQ\GRWþHQêFK=&+Ò
9UiPFL SĜtSUDY\ MHGQRWOLYêFK RSDWĜHQt NWHUi VH PRKRX GRWêNDW ]iMPĤ RFKUDQ\
SĜtURG\DNUDMLQ\SRVWXSRYDWYVRXþLQQRVWLVRUJiQ\RFKUDQ\SĜtURG\
1RYp ]iPČU\ ORNDOL]RYDW Y VRXODGX V ~]HPQČ SOiQRYDFtPL GRNXPHQWDFHPL
YSĜtSDGČ XPtVWČQt QD ]HPČGČOVNRX SĤGX SUHIHURYDW SĤGX Y QLåãtFK WĜtGiFK
RFKUDQ\
3ĜL UHDOL]DFL DNWLYLW PLQLPDOL]RYDW ]iERU D ]iVDK GR SR]HPNĤ XUþHQêFK N SOQČQt
IXQNFtOHVD383)/SĜHGHYãtPGROHVĤ]YOiãWQtKRXUþHQtDOHVĤRFKUDQQêFK
0LQLVWHUVWYR åLYRWQtKR SURVWĜHGt MDNR SĜHGNODGDWHO NRQFHSFH ]DMLVWt YH VSROXSUiFL
VRUJiQ\ NRPSHWHQWQtPL N UHDOL]DFL MHGQRWOLYêFK RSDWĜHQt 3=.2 VOHGRYiQt DUR]ERU
YOLYĤNRQFHSFHQDåLYRWQtSURVWĜHGtDYHĜHMQp]GUDYtGOHK]iNRQDRSRVX]RYiQt
YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt 9êYRM NYDOLW\ åLYRWQtKR SURVWĜHGt Y]yQČ 6WĜHGQt ýHFK\
EXGH VOHGRYiQ V XSODWQČQtP PRQLWRURYDFtFK LQGLNiWRUĤ XYHGHQêFK YNDSLWROH
Y\KRGQRFHQt 6($ 9\KRGQRFHQt SOQČQt 3=.2 &= SUREČKQH NDåGRURþQČ
9SĜtSDGČ ]MLãWČQt Yê]QDPQêFK QHJDWLYQtFK YOLYĤ QD åLYRWQt SURVWĜHGt SURYiGČW
SUĤEČåQRXDNWXDOL]DFLWpWRNRQFHSFHDGRGUåRYDWGDOãtSRYLQQRVWLY\SOêYDMtFt]YêãH
XYHGHQpKRXVWDQRYHQt
3ĜHGNODGDWHO NRQFHSFH ]YHĜHMQt QD VYêFK LQWHUQHWRYêFK VWUiQNiFK Y\SRĜiGiQt
YHãNHUêFK REGUåHQêFK Y\MiGĜHQt D SĜLSRPtQHN D WR MDN N QiYUKX NRQFHSFH WDN
LNMHMtPX Y\KRGQRFHQt D ]YHĜHMQt VFKYiOHQRX NRQFHSFL 'iOH ]SUDFXMH RGĤYRGQČQt
W]Y SURKOiãHQt SRGOH XVWDQRYHQt J RGVW YČW\ GUXKp ]iNRQD R SRVX]RYiQt
YOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGtNWHUpEXGHVRXþiVWtRGĤYRGQČQtRSDWĜHQtREHFQpSRYDK\
ýiVW%3RGPtQN\DSRåDGDYN\]KOHGLVNDYOLYĤQDORNDOLW\VRXVWDY\1DWXUD
8 ]iPČUĤ NWHUp EXGRX QDYUKRYiQ\ QD ]iNODGČ SURYiGČQt NRQFHSFH PXVt EêW
GĤVOHGQČ SRVWXSRYiQR Y VRXODGX V XVWDQRYHQtP K D L ]iNRQD R RFKUDQČ
SĜtURG\DNUDMLQ\
.DåGê ]iPČU NWHUê EXGH QD ]iNODGČ 3=.2 &= UHDOL]RYiQ EXGH UHVSHNWRYDW
RFKUDQX ~]HPt VRXVWDY\ 1DWXUD 3ĜL PRåQêFK YDULDQWiFK YåG\ SUHIHURYDW
YDULDQWX PLPR ORNDOLW\ VRXVWDY\ 1DWXUD .RQHþQê QiYUK ĜHãLW YGRKRGČ
VSĜtVOXãQêPRUJiQHPRFKUDQ\SĜtURG\
7RWR VWDQRYLVNR QHQt ]iYD]QêP VWDQRYLVNHP DQL UR]KRGQXWtP Y\GDQêP
YHVSUiYQtPĜt]HQtDQHO]HVHSURWLQČPXRGYRODW
0LQLVWHUVWYR åLYRWQtKR SURVWĜHGt XSR]RUĖXMH QD SRYLQQRVW VFKYDOXMtFtKR RUJiQX
SRVWXSRYDWSRGOHJRGVWD]iNRQDRSRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt
0JU(YåHQ'2/(ä$/YU
ĜHGLWHORGERUX
SRVX]RYiQtYOLYĤQDåLYRWQtSURVWĜHGt
DLQWHJURYDQpSUHYHQFH 0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGt9UãRYLFNi3UDKDZZZP]SF]LQIR#P]SF]
'LJLWDOO\
Signature
invalid
VLJQHGE\%F
%F
.XUW
'ĕGL
Ć
PĜíloha þ. 2 k opatĜení obecné povahy þ.j.: 35848/ENV/16
použité zkratky:
PZKO = program zlepšování kvality ovzduší
OOP = OpatĜení obecné povahy
zákon = zákon þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní (není-li uvedeno jinak).
IPPC = zákon o integrované prevenci (zákon þ. 76/2002 Sb.)
BAT = nejlepší dostupné techniky
NPSE = Národní program snižování emisí ýR
Úvodem ke všem pĜipomínkám k návrhu OOP o vydání PZKO zdĤrazĖujeme, že OOP, je podle § 171 správního Ĝádu vydáváno v pĜípadČ, kdy
zvláštní zákon ukládá povinnost vydat závazné opatĜení obecné povahy, které není právním pĜedpisem ani rozhodnutím (tj. akt, který má konkrétnČ
vymezený pĜedmČt a obecnČ urþené adresáty). OpatĜení obecné povahy, jak stanovila judikatura, nemĤže nahrazovat podzákonnou
normotvorbu ani nad rámec zákona stanovovat nové povinnosti a slouží toliko ke konkretizaci již existujících povinností, vyplývajících ze
zákona, a nikoliv k ukládání nových povinností, které zákon neobsahuje. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, þj. 1 Ao
1/2005-98, publikovaný pod þ.740/2006 Sb. NSS). Ukládá-li zákon þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší vydat program zlepšování kvality ovzduší
ministerstvu formou opatĜení obecné povahy a souþasnČ stanoví v pĜíloze þ. 5 jeho náležitosti, nelze se pĜi vydávání programu od tohoto postupu
odchýlit. Orgány ochrany ovzduší budou aplikovat opatĜení uvedená v OOP zpĤsobem, jaký zákon pĜedvídá, napĜ. v ust. § 13 odst. 1 a § 9
odst. 3 zákona þ. 201/2012 Sb., o ochranČ ovzduší. U ostatních opatĜení je budou pĜíslušné orgány veĜejné správy aplikovat vždy zpĤsobem
pĜimČĜeným jejich povaze.
ē͘ũ͗͘
/ĚĞŶƚŝĨŝŬĂĐĞ
ŽĚĞƐşůĂƚĞůĞ
ϱϬϮϲϵ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϱϱϱϰ
ͬEsͬ
ϭϱ
/ŶŐ͘WĂǀĞůDĂĐŚĄůĞŬ͕
,Dj͕EĂaĂďĂƚĐĞ
ϮϬϱϬͬϭϳ͕ϭϰϯϬϲWƌĂŚĂ
ϰϭϮ<ŽŵŽƎĂŶǇ
/
sůĂƐƚŶşƚĞǆƚƉƎŝƉŽŵşŶŬǇͬŶĄŵŝƚŬǇ
ϭ͘
sƚĞǆƚƵEĄǀƌŚƵKWd\E1KEWKs,zƉƌŽǌſŶƵKϮũĞƵǀĞĚĞŶŽ͕
ǎĞƌĞŐƵůĂĐĞǀǇũŵĞŶŽǀĂŶǉĐŚƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽƷǌĞŵŶşŵĞŵŝƐŶşŵ
ƐƚƌŽƉĞŵũĞƐƚĂŶŽǀĞŶĂƚĂŵ͕ŬĚĞƐĞ
ŶĂǀǉǌŶĂŵŶĠŵŝŵŝƐŶşŵƉƎşƐƉĢǀŬƵƉŽĚşůĞũşǌĚƌŽũĞĚǀŽƵĂǀşĐĞ
ƉƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞůƽ͘hƐƚĂŶŽǀĞŶşŵŬĂƉŝƚŽůǇů͘ŵŝƐŶşƐƚƌŽƉǇǀǌſŶĢϬϮ͕
ďŽĚϭͿŵŝƐŶşƐƚƌŽƉǇƉƌŽǀǇďƌĂŶŽƵƐŬƵƉŝŶƵƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽ
ƵǀĞĚĞŶǉĐŚǀƉƎşůŽǌĞē͘ϮǌĄŬŽŶĂũĞƐƚĂŶŽǀĞŶĞŵŝƐŶşƐƚƌŽƉƉƌŽ
ƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşǌĚƌŽũĞƵŵşƐƚĢŶĠǀůŽŬĂͮŝƚĢ<ůĂĚŶŽͲƵďş͕ŶĄůĞǎşĐşĚůĞ
ƉƎşůŽŚǇē͘ϮǌĄŬŽŶĂĚŽ
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ŬĐĞƉƚŽǀĄŶŽ͘
WƎŝƉŽŵşŶŬƵũşĐşŽǌŶĂēŝůƉƎŝƉŽŵşŶŬƵũĂŬŽŶĄŵŝƚŬƵ͕ĂůĞŶĄŵŝƚŬǇŵƽǎĞĚůĞ
ǌĄŬŽŶĂǀƌĄŵĐŝƉƌŽĐĞƐƵǀǇĚĄŶşKKWŽǀǇĚĄŶşW<KƉŽĚĄǀĂƚƉŽƵǌĞ
ƉƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞůƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşŚŽǌĚƌŽũĞ͕ƵŬƚĞƌĠŚŽďǇůŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĄŶǀǉǌŶĂŵŶǉ
ƉƎşƐƉĢǀĞŬŬƉƎĞŬƌŽēĞŶşŝŵŝƐŶşŚŽůŝŵŝƚƵ͘ƚŽŚŽƚŽĚƽǀŽĚƵũĞŶƵƚŶĠŽďƐĂŚ
ƉŽĚĄŶşƉŽǀĂǎŽǀĂƚǌĂƉƎŝƉŽŵşŶŬƵĂŶŝŬŽůŝǀŶĄŵŝƚŬƵ͘
ŵŝƐŶşƐƚƌŽƉƉƌŽůŽŬĂůŝƚƵ<ůĂĚŶŽͲƵďşŶĞďƵĚĞƐƚĂŶŽǀĞŶ͘EĂǀǇďƌĂŶĠ
ƉƌŽǀŽǌŽǀŶǇǌƚĠƚŽůŽŬĂůŝƚǇďƵĚĞĂƉůŝŬŽǀĄŶΑϭϯǌĄŬŽŶĂ
1
.XUW'ĕGLĆ
'DWH
&(67
5HDVRQ
QHGHILQRYDQ\
/RFDWLRQ
QHGHILQRYDQ\
ē͘ũ͗͘
ϱϬϮϲϵ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϱϱϱϰ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϰϯϵϬ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϰϱϮϴ
ͬEsͬ
ϭϱ
/ŶŐ͘WĂǀĞůDĂĐŚĄůĞŬ͕
,Dj͕EĂaĂďĂƚĐĞ
ϮϬϱϬͬϭϳ͕ϭϰϯϬϲWƌĂŚĂ
ϰϭϮ<ŽŵŽƎĂŶǇ
/ŶŐ͘ĂǀŝĚDŝĐŚĂůŝēŬĂ͕
DĢƐƚƐŬǉƷƎĂĚǀ
\şēĂŶĞĐŚ͕DĂƐĂƌǇŬŽǀŽ
ŶĄŵĢƐƚşϱϯͬϰϬ͕ϮϱϭϬϭ
\şēĂŶǇ
:ĂŶĂşŵŽǀĄ͕<ŽǌŽŵşŶ
ϭϭϬ͕ϮϳϳϰϱjǎŝĐĞƵ
<ƌĂůƵƉŶĂĚsůƚĂǀŽƵ
/
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ƐŬƵƉŝŶǇs|ZKWZKsE1<KspW>^dp͘
sƚĂďƵůĐĞϱϲƵǀĞĚĞŶĠŶĂƐƚƌ͘ϭϯϭĚŽŬƵŵĞŶƚƵWZK'ZD>WaKsE1
<s>/dzKsha1ME^d\E1,zʹϬϮ͕ǀĞƌǌĞZsE͕ϮϬϭϱ
ũĞƵǀĞĚĞŶƐĞǌŶĂŵƉƌŽǀŽǌŽǀĞŶƐĞǌĚƌŽũŝ͕ŶĄůĞǎĞũşĐşŵŝŬƐƚĂŶŽǀĞŶĠ
ƐŬƵƉŝŶĢǌĚƌŽũƽĂũĞũŝĐŚǀǇŬĄǌĂŶĠĂĨƵŐŝƚŝǀŶşĞŵŝƐĞ͘^ŽŚůĞĚĞŵŶĂ
ĂŬƚƵĄůŶĢǌũŝƓƚĢŶŽƵƐŬƵƚĞēŶŽƐƚ͕ǌŶşǎǀǇƉůǉǀĄ͕ǎĞƵƵǀĞĚĞŶǉĐŚǌĚƌŽũƽĚŽƓůŽ
ŬǀǉǌŶĂŵŶĠŵƵƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐşŽŚůĂƓŽǀĂŶǉĐŚǌĂƌŽŬϮϬϭϰŝŬĞƐŶşǎĞŶş
ƉƎşƐƉĢǀŬƵĨƵŐŝƚŝǀŶşĐŚĞŵŝƐş͕ůǌĞƉŽĚůĞŵĠŚŽŶĄǌŽƌƵǌĂƐŽƵēĂƐŶĠŚŽƐƚĂǀƵ
ŽĚƐƚĂŶŽǀĞŶşĞŵŝƐŶşŚŽƐƚƌŽƉƵǀĚĂŶĠůŽŬĂůŝƚĢƵƉƵƐƚŝƚ͘
Ϯ͘
DĢƐƚŽ\şēĂŶǇƉŽǎĂĚƵũĞ͕ĂďǇĚŽͣWƌŽŐƌĂŵƵǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş
ǌſŶĂϬϮ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ͞ďǇůĂǌĂŚƌŶƵƚĂŽƉĂƚƎĞŶşƉƌŽƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐş
ǌƚƌĂŶǌŝƚŶşĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇ͘DĢƐƚŽ\şēĂŶǇŶĂǀƌŚƵũĞǌĂǀĞĚĞŶş
ŶşǌŬŽĞŵŝƐŶşǌſŶǇǀĞŵĢƐƚĢǌĚƽǀŽĚƵĚůŽƵŚŽĚŽďĠŚŽƉƎĞŬƌĂēŽǀĄŶş
ŝŵŝƐŶşĐŚůŝŵŝƚƽ͘şůĞŵŵĢƐƚĂũĞǀǇŵşƐƚĢŶşŬůşēŽǀĠŚŽǌĚƌŽũĞǌŶĞēŝƓƚĢŶş͕ƚũ͘
ŶĄŬůĂĚŶşĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇ͕ǌĐĞŶƚƌĂŵĢƐƚĂĂǌĞƌŶŽŬŽƐƚĞůĞĐŬĠ
ƵůŝĐĞ͕ǀũĞũşǎƚĢƐŶĠďůşǌŬŽƐƚŝƐĞŶĂĐŚĄǌşŚŝƐƚŽƌŝĐŬĄKůŝǀŽǀĂůĠēĞďŶĂƐůŽƵǎşĐş
ƉƌŽĚĢƚŝƐƌĞƐƉŝƌĂēŶşŵŝĐŚŽƌŽďĂŵŝ͘DĢƐƚŽ\şēĂŶǇŶĂďşǌşĂŬƚŝǀŶş
ƐƉŽůƵƉƌĄĐŝŶĂŬƌŽĐşĐŚǀĞĚŽƵĐşĐŚŬĞǌůĞƉƓĞŶşŽǀǌĚƵƓşǀĞŵĢƐƚĢ͘
sǇƐǀĢƚůĞŶŽ͘
KƉĂƚƎĞŶşƉƌŽƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐşǌƚƌĂŶǌŝƚŶşĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇũĞǀW<K
ϬϮƐƚĂŶŽǀĞŶŽƉŽĚŬſĚĞŵϮ;ͣKďĐŚǀĂƚǇŵĢƐƚĂŽďĐş͞Ϳ͕ũĞŚŽǎ
ƉƌŝŵĄƌŶşŵĐşůĞŵũĞŽĚǀĞĚĞŶşƚƌĂŶǌŝƚŶşĚŽƉƌĂǀǇ͕ƉƎĞĚĞǀƓşŵŶĄŬůĂĚŶş͕
ǌƉƌŽƐƚŽƌƵŽďǇƚŶĠǌĄƐƚĂǀďǇĚŽĞǆƚƌĂǀŝůĄŶƵēŝƉĞƌŝĨĞƌŶşĐŚēĄƐƚşŵĢƐƚĂŽďĐş͘
DĢƐƚŽ\şēĂŶǇũĞĚŽƉŽƌƵēĞŶŽŬƌĞĂůŝǌĂĐŝƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶş͘KƉĂƚƎĞŶş
ŬǌĂǀĞĚĞŶşŶşǌŬŽĞŵŝƐŶşǌſŶǇ;ĚĄůĞũĞŶEͿũĞǀW<KϬϮƐƚĂŶŽǀĞŶŽƉŽĚ
ŬſĚĞŵϳ͘WŽŬƵĚŵĢƐƚŽ\şēĂŶǇƐƉůŸƵũĞǀƓĞĐŚŶǇǌĄŬŽŶŶĠƉŽĚŵşŶŬǇ
ŬǌĂǀĞĚĞŶşE͕ŵƽǎĞEŶĂƐǀĠŵƷǌĞŵşƐƚĂŶŽǀŝƚ͘DWǀǇŚůĄƐŝůŽ
ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ^&WZǀǉǌǀƵŬƉƎĞĚŬůĄĚĄŶşǎĄĚŽƐƚşŽƉŽƐŬǇƚŶƵƚşƉŽĚƉŽƌǇ
ǀƌĄŵĐŝEĄƌŽĚŶşŚŽƉƌŽŐƌĂŵƵŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚşŶĂƉƌŽũĞŬƚǇǌĂŵĢƎĞŶĠŶĂ
ƉŽĚƉŽƌƵǌĂǀĄĚĢŶşEǀZ͘
ϯ͘
WĂŶşşŵŽǀĄǀĞƐǀĠŵƉŽĚĄŶşƵƉŽǌŽƌŸƵũĞŶĂƚŽ͕ǎĞǌĂƐƚƵƉŝƚĞůĠŽďĐĞ
<ŽǌŽŵşŶƌŽǌŚŽĚůŝŽǌŵĢŶĢƷǌĞŵŶşŚŽƉůĄŶƵē͘ϭŽďĐĞĂǀǇďƵĚŽǀĄŶş
ǀǉƌŽďŶşŚŽǌĂƎşǌĞŶşʹĞůĞŬƚƌĄƌŶǇĂǎĞĚŽŝŶƚƌĂǀŝůĄŶƵŽďĐĞǌĂǀĞĚŽƵ
ƉƌƽŵǇƐůŽǀŽƵǀǉƌŽďƵ͕ŬƚĞƌĄďƵĚĞƉƌŽĚƵŬŽǀĂƚĞŵŝƐĞǀŶĞƉƎĞƚƌǎŝƚĠŵ
ƉƌŽǀŽǌƵĂǎĞƚĂƚŽŝŶĨŽƌŵĂĐĞŶĞďǇůĂǀƽďĞĐǌǀĞƎĞũŶĢŶĂ͘sĞƐƚĂǀĞďŶşŵ
ƉŽǀŽůĞŶşDh<s^ϰϮϴͬϮϬϭϭsz^dǌĞĚŶĞϭϵ͘ϴ͘ϮϬϭϭǀǇĚĂŶĠŵƐƚĂǀĞďŶşŵ
ƷƎĂĚĞŵ<ƌĂůƵƉǇŶĂĚsůƚĂǀŽƵŶĞŶşĚůĞƉĂŶşşŵŽǀĠƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞƐƚĂǀďĂ
ĞůĞŬƚƌĄƌŶǇƐŽƵŬƌŽŵĠƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝKZŝŽƚĞĐŚŶŽůŽŐǇ͕Ă͘Ɛ͕͘ŶĞƉŽĚůĠŚĄ
ƉŽƐƵĚŬƵǀůŝǀƵŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş;/Ϳ͘ĄůĞƵƉŽǌŽƌŸƵũĞŶĂƚŽ͕ǎĞǀĞ
ƐƚĂǀĞďŶşŵƉŽǀŽůĞŶşũĞƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞƉƌŽǀŽǌĞŵĞůĞŬƚƌĄƌŶǇŶĞďƵĚŽƵ
ŽŵĞǌĞŶǇĂŶŝĚŽƚēĞŶǇũĞũşŶĞŵŽǀŝƚŽƐƚŝ͕ĂǎĞũşƷƎĂĚǇƚşŵƚŽƚǀƌǌĞŶşŵ
ƵǀĞĚůǇǀŽŵǇů͕ŶĞďŽƛďƵĚĞŽŚƌŽǎĞŶŽǌĚƌĂǀşĂďĞǌƉĞēŶŽƐƚŽƐŽďǎŝũşĐşĐŚ
ǀũĞũşŶĞŵŽǀŝƚŽƐƚŝ͘sŶĞƉŽƐůĞĚŶşƎĂĚĢƵƉŽǌŽƌŸƵũĞŶĂǌŵĢŶƵƷǌĞŵŶşŚŽ
ƉůĄŶƵē͘ϭŽďĐĞ<ŽǌŽŵşŶ͕ŬĚǇǌĂƐƚƵƉŝƚĞůƐƚǀŽŽďĐĞƌŽǌŚŽĚůŽ͕ǎĞǌĞ
WƎŝƉŽŵşŶŬĂƐĞŶĞƚǉŬĄƉƎşŵŽW<KϬϮ͕ĂůĞŬŽŶŬƌĠƚŶşǌŵĢŶǇƷǌĞŵŶşŚŽ
ƉůĄŶƵē͘ϭŽďĐĞ<ŽǌŽŵşŶĂƉƌŽĐĞƐƵƉŽƐƵǌŽǀĄŶşǀůŝǀƽŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş
;/Ϳ͕ŬƚĞƌǉďǇůǀĞĚĞŶŬƉƎĞĚŵĢƚŶĠƐƚĂǀďĢ͘W<KϬϮŽďƐĂŚƵũĞŽƉĂƚƎĞŶş
ϭ;jǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶşͿ͕ũĞŚŽǎĐşůĞŵũĞŵŝŵŽũŝŶĠƵǀĄǎůŝǀĠƵŵŝƐƛŽǀĄŶş
ŶŽǀǉĐŚǀǉƌŽďŶşĐŚƉůŽĐŚĂƉŽƐƚƵƉŶĠƐŶŝǎŽǀĄŶşǀůŝǀƽƐƚĄǀĂũşĐşĐŚ
ƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽĞŵŝƐşŶĂŽďǇƚŶŽƵǌĄƐƚĂǀďƵ͘
2
ē͘ũ͗͘
ϱϰϱϮϴ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϱϮϮϰ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϲϬϯϳ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϲϯϲϲ
ͬEsͬ
ϭϱ
:ĂŶĂşŵŽǀĄ͕<ŽǌŽŵşŶ
ϭϭϬ͕ϮϳϳϰϱjǎŝĐĞƵ
<ƌĂůƵƉŶĂĚsůƚĂǀŽƵ
DĢƐƚŽĞůĄŬŽǀŝĐĞ
ŶĄŵ͘ϱ͘ŬǀĢƚŶĂϭ͕ϮϱϬ
ϴϴĞůĄŬŽǀŝĐĞ
/ŶŐ͘:ŽƐĞĨWĄƚĞŬ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚWƌĂŚĂʹ
^ƵĐŚĚŽů͕WĞƚƌ,Ğũů͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂDWƌĂŚĂͲ
^ƵĐŚĚŽů
KďĞĐƌĂƓŬŽǀ͕
ƵŬĞůƐŬĄϭϭ͕Ϯϳϯϱϭ
/
ϰ͘
ϱ͘
ϲ͘
ǌĂŚƌĂĚǇǀjWŽǌŶĂēĞŶĠũĂŬŽϭϯďƵĚĞƐƚĄƚǀǉƌŽďŶşĂƐŬůĂĚŽǀĂĐşŚĂůĂ;ǀŝǌ
ĚŽƉŝƐƐƚĂǀĞďŶşŚŽƷƎĂĚƵ<ƌĂůƵƉǇŶĂĚsůƚĂǀŽƵē͘ũ͗͘Dh<sͲϯϬϲϬϬͬϮϬϭϱ
sz^dͿ͘ĄǀĢƌĞŵŬŽŶƐƚĂƚƵũĞ͕ǎĞĞůĞŬƚƌĄƌŶĂ͕ǀǉƌŽďŶşĂƐŬůĂĚŽǀĂĐşŚĂůǇƉĂƚƎş
ŶĂƉƌƽŵǇƐůŽǀŽƵǌſŶƵĂŶŝŬŽůŝǀĚŽŝŶƚƌĂǀŝůĄŶƵŽďĐĞ͘
<ŽŶƐƚĂƚƵũĞŵĞ͕ǎĞƐĞŬŶĂǀƌŚŽǀĂŶǉŵŽƉĂƚƎĞŶşŵǀĞĚŽƵĐşŵŬĞǌůĞƉƓĞŶş
ŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşǀŶĂƓĞŵŵĢƐƚĢǀƌĄŵĐŝƐǀǉĐŚŵŽǎŶŽƐƚşƉƎŝƉŽũşŵĞ͘
sƐŽƵēĂƐŶĠĚŽďĢŵĄŵĞǌĂƚŽ͕ǎĞ͕ĐŽďǇůŽǀŶĂƓŝĐŚƐŝůĄĐŚƵēŝŶŝƚ͕ũƐŵĞ
ƵēŝŶŝůŝ;ǌƉĞǀŶĢŶşƉŽǀƌĐŚƽŶĞǌƉĞǀŶĢŶǉĐŚŬŽŵƵŶŝŬĂĐş͕ƌĞŬŽŶƐƚƌƵŬĐĞ
ŵĢƐƚƐŬǉĐŚŬŽƚĞůĞŶ͕ǌĂƚĞƉůĞŶşďƵĚŽǀ͕ƉŽƎşǌĞŶşŬƌŽƉŝĐĞŬĞǌŬƌĄƉĢŶş
ŽǀǌĚƵƓş͕ǀǉƐĂĚďǇŝǌŽůĂēŶşǌĞůĞŶĢƵǀǉƌŽďŶşĐŚǌĄǀŽĚƽĂƉŽĚĠůŬŽŵƵŶŝŬĂĐş͕
ƉƌƽďĢǎŶǉƷŬůŝĚĂƷĚƌǎďĂŬŽŵƵŶŝŬĂĐş͕ƐŶşǎĞŶşƐƉŽƚƎĞďǇĞŶĞƌŐŝĞ͕ƉŽĚƉŽƌĂ
ĐǇŬůŝƐƚŝĐŬĠĚŽƉƌĂǀǇ͕ǌǀǇƓŽǀĄŶşƉŽĚşůƵǌĞůĞŶĢǀŽďǇƚŶĠǌĄƐƚĂǀďĢ͕ŽƐǀĢƚƵ
ǀĞƎĞũŶŽƐƚŝĂƉŽĚ͘Ϳ͘hƌēŝƚĠƌĞǌĞƌǀǇŵĄŵĞũĞƓƚĢǀƷǌĞŵŶşŵƉůĄŶŽǀĄŶşĂǀĞ
ƐƚĂŶŽǀĞŶşƉŽĚŵşŶĞŬŽĐŚƌĂŶǇŽǀǌĚƵƓşƉƌŽǀĞƎĞũŶĠǌĂŬĄǌŬǇ͘hǀşƚĂůŝ
ďǇĐŚŽŵũĂŬĨŝŶĂŶēŶşƚĂŬŽĚďŽƌŶŽƵƉŽŵŽĐƉƎŝǌƉƌĂĐŽǀĄŶşƐƚƵĚŝĞĂƉƎŝ
ƌĞĂůŝǌĂĐŝǌĂǀĄĚĢŶşŶşǌŬŽĞŵŝƐŶşĐŚǌſŶǀēĞƚŶĢƉŽĚƉŽƌǇǌŶĂēĞŶş͕ŽŬƚĞƌǉĐŚ
ƵǀĂǎƵũĞŵĞ͘^ŝƚƵĂĐŝǀĚŽƉƌĂǀĢǀĞŵĢƐƚĢďǇũŝƐƚĢƉƎŝƐƉĢůĂŝůĠƚĂ
ƉƎŝƉƌĂǀŽǀĂŶĄƌĞĂůŝǌĂĐĞǌĄŵĢƌƵŶĂŽďĐŚǀĂƚ͕ŬƚĞƌĄďǇǌŵĢƐƚĂŽĚǀĞĚůĂ
ēĄƐƚĚŽƉƌĂǀǇĂƉƎŝƉƌĂǀŽǀĂŶĄƌĞĂůŝǌĂĐĞŽƉƚŝŵĂůŝǌĂĐĞƚƌĂƚŝ͘
DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚŬĞǌǀĞƎĞũŶĢŶĠŵƵŶĄǀƌŚƵWƌŽŐƌĂŵƵ;W<KϬϮͿƵƉůĂƚŸƵũĞ
ǀĞƐƚĂŶŽǀĞŶĠůŚƽƚĢƉşƐĞŵŶĠƉƎŝƉŽŵşŶŬǇ͗
ͲƚĢǎŬŽƐŝůǌĞƉƎĞĚƐƚĂǀŝƚ͕ǎĞƐĞǀŵĢƐƚƐŬĠēĄƐƚŝƌĞƐƉ͘ǀĐĞůĠWƌĂǌĞǌůĞƉƓş
ŬǀĂůŝƚĂŽǀǌĚƵƓş;ŽϰϬйͿ͕ŬĚǇǎŽƉĂƚƎĞŶşƵǀĂǎƵũĞƚƌĂƐƵWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵ͕
ŬƚĞƌĄǀĞĚĞƉƎĞǀĄǎŶĢƉŽƷǌĞŵşŚůĂǀŶşŚŽŵĢƐƚĂWƌĂŚǇĂǀũĞũşŵǎŽŬŽůş
ďǇĚůşĚĞƐşƚŬǇƚŝƐşĐŽďǇǀĂƚĞů͘DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚƉŽǎĂĚƵũĞǌĂŚƌŶŽƵƚƉƌŽW<K
ǌſŶĂ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇͲϬϮZĞŐŝŽŶĄůŶşƚƌĂƐƵ^K<W͕ŬƚĞƌĄǀĞĚĞƉƎĞǀĄǎŶĢ
ƉŽƷǌĞŵş^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞǀŵŶŽŚĞŵƎŝĚēĞũŝŽďǇĚůĞŶĠŽďůĂƐƚŝĂŬƚĞƌĄ
ũĞŬƌĂũƐŬǉŵƷƎĂĚƽŵ;D,DW͕<ƌĂũƐŬǉƷƎĂĚ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞͿ
ĚŽƐƚĂƚĞēŶĢǌŶĄŵĂƌĞƐƉ͘ŶĂƉƎ͘ǀŝǌŽďũĞĚŶĄǀŬĂ\ĞĚŝƚĞůƐƚǀşƐŝůŶŝĐĂĚĄůŶŝĐĞ
WƌĂŚĂē͘ϬϭW>ͲϬϬϬϬϬϳŶĂĂŬĐŝΗƉƌĂĐŽǀĄŶşǀǇŚůĞĚĄǀĂĐşƐƚƵĚŝĞƚƌĂƐǇ
ĚŽŬŽŶēĞŶş^K<WΗǌϯ͘ϳ͘ϮϬϭϰ͘
^ƚĂŶŝĐĞƉƌŽŵĢƎĞŶşŝŵŝƐşǀ<ůĂĚŶĢũƐŽƵŶĂƚŽůŝŬǀǌĚĄůĞŶĠŽĚKďĐĞƌĂƓŬŽǀ͕
ǎĞŶĞŵŽŚŽƵƉŽƐƚŝŚŶŽƵƚĂŬƚƵĄůŶşƐƚĂǀǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşǌǀůĄƓƚĢ͕ŬĚǇǎ
ŶĞũŶŽǀĢũƓşƵǀĄĚĢŶĠƷĚĂũĞƉŽĐŚĄǌĞũşǌůĞƚϮϬϭϭĂϮϬϭϮ͘WƌŽƚŽsĄƐ
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ŵŝŸŽǀĂŶĄŽƉĂƚƎĞŶşϭ;jǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶşͿ͕ϭ;WŽĚŵşŶŬǇŽĐŚƌĂŶǇ
ŽǀǌĚƵƓşƉƌŽǀĞƎĞũŶĠǌĂŬĄǌŬǇͿ͕ϳ;EşǌŬŽĞŵŝƐŶşǌſŶǇͿĂϮ;KďĐŚǀĂƚǇ
ŵĢƐƚĂŽďĐş͕ŵĞǌŝŬƚĞƌĠũĞŵĢƐƚŽĞůĄŬŽǀŝĐĞǌĂƎĂǌĞŶŽͿ͕ũƐŽƵƐŽƵēĄƐƚşW<K
ϬϮ͘KƉĂƚƎĞŶşŬǌĂǀĞĚĞŶşEũĞǀW<KϬϮƐƚĂŶŽǀĞŶŽƉŽĚŬſĚĞŵϳ͘
DĢƐƚŽĞůĄŬŽǀŝĐĞũĞĚŽƉŽƌƵēĞŶŽŬƌĞĂůŝǌĂĐŝƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶş͘DWǀǇŚůĄƐŝůŽ
ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ^&WZǀǉǌǀƵŬƉƎĞĚŬůĄĚĄŶşǎĄĚŽƐƚşŽƉŽƐŬǇƚŶƵƚşƉŽĚƉŽƌǇ
ǀƌĄŵĐŝEĄƌŽĚŶşŚŽƉƌŽŐƌĂŵƵŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚşŶĂƉƌŽũĞŬƚǇǌĂŵĢƎĞŶĠŶĂ
ƉŽĚƉŽƌƵǌĂǀĄĚĢŶşEǀZ͘
<ŽŶŬƌĠƚŶşƐƉĞĐŝĨŝŬĂĐĞǀĞĚĞŶşƚƌĂƐǇĐŚǇďĢũşĐşĐŚēĄƐƚşWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵŶĞŶş
ŵŽǎŶĠǀW<KƐƚĂŶŽǀŝƚĂŶĞŶşĂŶŝũĞŚŽƉƎĞĚŵĢƚĞŵ͕ƉƌŽƚŽǎĞďƵĚĞƚŽƚŽ
ǌĄǀŝƐůĠŶĂƎĂĚĢĨĂŬƚŽƌƽ͕ŬƚĞƌĠŶĞŶşWƌŽŐƌĂŵƐĐŚŽƉĞŶŽǀůŝǀŶŝƚ;ĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶş͕
ƉŽůŝƚŝĐŬĄƐŝƚƵĂĐĞ͕ƷǌĞŵŶĢƉůĄŶŽǀĂĐşĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞ͕ǌĄǀĢƌǇƉƌŽĐĞƐƵ/
ĂƉŽĚ͘Ϳ͘
sŝǌƷǀŽĚŶşƚĞǆƚŬĞǀƓĞŵƉƎŝƉŽŵşŶŬĄŵŬŶĄǀƌŚƵKKWŽǀǇĚĄŶşW<K͘
,ůĂǀŶşŵĐşůĞŵW<KũĞĚŽƐĂǎĞŶşǌĄŬŽŶĞŵƐƚĂŶŽǀĞŶĠŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş
;ŝŵŝƐŶşĐŚůŝŵŝƚƽͿĂũĞũşĚĂůƓşǌůĞƉƓŽǀĄŶş͘sƓĞĐŚŶĂŽƉĂƚƎĞŶşǀW<KϬϮ
ǀēĞƚŶĢŽƉĂƚƎĞŶşϭũƐŽƵŶĂƐƚĂǀĞŶĂƚĂŬ͕ĂďǇũĞũŝĐŚĂƉůŝŬĂĐşĚŽƓůŽŬĞ
ƐƉůŶĢŶşŝŵŝƐŶşĐŚůŝŵŝƚƽ͘
sŵşƐƚĞĐŚ͕ŬĚĞŶĞŶşƵŵşƐƚĢŶĂƐƚĂŶŝĐĞŝŵŝƐŶşŚŽŵŽŶŝƚŽƌŝŶŐƵ͕ũĞƉƌŽǌũŝƓƚĢŶş
ƐƚĄǀĂũşĐşƷƌŽǀŶĢǌŶĞēŝƓƚĢŶşƉŽƵǎŝƚŽŵŽĚĞůŽǀĄŶşǀƐŽƵůĂĚƵƐǀǇŚůĄƓŬŽƵ
ē͘ϯϯϬͬϮϬϭϮ^ď͘WƎŝŚŽĚŶŽĐĞŶşƐƚĄǀĂũşĐşƷƌŽǀŶĢǌŶĞēŝƓƚĢŶşǀZƐĞǀǇĐŚĄǌşǌ
3
ē͘ũ͗͘
ϱϲϯϲϲ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϲϯϲϲ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϲϯϲϲ
ͬEsͬ
ϭϱ
/
ǎĄĚĄŵĞ͕ĂďǇǌŚůĞĚŝƐŬĂƷǌĞŵŶşĐŚƉƌŝŽƌŝƚǀŽĚƐƚ͘͘ϭ͘ϰďǇůĂKďĞĐ
ƌĂƓŬŽǀƉƎĞƐƵŶƵƚĂǌŬĂƚĞŐŽƌŝĞ//ĂĚŽ/Ă͘
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ŵĂƉƷƌŽǀŶşǌŶĞēŝƓƚĢŶşŬŽŶƐƚƌƵŽǀĂŶǉĐŚǀƐşƚŝϭпϭŬŵ͘dǇƚŽŵĂƉǇŽďƐĂŚƵũşǀ
ŬĂǎĚĠŵēƚǀĞƌĐŝƵǀĞĚĞŶŽƵŚŽĚŶŽƚƵŬůŽƵǌĂǀĠŚŽƉĢƚŝůĞƚĠŚŽƉƌƽŵĢƌƵ
ŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐşƉƌŽũĞĚŶŽƚůŝǀĠǌŶĞēŝƓƛƵũşĐşůĄƚŬǇ͘<ĂǎĚŽƌŽēŶĢũĞǌǀĞƎĞũŸƵũĞDW
ƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ,DjŶĂŝŶƚĞƌŶĞƚŽǀǉĐŚƐƚƌĄŶŬĄĐŚ͗ǁǁǁ͘ĐŚŵŝ͘Đǌ͘
ĂƎĂǌĞŶşŽďĐşĚůĞƷǌĞŵŶşĐŚƉƌŝŽƌŝƚĚŽƉƎşƐůƵƓŶǉĐŚŬĂƚĞŐŽƌŝşďǇůŽǀW<K
ϬϮƉƌŽǀĞĚĞŶŽĚůĞƉƌŽƐƚŽƌŽǀĠŝŶƚĞƌƉƌĞƚĂĐĞŝŵŝƐŶşĐŚĚĂƚ,Dj;ŶĂ
ǌĄŬůĂĚĢǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşƉĢƚŝůĞƚǉĐŚƉƌƽŵĢƌƽϮϬϬϳʹϮϬϭϭĂϮϬϬϴʹϮϬϭϮͿ͘
KďĞĐƌĂƓŬŽǀďǇůĂŶĂǌĄŬůĂĚĢǀǉƓĞƵǀĞĚĞŶĠŚŽŚŽĚŶŽĐĞŶşǌĂƎĂǌĞŶĂĚŽ
ŬĂƚĞŐŽƌŝĞ//Ă͕ƉƌŽƚŽǎĞǌĚĞĚŽĐŚĄǌĞůŽǀĞƐůĞĚŽǀĂŶĠŵŽďĚŽďşŬƉƎĞŬƌŽēĞŶş
ƉŽƵǌĞũĞĚŶŽŚŽŝŵŝƐŶşŚŽůŝŵŝƚƵĂƚŽƉƌŽďĞŶǌŽ;ĂͿƉǇƌĞŶ͘ŽŬĂƚĞŐŽƌŝĞ/Ă
ďǇůǇǌĂƎĂǌĞŶǇŽďĐĞ͕ǀĞŬƚĞƌǉĐŚĚŽƓůŽǀĞƐůĞĚŽǀĂŶĠŵŽďĚŽďşŬƉƎĞŬƌŽēĞŶş
ǀşĐĞŶĞǎũĞĚŶŽŚŽŝŵŝƐŶşŚŽůŝŵŝƚƵ͘dŽǀƓĂŬŶĞŶşƉƎşƉĂĚŽďĐĞƌĂƓŬŽǀĂƉƌŽƚŽ
ŶĞŵƽǎĞďǉƚǌĂƎĂǌĞŶĂĚŽŬĂƚĞŐŽƌŝĞ/Ă͘
ϳ͘
ƌƵŚǉƉƌŽďůĠŵƐĞƚǉŬĄŶĞĚŽŬŽŶĂůĠŚŽŽĚƐƚşŶĢŶşǀůŝǀƵƐŝůŶŝĐĞZϲƉƎŝũĞũş
ǀǉƐƚĂǀďĢǀŵŝŶƵůǉĐŚůĞƚĞĐŚ͘<ŽŵƵŶŝŬĂĐĞƚĞŚĚǇŶĞĐŝƚůŝǀĢƌŽǌĚĢůŝůĂŽďĞĐ
ŶĂĚǀĢēĄƐƚŝ͕ŬƚĞƌĠƐĞĚŽƐƚĂůǇĚŽũĞũşďĞǌƉƌŽƐƚƎĞĚŶşďůşǌŬŽƐƚŝ͘KĐŚƌĂŶĂ
ŽďǇƚŶĠǌĄƐƚĂǀďǇďǇůĂƉƌŽǀĞĚĞŶĂŶĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĢ͘ēĄƐƚŝƉƌŽƚŝŚůƵŬŽǀǉŵŝ
ƐƚĢŶĂŵŝŽŶĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠǀǉƓĐĞĂǌēĄƐƚŝƉĄƐĞŵŝǌŽůĂēŶşǌĞůĞŶĢŽ
ŶĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠĚĠůĐĞ͘
ĄĚĄŵĞƉƌŽƚŽŽǌĂƎĂǌĞŶşƌĂƓŬŽǀĂĚŽƐĞǌŶĂŵƵŽďĐşŶĂƉƌŽǀĢƎĞŶşĂ
ĚŽƉůŶĢŶşǀĞŐĞƚĂēŶşĐŚƉĄƐƽƵZϲ͘dşŵďǇĚŽƓůŽŝŬĞƐŶşǎĞŶşŚůƵēŶŽƐƚŝ͕ŶĂ
ŬƚĞƌŽƵƐŝŽďēĂŶĠƌŽǀŶĢǎƐƚĢǎƵũş͘:ĚĞŽŽƉĂƚƎĞŶşϭϳŽŵĞǌĞŶş
ƉƌĂƓŶŽƐƚŝǀǉƐĂĚďŽƵůŝŶŝŽǀĠǌĞůĞŶĢ͘ŽƐƵĚŶĢŬƚĞƎşǀůĂƐƚŶşĐŝƉŽǌĞŵŬƽ
ƉŽĚĠůZϲŽĚŵşƚĂůŝŽďĐŝƉŽƐŬǇƚŶŽƵƚēĄƐƚŝƉŽƚƎĞďŶǉĐŚƉŽǌĞŵŬƽ͘sƉƌǀŶş
ĞƚĂƉĢďǇǀƓĂŬďǇůŽƎĞƓĞŶşŵĂůĞƐƉŽŸĚŽƐĂǌĞŶşǀŚŽĚŶĠǀĞŐĞƚĂĐĞ
;ďŽƌŽǀŝĐĞͿŶĂƐǀĂǌşĐŚǀǌĄƎĞǌƵZϲ͕ŬƚĞƌĠũƐŽƵǀĞǀůĂƐƚŶŝĐƚǀş\^͕ƌĞƐƉ͘
ƐƚĄƚƵ͘
ŬĐĞƉƚŽǀĄŶŽ͘
KďĞĐƌĂƓŬŽǀďƵĚĞǌĂƎĂǌĞŶĂĚŽƐĞǌŶĂŵƵŽďĐşŬƉƌŽǀĢƎĞŶşĂĚŽƉůŶĢŶş
ǀĞŐĞƚĂēŶşĐŚƉĄƐƽƵŚůĂǀŶşĐŚĚŽƉƌĂǀŶşĐŚƚĂŚƽ;ZϲͿ͘
ϴ͘
ŽŵŶşǀĄŵĞƐĞ͕ǎĞŶĞŶşǀĢŶŽǀĄŶĂĚŽƐƚĂƚĞēŶĄƉŽǌŽƌŶŽƐƚƵŵŝƐƛŽǀĄŶşĂ
ĚŽƉƌĂǀŶşŽďƐůƵǎŶŽƐƚŝŶŽǀĢǀǌŶŝŬĂũşĐşĐŚƉƌƽŵǇƐůŽǀǉĐŚǌſŶĂƐŬůĂĚŽǀǉĐŚ
ŬŽŵƉůĞǆƽǀĞ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŵŬƌĂũŝƚĂŬ͕ĂďǇũĞũŝĐŚƉƎŝƉŽũĞŶşŶĂĚĄůŶŝēŶşƐşƛ
ďǇůŽǀŶĢƐşĚĞůŶşĐŚƷƚǀĂƌƽ͘<ƌŽŵĢƚŽŚŽũĞƚĠŵĢƎŝŐŶŽƌŽǀĄŶĂĚŽƉƌĂǀĂ
ǎĞůĞǌŶŝēŶş͕ƉƎĞƐƚŽǎĞũĞũĂŬĞŬŽůŽŐŝēƚĢũƓş͕ƚĂŬĞŬŽŶŽŵŝēƚĢũƓş͘^ŝůŶŝēŶş
ĚŽƉƌĂǀĂũĞƉƌŽƐĂǌŽǀĄŶĂũĞŶƉƌŽƐǀŽũŝũĞĚŝŶŽƵǀǉŚŽĚƵǀǇƓƓşŽƉĞƌĂƚŝǀŶŽƐƚŝ
:h^d/Ed/D͘
sW<KϬϮũĞƎĞƓĞŶŽƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵŽƉĂƚƎĞŶşϭ;jǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶşͿ͕
ũĞŚŽǎĐşůĞŵũĞŵŝŵŽũŝŶĠŽƉƚŝŵĂůŝǌĂĐĞŶĂƉŽũĞŶşǀǉǌŶĂŵŶǉĐŚǌĚƌŽũƽēŝĐşůƽ
ĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇ͕ũĂŬŽŶĂƉƎ͘ƉůŽĐŚƉƌŽǀǉƌŽďƵ͕ŽďĐŚŽĚĂůŽŐŝƐƚŝŬƵŶĂ
ĚŽƉƌĂǀŶşŝŶĨƌĂƐƚƌƵŬƚƵƌƵǀǇƓƓşŚŽƎĄĚƵ͘sǉƐƚĂǀďĂĂƌĞŬŽŶƐƚƌƵŬĐĞ
ǎĞůĞǌŶŝēŶşĐŚƚƌĂƚşũĞǀW<KϬϮƎĞƓĞŶĂƉƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵŽƉĂƚƎĞŶşϰ͘
4
ē͘ũ͗͘
ϱϲϯϲϲ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
/ŶŐ͘WĞƚƌ,ůƵďƵēĞŬ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
/
ϵ͘
ϭϬ͘
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
DĄŵĞǌĂƚŽ͕ǎĞŝĚŽƉƌĂǀŶşƉŽůŝĐŝĞďǇŵŽŚůĂƐĞŚƌĄƚǀǉǌŶĂŵŶŽƵƌŽůŝƉƎŝ
ǌǀǇƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͘:ĞĚŶĂŬƚĞĐŚŶŝĐŬǉŵŝŬŽŶƚƌŽůĂŵŝǌĂƐĂŚŽǀĂƚ
ƉƎşŵŽŶĂƐŝůŶŝĐşĐŚǀƉƎşƉĂĚĢŬŽƵƎşĐşĐŚŵŽƚŽƌƽƐĚĞŵŽŶƚŽǀĂŶǉŵŝĨŝůƚƌǇǀĞ
ǀǉĨƵŬŽǀĠŵƐǇƐƚĠŵƵ͕ũĞĚŶĂŬƉŽƐƚŝŚŽǀĄŶşŵƉƎŝƉƎĞƚĢǎŽǀĄŶşǀŽǌŝĚĞůĂ
ǀǇŚǉďĄŶşƉůĂĐĞŶǉĐŚƷƐĞŬƽ͘
dĂƚŽƉƌŽďůĞŵĂƚŝŬĂũĞƎĞƓĞŶĂǀƌĄŵĐŝEW^ŽƉĂƚƎĞŶşŵƉŽĚŬſĚĞŵϮϮ
;ůĞƉƓĞŶşĨƵŶŬēŶŽƐƚŝƐǇƐƚĠŵƵƉƌĂǀŝĚĞůŶǉĐŚƚĞĐŚŶŝĐŬǉĐŚŬŽŶƚƌŽůǀŽǌŝĚĞůͿ͘
KƉĂƚƎĞŶşďǇƐĞŵĢůŽǌĂŵĢƎŝƚǌĞũŵĠŶĂŶĂǌĂũŝƓƚĢŶşƉƎşƚŽŵŶŽƐƚŝĂĨƵŶŬēŶŽƐƚŝ
ĨŝůƚƌƽƉĞǀŶǉĐŚēĄƐƚŝĐĂĚĂůƓşĐŚǌĂƎşǌĞŶşŬĞƐŶŝǎŽǀĄŶşĞŵŝƐş͘sƉƎşƉĂĚĢ
ƉƌŽŬĄǌĄŶşƷŵǇƐůŶĠŚŽŽĚƐƚƌĂŶĢŶşēŝǌŶĞĨƵŶŬēŶĢŶşǌĂƎşǌĞŶşŬŽĚƐƚƌĂŸŽǀĄŶş
ĞŵŝƐşďǇŶĞŵĢůŽďǉƚǀŽǌŝĚůŽƉƎŝƉƵƓƚĢŶŽĚŽƉƌŽǀŽǌƵ͘^ŽƵēĄƐƚşŽƉĂƚƎĞŶşũĞŝ
ůĞŐŝƐůĂƚŝǀŶşǌĂŬŽƚǀĞŶşƐĂŶŬĐŝŽŶŽǀĄŶşƐƵďũĞŬƚƽ͕ŬƚĞƌĠŽĚƐƚƌĂŸŽǀĄŶşĨŝůƚƌƽ
ƉĞǀŶǉĐŚēĄƐƚŝĐŶĂďşǌĞũş͘ZĞĂůŝǌĂĐĞƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶşũĞǀŬŽŵƉĞƚĞŶĐŝ
DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀĂĚŽƉƌĂǀǇǀĞƐƉŽůƵƉƌĄĐŝƐDŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀĞŵǀŶŝƚƌĂĂDW͘
ϭ͘ŬƚƵĄůŶşŶĄǀƌŚWƌŽŐƌĂŵƵŽďƐĂŚƵũĞƉŽƵǌĞŽĚŬĂǌŶĂǌůĞƉƓĞŶşƐŝƚƵĂĐĞ
ŬƌŽŬƵϮϬϮϬ͕ĂůĞǎĄĚŶǉŵǌƉƽƐŽďĞŵŶĞƐƉĞĐŝĨŝŬƵũĞũĂŬǉŵŝŬƌŽŬǇĂǀũĂŬĠŵ
ēĂƐŽǀĠŵŚŽƌŝǌŽŶƚƵŬƚŽŵƵĚŽũĚĞ͘EĂǀƌǎĞŶǉŬĂƚĂůŽŐŐĞŶĞƌŝĐŬǉĐŚ
ŽƉĂƚƎĞŶşƐŽĚŬĂǌĞŵŶĂƉƌƽďĢǎŶŽƵƌĞĂůŝǌĂĐŝĚŽŬŽŶĐĞƌŽŬƵϮϬϮϬŶĞůǌĞ
ƉŽǀĂǎŽǀĂƚǌĂĚŽƐƚĂƚĞēŶǉ͕ǌĞũŵĠŶĂƐƉƎŝŚůĠĚŶƵƚşŵŬǌĄŬŽŶĞŵ
ƐƚĂŶŽǀĞŶĠŵƵƉŽǎĂĚĂǀŬƵĚŽƐĂǎĞŶşůŝŵŝƚŶşĐŚŚŽĚŶŽƚΗǀĐŽŶĞũŬƌĂƚƓş
ŵŽǎŶĠĚŽďĢΗ͘WŽǎĂĚƵũĞŵĞƉƌŽƚŽ͕ĂďǇWƌŽŐƌĂŵŽďƐĂŚŽǀĂůǌĐĞůĂ
ŬŽŶŬƌĠƚŶşĂǀǇŬŽŶĂƚĞůŶĄŽƉĂƚƎĞŶşĂǌĐĞůĂŬŽŶŬƌĠƚŶşƉůĄŶ͕ǀũĂŬĠŵēĂƐĞ
ďƵĚŽƵũĞĚŶŽƚůŝǀĄŬŽŶŬƌĠƚŶşŽƉĂƚƎĞŶşƌĞĂůŝǌŽǀĄŶĂĂũĂŬĠǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇ
ŽǀǌĚƵƓşŵĂũşƉƎŝŶĠƐƚ͘
ZŽǀŶĢǎƉŽǎĂĚƵũĞŵĞ͕ĂďǇƐĐşůĞŵǀǇŚŽĚŶŽĐŽǀĂƚƉŽƐƚƵƉŽĚƉŽǀĢĚŶǉĐŚ
ƷƎĂĚƽĂƐƚĂǀŽǀǌĚƵƓş͕ďǇůĂŬĂǎĚŽƌŽēŶĢŬƌĂũƐŬǉŵƷƎĂĚĞŵǀǇƉƌĂĐŽǀĄŶĂ
ǌƉƌĄǀĂŽƚŽŵ͕ũĂŬĄŽƉĂƚƎĞŶşƐĞǌĂēĂůĂƌĞĂůŝǌŽǀĂƚǀƵƉůǇŶƵůĠŵƌŽĐĞĂũĂŬǉ
ũĞũĞũŝĐŚƉƎĞĚƉŽŬůĄĚĂŶǉĂƌĞĄůŶǉĚŽƉĂĚŶĂŬǀĂůŝƚƵŽǀǌĚƵƓş͕ƉƎşƉĂĚŶĢũĂŬĄ
ũĞƉŽƚƎĞďŶĄĚŽďĂŬũĞũŝĐŚĚŽŬŽŶēĞŶş͘ƉƌĄǀǇďǇŵĢůǇŬĂǎĚǉƌŽŬ
ŽďƐĂŚŽǀĂƚŝĞǀĂůƵĂĐŝĚŽƉĂĚƽŽƉĂƚƎĞŶşƌĞĂůŝǌŽǀĂŶǉĐŚǀƉƎĞĚĞƓůǉĐŚůĞƚĞĐŚ
ĂƉŽƐŬǇƚŶŽƵƚĂŬũĂƐŶŽƵŝŶĨŽƌŵĂĐŝƉƌŽŽďǇǀĂƚĞůĞ͕ĂƚĂŬĠƵǎŝƚĞēŶǉƉƎĞŚůĞĚ
ƉƌŽƷƎĂĚǇŬƉƎşƉƌĂǀĢƉƌŽŐƌĂŵƽǀďƵĚŽƵĐŶŽƐƚŝ͘
KƉĂƚƎĞŶşũƐŽƵǀW<KϬϮŽďƐĂǎĞŶĂǀŬĂƉŝƚŽůĞʹǀƓĞĐŚŶĂŽƉĂƚƎĞŶşďǇůĂ
ƐƚĂŶŽǀĞŶĂǌĂƉŽŵŽĐŝƌŽǌƉƚǇůŽǀĠƐƚƵĚŝĞǌƉƽƐŽďĞŵ͕ĂďǇũĞũŝĐŚĂƉůŝŬĂĐş
ǀƵǀĞĚĞŶĠŵƌŽǌƐĂŚƵĚŽƓůŽŬƉŽǎĂĚŽǀĂŶĠŵƵǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͘
sW<KϬϮũĞǌĂƷēĞůĞŵƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐşĂǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş
ƐƚĂŶŽǀĞŶŽĐĞůŬĞŵϯϱŽƉĂƚƎĞŶş͘ůŝǎƓşƐƉĞĐŝĨŝŬĂĐĞƚĢĐŚƚŽŽƉĂƚƎĞŶş;ǀŝǌ
ƚĂďƵůŬǇē͘ϲϲĂǎϭϭϬͿ͘
dĞƌŵşŶĂƉůŝŬĂĐĞŽƉĂƚƎĞŶşƐƚĂŶŽǀĞŶǉĐŚǀW<KϬϮũĞƐƚĂŶŽǀĞŶŶĞũƉŽǌĚĢũŝ
ĚŽƌŽŬƵϮϬϮϬƐŽŚůĞĚĞŵŶĂĚŽďƵƉŽƚƎĞďŶŽƵŬƌĞĂůŝǌĂĐŝƐƚĂŶŽǀĞŶǉĐŚ
ŽƉĂƚƎĞŶş͕ŬƚĞƌĄďƵĚĞǀĢƚƓŝŶŽƵēĂƐŽǀĢŶĄƌŽēŶĢũƓş͘ZŽŬϮϬϮϬďǇůƐƚĂŶŽǀĞŶ
ǀƐŽƵůĂĚƵƐĐşůŝŽďƐĂǎĞŶǉŵŝǀĞ^ĚĢůĞŶşǀƌŽƉƐŬĠ<ŽŵŝƐĞ͕ǀƚǌǀͣ͘ůĞĂŶŝƌ
WŽůŝĐǇWĂĐŬĂŐĞ͞;ϭϮͬϮϬϭϯͿ͕ŬƚĞƌǉŽďƐĂŚƵũĞĐşůƷƉůŶĠŚŽĚŽĚƌǎŽǀĄŶş
ƐƚĄǀĂũşĐşĐŚŶŽƌĞŵŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşŶĂƷǌĞŵşēůĞŶƐŬǉĐŚƐƚĄƚƽhĚŽƌŽŬƵ
ϮϬϮϬ͘
<ŽŶŬƌĠƚŶşŚĂƌŵŽŶŽŐƌĂŵŝŵƉůĞŵĞŶƚĂĐĞŽƉĂƚƎĞŶşďƵĚĞŵŽĐŝďǉƚƐƚĂŶŽǀĞŶ
ĂǎŶĂŝŵƉůĞŵĞŶƚĂēŶşŵǀǉďŽƌƵW<K͕ũĞŚŽǎēůĞŶǇďƵĚŽƵŽƌŐĄŶǇ
ŬŽŵƉĞƚĞŶƚŶşŬƉƌŽǀĞĚĞŶşũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶş͘ĞƚĂŝůŶşŚĂƌŵŽŶŽŐƌĂŵ
ďƵĚĞƐƚĂŶŽǀĞŶŝŶĚŝǀŝĚƵĄůŶĢǀĞǀǌƚĂŚƵŬũĞĚŶŽƚůŝǀǉŵƷǌĞŵŶşŵĐĞůŬƽŵ
ƐƉƎŝŚůĠĚŶƵƚşŵŬĞƐƉƌĄǀŶşŵůŚƽƚĄŵũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚƷŬŽŶƽ͕ŬƚĞƌĠƐĞŬƌĞĂůŝǌĂĐŝ
ƐƚĂŶŽǀĞŶǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶşǀǌƚĂŚƵũş͕ǀǇƉůǉǀĂũşĐşǌũŝŶǉĐŚǌĄŬŽŶƽ͘
sǇŚŽĚŶŽĐĞŶşƉůŶĢŶşW<K͕ďƵĚĞƉƌŽǀĄĚĢƚDWŬĂǎĚŽƌŽēŶĢ;ũŝǎũĞƵǀĞĚĞŶŽ
ǀŬĂƉŝƚŽůĞ&͘ϮͿ͕ƉƎŝēĞŵǎǌũŝƓƚĢŶşďƵĚŽƵƐůŽƵǎŝƚŬĂŬƚƵĂůŝǌĂĐŝW<K͕ŬƚĞƌĠĚůĞ
ǌĄŬŽŶĂƉƌŽďĢŚŶĞŶĞũŵĠŶĢũĞĚŶŽƵǌĂϯƌŽŬǇ;ǀǇƉůǉǀĄǌΑϵŽĚƐƚ͘ϱǌĄŬŽŶĂͿ͘
WƌŽǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşďƵĚĞǌƎşǌĞŶŝŵƉůĞŵĞŶƚĂēŶşǀǉďŽƌW<K͕ŶĂŬƚĞƌĠŵďƵĚĞ
5
ē͘ũ͗͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
/
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ƉŽƐƚƵƉŽĚƉŽǀĢĚŶǉĐŚƷƎĂĚƽŬŽŶǌƵůƚŽǀĄŶĂƉƎşƉĂĚŶĢŬŽƌŝŐŽǀĄŶ͘EĂǌĄŬůĂĚĢ
ƉƎŝƉŽŵşŶŬǇďǇůĂŬĂƉŝƚŽůĂ&͘ϮĚŽƉůŶĢŶĂǀƐŽƵůĂĚƵƐǀǉƓĞƵǀĞĚĞŶǉŵ͘
ϭϭ͘
Ϯ͘EĂŵşƚĄŵĞ͕ǎĞƐƚƌƵŬƚƵƌĂKWWũĞĐŚǇďŶĄĂǌŵĂƚĞēŶĄ͘ǀĞƎĞũŶĢŶǇďǇůǇ
ĚǀĂƐŽƵďŽƌǇ͕ĂƚŽƐŽƵďŽƌŶĂǌǀĂŶǉEĄǀƌŚKKW͘͘͘͘͘ΗĂƐŽƵďŽƌΗW<K͘͘͘
Η͘^ŽƵďŽƌEĄǀƌŚKKW͘͘͘ΗŽďƐĂŚƵũĞǀŵŶŽŚĂĂƐƉĞŬƚĞĐŚŶĞŬŽŶŬƌĠƚŶş
ǀǉƌŽŬ͕ĐŽǎũĞŶĞƉƎşƉƵƐƚŶĠ͘sǉƌŽŬŵƵƐşďǉƚǌĐĞůĂŬŽŶŬƌĠƚŶşĂǀǇŬŽŶĂƚĞůŶǉ͘
DƵƐşďǉƚƚĂŬĠũĂƐŶĢƵƌēĞŶŽ͕ŬĚŽĂŬĚǇũĞƉŽǀŝŶĞŶǀǉƌŽŬƉƌŽǀĠƐƚ͘^ŽƵďŽƌ
EĄǀƌŚKKW͘͘͘ΗŶĂǀşĐŽďƐĂŚƵũĞŝƚĞǆƚŶĂĚĞƉƐĂŶǉũĂŬŽΗKĚƽǀŽĚŶĢŶşΗ͘s
ƚŽŵƚŽŬŽŶƚĞǆƚƵũĞǌĐĞůĂŶĞũĂƐŶǉƉƌĄǀŶşƐƚĂƚƵƚĚŽŬƵŵĞŶƚƵŽǌŶĂēĞŶĠŚŽ
ũĂŬŽΗW<K͘͘͘Η͘EĂǀşĐƚĞŶƚŽƐŽƵďŽƌŽďƐĂŚƵũĞĚŽŬƵŵĞŶƚŶĂǌǀĂŶǉ
ΗWZK'ZD>WaKsE1<s>/dzKsha1Η͕ĐŽǎƐĞũĞǀşũĂŬǌŵĂƚĞēŶĠ͕
ŶĞďƉŽŬƵĚWƌŽŐƌĂŵũĞĚĞĨŝŶŽǀĄŶũŝǎ
ǀŶĄǀƌŚƵKKW͘dƵƚŽǌŵĂƚĞēŶŽƐƚũĞŶƵƚŶĠŶĂƉƌĂǀŝƚ͘sǉƌŽŬKKWƐŵş
ŽďƐĂŚŽǀĂƚũĞŶǀůĂƐƚŶşǀǉƌŽŬĂŶĞǎĄĚŶĠĚŽƉůŸŬŽǀĠĂŶĂůǉǌǇĂƷǀĂŚǇ͘dĞĚǇ
ǀĞǀǉƌŽŬƵKKWŵƵƐşďǉƚǌĂŚƌŶƵƚǇƉƎĞƐŶĠĂŬŽŶŬƌĠƚŶşĨŽƌŵƵůĂĐĞƚŽŚŽ͕ĐŽ
ũĞǀǉƌŽŬĞŵ͘\ĂĚĂĨŽƌŵƵůĂĐşǌĚŽŬƵŵĞŶƚƵŶĂǌǀĂŶĠŚŽΗWZK'ZD
>WaKsE1<s>/dzKsha1ΗŵƵƐşƚĞĚǇďǉƚƉƎĞŶĞƐĞŶĂĚŽǀǉƌŽŬƵ͕
ŶĂŽƉĂŬƚǇēĄƐƚŝĚŽŬƵŵĞŶƚƵŶĂǌǀĂŶĠŚŽΗWZK'ZD>WaKsE1<s>/dz
Ksha1Η͕ŬƚĞƌĠũƐŽƵŽĚƽǀŽĚŶĢŶşŵ͕ŵƵƐşďǉƚǌĂŚƌŶƵƚǇĚŽKĚƽǀŽĚŶĢŶş
KKW͘EĞŶşƉƎşƉƵƐƚŶĠ͕ĂďǇKKWŵĢůǌŵĂƚĞēŶĢĂǀƌŽǌƉŽƌƵƐĞƐƉƌĄǀŶşŵ
ƎĂĚĞŵƚƎŝēĄƐƚŝ͕ĂƚŽ;ĂͿŶĞŬŽŶŬƌĠƚŶşǀǉƌŽŬŽǀŽƵēĄƐƚƐƚĞǆƚǇ͕ŬƚĞƌĠŶĞũƐŽƵ
ǀǉƌŽŬĞŵ͕;ďͿŽĚƽǀŽĚŶĢŶş͕ŬƚĞƌĠŶĞŶşǀĢĐŶǉŵŽĚƽǀŽĚŶĢŶşŵǀǉƌŽŬƵĂ;ĐͿ
ŶĢũĂŬŽƵƚƎĞƚşēĄƐƚ͕ŬƚĞƌĄďǇƐĂŵĂƐǀǉŵŶĄǌǀĞŵďƵĚŝůĂĚŽũĞŵ͕ǎĞũĞ
ŶĂƉůŶĢŶşŵƵƐƚ͘ΑϵǌĄŬŽŶĂŽŽǀǌĚƵƓş͘EĂƚŽŵƚŽŶŝĐŶĞŵĢŶşĂŶŝƚĞǆƚ
WƎşůŽŚǇϱǌĄŬŽŶĂŽŽǀǌĚƵƓş͕ŶĞďƉƌŝŵĄƌŶşŵƉƌŽĐĞƐŶşŵĚŽŬƵŵĞŶƚĞŵũĞ
ǌĚĞƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ͕ĚĞĨŝŶƵũşĐş͕ĐŽũĞKKW͕ĂǌĄŬŽŶŽŽǀǌĚƵƓşƐĞƐǀŽƵWƎşůŽŚŽƵ
ϱƉŽƵǌĞƐƉĞĐŝĨŝŬƵũĞ͕ĐŽũĞŶƵƚŶĠĚŽǀǉƌŽŬƵKKWĂũĞŚŽŽĚƽǀŽĚŶĢŶş
ǌĂŚƌŶŽƵƚ͘
ŬĐĞƉƚŽǀĄŶŽēĄƐƚĞēŶĢ͘
sǉƌŽŬŽǀĄēĄƐƚďǇůĂƵƉƌĂǀĞŶĂƚĂŬ͕ĂďǇŽďƐĂŚŽǀĂůĂƉŽƵǌĞŬŽŶŬƌĠƚŶĢ
ǀǇŵĞǌĞŶĠƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝǀǌƚĂŚƵũşĐşƐĞŬŽďĞĐŶĢƵƌēĞŶǉŵĂĚƌĞƐĄƚƽŵ͕ŬƚĞƌĠ
KKWƐƚĂŶŽǀş͘KĚƽǀŽĚŶĢŶşďǇůŽƉƎĞƉƌĂĐŽǀĄŶŽ͘
ĄŬůĂĚŶşƉŽǀĂǌĞƉƌĄǀŶşŚŽŝŶƐƚŝƚƵƚƵŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇĚůĞŶĂƓĞŚŽ
ŶĄǌŽƌƵƉůŶĢŽĚƉŽǀşĚĂũşǀƓĞĐŚŶǇēĄƐƚŝǀǉƌŽŬƵ͗
sĞǀǉƌŽŬŽǀĠēĄƐƚŝŶĄǀƌŚƵKKWƐĞƵǀĄĚş͕ǎĞͣWƌŽŐƌĂŵǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇ
ŽǀǌĚƵƓşǌſŶĂ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇͲϬϮ;ĚĄůĞũĞŶͣWƌŽŐƌĂŵ͞ͿũĞŶĞĚşůŶŽƵ
ƐŽƵēĄƐƚƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇĂƚǀŽƎşũĞŚŽƉƎşůŽŚƵ͘͞şůĞŵƚĠƚŽ
ĨŽƌŵƵůĂĐĞƵǀĞĚĞŶĠǀĞǀǉƌŽŬŽǀĠēĄƐƚŝŶĞďǇůŽͣǌĞǌĄǀĂǌŶŝƚ͞ĐĞůǉǀůĂƐƚŶş
ĚŽŬƵŵĞŶƚŶĂǌǀĂŶǉͣWƌŽŐƌĂŵ͕͞ŬƚĞƌǉũĞƵǀĞĚĞŶǀƉƎşůŽǌĞ͘dĞŶƚŽƉŽƐƚƵƉďǇů
ǌǀŽůĞŶƐŽŚůĞĚĞŵŶĂƐƉĞĐŝĄůŶşƷƉƌĂǀƵǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş͕ŶĞďŽƛ
ǀşĐĞŶĞǎϮϬϬƐƚƌĄŶŬŽǀǉͣWƌŽŐƌĂŵ͕͞ǌƉƌĂĐŽǀĂŶǉǀƐŽƵůĂĚƵƐƉŽǎĂĚĂǀŬǇΑϵĂ
ƉƎşůŽŚǇē͘ϱǌĄŬŽŶĂē͘ϮϬϭͬϮϬϭϮ^ď͕͘ŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşŶĞƐƉůŸƵũĞƉŽũŵŽǀĠ
ǌŶĂŬǇKKW͘EĞũĞĚŶĄƐĞŽƐƉƌĄǀŶşĂŬƚƐŬŽŶŬƌĠƚŶĢǀǇŵĞǌĞŶǉŵƉƎĞĚŵĢƚĞŵ
ĂŽďĞĐŶĢƵƌēĞŶǉŵŝĂĚƌĞƐĄƚǇĂŶŝŽƐƉƌĄǀŶşĂŬƚƐŽďĞĐŶĢǀǇŵĞǌĞŶǉŵ
ƉƎĞĚŵĢƚĞŵĂŬŽŶŬƌĠƚŶĢƵƌēĞŶǉŵŝĂĚƌĞƐĄƚǇ͕ĂǀƓĂŬƉŽƵǌĞƚĂŬƚŽǌƉƌĂĐŽǀĂŶǉ
ƉƌŽŐƌĂŵƉůŶĢǀǇŚŽǀƵũĞƉŽǎĂĚĂǀŬƽŵǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş͘EĂǀůĂƐƚŶş
ĚŽŬƵŵĞŶƚͣWƌŽŐƌĂŵ͞ďǇůŽƚĞĚǇŽĚŬĄǌĄŶŽǀĞǀǉƌŽŬŽǀĠēĄƐƚŝŽƉĂƚƎĞŶş
ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇƚĂŬ͕ĂďǇďǇůĂƐŽƵēĂƐŶĢŶĂƉůŶĢŶĂǌĄŬŽŶŶĄƉŽĚŵşŶŬĂĨŽƌŵǇ
;ǀǇĚĄŶşKKWĚůĞƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵͿŝŽďƐĂŚƵ;ΑϵǀĞƐƉŽũĞŶşƐƉƎşůŽŚŽƵē͘ϱ
ǌĄŬŽŶĂē͘ϮϬϭͬϮϬϭϮ^ď͕͘ŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşǀĞǌŶĢŶşƉŽǌĚĢũƓşĐŚƉƎĞĚƉŝƐƽͿ͘
ŽŵŶşǀĄŵĞƐĞ͕ǎĞĨŽƌŵĄůŶşƉŽĚŽďĂKKWĂĚŽƐĂǀĂĚŶşĚŽŬƚƌŝŶĄůŶşƉƌĂǆĞ
ŶĞŵƵƐşƐƚƌŝŬƚŶĢǀǇůƵēŽǀĂƚĞǆŝƐƚĞŶĐŝƉƎşůŽŚũĂŬŽƚĂŬŽǀǉĐŚ͕ƉŽŬƵĚǌĄŬŽŶ
ǀǉƐůŽǀŶĢƉƎĞĚƉŽŬůĄĚĄƵƌēŝƚĠŽďƐĂŚŽǀĠŶĄůĞǎŝƚŽƐƚŝƉƌŽŐƌĂŵƵ;ŽďĚŽďŶǉ
ƉƎşƐƚƵƉůǌĞǀǇƐůĞĚŽǀĂƚŶĂƉƎ͘ƵƷǌĞŵŶĢƉůĄŶŽǀĂĐşĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞĚůĞǌĄŬŽŶĂ
ē͘ϭϴϯͬϮϬϬϲ^ď͕͘ŽƷǌĞŵŶşŵƉůĄŶŽǀĄŶşĂƐƚĂǀĞďŶşŵƎĄĚƵͿ͘WŽĚƐƚĂƚŽƵ
ǌĄǀĂǌŶĠēĄƐƚŝKKWũĞĂƉƌŽďĂĐĞƵƌēŝƚĠŚŽĚŽŬƵŵĞŶƚƵ͕ŬĚǇŶĂǀƌŚŽǀĂŶĄ
ŽƉĂƚƎĞŶşǀĞǀǉƌŽŬŽǀĠēĄƐƚŝŶĞŽĚĚĢůŝƚĞůŶĢǀǇĐŚĄǌşǌĂŶĂůǉǌǇƐƚĂǀƵŬǀĂůŝƚǇ
ŽǀǌĚƵƓşĂƉƎşēŝŶũĞŚŽǌŶĞēŝƓƚĢŶş͘^ŽŚůĞĚĞŵŶĂƚƵƚŽƐŬƵƚĞēŶŽƐƚďǇůƚĞǆƚ
6
ē͘ũ͗͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
/
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ƵƉƌĂǀĞŶ͕ĂůĞƐŽŚůĞĚĞŵŶĂĨĂŬƚ͕ǎĞũĞŶƵƚŶĠǀǎĚǇŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĂƚĚŽŬƵŵĞŶƚ͕
ŬƚĞƌǉďǇůƐĐŚǀĄůĞŶ͕ďƵĚĞŽĚŬĂǌǀĞǀǉƌŽŬƵƉŽŶĞĐŚĄŶ͘dŽŶŝũĂŬŶĞŵĢŶş
ŽďĞĐŶǉǀǉǌŶĂŵĂƐŵǇƐůKKW͕ŬƚĞƌǉũĞKKWͣƉƌŽƉƽũēĞŶ͞ũĞĚŶŽƚůŝǀǉŵŝ
ƵƐƚĂŶŽǀĞŶşŵŝǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş͘
sēĄƐƚŝ/͘KKWũƐŽƵŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĄŶǇĞŵŝƐŶşƐƚƌŽƉǇƉƌŽƐŝůŶŝēŶşĚŽƉƌĂǀƵ͘:ĚĞ
ƚĞĚǇŽŬŽŶŬƌĠƚŶşƉŽǀŝŶŶŽƐƚǀƉŽĚŽďĢĞŵŝƐŶşŚŽƐƚƌŽƉƵũĂŬŽŶĞũǀǉƓĞ
ƉƎşƉƵƐƚŶĠŚŽŵŶŽǎƐƚǀşǌŶĞēŝƓƛƵũşĐşůĄƚŬǇǀŶĞƐĞŶĠĚŽŽǀǌĚƵƓşǌĂŬĂůĞŶĚĄƎŶş
ƌŽŬ͕ƉƎŝēĞŵǎŽŬƌƵŚĂĚƌĞƐĄƚƽƚĠƚŽƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝũĞŽďĞĐŶĢǀǇŵĞǌĞŶ͘dĂƚŽ
ƉŽǀŝŶŶŽƐƚũĞǀǇŵĂŚĂƚĞůŶĄǀŶĄǀĂǌŶŽƐƚŝŶĂƉŽƐƚƵƉƉŽĚůĞΑϵŽĚƐƚ͘ϯǌĄŬŽŶĂ
ŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş;ͣŵŝƐŶşƐƚƌŽƉǇƐƚĂŶŽǀĞŶĠǀƉƌŽŐƌĂŵƵǌůĞƉƓŽǀĄŶş
ŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşŵŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽǀƉŽĚŵşŶŬĄĐŚǌĄǀĂǌŶĠŚŽƐƚĂŶŽǀŝƐŬĂƉŽĚůĞΑ
ϭϭŽĚƐƚ͘ϭƉşƐŵ͘ďͿ͞Ϳ͘
ŽƐĞƚǉēĞēĄƐƚŝ//͘ŶĄǀƌŚƵǀǉƌŽŬƵKKW;ƐĞǌŶĂŵƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽ͕Ƶ
ŶŝĐŚǎďǇůŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĄŶǀǉǌŶĂŵŶǉƉƎşƐƉĢǀĞŬŬƉƎĞŬƌŽēĞŶşŝŵŝƐŶşŚŽůŝŵŝƚƵͿ
ũĞƷēĞůĞŵŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇŝƚŽ͕ĂďǇĚŽƚēĞŶĠŽƐŽďǇŵĢůǇ
ŐĂƌĂŶƚŽǀĄŶĂŵŝŶŝŵĄůŶşƉƌŽĐĞƐŶşƉƌĄǀĂ͘ďǇďǇůĂĚŽƐƚĂƚĞēŶĢǌĂũŝƓƚĢŶĂ
ƉƌŽĐĞƐŶşƉƌĄǀĂƉƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞůƽǌĚƌŽũƽ͕ũĞƚƎĞďĂēĄƐƚ//͘ǀǉƌŽŬƵŽƉĂƚƎĞŶş
ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇ;ƐĞǌŶĂŵƐƚĂĐŝŽŶĄƌŶşĐŚǌĚƌŽũƽ͕ƵŶŝĐŚǎďǇůŝĚĞŶƚŝĨŝŬŽǀĄŶ
ǀǉǌŶĂŵŶǉƉƎşƐƉĢǀĞŬŬƉƎĞŬƌŽēĞŶşŝŵŝƐŶşŚŽůŝŵŝƚƵƉŽĚůĞΑϭϯŽĚƐƚ͘ϭ
ǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşͿƉŽǀĂǎŽǀĂƚƚĂŬĠǌĂŶĞǌďǇƚŶŽƵƐŽƵēĄƐƚǀǉƌŽŬƵ
KKW͘dŽƉůĂƚşŽďĚŽďŶĢƉƌŽēĄƐƚ///͘ŶĄǀƌŚƵǀǉƌŽŬƵKKW;ĚŽƉŽƌƵēĞŶĄ
ŽƉĂƚƎĞŶşŬĞƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐşĂŬĞǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşͿ͕ǀŬƚĞƌĠũƐŽƵ
ƌĞůĂƚŝǀŶĢŽďĞĐŶĢǀǇŵĞǌĞŶǇƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝ;ͣƉĂƌŬŽǀĂĐşƉŽůŝƚŝŬĂ͕ͣ͞ƉŽĚƉŽƌĂ
ĐǇŬůŝƐƚŝĐŬĠĚŽƉƌĂǀǇ͞Ϳ͕ǌĂƚşŵĐŽĂĚƌĞƐĄƚĞŵƚĢĐŚƚŽƉŽǀŝŶŶŽƐƚşũĞŬŽŶŬƌĠƚŶĢũŝ
;ŶĂƉƎ͘ŽďĐĞͬ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬǉŬƌĂũͿ͘
7
ē͘ũ͗͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
/
ϭϮ͘
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ϯ͘sǇŵĞǌĞŶşŐůŽŵĞƌĂĐĞWƌĂŚĂ;ϬϭͿũĞǀĢĐŶĢŶĞƐƉƌĄǀŶĠ͘ŐůŽŵĞƌĂĐş
WƌĂŚĂǌŚůĞĚŝƐŬĂƉŽƐƵǌŽǀĄŶşǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşŶĞůǌĞƵŬŽŶēŝƚŶĂŚƌĂŶŝĐŝ
ŽŬƌĂũŽǀǉĐŚŵĢƐƚƐŬǉĐŚēĄƐƚşWƌĂŚǇ͘dŽũĞǌĐĞůĂƉƌŽƚŝƐŵǇƐůŶĠũĂŬĨŽƌŵĄůŶĢ͕
ƚĂŬǀĢĐŶĢ͘DĢƐƚŽWƌĂŚĂƐĂŵŽŽƐŽďĢŶĞƚǀŽƎşŐůŽŵĞƌĂĐŝWƌĂŚĂ͕ƚƵƚŽ
ĂŐůŽŵĞƌĂĐŝƚǀŽƎşƉŽƵǌĞǀĞƐƉŽũĞŶşƐŽďĐĞŵŝĂŵĢƐƚǇƉƎŝůĞŚůǉŵŝŬĞWƌĂǌĞ͘Η
:ĞƐŝĐĞƉƌĂǀĚŽƵ͕ǎĞǌĄŬŽŶŽŽǀǌĚƵƓşǀǇĐŚĄǌşǌēůĞŶĢŶşŶĂEhd^͕ŶŝĐŵĠŶĢ
ǌĄŬŽŶŵĄďǉƚŝŵƉůĞŵĞŶƚĂĐşǌĄǀĂǌŶĠƐŵĢƌŶŝĐĞǀƌŽƉƐŬĠŚŽƉĂƌůĂŵĞŶƚƵĂ
ZĂĚǇϮϬϬϴͬϱϬͬ^͘dĂƚŽǌĄǀĂǌŶĄƐŵĢƌŶŝĐĞƉƌĂĐƵũĞƚĂŬĠƐƚĞƌŵşŶǇǌſŶĂĂ
ĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ͕ŶŝĐŵĠŶĢŶĞƐƉŽũƵũĞĚĞĨŝŶŝĐŝƚĢĐŚƚŽǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐ
ēůĞŶĢŶşŵǀƐŽƵůĂĚƵƐEhd^͕ĚŽŬŽŶĐĞŶĂŽƉĂŬǀēů͕ϰƐŵĢƌŶŝĐĞũĞ
ƐƉĞĐŝĨŝĐŬǇƉŽǎĂĚŽǀĄŶŽƐƚĂŶŽǀĞŶşǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐş͘dĞĚǇƐĞŵĄũĞĚŶĂƚŽ
ēůĞŶĢŶşƐƉĞĐŝĨŝĐŬĠƉƌŽŝŵƉůĞŵĞŶƚĂĐŝƐŵĢƌŶŝĐĞ͕ƐŵǇƐůƵƉůŶĠƉƌŽƷēĞůǇ
ŵŽŶŝƚŽƌŽǀĄŶşĂǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͘<ĚǇďǇƐŵĢƌŶŝĐĞƉŽǎĂĚŽǀĂůĂ
ĚŽĚƌǎĞŶşēůĞŶĢŶşŶĂEhd^͕ŶĞďǇůďǇǀĞƐŵĢƌŶŝĐŝƚĞŶƚŽēůĄŶĞŬƵǀĞĚĞŶ͘
ĄŬŽŶŽŽǀǌĚƵƓşũĞƚĞĚǇǀZŝŵƉůĞŵĞŶƚŽǀĄŶŶĞƐƉƌĄǀŶĢĂŝƚŽƚŽũĞ
ĚƽǀŽĚ͕ƉƌŽēũĞŶƵƚŶĠƉŽƵŬĂǌŽǀĂƚŶĂŶĞĚŽƐƚĂƚŬǇƐŽƵēĂƐŶĢǀŽďŽƵW<K͘
EĄƉƌĂǀĂďǇŵĢůĂďǉƚƉƌŽǀĞĚĞŶĂŶĂƷƌŽǀŶŝǌŵĢŶǇǌĄŬŽŶĂŽŽǀǌĚƵƓş͕
ŶŝĐŵĠŶĢĚŽƉƌŽǀĞĚĞŶşƚĠƚŽŶĄƉƌĂǀǇũĞŶƵƚŶĠďƌĄƚǀƷǀĂŚƵŶĞĚŽƐƚĂƚŬǇ
ǀǇŵĞǌĞŶşŽďŽƵǌſŶ͕ŐůŽŵĞƌĂĐĞWƌĂŚĂ;ϬϭͿĂſŶǇ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ
;ϬϮͿĂƎĄĚŶĢǀǇŚŽĚŶŽĐŽǀĂƚĚŽƉĂĚǇǌĐĞůĠŚŽƷǌĞŵşƉƌĂǎƐŬĠ
ĂŐůŽŵĞƌĂĐĞĂƚĂŬĠĨŽƌŵƵůŽǀĂƚŽƉĂƚƎĞŶşǀŽďŽƵW<KƚĂŬ͕ĂďǇƐĞǀĐŽ
ŶĞũŬƌĂƚƓşĚŽďĢĚŽƐƉĢůŽŬŶĄƉƌĂǀĢŶĂƎĂĚĢŵşƐƚƉƌŽƚŝƉƌĄǀŶşŚŽ
ŶĂĚůŝŵŝƚŶşŚŽƐƚĂǀƵǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşǀŽďŽƵƉƌŽƉŽũĞŶǉĐŚƷǌĞŵş͘
:ĞŶĂƉƌŽƐƚŽǌũĞǀŶĠ͕ǎĞŽďƐĂŚWƌŽŐƌĂŵƵŐůŽŵĞƌĂĐĞWƌĂŚĂ;ϬϭͿ
ŶĞŵƽǎĞďǉƚŶĂǀƌŚŽǀĄŶďĞǌǀĞůŵŝƚĢƐŶĠǀĂǌďǇŬWƌŽŐƌĂŵƵſŶǇ^ƚƎĞĚŶş
ĞĐŚǇ;ϬϮͿĂǎĞŚƌĂŶŝĐĞŽďůĂƐƚŝƎĞƓĞŶşǀƉƌĂǎƐŬĠĂŐůŽŵĞƌĂĐŝŵĢůĂďǉƚ
ƐƚĂŶŽǀĞŶĂũŝŶĂŬ͘
sŝǌŶĂƉƎşŬůĂĚǀǇŵĞǌĞŶşƌŽǌǀŽũŽǀǉĐŚŽďůĂƐƚşǀWŽůŝƚŝĐĞƷǌĞŵŶşŚŽƌŽǌǀŽũĞ
Z͕ŬĚĞŶĂƐƚƌ͘ϮϬũĞǀǇŵĞǌĞŶĂDĞƚƌŽƉŽůŝƚŶşƌŽǌǀŽũŽǀĄŽďůĂƐƚWƌĂŚĂ͘
dĂŬƚŽƉŽũĂƚĄƉƌĂǎƐŬĠĂŐůŽŵĞƌĂĐĞǌĂŚƌŶƵũĞŽďůĂƐƚ͕ŬƚĞƌĄůĠƉĞǀǇŵĞǌƵũĞ
ƷǌĞŵş͕ŶĂŬƚĞƌĠŵƐĞŽƉĂƚƎĞŶşƌĞĄůŶĢǀǌĄũĞŵŶĢŽǀůŝǀŸƵũş͘
sǇŵĞǌĞŶşǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşĚůĞǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşũĞƉůŶĢǀƐŽƵůĂĚƵ
ƐĞƐŵĢƌŶŝĐşWĂZĂĚǇϮϬϬϴͬϱϬͬ^ĂũĞƉƌŽǀĞĚĞŶŽƚĂŬ͕ĂďǇƉŽƐƵǌŽǀĄŶşĂ
ƎşǌĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşďǇůŽǀƌĄŵĐŝĐĞůĠZĐŽŶĞũĞĨĞŬƚŝǀŶĢũƓş͘
^ŵĢƌŶŝĐĞϮϬϬϴͬϱϬͬ^ǀēůĄŶŬƵϮŽĚƐƚ͘ϭϳƎşŬĄ͕ǎĞͣĂŐůŽŵĞƌĂĐş͞ũĞǌſŶĂ͕
ŬƚĞƌĄũĞŵĢƐƚƐŬŽƵĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐƉŽēƚĞŵŽďǇǀĂƚĞůǀǇƓƓşŵŶĞǎϮϱϬϬϬϬ͕ŶĞďŽ
ǀƉƎşƉĂĚĢĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐƉŽēƚĞŵŽďǇǀĂƚĞůŶŝǎƓşŵŶĞďŽƌŽǀŶĂũşĐşŵƐĞ
ϮϱϬϬϬϬǌſŶĂƐĚĂŶŽƵŚƵƐƚŽƚŽƵŽďǇǀĂƚĞůƐƚǀĂŶĂŬŵϮƐƚĂŶŽǀĞŶŽƵ
ēůĞŶƐŬǉŵŝƐƚĄƚǇ͘͞ůĄŶĞŬϰĚĄůĞƎşŬĄ͕ǎĞͣůĞŶƐŬĠƐƚĄƚǇŶĂĐĞůĠŵƐǀĠŵ
ƷǌĞŵşƐƚĂŶŽǀşǌſŶǇĂĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ͘WŽƐƵǌŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşƐĞƉƌŽǀĄĚşǀĞ
ǀƓĞĐŚǌſŶĄĐŚĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşĐŚ͘͞sǌĄŬŽŶĢŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓşũĞǀΑϱŽĚƐƚ͘Ϯ
ƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞͣƉŽƐƵǌŽǀĄŶşĂǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşƷƌŽǀŶĢǌŶĞēŝƓƚĢŶşƐĞƉƌŽǀĄĚşƉƌŽ
ƷǌĞŵşǀǇŵĞǌĞŶĠƉƌŽƷēĞůǇƉŽƐƵǌŽǀĄŶşĂƎşǌĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş;ĚĄůĞũĞŶ
ͣǌſŶĂ͞ͿĂƉƌŽǌſŶƵ͕ŬƚĞƌĄũĞŵĢƐƚƐŬŽƵĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐƉŽēƚĞŵŽďǇǀĂƚĞů
ǀǇƓƓşŵŶĞǎϮϱϬϬϬϬ;ĚĄůĞũĞŶͣĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ͞Ϳ͘^ĞǌŶĂŵǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşũĞ
ƵǀĞĚĞŶǀƉƎşůŽǌĞē͘ϯŬƚŽŵƵƚŽǌĄŬŽŶƵ͘͞
ǀǉƓĞƵǀĞĚĞŶǉĐŚƵƐƚĂŶŽǀĞŶşƐŵĢƌŶŝĐĞϮϬϬϴͬϱϬͬ^ŝǌĄŬŽŶĂŽŽĐŚƌĂŶĢ
ŽǀǌĚƵƓşǀǇƉůǉǀĄ͕ǎĞũĞŶĂƐĂŵŽƚŶĠŵēůĞŶƐŬĠŵƐƚĄƚƵ͕ĂďǇƐŝǌǀŽůŝůǌƉƽƐŽď͕
ũĂŬƐŝĂŐůŽŵĞƌĂĐŝēŝǌſŶƵŶĂƐǀĠŵƷǌĞŵşƐƚĂŶŽǀş͘<ƌŽŵĢƚŽŚŽǀĞƐŵĢƌŶŝĐŝ
ϮϬϬϴͬϱϬͬ^ŶĞŶşŶŝŬĚĞƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞƚŽƚŽƐƚĂŶŽǀĞŶşŶĞŵƽǎĞ
ŬŽƌĞƐƉŽŶĚŽǀĂƚƐēůĞŶĢŶşŵĚůĞƷǌĞŵŶşĐŚĐĞůŬƽEhd^͘
ůĞŶĢŶşĚůĞƷǌĞŵŶşĐŚĐĞůŬƽEhd^//ŵĄǀƌĄŵĐŝƎşǌĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşǀZ
ƐǀĠŽƉŽĚƐƚĂƚŶĢŶş͘ƽǀŽĚĞŵũĞƐůŽƵēĞŶşǌſŶĂĂŐůŽŵĞƌĂĐşƐĞƐƉŽůĞēŶǉŵŝ
ǌĚƌŽũŝēŝƉŽĚŽďŶǉŵŝƉƎşēŝŶĂŵŝǌŶĞēŝƓƛŽǀĄŶşŽǀǌĚƵƓşŶĞďŽƐƉŽĚŽďŶǉŵŝ
ƉƌŽďůĠŵǇĂŶĄƐůĞĚŶŽƵƌĞĂůŝǌĂĐşŽďĚŽďŶǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶşƉƌŽǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇ
ŽǀǌĚƵƓşǀƚĢĐŚƚŽƷǌĞŵşĐŚ͘dşŵƚŽƐĞŵŝŶŝŵĂůŝǌŽǀĂůǀǉƐŬǇƚƐŝƚƵĂĐş͕ŬĚǇ
ƷǌĞŵŶşĐĞůĞŬƐƉƎĞŬƌŽēĞŶǉŵŝŵŝƐŶşŵůŝŵŝƚĞŵ͕ŬƚĞƌǉǀƓĂŬŶĞŵĄǀůĂƐƚŶş
ǌĚƌŽũĞǌŶĞēŝƓƛŽǀĄŶşŽǀǌĚƵƓş͕ŶĞŵƽǎĞĂƉůŝŬĂĐşŝǌŽůŽǀĂŶǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶşŶĂ
ǀůĂƐƚŶşŵƷǌĞŵşƐƉůŶŝƚĐşůĞŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͕ũĞůŝŬŽǎŬƉƎĞŬƌŽēĞŶşŝŵŝƐŶşŚŽ
ůŝŵŝƚƵĚŽƓůŽĚşŬǇǀůŝǀƵǌĚƌŽũƽƵŵşƐƚĢŶǉĐŚǀŶĢũĞŚŽƷǌĞŵş͘ĂůƓşŵŝĚƽǀŽĚǇ
ēůĞŶĢŶşŶĂEhd^//ũĞũĞĚŶŽĚƵĐŚĠĂĞĨĞŬƚŝǀŶşǌƉƌĂĐŽǀĄŶşW<KĂũĞũŝĐŚ
ŶĄƐůĞĚŶĠƉƎĞŚůĞĚŶĠĂũĂƐŶĠĂƉůŝŬĂĐĞĂǀǇŵĂŚĂƚĞůŶŽƐƚŝ͘<ƌŽŵĢƚŽŚŽƉƌŽ
ƷēĞůǇĞĨĞŬƚŝǀŶşŚŽēĞƌƉĄŶşĨŝŶĂŶĐşǌĨŽŶĚƽhƐĞŶĞũǀşĐĞǀǇƵǎşǀĄƌĞŐŝŽŶŶĂ
ƷƌŽǀŶŝEhd^//;ƌĞŐŝŽŶǇƐŽƵĚƌǎŶŽƐƚŝͿ͘
8
ē͘ũ͗͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
/
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
WƎşƉƌĂǀĂW<KϬϭĂϬϮƉƌŽďşŚĂůĂŬŽŽƌĚŝŶŽǀĂŶĢ͘WƎŝƐƚĂŶŽǀĞŶş
ŽƉĂƚƎĞŶşǀŽďŽƵW<KďǇůĂǀǌĄũĞŵŶĄǀĂǌďĂƚĢĐŚƚŽƷǌĞŵşďƌĄŶĂŶĂǌƎĞƚĞů͘
ϭϯ͘
ϰ͘WƌŽŐƌĂŵũĞƐĞƉƐĄŶǌĐĞůĂĐŚĂŽƚŝĐŬǇĂǌĐĞůĂŵƵƐĐŚĄǌşŚŝĞƌĂƌĐŚŝĐŬǉ
ƉƎşƐƚƵƉ͘:ĞŶĂƉƌǀŶşƉŽŚůĞĚǌƎĞũŵĠ͕ǎĞŶĞũǌĄƐĂĚŶĢũƓşŵŝĂŬŽŶĐĞƉēŶşŵŝ
ŽƉĂƚƎĞŶşŵŝũƐŽƵƷǌĞŵŶĢƉůĄŶŽǀĂĐşŽƉĂƚƎĞŶş͘WŽŬƵĚƚĞĚǇǀƉƎĞĚŵĢƚŶĠŵ
ƷǌĞŵşũĞĚŽŵŝŶĂŶƚŶşŵǌĚƌŽũĞŵǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşƐŝůŶŝēŶşĚŽƉƌĂǀĂĂ
ƐŽƵēĂƐŶĢǀƉƎĞĚŵĢƚŶĠŵƷǌĞŵşŶĞŶşĂŶŝŬŽŶĐĞƉēŶĢǀǇƎĞƓĞŶŽƚƌĂƐŽǀĄŶş
WƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵ͕ŬƚĞƌǉũĞƐŽƵēĄƐƚşƚƌĂŶƐĞǀƌŽƉƐŬĠĚŽƉƌĂǀŶşƐşƚĢdEͲdĂ
ŵĄƐƉŽũŽǀĂƚǀƓĞĐŚŶǇŬƵWƌĂǌĞƉĂƉƌƐŬŽǀŝƚĢǀĞĚĞŶĠĚĄůŶŝĐĞĂƌǇĐŚůŽƐƚŶş
ƐŝůŶŝĐĞ͕ũĞǌĚĞŶƵƚŶĠũĂŬŽŽƉĂƚƎĞŶşŚŝĞƌĂƌĐŚŝĐŬǇŶĞũǀǇƓƓşǀWƌŽŐƌĂŵƵ
ƐƉĞĐŝĨŝŬŽǀĂƚƉŽĚŵşŶŬǇƉƌŽƷǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶş;ƚĞĚǇjZ,>DWͿ͕ŬĚĞďƵĚĞ
ƵǀĞĚĞŶŽũĂŬŵĞƚŽĚŝĐŬǇƉŽƐƚƵƉŽǀĂƚǌŚůĞĚŝƐŬĂǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓş͕ĂďǇǀ
ĐŽŶĞũŬƌĂƚƓşĚŽďĢĂĐŽŶĞũƷēŝŶŶĢũŝďǇůĂƐŝƚƵĂĐĞƐŶĂĚůŝŵŝƚŶşǌĄƚĢǎşƷǌĞŵş
;ƉƎĞŬƌŽēĞŶǉŵŝǌĄŬŽŶŶǉŵŝůŝŵŝƚǇͿƵǀĞĚĞŶĂĚŽƐŽƵůĂĚƵƐĞǌĄŬŽŶĞŵĂďǇůŽ
ŶĂƉůŶĢŶŽƐƚĄƚĞŵŐĂƌĂŶƚŽǀĂŶĠƷƐƚĂǀŶşƉƌĄǀŽŶĂƉƎşǌŶŝǀĠǎŝǀŽƚŶş
ƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ƚĞĚǇƚĂŬŽǀĠƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ŬĚĞŽďǇǀĂƚĞůĠŶĞũƐŽƵͬŶĞďƵĚŽƵ
ǌĂƚĢǎŽǀĄŶŝŶĂĚůŝŵŝƚŶĢǌŶĞēŝƓƚĢŶǉŵŽǀǌĚƵƓşŵ͘dŽƚŽWƌŽŐƌĂŵ
ŶĞŐĂƌĂŶƚƵũĞĂũĞƉƌŽƚŽŶƵƚŶĠũĞŚŽǌĄƐĂĚŶşƉƎĞƉƌĂĐŽǀĄŶş͘
KďĞĐŶĠƉŽĚŵşŶŬǇƉƌŽƷǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶşũƐŽƵƵǀĞĚĞŶǇǀŽƉĂƚƎĞŶşϭ͘
<ŽŶŬƌĠƚŶşƐƉĞĐŝĨŝŬĂĐĞjW;jZ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞĂĚĂůƓşͿũĞǀŐĞƐĐŝ
<ƌĂũƐŬĠŚŽƷƎĂĚƵ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞĂŶĞŵƽǎĞďǉƚƐŽƵēĄƐƚşƐĂŵŽƚŶĠŚŽ
W<K;sŝǌƷǀŽĚŶşƚĞǆƚŬĞǀƓĞŵƉƎŝƉŽŵşŶŬĄŵŬŶĄǀƌŚƵKKWŽǀǇĚĄŶş
W<KͿ͘
EĂǀƌŚŽǀĂŶĠŬŽŶŬƌĠƚŶşƚƌĂƐŽǀĄŶşƐŝůŶŝēŶşĐŚƐƚĂǀĞďŶĞŶşƉƎĞĚŵĢƚĞŵW<K͘
EĞǌďǇƚŶĠŽŬƌĂũŽǀĠƉŽĚŵşŶŬǇũƐŽƵĚŽƐƚĂƚĞēŶĢŶĂƐƚĂǀĞŶǇǀƉƎşƐůƵƓŶĠ
ůĞŐŝƐůĂƚŝǀĢĂǀƉŽĚŵşŶŬĄĐŚƐƚĂŶŽǀŝƐŬĂ^ŬW<KϬϮ͘
ϭϰ͘
ϱ͘:ĞĚŶşŵǌŬůşēŽǀǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶş͕ŬƚĞƌĠŵƵƐşďǉƚĚŽƉůŶĢŶŽĚŽWƌŽŐƌĂŵƵũĞ
ǌĄŬĂǌƵŵŝƐƛŽǀĄŶşŶŽǀǉĐŚƉĄƚĞƎŶşĐŚŬŽŵƵŶŝŬĂĐşĚŽŽďůĂƐƚŝ͕ŬĚĞũƐŽƵũŝǎ
ƉƎĞŬƌĂēŽǀĄŶǇǌĄŬŽŶŶĠůŝŵŝƚǇǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşŶĞďŽŬĚĞũĞũŝĐŚ
ƉƎĞŬƌŽēĞŶşŚƌŽǌş͘dŽƚŽŵƵƐşďǉƚũĞĚŶŽǌŶĂēŶĢǀWƌŽŐƌĂŵƵŬŽŶƐƚĂƚŽǀĄŶŽ
ũĂŬŽǌĄŬůĂĚŶşĂŶĞƉŽŵŝŶƵƚĞůŶĠǀǉĐŚŽĚŝƐŬŽWƌŽŐƌĂŵƵĂũĂŬŽǌĄƐĂĚŶş
ƷǌĞŵŶĢƉůĄŶŽǀĂĐşŽƉĂƚƎĞŶş͘
hŵŝƐƛŽǀĄŶşŶŽǀǉĐŚƐƚĂǀĞďĚŽŽďůĂƐƚşƐƉƎĞŬƌŽēĞŶǉŵŝŝŵŝƐŶşŵŝůŝŵŝƚǇƐĞƎşĚş
ǌĄŬŽŶĞŵ;ǀŝǌΑϭϭĂΑϭϮĂŶĞŶşW<KĚŽƚēĞŶŽͿ͘KƓĞƚƎĞŶŽƌŽǀŶĢǎ
ƉŽĚŵşŶŬŽƵē͘ϯǀĞƐƚĂŶŽǀŝƐŬƵ^ǀǇĚĂŶĠŵƵŬW<KϬϮ͘
ϭϱ͘
ϲ͘:ĞŶĞƉŽĐŚǇďŶĠ͕ǎĞũĞŶƵƚŶĠĐŚƌĄŶŝƚŚů͘ŵ͘WƌĂŚƵƉƎĞĚƚƌĂŶǌŝƚŶş
ĚŽƉƌĂǀŽƵǀǉƐƚĂǀďŽƵŽŬƌƵŚƵ͕ŬƚĞƌǉƉƌŽƉŽũşƚƌĂŶǌŝƚŶşƚĂŚǇďĞǌƉƎşŵĠŚŽ
ŬŽŶƚĂŬƚƵƐŽďǇƚŶŽƵǌĄƐƚĂǀďŽƵ͘WƌĂǎƐŬǉŽŬƌƵŚŵƵƐşŽĚǀĠƐƚǌĞ
ǌĂƐƚĂǀĢŶǉĐŚŽďůĂƐƚşŚů͘ŵ͘WƌĂŚǇƚƌĂŶǌŝƚŶşĚŽƉƌĂǀƵ͕ũĂŬũĞƚŽƉŽǎĂĚŽǀĄŶŽǀ
WŽůŝƚŝĐĞƷǌĞŵŶşŚŽƌŽǌǀŽũĞZǀƉŽƉŝƐƵŬŽƌŝĚŽƌƽĂƉůŽĐŚĚŽƉƌĂǀŶş
ŝŶĨƌĂƐƚƌƵŬƚƵƌǇ͗sǇŵĞǌĞŶş͗^ŝůŶŝēŶşŽŬƌƵŚŬŽůĞŵWƌĂŚǇ;WƌĂǎƐŬǉŽŬƌƵŚͿ
ƉƌŽƉŽũƵũĞŶĂƌŽǌŚƌĂŶş,ůĂǀŶşŚŽŵĢƐƚĂWƌĂŚǇĂ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞ
ũĞĚŶŽƚůŝǀĠŵĞǌŝŶĄƌŽĚŶşĂƌĞƉƵďůŝŬŽǀĠƚƌĂƐǇĚŽWƌĂŚǇƽǀŽĚǇǀǇŵĞǌĞŶş͗
WƎĞǀĞĚĞŶşƚƌĂŶǌŝƚŶşƐŝůŶŝēŶşĚŽƉƌĂǀǇŵŝŵŽŝŶƚĞŶǌŝǀŶĢǌĂƐƚĂǀĢŶĠēĄƐƚŝ
sƉŽƉŝƐƵŽƉĂƚƎĞŶşϭĂŶŝǀƚĞǆƚƵŬĂƉůŝŬĂĐŝƚŽŚŽƚŽŽƉĂƚƎĞŶşŶĞŶşŶŝŬĚĞ
ƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞƉƎĞĚƉŽŬůĄĚĂŶĠǀǇŵĞǌĞŶşWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵũĞƵǀĂǎŽǀĄŶŽ
ǀƚƌĂƐĞĚůĞjWǌƌŽŬƵϭϵϵϵ͘
<ŽŶŬƌĠƚŶşƉŽĚŽďƵƉƌŽũĞŬƚƵǀēĞƚŶĢũĞŚŽǀǌƚĂŚƵŬjZ͕ŬƚĞƌǉďƵĚĞŶĂ
ǌĄŬůĂĚĢŽƉĂƚƎĞŶşƵƐŬƵƚĞēŶĢŶ͕ŶĞůǌĞƉƎĞĚũşŵĂƚ͘
hŵŝƐƛŽǀĄŶşŶŽǀǉĐŚƐƚĂǀĞďĚŽŽďůĂƐƚşƐƉƎĞŬƌŽēĞŶǉŵŝŝŵŝƐŶşŵŝůŝŵŝƚǇƐĞƎşĚş
ǌĄŬŽŶĞŵ;ǀŝǌΑϭϭĂΑϭϮĂŶĞŶşW<KĚŽƚēĞŶŽͿ͘
9
ē͘ũ͗͘
/
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
ŵĢƐƚĂ͕ƷēĞůŶĄĚŝƐƚƌŝďƵĐĞǌĚƌŽũŽǀĠĂĐşůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇǀŵĞƚƌŽƉŽůŝƚŶş
ŽďůĂƐƚŝ͘^ŽƵēĄƐƚdEͲd͘jŬŽůǇƉƌŽƷǌĞŵŶşƉůĄŶŽǀĄŶş͗sǇŵĞǌŝƚŬŽƌŝĚŽƌǀ
jZ͘ŽĚƉŽǀşĚĄ͗,ůĂǀŶşŵĢƐƚŽWƌĂŚĂ͕^ƚƎĞĚŽēĞƐŬǉŬƌĂũ͘
sƉŽƉŝƐƵŽƉĂƚƎĞŶşϭΗZĞĂůŝǌĂĐĞƉĄƚĞƎŶşƐşƚĢŬĂƉĂĐŝƚŶşĐŚŬŽŵƵŶŝŬĂĐş
ƉƌŽĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀŽƵĚŽƉƌĂǀƵΗũĞƵǀĞĚĞŶǉWƌĂǎƐŬǉŽŬƌƵŚ͕ũĂŬŽǌĄŬůĂĚŶşĂ
ĚƽůĞǎŝƚǉƉƌǀĞŬŶĂĚƎĂǌĞŶĠŚŽŬŽŵƵŶŝŬĂēŶşŚŽƐǇƐƚĠŵƵ͘KǀƓĞŵ
ƉƎĞĚƉŽŬůĄĚĂŶĠǀǇŵĞǌĞŶşWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵǀƚƌĂƐĞĚůĞjWǌƌŽŬƵϭϵϵϵ͕
ƚĞĚǇǀĞĚĞŶĠǌĄƐƚĂǀďŽƵƉƌĂǎƐŬǉĐŚēĄƐƚş>ǇƐŽůĂũĞ͕^ƵĐŚĚŽů͕^ĞĚůĞĐ͕ŝŵŝĐĞ͕
ŽůŶşŚĂďƌǇ͕ĄďůŝĐĞ͕ĞƌŶǉDŽƐƚ͕,ŽƌŶşĂŽůŶşWŽēĞƌŶŝĐĞ͕ĢĐŚŽǀŝĐĞũĞ
ƚĢǎŬŽƉŽĐŚŽƉŝƚĞůŶĠǌƉŽŚůĞĚƵWƌŽŐƌĂŵƵǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͘:ŝǎǀ
ƐŽƵēĂƐŶĠĚŽďĢƐĞǀƚĢĐŚƚŽůŽŬĂůŝƚĄĐŚŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐĞƉƌĂĐŚŽǀǉĐŚēĄƐƚŝĐ
WDϭϬŵŶŽŚĚǇďůşǎşůŝŵŝƚŶşŵŚŽĚŶŽƚĄŵĂũĞũŝĐŚŚůĂǀŶşŵǌĚƌŽũĞŵũĞƉƌĄǀĢ
ĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĄĚŽƉƌĂǀĂ͘sƚĢĐŚƚŽƌŽǌƐĄŚůǉĐŚůŽŬĂůŝƚĄĐŚΗWZK'ZD
>WaKsE1<s>/dzKsha1ΗǀǉƌĂǌŶĢǌŚŽƌƓşŬǀĂůŝƚƵŽǀǌĚƵƓşĂƚŽ
ŶĢŬŽůŝŬĂĚĞƐşƚŬĄŵƚŝƐşĐůŝĚş͕ŬƚĞƎşǌĚĞǎŝũş͘^ƚşŵƚŽǀǇŵĞǌĞŶşŵWƌŽŐƌĂŵƵ
ƌĞƐƉ͘ŚŽĚŶŽĐĞŶşŵ^͕ǀũĞŚŽǎĚƽƐůĞĚŬƵďǇŵĢůǇŶĂƷǌĞŵşŶĂƓşŵĢƐƚƐŬĄ
ēĄƐƚŝŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐĞƉƌĂĐŚŽǀǉĐŚēĄƐƚŝĐWDϭϬĂďĞŶǌŽ;ĂͿƉǇƌĞŶƵƉƎĞƐĂŚŽǀĂƚ
ŶĂĚůŝŵŝƚŶşŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐĞ͕ŵĢƐƚƐŬĄēĄƐƚŶĞƐŽƵŚůĂƐşĂƉŽǎĂĚƵũĞ
ƉƎĞƉƌĂĐŽǀĄŶşWƌŽŐƌĂŵƵĂŚŽĚŶŽĐĞŶş^͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
ϳ͘WƌŽŐƌĂŵĂŶŝũĞŚŽ^ŶĞƌĞƐƉĞŬƚƵũşƐƚĂŶŽǀŝƐŬŽŚŽĚŶŽĐĞŶşǀůŝǀƽ
DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀĂǎŝǀŽƚŶşŚŽƉƌŽƐƚƎĞĚşEDϳϬϬͬϭϯϮϳͬϮϬϮϬͬϬWsWͬϬϮĞ͘ŽǌϯϬ͘
ĚƵďŶĂϮϬϬϮŬǌĄŵĢƌƵƐƚĂǀďǇΗ^ŝůŶŝēŶşŽŬƌƵŚŬŽůĞŵWƌĂŚǇ͕ƐƚĂǀďǇϱϭϴĂ
ϱϭϵZƵǌǇŶĢͲƎĞǌŝŶĢǀĞƐΗǀƐĞǀĞƌŽǌĄƉĂĚŶşēĄƐƚŝƉƌĂǎƐŬĠĂŐůŽŵĞƌĂĐĞ͘sĞ
ƐƚĂŶŽǀŝƐŬƵƐĞŵŝŵŽũŝŶĠƵǀĄĚş͗ΗŽƉŽƌƵēĞŶĄǀĂƌŝĂŶƚĂ͗EĂǌĄŬůĂĚĢǌĄǀĢƌƽ
ƉŽƐƵĚŬƵũĞŵŽǎŶĠŬŽŶƐƚĂƚŽǀĂƚ͕ǎĞǌŚůĞĚŝƐŬĂǀůŝǀƵŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş
ůǌĞĂŬĐĞƉƚŽǀĂƚƌĞĂůŝǌĂĐŝǀĂƌŝĂŶƚŽǌŶĂēĞŶǉĐŚǀĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐŝũĂŬŽ^ƐĂ:͕
ŽƐƚĂƚŶşǀĂƌŝĂŶƚǇďǇůǇǀǇůŽƵēĞŶǇŚůĞĚŝƐŬĂǀůŝǀƽŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş
ĚŽƉŽƌƵēƵũĞŵĞƌĞĂůŝǌĂĐŝǀĂƌŝĂŶƚǇ^Ɛ͕ŬƚĞƌŽƵƉŽǀĂǎƵũĞŵĞǀĚůŽƵŚŽĚŽďĠŵ
ŚŽƌŝǌŽŶƚƵǌĂǀŚŽĚŶĢũƓş͘sĂƌŝĂŶƚĂ:ũĞŬƌĂũŶşŵƎĞƓĞŶşŵ͕ũĞŚŽǎƌĞĂůŝǌĂĐŝůǌĞ
ƉƎŝƉƵƐƚŝƚǀƉƎşƉĂĚĢ͕ǎĞƉƌŽũĞĚŶĄŶşŬŽŶĐĞƉƚƵƷǌĞŵŶşŚŽƉůĄŶƵǀĞůŬĠŚŽ
ƷǌĞŵŶşŚŽĐĞůŬƵWƌĂǎƐŬĠŚŽƌĞŐŝŽŶƵǀǇůŽƵēşŵŽǎŶŽƐƚƌĞĂůŝǌĂĐĞǀĂƌŝĂŶƚǇ^Ɛ͘
Η<ǀǉƓĞƵǀĞĚĞŶĠƉŽĚŵşŶĐĞƵǀĄĚşŵĞ͕ǎĞƉƌƽĐŚŽĚƐĞǀĞƌŶşƚƌĂƐǇ͘^ƐΗƉƎĞƐ
sůƚĂǀƵǀďůşǌŬŽƐƚŝƎĞǎƐŬĠŚŽũĂĚĞƌŶĠŚŽĂƌĞĄůƵďǇůǀƐƌƉŶƵϮϬϬϳƉƌŽǀĢƎĞŶ
ǀĞƐƚƵĚŝŝΗWŽƐŽƵǌĞŶşǀĂƌŝĂŶƚΗ:ΗĂ͘^ƐΗƐĞǀĞƌŽǌĄƉĂĚŶşŚŽƐĞŐŵĞŶƚƵ^K<WΖ
ƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝDŽƚƚDĂĐŽŶĂůĚƐ͘ƌ͘Ž͕͘ŬƚĞƌŽƵƐŝƉŽĚǌĂŬ͘͘ϮϯϲϭϵϮǌĂĚĂůŽ
ϭϲ͘
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ŵŽǎŶĠǀW<KƐƚĂŶŽǀŝƚ͕ƉƌŽƚŽǎĞďƵĚĞƚŽƚŽǌĄǀŝƐůĠŶĂƎĂĚĢĨĂŬƚŽƌƽ͕ŬƚĞƌĠ
ŶĞŶşWƌŽŐƌĂŵƐĐŚŽƉĞŶŽǀůŝǀŶŝƚ;ĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶş͕ƉŽůŝƚŝĐŬĄƐŝƚƵĂĐĞ͕ƷǌĞŵŶĢ
ƉůĄŶŽǀĂĐşĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞĂƉŽĚ͘Ϳ͘EĂǀƌŚŽǀĂŶĠŬŽŶŬƌĠƚŶşƚƌĂƐŽǀĄŶşƐŝůŶŝēŶşĐŚ
ƐƚĂǀĞďŶĞŶşƉƎĞĚŵĢƚĞŵW<K͘EĞǌďǇƚŶĠŽŬƌĂũŽǀĠƉŽĚŵşŶŬǇũƐŽƵ
ĚŽƐƚĂƚĞēŶĢŶĂƐƚĂǀĞŶǇǀƉƎşƐůƵƓŶĠůĞŐŝƐůĂƚŝǀĢ͘
sŝǌƷǀŽĚŶşƚĞǆƚŬĞǀƓĞŵƉƎŝƉŽŵşŶŬĄŵŬŶĄǀƌŚƵKKWŽǀǇĚĄŶşW<KĂ
ĚŝƐŬƵǌĞŬƉƎŝƉŽŵşŶĐĞē͘ϭϱ͘
10
ē͘ũ͗͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
/
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
DŝŶŝƐƚĞƌƐƚǀŽĚŽƉƌĂǀǇ͕ŬƚĞƌĄŵŝŵŽũŝŶĠƵǀĄĚşǀǇũĄĚƎĞŶş^ƚĄƚŶşŚŽƷƎĂĚƵ
ƉƌŽũĂĚĞƌŶŽƵďĞǌƉĞēŶŽƐƚǌĞĚŶĞϮϬ͘ƐƌƉŶĂϮϬϬϳē͘ũ͘
ϮϮϮϲϳͬϮϬϬϳͬϬ^<ůƚŬĂĚ͗ΗĄǀĢƌĞŵƚĞĚǇŬŽŶƐƚĂƚƵũĞŵĞ͕ǎĞƐƚĄǀĂũşĐşƷƌŽǀĞŸ
ũĂĚĞƌŶĠďĞǌƉĞēŶŽƐƚŝ͕ƌĂĚŝĂēŶşŽĐŚƌĂŶǇĂŚĂǀĂƌŝũŶşƉƎŝƉƌĂǀĞŶŽƐƚŝj:s\Ğǎ͕
Ă͘Ɛ͘ǀēĞƚŶĢƵǀĄǎĞŶşǀůŝǀƵƉƎşƉĂĚŶĠŚŽǀĞĚĞŶşŽďĐŚǀĂƚƵǀƚƌĂƐĞŶĂǀƌǎĞŶĠ
DŽƚƚDĂĐŽŶĂůĚWƌĂŚĂƐƉŽů͘Ɛƌ͘Ž͘ũĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĄĂǀƐŽƵůĂĚƵƐ
ƚŽŵŽǀǉŵǌĄŬŽŶĞŵ͕ƌĞƐƉĞŬƚƵũĞǀǇůƵēŽǀĂĐşŬƌŝƚĠƌŝĂĂƐƉůŸƵũĞƉŽĚŵşŶŬǇ
ŬƌŝƚĠƌŝĂǀǇŚůĄƓŬǇ^j:͘Ϯϭϱͬϭϵϵϳ^ď͘s/ĚŽƉŽƌƵēĞŶĄƚƌĂƐĂ^ƐũĞǀ
ƚĠƚŽēĄƐƚŝƚŽƚŽǎŶĄƐŶĂǀƌǎĞŶǉŵƚƌĂƐŽǀĄŶşŵZĞŐŝŽŶĄůŶşǀĂƌŝĂŶƚǇ^K<W͕
ŬƚĞƌǉĐĞůǉǀĞĚĞŵĞǌŝŽďĐĞŵŝ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞĂũĞǌƎĞũŵĠ͕ǎĞƐǀǉŵ
ǀůŝǀĞŵǌĂƐĂŚƵũĞŶĄƐŽďŶĢŵĞŶƓşƉŽēĞƚŽďǇǀĂƚĞůŶĞǎƚƌĂƐĂǀĞĚĞŶĄ
ƉƎĞǀĄǎŶĢŽďǇƚŶŽƵǌĄƐƚĂǀďŽƵŶĂƷǌĞŵşŚů͘ŵ͘WƌĂŚǇ;ĚůĞjWǌƌŽŬƵϭϵϵϵͿ͘
ϭϳ͘
ϴ͘sŶĂǀƌǎĞŶĠŵŽƉĂƚƎĞŶşϭΗZĞĂůŝǌĂĐĞƉĄƚĞƎŶşƐşƚĢŬĂƉĂĐŝƚŶşĐŚ
ŬŽŵƵŶŝŬĂĐşƉƌŽĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀŽƵĚŽƉƌĂǀƵΗŽďƐĂǎĞŶǉWƌĂǎƐŬǉŽŬƌƵŚǀĞ
ǀĂƌŝĂŶƚĢĚůĞjWǌƌŽŬƵϭϵϵϵ͕ŬƚĞƌǉǀĞĚĞƉƎĞǀĄǎŶĢƉŽƷǌĞŵşŚůĂǀŶşŚŽ
ŵĢƐƚĂWƌĂŚǇĂǀũĞũşŵǎŽŬŽůşďǇĚůşĚĞƐşƚŬǇƚŝƐşĐŽďǇǀĂƚĞů͕ǌĐĞůĂũŝƐƚĢ
ŶĞŵƽǎĞǀƚĢĐŚƚŽŽďǇĚůĞŶǉĐŚēĄƐƚĞĐŚŚůĂǀŶşŚŽŵĢƐƚĂǌůĞƉƓŝƚŬǀĂůŝƚƵ
ŽǀǌĚƵƓş;ŽϰϬйͿ͘EĂŽƉĂŬũĂŬƵǀĄĚşǀŵŝŶƵůŽƐƚŝǌƉƌĂĐŽǀĂŶĠĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞ
ŬĞ<ŽŶĐĞƉƚƵƷǌĞŵŶşŚŽƉůĄŶƵŚů͘ŵ͘WƌĂŚǇƚĂŬŝŬŬƚƵĂůŝǌĂĐŝǌĄƐĂĚ
ƷǌĞŵŶşŚŽƌŽǌǀŽũĞWƌĂŚǇ͕ĚŽũĚĞǀŽŬŽůşWƌĂǎƐŬĠŚŽŽŬƌƵŚƵŬǀǉƌĂǌŶĠŵƵ
ǌŚŽƌƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş͕ƉƌŽƚŽǎĞĚŽũĚĞǀĚƽƐůĞĚŬƵƉƎŝǀĞĚĞŶş
ĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠĚŽƉƌĂǀǇ;ϭϬϬƚŝƐşĐǀŽǌŝĚĞůǌĂĚĞŶͿŬŶĄƌƽƐƚƵŬŽŶĐĞŶƚƌĂĐş
ƉƌĂĐŚŽǀǉĐŚēĄƐƚŝĐĂďĞŶǌŽ;ĂͿƉǇƌĞŶƵĂƚŽŶĂƷƌŽǀŶĢǀǇƓƓş͕ŶĢǎƐƚĂŶŽǀƵũş
ŚǇŐŝĞŶŝĐŬĠƉƎĞĚƉŝƐǇ͘DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚƉŽǎĂĚƵũĞǌĂŚƌŶŽƵƚƉƌŽW<K
ŐůŽŵĞƌĂĐĞWƌĂŚĂͲϬϭĂĚŽŚŽĚŶŽĐĞŶş^ŽďŽƵŬŽŶĐĞƉĐşZĞŐŝŽŶĄůŶş
ƚƌĂƐƵ^K<W͕ŬƚĞƌĄǀĞĚĞƉƎĞǀĄǎŶĢƉŽƷǌĞŵş^ƚƎĞĚŽēĞƐŬĠŚŽŬƌĂũĞǀ
ŵŶŽŚĞŵƎŝĚēĞũŝŽďǇĚůĞŶĠŽďůĂƐƚŝ͕ĚůĞƐƚƵĚŝĞΗƉƌĂĐŽǀĄŶşǀǇŚůĞĚĄǀĂĐş
ƐƚƵĚŝĞƚƌĂƐǇĚŽŬŽŶēĞŶş^K<WΗ͕ŬƚĞƌŽƵŶĞĐŚĂůŽǌƉƌĂĐŽǀĂƚ\ĞĚŝƚĞůƐƚǀşƐŝůŶŝĐ
ĂĚĄůŶŝĐWƌĂŚĂ;Žďũ͘͘ϬϭW>ͲϬϬϬϬϬϳǌϯ͘ϳ͘ϮϬϭϰͿ͘
ŵŽǎŶĠǀW<KƐƚĂŶŽǀŝƚ͕ƉƌŽƚŽǎĞďƵĚĞƚŽƚŽǌĄǀŝƐůĠŶĂƎĂĚĢĨĂŬƚŽƌƽ͕ŬƚĞƌĠ
ŶĞŶşWƌŽŐƌĂŵƐĐŚŽƉĞŶŽǀůŝǀŶŝƚ;ĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶş͕ƉŽůŝƚŝĐŬĄƐŝƚƵĂĐĞ͕ƷǌĞŵŶĢ
ƉůĄŶŽǀĂĐşĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞĂƉŽĚ͘Ϳ͘
sŝǌƷǀŽĚŶşƚĞǆƚŬĞǀƓĞŵƉƎŝƉŽŵşŶŬĄŵŬŶĄǀƌŚƵKKWŽǀǇĚĄŶşW<KĂ
ĚŝƐŬƵǌĞŬƉƎŝƉŽŵşŶĐĞē͘ϭϱ͘
ϭϴ͘
ϵ͘DĢƐƚƐŬĄēĄƐƚƉŽǎĂĚƵũĞ͕ĂďǇWƌŽŐƌĂŵŶĂǀƌŚůĂ^ƉŽƐƵǌŽǀĂůĂƉŽƵǌĞ
ƚĂŬŽǀĄĚŽƉƌĂǀŶşƎĞƓĞŶş͕ŬƚĞƌĠǀĞĚŽƵŬĞƐŬƵƚĞēŶĠŵƵƐŶşǎĞŶşŶĞŐĂƚŝǀŶş
ĞŵŝƐŶşǌĄƚĢǎĞŶĂƷǌĞŵşŚů͘ŵ͘WƌĂŚǇ͕ŬĚĞũƐŽƵŶĂŵŶŽŚĂŵşƐƚĞĐŚĞŵŝƐŶş
ůŝŵŝƚǇǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşũŝǎŶǇŶşǌĚƽǀŽĚƵŝŶƚĞŶǌŝǀŶşĂƵƚŽŵŽďŝůŽǀĠ
ĚŽƉƌĂǀǇƉƎĞŬƌĂēŽǀĄŶǇ͘WƌŽŐƌĂŵŶĞŵƽǎĞŝŐŶŽƌŽǀĂƚǌŶĄŵĄƎĞƓĞŶşĂ
ŶĞŵƽǎĞĚŽƉŽƌƵēŽǀĂƚũĂŬŽŽƉĂƚƎĞŶşŬĞǌůĞƉƓĞŶşǌŶĞēŝƓƚĢŶşŽǀǌĚƵƓş
,ůĂǀŶşŵĐşůĞŵW<KũĞĚŽƐĂǎĞŶşǌĄŬŽŶĞŵƐƚĂŶŽǀĞŶĠŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓş
;ŝŵŝƐŶşĐŚůŝŵŝƚƽͿĂũĞũşĚĂůƓşǌůĞƉƓŽǀĄŶş͘sƓĞĐŚŶĂŽƉĂƚƎĞŶşǀW<KϬϮ
ǀēĞƚŶĢĚŽƉƌĂǀŶşĐŚŽƉĂƚƎĞŶşũƐŽƵŶĂƐƚĂǀĞŶĂƚĂŬ͕ĂďǇũĞũŝĐŚĂƉůŝŬĂĐşĚŽƓůŽŬĞ
ƐƉůŶĢŶşŝŵŝƐŶşĐŚůŝŵŝƚƽ͘dĂƚŽƐŬƵƚĞēŶŽƐƚǀǇĐŚĄǌşǌĞǌƉĢƚŶĠƌĞŵŽĚĞůĂĐĞ
ǀůŝǀƵŽƉĂƚƎĞŶşŶĂŝŵŝƐŶşǌĂƚşǎĞŶş;ǀŝǌŬĂƉŝƚŽůĂ&͘ϭͿ͘
11
ē͘ũ͗͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
/
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ŽƉĂƚƎĞŶş͕ŬƚĞƌĠǌŶĞēŝƐƚĢŶşŽǀǌĚƵƓşǀĞǀĞůŬĠŽďǇĚůĞŶĠŽďůĂƐƚŝǌŚŽƌƓƵũĞŶĂĚ sŝǌĚŝƐŬƵǌĞŬƉƎŝƉŽŵşŶŬĄŵē͘ϭϱ͕ϭϲĂϭϳ͘
ŚǇŐŝĞŶŝĐŬǇƉƎşƉƵƐƚŶĠŚŽĚŶŽƚǇ;WDϭϬ͕ĂďĞŶǌŽ;ĂͿƉǇƌĞŶƵͿ͘
ϭϵ͘
ϭϬ͘WƎŝƉƌŽũĞĚŶĄǀĄŶşW<KũĂŬŽKKWĂƉŽƐƵǌŽǀĄŶş^ŶĂƚƵƚŽŬŽŶĐĞƉĐŝ
ĚŽƓůŽŬǌĄǀĂǎŶǉŵƉƌŽĐĞƐŶşŵǀĂĚĄŵ͘sĞƎĞũŶĄǀǇŚůĄƓŬĂ͕ŬƚĞƌŽƵďǇů
ǌǀĞƎĞũŶĢŶŶĄǀƌŚWƌŽŐƌĂŵƵ͕ƐƚĂŶŽǀşƉƌŽƵƉůĂƚŶĢŶşƉƎŝƉŽŵşŶĞŬĂŶĄŵŝƚĞŬ
ůŚƽƚƵϯϬĚŶşŽĚĞĚŶĞǌǀĞƎĞũŶĢŶşŶĄǀƌŚƵ͘ůĞΑϭϳϮŽĚƐƚ͘ϭƐƉƌĄǀŶşŚŽ
ƎĄĚƵƐĞŶĄǀƌŚŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇĚŽƌƵēşǀĞƎĞũŶŽƵǀǇŚůĄƓŬŽƵ͕
ŬƚĞƌŽƵƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶǀǇǀĢƐşŶĂƐǀĠƷƎĞĚŶşĚĞƐĐĞĂƷƎĞĚŶşĐŚĚĞƐŬĄĐŚ
ŽďĞĐŶşĐŚƷƎĂĚƽǀŽďĐşĐŚ͕ũĞũŝĐŚǎƐƉƌĄǀŶşĐŚŽďǀŽĚƽƐĞŵĄŽƉĂƚƎĞŶş
ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇƚǉŬĂƚ͘
ůĞΑϮϱŽĚƐƚ͘ϯ͕ƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵƐĞǌĂĚĞŶǀǇǀĢƓĞŶşƉŽǀĂǎƵũĞĚĞŶ
ǀǇǀĢƓĞŶşŶĂƷƎĞĚŶşĚĞƐĐĞƐƉƌĄǀŶşŚŽŽƌŐĄŶƵ͕ŬƚĞƌǉƉşƐĞŵŶŽƐƚĚŽƌƵēƵũĞ͘
EĂǀǌĚŽƌǇƉƽǀŽĚŶşŵƵƉůĄŶƵŶĞƉƌŽƓĞůŶĄǀƌŚWƌŽŐƌĂŵƵŶĞũƉƌǀĞƉƌŽĐĞƐĞŵ
ƉŽƐƵǌŽǀĄŶşǀůŝǀƽŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ƚǌǀ͘^͕ǀĞŬƚĞƌĠŵďǇǀĞƎĞũŶŽƐƚĂ
ŽďĐĞƌŽǀŶĢǎŵŽŚůǇƵƉůĂƚŸŽǀĂƚƐǀĠƉƎŝƉŽŵşŶŬǇ͘^ƚĂŬŽǀǉŵƉŽƐƚƵƉĞŵƵ
ƚĂŬŬůşēŽǀĠŚŽĚŽŬƵŵĞŶƚƵŶĞůǌĞƐŽƵŚůĂƐŝƚ͘ŽďƐĂŚƵŶĄǀƌŚƵŽƉĂƚƎĞŶş
ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇũĞƉƎŝƚŽŵǌƎĞũŵĠ͕ǎĞƐǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşŵ^ũĞǀƉƌƽďĢŚƵ
ƉƌŽĐĞƐƵƉŽēşƚĄŶŽ͘ZŽǀŶĢǎǌĞǌĄŬŽŶĂ͘ϭϬϬͬϮϬϬϭ^ď͕͘ŽƉŽƐƵǌŽǀĄŶşǀůŝǀƽ
ŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ǀǇƉůǉǀĄ͕ǎĞWƌŽŐƌĂŵǌůĞƉƓŽǀĄŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşďƵĚĞ
ŵƵƐĞƚƉƌŽũşƚƉƌŽĐĞƐĞŵƉŽƐƵǌŽǀĄŶşǀůŝǀƽŬŽŶĐĞƉĐĞŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş
;ƚǌǀ͘^Ϳ͘dĞŶƚŽƉƌŽĐĞƐŵĄƉƎŝƚŽŵŶĢŬŽůŝŬĨĄǌş͕ũĞũŝĐŚǎǀǉƐƚƵƉǇ͕ǀēĞƚŶĢ
ǌĄǀĢƌĞēŶĠŚŽƐƚĂŶŽǀŝƐŬĂ͕ũƐŽƵĚůĞΑϱϬƉŽƵǎŝƚĠŚŽǀĞƐŵǇƐůƵΑϭϳϰŽĚƐƚ͘ϭ
ŽďĚŽďŶĢ͕ũĞĚŶŽǌŶĂēŶĢŽďůŝŐĂƚŽƌŶşŵŝƉŽĚŬůĂĚǇƉƌŽǀǇĚĄŶşŽƉĂƚƎĞŶş
ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇ͘ĞǌũĞũŝĐŚĞǆŝƐƚĞŶĐĞŶĞŵƽǎĞďǉƚŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠ
ƉŽǀĂŚǇǀǇĚĄŶŽ͘
WƌŽĐĞƐ^ũĞƉƎŝƚŽŵǌĄůĞǎŝƚŽƐƚŶĂƉŽŵĢƌŶĢĚůŽƵŚŽƵĚŽďƵ͕ƌŽǌŚŽĚŶĢ
ƚĞĚǇŶĞůǌĞŽēĞŬĄǀĂƚ͕ǎĞďǇďǇůƵŬŽŶēĞŶĂǌĄǀĢƌĞēŶĠƐƚĂŶŽǀŝƐŬŽďǇůŽŬ
ĚŝƐƉŽǌŝĐŝũĞƓƚĢƉƎĞĚƐŬŽŶēĞŶşŵůŚƽƚǇƉƌŽƉŽĚĄǀĄŶşƉƎŝƉŽŵşŶĞŬŬŶĄǀƌŚƵ
ƉƎĞĚŵĢƚŶĠŚŽŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇ;ĂƚŽĂŶŝǀƉƎşƉĂĚĢ͕ǎĞďǇďǇůŽ
ƉŽƐƚƵƉŽǀĄŶŽĚůĞƵƐƚĂŶŽǀĞŶşΑϭϬũǌĄŬ͘ē͘ϭϬϬͬϮϬϬϭ^ď͕͘ŽƉŽƐƵǌŽǀĄŶş
ǀůŝǀƽŶĂǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ŬƚĞƌĠƵƉƌĂǀƵũĞƉŽƐƚƵƉƉŽƐƵǌŽǀĄŶşǀůŝǀƽŶĂ
WƌŽĐĞƐ ^ ŶĞŵƵƐş ƉƎĞĚĐŚĄǌĞƚ ǌǀĞƎĞũŶĢŶş ŶĄǀƌŚƵ KKW Ž ǀǇĚĄŶş W<K Ă
ƚĂŬŽǀǉƚŽ ƉŽƐƚƵƉ ŶĞďǇů ŶŝŬĚǇ ƉůĄŶŽǀĄŶ͕ ũĞůŝŬŽǎ ŶĞŵĄ ŽƉŽƌƵ ǀ ǌĄŬŽŶĢ Ž
ƉŽƐƵǌŽǀĄŶş ǀůŝǀƽ ŶĂ ǎŝǀŽƚŶş ƉƌŽƐƚƎĞĚş͘ dĞŶƚŽ ƉŽƐƚƵƉ ŶĞŶş ĂŶŝ ƉƌŽĐĞƐŶĢ Ă
ǀĢĐŶĢĞĨĞŬƚŝǀŶş͘EĄŵŝƚŬǇĂƉƎŝƉŽŵşŶŬǇ͕ŽďĚƌǎĞŶĠŬŶĄǀƌŚƵŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠ
ƉŽǀĂŚǇ͕ŵŽŚŽƵǌŵĢŶŝƚǀůĂƐƚŶşŽďƐĂŚW<K͘sƉƎşƉĂĚĢ͕ǎĞďǇƐƚĂŶŽǀŝƐŬŽ^
Ŭ W<K ďǇůŽ ǀǇĚĄŶŽ ƉƎĞĚ ǌǀĞƎĞũŶĢŶşŵ ŶĄǀƌŚƵ ŽƉĂƚƎĞŶş ŽďĞĐŶĠ ƉŽǀĂŚǇ͕
ŵŽŚůŽ ďǇ ƉŽǌďǉƚ ƉůĂƚŶŽƐƚŝ ƉŽ ǌĂƉƌĂĐŽǀĄŶş ƉƎŝƉŽŵşŶĞŬ Ă ŶĄŵŝƚĞŬ
ƵƉůĂƚŶĢŶǉĐŚ ǀ ƎşǌĞŶş Ž ŶĄǀƌŚƵ ŽƉĂƚƎĞŶş ŽďĞĐŶĠ ƉŽǀĂŚǇ ;ĚşŬǇ ǌŵĢŶĄŵ ǀ
W<KͿĂƉƌŽĐĞƐ^ďǇŵƵƐĞůďǉƚŶĄƐůĞĚŶĢŽƉĂŬŽǀĄŶ͘ƵǀĞĚĞŶǉĐŚĚƽǀŽĚƽ
ƉƌŽďşŚĂůĂ ƎşǌĞŶş Ž ŶĄǀƌŚƵ KKW Ă ƉƌŽĐĞƐ ^ ƐŽƵďĢǎŶĢ͕ ƚũ͘ ŶĞũƉƌǀĞ ďǇů
ǌǀĞƎĞũŶĢŶ ŶĄǀƌŚ KKW Ă ŽǌŶĄŵĞŶşŵ ŬŽŶĐĞƉĐĞ͕ ƉŽƐůĠǌĞ ďǇůǇ ǀǇƉŽƎĄĚĄŶǇ
ŶĄŵŝƚŬǇĂƉƎŝƉŽŵşŶŬǇǀǌŶĞƐĞŶĠǀƉƌŽĐĞƐƵƉƌŽũĞĚŶĄŶşKKWĂƉƎşƉĂĚŶĢďǇůŽ
ƵƉƌĂǀĞŶŽǌŶĢŶşW<K͕ĚĄůĞƉƌŽďşŚĂůŽǀůĂƐƚŶşǀǇŚŽĚŶŽĐĞŶşƚĂŬƚŽƵƉƌĂǀĞŶĠ
ŬŽŶĐĞƉĐĞ ĚůĞ ǌĄŬŽŶĂ Ž ƉŽƐƵǌŽǀĄŶş ǀůŝǀƽ͘ :ĞĚŝŶĢ ƚşŵƚŽ ǌƉƽƐŽďĞŵ ďǇůŽ
ŵŽǎŶĠǌĂũŝƐƚŝƚ͕ĂďǇƐƚĂŶŽǀŝƐŬŽ^ǌŽŚůĞĚŶŝůŽĨŝŶĄůŶşƉŽĚŽďƵŶĄǀƌŚƵW<K͘
KKWŽǀǇĚĄŶşW<KũĞǀǇĚĄŶŽŶĂǌĄŬůĂĚĢƐƚĂŶŽǀŝƐŬĂ^͘WƎŝƉŽŵşŶŬƵ
ƉŽǀĂǎƵũĞŵĞǌĂŶĞĚƽǀŽĚŶŽƵ͘
12
ē͘ũ͗͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
/
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ǎŝǀŽƚŶşƉƌŽƐƚƎĞĚş͕ƉŽŬƵĚũĚĞŽŬŽŶĐĞƉĐŝǌƉƌĂĐŽǀĄǀĂŶŽƵƷƐƚƎĞĚŶşŵ
ƐƉƌĄǀŶşŵƷƎĂĚĞŵͿ͘
EĂƉƌŽĐĞƐǀǇĚĄǀĄŶşŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇƐĞƵƉůĂƚŸƵũĞƐƉƌĄǀŶşƎĄĚ
;ŬŽŶŬƌĠƚŶĢΑϭϳϭͲϭϳϰͿ͘ůĞΑϭϳϰŽĚƐƚ͘ϭƉůĂƚşƉƌŽƎşǌĞŶşŽǀǇĚĄŶş
ŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇŽďĚŽďŶĢƵƐƚĂŶŽǀĞŶşēĄƐƚŝƉƌǀŶşĂƉƎŝŵĢƎĞŶĢ
ƵƐƚĂŶŽǀĞŶşēĄƐƚŝĚƌƵŚĠƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵ;ǀŝǌƚĂŬĠΑϭϱϰǀĞƐƉŽũĞŶşƐΑϭϳϳ
ŽĚƐƚ͘ϭƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵͿ͘
hƐƚĂŶŽǀĞŶşΑϯƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵũĞƐƚĂŶŽǀĞŶƉŽǎĂĚĂǀĞŬ͕ƉŽĚůĞŬƚĞƌĠŚŽ
ƉŽƐƚƵƉƵũĞƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶƚĂŬ͕ĂďǇďǇůǌũŝƓƚĢŶƐƚĂǀǀĢĐŝ͕ŽŶĢŵǎŶĞũƐŽƵ
ĚƽǀŽĚŶĠƉŽĐŚǇďŶŽƐƚŝ͘dĞŶƚŽŽďĞĐŶǉƉŽǎĂĚĂǀĞŬũĞĚĄůĞƵƉƎĞƐŶĢŶǀΑϱϬ͕
ŬƚĞƌǉƐƚĂŶŽǀş͕ũĂŬĠũƐŽƵƉŽĚŬůĂĚǇƉƌŽǀǇĚĄŶşƌŽǌŚŽĚŶƵƚş͘ůĞΑϱϬŽĚƐƚ͘ϯ
ƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵũĞƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶƉŽǀŝŶĞŶǌĂũŝƐƚŝƚǀƓĞĐŚŶǇŽŬŽůŶŽƐƚŝ
ĚƽůĞǎŝƚĠƉƌŽŽĐŚƌĂŶƵǀĞƎĞũŶĠŚŽǌĄũŵƵ͘ƚĢĐŚƚŽƵƐƚĂŶŽǀĞŶşǀǇƉůǉǀĄ
ƉŽǀŝŶŶŽƐƚƐƉƌĄǀŶşŚŽƷƎĂĚƵĚŽƐƚĂƚĞēŶĢǌũŝƐƚŝƚƐƚĂǀǀĢĐŝĂƐŚƌŽŵĄǎĚŝƚ
ǀƓĞĐŚŶǇƉŽĚŬůĂĚǇ͕ŵŝŵŽũŝŶĠŝƐƚĂŶŽǀŝƐŬŽ^͘
ΑϯϲŽĚƐƚ͘ϯƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵƉŽƵǎŝƚĠŚŽĚůĞΑϭϳϰŽĚƐƚ͘ϭŽďĚŽďŶĢ
ǀǇƉůǉǀĄ͕ǎĞĚŽƚēĞŶǉŵŽƐŽďĄŵŵƵƐşďǉƚƉƎĞĚǀǇĚĄŶşŵƌŽǌŚŽĚŶƵƚşǀĞǀĢĐŝ
ĚĄŶĂŵŽǎŶŽƐƚǀǇũĄĚƎŝƚƐĞŬƉŽĚŬůĂĚƽŵƌŽǌŚŽĚŶƵƚş͘:ĞǌƎĞũŵĠ͕ǎĞǀ
ƐŽƵēĂƐŶĠĐŚǀşůŝŶĞũƐŽƵƉŽĚŬůĂĚǇƉƌŽǀǇĚĄŶşŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇ
ǌĚĂůĞŬĂŬŽŵƉůĞƚŶş͕ŶĞďŽƛŶĞŽďƐĂŚƵũşǀǉƐƚƵƉǇƉƌŽĐĞƐƵ^͘ƚŽŚŽŵŝŵŽ
ũŝŶĠƉůǇŶĞ͕ǎĞĚŽƚēĞŶĠŽƐŽďǇŶĞŵĂũşĂŵŽǎŶĄĂŶŝŶĞďƵĚŽƵŵşƚŵŽǎŶŽƐƚ
ƐĞŬŶŝŵǀǇũĄĚƎŝƚ͕ĂǎĞŶĞũƐŽƵǌĂďĞǌƉĞēĞŶǇǀƓĞĐŚŶǇŽŬŽůŶŽƐƚŝĚƽůĞǎŝƚĠ
ƉƌŽŽĐŚƌĂŶƵǀĞƎĞũŶĠŚŽǌĄũŵƵ͕ĂƐŝĐĞŽĐŚƌĂŶǇǎŝǀŽƚŶşŚŽƉƌŽƐƚƎĞĚşĂ
ůŝĚƐŬĠŚŽǌĚƌĂǀş͘
WŽĚůĞΑϴŽĚƐƚ͘ϭƐƉƌĄǀŶşŚŽƎĄĚƵŶĂǀşĐĚďĂũşƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶǇǀǌĄũĞŵŶĠŚŽ
ƐŽƵůĂĚƵǀƓĞĐŚƉŽƐƚƵƉƽ͕ŬƚĞƌĠƉƌŽďşŚĂũşƐŽƵēĂƐŶĢĂƐŽƵǀŝƐĞũşƐƚǉŵŝǎ
ƉƌĄǀǇŶĞďŽƉŽǀŝŶŶŽƐƚŵŝĚŽƚēĞŶĠŽƐŽďǇ͘sƐŽƵēĂƐŶĠĐŚǀşůŝƐĞǀƓĂŬǌĚĄ͕ǎĞ
ƉƌŽĐĞƐ^ďƵĚĞǌĂŚĄũĞŶǌĐĞůĂŶĞǌĄǀŝƐůĞŶĂƉƌŽĐĞƐƵƉƎŝũşŵĄŶşŽƉĂƚƎĞŶş
ŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇĂƚǇƚŽĚǀĂŶĞũƐŽƵŶŝŬƚĞƌĂŬŬŽŽƌĚŝŶŽǀĄŶǇ͘:ĞƚĞĚǇǌƎĞũŵĠ͕
ǎĞǀƉƎşƉĂĚĢ͕ǎĞďƵĚĞǀǇǎĂĚŽǀĄŶŽĚŽĚƌǎĞŶşƐƚĂŶŽǀĞŶĠůŚƽƚǇ͕ďƵĚĞ
ƉƌŽĐĞƐŶĞǌĄŬŽŶŶǉ͘
ĄůĞũĞƚƎĞďĂƵƉŽǌŽƌŶŝƚ͕ǎĞƵƐƚĂŶŽǀĞŶşΑϭϳϮŽĚƐƚ͘ϰŶĞƐƚĂŶŽǀşƉƌŽ
ƉŽĚĄǀĄŶş
13
ē͘ũ͗͘
ϱϵϯϬϮ
ͬEsͬ
ϭϱ
>ǇƐŽůĂũĞ͕
ƐƚĂƌŽƐƚĂ
ϱϱϴϭϴ
ͬEsͬ
ϭϱ
DĢƐƚŽ<ŽůşŶ
DŐƌ͘DŝĐŚĂĞů<ĂƓƉĂƌ
/͘ŵşƐƚŽƐƚĂƌŽƐƚĂŵĢƐƚĂ
/
sǇƉŽƎĄĚĄŶş
ƉƎŝƉŽŵşŶĞŬǎĄĚŶŽƵůŚƽƚƵ͘EĂƌŽǌĚşůŽĚΑϭϳϮŽĚƐƚ͘ϱ͕ŬĚĞũĞƉƌŽ
ƵƉůĂƚŶĢŶşŶĄŵŝƚĞŬƐƚĂŶŽǀĞŶĂůŚƽƚĂϯϬĚŶşŽĚĞĚŶĞǌǀĞƎĞũŶĢŶşŶĄǀƌŚƵ
ŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇ͘
ůĞΑϯϵŽĚƐƚ͘ϭƐƉƌĄǀŶşŽƌŐĄŶƵƌēşƉƎŝŵĢƎĞŶŽƵůŚƽƚƵŬƉƌŽǀĞĚĞŶşƷŬŽŶƵ͕
ƉŽŬƵĚũşŶĞƐƚĂŶŽǀşǌĄŬŽŶĂũĞͲ/ŝƚŽŚŽǌĂƉŽƚƎĞďş͘ΑϯϵŽĚƐƚ͘ϭĚĄůĞƐƚĂŶŽǀş͕
ǎĞƵƌēĞŶşŵůŚƽƚǇŶĞƐŵşďǉƚŽŚƌŽǎĞŶƷēĞůƎşǌĞŶşĂŶŝƉŽƌƵƓĞŶĂƌŽǀŶŽƐƚ
ƷēĂƐƚŶşŬƽ͘
sǌŚůĞĚĞŵŬƚŽŵƵ͕ǎĞũĂŬďǇůŽƵǀĞĚĞŶŽǀǉƓĞ͕ŶĞďƵĚŽƵŵşƚǀƚĠƚŽůŚƽƚĢ
ĚŽƚēĞŶĠŽƐŽďǇŬĚŝƐƉŽǌŝĐŝƉŽĚŬůĂĚǇŶĞǌďǇƚŶĠƉƌŽƌŽǌŚŽĚŶƵƚş͕ũĞŶƵƚŶĠ
ƐƚĂŶŽǀĞŶŽƵůŚƽƚƵŝŐŶŽƌŽǀĂƚĂƐƚĂŶŽǀŝƚŶŽǀŽƵƉƎŝŵĢƎĞŶŽƵůŚƽƚƵ͕ŬƚĞƌĄ
ǌĂēŶĞďĢǎĞƚƉŽǀǇĚĄŶşƐƚĂŶŽǀŝƐŬĂ^͘sŽƉĂēŶĠŵƉƎşƉĂĚĢďƵĚĞƉƌŽĐĞƐ
ǌĂƚşǎĞŶŶĞǌŚŽũŝƚĞůŶǉŵŝǀĂĚĂŵŝ͘
ZŽǀŶĢǎũĞƚƎĞďĂƎşĐŝ͕ǎĞƐƚĂŶŽǀĞŶĄůŚƽƚĂϯϬĚŶşŶĞŶşĚŽƐƚĂƚĞēŶĄĂŶŝ
ǀǌŚůĞĚĞŵŬƌŽǌƐĂŚƵŽƉĂƚƎĞŶşŽďĞĐŶĠƉŽǀĂŚǇƐĂŵŽƚŶĠĂƉƎşůŽŚǇŬŶĢŵƵ͘
ϮϬ͘
DĢƐƚŽ<ŽůşŶƉŽƉƌŽƐƚƵĚŽǀĄŶşĂƉŽƐŽƵǌĞŶşŶĄǀƌŚƵW<KͺϬϮͺ^ƚƎĞĚŶş
ĞĐŚǇďĞƌĞƚĞǆƚŶĄǀƌŚƵŶĂǀĢĚŽŵşƐƚŽƵƚŽƉƎŝƉŽŵşŶŬŽƵ͗
sďŽĚĢ///͘KƉĂƚƎĞŶşŬĞƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐşĂŬĞǌůĞƉƓĞŶşŬǀĂůŝƚǇŽǀǌĚƵƓşǀǌſŶĢ
ϬϮũĞƚĂďƵůŬĂƌƽǌŶǉĐŚŵŽǎŶǉĐŚŽƉĂƚƎĞŶşŬĞƐŶşǎĞŶşĞŵŝƐş͕ƵŬƚĞƌǉĐŚũĞ
ƵǀĞĚĞŶŽ͕ǎĞũƐŽƵǀŐĞƐĐŝŽďĐş͕ƉƎşƉĂĚŶĢũŝŶǉĐŚƐƵďũĞŬƚƽ͘ƉƎşůŽŚǇ
W<KͺϬϮͺ^ƚƎĞĚŶşĞĐŚǇ͕ŬƚĞƌǉũĞĚŽŬƵŵĞŶƚĞŵͣŽďĞĐŶĢǌĄǀĂǌŶĠ
ƉŽǀĂŚǇ͕͞ŶĞŶşƉŽĚůĞŶĂƓĞŚŽŶĄǌŽƌƵǌƎĞũŵĠ͕ũĂŬǌĄǀĂǌŶĄŶĞďŽŶĞǌĄǀĂǌŶĄ
ŵĂũşďǉƚŶĂƉƎ͘ƉƌŽŽďĞĐ;ŶĞďŽũŝŶĠƐƵďũĞŬƚǇͿŶĂǀƌŚŽǀĂŶĄŽƉĂƚƎĞŶş͕ĂǌĚĂ
ũĞũĞũŝĐŚǀůĂƐƚŶşƌĞĂůŝǌĂĐĞǀƽďĞĐǀŵŽǎŶŽƐƚĞĐŚƚĢĐŚƚŽƐƵďũĞŬƚƽ͘
WƌŽ<ŽůşŶũĞŶĂƉƎ͘ǀďŽĚĢ͘ϰ͘ƵǀĞĚĞŶŽŽƉĂƚƎĞŶşϲͲŽĚƐƚĂǀŶĄ
ƉĂƌŬŽǀŝƓƚĢ͙ǀǇďƵĚŽǀĄŶşϭͲϮŽĚƐƚĂǀŶǉĐŚƉĂƌŬŽǀŝƓƛƐƉƎĞƐƚƵƉĞŵŶĂ
ŚƌŽŵĂĚŶŽƵĚŽƉƌĂǀƵ͕;ĐŽǎũĞ͕ŵŝŵŽũŝŶĠ͕ǌĄǀŝƐůĠŶĂĨŝŶĂŶēŶşĐŚ
ŵŽǎŶŽƐƚĞĐŚͿ͕ĂŶĞďŽŽƉĂƚƎĞŶşǀďŽĚĢϭϮʹƌŽǌǀŽũĂůƚĞƌŶĂƚŝǀŶşĐŚ
ƉŽŚŽŶƽǀĞǀĞƎĞũŶĠĚŽƉƌĂǀĢʹŶĄŚƌĂĚĂĂůƚĞƌŶĂƚŝǀŶşŵŝƉŽŚŽŶǇũĞ
ƚĞŽƌĞƚŝĐŬǇŵŽǎŶĄƵĐĞůĠŚŽǀŽǌŽǀĠŚŽƉĂƌŬƵ;D,ǀƓĂŬƉƌŽǀŽǌƵũĞ
ƐŽƵŬƌŽŵǉƐƵďũĞŬƚ͕ŶŝŬŽůŝǀŵĢƐƚŽͿ
KƌŐĄŶǇŽĐŚƌĂŶǇŽǀǌĚƵƓşďƵĚŽƵĂƉůŝŬŽǀĂƚŽƉĂƚƎĞŶşƵǀĞĚĞŶĄǀKKW
ǌƉƽƐŽďĞŵ͕ũĂŬǉǌĄŬŽŶƉƎĞĚǀşĚĄ͕ŶĂƉƎ͘ǀƵƐƚ͘ΑϭϯŽĚƐƚ͘ϭĂΑϵŽĚƐƚ͘ϯ
ǌĄŬŽŶĂē͘ϮϬϭͬϮϬϭϮ^ď͕͘ŽŽĐŚƌĂŶĢŽǀǌĚƵƓş͘hŽƐƚĂƚŶşĐŚŽƉĂƚƎĞŶşũĞďƵĚŽƵ
ƉƎşƐůƵƓŶĠŽƌŐĄŶǇǀĞƎĞũŶĠƐƉƌĄǀǇĂƉůŝŬŽǀĂƚǀǎĚǇǌƉƽƐŽďĞŵƉƎŝŵĢƎĞŶǉŵ
ũĞũŝĐŚƉŽǀĂǌĞĂŬŽŵƉĞƚĞŶĐşŵ͘
KƉĂƚƎĞŶşǌĂďǉǀĂũşĐşƐĞƉŽĚƉŽƌŽƵŶĄŬƵƉƵǀŽǌŝĚĞůƐĂůƚĞƌŶĂƚŝǀŶşŵƉŽŚŽŶĞŵ
ƉƌŽŵĢƐƚƐŬŽƵŚƌŽŵĂĚŶŽƵĚŽƉƌĂǀƵ;ǀŝǌŽƉĂƚƎĞŶşϲͿũĞŽƉĂƚƎĞŶşŵ͕ŬƚĞƌĠ
ũĞŶƵƚŶĠĂƉůŝŬŽǀĂƚƌŽǀŶĢǎŶĂŶĄƌŽĚŶşƷƌŽǀŶŝ͕ĂƉƌŽƚŽũĞŽďƐĂǎĞŶŽƚĂŬĠ
ǀEĄƌŽĚŶşŵƉƌŽŐƌĂŵƵƐŶŝǎŽǀĄŶşĞŵŝƐşZǌƉƌĂĐŽǀĂŶǉŵǀŶĄǀĂǌŶŽƐƚŝŶĂΑϴ
ǌĄŬŽŶĂ;ũĞŚŽĂŬƚƵĄůŶşǌŶĢŶşũĞŬĚŝƐƉŽǌŝĐŝŶĂ
ŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ŵǌƉ͘ĐǌͬĐǌͬŶĂƌŽĚŶŝͺƉƌŽŐƌĂŵͺƐŶŝǌŽǀĂŶŝͺĞŵŝƐŝͺϮϬϭϱͿ͘
^ĂŵŽƐƉƌĄǀĂŵƽǎĞǌĂƐĂŚŽǀĂƚĚŽǀŽǌŽǀĠŚŽƉĂƌŬƵƉŽƵǌĞǀĞƐǀĠŵ
ǀůĂƐƚŶŝĐƚǀş͘
14
'LJLWDOO\
Signature
invalid
VLJQHGE\%F
%F
.XUW
'ĕGL
Ć
PĜíloha þ. 4 k opatĜení obecné povahy s þ.j.: 35848/ENV/16
1) OdĤvodnČní podle §10g odst. 4 zákona þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní
prostĜedí a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ:
V souladu se zákonem þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a o zmČnČ
nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 100/2001 Sb.)
je schvalující orgán dle § 10g odst. 4 tohoto zákona povinen zohlednit požadavky a podmínky,
které byly stanoveny dle § 10g odst. 2 zákona þ. 100/2001/Sb. ve stanovisku k návrhu
koncepce. O zpĤsobu zohlednČní stanoviska je schvalující orgán podle § 10g odst. 5 zákona þ.
100/2001 Sb. povinen informovat pĜíslušný úĜad, dotþené správní úĜady a dotþené územní
samosprávné celky.
Ve stanovisku k návrhu koncepce s názvem „Program zlepšování kvality ovzduší zóna StĜední
ýechy – CZ02“, které bylo vydáno dne 20. kvČtna 2016 (þ.j.: 30420/ENV/16), byly
schvalujícímu orgánu (MŽP) stanoveny podmínky dle § 10g odst. 2 zákona þ. 100/2001/Sb.,
které byly v koncepci, tj. v Programu vydávaném tímto opatĜením obecné povahy, zohlednČny
následovnČ:
OdĤvodnČní podle §10g odst. 4 zákona
þ. 100/2001 Sb.
ýást A: Podmínky a požadavky z hlediska vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné
zdraví:
Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu
1) Pro naplĖování jednotlivých opatĜení
v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné
obsažených v PZKO CZ02 vybírat
pĜednostnČ takové projekty, které budou mít povahy, které ukládá, že opatĜení Programu
stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení
co nejvČtší pĜínos ke snížení zneþištČní
obecné povahy budou realizována v souladu
ovzduší u Ĝešených zneþišĢujících látek,
zvláštČ u benzo(a)pyrenu a suspendovaných se stanoviskem MŽP vydaným dne
þástic.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
Text stanoviska k návrhu koncepce
2) Urychlit pĜípravu a následnou realizaci
opatĜení AB2 „Prioritní výstavba obchvatĤ
mČst a obcí“ vþetnČ nezbytných návazných
opatĜení v dopravČ.
3) PĜi povolování nových komunikací v
lokalitách s pĜekroþenými limity zneþištČní
ovzduší realizovat v nejvyšší možné míĜe
technická nebo kompenzaþních opatĜení,
která zajistí, že v obytné zástavbČ nedojde ke
zhoršení imisní zátČže v porovnání s
výchozím stavem.
povahy, které ukládá, že opatĜení Programu
se stanoviskem MŽP vydaným dne
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
1
.XUW'ĕGLĆ
'DWH
&(67
5HDVRQ
QHGHILQRYDQ\
/RFDWLRQ
QHGHILQRYDQ\
4) Realizaci nových projektĤ dopravní
infrastruktury, popĜípadČ zkapacitnČní tČch
stávajících, provádČt s takovými technickými
opatĜeními, která zamezí jejich nadmČrnému
obtČžování obyvatelstva hlukem.
5) RozšíĜit realizaci opatĜení EC1
„Informování a osvČta veĜejnosti v otázkách
ochrany ovzduší“ rovnČž na oblast
relevantních environmentálních dotaþních
programĤ
s
cílem
omezit
riziko
nedostateþného zájmu o dotaþní podporu
modernizace individuálního vytápČní.
6) PĜi realizaci koncepce pĜihlédnout
k odpovídajícím doporuþením k posílení
pozitivních vlivĤ na životní prostĜedí a
veĜejné zdraví uvedeným v kapitole 12.3
vyhodnocení SEA.
7) PĜi výsadbČ dĜevin mimo zastavČné území
je tĜeba uplatĖovat výhradnČ geograficky
pĤvodní, stanovištnČ vhodné dĜeviny.
Výsadby je vhodné propojovat se stávajícími
krajinnými prvky. Zábory sídelní zelenČ musí
být kompenzovány.
8) V odĤvodnČných pĜípadech (napĜ.
z dĤvodu vysoké prašnosti zpĤsobované
provozem na komunikaci) zajistit zpevnČní
povrchu
nezpevnČných
komunikací
s upĜednostĖováním
druhĤ
povrchu
umožĖujících vsakování srážkových vod.
9) Konkrétní projekty, aktivity, opatĜení
budou uskuteþĖovány za respektování
ochrany zvláštČ chránČných území (ZCHÚ),
soustavy NATURA 2000 a lokalit výskytu
zvláštČ chránČných druhĤ vþetnČ obecné
ochrany pĜírody v souladu se zákonem
o ochranČ pĜírody a krajiny.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
10) Nová technická opatĜení naplĖující Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu
PZKO CZ02 primárnČ neumisĢovat do v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné
ZCHÚ. V pĜípadČ jejich umístČní ve ZCHÚ povahy, které ukládá, že opatĜení Programu
2
je nezbytné vylouþit þi minimalizovat možné stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení
negativní vlivy na pĜedmČty a cíle ochrany obecné povahy budou realizována v souladu
dotþených ZCHÚ.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
11) V rámci pĜípravy jednotlivých opatĜení, Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu
která se mohou dotýkat zájmĤ ochrany v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné
pĜírody a krajiny, postupovat v souþinnosti povahy, které ukládá, že opatĜení Programu
s orgány ochrany pĜírody.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
12) Nové zámČry lokalizovat v souladu Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu
s územnČ plánovacími dokumentacemi, v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné
v pĜípadČ nutnosti umístČní na zemČdČlskou povahy, které ukládá, že opatĜení Programu
pĤdu preferovat pĤdu v nižších tĜídách stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení
ochrany.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
13) PĜi realizaci aktivit minimalizovat zábor Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu
a zásah do pozemkĤ urþených k plnČní funkcí v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné
lesa (PUPFL), pĜedevším do lesĤ zvláštního povahy, které ukládá, že opatĜení Programu
urþení a lesĤ ochranných.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
14) Ministerstvo životního prostĜedí jako Sledování a rozbor vlivĤ koncepce na životní
pĜedkladatel koncepce zajistí ve spolupráci prostĜedí a veĜejné zdraví dle § 10h zákona
Sb.
bude
zajištČno
s orgány
kompetentními
k
realizaci þ. 100/2001
jednotlivých opatĜení PZKO sledování a prostĜednictvím indikátorĤ uvedených v bodČ
rozbor vlivĤ koncepce na životní prostĜedí a 2 pĜílohy þ. 4 k opatĜení obecné povahy s þ.j.:
veĜejné zdraví dle § 10h zákona o posuzování 35848/ENV/16).
vlivĤ na životní prostĜedí. Vývoj kvality Kapitola 9 vyhodnocení SEA odkazuje pro
životního prostĜedí v zónČ StĜední ýechy hodnocení vlivĤ realizace Programu na
bude sledován s uplatnČním monitorovacích ovzduší výþet indikátorĤ navržených v
indikátorĤ uvedených v kapitole 9 Programu, kapitole D. 2 v tabulce „Matice
vyhodnocení SEA. Vyhodnocení plnČní logického rámce“. Tyto indikátory nejsou
PZKO CZ02 probČhne každoroþnČ. V urþeny pro každoroþní hodnocení plnČní
pĜípadČ zjištČní významných negativních Programu (viz v matice logického rámce ve
vlivĤ na životní prostĜedí provádČt sloupci „prostĜedky ovČĜení“). Indikátory
prĤbČžnou aktualizaci této koncepce a hodnocení vlivĤ realizace Programu na
dodržovat další povinnosti vyplývající z výše ovzduší byly nastaveny v kapitole F.2 a plnČ
pokrývají cílové a výsledkové indikátory
uvedeného ustanovení.
stanovené v matici logického rámce pro zónu
CZ02.
OpatĜení
vedoucí
k naplnČní
výstupových indikátorĤ matice logického
rámce pro mobilní a stacionární zdroje
3
15) PĜedkladatel koncepce zveĜejní na svých
internetových
stránkách
vypoĜádání
veškerých došlých vyjádĜení a pĜipomínek, a
to jak k návrhu koncepce, tak i k jejímu
vyhodnocení a zveĜejní schválenou koncepci.
Dále zpracuje odĤvodnČní (tzv. prohlášení)
podle ustanovení § 10g odst. 4 vČty druhé
zákona o posuzování vlivĤ na životní
prostĜedí, které bude souþástí odĤvodnČní
opatĜení obecné povahy.
budou prĤbČžnČ sledovány a vyhodnocovány
(viz kapitola F.2) na základČ vyhodnocování
plnČní emisního stropu (viz indikátor f)
v kapitole F.2).
Z dĤvodĤ uvedených výše je v bodČ 2 pĜílohy
þ. 4 k opatĜení obecné povahy s þ.j.:
35848/ENV/16 pro vyhodnocování kvality
ovzduší odkázáno na indikátory kapitoly F.2
Programu. V bodČ 2 této pĜílohy jsou rovnČž
stanoveny indikátory, které budou sloužit k
vyhodnocování vlivu koncepce na veĜejné
zdraví. Tím bude v plném rozsahu naplnČn
úþel podmínky stanovené ve stanovisku
SEA.
Texty všech došlých pĜipomínek a vyjádĜení
a jejich vypoĜádání budou zveĜejnČny na
webových stránkách MŽP v sekci ochrana
ovzduší. Koncepce je zveĜejnČna tímto
opatĜením obecné povahy.
OdĤvodnČní podle ustanovení § 10g odst.
4 zákona þ. 100/2001 Sb. je obsaženo
v odĤvodnČní tohoto opatĜení obecné povahy
a v pĜíloze þ. 4 tohoto opatĜení obecné
povahy.
ýást B. Požadavky a podmínky z hlediska vlivĤ na lokality soustavy Natura 2000:
16) U zámČrĤ, které budou navrhovány na Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu
základČ provádČní koncepce, musí být v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné
dĤslednČ postupováno v souladu s povahy, které ukládá, že opatĜení Programu
ustanovením § 45h a § 45i zákona o ochranČ stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení
pĜírody a krajiny.
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
17) Každý zámČr, který bude na základČ Podmínka byla zohlednČna v plném rozsahu
PZKO CZ02 realizován, bude respektovat v rámci bodu IV. tohoto opatĜení obecné
ochranu území soustavy Natura 2000. PĜi povahy, které ukládá, že opatĜení Programu
možných variantách vždy preferovat variantu stanovená v bodu I, II a III tohoto opatĜení
mimo lokality soustavy Natura 2000. obecné povahy budou realizována v souladu
Koneþný návrh Ĝešit v dohodČ s pĜíslušným se stanoviskem MŽP vydaným dne
16. kvČtna 2016 s þ.j.: 30539/ENV/16.
orgánem ochrany pĜírody.
2) OpatĜení pro zajištČní sledování a rozboru vlivĤ koncepce na životní prostĜedí
a veĜejné zdraví podle § 10h zákona þ. 100/2001 Sb.:
4
Pro sledování a rozbor vlivĤ Programu, jakožto koncepce, na životní prostĜedí a veĜejné zdraví
podle § 10h zákona þ. 100/2001 Sb. budou sledovány a vyhodnocovány níže uvedené
monitorovací indikátory, které byly navrženy v kapitole 9 vyhodnocení vlivĤ koncepce
na životní prostĜedí.
Ovzduší
Pro hodnocení vlivĤ realizace Programu na ovzduší budou sledovány indikátory uvedené
v kapitole F.2 Programu.
VeĜejné zdraví
Název: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé
prĤmČry za uplynulých 5 let) þástic PM10 pro roþní imisní limit
Jednotky: %
Sleduje: ýHMÚ
prĤmČry za uplynulých 5 let) þástic PM10 pro denní imisní limit
Jednotky: %
Sleduje: ýHMÚ
prĤmČry za uplynulých 5 let) þástic PM2,5
Jednotky: %
Sleduje: ýHMÚ
prĤmČry za uplynulých 5 let) þástic benzo(a)pyrenu
Jednotky: %
Sleduje: ýHMÚ
prĤmČry za uplynulých 5 let) arsenu
Jednotky: %
Sleduje: ýHMÚ
Název: Podíl populace aglomerace žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé
prĤmČry za uplynulých 5 let) NO2
Jednotky: %
Sleduje: ýHMÚ
Emise skleníkových plynĤ
Název: Emise skleníkových plynĤ
Jednotky: t CO2ekv.
Sleduje: ýHMÚ, CENIA
5
Voda
Název: Poþet pĜekroþní limitĤ NEK (normy environmentální kvality) pro ukazatele ze
skupiny PAU (respektive pro benzo(a)pyren)
Jednotky: poþet
Sleduje: Povodí Vltavy s.p.
PĜíroda a krajina, lesní ekosystémy
Míra defoliace lesních porostĤ ve StĜedoþeském kraji
Jednotky: %
Sleduje: Výzkumný ústav lesního hospodáĜství a myslivosti v. v. i.
6

OOP - ochrana ovzduší

Transkript

Podobné dokumenty

MK2 – zkušební protokol

Příručka projektu Komunitní plánování - kapa