Výskyt výra velkého (Bubo bubo) v údolí Rožnovské Bečvy
Transkript
Výskyt výra velkého (Bubo bubo) v údolí Rožnovské Bečvy
Výskyt výra velkého (Bubo bubo) v údolí Rožnovské Bečvy Occurrence of the Eurasian Eagle-owl (Bubo bubo) in the Rožnovská Bečva valley Martin KRUPA 5. května 1556, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, e-mail: [email protected] Výr velký je stálým druhem obývajícím velkou část Evropy. V České republice hnízdí téměř po celém území s výjimkou bezlesých nížinných oblastí (Polabí, jižní Morava); chybí také na severovýchodní Moravě. Na počátku 20. století byl výr velký u nás téměř vyhuben, výrazný nárůst populace nastal až v 70. a 80. letech, poté se populace stabilizovala. V období 2001–2003 byl druh zaznamenán v 63 % kvadrátů a jeho početnost je odhadována na 600–900 párů (Šťastný et al. 2006). Dává přednost lesnatým oblastem ve středních nadmořských výškách sousedících s otevřenými plochami, kam vylétá na lov. Hnízdo bývá nejčastěji umístěno na skále, lesním svahu či na zemi pod vývraty. U druhu existuje dlouhodobá soudržnost párů, které mají trvalou a celoroční vazbu k hnízdišti (Hudec 1983). Rozloha teritorií je dána úživností a potravní nabídkou jednotlivých lokalit, jejich velikost se pohybuje nejčastěji v rozmezí 1–15 km2, přičemž za potravou zalétávají většinou do vzdálenosti 1–3 km (Kunstmüller 2000). Rozptyl kroužkovaných mladých ptáků ve třetím roce života (tj. pohlavně dospělých) je 61,5 km. Dominantní příčinou mortality (61 %) je zabití elektrickým proudem – sloupy jsou totiž používány jako odsedávky při lovu potravy (Cepák et al. 2008). Hnízdní hustota se běžně pohybuje mezi 1–2 páry / 100 km2, na některých lokalitách však až 5 párů / 100 km2 (Šťastný et al. 2006). Naproti tomu Pavelka et Trezner (2001) odhadují pro období 1990– 2000 v okrese Vsetín (1 143 km2, součást CHKO Beskydy) velikosti populace pouze na 2–4 páry (cca 0,3 páru / 100 km2). Výr býval v Beskydech vzácný i dříve – hnízdíval pouze v podhůří a do centrální části se zatoulával pouze v zimě (Hudec et al. 1966). V souvislosti se zvyšováním početnosti v 80. letech došlo v roce 1989 i ke zjištění prvního hnízdění v okrese Vsetín, a to na území obce Huslenky v údolí Kychové, kde v červenci T. Martínek a Z. Luža nalezli hnízdo s dvěma mláďaty (Anonymus 1990). V rámci tohoto okresu byla v údolí Rožnovské Bečvy (kvadrát 6574) v letech 1990–2009 zaznamenána přítomnost druhu následovně. Rok 1990 Zašová, v. Ostrý – březen, občasné houkání ♂ (M. Baroš) Rok 1993 Zašová – květen, mrtvý ♂ s uloveným potkanem u trafostanice (Pavelka et Trezner 2001) Rok 1995 Zubří, v. Ostrý – srpen, občasné houkání ♂ (M. Krupa) Rok 1997 Rožnov pod Radhoštěm – Tylovice – březen, houkání ♂ (P. Bílek) Rožnov pod Radhoštěm, v. Rysová – březen, nález vývržku (P. Bílek) Rok 1998 Valašské Meziříčí – Hrachovec – únor, mrtvý ♂ pod vysokým napětím (Pavelka et Trezner 2001) Valašské Meziříčí – duben, mrtvá ♀ se zajícem pod vysokým napětím (Pavelka et Trezner 2001) Rok 2004 Zašová – 6. 2., 1 ex. sedí přes den na stromě (B. Jůzová, M. Krupa) Zubří/Zašová, hranice k. ú. – 28. 2.–16. 3., intenzivní houkání ♂ (M. Krupa, V. Krupa) Zubří – 10.–12. 3., houkání ♀ (M. Krupa) Zubří – 26. 3.–10. 4., občasné houkání ♂ (V. Krupa) - 102 - Rok 2005 Zubří, Převrátí – 11. 10., mrtvý ♂ pod trafostanicí (foto 12 na str. VI) (B. Jůzová, M. Krupa, V. Krupa) Rok 2007 Zašová – 6. 2., houkání ♂ (V. Krupa) Zašová, v. Vlčí – 1. 4., 1 ex. pozorován přes den (M. Dvorský) Zubří, v. Úvěz – 15. 11., vývržek obsahující vránu (leg. B. Jůzová, M. Krupa, det. T. Kašpar) Rok 2008 Zubří, v. Ostrý – 9. 4., vývržek obsahující káni (leg. V. Kutílek, det. T. Kašpar) Zašová/Krhová, hranice k. ú. – 28. 12., 1 ex. při lovu zajíce (M. Konupka) Rok 2009 Zubří, Obecník – 5. 2., houkání ♂ (V. Krupa) Zašová/Krhová, hranice k. ú.– 19. 2., 1 ex. při lovu zajíce (M. Konupka) Na základě výše uvedených pozorování lze předpokládat, že v údolí Rožnovské Bečvy hnízdí nepravidelně pouze 1 pár výra velkého. Limitujícím faktorem výskytu je zde jednak nemnoho hnízdních příležitostí, ale zejména hustá síť el. vedení v otevřené krajině, kde výr loví, což se projevuje vysokou mortalitou jeho populace. Poděkování patří všem pozorovatelům za ústně a písemně poskytnuté nepublikované údaje. Souhrn V letech 1990–2009 byl v údolí Rožnovské Bečvy (okres Vsetín) zjištěn v 9 případech hnízdní výskyt výra velkého (Bubo bubo). Lze usuzovat na nepravidelné hnízdění 1 páru, které je značně ovlivněno častým zabitím ptáků elektrickým proudem. Summary In the years 1990–2009, the Eurasian Eagle-owl (Bubo bubo) nesting occurrence was detected 9 times in the Rožnovská Bečva valley (Vsetín district). The evidence suggests an erratic nesting of a pair, heavily affected by frequent high voltage lines kills. Literatura Anonymus. (ed.) 1990. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1989. Acrocephalus, 1990, roč. 11, č. 12, s. 1–38. Cepák, J., Klvaňa, P., Škopek, J., Schröpfer, L., Jelínek, M., Horák, D., Formánek, J., Zárybnický, J. (eds.) 2008. Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6. Hudec, K. (ed.) 1983. Fauna ČSSR: sv. 24: Ptáci – Aves: díl III/2. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. Hudec, K., Kondělka, D., Novotný, I. 1966. Ptactvo Slezska. 1. vyd. Opava: Slezské muzeum, 1966. Kunstmüller, I. 2000. Potravní ekologie a skladba potravy výra velkého (Bubo bubo) na hnízdištích Českomoravské vysočiny. Crex – Zpravodaj Jihomoravské pobočky ČSO, 2000, č. 15, s. 50–59. ISSN 1213-2110X. Pavelka, J., Trezner, J. 2001. Příroda Valašska. 1. vyd. Vsetín: 76/06 ZO ČSOP Orchidea, 2001. 568 s. ISBN 80-238-7892-1. - 103 -