Realizace evropské dimenze v kurikulu
Transkript
Realizace evropské dimenze v kurikulu
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Implementation of the European dimension into the curriculum of lower secondary schools Realizace evropské dimenze v kurikulu základní školy Autoreferát disertační práce Mgr. Ondřej Lochman Školitelka: doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. Praha 2009 Obsah autoreferátu Zkrácený obsah disertační práce ................................................................................................. 3 Poděkování ................................................................................................................................... 4 Motivace a cíl ............................................................................................................................... 5 Charakteristika a struktura práce ................................................................................................ 6 Charakteristika výzkumného souboru a výzkumu......................................................................... 7 Shrnutí a závěry práce.................................................................................................................. 8 Výběr z citované literatury ......................................................................................................... 13 Odborný životopis....................................................................................................................... 16 Publikační činnost ...................................................................................................................... 18 2 Zkrácený obsah disertační práce ÚVOD................................................................................................................................................7 1. KONTEXT.................................................................................................................................10 1.1 Evropa: koncepty a porozumění 1.2 1.3 Evropská integrace jako základ pro Evropskou dimenzi ve vzdělání Globalizace 2.TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................................16 2.1 Evropská dimenze ve vzdělávání 2.2 Evropská dimenze v České Republice, Německu (se zaměřením na Sasko) a Polsku 2.3 Vzdělávací systém a evropská dimenze v České Republice 2.3.4 Implementace evropské dimenze v České Republice 2.4 Vzdělávací systém a evropská dimenze v Německu 2.4.6 Implementace evropské dimenze ve vzdělávání v Německu 2.4.7 Svobodný Stát Sasko a evropská dimenze ve vzdělávání 2.5 Vzdělávací systém a evropská dimenze v Polsku 2.5.6 Implementace evropské dimenze ve vzdělávání v Polsku 2.6 Porovnání implementace evropské dimenze v kurikulu České Republiky, Německa a Polska 2.7 Evropská dimenze a přístupy realizace ve školním kurikulu 3. EMPIRICKÁ ČÁST................................................................................................................131 3.1 Kontext pro empirickou část: Euroregiony and Euroregion Nisa – Neisse – Nysa 3.2 Definice výzkumného problému 3.3 Před-výzkum 3.4 Charakteristika výzkumu 3.5 Výsledky výzkumu 4. ZÁVĚRY Z OVĚŘENÍ HYPOTÉZ.......................................................................................204 ZÁVĚR..........................................................................................................................................210 Seznam zkratek……………………………..……………………………………………………215 Literatura…………………………………..………………………………………………....…..216 Přílohy……………………………………… ………………………………………………….228 SUMMARY.................. ................................................................................................................239 3 Poděkování Chtěl bych poděkovat doc. Elišce Walterové za podporu, kterou mě povzbuzovala během práce nad disertací a za kritické připomínky a doporučení k textu disertace. Katarzyně Szajda vděčím svůj dík za pomoc při práci se školami v Polsku, její konzultace k tématům polského vzdělávacího systému a atributů polské kultury. Moje díky dále patří Thomasovi Wilke za pomoc během výzkum v německých školách, konzultacích ohledně vytvoření projektu výzkumu a úskalích německého jazyku. Také bych chtěl tímto poděkovat Damianu Druzkowskiemu za konzultace k tématům polského jazyku. Seanu McDermott jsem vděčen za konzultace k anglickému jazyku. Chtěl bych také poděkovat všem školám za jejich spolupráci a fondu Visegrád za finanční podporu během mého ročního pobytu na univerzitě ve Vratislavi. Dne 10.8.2009 Ondřej Lochman 4 Motivace a cíl Má cesta k disertační práci na téma evropské dimenze začala studiem na pedagogické fakultě v Liberci. Studium občanské výchovy a anglického jazyku mne přivedlo k zájmu o Euroregion Niese-Nisa-Nysa. Běžná lidská zvědavost a zaangažování v občanském sdružení LOS- Liberecká občanská společnost mi pomohla odkrýt jaký velký kulturní potenciál a možnost se od sebe učit tento prostor skrývá. Účast na 3 týdenním setkání studentů z celé Evropy East-West Dialogue –Link between Europe and Citizens v dánsko-německém pohraničí mne uvědomila v jak uzavřeném národním rámci žiji a jak často díky malé osobní zkušenosti zjednodušuji různé obrazy okolního světa. Tato zkušenost mne vedla ke většímu zájmu k tématům vzdělávání ve světle evropské integrace. Moje stipendijní pobyty v německém Frankfurtu nad Mohanen a polské Vratislavi mi pomohly naučit se jazyky našich sousedů a motivovaly mne k hlubšímu studiu evropské dimenze ve vzdělávání a otevřely nové otázky spojené s mou předešlou osobní i profesní zkušeností, jako především: Jak žáci rozumí Evropě? Jaký je pocit sounáležitosti k Evropě jako k širšímu domovu? Jestliže jednou z klíčových kompetencí evropské dimenze je porozumění jiným kulturám, jak žáci z Euroregionu vidí své sousedy za hranicí? Kolik o těchto sousedech vědí a jakou osobní zkušenost se sousedy mají? Tyto procesy mne vedly ke stanovení cíle disertace, který byl stanoven takto: Cílem disertační práce je analýza realizace evropské dimenze v kurikulu vzdělávacích systémů České republiky, Německa (se zaměřením na Sasko) a Polska a použitím empirického výzkumu identifikovat, analyzovat a porovnat porozumění a pocit sounáležitosti k Evropě a postoje a znalosti žáků o/k jejich sousedům/dech z Euroregionu Nisa. Tento velmi komplexní cíl je založen na porozumění, že pokud chceme zkoumat postoje žáků, které jsou určitým zrcadlem socio-edukačních faktorů, které je ovlivňuji, poté je potřebné také analyzovat kurikulum jako jeden z edukačních faktorů. 5 Charakteristika a struktura práce Evropská dimenze zahrnuje velmi široké spektrum vzdělávacích cílů. Postupným studiem tohoto komplexního tématu bylo zapotřebí redukovat kontext a také zúžit výzkumný problém. Obecný charakter disertační práce se vyznačuje orientací na evropskou dimenzi v obsahu kurikula pro úroveň ISCED 2A a postojů žáků k Evropě a národním sousedům. Tak, aby bylo možné dosáhnout stanoveného, velmi komplexního, cíle práce bylo potřebné provést analýzy teorií a dokumentů a dále provést a interpretovat empirický výzkum. Struktura disertační práce je rozvržena do 4 kapitol. Po úvodu, který objasňuje motivaci k obsahu práce a představuje strukturu celé disertace, následuje první kapitola, ve které je představen kontext pro zvolený výzkumný problém. Evropa se proměňuje v času a prostoru a přináší nové skutečnosti a výzvy, které je potřebné reflektovat změnou v přístupech a obsahu kurikula školy. Hlavní faktory, které iniciují tyto změny jsou procesy evropské integrace a globalizace. Tyto faktory přináší dynamické změny, které jsou zdroji pro jednoduší komunikaci a vyšší mobilitu, ale také přináší silný vliv médií na chování společnosti a změnu role školy jako tradičního zdroje informací. Druhá kapitola zahrnuje teoretické analýzy, které jsou spojeny s definovaným výzkumným problémem a výzkumným modelem. Provedení těchto analýz bylo potřebné k porozumění národních vzdělávacích systémů, které byly zkoumány a k vytvoření základu pro empirický výzkum. Následující analýzy byly provedeny: Analýza obsahu evropské dimenze v rovině strategických a politických dokumentu na evropské úrovni. Koncept evropské dimenze a doporučení a rezoluce hlavních evropských institucí byly analyzovány. Dále byly analyzovány vzdělávací systémy České Republiky, Německa (se zaměřením na Sasko) a Polska s analýzou realizace evropské dimenze v těchto systémech od roku 1989 do 2009. Pro vytvoření komplexního přehledu byly tyto způsoby realizace evropské dimenze porovnány. Na základě těchto porovnání, kdy je prokázáno, že implementace evropské dimenze je nejvíce ovlivněna Evropskou Unií a je nejdéle ustálena v kurikulu Německa (tedy i Saska) přijímáme 2 hypotézy pro širší kontext Evropy: H1. Němečtí žáci mají silnější pocit sounáležitosti k Evropě než žáci z Česka a Polska. H2. Porozumění Evropy z perspektivy EU je u německých žáků větší než u žáků z Česka a Polska. 6 Teoretická část disertační práce je zakončena analýzou přístupů používaných při realizaci evropské dimenze ve školním kurikulu. Třetí kapitola je určena empirickému výzkumu. Tato kapitola obsahuje 4 stěžejní podkapitoly. Nejprve je představen zúžený kontext evropské dimenze pro empirický výzkum, a to Euroregion Nisa. Dále je popsán před-výzkum, na jehož výstupech bylo formulováno 5 hypotéz pro zúžený kontext výzkumu. Následovně je představen vývoj tvorby empirického výzkumu, tedy definice výzkumného problému, formulace hypotéz, výzkumný model, popis proměnných, operacionalizace, popis metodologie a pilotáže výzkumných nástrojů. Výsledky a verifikace jednotlivých hypotéz uzavírají tuto kapitolu. Čtvrtá kapitola je určena závěrům verifikací formulovaných hypotéz. Na základě výsledků výzkumu jsou navrženy doporučení pro realizaci evropské dimenze v kurikulu škol v Euroregionu Nisa. Charakteristika výzkumného souboru a výzkumu Základním výzkumným souborem byli žáci ve věku 15 let z Euroregionu Nisa. Porovnání žáků ze 3 různých vzdělávacích systému také přinesl problematiku různosti struktury vzdělávacích systému. Proto z české části Euroregionu byli zkoumaným souborem žáci 9 tříd druhého stupně základní školy, v Sasku žáci 5 ročníku „Mittleschule“ (v přímém překladu střední školy) a v Polsku žáci 2 ročníku „Gimnazjum“. Výběrovým souborem byli žáci z výše zmíněných typů škol z Liberce, Jelenie Góry a Zittau. V každé zemi se výzkumu zúčastnily 2 školy. Celkově bylo zkoumáno 6 škol ze 3 měst a 3 zemí. Celkově se výzkumu zúčastnilo 228 žáků, z toho 74 z Liberce, 75 z Zittau a 79 z Jelenie Góry. 50 % žáků byli chlapci a stejný počet děvčata. Výzkum byl proveden v květnu a červnu 2008 pomocí metody dotazníku a následně, se stejnou skupinou žáků, byla použita metoda diagnostického workshopu, kdy žáci ve skupinách vytvářely plakáty popisující a vizualizující jejich vrstevníky za hranicí. Vrácených dotazníků bylo evidováno 228 a návratnost je tedy 100%. Dále bylo evidováno 42 plakátů a 10 observačních listů z 10 provedených workshopů. 7 Výsledky výzkumu byly evidovány v národních jazycích. Výsledky ze 2 škol v jedné zemi byly sloučeny a následně výsledky mezi 3 populacemi byly srovnávány. Prezentace výsledků se vzájemně prolíná a je uspořádána pomocí popisů, grafů, tabulek a vytvořených plakátů. Shrnutí a závěry práce Výzkumný problém byl formulován pomocí následujících 2 otázek: Jak žáci rozumějí Evropě a do jaké míry cítí pocit sounáležitosti k Evropě? Jaké postoje a znalosti mají žáci k/o jejich sousedům z Euroregionu Nisa? Na základě rozboru teorií a dokumentů a porovnání těchto rozborů (viz kapitola 2.6. „Comparison of implementation of ED into the curriculum of the Czech Republic, Germany and Poland”), byly formulovány 2 hypotézy, které se přímo vztahují k prví otázce výzkumného problému. H1. Němečtí žáci mají silnější pocit sounáležitosti k Evropě než žáci z Česka a Polska. H2. Porozumění Evropy z perspektivy EU je u německých žáků větší než u žáků z Česka a Polska. Na rozborů a komparace teorií a dokumentů a na základě před-výzkumu, který proběhl v listopadu a prosinci 2007 se třemi třídami v 3 zemích, pomocí metody diagnostického workshopu, bylo formulováno následujících 5 hypotéz. Tyto hypotézy se nepřímo vztahují k první otázce výkumného problému a přímo k druhé otázce výzkumného problému. H3. Němečtí žáci deklarují , že mají větší znalosti o sousedech z Euroregionu Nisa než žáci z Česka a Polska. H4. Polští žáci mají větší osobní zkušenost se sousedy z Euroregionu Nisa než žáci z Česka a Německa. H5. Polští žáci zaujímají více pozitivní postoje k Čechům než k Němcům. H6. Němečtí žáci zaujímají více pozitivní postoje k Čechům než k Polákům. H7. Čeští žáci zaujímají více pozitivní postoje k Němcům než k Polákům. 8 Z výše uvedených 7 hypotéz byly 3 hypotézy vyvráceny a 4 přijaty. V rámci širšího kontextu Evropy byly testovány tyto hypotézy: Hypotéza H1. byla vyvrácena. Němečtí žáci nemají silnější pocit sounáležitosti k Evropě než žáci z Česka a Polska. Němečtí žáci vykázali nižší pocit odpovědnosti za budoucnost Evropy a také se necítí mít vliv na utváření společné Evropy. Evropa pro ně má nižší důležitost než pro žáky z ČR a Polska. Zajímavé je, že ačkoliv čeští studenti deklarují, že Evropa je pro ně velmi důležitá, vykázali vysoce nejnižší pocit odpovědnost za budoucnost Evropy. Více než 50% žáků cítí, že nemá žádné možnosti ovlivnit budoucnost Evropy. Výsledky také ukázaly, že identifikace žáku s Euroregionem Nisa je nižší něž spoutanost se světem a Evropou. Hypotéza H2. byla přijata. Porozumění Evropy z perspektivy EU je u německých žáků větší než u žáků z Česka a Polska. Většina žáků z Euroregionu Nisa rozumí Evropu jako kontinent. Toto je úzce spojeno s poznatky, že pro žáky je hlavním zdrojem informací o Evropě ve škole hodina zeměpisu. 100% českých žáků a 75% německých a polských žáků vybralo takovou odpověď. Evropu žáci z Zittau rozumějí především jako EU a společný evropský trh. Při možnosti otevřené otázky pro asociace s pojmem Evropa dále uváděli jednotlivé symboly EU jako modrá vlajka, Brusel a 12 hvězd. Graf 1. Co pro tebe znamená Evropa? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 42 42 44 36 Czech Repulbic 19 13 5 European Union 3 10 3 Common European Market continent 14 7 civilisation 14 6 6 idea & way of living Germany Poland 3 3 2 other V rámci redukovaného kontextu Euroregionu Nisa byly testovány tyto hypotézy: Hypotéza H3. byla vyvrácena. Odpovědi německých žáků deklarují nižší znalost o sousedech z Euroregionu Nisa, než deklarovali žáci v Liberci a Jelenie Górze (Žáci odpovídali na 9 otázky: Myslím si, že vím o německé/polské/české kultuře, dějinách, životním stylu, hudbě, literatuře, sportu … a na škále od 1 do 4 zaznačili hodnotu ke každé oblasti, k oběma sousedům). Znalost o sousedech u žáků je velmi nízká. Celkově je na škále od 1 do 4 na hodnotě 2. Nejvíce žáci vědí o geografii sousedů. Žáci ve všech 3 zemích také deklarovali zeměpis jako hlavní předmět pro získávání poznatků o sousedech z Euroregionu Nisa. Hypotéza H4. byla přijata. Polští žáci mají větší osobní zkušenost se sousedy z Euroregionu Nisa než žáci z Česka a Německa. Pro tuto hypotézu byly použity také odpovědi žáku při finální diskusi, během diagnostického workshopu. Polští žáci mají větší osobní verbální zkušenost obecně s lidmi s Euroregionu Nisa, ale také s vrstevníky (především Němci). Němečtí žáci cestují nejvíce v rámci Euroregionu Nisa, nicméně cílem většiny je pouze využívaní služeb. Přestože žáci z Liberce cestují nejvíce z porovnaných populací v rámci Evropy, 30% z nich nikdy nebyla za hranicí v rámci Euroregionu Nisa a mají také velmi nízký osobní kontakt se sousedy z Polska. Výsledky také ukázaly že téměř 70% žáků se nikdy nezúčastnilo vzdělávací nebo kulturní akce v rámci Euroregionu Nisa. Hypotézy H5 – H7 byly ověřovány na základě výsledků dotazníku a na základě výsledků diagnostického workshopu. Hypotéza H5. byla přijata. Polští žáci zaujímají více pozitivní postoje k Čechům než k Němcům. Výsledky z dotazníku i diagnostického workshopu ukázaly, že postoje polských žáků vůči Čechům jsou vysoce pozitivní. 88% popisů v dotazníku a 7 z 8 plakátů bylo klasifikováno jako pozitivní. Na druhé straně 9 z 9 plakátů, popisujících souseda z německé strany Euroregionu Nisa, bylo negativních. Hypotéza H6. byla přijata. Němečtí žáci zaujímají více pozitivní postoje k Čechům než k Polákům. Tento rozdíl není ovšem velmi markantní. Rozdíl mezi vnímáním Čechů a Poláků je 12%. Plakáty vyprodukované německými žáky byly poměrně neutrální a intensita slov byla také spíše neutrální. 10 Graf 2. Co si mysliš o sousedech z Euroregionu Nisa? Hypotéza H7. byla vyvrácena. Čeští žáci nezaujímají více pozitivní postoje k Němcům než k Polákům. Výsledky dotazníku a diagnostického workshopu ukázaly více negativní postoje českých žáků k Němcům a neutrální a mírně pozitivní postoje k Polákům. Žáci během workshopu deklarovali, že jejich osobní zkušenost se sousedy je velmi nízká. Obrázek 1. Příklad plakátu vytvořeného polskými žáky, který popisuje mého Německého souseda z Euroregionu NISA 11 Provedeno bylo také porovnání odpovědí na otázky dotazníku „Co si myslíš o sousedech z Euroregionu NISA?“ a „Co si myslíš, že si myslí o Čechách tvoji sousedi z Euroregionu NISA?“ Jako příklad uveďme vztah Němců a Poláků. Zjištěno bylo, že polští žáci si myslí, že Němci je vidí v 75% negativně, zatímco němečtí žáci odpověděli v 36% negativně.Na škále intensity slov (v klasifikaci od -2 /velmi negativní/ do +2 /velmi pozitivní/) je to rozdíl -137 ku +17. Ke zjištěným poznatkům jsou v kapitole 4 navrhnuta doporučení pro implementaci evropské dimenze do kurikula škol v Euroregionu Nisa. Během provádění jednotlivých obsahových analýz a také během empirického výzkumu se objevily některé výzvy, které byly spojeny s vysokou komplexností tématu evropské dimenze a také prostředí, ve kterém byl výzkum prováděn. Autor práce si je vědom vysoké možnosti deformace analyzovaných a bádaných dat díky skutečnosti, že analýzy i výzkum probíhaly v jazyku českém, německém a polském a konečná verze disertace je sepsána v jazyku anglickém. Tak, aby byla tato hrozba minimalizována, terminologie a také tvorba výzkumných nástrojů a překlad výsledků výzkumu byly konzultovány s rodilými mluvčími, kteří mají dlouhodobou zkušenost se vzděláváním v multi-kulturním prostředí. Náročnost výzkumu spočívala také v porovnáváni 3 populací a složité logistice v průběhu výzkumu. Disertační práce byla psána v anglickém jazyku, tak aby mohla být zdrojem informací ve všech 3 částech Euroregionu Nisa. Doufám tedy, že provedená práce porovnáním 3 systémů a 3 populací přispěje k dalšímu rozvoji vzdělávání v tomto regionu, který skýtá velký potenciál v možnostech se učit od sebe navzájem. Výsledky disertační práce, budou dostupné online a rozeslány k relevantním vzdělávacím institucím v Euroregionu Nisa od 15.10.2009 na www.meetneighbours.eu/research . 12 Výběr z citované literatury Dokumenty ACT No. 561/2004 on Pre-school, Basic, Secondary, Tertiary Professional and Other Education (the Education Act). Available at WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/actno-561-of-24th-september-2004 >. České vzdělání a Evropa – Strategie rozvoje lidských zdrojů při vstupu do Evropské Unie.[Czech Education and Europe. Pre-Accession Strategy for Human Resource Development]. Prague, 1999. ISBN 80-211-0312-4. Green Paper on the European dimension of education, p. 5 [online] [cit. 1.6.2009]. Official document downloadable at WWW: <http://aei.pitt.edu/936/01/education_gp_COM_93_457.pdf>. Recommendation 1682 (2004) Education for Europe adopted by the Committee of Ministers of the Council of Europe in 2004. Reforma programowa [Reform of curriculum] [online] [cit. 2009-04-10]. Available at WWW: <http://www.reformaprogramowa.men.gov.pl/?redirect_count=1>. Resolution on the civic and European education (64) 11of the Council of Europe adopted by the Ministers' Deputies on 6th October 1964. Resolution on the European Dimension in teaching approved by the Council of Ministers on the 24th May 1988. White Paper. Teaching and Learning. Towards the learning Society. Luxemburg. Office for Official Publications of the EC 1996. Monografie a články BAUMANN, B. (ed.).: Europa machen! [Making Europe!]. Berlin: 2004, MitOst e.V., ISBN 3-9808083-2-7. BEADEKER, Deutschland [Germany]. Berlin, Verlag Karl Baedeker, 2005, ISBN 3-82971079-8. BELL, GORDON: Developing a European Dimension in Primary Schools, London: David Fulton Publishers Ltd., 1991. ISBN 1-85346-170-9. GAVORA, P: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 200. ISBN 80-85931-79-6. GOŁĘBIAK, B. D. (at.) : Uczenie metodą projektów [Educational Project as a teaching method], Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 2002. ISBN 83-02-08349-6. 13 GREGER, D., WALTEROWA, E.: In pursuit of educational change: the transformation of education in the Czech Republic. In WALTEROWA, E., GREGER, D.: Orbis scholae, Volume 1/ Number 2/ 2007. Prague: Charles University in Prague, 2007. ISSN 1802-4637. GRÖSCHLOVA, A.: Zavádění evropské dimenze do školního vzdělávání. [Implementation of the European Dimension in Education into school education] In A. GREGER, D., JEŽKOVÁ, V. (ed.) Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace [School education: Foreign Trends and Inspiration]. Praha: Karolinum, 2007, ISBN 80-246-1313-1. HAVEL,V.: Evropa jako úkol. [Europe as a task] Prague: Grafické podniky Kusák, 2005. ISBN 80-86734-75-7. HEIDENMANN, TOVE: Europe in Education – Portraits of twelve Danish pioneer schools, Kopenhagen, FPU, 1993, ISBN 87-89146-26-3. JANOWSKI, A. Educational restructuring and change: post – communist educational transformation in Poland. WALTEROWA, E., GREGER D. The transformation of educational systems in the Visegrad Countries, Orbis Scholae, volume 1, number 2, 2007. ISSN 1802-4637. JEŽKOVÁ, V., KOPP VON, B., JANÍK, T.: Školní vzdělávání v německu [School education in Germany]. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1558-5. p.49. KOTÁSEK, J. : Vzdělávací politika a rozvoj školství v České Republice po roce 1989 – 1 Část. [Education politic and the educational system development in the Czech Republic after 1989 – 1st part]. In Technologia vzdelavania. Bratislava: 2005 p. 9. KYMLICKA, W.: Multicultural states and intercultural Citizen. In Theory and Research in Education. London: Sage Publications, 2003. LUCHTENBERG, S.: The European dimension and multicultural education: Compatible or contradictory concepts? In WINTHER-JENSEN, THYGE (Ed.): Challenges to European Education: cultural values, national identies, and global responsibilities, Frankfurt am Main, 1996, ISBN: 3-631-49908-6. Mały rocznik satystyczny Polski, 2007 [Concise Statistical Yearbook of Poland 2007], Warszawa: Zakład Wydawnictw Statystycznych, 2007. ISSN 1640-3630, MONTANE, M., BORDAS, I.: The European Dimension in secondary education, Barcelona, 1993, ISBN 84-600-8599-6. Northern Ireland Curriculum Council: Thinking European, Belfast, Northern Ireland Curriculum Council, 1992, ISBN 1-872746-93-4. PAWLĘGA, M.: Zakładanie SKE – Szkolnego Klubu Europejskiego [Setting up European club at school]. In: Poza szkolne formy edukacji europejskiej – doświadczenia [Extra curriculum forms of European education – experiences]. Warszawa: Kontrast, 2003. ISBN 83-88733-75-2. PECK, T. B. : European community teachers exchange scheme. Dublin: 1994, European Commision. 14 PIEŃKOWSKA, D., MORAWSKA, K. (at.): Edukacja Europejska w polskiej szkole materiały [European education in polish school – materials]. Warsaw: Fundacja im. Stefana Batorego, 2001. ISBN 83-915640-1-0. RYDL, K.: Inovace školských systémů [Innovation of the education systems]. Praha: ISV, 2003. ISBN 80-86642-17-8, p.164. SEEBAUER, R. (ed.): Europaeische Dimensionen neu denken. [European Dimension – new thinking]. Wien: Mandelbaum Verlag, 2004. ISBN 3-85476-125-2, p. 91-92. WALTEROVÁ, E., JEŽKOVÁ, V. Žijeme v Evropě. Praha: UK – PedF, 1999. ISBN 80-86039-82-X. SIELATYCKI, M.: Europejski wymiar nauczania w polskich szkołach. (European dimension of Education in polish schools. In PIEŃKOWSKA, D, MORAWSKA, K. (at.): Edukacja Europejska w polskiej szkole - materiały [European education in polish school – materials]. Warsaw: Fundacja im. Stefana Batorego, 2001. ISBN 83-915640-1-0. WALTEROVÁ, E. Objevujeme Evropu : kniha pro učitele [Discovering Europe - Book for teachers]. Prague : Pedagogická fakulta UK, 1997. ISBN 80-86039-27-7. Webography eTwinning. [online] [cit. 14.06.2009]. Available at WWW: <http://www.etwinning.net/en/pub/getting_started.htm>. Europaschule in Sachsen [European school in Saxony]. [online] [cit. 12.06.2009]. Available at WWW: <http://www.sachsen-macht-schule.de/schule/9327.htm?id=35>. European Academy of Berlin [online] [cit. 10.04.2009]. Available at WWW: <http://www.eab-berlin.de>. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa [online] [cit. 10.04.2009]. Available at WWW: < http://www.euroregionnysa.pl/index.php?option=com_content&task=view&id=39&Itemid=74 >. Eurydice: The Education System in Germany [online] [cit. 10.04.2009]. Available at WWW: <http://eacea.ec.europa.eu/ressources/eurydice/eurybase/pdf/0_integral/DE_EN.pdf>. Kultusministeriums [online] [cit. 02.12.2008] Available at WWW: <http://www.bildungsserver.de/zeigen.html?seite=612>. Olimpiada wiedzy o Unii Europejskiej [Competition on Knowledge about European Unione] [online] [cit. 12.04.2009]. Available at WWW: <http://www.owoue.interia.pl/index.html>. Sachsisches Staatministrerium für Kultus [Saxon State Ministry of Culture] [online] [cit. 01.06.2009]. Available at WWW: <http://www.sachsen-machtschule.de/schule/download/download_broschueren/br_saechsisches_schulsystem_en.pdf>. Trójjęzyczny Szkolny Portal Informacyjny Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa [Trilingual Information Portal of Euroregion NISA for Schools] [online] [cit. 10.04.2009]. Available at WWW: < http://www.neisse-nisa-nysa.eu/pages/home/index.aspx?rub=0&men=0&lang=2 >. 15 Odborný životopis Mgr. Ondřej Lochman Narozen 30. října 1980 v Mladé Boleslavi Vzdělání 2005 – dosud Doktorandské studium - obor pedagogika - školící pracoviště: Ustav výzkumu a rozvoje vzdělávání - školitelka: Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. Státní doktorská zkouška složena dne 22.1.2009 Předměty: - srovnávací pedagogika - vysokoškolská pedagogika - evropská studia 2005 Státní závěrečná zkouška, Učitelství pro 2.st. aprobace Anglický jazyk - Občanská výchova, Technická univerzita v Liberci. 1999 Maturitní zkouška na Todd Central High School, Elkton, Kentucky, USA. Stáže 2006 – 2007 6 měsíční stáž na JWG Universität, Frankfurt am Main v SRN. 2007 - 2008 10 měsíční výzkumná stáž na Uniwersytet Wroclawski, v Polsku v rámci podpory od Visegrádského fondu. Účast na projektech 2006 -2009 Participace na výzkumném projektu UVRV „Centrum základního výzkumu školního vzdělávání“ 16 Zaměstnání 1.1 – 30.6. 2009 Facilitátor a odborný konzultant v oblasti neformálního vzdělávání v rámci aktivit Českého předsednictví v radě EU pro: - Conference on Youth - Czech Youth Event - Rozhovory s občany Evropy 2004 – dosud • Stálý školitel a konzultant České národní agentury Mládež pro vytváření strategie implementace tématu evropského občanství a evropské dimenze v neformálním vzdělávání v ČR. • Externí školitel a facilitátor o.p.s.PartnersCzech – Partners for democratic Change. 2006 - dosud • Odborným konzultant UNESCO Initiative Centre Wroclaw. 2004 -dosud Působnost jako školitel a odborný konzultant pro témata: interkulturního učení, evropského občanství a principů neformálního vzdělávání na vzdělávacích školeních a seminářích v: Belgii, Dánsku, Německu, Izraeli, Litvě, Lotyšsku, Nizozemí, Polsku, Portugalsku, Severním Irsku, Slovinsku, Španělsku, Turecku, Ugandě a U.S.A Jazyková kvalifikace: Anglický jazyk C1 Český jazyk – rodný Německý jazyk B2 Polský jazyk B2 17 Publikační činnost LOCHMAN, O.: Plakát a propaganda. In Mičienka, M.,Jirák, J. Rozumět médiím – základy mediální výchovy pro učitele. Praha : PartnersCzech o.p.s., 2006, ISBN 80-239-6762-2. str. 159-166. LOCHMAN, O.: Techniky propagandy. In JIRÁK, J., MIČIENKA, M.: Základy mediální výchovy. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-315-4. LOCHMAN, O. Implementace evropské dimenze na základní škole. In Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu, sborník XV. konference ČAPV, [CD-ROM]. České Budějovice : ČAPV, 2007. LOCHMAN, O.: Interaktivní přístupy ve výchově demokratického občana s důrazem na použití diskusních metod a technik. In 2. doktorská vědecká konference. Sborník konference, [CD-ROM]. Praha: PedF – UVRV, 2006. LOCHMAN, O.: Evropské občanství je když… In Eurokompass – čtvrtleník na podporu vzdělávání a mobility v Evropě 2/4. Praha: NAEP, 2009. str. 1-2. LOCHMAN, O.: PoláCzeck. In Eurokompass – čtvrtleník na podporu vzdělávání a mobility v Evropě 2/4. Praha: NAEP, 2009. str.4. V tisku LOCHMAN, O. (ed): Já občan Evropy. Praha: EURODESK. - Listopad 2009. LOCHMAN, O.(ed): Youth opens the space. Wroclaw: UNESCO Iniciativ Centre - Listopad 2009. LOCHMAN, O: Monstr proces Kolín, Weiland a spol. a osud Ruženy Krásné-Koškové. In Sborník ze sympozium totalitarismus V. – Podoby politické ideologie. Plzeň : Fakulta filozofická ZČU v Plzni. - Říjen 2009 18