Realizace evropské dimenze v kurikulu

Transkript

Realizace evropské dimenze v kurikulu
Univerzita Karlova v Praze
Pedagogická fakulta
Implementation of the European
dimension into the curriculum of lower
secondary schools
Realizace evropské dimenze v kurikulu
základní školy
Autoreferát disertační práce
Mgr. Ondřej Lochman
Školitelka: doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc.
Praha 2009
Obsah autoreferátu
Zkrácený obsah disertační práce ................................................................................................. 3
Poděkování ................................................................................................................................... 4
Motivace a cíl ............................................................................................................................... 5
Charakteristika a struktura práce ................................................................................................ 6
Charakteristika výzkumného souboru a výzkumu......................................................................... 7
Shrnutí a závěry práce.................................................................................................................. 8
Výběr z citované literatury ......................................................................................................... 13
Odborný životopis....................................................................................................................... 16
Publikační činnost ...................................................................................................................... 18
2
Zkrácený obsah disertační práce
ÚVOD................................................................................................................................................7
1. KONTEXT.................................................................................................................................10
1.1 Evropa: koncepty a porozumění
1.2
1.3
Evropská integrace jako základ pro Evropskou dimenzi ve vzdělání
Globalizace
2.TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................................16
2.1 Evropská dimenze ve vzdělávání
2.2 Evropská dimenze v České Republice, Německu (se zaměřením na Sasko) a Polsku
2.3
Vzdělávací systém a evropská dimenze v České Republice
2.3.4 Implementace evropské dimenze v České Republice
2.4 Vzdělávací systém a evropská dimenze v Německu
2.4.6 Implementace evropské dimenze ve vzdělávání v Německu
2.4.7 Svobodný Stát Sasko a evropská dimenze ve vzdělávání
2.5 Vzdělávací systém a evropská dimenze v Polsku
2.5.6 Implementace evropské dimenze ve vzdělávání v Polsku
2.6 Porovnání implementace evropské dimenze v kurikulu České Republiky, Německa
a Polska
2.7 Evropská dimenze a přístupy realizace ve školním kurikulu
3. EMPIRICKÁ ČÁST................................................................................................................131
3.1 Kontext pro empirickou část: Euroregiony and Euroregion Nisa – Neisse – Nysa
3.2 Definice výzkumného problému
3.3 Před-výzkum
3.4 Charakteristika výzkumu
3.5 Výsledky výzkumu
4. ZÁVĚRY Z OVĚŘENÍ HYPOTÉZ.......................................................................................204
ZÁVĚR..........................................................................................................................................210
Seznam zkratek……………………………..……………………………………………………215
Literatura…………………………………..………………………………………………....…..216
Přílohy……………………………………… ………………………………………………….228
SUMMARY.................. ................................................................................................................239
3
Poděkování
Chtěl bych poděkovat doc. Elišce Walterové za podporu, kterou mě povzbuzovala během
práce nad disertací a za kritické připomínky a doporučení k textu disertace.
Katarzyně Szajda vděčím svůj dík za pomoc při práci se školami v Polsku, její konzultace
k tématům polského vzdělávacího systému a atributů polské kultury.
Moje díky dále patří Thomasovi Wilke za pomoc během výzkum v německých školách,
konzultacích ohledně vytvoření projektu výzkumu a úskalích německého jazyku.
Také bych chtěl tímto poděkovat Damianu Druzkowskiemu za konzultace k tématům
polského jazyku.
Seanu McDermott jsem vděčen za konzultace k anglickému jazyku.
Chtěl bych také poděkovat všem školám za jejich spolupráci a fondu Visegrád za finanční
podporu během mého ročního pobytu na univerzitě ve Vratislavi.
Dne 10.8.2009
Ondřej Lochman
4
Motivace a cíl
Má cesta k disertační práci na téma evropské dimenze začala studiem na pedagogické fakultě
v Liberci. Studium občanské výchovy a anglického jazyku mne přivedlo k zájmu o
Euroregion Niese-Nisa-Nysa. Běžná lidská zvědavost a zaangažování v občanském sdružení
LOS- Liberecká občanská společnost mi pomohla odkrýt jaký velký kulturní potenciál a
možnost se od sebe učit tento prostor skrývá.
Účast na 3 týdenním setkání studentů z celé Evropy East-West Dialogue –Link between
Europe and Citizens v dánsko-německém pohraničí mne uvědomila v jak uzavřeném
národním rámci žiji a jak často díky malé osobní zkušenosti zjednodušuji různé obrazy
okolního světa. Tato zkušenost mne vedla ke většímu zájmu k tématům vzdělávání ve světle
evropské integrace.
Moje stipendijní pobyty v německém Frankfurtu nad Mohanen a polské Vratislavi mi
pomohly naučit se jazyky našich sousedů a motivovaly mne k hlubšímu studiu evropské
dimenze ve vzdělávání a otevřely nové otázky spojené s mou předešlou osobní i profesní
zkušeností, jako především: Jak žáci rozumí Evropě? Jaký je pocit sounáležitosti k Evropě
jako k širšímu domovu? Jestliže jednou z klíčových kompetencí evropské dimenze je
porozumění jiným kulturám, jak žáci z Euroregionu vidí své sousedy za hranicí? Kolik o
těchto sousedech vědí a jakou osobní zkušenost se sousedy mají?
Tyto procesy mne vedly ke stanovení cíle disertace, který byl stanoven takto:
Cílem disertační práce je analýza realizace evropské dimenze v kurikulu vzdělávacích
systémů České republiky, Německa (se zaměřením na Sasko) a Polska a použitím
empirického výzkumu identifikovat, analyzovat a porovnat porozumění a pocit sounáležitosti
k Evropě a postoje a znalosti žáků o/k jejich sousedům/dech z Euroregionu Nisa.
Tento velmi komplexní cíl je založen na porozumění, že pokud chceme zkoumat postoje
žáků, které jsou určitým zrcadlem socio-edukačních faktorů, které je ovlivňuji, poté je
potřebné také analyzovat kurikulum jako jeden z edukačních faktorů.
5
Charakteristika a struktura práce
Evropská dimenze zahrnuje velmi široké spektrum vzdělávacích cílů. Postupným studiem
tohoto komplexního tématu bylo zapotřebí redukovat kontext a také zúžit výzkumný problém.
Obecný charakter disertační práce se vyznačuje orientací na evropskou dimenzi v obsahu
kurikula pro úroveň ISCED 2A a postojů žáků k Evropě a národním sousedům.
Tak, aby bylo možné dosáhnout stanoveného, velmi komplexního, cíle práce bylo potřebné
provést analýzy teorií a dokumentů a dále provést a interpretovat empirický výzkum.
Struktura disertační práce je rozvržena do 4 kapitol.
Po úvodu, který objasňuje motivaci k obsahu práce a představuje strukturu celé disertace,
následuje první kapitola, ve které je představen kontext pro zvolený výzkumný problém.
Evropa se proměňuje v času a prostoru a přináší nové skutečnosti a výzvy, které je potřebné
reflektovat změnou v přístupech a obsahu kurikula školy. Hlavní faktory, které iniciují tyto
změny jsou procesy evropské integrace a globalizace. Tyto faktory přináší dynamické změny,
které jsou zdroji pro jednoduší komunikaci a vyšší mobilitu, ale také přináší silný vliv médií
na chování společnosti a změnu role školy jako tradičního zdroje informací.
Druhá kapitola zahrnuje teoretické analýzy, které jsou spojeny s definovaným výzkumným
problémem a výzkumným modelem. Provedení těchto analýz bylo potřebné k porozumění
národních vzdělávacích systémů, které byly zkoumány a k vytvoření základu pro empirický
výzkum. Následující analýzy byly provedeny: Analýza obsahu evropské dimenze v rovině
strategických a politických dokumentu na evropské úrovni. Koncept evropské dimenze a
doporučení a rezoluce hlavních evropských institucí byly analyzovány. Dále byly
analyzovány vzdělávací systémy České Republiky, Německa (se zaměřením na Sasko) a
Polska s analýzou realizace evropské dimenze v těchto systémech od roku 1989 do 2009. Pro
vytvoření komplexního přehledu byly tyto způsoby realizace evropské dimenze porovnány.
Na základě těchto porovnání, kdy je prokázáno, že implementace evropské dimenze je nejvíce
ovlivněna Evropskou Unií a je nejdéle ustálena v kurikulu Německa (tedy i Saska) přijímáme
2 hypotézy pro širší kontext Evropy:
H1. Němečtí žáci mají silnější pocit sounáležitosti k Evropě než žáci z Česka a Polska.
H2. Porozumění Evropy z perspektivy EU je u německých žáků větší než u žáků z Česka a
Polska.
6
Teoretická část disertační práce je zakončena analýzou přístupů používaných při realizaci
evropské dimenze ve školním kurikulu.
Třetí kapitola je určena empirickému výzkumu. Tato kapitola obsahuje 4 stěžejní
podkapitoly. Nejprve je představen zúžený kontext evropské dimenze pro empirický výzkum,
a to Euroregion Nisa. Dále je popsán před-výzkum, na jehož výstupech bylo formulováno 5
hypotéz pro zúžený kontext výzkumu. Následovně je představen vývoj tvorby empirického
výzkumu, tedy definice výzkumného problému, formulace hypotéz, výzkumný model, popis
proměnných, operacionalizace, popis metodologie a pilotáže výzkumných nástrojů. Výsledky
a verifikace jednotlivých hypotéz uzavírají tuto kapitolu.
Čtvrtá kapitola je určena závěrům verifikací formulovaných hypotéz. Na základě výsledků
výzkumu jsou navrženy doporučení pro realizaci evropské dimenze v kurikulu škol
v Euroregionu Nisa.
Charakteristika výzkumného souboru a výzkumu
Základním výzkumným souborem byli žáci ve věku 15 let z Euroregionu Nisa. Porovnání
žáků ze 3 různých vzdělávacích systému také přinesl problematiku různosti struktury
vzdělávacích systému. Proto z české části Euroregionu byli zkoumaným souborem žáci 9 tříd
druhého stupně základní školy, v Sasku žáci 5 ročníku „Mittleschule“ (v přímém překladu
střední školy) a v Polsku žáci 2 ročníku „Gimnazjum“. Výběrovým souborem byli žáci
z výše zmíněných typů škol z Liberce, Jelenie Góry a Zittau. V každé zemi se výzkumu
zúčastnily 2 školy. Celkově bylo zkoumáno 6 škol ze 3 měst a 3 zemí. Celkově se výzkumu
zúčastnilo 228 žáků, z toho 74 z Liberce, 75 z Zittau a 79 z Jelenie Góry. 50 % žáků byli
chlapci a stejný počet děvčata.
Výzkum byl proveden v květnu a červnu 2008 pomocí metody dotazníku a následně, se
stejnou skupinou žáků, byla použita metoda diagnostického workshopu, kdy žáci ve
skupinách vytvářely plakáty popisující a vizualizující jejich vrstevníky za hranicí.
Vrácených dotazníků bylo evidováno 228 a návratnost je tedy 100%. Dále bylo evidováno 42
plakátů a 10 observačních listů z 10 provedených workshopů.
7
Výsledky výzkumu byly evidovány v národních jazycích. Výsledky ze 2 škol v jedné zemi
byly sloučeny a následně výsledky mezi 3 populacemi byly srovnávány. Prezentace výsledků
se vzájemně prolíná a je uspořádána pomocí popisů, grafů, tabulek a vytvořených plakátů.
Shrnutí a závěry práce
Výzkumný problém byl formulován pomocí následujících 2 otázek: Jak žáci rozumějí Evropě
a do jaké míry cítí pocit sounáležitosti k Evropě? Jaké postoje a znalosti mají žáci k/o jejich
sousedům z Euroregionu Nisa? Na základě rozboru teorií a dokumentů a porovnání těchto
rozborů (viz kapitola 2.6. „Comparison of implementation of ED into the curriculum of the
Czech Republic, Germany and Poland”), byly formulovány 2 hypotézy, které se přímo
vztahují k prví otázce výzkumného problému.
H1. Němečtí žáci mají silnější pocit sounáležitosti k Evropě než žáci z Česka a Polska.
H2. Porozumění Evropy z perspektivy EU je u německých žáků větší než u žáků z Česka a
Polska.
Na rozborů a komparace teorií a dokumentů a na základě před-výzkumu, který proběhl v
listopadu a prosinci 2007 se třemi třídami v 3 zemích, pomocí metody diagnostického
workshopu, bylo formulováno následujících 5 hypotéz. Tyto hypotézy se nepřímo vztahují k
první otázce výkumného problému a přímo k druhé otázce výzkumného problému.
H3. Němečtí žáci deklarují , že mají větší znalosti o sousedech z Euroregionu Nisa než žáci
z Česka a Polska.
H4. Polští žáci mají větší osobní zkušenost se sousedy z Euroregionu Nisa než žáci z Česka
a Německa.
H5. Polští žáci zaujímají více pozitivní postoje k Čechům než k Němcům.
H6. Němečtí žáci zaujímají více pozitivní postoje k Čechům než k Polákům.
H7. Čeští žáci zaujímají více pozitivní postoje k Němcům než k Polákům.
8
Z výše uvedených 7 hypotéz byly 3 hypotézy vyvráceny a 4 přijaty.
V rámci širšího kontextu Evropy byly testovány tyto hypotézy:
Hypotéza H1. byla vyvrácena. Němečtí žáci nemají silnější pocit sounáležitosti k Evropě než
žáci z Česka a Polska. Němečtí žáci vykázali nižší pocit odpovědnosti za budoucnost Evropy
a také se necítí mít vliv na utváření společné Evropy. Evropa pro ně má nižší důležitost než
pro žáky z ČR a Polska. Zajímavé je, že ačkoliv čeští studenti deklarují, že Evropa je pro ně
velmi důležitá, vykázali vysoce nejnižší pocit odpovědnost za budoucnost Evropy. Více než
50% žáků cítí, že nemá žádné možnosti ovlivnit budoucnost Evropy. Výsledky také ukázaly,
že identifikace žáku s Euroregionem Nisa je nižší něž spoutanost se světem a Evropou.
Hypotéza H2. byla přijata. Porozumění Evropy z perspektivy EU je u německých žáků větší
než u žáků z Česka a Polska. Většina žáků z Euroregionu Nisa rozumí Evropu jako kontinent.
Toto je úzce spojeno s poznatky, že pro žáky je hlavním zdrojem informací o Evropě ve škole
hodina zeměpisu. 100% českých žáků a 75% německých a polských žáků vybralo takovou
odpověď. Evropu žáci z Zittau rozumějí především jako EU a společný evropský trh. Při
možnosti otevřené otázky pro asociace s pojmem Evropa dále uváděli jednotlivé symboly EU
jako modrá vlajka, Brusel a 12 hvězd.
Graf 1. Co pro tebe znamená Evropa?
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
42 42
44
36
Czech Repulbic
19
13
5
European
Union
3
10
3
Common
European
Market
continent
14
7
civilisation
14
6
6
idea & way of
living
Germany
Poland
3 3 2
other
V rámci redukovaného kontextu Euroregionu Nisa byly testovány tyto hypotézy:
Hypotéza H3. byla vyvrácena. Odpovědi německých žáků deklarují nižší znalost o sousedech
z Euroregionu Nisa, než deklarovali žáci v Liberci a Jelenie Górze (Žáci odpovídali na
9
otázky: Myslím si, že vím o německé/polské/české kultuře, dějinách, životním stylu, hudbě,
literatuře, sportu … a na škále od 1 do 4 zaznačili hodnotu ke každé oblasti, k oběma
sousedům). Znalost o sousedech u žáků je velmi nízká. Celkově je na škále od 1 do 4 na
hodnotě 2. Nejvíce žáci vědí o geografii sousedů. Žáci ve všech 3 zemích také deklarovali
zeměpis jako hlavní předmět pro získávání poznatků o sousedech z Euroregionu Nisa.
Hypotéza H4. byla přijata. Polští žáci mají větší osobní zkušenost se sousedy z Euroregionu
Nisa než žáci z Česka a Německa. Pro tuto hypotézu byly použity také odpovědi žáku při
finální diskusi, během diagnostického workshopu. Polští žáci mají větší osobní verbální
zkušenost obecně s lidmi s Euroregionu Nisa, ale také s vrstevníky (především Němci).
Němečtí žáci cestují nejvíce v rámci Euroregionu Nisa, nicméně cílem většiny je pouze
využívaní služeb. Přestože žáci z Liberce cestují nejvíce z porovnaných populací v rámci
Evropy, 30% z nich nikdy nebyla za hranicí v rámci Euroregionu Nisa a mají také velmi nízký
osobní kontakt se sousedy z Polska. Výsledky také ukázaly že téměř 70% žáků se nikdy
nezúčastnilo vzdělávací nebo kulturní akce v rámci Euroregionu Nisa.
Hypotézy H5 – H7 byly ověřovány na základě výsledků dotazníku a na základě výsledků
diagnostického workshopu.
Hypotéza H5. byla přijata. Polští žáci zaujímají více pozitivní postoje k Čechům než
k Němcům. Výsledky z dotazníku i diagnostického workshopu ukázaly, že postoje polských
žáků vůči Čechům jsou vysoce pozitivní. 88% popisů v dotazníku a 7 z 8 plakátů bylo
klasifikováno jako pozitivní. Na druhé straně 9 z 9 plakátů, popisujících souseda z německé
strany Euroregionu Nisa, bylo negativních.
Hypotéza H6. byla přijata. Němečtí žáci zaujímají více pozitivní postoje k Čechům než
k Polákům. Tento rozdíl není ovšem velmi markantní. Rozdíl mezi vnímáním Čechů a Poláků
je 12%. Plakáty vyprodukované německými žáky byly poměrně neutrální a intensita slov byla
také spíše neutrální.
10
Graf 2. Co si mysliš o sousedech z Euroregionu Nisa?
Hypotéza H7. byla vyvrácena. Čeští žáci nezaujímají více pozitivní postoje k Němcům než
k Polákům. Výsledky dotazníku a diagnostického workshopu ukázaly více negativní postoje
českých žáků k Němcům a neutrální a mírně pozitivní postoje k Polákům. Žáci
během
workshopu deklarovali, že jejich osobní zkušenost se sousedy je velmi nízká.
Obrázek 1. Příklad plakátu vytvořeného polskými žáky, který popisuje mého Německého souseda z Euroregionu
NISA
11
Provedeno bylo také porovnání odpovědí na otázky dotazníku „Co si myslíš o sousedech
z Euroregionu NISA?“ a „Co si myslíš, že si myslí o Čechách tvoji sousedi z Euroregionu
NISA?“ Jako příklad uveďme vztah Němců a Poláků. Zjištěno bylo, že polští žáci si myslí, že
Němci je vidí v 75% negativně, zatímco němečtí žáci odpověděli v 36% negativně.Na škále
intensity slov (v klasifikaci od -2 /velmi negativní/ do +2 /velmi pozitivní/) je to rozdíl -137
ku +17.
Ke zjištěným poznatkům jsou v kapitole 4 navrhnuta doporučení pro implementaci evropské
dimenze do kurikula škol v Euroregionu Nisa.
Během provádění jednotlivých obsahových analýz a také během empirického výzkumu se
objevily některé výzvy, které byly spojeny s vysokou komplexností tématu evropské dimenze
a také prostředí, ve kterém byl výzkum prováděn. Autor práce si je vědom vysoké možnosti
deformace analyzovaných a bádaných dat díky skutečnosti, že analýzy i výzkum probíhaly
v jazyku českém, německém a polském a konečná verze disertace je sepsána v jazyku
anglickém. Tak, aby byla tato hrozba minimalizována, terminologie a také tvorba
výzkumných nástrojů a překlad výsledků výzkumu byly konzultovány s rodilými mluvčími,
kteří mají dlouhodobou zkušenost se vzděláváním v multi-kulturním prostředí. Náročnost
výzkumu spočívala také v porovnáváni 3 populací a složité logistice v průběhu výzkumu.
Disertační práce byla psána v anglickém jazyku, tak aby mohla být zdrojem informací ve
všech 3 částech Euroregionu Nisa. Doufám tedy, že provedená práce porovnáním 3 systémů
a 3 populací přispěje k dalšímu rozvoji vzdělávání v tomto regionu, který skýtá velký
potenciál v možnostech se učit od sebe navzájem.
Výsledky disertační práce, budou dostupné online a rozeslány k relevantním vzdělávacím
institucím v Euroregionu Nisa od 15.10.2009 na www.meetneighbours.eu/research .
12
Výběr z citované literatury
Dokumenty
ACT No. 561/2004 on Pre-school, Basic, Secondary, Tertiary Professional and Other
Education (the Education Act). Available at WWW: < http://www.msmt.cz/dokumenty/actno-561-of-24th-september-2004 >.
České vzdělání a Evropa – Strategie rozvoje lidských zdrojů při vstupu do Evropské
Unie.[Czech Education and Europe. Pre-Accession Strategy for Human Resource
Development]. Prague, 1999. ISBN 80-211-0312-4.
Green Paper on the European dimension of education, p. 5 [online] [cit. 1.6.2009]. Official
document downloadable at WWW:
<http://aei.pitt.edu/936/01/education_gp_COM_93_457.pdf>.
Recommendation 1682 (2004) Education for Europe adopted by the Committee of Ministers
of the Council of Europe in 2004.
Reforma programowa [Reform of curriculum] [online] [cit. 2009-04-10]. Available at WWW:
<http://www.reformaprogramowa.men.gov.pl/?redirect_count=1>.
Resolution on the civic and European education (64) 11of the Council of Europe adopted by
the Ministers' Deputies on 6th October 1964.
Resolution on the European Dimension in teaching approved by the Council of Ministers on
the 24th May 1988.
White Paper. Teaching and Learning. Towards the learning Society. Luxemburg. Office for
Official Publications of the EC 1996.
Monografie a články
BAUMANN, B. (ed.).: Europa machen! [Making Europe!]. Berlin: 2004, MitOst e.V., ISBN
3-9808083-2-7.
BEADEKER, Deutschland [Germany]. Berlin, Verlag Karl Baedeker, 2005, ISBN 3-82971079-8.
BELL, GORDON: Developing a European Dimension in Primary Schools, London: David
Fulton Publishers Ltd., 1991. ISBN 1-85346-170-9.
GAVORA, P: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 200. ISBN 80-85931-79-6.
GOŁĘBIAK, B. D. (at.) : Uczenie metodą projektów [Educational Project as a teaching
method], Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 2002. ISBN 83-02-08349-6.
13
GREGER, D., WALTEROWA, E.: In pursuit of educational change: the transformation of
education in the Czech Republic. In WALTEROWA, E., GREGER, D.: Orbis scholae,
Volume 1/ Number 2/ 2007. Prague: Charles University in Prague, 2007. ISSN 1802-4637.
GRÖSCHLOVA, A.: Zavádění evropské dimenze do školního vzdělávání. [Implementation of
the European Dimension in Education into school education] In A. GREGER, D., JEŽKOVÁ,
V. (ed.) Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace [School education: Foreign Trends
and Inspiration]. Praha: Karolinum, 2007, ISBN 80-246-1313-1.
HAVEL,V.: Evropa jako úkol. [Europe as a task] Prague: Grafické podniky Kusák, 2005.
ISBN 80-86734-75-7.
HEIDENMANN, TOVE: Europe in Education – Portraits of twelve Danish pioneer schools,
Kopenhagen, FPU, 1993, ISBN 87-89146-26-3.
JANOWSKI, A. Educational restructuring and change: post – communist educational
transformation in Poland. WALTEROWA, E., GREGER D. The transformation of
educational systems in the Visegrad Countries, Orbis Scholae, volume 1, number 2, 2007.
ISSN 1802-4637.
JEŽKOVÁ, V., KOPP VON, B., JANÍK, T.: Školní vzdělávání v německu [School education
in Germany]. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1558-5. p.49.
KOTÁSEK, J. : Vzdělávací politika a rozvoj školství v České Republice po roce 1989 – 1
Část. [Education politic and the educational system development in the Czech Republic after
1989 – 1st part]. In Technologia vzdelavania. Bratislava: 2005 p. 9.
KYMLICKA, W.: Multicultural states and intercultural Citizen. In Theory and Research in
Education. London: Sage Publications, 2003.
LUCHTENBERG, S.: The European dimension and multicultural education: Compatible or
contradictory concepts? In WINTHER-JENSEN, THYGE (Ed.): Challenges to European
Education: cultural values, national identies, and global responsibilities, Frankfurt am Main,
1996, ISBN: 3-631-49908-6.
Mały rocznik satystyczny Polski, 2007 [Concise Statistical Yearbook of Poland 2007],
Warszawa: Zakład Wydawnictw Statystycznych, 2007. ISSN 1640-3630,
MONTANE, M., BORDAS, I.: The European Dimension in secondary education, Barcelona,
1993, ISBN 84-600-8599-6.
Northern Ireland Curriculum Council: Thinking European, Belfast, Northern Ireland
Curriculum Council, 1992, ISBN 1-872746-93-4.
PAWLĘGA, M.: Zakładanie SKE – Szkolnego Klubu Europejskiego [Setting up European
club at school]. In: Poza szkolne formy edukacji europejskiej – doświadczenia [Extra
curriculum forms of European education – experiences]. Warszawa: Kontrast, 2003. ISBN
83-88733-75-2.
PECK, T. B. : European community teachers exchange scheme. Dublin: 1994, European
Commision.
14
PIEŃKOWSKA, D., MORAWSKA, K. (at.): Edukacja Europejska w polskiej szkole materiały [European education in polish school – materials]. Warsaw: Fundacja im. Stefana
Batorego, 2001. ISBN 83-915640-1-0.
RYDL, K.: Inovace školských systémů [Innovation of the education systems]. Praha: ISV,
2003. ISBN 80-86642-17-8, p.164.
SEEBAUER, R. (ed.): Europaeische Dimensionen neu denken. [European Dimension – new
thinking]. Wien: Mandelbaum Verlag, 2004. ISBN 3-85476-125-2, p. 91-92. WALTEROVÁ,
E., JEŽKOVÁ, V. Žijeme v Evropě. Praha: UK – PedF, 1999. ISBN 80-86039-82-X.
SIELATYCKI, M.: Europejski wymiar nauczania w polskich szkołach. (European dimension
of Education in polish schools. In PIEŃKOWSKA, D, MORAWSKA, K. (at.): Edukacja
Europejska w polskiej szkole - materiały [European education in polish school – materials].
Warsaw: Fundacja im. Stefana Batorego, 2001. ISBN 83-915640-1-0.
WALTEROVÁ, E. Objevujeme Evropu : kniha pro učitele [Discovering Europe - Book for
teachers]. Prague : Pedagogická fakulta UK, 1997. ISBN 80-86039-27-7.
Webography
eTwinning. [online] [cit. 14.06.2009]. Available at WWW:
<http://www.etwinning.net/en/pub/getting_started.htm>.
Europaschule in Sachsen [European school in Saxony]. [online] [cit. 12.06.2009]. Available
at WWW: <http://www.sachsen-macht-schule.de/schule/9327.htm?id=35>.
European Academy of Berlin [online] [cit. 10.04.2009]. Available at WWW:
<http://www.eab-berlin.de>.
Euroregion Neisse-Nisa-Nysa [online] [cit. 10.04.2009]. Available at WWW: <
http://www.euroregionnysa.pl/index.php?option=com_content&task=view&id=39&Itemid=74 >.
Eurydice: The Education System in Germany [online] [cit. 10.04.2009]. Available at WWW:
<http://eacea.ec.europa.eu/ressources/eurydice/eurybase/pdf/0_integral/DE_EN.pdf>.
Kultusministeriums [online] [cit. 02.12.2008] Available at WWW:
<http://www.bildungsserver.de/zeigen.html?seite=612>.
Olimpiada wiedzy o Unii Europejskiej [Competition on Knowledge about European Unione]
[online] [cit. 12.04.2009]. Available at WWW: <http://www.owoue.interia.pl/index.html>.
Sachsisches Staatministrerium für Kultus [Saxon State Ministry of Culture] [online] [cit.
01.06.2009].
Available
at
WWW:
<http://www.sachsen-machtschule.de/schule/download/download_broschueren/br_saechsisches_schulsystem_en.pdf>.
Trójjęzyczny Szkolny Portal Informacyjny Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa [Trilingual
Information Portal of Euroregion NISA for Schools] [online] [cit. 10.04.2009]. Available at
WWW: < http://www.neisse-nisa-nysa.eu/pages/home/index.aspx?rub=0&men=0&lang=2 >.
15
Odborný životopis
Mgr. Ondřej Lochman
Narozen
30. října 1980 v Mladé Boleslavi
Vzdělání
2005 – dosud
Doktorandské studium
- obor pedagogika
- školící pracoviště: Ustav výzkumu a rozvoje vzdělávání
- školitelka: Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc.
Státní doktorská zkouška složena dne 22.1.2009
Předměty:
- srovnávací pedagogika
- vysokoškolská pedagogika
- evropská studia
2005
Státní závěrečná zkouška, Učitelství pro 2.st. aprobace Anglický
jazyk - Občanská výchova, Technická univerzita v Liberci.
1999
Maturitní zkouška na Todd Central High School, Elkton,
Kentucky, USA.
Stáže
2006 – 2007
6 měsíční stáž na JWG Universität, Frankfurt am Main v SRN.
2007 - 2008
10 měsíční výzkumná stáž na Uniwersytet Wroclawski, v Polsku
v rámci podpory od Visegrádského fondu.
Účast na projektech
2006 -2009
Participace na výzkumném projektu UVRV „Centrum základního
výzkumu školního vzdělávání“
16
Zaměstnání
1.1 – 30.6. 2009
Facilitátor a odborný konzultant v oblasti neformálního vzdělávání
v rámci aktivit Českého předsednictví v radě EU pro:
-
Conference on Youth
-
Czech Youth Event
-
Rozhovory s občany Evropy
2004 – dosud
• Stálý školitel a konzultant České národní agentury Mládež pro
vytváření strategie implementace tématu evropského občanství a
evropské dimenze v neformálním vzdělávání v ČR.
• Externí školitel a facilitátor o.p.s.PartnersCzech – Partners for
democratic Change.
2006 - dosud
• Odborným konzultant UNESCO Initiative Centre Wroclaw.
2004 -dosud
Působnost jako školitel a odborný konzultant pro témata:
interkulturního učení, evropského občanství a principů
neformálního vzdělávání na vzdělávacích školeních a seminářích v:
Belgii, Dánsku, Německu, Izraeli, Litvě, Lotyšsku, Nizozemí,
Polsku, Portugalsku, Severním Irsku, Slovinsku, Španělsku,
Turecku, Ugandě a U.S.A
Jazyková kvalifikace:
Anglický jazyk C1
Český jazyk – rodný
Německý jazyk B2
Polský jazyk B2
17
Publikační činnost
LOCHMAN, O.: Plakát a propaganda. In Mičienka, M.,Jirák, J. Rozumět médiím – základy
mediální výchovy pro učitele. Praha : PartnersCzech o.p.s., 2006, ISBN 80-239-6762-2. str.
159-166.
LOCHMAN, O.: Techniky propagandy. In JIRÁK, J., MIČIENKA, M.: Základy mediální
výchovy. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-315-4.
LOCHMAN, O. Implementace evropské dimenze na základní škole. In Svět výchovy a
vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu, sborník XV. konference ČAPV,
[CD-ROM]. České Budějovice : ČAPV, 2007.
LOCHMAN, O.: Interaktivní přístupy ve výchově demokratického občana s důrazem na
použití diskusních metod a technik. In 2. doktorská vědecká konference. Sborník konference,
[CD-ROM]. Praha: PedF – UVRV, 2006.
LOCHMAN, O.: Evropské občanství je když… In Eurokompass – čtvrtleník na podporu
vzdělávání a mobility v Evropě 2/4. Praha: NAEP, 2009. str. 1-2.
LOCHMAN, O.: PoláCzeck. In Eurokompass – čtvrtleník na podporu vzdělávání a mobility
v Evropě 2/4. Praha: NAEP, 2009. str.4.
V tisku
LOCHMAN, O. (ed): Já občan Evropy. Praha: EURODESK. - Listopad 2009.
LOCHMAN, O.(ed): Youth opens the space. Wroclaw: UNESCO Iniciativ Centre - Listopad
2009.
LOCHMAN, O: Monstr proces Kolín, Weiland a spol. a osud Ruženy Krásné-Koškové. In
Sborník ze sympozium totalitarismus V. – Podoby politické ideologie. Plzeň : Fakulta
filozofická ZČU v Plzni. - Říjen 2009
18