zpravodaj - Oblibene.cz
Transkript
zpravodaj - Oblibene.cz
číslo 2 (26) ročník 7 červen 2015 http://www.obec-hlina.cz Lípa před domem čp. 61, květen 2013. 2 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Oslava Svátku matek, 10. května 2015. Pořadatelé pirátského odpoledne u rozhledny Vladimíra Menšíka, 31. května 2015. 3 Hlínské rozhledy, červen 2015 V ážené čtenářky a čtenáři Hlínských rozhledů, i když to pořád za okny nevypadá, mělo by začít konečně léto. Zimní boty jsem uschovala do horní police a rychle nachystala sandály a tenisky. Na terasu jsem s radostí vynesla venkovní křesílka a vychutnala jsem si dobrou kávu se sluníčkem v zádech. Asi už i mě dostihla letní nálada. Doufám, že vydrží i přes rozmary počasí. Pro mě začíná opravdové léto tím, když rozkvetou levandule. Když záhony tmavomodrých trsů levandulí rozvlní vítr a ona prudce zavoní. Při takové vůni zavřete oči a cítíte se jako ve snu, a třebaže prší, vůně levandule ve vás vyvolá představy letních pláží u moře nebo u českých rybníků. Levandule je pohlazení pro neklidnou duši, levandule je cesta do snů. Je to úžasná bylina, která vás léčí už jen tím, že voní. Izzak Walton prý kdysi v 17. století popsal levanduli prostým výrokem: „Toužím být v domě, kde prostěradlo voní levandulí…“ Levandule totiž provází člověka od prvního vzájemného setkání. Antičtí Řekové a Římané ji dávali do koupelí, ve středověku se používala jako repelent proti hmyzu a jako skrývač pachů. Již v antice zaznamenáváme první zmínky o její léčivosti. V kuchyni se levandulové kvítky přidávají do voňavých džemů, připravuje se levandulový ocet a nať se dává k dušenému masu. Letní vydání Hlínský rozhledů bude také vonět po levanduli, alespoň v těch receptech. Podíváme se, co je nového v Babinci, poodkryjeme zase kousek historie školních kronik a mnohé další. Krásné letní dny i noci plné pohody a relaxace Vám přeje za redakční tým Kamila Veselá Z OBSAHU: 3 Úvodní slovo 4 Slovo starosty 5 Víte, že? 6 Informace OÚ 7 Události v obci 18 Rozhovor s Marií Čechovou 20 15 roků cvičení s Aničkou 21 Kalendář připravovaných akcí 21 Společenská rubrika 22 Historické okénko 31 Hlínské cesty – cesta Znojmo – Brno aneb stará Brněnka 41 Povídání o bylinkách 45 Recepty s levandulí 47 Za hranicemi obce 48 Mánesův orloj 3 49 Závěrečné slovo 54 Hlína a nejbližší okolí na starých pohlednicích DOTEKY OBCE 4 Vážení spoluobčané, v rukou máte další vydání Hlínského zpravodaje a já se budu v následujících řádcích snažit přiblížit Vám dění na obecním úřadě, případně okomentovat to, co řešíme, jak se postupuje v plánovaných akcích. V minulém vydání jsem Vás informoval, že proběhlo výběrové řízení na zpracovatele nového územního plánu a tak bych v úvodu u tohoto tématu zůstal a popsal Vám, jak pokračují jednání, příprava a zpracování tohoto pro obec důležitého dokumentu. V úvodu mohu konstatovat, že výběr zpracovatele, paní arch. Jenčkové, bylo velmi dobré rozhodnutí. Paní architektka několikrát obec navštívila, jednala s vedením obce i se zastupitelstvem a tato jednání byla vždy velmi konstruktivní a našim požadavkům vyhovující. Výsledkem pak je, že v současné době je návrh Územního plánu Hlína hotov a připraven k projednání. MěÚ Ivančice stanovil veřejnou vyhláškou projednávání návrhu územního plánu na 29. června 2015. Pro vás všechny z toho vyplývá, že máte možnost se s návrhem seznámit, prohlédnout si ho a v případě, že s něčím v návrhu nesouhlasíte vznášet v zákonné lhůtě připomínky, v našem případě do 18. července 2015. Své námitky adresujte na MěÚ v Ivančicích, který je ze zákona pořizovatelem územního plánu. Do návrhu v tištěné podobě je možno nahlédnou na obecním úřadě Hlína nebo městském úřadě Ivančice v době úředních hodin a je také zveřejněn v elektronické podobě na úřední desce MěÚ Ivančice. Prosím věnujte této záležitosti pozornost, protože nyní je ta doba, kdy se dá ještě reagovat na podněty. V pozdější době to již ne- Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 bude možné. Opravdu se tato záležitost týká nás všech, je to důležitý dokument a určuje, jak se bude v obci v budoucnu žít. V závěru tohoto tématu ještě uvedu, že obec požádala o dotaci na zpracování územního plánu Jihomoravský kraj, naší žádosti bylo vyhověno a zastupitelstvo JMK schválilo na svém zasedání finanční příspěvek na pořízení ve výši 65 000 Kč. Další téma, o kterém bych se rád zmínil, je otázka odkanalizování obce a záležitostí s tímto spojených. V uplynulém období proběhlo několik jednání se zástupci Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice, projektanty v tomto oboru i zástupci Vodárenské společnosti – divize Brno-venkov. Na těchto jednáních se řešil nejvýhodnější postup odvádění odpadních vod a závěrem byla nově zpracovaná studie, která hodnotila z pohledu finančních nákladů možnost napojení na čističku v Ivančicích a možnost vybudování vlastní biologické čistírny. Obě tyto varianty jsou zapracované v plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje a tedy na obě je možné získat podporu z dotačních programů. Podle zpracované studie, kterou nechal vypracovat SVaK Ivančice, je méně nákladné vybudovat vlastní biologickou (kořenovou) čistírnu. Má to však několik nejasností, které je třeba ještě dořešit. Jedná se o umístění čističky, tedy pozemek vhodný na stavbu ve vlastnictví obce, získání dotace na stavbu, kdy tento typ čistíren není v současnosti příliš podporován a v neposlední řadě velmi složitá agenda při vyřizování všech těchto záležitostí. Zastupitelstvo obce proto, vědomo si důležitosti řešení likvidace odpadních Hlínské rozhledy, červen 2015 vod, schválilo na svém zasedání nabídku SVaK Ivančice k zastupování obce svazkem při vyřizování všech těchto záležitostí. Jednoduše řečeno, svazek bude investorem akce odkanalizování obce Hlína a na své náklady provede výběr projektanta, nechá zpracovat projektovou dokumentaci, požádá o územní rozhodnutí, stavební povolení a vypracuje a podá žádost o dotaci na akci. Obec samozřejmě bude mít svého zástupce při všech jednáních v těchto záležitostech a v závěru doplatí rozdíl mezi získanou dotací a skutečnou cenou celého díla. Domnívám se, že je to velmi výhodná nabídka a jediná možná cesta jak celou záležitost v dohledné době vyřešit. V tuto chvíli ještě nelze s určitostí říci, jak celá záležitost dopadne, ale v každém případě se věci posunuly vpřed k řešení. A že je co řešit, se každý z Vás může přesvědčit, když se podívá na místa v okolí obce, co vychází z provozované dešťové kanalizace. A právě Víte, že… 5 při tomto pohledu mě trochu mrzí, že diskuse na posledním veřejném zasedání zastupitelstva se věnovala především záležitosti ceny stočného, což zřejmě sehrálo svou roli i při hlasování zastupitelstva, ale nikomu nevadilo, že si ničíme životní prostředí v okolí obce. Možná se mýlím, ale takový dojem to na mě udělalo. Tolik zatím k tomuto tématu a o dalším vývoji Vás samozřejmě budeme informovat. Jinak v obci probíhá ještě spousta dalších akcí, v krátkosti úprava okolí rozhledny, výměna vrat a oprava fasády hasičky, dokončení opravy střechy kostela za finančního přispění obce a další, ale o tom zase v příštím vydání rozhledů Protože se blíží prázdniny, léto, doba dovolených, tak Vám přeji příjemné prožití tohoto období a na podzim opět na shledanou. Miloš Dostalý ke snížení tragických následků dopravních nehod mohou přispět i osoby jedoucí ve vozidlech, a to tím, že budou věnovat větší pozornost používáni zádržných systémů. Pro zvýšení bezpečnosti všech osob přepravovaných ve vozidle je nezbytně nutně, aby používaly zádržné systémy. Člověk, který je řádně připoutaný bezpečnostním pásem, má šestkrát větší šanci při dopravní nehodě přežít, než osoba, která je nepřipoutaná. Pokud se osoba ve vozidle nepřipoutá a automobil při rychlosti 50 kilometrů v hodině narazí do překážky, nejčastěji do jiného vozidla, znamená to pro člověka volný pád ze třetího poschodí, tj. přibližně z deseti metrů. Při rychlosti 70 kilometrů v hodině odpovídá vliv nárazu na osádku vozidla volnému pádu z šestého poschodí. Každý nepřipoutaný člověk představuje také velké riziko pro ostatní spolujezdce ve vozidle, a to i pokud jsou oni sami připoutáni. Podstatné je také myslet na to, že airbag plní svou funkci pouze v kombinaci s bezpečnostním pásem, pro nepřipoutaného se může stát smrtícím nástrojem. Nelze podceňovat ani krátké jízdy, v žádném případě nejsou bezpečnější. I při těchto cestách může dojít k vážné dopravní nehodě. Důležité je se připoutat správně. Bezpečnostní pás nesmí vést přes krk, vždy přes klíční kost. Pod pásem by neměly být tvrdé a ostré předměty, jako propisky, mobilní telefony apod., které mohou při dopravní nehodě jejich majitele vážně poranit. Autosedačka musí být plně funkční a pro dítě bezpečná, pohodlná a příjemná. Nesmí být pro dítě příliš malá. U starších dětí nesmí vést pásy přes břicho a krk. Podsedák dítě vyzvedne tak, aby mohlo správně použít bezpečnostní pásy, ty by měly vést přes pánev a rameno. Velmi nebezpečné je mít dítě při jízdě na klíně nebo zajištěné bezpečnostním pásem spolu s dospělou osobou. Na používání zádržných systémů si stačí pouze zvyknout. Po nějakém čase je člověku, který je zvyklý používat bezpečnostní pásy, jízda bez nich již nepříjemná. Tak šťastnou cestu! Zdroj: Policie ČR 6 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 INFORMACE OBECNÍHO ÚŘADU Od 1. dubna 2015 je ve sběrném dvoře umístěn kontejner na BIOODPAD. Váš BIOODPAD bude zpracován na kompost, který je využíván v zemědělství, zejména pro půdu určenou pro pěstování potravinářských obilovin. CO PATŘÍ DO BIOODPADU? • rostlinný odpad ze zahrad – listí, tráva, plevel, zbytky rostlin • zbytky ovoce a zeleniny • spadané ovoce ze zahrad • čajové sáčky • kávová sedlina • dřevní štěpka • kousky větviček, keřů i stromů – posekané, nastříhané, pořezané, nebo zpracované štěpkovačem • hlína z květináčů • v MALÉM množství – exkrementy nemasožravých zvířat • popel ze dřeva • v MALÉM množství – kousky kartonu, nebo použité papírové kapesníčky CO DO BIOODPADU NEPATŘÍ!!? • maso, kosti, uhynulá domácí zvířata • oleje z potravin, tekuté a silně mastné potraviny • obaly od potravin (sklo, plasty, plechovky) • zbytky jídel • exkrementy masožravých zvířat – včetně psích • sklo, kovy, umělé hmoty, textilie • obsah sáčků vysavačů • popel z uhlí a briket • barevné časopisy • smetky ze silnic • oleje, baterie, zbytky barev a laků • léky, pleny, igelity ZÁSADNĚ NEVHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ JE VŠE, CO VADÍ PROCESU TLENÍ! Hlínské rozhledy, červen 2015 Košt slivovice 7 Košt slivovice na Hlíně se konal 14. března 2015, letos bylo 21 hodnotících, ale byl slabý rok na počet vzorků. Počet hodnocených vzorků bylo jen 7 z toho 3 pálenky slivovice a 4 meruňkovice. Hodnotilo se počtem bodů od 1 do 3. Kdo dostal největší počet bodů vyhrál. Výsledky byly následující: 1. místo Milan Hošek - slivovice - 51 bodů 2. místo Jiří Vaňura - meruňkovice - 50 bodů 3. místo Milan Hošek - meruňkovice - 44 bodů Košt slivovice a jiných pálenek, 14. března 2015. 8 Jarní bazárek Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 I letošní jarní bazárek konaný 21. března 2015 na Hlíně se vyvedl ke spokojenosti všech. Narůstající zájem ze strany nabízejících i nakupujících nás velmi potěšil. Každá maminka dříve či později začne řešit problém, co s dětskou výbavičkou, ze které ten její capart už vyrostl. „Maminky na mateřské dovolené moc peněz navíc nemají, a toto byla příležitost, kdy si za levný peníz mohly koupit nebo vyměnit dětské oblečení.“ Kromě oblečení bazárek nabízel i boty, kabelky a další módní doplňky. Celkem se prodalo zboží v hodnotě přes 7 000 Kč. Děkujeme všem, co se účastnili, ať už jako prodávající nebo kupující. Příští bazárek se uskuteční v měsíci říjnu roku 2015. Jarní bazárek v prostorách OÚ na Hlíně, 21. března 2015. Hlínské rozhledy, červen 2015 Zájezd na Floru Olomouc 9 V sobotu 25. dubna 2015 uskutečnil spolek „BABINEC“ za podpory Obecního úřadu Hlína zájezd na jarní výstavu Flora Olomouc.V 7:00 hod ráno jsme nastoupili do autobusu a vyrazili směr Olomouc - výstaviště. Cestou do Smetanových sadů již bylo patrné, že bude nádherné a slunečné počasí. Na výstavišti bylo spousta zajímavých výstav a prodejních akcí. Jak pomůcek na zahradu a dům, tak i do kuchyní i něco pro zdraví. Velmi zajímavá byla prohlídka skleníků s tropickými rostlinami, citrusovými plody, orchidejemi, kaktusy a bonsajemi. Hlavní součástí však byl Jarní zahradnický trh (květiny, zelenina, semena, okrasné rostliny, školkařské výpěstky). A že bylo z čeho vybírat. Dále nás pak zaujaly aranžováné květiny, které můžete vidět na fotkách. Kolem oběda se někteří rozběhli ke stánkům s občerstvením. Lákala je nabídka klobásek, zelňaček, gulášků a ostatních dobrot, nechybělo i pivečko. Cesta domů ubíhala velmi rychle a příjemně. Přes veškeré vyčerpání a únavu, která na nás v autobuse dolehla, můžeme tuto akci považovat za velmi zdařenou. Zde se také můžete pokochat fotkami, které jsme pořídili přímo na výstavě. Zájezd na výstavu Flora Olomouc, 25. dubna 2015. 10 Zájezd na výstavu Flora Olomouc, 25. dubna 2015. Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Hlínské rozhledy, červen 2015 Den matek 11 Nedělní odpoledne 10. května 2015 patřilo jako každý rok všem maminkám, které společně v Pohostinství paní Koudelné oslavily svůj Svátek matek. Hlinské děti secvičily pásmo básniček, písniček a tanečního vystoupení a letos zahrály poprvé divadelní představení s názvem Z deníku kocoura Modroočka, které se jim velice povedlo. Místnost zaplněná všemi maminkami a babičkami, zkrátka všemi ženami matkami radostně tleskala. Přítomným ženám popřál i místostarosta pan Ing. Miroslav Pacholík. Každá žena dostala karafiát a malý dáreček a také kávu se zákuskem a chlebíček. Poděkování patří nejen všem dětem, která maminky potěšily svým vystoupením, ale slečně Tereze Mezníkové, která celé pásmo s dětmi nacvičila. Oslava Svátku matek, 10. května 2015. 12 Oslava Svátku matek, 10. května 2015. Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Hlínské rozhledy, červen 2015 Oslava Svátku matek, 10. května 2015. 13 14 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 V pátek 22. května 2015 se opět spolek „BABINEC“ sešel na Obecním úřadu, kde se konala přednáška „OBEZŘETNOST SE VYPLATÍ“. Přednášku vedla prap. Kristyna Rosa de Pauli a cílem bylo seznámit seniory s riziky v oblasti domácího násilí, trestné činnosti podvodů, krádeží apod. Celá přednáška byla doprovázena kasuistikami, dotazy občanů, ale i ukázkami různých zabezpečovacích zařízení rodinných domů, které přinesl pan David Chaloupka. I když se přednášky zúčastnilo malé množství našich občanů, myslíme si, že byla opravdu poučná a byla podána zábavnou formou. Přednáška „Obezřetnost se vyplácí“, 22. května 2015. Hlínské rozhledy, červen 2015 Den dětí u rozhledny 15 V neděli 31. května 2015 proběhlo u rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně zábavné odpoledne ke dni dětí s názvem pirátské odpoledne. Za dávných dob, kdy země byla pokryta z větší části oceány, zabloudili i do našich končin a schovali si zde naloupený poklad. U rozhledny se na nedělní odpoledne objevila dávno ztracená cesta. Výprava skupinek 5–6 dětí se vydala a úspěšně plnila všechny nastražené pasti a úkoly a na konci cesty odhalili dávno zapomenutou ztracenou loď, ve které byl ukrytý poklad pirátů. Toto odpoledne se velmi vydařilo a děti i s rodiči postupně plnili úkoly na sedmi stanovištích. Největší zážitek si děti odnášely na posledním stanovišti, kde bojovaly s piráty, kteří bránili poklad. Po tomto boji si z pokladu vzaly svou odměnu – dárkový balíček Mimo toho si mohly u rozhledny zaskákat na trampolínách a v pracovních dílničkách vyrobit tričko s pirátskými motivy. Na závěr tohoto odpoledne byl za rozhlednou táborák, kde si opékaly špekáčky. Obecní úřad děkuje všem, kteří se podíleli na organizaci a zdárném průběhu tohoto odpoledne. Pirátské odpoledne v okolí rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně, 31. května 2015. 16 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Pirátské odpoledne v okolí rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně, 31. května 2015. Hlínské rozhledy, červen 2015 Pirátské odpoledne v okolí rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně, 31. května 2015. 17 18 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Malé povídání s paní Marií Čechovou o BABINCI Hlína se může pochlubit několika spolky a zájmovými kroužky, které sdružují občany všech věkových kategorií, kteří se věnují řadě zajímavým činnostem. Velmi oblíbeným spolkem je i Babinec, který sdružuje již několik let ženy, dívky i seniorky, které se pravidelně scházejí, tvoří, aranžují, povídají si i cestují. Vedoucím Babince je paní Marie Čechová, kterou jsme požádali o rozhovor do letních Rozhledů. Jaká je tvoje práce a jak trávíš svůj volný čas? Má to hodně společného s tvůrčí náplní Babince nebo je to úplně jiná činnost? Ano, je to úplně jiná činnost. Pracuji jako fakturační referentka ve firmě, která se nachází nedaleko naší vesnice Hlína. Práce mě baví, protože je velice rozmanitá. A jak trávím svůj volný čas? Většinou na zahrádce, kde se věnuji pěstování zeleniny a okrasných květin. Také mám ráda procházky lesem se psem. Ale největší odpočinek a potěšení pro mě je, když přijdou vnoučata a já se jim můžu plně věnovat. Babinec aranžuje, tvoří, povídá si s odborníky v mnoha oblastech a dokonce se vydal i na výlet? Povíš nám něco o tom, co již Babinec vše stačil stihnout prožít a vytvořit? Za tu dobu, co Babinec vedu, jsme toho myslím stihly docela dosti. S odborníky jsme pořádaly kurz první pomoci v praxi, zorganizovaly jsme posezení s kosmetičkou na téma „líčení“, přijel mezi nás i florista, který nás naučil vázat kytice, Paní Marie Čechová (třetí zleva) jako členka zastupitelstva obce Hlína, 2014. Hlínské rozhledy, červen 2015 19 a v neposlední řadě jsme uskutečnily přednášku – „obezřetnost se vyplatí“, kde jsme seznámily seniory s riziky v oblasti násilí a trestných činností. Z rukodělných činností je to např. výroba papírových krajek, tvoření náramků a náhrdelníků dle svých představ, pletení košíků z papíru, zdobení kraslic a hlavně výroba adventních věnečků a svícnů. Novinkou pro letošní rok bylo uspořádání zájezdu na Flóru Olomouc, který se těšil velké oblibě a účastnilo se ho mnoho zájemců. Jaké máš s Babincem plány do budoucna. Na co bys ráda nalákala případné nové zájemkyně o Babinec, které ještě váhají? Plány do budoucna? Určitě budeme dál pokračovat v zajímavých rukodělných pracích, dál si budeme povídat o všedních starostech i radostech. Příští rok bychom chtěly uskutečnit opět zájezd a to na „Země živitelku“ a možná bychom mohly zavítat na nějaké divadlo či shlédnout nějaký film v kině. Hlavně se snažíme, aby náš spolek v záplavě negativních zpráv, přinášel užitek a sloužil pro občany. Kolik času ti zabere příprava na Babinec? Plánujete nové akce společně? Babinec připravuji po večerech. Záleží na tom, zda něco tvoříme, anebo máme posezení a diskutujeme. Ale nejvíce času mi zabere pozvánka, kterou bych chtěla mít vždy precizně připravenou, aby každá žena věděla, co se bude dělat, kdy se akce uskuteční a co si mají s sebou přinést. Akce společně neplánujeme, ale když dostanu námět od žen, snažím se ho realizovat. Za celou dobu, co vedeš Babinec, máš jistě přehled o tom, jaké akce jsou nejvíce u žen oblíbeny a také nejvíce navštěvovány? Nejvíce naše ženy navštěvují rukodělné činnosti, kde si něco vytvoří, naučí se něčemu novému a zkrátka si udělají radost. Nejvíce navštěvované akce jsou velikonoční zdobení kraslic a výroba adventních věnců a svícnů. Na závěr máš možnost říci něco všem čtenářům Hlínských Rozhledů. Vážení čtenáři, všude kolem nás se děje spoustu nepříjemných věcí či změn. Ať těch politických, tak i těch přírodně katastrofických. Všichni si uvědomujeme rizika a výzvy, před kterými stojíme. Tyto zprávy jsou ale někdy jen povrchem společnosti. Pod ním jsou zvyky a tradice, které přetrvávají po generace. Jsme malá vesnice, a proto bychom měli všichni společně dobře vycházet, navzájem se chápat, umět si odpouštět a radovat se. Ráda bych Vám všem popřála hodně štěstí, zdraví a osobní spokojenosti. Citát: „Nikdy nebude šťastným ten, koho bude trápit, že někdo je šťastnější.“ Děkujeme za rozhovor 20 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Cvičení pro zdraví a dobrou pohodu, (Cvičení s Aničkou) slaví 15 roků V roce 2000 se několik žen a dívek dohodlo se zastupiteli obce na možnosti cvičení v zasedací místnosti nově vybudovaného obecního úřadu. Po přátelském jednání nám bylo umožněno za určitých podmínek využívat jmenované prostory pro cvičení. Tak se stalo, že 8. 6. 2000 pod vedením Anny Hlavoňové začalo první cvičení a trvá dodnes. Cvičení je totiž jednou s možností, jak každý z nás může prospět sám sobě, svému tělu i duši. Je to také možnost setkávat se s přáteli a známými. Dovolte mi vzpomenout na začátky Cvičení s Aničkou. První cvičení proběhlo 8. 6. 2000 a zájem projevilo 22 dívek a žen. Průměrně chodilo cvičit 10–15 žen a dívek 2 × týdně. V listopadu téhož roku začalo také cvičení dětí školního věku vždy před cvičením žen. Zájem o toto cvičení mělo 15 dětí. Děti si během hodiny nejen zacvičily, ale také pohrály a velmi dobře spolu vycházely. Bohužel cvičení dětí skončilo po roce fungování. Zájem dětí ochabl, neboť v zimních měsících bývají děti často nemocné a v létě raději běhají venku. Cvičení žen však pokračuje celých 15 roků Paní Anna Hlavoňová s manželem a vnuky, včetně prázdnin. Cvičí nás v průměru 8 žen ve 2014. věku od 30 do 70 roků, občas osvěží svou účastí vnučka nebo vnuk některé z pravidelných cvičenek. Cvičíme 2 × týdně v pondělí a ve čtvrtek v 19:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu. Ráda bych vás seznámila s tímto cvičením a popřípadě pozvala mezi nás. Cvičení je koncipováno tak, aby mohl cvičit každý bez rozdílu věku, a procvičil si každou část těla. Cvičí se s hudbou a každý dle svých schopností a možností. Během cvičení jsou zahrnuty prvky aerobiku, kondičního cvičení, jogy a posilující cviky. Nově je zahrnuto „Omlazující cvičení čínských císařů“. I toto cvičení je možno cvičit v každém věku, posiluje obranyschopnost organismu a navozuje příjemnou náladu. Pokud se rozhodnete přijít, potřebujete pouze cvičební úbor, tenisky a dobrou náladu. Najděte v sobě sílu, udělejte si na sebe čas a přijďte si zacvičit. Pravdou je, že pouze pravidelné cvičení vede k žádoucím účinkům na zdraví, k vyplavování endorfinů a k povznášející náladě. V naší obci je s podporou nadšených jedinců a zastupitelstva pořádáno hodně sportovních aktivit, což je na tak malou obec chvályhodné především proto, že tyto aktivity působí blahodárně pro zdraví obyvatel obce. Moc bych si přála, aby elán a zdraví lidem z obce vydržel co nejdéle a byl předáván z generace na generaci. Hodně šťastných dní prožitých ve zdraví a s láskou v srdci přeje Anna Hlavoňová Hlínské rozhledy, červen 2015 21 Červenec 2014 • Sobota 4. července 2015 v 15.00 hod. – Premiéra divadla v přírodním prostředí na Hlíně. Nezapomeňte si poznamenat do kalendáře a navštivte jedinečné divadelní představení, které sehrají hlínští amatérští ochotníci, za podpory SDH Hlína a obce Hlína v lesním prostředí. Divadelní hra má název: TŘI BRATŘI. Těšíme se na vás! Občerstvení zajištěno. • Neděle 5. července 2015 v 15.00 hod. – Repríza divadelního představení v přírodním prostředí. _______________ Srpen 2014 • Sobota 1. srpna 2015 v 15.00 hod. – Repríza divadelního představení v přírodním prostředí. • Neděle 2. srpna 2015 v 15.00 hod. – Repríza divadelního představení v přírodním prostředí. • Sobota 8. srpna 2015 od 8.00 hod. – Tradiční nohejbalový turnaj na hřišti za obecním úřadem na Hlíně s večerní zábavou od 20.00 hod. Celodenní akce, začátek v 8.00 hodin. V měsíci březnu se nám na Hlíně narodila holčička Barborka Chaloupková. Rodičům blahopřejeme a přejeme hodně zdraví a lásky. V měsíci červenci oslaví své životní Jubileum paní Emilie Holá a paní Zdeňka Vašulínová a v měsíci září pan Petr Mezník. Všem oslavencům přejeme hlavně hodně zdraví, štěstí, pohodu, lásku a příjemně strávené chvíle v kruhu přátel a rodiny. V měsíci květnu nás opustil pan Pavel Kratochvíl. Rodině a přátelům vyslovujeme upřímnou soustrast. 22 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Výpis ze školních kronik obce Hlína Školní rok 1927/1928 Školní rok započal 1. 9. 1927. Bylo zapsáno do prvního oddělení 4 hoši a 3 děvčata. Školou povinných dětí bylo 41, z nichž jedna dívka chodí do reálného gymnasia v Ivančicích a 4 chlapci do měšťanské školy v Ivančicích a v Kounicích a jedna v Brně. Jedno děvče je slabomyslné, chodí tedy do zdejší školy 17 chlapců a 16 děvčat celkem 33 žáků. O prázdninách přidělána ventilace, jíž bylo nanejvýš třeba. Stála asi 400 Kč se vší prací. Rovněž byla upravena škola a nalíčena. 8. října byly v okolí pocítěny otřesy země. A to východně od Hlíny. 13. října přistěhovala se sem žákyně Marie Hrabcová z Brna, takže je nyní 34 žáků. V říjnu zavedla Místní osvětová komise radiové hodinky. Pro děti pravidelně každý týden ve středu. Přístroje zapůjčil kromě anodové baterie správce školy. 27. října sestavila místní školní rada rozpočet na příští školní rok a složila tam obnos 2 000 Kč na obnovu oken v bytě a příštího roku i ve třídě. 27. listopadu provedeny volby do obecního zastupitelstva. 18. prosince byla volby starosty, jímž zvolen opět pan Vilém Průša, rolník z č. 19 a jeho náměstek p. Karel Duda, rolník č. 16, I. radním pan Karel Tolar, zedník, II. radním pan Josef Bořil. Týž den byla slavnost vánočního stromku, jíž opět umožnil zdejší majitel velkostatku pan Ferdinand Uhlíř. Dárky i stromek měly cenu asi 150 Kč, rovněž daroval do žákovské knihovny 15 knih v ceně 170 Kč. 4. března oslaveny narozeniny pana prezidenta školní slavností, při níž účinkovaly školní děti. Zúčastnilo se jí asi 50 občanů, což divné, většina dílem ženy. Zdá se, že ženy mají větší zájem co se děje, nežli mužové. Oslava byla srdečná a pěkně vyzněla. Škola navštívila výstavu soudobé kultury v Brně, účastníků bylo 25 a 2 průvodci. Dětem se výstava velmi líbila, zvláště paláce výstavní a zábavní park. Naše škola byla celá vítati pana prezidenta T. G. Masaryka v Ivančicích dne 13. června 1928. Prezident T. G. Masaryk před ivančickým kostelem, 13. června 1928. Hlínské rozhledy, červen 2015 23 Náměstí v Ivančicích bylo plno školních dítek, spolků a lidu. Asi kolem 19 hodiny přijel pan prezident s průvodem nadšeně vítán davy lidu. Na tribuně před kostelem byl uvítán hejtmanem okresním panem Krajtlem a starostou města Dr. Prokešem. Uvítání bylo srdečné a dojemné. Rovněž i školní dítky i hluchoněmý ústav ho uvítali. 13. srpna začala se opravovati škola. Dávají se okna nová, zrcadlová a i nová fasáda. Škola má teď jiný ráz a je pěknější. 12. srpna byly na Hlíně sborem dobrovolných hasičů pořádány poprve dožínky, jež se všeobecně líbily a dobře se vydařily. Školní rok 1928/1929 Počal se 1. září s 14 hochy a a 15 děvčaty. Do ivančické měšťanské školy chodí 5 chlapců a do reálného gymnásia jedna dívka. Na Hlíně je tedy školou povinných dítek celkem i s jednou slabomyslnou 36. Začátkem šk. roku ustanovena na Hlíně nová učitelka ženských ručních prací slečna Jarmila Suchá, jež sem dochází z Neslovic. 27. října oslaveno výročí lampiónovým průvodem. Lampiony nakoupila obec (36), také některé děti si koupily svůj. Průvodu zúčastnilo se i množství občanů, průvod šel celou vesnicí a provázen byl hudbou pana Dostalého. U pomníku padlých přednesli žáci básně a pronesl oslavnou řeč správce školy. Zdařilá slavnost zakončena provoláním slávy republice jejímu presidentovi. Nakonec zahrála hudba hymny, jež zazpívali všichni účastníci slavnosti a současně byla vytažena státní vlajka. 23. prosince ve škole byla slavnost vánočního stromku, jíž opět umožnil pan Ferdinand Uhlíř, majitel velkostatku. Letos dostalo každé dítko sáček cukrovinek a vánočku. Do školního kabinetu věnoval pan Uhlíř influenční elektriku v ceně asi 500 Kč a 13 knih v ceně 200 Kč, za čež mu vysloven dík. Letošní zima byla zvláště tuhá. V sobotu 10. února dosáhl mráz 28 stupňů minus, ve zdejší zahradě měřeno, v polích k Neslovicím jistě přes 30 stupňů minus a v Ivančicích i 35. Mrazy i závěje měly za následek uhelnou kalamitu. Ministerstvo školství a národa nařídilo přerušiti vyučování do 18. února do 28. února. V dolinách pomrzly choulostivější stromy zvl. třešně a meruňky. 20. května v rozkvětu stromů slavil se svátek matek, jehož se účastnilo mnoho lidí. 12. května hrálo se na Hlíně za rozhlednou divadlo v přírodě „Tuláci“, jež přes nepříznivé počasí bylo dosti četně navštíveno. 27. června navštívilo 3. a 4.oddělení město Brno a prohlédlo si památnosti zvl. museum, Špilberk, památky stavitelské. Dne 11. srpna slavili jsme dožínky, jež letos podruhé pořádal místní sbor hasičů. Pěkně se vydařily a všeobecně se líbily zvláště národními tanci, jež nacvičoval s děvčaty správce školy. Obecním zastupitelstvem bylo usneseno zavésti elektrický proud do naší obce. Bude-li toto usnesení uskutečněno, bude to pro obec velká výhoda, jen budou-li občané míti pro věc náležité pochopení, jeť naše obec jedna z těch, které elektrické sítě postrádají, ač všechny okolní obce sítě už dávno mají. Pozn.: Doslovný opis ze školních kronik obce Hlína. 24 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Před 70 lety osvobodila Rudá armáda naši obec Válečná léta 1939–1945 obec násilím nijak nepoznamenala. Nikdo nebyl vězněn, nikdo nepoznal krutostí, kterých se Němci na naších občanech dopouštěli. Na velkostatek na Špidlenách byl dosazen německý správce Golbach. Obcí tu a tam projelo auto, nebo motocykly s německým vojáky. Jak se blížil konec války, sirény stále častěji oznamovaly kolísavým tónem přelety spojeneckých letadel. Brzy po odeznění bylo slyšet temný hukot spojeneckých svazů. Bylo vidět jen několik prvních letadel zanechávající za sebou bílou čáru, ve které skrytě letěly bombardéry. To již bylo slyšet jemné šustění, k zemi se jako sněhové vločky snáší stovky a stovky staniolových pásků, které mají zabránit zaměření německých radarů. Po chvilce se ozývají dunivé rány, bombardují Brno, byl listopad 1944. Okna drnčela, nábytek se chvěl. Totéž se opakovalo při dalším těžkém náletu dubnu 1945, při kterém zahynul občan Stanislav Pokorný č.p. 80. Byla to jediná oběť II. světové války v naší obci. Po tomto náletu přestali občané dojíždět za prací do Brna a netrpělivě očekávali příchod fronty. Nám školákům začaly velké prázdniny, alespoň na Hlíně. Dunění těžkých zbraní bylo slyšet stále zřetelněji. Večer bylo vidět záblesky směrem k Pálavě. Fronta se blížila. Některé rodiny přespávaly ve sklepech, jiné v úkrytech, které si předem připravili ve zmolách kolem obce. Zážitkem, alespoň pro nás kluky, byl pochod Hitlerjungend – Hitlerovy mládeže, několik dní před příchodem Rudé armády. Byli to kluci ve věku 14–17 let, kteří bez zájmu o okolí, utrmáceni, v neuspořádaném tvaru, s dýkou za opaskem, rancem na zádech spěchali k Neslovicím. Nepohrdli sklenicí vody ani kouskem chleba, který jim podávala paní Křížová č.p. 51. V jejích očích byla vidět obava a strach. Fronta je nedaleko. V Ořechově se svádí po několik dní těžké boje. Je to slyšet až do vesnice. Je ráno 18. dubna. Mnoho rodin se chystá opustit obec a schovat v lese a zmolách. Ráno chvatně opouští dům č.p. 58 několik německých důstojníků, kteří zde nocovali. V tu dobu jde lesem ke křižovatce pod Kroužkem p.Václav Vašulín podívat se, jak to vypadá na silnici Silůvky – Moravské Bránice. Sotva opustí akáty a vstoupí na silnici, míří na něj zbraně vojáků v neznámých uniformách. Opodál stojí obrněný vůz. „Ty Germán?“ Po chvíli, když se vysvětí kdo je kdo a v „děrevně Germán nět“, berou ,,Vaška“ do vozu a hurá na Hlínu! Ten je nadšený a hrdý. Nejen, že první viděl sovětské vojáky, ale také, že je do obce přivedl. Vojáci totiž stáli na křižovatce a nevěděli kudy dál. Bylo půl jedenácté, když průzkumný obrněný vůz projíždí vesnici. Mnoho občanů tuto událost nevidělo, ale ti, co ji viděli nadšeně šíří radostnou zprávu dál. Rusové jsou zde. Všichni běží k silnici. To již po silnici jedou auta, tanky, mezi nimi vojáci na obyčejných vozech tažených koňmi, vojáci na koních – kozáci, to všechno jsou vojáci Rudé armády. Zaprášení odpovídají na nadšené a radostné pozdravy občanů oboustranným máváním. Celé odpoledne s větším, či menším odstupem jedou další, děti sedí kolem silnice a nestačí se divit. Průzkumný vůz pokračoval k Neslovicím. U Špidlen na kopečku padl Němec, který nemínil kapitulovat. Od časného rána ustupovali Němci po silnici Prštice – Hlína – Neslovice. U neslovické Boží muky, průzkumný vůz dojíždí poslední povozy tažené koňmi. Padlo asi deset Němců, Rus žádný. Po několik dní zůstalo v obci jen pár vojáků. Později přijíždějí další, kteří se ubytují po domech, stodolách, dvorech. Hlavní ležení mají na okraji Zajíčka nedaleko domu č.p. 85. Zde mají polní kuchyni a vaří pro všechny vojáky v obci. Odrostlejší chlapci 25 Hlínské rozhledy, červen 2015 hlídají a pasou krávy a voly, které si vojsko žene s sebou. Odpoledne je ženou na Paloučky do rybníka napojit. Na Ouvarech, za nynějším domem č.p. 124 bylo zakopáno v palebním postavení šest děl, ze kterých bylo vypáleno několik ran na silnici nad Ivančicemi vedoucí do Polánky. Nedaleko Špidlen u cesty do Prodaje, shořelo nákladní auto plné čokolády, p.Václav Kříž č.p. 51 který na Špidlenách pracoval jako kočí, donesl synovi plný ouhrabečný koš. Škody způsobené frontou nebyly na budovách téměř žádné. V Křenové ulici byly poškozeny dva domy dělostřeleckým granátem, padl do uličky mezi č.p. 37a 43. Na Kozích horkách bylo svrženo německým letadlem několik lehkých bomb, které naštěstí spadly na pole. Již 8. května ruská letadla shazovala letáky o německé kapitulaci, Německo bylo poraženo. Radost byla veliká, jak u našich občanů tak i u ruských vojáků. Osvobození obce očima osmiletého školáka. Jaroslav Vašulín st. Příjezd Rudé armády do Dolních Kounic, 1945. Typický obrázek zničeného Ořechova, 1945. 26 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Tradice divadla na Hlíně od roku 1970 Třináctým dílem o tradici divadla na Hlíně je lidová hra se zpěvy o třech dějstvích s názvem “Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla“. Rok 2005 Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla Lidovou hru se zpěvy napsal Josef Štolba a volně ji upravili František Rachlík a Jiří Červený. Děj úsměvné komedie se zpěvy se odehrává na začátku minulého století v malém městě s letními byty a lázněmi uprostřed lesů. Setkává se tu několik rodin na letní dovolené. Klid městečka naruší rodina paní Kapičkové. Pro své dcery hledá paní Kapičková nápadníky, i když prohlašuje, že její dcery se nechtějí vdávat. Je tady i doktor Česal, syn vdovy po vrchním řediteli spořitelny, který zde po letech spatří svou bývalou lásku, dnes již vdanou a rozhodne se ji získat za každou cenu. Humor v lidové hře doplňuje Isidor Kapička, manžel Marie Kapičkové, který je pod pantoflem a vzepřít se dovede, jen když ho Vostrý a Česal posilní alkoholem. Je tady profesor Havelka s chotí Bertou, který sbírá vše, co našinec s chutí zašlápne. Z Franty Kroupy, lesního dělníka, se stává baron Boundl a Mařenky, služebné, slečna Eugenie. Pěkné prostředí malých lázní a lesní prostředí jako i posezení v restauraci dělá divy. Páry se dají dohromady ke spokojenosti paní Kapičkové i Česalové. Hrálo se 26. června a 7. srpna 2005. Hru Josefa Štolby doplňují pěkné písničky: Hostinský Když ty budeš, mé sluníčko hřát … Hostinský, Kapičkovi U nás se hojí všechny nemoce … Kapičková, Mína, Týna, Kapička Dobrá matka hned po ránu postupuje podle plánu … Vostrý Mně dělá dobře zdejší vzduch … Mína, Týna My se vdávat nechceme … Franta, Mařenka Och, moje vílo, bez tebe nechci žít … Berta Můj tichý pláč až do duše mi vniká … Česal, Česalová Dnešní muž je fakticky více méně praktický … Míny, Týny Ach, móda, móda, móda … Kapička Já nemám rád mrzutosti … Vostrý, Kapička, Česal My jsme muži, silných paží … Česal, Berta To naše setkání bylo po klekání … Česal, Berta Tu píseň, kterou slavík pěl … Kapičková Takové ženy patří na pranýř … Všichni Staré přísloví nám praví – muž je motýl přelétavý … Jozef Sliacky, 2015 Hlínské rozhledy, červen 2015 Plakát na divadelní představení lidové hry se zpěvy „Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla“ sehrané na Hlíně 26. června 2005. Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla, 26. června 2005. 27 28 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 2005 Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla Lidová hra se zpěvy o třech dějstvích Podle Josefa Štolby volně upravili František Rachlík a Jiří Červený Osoby a obsazení: Marie Kapičková, majitelka domu …………………………. Miluška Šnyrchová Týna, její dcera ………………………………………………... Dita Postránecká Mína, její dcera ……………………………………………… Milana Pulgretová Isidor Kapička, její manžel …………………………………….. Vladimír Šnyrch Josef Vostrý, poštovní rada ………………………………………… Jozef Sliacky Jaroslav Havelka, profesor ……………………………………… Milan Podlipný Berta, jeho choť …………………………………………………... Táňa Podlipná Česalová, vdova po řediteli spořitelny ……………………... Miloslava Plačková Dr. Česal, její syn ……………………………………………... Vlastislav Bouška Červinka, hostinský ……………………………………………….. Pavel Wenzel Jelínek, lesní ……………………………………………………………... Jiří Kříž Franta Kroupa, lesní dělník ………………………………………... Milan Hošek Mařenka, služebné děvče ……………………………………. Helga Pacholíková Režie: Jozef Sliacky Scéna: Milana Pulgretová a Milan Hošek Nápověda: Věra Hošková Hudbu nastudoval: Rudolf Tesař Orchestrální zpracování: Miroslav Brúček Hlínské rozhledy, červen 2015 Plakát na divadelní představení lidové hry se zpěvy „Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla“ sehrané na Hlíně 7. srpna 2005. Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla, 7. srpna 2005. 29 30 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla, 7. srpna 2005. Na letním bytě aneb jak chudá holka ke štěstí přišla, 7. srpna 2005. Hlínské rozhledy, červen 2015 31 V minulém díle HR jsme se prošli po kounicko-neslovické silnici a zkusili se ohlédnout za její úlohou staré dobytčí cesty z Uher do Čech. Tentokrát půjdeme po stopách druhé dálkové cesty, která sice Hlínu míjela, ale hrála v minulosti obce zajímavou roli. Díl 2. Cesta Znojmo – Brno aneb stará Brněnka Kdo vystoupí v Radosticích z vlaku a pustí se po červené turistické značce do Ivančic, půjde téměř celou cestu v trase prastaré obchodní cesty. Protože vedla do Brna, ale protože už se dlouho pro cestu do Brna nepoužívá, budeme ji říkat stará Brněnka. Obr. 1: Vermouzkovo schéma západní větve staré Znojemské cesty (1990). 32 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 V 11. století přemyslovská knížata usoudila, že už nezvládají spravovat českou zemi z Prahy a ustanovila první zemské či krajské zřízení v našich dějinách. Provinciím se říkalo úděly a Morava byla rozdělena na znojemský, brněnský a olomoucký úděl. Střediska Znojmo, Brno a Olomouc se rychle rozvinula v plnohodnotné středověké metropole a nutně muselo dojít k jejich přímému propojení cestami, pokud už tedy neexistovalo z dob minulých. Poprvé a nejpodrobněji ohledal cestu mezi Znojmem a Brnem opět Rostislav Vermouzek, kterého jsme si přiblížili v minulém díle HR. Zjistil, že cesta měla větev východní a západní. Východní byla přímější a možná i starší. Vedla ze Znojma přes Bantice, Miroslav, Pravlov a Ořechov (naznačeno na obr. 1). Západní cesta byla zřejmě mladší a od přímého kurzu se mírně vychýlila, aby spojila historická města na trase. Šla přes Hostěradice, Moravský Krumlov, Ivančice a Střelice (obr. 1). Před Starým Brnem se obě větve setkaly a společně překročily Svratku. My se budeme zabývat západní větví této středověké cesty a soustředíme se na úsek do Ivančic po přechod Bobravy se zaměřením na průchod hlínským územím. Obr. 2: Hlínský úsek staré Brněnky. Brněnka jako hlínská hranice Stará Brněnka hraje vůči Hlíně poněkud zvláštní roli. Obec na cestě nikdy neležela, avšak cesta vymezila bezděky její severozápadní hranici (viz obr. 2). Cesta překřížila kounicko-neslovickou silnici (starou dobytčí cestu) na Kopaninách. V těchto místech je od obce vzdálena skoro 2 km. Úsek Brněnky v Knížecím lese (bývalé lesní trati Kirchenwald, Beim Kirchenwald, U Brněnky) je dnes celý součástí Hlíny, ale v minulosti byl hraničním, jak dosvědčují staré hranečníky. Úsek v polích na Kopaninách je naopak součástí neslovického katastru, ale ještě před kolektivizací zemědělství byl opět hraničním. Nu a lesní úsek od trojmezí u Červené louky až po trojmezí U trojáku byl a je hraničním dodnes. Hlínské rozhledy, červen 2015 33 Vermouzkova rekonstrukce staré Brněnky Dva roky poté, co R. Vermouzek publikoval zevrubnou analýzu východní větve Znojemské cesty, vydal ve vlastivědném sborníku Jižní Morava i popis „naší“ západní větve (1990). Ze studie využijeme mapku trasy a jako v předchozím díle HR i zde předkládáme doslovný zápis pasáže, týkající se úseku od Ivančic k přechodu říčky Bobravy. Čtenář jistě promine, že R. Vermouzek v citaci Smolné knihy Velké Bíteše opakuje některé výpovědi odsouzenců, které byly použity i při popisu dobytčí cesty (1993) a my jsme je ocitovali v minulém díle HR. Citujeme z Vermouzkova článku (1990) odstavce věnované úseku mezi Ivančicemi a přechodem Bobravy: Obě varianty dálkové cesty k Brnu se setkaly nad městem u tzv. Červeného kříže, kdy se chodívalo k ivančické šibenici57. Naše sledovaná cesta sice nevedla k popravišti, ale oběšence, kteří se houpali na šibenici, z ní bylo dobře vidět. Dálková komunikace mířila kolem vinohradních tratí, zvaných Dolní a Horní Brněnka, přímo k severu a vešla do lesů, které se táhnou po kopcích mezi řekami Jihlavou a Bobravou. V porostu se dostala cesta do svažitého terénu a místy se po ní zachovalo i několik paralelních úvozů a úvozků. V nejhornější části byla později upraveno v přímočarou hospodářskou komunikaci, která přešla na katastr obce Hlíny, na plató, po němž jde silnice z Hlíny do Neslovic, a přeťala ji kolmo v trati, jíž se říká Kopaniny58. Vesnice Hlína se připomíná v písemných pramenech poprvé až roku 151159, domnívám se však, že je mnohem starší. Svědčí pro to nejen archeologické nálezy, ale i údaje o nalezených penězích. Podle Vlastivědy moravské, Ivančický okres60, tu bylo objeveno 1335 kusů českých mincí prý z 11. století. Pro větší stáří Hlíny svědčí i zasvěcení místního kostela svaté Kunhutě. Toto patrocinium bylo v oblibě v první polovině 13. století podle jména manželky krále Václava I.61 Snad se Hlína nedostala shodou okolností do písemných pramenů nebo se jmenovala jinak a identita nebyla dosud odhalena. Jisté je, že tu byla důležitá křižovatka cest a vyhledávané rejdiště lapků, neboť okolní lesy, jež se táhnou až ke Střelicím, poskytovaly nekalým živlům dobré úkryty. Lapkové této okolnosti plně využívali, a když byli dopadeni, přiznávali se ke zločinům, které na Hlíně a v okolí napáchali. Roku 1557 vyznal na mučení ve Velké Bíteši Beneš Chadalka, jinak Drábek, že s Janem Klečkou a dalšími tovaryši zabili na Hlíně nějakého člověka a vzali mu jedenáct zlatých.62 O dva roky později (1559) přiznal na útrpném právu ve Velké Bíteši budec Vítek Šilhavej, že spolu s dalšími zlosyny obrali na Hlíně jakéhosi mládence.63 Na Hlíně loupíval také nám už známý Pavel Špalda z Lomnice, který měl za spolupachatele krajany z Tišnovska. Byl to Vít Kužel ze Štěpánovic, Jiřík Čert z Předklášteří a dva synové Tkadlecovci z Borače. Při mučení ve Velké Bíteši roku 1563 ba sebe i na ně prozradil Špalda, že loupívali na silnicích a kradli, na co přišli. Na Hlíně oloupili nějakého člověka a vzali mu půl zlatého.64 Roku 1568 byl dopaden a trápen ve Velké Bíteši Tomáš Pelech ze Svatoslavi. Vyznal, že s krajany Vlhou z katova, Vávrou Strejčků z Tišnova, Vondrou Šrámkovým z Louček, Matějčkem z Ousoší a Kuželem ze Štěpánovic brali a loupili na různých místech a také na 34 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Hlíně. Naše sledovaná komunikace sestoupila od silnice Hlína-Neslovice zarostlým, ale dobře patrným úvozem do sedélka, kde dnes začíná vedení vysokého napětí a mířila mírným stoupáním na západní úbočí Teplého kopce a dále podle lesního oddělení U tří lip k Bučínu. Protože šla po rovině na vysoko položeném plató, nejsou po ní žádné vyježděné úvozy. Cesta byla vzdálena od lidských sídlišť a pocestní a formani byli rádi, když měli tento úsek hlubokými lesy za sebou. Podle lidové tradice stával a lesích u Hlíny vesnice Brahovice či Vrahovice. Její jméno pocházelo asi od slova vrah66 a stačilo samo k tomu, aby nahnalo lidem hrůzu. Ves neznámo kdy zanikla67, její poloha není známa, vlesním porostu pod Bučínem však existuje pomístní název Vrahovické louky68. O osídlení v těchto místech svědčí nález popeliště, zaklenuté pece a stopy po 5–6 sídelních objektech69. Naše sledovaná cesta přešla na Bučíně z katastru Hlíny a na území obce Tetčic a vedla po plató přímým směrem, až dospěla na okraj svahu, který prudce klesá k říčce Bobravě. Počátek sestupu je označen svatým obrázkem, umístěným na starém buku a též průběh cesty byl vyzdoben novodobými romantickými nápisy, které tu na různých místech zavěsil nějaký nadšený ctitel přírody a starožitností. Větší vypovídací hodnotu než tyto drobnosti mají pro určení průběhu staré komunikace deformace terénu a nápadné relikty nějaké stavby. Lidová tradice vypráví, že tu stávala formanská hospoda. Není mi známo, že by byla někde písemně doložená, a nezachovalo se ani její jméno. Snad se ji říkalo U studené prdele, kterýžto název se podnes používá pro zdejší lesní trať70 a v minulosti se jím označovala i blízká hájovna. Její název je uváděn v matrice při křtu dětí zdejšího hajného Jakuba Halousky a jeho ženy Veroniky. Dne 31. 8. 1755 se jim narodila dcerka Veronika.71 O hospodě U studené prdele tvrdil pan Jiří Vačkař, lesník na Bučíně, že byla vypálena dne 26. srpna 16.., za třicetileté války. Četl to prý někde, pravděpodobně v kronice obce Neslovic.72 Posuzujeme-li existenci hospody na Bučíně z hlediska dopravních poměrů minulých dob, měla tu plné oprávnění, ba byla tu naprosto nutná. Naložený vůz nemohl zdolat stoupání od Bobravy na Bučín a ni na opačnou stranu ke Střelicím bez přípřeže a tu musel poskytnout hospodský.73 Jak namáhavá byla cesta dolů i nahoru, nám jasně říká místy až sedm paralelních hlubokých úvozů, jimiž se po dlouhé věky jezdilo. Začínají na malé rovince nad strží, která končí u Bobravy, a směřují k bývalému strážnímu domku postavenému poblíž tunelu na železniční trati mezi stanicemi Střelice a Radostice. Odtud vedou do zmíněné strže a dál k Bobravě. To už byla cesta na katastrálním území Radostic. Sestup a zejména výjezd s těžkými náklady tu byl velmi obtížný, a proto není divu, že se vytvořila patrně v mladším období cesta, která prudký svah objížděla velkým obloukem. Jako popsané úvozy začínala i ona u předpokládané hospody na plató a vedla vpravo svahem. Objížďková komunikace má místy paralely a je v terénu dobře patrná, ale její dolní konec byl zničen navážkou při stavbě tunelu na železniční trati vedoucí ze Střelic k Moravskému Krumlovu.74 Všechny větve Znojemské cesty se spojily u Bobravy a přešly řeku. 65 Hlínské rozhledy, červen 2015 35 Poznámky R. Vermouzka: 57) 58) 59) 60) 61) 62) 63) 64) 65) 66) 67) 68) 69) 70) 71) 72) 73) 74) Červený kříž se připomíná v pramenech již roku 1691, viz Vávra I., Několik poznámek k rozboru pomístních jmen okolí Ivančic (okres Brno-venkov), Onomastické práce. Sborník k sedmdesátým narozeninám univ. prof. dr. Vladimíra Šmilauera, DrSc., Praha 1966, s. 115. Vlastní terénní průzkum. Hosák L.-Šrámek R., Místní jména I., 1. c., s. 258. Kratochvíl A., Ivančický okres, Brno 1904, s. 126. Ve farním protokolu je poznamenáno, že zde byl kostel již roku 1208. Farní protokol není sice dost spolehlivý pramen, pro rané datování však mluví patrocinium. Smolná kniha, 1. c., s. 59. Tamtéž, s. 66. Hlínou se nemíní jen vlastní vesnice, ale i okolí, a u zločinů tam páchaných nelze rozlišit, zda jim padli za oběť ti, kteří cestovali po komunikaci znojemské, nebo zda byli oběťmi lidé putující po cestě, jež šla přes Hlínu do Čech. Smolná kniha, 1. c., s. 71. Tamtéž, s. 86. Hosák L.-Šrámek R., Místní jména II., Praha 1980, s. 740. Nekuda V., Zaniklé osady, 1. c., tuto ves neuvádí. Terénní průzkum s panem Karlem Mejzlíkem z Tetčic. Vše vykopal pan Jaromír Broža, Radostice č. 122, a nálezy hlásil Moravskému muzeu v Brně. Informoval pan Karel Mejzlík z Tetčic. Pejorativní názvy pro zájezdní hospody nebývaly neobvyklé, např. Pinda, Pindula; viz Vermouzek R., Zájezdní hospody, in Jižní Morava 13/1977, s. 129–139. SOAB M 1727, matrika Rosice, s. 353. Hájenka patřila do katastru obce Tetčic a v matrice je zapsáno místo narození „od studenej tej“. Jméno této lesní trati je na Bučíně výjimkou, neboť ostatní oddělení mají názvy podle lesní zvěře Divoká svině, Jelen, Daněk, Srnec, Liška, Kuna, Jezevec a jiná. Pan K. Mejzlík, který tam záznam hledal, nic podobného nenašel. Při prvních pochůzkách v terénu jsem hledal hospodu v údolí Bobravy, kde jsou dvě stavení patřící Radostivém, ale zjistil jsem, že jsou to objekty novodobé. Po této cestě se chodívalo z Radostic do Ivančic. Informoval pan Josef Kadlčík z Radostic. Zde, před vstupem na území Střelic, končíme citaci Vermouzkovy studie. Obr. 3: Drobné sakrální objekty na trase staré Brněnky. A – Červený kříž u Ivančic, B – sv. obrázek pod Veselou horou, C – sv. obrázek u Martálky v Réhlích, D – sv. obrázek na ivančicko-hlínských hranicích (Kirchenwald), E – cyrilometodějský obrázek na novém buku v Jeřábku, F – interiér altánku U sedmi podkov 36 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Dodatky k Vermouzkově rekonstrukci S ohledem na podrobný popis trasy a spolehlivost Vermouzkovy metodiky výzkumu nemusíme znovu popisovat celý úsek staré Brněnky. Snad se pozastavíme nad některými nepřesnostmi, doplníme důležité ale nepopsané úseky a přidáme zajímavosti. Při putování po Martálce (HR č. 4/2014) jsme se pozastavili u lesního svatého obrázku (viz obr. 3). Toto místo nás upozorňuje na odklon staré Brněnky od současné lesní i turistické cesty. V prudkém svahu mezi Martálkou a lesní cestou dodnes najdeme dvojici těžko průchozích mohutných úvozů, nejdochovanějších zbytků po staré Brněnce na území Ivančic. V lesní trati U Brněnky, již na hlínském katastru, najdeme další pěkné relikty cesty a dokonce i kus prastarého náspu (obr. 4). Obr. 4: Relikty v hlínském lese U Brněnky (vlevo úvozy, vpravo násep). Pozoruhodným objektem na trase je strž na Kopaninách, zvaná také Zmola u Ryšavové či Červené louky. Když cesta Brněnka proťala kounicko-neslovickou silnici, dostala se na kopaninských polích na svůj vůbec nejvyšší bod (449 m n. m.). Donedávna v těch místech pravidelně stával stoh slámy. Cesta je už od dob kolektivizace rozoraná, nicméně v jejím pokračování, kousek pod vrcholem, najdeme zarostlou strž. Je dlouhá 200 m, její dno se rozšiřuje až na 5 m a hloubka narůstá ve střední části ke 3 m (viz závěrečné foto). Tento útvar je mimořádný tím, že vodní erozi zde nastartoval člověk, přesněji lidé projíždějící po staré Brněnce. Dlouhodobé zahlubování kolejí a úvozů při zdejším sklonu terénu 3–5° totiž způsobilo, že plošný splach z polí postupně prohluboval dopravní rýhu. Časem se zřejmě hloubka stala neúnosnou a doprava se přesunula na východní okraj strže. Zbytky této koleje najdeme v severní polovině dodnes. Poté, co Brněnka přestala plnit hlavní dopravní funkci, už pracovala pouze vodní eroze (zejména při letních přívalových deštích) a výsledkem je stávající podoba strže. Shrnuto a podtrženo, zmola na Kopaninách by neexistovala, nebýt dlouhodobé dopravy na staré Brněnce. Připomeňme, že (v úvodu zmíněná) červená turistická stezka vedla okrajem zmoly, až někdy před 30 lety byla odkloněna do současné trasy – přes Špidleny a po silnici. Hlínské rozhledy, červen 2015 37 Obr. 5: Lokalita „Na hospodě“- vstupní otvor a archeologický průzkum (rok 2001). Zajímavým objektem na trase Brněnky je bezpochyby mýty opředený zájezdní hostinec U Studené prdele. Autor zde v roce 2001 uspořádal archeologický průzkum (obr. 5) za účasti K. Mejzlíka z Tetčic, D. Cendelína (odborníka na staré komunikace) a dr. J. Doležela z Archeologického ústavu AV ČR. Byla obnažena vstupní jáma a vytaženo několik kusů pálených cihel. Po obvodu jámy byl vytyčen obdélník cca 5 × 3 m a v jeho obrysu kopán sondážní profil do hloubky 50 cm. Byly nalezeny střepy keramiky od raného středověku po novověk. Po průzkumu byl prostor uveden do předchozího stavu. Bohužel, přizvaný odborník posléze nezpracoval expertízu. Pokud je autorovi známo, nález nebyl dosud nikde publikován. Když pomineme písemné zmínky publikované Vermouzkem a nalezené předměty v terénu, nesmíme pominout ani výpověď mapových pramenů. Zatímco katastrální plány mlčí, na druhém vojenském mapování (1836–1839) bezpečně nacházíme v inkriminovaném místě značku a popisek W.H., což znamená Wirts Haus, tedy hostinec. Mapový nález je potěšující a překvapující zároveň. V té době již hostinec neměl existovat a cesta měla své nejlepší roky dávno za sebou. Kromě značky pro hospodu stojí za povšimnutí lesní průsek vedený právě od hospody k jihovýchodu. Jeho vytyčení s počátkem v místě hostince a nezvyklá šířka jistě nebyly náhodné. Ke kolekci sakrálních objektů na trase (obr. 3) připomeňme, že před starým (dodnes dochovaným) náspem nad lokalitou hospody je v mapě Umgebung von Brünn (1839) zakreslen svatý obrázek – možný předchůdce toho U Trojáku. Posledním zastavením na trase je důležité rozcestí U sedmi podkov, tedy U altánku. Tady se rozhodovalo, kudy se formani či pěší cestující vydají k překonání říčky Bobravy (viz obr. 7, 8). Za hlavní cestu považujeme tu prostřední, směřující k východu. Na sestupu najdeme nejrozsáhlejší úvozový systém, který míjí strážní domek u trati a stáčí se přesně k současné samotě U Žemličků. Tady je údolní niva Bobravy nejužší a na protějším břehu ještě dodnes najdeme nepatrné stopy po úvozech směřujících na střelické Bílé Líchy. Druhá varianta se od Sedmi podkov stočila k jihu, aby využila lesního údolíčka od současné železniční zastávky Radostice a zaústila do bobravského údolí právě u radosického koupaliště. Na ní zase najdeme nejhlubší úvozy a vede jí také červená turistická trasa. Za koupalištěm bývá lávka a za ní vystoupala cesta znovu na ostrožnu Bílých Lích. Sta- 38 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Obr. 6: Starý násep mezi Teplým a Vlčím kopcem – ukázka velmi staré dopravní stavby. ré mapy ukazují pokračování této varianty údolím Bobravy kolem radostického mlýna a výstup do Střelic Maxůvkou. Třetí cesta si to zamířila k severu, aby minula lesní vrch Peprnici a sestoupila až za vrškem Babou, tedy do závěru Brahovického údolí. Tahle cesta už se z brněnského směru dosti odchyluje, ale vyloučit ji ze svazku možných variant úplně nemůžeme. Obr. 7: Úsek staré Brněnky s útržkem popisu (-Eibenschütz-) a hostincem (W.H.) na archivní mapě (rok 1839). Brněnka – tedy na Brno Jak už zaznělo v úvodu, Brněnka je cestou do Brna, resp. z Brna. Dominantní význam moravské metropole se v našem okolí projevil mj. i v používání tohoto zeměpisného jména. Převažuje jako jméno pomístní. Polní trati Dolní a Horní Brněnku najdeme přímo pod Hlínou, na svazích k Ivančicím. Lesní tratí U Brněnky procházíme na návrší před neslovicko-kounickou silnicí. Když odbočíme, Oslavany mají ve svém katastru polní trati Malé a Velké Brněnky. Hledat bychom museli mezi božími mukami u oslavanského nádraží a božími mu- Hlínské rozhledy, červen 2015 39 kami na silnici Ivančice – Padochov. Po úvozech oslavanských Brněnek není ani stopy. Ve spodní části jsou překryty průmyslovým areálem elektrárny, v horní části jsou byly rozorány při zcelování polí do lánů. Nicméně „Brněnku“ jako jméno pole či lesa najdeme v celém prstenci kolem Brna. Zajímavé je, že se Brněnka uchytila i v názvosloví místním. Hned v Ivančicích je ulice Na Brněnce, reprezentující ovšem pozdější (současnou) cestu do Brna ve směru na Neslovice a Tetčice. Jinak „Brněnských“ ulic je v České republice bezpočet. Když to vezmeme z druhé strany, najdeme ve Střelicích svažitou ulici Trpín, jejíž název upomíná na utrpení volů a koní, táhnoucích formanské vozy na Ivančice a Znojmo. Předmětem pojmenování se v trase staré Brněnky staly i Ivančice. Jelikož se ivančickým lidově říká Vančáci, nepřekvapí, že se jedno ze střelických polí jmenuje Vanecký kout. Leží samozřejmě v trase naší staré cesty. A střeličtí si pojmenovali i přilehlou ulici jako Vaneckou. Naprostým specifikem staré Brněnky je popis cesty na některých starých mapách. To rozhodně nebývá zvykem. Zatímco druhé vojenské mapování uvádí u cesty popisek Fuβsteig aus Eibenschütz nach Brünn, tj. pěší stezka z Ivančic do Brna, na třetím vojenském mapování čteme Fuβsteig nach Brünn tj. pěší stezka do Brna. V obou případech jsme informováni o tom, že stará Brněnka už slouží jen jako lokální cesta. Vyhranění v prvém případě dokonce limituje třeba využití cesty už z Krumlova či odlehlejších partií Znojemska. Obr. 8: Úvozy v sestupu k Bobravě (vlevo u prštického tunelu, vpravo k radostickému koupališti). Foto Libor Nosek, Střelice. Závěr Po staré Brněnce se nám dochovalo poměrně dost stop v terénu i v historických pramenech a v tradici. Díky turistické cestě máme jednoduchou a jedinečnou příležitost k exkurzi. Máme i časové ohraničení. Počátek se váže (v případě západní větve) nejpozději na vrcholný středověk a rozvoj měst na cestě. Je nepochybné, že výstavba moderní císařské silnice Znojmo – Pohořelice – Brno (1727–1745) znamenala úpadek významu staré Brněnky a posun do role lokální cesty. Formanské vozy z Ivančic i Krumlova se přesunuly 40 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 do současné trasy (– Tetčice – Kývalka –), zatímco vlastní Znojemsko jezdilo po „silnici“ na Pohořelice. Nezbývá, než se ohlédnout za vztahem staré Brněnky a Hlíny. S ohledem na význam a dlouhodobý provoz na staré Brněnce se nutně nabízí dvě otázky. 1. Proč cesta nevedla přes Hlínu? 2. Proč Hlína nebyla založena na cestě? Z výzkumu na jiných pozemních komunikacích víme, že důležité obchodní cesty vedly pokud možno přímo, aby nejrychleji a nejbezpečněji spojily své hlavní cíle (zde Znojmo – Brno – Olomouc). Navíc je zapotřebí si uvědomit, že Hlína v době počátků staré Brněnky ani nemusela existovat. V odpovědi na druhou otázku se už poněkolikáté v našich seriálech vracíme k myšlence příznivějšího stanoviště současné Hlíny, než by bylo na trase Brněnky (dostupnost vody, závětří, oslunění, nižší nadmořská výška aj.). Protože počátky obce Hlíny nejsou jasné, musíme vzít v úvahu i variantu, že obec již stála, když se provoz na Brněnce rozbíhal. I přes uvedené argumenty nám nedává spát myšlenka Hlíny (nebo jiného sídelního útvaru) na kopaninské křižovatce dvou významných obchodních cest – staré Brněnky a staré uherské cesty. Dušan ADAM, Ivančice Použitá literatura Drápela M. V. (1989): Střelice – místní a pomístní názvy. Střelický zpravodaj, roč. VIII., mimořádné číslo. 20 s. Mapa druhého vojenského mapování. © 2nd Military Survey, Section No. O-10-1. Austrian State Archive/Military Archive, Vienna. Vermouzek R. (1988): Znojemská cesta. Jižní Morava č.24, 1988, s.115–130. Vermouzek R. (1990): Znojemská cesta, západní větev. Jižní Morava č.26, 1990, s.19–39. Walter V. (2005): Mapa Brna a okolí 1 : 14 400 z roku 1839. (Umgebung von Brünn) CD-ROM. Hlínské rozhledy, červen 2015 Povídání o bylinkách 41 Bylinky již mnoho let patří do života lidí. Často rostou přímo v divoké přírodě, díky čemu jsou i snadno dostupné. Samozřejmě je však dnes můžete i pěstovat ve své zahrádce nebo zakoupit v obchodě. Většina z nich ani nijak výrazně nezatíží vaši peněženku. Byliny se užívají nejen ke konzumaci, ale také na různé obklady či koupele. Můžete z nich vařit čaje i je přidávat do pokrmů. Na co vše bylinky působí, jaké z nich patří mezi ty nejznámější a jaké způsoby jejich uchovávání známe, se dozvíte na následujících řádcích. Byliny neboli léčivé rostliny jsou nejvýznamnějším zdrojem přírodních léčiv. Dříve se na ně zaměřovalo především lidové léčitelství, dnes se s nimi hojně pracuje i v moderní medicíně. Až do 16. století se léčivé byliny rozšiřovaly zejména díky poznatkům plynoucích ze zemí Orientu (Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína). Významně se toto lidové léčitelství rozvíjelo i na území starověkého Řecka a Říma. Zajímavou kapitolu v našich dějinách představuje také středověké léčitelství, kdy se byliny ukládaly do herbářů. Většina z nás si nedovede představit vaření a pečení bez bylinek, které dodávají pokrmům chuť i aroma. Přidávají se do polévek, využívají se při vaření příloh i k masu. Výborně se hodí do buchet, koláčů i cukroví. Do polévek se přidává například celer, petržel, pažitka, saturejka nebo majoránka. Například zmíněný celer působí jako přírodní afrodiziakum, chrání nás před mikroorganismy, pomáhá při chřipce a nachlazení. Obsahuje vitamíny skupiny B, vitamín C, A, K nebo E. Je také bohatý na draslík, hořčík, chróm a sodík. Při vaření ho můžete použít jako čerstvý i sušený. Využívají se jeho plody i listy. Při přípravě masa využijete například rozmarýn, tymián, bazalku nebo oregáno. Rozmarýn zlepšuje prokrvení, posiluje paměť a napomáhá k lepšímu soustředění. Je účinný také při problémech s játry a žlučníkem. Hodí se především k tučnému masu. Můžete ho využít při pečení skopového, vepřového nebo kachního masa. Bylinky jako oregáno nebo bazalka jsou součástí zejména středozemní kuchyně. Hodí se tak i k přípravě různých těstovinových omáček a pizzy. Bazalku si můžete vypěstovat i doma v květináči, na konci léta ji usušit a uložit do kořenky. Napomáhá trávení a při nervozitě. Tymián zase potlačuje střevní potíže a nadýmání. Při pečení vám přijdou vhod bylinky jako anýz, zázvor, skořice nebo hřebíček, které dodají vašim buchtám a koláčům úžasné aroma. Zejména zázvor se dnes dostává do povědomí široké veřejnosti. Můžete ho zakoupit jako sušený i čerstvý. Je bohatý na esenciální oleje, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje trávení a pomáhá při nevolnosti. Zároveň svou vůní navozuje relaxační atmosféru. Již naše babičky při vaření a pečení využívaly skořici. Tato aromatická kůra vynikne zejména v kombinaci s jablky a hruškami. Říká se o ní, že potlačuje chuť k jídlu, je tedy vhodná i při hubnutí. Určitě to znáte. Rýma a nachlazení, nesnesitelná bolest hlavy, střevní potíže, bolesti kloubů nebo břicha. Pokud nechcete užívat klasická léčiva z lékárny, vyzkoušejte přírodní medicínu. Přírodní cesta je často pomalejší, ale z dlouhodobého hlediska jistě účinnější. Mnoho informací o bylinkách najdete v katalogu bylinek a v článcích o bylinkách. Z bylinek si můžete připravit čaje i obklady. Ve specializovaných obchodech se zdravou výživou často zakoupíte i různé bylinné kapky a směsi, které tvoří komplex několika bylin, jejichž účinky se vzájemně doplňují a posilují. 42 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Velmi oblíbené je užití bylinek při hubnutí nebo při dodržování zdravého životního stylu. Mezi neznámější bylinky, se kterými se v této souvislosti můžete setkat, patří chlorella, psyllium, lapacho, kopřiva, rakytník řešetlákový nebo ostropestřec mariánský. Chlorella je považována za nejsilnější přírodní antibiotikum. Tato zelené sladkovodní řasa podporuje detoxikaci organismu a pomáhá tělu se zbavit toxických látek, což může mít vliv nejen na vaši váhu, ale také na kvalitu pleti, pokožky a vlasů. Významnou bylinou je v tomto ohledu i psyllium neboli semena jitrocele indického. Psyllium je vlastně vláknina, která dokáže pročistit zažívací trakt, zahnat pocit hladu a srovnat metabolismus. Její účinky byste rozhodně neměli podceňovat. Zajímavou bylinou je též lapacho. V tomto případě se jedná o kůru ze stejnojmenného jihoamerického stromu. Dokáže pročistit tělo a odstranit zadržovanou vodu. Například chlorella se užívá ve formě tablet, z lapacha, kopřivy či ostropestřce si můžete připravit čaj. Rakytník řešetlákový se prodává ve formě olejů, sirupů nebo džemů. Při pěstování bylinek máte několik možností. Byliny si můžete vsadit do své zahrádky nebo je nechat v truhlíku či v květináči doma nebo na terase. Ideální je zakoupit si semínka, případně malé sazenice. Velké byliny zakoupené v supermarketu jen málokdy vydrží déle než měsíc. Bylinky je potřeba vysévat řídce. V okamžiku, kdy bylina začne vytvářet lístky, je dobré ji přesadit do samostatného květináče. Při pěstování bylin můžete využít koupený univerzální substrát a rovněž také hlínu z kompostu. Velká část bylin je suchomilná a tedy citlivá na přelití. Při napadení škůdci se doporučuje postižený stonek odstřihnout. Bylinky můžete na konci léta usušit nebo zamrazit a skladovat v sáčcích nebo v kořenkách. V dalších dílech vám představíme vždy dvě bylinky a blíže vás s nimi seznámíme. Dnes to bude šalvěj lékařská a česnek medvědí. _______________ ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ Šalvěj lékařská je 30–50 cm vysoký polokeř. Pochází ze Středozemí, ale v současnosti je populární po celém světě. Vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště – tyto požadavky dělají z šalvěje nenáročnou a poměrně oblíbenou venkovní rostlinu. U nás se šalvěji daří především na zahrádkách, kde i občas zplaňuje. 43 Hlínské rozhledy, červen 2015 Tato bylina našla své uplatnění i v české kuchyni. Používají se jak čerstvé, tak usušené listy. Šalvěj chutná trpce, až nahořkle. Skvěle se proto hodí jak k vepřovému, tak k telecímu masu. Je také oblíbenou součástí různých omáček nebo nádivek. Výborně se hodí i k dochucení čerstvých sýrů. Šalvěj je žádanou rostlinou i v kosmetice, kde se využívají její dezinfekční a stahující schopnosti. Byly potvrzeny účinky pleťové vody se šalvějí na problematické a aknózní pleti. Šalvějový nálev potlačuje tvorbu lupů, proto se ho doporučuje používat při oplachování hlavy. Ve vyšších dávkách bychom si však měli dávat pozor. V kombinaci s alkoholem působí toxicky. Není známo mnoho případů otravy šalvějí, ale právě při zvýšených dávkách bychom měli užívání konzultovat s lékařem, jinak může docházet k poškozování jater. Šalvěj má široké využití. Populární je především v podobě čaje, tinktury, prášku nebo koupele. • Šalvějová směs podporuje normální činnost imunitního systému. • Šalvějový deodorant působí proti plísním a má regenerační účinky. • Tradiční bylinné pastilky se šalvějí pomáhají při nachlazení a rýmě. • Proti virům v období angín je výborný ústní sprej s podílem šalvěje. • Šalvěj zklidňuje organismus, proto se přidává do relaxačních koupelí. Šalvěj získala svůj název z latinského slova „salvare“, což znamená vyléčit nebo spasit. Nejen to svědčí o všestrannosti využití této rostliny. Léčivé účinky • Má blahodárný účinek na mozek. • Působí na kůru velkého mozku. • Oddaluje duševní vyčerpanost. • Podporuje správnou činnost nervů, očí a žláz. • Zlepšuje smysly a paměť. • Zlepšuje koncentraci. • Působí proti stařeckému třesu. • Podporuje správné vylučování moči. • Působí protizánětlivě a baktericidně. • Snižuje vylučování potu. _______________ ČESNEK MEDVĚDÍ Česnek medvědí je léčivá rostlina, podporující trávení a tvorbu krve. Jedná se o vytrvalou cca 10–45 cm vysokou bylinu s podzemní cibulí, cibule je podlouhlá, cca 4–6 cm dlouhá a 1–2 cm tlustá, obalné šupiny jsou bělavé až žlutavé, síťnatě se nerozpadají. Listy jsou víceméně přízemní, řapíkaté, čepele jsou úzce eliptické až úzce vejčité, na rubu nejsou vynikle žilnaté, cca 10–20 cm dlouhé a 2–5 cm široké. Květy jsou 44 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 uspořádány do květenství, jedná se o lichookolík (stažený šroubel), který je polokulovitý, celkem řídký, obsahuje asi 10–20 květů, pacibulky chybí. Květenství je podepřeno dvouklaným toulcem, který je kratší než stopky květů. Okvětní lístky jsou cca 10 mm dlouhé a 2 mm široké, bílé. Plodem je tobolka. Léčivé účinky • Reguluje činnost žaludku. • Podporuje trávení. • Ničí střevní parazity. • Zrychluje tvorbu krve. • Snižuje krevní tlak. • Pomáhá proti chřipce. • Pomáhá při astmatu. • Urychluje hojení ran a vředů. • Pomáhá proti ateroskleróze. • Uklidňuje křeče hladkého svalstva. Použití a přípravky Česnek se používá v kuchyni, jeho natí se koření polévky, omáčky a masa. Ovšem největší využití najde v léčitelství, kde se používá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazením. Česnek medvědí roste po celé v Evropě, i v ČR, převážně na Moravě a v jihozápadní části Čech. Česnek se používá jako léčivá rostlina a zelenina. Ne zřídka se také pěstuje pro okrasu. Podporuje chuť k trávení, proto se natí koření různé pokrmy. Význam má i ve včelařství. Česnek medvědí je výbornou nektarodárnou i pylodárnou rostlinou. V místech, kde česnek roste ve větším počtu, je snůška z česneku skvělou jarní podněcovací snůškou. Nektarium česneku vyprodukuje za 24 hodin 0,27 mg nektaru s cukernatostí 52 %. Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,14 mg. Nektar obsahuje především sacharózu, fruktózu a glukózu. Pyl česneku včely sbírají především dopoledne, pylové rousky jsou hnědavé. Nektar i pyl mají silnou česnekovou vůni. Druhové medy z česneku jsou tvořeny v alpských oblastech, kde česneku roste velké množství. Med má typický zápach po česneku, který delším skladováním medu zmizí. Zdroj: www.bylinkopedie.cz, www.wikipedie.cz, encyklopedie bylin a koření, www.bylinky.eu Hlínské rozhledy, červen 2015 45 RECEPTY s levandulí Bábovka s levandulí Složení: 250 g tvarohu s jogurtovou kulturou (nebo polotučného tvarohu) 300 g mouky (zkuste 200 g pšeničné polohrubé, 50 g pohankové hladké, 50 g pšeničné hladké) + na formu 200 g změklého másla + na formu 170 g krupicového cukru (nejlépe tmavého třtinového) 4 vejce 4 lžičky kypřicího prášku do pečiva 1 sáček vanilkového cukru malá hrst levandulových květů (čerstvých nebo i sušených) Příprava: Bábovkovou formu vymažte a vysypte hrubou moukou. Utřete žloutky, cukr a tuk a postupně přidejte mouku, prášek do pečiva a ušlehaný sníh z bílků i levanduli. Pečeme ve vyhřáté trouba asi 45 minut. _______________ Žampionový gratin s levandulí a rozmarýnem Složení: 500g čerstvých žampionů 1PL oleje 1PL másla 100g šunky 1 hermelín 3 květenství (klásky) levandule rozmarýn sůl bílý pepř hrst hoblinek parmazánu nebo sýra Grana Padano Příprava: Žampionům odstraníme nožky,kloboučky očistíme, malé necháme vcelku, větší rozpůlíme nebo rozčtvrtíme. Na pánvi rozehřejeme lžíci oleje a lžíci másla, přidáme houby a smažíme je dozlatova. Stáhneme z ohně, osolíme, opepříme (mírně!), přidáme zdrhnuté kvítky levandule a posekaný rozmarýn. Hermelín a šunku pokrájíme na kostičky a přidáme k žampionům. Promícháme, přendáme do máslem vymazané zapékací misky, posypeme parmazánem a dáme zapéct cca na 10 minut do trouby rozehřáté na 200°C. Podáváme s vařenými brambory nebo s pečivem. _______________ Dýňová smetanová polévka s levandulí Složení: 500 g dýňové dužiny 1 cibule 2 lžíce oleje 1 /2 lžičky čerstvě posekaného rozmarýnu 500 ml zeleninového vývaru 200 ml smetany šťáva z 1 citronu sůl pepř 1 lžíce cukru 46 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 8 snítek kvetoucí levandule Příprava: Dýňovou dužinu nakrájíme na větší kostky. Cibuli oloupeme a posekáme. V hrnci rozehřejeme olej a osmahneme na něm cibuli, dýni a rozmarýn. Přilijeme vývar a přikryté vaříme asi 20 min. doměkka. Dýni, cibuli a rozmarýn ve vývaru rozmixujeme. Pak přilijeme smetanu. Polévku necháme přejít varem. Osolíme, opepříme, vmícháme citronovou šťávu a špetku cukru. Zbývající cukr necháme zkaramelizovat. Levanduli rozložíme na papír na pečení a pokapeme polovinou karamelu. Poté snítky obrátíme a pokapeme zbylým karamelem. Polévku nalijeme do hlubokých talířů nebo vydlabaných dýní. Ozdobíme levandulí, příp. rozmarýnem. _______________ Zavařenina z višní, ořechů a levandule Složení: 100 g nasekaných ořechových jader 1 kg vypeckovaných višní Kůra a šťáva z jednoho pomeranče 500 g želírovacího cukru 3–5 snítků levandule 300ml bezinkové šťávy Příprava: Nasekané ořechy opražte na plechu, až se rozvoní. Odvažte 850 g višní a ve velkém hrnci je rozmixujte. Přidejte pomerančovou kůru a šťávu, ořechy, bezinkovou šťávu, cukr, levanduli a zbylé višně. Zprudka a za promíchávání vařte 3 minuty. Horké plňte do dobře omytých zavařovacích sklenic se šroubovacím víčkem. Uzavřete, postavte dnem vzhůru a nechte asi 10 minut chladnout. Pak je otočte a nechte zcela vystydnout. _______________ Zmrzlina s levandulí Složení: 7 žloutků 200 g moučkového cukru 1 celá vanilka 45 ml mléka 1 smetana ke šlehání 4 lžičky sušené nebo čerstvé levandule Příprava: Žloutky s cukrem utřete do světlé pěny. Vanilku rozkrojte a vyškrábněte z ní semínka. Dřeň i lusk vanilky povařte asi 10 minut v mléce se smetanou. Horkou tekutinu pak přeceďte do žloutkové pěny a vařte za stálého míchání, až hmota zhoustne. Vychladlou směs promíchejte s levandulí, vlijte do misky a vložte nejméně na 2 hodiny (nejlépe ale přes noc) do mrazáku. _______________ Grilovaný hermelín s levandulí Příprava: Na čtverce alobalu kápneme trochu olivového oleje a položíme cca 3 květenství levandule. Přidáme hermelín, na vrch dáme ještě lístky levandule nebo další květenství. Alobal zabalíme do balíčku, aby sýr nevytekl, a dáme grilovat. Grilujeme cca 10 minut, rozbalíme, odebereme byliny, posypeme špetkou čerstvého pepře a ihned podáváme. Zdroj: www. recepty.cz, www.igurmet.cz Hlínské rozhledy, červen 2015 47 • sobota 20. června 2015 – Noční prohlídka kláštera Rosa coeli s doprovodným programem, Dolní Kounice. • sobota 20. června 2015 – Rybářské závody, Oslavany. • sobota 20. června 2015 – Farmářské trhy, Ivančice. • neděle 21. června 2015 – Veřejné cvičení, TJ Sokol Nové Bránice. • neděle 21. června 2015 – Den hudby na oslavanském zámku, Oslavany. • pondělí 22. června 2015 – Hudební festival Concentus Moraviae, kostel Nanebevzetí Panny Marie Ivančice. • pátek 26. června 2015–neděle 28. června 2015 – Kefasfest – divadelně hudební festival moderní křesťanské kultury, Dolní Kounice. • středa 1. července 2015 – Vyhlášení Velké letní fotosoutěže pro veřejnost, do 31. srpna, Fotoklub Ivančice-FotKI. • pátek 3. července 2015 – Vernisáž výstavy „Tepny mikroregionu“ Fotoklubu Ivančice - FotKI, synagoga Dolní Kounice. • sobota 4. července 2015–neděle 6. září 2015 – Výstava „Tepny mikroregionu“ Fotoklubu Ivančice - FotKI, synagoga Dolní Kounice. • neděle 5. července 2015 – 8. velký pivní festival malých pivovarů, areál pivovaru Padochov. • sobota 11. července 2015 – Koncert Žalman a spol., klášter Rosa Coeli Dolní Kounice. • sobota 18. července 2015–neděle 19. července 2015 – 308. Karmelská pouť, Oslavany. • sobota 25. července 2015 – Anenské hody s dechovou hudbou Zlaťulka, Silůvky. • sobota 25. července 2015 – Noční prohlídka kláštera Rosa coeli s doprovodným programem, Dolní Kounice. • sobota 25. července 2015–neděle 26. července 2015 – Ivančická pouť, Ivančice. • sobota 15. srpna 2015 – Tradiční letní vodácký karneval, Dolní Kounice. • sobota 15. srpna 2015 – Rozmarýnové hody v Padochově, Padochov. • sobota 29. srpna 2015 – Noční prohlídka kláštera Rosa coeli s doprovodným programem, Dolní Kounice. • sobota 29. srpna 2015 – Vyjížďka po Pivovarské cyklostezce a Pivní slavnosti, Oslavany. • pondělí 31. srpna 2015 – Ukončení Velké letní fotosoutěže pro veřejnost, Fotoklub Ivančice - FotKI. • pátek 4. září 2015 – Koncert Brněnského filharmonického sboru Beseda brněnská, Dolní Kounice. • sobota 5. září 2015 – Historické městské slavnosti Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 5. září 2015–neděle 6. září 2015 – Dny Evropského dědictví – otevření památek, Ivančice. • sobota 5. září 2015 – Farmářské trhy, Ivančice. • sobota 12. září 2015 – Rozmarýnové hody, Neslovice. • sobota 12. září 2015–neděle 13. září 2015 – Oslavanské historické slavnosti, Oslavany. • neděle 13. září 2015 – Turistický pochod „Ke kořenům těžby uhlí v Oslavanech a vyjížďka po Hornické cyklostezce“, Oslavany. 48 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Červen MÁNESŮV ORLOJ 3 Jaro vyspalo se do růžova, v jasnou zeleň obléklo se pak. Vysoko zní píseň skřivánkova, zvedá cvrčků hlas až do oblak. Koník v trávě, která polehává, zvoní kosám na uvítanou. Zas nám voní posečená tráva, jabloně když vonět přestanou. Šťastní lidé zpívají si k práci, než jim slunce zajde za lesy. Zeleň v dálce do modra se ztrácí a to modro splývá s nebesy. Červenec Klasy pšenic ožehuje slunce, hnědnou jako kůrka chlebová, vlčí máky s ohněm na korunce skví se jasnou krví domova. Z kamenité země do studánek stáhla se dnes všechna posila. Nesu čerstvě orosený džbánek, zvedněte se, ženci, od díla! Vždycky, když se nad studánkou skláním, spatřím v ní své líce zardělé, žencům zase zlatým mihotáním zrcadlí se slunce na čele. Srpen Cepy klepou, klepou ve dvojici, klepou, že nám sype obilí, klepou, co chce cvrček také říci, že jsme s polí dobře sklidili. Dosud tolik sluníčka je kolem, ale stéblo poslední tu dnes shrábl větřík, když si běžel polem, a hodil je na vadnoucí mez. A ty teplem zamlžené hory začnou už se modrat nablízku, zase bude v polích u obory horko oráči i želízku. Hrubín, František (1953): Mánesův orloj, SNDK Praha. 49 Hlínské rozhledy, červen 2015 ZÁVĚREČNÉ SLOVO M ilé čtenářky a čtenáři. Krásné letní dny jednou skončí, tak jako odkvete i omamně vonící levandule. Úžasné na tom všem ale je, že si můžeme všechny tyto prožitky a pohodové okamžiky načerpat do zásoby na horší časy, kdy bude méně sluníčka nebo když nás potká negativně naladěný člověk, který se nám pokusí zkazit den. Z dovolených si pořizujeme fotografie, sbíráme kamínky z pláže, sušíme bylinky, píšeme či kreslíme svoje vzpomínky. Podobně je to i s levandulí. Tu si také můžeme usušit a přidat do večerního šálku čaje, protože bojujeme s neduhy jako nespavost, nervozita či žaludeční obtíže. Stejně nám levandule poslouží i v látkovém pytlíčku, kdy provoní a zkrášlí náš domov. Levandule má i ochranný účinek při aplikaci na kůži. V době morových epidemií se věřilo, že při mytí rukou ve vodě s levandulí se lidé vyhnou nákaze. Pravdou je, že látky obsažené v levanduli ochraňují kůži před přílišným rozmnožením škodlivých mikroorganismů. Levandule je prostě jednička mezi bylinkami. Přejeme vám, aby letošní léto a prázdniny, ať už bude počasí výborné nebo průměrné, bylo pro vás létem plným inspirace, pozitivní energie, optimismu, neopakovatelných zážitků a hlavně pohody a klidu. Vaše redakce Hlínských rozhledů Kamila Veselá, Gábina Nosková a Radek Neužil A na samý konec už jen báseň Jana Skácela: Cesta k nám Je to tak snadné najít cestu k nám… Okolo potoka, po kterém pírko plave, přes zídku přelézt, nadejít si humny, na mostku postát, nad hučícím splavem slovíčka hledat vhodná pro pěnu, zase je zahodit a jít, jít, na cestu uříznout si hůl, spočítat hvězdy, v lese zabloudit, tmu jak plnou fůru sena před sebou tlačit a místo náprav uslyšet ze sna sténat ptáky. Je to tak snadné najít cestu k nám. HLÍNSKÉ ROZHLEDY, číslo 2 (26), ročník 7, červen 2015. • Zdarma pro občany Hlíny. Náklad 200 výtisků. • Vydává Obec Hlína, IČO 00488135, Hlína 19, 664 91 Ivančice, tel.: 546 421 129, fax: 546 410 205, e-mail: [email protected], http://www.obec-hlina.cz/ • Redakční rada ve složení: Kamila Veselá (Cidlina), Gabriela Nosková (Hlína). • Grafická úprava: Radek Neužil (Silůvky). • Jazyková korektura: Jana Neužilová (Silůvky). • Tisk: Tiskárna 7 s. r. o., Dolní Kounice. • Uzávěrka příspěvků, námětů a nápadů pro příští číslo nejpozději do 20. srpna 2015 písemně na adresu Obecního úřadu, elektronicky na e-mail: [email protected]. • Registrováno pod číslem MK ČR E 19360. • Periodický tisk územního samosprávního celku. Toto číslo vychází 15. června 2015. 50 Hlínské rozhledy, číslo 2 (26), ročník 7 Pozdrav z Hlíny 44 Tříokénková pohlednice Hlíny vydaná v roce 1928 Tělocvičnou jednotou Sokol na Hlíně. Pohlednici zhotovil ivančický fotograf Jan Musil. Pohlednice zachycuje pohled na Špidleny, okolí školní budovy z roku 1872 a rozhlednu z roku 1910. Jedná se o pohlednici čistou. Počátky školního vyučování na Hlíně sahají do doby kolem roku 1814, kdy místní řemeslník vyučoval 15 dětí střídavě po domech. Později docházívaly děti do škol v Neslovicích, Silůvkách a Moravských Bránicích. Tělocvičná jednota Sokol byla na Hlíně založena v roce 1920, původně jako pobočka jednoty v Silůvkách, později ale již působila zcela samostatně. Pozdrav z Prštic u Brna 45 Tříokénková pohlednice Prštic vydaná kolem roku 1905 prštickým obchodníkem J. Musilem je opatřena běžnou výplatní 5 haléřovou známkou a oražena razítkem poštovního úřadu v Silůvkách s datem 26. prosince 1907. Tato pohlednice byla adresována Aloisii Záděrové (ze Silůvek) do Vídně, Franzesring. Na dvou obrázcích je zobrazena náves se školní budovou postavenou v roce 1887 a zvonicí. Na třetím obrázku je zachycena podoba zámku. Prštická tvrz byla v 16. století, v době vlády hraběcího rodu Thurnů, přestavěna do podoby renesančního zámku. V letech 1672– 1732 byl zámek obýván členy rodu Želeckých z Počenic. V letech 1750–1760 byl zámek barokně přestavěn. Stalo se tak za vlastnictví Dietrichsteinů, kteří si ze zámku učinili své vedlejší letní sídlo v blízkosti lesů. Před zámkem býval okrasný park s květinami a stromy, za ním rozsáhlá hospodářská zahrada. Vedle zámku stála hospodářská stavení a pivovar. V roce 1808 zámek vyhořel a po požáru byl upraven do dnešní podoby. Později býval prštický zámek jen bydlištěm vrchnostenských úředníků a sídlem správy prštického velkostatku zřízeného po r. 1919. Od r. 1925 byl v majetku ČS státu. V r. 1947 byla budova zámku koupena obcí Prštice. Hlínské rozhledy, červen 2015 Pozdrav z Hlíny, vydala TJ Sokol na Hlíně, foto Jan Musil, Ivančice, formát 140 × 90 mm, 1928. Pozdrav z Prštic u Brna, vydal obchodník J. Musil, Prštice, formát 145 × 92 mm, kolem roku 1905. 51
Podobné dokumenty
S čerty nejsou žerty
V neděli 3. června 2012 se na Hlíně u Rozhledny Vladimíra Menšíka uskutečnil tradiční Den dětí s velkolepou oslavou. Nejprve na děti čekalo překvapení v podobě živého hada, kterého přivezla na vyst...
Vícezpravodaj - Oblibene.cz
V jarním vydání rozhledů společně popřejeme hlínské rozhledně, která oslaví již sedmé narozeniny a popovídáme si o ní se starostou obce. Také přineseme rozhovor s dalším občanem obce Hlína. Nezapom...
Více