Informace k představením během slavností

Cesta Viléma z Rožmberka do minulosti a zpět za pomoci alchymisty Johna Dee
Na vrcholu své slávy soupeřil Vilém z Rožmberka přepychem, okázalostí a podporou věd a
umění se samotným císařem Rudolfem II. Zájem o alchymistická bádání do tohoto
pomyslného souboje rovněž patřil. Na krumlovském dvoře pobývali tak věhlasní alchymisté
jako Angličané John Dee a Edward Kelly. Zájem o tuto „pramáti věd“ však nebyl jenom
formální. Vilém skutečně doufal ve výrobu zlata a skrze něj ve vylepšení své fiskální bilance.
Náš příběh vychází, jako vždy, z této historické skutečnosti. A jako vždy tu historie
posloužila k podnícení fantazie, ke snění, jež překračuje skutečnost a jež je zdrojem divadla a
umění vůbec.
Spolu s Vilémem tak vstupujeme do rožmberské alchymistické laboratoře ve chvíli,
kdy se přítomní páni vědci nemohou zrovna pochlubit prokazatelnými výsledky. Vilémovo
rozčarování hojí jedině John Dee. On jediný dokáže vladaře pobavit a zaujmout. Tentokrát mu
nabídne kratochvíli nad jiné lákavou. Po požití mocného lektvaru může se Rožmberk ocitnout
v minulosti a prožívat skvělé chvíle se svými předky. Smí si pro svou dějinnou návštěvu
zvolit dobu a osobnost svého předka, neovlivní však nijak v jaké podobě se objeví. Vilém
nezaváhá a pro svou první návštěvu do hlubin času volí slavnou Francouzsko- anglickou
bitvu, v níž se legendárně po boku Jan Lucemburského proslavil jeho předek Petr
z Rožmberka.
Druhá návštěva není tak potěšitelná. U popravy Záviše z Falkenštejna pod Hlubokou,
kam jej přivede mladý král Václav, aby si jeho životem vynutil poslušnost odbojných českých
pánů, na Hluboké dokonce Závišova bratra Vítka, není bohužel Vilém jen němým svědkem.
Aby si spravil trudné myšlenky, nechá si od potulného loutkáře zahrát pimprlovou
komedii rovněž vycházející z pravdivé události, tentokrát o škodě, kterou utržil větřínský
sedlák Vaněk z Višně náletem kobylek. V podání loutkářově však komedie nabývá poněkud
jiného mravního poslání.
Další cesta do minulosti je inspirována glejtem Jana III. Z Rožmberka, kterým hájil
zajíce od úplného vybití. Víc než zprávou o hájení je však svědectvím o putování myšlenek
v rožmberské hlavě.
Vilém tak prožije ve svém historickém putování slávu, statečnost, pád i rozmyslnost
svých předků. „Kde se to všechno v nás Rožmbercích bere?“ Táže se svého průvodce
alchymisty Dee. I tady může Angličan sloužit. Poslední cestou Vilémovou je tedy cesta
k samotnému jeho počátku, ke vzniku Viléma z Rožmberka.
Šachová hra alchymisty Johna Dee a Velmistra všeliké magie, služebníka to rytíře
Edwarda
Úspěšný účastník rytířského klání, svobodný pán Edward, vyzve před šachovou hrou
s Vilémem z Rožmberka svého soupeře k sázce. Když zvítězí, připadnou mu vzácné šachové
figury v životní velikosti, když nebude úspěšný, získá Vilém krásného Edwardova hřebce.
Ujednáno. Už tak by to nebyla obyčejná šachová hra. Její neobyčejnost však záleží ještě na
něčem onačejším. Za Viléma hraje alchymista John Dee, za Edwarda rytíř Gottfried, velmistr
tajemného řádu. Zdá se, že cizinec, který si povolal na pomoc nečisté síly, snadno zvítězí. Ale
také Dee vládne nadlidskou mocí. Jejich souboj je tak víc než umným posunováním figur po
šachovém plátnu soubojem dvou mužů s nadreálnými schopnostmi. Když je rozhodnuto a
jeden z nich pro svého pána zvítězí, smíří se oba mágové a spojí své síly ke společnému
překvapivému zjevení.
PhDr. František Zborník