SKOROVÝBĚR

SKOROVÝBĚR
VÁCLAV PELOUŠEK
POZN: ŘAZENO OD NOVÝCH PO STARÉ
xxx
Až zmáčkneš
F5 tak něco uvidíš
je to jenom o zraku
kašlu na ženský
nemůžeš přece dělat takovýhle
chyby...
tyjo tak krásný vlasy
kašlu na ženský
mlčí
mlčí
vláčné tělo
kašna
tělo ženský
xxx
Poprvé poslouchám
-a to jsem už snad pět a půl roku
elektronickým hudebníkemnějaký alba od Underworld
už dva dny jsem nevyšel z pokoje
už dva dny to nechápu
a stejně až dodělám ten novej song
na akordech g-mol a c-dur
napadlo mě autumn leaves
ale nebudu z toho dělat
jazz když na to nemám
protože mi nikdo nevěří
že nevím co
je celulitida
Vlhko
tak si uvědomuju že jsem snad
nikdy
nepsal o takové té
atmosféře, kdy v vzduchu
visí miliardy kapiček
vlastně je to takový ranní podzimní
vlhko
taková ta šedá obloha
...a proč jsem si na to vzpomněl vlastně...
xxx
je mi dvacet
chodím do banky a
při pohledu na svoji
holičku si uvědomuji
kam až lidstvo dospělo
před VOŠ stojí brunetka s cigaretou
má bílý svetr a jak je zima tak
jsou jí vidět bradavky
Jen kus ženského masa
Poezie bílá
suché stolní víno
28,tak to začalo
přečetl jsem jí
tak půlku
a pak jsem
hupnul za jednou
do postele
-to protože jsem
všem záviděl
že se mají s kým
tulit
jenomže ona byla
laxní
žádná akce
sice jí hrozně rychle
bušilo srdce
ale to se mi líbilo tak
nejvíc
a teď ve frontě na vlek
hádám v čem je problém
že jsme pak spali jen jako
sourozenci
a jediné co jsem jí dnes řekl bylo:
čau
Pavoučí žena
Tak trochu přemýšlím jestli
bych měl ještě o tomto
psát když jsem téměř vše
řekl ve své klavírní improvizaci
třeba jistě se tam neobjevilo
jak si měla rozepnutý poklopec
a i to mě na tobě vzrušovalo
ale naopak si myslím
že třeba tvé dlouhé končetiny se mi povedly
zachytit (vcelku dobře)-ale stejnak
jsi za poslední větší dobu
jediná co mě dokázala vzrušit naživo
i po větším množství
alkoholu
xxx
Asi už píšu jenom tak ze zvykudlouho už se to nikam nevyvinulo
asi s tím brzo praštím a nechám si ten
tvůrčí potenciál na něco jinýho
stejně všechny hardkóry krize atp.
vyšly ze psaní
nojo slova....
Surreal-sen
Teda tohle byl fakt
super-sur-real
sen
šlo tam teda hlavně o jednu nymfomanku
(skoro jako ve většině snů)
ale
co sem s ní všechno zažil...
jeli jsme dokonce
se školou do tibetu
pod mount everest nebo co...
tam sem jezdil na sněžným skůtru
a byly tam zmrzlý mraky
jakoby skleněný
a hrozně se mi to líbilo
ale ona se chtěla pořád líbat
párkrát jsem ji laškovně
hryznul do klitorisu
to jó
pak sme byli u ní doma a
na její posilovací lavici si hrála na sexy trenérku
ve žlutým tričku
ježiš ta měla ale kozy
a samozřejmě to skončilo šukačkou
ještě si vzpomínám že v tibetu
měla nabíhající celulitidu
ale u ní doma už ne
Cuzamenfasung
Na stočtyřicátémsedmém kilometru dálnice
D1 směrem na Prahu...
je nádherná loučka obklopená lesy...
tam vstanu
počkám až zhasneš a pak
na svůj flašinet začnu hrát
dechovku
a tancovat budu s holkou v kroji
zní to divně ale prožil jsem si to
byla to trošku ostuda
ale asi to tak nikdo nebral
poslední dobou jsou takové
podivné okolnosti
v mém fanklubu...
Hm...
poloha objektu v časoprostoru
závisí na pohybovém stavu
pozorovatele vzhledem k
horizontu událostí
nene...tohle jsem já nevymyslel-to je jedna z těch nejmodernějších
fyzikálních teorií o černejch dírách-zní to jako z nějakýho špatnýho sci-fi
tyhle teorie to je mazec-vymejšlí to ten týpek
co má místo těla jenom
obálku na mozek ale přesto
zplodil kromě revolučních teorií
tři děti
Mrcha
neviděl jsem tvůj poetický potenciál
protože tě dokážu milovat jen opilý
nevím jestli se k sobě hodíme
protože tě dokážu milovat jen opilý
nevím jestli si máme co říct
protože jsem se k sobě měli jen když
jsem byl opilý
a tak napůl ještě opilý unikám před tebou
a tak napůl ještě opilý si uvědomuji
tvůj poetický potenciál
bohužel se o tebe zajímám jen jako
o objekt nikoli o bytost
a proto tě asi nikdy nezačnu milovat
za střízliva a proto ti asi ani nikdy
nezavolám
i když jsi se mi otevřeně přiznala
že jsi mrcha
a tohle jsem napsal den předem:
beru to s úsměvem
a přemýšlím
jestli tenhle papír
ráno najdu v peněžence
abych si vzpomněl na opileckou
poetiku
pod očima máš červeno
a v duši neprůhledno...
neumím číst ve hvězdách
neumím číst v duši
ale jedno umím
a jak jsem řekl
beru to s úsměvem
i když tohle bude odsouzeno
jako nepřínosné mrhání
talentem
chci dodat ještě zmínku o
vřískající kaluži
nezklamat otce syna i
maminku
a i tamta se otevřeně
přizná, že je mrcha...
-to nic neznamenájdu se zahřát v rytmu
fly over
Nová éra upřímnosti
léto už pomalu končí
je to cítit na lidech
ve vzduchu
i na jízdních řádech
cítím to aji na sobě...de asi o to
že přichází čas poezie
nebyla tu...
uv ochranný faktor 80
moje duše se bojí
moje duše pláče
vlastně nevím coby
hm...tohle sou fajn rýmy
asi před třema týdnama...
a teď bacha
od tý doby sem o tom nenapsal
ani řádku
sem se opilej líbal s kamarádkou
vlastně je na mě možná po
právu naštvaná
nenapsal jsem ji
ani jsem se neomluvil
a byl jsem ták neupřímnej
...vlastně
zahajuji novou
éru upřímnosti
...promiň...
ještě mi promiň ale jednu věc
a to že sem si vyhonil u fotky jak
se líbáme
(jestli tohle pro ženy znamená
že jsem hajzl...tak tedy
jsem hajzl)
teď lituju i sebe
za to jakej dokážu být sobec
a už se mi to aji vrací
kolikrát sedim a koukám do prázdna
-sám prázdnej a přece mě naplňuje
úzkost
teď mám už několik nápadů
na podzimní básnění
(taky jde o to jestli si
najdu holku)
bude to vzkaz v lahvi v kašně na
svoboďáku
několik básní na tenisových míčcích
a možná i nějaké další básně na zemi
chce to samozřejmě odhodlání...
a taky poslat nějaký dvdčka
na ty fesťáky...
5:12
poslední vytrvalci ještě dopíjejí víno
slyším jejich hlasy
spím ve své posteli
probudí mě erekce
a denní světlo
myslím na všechny ženy v okruhu
půl kilometru a na sex s nimi
na známé i neznámé
-naprosto anonymní záležitostpak vyběhnu na terasu jen v
kraťasech
koukám se na zámek
a rychle se ve stoje udělám
je to krásné být úchylák takhle
po ránu
Bohyně
Tak už mám po T.Z.ku
ještě než se žaludek zase
upraví z té rozcucháné podoby
tak je čas zavzpomínat
atmosféra plná cigaretového
a marihuanového kouře
v klubu hrajou oldies
a na schodech je bohyně
je to bloncka a není to zrovna
nějakej hot sexy tip
jen si sedí na těch schodech
poslouchá tu muziku a hejbe se
uhejbá lidem co chtějí projít
ale působí tak elegantné opitě
že mám to nutkání si sednout vedle
ní a ignorovat toho týpka co na mě huláká
„zítra o tobě napíšu báseň chceš?“
„no jasně ty debile padej“
...jak jsem řekl bohyně
a tak holt padám
v záchodové míse jsem viděl
jak se barvivo raního čaje
odděluje od čaje samotného
to je znamení abych přestal blábolit
(pozn. red. T.Z.=taktické zvracení )
Ty vole...
tolik námahy co jsem
musel vynaložit na snědení
kousíčku té sekané...
ach bože
a s holkama to vůbec neumim
to sme šli do jasmínu-a to je prej pojemholky max. Šestnáct let
musíš si hlídat abys nedostal
přes hubu
a stejně mě bylo blbě z toho
kouře tam (možná i z toho piva)
a navíc napsat poslední dva řádky
je pěkná hokna
Úplněk
básník v protějším
rozjezdu
už ve svých vlhkých očích
promýšlí báseň psanou v rozjezdu
holka se učí mikroby
u tyče se kymácí týpek okolo
šedesátky
dojedu rychle kde mám vystoupit
a na cestu mi svítí úplněk
Černé oči
„tvůj blbej ksicht si prostě pamatuju“
říká vyhazovač
zatím co já se chystám na
rozjezd
pomalu začínám přemejšlet
o schyzofrenii a ukládám do své
nevědomé paměti informace:
ten týpek mě ve středu od
tama vyhazoval
a já se pak mstil že sem
házel dlažební kostku po kameře
...
tak to je celkem absurdní
paranoja
nevybitý hormony ale stejně
večer hodnotím kladně
-tvou fotku jsem si uložil někde na plochu
jak dopíšu tak ji otevřu a zavzpomínám
jak jsme dávali salsu
jak nám to šlo
a jak mě tvoje vlasy plné
tvé vůně liskaly přes obličej
prej jsem buřič a rebel...takovej
mírumilovnej „básník“
ale co sem tomu debilovi měl na to říct?
tvoje černé oči vypadají převážně smutně
zase tak moc mi při tanci nevyhovuješ, ale
jsi fakt první se kterou mi to šlo
jojó
a tvoje sms
budí rozespalé město o půl čtvrté
ze spánku lhostejnosti
hoří domy, ale lidi neumírají
jenom pár lidí to píše jako
laciný emocionální trošku
kýčovitý projev
černé oči jděte spát
Dech
propadám milostným depresím
a všechny je šuká někdo jinej
jsem zářící neon v prostřed
texaské pouště a
za dvacet metrů končí koleje
ještě můžu koukat jak dýcháš
ale to je jediné
než se zastaví můj dech
hvězdám zpívám sonet
k ránu
ránu, kterou končím-spát
chci vysvětlit pánu bohu
švábi z cukru.
bledé tváře
hledím na tvou pleť
a tvůj dech mine
kuželku v nesnázích
vítr boří topoly
vítr boří tvoje vlasy
vítr boří moji tužku
vítr ničí příliv
tvaru smutku
opravdu bych už neměl psát básně
usínám na bloku
Kam ten svět spěje
Z krásky se stane
„hodná paní doktorka“
-teda zubařka
zdá se mi že už moc dospěla...
zase ji půl roku neuvidímpak ještě ty ostatní pěkný
(moc pěkný)
holky co se na mě smějou
(ze všech stran) a abych byl
pořád ve střehu tak se
taky usmívám na všechny aby
mě náhodou některá neunikla
a v zajetí všech těhle dívčin mačkám
zelené tlačítko na otevření dveří
jemně palcem-právě jen tak aby se sepnul
kontakt-jako by to byla bradavka
Pohoda
už jsem si vyhlídl
to místo
-na starým vraku aero minoru
-na polopropadlý střeše
budu sedět a hrát na harmoniku
trošku budu bubnovat na rezavou
karoserii
přes větve švestek budu koukat na
měsíc který zítra bude v úplňku
pak se probudím a ošlehán jarním sluncem
zahalen v košili a zpocen budu užívat
ten klid
Bratři
tak po kalbě nebo tak…
usnu jako pařez
s úderem čtvrté hodiny
se vzbudím a koukám že sem v posteli
svých rodičů a motá se mi hlava
vedle mě je flíček od spermatu
a tak si řeknu:
ahoj bráškové-já sem dopadl ještě
celkem dobře!
Poetika
v jedné ruce kojence
a druhou si nabírám bramborový salát
koukám se na svět poetickým pohledem
a spatřuji poetiku v kdečem
těhotná žena v 9 měsíci a z kalhot jí tak trochu leze
prdel
před prvním fiftínem
a celé hlediště souhlasně kroutí hlavou
třicátnice ještě pozorují ty temperamentní chlapy
..mě už přijdou celkem pasé
a děvky nemají duši
fucking bitches and no soul
a děvky nemají duši
luxusní děvky navěšené na pracháčích
nemají duši
koukám po nějaké s duší..
mám jeden tip ale jako vždy si nejsem jistej
kluk co si holí prdel mi směle radí:
„některý holky by šukali jen tak“
nojo…je to rok a několik měsíců bez sexu…
vlastně už sem zvyklej na autosex…
nějaká poetika v něm přece jen je…
jenomže prstama uchopit tvůj hrudník
a dýchat jemně s tebou
než se ti do plic dostane
dým
dám ti pusu na čelo a půjdu spát
dobrou
Singapur
Na fotkách nevypadá špatně
nejsmutnější
vskutku nejsmutnější město světa
singapur
-bude lepší když napíšu co jsem vidělfronty na dva záchody v kempech pro tisíce lidí
kde je jedna sprcha a pět hracích automatů
-myšlenky v té frontěvycházel jsem ze svého stanu
a se zalepenýma očima jsem se snažil uvidět
něco přes silně sluneční paprsky
uviděl jsem ji
tu které patřil spacák v mém stanu
a uvědomil si že o ní asi psát nebudu
(snad jen zmíním jak jsme si alkoholové
opojení krátili pseudoněžnostmi bez sexu)
...a samozřejmě mnohem víc:
v nejsmutnějším městě na světě
hraju na rozladěný honkytonk
s klapkami které se nevrací
a i po pár chybách mi
aplaudují vodáci
v nejsmutnějším městě
se chodí bosky
a je nejsmutnější možná jen proto
že ho tak vidí ten jež spal
uvnitř mého těla zatímco jsem
si užíval nekonečnou pohodu
šplouchání
a výhled na holky v plavkách
v nejvyšším patře toho mého paneláku
už svítí jediné světlo
píšu dopis
tuší
pro všechny ty ženy o kterých
se snad nikdy nenaučím
psát
Snickers
jdu po ulici se svou přítelkyní
mám v ruce snickers...
trošku jsme se hádali kdo z nás si
ji dá
jdeme a tak trochu
se škádlíme
je už noc...
jdeme z hospody a doprovázím ji domů
pak zahlídnu u popelnice
boveráka
právě dokončil tu popelnici a jde proti nám
nevím proč ale nejednou
řeknu: Chytej!
a hodím mu tu snikrsku
trochu nedůvěřivě se na mě podívá a řekne: díky!
ta slečna vedle mě...
(zase moc ji neznám)
se na mě podívá jako co to dělám
naštve se a aby ukázala celýmu světu
a hlavně teda mě jak dokáže bejt umíněná (zlá)
tak jde za tím boverem a tu snikrsku mu vyrve z ruky
a řekne: Ten můj je nadranej-tohle je moje!
moje slečna si sní snickers a
protože jsem taky trochu nalomenej
tak ji pošlu do prdele
že už to sama dojde
ten bover se otočí a protože svět ho tolikrát
kopl se nad tím ani moc nepozastaví
a jde hledat místo na přespání
Zase šumí ráno
vyjdu z baráku s poezií
v ruce
naprosto v klidu naladěn
jdu a vzpomínám co
bylo včera
poprvé fakt vědět jaký
to je být vyjetej na
technu
byla to síla, ale
bylo toho víc
hejbu se do rytmu a
uvědomuju si svoji ubohost
1-1=0
s holkou co má kluka
se pozorujeme v odlesku
skel nočního trolejbusu
derivace inkvizice
holky džíny thc
DJ je nula
potí se mi ruka když
držím tuhle řůžovou
sbírku-přijde mě, že
se potí spíš ta sbírka
sám jen vjem
pod povrchem
na dně
Už zase...
nirvana entertain us!
no a tak dál...
už saze-improvizace
ve službách
moji fantazie...
asi nebudu psát o tom jak
jsme spolu tancovali
jak jsem tě chtěl
ale nechtěl jsem bejt
dotěrnej zatímco všichni ostatní
se tě snažili sbalit
(pak na to nabalit pár
pěknejch poetickejch výrazů a hotovo)
...
chtěl jsem si s tebou zatancovat
byla jsi mi sympatická
jsem nadále jen součástí
tvého hrudního koše
Sprinteři
hrozně se mi vždycky líbili
sprinteři bez nohou
na vozíku...
oni mají tak silnou psychikumyslím že je jen tak něco nezlomí
nebo sledge-hokejisti
tyhle lidi jsou mnohem dospělejší
než kdy jak někdy budu
jestli taky byli beznadějně
zamilovaní?
myslím že by je to nezlomilo
je ne
jsou mými vzory
Hledám holku z dánska
hledám holku z dánska
na flirt
hledám holku z dánska
co dělá dobrý fotky
hledám holku z dánska
a už sem na pátý stránce
gůglu
až najdu nějakou tak jí pošlu mejl:
I am a student from Czech Republic.
I will go to denmark in the summer.
I want some sex from you.
a ona neodepíše...
mohl bych tyhle mejly posilat častěji, ale
stejně by je všechny ty holky
z dánska smazaly jako
spam
hledám holku z dánska
co mě nesmaže jako spam
hledám holku z dánska
for pleasure
a google už mě nudí
Klasika jaro
skrze zrcadlo paměti
čučim
studené slunce
teplý vítr
pak doma a usměju
se na obraz co sem
včera maloval
přemýšlím o moc důležitých
věcech
jak se proslavit
udělat průlom v hudbě
nastolit novej proud
-o budoucnosti hudby obecně
-cítím se mocně když přijde n
ějakej nápad
ale pak kouknu na
piano jazz book a
zjistím že ani neumím číst noty
v basovým klíči
a tak přemejšlím zase o holkách
Atlantida?
probouzím se v kamenné
budově
vyjdu před ni...
je z mramoru
a je součástí mramorového města
místo chodníku je voda...hluboká voda.
na kameni nejsou žádné řasy a voda je
průzračná
skočím do ní-je teplá
plavu kousek
doplavu na roh...
je tu jakýsi pomník s jednorožcem
podívám se vlevo a tam v uličce vidím otevřené moře
plavu tím směrem...
jakmile se dostanu na okraj budov
tak uvidím po pravé straně obrovský maják
snažím se pohled zaměřit na jeho vrchol
uchvácen tím kolosem
klesám pod vodu (stále hledím vzhůru)
začínám dýchat vodu
a dýchám ji navždy
chtěl jsem to ukázat všem svým přátelům
jenomže ti jsou nad vodou
No sex today
dívky co mají upnutá trička
a nos a ruce
v rytmu hudby občas problesknou oči
(bez náznaku duše
-tu tam však za daných okolností nikdo
nepotřeboval,
ani já-stačilo abych si
všimnul že ty dívky máji nos a ruce.)
byl jsem na pár minut král, ale to už je jedno
byli jsme dva a měli jsme respekt, ale
no sex
což je dobře
dělat nějakej pseudo breakdance....radši už
ne
dívky s upnutými tričky kouří cigarety
a pijí pivo...nejsou moc zpocené
jen některé
v rytmu hudby, kterou jinak
nemůžu vystát
bral jsem to jako zábavu...
asi za daných okolností lepší než
sedět a snažit se v tom hluku konverzovat...
to jsou ty zábavy
nevím jestli ještě na nějakou půjdu
teď mě bolí pata a hraju hru s 007
asi to za to nestojí...(disko-příběh)
(gay-show)
no sex today (což je dobře)
Kráska
oči
úsměv
vlasy
(středověké)
úsměv sympatie
flirt
říkám: ty tví kluci jsou super
směje se
(dotkne se rukou mého ramene)
na rtech zbyl úsměv
v očích láska
sednu si na zem
a schoulím se do klubíčka
ona se ke mě přitulí
to vám řeknu
ona krásně hřeje
cítím její vlasyvoní (blond)
naše tváře se dotýkají
a do mozku se vyplavují
hektolitry hormonů
(veliká koule biomasy ze dvou částí
-později z jedné)
no to je teda něco
než nás zaplaví oceán...
U stolu s igelitovým ubrusem
náš vztah bude vypadat takto:
já se naučím kouřit
cigarety, abych
se na tebe mohl každý den
dvě hodiny dívat
(jenom sedět a koukat se)
protože za těchto okolností je lepší
se koukat a kouřit
než koukat a
nekouřit
takhle to půjde beze slov a
ty budeš čekat celý smysl tohoto
(že se odkryje)
jenomže jenom budeme sedět
a mlčet a já budu kouřit
vím že to občas nevydržíš a
vrhneš se na mě a začneš mě líbat
jednou za čas ti to prominu, ale
pak už budeme jenom sedět a koukat
jedou za čas to taky nevydržím já
-zvednu se - sundám tvoje kalhotky a
začneme se milovat
jednou za čas mi to promineš, ale
pak už budeme jenom sedět a koukat
a vždycky si všimnu, že
máš hezký džíny
Postřehy z Vídně
I.
kolekce těch nejhorších
picassových obrazů
je smutná už tím že v očích
jeho postav nezůstalo nic z jejich
důstojnosti
nezůstalo v nich vůbec
nic
Jsou to prázdné oči starých umírajících
lidí-přesně takových jako je
ukazuje picassův autoportrét
II.
Dva nazí mladíci pomáhají
zkušenější dívce (též nahé)
dostat injekcí do žíly heroin
ten mladší třináctiletý to
celé jen pozoruje-je vzrušen
doufá ve svůj první sex
III.
holubi na hlavní třídě nenasytně
hltají zvratky-mandarinky s tvarohem
IV.
Teenage smoker je nejpůvabnější
dívka kterou jsem kdy viděl
cigareta jí jde k pleti
a ty krásné rty
-umí zacházet s očima tak
jako to skoro žádná neumí
a proto je tak vzrušující
V.
masturbace na veřejných místech
není legální
VI.
Jazzově míněný potlesk
uprostřed skladby zní
opravdu mile.
Vojačka
militarismus v jejím srdci
tak tvrdý a ostrý, že
by jím moje játra rozdrtila
decentní ale půvabná je tahle
vojačka
jemná bez šminek
tvrdá uvnitř
tahle vojačka
tenhle kontrast mě přijde dost vzrušující
zvlášť když stojí vedle mě
Kolena
dneska jsem zkusil
nový způsob onanie
nejdřív
jsem to zkoušel s takovou
širší krabičkou od lentilek,
ale ta nebyla dost
tlustá...akorát to bolelo
pak jsem si
pustil péčko
klekl jsem si a o postel opřel ruce
tak aby se nepohnuly
a pak jsem do těch rukou
zasouval...
bylo to dost podobný jako normální
sex
příjemný
zajímavý vyrušení té všednosti
akorát teď mě celkem solidně bolí
kolena
Vše není tak, jak má být
dneska jsem dojat
upřímně
poslouchal jsem Ježíše-muzikál
pak přišlo Vše tak, jak má být II-Co je na tom tak zlého
je to jak Máří zpívá jak moc
miluje Ježíše
ale nemůže s ním nic zažít
avšak je to krásný
a jak chce aby zapomenul
co mu v tom brání
a že se kvůli němu změnila
....
tak přesně takhle jsem se cítil
s Terkou
Já nemohl a ona moc chtěla...
uvědomil jsem si jak to pro ni bylo moc těžký
a věřím že i svým způsobem
krásný
ale to si asi neuvědomovala
teď už možná zapomněla a nebo
se pořád snaží zapomenout
a možná ne...
vidím v tom ten paradox, že
Ježíš ji taky určitě tak moc chtěl
ale nemohl
musel mít silnou vůli
ale o co sladší by bylo kdyby vůli ztratil
měla by jsi mě svým tělem hřát
nebo dál jen vonnou mastí třít?
vidět tě zpívat tu píseň
začnu brečet
už teď jsem skoro brečel
viděl jsem tě jak se koukáš
byla jsi to prostě ty
a nevěřím že ne
už nevím co mě během těhle představ
donutilo jít se vymočit
jen sen mi zbyl
Závěr
v potlesku schovaná
slza
v přeplněné tramvaji
schovaná žena
(jediná)
tramvaj schovaná
v zácpě
já schován v potlesku
žena je slza
Vrták
bloncka zrzka bruneta
dostal jsem certifikát,
že jsem si vyhonil u tvý
fotky na tvým osobním
webu...
ani nevím jak jim to funguje..
šel jsem se umýt a najednou tam bylo
okno:
gratulujeme, právě jste se stal 113 uživatelem, který
si vyhonil u téhle fotky.
tak jsem to zavřel a celej den mi to
vrtalo hlavou
Počítač není žena
můj počítač mě měl celkem rád
pak jsem povolil automatický
aktualizace windowsu
a
on se mnou přestal
mluvit
zeptal jsem se ho proč se mnou nemluví
a on řekl-zeptej se sebe
bylo to jiný než když ti tohle řekne ženská,
protože
já věděl co jsem provedl
Pro Krista (?) - klišé
ván
oce
jsou
svátky typické
té lidské
lidskosti
všichni se radujou
a nakupujou
po ulici jde týpek
a tváří se vánočně v
jedné ruce nese tři mrtvé bažanty
(tři na jednu?)
pak jsem prošel kolem kádě s kapry
stál tam usmívající se řezník se zástěrou od krve
v anglii zase krocani-ještě že se před tím vším můžu schovat do své falešné
identity
ignoranta
se
sluchátkama
to mě vyhovuje
Báseň z donucení
-okolnosti nejsou
-srdce nežije
-svět spí (alkoholem)
ale stejně jsem se
donutil napsat
tuhle báseň aby
jak se říká jsem
nevyšel ze cviku
Rozespale
nějakej debil mě
probudil
a myšlenky umírají
(dřív než je dokážu
uchopit)
jsem uvězněn
vyrušen
&
jsem pomalej
vysvobodí mě jen
pištění vycházející
z trubek od topení
-mučí mě hudbou
-dostin the middle of nowhere
dělá / mě lepším / mi líp /
Omezenost
ležet v posteli
potit se
a jenom koukat do
notebooku
copak to je nějakej život
?
a kde mam brat inspiraci?
-to je doktorům šumafuk
jediné co mi zbylo je
jazz nohavica klavír
a můj penis
dobrovolné vězení nečinnosti
Realita
poletující sáček od
avonu tak jak si ho tvůrci
reklamní kampaně nepřejí vidět
poletující mezi listím ve vírech vzduchu
na městských otevřených prostranstvích
neutuchající potlesk unuděných snobů
Lidi jako já (sonet)
koukají se z okna
a doufají že zahlédnou
alespoň jednu vránu
pohrdavě naznačující
a je jim naprosto jedno
zda se udělají
u Botticelliho
nebo u Tiziana
koukají na jejich podrážky
bláto neštěstí
déšť či sníh
v metropoli východ slunce
tak dojímavý že zbije
srdce Monetovo
Hluch
ještě dřív než napíšu
něco málo na icq abych
se odreagoval od dějin umění
chci ještě zachytit jak jsem hrál dnes ráno na klavír.
venku padal sníh a já...
hrál jsem a jako bych měl zalehlý uši
nebo co-zdálo se to celkem potichu ten klavír
hrál jsem a opravdu mi to šlo hrál jsem
svoje i cizí skladby tak jemně jak to
jen moje zesláblé prsty dovolily
byl jsem na vrcholu rozkoše těch ladných tónů
až se mi začali protivit
každý tón který ještě byl molově harmonický
mi trhal uši a tak jsem začal
hrát disharmonické skladby ty svoje nejlepší
pak jsem dohrál a
šel se učit kreslit perem a tuší
Koloběh
vlašský ořech co se
kutálí po zámkové dlažbě
-to je v pohodě
každej den píšu slova
po ránu se ponořím
do procitajícího vzduchu města
-a do hudby v 6:40
zhasly lampy
vždycky si vezmu tři kaštany
-teď už padá
hodně listísnad ty stromy nepokácí
z okna bylo vždycky vidět
javorovou alej,
ale teď jsou tam mladé
okrasné škaredé hnusné malé třešně
čekám na zastávce na svou
šalinu-aspoň deset minut
pak to vše skončí
a já se můžu zase ukrýt
do postele a vyčkat na další
ráno
v noci přišla noční můra
za oknem když jsem se
koukal a zavřel oči
byl vlkodlak
-tím hlasitým vytím mě probudil
-bál jsem se usnout
-když jsem zavřel oči on tam byl.
napil jsem se,
pak už se mi o něm nezdálo
ve tmě-nic není okolo-zvoní
budík na mobilu
nechám ho chvíli budit a pak
ho vypnu
Na odstřel
Probudím se odpoledne
a brní mě zuby
bolí mě hlava
posadím se na postel
kolem projde kočka
a svým disharmonickým
mňoukáním mi s pohrdáním
naznačuje...
musím zas někam jít
ale bolí mě hlava
a brní mě zuby
spánek by mě zabil
Jak by se mi to líbilo
Půjdu pít s pár přáteli mezi lidi, který neznám.
Potkám tady pána s didžeridou místo penisu.
Potkám tady ďáblici s velkým nosem.
Potkám tady jednoho echt dementa.
Potkám tady pihatou holku s pěkným úsměvem.
Potkám ji a zatancuju si s ní.
Budeme se tisknout pod deštíkem samopalů.
Pod palbou očí jejích a mých známých.
Budeme se líbat zahaleni do dobře myšlených pomluv.
Budeme se svlíkat zahaleni do jejího půvabu.
Budu zkoumat její boky a možná i něco víc.
Ale ona jede domů čtyřkovým rozjezdem a já zůstávám do rána.
Je pryč a nevím jestli se ještě objeví.
Možná bych ji neměl poznat víc.
Koukám a usínám s pohledem plným alkoholu.
Domýšlím si předchozí řádky jako by za tím tancem bylo něco víc.
Shrne se mi kůže nad nosem a usnu ve svým spacáku.
Nade mnou proudí cáry rozumu a poletují u stropu.
Vstanu pod známým hlasem.
Jdu se vyblít a ráno čistý a nový vstanu ze země na hajzlu.
Tak by se mi to líbilo.
Alej
Alej dlouhá aspoň 150 metrů
na jednom konci stojím já s kamerou
na druhém konci sedíš ty v křesle
máš na sobě svatební šaty a lehce se pohupuješ
vidím tě hodně z dálky-jsi menší než můj palec
namířím kameru a pomalým zoomováním
se k tobě přiblížím
tváříš se tajemně
a koukáš se z podhledu
máš krásné obočí
vidím tě jen díky LCD
až se dostanu na záběr tvého obličeje-ty
jako by jsi to věděla
trochu se pousměješ
víš že jsem tam a že si tě prohlížím
koukáš se na mě-vidím to v LCD
tváříš se tajemně-já se podívám na střechu domu
sedí tam dva holubi-právě odletěli
za tebou.
Pošlapaná poezie
pošlapaná poezie
leží vám u nohou
jaderná válka
plná kopretin
kim čong-il
zde nakoupil
O prázdninách
chodím po pokoji
ležím nahý na podlaze
válí se po mně písmena
honím si u kladiny Iriny Krasnyanské
sleduju discovery chanel
pak uklouznu a jsem
v polsku
To za to stojí
Muž co píchá svou ženu vidličkou
do silikonového poprsí
On
Jde po ulici s kýblem plným hnisu a
pomalu jej rozlévá k nohám nic
netušících chodců
Zima
kaštany už nejsou
poletuje sníh
koupím si pole
a budu pěstovat ječmen
vždycky když bude takhle
zima
tak budu pít čaj
tma je už v pět hodin
znějí sirény
jezdí vagóny
koleje jsou chladné
jako moje oči
které zastaví
pohyb
tuhle báseň věnuji
první vločce
této zimy
Co?
holka s vlasama po prdel
co dělá do muziky
fandí eurotýmu
a ke všemu chce na
rande?
tyjo bože
nevěřím v tebe
ale seš pěkná kurva
Zase zpět
Tak jsem po dlouhé
době napsal pár
špatných milostných
básní
zase jsem si prožil to svoje zklamání
je na čase abych se zase vrátil do těch rovných nalajnovaných kolejí
je na čase abych se přestal trápit
její pavučiny byly sladké
pozoruji jiné pavučiny
Mezi úsměvy
sám mezi koupou dětí
ztracen v jejich úsměvech
vypouštím si žíly
neslyším hřmění pendolina.
oni jsou droga
zákeřná-dá ti moc a zodpovědnost
a přitom tě jen ničí
až do té míry že nevím jak do
končit verš.
kastaněty klapejte-děti smějte se mi
jak umírám
tancujte mi na hrudi
trhejte mi vlasy
kousejte mě
tahejte mě za uši
jisto jistě se vám poddám
mrtvé tělo neodporuje
Autoportrét
narostlo mi břicho (chlupatý)
už dva týdny sem se neholil
měl bych se jít ostříhat
su špinavej a smrdím
smrdí mě z držky
koušu si nehty
su chlupatej
drápu se v řiti
honím si péro
chodím bos po parketách
nepoznám od sebe vrabce a sýkoru
nevydržím žádnou dlouhou námahu
a nerad pracuju
mám bordel v pokoji
a papírky na zemi
jsem idiot a všechny lásky mě už opustily
zapomínám
jsem muž k pomilování
tohle všechno mi dodává tu sílu
jenomže mi to bere všechnu snahu
něco z toho zvrátit
ani pořádnou báseň neumím napsat
Spoj
vyšel jsem z baráku
po pár nedechnutích
mi přestalo bejt na blití
došel jsem na šalinu
do který pak přistoupily
dva tmavší chlápci
v hadrech na stavbu
-nehorázně smrděli cigaretama
-(dobrá ranní hygiena)začlo mě bejt zas blbě
paní ve stánku s bagetama
kmitají už od rána
míjím hromady lidí
-možná dobrých
dojdu ke grandunejbližší spoj do Prahy
8:30-kurva
hodinu budu čekat
-za přepážkou kretén
>nedal mi studentskou slevu
sedím na nádru
a čekám na svůj autobus,
kde stewardka se bude tvářit
moc mile-to už znám
kolem chodí lidi a já si vzal
reklamní noviny jen proto, aby
mě ten týpek už neotravoval až
půjde poosmé kolem mě
tuny lidí zase chodí kolem
mě-mají svůj cíl
nikdo na nic nečeká
jsem ztroskotanec poslouchající
jazz na zaplivané zastávce
(miliarda žvýkaček podemnou)
lavička na který sedím je
nepohodlná a špinavá
píšu básně na kolenou
-nepozorován stovkami procházejících
uprostřed beznaděje v 7:33
V moci jeřábů
okouzlující jsou dívky
zajímající se o muziku
>ty které si prohlíží příručku ke cubase
>ty které hrají na Hammondovy varhany
>ty které s výrazem hodným bohémů
pohupují rytmem
>ty které mají rády i neuspěšné muzikanty
těch talentovaných a skutečně dobrých
je jen hrstka-já jsem jen další
ambiciózní nula vzhlížející ke slávě
svou tvorbou tu nejkrásnější z dívek potřeboval
bych oslnit-NE-tvorbou netím jak bych ji chytil kolem pasu-něžně
a kolem jejich úzkých ramen a
pak vydechl jemně do jejích zvlněných
vlasů-možná by měla kulaté bříško,
ale byla by veselá a příjemná-hřála by
já každým dnem bych se bál, že kvůli
své tvorbě ji ztratím. Každou minutou
procházel jsem metrem a pozoroval všechny
ty lidi a to, že někteří z nich mají
emoce ale jen málokdo má opravdu duši
krásné grafity, čas na podlaze
odložené kameny, vyhnívající pocit
nikdy neuvěřím v pravou lásku- jsem jí
posedlý
krásné ale bez duše (-škaredé) jsou
fotomodelky na bilboardech
jsem opilý lidstvím
míchám ho
chce se mi blít
mám kocovinu
už nikdy nebudu…
Dej mi křídla nebo ploutve a
já odejdu
ve světě (bez duše) hledám
respekt lidí (bez duše)
Autobus čeká až mě a další pohltí
odnese nás na svých kolech do jiného
světa-je to pojítko-těžko se dá uvěřit
že bych po cestě mohl vystoupit do lesa
obývaného jezevci
slyším houkání stavebních jeřábů
sklánějících se nad mé zubožené tělo
nevyhledávám smrt ani
utrpení-bohužel-říkají
rudé květy růží
novinové plátky v prachu
bahně
já sám mezi všemi
sám o něco šťastnější
od té doby co lidstvo
vynalezlo jazz
-out of order---now--Básnířka
v šalině v kloubu naproti mně
dívka
vzrostlá-asi větší než já
má jeans
koukám se jí chvíli do rozkroku
pak na obličej
je pěkná
začne se na mě taky koukat
uhnu pohledem
takhle to jde párkrát dokola
a pak se si zadíváme do očí
usmíváme se
sundám si sluchátka a promluvím:
>známe se?
>to nevím…odpoví
>nepíšeš náhodou básně
>no jak se to vezme…odpoví
>nepůjdeš na pivo? (usmívám se)
>jo…odpoví
vystoupíme chytneme se za ruce a odejdeme
je větší než já neznám ji
jsme do sebe zamilovaní
neznáme jména
je krásná
myslím na její klín
a ústa
jsem vzrušen
odcházíme do tmy rozkoše
Nástupiště
vyznívám stručně
na nástupišti rychlíku
-nepozorován lidmi
vymýšlejícími ideální tvar
dětských plenek
a při tom jen doznívající
v tahitském větru
naplněném příkrými superlativy
tašku pod paží
na nástupišti metra
-nepozorován lidmi
sklánějícími se nad hroby
svých blízkých,
jež museli vytrpět
tu nepřekonatelnou smrt
v podobě tančících bomparů
dívka jež má svého muže
-stojícího na nástupišti
meziměstských autobusů
jedoucích tam kde končí
veškeré předsudky ohledně
tučnáku se zmrzlinou
prodávajících nepřeberné množství
low-endových magneťáků
na nástupišti zažíváš
ty nejúžasnější okamžiky
před nástupem a po výstupu
na nástupišti čeká malá holčička
-čeká až zestárne
a stane se z ní stará
nemohoucí zneuznaná básnířka
dvacátého století
na nástupišti čeká stará
nemohoucí zneuznaná básnířka
dvacátého století
-přemýšlí zda by ještě mohla
chytit svůj autobus do
stanice konečná
-to je jediné co ji zajímá
kolem nástupiště se procházím
a sklízím úrodu všech
příběhů jež jsem zde zasadil
koukám a vidím
všechny ty lidi na pokraji pláče
způsobeného představou:
vstanu a půjdu si zavolat
-co když v telefonu uslyším
hypnotický hlas,
který mi řekne
abych zabil celou svoji rodinu
pětikilovým kladivem
a pak i sebe
skokem z mostu
na nástupišti se
dožvýkávají žvýkačky
-poté putují na zem
-za každou z nich
je jeden zubožený osud
nástupiště je tvůj osud
-přestaň jenom sedět
a nechat se pozorovat
-vstaň a staň se pozorovatelem
-možná i ty usedneš k plátnu
-možná i ty se staneš mrkvičkou
-možná i tobě se psát na počítači zalíbí
zkouším si zase představit,
jaké to bylo naposledy
na nástupišti autobusu kde
jsem políbil svou milou
-jaké to bylo když
než jsem ulehl tak jsem koukal
na její šíji
na nástupišti sedí básník
-na nohou mu leží notebook
-kouká se svýma rudýma očima
-pozoruje vše okolo...
je tak dobrý,
že dokáže vše to co vidí napsat
napsat tak že každá jeho myšlenka
řídí moje prsty
-píše báseň s názvemnástupiště
(tak že to až nechutně
dává smysl)
Zjednodušení
dívky jež milují
soulož v kuchyni
oslovíš jen tehdy,
přistoupíš-li a řekneš
sebevědomě:
jsem špatnej jazzman
a ony odtančí
po palouku plném
třímetrových slunečnic
Se Zdeňkem
jíme ve dvě ráno
jíme toho hodně
měli jsme
K-céčko
H-céčko
T.H.-céčko
c2h5 atd.
smějeme se rohlíku
otevřou se dveře a
vejde profesor Šuler
na hlavě má plaveckou
čepici
v jedné ruce pádlo
v druhé ruce pedál
zíráme na něho
a čekáme
>jste dekadentní disko bukvice (ddb) říká
kouknem na sebe a začnem
se smát...
on se začne taky smát a
asi taky dal prda...
jeho knír
odchází
a my zůstáváme
s naší představou sami
Nový kamarád
kreslím rtěnkou po
chodníku a
nevšímám si červené
>zvýrazňuji linie, kterých
by si jiný nevšim
>“vypadá divně“
nevšímám si nohavic
procházejících kolem
chodník namalovaný
rtěnkou mohu políbit
kdy chci
Ale dívčí rty i bez rtěnky
...někdy bolí více
než beton na rtech...
Blíží se kočárek
a já si myslím že je čtvrtek v říjnu
přitom v poledne zněly sirény
a léto ještě nebylo
začne?
Melancholie
Básně ležící
na klapkách klavíru
hoří pod náporem
tónů.
Umělé
Dívka s umělými květy v ruce
je více objekt k zamyšlení
než dívka s živými květy ve vlasech...
...to je totiž bez přemýšlení objekt stvořený k milování!
Buráky
otevřu skříňku
abych si dal buráky
sáček je otevřený...
nabírám si-jsou vlhké
dám si nějaké do pusy
a žvýkám...
nic moc
...ruku strčím podruhé do sáčku
a když ji vytáhnu koukám
že na mé ruce jsou nějaké
pavučinyněco takového.
podívám se do sáčku
a zjistím
že jsou tam nějací červilarvy a svíjejí se
dožvýkám to co mám v puse
ten sáček vyhodím...
asi jsem jich pár snědl
ale to mě až tak netrápíměl jsem chuť na buráky
Liják
počkal jsem až přestane pršet
a pak jsem šel na tramvaj.
vystoupil jsemsvítilo slunce
asi po padesáti metrech začalo
kapat
řekl jsem si
>je to tak pul kiláku-to dojdu
po dvaceti metrech se spustil
takovej liják jakej jsem už dlouho
nezažil
po pár krocích jsem měl mokrý boty
po chodníku tekla voda
nohavice mám mokrý, ale jenom zepředu
musím si sundat sluneční brýle
takhle jdu a myslím na ten pořad
v televizi kde říkali
že když v dešti jdeš tak zmokneš
míň než když běžíš.
říkal jsem si >na tom něco je
ale teď tomu nevěřím
chodník vypadá jako zeď
do které střílí hejno
samopalů
na zemi je spousta a spousta koleček
na chvíli se zastavím pod stromem
a doufám že přestane
stojím tam minutu a nic
furt leje
kašlu na to a jdu dál
cítím jak mě stéká voda po tváři
a přes oči a jak mezi obočím
a řasami je vodní linka
je teplo a ten déšť není zas
tak nepříjemný
když jsem došel domů
řekl jsem si
>mohl jsem tam klidně ještě chvíli zůstat
a myslet si jak je krásný moknout.
neudělal jsem to
Myš
myš v trávě.
mrtvá
kožich ocucanej
ulovila ji kočka
beru ji za ocas
a nesu ji do popelnice
nemá záda
jenom bílá páteř v rudém masu
vyhodil jsem ji a víko klaplo
odpočívej v pokoji
Jdu
Jdu městskou periferií
jdu velmi pomalu
jdu po silnici a míjím
zaparkovaná auta.
Je večer a ještě je světlo
letní večer
Je ticho
bezvětří
a ptáci trošku zpívají
velmi potichu a jen
někteří
zbytek létá nízko nad zemí.
Je ticho a koruny stromů
jsou nehybně zelené.
Je to zvláštní
slunce už odešlo
Jdu velmi pomalu
a jak přicházím
domů tak usedám
a píšu
tuto báseň
jakoby se mi
ani nechtělo
Pokoj
Ležím na zemi
v jednom pokoji s
hodně škaredým nábytkem
všechno je tu plné věcí
ležím na červeném koberci, ve kterém,
ostatně jako v jakémkoli jiném
koberci,
je mnoho roztočů
Býval to dětský pokojík
svým konceptem sice zůstal
ale už tu nežijí děti
koukám na strop na
proutěný lustr
je jako okrové oko na bílé
omítce
zvedám nohy a lustr umisťuji
mezi ně
na postelích jsou proležené matrace
je to můj pokoj vyrostl jsem tady
Patřím sem a s tou místní ošklivostí
jsem naprosto srostlý
Výlet
nakreslil jsem pět
kreseb uhlem
a jednu malbu na
sololit temperami
bez štětců – jen rukama
přišly mi celkem dobrý
a tak jsem se na ně
koukal ... nevím jak dlouho
koukal jsem na své ruce od
barvy a pak zas na ty kresby
potom mi někdo píše na ICQ
>seš tam???
a já nevím co odpovědět,
protože od počítače jsem
tak 30 centimetrů
ale duševně jsem dost
mimo
ještě chvíli přemýšlím co
napsat a pak mi dojde
že s rukama od barvy
psát nemůžu – už i ta tužka
co s ní píšu je celá od barvy
budu chvilku koukat a pak si
půjdu umýt ruce.
Nevědomí
Vysychám
a proporce mých končetin
vidí už jen mloci.
Nedoceněná poezie
v obchodě s levnými knihami
jsme si koupil dvě sbírky básní
stály po pětikoruně.
byly to snad nejlevnější knihy co tam měli
byli to čeští básníci a podle toho co
jsem si přečetl v obchodě bych řekl,
že byli i dobříurčitě měli zajmavej život...
Takhle si společnost váží básníků
mnohdy intelektuální elity...
nechá je shnít v obchodech s levnými knihami
já snad proto, že byly tak levné tak
do jedné z nich píši tuto báseň a
doufám, že jejich hodnota se tím
aspoň zdvojnásobí....
Tohle je pravá motivace abych někdy
vydal sbírku básní...
možná bych se ožral na křtuza to by to třeba stálo
dáte lidem na výběrdvě sbírky nebo
párek v rohlíku
>volba je jasná - hlad je hlad
Jazz
všechny ty pocity který teď prožívám
jsou falešný
nechuť nadrženost únava
a co já vím co všechno
už dlouho jsem neprožil nic opravdovýho
asi bych potřeboval probudit
něčím fakt -však víš...
jo-je to sice pohoda
takhle jenom přežívat a občas něco nakreslit
to víš ale mě to nic moc nedává
třeba tenkrát když jsem se točil v bazénu-to bylo dobrý takový celkem opravdový
i když hned jak jsem to dodělal jsem
stejně přišel do pokoje a díval se na
americkou „střeštěnou“ komedii
to mi úplně odrovnalo jakoukoli symslovou hmotu v mozku
na tohle jsou tyhle filmy aji dobrý
pak už je to jenom jazz
jazz ___...___---:---___...___jazz
ne jako když ti kolem hlavy lítá
vosa
jazz ale je to falešny...stejně jako všechny ty
úsměvy v rodinejch seriálech
já už jsem třeba celkem dlouho neviděl pěknou modrou barvu
naposled to bylo asi před dvěma měsíci
byl večer a byly mraky takový tenký mraky a
přes ty svítilo ještě slunce a možná trochu měsíc
to byla modrá kterou bych jako už někdy viděl
na nějakým surrealistickým
obraze
oni totiž tyhlety barvy jsou asi opravdový
ne jako ty super barvy který vymýšlej na sériově
vyráběný auta
jsou opravdový ale koukat se na ně to je prostě
jazz
jó...moanin‘
jazz___...___---:---___...___jazz
ten mám rád
Otevřeně
nad ránem jsem se probudil
s obrazem dívky pod víčky
držel jsem se za ztopořený penis
šel jsem na záchod abych si ho
vyhonil...
sedl jsem si a začal jsem
venku už se rozednívalo
a během mého snažení začali
zpívat ptáci...
neudělal jsem se - ta atmosféra
byla úžasnější než jakýkoli
orgasmus
-byl to asi nejpoetičtější
východ slunce
Přechod
sleduju tour de france
zrovna dnes jsem viděl
chlápka v týmovém dresu
discovery chanel
měl pupek upocené čelo
a hnal si to tak dvacítkou
po rozpáleném asfaltu
řekl bych že dnešní etapu
vyhraje
taky bych řekl že perreiro
si žlutý trikot neudrží
stojím takhle a pozoruju ho
stojím a jsem prostoupen slunečním teplem
stojím a ani nevnímám že stojím uprostřed
silnice
jakoby mi někdo prošel za zády
ohlédnu se a nikdo
pak začne troubit nějaké auto
na mě
dojdu tu silnici a tvářím se
jakoby se nic nestalo a říkám si
že možná netroubil ani na mě
všichni totiž ví že
takových bláznu je tu nejspíš dost
Bukowski je mrtvej
a já ležím v posteli s notebookem.
Všechny prostaty světa
spojte se!
V televizi běží stupidní talkshow
Je mi zima
nedokážu si nahmatat puls
a hraju si s korálkama
jako by to byl růženec
těším se až zajdu s kámoškou
na pivo
a jak prohodíme pár slov
Za zavřenými dveřmi
mi nabízejí dvě statné
dámy kus dortu
já odmítám
Nenávidím tyhlety
nálady a právě proto
je mám rád
Je to jako když přefouknete
zobcovou flétnu-naschvál
Romantika
Ležím a poslouchám
Björk
koukám se na erotický film
jsou zde dvě lesbičky a
já jsem vzrušen.
ony se hladí
líbají se
dělají si všechno
jazykem.
žádná nemá takový hlas
jako björk
tyhle ty věci mi fakt jdou k sobě
ta krásná ženská něha a upřímnost sexu
a ta něžná slova vyjádřená hejnem motýlů
zpívá: I love him
you are trying so hard
it’s not up to you
she loves him
all theese accidents that happend follow the dot
I’ll take the sun in my mouth
a já nad tím vším se stávám ženou
jediné co mi vadí je můj penis který pudově
zvedá můj laptop, který na mě leží
je to možná romantické
většina puritánů by řekla-dekadentní
hodně z vás si taky něco řekne
a jestli jo
tak poslouchejte
tohle je totiž mnohem lepší než koukat se na
přiblblé pseudozábavné show tv nova
nebo trsat někde na díze a snažit se ošukat
všechno co dýchá
tohle je totiž opravdový
je to o pocitech
a ty jsou moje
krásné zabalené do tmy
která se rozplývá nad kaluží
stříbrné vody, která je tou nejčistší vodou
kterou můžete najít na těle nahé něžné
milující
ženy
Čas
Na dobrej sex ti stačí 20 minut
na dobrej obraz ti stačí hodina a půl
na dobrou skladbu ti stačí 5 hodin
na dobrou povídku možná míň
na dobrý video tak 8
na dobrou kresbu ti stačí 30 minut
na to abych si zahrál na klavír mě stačí půl hoďky
na dobrej skok ti stačí 5 vteřin
na dobrou grafiku ti stačí hoďka-dvě
na dobrou báseň ti stačí 10 minut.
tak to sem toho mohl stihnout sakra hodně!
Láska přes Internet
právě si koupil novou
pochvu přes usb.
svou přítelkyni
obdaroval penisem (rovněž usb)
software byl zdarma
a tak jednoho večera
sedí oba u svých laptopů
a instalují periferie.
ona má problém s konfigurací
vibrace penisu
on zase se zvlhčováním
pochvy
„tak to necháme na jindy
a vylepšíme to webkamerami“
Pražce
stojí ve vlaku
možná rychlíku
otevřené okno a
vlasy mu vlají
poslouchá
I: Tun dun-Tin dun :I
prsty bubnuje na sklo
a občas vyjde z
rytmu on a
občas vyjde z rytmu
vlak, ale jemu
se líbí, že venku
bude pršet
a přizpůsobí se
Po dešti
poznal jsem ji
podle světle modrých očních
stínů-ty se nezměnily.
jenže dlažba maloměsta je
mokrá-všichni ji mají rádi,
i když trochu klouže.
rumělková cedule a stojan na kola.
zrcadlo a z něho koukají
vršky trávy –má snad milion
barev a umí pěkná kolečka
koukám na podlahu a tam stojí
moje boty a kus opodál jejich
velikosti venkovní hmota
je chladná a pije život
je to její život
jeto její právo
>deš hrát petanque
>du na hajzl a rozmyslím si to...
>už víš
>ne
tužka+2x haiku
zlomil jsem tužku
omylem
ale je teď hezčí než básně
červené B – je krásná ne jako
ostatní – je moje
Je chladná a pije život
je to její život
a právo
svůj život převážně zvracím
někdy když jsem menší než 0
čůrám
a občas se i napiju
moc v jednom-konec
Když mi bylo 5
ve školce se mi
vždy
líbila holčička
která
měla dlouhé kudrnaté
vlásky
a strašně pěkně
voněla
bylo to tajné a nikdy jsem si spolu
nehráli
jmenovala se asi Monika nebo
tak nějak
už asi takovou nikdy
nenajdu
asi už neexistují a všechny mají
mozek
asi opravdu všechny, ale některé mají
své sny
a pamatuju si, že se taky hezky
smála