LAMO I – Ergebnisse - Labourmarket Monitoring

Transkript

INTERREG III/A Österreich-Tschechien
INTERREG III/A Österreich-Slowakei
P AUL L AZARSFELD
INTERREG III/A Österreich-Ungarn
GESELLSCHAFT FÜR
SOZIALFORSCHUNG
1010 Wien
Maria Theresien-Straße 24/4
t: (+43-1) 319 44 45
f: 319 44 49
LAMO I – Ergebnisse
m: offi[email protected]
Labourmarket Monitoring (LAMO)
– Arbeitsmarktmonitoring
– Monitorování trhu práce
– Monitorovanie trhu práce
– Munkaerœ-piaci monitoring
www.arbeitsmarktmonitoring.at
Dieses Projekt wird mit INTERREG III/A-Mitteln des Landes Wien gefördert und vom
Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit kofinanziert.
Tento projekt je podporován z prost®edk• INTERREG III/A spolkové zem™ Vídeñ a
kofinancován Spolkov¥m ministerstvem hospodá®ství a práce.
Tento projekt je podporovan¥ z prostriedkov INTERREG III/A spolkovej krajiny
Viedeñ a kófinancovan¥ Spolkov¥m ministerstvom hospodárstva a práce.
A projektet a Bécs tartományi INTERREG III/A program pénzeszközeibœl támogatják és
társfinanszírozója a Szövetségi Gazdasági és Munkaügyi Minisztérium.
Gefördert aus Mitteln des
Europäischen Fonds für
Regionale Entwicklung
Magistratsabteilung 27
EU-Strategie und Wirtschaftsentwicklung
Impressum/ / /Impresszum:
Medieninhaber/Majitel média
Majite¬ média/Médiatulajdonos:
Inhalt/Obsah/Obsah/Tartalom:
Übersetzungen/P®eklady
Preklady/Fordítás:
Gestaltung/Tisková úprava
Tlaçová úprava/Nyomdai elœkészítés:
Druck/Tisk/Tlaç/Nyomta:
Wien/Vídeñ/Víedeñ/Bécs 2005
Paul Lazarsfeld Gesellschaft für Sozialforschung, Wien
Marc Bittner, Michaela Hudler-Seitzberger
TA-Service, Brünn
Tasso Bogg, Wien
EUROPRINT, Wien
Original-Text in Deutsch – Übersetzungsfehler vorbehalten!
Originální text je nemcina – chyby v prekladu vyhrazeny!
Originálny text je nemcina – chyby v preklade vyhradené!
Az erdedeti szöveg német nyelvu – a fordítási hibák joga fenntartva!
Labourmarket Monitoring (LAMO) –
Arbeitsmarktmonitoring
Entwicklung, Anwendung und Validierung eines Monitoringinstruments zur regelmäßigen
Beobachtung der Veränderungen am Arbeitsmarkt im Zuge der EU-Erweiterung
Monitorování trhu práce
V¥voj, aplikace a validace monitorovacího nástroje pro pr•b™Ωné sledování zm™n na trhu
práce v pr•b™hu roz‚i®ování EU
Monitorovanie trhu práce
V¥voj, aplikácia a validácia monitorovacieho nástroja pre priebeΩné sledovanie zmien na
trhu práce v priebehu roz‚irovania EU
Munkaerœ-piaci monitoring
Az EU-bœvítés folyamatában végbemenœ munkaerœ-piaci változások folyamatos figyelésére
szolgáló monitoring eszközök fejlœdése, alkalmazása és validációja
3
Inhalt:
Obsah:
Obsah:
Tartalom:
Die Hauptergebnisse wurden im Rahmen einer Tagung
am 20. Juni 2005 im Tech Gate Vienna präsentiert.
NejduleΩitej‚í v¥sledky byly prezentovány v rámci
konference 20. cervna 2005 v Tech Gate Vienna.
NajdôleΩitej‚íe v¥sledky boli prezentovane v rámci
konferencie 20. júvna 2005 v Tech Gate Vieden.
A legfontosabb erdemények ismertetése 2005.
június 20-án a Tech Gate Viennában megrendezett
konferencia keretében valósult meg.
4
Vorworte / P®edmluy / Predhovor / Elœszó
6
1. Einleitung / Úvod / Úvod / Bevezetés
10
2. Stand der Forschung / Stav v¥zkumu / Stav výskumu / A felmérés állapota
12
3. Das LAMO - Konzept / Koncepce LAMO / Koncepcia LAMO / A LAMO koncepció
14
4. Die LAMO-Instrumente - Entwicklung und Inhalt / Vypracování a obsah nástroj• LAMO
Vypracovanie a obsah nástrojov LAMO / A LAMO eszközök kidolgozása és tartalma
18
5. Die LAMO - Stichprobenauswahl / V¥b™r namátkového vzorku pro projekt LAMO
Výber námatkovej vzorky pre projekt LAMO / A véletlenszer• minta kiválasztása a LAMO projekt számára
22
6. Die LAMO-ExpertInnenmeinungen: Ergebnisse der leitfadenorientierten ExpertInneninterviews /
LAMO – názory expert•: v¥sledky interview s experty / LAMO – názory expertov: výsledky interview s expertmi /
LAMO – a szakértœk véleménye: a szakértœkkel folytatott beszélgetések eredményei
34
7. Die LAMO – Umfrageergebnisse / V¥sledky pr•zkumu LAMO / Výsledky prieskumu LAMO /
A LAMO felmérés eredményei
40
7.1 Executive Summary / Souhrnné v¥sledky / Súhrnné výsledky / Összesített eredmények
40
7.2 Detailergebnisse / Podrobné v¥sledky / Podrobné výsledky / Részletes eredmények
52
Potenzial an ArbeitsmigrantInnen aus der Slowakei, aus Tschechien und aus Ungarn /
Potenciál migrace za prací ze Slovenska, Çeska a Ma∂arska
Potenciál migrácie za prácou zo Slovenska, Čiech a Maďarska
Szlovákiából, Csehországból és Magyarországról megvalósuló munkavállalási migráció potenciálja
52
Potenzielle PendlerInnen bzw. MigrantInnen / Potenciální pendle®i a migranti
Potenciálni pendleri a migranti / Potenciális ingázók és migránsok
72
Pendeln und Migrieren nach Österreich / DojíΩd™ní za prací a trvalá migrace do Rakouska
Dochádzanie za prácou a trvalá migrácia do Rakúska / Munkavállalás miatti ingázás és tartós migráció Ausztriába
80
Potenzial an ArbeitsmigrantInnen aus Wien, Niederösterreich und dem Burgenland
Potenciál migrace za prací z Vídn™, Dolních Rakous a Burgenlandska
Potenciál migrácie za prácou z Viedne, Dolného Rakúska a Burgenlandska
A Bécsbœl, Alsó-Ausztriából és Burgenlandból megvalósuló munkavállalási migráció potenciálja
86
Potenzielle PendlerInnen bzw. MigrantInnen / Potenciální pendle®i a migranti
Potenciálni pendleri a migranti / Potenciális ingázók és migránsok
102
Bedarf an Arbeitskräften in Wien, Niederösterreich und dem Burgenland
Pot®eba pracovních sil ve Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandsku
Potreba pracovných síl vo Viedni, Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku
Munkaerœ-szükséglet Bécsben, Alsó-Ausztriában és Burgenlandban
106
Bedarf an Arbeitskräften in Ungarn, Tschechien und in der Slowakei
Pot®eba pracovních sil v Ma∂arsku, Çesku a na Slovensku
Potreba pracovných síl v Maďarsku, Čechách a na Slovensku
Munkaerœ-szükséglet Magyarországon, Csehországban és Szlovákiában
122
8. Das LAMO - Kooperationsnetzwerk / Kooperaçní sí† projektu LAMO
Kooperačná sieť projektu LAMO / A LAMO projekt együttmœködési hálózata
136
9. Die LAMO - Partner / Partnerské instituce LAMO
Partnerské inštitúcie LAMO / A LAMO partnerintézményei
138
5
Vorworte / P®edmluy / Predhovor / Elœszó
Durch die im Jahr 2004 erfolgte Erweiterung der Europäischen Union um unsere Nachbarstaaten Tschechien, Slowakei, Ungarn und Slowenien ist Wien nun in das Zentrum eines
„neuen Europa“ gerückt. Wien als gesellschaftliche, kulturelle
und wirtschaftliche Metropole in der Europa-Region-Mitte
– Centrope hat dadurch noch mehr an Bedeutung gewonnen.
Eine erfolgreiche Entwicklung dieser Region Centrope als gemeinsamer Lebens- und Wirtschaftsraum im Herzen Europas
kann nur in grenzüberschreitender Zusammenarbeit mit allen
Städten und Regionen erfolgen. Das Land Wien zusammen
mit den Bundesländern Burgenland und Niederösterreich hat
sich deshalb schon früh positioniert und zahlreiche Projekte
in grenzüberschreitender Kooperation in Angriff genommen
und umgesetzt.
Einen sehr bedeutenden und zugleich sensiblen Bereich stellt
dabei der Arbeitsmarkt dar. Hier sind gemeinsame Maßnahmen notwendig. Das Projekt „Arbeitsmarktmonitoring“ stellt
ein wichtiges Instrument dar, indem es unter anderem Daten
dazu erhebt, in welchem Ausmaß Menschen in der Region
diesseits und jenseits der Grenze Österreichs mit Tschechien,
Ungarn und der Slowakei bereit sind, im benachbarten Ausland zu arbeiten.
Ziel ist es, eine breite Datenbasis über Entwicklungen am
Arbeitsmarkt in dieser Region zu erstellen. Denn nur auf Basis
grenzüberschreitend erhobener Daten können die richtigen
politischen Entscheidungen für eine positive Entwicklung in
dieser für unsere Gesellschaft so entscheidenden Frage getroffen werden.
Dr. Sepp Rieder
Vizebürgermeister der Stadt Wien
Wien, Juni 2005
6
Roz‚í®ením Evropské unie o na‚e sousední zem™
Çesko, Slovensko, Ma∂arsko a Slovinsko se v roce 2004
Vídeñ posunula do centra ”nové Evropy“. Vídeñ jako
spoleçenská, kulturní a hospodá®ská metropole regionu
Evropa-st®ed – Centropa tak je‚t™ získala na v¥znamu.
Úsp™‚n¥ rozvoj regionu Centropa jako spoleçného prostoru
pro Ωivot a hospodá®ství v srdci Evropy je moΩn¥ pouze
v p®eshraniçní spolupráci v‚ech m™st a region•. Zem™
Vídeñ spoleçn™ se spolkov¥mi zem™mi Burgenlandsko a
Dolní Rakousky proto jiΩ zavçasu vymezila svoji pozici a
zrealizovala ®adu projekt• p®eshraniçních kooperací.
Jednou z nejd•leΩit™j‚ích a nejcitliv™j‚ích oblastí je zde
trh práce a jsou zde zapot®ebí spoleçná opat®ení. Projekt
”Monitorování trhu práce“ je d•leΩit¥m nástrojem zji‚†ování
a zpracovávání dat o tom, do jaké míry jsou lidé v regionu
na obou stranách hranic Rakouska s Çeskem, Ma∂arskem
a Slovenskem ochotni pracovat v sousední zemi.
Cílem je vytvo®ení ‚iroké databáze o v¥voji trhu práce
v tomto regionu. Jen na základ™ dat s p®eshraniçní
p•sobností je moΩno uçinit správné politické rozhodnutí
pro pozitivní rozvoj v této pro na‚i spoleçnost tak d•leΩité
otázce.
Dr. Sepp Rieder
m™sta Videñ
Vídeñ, çerren 2005
Roz‚írením Európskej únie o na‚e susedné krajiny
Çesko, Slovensko, Ma∂arsko a Slovinsko sa v roku
2004 Viedeñ posunula do centra ”novej Európy“. Viedeñ
ako spoloçenská, kultúrna a hospodárska metropola
regiónu Európa-stred – Centropa tak e‚te viac získala na
v¥zname.
Úspe‚n¥ rozvoj regiónu Centropa ako spoloçného
priestoru pre Ωivot a hospodárstvo v srdci Európy je
moΩn¥ iba cezhraniçnou spoluprácou v‚etk¥ch miest a
regiónov. Krajina Viedeñ spoloçne so spolkov¥mi krajinami
Burgenland a Dolné Rakúsko preto uΩ zavçasu vymedzili
svoju pozíciu a zrealizovali rad projektov cezhraniçn¥ch
kooperácií.
Jednou z najdôleΩitej‚ích a najcitlivej‚ích oblastí je tuná
trh práce a je tu preto potreba spoloçn¥ch opatrení.
Projekt ”Monitorovanie trhu práce“ je dôleΩit¥m nástrojom
zis†ovania a spracovania dát o tom, do akej miery sú ¬udia
v regióne na oboch stranách hraníc Rakúska s Çeskom,
Ma∂arskom a Slovenskom ochotní pracova† v susednej
krajine.
Cie¬om je vytvorenie ‚irokej databázy o v¥voji trhu práce
v tomto regióne. Len na základe dát s cezhraniçnou
pôsobnos†ou je moΩno urobi† správne politické rozhodnutie
pre pozitívny rozvoj v tejto pre na‚u spoloçnos† tak
dôleΩitej otázke.
Dr. Sepp Rieder
Zástupca starostu
Az Európai Unió 2004-es bœvítésével a szomszédos
Csehországgal, Szlovákiával és Magyarországgal, Bécs az „új
Európa“ középpontjába került. Bécs így még jobban növelte
saját jelentœségét, mint a társadalmi, kulturális és gazdasági
élet fœvárosa a Közép-Európa – Centropa régióban.
A Centropa régió egy közös gazdasági és élettér Európa
szívében, melynek sikeres fejlœdése csak valamennyi város
és régió határon átnyúló együttm•ködésével lehetséges. Bécs
tartomány, a burgenlandi és alsó-ausztriai tartományokkal
együtt ezért már idejében meghatározta saját pozícióját és
több határon átnyúló együttmœködési projektet valósított meg.
Az egyik fontos és érzékeny terület a munkaerœ-piac
és itt közös intézkedésekre van szükség. A „Munkaerœpiaci monitoring“ c. projekt fontos eszköze az adatok
megszerzésének és feldolgozásának arról, hogy milyen
mértékben hajlandóak az osztrák határ mindkét oldalán
Csehországban, Magyarországon és Szlovákiában élœ
emberek dolgozni a szomszédos országban.
A cél egy széleskör• adabázis kidolgozása a munkaerœpiac
alakulásáról ebben a régióban. Csak a határon átnyúló
adatok alapján lehetséges helyes politikai döntések megtétele
a társadalom számára e fontos kérdés pozitív fejlœdése
érdekében.
Dr. Sepp Rieder
polgármester-helyettes
Viedeñ, jún 2005
Bécs, 2005 júniusa
7
Der Wegfall des Eisernen Vorhangs und die Erweiterung der
Europäischen Union sind zwei Ereignisse, die sich bisher
auf die österreichische Wirtschaft äußerst positiv ausgewirkt
haben. So ist beispielsweise Österreich der drittwichtigste
Investor in der ökonomisch schnell wachsenden Slowakei.
Österreichs große Unternehmen haben die Chancen eines
erweiterten Marktes rasch erkannt und sich auch jenseits der
Grenzen niedergelassen bzw. sind wirtschaftliche Kooperationen eingegangen. Auch die klein- und mittelständischen
Betriebe engagieren sich zunehmend in den neuen EU-Mitgliedsstaaten. Insgesamt hat die österreichische Wirtschaft
rasch auf die EU-Erweiterung reagiert und profitiert von einem größeren Markt.
Damit die Erweiterung der Europäischen Union auch für die
Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer keine Nachteile bringt,
ist ein sensibles Vorgehen in Bezug auf den freien Zugang
von ArbeitnehmerInnen aus den neuen EU-Staaten auf den
österreichischen Arbeitsmarkt notwendig.
Dazu ist als Grundlage für politische Entscheidungen eine
fundierte Informationsbasis zur Abschätzung der zu erwartenden Veränderungen am Arbeitsmarkt erforderlich. Das
Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit hat daher ein
besonderes Interesse am Projekt „ArbeitsmarktmonitoringLAMO“. Den spezifischen Forschungsansatz von LAMO,
ExpertInnen-, Haushalts-, und Unternehmensbefragungen in
aufgrund ihrer regionalökonomischen und raumstrukturellen
Voraussetzungen ausgewählten Regionen beiderseits der
Grenze Österreichs mit Tschechien, Ungarn und der Slowakei
durchzuführen, erachten wir als besonders zielführend, um
die Mobilität der Menschen am erweiterten Arbeitsmarkt besser einschätzen und rechtzeitig geeignete Steuerungsmaßnahmen ergreifen zu können.
JestliΩe chceme, aby ani zam™stnanci nebyli v d•sledku
roz‚í®ení Evropské unie znev¥hodn™ni, musíme v otázce
volného p®ístupu pracovních sil z nov¥ch çlensk¥ch zemí
na rakousk¥ trh práce postupovat velmi citliv™.
Jako základ pro politická rozhodnutí je zapot®ebí
vytvo®it fundovanou informaçní bázi, která umoΩní
posoudit p®edpokládané zm™ny na trhu práce. Rakouské
ministerstvo hospodá®ství a práce proto má o projekt
”Monitorování trhu práce - LAMO“ mimo®ádn¥ zájem.
Netradiçní metodu v¥zkumu v rámci projektu LAMO, která
spoçívá v provád™ní interview s experty a pr•zkum• v
domácnostech a podnicích v regionech na obou stranách
rakouské hranice s Çeskou republikou, Ma∂arskem
a Slovenskem na základ™ v¥b™ru podle regionáln™
ekonomick¥ch a strukturálních kritérií, pokládáme za zvlá‚†
vhodnou k tomu, abychom dokázali lépe posoudit mobilitu
lidí na roz‚í®eném trhu práce a byli ji vças schopni co
nejlépe usm™rnit.
Dr. Martin Bartenstein
Rakousk¥ ministr pro hospodá®ství a práci
Bundesminister für Wirtschaft und Arbeit
Wien, Juni 2005
8
Pád Ωelezné opony a roz‚í®ení Evropské unie jsou
dv™ události, které dosud m™ly velmi p®ízniv¥ dopad
na rakouskou ekonomiku. Rakousko je nap®íklad na
Slovensku, které dnes zaznamenává prudk¥ hospodá®sk¥
r•st, t®etím nejd•leΩit™j‚ím investorem. Nejv™t‚í rakouské
podniky se rychle chopily p®íleΩitostí, které jim p®iná‚í
roz‚í®ení trhu, a otev®ely v zahraniçí poboçky nebo tam
navázaly hospodá®skou kooperaci. V nov¥ch çlensk¥ch
zemích EU se stále více angaΩují také malé a st®ední
podniky. Rakouská ekonomika jako celek dokázala
rychle reagovat na roz‚í®ení EU a zv™t‚ení trhu jí p®iná‚í
prosp™ch.
Videñ, çerren 2005
Pád Ωeleznej opony a roz‚írenie Európskej únie sú dve
udalosti, ktoré doposia¬ mali ve¬mi priazniv¥ dopad na
rakúsku ekonomiku. Rakúsko je napríklad na Slovensku,
ktoré dnes zaznamenáva prudk¥ hospodársky rast, tretím
najdôleΩitej‚ím investorom. Najväç‚ie rakúske podniky
sa r¥chle chopili príleΩitostí, ktoré im priná‚a roz‚írenie
trhu a otvorili v zahraniçí poboçky alebo tam naviazali
hospodársku kooperáciu. V nov¥ch çlensk¥ch krajinách
EU sa stále viac angaΩujú aj malé a stredné podniky.
Rakúska ekonomika ako celok dokázala r¥chle reagova†
na roz‚írenie EU a zväç‚enie trhu jej priná‚a prospech.
Ak chceme, aby ani zamestnanci neboli v dôsledku
roz‚írenia Európskej únie znev¥hodnení, musíme v otázke
volného prístupu pracovn¥ch síl z nov¥ch çlensk¥ch krajín
na rakúsky trh práce postupova† ve¬mi citlivo.
Ako základ pre politické rozhodnutia je treba vytvori†
fundovanú informaçnú bázu, ktorá umoΩní posúdi†
predpokladané zmeny na trhu práce. Rakúske
ministerstvo hospodárstva a práce preto má o projekt
”Monitorovanie trhu práce - LAMO“ mimoriadny záujem.
Netradiçnú metódu v¥skumu v rámci projektu LAMO,
ktorá spoçíva v uskutoçñovaní interview s expertmi a
prieskumov v domácnostiach a podnikoch - v regiónoch
na oboch stranách rakúskej hranice s Çeskou republikou,
Ma∂arskom a Slovenskom, na základe v¥beru pod¬a
regionálne ekonomick¥ch a ‚trukturálnych kritérií,
pokladáme za zvlá‚† vhodnú k tomu, aby sme dokázali
lep‚ie posúdi† mobilitu ¬udí na roz‚írenom trhu práce a boli
ju schopní vças ço najlep‚ie usmerni†.
Rakúsky minister
hospodárstva a práce
A vasfüggöny felszámolása és az Európai Unió kibœvítése
két olyan esemény, melynek ez ideig nagyon kedvezœ hatása
volt az osztrák gazdaságra. Ausztria például Szlovákiában,
mely jelenleg ugrásszer• gazdasági növekedést mutat ki,
a harmadik legfontosabb beruházó. A legnagyobb osztrák
vállalatok azonnal megragadták azokat a lehetœségeket,
melyek a piac bœvítésével jártak, és külföldi kirendeltségeket
létesítettek vagy gazdasági együttm•ködést kezdeményeztek
külföldön. Az új EU-tagországokban egyre inkább
érvényesülnek a kis- és középvállalkozások is. Az osztrák
gazdaság képes volt gyosan reagálni az EU-bœvítésre és a
piac kiterjedése elœnyökkel járt számára.
Amennyiben azt kívánjuk, hogy az alkalmazottak se
kerüljenek az Európai Unió kibœvítése következtében
hátrányos helyzetbe, az új tagországokból az osztrák
munkaerœpiacra érkezœ munkaerœ szabad mozgásának a
kérdésében nagyon érzékeny hozzáállást kell tanúsítanunk.
A politikai döntések alapjaként egy tartalmas információs
bázist kell létesíteni, mely lehetœvé teszi a munkaerœ-piaci
feltételezett változások elbírálását. Az Osztrák Gazdasági
és Munkaügyi Minisztérium ezért rendkívüli érdeklœdést
mutat a „LAMO – Munkaerœ-piaci monitoring“ c. projekt
iránt. A LAMO projekt keretében megvalósuló nem
hagyományos kutatási módszert, mely szakértœkkel való
beszélgetésekbœl, háztartásokban és vállalatokban végzett
közvélemény-kutatásokból áll az osztrák határ mindkét
oldalán Csehországban, Magyarországon és Szlovákiában
levœ régiókban gazdasági és strukturális kritériumok alapján
történœ kiválasztásban, különösen megfelelœnek tartjuk ahhoz,
hogy jobban el tudjuk bírálni az emberek mobilitását a kibœvült
munkaerœpiacon és hogy képesek legyünk idœben ezt a
legmegfelelœbb módon szabályozni.
Az Osztrák Gazdasági és Munkaügyi
Minisztérium bevezetœje
Viedeñ, jún 2005
Bécs, 2005 júniusa
9
1.
Einleitung / Úvod / Úvod / Bevezetés
Die Erweiterung der Europäischen Union um zehn neue Mitgliedstaaten stellt das größte Projekt in sozial-, wirtschaftsund sicherheitspolitischer Hinsicht in Europa nach dem Zweiten Weltkrieg dar.
Damit diese Erweiterung auf allen Ebenen ein Erfolg wird,
sind stufenweise Annäherungs- und Anpassungsprozesse
notwendig, um eine harmonische Entwicklung der Regionen
zu gewährleisten.
Speziell im Bereich Arbeitsmarkt sind diesseits und jenseits
der Grenze Österreichs zu unseren Nachbarstaaten Vorbehalte zu finden.
Befürchtet man in Österreich, dass durch einen Zustrom von
Arbeitskräften aus den neuen Mitgliedstaaten die Situation
am Arbeitsmarkt verschärft werden könnte, sind unsere
Nachbarn besorgt, dass Fachkräfte abwandern.
Um diesen Vorbehalten zu begegnen und um rechtzeitig von
politischer Seite auf Entwicklungen reagieren zu können, ist
eine verlässliche Datengrundlage zur Beurteilung der Situation am Arbeitsmarkt beiderseits der Grenzen unerlässlich.
Denn nur aufbauend auf einer solchen Datenbasis können
Maßnahmen gesetzt werden, die eine harmonische Entwicklung eines in Zukunft gemeinsamen Arbeits- und Wirtschaftsraumes gewährleisten.
Neben der Beobachtung der objektiven Arbeitsmarktsituation
muss vor allem die Absicht der Bürgerinnen und Bürger im jeweiligen benachbarten Ausland zu arbeiten, in regelmäßigen
Abständen erhoben werden, um Potenziale und Veränderungen abschätzen zu können.
Die vorliegende Broschüre soll die Entwicklung eines validen
und reliablen Monitoringinstrumentariums zur regelmäßigen
Beobachtung der Veränderungen am Arbeitsmarkt dokumentieren, das zugrundeliegende Konzept sowie die Entwicklung
der Instrumente beschreiben und wichtige Ergebnisse präsentieren.
Einen ausführlichen Überblick über das Projekt „Labourmarket Monitoring (LAMO) - Arbeitsmarktmonitoring - Entwicklung, Anwendung und Validierung eines Monitoringinstruments zur regelmäßigen Beobachtung der Veränderungen am
Arbeitsmarkt im Zuge der EU-Erweiterung“ geben zudem die
Arbeitspapiere auf der Projektwebsite
http://www.arbeitsmarktmonitoring.at.
10
Roz‚í®ení Evropské unie o deset nov¥ch çlensk¥ch
zemí p®edstavuje z hlediska sociální, hospodá®ské a
bezpeçnostní politiky nejv™t‚í projekt v Evrop™ od
skonçení druhé sv™tové války.
Aby bylo toto roz‚í®ení ve v‚ech rovinách úsp™‚né, musí
postupn™ prob™hnout procesy sbliΩování a vyrovnávání
tak, aby byl v¥voj region• harmonick¥.
Zvlá‚† v oblasti trhu práce se na obou stranách rakouské
hranice setkáváme s mnoha p®edsudky a v¥hradami.
JestliΩe se Raku‚ané obávají, Ωe by p®íliv pracovních sil z
nov¥ch çlensk¥ch zemí mohl vyvolat zost®ení situace na
trhu práce, mají jejich sousedé strach z toho, Ωe od nich
budou odcházet kvalifikovaní lidé.
Abychom úçinn™ çelili t™mto obavám a dokázali na
politické úrovni vças reagovat na aktuální v¥voj, je
nezbytné mít k dispozici spolehliv¥ soubor údaj• pro
posouzení situace na trhu práce na obou stranách hranic.
Pouze takov¥ soubor údaj• se totiΩ m•Ωe stát v¥chodiskem
pro opat®ení, která zajistí harmonick¥ v¥voj budoucího
spoleçného pracovního a hospodá®ského prostoru.
Vedle sledování objektivní situace na trhu práce je
pravideln™ nutno zji‚†ovat zájem obyvatel o práci v
sousedních zemích, abychom dokázali odhadnout potenciál
p®eshraniçního trhu práce a jeho p®ípadné zm™ny.
Tato p®íruçka dokumentuje vypracování validního
a reliabilního monitorovacího nástroje urçeného k
pravidelnému zkoumání potenciálu zm™n na trhu
práce, popisuje koncepci, z níΩ tento nástroj vychází, a
prezentuje d•leΩité v¥sledky provedeného v¥zkumu.
Podrobné souhrnné informace o projektu ”Labourmarket
Monitoring (LAMO) – Monitorování trhu práce – V¥voj,
aplikace a validace monitorovacího nástroje pro pr•b™Ωné
sledování zm™n na pracovním trhu v pr•b™hu roz‚i®ování
EU“ jsou krom™ toho uvedeny v pracovních materiálech na
webové stránce projektu
Roz‚írenie Európskej únie o desa† nov¥ch çlensk¥ch
krajín predstavuje z h¬adiska sociálnej, hospodárskej
a bezpeçnostnej politiky najväç‚í projekt v Európe od
skonçenia druhej svetovej vojny.
Aby bolo toto roz‚írenie vo v‚etk¥ch rovinách úspe‚né,
musia sa postupne uskutoçni† procesy zbliΩovania a
vyrovnávania tak, aby bol v¥voj regiónov harmonick¥.
Hlavne v oblasti trhu práce sa na oboch stranách rakúskej
hranice stretávame s mnoh¥mi predsudkami a v¥hradami.
Pokia¬ sa Rakú‚ania obávajú, Ωe by príliv pracovn¥ch síl z
nov¥ch çlensk¥ch krajín mohol vyvola† zostrenie situácie
na trhu práce, majú ich susedia strach z toho, Ωe od nich
budú odchádza† kvalifikovaní ¬udia.
Aby sme úçinne çelili t¥mto obavám a dokázali na
politickej úrovni vças reagova† na aktuálny v¥voj, je
nevyhnutné ma† k dispozícii spo¬ahliv¥ súbor údajov
pre posúdenie situácie na trhu práce na oboch stranách
hraníc. Jedine tak¥to súbor údajov sa totiΩ môΩe sta†
v¥chodiskom pre opatrenia, ktoré zabezpeçia harmonick¥
v¥voj budúceho spoloçného pracovného a hospodárskeho
priestoru.
Okrem sledovania objektívnej situácie na trhu práce je
pravidelne nutné zis†ova† záujem obyvate¬ov o prácu v
susedn¥ch krajinách, aby sme dokázali odhadnú† potenciál
cezhraniçného trhu práce a jeho prípadné zmeny.
Táto príruçka dokumentuje vypracovanie validného
a reliabilného monitorovacieho nástroja urçeného k
pravidelnému skúmaniu potenciálu zmien na trhu práce,
popisuje koncepciu, z ktorej tento nástroj vychádza a
prezentuje dôleΩité v¥sledky uskutoçneného v¥skumu.
Podrobné súhrnné informácie o projekte ”Labourmarket
Monitoring (LAMO) – Monitorovanie trhu práce – V¥voj,
aplikácia a validácia monitorovacieho nástroja pre
priebeΩné sledovanie zmien na pracovnom trhu v priebehu
roz‚irovania EU“ sú okrem toho uvedené v pracovn¥ch
materiáloch na webovej stránke projektu
Az Európai Unió tíz új tagországgal való bœvítése szociális,
gazdasági és biztonságpolitikai szempontból a legnagyobb
európai projekt a második világháború befejezœdése óta.
Annak érdekében, hogy ez a bœvítés minden területen sikeres
legyen, folyamatosan meg kell hogy valósuljanak a közeledési
és kiegyenlítœdési folyamatok úgy, hogy a régiók fejlœdése
harmonikus legyen.
Az osztrák határ mindkét oldalán sok elœítélettel és
ellenvetéssel találkozunk különösen a munkaerœpiac
területén.
Amennyiben az osztrákok attól tartanak, hogy munkaerœáramlás az új tagországokból kiélezheti a helyzetet a
munkaerœpiacon, a szomszédaik amiatt aggódnak, hogy
képzett szakemberek távoznak el tœlük.
Annak érdekében, hogy sikeresen ellenálljunk ezeknek az
aggályoknak és képesek legyünk idœben reagálni az aktuális
helyzetre, feltétlenül szükséges, hogy megbízható adatokkal
rendelkezzünk a munkaerœ-piaci helyzet megítéléséhez
a határ mindkét oldalán. Csak egy ilyen adathalmaz lehet
a kiindulópontja azoknak az intézkedéseknek, amelyek
biztosítják a jövœbeni közös munkavégzési és gazdasági
térség harmonikus fejlœdését.
A munkaerœpiaci objektív helyzet figyelésén kívül szükséges
a lakosok érdeklœdésének a rendszeres nyomon követése
a szomszédos országokban való munkavállalás iránt, hogy
képesek legyünk felbecsülni határ menti munkarœpiac
potenciálját és annak esetleges változásait.
Jelen kézikönyv dokumentálja a munkaerœpiaci változások
folyamatos figyelésére szolgáló valid és reliabil monitoring
eszközök kidolgozását, leírja azt a kocepciót, amely ennek
az eszköznek a kiindulópontja és bemutatja a végrehajtott
kutatás fontos eredményeit.
A „Labourmarket Monitoring (LAMO) – Munkaerœpiaci
monitoring – Az EU-bœvítés folyamatában végbemenœ
munkaerœ-piaci változások folyamatos figyelésére szolgáló
monitoring eszközök fejlœdése, alkalmazása és validációja“ c.
projektœl szóló részletes összefoglaló információk ezen kívül
fel vannak még tüntetve a projekt
http://www.arbeitsmarktmonitoring.at honlapján szereplœ
anyagokban.
11
2.
Stand der Forschung / Stav v¥zkumu
Stav v¥skumu / A kutatás helyzete
Im Rahmen zahlreicher wissenschaftlicher Studien basierend
auf unterschiedlichen Methoden ist man bis jetzt daran gegangen, mögliche Migrationsströme bzw. Pendelbewegungen, die im Zuge der EU-Erweiterung auf Österreich zukommen würden, abzuschätzen. Mittels ökonometrischer Ansätze
auf der Makroebene (Gravitationsmodelle und Zeitreihenanalysen) und mit soziologischen Methoden (Befragungen)
hat man versucht, die Veränderungen am Arbeitsmarkt im
Zuge der EU-Erweiterung zu antizipieren. Über die Zahlen der
Migrations- bzw. Pendelwilligen herrscht aber weiterhin Uneinigkeit. Die unterschiedlichen Ergebnisse sind das Resultat
unterschiedlicher Methoden der Erhebung und Berechnung.
Ein Ergebnis lässt sich aber mit hoher Wahrscheinlichkeit aus
den Studien ableiten: es wird aufgrund der bisherigen Erfahrungen im Zuge der EU-Erweiterung nicht zu riesigen Migrationsströmen kommen. Alle Studien zu diesem Thema weisen
eher auf Pendelbewegungen im Grenzbereich hin.
Sämtliche Untersuchungen kommen auch einhellig zum
Schluss, dass aufgrund der mangelnden Prognosegenauigkeit der Arbeitsmarktentwicklung im Bereich Pendeln bzw.
Migrieren nur ein regelmäßiges Monitoring verlässliche Daten
liefern kann. Erfolg versprechend kann in diesem Zusammenhang also nur der Aufbau einer gemeinsamen Informationsbasis sowie ein Abschätzen des Pendel- und Migrationspotenzials auf Basis eines regelmäßigen Monitorings sein.
Der Aufbau einer gemeinsamen Informationsbasis und die
regelmäßige Beobachtung der objektiven Arbeitsmarktindikatoren sowie die Erfassung der subjektiven Bereitschaft der
Menschen vor allem in der Grenzregion, zu pendeln bzw. zu
migrieren liefern verlässliche Daten zur Beurteilung und Abschätzung der Veränderungen am Arbeitsmarkt.
12
Odhadování migraçních proud• a pohyb• souvisejících
s p®eshraniçním zam™stnáváním, které se v Rakousku
mohou projevit v souvislosti s roz‚í®ením EU, bylo dosud
p®edm™tem ®ady studií, v nichΩ byly aplikovány r•zné
v¥zkumné metody a teoretické p®edpoklady a rovn™Ω r•zné
nástroje pro shromaΩ∂ování údaj• a v¥zkumné metody.
P®i pokusech o p®edvídání zm™n na trhu práce v pr•b™hu
roz‚i®ování EU byly pouΩity ekonometrické postupy na
makroúrovni (gravitaçní model a anal¥zy çasov¥ch ®ad)
a sociologické metody (ankety). Ohledn™ poçtu osob
majících zájem o st™hování nebo p®eshraniçní dojíΩd™ní za
prací v‚ak dosud panuje nejednotnost. Rozdílné v¥sledky
vypl¥vají z rozdílnosti metod, pouΩit¥ch p®i v¥zkumu a
v¥poçtech. Z existujících studií v‚ak lze vyvodit jeden
velmi pravd™podobn¥ záv™r: dosavadní poznatky ukazují
na to, Ωe v souvislosti s roz‚í®ením EU nedojde k Ωádn¥m
obrovsk¥m migraçním pohyb•m. V‚echny studie v™nované
tomuto tématu spí‚e naznaçují, Ωe se v p®íhraniçí bude
více dojíΩd™t za prací.
V‚echny v¥zkumy v‚ak docházejí ke shodnému záv™ru,
Ωe vzhledem k nedostateçné p®esnosti prognóz v¥voje
na trhu práce v oblasti migrace resp. p®eshraniçního
dojíΩd™ní za prací je moΩno získat spolehlivé údaje
pouze pravideln¥m monitorováním situace. Vyhlídky na
úsp™ch tedy v této souvislosti slibuje pouze vybudování
spoleçné informaçní báze a odhad potenciálu p®eshraniçní
migrace a dojíΩd™ní za prací, vycházející z pravidelného
monitorování. Vybudování spoleçné informaçní báze a
pravidelné sledování objektivních indikátor• trhu práce
spolu se zji‚†ováním míry subjektivního zájmu obyvatel
p®edev‚ím p®íhraniçních region• o p®eshraniçní dojíΩd™ní
nebo st™hování za prací poskytne spolehlivé údaje pro
posouzení a prognózu zm™n na trhu práce.
Odhadovanie migraçn¥ch prúdov a pohybov súvisiacich
s cezhraniçn¥m zamestnávaním, ktoré sa v Rakúsku
môΩu prejavi† v súvislosti s roz‚írením EU, bolo doposia¬
predmetom radu ‚túdií, v ktor¥ch boli aplikované rôzne
v¥skumné metódy a teoretické predpoklady a tieΩ i rôzne
nástroje pre zhromaΩ∂ovanie údajov. Pri pokusoch o
predvídanie zmien na trhu práce v priebehu roz‚irovania
EU boli pouΩité ekonometrické postupy na makroúrovni
(gravitaçn¥ model a anal¥zy çasov¥ch radov a sociologické
metódy (ankety)). Oh¬adne poçtu osôb majúcich záujem o
s†ahovanie sa alebo cezhraniçné dochádzanie za prácou
v‚ak doposia¬ panuje nejednotnos†. Rozdielne v¥sledky
vypl¥vajú z rozdielnosti metód, pouΩit¥ch pri v¥skume a
v¥poçtoch. Z existujúcich ‚túdií v‚ak je moΩno vyvodi†
jeden ve¬mi pravdepodobn¥ záver: doteraj‚ie poznatky
ukazujú na to, Ωe v súvislosti s roz‚írením EU nedôjde k
Ωiadnym obrovsk¥m migraçn¥m pohybom. V‚etky ‚túdie
venované tejto téme skôr naznaçujú, Ωe sa v pohraniçí
bude viac dochádza† za prácou.
V‚etky v¥skumy v‚ak prichádzajú ku zhodnému záveru,
Ωe vzh¬adom k nedostatoçnej presnosti prognóz v¥voja
na trhu práce v oblasti migrácie resp. cezhraniçného
dochádzania za prácou je moΩno získa† spo¬ahlivé údaje
iba pravideln¥m monitorovaním situácie. Vyhliadky na
úspech teda v tejto súvislosti s¬ubuje iba vybudovanie
spoloçnej informaçnej bázy a odhad potenciálu
cezhraniçnej migrácie a dochádzania za prácou,
vychádzajúci z pravidelného monitorovania. Vybudovanie
spoloçnej informaçnej bázy a pravidelné sledovanie
objektívnych indikátorov trhu práce spolu so zis†ovaním
miery subjektívneho záujmu obyvate¬ov predov‚etk¥m
pohraniçn¥ch regiónov o cezhraniçné dochádzanie alebo
s†ahovanie sa za prácou, poskytne spo¬ahlivé údaje pre
posudzovanie a prognózu zmien na trhu práce.
A határ menti foglalkoztatással összefüggœ migrációs
áramlatok és mozgások becslése, amelyek megjelenhetnek
Ausztriában az EU-bœvítés után, ez ideig több tanulmány
tárgya volt, amelyekben különbözœ kutatási módszereket,
elméleti feltételezéseket és eszközöket alkalmaztak az
adatok gyœjtéséhez. Az EU-bœvítés folyamatában végbemenœ
munkaerœ-piaci változások elœrejelzésének a kísérletei
során ekonometriai eljárásokat használtak fel makroszinten
(gravitációs modell és idœsorok elemzései), valamint
szociológiai módszereket (ankétokat). A munkavállalás miatti
átköltözés vagy ingázás iránt érdeklœdœk számát illetœen ez
ideig nem egységesek a vélemények. Az egymástól eltérœ
eredmények a kutatás és a számítások során alkalmazott
módszerek különbözœségébœl származnak. A létezœ
tanulmányokból viszont egy nagyon valószínœ következtetés
vonható le: a jelenlegi ismeretek arra mutatnak rá, hogy az
EU-bœvítéssel összefüggésben nem kerül sor semmiféle
hatalmas migrációs mozgásokra. Ezzel a témával foglalkozó
valamennyi tanulmány inkább arra utal, hogy a határ menti
területeken nagyobb lesz a munkavállalás miatti ingázás.
Valamennyi kutatás viszont azt az azonos következtetést
vonja le, hogy a munkaerœ-piaci fejlœdés prognózisainak
a pontatlansága miatt a migráció ill. a határ menti
ingázás területén megbízható adatok csak az állapot
rendszeres monitoringjával nyerhetœk. A siker reménye
ezzel összefüggésben csak egy közös információs bázis
kiépítése által lehet adott és a határ menti migrációs és
ingázás potenciáljának olyan becslése által, mely rendszeres
monitoringból indul ki. Egy közös információs bázis kiépítése
és a munkaerœ-piaci objektív mutatók rendszeres figyelése,
valamint elsœsorban a határ menti régiók lakosai ingázás
vagy átköltözés iránti szubjektív érdeklœdésének felmérése
nyújtanak megbízható adatokat a munkaerœ-piaci változások
megítélésére és elœrejelzésére.
13
3.
Das LAMO - Konzept / Koncepce LAMO
Koncepcia LAMO / LAMO-koncepció
Das Ziel dieser Studie ist es, auf der Basis bisheriger internationaler Erfahrungen sowie erfolgreich angewandter Erhebungsinstrumente und Methoden ein Monitoringinstrumentarium samt geeigneter Monitoringmethode zu entwickeln und
zu validieren, um ein verlässliches Instrument zur Erhebung
der Migrations- und Pendelbereitschaft der Menschen in den
Regionen diesseits und jenseits der Grenzen Österreichs mit
Tschechien, der Slowakei und Ungarn zu erhalten. Dieses valide Erhebungsinstrument soll zur regelmäßigen Beobachtung
der Entwicklungen am Arbeitsmarkt in Folge der EU-Erweiterung dienen. Die Entwicklung dieses Arbeitsmarktmonitoringinstruments wurde multinational in Angriff genommen, da die
unterschiedlichen Ausgangslagen in kultureller, politischer,
wirtschaftlicher, sozialer und psychologischer Hinsicht in den
jeweiligen Ländern in die Entwicklung des Fragebogens einbezogen werden mussten.
Cílem této studie je na základ™ dosavadních
mezinárodních zku‚eností a prakticky odzkou‚en¥ch
v¥zkumn¥ch nástroj• a metod vypracovat soubor
prost®edk• pro monitorování vçetn™ vhodné metodiky,
ov™®it jejich validitu, a tyto prost®edky pak aplikovat tak,
abychom získali spolehliv¥ nástroj pro shromaΩ∂ování
údaj• o zájmu obyvatel v rakouském, çeském, slovenském
a ma∂arském p®íhraniçí o p®eshraniçní migraci a dojíΩd™ní
za prací. Tento validní nástroj bude na obou stranách
hranice vyuΩíván k pr•b™Ωnému sledování v¥voje na
trhu práce po roz‚í®ení EU. V¥voj tohoto monitorovacího
nástroje, musí probíhat na nadnárodní úrovni, protoΩe
p®i vypracování dotazník• bylo nutno p®ihlíΩet k tomu, Ωe
v¥chozí situace v t™chto zemích je v kulturním, politickém,
hospodá®ském, sociálním i psychologickém ohledu odli‚ná.
Die Konzeption dieses Messinstruments diente auch dem
Aufbau und der Verfestigung eines Monitoringnetzwerkes von
ForscherInnen, ExpertInnen und Institutionen, das nachhaltig
über Jahre hinweg valide und reliable Daten sowie den Austausch von Informationen gewährleisten soll.
Koncepce tohoto v¥zkumného nástroje byla krom™
toho pouΩita p®i vytvá®ení a roz‚i®ování p®eshraniçní
monitorovací sít™ v¥zkumn¥ch pracovník•, expert• a
institucí, která bude v dlouhodobém çasovém horizontu
shromaΩ∂ovat a zpracovávat validní a reliabilní údaje o
v¥voji na trhu práce.
Bisher wurden in den diversen Studien lediglich die Arbeitsmigrations- und Pendelpotenziale, die auf Österreich zukommen werden, erhoben. Diese Untersuchung erfasst erstmals
auch das Migrations- bzw. Pendelpotenzial, das von den
Grenzregionen Österreichs in das jeweils benachbarte Land
strömen könnte, und wendet zur Erhebung dieser Größen
das Konzept der „Gemeindestudien“ an.
Dosud byly v r•zn¥ch studiích shromaΩ∂ovány pouze údaje
a poznatky o potenciálu p®eshraniçní migrace a dojíΩd™ní
za prací sm™rem do Rakouska. Tento v¥zkum v‚ak poprvé
zji‚†uje také potenciál migrace a dojíΩd™ní za prací, kter¥
by mohl sm™®ovat z rakousk¥ch p®íhraniçních region• do
sousedních zemí s tím, Ωe se p®i zkoumání t™chto veliçin
uplatñuje koncepce ”studií obcí“.
Diese Studie möchte die Methode der „Gemeindestudien“,
wie sie beispielsweise in Mexiko zur Beobachtung der Migration in die Vereinigten Staaten Anwendung findet, als mögliche Alternativen zu den herkömmlichen Ansätzen zur Abschätzung des Migrations- und Pendelpotenzials aufgreifen.
Die Besonderheit am Konzept der Gemeindestudien ist, dass
nur in jenen Gemeinden bzw. Regionen, die aufgrund ihrer
regionalökonomischen und raumstrukturellen Voraussetzungen Pendel- bzw. Migrationspotenzial bergen, Befragungen
Jako moΩnou alternativu obvykl¥ch postup• p®i odhadu
potenciálu p®eshraniçní migrace a dojíΩd™ní za prací
hodláme v této studii uplatnit metodu tzv. studií obcí,
kterou nap®íklad vyuΩívá Mexiko ke sledování migrace do
USA.
Zvlá‚tnost koncepce studií obcí spoçívá v tom, Ωe
se ankety a pr•zkumy, jejichΩ prost®ednictvím se
zji‚†uje zájem obyvatel o práci v sousedních zemích,
provád™jí pouze v t™ch obcích a regionech, které v sob™
vzhledem ke sv¥m regionáln™ ekonomick¥m a územním
charakteristikám skr¥vají potenciál pro p®eshraniçní
zam™stnávání a migraci.
K tomu, aby monitorovací systém dokázal sledovat
celkovou situaci na trhu práce, je krom™ toho zapot®ebí
zjistit také pot®ebu pracovních sil v podnicích, které mají
sídlo ve sledovan¥ch p®íhraniçních regionech. Na základ™
toho budeme moci porovnat nabídku pracovních sil s jejich
pot®ebou a získáme tak co nejúpln™j‚í pohled na celkovou
situaci na trhu práce.
Monitorování provád™né v rámci projektu LAMO
p®edpokládá, Ωe v kaΩdé úçastnické zemi budou provedeny
14
Cie¬om tejto ‚túdie je na základe doteraj‚ích
medzinárodn¥ch skúseností a prakticky odskú‚an¥ch
v¥skumn¥ch nástrojov a metód vypracova† súbor
prostriedkov pre monitorovanie a vhodnú metodiku, overi†
jej validitu a tieto prostriedky potom aplikova† tak, aby
sme získali spo¬ahliv¥ nástroj pre zhromaΩ∂ovanie údajov
o záujme obyvate¬ov v rakúskom, çeskom, slovenskom
a ma∂arskom pohraniçí o cezhraniçnú migráciu a
dochádzanie za prácou. Tento validn¥ nástroj bude
na oboch stranách hranice vyuΩívan¥ k priebeΩnému
sledovaniu v¥voja na trhu práce po roz‚írení EU. V¥voj
tohoto monitorovacieho nástroja, musí by† uskutoçñovan¥
na nadnárodnej úrovni, pretoΩe pri vypracovaní
dotazníkov bolo nutné prihliada† k tomu, Ωe v¥chodzia
situácia v t¥chto krajinách je z kultúrneho, politického,
hospodárskeho, sociálneho i psychologického poh¬adu
odli‚ná.
Koncepcia tohoto v¥skumného nástroja bola okrem
toho pouΩitá pri vytváraní a roz‚irovaní cezhraniçnej
monitorovacej siete v¥skumn¥ch pracovníkov, expertov
a in‚titúcií, ktorá bude v dlhodobom çasovom horizonte
zhromaΩ∂ova† a spracováva† validné a reliabilné údaje o
v¥voji na trhu práce.
Dosia¬ boli v rôznych ‚túdiách zhromaΩ∂ované iba údaje a
poznatky o potenciáli cezhraniçnej migrácie a dochádzania
za prácou smerom do Rakúska. Tento v¥skum v‚ak po
prv¥krát zis†uje aj potenciál migrácie a dochádzania
za prácou, ktor¥ by mohol smerova† z rakúskych
pohraniçn¥ch regiónov do susedn¥ch krajín, s t¥m, Ωe sa
pri skúmaní t¥chto veliçín uplatñuje koncepcia ”‚túdií obcí“.
Jelen tanulmány célja az eddigi nemzetközi tapasztalatok
és a gyakorlatban kipróbált kutatási eszközök és módszerek
alapján egy eszköztár kidolgozása a monitoring számára,
beleértve a megfelelœ módszertant is, az eszközök
validitásának a megvizsgálása, valamint azoknak az
alkalmazása úgy, hogy megbízható eszközt kapjunk az
osztrák, cseh, szlovák és magyar határ menti területek
lakosainak a migráció és az ingázás iránti érdeklœdésével
kapcsolatos adatok gyœjtéséhez. Ezt a valid eszközt fogják
majd a határ mindkét oldalán alkalmazni a munkaerœpiac
EU-bœvítés utáni alakulásának a folyamatos figyelésére. A
monitoring eszköz kifejlesztése nemzetek feletti szinten kell
hogy megvalósuljon, ugyanis a kérdœívek kidolgozásakor
figyelembe kell venni, hogy az említett országokban a
kiinduló helyzet kulturális, politikai, gazdasági, szociális és
pszichológiai szempontból különbözœ.
E kutatási eszköz koncepcióját alkalmazták többek között a
kutatással foglalkozó munkatársak, szakértœk és intézmények
határon átnyúló monitoring hálózatának a kialakításához és
kibœvítéséhez, amely hosszútávon fogja a munkaerœpiac
alakulásával kapcsolatos valid és reliabil adatokat gy•jteni és
feldolgozni.
Ez ideig a különbözœ tanulmányokban csak az Ausztriába
irányuló határ menti migráció és ingázás potenciáljáról szóló
adatokat és ismereteket gy•jtötték össze. Ez a kutatás
viszont elsœként vizsgálja az osztrák határ menti régiókból
esetleg a szomszédos országokba irányuló migráció és
ingázás potenciálját azzal, hogy az adatok vizsgálatakor a
„településtanulmányok“ koncepcióját érvényesíti.
Ako moΩnú alternatívu obvykl¥ch postupov pri odhade
potenciálu cezhraniçnej migrácie a dochádzania za prácou
hodláme v tejto ‚túdii uplatni† metódu tzv. ‚túdií obcí,
ktorú napríklad vyuΩíva Mexiko ku sledovaniu migrácie do
USA.
Zvlá‚tnos† koncepcie ‚túdií obcí spoçíva v tom, Ωe sa
ankety a prieskumy, prostredníctvom ktor¥ch sa zis†uje
záujem obyvate¬ov o prácu v susedn¥ch krajinách,
robia iba v t¥ch obciach a regiónoch, ktoré v sebe
vzh¬adom ku svojim regionálne ekonomick¥m a územn¥m
charakteristikám skr¥vajú potenciál pre cezhraniçné
zamestnávanie a migráciu.
A határ menti migráció és ingázás potenciáljának a
becslésekor alkalmazott szokásos eljárások lehetséges
alternatívájaként ebben a tanulmányban érvényesíteni
kívánjuk az ún. településtanulmányok módszerét, amelyet
például Mexikó alkalmaz az USA-ba való migráció
vizsgálatakor.
A településtanulmányok koncepciójának a különlegessége
abban rejlik, hogy a lakosok érdeklœdését a szomszédos
országban való munkavégzés iránt csak olyan településekben
és régióban vizsgálják ankétok és kutatások közvetítésével,
amelyek regionális gazdasági és területi jellegüknél
fogva tartalmazzák határ menti foglalkoztatás és migráció
lehetœségét.
K tomu, aby monitorovací systém dokázal sledova†
celkovú situáciu na trhu práce, je okrem toho treba zisti†
aj potrebu pracovn¥ch síl v podnikoch, ktoré majú sídlo
v sledovan¥ch pohraniçn¥ch regiónoch. Na základe toho
budeme môc† porovna† ponuku pracovn¥ch síl s ich
potrebou a získame tak úpln¥ poh¬ad na celkovú situáciu
na trhu práce.
Ahhoz, hogy a monitoring rendszer képes legyen a munkerœpiaci teljes helyzet figyelésére, ezen kívül még szükséges a
munkaerœ-szükséglet megállapítása azokban a vállalatokban,
amelyeknek a székhelye a megfigyelt határ menti régiókban
van. Ennek alapján hasonlítható össze a munkaerœ-kínálat a
szükséglettel és így kapjuk meg a lehetœ legteljesebb képet a
munkaerœ-piaci általános helyzetrœl.
Monitorovanie uskutoçñované v rámci projektu LAMO
A LAMO projekt keretén belüli monitoring feltételezi, hogy
15
durchgeführt werden, im Rahmen derer unter anderem die
Absicht, im benachbarten Ausland zu arbeiten, erhoben wird.
Um die gesamte Arbeitsmarktsituation in einem Monitoringsystem zu erfassen, ist es zudem notwendig, in den jeweiligen Grenzregionen den Bedarf an Arbeitskräften bei den Unternehmen zu erfragen, damit dem Arbeitskräfteangebot der
Bedarf an Arbeitskräften gegenüber gestellt werden kann, um
so einen möglichst umfassenden Überblick über die gesamte
Situation am Arbeitsmarkt zu erhalten. Das Monitoring im
Rahmen von LAMO ist so konzipiert, dass in jedem Land
ExpertInneninterviews,
eine Unternehmensbefragung sowie
eine Haushaltsbefragung
durchgeführt werden.
●
●
●
●
●
●
interview s experty,
pr•zkum v podnicích a
pr•kum v domácnostech.
Území, na kterém budou probíhat tyto aktivity, tvo®í
vybrané regiony na obou stranách rakouské hranice
s Çeskou republikou, Slovenskem a Ma∂arskem (viz
monitorované území LAMO). To znamená, Ωe jeho souçástí
je st®edoevropsk¥ euroregion – Centropa.
V rámci projektu byla navázána spolupráce s odborníky
v oblasti trhu práce, s obcemi, agenturami regionálního
managementu a ‚kolsk¥mi a vzd™lávacími za®ízeními v
úçastnick¥ch zemích.
Der Untersuchungsraum umfasst ausgewählte Regionen
diesseits und jenseits der Grenze Österreichs mit Tschechien,
der Slowakei und Ungarn (siehe LAMO-Monitoringraum) und
schließt somit die Europaregion der Mitte – Centrope - ein.
Im Rahmen des Projekts wurde mit ExpertInnen aus den
Bereichen Arbeitsmarkt und Wirtschaft, mit Gemeinden,
Regionalmanagementagenturen und Bildungseinrichtungen
grenzüberschreitend kooperiert.
LAMO-Monitoringraum
Monitorované území LAMO
Monitorované územie LAMO
LAMO monitoring terület
Dieses Instrumentarium sollte regelmäßig - solange an Übergangsfristen hinsichtlich des freien Zugangs zum österreichischen Arbeitsmarkt gedacht wird - zur Anwendung kommen,
um über die Entwicklung des Migrations- und Pendelpotenzials sowie des Bedarfs an Arbeitskräften verlässliche
Aussagen treffen zu können, die für die wirtschaftliche und
soziale Entwicklung der Regionen relevant sind. Die Monitoringergebnisse können somit als Argumentationsgrundlage
für Entscheidungen im Bereich der Wirtschafts- und Arbeitsmarktpolitik herangezogen werden.
Die Daten zu den Schwerpunkten der Erhebung werden anschaulich aufbereitet sowie im Rahmen einer eigenen Internetplattform präsentiert
(http://www.arbeitsmarktmonitoring.at).
16
P®edpokládá se, Ωe tento soubor nástroj• bude – také
s ohledem na p®echodné lh•ty omezující voln¥ p®ístup
na rakousk¥ trh práce – pravideln™ aplikován s cílem
získat spolehlivé poznatky jednak o v¥voji potenciálu
p®eshraniçní migrace a st™hování za prací a jednak o
pot®eb™ pracovních sil, tedy shromáΩdit relevantní údaje
o hospodá®ském a sociálním v¥voji ve sledovan¥ch
regionech. V¥sledky monitorování tak lze vyuΩít jako
argumentaçní základnu pro rozhodování v oblastech
hospodá®ské politiky a politiky trhu práce.
Údaje o nejd•leΩit™j‚ích v¥sledcích v¥zkumu se pr•b™Ωn™
p®ehledn™ zpracovávají a jsou vystaveny na vlastní
internetové platform™
predpokladá, Ωe v kaΩdej úçastníckej krajine sa budú robi†
valamennyi résztvevœ országban
interview s expertmi,
prieskum v podnikoch a
prieskum v domácnostiach.
●
●
●
●
●
●
Územia, na ktor¥ch sa budú vykonáva† tieto aktivity,
tvoria vybrané regióny na oboch stranách rakúskej
hranice s Çeskou republikou, Slovenskom a Ma∂arskom
(vi∂ monitorované územie LAMO). To znamená, Ωe jeho
súças†ou je stredoeurópsky euroregión – Centropa.
onitorované územie LAMO
szakértœkkel folytatnak beszélgetéseket
véleménykutatásokat végeznek vállalatokban és
véleménykutatásokat végeznek háztartásokban
Ezek az aktivitások a kiválasztott régiók területein
fognak megvalósulni az osztrák határ mindkét oldalán
Csehországban, Szlovákiában és Magyarországon (lásd a
LAMO monitoring területét). Ez azt jelenti, hogy ennek része a
Centrope – közép-európai eurorégió.
A projekt keretén belül felvették a kapcsolatot a munkaerœpiaci szakemberekkel, a településekkel, a
regionális menedzsment ügynökségeivel, valamint
az oktatási és mœvelœdési intézményekkel a
résztvevœ országokban.
��
Feltételezhetœ, hogy ezt az eszköztárat
– tekintettel az átmeneti idœszakra is, mely
korlátozza az osztrák munkerœpiacra való
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
� ��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
�
��
� ��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
� ��
��
��
��
��
��
��
��
� ��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
V rámci projektu bola naviazaná spolupráca s odborníkmi
v oblasti trhu práce, s obcami, agentúrami regionálneho
manaΩmentu a ‚kolsk¥mi a vzdelávacími zariadeniami v
úçastníckych krajinách.
Predpokladá sa, Ωe tento súbor nástrojov bude – tieΩ s
oh¬adom na prechodné lehoty obmedzujúce voln¥ prístup
na rakúsky trh práce – pravidelne aplikovan¥ s cie¬om
získa† spo¬ahlivé poznatky jednak o v¥voji potenciálu
cezhraniçnej migrácie a s†ahovania sa za prácou a jednak
o potrebe pracovn¥ch síl, teda zhromaΩ∂ova† relevantné
údaje o hospodárskom a sociálnom v¥voji v sledovan¥ch
regiónoch. V¥sledky monitorovania tak je moΩno vyuΩi†
ako argumentaçnú základñu pre rozhodovanie v oblastiach
hospodárskej politiky a politiky trhu práce.
Údaje o najdôleΩitej‚ích v¥sledkoch v¥skumu sa priebeΩne
preh¬adne spracovávajú a sú vystavené na vlastnej
internetovej platforme (http://www.arbeitsmarktmonitoring.at).
szabad belépést – rendszeresen alkalmazzák majd azzal
a céllal, hogy megbízható ismereteket szerezzenek
egyrészt a határ menti migráció és ingázás potenciáljának
az alakulásáról, másrészt pedig a munkerœ-szükségletrœl,
tehát hogy összegyœjtsék az adott régió gazdasági és
szociális fejlœdésével kapcsolatos lényeges adatokat. A
monitoring eredményei így érvelési alapként szolgálhatnak
gazdaságpolitikai és munkaerœ-piaci döntések
meghozatalához.
A kutatás legfontosabb eredményeit tükrözœ adatokat
folyamatosan és áttekinthetœen feldolgozzák és saját
internetes plattformon jelentetik meg
17
4.
Die LAMO-Instrumente - Entwicklung und Inhalt
Vypracování a obsah nástroj• LAMO
Vypracovanie a obsah nástrojov LAMO
LAMO eszközök kidolgozása és tartalma
Im folgenden Abschnitt werden die Entwicklung und die Inhalte der „Monitoringinstrumente“, des Interviewerleitfadens
für die ExpertInneninterviews sowie der Fragenprogramme für
die Haushalts- und Unternehmensbefragungen beschrieben.
Tato kapitola popisuje vypracování a obsah
”monitorovacích nástroj•“, jimiΩ jsou osnova pro provád™ní
interview s experty a soubory otázek pro pr•zkumy v
domácnostech a podnicích.
ExpertInneninterviews
Zur Erhebung der ExpertInnenmeinung im Vorfeld der Umfragen wurde in grenzüberschreitender Kooperation ein standardisierter Interviewleitfaden entwickelt, auf Basis dessen regionale ExpertInnen um ihre Einschätzung der Situation und der
Entwicklungen am Arbeitsmarkt gebeten wurde und der Informationsbedarf der regionalen AkteurInnen erhoben wurde.
Interview s experty
P®ed pr•zkumem v domácnostech a podnicích byla
nejprve provedena interview s experty, která se opírala
o standardizovanou osnovu, vypracovanou v mezinárodní
souçinnosti. Na základ™ tohoto materiálu byli vybraní
experti poΩádáni o hodnocení situace a v¥voje na trhu
práce a bylo zji‚t™no, jaké informace pot®ebují regionální
akté®i na trhu práce.
Die Inhalte der Leitfadeninterviews bezogen sich unter anderem auf:
eine allgemeine Einschätzung der Veränderungen am Arbeitsmarkt im Zuge der EU-Erweiterung, eine Prognose der
Auswirkungen der EU-Erweiterung auf bestimmte Branchen
und Unternehmen, eine Abschätzung des Pendel- bzw. Migrationspotenzials, eine Abschätzung der illegalen Beschäftigung, die Bestimmung der Ursachen illegaler Beschäftigung,
soziodemographische Merkmale von PendlerInnen bzw.
ArbeitsmigrantInnen, die vermutete Dauer des Pendelns
bzw. der Arbeitsmigration, erwartete Veränderungen am Arbeitsmarkt, Push- und Pull-Faktoren von Arbeitsmigration,
mögliche Zielregionen grenzüberschreitenden Pendelns bzw.
Migrierens, erwartete Auswirkungen der Abwanderung von
Arbeitskräften, die Darstellung von Herausforderungen im
Bereich Arbeitsmarktpolitik, die Einschätzung der Entwicklung von Betriebsansiedelungen, den erwarteten Arbeitskräftebedarf, erwartete Entwicklungen in Bezug auf Arbeitsplätze
und Löhne, erwartete Auswirkungen auf Wien sowie auf die
geschätzte Dauer der Übergangsfristen.
Osnova pro interview s experty mimo jiné zahrnovala tyto
body:
celkov¥ odhad zm™n na trhu práce spojen¥ch s roz‚í®ením
EU, prognóza dopadu roz‚í®ení EU na urçitá odv™tví
a na konkrétní podniky, odhad potenciálu p®eshraniçní
migrace a dojíΩd™ní za prací, odhad rozsahu ilegálního
zam™stnávání, stanovení p®íçin ilegálního zam™stnávání,
sociodemografické znaky osob migrujících, resp.
dojíΩd™jících za prací, p®edpokládaná doba trvání migrace,
resp. dojíΩd™ní za prací, p®edpokládané zm™ny na trhu
práce, faktory ”push and pull“ p•sobící na migraci za
prací, moΩné cílové regiony pro p®eshraniçní migraci,
resp. dojíΩd™ní za prací, p®edpokládané dopady úniku
pracovních sil, vymezení úkol• v oblasti politiky trhu práce,
odhad v¥voje v oblasti zakládání nov¥ch, resp. ru‚ení
existujících podnik•, p®edpokládaná pot®eba pracovních
sil, p®edpokládan¥ v¥voj v oblasti pracovních míst a mezd,
p®edpokládané dopady na Vídeñ a p®edpokládaná délka
p®echodn¥ch lh•t.
Als ExpertInnen wurden regionale ArbeitsmarktakteurInnen,
LokalpolitikerInnen und WissenschafterInnen interviewt. Insgesamt wurden von März bis April 2004 regional verteilt 90
leitfadenorientierte ExpertInneninterviews geführt.
Dotazovan¥mi experty byli akté®i p•sobící na regionálním
trhu práce, politiçtí p®edstavitelé a v™dci. Od b®ezna do
dubna 2004 bylo ve sledovan¥ch regionech provedeno na
základ™ p®ipraven¥ch osnov celkem 90 interview s experty.
In einer zweiten Welle von LAMO ist vorgesehen, ein sogenanntes ExpertInnenpanel einzurichten, d. h. dieselben
ExpertInnen aus dem aufgebauten Netzwerk werden ein weiteres Mal zu den gleichen Fragestellungen interviewt.
Ve druhé fázi projektu LAMO se uskuteçní takzvan¥
”expertní panel“, v jehoΩ rámci bude stejn¥ okruh osob
vyzván, aby znovu odpov™d™ly na stejné otázky.
Haushalts- und Unternehmensbefragung
Der im Rahmen der ExpertInneninterviews erhobene Informationsbedarf der regionalen ArbeitsmarktakteurInnen sowie
der lokalen EntscheidungsträgerInnen und bereits erfolgreich
18
Pr•zkum domácností a podnik•
P®i interview s experty získané poznatky o tom, jaké
informace pot®ebují regionální akté®i na trhu práce a
regionální rozhodovací subjekty, vytvo®ily spolu s jiΩ
d®íve aplikovan¥mi kvantitativními v¥zkumn¥mi metodami
Táto kapitola popisuje vypracovanie a obsah
”monitorovacích nástrojov“, ktor¥mi sú osnova pre
uskutoçnenie interview s expertmi a súbory otázok pre
prieskumy v domácnostiach a podnikoch.
Ez a fejezet leírja a „monitoring eszközök“ kidolgozását és
tartalmát, ide tartozik a szakértœkkel folytatott beszélgetések
vázlata, valamint a háztartásokban és vállalatokban végzett
véleménykutatások során feltett kérdések összessége.
Interview s expertmi
Pred prieskumom v domácnostiach a podnikoch boli
najprv realizované interview s expertmi, ktoré sa opierali o
‚tandardizovanú ”osnovu“, vypracovanú v medzinárodnej
súçinnosti. Na základe tohoto materiálu boli vybraní experti
poΩiadaní o hodnotenie situácie a v¥voja na trhu práce a
bolo zistené, aké informácie potrebujú regionálni aktéri na
trhu práce.
Beszélgetések a szakértœkkel
A háztartásokban és a vállalatokban végzett
véleménykutatások elœtt elœbb beszélgetéseket folytattak
a szakértœkkel, melyek egy nemzetközi együttmœködés
keretében kidolgozott sztenderd „vázlatra“ támaszkodtak.
Ennek az anyagnak az alapján a kiválasztott szakértœket
felkérték a munkaerœpiac helyzetének és alakulásának a
kiértékelésére és megállapították, milyen információkra van a
regionális munkaerœ-piaci résztvevœknek szükségük.
Osnova pre interview s expertmi okrem iného zahrnovala
tieto body:
celkov¥ odhad zmien na trhu práce spojen¥ch s roz‚írením
EU, prognóza dopadu roz‚írenia EU na urçité odvetvia
a na konkrétne podniky, odhad potenciálu cezhraniçnej
migrácie a dochádzania za prácou, odhad rozsahu
ilegálneho zamestnávania, stanovenie príçin ilegálneho
zamestnávania, sociodemografické znaky migraçn¥ch
osôb resp. dochádzajúcich za prácou, predpokladaná
doba trvania migrácie resp. dochádzania za prácou,
predpokladané zmeny na trhu práce, faktory ”push and
pull“ pôsobiace na migráciu za prácou, moΩné cie¬ové
regióny pre cezhraniçnú migráciu resp. dochádzania
za prácou, predpokladané dopady úniku pracovn¥ch
síl, vymedzenie úloh v oblasti politiky trhu práce,
odhad v¥voja v oblasti zakladania nov¥ch resp. ru‚enia
existujúcich podnikov, predpokladaná potreba pracovn¥ch
síl, predpokladan¥ v¥voj v oblasti pracovn¥ch miest a
miezd, predpokladané dopady na Viedeñ a predpokladaná
d¬Ωka prechodn¥ch lehôt.
A szakértœkkel folytatott beszélgetések vázlata többek között
az alábbi pontokat foglalta magában:
az EU-bœvítéssel összefüggœ munkaerœ-piaci változások
általános becslése, az EU-bœvítés hatásának elœrejelzése
egyes ágazatokban és konkrét vállalatokban, a határ
menti migráció és ingázás potenciáljának becslése, az
illegális foglalkoztatás mértékének becslése, az illegális
foglalkoztatás okainak a megállapítása, a migráló, ill. ingázó
személyek szociodemográfiai jellemzése, a migráció, ill. az
ingázás feltételezett idœtartama, feltételezett munkaerœ-piaci
változások, a munkaerœ migrációjára ható „push and pull“
tényezœk, a lehetséges célrégiók a határ menti migráció
ill. ingázás számára, a munkaerœ-elszívás feltételezett
hatásai, feladatok meghatározása a munkaerœ-politika
területén, új vállalatok létesítésének ill. létezœ vállalatok
megszüntetésének feltételezett alakulása, feltételezett
munkaerœ-szükséglet, munkahelyek és bérek feltételezett
alakulása, a folyamatok feltételezett hatása Bécsre és az
átmeneti idœszak feltételezett hossza.
Dopytovan¥mi expertmi boli aktéri pôsobiaci na
regionálnom trhu práce, politickí predstavitelia a vedci.
Od marca do apríla 2004 bolo v sledovan¥ch regiónoch
na základe pripraven¥ch osnov realizovan¥ch celkom 90
interview s expertmi.
A regionális munkaerœpiac szereplœi, a politikai
reprezentánsok és a tudósok voltak a megkérdezett
szakértœk. 2004 márciusától 2004 áprilisáig összesen
90 szakértœi interjú valósult meg az adott régiókban az
elœkészített vázlatok alapján.
V druhej fáze projektu LAMO sa uskutoçní takzvan¥
”expertn¥ panel“, v rámci ktorého bude vyzvan¥ rovnak¥
okruh osôb, aby znovu odpovedali na rovnaké otázky.
A LAMO projekt második fázisában egy ún. „szakértœi panel“
jön létre, melynek keretében ugyanazokat a személyeket
felkérik, hogy ismét válaszoljanak ugyanazokra a kérdésekre.
Prieskum domácností a podnikov
Pri interview s expertmi získané poznatky o tom, aké
informácie potrebujú regionálni aktéri na trhu práce a
Véleménykutatások a háztartásokban és vállalatokban
A szakértœkkel folytatott beszélgetések során szerzett
ismeretek arról, hogy milyen információkra van szükségük a
19
angewandte quantitative Erhebungsinstrumente bildeten die
Grundlage für die Entwicklung der Fragenprogramme, die im
Rahmen der Unternehmens- sowie der Haushaltsbefragung
zur Anwendung gekommen sind. Die Fragebogenentwicklung erfolgte also im sogenannten „Bottom-Up-Verfahren“,
eben basierend auf dem Wissensbedarf der lokalen ArbeitsmarktakteurInnen. Die Fragenprogramme wurden mit
nationalen und internationalen ExpertInnen diskutiert und
abgestimmt.
Das Fragenprogramm zur Haushaltsbefragung umfasst:
soziodemographische Charakteristika, Qualifikationen und
Kenntnisse, die berufliche Situation, Einstellungen und persönliche Haltungen, Lohnvorstellungen, berufliche und örtliche (räumliche) Mobilität, Erfahrung mit Arbeit im Ausland, Erfahrung mit Binnenpendeln, Bereitschaft im Ausland zu arbeiten bzw. zu migrieren – „Pendel- und Migrationsbereitschaft“,
bereits getroffene Vorbereitungen, zeitliche Vorstellungen,
ökonomische Situation, Beweggründe u. v. m.
Die Unternehmensbefragung erhebt unter anderem:
die Konzern- bzw. Unternehmensstruktur, die Beschäftigtenzahl, den Beschäftigtenbedarf (Qualifizierung, Kenntnisse, Art
der Beschäftigung), gewünschte Arbeitshaltungen, die Bereitschaft zur Beschäftigung von ausländischen Arbeitskräften,
Arbeitsbedingungen, Rekrutierungsquellen, Personalstandsentwicklung sowie Kriterien für die Standortwahl.
Die auf Basis der Ergebnisse der ExpertInneninterviews und
der Vergleichsuntersuchungen entwickelten Fragenprogramme mündeten in einer ersten Fragebogenversion, die auf
strukturelle und inhaltliche Konsistenz kontrolliert und einem
Pretest unterzogen wurde.
Die nunmehr fertig ausgearbeiteten Fragebögen ergingen
dann an die durchführenden Meinungsforschungsinstitute,
in deren Aufgabenbereich auch die Übersetzung der Fragenprogramme in die jeweiligen Landessprachen (tschechisch,
slowakisch, ungarisch) fiel. Der übersetzte Fragebogen wurde
im jeweiligen Land nochmals auf seine Praxistauglichkeit getestet. Nach einer Übersetzungskontrolle (Rückübersetzung)
wurden die Fragenprogramme für die Feldarbeit frei gegeben.
Die Umfragen wurden im Zeitraum von November 2004 bis
Februar 2005 durchgeführt. Der Samplingplan, der genau
über die für die Befragung auszuwählenden Regionen sowie
über die zu untersuchenden Unternehmen informiert, wurde
vom österreichischen Partner, der ÖIR-Informationsdienste
GmbH, im Rahmen der raumstrukturellen Hintergrundanalyse
erarbeitet.
Die Ergebnisse der Befragungen wurden im Zuge der Datenanalyse einer Qualitätskontrolle unterzogen, indem Validität
bzw. Reliabilität überprüft wurden.
Nach der Beschreibung der Stichprobenauswahl für die Befragungen sind die wichtigsten Resultate der ExpertInneninterviews sowie der Umfragen zusammenfassend dargestellt.
20
základ pro sestavení soubor• otázek, které byly vyuΩity
v rámci pr•zkumu domácností a podnik•. Tyto dotazníky
vycházely p®edev‚ím z informaçní pot®eby místních aktér•
trhu práce, a tedy vznikaly takzvanou metodou ”bottom
up“. Soubory otázek byly diskutovány a konzultovány s
domácími i zahraniçními odborníky.
Soubor otázek pouΩit¥ pro pr•zkum domácností má tuto
náplñ:
sociodemografické údaje, kvalifikace a znalosti, údaje o
povolání, postojích a osobních preferencích, p®edstavy o
platu, profesní a místní (teritoriální) mobilita, zku‚enosti s
prací v zahraniçí, zku‚enosti s dojíΩd™ním za prací uvnit®
zem™, zájem o p®eshraniçní st™hování, resp. dojíΩd™ní za
prací, jiΩ uçin™né p®ípravy, çasové p®edstavy, ekonomická
situace, motivaçní faktory atd.
V rámci v¥zkumu podnik• byly mimo jiné zji‚†ovány tyto
údaje:
struktura koncernu nebo podniku, poçet zam™stnanc•,
pot®eba pracovních sil (kvalifikace, znalosti, typ
zam™stnání), poΩadavky ohledn™ vztahu k práci, ochota
zam™stnávat zahraniçní pracovníky, pracovní podmínky,
zdroje pro nábor pracovních sil, v¥voj poçtu zam™stnanc•
v podniku a kritéria pro umíst™ní podniku.
Soubory otázek, vypracované na základ™ poznatk•
získan¥ch p®i interview s experty a srovnávacích
pr•zkum•, se staly základem první verze dotazníku, u níΩ
byla následn™ ov™®ena strukturální a obsahová konzistence
a prob™hlo p®ipomínkové ®ízení.
Definitivní verze dotazník• pak byly p®edány ústav•m pro
v¥zkum ve®ejného mín™ní, do jejichΩ okruhu úkol• pat®ilo
provedení vlastního pr•zkumu vçetn™ zaji‚t™ní p®ekladu
dotazník• do národních jazyk• úçastnick¥ch zemí (çe‚tiny,
sloven‚tiny, ma∂ar‚tiny). Po p®ekladu byla znovu ov™®ena
praktická pouΩitelnost dotazník• v jednotliv¥ch zemích. Po
kontrole p®ekladu (zp™tn¥ p®eklad) byly soubory otázek
schváleny k provedení vlastního pr•zkumu.
Pr•zkumy prob™hly v období od listopadu 2004 do
února 2005. Souhrnn¥ realizaçní plán, obsahující p®esné
informace o regionech a podnicích, které byly za®azeny
do pr•zkumu, vypracoval v rámci anal¥zy rámcov¥ch
podmínek ekonomické a sociální struktury ná‚ rakousk¥
partner, spoleçnost ÖIR-Informationsdienste GmbH.
Na pr•zkumy navázala anal¥za dat, v jejímΩ rámci byla
provedena kontrola kvality, validity a reliability získan¥ch
v¥sledk•.
Následující kapitola obsahuje popis namátkového v¥b™ru
respondent• a v záv™reçn¥ch çástech p®íruçky jsou
prezentovány nejd•leΩit™j‚í v¥sledky interview s experty a
dotazníkov¥ch pr•zkum•.
regionálne rozhodovacie subjekty, vytvorili spolu s uΩ
skôr aplikovan¥mi kvantitatívnymi v¥skumn¥mi metódami
základ pre zostavenie súborov otázok, ktoré boli vyuΩité v
rámci prieskumu domácností a podnikov. Tieto dotazníky
vychádzali predov‚etk¥m z informaçnej potreby miestnych
aktérov trhu práce, a tak vznikali takzvanou metódou
”bottom up“. Súbory otázok boli prediskutovávané a
konzultované s domácimi i zahraniçn¥mi odborníkmi.
Súbor otázok pouΩit¥ pre prieskum domácností má túto
náplñ:
sociodemografické údaje, kvalifikácie a znalosti, údaje o
povolaní, postojoch a osobn¥ch preferenciách, predstavy
o plate, profesionálnej a miestnej (teritoriálnej) mobilite,
skúsenosti s prácou v zahraniçí, skúsenosti s dochádzaním
za prácou vo vlastnej krajine, záujem o cezhraniçné
s†ahovanie sa resp. dochádzanie za prácou, uΩ vykonané
prípravy, çasové predstavy, ekonomická situácia,
motivaçné faktory at∂.
V rámci v¥skumu podnikov boli okrem toho zis†ované tieto
údaje:
‚truktúra koncernu alebo podniku, poçet zamestnancov,
potreba pracovn¥ch síl (kvalifikácie, znalosti, typ
zamestnania), poΩiadavky oh¬adne vz†ahu k práci,
ochota zamestnáva† zahraniçn¥ch pracovníkov, pracovné
podmienky, zdroje pre nábor pracovn¥ch síl, v¥voj poçtu
zamestnancov v podniku a kritéria pre umiestnenie
podniku.
Súbory otázok, vypracované na základe poznatkov
získan¥ch pri interview s expertmi a zrovnate¬n¥ch
prieskumov, sa stali základom prvej verzie dotazníku, u
ktorého bola následne overená ‚trukturálna a obsahová
konzistencia a bolo vykonané pripomienkové riadenie.
Definitívna verzia dotazníkov bola potom poskytnutá
ústavom pre v¥skum verejnej mienky, ktoré mali za úlohu
vypracova† vlastn¥ prieskum spolu so zabezpeçením
prekladu dotazníkov do národn¥ch jazykov úçastníckych
krajín (çe‚tiny, slovençiny, ma∂arçiny). Po preklade
bola znovu overená praktická pouΩite¬nos† dotazníkov
v jednotliv¥ch krajinách. Po kontrole prekladu (spätn¥
preklad) boli súbory otázok schválené k realizácii vlastného
prieskumu.
Prieskumy boli uskutoçnené v období od novembra 2004
do februára 2005. Súhrnn¥ realizaçn¥ plán, obsahujúci
presné informácie o regiónoch a podnikoch, ktoré boli
zaradené do prieskumu, vypracoval v rámci anal¥zy
podmienok ekonomickej a sociálnej ‚truktúry ná‚ rakúsky
partner, spoloçnos† ÖIR-Informationsdienste GmbH.
Na prieskumy naviazala anal¥za dát, v rámci ktorého bola
vykonaná kontrola kvality, validity a reliability získan¥ch
v¥sledkov.
Nasledujúca kapitola obsahuje popis náhodného v¥beru
respondentov a v závereçn¥ch çastiach príruçky sú
prezentované najdôleΩitej‚ie v¥sledky interview s expertmi
a dotazníkov¥ch prieskumov.
munkaerœpiacon levœ regionális szereplœknek és a regionális
döntéshozó szubjektumoknak, a korábban már alkalmazott
kvantitatív kutatási módszerekkel együtt képezték a kérdések
összeállításának az alapját, amelyeket a háztartásokban
és a vállalatokban végzett véleménykutatások keretében
használtak fel. Ezek a kérdœívek elsœsorban a helyi
munkaerœ-piaci szereplœk információs igényeibœl indultak
ki, tehát úgynevezett „bottom up“ módszerrel keletkeztek.
A kérdéseket hazai és külföldi szakemberekkel vitatták és
konzultálták meg.
A háztartásokban végzett véleménykutatások során feltett
kérdések a kövekezœ tartalommal rendelkeztek:
szociodemográfiai adatok, képzettség és ismeretek, adatok a
foglalkozásról, álláspontokról és személyes preferenciákról,
elképzelések a fizetésrœl, szakmai és helyi (területi) mobilitás,
tapasztalatok a külföldi munkavégzés területén, tapasztalatok
az országon belüli ingázás területén, érdeklœdés a határ menti
átköltözés ill. ingázás iránt, a már megtett elœkészületek,
idœbeli elképzelések, gazdasági helyzet, motivációs tényezœk
stb.
A vállalatok véleménykutatásainak a keretében többek között
az alábbi adatokat vizsgálták:
a konszern vagy a vállalat szerkezete, az alkalmazottak
száma, munkaerœ-szükséglet (képzettség, ismeretek,
foglalkozási típus), igények a munkához való viszony
tekintetében, külföldi dolgozók alkalmazásához való
hajlandóság, munkafeltételek, források a munkaerœtoborzáshoz, az alkalmazottak számának az alakulása a
vállalatban és a vállalat elhelyezésének a kritériumai.
A szakértœkkel folytatott beszélgetések során szerzett
ismeretek és az összehasonlító kutatások alapján kidolgozott
kérdések lettek a kiindulópontjai a kérdœív elsœ változatának,
melynél ezután vizsgálták a szerkezeti és tartalmi
egységességet és megvalósult az észrevételezési eljárás is.
A kérdœívek végleges változatát majd átadták a közvéleménykutató intézeteknek, amelyeknek a feladataihoz tartozott
tulajdonképpeni közvélemény-kutatás végrehajtása, beleértve
a kérdœívek lefordításának a biztosítását a résztvevœ országok
nemzeti nyelveire (cseh, szlovák és magyar nyelvre). A
fordítás után ismét megvizsgálták a kérdœívek gyakorlati
felhasználhatóságát az egyes országokban. A fordítás
ellenœrzése után (visszafordítás) a kérdéseket jóváhagyták a
tulajdonképpeni közvélemény-kutatás elvégzéséhez.
A közvélemény-kutatás 2004 novembere és 2005 áprilisa
között valósult meg. A kutatásba besorolt régiókról és
vállalatokról szóló pontos információkat tartalmazó
összefoglaló megvalósítási tervet az osztrák partnerünk,
az ÖIR-Informationsdienste GmbH társaság dolgozta ki
a gazdasági és szociális struktúra keretfeltételeinek az
elemzésével együtt.
A kutatásokhoz kapcsolódott az adatok elemzése, melynek
keretében ellenœrizték a megszerzett eredmények minœségét,
validitását és reliabilitását.
A következœ fejezet leírja a megkérdezettek véletlenszer•
kiválasztását és a kézikönyv befejezœ részeiben bemutatják
a szakértœkkel folytatott beszélgetések és a kérdœíves
kutatások legfontosabb eredményeit.
21
5.
Die LAMO - Stichprobenauswahl
Namátkov¥ v¥b™r respondent• v projektu LAMO
Náhodn¥ v¥ber respondentov v projekte LAMO
A megkérdezettek véletlenszerœ kiválasztása
a LAMO projektben
Basierend auf der Regionalanalyse der OIR-Informationsdienste GmbH wurde die Auswahl der Stichproben für die
Befragungen getroffen.
Vzorek respondent• pro dotazníkov¥ pr•zkum byl vybrán
na základ™ anal¥zy, kterou provedla agentura OIRInformationsdienste GmbH.
Die Regionsanalyse
Regionální analýza
Im Rahmen des Projektes wurde als Grundlage für die Haushalts- und Unternehmensbefragung auch eine Regionalanalyse durchgeführt. In Österreich wurden die Bundesländer Wien
und Burgenland sowie alle NUTS-III-Regionen Niederösterreichs mit Ausnahme des Mostviertels einbezogen, in Tschechien wurden die Regionen Südböhmen, Südmähren sowie
Vysočina untersucht, in der Slowakei die Regionen Bratislava
und Trnava, in Ungarn die Komitate Györ-Moson-Sopron, Vas
und Zala.
Jako základ pro dotazníkový průzkum v domácnostech a
podnicích byla v rámci projektu provedena také regionální
analýza. V Rakousku do ní byly zařazeny spolkové země
Vídeň a Burgenlandsko a všechny regiony NUTS III
s výjimkou oblasti Mostviertel, v Česku byly zkoumány
kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, na Slovensku
Bratislavský a Trnavský kraj a v Maďarsku župy Győr-MosonSopron, Vas a Zala.
Die raumstrukturelle Analyse der genannten Regionen wurde
speziell auf die vorliegende Fragestellung „Abschätzung des
vorhandenen Migrations- bzw. Pendlerpotenzials“ fokussiert.
Ziel der Analyse war es, die jeweilige regionale und strukturelle Verteilung der Stichprobe für die Haushalts- bzw. die
Unternehmensbefragung aufzubereiten. Der Schwerpunkt der
Untersuchung wurde dementsprechend auf folgende Bereiche gelegt:
● Demografische Strukturen und Entwicklungsprozesse in
den einzelnen Regionen
● Wirtschaftsstrukturelle Rahmenbedingungen (Beschäftigung und Arbeitslosigkeit, Unternehmensstruktur, ökonomische Basis, Disparitäten im Lohnniveau usw.)
● Funktionelle Beziehungen innerhalb und zwischen den
Regionen (z.B. Arbeitszentren, bestehende Pendlerverflechtungen, Infrastruktur)
22
Územně-strukturální analýza těchto regionů byla zaměřena
především na otázku „odhad současného potenciálu pro
přeshraniční migraci a dojíždění za prací“. Cílem analýzy bylo
zpracovat regionální a strukturální rozložení namátkového
vzorku pro průzkum v domácnostech a podnicích. Těžištěm
výzkumu se proto staly tyto oblasti:
● demografické struktury a vývojové procesy v jednotlivých
regionech
● rámcové ekonomické podmínky (zaměstnanost a
nezaměstnanost, struktura podniků, ekonomická základna,
rozdílná úroveň mezd atd.)
● funkční vztahy mezi jednotlivými regiony (např. centra
pracovních příležitostí, existující propojení migrujících
osob, infrastruktura)
Vzorka respondentov pre dotazníkový prieskum bola
vybraná na základe analýzy, ktorú uskutočnila agentúra OIRInformationsdienste GmbH.
Regionálna analýza
Ako základ pre dotazníkový prieskum v domácnostiach a
podnikoch bola v rámci projektu uskutočnená regionálna
analýza. V Rakúsku boli do nej zaradené spolkové
krajiny Viedeň a Burgenlandsko a všetky regióny NUTS
III s výnimkou oblasti Mostviertel, v Česku boli oslovené
kraje Juhočeský, Juhomoravský a Vysočina, na Slovensku
Bratislavský a Trnavský kraj a v Maďarsku župy Győr-MosonSopron, Vas a Zala.
Územno-štrukturálna analýza týchto regiónov bola zameraná
predovšetkým na otázku „odhad súčasného potenciálu pre
cezhraničnú migráciu a dochádzania za prácou“. Cieľom
analýzy bolo spracovať regionálne a štrukturálne rozloženie
náhodnej vzorky pre prieskum v domácnostiach a podnikoch.
Ťažiskom výskumu sa preto stali tieto oblasti:
● demografické štruktúry a vývojové procesy v jednotlivých
regiónoch
● rámcové ekonomické podmienky (zamestnanosť a
nezamestnanosť, štruktúra podnikov, ekonomická
základňa, rozdielna úroveň miezd atď.)
● funkčné vzťahy medzi jednotlivými regiónmi (napr. centrá
pracovných príležitostí, existujúce prepojenia migrujúcich
osôb, infraštruktúra)
A megkérdezettek mintáját a kérdœíves felmérés számára
az OIR-Informationsdienste GmbH ügynökség által végzett
elemzés alapján választották ki.
Regionális analízis
A háztartásokban és a vállalatokban végzett kérdœíves
felmérés alapjaként a projekt keretén belül regionális
elemzéseket is megvalósítottak. Ebbe Ausztriában
besorolták Bécs és Burgenland tartományokat, továbbá
valamennyi NUTS III-as régiót, kivéve Mostviertel területét,
Csehországban felméréseket végeztek a Dél-csehországi,
Dél-morvaországi és Vysočina megyékben, Szlovákiában a
Bratislavai és Trnavai megyékben, Magyarországon pedig
Gyœr-Moson-Sopron, Vas és Zala megyékben.
E régiók területi-strukturális elemzése elsœsorban a „határ
menti migráció és ingázás jelenlegi potenciáljának a
felmérése“ c. kérdésre irányult. Szúrópróbeszer• minták
regionális és szerkezeti eloszlásának a feldolgozása volt az
analízis célja a háztartásokban és a vállalatokban végzett
kutatások számára. A kutatás súlypontját ezért az alábbi
területek alkották:
● demográfiai szerkezet és fejlœdési folyamatok az egyes
régiókban
● gazdasági keretfeltételek (foglalkoztatottság és
munkanélküliség, vállalati struktúrák, gazdasági bázis,
különbözœ szint• bérek stb.)
● funkcióbeli kapcsolatok az egyes régiók között (pl.
munkaközvetítœ központok, migráló személyek létezœ
összekapcsolódása, infrastruktúra)
23
Stručná charakteristika zkoumaného
regionu
Kurzcharakteristik der Untersuchungsregion
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
Bevölkerung
Obyvatelstvo
In der Untersuchungsregion leben über 7,5 Millionen Menschen, davon entfallen rd. 42% auf die österreichischen Regionen, 30% auf die tschechischen Grenzregionen, 15% auf
die slowakische Grenzregion und 13% auf die ungarischen
Grenzkomitate. Über ein Drittel der gesamten Bevölkerung
lebt in den Städten Wien (1,55 Mio. EW), Bratislava (400.000
EW) und Brno (400.000 EW). Die anderen zwei Drittel verteilen sich auf mittlere und kleine Städte sowie auf Klein- und
Kleinstgemeinden.
Ve sledovaném regionu žije přes 7,5 miliónů obyvatel, z toho
připadá přibližně 42% na rakouské regiony, 30% na české
příhraniční regiony, 15% na slovenské příhraničí a 13% na
maďarské příhraniční župy. Více než třetina všech obyvatel
bydlí ve velkých městech – Vídni (1,55 mil. obyv.), Bratislavě
(400.000 obyv.) a Brně (400.000 obyv.). Zbývající dvě třetiny
jsou rozptýleny do středně velkých a malých měst nebo do
vesnic a osad.
24
Stručná charakteristika skúmaného
regiónu
A vizsgált régió rövid jellemzése
Obyvateľstvo
Lakosság
V sledovanom regióne žije viac ako 7,5 milióna obyvateľov,
z toho pripadá približne 42% na rakúske regióny, 30% na
české pohraničné regióny, 15% na slovenské pohraničie a
13% na maďarské pohraničné župy. Viac než tretina všetkých
obyvateľov býva vo veľkých mestách – vo Viedni (1,55
mil. obyvateľov), v Bratislave (400.000 obyvateľov) a Brne
(400.000 obyvateľov). Posledné dve tretiny sú rozptýlené do
stredne veľkých a malých miest alebo do dedín a osád.
A megfigyelt régióban több mint 7,5 millió lakos él, ebbœl 42%
az osztrák területen, 30% a cseh határ menti régiókban, 15%
a szlovák határmenti területen és 13% a magyar határmenti
megyékben. A lakosok több mint egyharmada nagy
városokban lakik – Bécsben (1,55 millió lakos), Bratislavában
(400.000 lakos) és Brnóban (400.000 lakos). A lakosok
fennmaradó kétharmada közepes nagyságú városokban és
kivárosokban vagy falvakban és tanyákon él.
��
��
��
��
��
��
��
��
��
�
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
25
Wirtschaftsniveau und Wirtschaftsstruktur
Hospodářská úroveň a struktura
Die ökonomischen Aktivitäten konzentrieren sich vor allem in
den großen Städten und ihren Umlandregionen, über 40% aller Arbeitsplätze entfallen auf die Stadtregionen Wien, Bratislava und Brünn. Viele der ländlichen Regionen weisen immer
noch eine starke Agrarorientierung auf, in einigen Regionen
bildet der industriell-gewerbliche Bereich die wirtschaftliche
Basis.
Ausgeprägte Disparitäten sowohl im nationalen als auch im
grenzüberschreitenden Zusammenhang prägen die gesamte
Grenzregion in bezug auf das Wirtschafts- und das Einkommensniveau. Das höchste Wirtschaftsniveau wird in den
Städten und ihrem unmittelbaren Umland erreicht, die niedrigsten Niveaus werden in den eher agrarisch dominierten
und peripheren Regionen ausgewiesen. Während ein großer
Teil der Grenzregionen in Österreich zu den wirtschaftsschwächsten Regionen des Landes gehört, zählen die Grenzregionen in den Nachbarländern zu den wirtschaftsstärksten.
Im EU-Vergleich liegt das Wirtschaftsniveau der österreichischen NUTS-III-Regionen durchwegs deutlich über jenem der
jeweilig angrenzenden Nachbarregion.
Ekonomické aktivity se soustřeďují především do velkých
měst a jejich blízkého okolí, přes 40% všech pracovních míst
připadá na městské aglomerace, jejichž centry jsou Vídeň,
Bratislava a Brno. Řada venkovských oblastí je doposud
výrazně zaměřena na zemědělství, v některých regionech
tvoří ekonomickou základnu průmyslový a živnostenský
sektor.
Co do hospodářské úrovně a výše příjmů je celý příhraniční
region poznamenán ve vnitrostátním i přeshraničním měřítku
značnou disparitou. Nejvyšší ekonomické úrovně dosahují
města a jejich nejbližší okolí, zatímco nejnižší úroveň
zaznamenáváme v převážně zemědělských a odlehlejších
regionech. V Rakousku patří značná část příhraničních
regionů k hospodářsky nejméně vyvinutým oblastem země,
kdežto příhraniční regiony v sousedních zemích jsou naproti
tomu ekonomicky silné. Při porovnání v rámci EU je patrné,
že hospodářská úroveň všech rakouských regionů NUTS III
je zřetelně vyšší než úroveň sousedních regionů na druhé
straně hranice.
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
� ��
��
��
��
��
��
��
� ��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
�
��
��
��
��
��
��
��
��
��
� ��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
Beschäftigung und Arbeitslosigkeit
Zaměstnanost a nezaměstnanost
In der gesamten Region sind knapp drei Millionen Menschen
beschäftigt. Die Hauptstadtregionen Wien bzw. Bratislava in
Österreich und in der Westslowakei sowie die Stadtregion
Brünn (als zweitgrößte Stadt Tschechiens) in Südmähren
sind die wichtigsten regionalen Arbeitsmarktzentren. In Südböhmen und in Westungarn übernehmen vor allem die Mittelstädte die Funktion der regionalen Wirtschafts- und Arbeitsmarktzentren.
Die regionale Beschäftigungsstruktur spiegelt die wirtschaftstrukturellen Unterschiede der einzelnen Regionen wi-
V celém regionu jsou ekonomicky činné necelé tři milióny
osob. Regionální centra, tj. Vídeň v Rakousku, Bratislava
na západním Slovensku a Brno (druhé největší město v
Česku), s nejbližším okolím jsou nejdůležitějšími regionálními
středisky trhu práce, zatímco v jižních Čechách a západním
Maďarsku plní funkci regionálních ekonomických center a
středisek zaměstnanosti především středně velká města.
Regionální struktura zaměstnanosti odráží rozdíly
v hospodářské struktuře mezi jednotlivými regiony. Zde
především registrujeme mnohem vyšší podíl sektoru služeb
26
Hospodárska úroveň a štruktúra
Gazdasági színvonal és szerkezet
Ekonomické aktivity sa sústreďujú predovšetkým do
veľkých miest a ich blízkeho okolia, viac ako 40% všetkých
pracovných miest pripadá na mestské aglomerácie, ktorých
centrá sú Viedeň, Bratislava a Brno. Rad vidieckych oblastí
je doposiaľ výrazne zameraný na poľnohospodárstvo,
v niektorých regiónoch tvorí ekonomickú základňu
priemyslový a živnostenský sektor.
Pokiaľ ide o hospodársku úroveň a výšku príjmov je
celý pohraničný región poznamenaný vo vnútroštátnom
i zahraničnom merítku značnou disparitou. Najvyššiu
ekonomickú úroveň dosahujú mestá a ich najbližšie okolie,
zatiaľ čo najnižšiu úroveň zaznamenávame v prevážne
poľnohospodárskych a odľahlejších regiónoch. V Rakúsku
patrí značná časť pohraničných regiónov k hospodársky
najmenej vyvinutým oblastiam krajiny, kým pohraničné regióny
v susedných krajinách sú naproti tomu ekonomicky silné.
Pri porovnaní v rámci EU je patrné, že hospodárska úroveň
všetkých rakúskych regiónov NUTS III je zreteľne vyššia než
úroveň susedných regiónov na druhej strane hranice.
A gazdasági aktivitások elsœsorban a nagyvárosokban és
közvetlen környékükben összpontosulnak, a munkahelyek
több mint 40%-a városi agglomerációkban található,
melyeknek a központjai Bécs, Bratislava és Brno. Több vidéki
terület mindeddig jelentœs mértékben a mezœgazdaság felé
orientálódik, egyes régiókban a gazdasági bázis az ipari és
kisiparosi szektoron alapszik.
A gazdasági színvonalat és a jövedelmek összegét
tekintve az egész határ menti régió országon belül és a
határon átnyúlóan is jelentœs diszparitással jellemezhetœ.
A legmagasabb gazdasági szintet a városok és közvetlen
környékük érik el, míg a legalacsonyabb színvonal többnyire
a mezœgazdasági és távolesœ régiókra jellemzœ. Ausztriában
a határ menti régiók túlnyomó része gazdaságilag a
legkevésbé fejlett országrészekhez tartozik, míg a
szomszédos országokban a határ menti területek ezzel
szemben gazdaságilag erœsek. Az EU keretében történœ
összehasonlításból kit•nik, hogy valamennyi NUTS III-as
osztrák régió gazdasági színvonala egyértelm•en magasabb,
mint a szomszéd régiók színvonala a határ másik oldalán.
Zamestnanosť a nezamestnanosť
Foglalkoztatottság és munkanélküliség
V celom regióne sú ekonomicky činné necelé tri milióny
osôb. Regionálne centrá, tzn. Viedeň v Rakúsku, Bratislava
na západnom Slovensku a Brno (druhé najväčšie mesto
v Čechách) s najbližším okolím sú najdôležitejšími
regionálnymi strediskami trhu práce, zatiaľ čo v južných
Čechách a západnom Maďarsku plnia funkciu regionálnych
ekonomických centier a stredisiek zamestnanosti
predovšetkým stredne veľké mestá.
Regionálna štruktúra zamestnanosti odráža rozdiely
v hospodárskej štruktúre medzi jednotlivými regiónmi. Tu
A gazdaságilag aktív személyek száma az egész régióban
közel hárommillió. A regionális központok, tehát Bécs
Ausztriában, Bratislava Nyugat-Szlovákiában és Brno
(második legnagyobb város Csehországban) a környezœ
területekkel együtt a legfontosabb regionális munkaerœpiaci központok, míg Dél-Csehországban és NyugatMagyarországon a regionális gazdasági központok és
munkaügyi központok funkcióját elsœsorban a közepesen
nagy városok látják el.
A foglalkoztatottság regionális szerkezete tükrözi a gazdasági
27
der. Dabei fällt der im Vergleich vielfach deutlich höhere Anteil
des Dienstleistungssektors in Österreich auf, während in den
meisten Regionen Tschechiens, der Slowakei und Ungarns
der sekundäre Sektor – trotz Rückgängen in den letzten
Jahren – immer noch deutlich höhere Beschäftigungsanteile
aufweist.
Die Entwicklung der Beschäftigung und der Arbeitslosigkeit
verläuft in den einzelnen Regionen sehr unterschiedlich.
Beschäftigungsrückgänge sind durchwegs im primären
Sektor zu beobachten, die Arbeitsplätze im tertiären Sektor
werden in allen Regionen ausgeweitet. Zeitlich und regional
differenzierter verläuft hingegen die Entwicklung im sekundären Sektor. Abhängig von den allgemeinen bzw. sektoralen
Konjunkturen, den Strukturanpassungsmaßnahmen und den
standörtlichen Rahmenbedingungen lassen sich über den
Beobachtungszeitraum der letzten 5 bis 10 Jahre sowohl positive (Beschäftigungsaufbau, Ausweitung der Produktion) als
auch sehr negative Entwicklungstendenzen (Betriebsschließungen, Verlagerungen) feststellen.
v Rakousku, zatímco ve většině českých, slovenských a
maďarských regionů je – i přes postupný pokles v posledních
letech – ještě stále patrný výrazně vyšší podíl sekundárního
sektoru na celkové zaměstnanosti.
Vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti probíhá
v jednotlivých regionech velmi odlišně. V primárním sektoru
můžeme vesměs sledovat pokles zaměstnanosti, kdežto ve
všech regionech přibývá pracovních míst v terciárním sektoru.
Vývoj v sekundárním sektoru je naproti tomu z časového
i regionálního hlediska více diferencovaný. V závislosti na
všeobecném nebo odvětvovém průběhu ekonomického cyklu,
na realizaci strukturálních opatření a na místních rámcových
podmínkách lze v časovém horizontu posledních 5 až 10
let konstatovat jak pozitivní (zvyšování zaměstnanosti, růst
výroby), tak i velmi negativní vývojové tendence (zavírání
podniků, přesun výroby).
Erreichbarkeiten
Dosažitelnost
Die Erreichbarkeit von Arbeitszentren ist einer der wichtigsten
Bestimmungsfaktoren für die Struktur und Intensität von
Pendlerbeziehungen. Eine starke Konzentration der Arbeitsplätze an wenigen Standorten, Suburbansierung, aber auch
eine zunehmende Flexibilisierung der Arbeitswelt und damit
verbunden höhere Mobilitätsanforderungen führen zu steigendem Pendleraufkommen. Die Region ist sehr stark geprägt von den großen Arbeitsmarkteinzugsgebieten der dominierenden Städte, die Verkehrssysteme bzw. die regionale
Verkehrsorganisation sind dementsprechend auf die regionalen Arbeitsmarkt- und Bildungszentren ausgerichtet.
Dosažitelnost center pracovních příležitostí je jedním
z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o struktuře a
intenzitě přeshraniční migrace a dojíždění za prací. Silná
koncentrace pracovních míst v malém počtu lokalit, stěhování
do příměstských oblastí, ale také zvětšování flexibility ve
světě práce a s tím spojené zvyšování nároků na mobilitu
vede k častějšímu stěhování, resp. cestování za prací.
V regionu hrají velmi významnou roli velké spádové oblasti
regionálních center pracovního trhu a potřebám těchto center
a center vzdělání je také podřízena organizace dopravních
systémů a regionální organizace dopravy.
Das Auswahlverfahren für Gemeinden und
Unternehmen
Metodika výběru obcí a podniků pro
zařazení do průzkumu
Die regionalen Besonderheiten und Unterschiede in der
Struktur und Entwicklung sollten sich auch im Befragungssample niederschlagen. Bei der Gemeindeauswahl
wurden daher die Größe (Einwohnerstärke), die Bevölkerungsentwicklung und Bevölkerungsstruktur (Alter), die Beschäftigungsentwicklung und das Niveau der Arbeitslosigkeit
als Indikator für die ökonomische Basis einbezogen. Weiters
wurden die Gemeinden hinsichtlich ihrer infrastrukturellen Anbindung und Erreichbarkeit (Verkehr) sowie ihrer Funktionen
innerhalb der Region (Einpendel-, Auspendelzentren usw.)
klassifiziert.
Výběr byl koncipován tak, aby vzorek respondentů
odrážel strukturální a vývojové zvláštnosti a rozdíly mezi
sledovanými regiony. Při výběru obcí jsme proto přihlíželi
k velikosti (hustotě osídlení), demografickému vývoji a
struktuře obyvatelstva (stáří), k vývoji zaměstnanosti a míře
nezaměstnanosti jako indikátoru pro ekonomickou základnu.
Obce byly dále klasifikovány z hlediska infrastruktury a
dosažitelnosti (doprava) a funkce uvnitř regionu (fungování
jako cílové, resp. výchozí místo migrace atd.).
Bei der Auswahl der Unternehmen stand die regionale Wirtschafts- und Unternehmensstruktur im Vordergrund, Kriterien
wie Betriebsgröße (Klein-, Mittel-, Großbetriebe), Branche
(entsprechend der regionalen Schwerpunkte), Eigentumsverhältnisse (ausländische, inländische, regionale), Inlandsorientierung – Auslandsorientierung sowie die Anzahl der Beschäftigten nach Wirtschaftsklassen wurden berücksichtigt.
28
Při výběru podniků stála v popředí regionální hospodářská
a podniková struktura s tím, že jako relevantní kritéria se
uplatnila velikost podniku (malé, střední, velké podniky),
odvětví (podle regionálního zaměření ekonomické činnosti),
vlastnické vztahy (zahraniční, domácí, regionální vlastníci),
orientace na tuzemsko, resp. zahraničí, a počet zaměstnanců
podle ekonomických tříd.
predovšetkým registrujeme omnoho vyšší podiel sektoru
služieb v Rakúsku, zatiaľ čo vo väčšine českých, slovenských
a maďarských regiónov je – i napriek postupnému poklesu
v posledných rokoch – ešte stále patrný výrazne vyšší podiel
sekundárneho sektoru na celkovej zamestnanosti.
Vývoj zamestnanosti a nezamestnanosti je v jednotlivých
regiónoch veľmi odlišný. V primárnom sektore môžeme
všade sledovať pokles zamestnanosti, kým vo všetkých
regiónoch pribúda pracovných miest v terciárnom sektore.
Vývoj v sekundárnom sektore je naproti tomu z časového i
regionálneho hľadiska viacej diferencovaný. V závislosti na
všeobecnom alebo odvetvovom priebehu ekonomického
cyklu, na realizácii štrukturálnych opatrení a na miestnych
rámcových podmienkach je možno v časovom horizonte
posledných 5 až 10 rokov konštatovať pozitívne (zvyšovanie
zamestnanosti, rast výroby), tak i veľmi negatívne vývojové
tendencie (zatváranie podnikov, presun výroby).
szerkezetek közötti különbséget az egyes régiókban. Itt
megállapítható elsœsorban a szolgáltatási szektor nagyobb
aránya Ausztriában, míg a cseh, szlovák és a magyar régiók
többségében – a folyamatos csökkenés ellenére az utóbbi
években – még mindig nyilvávaló a másodlagos szektor
jelentœsen magasabb aránya a foglalkoztatottságban.
A foglalkoztatottság és a munkanélküliség alakulása
az egyes régiókban nagyon különbözœ. Az elsœdleges
szektorban megállapítható a foglalkoztatottság csökkenése,
míg valamennyi régióban növekszik a munkahelyek
száma a terciális szektorban. A másodlagos szektorban a
fejlœdés ezzel ellentétben idœbeli és regionális szempontból
differenciáltabb. A gazdasági ciklus általános vagy ágazati
folyamatának, a strukturális intézkedések megvalósításának
és a helyi keretfeltételek függvényében a legutóbbi 5
– 15 év idœszakában megállapíthatók mind pozitív (a
foglalkoztatottság növekedése, a gyártás fellendülése),
mind pedig nagyon negatív fejlœdési tendenciák (vállalatok
bezárása, a gyártás áthelyezése).
Dosiahnuteľnosť
Elérhetœség
Dosiahnuteľnosť centier pracovných príležitostí je jedným
z najdôležitejších faktorov, ktoré rozhodujú o štruktúre a
intenzite cezhraničnej migrácie a dochádzania za prácou.
Silná koncentrácia pracovných miest v malom počte lokalít,
sťahovanie sa do prímestských oblastí, ale aj zväčšovanie
flexibility vo svete práce a s tým spojené zvyšovanie
nárokov na mobilitu vedie k častejšiemu sťahovaniu sa resp.
cestovaniu za prácou. V regióne hrajú veľmi významnú úlohu
veľké spádové oblasti regionálnych centier pracovného trhu a
potrebám týchto centier a centier vzdelania je aj podriadená
organizácia dopravných systémov a regionálna organizácia
dopravy.
A munkaközvetítœ központok elérhetœsége azon legfontosabb
tényezœk közé tartozik, melyek meghatározzák a határ
menti migráció és ingázás szerkezetét és intenzitását. A
munkahelyek erœs koncentráltsága néhány lokalitásban,
költözések a városokhoz közeli területekre, valamint a
flexibilitás növekedése a munka világában és a mobilitási
igények ezzel kapcsolatos növekedése, mindez a gyakoribb
költözéshez, illetve ingázáshoz vezet. A régióban nagyon
jelentœs szerepe van a munkaerœ-piaci regionális központokat
körülvevœ nagyobb területeknek. E központok szükségleteinek
és az oktatási központok szükségleteinek van alárendelve
a közlekedési rendszerek szervezése és a közlekedés
regionális szervezése.
Metodika výberu obcí a podnikov pre
zaradenie do prieskumu
A felmérésbe besorolt települések és
vállalatok kiválasztásának a módszere
Výber bol koncipovaný tak, aby vzorka respondentov
odrážala štrukturálne a vývojové zvláštnosti a rozdiely medzi
sledovanými regiónmi. Pri výberu obcí sme preto prihliadali
k veľkosti (hustote osídlenia), demografickému vývoju a
štruktúre obyvateľstva (vek), k vývoju zamestnanosti a miere
nezamestnanosti ako indikátora pre ekonomickú základňu.
Obce boli ďalej klasifikované z hľadiska infraštruktúry a
dosiahnuteľnosti (doprava) a funkcie vo vnútri regiónu
(fungovanie ako cieľové resp. východzie miesto migrácie
atď.).
A kiválasztást úgy tervezték meg, hogy a megkérdezettek
mintája tükrözze a vizsgált régiók szerkezeti és fejlœdési
jellegzetességeit és a közöttük levœ különbségeket. A
települések kiválasztásakor ezért figyelembe vettük annak
nagyságát (néps•r•ség), a demográfiai fejlœdést és a
lakosság szerkezetét (kor), a foglalkoztatottság alakulását és
a munkanélküliség mértékét, mint a gazdasági bázis mutatóit.
A településeket továbbá osztályoztuk az infrasktruktúra
és az elérhetœség (közlekedés), valamint a régión belüli
funkciók (migrációs cél, illetve a migráció kiindulópontja atd.)
szempontjából.
Pri výbere podnikov stála v popredí regionálna hospodárska
a podniková štruktúra s tým, že ako relevantné kritéria sa
uplatnili veľkosť podniku (malé, stredné, veľké podniky),
odvetvie (podľa regionálneho zamerania ekonomickej
činnosti), vlastnícke vzťahy (zahraniční, domáci, regionálni
vlastníci), orientácia na tuzemsko resp. zahraničie a počet
zamestnancov podľa ekonomických tried.
A vállalatok kiválasztásánál a regionális gazdasági és vállalati
struktúra áll elœtérben azzal, hogy releváns kritériumként
figyelembe vettük a vállalat nagyságát (kis-, közép- és
nagyvállalatok), az ágazatot (a gazdasági tevékenység
regionális iránya), a tulajdonviszonyokat (külföldi, hazai,
regionális tulajdonosok), a hazai, illetve a külföldi piacra
való orientáltságot és az alkalmazottak számát gazdasági
kategóriák szerint.
29
Haushaltsbefragungen:
Pr•zkum v domácnostech:
In den ausgewählten Gemeinden bzw. Regionen wurden die
Stichproben entsprechend der erwerbsfähigen Bevölkerung
ab dem Alter von 15 Jahren gezogen.
Die Haushaltsbefragungen wurden im Face-to-Face-Verfahren durchgeführt.
Ve vybran¥ch obcích a regionech byl osloven vzorek
respondent• z ®ad v¥d™leçn™ çinného obyvatelstva ve
v™ku od 15 let.
Pr•zkum v domácnostech byl proveden metodou p®ímého
dotazování (face-to-face).
Die folgende Tabelle gibt eine Übersicht über die Stichprobengrößen.
Následující tabulka dává p®ehled o poçtu respondent•
za®azen¥ch do vzorku.
LAND / STÁT /
ŠTÁT / ORSZÁG
Tschechien / Çesko
Çesko / Csehország
KREIS/BUNDESLAND / KRAJ/ZEM‰ /
KRAJ/KRAJINA / MEGYE/TARTOMÁNY
Südböhmen / Jihoçesk¥
Juhočeský / Dél-csehországi
836
Südmähren / Jihomoravsk¥
Juhomoravský / Dél-morvaországi
1483
Nordmähren / Severomoravsk¥
Severomoravský / Észak-morvaországi
684
Gesamt / celkem
Celkom / összesen
Slowakei / Slovensko
Slovensko /Szlovákia
3 003
Bratislava / Bratislavsk¥
Bratislavský / Bratislavai
804
Trnava / Trnavsk¥
Trnavský / Trnavai
752
Gesamt / celkem
Celkom / összesen
Ungarn / Man∂arsko
Man∂arsko /
Magyarország
1 556
Györ / Györ
Györ / Györ-Moson-Sopron
632
Vas / Vas
Vas / Vas
405
Zala / Zala
Zala / Zala
454
Gesamt / celkem
Celkom / összesen
Österreich / Rakousko
Rakúsko / Ausztria
STICHPROBE / POÇET RESPONDENT° /
POČET RESPONDENTOV / MEGKÉRDEZETTEK SZÁMA
1 491
Wien / Videñ
Viedeñ / Bécs
2 035
Niederösterreich / DolnÍ Rakousy
Dolné Rakúsko / Alsó-Ausztria
1 697
Burgenland / Burgenlandsko
Burgenlandsko / Burgenland
Gesamt / celkem
Celkom / összesen
366
4 098
Unternehmensbefragungen:
Pr•zkum v podnicích:
Die Betriebe für die Unternehmensbefragung wurden ebenso
entsprechend der Regionalanalyse ausgewählt.
Základem pro za®azení podnik• do pr•zkumu byla rovn™Ω
regionální anal¥za.
Die Unternehmensbefragung erfolgte schriftlich.
Pr•zkum v podnicích byl proveden písemn™.
In der folgenden Tabelle ist die Anzahl der befragten Unternehmen in den Ländern angegeben.
Následující tabulka uvádí poçet osloven¥ch podnik• v
jednotliv¥ch zemích.
30
Prieskum v domácnostiach:
Vo vybraných obciach a regiónoch bola oslovená vzorka
respondentov z radov zárobkovo činného obyvateľstva vo
veku od 15 rokov.
V prieskume v domácnostiach bola použitá metóda priameho
dopytovania (face-to-face).
Háztartásokban végzett felmérés:
A kiválasztott településeken és régiókban megszólították a
megkérdezettek mintáját a 15 éven felüli keresœ foglalkozású
lakosság körébœl.
A háztartásokban a felmérést közvetlen kérdésfeltevés (faceto-face) módszerével valósították meg.
Nasledujúca tabuľka dáva prehľad o počte respondentov
Az alábbi táblázat áttekintést nyújt a mintába besorolt
megkérdezettek számáról.
zaradených do vzoriek.
Vállalatokban végzett felmérés:
Prieskum v podnikoch:
Základom pre zaradenie podnikov do prieskumu bola takisto
regionálna analýza.
Prieskum v podnikoch bol vykonaný písomne.
Nasledujúca tabuľka uvádza počet dopytovaných podnikov
v jednotlivých krajinách.
A vállalat felmérésbe való besorolásának az alapját szintén a
regionális elemzés képezte.
A vállalatokban a felmérést írásban valósították meg.
Az alábbi táblázat a megkérdezett vállalatok számát mutatja
az egyes országokban.
31
LAND / STÁT
ŠTÁT / ORSZÁG
STICHPROBE / POÇET RESPONDENT°POČET
RESPONDENTOV/ MEGKÉRDEZETTEK SZÁMA
Tschechien / Çesko
161
Slovensko / Szlovákia
124
Ungarn / Ma∂arsko
Ma∂arsko / Magyarország
73
Österreich / Rakousko
Rakúsko / Ausztria
372
Wien / Videñ
Viedeñ / Bécs
200
Niederösterreich / Dolní Rakousy
129
43
Anmerkung zur Interpretation
der Ergebnisse
Poznámka k interpretaci v¥sledk•
Die angegebenen Daten sind Prozentwerte, die sich auf die
jeweilige Stichprobe beziehen.
Çíselné údaje v tabulce jsou procentuální hodnoty
vztaΩené k p®íslu‚n¥m vzork•m.
In der folgenden Tabelle werden die Schwankungsbreiten für
Zufallsstichproben dargestellt. Üblicherweise werden diese
auch für kompliziertere Sampling-Methoden als eine erste
Annäherung verwendet.
Je nach Prozentwert beträgt die Schwankungsbreite mit
95%-iger Sicherheit:
In den anschließenden Kapiteln sind die wichtigsten Ergebnisse der LAMO-Haushalts- und Unternehmensbefragungen
im Ländervergleich dargestellt. Ein detaillierter Überblick über
die Umfrageergebnisse findet sich auf der Projektwebsite
unter http://www.arbeitsmarktmonitoring.at.
V tabulce je uvedena ‚í®e odchylky pro namátkov¥ v¥b™r
vzork•. Tyto hodnoty se obvykle pouΩívají také pro
komplikované samplingové metody jako první p®iblíΩení.
U dan¥ch procentuálních hodnot platí s 95%-ní
pravd™podobností tato ‚í®e odchylky:
V dal‚ích kapitolách jsou uvedeny nejd•leΩit™j‚í v¥sledky
dotazníkového pr•zkumu v domácnostech a podnicích,
provedeného v rámci projektu LAMO v úçastnick¥ch
zemích projektu. Podrobné údaje o v¥sledcích pr•zkumu
obsahuje webová stránka projektu na adrese
32
Megjegyzés az eredmények értelmezéséhez
Poznámka k interpretácii výsledkov
A táblázatban szereplœ számadatok az adott mintához
viszonyított százalékos értékek.
Číselné údaje v tabuľke sú percentuálne hodnoty vztiahnuté
k príslušným vzorkám.
A táblázatban fel van tüntetve az eltérés mértéke a minta
véletlenszerœ kiválasztásához. Ezeket az értékeket általában
a bonyolult sampling-módszer számára is használják, elsœ
megközelítésként.
Az adott százalékos értékeknél 95%-os valószínœséggel
érvényes az eltérés e mértéke:
A további fejezetekben a LAMO projekt keretében a résztvevœ
országok háztartásaiban és vállalataiban végzett kérdœíves
felmérés legfontosabb eredményei vannak feltüntetve. A
kutatás eredményeinek a részletes adatait a projekt honlapja
tartalmazza a http://www.arbeitsmarktmonitoring.at. címen
V tabuľke je uvedená šírka odchýlky pre námatkový
výber vzoriek. Tieto hodnoty sa obvykle používajú aj pre
komplikované samplingové metódy ako prvé priblíženie.
U daných percentuálnych hodnôt platí s 95%-nou
pravdepodobnosťou táto šírka odchýlky:
V ďalších kapitolách sú uvedené najdôležitejšie výsledky
dotazníkového prieskumu v domácnostiach a podnikoch,
uskutočneného v rámci projektu LAMO v účastníckych
krajinách projektu. Podrobné údaje o výsledkoch prieskumu
obsahuje webová stránka projektu na adrese http://www.
arbeitsmarktmonitoring.at.
Anzahl der Fälle / poçet p®ípad•
poöet prípadov / esetek száma
100
200
300
400
500
750
1000
1250
1500
2000
2500
3000
3500
4000
5000
7500
10000
%
3
97
3,4
2,4
2,0
1,7
1,5
1,2
1,1
1,0
0,9
0,8
0,7
0,6
0,6
0,5
0,5
0,4
0,3
%
5
95
4,4
3,1
2,5
2,2
1,9
1,6
1,4
1,2
1,1
1,0
0,9
0,8
0,7
0,7
0,6
0,5
0,4
%
10
90
6,0
4,2
3,5
3,0
2,7
2,2
1,9
1,7
1,5
1,3
1,2
1,1
1,0
0,9
0,8
0,7
0,6
%
15
85
7,1
5,0
4,1
3,6
3,2
2,6
2,3
2,0
1,8
1,6
1,4
1,3
1,2
1,1
1,0
0,8
0,7
%
20
80
8,0
5,7
4,6
4,0
3,6
2,9
2,5
2,3
2,1
1,8
1,6
1,5
1,4
1,3
1,1
0,9
0,8
%
25
75
8,7
6,1
5,0
4,3
3,9
3,2
2,7
2,4
2,2
1,9
1,7
1,6
1,5
1,4
1,2
1,0
0,9
%
30
70
9,2
6,5
5,3
4,6
4,1
3,3
2,9
2,6
2,4
2,0
1,8
1,7
1,5
1,4
1,3
1,1
0,9
%
40
60
9,8
6,9
5,7
4,9
4,4
3,6
3,1
2,8
2,5
2,2
2,0
1,8
1,6
1,5
1,4
1,1
1,0
%
50
10,0
7,1
5,8
5,0
4,5
3,7
3,2
2,8
2,6
2,2
2,0
1,8
1,7
1,6
1,4
1,2
1,0
Quelle / Pramen / Forrás : FESSEL-GfK
33
6.
Die LAMO – ExpertInnenmeinungen
LAMO – názory expert•
LAMO – názory expertov
LAMO – a szakértœk véleményei
Die Ergebnisse der leitfadenorientierten
ExpertInneninterviews
V¥sledky interview s experty
Während von den ExpertInnen in Österreich im Zuge der
EU-Erweiterung tendenziell negative Auswirkungen (Verdrängungswettbewerb bei Arbeitskräften im Niedriglohnbereich,
Betriebsabwanderungen) für den heimischen Arbeitsmarkt
erwartet werden, sehen die ExpertInnen unserer Nachbarstaaten Ungarn, Tschechien und Slowakei eher wirtschaftliche Chancen für ihre Länder, wobei hier bezüglich der
Betriebsansiedlungspolitik vor allem die Slowakei positiv
hervorsticht.
Dotazovaní rakou‚tí experti veskrze p®edpokládají,
Ωe roz‚í®ení EU bude spojeno s negativními dopady
na rakousk¥ trh práce (ztráta pracovních p®íleΩitostí v
profesích s niΩ‚ími p®íjmy, odchod podnik• do zahraniçí).
Experti v sousedních státech – Ma∂arsku, Çeské republice
a na Slovensku – naproti tomu mají na ekonomické
p®íleΩitosti t™chto zemí pozitivní náhled. Pokud jde o
p®íchod zahraniçních investor•, jsou zvlá‚† vysoká
oçekávání na Slovensku.
Das Phänomen einer Migration von österreichischen Arbeitskräften ins benachbarte neue EU-Ausland wird von den
ExpertInnen als sehr gering ausgeprägt und vor allem auf
Führungspositionen beschränkt beschrieben.
Diese eher als gering eingeschätzte Arbeitskräftebewegung
von Österreich in Richtung Ausland könnte jedoch steigen
bzw. steigt bereits im Bereich der qualifizierten FacharbeiterInnen in den neu entstehenden Automobilclustern (vor allem
in der Slowakei).
Fenomén moΩné migrace rakousk¥ch pracovních sil
do sousedních nov¥ch çlensk¥ch zemí EU je podle
dotázan¥ch expert• zcela zanedbateln¥ a bude z®ejm™
omezen p®edev‚ím na vedoucí pracovníky firem.
Tento zatím slab¥ pohyb pracovních sil z Rakouska do
zahraniçí by v‚ak mohl zesílit – nebo uΩ nyní sílí – v
kategorii kvalifikovan¥ch d™lník• v nov™ vznikajících
klastrech automobilového pr•myslu (p®edev‚ím na
Slovensku).
Auf österreichischer Seite geht die Mehrzahl der ExpertInnen angesichts der Übergangsfristen hinsichtlich des freien
Zugangs zum Arbeitsmarkt von einer geringen Zunahme an
Arbeitskräften aus den Nachbarstaaten aus. Nach Wegfall der
Übergangsfristen sehen aber einige Befragte einen stärkeren
Druck auf den österreichischen Arbeitsmarkt zukommen.
Unter der Annahme, dass es keine Übergangsfristen gäbe,
würden vor allem die österreichischen ArbeitnehmerInnenver-
Ve vztahu k p®echodn¥m lh•tám, které omezují voln¥
p®ístup na trh práce, p®edpokládá v™t‚ina expert•
na rakouské stran™ mírn¥ vzestup poçtu pracovních
sil p®icházejících ze sousedních stát•. Po zru‚ení
p®echodn¥ch lh•t v‚ak n™kte®í z respondent• oçekávají
siln™j‚í tlak na rakousk¥ trh práce. Pokud by p®echodné
lh•ty v•bec nebyly zavedeny, p®edpokládali by p®edev‚ím
p®edstavitelé rakousk¥ch odbor•, Ωe by velmi brzy do‚lo
34
V¥sledky interview s expertmi
A szakértœkkel folytatott beszélgetések
eredményei
Dopytovaní rakúski experti naskrze predpokladajú, Ωe
roz‚írenie EU bude spojené s negatívnymi dopadmi
na rakúsky trh práce (strata pracovn¥ch príleΩitostí
v profesiách s niΩ‚ími príjmami, odchod podnikov do
zahraniçia). Experti v susedn¥ch ‚tátoch – Ma∂arsku,
Çeskej republike a na Slovensku – naproti tomu majú
na ekonomické príleΩitosti t¥chto krajín pozitívny náh¬ad.
Pokia¬ ide o príchod zahraniçn¥ch investorov, sú zvlá‚†
vysoké oçakávania na Slovensku.
Valamennyi megkérdezett osztrák szakértœ feltételezi,
hogy az EU-bœvítés negatív hatással jár majd az osztrák
munkaerœpiacra (munkalehetœségek elvesztése az
alacsonyabb jövedelmet biztosító szakmáknál, vállalatok
távozása külföldre). A szomszédos országok – Magyarország,
Csehország és Szlovákia – szakértœinek a szemlélete az
említett országok gazdasági lehetœségeit illetœen ezzel
szemben pozitív. Ami pedig a külföldi beruházók megjelenését
illeti, különösen nagyok az elvárások Szlovákiában.
Fenomén moΩnej migrácie rakúskych pracovn¥ch síl
do susedn¥ch nov¥ch çlensk¥ch krajín EU je pod¬a
dopytovan¥ch expertov celkom zanedbate¬n¥ a bude
zrejme obmedzen¥ predov‚etk¥m na vedúcich pracovníkov
firiem.
Tento zatia¬ slab¥ pohyb pracovn¥ch síl z Rakúska do
zahraniçia by v‚ak mohol zosilni† – alebo uΩ teraz silnie –
v kategórii kvalifikovan¥ch robotníkov v novo vznikajúcich
klastroch automobilového priemyslu (predov‚etk¥m na
Slovensku).
Az osztrák munkaerœ lehetséges migrációjának a
megnyilvánulása az EU új szomszédos tagországaiba
a megkérdezett szakértœk szerint teljes mértékben
elhanyagolható és nyilván elsœsorban cégek vezetœ
munkatársaira korlátozódik.
A munkaerœnek egyelœre e gyenge áramlása Ausztriából
külföldre viszont erœsödhet – vagy már most is erœsödik
– szakképzett munkások kategóriájában az újonnan létesülœ
gépkocsiipari csoportosulásokban (elsœsorban Szlovákiában).
Vo vz†ahu k prechodn¥m lehotám, ktoré obmedzujú
voln¥ prístup na trh práce, predpokladá väç‚ina expertov
na rakúskej strane mierny vzostup poçtu pracovn¥ch
síl prichádzajúcich zo susedn¥ch ‚tátov. Po zru‚ení
prechodn¥ch lehôt v‚ak niektorí z respondentov
oçakávajú silnej‚í tlak na rakúsky trh práce. Pokia¬ by
prechodné lehoty vôbec neboli zavedené, predpokladali
by predov‚etk¥m predstavitelia rakúskych odborov, Ωe
A munkaerœpiacra való szabad belépést korlátozó átmeneti
idœszakkal kapcsolatban az osztrák szakértœk többsége
feltételezi a szomszédos országokból érkezœ munkaerœ
számának a mérsékelt növekedését. Az átmeneti idœszak
megszœnése után viszont a megkérdezettek közül néhányan
erœs nyomást várnak az osztrák munkaerœpiacra. Ha az
átmeneti korlátozásokat egyáltalán nem vezették volna be,
elsœsorban az osztrák szakszervezetek képviselœinek a
35
treterInnen mit einer kurzfristigen Überflutung des österreichischen Arbeitsmarkts rechnen; eine Ansicht, die eine beträchtliche Zahl österreichischer, vor allem aber ausländischer
ExpertInnen nicht teilt.
In Tschechien, in der Slowakei und in Ungarn selbst wird prinzipiell (mit und ohne Übergangsfristen auf österreichischer
Seite) von keinen großen zusätzlichen Migrations- bzw. Pendelströmen gesprochen, da die Bevölkerung dieser Länder
als sehr immobil charakterisiert wird. Dennoch wird aber ein
gewisser Abstrom qualifizierter Fachkräfte ins Ausland befürchtet (Stichwort: „Brain Drain“).
k velkému p®ílivu zahraniçních pracovník• na rakousk¥ trh
práce; znaçn¥ poçet rakousk¥ch a p®edev‚ím zahraniçních
expert• v‚ak tento názor nesdílí.
V Çeské republice, na Slovensku a v Ma∂arsku se obecn™
(bez ohledu na existenci çi neexistenci p®echodn¥ch lh•t
na rakouské stran™) nehovo®í o v™t‚ím zesílení migraçních
proud•, a† jiΩ by ‚lo o st™hování nebo dojíΩd™ní za prací,
protoΩe obyvatelstvo t™chto zemí se podle dotazovan¥ch
expert• vyznaçuje znaçnou imobilitou. Urçité obavy v‚ak
panují pokud jde o odliv kvalifikovan¥ch pracovních sil do
zahraniçí (takzvan¥ ”brain drain“).
Einig sind sich die befragten ExpertInnen darin, dass die Pendelmigration zu Arbeitszwecken ganz klar vor einer dauerhaften Niederlassung im Ausland zum Tragen kommen wird.
Dotazovaní experti jsou zajedno v tom, Ωe p®eshraniçní
dojíΩd™ní za prací bude z®eteln™ p®evaΩovat nad trval¥m
odchodem za prací do zahraniçí.
Ein höheres Potenzial an grenzüberschreitender Schwarzarbeit in Österreich wird unter den neuen, förderlichen Bedingungen (Niederlassungsfreiheit) allgemein zwar konstatiert;
im Ausland wird den österreichischen Kontrollmechanismen
für illegale Beschäftigung aber deutlich mehr Effizienz attestiert als in Österreich selbst.
V‚eobecn™ se sice konstatuje, Ωe nové podmínky
(svobodná volba místa pobytu v EU) jsou p®íznivé pro
zv¥‚ení potenciálu nelegálního zam™stnávání cizinc• v
Rakousku; zahraniçní respondenti v‚ak hodnotí úçinnost
rakousk¥ch kontrolních mechanism• v oblasti nelegálního
zam™stnávání mnohem v¥‚e neΩ samotní Raku‚ané.
Generell sind die befragten ExpertInnen der Ansicht, dass
eher jüngere, größtenteils besser qualifizierte, mobile, flexible
(ungebundene) und fremdsprachengewandte Personen eine
Beschäftigung im (benachbarten) Ausland anstreben würden,
wobei von einem leichten Überhang männlicher Arbeitskräfte
ausgegangen wird.
Dotazovaní experti celkov™ zastávají názor, Ωe zam™stnání
v (sousední) cizí zemi by se snaΩili získat spí‚e mladí,
v™t‚inou lépe kvalifikovaní, mobilní, flexibilní (nevázaní
nap®. na rodinu) lidé, ovládající cizí jazyky, p®içemΩ se
p®edpokládá mírná p®evaha muΩ•.
Als Hauptgründe für eine solche Arbeitsmigration, die vor
allem in die Ballungszentren (wie Wien oder die Bezirksstädte) bzw. in größere Industrieparks führen könnte, schätzen die
ExpertInnen aller Untersuchungsländer die Lohndifferenz ein;
zudem spielen auch bessere Beschäftigungsmöglichkeiten
im Ausland sowie Weiterbildungsmöglichkeiten eine gewisse
Rolle.
Branchen, die in Österreich laut Meinung der ExpertInnen
betroffen sind, sind vor allem die Baubranche, das Baunebengewerbe, der Tourismus (v.a. das Gastgewerbe und der
Wellnessbereich), die Landwirtschaft (saisonabhängig) und
die Erbringung persönlicher Dienstleistungen (vor allem im
Gesundheits- und Pflegebereich).
In den Nachbarstaaten wird die Beschäftigung einheimischer
Arbeitskräfte im Ausland (bspw. Österreich) im Hinblick auf
einen drohenden Fachkräftemangel zwar negativ gesehen,
allerdings meinen die ExpertInnen, dass Ersatz aus anderen
Landesteilen oder dem benachbarten (Nicht-EU)Ausland
möglich wäre. Als positiv werden die Aspekte „Senkung der
Arbeitslosigkeit“ und „Hebung des Lohnniveaus“ gesehen.
In allen untersuchten Ländern wird der Qualifizierung der Arbeitskräfte als arbeitsmarktpolitische Maßnahme die höchste
Priorität eingeräumt. Auch die grenzüberschreitende Koordinierung von Projekten bzw. der überregionale Datenabgleich
im Bereich Arbeitsmarkt wird als Handlungsfeld der Zukunft
erachtet.
Eine Herausforderung ist auch die aktive Betriebsansiedlungspolitik, die in Österreich angesichts der geänderten Förderlandschaft eher auf Bestandssicherung abzielt, während in
36
Jako hlavní motivaçní faktory této migrace za prací,
která by z®ejm™ sm™®ovala p®edev‚ím do center region•
(jak¥mi jsou nap®íklad Vídeñ nebo okresní m™sta) nebo
do v™t‚ích pr•myslov¥ch park•, oznaçují experti ve v‚ech
úçastnick¥ch zemích rozdíly ve v¥‚i platu. Urçitou roli
krom™ toho hrají lep‚í moΩnosti získání zam™stnání v
zahraniçí a moΩnosti zvy‚ování kvalifikace.
Odv™tví, v nichΩ jsou dopady v Rakousku podle mín™ní
expert• nejciteln™j‚í, jsou p®edev‚ím stavebnictví, obory
navazující na stavebnictví, cestovní ruch (p®edev‚ím
pohostinství a rekreace), zem™d™lství (v sezón™
zem™d™lsk¥ch prací) a poskytování osobních sluΩeb (v
prvé ®ad™ zdravotnictví a peçovatelské sluΩby).
Respondenti v sousedních státech sice vnímají
zam™stnávání domácích pracovních sil v zahraniçí
(nap®. Rakousku) vzhledem k hrozícímu nedostatku
kvalifikovan¥ch pracovních sil negativn™, ale experti se
domnívají, Ωe jejich odchod lze kompenzovat pracovníky
z jin¥ch çástí státu nebo z blízké ciziny (zemí mimo EU).
Za pozitivní dopady oznaçují sníΩení nezam™stnanosti a
zv¥‚ení úrovn™ mezd.
Ve v‚ech sledovan¥ch zemích se kvalifikace pracovních
sil pokládá za opat®ení, které má v politice trhu práce
nejvy‚‚í prioritu. Do budoucnosti p®ikládají dotazovaní
velkou d•leΩitost také p®eshraniçní koordinaci projekt• a
nadregionálnímu porovnávání údaj• o trhu práce.
V¥znamn¥m úkolem je rovn™Ω aktivní politika v oblasti
získávání zahraniçních investor•. V Rakousku jde
vzhledem ke zm™n™ rámcov¥ch podmínek pro poskytování
podpory spí‚e o udrΩení souçasného stavu, zatímco v
by ve¬mi skoro do‚lo k ve¬kému prílivu zahraniçn¥ch
pracovníkov na rakúsky trh práce; znaçn¥ poçet rakúskych
a predov‚etk¥m zahraniçn¥ch expertov v‚ak tento názor
nezdie¬a.
V Çeskej republike, na Slovensku a v Ma∂arsku sa vo
v‚eobecnosti (bez oh¬adu na existenciu çi neexistenciu
prechodn¥ch lehôt na rakúskej strane) nehovorí o väç‚om
zosilnení migraçn¥ch prúdov, çi uΩ by ‚lo o s†ahovanie sa
alebo dochádzanie za prácou, pretoΩe obyvate¬stvo t¥chto
krajín sa pod¬a dopytovan¥ch expertov vyznaçuje znaçnou
imobilitou. Urçité obavy v‚ak panujú pokia¬ ide o odliv
kvalifikovan¥ch pracovn¥ch síl do zahrani√ia (takzvan¥
”brain drain“).
Dopytovaní experti sú zajedno v tom, Ωe cezhraniçné
dochádzanie za prácou bude zrete¬ne prevaΩova† nad
trval¥m odchodom za prácou do zahraniçia.
V‚eobecne sa síce kon‚tatuje, Ωe nové podmienky
(slobodná vo¬ba miesta pobytu v EU) sú priaznivé pre
zv¥‚enie potenciálu nelegálneho zamestnávania cudzincov
v Rakúsku; zahraniçní respondenti v‚ak hodnotia úçinnos†
rakúskych kontroln¥ch mechanizmov v oblasti nelegálneho
zamestnávania omnoho vy‚‚ie neΩ samotní Rakú‚ania.
Dopytovaní experti celkovo zastávajú názor, Ωe
zamestnanie v (susednej) cudzej krajine by sa snaΩili
získa† skôr mlad‚í, väç‚inou lep‚ie kvalifikovaní, mobilní,
flexibilní (neviazaní napr. na rodinu) ¬udia, ovládajúci
cudzie jazyky, priçom sa predpokladá mierna prevaha
muΩov.
Ako hlavné motivaçné faktory tejto migrácie za prácou,
ktorá by zrejme smerovala predov‚etk¥m do centier
regiónov (ak¥mi sú napríklad Viedeñ alebo okresné mestá)
alebo do väç‚ích priemyslov¥ch parkov, oznaçujú experti
vo v‚etk¥ch úçastníckych krajinách rozdiely vo v¥‚kach
platov. Urçitú úlohu okrem toho hrajú lep‚ie moΩnosti
získania zamestnania v zahraniçí a moΩnosti zvy‚ovania
kvalifikácie.
Odvetvia, v ktor¥ch sú dopady v Rakúsku pod¬a
mienky expertov najcitlivej‚ie, sú predov‚etk¥m
stavebníctvo, odbory naväzujúce na stavebníctvo,
cestovn¥ ruch (predov‚etk¥m pohostinstvo a rekreácia),
po¬nohospodárstvo (v sezóne po¬nohospodárskych
prác) a poskytovanie osobn¥ch sluΩieb (v prvom rade
zdravotníctvo a opatrovate¬ské sluΩby).
Respondenti v susedn¥ch ‚tátoch síce vnímajú
zamestnávanie domácich pracovn¥ch síl v zahraniçí
(napr. Rakúsku) vzh¬adom k hroziacemu nedostatku
kvalifikovan¥ch pracovn¥ch síl negatívne, ale experti
sa domnievajú, Ωe ich odchod je moΩno kompenzova†
pracovníkmi z in¥ch çastí ‚tátu alebo z blízkej cudziny
(krajín mimo EU). Za pozitívne dopady oznaçujú zníΩenie
nezamestnanosti a zv¥‚enie úrovne miezd.
Vo v‚etk¥ch sledovan¥ch krajinách sa kvalifikácia
pracovn¥ch síl pokladá za opatrenie, ktoré má v politike trhu
práce najvy‚‚iu prioritu. Do budúcnosti prikladajú dopytovaní
ve¬kú dôleΩitos† aj cezhraniçnej koordinácii projektov a
nadregionálnemu porovnávaniu údajov o trhu práce.
feltételezése szerint, egy nagyon rövid idœn belül külföldi
dolgozók erœs áramlására került volna sor az osztrák
munkaerœpiac felé; az osztrák és elsœsorban a külföldi
szakértœk jelentœs része viszont nem osztja ezt a véleményt.
Csehországban, Szlovákiában és Magyarországon általában
(függetlenül az átmeneti idœszak létére vagy nem létére
az osztrák oldalon) nem beszélnek a migrációs áramlás
komolyabb felerœsödésérœl, legyen az átköltözés vagy
ingázás, mert az említett országok lakosai a megkérdezett
szakértœk szerint jelentœs immobilitással rendelkeznek.
Bizonyos aggályok merültek fel viszont a magasan képzett
munkaerœ külföldre való áramlását illetœen (úgynevezett „brain
drain“).
A megkérdezett szakértœk véleménye azonos a tekintetben,
hogy a munkavállalás miatti határon átnyúló ingázás
egyértelmœen túlsúlyban lesz a munkavállalás miatti külföldre
való tartós eltávozással szemben.
Általánosságban ugyan megállapítják azt, hogy az új
feltételek (a tartózkodási hely szabad megválasztása
az EU-ban) kedvezœek a külföldiek Ausztriában történœ
illegális foglalkoztatásának a növekedése szempontjából;
a külföldi megkérdezettek viszont az osztrák ellenœrzési
mechanizmusok hatékonyságát az illegális foglalkoztatás
területén sokkal jobbnak értékelik, mint maguk az osztrákok.
A megkérdezett szakértœk összességében véve azt a
nézetet vallják, hogy külföldi (szomszédos) országban való
munkavállalás iránt elsœsorban fiatalok érdeklœdnének,
akik többségükben jól képzettek, mobilisak, rugalmasak (pl.
családi kötœdések nélkül) és beszélnek idegen nyelveket,
miközben feltételezik, hogy a férfiak lesznek valamelyest
túlsúlyban.
E munkavállalás miatti, elsœsorban nyilvánvalóan a régiók
központjaiba (mint amilyenek például Bécs vagy a járási
városok) vagy nagyobb ipari parkokba irányuló migráció
fœ motivációs tényezœjének valamennyi résztvevœ ország
szakértœi a fizetések közötti különbséget tekintik. Ezen
kívül bizonyos szerepe van a jobb munkavállalási és
képzettségnövelési lehetœségeknek külföldön.
A szakértœk véleménye szerint ez a hatás Ausztriában
legérzékenyebben elsœsorban az építœipart érinti,
továbbá az építœiparhoz kapcsolódó szakterületeket, az
idegenforgalmat (elsœsorban a vendéglátóipart és az üdülést),
a mezœgazdaságot (a mezœgazdasági munkák idényében)
és a személyes szolgáltatások területét (elsœsorban az
egészségügyet és házi gondozó szolgálatot).
A megkérdezettek a szomszédos országokban a hazai
munkaerœ külföldi foglalkoztatását ugyan negatívan értékelik,
tekintettel a képzett munkaerœ fenyegetœ hiányára, de a
szakértœk úgy vélik, hogy e munkaerœ eltávozása az ország
más részeibœl vagy közeli külföldrœl (nem EU-országból)
ideérkezœ dolgozókkal kompenzálható. Pozitív hatásként
fogják fel a munkanélküliség csökkenését és a bérszint
emelkedését.
Valamennyi vizsgált országban a munkaerœ szakképzését
olyan intézkedésnek tekintik, mely a munkaerœ-piaci
37
den Nachbarstaaten die Schaffung von unternehmerfreundlichen Strukturen im Vordergrund steht. Dabei hat die Slowakei
derzeit die besten Voraussetzungen und damit die größte
Aussicht auf eine steigende Zahl von Arbeitsplätzen und auf
überdurchschnittlich steigende Löhne.
Den neuen Unternehmensstandorten in unseren Nachbarstaaten mangelt es aber oft an ausgebildeten Fachkräften vor
Ort.
Dem FacharbeiterInnenmangel in Ungarn, der Slowakei und
in Tschechien steht in Österreich laut ExpertInnen vor allem
ein Mangel an Personal im Gesundheits- u. Pflegebereich
gegenüber.
Die Bundeshauptstadt Wien sehen die österreichischen ExpertInnen zwar hinsichtlich des Arbeitsmarktes von der EUErweiterung relativ stark betroffen (Zuzug von Arbeitskräften,
Verdrängungswettbewerb am Arbeitsmarkt), allerdings werden andererseits die Chancen Wiens als Zentrum eines neu
entstehenden Wirtschaftsraums betont.
Im Gegensatz dazu orten ausländische ExpertInnen kaum
Auswirkungen für Wien bzw. den Wiener Arbeitsmarkt.
Hinsichtlich der Erwartungen bzw. Wünsche in Bezug auf die
Übergangsfristen den freien Zugang zum Arbeitsmarkt betreffend ist unter den österreichischen ExpertInnen vor allem
bzgl. der gewünschten Dauer der Übergangsfristen eine sehr
nach jeweiliger Interessenlage differenzierte Sicht wahrzunehmen: Während ArbeitnehmerInnenvertreterInnen die Maximalvariante von sieben Jahren befürworten, sprechen sich
viele andere ExpertInnen für eine vorzeitige, möglichst rasche
Liberalisierung aus und erwarten auch, dass sich ihre Vorstellung durchsetzen wird.
Im benachbarten Ausland werden die Übergangsfristen als
völlig unnötig empfunden.
38
sousedních státech stojí vytvá®ení p®ízniv¥ch podmínek
pro podnikání v pop®edí. Slovensko má dnes z tohoto
hlediska nejlep‚í p®edpoklady a tím i nejlep‚í vyhlídky na
zv¥‚ení poçtu pracovních míst a nadpr•m™rn¥ r•st mezd.
Nov™ zakládané podniky v zemích, které sousedí s
Rakouskem, se v‚ak çasto pot¥kají s tím, Ωe v míst™ chybí
pracovní sily s pot®ebnou odbornou kvalifikací.
V Ma∂arsku, na Slovensku a v Çeské republice je hlavn™
nedostatek kvalifikovan¥ch d™lník•, zatímco v Rakousku
chyb™jí podle dotazovan¥ch expert• p®edev‚ím pracovní
síly ve zdravotnictví a oblasti peçovatelsk¥ch sluΩeb.
Dopady roz‚í®ení EU na trh práce v rakouském hlavním
m™st™ Vídni jsou sice podle mín™ní domácích expert•
relativn™ velké (zvy‚ování poçtu pracovních sil, úbytek
p®íleΩitostí pro domácí pracovní síly), na druhé stran™
se v‚ak zd•razñují p®íleΩitosti Vídn™ jako centra nov™
vznikajícího hospodá®ského prostoru.
Zahraniçní experti naproti tomu neuvád™jí prakticky Ωádné
dopady roz‚í®ení EU na Vídeñ, resp. na vídeñsk¥ trh
práce.
Oçekávání nebo vyhlídky, o kter¥ch hovo®í rakou‚tí
experti v souvislosti s p®echodn¥mi lh•tami omezujícími
voln¥ p®ístup na trh práce – p®edev‚ím pokud jde o
p®edpokládanou dobu jejich trvání, jsou velmi z®eteln™
diferencované podle zájmu toho kterého respondenta:
zatímco p®edstavitelé odbor• hájí maximální sedmiletou
variantu, vyslovuje se ®ada dal‚ích expert• ve prosp™ch
d®ív™j‚í, co nejrychlej‚í liberalizace s tím, Ωe tito lidé
oçekávají, Ωe se jejich p®edstavy prosadí.
Respondenti ze sousedních zemí vnímají p®echodné lh•ty
jako zcela zbyteçné opat®ení.
V¥znamnou úlohou je aj aktívna politika v oblasti
získavania zahraniçn¥ch investorov. V Rakúsku ide
vzh¬adom ku zmene rámcov¥ch podmienok pre
poskytovanie podpory skôr o udrΩanie súçasného stavu,
zatia¬ ço v susedn¥ch ‚tátoch stojí vytváranie priazniv¥ch
podmienok pre podnikanie v popredí. Slovensko má
dnes z tohoto h¬adiska najlep‚ie predpoklady a t¥m aj
najlep‚ie vyhliadky na zv¥‚enie poçtu pracovn¥ch miest a
nadpriemern¥ rast miezd.
Novo zakladané podniky v krajinách, ktoré susedia s
Rakúskom, sa v‚ak çasto pot¥kajú s t¥m, Ωe v mieste
ch¥bajú pracovné sily s potrebnou odbornou kvalifikáciou.
V Ma∂arsku, na Slovensku a v Çeskej republike je hlavne
nedostatok kvalifikovan¥ch robotníkov, zatia¬ ço v Rakúsku
ch¥bajú pod¬a dopytovan¥ch expertov predov‚etk¥m
pracovné sily v zdravotníctve a oblasti opatrovate¬sk¥ch
sluΩieb.
Dopady roz‚írenia EU na trh práce v rakúskom hlavnom
meste Viedni sú síce pod¬a mienky domácich expertov
relatívne ve¬ké (zvy‚ovanie poçtu pracovn¥ch síl, úbytok
príleΩitostí pre domáce pracovné sily), na druhej strane
sa v‚ak zdôrazñujú príleΩitosti Viedne ako centra novo
vznikajúceho hospodárskeho priestoru.
Zahraniçní experti naproti tomu neuvádzajú prakticky
Ωiadny dopad roz‚írenia EU na Viedeñ resp. na viedensk¥
trh práce.
Oçakávanie alebo vyhliadky, o ktor¥ch hovoria rakúski
experti v súvislosti s prechodn¥mi lehotami obmedzujúcimi
voln¥ prístup na trh práce – predov‚etk¥m pokia¬ ide
o predpokladanú dobu ich trvania, sú ve¬mi zrete¬ne
diferencované pod¬a záujmu toho ktorého respondenta:
k¥m predstavitelia odborov obhajujú maximálne
sedemroçnú variantu, vyslovuje sa rad ∂al‚ích expertov
v prospech skor‚ej, ço najr¥chlej‚ej liberalizácie s t¥m, Ωe
títo ¬udia oçakávajú, Ωe sa ich predstavy presadia.
Respondenti zo susedn¥ch krajín vnímajú prechodné
lehoty ako úplne zbytoçné opatrenia.
politikában a legmagasabb prioritással rendelkezik. A
megkérdezettek nagy fontosságot tulajdonítanak a jövœben
a projektek határon átnyúló egyeztetésének és a munkaerœpiaci adatok régió feletti összehasonlításának is.
Jelentœs feladat továbbá az aktív politika a külföldi beruházók
megszerzése területén. Ausztriában tekintettel a támogatások
nyújtásával kapcsolatos keretfeltételek megváltozása miatt
inkább a jelenlegi állapot megtartásáról van szó, míg a
szomszédos országokban a kedvezœ feltételek kialakítása a
vállalkozások számára elœtérben áll. Szlovákia rendelkezik
ma ebbœl a szempontból a legelœnyösebb elœfeltételekkel és
ennek következtében a legjobb kilátásokkal a munkahelyek
számának a növeléséhez és a bérek átlagon felüli
növekedéséhez.
Az Ausztriával szomszédos országokban létesülœ
vállalatoknak gyakran okoz gondot az, hogy nincs elegendœ
számú megfelelœ szakképzettség• helyi munkaerœ.
Magyarországon, Szlovákiában és Csehországban
fœleg szakmunkások hiányáról van szó, míg Ausztriában
a megkérdezett szakértœk szerint elsœsorban az
egészségügyben és a házi gondozó szolgálat területén nincs
elegendœ munkaerœ.
Az EU-bœvítés hatása az osztrák fœváros Bécs
munkaerœpiacára ugyan a hazai szakértœk szerint
aránylag nagy (a munkaerœ számának a növekedése, a
munkalehetœségek csökkenése a hazai munkaerœ számára),
másrészt viszont kihangsúlyozzák Bécs lehetœségét, hogy
egy újonnan kialakuló gazdasági térség központjává váljon.
A külföldi szakértœk ezzel szemben nem tüntetnek fel
gyakorlatilag semmiféle hatást az EU-bœvítés miatt Bécsre, ill.
a bécsi munkaerœpiacra.
Az osztrák szakértœk szerinti elvárások vagy kilátások a
munkaerœpiacra való szabad belépést korlátozó átmeneti
idœszakkal kapcsolatban – elsœsorban ennek feltételezett
idœtartamát illetœen – nagyon élesen különböznek a
megkérdezettek érdekei szerint: míg a szakszervezetek
támogatják a maximális hét éves változatot, sok további
szakértœ a korábbi, minél gyorsabb liberalizáció mellett áll ki
azzal a feltételezéssel, hogy ez az elképzelésük érvényesül
majd.
A megkérdezettek a szomszédos országokban az átmeneti
idœszakot teljesen fölösleges intézkedésnek tekintik.
39
7.
Die LAMO - Umfrageergebnisse
V¥sledky pr•zkum• LAMO
V¥sledky prieskumov LAMO
A LAMO kutatások eredményei
7.1 Executive Summary
7.1 Souhrnné výsledky
Führt man die Erkenntnisse aus den ExpertInneninterviews,
der Haushalts- sowie der Unternehmensbefragung hinsichtlich des Arbeitskräfteangebots und des Arbeitskräftebedarfs
in den Regionen diesseits und jenseits der Grenze Österreichs mit Tschechien, mit der Slowakei und mit Ungarn zusammen, so lässt sich – kurzgefasst - Folgendes feststellen:
Spojíme-li poznatky o nabídce a potřebě pracovních sil
v regionech na obou stranách hranic Rakouska s Českem,
Slovenskem a Maďarskem, které byly shromážděny
při interview s experty a při dotazníkovém průzkumu
v domácnostech a podnicích, můžeme souhrnně formulovat
tato zjištění:
Migrationspotenzial in Ungarn,
in Tschechien und in der Slowakei
mit Zielland Österreich
Migrační potenciál v Maďarsku, Česku
a Slovensku ve vztahu k Rakousku jako
cílové zemi
Ein Teil der migrationswilligen Personen in den Grenzregionen
Ungarns, Tschechiens und der Slowakei strebt Österreich als
Zielland einer Arbeitsmigration an.
Jeweils 12% der Stichproben in Ungarn und in der Slowakei
sowie 5% der Befragten in Tschechien geben an, in Österreich arbeiten zu wollen. Bei den nach Österreich orientierten
Befragten aus Ungarn und der Slowakei spielt die optimale
Erreichbarkeit der Gemeinde eine große Rolle. In diesen beiden Ländern setzt sich die Gruppe jener, die in Österreich
arbeiten wollen, vor allem aus Tages- und WochenpendlerInnen zusammen, während in Tschechien WochenpendlerInnen
die größte Gruppe darstellen, gefolgt von DauermigrantInnen
und MonatspendlerInnen.
Část osob žijících v maďarském, českém a slovenském
příhraničí by si jako cílovou zemi migrace za prací zvolila
Rakousko.
12% dotázaných osob v Maďarsku a na Slovensku a 5%
respondentů v Česku uvedlo, že chtějí pracovat v Rakousku.
U respondentů z Maďarska a Slovenska, kteří se orientují
na Rakousko, hraje velkou úlohu optimální dosažitelnost
obce. V obou těchto zemích se skupina zájemců o práci
v Rakousku skládá především z lidí, kteří by dojížděli denně
nebo každý týden, zatímco v Česku tvoří největší skupinu
týdenní pendleři, po nichž následují zájemci o trvalou migraci
a měsíční dojíždění za prací.
Ein Viertel der tschechischen, 30% der slowakischen sowie
35% der ungarischen Befragten haben keine konkreten Vorstellungen hinsichtlich der Zielregion in Österreich. In den
ländlichen Bereich in der Grenzregion strebt etwas mehr als
die Hälfte des Migrationspotenzials aus Ungarn; in Tschechien umfasst diese Gruppe einen Anteil von 39%, in der Slowakei einen von 30%. Die Bundeshauptstadt Wien haben in der
Slowakei 34%, in Tschechien 23% und in Ungarn 15% der
Befragten im Visier.
Der Großteil des Migrationspotenzials will in den nächsten
5 Jahren zu Arbeitszwecken migrieren. Viele haben jedoch
noch keine Überlegungen zum Migrationszeitpunkt angestellt.
Etwa zwei Drittel der nach Österreich orientierten Migrationswilligen sind Personen bis zu einem Alter von 35 Jahren.
Die Männer sind in Ungarn mit 62%, in Tschechien mit 68%
40
Čtvrtina českých, 30% slovenských a 35% maďarských
respondentů nemá konkrétní představu o cílovém regionu
v Rakousku. Do venkovských příhraničních oblastí směřuje
něco přes polovinu migračního potenciálu z Maďarska;
v Česku připadá na tuto skupinu 39% a na Slovensku 30%.
Rakouské hlavní město Vídeň by si na Slovensku zvolilo 34%,
v Česku 23% a v Maďarsku 15% respondentů.
Převážná část migračního potenciálu hodlá odejít za prací
během příštích 5 let. Mnozí se však nad termínem migrace
dosud nezamýšlejí.
Přibližně dvě třetiny osob, které uvažují o migraci do
Rakouska, jsou lidé ve věku do 35 let. Podíl mužů činí
v Maďarsku 62%, v Česku 68% a na Slovensku 58%.
Osoby v produktivním věku, které by případně pracovaly v
Rakousku, mají relativně vysokou úroveň vzdělání a jsou
v současnosti často zaměstnány jako kvalifikovaní dělníci
7.1 Súhrnné výsledky
7.1 Összesített eredmények
Ak spojíme poznatky o ponuke a potrebe pracovných síl
v regiónoch na oboch stranách hraníc Rakúska s Českom,
Slovenskom a Maďarskom, ktoré boli zhromaždené
pri interview s expertmi a dotazníkovom prieskume
v domácnostiach a podnikoch, môžeme súhrnne formulovať
tieto zistenia:
Amennyiben összefoglaljuk Ausztria Csehországgal,
Szlovákiával és Magyarországgal határos régióiban
a határ mindkét oldalán megszerzett ismereteinket a
munkaerœ-kínálatról és munkaerœ-szükségletrœl, amelyeket
a szakértœkkel folytatott beszélgetések, valamint a
háztartásokban és vállalatokban végzett felmérések során
gy•jtöttek össze, összegzésként az alábbi megállapításokat
tehetjük:
Migračný potenciál v Maďarsku, Čechách
a na Slovensku vo vzťahu k Rakúsku ako
cieľovej krajiny
Migrációs potenciál Magyarországon,
Csehországban és Szlovákiában
Ausztriával, mint célországgal kapcsolatban
Časť osôb žijúcich v maďarskom, českom a slovenskom
pohraničí by si ako cieľovú krajinu migrácie za prácou zvolila
Rakúsko.
12% dopytovaných osôb v Maďarsku a na Slovensku a
5% respondentov v Čechách uviedlo, že chcú pracovať
v Rakúsku. U respondentov z Maďarska a Slovenska,
ktorí sa orientujú na Rakúsko, hrá veľkú úlohu optimálna
dosiahnuteľnosť obce. V oboch týchto krajinách sa skupina
záujemcov o prácu v Rakúsku skladá predovšetkým z ľudí,
ktorí by dochádzali denne alebo každý týždeň, zatiaľ čo
v Čechách tvoria najväčšiu skupinu týždenní pendleri, po
ktorých nasledujú záujemcovia o trvalú migráciu a mesačné
dochádzanie za prácou.
A magyar, cseh és szlovák határ menti területeken élœ lakosok
egy része Ausztriát választaná munkavégzés miatti migráció
céljául.
Magyarországon és Szlovákiában a megkérdezett
személyek 12%-a, Csehországban 5%-a feltüntette, hogy
Ausztriában kívánna dolgozni. Az Ausztriára orientálódott
magyarországi és szlovákiai megkérdezetteknél nagy szerepe
van a település optimális elérhetœségének. Az említett két
országban az ausztriai munkalehetœségek iránt érdeklœdœk
csoportja elsœsorban olyanokból áll, akik naponta vagy
hetente ingáznának, míg Csehországban a legnagyobb
csoportot a heti ingázók alkotják, utánuk következnek a tartós
migráció íránt érdeklœdœk és a havonta ingázók.
Štvrtina českých, 30% slovenských a 35% maďarských
respondentov nemajú o cieľovom regióne v Rakúsku
konkrétnu predstavu. Do vidieckych pohraničných oblastí
smeruje o trochu viac ako polovica migračného potenciálu
z Maďarska; v Čechách pripadá na túto skupinu 39% a na
Slovensku 30%. Rakúske hlavné mesto Viedeň by si na
Slovensku zvolilo 34%, v Čechách 23% a v Maďarsku 15%
respondentov.
A cseh megkérdezettek egy negyedének, a szlovák
megkérdezettek 30%-ának és a magyar megkérdezettek
35%-ának nincs konkrét elképzelése az ausztriai célrégióról.
A vidéki határ menti területekre irányul a magyarországi
migrációs pontenciálnak valamivel több mint a fele;
Csehországban e csoport aránya 39% és Szlovákiában 30%.
Szlovákiában a megkérdezettek 34%-a választaná Bécset,
Csehországban 23%-a és Magyarországon 15%-a.
Prevážna časť migračného potenciálu hodlá odísť za prácou
v priebehu budúcich 5 rokov. Mnohí sa však nad termínom
migrácie doposiaľ nezamýšľajú.
A migrációs potenciál túlnyomó többsége az elkövetkezendœ
5 éven belül kíván munkát keresni. Sokan viszont a migráció
idœpontját még nem fontolták meg.
Približne dve tretiny osôb, ktoré uvažujú o migrácii do
Rakúska, sú ľudia vo veku do 35 rokov. Podiel mužov činí
v Maďarsku 62%, v Čechách 68% a na Slovensku 58%.
Osoby v produktívnom veku, ktoré by prípadne pracovali
Körülbelül kétharmada azoknak, akik az Ausztriába való
migrációt mérlegelik, 35 éven aluli személy. A féfiak aránya
Magyarországon 62%, Csehországban 68% és Szlovákiában
58%. Ausztriában esetleg munkát vállaló, produktív korban
41
und in der Slowakei mit 58% vertreten. Erwerbsfähige, die
sich vorstellen können, in Österreich zu arbeiten, weisen ein
relativ hohes Bildungsniveau auf und sind derzeit häufig als
FacharbeiterInnen oder Fachangestellte tätig (lediglich in
Ungarn findet sich auch ein nennenswerter HilfsarbeiterInnenanteil). Sehr häufig sind migrationswillige Befragte in allen
drei Ländern derzeit im Bereich der „Sachgütererzeugung“
tätig, in Ungarn und Tschechien außerdem noch in den Branchen „Handel/Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“
(in Ungarn zusätzlich im „Gaststättenwesen“, in Tschechien
im „Bauwesen“). In der Slowakei spielt dagegen der Bereich
der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und persönlichen
Dienstleistungen“ eine wichtige Rolle.
Die potenziellen ArbeitsmigrantInnen kommen im Falle Ungarns überwiegend aus dem Komitat Györ-Moson-Sopron, in
Tschechien aus Südmähren und in der Slowakei etwas häufiger aus dem Raum Bratislava als aus der Region Trnava.
Mit dem Lebensstandard sind Personen, die im Ausland arbeiten möchten, nicht besonders zufrieden, allerdings blicken
sie doch einigermaßen optimistisch in die Zukunft.
Für die migrationswilligen UngarInnen, TschechInnen und
SlowakInnen ist das „Erzielen eines höheren Einkommens“
der am häufigsten genannte Grund dafür, eine Beschäftigung
im Ausland anzunehmen; dieses Einkommen sollte zumindest
doppelt so hoch wie im Inland sein. Der Faktor der Arbeitslosigkeit spielt eine sehr geringe Rolle bei der Überlegung, im
Ausland zu arbeiten. Angestrebt wird hauptsächlich eine Dauerstellung im Ausland über einen längeren Zeitraum.
Informelle Kontakte sind nach Angaben der Befragten bei der
Suche nach einem Arbeitsplatz im Ausland besonders wichtig.
Potenzielle ArbeitsmigrantInnen haben in ihrem persönlichen
Umfeld relativ häufig Personen, die ein Einkommen aus einer
Arbeit im Ausland beziehen; über eine persönliche Arbeitserfahrung im Ausland verfügt sowohl in Tschechien als auch
in der Slowakei knapp über ein Fünftel der befragten Migrationswilligen, in Ungarn liegt der entsprechende Anteil bei
16%.
Erwartet wird eine Verbesserung der persönlichen Arbeitssituation sowie eine Beschäftigung im Ausland, die dem Qualifikationsniveau entspricht.
Jeweils nur ca. ein Viertel der potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus Ungarn und Tschechien sieht gute Chancen, im
Ausland Arbeit zu finden. In der Slowakei liegt der Anteil bei
einem Drittel.
Die Resultate ergeben, dass nur relativ wenige Personen, die
sich vorstellen können, im Ausland zu arbeiten, bereits konkrete Informationen diesbezüglich eingeholt haben.
Die Umfrageergebnisse machen deutlich, dass für ArbeitsmigrantInnen, die gerne täglich oder wöchentlich pendeln
möchten, als Verkehrsmittel am ehesten der eigene PKW/das
eigene Mofa/Motorrad sowie Fahrgemeinschaften in Frage
kommen. Betrachtet man diejenigen potenziellen TagespendlerInnen, die als Zielland Österreich angeben, so zeigt sich,
dass in Ungarn 84% der Befragten aus dem Komitat GyörMoson-Sopron eine maximale Wegzeit von mehr als 1 bis
2,5 Stunden in Kauf nehmen, während im Komitat Vas 41%
42
nebo technickohospodářští pracovníci (pouze v Maďarsku
nacházíme statisticky relevantní podíl nekvalifikovaných
dělníků). Respondenti ze všech tří zemí, kteří uvažují
o migraci, jsou dnes velmi často zaměstnáni v oblasti
„materiální výroby“, v Maďarsku a Česku kromě toho také
v odvětví „prodej/opravy motorových vozidel a spotřebního
zboží“ (v Maďarsku pak ještě v oboru „pohostinství“, v Česku
ve „stavebnictví“). Na Slovensku naopak hraje důležitou
roli oblast „poskytování ostatních veřejných a soukromých
služeb“.
Zájemci o migraci za prací pocházejí v Maďarsku převážně
z župy Györ-Moson-Sopron, v Česku z jižní Moravy a na
Slovensku o něco častěji z Bratislavského než z Trnavského
kraje.
Osoby, které by chtěly pracovat v zahraničí, nejsou zvlášť
spokojeny se svou životní úrovní, nicméně však pohlížejí do
budoucnosti s mírným optimismem.
Pro Maďary, Čechy a Slováky, kteří uvažují o migraci, je
nejčastěji uváděným důvodem pro zaměstnání v zahraničí
„dosažení vyššího příjmu“; tento příjem by měl být aspoň
dvakrát vyšší než příjem doma. Faktor nezaměstnanosti hraje
při úvahách o práci v zahraničí velmi malou roli. Zájemci se
obvykle snaží získat v zahraničí stálé pracovní místo na delší
dobu.
Podle údajů respondentů jsou při hledání pracovního místa
v zahraničí zvlášť důležité neformální kontakty.
Potenciální migranti za prací mají ve svém okolí relativně
často osoby, které získávají příjem z práce v zahraničí; osobní
zkušenosti s prací v zahraničí má v Česku a na Slovensku
více než pětina dotázaných zájemců o migraci, v Maďarsku
činí tento podíl 16%.
Respondenti od migrace očekávají, že se v zahraničí jejich
pracovní situace zlepší a že získají zaměstnání, které
odpovídá jejich kvalifikaci.
Pouze zhruba čtvrtina potenciálních migrantů za prací
z Maďarska. Česka se domnívá, že má dobré vyhlídky na
získání práce v zahraničí. Na Slovenska jde o asi třetinu
dotázaných.
Z výsledků vyplývá, že konkrétní informace si obstaralo pouze
relativně málo lidí z těch, kteří by případně chtěli pracovat
v zahraničí.
Výsledky průzkumu zřetelně ukázaly, že pro migranty, kteří by
dávali přednost týdennímu nebo měsíčnímu dojíždění, by jako
dopravní prostředek připadal nejčastěji v úvahu vlastní osobní
automobil/vlastní moped/motocykl, popř. by několik osob
dojíždělo společně jedním dopravním prostředkem. Jestliže
vezmeme v úvahu potenciální denní pendlery, kteří uvedli
jako cílovou zemi Rakousko, vidíme, že v Maďarsku je 84%
respondentů z župy Györ-Moson-Sopron ochotno strávit na
cestě do zaměstnání více než 1 až 2,5 hodiny, zatímco v župě
Vas mluví 41% oslovených o době pod 1 hodinu a 53% o více
než 1 až 2,5 hodinách (v župě Zala se uvádí pouze kategorie
„více než 1 až 2,5 hodiny“). V Česku uvedla z dotazovaných
potenciálních denních pendlerů z jižních Čech a jižní Moravy
vždy čtvrtina kategorii doby dojíždění „do 1 hodiny“; necelé
dvě třetiny respondentů v jižních Čechách a tři čtvrtiny osob
z jižní Moravy mluví o maximální době dojíždění 1 až 2,5
v Rakúsku, majú relatívne vysokú úroveň vzdelania a sú
v súčasnosti často zamestnaní ako kvalifikovaní robotníci
alebo technicko-hospodárski pracovníci (iba v Maďarsku
nachádzame štatisticky relevantný podiel nekvalifikovaných
robotníkov). Respondenti zo všetkých troch krajín, ktorí
uvažujú o migrácii, sú dnes veľmi často zamestnaní v oblasti
„materiálnej výroby“, v Maďarsku a Čechách okrem toho aj
v odvetví „predaj/opravy motorových vozidiel a spotrebného
tovaru“ (v Maďarsku potom ešte v oblasti „pohostinstvo“, v
Čechách v „stavebníctve“). Na Slovensku naopak hrá dôležitú
úlohu oblasť „poskytovania ostatných verejných a súkromných
služieb“.
Záujemcovia o migráciu za prácou pochádzajú v Maďarsku
prevážne zo župy Györ-Moson-Sopron, v Čechách z južnej
Moravy a na Slovensku o niečo viac z Bratislavského ako
z Trnavského kraja.
Osoby, ktoré by chceli pracovať v zahraničí, nie sú nejako
zvlášť spokojné so svojou životnou úrovňou, hladia však do
budúcnosti s miernym optimizmom.
Pre Maďarov, Čechov a Slovákov, ktorí uvažujú o migrácii,
je najčastejšie uvádzaným dôvodom pre zamestnanie
v zahraničí „dosiahnutie vyššieho príjmu“; tento príjem
by mal byť aspoň dvakrát vyšší než príjem doma. Faktor
nezamestnanosti hrá pri úvahách o práci v zahraničí veľmi
malú úlohu. Záujemcovia sa obvykle snažia získať v zahraničí
trvalé pracovné miesto na dlhšiu dobu.
Podľa údajov respondentov sú pri hľadaní pracovného miesta
v zahraničí zvlášť dôležité neformálne kontakty.
Potenciálni migranti za prácou majú vo svojom okolí relatívne
často osoby, ktoré získavajú príjem z práce v zahraničí;
osobné skúsenosti s prácou v zahraničí má v Čechách a
na Slovensku viac než pätina dopytovaných záujemcov o
migráciu, v Maďarsku činí tento podiel 16%.
Respondenti od migrácie očakávajú, že sa v zahraničí ich
pracovná situácia zlepší a že získajú zamestnanie, ktoré
zodpovedá ich kvalifikácii.
Iba zhruba śtvrtina potenciálnych migrantov za prácou
z Maďarska, Čiech a tretina Slovenska sa domnieva, že má
dobré vyhliadky na získanie práce v zahraničí.
Z výsledkov vyplýva, že konkrétne informácie si obstaralo iba
relatívne málo ľudí z tých, ktorí by prípadne chceli pracovať
v zahraničí.
Výsledky prieskumu zreteľne ukázali, že pre migrantov,
ktorí by dávali prednosť týždennému alebo mesačnému
dochádzaniu, by ako dopravný prostriedok pripadal
najčastejšie v úvahu vlastný osobný automobil/vlastný moped/
motocykel, popr. by niekoľko osôb dochádzalo spoločne
jedným dopravným prostriedkom. Ak vezmeme ar úvahy
potenciálnych denných pendlerov, ktorí uviedli ako cieľovú
krajinu Rakúsko, vidíme, že v Maďarsku je 84% respondentov
zo župy Györ-Moson-Sopron ochotných stráviť na ceste do
zamestnania viac než 1 až 2,5 hodiny, zatiaľ čo v župe Vas
hovorí 41% opýtaných o dobe pod 1 hodinu a 53% o viac
než 1 až 2,5 hodiny (v župe Zala sa uvádza iba kategória
„viac než 1 až 2,5 hodín“). V Čechách uviedla z dopytovaných
potenciálnych denných pendlerov z južných Čiech a južnej
Moravy vždy štvrtina kategórií doby dochádzania „do 1
levœ személyek aránylag magas végzettséggel rendelkeznek
és jelenleg gyakran szakmunkásként vagy m•szaki-gazdasági
beosztásban dolgoznak (csupán Magyaországon találkozunk
a segédmunkások statisztikailag releváns arányával).
A migrálást számba vevœ megkérdezettek mindhárom
országban jelenleg nagyon gyakran a „materiális termelés“
területén dolgoznak, Magyarországon és Csehországban
ezen kívül még a „gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás
és fogyasztási cikkek kereskedelme és javítása“
területén (Magyarországon továbbá a vendéglátóiparban,
Csehországban pedig még az építœiparban). Ezzel
ellentétben Szlovákiában fontos szerepet játszik a „köz- és
magánszolgáltatások“ területe.
Magyarországon a munkavállalási migráció túlnyomó része
Gyœr-Moson-Sopron megyében jelenik meg, Csehországban
Dél-Morvaországban és Szlovákiában valamivel gyakrabban
a Bratislavai megyében, mint a Trnavaiban.
Azok a személyek, akik munkát kívánnának vállalni
külföldön, nincsenek túlságosan megelégedve a saját
életszínvonalukkal, mindenesetre a jövœbe mérsékelt
optimizmussal tekintenek.
A migrációt mérlegelœ magyarok, csehek és szlovákok
számára a külföldi munkavállalás leggyakrabban feltüntetett
oka a „magasabb jövedelem elérése“; ez a jövedelem
legalább kétszer olyan magas kell hogy legyen, mint az
otthoni. A munkanélküliségi tényezœ a külföldi munkavállalás
mérlegelésében nagyon kis szerepet játszik. Az érdeklœdœk
általában hosszabb idœre szóló tartós munkahelyet
igyekszenek megszerezni külföldön.
A megkérdezettek válaszai szerint külföldi munkahely
keresésekor különösen fontosak az informális kapcsolatok.
A munkavállalás miatti potenciális migránsok közvetlen
környezetében aránylag gyakran van olyan személy, akik
külföldön végzett munkáért részesülnek jövedelemben;
külföldi munkavállalásban személyes tapasztalattal
Csehországban és Szlovákiában a migráció iránt érdeklœdœ
megkérdezetteknek több mint az egyötöde rendelkezik,
Magyarországon ez az arány 16%.
A megkérdezettek a migrációtól azt várják, hogy külföldön a
munkakörülményeik javulnak és hogy olyan állást szereznek,
amely megfelel a végzettségüknek.
A munkavállalás miatti magyarországi, csehországi és
szlovákiai potenciális migránsoknak nagyjából csupán az
egyharmada gondolja azt, hogy jó kilátásai vannak külföldi
munkaszerzésre.
Az eredményekbœl látható, hogy konkrét információkat
aránylag kevesen szereztek be azok közül, akik esetleg
külföldön szeretnének munkát vállalni.
A felmérés eredményei egyértelmœen kimutatták azt, hogy
azok a migránsok számára, akik elœnyben részesítenék a
heti vagy havi ingázást, a leggyakoribb közlekedési eszköz a
saját gépkocsi / moped / motorkerékpár, esetleg több személy
utazna együtt egy közlekedési eszközzel. Ha megnézzük
azokat a potenciális napi ingázókat, akik célországként
Ausztriát tüntették fel, akkor azt látjuk, hogy Magyarországon
a megkérdezettek 84%-a Gyœr-Moson-Sopron megyébœl
43
von einer Wegzeit bis zu 1 Stunde und 53% von mehr als 1
bis 2,5 Stunden sprechen (im Komitat Zala wird ausschließlich die Kategorie „mehr als 1 bis 2,5 Stunden“ genannt). In
Tschechien geben je ein Viertel der Befragten potenziellen
TagespendlerInnen aus Südböhmen und Südmähren die
Wegzeit-Kategorie „bis zu 1 Stunde“ an; knapp zwei Drittel
der Befragten in Südböhmen und drei Viertel der Personen
aus Südmähren sprechen von einer maximalen Wegzeit von
mehr als 1 bis 2,5 Stunden. Die Befragten aus Nordmähren
geben eine längere Wegzeit an.
Im Falle der Slowakei würde je ein Fünftel der potenziellen
TagespendlerInnen aus der Region Bratislava bis zu 1 Stunde
bzw. mehr als 2,5 Stunden Wegzeit nach und aus Österreich
auf sich nehmen (60% entfallen auf die Kategorie „mehr als 1
bis 2,5 Stunden“). Sehr ähnlich sieht die Verteilung bei potenziellen TagespendlerInnen aus dem Raum Trnava aus.
hodiny. Respondenti ze severní Moravy uvádějí delší dobu
dojíždění.
Na Slovensku by jedna pětina potenciálních denních pendlerů
z Bratislavského kraje byla ochotna dojíždět za prací do
Rakouska a zpět nejvýše 1 hodinu nebo naopak více než 2,5
hodiny (zbývajících 60% se zařadilo do kategorie „od 1 do
2,5 hodiny“). U potenciálních denních pendlerů z Trnavského
kraje je rozložení odpovědí velmi podobné.
Proti potenciálu migrace za prací z českých, slovenských a
maďarských příhraničních regionů směrem do Rakouska stojí
migrační potenciál z Rakouska do sousedních zemí.
Dem Potenzial an ArbeitsmigrantInnen aus der Grenzregion
Tschechiens, der Slowakei und Ungarns zu Österreich steht
das Migrationspotenzial aus Österreich gegenüber.
Migrationspotenzial in Wien,
in Niederösterreich und im Burgenland
Das allgemeine (unspezifische) Migrationspotenzial beträgt in
Wien 30%, in Niederösterreich 11% und im Burgenland 14%
der erwerbsfähigen Bevölkerung.
Die migrationswilligen Personen zeichnen sich durch ein eher
hohes Bildungsniveau aus, außerdem befinden sie sich in
einer durchaus zufrieden stellenden ökonomischen Situation.
Die Verteilung der befragten Erwerbstätigen auf einzelne
Branchen sieht folgendermaßen aus: in Wien sind die Migrationswilligen vor allem im Bereich des „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“ tätig, in der „Erbringung von sonstigen
öffentlichen und persönlichen Dienstleistungen“ sowie im
44
Migrační potenciál ve Vídni, Dolních
Rakousích a Burgenlandsku
Celkový (nespecifický) migrační potenciál činí ve Vídni 30%, v
Dolních Rakousích 11% a v Burgenlandsku 14% obyvatelstva
v produktivním věku.
Pro osoby uvažující o migraci je charakteristické spíše vyšší
vzdělání a kromě toho je jejich ekonomická situace vesměs
uspokojivá.
Z odvětvového hlediska vypadá struktura respondentů
takto: ve Vídni působí zájemci o migraci především v oblasti
„zdravotnictví, veterinární lékařství a sociální služby“,
„poskytování ostatních veřejných a soukromých služeb“ a
hodiny“; necelé dve tretiny respondentov v južných Čechách
a tri štvrtiny osôb z južnej Moravy hovorí o maximálnej dobe
dochádzania 1 až 2,5 hodiny. Respondenti zo severnej
Moravy uvádzajú dlhšiu dobu dochádzania.
Na Slovensku by jedna pätina potenciálnych denných
pendlerov z Bratislavského kraja bola ochotná dochádzať za
prácou do Rakúska a späť najviac 1 hodinu alebo naopak viac
než 2,5 hodiny (zostávajúcich 60% sa zaradilo do kategórie
„od 1 do 2,5 hodíny“). U potenciálnych denných pendlerov
z Trnavského kraja je rozloženie odpovedí veľmi podobné.
Proti potenciálu migrácie za prácou z českých, slovenských a
maďarských pohraničných regiónov smerom do Rakúska stojí
migračný potenciál z Rakúska do susedných krajín.
munkába való utazással hajlandó 1-2,5 óránál többet is
tölteni, míg Vas megyében a megkérdezettek 41%-a 1 órán
belüli idœt tüntetett fel és 53%-a 1-2,5 óránál többet (Zala
megyében csak „1-2,5 óránál több idœ“ kategória szerepel).
Csehországban a megkérdezett dél-csehországi és délmorvaországi potenciális napi ingázók egynegyede tüntette
fel „az 1 órán belüli“ utazási idœt; nem egész kétharmada
Dél-Csehországban és a háromnegyede Dél-Morvaországban
maximális utazási idœként az 1-2,5 órát t•ntette fel. Az északmorvaországi megkérdezettek hosszabb utazási idœket
jeleztek.
Szlovákiában a potenciális napi ingázók egyötöde lenne
hajlandó 1 órán belüli idœt tölteni a munkába utazással és
vissza, vagy ellenkezœleg több mint 2,5 órát (a fennmaradó
60% az „1-2,5 óra“ közötti kategóriába tartozik). A potenciális
napi ingázóknál a Trnavai megyébœl a válaszok nagyon
hasonlóak.
A határ menti cseh, szlovák és magyar régiókból történœ
potenciális munkavállalási migrációval szemben áll az
Ausztriából a szomszédos országokba irányuló migrációs
potenciál.
Migračný potenciál vo Viedni, Dolnom
Rakúsku a Burgenlandsku
Migrációs potenciál Bécsben, AlsóAusztriában és Burgenlandban
Celkový (nešpecifický) migračný potenciál činí vo Viedni 30%,
v Dolnom Rakúsku 11% a v Burgenlandsku 14% obyvateľstva
v produktívnom veku.
Pre osoby uvažujúce o migrácii je charakteristické skôr vyššie
vzdelanie a okrom toho je ich ekonomická situácia napospol
uspokojivá.
A (nem specifikált) teljes migrációs potenciál Bécsben
a produktív korban levœ lakosság 30%-át teszi ki, AlsóAusztriában 11%-át és Burgenlandban 14%-át.
A migrációt mérlegelœ személyekre inkább a magasabb
végzettség a jellemzœ, ezen kívül a gazdasági helyzetük
kielégítœ.
Z odvetvového hľadiska vypadá štruktúra respondentov takto:
vo Viedni pôsobia záujemcovia o migráciu predovšetkým
v oblasti „zdravotníctva, veterinárneho lekárstva a sociálnych
služieb“, „poskytovania ostatných verejných a súkromných
Ágazati szempontból a megkérdezettek szerkezete
a következœ: Bécsben a migráció után érdeklœdœk
elsœsorban az „egészségügy, állatorvostan és szociális
szolgáltatások“, „egyéb köz- és magánszolgáltatások“
45
„Handel/in der Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“.
In Niederösterreich kommen die potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus dem Bereich der „Sachgütererzeugung“, aus dem
„Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“ und aus dem
„Bauwesen“ bzw. aus dem „Handel/der Reparatur von KFZs
und Gebrauchsgütern“. Im Burgenland finden sich ebenfalls
in der „Sachgütererzeugung“ die meisten Migrationswilligen,
weiters haben die Bereiche „öffentliche Verwaltung/Sozialversicherung“, das „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“
und das „Beherbungs- und Gaststättenwesen“ Bedeutung.
„prodej/opravy motorových vozidel a spotřebního zboží“. V
Dolních Rakousích pocházejí potenciální migranti z odvětví
„materiální výroba“, „zdravotnictví, veterinární lékařství
a sociální služby“ a ze „stavebnictví“, zastoupen je také
„prodej/opravy motorových vozidel a spotřebního zboží“.
Také v Burgenlandsku patří většina dotazovaných zájemců
do odvětví „materiální výroba“, statisticky relevantní je
dále „veřejná správa/sociální zabezpečení“, „zdravotnictví,
veterinární lékařství a sociální služby“ a „ubytování a
pohostinství“.
Als Motivation, im Ausland eine Beschäftigung anzustreben,
wird am häufigsten der Umstand genannt, dass man „etwas
Neues erleben bzw. kennen lernen“ möchte. Der Faktor eines
„höheren Einkommens“ ist in diesem Zusammenhang weit
weniger bedeutend.
Jako motivaci pro snahu najít zaměstnání v zahraničí uvádějí
dotazovaní nejčastěji to, že by chtěli „zažít nebo poznat něco
nového“. Faktor „vyššího příjmu“ je v této souvislosti mnohem
méně významný.
Beinahe 50% der Migrationswilligen aus Wien, Niederösterreich und dem Burgenland sehen durchaus gute Chancen, im
Ausland Arbeit zu finden. Konkrete Schritte zur Vorbereitung
einer Beschäftigung im Ausland wurden allerdings von den
wenigsten Befragten unternommen. Hinsichtlich des Zeitpunktes einer Arbeitsaufnahme im Ausland gibt es bei den
meisten noch keine konkreten Vorstellungen. Für potenzielle
österreichische ArbeitsmigrantInnen kommt am häufigsten
eine permanente Migration in Frage.
Betrachtet man die potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus
Wien, Niederösterreich und dem Burgenland aufgegliedert
nach den jeweiligen Zielländern einer Arbeitsmigration, so
ist Deutschland das am häufigsten genannte Zielland. Die
Länder Ungarn, Slowakei, Tschechien sind für die befragten
ÖsterreicherInnen eher unattraktiv. Nur ein sehr geringer Prozentsatz möchte in diesen Ländern arbeiten.
Um ein umfassendes Bild der gesamten Arbeitsmarktsituation in den Grenzregionen zu erhalten, wurde dem Arbeitskräftepotenzial der Arbeitskräftebedarf gegenübergestellt, der im
Rahmen von Unternehmensbefragungen erhoben wurde.
Téměř 50% obyvatel Vídně, Dolních Rakous a
Burgenlandska, kteří uvažují o migraci, se domnívá, že
mají velmi dobré vyhlídky najít práci v zahraničí. Konkrétní
přípravy na získání zaměstnání v zahraničí však učinil jen
zcela nepatrný počet respondentů. Většina z nich ještě také
nemá konkrétní představu o době, kdy by chtěli začít pracovat
v zahraničí. Potenciální rakouští migranti za prací nejčastěji
předpokládají trvalou migraci.
Rozdělíme-li zájemce o migraci z Vídně, Dolních Rakous a
Burgenlandska podle toho, do kterých zemí by chtěli odejít
za prací, zjistíme, že nejčastěji uváděnou cílovou zemí je
Německo. Maďarsko, Slovensko a Česko jsou pro rakouské
respondenty spíše neatraktivní. V těchto zemích by chtělo
pracovat jen velmi malé procento dotázaných.
Abychom získali detailnější obrázek celkové situace na trhu
práce v příhraničních regionech, porovnali jsme potenciál
pracovních sil s jejich potřebou, která byla zjištěna v rámci
průzkumu v podnicích.
Arbeitskräftebedarf in Wien,
in Niederösterreich und im Burgenland
Potřeba pracovních sil ve Vídni, Dolních
Die befragten Betriebe in Wien, in Niederösterreich und im
Burgenland meinen, dass der Bedarf an Arbeitskräften vor allem im höheren Bildungsbereich (ab Matura) sowie bei FacharbeiterInnen innerhalb der nächsten 2 Jahre zunehmen wird.
Die meisten Unternehmen sehen optimistisch in die Zukunft.
Oslovené podniky ve Vídni, Dolních Rakousích a
Burgenlandsku se domnívají, že v nejbližších dvou letech
vzroste potřeba pracovních sil především v oblasti vyššího
vzdělání (od maturity výše) a v segmentu kvalifikovaných
dělníků. Většina podniků pohlíží na budoucnost optimisticky.
Jeweils etwas über ein Viertel der Betriebe in Wien, Niederösterreich und dem Burgenland sprechen davon, dass
der Personalstand in den letzten 2 Jahren im Unternehmen
gestiegen ist.
Jak ve Vídni, tak i v Dolních Rakousích a Burgenlandsku
se o něco více než čtvrtina podniků vyjádřila, že se počet
pracovních sil v jejich podniku v posledních dvou letech zvýšil.
Zum Befragungszeitpunkt befanden sich 22% der Wiener,
19% der niederösterreichischen und 12% der burgenländischen Unternehmen auf Personalsuche. Verstärkt auf Personalsuche sind in Wien Unternehmen aus dem „Kredit- und
46
V době provádění průzkumu hledalo zaměstnance 22%
vídeňských, 19% dolnorakouských a 12% burgenlandských
dotazovaných podniků. Větší nedostatek pracovních
sil pociťují ve Vídni podniky v oborech „úvěrnictví a
pojišťovnictví“ a také „ubytování a pohostinství“, v Dolních
služieb“ a „predaja/opráv motorových vozidiel a spotrebného
tovaru“. V Dolnom Rakúsku pochádzajú potenciálni migranti
z odvetvia „materiálna výroba“, „zdravotníctvo, veterinárne
lekárstvo a sociálne služby“ a zo „stavebníctva“, je zastúpený
aj „predaj/opravy motorových vozidiel a spotrebného tovaru“.
Aj v Burgenlandsku patrí väčšina dopytovaných záujemcov
do odvetvia „materiálna výroba“, štatisticky relevantná je
ďalej „verejná správa/sociálne zabezpečenie“, „zdravotníctvo,
veterinárne lekárstvo a sociálne služby“ a „ubytovanie a
pohostinstvo“.
Ako motiváciu pre snahu nájsť si zamestnanie v zahraničí
uvádzajú dopytovaní najčastejšie to, že by chceli „zažiť alebo
poznať niečo nového“. Faktor „vyššieho príjmu“ je v tejto
súvislosti omnoho menej významný.
Takmer 50% obyvateľov Viedne, Dolného Rakúska a
Burgenlandska, ktorí uvažujú o migrácii, sa domnieva,
že majú veľmi dobré vyhliadky nájsť si prácu v zahraničí.
Konkrétne prípravy na získanie zamestnania v zahraničí
však učinil iba celkom nepatrný počet respondentov. Väčšina
z nich tiež ešte nemá konkrétnu predstavu o dobe, kedy by
v zahraničí chceli začať pracovať. Potenciálni rakúski migranti
za prácou najčastejšie predpokladajú trvalú migráciu.
Keď rozdelíme záujemcov o migráciu z Viedne, Dolného
Rakúska a Burgenlandska podľa toho, do ktorých krajín by
chceli odísť za prácou, zistíme, že najčastejšie uvádzanou
cieľovou krajinou je Nemecko. Maďarsko, Slovensko a
Česko sú pre rakúskych respondentov skôr neatraktívne.
V týchto krajinách by chcelo pracovať iba veľmi malé percento
opýtaných.
Aby sme získali detailnejší obrázok celkovej situácie na trhu
práce v pohraničných regiónoch, porovnali sme potenciál
pracovných síl s ich potrebou, ktorá bola zistená v rámci
prieskumu v podnikoch.
és a „gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás és
fogyasztási cikkek kereskedelme és javítása“ területérœl
származnak. Alsó-Ausztriában a potenciális migránsok
a „materiális termelés“, az „egészségügy, állatorvostan
és szociális szolgáltatások“ és az „építœipar“ területérœl
származnak, képviselve van még a „gépjárm•kereskedelem/
gépjárm•javítás és fogyasztási cikkek kereskedelme
és javítása“. A megkérdezett érdeklœdœk többsége
Burgenlandban is a „materiális termelés“ ágazatához
tartozik, statisztikailag releváns még a „közigazgatás/
társadalombiztosítás“, az „egészségügy, állatorvostan
és szociális szolgáltatások“ és az „elszállásolás és
vendéglátóipar“ területe.
A külföldi álláskeresés motivációjaként a megkérdezettek
leggyakrabban azt tüntetik fel, hogy „valami újat szeretnének
átélni vagy megismerni“. A „magasabb jövedelem“ tényezœje
ezzel összefüggésben sokkal kevésbé jelentœs.
A migrálást mérlegelœ bécsi, alsó-ausztriai és burgenlandi
lakosok majd 50%-a úgy véli, hogy nagyon jó kilátásaik
vannak külföldi munkaszerzésre. Konkrét elœkészületeket a
külföldön való munkavállaláshoz viszont a megkérdezetteknek
csak elenyészœ száma tett. Többségüknek arról sincs konkrét
elképzelése, mikor szeretnék elkezdeni a munkavállalást
külföldön. A munkavállalás miatti potenciális osztrák
migránsok leggyakrabban tartós migrációt feltételeznek.
Amennyiben a bécsi, alsó-ausztriai és burgenlandi
migránsokat aszerint csoportosítjuk, mely országban
kivánnának munkát vállalni, megállapítható, hogy
célországként leggyakrabban Németországot tüntetik
fel. Magyarország, Szlovákia és Csehország az osztrák
megkérdezettek számára inkább nem attraktív. Ezekben
az országokban a megkérdezetteknek csak egy nagyon kis
százaléka szeretne dolgozni.
Annak érdekében, hogy részletesebb képet kapjunk a
munkaerœpiac összhelyzetérœl a határ menti régiókban,
összehasonlítottuk a munkaerœ potenciálját a szükséglettel,
amelyet a vállalatokban végzett felmérés keretében
állapítottunk meg.
Potreba pracovných síl vo Viedni, Dolnom
Munkaerœ-szükséglet Bécsben, AlsóAusztriában és Burgenlandban
Dopytované podniky vo Viedni, Dolnom Rakúsku a
Burgenlandsku se domnievajú, že v najbližších dvoch rokoch
vzrastie potreba pracovných síl predovšetkým v oblasti
vyššieho vzdelania (od maturity vyššie) a v segmente
kvalifikovaných robotníkov. Väčšina podnikov hľadí do
budúcnosti optimisticky.
A bécsi, alsó-ausztriai és burgenlandi megkérdezett vállalatok
úgy vélik, hogy az elkövetkezendœ két évben a munkaerœszükséglet elsœsorban a magasabb képzettségek területén
(érettségi és magasabb végzettség) fog növekedni, valamint
a szakmunkások szegmensében. A vállalatok többsége
optimistán látja a jövœt.
Vo Viedni a rovnako aj v Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku
sa o niečo viac než štvrtina podnikov vyjadrila, že počet
pracovných síl v ich podniku sa v posledných dvoch rokoch
zvýšil.
Mind Bécsben, mind pedig Alsó-Ausztriában és
Burgenlandban a vállalatoknak több mint egynegyede úgy
nyilatkozott, hogy a munkaerœ száma a vállalatukban a
legutóbbi két évben megnœtt.
Počas doby uskutočňovania prieskumu hľadalo
zamestnancov 22% viedenských, 19% dolnorakúskych
a 12% burgenlandských dopytovaných podnikov. Väčší
A kutatás idœszakában a megkérdezett bécsi vállalatok
22%-a, az alsó-ausztriai vállalatok 19%-a és a burgenlandi
vállalatok 12%-a keresett alkalmazottakat. A megkérdezett
47
Versicherungswesen“ sowie aus dem „Beherbungs- und
Gaststättenwesen“, in Niederösterreich Betriebe aus der
„Sachgüterproduktion“ sowie aus dem Bereich der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und privaten Dienstleistungen“ und im Burgenland vor allem Unternehmen aus dem
Bereich der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und privaten Dienstleistungen“.
Die Mehrzahl der befragten Unternehmen gibt an, dass es
schwierig sei, offene Stellen passend zu besetzen. Als Hauptgrund dafür wird angegeben, dass es zuwenig verfügbare
Arbeitskräfte mit der benötigten Ausbildungsrichtung gibt.
72% der Betriebe in Wien und 80% der Unternehmen im
Burgenland können sich vorstellen, offene Stellen mit ArbeitnehmerInnen aus den neuen EU-Mitgliedstaaten zu besetzen;
in Niederösterreich knapp 50%. Vor allem offene Stellen im
FacharbeiterInnenbereich sowie freie Stellen für Personen
mit höherer Bildung (ab Matura) würden häufiger mit ArbeitnehmerInnen aus den neuen EU-Mitgliedstaaten besetzt
werden. Ca. ein Fünftel der Betriebe meint, dass sie verstärkt
Arbeitskräfte aus den neuen EU-Mitgliedstaaten beschäftigen
würden, wenn es keine Übergangsfristen gäbe.
Zwei Drittel der untersuchten Betriebe in Wien würden entsprechende inländische Arbeitskräfte bevorzugt aufnehmen,
in NÖ und im Burgenland sogar übr zwei Drittel bis zu drei
Viertel.
Etwas mehr als ein Viertel aller untersuchten Betriebe beschäftigte zum Zeitpunkt der Erhebung ausländische Arbeitskräfte (in Wien und in Niederösterreich vor allem in den
Bereichen des „Gaststättenwesen“ und der „Sachgütererzeugung“, im Burgenland in den Bereichen „Bauwesen“
und „Erbringung sonstiger öffentlicher und persönlicher
Dienstleistungen“). Von denjenigen Betrieben, die bereits
ArbeitnehmerInnen aus den neuen EU-Mitgliedstaaten beschäftigen, würde ein Prozentsatz von 92% in Wien, 55% in
Niederösterreich bzw. 100% im Burgenland offene Stellen mit
Beschäftigten aus den neuen EU-Mitgliedstaaten besetzen.
Die Zufriedenheit mit ArbeitnehmerInnen aus den neuen EUMitgliedstaaten ist demnach vor allem in Wien und im Burgenland durchaus groß.
Als Faktoren, die für eine Beschäftigung von Arbeitskräften
aus den neuen EU-Mitgliedstaaten sprechen, werden von
vielen Unternehmen die „Lohnkosten“, die „Qualifikation“
und der „Fleiß“ bezeichnet; das gewichtigste Gegenargument
stellen „mangelnde Sprachkenntnisse“ dar.
Ca. ein Viertel der Unternehmen haben sich für die Zeit nach
der EU-Erweiterung Maßnahmen überlegt: diese liegen vor
allem in den Bereichen „Zusammenarbeit mit Unternehmen
aus den neuen EU-Mitgliedstaaten im Bereich Kostensenkung/Rationalisierung“, „Aufbau eines zusätzlichen Standorts
in den neuen EU-Mitgliedstaaten“, „neue Produkte und Leistungen“ sowie „verstärktes Marketing/Werbung für die eigenen Produkte in neuen EU-Mitgliedstaaten“.
Subauftragnehmer aus den neuen EU-Mitgliedstaaten beschäftigen 12% der Wiener, 9% der niederösterreichischen
und 5% der burgenländischen Betriebe.
Ein Großteil der befragten Unternehmen zeigt sich sehr indif-
48
Rakousích podniky ve sféře „materiální výroby“ a v oboru
v Burgenlandsku především podniky v oblasti „poskytování
ostatních veřejných a soukromých služeb“.
Většina dotázaných podniků uvádí, že volná místa je obtížné
obsadit vhodnými uchazeči. Hlavní důvod spatřují v tom,
že je na trhu práce nedostatek lidí s potřebným profesním
zaměřením.
72% podniků ve Vídni a 80% firem v Burgenlandsku připouští,
že by mohly obsadit volná místa zájemci o zaměstnání
z nových členských států EU; v Dolních Rakousích je to
necelých 50%. Pracovní síly z nových členských států EU by
mohly častěji nastoupit především na volná místa v segmentu
kvalifikovaných dělníků a na volná místa vyžadující vyšší
vzdělání (od maturity výše). Zhruba pětina podniků se
domnívá, že by zaměstnaly více pracovních sil z nových
členských států, pokud by neexistovaly přechodné lhůty.
Dvě třetiny podniků zařazených do průzkumu by při přijímání
nových pracovníků daly ve Vídny přednost domácím
uchazečům.Rakousích a v Burgenlandsku dokonce více než
dvě třetiny až tři čtvrtiny v Doldrích podniků.
Zahraniční pracovní síly zaměstnávala v době provádění
průzkumu více než čtvrtina všech dotazovaných podniků (ve
Vídni a v Dolních Rakousích především v oboru „pohostinství“
a „materiální výroby“, v Burgenlandsku v oblasti „stavebnictví“
a „poskytování ostatních veřejných a osobních služeb“).
Z podniků, v nichž už pracují zaměstnanci z nových členských
států EU, by 92% ve Vídni, 55% v Dolních Rakousích a
100% v Burgenlandsku přijalo na volná místa další zájemce
z nových členských států EU. Spokojenost se zaměstnanci
z nových členských států EU je tedy především ve Vídni a v
Burgenlandsku vesměs velká.
Jako faktory, které hovoří ve prospěch zaměstnávání
pracovních sil z nových členských států EU, uvádí
mnoho podniků „mzdové náklady“, „kvalifikaci“ a „píli“;
nejzávažnějším protiargumentem je „nedostatečná znalost
jazyků“.
Asi čtvrtina podniků uvažovala o tom, že po vstupu nových
členských států do EU rozšíří své aktivity. Ty by byly
zaměřeny především na oblast „spolupráce s podniky z
nových členských států EU v oblasti snižování nákladů/
racionalizace“, „otevření nové provozovny v nových členských
státech EU“, „nové produkty a výkony“ a „intenzivnější
marketing/propagace vlastních produktů v nových členských
státech EU“.
12% vídeňských, 9% dolnorakouských a 5% burgenlandských
podniků zaměstnává subdodavatele z nových členských států
EU.
Značná část oslovených podniků nemá vyhraněný názor na
to, jaké dopady na jejich podnikání má rozšíření EU; ve Vídni
se nicméně většina podniků domnívá, že rozšíření EU přináší
spíše šance.
nedostatok pracovných síl pociťujú vo Viedni podniky
v oblastiach „úverovanie a poisťovníctvo“ a tiež „ubytovanie
a pohostinstvo“, v Dolnom Rakúsku podniky vo sfére
„materiálnej výroby“ a v oblasti „poskytovania ostatných
verejných a súkromných služieb“ a v Burgenlandsku
predovšetkým podniky v oblasti „poskytovania ostatných
verejných a súkromných služieb“.
vállalatok közül nagyobb munkaerœhiány érezhetœ Bécsben
a „hitelezés és biztosítás“, valamint az „elszállásolás és
vendéglátóipar“ területén, Alsó-Ausztriában a „materiális
termelés“ és az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“
területén és Burgenlandban elsœsorban az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“ területén.
Väčšina dopytovaných podnikov uvádza, že volné miesta
je ťažké obsadiť vhodnými uchádzačmi. Hlavný dôvod vidia
v tom, že na trhu práce je nedostatok ľudí s potrebným
profesijným zameraním.
A megkérdezett vállalatok többsége szerint a szabad
munkahelyek számára nehezen lehet találni megfelelœ
érdeklœdœt. Ennek fœ okát abban látják, hogy a
munkaerœpiacon nincs elegendœ számú olyan személy, aki
rendelkezne a szükséges szakmai orientáltsággal.
72% podnikov vo Viedni a 80% prevádzok v Burgenlandsku
pripúšťa, že by mohli obsadiť volné miesta záujemcami
o zamestnanie z nových členských štátov EU; v Dolnom
Rakúsku je to necelých 50%. Pracovné sily z nových
členských štátov EU by mohli častejšie nastúpiť predovšetkým
na volné miesta v segmente kvalifikovaných robotníkov
a volné miesta vyžadujúce vyššie vzdelanie (od maturity
vyššie). Zhruba pätina podnikov sa domnieva, že by
zamestnali viac pracovných síl z nových členských štátov,
pokiaľ by neexistovali prechodné lehoty.
A bécsi vállalatok 72%-a és a burgenlandi vállalatok
80%-a elismeri, hogy a szabad munkahelyeket az EU új
tagországaiból érkezœkkel tölthetné be; Alsó-Ausztriában ez
az arány nem egész 50%. Az EU új tagországaiból érkezœ
munkaerœ leggyakrabban elsœsorban a szakmunkások
területén és a magasabb végzettséget igénylœ ágazatokban
(érettségi és magasabb végzettség) léphetne be a szabad
munkahelyekre. A vállalatoknak nagyjából az egyötöde
úgy véli, hogy az új tagországokból több munkaerœt
alkalmaznának, ha nem lennének átmeneti idœszakok.
Dve tretiny podnikov zaradených do prieskumu by pri
prijímaní nových pracovníkov, vo Viedni do kona viac neí
dve tretiny aź tri ścrtiny podnikov. Dolnom Rakúsku a v
Burgenlandsku dali prednosť domácim uchádzačom.
A felmérésbe besorolt vállalatok kétharmada új alkalmazottak
felvételekor belföldi érdeklœdœket részesítene elœnyben.
Zahraničné pracovné sily zamestnávala počas vykonávania
prieskumu viac než štvrtina všetkých dopytovaných podnikov
(vo Viedni a v Dolnom Rakúsku predovšetkým v okruhu
„pohostinstvo“ a „materiálna výroba“ a v Burgenlandsku
v oblasti „stavebníctvo a „poskytovanie ostatných verejných
a osobných služieb“). Z podnikov, v ktorých už pracujú
zamestnanci z nových členských štátov EU, by 92% vo
Viedni, 55% v Dolnom Rakúsku a 100% v Burgenlandsku
prijalo na volné miesta ďalších záujemcov z nových členských
štátov EU. Spokojnosť so zamestnancami predovćetkým vo
Viedni a v Burgenlandsku z nových členských štátov EU je
napospol veľká.
Ako faktory, ktoré hovoria v prospech zamestnávania
pracovných síl z nových členských štátov EU, uvádza mnoho
podnikov „mzdové náklady“, „kvalifikáciu“ a „usilovnosť“;
najzávažnejším protiargumentom je „nedostatočná znalosť
jazykov“.
Asi štvrtina podnikov uvažovala otom, že po vstupe nových
členských štátov do EU rozšíri svoje aktivity. Tie by boli
zamerané predovšetkým na oblasť „spolupráca s podnikmi
z nových členských štátov EU v oblasti znižovania
nákladov/racionalizácia“, „otvorenie novej prevádzky
v nových členských štátoch EU“, „nové produkty a výkony“
a „intenzívnejší marketing/propagácia vlastných produktov
v nových členských štátoch EU“.
12% viedenských, 9% dolnorakúskych a 5% burgenlandských
podnikov zamestnáva subdodávateľov z nových členských
štátov EU.
Značná časť dopytovaných podnikov nemá vyhranený
názor na to, aké dopady na ich podnikanie má rozšírenie
A felmérés idejében a megkérdezett vállalatok több mint
egyharmada alkalmazott külföldi munkaerœt (Bécsben és AlsóAusztriában elsœsorban a „vendéglátóipar“ és a „materiális
termelés“ területén, Burgenlandban pedig az „építœipar“ és az
„egyéb köz- és magánszolgáltatások“ területén. Azok közül
a vállalatok közül, ahol már rendelkeznek alkalmazottakal az
EU új tagországaiból, Bécsben 92%, Alsó-Ausztriában 55%
és Burgenlandban 100% alkalmazna további érdeklœdœket
az EU új tagországaiból. Az EU új tagországaibœl érkezœ
alkalmazottakkal elsœsorban Bécsben és Burgenlandban
nagyon meg vannak elégedve.
Az EU új tagországaiból érkezœ munkaerœ alkalmazása
melletti tényként sok vállalat a „bérköltségeket“, a
„képzettséget“ és a „szorgalmat“ tünteti fel; a legkomolyabb
ellenérv a „nem megfelelœ nyelvtudás“.
A vállalatoknak nagyjából az egynegyede mérlegelte azt,
hogy az új tagországok csatlakozása után kibœvíti az
aktivitását. Ezek elsœsorban az „együttm•ködés az új EUtagországok vállalataival a költségek csökkentése és az
ésszer•sítés területén“, „új üzemrészleg létrehozása az EU új
tagországaiban“, „új termékek és teljesítmények“ és a „saját
termékek intenzívebb marketingje/propagálása az EU új
tagországaiban“ c. témák lennének.
A bécsi vállalatok 12%-a, az alsó-ausztriai vállalatok 9%-a és
a burgenlandi vállalatok 5%-a alkalmaz alvállalkozókat az EU
új tagországaiból.
A megkérdezett vállalatok jelentœs részének nincs határozott
véleménye arról, hogyan befolyásolja a vállalkozásukat az
EU bœvítése; Bécsben a vállalatok többsége úgy véli, hogy az
EU-bœvítés inkább esélyeket hoz magával.
49
ferent, was die Einschätzung der Auswirkungen der EU-Erweiterung für ihren Betrieb bedeutet; in Wien wird doch von
einer Mehrheit der Betriebe davon ausgegangen, dass die
Chancen überwiegen.
Arbeitskräftebedarf in Ungarn,
in Tschechien und in der Slowakei
Potřeba pracovních sil v Maďarsku, Česku
a na Slovensku
Ebenso wie die österreichischen Unternehmen meinen auch
die in Ungarn, in Tschechien und in der Slowakei befragten
Betriebe, dass sich der Bedarf an Arbeitskräften vor allem im
höheren Bildungsbereich (ab Matura) sowie bei FacharbeiterInnen innerhalb der nächsten 2 Jahre erhöhen wird.
Stejně jako rakouské podniky se také dotazované podniky v
Maďarsku, Česku a na Slovensku domnívají, že se během
příštích dvou let zvýší potřeba pracovních sil především
v segmentu osob s vyšším vzděláním (od maturity nahoru) a
kvalifikovaných dělníků.
25% der ungarischen, 31% der tschechischen und 40% der
slowakischen Betriebe befinden sich auf Personalsuche, wobei zwei Drittel der Unternehmen angeben, dass es schwierig
sei, offene Stellen passend zu besetzen. Als Hauptgrund dafür wird angegeben, dass es zuwenig verfügbare Arbeitskräfte mit der benötigten Ausbildungsrichtung gibt.
25% maďarských, 31% českých a 40% slovenských podniků
hledá další pracovníky; dvě třetiny podniků přitom uvádějí,
že je obtížné najít na volné místo vhodného pracovníka.
Hlavní důvod vidí v tom, že je na trhu práce nedostatek lidí
s potřebným profesním zaměřením.
Jeweils 30% der Betriebe in Tschechien und in der Slowakei
können sich vorstellen, offene Stellen mit Arbeitskräften aus
Österreich zu besetzen, in Ungarn liegt der entsprechende
Prozentsatz bei 13%.
Für die Beschäftigung von ÖsterreicherInnen spricht nach
Angaben der befragten Unternehmen vor allem die „Bereicherung durch eine andere Kultur“, die „Sprachkenntnis“,
der „Fleiß“, die „Verlässlichkeit“ und die „Qualifikation“. Die
„Lohn- bzw. Sozialkosten“ sprechen allerdings gegen die
Beschäftigung von österreichischen Arbeitskräften.
Jeweils über 60% der tschechischen und slowakischen Betriebe würden Arbeitskräfte aus dem jeweils anderen Land
beschäftigen.
Allerdings meinen 60% der tschechischen und slowakischen
Betriebe, dass sie inländische Arbeitskräfte bevorzugt aufnehmen würden; in Ungarn 83% der Unternehmen.
Von einem in den letzten 2 Jahren gestiegenen Personalstand
berichtet jeweils ca. ein Drittel der Betriebe in Ungarn und in
Tschechien sowie knapp die Hälfte der Unternehmen in der
Slowakei.
Hinsichtlich unternehmerischer Aktivitäten in Österreich
(Unternehmensbeteiligungen, Bezug von Leistungen und
Produkten aus Österreich, sonstige Kooperationen mit österreichischen Betrieben) zeigt sich, dass sich slowakische Betriebe stärker engagieren als ungarische oder tschechische.
Etwa ein Drittel der Betriebe in Ungarn, Tschechien und in
der Slowakei haben sich unternehmerische Maßnahmen für
die Zeit nach der EU-Erweiterung überlegt. In den drei Untersuchungsländern sieht vor allem ein relativ hoher Anteil der
slowakischen Unternehmen ein Überwiegen der Chancen
durch die EU-Erweiterung.
Eine Beschäftigung von Sub-Auftragnehmern aus Österreich
gibt ein Viertel der slowakischen Betriebe an; in Tschechien
beschäftigen 5% der Unternehmen Subauftragnehmer aus
Österreich, In Ungarn werden keine Subauftragnehmer aus
Österreich beschäftigt.
50
V Česku a na Slovensku by shodně 30% podniků bylo
ochotno obsadit volná pracovní místa zájemci o práci z
Rakouska, v Maďarsku činí toto procento 13%.
Pro přijetí uchazečů z Rakouska hovoří podle údajů podniků
zapojených do průzkumu především „obohacení o odlišnou
kulturu“, „znalost jazyka“, „píle“, „spolehlivost“ a „kvalifikace“.
„Mzdové a sociální náklady“ naproti tomu hovoří proti
zaměstnávání rakouských pracovních sil.
Zhruba přes 60% českých a slovenských podniků by
zaměstnalo pracovní síly z druhé země.
60% českých a slovenských podniků však prohlašuje, že by
daly přednost domácím pracovním silám; v Maďarsku se takto
vyslovilo 83% podniků.
O zvýšení počtu zaměstnanců během posledních dvou let
referuje kolem třetiny podniků v Maďarsku a Česku, resp.
necelá polovina podniků na Slovensku.
Pokud jde o podnikatelské aktivity v Rakousku (kapitálová
účast, nákup služeb a zboží z Rakouska, ostatní formy
kooperace s rakouskými podniky), ukazuje se, že se v této
oblasti více angažují slovenské než maďarské nebo české
podniky.
Přibližně třetina podniků v Maďarsku, Česku a na Slovensku
uvažovala o tom, že po rozšíření EU rozšíří své podnikatelské
aktivity. Ze tří zkoumaných zemí je především na Slovensku
vysoký podíl podniků, které v rozšíření EU vidí spíše
příležitost.
Čtvrtina slovenských podniků zaměstnává subdodavatele
z Rakouska; v Česku činí analogický údaj 5%, zatímco
maďarské podniky subdodavatele z Rakouska
nezaměstnávají.
Na Slovensku je oproti ostatním dvěma sledovaným zemím
vyšší podíl firem podnikajících v přeshraniční kooperaci.
EU; vo Viedni sa predsa len väčšina podnikov domnieva, že
rozšírenie EU prináša skôr šance.
Potreba pracovných síl v Maďarsku,
Čechách a na Slovensku
Munkaerœ-szükséglet Magyarországon,
Rovnako ako rakúske podniky sa aj dopytované podniky v
Maďarsku, Čechách a na Slovensku domnievajú, že sa v
priebehu nasledujúcich dvoch rokov zvýši potreba pracovných
síl predovšetkým v segmente osôb s vyšším vzdelaním (od
maturity vyššie) a kvalifikovaných robotníkov.
Hasonlóképp, mint az osztrák vállalatok, a megkérdezett
magyarországi, csehországi és szlovákiai vállalatok úgy
vélik, hogy az elkövetkezendœ két évben megnövekszik a
munkaerœ-szükséglet elsœsorban a magasabb végzettséget
igénylœ ágazatokban (érettségi és magasabb végzettség) és a
szakmunkások területén.
25% maďarských, 31% českých a 40% slovenských podnikov
hľadá ďalších pracovníkov; dve tretiny podnikov pritom
uvádzajú, že je obtiažne nájsť na volné miesto vhodného
pracovníka. Hlavný dôvod vidia v tom, že je na trhu práce
nedostatok ľudí s potrebným profesijným zameraním.
V Čechách a na Slovensku by zhodne 30% podnikov bolo
ochotných obsadiť volné pracovné miesta záujemcami o
prácu z Rakúska, v Maďarsku predstavuje toto číslo 13%.
Pre prijatie uchádzačov z Rakúska hovorí podľa údajov
podnikov zapojených do prieskumu predovšetkým
„obohatenie o odlišnú kultúru „, „znalosť jazyka“, „usilovnosť“,
„spoľahlivosť“ a „kvalifikácia“. „Mzdové a sociálne náklady“
naproti tomu hovoria proti zamestnávaniu rakúskych
pracovných síl.
Zhruba by viac než 60% českých a slovenských podnikov
zamestnalo pracovné sily z druhej krajiny.
60% českých a slovenských podnikov však prehlasuje, že by
dali prednosť domácim pracovným silám; v Maďarsku sa takto
vyslovilo 83% podnikov.
O zvýšení počtu zamestnancov v priebehu posledných dvoch
rokov referuje okolo tretiny podnikov v Maďarsku a Čechách
resp. necelá polovica podnikov na Slovensku.
A magyar vállalatok 25%-a, a cseh vállalatok 31%-a és a
szlovák vállalatok 40%-a keres további alkalmazottakat;
a vállalatok kétharmada emellett feltüntette, hogy a
szabad munkahelyek számára nehezen lehet találni
megfelelœ érdeklœdœt. Ennek fœ okát abban látják, hogy a
munkaerœpiacon nincs elegendœ számú olyan személy, aki
rendelkezne a szükséges szakmai orientáltsággal.
Csehországban és Szlovákiában a vállalatok 30%-a lenne
hajlandó betölteni az új munkahelyeket Ausztriából érkezœ
érdeklœdœkkel; Magyarországon ez az arány 13%.
A felmérésben részt vevœ vállalatok adatai szerint az
osztrák érdeklœdœk alkalmazása mellett elsœsorban a „eltérœ
kultúrával való gazdagodás“, a „nyelvtudás“, a „szorgalom“, a
„megbízhatóság“ és a „képzettség“ szól. A „bér- és szociális
költségekkel“ ezzel ellentéteben az osztrák munkaerœ
alkalmazása ellen érvelnek.
Pokiaľ ide o podnikateľské aktivity Rakúska (kapitálová účasť,
nákup služieb a tovaru z Rakúska, ostatné formy kooperácie
s rakúskymi podnikmi), ukazuje sa, že sa slovenské podniky
angažujú v tejto oblasti viac než maďarské alebo české.
A cseh és szlovák vállalatoknak most tœbb mint a 60%-a
alkalmazna munkaerœt másik országból. A cseh és szlovák
vállalatok 60%-a kijelentette, hogy elœnyben részesítené a
belföldi dolgozókat; Magyarországon a vállalatoknak a 83%-a
nyilatkozott így.
Az alkalmazottak számának a növekedésérœl a legutóbbi
két évben a magyarországi és csehországi vállalatoknak
körülbelül az egyharmada számol be, illetve Szlovákiában a
vállalatoknak közel a fele.
Približne tretina podnikov v Maďarsku, Čechách a na
Slovensku uvažovala o tom, že po rozšírení EU rozšíri
svoje podnikateľské aktivity. Z troch skúmaných krajín je
predovšetkým na Slovensku vysoký podiel podnikov, ktorý
v rozšírení EU vidí skôr príležitosť.
Ami az Ausztriában megvalósuló vállalkozói aktivitásokat illeti
(tœkerészvétel, szolgáltatások és áru vásárlása Ausztriából,
egyéb együttm•ködési formák osztrák vállalatokkal),
megmutatkozott az, hogy a szlovák vállalatok ezen a területen
aktívabbak, mint a magyar vagy a cseh vállalatok.
Štvrtina slovenských podnikov zamestnáva subdodávateľa
z Rakúska; v Čechách predstavuje analogický údaj 5%,
zatiaľ čo maďarské podniky subdodávateľa z Rakúska
nezamestnávajú.
A magyar, cseh és a szlovák vállalatoknak körülbelül az
egyharmada mérlegelte azt, hogy az EU-csatlakozás után
kibœvíti vállalkozói aktivitását. A vizsgált országok közül
elsœsorban Szlovákiában magas azoknak a vállalatoknak az
aránya, amelyek az EU bœvítésében inkább lehetœségeket
látnak.
Na Slovensku je oproti ostatným dvom sledovaným krajinám
vyšší podiel firiem podnikajúcich v cezhraničnej kooperácii.
A szlovák vállalatok egynegyede m•ködik együtt osztrák
alvállalkozókkal; Csehországban ez a adat 5%, míg
Magyarországon osztrák alvállalkozókal együttm•ködés nem
valósul meg.
51
In der Slowakei ist im Vergleich der drei Untersuchungsländer
der höchste Anteil an grenzüberschreitend tätigen Betrieben
zu verzeichnen.
7.2 Detailergebnisse
7.2 Podrobné výsledky
Potenzial an ArbeitsmigrantInnen aus der
Slowakei, aus Tschechien und Ungarn
Potenciál migrace za prací ze Slovenska,
Česka a Maďarska
Eines der Ziele des Projekts LAMO ist es, den mittels Monitoringinstrumentarium erhobenen potenziellen Arbeitsmigrationsströmen aus den neuen EU-Mitgliedstaaten Ungarn, Slowakei und Tschechien das mögliche Abwanderungspotenzial
aus Österreich ins Ausland und im Besonderen in die Nachbarstaaten Ungarn, Slowakei und Tschechien gegenüberzustellen, um die Entwicklung des regionalen Arbeitsmarktes
umfassend zu beleuchten.
Jedním z cílů projektu LAMO je porovnat potenciální proudy
migrace za prací z nových členských států EU, jmenovitě
Maďarska, Slovenska a Česka, zjištěné prostřednictvím
monitorovacích nástrojů, s potenciálem migrace z Rakouska
do zahraničí, a to především do výše uvedených sousedních
tří států, a získat tak co nejpodrobnější obrázek vývoje na
regionálním trhu práce.
Zu diesem Zweck wurden neben den Untersuchungen auf
ungarischer, slowakischer und tschechischer Seite auch
Befragungen in der niederösterreichischen bzw. burgenländischen Grenzregion zu Tschechien, der Slowakei und zu Ungarn sowie im Bundesland Wien durchgeführt.
In ausgewählten Regionen diesseits und jenseits der Grenze
Österreichs mit Tschechien, der Slowakei und mit Ungarn
wurde das Pendel- und Migrationspotenzial im Zuge von
Haushaltsbefragungen erhoben.
19% der 1.491 in Ungarn im Rahmen der LAMO-Haushaltserhebung befragten Personen geben an, im Ausland (weiterhin)
arbeiten zu wollen (dies entspricht einer Personenzahl von
280). In der Slowakei können sich 36% vorstellen, im Ausland
(weiterhin) zu arbeiten (559 von insgesamt 1.558 Befragten).
Von den 3.003 in Tschechien interviewten Personen kommt
es für 467 in Frage, im Ausland einer Arbeit nachzugehen
(dies entspricht einem Prozentsatz von 16%).
52
Za tímto účelem byly vedle výzkumů na maďarské, slovenské
a české straně provedeny také dotazníkové průzkumy
v dolnorakouských a burgenlandských příhraničních
regionech, které sousedí s Českem, Slovenskem a
Maďarskem. Analogické šetření proběhlo také ve Vídni.
Ve vybraných regionech na obou stranách rakouské hranice
s Českem, Slovenskem a Maďarskem byly formou průzkumu
v domácnostech shromažďovány údaje o potenciálu
krátkodobé („pendlerské“) a dlouhodobé, resp. trvalé migrace.
19% z 1.491 osob, které se v Maďarsku zapojily do průzkumu
v domácnostech prováděného v rámci projektu LAMO,
uvádí, že chtějí (i nadále) pracovat v zahraničí; v absolutním
vyjádření je to 280 osob. Na Slovensku uvažuje 36%
respondentů o tom, že by (nadále) pracovali v zahraničí (559
z celkem 1.558 dotázaných osob). Z celkem 3.003 českých
účastníků průzkumu by mělo 467 zájem o práci v zahraničí (v
procentuálním vyjádření je to 16%).
Szlovákiában a másik két vizsgált országgal ellentétben
magasabb a határon átnyúló együttm•ködést folytató cégek
aránya.
7.2 Podrobné výsledky
7.2 Részletes eredmények
Potenciál migrácie za prácou zo Slovenska,
Čiech a Maďarska
Szlovákiából, Csehországból és
Magyarországról megvalósuló
munkavállalási migráció potenciálja
Jedným z cieľov projektu LAMO je porovnať potenciálne
prúdy migrácie za prácou z nových členských štátov
EU, menovite Maďarska, Slovenska a Čiech. Zistiť to
prostredníctvom monitorovacích nástrojov, s potenciálom
migrácie z Rakúska do zahraničia a to predovšetkým do
vyššie uvedených susedných troch štátov a získať tak čo
najpodrobnejší obrázok vývoja na regionálnom trhu práce.
A LAMO projekt egyik célja, hogy összehasonlítsa a
monitoring eszközök segítségével megállapított munkavégzés
miatti migráció potenciális áramalatait az új EUtagországokból, nevezetesen Magyaroszágról, Szlovákiából
és Csehországból, az Ausztriából külföldre irányuló migrációs
potenciállal, mégpedig elsœsorban a fent említett három
szomszédos országba, hogy minél részletesebb képet kapjon
a regionális munkaerœpiac alakulását illetœen.
Za týmto účelom boli popri výskumoch na maďarskej,
slovenskej a českej strane uskutočnené aj dotazníkové
prieskumy v dolnorakúskych a burgenlandských pohraničných
regiónoch, ktoré susedia s Českom, Slovenskom a
Maďarskom. Analogické šetrenie prebiehalo aj vo Viedni.
Vo vybraných regiónoch na oboch stranách rakúskej hranice
s Českom, Slovenskom a Maďarskom boli formou prieskumu
v domácnostiach zhromažďované údaje o potenciáli
krátkodobej („pendlerskej“) a dlhodobej resp. trvalej migrácie.
19% z 1 491 osôb, ktoré sa v Maďarsku zapojili do prieskumu
v domácnostiach v rámci projektu LAMO uvádzajú, že chcú
(i naďalej) pracovať v zahraničí; v absolútnom vyjadrení je
to 280 osôb. Na Slovensku uvažuje 36% respondentov o
tom, že by (naďalej) pracovali v zahraničí (559 z celkom 1
558 opýtaných osôb). Z celkom 3 003 českých účastníkov
prieskumu by malo celkom 467 záujem o prácu v zahraničí (v
percentuálnom vyjadrení je to 16%).
E célból a magyar, szlovák és cseh oldalon szervezett
felmérések mellett kérdœíves véleménykutatás valósult
meg a Csehországgal, Szlovákiával és Magyarországgal
szomszédos, az alsó-ausztriai és burgenlandi határ menti
régiókban. Ezzel azonos vizsgálat Bécsben is megvalósult.
Csehországgal, Szlovákiával és Magyarországgal
szomszédos osztrák határ mindkét oldalán elterülœ
kiválasztott régiókban a háztartásokban végzett felmérések
formájában adatokat gy•jtöttek a rövidtávú (ingázási) és a
hosszútávú, illetve tartós migráció potenciáljáról.
Az 1.491 személy 19%-a azok közül, akik Magyarországon
bekapcsolódtak a LAMO projekt keretében végzett
felmérésekbe a háztartásokban, feltüntette, hogy (továbbra
is) szeretnének külföldön dolgozni; abszolút értelemben ez
280 személyt jelent. Szlovákiában a megkérdezettek 36%-a
mérlegeli hogy (továbbra is) kivánnának külföldön dolgozni
(559 az 1.558 megkérdezett személy közül). A felmérésben
részt vevœ 3.003 cseh megkérdezett közül összesen 467
személy mutatott érdeklœdést a külföldi munkavégzés iránt
(ami százalékban kifejezve 16%).
53
Arbeitsmigrationspotenzial
Potenciál migrace za prací
Potenciál migrácie za prácou
Munkavállalási migrációs potenciál
Die Prozentangaben des folgenden Abschnitts, in dem diejenigen Personen, die angeben im Ausland (weiterhin) arbeiten
zu wollen, nach soziodemographischen Merkmalen, Qualifikation, ökonomischer Situation, regionaler Herkunft sowie danach, welche Motive der Bereitschaft im Ausland zu arbeiten
zugrunde liegen, beschrieben werden, beziehen sich jeweils
auf die Teilstichproben von potenziellen ArbeitsmigrantInnen
aus Ungarn, aus der Slowakei und aus Tschechien.
V následujícím oddílu jsou osoby, které projevily zájem
o (pokračování v) práci v zahraničí, charakterizovány
podle sociodemografických znaků, z hlediska kvalifikace,
ekonomické situace, regionálního původu a rovněž podle
toho, jaké motivy je přiměly k tomu, že uvažují o práci
v zahraničí. Příslušné procentuální údaje se vztahují
k jednotlivým dílčím namátkovým vzorkům potenciálních
zájemců o migraci z Maďarska, Slovenska a Česka.
Sozio-demographische Charakteristika
Sociodemografická kritéria
In allen drei Untersuchungsländern sind in der Gruppe der
potenziellen ArbeitsmigrantInnen Männer zu knapp zwei Dritteln vertreten. Ca. drei Viertel sind der Alterskategorie bis 35
Jahre zuzuordnen.
Muži tvoří ve skupině potenciálních migrantů ve všech třech
sledovaných zemích téměř dvě třetiny. Přibližně tři čtvrtiny
patří do věkové kategorie do 35 let.
In Ungarn ist die Hälfte der Personen, die angeben, im Ausland arbeiten zu wollen, ledig, während 38% bereits verheiratet sind. In der Slowakei liegt der Anteil der Verheirateten bei
29% und jener der Ledigen bei 64%. In Tschechien zeigt sich
ein ähnliches Bild wie in der Slowakei: 25% sind verheiratet,
61% ledig.
Hinsichtlich des Bildungsniveaus ist festzustellen, dass in
Ungarn ungefähr jeweils ein Drittel über einen Fachschulabschluss oder einen Abschluss einer höheren Schule mit
Matura verfügt. Ein Fünftel weist sogar einen darüber hinausgehenden Bildungsgrad auf, während 12% über Grundschulbildung verfügen.
In Tschechien haben 34% eine Schule mit Matura abgeschlossen, 24% eine Lehre hinter sich und 16% Grundschulbildung. FachschulabsolventInnen sind mit 9% und AbsolventInnen hochschulverwandter Lehranstalten, Fachhochschulen sowie Hochschulen mit insgesamt 16% vertreten.
Aufgrund der unterschiedlichen Bildungssysteme wurden
in der Slowakei bei der Datenerhebung die landesüblichen
Bildungskategorien abgefragt und es zeigt sich, dass der
überwiegende Anteil von 52% eine weiterführende Schule mit
Matura abgeschlossen hat und 23% über einen Hochschulabschluss verfügen. Auch in der Slowakei weisen die potenziellen ArbeitsmigrantInnen ein hohes Bildungsniveau auf.
Die Kenntnisse der deutschen Sprache sind von Land zu
Land doch unterschiedlich ausgeprägt: Wahrend in Tschechien 51% und in Ungarn 46% der Befragten sich zumindest
gut in Wort und Schrift ausdrücken können, liegt der entspre-
54
V Maďarsku je polovina osob, které uvádějí, že by chtěly
pracovat v zahraničí, svobodná, zatímco ženatých, resp.
vdaných je 38%. Na Slovensku činí podíl ženatých či vdaných
29% a svobodných je 64%. V Česku je obrázek podobný jako
na Slovensku: 25% jsou ženatí/vdané, 61% je svobodných.
Z hlediska úrovně vzdělání lze konstatovat, že v Maďarsku
absolvovala přibližně třetina těchto osob střední odbornou
školu a další třetina střední školu s maturitou. Pětina má
dokonce ještě vyšší vzdělání, zatímco základní vzdělání má
12% respondentů.
V Česku dokončilo 34% školu s maturitou, 24% absolvovalo
učební obor a 16% má základní vzdělání. Absolventi středních
odborných škol jsou zastoupeni 9% a absolventi vyšších a
vysokých škol různého zaměření celkem 16%.
Vzhledem k různosti vzdělávacích systémů byly na Slovensku
položky týkající se vzdělání adaptovány tak, aby odpovídaly
příslušným kategoriím vzdělání a ukázalo se, že 52%, tedy
něco přes polovinu dotazovaných, ukončilo různé typy
škol s maturitou a 23% absolvovalo vysokou školu. Také
na Slovensku je dosažená úroveň vzdělání potenciálních
zájemců o práci v zahraničí nadprůměrná.
Ve znalostech němčiny se v jednotlivých zemích projevily
patrné rozdíly: zatímco 51% českých a 46% maďarských
respondentů hodnotí svůj verbální a písemný projev
v němčině jako dobrý, činí tento podíl na Slovensku 33%.
Výdělečně činných je v Maďarsku v současné době 59%
z osob, které uvedly, že chtějí pracovat v zahraničí, na
Slovensku je to 50% a v Česku 55%. Studenti jsou v
Tschechien / Çesko
Česko / Csehország
Ungarn / Ma∂arsko
Maďarsko / Magyarország
(1556 Befragte / responfent•
1556 respondentov / megkérdezett)
36%
(559 Personen / osob
559 osôb / személy)
16%
19%
Bereitschaft im Ausland zu arbeiten
Zájem o práci
v zahraniçí
Záujem o prácu v
zahraničí
Érdeklœdés külföldi
munkavállalás iránt
V nasledujúcom oddieli sú osoby, ktoré prejavili záujem
o (pokračovanie) prácu v zahraničí, charakterizované
podľa sociodemografických znakov, z hľadiska kvalifikácie,
ekonomickej situácie, regionálneho pôvodu a rovnako aj
podľa toho, aké motívy ich prinútili k tomu, že uvažujú o práci
v zahraničí. Príslušné percentuálne údaje ich vzťahujú na
jednotlivé dielčie námatkové vzorky potenciálnych záujemcov
o migráciu z Maďarska, Slovenska a Čiech.
A következœ fejezetben a külföldi munkavégzés (folytatása)
iránt érdeklœdœ személyeket szocio-demográfiai szempontból,
a végzettség, a gazdasági helyzetük, a regionális származás
szempontjából jellemeztük, valamint aszerint, mely motivációk
okozták azt, hogy mérlegelik a külföldi munkavállalást. Az
adott százalékos adatok a migráció iránti magyarországi,
szlovákiai és csehországi potenciális érdeklœdœk egyes
véletlenszer• részmintáira vonatkoznak.
Sociodemografické kritériá
Szocio-demográfiai kritériumok
Muži tvoria v skupine potenciálnych migrantov vo všetkých
troch sledovaných krajinách takmer dve tretiny. Približne tri
štvrtiny patria do vekovej kategórie do 35 rokov.
A potenciális migránsok csoportjában mindhárom vizsgált
országban a férfiak csaknem kétharmad részben vannak
képviselve. Nagyjából a háromnegyede a 35 évet nem
meghaladó korcsoportba tartozik.
V Maďarsku je polovica osôb, ktoré uvádzajú, že by chceli
pracovať v zahraničí, slobodných, zatiaľ čo ženatých resp.
vydatých je 38%. Na Slovensku činí podiel ženatých či
vydatých 29% a slobodných je 64%. V Čechách je obrázok
podobný ako na Slovensku: 25% sú ženatí/vydaté, 61% je
slobodných.
Z hľadiska úrovne vzdelania je možné konštatovať, že v
Maďarsku absolvovala približne tretina týchto osôb strednú
odbornú školu a ďalšia tretina strednú školu s maturitou.
Pätina má dokonca ešte vyššie vzdelanie, zatiaľ čo základné
vzdelanie má 12% respondentov.
V Čechách dokončilo 34% školu s maturitou, 24%
absolvovalo učebný odbor a 16% má základné vzdelanie.
Absolventi stredných odborných škôl sú zastúpení 9% a
absolventi vyšších škôl a vysokých škôl rôzneho zamerania
celkom 16%.
Vzhľadom k rôznosti vzdelávacích systémov boli na
Slovensku položky týkajúce sa vzdelania adaptované tak, aby
zodpovedali príslušným kategóriám vzdelania a ukázalo sa,
že 52%, teda viac ako polovica dopytovaných ukončila rôzne
typy škôl s maturitou a 23% absolvovalo vysokú školu. Aj
na Slovensku je dosiahnutá úroveň vzdelania potenciálnych
záujemcov o prácu v zahraničí nadpriemerná.
V znalostiach nemčiny sa v jednotlivých krajinách prejavili
zreteľné rozdiely: zatiaľ čo 51% českých a 46% maďarských
respondentov hodnotí svoj verbálny a písomný prejav
v nemčine ako dobrý, činí tento podiel na Slovensku 33%.
Zárobkovo činných je v Maďarsku v súčasnej dobe 59%
Magyarországon azoknak a személyeknek a fele, akik
feltüntették, hogy külföldön szeretnének dolgozni, nœtlen/
hajadon, míg a nœs férfiak, illetve a férjezett nœk aránya
38%. Szlovákiában a nœsök, illetve férjezettek aránya 29%, a
nœtleneké, illetve a hajadonoké 64%. Csehországban a kép
hasonló, mint Szlovákiában: 25% nœs/férjezett, 61% nœtlen/
hajadon.
A végzettségi szint szempontjából megállapítható, hogy e
személyeknek nagyjából az egyharmada szakközépiskolát
végzett, további egyharmada pedig középiskolát érettségivel.
Sœt egyötöde még magasabb képzettséggel rendelkezik, míg
alapfokú végzettsége a megkérdezettek 12%-ának van.
Csehországban 34% fejezte be a középiskolát érettségivel,
24% szakmunkásképzœt végzett el és 16% alapfokú
végzettséggel rendelkezik. A szakközépiskolai végzettség
9%-ban van képviselve, különféle szakú felsœfokú iskolája és
fœiskolája a megkérdezettek 16%-ának van.
Tekintettel az oktatási rendszerek különbözœségére
Szlovákiában, a végzettséggel kapcsolatos tételeket úgy
módosították, hogy megfeleljenek az adott végzettségi
kategóriáknak és megmutatkozott az, hogy 52%, tehát a
megkérdezetteknek valamivel több, mint a fele különbözœ
iskolát végzett érettségivel és 23% fœiskolai végzettséggel
rendelkezik. A külföldi munkavégzés iránt potenciálisan
érdeklœdœk között az elért végzettségi szint Szlovákiában is
átlagon felüli.
A német nyelv ismeretét illetœen az egyes országokban
jelentœs különbségek mutatkoztak meg: míg a
55
chende Anteil in der Slowakei bei 33%.
In Ungarn sind 59% der Personen, die angeben, im Ausland
arbeiten zu wollen, zur Zeit erwerbstätig, in der Slowakei
50%, in Tschechien 55%. StudentInnen sind in Ungarn mit
21%, in Tschechien mit 26% und in der Slowakei mit 36%
vertreten. Der Arbeitslosenanteil beträgt in allen Ländern
jeweils 8%. Die restlichen Befragten sind zum Zeitpunkt der
Erhebung (nach den abgefragten Kategorien) Hausfrauen/männer, PensionistInnen, in Karenz Befindliche bzw. andere.
In Ungarn geben 41% an, zuletzt oder aktuell als FacharbeiterIn tätig gewesen zu sein; 21% sind der Kategorie
„nichtqualifizierte (Hilfs-)ArbeiterInnen“, 12% der Kategorie
„Fachangestellte“ zuzuordnen.
In der Slowakei findet sich ein HilfsarbeiterInnenanteil von
4%. Der FacharbeiterInnenanteil liegt bei 29%, der Anteil an
Fachangestellten bei 26%. Bei den tschechischen Befragten
machen FacharbeiterInnen 43% aus, dazu kommen noch
16% Verwaltungsangestellte/Beamte, 15% Fachangestellte
und 11% leitende Angestellte. Der HilfsarbeiterInnenanteil
liegt wie in der Slowakei bei 4%.
UnternehmerInnen bzw. Selbstständige sind in den Teilstichproben der Personen, die im Ausland arbeiten wollen, in Ungarn mit 5%, in der Slowakei mit 8% und in Tschechien mit
11% vertreten.
Die meisten Erwerbstätigen, die bereit sind, im Ausland zu arbeiten, sind in Ungarn im Bereich der „Sachgütererzeugung“
tätig, außerdem kommen die ArbeitsmigrantInnen aus den
Sparten „Handel/Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“
sowie „Beherbungs- und Gaststättenwesen“.
In der Slowakei stammen die potenziellen ArbeitsmigrantInnen in erster Linie aus dem Bereich „Erbringung von sonstigen öffentlichen und persönlichen Dienstleistungen“, gefolgt
vom Bereich „Sachgütererzeugung“. In Tschechien wiederum fallen die Bereiche „Sachgütererzeugung“, „Bauwesen“
und „Handel/Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“
am stärksten ins Gewicht. Weitere Bereiche, aus denen im
Ausland arbeitswillige TschechInnen stammen, sind das „Beherbungs- und Gaststättenwesen“, das „Gesundheits- und
Sozialwesen“ und die „Erbringung von sonstigen öffentlichen
und persönlichen Dienstleistungen“.
Während 42% der ungarischen Befragten meinen, im Falle
einer Arbeitslosigkeit in ihrem Beruf schnell wieder einen
Arbeitsplatz finden zu können, geben 45% an, nur mit Mühe
wieder entsprechend beschäftigt werden zu können. Weitere
5% schließen eine Wiederbeschäftigung überhaupt dezidiert
aus. In Tschechien sind 51% der Befragten davon überzeugt,
schnell wieder Arbeit zu finden, 42% sind eher pessimistisch.
In der Slowakei gehen – ähnlich wie in Tschechien - 52% der
Befragten davon aus, schnell wieder Arbeit zu finden.
56
Maďarsku zastoupeni 21%, v Česku 26% a na Slovensku
36%. Podíl nezaměstnaných činí ve všech zemích shodně
8%. Ostatní respondenti patřili v době provádění výzkumu
(podle definovaných kategorií) do skupiny žen, resp. mužů
v domácnosti, důchodců, žen na mateřské dovolení a popř.
jiných skupin.
V Maďarsku uvedlo 41% dotazovaných, že naposledy nebo
v době průzkumu pracovali jako kvalifikovaní dělníci; 21%
patří do kategorie „nekvalifikovaní (pomocní) dělníci“, 12% do
kategorie „technickohospodářští pracovníci“.
Na Slovensku činí podíl nekvalifikovaných dělníků 4%.
Kvalifikovaných dělníků je 29%, na technickohospodářské
pracovníky připadá 26%. Mezi českými respondenty bylo
43% kvalifikovaných dělníků a kromě nich jsou zastoupeni
ještě administrativní pracovníci a úředníci s 16%,
technickohospodářští pracovníci s 15% a vedoucí pracovníci
s 11%. Podíl nekvalifikovaných dělníků činí stejně jako na
Slovensku 4%.
Podnikatelé, resp. samostatně výdělečně činné osoby jsou
v namátkovém vzorku zájemců o práci v zahraničí zastoupeni
v Maďarsku 5%, na Slovensku 8% a v Česku 11%.
Většina výdělečně činných osob, které uvažují o práci v
zahraničí, je v Maďarsku zaměstnána ve sféře „materiální
výroby“. Potenciální migranti se kromě toho rekrutují z odvětví
„prodej/opravy vozidel a spotřebního zboží“ a „ubytování a
pohostinství“.
Na Slovensku pocházejí potenciální migranti nejčastěji
z oblasti „poskytování ostatních veřejných a soukromých
služeb“, za kterou následuje „materiální výroba“. V Česku pak
jsou nejpočetnější odvětví „materiální výroba“, „stavebnictví“
a „prodej/opravy motorových vozidel a spotřebního zboží“.
Další obory, z nichž pocházejí Češi projevující zájem o práci
v zahraničí, jsou „ubytování a pohostinství“, „zdravotnictví
a sociální péče“ a „poskytování ostatních veřejných a
soukromých služeb“.
42% maďarských respondentů se domnívá, že by si jako
nezaměstnaní dokázali opět brzy najít práci ve své profesi,
zatímco 45% uvedlo, že by měli s hledáním zaměstnání
potíže. Dalších 5% návrat do zaměstnání rozhodně vyloučilo.
V Česku je 51% respondentů přesvědčeno, že si opět rychle
najdou práci, 42% se vyjádřilo spíše pesimisticky.
Na Slovensku podobně jako v Česku 52% dotázaných
předpokládá, že opět rychle najdou práci.
z osôb, ktoré uviedli, že chcú pracovať v zahraničí, na
Slovensku je to 50% a v Čechách 55%. Študenti sú v
Maďarsku zastúpení 21%, v Čechách 26% a na Slovensku
36%. Podiel nezamestnaných predstavuje vo všetkých
krajinách zhodne 8%. Ostatní respondenti patrili v čase
vykonávania výskumu (podľa definovaných kategórií) do
skupiny žien resp. mužov v domácnosti, dôchodcov, žien na
materskej dovolenke, popr. iných skupín.
V Maďarsku uviedlo 41% opýtaných, že naposledy alebo
v čase prieskumu pracovali ako kvalifikovaní robotníci; 21%
patrí do kategórie „nekvalifikovaní (pomocní) robotníci“, 12%
do kategórie „technicko-hospodárski pracovníci“.
Na Slovensku činí podiel nekvalifikovaných robotníkov
4%. Kvalifikovaných robotníkov je 29%, na technickohospodárskych pracovníkov pripadá 26%. Medzi českými
respondentmi bolo 43% kvalifikovaných robotníkov a okrem
nich sú zastúpení ešte administratívni pracovníci a úradníci
s 16%, technicko-hospodárski pracovníci s 15% a vedúci
pracovníci s 11%. Podiel nekvalifikovaných robotníkov činí
rovnako ako na Slovensku 4%.
Podnikatelia resp. samostatne zárobkovo činné osoby sú
v námatkovej vzorke záujemcov o prácu v zahraničí zastúpení
v Maďarsku 5%, na Slovensku 8% a v Čechách 11%.
Väčšina zárobkovo činných osôb, ktoré uvažujú o práci v
zahraničí, sú v Maďarsku zamestnané vo sfére „materiálnej
výroby“. Potenciálni migranti sa okrem toho regrutujú
z odvetvia „predaj/opravy vozidiel a spotrebného tovaru“ a
„ubytovanie a pohostinstvo“.
Na Slovensku pochádzajú potenciálni migranti najčastejšie
z oblasti „poskytovanie ostatných verejných a súkromných
služieb“, za ktorou nasleduje „materiálna výroba“. V
Čechách sú najpočetnejším odvetvím „materiálna výroba“,
„stavebníctvo“ a „predaj/opravy motorových vozidiel a
spotrebného tovaru“. Ďalšie oblasti, z ktorých pochádzajú
Česi prejavujúci záujem o prácu v zahraničí, sú „ubytovanie
a pohostinstvo“, „zdravotníctvo a sociálna starostlivosť“ a
„poskytovanie ostatných verejných a súkromných služieb“.
42% maďarských respondentov sa domnieva, že by si ako
nezamestnaní dokázali opäť skoro nájsť prácu vo svojej
profesii, zatiaľ čo 45% uviedlo, že by s hľadaním zamestnania
mali ťažkosti. Ďalších 5% návrat do zamestnania rozhodne
vylúčilo. V Čechách je 51% respondentov presvedčených, že
si opäť rýchlo nájdu prácu, 42% sa vyjadrilo skôr pesimisticky.
Na Slovensku podobne ako v Čechách 52% dopytovaných
predpokladá, že opäť rýchlo nájdu prácu.
megkérdezettek 51%-a Csehországban és 46%-a
Magyarországon a német szóbeli és írásbeli tudását jónak
minœsítette, ez az arány Szlovákiában 33%.
Azok közül a személyek közül, akik feltüntették, hogy
külföldön szeretnének dolgozni, jelenleg keresœ foglalkozást
Magyarországon 59% folytat, Szlovákiában 50% és
Csehországban 55%. A diákok Magyarországon 21%-ban
vannak képviselve, Csehországban 26%-ban és Szlovákiában
36%-ban. A munkanélküliek aránya mindhárom országban
azonosan 8%. A többi megkérdezett a felmérés idejében
(a definiált kategóriák szerint) a háztartásbeli férfi vagy nœ,
nyugdíjas, gyermekgondozási szabadságon levœ nœ, esetleg
más csoportba tartozott.
Magyarországon a megkérdezettek 41%-a utoljára vagy
a felmérés idejében szakmunkásként dolgozott; 21% a
„segédmunkás“ kategóriában tartozik, 12% pedig a „m•szakigazdasági dolgozó“ kategóriájába.
Szlovákiában a segédmunkások aránya 4%. Szakmunkások
29%-ban és a m•szaki-gazdasági dolgozók 26%-ban
vannak képviselve. A cseh megkérdezettek között 43%
volt a szakmunkás, rajtuk kívül még képviselve voltak az
adminisztratív dolgozók és hivatalnokok 16%-ban, a m•szakigazdasági dolgozók 15%-ban és vezetœ munkatársak 11%ban. A segédmunkások aránya 4%, tehát ugyanolyan, mint
Szlovákiában.
A vállalkozók, illetve az önálló keresœ tevékenységet
folytató személyek a külföldi munkavégzés iránt érdeklœdœ
véletlenszerœ mintában Magyarországon 5%-ban,
Szlovákiában 8%-ban és Csehországban 11%-ban vannak
képviselve.
A külföldi munkavégzést mérlegelœ keresœ foglalkozást
folytató személyek többsége Magyarországon a „materiális
termelés“ szférájában dolgozik. A potenciális migránsok
ezen kívül még a „gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás
és fogyasztási cikkek kereskedelme és javítása“ és az
„elszállásolás és vendéglátóipar“ ágazatból származnak.
Szlovákiában a potenciális migránsok leggyakrabban az
„egyéb köz- és magánszolgáltatások“ területérœl származnak,
ezután következik a „materiális termelés“. Csehországban
legnagyobb számú a „materiális termelés“ ágazat, utána
kövekezik az „építœipar“ és a „gépjárm•kereskedelem/
és javítása“. A további területek, amelyekbœl a külföldi
munkavégzés iránt érdeklœdœ csehek származnak az
„elszállásolás és vendéglátóipar“, az „egészségügy és
szociális ellátás“ és „az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“.
A magyar megkérdezettek 42%-a úgy véli, hogy mint
munkanélküliek nemsokára ismét találnának munkát a
saját szakmájukban, míg 45% azt tüntette fel, hogy az állás
keresésével gondjaik lennének. További 5% a munkába
való visszatérést határozottan kizárta. Csehországban
a megkérdezettek 51%-a meg van gyœzœdve arról, hogy
gyorsan ismét munkát találnak, 42% inkább borúlátóan
nyilatkozott.
Szlovákiában hasonlóan, mint Csehországban a
megkérdezettek 52%-a feltételezi, hogy gyorsan ismét munkát
találnak.
57
Ökonomische Situation
und Lebensstandard
Ekonomická situace a životní úroveň
Hinsichtlich der ökonomischen Situation der Befragten in
Ungarn geben 44% an, in der Vergangenheit mit dem Geld
gerade ausgekommen zu sein; der entsprechende Anteil liegt
in der Slowakei bei 42% und in Tschechien bei 30%. Ersparnisse ausgegeben und/oder Geld geborgt haben in Ungarn
18%, in der Slowakei 10% und in Tschechien 21%. 35% der
befragten UngarInnen, 37% der SlowakInnen sowie 43% der
TschechInnen konnten Geld sparen. Im Falle Ungarns zeigt
sich, dass sich die ökonomische Situation derer, die im Ausland arbeiten möchten, besser darstellt als bei den Befragten,
die eine Arbeitsmigration ins Ausland ausschließen.
Ke své ekonomické situaci uvádí 44% maďarských
respondentů, že v minulosti jen taktak vycházeli s penězi;
na Slovensku činí podíl těchto osob 42% a v Česku 30%.
18% dotázaných osob v Maďarsku, 10% na Slovensku a
21% v Česku se vydalo z úspor a/nebo si vzalo půjčku.
35% respondentů z Maďarska, 37% ze Slovenska a 43%
z Česka dokázalo uspořit peníze. U Maďarska se ukazuje,
že ekonomická situace těch, kteří uvažují o práci v zahraničí,
vypadá lépe než u respondentů, kteří možnost migrace za
prací do zahraničí vylučují.
Ein jeweils sehr geringer Anteil der im Ausland Arbeitswilligen
ist mit dem Lebensstandard zufrieden (in Ungarn 11%, in der
Slowakei 7% und in Tschechien 12%). 36% der befragten
UngarInnen, 22% der SlowakInnen und 34% der TschechInnen meinen, erst in mehr als 6 Jahren einen zufrieden stellenden Lebensstandard erreichen zu können. In Ungarn rechnen
23%, in der Slowakei 25% und in Tschechien 29% mit einem
solchen Lebensstandard in einem Zeitraum von 1-5 Jahren.
Während 19% der ungarischen Befragten sich skeptisch
zeigen, jemals einen zufrieden stellenden Lebensstandard zu
erreichen, liegt der entsprechende Prozentsatz in der Slowakei bei 45%, in Tschechien bei 7%.
In allen Untersuchungsländern ist zu bemerken, dass die
gegenwärtigen Lebensbedingungen im Vergleich zu den Lebensbedingungen vor 5 Jahren etwas besser eingeschätzt
werden. Die Lebensbedingungen von Freunden und Bekannten derer, die im Ausland arbeiten möchten, werden zum gegenwärtigen Zeitpunkt besser als die eigenen bewertet. Die
Erwartungen an die eigenen Lebensbedingungen in 5 Jahren
sind aber noch einmal höher und liegen weit über den Erwartungen von Personen, die nicht an eine Arbeitsmigration ins
Ausland denken.
Bei den Personen, die nicht im Ausland arbeiten wollen, sind
keine so deutlichen Unterschiede zu bemerken.
58
Podíl zájemců o práci v zahraničí, kteří jsou se svou
životní úrovní spokojeni, je ve všech sledovaných zemích
shodně velmi nízký (v Maďarsku 11%, na Slovensku 7% a
v Česku 12%). 36% dotazovaných Maďarů , 22% Slováků
a 34% Čechů se domnívá, že se jim podaří dosáhnout
uspokojivé životní úrovně až nejdříve za 6 let. S tím, že
takové životní úrovně dosáhnou během jednoho až pěti
let, počítá v Maďarsku 23%, na Slovensku 25% a v Česku
29% respondentů. Skeptický názor ohledně toho, že vůbec
někdy dosáhnou uspokojivé životní úrovně, vyjádřilo 19%
maďarských účastníků výzkumu, zatímco na Slovensku to
bylo 45% a v Česku 7%.
Ve všech sledovaných zemích je patrné, že současné životní
podmínky jsou obecně hodnoceny o něco lépe než před pěti
lety. Současné životní podmínky přátel a známých těch, kteří
uvažují o práci v zahraničí, jsou hodnoceny lépe než životní
podmínky jich samotných. Vyhlídky na zlepšení životní úrovně
v časovém horizontu 5 let jsou u zájemců o práci v zahraničí
opět hodnoceny příznivěji a výrazně převyšují očekávání těch
osob, které o práci v zahraničí neuvažují.
U respondentů, kteří nepomýšlejí na práci v zahraničí, nejsou
patrné tak zřetelné rozdíly.
Ekonomická situácia a životná úroveň
Gazgasági helyzet és életszínvonal
Ku svojej ekonomickej situácii uvádza 44% maďarských
respondentov, že v minulosti ako tak vyšli s peniazmi; na
Slovensku činí podiel týchto osôb 42% a v Čechách 30%.
18% dopytovaných osôb v Maďarsku, 10% na Slovensku
a 21% v Čechách minuli úspory a/alebo si vzali pôžičku.
35% respondentov z Maďarska, 37% zo Slovenska a 43%
z Čiech dokázalo usporiť peniaze. U Maďarska sa ukazuje,
že ekonomická situácia tých, ktorí uvažujú o práci v zahraničí,
vypadá lepšie než u respondentov, ktorí vylučujú možnosť
migrácie za prácou do zahraničia.
Saját gazdasági helyzetükkel kapcsolatban a magyar
megkérdezettek 44%-a feltüntette, hogy a múltban éppen
hogy csak kijöttek a pénzükbœl, Szlovákiában e személyek
aránya 42%, Csehországban pedig 30%. Magyarországon
a megkérdezett személyek 18%-a felélte a megtakarított
pénzét és/vagy kölcsönt vett fel, Szlovákiában ez 10% volt,
Csehországban pedig 21%. A magyarországi megkérdezettek
35%-a, a szlovákiai megkérdezettek 37%-a és a csehországi
megkérdezettek 43%-a képes volt pénzt megtakarítani.
Magyarországon megmutatkozott az, hogy a külföldi
munkavégzést mérlegelœ személyek gazdasági helyzete
jobb, mint azoké, akik kizárják a külföldi munkavállalás miatti
migráció lehetœségét.
Podiel záujemcov o prácu v zahraničí, ktorí sú so svojou
životnou úrovňou spokojní, je vo všetkých sledovaných
krajinách zhodne veľmi nízky (v Maďarsku 11%, na Slovensku
7% a v Čechách 12%). 36% dopytovaných Maďarov , 22%
Slovákov a 34% Čechov sa domnieva, že sa im podarí
dosiahnuť uspokojivú životnú úroveň až najskôr za 6 rokov.
S tým, že takúto životnú úroveň dosiahnu v priebehu jedného
až piatich rokov, počíta v Maďarsku 23%, na Slovensku 25%
a v Čechách 29% respondentov. Skeptický názor ohľadne
toho, že vôbec niekedy dosiahnu uspokojivú životnú úroveň,
vyjadrilo 19% maďarských účastníkov výskumu, zatiaľ čo na
Slovensku to bolo 45% a v Čechách 7%.
Vo všetkých sledovaných krajinách je zrejmé, že súčasné
životné podmienky sú všeobecne hodnotené o niečo
lepšie než pred piatimi rokmi. Súčasné životné podmienky
priateľov a známych tých, ktorí uvažujú o práci v zahraničí,
sú hodnotené lepšie než životné podmienky ich samotných.
Vyhliadky na zlepšenie životnej úrovne v časovom horizonte
5 rokov sú u záujemcov o prácu v zahraničí opäť hodnotené
priaznivejšie a výrazne prevyšujú očakávania tých osôb, ktoré
o práci v zahraničí neuvažujú.
U respondentov, ktorí nepomýšľajú na prácu v zahraničí, nie
sú zrejmé tak zreteľné rozdiely.
Azoknak a külföldi munkavégzés iránt érdeklœdœ személyeknek
az aránya, akik saját életszínvonalukkal meg vannak elégedve,
mindhárom vizsgált országban azonosan nagyon alacsony
(Magyarországon 11%, Szlovákiában 7% és Csehországban
12%). A megkérdezett magyarok 36%-a, a szlovákok 22%-a
és a csehek 34%-a úgy véli, hogy kielégítœ életszínvonalat
legkorábban 6 év múlva sikerül elérniük. Azzal, hogy ilyen
életszínvonalat egy és öt év közötti idœszakban érnek el,
Magyarországon a megkérdezettek 23%-a, Szlovákiában
25%-a és Csehországban 29%-a számol. Szkeptikus
véleményt azzal kapcsolatban, hogy egyáltalán elérnek-e
kielégítœ életszínvonalat, a felmérés magyar résztvevœinek
a 19%-a nyilvánított ki, míg Szlovákiában ez 45% és
Csehországban 7% volt.
Valamennyi vizsgált országban nyilvánvaló, hogy a jelenlegi
életkörülményeket általában valamivel jobbnak értékelik,
mint az öt évvel ezelœttieket. A külföldi munkavállalást
mérlegelœk a barátaik és ismerœseik jelenlegi életszínvonalát
jobbnak ítélik meg, mint a sajátjukat. Az életszínvonal 5
éven belüli javulásának a kilátásait a külföldi munkavállalás
iránt érdeklœdœk szintén kedvezœbben ítélik meg és jelentœs
mértékben túlszárnyalják azon személyek elvárásait,
aki a külföldi munkavégzést nem mérlegelik. Azoknál
a megkérdezetteknél, akik nem gondolnak a külföldi
munkavállalásra, ilyen egyértelm• különbségek nem jelentek
meg.
59
Regionale Herkunft und Einschätzung der
regionalen Entwicklung
Regionální původ a hodnocení
regionálního vývoje
In Ungarn ist etwas mehr als die Hälfte des Arbeitsmigrationspotenzials im Komitat Györ-Moson-Sopron beheimatet,
auf das Komitat Vas entfällt ein Anteil von 28%, auf Zala einer
von 21%.
57% des Potenzials an ArbeitsmigrantInnen aus der Slowakei
finden sich im Raum Bratislava, 43% im Raum Trnava.
In Tschechien stellen Personen aus Südmähren mit 50% den
größten Anteil des Arbeitsmigrationspotenzials, gefolgt von
Südböhmen mit 32% und Nordmähren mit 18%.
V Maďarsku je potenciál migrace za prací soustředěn z více
než poloviny do župy Györ-Moson-Sopron, zatímco na župu
Vas připadá 28% a na župu Zala 21%.
Na Slovensku nacházíme 57% migračního potenciálu
v Bratislavském a 43% v Trnavském kraji.
V Česku zaznamenáváme nejvyšší potenciál migrace za prací
na jižní Moravě, kde činí 50%, pak následují jižní Čechy s
32% a severní Morava s 18%.
Slovensko / Slovákia
(559 Befragte / respondent•
respondentov / megkérdezett)
Regionálny pôvod
potenciálnych
migrantov
Potenciális migránsok
regionális származása
(467 Befragte / respondent•
Südmähren
jižní Morava
južná Morava
Dél-Morvaország
Regionale Herkunft
der potenziellen
ArbeitsmigrantInnen
Regionální p•vod
potenciálních migrant•
Tschechien / Çesko
Bratislava
Trnava
57%
43%
Südböhmen
jižní Çechy
južné Çechy
Dél-Csehország
Nordmähren
severní Morava
severná Morava
Észak-Morvaország
32% der ungarischen, 53% der slowakischen und 31% der
tschechischen Migrationswilligen wohnen in Städten. Aus
kleinen Gemeinden stammen in Ungarn 36% der Migrationswilligen, in der Slowakei beträgt der entsprechende Prozentsatz 15%, in Tschechien 27%. Des Weiteren kommen aus
mittelgroßen Gemeinden in Ungarn 13%, in der Slowakei 9%,
in Tschechien 11% sowie aus großen Gemeinden in Ungarn
19%, in der Slowakei 23% und in Tschechien 32% des Migrationspotenzials.
In Ungarn stammen 27% der Migrationswilligen aus optimal
erreichbaren, 25% aus mittelmäßig erreichbaren Gemeinden
und 16% aus Gemeinden in einer peripheren Lage. In der
Slowakei sind genau wie in Ungarn 27% der Personen in
optimal erreichbaren Gemeinden zu finden; in mittelmäßig
erreichbaren Gemeinden sind 13% und in peripheren Lagen
8% der Befragten zu Hause. In Tschechien wiederum sind
Personen aus optimal (28%) bzw. mittelmäßig erreichbaren
Gemeinden (26%) zu ungefähr gleichen Teilen vertreten, während aus peripheren Lagen nur 15% der Befragten stammen.
Zieht man den Wohnortwechsel als Indikator der Mobilität heran, so können die in Ungarn, in der Slowakei und in
Tschechien befragten Personen als relativ immobil charakterisiert werden, da zwei Drittel (Ungarn und Tschechien) bis
zu drei Viertel (Slowakei) innerhalb der letzten 10 Jahre ihren
Wohnsitz nicht verändert haben. Es ist auch eine relativ hohe
Zufriedenheit mit dem Wohnort zu verzeichnen.
60
Ungarn / Ma∂arsko
Ma∂arsko / Magyarország
(280 Befragte respondent•
50%
51%
Györ-Moson-Sopron
Györ-Moson-Sopron
Györ-Moson-Sopron
Gyœr-Moson-Sopron
32%
Vas / Vas
Vas / Vas megye
28%
Zala / Zala
Zala / Zala megye
18%
21%
32% maďarských, 53% slovenských a 31% českých
adeptů migrace bydlí ve městech. Z menších obcí pochází
v Maďarsku 36% zájemců o migraci, na Slovensku činí
odpovídající procento 15% a v Česku 27%. Do kategorie
obyvatel středně velkých obcí patří v Maďarsku 13%, na
Slovensku 9% a v Česku 11%, z velkých obcí pak pochází
v Maďarsku 19%, na Slovensku 23% a v Česku 32% osob,
které uvažují o migraci za prací.
V Maďarsku pochází 27% zájemců o migraci z výhodně
položených lokalit, 25% z průměrně dosažitelných míst a 16%
z odlehlých obcí. Na Slovensku bydlí stejně jako v Maďarsku
27% osob ve výhodně položených obcích; z průměrně
dosažitelných obcí pochází 13% a z odlehlých lokalit 8%
respondentů. V Česku je zase přibližně stejné zastoupení
respondentů z velmi dobře (28%) a průměrně dosažitelných
obcí (26%), zatímco z odlehlejších míst pochází pouze 15%
dotazovaných osob.
Uvažujeme-li o změně bydliště jako indikátoru mobility, pak
můžeme účastníky průzkumu z Maďarska, Slovenska a
Česka charakterizovat jako relativně málo mobilní, neboť
dvě třetiny (Maďarsko a Česko) až tři čtvrtiny (Slovensko)
z nich během posledních deseti let nezměnily své bydliště.
Zaznamenáváme u nich také relativně vysokou míru
spokojenosti se současným bydlištěm.
Zhruba 60% respondentů ve sledovaných třech zemích
Regionálny pôvod a hodnotenie
regionálneho vývoja
Regionális származás és a regionális
fejlœdés értékelése
V Maďarsku je potenciál migrácie za prácou sústredený z viac
než polovice do župy Györ-Moson-Sopron, zatiaľ čo na župu
Vas pripadá 28% a na župu Zala 21%.
Na Slovensku nachádzame 57% migračného potenciálu
v Bratislavskom a 43% v Trnavskom kraji.
V Čechách zaznamenávame najvyšší potenciál migrácie za
prácou na južnej Morave, kde činí 50%, potom nasledujú
južné Čechy s 32% a severná Morava s 18%.
Magyarországon a munkavállalás miatti migrációs
potenciálnak több, mint a fele Gyœr-Moson-Sopron megyére
koncentrálódik, míg Vas megyében ez 28% és Zala
megyében 21%.
Szlovákiában a migrációs potenciál 57%-a Bratislavában
jelenik meg, 43%-a pedig a Trnavai megyében.
Csehországban a legnagyobb migrációs potenciál DélMorvaországban van, ahol 50%-ot tesz ki, ezután következik
Dél-Csehország 32%-kal és Észak-Morvaország 18%-kal.
Regionale Verteilung des
Arbeitsmigrationspotenzials
Regionální rozloΩení potenciálu
migrace za prací
Regionálne rozloženie potenciálu
migrácie za prácou
A munkavállalási migrációs
potenciál regionális eloszlása
32% maďarských, 53% slovenských a 31% českých adeptov
migrácie býva v mestách. Z menších obcí pochádza v
Maďarsku 36% záujemcov o migráciu, na Slovensku činí
zodpovedajúce percento 15% a v Čechách 27%. Do kategórie
obyvateľov stredne veľkých obcí patrí v Maďarsku 13%, na
Slovensku 9% a v Čechách 11%, z veľkých obcí pochádza v
Maďarsku 19%, na Slovensku 23% a v Čechách 32% osôb,
ktoré uvažujú o migrácii za prácou.
V Maďarsku pochádza 27% zánjemca o migráciu z výhodne
položených lokalít, 25% z priemerne dosiahnuteľných miest
a 16% z odľahlých obcí. Na Slovensku býva rovnako ako
v Maďarsku 27% osôb vo výhodne položených obciach;
z priemerne dosiahnuteľných obcí pochádza 13% a
z odľahlých lokalít 8% respondentov. V Čechách je zase
približne rovnaké zastúpenie respondentov z veľmi dobre
(28%) a priemerne dosiahnuteľných obcí (26%), zatiaľ čo
z odľahlejších miest pochádza iba 15% dopytovaných osôb.
Pokiaľ uvažujeme o zmene bydliska ako indikátoru mobility,
potom môžeme účastníkov prieskumu z Maďarska, Slovenska
a Čiech charakterizovať ako relatívne málo mobilných, lebo
dve tretiny (z Maďarska a Čiach) a tri štvrtiny (zo Slovenska)
z nich v priebehu posledných desiatich rokov nezmenili svoje
bydlisko. Zaznamenávame u nich tiež relatívne vysokú mieru
spokojnosti so súčasným bydliskom.
Magyarországon a migráció iránt érdeklœdœk 32%-a,
Szlovákiában 53%-a és Csehországban 31%-a városokban
lakik. Kisebb településekbœl származik Magyarországon az
érdeklœdœk 36%-a, Szlovákiában a 15%-a és Csehországban
a 27%-a. A közepesen nagy településekbœl származók
kategóriájába 13% tartozik Magyarországon, Szlovákiában
9% és Csehországban 11%. Nagy településekbœl
Magyarországon a migráció iránt érdeklœdœk 19%-a
származik, Szlovákiában 23%-a és Csehországban 32%-a.
Magyarországon a megkérdezettek 27%-a származik elœnyös
fekvés• lokalitásból, 25% átlagosan elérhetœ helységbœl
és 16% félreesœ településbœl. Szlovákiában, hasonlóképp
mint Magyarországon 27% él elœnyœs fekvés• településben;
átlagosan elérhetœ településbœl 13% származik és félreesœ
településbœl 8% a megkérdezettek közül. Csehországban
nagyjából azonosan vannak képviselve a nagyon jól
(28%) és az átlagosan elérhetœ (26%) településekbœl
származó megkérdezettek, míg a félreesœ településekbœl a
megkérdezetteknek csupán a 15%-a származik.
Amennyiben a lakóhely-változtatást a mobilitás mutatójának
tekintjük, akkor a magyarországi, szlovákiai és csehországi
felmérés résztvevœit aránylag kevésbé mobilisnak
jellemezhetjük, ugyanis a megkérdezettek kétharmadaháromnegyede a legutóbbi tíz évben nem változtatta meg a
lakhelyét. Ezeknél a személyeknél a jelenlegi lakhellyel való
elégedettség aránylag magas fokú.
61
Ca. 60% der Befragten in den drei Ländern verfügen jeweils
über einen PKW im Haushalt, ungefähr weitere 15% über
zwei Autos.
80% der UngarInnen, 86% der SlowakInnen und 87% der
TschechInnen gehen davon aus, dass die Löhne in der Region gleich bleiben oder steigen werden. In Ungarn meinen
42% und in Tschechien 49%, dass die Zahl der Arbeitsplätze
in der Region gleich bleiben bzw. steigen wird. In der Slowakei erwarten 71% der Befragten ein Gleichbleiben bzw. ein
Steigen der Zahl der Arbeitsplätze.
má v domácnosti osobní auto, v dalších přibližně 15%
domácností jsou dvě auta.
80% Maďarů, 86% Slováků a 87% Čechů předpokládá,
že úroveň mezd v regionu zůstane stejná nebo se zvýší.
V Maďarsku se 42% a v Česku 49% domnívá, že počet
pracovních míst bude stagnovat nebo stoupat. Na Slovensku
počítá se stagnací nebo zvýšením počtu pracovních míst 71%
respondentů.
Motive für Arbeitsmigration
Motivy pro migraci za prací
Während sich in allen drei Ländern über 90% der Befragten
hinsichtlich der Familie und des Freundeskreises als durchaus zufrieden einstufen, zeigt sich, dass eine Zufriedenheit
mit dem Arbeitsplatz, mit Arbeitsbedingungen und Aufstiegschancen im Beruf im Verhältnis dazu eher bei einer kleineren
Gruppe zu verzeichnen ist. Bezüglich der Zufriedenheit mit
dem Einkommen wiederum ist festzuhalten, dass sich bis zu
60% sogar als unzufrieden bzw. sehr unzufrieden bezeichnen.
Zatímco 90% respondentů ve všech třech zemích
vyjádřilo ohledně své rodiny a okruhu přátel jednoznačnou
spokojenost, ukazuje se, že spokojenost s pracovištěm,
pracovními podmínkami a vyhlídkami na postup v zaměstnání
lze spíše zaznamenat u menšího procenta účastníků
průzkumu. Pokud jde o spokojenost s příjmy, můžeme až u
60% dotázaných konstatovat dokonce nespokojenost nebo
velkou nespokojenost.
Nicht überraschend ist daher, dass bei den Gründen, warum
man eine Arbeit im Ausland anstrebt, in unseren drei Nachbarstaaten jener der „höheren Verdienstmöglichkeit“ am
bedeutsamsten ist. Das mit Arbeit im Ausland erzielbare Einkommen muss für die Befragten verglichen mit dem im Inland
erzielten Einkommen allerdings zumindest doppelt so hoch
sein, um einen entsprechenden Anreiz, im Ausland zu arbeiten, darzustellen. Ein solches Einkommen würde vor allem für
den Kauf/Bau eines Eigenheims, für die Anschaffung teurer
Konsumgüter, für die Ausbildung der Kinder sowie für Geldsendungen ins Heimatland verwendet werden. Ein „besserer
Lebensstandard im Ausland“, „gute Beschäftigungsaussichten“ sowie eine „mangelnde ökonomische Verbesserungsmöglichkeit in der Heimat“ spielen ebenfalls eine Rolle. „Gute
Erfahrungen anderer“, „bessere berufliche Aufstiegschancen
bzw. Arbeitsbedingungen“ sowie der „Wunsch, etwas Neues zu erleben bzw. kennen zu lernen“ fallen auch noch ins
Gewicht. Der „Verlust des Arbeitsplatzes“ stellt dagegen nur
für wenige Personen einen Grund dar, im Ausland Arbeit zu
suchen.
Bei etwa einem Drittel der Personen aus Ungarn, die angeben,
im Ausland arbeiten zu wollen, beziehen Nachbarn, Verwandte, Bekannte oder Freunde ein regelmäßiges Einkommen aus
einer Arbeit im Ausland, dazu kommen noch ca. 10% der
Befragten, die von einem fallweisen Einkommen aus einer Auslandsbeschäftigung von Verwandten/Bekannten sprechen.
Unter den befragten SlowakInnen beträgt der Anteil jener,
die in ihrem Umfeld Personen haben, die ein regelmäßiges
Einkommen aus dem Ausland haben 28%. 31% der Befragten in der Slowakei haben Verwandte/Bekannte, die über
ein fallweises Einkommen aus einer Auslandsbeschäftigung
verfügen.
In Tschechien gibt ungefähr ein weiteres Viertel der Befragten
an, dass Bekannte/Verwandte ein regelmäßiges Einkommen
aus dem Ausland beziehen, ein Viertel spricht von einem
fallweisen Einkommen von Verwandten/Bekannten aus dem
62
Proto není překvapivé, že mezi důvody, pro které se
respondenti snaží získat práci v zahraničí, je v sousedních
třech zemích nejdůležitější „možnost vyššího výdělku“.
Příjem, kterého mohou účastníci průzkumu dosáhnout
prací v zahraničí, však musí být ve srovnání s dosažitelným
domácím příjmem aspoň dvojnásobný, pokud má fungovat
jako dostatečný motivační faktor pro hledání práce v
zahraničí. Takový příjem by použili především ke koupi/stavbě
vlastního domu, k pořízení drahého spotřebního zboží, ke
vzdělání pro děti a pro posílání peněz domů. Významnou roli
také hraje „vyšší životní úroveň v zahraničí“, „dobré vyhlídky v
zaměstnání“ a „nedostatečná možnost zlepšení ekonomické
situace ve vlasti“. Určitou váhu mají rovněž „dobré zkušenosti
jiných“, „lepší možnost profesního vzestupu, resp. lepší
pracovní podmínky“ a „přání zažít nebo poznat něco nového“.
„Ztráta místa“ je naproti tomu pouze pro malý počet osob
důvodem k tomu, aby si hledali práci v zahraničí.
Zhruba u třetiny dotázaných osob z Maďarska, které uvedly,
že chtějí pracovat v zahraničí, pobírají sousedé, příbuzní,
známí nebo přátelé pravidelný příjem z práce v zahraničí a
dalších přibližně 10% respondentů hovoří o příležitostném
příjmu z práce v zahraničí, jehož dosahují jejich příbuzní nebo
známí.
Mezi dotazovanými Slováky připadá 28% na osoby, v jejichž
okolí se vyskytují osoby mající pravidelný příjem ze zahraničí.
31% respondentů na Slovensku má příbuzné nebo známé,
kteří disponují příležitostnými příjmy ze zaměstnání v
zahraničí.
V Česku uvádí čtvrtina účastníků průzkumu, že jejich známí
nebo příbuzní dosahují pravidelného příjmu ze zahraničí, a
další čtvrtina hovoří o příležitostném výdělku příbuzných nebo
známých v zahraničí.
Za zmínku stojí, že mezi osobami, které neusilují o získání
práce v zahraničí, má mnohem menší procento známé,
příbuzné nebo přátele s příjmy v zahraničí.
Zhruba 60% respondentov v sledovaných troch krajinách
má v domácnosti osobné auto, v ďalších približne 15%
domácností sú dve autá.
A vizsgált három országban a megkérdezetteknek nagyjából
a 60%-a rendelkezik a háztartásban személygépkocsival, a
háztartások további 15%-ában két gépkocsi van.
80% Maďarov, 86% Slovákov a 87% Čechov predpokladá,
že úroveň miezd v regióne zostane rovnaká alebo sa zvýši.
V Maďarsku sa domnieva 42% a v Čechách 49%, že počet
pracovných miest bude stagnovať alebo stúpať. Na Slovensku
počíta so stagnáciou alebo zvýšením počtu pracovných miest
71% respondentov.
A magyarok 80%-a, a szlovákok 86%-a és a csehek
87%-a feltételezi, hogy a bérszínvonal a régióban azonos
marad vagy megnövekszik. Magyarországon 42% úgy
véli, hogy a munkahelyek száma stagnálni fog vagy
megnœ, Csehországban ez az arány 49%. Szlovákiában
a munkahelyek stagnálásával vagy növekedésével a
megkérdezettek 71%-a számol.
Motívy pre migráciu za prácou
A munkavállalás miatti migráció motivációi
Zatiaľ čo 90% respondentov vo všetkých troch krajinách
vyjadrilo jednoznačnú spokojnosť ohľadne svojej rodiny a
okruhu priateľov, ukazuje sa, že spokojnosť s pracoviskom,
pracovnými podmienkami a vyhliadkami na postup
v zamestnaní je možno skôr zaznamenať u menšieho
percenta účastníkov prieskumu. Pokiaľ ide o spokojnosť
s príjmami, môžeme až u 60% dopytovaných konštatovať
dokonca nespokojnosť alebo veľkú nespokojnosť.
Míg a megkérdezettek 90%-a mindhárom országban
egyértelm• elégedettségét fejezte ki családja és baráti köre
tekintetében, megmutatkozott az, hogy a munkahellyel, a
munkakörülményekkel és munkahelyi elœrelépés kilátásaival
kapcsolatban az elégedettség a felmérés résztvevœinél
kisebb mértékben jelenik meg. Ami pedig a jövedelmekkel
való elégedettséget illeti, a megkérdezettek 60%-ánál
elégedetlenség vagy nagy elégedetlenség állapítható meg.
Preto nie je prekvapivé, že medzi dôvodmi, pre ktoré sa
respondenti snažia získať prácu v zahraničí, je v susedných
troch krajinách najdôležitejšia „možnosť vyššieho zárobku“.
Príjem, ktorý môžu účastníci prieskumu dosiahnuť prácou
v zahraničí, však musí byť v porovnaní s dosiahnuteľným
domácim príjmom aspoň dvojnásobný, pokiaľ má fungovať
ako dostatočný motivačný faktor pre hľadanie práce v
zahraničí. Taký príjem by použili predovšetkým na nákup/
stavbu vlastného domu, k zaobstaraniu drahého spotrebného
tovaru, na vzdelanie pre deti a na posielanie peňazí domov.
Významnú úlohu hrá aj „vyššia životná úroveň v zahraničí“,
„dobré vyhliadky v zamestnaní“ a „nedostatočná možnosť na
zlepšenie ekonomickej situácie vo vlasti“. Určitú váhu majú
tiež „dobré skúsenosti iných“, „lepšia možnosť profesijného
vzostupu resp. lepšie pracovné podmienky“ a „prianie zažiť
alebo poznať niečo nového“. Iba pre malý počet osôb je
naproti tomu „strata miesta“ dôvodom pre to, aby si hľadali
prácu v zahraničí.
Ezért nem meglepœ, hogy azok az okok között, amelyek
miatt a megkérdezettek igyekszenek munkát találni
külföldön, a szomszédos három országban a legfontosabb
a „magasabb kereset lehetœsége“. Annak a jövedelemnek,
amelyet a felmérést résztvevœi külföldi munkavégzésükkel
elérhetnek, az elérhetœ otthoni jövedelemhez képest
legalább kétszeresnek kell lennie, hogy megfelelœ motivációs
tényezœként m•ködjön a külföldi munkakereséshez. Az
ilyen jövedelmet elsœsorban saját ház vásárlására/építésére
fordítanák, drága fogyasztási cikk beszerzésére, gyermekeik
oktatására és a pénzeszközök haza küldésére. Jelentœs
szerepe van még a „magasabb életszínvonalnak külföldön“,
a „jó kilátásoknak a munkahelyen“ és a „nem megfelelœ
lehetœségeknek a gazdasági helyezet javításához otthon“.
Bizonyos jelentœsége van még a „mások jó tapasztalatainak“
is, a „szakmai elœrelépés jobb lehetœségének, illetve a
jobb munkakörülményeknek“ és „valami új átélésének és
megismerésének“. Ezzel szemben csak kevesek számára ok
a „munkahely elvesztése“ ahhoz, hogy külföldön keressenek
munkát.
Zhruba u tretiny dopytovaných osôb z Maďarska, ktoré
uviedli, že chcú pracovať v zahraničí, poberajú susedia,
príbuzní, známi alebo priatelia pravidelný príjem z práce v
zahraničí a ďalších približne 10% respondentov hovorí o
príležitostnom príjme z práce v zahraničí, ktorý dosahujú ich
príbuzní alebo známi.
Medzi dopytovanými Slovákmi pripadá 28% na osoby, v okolí
ktorých sa vyskytujú osoby majúce pravidelný príjem zo
zahraničia. 31% respondentov na Slovensku má príbuzných
alebo známych, ktorí disponujú príležitostnými príjmami zo
zamestnania v zahraničí.
V Čechách uvádza štvrtina účastníkov prieskumu, že ich
známi alebo príbuzní majú pravidelný príjem zo zahraničia
a dálšia štvrtina hovorí o príležitostnom zárobku príbuzných
alebo známych v zahraničí.
Za zmienku stojí, že medzi osobami, ktoré neusilujú o
získanie práce v zahraničí, má omnoho menšie percento
známych, príbuzných alebo priateľov, ktorí majú príjmy v
zahraničí.
A magyarországi megkérdezett személyeknek nagyjából
az egyharmada azok közül, akik külföldön szándékoznak
dolgozni, feltüntette, hogy szomszédaik, rokonaik, ismerœseik
vagy barátaik rendszeres jövedelemmel rendelkeznek
külföldön végzett munkájukból, és a megkérdezettek további
10%-a beszélt arról, hogy rokonaiknak vagy ismerœseiknek
idœnként van külföldi munkavégzésbœl származó jövedelme.
A megkérdezett szlovákok 28%-ának a környezetében
vannak olyan személyek, akiknek rendszeres jövedelmük van
külföldrœl. A megkérdezettek 31%-ának van Szlovákiában
olyan rokona vagy ismerœse, akiknek idœnként van külföldi
munkavégzésbœl származó jövedelme.
Csehországban a felmérés résztvevœinek az egynegyede
feltüntette, hogy ismerœseik vagy rokonaik rendszeres
jövedelemmel rendelkeznek külföldön végzett munkájukból,
és a megkérdezettek további egynegyede beszélt arról,
hogy rokonaiknak vagy ismerœseiknek idœnként van külföldi
63
Ausland.
Bemerkenswert ist, dass von den Personen, die keine Arbeit
im Ausland anstreben, ein deutlich geringerer Anteil Bekannte, Verwandte oder Freunde hat, die ein Einkommen aus dem
Ausland beziehen.
Arbeitserfahrung im Ausland
Zkušenosti s prací v zahraničí
15% der befragten UngarInnen haben bereits Erfahrung mit
einer Arbeit im Ausland, sei es durch eine frühere Beschäftigung (11%) oder eine aktuelle berufliche Tätigkeit (4%).
In der Slowakei arbeiten 3% der im Ausland Arbeitswilligen
zur Zeit im Ausland, der Anteil jener, die früher im Ausland
gearbeitet haben, beträgt 21%.
19% der potenziellen tschechischen ArbeitsmigrantInnen
berichten über eine frühere Arbeitserfahrung im Ausland, 5%
gehen aktuell einer Tätigkeit im Ausland nach.
In Ungarn und in Tschechien hat jeweils fast die Hälfte der
befragten Personen, die sich vorstellen können, im Ausland
zu arbeiten, bereits Arbeitspendelerfahrung im eigenen Land,
in der Slowakei liegt der entsprechende Anteil bei 35%.
15% dotázaných Maďarů už má zkušenosti s prací
v zahraničí, a to buď z dřívějšího (11%), nebo současného
zaměstnání (4%).
Na Slovensku v současnosti pracují v zahraničí 3%
respondentů a podíl těch, kteří byli v zahraničí zaměstnáni
dříve, činí 21%.
19% z kontingentu českých potenciálních migrantů vykazuje
dřívější zkušenosti s prací v zahraničí, 5% je v zahraničí
zaměstnáno v současnosti.
V Maďarsku a Česku už má shodně téměř polovina
dotazovaných osob, které připouštějí možnost práce v
zahraničí, zkušenosti s dojížděním za prací ve vlastní zemi,
na Slovensku činí odpovídající podíl 35%.
Arbeitsmigration Wünsche und Vorstellungen
Migrace za prací – požadavky a představy
Als gewünschte Art der Beschäftigung im Ausland gibt die
Mehrzahl der Befragten in den drei Untersuchungsländern eine „Dauerstellung“ an (in Ungarn 71%, in der Slowakei 56%,
in Tschechien 49%). Eine „Saisonarbeit“ wird von 18% der
befragten UngarInnen, von 22% der SlowakInnen und von
25% der TschechInnen ins Auge gefasst.
Většina dotazovaných ve všech třech sledovaných zemích by
si nejvíce přála získat „trvalé zaměstnání“ (v Maďarsku 71%,
na Slovensku 56%, v Česku 49%). Na „sezónní práci“ pomýšlí
18% respondentů z Maďarska, 22% ze Slovenska a 25% z
Česka.
Eine Vollzeitbeschäftigung steht eindeutig im Vordergrund der
Intentionen der Befragten (bei 83% der Befragten in Ungarn,
bei 75% in der Slowakei und bei 70% in Tschechien). Die slowakischen Befragten können sich auch eine Teilzeitbeschäftigung (27%), eine Tätigkeit als freie DienstnehmerIn (25%)
bzw. eine Selbstständigkeit (17%) jeweils zu deutlich höheren
Anteilen vorstellen als die Vergleichsgruppen aus Ungarn
oder Tschechien.1
Als Form der Arbeitsmigration werden von je 30% der potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus Ungarn das „tägliche“ sowie
das „wöchentliche“ Pendeln zur Arbeit aus dem Heimatort
genannt. Das „monatliche“ Pendeln kommt für 13% in Frage,
eine „permanente“ Arbeitsmigration für 23%.
In der Slowakei zeigt sich, dass hier die Alternative der „permanenten“ Arbeitsmigration die Spitze einnimmt (von 42%
genannt), gefolgt vom Wochenpendeln (von 24% genannt)
und vom Tagespendeln (von 18% genannt). Das Monatspendeln (von 9% genannt) spielt eine untergeordnete Rolle.
47% der tschechischen Befragten bevorzugen ebenfalls
eine „permanente“ Migration, während das „wöchentliche“
Pendeln von 21%, das „monatliche“ Pendeln von 17% und
das „tägliche“ Pendeln von 6% der TschechInnen angestrebt
wird.
64
Zaměstnání na plný úvazek je mezi dotazovanými osobami
jednoznačně nejžádanější (u 83% respondentů v Maďarsku,
75% na Slovensku a 70% v Česku). Slovenští zájemci o práci
v zahraničí by však mnohem častěji než analogické skupiny
z Maďarska nebo Česka přijali také práci na částečný úvazek
(27%), jako externí pracovníci (25%) nebo samostatnou
výdělečnou činnost (17%).1
Jako formu migrace za prací uvedlo po 30% potenciálních
adeptů z Maďarska shodně „denní“ a „týdenní“ dojíždění ze
svého bydliště. „Měsíční“ dojíždění je přijatelné pro 13%,
„trvalá“ migrace za prací pro 23%.
Na Slovensku z průzkumu vyplynulo, že zde stojí v popředí
zájmu „trvalá“ migrace za prací (uvedlo ji 42% dotazovaných),
následovaná týdenním (24% odpovědí) a denním dojížděním
(18%). Měsíční dojíždění (zastoupené 9%) hraje druhořadou
roli.
47% českých respondentů dává rovněž přednost „trvalé“
migraci, zatímco „týdenní“ dojíždění je optimální alternativou
pro 21%, „měsíční“ pro 17% a „denní“ dojíždění pro 6%
Čechů.
munkavégzésbœl származó jövedelme.
Említésre méltó még az, hogy azok között, akik nem
szándékoznak külföldön munkát szerezni, sokkal kevesebben
vannak olyanok, akiknek a rokonaik vagy barátaik külföldi
munkavégzésbœl származó jövedelemmel rendelkeznek.
Skúsenosti s prácou v zahraničí
Külföldi munkavégzéssel kapcsolatos
tapasztalatok
15% dopytovaných Maďarov už má skúsenosti s prácou
v zahraničí a to buď z predchádzajúceho (11%), alebo
súčasného zamestnania (4%).
Na Slovensku v súčasnosti pracuje v zahraničí 3%
respondentov a podiel tých, ktorí boli v zahraničí zamestnaní
skôr, činí 21%.
19% z kontingentu českých potenciálnych migrantov vykazuje
predchádzajúcu skúsenosť s prácou v zahraničí, 5% je
v zahraničí zamestnaných v súčasnosti.
V Maďarsku a Čechách už má zhodne takmer polovica
dopytovaných osôb, ktoré pripúšťajú možnosť práce v
zahraničí, skúsenosti s dochádzaním za prácou vo vlastnej
krajine, na Slovensku činí zodpovedajúci podiel 35%.
A magyarországi megkérdezettek 15%-ának van már
tapasztalata a külföldi munkavégzés területén, mégpedig a
korábbi munkahelye (11%) vagy a jelenlegi munkahelye (4%)
kapcsán.
Szlovákiában jelenleg a megkérdezettek 3%-a dolgozik
külföldön és azoknak az aránya, akik korábban külföldi
munkaviszonnyal rendelkeztek 21%.
A cseh potenciális migránsok közül 19%-nak van korábbi
tapasztalata a külföldi munkavégzésben, 5% jelenleg is
külföldi munkaviszonyban van.
Magyarországon és Csehországban a megkérdezetteknek
azonosan majdnem a fele azok közül, akik mérlegelik a
külföldi munkavégzést, rendelkezik tapasztalatokkal az
ingázás területén a saját országában, Szlovákiában az ennek
megfelelœ arány 35%.
Migrácia za prácou – požiadavky a
predstavy
Munkavégzés miatti migráció – igények és
elképzelések
Väčšina dopytovaných vo všetkých troch sledovaných
krajinách by si najviac priala získať „trvalé zamestnanie“ (v
Maďarsku 71%, na Slovensku 56%, v Čechách 49%). Na
„sezónnu prácu“ pomýšľa 18% respondentov z Maďarska,
22% zo Slovenska a 25% z Čiech.
A megkérdezettek többsége mindhárom országban leginkább
„tartós munkahelyet“ kívánna szerezni (Magyarországon
71%, Szlovákiában 56%, Csehországban 49%). „Idényjelleg•
munkára“ gondol a megkérdezettek 18%-a Magyarországon,
22%-a Szlovákiában és 25%-a Csehországban.
Zamestnanie na plný úväzok je medzi dopytovanými osobami
jednoznačne najžiadanejší (u 83% respondentov v Maďarsku,
75% na Slovensku a 70% v Čechách). Slovenskí záujemcovia
o prácu v zahraničí by však omnoho častejšie prijali aj prácu
na čiastočný úväzok (27%), ako externí pracovníci (25%)
alebo samostatnú zárobkovú činnosť (17%) než analogické
skupiny z Maďarska alebo Čiech.1
A teljes munkaidœben való foglalkoztatás egyértelm•en a
legvonzóbb a megkérdezettek számára (Magyarországon
83%, Szlovákiában 75% és Csehországban 70%). A külföldi
munka iránti szlovák érdeklœdœk viszont sokkal gyakrabban
vállalnának munkát részmunkaidœben is (27%), továbbá mint
külsœ munkatársak (25%) vagy önálló keresœ tevékenység
keretében (17%), mint az ezzel azonos csoportok
Magyarországon vagy Csehországban.1
Ako formu migrácie za prácou uviedlo po 30% potenciálnych
adeptov z Maďarska zhodne „denné“ a „týždenné“
dochádzanie zo svojho bydliska. „Mesačné“ dochádzanie je
prijateľné pre 13%, „trvalá“ migrácia za prácou pre 23%.
Na Slovensku z prieskumu vyplynulo, že tu stojí v popredí
záujmu „trvalá“ migrácia za prácou (uviedlo ju 42%
dopytovaných), nasledovaná týždenným (24% odpovedí)
a denným dochádzaním (18%). Mesačné dochádzanie
(zastúpené 9%) hrá druhoradú úlohu.
47% českých respondentov dáva tiež prednosť „trvalej“
migrácii, zatiaľ čo „týždenné“ dochádzanie je optimálna
alternatíva pre 21%, „mesačná“ iba pre 17% a „denné“
dochádzanie pre 6% Čechov.
A munkavégzés miatti migráció formájaként a potenciális jelöltek
30%-a Magyarországon azonosan a „napi“ és a „heti“ ingázást
tüntette fel. A „havi“ ingázás a megkérdezettek 13%-a számára
elfogadható, a „tartós“ migráció a megkérdezettek 23%-a
számára.
A szlovák felmérésbœl az derült ki, hogy itt elœtérbe a „tartós“
migrációt helyezik (ezt a megkérdezettek 42%-a tüntette fel),
ezután következett a heti ingázás (a válaszok 24%-a) és a
napi ingázás (18%). A havi ingázás (9%-ban van képviselve)
másodlagos szerepet játszik.
A cseh megkérdezettek 47%-a szintén a „tartós“ migrációt
részesíti elœnyben, míg a „heti“ ingázás 21% számára jelent
optimális alternatívát, a „havi“ ingázás 17% számára és a
„napi“ pedig a csehek 6%-a számára.
65
Slovensko /Slovákia
(559 Befragte / respondentů
Ungarn / Maďarsko
Maďarsko / Csehország
tägliches Pendeln
denní dojíždění
Denné dochádzanie
napi ingázás
18%
6%
30%
wöchentliches Pendeln
dojíždění 1x týdně
Týždenné dochádzanie
heti ingázás
24%
21%
30%
9%
17%
13%
im Ausland leben und
arbeiten
bydlení a práce v zahraničí
Mesačné dochádzanie
külföldön v
aló élet és munkavégzés
42%
47%
23%
andere Form
jiná forma
iná forma
egyéb forma
5%
9%
3%
monatliches Pendeln
dojíždění 1x měsíčně
bývanie a práca v zahraničí
havi ingázás
Die für potenzielle ArbeitsmigrantInnen aus Ungarn interessantesten Tätigkeitsbereiche liegen in der „Sachgütererzeugung“, im „Gastgewerbe“, im „Bauwesen“, in der „Landwirtschaft“ sowie im „Handel/in der Reparatur von KFZs und
Gebrauchsgütern“.
Bei Befragten aus der Slowakei und aus Tschechien ist das
Branchenspektrum, in dem sie im Ausland tätig werden wollen, breiter gefächert als in Ungarn. In der Slowakei fällt die
Sparte der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und persönlichen Dienstleistungen“ besonders stark ins Gewicht. In
Tschechien nimmt der Bereich des „Beherbungs- und Gaststättenwesens“ die wichtigste Position ein.
Zwei Drittel der Befragten aus Ungarn nennen Österreich als
Zielland einer Arbeitsmigration, Deutschland wird von 16%
angegeben, Großbritannien von 6%. Als regionales Ziel im
Ausland scheint für die UngarInnen der ländliche Bereich in
der Grenzregion am attraktivsten zu sein (für 53%); 35% nennen jedoch kein konkretes Ziel bzw. meinen, dass die Zielregion egal wäre.
Österreich ist für 34% der Befragten in der Slowakei Zielland
Nummer eins. Das am zweithäufigsten genannte Zielland ist
Großbritannien (von 15% genannt) vor Deutschland und Tschechien (von je 8% genannt). Auf die USA entfällt in der Slowakei
ein Anteil von 6% der Befragten (ebenso wie auf Kanada);
andere EU-Länder sowie andere Länder außerhalb Europas
werden von jeweils 4% der Befragten angestrebt. Als Ziel kommen für die befragten SlowakInnen die jeweilige Hauptstadt
sowie der ländliche Bereich in der Grenzregion für je ungefähr
ein Drittel in Frage; in der Slowakei ist der Anteil jener, die keine Angabe machen konnten oder wollten, sehr groß.
In Tschechien zeigt sich, dass ähnlich wie in der Slowakei
Österreich als Zielland relativ attraktiv ist (für 34% der Befragten), gefolgt von Deutschland (für 26%). Anschließend
rangiert Großbritannien, das für 15% das attraktivste Zielland
darstellt. Die USA werden von 5%, ein anderes EU-Land von
4% der Befragten in Tschechien angestrebt.
36% der befragten TschechInnen haben noch keine konkreten Vorstellungen bezüglich eines regionalen Ziels, 26%
sprechen vom ländlichen Bereich in der Grenzregion, 22%
von der jeweiligen Hauptstadt und 16% von anderen Städ-
66
Tschechien / Česko
Oblasti činnosti, které jsou pro zájemce o práci v zahraničí
nejzajímavější, leží v odvětvích „materiální výroby“,
„pohostinství“, „stavebnictví“, „zemědělství“ a „prodeje/oprav
motorových vozidel a spotřebního zboží“.
U respondentů ze Slovenska a Česka je spektrum oborů,
ve kterých by chtěli získat práci v zahraničí, rozmanitější
než v Maďarsku. Na Slovensku hraje zvlášť výraznou roli
„poskytování ostatních veřejných a soukromých služeb“. V
Česku zaujímá nejvýznamnější postavení oblast „ubytování a
pohostinství“.
Dvě třetiny účastníků průzkumu z Maďarska uvádějí jako
cílovou zemi migrace Rakousko, 16% uvedlo Německo a 6%
Velkou Británii. Z konkrétních zahraničních regionů se pro
Maďary jeví jako nejatraktivnější venkovská příhraniční oblast
(53% odpovědí); 35% však neuvedlo konkrétní cíl nebo se
vyjádřili, že jim na cílovém regionu nezáleží.
Pro 34% respondentů na Slovensku je cílovou zemí číslo 1
Rakousko. Druhou nejčastěji uváděnou cílovou zemí je Velká
Británie (vyskytuje se v 15% odpovědí) před Německem a
Českem (uvažuje o nich 8%). O USA má na Slovensku zájem
6% dotazovaných (stejný podíl připadá na Kanadu); ostatní
státy EU a také ostatní mimoevropské země by si zvolila
shodně 4% respondentů. Jako konkrétní cílový region je
pro Slováky nejzajímavější hlavní město a venkovská oblast
v příhraničí – obě alternativy by zvolila shodně zhruba třetina
dotázaných; na Slovensku je velmi vysoké procento těch, kteří
nebyli schopni nebo nechtěli uvést žádnou variantu.
V Česku byl podobně jako na Slovensku patrný relativně velký
zájem o Rakousko jako cílovou zemi (34% respondentů),
za nímž následovalo Německo (26%). Další místo v pořadí
zaujímá Velká Británie, která je nejatraktivnější cílovou zemí
pro 15% účastníků průzkumu. Do USA by zamířilo 5% a do
jiné země EU 4% respondentů z Česka.
36% dotazovaných Čechů ještě nemá konkrétní představu o
regionálním cíli migrace, 26% hovoří o venkovské příhraniční
oblasti, 22% by si zvolilo hlavní město a 16% jiná města a
místa.
Jako hlavní důvody pro volbu cílové země jsou uváděny
Form der Arbeitsmigration
Forma migrace za prací
Forma migrácie za prácou
A munkavállalási migráció formái
Oblasti činnosti, ktoré sú pre záujemcov o prácu v zahraničí
najzaujímavejšie, sú v odvetviach „materiálnej výroby“,
„pohostinstva“, „stavebníctva“, „poľnohospodárstva“ a
„predaja/oprav motorových vozidiel a predaja spotrebného
tovaru“.
U respondentov zo Slovenska a Čiech je spektrum oblastí,
v ktorých by chceli získať prácu v zahraničí, rozmanitejšie
než v Maďarsku. Na Slovensku hrá zvlášť výraznú úlohu
„poskytovanie ostatných verejných a súkromných služieb“.
V Čechách si udržuje najvýznamnejšie postavenie oblasť
„ubytovania a pohostinstva“.
A külföldi munkavállalás iránt érdeklœdœk számára a
legérdekesebb tevékenységi körök a „materiális termelés“,
a „vendéglátóipar“, az „építœipar“, a „mezœgazdaság“, a
„gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás és fogyasztási
cikkek kereskedelme és javítása“ ágazatokban van.
A szlovákiai és csehországi megkérdezetteknél azoknak
a szakmáknak a köre, amelyben munkát kívánnak
szerezni külföldön, változatosabb, mint Magyarországon.
Szlovákiában különösen jelentœs szerepe van az „egyéb közés magánszolgáltatásoknak“. Csehországban jelentœs az
„elszállásolás és vendéglátóipar“ területe.
Dve tretiny účastníkov prieskumu z Maďarska uvádzajú ako
cieľovú krajinu migrácie Rakúsko, 16% uviedlo Nemecko a
6% Veľkú Britániu. Z konkrétnych zahraničných regiónov sa
pre Maďarov javí ako najatraktívnejšia vidiecka pohraničná
oblasť (53% odpovedí); 35% však neuviedlo konkrétny cieľ
alebo sa vyjadrili, že im na cieľovom regióne nezáleží.
Pre 34% respondentov na Slovensku je cieľovou krajinou
číslo 1 Rakúsko. Druhou najčastejšie uvádzanou cieľovou
krajinou je Veľká Británia (vyskytuje sa v 15% odpovediach)
pred Nemeckom a Českom (uvažuje o nich 8%). O USA
má na Slovensku záujem 6% dopytovaných a rovnaký
podiel pripadá na Kanadu; ostatné štáty EU a aj ostatné
mimoeurópske krajiny by si zvolili zhodne 4% respondentov.
Ako konkrétny cieľový región je pre Slovákov najzaujímavejšie
hlavné mesto a vidiecka oblasť v pohraničí – obe alternatívy
by zvolila zhodne zhruba tretina dopytovaných; na Slovensku
je veľmi vysoké percento tých, ktorí neboli schopní alebo
nechceli uviesť žiadnu variantu.
A felmérés résztvevœinek a kétharmada Magyarországon
migrációs célországként Ausztriát tünteti fel, 16%
Németországot és 6% Nagy-Britanniát. A konkrét külföldi
régiók közül a magyarok számára a legattraktívabbnak a
vidéki határ menti terület t•nik (a válaszok 53%-a); 35%
viszont konkrét célt nem tüntetett fel, vagy úgy nyilatkoztak,
hogy a célrégiónak számukra nincs jelentœsége.
A szlovákiai megkérdezettek számára az elsœ számú
célrégió Ausztria. A második leggyakrabban feltüntetett
célország Nagy-Britannia (a válaszok 15%-ában szerepel),
Németország és Csehország elœtt (8%). Az USA iránt
Szlovákiában a megkérdezettek 6%-a érdekœdik, azonos
az arány Kanadával kapcsolatban; az EU többi országát
vagy egyéb Európán kívüli országot a megkérdezetteknek
azonosan a 4%-a választaná. Konkrét célrégióként a
szlovákok számára legérdekesebb a fœváros és a vidéki határ
menti terület – ezt a két lehetœséget választotta nagyjából a
megkérdezettek egyharmada; Szlovákiában nagyon magas
azoknak az aránya, akik nem voltak képesek vagy hajlandóak
semmilyen változatot feltüntetni.
Csehországban, hasonlóképp mint Szlovákiában, aránylag
nagy az érdeklœdés Ausztria, mint célország iránt (a
megkérdezettek 34%-a), ezt követte Németország (26%).
A sorrendben a következœ helyen Nagy-Britannia áll, amely
a felmérésben résztvevœk 15%-a számára a legattraktívabb
célország. Az Egyesült Államokat a csehországi
megkérdezettek 5%-a választaná, más EU-tagországot a
4%-a. A megkérdezett csehek 36%-ának még nincs konkrét
elképzelése a migráció regionális céljáról, 26% a vidéki határ
V Čechách bol podobne ako na Slovensku zrejmý
relatívne veľký záujem o Rakúsko ako cieľovú krajinu
(34% respondentov), za ktorým nasledovalo Nemecko
(26%). Ďalšie miesto v poradí má Veľká Británia, ktorá je
najatraktívnejšou cieľovou krajinou pre 15% účastníkov
prieskumu. Do USA by zamierilo 5% a do inej krajiny EU 4%
respondentov z Čiech.
36% dopytovaných Čechov ešte nemá konkrétnu predstavu o
regionálnom cieli migrácie, 26% hovorí o vidieckej pohraničnej
67
ten/Orten.
Als Hauptgründe für die Landeswahl werden vor allem die
„gute Bezahlung“ und die „geografische Nähe“ genannt, mit
deutlichem Abstand folgen dann „bestehende Sprachkenntnisse“, „Sozialkontakte im jeweiligen Land“ oder die Tatsache, „dass es sich um ein ruhiges, politisch stabiles Land
handelt“.
In der Slowakei und in Tschechien kommen zudem noch die
„Vervollkommnung der Sprachkenntnisse“ und nur in der
Slowakei auch „gute Weiterbildungsmöglichkeiten“ sowie das
„Sammeln von Berufserfahrungen“ zum Tragen.
Die Chance im Ausland tatsächlich Arbeit zu finden, wird von
30% der befragten UngarInnen als zumindest gut bezeichnet,
45% sprechen von durchschnittlichen und 20% von geringen
Chancen.
Bei den slowakischen Befragten geht ein Anteil von 35%
von guten Chancen aus, im Ausland Arbeit zu finden; durchschnittlich werden die Chancen hier von 35%, eher gering
von 15% eingeschätzt.
Der Anteil derer, die sich gute Chancen auf einen Arbeitsplatz
im Ausland ausrechnen, ist in Tschechien im Vergleich der drei
Länder mit 43% am höchsten. 39% der Befragten gehen von
durchschnittlichen und 13% von eher geringen Chancen aus.
Deutlich wird, dass die Befragten in allen drei Untersuchungsländern durch einen Wechsel ins Ausland eher eine
Verbesserung ihrer Arbeitssituation erwarten und auch davon
ausgehen, eine ihren Qualifikationen entsprechende Arbeit
finden zu können.
In Ungarn haben 43% der Befragten zum Befragungszeitpunkt noch keine konkreten Schritte zur Realisierung ihres
Arbeitsmigrationswunsches unternommen, weitere 20% äußern aber die feste Absicht, dies zu tun.
Bei den slowakischen Befragten ist der Anteil jener, die noch
nichts unternommen haben, mit 32% doch deutlich geringer.
43% haben vor, konkrete Schritte einzuleiten.
Die Ergebnisse für Tschechien liegen zwischen jenen aus
Ungarn und jenen aus der Slowakei: 39% der Befragten haben noch keine konkreten Schritte gesetzt, 29% haben dies
aber vor.
Ca. ein Viertel der ungarischen und slowakischen Befragten
haben bereits Informationen über das Zielland eingeholt. In
Tschechien hat dies ein Anteil von 15% getan. Der Erwerb
von Fremdsprachenkenntnissen wurde von 11% der UngarInnen, 13% der TschechInnen und von 31% der SlowakInnen
angegeben.
Konkretere Schritte wie das Einholen einer Arbeitsplatzzusage, das Ansuchen um eine Arbeitsgenehmigung, eine
Bewerbung oder die Beschaffung einer Wohnmöglichkeit im
Ausland sind von den Befragten aller drei Länder so gut wie
nicht genannt worden.
Etwa ein Drittel der potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus
Ungarn und der Slowakei sowie ein Viertel der tschechischen
Befragten haben noch keine Vorstellungen darüber, wann sie
ins Ausland gehen wollen. Um die 40% (Ungarn 41%, Slowakei 37%, Tschechien 43%) gehen von einem Zeitraum von bis
zu 2 Jahren aus, jeweils etwas über 20% der Befragten sprechen von einer Arbeitsmigration, die frühestens in 3 Jahren
aktuell wird.
68
především „dobrý plat“ a „geografická blízkost“, se značným
odstupem pak následují „stávající jazykové znalosti“, „sociální
kontakty v cílové zemi“ nebo skutečnost, že „jde o klidnou,
politicky stabilní zemi“.
Na Slovensku a v Česku se kromě toho ještě uplatňuje
„zdokonalení jazykových znalostí“ a pouze na Slovensku také
„dobré možnosti dalšího vzdělávání“ a „získávání zkušeností
v oboru“.
Vyhlídky na skutečné nalezení práce v zahraničí označuje
30% dotazovaných Maďarů jako přinejmenším dobré, 45%
hovoří o průměrných a 20% o malých šancích.
U slovenských respondentů se 35% domnívá, že má dobré
vyhlídky na nalezení práce v zahraničí; jako průměrné zde
označuje své šance 35% a spíše jako malé 15%.
V Česku vidí své šance na získání práce v zahraničí příznivě
43% respondentů, což je v porovnání všech tří zemí nejvíce.
39% dotazovaných předpokládá průměrné a 13% spíše malé
vyhlídky.
Je zřejmé, že účastníci průzkumu ve všech třech sledovaných
zemích očekávají od odchodu do zahraničí spíše zlepšení své
pracovní situace a kromě toho předpokládají, že dokážou najít
práci, která odpovídá jejich kvalifikaci.
V Maďarsku ještě v době provádění výzkumu neučinilo 43%
dotázaných žádné konkrétní kroky směrem k realizaci záměru
odejít za prací, dalších 20% však tento záměr rozhodně hodlá
realizovat.
U slovenských respondentů je podíl osob, které ještě nic
nepodnikly, ještě mnohem menší, neboť činí pouze 32%. 43%
se chystají podniknout konkrétní kroky.
Výsledky v Česku zařazují tuto zemi mezi Maďarsko a
Slovensko: 39% dotázaných ještě nepodniklo žádné kroky,
29% to však má v úmyslu.
Kolem čtvrtiny maďarských a slovenských respondentů si už
obstaralo informace o cílové zemi. V Česku tak učinilo15%
osob. Znalosti cizích jazyků uvedlo 11% Maďarů, 13% Čechů
a 31% Slováků.
Konkrétnější kroky, jako je například získání příslibu
pracovního místa, podání žádosti o pracovní povolení zaslání
přihlášky do konkurzu nebo zajištění možnosti bydlení,
se v odpovědích respondentů ze všech tří zemí prakticky
neobjevily.
Přibližně třetina potenciálních migrantů z Maďarska a
Slovenska, resp. čtvrtina českých účastníků průzkumu ještě
nemá představu o tom, kdy by chtěli odejít do zahraničí.
Kolem 40% (Maďarsko: 41%, Slovensko: 37%, Česko: 43%)
předpokládá, že by do zahraničí odešli během příštích dvou
let, dalších o něco více než 20% respondentů se vyjádřilo, že
by u nich připadala migrace za prací v úvahu nejdříve za 3
roky.
Zájemci o kratší pracovní pobyty v zahraničí tvoří ve vzorku
spíše menšinu: 44% Maďarů a 36% Čechů chce pracovat
v zahraničí co možná nejdéle, na Slovensku činí odpovídající
podíl 20%.
Pokud jde o způsob hledání práce v zahraničí, jsou mezi
jednotlivými zeměmi patrné rozdíly: Zatímco v Maďarsku
hrají důležitou roli především neformální kontakty, kdežto
zprostředkovatelské agentury, inzeráty nabízející volná
oblasti, 22% by si zvolilo hlavné mesto a 16% iné mestá a
miesta.
menti területet tüntette fel, 22% a fœvárost választaná és 16%
más várost és helyet.
Ako hlavné dôvody pre voľbu cieľovej krajiny sú uvádzané
predovšetkým „dobrý plat“ a „geografická blízkosť“, so
značným odstupom potom nasledujú „súčasné jazykové
znalosti“, „sociálne kontakty v cieľovej krajine“ alebo
skutočnosť, že „ide o kľudnú, politicky stabilnú krajinu“.
Na Slovensku a v Čechách sa okrem toho ešte uplatňuje
„zdokonalenie jazykových znalostí“ a iba na Slovensku
aj „dobré možnosti ďalšieho vzdelávania“ a „získavanie
odborných skúseností“.
A célország kiválasztásának a fœ okaként elsœsorban a „jó
fizetést“ és a „földrajzi közelséget“ tüntették fel, jelentœs
lemaradással következnek a „nyelvi ismeretek“, „szociális
kapcsolatok a célországban“ vagy az a tény, hogy „nyugodt,
politikailag stabil országról van szó“.
Szlovákiában és Csehországban ezen kívül érvényesül még a
„nyelvtudás tökéletesítése“ és Szlovákiában a „jó lehetœségek
a továbbképzésre“ és a „szakmai tapasztalatok szerzése“.
Vyhliadky na skutočné nájdenie si práce v zahraničí označuje
30% dopytovaných Maďarov ako prinajmenšom dobré, 45%
hovorí o priemerných a 20% o malých šanciach.
U slovenských respondentov sa 35% domnieva, že má dobré
vyhliadky na nájdenie si práce v zahraničí; ako priemerné
označuje svoje šance 35% a skôr ako malé 15%.
V Čechách vidí svoje šance na získanie práce v zahraničí
priaznivo 43% respondentov, čo je v porovnaní všetkých troch
krajín najviac. 39% dopytovaných predpokladá priemerné a
13% skôr malé vyhliadky.
Je zrejmé, že účastníci prieskumu vo všetkých troch
sledovaných krajinách očakávajú od odchodu do zahraničia
skôr zlepšenie svojej pracovnej situácie a okrem toho
predpokladajú, že si dokážu nájsť prácu, ktorá zodpovedá ich
kvalifikácii.
V Maďarsku ešte počas doby výskumu neučinilo 43%
opýtaných žiadne konkrétne kroky smerom k realizácii zámeru
ohľadne odchodu za prácou, ďalších 20% však tento zámer
rozhodne hodlá realizovať.
U slovenských respondentov je podiel osôb, ktoré zatiaľ nič
nepodnikli, ešte omnoho menší, predstavuje iba 32%. 43% sa
chystá podniknúť konkrétne kroky.
Výsledky v Čechách zaraďujú túto krajinu medzi Maďarsko
a Slovensko: 39% opýtaných ešte nepodniklo žiadne kroky,
29% to však má v úmysle.
Približne štvrtina maďarských a slovenských respondentov
si už obstarala informácie o cieľovej krajine. V Čechách tak
urobilo 15% osôb. Znalosti cudzích jazykov uviedlo 11%
Maďarov, 13% Čechov a 31% Slovákov.
Konkrétnejšie kroky, ako je napríklad získanie prísľubu
pracovného miesta, podanie žiadosti o pracovné povolenie,
zaslanie prihlášky do konkurzu alebo zabezpečenie možnosti
bývania, sa v odpovediach respondentov zo všetkých troch
krajín prakticky neobjavili.
Približne tretina potenciálnych migrantov z Maďarska a
Slovenska a štvrtina českých účastníkov prieskumu ešte
nemá predstavu o tom, kedy by chceli odísť do zahraničia.
Okolo 40% (Maďarsko: 41%, Slovensko: 37%, Česko:
43%) predpokladá, že by odišli do zahraničia v priebehu
nasledujúcich dvoch rokov, ďalších o niečo viac ako 20%
respondentov sa vyjadrilo, že by u nich pripadala migrácia za
prácou do úvahy najskôr za 3 roky.
Záujemcovia o kratšie pracovné pobyty v zahraničí tvoria
vo vzorke skôr menšinu: 44% Maďarov a 36% Čechov chce
pracovať v zahraničí čo možná najdlhšie, na Slovensku činí
zodpovedajúci podiel 20%.
A tényleges munkaszerzés kilátásait külföldön a megkérdezett
magyarok 30%-a legalább jónak értékeli, 45% átlagosnak és
20% kisebb esélyekrœl beszél.
A szlovák megkérdezettek 35%-a úgy véli, hogy jó kilátásai
vannak a külföldi munkaszerzésre; esélyeit átlagosnak
értékeli 35% és inkább kisebbnek 15%.
Csehországban a külföldi munkaszerzés esélyeit kedvezœen
látja a megkérdezettek 43%-a, ami a három ország közül a
legmagasabb. A megkérdezettek 39%-a feltételezi az átlagos
kilátásokat, 13%-a pedig inkább kisebbnek látja azokat.
Nyilvánvaló az, hogy a felmérés résztvevœi mindhárom
országban a külföldi munkavállalástól azt várják, hogy
munkahelyzetük inkább javul és ezen kívül azt feltételezik,
hogy képesek lesznek olyan munkát találni, amely jobban
megfelel a képzettségüknek.
Magyarországon a megkérdezettek 43%-a a felmérés
idejében még nem tett semmilyen konkrét lépéseket külföldi
munkavállalási szándékuk megvalósítása érdekében,
további 20% viszont ezt a szándékot feltétlenül meg kívánja
valósítani.
A szlovák megkérdezetteknél azoknak az aránya, akik még
semmilyen lépéseket nem tettek sokkal alacsonyabb, ugyanis
ez csupán 32%. A megkérdezettek 43%-a konkrét lépések
megtételére készül.
A csehországi eredmények Magyarország és Szlovákia között
vannak: a megkérdezettek 39%-a még nem tett semmilyen
lépéseket, 29%-ának ez viszont a szándékában áll.
A magyar és szlovák megkérdezetteknek nagyjából az
egynegyede már szerzett információkat a célországról.
Csehországban ez 15%. Az idegen nyelvek ismeretét
Magyarországon a megkérdezettek 11%-a tüntette fel,
Csehországban a 13%-a és Szlovákiában a 31%-a.
Olyan konkrétabb lépések, mint amilyen a munkahely
megszerzésének az ígérete, a munkavállalási engedély iránti
kérelem benyújtása, jelentkezés valamilyen pályázatba,
vagy lakhatási lehetœség biztosítása, a megkérdezettek
válaszaiban gyakorlatilag egyik országban sem fordultak elœ.
A potenciális migránsoknak nagyjából az egyharmada
Magyarországon és Szlovákiában, illetve az egynegyede
Csehországban még nem rendelkezik elképzeléssel
arról, mikortól szeretnének munkát vállalni külföldön.
A megkérdezetteknek kb. 40 %-a (Magyarország 41%,
Szlovákia 37%, Csehország 43%) feltételezi, hogy külfödre az
elkövetkezendœ két éven belül utaznának el, valamivel több,
mint 20% úgy nyilatkozott, hogy az œ esetükben migrációra
legkorábban 3 év múlva kerülne sor.
69
Kürzere Auslandsaufenthalte zu Arbeitszwecken werden eher
von einer Minderheit angestrebt: 44% der UngarInnen und
36% der TschechInnen wollen so lange wie möglich im Ausland arbeiten, in der Slowakei liegt der entsprechende Anteil
bei 20%.
Bei der Suche nach einem Arbeitsplatz im Ausland gibt es
länderspezifische Unterschiede: Während in Ungarn vor allem
informelle Kontakte eine wichtige Rolle spielen und Vermittlungsagenturen, Stellenanzeigen und anderes mehr kaum ins
Gewicht fallen, geben die befragten SlowakInnen neben den
wichtigen informellen Kontakten zu ungefähr gleichen Anteilen auch die Möglichkeit der Nutzung einer Vermittlungsagentur sowie die Arbeitssuche über das Internet an. In Tschechien stellt sich ein ähnliches Bild dar wie in der Slowakei - nur
das Internet wird etwas seltener genannt als im östlichen
Nachbarland.
pracovní místa a další možnosti se sotva uplatní, uvádí
zhruba stejné procento slovenských respondentů vedle
důležitých neformálních kontaktů také možnost využití služeb
zprostředkovatelské agentury a hledání místa přes internet.
V Česku je obrázek stejný jako na Slovensku – pouze internet
je uváděn méně často než v zemi východních sousedů.
Exkurs: Motive keine Arbeit im Ausland anzustreben
Exkurs: Motivy pro nezájem o práci v zahraničí
Betrachtet man die Motive derjenigen Befragten in den drei
Untersuchungsländern, für die es dezidiert nicht in Fragen
kommt, im Ausland zu arbeiten2, so zeigt sich Folgendes:
Podíváme-li se na motivy těch respondentů ve třech
zkoumaných zemích, kteří rozhodně vyloučili možnost
zaměstnání v zahraničí2, získáme tento obrázek:
Das wichtigste Motiv liegt im Umstand begründet, dass man
„in der Heimat Familie, Freunde, Bekannte“ hat: 90% der
UngarInnen, 92% der SlowakInnen und 96% der TschechInnen nennen diesen Grund als wichtig für einen Verbleib in der
Heimat.
An zweiter Stelle steht die Begründung, dass man „hier zuhause ist, sich hier auskennt“: In Ungarn nennen 85% der
Befragten, in der Slowakei 83% und in Tschechien 94% dies
als Grund, nicht im Ausland arbeiten zu wollen.
Geht man weiter in der Rangliste der Begründungen für einen
Verbleib in der Heimat, unterscheiden sich die drei Länder
etwas voneinander:
In Ungarn wird der Faktor des „Besitzes in der Heimat“ von
73% als wichtiges Motiv genannt. Dass „die Arbeit im Ausland keinen Reiz darstellt“ wird von 55% der Befragten und
dass „man aus Altersgründen, gesundheitlichen oder anderen
persönlichen Gründen nicht im Ausland arbeiten kann“ von
54% als wichtiger Grund angegeben. In der Slowakei liegt
zwar auch das Motiv des „Besitzes in der Heimat“ an dritter
Stelle (70% halten dieses Motiv für wichtig), außerdem finden
64% der Befragten, dass das „Beherrschen keiner Fremdsprache“ ein Grund ist, nicht im Ausland zu arbeiten. 62%
nennen in diesem Zusammenhang „das Vorhandensein eines
guten Arbeitsplatzes in der Heimat“.
In Tschechien geben 80% der Befragten als Grund an, dass
die „Arbeit im Ausland nicht reizt“. 75% hält der „Besitz in der
Heimat“, 65% der „Mangel an Kontakten im Ausland“ davon
ab, im Ausland zu arbeiten.
Jako nejdůležitější motiv se jeví okolnost, že účastníci
průzkumu mají „ve vlasti rodinu, přátele, známé“: tento důvod
pro setrvání doma uvedlo 90% Maďarů, 92% Slováků a 96%
Čechů.
Druhé místo zaujalo zdůvodnění, že oslovený „je tady doma,
vyzná se zde“: v Maďarsku je to pro 85%, na Slovensku pro
83% a v Česku pro 94% respondentů důvodem k tomu, aby
neměli zájem o práci v zahraničí.
Sestupujeme-li po žebříčku důvodů pro setrvání ve vlasti níže,
začíná už být situace ve třech sledovaných zemích poněkud
odlišná:
V Maďarsku je jako důležitý motiv uváděn faktor „majetku ve
vlasti“ (73% odpovědí); zdůvodnění „práce v zahraničí mě
neláká“ uvádí jako důležitý důvod 55% a „nemohu pracovat
v zahraničí z věkových, zdravotních nebo jiných osobních
důvodů“ 54% respondentů. Na Slovensku sice rovněž obsadil
motiv „majetku ve vlasti“ třetí místo (za důležitý jej pokládá
70%), ale kromě toho se 64% dotázaných vyjádřilo, že
důvodem pro nezájem o práci v zahraničí je „neznalost cizího
jazyka“. 62% v této souvislosti uvedlo, že „mají doma dobré
zaměstnání“.
V Česku uvedlo 80% respondentů jako důvod, že je
„práce v zahraničí neláká“. Pro 75% je zásadní překážkou
pro odchod do zahraničí „majetek ve vlasti“ a pro 65%
„nedostatek kontaktů v zahraničí“.
70
Pokiaľ ide o spôsob hľadania práce v zahraničí, sú medzi
jednotlivými krajinami zjavné rozdiely: Zatiaľ čo v Maďarsku
hrajú dôležitú úlohu predovšetkým neformálne kontakty,
pričom sprostredkovateľské agentúry, inzeráty ponúkajúce
voľné pracovné miesta a ďalšie možnosti sa sotva uplatnia,
uvádza zhruba rovnaké percento slovenských respondentov
vedľa dôležitých neformálnych kontaktov aj možnosť využitia
služieb sprostredkovateľskej agentúry a hľadania miesta cez
internet. V Čechách je obrázok rovnaký ako na Slovensku
– iba internet je uvádzaný menej často ako v krajine
východných susedov.
A rövidebb külföldi munkavállalási tartózkodás iránt
érdeklœdœk a mintában inkább kisebbségben vannak: a
magyarok 44%-a és a csehek 36%-a minél hosszabb ideig
szeretne külföldön dolgozni, Szlovákiában az ennek megfelelœ
arány 20%.
Exkurs: Motívy pre nezáujem o prácu v zahraničí
Kitérœ: A külföldi munkavállalás iránti nem érdeklœdés
motivációi
Ak sa pozrieme na motívy tých respondentov v troch
skúmaných krajinách, ktorí rozhodne vylúčili možnosť
zamestnania v zahraničí2, získame tento obrázok:
Ha mindhárom vizsgált országban megnézzük azoknak a
megkérdezetteknek a motivációit, akik határozottan kizárták
a külföldi munkavállalás lehetœségét2, akkor az alábbi képet
kapjuk:
Ako najdôležitejší motív sa javí okolnosť, že účastníci
prieskumu majú „vo vlasti rodinu, priateľov, známych“: tento
dôvod pre zotrvanie doma uviedlo 90% Maďarov, 92%
Slovákov a 96% Čechov.
Druhé miesto zaujalo zdôvodnenie, že oslovený „je tu doma,
vyzná sa tu“: v Maďarsku je to pre 85%, na Slovensku pre
83% a v Čechách pre 94% respondentov dôvodom pre to, aby
nemali záujem o prácu v zahraničí.
Keď zostupujeme po rebríčku dôvodov pre zotrvanie vo vlasti
nižšie, začína už byť situácia v troch sledovaných krajinách
trochu odlišná:
V Maďarsku je ako dôležitý motív uvádzaný faktor „majetku
vo vlasti“ (73% odpovedí); zdôvodnenie „práca v zahraničí
ma neláka“ uvádza ako dôležitý dôvod 55% a „nemôžem
pracovať v zahraničí z vekových, zdravotných alebo iných
osobných dôvodov“ 54% respondentov. Na Slovensku síce
tiež obsadil motív „majetku vo vlasti“ tretie miesto (za dôležitý
ho pokladá 70%), ale okrem toho sa 64% opýtaných vyjadrilo,
že dôvodom pre nezáujem o prácu v zahraničí je „neznalosť
cudzieho jazyka“. 62% v tejto súvislosti uviedlo, že „majú
doma dobré zamestnanie“.
V Čechách uviedlo 80% respondentov ako dôvod, že ich
„práca v zahraničí neláka“. Pre 75% je zásadnou prekážkou
pre odchod do zahraničia „majetok vo vlasti“ a pre 65%
„nedostatok kontaktov v zahraničí“.
Ami a külföldi munkakeresés módját illeti, az egyes országok
között láthatóak az eltérések. Míg Magyarországon fontos
szerepet játszanak elsœsorban az informális kapcsolatok és a
közvetítœ irodák, a szabad munkahelyeket felajánló hirdetések
és további lehetœségek alig érvényesülnek, a szlovák
megkérdezetteknek nagyjából azonos százaléka a fontos
informális kapcsolatokon kívül feltünteti még a közvetítœ
irodák szolgáltatásai kihasználásának a lehetœségét és az
álláskeresést az interneten keresztül.
Csehországban a kép ugyanolyan, mint Szlovákiában – csak
az internetet tüntették fel kevésbé gyakran, mint a keleti
szomszédok országában.
A legfontosabb motivációnak az a körülmény t•nik, hogy
a felmérés résztvevœinek a „családja, barátai és ismerœsei
a hazájában vannak“: ezt az okot az otthon maradásra
Magyarországon a megkérdezettek 90%-a tüntette fel,
Szlovákiában a 92%-a és Csehországban a 96%-a. A
második helyen az az ok szerepel, hogy a megszólított
„itt van otthon, itt ismeri ki magát“: Magyarországon ez
a megkérdezettek 85%-a, Szlovákiában a 83%-a és
Csehországban a 94%-a számára ok arra, hogy ne érdekelje
œket a külfoldi munkavállalás.
Ahogyan lefelé haladunk az otthonmaradás okainak a
skáláján, egyre inkább eltérœ a három vizsgált országban a
helyzet:
Magyarországon fontos motivációként tüntették fel az „otthoni
vagyon“ tényét (a válaszok 73%-a); a „külföldi munkavégzés
számomra nem csábító“ okot fontosnak 55% tartja és „nem
dolgozhatok külföldön a korom, vagy egészségi és más
személyes okok miatt“ a megkérdezettek 54%-a tüntette fel.
Szlovákiában ugyan az „otthoni vagyon“ szintén a harmadik
helyet foglalja el (fontosnak 70% tartja), de ezen kívül a
megkérdezettek 64%-a úgy nyilatkozott, hogy a külföldi
munkavállalás az „idegen nyelv nem ismerete“ miatt nem
érdekli. 62% ebben az összefüggésben feltüntette, hogy „jó
munkahelyük van otthon“.
Csehországban a megkérdezettek 80%-a azt az okot tüntette
fel, hogy a „külföldi munkavégzés számomra nem csábító“.
75% számára a külföldre való utazás alapvetœ akadálya az
„otthoni vagyon“ és 65% számára a „nem elegendœ külföldi
kapcsolatok“.
71
Potenzielle PendlerInnen bzw.
MigrantInnen
Potenciální pendleři a migranti
Betrachtet man die potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus Ungarn, aus der Slowakei und aus Tschechien aufgeschlüsselt
nach der gewünschten Form der Arbeitsmigration, so zeigt
sich - wie bereits erwähnt - Folgendes:
Jestliže se podrobněji podíváme na to, jaká forma migrace
za prací by zájemcům z Maďarska, Slovenska a Česka
nejvíce vyhovovala, dostaneme – jak již bylo uvedeno – tento
obrázek:
In Ungarn würden jeweils ca. 30% der Migrationswilligen ein
„tägliches“ bzw. „wöchentliches“ Pendeln bevorzugen, 13%
ein „monatliches“ Pendeln und 23% eine „permanente Migration“ ins Ausland. Im slowakischen Teilsample sind TagespendlerInnen mit 18%, WochenpendlerInnen mit 24%, MonatspendlerInnen mit 9% und permanente MigrantInnen mit
42% vertreten. Auf potenzielle TagespendlerInnen entfallen in
Tschechien 6% der Migrationswilligen, auf WochenpendlerInnen 21%, auf MonatspendlerInnen 17% und auf DauermigrantInnen 47%.
V Maďarsku by přibližně po 30% oslovených osob dalo
shodně přednost „dennímu“, resp. „týdennímu“ dojíždění za
prací, pro 13% by bylo nejvhodnější „měsíční“ dojíždění a
pro 23% „trvalá migrace“ do zahraničí. Ve slovenském vzorku
jsou respondenti uvádějící denní dojíždění zastoupeni 18%,
na týdenní dojíždění připadá 24%, na měsíční dojíždění 9%
a trvalá migrace tvoří 42% vzorku. V Česku by si 6% osob
uvažujících o migraci za prací zvolilo denní dojíždění, 21%
týdenní, 17% měsíční dojíždění a 47% trvalou migraci.
Diese Untergruppen werden in diesem Abschnitt nun einer
genaueren Analyse unterzogen:
In allen drei Untersuchungsländern ist in allen Migrationskategorien ein deutlicher Männerüberhang zu verzeichnen.
Der Altersdurchschnitt sinkt mit zunehmender zeitlicher Trennung vom Heimatland.
Das monatliche Pendeln oder eine dauerhafte Migration wird
zudem im Allgemeinen eher von ledigen Personen ins Auge
gefasst.
Die potenziellen Tages- und WochenpendlerInnen aus den
drei Untersuchungsländern würden vor allem den eigenen
PKW/das eigene Motorrad/Mofa bzw. eine Fahrgemeinschaft
für die Fahrt zur und von der Arbeit im Ausland benutzen.
Öffentliche Verkehrsmittel würden in Ungarn und in Tschechien deutlich seltener in Anspruch genommen werden. In der
Slowakei spielt diese Form der An- und Rückreise eine etwas
bedeutendere Rolle.
Hinsichtlich des Zeitaufwands (An- und Rückreise) für das Tagespendeln kann festgestellt werden, dass sowohl in Ungarn
als auch in Tschechien und der Slowakei knapp ein Viertel
der Befragten maximal 1 Stunde unterwegs sein wollen. Zwei
Drittel der TagespendlerInnen aus Ungarn können sich einen
Zeitaufwand von mehr als 1 bis maximal 2,5 Stunden vorstellen; in Tschechien liegt der entsprechende Anteil bei 59%
und in der Slowakei bei 57%. Für 10% der ungarischen, 17%
der tschechischen und 19% der slowakischen TagespendlerInnen ist eine noch längere Reisezeit denkbar (in Ungarn bis
maximal 3,5 Stunden; in Tschechien und in der Slowakei liegt
die obere Grenze bei etwa 4 Stunden).
Bei den potenziellen WochenpendlerInnen zeigt sich, dass etwas mehr als ein Drittel der ungarischen sowie ein Viertel der
tschechischen Befragten etwa 2,5 Stunden für die Fahrt zur
und von der Arbeit im Ausland in Kauf nehmen würden; in der
Slowakei wiederum ist für ein Drittel eine Wegzeit von maximal 3,5 Stunden vorstellbar. Die Hälfte der Befragten in Ungarn gibt einen möglichen Zeitaufwand von mehr als 2,5 bis 6
Stunden an, 50% der TschechInnen fallen in die Kategorie 2,5
bis 5,5 Stunden. Die Hälfte der slowakischen Befragten gibt
an, zwischen 2,5 und 10 Stunden wöchentliche Wegzeit auf
sich nehmen zu wollen.
72
Tyto podskupiny podrobíme v následující části studie
podrobnější analýze:
Ve všech třech zkoumaných zemích byla ve všech miǵřacních
zaznamenána výrazna převaha mužů.
Věkový průměr klesá s tím, jak se zvyšuje délka pobytu mimo
vlast.
O měsíčním dojíždění za prací nebo trvalé migraci navíc
obecně uvažují spíše svobodní.
Respondenti ze tří zkoumaných zemí, kteří dávají přednost
dennímu a týdennímu dojíždění, by k cestě do a ze
zaměstnání v zahraničí použili především vlastní osobní
automobil, popř. motocykl nebo moped. O veřejné dopravní
prostředky by byl v Maďarsku a Česku mnohem menší zájem.
Na Slovensku hraje tato forma dojíždění za prací v zahraničí
o něco významnější roli.
Pokud jde o dobu strávenou denním dojížděním do práce
(jízda tam a zpět), můžeme konstatovat, že jak v Maďarsku,
tak také v Česku a na Slovensku je necelá čtvrtina účastníků
výzkumu ochotna cestovat nejvýše hodinu. Dvě třetiny
maďarských respondentů, které preferují denní dojíždění, by
akceptovaly dobu od jedné do nejvýše 2,5 hodiny; v Česku
činí odpovídající podíl 59% a na Slovensku 57%. Pro 10%
maďarských, 17% českých a 19% slovenských zájemců
o denní dojíždění je přijatelná dokonce ještě delší doba
strávená na cestě (v Maďarsku nejvýše 3,5 hodiny, zatímco v
Česku a na Slovensku je horní hranice kolem 4 hodin).
U skupiny, která dává přednost týdennímu dojíždění, se
ukazuje, že o něco více než třetina maďarských a čtvrtina
českých respondentů by byla ochotna strávit na cestě do a
ze zaměstnání v zahraničí zhruba 2,5 hodiny; na Slovensku
je pak pro třetinu přijatelná doba dojíždění o délce nejvýše
3,5 hodiny. Polovina účastníků průzkumu v Maďarsku udává
dobu dojíždění v rozsahu od 2,5 do 6 hodin, 50% Čechů
spadá do kategorie 2,5 až 5,5 hodiny. Polovina slovenských
respondentů uvedla, že by týdenní cestování do zaměstnání
mohlo trvat od 2,5 do 10 hodin.
U respondentů, kteří by zvolili měsíční dojíždění nebo trvalou
migraci, je oproti zájemcům o denní a týdenní dojíždění
především v Maďarsku velmi často patrná lepší znalost
němčiny.
V Maďarsku vykazují osoby, které by daly přednost těmto
Potenciálni pendleri a migranti
Potenciális ingázók és migránsok
Keď sa podrobnejšie pozrieme na to, aká forma migrácie
za prácou by záujemcom z Maďarska, Slovenska a Čiech
najviac vyhovovala, dostaneme – ako už bolo uvedené – tento
obrázok:
Ha részletesebben megnézzük azt, hogy a munkavállalási
migráció milyen formája felelne meg a magyarországi,
szlovákiai és csehországi érdeklœdœknek, akkor – ahogyan
ezt már feltüntettük – az alábbi képet kapjuk:
V Maďarsku by približne po 30% oslovených osôb dalo
zhodne prednosť „dennému“ resp. „týždennému“ dochádzaniu
za prácou, pre 13% by bolo najvhodnejšie „mesačné“
dochádzanie a pre 23% „trvalá migrácia“ do zahraničia.
V slovenskej vzorke sú respondenti uvádzajúci denné
dochádzanie zastúpení 18%, na týždenné dochádzanie
pripadá 24%, na mesačné dochádzanie 9% a trvalá migrácia
tvorí 42% vzorky. V Čechách by si 6% osôb uvažujúcich o
migrácii za prácou zvolilo denné dochádzanie, 21% týždenné,
17% mesačné dochádzanie a 47% trvalú migráciu.
Tieto podskupiny podrobíme v nasledujúcej časti štúdie
podrobnejšej analýze:
Magyarországon a megszólítottaknak nagyjából a 30%-a
elœnyben részesítené a „napi“ illetve a „heti“ ingázást, 13%
számára a legmegfelelœbb a „havi“ ingázás lenne és 23%
a „tartós“ migrációt választaná. A szlovák mintában a
megkérdezettek 18%-a képviseli a napi ingázást, 24% a heti
ingázást, 9% pedig a havi ingázást és a tartós migráció 42%ot tesz ki. Csehországban a migrációt mérlegelœk közül 6%
választaná a napi ingázást, 21% a hetit, 17% a havit és 47%
a tartós migrációt.
Vo ršetkých troch skúmaných krajinách bola všetkých
migračn¥ch kategóriach zaznamenará v razná prevaha
mužov.
Vekový priemer klesá s tým, ako sa zvyšuje dĺžka pobytu
mimo vlasť.
O mesačnom dochádzaní za prácou alebo trvalej migrácii
najviac vo všeobecnosti uvažujú skôr slobodní.
Respondenti z troch skúmaných krajín, ktorí dávajú prednosť
dennému a týždennému dochádzaniu, by k ceste do a zo
zamestnania v zahraničí použili predovšetkým vlastný osobný
automobil, popr. motocykel alebo moped. O verejné dopravné
prostriedky by bol v Maďarsku a Čechách omnoho menší
záujem. Na Slovensku má táto forma dochádzania za prácou
v zahraničí o niečo významnejšiu úlohu.
Pokiaľ ide o dobu strávenú denným dochádzaním do
práce (jazda tam a späť), môžeme konštatovať, že tak ako
v Maďarsku, aj v Čechách a na Slovensku je necelá štvrtina
účastníkov výskumu ochotná cestovať najviac hodinu. Dve
tretiny maďarských respondentov, ktorí preferujú denné
dochádzanie, by akceptovali dobu od jednej do maximálne 2,5
hodín; v Čechách predstavuje zodpovedajúci podiel 59% a na
Slovensku 57%. Pre 10% maďarských, 17% českých a 19%
slovenských záujemcov o denné dochádzanie je prijateľná
dokonca ešte dlhšia doba strávená na ceste (v Maďarsku
maximálne 3,5 hodiny, zatiaľ čo v Čechách a na Slovensku je
horná hranica okolo 4 hodín).
U skupiny, ktorá dáva prednosť týždennému dochádzaniu,
sa ukazuje, že o niečo viac než tretina maďarských a
štvrtina českých respondentov by bola ochotná stráviť na
ceste do a zo zamestnania v zahraničí zhruba 2,5 hodiny;
a na Slovensku je pre tretinu prijateľná doba dochádzania
o dĺžke najviac 3,5 hodiny. Polovica účastníkov prieskumu
v Maďarsku udáva dobu dochádzania v rozsahu od 2,5 do
6 hodín, 50% Čechov spadá do kategórie 2,5 až 5,5 hodín.
Polovica slovenských respondentov uviedla, že by týždenné
cestovanie do zamestnania mohlo trvať od 2,5 do 10 hodín.
U respondentov, ktorí by zvolili mesačné dochádzanie alebo
Ezeket az alcsoportokat tanulmányunk következœ részében
részletesebb elemzésnek vetjük alá:
Míndhágrom vizsgált országban valamennyi migrációs
kategáiaban a férfial vannak jelentœs mértekben túlsúlyban.
Az átlagos életkor a külföldön való tartózkodás idejének a
növekedésével csökken.
A havi ingázást vagy a tartós migrációt ezen kívül általában
inkább a nœtlenek (hajadonok) mérlegelik.
A három vizsgált országból származó megkérdezettek,
akik elœnyben részesítik a napi és a heti ingázást, külföldi
munkahelyükre való utazáshoz és vissza elsœsorban
saját gépkocsijukat használnák, esetleg motorkerékpárt
vagy mopedot. A nyilvános közlekedési eszközök iránt
Magyarországon és Csehországban lényegesen alacsonyabb
lenne az érdeklœdés. Szlovákiában a külföldi munkahelyre
való utazáshoz ennek az utazási formának valamivel
jelentœsebb szerepe van.
Ami a munkába való utazással töltött idœt illeti (utazás oda
és vissza), megállapítható az, hogy mind Magyarországon,
mind pedig Csehországban és Szlovákiában a felmérésben
résztvevœk csaknem egynegyede hajlandó legfeljebb egy órát
utazni. A magyar megkérdezettek kétharmada, akik elœnyben
részesítik a napi ingázást, elfogadhatónak tartaná az 1 és 2,5
óra közötti utazási idœt; Csehországban az ennek megfelelœ
arány 59% és Szlovákiában 57%. Magyarországon a napi
ingázás iránt érdeklœdœk 10%-a számára elfogadható még a
hosszabb utazási idœ is, Csehországban az érdeklœdœk 17%a számára és Szlovákiában az érdeklœdœk 19%-a számára
(Magyaroszágon a felsœ határ 3,5 óra, míg Csehországban és
Szlovákiában a felsœ határ 4 óra körül van).
Annál a csoportnál, amely a heti ingázást részesíti
elœnyben, megállapítható, hogy a magyar megkérdezettek
valamivel több mint egyharmada és a cseh megkérdezettek
egynegyede hajlandó lenne külföldi munkahelyre való
utazással nagyjából 2,5 órát tölteni; Magyarországon a
felmérésben részt vevœk fele az utazási idœt 2,5 - 6 óra között
adta meg, Csehországban a megkérdezettek 50%-a 2,5 - 5,5
óra közötti idœt tüntetett fel. A szlovák ingázók fele közölte,
hogy a heti utazás 2,5 és 10 óra között is tarthatna.
Azoknál a megkérdezetteknél, akik a havi ingázást vagy a
tartós migrációt választanák, a napi vagy a heti ingázókkal
ellentétben elsœsorban Magyarországon nagyon gyakran
73
Bei den potenziellen MonatspendlerInnen bzw. DauermigrantInnen sind vor allem in Ungarn im Vergleich zu Tages- und
WochenpendlerInnen häufiger bessere Deutschkenntnisse zu
bemerken.
In Ungarn weisen die Personen, die diese Formen der Arbeitsmigration wählen würden, ein generell höheres Bildungsniveau auf. In der Slowakei unterscheidet sich das Bildungsniveau kaum nach gewünschter Form der Arbeitsmigration,
während in Tschechien unter den potenziellen TagespendlerInnen Personen mit Lehr- oder Fachschulabschluss und
unter MonatspendlerInnen bzw. DauermigrantInnen Personen
mit Grundschulbildung vermehrt zu finden sind.
Potenzielle PendlerInnen und MigrantInnen aus Ungarn kommen überwiegend aus dem Komitat Györ-Moson-Sopron, bei
den potenziellen TagespendlerInnen entfällt sogar ein Anteil
von knapp über 60% auf dieses Komitat. Potenzielle MonatspendlerInnen bzw. DauermigrantInnen sind neben GyörMoson-Sopron auch verstärkt im Komitat Zala zu finden.
In der Slowakei kommen ca. zwei Drittel der TagespendlerInnen bzw. der permanenten MigrantInnen aus dem Raum
Bratislava, der Rest aus dem Raum Trnava. Bei den Wochenund MonatspendlerInnen stammt hingegen die Mehrzahl der
Befragten aus dem Raum Trnava (bei WochenpendlerInnen
61%, bei MonatspendlerInnen 54%).
Der größte Anteil der potenziellen TagespendlerInnen aus
Tschechien stammt aus Südböhmen (62%). 31% kommen
aus Südmähren und 7% aus Nordmähren. Bei den MigrantInnen aus Tschechien ist ein Überhang von Personen
aus Südmähren (59%) zu verzeichnen. Bei Wochen- und
MonatspendlerInnen sind weitaus geringere regionale Unterschiede festzustellen.
Stammen in Ungarn und Tschechien die potenziellen TagespendlerInnen vor allem aus optimal erreichbaren und eher
kleinen Gemeinden, kommt ein Großteil der anderen Migrationswilligen aus dem städtischen Raum sowie aus kleinen Gemeinden, wobei hier eine gute Erreichbarkeit eine Rolle spielt.
In der Slowakei stellen die größten Anteile der TagespendlerInnen bzw. der DauermigrantInnen Personen aus Städten.
Bei den Wochen- und MonatspendlerInnen sind Personen
aus Städten sowie aus optimal erreichbaren Gemeinden
gleich stark vertreten.
Als gewünschte Art der Beschäftigung überwiegt in allen
74
formám migrace za prací, celkově vyšší úroveň vzdělání.
Na Slovensku není u jednotlivých skupin klasifikovaných
podle formy migrace patrný prakticky žádný rozdíl v úrovni
vzdělání, zatímco v Česku se mezi zájemci o denní dojíždění
častěji vyskytují osoby s ukončenou učňovskou nebo střední
odbornou školou a mezi zájemci o měsíční dojíždění nebo
trvalou migraci osoby se základním vzděláním.
Potenciální pendleři a migranti z Maďarska pocházejí
převážně z župy Györ-Moson-Sopron, ve skupině osob, které
dávají přednost dennímu dojíždění, dokonce jejich zastoupení
činí téměř 60%. Respondenty, kteří by si zvolili měsíční
dojíždění nebo trvalou migraci, najdeme vedle župy GyörMoson-Sopron také poměrně často v župě Zala.
Na Slovensku pocházejí dvě třetiny osob, které by se rozhodly
pro denní dojíždění nebo trvalou migraci, z Bratislavy a okolí,
zbytek je z trnavského regionu. U týdenních a měsíčních
pendlerů naproti tomu pochází většina respondentů
z Trnavského kraje (u týdenního dojíždění 61%, u měsíčního
54%).
Nejpočetnější skupina potenciálních zájemců o denní
dojíždění z Česka pochází z jižních Čech (62%), 31% je
z jižní Moravy a 7% ze severní Moravy. Mezi migranty
z Česka registrujeme převahu lidí z jižní Moravy (59%).
U týdenních a měsíčních pendlerů můžeme konstatovat
mnohem menší regionální rozdíly.
Jestliže v Maďarsku a Česku pocházejí respondenti, kteří
dávají přednost dennímu dojíždění za prací, především
z velmi dobře dostupných a spíše malých obcí, jsou
v ostatních skupinách zastoupeni převážně zájemci o migraci
z měst a jejich okolí a také z malých obcí, přičemž zde má
nesporný význam dobrá dosažitelnost.
Na Slovensku jsou mezi těmi, kdo by se rozhodli pro denní
dojíždění nebo trvalou migraci, nejpočetněji zastoupeni lidé
z měst. U týdenních a měsíčních pendlerů je podíl obyvatel
měst stejný jako podíl osob z velmi dobře dostupných obcí.
Respondenti ve všech zemích si nejčastěji přejí získat
zaměstnání na plný úvazek. Zatímco v Maďarsku se
v odpovědích skoro nevyskytly jiné formy zaměstnání, jako
je např. práce na částečný úvazek, na smlouvu o dílo nebo
samostatná výdělečná činnost, jsou i tyto formy přijatelné pro
část potenciálních slovenských migrantů. V Česku by byli
týdenní a měsíční pendleři ochotni pracovat na smlouvu o
dílo, pro osoby dojíždějící denně do zaměstnání v zahraničí
připadá v úvahu také práce na částečný úvazek nebo
samostatná výdělečná činnost.
trvalú migráciu, je oproti záujemcom o denné a týždenné
dochádzanie predovšetkým v Maďarsku veľmi často zreteľná
lepšia znalosť nemčiny.
V Maďarsku majú osoby, ktoré by dali prednosť týmto formám
migrácie za prácou, celkove vyššiu úroveň vzdelania. Na
Slovensku nie je u jednotlivých skupín klasifikovaných podľa
formy migrácie zjavný prakticky žiadny rozdiel v úrovni
vzdelania, zatiaľ čo v Čechách sa medzi záujemcami o
denné dochádzanie častejšie vyskytujú osoby s ukončenou
učňovskou alebo strednou odbornou školou a medzi
záujemcami o mesačné dochádzanie alebo trvalú migráciu,
osoby so základným vzdelaním.
nyilvánvaló a német nyelv jobb ismerete. Magyarországon
azok a személyek, akik elœnyben részesítenék a munka
miatti migráció e formáit, általában magasabb végzettséggel
rendelkeznek. Szlovákiában a migráció formái szerint
megkülönböztetett egyes csoportok között gyakorlatilag nem
észlelhetœ semmilyen különbség a végzettséget illetœen,
míg Csehországban a napi ingázás iránt érdeklœdœk között
gyakrabban szakmunkásképzœ iskolai végzettséggel vagy
szakközépiskolai végzettséggel rendelkezœ személyek
szerepelnek és a havi ingázás vagy a tartós migráció iránt
érdeklœdœk között alapfokú végzettséggel rendelkezœ
személyek.
Potenciálni pendleri a migranti z Maďarska pochádzajú
prevážne zo župy Györ-Moson-Sopron, v skupine osôb,
ktoré dávajú prednosť dennému dochádzaniu, dokonca ich
zastúpenie činí takmer 60%. Respondentov, ktorí by si zvolili
mesačné dochádzanie alebo trvalú migráciu, nájdeme vedľa
župy Györ-Moson-Sopron aj pomerne často v župe Zala.
Na Slovensku pochádzajú dve tretiny osôb, ktoré by sa
rozhodli pre denné dochádzanie alebo trvalú migráciu,
z Bratislavy a okolia, zbytok je z trnavského regiónu. U
týždenných a mesačných pendlerov naproti tomu pochádza
väčšina respondentov z Trnavského kraja (u týždenného
dochádzania 61%, u mesačného 54%).
Najpočetnejšia skupina potenciálnych záujemcov o denné
dochádzanie z Čiech pochádza z južných Čiech (62%), 31%
je z južnej Moravy a 7% zo severnej Moravy. Medzi migrantmi
z Čiech registrujeme prevahu ľudí z južnej Moravy (59%). U
týždenných a mesačných pendlerov môžeme konštatovať
omnoho menšie regionálne rozdiely.
A magyarországi potenciális ingázók és migránsok túlnyomó
részt Gyœr-Moson-Sopron megyébœl származnak, sœt a
napi ingázást elœnyben részesítœk csoportjában az említett
megyébœl származók majdnem elérik a 60%-ot. Olyan
megkérdezettekkel, akik a havi ingázást vagy a tartós
migrációt választanák, a Gyœr-Moson-Sopron megyén kívül
elég gyakran Zala megyében is találkozunk.
Szlovákiában azok, akik a napi ingázás vagy a tartós
migráció mellett döntetének kétharmad részt Bratislavából és
környékébœl származnak, a többiek a trnavai régió lakosai. A
heti és havi ingázók közül ezzel szemben a megkérdezettek
többsége a Trnavai megyébœl származik (a heti ingázásnál ez
61%, a havi ingázásnál 54%).
A napi ingázás iránt érdeklœdœk legnagyobb számú csoportja
Csehországban Dél-Csehországból származik (62%),
31% Dél-Morvaországból és 7% Észak-Morvaországból.
A csehországi migránsok között a Dél-Morvaországból
származók vannak túlsúlyban (59%). A heti és a havi ingázók
között sokkal kisebbek a regionális különbségek.
Pokiaľ v Maďarsku a Čechách pochádzajú respondenti,
ktorí dávajú prednosť dennému dochádzaniu za prácou,
predovšetkým z veľmi dobre dostupných a skôr malých obcí,
sú v ostatných skupinách zastúpení prevážne záujemcovia o
migráciu z miest a ich okolia a tiež z malých obcí, pričom tu
má nesporný význam dobrá dosiahnuteľnosť.
Na Slovensku sú medzi tými, ktorí by sa rozhodli pre denné
dochádzanie alebo trvalú migráciu, najpočetnejšie zastúpení
ľudia z miest. U týždenných a mesačných pendlerov je podiel
obyvateľov miest rovnaký ako podiel osôb z veľmi dobre
dostupných obcí.
Amennyiben Magyarországon és Csehországban a napi
ingázást elœnyben részesítœ megkérdezettek elsœsorban
a nagyon jól elérhetœ és inkább kisebb településekbœl
származnak, a többi csoportban a migráció iránt érdeklœdœk
túlnyomó részt városokból és a városok környékébœl, valamint
a kisebb településekbœl vannak képviselve, miközben itt
kétségtelen jelentœsége van a jó elérhetœségnek.
Szlovákiában azok a személyek, akik a napi ingázást
vagy a tartós migrációt választanák, legtöbben városokból
származnak. A heti és a havi ingázóknál a városokban
lakók aránya azonos a nagyon jól elérhetœ településekbœl
származók számával.
75
Ländern eine Vollzeitbeschäftigung. Während in Ungarn andere Arbeitsformen wie Teilzeit, mit Werkvertrag oder eine
Selbstständigkeit kaum ins Gewicht fallen, können sich Teile
der potenziellen slowakischen ArbeitsmigrantInnen auch
diese Formen vorstellen. In Tschechien ist für Wochen- und
MonatspendlerInnen eine Werkvertragstätigkeit denkbar, für
TagespendlerInnen auch eine Teilzeitbeschäftigung ebenso
wie eine Selbstständigkeit.
Von den potenziellen Tages- und WochenpendlerInnen möchte der überwiegende Anteil in Österreich arbeiten (in Ungarn
jeweils über 80%, in der Slowakei 69% der TagespendlerInnen und 54% der WochenpendlerInnen sowie in Tschechien
jeweils ca. 60%). In der Slowakei wird neben Österreich
als Zielland noch Tschechien genannt, in Tschechien neben Österreich vor allem Deutschland. Bei den potenziellen
MonatspendlerInnen bzw. DauermigrantInnen wird zwar in
Ungarn und in der Slowakei auch mehrheitlich das Zielland
Österreich angegeben, aber bei weitem nicht mehr in diesem
Ausmaß. In Ungarn werden Deutschland, Großbritannien,
Italien und Kanada noch häufig erwähnt, in der Slowakei
Großbritannien vor Deutschland gefolgt von Tschechien, den
USA und anderen EU-Ländern. In Tschechien erreicht der
Anteil jener MonatspendlerInnen, die in Deutschland arbeiten
wollen, beinahe jenen derer, die in Österreich tätig werden
möchten. Bei den potenziellen MigrantInnen aus Tschechien wird Großbritannien von 27% der Befragten als Zielland
genannt, gefolgt von Österreich und Deutschland, die von je
19% angegeben werden sowie den USA (von 8% angeführt).
Für potenzielle TagespendlerInnen aus Ungarn stellt vor allem
das ländliche Gebiet in der Grenzregion die bevorzugte Zielregion dar (knapp drei Viertel der Befragten nennen diese Region). Auch bei den ungarischen Wochen- und MonatspendlerInnen ist die ländliche Grenzregion am attraktivsten (jeweils
für mehr als 40% der Befragten - es muss jedoch angemerkt
werden, dass ähnlich große Anteile keine Angaben betreffend
einer Zielregion machen konnten bzw. wollten).
Von den slowakischen Migrationswilligen wird neben dem
ländlichen Bereich in der Grenzregion auch von einem relativ
großen Anteil der Befragten die „Hauptstadt“ genannt; der
„Weiß nicht“-Anteil ist aber im Fall der Slowakei ebenfalls
hoch. In Tschechien wird der ländliche Bereich in der Grenzregion von jeweils einem großen Anteil der Tages-, Wochen-
76
Převážná část respondentů, kteří by dali přednost dennímu
a týdennímu dojíždění do zaměstnání, by chtěla pracovat
v Rakousku (v Maďarsku tak odpovědělo přes 80%
dotázaných, na Slovensku 69% denních a 54% týdenních
pendlerů, v Česku to bylo v obou skupinách zhruba 60%). Na
Slovensku se vedle Rakouska uvádí jako cílová země ještě
Česko, v Česku kromě Rakouska především Německo. Ve
skupině zájemců o měsíční nebo trvalou migraci se sice v
Maďarsku a na Slovensku také nejčastěji uvádí jako cílová
země Rakousko, jeho převaha však už není zdaleka tak
výrazná. V Maďarsku se ještě často objevuje v odpovědích
Německo, Velká Británie, Itálie a Kanada, na Slovensku
pak Velká Británie před Německem, za kterým následují
Česko, USA a další země EU. V Česku je ve skupině
osob, které by dojížděly do práce jednou měsíčně, podíl
zájemců o zaměstnání v Německu skoro stejně velký jako
počet respondentů, kteří chtějí pracovat v Rakousku. U
potenciálních migrantů z Česka uvádí 27% respondentů jako
cílovou zemi Velkou Británii, po níž následují Rakousko a
Německo, kam by zamířilo shodně 19% dotázaných, a dále
USA (vyskytly se v 8% odpovědí).
Pro respondenty z Maďarska, kteří by dojížděli do práce
v zahraničí denně, je nejzajímavější cílovou oblastí příhraniční
venkovský region (ten uvedly skoro tři čtvrtiny oslovených).
Také u maďarských týdenních a měsíčních pendlerů
je příhraniční venkovský region nejatraktivnější (zvolilo
by jej více než 40% dotázaných; zároveň však musíme
poznamenat, že podobně velké procento nebylo schopno
nebo ochotno uvést žádnou cílovou oblast).
Slovenští zájemci o migraci by se vedle příhraniční venkovské
oblasti poměrně často rozhodli také pro „hlavní město“; také
v případě Slovenska je však podíl odpovědi „nevím“ vysoký. V
Česku uvedlo venkovský příhraniční region značné procento
osob, které by dojížděly do práce každý den, resp. jednou za
týden či za měsíc. U českých trvalých migrantů je na jedné
straně velmi vysoký podíl odpovědi „nevím“, na druhé straně
je „hlavní město“ uvedeno o něco častěji než ostatní cílové
regiony.
Mezi zájemci o měsíční dojíždění za prací a trvalými migranty
je ve všech třech sledovaných zemích nadprůměrně vysoký
počet osob, které své vyhlídky na získání práce v zahraničí
hodnotí jako dobré. U ostatních forem naproti tomu hodnoty
Respondenti vo všetkých krajinách si najčastejšie prajú
získať zamestnanie na plný úväzok. Zatiaľ čo v Maďarsku sa
v odpovediach skoro nevyskytli iné formy zamestnania, ako
je napr. práca na čiastočný úväzok, na zmluvu o dielo alebo
samostatná zárobková činnosť, sú i tieto formy prijateľné pre
časť potenciálnych slovenských migrantov. V Čechách by
boli týždenní a mesační pendleri ochotní pracovať na zmluvu
o dielo, pre osoby dochádzajúce denne do zamestnania
v zahraničí pripadá do úvahy ešte práca na čiastočný úväzok
alebo samostatná zárobková činnosť.
Prevažná časť respondentov, ktorí by dali prednosť dennému
a týždennému dochádzaniu do zamestnania, by chcela
pracovať v Rakúsku (v Maďarsku tak odpovedalo viac
ako 80% dopytovaných, na Slovensku 69% denných a
54% týždenných pendlerov, v Čechách to bolo v obidvoch
skupinách zhruba 60%). Na Slovensku sa vedľa Rakúska
uvádza ako cieľová krajina ešte Česko, v Čechách okrem
Rakúska predovšetkým Nemecko. V skupine záujemcov
o mesačné dochádzanie alebo trvalú migráciu sa síce v
Maďarsku a na Slovensku tiež najčastejšie uvádza ako
cieľová krajina Rakúsko, jeho prevaha však už nie je
zďaleka tak výrazná. V Maďarsku sa ešte často objavuje
v odpovediach Nemecko, Veľká Británia, Taliansko a Kanada,
pritom na Slovensku Veľká Británia pred Nemeckom, za
ktorým nasledujú Česko, USA a ďalšie krajiny EU. V Čechách
je v skupine osôb, ktoré by dochádzali do práce raz za
mesiac, podiel záujemcov o zamestnanie v Nemecku skoro
rovnako veľký ako počet respondentov, ktorí chcú pracovať
v Rakúsku. U potenciálnych migrantov z Čiech uvádza 27%
respondentov ako cieľovú krajinu Veľkú Britániu, po ktorej
nasledujú Rakúsko a Nemecko, kam by zamierilo zhodne
19% opýtaných a ďalej USA (vyskytlo sa v 8% odpovedí).
Pre respondentov z Maďarska, ktorí by dochádzali do práce
v zahraničí denne, je najzaujímavejšou cieľovou oblasťou
pohraničný vidiecky región (ten uviedli skoro tri štvrtiny
oslovených). Aj u maďarských týždenných a mesačných
pendlerov je pohraničný vidiecky región najatraktívnejší
(zvolilo by ho viac ako 40% opýtaných; zároveň však musíme
poznamenať, že podobne veľké percento nebolo schopné
alebo ochotné uviesť žiadnu cieľovú oblasť).
Slovenskí záujemcovia o migráciu by sa vedľa pohraničnej
vidieckej oblasti pomerne často rozhodli aj pre „hlavné mesto“;
ale v prípade Slovenska je však podiel odpovedí „neviem“
vysoký. V Čechách uviedlo vidiecky pohraničný región značné
percento osôb, ktoré by dochádzali do práce každý deň resp.
A vizsgált országokban a megkérdezettek leggyakrabban
teljes munkaidœben való foglalkozást kívánnak szerezni.
Míg Magyarországon a válaszokban másféle foglalkoztatási
formák jóformán nem is szerepeltek, mint amilyen például
a részleges munkaidœben való foglalkoztatás, megbízási
szerzœdés vagy önálló keresœ tevékenység, ezek a formák
is elfogadhatók a potenciális szlovák migránsok egy része
számára. Csehországban a heti és havi ingázók hajlandóak
megbízási szerzœdés alapján történœ munkavégzésre, a
napi ingázók számára még számításba jöhet a részleges
munkaidœben való foglalkoztatás vagy az önálló keresœ
tevékenység.
A napi vagy heti ingázást elœnyben részesítœ megkérdezettek
túlnyomó többsége Ausztriában kívánna dolgozni
(Magyarországon a megkérdezettek több mint 80%-a
válaszolt így, Szlovákiában a napi ingázók 69%-a és a
heti ingázó 54%-a, Csehországban mindkét csoportban
ez nagyjából 60% volt). Szlovákiában Ausztrián kívül még
célországként Csehországot tüntették fel, Csehországban
Ausztrián kívül pedig elsœsorban Németországot. A havi
ingázás vagy a tartós migráció iránt érdeklœdœk csoportjában
ugyan Magyarországon és Szlovákiában leggyakrabban
célországként szintén Ausztriát tüntették fel, annyira viszont
távolról sincsenek túlsúlyban. Magyarországon a válaszokban
még megjelenik Németország, Nagy-Britannia, Olaszország
és Kanada, Szlovákiában pedig Nagy-Britannia Németország
elœtt, ezután következik Csehország, USA és további EU
országok. Csehországban a havi ingázók csoportjában a
németországi munkavégzés iránt érdeklœdœk aránya majdnem
ugyanolyan, mint azoké a megkérdezetteké, akik Ausztriában
szeretnének dolgozni. A csehországi potenciális migránsok
közül 27% célországként Nagy-Britanniát tünteti fel, ezután
következik Ausztria és Németország, ahová a megkérdezettek
19%-a készülne, majd az USA (a válaszok 8%-ában jelent
meg).
A magyarországi megkérdezettek számára, akik naponta
ingáznának külföldre munkavégzés céljából, a legérdekesebb
célterület a határ menti vidéki régió (ezt tüntette fel a
megszólítottak majdnem háromnegyed része). A heti vagy
havi magyar ingázók számára is a legattraktívabb a határ
menti vidéki régió (ezt választaná a megkérdezettek több mint
40%-a; egyben viszont meg kell jegyezni azt, hogy hasonlóan
77
und MonatspendlerInnen als Zielregion angegeben. Bei den
tschechischen DauermigrantInnen ist einerseits der „Weiß
nicht“-Anteil sehr hoch, andererseits erreicht die „Hauptstadt“ einen etwas größeren Anteil an Nennungen als andere
Zielregionen.
In allen Untersuchungsländern beurteilt ein überdurchschnittlich hoher Anteil der potenziellen MonatspendlerInnen bzw.
der DauermigrantInnen die Chancen, im Ausland Arbeit zu
finden, als gut. Bei den anderen Pendelformen hingegen entsprechen die Werte etwa jenen des allgemeinen Migrationspotenzials.
Von den potenziellen ungarischen TagespendlerInnen möchten 53% innerhalb der nächsten 2 Jahre und weitere 15% zu
einem späteren Zeitpunkt im Ausland Arbeit annehmen. Im
Falle der WochenpendlerInnen geben 35% einen Zeithorizont
von 2 Jahren und 21% einen von mehr als 2 Jahren an. 41%
der MonatspendlerInnen und 40% der DauermigrantInnen
würden gerne in den nächsten 2 Jahren ins Ausland gehen,
30% der MonatspendlerInnen und 25% der permanenten
MigrantInnen später.
In einem Zeitraum von 2 Jahren möchten jeweils knapp unter
40% der slowakischen Tages-, Wochen- und MonatspendlerInnen bzw. DauermigrantInnen ins Ausland gehen. Von
einem späteren Migrationszeitpunkt gehen 11% der TagespendlerInnen, 22% der WochenpendlerInnen, 30% der
MonatspendlerInnen und 26% der DauermigrantInnen aus.
In Tschechien wollen ca. 50% der potenziellen DauermigrantInnen und MonatspendlerInnen innerhalb der nächsten 2
Jahre ins Ausland, bei den WochenpendlerInnen beträgt der
entsprechende Anteil 35%, bei den TagespendlerInnen 17%.
Einen späteren Zeitpunkt fasst in allen Pendel- und Migrationskategorien jeweils etwa ein Viertel der tschechischen
Befragten ins Auge.
Ein beachtlicher Teil der slowakischen, ungarischen und
tschechischen Befragten hat noch keine Vorstellungen darüber, wann er ins Ausland gehen will, um zu arbeiten.
Für TagespendlerInnen und DauermigrantInnen aus Ungarn
sowie aus Tschechien steht eine möglichst lange Beschäftigungsdauer noch deutlicher im Vordergrund als bei Wochen- und MonatspendlerInnen. Im Gegensatz dazu ist die
gewünschte Arbeitsdauer im Ausland bei den slowakischen
Befragten von „maximal 1 Jahr“ bis „solange wie möglich“
breit gestreut – aber wiederum ist hier ein großer „Weiß
nicht“-Anteil zu beobachten.
Die generell sehr wichtigen persönlichen informellen Kontakte
für die Suche nach einem Arbeitsplatz im Ausland stehen in
Ungarn bei TagespendlerInnen im Vordergrund, in der Slowakei sind daneben bei den abgefragten Formen der Arbeitsmigration – wie bereits erwähnt – auch Vermittlungsagenturen
und das Internet von großer Bedeutung, aber auch Zeitungsanzeigen und firmeninterne Vermittlungen fallen ins Gewicht.
In Tschechien bauen die Befragten, die als TagespendlerInnen tätig sein wollen, vor allem auf informelle Kontakte. Bei
Wochen-, MonatspendlerInnen und DauermigrantInnen kommen zusätzlich auch Vermittlungsagenturen (stark) und das
Internet (etwas) zum Tragen.
78
v této kategorii odpovídají hodnotám všeobecného migračního
potenciálu.
Z maďarských potenciálních denních pendlerů by 53%
chtělo začít pracovat v zahraničí během příštích dvou let a
dalších 15% někdy později. Z dotázaných, kteří mají zájem
o týdenní dojíždění, uvedlo 35% časový horizont dvou let a
21% více než dva roky. Ve skupině těch, kdo dávají přednost
měsíčnímu dojíždění, by během příštích dvou let chtělo odejít
do zahraničí 41%, a mezi trvalými migranty je jich 40%. O
pozdějším termínu odchodu uvažuje 30% měsíčních pendlerů
a 25% trvalých migrantů.
Během dvou let by chtělo odejít do zahraničí necelých 40%
slovenských respondentů, kteří pomýšlejí na denní, týdenní
a měsíční dojíždění za prací v zahraničí resp. na trvalou
migraci. Pozdější termín migrace připadá v úvahu pro 11%
denních, 22% týdenních, 30% měsíčních pendlerů a 26%
trvalých migrantů. V Česku vyjádřilo přání odejít během
příštích dvou let do zahraničí přibližně 50% potenciálních
trvalých migrantů a zájemců o měsíční dojíždění, ve skupině
týdenních pendlerů činí odpovídající podíl 35% a u denních
pendlerů 17%. Pozdější termín odchodu by ve všech
kategoriích dojíždění, resp. migrace zvolila čtvrtina českých
respondentů.
Značná část slovenských, maďarských a českých účastníků
průzkumu ještě nemá představu o tom, kdy by chtěli odejít do
zahraničí.
Pro respondenty z Maďarska a Česka, kteří dávají přednost
dennímu dojíždění nebo trvalé migraci, je zaměstnání na co
nejdelší dobu ještě větší prioritou, než je tomu u týdenních a
měsíčních pendlerů. U slovenských účastníků průzkumu je
uváděna preferovaná délk zaměstnání v zahraničí v rozmezí
od „nejvýše 1 rok“ až „co nejdéle“ – ale i tady opět nalézáme
značný podíl odpovědí „nevím“.
Osobní neformální kontakty, které jsou pro hledání
zaměstnání v zahraničí obecně označovány za velmi důležité,
stojí v Maďarsku v popředí u osob se zájmem o denní
dojíždění, zatímco na Slovensku mají u zjišťovaných forem
migrace za prací – jak již bylo uvedeno výše – velký význam
také zprostředkovatelské agentury a internet a určitou roli
hrají také novinové inzeráty a vnitrofiremní zprostředkování.
V Česku se respondenti, kteří uvažují o denním dojíždění za
prací, opírají především o neformální kontakty. U týdenních
nebo měsíčních pendlerů a trvalých migrantů se kromě toho
uplatňují také zprostředkovatelské agentury (silně) a internet
(méně).
raz za týždeň či za mesiac. U českých trvalých migrantov je
na jednej strane veľmi vysoký podiel odpovedí „neviem“, na
druhé strane je „hlavné mesto“ uvedené o niečo častejšie než
ostatné cieľové regióny.
Medzi záujemcami o mesačné dochádzanie za prácou
a trvalými migrantmi je vo všetkých troch sledovaných
krajinách nadpriemerne vysoký počet osôb, ktoré hodnotia
svoje vyhliadky na získanie práce v zahraničí ako dobré.
U ostatných foriem naproti tomu hodnoty v tejto kategórii
zodpovedajú hodnotám všeobecného migračného potenciálu.
Z maďarských potenciálnych denných pendlerov by 53%
chcelo začať pracovať v zahraničí v priebehu nasledujúcich
dvoch rokov a ďalších 15% niekedy neskôr. Z opýtaných, ktorí
majú záujem o týždenné dochádzanie, uviedlo 35% časový
horizont dvoch rokov a 21% viac než dva roky. V skupine
tých, ktorí dávajú prednosť mesačnému dochádzaniu, by v
priebehu budúcich dvoch rokov chcelo odísť do zahraničia
41%, a medzi trvalými migrantmi je ich 40%. O neskoršom
termíne odchodu uvažuje 30% mesačných pendlerov a 25%
trvalých migrantov.
V priebehu nasledujúcich dvoch rokov by chcelo odísť do
zahraničia necelých 40% slovenských respondentov, ktorí
pomýšľajú na denné, týždenné a mesačné dochádzanie
za prácou v zahraničí resp. na trvalú migráciu. Neskorší
termín migrácie pripadá do úvahy pre 11% denných,
22% týždenných, 30% mesačných pendlerov a 26%
trvalých migrantov. V Čechách vyjadrilo prianie odísť v
priebehu budúcich dvoch rokov do zahraničia približne
50% potenciálnych trvalých migrantov a záujemcov o
mesačné dochádzanie, v skupine týždenných pendlerov
činí zodpovedajúci podiel 35% a u denných pendlerov
17%. Neskorší termín odchodu by vo všetkých kategóriách
dochádzania resp. migrácie zvolila štvrtina českých
respondentov.
Značná časť slovenských, maďarských a českých účastníkov
prieskumu ešte nemá predstavu o tom, kedy by chceli odísť
do zahraničia.
Pre respondentov z Maďarska a Čiech, ktorí dávajú prednosť
dennému dochádzaniu alebo trvalej migrácii, je zamestnanie
na čo najdlhšiu dobu ešte väčšou prioritou, ako je to u
týždenných a mesačných pendlerov. Slovenskí účastníci
prieskumu naopak celkovo rovnako často uvádzajú ako
preferovanú dĺžku zamestnania v zahraničí „najviac 1 rok“
alebo „čo najdlhšie“ – ale tu opäť nachádzame značný podiel
odpovedí „neviem“.
Osobné neformálne kontakty, ktoré sú pre hľadanie
zamestnania v zahraničí všeobecne označované za veľmi
dôležité, stojí v Maďarsku v popredí u osôb so záujmom
o denné dochádzanie, zatiaľ čo na Slovensku majú u
zisťovaných foriem migrácie za prácou – ako už bolo uvedené
vyššie – veľký význam aj sprostredkovateľské agentúry
a internet a určitú úlohu majú tiež novinové inzeráty a
vnútrofiremné sprostredkovanie.
V Čechách sa respondenti, ktorí uvažujú o dennom
dochádzaní za prácou, opierajú predovšetkým o neformálne
kontakty. U týždenných alebo mesačných pendlerov a trvalých
migrantov sa okrem toho uplatňujú aj sprostredkovateľské
agentúry (silne) a internet (menej).
nagy százalékuk nem volt képes vagy hajlandó feltüntetni
semmilyen célterületet).
A mingráció iránti szlovákiai érdeklœdœk a határ menti vidéki
területen kívül aránylag gyakran döntöttek a „fœváros“
javára is; Szlovákia esetében is viszont nagy a „nem tudom“
válaszok aránya. Csehországban a vidéki határ menti régiót
a napi, heti vagy havi ingázók jelentœs százaléka tüntette fel.
A tartós migránsoknál Csehországban egyrészt nagyon nagy
a „nem tudom“ válaszok aránya, másrészt pedig a „fœváros“
valamivel többször van feltüntetve, mint a többi célrégió.
A havi ingázás vagy a tartós migráció iránt érdeklœdœk között
mindhárom vizsgált országban átlagon felüli azon személyek
száma, akik a külföldi munkavállalási kilátásaikat jónak
értékelik. Ennek ellenére a többi formánál az e kategriában
megjelenœ értékek megfelelnek az általános migrációs
potenciál értékeinek.
A magyar potenciális napi ingázók 53%-a a külföldi
munkavégzést az elkövetkezendœ 2 éven belül szeretné
elkezdeni és a további 15% valamikor késœbb. A heti ingázás
iránt érdeklœdœk közül 35% a két éven belüli idœpontot tüntette
fel és 21% a több mint két évet. Abban a csoportban, akik
elœnyben részesítik a havi ingázást, 41% kívánna munkát
vállalni az elkövetkezendœ két éven belül, a tartós migránsok
kategóriájában ez 40%. Késœbbi idœpontot a havi ingázók
30%-a mérlegel, valamint a tartós migránsok 25%-a.
Két éven belül szeretne külföldi munkát vállalni a szlovák
megkérdezettek nem egész 40%-a, akik a napi, heti vagy
havi ingázást, illetve a tartós migrációt mérlegelik. Késœbbi
határidœ a napi ingázók 11%-ánál jönne számításba, a heti
ingázók 22%-ánál, a havi ingázók 30%-ánál és a tartós
migránsok 26%-ánál. Csehországban a potenciális tartós
migránsok vagy a havi ingázás iránt érdeklœdœk kb. 50%-a
kíván két éven belül külföldön munkát vállalni, a heti ingázók
csoportjában az ennek megfelelœ arány 35% és a napi
ingázóknál 17%. Késœbbi határidœt valamennyi ingázási
kategóriában, illetve a tartós migráció esetében a cseh
megkérdezettek egynegyede választana. A szlovák, magyar
és a cseh megkérdezettek jelentœs részének még nincs
elképzelése arról, mikor szeretne külföldre utazni.
A magyarországi és csehországi megkérdezettek számára,
akik elœnyben részesítik a napi ingázást vagy a tartós
migrációt, a minél hosszabb ideig tartó munkavállalás még
nagyobb prioritás, mint a heti és havi ingázóknál. A felmérés
szlovák résztvevœi ezzel ellentétben nagyjából ugyanolyan
gyakran tüntetik fel a külföldi munkavállalás elœnyben
részesített „legfeljebb 1 éves“ vagy „minél tovább“ idœtartamát
– de itt ismét nagy az aránya a „nem tudom“ válaszoknak.
A személyes informális kapcsolatok, amelyeket a külföldi
munkaszerzés számára általában nagyon fontosnak
értékeltek, Magyarországon elœtérben van a napi ingázás
iránt érdeklœdœknél, míg Szlovákiában a munka miatti
migráció vizsgált formáinál – ahogyan ezt korábban
feltüntettük – komoly jelentœsége van a közvetítœ irodáknak és
a internetnek és bizonyos szerepet játszanak a hirdetések és
a cégen belüli munkaközvetítések is.
Csehországban azok a megkérdezettek, akik a napi
ingázást mérlegelik, elsœsorban az informális kontaktusokra
támaszkodnak. A heti vagy havi ingázóknál és a tartós
migránsoknál ezen kívül még érvényesülnek a közvetítœ
irodák (jelentœs mértékben) és az internet (kevésbé).
79
Pendeln und Migrieren nach Österreich
Dojíždění za prací a trvalá migrace do
Rakouska
Betrachtet man die im Rahmen von LAMO befragten Personen konzentriert auf diejenigen, für die es in Frage kommt, in
Österreich einer Beschäftigung nachzugehen, so sind sowohl
in Ungarn als auch in der Slowakei 12% des Gesamtsamples
dieser Gruppe zuzuordnen. In Tschechien geben 5% an, in
Österreich arbeiten zu wollen.3
Jestliže z okruhu osob, které byly osloveny v rámci projektu
LAMO, vybereme pouze ty, které mají v úmyslu získat
zaměstnání v Rakousku, bude do této skupiny patřit v
Maďarsku a na Slovensku 12% celého sledovaného vzorku.
V Česku uvádí zájem o práci v Rakousku 5% dotazovaných.3
1556 respondentov /
megkérdezett)
Tschechien / Česko
(3003 Befragte/ respondentů
3003 respondentov /
megkérdezett)
Ungarn / Maďarsko
1491 respondentov /
megkérdezett)
12%
(188 Pers. / osob
osôb / személy )
5%
(158 Pers. / osob
osôb / személy)
12%
(182 Pers. / osob
osôb / személy)
Bereitschaft in
Österreich zu
arbeiten
zájem o práci
v Rakousku
záujem o prácu
v Rakúsku
munkavállalás
iránt érdeklœdœk
Ausztriában
In folgenden Bereichen sind strukturelle Unterschiede zum
allgemeinen Migrationspotenzial zu verzeichnen:4
Rozdíly oproti obecnému potenciálu migrace za prací byly
zjištěny v těchto oblastech:4
Der Überhang an Männern wird im slowakischen Teilsample
mit Zielland Österreich geringer, im tschechischen Teilsample
etwas stärker; bei den nach Österreich orientierten Personen
aus allen drei Ländern ist der Anteil an Verheirateten deutlich
höher. In Tschechien ist das Durchschnittsalter bei den Befragten, die in Österreich arbeiten möchten, etwas höher.
Převaha mužů je ve slovenském dílčím vzorku zúženém na
osoby, které uvádějí jako cílovou zemi Rakousko, o něco
menší, v českém dílčím vzorku naopak o něco výraznější;
ve všech třech zemích je mezi osobami směřujícími do
Rakouska zřetelně vyšší procento ženatých/vdaných.
V Česku je průměrný věk dotazovaných, kteří by chtěli
pracovat v Rakousku, o něco vyšší.
Die Kenntnis der deutschen Sprache ist in Ungarn sogar
etwas schlechter ausgeprägt. Bei den SlowakInnen und
TschechInnen sind dagegen bessere Kenntnisse der deutschen Sprache festzustellen. In Tschechien zeigen sich Abweichungen bezüglich der Bildung und der beruflichen Tätigkeit: Personen mit Zielland Österreich sind häufiger in den
Bildungskategorien „Lehre“ und „Fachschule“ vertreten und
auch häufiger in der Sparte „ArbeiterInnen“.
Znalost němčiny je v Maďarsku dokonce o něco horší než
v celém vzorku. U Slováků a Čechů naproti tomu zjišťujeme
lepší znalost němčiny. V Česku jsou patrné odchylky u
kategorií „úroveň vzdělání“ a „povolání“: osoby uvádějící jako
cílovou zemi Rakousko jsou častěji zastoupeny v kategoriích
vzdělání „učňovská škola“ a „střední odborná škola“ a kromě
toho také ve skupině „dělníci“.
Während sich in der Slowakei bei einer Konzentration auf das
Zielland Österreich kaum Verschiebungen hinsichtlich der
regionalen Herkunft ergeben, findet sich im Komitat Vas ein
leicht erhöhter Anteil an Migrationswilligen aus Ungarn mit
Zielland Österreich. Der Abstand zum Hauptherkunfts-Komitat Györ-Moson-Sopron bleibt dennoch sehr groß, der Vorsprung gegenüber dem Komitat Zala nimmt zu. In Tschechien
entfällt der mit Abstand größte Teil an Migrationswilligen, die
in Österreich arbeiten wollen, auf Südmähren mit deutlichem
Abstand vor Südböhmen.
Pokud jde o regionální původ respondentů, nepozorujeme
na Slovensku v dílčím vzorku dotazovaných, kteří by si jako
cílovou zemi zvolili Rakousko, žádné odchylky oproti celému
souboru. V Maďarsku registrujeme mírně zvýšený počet
zájemců o práci v Rakousku pocházejících z župy Vas, odstup
za župou Györ-Moson-Sopron, z níž se rekrutuje nejvíce
takových osob, však zůstává značný a náskok před župou
Zala je o něco větší. V Česku mají mezi adepty migrace do
Rakouska zřetelnou převahu lidé z jižní Moravy, za nimiž
následují s velkým odstupem respondenti z jižních Čech.
Optimal erreichbare Gemeinden beherbergen in Ungarn und
der Slowakei besonders viele Befragte, die in Österreich arbeiten möchten.
V optimálně dosažitelných obcích bydlí v Maďarsku a na
Slovensku zvlášť vysoké procento dotazovaných, kteří chtějí
pracovat v Rakousku.
80
Dochádzanie za prácou a trvalá migrácia
do Rakúska
Munkavállalás miatti ingázás és tartós
migráció Ausztriába
Ak z okruhu osôb, ktoré boli oslovené v rámci projektu LAMO,
vyberieme iba tie, ktoré majú v úmysle získať zamestnanie
v Rakúsku, bude do tejto skupiny patriť v Maďarsku a na
Slovensku 12% celej sledovanej vzorky. V Čechách uvádza
záujem o prácu v Rakúsku 5% dopytovaných.3
Amennyiben azon személyek körébœl, akik meg lettek
szólítva a LAMO projekt keretén belül, csak azokat választjuk
ki, akiknek szándékuk van munkát vállalni Ausztriában,
akkor ebbe a csoportba Magyarországon és Szlovákiában
a teljes vizsgált minta 12%-a fog tartozni. Csehországban
az Ausztriában való munkavállalás iránti érdeklœdést a
megkérdezettek 5%-a tüntette fel.3
Arbeitsmigrationspotenzial nach Österreich
Potenciál migrace za prací do Rakouska
Potenciál migrácie za prácou do Rakúska
Az Ausztriába irányuló munkavállalási
migrációs potenciál
Rozdiely proti všeobecnému potenciálu migrácie za prácou
boli zistené v týchto oblastiach:4
A munkavállalási általános migrációs potenciállal szembeni
különbségek az alábbi területeken lettek megállapítva:4
Prevaha mužov je v slovenskej dielčej vzorke zúženej na
osoby, ktoré uvádzajú ako cieľovú krajinu Rakúsko o niečo
menší, v českej dielčej vzorke naopak o niečo výraznejší;
vo všetkých troch krajinách je medzi osobami smerujúcimi
do Rakúska zreteľne vyššie percento ženatých/vydatých.
V Čechách je priemerný vek opýtaných, ktorí by chceli
pracovať v Rakúsku, o niečo vyšší.
A férfiak túlsúlya a szlovák részmintában, azokra a
személyekre lesz•kítve, akik célországként Ausztriát
tüntették fel, valamivel kisebb, a cseh részmintában ezzel
elletétben valamivel jelentœsebb; mindhárom országban az
Ausztriába készülœ személyek között egyértelm•en nagyobb
a nœs/férjezett személyek százaléka. Csehországban az
Ausztriában munkát vállalani kívánó megkérdezettek átlagos
életkora valamivel magasabb.
Znalosť nemčiny je v Maďarsku dokonca o niečo horšia ako
v celej vzorke. U Slovákov a Čechov oproti tomu zisťujeme
lepšiu znalosť nemčiny. V Čechách sú zjavné odchýlky u
kategórií „úroveň vzdelania“ a „povolanie“: osoby uvádzajúce
ako cieľovú krajinu Rakúsko sú častejšie zastúpené
v kategóriách vzdelanie „učňovská škola“ a „stredná odborná
škola“ a okrem toho tiež v skupine „robotníci“.
Pokiaľ ide o regionálny pôvod respondentov, nepozorujeme
na Slovensku v dielčej vzorke opýtaných, ktorí by si ako
cieľovú krajinu zvolili Rakúsko, žiadne odchýlky oproti celému
súboru. V Maďarsku registrujeme mierne zvýšený počet
záujemcov o prácu v Rakúsku pochádzajúcich zo župy Vas,
odstup za župou Györ-Moson-Sopron, z ktorej sa regrutuje
najviac takých osôb, však zostáva značný a náskok pred
župou Zala je o niečo väčší. V Čechách majú medzi adeptmi
migrácie do Rakúska zreteľnú prevahu ľudia z južnej Moravy,
za ktorými nasledujú s veľkým odstupom respondenti
z južných Čiech.
V optimálne dosiahnuteľných obciach býva v Maďarsku a na
Slovensku zvlášť vysoké percento dopytovaných, ktorí chcú
pracovať v Rakúsku.
A német nyelv ismerete Magyarországon valamivel rosszabb,
mint az egész mintában. A szlovákoknál és a cseheknél ezzel
szemben a német nyelv jobb ismerete lett megállapítva.
Csehországban nyilvánvaló eltérések vannak a „végzettség
szintje“ és a „foglalkozás“ kategóriákban: Ausztriát
célországként feltüntetœ személyek gyakrabban szerepelnek a
„szakmunkásképzœ iskola“ és a „szakközépiskola“ végzettségi
kategóriában és ezen kívül a „munkások“ csoportban.
Ami a megkérdezettek regionális származását illeti, nem
figyeltünk meg a szlovákiai megkérdezettek részmintájában,
akik célországként Ausztriát választanák, semmilyen eltérést
az egész mintához képest. Magyarországon az osztrák
munkavállalás iránti Vas megyébœl származó érdeklœdœk
enyhén növekvœ számát regisztráltuk, de a lemaradás a GyœrMoson-Sopron megyéhez képest, ahonnan a legtöbb ilyen
személy származik, az jelentœs maradt és a Zala megye elœtti
elœny valamivel nagyobb lett. Csehországban az Ausztriába
irányuló migránsjelöltek között egyértelm•en túlsúlyban
vannak a dél-morvaországiak, utánuk következnek nagyobb
lemaradással a dél-csehországi megkérdezettek.
81
Sehr deutliche Unterschiede zum „allgemeinen Migrationspotenzial“ treten zutage, wenn man die gewünschte Form der
Arbeitsmigration nach Österreich betrachtet:
Das „tägliche“ bzw. „wöchentliche“ Pendeln wird in den untersuchten ungarischen und slowakischen Subgruppen mit
Zielland Österreich von je knapp 40% gewünscht, während
das „monatliche“ Pendeln von einem geringen Prozentsatz
(in Ungarn von 9%, in der Slowakei von 5%) und eine „permanente“ Migration von 11% der UngarInnen und 16% der
SlowakInnen angestrebt wird.
In Tschechien geben 11% der Befragten mit Zielland Österreich an, als TagespendlerInnen tätig werden zu wollen; der
größte Anteil von 39% nennt das Wochenpendeln, ein Anteil von 22% das Monatspendeln und 27% eine dauerhafte
Arbeitsmigration. Im Falle der tschechischen Befragten, die
in Österreich einer Beschäftigung nachgehen wollen, ist gegenüber dem allgemeinen Migrationspotenzial der ländliche
Raum in der Grenzregion als regionales Ziel von größerer
Bedeutung; zudem ist der Anteil derjenigen, die im „Gastgewerbe“ tätig sein möchten, größer.
Velmi výrazné rozdíly oproti „obecnému migračnímu
potenciálu“ vyjdou najevo, když se zaměříme na preferovanou
formu migrace do Rakouska:
Dennímu nebo týdennímu dojíždění dává ve zkoumaných
maďarských a slovenských podskupinách s Rakouskem jako
cílovou zemí přednost shodně necelých 40% oslovených,
zatímco měsíční dojíždění by si vybralo menší procento (v
Maďarsku 9%, na Slovensku 5%) a trvalou migraci 11%
Maďarů a 16% Slováků.
V Česku uvádí 11% respondentů mířících do Rakouska,
že uvažují o denním dojíždění do práce; na týdenní
dojíždění připadá 39%, a tím i největší podíl, zatímco o
měsíční dojíždění má zájem 22% a o trvalou migraci 27%
účastníků průzkumu. Mezi dotazovanými Čechy, kteří chtějí
získat zaměstnání v Rakousku, mají oproti všeobecnému
migračnímu potenciálu větší význam venkovské příhraniční
oblasti; kromě toho je také vyšší podíl osob, které by chtěly
pracovat v „pohostinství“.
Formy migrace za prací
Formy migrácie za prácou
Bei den Gründen für die Wahl Österreichs als Zielland steht in
Ungarn, in der Slowakei und in Tschechien die „geografische
Nähe“ an der Spitze (ca. 80% der Befragten nennen diesen
Grund), vor der im Allgemeinen am stärksten ins Gewicht
fallenden „guten Bezahlung“.
Mezi důvody pro volbu Rakouska jako cílové země zaujímá v
Maďarsku, na Slovensku a v Česku první místo „geografická
blízkost“ (tento důvod uvádí přibližně 80% respondentů) před
„dobrým platem“, který je naopak nejčastěji uváděn v celém
sledovaném vzorku.
Die Chance im Ausland Arbeit zu finden, wird von den nach
Österreich Orientierten aus allen drei Untersuchungsländern
vergleichsweise als gering eingeschätzt.
Šance na získání zaměstnání hodnotí respondenti ze všech
tří zkoumaných zemí, kteří preferují Rakousko, jako relativně
malé.
82
Veľmi výrazné rozdiely oproti „všeobecnému migračnému
potenciálu“ vyjdú najavo, keď sa zameriame na preferovanú
formu migrácie do Rakúska:
Dennému alebo týždennému dochádzaniu dáva v skúmaných
maďarských a slovenských podskupinách s Rakúskom ako
cieľovú krajinu prednosť zhodne necelých 40% oslovených,
zatiaľ čo mesačné dochádzanie by si vybralo menšie percento
(v Maďarsku 9%, na Slovensku 5%) a trvalú migráciu 11%
Maďarov a 16% Slovákov.
V Čechách uvádza 11% respondentov mieriacich do Rakúska,
že uvažujú o dennom dochádzaní do práce; na týždenné
dochádzanie pripadá 39% a tým i najväčší podiel, zatiaľ čo
o mesačné dochádzanie má záujem 22% a o trvalú migráciu
27% účastníkov prieskumu. Medzi dopytovanými Čechmi,
ktorí chcú získať zamestnanie v Rakúsku, majú oproti
všeobecnému migračnému potenciálu väčší význam vidiecke
pohraničné oblasti; okrem toho je aj vyšší podiel osôb, ktoré
by chceli pracovať v „pohostinstve“.
Az Ausztriában munkát vállalni kívánó megkérdezettek
különösen nagy százaléka él Magyarországon és
Szlovákiában optimálisan elérhetœ településekben.
Nagyon jelentœs eltérések jelennek meg az „általános
migrációs potenciálhoz“ képest akkor, ha az Ausztriába
irányuló preferált migrációs formákra orientálódunk:
A napi vagy heti ingázást részesíti elœnyben a vizsgált magyar
és szlovák alcsoportban Ausztriát célországként feltüntetœ
megkérdezettek csaknem 40%-a, míg a havi ingázást kisebb
százalékuk választaná (Magyarországon 9%, Szlovákiában
5%), a tartós migrációt pedig a magyar megkérdezettek 11%-a
és a szlovák megkérdezettek 16%-a.
Csehországban az Ausztriába készülœ megkérdezettek 11%-a
tüntette fel, hogy mérlegeli a napi ingázást; a heti ingázók
aránya 39%, ez a legnagyobb, míg a havi ingázás iránt a
felmérés résztvevœi közül 22% érdeklœdik, a tartós migráció
iránt pedig 27%. A csehországi megkérdezettek között,
akik Ausztriában kívánnak munkát vállalni, az általános
migrációs potenciállal szemben nagyobb jelentœsége van a
vidéki határ menti területeknek; ezen kívül nagyobb azoknak
a személyeknek az aránya, akik a „vendéglátóiparban“
szeretnének dolgozni.
Tschechien / Česko
Ungarn / Maďarsko
Maďarsko / Magyaroszág
tägliches Pendeln
Denné dochádzanie
napi ingázás
37%
11%
39%
Dochádzanie 1x týždne
ingázás hetente 1x
38%
39%
38%
monatliches Pendeln
dojíždění 1x m™síçn™
Dochádzanie 1x mesačne
ingázás havonta 1x
5%
22%
9%
arbeiten
b¥vanie a práca v zahranici
külföldön való élet és
munkavégzés
16%
27%
11%
andere Form
jiná forma
Iná forma
egyéb forma
3%
3%
2%
Medzi dôvodmi pre voľbu Rakúska ako cieľovej krajiny
má v Maďarsku, na Slovensku a v Čechách prvé miesto
„geografická blízkosť (tento dôvod uvádza približne 80%
respondentov) pred „dobrým platom“, ktorý je naopak
najčastejšie uvádzaný v celej sledovanej vzorke.
Šance na získanie zamestnania hodnotia respondenti zo
všetkých troch skúmaných krajín, ktorí preferujú Rakúsko, ako
relatívne malé.
Ausztria célországként való kiválasztásának az okául
Magyarországon, Szlovákiában és Csehországban az
elsœ helyen a „földrajzi közelség“ szerepel (ezt az okot a
megkérdezettek kb. 80%-a tünteti fel) a „jó fizetés“ elœtt,
amelyet ezzel szemben leggyakrabben tüntetnek fel az egész
vizsgált mintában.
A munkahely megszerzésére való esélyt az Ausztriát
elœnyben részesítœ magyar, szlovák és cseh megkérdezettek
aránylag kicsinek értékelik.
83
Der Anteil jener, die noch keine konkreten Schritte zur Realisierung ihres Migrationswunsches gesetzt haben, ist in Ungarn bei jenen, deren Zielland Österreich darstellt, etwas geringer – in der Slowakei ist er etwas größer. In Ungarn haben
etwas mehr Befragte bereits Informationen über das Zielland
eingeholt bzw. vor, konkrete Schritte zu setzen; von den slowakischen Befragten wurden weniger häufig Informationen
über das Zielland Österreich eingeholt. In Tschechien zeigen
sich keine nennenswerten Abweichungen zum allgemeinen
Migrationspotenzial.
Počet osob, které zatím nepodnikly k realizaci svého záměru
získat práci v zahraničí žádné kroky, je v Maďarsku ve
skupině těch, kdo uvádějí jako cílovou zemi Rakousko, o něco
nižší a na Slovensku o něco vyšší. V Maďarsku si o něco
více zájemců o migraci do Rakouska už obstaralo informace
o cílové zemi nebo se v tomto směru chystá učinit konkrétní
kroky; ze slovenských respondentů má informace o Rakousku
jako cílové zemi menší procento. V Česku nejsou patrné
statisticky významné odchylky od celkového migračního
potenciálu.
Sowohl in Ungarn als auch in der Slowakei ist ein sehr kurzfristiger Zeithorizont für eine Arbeitsmigration (innerhalb der
nächsten 6 Monate) bei denjenigen, die nach Österreich gehen möchten, verstärkt ausgeprägt. In Ungarn fällt ungefähr
ein Viertel der Befragten in diese Kategorie, in der Slowakei
ca. ein Fünftel, in Tschechien 10%. In Tschechien haben 25%
der Befragten noch keine konkreten Vorstellungen bezüglich
des Migrationszeitpunkts (in Ungarn 26%, in der Slowakei
43%), 31% gehen von einem Zeithorizont von 6 Monaten bis
zu 2 Jahren (in Ungarn 25%, in der Slowakei 24%) und 26%
von einem noch späteren Migrationszeitpunkt (in Ungarn
21%, in der Slowakei 14%) aus.
V Maďarsku a také na Slovensku u osob, které chtějí odejít
do Rakouska, zřetelně převažuje velmi krátký časový
horizont migrace za prací (odchod během nejbližších 6
měsíců). V Maďarsku spadá do této kategorie zhruba čtvrtina
dotázaných, na Slovensku přibližně pětina a v Česku 10%.
V Česku ještě nemá 25% respondentů konkrétní představu
o době migrace (v Maďarsku 26%, na Slovensku 43%), 31%
předpokládá odchod v časovém horizontu od 6 měsíců do
2 let (v Maďarsku 25%, na Slovensku 24%) a 26% uvažuje
o ještě pozdějším termínu migrace (v Maďarsku 21%, na
Slovensku 14%).
Zeithorizont für eine Arbeitsmigration nach Österreich
Časový horizont pro migraci za prací do Rakouska
Časový horizont pre migráciu za prácou do Rakúska
Az Ausztriába irányuló munkavállalás miatti migráció
tervezett idœpontja
84
Počet osôb, ktoré zatiaľ nepodnikli žiadne kroky k realizácii
svojho zámeru získať prácu v zahraničí, je v Maďarsku v
skupine tých, ktorí uvádzajú ako cieľovú krajinu Rakúsko, o
niečo nižší a na Slovensku o niečo vyšší. V Maďarsku si o
niečo viac záujemcov o migráciu do Rakúska už obstaralo
informácie o cieľovej krajine alebo sa v tomto smere chystajú
učiniť konkrétne kroky; zo slovenských respondentov má
informácie o Rakúsku ako cieľovej krajine menšie percento.
V Čechách nie sú zjavné štatisticky významné odchýlky od
celkového migračného potenciálu.
V Maďarsku a aj na Slovensku u osôb, ktoré chcú odísť do
Rakúska, zreteľne prevažuje veľmi krátky časový horizont
migrácie za prácou (odchod v priebehu najbližších 6
mesiacov). V Maďarsku do tejto kategórie spadá zhruba
štvrtina opýtaných, na Slovensku pribliźne pätina a v Čechách
10%. V Čechách ešte nemá 25% respondentov konkrétnu
predstavu o dobe migrácie (v Maďarsku 26%, na Slovensku
43%), 31% predpokladá odchod v časovom horizonte od
6 mesiacov do 2 rokov (v Maďarsku 25%, na Slovensku
24%) a 26% uvažuje o ešte pozdnejšom termíne migrácie (v
Maďarsku 21%, na Slovensku 14%).
Azoknak a személyeknek a száma, akik egyelœre még
nem tettek semmilyen lépéseket külföldi munkavállalási
szándékuk megvalósítása érdekében, Magyarországon abban
a csoportban, ahol célországként Ausztriát tüntették fel,
valamivel alacsonyabb és Szlovákiában valamivel magasabb.
Magyarországon az Ausztriába készülœ személyek közül
valamivel több érdeklœdœ szerzett már információkat a
célországról, vagy e tekintetben konkrét lépések megtételére
készül; a szlovák megkérdezettek Ausztriáról mint
célországról kisebb százalékban rendelkeznek információkkal.
Csehországban nincsenek statisztikailag jelentœs eltérések az
általános migrációs potenciálhoz képest.
Magyarországon és Szlovákiában azoknál a személyeknél,
akik Ausztriában szeretnének munkát vállalni, egyértelm•en
túlsúlyban van a munkavégzés miatti migráció rövid határideje
(elutazás a legközelebbi 6 hónapon belül). Magyarországon
ebbe a kategóriában tartozik a megkérdezettek kb.
egynegyede, Szlovákiában nem egész egyötöde és
Csehországban a megkérdezettek 10%-a. Csehországban
a megkérdezettek 25%-ának még nincs konkrét elképzelése
a migráció idejérœl (Magyarországon ez 26%, Szlovákiában
43%), 31% feltételezi az elutazást 6 hónaptól 2 évig tartó
idœszakban (Magyarországon ez 25%, Szlovákiában 24%)
és 26% még késœbbi határidœt mérlegel a migrációhoz
(Magyarországon 21%, Szlovákiában 14%).
12% der Gesamtstichprobe
12% celého namátkového vzorku
12% celej námatkovej vzorky
a teljes véletlenszerœ minta 12%-a
Tschechien / Česko
Ungarn / Maďarsko
arbeite bereits im Ausland
předchozí práce v zahraničí
Predchádzajúca práca v zahraničí
korábbi külföldi munkavégzés
3%
7%
5%
in den nächsten 6 Monaten
odchod během příštích 6 měsíců
Odchod v priebehu budúcich 6
mesiacov
elutazás az elkövetkezendœ 6
hónapon belül
17%
10%
23%
in 6-12 Monaten / za 6-12 měsíců
Za 6-12 mesiacov /
6-12 hónap múlva
10%
15%
9%
in 1-2 Jahren / za 1-2 roky
Za 1-2 roky /
1-2 év múlva
14%
16%
16%
in 3-5 Jahren / za 3-5 let
Za 3-5 rokov /
3-5 év múlva
9%
20%
13%
später / později
Neskôr / késœbb
5%
6%
8%
weiß noch nicht / ještě neví
Ešte nevie / még nem tudja
43%
25%
26%
85
Bei den nach Österreich orientierten Befragten werden kürzere Auslandsaufenthalte zu Arbeitszwecken von einer Minderheit angestrebt. 48% der UngarInnen, 47% der TschechInnen
und 23% der SlowakInnen geben an, so lange wie möglich
im Ausland arbeiten zu wollen. Dass sie maximal 2 Jahre in
Österreich arbeiten wollen, geben 12% der UngarInnen, 16%
der SlowakInnen und 18% der TschechInnen an. Von einem
Zeitraum von 3-10 Jahren sprechen in Ungarn 22%, in der
Slowakei 17% und in Tschechien 23% der Befragten.
Menší část respondentů směřujících do Rakouska by dala
přednost kratšímu pracovnímu pobytu. 48% Manďarů, 47%
Čechů a 23% Slováků uvádí, že chtějí zůstat v zahraničí
co nejdéle. 12% Maďarů, 16% Slováků a 18% Čechů se
vyjádřilo, že chtějí pracovat v Rakousku nanejvýš dva roky a o
délce pobytu 3-10 let hovoří v Maďarsku 22%, na Slovensku
17% a v Česku 23% respondentů.
Potenzial an ArbeitsmigrantInnen
aus Wien, Niederösterreich und dem
Burgenland
Potenciál migrace za prací z Vídně, Dolních
Rakous a Burgenlandska
In Wien wurden im Rahmen der LAMO-Befragungen 2.035
erwerbsfähige Personen befragt, in Niederösterreich 1.697
und im Burgenland 366.
Ve Vídni se průzkumu v rámci LAMO zúčastnilo 2.035 osob
v produktivním věku, v Dolních Rakousích jich bylo 1.697 a v
Burgenlandsku 366.
Prinzipiell kann sich in Wien ein Anteil von 30% der Befragten (617 Personen) vorstellen, im Ausland zu arbeiten, in
Niederösterreich liegt der entsprechende Wert bei 11% (187
Personen) und im Burgenland bei 14% (50 Personen).
Ve spolkové zemi Vídeň by 30% respondentů (617 osob) bylo
ochotno uvažovat o práci v zahraničí, v Dolních Rakousích
činí tato hodnota 11% (187 osob) a v Burgenlandsku 14% (50
Bereitschaft im Ausland zu
arbeiten
zájem o práci v zahraničí
zájem o prácu v zahraničí
érdeklœdés külfödi
munkavállalás iránt
86
osob).
Wien / Vídeň
Víedeň / Bécs
30%
osôb / személy)
11%
osôb / személy)
14%
(50 Personen / osob
osôb / személy)
Menšia časť respondentov smerujúca do Rakúska by dala
prednosť kratšiemu pracovnému pobytu. 48% Maďarov, 47%
Čechov a 23% Slovákov uvádza, že chcú zostať v zahraničí
čo najdlhšie. 12% Maďarov, 16% Slovákov a 18% Čechov
sa vyjadrilo, že chcú pracovať v Rakúsku najviac dva roky
a o dĺžke pobytu 3-10 rokov hovorí v Maďarsku 22%, na
Slovensku 17% a v Čechách 23% respondentov.
Az Ausztriába készülœ megkérdezettek kisebb része a
rövidebb munkavállalási tartózkodást részesítené elœnyben.
A magyarok 47%-a, a csehek 46%-a és a szlovákok 23%-a
feltüntette, hogy minél tovább szeretnének maradni külföldön.
A magyarok 12%-a, a szlovákok 16%-a és a csehek
18%-a úgy nyilatkozott, hogy Ausztriában legfeljebb két évet
dolgoznának. A 3-10 éves tartózkodásról Magyarországon
a megkérdezettek 22%-a beszél, Szlovákiában a 17%-a és
Csehországban a 23%-a.
Potenciál migrácie za prácou z Viedne,
Dolného Rakúska a Burgenlandska
A Bécsbœl, Alsó-Ausztriából és
Burgenlandból megvalósuló
munkavállalási migráció potenciálja
Vo Viedni sa prieskumu v rámci LAMO zúčastnilo 2 035 osôb
v produktívnom veku, v Dolnom Rakúsku ich bolo 1 697 a v
Burgenlandsku 366.
Bécsben a LAMO keretében megvalósuló felmérésben 2.035
produktív életkorban levœ személy vett részt, Alsó-Ausztriában
1.697 és Burgenlandban 366.
V spolkovej krajine Viedeň by 30% respondentov (617 osôb)
bolo ochotných uvažovať o práci v zahraničí, v Dolnom
Rakúsku činí táto hodnota 11% (187 osôb) a v Burgenlandsku
14% (50 osôb).
Bécsben a megkérdezettek 30%-a (617 személy) lenne
hajlandó mérlegelni a külföldi munkavállalást, AlsóAusztriában ez az érték 11% (187 személy) és Burgenlandban
14% (50 személy).
87
Betrachtet man diese Gruppen aufgegliedert nach den jeweiligen Zielländern einer Arbeitsmigration, so ergibt sich, dass
die Länder Ungarn, Slowakei, Tschechien für insgesamt 17
Personen, also knapp 3% der migrationswilligen WienerInnen
bzw. für 0,8% der gesamten Wiener Stichprobe interessant
sind. Unsere drei Nachbarländer kommen weiters für 18 Personen aus Niederösterreich (9,6% der Migrationswilligen, 1%
des Gesamtsamples) sowie für 6 BurgenländerInnen (12%
der Migrationswilligen, 1,6% des Gesamtsamples) als Migrationsziel in Frage. Diese Ergebnisse zeigen, dass zur Zeit
eine mögliche Arbeitsmigration aus der Ost-Region Österreichs in die neuen EU-Mitgliedstaaten Tschechien, Slowakei
und Ungarn verglichen mit der potenziellen Arbeitsmigration
aus eben jenen Nachbarstaaten nach Österreich sehr gering
ausfällt. Aufgrund der geringen Fallzahl können keine verlässlichen Aussagen über die Struktur dieser Gruppe getroffen
werden. Daher bezieht sich die folgende Beschreibung auf
das allgemeine Potenzial an ArbeitsmigrantInnen.
Jestliže tyto skupiny rozdělíme podle cílových zemí migrace
za prací, zjistíme, že zájem o práci v Maďarsku, na Slovensku
nebo v Česku projevilo celkem 17 osob, tedy necelá 3%
obyvatel Vídně, kteří uvažují o migraci za prací, resp. 0,8%
celého namátkového vzorku ze spolkové země Vídeň.
Uvedené tři sousední země by si kromě toho zvolilo jako
cílovou zemi 18 lidí z Dolních Rakous (9,6% potenciálních
migrantů, 1% celého vzorku) a 6 obyvatel Burgenlandska
(12% potenciálních migrantů, 1,6% celého vzorku). Tyto
výsledky ukazují, že potenciál migrace za prací z východní
části Rakouska do nových členských států EU Česka,
Slovenska a Maďarska je ve srovnání s potenciálem migrace
za prací z těchto sousedních států do Rakouska velmi malý.
Vzhledem k malému počtu případů nelze vyvozovat spolehlivé
závěry ohledně struktury této skupiny. Následující popis se
proto vztahuje k celkovému potenciálu migrace za prací
z Rakouska.
Sozio-demographische Charakteristika
Sociodemografická kritéria
Analysiert man die soziodemographischen Merkmale derjenigen Befragten aus Wien, Niederösterreich und aus dem
Burgenland, die eine Arbeitsmigration ins Ausland nicht ausschließen, so erhält man folgendes Bild:
Unter den Migrationswilligen ist in Wien ein ziemlich ausgewogenes Verhältnis zwischen Männern und Frauen (53%
Männer, 47% Frauen) zu beobachten, während sowohl in
Niederösterreich als auch im Burgenland die Männer deutlicher überwiegen. Jüngere Befragte bis 35 Jahre stellen den
Großteil (knapp zwei Drittel) des Wiener Migrationspotenzials.
In Niederösterreich und im Burgenland teilt sich die Mehrzahl
der Befragten, die die Absicht äußern, im Ausland zu arbeiten, auf die Altersgruppen bis 25 Jahre, 26-35 Jahre und 3645 Jahre auf.
Budeme-li analyzovat sociodemografické znaky těch
respondentů z Vídně, Dolních Rakous a Burgenlandska, kteří
nevylučují možnost migrace za prací do zahraničí, obdržíme
tento obrázek:
V kontingentu zájemců o migraci můžeme ve Vídni pozorovat
vcelku vyvážený poměr mezi počtem mužů a žen (53% mužů,
47% žen), zatímco v Dolních Rakousích i Burgenlandsku
výrazněji převažují muži. Mladší respondenti ve věku do
35 let tvoří ve Vídni většinu (necelé dvě třetiny) migračního
potenciálu. V Dolních Rakousích a Burgenlandsku je většina
dotázaných, kteří vyjádřili úmysl pracovat v zahraničí,
rozdělena mezi věkové skupiny do 25 let, 26-35 let a 36-45
let.
Pokud jde o rodinný stav potenciálních migrantů, jsou ve
Vídni zvlášť silně zastoupeni svobodní, kteří zde tvoří 58%,
zatímco na ženaté/vdané připadá čtvrtina vzorku. V Dolních
Rakousích je ženatých/vdaných a svobodných shodně jedna
třetina. V Burgenlandsku tvoří ženatí/vdané 54% zájemců o
migraci za prací a svobodných je pouze 32%.
Was den Familienstand betrifft, so sind in Wien ledige Personen mit 58% besonders stark vertreten. Verheiratet ist in
Wien ein Viertel der Migrationswilligen. In Niederösterreich ist
jeweils ca. ein Drittel verheiratet bzw. ledig. Im Burgenland
sind 54% der Migrationswilligen verheiratet und nur 32%
ledig.
Unter den potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus Wien ist ein
sehr hohes Bildungsniveau festzustellen: ca. 70% verfügen
über einen Abschluss einer höheren Schule mit Matura bzw.
einen Hochschulabschluss. FachschulabsolventInnen sind
in Wien mit 10%, Personen mit Lehrabschluss mit 9% vertreten; Grundschulbildung weisen 12% auf. Im Burgenland
ist das Bildungsniveau etwas niedriger: 46% der Befragten
haben einen Abschluss einer Lehre bzw. einer Fachschule,
8% verfügen über Grundschulbildung; 44% haben zumindest
eine höhere Schule mit Matura absolviert. Das niedrigste
Bildungsniveau ist bei den niederösterreichischen Befragten
zu verzeichnen: 13% GrundschulabsolventInnen und 50%
AbsolventInnen einer Lehre bzw. Fachschule stehen einer
Gruppe von 36% der Befragten gegenüber, die mindestens
eine höhere Schule mit Matura abgeschlossen haben.
88
Respondenti z Vídně, kteří pomýšlejí na práci v zahraničí,
se vyznačují velmi vysokou úrovní vzdělání: přibližně 70%
ukončilo vyšší školu s maturitou nebo vysokou školu.
Absolventi středních odborných škol jsou ve Vídni zastoupeni
10%, učňovské školy ukončilo 9% a základní vzdělání má
12% zájemců o migraci za prací. V Burgenlandsku je úroveň
vzdělání o něco nižší: 46% dotázaných ukončilo učňovskou
nebo střední odbornou školu, 8% má základní vzdělání a 44%
absolvovalo aspoň střední školu s maturitou. Nejnižší úroveň
vzdělání registrujeme u dolnorakouských respondentů: proti
13% absolventů základní a 50% absolventů učňovské nebo
střední odborné školy stojí skupina 36% účastníků výzkumu,
kteří ukončili střední školu s maturitou nebo dosáhli ještě
vyššího vzdělání.
Pokud jde o znalost cizích jazyků, můžeme uvést, že ve Vídni
označilo své znalosti angličtiny jako dobré 86%, v Dolních
Keď tieto skupiny rozdelíme podľa cieľových krajín migrácie
za prácou, zistíme, že záujem o prácu v Maďarsku, na
Slovensku alebo v Čechách prejavilo celkovo 17 osôb, teda
necelé 3% obyvateľstva Viedne, ktorí uvažujú o migrácii za
prácou, resp. 0,8% celej námatkovej vzorky zo spolkovej
krajiny Viedeň. Uvedené tri susedné štáty by si okrem toho
zvolilo ako cieľovú krajinu 18 ľudí z Dolného Rakúska (9,6%
potenciálnych migrantov, 1% celej vzorky) a 6 obyvateľov
Burgenlandska (12% potenciálnych migrantov, 1,6% celej
vzorky). Tieto výsledky ukazujú, že potenciál migrácie za
prácou z východnej časti Rakúska do nových členských
štátov EU Čiech, Slovenska a Maďarska je v porovnaní
s potenciálom migrácie za prácou z týchto susedných štátov
do Rakúska veľmi malý. Vzhľadom k malému počtu prípadov
nie je možné ohľadne štruktúry tejto skupiny vyvodzovať
spoľahlivé závery. Nasledujúci popis sa preto vzťahuje
k celkovému potenciálu migrácie za prácou z Rakúska.
Amennyiben ezeket a csoportokat a munkavállalási migráció
célországai szerint osztjuk fel, megállapítható, hogy
magyarországi, szlovákiai vagy csehországi munkavégzés
iránt összesen 17 személy mutatott érdeklœdést, tehát Bécs
lakosságának nem egész 3%-a azok közül, akik mérlegelik
a munkavállalási migrációt, illetve a bécsi tartományra
vonatkozó teljes véletlenszer• minta 0,8%-a. A feltüntetett
három szomszédos országot ezen kívül célországként 18
személy választaná Alsó-Ausztriából (a potenciális migránsok
9,6%-a, a teljes minta 1%-a) és 6 személy Burgenlandból
(a potenciális migránsok 12%-a, a teljes minta 1,6%-a).
Ezek az eredemények azt mutatják, hogy a munkavégzés
miatti migrációs potenciál Ausztria keleti részérœl az új
EU-tagországokba, tehát Csehországba, Szlovákiába és
Magyarországra, az említett országokból Ausztriába irányuló
migrációs potenciálhoz képest nagyon alacsony. Tekintettel
az esetek csekély számára nem lehet e csoport szerkezetét
illetœen megbízható következtetéseket levonni. Az alábbi
leírás ezért az Ausztriából külföldre irányuló munkavégzés
miatti teljes migrációs potenciálra vonatkozik.
Sociodemografické kritériá
Szociodemográfiai kritériumok
Keby sme analyzovali sociodemografické znaky tých
respondentov z Viedne, Dolného Rakúska a Burgenlandska,
ktorí nevylučujú možnosť migrácie za prácou do zahraničia,
obdržíme tento obrázok:
V kontingente záujemcov o migráciu môžeme vo Viedni
pozorovať vcelku vyvážený pomer medzi počtom mužov a
žien (53% mužov, 47% žien), zatiaľ čo v Dolnom Rakúsku
i v Burgenlandsku výraznejšie prevažujú muži. Mladší
respondenti vo veku do 35 rokov vo Viedni tvoria väčšinu
(necelé dve tretiny) migračného potenciálu. V Dolnom
Rakúsku a v Burgenlandsku je väčšina opýtaných, ktorí
vyjadrili úmysel pracovať v zahraničí, rozdelená medzi vekové
skupiny do 25 rokov, 26-35 rokov a 36-45 rokov.
Pokiaľ ide o rodinný stav potenciálnych migrantov, sú vo
Viedni zvlášť silne zastúpení slobodní, ktorí tuná tvoria 58%,
zatiaľ čo na ženatých/vydaté pripadá štvrtina vzorku. V
Dolnom Rakúsku je ženatých/vydatých a slobodných zhodne
jedna tretina. V Burgenlandsku tvoria ženatí/vydaté 54%
záujemcov o migráciu za prácou a slobodných je iba 32%.
Amennyiben azoknak a bécsi, alsó-ausztriai és burgenlandi
megkérdezetteknek a szociodemográfiai jellemzœit
elemezzük, akik nem zárják ki a munkavégzés miatti migráció
lehetœségét külföldre, az alábbi képet kapjuk:
A migráció iránt érdeklœdœk között Bécsben nagyjából
kiegyensúlyozott a férfiak és a nœk aránya (53% férfi, 47%
nœ), míg Alsó-Ausztriában és Burgenlandban nagyobb
túlsúlyban vannak a férfiak. Bécsben a legfeljebb 35 éves
korú fiatal megkérdezettek alkotják a migrációs potenciál
többségét (nem egészen kétharmad). Alsó-Ausztriában és
Burgenlandban a külföldön munkát vállalni szándékozó
megkérdezettek többsége a következœ korcsoportokba
tartozik: 25 éves korig, 26-35 év között és 36-45 év között.
Ami a potenciális migránsok családi állapotát illeti, Bécsben
különösen erœsen vannak képviselve a nœtlenek/hajadonok,
akik itt 58%-ot alkotnak, miközben a nœs és férjezett
személyek a minta egynegyedét teszik ki. Alsó-Ausztriában
a nœs/férjezett szémélyek és a nœtlenek/hajadonok aránya
megegyezœen egyharmad. Burgenlandban a munkavégzés
miatti migráció iránt érdeklœdœk 54%-a nœs/férjezett, nœtlenek/
hajadonok csupán 32%-ban vannak képviselve.
Respondenti z Viedne, ktorí pomýšľajú na prácu v zahraničí,
sa vyznačujú veľmi vysokou úrovňou vzdelania: približne
70% ukončilo vyššiu školu s maturitou alebo vysokú školu.
Absolventi stredných odborných škôl sú vo Viedni zastúpení
10%, učňovské školy ukončilo 9% a základné vzdelanie má
12% záujemcov o migráciu za prácou. V Burgenlandsku je
úroveň vzdelania o niečo nižšia: 46% opýtaných ukončilo
učňovskú alebo strednú odbornú školu, 8% má základné
vzdelanie a 44% absolvovalo aspoň strednú školu s maturitou.
Najnižšiu úroveň vzdelania registrujeme u dolnorakúskych
respondentov: proti 13% absolventov základnej a 50%
absolventov učňovskej alebo strednej odbornej školy stojí
skupina 36% účastníkov výskumu, ktorí ukončili strednú školu
s maturitou alebo dosiahli ešte vyššieho vzdelania.
Pokiaľ ide o znalosť cudzích jazykov, môžeme uviesť, že vo
Viedni označilo svoje znalosti angličtiny ako dobré 86%, v
A külföldi munkavállalást mérlegelœ bécsi megkérdezettek
nagyon magas végzettséggel rendelkeznek: körülbelül 70%
középiskolát végzett érettségivel vagy fœiskolai végzettséggel
rendelkezik. A szakközépiskolát végzettek aránya Bécsben
10%, szakmunkásképzœ iskolai végzettséggel 9% rendelkezik,
alapfokú végzettsége 12%-nak van. Burgenlandban a
végzettségi szint valamivel alacsonyabb: a megkérdezettek
46%-a szakmunkásképzœ iskolát vagy szakközépiskolát
végzett, 8% alapfokú végzettséggel rendelkezik és 44%
legalább középiskolát végzett érettségivel. A legalacsonyabb
végzettségi szint az alsó-ausztriai megkérdezetteknél jelenik
meg: a 13%-os alapfokú és az 50%-os szakmunkásképzœ
vagy szakközépiskolai végzettséggel szemben 36% azoknak
az aránya, akik középiskolát végeztek érettségivel, vagy még
magasabb végzettséggel rendelkeznek.
89
Bezüglich der Fremdsprachenkenntnisse ist festzuhalten,
dass in Wien 86%, in Niederösterreich 76% und im Burgenland 69% der potenziellen ArbeitsmigrantInnen über zumindest gute Englischkenntnisse verfügen; in Wien geben 42%,
in Niederösterreich 15% und im Burgenland 19% an, die
französische Sprache gut zu beherrschen.
Während in Wien relativ viele Befragte Kenntnisse in Ostsprachen haben (20% der Befragten sprechen von perfekten Ungarischkenntnissen, 26% können sich in Slowakisch
zumindest gut in Wort und Schrift ausdrücken, 24% in
Tschechisch), ist in Niederösterreich und im Burgenland der
Anteil der Befragten, die ungarische, slowakische oder tschechische Sprachkenntnisse vorweisen können, relativ gering
(jeweils ca. 5%).
In Wien sind 29% der Personen, die angeben, im Ausland
arbeiten zu wollen, StudentInnen; 43% sind unselbstständig
erwerbstätig, 11% als UnternehmerIn bzw. selbstständig
tätig, 7% arbeitslos. In Niederösterreich finden sich 19%
StudentInnen (im Burgenland 10%), 52% unselbstständig
Erwerbstätige (im Burgenland 58%) und 13% UnternehmerInnen bzw. Landwirte (im Burgenland 12%). Die restlichen Befragten teilen sich auf Hausfrauen/-männer, PensionistInnen,
in Karenz Befindliche bzw. andere auf.
Hinsichtlich der Berufsstellung überwiegen bei den Befragten
in Wien die Fachangestellten mit 34% ganz klar. Daneben
fallen noch die Kategorien leitende/r Angestellte/r (15%),
Verwaltungs-angestellte/r/BeamtIn (9%) sowie HilfsarbeiterIn
und FacharbeiterIn (mit je 7%) ins Gewicht. Im Burgenland
sind ca. jeweils ein Viertel der Befragten in den Kategorien
„FacharbeiterInnen“, „Verwaltungsangestellte/r/BeamtIn“ und
„Fachangestellte/r“ zu finden. In Niederösterreich fallen die
entsprechenden Prozentanteile in den Kategorien „Verwaltungsangestellte/r/BeamtIn“ und „Fachangestellte/r“ etwas
geringer aus und es ist ein „HilfsarbeiterInnen“-Anteil von 6%
zu beobachten.
Die Verteilung der befragten Erwerbstätigen, die angeben, im
Ausland arbeiten zu wollen, auf einzelne Branchen sieht folgendermaßen aus:
In Wien sind 14% der befragten Migrationswilligen im Bereich
des „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesens“ tätig, 13%
in der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und persönlichen Dienstleistungen“, 10% im „Handel/in der Reparatur
von KFZs und Gebrauchsgütern“.
In Niederösterreich entfallen 18% der Befragten auf den Bereich der „Sachgütererzeugung“, 13% auf das „Gesundheits-,
Veterinär- und Sozialwesen“ und jeweils 11% auf das „Bauwesen“ bzw. auf den „Handel/die Reparatur von KFZs und
Gebrauchsgütern“.
Im Burgenland finden sich ebenfalls in der „Sachgütererzeugung“ die meisten Befragten (20%), weitere 20% entfallen auf
die „öffentliche Verwaltung/die Sozialversicherung“, 14% auf
das „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“ und 11% auf
das „Beherbungs- und Gaststättenwesen“.
Die Gefahr im Falle einer Arbeitslosigkeit in ihrem Beruf nur
mit Mühe wieder entsprechend beschäftigt zu werden, sehen
in Wien, in Niederösterreich und im Burgenland jeweils knapp
unter 30%. 5% der WienerInnen, 7% der NiederösterreicherInnen und 9% der BurgenländerInnen schließen eine Wiederbeschäftigung nach einer Arbeitslosigkeit überhaupt dezidiert
aus. In Wien meinen 57%, schnell wieder einen Arbeitsplatz
90
Rakousích 76% a v Burgenlandsku 69% potenciálních
migrantů za prací; znalost francouzštiny hodnotí jako dobrou
42% respondentů ve Vídni, 15% v Dolních Rakousích a 19%
v Burgenlandsku.
Zatímco ve Vídni ovládá jazyky sousedních zemí relativně
vysoký počet oslovených (20% respondentů hovoří o
perfektní znalosti maďarštiny, 26% ovládá slovenštinu a 24%
češtinu dobře slovem i písmem), je v Dolních Rakousích
a Burgenlandsku procento osob, které uvádějí znalost
maďarštiny, slovenštiny nebo češtiny, relativně nízké (v obou
případech přibližně 5%).
Ve Vídni je ve skupině osob, které by chtěly pracovat
v zahraničí, 29% studentů, 43% je v zaměstnaneckém
poměru, 11% podnikatelů nebo osob samostatně výdělečně
činných a 7% nezaměstnaných. V Dolních Rakousích sem
patří 19% studentů (v Burgenlandsku 10%), 52% osob
v zaměstnaneckém poměru (v Burgenlandsku 58%) a 13%
podnikatelů nebo zemědělců (v Burgenlandsku 12%). Zbytek
respondentů je rozdělen mezi ženy a muže v domácnosti,
důchodce, ženy na mateřské dovolené, a popř. další
kategorie.
Pokud jde o postavení v zaměstnání, převažují
mezi účastníky průzkumu ve Vídni zcela jasně
technickohospodářští pracovníci, kterých je 34%. Relativně
početně jsou dále zastoupeny kategorie řídících pracovníků
(15%), administrativních pracovníků/úředníků (9%) a
nekvalifikovaných nebo kvalifikovaných dělníků (obě
skupiny po 7%). V Burgenlandsku připadá na každou z
kategorií „kvalifikovaní dělníci“, „administrativní pracovníci/
úředníci“ a „technickohospodářští pracovníci“ vždy asi
čtvrtina dotazovaných. V Dolních Rakousích jsou o něco
méně početně zastoupeny kategorie „administrativní
pracovníci/úředníci“ a „kvalifikovaní dělníci“, zatímco podíl
„nekvalifikovaných dělníků“ činí 6%.
Rozvrstvení těch osob v produktivním věku, které uvedly, že
chtějí pracovat v zahraničí, podle jednotlivých odvětví vypadá
takto:
Ve Vídni je 14% oslovených zájemců o migraci zaměstnáno
v oblasti „zdravotnictví, veterinární lékařství a sociální služby“,
13% ve sféře „poskytování ostatních veřejných a soukromých
služeb“, 10% v oboru „prodej/opravy motorových vozidel a
spotřebního zboží“.
V Dolních Rakousích patří 18% respondentů do odvětví
„materiální výroby“, 13% do sektoru „zdravotnictví, veterinární
lékařství a sociální služby“ a po 11% pracuje ve „stavebnictví“
a v oboru „prodej/opravy motorových vozidel a spotřebního
zboží“.
V Burgenlandsku je rovněž nejvíce respondentů (20%)
zaměstnáno v oborech „materiální výroby“, dalších 20%
působí ve sféře „veřejné správy/sociálního zabezpečení“, 14%
v oblasti „zdravotnictví, veterinární lékařství a sociální služby“
a 11% v „ubytování a pohostinství“.
Nebezpečí, že by jako nezaměstnaní jen s obtížemi opět našli
uplatnění ve své profesi, vidí ve Vídni, Dolních Rakousích
a Burgenlandsku shodně o něco méně než 30% účastníků
průzkumu. 5% obyvatel Vídně, 7% respondentů z Dolních
Rakous a 9% z Burgenlandska pak zcela vylučují možnost,
že by po období nezaměstnanosti znovu našli zaměstnání.
Ve Vídni se 57% domnívá, že by si znovu rychle našli místo, v
Dolních Rakousích a Burgenlandsku je to po 60%.
Dolnom Rakúsku 76% a v Burgenlandsku 69% potenciálnych
migrantov za prácou; znalosť francúzštiny hodnotí ako dobrú
42% respondentov vo Viedni, 15% v Dolnom Rakúsku a 19%
v Burgenlandsku.
Zatiaľ čo vo Viedni ovláda jazyky susedných štátov relatívne
vysoký počet oslovených (20% respondentov hovorí o
perfektnej znalosti maďarčiny, 26% ovláda slovenčinu a
24% češtinu dobre slovom i písmom), je v Dolnom Rakúsku
a Burgenlandsku percento osôb, ktoré uvádzajú znalosť
maďarčiny, slovenčiny alebo češtiny ako relatívne nízke (v
oboch prípadoch približne 5%).
Vo Viedni je v skupine osôb, ktoré by chceli pracovať v
zahraničí, 29% študentov, 43% je v zamestnaneckom
pomere, 11% podnikateľov alebo osôb samostatne zárobkovo
činných a 7% nezamestnaných. V Dolnom Rakúsku sem
patrí 19% študentov (v Burgenlandsku 10%), 52% osôb
v zamestnaneckom pomere (v Burgenlandsku 58%) a 13%
podnikateľov alebo poľnohospodárov (v Burgenlandsku 12%).
Zbytok respondentov je rozdelený medzi ženy a mužov v
domácnosti, dôchodcov, ženy na materskej dovolenke a príp.
ďalšie kategórie.
Pokiaľ ide o postavenie v zamestnaní, prevažujú medzi
účastníkmi prieskumu vo Viedni jednoznačne technickohospodárski pracovníci, ktorých je 34%. Relatívne početne
sú ďalej zastúpené kategórie riadiacich pracovníkov
(15%), administratívnych pracovníkov/úradníkov (9%)
a nekvalifikovaných alebo kvalifikovaných robotníkov
(obidve skupiny po 7%). V Burgenlandsku pripadá na
každú z kategórií „kvalifikovaní robotníci“, „administratívni
pracovníci/úradníci“ a „technicko-hospodárski pracovníci“
vždy asi štvrtina dopytovaných. V Dolnom Rakúsku sú o
niečo menej početne zastúpené kategórie „administratívni
pracovníci/úradníci“ a „kvalifikovaní robotníci“, zatiaľ čo podiel
„nekvalifikovaných robotníkov“ činí 6%.
Rozvrstvenie tých osôb v produktívnom veku, ktoré uviedli, že
chcú pracovať v zahraničí, podľa jednotlivých odvetví vypadá
takto: vo Viedni je 14% oslovených záujemcov o migráciu
zamestnaných v oblasti „zdravotníctva, veterinárneho
lekárstva a sociálnych služieb“, 13% vo sfére „poskytovania
ostatných verejných a súkromných služieb“, 10% v oblasti
„predaj/opravy motorových vozidiel a spotrebného tovaru“.
V Dolnom Rakúsku patrí 18% respondentov do odvetvia
„materiálnej výroby“, 13% do sektoru „zdravotníctva,
veterinárneho lekárstva a sociálnych služieb“ a po 11%
pracuje v „stavebníctve“ a v oblasti „predaj/opravy motorových
vozidiel a spotrebného tovaru“.
V Burgenlandsku je tiež najviac respondentov (20%)
zamestnaných v oblasti „materiálnej výroby“, ďalších 20%
pôsobí vo sfére „verejnej správy/sociálneho zabezpečenia“,
14% v oblasti „zdravotníctva, veterinárneho lekárstva a
sociálne služby“ a 11% v „ubytovaní a pohostinstve“.
Nebezpečie, že by ako nezamestnaní len s obtiažami opäť
našli uplatnenie vo svojej profesii, vidí vo Viedni, Dolnom
Rakúsku a Burgenlandsku zhodne o niečo menej než
30% účastníkov prieskumu. 5% obyvateľov Viedne, 7%
respondentov z Dolného Rakúska a 9% z Burgenlandska
naopak úplne vylučujú možnosť, že by po období
nezamestnanosti znovu našli zamestnanie. Vo Viedni sa
57% domnieva, že by si znovu rýchle našli miesto, v Dolnom
Rakúsku a v Burgenlandsku je to po 60%.
Ami az idegen nyelvek ismeretét illeti, elmondható, hogy
Bécsben az angol nyelvtudását jónak 86% jelölte meg, AlsóAusztriában 76% és Burgenlandban 69% a munkavégzés
miatti potenciális migránsok közül; a francia nyelvtudást jónak
a megkérdezettek 42%-a értékelte Bécsben, 15%-a AlsóAusztriában és 19%-a Burgenlandban.
Míg Bécsben a szomszédos országok nyelveit a
megszólítottak közül aránylag nagyobb számban ismerik (a
megkérdezettek 20%-a perfekt magyar nyelvtudást tüntetett
fel, 26% szlovák nyelvi ismeretet és 24% jó cseh nyelvtudást
szóban és írásban), Alsó-Ausztriában és Burgenlandban
aránylag alacsony azoknak a személyeknek a száma, akik
magyar, szlovák vagy cseh nyelvtudást tüntettek fel (ez
mindkét esetben nagyjából 5%).
Bécsben abban a csoportban, akik munkát kívánnak
vállalni külföldön 29% diák, 43% munkaviszonyban van,
11% vállalkozó vagy egyéni vállalkozást folytató személy
és 7% munkanélküli. Alsó-Ausztriában a diákok 19%-ban
(Burgenlandban 10%-ban), a munkaviszonyban levœk 52%ban (Burgenlandban 58%-ban) és a vállalkozók vagy gazdák
13%-ban (Burgenlandban 12%-ban) vannak képviselve. A
megkérdezettek fennmaradó része háztartásbeli férfi vagy nœ,
nyugdíjas, gyermekgondozási szabadságon levœ nœ, esetleg
más kategória.
Ami a munkahelyi pozíciót illeti, a felmérés résztvevœi
között Bécsben teljesen egyértelm• túlsúlyban vannak
a m•szaki-gazdasági dolgozók, akik 34%-ban vannak
képviselve. Aránylag magas a vezetœ munkatársak száma
(15%), az adminisztratív dolgozók/hivatalnokok száma
(9%) és a segédmunkások vagy szakmunkások száma
(mindkét csoportban egyformán 7%). Burgenlandban a
„szakmunkások“, az „adminisztratív dolgozók/hivatalnokok“
és a „m•szaki-gazdasági dolgozók“ kategóriái azonosan
egynegyed arányban vannak képviselve. Alsó-Ausztriában az
„adminisztratív dolgozók/hivatalnokok“ és a „szakmunkások“
kategóriái valamivel kevesebb számban vannak képviselve,
míg a „segédmunkások“ aránya 6%-ot tesz ki.
A külföldi munkavállalás iránt érdeklœdœ, produktív korban
levœ személyek foglalkozása az egyes ágazatok szerinti
csoportosításban a következœ:
Bécsben a migráció iránt érdeklœdœ megszólított
személyek 14%-a az „egészségügy, állatorvostan és
szociális szolgáltatások“ területén dolgozik, 13%-a az
„egyéb köz- és magánszolgáltatások“ területén és 10%-a
a „gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás és fogyasztási
cikkek kereskedelme és javítása“ területen.
Alsó-Ausztriában a megkérdezettek 18%-a a „materiális
termelés“ ágazatához tartozik, 13%-a az „egészségügy,
állatorvostan és szociális szolgáltatások“ területéhez,
11%-a pedig azonos arányban az „építœipar“ és a
cikkek kereskedelme és javítása“ területén dolgozik.
Burgenlandban a legtöbben (20%) szintén a „materiális
termelés“ területén vannak alkalmazva, további 20% a
„közigazgatás/társadalombiztosítás“ szférájában fejti ki a
tevékenységét, 14% az „egészségügy, állatorvostan és
szociális szolgáltatások“ területén és 11% az „elszállásolás és
vendéglátóipar“ területén.
91
finden zu können, in Niederösterreich und im Burgenland
jeweils 60%.
Ökonomische Situation
und Lebensstandard
Ekonomická situace a životní úroveň
Die persönliche wirtschaftliche Situation wird von den Befragten in Wien, in Niederösterreich und im Burgenland relativ
positiv eingeschätzt, gibt doch jeweils ca. die Hälfte der Befragten an, dass es ihnen möglich war, in der Vergangenheit
Geld zu sparen. Weitere 29% in Wien, 26% in Niederösterreich bzw. 18% in Burgenland sind mit dem Geld gerade ausgekommen. Während im Burgenland fast 30% der Befragten
Ersparnisse ausgeben und/oder Geld borgen mussten, liegen
die entsprechenden Anteile in Wien bei 13% und in Niederösterreich bei 17%.
Niemals einen zufrieden stellenden Lebensstandard erreichen
zu können, geben nicht einmal 10% der Befragten in den drei
Bundesländern an. 35% der potenziellen ArbeitsmigrantInnen
aus Wien sind mit ihrem Lebensstandard bereits zufrieden,
ebenso wie 39% der NiederösterreicherInnen und 32% der
BurgenländerInnen. Etwas mehr als ein Viertel rechnet jeweils
mit einem zufrieden stellenden Lebensstandard in einem
Zeitraum von 1-5 Jahren, ca. ein weiteres Viertel meint, erst
in mehr als 6 Jahren einen Lebensstandard erreichen zu können, mit dem es zufrieden ist.
Die eigenen Lebensbedingungen in 5 Jahren werden von den
Befragten in den drei Untersuchungsregionen verglichen mit
anderen abgefragten Kategorien wie etwa den Lebensbedingungen von Freunden, Verwandten am besten eingestuft. Die
Einschätzung der gegenwärtigen Lebensbedingungen findet
sich auf einem niedrigeren Niveau, liegt aber wiederum vor
der Beurteilung der eigenen Lebensbedingungen vor 5 Jahren. Die Lebensbedingungen von Freunden und Bekannten
werden zum gegenwärtigen Zeitpunkt etwas besser als die
eigenen bewertet.
Svou osobní ekonomickou situaci hodnotí respondenti ve
Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandsku vcelku pozitivně
a přibližně polovina z nich uvádí, že mají úspory z dřívějška.
Dalších 29% ve Vídni, 26% v Dolních Rakousích a 18%
v Burgenlandsku jen taktak vycházelo s penězi. Zatímco
v Burgenlandsku muselo téměř 30% dotázaných vydat své
úspory a/nebo si vzít půjčky, činí analogické procento ve Vídni
13% a v Dolních Rakousích 17%.
Počet lidí, kteří uvádějí, že se jim nikdy nepodaří dosáhnout
uspokojivé životní úrovně, činí ve sledovaných třech
rakouských spolkových zemích 10% z dotazovaných osob.
35% potenciálních migrantů z Vídně je se svou životní úrovní
spokojeno už dnes a stejně odpovědělo 39% respondentů
z Dolních Rakous a 32% z Burgenlandska. O něco více než
čtvrtina předpokládá, že uspokojivé životní úrovně dosáhne
během 1 až 5 let, další přibližně čtvrtina soudí, že životní
úrovně, s níž by byli spokojeni, dosáhne až po více než 6
letech.
Respondenti ve třech sledovaných rakouských regionech
shodně uvádějí, že za 5 let budou jejich životní podmínky
lepší než podmínky dalších zjišťovaných kategorií, jako např.
přátel nebo příbuzných. Hodnocení současných podmínek
vyznívá o něco hůře, je však na druhé straně lepší než
hodnocení vlastních životních podmínek v době před 5 lety.
Životní podmínky přátel a známých jsou v současné době
hodnoceny o něco lépe než vlastní životní podmínky.
92
Azt a veszélyt, hogy munkanélküliként csak nehezen
találnának ismét érvényesülést a saját szakmájukban
Bécsben, Alsó-Ausztriában és Burgenlandban a felmérésben
résztvevœknek azonosan valamivel kevesebb, mint 30%a látja. A bécsi megkérdezettek 5%-a, az alsó-ausztriai
megkérdezettek 7%-a és a burgenlandi megkérdezettek
9%-a teljes mértékben kizárja annak lehetœségét, hogy a
munkanélküliségi idœszak után ismét munkát találjanak.
Bécsben 57% úgy véli, hogy gyorsan találnának újra állást,
Alsó-Ausztriában és Burgenlandban ez az arány azonosan
60%.
Ekonomická situácia a životná úroveň
Gazdasági helyzet és életszínvonal
Svoju osobnú ekonomickú situáciu hodnotia respondenti vo
Viedni, Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku vcelku pozitívne a
približne polovica z nich uvádza, že majú úspory z predošlej
doby. Ďalších 29% vo Viedni, 26% v Dolnom Rakúsku a 18%
len ako tak vychádzalo s peniazmi. Zatiaľ čo v Burgenlandsku
muselo takmer 30% opýtaných minúť svoje úspory a/alebo
si vziať pôžičky, činí analogické percento vo Viedni 13% a v
Dolnom Rakúsku 17%.
Počet ľudí, ktorí uvádzajú, že sa im nikdy nepodarí dosiahnuť
uspokojivú životnú úroveň, činí v sledovaných troch rakúskych
spolkových krajinách 10% z dopytovaných osôb. 35%
potenciálnych migrantov z Viedne je so svojou životnou
úrovňou spokojných už dnes a rovnako odpovedalo 39%
respondentov z Dolného Rakúska a 32% z Burgenlandska.
O niečo viac než štvrtina predpokladá, že uspokojivú životnú
úroveň dosiahne v priebehu 1 až 5 rokov, ďalšia približne
štvrtina usudzuje, že životnú úroveň, s ktorou by boli spokojní,
dosiahne až po viacerých než 6 rokoch.
Respondenti v troch sledovaných regiónoch zhodne uvádzajú,
že za 5 rokov budú ich životné podmienky lepšie než
podmienky ďalších zisťovaných kategórií ako napr. priateľov
alebo príbuzných. Hodnotenie súčasných podmienok
vyznieva o niečo horšie, je však na druhej strane lepšie
než hodnotenie vlastných životných podmienok v dobe
pred 5 rokmi. Životné podmienky priateľov a známych sú
v súčasnej dobe hodnotené o niečo lepšie než vlastné životné
podmienky.
Saját személyi gazdasági helyzetüket a bécsi, alsó-ausztriai
és burgenlandi megkérdezettek összességében véve
pozitívnak értékelik és nagyjából a fele feltüntette, hogy
van megtakarított pénzük a korábbi idœszakból. További
29% Bécsbœl, 26% Alsó-Ausztriából és 18% Burgenlandból
éppen hogy csak kijön a pénzébœl. Míg Burgenlandban
a megkérdezettek csaknem 30%-a fel kellett hogy élje a
megtakarított pénzét és/vagy kölcsönt kellett felvennie, ez a
százalék Bécsben 13% és Alsó-Ausztriában 17%.
Azoknak a személyeknek a száma, akik feltüntették,
hogy sohasem érik el a számukra kielégítœ életszívonalat,
a három vizsgált osztrák tartományban 10%. A bécsi
potenciális migránsok közül 35% már most meg van
elégedve az életszínvonalával és hasonlóképpen válaszolt
a megkérdezettek 39%-a Alsó-Ausztriában és 32%-a
Burgenlandban. A megkérdezettek több mint egynegyede
feltételezi, hogy kielégítœ életszínvonalat 1-5 év eltelte után ér
el, a megkérdezettek kb. további egynegyede úgy véli, hogy
azt az életszínvonalat, mellyel elégedettek lennének, több
mint 6 év után érik el.
A megkérdezettek a három vizsgált régióban azonosan
feltüntették, hogy 5 év múlva az életfeltételeik jobbak lesznek,
mint a további vizsgált kategóriák feltételei, mint pl. barátoké
vagy rokonoké. A jelenlegi feltételek értékelése valamivel
rosszabb, viszont jobb, mint az életfeltételek értékelése
az 5 évvel ezelœtti idœszakban. A barátok és ismerœsök
életfeltételeit jelenleg valamivel jobbnak értékelik, mint a saját
életfeltételeiket.
93
Regionale Herkunft und Einschätzung der
regionalen Entwicklung
Regionální původ a hodnocení
regionálního vývoje
Die Befragten sind mit ihrem Wohnort sehr zufrieden. Während sich in Wien die befragten Migrationswilligen relativ
gleichmäßig auf die einzelnen Gemeindebezirke aufteilen,
zeigt sich, dass im Burgenland auf den Bezirk Oberpullendorf
30% entfallen; je 18% finden sich in den Bezirken EisenstadtUmgebung und Mattersburg. In Niederösterreich sind jeweils
ca. 10% der potenziellen ArbeitsmigrantInnen in den vier
Bezirken Gänserndorf, Gmünd, St. Pölten (Land) sowie Zwettl
beheimatet. Auf die restlichen Bezirke entfallen jeweils deutlich geringere Anteile.
Respondenti jsou se svým bydlištěm velmi spokojeni. Zatímco
ve Vídni jsou oslovení zájemci o migraci relativně rovnoměrně
rozloženi do jednotlivých městských okresů, je z průzkumu
patrné, že v Burgenlandsku připadá 30% na okres
Oberpullendorf a v každém z okresů Eisenstadt-Umgebung
a Mattersburg bydlí dalších 18%. V Dolních Rakousích se po
přibližně 10% potenciálních migrantů rekrutuje ze čtyř okresů
- Gänserndorf, Gmünd, St. Pölten (venkov) a Zwettl. Na
ostatní okresy připadá mnohem menší procento.
Die gute Infrastruktur hinsichtlich des öffentlichen Verkehrs
in der Bundeshauptstadt Wien ist sicherlich ein Grund dafür,
dass die PKW-Dichte in den Haushalten der Befragten nicht
sonderlich hoch ist: 38% verfügen über gar keinen PKW,
48% der Befragten über einen PKW und 13% über zwei Autos im Haushalt.
In den beiden anderen Bundesländern verfügt jeweils ein sehr
geringer Anteil über kein Auto im Haushalt (10% in Niederösterreich, 2% im Burgenland). In Niederösterreich besitzen
41% einen PKW und weitere 32% zwei Autos. Im Burgenland
haben die Hälfte der Befragten im Haushalt zwei PKWs und
weitere 32% ein Auto zur Verfügung.
Betreffend der Lohnentwicklung in der Region geht jeweils
die Mehrzahl der Befragten von einem Halten des Niveaus
bzw. von einem Anstieg aus (in Wien 58%, in Niederösterreich 68%, im Burgenland 74%), während die Zahl der Arbeitsplätze von einem weit geringeren Anteil als stabil bzw.
im Wachstum begriffen beurteilt wird. 52% der WienerInnen,
61% der NiederösterreicherInnen und 46% der BurgenländerInnen erwarten ein Sinken der Zahl der Arbeitsplätze in der
jeweiligen Region.
Dobrá infrastruktura v oblasti veřejné dopravy v rakouském
hlavním městě Vídni je jistě jednou z příčin, proč není
v domácnostech respondentů nijak zvlášť vysoký počet
osobních automobilů: 38% jich vůbec nevlastní osobní auto,
48% oslovených má v domácnosti jeden a 13% dva osobní
automobily.
V dalších dvou spolkových zemích je naopak jen velmi málo
domácností, které nevlastní žádné auto (10% v Dolních
Rakousích, 2% v Burgenlandsku). V Dolních Rakousích
vlastní jedno auto 41% a dvě auta dalších 32% domácností.
V Burgenlandsku najdeme dva osobní automobily v polovině
oslovených domácností a jedno auto má dalších 32%.
Na otázku ohledně předpokládaného vývoje mezd v regionu
odpověděla většina účastníků průzkumu, že předpokládá
zachování dosavadní úrovně nebo její zvýšení (ve Vídni 58%,
v Dolních Rakousích 68%, v Burgenlandsku 74%), zatímco se
stabilitou nebo růstem počtu pracovních míst počítá mnohem
menší procento respondentů. 52% obyvatel Vídně, 61% osob
z Dolních Rakous a 46% z Burgenlandska se obává poklesu
počtu pracovních příležitostí v regionu.
Motive für Arbeitsmigration
Motivy pro migraci za prací
Jeweils über 90% der Befragten sind mit der Familie und
dem Freundeskreis zufrieden. Auch der Lebensstandard wird
von der überwiegenden Mehrheit der Befragten als durchaus
zufrieden stellend empfunden. Es zeigt sich, dass in Wien ein
geringerer Prozentsatz (55%) als in Niederösterreich (69%)
oder im Burgenland (90%) mit dem Einkommen zufrieden
ist; hinsichtlich der Zufriedenheit mit dem Arbeitsplatz, mit
Arbeitsbedingungen und Aufstiegschancen im Beruf sind in
allen drei Bundesländern etwas weniger Zufriedene zu finden:
Mit dem Arbeitsplatz zeigen sich 61% der WienerInnen, 65%
der NiederösterreicherInnen und 78% der BurgenländerInnen
zufrieden. Eine Zufriedenheit mit den Arbeitsbedingungen ist
in Wien bei 54% der Befragten festzustellen, in Niederösterreich bei 59% und im Burgenland bei 62%. Die beruflichen
Aufstiegschancen werden in Wien von 53%, in Niederösterreich von 54% und im Burgenland von 66% als zufrieden
stellend beurteilt.
Přes 90% respondentů ve všech zkoumaných rakouských
regionech je spokojeno se svou rodinou a okruhem přátel.
Také životní úroveň hodnotí převážná většina oslovených
jako velmi uspokojivou. Výsledky průzkumu ukázaly, že
ve Vídni je se svým příjmem spokojeno menší procento
(55%) dotázaných než v Dolních Rakousích (69%) nebo
Burgenlandsku (90%); spokojenost s pracovištěm, pracovními
podmínkami a možnostmi postupu v zaměstnání je ve
všech třech spolkových zemích o něco menší: Spokojenost
s pracovištěm vyjádřilo 61% respondentů z Vídně, 65%
z Dolních Rakous a 78% z Burgenlandska. S pracovními
podmínkami bylo ve Vídni spokojeno 54% účastníků
průzkumu, v Dolních Rakousích 59% a v Burgenlandsku 62%.
Vyhlídky na postup v zaměstnání byly ve Vídni hodnoceny
jako uspokojivé v 53%, v Dolních Rakousích v 54% a v
Burgenlandsku v 66% případů.
Bei der Rangreihe der Gründe, warum eine Arbeit im Ausland
angestrebt wird, steht bei den Befragten der drei Untersu-
V žebříčku důvodů, kvůli kterým by se snažili získat
zaměstnání v zahraničí, nestojí u respondentů ze
sledovaných tří rakouských regionů – na rozdíl od jejich
94
Regionálny pôvod a hodnotenie
regionálneho vývoja
Regionális származás és a regionális
fejlœdés értékelése
Respondenti sú so svojim bydliskom veľmi spokojní. Zatiaľ
čo vo Viedni sú oslovení záujemcovia o migráciu relatívne
rovnomerne rozložení do jednotlivých mestských okresov,
je z prieskumu zrejmé, že v Burgenlandsku pripadá 30%
na okres Oberpullendorf a v každom z okresov EisenstadtUmgebung a Mattersburg býva ďalších 18%. V Dolnom
Rakúsku sa po približne 10% potenciálnych migrantov
regrutuje zo štyroch okresov - Gänserndorf, Gmünd, St.
Pölten (vidiek) a Zwettl. Na ostatné okresy pripadá omnoho
menšie percento.
A megkérdezettek saját lakóhelyükkel nagyon meg vannak
elégedve. Míg Bécsben a migráció iránt érdeklœdœk aránylag
egyenlœ arányban származnak az egyes városi kerületekbœl,
a felmérésbœl kiderült, hogy Burgenlandban 30%-os az
oberpullendorfi járás aránya és az Eisenstadt-Umgebunk és
Mattersburg járásban lakik a további 18%. Alsó-Ausztriában
a potenciális migránsok nagyjából 10-10%-ban négy járásból
származnak – Gärnserndorf, Gmünd, St. Pölten (vidék)
és Zwettl járásokból. A többi járás sokkal alacsonyabb
százalékban van képviselve.
Dobrá infraštruktúra v oblasti verejnej dopravy v rakúskom
hlavnom meste Viedni je iste jednou z príčin, prečo nie je
v domácnostiach respondentov nijak zvlášť vysoký počet
osobných automobilov: 38% ich vôbec nevlastní osobné auto,
48% oslovených má v domácnosti jeden a 13% dva osobné
automobily.
V ďalších dvoch spolkových krajinách je naopak len veľmi
málo domácností, ktoré nevlastnia žiadne auto (10% v
Dolnom Rakúsku, 2% v Burgenlandsku). V Dolnom Rakúsku
vlastní jedno auto 41% a dve autá ďalších 32% domácností.
V Burgenlandsku nájdeme dva osobné automobily v polovici
oslovených domácností a jedno auto má ďalších 32%.
A jó infrastruktúra a nyilvános közlekedés területén az
osztrák fœvárosban Bécsben, bizonyára az egyik oka annak,
hogy a megkérdezettek háztartásaiban nem túlságosan
magas a személygépkocsik száma. 38% egyáltalán nem
rendelkezik saját gépkocsival, a megkérdezettek 48%ának egy gépkocsija van a háztartásban és 13%-ának két
személygépkocsija.
A további két tartományban ezzel ellentétben csak nagyon
kevés olyan háztartás van, amely nem rendelkezik semmilyen
autóval (Alsó-Ausztriában 10%, Burgenlandban 2%).
Alsó-Ausztriában egy gépkocsival 41% rendelkezik és két
gépkocsival a háztartások további 32%-a. Burgenlandban
két személygépkocsival a megkérdezett háztartások felében
rendelkeznek és egy gépkocsija további 32%-nak van.
Na otázku ohľadne predpokladaného vývoja miezd v regióne
odpovedala väčšina účastníkov prieskumu, že predpokladá
zachovanie doterajšej úrovne alebo jej zvýšenie (vo Viedni
58%, v Dolnom Rakúsku 68%, v Burgenlandsku 74%),
zatiaľ čo so stabilitou alebo rastom počtu pracovných
miest počíta omnoho menšie percento respondentov. 52%
obyvateľov Viedne, 61% osôb z Dolného Rakúska a 46%
z Burgenlandska sa obáva poklesu počtu pracovných
príležitostí v regióne.
A bérek feltételezett alakulásával kapcsolatos kérdésre
a régióban a felmérés résztvevœinek a többsége azt
válaszolta, hogy feltételezik a jelenlegi szint megœrzését
vagy annak növekedését (Bécsben 58%, Alsó-Ausztriában
68%, Burgenlandban 74%), míg a munkahelyek számának
a stabilitásával vagy növekedésével sokkal kevesebben
számolnak. Bécsben 52%, Alsó-Ausztriában 61% és
Burgenlandban 46% tart a munkalehetœségek számának a
csökkenésétœl a régióban.
Motívy pre migráciu za prácou
A munkavállalás miatti migráció motivációi
Viac ako 90% respondentov vo všetkých skúmaných
rakúskych regiónoch je spokojných so svojou rodinou
a okruhom priateľov. I životnú úroveň hodnotí prevažná
väčšina oslovených ako veľmi uspokojivú. Výsledky
prieskumu ukázali, že vo Viedni je so svojim príjmom
spokojné menšie percento (55%) opýtaných ako v Dolnom
Rakúsku (69%) alebo v Burgenlandsku (90%); spokojnosť
s pracoviskom, pracovnými podmienkami a možnosťami
postupu v zamestnaní je vo všetkých troch spolkových
krajinách o niečo menšia: spokojnosť s pracoviskom vyjadrilo
61% respondentov z Viedne, 65% z Dolného Rakúska a
78% z Burgenlandska. S pracovnými podmienkami bolo vo
Viedni spokojných 54% účastníkov prieskumu, v Dolnom
Rakúsku 59% a v Burgenlandsku 62%. Vyhliadky na postup
v zamestnaní boli vo Viedni hodnotené ako uspokojivé
v 53%, v Dolnom Rakúsku v 54% a v Burgenlandsku v 66%
prípadoch.
Valamennyi vizsgált osztrák régióban a megkérdezettek több
mint 90%-a meg van elégedve a családjával és baráti körével.
A megszólítottak túlnyomó többsége az életszínvonalat
is nagyon kielégítœnek értékeli. A felmérés eredményei
kimutatták, hogy Bécsben a jövedelmével a megkérdezettek
kisebb százaléka (55%) elégedett, mint Alsó-Ausztriában
(69%) vagy Burgenlandban (90%); az elégedettség a
munkahellyel, munkakörülményekkel és a munkahelyi
elœrelépés lehetœségével mindhárom tartományban valamivel
kisebb. A munkahellyel való elégedettségét a megkérdezettek
61%-a fejezte ki Bécsben, 65%-a Alsó-Ausztriában és
78%-a Burgenlandban. A munkakörülményekkel Bécsben
a felmérés résztvevœi közül 54% volt megelégedve, AlsóAusztriában 59% és Burgenlandban 69%. A munkahelyi
elœrelépés kilátásait kielégítœnek Bécsben 53% értékelte,
Alsó-Ausztriában 54% és Burgenlandban 66%.
A külföldi munkahely megszerzésének az okai között a
vizsgált három osztrák régióban az elsœ helyen – ellentétben
a szomszédos országokkal – nem a „magasabb jövedelem
elérése“ állt, hanem nagy elœnnyel az a kívánság, hogy
V rebríčku dôvodov, kvôli ktorým by sa snažili získať
zamestnanie v zahraničí, nie je u respondentov zo
95
chungsregionen nicht – wie etwa bei den Befragten in unseren Nachbarstaaten - die „bessere Verdienstmöglichkeit“
im Vordergrund, sondern mit Abstand der Wunsch, „etwas
Neues zu erleben bzw. kennen zu lernen“. Vor einem möglichen „höheren Einkommen“ rangieren auch noch die Begründungen, dass es „gute Beschäftigungsaussichten gibt“ sowie
dass „andere Personen bereits gute Erfahrungen mit einer
Arbeit im Ausland gemacht haben“. Der Faktor einer „Arbeitslosigkeit“ spielt beim Wunsch im Ausland zu arbeiten kaum
eine Rolle.
Das Einkommensniveau im Ausland müsste für 35% der Befragten WienerInnen, 28% der NiederösterreicherInnen und
32% der BurgenländerInnen gleich hoch wie in der Heimat
sein, um einen entsprechenden Anreiz, im Ausland zu arbeiten, darzustellen. Ca. 30% der Befragten in den drei Bundesländern würden ein um die Hälfte höheres Einkommen als in
der Heimat anstreben (in Wien 29%, in Niederösterreich 30%
und im Burgenland 32%). Von einem doppelt so hohen Einkommen wie in der Heimat sprechen 13% der WienerInnen,
21% der NiederösterreicherInnen und 18% der BurgenländerInnen. Die Hauptverwendungszwecke wären vor allem der
Kauf/Bau eines Eigenheims (dies wird von einem knappen
Viertel der Befragten aus Wien bzw. aus Niederösterreich und
von ca. einem Fünftel der BurgenländerInnen genannt) sowie
die Ausbildung der Kinder (von je einem Fünftel der Befragten
in Wien und in Niederösterreich angeführt sowie von 24% im
Burgenland) sowie die Anschaffung von teuren Konsumgütern (in Wien und im Burgenland von je 13%, in Niederösterreich von 28% angegeben).
Bei etwa einem Viertel der WienerInnen, bei 16% der befragten NiederösterreicherInnen und bei 34% der BurgenländerInnen beziehen Nachbarn, Verwandte, Bekannte oder Freunde ein regelmäßiges Einkommen aus einer Arbeit im Ausland.
Zusätzlich wird in Wien von 7% und in Niederösterreich von
5% der Befragten angegeben, dass Verwandte/Bekannte
aus einer Auslandsbeschäftigung ein fallweises Einkommen
erhalten.
protějšků v sousedních zemích – v popředí „možnost lepšího
výdělku“, nýbrž s velkým náskokem přání „zažít nebo poznat
něco nového“. Před „možností vyššího příjmu“ se umístily
také např. odpovědi „příležitost získat dobré zaměstnání“
nebo „jiní už získali dobré zkušenosti s prací v zahraničí“.
Faktor „nezaměstnanosti“ nehraje v souvislosti s prací
v zahraničí téměř žádnou roli.
Aby úroveň příjmů v zahraničí představovala dostatečně silný
motiv pro migraci za prací, musela by pro 35% respondentů
z Vídně, 28% z Dolních Rakous a 32% z Burgenlandska
být aspoň stejná jako jejich příjmy v Rakousku. Asi 30%
oslovených by požadovalo o polovinu vyšší příjem než doma
(ve Vídni 29%, v Dolních Rakousích 30% a v Burgenlandsku
32%). O dvojnásobném příjmu ve srovnání s pracovištěm
v Rakousku hovoří ve Vídni 13%, v Dolních Rakousích,
21% a v Burgenlandsku 18% účastníků průzkumu. Získané
prostředky by pak investovali především do bydlení, tj.
koupě/stavby vlastního domu, resp. bytu (tuto možnost uvádí
necelá čtvrtina respondentů z Vídně a z Dolních Rakous a
přibližně pětina z Burgenlandska), dále do výchovy dětí (takto
se vyjádřila pětina oslovených ve Vídni a Dolních Rakousích,
resp. 24% v Burgenlandsku), jakoži pořízení finančně
nákladného spotřebního zboží (ve Vídni a Burgenlandsku
uvedeno shodně v 13%, v Dolních Rakousích v 28% případů).
Zhruba čtvrtina Vídeňanů, 16% dotazovaných osob z Dolních
Rakous a 34% z Burgenlandska uvedly, že někdo z jejich
sousedů, příbuzných, známých nebo přátel má pravidelný
příjem z práce v zahraničí. Navíc uvádí ve Vídni 7% a v
Dolních Rakousích 5% respondentů, že jejich příbuzní nebo
známí mají ze zaměstnání v zahraničí občasný příjem.
Arbeitserfahrung im Ausland
Zkušenosti s prací v zahraničí
Über Arbeitserfahrung im Ausland berichten 29% der Wiener
Befragten, wobei dieser Wert aus einer früheren Beschäftigung (26%) bzw. aus einer aktuellen beruflichen Tätigkeit
(3%) im Ausland resultiert. In Niederösterreich geben 11%
an, früher im Ausland gearbeitet zu haben, 2% sind aktuell im
Ausland beschäftigt. 12% der BurgenländerInnen verfügen
über eine frühere Arbeitserfahrung im Ausland.
O zkušenosti s prací v zahraničí referuje 29% respondentů
z Vídně s tím, že tato hodnota je součtem údajů o dřívějším
zaměstnání (26%) a o současné práci (3%) v zahraničí.
V Dolních Rakousích uvádí 11% osob, že dříve pracovaly
v zahraničí, a 2% jsou v zahraničí zaměstnána v současnosti.
12% oslovených obyvatel Burgenlandska má zkušenosti
z dřívější práce v zahraničí.
96
sledovaných troch rakúskych regiónov – na rozdiel od
respondentov susedných krajín – „možnosť lepšieho zárobku“,
ale s veľkým náskokom prianie „zažiť alebo poznať niečo
nového“. Pred „možnosťou vyššieho príjmu“ sa umiestnili aj
napr. odpovede „príležitosť získať dobré zamestnanie“ alebo
„iní už získali dobré skúsenosti s prácou v zahraničí“. Faktor
„nezamestnanosti“ nehrá v súvislosti s prácou v zahraničí
takmer žiadnu úlohu.
Aby úroveň príjmov v zahraničí predstavovala dostatočne
silný motív pre migráciu za prácou, musela by pre 35%
respondentov z Viedne, 28% z Dolného Rakúska a 32%
z Burgenlandska byť aspoň rovnaká ako ich príjmy v
Rakúsku. Asi 30% oslovených by požadovalo o polovicu vyšší
príjem ako doma (vo Viedni 29%, v Dolnom Rakúsku 30% a
v Burgenlandsku 32%). O dvojnásobnom príjme v porovnaní
so zamestnaním v Rakúsku hovorí vo Viedni 13%, v Dolnom
Rakúsku 21% a v Burgenlandsku 18% účastníkov prieskumu.
Získané prostriedky by potom investovali predovšetkým do
bývania, tzn. kúpy/stavby vlastného domu resp. bytu (túto
možnosť uvádza necelá štvrtina respondentov z Viedne a
z Dolného Rakúska a približne pätina z Burgenlandska),
ďalej do výchovy detí (takto sa vyjadrila pätina oslovených vo
Viedni a v Dolnom Rakúsku resp. 24% v Burgenlandsku) a do
kúpy finančne nákladného spotrebného tovaru (vo Viedni a v
Burgenlandsku uvedené zhodne v 13%, v Dolnom Rakúsku
v 28% prípadov).
Zhruba štvrtina osôb z Viedne, 16% dopytovaných osôb
z Dolného Rakúska a 34% z Burgenlandska uviedla, že
niekto z ich susedov, príbuzných, známych alebo priateľov
má pravidelný príjem z práce v zahraničí. Najviac uvádza
vo Viedni 7% a v Dolnom Rakúsku 5% respondentov, že
ich príbuzní alebo známi majú zo zamestnania v zahraničí
občasný príjem.
Skúsenosti s prácou v zahraničí
O skúsenosti s prácou v zahraničí referuje 29% respondentov
z Viedne s tým, že táto hodnota je súčtom údajov o predošlom
zamestnaní (26%) a o súčasnej práci (3%) v zahraničí. V
Dolnom Rakúsku uvádza 11% osôb, že predtým pracovali
v zahraničí a 2% sú v zahraničí zamestnané v súčasnosti.
12% oslovených obyvateľov Burgenlandska má skúsenosti
z predošlej práce v zahraničí.
„valami újat éljenek át vagy ismerjenek meg“. A „magasabb
jövedelem elérése“ elœtt volt még pl. a „jó munkahely
megszerzésének a lehetœsége“ vagy a „mások már jó
tapasztalatokat szereztek a külföldi munkavégzésben“.
A „munkanélküliség“ ténye a külföldi munkavállalással
összefüggésben csaknem semmilyen szerepet sem játszik.
Annak érdekében, hogy a külföldi jövedelem szintje
megfelelœen erœs motiváció legyen a munkavégzés miatti
migráláshoz, a bécsi megkérdezettek 35%-a számára,
az alsó-ausztriai megkérdezettek 28%-a számára és a
burgenlandi megkérdezettek 32%-a számára legalább
olyannak kellene lennie, mint amilyen a jövedelmük
Ausztriában. A megkérdezetteknek kb. a 30%-a ötven
százalékkal magasabb jövedelmet igényelne mint otthon
(Bécsben 29%, Alsó-Ausztriában 30% és Burgenlandban
32%). Kétszer olyan magas jövedelmet az otthoni
munkahelyhez képest a felmérés résztvevœi közül Bécsben
13% tüntetett fel, Alsó-Ausztriában 21% és Burgenlandban
18%. A megszerzett anyagi eszközöket elsœsorban lakás
céljaira használnák fel, tehát saját ház, illetve lakás
vásárlására/építésére (ezt a lehetœséget tünteti fel a bécsi és
az alsó-ausztriai megkérdezettek nem egész egynegyede és
a burgenlandi megkérdezetteknek nagyjából az egyötöde),
továbbá gyermeknevelési célokra (így nyilatkozott a
megszólítottak egyötöde Bécsben és Alsó-Ausztriában, illetve
24%-a Burgenlandban), valamint pénzügyileg költséges
fogyasztási cikkek vásárlására (Bécsben és Burgenlandban
azonosan az esetek 13%-ában, Alsó-Ausztriában 28%-ában).
A migráció iránti érdeklœdœknek nagyjából az egynegyede
Bécsbœl, a megkérdezettek 16%-a Alsó-Ausztriából és 34%a Burgenlandból feltüntette, hogy valakinek a szomszédaik,
rokonaik, ismerœseik vagy barátaik közül külföldi
munkavégzésbœl származó rendszeres jövedelme van.
Ezen kívül a megkérdezettek 7%-a Bécsben és 5%-a AlsóAusztriában feltüntette, hogy rokonaiknak vagy ismerœseiknek
külföldi munkavégzésbœl van idœnként jövedelme.
Külföldi munkavégzéssel kapcsolatos
tapasztalatok
Külföldi munkavégzéssel kapcsolatos tapasztalatokról referál
a megkérdezettek 29%-a Bécsbœl azzal, hogy ez az érték
a korábbi külföldi munkahely (26%) és a jelenlegi külföldi
munkavégzés (3%) összege. Alsó-Ausztriában 11% tüntette
fel, hogy korábban dolgoztak külföldön és 2% jelenleg is
külföldi alkalmazásban van. A megkérdezett burgenlandiak
12%-a rendelkezik korábbi tapasztalattal a külföldi
munkavégzés területén.
97
Arbeitsmigration - Wünsche und
Vorstellungen
Migrace za prací –
požadavky a představy
Für die meisten Befragten in Wien, Niederösterreich und im
Burgenland steht hinsichtlich der angestrebten Art der Beschäftigung im Ausland eine „Dauerstellung“ im Vordergrund,
daneben können sich deutlich geringere Anteile der Befragten
auch eine „Saisonarbeit“, ein „Praktikum“ sowie „anderes“
vorstellen.
Pokud jde o preferovanou délku práce v zahraničí, stojí pro
většinu dotazovaných osob ve Vídni, Dolních Rakousích a
Burgenlandsku v popředí „trvalé zaměstnání“, mnohem menší
procento vedle toho připouští také možnost „sezónní práce“,
„praxe“ nebo „jiné“.
Die Beschäftigung im Ausland sollte nach Ansicht von jeweils
ca. 70% der Befragten im Rahmen einer Vollzeittätigkeit erfolgen, eine selbstständige Tätigkeit strebt ca. ein Fünftel bis ein
Viertel an. In Wien geben deutlich mehr Befragte als in Niederösterreich und im Burgenland an, auf Teilzeitbasis (22%)
oder als freie/r DienstnehmerIn (16%) arbeiten zu wollen.5
Zaměstnání v zahraničí by se podle názoru 70% respondentů
ve všech třech sledovaných rakouských regionech
mělo realizovat formou práce na plný úvazek, zatímco o
samostatnou výdělečnou činnost má zájem asi pětina až
čtvrtina oslovených. Ve Vídni uvádí výrazně větší procento
osob než v Dolních Rakousích a Burgenlandsku, že by
pracovaly na částečný úvazek (22%) nebo jako externí
pracovní síly (16%).5
Die Tätigkeitsbereiche, die für potenzielle ArbeitsmigrantInnen aus Wien am ehesten in Frage kommen, sind das „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“, die „Erbringung von
sonstigen öffentlichen und persönlichen Dienstleistungen“,
das „Unterrichtswesen“ und die Beschäftigung bei „exterritorialen Organisationen und Körperschaften“. In Niederösterreich nennen bedeutende Anteile der Befragten die Bereiche
„Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“ bzw. die „Erbringung von sonstigen öffentlichen und persönlichen Dienstleistungen“, dazu kommen noch die „Sachgütererzeugung“ und
das „Bauwesen“.
Im Burgenland ist eine sehr breite Streuung der Interessen
festzustellen – die Bandbreite reicht von der „Sachgütererzeugung“ über das „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“, das „Beherbungs- und Gaststättenwesen“, die Beschäftigung bei „exterritorialen Organisationen und Körperschaften“, die „öffentliche Verwaltung/Sozialversicherung“ bis
zum „Bauwesen“ und zum „Handel/zur Reparatur von KFZs
und Gebrauchsgütern“.
Das beliebteste Zielland der Wiener Befragten ist Deutschland (von 17% genannt), 9% geben Großbritannien an, 8%
Italien, je 6% die USA und Frankreich und 11% eine anderes
EU-Land. Ungefähr ein Viertel der potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus Wien würde gerne in „andere“ Weltregionen zu
Arbeitszwecken migrieren.
In Niederösterreich ist für 27% der Befragten Deutschland
das bevorzugte Zielland, 8% möchten in einem anderen EULand, 7% in Tschechien, 6% in Italien, 5% in den USA bzw.
in Großbritannien und jeweils 4% in Kanada bzw. in Frankreich arbeiten. 20% sprechen sich für „andere“ Weltregionen
aus. Für 18% der BurgenländerInnen ist Deutschland das
bevorzugte Zielland, allerdings knapp gefolgt von Italien und
Ungarn (von je 13% genannt). 9% können sich vorstellen in
Großbritannien zu arbeiten, je 7% in den USA oder in einem
anderen osteuropäischen Land. Auch im Burgenland tendiert
ein Fünftel zu „anderen“ Weltregionen.
Als Hauptgründe für die Wahl des Ziellandes werden in allen drei Bundesländern vor allem „Sprachkenntnisse“, aber
auch eine „ähnliche Mentalität“, eine „gute Bezahlung“, „gute
Weiterbildungsmöglichkeiten“, die „geografische Nähe“ sowie „bestehende soziale Kontakte im Ausland“ angegeben
(diesem letzten Punkt kommt allerdings im Burgenland etwas
weniger Bedeutung zu).
Die Hälfte der Befragten in Wien, 46% der NiederösterreicherInnen und 42% der BurgenländerInnen schätzen ihre
98
K oborům činnosti, které nejvíce preferují potenciální migranti
z Vídně, patří „zdravotnictví, veterinární lékařství a sociální
služby“, „poskytování ostatních veřejných a soukromých
služeb“, „školství“ a zaměstnání u „nadnárodních organizací
a institucí“. V Dolních Rakousích uvádí statisticky významný
počet respondentů oblasti „zdravotnictví, veterinární lékařství
a sociální služby“ nebo „poskytování ostatních veřejných a
soukromých služeb“, na dalších místech pak je „materiální
výroba“ a „stavebnictví“.
V Burgenlandsku lze konstatovat velmi široké spektrum zájmu
– rozpětí sahá od „materiální výroby“ přes „zdravotnictví,
veterinární lékařství a sociální služby“, „ubytování a
pohostinství“, zaměstnání u „nadnárodních organizací
a institucí, „veřejnou správu/sociální zabezpečení“ až
po „stavebnictví“ a „prodej/opravy motorových vozidel a
spotřebního zboží“.
Nejoblíbenější cílovou zemí je u dotazovaných osob z Vídně
Německo (bylo uvedeno v 17% odpovědí), 9% by zamířilo do
Velké Británie, 8% do Itálie, po 6% do USA a Francie a 11%
uvádí jinou zemi EU. Asi čtvrtina potenciálních migrantů z
Vídně by chtěla odejít za prací do „jiných“ částí světa.
V Dolních Rakousích by 27% oslovených nejraději pracovalo
v Německu, 8% v jiné zemi EU, 7% v Česku, 6% v Itálii, 5%
v USA nebo Velké Británii a po 4% v Kanadě nebo Francii.
20% by si zvolilo „jiná“ teritoria. Také pro 18% respondentů
z Burgenlandska je preferovanou cílovou zemí Německo,
za nímž ovšem těsně následuje Itálie a Maďarsko (v obou
případech po 13%). 9% by uvažovalo o práci ve Velké
Británii a po 7% v USA nebo některé středoevropské nebo
východoevropské zemi. Také v Burgenlandsku se jedna
pětina vzorku vyslovila pro jiné „části světa“.
Jako hlavní důvody pro volbu konkrétní cílové země jsou ve
všech třech spolkových zemích uváděny především „jazykové
znalosti“, ale také „podobná mentalita“, „dobrý plat“, „dobré
možnosti dalšího vzdělávání“, „geografická blízkost“ a
„existující sociální kontakty v zahraničí“ (poslední položka je
však v Burgenlandsku méně významná).
Polovina respondentů ve Vídni, 46% v Dolních Rakousích
a 42% v Burgenlandsku se domnívá, že by v zahraničí měli
přinejmenším dobré vyhlídky na získání zaměstnání, o něco
méně než třetina dotazovaných ve Vídni a shodně o něco
více než třetina v Dolních Rakousích a Burgenlandsku hovoří
Migrácia za prácou – požiadavky a
predstavy
Munkavégzés miatti migráció
Pokiaľ ide o preferovanú dĺžku práce v zahraničí, stoja pre
väčšinu dopytovaných osôb vo Viedni, Dolnom Rakúsku
a Burgenlandsku v popredí „trvalé zamestnanie“, omnoho
menšie percento vedľa toho pripúšťa tiež možnosť „sezónnej
práce“, „praxe“ alebo „iné“.
Ami a külföldi munkavégzés elœnyben részesített idœtartamát
illeti, a bécsi, alsó-ausztriai és burgenlandi megkérdezettek
többsége esetében elœtérben van a „tartós munkahely“,
sokkal kevesebben számolnak e mellett a „szezonjelleg•
munka“, a „gyakorlat“ vagy „egyéb“ lehetœségekkel.
Zamestnanie v zahraničí by sa podľa názoru 70%
respondentov vo všetkých troch sledovaných rakúskych
regiónoch malo realizovať formou práce na plný úväzok, zatiaľ
čo o samostatnú zárobkovú činnosť má záujem asi pätina
až štvrtina oslovených. Vo Viedni uvádza výrazne väčšie
percento osôb než v Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku, že
by pracovali na čiastočný úväzok (22%) alebo ako externé
pracovné sily (16%).5
A külföldi munkavégzésnek a megkérdezettek 70%-a
szerint mindhárom régióban teljes munkaidœben kellene
megvalósulnia, az önálló keresœ tevékenység iránt pedig
a megszólítottak kb. egyötöde, egynegyede mutatott
érdeklœdést. Jelentœsen több személy tüntette fel Bécsben,
mint Alsó-Ausztriában és Burgenlandban, hogy részleges
munkaidœben dolgoznának (22%) vagy mint külsœ
munkatársak (16%).5
K oblastiam činností, ktoré najviac preferujú potenciálni
migranti z Viedne, patrí „zdravotníctvo, veterinárne lekárstvo
a sociálne služby“, „poskytovanie ostatných verejných
a súkromných služieb“, „školstva“ a zamestnanie u
„nadnárodných organizácií a inštitúcií“. V Dolnom Rakúsku
uvádza štatisticky významný počet respondentov oblasti
„zdravotníctva, veterinárneho lekárstva a sociálnych služieb“
alebo „poskytovanie ostatných verejných a súkromných
služieb“, na ďalších miestach je potom „materiálna výroba“ a
„stavebníctvo“.
V Burgenlandsku sa dá konštatovať veľmi široké spektrum
záujmu – rozpätie siaha od „materiálnej výroby“ cez
„zdravotníctvo, veterinárne lekárstvo a sociálne služby“,
„ubytovanie a pohostinstvo“, zamestnanie u „nadnárodných
organizácií a inštitúcií, „verejnú správu/sociálne
zabezpečenie“ až po „stavebníctvo“ a „predaj/opravy
motorových vozidiel a spotrebného tovaru“.
Azok közé a tevékenységek közé, amelyeket a bécsi
potenciális migránsok elœnyben részesítenek az
„egészségügy, állatorvostan és szociális szolgáltatások“,
az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“, az „oktatás“
és a munkavégzés „nemzetek feletti szervezeteknél és
intézményeknél“ tartozik. Alsó-Ausztriában a megkérdezettek
statisztikailag jelentœs aránya az „egészségügy, állatorvostan
és szociális szolgáltatások“ területét, vagy az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“ területét tüntette fel, további helyen a
„materiális termelés“ és az „építœipar“ áll.
Burgenlandban széleskör• érdeklœdés állapítható meg
– a „materiális termeléstœl“ kezdœdœen, az „egészségügy,
állatorvostan és szociális szolgáltatások“ területén, az
„elszállásolás és vendéglátóipar“ területén, a „nemzetek feletti
szervezetek és intézmények“ területén, a „közigazgatás/
társadalombiztosítás“ területén át egészen az „építœiparig“
és a „gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás és fogyasztási
cikkek kereskedelme és javítása“ területéig.
Najobľúbenejšou cieľovou krajinou je u dopytovaných osôb
z Viedne Nemecko (bolo uvedené v 17% odpovedí), 9%
by zamierilo do Veľkej Británie, 8% do Talianska, po 6% do
USA a Francúzska a 11% uvádza iný štát EU. Asi štvrtina
potenciálnych migrantov z Viedne by chcela odísť za prácou
do „iných“ častí sveta.
V Dolnom Rakúsku by 27% oslovených najradšej pracovalo
v Nemecku, 8% v inej krajine EU, 7% v Čechách, 6% v
Taliansku, 5% v USA alebo Veľkej Británii a po 4% v Kanade
alebo Francúzsku. 20% by si zvolilo „iné“ teritóriá. Tiež
pre 18% respondentov z Burgenlandska je preferovanou
cieľovou krajinou Nemecko, avšak za ním tesne nasleduje
Taliansko a Maďarsko (v oboch prípadoch po 13%). 9% by
uvažovalo o práci vo Veľkej Británii a po 7% v USA alebo
v niektorej stredoeurópskej alebo východoeurópskej krajine.
I v Burgenlandsku sa jedna pätina vzorku vyslovila pre iné
„časti sveta“.
Ako hlavné dôvody pre voľbu konkrétnej cieľovej krajiny sú vo
všetkých troch spolkových krajinách uvádzané predovšetkým
„jazykové znalosti“, ale aj „podobná mentalita“, „dobrý plat“,
„dobré možnosti ďalšieho vzdelávania“, „geografická blízkosť“
a „existujúce sociálne kontakty v zahraničí“ (posledná položka
je však v Burgenlandsku menej významná).
Polovica respondentov vo Viedni, 46% v Dolnom Rakúsku a
42% v Burgenlandsku sa domnieva, že by v zahraničí mali
A megkérdezett személyek legkedveltebb célországa
Bécsben Németország (a válaszok 17%-ában tüntették
fel), 9% Nagy-Britanniát választotta, 8% Olaszországot, 6%
az USA-t vagy Franciaországot és 11% más EU-országot
tüntetett fel. A bécsi potenciális migránsok kb. egynegyede a
világ „más“ részében vállalna munkát.
Alsó-Ausztriában a megkérdezettek 27%-a dolgozna
legszívesebben Németországban, 8% más EU-országban,
7% Csehországban, 6% Olaszországban, 5% az Egyesült
Államokban vagy Nagy-Britanniában és 4% Kanadában
vagy Franciaországban. 20% „más“ területet választana. A
burgenladi megkérdezettek 18%-a számára is Németország
az elœnyben részesített célország, viszont közvetlenül ezután
következik Olaszország és Magyarország (mindkét esetben
13%). 9% mérlegelné a munkavállalást Nagy-Britanniában
és 7% az Egyesült Államokban vagy más közép- vagy keleteurópai országban. A minta egyötöde Burgenlandban is a
világ „más“ részét választotta.
A konkrét célország kiválasztásának a fœ okaként mindhárom
tartományban elsœsorban a „nyelvi tudást“ tüntették
fel, továbbá a „hasonló mentalitást“, a „jó fizetést“, a
„továbbképzés jó lehetœségét“, a „földrajzi közelséget“ és
a „létezœ szociális kapcsolatokat külföldön“ (az utoló tétel
viszont Burgenlandban kevésbé jelentœs).
99
Chancen im Ausland tatsächlich Arbeit zu finden, als zumindest gut ein, etwas weniger als ein Drittel der Befragten in
Wien und jeweils etwas mehr als ein Drittel der Befragten in
Niederösterreich und im Burgenland spricht von durchschnittlichen Chancen am ausländischen Arbeitsmarkt. Zwischen
12% und 18% der Befragten in den drei Bundesländern
glauben nur geringe Chancen zu haben, im Ausland Arbeit zu
finden.
Deutlich wird, dass der Großteil der Befragten denkt, bei
einem Wechsel ins Ausland eine äquivalente bzw. eine den
Qualifikationen entsprechende Arbeit zu finden. Jeweils ein
Fünftel der potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus Wien und
Niederösterreich erwartet eine Verbesserung der Arbeitssituation. Im Burgenland liegt der entsprechende Prozentsatz bei
knapp einem Viertel.
Die überwiegende Mehrzahl der Befragten (76% in Wien,
81% in Niederösterreich und 84% im Burgenland) hat zum
Befragungszeitpunkt noch keine konkreten Schritte zur Realisierung ihres Arbeitsmigrationswunsches unternommen,
weniger als 10% äußern aber die feste Absicht dies zu tun.
Bis zu 10% der Befragten haben bereits Informationen über
das Zielland eingeholt.
Hinsichtlich des Zeithorizonts für eine Arbeitsmigration ins
Ausland ist festzuhalten, dass 42% der potenziellen ArbeitsmigrantInnen aus Wien noch keine Vorstellungen darüber haben, wann sie ins Ausland gehen wollen, in Niederösterreich
18%, im Burgenland 5%. Knapp 30% der BurgenländerInnen
gehen von einem Zeitraum von 3 bis 5 Jahren aus (in Wien
und in Niederösterreich jeweils 18%). Von einem noch späteren Migrationszeitpunkt sprechen 15% der WienerInnen, 32%
der NiederösterreicherInnen und 26% der BurgenländerInnen.
21% der Wiener Befragten haben die Absicht, innerhalb der
nächsten 2 Jahre ins Ausland zu gehen (in Niederösterreich
30% und im Burgenland 42%).
Etwas mehr als 10% der Befragten in den drei Bundesländern möchte maximal 1 Jahr lang im Ausland arbeiten. 18%
der Interviewten in Wien, 21% in Niederösterreich und 28%
im Burgenland wollen 1-2 Jahre im Ausland tätig sein. 14%
der Wiener, 12% der niederösterreichischen und 18% der
burgenländischen Befragten haben einen Zeithorizont von
3-5 Jahren vor Augen. Etwas weniger als ein Viertel gibt an,
gerne möglichst lange im Ausland arbeiten zu wollen. In Wien
hat ein weiteres Viertel, in Niederösterreich ein Fünftel und im
Burgenland ein Zehntel noch keine konkreten Vorstellungen,
wie lange der Aufenthalt im Ausland dauern soll.
Bei der Suche nach einem Arbeitsplatz im Ausland würden
vor allem persönliche Kontakte bzw. die Vermittlung über Bekannte, Verwandte, Freunde von Bedeutung sein. Ebenfalls in
allen drei Untersuchungsregionen spielt auch das Internet bei
der Arbeitssuche eine sehr große Rolle. In Wien und im Burgenland wurden zudem Vermittlungsagenturen und Zeitungsanzeigen häufig genannt. In Niederösterreich und im Burgenland stellt auch eine Arbeitsplatzvermittlung über die Firma,
bei der man zur Zeit beschäftigt ist, eine Möglichkeit dar.
100
o průměrných šancích na zahraničním trhu práce. Mezi 12%
a 18% respondentů ve třech rakouských spolkových zemích
předpokládá, že by měli jen malé vyhlídky na nalezení práce
v zahraničí.
Z průzkumu jasně vyplývá, že se většina jeho účastníků
domnívá, že by si po odchodu do zahraničí dokázali najít
srovnatelnou práci, resp. takovou, která odpovídá jejich
kvalifikaci. Pětina potenciálních migrantů z Vídně a Dolních
Rakous shodně očekává zlepšení svého pracovního
postavení. V Burgenlandsku tento názor zastává necelá
čtvrtina dotázaných.
Převážná většina respondentů (76% ve Vídni, 81% v Dolních
Rakousích a 84% v Burgenlandsku) ještě v době průzkumu
nepodnikla konkrétní kroky ohledně realizace svého záměru
získat práci v zahraničí, necelých 10% však prohlásilo, že to
určitě učiní. Až 10% oslovených si už obstaralo informace o
cílové zemi.
Pokud jde o časový horizont předpokládané migrace za prací
do zahraničí, lze konstatovat, že 42% zájemců o migraci za
prací z Vídně ještě nemá představu, kdy by chtěli odejít do
zahraničí; v Dolních Rakousích je to 18% a v Burgenlandsku
5%. Necelých 30% respondentů z Burgenlandska počítá
s termínem odchodu během 3 až 5 let (ve Vídni a Dolních
Rakousích shodně 18%). O ještě pozdější době migrace
hovoří 15% oslovených obyvatel Vídně, 32% v Dolních
Rakousích a 26% v Burgenlandsku. 21% respondentů
z Vídně hodlá odejít do zahraničí během příštích 2 let (v
Dolních Rakousích 30% a v Burgenlandsku 42%).
O něco více než 10% respondentů ve zkoumaných třech
rakouských spolkových zemích by v zahraničí chtělo pracovat
nejdéle 1 rok. 18% dotazovaných ve Vídni, 21% v Dolních
Rakousích a 28% v Burgenlandsku chce zůstat v zahraničí
1-2 roky. 14% osob z Vídně, 12% z Dolních Rakous a 18%
z Burgenlandska má před očima časový horizont 3-5 let.
Necelá čtvrtina uvádí, že by v zahraničí chtěli pracovat co
nejdéle. Ve Vídni pak další čtvrtina, v Dolních Rakousích
pětina a v Burgenlandsku desetina vzorku ještě nemá
představu, jak dlouho by měl trvat jejich pobyt v zahraničí.
Při hledání zaměstnání v zahraničí by měly největší význam
osobní kontakty a zprostředkování přes známé, příbuzné
nebo přátele. Ve všech třech sledovaných regionech
hraje při hledání místa značnou roli také internet. Ve
Vídni a Burgenlandsku kromě toho byly často uváděny
zprostředkovatelské agentury a novinové inzeráty. V
Dolních Rakousích a Burgenlandsku také připadá v úvahu
zprostředkování zaměstnání přes firmu, v níž je zájemce toho
času zaměstnán.
prinajmenšom dobré vyhliadky na získanie zamestnania, o
niečo menej než tretina opýtaných vo Viedni a zhodne o niečo
viac než tretina v Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku hovorí o
priemerných šanciach na zahraničnom trhu práce. Medzi 12%
a 18% respondentmi v troch rakúskych spolkových krajinách
predpokladá, že by mali iba malé vyhliadky na nájdenie práce
v zahraničí.
Z prieskumu jasne vyplýva, že sa väčšina jeho účastníkov
domnieva, že by si po odchode dokázali nájsť zrovnateľnú
prácu resp. takú, ktorá zodpovedá ich kvalifikácii. Pätina
potenciálnych migrantov z Viedne a Dolného Rakúska
zhodne očakáva zlepšenie svojho pracovného postavenia.
V Burgenlandsku tento názor zastáva necelá štvrtina
opýtaných.
Prevažná väčšina respondentov (76% vo Viedni, 81% v
Dolnom Rakúsku a 84% v Burgenlandsku) ešte počas doby
prieskumu nepodnikla konkrétne kroky ohľadne realizácie
svojho zámeru na získanie práce v zahraničí, necelých 10%
však prehlásilo, že to určite urobia. Až 10% oslovených si už
obstaralo informácie o cieľovej krajine.
Pokiaľ ide o časový horizont predpokladanej migrácie
za prácou do zahraničia, je možné konštatovať, že 42%
záujemcov o migráciu za prácou z Viedne ešte nemá
predstavu, kedy by chceli odísť do zahraničia; v Dolnom
Rakúsku je to 18% a v Burgenlandsku 5%. Necelých 30%
respondentov z Burgenlandska počíta s termínom odchodu v
priebehu 3 až 5 rokov (vo Viedni a Dolnom Rakúsku zhodne
18%). O ešte neskoršej dobe migrácie hovorí 15% oslovených
obyvateľov Viedne, 32% v Dolnom Rakúsku a 26% v
Burgenlandsku. 21% respondentov z Viedne hodlá odísť
do zahraničia v priebehu nasledujúcich 2 rokov (v Dolnom
Rakúsku 30% a v Burgenlandsku 42%).
O niečo viac než 10% respondentov v skúmaných troch
rakúskych spolkových krajinách by v zahraničí chcelo
pracovať najviac 1 rok. 18% opýtaných vo Viedni, 21%
v Dolnom Rakúsku a 28% v Burgenlandsku chce zostať
v zahraničí 1-2 roky. 14% osôb z Viedne, 12% z Dolného
Rakúska a 18% z Burgenlandska má pred očami časový
horizont 3-5 rokov. Necelá štvrtina uvádza, že by v zahraničí
chceli pracovať čo najdlhšie. Vo Viedni zasa ďalšia štvrtina,
v Dolnom Rakúsku pätina a v Burgenlandsku desatina
vzorky ešte nemá predstavu, ako dlho by mal trvať ich pobyt
v zahraničí.
Pri hľadaní zamestnania v zahraničí by mali najväčší význam
osobné kontakty a sprostredkovanie prostredníctvom
známych, príbuzných alebo priateľov. Vo všetkých troch
sledovaných regiónoch má pri hľadaní miesta značnú úlohu
tiež internet. Vo Viedni a Burgenlandsku okrem toho boli často
uvádzané sprostredkovateľské agentúry a novinové inzeráty.
V Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku tiež pripadá do úvahy
sprostredkovanie zamestnania cez firmu, v ktorej je záujemca
v tom čase zamestnaný.
A megkérdezettek fele Bécsben, 46%-a Alsó-Ausztriában és
42%-a Burgenlandban úgy véli, hogy külföldön lagalábbis
jó kilátásaik lennének az állásszerzéshez, az egyharmadnál
valamivel kevesebben Bécsben és az egyharmadnál
valamivel többen Alsó-Ausztriában és Burgenlandban azt
gondolják, hogy átlagos esélyekkel rendelkeznek a külföldi
munkaerœpiacon. A megkérdezettek 12-18%-a a három
osztrák tartományban feltételezi, hogy csak kis kilátásai
lennének ahhoz, hogy munkát találjanak külföldön.
A felmérésbœl egyértelm•en látható, hogy a résztvevœk
többsége úgy véli, hogy külföldre való elutazásuk után
képesek lennének összehasonlítható munkát találni, illetve
olyat, amely megfelel a képzettségüknek. A bécsi és az alsóausztriai potenciális migránsok egyötöde az várja, hogy javul
a pozíciójuk. Burgenlandban ez a nézetet a megkérdezettek
nem egész egy negyede vallja.
A megkérdezettek túlnyomó többsége (Bécsben 76%, AlsóAusztriában 81% és Burgenlandban 84%) a felmérés idején
még nem tett konkrét lépéseket külföldi munkavállalási
szándékuk megvalósítása érdekében, nem egészen 10%
viszont kijelentette, hogy ezt egészen biztosan megteszi. A
megkérdezettek 10%-a pedig már szerzett információkat a
célországról.
Ami a külföldi munkavégzés miatti feltételezett migráció
idœpontját illeti, megállapítható, hogy a migráció iránt
érdeklœdœk 42%-ának Bécsben még nincs elképzelése, mikor
szeretének elutazni külföldre; Alsó-Ausztriában ez 18% és
Burgenlandban 5%. A burgenlandi megkérdezettek nem
egész 30%-a elutazását 3-5 éven belül tervezi (Bécsben és
Alsó-Ausztriában ez azonosan 18%). Még késœbbi idœpontot
tüntetett fel a megkérdezettek 15%-a Bécsben, 32% AlsóAusztriában és 26% Burgenlandban. A bécsi megkérdezettek
21%-a az elkövetkezendœ 2 éven belül kíván külföldre elutazni
(Alsó-Ausztriában ez 30% és Burgenlandban 42%).
A három osztrák tartományban megkérdezettek valamivel
több mint 10%-a legfeljebb 1 évig szeretne külföldön dolgozni.
A megkérdezettek 18%-a Bécsben, 21%-a Alsó-Ausztriában
és 28%-a Burgenlandban 1-2 évig kíván külföldön maradni.
Bécsben 14%, Alsó-Ausztriában 12% és Burgenlandban 18%
az olyan személyek száma, akik 3-5 év közötti idœtartamban
gondolkodnak. A megszólítottak nem egész egynegyede
minél hosszabb ideig szeretne külföldön dolgozni. Bécsben
a minta egy további negyede, Alsó-Ausztriában egyötöde
és Burgenlandban egytizede még nem rendelkezik
elképzeléssel, milyen hosszú ideig tartson a külföldi
tartózkodásuk.
A külföldi munkakeresés során a legnagyobb jelentœsége a
személyes kapcsolatoknak és az ismerœsök, rokonok vagy
barátok általi közvetítésnek van. Mindhárom vizsgált régióban
jelentœs szerepet játszik a munkahely keresésében az internet
is. Bécsben és Burgenlandban ezen kívül gyakran tüntettek
fel közvetítœ irodákat és újsághirdetéseket. Alsó-Ausztriában
és Burgenlandban még számításba jöhet annak a cégnek
a közvetítésével történœ külföldi munkavállalás, ahol az
érdeklœdœ az adott idœben dolgozik.
101
Potenzielle PendlerInnen bzw.
MigrantInnen
Potenciální pendleři a migranti
Als angestrebte Arbeitsmigrationsform wird jeweils von einer deutlichen Mehrheit der Befragten eine „permanente“
Arbeitsmigration genannt (in Wien von 80%, in Niederösterreich von 61% und im Burgenland von 59%). Das „tägliche“,
„wöchentliche“ und „monatliche“ Pendeln zur Arbeit fällt in
Wien so gut wie gar nicht ins Gewicht, in Niederösterreich
und im Burgenland kommt das „wöchentliche“ Pendeln für
jeweils ca. 15% in Betracht. Das „monatliche“ Pendeln ist
für 13% der NiederösterreicherInnen und für 8% der BurgenländerInnen relevant; das „tägliche“ Pendeln nennt ein noch
geringerer Prozentsatz der Befragten in Niederösterreich und
im Burgenland.
Jako nejvíce preferovanou formu migrace za prací uvádí
výrazná většina respondentů „trvalou“ migraci (ve Vídni
je to 80%, v Dolních Rakousích 61% a v Burgenlandsku
59%). „Denní“, „týdenní“ a „měsíční“ dojíždění do práce se
v odpovědích vyskytuje víceméně sporadicky, v Dolních
Rakousích a v Burgenlandsku by o „týdenním“ dojíždění
uvažovalo shodně asi 15% vzorku. „Měsíční“ dojíždění do
práce je relevantní pro 13% dotazovaných osob z Dolních
Rakous a pro 8% obyvatel Burgenlandska; „denní“ dojíždění
uvádí v Dolních Rakousích a v Burgenlandsku ještě menší
procento respondentů.
tägliches Pendeln
denné dochádzanie
napi ingázás
dochádzanie 1x týždenne
ingázás hetente 1x
monatliches Pendeln
dojíždění 1x měsíčně
dochádzanie 1x mesačne
ingázás havonta 1x
arbeiten
bývanie a práca v zahraničí
külföldön való élet és
munkavégzés
andere Form / jiná forma
iná forma / egyéb forma
Wien / Vídeň
Viedeň / Bécs
617 respondentov /
megkérdezett)
187 respondentov /
megkérdezett)
2%
9%
4%
5%
14%
16%
7%
13%
8%
80%
61%
59%
6%
3%
12%
Da aufgrund der Fallzahlen nur diejenigen Migrationswilligen
aus Wien, Niederösterreich und dem Burgenland, die eine
permanente Arbeitsmigration anstreben, sinnvollerweise differenziert dargestellt werden können, wird dieser Gruppe im
Folgenden besondere Aufmerksamkeit gewidmet.
Strukturelle Abweichungen im Vergleich zum allgemeinen
Migrationspotenzial weist die Gruppe der potenziellen DauermigrantInnen aus Wien nur insofern auf, als der Anteil der
Ledigen höher ist – der Faktor der Ungebundenheit spielt hier
eine Rolle.
In Niederösterreich und im Burgenland zeigt sich, dass das
Geschlechterverhältnis in der Gruppe der potenziellen DauermigrantInnen ausgeglichener ist (der Männeranteil ist deutlich
geringer).
In Niederösterreich und im Burgenland tendieren weniger
Befragte zur „Sachgütererzeugung“ oder zum „Bauwesen“,
dafür etwas mehr Befragte zum „Beherbungs- und Gaststät-
102
Vzhledem k tomu, že další smysluplnou diferenciaci umožňuje
pouze vzorek těch zájemců o migraci z Vídně, Dolních
Rakous a Burgenlandska, kteří uvažují o trvalé migraci, bude
v následující části studie zaměřena pozornost především na
tuto skupinu.
Skupina potenciálních trvalých migrantů ze spolkové země
Vídeň se co do svého složení liší od obecného potenciálu
migrace za prací pouze tím, že je zde vyšší podíl svobodných
– absence rodinných závazků zde hraje určitou roli.
V Dolních Rakousích a Burgenlandsku průzkum ukazuje, že
poměr mezi oběma pohlavími je ve skupině adeptů trvalé
migrace vyrovnanější (podíl mužů je znatelně nižší).
V Dolních Rakousích a Burgenlandsku je procento
respondentů uvažujících o práci v odvětvích „materiální
výroby“ nebo „stavebnictví“ menší, zato je však větší
zájem o „ubytování a pohostinství“ a o „zdravotnictví,
veterinární lékařství a sociální služby“. V Burgenlandsku
Potenciálni pendleri a migranti
Potenciális ingázók és migránsok
Ako najviac preferovanú formu migrácie za prácou uvádza
výrazná väčšina respondentov „trvalú“ migráciu (vo Viedni je
to 80%, v Dolnom Rakúsku 61% a v Burgenlandsku 59%).
„Denné“, „týždenné“ a „mesačné“ dochádzanie do práce sa
v odpovediach vyskytuje viac-menej sporadicky, v Dolnom
Rakúsku a Burgenlandsku by o „týždennom“ dochádzaní
uvažovalo zhodne asi 15% vzorky. „Mesačné“ dochádzanie
do práce je relevantné pre 13% dopytovaných osôb z Dolného
Rakúska a pre 8% obyvateľov Burgenlandska; „denné“
dochádzanie uvádza v Dolnom Rakúsku a v Burgenlandsku
ešte menšie percento respondentov.
A megkérdezettek jelentœs többsége a migráció leginkább
elœnyben részesített formájának a „tartós“ migrációt tartja
(Bécsben ez 80%, Alsó-Ausztriában 61% és Burgenlandban
59%). A „napi“, „heti“ vagy „havi“ ingázás a válaszokban
többé-kevésbé sporadikusan jelenik meg, Alsó-Ausztriában
és Burgenlandban a „heti“ ingázást a minta kb. 15%-a
mérlegelné. A „havi“ ingázás a megkérdezettek
13%-a számára releváns Alsó-Ausztriában és 8% számára
Burgenlandban; a „napi“ ingázást még kevesebben tüntetik fel
Alsó-Ausztriában és Burgenlandban.
Forma migrace za prací
Forma migrácie za prácou
Vzhľadom k tomu, že ďalšiu zmysluplnú diferenciáciu
umožňuje iba vzorka tých záujemcov o migráciu z Viedne,
Dolného Rakúska a Burgenlandska, ktorí uvažujú o trvalej
migrácii, bude v nasledujúcej časti štúdie zameraná pozornosť
predovšetkým na túto skupinu.
Skupina potenciálnych trvalých migrantov zo spolkovej
krajiny Viedeň sa čo do svojho zloženia líši od všeobecného
potenciálu migrácie za prácou iba tým, že je tu vyšší podiel
slobodných – absencia rodinných záväzkov tu má určitú úlohu.
V Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku prieskum ukazuje, že
pomer medzi obidvomi pohlaviami je v skupine adeptov trvalej
migrácie vyrovnanejší (podiel mužov je znateľne nižší).
V Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku je percento
respondentov uvažujúcich o práci v odvetviach „materiálnej
výroby“ alebo „stavebníctva“ menší, zato je však väčší
záujem o „ubytovanie a pohostinstvo“ a o „zdravotníctvo,
veterinárne lekárstvo a sociálne služby“. Aj v Burgenlandsku
Tekintettel arra, hogy további értelmes differenciálást csak
azon bécsi, alsó-ausztriai és burgenlandi érdeklœdœk mintája
tesz lehetœvé, akik a tartós migrációt mérlegelik, a tanulmány
további részében figyelmünket elsœsorban erre a csoportra
összpontosítjuk.
A potenciális tartós migránsok bécsi csoportja az összetételét
illetœen az általános munkavállalási migrációs potenciáltól
csupán annyiban különbözik, hogy itt nagyobb a nœtlenek/
hajadonok aránya – a családi kötelezettségek hiánya itt
bizonyos szerepet játszik.
A felmérés Alsó-Ausztriában és Burgenlandban azt mutatja,
hogy a két nem közötti arány a tartós migránsjelöltek
csoportjában kiegyensúlyozottabb (a férfiak aránya
észrevehetœen alacsonyabb).
Alsó-Ausztriában és Burgenlandban azoknak a
megkérdezetteknek a százaléka, akik a „materiális termelés“
vagy az „építœipar“ területén mérlegelik a munkavállalást,
103
tenwesen“ und zum „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“. Im Burgenland sind auch die Anteile der Befragten, die
in den Bereichen „Erbringung von sonstigen öffentlichen und
privaten Dienstleistungen“ sowie „exterritoriale Organisationen und Körperschaften“ arbeiten wollen, höher.
Überdurchschnittlich hohe Anteile der burgenländischen DauermigrantInnen kommen aus den beiden politischen Bezirken
Oberpullendorf und Mattersburg. Im Burgenland zeigt sich
auch ein etwas modifiziertes Bild bezüglich des gewünschten
Ziellandes: Italien wird hier von 19% bevorzugt, gefolgt von
Großbritannien, anderen osteuropäischen Ländern und den
USA (von je 11% der Befragten genannt); danach rangieren
Deutschland, Skandinavien, Ungarn und andere EU-Länder
(von jeweils 7% der Befragten angegeben).
In Niederösterreich und im Burgenland halten verglichen mit
dem allgemeinen Migrationspotenzial weniger potenzielle
DauermigrantInnen die „geografische Nähe“ für die Wahl des
Ziellandes für wichtig.
také zaznamenáváme vyšší procento oslovených, kteří
chtějí pracovat v oblasti „poskytování ostatních veřejných a
soukromých služeb“ a u „nadnárodních organizací a institucí“.
V Burgenlandsku pochází nadprůměrné procento kandidátů
trvalé migrace z dvou politických okresů – Oberpullendorf
a Mattersburg. V Burgenlandsku je také obrázek preferencí
ohledně cílových zemí poněkud odlišný než jinde: Itálii zde
dává přednost 19% osob, pak následují Velká Británie,
ostatní země střední a východní Evropy a USA (ve všech
případech s 11% odpovědí); další v pořadí jsou Německo,
Skandinávie, Maďarsko a ostatní země EU (uvádí je vždy 7%
respondentů).
V Dolních Rakousích a Burgenlandsku je kritérium
„geografická blízkost“ ve srovnání s obecným migračním
potenciálem pro potenciální trvalé migranty méně důležité.
Exkurs: Motive keine Arbeit im Ausland anzustreben:
Exkurs: Motivy pro nezájem o práci v zahraničí
Betrachtet man die Motive derjenigen Befragten in den drei
Untersuchungsregionen Wien, Niederösterreich und Burgenland, für die es dezidiert nicht in Fragen kommt, im Ausland
zu arbeiten6, so zeigt sich Folgendes:
Podíváme-li se na motivy těch respondentů ve třech
zkoumaných rakouských regionech, kteří rozhodně vyloučili
možnost zaměstnání v zahraničí6, získáme tento obrázek:
Das wichtigste Motiv ist in allen drei Bundesländern, dass
man „in der Heimat Familie, Freunde, Bekannte“ hat: 96%
der NiederösterreichInnen und je 92% der WienerInnen und
BurgenländerInnen nennen diesen Grund als bedeutsam für
einen Verbleib in der Heimat.
Sehr häufig wird in allen Untersuchungsregionen die Begründung genannt, dass man „hier zuhause ist, sich hier auskennt“: In Wien geben 84%, in Niederösterreich 92% und im
Burgenland 82% an, dass dies wichtig sei.
Während in Niederösterreich und im Burgenland an dritter
Stelle das Motiv „Besitz in der Heimat“ liegt (über 80% der
Befragten nennen diese Begründung), meinen 56% der WienerInnen, dass „sie die Arbeit im Ausland nicht reizt“ (in Niederösterreich meinen dies 72%, im Burgenland 59%).
Allen Bundesländern gemein ist die Einschätzung, dass „ein
guter Arbeitsplatz in der Heimat“ auch ein wichtiger Grund
dafür ist, nicht ins Ausland zu gehen: 47% der WienerInnen,
und jeweils ca. 70% der NiederösterreicherInnen und BurgenländerInnen nennen dieses Argument.
Schließlich fällt bei den Begründungen auch noch ins Gewicht, dass man aus „Altersgründen, gesundheitlichen oder
anderen persönlichen Gründen keine Arbeit im Ausland anstrebt“ (in Wien geben dies 46%, in Niederösterreich 60%
und im Burgenland 57% der Befragten an).
Ve všech třech spolkových zemích je nejdůležitějším motivem
to, že účastníci průzkumu mají „ve vlasti rodinu, přátele,
známé“: tento důvod pro setrvání doma uvedlo v Dolních
Rakousích 96% dotazovaných a ve Vídni a Burgenlandsku
shodně 92%.
Velmi často se ve všech sledovaných regionech objevuje
odpověď, že respondent „je tady doma, vyzná se zde“:
ve Vídni uvádí 84%, v Dolních Rakousích 92% a v
Burgenlandsku 82% oslovených, že je pro ně tento důvod
důležitý.
Zatímco v Dolních Rakousích a Burgenlandsku zaujímá třetí
místo motiv „majetek ve vlasti“ (toto zdůvodnění uvádí 80%
respondentů), vyjádřilo se 56% obyvatel Vídně, že je „práce
v zahraničí neláká“ (v Dolních Rakousích je to 72% a v
Burgenlandsku 59%).
Všem spolkovým zemím je společné hodnocení, že také
„dobré zaměstnání ve vlasti“ je důležitým důvodem pro to,
aby člověk neodešel do zahraničí: tento argument uvádí 47%
dotázaných ve Vídni a přibližně po 70% v Dolních Rakousích
a Burgenlandsku.
Pro nezanedbatelný počet oslovených je významným
důvodem také to, že „nemohou pracovat v zahraničí
z věkových, zdravotních nebo jiných osobních důvodů“
(ve Vídni to uvedlo 46%, v Dolních Rakousích 60% a v
Burgenlandsku 57% respondentů).
104
zaznamenávame vyššie percento oslovených, ktorí chcú
pracovať v oblasti „poskytovania ostatných verejných a
súkromných služieb“ a u „nadnárodných organizácií a
inštitúcií“.
V Burgenlandsku pochádza nadpriemerné percento
kandidátov trvalej migrácie z dvoch politických okresov
– Oberpullendorf a Mattersburg. V Burgenlandsku je tiež
obrázok preferencií ohľadne cieľových krajín trochu odlišný od
iných: Taliansku tu dáva prednosť 19% osôb, potom nasledujú
Veľká Británia, ostatné krajiny strednej a východnej Európy a
USA (vo všetkých prípadoch s 11% odpovedí); ďalej v poradí
sú Nemecko, Škandinávia, Maďarsko a ostatné štáty EU
(uvádza ich vždy 7% respondentov).
V Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku je kritérium „geografická
blízkosť“ v porovnaní so všeobecným migračným potenciálom
pre potenciálnych trvalých migrantov menej dôležité.
alacsonyabb, viszont nagyobb az érdeklœdés az „elszállásolás
és vendéglátóipar“ és az „egészségügy, állatorvostan és
szociális szolgáltatások“ területe iránt. Burgenlandban
magasabb azoknak a százaléka, akik az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“ területén és a „nemzetek feletti
szervezeteknél és intézményeknél“ szeretnének dolgozni.
Burgenlandban a tartós migrációjelöltek átlagon felüli
százaléka két közigazgatási járásból – az oberpullendorfi
és a mattersburgi járásból – származik. Burgenlandban a
célországot illetœ preferenciák képe is némileg eltérœ a többi
tartományhoz képest: Olaszországot itt 19%-ban részesítik
elœnyben, ezután következik Nagy-Britannia, Közép- és
Kelet-Európa többi országai és az USA (valamennyi esetben
11%-os válasszal); a sorrendben a következœ Németország,
Skandinávia, Magyarország és további EU-országok (ezeket
a megkérdezettek azonosan 7%-a tüntette fel).
Alsó-Ausztriában és Burgenlandban a „földrajzi közelség“
kritériuma az általános migrációs potenciállal összehasonlítva
a potenciális tartós migránsok számára kevésbé fontos.
Exkurs: Motívy pre nezáujem o prácu v zahraničí
Kitérœ: A külföldi munkavállalás iránti nem érdeklœdés
motivációi
Keď sa pozrieme na motívy tých respondentov v troch
skúmaných rakúskych regiónoch, ktorí rozhodne vylúčili
možnosť zamestnania v zahraničí6, získame tento obrázok:
Ha a három osztrák régióban megnézzük azoknak a
megkérdezetteknek a motivációit, akik határozottan kizárták
a külföldi munkavállalás lehetœségét6, akkor az alábbi képet
kapjuk:
Vo všetkých troch spolkových krajinách je najdôležitejším
motívom to, že účastníci prieskumu majú „vo vlasti rodinu,
priateľov, známych“: tento dôvod pre to, aby zostali doma
uviedlo v Dolnom Rakúsku 96% opýtaných a vo Viedni a
Burgenlandsku zhodne 92%.
Veľmi často sa vo všetkých sledovaných regiónoch objavuje
odpoveď, že respondent „je tu doma, vyzná sa tu“: Vo Viedni
uvádza 84%, v Dolnom Rakúsku 92% a v Burgenlandsku 82%
oslovených, že je pre nich tento dôvod dôležitý.
Zatiaľ čo v Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku je na treťom
mieste motív „majetok vo vlasti“ (toto zdôvodnenie uvádza
80% respondentov), vyjadrilo sa 56% obyvateľov Viedne, že
ich „práca v zahraničí neláka“ (v Dolnom Rakúsku je to 72% a
v Burgenlandsku 59%).
Všetkým spolkovým krajinám je spoločné hodnotenie, že aj
„dobré zamestnanie vo vlasti“ je dôležitým dôvodom pre to,
aby človek neodišiel do zahraničia: tento argument uvádza
47% opýtaných vo Viedni a približne po 70% v Dolnom
Rakúsku a Burgenlandsku.
Pre nezanedbateľný počet oslovených je významným
dôvodom tiež to, že „nemôžu pracovať v zahraničí
z vekových, zdravotných alebo iných osobných dôvodov“
(vo Viedni to uviedlo 46%, v Dolnom Rakúsku 60% a v
Burgenlandsku 57% respondentov).
Mindhárom tartományban a legfontosabb motiváció az, hogy
a felmérés résztvevœinek a „családja, barátai és ismerœsei a
hazájában vannak“: ezt az okot az otthon maradásra AlsóAusztriában a megkérdezettek 96%-a tüntette fel, Bécsben és
Burgenlandban azonosan a megkérdezettek 92%-a.
A vizsgált régiókban nagyon gyakran az a válasz szerepelt,
hogy a megkérdezett „itt van otthon, itt ismeri ki magát“:
Bécsben a megkérdezettek 84%-a, Alsó-Ausztriában a
92%-a és Burgenlandban a 82%-a tüntette fel, hogy ez az ok
számukra fontos.
Míg Alsó-Ausztriában és Burgenlandban a harmadik helyen
a „vagyon a saját hazájában“ szerepel (ezt az okot a megkérdezettek 80%-a tüntette fel), a megkérdezettek 56%-a Bécsben
úgy nyilatkozott, hogy œket a „külföldi munkavégzés nem
csábítja“ (Alsó-Ausztriában ez 72% és Burgenlandban 59%).
Mindhárom tartományban megtalálható az a közös
értékelés, hogy a „jó állás otthon“ szintén fontos oka annak,
hogy az ember nem menjen el külföldre: ezt az érvet a
megkérdezettek 47%-a tüntette fel Bécsben, nagyjából 70%-a
Alsó-Ausztriában és Burgenlandban.
A magszólítottak nem elhanyagolható része számára jelentœs
ok volt az is, hogy „nem dolgozhatnak külföldön a koruk,
vagy egészségi és más személyes okok miatt“ (ezt Bécsben
a megkérdezettek 46%-a, Alsó-Ausztriában a 60%-a és
Burgenlandban az 57%-a tüntette fel).
105
Bedarf an Arbeitskräften in Wien,
Niederösterreich und dem Burgenland
Potřeba pracovních sil ve Vídni, Dolních
Um dem Arbeitskräfteangebot in den Grenzregionen den Arbeitskräftebedarf seitens der Unternehmen gegenüberzustellen, wurden im Zeitraum November 2004 bis Februar 2005
die von der Paul Lazarsfeld-Gesellschaft für Sozialforschung
in Auftrag gegebenen Unternehmensbefragungen in Wien, in
Niederösterreich und im Burgenland durchgeführt.
Abychom mohli srovnat nabídku pracovních sil v příhraničních
regionech s potřebou pracovních sil v podnicích, byl pod
vedením společnosti Paula Lazarsfelda pro sociální výzkum
[Paul Lazarsfeld-Gesellschaft für Sozialforschung] proveden
v období od listopadu 2004 do února 2005 průzkum
v podnicích ve Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandsku.
Die Stichprobe umfasst 372 Betriebe in der Grenzregion: 200
in Wien, 129 in Niederösterreich und 43 im Burgenland.
Die in den Betrieben befragten Personen waren zum Großteil
Betriebsleiter bzw. BetriebsinhaberInnen/GeschäftsführerInnen/Vorstandsvorsitzende/r bzw. StellvertreterInnen (69% der
Befragten entfielen auf diese Kategorie). LeiterInnen der Personalabteilung sind mit 13%, höchste Personalverantwortliche (oder StellvertreterInnen) mit 5% vertreten, in die Kategorie „sonstiges“ entfielen 9%. 4% machten keine Angabe über
ihre Position im Betrieb.
Namátkový vzorek zahrnuje 372 podniků v příhraničním
regionu, z toho 200 ve Vídni, 129 v Dolních Rakousích a 43 v
Burgenlandsku.
Respondenti z řad zaměstnanců podniků byli zpravidla
vedoucí provozu nebo majitelé firem, jednatelé, předsedové
představenstva nebo jejich zástupci (do této kategorie patřilo
69% dotazovaných). Vedoucí personálního oddělení jsou
zastoupeni 13%, funkcionáři odpovídající za personální
politiku (nebo jejich zástupci) 5%, do kategorie „ostatní“ lze
zařadit 9%. Svou funkci v podniku neuvedla 4% respondentů.
Hinsichtlich der Struktur der Betriebe ist festzuhalten, dass
die Mehrzahl der Betriebe (76%) als Einzelunternehmen zu
charakterisieren ist, bei 15% handelt es sich um die Zentrale/
den Stammbetrieb, 2% der Unternehmen sind Zweigbetriebe
eines inländischen und 5% Zweigbetriebe eines ausländischen Eigentümers.
Ausschließlich in Österreich sind 73% der Betriebe tätig, 23%
inter- bzw. multinational.
38% der Betriebe wurden ab 1991 gegründet, 43% der Unternehmen nahmen ihren Betrieb zwischen 1951 und 1990
auf, 17% gibt es bereits länger als 55 Jahre.
57% der Unternehmen beschäftigen maximal 10 MitarbeiterInnen, 23% 11-50 Beschäftigte, weitere 10% 51 und mehr
MitarbeiterInnen.
Die derzeitige wirtschaftliche Situation des Betriebes wird von
16% der Befragten als „sehr gut“ bezeichnet, von 58% als
„eher gut“ und von 24% als „eher schlecht“ bzw. „schlecht“.
Pokud jde o strukturu dotazovaných podniků nebo
provozoven, lze konstatovat, že většinu z nich (76%) můžeme
charakterizovat jako samostatné podniky, u 15% šlo o ústředí/
mateřský podnik, 2% podniků jsou pobočky rakouských
podniků a v 5% případů šlo o pobočky zahraničních podniků.
Výhradně v Rakousku vyvíjí činnost 73% provozoven, 23%
má mezinárodní nebo nadnárodní charakter.
38% podniků bylo založeno v roce 1991 nebo později, 43%
začalo podnikat mezi lety 1951 a 1990, 17% už existuje déle
než 55 let.
57% sledovaných podniků zaměstnává více než 10
pracovníků, v 23% pracuje 11-50 zaměstnanců, v dalších 10%
pak 51 a více osob.
Současnou hospodářskou situaci podniku hodnotí 16%
dotázaných jako „velmi dobrou“, 58% jako „spíše dobrou“ a
24% jako „spíše špatnou“ nebo „špatnou“.
Im folgenden Abschnitt werden nun die wichtigsten Ergebnisse der LAMO-Unternehmensbefragungen in Wien, Niederösterreich und im Burgenland vergleichend dargestellt:
106
Následující část studie obsahuje porovnání nejdůležitějších
výsledků průzkumu, který byl proveden v rámci projektu
LAMO v podnicích se sídlem ve Vídni, Dolních Rakousích a
Burgenlandsku:
Potreba pracovných síl vo Viedni, Dolnom
Munkaerœ-szükséglet Bécsben, AlsóAusztriában és Burgenlandban
Aby sme mohli porovnať ponuku pracovných síl
v pohraničných regiónoch s potrebou pracovných síl v
podnikoch, bol pod vedením spoločnosti Paula Lazarsfelda
pre sociálny výskum [Paul Lazarsfeld-Gesellschaft für
Sozialforschung] uskutočnený v období od novembra 2004
do februára 2005 prieskum v podnikoch vo Viedni, Dolnom
Rakúsku a Burgenlandsku.
Annak érdekében, hogy összehasonlíthassuk a munkaerœajánlatot a határ menti régiókban a munkaerœ-szükséglettel
a vállalatokban, a Paul Lazarsfeld Szociális Kutatások
Társasága [Paul Lazarsfeld Gesellschaft für Sozialforschung]
vezetésével 2004 novembere és 2005 februárja között
felmérést végeztek a bécsi, alsó-ausztriai és burgenlandi
vállalatokban.
Námatková vzorka zahrnuje 372 podnikov v pohraničnom
regióne, z toho 200 vo Viedni, 129 v Dolnom Rakúsku a 43 v
Burgenlandsku.
Respondenti z radov zamestnancov podnikov boli
spravidla vedúci prevádzky alebo majitelia firiem, konatelia,
predsedovia predstavenstva alebo ich zástupcovia (do tejto
kategórie patrilo 69% dopytovaných). Vedúci personálneho
oddelenia sú zastúpení 13%, funkcionári zodpovední za
personálnu politiku (alebo ich zástupcovia) 5%, do kategórie
„ostatní“ môžeme zaradiť 9%. Svoju funkciu v podniku
neuviedli 4% respondentov.
A véletlenszer• mintába 372 vállalat tartozik a határ menti
régióban, ebbœl 200 Bécsben, 129 Alsó-Ausztriában és 43
Burgenlandban van.
A megkérdezett vállalati alkalmazottak általában
üzemvezetœk, cégtulajdonosok, ügyvezetœk, igazgatósági
elnökök vagy azok helyettesei voltak (ebbe a kategóriába
tartozott a megkérdezettek 69%-a). A személyzeti osztály
vezetœi 13%-ban vannak képviselve, a személyzeti politikáért
felelœs funkcionáriusok (vagy helyetteseik) 5%-ban, az
„egyéb“ kategóriába 9% sorolható be. A megkérdezettek 4%-a
nem tüntette fel a vállalati beosztását.
Pokiaľ ide o štruktúru dopytovaných podnikov alebo
prevádzkarní, dá sa konštatovať, že väčšinu z nich (76%)
môžeme charakterizovať ako samostatné podniky, u 15%
šlo o ústredie/materský podnik, 2% podnikov sú pobočky
rakúskych podnikov a v 5% prípadov šlo o pobočky
zahraničných podnikov.
Výhradne v Rakúsku vyvíja činnosť 73% prevádzok, 23% má
medzinárodný alebo nadnárodný charakter.
38% podnikov bolo založených v roku 1991 alebo neskôr,
43% začalo podnikať medzi rokmi 1951 a 1990, 17% už
existuje dlhšie ako 55 rokov.
57% sledovaných podnikov zamestnáva viac ako 10
pracovníkov, v 23% pracuje 11-50 zamestnancov a v ďalších
10% 51 a viac osôb.
Súčasnú hospodársku situáciu podniku hodnotí 16%
opýtaných ako „veľmi dobrú“, 58% ako „skôr dobrú“ a 24%
ako „skôr zlú“ alebo „zlú“.
Ami a megkérdezett vállalatok vagy üzemek szerkezetét illeti,
megállapítható, hogy a többségüket (76%) önálló vállalatként
jellemezhetjük, 15% esetében központi vagy anyavállalatról
volt szó, 2%-ban osztrák vállalatok leányvállalatáról és az
esetek 5%-ában külföldi vállalatok leányvállalatairól volt szó.
Kizárólag Ausztriában 73% folytat tevékenységet, 23%-nak
nemzetközi vagy nemzetek feletti jellege van.
A vállalatok 38%-át 1991-ben vagy késœbb alapították, 43%
1951 és 1990 között kezdte el vállalkozását, 17% 55 évnél
régebben létezik már.
A vizsgált vállalatok 57%-a több, mint 10 dolgozót alkalmaz, a
vállalatok 23%-ának 11-50 alkalmazottja van, a további 10%ban 51 és több alkalmazott.
A vállalat jelenlegi gazdasági helyzetét a megkérdezettek
16%-a „nagyon jónak“ értékeli, 58% „inkább jónak“ és 24%
„inkább rossznak“ vagy „rossznak“.
Nasledujúca časť štúdie obsahuje porovnanie najdôležitejších
výsledkov prieskumu, ktorý bol uskutočnený v rámci projektu
LAMO v podnikoch so sídlom vo Viedni, Dolnom Rakúsku a
Burgenlandsku:
Az alábbi tanulmány a felmérés legfontosabb eredményeinek
az összehasonlítását tartalmazza, mely felmérést a LAMO
projekt keretén belül valósítottak meg a bécsi, alsó-ausztriai
és burgenlandi székhely• vállalatokban:
107
Erwarteter Arbeitskräftebedarf
Předpokládaná potřeba pracovních sil
In Wien wird eine Zunahme des Bedarfs an Arbeitskräften
in den Bereichen „Angestellte mit Matura“ (verstärkt im
„Bau- bzw. Gaststättenwesen“ und im „Kredit- und Versicherungswesen“), „FacharbeiterInnen“ (hier sprechen Betriebe
der „Sachgüterproduktion“, des „Gaststättenwesens“ sowie
im Bereich der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und
privaten Dienstleistungen“ besonders häufig von einer Zunahme) sowie “angestellte AkademikerInnen“ (vor allem im
„Bauwesen“ und im Bereich „Realitätenwesen/Erbringung
von unternehmensbezogenen Dienstleistungen“) erwartet.
Bei „Angestellten ohne Matura“ gehen die Befragten eher
von einer Abnahme des Bedarfs aus (hier fällt wiederum der
Bereich des „Realitätenwesens/der Erbringung von unternehmensbezogenen Dienstleistungen“ ins Gewicht).
In Niederösterreich wird laut Auskunft der Betriebe der Bedarf
an „FacharbeiterInnen“ steigen (vor allem in der „Sachgüterproduktion“, im „Bau- und im Gaststättenwesen“) ebenso
wie der Bedarf an „Angestellten mit Matura“. Abnehmen
wird in Niederösterreich der Bedarf an „HilfsarbeiterInnen“
(vornehmlich in der „Sachgüterproduktion“, im „Gaststättenwesen“ und im „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“)
und an „LeiharbeiterInnen“ (hauptsächlich in der „Sachgüterproduktion“ und im „Handel/in der Reparatur von KFZs und
Gebrauchsgütern“).
Die burgenländischen Unternehmen orten eine Zunahme des
Bedarfs bei „angestellten AkademikerInnen“ (hier vor allem im
Bereich der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und privaten Dienstleistungen“) sowie bei „Angestellten mit Matura“.
Etwas schwächer ist der Bedarf an „freien DienstnehmerInnen“ und „FacharbeiterInnen“ (in der „Sachgüterproduktion“,
im „Bauwesen“) - bei „freien DienstnehmerInnen“ zusätzlich
auch im „Handel/in der Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“ - ausgeprägt. Der Arbeitskräftebedarf im Burgenland
wird besonders im Bereich der „Angestellten ohne Matura“
abnehmen (vornehmlich im „Bauwesen“ und in der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und privaten Dienstleistungen“).
Ve Vídni se předpokládá zvýšení potřeby pracovních
sil v segmentech „pracovníci s maturitou“ (ve větší
míře ve „stavebnictví“ a „úvěrnictví a pojišťovnictví“),
„kvalifikovaní dělníci“ (zvlášť často zde hovoří o potřebě
přijetí nových pracovníků podniky v oblasti „materiální
výroby“, „pohostinství“ a „poskytování ostatních veřejných
a soukromých služeb“) a “pracovníci s vysokoškolským
vzděláním“ (především ve „stavebnictví“ a v oblasti „reality/
poskytování služeb pro podnikovou sféru“). U „pracovníků bez
maturity“ respondenti spíše počítají se snižováním potřeby
(zde jde opět na prvém místě o obor „reality/poskytování
služeb pro podnikovou sféru“).
V Dolních Rakousích bude podle informací obdržených od
podniků růst potřeba „kvalifikovaných dělníků“ (především
v odvětvích „materiální výroby“ a dále ve „stavebnictví a
pohostinství“) a rovněž potřeba „pracovníků s maturitou“.
S úbytkem potřeby se v Dolních Rakousích počítá u
„nekvalifikovaných dělníků“ (nejvíce v „materiální výrobě“,
„pohostinství“ a v sektoru „zdravotnictví, veterinární lékařství
a sociální služby“) a také u „smluvních pracovníků“ (hlavně
v „materiální výrobě“ a v oboru „prodej/opravy motorových
vozidel a spotřebního zboží“).
Podniky v Burgenlandsku předpovídají zvýšení potřeby
u „vysokoškoláků“ (zde především v oblasti „poskytování
ostatních veřejných a soukromých služeb“) a „pracovníků s
maturitou“. O něco menší bude potřeba „externích pracovních
sil“ a „kvalifikovaných dělníků“ (v „materiální výrobě“ a ve
„stavebnictví“) – u „externích pracovníků“ ještě kromě toho
v oblasti „prodej/opravy motorových vozidel a spotřebního
zboží“. Potřeba pracovních sil se v Burgenlandsku zvlášť
sníží v segmentu „pracovníků bez maturity“ (nejvíce
ve „stavebnictví“ a „poskytování ostatních veřejných a
soukromých služeb“).
In Wien gehen die Befragten davon aus, dass die Beschäftigtenzahlen in den Bereichen „Vollzeit“, „Teilzeit“ und „Werkvertrag/freier Dienstvertrag“ (überwiegend in den Bereichen
„Bauwesen“ und „Kredit- und Versicherungswesen“) zunehmen werden. Die Betriebe in Niederösterreich rechnen in den
Bereichen „Vollzeit“ (verstärkt im „Bauwesen“) und „Werkvertrag“ (häufig im Bereich der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und privaten Dienstleistungen“) mit einer Zunahme
der Beschäftigtenzahl. Im Burgenland sind es die Bereiche
„Teilzeit“ (hauptsächlich in der „Sachgüterproduktion“ und im
„Handel“) und „Werkvertrag“ (im „Bauwesen“), in denen eine
Zunahme erwartet wird.
Etwa zwei Drittel der Unternehmen aus Wien, sowie knapp
unter drei Viertel der Betriebe aus Niederösterreich (wobei
hier nur ca. 40% der Betriebe aus dem Bereich der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und privaten Dienstleistungen“ zu finden sind) und aus dem Burgenland (gehäuft in den
Bereichen „Bauwesen“, „Handel“ und „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“) geben an, inländische Arbeitskräfte
bevorzugt aufzunehmen, wenn es entsprechende Arbeitskräfte gäbe.
108
Ve Vídni se respondenti domnívají, že se bude zvyšovat
počet zaměstnanců v kategoriích „práce na plný úvazek“,
„práce na částečný úvazek“ a „smlouva o dílo/externí
spolupráce“ (převážně v odvětvích „stavebnictví“ a „úvěrnictví
a pojišťovnictví“). Podniky v Dolních Rakousích předpokládají
podobné zvýšení u kategorií „práce na plný úvazek“ (ve
zvýšené míře ve „stavebnictví“) a „smlouva o dílo“ (často
v oblasti „poskytování ostatních veřejných a soukromých
služeb“). V Burgenlandsku se počítá s nárůstem potřeby
v kategoriích „práce na částečný úvazek“ (hlavně v oblastech
„materiální výroba“ a „obchod“) a „smlouva o dílo“ (ve
„stavebnictví“).
Přibližně dvé tretiny drě podniků z Vídněa, o něco méně
než tři čtvrtiny podniků z Dolních Rakous (přičemž zde
registrujeme pouze kolem 40% provozoven z oblasti
„poskytování ostatních veřejných a soukromých služeb“)
a z Burgenlandska (hojně zastoupených v oblastech
„stavebnictví“, „obchod“ a „zdravotnictví, veterinární lékařství
a sociální služby“) uvádí, že by preferovaly přijímání
domácích pracovních sil, pokud by na trhu práce byly k
dispozici.
Ve Vídni hledá v současnosti zaměstnance 22% podniků,
což je vyšší procento než v Dolních Rakousích nebo
Burgenlandsku. V Dolních Rakousích hledá zaměstnance
19% podniků (v odvětvích „materiální výroby“ a „poskytování
Predpokladaná potreba pracovných síl
Feltételezett munkaerœ-szükséglet
Vo Viedni sa predpokladá zvýšenie potreby pracovných
síl v segmentoch „pracovníci s maturitou“ (vo väčšej
miere v „stavebníctve“ a „úverovaniu a poisťovníctve“),
„kvalifikovaní robotníci“ (zvlášť často tu hovoria o potrebe
prijatia nových pracovníkov podniky v oblasti „materiálnej
výroby“, „pohostinstva“ a „poskytovaní ostatných verejných
a súkromných služieb“) a “pracovníci s vysokoškolským
vzdelaním“ (predovšetkým v „stavebníctve“ a v oblasti „reality/
poskytovanie služieb pre podnikovú sféru“). U „pracovníkov
bez maturity“ respondenti skôr počítajú so znižovaním potreby
(tu ide opäť na prvom mieste o oblasť „reality/poskytovanie
služieb pre podnikovú sféru“).
V Dolnom Rakúsku bude podľa informácií obdržaných
od podnikov rásť potreba „kvalifikovaných robotníkov“
(predovšetkým v odvetviach „materiálna výroba“ a ďalej v
„stavebníctvo a pohostinstvo“) a tiež potreba „pracovníkov s
maturitou“. S úbytkom potreby sa v Dolnom Rakúsku počíta u
„nekvalifikovaných robotníkov“ (najviac v „materiálnej výrobe“,
„pohostinstve“ a v sektore „zdravotníctva, veterinárneho
lekárstva a sociálnych služieb“) a tiež u „zmluvných
pracovníkov“ (hlavne v „materiálnej výrobe“ a v oblasti
„predaj/opravy motorových vozidiel a spotrebného tovaru“).
Podniky v Burgenlandsku predpovedajú zvýšenie potreby u
„vysokoškolákov“ (tu predovšetkým v oblasti „poskytovanie
ostatných verejných a súkromných služieb“) a „pracovníkov
s maturitou“. O niečo menšia bude potreba „externých
pracovných síl“ a „kvalifikovaných robotníkov“ (v „materiálnej
výrobe“ a v „stavebníctve“) – u „externých pracovníkov“
ešte okrem toho v oblasti „predaj/opravy motorových
vozidiel a spotrebného tovaru“. Potreba pracovných síl sa
v Burgenlandsku zvlášť zníži v segmente „pracovníkov bez
maturity“ (najviac v „stavebníctve“ a „poskytovaní ostatných
verejných a súkromných služieb“).
Bécsben a munkaerœ-szükséglet növekedése feltételezhetœ
az „érettségivel rendelkezœ dolgozók“ szegmensében
(különösen gyakran beszélnek itt új dolgozók felvételérœl a
„materiális termelés“, a „vendéglátóipar“ és az „egyéb közés magánszolgáltatások“ területén), továbbá a „fœiskolai
végzettség• dolgozók“ szegmensében (elsœsorban az
„építœipar“ és az „ingatlanközvetítœk és szolgáltatások a
vállalati szféra számára“ területén). Az „érettségivel nem
rendelkezœ dolgozók“ esetében a megkérdezettek inkább a
szükséglet csökkenésével számolnak (itt ismét az elsœ helyen
az „ingatlaközvetítœk és szolgáltatások a vállalati szféra
számára“ szakma áll).
Alsó-Ausztriában vállalatoktól kapott információk szerint
növekszik a „szakmunkások“ szükséglete (elsœsorban a
„materiális termelés“ ágazataiban, továbbá az „építœiparban
és a „vendéglátóiparban“) és az „érettségivel rendelkezœ
dolgozók“ szükséglete. Alsó-Ausztriában a szükséglet
csökkenésével számolnak a „segédmunkások“ esetében
(leginkább a „materiális termelés“, a „vendéglátóipar“
területén, valamint az „egészségügy, állatorvostan és szociális
szolgáltatások“ szektorában, továbbá a „szerzœdéses
dolgozók“ esetében (fœleg a „materiális termelés“ és a
cikkek kereskedelme és javítása“ területén).
A burgenlandi vállalatok a szükséglet növekedését a „fœiskolai
végzettséggel rendelkezœk“ esetében feltételezik (elsœsorban
az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“ területén) és az
„érettségivel rendelkezœ dolgozók“ esetében. Valamivel kisebb
lesz a „külsœ munkaerœ“ és a szakmunkások“ szükséglete
(a „materiális termelésben“ és az „építœiparban“) – a „külsœ
dolgozóknál“ még ezen kívül még a „gépjárm•kereskedelem/
gépjárm•javítás és fogyasztási cikkek kereskedelme és
javítása“ területén. Burgenlandban a munkaerœ-szükséglet
különösen csökken az „érettségivel nem rendelkezœ dolgozók“
szegmensében (leginkább az „építœipar“ és az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“ területén).
Vo Viedni sa respondenti domnievajú, že sa bude zvyšovať
počet zamestnancov v kategóriách „práca na plný úväzok“,
„práca na čiastočný úväzok“ a „zmluva o dielo/externá
spolupráca“ (prevážne v odvetviach „stavebníctvo“ a
„úverovanie a poisťovníctvo“). Podniky v Dolnom Rakúsku
predpokladajú podobné zvýšenie u kategórií „práca na plný
úväzok“ (vo zvýšenej miere v „stavebníctve“) a „zmluva o
dielo“ (často v oblasti „poskytovania ostatných verejných a
súkromných služieb“). V Burgenlandsku sa počíta s nárastom
potreby v kategóriách „práca na čiastočný úväzok“ (hlavne
v oblastiach „materiálna výroba“ a „obchod“) a „zmluva o
dielo“ (v „stavebníctve“).
Približne dve tretiny podnikov z Viednea, o niečo menej než tri
šturtiny podnikov z Dolného Rakúska (pričom tu registrujeme
iba okolo 40% prevádzok z oblasti „poskytovanie ostatných
verejných a súkromných služieb“) a z Burgenlandska
(hojne zastúpených v oblastiach „stavebníctvo“, „obchod“
a „zdravotníctvo, veterinárne lekárstvo a sociálne služby“)
uvádza, že by preferovali prijímanie domácich pracovných síl,
pokiaľ by na trhu práce boli k dispozícii.
Vo Viedni hľadá v súčasnosti zamestnancov 22% podnikov,
čo je vyššie percento ako v Dolnom Rakúsku alebo
Burgenlandsku. V Dolnom Rakúsku hľadá zamestnancov 19%
podnikov (v odvetviach „materiálnej výroby“ a „poskytovaní
ostatných verejných a súkromných služieb“ je to zhodne
Bécsben a megkérdezettek úgy vélik, hogy az alkalmazottak
száma növekedni fog a „teljes foglalkoztatás“, a
„részmunkaidœben való foglalkoztatás“ és a „megbízási
szerzœdés alapján történœ foglalkoztatás és külsœ
munkatársakkal való együttm•ködés“ kategóriájában
(túlnyomó részt az „építœipar“ és a „hitelezés és biztosítás“
területén). Az alsó-ausztriai vállalatok hasonló növekedést
feltételeznek a „teljes mukaidœben való foglalkoztatás“
(jelentœs mértékben az „építœipar“ területén) és a „megbízási
szerzœdés alapján történœ foglalkoztatás“ kategóriájában
(gyakran az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“ területén).
Burgenlandban a szükséglet növekedésével a
„részmunkaidœben való foglalkoztatás“ kategóriájában
számolnak (fœleg a „materiális termelés“ és a „kereskedelem“
területén), továbbá a „megbízási szerzœdés alapján történœ
foglalkoztatás“ kategóriájában (az „építœipar“ területén).
A bécsi vállalatoknak nagyjából a kétharmada, az alsóausztriai burgenlandi vállalalatoknak valamivel kevesebb,
mint háromnegyede (miközben itt az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“ területérœl a vállalatoknak csak a
40%-a származik) és a (itt jelentœs mértékben képviselve
van az „építœipar“, a „kereskedelem“ és az „egészségügy,
állatorvostan és szociális szolgáltatások“ területe) feltüntette,
109
In Wien ist der Anteil jener Unternehmen, die derzeit Personal
suchen, mit 22% verglichen mit Niederösterreich und dem
Burgenland am größten. In Niederösterreich wird von 19%
der Betriebe Personal gesucht (in der „Sachgüterproduktion“
und im Bereich der „Erbringung von sonstigen öffentlichen
und privaten Dienstleistungen“ von jeweils knapp 30% der
befragten Unternehmen) und im Burgenland von 12% (von
den Unternehmen aus dem Bereich der „Erbringung von
sonstigen öffentlichen und privaten Dienstleistungen“ suchen
im Burgenland sogar drei Viertel Personal).
Ca. die Hälfte der Personal suchenden Wiener und niederösterreichischen Betriebe sucht maximal 2 ArbeitnehmerInnen,
26% der Betriebe in Wien und 12% der Betriebe in Niederösterreich wollen mehr als 4 Personen beschäftigen. Im Burgenland suchen 60% der Unternehmen mit Personalbedarf eine
MitarbeiterIn sowie jeweils 20% 2 bzw. 3 Personen.
ostatních veřejných a soukromých služeb“ je to shodně
necelých 30% oslovených podniků) a v Burgenlandsku
12% (ze skupiny podniků v oblasti „poskytování ostatních
veřejných a soukromých služeb“ shánějí v Burgenlandsku
zaměstnance dokonce tři čtvrtiny).
Přibližně polovina vídeňských a dolnorakouských podniků
se zájmem o nový personál hledá maximálně 2 pracovníky,
26% provozoven ve Vídni a 12% v Dolních Rakousích by
zaměstnalo více než 4 osoby. V Burgenlandsku hledá 60%
podniků s nedostatkem pracovníků jednoho pracovníka a po
20% chce přijmout 2 nebo 3 osoby.
Nachgefragte Qualifikationen
Požadovaná kvalifikace
In Wien werden von 44% der Betriebe, die auf Personalsuche
sind, „Angestellte mit Matura“, von jeweils etwa einem Drittel
(30-33%) „FacharbeiterInnen, „Angestellte ohne Matura“ und
„angestellte AkademikerInnen“ sowie von 23% „Lehrlinge“
nachgefragt. „HilfsarbeiterInnen“ suchen lediglich 7% der
Wiener Betriebe.
In Niederösterreich geben 64% der personalsuchenden Betriebe an, „FacharbeiterInnen“ zu benötigen. 40% der Betriebe bemühen sich um „Lehrlinge“, 32% um „Angestellte mit
Matura“. „HilfsarbeiterInnen“, „Angestellte ohne Matura“ bzw.
„angestellte AkademikerInnen“ werden in Niederösterreich
nur von einzelnen Betrieben gesucht. Im Burgenland wollen
60% der befragten Betriebe mit Personalbedarf „FacharbeiterInnen“ und 40% „Angestellte mit Matura“ aufnehmen.
Z podniků, které hledají zaměstnance, jich ve Vídni požaduje
44% „pracovníky s maturitou“, pŕibližně jedna třetina (3033%) se zajímá o „kvalifikované dělníky“, „pracovníky bez
maturity“ a „vysokoškoláky“ a 23% má zájem o „vyučené“.
„Nekvalifikované dělníky“ hledá všehovšudy 7% vídeňských
podniků.
V Dolních Rakousích uvádí 64% podniků, které shánějí
zaměstnance, že potřebují „kvalifikované dělníky“.
40% podniků se snaží získat „vyučené pracovníky“,
32% „pracovníky s maturitou“. „Nekvalifikovaní dělníci“,
„pracovníci bez maturity“ nebo „vysokoškoláci“ jsou v Dolních
Rakousích požadováni jen ojediněle. V Burgenlandsku by
60% oslovených podniků s nedostatkem pracovniků přijalo
„kvalifikované dělníky“ a 40% „pracovníky s maturitou“.
Die Qualifikationen, die von den Betrieben gewünscht werden, sind folgende:
Bei den „Lehrlingen“ bzw. den „HilfsarbeiterInnen“ werden
Kundenbetreuung bzw. –service besonders häufig gefordert,
ebenso Lernfähigkeit und Leistungsbereitschaft, Kommunikations- und Teamfähigkeit sowie Rhetorik/Deutsch.
Das gleiche gilt auch für „FacharbeiterInnen“, wenngleich hier
die Rhetorik eine deutlich geringere Rolle spielt.
Bei den „Angestellten ohne Matura“ werden zusätzlich die
Qualifikationsbereiche Verkaufstechnik und Verhandlungsführung, Kundengewinnung und Auftragsakquisition, Kunden-,
Kosten-, Qualitätssicherung, EDV-Kenntnisse, berufsspezifische Software, andere im Bereich EDV sowie Fremdsprachen
häufig genannt.
Kvalifikační předpoklady, které podniky vyžadují, jsou:
V kategorii „vyučených“, resp. „nekvalifikovaných dělníků“
se velmi často požaduje obsluha, resp. práce se zákazníky,
tedy schopnost učit se, a pracovní nasazení, schopnost
komunikace a práce v týmu, a konečně řečnické schopnosti v
němčině.
Totéž platí také pro kategorii „kvalifikovaných dělníků“ s tím,
že požadavky na vyjadřovací schopnosti zde hrají mnohem
menší roli.
U „pracovníků bez maturity“ bývají kromě toho často uvedeny
požadavky v oblasti techniky prodeje a umění jednat,
získávání zákazníků a zakázek, péče o zákazníky, zajištění
nákladů a kvality, znalosti výpočetní techniky, oborového
softwaru a další požadavky týkající se výpočetní techniky a
znalosti cizích jazyků.
U „pracovníků s maturitou“ přibývají k výše uvedeným
ještě požadavky na prezentaci zboží a produktů a práce s
internetem/intranetem.
„Vysokoškoláci“ by kromě toho měli mít znalosti práva a
schopnost řízení a rozhodování.
Ve Vídni uvádí 72% podniků, které hledají zaměstnance, že je
v současnosti přinejmenším dost obtížné obsadit volné místo
přiměřeně zdatným pracovníkem; v Dolních Rakousích je
Bei „Angestellten mit Matura“ kommen außerdem Warenund Produktpräsentation sowie Internet/Intranet dazu.
Zusätzlich dazu sollen „angestellte AkademikerInnen“ auch
über Rechtskenntnisse sowie über Führungs- und Entscheidungsfähigkeit verfügen.
In Wien geben 72% der Betriebe, die Personal suchen, an,
dass es derzeit zumindest ziemlich schwierig ist, offene Stel-
110
necelých 30% oslovených podnikov) a v Burgenlandsku
12% (zo skupiny podnikov v oblasti „poskytovania ostatných
verejných a súkromných služieb“ zháňajú v Burgenlandsku
zamestnancov dokonca tri štvrtiny).
Približne polovica viedenských a dolnorakúskych podnikov so
záujmom o nový personál hľadá maximálne 2 pracovníkov,
26% prevádzok vo Viedni a 12% v Dolnom Rakúsku by
zamestnalo viac než 4 osoby. V Burgenlandsku hľadá 60%
podnikov snedastatkom pracovaíkov jedného pracovníka a po
20% chce prijať 2 alebo 3 osoby.
hogy elœnyben részesítenék a hazai dolgozók felvételét,
amennyiben a munkaerœpiacon jelen lennének.
Bécsben jelenleg a vállalatok 22%-a keres alkalmazottakat,
ami magasabb százalék, mint Alsó-Ausztriában vagy
Burgenlandban. Alsó-Ausztriában a vállalatok 19%-a keres
alkalmazottakat (a „materiális termelés“ és az „egyéb közés magánszolgáltatások“ ágazatokban, ez a megszólított
vállalatok nem egész 30%-a) és Burgenlandban a vállalatok
12%-a (Burgenlandban a vállalatok háromnegyede keres
alkalmazottakat az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“
területén).
Az új akalmarottakiránt érdeklœdœ bécsi és alsó-ausztriai
vállalatoknak kb. a fele legfeljebb 2 dolgozót keres, a bécsi
vállalatok 26%-a és az alsó-ausztriai vállalatok 12%-a több,
mint 4 személyt alkalmazna.
Burgenlandban a munkaerœhidunyal rendekerzœ vállalatok
60%-a keres egy alkalmazottat és 20% 2 vagy 3 személyt is
felvenne.
Požadovaná kvalifikácia
Megkövetelt képzettség
Z podnikov, ktoré hľadajú zamestnancov, ich vo Viedni
požaduje 44% „pracovníkov s maturitou“, pribliźne jedna
tretina (30-33%) sa zaujíma o „kvalifikovaných robotníkov,
pracovníkov bez maturity“ a „vysokoškolákov“ a 23% má
záujem o „vyučených“. „Nekvalifikovaných robotníkov“ hľadá
iba 7% viedenských podnikov.
V Dolnom Rakúsku uvádza 64% podnikov, ktoré zháňajú
zamestnancov, že potrebujú „kvalifikovaných robotníkov“.
40% podnikov sa snaží získať „vyučených pracovníkov“,
32% „pracovníkov s maturitou“. „Nekvalifikovaní robotníci“,
„pracovníci bez maturity“ alebo „vysokoškoláci“ sú v Dolnom
Rakúsku požadovaní len ojedinelo. V Burgenlandsku by
60% oslovených podnikov s nedostatkom pracomúkov prijalo
„kvalifikovaných robotníkov“ a 40% „pracovníkov s maturitou“.
Az alkalmazottakat keresœ vállalatok közül Bécsben 44%
igényel „érettségivel rendelkezœ dolgozót“, nagyjából
az egyharmada (30-33%) „érettségivel nem rendelkezœ
szakmunkások“ és „fœiskolai végzettséggel rendelkezœk“
iránt érdeklœdik és 23% „szakképzett“ dolgozók iránt.
„Segédmunkásokat“ a bécsi vállalatok mindössze 7%-a keres.
Alsó-Ausztriában az alkalmazottakat keresœ vállalatok 64%a feltüntette, hogy „szakmunkásokra“ van szükségük. A
vállalatok 40%-a igyekszik „szakképzett dolgozót“ felvenni,
32%-a „érettségivel rendelkezœ dolgozót“. „Segédmunkások“,
„érettségivel nem rendelkezœk“ vagy „fœiskolai végzettséggel
rendelkezœk“ iránt Alsó-Ausztriában az érdeklœdés csak ritkán
fordul elœ. Burgenlandban a munkaerœhignuyal rendelkez•
megszólított vállalatok 60%-a venne fel „szakmunkásokat“ és
40%-a „érettségivel rendelkezœ dolgozókat“.
Kvalifikačné predpoklady, ktoré podniky vyžadujú, sú:
V kategórii „vyučených“ resp. „nekvalifikovaných robotníkov“
sa veľmi často požaduje obsluha resp. práca so zákazníkmi,
schopnosť učiť sa a pracovné nasadenie, schopnosť
komunikácie a práca v týme a konečne komunikačné
schopnosti v nemčine.
To isté platí aj pre kategóriu „kvalifikovaných robotníkov“
s tým, že požiadavky na vyjadrovacie schopnosti tu majú
omnoho menšiu úlohu.
U „pracovníkov bez maturity“ bývajú okrem toho často
uvedené požiadavky v oblasti techniky predaja a umenia
jednať, získavanie zákazníkov a zákaziek, starostlivosť
o zákazníkov, zabezpečenie nákladov a kvality, znalosti
výpočtovej techniky, odborového softwaru a ďalšie požiadavky
týkajúce sa výpočtovej techniky a znalosti cudzích jazykov.
U „pracovníkov s maturitou“ pribúdajú k vyššie uvedeným
ešte požiadavky na prezentáciu tovaru a produktov a práca s
internetom/intranetom.
„Vysokoškoláci“ by okrem toho mali mať znalosti práva a
schopnosť riadenia a rozhodovania.
Vo Viedni uvádza 72% podnikov, ktoré hľadajú zamestnancov,
že je v súčasnosti prinajmenšom dosť obtiažne obsadiť volné
miesto primerane zdatným pracovníkom; v Dolnom Rakúsku
A vállalatok által megkövetelt képzettségi elœfeltételek az
alábbiak:
A „szakképzettek“ ill. a „segédmunkások“ kategóriájában
nagyon gyakran igénylik az ügyfelek kiszolgálását, ill. a
velük való munkát, tehát a tanulási készséget és az intenzív
munkavégzést, a kommunikációs készséget, a csapatmunkát
és végül a kifejezœképességet német nyelven.
Ugyanez érvényes a „szakmunkások“ kategóriájára is azzal,
hogy a kifejezœképességre vonatkozó igényeknek itt sokkal
kisebb szerepe van.
Az „érettségivel nem rendelkezœ dolgozók“ esetében ezen
kívül gyakran tüntették fel az értékesítés technikájára
és a tárgyalási készségre, ügyfelek és megrendelések
megszerzésére, az ügyfelek gondoskodására, a költségek
és minœség biztosítására, a számítástechnikai ismeretekre,
a szakmai szoftverre és a számítástechnikával kapcsolatos
munkára és az idegen nyelvek ismeretére vonatkozó
igényeket.
Az „érettségivel rendelkezœ dolgozók“ esetében a
feltüntetteken kívül ide tartoznak még az áru és terméket
bemutatására, valamint az internet/intranet használatára
vonatkozó igények.
111
len passend zu besetzen; in Niederösterreich 84% und im
Burgenland 60%.
„Zu wenig verfügbare Arbeitskräfte mit der benötigten Ausbildungsrichtung“ werden am häufigsten als Grund für Schwierigkeiten bei der Besetzung offener Stellen genannt (87% der
niederösterreichischen Unternehmen sowie jeweils 80% der
Betriebe in Wien und im Burgenland meinen dies). In Wien
und Niederösterreich folgen danach die Gründe „Entlohnung“
und „gesetzliche Regelungen“ (von weniger als einem Fünftel
der Betriebe genannt) und im Burgenland der Grund „Arbeitsbedingungen“.
takových podniků 84% a v Burgenlandsku 60%.
„Nedostatek volných pracovních sil s potřebným profesním
zaměřením“ je nejčastější odpověď na otázku, proč je
obtížné obsadit volná pracovní místa (takto se vyjádřilo 87%
dolnorakouských podniků a shodně 80% podniků ve Vídni a v
Burgenlandsku). Ve Vídni a Dolních Rakousích pak následuje
„výše platu“ a „zákonná ustanovení“ (uvádí je necelá pětina
podniků); v Burgenlandsku jsou dalším důvodem „pracovní
podmínky“.
Bereitschaft ausländische Arbeitskräfte zu
beschäftigen
Ochota zaměstnat zahraniční pracovní
síly
Die Bereitschaft, offene Stellen mit ArbeitnehmerInnen aus
den neuen EU-Mitgliedstaaten zu besetzen, ist nach Bundesländern sehr unterschiedlich ausgeprägt: Während sich
in Wien 72% und im Burgenland 80% der Betriebe, die auf
Personalsuche sind, eine solche Vorgehensweise vorstellen
können, tun dies in Niederösterreich nicht ganz 50% der
Unternehmen. Offene Stellen in den Bereichen „FacharbeiterInnen“ sowie „Angestellte mit Matura“ würden verstärkt
mit ArbeitnehmerInnen aus den neuen EU-Mitgliedstaaten
besetzt werden; in Wien zusätzlich noch Stellen im Bereich
„angestellte AkademikerInnen“.
Ochota obsadit volná pracovní místa osobami z nových
členských států EU je v jednotlivých rakouských spolkových
zemích velmi rozdílná: Zatímco ve Vídni tuto možnost
připouští 72% a v Burgenlandsku 80% podniků, které hledají
pracovní síly, v Dolních Rakousích by tak postupovalo
necelých 50% podniků. Na volná místa v segmentech
„kvalifikovaní dělníci“ a „pracovníci s maturitou“ by podniky
byly častěji ochotny přijmout zaměstnance z nových
členských států EU; ve Vídni to platí také o pracovních
místech pro „vysokoškoláky“.
Die entsprechende Rekrutierung von Arbeitskräften aus den
neuen EU-Mitgliedstaaten würde in Wien durch Stellenanzeigen in Zeitungen (von 74% der Betriebe genannt), über das
Internet (von 65% genannt), durch Empfehlungen (von 55%
genannt), über bereits im Unternehmen Beschäftigte (von
48% genannt), sowie durch persönliche Kontakte/Netzwerke
bzw. das AMS (von je 45% genannt) erfolgen. In Niederösterreich wurden dagegen mit Abstand von den meisten Betrieben Empfehlungen genannt (von 83% der Unternehmen
angegeben), danach folgen die Möglichkeiten der Personalrekrutierung über bereits im Unternehmen Beschäftigte, persönliche Kontakte/Netzwerke und Stellenanzeigen in Zeitungen (mit jeweils 58% Nennungen). Das AMS wurde von der
Hälfte der niederösterreichischen Unternehmen angeführt.
Im Burgenland gibt jeweils die Hälfte der Betriebe an, über
das AMS, durch Stellenanzeigen in Zeitungen sowie durch
persönliche Kontakte/Netzwerke Arbeitskräfte aus den neuen
EU-Mitgliedstaaten rekrutieren zu wollen.
Jeweils ca. ein Fünftel der Betriebe in den drei Bundesländern meint, dass ohne die Übergangsfristen verstärkt Arbeitskräfte aus den neuen EU-Staaten Slowakei, Tschechien,
Ungarn, Polen und Slowenien beschäftigt werden würden. In
Wien und Niederösterreich zeigt sich, dass das „Gaststättenwesen“ verstärkt solche Arbeitskräfte beschäftigen würde; im
Burgenland fällt das „Bauwesen“ stärker ins Gewicht.
112
Jako formu náboru pracovních sil z nových členských států
EU by podniky ve Vídni volily inzeráty v novinách (uvádí je
74% podniků), internet (65% odpovědí), doporučení (55%),
zprostředkování přes stávající zaměstnance podniku (48%),
a osobní kontakty/sítě nebo servis pracovního trhu [AMS]
(vždy 45%). V Dolních Rakousích by naopak velká většina
podniků přijala nové pracovníky na základě doporučení
(takto se vyjádřilo 83% podniků) a až pak následují takové
způsoby náboru pracovních sil jako zprostředkování přes
stávající zaměstnance podniku, osobní kontakty/sítě
a inzeráty v novinách (s 58% odpovědí). AMS uvedla
polovina dolnorakouských podniků. V Burgenlandsku uvádí
shodně polovina podniků, že by se snažila získat pracovní
síly z nových členských států EU přes AMS, na základě
novinových inzerátů a prostřednictvím osobních kontaktů/sítí.
Ve třech sledovaných rakouských spolkových zemích se
shodně asi pětina podniků domnívá, že by bez přechodných
lhůt zaměstnaly více pracovních sil z nových členských států
EU – konkrétně ze Slovenska, Česka, Maďarska, Polska
a Slovinska. Ve Vídni a Dolních Rakousích z průzkumu
vyplynulo, že by větší počet takových pracovníků absorbovalo
„pohostinství“, v Burgenlandsku by pak našli uplatnění ve
„stavebnictví“.
Ve všech oslovených podnicích jsme zjišťovali, jaká kritéria
hovoří zásadně pro nebo proti zaměstnávání pracovních sil
z nových členských států EU. Na špičce žebříčku přitom stojí
je takých podnikov 84% a v Burgenlandsku 60%.
„Nedostatok volných pracovných síl s potrebným profesijným
zameraním“ je najčastejšia odpoveď na otázku, prečo je
obtiažne obsadiť volné pracovné miesta (takto sa vyjadrilo
87% dolnorakúskych podnikov a zhodne 80% podnikov vo
Viedni a v Burgenlandsku). Vo Viedni a Dolnom Rakúsku
potom nasleduje „výška platu“ a „zákonné ustanovenia“
(uvádza ich necelá pätina podnikov); v Burgenlandsku sú
ďalším dôvodom „pracovné podmienky“.
A „fœiskolai végzettséggel rendelkezœknek“ ezen kívül még
jogi ismeretekkel, írányító és döntéshozó képességgel
kellene rendelkezniük.
Ochota zamestnať zahraničné pracovné
sily
Külföldi munkaerœ alkalmazásához való
hajlandóság
Ochota obsadiť volné pracovné miesta osobami z nových
členských štátov EU je v jednotlivých rakúskych spolkových
krajinách veľmi rozdielna: zatiaľ čo vo Viedni túto možnosť
pripúšťa 72% a v Burgenlandsku 80% podnikov, ktoré hľadajú
pracovné sily, v Dolnom Rakúsku by tak postupovalo necelých
50% podnikov. Na volné miesta v segmentoch „kvalifikovaní
robotníci“ a „pracovníci s maturitou“ by podniky boli
častejšie ochotné prijať zamestnancov z nových členských
štátov EU; vo Viedni to platí aj o pracovných miestach pre
„vysokoškolákov“.
A szabad munkahelyek betöltésére való hajlandóság az új
EU-tagországokból érkezett személyekkel az egyes osztrák
tartományokban nagyon különbözœ: míg Bécsben ezt a
lehetœséget az alkalmazottakat keresœ vállalatok 72%-a és
Burgenlandban 80%-a fogadja el, Alsó-Ausztriában ezzel a
vállalatok 50%-a élne. A „szakmunkások“ és az „érettségivel
rendelkezœ dolgozók“ szegmensében levœ szabad helyekre
a vállalatok gyakrabban lennének hajlandók az új EUtagországokból érkezett személyeket alkalmazni; ez Bécsben
a „fœiskolai végzettséggel rendelkezœk“ számára is érvényes.
Ako formu náboru pracovných síl z nových členských štátov
EU by podniky vo Viedni volili inzeráty v novinách (uvádza ich
74% podnikov), internet (65% odpovedí), doporučenia (55%),
sprostredkovanie prostredníctvom súčasných zamestnancov
podniku (48%), a osobné kontakty/siete alebo servis
pracovného trhu [AMS] (vždy 45%). V Dolnom Rakúsku by
naopak veľká väčšina podnikov prijala nových pracovníkov
na základe doporučení (takto sa vyjadrilo 83% podnikov) a
až potom nasledujú také spôsoby náboru pracovných síl ako
sprostredkovanie prostredníctvom súčasných zamestnancov
podniku, osobné kontakty/siete a inzeráty v novinách (s 58%
odpovedí). AMS uviedla polovica dolnorakúskych podnikov.
V Burgenlandsku uvádza zhodne polovica podnikov, že by
sa snažila získať pracovné sily z nových členských štátov EU
cez AMS, na základe novinových inzerátov a prostredníctvom
osobných kontaktov/sietí.
A munkaerœ-toborzások formájaként az új EU-tagországokból
a bécsi vállalatok az újsághirdetést választanák (ezt a
vállalatok 74%-a tüntette fel), az internetet (a válaszok
65%-a), az ajánlást (55%), a közvetítést a vállalat jelenlegi
alkalmazottai által (48%) és a személyes kapcsolatokat,
valamint a munkaerœ-piaci hálózatot vagy szervizt [AMS]
(azonosan 45%). Alsó-Ausztriában ezzel ellenkezœleg
a vállalatok nagy többsége új dolgozót ajánlás alapján
alkalmazna (így nyilatkozott a vállalatok 83%-a), ezután
következnek a munkaerœ-toborzás olyan formái, mint
amilyen a közvetítés a vállalat jelenlegi alkalmazottai által, a
személyes kapcsolatok/hálózatok és az újsághirdetések (a
válaszok 58%-a). Az AMS-t az alsó-ausztriai vállalatok fele
tüntette fel.
Burgenlandban a vállalatok fele feltüntette, hogy az AMS
közvetítésével igyekezne munkaerœt szerezni az új EUtagországokból, továbbá újsághirdetések alapján és
személyes kapcsolatok/hálózatok közvetítésével.
V troch sledovaných rakúskych spolkových krajinách
sa zhodne asi pätina podnikov domnieva, že by bez
prechodných lehôt zamestnali viac pracovných síl z nových
členských štátov EU – konkrétne zo Slovenska, Čiech,
Maďarska, Poľska a Slovinska. Vo Viedni a Dolnom Rakúsku
z prieskumu vyplynulo, že by väčší počet takých pracovníkov
absorbovalo „pohostinstvo“, v Burgenlandsku by našli zasa
uplatnenie v „stavebníctve“.
Vo všetkých oslovených podnikoch sme zisťovali, aké
kritéria hovoria zásadne pre alebo proti zamestnávaniu
pracovných síl z nových členských štátov EU. Na špičke
Az alkalmazottakat keresœ vállalatok közül Bécsben 72%
feltüntette, hogy jelenleg elég nehéz a szabad helyek
betöltése aránylag rátermett dolgozóval; Alsó-Ausztriában ezt
a vállalatok 84%-a tüntette fel, Burgenlandban 60%-a.
A „szükséges szakmai orientáltsággal rendelkezœ szabad
munkaerœ hiánya“ a leggyakoribb válasz arra a kérdésre,
miért olyan nehéz a szabad munkahelyek betöltése (az
alsó-ausztriai vállalatok 87%-a nyilatkozott így és a bécsi
és burgenlandi vállalatok azonosan 80%-a). Bécsben és
Alsó-Ausztriában ezután a „fizetés összege“ és a „törvényes
rendelkezések“ következnek (ezt a vállalatok nem egész
egyötöde tüntette fel); Burgenlandban ennek további okát a
„munkafeltételekben“ látják.
Mindhárom vizsgált osztrák tartományban a vállalatok
egyötöde úgy véli, hogy átmeneti idœszakok nélkül több
munkaerœt alkalmaznának az új EU-tagországokból
– konkréten Szlovákiából, Csehországból, Magyaroszágról,
Lengyelországból és Szlovéniából. Bécsben és AlsóAusztriában a felmérésbœl kiderült, hogy ilyen dolgozókat
nagyobb számban abszorbeálna a „vendéglátóipar“,
Burgenlandban pedig az „építœiparban“ érvényesülnének.
Valamennyi megszólított vállalatban vizsgáltuk, milyen
113
Bei allen befragten Betrieben wurde erhoben, was prinzipiell
für bzw. gegen die Beschäftigung von Arbeitskräften aus den
neuen EU-Mitgliedstaaten spricht: Dabei stehen die Lohnkosten für 51% der Wiener, 57% der niederösterreichischen
und 49% der burgenländischen Betriebe an der Spitze der
Faktoren. Die Aspekte „Qualifikation“ (in Wien von 30%, in
Niederösterreich von 24%, im Burgenland von 21% genannt),
„Fleiß“ (in Wien von 30%, in Niederösterreich 27% und im
Burgenland von 28% angegeben), „Bereicherung durch eine
andere Kultur“ (in Wien von 38%, in Niederösterreich von
27% und im Burgenland von 33% genannt), „Sozialkosten“
(in Wien von 23%, in Niederösterreich von 23% und im Burgenland von 28% angeführt) sowie „Sprachkenntnisse“ (in
Wien von 27%, in Niederösterreich von 16%, im Burgenland
von 33% der Betriebe genannt) werden auch relativ häufig
genannt. Hierbei ist aber anzumerken, dass die „Sprachkenntnis“ andererseits am häufigsten als Faktor angeführt
wird, der gegen eine Beschäftigung von Arbeitskräften aus
den neuen EU-Mitgliedstaaten spricht (in Wien von 50%, in
Niederösterreich von 53% und im Burgenland von 49% der
Betriebe genannt).
Ca. zwei Drittel der Betriebe meinen, dass im Unternehmen
keine inländischen Arbeitskräfte durch Arbeitskräfte aus den
neuen EU-Mitgliedstaaten ersetzt werden. Die Gruppen, in
denen am ehesten inländische Arbeitskräfte durch Arbeitskräfte aus den neuen EU-Mitgliedstaaten ersetzt werden
könnten, sind nach den Ergebnissen der Unternehmensbefragung die „HilfsarbeiterInnen“ (in Wien geben dies 21%
der Betriebe an – vor allem in der „Sachgütererzeugung“,
im „Gaststättenwesen“ sowie im „Gesundheitswesen“, in
Niederösterreich 17% - verstärkt im „Gaststättenwesen“, im
Burgenland 16%) sowie die „FacharbeiterInnen“ (in Wien von
17%, in Niederösterreich von 15% - bei beiden Bundesländern fällt der Bereich des „Gaststättenwesens“ besonders ins
Gewicht - und im Burgenland von 19% der Betriebe angegeben).7
Etwas mehr als ein Viertel aller untersuchten Betriebe beschäftigte zum Zeitpunkt der Erhebung ausländische Arbeitskräfte (in Wien 32% der befragten Betriebe, in Niederösterreich 26% - vor allem im „Gaststättenwesens“ und in der
„Sachgütererzeugung“ - und im Burgenland 21% - besonders
im „Bauwesen“ und der „Erbringung sonstiger öffentlicher
und persönlicher Dienstleistungen“).
In Wien geben von den Betrieben, die ausländische Arbeitskräfte beschäftigen, 10% an, „Angestellte mit Matura“ aus
Ungarn zu beschäftigen. 8% der Wiener Betriebe beschäftigen „AkademikerInnen“ aus Ungarn. Geringer qualifizierte
ungarische Arbeitskräfte („Lehrlinge“, „Hilfs- oder FacharbeiterInnen“, „Angestellte ohne Matura“ bzw. „freie DienstnehmerInnen“) fallen in Wien deutlich weniger ins Gewicht.
Bei Arbeitskräften aus Tschechien zeigt sich eine ähnliche Verteilung wie bei Arbeitskräften aus Ungarn: 5% der
Wiener Betriebe beschäftigen tschechische „Angestellte
mit Matura“ und 7% tschechische „AkademikerInnen“. In
Niederösterreich führen jeweils 9% der Unternehmen an,
„FacharbeiterInnen“ aus Ungarn bzw. aus Tschechien Arbeit
zu geben. Betrachtet man die Arbeitskräfte aus der Slowakei,
so zeigt sich, dass bei den Wiener Unternehmen vor allem
slowakische „AkademikerInnen“ zu finden sind (bei 13% der
Betriebe); in Niederösterreich wird die Beschäftigung von
114
pro 51% vídeňských podniků mzdové náklady; tutéž odpověď
uvedlo 57% dolnorakouských a 49% burgenlandských
podniků. Poměrně často jsou také uvedeny aspekty
„kvalifikace“ (ve Vídni uvedeno v 30%, v Dolních Rakousích v
24%, v Burgenlandsku v 21% případů), „píle“ (ve Vídni 30%, v
Dolních Rakousích 27% a v Burgenlandsku 28%), „obohacení
jinou kulturou“ (ve Vídni 38%, v Dolních Rakousích 27% a
v Burgenlandsku 33% odpovědí), „sociální náklady“ (ve Vídni
23%, v Dolních Rakousích 23% a v Burgenlandsku 28%)
a „jazykové znalosti“ (ve Vídni 27%, v Dolních Rakousích
16%, v Burgenlandsku 33% závodů). V této souvislosti je
však třeba poznamenat, že „jazykové znalosti“ jsou na druhé
straně nejčastěji uváděny jako faktor, který hovoří proti
zaměstnání pracovních sil z nových členských států EU (ve
Vídni tuto možnost uvedlo 50%, v Dolních Rakousích 53% a v
Burgenlandsku 49% podniků).
Přibližně dvě třetiny podniků soudí, že domácí pracovníky
nebudou ve firmě vůbec nahrazovat pracovními silami z
nových členských států EU. Skupiny zaměstnanců, ve kterých
by nejspíše připadala v úvahu náhrada domácích pracovních
sil osobami z nových členských států EU, jsou podle výsledků
průzkumu v podnicích „nekvalifikovaní dělníci“ (ve Vídni
tuto možnost uvádí 21% podniků – především v sektoru
„materiální výroby“, „pohostinství“ a ve „zdravotnictví“, v
Dolních Rakousích je to 17% – hlavně v „pohostinství“, v
Burgenlandsku 16%) a „kvalifikovaní dělníci“ (ve Vídni tuto
kategorii uvádí 17%, v Dolních Rakousích 15%, přičemž se
v obou těchto spolkových zemích nejvíce uplatní odvětví
„pohostinství“, a v Burgenlandsku 19% podniků).7
O něco více než čtvrtina všech oslovených podniků
zaměstnávala v době provádění průzkumu zahraniční
pracovní síly (ve Vídni 32% dotazovaných podniků, v
Dolních Rakousích 26% - především v oboru „pohostinství“ a
v „materiální výrobě“ – a v Burgenlandsku 21% – nejčastěji ve
„stavebnictví“ a „poskytování ostatních veřejných a osobních
služeb“).
Ve Vídni uvádí 10% podniků, které zaměstnávají zahraniční
pracovní síly, že u nich jsou zaměstnáni „pracovníci s
maturitou“ z Maďarska. V 8% vídeňských podniků pracují
„vysokoškoláci“ z Maďarska. Méně kvalifikované maďarské
pracovní síly („vyučení“, „nekvalifikovaní nebo kvalifikovaní
dělníci“, „pracovníci bez maturity“ nebo „externí pracovní síly“)
jsou ve Vídni zastoupeny mnohem méně.
U pracovních sil z Česka je rozložení podobné jako u jejich
kolegů z Maďarska: 5% vídeňských podniků zaměstnává
české „pracovníky s maturitou“ a 7% české „vysokoškoláky“.
V Dolních Rakousích uvádí shodně 9% podniků, že u nich
pracují „kvalifikovaní dělníci“ z Maďarska nebo z Česka.
Pokud se soustředíme na pracovní síly ze Slovenska, ukazuje
se, že ve vídeňských podnicích jsou zastoupeni především
slovenští „vysokoškoláci“ (ve 13% podniků); v Dolních
Rakousích uvádí 12% podniků, že zaměstnává „kvalifikované
dělníky“. Pracovní síly z Polska najdeme ve Vídni především
v kategoriích „nekvalifikovaní dělníci“, „pracovníci bez
maturity“ (vykazuje je shodně 7% vídeňských podniků) a
„vysokoškoláci“ (6%). V Dolních Rakousích se v odpovědích
často vyskytují „kvalifikovaní dělníci“ z Polska. 6% podniků
z Vídně uvádí, že zaměstnává „kvalifikované dělníky“ ze
Slovinska, v dolnorakouských podnicích se naproti tomu
Slovinci prakticky nevyskytují.
rebríčku pritom stoja pre 51% viedenských podnikov mzdové
náklady; túto odpoveď uviedlo 57% dolnorakúskych a 49%
burgenlandských podnikov. Pomerne často sú tiež uvedené
aspekty „kvalifikácie“ (vo Viedni uvedené v 30%, v Dolnom
Rakúsku v 24%, v Burgenlandsku v 21% prípadoch),
„usilovnosť“ (vo Viedni 30%, v Dolnom Rakúsku 27% a
v Burgenlandsku 28%), „obohatenie inou kultúrou“ (vo Viedni
38%, v Dolnom Rakúsku 27% a v Burgenlandsku 33%
odpovedí), „sociálne náklady“ (vo Viedni 23%, v Dolnom
Rakúsku 23% a v Burgenlandsku 28%) a „jazykové znalosti“
(vo Viedni 27%, v Dolnom Rakúsku 16%, v Burgenlandsku
33% závodov). V tejto súvislosti je však treba poznamenať, že
„jazykové znalosti“ sú na druhej strane najčastejšie uvádzané
ako faktor, ktorý hovorí proti zamestnávaniu pracovných
síl z nových členských štátov EU (vo Viedni túto možnosť
uviedlo 50%, v Dolnom Rakúsku 53% a v Burgenlandsku 49%
podnikov).
Približne dve tretiny podnikov usudzuje, že domácich
pracovníkov nebudú vo firme vôbec nahradzovať pracovnými
silami z nových členských štátov EU. Skupiny zamestnancov,
u ktorých by najskôr pripadala do úvahy náhrada domácich
pracovných síl osobami z nových členských štátov EU, sú
podľa výsledkov prieskumu v podnikoch „nekvalifikovanými
robotníkmi“ (vo Viedni túto možnosť uvádza 21% podnikov
– predovšetkým v sektore „materiálnej výroby“, „pohostinstve“
a v „zdravotníctve“, v Dolnom Rakúsku je to 17% – hlavne
v „pohostinstve“, v Burgenlandsku 16%) a „kvalifikovaní
robotníci“ (vo Viedni túto kategóriu uvádza 17%, v Dolnom
Rakúsku 15%, pričom sa v oboch týchto spolkových krajinách
najviac uplatňuje oblasť „pohostinstvo“, a v Burgenlandsku
19% podnikov).7
Viac ako štvrtina všetkých oslovených podnikov zamestnávala
počas doby prieskumu zahraničné pracovné sily (vo Viedni
32% dopytovaných podnikov, v Dolnom Rakúsku 26% predovšetkým v oblasti „pohostinstva“ a v „materiálnej výrobe“
– a v Burgenlandsku 21% – najčastejšie v „stavebníctve“ a
„poskytovaní ostatných verejných a osobných služieb“).
Vo Viedni uvádza 10% podnikov, ktoré zamestnávajú
zahraničné pracovné sily, že u nich sú zamestnaní „pracovníci
s maturitou“ z Maďarska. V 8% viedenských podnikoch
pracujú „vysokoškoláci“ z Maďarska. Menej kvalifikované
maďarské pracovné sily („vyučení“, „nekvalifikovaní alebo
kvalifikovaní robotníci“, „pracovníci bez maturity“ alebo
„externé pracovné sily“) sú vo Viedni zastúpené omnoho
menej.
U pracovných síl z Čiech je rozloženie podobné ako
u ich kolegov z Maďarska: 5% viedenských podnikov
zamestnáva českých „pracovníkov s maturitou“ a 7% českých
„vysokoškolákov“. V Dolnom Rakúsku uvádza zhodne
9% podnikov, že u nich pracujú „kvalifikovaní robotníci“ z
Maďarska alebo z Čiech. Pokiaľ sa sústredíme na pracovné
sily zo Slovenska, ukazuje sa, že vo viedenských podnikoch
sú zastúpení predovšetkým slovenskí „vysokoškoláci“ (v
13% podnikov); v Dolnom Rakúsku uvádza 12% podnikov,
že zamestnáva „kvalifikovaných robotníkov“. Pracovné sily
z Poľska nájdeme vo Viedni predovšetkým v kategóriách
„nekvalifikovaní robotníci“, „pracovníci bez maturity“ (vykazuje
ich zhodne 7% viedenských podnikov) a „vysokoškoláci“
(6%). V Dolnom Rakúsku sa v odpovediach často vyskytujú
„kvalifikovaní robotníci“ z Poľska. 6% podnikov z Viedne
uvádza, že zamestnáva „kvalifikovaných robotníkov“ zo
kritériumok vannak alapvetœen az új EU-tagországokból
származó munkaerœ alkalmazása mellett vagy ellen. A bécsi
vállalatok 51%-a számára az elsœ helyen a bérköltségek
állnak; ugyanezt a választ az alsó-ausztriai vállalatok
57%-a és a burgenlandi vállalatok 49%-a tüntette fel.
Aránylag gyakran jelentkeztek a „képzettséggel“ kapcsolatos
aspektusok (Bécsben ez 30%, Alsó-Ausztriában 24% és
Burgenlandban 21%), a „szorgalom“ (Bécsben ez 30%, AlsóAusztriában 27% és Burgenlandban 28%), „más kultúrával
való gazdagodás“ (Bécsben ez a válaszok
23%-a, Alsó-Ausztriában 23%-a és Burgenlandban 28%a), és a „nyelvi ismeretek“ (Bécsben ez a vállalatok 27%-a,
Alsó-Ausztriában 16%-a és Burgenlandban 33%-a). Ezzel
összefüggésben viszont meg kell jegyezni azt, hogy a „nyelvi
ismeretek“ ezzel szemben a leggyakrabban említett tényezœ
az új EU-tagországokból származó munkaerœ alkalmazása
ellen (Bécsben ezt lehetœséget a vállalatok 50%-a, AlsóAusztriában 53%-a és Burgenlandban 49%-a tüntette fel).
A vállalatoknak nagyjából a kétharmada úgy véli, hogy a
hazai dolgozókat egyáltalán nem fogják helyettesíteni az
új EU-tagországokból származó munkaerœvel. Azoknak
az alkalmazottaknak a csoportja, akiknél valószín•leg
számításba jöhet a hazai munkaerœ helyettesítése az új EUtagországokból származó dolgozókkal, azok a vállalatokban
végzett felmérés eredményei szerint a „segédmunkások“
(Bécsben ezt a lehetœséget a vállalatok 21%-a tüntette fel
– elsœsorban a „materiális termelés“, a „vendéglátóipar“
és az „egészségügy“ területén, Alsó-Ausztriában ez 17%
– fœleg a „vendéglátóiparban“, Burgenlandban pedig 16%)
és a „szakmunkások“ (Bécsben ezt a kategóriát a vállalatok
17%-a tüntette fel, Alsó-Ausztriában 15%, miközben e két
tartományban legjobban „vendéglátóiparban“ érvényesülnek,
és Burgenlandban a vállalatok 19%-a).7
A megszólított vállalatoknak valamivel több mint az
egynegyede a felmérés idején külföldi munkaerœt alkalmazott
(Bécsben a megkérdezett vállalatok 32%-ában, AlsóAusztriában 26%-ában – elsœsorban a „vendéglátóipar“ és
a „materiális termelés“ területén, továbbá Burgenlandban a
vállalatok 21%-ában – leggyakrabban az „építœiparban“ és az
„egyéb köz- és magánszolgáltatások“ területén).
Bécsben a külföldi munkaerœt alkalmazó vállalatok
10%-a feltüntette, hogy „érettségivel rendelkezœ dolgozókat“
alkalmaznak náluk Magyarországról. A bécsi vállalatok
8%-ában dolgoznak „fœiskolai végzettséggel rendelkezœ“
magyar alkalmazottak. Alacsonyabb képesítés• magyar
munkaerœ („szakképzett“, „segédmunkás“ vagy „szakmunkás“,
„érettségivel nem rendelkezœk“ vagy „külsœsök“) sokkal kisebb
arányban vannak képviselve.
A Csehországból származó munkaerœ eloszlása hasonló, mint
a magyaroszági kollégáké: a bécsi vállalatok 5%-a alkalmaz
„érettségivel rendelkezœ cseh dolgozókat“ és
7%-a „fœiskolai végzettséggel rendelkezœ cseh személyeket“.
Alsó-Ausztriában a vállalatok 9%-a tüntette fel, hogy náluk
magyarországi vagy csehországi „szakmunkások“ dolgoznak.
Ha megnézzük a Szlovákiából származó munkaerœt, láhatjuk,
hogy a bécsi vállalatokban elsœsorban „fœiskolai végzettséggel
rendelkezœ“ szlovák alkalmazottak vannak képviselve (a
vállalatok 13%-ában); Alsó-Ausztriában a vállalatok 12%-a
tüntette fel, hogy „szakmunkásokat“ alkalmaz. Lengyelországi
munkaerœt Bécsben elsœsorban a „segédmunkások“, az
115
„FacharbeiterInnen“ von 12% der Betriebe angegeben. Polnische Arbeitskräfte sind in Wien vor allem in den Bereichen
„HilfsarbeiterInnen“, „Angestellte ohne Matura“ (je 7% der
Wiener Betriebe geben dies an) und „AkademikerInnen“ (6%)
zu orten. In Niederösterreich werden „FacharbeiterInnen“ aus
Polen häufig genannt. 6% der Unternehmen aus Wien führen an, „FacharbeiterInnen“ aus Slowenien zu beschäftigen,
niederösterreichische Betriebe haben kaum Arbeitskräfte aus
Slowenien.
Arbeitskräfte aus Ex-Jugoslawien und der Türkei sind in Wien
und Niederösterreich eher in gering qualifizierten Bereichen
tätig: 27% der Wiener Betriebe beschäftigen „HilfsarbeiterInnen“ (24% in Niederösterreich), 18% „FacharbeiterInnen“
(12% in Niederösterreich) und 8% „Angestellte ohne Matura“
aus Ex-Jugoslawien. 9% der niederösterreichischen Unternehmen bilden „Lehrlinge“ aus Ex-Jugoslawien aus. 13% der
Betriebe aus Wien verfügen über türkische „HilfsarbeiterInnen“ (in Niederösterreich 15% und im Burgenland 22%), 10%
über türkische „FacharbeiterInnen“ (in Niederösterreich 12%).
In den befragten Betrieben ist keine Steigerung der Zahl der
beschäftigten „Lehrlinge“ aus den neuen EU-Mitgliedstaaten zu verzeichnen. Bei „HilfsarbeiterInnen“ gibt ein sehr
geringer Anteil der Unternehmen (3%) eine Zunahme an und
bei „FacharbeiterInnen“ insgesamt 6% (wobei der Anteil in
Niederösterreich doch bei 12% liegt). Wenige Wiener und
niederösterreichische Betriebe (4% aller befragten Unternehmen) konstatieren eine Zunahme der Zahl der „Angestellten
ohne Matura“. In Wiener und burgenländischen Betrieben
steigt die Zahl der „angestellten AkademikerInnen“ (in Wien
bei 14%, im Burgenland bei 11% der Betriebe). In Wien meinen 13% der Betriebe, dass die Zahl der beschäftigten „Angestellten mit Matura“ zugenommen hat; ingesamt 4% der
befragten Unternehmen bemerken eine Steigerung bei „freien
DienstnehmerInnen“ aus neuen EU-Mitgliedstaaten (wobei
hier im Burgenland der Anteil von 11% der Betriebe deutlich
über dem Durchschnitt aller drei Bundesländer liegt).
56% der burgenländischen Betriebe, die Arbeitskräfte aus
den neuen EU-Mitgliedstaaten beschäftigen, sind mit diesen
sehr zufrieden, weitere 33% zufrieden. In Wien zeigen sich
23% der Betriebe sehr zufrieden mit ihren Arbeitskräften aus
den neuen EU-Mitgliedstaaten, 50% zufrieden. In Niederösterreich gibt ca. jeweils ein Drittel an, sehr zufrieden bzw.
zufrieden zu sein.
Von denjenigen Betrieben, die bereits ArbeitnehmerInnen
aus den neuen EU-Mitgliedstaaten beschäftigen, würde ein
Prozentsatz von 92% in Wien, 55% in Niederösterreich bzw.
100% im Burgenland offene Stellen mit ebensolchen Beschäftigten besetzen.
Jeweils etwas über ein Viertel der Betriebe in Wien, Niederösterreich und dem Burgenland spricht davon, dass der Personalstand in den letzten 2 Jahren im Unternehmen gestiegen
ist. Besonders stark zugenommen hat der Personalstand in
Wien bei Unternehmen aus der „Kredit- und Versicherungsbranche“ und im „Gaststättenwesen“, in Niederösterreich
in Betrieben aus den Bereichen des „Gaststättenwesens“
und der „Erbringung sonstiger öffentlicher und persönlicher
Dienstleistungen“ und im Burgenland im Bereich der „Erbringung sonstiger öffentlicher und persönlicher Dienstleistungen“.
116
Pracovníci z bývalé Jugoslávie a z Turecka působí ve Vídni
a Dolních Rakousích spíše v méně kvalifikovaných oborech:
„nekvalifikované dělníky“ z bývalé Jugoslávie zaměstnává
27% vídeňských podniků (24% v Dolních Rakousích),
„kvalifikované dělníky“ 18% (v Dolních Rakousích 12%) a
„pracovníky bez maturity“ 8%. V 9% dolnorakouských podniků
se vzdělávají „vyučení“ z bývalé Jugoslávie. Ve 13% podniků
z Vídně pracují turečtí „nekvalifikovaní dělníci“ (v Dolních
Rakousích 15% a v Burgenlandsku 22%), v 10% pak turečtí
„kvalifikovaní dělníci“ (v Dolních Rakousích 12%).
Ve sledovaných podnicích neregistrujeme zvýšení počtu
zaměstnaných „absolventů učňovských škol“ z nových
členských států EU. U segmentu „nekvalifikovaných dělníků“
uvádí jejich přírůstek jen velmi malé procento podniků
(3%) a u „kvalifikovaných dělníků“ celkem 6% (přičemž v
Dolních Rakousích činí analogická hodnota 12%). Malý
počet vídeňských a dolnorakouských podniků (4% všech
sledovaných podniků) konstatuje nárůst počtu „pracovníků
bez maturity“. Ve vídeňských a burgenlandských podnicích
se zvyšuje počet „vysokoškoláků“ (ve Vídni jsou zaměstnáni
v 14%, v Burgenlandsku v 11% podniků). Ve Vídni se 13%
podniků domnívá, že počet zaměstnaných „pracovníků s
maturitou“ vzrostl; celkem 4% oslovených podniků registrují
zvýšení počtu „externích spolupracovníků“ z nových
členských států EU (přičemž v Burgenlandsku je tato
kategorie zastoupena v 11% podniků, což výrazně překračuje
průměr všech tří spolkových zemí).
56% burgenlandských podniků, které zaměstnávají
pracovníky z nových členských států EU, je s nimi velmi
spokojeno, dalších 33% je pouze spokojeno. Ve Vídni
zvolilo 23% podniků odpověď velmi spokojeno a 50% je se
svými zaměstnanci z nových členských států EU spokojeno.
V Dolních Rakousích připadá na obě uvedené možnosti
shodně asi třetina odpovědí.
Z těch podniků, které už zaměstnávají pracovní síly z
nových členských států EU, by 92% ve Vídni, 55% v Dolních
Rakousích a 100% v Burgenlandsku opět přijalo na volná
místa zaměstnance z těchto zemí.
Ve Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandsku hovoří shodně
více než čtvrtina podniků o tom, že u nich došlo v posledních
dvou letech ke zvýšení počtu zaměstnanců. Ve Vídni je
tento nárůst zvlášť výrazný u podniků v odvětví „úvěrnictví
a pojišťovnictví“ a v „pohostinství“, v Dolních Rakousích
v podnicích z oblasti „pohostinství“ a „poskytování ostatních
veřejných a osobních služeb“ a v Burgenlandsku ve sféře
„poskytování ostatních veřejných a osobních služeb“.
U 30% vídeňských, 23% dolnorakouských a 16%
burgenlandských podniků počet zaměstnanců klesá.
O nezměněném počtu zaměstnanců hovoří ve Vídni 43%, v
Dolních Rakousích 49% a v Burgenlandsku 53% podniků.
Dva nejčastěji uváděné způsoby řešení nedostatku
pracovních sil v podniku jsou „aktivní nábor v tuzemsku“
(tento postup uvádí ve Vídni 41%, v Dolních Rakousích
33% a v Burgenlandsku 26% oslovených; zvlášť vysoký je
počet těchto odpovědí u podniků v oblasti pohostinství) a
„výchova vlastních pracovníků“ (ve Vídni zvolilo tuto možnost
32% podniků, v Dolních Rakousích 29% a v Burgenlandsku
37%). Ve Vídni a v Dolních Rakousích by takto postupovaly
Slovinska, v dolnorakúskych podnikoch sa naproti tomu
Slovinci prakticky nevyskytujú.
Pracovníci z bývalej Juhoslávie a z Turecka pôsobia vo
Viedni a Dolnom Rakúsku skôr v menej kvalifikovaných
odboroch: „nekvalifikovaných robotníkov“ z bývalej Juhoslávie
zamestnáva 27% viedenských podnikov (24% v Dolnom
Rakúsku), „kvalifikovaných robotníkov“ 18% (v Dolnom
Rakúsku 12%) a „pracovníkov bez maturity“ 8%. V 9%
dolnorakúskych podnikov sa vzdelávajú „vyučení“ z bývalej
Juhoslávie. V 13% podnikov z Viedne pracujú tureckí
„nekvalifikovaní robotníci“ (v Dolnom Rakúsku 15% a v
Burgenlandsku 22%), v 10% zasa „kvalifikovaní robotníci“ (v
Dolnom Rakúsku 12%).
V sledovaných podnikoch neregistrujeme zvýšenie počtu
zamestnaných „absolventov učňovských škôl“ z nových
členských štátov EU. U segmentu „nekvalifikovaných
robotníkov“ uvádza ich prírastok len veľmi malé percento
podnikov (3%) a u „kvalifikovaných robotníkov“ celkovo
6% (pričom v Dolnom Rakúsku činí analogická hodnota
12%). Malý počet viedenských a dolnorakúskych
podnikov (4% všetkých sledovaných podnikov)
konštatuje nárast počtu „pracovníkov bez maturity“. Vo
viedenských a burgenlandských podnikoch sa zvyšuje
počet „vysokoškolákov“ (vo Viedni sú zamestnaní v 14%,
v Burgenlandsku v 11% podnikov). Vo Viedni sa 13%
podnikov domnieva, že počet zamestnaných „pracovníkov
s maturitou“ vzrástol; celkom 4% oslovených podnikov
registrujú zvýšenie počtu „externých spolupracovníkov“
z nových členských štátov EU (pričom v Burgenlandsku je táto
kategória zastúpená v 11% podnikov, čo výrazne prekračuje
priemer všetkých troch spolkových krajín).
56% burgenlandských podnikov, ktoré zamestnávajú
pracovníkov z nových členských štátov EU, je s nimi veľmi
spokojných, ďalších 33% je iba spokojných. Vo Viedni zvolilo
23% podnikov odpoveď veľmi spokojných a 50% je so svojimi
zamestnancami z nových členských štátov EU spokojných.
V Dolnom Rakúsku pripadá na obidve uvedené možnosti
zhodne asi tretina odpovedí.
Z tých podnikov, ktoré už zamestnávajú pracovné sily z
nových členských štátov EU, by 92% vo Viedni, 55% v
Dolnom Rakúsku a 100% v Burgenlandsku opäť prijalo na
volné miesta zamestnancov z týchto krajín.
Vo Viedni, Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku hovorí
zhodne viac ako štvrtina podnikov o tom, že u nich došlo
v posledných dvoch rokoch ku zvýšeniu počtu zamestnancov.
Vo Viedni je tento nárast zvlášť výrazný u podnikov v odvetví
„úverovanie a poisťovníctvo“ a v „pohostinstve“, v Dolnom
Rakúsku v podnikoch z oblasti „pohostinstvo“ a „poskytovanie
ostatných verejných a osobných služieb“ a v Burgenlandsku
vo sfére „poskytovanie ostatných verejných a osobných
služieb“.
U 30% viedenských, 23% dolnorakúskych a 16%
burgenlandských podnikov počet zamestnancov klesá.
O nezmenenom počte zamestnancov hovorí vo Viedni 43%, v
Dolnom Rakúsku 49% a v Burgenlandsku 53% podnikov.
Dva najčastejšie uvádzané spôsoby riešenia nedostatku
pracovných síl v podniku sú „aktívny nábor v tuzemsku“ (tento
postup uvádza vo Viedni 41%, v Dolnom Rakúsku 33% a
v Burgenlandsku 26% oslovených; zvlášť vysoký je počet
„érettségivel nem rendelkezœk“ kategóriájában alkalmaznak
(ezt a bécsi vállalatok 7%-a tüntette fel), valamint „fœiskolai
végzettséggel rendelkezœket“ (a vállalatok 6%-ában).
Alsó-Ausztriában a válaszokban gyakran elœfordulnak a
„szakmunkások“ Lengyelországból. A bécsi vállalatok 6%-a
feltüntette, hogy szlovén „szakmunkásokat“ alkalmaznak,
az alsó-ausztriai vállalatokban ezzel ellentétben szlovének
gyarkorlatilag nincsenek jelen.
A volt Jugoszláviából és Törökországból származó
dolgozók Bécsben és Alsó-Ausztriában inkább az
alacsanyab képesítést igénylœ szakmákban vannak jelen:
„segédmunkásokat“ a volt Jugoszláviából a bécsi vállalatok
27%-a alkalmaz (24% Alsó-Ausztriában), „szakmunkásokat“
18% (Alsó-Ausztriában 12%) és „érettségivel nem rendelkezœ
dolgozókat“ a vállalatok 8%-a. Az alsó-ausztriai vállalatok
9%-ában dolgoznak „szakképzettek“ a volt Jugoszláviából. A
bécsi vállalatok 13%-ában dolgoznak török „segédmunkások“
(Alsó-Ausztriában ez 15% és Burgenlandban 22%), és 10%ban török „szakmunkások“ (Alsó-Ausztriában 12%-ban).
A vizsgált vállalatokban nem tapasztaltuk az új EUtagországokból érkezett „szakmunkásképzœ iskolát végzettek“
alkalmazásának a növekedését. A „segédmunkások“
szegmensében növekedést a vállalatoknak csak nagyon
kevés százaléka tüntetett fel (3%), a „szakmunkásoknál“ ez
összesen 6% (miközben Alsó-Ausztriában az ennek megfelelœ
érték 12%). A bécsi és burgenlandi vállalatokban a „fœiskolát
végzettek“ száma növekszik (Bécsben a vállalatok 14%-ában
és Burgenlandban a vállalatok 11%-ában alkalmazzák œket).
Bécsben a vállalatok 13%-a úgy véli, hogy az „érettségivel
rendelkezœ dolgozók“ száma nœtt; a megszólított vállalatok
összesen 4%-ban tapasztalták az új EU-tagországokból
származó „külsœ munkatársak“ számának a növekedését
(miközben Burgenlandban ez a kategória a vállalatok
11%-ában van képviselve, ami jelentœsen túllépi a három
tartomány átlagát).
A burgenlandi vállatok 56%-a azok közül, amelyek új EUtagországokból érkezett dolgozókat alkalmaznak, azokkal
nagyon meg van elégedve, további 33% „csak“ meg
van elégedve. Bécsben a vállalatok 23%-a válaszotta a
„nagyon meg van elégedve“ választ és a vállalatok 50%-a
az új EU-tagországokból érkezett dolgozókkal „meg van
elégedve“. Alsó-Ausztriában mindkét lehetœséget a vállalatok
egyharmada tüntette fel.
Azok közül a vállalatok közül, amelyek az új EUtagországokból érkezett dolgozókat már alkalmaznak,
Bécsben 92%, Alsó-Ausztriában 55% és Burgenlandban
100%, szabad munkahelyre ismét alkalmazna dolgozókat
ezekbœl az országokból.
Bécsben, Alsó-Ausztriában és Burgenlandban a vállalatok
több, mint egynegyede azonosan feltüntette, hogy az
elmúlt két évben náluk megnœtt az alkalmazottak száma.
Bécsben ez a növekedés különösen jelentœs a „hitelezés és
biztosítás“ és a „vendéglátóipar“ területén, Alsó-Ausztriában a
„vendéglátóipar“ és az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“
területén és Burgenlandban az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“ szférájában.
A bécsi vállalatok 30%-ában, az alsó-ausztriai vállalatok
23%-ában és a burgenlendi vállalatok 16%-ban csökken az
alkalmazottak száma.
117
Bei 30% der Wiener, 23% der niederösterreichischen und
16% der burgenländischen Unternehmen sinkt der Personalstand.
Von einem Gleichbleiben des Personalstandes sprechen in
Wien 43%, in Niederösterreich 49% und im Burgenland 53%
der Betriebe.
Die beiden mit Abstand am häufigsten genannten Maßnahmen für den Fall, dass nicht genug benötigte Arbeitskräfte
vorhanden sind, sind das „aktive Anwerben im Inland“ (dies
geben in Wien 41% an, in Niederösterreich 33% und im Burgenland 26%; von Unternehmen im Bereich des Gaststättenwesens wird dies besonders häufig angegeben) sowie das
„Selbst-Ausbilden“ (in Wien von 32% Betrieben, in Niederösterreich von 29% und im Burgenland von 37% angeführt).
Hierbei fällt in Wien und Niederösterreich die Sachgütererzeugung besonders in Gewicht, in Wien zusätzlich noch das
Gaststättenwesen. Im Burgenland wird auch häufig die Maßnahme des „Angebots flexiblerer Arbeitszeiten“ genannt.
hlavně podniky ve sféře materiální výroby, ve Vídni ještě
také pohostinství. V Burgenlandsku je také často uváděna
„nabídka pružnější pracovní doby“.
Podniky dále odpovídaly na otázku, které faktory považují
za nejdůležitější pro rozhodnutí o umístění provozovny.
Nejčastěji uváděnými faktory byly „právní jistota a spolehlivé
instituce v zemi“ (tuto možnost uvedlo po 70% podniků
z Dolních Rakous a Burgenlandska, ve Vídni to bylo 74%
podniků) a „pracovní motivace“ (ve všech třech spolkových
zemích shodně 70% podniků). „Dopravní obslužnost“ pokládá
za důležitou 70% vídeňských podniků (ve zbývajících dvou
spolkových zemích po 60%). V 60% až 70% odpovědí
se kromě toho objevují faktory „odbytové možnosti“ (v
Burgenlandsku však pouze těsně nad 50%), „kvalita
produkce“, „nabídka pracovních sil“ a „výhodné zdanění
podniků nebo zisku“.
Die Unternehmen wurden auch befragt, welche Faktoren bei
der Standortwahl als entscheidend erachtet werden. Die am
häufigsten angegebenen Faktoren waren „Rechtssicherheit
und verlässliche Institutionen im Land“ (je 70% der Betriebe
aus Niederösterreich und dem Burgenland, ebenso wie 74%
der Wiener Betriebe nannten dies) sowie „Arbeitsmotivation“
(von jeweils 70% der Unternehmen in den drei Bundesländern angegeben). Die „Verkehrsanbindung“ wird von 70% der
Wiener Betriebe als wichtig erachtet (in den anderen beiden
Bundesländern von jeweils 60%). Außerdem führten jeweils
zwischen 60% und 70% der Betriebe die Faktoren „Absatzchancen“ (diese Faktoren wurden im Burgenland allerdings
nur von knapp über 50% genannt), „Qualität der Produktion“,
„Personal vorhanden“ und „Unternehmens- bzw. Unternehmensgewinnbesteuerung“ an.
Unternehmensgründungen und
Unternehmenskooperationen in den
neuen EU-Mitgliedstaaten
Zakládání podniků a kooperace s podniky
v nových členských zemích EU
10% der Wiener Betriebe geben an, in einem neuen EU-Mitgliedstaat ein Unternehmen gegründet zu haben (Betriebe
aus dem „Kredit- und Versicherungswesen“ überdurchschnittlich häufig); in Niederösterreich 3% (im „Bauwesen“
und im „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“ konnten
höhere Anteile verzeichnet werden), im Burgenland 5% (hier
fällt der „Handel“ besonders ins Gewicht).
Einen Kauf eines Unternehmens in neuen EU-Mitgliedstaaten
bestätigen 4% der in Wien und 1% der in Niederösterreich
befragten Betriebe (vor allem im Bereich der „Sachgütererzeugung“ sowie im Bereich des „Kredit- und Versicherungswesens“). Von einer Unternehmensbeteiligung sprechen 6%
der Betriebe in Wien (dabei spielt das „Kredit- und Versicherungswesen“ eine bedeutende Rolle), 3% der Unternehmen
in Niederösterreich und 2% der Betriebe aus dem Burgenland
(in diesen Bundesländern besonders im Bereich des „Handels/der Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“).
In Wien und in Niederösterreich importieren jeweils ein Viertel
der Unternehmen Produkte aus den neuen EU-Mitgliedstaaten, im Burgenland 16%. Die „Sachgüterproduktion“ ist hier
10% vídeňských podniků uvádí, že založily podnik v některé
nové členské zemi EU (nadprůměrně často jde o podniky
z oblasti „úvěrnictví a pojišťovnictví“); v Dolních Rakousích
jsou to 3% (vyšší procento bylo zaznamenáno v oborech
„stavebnictví“ a „zdravotnictví, veterinární lékařství a sociální
služby“), v Burgenlandsku 5% (zde je na čele pořadí
„obchod“).
Koupi podniku v nových členských státech EU potvrzují 4%
oslovených podniků ve Vídni a 1% v Dolních Rakousích
(především ve sféře „materiální výroby“ a také v oblasti
„úvěrnictví a pojišťovnictví“). O kapitálovém podílu
v zahraničních společnostech hovoří 6% podniků ve Vídni
(významnou roli zde hraje „úvěrnictví a pojišťovnictví“), 3%
podniků v Dolních Rakousích a 2% v Burgenlandsku (v
těchto spolkových zemích hlavně v oblasti „prodej/opravy
motorových vozidel a spotřebního zboží“).
Výrobky z nových členských států EU dováží ve Vídni a
Dolních Rakousích shodně čtvrtina podniků, v Burgenlandsku
je jich 16%. Vedoucí postavení zde zaujímá „materiální
výroba“. Služby nakupuje v nových členských zemích EU 7%
118
týchto odpovedí u podnikov v oblasti pohostinstva) a „výchova
vlastných pracovníkov“ (vo Viedni zvolilo túto možnosť
32% podnikov, v Dolnom Rakúsku 29% a v Burgenlandsku
37%). Vo Viedni a Dolnom Rakúsku by takto postupovali
hlavne podniky vo sfére materiálnej výroby, vo Viedni ešte
i v pohostinstve. V Burgenlandsku je tiež často uvádzaná
„ponuka pružnejšej pracovnej doby“.
Podniky ďalej odpovedali na otázku, ktoré faktory považujú
za najdôležitejšie pre rozhodnutie o umiestnení prevádzky.
Najčastejšie uvádzanými faktormi boli „právna istota a
spoľahlivé inštitúcie v krajine“ (túto možnosť uviedlo po 70%
podnikov z Dolného Rakúska a Burgenlandska, vo Viedni
to bolo 74% podnikov) a „pracovná motivácia“ (vo všetkých
troch spolkových krajinách zhodne 70% podnikov). „Dopravnú
infraštruktúru“ pokladá za dôležitú 70% viedenských podnikov
(v ďalších dvoch spolkových krajinách po 60%). V 60% až
70% odpovedí sa okrem toho objavujú faktory „odbytové
možnosti“ (v Burgenlandsku však iba tesne nad 50%), „kvalita
produkcie“, „ponuka pracovných síl“ a „výhodné zdanenie
podnikov alebo zisku“.
Az alkalmazottak száma nem változott a bécsi vállalatok 43%ában, az alsó-ausztriai vállalatok 49%-ában és a burgenlandi
vállalatok 53%-ban.
A vállalati munkaerœhiány megoldásának két leggyakrabban
feltüntetett módja az „aktív hazai toborzás“ (ezt az eljárást a
megszólítottak 41%-a tüntette fel Bécsben, Alsó-Ausztriában
a 33%-a és Burgenlandban a 26%-a; különösen magas e
válaszoknak a száma a vendéglátóipari vállalatoknál) és
a „saját dolgozók nevelése“ (ezt a lehetœséget Bécsben a
vállalatok 32%-a választotta, Alsó-Ausztriában a 29-%-a
és Burgenlandban a 37%-a). Bécsben és Alsó-Ausztriában
ezt a módszert fœleg a materiális termelés szférájában
m•ködœ vállalatok választanák, Bécsben ezen kívül még
a vendéglátóipari vállalatok. Burgenlandban még gyakran
tüntették fel a „rugalmasabb munkaidœ felajánlását“.
A vállalatok továbbá arra a kérdésre is válaszoltak,
mely tényezœket tartanak a legfontosabbnak az
üzem elhelyezésének az eldöntése szempontjából. A
leggyakrabban feltüntetett tényezœk a „jogbiztonság és
megbízható intézmények az adott országban“ (ezt a
lehetœséget a vállalatok 70%-a tüntette fel Alsó-Ausztriában
és Burgenlandban, Bécsben a vállalatok 74%-a) és a
„munkamotiváció“ (mindhárom szövetségi tartományban
azonosan a vállalatok 70%-a). A „közlekedési hálózatot“
a bécsi vállalatok 70%-a tartja fontosnak (a másik két
tartományban ez 60%). A válaszok 60-70%-ában ezen
kívül feltüntették még az „értékesítési lehetœségeket“
(Burgenlandban viszont csupán valamivel 50% felett), a
„termelés minœségét“, a „munkaerœ-ajánlatot“ és a „vállalatok
vagy a nyereség elœnyös adózását“.
Zakladanie podnikov a kooperácia
s podnikmi v nových členských krajinách
EU
Vállalatok alapítása és együttm•ködés a
vállalatokkal az EU új tagországaiban
10% viedenských podnikov uvádza, že založili podnik
v niektorom novom členskom štáte EU (nadpriemerne
často ide o podniky z oblasti „úverovanie a poisťovníctvo“);
v Dolnom Rakúsku sú to 3% (vyššie percento bolo
zaznamenané v odboroch „stavebníctvo“ a „zdravotníctvo,
veterinárne lekárstvo a sociálne služby“), v Burgenlandsku 5%
(tu je na čele poradia „obchod“).
Kúpu podniku v nových členských štátoch EU potvrdzuje
4% oslovených podnikov vo Viedni a 1% v Dolnom Rakúsku
(predovšetkým vo sfére „materiálnej výroby“ a tiež v oblasti
„úverovania a poisťovníctve“). O kapitálovom podiele
v zahraničných spoločnostiach hovorí 6% podnikov vo Viedni
(významnú úlohu tu má „úverovanie a poisťovníctvo“), 3%
podnikov v Dolnom Rakúsku a 2% v Burgenlandsku (v
týchto spolkových krajinách hlavne v oblasti „predaj/opravy
motorových vozidiel a spotrebného tovaru“).
Výrobky z nových členských štátov EU dováža vo Viedni a
Dolnom Rakúsku zhodne štvrtina podnikov, v Burgenlandsku
je ich 16%. Vedúce postavenie tu má „materiálna výroba“.
Služby nakupuje v nových členských krajinách EU 17%
A bécsi vállalatok 10%-a feltüntette, hogy az EU valamelyik új
tagországában vállalatot alapított (átlagon felüli gyakorisággal
a „hitelezés és biztosítás“ területén m•ködœ vállalatokról
van szó); Alsó-Ausztriában ez 3% (magasabb százalékot
tapasztaltak az „építœipar“ és az „egészségügy, állatorvostan
és szociális szolgáltatások“ területén), Burgenlandban ez 5%
(itt az elsœ helyen a „kereskedelem“ szerepel).
Vállalatok vásárlását az EU új tagországában a megszólított
vállalatok 4%-a erœsítette meg Bécsben és 1%-a AlsóAusztriában (elsœsorban a „materiális termelés“, valamint a
„hitelezés és biztosítás“ szférájában). Külföldi társaságban
levœ tœkerészesedésrœl a vállalatok 6%-a beszél
Bécsben (jelentœs szerepe van itt a „hitelezésnek és a
biztosításnak“), a vállalatok 3%-a Alsó-Ausztriában és 2%-a
Burgenlandban (ezekben a szövetségi tartományokban fœleg
a „gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás és fogyasztási
cikkek kereskedelme és javítása“ területén).
Termékeket az EU új tagországaiból a bécsi és az alsóausztriai vállalatok egynegyede importál, Burgenlandban
ez 16%. Vezetœ pozíciója itt a „materiális termelésnek“ van.
119
führend. Leistungen aus neuen EU-Mitgliedstaaten beziehen
17% der Wiener, 12% der niederösterreichischen und 14%
der burgenländischen Betriebe.
Von sonstigen Kooperationen mit Unternehmen aus den neuen
EU-Mitgliedstaaten spricht jeweils ein Viertel der Unternehmen
in Wien (besonders häufig in den Bereichen „Kredit- und Versicherungswesen“ sowie im „Handel/in der Reparatur von KFZs
und Gebrauchsgütern“) und im Burgenland; in Niederösterreich
(wo ebenfalls der „Handel/die Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“ verstärkt solche Kooperationen angibt) 14%.
Ca. ein Viertel aller befragten Betriebe hat sich unternehmerische Maßnahmen bzw. Strategien für die Zeit nach der
erfolgten EU-Erweiterung überlegt. In Bezug auf einzelne
Branchen ist festzuhalten, dass sich in Wien vor allem das
„Gaststättenwesen“, die „Sachgütererzeugung“ und der
„Handel“ Strategien überlegt haben, ebenso wie in Niederösterreich der Bereich der „Erbringung sonstiger öffentlicher
und persönlicher Dienstleistungen“ und jener der „Sachgütererzeugung“. Im Burgenland haben sich ebenfalls Betriebe
in den Bereichen der „Erbringung sonstiger öffentlicher und
persönlicher Dienstleistungen“ und des „Handel/der Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“ um Strategien bemüht.
Von den Unternehmen, die solche Maßnahmen bzw. Strategien überlegt haben, berichtet - auf die gesamte Untersuchungsregion bezogen - beinahe die Hälfte über eine
„Zusammenarbeit mit Unternehmen aus den neuen EU-Mitgliedstaaten im Bereich „Kostensenkung/Rationalisierung“.
Jeweils ca. 40% der Betriebe nennen die Strategien „Aufbau
eines zusätzlichen Standorts in den neuen EU-Mitgliedstaaten“, „neue Produkte und Leistungen“ sowie „verstärktes
Marketing/Werbung für die eigenen Produkte in neuen EUMitgliedstaaten“. Von einem „verstärkten Export“ sprechen
32% der Betriebe, von einem „besseren Kundenservice“ 28%
und von einer „Qualitätsverbesserung“ 26%. Ein „Standortwechsel zumindest eines Teils des Unternehmens in neue
EU-Mitgliedstaaten“ wird von 6% der Betriebe sowie die
„Gründung von Verkaufsfilialen in neuen EU-Mitgliedstaaten“
von 17% ins Auge gefasst.
Deutlichere bundeslandspezifische Abweichungen sind im
Burgenland festzustellen, wo die Betriebe auch einen „Standortwechsel“ bzw. eine „Zusammenarbeit mit Unternehmen
aus den neuen EU-Mitgliedstaaten im Bereich Kostensenkung/Rationalisierung“, eine „stärkere Spezialisierung“ sowie
ein „besseres Kundenservice“ in ihre Planungen einbeziehen.
Subauftragnehmer aus den neuen EU-Mitgliedstaaten beschäftigen 12% der Wiener, 9% der niederösterreichischen
und 5% der burgenländischen Betriebe: in Wien häufig in den
Bereichen der „Sachgütererzeugung“, des „Realitätenwesens/der Erbringung von unternehmensbezogenen Dienstleistungen“ sowie des „Handels/der Reparatur von KFZs und
Gebrauchsgütern“, in Niederösterreich in der „Sachgütererzeugung“ und im „Bauwesen“.
Ein Großteil der befragten Unternehmen zeigt sich sehr
indifferent, was die Einschätzung der Auswirkungen der
EU-Erweiterung für ihren Betrieb bedeutet: Jeweils etwas
mehr als die Hälfte der Unternehmen in Niederösterreich
und im Burgenland und ca. ein Drittel der Wiener Betriebe
meinen, dass weder die Chancen noch die Gefahren in diesem Zusammenhang überwiegen. In Wien ist der Anteil der
120
vídeňských, 12% dolnorakouských a 14% burgenlandských
podniků.
O jiných formách kooperace s podniky z nových členských
států EU hovoří čtvrtina podniků ve Vídni (zvlášť často
v oborech „úvěrnictví a pojišťovnictví“ a „prodej/opravy
motorových vozidel a spotřebního zboží“) a stejné procento
v Burgenlandsku; v Dolních Rakousích (kde tyto kooperace
udává nejčastěji rovněž obor „prodej/opravy motorových
vozidel a spotřebního zboží“) je jich 14%.
Přibližně čtvrtina všech dotazovaných podniků uvažovala
o tom, že po rozšíření EU bude uplatňovat nové strategie
a opatření. Ve vztahu ke konkrétním odvětvím můžeme
konstatovat, že na podobné strategie pomýšlely ve Vídni
především obory „pohostinství“, „materiální výroba“ a
„obchod“, v Dolních Rakousích pak oblast „poskytování
ostatních veřejných a osobních služeb“ a „materiální výroba“.
V Burgenlandsku se o změnu strategií snažily rovněž podniky
v oblastech „poskytování ostatních veřejných a osobních
služeb“ a „prodej/opravy motorových vozidel a spotřebního
zboží“.
Z podniků, které pomýšlely na taková opatření nebo strategie,
hovoří – vztaženo k celému sledovanému regionu – téměř
polovina o „spolupráci s podniky z nových členských států
EU v oblasti „snižování nákladů/racionalizace“. Přibližně 40%
podniků uvádí shodně strategii „výstavby další provozovny
v nových členských zemích EU“, „nové produkty a služby“ a
„posílení marketingu/propagace vlastních výrobků v nových
členských státech EU“. O „posílení vývozu“ hovoří 32%
podniků, o „lepším zákaznickém servisu“ 28% a o „zlepšení
kvality“ 26%. „Přesun aspoň části podniku do nových
členských zemí EU“ uvádí 6% podniků a „otevření poboček
zabývajících se prodejem v nových členských státech EU“
17%.
Z jednotlivých spolkových zemí jsou zřetelnější rozdíly patrné
v Burgenlandsku, kde podniky zahrnují do svých plánů
také „přesun podniku“ nebo „spolupráci s podniky z nových
členských států EU v oblasti snižování nákladů/racionalizace“,
„posílení specializace“ a „lepší zákaznický servis“.
Subdodavatele z nových členských států EU zaměstnává
12% vídeňských, 9% dolnorakouských a 5% burgenlandských
podniků. Ve Vídni jich často využívají v oblasti „materiální
výroby“, „realit/poskytování služeb pro podnikovou sféru“ a
„prodeje/oprav motorových vozidel a spotřebního zboží“, v
Dolních Rakousích v „materiální výrobě“ a ve „stavebnictví“.
Značná část oslovených podniků naprosto nemá vyhraněný
názor, pokud jde o jejich hodnocení dopadu rozšíření EU na
jejich podnik: v Dolních Rakousích a Burgenlandsku se více
než polovina a ve Vídni přibližně třetina podniků vyslovila,
že v této souvislosti nepřevažují šance ani rizika. Ve Vídni
se 38% podniků domnívá, že zde spíše převažují šance, což
je mnohem více než v Dolních Rakousích a Burgenlandsku.
V Dolních Rakousích a Burgenlandsku zastává tento názor
o něco více než pětina sledovaných podniků. Ve Vídni jsou
o převaze příležitostí často přesvědčeny podniky z oblasti
„úvěrnictví a pojišťovnictví“ a „pohostinství“, v Dolních
Rakousích zde lze uvést rovněž sféru „pohostinství“. O
převládajících rizicích hovoří ve všech rakouských spolkových
zemích zhruba pětina oslovených podniků, které patří ve
Vídni především do sektoru „materiální výroby,“ v Dolních
Rakousích jsou to podniky ze „stavebnictví“ a z oblasti
„prodeje/oprav motorových vozidel a spotřebního zboží“.
viedenských, 12% dolnorakúskych a 14% burgenlandských
podnikov.
O iných formách kooperácie s podnikmi z nových členských
štátov EU hovorí štvrtina podnikov vo Viedni (zvlášť často
v odboroch „úverovanie a poisťovníctvo“ a „predaj/opravy
motorových vozidiel a spotrebného tovaru“) a rovnaké
percento v Burgenlandsku; v Dolnom Rakúsku (kde tieto
kooperácie udáva najčastejšie aj oblasť „predaj/opravy
motorových vozidiel a spotrebného tovaru“) je ich 14%.
Približne štvrtina všetkých dopytovaných podnikov uvažovala
o tom, že po rozšírení EU bude uplatňovať nové stratégie
a opatrenia. Vo vzťahu ku konkrétnym odvetviam môžeme
konštatovať, že na podobné stratégie pomýšľali vo Viedni
predovšetkým oblasti „pohostinstva“, „materiálnej výroba“
a „obchodu“, v Dolnom Rakúsku zasa oblasť „poskytovania
ostatných verejných a osobných služieb“ a „materiálnej
výroby“. V Burgenlandsku sa o zmenu stratégií snažili tiež
podniky v oblastiach „poskytovanie ostatných verejných a
osobných služieb“ a „predaj/opravy motorových vozidiel a
spotrebného tovaru“.
Z podnikov, ktoré pomýšľali na také opatrenia alebo stratégie,
hovorí – vztiahnuté k celému sledovanému regiónu – takmer
polovica o „spolupráci s podnikmi z nových členských štátov
EU v oblasti „znižovania nákladov/racionalizácie“. Približne
40% podnikov uvádza zhodne stratégiu „výstavba ďalšej
prevádzky v nových členských krajinách EU“, „nové produkty
a služby“ a „posilnenie marketingu/propagácia vlastných
výrobkov v nových členských štátoch EU“. O „posilnení
vývozu“ hovorí 32% podnikov, o „lepšom zákazníckom
servise“ 28% a o „zlepšení kvality“ 26%. „Presun aspoň časti
podniku do nových členských krajín EU“ uvádza 6% podnikov
a „otvorenie pobočky zaoberajúcej sa predajom v nových
členských štátoch EU“ 17%.
Z jednotlivých spolkových krajín sú zreteľnejšie rozdiely
patrné v Burgenlandsku, kde podniky zahrňujú do svojich
plánov aj „presun podniku“ alebo „spoluprácu s podnikmi z
nových členských štátov EU v oblasti znižovania nákladov/
racionalizácie“, „posilnenie špecializácie“ a „lepší zákaznícky
servis“.
Subdodávateľov z nových členských štátov EU zamestnáva
12% viedenských, 9% dolnorakúskych a 5% burgenlandských
podnikov. Vo Viedni ich často využívajú v oblasti „materiálnej
výroby“, „realít/poskytovania služieb pre podnikovú sféru“ a
„predaja/oprav motorových vozidiel a spotrebného tovaru“, v
Dolnom Rakúsku v „materiálnej výrobe a v „stavebníctve“.
Značná časť oslovených podnikov naprosto nemá vyhranený
názor, pokiaľ ide o ich hodnotenie dopadu rozšírenia EU na
ich podnik: v Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku sa viac ako
polovica a vo Viedni približne tretina podnikov vyslovila, že
v tejto súvislosti neprevažujú šance ani riziká. Vo Viedni sa
38% podnikov domnieva, že tu skôr prevažujú šance, čo je
omnoho viac než v Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku. V
Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku zastáva tento názor o
niečo viac než pätina sledovaných podnikov. Vo Viedni sú
o prevahe príležitostí často presvedčené podniky z oblasti
„úverovania a poisťovníctva“ a „pohostinstva“, v Dolnom
Rakúsku tu je možno uviesť tiež sféru „pohostinstva“.
O prevládajúcich rizikách hovorí vo všetkých rakúskych
spolkových krajinách zhruba pätina oslovených podnikov,
ktoré patria vo Viedni predovšetkým do sektoru „materiálnej
Szolgáltatásokat az EU új tagországaiból a bécsi vállalatok
17%-a vásárol, az alsó-ausztriai vállalatok 12%-a és a
burgenlandi vállalatok 14%-a.
Az EU új tagországaiban levœ vállalatokkal való
együttm•ködés más formáiról a vállalatok egynegyede
beszél Bécsben (nagyon gyakran a „hitelezés és biztosítás“,
valamint a „gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás és
fogyasztási cikkek kereskedelme és javítása“ területén), a
százalékos arány azonos Burgenladban; Alsó-Ausztriában
(ahol ez az együttm•ködés leggyakoribb szintén a
cikkek kereskedelme és javítása“ területén), ez a vállalatok
14%-át érinti.
A megkérdezett vállalatoknak kb. az egynegyede
mérlegelte azt, hogy az EU-bœvítés után új stratégiát és
intézkedéseket fog érvényesíteni. Konkrét ágazatokkal
kapcsolatban megállapítható az, hogy hasonló stratégiára
gondoltak Bécsben elsœsorban a „vendéglátóiparban“, a
„materiális termelés“ és a „kereskedelem“ területén, AlsóAusztriában pedig az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“
és a „materiális termelés“ területén. Burgenlandban
stratégiát igyekeztek módosítani a vállalatok az „egyéb
köz- és magánszolgáltatások“ és a „gépjárm•kereskedelem/
javítása“ területén. Azon vállalatok közül, amelyek ilyen
intézkedéseket vagy stratégiát mérlegeltek – az egész vizsgált
régióra vonatkoztatva – csaknem a fele beszélt az „EU új
tagországaiban levœ vállalatokkal való együttm•ködésrœl“
a „költségek csökkentése és az ésszer•sítés“ területén. A
vállalatok kb. 40%-a beszél a „további üzem létesítésének a
stratégiájáról az EU új tagországaiban“, az „új termékekrœl
és szolgáltatásokról és a „saját termékek marketingjének és
propagációjának az erœsítésérœl az EU új tagországaiban.
A „kivitel erœsítésérœl“ a vállalatok 32%-a beszél, „a jobb
ügyfélszolgáltatásokról“ a 28%-a és a „minœség javításáról“
a vállalatok 26%-a. A „vállalat legalább egy részének az
áthelyezését az EU új tagországába“ a vállallatok 6%-a
tüntette fel és az „értékesítéssel foglalkozó kirendeltségek
létesítését az EU új tagországaiban“ a vállalatok 17%-a.
Az egyes tartományok összehasonlításakor egyértelm•ek a
különbségek Burgenlandhoz képest, ahol a vállalatok tervbe
vették „a vállalat áthelyezését“ vagy „EU új tagországaiban
levœ vállalatokkal való együttm•ködést a költségek
csökkentése és az ésszer•sítés“ területén, a „specializáció
er•sítését“ és a „jobb ügyfélszolgáltatásokat“.
Alvállalkozókat az EU új tagországaiból a bécsi vállalatok
12%-a foglalkoztat, az alsó-ausztriai vállalatok 9%-a és
a burgenlandi vállalatok 5%-a. Ezt Bécsben gyakran a
„materiális termelés“ az „ingatlanközvetítœk és szolgáltatások
a vállalati szféra számára“ és a „gépjárm•kereskedelem/
és javítása“ területén használják ki, Alsó-Ausztriában a
„materiális termelés“ és az „építœipar“ területén.
A megszólított vállalatok jelentœs részének nincs határozott
véleménye az EU-bœvítés hatásáról saját vállalatukra: AlsóAusztriában és Burgenlandban a vállalatoknak több, mint a
fele és Bécsben nagyjából az egyharmada úgy nyilatkozott,
hogy ezzel összefüggésben nincsenek túlsúlyban sem az
esélyek, sem a kockázatok. Bécsben a vállalatok 38%-a
úgy véli, hogy itt inkább az esélyek vannak túlsúlyban, ami
121
Unternehmen, die von einem Überwiegen der Chancen ausgehen, mit 38% deutlich höher als in Niederösterreich und im
Burgenland. In Niederösterreich und im Burgenland sind es
jeweils knapp über ein Fünftel der befragten Betriebe. In Wien
sind häufig Betriebe aus den Bereichen des „Kredit- und Versicherungswesens“ und des „Gaststättenwesens“ von einem
Überwiegen der Chancen überzeugt, in Niederösterreich ist
hier ebenfalls das „Gaststättenwesen“ zu nennen. Von einem
Überwiegen der Gefahren spricht in allen Bundesländern ca.
ein Fünftel der befragten Unternehmen; in Wien vor allem
Unternehmen aus der „Sachgütererzeugung,“ in Niederösterreich Betriebe aus dem „Bauwesen“ und aus dem Bereich
„Handel/Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“.
Bedarf an Arbeitskräften in Ungarn,
Tschechien und in der Slowakei
Pot®eba pracovních sil v Ma∂arsku, Çesku
a na Slovensku
Wie in Wien, in Niederösterreich und im Burgenland wurde
der Arbeitskräftebedarf auch auf der ungarischen, der tschechischen und der slowakischen Seite der Grenze mit Österreich erhoben.
Stejně jako ve Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandsku
byla potřeba pracovních sil zjišťována také na maďarské,
české a slovenské straně hranic s Rakouskem.
In Ungarn wurden 73 Betriebe, in Tschechien 161 und in der
Slowakei 124 Unternehmen befragt. Bei der überwiegenden
Mehrzahl der Betriebe handelt es sich um Einzelunternehmen/Einzelbetriebe/Institutionen: In Ungarn und der Slowakei
entfielen knapp drei Viertel der Betriebe auf diese Kategorie,
in Tschechien 60%. Bei ebenfalls ca. drei Viertel der Unternehmen in Ungarn und in Tschechien erstreckt sich der Tätigkeitsbereich der Betriebe nur auf das jeweilige Land. In der
Slowakei geben dies 56% der Unternehmen an, 41% sind
international bzw. multinational tätig.
32% der ungarischen, 46% der tschechischen und 43% der
slowakischen Betriebe beschäftigen maximal 10 MitarbeiterInnen. In Ungarn und Tschechien verfügen je 32% über 1150 MitarbeiterInnen, in der Slowakei liegt der entsprechende
Anteil der Unternehmen mit 11-50 MitarbeiterInnen bei 34%.
Mehr als 50 Beschäftigte haben in Ungarn 36% der Unternehmen, in Tschechien 22% und in der Slowakei 23%.
Die wirtschaftliche Situation des Betriebes beurteilen 63%
der ungarischen, 78% der tschechischen und 78% der slowakischen Unternehmen als zumindest eher gut.
In den meisten Betrieben wurden die Fragen des standardisierten Fragebogens von BetriebsleiterInnen/BetriebsinhaberInnen/GeschäftsführerInnen bzw. von einem Vorstandsmitglied beantwortet (in 59% der Betriebe in Ungarn, in 67%
der Betriebe in Tschechien und in 44% der Betriebe in der
Slowakei).
Die wichtigsten Ergebnisse der Unternehmensbefragungen in
Ungarn, Tschechien und in der Slowakei sind im Folgenden
zusammenfassend dargestellt.
122
V Maďarsku odpovídalo 73 podniků, v Česku 161 a na
Slovensku 124. V převážné většině jde o samostatné podniky,
provozovny nebo instituce: v Maďarsku a na Slovensku do
této kategorie patří skoro tři čtvrtíny všech podniků, v Česku
60%. Ve zhruba třech čtvrtinách podniků v Maďarsku a
Česku jejich činnost nepřekračuje hranice příslušné země. Na
Slovensku totéž uvádí 56% podniků, ve 41% případů pak je
charakter jejich činnosti mezinárodní nebo nadnárodní.
32% maďarských, 46% českých a 43% slovenských podniků
zaměstnává nanejvýš 10 osob. V Maďarsku a Česku pracuje
v 32% dotazovaných podniků 11- 50 zaměstnanců, na
Slovensku činí procento podniků s 11- 50 zaměstnanci 34%.
Více než 50 zaměstnanců má v Maďarsku 36% podniků,
v Česku je to 22% a na Slovensku 23%.
Ekonomickou situaci podniku hodnotí 63% maďarských,
78% českých a 78% slovenských podniků jako přinejmenším
dobrou.
Na otázky obsažené ve standardizovaném dotazníku
odpovídali ve většině podniků ředitelé, majitelé firmy,
jednatelé nebo členové představenstva (konkrétně to bylo
59% podniků v Maďarsku, 67% podniků v Česku a 44%
podniků na Slovensku).
Následující část studie obsahuje porovnání nejdůležitějších
výsledků průzkumu, který byl proveden v podnicích v
Maďarsku, Česku a na Slovensku.
výroby,“ v Dolnom Rakúsku sú to podniky zo „stavebníctva“
a z oblasti „predaja/opráv motorových vozidiel a spotrebného
tovaru“.
sokkal több, mint Alsó-Ausztriában vagy Burgenlandban.
Alsó-Ausztriában és Burgenlandban ezt a véleményt vallja
a vállalatoknak valamivel több, mint egyötöde. Bécsben
az esélyek túlsúlyáról gyakran a „hitelezés és biztosítás“
és a „vendéglátóipar“ területén m•ködœ vállalatok vannak
meggyœzœdve, Alsó-Ausztriában szintén feltüntethetœ a
„vendéglátóipar“ szférája. A kockázatok túlsúlyáról a vizsgált
osztrák tartományokban a megszólított vállalatoknak kb. az
egyötöde beszél, amelyek Bécsben elsœsorban a „materiális
termelés“ szférájába tartoznak, Alsó-Ausztriában pedig az
„építœipar“ és a „gépjárm•kereskedelem/gépjárm•javítás és
fogyasztási cikkek kereskedelme és javításának“ a szférájába.
Potreba pracovných síl v Maďarsku,
Čechách a na Slovensku
Munkaerœ-szükséglet Magyarországon,
Rovnako ako vo Viedni, Dolnom Rakúsku a Burgenlandsku
bola potreba pracovných síl zisťovaná aj na maďarskej,
českej a slovenskej strane hraníc s Rakúskom.
Hasonlóképp, mint Bécsben, Alsó-Ausztriában és
Burgenlandban a munkaerœ-szükségletet az osztrák határ
magyar, cseh és szlovák oldalán is vizsgálták.
V Maďarsku odpovedalo 73 podnikov, v Čechách 161 a
na Slovensku 124. V prevážnej väčšine ide o samostatné
podniky, prevádzky alebo inštitúcie: v Maďarsku a na
Slovensku do tejto kategórie patria skoro tri śtvrtiny všetkých
podnikov, v Čechách 60%. V zhruba troch śtvrtinàch podnikov
v Maďarsku a Čechách ich činnosť neprekračuje hranice
príslušnej krajiny. Na Slovensku to isté uvádza 56% podnikov,
v 41% prípadov je zasa charakter ich činnosti medzinárodný
alebo nadnárodný.
32% maďarských, 46% českých a 43% slovenských podnikov
zamestnáva najviac 10 osôb. V Maďarsku a Čechách pracuje
v 32% dopytovaných podnikov 11-50 zamestnancov, na
Slovensku činí percento podnikov s 11-50 zamestnancami
34%. Viac ako 50 zamestnancov má v Maďarsku 36%
podnikov, v Čechách je to 22% a na Slovensku 23%.
Ekonomickú situáciu podniku hodnotí 63% maďarských, 78%
českých a 78% slovenských podnikov ako prinajmenšom
dobrú.
Magyarországon 73 vállalat válaszolt, Csehországban
161 vállalat és Szlovákiában 124. Túlnyomó többségben
önálló vállalatokról, üzemekrœl vagy intézményekrœl
van szó: Magyarországon és Szlovákiában ebbe a
kategóriába a vállalatoknak csaknem a háromnegyede
tartozik, Csehországban a 60%-a. Nagyjából a vállalatok
háromnegyedéban Magyarországon és Csehországban
tevékenységük nem lépi át az adott ország határait.
Szlovákiában ugyanezt a vállalatok 56%-a tünteti fel, az
esetek 41%-ában tevékenységüknek nemzetközi vagy
nemzetek feletti jellege van. A magyar vállalatok 32%-a,
a cseh vállalatok 46%-a és a szlovák vállalatok 43%a legfeljebb 10 személyt alkalmaz. Magyarországon és
Csehországban a megkérdezett vállalatok 32%-ának
11-50 alkalmazottja van, Szlovákiában az ilyen vállalatok
aránya 34%. Több, mint 50 alkalmazottja Magyarországon
a vállalatok 36%-ának van, Csehországban 22%-ának és
Szlovákiában 23%-ának.
A vállalat gazdasági helyzetét a magyar vállalatok 63%-a, a
cseh vállalatok 78%-a és a szlovák vállalatok 78%-a legalább
jónak ítéli meg.
Na otázky obsiahnuté v štandardizovanom dotazníku
odpovedali vo väčšine podnikov riaditelia, majitelia firmy,
konatelia alebo členovia predstavenstva (konkrétne to bolo
59% podnikov v Maďarsku, 67% podnikov v Čechách a 44%
podnikov na Slovensku).
Nasledujúca časť štúdie obsahuje porovnanie najdôležitejších
výsledkov prieskumu, ktorý bol uskutočnený v podnikoch v
Maďarsku, Čechách a na Slovensku.
A standardizált kérdœívben szereplœ kérdésekre túlnyomó
részt a vállalatok igazgatói, cégtulajnosok, ügyvezetœk vagy
igazgatósági tagok válaszoltak (konkréten ez a vállalatok
59%-a volt Magyarországon, a 67%-a Csehországban és a
44%-a Szlovákiában).
A tanulmány következœ része a magyarországi, csehországi
és szlovákiai vállalatokban megvalósított felmérés
legfontosabb eredményeinek az összehasonlítását
tartalmazza.
123
Erwarteter Arbeitskräftebedarf
Potřeba dalších pracovních sil
Im höher qualifizierten Bereich („angestellte AkademikerInnen“, „Angestellte mit Matura“) ist in allen drei Ländern mit einer Zunahme des Arbeitskräftebedarfs zu rechnen aber auch
im Bereich der „FacharbeiterInnen“ (hier sprechen weniger
slowakische als ungarische oder tschechische Betriebe von
einer Zunahme) sowie in Ungarn zu geringeren Anteilen auch
bei „LeiharbeiterInnen“. Bei „freien DienstnehmerInnen“ wird
sich der Bedarf nach Ansicht der Betriebe kaum verändern.
Bei „HilfsarbeiterInnen“ (dies besonders stark in Ungarn) und
bei „Angestellten ohne Matura“ gehen die Betriebe von einer
Abnahme des Bedarfs aus.
V segmentu pracovníků s vyšší kvalifikací („vysokoškoláci“,
„pracovníci s maturitou“) lze ve všech třech zemích počítat
se zvýšením potřeby pracovních sil a totéž lze říci i o
kategorii „kvalifikovaných dělníků“ (na Slovensku ovšem
hovoří o nárůstu potřeby méně respondentů než v Maďarsku
nebo Česku), a konečně v Maďarsku v menší míře také
u „smluvních pracovníků“. U „externích pracovních sil“ se
potřeba podle názoru podniků prakticky nezmění. V kategorii
„nekvalifikovaní dělníci“ (a zde zvlášť zřetelně v Maďarsku)
a „pracovníci bez maturity“ předpokládají podniky snížení
poptávky.
Während in der Slowakei die Betriebe damit rechnen, dass
die Beschäftigtenzahl in den Bereichen „Vollzeit“, „Teilzeit“
und „Werkvertrag/freier Dienstvertrag“ im Zunehmen begriffen ist, wird in Ungarn im Bereich „Vollzeit“ von sehr vielen
Unternehmen von einer Zunahme der Beschäftigtenzahl ausgegangen. Für den Bereich „Werkvertrag“ meint ein geringer
Anteil der Unternehmen, dass die Anzahl der Beschäftigten
zunehmen wird. Im Bereich „Teilzeit“ wird in Ungarn mit keinen Änderungen gerechnet. In Tschechien wird in den Bereichen „Vollzeit“ und „Teilzeit“ von sehr vielen Unternehmen
von einer Zunahme der Zahl der Beschäftigten, im Bereich
„Werkvertrag“ eher von keiner Änderung gesprochen.
Zatímco na Slovensku počítají podniky s tím, že se bude
zvyšovat počet zaměstnanců pracujících na plný nebo
částečný úvazek a také počet osob pracujících na smlouvu
o dílo nebo externě, předpokládá v Maďarsku velmi mnoho
podniků zvyšování počtu zaměstnanců v kategorii „práce na
plný úvazek“. U segmentu „smlouva o dílo“ se menší počet
podniků domnívá, že počet zaměstnanců bude růst. V oblasti
„práce na částečný úvazek“ se v Maďarsku se zvyšováním
počtu zaměstnanců nepočítá. V Česku hovoří velký počet
podniků o nárůstu počtu zaměstnanců v kategoriích „plný
úvazek“ a „částečný úvazek“, kdežto u „smluv o dílo“ se spíše
hovoří o stagnaci.
25% der befragten Betriebe in Ungarn, 31% der Betriebe in
Tschechien und 40% der slowakischen Unternehmen suchen
Personal, besonders Betriebe im Bereich der „Sachgütererzeugung“; in Ungarn und in der Slowakei wird auch im Bereich des „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesens“ und in
der Slowakei zudem häufig noch in der Branche „Erbringung
von sonstigen öffentlichen und persönlichen Dienstleistungen“ Personal gesucht.
In Ungarn meinen 73% der Betriebe, die auf Personalsuche
sind, dass es zumindest ziemlich schwierig ist, offene Stellen
entsprechend zu besetzen, in Tschechien 68% der Unternehmen und in der Slowakei 81%.
Bei den Begründungen, warum es schwierig ist, offene Stellen zu besetzen, fällt am meisten jene ins Gewicht, dass es
zu wenige verfügbare Arbeitskräfte mit der benötigten Ausbildungsrichtung gibt. Dies nannten in Ungarn 92% der Betriebe, in Tschechien 67% und in der Slowakei 78%. In Ungarn
Pracovní síly hledá 25% oslovených podniků v Maďarsku,
31% v Česku a 40% slovenských podniků s tím, že těžištěm
poptávky je oblast „materiální výroby“; v Maďarsku a na
Slovensku registrujeme potřebu pracovníků také v sektoru
„zdravotnictví, veterinární lékařství a sociální služby“ a na
Slovensku kromě toho také často v odvětví „poskytování
ostatních veřejných a soukromých služeb“.
V Maďarsku uvedlo 73% podniků, které shánějí pracovní síly,
že nalézt na volné místo přiměřeně kvalitního pracovníka je
přinejmenším dost obtížné, v Česku se takto vyjádřilo 68% a
na Slovensku 81% podniků.
124
Na otázku, proč je obtížné obsadit volná místa, bývá
nejčastější odpovědí, že je nedostatek volných pracovních
sil s potřebným profesním zaměřením. V Maďarsku tak
odpovědělo 92%, v Česku 67% a na Slovensku 78%. V
Maďarsku je na rozdíl od obou ostatních zkoumaných zemí
Potreba ďalších pracovných síl
A további munkaerœ szükséglete
V segmente pracovníkov s vyššou kvalifikáciou
(„vysokoškoláci“, „pracovníci s maturitou“) je možné vo
všetkých troch krajinách počítať so zvýšením potreby
pracovných síl a to isté je možno povedať i o kategórii
„kvalifikovaných robotníkov“ (na Slovensku sa však hovorí
o náraste potreby menej respondentov než v Maďarsku
alebo Čechách) a konečne v Maďarsku v menšej miere
aj u „zmluvných pracovníkov“. U „externých pracovných
síl“ sa potreba podľa názoru podnikov prakticky nezmení.
V kategóriách „nekvalifikovaní robotníci“ (a tu zvlášť zreteľne
v Maďarsku) a „pracovníci bez maturity“ predpokladajú
podniky zníženie dopytu.
A magasabb képzettség• dolgozók szegmensében („fœiskolai
végzettség•ek“, „érettségivel rendelkezœk“) mindhárom
országban lehet számolni a növekvœ munkaerœ-szükséglettel
és ugyanez elmondható a „szakmunkások“ kategóriájáról is
(Szlovákiában kevesebb megkérdezett beszélt a szükséglet
növekedésérœl, mint Magyarországon vagy Csehországban)
és végül Magyarországon kisebb mértékben a „szerzœdéses
dolgozók“ esetében. A „külsœ munkaerœt“ illetœen a szükséglet
a vállalatok véleménye szerint gyakorlatilag nem fog
megváltozni. A „segédmunkások“ kategóriájában (különösen
Magyarországon) és az „érettségivel nem rendelkezœk“
kategóriájában a vállalatok a kereslet csökkenését feltételezik.
Zatiaľ čo na Slovensku počítajú podniky s tým, že sa bude
zvyšovať počet zamestnancov pracujúcich na plný alebo
čiastočný úväzok a tiež počet osôb pracujúcich na zmluvu o
dielo alebo externe, predpokladá v Maďarsku veľmi mnoho
podnikov zvyšovanie počtu zamestnancov v kategórii „práca
na plný úväzok“. V segmente „zmluva o dielo“ sa menší
počet podnikov domnieva, že počet zamestnancov bude
rásť. V oblasti „práce na čiastočný úväzok“ sa v Maďarsku
so zvyšovaním počtu zamestnancov nepočíta. V Čechách
hovorí veľký počet podnikov o náraste počtu zamestnancov
v kategóriách „plný úväzok“ a „čiastočný úväzok“, kým u
„zmlúv o dielo“ sa skôr hovorí o stagnácii.
Míg Szlovákiában a vállalatok azzal számolnak, hogy a teljes
munkaidœben vagy részmunkaidœben foglalkoztatottak és
a megbízási szerzœdés vagy külsœ együttm•ködés alapján
dolgozó személyek száma növekedni fog, Magyarországon
nagyon sok vállalat feltételezi az alkalmazottak számának
a növekedését a „teljes munkaidœben foglalkoztatottak“
kategóriájában. A „megbízási szerzœdések“ szegmensében
a vállalatok kisebb része úgy véli, hogy az alkalmazottak
száma növekedni fog. A „részmunkaidœben foglalkoztatottak“
területén Magyarországon nem számolnak az alkalmazottak
számának a növekedésével. Csehországban a vállalatok
nagyobb száma feltételezi, hogy az alkalmazottak száma a
„teljes munkaidœben foglalkoztatottak“ és a „részmunkaidœben
foglalkoztatottak“ kategóriájában növekedni fog, míg a
„megbízási szerzœdések“ esetében inkább stagnálásról
beszélnek.
Pracovné sily hľadá 25% oslovených podnikov v Maďarsku,
31% v Čechách a 40% slovenských podnikov s tým, že
ťažiskom dopytu je oblasť „materiálnej výroby“; v Maďarsku a
na Slovensku registrujeme potrebu pracovníkov tiež v sektore
„zdravotníctva, veterinárneho lekárstva a sociálnych služieb“
a na Slovensku okrem toho aj často v odvetví „poskytovanie
ostatných verejných a súkromných služieb“.
V Maďarsku uviedlo 73% podnikov, ktoré zháňajú pracovné
sily, že nájsť na volné miesto primerane kvalitného pracovníka
je prinajmenšom dosť obtiažne, v Čechách sa takto vyjadrilo
68% a na Slovensku 81% podnikov.
Na otázku, prečo je obtiažne obsadiť volné miesta, býva
najčastejšia odpoveď, že je nedostatok volných pracovných
síl s potrebným profesijným zameraním. V Maďarsku tak
odpovedalo 92%, v Čechách 67% a na Slovensku 78%. V
Maďarsku je na rozdiel od oboch ostatných skúmaných krajín
Munkaerœt a megszólított vállalatok 25%-a keres
Magyarországon, 31%-a Csehországban és 40 %-a
Szlovákiában azzal, hogy a kereslet súlypontja a „materiális
termelés“; Magyarországon és Szlovákiában a dolgozók iránti
keresletet regisztráljuk még az „egészségügy, állatorvostan
és szociális szolgáltatások“ szektorában, és Szlovákiában
ezen kívül gyakran az „egyéb köz- és magánszolgáltatások“
ágazatban.
Magyarországon a munkaerœt keresœ vállalatok 73%-a
feltüntette, hogy a szabad helyek betöltése aránylag megfelelœ
képzettségœ dolgozóval elég nehéz, Csehországban így
nyilatkozott a vállalatok 68%-a és Szlovákiában a 81%-a.
125
ist im Unterschied zu den beiden anderen Untersuchungsländern auch der Faktor der „Entlohnung“ in diesem Zusammenhang nicht unwesentlich: 67% der ungarischen Unternehmen
geben die Bezahlung als Ursache an.
dost důležitý také faktor „odměna za práci“: 67% maďarských
podniků uvádí jako příčinu výši platu.
Bereitschaft ausländische Arbeitskräfte zu
beschäftigen
Ochota zaměstnávat zahraniční pracovní
síly
Im Rahmen der Unternehmensbefragung wurde auch erhoben, ob die Betriebe, die Personal suchen, offene Stellen
mit ArbeitnehmerInnen aus dem Ausland besetzen würden.
Dabei zeigte sich, dass in Tschechien und in der Slowakei
jeweils 30% der Betriebe ArbeitnehmerInnen aus Österreich
aufnehmen würden - hauptsächlich im Bereich der „Sachgütererzeugung“, in Tschechien zusätzlich auch im „Bauwesen“.
In Ungarn liegt der entsprechende Anteil derer, die ÖsterreicherInnen als Arbeitskräfte aufnehmen würden, bei 13%.
In Ungarn würden ebenfalls 13% der Unternehmen ArbeitnehmerInnen aus anderen alten EU-Ländern beschäftigen;
am häufigsten aber zeigen sich ungarische Betriebe bereit,
slowakische Arbeitskräfte zu beschäftigen (31% der Unternehmen führen dies an).
In Tschechien und in der Slowakei geben jeweils ca. 32%
der Betriebe an, ArbeitnehmerInnen aus anderen alten EULändern beschäftigen zu wollen (vor allem im Bereich der
„Sachgüterproduktion“); die Beschäftigung slowakischer
Arbeitskräfte können sich 66% der tschechischen Betriebe
vorstellen (im „Bauwesen“ ein noch höherer Anteil). Umgekehrt geben auch 61% der slowakischen Unternehmen an,
TschechInnen beschäftigen zu wollen (dies besonders im
Bereich der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und persönlichen Dienstleistungen“, im „Gesundheits-, Veterinär- und
Sozialwesen“ sowie in der „Sachgütererzeugung“); außerdem
meinen 29% der Betriebe in der Slowakei, dass ungarische
ArbeitnehmerInnen in Frage kommen (auch hier häufig in
den Bereichen „Erbringung von sonstigen öffentlichen und
persönlichen Dienstleistungen“ sowie in der „Sachgütererzeugung“).
V rámci průzkumu v podnicích jsme také zjišťovali, jestli by
podniky, které hledají zaměstnance, přijaly na volná místa
pracovní síly ze zahraničí. Přitom se ukázalo, že v Česku a
na Slovensku by uchazeče z Rakouska přijalo shodně 30%
podniků – hlavně v sektoru „materiální výroby“, v Česku
kromě toho také ve „stavebnictví“. V Maďarsku připouští 13%
podniků, že by zaměstnalo pracovní síly z Rakouska.
Stejně tak by 13% podniků v Maďarsku zaměstnalo
pracovníky z dalších „starých“ členských zemí EU; nejspíše
by však maďarské podniky byly ochotny přijmout pracovní síly
ze Slovenska (tuto odpověď uvedlo 31% podniků).
V Česku a na Slovensku se shodně 32% podniků vyjádřilo,
že chtějí zaměstnat pracovníky ze „starých“ členských
zemí EU (především v oblasti „materiální výroby“); přijetí
pracovních sil ze Slovenska připouští 66% českých podniků
(ve „stavebnictví“ je toto procento ještě vyšší). Naopak 61%
slovenských podniků uvádí, že by zaměstnalo Čechy (v tomto
případě hlavně v oblastech „poskytování ostatních veřejných
a soukromých služeb“, „zdravotnictví, veterinární lékařství
a sociální služby“ a „materiální výroba“); 29% podniků na
Slovensku kromě toho odpovědělo, že pro ně připadají
v úvahu pracovníci z Maďarska (také zde často v oborech
„materiální výroby“).
Persönliche Kontakte, Empfehlungen sowie Inserate spielen
bei der Rekrutierung von ausländischem Personal in allen drei
Ländern eine wichtige Rolle.
Weiters wurde erhoben, was nach Ansicht der befragten
Betriebe für bzw. gegen eine Beschäftigung von österreichischen Arbeitskräften spricht. Es zeigt sich, dass hinsichtlich
der Gründe, die für eine Beschäftigung von österreichischen
Arbeitskräften sprechen, in Ungarn die „Bereicherung durch
eine andere Kultur“ und „Sprachkenntnisse“ an der Spitze
der Nennungen stehen (jeweils von knapp über 40% genannt), gefolgt von „Fleiß“ und der „Verlässlichkeit“ (von je
37% der Unternehmen angegeben) sowie von „Qualifikation“
(von 30% angeführt).
Von den Betrieben in Tschechien gibt ca. je ein Viertel an,
dass die „Qualifikation“, die „Verlässlichkeit“ und die „Be-
126
Ve všech třech zemích hrají při náboru zahraničních
pracovních sil důležitou roli osobní kontakty, doporučení a
inzeráty.
Při průzkumu se zjišťovalo, co podle názoru oslovených
podniků hovoří pro nebo proti zaměstnávání pracovních sil
z Rakouska. Ukázalo se, že mezi důvody, které hovoří pro
zaměstnávání rakouských pracovníků, zaujímá v Maďarsku
první místo „obohacování jinou kulturou“ a „jazykové znalosti“
(vyskytlo se shodně v necelých 40% odpovědí), za nimi pak
následuje „píle“ a „spolehlivost“ (uvádí je 37% podniků) a
„kvalifikace“ (30% případů).
Přibližně čtvrtina podniků v Česku uvádí, že ve prospěch
zaměstnávání pracovních sil z Rakouska hovoří „kvalifikace“,
„spolehlivost“ a „obohacování jinou kulturou“. Na Slovensku
stojí v popředí „obohacování jinou kulturou“ (uvádí je necelá
polovina podniků). „Píle“ „spolehlivost“ a “kvalifikace“ (tyto
možnosti zvolilo shodně po 40% oslovených podniků)
zaujímají další místa v žebříčku argumentů, které hovoří pro
zaměstnávání rakouských pracovníků. Poměrně často jsou
ještě uváděny „jazykové znalosti“ (přibližně 30% odpovědí).
dosť dôležitý aj faktor „odmena za prácu“: 67% maďarských
podnikov uvádza ako príčinu výšku platu.
Arra a kérdésre, miért olyan nehéz a szabad munkahelyek
betöltése, a leggyakoribb válasz a szükséges szakmai
orientáltsággal rendelkezœ szabad munkaerœ hiánya.
Magyarországon a vállalatok 92%-a válaszolt így,
Csehországban a 67%-a és Szlovákiában a 78%-a.
Magyarországon a többi vizsgált országgal ellentétben
elég fontos tényezœ a „munka díjazása“ is: a magyar
vállalatok 67%-a fizetés összegét tüntette fel a munkahelyek
betöltésével kapcsolatos nehézségek okaként.
Ochota zamestnávať zahraničné pracovné
sily
Külföldi munkaerœ alkalmazásához való
hajlandóság
V rámci prieskumu v podnikoch sme tiež zisťovali, či by
podniky, ktoré hľadajú zamestnancov, prijali na volné miesta
pracovné sily zo zahraničia. Pritom sa ukázalo, že v Čechách
a na Slovensku by uchádzačov z Rakúska prijalo zhodne 30%
podnikov– hlavne v sektore „materiálna výroba“, v Čechách
okrem toho aj v „stavebníctve“. V Maďarsku pripúšťa 13%
podnikov, že by zamestnalo pracovné sily z Rakúska.
Rovnako tak by 13% podnikov v Maďarsku zamestnalo
pracovníkov z ďalších „starých“ členských krajín EU; najskôr
by však maďarské podniky boli ochotné prijať pracovné sily zo
Slovenska (túto odpoveď uviedlo 31% podnikov).
V Čechách a na Slovensku sa zhodne 32% podnikov
vyjadrilo, že chcú zamestnať pracovníkov zo „starých“
členských krajín EU (predovšetkým v oblasti „materiálnej
výroby“); prijatie pracovných síl zo Slovenska pripúšťa 66%
českých podnikov (v „stavebníctve“ je toto percento ešte
vyššie). Naopak 61% slovenských podnikov uvádza, že by
zamestnalo Čechov (v tomto prípade hlavne v oblastiach
„poskytovanie ostatných verejných a súkromných služieb“,
„zdravotníctvo, veterinárne lekárstvo a sociálne služby“ a
„materiálna výroba“); 29% podnikov na Slovensku okrem
toho odpovedalo, že pre nich pripadajú do úvahy pracovníci
z Maďarska (tiež tu často v oboroch „poskytovania ostatných
verejných a súkromných služieb“ a „materiálnej výroby“).
Vo všetkých troch krajinách majú pri nábore zahraničných
pracovných síl dôležitú úlohu osobné kontakty, doporučenia a
inzeráty.
A vállalati felmérés keretén belül azt is vizsgáltuk, hogy az
alkalmazottakat keresœ vállalatok hajlandóak lennéneke
a szabad munkahelyekre külföldrœl érkezett munkaerœt
alkalmazni. Megmutatkozott az, hogy Csehországban és
Szlovákiában osztrák érdeklœdœt a vállalatok 30%-a venne fel
– fœleg a „materiális termelés“ szektorában, Csehországban
ezen kívül még az „építœiparban“ is. Magyarországon
a vállalatok 13%-a fogadja el, hogy Ausztriából érkezœ
munkaerœt alkalmazna.
Hasonlóképp a vállalatok 13%-a Magyarországon a további
„régi“ EU-tagországokból származó dolgozókat alkalmazna;
viszont a magyar vállalatok leginkább szlovákiai munkaerœt
vennének fel (ezt a választ a vállalatok 31%-a adta meg).
Csehországban és Szlovákiában a vállalatok 32%-a
úgy nyilatkozott, hogy hajlandóak alkalmazni a „régi“
EU-tagországokból származó dolgozókat (elsœsorban a
„materiális termelés“ területén); szlovák munkaerœ felvételével
a cseh vállalatok 66%-a ért egyet (az „építœiparban“
ez a százalék még magasabb). Ellenkezœleg pedig a
szlovák vállalatok 61%-a feltüntette, hogy cseheket
foglalkoztatna (ebben az esetben fœleg az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“, az „egészségügy, állatorvostan
és szociális szolgáltatások“ és a „materiális termelés“
területén; a szlovák vállalatok 29%-a ezen kívül még
azt is válaszolta, hogy számukra számításba jöhetnek a
magyarországi dolgozók (itt is gyakran az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“ és a „materiális termelés“ területén).
Pri prieskume sa zisťovalo, čo podľa názoru oslovených
podnikov hovorí pre alebo proti zamestnávaniu pracovných
síl z Rakúska. Ukázalo sa, že medzi dôvodmi, ktoré hovoria
pre zamestnávanie rakúskych pracovníkov, sú v Maďarsku na
prvom mieste „obohatenie inou kultúrou“ a „jazykové znalosti“
(vyskytlo sa zhodne v necelých 40% odpovediach), za nimi
potom nasleduje „usilovnosť“ a „spoľahlivosť“ (uvádza ich
37% podnikov) a „kvalifikácia“ (30% prípadov).
Približne štvrtina podnikov v Čechách uvádza, že v prospech
zamestnávania pracovných síl z Rakúska hovorí „kvalifikácia“,
„spoľahlivosť“ a „obohatenie inou kultúrou“. Na Slovensku
je v popredí „obohatenie inou kultúrou“ (uvádza ho necelá
polovina podnikov). „Usilovnosť“ „spoľahlivosť“ a “kvalifikácia“
(tieto možnosti zvolilo zhodne po 40% oslovených podnikov)
obsadili ďalšie miesta v rebríčku argumentov, ktoré hovoria
pre zamestnávanie rakúskych pracovníkov. Pomerne často sú
ešte uvádzané „jazykové znalosti“ (približne 30% odpovedí).
Mindhárom országban a külföldi munkaerœ toborzásakor
fontos szerept játszanak a személyes kapcsolatok, az
ajánlások és a hirdetések.
Z pohľadu podnikov v troch skúmaných krajinách sú na druhej
A felmérés keretén belül vizsgálták azt is, mi szól a
megkérdezett vállalatok véleménye szerint az osztrák
munkaerœ alkalmazása mellett vagy ellen. Megmutatkozott
az, hogy az osztrák dolgozók alkalmazása melletti okok
között Magyarországon az elsœ helyen a „más kultúrával
való gazdagodás“ és a „nyelvi ismeretek“ állnak (azonos
mértékben ez jelent meg a válaszok nem egész 40%-ában
ezután következett a „szorgalom“ és a „megbízhatóság“
(a vállalatok 37%-a szerint) és a „megfelelœ képesítés“
(az esetek 30%-ában). A csehországi vállalatoknak kb.
az egynegyede feltüntette, hogy az osztrák munkaerœ
alkalmazása mellett szól a „megfelelœ képesítés“, a
„megbízhatóság“ és a „más kultúrával való gazdagodás“.
Szlovákiában elœtérben áll a „más kultúrával való
gazdagodás“ (ezt a vállalatoknak nem egészen a fele tüntette
127
reicherung durch eine andere Kultur“ für eine Beschäftigung
von österreichischen ArbeitnehmerInnen sprechen. In der
Slowakei steht die „Bereicherung durch eine andere Kultur“
im Vordergrund (von knapp der Hälfte der Betriebe genannt).
„Fleiß“ „Verlässlichkeit“ und “Qualifikation“ (von je ca. 40%
angegeben) setzen die Liste der Argumente fort, die für eine
Beschäftigung österreichischer Arbeitskräfte sprechen. Weiters fallen auch noch die „Sprachkenntnisse“ ins Gewicht
(von ca. 30% angegeben).
Aus Sicht der Unternehmen der drei Untersuchungsländer
sind andererseits die „Lohnkosten“ das Haupthindernis für
eine Beschäftigung österreichischer ArbeitnehmerInnen (in
Ungarn von 59%, in Tschechien von 52% und in der Slowakei von 65% der Betriebe genannt). In Ungarn und in der
Slowakei stehen auch die „Sozialkosten“ einer Beschäftigung
von ÖsterreicherInnen entgegen (je 44% der Betriebe meinen
dies). In Tschechien werden „Sprachkenntnisse“ häufiger als
Hinderungsgrund angegeben als „Sozialkosten“.
Für ungarische und slowakische Betriebe stellen in weiterer
Folge noch „lokale Marktkenntnisse“ und „Sprachkenntnisse“
relativ bedeutende Faktoren dar, die gegen eine Beschäftigung von österreichischen Arbeitskräften sprechen.
Je 12% der befragten Betriebe in Ungarn und in der Slowakei geben an, bereits ausländische ArbeitnehmerInnen zu
beschäftigen (besonders in Betrieben der „Sachgütererzeugung“), in Tschechien sind es 20% der Betriebe.
In Tschechien und in der Slowakei würden je 61% der Betriebe entsprechende inländische Arbeitskräfte bevorzugt aufnehmen, in Ungarn 83%.
Von einem in den letzten 2 Jahren gestiegenen Personalstand
sprechen 32% der ungarischen, 37% der tschechischen und
48% der slowakischen Unternehmen. Während in Tschechien
besonders die „Sachgütererzeugung“, das „Bauwesen“ und
das „Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“ Beschäftigtenzuwächse verzeichnen, ist es in der Slowakei das „Gaststättenwesen“.
Im gleichen Zeitraum gesunken ist der Personalstand bei ca.
je einem Viertel der Betriebe in den drei Untersuchungsländern. In Ungarn ist bei 42% der Unternehmen ein Gleichbleiben des Personalstandes zu beobachten, in Tschechien bei
36% und in der Slowakei bei 26% der Unternehmen.
Die von den befragten Unternehmen in den drei Ländern am
häufigsten genannte Maßnahme für den Fall, dass nicht genug benötigte Arbeitskräfte vorhanden sind, ist das „aktive
128
Z pohledu podniků ve třech zkoumaných zemích jsou
na druhé straně největší překážkou pro zaměstnávání
rakouských pracovních sil „mzdové náklady“ (v Maďarsku
se tak vyjádřilo 59%, v Česku 52% a na Slovensku 65%
podniků). V Maďarsku a na Slovensku hovoří proti využívání
rakouských pracovníků také „sociální výdaje“ (uvádí to 44%
podniků). V Česku je jako překážka uváděna častěji „znalost
jazyka“ než „sociální výdaje“.
U maďarských a slovenských podniků se pak jako relativně
významné faktory, které hovoří proti zaměstnávání pracovních
sil z Rakouska, objevují ještě „znalost místního trhu“ a
„jazykové znalosti“.
Po 12% dotazovaných podniků v Maďarsku a na Slovensku
uvádí, že už zaměstnávají zahraniční pracovní síly (zvlášť ve
sféře „materiální výroby“), v Česku to je 20% podniků.
V Česku a na Slovensku by shodně 61% podniků preferovalo
při obsazování volných pracovních míst zahraniční
pracovníky, v Maďarsku jich je 83%.
O nárůstu počtu zaměstnanců během posledních 2 let hovoří
32% maďarských, 37% českých a 48% slovenských podniků.
Zatímco v Česku registrují zvýšení počtu zaměstnanců
především odvětví „materiální výroby“, „stavebnictví“ a
„zdravotnictví, veterinární lékařství a sociální služby“, na
Slovensku je to „pohostinství“.
Ve sledovaných třech zemích zaznamenala ve stejném
období přibližně čtvrtina podniků pokles počtu zaměstnanců.
V Maďarsku pozorujeme u 42% podniků stagnaci početního
stavu, v Česku je to 36% a na Slovensku 26% podniků.
Nejčastěji uváděným způsobem řešení nedostatku
pracovních sil je ve zkoumaných třech zemích „aktivní
nábor v tuzemsku“ (tuto možnost uvedlo v Maďarsku 40%,
v Česku 37% a na Slovensku 60% podniků). Na druhém
místě následuje v Maďarsku a Česku „výchova vlastních
pracovníků“ (v Maďarsku by takto postupovalo 36%, v Česku
22%). Na Slovensku naproti tomu hraje významnou roli
„vyplácení vyšších mezd“ (uvádí to 24% slovenských, resp.
14% maďarských a 4% českých podniků). V Maďarsku a
na Slovensku vedle toho mají určitý význam ještě faktory
„zaměstnání pracovníků na smlouvu“, „výchova mimo podnik“
a „nabídka pružnější pracovní doby“.
Maďarské, české a slovenské podniky odpovídaly na
otázku, které faktory pokládají za rozhodující pro umístění
provozovny. Rozložení odpovědí bylo v tomto případě
v jednotlivých zemích odlišné:
strane najväčšou prekážkou pre zamestnávanie rakúskych
pracovných síl „mzdové náklady“ (v Maďarsku sa tak vyjadrilo
59%, v Čechách 52% a na Slovensku 65% podnikov). V
Maďarsku a na Slovensku hovoria proti využívaniu rakúskych
pracovníkov aj „sociálne výdaje“ (uvádza to 44% podnikov). V
Čechách je ako prekážka uvádzaná častejšie „znalosť jazyka“
pred „sociálnymi výdajmi“.
U maďarských a slovenských podnikov sa ešte ako relatívne
významné faktory, ktoré hovoria proti zamestnávaniu
pracovných síl z Rakúska, objavujú ešte „znalosť miestneho
trhu“ a „jazykové znalosti“.
Po 12% dopytovaných podnikov v Maďarsku a na Slovensku
uvádza, že už zamestnávajú zahraničné pracovné sily
(obzvlášť vo sfére „materiálnej výroby“), v Čechách to je 20%
podnikov.
V Čechách a na Slovensku by zhodne 61% podnikov
preferovalo pri obsadzovaní volných pracovných miest
zahraničných pracovníkov, v Maďarsku ich je 83%.
O náraste počtu zamestnancov v priebehu posledných
2 rokov hovorí 32% maďarských, 37% českých a 48%
slovenských podnikov. Zatiaľ čo v Čechách registrujú
zvýšenie počtu zamestnancov predovšetkým odvetvia
„materiálnej výroby“, „stavebníctva“ a „zdravotníctva,
veterinárneho lekárstva a sociálnych služieb“, je to na
Slovensku „pohostinstvo“.
V sledovaných troch krajinách zaznamenala v rovnakom
období približne štvrtina podnikov pokles počtu
zamestnancov. V Maďarsku pozorujeme u 42% podnikov
stagnáciu početného stavu, v Čechách je to 36% a na
Slovensku 26% podnikov.
Najčastejšie uvádzaným spôsobom riešenia nedostatku
pracovných síl je v skúmaných troch krajinách „aktívny
nábor v tuzemsku“ (túto možnosť uviedlo v Maďarsku
40%, v Čechách 37% a na Slovensku 60% podnikov). Na
druhom mieste nasleduje v Maďarsku a Čechách „výchova
vlastných pracovníkov“ (v Maďarsku by takto postupovalo
36%, v Čechách 22%). Na Slovensku naproti tomu má
významnú úlohu „vyplácanie vyšších miezd“ (uvádza to 24%
slovenských resp. 14% maďarských a 4% českých podnikov).
V Maďarsku a na Slovensku okrem toho majú určitý význam
ešte faktory „zamestnanie pracovníkov na zmluvu“, „výchova
mimo podnik“ a „ponuka pružnejšej pracovnej doby“.
Maďarské, české a slovenské podniky odpovedali na otázku,
ktoré faktory pokladajú za rozhodujúce pre umiestnenie
fel). A „szorgalom“, a „megbízhatóság“ és a „megfelelœ
képesítés“ (ezeket a lehetœségeket választotta azonos
mértékben a megszólított vállalatok 40%-a) helyezkednek el
az érvek további sorrendjében, amelyek az osztrák dolgozók
alkalmazása mellett szólnak. Aránylag gyakran tüntetik fel
még a „nyelvi ismereteket“ (a válaszok kb. 30%-ában).
A három vizsgált ország vállalatainak a szempontjából
másrészt az osztrák munkaerœ alkalmazásának a legnagyobb
akadályát a „bérköltségek“ jelentik (Magyarországon így
nyilatkozott a vállalatok 59%-a, Csehországban az 52%-a és
Szlovákiában a 65%-a). Magyarországon és Szlovákiában
ezen kívül még az osztrák munkaerœ kihasználása ellen
szólnak a „szociális költségek“ is (a vállalatok 44%-a tüntette
fel). Csehországban akadályként gyakrabban tüntetik fel a
„nyelvi ismereteket“, mint a „szociális kiadásokat“.
A magyar és a szlovák vállalatoknál még aránylag jelentœs
tényezœként az osztrák munkaerœ alkalmazása ellen, a „helyi
piac ismerete“ és a „nyelvi ismeretek“ jelentek meg.
A megkérdezett vállalatok 12%-a Magyarországon és
Szlovákiában feltüntette, hogy már alkalmaznak külföldi
munkaerœt (fœleg a „materiális termelés“ szférájában),
Csehországban ez a vállalatok 20%-a.
Csehországban és Szlovákiában azonos mértékben a
vállalatok 61%-a a szabad munkahelyek betöltésekor
elœnyben részesítené a külföldi dolgozókat, Magyarországon
ez a arány 83%.
Az alkalmazottak számának a növekedésérœl a legutóbbi 2
évben a magyar vállalatok 32%-a beszél, a cseh vállalatok
37%-a és a szlovák vállalatok 48%-a. Míg Csehországban
az alkalmazottak számának a növekedését elsœsorban a
„materiális termelés“, az „építœipar“ és az „egészségügy,
állatorvostan és szociális szolgáltatások“ ágazatában
regisztrálták, Szlovákiában a „vendéglátóipar“ területén.
A vizsgált három országban az azonos idœszakban
a vállalatoknak kb. az egynegyedénél csökkent az
alkalmazottak száma. Magyarországon a vállalatok 42%ánál figyelhetœ meg az alkalmazotti állomány stagnálása,
Csehországban ez 36% és Szlovákiában pedig 26%.
A munkaerœhiány megoldásának a leggyakrabban
feltüntetett módja a három vizsgált országban az „aktív
hazai toborzás“ (ezt a lehetœséget Magyarországon a
vállalatok 40%-a tüntette fel, Csehországban a 37%-a
és Szlovákiában a vállalatok 60%-a). Második helyen
Magyarországon és Csehországban a „saját dolgozók
nevelése“ áll (Magyarországon ezt az eljárást a vállalatok
129
Anwerben im Inland“ (dies geben in Ungarn 40%, in Tschechien 37% und in der Slowakei 60% der Betriebe an). An
zweiter Stelle folgt in Ungarn und in Tschechien das „SelbstAusbilden“ (in Ungarn von 36% der Betriebe angeführt, in
Tschechien von 22%). In der Slowakei spielt dagegen das
„Zahlen höherer Löhne“ eine bedeutende Rolle (24% der slowakischen Unternehmen geben dies an sowie 14% der ungarischen und 4% der tschechischen Unternehmen). In Ungarn
und in der Slowakei haben daneben auch noch die Faktoren
„Beschäftigung von LeiharbeiterInnen“, „Ausbilden lassen“
und „flexiblere Arbeitszeiten anbieten“ Bedeutung.
Die ungarischen, tschechischen und slowakischen Unternehmen wurden befragt, welche Faktoren bei der Standortwahl
als entscheidend erachtet werden. Dabei zeigen sich länderspezifische Unterschiede:
In Ungarn nennen 88% der Betriebe den Faktor „Personal
vorhanden“, 82% „Absatzchancen“, 80% „Lohnkosten“, je
70% „Qualität der Produktion“ und „Arbeitsmotivation“, 67%
„Unternehmensbesteuerung“, 64% „Rechtssicherheit und
verlässliche Institutionen im Land“, 61% „Verkehrsanbindung“ und 59% „Lohnstückkosten“.
In Tschechien wird von 53% der Faktor „Lohnkosten“ angegeben, von 50% „Personal vorhanden“, von jeweils knapp
über 40% „Qualität der Produktion“, „Lohnstückkosten“, „Absatzchancen“, „Rechtssicherheit und verlässliche Institutionen im Land“ und „Unternehmensgewinnbesteuerung“ sowie
von jeweils ca. einem Drittel „Arbeitsmotivation“, „Sozialkosten“, „Verkehrsanbindung“ und „Unternehmensbesteuerung“.
In der Slowakei sind für jeweils knapp 70% der Unternehmen
die Faktoren „Unternehmensbesteuerung“ und „Absatzchancen“, für 63% „Rechtssicherheit und verlässliche Institutionen
im Land“, für jeweils ca. 57% „Lohnkosten“, „Qualität der
Produktion“ und „Verkehrsanbindung“, sowie für 48% der
Faktor „Personal vorhanden“ von Relevanz.
V Maďarsku uvádí 88% podniků faktor „dostatek pracovních
sil“, 82% „odbytové možnosti“, 80% „mzdové náklady“, po
70% „kvalita produkce“ a „pracovní motivace“, 67% „zdanění
podniku“, 64% „právní jistota a spolehlivé instituce v zemi“,
61% „dopravní obslužnost“ a 59% „jednotkové mzdové
náklady“.
V Česku uvádí 53% podniků faktor „mzdové náklady“,
50% „dostatek pracovních sil“, něco přes 40% shodně
„kvalitu produkce“, „jednotkové mzdové náklady“, „odbytové
možnosti“, „právní jistotu a spolehlivé instituce v zemi“ a
„zdanění zisku podniku“ a ve třetině odpovědí se objevují
faktory „pracovní motivace“, „sociální výdaje“, „dopravní
obslužnost“ a „zdanění podniku“.
Na Slovensku jsou pro téměř 70% podniků relevantní faktory
„zdanění podniku“ a „odbytové možnosti“, pro 63% „právní
jistota a spolehlivé instituce v zemi“, zhruba pro 57% „mzdové
náklady“, „kvalita produkce“ a „dopravní obslužnost“ a pro
48% faktor „dostatek pracovních sil“.
Unternehmensgründungen und
Unternehmenskooperationen
Zakládání podniků a mezipodniková
kooperace
Ungarische und tschechische Betriebe, die im Rahmen der
Unternehmensbefragung untersucht wurden, haben in Österreich weder ein Unternehmen gegründet oder gekauft noch
sich an einem Unternehmen in Österreich beteiligt. In der
Slowakei sprechen 5% von einer Unternehmensgründung
(davon 22% der Betriebe aus dem slowakischen „Bauwesen“) und 4% von einer Unternehmensbeteiligung.
Produkte aus Österreich beziehen 31% der ungarischen,
14% der tschechischen und 23% der slowakischen Unternehmen. In allen drei Ländern fällt dabei vor allem der Bereich der „Sachgütererzeugung“ ins Gewicht; in Tschechien
und in der Slowakei hat auch noch das „Bauwesen“ und der
„Handel/die Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“ Bedeutung.
Maďarské a české podniky, které byly osloveny v rámci
průzkumu v podnicích, v Rakousku nezaložily ani nezakoupily
žádný podnik, a také tam nevlastní žádnou kapitálovou účast.
Na Slovensku jich o založení podniku v Rakousku hovoří 5%
(z toho 22% slovenských podniků v oblasti „stavebnictví“) a
4% o kapitálové účasti.
Výrobky z Rakouska odebírá 31% maďarských, 14% českých
a 23% slovenských podniků. Ve všech třech zemích zde
mají významný podíl odvětví „materiální výroby“; v Česku a
na Slovensku se kromě toho uplatňuje ještě „stavebnictví“ a
„prodej/opravy motorových vozidel a spotřebního zboží“.
Leistungen aus Österreich beziehen in Ungarn 20% der Betriebe (davon im Bereich der „Sachgüterproduktion“ 39%
der Unternehmen), in Tschechien 8% (davon 13% der Unternehmen im Bereich „Handel bzw. Reparatur“) und in der
Slowakei 26% (hier geben 40% der Betriebe im Bereich des
„Gaststättenwesens“ und 38% der Betriebe aus dem Bereich
der „Erbringung von sonstigen öffentlichen und persönlichen
130
Služby nakupuje v Rakousku 20% maďarských podniků (z
toho 39% oslovených podniků ze sféry „materiální výroby“), v
Česku 8% (z toho 13% podniků v oblasti „prodej a opravy“) a
na Slovensku 26% (zde hovoří o nákupu služeb z Rakouska
40% podniků v oblasti „pohostinství“ a 38% z oboru
„poskytování ostatních veřejných a soukromých služeb“). Jiné
formy kooperace s podniky z Rakouska realizuje v Maďarsku
25%, v Česku 12% a na Slovensku 41% dotazovaných
podniků. Možnost „ostatní formy kooperace“ ve všech třech
zemích velmi často uvádějí podniky z oblasti „materiální
prevádzky. Rozloženie odpovedí bolo v tomto prípade
v jednotlivých krajinách odlišné:
V Maďarsku uvádza 88% podnikov faktor „dostatok
pracovných síl“, 82% „odbytové možnosti“, 80% „mzdové
náklady“, po 70% „kvalita produkcie“ a „pracovná motivácia“,
67% „zdanenie podniku“, 64% „právna istota a spoľahlivé
inštitúcie v krajine“, 61% „dopravná sieť“ a 59% „jednotkové
mzdové náklady“.
V Čechách uvádza 53% podnikov faktor „mzdové náklady“,
50% „dostatok pracovných síl“, niečo viac ako 40% zhodne
„kvalitu produkcie“, „jednotkové mzdové náklady“, „odbytové
možnosti“, „právnu istotu a spoľahlivé inštitúcie v štáte“ a
„zdanenie zisku podniku“ a v tretine odpovedí sa objavujú
faktory „pracovnej motivácie“, „sociálne výdaje“, „dopravná
sieť“ a „zdanenie podniku“.
Na Slovensku sú pre takmer 70% podnikov relevantné faktory
„zdanenie podniku“ a „odbytové možnosti“, pre 63% „právna
istota a spoľahlivé inštitúcie v štáte“, zhruba pre 57% „mzdové
náklady“, „kvalita produkcie“ a „dopravná sieť“ a pre 48%
faktor „dostatok pracovných síl“.
36%-a választaná, Csehországban a 22%-a). Szlovákiában
ezzel szemben jelentœs szerepe van „a magasabb béreknek“
(ezt tüntette fel a szlovák megkérdezettek 24%-a, ill. a
magyar megkérdezettek 14%-a és a cseh megkérdezettek
4%-a). Magyarországon és Szlovákiában ezen kívül még
bizonyos jelentœsége van a „szerzœdéses foglakoztatásnak“,
a „vállalaton kívüli nevelésnek“ és a „rugalmasabb munkaidœ
felajánlásának“. A magyar, a cseh és a szlovák vállalatok
arra a kérdésre is válaszoltak, mely tényezœket tartanak
a legfontosabbnak az üzem elhelyezésének az eldöntése
szempontjából. A válaszok ebben az esetben az egyes
országokban egymástól eltérœek voltak: Magyarországon
a vállalatok 88%-a az „elegendœ munkaerœt“, a 82%-a az
„értékesítési lehetœségeket“, 80%-a a „bérköltségeket“,
70%-a a „termelés minœségét“ és a „munkamotivációt“
67%-a a „vállalati adózást“, 64%-a a „jogbiztonságot és a
megbízható intézményeket az adott országban“, 61%-a
a „közlekedési hálózatot“ és 59%-a az „egységek szerinti
bérköltségeket“ tüntette fel.
Csehországban a vállalatok 53%-a a „bérköltségeket“,
50%-a az „elegendœ munkaerœt“, valamivel több, mint 40%-a
azonos mértékben a „termelés minœségét“ és az „egységek
szerinti bérköltségeket“, az „értékesítési lehetœségeket“, a
„jogbiztonságot és a megbízható intézményeket az adott
országban“ és a „vállalati adózást“ tüntette fel. A válaszok
egyharmadában a „munkamotiváció“, a „szociális kiadások“, a
„közlekedési hálózat“ és a „vállalati adózás“ jelenik meg.
Szlovákiában a vállalatok csaknem 70%-a számára releváns
a „vállalati adózás“ és az „értékesítési lehetœségek“, a
63%-a számára a „jogbiztonság és a megbízható
intézmények az adott országban“, nagyjából az 57%-a
számára a „bérköltségek“, a „termelés minœsége“ és a
„közlekedési hálózat“, és a 48%-a számára az „elegendœ
munkaerœ“.
Zakladanie podnikov a medzipodniková
kooperácia
Vállalatok alapítása és a vállalatok közötti
együttm•ködés
Maďarské a české podniky, ktoré boli oslovené v rámci
prieskumu v podnikoch, v Rakúsku nezaložili ani nekúpili
žiadny podnik a tiež tam nevlastnia žiadnu kapitálovú účasť.
Na Slovensku ich o založení podniku v Rakúsku hovorí 5%
(z toho 22% slovenských podnikov v oblasti „stavebníctva“) a
4% o kapitálovej účasti.
Výrobky z Rakúska odoberá 31% maďarských, 14% českých
a 23% slovenských podnikov. Vo všetkých troch krajinách
tu majú významný podiel odvetvia „materiálnej výroby“;
v Čechách a na Slovensku sa okrem toho uplatňuje ešte
„stavebníctvo“ a „predaj/opravy motorových vozidiel a
spotrebného tovaru“.
A felmérés keretében megszólított magyar és cseh vállalatok
Ausztriában semmilyen vállalatot nem alapítottak és nem
vásároltak és semmilyen tœkerészesedésük sincs ott.
Szlovákiában vállalat alapításáról Ausztriában a szlovák
vállalatok 5%-a beszél (ebbœl 22% származik az „építœipar“
területérœl) és 4%-a a tœkerészesedésrœl.
Osztrák termékeket importál a magyar vállalatok 31%-a,
a cseh vállalatok 14%-a és a szlovák vállalatok 23%-a.
Mindhárom országban jelentœs aránya van a „materiális
termelés“ ágazatnak; Csehországban és Szlovákiában
emellett még az „építœipar“ és a „gépjárm•kereskedelem/
javítása“ is érvényesül.
Služby nakupuje v Rakúsku 20% maďarských podnikov (z
toho 39% oslovených podnikov zo sféry „materiálnej výroby“),
v Čechách 8% (z toho 13% podnikov v oblasti „predaj a
opravy“) a na Slovensku 26% (tu hovorí o nákupe služieb
z Rakúska 40% podnikov v oblasti „pohostinstva“ a 38%
z oblasti „poskytovania ostatných verejných a súkromných
služieb“). Iné formy kooperácie s podnikmi z Rakúska
realizuje v Maďarsku 25%, v Čechách 12% a na Slovensku
41% dopytovaných podnikov. Možnosť „ostatnej formy
Szolgáltatásokat Ausztriában a magyar vállalatok 20%-a
vásárol (ebbœl a megkérdezett vállalatok 39%-a a „materiális
termelés“ szférájából), Csehországban a vállalatok
8%-a (ebbœl 13% az „értékesítés és javítás“ területén)
és Szlovákiában 26% (melyek közül a vállalatok 40%-a
„vendéglátóipar“ területérœl vásárol szolgáltatásokat és
38%-a az egyéb köz- és magánszolgáltatások“ területérœl).
A kooperáció egyéb formáit az osztrák vállalatokkal
131
Dienstleistungen“ an, Leistungen aus Österreich zu beziehen).
Sonstige Kooperationen mit Unternehmen aus Österreich
sind in Ungarn 25%, in Tschechien 12% und in der Slowakei
41% der befragten Unternehmen eingegangen. Betriebe aus
dem Bereich der „Sachgütererzeugung“ nennen in allen drei
Ländern besonders häufig das Vorkommen von „sonstigen
Kooperationen“; in Tschechien zudem Unternehmen aus dem
„Gaststättenwesen“ und in der Slowakei Betriebe aus den
Bereichen „Handel bzw. Reparatur von KFZs und Gebrauchsgütern“ sowie „Erbringung von sonstigen öffentlichen und
persönlichen Dienstleistungen“.
In Ungarn und in Tschechien haben sich jeweils etwas mehr
als 30% der Betriebe unternehmerische Maßnahmen für
die Zeit nach der EU-Erweiterung überlegt (besonders hohe
Anteile sind in Tschechien in den Bereichen „Sachgütererzeugung“ und „Bauwesen“ sowie in Ungarn im Bereich
„Gesundheits-, Veterinär- und Sozialwesen“ zu verzeichnen),
in der Slowakei 42% (dort geben 64% der Betriebe aus dem
Bereich der „Sachgütererzeugung“ an, Maßnahmen überlegt
zu haben).
In Ungarn wurden von den Betrieben in diesem Zusammenhang vor allem folgende Maßnahmen besonders häufig
genannt: „Qualitätsverbesserung“ (von 54% genannt), „neue
Produkte/Leistungen“ (von 52% genannt), „Export verstärken“ (von 47%) sowie „Zusammenarbeit mit Unternehmen
aus Österreich im Bereich Kostensenkung/Rationalisierung“
und „verstärktes Marketing für die eigenen Produkte in Österreich“ (von je 30% genannt). In Tschechien steht die „Verstärkung des Exports“ an der Spitze der Maßnahmenliste (von
45% genannt), gefolgt von den Bereichen „Qualitätsverbesserung“ (von 36% angegeben), „neue Produkte/Leistungen“
(von 35% genannt) sowie „Zusammenarbeit mit Unternehmen
aus Österreich im Bereich Kostensenkung/Rationalisierung“
und „besseres Kundenservice“ (von je 27% genannt). In der
Slowakei setzt man auf „besseres Kundenservice“ (von 44%
der Betriebe genannt) sowie auf die „Zusammenarbeit mit
Unternehmen aus Österreich im Bereich Kostensenkung/Rationalisierung“ (von 42% genannt). Von je 33% der Betriebe
werden „Qualitätsverbesserung“ und „neue Produkte/Leistungen“ angeführt und von einem „verstärkten Export“ sprechen 29% der Unternehmen in der Slowakei.
132
výroby“, v Česku pak navíc podniky z odvětví „pohostinství“
a na Slovensku podniky z oborů „prodej/opravy motorových
vozidel a spotřebního zboží“ a „poskytování ostatních
veřejných a soukromých služeb“.
V Maďarsku a Česku pomýšlelo něco přes 30% podniků
na změnu podnikatelských strategií v období po vstupu
těchto zemí do EU (zvlášť vysoké procento jich v Česku
zaznamenáváme v odvětvích „materiální výroby“ a
„stavebnictví“ a v Maďarsku v oblasti „zdravotnictví,
veterinární lékařství a sociální služby“), na Slovensku bylo
takových podniků 42% (zde hovoří o těchto úvahách 64%
podniků ze sféry „materiální výroby“).
V Maďarsku uvádějí podniky v této souvislosti zvlášť často
především tato opatření: „zlepšení kvality“ (54% odpovědí),
„nové produkty/služby“ (52%), „posílení exportu“ (47%),
„spolupráce s podniky z Rakouska v oblasti snižování
nákladů/racionalizace“ a „posílení marketingu vlastních
produktů v Rakousku“ (uvádí je shodně 30% podniků). V
Česku zaujalo první místo v žebříčku opatření „posílení
exportu“ (45% podniků), za kterým následuje „zlepšení
kvality“ (uvádí je 36% podniků), „nové produkty/služby“ (35%)
a „spolupráce s podniky z Rakouska v oblasti snižování
nákladů/racionalizace“, resp. „lepší zákaznický servis“
(shodně po 27%). Na Slovensku sázejí podniky nejvíce na
„lepší zákaznický servis“ (tuto možnost uvedlo 44% podniků)
a na „spolupráci s podniky z Rakouska v oblasti snižování
nákladů/racionalizace“ (42%). Pro 33% podniků připadá
v úvahu „zlepšení kvality“ a „nové produkty/služby“ a o
„posílení exportu“ hovoří 29% slovenských podniků.
28% slovenských podniků uvádí, že zaměstnávají rakouské
subdodavatele; v Česku tento údaj uvedlo 5% podniků. V
Maďarsku nezaměstnává subdodavatele z Rakouska ani
jeden z oslovených podniků.
Zatímco v Maďarsku a Česku je procento podniků, které
předpokládají, že jim rozšíření EU přinese spíše větší šance,
téměř stejné jako procento těch, které se spíše obávají rizik (v
Maďarsku vidí 32% více příležitostí a 25% více rizik; v Česku
uvádí 34% šance a 24% rizika), očekává skoro polovina
slovenských podniků převahu šancí (6% hovoří o převaze
kooperácie“ vo všetkých troch krajinách veľmi často uvádzajú
podniky z oblasti „materiálnej výroby“, v Čechách ešte naviac
podniky z odvetvia „pohostinstva“ a na Slovensku podniky
z oblasti „predaj/opravy motorových vozidiel a spotrebného
tovaru“ a „poskytovania ostatných verejných a súkromných
služieb“.
V Maďarsku a Čechách pomýšľalo viac ako 30% podnikov
na zmenu podnikateľských stratégií v období po vstupe
týchto krajín do EU (zvlášť vysoké percento ich v Čechách
zaznamenávame v odvetviach „materiálnej výroby“ a
„stavebníctve“ a v Maďarsku v oblasti „zdravotníctvo,
veterinárne lekárstvo a sociálne služby“), na Slovensku
bolo takých podnikov 42% (o týchto úvahách tu hovorí 64%
podnikov zo sféry „materiálnej výroby“).
V Maďarsku uvádzajú podniky v tejto súvislosti obzvlášť
často predovšetkým tieto opatrenia: „zlepšenie kvality“
(54% odpovedí), „nové produkty/služby“ (52%), „posilnenie
exportu“ (47%), „spolupráca s podnikmi z Rakúska v oblasti
znižovania nákladov/racionalizácia“ a „posilnenie marketingu
vlastných produktov v Rakúsku“ (uvádza ich zhodne 30%
podnikov). V Čechách zaujalo prvé miesto v rebríčku
opatrení „posilnenie exportu“ (45% podnikov), za ktorým
nasleduje „zlepšenie kvality“ (uvádza ich 36% podnikov),
„nové produkty/služby“ (35%) a „spolupráca s podnikmi
z Rakúska v oblasti znižovania nákladov/racionalizácia“ resp.
„lepší zákaznícky servis“ (zhodne po 27%). Na Slovensku
vsadili podniky najviac na „lepší zákaznícky servis“ (túto
možnosť uviedlo 44% podnikov) a na „spoluprácu s podnikmi
z Rakúska v oblasti znižovania nákladov/racionalizácia“
(42%). Pre 33% podnikov pripadá do úvahy „zlepšenie kvality“
a „nové produkty/služby“ a o „posilnení exportu“ hovorí 29%
slovenských podnikov.
28% slovenských podnikov uvádza, že zamestnávajú
rakúskych subdodávateľov; v Čechách tento údaj uviedlo
5% podnikov. V Maďarsku nezamestnáva subdodávateľov
z Rakúska ani jeden z oslovených podnikov.
Zatiaľ čo v Maďarsku a Čechách je percento podnikov,
ktoré predpokladajú, že im rozšírenie EU prinesie skôr
väčšie šance, takmer rovnaké ako percento tých, ktoré sa
skôr obávajú rizík (v Maďarsku vidí 32% viac príležitostí
Magyarországon a megkérdezett vállalatoknak a 25%-a
valósít meg, Csehországban 12%-a és Szlovákiában 41%-a.
A „kooperáció egyéb formáinak“ a lehetœségeit mindhárom
országban a „materiális termelés“ területérœl tüntetik fel
a vállalatok nagyon gyakran, Csehországban ezen kívül
még a „vendéglátóipar“ ágazatáról és Szlovákiában a
cikkek kereskedelme és javítása“, valamint az „egyéb köz- és
magánszolgáltatások“ területérœl.
Magyarországon és Csehországban a vállalatoknak
több, mint 30%-a mérlegelte vállalkozási stratégiájának a
módosítását az EU-bœvítés utáni idœszakban (különösen
magas százalék regisztrálható Csehországban a „materiális
termelés“, az „építœipar“ ágazatokban, és Magyarországon
az „egészségügy, állatorvostan és szociális szolgáltatások“
területén), Szlovákiában ez az arány 42% volt (ebbœl 64% a
„materiális termelés“ szférájából származik).
Magyarországon a vállalatok ezzel összefüggésben
nagyon gyakran elsœsorban a következœ intézkedéseket
tüntetik fel: a „minœség javítása“ (a válaszok 54%-a), „új
termékek/szolgáltatások“ (52%), az „export megerœsítése“
(47%), „együttm•ködés az osztrák vállalatokkal a költségek
csökkentése és az ésszer•sítés“ területén és a „saját
termékek marketingjének a megerœsítése Ausztriában“
(ezt azonos mértékben a vállalatok 30%-a tünteti fel).
Csehországban az intézkedések között elsœ helyen az
„export megerœsítése“ áll (a vállalatok 45%-a), ezután
következik a „minœség javítása“ (a vállalatok 36%-a),
„új termékek/szolgáltatások“ (35%) és „együttm•ködés
az osztrák vállalatokkal a költségek csökkentése és az
ésszer•sítés területén“, ill. „jobb ügyfélszolgáltatás“.
Szlovákiában a vállalatok a hangsúlyt a leginkább a
„jobb ügyfélszolgáltatásra“ helyezik (ezt a lehetœséget a
vállalatok 44%-a tüntette fel), továbbá az „együttm•ködésre
az osztrák vállalatokkal a költségek csökkentése és az
ésszer•sítés területén“ (41%). A vállalatok 33%-a számára
még számításba jön a „minœség javítása“ és az „új termékek/
szolgálatatások“, az „export megerœsítésérœl“ pedig a szlovák
vállalatok 29%-a beszél.
A szlovák vállalatok 28%-a feltüntette, hogy osztrák
133
28% der slowakischen Betriebe geben an, Subauftragnehmer
aus Österreich zu beschäftigen; in Tschechien tun dies 5%
der Betriebe. In Ungarn werden von den befragten Unternehmen keine Subauftragnehmer aus Österreich beschäftigt.
rizik). V Maďarsku si od rozšíření EU slibují více příležitostí
především podniky ze sféry „materiální výroby“, v Česku
podniky z oblasti „pohostinství“ a na Slovensku podniky
z oboru „stavebnictví“.
Während sich in Ungarn und Tschechien die Anteile jener
Betriebe, die nach der EU-Erweiterung von einem Überwiegen der Vorteile ausgehen, nur gering von jenen, die eher von
Gefahren ausgehen, unterscheiden (in Ungarn sehen 32%
der Betriebe Chancen und 25% Gefahren; in Tschechien 34%
Chancen und 24% Gefahren), erwartet fast die Hälfte der slowakischen Unternehmen ein Überwiegen der Chancen (6%
sehen diesbezüglich Gefahren). In Ungarn sehen vor allem
Betriebe aus der „Sachgüterproduktion“ ein Überwiegen der
Vorteile der EU-Erweiterung, in Tschechien Unternehmen aus
dem „Gaststättenwesen“ und in der Slowakei Betriebe aus
dem Bereich „Bauwesen“.
Fußnoten:
1 Bei dieser Frage waren Mehrfachantworten möglich.
2 Dies sind in Ungarn 1142 Personen (77% der Stichprobe),
in Tschechien 2243 Personen (74% der Stichprobe) und in
der Slowakei 556 Personen (35% der Stichprobe – dieser
geringe Anteil rührt daher, dass in der Slowakei ein sehr
hoher Prozentsatz angab, nicht zu wissen, ob eine Arbeitsmigration ins Ausland in Frage kommt). Die Prozentangaben des Abschnittes beziehen sich jeweils auf diese
Grundgesamtheit.
3 Dies entspricht in Ungarn einer Personenzahl von 182, in
der Slowakei einer Zahl von 188 und in Tschechien einer
Zahl von 158.
4 Bezüglich der anderen Strukturvariablen, nach denen das
Migrationspotenzial nach Ostereich analysiert wurde, sind
keine nennenswerten Abweichungen zum allgemeinen
Arbeitsmigrationspotenzial festzustellen.
5 Bei dieser Frage waren Mehrfachantworten möglich.
6 Dies sind in Wien 1.317 Personen (65% der Stichprobe),
in Niederösterreich 1.495 (88% der Stichprobe) und im
Burgenland 309 Personen (84% der Stichprobe).
7 Mehrfachantworten waren möglich.
134
Poznámky:
1 U této otázky bylo možno uvést více odpovědí.
2 V Maďarsku je to 1142 osob (77% vzorku), v Česku
2243 osob (74% vzorku) a na Slovensku 556 osob (35%
oslovených – tento malý podíl je dán tím, že velmi vysoké
procento respondentů na Slovensku uvedlo, že nevědí,
jestli by odešli pracovat do zahraničí). Procentuální údaje
uvedené v této části studie jsou vždy vztaženy k tomuto
základnímu kontingentu.
3 V absolutním vyjádření tomu odpovídá v Maďarsku 182,
na Slovensku 188 a v Česku 158 osob.
4 Pokud jde o ostatní proměnné, použité při analýze
migračního potenciálu směrem do Rakouska, nebyly
zjištěny žádné relevantní odchylky od obecných poznatků
týkajících se potenciálu migrace za prací.
5 U této otázky bylo možno uvést více odpovědí.
6 Ve spolkové zemi Vídeň je to 1.317 osob (65% vzorku), v
Dolních Rakousích 1.495 (88% vzorku) a v Burgenlandsku
309 osob (84% vzorku).
7 Bylo možno uvést více nabízených odpovědí.
a 25% viac rizík; v Čechách uvádza 34% šance a 24%
riziká), skoro polovica slovenských podnikov očakáva
prevahu šancí (6% hovorí o prevahe rizík). V Maďarsku
si od rozšírenia EU sľubujú viac príležitostí predovšetkým
podniky zo sféry „materiálnej výroby“, v Čechách podniky
z oblasti „pohostinstva“ a na Slovensku podniky z oblasti
„stavebníctva“.
alvállalkozókat foglalkoztatnak; Csehországban ezt az
adatot a vállalatok 5%-a tüntette fel. Magyarországon a
megkérdezett vállalatok közül egyik sem foglalkoztat osztrák
alvállalkozót.
Poznámky:
1 U tejto otázky bolo možné uviesť viacero odpovedí.
2 V Maďarsku je to 1 142 osôb (77% vzorky), v Čechách 2
243 osôb (74% vzorky) a na Slovensku 556 osôb (35%
oslovených – tento malý podiel je daný tým, že veľmi
vysoké percento respondentov na Slovensku uviedlo, že
nevedia, či by odišli pracovať do zahraničia). Percentuálne
údaje uvedené v tejto časti štúdie sú vždy vztiahnuté k
tomuto základnému kontingentu.
3 V absolútnom vyjadrení tomu zodpovedá v Maďarsku 182,
na Slovensku 188 a v Čechách 158 osôb.
4 Pokiaľ ide o ostatné premenné, použité pri analýze
migračného potenciálu smerom do Rakúska, neboli
zistené žiadne relevantné odchýlky od všeobecných
poznatkov týkajúcich sa potenciálu migrácie za prácou.
5 U tejto otázky bolo možné uviesť viacero odpovedí.
6 V spolkovej krajine Viedeň je to 1 317 osôb (65% vzorky),
v Dolnom Rakúsku 1 495 (88% vzorky) a v Burgenlandsku
309 osôb (84% vzorky).
7 Bolo možné uviesť viacero ponúkaných odpovedí.
Jegyzetek:
1 Erre a kérdésre több választ lehetett feltüntetni.
2 Magyarországon ez 1142 személy (a minta 77%-a),
Csehországban 2243 személy (a minta 74%-a) és
Szlovákiában 556 személy (a megkérdezetek 35%-a
– ez az arány azért ilyen alacsony, mert Szlovákiában a
megkérdezettek nagyon nagy százaléka feltüntette, hogy
nem tudja, elmenne-e külföldre dolgozni). A tanulmány
e részében feltüntetett százalékos adatok ehhez a
alaphányadhoz vannak vonatkoztatva.
3 Abszolút értelemben ennek Magyarországon 182 személy,
Szlovákiában 188 személy és Csehországban 158
személy felel meg.
4 Ami az Ausztriába irányuló migrációs potenciál
elemzésekor használt többi változót illeti, nem lettek
megállapítva releváns eltérések a munkavállalási
migrációs potenciállal kapcsolatos általános ismeretekkel
szemben.
6 Bécsben ez 1.317 személy (a minta 65%-a), AlsóAusztriában 1.495 személy (a minta 88%-a) és
Burgenlandban 309 személy (a minta 84%-a).
Míg Magyarországon és Csehországban azoknak a
vállalatoknak a száma, amelyek feltételezik, hogy az EUbœvítés inkább esélyt hoz számukra, csaknem azonos
azok számával, amelyek inkább kockázatoktól tartanak
(Magyarországon több lehetœséget 32% lát és 25% több
kockázatot; Csehországban 34% tüntet fel esélyt és 24%
kockázatot), a szlovák vállalatoknak csaknem a fele az
esélyek túlsúlyát várja (6% beszél a kocákazatok túlsúlyáról).
Magyarországon az EU-bœvítéstœl a több lehetœséget
elsœsorban a „materiális termelés“ szférájából származó
vállalatok remélik, Csehországban a „vendéglátóipari
vállalatok“ és Szlovákiában az „építœipari vállalatok“.
135
8.
Das LAMO - Kooperationsnetzwerk
Kooperaçní sí† projektu LAMO
Kooperaçná sie† projektu LAMO
A LAMO projekt kooperációs hálózata
Im Zuge des Projektes „Arbeitsmarktmonitoring - LAMO“
wurde ein Netzwerk bestehend aus WissenschafterInnen,
MeinungsforscherInnen, Arbeitsmarkt- und WirtschaftsexpertInnen, Bildungsverantwortlichen sowie RegionalpolitikerInnen aufgebaut, die auch weiterführend als ExpertInnen in das
„Arbeitsmarktmonitoring“ im Sinne eines „ExpertInnenpanels“
eingebunden werden. Das LAMO-Kooperationsnetzwerk umfasst über hundert ExpertInnen aus den Ländern Österreich,
Ungarn, Tschechien und der Slowakei, die für Interviews zur
Verfügung gestanden sind und sich an der Fragebogenkonstruktion beteiligt haben.
136
V rámci projektu ”LAMO – Monitorování trhu práce“ byla
vybudována sí†, která propojuje v™decké pracovníky,
odborníky na v¥zkum ve®ejného mín™ní, experty v oblasti
trhu práce, ekonomy, odpov™dné pracovníky ve ‚kolství
a regionální politiky. V‚echny osoby pat®ící do této sít™
budou i v budoucnosti zapojeny do projektu monitorování
trhu práce, mimo jiné jako úçastníci ”expertního panelu“.
Kooperaçní sí† projektu LAMO çítá p®es sto expert• z
Rakouska, Ma∂arska, Çeské republiky a Slovenska, kte®í
dali své znalosti k dispozici pro interview s experty a
podíleli se na tvorb™ dotazník•.
V rámci projektu ”LAMO – Monitorovanie trhu práce“ bola
vybudovaná sie†, ktorá prepojuje vedeck¥ch pracovníkov,
odborníkov na v¥skum verejnej mienky, expertov v
oblasti trhu práce, ekonómov, zodpovedn¥ch pracovníkov
v ‚kolstve a regionálnej politike. V‚etky osoby patriace
do tejto siete budú i v budúcnosti zapojené do projektu
monitorovania trhu práce, okrem iného ako úçastníci
”expertného panelu“. Kooperaçná sie† projektu LAMO má
dnes sto expertov z Rakúska, Ma∂arska, Çeskej republiky
a Slovenska, ktorí dali svoje znalosti k dispozícii pre
interview s expertmi a podie¬ali sa na tvorbe dotazníkov.
A „LAMO – Munkaerœ-piaci monitoring“ c. projekt keretén
belül egy hálózatot építettek ki, mely összeköti a tudományos
munkatársakat, a közvéleménykutatási szakembereket,
a munkaerœ-piaci szakértœket, közgazdászokat, az
oktatás és a regionális politika területén m•ködœ felelœs
személyeket. E hálózatba tartozó valamennyi személy a
jövœben is bekapcsolódik a munkaerœpiac monitoringjába,
többek között a „szakértœi panel“ résztvevœiként. A LAMO
projekt együttm•ködési hálózatához több mint száz
osztrák, magyar, cseh és szlovák szakértœ tartozik, akik
saját tudásukat bocsájtották rendelkezésre a szakértœkkel
folytatott beszélgetések számára és részt vettek a kérdœívek
összeállításában is.
137
9.
Die LAMO - Partner
Partnerské instituce LAMO
Partnerské in‚titúcie LAMO
A LAMO partnerintézményei
Die Projektpartner bei LAMO I sind
Partnerské instituce projektu LAMO I jsou
in Österreich:
v Rakousku:
ÖIR-Informationsdienste GmbH
Franz Josefs Kai 27
1010 Wien
Tel.: 0043 (0)1 533 87 47-14, Fax: 0043 (0)1 533 87 47-66
Franz Josefs Kai 27
1010 Wien
tel.: 0043 (0)1 533 87 47-14, fax: 0043 (0)1 533 87 47-66
in Ungarn:
v Ma∂arsku:
Kommitatsarbeitsamt Györ-Moson-Sopron
Varoshaz ter. 3
9020 Györ
Tel.: 0039 96 529910, Fax: 0039 96 319 399
Ú®ad práce Ωupy Györ-Moson-Sopron
Varoshaz ter. 3
9020 Györ
tel.: 0039 96 529910, fax: 0039 96 319 399
in der Tschechischen Republik:
v Çeské republice:
Masaryk Universität Brünn, Institut für
Soziale Angelegenheiten
Gorkeho 7
60200 Brno
Tel.: 00420 541615206, Fax: 00420 541615100
Masarykova univerzita v Brn™, Fakulta sociálních studií
Gorkého 7
60200 Brno
tel.: 00420 541615206, fax: 00420 541615100
in der Slowakischen Republik:
ve Slovenské republice:
Vereinigung der Industrieverbände der
Slowakischen Republik
Institut für Arbeit und Soziales
Racinaka 71, P.O. Box 17
83008 Bratislava 38
Tel.: +421 02 4463 2107, Fax: +421 02 4363 3343
ZdruΩenie priemyse¬n¥ch zväzov Slovenskej republiky
V¥skumn¥ ústav práce, sociálnych veci a rodiny
Raçianska 71, P.O. Box 17
83008 Bratislava 38
tel.: +421 02 4463 2107, fax: +421 02 4363 3343
138
Partnerské in‚titúcie projektu LAMO I sú
A LAMO I projekt partnerintézményei az alábbiak
v Rakúsku:
Ausztriában:
Franz Josefs Kai 27
1010 Wien
tel.: 0043 (0)1 533 87 47-14, fax: 0043 (0)1 533 87 47-66
Franz Josefs Kai 27
1010 Wien
tel.: 0043 (0)1 533 87 47-14, fax: 0043 (0)1 533 87 47-66
v Ma∂arsku:
Magyarországon:
Úrad práce Ωupy Györ-Moson-Sopron
Varoshaz ter. 3
9020 Györ
tel.: 0039 96 529910, fax: 0039 96 319 399
Gyœr-Moson-Sopron Megyei Munkaügyi Hivatal
Városház tér. 3
9020 Gyœr
tel.: 0039 96 529910, fax: 0039 96 319 399
v Çeskej republike:
Csehországban:
Masarykova univerzita v Brne, Fakulta sociálnych ‚túdií
Gorkého 7
60200 Brno
tel.: 00420 541615206, fax: 00420 541615100
Masarykova univerzita v Brné, Fakulta sociálních studií
Gorkého 7
60200 Brno
tel.: 00420 541615206, fax: 00420 541615100
v Slovenskej republike:
Szlovákiában:
ZdruΩenie priemyseln¥ch zväzov Slovenskej republiky
V¥skumn¥ ústav práce, sociálnych záleΩitostí a rodiny
ZdruΩenie priemyseln¥ch zväzov Slovenskej republiky
Munka, Jólet kérdédei és Család Kutatóintézet
83008 Bratislava 38
tel.: +421 02 4463 2107, fax: +421 02 4363 3343
83008 Bratislava 38
tel.: +421 02 4463 2107, fax: +421 02 4363 3343
139
PA U L L A Z A R S F E L D
GESELLSCHAFT FÜR
SOZIAL F O R S C H U N G
1010 Wien
Maria Theresien-Straße 24/4
t (+43-1) 319 44 45
f: 319 44 49
m: offi[email protected]
www.arbeitsmarktmonitoring.at

LAMO I – Ergebnisse - Labourmarket Monitoring

Transkript

Podobné dokumenty

170 Energiemanager aus aller Welt in Prag 170

46 ozn·menÌ

Zwangsarbeit für »Weißes Gold« Nucená práce pro

steuerpolitisches diskussionsforum diskusní fórum k daňové politice