NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Příbram

Transkript

NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Příbram
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic Prosinec 2010
Jak na chřipku
str. 04 a 33
Důležité číslo
800 888 155
str. 011–012
Věrných
návštěvníků
lékáren přibývá
str. 28–29
str. 12–17
str. 18–23
str. 24–29
str. 30–35
str. 36–41
str. 42–46
str. 10–11
02
03
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Úvodní rozhovor
Obsah
Poslanec PČR a předseda komise pro rozvoj obcí a měst
Středočeského kraje Richard Dolejš říká:
„Proces privatizace
nemocnic byl podvodem
století“
Richard Dolejš, poslanec PČR a předseda komise pro rozvoj obcí a měst Středočeského kraje,
v letech 2000–2006 zastával funkci předsedy klubu zastupitelů ČSSD. Od roku 2000 byl krajským
opozičním zastupitelem za ČSSD a v minulém volebním období patřil k největším odpůrcům
privatizace středočeských nemocnic pod taktovkou ODS.
prodáno 750 milionů pod odhadní cenou a v důsledku
privatizace hrozí omezování zdravotní péče v kraji.
Poslanec PČR
Richard Dolejš se
středočeským hejtmanem
MUDr. Davidem
Rathem během otevření
stanoviště ZSSK ve
Zdicích
V inkrimnovaném roce řekl tehdejší hejtman
Petr Bendl k celému procesu, že „bude-li
v nemocnicích jasný vlastník, bude jejich
hospodaření efektivnější – ten privátní je
schopen si více uhlídat všechny nákupy a prodeje
a péče o pacienta bude u soukromníka lepší“.
Do jaké míry se podle vašeho názoru jeho slova
potvrdila?
Především chci zdůraznit, že zdravotnictví není byznys, ale veřejná služba. V tom tkví zásadní rozdíl mezi
pohledem sociální demokracie a ODS. Podnikatelským subjektům ve zdravotnictví jde samozřejmě především o zisk, a proto se zcela logicky soustředí na
provozování výdělečných a lukrativních oborů. Potom
může velmi snadno nastat, a ve Středočeském kraji se
tak i díky Bendlově privatizaci děje, že v některých
nemocnicích budou scházet důležité zdravotnické
obory. Naší představou je naopak vytvoření základní
sítě veřejných neziskových nemocnic, která může být
doplněna i soukromými subjekty. Cílem je především
spokojený pacient a kvalitní péče o něj.
V březnu 2007 bylo prodáno deset
nemocnic ve Středočeském kraji, což byl největší
hromadný prodej nemocnic v polistopadové
„Neexistují žádné záruky, že nemocnice budou
historii. Jak se s odstupem více než tří let díváte
poskytovat stejný rozsah zdravotní péče jako
na tento proces?
Můj postoj k privatizaci středočeských nemocnic se dosud.“ To jsou naopak vaše slova z března 2007.
nezměnil. Události posledních let mě pouze utvrdily Jaký osud čeká dle vašeho názoru nemocnice
v postoji, který jsme jako tehdejší opozice v zastu- po skončení pětileté lhůty, kdy musí zachovat
pitelstvu Středočeského kraje zastávali. Privatizace nemocniční péči?
nemocnic v režii ODS lze přirovnat ke krádeži za Záruky skutečně neexistují a na konkrétních přípabílého dne. Celkem deset krajských nemocnic bylo dech se ukazuje, že zde hrozí omezení rozsahu zdra-
votní péče v některých privatizovaných nemocnicích.
Někde se tak již v rozporu s privatizačními pravidly
děje. Příklady, které mluví samy za sebe, jsou berounská a brandýská nemocnice. Krajem navržené prodejní smlouvy postrádají pojistky, které by zabránily
likvidaci nemocnic a využití objektů na jiné komerční
aktivity. Za tento stav nese plnou odpovědnost krajská reprezentace ODS.
Podle vyjádření současného vedení kraje vznikla
kraji privatizací nemocnic škoda ve výši tři čtvrtě
miliardy korun, protože nemocnice byly prodány
výrazně pod účetní hodnotou. Jak se s touto
skutečností kraj vypořádá?
V době, kdy bývalá krajská vláda ODS rozhodovala
o privatizaci, jsem tento proces nazval podvodem století. Bývalá krajská vláda ODS prodala středočeské
nemocnice za 440 milionů, tedy 750 milionů pod
odhadní cenou. Přitom stát před prodejem do nemocnic investoval stovky milionů korun. To považuji za
šokující. Ve většině případů je rozdíl mezi odhadní
a prodejní cenou propastný. Skandální je například
prodej hořovické nemocnice. Dalším skandálním případem je prodej Onkologie na Pleši. V obou zmíněných případech se jednalo o zařízení, která dobře
hospodařila a prosperovala, takže zde k privatizaci
vůbec nebyl důvod.
R
ozhovor s poslancem PČR a předsedou
komise pro rozvoj obcí a měst Středočeského
kraje Richardem Dolejšem 02
O
dbor zdravotnictví 04
N
ový mamograf na vyšetření prsu
v Mladé Boleslavi 05
L outkáři rozdávali úsměvy 06
N
ové pracoviště magnetické
rezonance v kolínské nemocnici 07
S
polupráce mezi sociálním
a zdravotním resortem 08
Kraj plní poptávku seniorů 09
Číslo našeho call centra je 800 888 155 10
Oblastní nemocnice Kolín 12
Nemocnice Kutná Hora 18
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 24
Oblastní nemocnice Příbram 30
Klaudiánova nemocnice 36
Oblastní nemocnice Kladno 42
Vysátá nemocnice v Brandýse 47
Noví vlastníci také podle analýzy v rozporu
s privatizačními podmínkami nedoložili do
konce roku 2008 krajskému úřadu, že opravdu
proinvestovali částku, kterou slíbili.
To jen dokládá, že naše kritika celé privatizace byla
oprávněná. Pokud nejsou schopni dodržet závazek
daný podmínkami privatizace týkající se míry investic a rozsahu zdravotní péče, jak si potom můžeme
být jisti, že udrží její kvalitu?
Je šance, aby kraj některé zprivatizované
nemocnice získal zpět do svého vlastnictví?
Jak jsem již řekl, kraj se kvůli skandálnímu prodeji
nemocnic obrátil na soud a podal žalobu pro neplatnost privatizace. Nyní tedy záleží na jeho rozhodnutí. V případě, že by rozhodl kladně, je kraj připraven je opět převzít. Zároveň nelze vyloučit variantu
převzetí nemocnic v případě nabídky od současných
vlastníků. K obdobnému převzetí došlo v případě
nemocnice v Kutné Hoře, kterou do vlastnictví kraje
převedlo město.
Richard Dolejš
poslanec PČR a předseda komise pro rozvoj obcí a měst Středočeského kraje
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Měsíčník
Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o.,
IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524
Vedoucí projektu: Patrik Tomšů
Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice
Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila
Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš
Tulinger
Kontakt: [email protected]
Registrace: MK ČR E 19733
Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů
nemocnic.
Neprodejné
04
05
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Odbor zdravotnictví
Investice
Nový mamograf na
vyšetření prsu v Mladé
Boleslavi
votníci, pracovníci ve školství),
osobám, které mohou přenést
chřipku na vysoce rizikové skupiny (zdravotníci – lékaři, sestry,
pomocný zdravotnický personál, zaměstnanci LDN a domovů
důchodců, pracovníci poskytující
domácí zdravotní péči, rodinní příslušníci chronicky nemocných).
Dále se doporučuje očkovat děti ve
věku 6–18 let dlouhodobě léčené
kyselinou acetylsalicylovou. Podání vakcíny proti sezónní chřipce musí být opakováno každý rok,
a to vzhledem ke každoročnímu
objevení se nových kmenů odlišných od předešlé sezóny. Studie
dokazují, že protektivní (ochranné) protilátky přetrvávají u očkovaných minimálně 6 měsíců po očkování a u 70 % očkovaných ještě
další dva roky po očkování. Očkovat se mohou dospělí a děti starší 36 měsíců.
V případě zájmu o očkování se
můžete obrátit na svého registrujícího lékaře nebo ve Středočeském kraji navštívit kterékoliv očkovací středisko při Zdravotním
ústavu se sídlem v Praze – více na
www.zupraha.cz.
Text: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová, Mgr. Šárka Nováková; schválila: MUDr. Mária Stříhavková, VO ZDR
V našich zeměpisných
podmínkách patří akutní respirační
infekce mezi nejrozšířenější infekční onemocnění vůbec. Postihují
všechny věkové skupiny – dětskou
populaci, dospělé i seniory – a podléhají typicky sezónnímu výskytu
s maximem v podzimních, zimních
a jarních měsících roku, tedy v době
od září do května. Během tohoto období se mohou respirační onemocnění i několikrát zopakovat. Jedná
se o kapénkové nákazy, onemoc- především pravidelně si mýt ruce
nění se přenáší vzduchem při kaš- mýdlem a tekoucí teplou vodou,
případně používat přípravky k dezlání, kýchání apod.
Jedno z nejzávažnějších akutních infekci rukou na bázi alkoholu
infekčních onemocnění dýchacích a nedotýkat se rukama očí, nosu
cest virového původu je chřipka. a úst. K utírání rukou je vhodné
Začíná náhle z plného zdraví a prv- upřednostnit jednorázové papírové
ními projevy nejsou ani rýma ani utěrky. Pro organismus je důležitý
kašel, ale vysoká horečka 38 až dostatek spánku, pravidelný přísun
40 °C. Vzestup teploty obvykle pro- vitamínů, nejlépe v přirozené formě,
vázejí zimnice, třesavka, výrazné ideálně omezení stresu.
bolesti hlavy a suchý dráždivý Dalším preventivním opatřením,
kašel. Časté jsou bolesti kloubů, které máme u chřipky k dispozici
svalů, očí a zad. Dalším možným a které dokáže zabránit samotnému
příznakem je nevolnost, někdy rozvoji onemocnění, je očkování.
zvracení, průjem nebo zácpa či Proti chřipce se běžně doporučuje
nechutenství. Při nekomplikova- očkovat před jejím předpokládaným
ném průběhu trvá chřipka 4–7, ale výskytem, nejlépe v období září až
i 14 dnů. Rekonvalescence s přetr- prosinec.
vávající únavou a malátností však
může trvat mnohem déle. K pře- Vakcinace se doporučuje:
nosu nákazy dochází vzdušnou - osobám s chronickým onemocněcestou kapénkami nebo prostřed- ním dýchacích cest, srdce a cév,
nictvím rukou a předměty kontami- jater a ledvin, s metabolickým onenovanými sekretem nemocného.
mocněním a s nedostatečností
Ke snížení rizika nákazy chřipkou
imunitního systému,
je třeba vyhýbat se místům (ome- - osobám starším 65 let, kdy je
zit pobyt) s vyšší koncentrací osob, častý atypický průběh chřipky
jako jsou společenské akce, hro- vedoucí k zhoršení funkce orgánů,
madné dopravní prostředky nebo - osobám vystaveným zvýšenému
nákupní centra. Doporučuje se
riziku infekce v zaměstnání (zdra-
Foto: © Suto Norbert / Dreamstime.com
Akutní respirační
infekce a chřipka
24. listopadu uvedla mladoboleslavská Klaudiánova nemocnice za účasti hejtmana Středočeského
kraje MUDr. Davida Ratha slavnostně do provozu digitální mamograf.
Tento přístroj je nenahraditelným pomocníkem v raném stádiu, zaregistruje nádor velký pouze
při vyšetření ženského prsu. Rakovina prsu je velmi několik milimetrů. Na snímku ukáže ložisko či malé
závažný problém. V České republice s touto nemocí usazeniny vápníku, které značí přítomnost nádoru.
bojuje každá dvanáctá žena.
Osmimilionová investice do přístroje, který se může
Lékaři doporučují, aby každá
pochlubit 96% úspěšností, se bezesporu vyplatí.
žena po 45. roce věku neváhala
s preventivním vyšetřením,
které může předejít dlouhodobé léčbě nebo dokonce Úspěšnost mamografu, který nemocnici stál okolo
úmrtí. Nový digitální mamograf dokáže nádor odhalit osmi milionů korun, je totiž 96 %.
Slavnostního uvedení
mamografu do provozu
se zúčastnil hejtman
Středočeského kraje
MUDr. David Rath.
Při velkém okamžiku
nechyběl ani ředitel
nemocnice doc. MUDr.
Ladislav Horák, DrSc.
06
07
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Kultura
Investice
Loutkáři
rozdávali úsměvy
Rozptýlení a zábavu v podobě divadla pro děti přivezli letos na podzim do některých středočeských
nemocnic divadelníci z avantgardního loutkového souboru Teatro Truhla.
Úspěch představení
dokazuje, že loutkové
divadlo není
překonaným žánrem.
2010 v Šanghaji. V nemocnicích to ale byla naše premiéra a zcela nová zkušenost. Pokud jde o prostor,
museli jsme se například v Kolíně hodně uskromnit,
hráli jsme v poměrně úzké chodbě, pro děti to byl
ovšem velký zážitek,“ říká principál souboru Teatro
Truhla Pavel Truhlář. Vůbec největší radost prý děti
měly ve chvíli, kdy si po představení mohly loutky
zblízka prohlédnout a vyzkoušet si speciální „čertovské“ auto, které je nezbytnou rekvizitou představení Kočka a čert.
Projekt Úsměv pro zdraví se snaží přinést zejména
na dětská oddělení nemocnic úsměv a rozptýlení,
protože každé vybočení z běžného nemocničního
stereotypu přispívá k lepší psychické pohodě malých
pacientů. Loutkové představení s interaktivními
prvky je, zdá se, dobrým „lékem“. Tím spíš, že herci
souboru Teatro Truhla jsou zvyklí na přímý kontakt
s divákem a mají zkušenosti i s handicapovaným
publikem. Na divadelní představení navíc volně navazuje ještě výtvarná soutěž, jíž se mohou zúčastnit
všechny děti, které představení viděly.
„Jsme vděční za každý program, který dává našim
dětem šanci zažít něco nového. Z divadla byly naprosto unešené a velikou radost měly i z cen, které
dostaly za nejhezčí namalované obrázky – tři originální sety, z nichž lze vlastnoručně sestavit různé
typy loutek ze soustruženého dřeva. O zábavu jsme
tedy měli všichni postaráno i pro další dny,“ říká ředitelka dětského domova při Klaudiánově nemocnici
Díky pochopení hejtmana Středočeského v Mladé Boleslavi MUDr. Helena Tomanová.
kraje MUDr. Davida Ratha, jenž finančně zaštítil jejich Divadelníci by rádi v projektu Úsměv pro zdraví pokraprojekt Úsměv pro zdraví, odehráli na přelomu září čovali, i když v nemocnicích samozřejmě nikdy není
jisté, jak početné bude publiProjekt Úsměv pro zdraví se snaží přinést rozptýlení
kum. Kdyby prý loutky pomohly
dětským pacientům a přispět k jejich psychické pohodě.
zabavit a uzdravit byť jen jediného pacienta, má jejich práce
a října postupně tři představení na lůžkových oddě- smysl. Navíc jsou rádi, že mohou i tímto způsobem
leních v Kolíně, Kladně a také v dětském domově při dokázat, že loutkové divadlo zdaleka není překoKlaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi.
naným žánrem. Vždyť stejně jako v minulých stale„Pro děti i dospělé jsme už hráli na nejrůznějších tích dovoluje i dnes každému vstoupit do světa iluze
místech, třeba i na nedávno skončené výstavě Expo a fantazie.
Nové pracoviště
magnetické rezonance
v kolínské nemocnici
Nový přístroj nukleární magnetické rezonance, který znamená obrovský přínos v určování
diagnózy, začala provozovat krajská nemocnice v Kolíně. Zmíněné oddělení bylo slavnostně
uvedeno do provozu 24. listopadu za účasti středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha a jeho
náměstkyně ing. Zuzany Moravčíkové.
„Vlastní magnetickou rezonanci vidím jako
velký přínos pro nemocnici. Nový přístroj jí ušetří
spoustu peněz,“ říká hejtman MUDr. David Rath.
Doposud provozovala magnetickou rezonanci soukromá firma, se kterou někdejší ředitel MUDr. Luděk
Rubáš podepsal pro nemocnici nevýhodnou nájemní
smlouvu. Tímto krokem tak vydělané peníze zůstanou
nemocnici, která je opět investuje do svých prostor
a svých zaměstnanců.
Během návštěvy kolínské nemocnice si hejtman prohlédl průběh rekonstrukce pavilonu N, kde se vybuduje
oddělení ortopedie, neurologie, klinické biochemie,
novorozenecké a pediatrické JIP a miniinvazivní multidisciplinární terapeutické pracoviště.
Slavnostního otevření
oddělení nukleární
magnetické rezonance
se zúčastnil hejtman
Středočeského kraje
MUDr. David Rath
(vpravo). Přítomen
byl i ředitel kolínské
nemocnice MUDr. Petr
Chudomel (uprostřed).
08
09
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Sociální problematika
Sociální problematika
Spolupráce mezi
sociálním a zdravotním
resortem
Rozhovor s radní Středočeského kraje Mgr. Zuzanou Jentschke Stöcklovou:
„Kraj plní poptávku
seniorů“
Ve Středočeském kraji je v současné době 65 domovů seniorů a 45 z nich zřizuje Středočeský
kraj. V domovech pro seniory je celková kapacita 5 000 lůžek, z toho 3 500 patří příspěvkovým
organizacím kraje. Právě na péči o seniory v kraji jsme se zeptali Mgr. Zuzany Jentschke Stöcklové,
radní pro oblast sociálních věcí.
Sociální práce měla ke zdravotní péči z historického hlediska vždy blízko. Již při tvorbě nynějšího
střednědobého plánu jsme využívali poznatky a zkušenosti z oblasti zdravotnictví. A nejednalo
se pouze o tuto oblast.
Spolupracovali jsme například i s pracovníky
z oblasti školství, zástupců z klubů a volnočasových
aktivit seniorů či osob se zdravotním postižením atd.
Díky zákonu o sociálních službách vznikla i další
potřebná sociálně-zdravotní služba – tzv. sociální
lůžka ve zdravotnických zařízeních, která jsou vymezena v § 52 tohoto zákona. Ve většině krajských
nemocnic Středočeského kraje tak vznikla či vznikají lůžka pro pacienty, kteří již nepotřebují léčebnou či jinak náročnou péči, ale nemohou se z různých
sociálních důvodů vrátit zpět do svého domova. Na
přechodnou dobu, zpravidla trvající ne déle než tři
měsíce, se o takového člověka starají sociální pracovníci dané nemocnice, kteří se snaží nalézt návaznou
sociální službu. V tomto ohledu oblast zdravotnictví
přímo intervenuje v zájmu pacienta do sféry sociálních služeb. Díky těmto opatřením se všechny pomáhající profese snaží kontinuálně a hlavně individuálně pomáhat sociálně potřebným občanům.
Aktivity Středočeského kraje
Středočeský kraj zmírňuje výše uvedená negativní
rizika celou řadou opatření. Ve zdravotnictví je to
například zpětné proplácení zdravotnických poplatků,
stavby či renovace krajských nemocnic, nákup nových
moderních zdravotnických přístrojů či spektrum dalších dotací.
Pokračování příště
Na první pohled nejde o nízká čísla,
přesto se již dlouhodobě hovoří o nedostatku
těchto lůžek. Jaký je o ně v našem kraji zájem?
Domovy seniorů ve Středočeském kraji evidují kolem
4 000 žádostí o umístění. Mimo jiné je to i důsledek
toho, že minulé vedení kraje nedostatek míst v domovech pro seniory vůbec neřešilo. Až současné vedení
kraje se rozhodlo urychleně tuto tristní situaci řešit
a v současné době jsou již ve výstavbě tři nová zařízení. Podotýkám, že je to v době, kdy náš kraj dostává
od státu na sociální služby stále méně peněz.
Text: MUDr. David Grűnthal, vedoucí Odboru sociálních věcí KÚSk
MUDr. David Grűnthal
Přestože se přijímají nové legislativní normy, které
by měly modernizovat a stabilizovat obě sféry, vznikají zde problematické oblasti, které nutí péči různě
oklešťovat a prakticky znevažovat vynaloženou práci
ve prospěch potřebných občanů. Jedním z nejpalčivějších problémů je například stále se snižující
dotace ze strany státu (ministerstev). Od roku 2008
se vyčleněné prostředky na sociální služby pro občany
razantně snižují. Tyto meziroční finanční propady se
pohybují v řádech stovek milionů korun. S podobnými
potížemi se potýká i oblast zdravotnictví. Současná
vláda bohužel „dává hlavu do písku“ před jasnými
argumenty, jako je například stárnutí obyvatelstva
a díky tomu se zvyšující potřeba sociální a zdravotní
péče. Místo zvýšení alokace na sociální služby se
finanční prostředky pro rok 2011 budou snižovat
o 700 milionů korun. V této souvislosti je nutné také
připomenout připravený „úsporný balíček“ snížení
příspěvku na péči v I. stupni z 2 000 Kč na 800 Kč.
Tento krok se dotkne zejména seniorů, kteří využívají pečovatelskou službu. Velké množství seniorů
tak přijde oproti současnému stavu o významný zdroj
příjmů, který jim dosud umožňoval důstojný život.
Veřejný sektor, který poskytuje tyto a jiné terénní
služby sociální péče, tak přijde o finance ze dvou
potenciálních zdrojů: ze státního rozpočtu a dále na
vybraných úhradách od klientů. Díky tomu se pravděpodobně bude muset omezovat péče, a to zejména
v neziskovém sektoru.
Lze říci, v jakých oblastech našeho kraje je
nedostatek míst pro seniory nejmarkantnější?
Mezi okresy, kde nejvíce schází místa v domovech
pro seniory, patří Kladno a Beroun. Shodou okolností jde o oblasti s velkým počtem obyvatel a bylo
nezbytné s tímto problémem velmi rychle něco
udělat. Nový domov pro seniory proto vznikne při
kladenské nemocnici. V Berouně by měl být v létě
příštího roku dostavěn nový domov seniorů. Jeho
součástí bude také denní stacionář. Snažíme se tím
splnit přání seniorů, kteří chtějí zůstávat ve svých
domácnostech, ale cítí se přes den osamělí nebo
potřebují pomoc jiné osoby při zvládání základních
denních úkonů.
Zmínila jste, že současné vedení kraje nechává
budovat celkem tři nová zařízení pro seniory.
Které je to třetí?
Jde o přístavbu domova pro seniory ve Zdicích, jejíž
součástí bude také denní stacionář a která bude
dokončena na začátku roku 2012. Domov seniorů
Zdice zároveň nabídne od počátku ledna 2011 seniorům ze Zdic a okolních obcí pečovatelskou službu.
A jen na okraj, pečovatelskou službu pro seniory
z venkova zavedl letos také Domov seniorů Jenštejn.
Vypadá to tedy, že i u nás v kraji bude konečně
zajištěna služba pro seniory odpovídající
standardní evropské úrovni.
Domov seniorů Zdice je skutečně příkladem, jak by
podle nás měla péče o seniory ve Středočeském kraji
vypadat. Klienti si mohou vybrat ze tří druhů služeb
(terénní – pečovatelská, denní stacionář a pobytová),
které na sebe vzájemně navazují. V příštím roce
také dojde k rozšíření našeho denního stacionáře
při domově seniorů ve Smečně na Kladensku a při
domově seniorů v Novém Strašecí bude zahájena
výstavba pavilonu pro dvacet klientů s Alzheimerovou
chorobou. To vše by však samo o sobě nemělo smysl
bez práce a schopností personálu, který ve stávajících zařízeních určených pro seniory pracuje a který
si za svoji nelehkou práci zaslouží vysoké ocenění
nás všech.
Mgr. Zuzana
Jentschke Stöcklová
10
11
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Záchranná služba
Záchranná služba
Rozhovor s ředitelem středočeské záchranné služby MUDr. Martinem Houdkem:
„Číslo našeho call centra
je 800 888 155“
Středočeští záchranáři už přes rok poskytují zdravotnickou poradnu na telefonu. Call centrum na
lince 800 888 155 bylo poprvé uvedeno do provozu 14. září 2009 a jedná se o jedinou nonstop
bezplatnou zdravotnickou poradenskou linku na telefonu v České republice. Na otázky týkající
se call centra odpovídal ředitel středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek.
Kdy se poprvé zrodila myšlenka o zřízení
call centra na vaší záchranné službě?
Zdravotnická poradna na telefonu dlouhodobě
úspěšně funguje ve Velké Británii. V České republice je dostatečné množství tísňových linek a linek
bezpečí, ale něco jako call centrum tu vždy chybělo.
O jeho zřízení stál také hejtman Středočeského kraje
MUDr. David Rath, který se touto myšlenkou zabýval už jako prezident České lékařské komory. Samozřejmě v mnohem skromnějších poměrech, ale stejně
funkční. S hejtmanem Středočeského kraje a s několika kolegy ze záchranné služby jsme byli také navštívit britské call centrum, kde jsme nasbírali množství
zajímavých zkušeností.
Kdo všechno může volat, funguje linka pouze pro
určitou oblast?
Když jsme call centrum spouštěli, fungovalo několik
měsíců zkušebně jen pro čtyři okresy Středočeského
kraje – Kladensko, Rakovnicko, Berounsko a Mělnicko. Od začátku roku 2010 jsme rozšířili jeho provoz
pro celý kraj. Vzhledem k tomu, že se jedná o celorepublikové číslo, volají k nám v podstatě lidé z celých
Čech. Je znát, že i v jiných krajích tato služba chybí.
I tyto hovory samozřejmě přijímáme, jen se může
stát, že kompletní databázi zdravotnických zařízení
z Ostravska, Českobudějovicka nebo z Královéhradecka nebudeme mít. Ale v otázkách týkajících se
zdraví samozřejmě poradíme komukoli.
Jaké konkrétní služby může call centrum poskytovat?
Call centrum poskytuje rady občanům kraje při otázkách zdravotnického nebo psychosociálního charakteru. Uleví se tak běžnému provozu linky 155, kde
operátorky často řeší tyto telefonáty s psychosociální
urgencí, které nejsou vždy indikací pro výjezd sanitky.
Dispečerky call centra se tak na čísle 800 888 155
mohou stát pro volající nejenom rádci, ale i oporou
a vrbou v těžkých životních situacích. Při závažnějších
problémech pak mají databázi dalších zdravotnických
zařízení a navazujících psychosociálních služeb, aby
mohly volajícího nasměrovat k další odborné pomoci.
Jak jste přesně myslel to, že se uleví lince 155?
Na tísňovou linku volají často lidé, kteří nepotřebují
akutní přednemocniční péči, tedy zásah záchranné
služby, ale chtějí například jen poradit po zdravotnické stránce. Volají, co mají dělat s teplotou, nebo
se chtějí informovat, které lékárny mají o víkendu
otevřeno. Podle zkušeností naší záchranné služby
trávily operátorky na lince 155 řešením takových
hovorů přibližně 20–30 % času. Tyto hovory sice
obvykle nerozhodují o životě a smrti, ale přesto mají
svoji důležitost. Jedná se většinou o rozhovory s lidmi,
kteří vyžadují poradenství v oblasti běžných chorob
a onemocnění, psychickou podporu či radu týkající se spíše sociální oblasti. Dispečerka na tísňové
lince bohužel nemá možnost se těmto lidem delší
čas věnovat, a proto tyto hovory přesměruje do call
centra, kde má operátorka na volající dostatek času.
Kvůli jakým problémům volají lidé nejčastěji?
Nejčastěji radí operátorky call centra, co dělat při
zdravotních obtížích, jako je nevolnost, průjem,
chřipka, bolesti pohybového aparátu, a jak srazit
nejúčinněji teplotu. Lidé také často volají kvůli otevíracím hodinám a telefonním číslům zdravotnických
zařízení. Dispečerka má k dispozici databázi zdravotnických zařízení z celého Středočeského kraje. Takže
pro ni není problém sdělit vám, která nejbližší lékárna
má v neděli otevřeno nebo nadiktovat telefonní číslo
na vašeho očaře. Přijímáme však i značné množství
telefonátů, týkajících se finančních a partnerských
problémů, včetně domácího násilí. Tyto volající záro-
veň odkazujeme i na další organizace, které se těmito
problémy zabývají více, jako je například Bílý kruh
bezpečí a Linka bezpečí.
denně a v současné době je to tak deset až dvanáct
hovorů za den. 78 % volání je ze Středočeského kraje
a 22 % ze zbývajících krajů.
Kolik dispečerek pracuje v call centru?
Telefonáty na call centru zatím plně zvládá jedna
operátorka, v případě většího nárůstu jejich počtu
navýšíme i počet dispečerek, ale zatím to nebylo
potřeba. Call centrum je umístěno u zdravotnického operačního střediska záchranné služby – linky
155 – a má prakticky úplně stejné vybavení a zázemí.
V případě mimořádné události tak můžeme operátorku call centra využít i jako další sílu linky 155.
Je volání stále ještě zdarma?
Volání na call centrum je zdarma a jeho zpoplatnění
zatím neplánujeme.
Jsou dispečerky call centra nějak speciálně
vyškolené?
Dispečerky call centra jsou u nás zaměstnány zároveň jako operátorky linky 155, mají zdravotnické
vyšší odborné nebo vysoké vzdělání. Prošly rovněž
kurzy krizové komunikace.
Kolik lidí už na linku 800 888 155 zavolalo?
Z jaké oblasti volají nejčastěji?
Od spuštění call centra jsme napočítali přibližně
2 600 hovorů. Ze začátku jsme měli tak tři hovory
Prý jste zavedli i možnost emailové komunikace.
Ano, je to tak. Call centrum lze kontaktovat emailem na [email protected]. K tomuto kroku jsme se
rozhodli přistoupit, protože jsme obdrželi dotazy
na toto téma od několika osob, které mají komunikační problémy nebo psychický blok mluvit
s lidmi. Tento způsob komunikace mohou využívat
i neslyšící.
Kolik lidí možnost emailové komunikace využilo?
O radu si napsalo přibližně třicet lidí. Nejčastější
dotazy se týkaly odvozů do porodnice.
Kolik stojí provoz call centra?
V podstatě jde o minimum nákladů – pořizovací cenu,
údržbu techniky a plat dispečerů. Provoz call centra
financuje Krajský úřad Středočeského kraje.
Dispečerky call centra
prošly speciálními
kurzy krizové
konumikace.
12
13
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:
„Stěhování proběhlo na
výbornou“
Před blížícím se koncem kalendářního roku jsme s ředitelem kolínské nemocnice MUDr. Petrem
Chudomelem hovořili o aktuálním dění i o problémech, které musí řešit.
Jak v nemocnici pokračuje výstavba?
Stěhování některých oddělení a jejich částí do nemocnice v Kutné Hoře na přechodnou dobu jsme zvládli
bez ztráty kytičky. I přestěhování ambulancí a některých lůžkových stanic v rámci nemocnice proběhlo
hladce. Ještě jednou díky všem. Z budovy, kde donedávna ještě leželi nemocní lidé po operacích nebo
úrazech, se nyní ozývá hluk, který svědčí o tom, že
první etapa rekonstrukce je v plném proudu – zvuky
sbíječky a kladiva nelze s ničím zaměnit. Naproti tomu
rozestavěný pavilon F již má nový kabát, kultivuje se
jeho okolí a práce uvnitř pokračují dle harmonogramu.
Je již v provozu přístroj nukleární magnetické
rezonance?
V budově Mammocentra a plicního oddělení jsme
otevřeli nové pracoviště nukleární magnetické rezonance. Nemocnice má konečně svůj přístroj, a tudíž
jím i vládne a není odkázána na jiný subjekt. Velmi
usilovně jednáme s VZP o smlouvě, která nám zaručí
úhradu tohoto vyšetření, protože zatím preferuje našeho konkurenta. Ale zde jsem optimista a věřím, že
na úhrady od VZP nakonec dosáhneme.
Lékaři v celé republice hrozí výpověďmi
a odchodem do zahraničí. Jaká je situace ve vaší
nemocnici?
V první řadě říkám, že chápu nespokojenost lékařů
s podmínkami, které jim při výkonu náročného povolání, množství přesčasů a obtížnosti postgraduálního
vzdělávání nabízíme. Na druhou stranu volí jistou
formu nátlaku v době, kdy si celá země utahuje
opasky. VZP deklaruje na příští rok 98 % úhradu za
94 % péče roku 2009! To je pro nemocnici naší velikosti meziročně o 15 milionů korun méně! Žádný
ředitel nemocnice nemá vnitřní zdroje na to, aby mohl
uspokojit požadavky lékařů na skokový růst mezd
(1,5–3násobek průměrného platu v zemi), protože
jde o nárůst v řádech desetitisíců pro jednoho lékaře.
Dojdeme-li v rámci jednání, která probíhají, ke shodě,
budeme to považovat za úspěch. Pokud lékaři výpovědi
podají a odejdou, bude to znamenat zánik některých
oddělení či uzavření jejich částí. Důsledkem pak bude
omezení péče – prodloužení objednacích dob na
vyšetření i operace. Věřím však, že řešení nalezneme.
Konference pro
nelékaře
27. října pořádala Oblastní
nemocnice Kolín celoústavní konferenci Moderní ošetřovatelství
v 21. století – VII. na téma Léčebná
a ošetřovatelská péče o pacienta
v operačních oborech medicíny.
Akce se konala jako vždy v Kině
„99“ v Kolíně a těšila se velké návštěvnosti, o čemž vypovídal plný
sál. Přednášky z řad lékařů i sester
z kolínské nemocnice byly velice
pěkné a přínosné. Všem děkujeme
a těšíme se na další akci, která se
bude konat v dubnu příštího roku. Úspěšná spolupráce
ONK a BC Kolín
Oblastní nemocnice v Kolíně a basketbalisté BC Kolín, účastník
Mattoni NBL, nastartovali oboustranně prospěšnou spolupráci. Basketbalisté ve spolupráci s hematologicko-transfúzním oddělením již dvakrát
zorganizovali úspěšnou akci Daruj krev s kolínským basketbalem. Oddělení tělovýchovného lékařství nemocnice na oplátku zajistilo specializované vyšetření pro hráče prvního týmu BC Kolín. MUDr. Marie Bulíčková,
jež se vzdělává i v oboru rehabilitace, předala výsledky vyšetření vedení
BC s řadou odborných rad i doporučení. Ředitel nemocnice MUDr. Petr
Chudomel i lékařský náměstek MUDr. Pavel Hoffmann jako příznivci
sportu vnímají zvyšující se poptávku po preventivních vyšetřeních sportovců a z toho plynoucí perspektivu oboru tělovýchovného lékařství. Vážení přátelé, blíží se opět Vánoce a s nimi konec
roku 2010. Přeji vám hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v novém roce 2011.
MUDr. Petr Chudomel
ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.
Vjezdový
a parkovací systém
20. listopadu uvedla
Oblastní nemocnice Kolín do provozu placený vjezdový a parkovací
systém v areálu nemocnice. Při
vjezdu každý obdrží parkovací lístek z vjezdového terminálu, který
slouží i k výjezdu po zaplacení
parkovného v parkovacím automatu u pavilonu patologie. Zde
se nachází i výjezdový terminál,
který ústí do ulice U nemocnice.
Doba bezplatného parkování je
20 minut a za každou další započatou hodinu je účtována cena
30 Kč včetně DPH. Návštěvníci
nemocnice, kteří jsou držiteli
ZTP karet, mají výjezd zajištěn
na hlavní vrátnici po předložení
ZTP průkazu a platného vjezdového lístku. Držitel průkazu ZTP
musí být přítomen ve voze. Od
zavedení tohoto vjezdového sys-
tému je hlavní vrátnice určena
pouze pro výjezd sanitních vozidel. Orientace v areálu nemocnice
je zajištěna díky novým informačním cedulím a orientačním šipkám, a to včetně označení nového
výjezdu z areálu. Upozorňujeme
návštěvníky nemocnice, aby parkovali na vyhrazených parkovacích místech a nevystavovali se
tak možnosti odtažení vozidla.
14
15
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Endo
Hematologie
Říkají nám „U rybiček“
Emeritní primářka transfúzního oddělení ONK MUDr. Hana Koblížková vzpomíná:
„Předání diplomu
čestného členství ČHS
bylo dojemné“
Když se někdo v kolínské nemocnici zeptá na endoskopické centrum, většinou se dočká navigace,
která zní asi následovně: „To půjdete nejdřív do interního pavilonu a v přízemí za skleněnými
dveřmi uvidíte veliké akvárium s krásnými rybičkami. A jste tam.“
V záplavě metod, které se na našem
pracovišti aplikují, představujeme alespoň dvě
metody, které stojí na opačných pólech naší práce.
Ta první je příkladem zvyšování luxusu a komfortu
pro nemocné, zatímco druhá metoda demonstruje
vysokou odbornou úroveň pracoviště.
Transnasální gastroskopie je endoskopické vyšetření žaludku obdobné tomu, který každý zná. Běžně
se totiž ohebný endoskop široký asi 1 cm zavádí
ústy a postupuje se jícnem do žaludku a dvanácterníku. Vyšetření je nepříjemné hlavně proto, že
dříve připadal nemožný – zavedení gastroskopu
nosní dírkou. Nosem totiž pronikneme do nosohltanu, hltanu a jícnu a pak už stejně jako při běžné
gastroskopii. Jakou to má výhodu? Díky cestě, kterou
prochází, nedráždí tento tenký přístroj kořen jazyka,
a pacienti proto nemají dávivý reflex.
Spirální enteroskopie je v našem repertoáru výkonů
protipólem výše uvedené transnasální gastroskopie.
Je to navýsost speciální metoda určená jen pro
úzkou skupinu pacientů a diagnóz. Endoskopické
centrum ONK zavedlo tuto metodu jako první ve
střední a východní Evropě
Nejmodernější vybavení se Endoskopickému centru
a nejen díky tomu je jediným
podařilo získat i díky rozvojovým fondům EU.
školicím centrem pro celou
Českou republiku, ale i další
endoskop dráždí kořen jazyka, kde vyvolává dávivý sousední země. Jde o nejmodernější a nejrychlejší
reflex. Proto pacientovi podáváme před výkonem metodu současnosti umožňující vyšetření a zároveň
injekci, která ho částečně uspí a sníží tak nepří- i odběry vzorků a zákroky na tenkém střevě. Na
jemné pocity. Díky tomu, že jako jediné pracoviště rozdíl od výše uvedeného vyšetření žaludku není
ve Středočeském kraji disponujeme od září roku tato metoda tak známá a populární mezi laickou
2009 dvěma transnazálními endoskopy Olympus veřejností, ale o to víc jsme hrdí na to, že právě my
GIF-N180, které jsou široké jen 4,9 mm, můžeme jsme jí v naší zemi mohli zavést a vyškolit speciplně pokrýt poptávku po těchto nadstandardních alisty z klinických pracovišť v České republice,
vyšetřeních. Naše přístroje jsou nejtenčí gastroskopy Slovensku, Polsku a Maďarku, kteří se jí budou
na světě. Jejich rozměr umožňuje postup, který nám věnovat a pomáhat dalším pacientům.
Text: MUDr. Hana Koblížková, text v rámečku: MUDr. Pavel Hoffmann
Díky obrovskému akváriu se Endoskopickému
centru říká "U rybiček".
Text: MUDr. Petr Volšanský, primář Endoskopického centra ONK, a. s.
Začátkem září roku 2008 mi přišel dopis, v němž mi předseda České hematologické společnosti
prof. MUDr. Starý oznámil jménem výboru, že mi bude 25. října, kdy se koná Pražský hematologický
den, uděleno čestné členství v této společnosti.
Dostavila jsem se tedy do Karolina a s přiměřenou dávkou nervozity očekávala průběh. Se mnou
očekávala stejnou událost starší kolegyně, primářka
MUDr. Hyniová, dětská hematoložka z Motola. Jenže
nastalo velké překvapení. Udělení čestného členství
se nekonalo, průběh konference začal jako obvykle
hned hlavním odborným programem. Podivné bylo
pouze to, že chyběl předseda, nebyl přítomen ani
ředitel Ústavu hematologie. Nikdo o ničem nevěděl
a nikdo se neomluvil. Moji přátelé žasli.
Čekala jsem až do poloviny prosince, kdy už moje
trpělivost dospěla do určitého bodu, takže jsem
se rozhodla obrátit se na prof. Starého s prosbou
o vysvětlení té trapné situace. Dala jsem si záležet,
aby můj dopis byl slušný, zdvořilý a zároveň také
trochu vtipný. Nějaký den nato se mi ozval sám profesor s nesmírnou omluvou a vysvětlením. Právě v den,
kdy dostal můj dopis, otevřel jistou skříň a v ní viděl
dva červené tubusy s diplomy. Polil ho studený pot.
On sám se označil za viníka, protože hned po oné
schůzi výboru, kde se rozhodlo o našem čestném členství, odjel na několik týdnů do ciziny, pak měl zase
nějaké velké programy a na tuto věc úplně zapomněl.
Moc se omlouval a navrhl, že mi diplom osobně
doveze, navrhoval sobotu 20. prosince. To jsem
už musela být ve Zbraslavicích a potřebovala jsem
připravovat Vánoce.
A tak v sobotu 20. prosince 2008 po třetí hodině
prof. MUDr. Starý, přednosta dětské hematologie
a hematoonkologie v Motole, nesmírně vzdělaný, obětavý, milý a zdvořilý pán, přijel do Zbraslavic. Zastavil před naší bránou do rozsáhlé staré zahrady se
starým domem, kde jsem ho uvítala. Přišel s ohromnou kyticí bílých chryzantém a ještě dalších květin
a zeleně. Nechtěl jít dál, a tak před tím starým domem,
mezi vysokými stromy, mi s krásným poděkováním za
celoživotní přínos české hematologii a znovu s mnoha
omluvami předal diplom i tu velkou kytici. Dojalo
mě i překvapilo, když zdůraznil, že jsem byla jediný
hematolog, který se nebál dětí. V Motole to dobře
věděli. Předání bylo dojemné a nepostrádalo slavnostnost, bylo totiž symbolické, že se odehrálo před starým domem mého dědečka dr. Josefa Koblížka, který
byl mimořádným praktickým lékařem, skutečně všestranně vzdělaným a obětavým doktorem.
Primářka Koblížková
s ředitelkou Tomečkovou
a ředitelem Přibylem
Primářka MUDr. Hana Koblížková
nastoupila do nemocnice v Kolíně v březnu roku 1955 jako vedoucí lékařka transfúzního
oddělení. Vybudovala vynikající pracoviště, v jehož čele stála jako primářka do června
roku 1990. Je stále aktivní, navštěvuje odborné lékařské akce a udržuje kontakt se svým
bývalým pracovištěm. Přejeme jí i do dalších let zdraví a životní aktivitu.
16
17
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Rozhovor
Rozhovor
Primář RDG oddělení ONK MUDr. Stanislav Kašík říká:
„Z nového pracoviště MR
mám radost“
MUDr. Stanislav Kašík promoval v roce 1991 na 1. LF UK v Praze. Radiologické ostruhy získával
v Nemocnici Pelhřimov v letech 1991–97. V letech 1997–2000 pracoval na RDG pracovištích FN Motol
a Nemocnice Hořovice. V roce 2000 nastoupil jako vedoucí lékař CT pracoviště radiodiagnostického
oddělení FTN Praha. Je členem Radiologické společnosti ČLS JEP a Evropské radiologické společnosti.
V letech 2001 a 2002 pracoval ve Švédsku jako specialista na CT.
RDG oddělení ONK nově
disponuje přístrojem
Toshiba Exelart Vantage
Atlas. Na fotografii před
ním stojí radiologická
asistentka Ladislava
Velčická, DiS.
Na radiodiagnostickém oddělení
v Kolíně působíte již od roku 2003, od roku
2005 jako primář. Co pro vás znamená instalace
nového přístroje magnetické rezonance?
Pro mě je to završení jedné celé etapy mého snažení.
O magnetické rezonanci se v naší nemocnici jednalo
již při mém nástupu do funkce primáře v roce 2005.
Od počátku se uvažovalo o začlenění této metody
mezi ostatní metody našeho radio­diagnostického
oddělení, jak je to obvyklé na jiných pracovištích.
Tehdejší management se rozhodl pro převedení této
modality do rukou soukromého vlastníka v rámci
projektu „PPP“. Magnetická rezonance vyjmutá
z provozu nemocnice vydělává značné sumy, které
se však z větší části dostávají do rukou jednotlivce, soukromého vlastníka. Domnívám se, že takto
důležitá diagnostická metoda má zůstat v portfoliu nemocnice.
Říkáte, že vlastnictvím přístroje může
nemocnice vydělat. Lze tedy vydělat více, než
je současný nájem ve výši 300 000 Kč měsíčně,
který platí firma Mediscan, a. s.?
Jistě. Metoda je vzhledem k přístrojové i personální
náročnosti pojišťovnami poměrně dobře hodnocená
a měsíční příjem může výše uvedený nájem vysoce
překročit. Podmínkou jsou samozřejmě smlouvy
s pojišťovnami. Pro samotnou nemocnici pak vyjde
vyšetření na MR na vlastním pracovišti levněji, než
když je prováděno jinde.
Můžete uvést přednosti přístroje Oblastní
nemocnice Kolín?
Všechny přístroje o síle 1,5 Tesla od renomovaných firem jsou v základu obdobné. Liší se jednotlivostmi, rozsahem vybavení. My nyní vlastníme přístroj
Toshiba Exelart Vantage Atlas. Ve srovnání s konkurencí má tyto přednosti: funkci Atlas, tedy možnost
vyšetřovat tělo či větší část těla najednou, a funkci
Pianissimo, což je unikátní řešení firmy Toshiba,
která snižuje hlučnost přístroje až o 90 %. Na rozdíl
od většiny ostatních MR pracovišť budeme mít možnost vyšetřovat pacienty i v celkové anestezii. Ve
vyšetřovně bude speciální anesteziologický přístroj,
který umožní „uspat“ pacienta při vyšetření. Obyčejný anesteziologický přístroj nelze ve vysokém
magnetickém poli použít. Tuto možnost využijeme
u neklidných pacientů, což jsou například malé děti,
pacienti s poruchami vědomí, pacienti v bezvědomí
či silně klaustrofobičtí pacienti. Další unikátní funkcí
našeho přístroje Toshiba je možnost vyšetřování cév
bez aplikace kontrastní látky.
Jak bude pracoviště zajištěno personálně?
Dva naši lékaři mají již letité zkušenosti s MR diagnostikou a navíc u nás budou pracovat na část úvazku dva
velmi zkušení lékaři z fakultních nemocnic v Praze.
Mám i další nabídky na spolupráci, které v případě
rozšíření provozu využiji. Podařilo se mi angažovat
dva velmi zkušené radiologické asistenty s vysokoškolským vzděláním, kteří pracovali několik let na
magnetických rezonancích. Další radiologičtí asistenti z našeho oddělení se školili na shodném přístroji, který máme u nás. Personální zajištění je tedy
příkladné.
Vše zní velmi optimisticky. Je něco, co vám vadí, co
byste chtěl zlepšit?
Někdy mě mrzí názory, které čtu v novinách či v internetových diskusích a z nichž je cítit neznalost si-
MUDr. Stanislav Kašík
tuace. Z našeho pracoviště mám radost, povedlo se
ho zprovoznit ve velmi krátkém čase a vše směřuje
k tomu, abychom poskytovali našim pacientům tu
nejkvalitnější dostupnou diagnostiku.
Kde je pracoviště umístěno?
Umístěno je v budově Mammocentra, kde sídlí rovněž
plicní oddělení (TRN). Výhodou je snadná dostupnost
ze strany ulice U nemocnice (zadní vchod) a blízkost
zadního parkoviště v areálu nemocnice. Pro pacientky
je výhoda, že pokud bude u nich v rámci diagnostiky
nádorů prsu indikováno vyšetření na MR, vše lze
zorganizovat na jednom místě.
Co byste chtěl vzkázat pacientům?
Věřím, že nově rozšířené a neustále modernizované
radiodiagnostické oddělení bude pro pacienty přínosem. Celý kolektiv našeho oddělení se každodenně
schází, průběžně si vyměňujeme informace o pacientech a diagnostický postup je tak celkově rychlejší a pružnější. Informace o magnetické rezonanci,
včetně dotazníku a poučení, které se podepisují před
vyšetřením, najdou pacienti na internetových stránkách Oblastní nemocnice Kolín.
Jaké máte další plány?
Chtěl bych ve spolupráci s managementem nemocnice
dokončit digitalizaci RDG oddělení, abychom měli již
všechny obrazové informace v digitální podobě – to
znamená digitalizaci Mammocentra, RTG pracoviště
na plicním oddělení a radiodiagnostického oddělení
v Kutné Hoře. Digitalizace přinese výhody ve skladování, transportu i hodnocení obrazové dokumentace. Chtěl bych také stabilizovat personál našeho
oddělení.
18
19
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:
„Když se ohlédnu, vidím
mnoho dobře odvedené
práce“
Především o probíhajících opravách a přípravě otevření LSPP, k němuž dojde začátkem příštího
roku, jsme hovořili s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora JUDr. Alicí Opočenskou.
Co je v nemocnici nového?
Jsem ráda, že i tento měsíc mohu konstatovat, že
máme za sebou hodně práce. Prosinec byl pro kutnohorskou nemocnici měsícem přípravy na lednové otevření LSPP, oprav lůžkových oddělení v prvním patře
hlavní budovy, vyhodnocování a rekapitulací výsledků
práce celého našeho pracovního týmu a v neposlední
řadě dorealizace oprav nemocniční prádelny.
Co všechno je potřeba pro přípravu na
otevření lékařské služby první pomoci pod
křídly kutnohorské nemocnice zajistit?
Nejprve jde o vytipování příslušných prostor pro
samotný výkon služby lékaře a sestry, jejich denní
místnost (o víkendech budou trávit ve službě
12 hodin) a sociální zázemí. Tyto prostory jsme
vyčlenili u nové recepce hlavní budovy. Umístění
této ordinace pro LSPP nás inspirovalo k myšlence
centralizace příjmové (ambulantní) péče o pacienta,
který v naší nemocnici v době po 16.00 a o víkendech vyhledává péči. Rozhodli jsme se tedy přemístit ordinaci interního příjmu z budovy přístavby do
stejného prostoru, kde bude umístěna pohotovost.
Tím se uvolnila ordinace pro chirurgickou ambulanci, a tak se nám konečně dokreslil stav jakéhosi
centrálního příjmu pacienta v jednom patře, v blízkosti hlavního vchodu do hlavní budovy u nové
recepce. Pak už bylo třeba „pouze“ stavebně technicky tyto prostory přizpůsobit novým účelům, projednat účelovou změnu s hygienikem, sestavit a nechat
schválit provozní řády, projednat se středočeskou
záchrannou službou převod personálu, projednat
a sepsat s lékaři, kteří pohotovost pro záchranku
realizovali, nové smlouvy (smlouvy máme podepsány
s deseti praktickými lékaři), na základě nichž budou
LSPP pod křídly naší nemocnice zajišťovat, sestavit
podklady pro rozšíření registrace nestátního zdravotnického zařízení v odbornosti LSPP o provozovnu
v Kutné Hoře a začít jednat se zdravotními pojišťovnami o úhradách této činnosti od 1. ledna 2011.
A nemocniční prádelna?
Termín předání stavební části je na konci prosince
letošního roku a harmonogram prací je plněn.
JUDr. Alice Opočenská
ředitelka Nemocnice Kutná Hora
Stěhování
interního oddělení
Dle pracovního harmonogramu stavebních prací by nejpozději v polovině ledna mělo být
interní oddělení přestěhováno do
nových prostor. Vzhledem k tomu,
že se všechny opravy provádějí za
plného provozu lůžkových oddělení,
stojí to všechny zúčastněné bohužel mnoho sil. „Chtěla bych tímto
všem, kdo se této akce účastní, moc
poděkovat za spolupráci a trpělivost. To se týká nejen zaměstnanců
technické správy nemocnice, ale
i všech zdravotníků, lékařů, sester
a mnohde i pacientů,“ říká k tomu
ředitelka nemocnice JUDr. Alice
Opočenská.
Přestavba
prádelny
S firmou, která vyhrála
výběrové řízení na dodávku prací
spojených s přestavbou prádelny,
jsou v Kutné Hoře zatím velmi spokojeni. „I zde platí, že bych chtěla
poděkovat všem, kdo na přestavbě
prádelny participují, protože i tuto
akci děláme za plného provozu prádelny. Těším se, že budeme mít
začátkem příštího roku příležitost
výsledky našeho pracovního úsilí
předat k užívání našim pacientům,“
podotýká ředitelka nemocnice JUDr.
Alice Opočenská.
20
21
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
LDN
LDN
Moderní medicína
i lidský přístup v LDN
úkol, který vyžaduje od veškerého ošetřujícího personálu kromě odbornosti hluboce lidský přístup, který
je daleko za hranicí běžných pracovních povinností.
Péče o všechny pacienty vyžaduje kromě čistě
medicínského přístupu nutnost vnímat pacienta
jako skutečnou osobnost s individuálními potřebami, uplatňování skutečně osobního přístupu k pacientům a citlivé vnímání všech jejich tělesných, duševních a sociálních potřeb a problémů. Samozřejmostí
je zde možnost obrátit se na kteréhokoli zaměst-
Disponujeme celkem 50 lůžky, jsou zde
menší pokoje, od jednolůžkových po čtyřlůžkové, což
umožňuje důstojnější prostředí, častější návštěvy příbuzných a více soukromí. I díky tomu lze více vyho-
Ač tomu v zimním
období mnoho
nenasvědčuje, léčebna
dlouhodobě nemocných
je obklopena zelení.
vyžaduje intenzivní rehabilitaci. Jde například o pacienty po úrazech či cévních mozkových příhodách,
s degenerativním postižením pohybového aparátu či
chronickými nemocemi srdce a cév a další. K tomuto
účelu mimo celodenní lékařské
Péče v léčebně dlouhodobě nemocných vyžaduje
a ošetřovatelské péče poskyi uplatňování osobního přístupu ke každému pacientovi.
tujeme každodenní rehabilitaci, zajištěnou vlastní rehabivět individuálním požadavkům pacientů. Na oddě- litační pracovnicí. Přímo v budově se nám podařilo
lení v čele s primářem MUDr. Zdeňkem Heřmánkem zřídit rehabilitační místnost doplněnou veškerými
a vrchní sestrou Jaroslavou Novotnou zajišťujeme péči potřebnými pomůckami.
zejména o starší klienty s chronickými chorobami Nedílnou a velmi důležitou oblastí působnosti LDN
a dále následnou léčbu těch pacientů, kteří již nevy- je paliativní a symptomatická léčba nevyléčitelných
žadují pobyt na akutním lůžkovém oddělení, ale jejich pacientů, především v konečných stádiích zhoubzdravotní stav ještě nedovoluje propuštění či naopak ných nádorů. Doprovázet umírající je vysoce náročný
Text: Jaroslava Novotná, vrchní sestra LDN Nemocnice Kutná Hora
Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) kutnohorské nemocnice je umístěna v částečně
zrenovovaném bývalém dětském pavilonu nemocnice zasazeném uprostřed zeleně, což je vítaný
faktor pro duševní pohodu nemocných.
nance s žádostí o zajištění duchovní služby. K řešení
sociálních otázek dochází na naše oddělení každodenně sociální pracovnice. Tato služba nezahrnuje
pouze kontakt s nemocným, ale také s jeho rodinou,
úřady, praktickým lékařem a zdravotnickým nebo
sociálním zařízením, které souvisí s případným
budoucím pobytem pacienta. V případě akutního
zhoršení stavu jsou pro naše pacienty 24 hodin denně
dostupné všechny léčebné a diagnostické možnosti
včetně spolupráce s jinými odděleními nemocnice.
Našim klientům se snažíme leckdy opravdu dlouhý
pobyt zpříjemnit na maximum. Spolupracujeme mimo
jiné se střediskem oblastní charity v Kutné Hoře,
která zajišťuje kontakt s dobrovolníky, kteří si chodí
s lidmi povídat, předčítají jim. Několikrát do roka také
pořádáme ve spolupráci s dětmi ze základních škol
pěvecká vystoupení. Za zmínku stojí jistě i to, že se
naše oddělení podílí na výuce studentek oboru sociální činnosti Střední odborné školy v Kutné Hoře.
To vše by nešlo bez pochopení a vstřícnosti ředitelky nemocnice JUDr. Alice Opočenské, za což jí
patří velký dík.
MUDr. Zdeněk
Heřmánek je
nejmladším primářem
kutnohorské nemocnice.
Přesto se může
pochlubit bohatými
zkušenostmi.
Na oddělení LDN se nadělovalo
První prosincová neděle byla ve znamení Mikulášů, andělů a samozřejmě i čertů. Příležitost využít tuto tradici k navštívení a obveselení alespoň části pacientů kutnohorské nemocnice si nenechalo ujít pár nadšenců v čele s vedoucí technicko-provozního
oddělení. V sobotní podvečer tak na oddělení LDN zavítala skupinka, kterou si pamatujeme především z dětských let. Jelikož se jednalo o neohlášenou návštěvu, překvapení a potěšení bylo o to větší. Došlo na malé dárečky, společné focení a především na
povídání si s pacienty, kteří budou na tuto „mikulášskou akci“ určitě rádi vzpomínat.
22
23
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Gastroenterologie
Gastroenterologie
Ambulance
s dlouhou tradicí
těn domů. Pokud je to však nutné, je ponechán ke
sledování do dalšího dne na lůžkové části interního
oddělení. Biologický materiál (tkáň) je pak spolehlivě
vyšetřen v erudované histologické laboratoři a pacient i jeho praktický lékař jsou o výsledku informováni
v relativně krátkém čase. Z dalších našich aktivit lze
Gastroenterologická
ambulance slouží
hospitalizovaným
i ambulantním
pacientům.
Pracoviště bylo založeno asi před 20 lety
tehdejším přednostou interního oddělení (a dnes
privátním internistou) MUDr. Smetáčkem a je dále
budováno a rozvíjeno zejména současnou primářkou oddělení, gastroenteroložkou MUDr. Hanou Ebel
Šroňkovou.
Rozsah poskytovaných služeb odpovídá velikosti
naší nemocnice. Disponujeme dvěma videogastroskopy (slouží k prohlédnutí jícnu, žaludku a dvanáctníku) a dvěma čerstvě opravenými videokoloskopy
(používají se k prohlédnutí tlustého střeva, v ideálním případě celého i s konečnou částí střeva tenkého). Endoskopická vyšetření provádíme denně po
předchozím objednání. Před vyšetřeními podáváme
většinou pacientům nitrožilní injekce ke zmírnění
nepříjemných pocitů. Během vyšetření jsme kromě
rutinního odběru vzorku tkáně za účelem histologického vyšetření schopni provést i odstranění polypů,
jejichž nález je při vyšetření tlustého střeva poměrně
častý. Po tomto výkonu je pacient většinou propuš-
Text: MUDr. Filip Kersch
Gastroenterologická ambulance Nemocnice Kutná Hora se nachází v přízemí polikliniky. Poskytuje
péči v oboru pro ambulantní i hospitalizované pacienty.
jmenovat zavádění PEG (zavedení umělohmotné tru- ření. Čekací doby na tato vyšetření jsou v porovnání
bičky do žaludku přes stěnu břišní k výživě pacientů, s jinými pracovišti velmi krátká. Při řešení složitějkteří nemohou stravu přijímat normálním způsobem) ších případů se obracíme na Oblastní nemocnici Kolín
ve spolupráci s personálem oddělení intenzivní péče nebo pražská pracoviště (fakultní nemocnice, IKEM).
a akutní ošetření případů krvácení do horní části Do budoucna bychom rádi doplnili naše vybavení
zažívací trubice (při úspěšV rámci diagnostiky i léčby ambulance úzce
ném zásahu může pacienta
spolupracuje s dalšími odděleními nemocnice.
ušetřit chirurgické operace).
K vyšetření v tzv. poradně, tedy
k pohovoru a běžnému fyzikálnímu vyšetření, nemusí o nástroje umožňující ošetření některých větších či
být pacient objednán. Je však vhodné, aby měl dopo- plošných polypů v tlustém střevě a zastavení krváručení od praktického či jiného lékaře, resp. výsledky cení. Po přestěhování do nových prostor pak bude
provedených vyšetření s sebou.
možno pacientům poskytnout ve spolupráci s anePři diagnostickém a léčebném úsilí úzce spolupra- steziology i tzv. analgosedaci (krátkodobé uspání)
cujeme s jinými odděleními nemocnice, zejména při koloskopickém vyšetření, které je někdy (hlavně
s oddělením RDG, včetně CT a ultrazvukových vyšet- mladšími lidmi) hůře tolerováno.
Ambulanci čeká
stěhování do nových
prostor.
24
25
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:
„STOJÍ PŘED NÁMI VÝZVY“
O tématech a událostech právě končícího roku i o vizích pro rok následující jsme před Vánoci
hovořili s ředitelem benešovské nemocnice MUDr. Miličem Řepou, MBA.
s cílem řídit všechny procesy co nejhospodárněji.
Abychom poskytovali služby v estetickém a příjemném prostředí, průběžně jsme rekonstruovali stávající provozy (například internu a oční ambulanci)
a zázemí nemocnice (energetické centrum vytápění
a náhradní zdroj elektrické energie).
Tím nejcennějším, co nemocnice má, jsou její zaměstnanci. Dlouhodobě pracujeme na vzdělávání odborném i osobnostním. Každý ze zaměstnanců má šanci
na svůj osobní rozvoj, aby se mohl plně věnovat své
práci a přispíval k dělné a komunikativní atmosféře
v naší organizaci.
Jaký pro vás byl letošní rok?
Rok 2010 nebyl rozhodně jednoduchý, ale přesto
se nám, zaměstnancům Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, podařilo s problémy vypořádat a zajistit poskytování zdravotní péče na úrovni, jaká se od
pracoviště páteřní sítě Středočeského kraje očekává.
Co se vám podařilo?
Nemocnici se daří stále zvyšovat objem péče, kterou
poskytuje pacientům. Opět jsme vyléčili více lidí než
v roce předešlém, a to díky usilovné práci na stávajících odděleních, kde nabízíme pacientům kvalitu,
nové metody léčby i porozumění a podporu v nemoci,
ale i díky otevření nových ambulantních oborů, jako
je plicní ambulance a ambulance praktického lékaře,
které dobře doplňují silný lůžkový segment nemocnice. V současné době vrcholí přípravy na zřízení
nového mikrobiologického oddělení, které zvýší kvalitu prevence a léčby infekčních onemocnění.
Nemocnice průběžně obměňuje a rozšiřuje přístrojové vybavení pro léčbu i diagnostiku. Stále více
zapojujeme pracoviště do informačních systémů
Co plánujete v příštím roce?
Ani příští rok nebude patřit mezi ty jednoduché
a předpokládá se, že zejména zdravotnická zařízení pocítí dopad krize. Přesto stojí před nemocnicí
několik velmi ambiciózních výzev, zejména plánovaná rekonstrukce operačních sálů a oddělení ARO
a výstavba nové transfúzně-hematologické stanice.
Pevně věřím, že v roce 2011 bude naše nemocnice
pokračovat v trendu vzrůstající kvality i počtu spokojených pacientů. Chtěl bych touto cestou jménem
všech zaměstnanců poděkovat našim pacientům za
projevenou důvěru. Závěrem mi dovolte, abych všem
popřál klidné prožití vánočních svátků, pevné zdraví
a mnoho úspěchů v roce 2011.
MUDr. Milič Řepa, MBA
ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.
Domeček na
hraní pro dětské
oddělení
Dětské oddělení Nemocnice
Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.,
obdrželo domeček na hraní od francouzské společnosti Fromageries
Bel, která je mezinárodním výrobcem značkových sýrů působícím ve
více než 120 zemích světa a jejímž
hlavním mottem je přispívat k rozvoji a zdraví dětí. Z těchto důvodů
firma připravila sociálně-marketingový program, v rámci kterého
darovala nejmenším pacientům na
dětské oddělení plastový domeček na hraní. Primář MUDr. Antonín Tomaides spolu s vrchní sest-
rou Věrou Volfovou tento dar velice
rádi převzali a ujistili všechny
zúčastněné, že domeček bude
sloužit pro zpestření doby, po kterou musí děti zůstávat v nemocničním prostředí. Vánoční divadelní představení
Tento rok jsme pro naše nejmenší místo mikulášské besídky připravili vánoční představení Divadla
Evy Hruškové a Jana Přeučila, které se uskutečnilo v pondělí 20. prosince 2010 od 16.30 hod. v sále hotelu
Pošta v Benešově. Představení Legenda o hvězdě je líbezné vánoční povídání o narození Ježíška a o tom, co
se stalo v Betlémě před dávnými časy.
Seminář pro praktické
i odborné lékaře
Vedení Nemocnice Rudolfa
a Stefanie Benešov, a. s., uspořádalo ve spolupráci s Českou lékařskou komorou ve středu 20. října
2010 seminář na téma Nové směry
ve vyšetřovacích metodách v komplementu pro praktické i odborné
lékaře z Benešova a okolí. Primář
hematologického a transfúzního
oddělení MUDr. Vladimír Bouček
seznámil přítomné lékaře s novinkami ve vyšetřování trombofilních
poruch a primář oddělení nukleární medicíny MUDr. Jan Barták
pohovořil na téma metabolismu
vitamínu D a významu srovnání
jeho hladiny v séru. Zástupci klinické biochemie RNDr. Jan Civín
a vedoucí laborantka Jana Polesná
představili novou společnou
žádanku laboratoří komplementu.
Zajímavá a velmi diskutovaná byla
závěrečná přednáška o elektronickém předávání laboratorních
výsledků, které umožňuje ošetřujícím lékařům příjem pacientských
dat včetně jejich importu přímo do
karty pacienta.
26
27
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Aktuality
Energie
Právní beseda pro
lékaře a zdravotní
sestry
Člen představenstva
JUDr. Jan Mach a vedení nemocnice uspořádali právní besedu pro
zaměstnance z řad lékařů a zdravotních sester. Hlavním tématem
tohoto setkání byly právní důsledky při poskytování zdravotní
péče. JUDr. Mach, jenž je zároveň
vedoucím právní kanceláře České
lékařské komory, v krátké prezentaci představil aktuální právní problémy související se zdravotnictvím. Poté následovala diskuse
se zaměstnanci, kteří se dostavili
v hojném počtu a o aktuální téma
projevili značný zájem.
Plicní
ambulance
Od 1. listopadu 2010 ordinuje v plicní ambulanci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
každý den MUDr. Markéta Bláhová.
Nabízíme kompletní diagnostiku
a léčbu plicních chorob, bronchoskopii, funkční a zátěžová vyšetření ventilace, RTG, CT, vyšetření
ve spánkové laboratoři a preventivní vyšetření pacientů na vlastní
žádost a pro sportovce.
Bowlingová liga
Vedení Nemocnice Rudolfa
a Stafanie Benešov, a. s., uspořádalo pro zaměstnance Bowlingovou ligu, která probíhá od poloviny října 2010 do konce února
2011 ve sportovním centru v Benešově v patnácti určených dnech na
třech drahách vždy od od 16 do
18 hodin. V únoru 2011 budou
vyhlášeny celkové výsledky.
Ambulance se nachází v budově
bývalé zdravotní školy ve 3. patře.
Na návštěvu pacientů se těší zkušení lékaři MUDr. Markéta Bláhová,
MUDr. Michal Bláha a zdravotní sestra Hana Špačková.
Ordinační hodiny:
pondělí až pátek 7:30–14:00
Dopolední ordinace je bez předchozího objednání, na vyšetření v odpoledních
hodinách je třeba se objednat na telefonním čísle 317 756 538.
Nové energocentrum
Společnost Phoenix-Zeppelin dodala a uvedla do provozu nové energocentrum zabezpečující
nepřetržitý provoz Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov ve Středočeském kraji. Slavnostního
uvedení do provozu se vedle vedení nemocnice a představitelů města Benešov zúčastnil také
ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje ing. Petr Hostek.
Zabezpečení provozu nemocnice bylo v minu- byla i vzduchotechnika, nové základy pod strojem,
losti zajištěno dvěma dieselgenerátory ČKD. „Oba tyto rozvaděč, protihluková kapota a napojení na stávastroje jsou více než 40 let staré. Za tu dobu se provoz jící výfukový systém.“ Nové energocentrum začne
nemocnice rozšířil a jednotlivá oddělení byla vybavena po výpadku ze sítě smluvního dodavatele dodávat
citlivou technikou. Výkon dieselgenerátorů tedy nesta- elektrickou energii do 15 vteřin.
čil zabezpečit provoz všech
Nové energocentrum zabezpečí nepřetržitý provoz
oddělení. Problémy byly i se
nemocnice a má přibližně 50% výkonovou rezervu.
zajištěním servisu a náhradních dílů, nehledě k vysoké
spotřebě paliva a oleje,“ říká ředitel nemocnice Instalace nového energocentra je jedním z důležitých
MUDr. Milič Řepa. „Když došlo u jednoho z těchto kroků postupné modernizace nemocnice. Ta bude
strojů k poruše, která již nejde opravit, rozhodli jsme pokračovat výstavbou nového pavilonu interní medio výstavbě nového energocentra. Výstavba proběhla cíny se současným propojením ostatních pavilonů
za finanční podpory Středočeského kraje.“
tak, aby bylo možné pacienty dopravit na potřebná
Na základě výběrového řízení byla v květnu 2010 vyšetření „suchou cestou“.
dodávkou pověřena společnost Phoenix-Zeppelin. „Zajímavá je i historie jednoho z původních dieselgeNejprve byla zpracována studie a zátěžová analýza. nerátorů. Původně byl určen na export do jisté rozNové energocentrum je osazeno dieselgenerátorem vojové země, ale po deseti letech se nerozbalený
Caterpillar o výkonu 450 kW. „Tento výkon zabezpe- vrátil do Československa. Po dalším několikaletém
čuje chirurgický, interní a gynekologicko-porodnický pobytu v různých skladech byl instalován v benepavilon, dále pak transfúzní a hematologickou sta- šovské nemocnici, kde sloužil dodnes. Unikátní
nici, výtahy, ale i citlivá oddělení (operační sály, ARO, stroj, který má šanci stát se ozdobou některého techJIP...). Má také přibližně 50% výkonovou rezervu pro nického muzea nebo sběratele, dostal i své jméno.
rozšiřování nemocnice v budoucnu,“ řekl Jan Kouřil Pracovníci nemocnice o něm mluví jako o ‚Helence‘,“
ze společnosti Phoenix-Zeppelin. „Součástí dodávky doplnil ředitel MUDr. Řepa. Slavnostní uvedení
energocentra do
provozu proběhlo
za účasti ředitele
nemocnice
MUDr. Miliče Řepy
a ředitele Krajského
úřadu Středočeského
kraje ing. Petra Hostka.
28
29
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Rozhovor
Rozhovor
Vedoucí lékárny Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
PharmDr. Daniela Kolbabová prozrazuje:
„Věrnostní systém je pro
zákazníky atraktivní“
Nemocniční lékárna v benešovské nemocnici byla zrekonstruována a nově otevřena 1. září 2009.
Složení jejích zákazníků je různorodé – chodí sem pacienti nemocnice, ale i návštěvníci z města
a okolí. Lékárna má totiž velmi příznivé ceny a nabízí široký výběr léčiv.
Nedávno se změnila otevírací doba lékárny. Proč
k tomu došlo?
Chtěli jsme pacientům vyjít vstříc, a tak jsme otevírací dobu prodloužili. Dvakrát týdně, v úterý a ve čtvrtek, máme otevřeno od sedmi do pěti, v pondělí do
čtyř a ve zbývajících dnech týdne do půl čtvrté. Ne
všichni k nám stihnou zajít do půl čtvrté, a tak jsme
učinili tento vstřícný krok.
Kolik v lékárně pracuje lidí?
Celkem je nás zde dvacet, z toho jsou čtyři lékárníci,
tedy magistři. Lékárna je rozdělena na nemocniční
Lékárnice mají pro
zákazníky nejen
potřebné léky, ale vždy
přidají i milý úsměv.
a veřejnou část. Druhá zmíněná je určena pro paci- Ve vaší lékárně se prodává i zdravotní obuv.
enty, kteří přicházejí s recepty a poukazy. Snažíme Ano, i když do této prodejny se vchází z boku budovy
se, aby v této části byli vždy k dispozici přinejmen- – vchod je vedle dveří ředitelství nemocnice. Výběr
ším dva lékárníci. Místa pro volný prodej a zdravot- zdravotní obuvi sahá od dětské až po dospělou a zahrnické potřeby jsou samostatná a mají je na starosti nuje i pracovní obuv. Nabízíme i obuv pro diabetiky.
farmaceutičtí asistenti.
Lékárna poskytuje zákazníkům i jistý druh
poradenství.
Na první pohled by se počet dvaceti zaměstnanců
Poskytujeme informace především tzv. multireceptomohl zdát vysoký, ale návštěvník se někdy setká
vým pacientům, jimž radíme ohledně indikací a kons tím, že je v lékárně takřka prázdno.
Pokud lékárník neexpeduje, musí se starat o chod traindikací léků. Zákon sice říká, že lékárníci musejí
tzv. zadní lékárny, kde se nachází laboratoř, v níž se poradit, ale mnohdy se pacienti setkají s odkazem
připravují přípravky na recepty. Na přípravu někte- na přílišnou časovou náročnost takové konzultace.
rých z nich musí lékárník dohlížet. Dále se stará Jsem přesvědčena, že se v tomto ohledu našim pacio příjem zboží, objednávky, prostě o chod zázemí entům-zákazníkům vždy plně věnujeme. Považuji to
lékárny. Navíc musí kontrolovat i vlastní vydané za další důvod, proč se k nám zákazníci vracejí.
recepty.
Jaký je tedy rozdíl mezi lékárníkem-magistrem
a farmaceutickým asistentem?
Léky na recept může expedovat výhradně lékárník,
protože absolvoval vysokoškolské studium v oboru.
Farmaceutičtí asistenti mohou pracovat pouze na
expedičních místech, kde probíhá volný prodej léků
a farmaceutických potřeb, což také odpovídá jejich
vzdělání.
Pavilon A – lékárna pro veřejnost Tel.: 317 756 563, Fax: 317 727 815
E-mail: [email protected]
Provozní doba
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
7:00–16:00
7:00–17:00
7:00–15:30
7:00–17:00
7:00–15:30
Benešovská nemocnice iniciovala vznik
věrnostního systému. Jak se osvědčuje v praxi?
Obzvláště zavedení dárkových balíčků za různé počty
nasbíraných bodů za peníze utracené za recepty, léky
ve volném prodeji, zdravotnický materiál, zdravotní
obuv – týká se to tedy celého sortimentu lékárny –
zákazníky zaujalo. Minimální hodnota balíčku je
50 bodů a maximální 1 000 bodů. Myslím si, že jsme
zvolili atraktivní odměny – od balíčků čajů až po digitální tlakoměr. Každý si může vybrat a balíčků jsme
již poměrně dost vydali, což jen potvrzuje zájem.
Jde tedy o určitý ukazatel atraktivnosti lékárny.
Samozřejmě ano, ale nemyslím si, že by k nám zákazníci mířili pouze z důvodu odměn. Ceny léčiv, respektive doplatky pro pacienty, jsou totiž více než
příznivé. Na základě slevové karty navíc naši zákazníci v určitých případech dostávají přímou finanční
slevu až do výše 30 Kč za položku na receptu.
PharmDr. Daniela
Kolbabová
30
31
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Úvod
Oční
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:
„Budeme modernizovat“
„Cílem postupné rekonstrukce monobloku je příjemné prostředí, moderní vybavení a kvalitní
zázemí pro pacienty i personál,“ říká ředitel nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada.
Jednotlivá pracoviště budou přemísťována ve dvou
hlavních, na sebe těsně navazujících vlnách během
prosince a na přelomu roku.
Je to jediná rekonstrukce pro nejbližší období?
Určitě ne. Díky Středočeskému kraji, který celý projekt
postupné rekonstrukce i finančně zastřešuje, bude
v přímé návaznosti na rekonstrukci D 3 zahájena
rekonstrukce také dalšího křídla monobloku – D 1.
Kolik rekonstrukce jednoho křídla stojí?
Celková hodnota rekonstrukce každého křídla vyjde
přibližně na 300 milionů Kč včetně vybavení novými
technologiemi.
V Příbrami se chystá další stavba. O co jde?
Jde o plánovanou komplexní rekonstrukci prvního
z několika křídel budovy D – monobloku. Budova
z většiny pochází z poloviny minulého století, čemuž
odpovídá její stavební dispozice a již nevyhovující kvalita technických parametrů. Rekonstrukce
musí probíhat vždy po jednom křídle. Vzhledem
k jejich počtu je to plán na několik let. Prvním křídlem,
které jde do rekonstrukce, je D 3. Nyní jsou tam umístěny lůžkové jednotky interny, chirurgie, neurologie,
ale také například pokladna. Nejdříve ale musíme D
3 „vyklidit“, aby se hned mohlo začít pracovat. Čeká
nás tedy velké stěhování, a to nejen lůžkových jednotek a pokladny, ale také mnoha ambulancí.
Rekonstrukce zahrnuje například veškeré stavební
práce, nové inženýrské sítě, střechu, ale i novou
vybavenost zdravotnickými a dalšími technologiemi.
Cílem úprav je zpříjemit prostředí pro pacienty i personál s důrazem na soukromí, ale zároveň s možností
dispoziční otevřenosti pro vzájemnou komunikaci.
Kdy rekonstrukce začne a jak brzy bude zahájeno
stěhování provozů?
Rekonstrukce D 3 začne nejdéle na začátku roku
2011 a její průběh je plánován přibližně na 10 měsíců.
Všechny úpravy v Příbrami probíhají za plného
provozu nemocnice. Proč?
Důvod je jediný – i při těchto úpravách pokud možno
neomezovat zdravotní péči. Musím říci, že naši
zaměstnanci, ale i naši pacienti, jejich blízcí a další
veřejnost projevili při stavbě dvou nových pavilonů C
a F velkou toleranci a vstřícnost. Moc jim i touto cestou za nás za všechny znovu děkuji. Chci je ale požádat o jejich toleranci znovu. Vydržte to s námi, výsledkem bude moderní a příjemná nemocnice i v místech,
kde tomu tak v tuto chvíli ještě není.
MUDr. Stanislav Holobrada
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
Špičková kvalita
očního oddělení
V úterý 16. listopadu 2010 byla v Příbrami poprvé v České republice veřejně prezentována operace
makulární díry – tzv. zadního segmentu oka – pomocí mikrochirurgické jednotky STELLARIS PC,
a to v LIVE SURGERY – živém přenosu. Operaci zadního segmentu oka přitom ve Středočeském
kraji donedávna neprováděla žádná nemocnice. Na podrobnosti jsme se zeptali přimáře očního
oddělení MUDr. Michala Bodnára.
Pane primáři, v čem tkví výjimečnost
techniky, použité při třech prezentovaných
zákrocích?
Mikrochirurgický přístroj STELLARIS PC, jímž byly
všechny tři operace provedeny, byl na evropském trhu
prezentován teprve v září tohoto roku. V ČR byl prozatím použit pouze na pracovišti v Brně a na Oční klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Výhodou této techniky je
především její multifunkčnost. Oproti standardnímu
přístroji, který slouží pouze k operacím zadního segmentu oka, STELLARIS PC lze využít během jednoho
operačního zákroku dle potřeby kromě zadního segmentu i pro zásah na předním segmentu oka. Nespornými klady je přitom i vysokofrekvenčnost přístroje
(STELLARIS cca 5 000 kmitů za minutu, standardní
přístroj max. 1 500 kmitů za 1 min.), možnost mikroincizí (bez nutnosti šití a stehů – tzv. bezešvé operace), zkrácení hojení, rekonvalescence a snížení
bolestivosti po zákroku.
Kromě operace zadního segmentu oka byly
v Příbrami prezentovány také další dva zákroky.
Jaké?
Šlo o operace multifokální čočky (pro pacienty se
šedým zákalem pro vidění bez brýlí na dálku i na
blízko s novým filtrem čočky, který chrání oči pacientů významně lépe před některými škodlivými vlnovými délkami světla). Každá z těchto operací byla
provedena jiným způsobem, přičemž oba umožňuje
již zmíněná mikrochirurgická jednotka STELLARIS
PC. Pro tyto dvě operace získalo oční oddělení status školitelů pro ČR i SR. I tyto operace byly prezentovány živým přenosem z operačního sálu. Nemocnice využila techniku v HD rozlišení s interakcemi
a možnostmi vzájemné komunikace včetně zvuku
mezi operačním sálem a multifunkčním přednáškovým sálem nemocnice.
V současné době pacient, kterému má být
provedena operace zadního segmentu oka, musí
absolvovat několik vyšetření na pracovišti, které
má zákrok provést. Následně toto pracoviště
znovu navštíví při příjmu k operaci. Musí tuto
anabázi podstoupit i příbramský pacient?
Nikoli. Pacient veškerá potřebná vyšetření před operací absolvuje v Příbrami a do Prahy jede až na samotný zákrok. Je to možné díky nadstandardní úzké
spolupráci mezi příbramským očním oddělením
a Oční klinikou 1. LF UK a VFN v Praze. Pražští lékaři
totiž jezdí vyšetřovat naše pacienty přímo do Příbrami.
Cílem Oblastní nemocnice Příbram je nejen začít co
nejdříve operovat zadní segment oka, ale získat pro
tyto zákroky prezentovanou mikrochirurgickou jednotku STELLARIS PC.
Prezentace se účastnilo několik desítek očních lékařů
z různých pracovišť v ČR (kromě lékařů z Příbrami
a okolí a zmíněné oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
i nemocnice Pardubice, Děčín, Strakonice a další).
Operace zadního
segmentu oka
přístrojem STELLARIS PC
32
33
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Urologie
Chřipka
Laparoskopické operace
na příbramské urologii
Co je chřipka a jak na ni
Chřipka (influenza) je virové onemocnění, které postihuje savce a ptáky. Jde o vysoce nakažlivé
onemocnění, které ročně postihuje až 10 % světové populace. Hlavním důvodem je schopnost
viru měnit své antigenní vlastnosti a tím unikat imunitní odpovědi organismu.
Text: MUDr. Karel Šedivý ml., lékař infekčního oddělení ON Příbram, a. s.
Odstranění ledviny
pomocí laparoskopu
ON Příbram se použitím laparoskopie při nefrektomii
stala jednou z mála krajských nemocnic, které mohou
tento typ urologických operací pacientům nabídnout, a to
díky špičkovému technickému vybavení a sehranému
operačnímu týmu. Výhodami laparoskopie jsou především malá invazivita, malá jizva, rychlé hojení, kratší
doba hospitalizace a rychlá rekonvalescence. Laparoskopické odstranění ledviny bylo v Příbrami zařazeno
do standardního spektra urologických operací, které se
bude postupně rozšiřovat o další typy výkonů.
Urologický tým provedl již stejným postupem resekci
ledviny, tedy zákrok, kdy se odstraní pouze nádor
sám při zachování ledviny. Urologické laparoskopické
operace jsou obtížné proto, že cílové orgány (nadledviny, ledviny, močovody, močový měchýř, prostata)
nejsou uloženy v dutině břišní, ale jsou ukryty v tuku
za zadním listem pobřišnice nebo v pánvi. Orientace
„11. října bylo v Příbrami provedeno lapa- a preparace jsou proto složitější než u jiných oborů.
roskopické odstranění ledviny postižené zhoubným Novou součástí spektra nabídky zákroků je také
bujením. Jedná se o radikální výkon provedený maxi- radikální prostatektomie, endoskopické operace
málně šetrným způsobem v souladu s doporučeními prováděné přes močovou trubici sloužící k léčbě
Evropské urologické společnosti. Po laparoskopic- zvětšení prostaty, močových kamenů, některých
kém přerušení cévního zásobení, přerušení močo- nádorů močového měchýře a dalších onemocnění.
vodu a uvolnění ledviny byl orgán postižený nádorem Oddělení má k dispozici nové endoskopy (například
rigidní i flexibilní uretroskopy,
V Oblastní nemocnici Příbram byl zahájen
mono i bipolární endoreseklaparoskopický urologický operační program.
tory apod). Nedávno jsme také
převzali nástroje do nejmoderodstraněn z těla malým řezem v podbřišku. Výkon nějšího typu nefroskopu, což je přístroj používaný
trval čistého času 1 hodinu a 50 minut, krevní ztráta k operacím z cca patnáctimilimetrového řezu na
byla prakticky neměřitelná, odhadem 20–30 ml (pro zádech k odstranění velmi objemných nebo odlitkoporovnání: krevní ztráta u otevřené operace se pohy- vých kamenů ledvin, tedy případů, kde drcení mimobuje kolem 300–400 ml). Byla to jedna z prvních tělní rázovou vlnou již selhává. Pro pacienty s takolaparoskopických operací na našem urologickém vými kameny byla dříve jedinou možností bolestivá
oddělení,“ říká primář urologie MUDr. Pavel Hanek. otevřená operace z velkého řezu. V kombinaci s elekNádorem postižená ledvina byla odstraněna pacien- trokinetickým a ultrazvukovým litotriptorem, které
tovi, u něhož se nádor zjistil vlastně „náhodou“. Byl Příbram vlastní také, jsme nyní schopni vyřešit praktotiž hospitalizován na interním oddělení kvůli po- ticky veškeré močové kameny minimálně invazivními
tížím s dýcháním. Během procesu odborných vyšet- postupy. Počty endoskopických výkonů pro močové
kameny přitom obecně progresivně narůstají.
ření byl zjištěn i nádor na jedné z ledvin.
Text: MUDr. Pavel Hanek, primář urologického oddělení ON Příbram, a. s.
Téměř každý již ví, že existuje možnost laparoskopických operací a že díky této technice je
operační rána zanedbatelné velikosti, zkrátí se doba hojení, pobytu v nemocnici i celkové
rekonvalescence.
Epidemie či pandemie chřipky představují očkování dochází ke vzniku dostatečné imunity za
celospolečenský problém. První popisy onemocnění 14 dnů. Dnešní vakcíny proti chřipce jsou určeny pro
připomínajícího chřipku jsou popisovány již Hippo- děti od 6 měsíců a pro dospělé. Očkování je zejména
kratem. V posledním půltisiciletí byl zaznamenán doporučeno osobám starším 65 let, osobám s chropoměrně velký počet pandemií chřipky, nejznámější nickými a osobám vyskytujícím se ve velkých kolekz nich proběhla v letech 1918–19. Na celém světě tivech (léčebny pro dlouhodobě nemocné, domovy
důchodců). Proti sezónní chřipce se očkování prousmrtila zhruba 50 milionů lidí.
Chřipkový virus patří do čeledi Orthomyxoviridae. vádí v podzimních měsících, tj. od září do poloviny
U lidí způsobují onemocnění chřipkové viry typu prosince. Z důvodu mutace chřipkového viru je nutné
A a B. Chřipka podléhá každý rok různě velkým pravidelné přeočkování každý rok. V České repubgenetickým mutacím. Při jejich velkých změnách lice zemře ročně na chřipku a její komplikace zhruba
dochází k riziku vzniku epidemií či pandemií. One- 2 000 lidí.
mocnění se nejčastěji vyskytuje v zimních a časných
jarních měsících. Přenáší se kapénkovým přenosem.
Inkubační doba u sezónní chřipky je 12 hodin až
2 dny. Onemocnění se projevuje náhlým vzestupem
horečky se zimnicí, bolestmi hlavy, svalů a kloubů,
schváceností. Později se přidává suchý kašel. Může
se objevit zvracení či postižení nervového systému.
Horečky trvají většinou 3–5 dnů, nekomplikované
onemocnění trvá 7–10 dnů. Zvýšená únava může
přetrvávat až několik týdnů. Onemocnění může být
komplikováno rozvojem zánětu plic, zánětem vedlejších nosních dutin či zánětem středouší a druhotnou bakteriální infekcí. Výskyt komplikací je častější
u malých dětí, těhotných žen, lidí s chronickými nemocemi (astmatici, diabetici, osoby se srdečními
a plicními onemocněními) a u osob starších 65 let.
Diagnostika chřipky se opírá o epidemiologickou
situaci, klinický obraz a virologické vyšetření.
U nekomplikovaných případů se chřipka léčí symptomaticky. Základem této léčby je klid na lůžku, dostatek tekutin, užívání protizánětlivých léků a léků ke
zmírnění kašle či usnadňujících vykašlávání. U rizikových pacientů a komplikovaných případů lze použít
takzvaná antivirotika (oseltamivir a zanamivir), která
zabraňují uvolnění chřipkového viru z postižené
buňky. Antivirotika zkracují dobu trvání onemocnění a výskyt komplikací.
V současnosti je nejlepší prevencí proti chřipce
očkování, které vede ke snížení počtu onemocnění
a následných komplikací. Aplikují se subjednotkové
a štěpené očkovací látky, zpravidla v jedné dávce. Po
Ilustrační foto
34
35
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Projekty
Město
Hrát si, kreslit, potkat
Mikuláše nebo jít na
koncert v nemocnici?
Je všeobecně známo, že vedení příbramské nemocnice vidí kvalitu zdravotní péče nejen v nových
či zrekonstruovaných budovách, moderním vybavení a vzdělaném personálu. Neméně důležitá
je podle něj i psychická pohoda pacienta. Jak moc je při léčbě zásadní, že pacient se cítí dobře
i po psychické stránce, připouští dnes již mnoho odborníků.
Málokdo umí děti
rozesmát tak, jako to
dokážou Zdravotní
klauni.
Dosáhnout toho, aby byl minimalizován
tzv. nemocniční stres, aby pacient aktivně spolupracoval při své léčbě, aby se chtěl vyléčit, není jednoduché, ale není to ani nemožné. V Oblastní nemocnici Příbram proto funguje poměrně velké množství
různých projektů, které jsou z velké části hrazeny
z různých grantů nebo z finančních prostředků poskytnutých sponzory či nadacemi. V grantech poskytnutých nemocnici na tyto projekty vede město Příbram.
To s nemocnicí na těchto tématech spolupracuje již
několik let.
čtyři nové přístroje pro
záchranu lidských životů
Město Příbram v letošním roce pořídilo celkem čtyři přístroje, které mohou zachránit život lidem
stiženým náhlou srdeční příhodou.
Projekty se věnují především dětským pacientům,
ale nezapomínáme ani na pacienty dospělé nebo
staršího věku. Již několik let funguje v nemocnici
dobrovolnické centrum, které zřídila sama nemocnice.
Dobrovolníci se věnují mnoha aktivitám s hospitalizovanými pacienty, zároveň ale nemocnici pomáhají
při jejích různých jednorázových akcích. V Příbrami
teď úspěšně běží projekty Hrajeme si s nemocnicí,
Dobrovolnické centrum, Zdravotní klaun, Interaktivní pohádky loutkoherecké skupiny, Vánoční a Jarní
koncerty, Nemocnice míří do školek, Den otevřených dveří, Mikuláš v nemocnici spojený s pohádkou
a soutěžemi. Některé projekty jsou k dispozici jak pro
pacienty, tak i pro zaměstnance nemocnice. Jedním
z takových příkladů jsou stále oblíbenější koncerty.
Nadací, která nemocnici pomáhá nejvíce, je jednoznačně Nadační fond Kapka naděje, následují neziskové organizace KIWANIS KLUB nebo Prolomené ticho
a další. Zcela určitě nemocnice bude v projektech
pokračovat. A nejen to – již připravuje další!
„V rámci projektu Dejte srdci šanci jsme pořídili čtyři mobilní defibrilační přístroje AED HeartStart
FRx Philips, které slouží jako velmi dobrý pomocník
k poskytnutí první pomoci při náhlé akutní srdeční
příhodě,“ říká starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák.
Přístroje příbramský starosta postupně předal
Městské policii Příbram, příbramským dobrovolným
hasičům, Policii ČR, územnímu oddělení Příbram
a Pečovatelské službě Příbram. „Nemá smysl, aby
defibrilátory byly někde zamčené, schované. Mohou
lidem pomoci jen v tom případě, že budou v případě
nutnosti ihned k dispozici.“ říká Řihák.
Krátce poté, co starosta Příbrami Josef Řihák předal
první přístroj, dvojice městských strážníků s jeho
pomocí zachránila život jednomu z příbramských
občanů.
S přístrojem je schopen poskytnout účinnou pomoc
i naprostý laik. Automatizovaný externí defibrilátor (AED) HeartStart FRx Philips je určen pro široké
použití ve zdravotnických i nezdravotnických zařízeních. Náhlá zástava srdce může postihnout kohokoli,
kdekoli a kdykoli a často se tak stane bez jakéhokoliv varování. Přesto náhlou zástavu srdce přežije
méně než 5 % postižených, a to především proto, že
se k nim pomoc v podobě defibrilátoru nedostane
včas. Srdeční infarkt se v dnešní době stal jednou
z hlavních příčin úmrtí člověka. Jedním z hlavních
faktorů, na kterém závisí přežití postiženého, je faktor časový, neboť při fibrilaci komor dochází ke snížení naděje na záchranu každou minutou až o 10 %.
Pořízení každého z přístrojů přišlo město Příbram
na 50 000 korun. „Tato investice se vyplatí i za cenu
jediného zachráněného života. V budoucnu ještě
uvažujeme o tom, že pořídíme defibrilátor také pro
Sportovní zařízení města Příbrami, pro příbramskou
pobočku Českého červeného kříže, případně pro příbramské divadlo,“ doplnil starosta Příbrami MVDr.
Josef Řihák.
První defibrilátor
předal starosta
Příbrami MVDr. Josef
Řihák společně
s ředitelem Oblastní
nemocnice Příbram
MUDr. Stanislavem
Holobradou letos
v červnu strážníkům
Městské policie
Příbram.
36
37
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:
„Rok 2010 přinesl řadu
pozitivních novinek“
Stalo se nepsanou tradicí, že na konci každého roku se zamýšlíme, co nám dal a vzal. Pro
Klaudiánovu nemocnici v Mladé Boleslavi byl rok 2010 opravdu rušný. Alespoň krátce se za
ním otočíme s jejím ředitelem doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc.
Mluvil jste o velkých investicích. Předpokládám,
že ale proběhla i celá řada menších.
Samozřejmě. Opravdu se snažíme držet krok s dobou
a poskytovat pacientům moderní léčbu s moderním
přístrojovým vybavením. Takže jsme přirozeně měli
celou řadu drobnějších investic, ovšem drobnějších
pouze z toho pohledu, že ty, o nichž jsem mluvil před
chvílí, byly několikamilionové. Například nový dialyzační monitor stál téměř 630 000 korun, což určitě
také nejsou žádné drobné. Máme také například dvě
nové porodní postele, nový operační mikroskop na
oddělení ORL, pořídili jsme také nový operační rotační nůž, na oddělení ARO máme nový plicní ventilátor a na dětském oddělení je nový bilirubinometr
pro nedonošené děti. Novinek je opravdu celá řada.
Co z událostí tohoto roku považujete za
nejdůležitější?
Bylo by velmi těžké takto hodnotit. Pro každého je
samozřejmě důležitého něco trošku jiného a i já
bych musel volit mezi pohledem lékaře, ředitele
a pacienta. Jako lékaře-proktologa mne velmi těší
pozice našeho chirurgického oddělení a nové metody
a postupy v tomto oboru, z pozice ředitele bych asi
vyzdvihl, že se nám podařilo najít řadu úspor v hospodaření, a velkou radost mám také z toho, že pro
nemocnici byla z prostředků Regionálního operačního
programu NUTS II Střední Čechy zakoupena řada přístrojů v celkové hodnotě téměř 60 milionů korun. Jako
pacienta mne těší, že tyto přístroje umožnily lékařům Klaudiánovy nemocnice zlepšit péči a rozšířit ji
tak, že s řadou problémů nemusíme nemocné posílat na pražské kliniky. A poslední velkou přístrojovou
novinkou, kterou jsme pořídili z vlastních nemocničních zdrojů, je nový digitální mamograf. Ten je mimo
jiné ke klientkám mamocentra šetrnější, protože snižuje radiační zátěž.
Očekáváte, že rok 2011 bude podobně úspěšný?
V tuto chvíli bohužel ještě nevíme, s čím můžeme
počítat. Sníží-li se ale opravdu platby od pojišťoven,
obávám se, že budeme muset velmi výrazně šetřit.
A pokud se k tomu ještě zvednou ceny za energie,
může to být téměř smrtelný polibek. Obáváme se
i toho, že budeme nuceni sáhnout k určitému omezení
péče o pacienty, tedy že budeme muset například prodloužit čekací lhůty u některých operací a podobně.
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
Děti navštívil
Petr Kolář
Pacienty dětského oddělení nemocnice přišel v polovině
listopadu navštívit zpěvák Petr Kolář. Interpret takových hitů jako
Vyznání či Ještěže tě lásko mám
si spolu se zástupci občanského
sdružení Život dětem si prohlédl
oddělení a povídal si s dětmi. Jim
i přítomným maminkám rozdal fotografie, zájemcům se podepsal
a odpovídal na všetečné dětské
dotazy. Jeho návštěva v nemocnici se konala v rámci podpory projektu Magická noc – Srdce pro děti,
který se 15. prosince konal v Tesla
Aréně v Praze. Výtěžek benefičního koncertu bude věnován čtr-
nácti dětským oddělením v ČR na
nákup nového přístrojového vybavení. V každém kraji byla vybrána
jedna nemocnice, ve středních Čechách příspěvek poputuje právě
do Mladé Boleslavi. Svým vystou-
pením tak naše dětské oddělení
vedle Petra Koláře podpořili například Karel Gott, Petr Hapka, Leona Machálková, Ewa Farna a řada
dalších osobností české hudební
scény.
Chlapeček byl naprosto zdravý,
čistý a bez známek jakéhokoli strádání. Ošetřující lékařka potvrdila,
že byl pravděpodobně i čerstvě
nakrmený, protože klidně spal.
Z přiloženého dopisu lékaři usoudili, že o něj v brzké době projeví
zájem někdo z rodiny, což se také
v krátké době stalo. Do uzávěrky
čísla nebylo ovšem ještě o osudu
malého Martínka, který se dočasně zabydlel v dětském domově pro
děti do tří let při Klaudiánově nemocnici, rozhodnuto.
V nemocničním
babyboxu bylo
první miminko
Ve středu 10. listopadu krátce po šesté hodině večer oznámila signalizace babyboxu umístěného v Klaudiánově nemocnici, že
do něj někdo vložil miminko. Sestřičky dětského oddělení, které se
jej bezprostředně poté ujaly, zjistily, že v teplém fusaku je zabalený
malý chlapeček. Protože byl v babyboxu nalezen den před svátkem
sv. Martina, dostal jméno právě po
něm. Malý Martínek v okamžiku
svého nalezení v babyboxu vážil
3 910 gramů a měřil 55 centimetrů.
38
39
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Rozhovor
Rozhovor
Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Klaudiánovy nemocnice Jana Fejfarová tvrdí:
„Řadu odborných
činností vykonávají
sestry samostatně“
Již několik měsíců je náměstkyní pro ošetřovatelskou péči Klaudiánovy nemocnice Mgr. Jana
Fejfarová. Na současnou pozici se dlouhodobě připravovala, při práci vystudovala Ošetřovatelství
na Lékařské fakultě v Hradci Králové a Řízení a supervizi v sociálních a zdravotnických organizacích
na Fakultě humanitních studií v Praze.
Dříve se vaší pozici říkalo hlavní sestra.
Máte tedy na starosti zejména práci se sestrami?
Přicházím s nimi do styku každý den, využívám jejich
znalostí a zkušeností a snažím se je motivovat. Té
práce je ale daleko víc, má širší rozměr. Na starosti
mám vlastně veškerý nelékařský zdravotnický personál nemocnice, mou povinností je starat se o dokumentaci pacientů, zlepšování péče o ně, leží na mně
zkrátka díl zodpovědnosti za každodenní bezvadný
chod nemocnice. Hned na začátku jsem musela
vyřešit několik neodkladných záležitostí, například
převést provoz LSPP pro dospělé pod Klaudiánovu
nemocnici a zajistit sestry nebo stabilizovat personál v mateřské škole Klaudinka. To je naše firemní
školka a je vítaným benefitem pro naše zaměstnance
a jejich děti. Takže stejně jako se za posledních 20 let
změnila práce sester – řadu odborných činností dnes
vykonávají samostatně – změnila se i práce takzvané hlavní sestry. A já si sester a jejich práce velmi
Jana Fejfarová
pracuje v Klaudiánově nemocnici v různých pozicích již od roku 1988. Nastoupila bezpro-
vážím, možná i proto, že sama sestrou jsem a vím,
co ta práce obnáší, jak je zodpovědná, fyzicky i psychicky náročná.
V Klaudiánově nemocnici nejste žádným
nováčkem. Když jste se stala náměstkyní,
opouštěla jste práci vrchní sestry na neurologii.
V Klaudiánově nemocnici působím od roku 1988,
takže to nevnímám jako změnu, ale spíše jako příležitost. Byla jsem tak trochu hozena do vody, ale
s nadsázkou mohu říct, že plavu ráda.
Takže znalost místních poměrů vám pomohla?
Částečně ano. Pracuji v naší nemocnici poměrně
dlouho, svoji výhodu však vidím především v nejnovějších teoretických znalostech, které jsem získala
během studií na Univerzitě Karlově. Studia jsem ukončila s výraznou podporou naší nemocnice v roce 2009.
Jak jsou vaše profesní plány pro nejbližší
budoucnost?
Mojí prioritou je jednoznačně oblast zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče o nemocné.
středně po ukončení studia na Střední zdravotnické škole Mladá Boleslav. Na několik let
si „odskočila“ k práci na záchrance, což dodnes bere jako velkou životní školu. Protože
je pro Janu Fejfarovou velmi důležitý osobní rozvoj a ráda se stále dozvídá něco nového,
v roce 2003 se rozhodla pro vysokoškolské studium. V praxi tak nyní využívá znalostí
získaných na Lékařské fakultě v Hradci Králové, kde studovala obor Ošetřovatelství. Historie toho mladoboleslavského byla také náplní její bakalářské práce. Ve studiu se Jana
Fejfarová rozhodla pokračovat na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze,
kde se věnovala oboru Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích.
Jana Fejfarová je vdaná, s manželem má dvě děti. Ve volném čase velmi ráda sportuje,
miluje aktivní dovolenou s rodinou. Pokud má čas, využije ho k četbě knih.
Co chcete změnit?
Nemám ambice něco měnit, ale spíše využít teoretické
znalosti, přidat k nim praktické zkušenosti a uvést
v život nejnovější trendy v ošetřovatelství. Medicína
se rychle vyvíjí a ošetřovatelství je její nepostradatelnou součástí. V naší nemocnici jsou sestry a také
další „nelékaři“ na velmi vysoké úrovni. Oslovila jsem
staniční sestry a sestry, které mají dlouholeté zkušenosti z praxe. V současné době se na změnách podílejí, je to týmová práce lidí, sester z praxe, z přímé
péče o pacienty, žádná „teorie od stolu“. Samozřejmě
si dobře uvědomuji, že stanovení strategie a koncepce
na úseku ošetřovatelství je mojí úlohou. Mým stylem
však není direktivně řídit, ale vést, směrovat sestry ke
společnému cíli a dosáhnout jej. A mým cílem, a nyní
cílem našeho týmu, je jednoznačně určit nepodkročitelné minimum v ošetřovatelské péči, a tím bezesporu jsou standardy ošetřovatelské péče. Další
nezbytností je řádně tyto praktické postupy sester
v přímé péči o pacienty zdokumentovat. Takže dalším cílem je sjednotit ošetřovatelskou dokumentaci
v nemocnici, stanovit jednotnou formu zápisů sester na všech odděleních nemocnice, zavést tzv. řízenou ošetřovatelskou dokumentaci. Záznamy sester
se týkají nejen poskytnuté ošetřovatelské péče, ale
zejména vývoje stavu a problémů pacienta z ošetřovatelského hlediska.
Mluvíte o standardech a ošetřovatelské
dokumentaci, tedy o administrativě. Kde je
pacient a péče o něj?
Pokud bychom jen vytvářeli směrnice odněkud z kanceláře, možná by se nám ta hlavní úloha, tedy péče
o pacienta, mohla vytrácet. K celé věci ale přistupu-
jeme opačně a jednoznačně v zájmu zlepšení péče
o pacienta. Vedení dokumentace je v nemocnici běžnou povinností a činností. Nesmíme zapomenout
na význam záznamů sester, jejich dokumentování
ošetřovatelských postupů reagujících na změny ve
vývoji stavu pacienta. Záznamy musí být kontinuální
v čase a musí mít jednotná pravidla, která upravuje
vyhláška o zdravotnické dokumentaci z roku 2006.
Takže jde především o snahu zkvalitnit ošetřovatelskou péči o nemocné.
V poslední době se v médiích objevují zprávy
o vyšších kompetencích sester. Jaký na to máte
názor?
Myslím si, že se jedná o přirozený vývoj, nikoli
momentální výstřelek. Když u nás ošetřovatelky
začínaly, zabývaly se ošetřováním ran, hygienickou
péčí… Je spousta odborných činností, které dnes
mohou sestry vykonávat samostatně a již začínají
být z pohledu zdravotních pojišťoven „nositelkami
výkonů“. Samozřejmě ale dodnes platí, že úloha
lékaře je v medicíně nezastupitelná. Jedná se o dvě
profese, které stojí vedle sebe, spolupracují spolu,
jedna bez druhé se neobejde.
Janě Fejfarové se během studií dostalo podpory nejen v rodině, ale
i ze strany nemocnice.
40
41
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Nukleární medicína
Oční
Na očním oddělení
umějí operovat zadní
segment oka
Pracovníci nukleárního oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi mají k dispozici
nový přístroj, který několikanásobně zlepší diagnostické možnosti u některých onemocnění.
Výhodou nového SPECT/CT je možnost kombinovaného nukleárního vyšetření a rentgenového
vyšetření na CT.
Oční oddělení Klaudiánovy nemocnice přidalo k širokému spektru svých činností také operace
zadního segmentu oka. V současné době tak dokáže pokrýt v podstatě veškeré potřeby svých
pacientů. Ve Středočeském kraji umějí mladoboleslavští očaři zadní segment oka operovat
jako téměř jediní.
Oči laika vidí snímek
kostry. Oko lékaře
najde, kde je problém.
Doposud bylo třeba obě zobrazovací vyšetření provádět odděleně, nyní bude ve většině případů
stačit jediná návštěva specialisty. „Umožňuje nám to
zrychlit diagnostiku některých závažných onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kolín, jenž s přístrojem
pracuje. A co vlastně obě vyšetření kombinují? Nukleární vyšetření založené na záření radioaktivních látek
umí sice velmi spolehlivě odhalit nádor či zánět, ale
ten lze jen obtížně přesně lokalizovat. Rentgenové
CT naopak neodhalí onemocnění, ale pomocí snímků
proložených se snímkem z nukleárního vyšetření lze
velmi přesně určit, kde se nemocná tkáň nachází. „Jde
o spojení dvou přístrojů, ale účinnost pro diagnózu
oproti dřívějšku může být několikanásobná,“ zdůrazňuje Kolín.
Přístroj navíc umožňuje obě vyšetření provést sice
odděleně, ale jen v několikaminutovém časovém
rozpětí beze změny polohy pacienta. Pokud tedy ošetřující lékař usoudí, že povaha pacientových obtíží
vyžaduje vyšetření na SPECT/CT, nejprve bývá provedeno nukleární vyšetření. To znamená, že pacientovi je (většinou nitrožilně) aplikován radioaktivní
roztok, který díky speciálnímu záření umožní lékaři
na počítači vyhodnotit, zda je v těle skutečně problém.
Pokud ano, pomocí CT jej může bezprostředně poté
přesně lokalizovat. „Vlastně je to tak, že sbližujeme
snímky z obou vyšetření tak dlouho, až jsme schopni
v podstatě přesně určit například napadenou uzlinu,“
vysvětluje Kolín. „Jde o obrovské zlepšení diagnostiky nádorových a zánětlivých onemocnění,“ dodává
s tím, že největší počet pacientů přichází s kostními
onemocněními – ať již při nádorech nebo přímo s ortopedickými problémy. Kolín však zdůrazňuje, že přístroj
lze využít i u jiných onemocnění, například u nemocí
plic a ledvin. Vyšetření podle něho na základě povahy
onemocnění může trvat jen několik minut, ale také
několik hodin či se musí provádět opakovaně.
SPECT/CT, který byl v Mladé Boleslavi právě instalován, byl pořízen z prostředků Regionálního
operačního programu NUTS II Střední Čechy a stál
22,5 milionu korun. Každý týden je na oddělení ambulantně při plném vědomí vyšetřeno na 80 pacientů
všech věkových skupin. Pokud stav pacienta vyžaduje hospitalizaci, je umístěn na lůžko na oddělení,
které řeší podstatu jeho onemocnění. Čekací doba
na vyšetření je od nulové po zhruba 2–3 měsíce.
Foto: Týdeník Sedmička
Nový SPECT/CT zlepšuje
diagnostické možnosti
nukleární medicíny
Přístrojové vybavení, které tyto operace umožňuje, stálo přes tři miliony korun a nemocnice je pořídila z prostředků Regionálního operačního programu
NUTS II Střední Čechy. V říjnu tak byli v Klaudiánově
nemocnici úspěšně operováni první pacienti. Dosud
byli ti, kdo podobný zákrok potřebovali, odesíláni do
Prahy na specializované oční kliniky.
Primář očního oddělení MUDr. Zdeněk Mazal
zdůrazňuje, že efekt po zákroku není okamžitý,
ostrost vidění se zlepšuje většinou několik týdnů.
„Operace se používá při onemocněních sítnice nebo
sklivce, případně jejich rozhraní. Jde o celé spektrum onemocnění, která mohou způsobovat poruchy
vidění,“ vysvětluje. Metoda lékařům umožňuje pomoci
pacientům i v případě onemocnění, která ještě před
několika lety byla léčebně de facto tabu. Operační
způsob se navíc neustále vyvíjí a umožňuje léčbu
stále dalších nemocí.
Primář Mazal vysvětluje, že touto metodou je možné
řešit spektrum od poměrně lehkých poruch zraku
(například deformace obrazu kvůli různým membránám, které se svrašťují a způsobují poruchu vidění)
až po těžká onemocnění, která by bez tohoto zásahu
vedla k oslepnutí. „To je například krvácení do sklivce
u diabetiků nebo u některých cévních poruch sítnice,“
uvádí. Podle Mazala jsou právě komplikace diabetu
velkou částí náplně této operativy. Další velkou součástí jsou odchlípené sítnice. „Tímto zákrokem se
sítnice přiloží a přestane hrozit oslepnutí. Do oka se
aplikuje speciální plynová bublina nebo silikonový
olej, jež sítnici přitlačí na správné místo,“ popisuje
Mazal. Plyn se po několika týdnech vstřebá, olej je
však třeba po určité době odsát. „V některých případech v oku zůstává trvale, to je ale jen například
u velmi těžkých diabetiků, kdy bojujeme alespoň o
rozpoznání pohybu před okem,“ říká Mazal.
Lékaři Klaudiánovy nemocnice počítají s tím, že
v první fázi odoperují tímto způsobem zhruba stovku
pacientů ročně. „Časem se uvidí, je možné, že u nás
budeme ošetřovat i pacienty z okolních okresů,“ uvádí
Mazal. V současné době školí v této metodě boleslavské lékaře primář z pražské střešovické nemocnice
MUDr. Jan Ernest, Ph.D., jenž je ve svém oboru kapacitou světové úrovně.
Operace se může provádět v celkové narkóze i při
vědomí pacienta. „Záleží na celkovém zdravotním
i psychickém stavu pacienta a také na časové náročnosti operace, která může podle obtížnosti trvat od
šedesáti minut po tři hodiny,“ uzavírá Mazal.
Primář Mazal a primář
Ernest při jedné
z prvních operací
zadního segmentu oka
42
43
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ekonomicko-obchodním náměstkem Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:
Stav slavného pavilonu
je v současnosti více
než tristní.
„Rok 2011 je zatím
křišťálová koule“
Jako ekonomicko-obchodní náměstek se ing. Jaroslav Pokorný dnes a denně potýká s problémy
spojenými s financováním chodu Oblastní nemocnice Kladno. A dlužno podotknout, že někdy
by jistě vzal zavděk i kouzelnickou hůlkou.
své pojišťovny. To mimo jiné vedlo k vyřešení situace, a dokonce nám některé pojišťovny, kupříkladu
METAL-ALLIANCE, vyšly vstříc. Bohužel s některými
pojišťovnami byla jednání velmi složitá. Typickým příkladem je VZP, kde nejde pouze o kardiostimulátory,
ale například i o to, že jsme od této pojišťovny dodnes
neobdrželi vyúčtování za rok 2009!
Nakolik se kladenské nemocnice dotýká
omezení úhrad ze strany zdravotních pojišťoven,
zejména VZP?
Bohužel se nás dotýká velmi, což jsme pocítili
obzvláště v tomto roce. Vždyť ve všech krajských
nemocnicích došlo v součtu k poklesu inkasa od VZP
o desítky milionů korun, což souvisí s tím, že jako
referenční období byl brán rok 2008. Jinými slovy –
máme zdroje shodné s rokem 2008 (s minimálním
nárůstem), ale ceny a mzdy jsou samozřejmě z roku
2010. Co se týče následujícího roku, zatím čekáme
na faktické znění úhradové vyhlášky.
Pokles se bezprostředně týkal kardiostimulátorů.
To je zvláštní historie. Ministerstvo zdravotnictví se
zřejmě pokoušelo jít obdobnou cestou jako v případě
onkologických center – soustředit kardiostimulační
péči do určitých oblastí. Nicméně i sama odborná
společnost nakonec uznala, že určené nemocnice
nejsou schopny podobný nápor zvládnout. Mezitím
nám však pojišťovna oznámila, že nám kardiostimulace nebude hradit a že je nesmíme provádět. Oznámili jsme to tedy pacientům s tím, aby se obrátili na
Dotýká se tento problém bezprostředně
pacientů?
Snažíme se, aby k tomu nedocházelo, protože lékařskou péči, zejména akutní nelze jen tak omezit. Čeho
se však zmíněné problémy týkají, jsou nákupy – léčiva,
spotřební materiál i implantáty a další záležitosti se
musejí kupovat a jedinou naší možností je domluva
s dodavateli. Jedním z řešení, které se může osvědčit, je odkazovat pacienty na pojišťovny, kterým odvádějí peníze, například aby se jim dostalo vysvětlení,
proč musejí na ten či onen plánovaný zákrok čekat
déle, než by jim bylo libo. Myslím si, že tudy vede
cesta – aby pacient komunikoval přímo s pojišťovnou a nemusel nastalé problémy řešit s doktorem,
jenž je vázán systémem, který nemůže ovlivnit ani
on, ani nemocnice. S některými pojišťovnami máme
v tomto směru i velmi dobré zkušenosti.
Ing. Jaroslav Pokorný
ekonomicko-obchodní náměstek Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
Rekonstrukce Niederleho
pavilonu na spadnutí
Secesní budova Niederleho
pavilonu představovala v době, kdy
byla postavena, modernu a ve své
době do něj za profesorem Niederlem jezdily kupříkladu i šlechtičny,
mimo jiné díky vysoké úrovni nejen
medicíny, ale i zařízení. V současnosti je doba 20. a 30. let minulého
století dávno za námi a pavilon je
zastaralý. „Rekonstrukce bude respektovat původní vzhled. Jde totiž
o památkově chráněný objekt. To se
týká exteriéru. Interiéry budou jiné,
protože v pavilonu nebudou operační sály, ale administrativní centrum
nemocnice,“ podotýká náměstek ře-
ditele kladenské nemocnice pro LPP
MUDr. Vladimír Lemon s tím, že věž
pavilonu, jež je znakem nemocnice,
se vbrzku zaskví v celé kráse a… opět
půjdou i věžní hodiny. Do rekonstrukce pavilonu investuje Středočeský
kraj v následujících třech letech
85 milionů korun.
44
45
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Rozhovor
Rozhovor
Primář ortopedicko-traumatologického oddělení MUDr. Jan Deniger říká:
„V profesním životě jsem
měl vždy štěstí“
MUDr. Jan Deniger promoval v roce 1980 a hned nastoupil do Okresní nemocnice v Kolíně. Po
roce a několika měsících odešel do Nemocnice Na Bulovce, kde strávil 11 let, než opět změnil
působiště – přesunul se do Rakouska, kde byl sice celkově poměrně spokojen, ale touha po
profesionálním rozvoji jej nakonec přivedla do kladenské nemocnice.
Operace páteře patří
k nejnáročnějším
úkonům, které se
na operačním sále
ortopedicko-traumatologického
oddělení provádějí.
S jakými úrazy se na vašem oddělení
nejčastěji setkáváte?
Jsme specifické oddělení nejen ve Středočeském
kraji, ale v celé republice. Ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí zde drží nepřetržitou službu.
Úrazy se samozřejmě liší podle ročního období, v současné době jde o poranění zápěstí, krčku stehenní
kosti, pánve a páteře – vše kvůli sněhové kalamitě
a náledí, s čímž jsou pochopitelně spojeny pády,
k nimž dochází nejčastěji v prvních dvou dnech po
změně počasí, než si lidé zvyknou.
Vaše oddělení se však nezabývá pouze léčbou
úrazů.
Samozřejmě děláme i klasickou ortopedii. Jsme největší zařízení tohoto typu ve Středočeském kraji. Máme
více než 60 lůžek, i když díky zdokonalování léčby se
jejich počet stále zmenšuje. Pro srovnání – když jsem
nastoupil, bylo na našem oddělení 125 lůžek.
slovo je důležité. Spolupracujeme i na vývoji a na
základě našich připomínek dochází během testování k různým úpravám.
Co pro vás bude znamenat otevření Centra akutní
medicíny?
Osobně se nemohu dočkat, až se přesuneme do
moderního prostředí na centrální operační sály, což
bude představovat zlepšení po všech stránkách, vyšší
komfort pro personál, ale i větší bezpečnost pro
pacienty.
Nejde však jen o technické záležitosti. Operace
provádíte velmi šetrně.
Téměř všechny operace kyčlí provádíme z miniinvazivního přístupu, díky čemuž se šetří šlachy a svalové
úpony a zkracuje se doba rekonvalescence. Nevím
o tom, že by tímto postupem operovalo nějaké další
oddělení v kraji.
Vaše oddělení patřilo takřka k průkopníkům
Kladenská ortopedie využívá při léčbě krevní
implantace endoprotéz u nás.
plazmu získanou metodou PRP. Čemu tento
Dnes již v podstatě všechna ortopedická oddělení postup napomáhá?
implantují umělé klouby, tedy endoprotézy, a ani Jde o metodu, která poměrně neinvazivním způsomy nejsme výjimkou. S operacemi umělých kloubů bem s použitím vlastní krve pacienta dokáže léčit
jsme začali jako třetí v republice a máme v nich lehké degenerativní změny kloubních chrupavek, tedy
dlouhou tradici. Vymykáme se však tím, že spo- tzv. preartrózy, nebo artrózy prvního stupně. Mámelupracujeme s kladenskou firmou BEZNOSKA. Již -li pacienta, u něhož je indikován takový problém,
od roku 1972 se na našem oddělení testují nejen pošleme jej na hematologii, kde mu je nabrána krev,
endoprotézy, ale vlastně veškerý materiál, který odstředí se a vznikne vrstva plazmy a vrstva krevních
se používá v ortopedii a traumatologii. A naše buněk. Na hranici těchto vrstev se nacházejí krevní
destičky. Tato vrstva se odebere, opět se odstředí
a vznikne plazma, obohacená právě o krevní destičky. Důležité je, že jde o vlastní krev daného pacienta, takže odpadá riziko infekce, reakce na cizí krev.
Destičky obsahují zvýšené množství prorůstového
faktoru a mají regenerační, hojivé a růstové schopnosti. Obohacenou plazmu nám vyrobí na hematologii a u nás dochází k její aplikaci, která se provádí
do kloubu, v němž probíhají počáteční degenerativní
změny. Obohacená plazma má příznivé účinky i při
regeneraci postižených šlach. Tuto technologii máme
k dispozici přibližně tři měsíce. Využívá se i jinde,
ale jako jediní spolupracujeme s vlastním hematologickým oddělením zde v nemocnici, a jsme tedy
podstatně levnější oproti jiným ambulancím. Tato
metoda není totiž v současné době hrazena zdravotními pojišťovnami.
Závěrem mi dovolte otázku, zda lze určit, jak
dlouho trvá, než lze o ortopedovi říci, že již získal
dostatek zkušeností.
Podle mého názoru jde o sedm až deset let. Samozřejmě v tomto ohledu pomáhá praxe na větším pracovišti, kde je širší spektrum, a tedy větší možnosti
rozvoje. Osobně jsem měl štěstí, že jsem byl několikrát během svého profesního života ve správný
okamžik na správném místě, což se týká Bulovky,
krátkého pobytu v Rakousku i Kladna.
46
47
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Prosinec 2010
Z tisku
Zbrusu nová metoda na
zpracování krve
VysÁtÁ nemocnice
v BrandÝse
Nový majitel nemocnice v Brandýse nad Labem před třinácti lety podnikal s exministrem
zdravotnictví. Nový vlastník však zdědil nejen dluhy, ale i žalobu kraje a hrozbu exekuce.
Nová metoda
zpracování krve se
provádí na nové
centrifuze Kubota od
společnosti JMM.
„Z plné krve vyrábíme erytrocyty (ty jsou k tomu, že jde v podstatě o totéž, co provádíme při
červené), plazmu (která je bezbarvá) a kromě toho výrobě transfúzních přípravků, vyšli jsme jim vstříc,“
krevní destičky, které se používají při léčbě krvá- vysvětluje Bartošová.
civých stavů,“ říká primářka oddělení MUDr. Lenka Jak se při této metodě postupuje? Do 2 ml protisrážliBartošová s tím, že přítomnost hematologického vého roztoku se nabere 18 ml krve z žíly. Těchto 20 ml
oddělení není bezpodmínečně nutná v každé nemoc- se dvakrát centrifuguje. Poprvé se získá plazma bohatá
nici. Záleží na její velikosti, na péči, kterou posky- na destičky a ve druhé fázi dochází k její koncentraci.
tuje – má-li ARO, ortopedii či velkou chirurgii, měla by „Jde o poněkud odlišnou práci než v případě dárcovtransfúzní oddělení mít. Protože tomu tak vždy není, ských odběrů, protože v takto malém množství jsou
kladenské oddělení zásobuje krví ještě nemocnice přece jen velké rozdíly mezi muži a ženami,“ dodává
ve Slaném a v Rakovníku. Případné přebytky krve pak Bartošová. Výhodou je, že pacient přichází z ortopedie
putují podle poptávky a potřeby i do jiných nemocnic. s požadavkem, který se týká vždy jeho vlastní krve. Zpracování netrvá dlouho, přibližně do třiceti minut. „Vše
Metoda PRP
provádíme na počkání, případné skladování by stejně
V srpnu oddělení začalo zpracovávat krev i metodou nemohlo být delší než několik hodin. Proto pacient přiPRP (Platelet Rich Plasma neboli plazma obohacená chází nedlouho před tím, než mu je plazma na ortopedii
o krevní destičky). „Požádalo nás o to ortopedic- do kloubu či jiné poškozené tkáně aplikována,“ uzavírá
ko-traumatologické oddělení. Krevní destičky obsa- Bartošová s tím, že od srpna provedlo oddělení zprahují mnoho faktorů, mimo jiné i ty, které umožňují cování krve tímto způsobem přibližně patnáctkrát a že
reparaci a regeneraci poškozené tkáně. Vzhledem u všech pacientů se dostavila úleva.
Tento text autorů Jany Machálkové a Petra Vaška uveřejnil 9. listopadu deník Hospodářské noviny. Pro potřeby NL došlo k jeho redakčnímu zkrácení.
Hematologicko-transfúzní oddělení kladenské nemocnice provozuje hematologickou ambulanci
(pečuje o všechny pacienty s hematologickou diagnózou), ale také odebírá krev od dárců
a zpracovává ji na transfúzní přípravky, což je hlavní náplň jeho činnosti.
Středočeský kraj pod vedením tehdejšího dil po původním vlastníkovi – blížící se žalobu Střehejtmana za ODS Petra Bendla v roce 2007 prodal dočeského kraje spojenou s desetimilionovou pokudeset malých okresních nemocnic. Tu v Brandýse nad tou a hrozbu soudního zabavení budovy nemocnice,
Labem koupila za 7,8 milionu korun firma PP Hospi- protože PP Hospitals nesplácela kontokorentní úvěr.
tals. K nemocnici patřily ještě pozemky, dva domy PP Hospitals se kromě dluhů a vyvedení majetku
a poliklinika v Čelákovicích.
Případ brandýské nemocnice patří k nejkřiklavějším
Firma PP Hospitals prodala
výstřelkům privatizace nemocic ve Středočeském kraji.
polikliniku za tři miliony korun
a dům na náměstí v Brandýse
za 2,6 milionu. V roce 2008 pak společnost PP Hos- „postarala“ ještě o poměrně razantní omezení zdrapitals spolu s nemocnicí a zbytkem majetku koupila votní péče. Firma v rozporu s privatizační smlouvou
společnost Medigroup Martina Vojtíška. Ten se zba- zrušila lůžková oddělení na chirurgii, interně a jedvil zbývajícího majetku. Pozemky prodal městu Bran- notce intenzivní péče. Středočeský kraj jí kvůli tomu
dýs nad Labem za 38 milionů korun, druhý z domů udělil desetimilionovou pokutu, kterou však PP Hosza 5,8 milionu korun si ponechal. V říjnu 2010 pro- pitals neuhradila. „Nyní to řeší právníci, nemocdal brandýskou nemocnici firmě Clear’s Group. Dluhy nici jsme už poslali předžalobní upomínku,“ říká
nemocnice činí 75 milionů korun. Na začátku priva- ředitel nemocnice v Kolíně MUDr. Petr Chudomel,
pod nějž vymáhání pokuty pro brandýskou nemoctizace to však bylo 35 milionů korun.
Petr Švikovský, který v polovině října koupil zadlu- nici spadá. Za éry PP Hospitals se také brandýská
ženou a od veškerého majetku osekanou nemocnici nemocnice snažila zbavit nemocných přivážených
v Brandýse nad Labem, je poměrně zkušeným zdra- sanitkou. „Velmi často se nám stávalo, že jsme přivotnickým byznysmenem. Před třinácti lety dokonce vezli pacienta, ale oni nám ho odmítli převzít s tím,
podnikal s exministrem zdravotnictví MUDr. Luď- že nemají dostatečné kapacity,“ říká ředitel středokem Rubášem. Tedy tím, jehož podpis před třemi české záchranky MUDr. Martin Houdek. Sanitky pak
lety umožnil, aby brandýská nemocnice postupně podle něho začaly akutní pacienty vozit raději rovpřišla o všechen majetek. Švikovský a Rubáš spolu nou do jiných nemocnic.
v roce 1997 seděli ve společnosti Senior Club, která
provozovala protetické oddělení v pražských Roztylech. „Vím, že pan Švikovský existuje, ale žádných
jeho aktivit se neúčastním, ani on mých,“ popírá svůj
kontakt se Švikovským Rubáš.
Podle privatizační smlouvy nesměla firma PP Hospitals majetek nemocnice prodávat. K tomu musela
mít výslovný souhlas kraje. To však nebyl problém.
Privatizací brandýské nemocnice byl totiž pověřen
již zmíněný exministr Rubáš, jenž vyvedení majetku
povolil. Současný majitel Švikovský má s brandýskou
nemocnicí velké plány. Do její přestavby chce v příštích dvou letech investovat sto milionů korun. Nově
tu mají vzniknout třeba centrum asistované reprodukce, ortopedie nebo gynourologie. Ještě předtím
však Švikovský musí vyřešit dva problémy, které zdě-
V případě nemocnice
v Brandýse nad Labem
rozhodně nejde jen
o bankovky této
nominální hodnoty.
Foto: © Petr Švec / Dreamstime.com
Hematologie
Vše nejlepší, hodně zdraví a štěstí vám
do roku 2011 přeje Krajská nemocnice
Středočeského kraje, p. o.
„Vaše zdraví je naší prioritou“
MUDr. David Rath
hejtman Středočeského kraje
MUDr. Kateřina Pancová
ředitelka – Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o.

Podobné dokumenty

crohnovy nemoci

crohnovy nemoci V letošním roce je na pořadu již třetí ročník a zdá se, že zájem lékařů bude o řešení konkrétních případů nemocných s ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou trvalý a podobná sympozia mohou vyt...

Více

únor 2011 - Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, as

únor 2011 - Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, as MUDr. Milič Řepa, MBA náměstek ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

Více

Stáhnout

Stáhnout být aktivním prostředníkem smíření mezi Židy, Araby a křesťany. ICEJ má sídlo v Jeruzalémě, stálé pobočky ve více než 70 zemích a zastoupení ve 140 zemích světa. Česká pobočka byla založena v  roce...

Více

Kompas 2 2012 - Zdravotnické nakladatelství GALÉN

Kompas 2 2012 - Zdravotnické nakladatelství GALÉN jde o sezónní záležitost, možná tak na dva roky, ujišťovali jsme se. A dnes máme na krku patnáct ročníků. Pravda, Rolling Stones to táhnou o něco déle… Nicméně zkusíme hledat nové cesty, a to i s r...

Více

květen 2011

květen 2011 špatným směrem. Proti zatím platnému a prokazatelně nevyhovujícímu zákonu o významné tržní síle a jejím zneužití (ZVTS) novely, které by měly tento zákon nahradit, současný stav ještě zhoršují. SOC...

Více

dějiny zeměměřictví - IGDM

dějiny zeměměřictví - IGDM Až do pozdního středověku ležely naše země daleko od velkých politických, hospodářských a kulturních center (Starého světa) Evropy, a tak není divu, že o nich bylo jen velmi málo spolehlivých zpráv...

Více

Čtvrtek, 4. 9. 2014

Čtvrtek, 4. 9. 2014 SUSEN - Pracoviště moderních metod svařování

Více

Endovaskulární laser

Endovaskulární laser boje 2,5 s a pauzy 1 s. V intervalu mezi jednotliv˘mi v˘boji je ka- jenom dále podporuje. tétr s laserov˘m vláknem povytaÏen vÏdy o 3–5 mm. Po prove- Endovaskulární léãba je nûkdy provádûna i jako ...

Více