Salesiánský misál - ASC

Transkript

Salesiánský misál
Mešní texty
o salesiánských
svatých
Pracovní text
Praha 2008
1
Obsah
15. ledna - Bl. Aloise Variary, kněze – Památka ..................................................................... 3
22. ledna - Bl. Laury Vicuňi, panny – Nezávazná památka,
pro Institut FMA: Památka ..................................................................................... 4
24. ledna - Sv. Františka Saleského, biskupa a učitele církve, titulárního světce
a patrona Společnosti sv. Františka Saleského – Svátek ......................................... 9
31. ledna - Sv. Jana Boska, kněze, „Otce a učitele mládeže,“ zakladatele
Společnosti sv. Františka Saleského, Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice
a Sdružení salesiánských spolupracovníků. – Slavnost ........................................ 16
1. února - Připomínka všech zemřelých spolubratří salesiánů .......................................... 23
25. února - Sv. Aloise Versiglii, biskupa a Kalista Caravaria, kněze,
salesiánských prvomučedníků – Památka ............................................................ 28
12. března - Bl. Aloise Orione, kněze – Památka .................................................................. 35
6. května - Sv. Dominika Savia, chlapce – Svátek ................................................................ 37
13. května - Sv. Marie Dominiky Mazzarellové, panny, Spoluzakladatelky
Institutu FMA – Svátek, pro Institut FMA: Slavnost ......................................... 44
18. května - Sv. Leonarda Murialda, kněze – Nezávazná památka ..................................... 51
24. května - Bl. Panny Marie, Pomocnice křesťanů, Hlavní patronky
Společnosti sv. Františka Saleského, Institutu Dcer Panny Marie
Pomocnice a Sekulárního institutu Volontárií Dona Boska
– Slavnost ............................................................................................................ 57
23. června - Sv. Josefa Cafassa, kněze – Památka ................................................................ 64
24. října - Bl. Aloise Guanelly, kněze - Nezávazná památka ................................................ 70
25. října - Výroční den posvěcení kostela – Slavnost .......................................................... 72
29. října - Bl. Michala Ruy, kněze – Památka ...................................................................... 73
15. listopadu - Bl. Magdalény Morano, panny - Nezávazná památka,
pro Institut Dcer Panny Marie Pomocnice: Památka ...................................... 81
5. prosince - Bl. Filipa Rinaldiho, kněze, Zakladatele Sekulárního institutu
Volontárií Dona Boska - Památka, pro Sekulární institut
Volontárií Dona Boska: Svátek .......................................................................... 86
15. ledna
2
Bl. Aloise Variary, kněze
Památka
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, prameni veškerého dobra, smrtí a vzkříšením svého syna jsi spasil svět; uděl nám
prosíme, abychom na přímluvu blahoslaveného Aloise Variary měli trvalý podíl na Kristově
utrpení a byli všude věrnými svědky tvé lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna...
PŘÍMLUVY
S důvěrou se obraťme k Otci, který je pramenem života a svatosti, a na přímluvu
blahoslaveného Aloise Variary ho prosme:
Dej, ať jsme svatí, jako ty jsi svatý
1. Dopřej všem pokřtěným, aby ve společenství s papežem, biskupy, kněžími a zasvěcenými
osobami silněji zakoušeli spojení s živým Kristem, který osvěcuje chvíle temnoty a
naplňuje radostí, otevírá oči věřících a ukazuje cestu života.
2. Dej pocítit svou přítomnost nemocným a všem, kteří trpí na duši i na těle, doprovázej
službu zdravotníků a nepřestávej vzbuzovat muže a ženy, kteří by se jako Alois Variara
kvalifikovaně a s láskou starali o své bratry a sestry a poznávali v nich tvář Krista.
3. Povzbuzuj svou radou ty, kteří působí mezi mládeží, a podporuj ty, kterým leží na srdci
budoucnost společnosti a nejslabších a zapomenutých lidí, pro něž je obtížné najít cestu
života a jít po ní.
4. Dej, ať mnozí zaslechnou tvůj hlas, který rozehřívá srdce, a po vzoru blahoslaveného
Aloise Variary s nadšením přijmou evangelium, velkoryse odpovědí na tvoje povolaní a
jako praví svědkové vzkříšení hlásají svými činy i slovy přítomnost tvého království, které
přetváří svět a dějiny.
5. Na přímluvu blahoslaveného Aloise Variary oživ ohněm svého Ducha činnost a svědectví
misionářů, kteří ve světě pokračují v evangelizačním díle Krista, obětovaného beránka,
který za lidstvo prolil svou krev.
Pane, ty jsi nám dal v blahoslaveném Aloisi Variarovi obdivuhodný příklad péče o nemocné a
tichého podřízení tvé vůli, dej i nám laskavost ve službě, odvahu dát přednost těm
nejpotřebnějším a pevnost při překonávání překážek.
Skrze Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Přijmi, Otče, tuto oběť, kterou ti přinášíme v den památky blahoslaveného Aloise Variary, a
dej, ať utrpení tvého Syna, které tajemně slavíme, vyjadřujeme skutky. Skrze Krista, našeho
Pána.
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Bože, náš Otče, upevni nás ve víře tajemnou silou této svátosti, abychom slovy i skutky
vyznávali pravdu evangelia, pro niž blahoslavený Alois Variara neúnavně pracoval až do
smrti. Skrze Krista, našeho Pána.
22. ledna
3
Bl. Laury Vicuňi, panny
Nezávazná památka
Pro Institut FMA: Památka
Laura Carmen Vicuňa se narodila v Santiagu (Chile) v r. 1891. Po otcově nečekané
smrti se matka se dvěma dcerami se uchýlila do Argentiny, kde byla v roce 1900 Laura přijata
do ústavu Dcer Panny Marie Pomocnice. O rok později šla k prvnímu svatému přijímání a
jako sv. Dominik Savio si dala předsevzetí milovat Boha celou svou bytostí, umrtvovat se a
raději zemřít než zhřešit; ukazovat druhým Ježíše a odčiňovat jeho urážky.
Když pochopila, že matka žije ve hříchu, nabídla se Pánu za její obrácení; kladla větší
důraz na askezi a s dovolením zpovědníka se slibem zavázala k dodržování evangelních rad.
Vysílená oběťmi a nemocí se poslední noc svěřila: „Mami, já umírám! Dávno jsem o to
prosila Ježíše a nabídla jsem mu svůj život za tebe, aby ses vrátila k Bohu… Mami, než umřu,
budu mít tu radost vidět, jak lituješ?“ S touto radostí zemřela večer 22. ledna 1904.
Její tělo je v kapli Dcer Panny Marie Pomocnice v Bahía Blanca (Argentina). Laura,
lesk čistoty, lásky k rodičům a oběti, byla blahořečena papežem Janem Pavlem II. 3. září 1988
na Hoře blahoslavenství mladých u Castelnuova Don Bosco v Itálii.
Texty zdůrazňují působení Boha, „Otce nesmírné něžnosti“ (vstupní modl.), který ve
svých svatých „tvůrčí silou Ducha… stále činí církev plodnou… aby se naplnilo“ jeho
„tajemství spásy“ (preface).
V Lauřině životě jako odlesk tohoto Božího díla září „síla ducha a jas nevinnosti“
(vstupní modl.), spásná hodnota oběti vlastního života spojené s úsilím sloužit Pánu „s
radostným a obětavým duchem“ (modl. nad dary).
Věřící účastí na tomto posvátném shromáždění nabízejí vlastní oběť chvály a prosí
prostřednictvím účasti na „chlebě života“ o dar „nové síly“, aby neustále hledali Boží tvář
(srv. vstupní ant.) a aby rostli „v každodenním cvičení v evangelní lásce“ (modl. po přijímání,
srv. ant. k přijímání) a prožívali ji jako živoucí znamení „blaženosti těch, kteří mají čisté
srdce“ (vstupní modl.).
VSTUPNÍ ANTIFONA
Ž 27(26),8
O tobě řeklo mé srdce:
„Hledejte jeho tvář;“
Hospodine, hledám tvou tvář.
VSTUPNÍ MODLITBA
Otče milosrdné lásky,
ty jsi v mladé dívce Lauře podivuhodně spojil sílu ducha s krásou nevinnosti.
Na její přímluvu nám dej odvahu, abychom překonávali zkoušky života a dosvědčovali světu
blaženost těch, kteří mají čisté srdce. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Čtení jsou z feriálního lekcionáře.
4
Když je to z pastoračního hlediska vhodné, mohou být vybrána z těch, která následují.
1. ČTENÍ
1 Jan 3, 13-16
On za nás dal svůj život.
¶ V moci Ducha svatého učedník nachází sílu a radost milovat až k úplnému sebedarování po
příkladu Krista Pána.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.
Milovaní!
My víme, že jsme přešli ze smrti do života, a proto milujeme bratry.
Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný
vrah nemá v sobě trvalý a věčný život.
Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit
život za své bratry.
Ž
34 (33)
Odp.: Veleben buď Hospodin, radost svých svatých
Nebo:
Odp.: Hospodine, ty jsi síla slabých
Ustavičně chci velebit Hospodina,
vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
ať to slyší pokorní a radují se.
Odp.
Velebte se mnou Hospodina,
oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
vysvobodil mě ze všech mých obav.
Odp.
Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.
Odp.
Jako ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
blaze člověku, který se k němu utíká.
Odp.
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Flp 1, 29
5
Aleluja. Vám se dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, ale také pro něj trpět. Aleluja.
EVANGELIUM
Mt 10, 28-33
Nebojte se.
¶ Kdo důvěřuje v Hospodina a žije z něho, nebojí se žádného zla a zůstává pevný i ve zkoušce.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým apoštolům:
„Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může
zahubit v pekle duši i tělo.
Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí
vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší
cenu než všichni vrabci.
Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale
každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi.“
Nebo:
Srv. Jan 13, 34
Aleluja. Nové přikázání vám dávám, praví Pán,
milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Aleluja.
EVANGELIUM
Jan 15, 9-17
Nikdo nemá větší lásku než je tato: položit život.
¶ Síla lásky nezná překážky a jde až k sebedarování bratřím a sestrám. Tak nás miloval
Kristus a tak milují jeho učedníci.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům:
„Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje
přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v
jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila.
To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než
ten, kdo za své přátele položí svůj život. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.
Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás
přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a
přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit
ve jménu mém.
To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“
PŘÍMLUVY
6
Bohu, původci a zdroji každého dokonalého daru, s vírou přednášejme své prosby, aby ve
všech národech zazníval hlas evangelia.
Pane, zachraň svůj lid.
1. Za církev na celém světě, aby prostřednictvím souladu mezi kulturou a křesťanským
životem byla zvěst spásy přijímána velkoryse a ve svobodě ducha.
2. Za biskupy, kněze a křesťanské vychovatele, aby při výchově k víře ukazovali mladým
ideál života naplněného křesťanskou nadějí a radostí, čestností a darováním se bližním.
3. Za Institut Dcer Panny Marie Pomocnice a za salesiánskou rodinu, aby věrna svému
charismatu dokázala v církvi probouzet nové vzory svatosti po příkladu a na přímluvu
svatého Dominika Savia a blahoslavené Laury.
4. Za mládež, aby v síle Božího slova a podporována živou přítomností Ježíše Krista, naplnila
svou touhu po svobodě a spravedlnosti úsilím o pravdu, přátelské vztahy a pokoj v celé
lidské společnosti.
5. Za nás zde shromážděné, aby účast na této eucharistii upevnila naši poslušnost Otci, který
nás volá, abychom byli svatí, jako on je svatý a vyzývá nás k obětavému apoštolskému
životu.
Velký a milosrdný Bože, ty jsi dal v církvi vyrůst řeholním rodinám, aby šířily evangelium
Ježíše Krista, tvého jediného Syna. Vylej dar svého Ducha na své syny a dcery, aby v životě
dokázali uskutečňovat tvůj plán lásky. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Bratři a sestry, obraťme se s vroucími prosbami k Otci, který skrze Krista a v Duchu svatém
stále koná velké věci v malých a ponížených.
Otče, vyslyš nás.
1. Za církev, aby jako starostlivá matka svým dětem stále ukazovala náročné, avšak radostné
cesty svatosti, jako je ta, kterou šla Laura Vicuňa.
2. Za lidi naší doby, aby dokázali obstát v obtížných rozhodnutích, která s sebou přináší
opravdový křesťanský život s takovou silou a velkorysostí, kterou prokázala dívka Laura.
3. Za rodiny, ve kterých chybí láska, aby se otevřely vzájemnému přijetí a vzájemnému
přijetí a obdarování skrze vědomé úsilí při výchově svých dětí, které jsou základem nového
lidstva.
4. Za mladé lidi, kteří jsou jako Laura voláni k velkým ideálům, aby se neuzavírali do života
zbaveného smyslu, ale aby měli odvahu v každodenním úsilí na sebe brát odpovědnost a
vytvářet tak lidské společenství ve spravedlnosti a míru.
5. Za nás, kteří se účastníme této liturgie, abychom vedeni tou láskou, která přivedla Lauru k
darování svého života za ty, jež milovala, uměli každý den dávat svůj život do služby Bohu
a bratřím a sestrám.
Otče, který v malých a pokorných ukazuješ velikost své lásky, vylij na nás dary svého Ducha,
abychom s radostí mohli být svědky tvého slova, které osvěcuje a dává život. Skrze Krista,
našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
7
Bože,
přijmi oběť naší chvály, jako jsi přijal dar mladého Lauřina života. Prosíme tě, pro účast na
této oběti v nás posilni obnovené úsilí radostně a velkoryse ti sloužit. Skrze Krista, našeho
Pána.
PREFACE
Svědectví, příklad a přímluva svatých
Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, svatý Otče, všemohoucí věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky, skrze našeho Pána Ježíše Krista. Neboť skrze
něho posvěcuješ svůj lid a dáváš mu své svaté; jejich příklad a modlitby nám pomáhají, aby
také skrze nás konal tvůj Syn ve světě dílo spásy. A proto tě, Bože, chválíme a s anděly a
všemi svatými radostně voláme:
ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ
Srv. Jan 14, 21b.23b.
Kdo mě miluje, toho můj Otec bude milovat, praví Pán,
a přijdeme k němu a budeme u něj přebývat.
Nebo:
Jan 15,9
Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás, praví Pán;
zůstaňte v mé lásce.
Bože,
chléb života, který živil a posiloval dívku Lauru v jejím duchovním růstu, ať dá i nám novou
sílu ke každodennímu životu podle evangelní lásky. Skrze Krista, našeho Pána.
24. ledna
8
Sv. Františka Saleského, biskupa a učitele církve,
titulárního světce a patrona Společnosti sv. Františka Saleského
Svátek
Kde se slaví jako slavnost (protože je titulárním patronem kostela nebo veřejné kaple náležitě
zasvěcené nebo požehnané), čtou se tři čtení a říká se Krédo.
Narozen v Savojsku ve Francii roku 1567, studoval filosofii a teologii v Paříži a
promoval z civilního a církevního práva v Padově. Když se stal knězem, nabídl se biskupovi,
že přivede zpět ke katolické víře kalvinisty z kraje Chablais. Byl ustanoven biskupem
ženevským, ale se sídlem v Annency, kde rozvinul širokou kazatelskou činnost a uváděl do
praxe reformy Tridentského koncilu. Vzdělaný humanista ušlechtilého a pronikavého ducha
byl zároveň velkým duchovním vůdcem, otevřel pro všechny cestu askeze (Filotea) a v lásce
Boží ukázal základ duchovního života (Teotim). Pochopil důležitost tisku, a protože byl
mužem činu, založil v Thononu Akademii, ve níž se soustřeďovali nejznamenitější duchové,
aby studovali a zároveň poskytli formaci mladým. Se sv. Janou de Chantal založil a řídil Řád
Navštívení. Zemřel v Lyonu 28. prosince 1622, datum dnešního svátku (24. ledna) je výročím
přenesení jeho ostatků do Annency.
Roku 1665 byl svatořečen, v roce 1877 byl prohlášen Učitelem církve a roku 1923 byl
ustanoven patronem katolických novinářů a spisovatelů. Don Bosko se inspiroval apoštolátem
sv. Františka Saleského, jeho laskavou dobrotou a jeho humanismem, a chtěl jej za patrona
Salesiánské společnosti.
Liturgický formulář je hymnem velebení a chvály „Boha nekonečné dobroty“ (I.
vstupní modl.), za to, že „vzbudil v církvi sv. Františka Saleského… aby vzdělával zbožnost
křesťanského lidu a aby přiblížil všem cestu posvěcení“ (pref.).
Texty vyzdvihují světce „nejmírnějšího srdce“ (modl. nad dary), protože je utvářené
„podle… srdce“ Otce a je „naplněné Duchem vlídnosti“ (pref.); spolehlivého učitele
duchovního života, který ještě i dnes učí „spisy, slovem a příkladem“ (pref.); muže bohatého
onou moudrostí, která přichází shůry (srv. vstupní ant.; 1. čtení); pastýře „horlivého a
vlídného“ (II. vstupní modl.), „obezřetného a věrného“ (slavnostní požeh.), který se stal „pro
všechny vším v pastorační lásce“ (I. vstupní modl.), který přivádí „hříšníky k pokání“ a usiluje
o „znovunastolení jednoty věřících poutem lásky a pokoje“ (pref.).
Z účasti na eucharistické oběti, která je „nejvyšším svědectví lásky… Syna“ (modl.
nad dary), vyplývá pro shromáždění závazek „svědčit životem a službou bratřím (a sestrám)“
o Boží lásce (I. vstupní modl.); „neúnavně pracovat pro mládež“ (II. vstupní modl.); pracovat
„ve všech okolnostech života“ ve jménu dobrotivé, trpělivé a neúnavné lásky (srv. modl. po
přijímání a slavnostní požeh.) tak, aby rozmanité církevní, společenské, politické a
ekonomické struktury byly prostoupeny křesťanským duchem, a staly se tak lidštějšími.
VSTUPNÍ ANTIFONA
Srv. Sir 39, 8b.10a.14
Hospodin jej naplnil duchem rozumnosti a vedl jeho úmysly i znalosti.
O jeho moudrosti budou vypravovat pronárody a shromáždění bude zvěstovat jeho chválu.
Říká se Gloria
VSTUPNÍ MODLITBA
9
Nekonečně dobrý Bože,
tys povolal svatého Františka, aby jako biskup pečoval s láskou o spásu duši a stal se pro
všechny vším. Dej i nám, abychom životem a službou bratřím (a sestrám) svědčili o
dobrotivosti tvé otcovské lásky. Skrze tvého Syna…
nebo, pro řeholní komunitu:
Velký a milosrdný Bože,
ty jsi vzbudil v církvi svatého Františka Saleského, horlivého a vlídného pastýře. Dej nám,
abychom se stejným apoštolským duchem neúnavně pracovali pro mládež. Skrze tvého
Syna…
1. ČTENÍ
Jak 3, 13-18
Moudrost shora je čistá, shovívavá a plná milosrdenství.
¶ Apoštol odhaluje moudrost, která jej vede v jeho životě a v pastoračním úsilí.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Milovaní!
Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať tedy ukáže ušlechtilým chováním, že umí jednat
jemně a moudře! Ale máte-li v srdci hořkou nevraživost a sobectví, nevynášejte se a
nefalšujte pravdu.
To není moudrost, jež přichází shůry, ale pozemská, živočišná, ďábelská. Kde totiž vládne
nevraživost a sobeckost, tam je zmatek a kdejaká špatnost. Moudrost shora je však především
čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná
ani pokrytecká. Ti kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je
spravedlnost.
Ž 34 (33)
Odp. Blaze člověku, který doufá v Hospodina
Odp.
oslavujme spolu jeho jméno!
Odp.
Pojďte, synové, a slyšte mě,
naučím vás bát se Hospodina.
Odp.
Zdržuj svůj jazyk od zlého,
své rty od falešných slov.
Chraň se zlého a čiň dobré,
hledej pokoj a usiluj o něj!
Odp.
Jan 10, 14
10
Aleluja. Já jsem dobrý pastýř, praví Pán,
znám svoje ovce a moje ovce znají mne. Aleluja.
EVANGELIUM
Jan 10, 11-16
Dobrý pastýř dává za ovce svůj život.
¶ Dobrý pastýř, na rozdíl od toho, který je najat za mzdu, zná a miluje své stádo a obětuje za
ně svůj život.
Ježíš řekl:
„Já jsem pastýř dobrý. Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není
pastýř a jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk – a vlk je
uchvacuje a rozhání – vždyť je najatý za mzdu a na ovcích mu nezáleží.
Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám
Otce; a za ovce dávám svůj život.
Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého
hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.“
Když se slaví jako slavnost, první čtení a žalm jsou následující:
1. ČTENÍ
Ez 34, 11-16
Budu hledat ztracené ovce, zpět přivedu rozptýlené.
¶Dobrý pastýř sdílí život se svým stádem a starostlivě odpovídá na potřeby každé jednotlivé
ovce.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Tak praví Pán, Hospodin:
„Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi
svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam
se rozprchly v mlhavém a mračném čase.
Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich vlasti, budu je pást na
izraelských horách, v údolích i na zemských lučinách. Povedu je na tučnou pastvu, budou
přebývat na nejvyšších izraelských horách, odpočinou si tam v dobrém ovčinci, na
izraelských horách budou požívat žírnou pastvu.
Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek – praví Pán, Hospodin.
Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit
tučné a silné, pást je budu svědomitě.
Ž 23 (22)
Odp. Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.
11
Nebo:
Odp. Hospodin mě vede po správných cestách.
Dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout.
Občerstvuje mou duši, vede mě po správných cestách
pro svoje jméno.
Odp.
I kdybych šel temnotou rokle,
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl,
ty jsou má útěcha.
Odp.
Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.
Odp.
Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.
Odp.
Další čtení:
1. ČTENÍ
– Mdr 7, 7-10.15-16
Miloval jsem moudrost nad zdraví a krásu.
∗ Ž 19 (18): Hospodinova moudrost zazáří v jeho svatých.
– Mdr 8, 27
Od mládí jsem si zamiloval moudrost.
∗ Ž 16 (15): Hospodine, ty jsi mé jediné dobro.
– Sir 39, 8-14
Spravedlivý vylévá svá moudrá slova; rozjímá o tajemstvích Páně.
∗ Ž 37 (36): Hospodinova moudrost zazáří v jeho svatých.
– 1 Kor 2, 1-10a
Moudrost, které učíme, je od Boha, předurčená k naší slávě.
∗ Ž 19 (18): Blaze tomu, kdo zachovává Hospodinův zákon.
– 1 Kor 9, 16-19.22-23
Pro všechny jsem se stal vším kvůli evangeliu.
∗ Ž 96 (95): Svým bratřím budu zvěstovat pokoj.
– Ef 3, 8-12.14-19
Poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání.
∗ Ž 89 (88): Budu hlásat Hospodinovu lásku.
– Ef 4, 1-7.11-13
Určil nás za služebníky, aby Kristovo tělo dělalo pokroky.
∗ Ž 37 (36): Pevné ve víře je srdce spravedlivého.
12
– 2 Tim 1, 13-14; 2, 1-3
Drahocenný, (tobě) svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého.
∗ Žl 119 (118): Hospodine, budu uchovávat tvá slova.
EVANGELIUM
– Mt 5, 13-19
Vy jste sůl země; vy jste světlo světa.
– Mt 11, 25-30
Skryl jsi tyto věci před moudrými a odhalil jsi je maličkým.
– Mt 23, 8-12
Jenom jeden je váš Učitel – Kristus.
– Jan 15, 9-17
Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.
PŘÍMLUVY
Na přímluvu svatého Františka Saleského se obraťme k Bohu Otci a s pokorou a důvěrou
prosme, aby slovo, které jsme slyšeli, přinášelo hojné ovoce.
Bože, posvěcuj svůj lid.
1. Za biskupy a pastýře církve, aby vedeni Duchem svatým horlivě, trpělivě a s pastýřskou
láskou pracovali na vytváření křesťanských společenství otevřených i pro lidi lhostejné,
nevěřící nebo ty, kdo ztratili naději.
2. Za konstruktivní dialog mezi křesťany různých vyznání, aby byl skrze vzájemné poznávání
veden s úctou a důvěrou v upřímné hledání jednoty v Kristu, našem Spasiteli.
3. Za novináře, spisovatele a publicisty, aby ve svém povolání vnímali události ve světle
evangelia a aby kulturu dávali do služeb celkového povznesení člověka.
4. Za salesiánskou rodinu, aby ve svatém Františku Saleském viděla svůj vzor a přijímala jeho
naučení do každodenního života.
5. Za nás, zde přítomné, abychom podle vzoru svatého Františka Saleského uplatňovali dary,
které jsme dostali a byli ochotní pracovat pro Boží království.
Bože, náš Otče, ty v životě svatých, svých služebníků a přátel, zjevuješ svou dobrotu. Přijmi
prosby tohoto společenství a otevři naše srdce, abychom přijímali tvé dary. Skrze Krista,
našeho Pána.
Nebo:
Bůh povolal moudré a rozvážné muže, učitele moudrosti, aby vedli jeho církev. Přijímejme to,
co nás učí biskup František Saleský a obraťme se k Otci se svými prosbami.
13
Veď nás, Otče, po cestě spásy.
1. Aby Pán dopřál své církvi pastýře podle svého srdce, otevřené Duchu svatému a věrné
v šíření jeho slova a udělování svátostí.
2. Aby příslušníci různých křesťanských vyznání s odvahou hledali cesty ke smíření a
budovali jednotu celé lidské rodiny.
3. Aby ti, kteří věří v Krista, každý den prožívali svou víru ve Vzkříšeného, a šířili tak ve
světě moudrost evangelia.
4. Aby salesiánská rodina žila podle učení svatého Františka Saleského ve své službě chudé a
potřebné mládeži.
5. Za nás zde přítomné, abychom se pod vedením Ducha svatého naučili milovat Boha nade
všechno a bližního jako sami sebe.
Bože, ve svatém Františku Saleském nám dáváš živý příklad své dobroty. Dopřej nám, kteří
ho uctíváme jako patrona a učitele, abychom zakoušeli tvou vlídnou prozřetelnost. Skrze
Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Otče, dej ať v nás tato oběť, nejvyšší svědectví lásky tvého Syna, zapálí oheň tvého Svatého
Ducha, který hořel v mírném a laskavém serdci biskupa Františka Saleského. Prosíme o to
skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Učitel svatosti
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom tě, svatý a milosrdný Otče,
velebili a vzdávali ti chválu,
skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele.
Ty jsi dal církvi
svatého Františka Saleského,
pastýře podle svého srdce,
aby vzdělával zbožnost křesťanského lidu
spisy, slovem a příkladem
a aby všem přiblížil cestu ke svatosti.
Proto, naplněný Duchem vlídnosti,
vedl hříšníky k pokání
a usiloval o znovunastolení jednoty mezi věřícími
v lásce a míru.
Sjednoceni ve slavnostním shromáždění,
abychom oslavovali zázraky tvé lásky,
tě společně s anděly a se všemi svatými
chválíme a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý…
srv. Jan 10, 14.15b
14
Já jsem dobrý Pastýř, znám svoje ovce a moje ovce znají mne, praví Pán, za ně dávám svůj
život.
Pane, náš Bože,
tys nám dopřál radost z účasti na této svaté hostině v den svátku (slavnosti) svatého Františka
Saleského. Dej, ať napodobujeme jeho vlídnou a trpělivou lásku v každé situaci našeho
života, abychom jednou měli účast na jeho slávě v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.
SLAVNOSTNÍ POŽEHNÁNÍ
Bůh, náš Otec,
který nás shromáždil
k svátku (slavnosti) svatého Františka Saleského
ať vás upevní ve své lásce a pokoji.
O.: Amen.
Kristus, náš Pán,
který dal své církvi vzor
obětavé lásky rozvážného a moudrého pastýře,
ať z vás učiní věrohodné svědky svého evangelia.
O.: Amen.
Duch svatý,
který na biskupa Františka vylil hojnost
svých darů, aby vedl křesťanský lid,
ať vás vede k přijetí jeho naučení.
O.: Amen.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch svatý.
O.: Amen.
31. ledna
Sv. Jana Boska, kněze,
15
„Otce a učitele mládeže,“
zakladatele Společnosti sv. Františka Saleského, Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice
a Sdružení salesiánských spolupracovníků.
Slavnost
Připadne-li slavnost na všední den, je možno ji k prospěchu věřících slavit v neděli, pokud je
to neděle v mezidobí. V tomto případě může být formulář použit při všech mších, kterých se
účastní lid (srv. Římský misál, Všeobecná ustanovení o liturgickém roku a o kalendáři, č. 58 a
59).
Sv. Jan Bosko se narodil v Castelnuovo d’Asti (Itálie) v r. 1815. Matka jej vychovávala k víře
a důslednému životu podle evangelia. Ve svých devíti letech měl sen, ze kterého pochopil, že
se bude věnovat výchově mládeže. Již jako chlapec začal bavit své vrstevníky hrami
prokládanými modlitbou a výkladem náboženství. Když se roku 1841stal knězem, vybral si za
svůj program větu: „Da mihi animas, cetera tolle“ („Dej mi duše, ostatní si vezmi.“ srv. Gn
14, 21) a začal svůj apoštolát mezi nejchudší mládeží; založil Oratoř a svěřil ji do ochrany sv.
Františka Saleského.
Svým výchovným stylem a pastorační praxí, založenými na rozumu, náboženství a laskavosti
(preventivní systém), přiváděl dospívající a mladé lidi k hlubšímu zamyšlení, k setkání s
Kristem a s bratry a sestrami, a tak je vychovával k víře a jejímu slavení ve svátostech,
k angažovanosti v apoštolátu i v zaměstnání. Mezi nejkrásnějšími plody jeho pedagogiky
vyniká patnáctiletý sv. Dominik Savio.
Pramenem jeho neúnavné aktivity a účinnosti jeho působení bylo neustálé „spojení s
Bohem“ a neomezená důvěra v Pannu Marii Pomocnici, jíž vnímal jako tu, která dala podnět
a je oporou celého jeho díla. Svým synům salesiánům zanechal jako dědictví formu
jednoduchého řeholního života, který je však pevně založen na křesťanských ctnostech; lze jej
shrnout do dvou slov: „práce a umírněnost“.
Mezi svými mladými hledal nejlepší spolupracovníky pro své dílo, a dal tak počátek
Společnosti sv. Františka Saleského, spolu se sv. Marií Dominikou Mazzarellovou založil
Institut Dcer Panny Marie Pomocnice, a konečně s dobrými a pracovitými laiky, muži i
ženami, vytvořil Sdružení salesiánských spolupracovníků, aby jejich zapojením podpořil své
dílo. Anticipoval tím nové formy apoštolátu v církvi.
Sto let od jeho smrti – zemřel 31. ledna 1888 – jej papež Jan Pavel II. prohlásil Otcem
a Učitelem mládeže a „ustanovil, aby byl pod tímto titulem uctíván a vzýván zvláště těmi,
kteří se považují za jeho duchovní děti.“
Liturgický formulář je zpěvem chvály a vděčnosti „velkému a milosrdnému Bohu“,
protože „vzbudil v církvi sv. Jana Boska jako přítele, bratra a otce mladých lidí“ (pref.).
Postava „otce a učitele mládeže“ (vstup. modl.) vyniká jako znamení prozřetelnosti Boha,
který, protože „vnuká každý dobrý úmysl“ (slavnost. požeh.), nikdy nenechává svou církev
bez svatých. Pozorný k působení Ducha a věrný učedník ve škole Panny Marie je Jan
vnímavým apoštolem, který k práci přistupuje „s prorockým pohledem do nových časů,“
který vychovává mladé lidi a připravuje je, aby „přistupovali k životu s čestnou moudrostí a
činnou vírou“ (pref.), a to všechno „pro dobro církve“ (vstup. modl.).
Radostná a slavnostní účast na této eucharistii je pro každé shromáždění závazkem
věrnosti „křestním slibům,“ tj. „žít vždy ve víře, naději a lásce“ (slavnost. požeh.); úsilí
pracovat pro „spásu bratří a sester“ (vstup. modl.) a sloužit jim „s radostí“ (slavnost. požeh.),
aby život každého člověka byl „oslavou“ Otce (I. modl. nad dary) a aby všichni mohli „mít
jednou účast na věčné slavnosti v nebi“ (II. modl po přij.). Proto věřící prosí o dar „apoštolské
lásky“ (vstup. modl.), uskutečňované „neúnavnou pracovitostí“ (I. modl. po přij.), aby tak „s
16
radostí následovali příklad a naučení sv. Jana Boska“ (II. modl. nad dary) a pokračovali v
církvi v „jeho poslání učitele a Otce“ (pref.).
Vstupní antifona
srv. 1 Král 5, 9
Bůh mu dal moudrost, obezřetnost a srdce velké, jako je písku na břehu moře.
Nebo:
Ž 34 (33), 12.6a
Pojďte, synové, a slyšte mě,
naučím vás bát se Hospodina.
Pohleďte s němu, ať se rozveselíte.
Říká se Gloria
VSTUPNÍ MODLITBA
Pane, náš Bože, ve své prozřetelnosti jsi nám dal svatého Jana Boska, otce a učitele mládeže,
který pod vedením Panny Marie s neúnavnou horlivostí pracoval pro dobro církve;
vzbuď také v nás tutéž apoštolskou lásku, abychom hledali spásu bratří (a sester), a sloužili
tak tobě, jedinému a nejvyššímu Dobru. Skrze tvého Syna…
1. ČTENÍ
Ez 34, 11-12.15-16.23-24.30-31
Ustanovím nad nimi jednoho pastýře.
¶ Kristus, Dobrý pastýř, dává neustále cítit svou spásonosnou přítomnost v církvi tím, že
povolává pastýře podle svého srdce, kterým svěřuje své stádo.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Tak praví Hospodin:
„Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi
svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam
se rozprchly v mlhavém a mračném čase.
Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek – praví Pán, Hospodin. Budu hledat ztracené,
zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit tučné a silné, pást je budu
svědomitě.
Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida, svého služebníka. Ten je
bude pást a ten bude jejich pastýřem. Já Hospodin jim budu Bohem a David, můj služebník,
bude uprostřed nich knížetem. Já, Hospodin, jsem promluvil.
I poznají, že já, Hospodin, jejich Bůh, jsem s nimi a oni, dům izraelský, jsou mým lidem, je
výrok Panovníka Hospodina. Budete mými ovcemi, které já pasu, vy lidé, a já vám budu
Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.“
Jer 31, 7b.9b.10.20
Odp.: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.
17
Nebo:
Odp.: Hospodine, zamiloval sis nás věčnou láskou.
Oslavujte Jakuba,
jásejte nad prvním z národů,
ať je slyšet váš jásot:
Zachránil Hospodin svůj národ,
zbytky Izraele!
Odp.
Přivedu je k vodním proudům
přímou cestou, na níž neklopýtnou.
Stal jsem se totiž Izraeli otcem,
Efraim je mým prvorozencem.
Odp.
Slyšte, pronárody, Hospodinovo slovo,
na vzdálených ostrovech oznamte toto:
„Ten, který rozmetal Izraele, shromáždí jej,
bude jej střežit jako pastýř své stádo.“
Odp.
Není mi Efraim syn tak drahý,
dítě mého potěšení?
Proto je mé nitro nad ním zneklidněno.
Slituji se nad ním.
Odp.
2. ČTENÍ
Flp 4, 4-9
Dělejte nadále to, co jste ode mne slyšeli a na mně viděli.
¶ Ten, kdo si je vědom činné Pánovy přítomnosti ve svém životě, netrápí se kvůli obtížím, ale
obrací se na Něj s důvěrou a setrvává v dobrém.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.
Bratři!
Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známa všem lidem. Pán je
blízko.
O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s
děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše
myšlenky v Kristu Ježíši.
Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je
nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si
zasluhuje chvály.
Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mne naučili, co jste ode mne převzali, ode mne slyšeli a
na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.
Srv. Jan 13,15
Aleluja. Dal jsem vám příklad, praví Pán, jak jsem já učinil vám, tak máte jednat i vy. Aleluja.
Nebo:
srv. Jan 13, 16b
18
Aleluja. Není služebník nad svého pána, ani apoštol nad toho, který ho poslal, praví Pán.
Aleluja.
EVANGELIUM
Mt 18, 1-6.10
Kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá.
¶ Vychovatel přijímá chlapce tak, že se spolu s nimi stává malým, miluje to, co oni milují, a
tak se stává velkým v nebeském království.
Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně v nebeském království největší?“
Tu Ježíš zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: „Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete
jako děti, jistě nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v
nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá.
Kdo však jedno z těchto nepatrných, které ve mě věří, svede ke hříchu, pro toho by bylo lépe,
aby mu byl pověšen na krk mlýnský kámen a aby byl potopen hluboko do moře.
Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi
hledí na tvář mého nebeského Otce.“
Jiná čtení:
1. ČTENÍ
– Sir 1, 17-20.22.25.34-36; 2, 18-20
Ti, kdo se bojí Hospodina, snaží se mu zalíbit.
∗ Ž 19 (18): Hospodinův zákon je pramenem pokoje.
– Sir 1, 1.33; 2, 1-6.11-13
Jdi po rovné cestě a doufej v Hospodina.
∗ Ž 33 (32): Blahoslavený člověk, který důvěřuje v Hospodina;
nebo: V Bohu se raduje naše srdce
– Jer 1, 4-9
Kamkoli tě pošlu, půjdeš.
∗ Ž 96 (95): Zpívejme Hospodinu, neboť nás zachránil
– Ez 3, 16-21
On bude žít, protože byl varován, a ty sám sebe zachráníš.
∗ Ž 117 (116): Hospodine, budu hlásat tvou spásu
2. ČTENÍ
– Řím 12, 3-13
Máme rozmanité duchovní dary podle milosti.
– 1 Kor 12, 31-13, 3
Láska je trpělivá a dobrotivá.
– 1 Petr 4, 7b-11
Navzájem si pomáhejte podle míry Božích darů.
– 1 Petr 5, 1-4
Paste Boží stádce vám svěřené dobrovolně a ochotně.
– 1 Jan 3, 14.16-18.20b-24
19
Nemilujme jen slovem, ale činem, doopravdy.
EVANGELIUM
– Mt 5, 13-19
Kdo se bude řídit těmito přikázáními a bude jim učit, bude v nebeském království veliký.
– Mt 22, 34-40
Miluj Pána, svého Boha, a svého bližního jako sám sebe.
– Mk 9, 33-37
Kdo přijme jedno z dětí v mém jménu, mne přijímá.
– Mk 10, 13-16
Nechte děti přicházet ke mně.
– Lk 22, 24-30
Já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
PŘÍMLUVY
Drazí bratři a sestry, při této mši svaté ke cti otce a učitele mládeže se s modlitbou obraťme k
Bohu Otci, který nepřestává ochotně naslouchat volání svých synů a dcer.
Slyš, Otče, naši modlitbu
1. Za papeže, biskupy, kněze a jáhny, aby zvěstovali evangelium pravdy a radosti
velkodušným svědectvím svého povolání.
2. Za všechny lidi dobré vůle, aby jejich úsilí o lepší svět bylo založeno na nezištné a
velkorysé lásce.
3. Za salesiány a Dcery Panny Marie Pomocnice, aby následovali svatého Jana Boska v
dokonalém darování života ve službě mladým, a tak v nich utvářeli pravou podobu Krista.
4. Za mladé, kteří jsou opuštěni a vyloučeni na okraj společnosti a žijí bez ideálů, aby
potkávali v každém synovi svatého Jana Boska přítele, který jí pomůže utvářet jejich
vlastní život podle evangelia.
5. Za ty, kteří usilují o křesťanskou výchovu mládeže, aby ve svém svatém Ochránci
nacházeli učitele a průvodce, který by inspiroval jejich poslání.
6. Za nás zde shromážděné, abychom každodenně naplňovali evangelní svědectví a navzájem
se přijímali, aby nás jednoho dne přijal i Pán.
Bože věrný, ty jsi daroval svatému Janu Boskovi srdce velké a šlechetné; vyslyš naše prosby,
abychom vedeni tvým Duchem usilovali každého dne o to, oč tě s vírou žádáme. Skrze Krista,
našeho Pána.
Nebo:
20
Bratři a sestry, slavíme slavnost sv. Jana Boska, věrného služebníka církve a vychovatele
mládeže, obraťme se proto s prosbami na milosrdného a dobrého Boha.
Otče, veď nás po cestě života
1. Za svatou Boží církev, aby Ten, který povolává své svaté podle doby a jejích potřeb, dal i
naší době horlivé apoštoly, učitele víry a ty, kteří napomáhají růstu duchovního života.
2. Za společenství v církvi, aby dokázala překonat všechny formy egoismu a s odvahou
pracovala pro chudé, slabé a ty, kteří jsou jakýmkoli způsobem na okraji společnosti.
3. Za mladé lidi, aby byli vedeni k rozpoznání pravých potřeb konkrétního dějinného
okamžiku a velkoryse pracovali pro vytvoření lidštější a křesťanštější budoucnosti.
4. Za rodiče a vychovatele, aby pomáhali rodinám, farnostem a škole rozvíjet smysl pro
spoluodpovědnost při formaci dospívajících a mladých lidí.
5. Za salesiánskou rodinu, aby byla vnímavá ke znamením doby a po příkladu sv. Jana Boska
s odvahou usilovala o spásu celého člověka.
6. Za nás zde shromážděné, abychom vždy hledali „všechno to, co je pravdivé, spravedlivé a
ctnostné“ a náš život aby byl neustálým díkůvzdáním Otci.
Bože, náš Otče, dej nám činnou víru a bezmeznou lásku, abychom v každodenních situacích
mohli být podle vzoru sv. Jana Boska znamením a nositeli tvé lásky mladým. Skrze Krista,
našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Otče svatý, přijmi oběť, kterou ti přinášíme s upřímnou zbožností, a dej, abychom tě milovali
nade všechno a abychom tě svým životem oslavovali. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo, pro řeholní komunitu:
Pane, náš Bože, přijmi tyto skromné dary jako výraz našeho života tobě zasvěceného a obnov
našeho ducha, abychom mohli s radostí následovat příklad a naučení svatého Jana Boska,
našeho otce a učitele. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Svatý Jan Bosko, Boží dar církvi
V pravdě je spravedlivé, abychom ti vzdávali díky, je krásné zpívat o tvé slávě, velký a
milosrdný Bože, skrze Krista, tvého Syna a našeho Spasitele.
Ty jsi , Otče, ve své věčné lásce vzbudil v církvi svatého Jana Boska jako přítele, bratra a otce
mladých lidí, aby je uvedl na cestu spásy.
S prorockým pohledem do nových časů je připravoval přistupovat k životu s čestnou
moudrostí a činnou vírou.
Pod vedením tvého Ducha dal počátek velké rodině, aby pokračovala v celém světě v jeho
poslání učitele a otce.
A my, spojeni ve slavnostním shromáždění, se ti, Otče, klaníme a chválíme tě a společně s
anděly a svatými v nebi hlásáme tvou slávu:
Svatý, svatý, svatý…
Mt 18, 5
„Kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá,“ praví Pán.
Nebo:
Jan 15, 12
21
„To je mé přikázání: milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás.“
Otče,
nasytil jsi nás touto svátostí spásy, dej, ať následujeme neúnavnou horlivost sv. Jana Boska,
se kterou přiváděl mladé lidi k lásce Krista, tvého Syna, který je nevyčerpatelný pramen
nového života. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Otče,
nasytil jsi nás u svého stolu Kristem, živým chlebem, v den, kdy radostně vzpomínáme
svatého Jana Boska. Veď nás svým Duchem, abychom o tobě vydávali svědectví svými
skutky, a tak měli jednou účast na věčné slavnosti v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.
Pán, který vnuká každý dobrý úmysl,
ať vás svou milostí vždy chrání
a dá vám sílu k věrnému plnění vašeho křestního slibu.
O.: Amen.
Kristus, Dobrý Pastýř,
ať vám dopřeje radostně sloužit bratřím a sestrám
podle příkladu našeho (vašeho) svatého zakladatele.
O.: Amen.
A vám,
kteří jste s radostí slavili svátek svatého Jana Boska,
ať Pán dá, abyste vždy žili
ve víře, naději a lásce.
O.: Amen.
O.: Amen.
1. února
22
Připomínka všech zemřelých spolubratří salesiánů
Jestliže tato připomínka připadne na neděli, vypouští se a nemůže být přeložena na jiný den.
Při slavení eucharistie památka zemřelých spolubratří není pouze přímluvou, je také
díkůvzdáním Bohu za to, že dal své církvi mnoho ušlechtilých mužů, kteří odpověděli na
Pánův hlas a zavázali se pracovat se sv. Janem Boskem a žít evangelní rady pro dobro
mládeže.
Naši otcové a bratři nám předali cenné dědictví. Někteří z nich ještě žijí ve
vzpomínkách, zatímco pokorný a skrytý život jiných je jen jménem v nekrologu.
Spíše než opěvovat jejich ctnosti, chce naše shromáždění uznat dobro, které z Boží
milosti v církvi vykonali. Je to postoj, který bezprostředně vychází z věrného a vděčného
srdce, také když se tato připomínka opakuje při duchovních cvičeních a vzpomíná se na ty, se
kterými jsme pracovali, věřili, doufali, trpěli a milovali, aby se nám dostalo povzbuzení k
tomu, abychom šli ve svém povolání s novým nadšením.
Před tajemstvím smrti, ozářeným „vykupitelskou smrtí“ Krista (pref.), zvou texty
modliteb věřící k vyznání víry v „Otce nekonečného milosrdenství“, který slíbil „nekonečné
štěstí těm, kteří především hledají nebeské království“ (vstup. modl.).
Když shromáždění svěřuje Otci, který dává život a vše podpírá svou prozřetelností,
zemřelé spolubratry, připomíná si, že „vydali svůj život ve službě evangeliu“ a šli „po cestě
vyznačené sv. Janem Boskem“ (vstup. modl.) a že „pracovali na … vinici“ Páně (modl. po
přij.) a naplňovali „svou pastorační službu ve službě mládeži“ (modl. nad dary). A pro ně,
kteří očekávají „Pánův příchod“ (slav. požeh.), shromáždění prosí o „odměnu slíbenou
věrným služebníkům“ (modl. po přij.), „odpuštění“, „radost“, „světlo a věčný mír“ (modl. nad
dary, slav. požeh.), probuzení „do slávy vzkříšení“ (pref.), aby mohli „hledět“ navěky na Boží
„tvář“ (vstup. modl.).
Ale jejich památka, v posvátné oběti Kristových Velikonoc, je také důvodem prosit za
to, aby každý bratr mohl „věrně pokračovat na (své) cestě“ (vstup. modl.) ve službě evangeliu
v církvi.
VSTUPNÍ ANTIFONA
My, kteří jsme uvěřili Pánu, budeme jednou šťastně žít v Božím světle, kde Ježíš Kristus
připravil příbytek pro své věrné služebníky.
VSTUPNÍ MODLITBA
Nekonečně milosrdný Otče,
slíbil jsi štěstí bez konce těm, kteří hledají především nebeské království. Prosíme tě, přijmi
naše zemřelé spolubratry (salesiány), kteří vydali svůj život ve službě evangeliu na cestě
vyznačené sv. Janem Boskem. Dej, ať mohou hledět na tvou tvář, a nám dopřej, abychom
věrně vytrvali na své cestě. Skrze tvého Syna…
1.
ČTENÍ
Iz 25, 6-8a.9
23
Hospodin zničí smrt navždy.
¶ Pán zve všechny národy na svou hostinu spásy, která je pramenem plné a věčné radosti.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Hospodin zástupů vystrojí všem národům na této hoře tučné hody, hody s výborným vínem;
budou to šťavnatá jídla a vybraná vína. Na této hoře sejme závoj, který halil všechny lidi,
přikrývku, která kryla všechny národy.
Zničí smrt navždy, Pán, Hospodin, setře slzy z každé tváře.
V ten čas se řekne: „Hle, náš Bůh, doufali jsme v něho, že nás vysvobodí; on je Hospodin, v
něho jsme doufali, jásejme a radujme se z jeho spásy.“
Nebo:
1. ČTENÍ
Žid 11, 1-3.8-10.13-16
Tito všichni zemřeli ve víře
¶ Víra je postoj, který dává pevně přilnout k Bohu, jenž k nám mluví, i když je těžké chápat
jeho plány.
Čtení z listu Židům.
Bratři!
Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. Pro ni se našim
předkům dostalo pochvaly. Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem, takže to, co
vidíme, nepovstalo z něčeho, co zde už bylo.
Protože Abrahám věřil, uposlechl (Boží) výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat
v dědičné držení; vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde.
Víra (ho vedla k tomu), aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec, bydlel ve stanu, podobně
jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. Čekal totiž na město s
(pevnými) základy, které sám Bůh vystaví a založí.
Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno: jen zdáli to viděli a
radostně vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. Když tak mluvili,
dávali tím najevo, že (pravou) vlast teprve hledají.
Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece (dost) času se tam vrátit. Ale oni
toužili po lepší (vlasti), totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich
Bohem a připravil jim město.
Ž 122 (121)
Odp.: V tvém domě, Hospodine, naleznu pokoj.
Zaradoval jsem se, když mi řekli:
„Do domu Hospodinova půjdeme!“
Už stojí naše nohy
v tvých branách, Jeruzaléme!
Odp.
Jeruzalém je vystavěn jako město,
spojené v jeden celek.
Tam vystupují kmeny,
kmeny Hospodinovy.
Odp.
Jak to zákon přikazuje Izraeli,
24
aby chválil Hospodinovo jméno.
Tam stojí soudní stolce,
stolce Davidova domu.
Odp.
Vyprošujte Jeruzalému pokoj:
ať jsou v bezpečí, kdo tě milují,
ať vládne mír v tvých hradbách,
bezpečnost v tvých palácích.
Odp.
Kvůli svým bratřím a přátelům
budu říkat: Pokoj v tobě!
Kvůli domu Hospodina, našeho Boha,
budu ti přát štěstí.
Odp.
Srv. Mt 24, 46
Aleluja. Blahoslavený služebník, kterého Pán při svém příchodu najde jak bdí. Aleluja.
EVANGELIUM
Lk 12, 35-48
Komu bylo mnoho dáno, od toho se bude mnoho požadovat.
¶ Ježíš povzbuzuje, aby byl Pánův příchod věrně očekáván s postojem velkorysé a horlivé
pracovitosti.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
„Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří, abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého
pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, když přijde a zatluče. Blahoslavení
služebníci, které pán při svém příchodu najde, jak bdí. Amen, pravím vám! Přepáše se, pozve
je ke stolu, bude chodit od jednoho k druhému a obsluhovat je. A když přijde po půlnoci nebo
při rozednění a nalezne je tak, jsou blahoslavení.
Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nenechal by ho prokopat
se do domu. I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“
Petr se ho zeptal: „Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?“
Pán řekl: „Kdo je tedy ten věrný a rozvážný správce, kterého pán ustanoví nad svým
služebnictvem, aby jim dával včas příděl jídla? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém
příchodu najde, že to dělá! Opravdu, říkám vám: Ustanoví ho nad celým svým majetkem.
Kdyby si však onen služebník pomyslil: ,Můj pán hned tak nepřijde,‘ a začne tlouci čeledíny a
děvečky, jíst, pít a opíjet se, přijde pán toho služebníka v den, kdy to nečeká, a v hodinu,
kterou netuší, ztrestá ho a odsoudí ho ke stejnému údělu s nevěřícími.
Služebník, který zná vůli svého pána, a přece nic podle jeho vůle nepřipraví a nezařídí,
dostane mnoho ran. Ten však, kdo ji nezná, a udělá to, co zasluhuje bití, dostane jich méně.
Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává, a komu se mnoho svěřilo, od toho se bude víc
žádat.“
PŘÍMLUVY
25
Bratří (a sestry), podobně jako smrt Kristova, je i naše smrt provázena nadějí na vzkříšení.
Vzývejme Boha našich otců prosbami, které nám vnuká víra.
Bože života, vyslyš nás.
1. Za svatý Boží lid, aby podporoval život a lidskou důstojnost, a tak svědčil o Kristově
vítězství nad smrtí.
2. Za salesiánskou kongregaci, aby živou památkou spolubratří, kteří nás předešli ve znamení
víry, rostla ve věrnosti sv. Janu Boskovi.
3. Za ty, ke kterým jsme posláni, abychom jako bdělí služebníci všechno to, co v životě
konáme, dělali ve světle tajemství Kristovy smrti a vzkříšení.
4. Za naše bratry, kteří odpočívají v Kristu, aby uslyšeli slova útěchy: „Pojď, služebníku
dobrý a věrný, vstup do slávy svého Pána.“
5. Za spolubratry, kteří vykonávali službu autority, za ty, kteří nejvíce trpěli na těle a na
duchu, a za ty, kteří zaujímali nejnižší postavení, aby zakusili pravdivost slov: „Pojďte do
království, které je pro vás připraveno.“
6. Za nás, kteří máme účast na hostině Slova a Chleba života, abychom se skrze skutky
spravedlnosti a lásky uměli dělit se všemi o víru ve vzkříšení.
Otče, obnov v nás očekávání vzkříšení a dej, abychom životem svědčili o naději, kterou
nosíme v srdci. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Bratři, tváří v tvář tajemství smrti nás povzbuzuje veliká naděje, že naše oči uvidí Boží tvář a
my mu budeme podobní a budeme ho navěky chválit. Vedeni touto vírou s důvěrou
přednesme své prosby.
Bože, v tebe doufáme.
1. Za křesťanská společenství, aby když si připomínají zemřelé pastýře a zemřelé bratry a
sestry, aby zvěstovala všem lidem nová nebesa a novou zemi, které Bůh připravil těm, kdo
ho milují.
2. Za salesiánskou rodinu, aby ve snaze o lidské a křesťanské povznesení člověka chápala
tento svět jako předzvěst nového nebe a nové země.
3. Za naše zemřelé spolubratry, kteří byli znovuzrozeni křtem a dostali pečeť Ducha, aby je
Pán přijal do svého království světla a míru.
4. Za naše zemřelé spolubratry, kteří se shromažďovali u stolu Slova a Chleba života a
připodobnili svůj život Kristu poslušnému, chudému a čistému, aby byl Pán jejich
odměnou a radostí bez konce.
5. Za nás zde přítomné, aby nám účast u stolu Páně získala milost žít a umírat ve víře, ve
které jsme byli pokřtěni.
Dobrý Otče, přijmi prosby, které ti přednáší toto společenství. Dej spravedlivou odměnu
našim zemřelým spolubratřím, kteří prošli cestou tohoto života, a dej, abychom završili
poslání, které je i nám svěřeno. Skrze Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
26
Tato oběť smíření ať je, Otče, pramenem odpuštění a věčné radosti pro naše zemřelé
spolubratry (salesiány).
PREFACE
Vpravě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, vzdávat ti díky, velebti tě a chválit tě,
Otče svatý, všemohoucí a věčný Bože.
Neboť ty jsi náš tvůrce a spasitel, od tebe máme život a ve tvých rukou jsme, když žijeme i
když umíráme; a ty nás skrze ukřižovaného Syna vysvobozuješ z otroctví hříchu, a až se
vrátíme do země, z níž jsme vzati, ty nás skrze něho vzkřísíš a dáš nám účast na jeho slávě. A
proto tě chválíme a s anděly a všemi svatými zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Lk 12, 36-37a
„Buďte podobní těm, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli,
když přijde a zatluče. Blahoslavení služebníci, které pán při svém příchodu najde bdící.
Otče, přijmi do svého milosrdenství naše zemřelé spolubratry (salesiány), za které jsme ti
přinesli tuto oběť spásy. A protože během života pracovali na tvé vinici, dej jim odměnu
slíbenou věrným služebníkům. Skrze Krista, našeho Pána.
Bůh, Stvořitel a Otec, který vzkříšením svého Syna dal věřícím naději na vzkříšení, ať vám
udělí své požehnání.
O.: Amen.
Kristus, který vás vykoupil svým křížem, ať vás obnoví ve své lásce a dá všem zemřelým
věčné světlo a mír.
O.: Amen.
Duch utěšitel, ať vám dopřeje, abyste se těšili ze štěstí slíbeného těm, kteří očekávají Pánův
příchod.
O.: Amen.
O.: Amen.
25. února
27
Sv. Aloise Versiglii, biskupa
a Kalista Caravaria, kněze,
salesiánských prvomučedníků
Památka
Alois Versiglia se narodil v Oliva Gessi v Itálii roku 1873. Ve dvanácti letech byl
přijat k Donu Boskovi. Poté, co se stal roku 1895 knězem, byl třináct let novicmistrem v
římském Genzanu. V r. 1906 vedl první salesiánskou výpravu do Číny, a uskutečnil tak
opakované proroctví Dona Boska. Když byl v Macau vytvořen salesiánský „mateřinec“,
otevřel misii v Shiu Chow a 22. dubna 1920 se stal jejím prvním biskupem. Byl moudrý a
neúnavný, skutečný pastýř zcela se věnující svému stádci. Dal vikariátu pevnou strukturu se
seminářem, formačními domy, různými rezidencemi, sirotčincem, útulky pro staré lidi.
Projevoval se více jako otec, než jako ten, kdo má úřední moc, dával příklad svou pracovitostí
a láskou, která nenařídila nic, aniž by nejdříve zvážila síly spolubratří.
Kalist Caravario se narodil v italském Cuorgné roku 1903. Když se v roce 1922
setkal v Turíně s mons. Versigliou, řekl mu: „Setkám se s Vámi v Číně.“ Dodržel slovo – dva
roky poté tam odjel. Byl vysvěcen na kněze. Vždy věrný svému řeholnímu zasvěcení a
vedený stále vroucnější láskou k Bohu, doprovázel Mons. Versigliu při pastorační návštěvě
kraje Lin Chow spolu se dvěma učiteli, dvěma katechetkami a jednou žákyní. Tehdy, 25.
února 1930, v izolovaném úseku řeky byli přepadeni komunistickými piráty. Ve snaze
uchránit dívky – kterým se podařilo utéct – byli oba misionáři krutě zbiti a pak zastřeleni z
nenávisti ke křesťanské víře, která vyzdvihuje panenství.
Jan Pavel II. je blahořečil jako salesiánské prvomučeníky 15. května 1983 a uznal v
nich „ideál evangelního pastýře…, který dává život za své stádo…kvůli pravdě a
spravedlnosti, obraně slabých a chudých, vítězství nad zlem hříchu a smrti.“ Jejich památka se
slaví tento den, protože 13. listopadu 1875 vyrážela z Janova první salesiánská misionářská
výprava do Buenos Aires (Argentina). Ten samý den r. 1976 Kongregace pro záležitosti
svatých vydala dekret prohlašující Aloise a Kalista za mučedníky. Svatořečeni byli 1. října
2000.
Liturgický formulář je radostnou oslavou „vítězství mučedníků Aloise a Kalista“,
protože potom, co „vydali Kristu svědectví před světem;“ nyní, v nikdy nekončícím „dnes“
církve,
„je Kristus oslavuje před Otcem“ (vstup. ant.). „Krví vydali svědectví“
podivuhodným znamením Otce, který „v slabých zjevuje svou moc a bezbranným dává sílu k
mučednictví“ (pref.): totiž sílu „bojovat až k smrti pro hlásání evangelia a obranu lidské
důstojnosti“ (vstup. modl.).
Z tohoto příkladu, který přivádí lidské utrpení „k utrpení Kristovu“ (modl. po přij.),
pramení pro společenství vědomí nutnosti čelit každodennímu mučednictví jako živému
svědectví „blaženého utrpení… Syna“ (modl. nad dary). Proto při slavení památky tajemství
Kristova utrpení a slávy, věřící prosí Otce, aby měli sílu napodobovat svědectví mučedníků „s
neochvějnou vírou a činorodou láskou“ (vstup. modl.), aby „jednou měli účast na slávě…
vzkříšení“ (modl. po přij.). Jako Kristus „povzbuzoval mučedníky slovem a předešel je
svědectvím“ (modl. nad dary), tak věřící přistupuje ke stolu Slova a „chleba života“ (modl. po
přij.), aby měl nezbytnou pomoc při následování Mistra po každodenní cestě kříže a aby
jednou mohl „jíst a pít u jeho stolu“ (nt. k přij.).
VSTUPNÍ ANTIFONA
28
S radostí oslavujme slavné vítězství mučedníků Aloise a Kalista, kteří vydali Kristu svědectví
před světem, dnes je Kristus oslavuje před Otcem v nebi.
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí a milosrdný Bože, tys dal svatým mučedníkům, biskupu Aloisi a knězi Kalistovi,
sílu bojovat až k prolití krve, když hlásali evangelium a bránili lidskou důstojnost. Dopřej
nám, svým věřícím, abychom napodobovali jejich svědectví s neochvějnou vírou a činorodou
láskou. Skrze tvého Syna…
Je-li to z pastoračního hlediska vhodné, mohou se vybrat z těch, která následují.
1. ČTENÍ
Mdr 3, 1-7a.8b-9
Jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
¶ Úděl spravedlivých, kteří jsou pronásledováni na smrt, se pošetilým zdá pohromou. Ve
skutečnosti spravedliví tuto zkoušku prožívají plní naděje a jejich konečným údělem je plný a
blažený život s Bohem v lásce.
Čtení z knihy Moudrosti.
Duše spravedlivých jsou v Boží ruce
a nedotkne se jich utrpení.
Zdáli se být mrtví v očích lidí pošetilých,
jejich smrt se pokládala za neštěstí,
za záhubu jejich odchod od nás,
v pokoji však přebývají.
I když se lidem zdálo, že jsou trestáni,
jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.
Po lehkém trestu dojdou velkých dobrodiní,
vždyť Bůh je pouze zkoušel
a shledal, že ho jsou hodni.
V tavicím kelímku je zkoušel jako zlato,
jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
V čase, kdy budou odměněni, zazáří
a Pán jim bude navěky králem.
Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu,
kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce,
protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování.
Ž 16 (15)
Odp.: Hospodine, ty jsi Bůh, který mi dává spásu.
Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.
Pravím Hospodinu: „Ty jsi můj Pán.
Bez tebe nemám štěstí.“
Odp.
Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší,
ty mně zachováváš můj úděl.
Velebím Hospodina, že mi byl rádcem.
Odp.
Hospodina mám neustále na zřeteli,
29
nezakolísám, když je mi po pravici.
Proto se raduje mé srdce.
Odp.
Ukážeš mi cestu k životu,
u tebe je hojná radost,
po tvé pravici je věčná slast.
Odp.
Nebo:
1. ČTENÍ
Řím 8, 31b-39
Nic nás nebude moci odloučit od Boží lásky v Kristu Ježíši.
¶ Křesťan zakořeněný v Boží lásce, která se projevila v Kristu Ježíši, čelí všem obtížím života
a s horlivostí je překonává.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři!
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za
všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? Kdo vystoupí se žalobou proti
Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i
z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!
Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování
nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? Stojí přece v Písmu: ,Stále jsme pro tebe
vydáváni na smrt, jsme pokládáni za ovce určené na porážku.‘
Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. A já jsem přesvědčen:
ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani
mocnosti, ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží
lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Ž 124 (123)
Odp.: Kdo dává svůj život, znovu vstane s Pánem.
Kdyby Hospodin nebyl s námi,
když se na nás obořili lidé,
zaživa by nás pohltili,
když jejich hněv vzplál proti nám.
Odp.
Voda by nás byla zatopila,
příval by se byl převalil přes nás,
přes nás by se převalily rozbouřené vody.
Odp.
Léčka se přetrhla,
a my jsme volní.
Naše pomoc je ve jménu Hospodina,
který učinil nebe a zemi.
Odp.
Nebo:
30
1. ČTENÍ
1 Petr 4, 12-14.16-19
Blaze vám, když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno.
¶Křesťan se s radostí podílí na Kristových utrpeních, protože si je jist, že tak bude mít účast
na jeho slávě.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.
Milovaní, vůbec se tomu nedivte, když musíte procházet očistnou výhní, jako by to bylo něco
neobvyklého. Spíše se z toho radujte, že tím máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli
radostně jásat při jeho slavném zjevení.
Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy,
to je Duch Boží. Trpí-li někdo, že je křesťanem, za to se stydět nemusí; spíše ať Boha velebí,
že je křesťanem.
Přišel totiž čas, aby začal soud od Božího domu. Začíná-li však napřed od nás, jak teprve
dopadnou ti, kdo se zdráhají poslušně přijmout Boží evangelium! Jestliže se stěží zachrání
spravedlivý, jak se bude moci ukázat na světle člověk bezbožný a hříšník? A tak ti, kdo trpí
podle Boží vůle, ať se poroučejí dobrými skutky do ochrany věrného Stvořitele.
Ž 126 (125)
Odp.: Kdo sejí v slzách, žnout budou s jásotem.
Když Hospodin přiváděl siónské zajatce,
byli jsme jako ve snách.
Tehdy byla naše ústa plná smíchu
a náš jazyk plný jásotu.
Odp.
Tehdy se říkalo mezi pohany:
„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“
Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin,
naplnila nás radost.
Odp.
Vycházejí s pláčem,
když nesou semeno k setí:
přijdou však s jásotem
a přinesou své snopy.
Odp.
Mt 10, 32
Aleluja. Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, praví Pán, i já se přiznám před svým
Otcem v nebi. Aleluja.
Mt 10, 26-28.32-34.39
EVANGELIUM
Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo.
31
¶ Ježíš učedníkům nezastírá pronásledování, která je čekají. Vyzývá je však, aby neměli
strach, ale odvážně svědčili o své víře s jistotou, že Otec bdí nad jejich životem.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nebojte se jich! Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno,
a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám
šeptá do ucha, hlásejte ze střech! A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou.
Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo.
každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi.
Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.
Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, kdo však ztratí svůj život pro mě, nalezne ho.
Nebo:
Jan 12, 24
Aleluja. Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo; odumře-li však,
přinese hojný užitek. Aleluja.
EVANGELIUM
Jan 12, 24-26
Jestliže pšeničné zrno odumře, přinese hojný užitek.
¶ Učedník následuje svého učitele až k oběti života s jistotou, že takto jeho život přinese hojný
užitek.
„Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane
samo; odumře-li však, přinese hojný užitek.
Kdo má svůj život rád, ztratí ho; kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho
pro život věčný.
Jestliže mi kdo chce sloužit, ať mě následuje; a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže
mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou.“
PŘÍMLUVY
Bratři a sestry, obraťme se k Bohu Otci se svými prosbami, aby nám na přímluvu mučedníků
dal milost vydávat svědectví o moci Ducha svatého, který stále působí v církvi.
Zachraň nás, Pane, pro své mučedníky.
1. Za svatou Boží církev, aby posílena obětí mučedníků stále více vrůstala do vykupitelského
tajemství kříže.
2. Za biskupy, kněze a jáhny, aby velkoryse a kompetentně sloužili příchodu a šíření Božího
království.
3. Za misionáře a katechety, aby plnýma rukama rozsévali semeno evangelia do srdcí lidí,
kteří hledají pravdu, spravedlnost a pokoj.
4. Za ty, kteří jsou voláni ke kněžství a zasvěcenému životu, aby poslechli Kristův hlas, který
je volá k úplnému darování sebe sama v církvi.
32
5. Za nás, kteří máme účast na této eucharistii, když ve světle víry bojujeme s obtížemi
každého dne, abychom se naučili doplňovat to, co chybí do plné míry Kristova utrpení pro
život církve, jeho tajemného těla.
Otče, ty jsi dal blahoslaveným mučedníkům Aloisovi a Kalistovi sílu riskovat vlastní život na
svědectví tvému evangeliu. Proměň nás mocí svého Ducha, abychom se stále více stávali
tvými opravdovými učedníky. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Jako členové církve putující jsme spojeni s bratry a sestrami nebeské církve a pociťujeme
potřebu jejich pomoci. Na přímluvu mučedníků Aloise Versiglia a Kalista Caravaria se proto
obraťme k Bohu Otci s našimi pokornými prosbami
Pane, přijď tvé království.
1. Za svatou církev, aby po příkladu mučedníků stále více zářila vírou a svatostí života.
2. Za křesťany různých církví, aby stále hlubším přilnutím ke Kristu a dialogem mezi sebou
navzájem obnovovali cestu jednoty v jediné církvi.
3. Za ty, kteří vládnou národům, aby s úctou k lidským právům a zvláště k náboženské
svobodě podporovali společné dobro.
4. Za salesiánskou rodinu, aby pokračovala v díle sv. Jana Boska a spolupracovala se stále
obnovovaným úsilím na šíření evangelia ve všech končinách země.
5. Za nás sjednocené v posvátném shromáždění, abychom svým životem hlásali
blahoslavenství slíbené těm, kteří trpí pro víru.
Otče svatý, tys dal blahoslaveným Aloisovi a Kalistovi milost následovat tvého Syna na cestě
kříže. Přijmi prosby, které ti předkládáme, abychom, vedeni tvým Duchem svatosti, pracovali
s užitkem na budování tvého Království. Skrze Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Oběť, kterou ti, Otče, přinášíme v den slavné připomínky mučedníků Aloise a Kalista, ať z
nás učiní svědky blaženého utrpení tvého Syna, který povzbuzuje mučedníky slovem a
předchází je příkladem. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Znamení a příklad mučednictví
33
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Mučedníci Alois a Kalist
následovali Krista, tvého Syna,
vzdali slávu tvému jménu
a svou krví vydali svědectví
o tvých divech, Otče,
který skrze Krista, našeho Pána
zjevuješ svou moc ve slabých
a bezbranným dáváš sílu k mučednictví.
A proto tě společně s anděly a se všemi svatými
ustavičně chválíme a voláme:
Srv. Lk 22, 28b.29a.30a
Vám, kteří jste vytrvali v mých zkouškách, odkazuji královskou vládu, takže budete jíst a pít
u mého stolu v mém království, praví Pán.
Bože, náš Otče, tys nám dal radost sytit se chlebem života [a kalichem spásy]. Po příkladu
mučedníků Aloise a Kalista, kteří prolili svou krev pro lásku k bratřím, dej, ať spojíme svá
utrpení s utrpením Krista, abychom jednou měli účast na jeho vzkříšení, neboť on žije a
kraluje na věky věků.
12. března
Bl. Aloise Orione, kněze
34
V době postní má před touto památkou přednost mše z férie, v níž může být vstupní modlitba
nahrazena vlastní vstupní modlitbou blahoslaveného.
Alois Jan Orione se narodil roku 1872 v Pontecurone v Itálii. V roce 1886 pobýval
v Turíně u Dona Boska a během poslední nemoci světce za něj Pánu nabídl svůj život. Po
smrti Dona Boska se chtěl stát salesiánem, ale nakonec pocítil jiné povolání. Vstoupil do
semináře v Tortoně a v roce 1892 založil ústav, kde se okolo něj shromáždili další klerici a
později i někteří kněží. Když se stal knězem, začal rozsáhlý apoštolát mezi chlapci,
inspirovaný Donem Boskem a Leonardem Murialdem a mezi nemocnými, kde byl jeho
vzorem Cottolengo. Postupně rozšiřoval svá charitativní díla podle potřeb, které nacházel v
Itálii, Evropě a Americe.
Založil Malé dílo Boží prozřetelnosti a Malé sestry Misionářky lásky; pro život
zasvěcený především modlitbě pak Poustevníky Boží prozřetelnosti. V Tortoně vybudoval
chrám Panně Marii Strážkyni (Madonna della Guardia) jako ústředí, ze kterého vychází celé
jeho dílo. Zemřel v Sanremu 12. března 1940. Papež Jan Pavel II. jej prohlásil za
blahoslaveného 26. října 1980.
Vstupní modlitba nás vyzývá k tomu, abychom kontemplovali Boha a vzdávali mu
díky za množství darů jeho „nekonečného milosrdenství.“ Mezi ně církev řadí život a dílo
blahoslaveného Aloise Orione, který sloužil „Kristu… v chudých a v mládeži“ a s velkou
vnímavostí pracoval pro dobro Božího lidu.
Účast na připomínce nekonečné lásky Syna znamená pro shromáždění obnovit úsilí
každodenního konání „skutků milosrdenství,“ které vede k stále velkodušnějšímu darování se
Bohu a bratřím a sestrám. Je to podmínka, abychom mohli opravdově zakusit něhu Boží lásky
a mít podíl na stejné koruně slávy, kterou si zasloužil dobrý a věrný služebník.
VSTUPNÍ MODLITBA
Nekonečně milosrdný Bože,
dopřál jsi blahoslavenému Aloisi Orione, knězi, aby sloužil Kristu, tvému Synu v chudých a v
mládeži. Dej i nám, abychom konali skutky milosrdenství a každý den zakoušeli něhu tvé
otcovské lásky. Skrze tvého Syna…
Čtení jsou z feriálního lekcionáře
PŘÍMLUVY
Bůh dává svému lidu svaté, aby byli našimi vzory a přímluvci. S důvěrou, že nám dá to, oč ho
s vírou žádáme a co je k našemu skutečnému dobru, prosme:
Otče svatý, vyslyš nás.
1. Za církev, aby ve svém úsilí o lidské a křesťanské povznesení člověka dávala přednost
utlačovaným, poníženým, chudým a těm, kteří jsou na okraji společnosti.
2. Za svět, aby vykoupení, které nám přinesl Kristus, uhasilo zlo, uzdravilo rozkol a zvítězilo
nad každým sobectvím.
3. Za křesťany, aby usilovali o ulehčení tíhy utrpení a osamělosti těch, kteří nejsou milováni.
4. Za ty, kteří prožívají bolest, aby (zvláště v této postní době) živě a účinně cítili přítomnost
Krista, lékaře duše i těla.
35
5. Za nás, abychom věrni evangeliu uměli vytěžit z této eucharistie sílu potřebnou ke konání
skutků milosrdenství.
Pane, náš Bože, ty nikdy nedovolíš, aby tvé církvi chyběli věrní učedníci tvého Syna, který se
pro všechny stal vším. Na přímluvu blahoslaveného Aloise Orione přijmi naše prosby,
abychom mohli stále zakoušet tvou otcovskou přítomnost. Prosíme o to skrze Krista, našeho
Pána.
6. května
Sv. Dominika Savia, chlapce
36
Svátek
Kde se slaví jako slavnost (protože je titulárním světcem kostela nebo veřejné kaple náležitě
posvěcených či zasvěcených), čtou se tři čtení a říká se krédo. V tomto případě se ovšem
slavnost nedá přeložit na některou z nedělí v době velikonoční (srv. Římský misál, Všeobecná
ustanovení o liturgickém roku a o kalendáři, č. 5, 58 a 59).
Dominik se narodil r. 1842 v San Giovanni di Riva poblíž Chieri v Itálii. U příležitosti
prvního sv. přijímání si ve svých sedmi letech vytyčil svůj životní program: „Budu se zpovídat
velmi často a půjdu k přijímaní pokaždé, kdy mi k tomu dá zpovědník dovolení. Chci světit
sváteční dny. Mými přáteli budou Ježíš a Maria. Smrt, ale ne hříchy.“
Když byl v dvanácti letech přijat Donem Boskem do turínské oratoře, poprosil ho, aby
mu pomohl stát se svatým. Byl mírný, stále vyrovnaný a veselý, své studentské povinnosti
plnil s velkou pílí a se stejným úsilím sloužil svým kamarádům – učil je katechizmus, staral se
o nemocné, usmiřoval hádky… Jednou řekl jednomu chlapci, který právě přišel do Oratoře:
„Musíš vědět, že naše svatost spočívá v tom, že jsme velmi veselí…“ Snažíme se „pouze
vyhýbat hříchu jako velkému nepříteli, který nám krade Boží milost a pokoj v srdci, a přesně
plnit své povinnosti.“
Byl věrný svému programu a podpořen intenzívní účastí na svátostech a synovskou
oddaností Panně Marii, radostný v oběti, byl Bohem naplněn dary a charismaty. 8. prosince
1854, když bylo Piem IX. vyhlášeno dogma o Neposkvrněné, se Dominik zasvětil Panně
Marii a začal rychle postupovat ve svatosti. V r. 1856 mezi kamarády založil Družinu
Neposkvrněné, která měla za úkol společný apoštolát.
Zemřel v Mondoviu 9. března 1857. Pius XI. jej nazval: „Malým, spíše velkým
velikánem ducha.“ Pius XII. ho v r. 1950 prohlásil za blahoslaveného a 12. června 1954 za
svatého. Je patronem Pueri cantores.
Liturgický formulář je chvalozpěvem na „Boha života a radosti“ (II. vstup. modl.),
protože „ve svatém Dominiku Saviovi daroval dospívajícím obdivuhodný příklad lásky a
čistoty“ (I. vstup. modl.), „neúnavného apoštola mezi vrstevníky“ (slavnost. požeh.), „vzor
svatosti mládeže“ (II. vstup. modl.), která se vyznačuje „radostí srdce“ a „věrností
každodenním povinnostem“ (pref.).
Když s radostí slavíme „vítězství sv. Dominika Savia“ (vstup. ant.) zářícího „ve
svátečním shromáždění svatých,“ máme ve společenství věřících účast na hostině Slova a
Chleba života, abychom byli stále „vnímavějšími k působení Ducha“ (pref.), a tak šli v jeho
stopách až k „plné podobě Kristově“ (I. vstup. modl.).
Aby dosáhli tohoto cíle, věřící, mládež i vychovatelé, vzývají Boží pomoc: aby „rostli
jako děti v radosti a lásce“ (I. vstup. modl.), aby byli Duchem proměněni v „radostné
hlasatele“ Boží lásky (slav. požeh.), aby „hledali nadevšechno…přátelství“ s Kristem (slav.
požeh.) tak, aby „vedli i své bratry (a sestry), k životu v přátelství“ s Bohem „ve službě a
radosti,“ aby „zvítězili nad hříchem“ (modl. po přij.), a tak „za krátký čas prošli“ cestu
svatosti (pref.).
VSTUPNÍ ANTIFONA
Srv. Zj 14, 5.4b
37
S radostí oslavujme vítězství svatého Dominika Savia. On je mezi těmi, kteří bez poskvrny
následují Beránka, kamkoli jde. Oni byli vykoupeni z lidí jako prvotiny pro Boha a pro
Beránka. (V době velikonoční Aleluja).
Gloria
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, zdroji všeho dobra,
ty jsi ve svatém Dominiku Saviovi daroval dospívajícím obdivuhodný příklad lásky a čistoty;
dej také nám, abychom jako děti rostli v radosti a lásce až do plné podoby Kristovy. Neboť
on…
Pane, Bože života a radosti, ty jsi daroval církvi svatého Dominika Savia jako vzor svatosti
mládeže, dopřej mladým, aby rostli jako on v čistotě a lásce, a nám vychovatelům dej,
abychom je vedli ke Kristu a zapojovali je do služby tvému království. Skrze tvého Syna…
1. ČTENÍ
1 Sol 5, 12-24
Všechno zkoumejte, toho co je dobré se držte.
¶ Křesťanský život je otevřený, podnětný a dynamický – schopný radosti, vděčnosti, nápravy,
rozlišování.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Prosím vás, bratři, abyste uznávali ty, kdo se mezi vámi namáhají, jsou v církevní obci vašimi
představenými a napomínají vás. Mějte je ve zvláštní lásce pro jejich práci. Mezi sebou žijte v
pokoji.
Žádáme vás, bratři: kárejte lidi nespořádané, dodávejte odvahy malomyslným, ujímejte se
slabých, buďte trpěliví vůči všem. Hleďte, ať nikdo nikomu neoplácí zlým za zlé, ale usilujte
vždycky o dobro mezi sebou i ke všem.
Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte (Bohu).
Tak to Bůh pro vás chce v Kristu Ježíši.
Nezhášejte (oheň) Ducha, nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a
co je dobré, toho se držte. Varujte se zla, ať se objevuje pod jakoukoli tvářností.
Sám Bůh pokoje kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo
neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolává, a on to
také splní.
Ž 119 (118)
Odp.: Blaze tomu, kdo kráčí v zákoně Hospodinově.
Jak půjde jinoch svou cestou bez úhony?
Bude-li se chovat podle tvého slova.
Celým srdcem tě hledám,
nedej, abych se odchýlil od tvých předpisů!
Odp.
Ve svém srdci uchovávám tvůj výrok,
abych se neprohřešil proti tobě.
Veleben jsi, Hospodine,
nauč mě svým příkazům!
Odp.
38
Podivuhodná jsou tvá přikázání,
proto je zachovává má duše.
Výklad tvých slov osvěcuje,
poučuje prosté lidi.
Odp.
Jan 6, 35
Aleluja. Já jsem chléb života, praví Pán, kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo
věří ve mne, nebude nikdy žíznit. Aleluja.
EVANGELIUM
Jan 6, 1-15
Je tu jeden chlapec, který má pět chlebů a dvě ryby.
¶ Ježíš rozmnožuje chléb, symbol eucharistie, sytí zástupy a využívá přitom dar jednoho
velkorysého chlapce.
Ježíš odešel na druhou stranu moře Galilejského neboli Tiberiadského. Šel za ním velký
zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se
posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky.
Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde
nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?“ To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře
věděl, co chce udělat.
Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco
dostalo.“
Jeden z jeho učedníků – Ondřej, bratr Šimona Petra – mu řekl: „Je tu jeden chlapec, ten má
pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co to je pro tolik lidí?“
Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se
tedy, mužů bylo asi pět tisíc.
Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když
se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy,
a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů.
Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: „to je jistě ten Prorok, který má přijít na svět!“
Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral
na horu, úplně sám.
Nebo:
39
Srv. Flp 2, 15b-16a
Aleluja. Zaskvějte se jako hvězdy ve vesmíru a držte se pevně slova života. Aleluja.
EVANGELIUM
Lk 12, 35-40
I vy buďte připraveni.
¶ Křesťanský život vyžaduje bdělost, abychom nechyběli na setkáních s Bohem.
„Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří, abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého
pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, když přijde a zatluče.
Blahoslavení služebníci, které pán při svém příchodu najde, jak bdí. Amen, pravím vám:
Přepáše se, pozve je ke stolu, bude chodit od jednoho k druhému a obsluhovat je.
A když přijde po půlnoci nebo při rozednění a nalezne je tak, jsou blahoslavení.
Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nenechal by ho prokopat
se do domu.
I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“
Slaví-li se jako slavnost, první čtení s žalmem je následující:
1. ČTENÍ
Zj 7, 9-17
Stáli před Božím trůnem odění bílým rouchem s palmami v rukou.
¶ Křesťanský život vyžaduje sebezápor a vytrvalé úsilí; pohled na cíl, věčný hymnus chvály a
slávy Beránkovi v Božím stanu však činí tuto námahu radostnou.
Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.
Já, Jan, viděl jsem veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a
jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou a volali
mocným hlasem: „Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a
Beránkovi!“
Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padali na tvář před trůnem, klaněli
se Bohu a volali: „Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu
Bohu na věčné věky! Amen.“
Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: „Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a
odkud přišli?“
Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“
Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově
krvi. Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí
na trůně, se k nim sníží a bude s nimi bydlet.
Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár,
protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody.
Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“
Ž 24 (23)
40
Odp.: Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha.
Hospodinu náleží země i to, co je na ní,
svět i ti, kdo jej obývají.
Neboť on jej založil nad moři,
upevnil ho nad proudy vod.
Odp.
Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu,
kdo smí stát na jeho svatém místě?
Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce,
jehož duše nebaží po marnosti.
Odp.
Ten přijme požehnání od Hospodina,
odměnu od Boha, svého Spasitele.
To je pokolení těch, kdo po něm touží,
kdo hledají tvář Jakubova Boha.
Odp.
Další čtení na výběr
1. ČTENÍ (mimo dobu velikonoční)
– 1 Sam 3, 1-10
Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.
* Ž 16 (15): Budu velebit Hospodina za jeho dary
– 1 Sam 16, 1b.4a.5c-13ab
Člověk soudí podle zdání, Hospodin vidí do srdce.
* Ž 89 (88): Hospodin je věrný navěky.
– Tob 4, 3a.5-9.13cd.14a.15a.18-19a.c
Každý den si vzpomeň na Hospodina.
* Ž 119 (118): Hospodine, rozjasni svou tvář nad svými služebníky.
1. ČTENÍ (v době velikonoční)
– 1 Sol 4, 1-4.7-9.10b-12
Toto je Boží vůle: vaše posvěcení.
* Ž 98(97): Zachránění láskou, zpíváme novou píseň.
– Tit 2, 6-8.11-15
Uč, aby žili rozvážně, spravedlivě a zbožně.
* Ž 37 (36): Spása spravedlivých je od Hospodina.
– 1 Jan 2, 12-17
Píši vám, mladí, abyste byli silní.
* Ž 103 (102): Náš Bůh je velký v lásce.
EVANGELIUM
– Mt 13, 31-33.44-46
Boží království je jako semeno, které se stane stromem.
– Lk 10, 21-22
Zjevil jsi tyto věci maličkým.
– Jan 1, 35-39
41
Viděli, kde bydlí, a zůstali u něj.
– Jan 15, 7-14
Vy jste moji přátelé, když budete dělat, co vám ukládám.
PŘÍMLUVY
Osvíceni Božím slovem, které nás volá ke svatosti tím, že nás posílá mezi mladé lidi,
vzývejme Boha, našeho Otce, zdroj všeho dobra.
Prosíme tě, vyslyš nás.
1. Za ty, kteří jsou povoláni, aby zvěstovali a oživovali víru křesťanského společenství, aby
stejně jako Dominik Savio hledali především dobro duší.
2. Za rodiče a vychovatele, aby po příkladu svatého Jana Boska uměli pomáhat mladým v
jejich lidském a křesťanském zrání.
3. Za dospívající mládež, aby prožívala své mládí vyrovnaně, v radosti ducha a ve službě
bratřím a sestrám.
4. Za nás, kteří máme účast na této eucharistii, abychom se povzbuzeni a vedeni svědectvím
svatého Dominika Savia snažili vyhýbat hříchu a růst v Boží lásce.
5. Za nás všechny zde přítomné, abychom se vždy ochotně zapojovali do apoštolátu naší
místní církve a byli v našem úsilí jednotní.
Pane, náš Bože, ty nám ve svých svatých ukazuješ sílu a moc evangelia. Dej své církvi, aby
věrně následovala jejich život, abychom s nimi jednou mohli sdílet stejnou korunu slávy.
Nebo:
Obraťme se k Bohu Otci, který nám ve své milosrdné dobrotě skrze vzkříšení Ježíše Krista
daroval nový život, a přednesme mu s vírou své prosby:
Otče, posilni naši víru.
1. Za pastýře církve, aby ve své službě kladli na první místo posvěcení křesťanského lidu.
2. Za salesiánské vychovatele, aby se s moudrou vynalézavostí a trpělivou pevností věnovali
lidské a křesťanské výchově mládeže.
3. Za dospívající, aby se plněním svých každodenních povinností připravovali na
zodpovědnost v úkolech, které je čekají.
4. Za mladé lidi, aby objevením hodnoty opravdového přátelství překonávali pokušení žít jen
pro sebe a aby se velkoryse otevírali potřebám bližních.
5. Za nás zde shromážděné, abychom po příkladu svatého Dominika Savia s moudrostí a
vyrovnaností užívali drahocenné dary, které Bůh dal každému člověku.
Bože, zdroji radosti pro ty, kdo tě milují, přijmi pokorné prosby své církve, abychom v
každém okamžiku s tvou pomocí vzdávali svým životem chválu tvé slávě. Skrze Krista,
našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Oběť spásy, kterou ti, Otče, přinášíme, ať v nás zapálí oheň tvého Ducha, který naplňoval
srdce svatého Dominika Savia. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
42
Vnímavý k Duchu svatému v radostné svatosti
dobré a spasitelné
svatý Otče, králi věčné slávy, abychom tě chválili a stále ti děkovali
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Ve slavném shromáždění svatých
dáváš zazářit chlapci Dominiku Saviovi,
který vnímavý k působení tvého Ducha
dokázal v krátké době
projít jednoduchou a bezpečnou cestou ke svatosti
v radosti srdce
a ve věrnosti každodenním povinnostem.
A proto tě chválíme
a s anděly a se všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě
a voláme:
Jan 6,51
„Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe, praví Pán. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít
navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa“ (v době velikonoční
Aleluja).
Otče, ať nám účast na této eucharistické hostině pomáhá přemáhat hřích a po příkladu svatého
Dominika Savia ať v nás posílí úsilí vést bratry a sestry k životu ve službě a radosti a v
přátelství s tebou. Skrze Krista, našeho Pána.
Bůh, náš Otec, který nás shromáždil, abychom oslavovali
svátek svatého Dominika Savia,
ať vás naplní svou milostí a dá vám zakusit plnost své lásky.
O.: Amen.
Ježíš Kristus,
který nás svou smrtí na kříži osvobodil od hříchu,
ať vám dá odvahu
hledat především jeho přátelství.
O.: Amen.
Duch svatý,
který z Dominika Savia učinil
neúnavného apoštola mezi jeho vrstevníky,
ať z vás učiní radostné hlasatele své lásky.
O.: Amen.
O.: Amen.
13. května
43
Sv. Marie Dominiky Mazzarellové, panny
Spoluzakladatelky Institutu FMA
Svátek
Pro Institut FMA: Slavnost
Připadne-li slavnost na neděli v době velikonoční, překládá se na první bezprostředně
následující volný den (srv. Římský misál. Všeobecná ustanovení o liturgickém roku a o
kalendáři, č. 5 a 60).
Tam, kde se slaví jako slavnost (protože je titulární světicí kostela nebo veřejné kaple náležitě
zasvěcené nebo posvěcené), čtou se tři čtení a říká se Krédo. V tomto případě slavnost není
přeložitelná na některou z nedělí v době velikonoční (srv. tamtéž, č. 5, 58 a 59).
Marie Dominika se narodila v r. 1837 v Mornese v Itálii. V rodině byla vychovávána k
hluboké zbožnosti, neúnavné pracovitosti a k výraznému praktickému smyslu a bystrému
úsudku, které pak prokázala i jako představená. V patnácti letech se zapsala do sdružení Dcer
Panny Marie Neposkvrněné a začala apoštolát mezi dívkami ve své vesnici. Těžká nemoc,
tyfus, kterým se nakazila, když jí bylo 23 let, v ní vyvolala hlubokou duchovní odezvu.
Zkušenost tělesné křehkosti prohloubila její odevzdání se Bohu a zároveň ji přivedla k
otevření krejčovské dílny, kde by se dívky učily řemeslu, modlitbě a lásce k Bohu. Díky
intenzívní účasti na svátostech a moudrému a osvícenému vedení dona Pestarina dělala velké
pokroky v duchovním životě.
V roce 1872 ji Don Bosko vybral pro založení Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice.
Ve funkci představené se projevila jako schopná formátorka a učitelka duchovního života.
Měla charisma vyrovnané a klidné veselosti, šířila okolo sebe radost a zapojovala další dívky
do úkolu věnovat se výchově ženy.
Svým Dcerám uchovala výchovnou tradici prostoupenou evangelními hodnotami
hledání Boha, který je poznáván prostřednictvím moudré katecheze a vroucí lásky;
zodpovědnost v práci, upřímnost a pokora, jednoduchost života a radostné sebedarování.
Zemřela v Nizze Monferrato 14. května 1881. Pius XI. ji prohlásil za blahoslavenou v r. 1938
a 24. června 1951 byla Piem XII. svatořečena.
V textech modliteb shromáždění chválí Boha a děkuje „Bohu nekonečné dobroty“
(pref.), který dává přednost „poníženým“ a „prostá a upřímná srdce plní svatostí (svého)
Ducha“ (II. vstup. modl.). Děkuje za svatost Marie Dominiky, jež se projevila životem
prožívaným v „horlivé bdělosti … trpělivé dobrotě… upřímné pokoře… činné chudobě…
radostné poslušnosti…a důvěryplném odevzdání sebe sama“ (pref.).
Hluboce spojená s „tajemstvím utrpení a slávy“ vzkříšeného Krista (slav. požeh.), je
tato světice pro každého věřícího „zářivým vzorem křesťanského a řeholního života“ (vstup.
modl.), „učitelkou života“ (I. modl. nad dary) a „zářivým příkladem lásky“ ( II. modl. nad
dary).
„Společenství shromážděné k oslavě“ (II. modl. nad dary) hledí na tento vzor, prosí
Otce, „zdroj všeho dobra“ (I. vstup modl.), aby i církvi dnešní doby daroval tuto svatost, jež
spočívá v „lásce k mládeži“ (II. vstup. modl.), která je každodenním svědectvím Otcovy lásky
(srv. I. vstup. modl.), ve věrnosti „výchovnému působení“ (II. vstup. modl.), „nabízející
dívkám znamení nekonečné lásky“ Boží (pref.), neúnavném „hledání Boha a službě církvi“
(slav. požeh.), aby odpověděla „s radostí na Pánovo volání“ (I. modl. nad dary). Svatost, která
je neustálým růstem v „horlivosti a lásce“, jehož Matka Mazzarellová „zanechala zářivý
příklad“ (II. modl. nad dary), aby budovala „vzájemnou lásku“ a rostla v „radosti“ ze služby
Bohu „v bratřích a sestrách“ (modl. po přij.).
44
VSTUPNÍ ANTIFONA
srv. Ž 118 (117), 16.29
Hospodinova pravice koná mocné činy,
Hospodinova pravice mě pozvedla.
Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné (v době velikonoční Aleluja).
Nebo:
srv. Sir 51, 18b.20
V modlitbě jsem hledal moudrost,
radovalo se z ní mé srdce.
Kráčel jsem po přímé cestě,
od svého mládí jsem ji sledoval (v době velikonoční Aleluja).
Gloria.
VSTUPNÍ MODLITBA
Otče, zdroji všeho dobra,
v hluboké pokoře a vroucí lásce svaté Marie Dominiky Mazzarellové
nám nabízíš zářivý vzor křesťanského a řeholního života.
Dej nám, abychom každého dne svědčili
v pokoře ducha o tvé otcovské lásce.
Skrze tvého Syna…
Nebo (pro řeholní komunitu):
Bože, náš Otče,
ty máš zalíbení v pokorných a upřímná a čistá srdce plníš svatostí svého Ducha.
Vyslyš naši modlitbu o slavnosti svaté Marie Dominiky Mazzarellové [která sdílela se svatým
Janem Boskem lásku k mladým a spolu s ním založila novou řeholní rodinu].
Dej nám poslušnost k jejímu učení a věrnost jejímu výchovnému stylu.
1. ČTENÍ
1 Kor 1, 26-31
Bůh si vyvolil ty, kteří jsou ve světě bezmocní.
¶ Bůh si vybírá pro své dílo slabé a bezvýznamné nástroje, aby „ten, kdo se chlubí, se chlubil
v Pánu.“
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Jen se podívejte, bratři, komu se u vás dostalo povolání! Není tu mnoho moudrých podle
lidských měřítek, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených.
A přece. Ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudré, a ty, kteří
jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, a ty, které svět má za neurozené
a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří
jsou „něco“, aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet.
A od něho pochází to, že jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako dárce
moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a vykoupení. Tak se splnilo, co je v Písmu: ,Kdo se
chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘
Ž 52 (51)
Odp.: Neustále budu důvěřovat v Hospodinovu dobrotu
45
Já však jsem jako zelená oliva
v Božím domě,
stále se spoléhám na Boží slitovnost.
Odp.
Ustavičně tě chci chválit,
že jsi to učinil,
před tvými svatými chci slavit tvé jméno,
neboť je dobré.
Odp.
Mt 11, 29
Aleluja. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a
naleznete pro své duše odpočinek, praví Pán. Aleluja.
EVANGELIUM
Lk 10, 21-28
Velebím tě, Otče, protože jsi tyto věci odhalil maličkým.
¶ Kdo je pokorný, ochotně přijímá Boží zjevení a jeho život se stává vyjádřením lásky.
V té chvíli Ježíš zajásal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebes a země, že
když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se
ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo neví, kdo je Syn, jen Otec, ani kdo je
Otec, jen Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“
Když byli sami, obrátil se k svým učedníkům těmito slovy: „Blahoslavené oči, které vidí, co
vy vidíte. Říkám vám: Mnoho proroků a králů toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli, a
slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli.“
Jeden znalec Zákona povstal, aby přivedl Ježíše do úzkých, a zeptal se: „Mistře, co mám
dělat, abych dostal věčný život?“
Ježíš mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak tam čteš?“
On odpověděl: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou
silou i celou svou myslí, a svého bližního jako sám sebe.“
Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To dělej, a budeš žít.“
Jiná volitelná čtení
1. ČTENÍ (mimo dobu velikonoční)
– Pís 8, 6-7
Láska je silná jako smrt.
* Ž 45 (44): V tobě, Hospodine, je má radost.
– Sir 3, 19-26a
Hospodin je oslaven v pokorných.
* Ž 131 (130): Blahoslavení tiší a pokorní srdcem.
– Sir 51, 18-28
V modlitbě jsem hledal moudrost.
* Ž 52 (51): Dobrý je Hospodin a velký ve své lásce.
1. ČTENÍ (v době velikonoční)
– Kol 3, 12-17
46
Nadevším ať je láska, která je svorníkem dokonalosti.
* Ž 34 (33): Chvalme a vyvyšujme Hospodinovu lásku.
– 1 Jan 4, 7-16
Milujeme-li se navzájem, Bůh v nás přebývá.
* Ž 103 (102): Velký je Hospodin, jeho láska trvá na věky.
– 1 Jan 5, 1-5
Toto je vítězství, které přemohlo svět – naše víra.
* Ž 16 (15): Hospodine, tobě důvěřuji, nebudu zahanben.
– Zj 21, 5-7
Tomu, kdo žízní, dám vodu z pramene života.
* Ž 16(15): Jenom ty, Hospodine, konáš divy.
EVANGELIUM
– Mt 5, 1-12a
Blahoslavení chudí a tiší, blahoslavení ti, kteří mají čisté srdce.
– Mt 5, 13-16
Vy jste světlo světa.
– Mt 16, 24-27
Kdo ztratí svůj život pro mě, nalezne jej.
– Mt 25, 1-13
Ženich je tady, jděte mu naproti!
– Lk 10, 38-42
Maria seděla u Ježíšových nohou a poslouchala jeho řeč.
– Jan 15, 1-10
Kdo zůstává ve mně a já v něm, přináší mnoho ovoce.
Slaví-li se jako slavnost, první čtení a žalm jsou následující:
1. ČTENÍ
Zj 19, 1.5-9a
Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.
¶ Ráj bude svatební hostinou, chvalozpěvem na Boží lásku, která bude plně přijata a
opětována.
Já, Jan, uslyšel jsem jakoby mocný hlas velkého zástupu v nebi: „Aleluja! Vítězství, sláva a
moc našemu Bohu!“
Od trůnu pak vyšel hlas: „Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte a kdo se ho bojíte,
malí i velcí!“
A tehdy jsem uslyšel, jak volá přečetný zástup – podobalo se to hukotu velkých vod a
mocnému dunění hromů: „Aleluja! Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se,
jásejme a vzdejme mu čest, neboť nadešla Beránkova svatba, jeho nevěsta se připravila. Bylo
jí dáno, aby se oblékla do skvěle bílého kmentu“ – kmentem jsou dobré skutky věřících.
A dále mi řekl: „Zapiš to: Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!“
Ž 148
Odp.: Hospodine, svým životem ti vzdáváme chválu.
47
Chvalte Hospodina z nebes,
chvalte ho na výsostech!
Chvalte ho, všichni jeho andělé,
chvalte ho, všechny jeho zástupy!
Odp.
Králové země a všechny národy,
knížata a všichni soudcové země,
jinoši a s nimi panny,
starci spolu s dětmi
ať chválí jméno Hospodinovo.
Odp.
Jeho velebnost převyšuje zemi i nebe
a velikou moc dal svému lidu.
Chválou je všem svým svatým,
synům Izraele, lidu, který je mu blízký.
PŘÍMLUVY
Drahé sestry a bratři, děkujme nebeskému Otci za divy, které vykonal ve svaté Marii
Dominice Mazzarellové, a vyprošujme církvi, lidstvu a nám zde přítomným dobrodiní jeho
lásky.
Bože dobroty, vyslyš nás.
1. Za církev na celém světě, aby byla otevřená Duchu svatému, přijímala moc Kristova
evangelia, a tak pomáhala rozvíjet bohatství rozmanitosti kultur dnešní doby.
2. Za křesťanské vychovatele, aby se velkoryse snažili vést mládež dnešní doby k vědomému
růstu ve víře a k vydávání svědectví Kristu.
3. Za ženy, aby odvážně spolupracovaly na řešení problémů naší doby a usilovaly o
spravedlivější společnost založenou na velkých hodnotách života a lidského soužití.
4. Za Dcery Panny Marie Pomocnice, aby po příkladu svaté Marie Dominiky Mazzarellové
rostly ve společenství s Kristem a pozorné k Duchu svatému neúnavně pracovaly pro
dobro mladých lidí, kteří jsou jim svěřeni.
5. Za nás, kteří máme účast na této eucharistii, abychom z tohoto nevyčerpatelného pramene
života brali sílu k radostnému plnění Boží vůle.
Otče, přijmi dobrotivě prosby, které ti přednášíme v den svátku (o slavnosti) svaté Marie
Dominiky Mazzarellové, v ní oslavujeme tajemství lidství obnoveného v Kristu, dej, ať jsme
věrni křestním závazkům, aby se ti líbily naše úmysly a skutky. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Bohu Otci, který chudým a pokorným odhaluje bohatství evangelia, projevme s důvěrou svou
vděčnost a prosme ho:
Otče, obnov nás svým Duchem.
1. Za církev, aby skrze pozorné naslouchání Duchu svatému dokázala rozpoznat znamení
doby, která urychlují příchod Božího království.
2. Za všechny členy salesiánské rodiny, aby po příkladu Marie Mazzarellové s nadšením
prožívali své sebedarování Bohu a bratřím a sestrám.
3. Za Dcery Panny Marie Pomocnice, aby věrné duchu zakladatelky žily své povolání k
velkorysé službě církvi naší doby.
48
4. Za mladé lidi, aby zakusili osvobozující moc Kristova evangelia a upevnili tak své
křesťanské přesvědčení.
5. Za naše shromáždění, aby se účastí na hostině Slova a Chleba života posílila pouta
přátelství a společenství mezi námi pro dobro naší společnosti.
Otče, vyslyš naše prosby a nám, kteří oslavujeme tvé veliké skutky, které jsi vykonal ve svých
svatých, dej vytrvat v lásce k tobě, abychom v síle Ducha svatého mohli zvěstovat tvé Slovo,
Ježíše Krista, tvého Syna a našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Přijmi, Otče, tyto dary, které ti přinášíme jako znamení naší duchovní oběti a na přímluvu
svaté Marie Dominiky, v níž jsi nám dal učitelku života, dej, ať naší každodenní prací
radostně odpovídáme na tvé volání. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo (pro řeholní komunitu):
Přijmi, Otče, dary tohoto společenství shromážděného k tvé oslavě a rozhojni v nás plamen
lásky, jejímž zářivým příkladem byla svatá Marie Dominika. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Panna moudrá a bdící.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné,
chválit tě a děkovat ti, Otče svatý, Bože nekonečné dobroty,
Ve svaté Marii Dominice Mazzarellové,
panně moudré a bdící,
jsi nechal zazářit horlivou věrnost a trpělivou dobrotu,
upřímnou pokoru a činnou chudobu,
radostnou poslušnost a důvěryplné odevzdání sebe sama.
Svým Duchem
jsi ji povolal, aby spolu se svatým Janem Boskem
založila novou řeholní rodinu,
která nabízí dívkám znamení tvé nekonečné lásky,
darované nám v Kristu, tvém Synu.
A my, sjednoceni ke tvé chvále
spolu se všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, svatý, svatý…
srv. Lk 10, 21
Velebím tě, Otče, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým.
49
Ano, Otče, tak se ti zalíbilo. (v době velikonoční Aleluja).
Nebo:
Lk 10, 27
Praví Pán:
„Miluj Hospodina, svého Boha z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou
svou myslí a bližního jako sám sebe“ (v době velikonoční Aleluja).
Bože, náš Otče, učiň ať účast na této eucharistické hostině [podle příkladu svaté Marie
Dominiky] v nás živí touhu po tobě, který jsi naše jediné a nejvyšší dobro. Ať posiluje naši
vzájemnou lásku a rozmnožuje v nás radost, že ti smíme sloužit v našich bratřích a sestrách.
Bůh, náš Otec,
který vás shromáždil k oslavě
svátku (slavnosti) svaté Marie Dominiky,
ať vám dopřeje žít stále
v pokoře a evangelní lásce.
O.: Amen.
Vzkříšený Kristus,
který dal Matce Mazzarellové účast na tajemství
svého utrpení a slávy,
ať proměňuje váš život
v radostnou oběť, která přináší dobré ovoce.
O.: Amen.
Duch svatý,
který Marii Dominiku Mazzarellovou
naplnil svými dary zbožnosti a rady,
ať vás učiní neúnavnými v hledání Boha
a ve službě církvi.
O.: Amen.
O.: Amen.
18. května
Sv. Leonarda Murialda, kněze
50
Narodil se roku 1828 v Turíně v Itálii. V rodině a později i u piaristů v Savoně se mu
dostalo vynikajícího vychování. Po usilovném studiu Božího slova a teologie byl vysvěcen na
kněze a poté se věnoval pastoraci, vyučoval katechizmus ve věznicích pro mladistvé, kázal a
šířil víru i za pomoci tisku. Podařilo se mu tak sjednotit vnitřní život, který nachází svůj zdroj
v modlitbě, a činný život věnovaný mnohostrannému apoštolátu. Byl v úzkém kontaktu s
donem Cafassem a donem Boskem, který mu svěřil vedení Oratoře sv. Aloise v Turíně.
V r. 1873 založil Turínskou zbožnou společnost sv. Josefa, později nazvanou
Kongregace sv. Josefa („Murialdovi josefíni“), a tak rozšířil a upevnil výchovné působení,
které započal pro mládež z vesnic a z továren. S velkou láskou a dobrotou se věnovat mládeži
a celých 34 let vedl Collegio Artigianelli (ústav pro učně), kde se věnoval, navzdory
nesmírným těžkostem, křesťanské a profesionální formaci mladých dělníků a zajistil pro ně
také vhodnou právní ochranu. Účastnil se vzniku aktivních katolických dělnických organizací.
Byl vždy velmi činný a ke všem přívětivý, jeho heslem bylo: „Dělat a mlčet.“ V roce
1887 smrtelně onemocněl. Don Bosco, který byl již u konce svých sil, mu přišel požehnat a
don Murialdo se uzdravil tak, že mohl intenzívně pracovat i přes zkoušky a potíže až do 30.
března 1900.
Pavel VI. jej blahořečil v r. 1963 a svatým ho prohlásil 3. května 1970.
Památka sv. Leonarda, kterou slavíme v době velikonoční, je výmluvným znamením
toho, jak Bůh „zdroj všeho dobra“ (I. vstup. modl.) dává vždy a všude v církvi poznat a
zakoušet nový život, který vzkříšený Kristus přináší skrze příklad, naučení a přímluvu
svatých, aby přivedl člověka „k pramenům života“ (pref.).
Eucharistie, slavení památky Velikonoc, „naslouchání slovu a účast na chlebě života“
(modl. po přij.), jsou pro shromáždění příležitostí prosit o „plnost Božího milosrdenství“
(modl. nad dary) a „sílu Ducha“ (modl. po přij.) tak, abychom naplnili přikázání lásky (srv.
vstup. modl.) a „projevovali lásku k nejchudším a k pravdě“ (modl. po přij.).
VSTUPNÍ ANTIFONA Mk 10, 14
Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království, praví Pán.
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, zdroji všeho dobra, ve svatém Leonardovi Murialdo jsi dal sirotkům otce a mladým
dělníkům průvodce. Na jeho přímluvu nám dej, abychom se řídili přikázáními tvé lásky ve
službě našim bratřím a sestrám. Skrze Krista, našeho Pána.
Je-li to z pastoračního hlediska vhodné, mohou být vybrána z těch, která následují.
51
1. ČTENÍ
1 Sol 2, 2b-12
Jako otec povzbuzuje vlastní děti, tak jsme to dělali s každým z vás.
¶ Křesťanský vychovatel předkládá Kristovo evangelium v jeho celistvosti, nehledá své zájmy.
Bezúhonnost chování umocňuje jeho hlásání a činí je autentickým.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Bratři, odvážili jsme se s důvěrou v Boha kázat vám radostnou Boží zvěst i přes mnohý těžký
zápas.
Když vás totiž povzbuzujeme, nepramení to z nějakého falešného přesvědčení, z nějakých
nepoctivých úmyslů, ani vás nechceme klamat. Ale Bůh nám svěřil evangelium, když nás
napřed vyzkoušel, a proto se nechceme svým kázáním dělat pěknými v očích lidí, ale chceme
se líbit Bohu, který zkoumá naše srdce.
A proto, jak sami víte, jsme nikdy neužívali úlisných řečí, ani jsem nic nedělali ze skryté
lakoty – Bůh je svědek. Nehledali jsem slávu u lidí, ani u vás, ani u jiných, ačkoli jako
Kristovi apoštolové jsme vám mohli dát pocítit svou moc. Ale my jsme si mezi vámi počínali
tak něžně, jako když matka hýčká svoje děti.
Tak jsme po vás toužili, že bychom vám nejraději nejen odevzdali Boží radostnou zvěst, ale
dali za vás i vlastní život. Tak velice jsme si vás oblíbili.
Jistě si vzpomínáte, bratři, na naši vyčerpávající námahu: ve dne v noci jsme pracovali,
abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám hlásali Boží evangelium. Vy i Bůh jste
svědky, jak jsme se k vám věřícím chovali náležitě, spravedlivě a bezúhonně. Vždyť víte, jak
jsme každého z vás jako otec vlastní děti povzbuzovali, pobízeli a zapřísahali, abyste vedli
život hodný Boha, který vás povolal do svého království a do své slávy.
Ž 34 (33)
Odp.: Svým životem budu velebit Hospodina
Odp.
oslavujeme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
vysvobodil mě ze všech mých obav.
Odp.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.
Odp.
Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Odp.
Bojte se Hospodina, jeho svatí!
52
Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
Mocní strádají a hynou hlady,
nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
Odp.
Nebo:
1. ČTENÍ
2 Sol 3, 5-13.16
Každý ať v klidu pracuje a jí chléb, na který si sám vydělá.
¶ Křesťanský vychovatel dává příklad činného života, ve kterém se musí spojovat láska k Bohu
s účinnou spoluprací pro dobro bratří a sester.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Bratři!
Pán ať řídí vaše srdce k Boží lásce a k tomu, abyste byli trpěliví tak, jako byl Kristus.
Přikazujeme vám jménem Pána Ježíše Krista: straňte se každého bratra, který žije
nespořádaně, a ne podle zásad, které jste od nás přijali. Víte sami, jak nás máte napodobovat.
Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme, ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo. Naopak:
ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to
neměli právo, ale dáváme vám sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat. Ano, už
tehdy, když jsme byli u vás, přikazovali jsme vám: „Kdo nechce pracovat, ať nejí.“ A teď
slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnání věcmi, do
kterých jim nic není. Takovým (lidem) důrazně přikazujeme (mocí, kterou máme) od Pána
Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.
A vy, bratři, se nenechte od konání dobrých skutků odradit únavou.
Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a každým způsobem. Pán buď s vámi se
všemi.
Ž 127 (126)
Odp.: Kdo důvěřuje v Hospodina, nenamáhá se nadarmo.
Když nestaví dům Hospodin,
marně se lopotí, kdo ho stavějí.
Když nestřeží město Hospodin,
marně bdí strážce.
Odp.
Marné je časně vstávat,
dlouho vysedávat u práce,
jíst chléb námahy;
neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.
Odp.
Nebo:
53
1. ČTENÍ
1 Jan 4, 7-13.19-21
Milujme se navzájem, protože láska je z Boha.
¶ Láska, kterou křesťanský vychovatel vyzařuje, je znamením a zároveň plodem jeho
zakotvení v Bohu.
Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z
Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala
Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze
něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal
svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy
nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k
dokonalosti. Že zůstáváme v něm, a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali
jeho Ducha.
My milujeme Boha, protože on napřed miloval nás. Říká-li kdo: „Miluji Boha,“ ale (přitom)
nenávidí svého bratra, je lhář. Neboť kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat
Boha, kterého nevidí. A on nám dal toto přikázání: aby ten, kdo miluje Boha, miloval i svého
bratra.
Ž 112 (111)
Odp.: Hospodin miluje toho, kdo dává s radostí.
Blaze muži, který se bojí Hospodina,
který má velkou zálibu v jeho přikázáních.
Mocné bude na zemi jeho potomstvo,
pokolení řádných lidí bude požehnáno.
Odp.
Hojnost a bohatství budou v jeho domě
a jeho štědrost potrvá navždy.
Září v temnotách jako světlo řádným lidem,
je milosrdný, dobrotivý a spravedlivý.
Odp.
Blaze muži, který se slitovává a půjčuje,
stará se o své věci podle práva.
neboť navěky nezakolísá,
ve věčné paměti bude spravedlivý.
Odp.
Nemusí se obávat zlé zprávy,
jeho srdce je pevné, důvěřuje v Hospodina.
Rozděluje, dává chudým,
jeho moc poroste v slávě.
Odp.
Srv. Mt 10, 27
Aleluja. Ve tmě jsem vám zvěstoval Boží slovo, nyní ho hlásejte ze střech. Aleluja.
54
EVANGELIUM
Mt 10, 26-33
Co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!
¶ Evangelium musí být hlásáno odvážně i uprostřed zkoušek a pronásledování s důvěrou
v Otcovu účinnou a prozřetelnou přítomnost.
Ježíš řekl svým apoštolům:
„Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to
nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte
ze střech!
A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může
zahubit v pekle duši i tělo. Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich
nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na
hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci.
každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi.“
Nebo:
Mk 10, 15
Aleluja. Kdo nepřijme Boží království jako dítě, praví Pán, vůbec do něho nevejde. Aleluja.
EVANGELIUM
Mk 10, 13-21
Jdi, prodej všechno, co máš a rozdej chudým; pak přijď a následuj mě.
¶ K následování Ježíše je nezbytná naprostá otevřenost, jakou má dítě ke své matce.
Slova svatého evangelia podle Marka.
(Matky) přinášely k Ježíšovi děti, aby jim požehnal. Ale učedníci jim to zakazovali.
Když to Ježíš viděl, rozmrzelo ho to a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim,
neboť takovým patří Boží království. Amen, pravím vám: kdo nepřijme Boží království jako
dítě, vůbec do něho nevejde.“
Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim.
Když se vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře
dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“
Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh.
Znáš přikázání: ,Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš
podvádět, cti svého otce i matku!‘“
On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“
Ježíš na něho pohleděl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a
rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“
PŘÍMLUVY
55
Drazí bratři a sestry, jsme přitahováni nekonečnou láskou, kterou Bůh miluje každého z nás, a
proto mu, na přímluvu svatého Leonarda Murialdo, přednesme své naléhavé prosby:
Pane, vyslyš nás ve své lásce.
1. Za papeže a všechny biskupy, aby věrni apoštolské službě se starostlivou láskou vedli Boží
lid.
2. Za všechny pracující, aby byla s láskou a spravedlností podporována jejich křesťanská
důstojnost podle zásad evangelia.
3. Za mladé lidi, aby se našlo mnoho těch, kteří odpovědí na Kristovo pozvání dát svůj život
pro dobro bratří a sester.
4. Za křesťanská společenství, aby povzbuzena jistotou Boží lásky čelila obtížím života
klidným odevzdáním se do Boží vůle.
5. Za všechny ty, kteří se věnují politickým, sociálním a veřejným záležitostem, aby usilovali
o spravedlivější a lidštější svět.
6. Za nás, kteří jsme se sešli v tomto shromáždění, abychom byli obnoveni tajemstvím, které
slavíme, a setrvali ve víře, naději a lásce.
Otče, na přímluvu svatého Leonarda Murialdo, který se ti zasvětil dokonalou oddaností a
obětoval se pro dobro lidu, dej nám radost z vyslyšení našich proseb. Skrze Krista, našeho
Pána.
MODLITBA NAD DARY
Otče, přijmi dary, které ti přinášíme v den památky svatého Leonarda a dej, ať nám oběť, na
které máme účast, získá plnost tvého milosrdenství. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Slaví-li se mše mimo dobu velikonoční, následuje Preface o duchovních pastýřích, „Poslání
svatých pastýřů v církvi“ (Český misál, s. 421).
„Obnova všeho skrze vzkříšeného Krista“
Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, abychom ti, Bože, vždycky a všude
vzdávali díky, abychom tě chválili a oslavovali zvláště nyní, v době velikonoční. Vždyť naše
velikonoční oběť je tvůj Kristus. V něm všechno zastaralé zaniklo, v něm bylo všechno
obnoveno, v něm našel život smysl a plnost. Skrze něho vstoupila do světa tvá radost a celý
vesmír a mocné zástupy andělů zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:
srv. 1 Jan 4, 21
Kdo miluje Boha, ať miluje také svého bratra, to je Pánovo přikázání (v době velikonoční
Aleluja).
Bože, náš Otče, v této svátosti jsi nám dal sílu svého Ducha. Dej, abychom i my skrze
naslouchání slovu a účast na chlebě života mohli jako svatý Leonard projevovat lásku k
druhým a k pravdě. Skrze Krista, našeho Pána.
24. května
56
Bl. Panny Marie, Pomocnice křesťanů
Hlavní patronky Společnosti sv. Františka Saleského, Institutu Dcer Panny Marie
Pomocnice a Sekulárního institutu Volontárií Dona Boska
Slavnost
Když tato slavnost připadne na některou z nedělí v době velikonoční nebo na slavnost Seslání
Ducha sv., překládá se na první bezprostředně následující volný den (srv. Římský misál,
Všeobecná ustanovení o liturgickém roku a o kalendáři, č. 5 a 60).
Kde je to z pastoračního hlediska vhodné, je možné, připadne-li slavnost na všední den, ji
znovu slavit v neděli, za předpokladu, že je to neděle v liturgickém mezidobí. V tomto
případě může být formulář použit na všech mších s účastí lidu (srv. tamtéž, č. 58 a 59).
V předivu lidských událostí křesťanský lid mnohokrát v dějinách zakusil konkrétní
pomoc Panny Marie, především v obzvlášť těžkých chvílích života církve. Odtud pochází
zvyk vzývat Matku Boží jako Pomocnici křesťanů. Datum svátku je stanoveno na 24. května,
den, kdy se papež Pius VII., zázračně osvobozený ze svého vězení, vrátil do Říma v r. 1814.
Sv. Jan Bosko v invokaci Pomocnice křesťanů viděl podivuhodnou syntézu tajemství
blahoslavené Panny v plánu spásy, který se uskutečňuje v církvi, natolik, že napsal:
„…zkušenost osmnácti století nám jasně ukazuje, že Maria z nebe pokračovala s největším
úspěchem své poslání matky církve a pomocnice křesťanů, které začala již na zemi“ (Zázraky
Matky Boží, 1868, str. 45).
Věrná duchu a poslání Dona Boska se salesiánská rodina nechává vést a podpírat
mateřskou přítomností Panny Marie, aby se stále plněji darovala Pánu a byla pro mladé lidi
svědectvím o Boží lásce.
II. vatikánský koncil uznal, že Maria „ve své mateřské lásce pečuje o bratry svého
Syna, kteří ještě putují v mnoha nebezpečích a nesnázích, dokud nebudou dovedeni do šťastné
vlasti. Proto blahoslavená Panna je vzývána v církvi jako přímluvkyně, pomocnice,
zachránkyně a prostřednice.“ (Lumen Gentium, č. 62)
Slavit Kristovy Velikonoce, připomínat si a uctívat „slavnou Pannu Marii“ (Římský
kánon) zahrnuje tedy naslouchat jako ona Božímu slovu, dovolit, aby přinášelo ovoce, a
horlivě je hlásat; vnímat a vzývat Pannu Marii jako vzor modlitby a pastorační lásky; uznat ji
jako učitelku a průvodkyni a s důvěrou dítěte se k ní utíkat.
Hlavní patronka salesiánské rodiny a učitelka moudrosti pomáhá milovat jako miloval
Don Bosko; je vzorem pastorační lásky, září jako hvězda evangelizace a povznáší člověka.
Liturgický formulář je především vděčnou oslavou za dílo Boha Otce (srv. resp. žalm),
který ve svém „podivuhodném plánu spásy“ (II. vstup. modl.) poslal svého Syna „narozeného
z ženy“ (II. čtení). Panna Maria „matka a pomocnice křesťanů“ (I. vstup. modl.) je
„velkolepým znamením“, je to „žena oděná sluncem“ (I. čtení).
V tomto směru jsou texty také radostným chvalozpěvem na Pannu Marii, protože jako
„pokorná …služebnice“ Páně a „vzor každé ctnosti, se naplno podřídila (jeho) plánu spásy a s
poslušností víry a vroucí láskou spolupracovala na díle Krista … spasitele“ (pref.). Když je
teď spojena se Synem „ve slávě, pokračuje ve svém poslání k církvi“, která v čase postupuje
na své „cestě do nebeského Jeruzaléma v zápasech a nebezpečích“ (pref.).
S touto jistotou se posvátné shromáždění při slavení tajemství Krista „narozeného z
Panny Marie“ (modl. po přij.), „vítěze nad smrtí“ (Slav. požeh.), „vzkříšeného jako prvotina
nového stvoření“ (modl. po přij.), jako (Panna Maria) dává k dispozici Božímu plánu (srv.
evangelium a ant. k přij.). Proto přednáší své prosby a modlí se za dar Ducha sv., „který
57
sestoupil na apoštoly shromážděné ve večeřadle s Pannou Marií“ (slav. požeh.), aby „se
prohloubila naše víra, naděje a láska“ (modl. nad dary); abychom „s moudrostí a láskou
překonávali všechny zkoušky “ (I. vstup. modl.); „stále více se podobali Kristu“ ( modl. nad
dary); „s důvěrou a odvahou neustále usilovali v dějinách o růst …království“ (modl. po
přij.); „kráčeli (k Otci) v novosti života“ (modl. po přij.); „měli již nyní účast na Kristově
vítězství“ (I. vstup. modl.).
VSTUPNÍ ANTIFONA
Srv. Jdt 13, 18b.19
Požehnaná jsi, Panno Maria, od Pána, nejvyššího Boha, mezi všemi ženami na zemi; on tak
proslavil tvé jméno, že nevymizí tvá chvála z úst lidí (v době velikonoční Aleluja).
Gloria
VSTUPNÍ MODLITBA
Pane, náš Bože, tys ustanovil Pannu Marii Matkou a Pomocnicí křesťanů; na její přímluvu
uděl církvi sílu svého Ducha, aby moudrostí a láskou překonávala všechny zkoušky a měla již
nyní účast na vítězství Krista, tvého Syna. Neboť on…
Nebo pro řeholní komunitu:
Všemohoucí a milosrdný Bože, ve svém podivuhodném plánu spásy jsi nám dal Pannu Marii
za matku a pomocnici křesťanů. Dej, aby tvá církev s důvěrou a odvahou neustále usilovala v
dějinách o růst tvého království. Skrze tvého Syna…
1. ČTENÍ
Zj 12, 1.3a.7-12a.17
Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem.
¶ V dějinách probíhá tvrdý boj mezi silami dobra a zla. V Panně Marii, prvotině církve
dochází dobro svého největšího vítězství v síle vykupitelského díla Kristova.
Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod
nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy.
Potom se objevilo na nebi další znamení: veliký ohnivě rudý drak se sedmi hlavami a
deseti rohy.
Na nebi nastal boj: Michael a jeho andělé se dali do boje s drakem; drak a jeho andělé
se postavili proti nim, ale neobstáli a přišli o svoje místo na nebi. Velký drak – starý had,
nazývaný ďábel a satan, svůdce celé země – byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s
ním.
Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi: „Od nynějška patří vítězství, moc a královská
vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému, neboť byl svržen žalobník našich bratří,
který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci. Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví a
slovem svého svědectví, protože nemilovali svůj život natolik, že by se zalekli smrti. Proto se
veselte nebesa a vy, kteří v nich přebýváte!“
Tu se had na ženu rozlítil a odešel, aby vedl válku proti ostatním z jejího potomstva,
kteří zachovávají Boží přikázání a hlásí se k Ježíšovu svědectví.
Zj 15, 3b-4
58
Odp.: Chvalme Pána radostným zpěvem
Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky,
Pane, Bože vševládný!
Spravedlivé a spolehlivé jsou tvé cesty, králi národů!
Odp.
Kdo by nevzdával, Pane,
úctu a slávu tvému jménu?
Vždyť ty jediný jsi svatý!
Odp.
Všechny národy přijdou
a budou se před tebou klanět,
neboť se ukázalo, že tvá rozhodnutí jsou spravedlivá.
Odp.
2. ČTENÍ
Gal 4, 4-7
Bůh poslal svého Syna, narozeného ze ženy, abychom byli přijati za syny.
¶ Kristovo vtělení do lůna Panny Marie představuje vrcholný bod dějin spásy: povolání stát
se Božími dětmi, darem Ducha sv.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři!
Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného
Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny.
A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá:
„Abba, Otče!“ Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha.
Aleluja. Blahoslavená Matko a neposkvrněná Panno, pros za nás, nyní i vždycky, u Pána,
našeho Boha. Aleluja.
EVANGELIUM
Jan 2, 1-11
Matka řekla: „Udělejte všechno, co vám řekne.“
¶ Pro zázrak učiněný na přímluvu Panny Marie učedníci uvěřili v Ježíše.
Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova Matka. Na tu svatbu byl pozván
také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla Matka Ježíšovi: „Už nemají víno.“
Ježíš jí odpověděl: „Co mi chceš ženo? Ještě nepřišla má hodina.“
Jeho Matka řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“
Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování u židů, a každý
džbán byl na dvě až tři vědra.
Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte džbány vodou!“ Naplnili je až po okraj.
A nařídil jim: „Teď naberte a doneste správci svatby!“
Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud
je, ale služebníci, kteří načerpali vodu, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý
člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší; ale ty jsi
uchoval dobré víno až do této chvíle.“
To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a
jeho učedníci v něj uvěřili.
Jiná čtení:
59
1. ČTENÍ
(mimo dobu velikonoční)
– Gn 3, 1-6.13-15
Vložím nepřátelství mezi tebe a ženu.
* Ž 98 (97): Hospodin vykonal podivuhodné věci
– 1 Sam 1, 24-28; 2, 1-2.4-8
Mé srdce se raduje v Hospodinu
* Lk 1, 46b-55: Pán shlédl na svou nepatrnou služebnici
– 2 Sam 7, 1-5.8-11.16
Hospodin ti vystaví příbytek.
* Ž 87 (86): Hospodin do tebe vložil pramen života
– Iz 7, 10-14; 8, 10c
Panna porodí syna; Bůh-s-námi.
* Lk 1, 46b-55: V Panně Marii Pán vykonal veliké věci
– Iz 61, 10-11
V Hospodinu je má radost.
* Ž 85 (84): Hospodinova sláva se usídlí v naší zemi
– Sof 3, 14.15b-18a
Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, je to mocný zachránce.
* Pís 2, 8.10-12.14: Tvůj příchod, Hospodine, nás naplňuje radostí
– Zach 2, 14-17
Raduj se, Siónská dcero, Hospodin přijde přebývat uprostřed tebe.
* Ž 147: Raduj se, Maria, Pán s tebou
1. ČTENÍ
(v době velikonoční)
– Sk 1, 12-14
Byli jednotni v modlitbě s Pannou Marií.
* Ž 113 (112): Hospodin shlédl na svou nepatrnou služebnici
– Zj 21, 1-3.5a
Hle, Boží příbytek mezi lidmi.
* Ž 45 (44): Raduj se, Maria, Pán s tebou
2. ČTENÍ
– Ef 1, 3-6.11-12
V Kristu nás vyvolil ještě před stvořením světa.
EVANGELIUM
– Mt 12, 46-50
To je má matka a moji příbuzní.
– Lk 1, 26-38
Tvůj syn bude veliký a bude kralovat na věky.
– Lk 1, 39-47
Požehnaný plod života tvého.
– Lk 11, 27-28
Blahoslavení, kdo slyší Boží slovo.
– Jan 19, 25-27
60
Hle, tvůj syn! Hle, tvá matka!
PŘÍMLUVY
Bůh chtěl, aby byla Matka jeho Syna plná milosti. Modleme se, aby dal církvi a všem lidem
dobré vůle účast na tomto bohatství.
Pane, braň svou církev.
1. Za církev, rozšířenou po celém světě, aby povzbuzována přítomností Ducha Utěšitele
usilovala o život podle evangelia, které hlásá.
2. Za mír mezi národy, aby bylo překonáno každé rozdělení a aby byly, s ohledem na různost
kultur, podporovány základní hodnoty lidské rodiny.
3. Za salesiánskou rodinu, aby obnovovala svou oddanost Pomocnici křesťanů, a tak nalézala
stále novou sílu pokračovat ve svém poslání v církvi a ve společnosti.
4. Za ty, kdo se věnují službě lidem starým, trpícím a vyloučeným na okraj společnosti, aby
podle Mariina příkladu byli znamením, že se Kristus stará o své bratry a sestry.
5. Za rodiče, aby ve světle nazaretské rodiny moudře pečovali o lidský i křesťanský růst dětí.
6. Za nás, kteří slavíme tuto slavnost, abychom byli jako panna Maria vytrvalí ve víře, pevní
v naději a pohotoví v lásce.
Bože, tys dal Panně Marii účast na díle Krista, tvého Syna. Vyslyš na její přímluvu hlas svých
synů a dcer, aby pozorní vůči Duchu dosvědčovali každého dne svou věrnost evangeliu. O to
tě prosíme skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Drazí bratři a sestry, obraťme se se svými prosbami na Boha Otce, který ve své nekonečné
dobrotě chtěl, aby Panna Maria měla účast na spásonosném poslání jeho Syna.
Pane, vyslyš naše prosby.
1. Za církev, putující Boží lid, aby v Marii vždy hledala skutečný vzor života a starostlivou
pomoc pro své poslání.
2. Za papeže a naše pastýře, aby se ve své službě hlasatelů evangelia svěřovali Panně Marii,
hvězdě evangelizace.
3. Za ty, kterým jsou svěřeny národy, aby při svém poslání hleděli na Marii, která se zcela
otevřela Boží vůli pro spásu světa.
4. Za salesiánskou rodinu, aby uměla žit a působit v duchu blahoslavenství v církvi naší doby.
5. Za mladé lidi, zvláště za ty, kteří prožívají úzkosti a zklamání, aby objevili v Panně Marii
matku, která pečuje o dobro svých dětí a aby se jí svěřili, neboť je pramenem naděje,
společenství a pokoje.
6. Za nás zde shromážděné při oslavě Panny Marie Pomocnice, abychom neustále zakoušeli
její mateřskou přítomnost, která je znamením pokoje, radosti a dokonalého souhlasu s vůlí
Páně.
Bože, milosrdný Otče, vyslyš naše modlitby a na přímluvu blahoslavené Panny Marie,
Pomocnice křesťanů dej, abychom rostli ve víře, naději a lásce, a tak každý den žili podle tvé
vůle. Skrze Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
61
Přijmi, Otče, modlitby a dary, které ti tvůj lid předkládá o slavnosti Panny Marie Pomocnice
křesťanů; na její přímluvu dej, ať se prohloubí naše víra, naděje a láska, abychom se stále více
podobali Kristu, který vydal sebe sama za život světa. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Maria, Matka putujícího lidu
Vpravdě je důstojné a spravedlivé vzdávat ti díky
a je krásné velebit tvé jméno,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože.
O slavnosti Panny Marie Pomocnice křesťanů
tě chválíme, velebíme a oslavujeme.
Tvá pokorná služebnice, vzor každé ctnosti,
bezvýhradně odpověděla na tvou nabídku lásky
a spolupracovala poslušností víry a vroucí láskou
na díle Krista, našeho Spasitele.
Spojena s ním ve slávě,
nepřestává v církvi
s mateřskou starostlivostí pomáhat svým dětem;
stojí při nich v zápasech a nebezpečích
a doprovází je na cestě do nebeského Jeruzaléma.
Pro tento dar tvé dobroty
se v jásotu spojuje země s nebeskými zástupy
a zpívá novou píseň:
srv. Jan 2, 1.5
V galilejské Káně byla svatba.
Maria řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám Ježíš řekne“ (v době velikonoční
Aleluja).
Nebo: srv. Lk 1, 48.38
Budou mě blahoslavit všechna pokolení, protože Bůh dobrotivě shlédl na svou nepatrnou
služebnici.
„Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“(v době velikonoční Aleluja).
Otče, nasytil jsi nás chlebem z nebe,
Ježíšem Kristem, zrozeným z Panny Marie
a vzkříšeným jako prvotina nového stvoření;
dej nám,
abychom obnoveným životem směřovali k tobě
a spolupracovali na příchodu tvého království.
62
Bůh Otec, který chtěl, aby se Maria stala
Pomocnicí křesťanského lidu,
ať vás zahrne hojností své lásky.
O.: Amen.
Ježíš Kristus, vítěz nad smrtí,
který nám na kříži daroval Marii za Matku,
ať vám dá účast na bohatství svého života.
O.: Amen.
Duch svatý, který sestoupil na apoštoly
shromážděné ve večeřadle s Pannou Marií,
ať vás učiní ve světě svědky zmrtvýchvstání.
O.: Amen.
O.: Amen.
23. června
63
Sv. Josefa Cafassa, kněze
Památka
Narodil se roku 1811 v Castelnuovo d’Asti v Itálii, studoval ve školách a v semináři v
Chieri. Když se stal knězem, šel do Turína do Církevního konviktu, kde se zdokonalil ve
studiu morální teologie a zároveň se věnoval katechezi mládeže a vězňů. Když se stal
„rektorem“ (konviktu), věnoval se formaci mladého kléru a to především výukou morální
teologie, kterou osvobodil od jansenistické strohosti láskyplnou naukou sv. Františka
Saleského a sv. Alfonse z Liguori. Ukázal tak cestu svatosti naplňovanou každodenními
povinnostmi, duchem služby, životem modlitby a odevzdáním se Bohu. Při návštěvách vězňů
a při asistenci odsouzenců na smrt jim dával pocítit sílu křesťanské naděje a důvěru v Boží
milosrdenství.
Spolu s ostatními iniciativami podporoval také materiálně dílo sv. Jana Boska, jehož byl po
mnoho let zpovědníkem a duchovním vůdcem a kterému potvrdil, že jeho povolání k mládeži
pocházelo od Boha.
„Kněz vězňů“ a „perla italského kléru“ (Pius XI.) zemřel 23. června 1860. Blahořečen byl
v r. 1925 a svatořečen v r. 1947. Pius XII. jej navrhl za patrona věznic.
Texty modliteb oslavují „Boha, nekonečně dobrého Otce“ (vstup. modl.) pro „mimořádné
dary lásky a moudrosti“ (vstup. modl.), kterým dal zazářit v Cafassově životě tím, že vedl
„mnohé ke spravedlnosti“ (vstup. ant.) a „ve škole evangelia vychovával služebníky Slova a
odpuštění“ (vstup. modl.).
Jeho příklad a jeho nauka jsou pro shromáždění velkou školou života (srv. pref.). A je to v
účasti na svatých tajemstvích, v nichž jsou věřící „smířeni obětí… Syna“ (modl. nad dary),
kde církev nachází obnovenou sílu, aby „šla cestou svatosti a spravedlnosti“ (vstup. modl.);
aby skrze milosrdenství a odpuštění (srv. ant. k přij.) byla živým svědectvím Boží lásky (srv.
Modl. nad dary); aby vždy projevovala „bratrské milosrdenství“ (vstup. modl.); aby se
snažila „neúnavně přispívat radou bratřím v pochybnostech a zkouškách“ (modl. po přij.).
VSTUPNÍ ANTIFONA
Dan 12, 3
Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, jako hvězdy
na věčné časy.
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, nekonečně dobrý Otče, tys daroval svému knězi, svatému Josefu Cafassovi, mimořádné
dary lásky a moudrosti, aby ve škole evangelia vychovával služebníky Slova a odpuštění. Na
jeho přímluvu nám dej, abychom byli bratrsky milosrdní, a šli tak cestou svatosti a
spravedlnosti po všechny dny našeho života. Skrze tvého Syna…
64
Je-li to z pastoračního hlediska vhodné, mohou se vybrat z následujících..
1.
ČTENÍ
Sir 7, 31-40 (řec. 29-36)
Ve všech svých úvahách pamatuj na vlastní konec.
¶ Moudrý člověk si je vědom krátkosti svých dnů a projevuje vroucí a činnou lásku k Bohu a k
bratřím.
Čtení z knihy Sirachovcovy.
Z celé své duše se boj Hospodina
a měj v úctě jeho kněze.
Ze všech sil miluj toho, kdo je tvým tvůrcem,
a jeho služebníky neopouštěj.
Boj se Hospodina a měj ve vážnosti kněze,
dej mu jeho podíl, jak je ti přikázáno:
prvotiny, oběti za vinu, plece z obětního daru,
oběť posvěcení a prvotiny svatých věcí.
Měj otevřenou dlaň k chudému,
aby se naplnila tvá blaženost.
Dar je projev přízně vůči každému, kdo žije,
ale neodpírej projev přízně ani tomu, kdo je mrtev.
Neodvracej se od plačících
a s těmi, kdo naříkají, i ty naříkej.
Neváhej navštěvovat nemocné,
neboť za takové skutky budeš milován.
Budeš-li ve všech svých úvahách pamatovat na vlastní konec,
navěky nezhřešíš.
Ž 112 (111)
Odp.: Svým životem budu velebit Hospodina.
Blaze muži, který se bojí Hospodina,
který má velkou zálibu v jeho přikázáních.
Mocné bude na zemi jeho potomstvo,
pokolení řádných lidí bude požehnáno.
Odp.
Blaze muži, který se slitovává a půjčuje,
stará se o své věci podle práva.
neboť navěky nezakolísá,
ve věčné paměti bude spravedlivý.
Odp.
Nemusí se obávat zlé zprávy,
jeho srdce je pevné, důvěřuje v Hospodina.
Rozděluje, dává chudým,
jeho moc poroste v slávě.
Odp.
Nebo:
65
1. ČTENÍ
2 Kor 5, 14-21
Smiřte se s Bohem!
¶ Smíření mezi Bohem a člověkem uskutečněné v Kristu se v čase realizuje prostřednictvím
služby kněží.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři!
Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden umřel za všechny, umřeli tedy všichni; a
umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a
vstal z mrtvých.
Proto my od nynějška nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista
kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. Když se tedy někdo stal
křesťanem, je to nový tvor. To staré pominulo, nové nastoupilo. A všecko to pochází od
Boha; on nás smířil se sebou skrze Krista a svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření.
Vždyť Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou, lidem už nepřičítá jejich poklesky a nás
pověřil kázáním o tomto usmíření. Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal
Bůh.
Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte e s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli
nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha.
Ž 103 (102)
Odp.: Děkujeme ti, Bože, za tvou lásku.
Veleb, duše má, Hospodina
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny,
on léčí všechny tvé neduhy.
Odp.
On vykupuje tvůj život ze záhuby,
on tě věnčí láskou a slitováním.
Hospodin koná spravedlivé skutky,
zjednává právo všem utlačeným.
Odp.
Hospodin je milosrdný a milostivý,
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nejedná s námi podle našich hříchů
ani podle našich vin nám neodplácí.
Odp.
Jak vysoko je nebe nad zemí,
tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí.
Jako se smilovává otec nad syny,
tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Odp.
Jan 13, 35
Aleluja. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě
navzájem. Aleluja.
EVANGELIUM
Mt 25, 31-40
66
Byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.
¶ Na sklonku života budeme souzeni z lásky, kterou jsme projevili našim bratřím a sestrám.
„Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a
budou před něj shromážděny všechny národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř
odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici.
Tu řekne král těm po své pravici: ,Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl
království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi
najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý,
a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke
mně.‘
Spravedliví mu na to řeknou: ,Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst,
žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě nebo nahého, a
oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?‘
Král jim odpoví: ,Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých
nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.‘“
Nebo:
srv. Mk 12, 30-31
Aleluja. Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a
celou svou silou a svého bližního jako sám sebe. Aleluja.
EVANGELIUM
Mk 12, 28-34a
Milovat Boha a bližního je víc než všechny oběti.
¶ Smysl křesťanského života lze shrnout do snahy milovat bezmezně Boha a bratry a sestry.
Jeden z učitelů Zákona přistoupil k Ježíšovi a zeptal se ho: „Které přikázání je první ze
všech?“
Ježíš odpověděl: „První je toto: ,Slyš Izraeli! Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán. Proto miluj
Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘
Druhé je toto: ,Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Žádné jiné přikázání není větší než tato.“
Učitel Zákona mu na to řekl: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není
jiného kromě něho a milovat ho celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám
sebe je víc než všechny oběti a dary.“
Když Ježíš viděl, že (učitel Zákona) odpověděl rozumně, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího
království.“
Nebo:
srv. Jan 13, 34
Aleluja. Nové přikázání vám dávám, praví Pán: Milujte se navzájem jako jsem já miloval vás.
Aleluja.
EVANGELIUM
Lk 6, 27-38
67
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!
¶ Ježíšovi učedníci jsou povoláni, aby následovali jeho příklad: milovat a prokazovat dobro i
nepřátelům.
„Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás
nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují. Tomu, kdo tě
udeří do tváře, nastav i druhou; kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty. Každému, kdo tě
prosí, dávej, a kdo ti bere, co je tvoje, od toho nežádej nic nazpátek. Jak chcete, aby lidé dělali
vám, tak i vy dělejte jim.
Jestliže milujete ty, kdo milují vás, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci milují
ty, kdo je milují. Prokazujete-li dobrodiní těm, kdo je prokazují vám, co za to můžete od Boha
čekat? To přece dělají i hříšníci. Půjčujete-li těm, od kterých doufáte, že vám to vrátí, co za to
můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby dostali stejně tolik nazpátek.
Ale milujte své nepřátele, prokazujte dobrodiní a půjčujte, a nic nečekejte zpět. Vaše
odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte
milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!
Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám
odpuštěno. Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají
do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou se naměří zase vám.“
PŘÍMLUVY
Bůh povolal světce jako živá znamení Krista a obdivuhodná díla Ducha svatého. Povzbuzeni
Božím slovem přednášejme své prosby:
Pane, ukaž nám své milosrdenství.
1. Za pastýře církve, kněze a jáhny, aby se s dobrotou, trpělivostí a moudrostí dávali k
dispozici bratřím a sestrám, a pomáhali tak růst jednotlivým křesťanským společenstvím.
2. Za všechny bratry a sestry, s nimiž se na své cestě setkáme, aby u nás vždy nacházeli
pochopení a pomoc.
3. Za ty, kterým je v církvi svěřen úkol vyučování, aby po vzoru sv. Josefa Cafassa uměli
osvěcovat mysli i srdce.
4. Za ty, kteří se připravují stát se služebníky Slova a odpuštění, aby se naučili napodobovat
Krista, který přišel uzdravovat zlomená srdce, která potřebují odpuštění.
5. Za nás, kteří máme účast na této eucharistii, abychom nasyceni Slovem a posilněni
Chlebem života byli vždy otevřeni potřebám bratří a sester.
Otče, shlédni na svou církev, která ve svatých oslavuje obdivuhodné působení tvé dobroty a
milosti, a přijmi naše prosby, abychom šli cestou evangelia po všechny dny svého života.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
68
Přijmi, Otče, dary a modlitby tohoto shromáždění, abychom, plně usmířeni obětí tvého Syna,
svědčili o tvé lásce k nám. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Přítomnost svatých pastýřů v církvi
svatý Otče, všemohoucí věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky
skrze našeho Pána Ježíše Krista.
Ty dáváš své církvi radost
z oslavy památky svatého Josefa Cafassa;
jeho příkladem ji posiluješ,
jeho naučeními vzděláváš,
jeho přímluvou chráníš.
Pro tento dar tvé dobroty,
sjednoceni s anděly a svatými,
zpíváme píseň tvé slávy a voláme:
Srv. Lk 6, 36-37a.c.38a
Praví Pán: „Buďte milosrdní jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte a nebudete souzeni;
odpouštějte a bude vám odpuštěno; dávejte a bude vám dáno.“
Otče, ty jsi nám dal účast na své hostině. Dej, ať následujeme příklad sv. Josefa Cafassa, který
se ti zasvětil celým srdcem a neúnavně se snažil pomáhat radou bratřím v pochybnostech a
zkouškách. Skrze Krista, našeho Pána.
24. října
69
Bl. Aloise Guanelly, kněze
Narodil se v r. 1842 v Campodolcino v Itálii. V rodině se naučil lásce k práci a k
chudým. Působil jako učitel a farář v Savognu, kde postavil školu a zorganizoval Katolickou
akci pro mládež. V této době se seznámil s Donem Boskem a v r. 1875 se za ním vydal. Tři
roky byl salesiánem, působil v oratoři Sv. Aloise v Turíně a byl ředitelem v ústavu Dupraz v
Trinità. Svým biskupem byl povolán zpět do diecéze a v Traoně otevřel školu pro chudé děti,
kterou pak musel zavřít pro nevraživost místních úřadů.
V r. 1886 založil v Como „Dům Boží prozřetelnosti“, v jehož středu vystavěl chrám
Božského Srdce. Založil Dcery Panny Marie Prozřetelnosti pro výchovu mládeže, asistenci
tělesně nebo duševně postižených a starých lidí. Se stejným cílem založil Služebníky lásky a v
r. 1913 založil Zbožný spolek zesnutí sv. Josefa pro útěchu umírajících.
Zemřel v Como 24. října 1915, blahořečen byl 25. října 1964.
Veškerá jeho činnost vycházela z modlitby a upřímné pokory. Mírný, pevný,
milosrdný a vytrvalý, obdivuhodně vyrovnávající obezřetnost a smělost, uměl spojit lidské
úsilí, založené na vytrvalosti, odvaze, neúnavné činnosti a duchu oběti až k hrdinství, s
důvěryplným odevzdáním se Bohu a s mírností ducha.
Texty modliteb jsou díkůvzdáním Bohu „prozřetelnému a dobrému Otci“, že „dal
zazářit v bl. donu Guanellovi jedinečné lásce k chudým a opuštěným“ (vstup. modl.).
Život svatých je vždy výmluvným znamením Božího milosrdenství ke svému lidu, ale
je to i výzva k lásce (srv. ant. k přij.), prokazovat milosrdenství každému z nejmenších bratří
(srv. vstup. modl.), aby se ve všech „dovršilo… tajemství spásy“ (pref.).
Proto účastí na oslavě „památky nekonečné lásky… Syna“ (modl. nad dary)
shromáždění prosí, aby „každý den intenzívně žilo láskou“ (vstup. modl.), aby „postupovalo
na cestě lásky“ (modl. po přij.) a napodobovalo „plné nasazení“ blahoslaveného dona
Guanelly „ve službě bratřím a sestrám“ (modl. nad dary).
VSTUPNÍ ANTIFONA Srv. Mt 25, 34.40
„Pojďte, požehnaní mého Otce, praví Pán, přijměte jako úděl království, které je pro vás
připraveno.
Amen, pravím vám: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří,
pro mne jste udělali.“
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, prozřetelný a dobrý Otče,
dal jsi blahoslavenému Aloisi Guanellovi, knězi, zazářit v církvi jedinečnou láskou k chudým
a opuštěným. Dej abychom i my každý den svého života tuto lásku intenzívně prožívali.
PŘÍMLUVY
70
Ve světě, který je rozdělený a potřebuje věrohodné svědky, se obraťme na dobrého a
milosrdného Boha se svými prosbami, aby jeho církvi nikdy nechyběli apoštolové lásky.
Otče, vyslyš nás pro své milosrdenství.
1. Za církev, aby v ní Bůh povolal muže a ženy, kteří by dokázali věnovat svůj život lidem
opuštěným a na okraji společnosti.
2. Za ty, kteří vládnou národům, aby v duchu služby přispívali ke společnému dobru a
podporovali iniciativu těch, kteří se angažují ve prospěch nejpotřebnějších.
3. Za ty, kdo trpí nenávistí a násilím, aby v Kristu, který zemřel a vstal z mrtvých, nacházeli
sílu odpouštět a naději na spravedlivější a lidštější svět.
4. Za mladé lidi, aby byli ochotni velkoryse a nezištně sloužit tam, kde je toho nejvíce
zapotřebí.
5. Za řeholní rodiny, které se věnují dílu milosrdenství, aby po příkladu bl. Aloise Guanelly
vydávaly svědectví lásce ve službě církvi a celého lidského společenství.
Milosrdný Otče, splň prosby, které ti s upřímným srdcem předkládáme v den památky
blahoslaveného Aloise Guanelly, pozorného apoštola lásky. Skloň se k nám a vyslyš nás skrze
Ježíše Krista, tvého Syna a našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Otče, přijmi naše dary v den, kdy si připomínáme nekonečnou lásku tvého Syna a na přímluvu
bl. Aloise Guanelly dej, abychom následovali jeho plné nasazení pro tebe ve službě bratřím a
sestrám. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Svědectví, příklad a přímluva svatých
Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, svatý Otče, všemohoucí věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky, skrze našeho Pána Ježíše Krista. Neboť skrze
něho posvěcuješ svůj lid a dáváš mu své svaté, jejich obdivuhodné svědectví tvou církev
ustavičně obnovuje, jejich život nám zjevuje tvou lásku a jejich příklad a modlitby nám
pomáhají, aby také skrze nás konal tvůj Syn dílo spásy. A proto tě, Bože, chválíme a s anděly
a všemi svatými radostně voláme:
Srv. Ef 5, 2
Žijme v lásce, jako i Kristus miloval nás a zcela vydal sebe za nás jako dar v oběť Bohu velmi
příjemnou.
Bože, tys nám dal okusit chléb života. Dej nám, tvým věřícím, abychom po příkladu bl.
Aloise Guanelly postupovali na cestě lásky, a tak dosáhli věčného dědictví. Skrze Krista,
našeho Pána.
25. října
71
Výroční den posvěcení kostela
Slavnost
Výročí se dnes slaví v kostelích, kde není znám den posvěcení. V ostatních kostelích se slaví
v den posvěcení.
V obou případech se použije formulář ze společných mešních textů pro výročí posvěcení
kostela podle Římského misálu (Formulář č. 1: „V kostele, který slaví výročí vlastního
posvěcení“, srv. str. 672-673).
Čtení se vybírají ze společných textů o posvěcení kostela v lekcionáři pro mše ke cti svatých a
o posvěcení kostela.
Svou smrtí a vzkříšením se Kristus stal pravým a dokonalým chrámem nové smlouvy,
protože shromáždil v jedno lid, který získal za cenu své krve. Tento svatý lid je církev, chrám
Boží, vystavěný z živých kamenů: v něm je Otec uctíván v duchu a v pravdě. V dějinách
nikdy nechyběly tyto živé kameny ke stavbě tohoto duchovního chrámu, jehož je Vzkříšený
Kristus nárožní kvádr.
Již od starověku se název „církev“ (pozn.: v mnoha jazycích existuje pro církev a
kostel jediné slovo) přenesl na budovu, ve které se křesťanské společenství shromažďuje, aby
naslouchalo Božímu slovu, společně se modlilo a slavilo eucharistii a ostatní svátosti. Tímto
způsobem symbol chrámu shrnuje a vyjadřuje různé okamžiky a způsoby Boží přítomnosti
uprostřed lidí.
Jako obraz církve chrám odkazuje na komunitu a společenství. Jako budova nemůže
stát zpříma, jestliže všechen materiál, ze kterého je složena, nedrží pevně při sobě silou
projektu, který architekt vypracoval a jehož se stavitelé drželi. Tak i všichni členové církve –
„společenství víry, naděje a lásky“ (Lumen Gentium, č. 6) – jsou povoláni, aby žili a jednali v
upřímné a vytrvalé solidaritě a společenství.
Pro své zvláštní povolání salesiánská rodina prožívá tuto chvíli jako nové ujištění, že
je „v srdci církve“ a dává se „cele do služeb jejího poslání“, aby ji pomáhala budovat „jako
Kristovo tělo, aby… se světu jevila jako universální svátost spásy“ (Lumen Gentium, č. 48).
Texty modliteb vyjadřují postoj společenství víry, které si „s radostí připomíná“
(vstup. modl.) slavný den, ve kterém Bůh „naplnil svou přítomností“ místo, které je mu
zasvěceno (modl. nad dary). V tomto znamení a nástroji spojení lidského a božského, Otec z
věřících „staví svůj chrám“ a církev sjednocuje, „aby rostla v plnosti Kristově a jednou se
zjevila jako nebeský Jeruzalém“ (pref.).
Příležitost oslavy tajemství chrámu je tedy pro shromáždění důvodem vzývání a
prosby, aby se toto tajemství pro ni stalo duchem a životem; aby Otci „sloužilo vždy s čistým
srdcem“ (vstup. modl.); aby předkládalo sebe sama jako duchovní oběť, ve které (on) najde
zalíbení; aby mohlo okusit ovoce radosti a míru, ovoce vykoupení; aby jednoho dne bylo
sjednoceno ve slavném společenství svatých.
29. října
72
Bl. Michala Ruy, kněze
Památka
Narodil se v Turíně v r. 1837 a roku 1852 přišel do valdocké oratoře. Po dvou letech
byl první, komu Don Bosko navrhl vytvořit Salesiánskou společnost. Když se stal knězem,
byl stále po boku Dona Boska a již od r. 1865 byl jeho vikářem. Když o to Don Bosko
požádal, Lev XIII. ho v r. 1884 určil za nástupce zakladatele a v r. 1888 ho potvrdil jako
hlavního představeného.
Říkalo se o něm, že je živou řeholí díky své strohé věrnosti, ale zároveň prokazoval
otcovství plné jemnosti, takže byl definován jako „dobrotivý vládce“. Svým moudrým a
prozíravým působením, které bylo v sociální oblasti často velmi odvážné, obohatil oratoře o
tělocvičny a společenské kluby; předběhl státní zákony a dal učňovským školám vhodné
programy; ke klasickým studiím připojil studia technická a obchodní; zřizoval pensionáty. S
narůstajícím počtem spolubratří a s rozvojem děl posílal salesiány do celého světa a zvláště se
staral o misionářské výpravy. Během dlouhých cest, na které se vydával, aby navštívil
salesiánská díla v Evropě a na Blízkém Východě, utěšoval a povzbuzoval a vždy se přitom
odvolával na zakladatele: „Don Bosko říkával…, Don Bosko dělal…, Don Bosko chtěl…“
Zemřel 6. dubna 1910, Pavel VI. ho blahořečil 29. října 1972 se slovy: „Salesiánská
rodina… měla v Donu Boskovi počátek a v Donu Ruovi pokračování. On ze světcova
příkladu udělal školu, z jeho Řehole ducha, z jeho svatosti vzor… Don Rua zahájil tradici.“
Texty modliteb jsou pozváním oslavovat „podivuhodnou iniciativu lásky Otce,“ která
v bl. Michalu Ruovi nabízí Božímu lidu další výmluvné a účinné znamení, aby znovu přivedl
„člověka k jeho počáteční svatosti.“ Tajemství spočívá v životě zasvěceném zcela Kristu „pro
nebeské království“ (pref.).
Toho si je shromáždění vědomé, a proto prosí, aby rostlo ve svatosti skrze naslouchání
Slovu a účast na hostině „Těla a Krve… Syna“ (modl. nad dary; srv. modl. po přij.). Svatost,
která pro toho, kdo je povolaný „vychovávat mládež“ (vstup. modl.) nachází ve vzoru Dona
Ruy konkretizaci, která vyzývá, abychom byli „bdělí v obezřetnosti, činní v lásce, ochotní ve
službě malým a chudým“ (modl. po přij.); jedním slovem, zachovávat přikázání jako
podmínka setrvání v Boží lásce (srv. ant. k přij.). Mít účast na této eucharistii znamená tedy
pro každého věřícího závazek „dávat poznat pravou tvář Krista“ (vstup. modl.), „vyjadřovat v
životě tajemství Otcovy lásky“ (modl. po přij.), kráčet před Pánem „v míru a poctivě“ (vstup.
ant.).
VSTUPNÍ ANTIFONA Mal 2, 6a.c
Zákon pravdy byl v jeho ústech; chodil se mnou pokojně a bezelstně.
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, náš Otče, tys dal blahoslavenému knězi Michalu Ruovi, duchovnímu dědici svatého
Jana Boska, schopnost utvářet v mladých tvůj Božský obraz. Dopřej i nám, které jsi povolal k
výchově mládeže, abychom jim ukazovali pravou tvář Krista, tvého Syna. Neboť on s tebou...
Čtení z feriálního lekcionáře.
73
Je-li to z pastoračního hlediska vhodné, mohou se vybrat z těch, která následují.
1. ČTENÍ
2 Král 2, 1.6-15
Ať jsou na mně dvě třetiny tvého ducha!
¶ Skutečným učedníkem, pokračovatelem svého učitele, je ten, kdo sdílí jeho duchovní úsilí.
Čtení z druhé knihy Královské.
Když Hospodin chtěl odnést Eliáše ve vichřici do nebe, šel Eliáš a Elizeus z Gilgalu. (Když
přišli do Jericha), řekl Eliáš Elizeovi: „Zůstaň, prosím, zde, neboť Hospodin mě posílá k
Jordánu.“ (Elizeus) odpověděl: „Jako že je živ Hospodin a jako že jsi živ ty, neopustím tě!“
Šli tedy oba. Šlo také padesát z prorockých učedníků a stanuli zdaleka stranou, zatímco se ti
dva zastavili u Jordánu.
Eliáš vzal svůj plášť, svinul ho a udeřil jím o vodu, takže se rozdělila na dvě strany a oba
přešli suchou nohou. Když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: „Žádej si, co bych ti měl udělat, dříve
než budu od tebe vzat.“ Elizeus odpověděl: „Prosím, ať jsou na mně dvě třetiny tvého ducha!“
(Eliáš) řekl: „Těžkou věc žádáš. Uvidíš-li mě, až budu od tebe vzat, stane se ti tak, neuvidíš-li,
nestane se.“
Když tak spolu šli a mluvili, hle – ohnivý vůz s ohnivými koňmi oddělil je od sebe a Eliáš
vystoupil ve vichřici do nebe. Elizeus to viděl a zvolal: „Otče můj, otče můj, válečný voze
Izraele a jeho jezdče!“ Když už ho neviděl, chopil se svých šatů a roztrhl je na dva kusy.
Zdvihl Eliášův plášť, který z něho spadl, obrátil se a stanul na břehu Jordánu.
Vzal Eliášův plášť, který z něho spadl, udeřil jím o vodu a pravil: „Kde je Hospodin, Bůh
Eliášův?“ – udeřil o vodu, a ta se rozdělila na dvě strany a Elizeus přešel.
Viděli to proročtí žáci z Jericha, kteří byli naproti, a řekli: „Na Elizeovi spočinul duch
Eliášův.“ Šli mu vstříc a poklonili se mu až k zemi.
Ž 16 (15)
Odp.: Bože, ty jsi mým dědičným podílem.
Bez tebe nemám štěstí.”
Odp.
Odp.
Odp.
Nebo:
74
1. ČTENÍ
1 Kor 12, 31-13, 8a
Láska nikdy nepřestává.
¶ Základním znamením křesťanského apoštola a pečetí opravdovosti jeho ctností je láska.
Bratři!
Usilujte o dary lepší. A teď vám chci ukázat ještě mnohem vzácnější cestu.
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl lásku, jsem jako znějící kov a
cimbál zvučící.
Kdybych měl dar prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všecko, co se může vědět, a
víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic.
A kdybych rozdal všechno, co mám, a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl lásku, nic mi
to neprospěje.
Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá,
co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má
zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. (Láska)
všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží. Láska nikdy
nepřestává.
Ž 16 (15)
Odp.: Navěky budu zpívat o Hospodinově lásce.
Odp.
Odp.
Odp.
Nebo:
75
1. ČTENÍ
Ef 4, 1-7.11-13
Každému byla dána milost podle míry Kristových darů.
¶ Budovat Kristovo tělo, aby všichni došli k jednotě víry a poznání Božího Syna, to je cíl, pro
nějž je třeba využít darů, které každý od Pána dostal.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
Bratři!
Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste
dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a
horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.
Jen jedno je (ono tajemné) tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke
kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který
je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. Tak
určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné
pak za pastýře a učitele, aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo
dělalo pokroky, dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k
mužné zralosti, onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost.
Ž 23 (22)
Odp.: Hospodin nás vede cestou pokoje.
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,
dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout.
Odp.
I kdybych šel temnotou rokle,
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl,
ty jsou má útěcha.
Odp.
Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.
Odp.
Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.
Odp.
Nebo:
76
1. ČTENÍ
2 Tim 1, 13-14; 2, 1-3; 4, 1-2.5
Pracuj jako hlasatel evangelia.
¶ Šíření evangelia se děje skrze mnohotvárnou a neustálou činnost věrných, velkorysých a
odvážných hlasatelů.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.
Milovaný!
Jako vzoru zdravé nauky se drž toho, cos ode mě slyšel, a měj přitom víru a lásku v Kristu
Ježíši. Ten drahocenný, (tobě) svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v nás bydlí.
Jen buď silný, můj synu, milostí Krista Ježíše! A co jsi ode mě slyšel – mnoho lidí to může
dosvědčit – svěřuj dál spolehlivým mužům, kteří budou schopni, aby tomu učili i druhé.
Snášej se mnou obtíže jako dobrý voják Krista Ježíše.
Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé,
(zapřísahám tě) při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to
vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.
Ty však buď ve všem rozvážný, vytrvalý ve zkouškách, pracuj jako hlasatel evangelia, dobře
konej svoji službu.
Ž 89 (88)
Odp.: Tvá věrnost, Hospodine, trvá navěky.
Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech,
po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“
Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
Odp.
„Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným,
přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
Na věky zajistím tvůj rod
a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.
Odp.
Nalezl jsem Davida, svého služebníka,
pomazal jsem ho svým svatým olejem,
pevně ho drží má ruka
i mé rámě ho posiluje.
Odp.
Má věrnost a láska ho budou provázet,
ve jménu mém zmohutní jeho síla.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec,
můj Bůh a skála mé spásy.“
Odp.
Mt 6, 20a.21
Aleluja. Shromažďujte si poklady v nebi: kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Aleluja.
EVANGELIUM
Mt 6, 25-34
77
Hledejte Boží království a Bůh vám dá navíc všechno ostatní.
¶ Cílem křesťanského života je pracovat pro Boží království; ostatní zájmy a hodnoty jsou
sledovány legitimně, ale bez přílišných starostí v důvěře v Otcovu Prozřetelnost.
„Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst (nebo co budete pít), ani o své tělo, do čeho
se budete oblékat. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty? Podívejte se na ptáky:
Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Copak nejste o
mnoho cennější než oni?
Kdo z vás si může svou starostlivostí prodloužit život o jedinou chvilku?
A proč si děláte starosti o svoje oblečení? Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se,
nepředou – a říkám vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z
nich! Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a zítra se hodí do pece, čím spíše
vás, malověrní!
Nedělejte si proto starosti a neříkejte: Co budeme jíst? nebo: Co budeme pít? nebo: Do čeho
se oblečeme? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno
potřebujete. Nejprve tedy hledejte (jeho) království a jeho spravedlnost, a to všechno vám
bude přidáno.
Nedělejte si proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má
dost svého trápení.“
Nebo:
Jan 15, 16
Aleluja. Já jsem vás vyvolil, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý, praví Pán.
Aleluja.
EVANGELIUM
Mk 10, 17-23.28-30
Prodej všechno, co máš, a dej chudým. Pak přijď a následuj mě.
¶ Abychom byli opravdovými a radostnými Ježíšovými učedníky, musíme se vzdát všeho, co
není On.
Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře
dobrý, co musím dělat, abychom dostal věčný život?“
Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh.
Znáš přikázání: ,Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš
podvádět, cti svého otce i matku!‘“
On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“
Ježíš na něho pohleděl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a
rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ On pro to slovo
zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku.
Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají
bohatství!“ Tu mu řekl Petr: „My jsem opustili všechno a šli jsme za tebou.” Ježíš odpověděl:
”Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce,
děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy,
bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život
věčný.“
Nebo:
78
Srv. Mt 10, 5.9
Aleluja. Boží království je uprostřed vás, praví Pán; přinášejte pokoj lidem. Aleluja.
EVANGELIUM
Lk 10, 1-9
Žeň je sice hojná, ale dělníků málo.
¶ Apoštol hlásá Boží království odvážně a nezištně, jeho jediným bohatstvím jsou dary jeho
Pána.
Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech
měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim:
„Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.
Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se
cestou nepozdravujte.
Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ,Pokoj tomuto domu!‘ Bude-li tam člověk
hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a
pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu.
Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte,
co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ,Přiblížilo se k vám Boží
království!‘”
PŘÍMLUVY
Jsme Kristem povoláni, abychom byli solí země a světlem světa. Proto se obracíme k Otci se
svými prosbami.
Pane, ochraňuj své děti.
1. Za svatou církev, aby se neustále obnovovala svatostí svých synů a dcer.
2. Za společnost naší doby, aby se lidé nenechávali přemoci pokušením ateismu,
konzumismu a požitkářství, ale aby se snažili stavět každodenní život na hodnotách
evangelia.
3. Za ty, kteří v salesiánské rodině zastávají službu autority, aby byli věrnými
zprostředkovateli charismatu Dona Boska.
4. Za mladé lidi, aby s pomocí svých vychovatelů rostli v moudrosti a milosti před Bohem i
před lidmi.
5. Za nás, kteří slavíme tuto eucharistii, abychom, když očekáváme příchod tvého království,
uměli číst znamení času, a setkávali se tak s Kristem v každém z našich bratří a sester.
Vyslyš, Otče, prosby této své rodiny. Ať s tvou pomocí pokračujeme na cestě našeho povolání
tak, abychom přinášeli ovoce dobrých skutků. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
V den památky blahoslaveného Michala Ruy se s důvěrou obraťme k Bohu Otci a vyprošujme
pro sebe a pro všechny pokřtěné dar věrnosti evangeliu.
Otče, obnov naše srdce.
79
1. Za církev, aby mezi jejími syny a dcerami vzkvétala svatost a příklady světců aby byly
účinným podnětem k obrácení a k obnově.
2. Za celé lidstvo, aby odpovídalo na plán stvoření, spolupracovalo tak na růstu lidského
rozměru každé kultury a rozvíjelo možnosti obsažené v přírodě k prospěchu každého
člověka.
3. Za salesiánskou rodinu, aby ve věrnosti sv. Janu Boskovi naplňovala své poslání mezi
chudou a opuštěnou mládeží.
4. Za mladé lidi, aby velkoryse přijímali poselství evangelia a také podle něj žili.
5. Za nás zde shromážděné, abychom byli vnímaví k Duchu svatému a přijímali Boží slovo,
které nám každý den pomáhá na cestě křesťanského života.
Otče, naslouchej hlasu své rodiny, která důvěřuje jen v tvou pomoc, a vyslyš proto dobrotivě
její prosby. Skrze Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Otče, ať jsou dary, které ti přinášíme, projevem duchovní oběti nás samých a až se stanou
tělem a krví tvého Syna, ať jsou nástrojem našeho posvěcení. Skrze Krista, našeho Pána.
PREFACE
Znamení života zasvěceného Bohu
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
V tvých svatých, kteří pro Boží království
zasvětili svůj život Kristu, tvému Synu,
oslavujeme, Otče, podivuhodný plán tvé lásky,
ve kterém přivádíš člověka k jeho původní svatosti
a dáváš mu už nyní zakoušet dary,
které pro něj připravuješ.
Pro toto znamení tvé dobroty tě společně s anděly
a se všemi svatými ustavičně chválíme a voláme:
Srv. Jan 15, 10
„Budete-li zachovávat má přikázání, praví Pán, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval
přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“
Pane, náš Bože,
nasytil jsi nás u svého stolu v den památky blahoslaveného Michala Ruy. Dej, ať jsme podle
jeho vzoru bdělí a obezřetní, horliví v lásce a ochotní ve službě malým a chudým, abychom
tak svým životem vyjadřovali tajemství tvé Otcovské lásky. Skrze Krista, našeho Pána.
80
15. listopadu
Bl. Magdalény Morano, panny
Pro Institut Dcer Panny Marie Pomocnice: Památka
Magdaléna Kateřina Morano se narodila roku 1847 v Chieri v Itálii. Již od mládí se
věnovala pedagogické práci s malými dětmi z okolí. Touto činností se pak zabývala po celý
svůj život, zvláště potom, co získala diplom učitelky. S bohatstvím didaktických a
katechetických zkušeností mohla ve svých třiceti letech uskutečnit touhu po zasvěceném
životě, kterou cítila již od prvního sv. přijímání. V r. 1879 se stala Dcerou Panny Marie
Pomocnice a prosí Pána o milost, „aby zůstala na živu, dokud nedovrší míru svatosti.“
V r. 1881 je poslána na Sicílii, kde začíná plodnou výchovnou práci mezi mladšími i
staršími dívkami z lidových vrstev. Neustále upírá „jeden pohled k zemi a deset k nebi,“
otevírá školy, oratoře, internáty a dílny ve všech částech ostrova. Když je jmenována
provinční představenou, přijímá také úkol formovat nová a početná povolání, která jsou
přitahována její horlivostí a atmosférou, jež se okolo ní vytváří. Její mnohostranný apoštolát
nachází uznání a povzbuzení biskupů, kteří svěřují její evangelní podnikavosti celé
katechetické dílo.
Přemožena nádorovým onemocněním, sestra Morano uzavírá 26. března 1908 v
Katánii důsledný život, prožívaný s úmyslem „nikdy nebránit působení Milosti ústupky
vlastnímu egoismu.“ V tomto městě ji Jan Pavel II. 5. listopadu 1994 prohlásil za
blahoslavenou. Památka připadá na den, který připomíná její pozemské narození.
Liturgický formulář, spolu s tématy lekcionáře, vyzdvihuje roli „slova pravdy“ (vstup.
modl.), které se působením Ducha neustále zpřítomňuje v nejrůznějších formách
křesťanského života.
Shromáždění, které se svým každodenním úsilím chce osvobodit od „kvasu zla“ a
překonat „vábení věcí pomíjejících“ (modl. po přij.), se účastní stolu Slova a Chleba života,
aby se intenzívně prožívalo „nový život ve světle evangelia“ (modl. nad dary). Tajemství
prozíravé a moudré panny se tak stává konkrétní zkušeností každého, kdo si zvolí „lepší
cestu“, aby šel vstříc Kristu a bratřím a sestrám „s hořící lampou“.
VSTUPNÍ ANTIFONA
Toto je moudrá panna, jedna z prozíravých panen: vyšla vstříc Kristu s hořící lampou.
VSTUPNÍ MODLITBA
Otče, ty jsi dal v srdci blahoslavené Magdalény Morano, panny, vzklíčit svému slovu pravdy,
které ji povzbuzovalo, aby se s moudrostí a vytrvalostí věnovala výchově mládeže. Dej,
abychom na její přímluvu a podle jejího příkladu byli poslušni působení Ducha svatého a s
radostí naplňovali tvůj plán spásy. Skrze tvého Syna...
81
Je-li to vhodné z pastoračního hlediska, mohou se vybrat z těch, která následují.
1. ČTENÍ
Flp 3, 8-14
Nesmírně cenné poznání Krista Ježíše.
¶ Žít v Kristu a pro Krista s sebou nese dlouhodobý úkol; vědomí vlastní omezenosti se stává
místem působení Ducha Páně.
Bratři!
Všecko považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše,
svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl
získat Krista a byl s ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá
zachováváním Zákona, ale tu, která se dává tomu, kdo věří v Krista, totiž tu, která přichází od
Boha a spočívá na víře. Tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho
utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. Potom, jak doufám, dosáhnu i
vzkříšení z mrtvých.
Tím neříkám, že už bych toho dosáhl nebo že jsem už dokonalý; ale ze všech sil se snažím to
uchvátit, protože i mne samého uchvátil Kristus Ježíš.
Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o jedno mi jde: nedbám na to, co je za
mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou. Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke
které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.
Ž 16 (15)
Odp.: Hospodine, ty jsi mým jediným dobrem.
Odp.
Odp.
Odp.
82
Nebo:
1 Jan 3, 14.16-18.20b-24
1. ČTENÍ
Nemilujme jen slovem, ale činem, doopravdy.
¶ Křesťanský apoštol, podle příkladu Ježíše, který za nás dal svůj život, se vydává až k oběti
sebe sama pro dobro bratří a sester.
My víme, že jsme přešli ze smrti do života, a proto milujeme bratry. Kdo nemiluje zůstává ve
smrti.
Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit
život za své bratry. Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před
ním svoje srdce – jak v něm může zůstávat Boží láska? Děti, nemilujme jen slovem a
jazykem, ale činem, doopravdy.
Neboť Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí. Milovaní, jestliže nás svědomí
neobviňuje, dodá nám to radostné důvěry v Boha a dostaneme od něho všechno, zač prosíme,
protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé.
A to je to jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se
milovali, jak nám nařídil. Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v
nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal.
Ž 17 (16)
Odp.: Miluji tě, Hospodine, má sílo.
Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost,
všimni si mého nářku,
popřej sluchu mé modlitbě
z bezelstných rtů!
Odp.
Ty sám posuď mou spravedlnost,
tvé oči vidí, co je správné.
Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci,
tříbíš mě ohněm, nenalezneš na mně nepravosti.
Odp.
Podle slov tvých rtů
jsem dbal na cesty zákona.
Mé kroky pevně setrvaly na tvých stezkách,
nezakolísaly mé nohy.
Odp.
Srv. Lk 11, 28
Aleluja. Blahoslavení, kdo slyší Boží slovo a s láskou ho zachovávají. Aleluja.
83
EVANGELIUM
Lk 10, 38-42
Marta ho přijala do svého domu. Marie si vybrala nejlepší úděl.
¶ Kdo chce následovat Ježíše, ať se především stane učedníkem v naslouchání jeho Slova.
Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaké žena jménem Marta. Měla sestru,
která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč.
Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že
mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen
jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“
Nebo:
Srv. Jan 15, 5
Aleluja. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti, praví Pán, kdo zůstává ve mně, nese hojné
ovoce. Aleluja.
Jan 15, 1-8
EVANGELIUM
Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás.
¶ Tajemství, jak pracovat s užitkem v následování božského Učitele, spočívá v jednotě s
Bohem a v plném uskutečňování jeho Slova.
„Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce,
odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím
slovem, které jsem k vám mluvil.
Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe,
nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce,
neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest;
uschne, seberou ji, hodí do ohně – a hoří.
Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to.
Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“
PŘÍMLUVY
Drazí bratři a sestry, prosme Otce o milosrdenství na přímluvu blahoslavené matky Morano a
všech svatých, kteří hrdinstvím lásky vydali svědectví o přijetí Krista.
Pane, posvěcuj svůj lid.
1. Ať křesťanské společenství, svaté učením a svátostmi víry, vyjadřuje životem věřících a
pastýřů věčnou plodnost Ducha svatého.
2. Ať po vzoru Matky Morano a na její přímluvu každá Dcera Panny Marie Pomocnice věrně
prožívá salesiánské charisma ve velkorysé službě mladým.
84
3. Ať se rodiny, posvěcené svátostí manželství, stávají školou evangelního života a místem
růstu povolání ke zvláštní službě Božímu lidu.
4. Ať ti, kteří se věnují službě evangelizace a katechezi, doprovázejí svatostí života poselství,
které šíří.
5. Ať my všichni, kdo tvoříme Boží lid, věrni závazkům evangelia, odmítáme zlo a konáme
skutky lásky, a tak následujeme Krista, nového člověka.
Otče svatý, shlédni na svou církev, do jejíchž rukou jsi svěřil evangelium svého Syna. Dej, ať
jí nikdy neschází ovoce a znamení svatosti, aby mohla hlásat v síle Ducha svatého slovo, které
osvěcuje a zachraňuje. Skrze Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Otče, požehnej dary, které ti přinášíme v den památky blahoslavené Magdalény Morano, a
obnov našeho ducha, abychom osvobozeni od kvasu zla žili nový život ve světle evangelia.
PREFACE
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
zasvětili svůj život Kristu, tvému Synu,
ve kterém přivádíš člověka k jeho původní svatosti
a dáváš mu už nyní zakoušet dary,
Srv. Lk 10, 42
Prozíravá panna si zvolila lepší úděl, který jí nebude vzat.
Společenství u stolu těla a krve tvého Syna, ať nás, Otče, odvrátí od vábení věcí pomíjejících,
a po příkladu blahoslavené Magdalény Morano ať nám pomáhá růst ve tvé lásce, abychom se
v nebi těšili z pohledu na tvou tvář. Skrze Krista, našeho Pána.
85
5. prosince
Bl. Filipa Rinaldiho, kněze
Zakladatele Sekulárního institutu Volontárií Dona Boska
Památka
Pro Sekulární institut Volontárií Dona Boska: Svátek
Narodil se v r. 1856 v Lu Monferrato (Itálie). V jednadvaceti letech si jej získal Don
Bosko. Jakmile se stal knězem, dostal na starost formaci aspirantů a noviců. V r. 1889 ho Don
Rua poslal jako ředitele do Sarriá ve Španělsku; když se tam pak stal inspektorem,
rozhodujícím způsobem přispěl k rozvoji „salesiánského Španělska“. Později se stal
generálním vikářem Kongregace, a tehdy se ještě více projevilo jeho otcovství a zároveň
velká činorodost: péče o povolání, vytváření center duchovní a sociální péče pro mladé
dělnice, vedení a podpora Dcer Panny Marie Pomocnice ve specifickém okamžiku vývoje
jejich Institutu. Dával podněty salesiánským spolupracovníkům a zakládal světové federace
bývalých žáků a žákyň. Když pracoval mezi Horlitelkami Panny Marie Pomocnice, pochopil
cestu, která jej vedla k realizaci nové formy zasvěceného života ve světě, jež se později
rozvinula v Sekulárním institutu „Volontárií Dona Boska“.
Když byl roku 1922 zvolen hlavním představeným, snažil se přizpůsobit ducha Dona
Boska své době. Byl „pěstitelem“ salesiánského ducha a učitelem duchovního života,
povzbuzoval vnitřní život salesiánů, absolutní důvěru v Boha a v Pannu Mariii Pomocnici.
Požádal Pia XI. o odpustky za „posvěcenou práci“; staral se o misie a posílal mnohé mladé
lidi, aby se naučili jazyk a zvyky, aby tak evangelizace byla účinnější.
Zemřel 5. prosince 1931; Jan Pavel II. jej blahořečil 29. dubna 1990.
Texty jsou výzvou, abychom si uvědomili dílo „nekonečně dobrého Otce“ (vstupní
modl.), který do každého „vtiskl obraz nového člověka, stvořeného ve spravedlnosti a
svatosti“ (modl. nad dary). V donu Rinaldim tento obraz září zvláštním způsobem, protože je
„vzorem radostně darovaného evangelního života“ (vstupní modl.).
Shromáždění oslavující památku Velikonoc zpívá věčný chvalozpěv, protože v životě
a díle tohoto blahoslaveného vidí „pastýře podle… Božího srdce“ (vstupní ant.): pastýře,
který zve, abychom „v sobě nosili obraz Krista ukřižovaného a vzkříšeného“ (modl. po
přijímání).
Věřící poznávají apoštolátní horlivost dona Rinaldiho, jeho zvláštní a „osvícenou
iniciativu“ (vstupní modl.) a otcovskou dobrotu. S vědomím, že dostávají „sílu Ducha
Božího“ účastí na svatých „svátostech“ (modl. po přijímání), prosí, aby byli „hodni přinášet
oběť chvály“ (modl. nad dary). Proto prosí o Boží pomoc, aby „v každodenní věrnosti (své)
práci“ (vstupní modl.) dostávali dar a sílu dovést „k plnosti… plán (Otcovy) lásky“ (vstupní
modl.); obnovit se „v duchu“ (modl. nad dary); „hledat (Boha) před vším ostatním“ (modl.
po přijímání).
VSTUPNÍ ANTIFONA
Jer 3,15
Dám vám pastýře podle svého srdce
a budou vás pást rozumně a moudře.
Nebo:
Ž 34 (33) 12.6a
Pojďte, synové, a slyšte mě, naučím vás bát se Hospodina. Pohleďte k němu, ať se rozveselíte.
86
VSTUPNÍ MODLITBA
Nekonečně dobrý Otče,
v blahoslaveném Filipu Rinaldim nám dáváš zářný příklad radostně darovaného života podle
evangelia; dopřej nám napodobovat jeho moudrou apoštolskou iniciativu, abychom v
každodenní věrnosti své práci přivedli k plnosti tvůj plán lásky.
Prosíme o to skrze tvého Syna…
Čtení
se vybírají z feriálního lekcionáře.
Když je to vhodné z pastoračního hlediska, mohou být vybrána z těch, která následují.
Flp 1, 3-11
1. ČTENÍ
Vaše láska ať roste a s ní i poznání a všestranný úsudek pro onen den Kristův.
¶ Pastýř a vychovatel zcela zasvěcený šíření evangelia se v Duchu sv. raduje z díla, které bylo
vykonáno v srdcích věřících.
Bratři, kdykoli na vás vzpomenu, děkuji svému Bohu a vždy ve všech svých modlitbách s
radostí prosím za vás za všechny. Vždyť od prvního dne až do této chvíle mi pomáháte v
rozšiřování evangelia. Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás toto dobré dílo začal,
dokončí ho až ke dni Krista Ježíše.
Je to jen správné, když o vás všech takto smýšlím. Vždyť vás nosím v srdci, protože vy
všichni máte účast v milosti mi svěřené, ať už ve vězení, anebo když hájím a utvrzuji
evangelium. Ano, Bůh je mi svědkem, jak po vás po všech vroucně toužím láskou Krista
Ježíše.
A za to se modlím: ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek,
abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův, s plnou
mírou dobrých skutků, vykonaných ve spojení s Ježíšem Kristem, k Boží chvále a slávě.
Ž 103 (102)
Odp.: Dobrý je Hospodin ke všem, kdo se ho bojí.
Veleb, duše má, Hospodina,
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
Odp.
On odpouští všechny tvé viny,
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby,
on tě věnčí láskou a slitováním.
Odp.
Hospodin koná spravedlivé skutky,
zjednává právo všem utlačeným.
Oznámil své plány Mojžíšovi,
izraelským synům své skutky.
Odp.
87
Hospodin je milosrdný a milostivý,
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nechce se přít ustavičně
ani se hněvat navěky.
Odp.
Jako se smilovává otec nad syny,
tak se smilovává Hospodina nad těmi, kdo se ho bojí.
Neboť on ví, z čeho jsme utvořeni,
má v paměti, že jsme jen prach.
Odp.
Nebo:
1. ČTENÍ
1 Kor 2, 1-16
Naše myšlenky jsou myšlenky Kristovy.
¶ Účinnost kázání závisí na Duchu, je to on, který nás přivádí k pochopení a přijetí Krista v
tajemství jeho utrpení a slávy.
Bratři, když jsem k vám přišel hlásat svědectví o Bohu, nepřišel jsem s nějakou zvláštní
výřečností nebo moudrostí.
Rozhodl jsem se totiž, že u vás nechci znát nic jiného než Ježíše Krista, a to ukřižovaného.
Vystupoval jsem u vás se skleslou náladou, se strachem a obavami. A moje mluvení a kázání
nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování ducha a moci. To proto,
aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.
Učíme moudrosti, ale jen ty nejpokročilejší. To však není moudrost tohoto světa ani moudrost
těch, kdo tento svět ovládají. Jejich moc je už zlomena.
Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. Bůh ji už před věky předurčil k
naší slávě. Nikdo z těch, kdo vládnou tímto světem, neměl o ní tušení. Protože kdyby o ní
něco věděli, nikdy by Pána slávy neukřižovali. Ale – jak stojí v Písmu – my zvěstujeme to, ,co
oko nevidělo, co ucho neslyšelo, nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil
těm, kdo ho milují‘. Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i
hlubiny Boží. Kdo z lidí zná lidské nitro? Jen lidský duch, který je v člověku. Tak ani Boží
nitro nezná nikdo, jen Duch Boží.
My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který vychází z Boha. Tak můžeme poznat, co
všecko nám Bůh dal darem. O tom také mluvíme – ne ovšem slovy, kterým učí lidská
moudrost, ale tak, jak tomu učí Duch, takže nauku pocházející od Ducha také vyjadřujeme
řečí od něho vnuknutou.
Ovšem člověk se schopnostmi pouze přirozenými nepřijímá ty pravdy, které pocházejí od
Božího Ducha. Zdají se mu hloupé a nemůže je pochopit, protože ty věci se dají posoudit jen s
pomocí Ducha. Ale člověk produchovnělý může vynést úsudek o všem, sám však nepodléhá
úsudku nikoho. Neboť, kdo poznal myšlenky Páně tak, že by ho mohl poučovat?‘
88
Ž 147 (146)
Odp.: Zpívejme Hospodinu radostnou píseň
Chvalte Hospodina, neboť je dobrý,
opěvujte našeho Boha, neboť je milý,
zaslouží si chvály.
Hospodin buduje Jeruzalém,
shromažďuje rozptýlené z Izraele.
Odp.
Uzdravuje ty, jimž puká srdce,
a jejich rány obvazuje.
Určuje počet hvězd,
každou z nich nazývá jménem.
Odp.
Velký je náš Pán a přemocný,
jeho moudrost je bez míry.
Pokorné Hospodin pozvedá,
bezbožné však ponižuje k zemi.
Odp.
Srv. Jan 15, 5
Aleluja. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti, praví Pán;
kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.
EVANGELIUM
Jan 15, 1-8
Zůstaňte ve mně a já zůstanu ve vás.
¶ Tajemství toho, jak přinášet užitek po příkladu božského Učitele, spočívá ve spojení s
Bohem a v dokonalém naplňování jeho Slova.
„Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce,
odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím
slovem, které jsem k vám mluvil.
Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe,
nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce,
neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest;
uschne, seberou ji, hodí do ohně – a hoří.
Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit oč chcete, a dostanete to.
Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“
Nebo:
Srv. 2 Sol 2, 14
Aleluja. Bůh nás povolal kázáním evangelia,
abychom dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista. Aleluja.
89
EVANGELIUM
Jan 15, 9-17
Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.
¶ Plné a bezmezné naplňování Boží vůle v každodenní věrnosti své práci je nejvýmluvnějším
znamením přátelství s Kristem.
„Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje
přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v
jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila.
To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než
ten, kdo za své přátele položí svůj život. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.
Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás
přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a
přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit
ve jménu mém.
To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“
PŘÍMLUVY
Bůh dal salesiánské rodině příklady svatosti, které jsou plody mnohotvárného působení Ducha
Utěšitele a charismatu jejího zakladatele. S radostí a vděčností mu předložme své prosby.
Pane, veď nás po cestách svatosti.
1. Za církev, Boží lid, aby s čistou a neposkvrněnou vírou uměla poznávat a přijímat Pána v
nejrůznějších životních a dějinných situacích.
2. Za představené řeholních rodin, které jsou ozdobou církve, aby ve věrnosti evangeliu a
charismatu vlastního zakladatele byly jejich komunity živým znamením Kristovy lásky a
přijetí bratří a sester.
3. Za salesiánskou kongregaci, aby po příkladu blahoslaveného Filipa Rinaldiho stále více
rostla v apoštolátní horlivosti, a tak odpovídala na nejrůznější potřeby, které se vyskytují v
životě církve a ve společnosti naší doby.
4. Za Volontárie Dona Boska, aby věrné každodenním závazkům uchovávaly ducha
blahoslaveného Filipa, jejich zakladatele.
5. Za nás, kteří máme účast na této eucharistii, abychom, obnoveni Duchem, vždy jednali
s dobrým a upřímným srdcem, které je odrazem Boží otcovské lásky.
Dobrý a milosrdný Otče, ty obnovuješ církev svatostí svých synů. Vyslyš naše prosby,
abychom v síle Ducha přijímali a hlásali tvé Slovo, které nás volá, abychom byli svatí, jako ty
jsi svatý. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
MODLITBA NAD DARY
Milosrdný Otče,
ty jsi do blahoslaveného Filipa Rinaldiho vtiskl obraz nového člověka, stvořeného ve
spravedlnosti a svatosti. Dej i nám, abychom se obnovili v duchu, a byli tak hodni přinášet ti
oběť chvály.
90
PREFACE
Slaví-li se mše mimo dobu adventí, následuje preface „Znamení života zasvěceného Bohu.“
abychom ti vzdávali díky, skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
zasvětili svůj život Kristu, tvému ¨synu,
ve kterém přivádíš člověka k jeho původní svatosti a dáváš mu už nyní zakoušet dary,
Svatý, svatý, svatý...
Srv. Jan 15,10.11
Zachováte-li moje přikázání, má radost bude ve vás a vaše radost se naplní, praví Pán.
Všemohoucí Bože,
ty nám v těchto svátostech uděluješ sílu svého Ducha. Dej, abychom se po příkladu
blahoslaveného Filipa Rinaldiho učili hledat především tebe a abychom v sobě nosili otisk
Krista ukřižovaného a vzkříšeného. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
91

Salesiánský misál - ASC

Transkript

Podobné dokumenty

Kniha žalmů

Formační plán 2013 PDF pro tisk

Čao, Niku