ve formátu PDF

Okruhy bakalářských SZZk | DPM
Dějiny politického myšlení
1. Sókratés a Platón
Sókratovo odsouzení a poprava jako počátek konfliktu mezi filosofií a politikou. Sókratovo pojetí politické úlohy filosofie
v Obraně Sókratově. Problém konfliktu mezi politickou povinností a svědomím v Obraně Sókratově a Kritónovi.
Platón jako Sókratův žák i kritik. Pojetí spravedlnosti v Platónově Ústavě: vymezení spravedlnosti jako harmonie v obci
a duši. Rozdíl mezi Platónovým a Sókratovým pojetím politické úlohy filosofie. Mýtus o jeskyni a Platónovo pojetí světa
idejí coby počátek metafysiky.
Literatura:
ARENDT, H. (1990). Philosophy and Politics. Social Research, Vol. 57, no. 1.
GADAMER, H. G. (1994). Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem. Praha: ISE. s. 44-69. ISBN 80-85241-46-3.
PLATÓN. (2003). Ústava, Obrana Sókratova, Kritón, Poltikos In Platónovy spisy, I-V. Praha: Oikoymenh.
2. Aristoteles
Vznik polis a politické vědy. Struktura spisu Politika. Aristotelovo pojetí politické vědy. Člověk jako společenská bytost,
poměru celku a části. Klasifikace politického zřízení (kritéria klasifikace). Jak Aristoteles chápe nejlepší či ideální zřízení
obce? Dvojí pojetí výrazu „politeia“. Pojmy „ctnost“ (areté) a „blaženost“ (eudaimonia). Aristotelovo pojetí svobody.
Literatura:
ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova, Politika.
MULGAN, R. G. (1998). Aristotelova politická teorie. Praha: Oikoymenh. 199 s. ISBN 80-86005-69-0.
3. Skepticismus a stoicismus. Cicero. Epikúros.
Historický kontext hellénistické filosofie. Epikúrovo pojetí vztahu občana a obce (smluvní pojetí). Římská republika a
smíšené zřízení, úloha ctnosti a stabilita v římské republice. Polybiovo pojetí smíšeného zřízení a jeho „cyklická teorie“.
Stoická etika. Epikurův postoj k veřejnému životu.
Ciceronův spis De res publica. Jeho definice přirozeného zákona. Rovnováha mezi většinou a vládní menšinou (vliv
Platóna). Ciceronův důraz na umění řečnické. Spis O povinnostech, vztah mezi čestným a užitečným.
Literatura:
CICERO. O povinnostech, O věcech veřejných.
LONG, A. A. (2003). Hellénistická filosofie. Praha: Oikoymenh. ISBN 80-7298-077-7.
4. Svatý Augustin.
Historický kontext Augustinova myšlení (Diocleciánova reforma římské říše, pronásledování křesťanů.) Augustinova
osobnost a jeho duchovní vývoj jako předpoklad pochopení jeho politického myšlení. Problém zla, otázka svobodné
vůle. Odpor k donatismus a pelagianismu. Vztah filosofie a víry. Úloha státu, ospravedlnění násilí vůči jinak smýšlejícím.
Literatura:
MACHOVEC, M. (1968). Sv. Augustin. Praha: Akropolis. ISBN 978-80-87481-38-7.
HEROLD, V., MILLER, I., HAVLÍČEK,A. (2011). Politické myšlení raného křesťanství a středověku I. s. 74-122. Praha:
Oikoymenh. ISBN 978-80-7298-169-4.
5. Politické myšlení vrcholného středověku: Dante – sv. Tomáš – Marsilius z Padovy.
Tomášovo pojetí křesťanského panovníka . Problém spravedlivé války. Poměr státu a církve. Marsiliovo pojetí suverenity
lidu.
Literatura:
HEROLD, V., MILLER, I., HAVLÍČEK,A. (2011). Politické myšlení raného křesťanství a středověku II/1,2. Praha:
Oikoymenh. ISBN 978-80-741-4390-8.
Marsilius z Padovy, Obránce míru (koncept českého překladu k dispozici v knihovně FFUK v Jinonicích).
6. Niccolo Machiavelli
Hnutí konciliární a Mikuláš Kusánský. Reformní snahy Erasma Rotterdamského, knížecí zrcadla.
Dobový kontext politického myšlení N.Machiavelliho. Pojmy „virtú“ a „fortuna“, účel státu. Spisy Vladař a Rozpravy o
deseti knihách Tita Lívia. Machiavelli „v soudu dějin“.
Literatura:
MACHIAVELLI, N. (2003). Úvahy o vládnutí a vojenství (Vladař, Uvahy o umění válečném, Rozpravy o prvních deseti
knihách Tita Livia). Praha: Argo. ISBN 80-7203-391-3.
SKINNER, Q. (1995). Machiavelli. Praha: Argo. ISBN 80-8579-461-6.
SKINNER, Q. (2012). O státě. Praha: Oikoymenh. s. 9-54. ISBN 978-80-7298-446-6.
Compiled 11.5.2015 20:31:07 by Document Globe ®
1
7. Politické myšlení evropské reformace
Husitský politický program, univerzitní spor o „iustus belli“ a iredentismus Petra Chelčického. Historické okolnosti
vystoupení Martina Luthera. Politické důsledky reformačního myšlení Luthera a Kalvína.
Literatura:
Jan Kalvín, Instituce. (České vydání v Praze 1951, kap. 6).
HEROLD, V., MILLER, I., HAVLÍČEK,A. (2011). Politické myšlení raného křesťanství a středověku II/2. Praha:
Oikoymenh. ISBN 978-80-7298-468-8.
8. Politické myšlení konce 16. století: Monarchomachové, J. Bodin
Právo na odpor proti vrchnosti, monarchomachové, J.Althusius.
Praktické důsledky práva na odpor vůči vrchnosti v jednotlivých evropských zemích. Bodin jako teoretik, jeho snaha o
obnovení integrity politické společnosti. Šestero knih o republice a Bodinova koncepce svrchovanosti. Jeho monarchický
absolutismus.
Literatura:
MINOIS, G. 2000. Politické vraždy v Evropě 1400-1800. Praha: Themis. ISBN 80-85821-X. S.105-128.
JANET, P. (1896). Dějiny vědy politické se zřetelem k mravovědě. Praha: Jan Laichter. Díl I., s. 313-388.
9. Thomas Hobbes, John Locke a Baruch Spinoza
Historický kontext myšlení Th. Hobbese, spisy Leviatan a O občanovi. Hobbesovo pojetí přirozeného stavu a přirozeného
zákona. Hobbesova koncepce společenské smlouvy jako základu suverenity. Rozdíl mezi právem a mocí, pojem
závazku.
Historické pozadí Lockova a Spinozova politického myšlení. Lockova obhajoba konstitučního zřízení ve Dvou
pojednáních o vládě. Lockovo pojetí přirozeného stavu, přirozeného zákona a společenské smlouvy, jeho obhajoba
práva na revoluci. Lockovo pojetí vlastnictví a růstu. Jeho obhajoba náboženské tolerance.
Spinozův pokus smířit Grotiovo a Hobbesovo učení o státu a právu. Neomezená svrchovanost státu proti právům
poddaných. Vláda rozumu jako zásada svobody, nezbytnost demokracie.
Literatura:
LOCKE, J. (1965). Dvě pojednání o vládě. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. 278 s.
LOCKE, J. (2000). Dopis o toleranci. Brno: Atlantis, 103 s. ISBN 80-7108-202-3.
POPELOVÁ, J.(1965), Politická teorie Johna Locka. (In: J. Locke, Dvě pojednání o vládě, s. 5-31).
SPINOZA, B. Etika, Traktát teologicko-politický, Rozprava politická.
HOBBES, T. (1988). Výbor z díla. Praha: Svoboda. 229 s.
HOBBES, T. (2009). Leviathan. Praha: Oikoymenh. 513 s. ISBN 80-7106-888-8.
SOBOTKA, M. (1988) Thomas Hobbes a jeho trilogie. In Thomas Hobbes: Výbor z díla, s. 7-26.
10. Ch. Montesquieu a J.-J. Rousseau
Montesquies jako přední představitel osvícenské politické filosofie. Spis O duchu zákonů. Montesquieovo pojetí zákona
a ducha zákonů. Jeho typologie politických zřízení, pojmy přirozenost a princip zřízení. Montesquieho idealizované
pojetí anglické Ústavy a srovnání Anglie a Francie.
Rousseauův nový typ politického myšlení. Jeho kritika moderní civilizace v První a Druhé rozpravě. Problém vztahu
mezi Rozpravami a spisem O společenské smlouvě. Rousseauovo pojetí společenské smlouvy, společenské vůle a
suverenity lidu. Postava zákonodárce, Rousseauova typologie zákonů a jeho pojetí národa.
Literatura:
DOHNÁLKOVÁ, H.(2006), Montesquieu a nejkrásnější monarchie.
MONTESQUIEU, Ch. (2010). O duchu zákonů. Praha: Oikoymenh. ISBN 978-80-7298-405-3.
ROUSSEAU, J.-J. (1978). Rozpravy. Praha: Svoboda. 282 s.
11. Politické myšlení a revoluce druhé poloviny 18. století
Vznik americké federální ústavy, Listy federalistů. Madisonova obhajoba většinového pravidla jako nejméně
nedokonalého systému vlády. Výhody velké republiky jako záruky pluralitní společnosti a rozdělení vlády. Srovnání
americké a francouzské revoluce a jejich vzájemných vazeb (Thomas Paine). Kritika francouzské revoluce Ed.Burka.
Literatura:
BURKE, E. (1997). Úvahy o revoluci ve Francii. Brno: CDK. 278 s. ISBN 80-85959-23-2.
HAMILTON, A., MADISON J., JAY, J. (1994). Listy federalistů. Red., úvod a pozn G. W. Carey a J. McClellan. Z angl.
orig. přel. S. Raková. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994, 537 s.
PAINE, T., KRAMNICK, I. (1986). Common sense. New York: Penguin Books. 128 s. ISBN 0-14-039016-2.
12. Etika a politická filosofie Immanuela Kanta.
Kantův „kopernikánský“ obrat v dějinách filosofie. „Praktický rozum“ a formulování kategorického imperativu. Kantova
idea „věčného“ míru“ a pojetí dějin v pohledu do budoucnosti, transcendentální založení mezinárodního práva a
federalismus. Kritika soudnosti jako spojení kultury a politiky v „souzení“.
Literatura:
ARENDTOVÁ, H. (2002). Přednášky ke Kantově politické filosofii. Praha: Oikoymenh. ISBN 80-7298-058-0.
KANT, I. (2013). Studie k dějinám a politice. Praha: Oikoymenh. ISBN 978-80-72-98-312-4.
PATOČKA, J. (1944). Doslov ke Kantově Kritice praktického rozumu. In I. Kant, Kritika praktického rozumu, s. 213-228.
13. Georg Friedrich Hegel
Compiled 11.5.2015 20:31:07 by Document Globe ®
2
Hegelův filosofický idealismus, historický kontext jeho působení. Jeho filosofie státu. Struktura „Základů filosofie práva“,
právo jako „jsoucno svobodné vůle“, koncepce individuálního já. Hegelovo pojetí občanské společnosti a státu. Hegelova
dialektika a jeho pojetí dějin. Pojem „odcizení“ v kapitole „Pán a rab“ Fenomenologie ducha.
Literatura:
HEGEL, G. F.: Základy filosofie práva, Fenomenologie ducha (první díl, B.).
MAJOR, L., SOBOTKA, M. (1979). G. F. Hegel. Praha: Mladá fronta.
14. Socialismy 1. pololviny 19. století a mladolhegeliáni
Pojem utopie v dějinách (Th. Morus, Th. Campanella, Cyrano de Bergerac). Historické souvislosti rozdílu mezi
francouzským a německým utopickým socialismem. Dílo Saint-Simona a Charles Fouriera (falanga a falanstera).
Wilhelm Weitling a jeho spisy.
Literatura:
FOURIER, Ch. (1950). Výbor z díla. Praha: Orbis.
SAINT-SIMON, H. (1949). Výbor z dílů.
WEITLING, W. (1987). Lidstvo jaké by mělo být. Praha: Mladá fronta.
15. Karel Marx, vznik marxismu a anarchismus
Z jakých vlivů vzniklo Marxovo myšlení? Základní pojmy a kategorie, Marxova materialistická verze Hegelovy filosofie
člověka. Marxovy politické aktivity, První internacionála, spolupracovníci a odpůrci (F.Lassalle, Bakunin). Marxova
utopie, socialismus nebo komunismus?
Literatura:
HOSFELD, R. (2013). Karl Marx. Praha: Paseka. ISBN 978-80-7432-330-0MARX, K. (1967). Odcizení a emancipace člověka. Praha: Mldá fronta.
MARX, K. (1971). Myšlenky o státu a revoluci. Praha: Mladá fronta.
16. Fr. Nietzsche a elitismus
Historické souvislosti vzniku elitismus, Le Bonovas Psychologie davu. Kritika Marxe v díle Vilfreda Pareta. Paretovo
zpochybnění racionality lidského jednání, teorie reziduí a derivací. Cirkulace elit. Michelsova analýza fungování sociálnědemokratických stran, „železný zákon oligarchie“.
Elitismus v politickém myšlení F.Nietzsche, kritika rovnostářství a socialismu. Idea nadčlověka, vůle k moci a idea
„pěstění“.Nietzscheovo pojetí moci.
Literatura:
KELLER, J. (2005). Dějiny klasické sociologie. s. 189-194, 291-326. Praha: Slon. ISBN 978-80-86429-52-6.
NIETZSCHE, F.: Mimo dobro a zlo, Tak pravil Zarathustra, Antikrist, Genealogie morálky.
17. Rehabilitace politična u C. Schmitta a H. Arendtové
(a) Decisionismus Carla Schmitta. Schmittovo vymezení pojmu politična na základě protikladu přítel – nepřítel.
Schmittovo pojetí moderního státu a jeho kritika liberalismu a parlamentarismu. Schmittovo pojetí suverenity a význam
výjimečného stavu.
(b) Politické myšlení Hannah Arendtové. Arendtové pojetí politického jednání a její kritika úpadku autentické politiky v
moderním světě. Arendtové pojetí totalitarismu a její kritika současné liberální demokracie, respektive současné masové
konzumní společnosti. Význam vědy a technologie v současném světě podle Arendtové.
Literatura:
ARENDT, H. (2002). Mezi minulostí a budoucností: osm cvičení v politickém myšlení. Brno: CDK. 262 s. ISBN
80-85959-92-5.
ARENDT, H. (2009). Vita activa, neboli, O činném životě. 2., opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 431 s. ISBN
978-80-7298-413-8.
ARENDT, H. (2013). Původ totalitarismu I-III. 2. vyd. Praha: Oikoymenh.679 s. ISBN 978-80-7298-483-1.
SCHMITT, C. (2007). Pojem politična. Praha: Oikoymenh. 124 s. ISBN 978-80-7298-127-4.
SCHMITT, C. (2012). Politická theologie: čtyři kapitoly k učení o suverenitě. Praha: Oikoymeneh. 52 s. ISBN
978-80-7298-401-5.
18. Kritická teorie Frankfurtské školy
(a) Kritika osvícenské totalitní instrumentální racionality v Dialektice osvícenství M. Horkheimera a T. Adorna. Otázka
vztahu osvícenství a fašismu. Pojetí „jednorozměrného člověka“, respektive „jednorozměrné veřejnosti“ u H. Marcuseho.
Marcuseho kritika pozdně moderní společnosti v její kapitalistické i komunistické formě.
(b) Pojetí veřejnosti respektive veřejné sféry a jejího významu pro moderní demokracii podle J. Habermase. Proměna
veřejnosti (veřejné sféry) ve dvacátém století a její dopady na fungování současné demokracie. Habermasova teorie
komunikativního jednání: jeho pojetí komunikativní racionality a teorie diskursivní demokracie.
Literatura:
ADORNO, T. W.; HORKHEIMER, M. (2009). Dialektika osvícenství. Praha: Oikoymenh. 247 s. ISBN 978-80-7298-267-7.
HABERMAS, J. (2000). Problémy legitimity pozdního kapitalismu. Praha: Filosofia. 187 s. ISBN 80-7007-130-3.
HABERMAS, J. (2000). Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha:
Filosofia. 418 s. ISBN 80-7007-134-6.
MARCUSE, H. (1991). Jednorozměrný člověk: studie o ideologii rozvinuté industriální společnosti. Praha: Naše vojsko.
190 s. ISBN 80-206-0075-2.
19. Postmoderní politická teorie M. Foucaulta a G. Agambena
Compiled 11.5.2015 20:31:07 by Document Globe ®
3
(a) Politické myšlení Michela Foucaulta. Jeho pojetí disciplinární moci, respektive bio-moci a vztahu mezi mocí a věděním
v moderní společnosti. Normalizující role „věd o člověku“ a typicky moderních disciplinárních praktik a institucí.
(b) Koncepty biopolitiky a holého života v politickém myšlení G. Agambena. Symbolická role koncentračních táborů a
Agambenova recepce politických teorií H. Arendtové a M. Foucaulta. Agambenovo pojetí suverenity a role výjimečného
stavu v současném světě, návaznost jeho politického myšlení na C. Schmitta.
Literatura:
AGAMBEN, G. (2005). State of exception. Chicago: University of Chicago Press, 95 p.
AGAMBEN, G. (2011). Homo sacer: suverénní moc a pouhý život. Praha: Oikoymenh. 189 s. ISBN 978-80-7298-189-2.
FOUCAULT, M. (1999). Dějiny sexuality I. Praha: Herrmann & synové. 189 s. ISBN 80-238-5090-3.
FOUCAULT, M. (2000). Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha: Dauphin. 427 s. ISBN 80-86019-96-9.
FOUCAULT, M. (2006). Je třeba bránit společnost: kurs na Collége de France 1975-1976. Praha: Filosofia. 281 s. ISBN
80-7007-221-0.
20. Debata mezi liberály a komunitariány
a) Normativní teorie distributivní spravedlnosti u J. Rawlse. Rawlsovo obnovení společensko-smluvní teorie: původní
situace a závoj nevědomosti. Koncepce spravedlnosti jako férovosti, dva základní principy spravedlnosti. Rawlsovo
pojetí „překrývajícího-se konsensu.“
b) Libertariánská a komunitariánská kritika Rawlse. Nozickova kritika Rawlsovy teorie distributivní spravedlnosti a
jeho koncepce minimálního státu. Komunitariánská kritika (nejen) Rawlsova liberalismu v díle M. Sandela. Sandelova
obhajoba republikanismu jako alternativy k liberalismu.
Literatura:
NOZICK, R. (1997). „Distribuční spravedlnost.“ In KIS, J. Současná politická filosofie. Praha: Oikoymenh. s. 205-238.
ISBN 80-86005-60-7.
RAWLS, J. (1985). Justice as Fairness: Political not Metaphyiscal. Philosophy & Social Criticism. Vol. 14, no. 3.
RAWLS, J. (1989). The Domain of the Political and Overlapping Consensus. NYU Law Review. Vol. 64, no. 2.
RAWLS, J. (1996). Teorie spravedlnosti. Praha: Victoria Publishing. 361 s. ISBN 80-85605-89-9.
SANDEL, M. (1984). Procedural Republic and the Unencumbered Self. Political Theory. Vol. 12, no. 1.
SANDEL, M. (1998). Democracy's Discontent. America in Search of a Public Philosophy. Cambridge: The Belknap Press
of Harvard University Press. 417 s. ISBN 978-0674197459.
Compiled 11.5.2015 20:31:07 by Document Globe ®
4