severní trasa

SEVERNÍ TRASA
SEVERNÍ DALMÁCIE se rozkládá mezi Karlobagem a mysem Zečevo (Rt Zečevo - severně od městečka Rogoznica). Tuto
oblast je možno charakterizovat jako téměř liduprázdnou, skalnatou pustinu. Tvoří ji vlastně jen uzoučký pás pobřeží mezi
mořem a srázy Velebitu. Do přívětivější části Severní Dalmácie se vstupuje u letoviska Starigrad-Paklenica. Obrovská,
zdaleka viditelná průrva Velké Paklenice, národního parku v jižní části Velebitu, a silueta mostu z pevniny na Pag na západní
straně oznamují její nástup. Hory tu pozvolna opouštějí pobřeží a ustupují do vnitrozemí. Právě tato oblast však bývá zejména v
zimě vystavena prudkým poryvům větrů, které se po jižním okraji hor derou z vnitrozemí na pobřeží. Severodalmatská letoviska
jsou jen v malé míře tradiční, stará místa rekreačních pobytů na přímoří.
Většinou jde o letoviska, která se začala výrazněji rozvíjet až koncem 70. let a v 80. letech, tedy v době, kdy již v jiných oblastech
po řadu let byla v provozu ubytovací zařízení vzniklá v době velikého boomu cestovního ruchu v 60. letech. Jsou to spíše menší
letoviska, která si své místo vydobyla svými dobrými podmínkami především pro vodní sporty, svým klidem, svou atmosférou
starých rybářských osad - Tribunj, Starigrad, Sukošan, Sveti Filip i Jakov, Pakoštane a Pirovac, to je jen několik názvů
zdejších vesnic, jejichž společným jmenovatelem jsou pěkné oblázkové pláže, krásné borové lesy, čisté moře, výborné podmínky
pro vodní sporty, přátelské prostředí ve starých, jednodušších rybářských vesnicích, klid a krásná příroda.
Těch rušných, výstavných a mnohdy honosnějších letovisek není mnoho, našla si však již četné věrné návštěvníky, kterým naopak
vyhovuje zdejší rovnováha přírodních a rekreačně sportovních podmínek i bohaté možnosti zábavy a společenského vyžití. K nim
patří např. Zaton, zadarský Borik a Kolovare, Crvena Luka, Biograd na moru, Vodice, Solaris u Šibeniku a Primošten.
Žádná jiná oblast se však nemůže pochlubit hned dvěma národními parky, národním parkem Paklenica a Krka. Jsou to velmi
často navštěvované jedinečné přírodní fenomény (k tomu je třeba vzít v úvahu u Severodalmatských ostrovů národní park
Kornati). Severní Dalmácie je však bohatá i na kulturně historické památky první velikosti, jak o tom svědčí např. Zadar s širokou
nabídkou především románských památek, Šibenik s katedrálou zapsanou na listinu světového kulturního dědictví organizace
UNESCO, městečko Nin se svou nejmenší katedrálou světa a nejmalebnějším kostelíkem snad na celém pobřeží ( Sveti Nikola u
Prahuljama). Moderním doplňkem zdejších rozsáhlých rekreačních možností jsou jachtařské přístavy - mariny, s bohatou nabídkou
služeb pro jachtaře i pro ty, kdo by se jimi teprve chtěli stát. V Sukošanu jim k tomu slouží jedna z největších marin na
chorvatském Jadranu - marina Dalmacija.
-1-
PRIMOŠTEN: Malebná zemědělská obec a významné letovisko v nejjižnější části Severní Dalmácie, 28 km jižně od Šibeniku. Má
1 750 obyvatel. V okolí se pěstuje vinná réva a olivovníky. Další ekonomickou činností zdejších obyvatel je kromě cestovního ruchu
také rybářství. Rozkládá se na dvou poloostrůvcích mezi zátokami Luka
Primošten a Raduča. Na prvním se rozkládá původní stará vesnice. Druhý,
Přístav Primošten
zalesněný sousední poloostrůvek zvaný Raduča zaujímají výhradně zařízení
cestovního ruchu - ubytovací, stravovací, zábavní, krásný krytý bazén, hřiště a
jiná sportovní zařízení. Nejpěknější koupání je právě na druhém poloostůvku
Raduča - na severní straně v zátoce Velika Raduča a na jižní straně Mala
Raduča. Okolní borový les poskytuje příjemný stín v horkých dnech. Před
Primoštenem leží několik ostrůvků, na ostrůvku Smokvica je naturistická pláž.
Celkově má Primošten dobré podmínky pro provozování vodních sportů:
jachtingu (škola jachtingu), potápění (škola potápění), windsurfingu ale i dalších
sportů (hřiště na plážový volejbal, tenis, stolní tenis, volejbal, bowling, kuželky,
minigolf). V letních měsících se v Primoštenu pořádá řada kulturních a
uměleckých akcí. Pracuje tu kolonie výtvarných umělců Moře - lidé - pobřeží
(More - ljudi - obala), která již po více než 30 let přitahuje malíře, sochaře a
grafiky domácí i zahraniční, dále vždy v červenci Hudební škola Primo primores Primošten (Glazbena škola Primo, primores,
Primošten) a Letní barokní hudební škola (Ljetna barokna glazbena škola). Z galerií lze navštívit Umělecká galerie Rudina
(Umjetnička galerija Rudina) a Ambientní galerii "Kamene sfere". Primošten nabízí pobavení na diskotékách a tanečních
terasách. Diskotéka Aurora, ležící asi 1 km za obytnou částí letoviska, patří svou kapacitou 3 000 návštěvníků k největším, ale i k
ejlépe vybaveným a nejoblíbenějším na Jadranu (mj. i bazén). Klub má bohatý program (diskotéky, party, koncerty atd.).
Památky: Stará vesnice je terasovitě rozmístěna na nevelkém poloostrově. Její počátky sahají až do středověku. Původně to byl
ostrov, který byl spojen s pevninou mostem (Primošten = přemostěný, připojený mostem). Později byl na mělčinu navezen násep a
vznikl tak malý poloostrov. Na něm se začali usazovat uprchlíci před Turky a obehnali jej hradbami s obrannými věžemi. Z úzké
šíje, která je nyní pěkně parkově upravena, se vchází branou do starého městečka. Hned za ní následuje malé rušné náměstí, které
je i dějištěm kulturních a zábavních akcí. Na dominantním místě stojí farní kostel sv. Jiří ( Sveti Juraj) z 15. a 18. stol. Uvnitř lze
vidět vzácnou ikonou Panny Marie se sv. Lukášem a sv. Jiřím ze začátku 18. stol. Od kostela se otevírá krásný výhled na
vesnici, okolní pobřeží a přilehlé moře.
Další zajímavé místo, které bychom Vám doporučili k navštívení, jsou primoštenské vinohrady, kde se pěstuje výborná odrůda
vína babić. Tyto vinohrady mají status "světové památky lidské práce a dřiny". Mezi jednotlivými keři vinné révy jsou vystavěny
zídky naskládané z lomového kamene (gromače), které je chrání před
nepohodou a které v téměř holém krasu chrání půdu, donesenou sem před
Obec Primošten Burnji
staletími zdejšími zemědělci na zádech v nůších, před erozí větrem. Velké
zvětšeniny snímků těchto miniaturních vinohradů zdobí foyer budovy Spojených
národů v New Yorku jako oslavy lidské práce a houževnatosti. Mimo to i další
místa stojí za výlet a to: Starobylé vesnice Burnji Primošten a Južni
Primošten (4 km od B. Primoštenu). Vykopávky v jejich okolí dokládají
soustavné osídlení již po 2 000 let. Dnešní počet obyvatel obou vesnic je však
alarmující - je tu víc domů než obyvatel. A není celkem divu. Tak jako po dlouhá
staletí musejí i dnes vynaložit zdejší obyvatelé hodně námahy na zajištění svého
živobytí - na obhospodařování svých vinohradů, svých olivovníkových hájů a
ovocných stromů, na péči o své ovce. Prosté zdejší kamenné domy se příliš
nezměnily od dob dědů a pradědů. Málokde jinde je možné se setkat s
vesnickými domy v tak původní podobě jako právě zde. Ve vesnici je možné ochutnat přímo u zdejších vinařů proslulé zdejší
červené víno babić, pohostí tu návštěvníka i místní specialitou - ovčím sýrem a sušenými fíky, umožní mu nahlédnout do
starobylého interiéru zdejších domů.
SKRADIN: Městečko a přístav na řece Krce, 16 km severně od Šibeniku. Je zde sídlo správy národního parku. Proti proudu nad
Skradinem (4,5 km) se nachází jeden ze vstupů do národního parku Krka - vstup Skradinské vodopády (ulaz Skradinski buk).
Turisté se ke vstupu do parku dostanou loděmi národního parku, které vyplouvají
z přístaviště ve Skradinu (plavba je v ceně vstupenky). Ve Skradinu je most přes
Přístav Skradin
řeku Krku. Je to velmi oblíbený výletní cíl jachtařů. Ve Skradinu jsou některé
restaurace vyhlášené svými místními rybími specialitami (v určitém období roku
se podává i místní velká specialita - jednocentimetrové rybky zvané golac). Pod
Skradinem po proudu je velké Prukljanské jezero (Prukljansko jezero).
Historie: Na tomto místě stálo ilyrské sídliště, hlavní středisko ilyrského kmene
Liburnů, proslulých jako mořeplavci a stavitelé lodí. V antické době to bylo
významné sídlo - municipium Scardona. Od 6. stol. biskupské sídlo (do r. 1830) na lokalitě Biskupija staré kostely a fragmenty reliéfů. Za chorvatských králů se
stal Skradin významným opěrným bodem, z té doby pochází předrománský
kostel. Od pol. 14.stol ovládli Skradin Benátčané. V r. 1522 jej dobyli na 150 let
je Turci, kteří tu vybudovali mohutné opevnění (1 km za městem zbytky tohoto opevnění). Turky pak vystřídali opět Benátčané. Ze
Skradinu pocházel významný renesanční malíř působící v Benátkách, Juraj Čulinović, v historii umění známý jako Giorgio Schiavone.
-2-
ŠIBENIK: Město (41 tis. obyv.) a přístav v Severní Dalmácii, nedaleko ústí řeky Krky do moře, se nachází v Šibenickém zálivu
(Šibenski zaljev). Značný průmysl je soustředěn na jeho okrajích (zpracování barevných kovů, textil, potravinářský průmysl, stavba
lodí). Šibenik je významné středisko cestovního ruchu s mnoha vynikajícími památkami.
Šibenická katedrála sv. Jakuba (Sveti Jakov) byla v r. 2000 zapsána do listiny světového
kulturního dědictví organizace UNESCO. Šibenik je důležitý dopravní uzel, silniční křižovatka,
železniční přípoj na trať Záhřeb - Knin - Split, přístaviště pro trajekty na blízké ostrovy. Má
chráněnou polohu a vysoký počet dnů slunečního svitu. Do spádové oblasti Šibeniku patří i
mimořádný přírodní jev - řeka Krka (národní park). Šibenik byl těžce poškozen při agresi
krajinských Srbů v letech 1991 a 1992. Škody byly již odstraněny. S otevřeným mořem je
Šibenik spojen úzkým a hlubokým průlivem sv. Antonína (Kanal Sveti Ante), kde se nachází
velmi pěkné městské koupaliště Jadrija (oblázky a písek) s borovým lesíkem. Šibenik nabízí
bohaté kulturní vyžití. Šibenické léto (Šibensko ljeto) jako festival kultury a zábavy, v jehož
rámci se konají koncerty vážné i lidové hudby na různých atraktivních místech města. Bungeejumping ze Šibenického mostu přes řeku Krku. V obci Jadrtovac 8 km jihovýchodně od
Šibeniku se nachází jezdecká škola.
Historie a památky: Šibenik založil ve druhé polovině 11. stol. chorvatský král Krešimir IV.
Šibenik, průliv sv.
(proto se Šibeniku často říká Krešimirovo město. Za uhersko-chorvatských králů získal
Antonína
autonomii, ze které se však dlouho netěšil, vládcům sousedních zemí se se střídavým štěstím
dařilo Šibenik podmanit, až začátkem 15. stol. získala nadvládu nad ním na 400
Nábřeží s pevností sv. Michala
let Benátská republika. Po pádu Benátek a stoletém panství Rakouska se Italové
po první světové válce pokusili získat Šibenik násilnou anexí, museli ho však
vyklidit a předat Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Staré město si zachovalo
svůj starobylý ráz a část opevnění, především tři pevnosti v kopci nad městem.
Nejníže je pevnost sv. Michala (Tvrdjava sv. Mihovila), která se dříve uváděla
jako pevnost sv. Anny (Tvrdjava sveta Ana). Je postavená na místě někdejší
Krešimirovy rezidence - kaštelu. Výš je pevnost Šubičevac a na nejvyšším bodě
(125 m. n. m.) pevnost sv. Jana (Tvrdjava sveti Ivan). Ze všech je jedinečná
vyhlídka na město a na ostrovní labyrint severozápadním směrem. Katedrála
sv. Jakuba (Sveti Jakov) se nachází na náměstí Chorvatské republiky (Trg
Republike Hrvatske) a je jednou z nejkrásnějších staveb evropského pozdního
středověku (1433 - 1555). V roce 2000 byla Katedrála sv. Jakuba zapsána do
listiny světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Je vrcholným dílem
významného chorvatského sochaře a stavitele Juraje Matejeviće Dalmatince, pokračovatelem jeho díla a spolutvůrcem
plastické výzdoby byl Ital Nikola Firentinac, žák Donatellův, který tvořil již v renesančních intencích. Stavba je obrovských
rozměrů - 39 m dlouhá a 32 m vysoká, celá výhradně z kamene. Nejoriginálnější je systém zaklenutí a zastřešení do sebe těsně
zapadajícími kamennými deskami. Vynikající památky katedrály: 74 portrétních bust v životní velikosti, Lví portál, pozoruhodné
boční kaple, především křestní kaple. Cenný je i inventář. Při srbské agresi v r. 1991 - 92 byla katedrála zasažena. Proti katedrále je
renesanční radnice z 16. stol., s otevřenou lodžií v přízemí a zasklenou v prvním patře. Těsně vedle ní vede schodiště do staré části
města (schodiště otevřená i klenutá, průchody, starobylé dvorky a náměstíčka). Proti apsidám katedrály je kostelík sv. Barbory z
15. stol. s hodnotnou Sbírkou církevního umění (Zbirka crkvene umjetnosti). Vedle katedrály na nábřeží stojí Biskupský palác
(Biskupski dvorac) z 15. stol. Sousedí s ním Mořská brána (Morska vrata), vchod do přístavu a Knížecí palác (Kneževa palača),
sídlo benátského místodržitele, dnes Městské muzeum (Gradski muzej). Na nábřeží je i pozdně renesanční kostelík sv.
Mikuláše (Sveti Nikola) z 18. stol. s pěkným kazetovým stropem.
Ostrov ZLARIN: Nevelký ostrov (8,2 km2) ležící 5 nám. mil jihozápadně od Šibeniku. Ostrov Zlarin tvoří dva hřebeny, mezi nimiž
se rozkládá úrodné polje, kde se pěstuje vinná réva, jižní ovoce, olivovníky. Nejvyšší vrch je Klepac (170 m). Větší zátoky jsou
Zlarinska luka a Magarna na jihovýchodě a Vodena Njivica, Veleš, Platac,
Lokvica a další na severovýchodě. Na ostrově žije na 360 obyvatel. Hlavním
Ostrov Zlarin
zdrojem jejich obživy je vedle zemědělství také rybolov, lov korálů a mořských
hub a v poslední době i stoupající cestovní ruch. Lov korálů a hub vzhledem ke
snížení jejich výskytu ve vodách Jadranu podstatně klesá. Na ostrově je jediná
obec Zlarin, ležící v hluboké Zlarinské zátoce (Zlarinska luka) na severu
ostrova. V roce 2001 tu bylo otevřeno malé muzeum "Centrum korálů
Zlarinka" (Koraljarski centar Zlarinka), kde se lze seznámit s historií lovu korálů
a jejich zpracováním. Součástí je i dílna, ve které se opracovávají a brousí.
Zájemci si mohou v rámci expozice koupit šperk z korálů jako suvenýr. Muzeum
je otevřeno každý den od dubna do konce října. Zlarin je cílem mnohých
jachtařů, které sem přivádí mimo jiné i blízkost Kornatských ostrovů.
Sportovní rybáři zde s úspěchem loví "plody moře". Dobré terény jsou tu i pro
potápěče. Vody kolem zdejších ostrovů jsou známy svou mimořádnou čistotou. Zlarin vyhledávají jako oblíbený víkendový cíl
obyvatelé blízkého Šibeniku. O svátcích a lidových slavnostech je možno ve Zlarinu vidět obzvlášť krásné a neobvyklé lidové kroje,
zejména ženské.
Historie: Ostrov Zlarin byl osídlen již Ilyry a posléze Římany, po nichž tu ale nezůstaly významnější stopy. Až po mnoha staletích
jej pak osídlovali běženci před Turky v 16. a 17. stol. Na celém ostrově tak není stavba, která by byla postavena před rokem 1600;
-3-
ze zdejších kostelů je nejvýznamnější farní kostel Nanebevzetí P. Marie (Uznesenja Marijina) z 18. stol., obnovený v 19. stol. Ze
stejné doby, tj. z baroka, pochází i několik výstavnějších domů.
KORNATSKÉ OSTROVY: (Kornatski otoci) Zkráceně známé pod názvem Kornati. Skupina drobných ostrovů, ostrůvků a útesů v
jižní části Severodalmatských ostrovů, ve vnějším pásu mezi ostrovy Dugi otok a Žirje. Na vápencových nebo křídových ostrovech
nejsou ani vodní toky, ani sladkovodní prameny. Jméno dostaly podle Kornatu, největšího ostrova souostroví (32,6 km2). Některé
ostrovy vystupují příkře z moře strmými stěnami, jiné jsou téměř ploché. Je to
nejhustší souostroví na Jadranu - 147 ostrovů, ostrůvků a útesů na ploše cca 300
Kornatské ostrovy
km2. Národní park Kornati byl vyhlášen v r. 1980 a zaujímá plochu 223 km2
souše a vodní hladiny, tedy převážnou část Kornatských ostrovů (bez ostrovní
skupiny kolem ostrovů Žut a Sit). Každý návštěvník musí zaplatit vstupné do
národního parku, platí se i další aktivity. Správa národního parku Kornati má sídlo
v Murteru na stejnojmenném ostrově při pobřeží. Pro naprostý nedostatek pitné
vody neposkytují možnost stálého osídlení. Do 18. stol. tu však bylo několik
rybářských osad. Dodnes zůstalo jen pár starých, občas používaných stavební,
některá z nich byla upravena v jednoduchá pohostinská zařízení (domky pro
robinzonský pobyt sportovních rybářů a potápěčů), některá se používají pro
pikniky, při nichž se připravují rybí speciality. Protože některé ostrovy jsou díky
členitosti a chráněným zátokám vynikajícími přístavy nebo kotvišti, byly před
staletími používány piráty. Za druhé světové války sloužily jako úkryt partyzánům, na ostrově Piškera (dříve Jadro) ve
stejnojmenné zátoce byla ve starém kostelíku ze 16. stol. partyzánská nemocnice (dnes je tam pomníček).
V letních měsících přijíždějí na některé z Kornatů majitelé zdejší půdy, jimž jsou převážně obyvatelé z ostrova Murter a přivážejí
sem své ovce na letní, byť dost chudou pastvu. Ovce tu zůstávají bez dozoru po celé léto. Na některých ostrovech, kde jsou
nevelká polje s červenicí, pěstují jejich majitelé vinnou révu, olivovníky, fíkovníky
a někdy i zeleninu. Na několika místech jsou malé háje přímořských borovic,
Kostelík P. Marie z Taracu, Kornati
např. v zátoce Statival. Vody kolem Kornatů prosluly jako bohatá loviště ryb,
hlavonožců a jiných mořských živočichů. Kornati jsou také rájem pro jachtaře.
Jsou zde dvě jachtařské základny, a to ACI Marina Piškera na ostrově Vela
Panitula (v národním parku) a ACI Marina Žut (mimo hranice národního
parku). Na některých ostrovech a dokonce i v moři jsou vidět pozůstatky
římských sídel, např. v mělkém průlivu Mala Proversa mezi ostrovy Dugi otok
a Katina jsou ve vodě dobře viditelné trosky veliké římské stavby z 1. - 2. stol.,
která v římské době stála na pevnině. Sousedním průlivem Vela Proversa
prochází hranice národního parku. Zajímavou slavností na Kornatských ostrovech
je procesí na loďkách a člunech k Panně Marii z Taracu. Tento mariánský
kostelík stojí v Podtarackém zálivu na ostrově Kornat, na jeho jihozápadním
pobřeží. Obyvatelé Murteru, ale i jiných ostrovů, sem po staletí směřují vždy 1. července na svých lodích a člunech na pouť k P.
Marii z Taracu, aby ji poprosili o požehnání. Nejen z Murteru, ale i z celého dalekého okolí plují poutníci k ostrovu, mezi nimi bývá i
dost turistů. Slavnost je totiž přehlídkou krásných lidových krojů, korouhví bratrstev i slavnostních rouch kněží. Slavnost vrcholí
bohoslužbou před kostelem a požehnáním všem přítomným. Dávají si tu dostaveníčko i jachtaři, ale ti si musejí pospíšit, jinak
bývají všechna kotviště beznadějně obsazená.
Ostrov DUGI OTOK: Ostrov, o rozloze 124 km2, který má protáhlý tvar (43 km délka), jak naznačuje jeho název ( dugi = dlouhý).
Na východě jej omývají vody několika menších průlivů (Lavdarski kanal, Ravski kanal, Zverinački kanal). Na západě je otevřené
moře. Na jihu se ostrov otevírá jedním z nejkrásnějších jadranských zálivů, který se jmenuje Telašćica. Na severu je rovněž velmi
malebný záliv Solišćica. Mezi vápencovými hřbety ve vnitrozemí ostrova, kde je též jeho nejvyšší vrch Vela Straža (338 m), se
prostírají úrodná krasová polje: Velo jezero, Arnjevo polje Stivanje polje,
Sridnje polje a další. Ostrov Dugi otok je znám velmi četnými jeskyněmi:
Ostrov Dugi otok
Strašna peć, Kozja peć, Veli Badanj. Crvene rupe, Pećna a další. Na
ostrově nejsou žádné vodní toky ani prameny. Je zde krásná a neporušená
příroda. Na ostrově žije něco přes 2 800 obyvatel.
Hlavní a největší obcí na ostrově je Sali (1 200
Grpašćak
obyv.), další obce jsou Žman, Zaglav, Božava,
Savar, Soline, Brbinj, Luka, Veli Rat,
Dragove. Na úrodných poljích se daří vinná révě,
olivovníkům, zelenině. Kromě pěstování různých
plodin věnují se zdejší obyvatelé i chovu ovcí a
rybolovu (hlavně v jihovýchodní a severozápadní
části ostrova). Tak jako téměř na všech
jadranských ostrovech byli i zde prvními
historickými obyvateku Ilyrové, po nichž tu ale zůstalo jen málo stop. V blízkosti Telašćice se našly
pozůstatky velké římské venkovské usedlosti, které jsou dnes částečně zakonzervovány. Části
výzdoby této pozoruhodné stavby, např. podlažní mozaiky, byly přeneseny do Archeologického
muzea v Zadaru. Na ostrově se zachovaly i památky ze starochorvatského období: kostelíky,
hroby, bunje (nízké chýše stavěné z místního kamene nasucho). Ostrov byl od 10. stol. majetkem
bohatých zadarských rodin a klášterů, o pár století později převzaly ostrov Benátky; na ostrov tak
-4-
přišel dost vysoký počet italských rodin, které se tu asimilovaly. Stále více rekreantů přijíždí v posledních letech na Dugi otok, který
láká svými mimořádně krásnými plážemi, výbornými podmínkami pro všechny vodní sporty. V obci Božava je prestižní potápěčská
škola, jsou tu výborné terény pro potápění, zdejší vody skýtají možnost bohatých úlovků ryb a plodů moře, jsou tu i velmi dobré
podmínky pro windsurfing a jachtink. Zdejší rarita je možnost ubytování na majáku (Veli Rat).
TELAŠĆICA: Hluboká krásná zátoka v jižní části ostrova Dugi otok, jedna z největších na východním Jadranu, chráněná krajinná
oblast (podle chorvatské terminologie Park prirode). Má 25 malých zátok. Je dlouhá 10 km a široká od 160 do 1 800 m. Telašćica
má několik velmi pěkných dlouhých písečných pláží s písčitým dnem v moři. V zátoce je několik ostrůvků (Donji a Gornji Školj,
Farfarikulac, Katina aj.). Její severovýchodní část je převážně holá, bez vegetace, v jihozápadní části jsou krásné borové lesy,
olivovníky a fíkovníky. Kdo chce s jachtou veplout do zátoky, musí zaplatit poplatek. Návštěvníci se mohou koupat buď v přilehlé
zátoce Telašćica nebo v jezeře Mir (0,23 km2) v těsném sousedství zátoky. Voda v jezeře je slanější a teplejší než v sousedním
moři. Je třeba počítat s tím, že na plážích Miru bývá v sezóně přeplněno. Od moře je dělí jen úzký dlouhý skalní hřeben Grpašćak,
který na jihozápadní straně spadá do moře téměř kolmými, asi 150 metrů vysokými stěnami. Telašćica se právě díky této scenerii
počítá k nejkrásnějším a nejmalebnějším přírodním zákoutím na Jadranu.
SALI: Zemědělská a rybářská obec (1 200 obyv.), největší místo na ostrově
Dugi otok a jeho správní středisko. Leží ve stejnojmenné zátoce na
jihovýchodním pobřeží ostrova. Pěstování vinné révy, olivovníků, ovoce,
rybářství, zpracování ryb (i u nás známá konservárna Mardešić). Skromnější
letovisko. Své jméno má Sali podle někdejších zdejších salin. Pláže jsou převážně
skalnaté, místy doplněné betonovými plošinami. Borové lesy sahají až k pobřeží.
V zátoce Sašćica, v blízkosti hotelového komplexu je upravená pláž. Sali má
dobré podmínky pro vodní sporty (potápění, podmořský rybolov, jachting).
Turistické léto v Sali (Saljsko turističko ljeto) současně s mariánskou poutí se
koná dne 15. srpna. V rámci této akce se konají tzv. Saljske užance (Salské
zvyky a obyčeje), které svérázným způsobem a přitažlivou formou seznamují
návštěvníky se starou bohatou místní tradicí; patří k ní mj. zvláštní rychlý lidový
tanec, závody oslů, přehlídka osvětelných plavidel. Součástí je i tradiční hudební
vystoupení tzv. Oslí hudby (Tovareća mužika). Památky: Mariánský kostel na místě raně středověké svatyně má cenné vybavení
interiéru, mj. obraz Mrtvý Kristus, připisovaný velkému dalmatskému umělci J. Čulinovići, známému v dějinách umění jako
Giorgio Schiavone (působil převážně v Benátkách). Několik patricijských domů zadarské šlechty, např. renesanční domy Gveriniů
a Rančićů, barokní dům Petricioliů aj.
Přístav Sali, Dugi otok
ZADAR: Město (80 tis. obyv.) a přístav, hlavní středisko Severní Dalmácie. Významný trajektový přístav, mj. i hlavní východisko
trajektů i lodí do italské Ancony; též centrální východisko plaveb na Severodalmatské ostrovy (lodě i trajekty). Úrodné zázemí,
bohatá vegetace. V zimě trpí chladnými větry z vnitrozemí. Známá výroba lihovin, mj. likér Maraskino. Město samo je pro své
početné cenné historické a kulturní památky i pro svá kulturní zařízení jedním z nejpřitažlivějších míst v Dalmácii. Zařízení pro
cestovní ruch jsou v Zadaru soustředěna především v letovisku na severním
předměstí zvaném Borik (též Puntamika). Letovisko má starou lázeňskou
Město Zadar
tradici, je krásně upraveno, má bohatou vzrostlou vegetaci. Spojení veřejnou
dopravou se Zadarem. Jižně od Zadaru se rozkládá další letovisko, mladší a
menší Kolovare, s pěknými plážemi a dobrými sportovními a zábavními
možnostmi. Dostupnost Zadaru výrazně ovlivnila dálnice Záhřeb - Split
(dokončena v červnu 2005), ze které vede do města přípojka.
Zadar má jednu novou velkou atrakci - "Mořské varhany", kterou lze najít na
nedávno upraveném nábřeží v nejzápadnější části starého města ( Morske
orgulje). Na stejném místě se nachází i světelná instalace "Pozdrav slunci"
(Pozdrav suncu), jejíž efekty jsou k vidění pouze za tmy. Za podívání stojí zdejší
tržnice ovoce a zeleniny, jedna z největších a nejlépe vybavených na pobřeží.
Vedle rybárna - soustřeďuje se tu nabídka a poptávka z celého okolí (náměstí P. Zoraniće). Zadar má dobré podmínky pro
sportování, především pro vodní sporty: jachting, windsurfing, potápění, podmořský rybolov a vodní lyžování, dále pro míčové hry
(tenisem počínaje a plážovým volejbalem konče). Velké moderní městské sportovní centrum Višnjik disponuje velkým krytým
plaveckým bazénem, basketbalovou halou, řadou další hřišť a tenisových kurtů.
Historie: Původními obyvateli byli ve 4. stol př. Kr. Liburnové, ilyrský kmen, který pak postupně zatlačili Řekové (jejich osada
Idassa). V l. stol. ovládli zdejší oblast Římané (římská osada Iader č Iadera nebo Jader). Od 9. stol. patřila k chorvatskému státu.
Roku 1202 dobyli křesťanský Zadar z návodu Benátčanů křižáci čtvrté křížové výpravy, kteří jej vyplenili a vypálili. Z benátské
nadvlády se městu podařilo posléze na 200 let vymanit a bylo prosperující svobodnou komunitou, jež však nakonec přece upadla
na 400 let do benátského područí. Po krátké epizodě francouzských Ilyrských provincií nastoleno panství Rakouska. Po první
světové válce si Italové vynutili svrchovanost nad městem (přitom celé okolí bylo součástí tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a
Slovinců). Prováděli nevybíravým způsobem násilnou italizaci chorvatského obyvatelstva. Rozvoj města italská okupace úplně
zabrzdila, stagnace se projevila ve všech směrech. Za druhé světové války bylo město Zadar jako bašta fašistů na Jadranu velmi
poškozeno desítkami spojeneckých náletů, při nichž byly srovnány se zemí celé bloky domů, včetně historických památek, ale
mnohé z nich se podařilo později zachránit. Ke konci války byl Zadar osvobozen a stal se součástí Chorvatska v rámci Jugoslávie.
-5-
Památky: I dnešní Zadar nese výrazné znaky římského urbanistického řešení (pravidelná síť ulic s cardem a decumanem,
fórum). Bohaté antické památky odhaleny teprve bombardováním města za druhé světové války (základy templu, římské sloupy
baziliky, domy na fóru aj.). Nejcennější památkou je předrománský patrový kostel sv. Donáta (Sveti Donat) z 9. stol.,
nejvýznamnější a nejmonumentálnější stavba této epochy ve východním přímoří, pravděpodobně inspirovaná kaplí Karla
Velikého v Cáchách. Je 27 metrů vysoký, v patře matroneum, stojí na někdejším římském fóru. Zde se také nachází románský
kostel P. Marie (Sveta Marija), součást někdejšího kláštera benediktinek. Za druhé světové války byl kostel těžce poškozen,
klášter zničen. Na jeho místě postaveny prostory nové, odpovídající duchu původní stavby. V nich jedinečná Stálá výstava
sakrálního umění (Stalna izložba sakralne umjetnosti) známá pod populárním názvem "Zlato a stříbro Zadaru" (Zlato i srebro
Zadra), část pokladu byla za války ukryta v základech sousední zvonice. I když po bombardování hrozilo prozrazení úkrytu,
nedostaly se nádherné zlaté liturgické předměty a jiné cennosti do rukou nacistů. V ulici Široka je katedrála sv. Anastázie (Sveta
Stošija), raně křesťanské mučednice z období Diokleciánova pronásledování. Je to vzácná románská stavba z 12. - 13. stol. s
bohatou plastickou výzdobou a původní kryptou. Z její zvonice se otevírá krásný pohled na celý Zadar. V ulici B. Krnarutića je další
cenný románský kostel sv. Chrysogona (Sveti Krševan) z 12. stol., v exteriéru obzvlášť dekorativní. Významnou památkou je
františkánský klášter s kostelem sv. Františka (Sveti Franje) ze 13. stol.
Při kostele je bohatá klenotnice s četnými cennými exponáty (originál Palmy ml., románské malované Ukřižování, četné inkunábule
aj.). Krásná je renesanční křížová chodba kláštera. V blízkém kostele sv. Eliáše (Sv. Ilija) stojí za vidění sbírka ikon z 16. - 18.
stol. Kostel sv. Simeona (Sveti Šimun), původně gotický, prošel několika přestavbami. Je znám pro svůj jedinečný relikviář sv.
Simeona z pozlaceného stříbra (250 kg těžký!), vyzdobený pozoruhodnými reliéfy ze života světcova (15. stol.). Jsou tu četné
pozoruhodné paláce z 15. stol.: Grisogono-Vovů, Ghirardini-Marchiů a Fanfognů aj. Dochovala se část renesančního
opevnění (krásná renesanční Pevninská brána (Kopnena vrata), Babí věž (Bablja kula), zbytky hradeb aj. Zejména renesanční
Pevninská brána je významnou kulturní památkou, vytvořil ji vynikající italský stavitel M. Sammicheli v 16. stol. K těmto
památkám se přiřazuje i pět studní na stejnojmnenném náměstí (Trg pet bunara); studněmi se v případě obležení města čerpala
voda z obrovské podzemní zásobní nádrže. Na Národním náměstí (Narodni trg), které bylo po staletí centrem veřejného života,
byly postaveny i hlavní městské veřejné budovy, jako renesanční městská lodžie a městská strážnice (gradska loža, gradska straža)
z 15. - 16. stol. Městská strážnice, silně ve válce poškozena, byla
restaurovaná; na ni bezprostředně navazuje starochorvatský kostelík sv.
Výhled na ostrov Ugljan ze Zadaru
Vavřince (Sveti Lovre), který je nyní využívaný jako oblíbená kavárna. Interiér
někdejšího kostelíka stojí za návštěvu a prohlídku. Vedle městské strážnice stojí
zvonice z 20. stol. Zadar má však ještě další hodnotné historické stavby.
Ostrov UGLJAN: Ostrov o ploše 50,2 km2 ležící přímo proti Zadaru, je hlavním
centrum Severní Dalmácie. Vnitrozemí ostrova Ugljan je hornaté. Se sousedním
ostrovem Pašmanem je spojen mostem přes průplav Mali Ždrelac. Původně
byla na tomto místě mělčina, v 90. letech 19. stol. byl zde prokopán uzoučký
průplav (dal se původně přeskočit) s nevelkým mostem. Ten byl v 70. letech 20.
století po prohloubení a rozšíření průplavu nahrazen vysokým, zdaleka viditelným
mostem. V současné době se Ugljan pokládá za jedno z předměstí Zadaru, od
něhož je vzdálen jen 2,2 nám. mil a patří k nejhustěji sídleným ostrovům na Jadranu. Žije na něm 7 600 obyvatel. Vápencové části
Ugljanu pokrývá většinou makchie, takže ostrov je na pohled téměř celý zelený. Tam, kde jsou dolomity, se s úspěchem intenzivně
pěstují olivovníky. Olivy jsou od pradávna hlavní plodinou ostrova; je jich tu na 100 tisíc. Dále se pěstují i fíkovníky a vinná réva.
Kromě zemědělství je pro ostrov důležitým odvětvím rybolov. Jeho hlavním střediskem je obec Kali, pokládaná za jedno z
nejdůležitějších center rybolovu na Jadranu vůbec. Uplatňuje se i rozmáhající se turistický ruch. Obyvatelé ostrova mluví zvláštním
dialektem, těžko srozumitelným i pro ostatní Chorvaty. Ve vesnicích na Ugljanu se v průběhu roku konají četné barvité slavnosti,
poutě a procesí, jejichž původ sahá hluboko do minulosti (např. v Kukljici). Jsou vítaným zpestřením pobytu na ostrově při letní
rekreaci. Před východním pobřežím před obcí Preko leží dva malebné ostrůvky se spoustou vegetace. Jsou to Ošljak a Galovac
(též nazývaný Školjić). Zejména Galovac je v bezprostřední blízkosti Ugljanu - jen 80 metrů od Preka. Galovac se hojně
navštěvuje pro svou pěknou pláž (les tu poskytuje dostatek stínu).
Památky a historie: Panoramatu ostrova Ugljan vévodí pevnost sv. Michala (Tvrdjava Sv. Mihovil), přibližně nad středem
ostrova. Benátčané ji vybudovali ve 13. stol. jako mocně opevněnou pevnost na místě benediktinského kláštera, která střežila
značnou část Benátčany ovládaného jadranského přímoří, včetně odbojného města Zadaru. Na ostrůvku Galovac, v bezprostřední
blízkosti ostrovu Ugljan, je františkánský klášter hlaholášů z 15. stol., v 16. stol. upravovaný. Je v něm několik zajímavých
oltářních obrazů. Na ostrůvku Ošljak je starochorvatský kostelík z 10. stol. se zbytky zchátralých větrných mlýnů ze 17. stol.
PREKO: Větší zemědělská a rybářská obec (1 750 obyv.) na východním pobřeží ostrova Ugljanu. Leží při Zadarském průlivu
(Zadarski kanal), přímo proti městu Zadar na pevnině. Preko je správním střediskem ostrova. V okolí se pěstuje vinná réva a
olivovníky. V posledních letech se navštěvuje i jako menší letovisko. Preko má časté spojení trajektem se Zadarem (plavba trvá 30
min.). Preko má dobré podmínky pro vodní sporty. V roce 2008 tu byl otevřen nový jachtařský přístav Marina Preko s kapacitou
87 stání pro lodě do 20 metrů a 3 až 5 stání pro velké jachty do délky 60 metrů. Jachtaři mohou využít i blízkou Olive Island
Marinu v Sutomišćici (2 km). Četné kulturní, folklorní a zábavní akce v průběhu léta v rámci Kulturního léta ostrova Ugljanu
(Kulturno ljeto otoka Ugljana). Nejznámější je Priješka legrica, slavnost (fešta) s dlouhou tradicí, která se koná v polovině srpna
(zábavní programy a soutěže, hudební vystoupení, sportortovní utkání, ohňostroj apod.).
Památky: Románský kostel sv. Jana Křtitele (Sveti Ivan Krstitelj). Na kopci nad obcí (265 m) je dominanta celého okolí, stará
-6-
Vodice
benátská pevnost sv. Michala (Sveti Mihovil); Benátčané ji postavili začátkem
13. stol., když na jejich popud a v jejich kořistnickém zájmu křižáci čtvrté křížové
výpravy vyloupili a vypálili křesťanský Zadar. Z pevnosti bylo vzpurné město
Zadar pod neustálým dohledem silné benátské posádky. Od pevnosti je široký a
nádherný rozhled. Na ostrůvku Galovac (nazývá se i Školjić) františkánský
klášter mnichů-hlaholášů z 15. stol. (80 m z Preka).
VODICE: Město (5 tis. obyv.) se silným zemědělským zázemím, přístav, oblíbené
velké rušné letovisko s četnými sportovními zábavními a společenskými
možnostmi. Leží 11 km severozápadně od Šibeniku, při Jadranské magistrále.
Díky hojnosti vodních pramenů tu roste bohatá vegetace. V rámci občanské
iniciativy Tisíc palem občané vysazují palmy ke zkrášlení svého města. Zdejší
palmy jsou ozdobou zdejšího nábřeží, které patří k nejpěknějším v Severní
Dalmácii. Podél pobřeží vede příjemná promenáda, na západ do Tribunje, na východ do Srimy. Nejznámější pláž, tzv. Modrá
(Plava plaža) je oblázková, velmi pěkně upravena, táhne v délce 4 km směrem od hotelu Punta k západu až do Tribunje. Vodice
nabízí bohaté sportovní vyžití: potápění (potápěčská škola), windsurfing (škola windsurfingu), jachting (marina Vodice), vodní
lyže a skútry, tenis (tenisové areály), fotbal, volejbal, basketbal, stolní tenis, minigolf. Tobogan na pláži. Cyklistické stezky do
okolí. Vodice je velmi živé zábavní středisko (diskokluby a diskoterasy, noční bary, kasino), v místě je přes sto pohostinských
podniků všeho druhu. Proslulý je hudební klub Hacienda s bohatým programem (www.hacienda.hr). Velká lidová zábava Vodická
veselice (Vodička fešta) probíhá začátkem srpna, Vodické hry (Vodičke igre) v první polovině srpna, slavnost P. Marie
Karmelské se slaví 16. července. V sezóně se konají koncerty vážné hudby (v kostele sv. Kříže ( Sv. Križ), výstavy (stálé galerie, v
kostele sv. Kříže), promenádní koncerty apod. V červenci 2006 bylo na nábřeží otevřeno Muzeum námořní tradice a akvárium.
Historie a památky: Město bylo vybudováno a dobře opevněno tak, že poskytovalo obyvatelstvu poměrně bezpečné útočiště
před Turky. Z celého opevnění se však zachovala jen třípatrová obranná Čarićova věž (Čarićev toranj, též Čorićev toranj) ze
16.stol., stojící dnes v centru města, blízko barokního farního kostela Nalezení sv.Kříže (Našašća sv. Križa) z poloviny 18. stol.
Na západním okraji Vodice, směrem na Tribunj, stojí gotický kostel sv. Kříže (Sv. Križ) který původně sloužil jako farní, později
jako hřbitovní. Pochází ze 17. stol.
Ostrov PRVIČ: Nevelký ostrov (2,37 km2), leží v blízkosti pevniny, od které je oddělen úzkým Šibenickým průlivem (Šibenski
kanal), širokým necelý kilometr. V sousedství je na jihovýchodě ostrůvek Lupac, který od většího, rovněž jihovýchodně ležícího
Zlarinu dělí Šibenická úžina (Šibenska vrata). Na západě leží nevelký ostrov Tijat a malý Logorun. Prvić dosahuje největší
výšky vrchem Prvić (79 m). Ostrovem se táhnou dvě delší vyvýšeniny, uprostřed
nichž leží dvě polje, kde se pěstuje vinná réva, zelenina, olivovníky. Zemědělství je
Ostrov Prvič
spolu s rybolovem hlavním zdrojem obživy obyvatelstva. Na ostrově žije celkem
asi 550 obyvatel. V poslední době se ostrov začíná rozvíjet vzhledem k blízkosti
pevniny a několika rušných letovisek. Na ostrově jsou dvě větší obce, a to Prvić
Luka a Prvić Šepurine, obě na západním pobřeží.
Památky: V obci Prvić Luka je mariánský kostel s klášterem (Gospa od
Milosti), původně z 15. stol., ale několikrát přestavovaný. Je v něm pohřben
Faust Vrančić, polyhistor, který žil na přelomu 16. a 17. stol. V Prvići Šepurine je
barokní kostel sv. Heleny (Sveta Jelena) s pěkným vyřezávaným oltářem. Na
severu ostrova stojí barokní letohrádek, šlechtické rodiny DraganićVrančićů, v němž je několik cenných uměleckých předmětů. Obě obce na ostrově
mají pěkné oblázkovo-písečné pláže. Okolní moře je známo jako mimořádně čisté, proto je navštěvováno sportovními rybáři a
potápěči-milovníky podmořského focení.
Ostrov KAPRIJE: Nevelký ostrov (7 km2) ležící 9 nám. mil západně od Šibeniku mezi neosídlenými ostrovy Kakan a Zmajan
obývá 130 obyvatel, kteří žijí v jediné osadě zvané rovněž Kaprije. Jméno ostrova Kaprije je odvozeno od názvu rostliny, od
kapary trnité (Capparis spinosa), zde značně rozšířené. Její drobná zelená poupata naložená do speciálního nálevu jsou
vyhledávanou pochoutkou. V gastronomii jsou známy pod názvem kapary nebo kaprlata. Kapara však neroste jen na tomto
ostrově. Je možno ji v Dalmácii najít téměř všude; není náročná na stanoviště,
roste i na rumištích, obrůstá i zříceniny starých staveb (např. i na zdech
Ostrov Kaprije
Diokleciánova paláce ve Splitu, kde znalí turisté včas otrhávají její poupata).
Nejvyšším bodem ostrova je vrch Vela Glavica (132 m). Větší zátoky jsou
Jelinjača, Vanjska a Gačice. Většina ostrova zarostla nízkým porostem a
travou. Obdělávané nevelké plochy jsou jen v malých poljích; pěstuje se zde
především vinná réva a olivovníky. Leží na jihozápadním pobřeží ostrova.
Obyvatelé se kromě zemědělství živí hlavně rybolovem. Půda kolem lokality
Medoš náleží zemědělcům z ostrova Murter, kteří jí využívají podle svých
potřeb. Velmi členité pobřeží ostrova s příjemnými možnostmi koupání jsou
přitažlivé pro turisty, kteří tu oceňují klid, čistotu ovzduší (na ostrově nejsou
žádná auta) a moře. Pěkné koupaliště je upraveno na ostrůvku Kakan proti
-7-
přístavu Kaprije. Na Kakanu je i kemp. Jachtaři oceňují blízkost Kornatských ostrovů. Ostrov má lodní spojení se Šibenikem
(15 km). Historie: Prvními zdejšími obyvateli byli, podobně jako na většině okolních ostrovů, běženci před Turky v 16. a 17. stol.
Ostrov ŠOLTA: Ostrov (59 km2) 8,5 nám. mil jihozápadně od Splitu, od něhož je oddělen Splitským průlivem (Splitski kanal);
od Brače jej odděluje úžina Splitska vrata. Jihozápadní břehy ostrova omývá otevřené moře. Ostrov Šolta má necelých 1 500
obyvatel. Nejvyšší vrch je Vela Straža (237 m). V západní části vnitrozemí se rozkládá poměrně rozsáhlé (6 km dlouhé a 2 km
široké) úrodné polje, kde se pěstuje jižní ovoce, vinná réva, olivovníky. Severní pobřeží je většinou porostlé makchií, jihozápad má
kromě makchie i nízký jehličnatý les. Východní část tvoří téměř holý kamenitý terén. Na severovýchodním pobřeží jsou největší
zátoky - Rogač a Nečujam. Tato část ostrova je vystavena četným větrům. Zátoka Maslinica na severozápadě ostrova je
chráněna skupinou ostrůvků a útesů. Zde je též nejlepší terén pro vodní sporty. Jižní pobřeží je obtížně přístupné, bez osídlení. Pro
hospodářství Šolty má hlavní význam zemědělství, zejména pěstování vinné révy a olivovníků, také rybolov. Včelařstvím je ostrov
proslulý již od římských dob, med ze Šolty platil vždy za mimořádnou pochoutku. V posledních desetiletích nabývá na významu
cestovní ruch.
Historie a památky: Ostrov Šolta byl osídlen již v prvním tisíciletí př. n. l., a to nejprve Ilyry. Později se tu objevili Řekové, kteří
ostrov nazývali Olyntha. Pro Římany to pak byla Solenta. Z těchto období se zachovalo poměrně dost památek, např. zbytky
římských venkovských usedlostí,
mozaik aj. Když Avaři se Slovany
vyvrátili
na
pobřeží
město
Salonae (Solin u Splitu), uprchla
Ostrov Šolta
část obyvatel do bezpečí na Šoltu.
Ve středověku trpěl ostrov
nájezdy pirátů z Omiše a
Benátčanů. Středověké památky,
většinou staré kostelíky, jsou na
lokalitách Sveti Mihovil na
grohotském polji v Nečujamu a
nad
Stomorskou
(trosky
benediktinského kláštera). V 16.
stol., po pádu pevnosti Klis do
tureckých rukou, přijala Šolta
druhou uprchlickou vlnu, běžence
před Turky. Šolta byla za druhé
světové války těžce postižena:
okupanti
násilím
vystěhovali
veškeré obyvatelstvo z ostrova.
Vesnice ve vnitrozemí ostrova jsou
pozoruhodné
svou
rázovitou
lidovou architekturou se starými
venkovskými staveními a jejich
typickými dvory, např. v obci Grohote jsou opevněná selská stavení. Hlavní obce Šolty leží ve vnitrozemí.
MASLINICA: Malá rybářská osada (60 obyv.) a skromnější letovisko s bezpečným přístavem na západním pobřeží ostrova Šolta.
Pobřeží v její blízkosti je členěné do malých zátok (Poganica, Tepli bok, Šoškova) s příjemnými oblázkovými plážemi. Silnicí je
spojena s ostatními osadami na Šoltě. Maslinica má velmi dobré podmínky pro podmořský rybolov a potápění, zejména kolem
ostrůvků Radula, Stipanska, Balkun, Kamičić, Pelebrnjak. Dobré podmínky pro jachting a windsurfing. Od roku 2012 tu
jachtařům slouží marina, dalším sportovním vyžitím je cyklistika (cyklostezky na ostrově). Památky: Nejstarší stavbou je opevněná
hranolová věž (kula) z konce 17. stol., k níž byl začátkem 18. stol. přistavěn splitskou rodinou Marchiů zámek (podle věže mu
říkali Avlija). V 60. letech min. stol. byl i s věží upraven v jednoduchý hotel stejného jména. Teprve začátkem tohoto tisíciletí se
dočkal důkladné rekonstrukce a nyní slouží jako luxusní hotel. Na ostrůvku Stipanska jsou zříceniny starokřesťanské baziliky.
Zdroj (text i obrázky): www.chorvatsko.cz
Copyright © 2000 - 2014 AGM TRAVEL Ltd.
-8-