Pentagram - Lectorium Rosicrucianum

P e nt a gr a m
Lectorium Rosicrucianum
Učte se stát ve svobodě
Rozhovor ve vnitřní bytosti
Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?
Posvátný prostor pro činnost
Druhá Jadranská konference
2015
ČÍSLO
3
Šéfredaktor
Peter Huijs
Redakce
Kees Bode, Wendelijn van den Brul,
Arwen Gerrits, Hugo van Hooreweeghe,
Peter Huijs, Hans Peter Knevel, Frans
Spakman, Anneke Stokman-Griever,
Gerreke Uljée, Lex van den Brul
Design
Studio Ivar Hamelink
Sekretariát
Kees Bode, Gerreke Uljée
Adresa redakce
Pentagram
Maartensdijkseweg 1
NL-3723 MC Bilthoven
e-mail: [email protected]
Administrace
Medzinárodná škola Zlatého Ružokríža,
Lectorium Rosicrucianum
Masarykova 1 2
SK-040 01 Košice
e-mail: [email protected]
Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží,
Lectorium Rosicrucianum, z. s.
Křesomyslova 599/8
CZ-1 40 00 Praha 4
e-mail: [email protected]
Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží,
Lectorium Rosicrucianum, z. s.
Nové sady 676/4
CZ-602 00 Brno
e-mail: [email protected]
www.lectoriumrosicrucianum.org
K překladu použito:
německé vydání Pentagramm 1 /201 4
anglické vydání Pentagram 3/201 4
maďarské vydání Pentagram 3/201 4
Vydavatel
Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží,
Lectorium Rosicrucianum, z. s.
Křesomyslova 599/8
CZ-1 40 00 Praha 4
e-mail: [email protected]
Autor
© Stichting Rozekruis Pers
Bakenessergracht 5
NL-2011 JS Haarlem
e-mail: [email protected]
www.rozekruispers.com
Kopie ne bez písemného souhlasu
Evidenční číslo MK ČR E 1 8833
Časopis Mezinárodní školy
Zlatého Kříže s Růží
Lectorium Rosicrucianum
Časopis Pentagram chce čtenáře upozornit na
novou dobu, která započala ve vývoji lidstva.
Pentagram byl za všech časů symbolem
znovuzrozeného člověka, nového člověka.
Je však také symbolem universa a jeho
věčného bytí, v němž se projevuje Boží plán.
Symbol však obdrží smysl jen tehdy, je­li
uskutečněn v životě. Teprve tehdy, když
člověk uskutečňuje pentagram ve svém
mikrokosmu, ve svém malém světě, teprve
pak vstoupil na stezku transfigurace.
Časopis Pentagram vyzývá čtenáře,
aby do této nové doby vstoupili uskutečněním
vnitřní, duchovní revoluce.
P e nt a g r a m
Číslo 3/2015
Portrét Shah Janana na koni
(1592-1666), Hindustan, India.
Miniatúra zo sedemnásteho
storočia.
Obrazy sveta
Toto vydanie Pentagramu bude ódou,
chválospevom na kozmickú ľudskú bytosť,
ktorá je siderickej povahy,
ktorá patrí k vnútornému kráľovstvu,
ktorá sa rodí všade, ale nikde nie je doma,
ktorá sa stáva vedomou si toho,
že kultúra a láska sú jej súčasťou.
Ale či bude schopná rozpoznať
v tejto láske to Milované?
Kozmická ľudská bytosť,
ktorá prežije ticho i zápas,
a ktorá sa učí poznávať sily
odpočinku a mieru,
vojny a násilia,
ktorá opatruje to veľké v malom,
ktorá to malé udržiava vo svojej láske,
a ktorá vie ochraňovať myšlienku na Boha
v jeho zahalení.
Učte se stát ve svobodě
Pomoc Univerzálního
2
Rozhovor ve vnitřní bytosti
řetězce
Současný účinek literatury
9
Obrazy světa – kosmický
člověk 14, 27, 36, 50
Čo je osviežujúcejšie ako
svetlo? 16
Služba a spoluzodpovědnost
duchovní školy
Druhá Jadranská konference
24
Posvátný prostor pro činnost
Lectoria Rosicrucianum
nebo: Krásnější svět, o němž
naše srdce ví, že je možný
Jedno bez druhého 38
Coornhertove myšlienky
a Torrentiusove maľby
29
Skúmanie duchovnej
atmosféry v Holandsku
na začiatku 17. storočia
43
POMOC UNIVERZÁLNÍHO ŘETĚZCE
Učte se stát ve svobodě
Kdo je v současné společnosti schopen rozeznat pravdu? – ptá se Jan
van Rijckenborgh. Kdo je schopen pochopit přetvářku, klam, špatnost?
A kdo může obstát v nezměrném chaosu materiálnosti? Možné to je,
v síle jediného Dobra, které ozařuje každý atom stvoření, a přece je na
něm zcela nezávislé.
J. van Rijckenborgh
D
obro je výhradně v Bohu, nebo
spíše: Bůh je Dobro, v celé věč­
nosti. To je důvod, proč je Dobro ne­
vyhnutelně příčinou a základem veš­
kerého pohybu a veškerého vzniku:
neexistuje nic, co je mimo Dobro.
Dobro, dokonalá rovnováha, je ob­
klopena statickou silou projevení: je to
naprostá dokonalost, prvotní pramen
a původ všech věcí. Když nazývám
to, co udržuje vše „dobré“, míním tím
Dobro, které je absolutní a věčné.
Tato vlastnost náleží pouze Bohu,
protože není nic, co postrádá, takže
Ho nemůže žádná touha po vlastnic­
tví činit zlým. Není nic, co by mohl
2
Pentagram 3/201 5
ztratit, a není ztráta, pro kterou by se
mohl trápit, protože smutek a žal jsou
částí zla. Není nic silnějšího než On,
co by mohlo být schopné Ho ponížit.
Nic Ho nepředčí v kráse, a tak Ho ne­
podnítí k lásce smyslů. Nic Mu nemů­
že odepřít poslušnost, a tak Ho po­
hnout k hněvu. Není nic moudřejšího
než On, co by tak mohlo vzbudit Jeho
dychtivost.
Podívejme se blíže na tato slova
z desáté knihy Herma. Ukazují, že
v hermetické filosofii vychází pojem
Boha z jistoty, že existuje jedno, au­
tonomní, neměnné Božstvo. Součas­
ně poznáváme, jak velmi pronikají
Jan van Rijckenborgh a Catharose de Petri jsou zaklada­
teli duchovní školy Zlatého Kříže s Růží. V této škole všemi
možnými způsoby vysvětlovali, objasňovali a žili, svým
vlastním příkladem, stezku osvobození duše, s využitím
původních textů univerzálního učení jako základem pro
svou práci.
Klenutý strop v Nasq Shiraz, Persie. © Dynamosquito
Učte se stát ve svobodě
3
Také většina našich čtenářů je od svého mládí upřímným hledajícím.
Hledali jste všude, že ano? A pomyslete na ohromná množství literatury, která jste přečetli!
hermetická učení naukami prakticky
všech hlavních náboženských skupin,
nehledě na všechny způsoby, kterými
jsou pokřivena.
Na okamžik si představte, může­
te­li, sedm kosmických oblastí, které
nejsou umístěny jedna pod druhou
nebo vedle druhé, ale soustředně,
jedna v druhé. Celý tento systém
stvoření, tato tvůrčí absolutnost sed­
mi kosmických oblastí, se svým po­
hybem a svou aktivitou, není Bož­
stvem, ale v Božstvu nachází své
opodstatnění a základ. Bůh, nepozna­
telný, Dobro, je obklopen statickou
silou projevení, která je prvotním
pramenem, původem všech věcí.
Toto Dobro, které je absolutní
a věčné a vše udržuje, je vlastností
samotného Boha. Není nic, co po­
strádá. Je vše v Sobě samém. Z to­
hoto jediného, nepoznatelného bytí
vychází mocné, všenaplňující záření.
Tímto mocným zářením jediného
Božství, které naplňuje celý vesmír
a je tak všudypřítomné, bylo vše stvo­
řeno a je udržováno při životě. Tak je
na jedné straně Bůh, jediné Dobro,
a na druhé straně stvoření a bytosti,
které existují v nekonečné složitosti.
Můžete­li se přidržet této ideje
jako východiska pro životní postoj,
4
Pentagram 3/201 5
můžete­li dospět k porozumění toho
všeho, budete v určitém okamžiku
přinuceni se zeptat, proč Hermes
řekl toto vše Asklépiovi. Bylo to
zamýšleno jako lekce v dogmatu?
Ne, Asklépios se měl stát léčitelem,
kněžským člověkem; musel tedy
zjevně vyléčit nejprve sebe. Asklé­
pios musel vystoupat ke svému nej­
vyššímu cíli jako stvoření, k cíli,
který spočívá výlučně v jediném
Dobru. Ale v tomto okamžiku Asklé­
pios stále shledává, že je konfronto­
ván s nesmírnou složitostí stvoření
a jeho bytostí. Existují přece miliony,
kteří jsou, přesně řečeno, našimi spo­
lubližními.
A mezi všemi těmi společníky
v rase a osudu jsou mnozí, kteří vůči
ostatním zaujímají určité stanovisko.
Pomyslete na mnohé autority nachá­
zející se ve světě, které vám říkají:
„Toto říkáme, poslouchejte nás. Víme
o tom vše, můžeme to činit. Vydejte
se takovým a takovým směrem; toto
je to, co musíte učinit.“ Jistě bylo
mnoho příležitostí, kdy tyto autority
používaly nátlak, představující hroz­
bu pro život a svobodu. Bratři a ses­
try Trojsvazku Světla: Grálu, Katárů
a Kříže s Růžemi by o tom jistě mohli
vyprávět příběhy!
V současné době opět existují lidé
s tendencí k určitému nátlaku na vě­
domí, jak v malých věcech, tak rov­
něž i v důležitých záležitostech. Ti
všichni vám říkají: „Vlastníme Dob­
ro!“ A nyní uvažujte o Asklépiovi,
hledajícím v oceánu života, jako
o bytosti mezi spolubližními. Je to
jako by byl ponořen a vlnami přeha­
zován sem a tam.
Také většina našich čtenářů je od
svého mládí upřímným hledajícím.
Hledali jste všude, že ano? A pomy­
slete na ohromná množství literatury,
která jste přečetli! A není pravdivé
říci, že to byla jakoby shoda okolnos­
tí mimo vaši kontrolu, že jste přišli do
kontaktu s duchovní školou Zlatého
Kříže s Růží?
Co by měl Asklépios dělat upro­
střed ohně svého hledání? Kam by
měl jít? Co se s ním děje? Kam ho
vedou životní proudy? V jeho uších
zní tisíce hlasů: „Dobro je zde!“ Co
se z něj má stát? Protože v totalitě
stvoření má zlo mnoho podob. To je
důvod, proč je v desáté knize Herma
věnována pozornost tomu, že co je
považováno za dobro zde, ve světě
dialektiky, je v nejlepším případě nej­
menší částí zla. Kdo by mohl rozlišit
pravdu mezi všemi těmi přízračnými
formami, mezi všemi těmi temnými
představami, které se nám naskytují?
Kdo je schopen prohlédnout celé to
předstírání, veškerý klam a všechnu
tu zločinnost? Jak by vůbec někdo
mohl pochopit celý ten nezměřitelný
chaos? Kdo by mohl zůstat stát upro­
střed těchto nespoutaně se rozšiřují­
cích nebezpečí?
To přece není možné?
Ano, je to možné! Obsah desáté
knihy Herma je určen k tomu, aby
vám v tom pomohl, protože je zamě­
řen na osobu, která si přeje stát se
Asklépiem. Skutečnost, že jediné
Dobro je nezávislé, skutečnost, že
jediné Dobro a jeho mocné záření je
zcela oddělené od všech stvořených
věcí, skutečnost, že jediné Dobro se
nepodílí na klamné povaze stvoření
naprosto žádným způsobem, skuteč­
nost, že jediné Dobro je jedinečné
ve Své absolutní, věčné čistotě a že
Božství přesto osvěcuje celé stvoření,
celý chaos svým mocným světlem
a nemůže být nalezeno žádné místo,
kde není přítomné – ta, a jen ta umož­
ňuje hledajícímu, Asklépiovi, aby
zůstal sám sebou a našel svou cestu
labyrintem.
Již jsme vám dali nezbytné pokyny.
Přejete­li si stát se kněžkou nebo kně­
zem Gnose, chcete­li být Asklépiem,
léčitelem lidstva, nespojujte se s ni­
čím, ani z lásky a v žádném případě
ani z nenávisti. Buďte čistě objektivní,
laskaví až do krajnosti, ale ne spojeni.
Nenaslouchejte žádnému hlasu, žád­
nému impulsu a žádnému návrhu. Ne­
považujte ani naše slova za jistá.
Učte se stát ve svobodě
5
Zahrada a kosmos: královské ilustrace z Jodhpuru, severozápadní Indie, přibližně 1 8. století.
Buďte dobré vůle a zůstaňte neza­
ujatí, dokud, zevnitř, neobjevíte něco
z pravdy. Opakujeme: nenaslouchejte
žádnému hlasu, nezabývejte se prcha­
vým naléháním svého smyslového
vnímání. Stůjte bez domýšlivosti jako
autonomní bytost uprostřed Všeproje­
vení. Ale ve stejném okamžiku buďte
nanejvýš ostražití, protože jakmile
začnete vstupovat do nezávislosti,
vrhne se na vás celý zástup eonů
a archontů. Mnoho bohů stvoření,
mnoho entit, které dosáhli velké moci,
se o vás začne zajímat.
Protože všeprostupující, všudy­
přítomné paprsky jediného Dobra
6
Pentagram 3/201 5
skutečně existují a vy se s těmito pa­
prsky můžete spojit. Nic nestojí mezi
vámi a těmito paprsky jediného Dob­
ra! Žádné stvoření, žádná bytost, žád­
ný teolog a žádný duchovní vůdce
duchovní školy. Jako autonomní by­
tost stojíte před „Tím“ sami.
Ze záření jediného Dobra je mož­
né žít a existovat. V síle jediného Dob­
ra můžete napříč všemi jevy ve světě
bytostí zaujmout pozici síly a v napros­
té svobodě následovat stezku k cíli.
Pokud stále žijete v přírodně zrozeném
stavu, neměli byste se s ničím spojo­
vat. Učiníte­li to, budete vždy oběto­
váni. Přijmete­li například stanovisko
V moderní duchovní škole tuto oddanost hlavy k srdci nazýváme
sebepředáním. Když se duše následkem toho probouzí k životu,
začíná se srdce zasvěcovat hlavě.
„já vlastním to, já jsem to, já mohu
dělat to,“ budete oklamáni, den co
den silami a postavami, které imitují
bytost Krista.
Když vstoupíte do ne­bytí a ote­
vřete se, a dáváte si pozor, abyste
zůstali nezaujatí, budete dotknuti je­
dinečným zářením jediného Dobra
a přijde čas, kdy budete vědět, že jste
s ním spojeni.
Nesmíte se tedy s ničím spojovat,
dokud zůstáváte v přírodně zrozeném
stavu. Jinak budete oklamáni. To je
důvod, proč fáze gnostického žákov­
ství zahrnuje fázi přípravy pro sjed­
nocení s jediným Dobrem, fázi obě­
tování se, v autonomii, růži srdce.
Obětujete­li se růži srdce, s akcepto­
váním souvisejících důsledků a záko­
nitostí, obětujete se autonomnímu já
par excellence. To znamená, že se
podřídíte, se sídlem já, se svatyní
hlavy v přírodně zrozeném stavu,
svatyni srdce, abyste přivedli duši,
svou nesmrtelnou duši k životu.
V moderní duchovní škole tuto
oddanost hlavy k srdci nazýváme se­
bepředáním. A když se duše násled­
kem toho probouzí k životu, začíná se
srdce zasvěcovat hlavě. Protože když
je srdce schopné otevřít se světlu
Gnose a je jím naplněno, bude přes
srdce oslaven průlom do svatyně hla­
vy a odklizeno vše, co tam nepatří.
A pak se, zatímco autonomní já kon­
troluje celou inteligenci a smyslové
vnímání, ve svatyni hlavy manifestuje
zářivá dokonalost Ducha. Cílem sebe­
předání je otevřít svatyni hlavy pro
Pymandra, pro zářící plnost jediného
Dobra. A vy pouze můžete sebepředá­
ní převést do praxe skrze nespojování.
Tímto způsobem, stezkou z Bet­
léma na Golgotu, přijímá Duch mís­
to na trůnu autonomního já. Pak jste
dosáhli svého cíle. Pak jste přešli moře
pošetilosti. Pak jste dosáhli druhého
břehu.
Tento svět je nepochybně obydlen
mnoha Božími dětmi. Je vyloučeno,
Učte se stát ve svobodě
7
že byste je mohli nepoznat. Jste­li zno­
vuzrozeni podle duše, je­li již tento
proces ve vás aktivní, ve vašem srdci
a ve vaší hlavě, nemůžete se v těchto
věcech v žádném případě zmýlit. Od
okamžiku, kdy jste duševně zrozeni,
vstupujete do jednoty s každou zno­
vuzrozenou duší. Kdekoli ve světě
mohou být, a za jakýchkoliv okol­
ností, vy tyto bratry a sestry poznáte.
Společenství duší nepotřebuje být vy­
tvářeno; ono je! Potřebujete jen vstou­
pit přivedením růže k rozkvětu. Je­li
ve vás přítomna byť jediná nepatrná
jiskra nového duševního stavu, nebu­
dete již pokládat jednotu za problém.
Dokonce shledáte, že jste neschopní
vzdorovat vstupu do skupiny. Každá
duše je zajedno s každou druhou duší,
existenciálně a absolutně. To je nád­
herou velkého společenství duší.
8
Pentagram 3/201 5
Když tedy mohl být v mladé
Gnosi soustředěn dostatek nové
duševní síly, nastalo okamžitě spo­
jení s velkým společenstvím duší
Univerzálního gnostického řetězce.
Nehledali jsme toto spojení; nežáda­
li jsme o něj. Žádné dopisy na toto
téma nebyly vyměněny: Jednoduše
jsme se navzájem setkali! A mnoho
bratrů a sester toho bylo svědkem.
Společenství duší nepotřebuje být
vytvářeno; ono je! Tedy … následuj­
te stezku!
Pokud jde o ostatní, mějte na pa­
měti dobře známá varování ve svaté
řeči: „Buďte věrní, ale nikomu ne­
věřte. Nevěřte každému duchu, ale
zkoušejte duchy, jestli jsou od Boha,“
říká Jan. Tyto dvě rady jsou velmi
hermetické. Budete­li je následovat,
nepřihodí se vám nic zlého. 
SOUČASNÝ ÚČINEK LITERATURY DUCHOVNÍ ŠKOLY
Rozhovor ve vnitřní bytosti
Ve všech knihkupectvích a stáncích s časopisy je dnes možno zakoupit tištěnou spiritualitu. Spiritualita zažívá jakousi renesanci; objevují
se a znovu jsou publikovány staré spisy; revidovaná vydání překladů
Bible patří mezi bestsellery; ezoterické znalosti se mezi lidmi šíří prostřednictvím populární literatury.
K
dyž otevíráte knihu, snažíte se
vycítit myšlenky autora. Čtete
předmluvu a nahlédnete do obsahu.
Listujete stránkami, abyste viděli,
jestli se vám líbí styl psaní. Snažíte
se zjistit, z jakých emocí, s jakou in­
spirací nebo jakou atmosférou autor
tuto knihu napsal, a rozvažujete, jestli
se s ní chcete spojit, anebo nechcete.
Takto rozhodujete, jestli koupíte tu či
onu knihu.
Představte si, že koupíte knihu
a čtete ji až do úplného konce, takto
se otevíráte informacím, příběhu v kni­
ze obsaženému a poselství, které od­
vozujete z jejího obsahu. Kniha vám
může přinést znalosti, které jste hle­
dali, nebo vás může inspirovat k no­
vým otázkám.
Také se vás může dotknout; může
vás nechat něco poznat. Může ve vás
probudit hlubokou touhu. Čteme kni­
hy hlavou: jsme intelektuálně zamě­
řeni na získávání vědomostí. Čteme
knihy srdcem: rozpoznáváme životní
situace a odpovídáme na ně emocio­
nálně.
Čteme knihy svou hlavou i svým
srdcem, se zájmem. Ale knihu také
můžeme číst hloubkou svého srdce,
své duše. Pak ji nečteme jen hlavou
či srdcem, ale celou svou bytostí.
LITERATURA V DUCHOVNÍ ŠKOLE
Knihy Jana van Rijckenborgha a Ca­
tharose de Petri se obracejí přímo
k naší duši. Jsou napsány v jazyce
duše. Zatímco musíme brát v úvahu
odlišnou dobu, ve které byly tyto
knihy napsány, tak zkoumáme­li
ducha v těchto slovech a za těmito
slovy, otevírá se pro nás nová per­
spektiva, nový svět. Je pozoruhodné,
jak se v těchto knihách vyjevuje jádro
všech náboženství. Vezmeme­li si na­
příklad čtyři díly „Egyptské Pragnose“,
„Gnostická mysteria Pistis Sophie“,
„Nykthemeron Apollonia z Tyany“
Rozhovor ve vnitřní bytosti
9
nebo „Čínskou Gnosi“, můžeme ve
všech těchto knihách odhalit skutečně
sjednocující jádro všech náboženství:
duchovní jiskru v srdci. Literatura du­
chovní školy nás spojuje s božským
polem idejí a s čistým astrálním po­
lem duchovní školy, které můžeme
jako žáci zažívat během setkání nebo
návštěv chrámu. Knihy jsou nástroji,
jejichž prostřednictvím můžeme zís­
kat sebepoznání, pozvednout se do
čistého životního pole a spojovat se
s ním v našem každodenním životě.
Co se děje, když čteme?
Čteme­li s rozvíjející se vírou
a s otevřeným srdcem, je možné, že
naše toužící duše zakusí uzdravující
vliv. Touha duše může být zažita jako
prosebná modlitba:
Ó, nechť je mi dáno znát mého
prvotního otce.
Ať mohu pochopit dvě přírody.
Ať mohu vyvinout třetí oko.
Ať mohu vstoupit do čtvrté dimenze.
Ať mohu být otevřenou pro pátý
element.
Ať mohu užívat šestý smysl.
Ať mohu vstoupit do sedmého nebe.
Můj prvotní otec. Světlo v naší tem­
notě; otec, který je „na nebesích“.
Základní síla, síla růže v srdci.
Ať mohu pochopit dvě přírody –
lidskou a božskou. Veď mě k sebepo­
znání a k hluboce skryté moudrosti
10
Pentagram 3/201 5
v mém srdci. Ukaž mi spojení mezi
lidskou bytostí a Bohem.
Otevři třetí oko a uč mě žít z pla­
mene vědomí očištěného čtvrtého
svícnu v mé svatyni hlavy.
Čtvrtý rozměr: uč mě prodlévat
ve tvé říši bez konce, ve svobodě od
hmoty, času a prostoru.
Odhal mi svou všudypřítomnou
bytost, abych se mohla otevřít ohni­
vému éteru, pátému elementu, očist­
nému plameni Milosti.
Uč mě poznávat šestý smysl. Vnitřní
smysl, který mi dá nový, hluboký cit;
vyšší intuici; poznání vyššího plánu,
který je základem světa a lidstva; „sva­
tý dech“; nové, čisté myšlení; schopnost
rozpoznat duchy, jsou­li od Boha; stát
v neochvějné oddanosti; skutečně na­
slouchat a rozumět tvému slovu; slyšet
vnitřní hlas ticha, aby se v mém ode­
vzdání a těmito sedmi vnitřními smysly
projevila nová skutečnost, která je od
Boha, tady a teď: sedmé nebe.
V jedné ze svých definic popisuje
Hermes sedmé nebe následovně:
„Neexistuje nic, v čem nežije Bůh,
protože kde je nebe, tam je také Bůh.
A kde je svět, tam je také nebe.
Myslím, že Bůh je v nebi
a nebe je ve světě.
A když je nebe ve světě,
pak je nebe v srdci člověka.“
Probouzí­li se v srdci člověka tou­
ha duše, je položen vnitřní základ pro
chápání svaté řeči.
Mluvené nebo psané slovo sesta­
vené s písmen se dotýká média, for­
my, instrumentu utvořeného ze síly,
směrem k rozpoznání. Vnitřním vi­
děním a slyšením můžeme rozpoznat
a pochopit Boha. Neboť světlo sedmi
duchů, sedmi nebes, se v duši spojuje
s námi, s lidmi. Na toto nové spojení
můžeme odpovídat.
V pohádce „Zelený had a krásná
lilie“ píše Goethe:
„Odkud přicházíš?“
„Z propasti, v níž přebývá zlato,“
řekl had.
„Co je skvělejší než zlato?“ zeptal
se král.
„Světlo,“ odpověděl had.
„Co občerstvuje víc než světlo?“
zeptal se král.
„Rozhovor,“ odpověděl had.
Hluboko v temnotě podzemních cho­
deb našeho srdce objevujeme nové
spojení. Je to odraz duchovního zlata,
mysli přeměněné na Světlo. Jsou v nás
hluboce ukotveny jemné obrazy sku­
tečné lidské bytosti. Jsou jako posel­
ství světla. Duchovní škola a její lite­
ratura tyto obrazy vyvolávají z naší
pravzpomínky. Rozpoznáváme je
a začínáme jim důvěřovat a věřit
v ně. A na toto volání odpovídáme
tím, že uvnitř nás pro tento jemný
obraz člověka vytváříme prostor.
Ihned však musí zaznít varování:
„Nemáte si pro sebe vytvářet obraz
Rozhovor ve vnitřní bytosti
11
Slova sestavená z písmen čistého životního pole se stávají světlem
a silou jen tehdy, jsou-li žita a zažívána v našem každodenním životě.
v žádné formě. Nemáte se jim klanět
nebo je uctívat.“
U tohoto obrazu se nezastavujte.
Nesmíte jej pouze obdivovat, ale žijte
jej! Započněte s obrazem rozhovor
a přiveďte jej k životu. Uskutečněte
výsledky tohoto vnitřního rozhovoru
ve vašem každodenním životě.
Až když ve své vnitřní bytosti uva­
žujeme nad tím, co čteme, stává se to
pro nás cenným. Když takto čteme,
světlo pocházející z naší nejvnitřnější
bytosti zasvítí na slova. Může to být
světlo našeho já, naší osobnosti, ale
také to může být světlo nové duše.
A smyslem je přivést je oba v nás
k vnitřnímu dialogu.
A jde také o volby, které činíme.
Každá volba je dobrá, i vědomé ne­
vykonání volby. Když si zvolíme hlas
naší osobnosti, prožijeme nezbytnou
zkušenost. Když se rozhodneme na­
slouchat duši, postupně se odvíjí pro­
ces jejího osvobození.
Slova sestavená z písmen čistého
životního pole se stávají světlem a si­
lou jen tehdy, jsou­li žita a zažívána
v našem každodenním životě.
Knihy duchovní školy tu jsou pro­
to, aby byly zpracovány v duši, která
je uvnitř nás.
Nejsou určeny k tomu, abychom
se je učili nazpaměť a opakovali nebo
12
Pentagram 3/201 5
abychom je slepě následovali.
Ne, musíme je obdržet vnitřně,
konat podle našeho pochopení a pro­
žívat je uvnitř nás.
Knihy nám pomáhají najít „prav­
du v našem nejvnitřnějším já“, v hlu­
bině, kde k nám promlouvá duch
a vede nás, abychom jej následovali.
Zaměřuje se na to, aby přivedl k ži­
votu jemné obrazy nové bytosti v nás.
Pak tyto obrazy poznáváme: vzkříše­
ný Ježíš jako nová atmosférická sku­
tečnost, která – v nás a vedle nás –
nastupuje svou pouť do Emaus, které
jsou křižovatkou mezi dvěma příro­
dami.
Prostřednictvím tohoto vnitřního
rozhovoru, kontemplace a výsledné­
ho jednání v reálném životě se věci,
které byly dříve zamlžené, postupně
zaostřují. Stáváme se čím dál lépe
schopní rozeznat „co je co“.
V pohádce od Goetheho nádherná
lilie intenzivně touží po starci se sví­
tilnou, protože její milovaný princ
chřadne v temné propasti v osamění
kvůli nedostatku světla.
Rozeznáváme v sobě „starého
muže se svítilnou“. Tento muž je Svět­
lo, které chceme následovat každým
krokem učiněným v tomto životě.
Jako žáci zakoušíme proces očistění
a léčení. Je v nás připravováno silné
Krista v nás, dokud nedojde k naplně­
ní našeho osudu jako lidských bytostí.
Naše srdce je naplněno touto no­
vou skutečností. A čeho je plné srdce,
tím se naplní ústa.
a neotřesitelné místo, pevné jako
skála, neovlivněné životním zmat­
kem, vnitřní diamant, který vyzařu­
je Světlo. Věčně inspirující život –
věčná duše.
To nás znovu přivádí k otázce:
„Co občerstvuje víc než světlo?“
„Vnitřní rozhovor.“
Ve svém životě hledá každý člověk
spojení s dávno zapomenutým slovem,
uloženým v sotva slyšitelném akordu,
a pln bázně vnitřně přijímá Boží plán.
Když je svědkem,
že Světlo pohlcuje temnotu,
zjevuje se jeho místo ve vesmíru,
a tak v něm rozvíjející se dílo
dosahuje cíle
a osvobozuje jej z údolí pozemských slz.*
Při rozmluvě se slovem mystérií se
dialog probouzí prostřednictvím Lo­
gosu, a dovoluje nám naladit se při
každém dechu na duševní život, na
Když mezi sebou hovoříme, naše slo­
va nesou víc než jen zvuky. Všichni
známe citát z Bible: „Ne to, co do úst
vchází, ale co z nich vychází znečiš­
ťuje člověka.“
Dech je život.
Obsahuje vzduch, který vydechu­
jeme, život a Světlo? Jaký zvuk, jaký
náboj, jaký základní tón se pojí s na­
ším mluveným slovem? Zní z našich
úst, našeho jazyka a našich rtů zdroj
„Slova“, duch?
Když stařec s lampou přichází ke
krásné lilii, říká: „Jestli mohu pomoci,
nevím. Jednotlivec nepomáhá, ale po­
máhá ten, kdo se v pravý čas spojuje
s mnohými.“
V rozhovoru se diamant zjevuje
vedle diamantu a společně tvoří bož­
ský diadém.
Co osvěžuje více než světlo?
Živoucí svědectví Světla.
Co rozradostní více než slovo?
Vnitřní rozhovor. 
*
C. van Dijk, Parafráze Tao-te-ťingu, 1 934
Rozhovor ve vnitřní bytosti
13
K O
S
M
I
C
K Ý
Č
L
O
… vířící z neviditelných sfér – zrozen kdekoliv
14
Pentagram 3/201 5
V Ě
K
O
B
R
A
Z
Y
S
V
Ě
T
A
… nicméně „podle já ztracen v písku pouště“ nenalézá žádný dům,
dokonce ani úkryt
Foto © Petterik Wiggers
Obrazy světa
15
Čo je osviežujúcejšie ako
Keď cestujem domov z práce, snažím sa zaplniť
dlhú cestu čo najzmysluplnejšie. Ale zostať hore
počas tejto takmer dvoj hodinovej jazdy neskoro
v noci a sám, na to sa treba veľmi snažiť. Počúvanie rádia ponúka čiastočné riešenieK
16
Pentagram 3/201 5
svetlo?
Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?
17
T
ýmto spôsobom sa mi aj dostá­
vajú informácie o tom, čo sa
deje vo svete. To ma udržiava pri
zmysloch, ale niekedy mi to príde
ako počúvanie Sci­Fi. Tentokrát si
naladím rozhovor so zástupcom zdra­
votníckej firmy. Pojmy ako „zdravot­
né hry“, „seriózne hry“ a „aplikované
hry“ lietajú vzduchom. Je to o budúc­
nosti, ale to je takmer už dnes. „Do
roku 2017 všetko bude pripravené,“
hovoria. Počúvam ďalej, situácia je
opísaná takto: niekto, kto je chorý,
príde k doktorovi tak ako predtým,
ale domov sa vráti s predpisom na
počítačovú hru, nazvanou „zdravot­
ná hra“. V budúcnosti ju budú pre­
plácať aj poisťovne. Nahradí to dlhé
rozhovory s doktorom alebo psycho­
lógom a liečbu ďalšími terapeutmi.
Takže sa bude dať vyhnúť aj špecia­
listom. Základnou myšlienkou je
zlacnenie oproti styku s ľuďmi
a návšteve nemocnice spojenej
s diagnostikou. Stotožňujem sa
s touto myšlienkou, pretože je prav­
da, že výskumné zariadenia sú šoku­
júco drahé. Avšak stále sú tu zain­
teresovaní ľudia. Slovo „ovládanie“
je spomenuté niekoľko krát. Pacient
„ovláda“ svoju vlastnú chorobu. To
sa zdá byť dôležité aspoň tak, ako
zlacňovanie s tým spojené.
V mysli sa mi vyjavuje obraz:
osoba, ktorá sa necíti dobre, sedí
doma na gauči alebo v posteli a hrá
18
Pentagram 3/201 5
„zdravotnú hru“ na svojom laptope.
A toto zlepšuje jej stav. Nikto ďalší
tam nie je, ste tam sami s tou hrou,
„vážnou hrou“ ako ju nazývajú. „To
je budúcnosť,“ vraví zástupca spo­
ločnosti veselým tónom. „Ovládanie
je pointa a to je to, čo pacient dosia­
hne hraním tejto hry. Samozrejme to
okamžite znižuje spoločenský záži­
tok, pretože v liečebnom procese
chorej osoby je zapojených oveľa
menej ľudí.“ Reportér sa pýta: „Na
ktoré choroby sa to dá uplatniť?“
Uvádzajú, že od hyperaktivity k de­
presii, alebo rakovine, rieši to neprí­
tomnosť z dôvodu choroby, ako aj
prevenciu rozličných onemocnení.
Utrpenie je zažehnané a osoba sa
môže vrátiť do práce. Navyše, čo­
skoro príde zariadenie, ktoré bude
na pacientovom zápästí zazname­
návať jeho postup a navodí sa pocit
sebaistoty, že ovládanie je v jeho
rukách. Je toto budúcnosť, pýta sa
reportér, že každý trvalo nosí pri sebe
smartfón a je cez počítač prepojený
s väčším systémom? Áno, je odpo­
veď, ale môže byť aj jednoducho
implantovaný do tela. Čip? Samo­
zrejme, čip, ktorí dopomôže perfekt­
nej kontrole a poisťovne budú infor­
mované o všetkom okamžite. Toto
by malo poskytnúť pacientovi pocit
bezpečia a posilnilo by myšlienku
schopnosti neustáleho monitorovania
niekoho situácie.
Je toto budúcnosť, pýta sa reportér, že každý trvalo nosí pri sebe
smartfón a je cez počítač prepojený s väčším systémom? Áno, je
odpoveď.
Som na pol ceste domov. Vypnem
tempomat, aby som získal väčšiu
kontrolu nad vozidlom. Zvýšim tep­
lotu kúrenia pretože táto fascinujúca
konverzácia mi trochu naháňa zimo­
mriavky.
Teraz je to o budúcnosti starých
ľudí v domovoch dôchodcov. Môžu
prežiť svoje sľubné dni starého veku
používaním hier, ktoré už máme. Ako
napríklad Second Life*, počítačová
hra, ktorá umožňuje každodenné po­
norenia sa do virtuálneho sveta. Na
rozum mi prichádza ďalší obraz; do­
mov dôchodcov, kde naši starší bra­
tia a sestry trávia ich posledné roky
a mesiace života. Už teraz zábudliví
alebo aj nie, alebo aj horšie, nemusia
čakať na návštevy rodín a priateľov
alebo na príchod sestry. Sedeli by
spolu v spoločenskej miestnosti alebo
sami vo svojej izbe, každý s laptopom
a civeli by užasnuto na obrazovku
okúzlení virtuálnym svetom. Opäť
sú mladými bohmi, ktorými bývali
kedysi. Môžu dosiahnuť veci, ktoré
boli, alebo tie, ktoré sa bohužiaľ nikdy
nestali. Teraz znova získali kontrolu.
Je toto tá šťastná budúcnosť, ktorú im
chceme dopriať?
Teraz som prešiel po treťom moste
cez veľkú rieku a rozmýšľam, či som
na chvíľu nezaspal bez toho, aby som
si to všimol. Možno že som vstúpil
do sna, kde je toto Sci­Fi skutočnos­
ťou? Stále je rok 2015, vyčlenený ako
termín na usporiadanie všetkých vecí
na svoje miesto. Účastníci diskusie sa
zdajú byť spokojní s ich závermi. Vy­
pínam rádio a hlavou mi preblesne,
ako moja kamarátka vravela, ako sa
cítila ako znovuzrodená po rozhovore
so svojím rodinným doktorom. Do­
pad konverzácie… To nespomenuli
vôbec: hojivý efekt styku s druhou
osobou, s ktorou môžete zdieľať svo­
je obavy, čo i len na chvíľu. V mno­
hých prípadoch teplo ďalšieho člove­
ka môže viesť k zotaveniu – pohár
vody podaný s láskou, zhovárajúc sa
spoločne o momentálnej situácii ale­
bo o práve odohrávajúcej sa dráme.
Mala by „zdravotná hra“ zrazu všetko
toto nahradiť?
Cestujem ďalej. Svetlá sú v tejto
časti diaľnice vypnuté. Rádio ma udr­
žiava v bdelom stave. Pred týždňom,
počas dlhej cesty, bol tam úplne iný
hosť. Riaditeľ hotela „Európa“ v Am­
sterdame. Boli vybraní ako najlepší
hotel v Európe a teraz je na ceste stať
sa najlepším hotelom na svete. Boli
prediskutované všetky možné dôvo­
dy, prečo sa tomuto hotelu tak dobre
Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?
19
Obhajcovia PC hry to vidia ináč; počítač bude za chvíľu rozmýšľať
a aj cítiť. Keď ich počujete o tom rozprávať, viete odhadnúť, že tomu
sami hlboko veria. Ale je to vôbec možné?
darilo. Astronomické sumy za izby
nie sú žiadnym problémom pre hostí,
ktorí prichádzajú z celého sveta, aby
navštívili slávne holandské múzeá.
„Každé ráno o pol siedmej začíname
so 147 zamestnancami, aby sme to
dokázali znova,“ povedal riaditeľ ho­
tela. Aj napriek tomu bolo posledné
skóre 9,5 a nie 10. Redaktor chcel ve­
dieť, čo bolo toho dôvodom. Niečo
niekde, veľmi nepatrné, bolo zane­
dbané. Čo to bolo? Ak je všetko v ta­
kom perfektnom poriadku, čo môže
byť ešte vylepšené? Riaditeľ vedel,
čo to bolo. Vysvetlil, že sa môže vy­
lepšiť kontaktom s ľuďmi, takzvaný
„tanec s hosťami“. Mohlo by byť
napríklad viac očného kontaktu
s hosťami – čakať na hostí pri dve­
rách a odprevádzať ich do izieb. Ale
ako nadviažete správny kontakt? Mô­
žete sa na niekoho pozrieť, ale bez
nadviazania kontaktu. Ak to urobíte
správne, tak sa objaví istota, ktorú
nič nezničí. A funguje to na oboch
stranách. Hostia pocítia rozdiel aj bez
toho, aby si to uvedomili. Toto garan­
tuje skóre 10/10 a prijme hostí, aby
prišli zas.
V blízkej budúcnosti bude táto is­
tota a spojenie sa s inou ľudskou by­
tosťou úplne nahradená neosobným
20
Pentagram 3/201 5
kontaktom s počítačovou hrou. Ob­
hajcovia PC hry to vidia ináč; počítač
bude za chvíľu rozmýšľať a aj cítiť.
Keď ich počujete o tom rozprávať,
viete odhadnúť, že tomu sami hlboko
veria. Ale je to vôbec možné?
Prechádzam okolo Schipholské­
ho Národného Letiska a som takmer
doma, už iba polhodina. Zoberiem
banán zo sedadla spolujazdca a ako
si odhryznem, pomyslím si na oran­
gutana. Nie je to veľmi zvláštne, pre­
tože v poslednej dobe som veľa čítal
o ich živote v ohrozených dažďových
pralesoch Bornea. V deväťdesiatych
rokoch bol počet ich druhu znížený
o dve tretiny ťažbou dreva a nenásyt­
nou túžbou človeka po zisku. Veľa
článkov je publikovaných v menej
známych magazínoch ohľadom od­
lesňovania dažďových pralesoch
a katastrofálnych dopadov nielen
na život živočíchov, ale aj pre celý
svet. Po odlesnení budú zavedené
monokultúrne plantáže, primárny
zdroj palmového oleja. Monokultú­
ry ničia potrebné podmienky, aby
mohol na ich mieste vyrásť znova
les, no v skutočnosti to má oveľa
väčšie následky. Obrovské prie­
stranstvá, veľké ako futbalové ihris­
ká, už nie sú chránené pred slnkom
a inými živlami prírody kvôli nedo­
statku vegetácie.
Toto ovplyvňuje počasie nepria­
mo. A je tu ešte priamy dôsledok;
vietor sa môže preháňať po pláňach
bez prekážok po tom, ako boli všetky
stromy vyťaté. Dôsledkom toho pôda
vysychá, poškodzuje sa, čo sa končí
environmentálnou deštrukciou. Vik­
tor Schauberger píše dosť podrobne
o tomto všetkom vo svojich knihách.
K tomu sa ešte človek stará aj do pro­
cesov spojených s kontrolou éterické­
ho sveta. Rastliny, hlavne tie vo veľ­
kých pravekých lesoch, sú úzko späté
s éterickým poľom Zeme. Stavajú ju
a čistia. Veľké rozmarné zásahy člo­
veka spôsobujú veľké škody v tomto
poli. Sú to rany; v týchto miestach
sa vytráca vitalita. Vitalita unikajúca
z týchto rán je čiastočne absorbovaná
pokrokom technológie vo svete a pre­
niká hlbšie do spoločnosti, čím sa
opäť stáva „živšou“. Toto nie je nový
fenomén. Kedysi dávno, za časov veľ­
kolepých staviteľov, asi pred 40 000
rokmi, sa odohrával podobný proces,
keď životná sila Zeme bola použitá
na vytvorenie technológií týchto ob­
dobí.
Unikajú éterické sily do internetu?
O tom ešte nepočujeme. Ďalšia časť
týchto éterických síl tečie naspäť
do éterického obalu zeme, spôso­
bujúca, okrem iného, zdivočenie
poveternostných podmienok na zemi.
Zmena éterického poľa zeme hrá
hlavnú rolu v pohybe vzduchu okolo
zeme. Tento pohyb už nenasleduje
iba vegetáciu planéty, ale spája sa
s narušeným éterickým vzdušným
priestorom, čiastočne aj s astrálnou
pláňou – keďže to má priamy dopad
na zmysly, pocity a túžby ľudskej
rasy.
Môžeme si len predstaviť to, že
niektorí myslitelia vidia dopad týchto
procesov na vybavenie a techniku,
ktoré používame dnes. Vidia, že v bu­
dúcnosti nebude otázkou, či budeme
ovládať internet alebo nie, ale či ho
odstránime alebo nie, ak budeme
chcieť. Pointou už nie je to, že sa
stane neovládateľným a takým ne­
smiernym, že nikto ho už nebude
môcť uchopiť. Pointou je, ako vra­
via, že dôsledkom bude objavenie
sa vedomia v internete – najprv iba
zachyteného v sieti, ale s toľkou na­
hromadenou životnou silou, že jed­
ného dňa bude uvoľnené z fyzickej
podoby internetu do éterickej formy,
aby žilo mimo neho. Vravia, že tento
rozvoj je už v plnom prúde. Od rán,
ktoré sme my, ľudské bytosti, spô­
sobili na kráľovstve rastlín, životné
sily prúdia do dosahu internetu. Je
to vnútorný postoj a orientácia stále
mladších ľudí, ktoré určia, ako sa
veci vyvinú. Kontrola nad sebou
samým zdravotnou hrou? Kto má
Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?
21
Kontrola nad sebou samým zdravotnou hrou?
Kto má kontrolu nad kým?
kontrolu nad kým? Je toto ilúzia alebo
budúcnosť? Kto má naozaj kontrolu,
keď sa vrátite domov so zdravotnou
hrou pod pazuchou. „Čo je osviežujú­
cejšie ako svetlo?“ spýtal sa Malý princ.
Posledná hlavná križovatka, už iba päť
minút. Ticho v tejto oblasti umožňuje
22
Pentagram 3/201 5
rozjímať; postupne sa dostávam k to­
muto: byť vo svete, ale nebyť v ňom.
Ako to urobíte? Do akej miery sme my
všetci zodpovední za monokultúru daž­
ďových pralesov? Používame papiero­
vé vreckovky, toaletný papier, marga­
rín, čokoládu, mydlo a kopu ďalších
produktov vyrobených z palmového
oleja, pestovanom na územiach pra­
starých lesov. My všetci prispievame
miznutiu dažďových pralesov a oran­
gutanov a nezadržateľnému rastu in­
ternetu. Aj keď žijeme veľmi uvedo­
melo, nie je nič, čo môžeme preto
urobiť, aj keď robíme všetko pre to,
aby sme vedeli všetko. Nemôžeme
žiť bez viny alebo spoluúčasti. Nie zo
sveta, ale vo svete.
Nie je žiadna väčšia výzva. Som opäť
doma. Jednoduchosť. Ticho. Stálosť.
To bola zas ale cesta. 
*
Virtuálna simulácia života
Čo je osviežujúcejšie ako svetlo?
23
Služba a spoluzodpovědnost
4.–6. října 201 3 se v chorvatském pobřežním městě Primošten konala
druhá Jadranská konference. Konference byla organizována žáky Lectoria Rosicrucianum v chorvatském, slovinském a bosenském pracovním poli a zúčastnilo se jí 1 90 účastníků z deseti zemí. Tento článek je
založen na úvodním oslovení konference.
R
ychle se měnící duch doby, duch
času, nás učí a ukazuje nám bo­
haté možnosti pro zásadní vnitřní pro­
měnu. Lidé již nejsou poháněni, aby
tvořili dlouhodobé závazky, směřují
více k vytváření spontánních a krátko­
dobých skupin, které se zaměřují na
konkrétní projekty, které končí stejně
rychle, jako začaly. Význam indivi­
dualizace a respektování něčeho od­
lišného rychle roste. Závislost na dů­
věryhodných, pevných strukturách
nebo osobním vedení slábne a často
je náhle nahrazeno sebeodpovědností.
Těchto několik příkladů dokládá
nové potenciální způsoby rozvoje.
Mnoho lidí jistě zakouší vlivy nové
doby, ale reagují nevědomě, ještě se
nepovznesou nad neznámé, nevědou­
ce, že spása, svoboda, je skutečná
a možná. Mnoho otázek naléhá na
vědomě hledajícího člověka: Za ja­
kým účelem duch tohoto věku vede
lidské úsilí uvnitř i navenek? Chápe­
me, které staré a zastaralé formy již
nejsou aktuální a mizí? Zakoušíme
impuls ducha, který se chce skrze nás
24
Pentagram 3/201 5
manifestovat? Uvědomujeme si dosta­
tečně, že probíhá kosmická fáze de­
materializace?
Takovým otázkám budeme v nad­
cházejícím období čelit stále více. Po­
žadují upřímnou a objektivní odpo­
věď od každého na cestě! Jsme nuceni
opustit svůj upjatý rámec, který se nyní
rozpadá v rychle se rozvíjejících no­
vých okolnostech. Osvobozující ob­
nova vychází z poznání souvislostí
mezi strukturou našeho bytí a hlubo­
ce zažitým životním úkolem, stejně
tak jako pochopení toho, že život je
pohyb a neustálá proměna. Duch této
doby konfrontuje člověka s úkolem
setřesení tíživého rámce a nutí ducha
v nich povstat a projevit se. Potom
země není takovou deziluzí, je více
přechodnou zemí, je vzděláváním
ke stále lepšímu porozumění a lásce.
Přesně tato změna v mikrokosmu je
transfigurací!
I TO I ONO Proces odpojení se od přil­
navosti hmoty zná mnoho úrovní a va­
riací. Houževnatost, která pevně drží
stanovisko „buď … nebo“, je přivede­
na ke konci a vyvíjí se k bezkonfliktní­
mu „i to i ono“ nebo „stejně tak jako“.
Každé předpokládané lepší vědění
nepřináší nic a vyvíjí se k pokoře.
Jakákoliv forma nátlaku, sebeudr­
žování, je ukončena a vyvíjí se láska
a aktivní inteligence.
Nižší vědomí „oko za oko…“ se
rozpouští a je nahrazeno vyšším vě­
domím: „Udeří­li tě někdo do tváře,
nastav mu i druhou tvář.“
Olovo ve zlato, velká transmuta­
ce vnitřní bytosti. Transmutace bude
úspěšná jen tehdy, když zboříme své
vlastní vymyšlené bludy a předsta­
vy a povzneseme se nad naše hranice
a uzříme Vše. Pokud se nám to podaří,
naše „kabina“ obdrží panoramatická
okna a prostorné dveře, skrze které
lze vstoupit a ano, také vystoupit. Pak
se může Duch pohybovat volně bez
překážek. Tyto zásadní změny, do
kterých se noříme a které se v nás na
cestě energizují, nevyhnutelně pracují
také navenek. Takže duchovní škola
doširoka otevírá své dveře, aby se
učinila přístupnou různými způsoby,
mnohem jednodušeji a snadněji než
kdy předtím, a nové směrování a spo­
luodpovědnost je vyžadována od
všech, kteří v jejím vibračním poli
pracují.
Ve službě člověk nese spoluod­
povědnost. To je rozdíl oproti nám
dobře známému přístupu, který my,
lidské bytosti, snadno uplatňujeme
v péči o naše osobní zájmy.
Služba a spoluzodpovědnost
25
VNITŘNÍ VNÍMÁNÍ SKUPINOVÉHO
ÚKOLU Slovo hovoří za vše, ona
nebo on, kteří jsou spoluodpovědní,
stojí v jedné komunitě, ve spolupráci.
A je to něco křehkého, něco jemného;
něco pozorného; něco ochranného.
Pracuje to na naší vnitřní citlivosti,
takže dokážeme přesně určit, co se od
nás požaduje a rozpoznáme vnitřní
stěny a stavby, které by měly být nyní
zbourány.
Spoluzodpovědnost přináší spolu­
svobodu, kde každý svobodně poznává
26
Pentagram 3/201 5
své místo a úkol, což je možné pou­
ze tehdy, když se pracuje z vnitřního
vhledu do úkolu a oddanosti celé sku­
pině. Kdokoli je zahrnut do spoluod­
povědnosti, tomu je poskytnuta vol­
nost uplatnit všechny své schopnosti
a dát svému úkolu plnou formu; a na­
konec dát výsledek celku!
Na této Jadranské konferenci je
naší snahou dosáhnout společně vyšší
oktávy v naší bytosti a nechat ji roze­
znít vibrací nové éry, v níž bude vše
rozvíjeno ve stále větší míře. 
K O
S
M
I
C
K Ý
Č
L
O
V Ě
K
Obrazy světa
27
… ví, jak vytvořit své, kulturu a lásku
O
B
R
A
Z
Y
S
V
… ale rozpozná v lásce Milovaného?
28
Pentagram 3/201 5
Ě
T
A
Posvátný prostor pro činnost
V současné době pozorujeme mnoho původních literárních děl publikovaných na internetu, která často nejsou dále tištěna ani v jiných formách
vydávána. Obecně jsou publikována pod licencí Creative Commons,
což znamená, že je lze volně distribuovat, pokud je zmíněno jméno
autora. Jako příklad předkládáme kapitolu z knihy Charlese Einsensteina „The More Beautiful World Our Hearts Know is Possible“ („Krásnější svět, o němž naše srdce ví, že je možný“).
N
ež je většina lidí – a pravděpo­
dobně také většina společen­
ství – schopna vstoupit do nové his­
torie, musí nejprve najít správnou
cestu ven ze staré. Mezi tím starým
a tím novým je prázdný prostor. Je to
doba, kdy se sjednocují lekce a vědo­
mosti staré historie. Jen když je tato
práce udělána, je stará historie sku­
tečně kompletní. Pak zde není nic,
jen plodná prázdnota, ze které vychá­
zí veškeré bytí. Návratem k podstatě
znovu získáváme schopnost jednat
z podstaty. Návratem do prostoru
mezi dějinami můžeme volit svobod­
ně a ne ze zvyku. Správný čas pro
nečinění je jakýkoliv čas, kdy cítíte,
že jste uvízli. Neobávejte se prázdné­
ho prostoru. Je to zdroj, ke kterému
se musíme vrátit, máme­li být bez
historie a zvyků, které nás chytají
do pasti. Jsme­li polapeni a nevolíme
návštěvu prázdného prostoru, přece
jen tam nakonec skončíme. Možná
tento proces poznáváte. Starý svět se
rozpadá, ale nový se neobjevuje. Vše,
co se dříve jevilo jako stálé a skuteč­
né, je odhaleno jako druh přeludu. Ne­
víte, co si myslet, co dělat; nevíte, co
to všechno znamená.
Životní dráha, kterou jste si napláno­
vali, se jeví absurdní, a nedovedete si
představit žádnou jinou. Všechno je
nejisté. Vaše vnímání času se smršťu­
je od roků k tomuto měsíci, tomuto
týdnu, dnešku, možná dokonce k pří­
tomnému okamžiku. Bez přeludů řádu,
který se kdysi jevil, že vás ochraňuje
a filtruje realitu, se cítíte nazí a zra­
nitelní, ale také určitým způsobem
svobodní. Možnosti, které ve starém
systému ani neexistovaly, leží před
vámi, i když nemáte tušení, jak se
tam dostat. Výzvou naší kultury je
dovolit si být v tomto prostoru, dů­
věřovat, že se příští historie objeví,
když čas mezi tím skončí, a že – to
poznáte. Naše kultura po nás chce,
abychom pokračovali, činili. Starý
Posvátný prostor pro činnost
29
příběh, který necháváme za sebou,
který je obvykle částí konsenzu his­
torie lidstva, nás uvolňuje s velkou
nechutí. Prosíme tedy, jste­li v po­
svátném prostoru mezi dějinami, do­
volte si tam být.
Je skličující ztratit staré struktury
jistoty, ale shledáte, že i kdybyste
snad ztratili věci, které bylo nemy­
slitelné ztratit, budete v pořádku.
Existuje určitý druh milosti, který
nás v prostoru mezi dějinami ochra­
ňuje. To neznamená, že nebudete
ztrácet svá manželství, své peníze,
svou práci nebo své zdraví. Dokonce
30
Pentagram 3/201 5
je pravděpodobné, že jednu z těchto
věcí ztratíte. Znamená to, že objevíte,
že dokonce když ji ztratíte, jste stále
v pořádku. Ocitnete se v bližším kon­
taktu s něčím mnohem vzácnějším,
něčím, co oheň nemůže spálit a co zlo­
ději nemohou ukrást, něčím, co ni­
kdo nemůže vzít a co nemůže být
ztraceno. Někdy to můžeme ztratit
z očí, ale vždy to zde na nás čeká.
Je to místo odpočinku, ke kterému
se vracíme, když staré dějiny končí.
Zbaveni jejich mlhy, můžeme nyní
přijmout pravdivou vizi následující­
ho světa, následujícího příběhu, ná­
sledující životní fáze. Ze sňatku této
vize s touto prázdnotou se rodí vel­
ká síla. „Možnosti, které ve staré
historii ani neexistovaly, leží před
vámi, i když nemáte tušení, jak se
tam dostat.“ To je docela dobrý popis
místa, k němuž se společně přibližu­
jeme. Ti z nás, kteří různým způso­
bem opustili starou historii lidstva,
jsou smyslovými orgány společného
lidského těla.
Jakmile společnost jako celek
vstoupí do prostoru mezi dějinami,
bude připravena tyto vize, tyto tech­
nologie a sociální formy vzájemné­
ho bytí přijmout. Tato společnost
tam zcela ještě není. V současném
Kapitola 20: Ne-činění
Problémy, které ve svých životech
a ve světě prožíváme (ať už jde
o problematiku vztahů nebo světový
hlad), vyvěrají z nedostatku energie
a rozpojení, z našeho nedostatku
schopnosti procítit sami sebe, sebe
navzájem, zemi a to, jak život skrze
nás vyhledává pohyb a rozvoj. Otázkou není, zda jednat či nejednat
a zda „něco činit“, ale co nás vlastně pobízí činit.
Dan Emmons
okamžiku většina lidí stále tiše věří,
že stará řešení budou fungovat. Je zvo­
len nový prezident, oznámen nový
Posvátný prostor pro činnost
31
Správný čas pro nečinění je jakýkoliv čas, kdy cítíte, že jste uvízli.
Neobávejte se prázdného prostoru.
vynález, proklamován nárůst v eko­
nomice, a naděje povstává nanovo.
Možná se věci vrátí ke svému nor­
málu. Možná se vzestup lidstva ob­
noví. Dnes je stále ještě možné, bez
velké námahy zapírat nebo předstírat,
že se nacházíme pouze v obtížném
období. Můžeme se přes něj dostat,
objevíme­li nějaké nové zdroje ropy,
vybudujeme­li větší infrastrukturu,
abychom roznítili ekonomický růst,
rozluštíme molekulární puzzle auto­
imunity, rozmístíme více dronů, aby
nás chránily před terorismem a zlo­
činností, geneticky zmanipulujeme
plodiny pro vyšší výnosy a vložíme
bílé barvivo do cementu, aby odrážel
sluneční paprsky a zpomaloval glo­
bální oteplování.
Vzhledem k tomu, že všechny tyto
snahy pravděpodobně vytvářejí ne­
úmyslné důsledky, dokonce horší
než problémy, které zamýšlejí řešit,
není těžké uvidět moudrost nečinění.
Jak popíši později, toto nenaznaču­
je, že by se měl aktivista zaměřit na
maření. Nečinění přirozeně vychází
z neúspěchu staré historie, která sti­
mulovala staré činění, a vyzývá nás
32
Pentagram 3/201 5
k tomu, abychom dělali, co můžeme
k urychlení konce staré historie.
Můj bratr, jehož jasnost mysli je
relativně nezkažená, protože čte zříd­
ka cokoli napsané po roce 1900, mi
popsal svou vizi toho, jak se změna
nakonec projeví. Skupina byrokratů
a vůdců bude sedět a přemýšlet, co
dělat kolem nové finanční krize. Veš­
kerá obvyklá politika centrálních
bank, finanční pomoc, snižování úro­
kových sazeb, zvětšování množství
peněz v oběhu atd. bude na stole, ale
vůdci prostě nebudou schopni se s tím
vypořádat a řeknou: „Pojďme místo
toho na ryby.“
V určitém bodě budeme prostě
muset zastavit. Jednoduše zastavit,
bez jakéhokoliv tušení, co dělat. Bez
cíle následujeme starou mapu, která
nás vede v kruhu, aniž by ukázala
nějaké východisko. Abychom z něj
vyšli, budeme muset tuto mapu od­
hodit a rozhlédnout se kolem.
Když naše staré dějiny končí, nepři­
stihujete se při myšlence, že „místo
toho půjdete na ryby“? Otálení, le­
nost, polovičaté pokusy, procházení
pohnutími – všechno naznačuje, že
Posvátný prostor pro činnost
33
Wu-wei, někdy překládané jako „ne-činění“, vhodnějším překladem
by mohlo být „žádné obavy, žádný úskok“ nebo „neforsírování“.
starý příběh vás již nemotivuje. Co
kdysi smysl dávalo, již smysl nedává.
Začínáte se z tohoto světa stahovat.
Společnost dělá, co může, aby vás
přesvědčila, aby vám zabránila v tom­
to odchodu, který, když tomu odpo­
rujete, zpravidla končí depresí. Je
zapotřebí stále více silných motivač­
ních chemických prostředků, aby nás
udržovali zaměřené na to, na co se
nechceme zaměřovat, aby nás udržo­
vali motivované činit to, o co se ne­
zajímáme. Nefunguje­li strach z chu­
doby, pak psychiatrická léčba možná
fungovat bude. Cokoli, aby vás udržo­
valo zapojené do práce jako obvykle.
Deprese, která neumožňuje vitálně
se podílet na životě, jak se to nabízí,
má také kolektivní vyjádření. Postrá­
dajíc naléhavý smysl pro účel nebo
určení, naše společnost zmatkuje, po­
hnutími prochází polovičatě. „Depre­
se“ se projevuje v ekonomickém smy­
slu, když nástroj naší kolektivní vůle –
peníze – stagnuje. Již jich zde není
dostatek, aby učinili cokoli velkého.
Peněžní autority jich čerpají stále
více se stále menším užitkem, tak
jako je dáván inzulín diabetikovi,
který je imunní proti inzulínu. Co by
34
Pentagram 3/201 5
kdysi zažehlo ekonomický rozmach,
nyní sotva stačí, aby zabránilo eko­
nomickému zastavení. Ochromení
ekonomiky by jistě mohlo být způso­
bem, kterým se toto „stop“ objevuje.
Ale mohlo by to být cokoliv, co nás
nutí vzdát se staré historie a jejího
ustanovení jednou provždy.
Nečinění není univerzální suges­
ce; je specifické pro chvíli, kdy jed­
ny dějiny končí a my vstupujeme do
meziprostoru. Čerpám zde z taoistic­
kého principu wu­wei, někdy překlá­
daného jako „ne­činění“. Vhodnějším
překladem by mohlo být „žádné oba­
vy, žádný úskok“ nebo „neforsírová­
ní“. Znamená to svobodu od refle­
xivní činnosti: jednat, když je čas
jednat, nejednat, když není čas jed­
nat. Čin je tak spojen s přirozeným
pohybem věcí, ve službě tomu, co
chce být zrozeno. Čerpám inspiraci
z nádherného verše z Tao­te­ťingu od
Lao­c’. Tento verš je neobyčejně hut­
ný, s četnými významy a vrstvami
významu, a nenalezl jsem překlad,
který vyzdvihuje to, co odsud čer­
pám. Proto je následující překlad
mým vlastním překladem. Je to po­
slední polovina verše 16:
Všechny věci se vracejí
ke svému původu.
V tomto návratu k původu je klid.
V klidu se navrací pravý význam.
To je to, co skutečně je.
Vědět, co je skutečné, je jasnost.
Nevědět, co je skutečné, zapříčiňuje
pohromy skrze hloupé činy.
Z poznání skutečnosti vychází prostor,
z prostoru vychází nestrannost,
z nestrannosti vychází svrchovaná moc,
ze svrchované moci vychází,
co je přirozené.
Co je přirozené, je Tao.
Z Tao vychází, co je trvalé,
přetrvávající mimo vlastní já. 
Odkaz: Charles Eisenstein, „The More
Beautiful World Our Hearts Know is Possible“, str. 1 21 –1 25. North Atlantic Books,
Berkeley California, 201 3. Licence: Creative Commons BY-NC-ND 3.0.
Posvátný prostor pro činnost
35
K O
S
M
I
C
K Ý
Č
L
O
V Ě
K
… ten, který se na své životní cestě učí poznávat síly klidu a míru, ticha a rozjímání
36
Pentagram 3/201 5
O
B
R
A
Z
Y
S
V
Ě
T
A
… a také síly krve proti krvi, válek, bojů a nejhoršího násilí
Obrazy světa
37
Jedno bez druhého
P
ravé já je, nerodí se, je zdrojem.
Naše běžné vědomí je neustále
se měnící fenomén. Svoji existenci
odvozuje od identifikace s osobností
a tělem. Zdroj a původní vědomí lze
odlišit od omezeného, osobnostně
vázaného vědomí. Ego se ve světle
podstaty zdroje zdá být omezením,
což – z dlouhodobého hlediska –
bude muset být prožito vědoměji.
Slovu „ego“ se dává mnoho význa­
mů, mezi kterými pravděpodobně
nejoptimističtější považuje ego za
myšlenku existující v omezeném poli
vědomí. Jako důsledek toho ego není
schopné žít v pravdě, a proto omezené
vědomí trpí skrze zkušenosti ega.
MISTŘI A METODY Vědění není vý­
sledkem sběru dat. Ego sbírající data
je jako megakřeček; nikdy nemá dost.
Ego vždy a vše odkládá, vždy si myslí,
že potřebuje ještě další informace před
tím, než se nakonec předá pro Já.
38
Pentagram 3/201 5
Jedno je všechno, všechno je jedno. Tato věta je už dostačující sama
o sobě, ale většinou máme tendenci rychle dodávat další významy,
všechno, co naše pozornost zachytí. Myslíme si, že tímto způsobem
se věci stávají více srozumitelnými. Všichni máme svou vlastní pravdu, všichni vytváříme svou vlastní realitu a všichni známe své vlastní
universum, vycházející z našich zkušeností. Přesto všechno, dokonce
i schopnost generovat myšlenky, pochází z univerzálního zdroje. Je to
to, co je míněno „jednotou v rozmanitosti“? Zažíváme sami sebe jako
izolovanou bytost; žijeme ve svém malém světě. Říkáme: Já jsem já
a ty jsi já a s tímto já se snažíme vytvořit obraz tohoto zdroje, a ten
zdroj je K já? Ale kým jsi byl, než ses narodil?
Všichni máme
svou vlastní pravdu, všichni vytváříme svou vlastní
realitu a všichni
známe své vlastní
universum, vycházející z našich zkušenostíK
© George Osodi,
Serie Lagos Uncelebrated, 2004–2007
Jedno bez druhého
39
Hledání znamená vždy nalezení, ale to, co je nalezeno, není vždy
tím, co jsme mysleli, že hledáme.
Myšlenky, které k nám přistupují
přes internet, knihy, workshopy nebo
jednoduše v tichu, vždy přinášejí ně­
jakou hodnotu. Každý se cítí být při­
tahován k tomu, co se pro něj v danou
chvíli hodí. K dispozici máme guru,
mistry, Buddhy, v jejichž energetic­
kých polích se otevírají nové perspek­
tivy a my jsme upozorněni na své
pravé já, „Já jsem“.
Mimoto existují tajné spisy, kte­
ré často hlásají věčnou pravdu už
v první větě. Někteří jedinci s tím
mohou být spokojeni, ale většina
lidí potřebuje více času a další sou­
vislosti.
Tyto spisy jsou určeny pro lidi,
kteří se směrují na stezku vzestupu,
k životu z původního vědomí. Tyto
texty nejsou určeny pro intelekt a cit
pozemsky orientované osobnosti.
Tajná učení mluví všemi možnými
způsoby o tom, jak opustit ego a jak
v této otevřenosti poznávat Já.
SKUPINOVÉ VĚDOMÍ V přírodě mů­
žeme pozorovat jednotu hejna ptáků
nebo hejna ryb, které, jak to vypadá,
se pohybují jako jedno tělo okolo ne­
viditelného vůdčího jádra. Takovéto
jádro se zřetelně vyjadřuje u mnoha
zvířat. Toto jádro se chová jako vel­
ký pták nebo ryba vedená společným
40
Pentagram 3/201 5
vědomím, které plně odpovídá jeho
přirozenému prostředí.
Nicméně člověk je dvojnásobný:
smrtelný, pokud jde o jeho přírodní
bytost, a nesmrtelný, pokud jde o jeho
pravé Já. Přírodní lidská bytost je vy­
soce individualistická a její ego se
přiklání ke skupinám, jen pokud to
pokládá za výhodné. Lidé se sjedno­
cují, pokud je k tomu vede nějaký
skupinový zájem, pokud má být ně­
čeho dosaženo. S větším počtem in­
dividualit má skupina větší sílu, ale
zároveň je potřeba zachovat jednotu
skupiny, sílu jako celek. Společný
svazek je pak utvářen prostřednic­
tvím příjímání nebo vyloučení indi­
viduálních požadavků na základě
souhlasu skupiny.
Ideální případ nastane, když se za­
žívá obojí najednou, přijímání i dává­
ní, tedy úplná dávka energie. Ve světě
vznikají různé skupiny, protože jsou
navzájem odděleny. Vidíme jejich na­
rušenou jednotu v sympatiích a antipa­
tiích, výhodách a nevýhodách a jejich
libovůli. Strach a nenávist, často způ­
sobené neúplnými informacemi, kte­
ré jsou poskytovány nevědomě nebo
záměrně, staví odlišné skupiny proti
sobě.
Může existovat skutečná jednota
v rámci skupiny? Proč člověk touží
po jednotě? Jsme dvojnásobní: naše
přirozenost ukrývá ideu, esenci, která
nepodléhá zkáze jako naše běžná při­
rozenost. A toto skryté jádro naléhá
na člověka, aby šel za své přírodní
hranice, za myšlenku oddělenosti.
Toto jádro existuje mimo čas a pro­
stor a nezná dualitu. Každý člověk
má dvě podstaty, z nichž jedna uvnitř
jeho bytosti dřímá. Díky této skryté
podstatě – díky pravému Já – které
je kompasem, je osobnost schopna
rozpoznat, zda se jednotlivec nebo
skupina projevují tak, že jsou přímo
spojeni se skrytou podstatou, univer­
zálním zdrojem života.
Hledání znamená vždy nalezení,
ale to, co je nalezeno, není vždy tím,
co jsme mysleli, že hledáme. V hlub­
ší rovině můžeme říci, že to, co bylo
hledáno, se odráží v tom, co je nale­
zeno. Z tohoto úhlu pohledu, v kaž­
dém případě, celý život a všechny
zkušenosti mohou být přivedeny zpět
k univerzálnímu zdroji.
ENERGETICKÉ POLE Tento časo­
pis se zabývá všemi těmito věcmi. Je
psán lidmi, kteří také patří k určité
skupině. Tato skupina je jako tělo,
živé energetické pole, jehož členové
patří k jedné z těch skupin, které na
sebe vzaly úkol neustále vyzařovat
energii jejich duševního vědomí do
těla lidstva. Členové této skupiny se
cítí být přitahováni k tomuto poli, ne
proto, že chtějí patřit k nějaké skupi­
ně, ale proto, že cítí jakousi jinou jed­
notu. Jsou otevřeni energii tohoto pole,
protože rozpoznávají původní energii.
Výstup duše směrem k Duchu, a tím
přímé spojení vědomí s Já znamená,
že ego může ubývat a Já může být
projeveno jako duchovně­duševní
bytost.
TICHO, VĚDOMÍ A SRDCE Jedno­
ta, o kterou lidé usilují, stojí mimo
všechny osobně projektované a na
dualitě založené světy. Ani není tato
jednota určena egem. V této jednotě
jedno nemůže být porovnáváno s ni­
čím jiným; Já je jednota uvnitř dua­
lity. Vnitřní zkoumání bez použití
jakékoliv techniky, které je ve sku­
tečnosti přirozeným a jasným vní­
máním, ukazuje, že skutečné místo
setkávání leží v mikrokosmickém Já
a že to, co je následně hledáno, tam
již existuje.
Je to Já, které vnímá a ve světle
tohoto vnímání se skryté vrstvy ega
stávají jasnějšími.
Skrz tuto světelnou energii se gra­
vitační síla ega rozpadá a ego přechá­
zí do klidového stavu. Jednota nemá
kořeny ve vědomí ega. Ústřední bod
jednoty leží v univerzálním zdroji
a tato esence je ve všem a pro všech­
ny. Tímto pochopením není naše po­
zornost tolik zaměřena na oddělenost,
ale spíše na jednotu. Pozornost již
Jedno bez druhého
41
nezaměřujeme na nemoci já, ale na
celistvost já, což je osvobozující.
Tímto způsobem, kdy staré vědomí
odpočívá a je v klidu, proudí znovu
vědomí do srdce. Srdce má svoji
vlastní nepopiratelnou gravitaci,
která je nesmírně křehká a která zá­
roveň vyzařuje i přitahuje. Tato ak­
tivita srdce se nazývá láska. Tajemné
srdce je jako střed, který je všude.
Když je vědomí v klidu, je okamžitě
naplňováno a nasměrováno k pravé­
mu Já, čímž vzniká nová inspirace,
nová vitalita. Vědomí pak znovu dý­
chá v Já, stává se čistým a pozoruje,
jak jednota zůstává neměnná a ne­
dotknutelná ve stále se měnící mno­
hosti. Takto se já stává místem setká­
ní: jakmile je vědomí klidné, osvěžuje
se v zářící fontáně srdce.
42
Pentagram 3/201 5
MATEŘSKÉ POLE Lidská bytost
vzniká z nepoznatelného. Výše zmí­
něné živé energetické pole můžeme
také přirovnat k poli stvoření, k dělo­
ze. Je to pole, které slouží současně
jako most mezi dimenzemi. Ale spojo­
vanými oblastmi nejsou v tomto přípa­
dě státy nebo města. Stejně jako most
není cílem sám o sobě, tak i toto me­
zipolí vede na druhou stranu. Toto
pole poznání bylo v dávných dobách
popsáno jako archa. Také bylo nazý­
váno „bárkou Isis“. V arše společníci
na cestě objevují svoji jednotu s uni­
versem a v obnovené jednotě nesou
nevyhnutelně celé lidstvo.
V každém člověku existuje neo­
mezená, nadčasová jednota a věčná
pravda nyní obklopuje celou Zemi
jako velmi živé energetické pole. 
SKÚMANIE DUCHOVNEJ ATMOSFÉRY V HOLANDSKU NA
ZAČIATKU 1 7. STOROČIA
Coornhertove myšlienky
a Torrentiusove maľby
9. mája 201 4 bola v Haarleme vydaná zaujímavá kniha o maliarovi
Torrentiusovi (1 588 - 1 644), ktorý polatinčil svoje skutočné meno
Johannes Symonszoon van der Beeck. Kniha je zaujímavá tým, že
obšírne skúma zdroje príčin a okolností falošného súdneho konania
voči maliarovi, ktorého obvinili, že je členom „sekty Rosikruciánov,
ktorá, podľa obvinení, predstavuje nebezpečenstvo pre štát. Táto sekta Rosikruciánov pôsobila určitú dobu v Paríži a teraz sa rozšírila aj
v Holandsku, najmä v Haarleme.“
J
e to starý príbeh, ktorý bol už
do značnej miery preskúmaný
a literárne spracovaný. Govert Snoek
v roku 1998 vo svojej dizertačnej
práci dal príbehu značne väčší prie­
stor a Wim Cerutti, historik mesta
Haarlem o ňom napísal celú knihu
s názvom „Čarodejník z Haarlemu
a Amsterdamu“. Čitatelia Pentagramu si ju môžu objednať prostredníc­
tvom Rozekruis Pers (dostupná je len
v holandčine.) Životný príbeh malia­
ra je fascinujúci a dojímavý a hoci sa
odohral pred 400 rokmi, stále ešte
vyvoláva silné emócie a pobúrenie
pre veľkú nespravodlivosť, ktorá
sa tomuto človeku stala. Nikdy mu
nedokázali, že skutočne bol členom
Rosikruciánov, pretože historicky ni­
kdy nejestvovala žiadna organizácia
Rosikruciánov. Zdá sa, že len svojmu
vystupovaniu a múdrosti môže vďa­
čiť za to, že prekonal túto nespravod­
livosť, ktorej sa voči nemu dopustili.
Opisom mučenia, ktorému bol
podrobený, sa tu nebudeme zaobe­
rať, pretože je podrobne opísané
v spomenutej Ceruttiho knihe, ale
radi by sme spomenuli, že kat a jeho
pomocník neskôr povedali, že dopo­
siaľ ešte nikoho tak veľmi nemuči­
li a napriek tomu ešte nezažili, aby
niekto s takým pokojom znášal tieto
strašné muky.
Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby
43
Ani jediný ston neopustil pery utý­
raného maliara, ba skôr prejavoval
súcit a ľútosť voči katovi, ktorý mu­
sel vykonať túto prácu. Počas muče­
nia Torrentius omdlel, zobrali ho z mu­
čidiel a posadili na stoličku. Keď sa
prebral, podišiel k nemu starosta, kto­
rý bol prítomný pri mučení a stroho,
bezcitne sa ho opýtal: „Nuž ako sa
cítiš dobrý vtáčik?“ Torrentius mu
44
Pentagram 3/201 5
mierne a zľahčujúc svoj skutočný
stav odpovedal: „Dobre pane, len
moje telo je trochu utýrané.“
FALOŠNE OBVINENÝ Medzitým
Torrentiusov dobrý priateľ Adriaan
van der Laen, ktorý vedel, že výsluch
je neopodstatnený, sa dostal do mu­
čiarne a odovzdal prehlásenie, ktoré
bolo napísané presne v ten deň. V ňom
stálo, že pán a pani Schapenburch, ma­
jitelia hostinca Had v meste Delft sa
priznávajú, že pred štyrmi rokmi fa­
lošne svedčili proti Torrentiusovi z do­
nútenia a pod hrozbou kalvínskych
kňazov: Sonnevelt a Van der Linden.
Z Ceruttiho knihy je zrejmé, že
celý proces proti maliarovi bol vopred
naplánovaný a vykonštruovaný. Na­
plánované bolo jeho odsúdenie na
smrť upálením na hranici, ale na zá­
sah regenta Fridricha Hendrika ho
odsúdili „len“ na dvadsať rokov vä­
zenia. Neskôr, na vytrvalé naliehanie
anglického kráľa Karola I., ktorý bol
maliarovým obdivovateľom, ho pre­
pustili a dovolili mu odísť na anglic­
ký kráľovský dvor.
Všetky tieto historické údaje sú zná­
me už dlhšiu dobu. Táto kniha má zá­
sluhu v tom smere, že autor do hĺbky
preskúmal historické pramene, obja­
vil a zverejnil nové fakty a súčasne
poukázal na pozitívne i negatívne
stránky vtedajšej doby. Táto kniha je
skutočne cenným a pútavým čítaním.
Význam tejto knihy je aj v tom,
že našu pozornosť zameriava na búr­
livú dobu, ktorá bola pred 400 rokmi –
na začiatku 17. storočia. Vo všeobec­
nosti sa myslí, že začiatok nového
storočia, ktoré sa nazýva aj Zlatým
vekom Republiky siedmych zjedno­
tených provincií, bol výsledkom úsi­
lia, šetrnosti a triezvosti holandského,
kalvínsko­protestantského obchod­
ného ducha. Ale to je len čiastočne
pravda. Z mnohých štúdií vyplýva,
že tento obchodný duch bol, z hľa­
diska rozmachu voľnomyšlienkár­
stva a slobody umenia, viac škodlivý
ako prospešný.
Jedna takáto štúdia s názvom „Ži­
vot Dircka Volckertszoon Coornherta“,
ktorej autorom je Jan Peter Burger,
bola vydaná aj v Rozekruis Pers. Au­
tor v nej poukazuje na to, že koniec
16. a začiatok 17. storočia bolo v Ho­
landsku obdobím otvorenej atmosféry,
priťahujúcej takých voľnomyšlienká­
rov z celej Európy, ktorí boli pre svoje
myslenie prenasledovaní. Burger vy­
svetľuje, že táto otvorená atmosféra
sa zrodila najmä vďaka činnosti génia
Dircka Volckertszoon Coornherta, kto­
rý bol právnikom, mysliteľom a záro­
veň aj poradcom Viliama Oranžského.
Coornhert sa nezdráhal vyhlásiť, že
„náboženskí reformátori – Luther
a Kalvín – nezreformovali Kristove
učenie, ani cirkev, ale skôr deformo­
vali.“
Coornhertov predpoklad vychá­
dza z neznámeho, neosobného a ne­
pomstivého Boha, ktorý stvoril príro­
du duchovnou silou Logosa. Logos,
čiže božská myseľ, tvorí súvislú sieť
čistých myšlienok a čistých duchov­
ných foriem alebo tiel, ktorá je v po­
zadí viditeľného sveta a duchovnou
silou napĺňa hmotu.
Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby
45
Neskôr v polovici sedemnásteho
storočia, keď výraz „Logos“ bol ne­
šťastne preložený (nešťastne preto,
lebo v tlačenej Biblii ho tak pova­
žovali za „Slovo“), tak bol pojem
„Logos“ zmenený a interpretovaný
ako „ratio“ (rozum). Coornhert sa
bezprostredne opiera o ranných
gnostikov, ktorých aj vo svojich
spisoch voľne cituje. Rovnako ako
gnostici aj Coornhert nazerá na Boha
ako na „bytosť, v ktorej žijeme“, ako
„na všetko, čo existuje“ – zatiaľ čo
diabol „nejestvuje“.
Podľa Coornherta, aby bol člo­
vek zajedno s touto bytosťou, mal
by vo všetkom nasledovať Logosa.
Človek by sa rovnako ako Ježiš
mal stať Božím „priateľom, alebo
synom“.
46
Pentagram 3/201 5
Nie životopis Ježiša, ale jeho učenie
má byť našim ústredným bodom.
Len očistením ducha môže človek
získať osvietenie.
Toto poznanie, ktoré získame po­
mocou našich zmyslov, je falošné
poznanie.
Naše zmyslové vnímanie nás učí,
že svet je rozštiepený, hoci v skutoč­
nosti je jednotný.
Coornhert vyhlasuje, že naše falošné
zmyslové poznanie môže byť nahra­
dené poznaním čistých myšlienok,
duchovných foriem a tiel Logosa,
ktorými Boh stvoril prírodu, v ktorej
žijeme. Holandsko rozkvitalo práve
v tej atmosfére, v ktorej sa nazeralo
na Logosa ako na jeden prepojený
ekologický systém, podobne ako
tomu bolo pred päťsto rokmi, keď
voľnomyšlienkárski gnostickí katari,
so svojou cirkvou lásky, napomohli
Časť listu Johna Uitenbogaert Hugovi Grotiusovi, v ktorom priaznivo píše
o Torrentiusovi (1 627)
Údajný Torrentiusov autoportrét. Kresba
červenou kriedou. Wiemarské múzeum,
Nemecko.
Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby
47
v južnom Francúzsku (Occitánii) jeho
rozkvetu a vysokej kultúre.
Pojem Logos nebol mŕtvym slo­
vom, ktoré by (obrazne povedané)
stálo čierne na bielom v nejakej kni­
he. Burger poukázal na to, že v pro­
stredí, kde je kultúra potláčaná, ako
tomu bolo v Bible Beltu (názov čas­
ti Holandska, kde žili konzervatívni
protestanti), nemôže povstať zlatý
vek. A niet sa čomu ani diviť…! Ná­
silný kalvinizmus vyjadruje doktrínu
o dedičnom hriechu, pekle, o zatrate­
ných a zotročených ľudských dušiach,
čo je úplne v protiklade s inšpiráciou
a bezprostredným poznaním Boha ako
vnútornej tvorivej sily.
Nie, ľudská vznešenosť je roz­
dielna: ľudská myseľ má schopnosť
stať sa zrkadlovým obrazom „Božej
48
Pentagram 3/201 5
Vľavo hore: Dirck Volckertszoon
Coornhert od Cornelis van Haarlem
(približne 1 580).
Vpravo: List holandského dvora so
žiadosťou o vyhostení ružokrižiakov
z mesta Haarlem (1 625).
mysli“ – ako Coornhert nazval Logo­
sa. Keď sa vedomie človeka stane
naozaj zrkadlom božského Logosa,
potom duchovné Slnko Logosa môže
osvietiť ľudského ducha – čo je vlast­
ne skutočné živé Slovo.
Podľa tohto spôsobu myslenia
bolo duchovné osvietenie konečným
cieľom kresťana.
Toto je podstatná myšlienka, ktorá
bola vpísaná do Torrentiusovej maľby
a ktorá, zdá sa, že odkazuje na Coorn­
hertovu báseň z jeho slávnej knihy,
„Zedenkunst dat is Wellevenskunste“
(„Mravnosť je umenie žiť spravod­
livo“), ktorá vysvetľuje nasledovné.
„ER + Ten, ktorý rastie nad svoju
veľkosť, nájde v neprimeranosti svoju
smrť,“ zatiaľ čo Coornhert v VI. časti
svojej knihy „Zedenkunst“ („Mrav­
nosť“) píše:
„Ten je spravodlivý, kto s vierou
zostáva v rámci medzí, aké pozoruje
vo všetkom stvorenom. Teda milovať
to, hoci všetko je zlé, čo je nákazlivé,
hriech, nespokojnosť. Všetko, čo ide
nižšie, alebo nad to.“
To je presne tá atmosféra, v ktorej ru­
žokrižiaci pred 400 rokmi vedeli sfor­
mulovať svoj manifest Fama Fraterni­
tatis v takom istom ovzduší, v akom
Torrentius myslel, konal a maľoval.
Táto skutočnosť veľmi znepokojo­
vala kalvínskych duchovných a pod­
nietila ich k takej neuveriteľnej nená­
visti, že nasledovali Kalvínov príklad
a zničili každého, kto slobodne mys­
lel a bol vnútorne slobodný.
Torrentius bol nanešťastie jednou
z takýchto obetí, ako to vo svojej knihe
vynikajúco opisuje Wim Cerutti. 
Coornhertove myšlienky a Torrentiusove maľby
49
K O
Z M
I
C
K Ý
Č
L
O
dokiaľ sa nenaučí ceniť si to veľké v malom…
a vo veľkom to malé láskavo objímať
50
Pentagram 3/201 5
V E
K
O
B
R
A
Z
Y
S
V
E
T
A
… a ochraňovať let duše ako myšlienku Boha vo svojom zahaleniu
Obrazy sveta
51
SLOVENSKO-ČESKÝ SLOVNÍČEK
cez = přes
čiže = neboli
chorý = nemocný
jestvovať = existovat
kúrenie = topení
najmä = zejména
napriek = navzdory
navyše = navíc
neskôr = později
pazucha = podpaží
pery = rty
počas = během
52
Pentagram 3/201 5
počúvať = poslouchat
ponúknuť = nabídnout
pozrieť = podívat
rovnako = stejně
skôr = spíše
teraz = teď, nyní
triezvosť = střízlivost
vravieť = říkat
vreckovka = kapesník
zábudlivý = zapomnětlivý
zimomriavky = husí kůže
zlacňovanie = zlevňování
Literatura
Mezinárodní školy Zlatého Kříže s Růží
Lectorium Rosicrucianum
Díla vydaná v českém jazyce:
Bratrstvo Šambaly
*
Čínská Gnose
*
Duchovní odkaz Jana Amose Komenského
*
Elementární filosofie moderního Růžového Kříže
*
Gnose v aktuálním zjevení
*
Mystérium života a smrti
*
Prázdný prostor neexistuje
*
Přicházející nový člověk
*
Univerzální Gnose
Uvedené publikace si můžete objednat u svých knihkupců.
Distribuce Kosmas s.r.o.
www.kosmas.cz
„Odkiaľ si?“
„Z podzemných chodieb, kde nájdete zlato,“ povedal had.
„Čo je slávnejšie než zlato?“ spýtal sa kráľ.
„Svetlo,“ odpovedal had.
„Čo je viac osviežujúce než svetlo?“ spýtal sa prvý.
„Život svedčiaci o Svetle.“
„Čo je radostnejšie než slovo?“
„Vnútorný rozhovor.“
Náš svet je bezpochyby obývaný mnohými duchovne príbuznými
hľadačmi Svetla. A je nemožné, že by ste ich nerozoznali. Ak ste
dušou znovuzrodený, neurobíte v tomto ohľade ani jedinú chybu.
Pretože ten, kto je dušou znovuzrodený, bude úplne splývať v jed­
note s každou inou znovuzrodenou dušou. A všade na tomto svete
rozpozná bratov a sestry, za akýchkoľvek okolností. Komunita
duší nemusí byť vytváraná, ona je!