ÚPO odůvodnění územního plánu - Územní plán Ostravy

Transkript

Statutární město Ostrava
Územní plán Ostravy
Odůvodnění územního plánu
Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK 112852/2014 ze dne
05.09.2014 a č.j. MSK 27703/2015 ze dne 27.4.2015 a č.j. MSK 106684/2015 ze dne 30.9.2015
byly zrušeny části opatření obecné povahy „Územní plán Ostravy“.
Rušené části jsou v textové části škrtnuty a žlutě podbarveny, měněný text je žlutě
podbarven. V grafické části je zrušená část vyznačena.
Pořizovatel:
Magistrát města Ostravy
Útvar hlavního architekta MMO
Projekt "Pořízení nového Územního plánu města Ostravy“ byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu
pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR.
Doba realizace: 5.6.2010 – 20.12.2010
Celkové způsobilé výdaje projektu:4. 000 000,- Kč
Spolufinancování z EU: 3.400 000,- Kč
Spolufinancování ze státního rozpočtu ČR: 600 000,- Kč
Nezpůsobilé výdaje projektu:747 200,- Kč
odůvodnění
1
odůvodnění
Obsah
ZÁKLADNÍ VSTUPNÍ PODKLADY
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA OSTRAVY * 1994
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
ÚVOD
ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY MĚSTA OSTRAVY
ŠIRŠÍ VAZBY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY:
Voda a kanalizace
Elektrická energie
Zásobování plynem
Centrální zásobování teplem
ŠIRŠÍ VAZBY ÚSES A DALŠÍCH PŘÍRODNÍCH SYSTÉMŮ
VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
Návaznost návrhu ÚPO na územní plány okolních obcí
vyhodnocení splnění požadavků zadání
POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH
VZTAHŮ
3.1.1 Respektovat PÚR ČR 2008, schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7. 2009
3.1.1.1 Republikové priority
3.1.1.2 Vymezení rozvojové oblasti Ostrava (OB2)
3.1.1.3 Koridory a plochy dopravní infrastruktury
3.1.1.4 Politika územního rozvoje vymezuje následující koridory a plochy dopravní infrastruktury:
3.1.1.5 Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů
3.1.2 Respektovat nadřazenou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem
3.1.2.1 Úvod
3.1.2.2 Priority stanovené ZÚR MSK
3.1.2.3 Úkoly pro územní plánování stanovené ZÚR MSK pro oblast OB2:
3.1.2.4 Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy:
3.1.2.5 Další požadavky ze ZÚR MSK na řešení v ÚPO:
3.1.2.6 Při zpracování územního plánu postupovat v souladu s koncepčními a rozvojovými
dokumenty Moravskoslezského kraje
3.2 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ
3.2.1 Environmentální pilíř
3.2.1.1 Horninové prostředí a geologie
3.2.1.2 Vodní režim
3.2.1.3 Hygiena životního prostředí
3.2.1.4 Ochrana přírody, krajiny a památek
3.2.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
3.2.2 Sociální pilíř
3.2.2.1 Technická infrastruktura
3.2.2.2 Dopravní infrastruktura
3.2.2.3 Sociodemografické podmínky a bydlení
3.2.2.4 Rekreace
3.2.3 Ekonomický pilíř
3.2.3.1 Limity, hodnoty území
3.3 POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE
3.3.1 Řešené území
3.3.2 Požadavky vyplývající ze strategických rozvojových dokumentů města
3.3.3 Požadavky městských obvodů, právnických a fyzických osob
3.4 POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU
KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY)
3.5 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
3.5.1 Dopravní infrastruktura
3.5.2 Technická infrastruktura
3.5.3 Nakládání s odpady
3.5.4 Občanské vybavení
3.5.5 Veřejné prostranství
3.6 POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ
3.6.1 Ochrana památek
1
1.1
1.2
1.3
2
2.1
2.2
2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
2.3.4
2.4
2.5
2.5.1
3
3.1
10
10
10
10
12
12
12
12
13
13
13
13
14
14
14
20
20
20
20
24
25
25
27
29
29
29
30
31
35
36
37
37
37
38
38
38
39
39
39
40
42
43
44
44
46
46
47
47
68
71
71
71
72
72
72
72
72
2
odůvodnění
Ochrana zemědělského půdního fondu
73
Ochrana přírody a krajiny
73
Lesní hospodářství
74
Ochrana vod
74
Ochrana ovzduší
74
Ochrana nerostného bohatství a geologické stavby v území
75
Ochranné pásmo leteckých radiových a zabezpečovacích zařízení
76
Ochrana veřejného zdraví
76
POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A
PLOCHY PRO ASANACE
76
3.8 DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
77
3.8.1 Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného zdraví, civilní
ochrany, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.
77
3.8.2 Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů o prevenci závažných havárií.
78
3.8.3 Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů pro obranu státu.
79
3.8.4 Posouzení vlivu koncepce ÚPO na životní prostředí.
79
3.9 POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V
ÚZEMÍ
79
3.10 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY
S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE
V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE
80
3.11 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO
PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ
80
3.11.1 Požadavky na vymezení ploch
80
3.11.2 Požadavky na vymezení koridorů
83
3.12 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO
ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM 83
3.13 POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
ÚZEMÍ
83
3.14 POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA ZPRACOVÁNÍ
VARIANT
85
3.15 POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA
USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A
PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ
85
4
KOMPLEXNÍ
ZDŮVODNĚNÍ
PŘIJATÉHO
ŘEŠENÍ,
VČETNĚ
VYHODNOCENÍ
PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ
90
4.1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
90
4.2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
90
4.2.1 Úvod
90
4.2.2 Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce
92
4.2.2.1 Sociodemografické podmínky
92
4.2.2.2 Hospodářské podmínky
96
4.2.2.3 Bydlení
98
4.2.3 Ochrana a rozvoj hodnot v území
103
4.2.3.1 Ochrana přírody a krajiny
103
4.2.3.2 Ochrana přírodních zdrojů, zemědělské půdy
107
4.2.3.3 Sesuvná území a bodové sesuvy
110
4.2.3.4 Ochrana čistoty ovzduší, vod a půdy
113
4.3 ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A
SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
119
4.3.1 Základní urbanistická koncepce města
120
4.3.1.1 Obytné soubory
120
4.3.1.2 Výrobní zóny
121
4.3.1.3 Plochy přestavby a rekultivace:
121
4.3.1.4 Koncepce občanského vybavení:
123
4.3.1.5 Sídelní zeleň
123
4.4 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
123
4.4.1 Plochy bydlení
123
4.4.2 Plochy rekreace
124
4.4.3 Plochy občanského vybavení
124
4.4.4 Plochy veřejných prostranství
124
4.4.5 Plochy výroby a skladování
124
4.4.6 Plochy smíšeného způsobu využití
125
3.6.2
3.6.3
3.6.4
3.6.5
3.6.6
3.6.7
3.6.8
3.6.9
3.7
3
4.4.7 Plochy zemědělské
4.4.8 Plochy přírodní
4.4.9 Plochy vodní a vodohospodářské
4.4.10 Plochy dopravní infrastruktury
4.4.11 Plochy technické infrastruktury
4.4.12 Plochy rekultivační
4.5 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
4.5.1 Úvod
4.5.2 Širší dopravní vazby
4.5.3 Pozemní komunikace
4.5.3.1 Zdůvodnění dostavby silniční sítě I.třídy
4.5.3.2 Zdůvodnění dostavby silniční sítě II.třídy
4.5.3.3 Zdůvodnění dostavby silniční sítě III.třídy
4.5.3.4 Zdůvodnění dostavby sítě místních komunikací
4.5.3.5 Zdůvodnění územních rezerv silniční dopravy
4.5.4 Veřejná osobní doprava
4.5.4.1 Železniční doprava - zdůvodnění dostavby a modernizace železniční sítě
4.5.4.2 Zdůvodnění územních rezerv pro dostavbu železniční sítě
4.5.4.3 Tramvajová doprava - zdůvodnění dostavby a přestavby tramvajové sítě
4.5.5 Pěší a cyklistická doprava
4.5.5.1 Cyklistická doprava
4.5.5.2 Zdůvodnění koridorů návrhů staveb pro cyklisty a pěší
4.5.6 Vodní doprava
4.5.6.1 Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe (DO1/R)
4.5.6.2 Splavnění řeky Ostravice v úseku Odra – Lučina (DO2/R)
4.5.7 Letecká doprava
4.5.8 Ostatní doprava
4.5.8.1 Přestupní uzly
4.5.8.2 Výcvikový polygon
4.5.8.3 Statická doprava
4.5.8.4 Plochy vozoven městské hromadné dopravy
4.6 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
4.6.1 Zásobování pitnou vodou
4.6.2 Kanalizace
4.6.3 Zásobování elektrickou energií
4.6.4 Telekomunikace
4.6.5 Zásobování plynem
4.6.5.1 Zemní plyn
4.6.5.2 Rozvody a regulační stanice
4.6.5.3 Koksárenský plyn
4.6.5.4 Degazační plyn
4.6.5.5 Propan - Butan plyn
4.6.6 Zásobování teplem
4.6.6.1 Zdroje tepla
4.6.6.2 Rozvod tepla – SCZT
4.6.7.1 Průmyslový odpad
4.6.7.2 Komunální odpad
4.6.9 Veřejná prostranství
4.7 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
4.7.1 Základní hodnoty území
4.7.2 Přírodní hodnoty a jejich ochrana
4.7.2.1 Ochrana hodnot
4.7.2.2 Ochrana čistoty ovzduší
4.7.2.3 Ochrana vod
4.7.2.4 Ochrana před hlukem
4.7.3 Územní systém ekologické stability
4.7.3.1 Úvod
4.7.3.2 Všeobecné zdůvodnění územního systému ekologické stability
4.7.3.3 Metodické zásady použité pro zpracování návrhu ÚSES
4.7.3.1 Návrh ÚSES z hlediska bioty
4.7.3.2 Návrh ÚSES z hlediska sídelní struktury řešeného území
odůvodnění
125
125
126
126
126
127
127
127
127
131
134
136
139
141
146
148
148
150
150
152
152
153
154
154
154
154
155
155
155
156
160
160
160
160
161
162
164
164
164
165
165
166
166
166
166
167
167
167
167
168
168
169
173
173
174
174
174
174
174
174
175
176
177
4
odůvodnění
4.7.3.1 Zdůvodnění návrhu ÚSES na území Ostravy
178
4.7.3.2 Zdůvodnění struktury ÚSES
178
4.7.3.3 Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES
179
4.7.3.4 Přípustné a nepřípustné aktivity v ÚSES
182
4.7.4 Krajinný ráz
182
4.7.4.1 Podmínky ochrany krajinného rázu
182
4.7.4.2 Doporučení k ochraně krajinného rázu
183
4.7.4.3 Místa krajinného rázu
185
4.8 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ
187
4.9 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV
187
4.10 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH
ÚZEMNÍHO ROZVOJE
188
5
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
190
5.1 KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
190
5.1.1 Třídy ochrany ZPF
190
5.1.2 Kvalita zemědělského půdního fondu
190
5.2 ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
190
5.2.1 Zásady záboru půdního fondu
190
5.2.2 Metodika zpracování vyhodnocení záboru ZPF
191
5.2.3 Posouzení záboru zemědělských pozemků
193
5.2.4 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability
203
5.3 ZÁBOR LESNÍCH POZEMKŮ
203
6
PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU OSTRAVY POŘIZOVATELEM206
6.1 SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ
VYDANOU KRAJEM
206
6.1.1 Soulad s Politikou územního rozvoje 2008
206
6.1.2 Soulad se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje
206
6.2 SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA
OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A
POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ.
207
6.3 SOULAD S POŽADAVKY TOHOTO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ
208
6.4 SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY
DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ
S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ.
208
6.4.1 Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů
208
6.4.2 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů
208
6.4.2.1 Zadání Územního plánu města Ostravy
209
6.4.2.2 Společné jednání o návrhu Územního plánu města Ostravy
212
6.4.2.3 Veřejné projednání Územního plánu města Ostravy
252
6.4.2.4 Opakované veřejné projednání Územního plánu Ostravy
272
6.4.3 Výsledky řešení rozporů
283
7
ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ
ROZVOJ ÚZEMÍ
284
7.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
284
7.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000
285
7.3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
286
7.3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
286
7.3.2 VODNÍ REŽIM
286
7.3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
286
7.3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
286
7.3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY PLNÍCÍ FUNKCI LESA
287
7.3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
287
7.3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
288
7.3.8 BYDLENÍ
288
7.3.9 REKREACE
288
7.3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
289
7.4 PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH
STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ (SWOT)
289
7.5 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO
PLÁNOVÁNÍ
290
7.6 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ
291
7.6.1 PŘEDPOKLÁDANÉ DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
291
5
odůvodnění
7.6.1.1 Očekávané pozitivní nebo neutrální dopady navrženého řešení
291
7.6.1.2 Možné negativní dopady navrženého řešení
292
7.6.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO
PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST
SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ
293
7.6.3 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU
294
7.6.3.1 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům
ovlivňující potřeby života současné generace obyvatel
294
7.6.3.2 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným
ohrožením podmínek života generací budoucích
294
7.6.3.3 Závěr
295
8
STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5
296
9
SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ZOHLEDNĚNO
300
10
komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty
303
11
vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení
zastavitelných ploch
304
11.1 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
304
11.2 VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
304
11.3 ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
304
6
odůvodnění
Tabulky, které jsou obsaženy v textu odůvodnění ÚPO
Tabulka 1: Silniční doprava
31
Tabulka 2: Územní rezervy pro silniční dopravu
32
Tabulka 3: Železniční doprava
32
Tabulka 4: Územní rezerva pro železniční dopravu
33
Tabulka 5: Ostatní druhy dopravy – územní rezerva
33
Tabulka 6: Elektroenergetika
33
Tabulka 7: Plynoenergetika
33
Tabulka 8: Koridor územní rezervy
34
Tabulka 9: Vodní hospodářství
35
Tabulka 10: Obsah výkresu č. 4 ÚAP – vybrané problémy k řešení
44
Tabulka 11: Tabulka požadavků MO, PO a FO
48
Tabulka 12: Objekty zařazené do skupiny A a B na území města Ostravy:
78
Tabulka 13: Zóny havarijního plánování na území města Ostravy
79
Tabulka 14: Zastavitelné plochy, pro které je stanovena podmínka zpracování územní studie
80
Tabulka 15: Dopravní plochy, pro které je stanovena podmínka zpracování územní studie
83
Tabulka 16: dopravní stavby
83
Tabulka 17: Výkresy – územní plán
86
Tabulka 18: Výkresy - odůvodnění
87
Tabulka 19: Seznam schémat
87
Tabulka 20: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Ostravy
93
Tabulka 21: Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 v řešeném území
93
Tabulka 22: Vývoj věkové struktury obyvatel a srovnání s ČR
95
Tabulka 23: Prognóza vývoje počtu obyvatel
95
Tabulka 24: Vývoj ekonomické aktivity na území statutárního města Ostravy
96
Tabulka 25: - Počet podnikatelských subjektů v řešeném území
97
Tabulka 26: Pořadí mezi okresy podle průměrné mzdy (poslední dostupné údaje)
99
Tabulka 27: Ekonomické charakteristiky trhu bydlení ve vybraných městech
99
Tabulka 28: Základní charakteristiky bytového fondu v ČR a Ostravě
100
Tabulka 29: Bytový fond v Ostravě
100
Tabulka 30: Nová bytová výstavba v Ostravě v posledních letech
100
Tabulka 31: Východiska bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v městě Ostravě
101
Tabulka 32: Potřeba ploch pro bydlení do r. 2025
102
Tabulka 33: Zvláště chráněná území v SO ORP Ostrava
104
Tabulka 34: Zóny CHKO v SO ORP Ostrava
104
Tabulka 35: Evropsky významné lokality
107
Tabulka 36: Ptačí oblasti
107
Tabulka 37: Výhradní ložiska na území města Ostravy
108
Tabulka 38: Chráněná ložisková území
108
Tabulka 39: Dobývací prostory pro těžený vyhrazený nerost zemní plyn vázaný na uhelnou hmotu.108
Tabulka 40: Dobývací prostor pro vyhrazený nerost černé uhlí s ukončenou hlubinnou těžbou
(Vodní jáma Jeremenko)
109
Tabulka 41: Dobývací prostor pro vyhrazený nerost písky pro vysoké pece s přerušenou těžbou
povrchovým způsobem
109
Tabulka 42: Přehled televizních vysílačů
163
Tabulka 43: Přehled rozhlasových vysílačů, České radiokomunikace a.s.
163
Tabulka 44: vtl RS plynu v Ostravě:
165
Tabulka 45: Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu, MKR Landek
186
Tabulka 46: Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu, MKR Poodří
187
Tabulka 47: Nadmístní význam
188
Tabulka 48: Zábor zemědělského půdního fondu podle způsobu využití ploch
196
Tabulka 49: Zábor lesních pozemků podle způsobu využití ploch
203
Tabulka 50: Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje řešeného území dle ÚPO
293
7
odůvodnění
Obrázky a grafy,které jsou obsaženy v textu odůvodnění ÚPO
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 v řešeném území
Obrázek 1: Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Ostrava
Obrázek 2: Vymezení lokalit soustavy NATURA 2000 na území SO ORP Ostrava
Obrázek 3: Schéma výhledové dopravní infrastruktury
Obrázek 4: Významné komunikační tahy
Obrázek 5: Páteřní síť Moravskoslezského kraje
Obrázek 6: Základní železniční síť v Moravskoslezském kraji
Obrázek 7: Základní síť cyklistických tras v Moravskoslezském kraji
Obrázek 8: Významné plochy s obytnou funkcí
Obrázek 9: Vedení Slezského komunikačního kříže na území MO, cílový stav
Obrázek 10: Vedení Slezského komunikačního kříže na území MO, reálný stav, 2020
Obrázek 11: Hlavní motivy dostavby a přestavby sítě páteřní komunikační sítě MO, cílový stav
Obrázek 12: Hlavní motivy dostavby a přestavby sítě páteřní komunikační sítě MO
Obrázek 13: Hlavní motivy dostavby a modernizace železniční sítě MO
Obrázek 14: Hlavní motivy dostavby a modernizace sítě veřejné osobní dopravy MO
Obrázek 15: Hlavní motivy dostavby a modernizace sítě cyklistické dopravy MO
Obrázek 16: Ideový návrh – situování parkovacích objektů, Ostrava západ
Obrázek 17: Ideový návrh – situování parkovacích objektů, Ostrava jih
Obrázek 18: Ideový návrh – situování parkovacích objektů, Ostrava centrum
Obrázek 19: Situování potenciálních záchytných parkovišť, město Ostrava
Obrázek 20: Situování významných záchytných parkovišť, vnitřní část města Ostravy
94
106
107
128
128
129
129
130
130
132
132
133
134
149
151
153
157
157
158
159
159
PŘÍLOHY:
I. odůvodnění
Seznam pozemků dotčených záborem ZPF a PUPFL
Seznam vymezených zastavitelných ploch nad 10ha
II. Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného jednání návrhu ÚPlMO
III. Výpis pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými
opatřeními a plochami pro asanaci
IV. Veřejné projednání
Úvod – Průběh řízení o územním plánu
IV.1Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání,
včetně jejich vyhodnocení
IV.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání,
- část A (námitky č.1 – 49),
- část C (námitky č.103 – 146)
- část B (námitky č. 50 – 102)
- část D (námitky č.148 – 204)
IV.3Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání
IV.4Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení
připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci veřejného
projednání, včetně jejich vyhodnocení
IV.5Úprava Územního plánu města Ostravy (ÚPlMO) z vlastního podnětu
IV.6Dohodovací jednání
V. Opakované veřejné projednání
V.1Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
V.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
projednání,
V.3Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
projednání
V.4Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení
připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy (ÚPO) v rámci opakovaného
veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení
8
odůvodnění
GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ
číslo
název
měřítko
O1
KOORDINAČNÍ VÝKRES
1:10 000
O2
ŠIRŠÍ VZTAHY
1:100 000
O3
PŘEDPOKLÁDANÝ ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A PUPFL
1:5 000
VÝKRES VYMEZENÍ ROZSAHU PROVEDENÝCH ÚPRAV NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ
VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ NÁVRHU ÚPlMO, DNE 1.8.2013
1 :10 000
VU1
SEZNAM SCHÉMAT
DOPRAVA
měřítko
SD1
Funkční zatřídění komunikační sítě (cílový stav)
1:25 000
SD2
Návrhové prvky dostavby a přestavby komunikační sítě (cílový stav)
1:25 000
SD3
Šířkové uspořádání komunikační sítě (cílový stav)
1:25 000
SD4
Návrhové prvky dostavby a přestavby železniční sítě, letecké a vodní dopravy
1:25 000
(cílový stav)
SD5
Hierarchie základní sítě cyklistických tras (cílový stav)
1:25 000
SD6
Návrh dopravního režimu cyklistických tras (cílový stav)
1:25 000
ozn.
ozn.
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
měřítko
SK1
Krajinný ráz - přírodní hodnoty
1: 25 000
SK2
Krajinný ráz - kulturně-historické hodnoty
1: 25 000
SK3
Krajinný ráz - diferenciace území
1: 25 000
ozn.
URBANISTICKÁ KONCEPCE
měřítko
SU1
Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb
1 :25 000
SU2
Řešení významných městotvorných prostor
1 :25 000
SU3
Významné pohledové dominanty
1 :25 000
SU4
Zastavěné území - zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany)
1 :25 000
SU5
Zastavěné území - vodní prostředí
1 :25 000
SU6
Zastavěné území - přírodní prostředí
1 :25 000
SU7
Zastavěné území - veřejná infrastruktura,
1 :25 000
SU8
Zastavěné území - veřejná infrastruktura, zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany),
1 :25 000
vodní a přírodní prostředí
SU9
Výšková (prostorová) regulace území
1 :25 000
SU10
Porovnání zastavitelných ploch
1 :25 000
ozn.
9
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
měřítko
SV1
Lokalizace změn ploch s rozdílným způsobem využití – dodatek č. 1
1 :25 000
SV2
1 :25 000
odůvodnění
Odůvodnění územního plánu
1
1.1
ZÁKLADNÍ VSTUPNÍ PODKLADY
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
Podkladem pro zpracování návrhu ÚPO byly a jsou aktualizované územně analytické podklady
(pořízené poprvé k datu 31.12.2008), zpracované ke dni 30.6.2010 na aktualizovaných digitálních
mapových podkladech a projednané s poskytovateli s uzavřením dne 30.11.2010. V době
projednávání návrhu ÚPO proběhla další, stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. stanovená
aktualizace územně analytických podkladů. Data této aktualizace územně analytických podkladů
byla do návrhu ÚPO zapracována.
1.2
NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
Zadáním nového Územního plánu Ostravy byl zpracovatel pověřen, aby při zpracování návrhu ÚPO
respektoval v době schválení zadání platný Územní plán velkého územního celku Ostrava - Karviná
(dále ÚPN VÚC Ostrava - Karviná), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením
č. 15/1322/1 ze dne 21. 12. 2006 a současně aby sledoval vývoj schvalovacího procesu v té době
pořizovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK). Tento postup
umožnil, aby v případě vydání ZÚR MSK zastupitelstvem kraje před zahájením projednávání nově
pořizovaného ÚPO, (tj. v době, kdy ÚPN VÚC Ostrava - Karviná pozbyde platnosti a nahradí jej ZÚR
MSK) byl nově zpracovaný návrh ÚPO uveden do souladu s touto nově pořízenou a vydanou
nadřazenou dokumentací.
Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vydalo dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426 formou
opatření obecné povahy (dále jen OOP) ZÚR MSK. Zpracovatel proto zkoordinoval a dal do souladu
návrh ÚPO s touto novou a pro územně plánovací dokumentaci města Ostravy závaznou
dokumentací.
Lze proto konstatovat, že pro návrh ÚPO jsou nadřazenou závaznou územně plánovací
dokumentací ZÚR MSK, které vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010
usnesením č. 16/1426, s účinností od 4.2.2011. Číslo jednací ZÚR MSK je MSK 212887/2010.
ZÚR MSK jsou návrhem ÚPO respektovány.
1.3
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA OSTRAVY * 1994
Důvodem pro pořízení nového ÚPO byl § 188, odst. 1, zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších
změn, který stanoví, že „Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán
obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona
upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.“ Současný Územní
plán
města
Ostravy
byl
schválen
usnesením
Zastupitelstva
města
Ostravy
č. 778/M dne 5.10.1994 (dále ÚPl * 1994), vztahuje se tedy na něj uvedený odst. 1, § 188, zákona č.
183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn a proto pořizovatel zahájil přípravné práce na jeho úpravě.
Během těchto přípravných prací však pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem a
samosprávou města dospěl k závěru, že lze dovodit, že pouhou úpravou současného Územního
plánu města Ostravy nelze měnit jeho územní či urbanistické řešení, ani řešení technické a dopravní
infrastruktury, případně rozvojové plochy města tak, aby reagovaly na vývoj města a jeho nově
vznikající potřeby související především s porevolučním vývojem (po roce 1989). Proto
Zastupitelstvo města Ostravy dne 29. 4. 2009 svým usnesením č. 2024/27 rozhodlo o pořízení
nového územního plánu Ostravy. Nově pořizovaný ÚPO navazuje svým řešením na Územní plán
města Ostravy *1994 schválený dne 5.10.1994 usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M,
ve znění schválených a vydaných změn a provedených úprav, který je jeho podkladem a který
nahradí.
10
odůvodnění
11
2
2.1
odůvodnění
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA
ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
ÚVOD
V systému osídlení České republiky je Ostrava jedním z 5ti jádrových měst Ostravské sídelní
regionální aglomerace. Současně je největším a určujícím sídlem, které jako centrum aglomerace
plní nezastupitelnou metropolitní funkci.
Město Ostrava leží na severovýchodním okraji České republiky, v severovýchodní oblasti
Moravskoslezského kraje. Státní hranice s Polskem probíhá pouze 10 km severně od městského
centra.
Město se rozkládá v prostoru mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, v prostoru
Ostravské pánve, která spolu s Moravskou bránou tvoří od pradávna významnou komunikační
spojnici Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí
procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních
tratí Habsburské monarchie – Severní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí,
po rekonstrukci (avšak v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční koridor, jenž je
součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou a Ostravskou pánví prochází také dálnice
D1 a ve výhledu jí vede i průplav Dunaj-Odra-Labe.
Svou geomorfologickou polohou je Ostrava i celá aglomerace součástí hornoslezské kamenouhelné
pánve, jejíž těžiště je na území Polska. Město vznikalo v rozsáhlé nivě soutoku
4 řek: Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny.
Ostrava se nachází v průměrné nadmořské výšce 227 m n. m. Nejvýše položené místo je
v oblasti Staré Plesné u silnice Dobroslavice - Děhylov a to 339 m n. m. Nejníže položené místo je
v Antošovicích v místě, kde řeka Odra opouští Ostravu a to 195 m n. m.
Rozloha města je 21 422 ha. Vzdušnou čarou ve směru východ-západ měří 19,657 km, ve směru
sever-jih 20,442 km.
2.2
ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY MĚSTA OSTRAVY
Širší dopravní vazby jsou zobrazeny ve výkrese O2 - Širší vztahy doplněném o vymezení řešeného
území.
Moravská brána a návazně Ostravská pánev, v níž se Ostrava rozkládá, vytvořila svou morfologií
předpoklady pro vedení nejen dálnice, ale též koridorové a vysokorychlostní tratě, průplavu, dálkové
cyklistické trasy evropského významu a i pro umístění mezinárodního letiště.
Dopravní význam města je dán jeho polohou na větvi B VI. multimodálního dopravního koridoru
(TEM MK), sestávajícího z železničního a silničního spojení. Dálnice D1 je součástí transevropské
magistrály (TEM) zajišťující propojení severu Evropy přes střední Evropu na jih. Na polském území
dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou v oblasti Katowic kříží dálnice A4, zajišťující vazby východ
- západ. Dálniční trasy D1, A1 a A4 tak společně vytváří "dálniční kříž" regionu Horního Slezska.
Město je napojeno na síť silnic I. třídy, propojující významná města ostravské aglomerace a
sousední regiony.
Páteř železniční dopravy na území města Ostravy tvoří celostátní koridorová trať ČD 270, jež byla
zařazena do evropského železničního systému na území ČR a další dvě železniční tratě ČD 321 a
ČD 323.
Letecká doprava je zajištěna mezinárodním letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, poskytující
vnitrostátní a mezinárodní přepravu.
Záměr napojení města na mezinárodní síť vodní dopravy je představován koridorem průplavního
spojení Dunaj-Odra-Labe.
Návrh dopravního řešení ÚPO vychází ze základních nadřazených rozvojových dokumentů – Politika
územního rozvoje ČR, Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013 a dokumentu Koncepce rozvoje
dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje.
Návrhem bude zajištěna vyvážená dopravní obsluha území města i kraje, která je jednou
z podmínek pro posílení sociálního a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje.
2.3
ŠIRŠÍ VAZBY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY:
Širší vazby technické infrastruktury jsou zobrazeny ve výkrese O2 - Širší vztahy doplněném
o vymezení řešeného území.
12
odůvodnění
2.3.1 Voda a kanalizace
Zdroje vody
Zásobování Ostravy pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu.
Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská
Harta.
Zdroje povrchové pitné vody nebude nutno v časovém horizontu 20 let doplňovat.
Zdroje podzemní vody Ostravského oblastního vodovodu tvoří na území Ostravy vodní
zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá – Pešatek, Palesek a Sýkorův důl, Bartovice – Ještěrka
I., Ještěrka II., Zábřeh II. – vodovod a ve Vratimově vodní zdroj Důlňák.
Při eventuální potřebě výhledového posílení zdrojů pitné vody pro město Ostravu je
uvažováno s možností využití lokality Přemyšov a území Poodří. ÚPO navrhuje v území
Poodří a v lokalitě Přemyšova plochy takového způsobu využití, které nemůžou ohrozit
kvalitu a vydatnost zdrojů pitné vody.
Zdroje průmyslové vody jsou řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice.
Kapacita těchto zdrojů je v současné době dostačující, nenavrhuje se jejich posílení.
Páteřní řady pitné vody
Tvoří je čtyři přivaděče pitné vody DN 800 - 1600, dopravující vodu do vodojemů Krásné Pole, Stará
Bělá a Krmelín.
Kanalizace a čištění odpadních vod
Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem
do Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě Přívoze, kde jsou čištěny splaškové, dešťové
i průmyslové odpadní vody. Ústřední čistírna odpadních vod slouží pro území města Ostravy, a
rovněž pro části Vratimova, Klimkovic, Vřesiny, Staré Vsi nad Ondřejnicí a další.
2.3.2 Elektrická energie
Zdroje elektrické energie
Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území Ostravy, je elektrárna Dětmarovice,
která je největší elektrárnou na Moravě. Na území města vyrábí elektřinu elektrárna Třebovice
a další energetické zdroje v nejvýznamnějších výrobních komplexech (Vítkovice, ArcelorMittal
Ostrava).
Vedení elektrické energie
Zásobování elektrickou energií je v Ostravě zajištěno ze soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje
přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV
a z elektráren, do napájecích bodů (transformační stanice VVN/VN). Důležitými uzly nadřazené
soustavy VVN jsou rozvodny Dětmarovice, Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice.
Novým důležitým uzlem nadřazené soustavy je trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké
Životice, která posílí přenos elektrického výkonu do Ostravy rekonstruovanými vedeními 110 kV.
Ve východní části Ostravy vymezuje ÚPO koridor pro vedení přenosové soustavy ZVN 400kV
z rozvodny Dětmarovice do rozvodny Nošovice.
2.3.3 Zásobování plynem
Zásobování plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu VTL nad 4MPa /VTL (Štramberk, Děhylov).
přes jednotlivé regulační stanice Z těchto regulačních stanic je na území města Ostravy přiváděno
několik VTL přívodů DN 300 – 500.
2.3.4 Centrální zásobování teplem
Teplárenské zdroje soustavy centrálního zásobování teplem na území města Ostravy jsou
Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory (ve studené rezervě), Teplárna
ArcelorMittal Ostrava a ČEZ - Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích a mobilní kotelna Korýtko.
Mimo území Ostravy dodává teplo společnost Teplo Vratimov, s.r.o., která využívá odpadní teplo
z areálu ArcelorMittal Ostrava a zásobuje teplem město Vratimov.
13
2.4
odůvodnění
ŠIRŠÍ VAZBY ÚSES A DALŠÍCH PŘÍRODNÍCH SYSTÉMŮ
Širší vazby přírodních systémů a ÚSES jsou zobrazeny ve výkrese O2 - Širší vztahy doplněném o
vymezení řešeného území.
Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří,
zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy.
Na území Ostravy leží také maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních
niv s lužními lesy, významné archeologické naleziště a mokřady. Jsou to NPR Polanská Niva, PR
Rezavka, PR Polanský les, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na
území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské
balvany.
2.5
VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
2.5.1 Návaznost návrhu ÚPO na územní plány okolních obcí
Město Ostrava je obcí s rozšířenou působností, do níž spadají obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní
Lhota, Klimkovice, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom,
Vratimov, Vřesina a Zbyslavice. Ostrava dále sousedí s obcemi Dobroslavice, Děhylov, Hlučín,
Ludgeřovice, Šilheřovice, Bohumín, Rychvald, Petřvald, Paskov, Krmelín a Jistebník.
ÚPO koordinuje návaznost jak stávající, tak i navrhované veřejné dopravní a technické infrastruktury
a územního systému ekologické stability (ÚSES) na řešení této problematiky v územních plánech
okolních obcí.
Tato koordinace spočívá především ve stabilizování tzv. napojovacích bodů tak, aby navržené
řešení při splnění technických požadavků v maximální míře respektovalo hodnoty území. Zároveň je
toto řešení podmíněno respektováním záměrů, navržených v nadřazené územně plánovací
dokumentaci vydávané krajem (ZÚR MSK).
Koordinace ÚPO se společnými nadmístními zájmy sousedních obcí:
Uvedené označení záměrů je převzato ze ZÚR MSK.
Obec Ludgeřovice
Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostravou, nebo mají přímou návaznost
na záměry umístěné na území města Ostravy:
D55 - I/56 Opava – Ludgeřovice, jedná se o přeložku silnice I. třídy a homogenizaci
šířkového uspořádání, čtyřpruhová silnice I. třídy, úsek končící na hranici města Ostravy v
k.ú. Petřkovice u Ostravy. Dopravní řešení navržené v ÚPO tento nadmístní záměr
zohledňuje koordinací návaznosti na úsek D56 na hranici města s obcí Ludgeřovice.
D56 - přeložka silnice I. třídy I/56, čtyřpruhová silnice I. třídy – návrh dvoupruh, D513 územní rezerva – rozšíření na čtyřpruh, záměry vymezené na území města Ostravy a
navazující na hranici města na záměr D55. Územním plánem Ostravy je vymezen pro
územní stabilizaci těchto záměrů dostatečný dopravní koridor (DK52). Návrh respektuje jak
řešení vyplývající z nadřazené ÚPD vydávané krajem, tak řešení vymezené ve stávajícím
platném územním plánu obce.
Trasa regionální lehké kolejové dopravy (LRT) Ostrava – Hlučín – (ÚPO - DZ12/R) – cílem je
zkvalitnění osobní dopravy z Hlučínska do Ostravy. Stavba se dotýká městských obvodů
Moravská Ostrava a Přívoz, Petřkovice, dále pokračuje přes hranici města směrem na obce
Ludgeřovice a Hlučín. Původní trasa tohoto záměru byla sledována jak v územním plánu
obce Ludgeřovice, tak i v územním plánu Ostravy v prostoru silnice III/46611 . Tato poloha
se z důvodu technických a prostorových komplikací zejména na území obce Ludgeřovice již
v rámci ÚPO nesleduje. Je vymezena nová poloha umísťována západně od původní stopy
tvořící pomyslný obchvat této obce a jdoucí směrem na město Hlučín. Z důvodu zajištění
stejného bodu napojení jak ze strany obce Ludgeřovice, tak ze strany města Ostravy, byla
podniknuta opatření pro koordinaci vedení trasy LRT Ostrava – Hlučín v územních plánech
obou obcí. Tento záměr je vymezen nad rámec ZÚR MSK.
Napojení kanalizace Ludgeřovic a Markvartovic na kanalizaci Petřkovic, napojení Petřkovic
na ÚČOV sběračem T bylo realizováno v roce 2005.
14
odůvodnění
Obec Šilheřovice
Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostravou, nebo mají přímou návaznost
Na nadregionální biocentrum Černý les – č. 91, umístěný na území obcí Šilheřovic
a Ludgeřovic navazují nadregionální biokoridor K 98 MH a regionální biokoridor 620,
vymezené v návazném území Ostravy.
D 517 – územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu, vyplývajících z mezinárodních
závazků – (průplavní spojení Dunaj – Odra – Labe),
cyklotrasa – Prajzská cesta - státní hranice Polsko/ČR – Oldřišov – Šilheřovice – Koblov,
suchý poldr pro ochranu Antošovic před záplavami na Antošovickém potoku na území
Šilheřovic.
Město Hlučín
Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost
K 96 N – Údolí Opavy po Velké Hoštice je dána bezprostřední vazbou na vodní osu NRBK.
K 96 V – propojuje ve vazbě na tok Opavy severní části řešeného území NRBC 20 Ptačí
hora – Údolí Opavy a vodní osu NRBK K 100. Jednoznačná lokalizace většiny trasy je dána
bezprostřední vazbou na vodní tok.
Obec Děhylov
Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost
K 96 N – je vedena údolní nivou Opavy v zásadě souběžně s vodní osou NRBK K 96 mezi
NRBC 20 Ptačí hora – Údolí Opavy a nivní osou NRBK K 100. Lokalizace trasy od NRBC 20
Ptačí hora,
PZ2 - VTL nad 4MPa plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov – koridor šířky 400
pro zdvojení VTL nad 4MPa plynovodu DN 700, PN63,
PZ10 – koridor propojovacího plynovodu VTL nad 4MPa DN 500 Děhylov Hať – státní
hranice ČR/Polsko,
V rámci aktualizace ZÚR MSK se zvažuje doplnění komunikace nadmístního významu
prodloužená Martinovská – obchvat Děhylova (ÚPO – DK11).
Obec Dobroslavice
588 – regionální biokoridor,
PZ10 – koridor propojovacího plynovodu VTL nad 4MPa DN 500 Děhylov Hať – státní
hranice ČR/Polsko.
Obec Velká Polom
D29–I/11 hranice okresu Opava – Rudná, navazující na D28 na hranici s obcí V. Polom.
Obec Dolní Lhota
Napojení kanalizace Dolní Lhoty na stávající kanalizaci ve Vřesině s pokračováním přes
Krásné Pole, Poruba, s napojením na ÚČOV přes sběrač D.
15
odůvodnění
Obec Čavisov
Napojení kanalizace Čavisova na stávající kanalizaci ve Vřesině s pokračováním přes
Krásné Pole, Poruba, s napojením na ÚČOV přes sběrač D.
Obec Vřesina
Koordinace při vymezování nadmístní silniční sítě mezi Ostravou a Vřesinou. I/11
čtyřpruhová silnice I. třídy (prodloužená Rudná) v úseku Rudná– hranice okresu Opava
(D29+D34) v koordinaci s nadzemním elektrickým vedení 2x110 kV Poruba – Plesná vč.
plochy trafostanice na k.ú. Krásné Pole (EZ4),
589 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 954, navazuje na regionální
biocentrum Klečkovce č. 146 na území města Ostravy,
626 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 955.
Napojení kanalizace obce Vřesiny na kanalizaci Ostravy – stoka Z odvádějící odpadní vody
z Krásného Pole přes Porubu do sběrače D byla realizována v roce 2005. Odpadní vody
z obce Vřesiny jsou na tuto stoku již z větší části napojeny. Na stoku Z lze napojit i obce
Dolní Lhotu a Čavisov.
Protipovodňová ochrana – retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby
a Svinova - řešení prozatím není stabilizované, navrženo ve 3 variantách - bez koordinace
se stavbami: I/11 čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy (prodloužená Rudná) v úseku
Rudná – hranice okresu Opava (D29+D34), nadzemní elektrické vedení 2x110 kV Poruba –
Plesná - (EZ4) a vedení regionálního biokoridoru 589.
Město Klimkovice
626 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 955,
pro zabezpečení území Polanky nad Odrou před záplavami je sledováno na území Klimkovic
vybudování suché nádrže,
čerpání přírodních léčivých vod z území Ostravy pro použití v lázních Klimkovice.
Obec Olbramice
pro zabezpečení území Polanky nad Odrou před záplavami je sledováno na území Olbramic
vybudování suché nádrže.
Obec Jistebník
Územní rezerva mezinárodního a republikového významu - D507 – vysokorychlostní trať
(VRT) Studénka – Ostrava – Petrovice u Karviné,
92 – Oderská niva – nadregionální biocentrum.
Obec Stará Ves nad Ondřejnicí
92 – Oderská niva – nadregionální biocentrum,
D517 – územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu (průplavní spojení Dunaj – Odra –
Labe),
D75 – I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová silnice I. třídy – tento záměr navazuje na hranicích
města Ostravy na D77, který pokračuje na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí,
16
odůvodnění
biocentrum Palesek č. 101 na území Ostravy.
Sběrač DXIII odvádějící odpadní vody z Proskovic přes Starou Bělou do sběrače D byl
realizován v r. 2005. Odpadní vody z obce Stará Ves n. Ondřejnicí byly na tento sběrač
napojeny v r. 2011.
Obec Krmelín
D75 – I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová silnice I. třídy, tento záměr komunikace
nadmístního významu navazuje na záměr D77 – I/58 Petřvald – Krmelín, nová stavba – jižní
tangenta Ostravy,
biocentrum Palesek č. 101 na území Ostravy.
Obec Paskov
D76 – I/58 Krmelín – Paskov (křížení I/56), nová stavba – jižní tangenta Ostravy,
D150 – úsek I/56 – I/11 jižní tangenta Ostravy, nová stavba, silnice I. třídy,
D170a – vlečka, Paskov – průmyslová zóna Hrabová, jih,
EZ5 – transformační stanice 110/22 kV Ostrava – Hrabová, vč. přívodního nadzemního
vedení VVN 110 kV,
239 – regionální biocentrum, označení dle ÚTP ÚSES – 326 „Paskov,
K99 MH (MB) – označení dle ÚTP – nadregionální biokoridor,
K101 N,V – nadregionální biokoridor – nivní, vodní.
Město Vratimov
D150 – úsek I/56 – I/11 jižní tangenta Ostravy, nová stavba, silnice I. třídy,
D122 – II/477 nadjezd nad tratí ČD č. 323 s přeložkou ve Vratimově, odstranění úrovňového
křížení s tratí ČD,
E4 – EDĚ – TR Nošovice (VVN) – vedení 2 x 400 kV pro vyvedení výkonu z EDĚ 600 MW,
K101 N,V – nadregionální biokoridor – nivní, vodní,
239 – regionální biocentrum, označení dle ÚTP ÚSES – 326 „Paskov“,
kanalizace DN 600 z Vratimova je napojena na ostravskou kanalizační síť, která odvádí
splaškové vody k čištění na ÚČOV,
Vodní zdroj Důlňák ve Vratimově je napojen na síť OVaKu. Ochranné pásmo vodního zdroje
nezasahuje na území Ostravy.
Město Šenov
583 – regionální biokoridor (nivní, vodní),
110 – regionální biocentrum Bučina,
617 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 964, navazuje na RBC č. 110 na
území Ostravy.
Kanalizace Bartovice – Šenov – napojení na ÚČOV Havířov. ČSOV v Šenově již byla
realizována, výstavba první části kanalizační stoky v ulici Na Hrázkách (od ČSOV směrem
do Bartovic) byla realizována v roce 2012.
Město Petřvald
E4 – EDĚ – TR Nošovice (VVN) – vedení 2 x 400 kV pro vyvedení výkonu z EDĚ 600 MW,
17
odůvodnění
125 – regionální biocentrum Gurňák, označení dle ÚTP ÚSES 323.
Město Rychvald
K98 MH – nadregionální biocentrum,
125 – regionální biocentrum Gurňák, označení dle ÚTP ÚSES 323,
129 – regionální biocentrum Heřmanický rybník, označení dle ÚTP ÚSES 1839,
D16, D 516 – stavba nové dvoupruhové silnice I/68 s územní rezervou pro rozšíření na
čtyřpruh.
DR1 – územní rezerva – silnice II/471 Bohumín – Rychvald – Radvanice – přeložka.
Město Bohumín
129 – regionální biocentrum Heřmanický rybník, označení dle ÚTP ÚSES 1839,
148 – regionální biocentrum,
D517 – územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu (průplavní spojení DOL),
D15 – stavba nové čtyřpruhové silnice I/68,
K100N, V – nadregionální biokoridor – cílový ekosystém nivní a vodní,
Cyklotrasy – Odra – Morava – Dunaj.
ÚPO zohledňuje výše uvedené záměry a jsou zapracovány do koordinovaného řešení na území
města Ostravy. Pro zmíněné záměry včetně cyklotras vytváří ÚPO územní podmínky pro jejich
realizaci.
18
odůvodnění
19
odůvodnění
3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ
Návrh zadání nového územního plánu Ostravy projednaný a upravený ve smyslu ustavení
§ 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zpracovaný v souladu s § 11 a s přílohou č.6 vyhlášky č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně
plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, které schválilo Zastupitelstvo města Ostravy na
svém 29. zasedání dne 24.6.2009 (dále jen zadání), návrh ÚPO respektuje a relevantní požadavky
jsou v návrhu jednotlivých koncepcí zapracovány.
V následujících bodech jsou vyhodnoceny a odůvodněny jednotlivé body zadání.
3.1
POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ
Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ
3.1.1
Respektovat PÚR ČR 2008, schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.
2009
Podrobně k jednotlivým úkolům vyplývajícím z PÚR:
3.1.1.1
Republikové priority
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické
struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území,
jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické aktivity. Jejich
ochrana by měla být provázaná s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje. V některých
případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit,
respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje
tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní
kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku
lidských zásahů.
Plnění:
Tato priorita územního rozvoje ČR je v případě města Ostravy beze zbytku respektována, jak ve
zpracovaných Zásadách územního rozvoje, tak v návrhu územního plánu, jak dokládají příslušné
části textové části i grafická část ÚPO. Návrh ÚPO důsledně chrání zděděné přírodní, kulturní i
civilizační hodnoty. Zpřísňuje za tím účelem zejména prostorovou regulaci výstavby, zatímco funkční
regulaci zjednodušuje a zpružňuje ve prospěch snazšího reagování na potřeby změn v území
vyplývající z měnících se ekonomických a sociálních potřeb, pokud nejsou provázeny negativními
důsledky na životní prostředí a veřejné zdraví.
Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci
s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci
dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení,
vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.
Plnění:
Návrh ÚPO důrazem na zvyšování kvality vytvářeného prostředí, na pestrost a vyváženost úrovně
různých forem bydlení i občanského a technického vybavení vytváří podmínky zabraňující degradaci
některých částí města a prostorově-sociální segregaci. K tomuto přispívá i návrh rozsáhlé sítě
veřejné hromadné dopravy s důrazem na rozvoj tramvajové sítě jako bezbariérového dopravního
prostředku.
Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost
komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých
důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat
také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení
územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu
s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.
20
odůvodnění
Plnění:
V návrhu ÚPO jsou zapracovány návrhy a náměty jednotlivých městských obvodů města Ostravy,
které mají zvyšovat kvalitu života obyvatel a hospodářský rozvoj jednotlivých městských obvodů.
Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací
zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně
postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.
Plnění:
Návrh ÚPO nabízí dostatek zastavitelných
v sekundárním a zejména terciálním sektoru.
ploch
pro
vytváření
pracovních
příležitostí
Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi
městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje úlohu města Ostravy jako krajského města, plnícího mnohé funkce pro
Moravskoslezský kraj a s nutností podle toho dimenzovat potřebné plochy zejména pro veřejné
vybavení. Návrh ÚPO respektuje fakt, že město Ostrava je největším zdrojem pracovních příležitostí
pro široké okolí a přizpůsobuje tomu i dopravní a technickou infrastrukturu a dopravní obsluhu.
Návrh koncepce dopravní infrastruktury podporuje polycentrickou strukturu novými prvky sítě veřejné
hromadné dopravy propojující významné městské části kolejovou dopravou. Obdobný princip
decentralizace je v ÚPO uplatněn u pracovních příležitostí pro regeneraci sil, sport a rekreaci.
Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields,
průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území
(podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména
zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem
je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a
energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní
důsledky, suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.
Plnění:
Návrh ÚPO redukuje rozvoj na dosud nezastavěném území a posiluje podíl přestavby
v zastavěném území města. Navrhuje polyfunkční využití „brownfields“ zejména v plochách
opuštěných průmyslových areálů, skládek průmyslových odpadů a důlních odvalů.
Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně
konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při
územně plánovací činností, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např.
ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany
zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních
zdrojů a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní
podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a
udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro
ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování
rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu
krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití
přírodních zdrojů.
Plnění:
Přes specifika města Ostravy jako krajského města, jsou zásady ochrany přírody, krajiny, vod
i přírodních prvků v zastavěném území důsledně respektovány, jak dokládají příslušné části textové
zprávy i výkresová část ÚPO.
Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro
vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a
v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána
lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy. Cílem je zachování souvislých pásů
nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy
krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.
21
odůvodnění
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje a chrání stávající zeleň města a prvky ÚSES, dotváří jejich systém návrhem
nových ploch zeleně, dotváří a chrání tzv. zelené pásy zasahující z obvodu dovnitř organismu města,
tangenciálně je propojuje s využitím modelace terénu (především nezastavitelné svahy a nivy
vodních toků) a zvětšuje podíl plochy lesů a dalších typů zeleně ve městě.
Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů pro různé formy cestovního ruchu (např.
cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat
propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožní celoroční
využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklistickou, lyžařskou, na koních).
Plnění:
Návrh ÚPO usiluje o rozšíření nabídky atraktivit v krajském a celostátním měřítku, především do
lokalit mimo historické jádro města, a současně je dopravně lépe zpřístupňuje (oblast Dolní oblasti
Vítkovice, Hornické muzeum Landek apod.). Návrh ÚPO zdůrazňuje potřebu prostupnosti území
a nově stanovuje důležitá pěší propojení a doplnění sítě cyklotras a cyklostezek ve vazbě na síť na
území Moravskoslezského kraje.
Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní
a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umisťování dopravní a technické
infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to
z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých
hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí
transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních
center osídlení.
Plnění:
Vzhledem ke specifice Ostravy, kde cca polovinu plochy území města tvoří zastavěné území, se
tento požadavek uplatňuje opatřeními k omezení fragmentace krajiny, zajištění prostupnosti území
jak pro živočichy a rostliny (systém zeleně a ÚSES), tak pro člověka (infrastruktura nemotorové
dopravy). Zejména ve vnějším pásmu města brání návrh ÚPO srůstání dosud izolovaných sídel
venkovského charakteru na úkor nezastavěného území. Navrhované liniové stavby technické
infrastruktury jsou dle možnosti umísťovány do souběhu s ostatními stavbami dopravní a technické
infrastruktury.
Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní
infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky na ochrany veřejného zdraví,
zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy
s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy.
Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti
obyvatelstva a zlepšení a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet
v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).
Plnění:
Návrh ÚPO vytváří územní předpoklady pro rozvoj kolejové veřejné hromadné dopravy, a to
především rozvojem sítě tramvají, což může přispět nejen ke kapacitnímu zlepšení dopravní
obsluhy, ale i k omezení individuální automobilové dopravy a negativních dopadů dopravy na životní
prostředí a veřejné zdraví.
Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky
a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah
případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umisťování staveb a
opatření pro ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní.
Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu
osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěném území a
zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod
jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje územní nároky protipovodňové ochrany dle vodního zákona a vyhodnocení
Zkušeností z povodní v roce 1997 a rovněž registrovaná sesuvná území. Návrh ÚPO zajišťuje
přirozenou retenci respektováním ploch záplav v říčních nivách, zejména v Poodří. Ochranu
22
odůvodnění
zastavěného a zastavitelného území proti povodním řeší jak návrhem technických opatření v území,
tak návrhem retenčních nádrží a retenčních opatření. Dále ÚPO vytváří územní podmínky pro
ochranu niv drobných vodotečí včetně břehových porostů před zastavěním pro snížení povodňových
škod na zástavbě i na ZPF.
Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu
jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy
pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje aktivní zónu záplavového území vymezenou zvláštními předpisy. V území,
ve kterém při povodni protéká rozhodující část celkového průtoku, a kde je bezprostředně ohrožován
život, zdraví a majetek lidí, ÚPO nenavrhuje zastavitelné plochy. Do aktivní zóny záplavového území
zasahují okrajově zastavitelné plochy B157, B195, P26, V40, V6 a V7. což je způsobeno
vymezováním zastavitelných ploch po hranicích parcel. Výstavba na plochách dotčených aktivní
zónou záplavového území je regulována v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana textové části ÚPO,
kde je stanoveno, že v aktivní zóně záplavového území nelze umístit žádné stavby nad rámec
výjimek stanovených legislativou. Zásah aktivní zóny nevyvolá ohrožení zástavby umísťované na
předmětných zastavitelných plochách.
V případě zastavitelné plochy V41 zasahuje aktivní záplavová zóna asi do 1/3 této plochy
a zbývající část plochy je v záplavovém území Q100. Tato plocha je určena pro volnočasové aktivity,
zejména jako cvičná plocha hasičů a slunící plocha, a je pro ni stanoven kód prostorové regulace
„0“, tzn. bez zástavby.
Návrh ÚPO vymezuje některé zastavitelné plochy tak, že zasahují do záplavového území při
průtoku Q100, stanoveného zvláštními předpisy. Všechny tyto zastavitelné plochy jsou v článku
3.2.3 Zastavitelné plochy textové části ÚPO v tabulce č. 2,3,4 označeny indexy - a, b, c, které
regulují zástavbu na částech zastavitelných ploch dotčených záplavovým územím Q100 tak, že zde
neumožňují umístit žádné stavby nad rámec výjimek stanovených legislativou, případně stanoví
povinnost dodržet podmínky stanovené textovou částí ÚPO v článku 5.10.2 Všeobecná regulace
protipovodňové ochrany. V odůvodnění ÚPO je v pododstavci 4.2.3.4.2.5 Zdůvodnění zásahu
zastavitelných ploch do záplavového území vymezení těchto zastavitelných ploch zdůvodněno.
Vytvářet podmínky pro koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím
podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění
dopravní dostupností obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se
díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí
ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení
problémů udržitelného rozvoje území využívat regionální seskupení (klastrů) k dialogu všech
partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi
ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření
výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních
letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako
řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita s dostupností jsou klíčovými předpoklady
hospodářského rozvoje ve všech regionech.
Plnění:
Návrh ÚPO vychází z potřeby koordinovaného rozmístění veřejné infrastruktury při respektování
polycentrického uspořádání zástavby města. Vytváří územní podmínky pro zlepšení dostupnosti
veřejného vybavení z okrajových částí města i okolních obcí, ke snížení nároků na dopravní obsluhu
i zátěže životního prostředí města negativními dopady dopravy. V rámci širších vztahů respektuje
vazby v rámci Moravskoslezského kraje stanovené ZÚR MSK. Vytváří územní a prostorové
předpoklady pro rozvoj všech druhů dopravy uvnitř města i pro rozvoj regionálních, celostátních
i mezinárodních dopravních tras v souladu s požadavky PÚR ČR 2008.
Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení
ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh
a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci
veřejného i soukromého sektoru s veřejností.
23
odůvodnění
Plnění:
Návrh ÚPO řeší rozvoj území v potřebných věcných souvislostech mj. vymezením územních rezerv
(pro zástavbu městského charakteru, pro silniční dopravu, železniční dopravu, ostatní dopravu). Pro
veřejnou infrastrukturu vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Ochranu kvalitních
městských prostorů zajišťuje ÚPO vymezením důležitých veřejných prostranství a stanovením
zpřísněných regulativů.
Zvláštní pozornost věnovat návaznost různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy
a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch
bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch,
s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného
systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území.
S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických
cest.
Plnění:
Návrh ÚPO přispívá ke zlepšení návaznosti jednotlivých druhů osobní dopravy návrhem nových
tramvajových tratí, návrhem nových přestupních terminálů jak z autobusové příměstské dopravy, tak
i mezi jednotlivými druhy městské hromadné dopravy, návrhem na doplnění sítě cyklotras atd.
Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno
koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.
Plnění:
Pro zásobování pitnou vodou je stávající systém zásobování a zdrojů kapacitně dostatečný
s nezbytnou rezervou. Průběžně je nutno obnovovat vodovodní řady a v některých částech města ve
vazbě na rozvoj zástavby případně posílit akumulaci, což je řešeno bez územních požadavků. Návrh
ÚPO tuto situaci respektuje.
Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie
z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů
a rizik při respektování předností zajištění bezpečného zásobování území energiemi.
Plnění:
Při koncentraci a hustotě zástavby ve městě Ostravě jsou podmínky pro uplatnění decentralizované
výroby energie z obnovitelných zdrojů omezené a ve struktuře zdrojů zatím marginální. Využívání
obnovitelných zdrojů energie ve městě Ostravě je představováno využíváním sluneční energie,
jejichž realizace nevyžaduje územní nároky (střechy, dočasně nevyužité plochy).
Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných
městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí
a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.
Plnění:
Návrh ÚPO vytváří podmínky pro zvyšování standardu stávajícího bytového fondu a zachování
podílu bydlení zejména v centrální části města, pro strukturální přestavbu ploch pro bydlení
upřednostňuje plochy s nižší ekologickou zátěží, vymezuje plochy, ve kterých je uloženo prověření
změn jejich využití územní studií.
Z PÚR ČR 2008 je patrné vymezení rozvojových oblastí národního významu. Řešené území je
součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava.
3.1.1.2
Vymezení rozvojové oblasti Ostrava (OB2)
Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek – Místek (bez obcí v jihovýchodní části),
Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části),
Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní
a jihovýchodní části).
24
odůvodnění
Důvody vymezení :
Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením
husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci
obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní
spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným předpokladem rozvoje je
v současnosti dostavba napojení na dálniční síť Polska, jakož i poloha na II. a III. Tranzitním
železničním koridoru.
Úkoly pro územní plánování:
Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území
vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice
Tento úkol pro územní plánování vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008 se netýká
přímo řešeného území, v návrhu ÚPO se týká pouze širších vazeb dopravní infrastruktury
a energetiky, které jsou v odpovídajícím rozsahu zohledněny.
SOB4 Specifická oblast Karvinsko
Vymezení specifické oblasti:
Území obcí z ORP Bohumín, Havířov (severní část), Karviná, Orlová (jižní a východní část). Oblast
je součástí rozvojové oblasti OB2 Ostrava.
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje zpřesňují specifické oblasti
republikového významu SOB4 jako území následujících obcí: ORP Havířov (Albrechtice,
Havířov a Horní Suchá), ORP Karviná (Dětmarovice, Karviná, Petrovice u Karviné a Stonava),
ORP Orlová (Doubrava, Orlová a Petřvald).
Vymezené území specifické oblasti SOB4 nezasahuje do území řešeného ÚPO. ÚPO proto
nezohledňuje tuto specifickou oblast.
3.1.1.3
Koridory a plochy dopravní infrastruktury
Koncepce:
Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:
Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména:
zajištění vyšší kvality dopravy, např. zvážení přepravní rychlosti dopravy a atraktivity
železniční dopravy,
zajištění nejméně konfliktních řešení s ochranou přírody a krajiny,
zabezpečení podmínek mezinárodních dohod, např. AGC a AGTC
Úkoly územního plánování:
kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní
infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování,
příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně
územní rezervou,
příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s
kritérií a podmínkami pro rozhodování o změnách v území,
kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených
koridorů a ploch.
3.1.1.4
3.1.1.4.1
Politika územního rozvoje vymezuje následující koridory a plochy dopravní
infrastruktury:
Železniční doprava
Koridory vysokorychlostní dopravy
VR1
Vymezení:
Brno – Ostrava – hranice ČR/Polsko (Katowice)
25
odůvodnění
Důvody vymezení:
Chránit na území ČR navržené koridory vysokorychlostní dopravy v návaznosti na obdobné
koridory v Polsku.
Zohlednit závěry vyplývající ze splněného úkolu pro ministerstva a jiné ústřední orgány.
Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady:
Prověřit reálnost, účelnost a požadované podmínky územní ochrany koridorů VRT, včetně způsobu
využití vysokorychlostní dopravy a její koordinace s dalšími dotčenými státy a navazující případné
stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv.
V návrhu ÚPO je koridor vysokorychlostní dopravy VR1 vyznačen v hlavním výkrese jako
územní rezerva pro železniční dopravu (označena DZ1/R), jedná se o významnou železniční
trať na území města Ostravy.
Koridory konvenční železniční dopravy
C-E 40b
Vymezení:
Úsek Ostrava – Mosty u Jablunkova – hranice ČR (Žilina).
Trať je částí III. tranzitního železničního koridoru. Je tvořena tratí č. 270 a 320.
Důvody vymezení:
Dodržení závazků ČR jako signatáře mezinárodních dohod AGC a AGTC.
V návrhu ÚPO je vyznačena ve výkrese V2.2 - Hlavní výkres – Koncepce veřejné
infrastruktury – Doprava významná železniční trať na území města Ostravy, která je součástí
III. tranzitního železničního koridoru.
3.1.1.4.2
Kombinovaná doprava
Veřejná logistická centra (dále VLC)
Vymezení:
Střední Čechy, Brněnsko, Ostravsko, Plzeňsko, oblast Pardubice – Hradec Králové,
Českobudějovicko, oblast Ústí nad Labem – Lovosice, Olomouc – Přerov, Jihlava – Havlíčkův Brod,
Liberecko, Karlovy Vary – Sokolov – Cheb.
Důvody vymezení:
Postupné etapovité budování sítě veřejných logistických center napojených na železniční, silniční a
případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování
širokého spektra logistických služeb. Síť VLC umožní optimalizovat silniční dopravu a uplatnit princip
komodality (účinné využívání různých druhů dopravy provozovaných samostatně nebo v rámci
multimodální integrace za účelem dosažení optimálního a udržitelného využití zdrojů). Zapojení do
evropské sítě logistických center.
Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně zohledňovat přepravní proudy
a jejich přesun pomocí VLC např. mimo zvláště chráněná území přírody, NATURA 2000
a významné koncentrace bydlení.
Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady:
Spolupráce s kraji na výběru konkrétních lokalit v rámci pořizování ZÚR.
Stávající kontejnerové překladiště u železniční stanice Ostrava hlavní nádraží se plánuje
přemístit do Bohumína, Vrbice, kde je navrženo nové veřejné logistické centrum s obsluhou
silniční a železniční dopravou (výhledově možný kontakt na dopravu vodní). Na území města
Ostravy ÚPO nenavrhuje plochu pro další veřejné logistické centrum.
26
odůvodnění
3.1.1.5
Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů
Koncepce
Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména:
a) naplnění mezinárodních i vnitrostátních požadavků na diverzifikaci přepravních cest,
b) zajištění odpovídajících parametrů přenosových soustav a jejich spolehlivosti a bezpečnosti,
včetně bezpečného skladování,
c) v případě příhraničních rozvojových záměrů zajištění jejich koordinace se zahraničními systémy,
d) hledání nejméně konfliktních řešení s ochranou přírody a krajiny,
e) zabezpečení technických podmínek mezinárodních dohod.
Úkoly územního plánování:
a) kraje v zásadách územního rozvoje zpřesní vymezení ploch a koridorů technické infrastruktury, při
respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování,
b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní
rezervou
c) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů
a ploch.
Politika územního rozvoje vymezuje následující koridory a plochy technické infrastruktury a
související rozvojové záměry:
3.1.1.5.1
Elektroenergetika
E4a
Vymezení:
Plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice,
Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník a Dukovany.
Důvody vymezení:
Územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními
podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do
přenosové soustavy.
Vytvářet územní podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území
vyvolané rozšířením elektrárny Dětmarovice.
Návrh ÚPO vymezuje pro vyvedení výkonu z elektrárny Dětmarovice koridor pro vedení ZVN
400 kV z elektrárny Dětmarovice do rozvodny Nošovice.
3.1.1.5.2
Plynárenství
P9
Vymezení:
Koridor pro zdvojení VTL plynovodu nad 4 MPa DN 700 PN 63 v Moravskoslezském kraji v trase
z okolí obce Libhošť (Příbor) k obci Děhylov.
Důvody vymezení:
Zabezpečení koridoru pro posílení a zálohování významné vnitrostátní přepravní cesty plynovodu,
procházející územím více krajů.
Návrh ÚPO vymezuje pro zdvojení VTL plynovodu nad 4 MPa DN 700 PN 63 koridor šířky 150
m od stávajícího vedení VTL nad 4 MPa, zúžený v k.ú. Nová Plesná na 105 m v jižním prostoru
od stávajícího vedení VTL nad 4 MPa DN 700.
27
odůvodnění
P3
Vymezení:
Koridor pro propojovací plynovod tranzitního vedení VTL nad 4MPa DN 700 v Moravskoslezském
kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať a hranici ČR – Polsko.
Důvody vymezení:
Územní ochrana koridoru a tím umožnění budoucí výstavby propojovacího plynovodu mezi
soustavami RWE Transgas Net a GAZ-SYSTÉM (dříve PGNiG) v Moravskoslezském regionu, tj.
propojení přepravních soustav ČR a Polska.
Návrh ÚPO vymezuje pro propojovací plynovod VTL nad 4MPa DN 700 koridor šířky 150 m od
osy vedení VTL plynovodu nad 4MPa.
3.1.1.5.3
Dálkovody
Netýká se řešeného území.
3.1.1.5.4
Vodní hospodářství
LAPV
Vymezení:
Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV).
Návrh ÚPO nevymezuje v řešeném území plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky
vhodné pro akumulaci povrchových vod.
3.1.1.5.5
VKVP
Vymezení:
Plochy a koridory vhodné pro provozně samostatné soubory staveb a zařízení vodovodů
a kanalizací pro veřejnou potřebu (VKVP), jejichž lokalizace vyplyne z Plánu rozvoje vodovodů
a kanalizací České republiky.
Důvody vymezení:
Zabezpečení koridorů a ploch pro rozvojové záměry v zásobování pitnou vodou, včetně vymezení
zdrojů povrchových a podzemních vod, odvádění a čištění odpadních vod, zajišťované ve veřejném
zájmu.
Kritéria pro rozhodování o změnách v území:
Ochrana ploch a koridorů pro systémy veřejných vodovodů a kanalizací v souladu s Plánem rozvoje
vodovodů a kanalizací České republiky. Tyto systémy mají odůvodnění zejména ve vztahu k životní
a sociální úrovni obyvatel, ale i ke kvalitě života včetně jejich zdraví. Dále se vytváří předpoklad pro
provázání s hospodářským a územním rozvojem měst a obcí včetně průmyslu, a to i řešením
potenciálních krizových situací, rovněž však i péčí o životní prostředí.
Koordinace rozvojových záměrů a aktualizace limitů využití území v PÚR ČR, vyplývající z Plánu
rozvoje vodovodů a kanalizací pro území jednotlivých krajů a z Plánu rozvoje vodovodů
a kanalizací pro území ČR.
Návrh ÚPO nenavrhuje v řešeném území nové koridory a plochy pro rozvojové záměry
v zásobování pitnou vodou, nové zdroje povrchových a podzemních vod, odvádění a čištění
odpadních vod, zajišťované ve veřejném zájmu. Stávající zdroje vody, její páteřní rozvody,
odvádění a čištění odpadních vod jsou z hlediska předpokládaného rozvoje dostatečná.
28
odůvodnění
3.1.1.5.6
Odpadové hospodářství
Sk1
Návrh ÚPO nenavrhuje v řešeném území hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů
nebo vyhořelého jaderného paliva.
3.1.2 Respektovat nadřazenou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem
(dále jen ZÚR MSK), které vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje formou opatření
obecné povahy dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426, s účinností od 4.2.2011.
3.1.2.1
Úvod
V době zpracovávání návrhu zadání, jeho projednání a schvalování v Zastupitelstvu města Ostravy
byl pro území města Ostravy platný Územní plán velkého územního celku Ostrava - Karviná
schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1322/1 dne 21.prosince 2006,
jehož závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 5/2006
ze dne 21. prosince 2006.
V průběhu zpracovávání návrhu Územního plánu Ostravy vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského
kraje na svém 16. zasedání dne 22. prosince 2010 usnesením č. 16/1426 Zásady územního rozvoje
Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK), které nabyly účinnosti dne 4. února 2011.). Číslo
jednací ZÚR MSK je MSK 212887/2010.
Ve smyslu ustanovení § 187 odst. 2. stavebního zákona nabytím účinnosti tohoto opatření obecné
povahy, tj. ZÚR MSK, pozbývají územní plány velkých územních celků schválených pro území
Moravskoslezského kraje platnosti.
Zpracovatel proto zkoordinoval a dal do souladu návrh ÚPO se ZÚR MSK.
3.1.2.2
Priority stanovené ZÚR MSK
V návrhu ÚPO jsou zapracovány priority územního plánování stanovené ZÚR MSK pro dosažení
vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel a
příznivé životní prostředí.
Podle ZÚR MSK náleží území města Ostravy do rozvojové oblasti republikového významu OB2
Ostrava. ZÚR MSK stanovují pro celou oblast požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro
rozhodování o změnách v území, kdy pro město Ostravu jsou předmětné následující:
zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi
a osami v ČR, na Slovensku a v Polsku,
zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení oblasti OB2 s ostatními částmi MSK,
zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center
oblasti včetně rozvoje systému integrované dopravy i ve vazbě na pěší a cyklistickou
dopravu,
posílení vazeb města Ostravy a letiště Ostrava-Mošnov,
zajištění zásobování rozvojových území energiemi,
vytvoření podmínek pro umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních
odpadů,
vytvoření podmínek pro umístění veřejného logistického centra,
vytvoření podmínek pro umístění republikově významných zařízení energetické
infrastruktury,
ochrana, zkvalitnění a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí,
rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou ve vazbě
na zastavěná území sídel,
rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na
minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území,
při hledání nových ploch pro ekonomické aktivity upřednostňovat ty, které mají vazbu na
významná sídla, nadřazenou dopravní infrastrukturu, preferovat pro tyto účely brownfields a
proluky v stávající zástavbě, vybírat lokality mimo stanovená záplavová území
a minimalizovat zábor nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. třídy ochrany),
podporovat restrukturalizaci ekonomiky s důrazem na modernizaci průmyslu, rozvoj služeb
a dalších aktivit se zaměřením na vývoj a výzkum ve vazbě na vysoké školství,
využívat rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotčených těžbou a úpravou černého uhlí
ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území,
29
odůvodnění
podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního
a mezinárodního významu,
podporovat zlepšování stavu složek životního prostředí a obnovu krajiny narušené těžbou
černého uhlí,
ochrana přírodních hodnot CHKO Poodří,
podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území,
nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby rodinné
rekreace, přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní
zástavby na rekreační chalupy – pro území města Ostravy se tato podmínky vztahuje pouze
na lokality zvláště chráněných území ve smyslu ust. § 14 a následujících zákona
č. 114/1992 Sb., a území soustavy NATURA 2000.
3.1.2.3
Úkoly pro územní plánování stanovené ZÚR MSK pro oblast OB2:
Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně
územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí
s přilehlým územím sousedních krajů a Polska.
Plnění:
Územní plán Ostravy zpřesňuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury
a vymezuje skladebné části ÚSES v návaznosti na plochy a koridory vymezené v ZÚR MSK.
Podrobnější vyhodnocení je uvedeno dále v textu dle tematických okruhů.
Vymezit plochu po umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů.
Záměr vybudování Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů
v Moravskoslezském kraji (dále jen KIC) je zakomponován v Plánu odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje, schváleného v roce 2004 (dále jen POH MSK).
V POH MSK jsou pro vybudování Krajského integrovaného centra vytipovány tyto oblasti:
Ostrava (lokalita OZO Kunčice a Šverma v Mariánských Horách)
Opuštěný důl Barbora, karvinská část OKR
Plnění:
Pro účely realizace záměru nechal kraj v lednu roku 2008 zpracovat Studii proveditelnosti, která
posuzovala tři navrhované lokality pro umístění KIC (Karviná Doly Barbora, Teplárna Mariánské
Hory, OZO Ostrava Kunčice). Cílem studie bylo kromě posouzení variant řešení rovněž analýza
možných rizik a především doporučení varianty vhodné k realizaci záměru KIC. Ze závěru studie
proveditelnosti vzešla jako doporučená varianta umístění zařízení v lokalitě Karviná-Barbora, proto
ÚPO plochu pro KIC na území města Ostravy neřeší.
Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum
Plnění:
V dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (2004) je na území
moravskoslezského kraje vytipováno několik lokalit pro výstavbu veřejného logistického centra (dále
jen VLC) a to:
Bohumín – veřejné logistické centrum v oblasti Bohumín – Vrbice s obsluhou silniční
a železniční dopravy s výhledem na možný kontakt na dopravu vodní,
Ostrava – ve vazbě na hlavní nádraží, veřejné logistické centrum s obsluhou silniční
a železniční dopravou,
Tošanovice – Třanovice, veřejné logistické centrum s obsluhou silniční a železniční
dopravou
Horní Suchá (bývalý důl František) – lokalita s obsluhou silniční a železniční dopravou.
V rámci projektu „Postavení a možnost rozvoje logistické infrastruktury v MSK s důrazem na
vybudování veřejného logistického centra“ z roku 2008, který byl spolufinancován Evropskou unií,
Ministerstvem dopravy a Statutárním městem Ostravou a jehož partnerem je i Moravskoslezský kraj,
byly posuzovány 4 lokality, které byly vybrány na základě vstupní analýzy a to:
Mošnov – s vazbou na dopravu leteckou
Stonava – s vazbou na obsluhu silniční a železniční
Horní Suchá
Bohumín – Vrbice
30
odůvodnění
Studie již nepočítá s umístěním VLC na území města Ostravy (v návaznosti na hlavní nádraží). Jako
možné lokality pro umístění VLC jsou studií preferovány lokality Mošnov a Bohumín – Vrbice, pro
svou polohu a dostupnost z hlavních dopravních koridorů.
Z hlediska polohy hlavního nádraží v centru města Ostravy a z toho vyplývajícího omezeného
rozvoje návrh ÚPO neřeší umístění veřejného logistického centra na území města Ostravy.
Nové rozvojové plochy vymezovat:
přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields)
a v prolukách stávající zástavby;
výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť
silniční, resp. železniční infrastruktury;
mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště
odůvodněných případech).
Plnění:
V rámci zpracování návrhu ÚPO byla provedena analýza, která pro rozvojové plochy vytipovala
především plochy ležící mimo záplavové území a plochy brownfields, s dobrou dopravní dostupnosti
a s vazbou na existující technickou infrastrukturu. Vzhledem k průmyslové historii města Ostravy se
na jeho území nachází mnoho těchto ploch, a řešení jejich technické rekultivace s následným
využitím pro rozvojové záměry je priorita, kterou se návrh ÚPO speciálně zabývá.
Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy.
Plnění:
ÚPO se zabývá protipovodňovou ochranou v textové i grafické části. V grafické části ve výkrese
V2.5 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a kanalizace jsou
vyznačeny stávající a navrhovaná protipovodňová opatření se zákresem revitalizací vodních toků,
protipovodňových hrází, suchých poldrů apod.
V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně.
Plnění:
ÚPO vymezuje plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně v odpovídajícím rozsahu. V ÚPO jsou
2
vymezovány v případě větší výměry než 2000 m . Pro menší zastavitelné plochy bydlení, rekreace,
občanského vybavení anebo smíšené obytné nejsou plochy veřejného prostranství vymezeny, ale
jsou součástí této zastavitelné plochy. V těchto případech budou plochy veřejného prostranství
vymezovány v územních studiích.
3.1.2.4
Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy:
ÚPO s ohledem na specifické územní podmínky a problematiku územního rozvoje města
ze ZÚR MSK přebírá a v územních podmínkách města Ostravy zpřesňuje plochy a koridory veřejné
infrastruktury, ÚSES a územní rezervy.
3.1.2.4.1
Dopravní infrastruktura:
Tabulka 1: Silniční doprava
Označení
dle ZÚR
Označení
dle ÚPO
Dotčené k.ú.
Popis záměru a charakteristika
D15
DK70
Hrušov, Heřmanice
Nová čtyřpruhová silnice (předpokládaná I/68) v úseku
Vrbice - Heřmanice
D16
D516
DK87
Heřmanice
Nová dvoupruhová silnice (předpokládaná I/68) v úseku
Heřmanice – Havířov s územní rezervou pro rozšíření na
čtyřpruh
D29
DK1
Poruba, Krásné Pole, Přeložka silnice I/11 (prodloužená Rudná) v úseku
Stará Plesná
17. listopadu - hranice okresu Opava v kategorii čtyřpruhové
silnice
DK52
Přívoz, Petřkovice u
Ostravy
D55
D56
D57
D513
31
Přeložka silnice I/56 Opava – Hlučín – Ostrava (D1) v
kategorii čtyřpruhové silnice
Označení
dle ZÚR
Označení
dle ÚPO
D75
D127
odůvodnění
Dotčené k.ú.
DK93
Proskovice,
Stará Bělá
I/58 Krmelín - obchvat, čtyřpruhová silnice
DK98
Nová Bělá
Jižní tangenta v úseku Plzeňská (I/58) – Místecká (R56).
Čtyřpruhová silnice ve významu I. třídy
D122
DK59
Hrabová, Kunčice
nad Ostravicí
Jižní tangenta v úseku Frýdecká (OV) – Frýdecká
(Vratimov) s nadjezdem nad železniční tratí. Dvoupruhová
silnice ve významu II. třídy
D515
DK82
Bartovice
Jižní tangenta v úseku Šenovská – Rudná(I/11).
Dvoupruhová silnice ve významu II. třídy včetně napojení
ulice Bartovické
D515
Stavba přeložky silnice I/56 v Petřkovicích (DK52) a Jižní tangenty v Nové Bělé (DK98) jsou v celém
úseku navrženy ve čtyřpruhovém uspořádání – s ohledem na předpokládané vysoké intenzity
dopravy a potřebu homogenního šířkového uspořádání v ucelených úsecích mezi MÚK.
Stavba Jižní tangenty (DK 59) v úseku Frýdecká (OV) – Frýdecká (Vratimov) je zařazena jako návrh,
trasa respektuje koridor ZÚR i ÚP Vratimova. Navazující úsek Jižní tangenty v úseku od Frýdecké
(Vratimov) po silnici Šenovskou je hájen územní rezervou DK 60/R (v souladu se ZÚR).
Na základě požadavků Ministerstva dopravy a ŘSD ČR došlo ke zrušení původního návrhu napojení
Bartovic v MÚK s ulicí Pod Bažantnicí a jeho nahrazením novou obslužnou komunikací, zapojenou
do upravené MÚK Rudná/Jižní tangenta. Proto je závěrečný úsek Jižní tangenty od ulice Šenovské
po Rudnou (včetně MÚK) zařazen do návrhové části.
Na základě požadavku ÚAP města Ostravy byla prověřována možnost vedení trasy jižní tangenty v
souběhu s železniční tratí. Tato úprava je však podmíněna upřesněním koridoru v ZÚR s následným
promítnutím do ÚP Vratimova i ÚP Ostravy. Koridor pro zvažovaný odsun Jižní tangenty je územně
chráněn trasou nově navržené obslužné komunikace (stavba DK 175), která zabezpečuje
zpřístupnění navazujících rozvojových ploch.
Tabulka 2: Územní rezervy pro silniční dopravu
Označení
dle ZÚR
Označení
dle ÚPO
Dotčené
katastrální území
DR1
DK65/R
DK66/R
Heřmanice,
Slezská Ostrava
Silnice II/471 Bohumín – Rychvald – Radvanice (přeložka)
D 515
DK 102/R
DK 57/R
DK 60/R
Hrabová, Kunčice
nad Ostravicí,
Bartovice
Jižní tangenta v úsecích Paskov – ulice Mostní a Frýdecká
(Vratimov) – Šenovská. Dvoupruhová silnice ve významu II.
třídy
D 524
DK 99/R
Stará Bělá. Nová
Bělá, Dubina u
Ostravy
Rozšíření ulice Plzeňské (I/58) v úseku Jižní tangenta –
Horní na čtyřpruhovou silnici
D 525
DK 58/R
Kunčice n. O.,
Hrabová
Rozšíření ulice Frýdecké (II/477) v úseku Jižní tangenta Štěpaňákova na čtyřpruhovou silnici
Tabulka 3: Železniční doprava
Označení
dle ZÚR
Označení
dle ÚPO
Dotčené katastrální
území
D170a
DZ7/R
Hrabová
Vlečka Paskov – průmyslová zóna Hrabová, jih (v návrhu
ÚPO je trasa vlečky chráněna územní rezervou)
O záměru výstavby železniční vlečky z Paskova do průmyslové zóny Hrabová proběhla v rámci
přípravných prací na dokončení průmyslové zóny jednání s uživateli průmyslové zóny a se zástupci
městského obvodu Nová Bělá a bylo konstatováno, že o toto vlečkové napojení není zájem. Trasa
vlečky je v kolizi s chráněnými přírodními prvky mezi Hrabovou a Novou Bělou včetně Ptačí oblasti
soustavy NATURA 2000. Proto byla trasa železniční vlečky přesunuta z návrhové části do územní
rezervy.
32
odůvodnění
Tabulka 4: Územní rezerva pro železniční dopravu
Označení
dle ZÚR
Označení
dle ÚPO
Dotčené katastrální území
D 507
DZ1/R
Polanka nad Odrou, Svinov, Třebovice ve
Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské
Hory, Přívoz, Hrušov
Vysokorychlostní trať VRT (Studénka
– Ostrava – Petrovice u Karviné)
Tabulka 5: Ostatní druhy dopravy – územní rezerva
Označení
dle ZÚR
Označení
dle ÚPO
D 517
DO1/R
D 518
D02/R
Popis záměru a
charakteristika
Průplavní spojení DunajProskovice, Stará Bělá, Výškovice u Ostravy, Zábřeh
nad Odrou, Svinov, Nová Ves u Ostravy, Třebovice ve Odra-Labe
Slezsku, Hošťálkovice, Mariánské Hory, Lhotka u
Ostravy, Přívoz, Petřkovice u Ostravy, Koblov, Hrušov
Koblov, Přívoz, Hrušov, Moravská Ostrava,
Muglinov, Slezská Ostrava
Vodní cesta na řece
Ostravici po ústí Lučiny
Původní záměr na obsluhu Aglomerace Vítkovic vodní dopravou je již překonán, proto bylo
dohodnuto při projednání Zprávy o uplatňování ZÚR MSK vypuštění záměru splavnění řeky
Ostravice pro nákladní lodě v rámci aktualizace ze ZÚR MSK. Územní plán Ostravy sleduje využití
řeky Ostravice pouze pro rekreační plavbu.
3.1.2.4.2
Energetická infrastruktura:
Tabulka 6: Elektroenergetika
Označení
dle ZÚR
Označení dle Dotčené k.ú.
ÚPO
E4
E3/E4a/P1
E3/E4b/P1
EZ4
E3/0011/P2
E3/0012/P2
E3/TR/PLE
E18
E2/614/P2
E2/615/P2
E2/616/P2
E2/647/P2
Michálkovice,
Radvanice, Bartovice
Poruba,
Krásné Pole,
Stará Plesná
EDĚ – TR Nošovice (ZVN) – vedení 2x 400 kV pro
vyvedení výkonu z EDĚ
Svinov, Polanka n/O,
Proskovice, Stará
Bělá, Výškovice
Polanská niva (VVN) – přeložka vedení 110 kV VVN
614-647, 615-616 mimo meandrující tok řeky Odry
Vedení VVN 2x110 kV Poruba – Plesná do TS 110/22
kV Plesná přes k.ú. Krásné Pole. Úkolem pro ÚPO je
koordinovat tento záměr s koridorem pro silnici I. Třídy
I/11
Koridor pro stavbu E 4 - vedení ZVN 400 kV, byl v rámci návrhu ÚPO zkoordinován s dalšími záměry
v území, zejména s koridory pro stavbu jižní tangenty – D122 a nadregionálním biokoridorem K 99.
Tabulka 7: Plynoenergetika
Označení
dle ZÚR
Označení dle ÚPO
Dotčené
k.ú.
PZ2
VTL nad 4 MPa DN Nová
700 Příbor - Děhylov Plesná,
Stará Plesná
Koridor pro zdvojení VTL plynovodu - DN nad 4 MPa 700
PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov
PZ10
VTL nad 4 MPa DN Stará Plesná
500 Děhylov – Hať –
státní hranice ČR
Koridor propojovacího plynovodu VTL nad 4 MPa DN 500
Děhylov – Hať – státní hranice ČR/Polsko
Pozn.: v době vydání ZÚR MSK bylo používáno původní označení zdvojení trasy plynovodu VVTL, v současné době se
používá nové označování tohoto typu sítě a to VTL nad 4 MPa.
V dokumentaci vydávané Krajským úřadem MS kraje (ZÚR MSK) je záměr zdvojení trasy plynovodu
VTL nad 4 MPa vyznačen jako koridor PZ2-VVTL plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť)-Děhylov
o šířce 400 m v celém úseku. Jde tedy o prostor, zajišťující takové podmínky v území, které umožní
realizovat předmětný záměr zdvojení trasy plynovodu VTL nad 4 MPa. V odůvodnění ZÚR MSK je
uvedeno, že zdvojení trasy VVTL plynovodu bude vedeno v těsném souběhu se stávajícím
plynovodem. V zájmu minimalizace střetů v obtížně prostupném území s vysokým stupněm
urbanizace (osídlení), resp. s vysokou úrovní přírodních hodnot jsou trasy nových plynovodů
33
odůvodnění
projektovány v těsném souběhu (3 – 5 m) se stávajícími plynovody. ÚPO proto zúžil koridor v místě
průchodu přes území města Ostravy po konzultaci se správcem inženýrské sítě NET4GAS na šířku
255 - 300 m.
Územní systém ekologické stability:
3.1.2.4.3
ZÚR MSK vymezují na území města Ostravy plochy a koridory nadregionální a regionální úrovně,
které návrh ÚPO v rámci vymezených koridorů zpřesňuje dle územních podmínek.
Na území města Ostravy se nachází následující skladebné prvky ÚSES nadregionální a regionální
úrovně:
a)
Nadregionální ÚSES
Biocentra
92 Oderská niva (nivní, vodní a luční)
245 U Janové (hygrofilní lesní)
101 Bělský Palesek (mezofilní hájové,
hygrofilní lesní)
Biokoridory
K 96 N (nivní)
K 96 V (vodní)
161 Lipina u Oprechtic (mezofilní
hájové, mezofilní bučinné)
K 98 MH (mezofilní hájové)
239 U Dolu Paskov (nivní, vodní)
K 99 MH(MB) (mezofilní hájové)
156 Kunčická niva (nivní, vodní)
K 100 V (vodní)
208 Radvanická niva (nivní, hygrofilní)
K 100 N (nivní)
110 Bučina u Bartovic (mezofilní
hájové, mezofilní bučinné)
K 101 V (vodní)
b)
148 Koblovská a Vrbická niva (nivní,
vodní)
K 101 N (nivní)
125
Gurňák
(mezofilní
mezofilní bučinné)
Regionální ÚSES
129 Heřmanice-Záblatí
hájové, nivní, vodná)
Biocentra
146 Klečkovce (mezofilní hájové)
hájové,
(mezofilní
158 Landek (mezofilní hájové)
234 Turkov (nivní, vodní)
Biocentrum 156 „Kunčická niva“ je v ÚPO oproti ZÚR MSK (24,3 ha) rozšířeno na 35,1 ha, což
splňuje požadavky platných metodik vymezování ÚSES. Biocentrum zasahuje kromě nivy řeky
Ostravice i návazné plochy hutních a důlních odvalů, hald, které jsou částečně porostlé vzrostlou
zelení. Minimální výměra regionálního biocentra tohoto typu je 30 ha.
Biokoridory
552 (mezofilní hájové, hygrofilní), 553 (mezofilní hájové, hygrofilní), 582 (nivní, vodní), 583 (nivní,
vodní), 588 (mezofilní hájové, mezofilní bučinné), 590 (hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové), 620
(mezofilní hájové), 621 (hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové), 626 (mezofilní hájové, hygrofilní).
3.1.2.4.4 Specifické plochy a koridory:
Návrh ÚPO přebírá ze ZÚR MSK koridor územní rezervy pro zabezpečení zájmů státu, vyplývající
z mezinárodních závazků. Koridor je v ZÚR vymezen ve formě osy.
Tabulka 8: Koridor územní rezervy
Označení
dle ZÚR
Označení
dle ÚP
Ostravy
D517
D01/R
Lhotka u Ostravy, Třebovice ve Slezsku,
Nová Ves u Ostravy, Výškovice i
Ostravy, Proskovice, Petřkovice u
Ostravy, Hošťálkovice, Koblov, Zábřeh
nad Odrou, Svinov, Stará Bělá
Územní rezerva pro zabezpečení zájmů
státu, vyplývající z mezinárodních závazků
Viz ostatní druhy dopravy - Průplavní
spojení Dunaj-Odra-Labe
34
odůvodnění
3.1.2.5
3.1.2.5.1
Další požadavky ze ZÚR MSK na řešení v ÚPO:
Cyklotrasy
Ostrava – Morava – Dunaj
Greenways – evropský turistický koridor – boční trasa II
Prajzská cesta (hranice Polsko/ČR –Vřesina – Šilheřovice – Koblov
Ostrava – Beskydy
ÚPO vytváří územní podmínky pro realizaci záměrů na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras,
zejména základní sítě tras tvořené dálkovými trasami (trasy Greenways podél řek Odry, Ostravice,
Opavy a Lučiny), trasami krajského významu (Bartovice – Hrabová – Stará Bělá – Krmelín) a
páteřními trasami městského významu.
3.1.2.5.2
Protipovodňová ochrana
Pro komplexní řešení problematiky vodních toků, vodních zdrojů a hospodaření s vodami byl pro
oblast povodí Odry zpracován „Plán oblasti povodí Odry“. Zásady řešení tohoto plánu jsou
zapracovány v textové části ÚPO v oddíle 5.10. Protipovodňová ochrana a v grafické části ÚPO, ve
výkrese: V2.5 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a
kanalizace.
ÚPO navrhuje systém protipovodňových opatření, která zabezpečí řešené území před povodněmi ve
smyslu zásad protipovodňové prevence podle pravděpodobnosti opakování povodňového
nebezpečí. Součástí protipovodňových opatření je projektový záměr na vybudování
protipovodňového monitorovacího a varovného informačního systému.
Tabulka 9: Vodní hospodářství
Označení
dle ZÚR
PO23
3.1.2.5.3
Označení
dle ÚPO
Dotčené
k.ú.
Hrušov
Ohrázování Vrbické stružky pro ochranu Hrušova, Vrbice a Pudlova
– dle upřesněného záměru nezasahuje do území Ostravy a nemá
význam pro ochranu Hrušova, kde je ochrana území řešena jiným
protipovodňovým opatřením (navýšení terénu, retenční nádrž a
přečerpávací stanice – viz změna ÚPO č. 2008/10)
Kanalizace a ČOV
Napojení kanalizace severní části Paskova na kanalizaci Nová Bělá – Mitrovice – Hrabová napojení
na ÚČOV přes sběrač C III.
Napojení kanalizace Ludgeřovic a Markvartovic na kanalizaci Petřkovic, napojení na ÚČOV
přes sběrač T.
Kanalizace v části Petřvaldu a ČOV Bratovice - Křivec – podmínka pro zástavbu v lokalitě.
Kanalizace Bartovice – Šenov – napojení na ÚČOV Havířov.
Ostatní záměry uvedené v ZÚR MSK již byly realizovány:
Napojení kanalizace obce Vřesiny na kanalizaci Ostravy-Krásné Pole, Poruba, napojení na
ÚČOV přes sběrač D (+ Dolní Lhota a Čavisov).
Napojení kanalizace Staré Vsi nad Ondřejnicí na kanalizaci Proskovic, napojení na ÚČOV
přes sběrač D.
3.1.2.5.4 Zásady pro rozhodování o změnách v území
ÚPO zohledňuje zásady o rozhodování o změnách v území stanovené ZÚR MSK pro jimi vymezené
krajinné oblasti a pro dotčené typy krajiny.
Území města Ostravy člení ÚPO z hlediska krajinného rázu na pět oblastí krajinného rázu:
Vítkovská vrchovina, Oderská brána, Ostravská pánev, Orlovská plošina a Hlučínská
pahorkatina.
Vymezení oblastí krajinného rázu je zobrazeno ve schématu grafické části odůvodnění ÚPO:
Krajinný ráz – diferenciace území (SK3).
Oblasti krajinného rázu jsou individuální územní jednotky, pro každou jednotku jsou navržena
konkrétní doporučení k ochraně krajinného rázu. Doporučení byla respektována při zpracování
35
odůvodnění
koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce v návrhu ÚPO, zejména při návrhu urbanistické
koncepce, koncepce veřejné infrastruktury, koncepce uspořádání krajiny a při návrhu prostorové a
funkční regulace pro vymezené plochy, kde jsou rovněž zohledněny zásady o rozhodování o
změnách v území stanovené ZÚR MSK pro jimi vymezené krajinné oblasti a pro dotčené typy
krajiny.
V ÚPO jsou oblasti krajinného rázu chápány a vymezeny jako krajinné celky s podobnou přírodní,
kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejich typických znaků, který se
výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který může zahrnovat
více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky
nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
Vstupním podkladem pro vymezení oblastí krajinného rázu v ÚPO byly ZÚR MSK, které mohly být
respektovány pouze částečně, protože vycházejí z odlišné metodiky vymezování oblastí krajinného
rázu než ÚPO a jejich měřítko umožňuje spíše schématické zpracování problematiky.
Zatímco v ZÚR MSK vycházejí vymezené oblasti krajinného rázu především z antropogenních znaků
krajiny a jejich historických souvislostí, ÚPO vymezuje oblasti krajinného rázu především na základě
geomorfologických znaků a přírodních charakteristik území.
ZÚR MSK zařazuje Ostravu do čtyř krajinných oblastí: Ostravsko-Karvinsko, Oderská brána,
Opavsko a Nízký Jeseník, přičemž pro Ostravu je dominantní oblast Ostravsko-Karvinsko s
převládajícími typy krajin: krajina sídelní a krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností. Další
významnou krajinnou oblastí, která zasahuje na území Ostravy je Oderská brána s převládajícími
typy krajin: krajina polní, krajina s vyšším podílem vodních ploch a krajina zemědělská harmonická.
Na nejzápadnější část území Ostravy, městské obvody Krásné Pole a Plesnou, zasahuje krajinná
oblast Nízký Jeseník, krajinná oblast Opavsko zasahuje na severní část městského obvodu
Petřkovic.
Zásady pro rozhodování o změnách v území stanovené ZÚR MSK pro jimi vymezené krajinné
oblasti a pro dotčené typy krajiny, zejména:
pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného
území,
zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění
podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny,
chránit plochy stávající městské zeleně,
podporovat vymezování ploch veřejné zeleně;
podporovat vymezování nových veřejných prostranství,
pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields,
podporovat asanace, rekultivace a revitalizace ploch starých ekologických zátěží,
podporovat polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotčených těžbou a
úpravou černého uhlí ve vazbě na vlastnosti, požadavky a hygienické podmínky okolního
území,
chránit technické památky souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo
hutnictvím železa, příp. podporovat jejich adaptaci pro další využití (např. občanské
vybavení),
chránit ekologicky cenné biotopy v lokalitách s vazbou na segmenty ÚSES,
chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry,
nevytvářet nové pohledové bariéry,
novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území,
Jsou zapracována do doporučení ochrany krajinného rázu pro oblasti krajinného rázu vymezené
ÚPO a byly zohledněny při zpracování koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce v návrhu
ÚPO, zejména při návrhu urbanistické koncepce, návrhu zastavitelných ploch, ploch přestavby,
ploch přírodních, ploch vodních a vodohospodářských, ploch dopravní infrastruktury, ploch technické
infrastruktury a ploch rekultivačních, při stanovení prostorové regulace pro jednotlivé plochy
s rozdílným způsobem využití a při stanovení podmínek ochrany míst krajinného rázu.
Při zpracování územního plánu postupovat v souladu s koncepčními a
rozvojovými dokumenty Moravskoslezského kraje
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020, Agentura pro regionální
rozvoj a.s. 2009, schválena zastupitelstvem MSK 21.4.2010, aktualizace 2012,
3.1.2.6
36
odůvodnění
Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - UDI Morava, s.r.o.,
Ostrava, prosinec 2003, pořídil KÚ MSK, odbor dopravy a silničního hospodářství, schváleno
usnesením Zastupitelstva MSK č. 24/979/1 ze dne 10. 6. 2004, aktualizace únor 2008,
Akční hlukový plán aglomerace Ostrava - září 2008, EKOLA group, spol. s r.o., Praha,
Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje –
Rada kraje 20.5.2004, včetně relevantních aktualizací,
Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje –
Nařízení Moravskoslezského kraje ze dne 30.4.2009,
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený
Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004,
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO
Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem
Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004, včetně relevantních aktualizací,
Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu
Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004,
Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti povodí Odry - „Plán oblasti povodí
Odry“. Plán byl v roce 2009 schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje a stal se
východiskem Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry v té části, která pokrývá území ČR.
Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - pořídil KÚ MS
kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválena usnesením Zastupitelstva
Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne 26. 4. 2007
Generel nadregionálního a regionálního ÚSES – Ageris Brno, 2008
Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje – schválena Zastupitelstvem
Moravskoslezského kraje na 5. zasedání dne 23. 6. 2005 usnesením č. 5/298/1 (koncepční materiál
pořízený krajem v samostatné působnosti ve smyslu § 77a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), včetně relevantních aktualizací.
Uvedené dokumenty pořízené MSK byly použity jako podklad pro zapracování návrhu ÚPO,
jejich konkrétní požadavky a úkoly pro územní plánování byly v návrhu zohledněny.
Zohlednění jednotlivých dokumentů je podrobně popsáno v příslušných statích zabývajících
se danou tématikou.
3.2
POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH
PODKLADŮ
3.2.1 Environmentální pilíř
3.2.1.1
Horninové prostředí a geologie
Vymezená ložiska, dobývací prostory, chráněná ložisková území a území dotčená těžbou
zohledňovat při vymezování zastavitelných ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury.
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje podmínky vyplývající z existence výhradních ložisek nerostných surovin,
chráněných ložiskových území a dobývacích prostor a tyto zohlednila při vymezování zastavitelných
ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Na CHLÚ černého uhlí a zemního plynu ÚPO
nestanovuje pro navrhovaný druh zástavby další omezující podmínky nad rámec podmínek
vyplývajících z § 19 horního zákona. Na CHLÚ cihlářských surovin a písků nenavrhuje ÚPO
zastavitelné plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury. V územích s dlouhodobými
anomálními projevy důlní činnosti nenavrhuje ÚPO nové zastavitelné plochy nad rozsah ploch
vymezených v ÚPl *1994.
Na plochách sesuvných území a bodových sesuvů vyloučit další zástavbu.
Plnění:
Pokud návrh ÚPO navrhuje na plochách sesuvných území a bodových sesuvů zastavitelné plochy,
je jejich zástavba podmíněna geologickým a hydrogeologickým průzkumem a stanovením takových
technických opatření, která vyloučí případné škody jak na majetku, tak na zdraví osob.
V ÚP zohlednit území, která jsou nebezpečná výstupy důlních plynů.
37
odůvodnění
Plnění:
Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu metanu na povrch jsou pořizovány samostatné podklady,
monitorující tuto problematiku mimo územní plán. ÚPO zohledňuje území, která jsou nebezpečná
výstupy důlních plynů.
3.2.1.2
Vodní režim
Při pořizování a zpracovávání ÚPD a jejich změn vytvářet územní podmínky k omezování dopadů
klimatických změn navrhováním protipovodňových opatření v krajině, revitalizací vodních toků a
posilováním retenční a akumulační kapacity území.
Plnění:
Koncepce protipovodňové ochrany vychází z Plánu oblasti povodí Odry.
V textové části ÚPO, tabulka č. 19 v oddíle 5.10. Protipovodňová ochrana a v grafické části ÚPO, ve
výkrese: V2.5 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a
kanalizace jsou vyznačena stávající a navrhovaná protipovodňová opatření se zákresem revitalizací
vodních toků, protipovodňových hrází, suchých poldrů apod.
Zachovat a udržovat 2 nejvydatnější podzemní vodní zdroje (Nová Ves, Bělský les) s ohledem na
strategické potřeby města Ostravy.
Plnění:
ÚPO vytváří územní podmínky pro ochranu podzemních vodních zdrojů, zejména Nová Ves a
Zábřeh II – vodovod a chrání potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří. V plochách
dotčených ochranou podzemních vodních zdrojů není navrhována nová zástavba.
3.2.1.3
Hygiena životního prostředí
Sledovat průběh asanací a reagovat na ně v aktualizacích ÚP.
Plnění:
ÚPO vymezuje plochy pro asanaci, které jsou navrženy ve veřejném zájmu k provedení asanačních
opatření a zbavení území zejména ekologických zátěží. V ÚPO jsou pro tato veřejně prospěšná
opatření vymezeny plochy, které jsou uvedeny v textové části v tabulce č. 25 v oddíle 7.4 Plochy pro
asanaci.
ÚPO vytváří vhodné územní podmínky pro následné využití takto asanovaných ploch a stanoví pro
ně, po provedení vymezené asanace, odpovídající způsob využití. Asanace vymezené plochy je
současně závaznou podmínkou před zahájením jakékoliv nové výstavby nesouvisející s asanací
území.
V ÚPD vytvářet územní podmínky pro optimalizaci nakládání s odpady na území ORP (separace,
recyklace, spalování, ukládání na skládky).
Plnění:
ÚPO stabilizuje stávající koncepci hospodaření s komunálním odpadem na území města s využitím
systému tříděného sběru, které je řešeno centrálně pro celé město.
Vedle systému ÚSES rozvíjet rekreační zeleň v síťovém uspořádání na celém správním území ORP
včetně jejího propojení do okolní krajiny.
Plnění:
ÚPO podporuje vytváření spojité soustavy zeleně propojující sídlo s příměstskou volnou krajinou
zejména v plochách vymezených ÚPO pro lesy, krajinou zeleň a parky a v plochách určených pro
bydlení, občanskou vybavenost, volnočasové aktivity a sport.
3.2.1.4
Ochrana přírody, krajiny a památek
Při aktualizaci ÚSES v podrobnosti ÚPD (redukci, rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické
vztahy a morfologii terénu) zohledňovat také plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů.
38
odůvodnění
Plnění:
ÚPO zohledňuje plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů tam, kde je to z urbanistického
hlediska současného stavu možné, nenavrhuje novou výstavbu.
Při pořizování ÚPD a jejich změn, je třeba dbát na minimalizaci negativních dopadů rozvoje území
na ekologicky cenné lokality a chráněné hodnoty krajinného rázu.
Plnění:
ÚPO ve svém návrhu zohledňuje ekologicky cenné lokality území Ostravy a území cenná z hlediska
hodnot krajinného rázu. Tyto lokality jsou přehledně a podrobně uvedeny v samostatné stati jak
textové, tak grafické části ÚPO a návrh územního plánu v nich nenavrhuje novou zástavbu, která by
je znehodnotila. Rovněž v území navazujícím na takto vymezené lokality omezuje novou zástavbu
tak, aby byly případné negativní dopady takové zástavby minimalizovány, případně byla zástavba
vyloučena úplně.
ÚPO vymezuje plochy územního systému ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) ve všech
hierarchických úrovních - nadregionální, regionální, místní.
ÚPO člení území města pro účel stanovení podmínek ochrany krajinného rázu (ve smyslu ust. §12,
odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb.) na plochy rozlišené podle charakteru a způsobu využití.
3.2.1.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat
zásahy do lesních porostů.
Plnění:
Zábory PUPFL pro dopravní stavby byly převzaty z návrhu současně platného územního plánu a
ZÚR MSK, byly tedy již odsouhlaseny příslušným orgánem ochrany lesů. Nové zábory jsou
minimalizovány a jsou vyvolány úpravami dopravních tras buď v reakci na současný již realizovaný
stav, nebo úpravy v lokalitách, kde bylo prokázáno, že původní řešení nebylo realizovatelné (z
důvodu majetkoprávních vztahů, technického řešení, morfologie a prostorových podmínek území
apod.). Nově je tak navržen pouze zábor 12,4 ha lesa.
V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat v souvislosti s plánovanou zástavbou negativní dopady
na životní prostředí (potlačit trend suburbanizace).
Plnění:
ÚPO navrhuje zastavitelné plochy přednostně na areálech brownfields a ve vazbě na stávající
zastavěné plochy. Dále respektuje hodnoty životního prostředí, zejména významné krajinné prvky a
hodnotné skupiny krajinné zeleně. Proces, zvaný suburbanizace, chápe ÚPO jako proces
dlouhodobý, bez jehož existence by Ostrava nebyla třetím největším městem ČR a nemohla by plnit
své metropolitní úkoly a funkce. Nicméně návrh ÚPO je zpracován tak, aby případné a odůvodněné
rozšíření zastavitelných ploch bylo minimalizováno na nezbytnou mez a týkalo se ploch přímo
navazujících na současnou zástavbu a soustavu technické a dopravní infrastruktury. ÚPO
nenavrhuje nové zastavitelné plochy uprostřed nezastavěných ploch, či ve volné krajině.
3.2.2 Sociální pilíř
3.2.2.1
Technická infrastruktura
V ÚPD obcí vytvářet územní podmínky pro zajištění čištění odpadních vod. (vybudování ČOV nebo
připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Týká se obcí Čavisov, Dolní Lhota, Olbramice,
Stará Ves nad Ondřejnicí, Velká Polom a Zbyslavice.
Plnění:
Pro území města Ostravy je navrženo likvidovat převážnou část odpadních vod, prostřednictvím
stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" čištěním na ÚČOV v Ostravě-Přívoze. U
okrajových městských obvodů, u kterých je z různých důvodů toto řešení nereálné, se navrhuje
likvidovat odpadní vody v samostatných místních ČOV, v případě Bartovic je část území
odkanalizována přes kanalizační systém Šenova na ČOV Havířov. Z oblastí mimo katastrální
hranice města Ostravy jsou přiváděny splaškové odpadní vody z Ludgeřovic, Markvartovic,
Klimkovic, Vřesiny a Vratimova.
39
odůvodnění
Realizací návrhu odkanalizování budou vytvořeny předpoklady pro zrušení stávajících domovních
žump a septiků a zrušení jejich napojení na veřejnou stokovou síť.
V ÚP vytvářet podmínky pro modernizaci a dobudování kanalizačních sítí v obci Stará Ves nad
Ondřejnicí a Zbyslavice.
Plnění:
Netýká se řešeného území ÚPO.
3.2.2.2
Dopravní infrastruktura
Na území města Ostravy je v rámci ÚPD nutno řešit tyto problémy:
Stabilizovat trasu Severního spoje v úseku mezi dálnicí D1 a ulicí Martinovskou a jeho vazby na
okolní území.
Plnění:
Trasa severního spoje v úseku mezi dálnicí D1 a ulicí Martinovskou, včetně vazeb na okolní území
je v ÚPO stabilizována.
Dořešit dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic.
Plnění:
ÚPO navrhuje dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic.
Promítnout do ÚP upřesnění trasy silnice R 56 v Petřkovicích.
Plnění:
ÚPO upřesňuje trasu silnice R 56 v Petřkovicích.
Doplnit do ÚP napojení trasy vlakotramvaje od Orlové.
Plnění:
ÚPO doplňuje napojení trasy vlakotramvaje od Orlové.
Prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové křižovatky) ulice Orlovské s trasou I/67 s cílem
umožnění lepší etapizace její výstavby.
Plnění:
ÚPO prověřil a navrhuje MÚK ulice Orlovské s trasou I/67 s cílem umožnění lepší etapizace její
výstavby.
Posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovice – hranice Bohumína.
Plnění:
ÚPO hájí trasu východní obvodové v úseku Michálkovice – hranice Bohumína územní rezervou.
Stabilizovat trasu přeložky silnice I/58 v obchvatu Krmelína v koordinaci s vedením regionálního
biokoridoru.
Plnění:
ÚPO stabilizuje trasu přeložky silnice I/58 v obchvatu Krmelína a koordinuje ji s vedením
regionálního biokoridoru.
Posoudit potřebu sledování záměrů obchvatu Polanky a Koblova
Plnění:
ÚPO vypouští záměry obchvatu Polanky a Koblova
40
odůvodnění
Koordinovat trasu jižní tangenty v prostoru mezi Vratimovem a ulicí Rudnou se záměry na vedení
ZVVN 400kV a nadregionálního biokoridoru
Plnění:
ÚPO koordinuje trasu jižní tangenty v prostoru mezi Vratimovem a ulicí Rudnou se záměry na
vedení ZVVN 400kV a nadregionálního biokoridoru
Prověřit možnosti jižního dopravního napojení oblasti Svinova – Dubí.
Plnění:
ÚPO prověřilo a navrhuje jižní dopravní napojení oblasti Svinova – Dubí.
Prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem
Plnění:
ÚPO prověřilo a navrhuje pro budoucí odsun Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem (který je
podmíněn změnou ZÚR) novou obslužnou komunikaci.
Na zbývajícím území ORP Ostrava je v rámci ÚPD nutno řešit tyto problémy:
Prověřit možnosti SZ obchvatu Velké Polomi.
Prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v severní části Horní Lhoty.
Promítnout změnu trasy přeložky silnice III/4692 (Poruba – Kyjovice) do ÚP Vřesiny.
Prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do
silnice II. třídy.).
Prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov novou místní komunikací
Prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem.
Posoudit potřebu přeložky silnice II/477 v úseku Vratimov – Řepiště.
Prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov k ulici Frýdecké.
Prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově – Skrbni do prostoru velké okružní
křižovatky v Havířově.
Plnění:
Vyjmenované problémy na zbývajícím území ORP Ostrava se netýkají dopravního řešení na území
města Ostravy.
Při specifikaci problémů, jež by měly být řešeny v rámci ÚPD obcí se jedná především o návrhy na
odstranění existujících dopravních závad, promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v ZÚR MSK,
jež zahrnují především následující:
upřesnění záměrů na výstavbu nových částí komunikací a homogenizace páteřních
silničních tahů v rámci ÚPD dotčených obcí.
Plnění:
ÚPO upřesnilo záměry na výstavbu nových částí komunikací a homogenizace páteřních silničních
tahů.
V rámci ÚPD dotčených obcí upřesnění záměrů na výstavbu obchvatů/přeložek, mimoúrovňových
křížení silničních tahů se železnicí na páteřních komunikacích.
Plnění:
ÚPO upřesnilo záměry na výstavbu obchvatů/přeložek, mimoúrovňových křížení silničních tahů se
železnicí na páteřních komunikacích.
Promítnout do ÚP obcí záměry homogenizace a přeložek/obchvatů na silnicích II. třídy.
Plnění:
ÚPO navrhuje homogenizaci a přeložky/obchvaty na silnicích II. třídy.
41
odůvodnění
Návrhy na odstranění místních závad na silnicích III. třídy.
Plnění:
ÚPO navrhuje v mezích možností odstranění místních závad na silnicích III. třídy.
V navazující ÚPD obcí řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury s ohledem na ochranu
přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva.
Plnění:
ÚPO řeší plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury s ohledem na ochranu přírody, krajinný
ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva.
V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VRT zajistit jeho zapracování
do příslušných ÚPD,
Plnění:
Koridor vysokorychlostní tratě VRT je zapracován do návrhu ÚPO.
Řešit územní souvislosti upřesněného koridoru s cílem minimalizovat negativní dopady na obytnou
funkci a přírodní i krajinné hodnoty dotčeného území,
Plnění:
ÚPO řeší územní souvislosti upřesněného koridoru s cílem minimalizovat negativní dopady na
obytnou funkci a přírodní i krajinné hodnoty dotčeného území.
3.2.2.3
Sociodemografické podmínky a bydlení
V rámci ÚPD vytvořit možnosti pro snížení odlivu obyvatelstva migrací (suburbanizace) přípravou
nových rozvojových ploch pro individuální bydlení s kvalitním životním prostředím a dobrým
dopravním napojením.
Plnění:
Kapacity ploch vymezených pro bydlení byly samostatně navrženy a posouzeny materiály
zabývajícími se sociálně demografickým stavem města a předpoklady jeho následného vývoje.
Závěry těchto prací byly promítnuty do návrhu ÚPO. Jedním ze zohledněných závěrů byl i současný
trend snižování počtu obyvatel Ostravy, obdobně jako i u jiných srovnatelných měst. ÚPO pro
zastavení tohoto trendu vymezuje nové kvalitní plochy pro bydlení a to jak uvnitř zastavěného území,
tak i zčásti mimo něj.
ÚPO navrhuje nové plochy pro bydlení jak v bytových, tak v rodinných domech, v kvalitním životním
prostředí s dobrou dopravní dostupností a napojením na technickou infrastrukturu. Jedná se
většinou o potvrzení již v současném územním plánu z roku 1994 vymezených zastavitelných ploch
navržených pro bydlení, tj. ploch dosud nezastavěných a k tomuto účelu vymezených, ploch uvnitř
bytové zástavby, ploch obestavěných apod. Plochy nabízejí dostatek kapacit pro novou zástavbu,
která svou kvalitou nabídne variantu občanům města hledajícím změnu v bydlení.
Ve slezské části území s rozvolněnou strukturou osídlení (především v obcích Šenov, Vratimov,
Václavovice a v obvodech města Ostravy Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice a Bartovice)
v rámci ÚPD rozvíjet zástavbu na základě regulace vydané na základě preventivního hodnocení
krajinného rázu. Podporovat vytváření místních center s odpovídající veřejnou vybaveností.
Plnění:
ÚPO respektuje charakter stávající urbanistické struktury, tzv. rozptýlené slezské zástavby, tuto
zástavbu vhodně doplňuje a vytváří územní podmínky pro tvorbu místních center. ÚPO vytváří
podmínky pro zahuštění zástavby a snižování finančních nákladů na realizaci a provoz technické a
dopravní infrastruktury.
V rozsáhlých rozvojových plochách podmínit vydání prvního územního rozhodnutí vydáním
regulačního plánu nebo územní studie, jejichž cílem by bylo stanovit komplexní prostorovou regulaci
území včetně řešení veřejné infrastruktury.
Plnění:
ÚPO vymezuje plochy, kde je vydání prvního územního rozhodnutí podmíněno územní studii. Jedná
se většinou o rozsáhlá území bez ujasněné budoucí urbanistické struktury, bez ujasněných vazeb na
42
odůvodnění
současnou zástavbu a stávající veřejnou infrastrukturu, bez znalostí kapacitních nároků na média a
dopravní infrastrukturu.
V oblasti hromadného bydlení vymezit územní rezervy v rámci ÚPD Ostravy, kde by bylo s
výstavbou počítáno v horizontu 15 a více let.
Plnění:
Kapacity ploch územních rezerv pro bydlení v bytových domech byly samostatně navrženy
a posouzeny materiály zabývajícími se sociálně demografickým stavem města a předpoklady jeho
následného vývoje. Závěry těchto prací byly promítnuty do návrhu ÚPO. Jedním ze zohledněných
závěrů byl i současný trend snižování počtu obyvatel Ostravy, obdobně jako i u jiných srovnatelných
měst. ÚPO pro zastavení tohoto trendu vymezuje plochy územních rezerv pro výhledovou městskou
zástavbu umístěné mimo zastavěné území obce v rozsahu cca 32% zastavitelných ploch.
ÚPO navrhuje nové plochy územních rezerv pro bydlení v kvalitním životním prostředí s dobrou
dostupností a s možností napojením na technickou a dopravní infrastrukturu.
Využití ploch územních rezerv je podmíněno vydáním změny územního plánu.
Pořizovat územní studie pro revitalizaci sídlištních celků s cílem zvýšení kvality bydlení, služeb a
životního prostředí.
Plnění:
ÚPO neřeší. Bude řešeno samostatně zadávanými územními studiemi v rámci plnění úkolů úřadu
územního plánování.
3.2.2.4
Rekreace
Využít přírodní hodnoty podél řeky Odry pro vhodné volnočasové a rekreační aktivity. Je doporučeno
zpracovat územní studii pro eliminaci střetu zájmů správce toku, životního prostředí a rekreačních
potřeb obyvatel.
Plnění:
ÚPO navrhuje možnost využití přírodních ploch podél vodotečí pro rekreaci a volný čas, s ohledem
na limity dané ochranou přírody. ÚPO navrhuje takové podmínky využití přírodních ploch v těchto
územích, které umožní využít jejich potenciálu k rekreaci. Jedná se především o regulativy
umožňující doplnit tato území o nezbytnou občanskou a technickou infrastrukturu, která zajistí
možnost rekreace, ale současně ochrání tento přírodní potenciál před živelnou výstavbou a zásahy,
způsobujícími narušení přírodního prostředí, či jeho zničení.
V ÚPD reflektovat potřebu zařízení pro aktivní trávení volného času, včetně nových ubytovacích
kapacit a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (parkovacích míst, sportovních, kulturních,
rekreačních a společenských zařízení, atd.) zejména v plochách primárně určených pro zeleň a
zemědělské využití.
Plnění:
ÚPO vytváří územní podmínky pro aktivní trávení volného času v plochách sportu, rekreace, volného
času a individuální rekreace (zahrady, chaty). Podmínky využití stanovené pro jednotlivé plochy
s rozdílným způsobem využití zpravidla umožňují výstavbu zařízení pro vhodné sportovní a
rekreační aktivity. Jejich struktura a charakter jsou odvislé od charakteru území, ve kterých se
nacházejí. Podmínkami využití stanovenými pro jednotlivé plochy rozdílného způsobu využití jsou
aktivity rozděleny na aktivity, které se mohou nacházet na většině ploch s rozdílným způsobem
využití (neorganizované sportovní a volnočasové aktivity) přes specifické plochy pro aktivity
soustředěného charakteru (organizovaný sport, vrcholový sport) až po aktivní trávení volného času v
plochách přírodních.
V plochách občanského vybavení, smíšeného způsobu využití a bydlení umožňuje ÚPO vznik
nových ubytovacích kapacit s vazbou na cestovní ruch, s možností navázání na dopravní
a technickou infrastrukturu.
43
odůvodnění
Vytvářet v ÚPD podmínky pro vznik uceleného a spojitého systému zeleně na území města Ostravy
včetně jeho provázání do okolní krajiny a na území sousedních obcí s využitím pro volnočasové
aktivity.
Plnění:
ÚPO podporuje a navrhuje vytváření spojité soustavy zeleně propojující sídlo s příměstskou volnou
krajinou zejména v plochách vymezených ÚPO pro lesy, krajinou zeleň a parky a v plochách
určených pro bydlení, občanskou vybavenost, volnočasové aktivity a sport. Jsou důsledně vymezeny
plochy pro jednotlivé prvky ÚSES a jsou navržena taková opatření, aby bylo zamezeno devastaci
ploch zeleně a umožněno budoucí naplnění návrhu územního plánu.
3.2.3
Ekonomický pilíř
V rámci nové ÚPD zohlednit návrh průmyslové zóny Hrušov.
Plnění:
Předmětná plocha je Územním plánem Ostravy určena pro asanaci s cílem asanovat území,
spočívající v odstranění zbytků původní zástavby poškozené záplavami v roce 1997, eliminovat
poklesy území způsobené důlní činností a zajistit odtok dešťových vod z bezodtokové lokality. Území
je po asanaci navrženo pro lehký průmysl.
Pro rozvoj výroby přednostně využít stávající, ladem ležící brownfields a revitalizovat v minulosti
využívané plochy pro průmysl.
Plnění:
Návrh ÚPO redukuje rozvoj lehkého průmyslu na dosud nezastavěném území a posiluje podíl
přestavby v zastavěném území města. Navrhuje polyfunkční využití „brownfields“ zejména v
plochách opuštěných průmyslových areálů, skládek průmyslových odpadů a důlních odvalů.
Z hlediska nárůstu zaměstnanosti v sektoru služeb podporovat ve formulaci regulativů pro plochy
bydlení jejich rozvoj uvnitř nebo v blízkosti obytných zón.
Plnění:
Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňují rozvoj služeb v plochách bydlení
a v plochách smíšeného využití (bydlení a služby, bydlení a občanské vybavení).
V ÚPD preferovat polyfunkční zóny umožňující koexistenci bydlení, občanské vybavenosti a
nerušících podnikatelských aktivit zejména z oblasti služeb a znalostní ekonomiky v městsky
formovaném prostředí.
Plnění:
ÚPO navrhuje plochy pro bydlení a plochy smíšeného využití a stanovuje takové podmínky pro jejich
využití, které umožňuje koexistenci bydlení a občanského vybavení, zejména v městsky formovaném
prostředí.
3.2.3.1
Limity, hodnoty území
Plnění:
ÚPO zohledňuje řešení ÚAP, zejména limity, hodnoty území a záměry na provedení změn v území,
které jsou vyznačeny ve výkrese O1 - Koordinační výkres.
Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu ÚAP.
Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou
způsobovat v území problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity
jsou překryty v popředí vybranými záměry na změny v území.
Vybrané problémy jsou v ÚAP označeny plošnými symboly s pořadovým číslem. Popis problémů je
uveden v následující tabulce.
Tabulka 10:
Obsah výkresu č. 4 ÚAP – vybrané problémy k řešení
identifikace
popis problému
ZU06
řešení využití území - rozvojová plocha při ulici Aleje
řešení využití území - rozvojová plocha při ulicích Pod
ZU07
Vysílačem, Petřkovická
Návrh řešení ÚPO
Bude řešeno územní studií.
Bude řešeno územní studií.
44
odůvodnění
identifikace
ZU08
ZU09
ZD01
ZD02
ZD03
ZD04
ZD05
ZD06
ZD07
ZD08
ZD09
ZD13
ZD16
ZD17
ZD18
ZD19
ZH06
ZH07
S-05
S-06
S-07
S-08
S-09
S-10
S-11
45
popis problému
změna využití území, plocha při ul. Stará čtvrť a
Hlohová
změna využití území - lokalita Pod Landekem
nedořešený dopravní skelet v prostoru Karoliny a
Dolní oblasti
chybí řešení trasy R56 v městském obvodě Ostrava –
Petřkovice - do ÚP promítnout upřesnění trasy R56 v
Petřkovicích
problematika doplnění řešení trasy vlakotramvaje od
Orlové
posoudit potřebu sledování záměru východní
obvodové v úseku Michálkovice – hranice Bohumína
prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové
křižovatky) ulice Orlovské s trasou I/67 s cílem
umožnění lepší etapizace její výstavby - úprava MÚK
ulice Orlovské s trasou I/67
posoudit potřebu sledování záměrů obchvatu Polanky
a Koblova - potřeba obchvatů Polanky a Koblova
problém koordinace trasy jižní tangenty v prostoru
mezi Vratimovem a ulicí Rudnou se záměry na vedení
ZVVN 400 kV a nadregionálního biokoridoru - Jižní
tangenta mezi městy Ostrava a Vratimov
prověřit problematiku možnosti jižního dopravního
napojení oblasti Svinova – Dubí
prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově
severním směrem
problém promítnutí změny trasy přeložky silnice
III/4692 (Poruba – Kyjovice) do ÚP Vřesiny a prověřit
možnosti úpravy navazujícího úseku ve směru na
Kyjovice (návrh na přeřazení do silnice II. třídy.)
podjezd pod stávající železniční tratí, kolaps dopravy,
neprůjezdnost tranzitní dopravy - nevyhovující
Dalimilův průjezd
nevyhovující průjezd křižovatkou, velká intenzita
dopravy, křižovatka u vodárny
vysoká intenzita dopravy, nedostatečná kapacita
komunikace a přímá obsluha území - prodloužená
ulice Místecká, Cingrova
vysoká intenzita dopravy, problém na ulici Hlučínská
vysoká ekologická zátěž území - Laguny Ostrava
negativní vliv na obyvatele v důsledku zvýšené
hlukové zátěže a zhoršené kvality ovzduší prodloužená ulice Místecká, Cingrova
Střet rozvojových ploch bydlení s veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturou
Střet rozvoje obce se stávající vzrostlou zelení a
Střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s ochranným
pásmem železnice a s trasou vedení VN a ÚSES
Střet rozvojové plochy pro lehký průmysl, jako plochy
určené k obnově nebo opětovnému využití
znehodnoceného území s technickou, dopravní
infrastrukturou a jejich provázanost v tomto území
Střet ostatních záměrů - dopravních ploch, ploch k
obnově a opětovnému využití znehodnoceného území
a propojení území s veřejnou technickou, dopravní
infrastrukturou
Střet rozvojových ploch bydlení, ploch k obnově nebo k
opětovnému využití znehodnoceného území a záměrů
technické infrastruktury s prvky ÚSES a veřejné
technické a dopravní infrastruktury
Střet rozvojových ploch bydlení a záměrů technické
infrastruktury s prvky ÚSES a veřejné technické a
dopravní infrastruktury
Bude řešeno územní studií, navržen způsob
využití - Bydlení v rodinných domech.
Bude řešeno územní studií, navržen způsob
využití - Volný čas.
Je řešeno v rámci dopravní koncepce ÚPO.
Je řešeno v rámci dopravní koncepce ÚPO,
formou územní rezervy.
Je zapracováno v ÚPO, formou územní
rezervy.
ŘSD prověřilo vyhledávací studií, výsledek byl
zapracovaný do ÚPO.
Záměry byly vypuštěny z ÚPO.
Problematika byla koordinována v rámci
návrhu ÚPO.
V rámci ÚPO bylo navrženo nové propojení.
Záměr byl prověřen a v návrhu ÚPO je hájen.
Netýká se řešeného území.
Problém je řešen v ÚPO návrhem
prodloužené ulice Cihelní.
ÚPO řeší etapovou úpravu křižovatky, pro
výhledovou přestavbu na MÚK je navržena
územní rezerva.
ÚPO vymezuje jako plochu pro asanaci.
Mimo možnosti ovlivnění ÚPO, bude řešeno
v rámci konkrétní dokumentace.
Kolize budou minimalizovány v rámci řešení
podrobné dokumentace.
Návrh ÚPO posouvá zastavitelnou plochu
mimo kolizi se vzrostlou zelení.
Kolize budou minimalizovány v rámci
územních studií a další podrobné
dokumentaci.
V ÚPO řešeno omezením plochy občanského
vybavení, kolize budou minimalizovány v rámci
řešení podrobné dokumentace.
V ÚPO řešeno omezením plochy volného
času, další kolize budou minimalizovány
v rámci řešení podrobné dokumentace.
odůvodnění
identifikace
popis problému
S-12
Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu, plochy
volného času a sportu a záměru technické
infrastruktury s částečně bonitně cennými půdami
II. třídy, se stávající technickou a dopravní
infrastrukturou, dále se nachází částečně v území s
nebezpečnými výstupy metanu na povrch
S-13
S-14
S-15
S-16
S-19
S-20
S-21
S-22
S-23
S-24
S-25
3.3
Střet úrovňového křížení železniční spojky s vlečkou,
stávající dopravní a technickou infrastrukturou a
záplavovým územím Q100
Střet rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti,
ostatních záměrů dopravní infrastruktury se stávající
dopravní a technickou infrastrukturou, propojení území
městskými cyklistickými stezkami a navrhovaného
tramvajového napojení
Střet rozvojové plochy bydlení, ostatních záměrů
dopravní infrastruktury s prvky ÚSES a stávající
veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou a s
bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy
ochrany, ochranným pásmem lesa 50 m
Střet záměru navrhované silnice zajišťující propojení
území se stavem v území, vč. jeho aktuálního dopravně
technického řešení
Střet záměru vybraného ze ZÚR MSK - dopravní
infrastruktura s ÚSES, stávající veřejnou technickou
infrastrukturou
Střet rozvojových ploch bydlení, ostatních záměrů
dopravní infrastruktury (navrhované tramvajové
napojení, cyklistické stezky městské), plochy k obnově
nebo opětovnému využití znehodnoceného území s
ÚSES, s veřejnou technickou infrastrukturou, s bonitně
cennými zemědělskými pozemky I. a II. třídy ochrany
Střet ostatních záměrů - dopravní infrastruktura
(cyklistické stezky městské, dálkové a regionální) s
bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy
ochrany a stávající veřejnou technickou infrastrukturou
Střet ostatních záměrů technické, dopravní
infrastruktury a ÚSES se stávající veřejnou technickou
infrastrukturou, ochranným pásmem lesa 50 m,
podrobným odvodňovacím zařízením
Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu s ochranným
pásmem železniční tratě celostátní, stávající veřejnou
Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu, ostatním
záměrem technické infrastruktury s ochranným
pásmem železniční tratě celostátní, stávající veřejnou
technickou infrastrukturou a ochranným pásmem lesa
50 m
Střet ostatních záměrů technické, dopravní
infrastruktury a ÚSES se stávající veřejnou technickou
infrastrukturou, ochranným pásmem lesa 50 m,
potenciální sesuvné území a stávajícím ÚSES
ÚPO řeší návrhem plochy pro technickou
rekultivaci, s povinností prověřit uspořádání
ploch s rozdílným způsobem využití územní
studií a následně provést změnu ÚPO.
Po dohodě s SŽDC byl tento záměr vypuštěn.
dokumentaci.
podrobné dokumentace, vytvořit
mimoúrovňové křížení ÚSES a dopravy.
dokumentaci.
dokumentaci.
dokumentaci.
Mimo řešené území.
Mimo řešené území.
V návrhu ÚPO jsou kolize zkoordinovány.
POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE
3.3.1 Řešené území
Řešeným územím Územního plánu Ostravy je celé území statutárního města Ostravy, které tvoří
současné městské obvody:
Hošťálkovice
Hrabová
Krásné Pole
Lhotka
Mariánské Hory a Hulváky
Martinov
Michálkovice
Moravská Ostrava a Přívoz
Nová Bělá
Nová Ves
Ostrava – Jih
Petřkovice
46
odůvodnění
Plesná
Polanka nad Odrou
Poruba
Proskovice
Pustkovec
Radvanice a Bartovice
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Svinov
Třebovice
Vítkovice
Plnění:
ÚPO řeší celé území města Ostravy a zohledňuje jeho členění na výše uvedené městské obvody.
3.3.2
Požadavky vyplývající ze strategických rozvojových dokumentů města
Nad rámec požadavků zadání ÚPO se zpracovaný návrh ÚPO zabývá i dalšími cíli, stanovenými
koncepčními materiály pro územní rozvoj města, například Strategickým plánem rozvoje statutárního
města Ostravy na léta 2009 – 2015, který vymezuje tyto úkoly:
Trvale posilovat metropolitní funkce města,
Plnění:
ÚPO posiluje metropolitní funkce města. Zejména veškeré funkce, které město poskytuje svým
obyvatelům, návštěvníkům a organizacím, které jsou v kontextu širšího regionu výjimečné. ÚPO
podporuje zajištění kvalitních funkcí zejména na úseku administrativy, kultury, sportu, školství,
zdravotnictví, volnočasových a obchodních aktivit a dopravy.
Zvýšit atraktivitu města
Plnění:
ÚPO vytváří nové zastavitelné plochy a tím umožňuje realizaci nových architektonických a
urbanistických souborů.
Překonat nekompaktní strukturu města
Plnění:
ÚPO navrhuje kvalitní dopravní a funkční propojení jednotlivých městských částí, včetně provázání
jejich center. Současnou nekompaktní strukturu nelze propojit dostavbou městských částí např.
Porubu s Ostravou Jih, Novou Vsí a Mariánskými Horami s ohledem na existenci Oderské nivy,
hájení nadregionálního biocentra a biokoridoru podél řeky Odry, hájení CHKO a přírodních
rezervací. K propojení dochází posílením rekreační funkce tohoto přírodního území, především jako
důležitého oddychového a rekreačního zázemí města a přilehlých městských obvodů.
V prognóze vývoje počtu obyvatel předpokládat stabilizaci obyvatel v příštích cca 15 letech na úrovni
310 000.
Plnění:
V rámci zpracování návrhu ÚPO byly prověřeny současné a odhadované sociodemografické
podmínky ve městě Ostravě. Vzhledem ke stávajícímu vývoji v této oblasti bylo konstatováno, že
požadovaná úroveň 310 000 obyvatel v příštích 15letech není reálná, nicméně je nutno přijmout
taková územní opatření, aby se současný trend úbytku obyvatel omezil, až zastavil. Proto se územní
plán zabývá přípravou kvalitních podmínek pro rozvoj podnikání, pracovních příležitostí, bydlení a
rekreace obyvatel města. Na základě Sociodemografického návrhu je pro výpočet kapacit, na které
je návrh územního plánu koncipován, uvažováno s reálným počtem trvale bydlících obyvatel na
úrovni 290 000.
3.3.3 Požadavky městských obvodů, právnických a fyzických osob
V rámci projekčních prací na návrhu ÚPO posuzoval zpracovatel veškeré výhledové záměry města
obsažené v jednotlivých koncepčních materiálech (uvedených v jiných statích odůvodnění), včetně
mapování současných známých požadavků města i jeho městských obvodů na rozvoj jak bytové
zástavby, tak i ploch pro podnikání, občanskou vybavenost, sportovní plochy, či doplnění ploch
zeleně. Při tomto mapování vycházel zpracovatel i z usnesení zastupitelstva města, které posoudilo
v průběhu prací na návrhu ÚPO uplatněné návrhy na změny současného územního plánu. Tam, kde
zastupitelstvo rozhodlo nepořídit změnu současného územního plánu, uložilo ÚHA, aby prověřil
47
odůvodnění
v rámci prací na návrhu ÚPO, zda lze podaný návrh na změnu do výsledného řešení zapracovat.
Zpracovatel podané návrhy prověřil v rámci plnění úkolu stanoveného schváleným zadáním nového
ÚPO, tj. posoudit aktuálnost urbanistické koncepce města obsažené v současném územním plánu,
společně s posouzením koncepce dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, koncepce zeleně
atd., a tam, kde již koncepce nebyla aktuální, navrhl nové řešení. Požadavky a návrhy na změnu
stávajícího územního plánu, které se nedostávaly do rozporu s platnou legislativou, byly
zapracovány do návrhu ÚPO, bylo aktualizováno urbanistické řešení a koncepce zastavitelných
ploch. Bylo přihlédnuto k účelnému využití zastavěného území a potřebám vymezení nových
zastavitelných ploch.
Tabulka 11:
Tabulka požadavků MO, PO a FO
Žádosti č. 1-11 jsou řešeny samostatnými změnami ÚPl *1994
č.
12
č.
13
č.
14
15
č.
16
žadatel:
Ing. Kryl Marcel
popis
žádosti:
p.č. 2477, 2479/1 a 2474/5 zařadit do plochy "Lehký průmysl, sklady, drobná
výroba"
vyhodnocení:
Předmětná lokalita se nachází v nadregionálním biokoridoru a biocentru, okrajově
parcely zasahují také do přírodní rezervace Rezavka a do ploch systému NATURA
2000. Lokalita se nachází v záplavovém území. Zasahuje zde i významný krajinný
prvek údolní niva.
Vzhledem k výše uvedenému nelze žádosti vyhovět. Předmětná lokalita se nachází v
místech s několika přírodními hodnotami, které jsou chráněny zákonem. Navíc je zde
i záplavové území, kdy úkolem územního plánování dle § 19 stavebního zákona je
vymezovat nové plochy tak, aby nebyly ohrožovány přírodními katastrofami.
žadatel:
Ing. Čížek Petr
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 2474/1,6,7,8,9,10,11,12,15,16,17,18, 2476 zařadit do plochy "Lehký
průmysl, sklady, drobná výroba"
žadatel:
Ing. Šupčík Jiří
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 1315/10, 1315/14 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Wrobel Martin
popis
žádosti:
p.č. 737/7, 745/1, 748, 747/1, 746 a část 749/1 zařadit do ploch, které
umožní umístění staveb pro chov koní a nutné zázemí, spolu se stavbami
pro potřeby jezdeckého klubu
vyhodnocení:
Útvar hlavního architekta požadavek posoudil a do územního plánu jej zapracoval
následovně: pozemek parc. č. 749/1 byl celý zahrnut do plochy se způsobem využití
"Bydlení v rodinných domech", čímž koncepčně navazuje na okolní plochy bydlení,
do této plochy lze podmíněně umístit objekty pro chov hospodářských zvířat. Nelze
vzhledem ke stávající zástavbě vymezit plochu hlavního využití, která umožňuje
výstavbu objektů pro chov zvířat. Ostatní požadované pozemky byly zařazeny do
plochy způsobu využití "Louky", jelikož se nacházejí ve stanoveném záplavovém
území. Úkolem územního plánování dle § 19 stavebního zákona je vytvářet podmínky
pro snižování nebezpečí přírodních katastrof a proto nejsou v těchto lokalitách
vymezovány nové zastavitelné plochy. V rámci plochy způsobu využití "Louky" lze
podmíněně umístit relaxační a rekreačně-sportovní zařízení. Požadavku bylo v rámci
místních podmínek vyhověno, samotné povolení záměru bude posuzováno až v
rámci územního řízení nad konkrétní dokumentací.
žadatel:
Credit property k.ú.: Heřmanice
a.s.
p.č. 370/1, 370/3, 370/12, 370/19, 390/13, 390/15, 391/37, 393/2, 393/4,
393/6 a části pozemků p.č. 370/2, 370/4, 370/5, 371/1, 390/16, 391/2, 393/7
zařadit do plochy "Bydlení individuální"
popis
žádosti:
k.ú.:
k.ú.:
Svinov
Svinov
Lokalita vymezená požadavkem se nachází v nadregionálním biokoridoru a
biocentru. Část pozemku parc. č. 2474/1 zasahuje do přírodní rezervace Rezavka a
do ploch NATURA 2000. Lokalita se nachází v záplavovém území. Zasahuje zde i
významný krajinný prvek údolní niva.
Vzhledem k výše uvedenému nelze žádosti vyhovět. Předmětná lokalita se nachází v
místech s několika přírodními hodnotami, které jsou chráněny zákonem. Navíc je zde
i záplavové území, kdy úkolem územního plánování dle § 19 stavebního zákona je
vymezovat nové plochy tak, aby nebyly ohrožovány přírodními katastrofami.
k.ú.:
Hrabová
Žádosti bylo vyhověno, řešená plocha je v novém ÚP součástí zastavitelné plochy se
způsobem využití Bydlení v rodinných domech s označením B230.
k.ú.:
Lhotka u Ostravy
48
odůvodnění
č.
17
č.
18
č.
19
č.
20
č.
21
vyhodnocení:
Pozemky, jsou situovány v poměrně obtížném terénu s výskytem vzrostlé zeleně.
Lokalita je problematická i z hlediska řešení technické infrastruktury, která se zde v
současné době nevyskytuje.
Žádost o zahrnutí výše jmenovaných pozemků do plochy bydlení byla Útvarem
hlavního architekta prověřena, ale na základě zjištěného stavu v území nebyl
požadavek do územního plánu zapracován.
žadatel:
Sněhota Martin
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 1707/1 zařadit do plochy "Živnostenské území"
žadatel:
Ulmann Aleš
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 2528/6 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Orosz Miroslav
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Valder Tomáš
popis
žádosti:
zrušit na pozemcích p.č. 525, 523, 524/1, 520/1, 520/2 plánovanou
komunikaci spojující ulici Nad Porubkou a ul. Psohlavců a parcely ponechat
pouze v ploše "Bydlení individuální"
vyhodnocení:
Navrhovaná komunikace mezi ulicemi Nad Porubkou a Psohlavců zajišťuje dopravní
napojení zastavitelných ploch v k.ú. Svinov (v ÚP označeny B112 a B113) na místní
dopravní síť městského obvodu Svinov. Tato dopravní trasa je vzhledem k okolní
husté zástavbě rodinných domů navržena v území s minimální zástavbou a v
podstatě představuje jediné vhodné řešení, které zlepší dopravní situaci i v širším
okolí. Z tohoto důvodu nebylo návrhu pana Valdera vyhověno a návrh komunikace
byl ponechán i v novém ÚPO.
žadatel:
SEP systém
k.ú.: Svinov
s.r.o.
p.č. 1923/3, 1923/4, 1923/9, 1926/2, 1940/2 zařadit do plochy "Lehký
průmysl, sklady, drobná výroba"
popis
žádosti:
č.
22
49
k.ú.:
Hrabová
Požadavek nelze do ÚPO zapracovat, jelikož se předmětná lokalita nachází v
nadregionálním biokoridoru, který je vymezen i v nadřazené územně plánovací
dokumentaci ZÚR MSK.
k.ú.:
Polanka nad Odrou
Pozemek se nachází z hlediska ochrany ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o
půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k
územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel
být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Požadavku z těchto
důvodů nebylo vyhověno.
k.ú.:
Stará Plesná
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu územního plánu a zjistil, že
2/3 pozemku p.č. 918/41 se již nacházejí v ploše "Bydlení individuální". Zbývající část
pozemku je v ploše "Orná půda". K rozdělení pozemku mezi dvě funkční plochy došlo
na základě vymezení zastavitelné plochy (dle nového ÚP označení B8) jako spojnice
dvou lomových bodů. Zařazením celé parcely č. 918/41 do plochy určené k výstavbě
rodinných domů není z hlediska urbanistické koncepce dobrým řešením. Plocha
bydlení by tak vystupovala ze stávající zástavby v úzkém pásu do volné krajiny, čímž
by narušila celistvost zemědělsky obhospodařované půdy. Požadavku na změnu
nebylo vyhověno i s přihlédnutím ke skutečnosti, že v blízkosti předmětného
pozemku se nachází velké množství zastavitelných ploch, které nejsou dosud využity.
k.ú.:
Svinov
vyhodnocení:
Požadavek na změnu navrhuje účelné využití plochy uzavřené mezi stávajícími
komunikacemi (mimoúrovňové křížení ul. Rudné s ul. Polaneckou). Lokalita navazuje
na stávající plochy lehkého průmyslu. Předmětná plocha je v novém ÚP součástí
zastavitelné plochy se způsobem využitím Lehký průmysl s označením P21.
žadatel:
TJ FC Baník
k.ú.: Slezská Ostrava
Ostrava
p.č. 1355 zahrnout do plochy "Bydlení hromadné"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
23
žadatel:
Z důvodu změny vlastníka předmětného pozemku a změny jeho záměrů, tj.
zachování sportovního využití plochy, nebyla žádost akceptována.
Bazaly, a.s.
k.ú.:
Slezská Ostrava
č.
24
č.
25
č.
26
č.
28
č.
29
odůvodnění
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 1706, 1708, 1709/2 zahrnout do plochy "Bydlení hromadné"
žadatel:
Ing. Vikuková
Liliana
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 578/9 a 970/5 zahrnout do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Ulmann Aleš
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 2532/4 zahrnout do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Ing. Lukaštík Pavel
popis
žádosti:
vyhodnocení:
parcely PK 711/1, 712 a 713/3 zahrnout do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Kolářová Martina
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 918/9, 918/30 a 918/31 zahrnout do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Hrstková Marie
popis
žádosti:
p.č. 397, 815/1 a 248 zahrnout do plochy "Zahrady a zahrádkové osady"
Z důvodu změny vlastníka předmětných pozemků a změny jeho záměrů, tj.
zachování sportovního využití plochy, nebyla žádost akceptována.
k.ú.:
Koblov
Pozemek p.č. 578/9 je situován v bezprostřední blízkosti regionálního biokoridoru a je
zařazen do III. třídy ochrany ZPF. Pozemek nenavazuje na zastavěné území a není
napojen na dopravní ani technickou infrastrukturu. Nesplňuje požadavky úkolů
územního plánování, zejména hospodárné využívání veřejné infrastruktury a účelné
využití a uspořádání území. Vzhledem k zjištěným hodnotám a limitům v území
nebylo žádosti vyhověno.
Pozemek p.č. 970/5 je situován v bezprostřední blízkosti plochy hřbitova, kde se dle
platné legislativy vymezuje ochranné pásmo. Do tohoto pásma není vhodné
z urbanistických a pietních důvodů umísťovat plochy pro bydlení. Vzhledem k
zjištěným limitům v území nebylo žádosti vyhověno.
k.ú.:
Polanka nad Odrou
Návrhem je požadováno zařadit část pozemku p.č. 2532/4 do plochy „Bydlení
individuální“. V současné době je tento pozemek využívána vlastníkem jako
zemědělská půda. Útvar hlavního architekta požadavek prověřil a zjistil, že se
pozemek nachází v oblasti s II. třídou ochrany zemědělské půdy (dle vyhlášky č.
48/2011 o stanovení tříd ochrany), jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze
vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen
podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který
však předmětný záměr nesplňuje. Na základě zjištěného se požadavku pana
Ulmanna nevyhovuje.
k.ú.:
Polanka nad Odrou
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na zařazení cca 2,4 ha zemědělské
půdy do plochy Bydlení individuální a zjistil, že se předmětné pozemky nachází na
plochách ve II. třídě ochrany ZPF, jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze
vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen
podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který
však předmětný záměr nesplňuje. Do SZ části pozemku zasahuje hranice plošného
sesuvu. Pozemky se navíc vyskytují ve volné krajině bez vazeb na stávající
zastavěné plochy a tím i bez vazeb na technickou infrastrukturu. Úkolem územního
plánování je stanovení urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty území a na
hospodárné využívání veřejné infrastruktury, což by nebylo splněno, proto nebylo
požadavku pana Lukaštíka vyhověno.
k.ú.:
Stará Plesná
Útvar hlavního architekta prověřil možnost zařazení pozemků p.č. 918/9, 918/30 a
918/31 do plochy „Bydlení individuální a zjistil, že se jedná o plochu o rozloze
necelých 2 ha zemědělské půdy s II. a III. třídou ochrany. Do SV části předmětné
lokality zasahuje navrhovaná komunikace, která bude řešit odklonění dopravy ze
zastavěné části Staré Plesné z ulice Karla Svobody a bude tvořit páteřní komunikaci
zastavitelné plochy B8. Přes JZ část pozemku podél hranice lesa prochází
vysokotlaký plynovod s poměrně rozsáhlým bezpečnostním pásmem. Vzhledem k
zjištěným hodnotám a limitům v území nebylo žádosti vyhověno.
k.ú.:
Stará Plesná, Nová Plesná
50
odůvodnění
č.
30
vyhodnocení:
Pozemky p.č. 397 a 815/1 se nachází v k.ú. Stará Plesná a pozemek p.č. 248 se
nachází v k.ú. Nová Plesná. Nejedná se o jednu lokalitu, ale o různě rozmístěné
pozemky v rámci dvou katastrů. Útvar hlavního architekta prověřil možnost zařazení
těchto pozemků do plochy „Zahrady, zahrádkové osady“ dle požadavku majitelky.
Bylo zjištěno, že všechny zmiňované pozemky jsou součástí územního systému
ekologické stability (pozemky p.č. 815/1 a 248 jsou součástí místního biokoridoru a
pozemek p.č. 397 je součástí interakčního prvku), všechny tři pozemky se nachází
také v údolní nivě Plesenského potoku. Využití těchto pozemků jako zahrad
koncepčně nenavazuje na místní územní podmínky, jelikož se pozemky nacházejí ve
volné krajině a vyskytuje se zde i vzrostlá zeleň. Vzhledem k výskytu přírodních
hodnot a ochraně volné krajiny nebylo žádosti paní Hrstkové vyhověno. Pozemky
jsou v ÚPO zařazeny v plochách přírodě blízkých tj. lesy, krajinná zeleň a louky.
žadatel:
MEN R.S.
k.ú.: Muglinov
Comp.,s.r.o.
p.č. 392/1, 356/7, 356/13 zahrnout do plochy "Lehký průmysl, sklady, drobná
výroba"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
32
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
33
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
34
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
35
č.
36
51
Žádosti bylo částečně vyhověno, pozemky p.č. 392/1 a 356/7 jsou v novém ÚP
součásti plochy s funkčním využitím lehký průmysl, čímž byla rozšířena stávající
plocha lehkého průmyslu. Parcela p.č. 356/13 byla ponechána v ploše ochranné
zeleně z důvodu ochrany stávajících ploch bydlení před hlukem a prachem z ul.
Betonářské.
OSA Projekt,
k.ú.: Nová Ves u Ostravy
s.r.o.
p.č. 195/1 zahrnout do plochy "Lehký průmysl, sklady, drobná výroba"
Žádosti bylo vyhověno, řešená plocha je v novém ÚP součástí zastavitelné plochy s
funkčním využitím Lehký průmysl s označením P29.
Veselková
k.ú.: Stará Plesná
Ingrid
p.č. 55 zahrnout do plochy "Bydlení individuální"
Pozemek je umístěn ve VKP ze zákona o ochraně přírody a krajiny - údolní niva.
Žádosti nebylo vyhověno.
Grulichová
k.ú.: Nová Bělá
Marie
p.č. 1313, 1314 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
Pozemek se nachází z hlediska ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o půdy vysoce
chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu
plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný
zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Do pozemku zasahují ochranná
pásma významných inženýrských sítí - vodovod DN 1200, VVN 110 KV a vedení
plynu STL. Požadavku z těchto důvodů nebylo vyhověno.
k.ú.:
Vítkovice
žadatel:
Ing. Huťková
Svatava
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
p.č. 95 zařadit do plochy "Občanská vybavenost"
popis
žádosti:
č.
37
Požadavku nelze vyhovět z důvodu nemožnosti dopravního připojení plochy.
Šťulová
k.ú.: Polanka nad Odrou
Jarmila
PK 179/8, 179/10, 179/12, 179/14 zařadit do plochy "Lehký průmysl" a
"Bydlení individuální" dle žádosti
vyhodnocení:
Pozemky se nachází z hlediska ochrany ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o
být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Pozemky se navíc nachází
v ochranném pásmu dálnice D1, kde nelze umísťovat zástavbu, respektive v jejím
hlukovém pásmu. Požadavku z těchto důvodů nebylo vyhověno.
žadatel:
TARGET, s.r.o.
popis
žádosti:
p.č. 4332/1, 4333, 4334 zařadit do plochy "Lehký průmysl"
k.ú.:
Slezská Ostrava
č.
39
č.
40
vyhodnocení:
Z důvodu ochrany vzrostlé zeleně a vymezení územní rezervy pro stavbu "východní
obvodové", včetně jejího dopravního propojení s ulicí Slívovou bylo žádosti vyhověno
pouze částečně.
žadatel:
Penkov Martin
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Ing. Čechová
Ivana
p.č. 787/16 převést z plochy "Orná půda" na plochu "Zemědělská půda
ostatní"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
41
č.
42
Stará Plesná
Požadavku na změnu bylo částečně vyhověno. Do plochy bydlení byla zařazena část
pozemku, která je situována mimo nově vymezovaný ÚSES s označením MBK 600.
Místní biokoridor MBK 600 vymezený v ÚPO propojuje prvky ÚSES a to regionální
biokoridor RBK 13-4 a místní biocentrum MBC 601. Územní systém ekologické
stability (ÚSES) je navržen na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů v
krajině, které vzájemně propojeny vytvoří ekologicky stabilní funkční síť krajiny. Pro
dosažení tohoto cíle bylo nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj
ekologicky stabilnějších společenstev a tyto prostory rozmístit tak, aby byly v jejich
síti zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev a tak byly
vytvořeny podmínky pro zachování genofondu.
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a zjistil, že se předmětná
parcela o rozloze 1 ha nachází v kvalitní zemědělské půdě s II. třídou ochrany, která
je v současné době součástí rozsáhlé plochy obhospodařované zemědělské půdy.
Jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a
jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Tyto skutečnosti
neodpovídají regulativům pro plochu „Zemědělskou půdu ostatní“, která byla
vymezována přednostně pro menší plochy orné půdy. Nový ÚPO vymezuje v souladu
s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění
pozdějších předpisů „Plochy zemědělské“, které dále dělí na „Plochy zemědělské
výroby“ a „Orná půda“. V novém ÚPO již není plocha „Zemědělská půda ostatní“. Na
základě uvedených skutečností nebylo žádosti Ing. Čechové vyhověno a parcela p. č.
787/16 byla ponechána v ploše způsobu využití „Orná půda“.
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
MaJ PROPERTY, k.ú.: Heřmanice
a.s.
žadatel:
k.ú.:
Stará Plesná
Řepková Marie
popis
žádosti:
č.
44
k.ú.:
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
43
odůvodnění
Pozemek je situován ve svažitém terénu s obtížným napojením na veřejnou
infrastrukturu. Úkolem územního plánování je stanovení urbanistické koncepce s
ohledem na hodnoty území a na hospodárné využívání veřejné infrastruktury, což
nelze v předmětné ploše splnit, proto nebylo požadavku vyhověno.
Požadavek na změnu byl prověřen a na základě zjištěných skutečností nebylo této
žádosti vyhověno. Na pozemku se vyskytuje vzrostlá zeleň, která představuje stabilní
část krajiny a pozitivně tak působí na své okolí. Úkolem územního plánování dle § 19
stavebního zákona je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních
právních předpisů. V tomto případě se jedná o ochranu přírody a krajiny dle zákona
č. 114/1992 Sb. V novém ÚPO zůstává předmětná parcela v ploše krajinné zeleně.
Ing. Mikyta
k.ú.: Stará Bělá
Michal
p.č. 2687/1, 2687/2, 2687/3, 2687/4, 2687/5, 2687/6, 2687/7, 2687/8,
2687/9, 2687/14, 2687/16, 2687/23, 2694/3, 2695 zařadit do plochy
"Živnostenské území"
vyhodnocení:
Žádosti bylo vyhověno, řešená plocha je v novém ÚP součástí plochy způsobu využití
"Smíšené - bydlení a služby".
žadatel:
SMO Mob
k.ú.: Bartovice
Radvanice a
Bartovice
popis
žádosti:
52
odůvodnění
č.
45
vyhodnocení:
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu územního plánu z plochy
„Lehký průmysl“ na plochu určenou pro bydlení. Vzhledem k poloze řešené lokality v
blízkosti silnice I. třídy nebylo této žádosti vyhověno. Úkolem územního plánování je
vymezovat plochy s ohledem na veřejné zdraví. Vymezení plochy bydlení v lokalitě
ohrožované nadměrným emisemi (především hlukem a výfukovými plyny) a imisemi
tento zákonný požadavek nesplňuje. Nehledě k tomu, že zajištění podmínek pro
kvalitní bydlení v této lokalitě představuje nemalé finanční prostředky (protihlukové
stěny, dražší stavební prvky apod.) V rámci nové urbanistické koncepce byly plochy
LP v této lokalitě změněny na plochy způsobu využití "Ochranná zeleň" tak, aby
vznikla přirozená bariera mezi komunikací a stávajícími plochami bydlení.
žadatel:
SMO Mob
k.ú.: Lhotka u Ostravy
Lhotka
část pozemků p.č. 421/1, 421/2, 421/5, 427, 428, 429, 430, 730/1, 860, 889
a pozemky p.č. 431/1,2,3,4,5 a 730/5 do plochy Bydlení individuální
popis
žádosti:
č.
46
vyhodnocení:
Jedná se o dvě lokality podél ul. Petřkovická, v době posuzování žádosti byly tyto
plochy vymezeny pro funkci lehkého průmyslu. Obě plochy jsou obklopeny stávající
zástavbou rodinných domů. Z tohoto důvodu bylo žádosti vyhověno a předmětné
lokality jsou v novém ÚP součástí zastavitelných ploch s označením B42, B43 a B45
způsobu využití "Bydlení v rodinných domech".
žadatel:
SMO Mob
Plesná
p.č. 227/1, 227/2, 227/3 a 227/4 změnit z "Parků, parkově upravené zeleně"
na plochu "Zahrady, zahrádkové osady"
popis
žádosti:
č.
47
č.
48
vyhodnocení:
Na parcelách vymezených v požadavku na změnu se vyskytuje vzrostlá zeleň, která
je součástí registrovaného významného krajinného prvku "Zeleň u ul. Karla
Svobody". Významné krajinné prvky (VKP) jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením. Tyto plochy lze
využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo
oslabení jejích funkce. Převedením do plochy způsobu využití "Individuální rekreace zahrady" by došlo k narušení funkce VKP, proto se v tomto případě žádosti
nevyhovuje.
žadatel:
SMO Mob
Radvanice a
Bartovice
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 2014, 2015, 2016 a 2018 zařadit do plochy "Bydlení individuální
žadatel:
SMO Mob
k.ú.: Svinov
Svinov
změnit funkční využití p.č. 2664/2, 2664/3, 2668, 2669, 2670, 2671, 2672 z
plochy "Bydlení individuální" na plochu "Zahrady a zahrádkové osady"
popis
žádosti:
č.
49
k.ú.:
Bartovice
Po prověření žádosti ÚHA zjistil, že se jedná o stavební proluku ve stávající
zástavbě. V rámci nového ÚPO je předmětná lokalita vymezena v ploše způsobu.
využití "Bydlení v rodinných domech" a je součásti zastavěného území, pozemek
p.č.2018 se již v ploše určené pro bydlení nacházel. Požadavku se tedy vyhovuje.
vyhodnocení:
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a vzhledem k místním
podmínkám a vyskytujícím se problémům (poloha v blízkosti mimoúrovňové
křižovatky dálnice D1 a silnice I/11, návaznost na plochy lehkého průmyslu, umístění
v ploše nadregionálního biokoridoru a v záplavovém území) usoudil, že z
urbanistického hlediska není vhodné v této lokalitě vymezovat plochy pro výstavbu
rodinných domů. Z tohoto důvodu bylo žádosti vyhověno a předmětná lokalita je v
novém ÚPO vymezena v ploše „Individuální rekreace - zahrady“. Jelikož je toto
území ve značné míře využíváno pro funkci zahrádkové osady, byla upravena trasa
ÚSES tak, aby nezasahovala do stávajících zastavěných ploch.
žadatel:
Burkovičová
k.ú.: Heřmanice
Marta
p.č. 212/1 změnit funkční využití z plochy "Zemědělská půda ostatní" na
plochu "Bydlení individuální"
popis
žádosti:
53
č.
50
vyhodnocení:
Požadavek na změnu byl Útvarem hlavního architekta prověřen a na základě
zjištěných skutečností nebyl do návrhu nového ÚPO zapracován. Pozemek je
využíván jako obdělávaná zemědělská půda s II. třídou ochrany. Zařazením této
parcely do plochy "Bydlení individuální" by se plocha určená pro výstavbu převážně
rodinných domů přiblížila ke koridoru územní rezervy pro přeložku komunikace II/471
Bohumín – Rychvald – Radvanice (koridor převzat ze ZÚR MSK). Trasa koridoru je
situována SZ od p. č. 212/1. Úkolem územního plánování je chránit hodnoty území,
kterými jsou volná krajina a kvalitní zemědělská půda a také vymezovat plochy
bydlení s ohledem na veřejné zdraví a kvalitu bydlení. Z těchto důvodů nebylo
žádosti paní Burkovičové vyhověno.
žadatel:
Mgr. Macek
Martin
p.č. 2924/2 a 2952/4 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
51
č.
52
popis
žádosti:
p.č. 149/1, 149/2, 150/3, 150/4, 150/5, 151/1, 151/2, 152/1 zařadit do plochy
"Bydlení individuální"
vyhodnocení:
Jelikož se jedná o proluku ve stávající zástavbě, bylo požadavku na změnu
vyhověno. V novém ÚPO je tato lokalita vymezena jako zastavitelná plocha způsobu
využití "Bydlení v rodinných domech" s označením B85. Požadavku však nemohlo
být vyhověno v plném rozsahu z důvodu omezení, které vyplývá z respektování
nadřazené územně plánovací dokumentace kraje. JV od řešené lokality je vymezen
koridor územní rezervy pro přeložku komunikace II/471 Bohumín – Rychvald –
Radvanice. Tento záměr je do územního plánu Ostravy převzat ze Zásad územního
rozvoje Moravskoslezského kraje a musí být respektován.
žadatel:
Ing. Bezděk
k.ú.: Heřmanice
Milan
p.č. 237/2, 238/2, 238/6, 237/1, 238/4, 238/5, 237/3, 238/7 zařadit do plochy
"Bydlení individuální"
žadatel:
č.
55
k.ú.:
Heřmanice
Procházka Jiří
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
54
Záměr by neúměrně rozšířil plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" a
narušil by organizaci zemědělského půdního fondu. Z těchto důvodů nebylo
požadavku vyhověno.
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
53
odůvodnění
Záměr by nekoncepčně rozšířil plochy bydlení v ploše, která nenavazuje na ucelené
zastavěné plochy a nemá rozvinutou veřejnou infrastrukturu. Úkolem územního
plánování je stanovení urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty území a na
hospodárné využívání veřejné infrastruktury, což nelze v předmětné ploše splnit. Část
pozemků se nachází z hlediska ochrany ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o
být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Z těchto důvodů nebylo
Kubánkovi
Martin a Lucie
p.č. 398, 392 zapracovat do plochy "Bydlení individuální"
Pozemek je umístěn ve VKP ze zákona o ochraně přírody a krajiny - údolní niva.
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
Kupčová Vanda k.ú.: Polanka nad Odrou
PK 458/2 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Adámek
k.ú.: Nová Bělá
Miroslav
p.č. 1155 a 1164/6 zařadit do plochy "Bydlení individuální" a úprava hranice
místního biokoridoru
popis
žádosti:
vyhodnocení:
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu územního plánu a zjistil, že
se jedná o PK parcelu o výměře cca 1,2 ha, která se nachází mezi dvěma plochami
určenými k zástavbě rodinnými domy. Do nového územního plánu byla tato proluka
zapracována pouze částečně, a to jako zastavitelná plocha B133 se způsobem
využití "Bydlení v rodinných domech". Výměra plochy odpovídá potřebě tří rodinných
domů a je omezena tak, aby nedocházelo k rozšiřování zástavby do volné krajiny.
Požadavku se částečně vyhovuje. Byla vymezena zastavitelná plocha způsobu
využití "Plochy smíšené - bydlení a služby" v rozsahu současně užívaného území pro
autoprovoz. Vymezení nadregionálního biokoridoru bylo upraveno.
54
odůvodnění
č.
56
č.
57
č.
58
č.
59
č.
60
k.ú.:
Mariánské Hory
žadatel:
SMO Mob
Mariánské Hory
a Hulváky
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 736/1 zařadit do plochy "Lehký průmysl"
žadatel:
ODRA, o.s.
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 889, 890/1 zařadit do plochy "Areály volného času, Sportovní areály"
žadatel:
ODRA, o.s.
popis
žádosti:
p.č. 2879/10, 2879/4, 3850/3, 3850/5, 3851/6, 2879/12, 2886/3, 2904/10,
2904/3, 2899, 3839/1, 2904/16, 2901/1, 2902/2, 2902/1, 2886/9, 2886/15,
2904/17, 2904/18, 468/1, 468/2, 468/3, 468/4
vyhodnocení:
Stejně tak jako u žádosti č. 57 je žadatelem Občanské sdružení pro rozvoj regionu
ODRA, o.s. a požadují změnu vypsaných parcel na plochy „Areály volného času nebo
Sportovní areály“. Útvar hlavního architekta tento požadavek prověřil a zjistil, že
lokalita dotčená požadavkem se nachází ve stejném území jako požadavek č. 57 jen
výše proti proudu toku Odry, tzn., leží na hranici s CHKO Poodří a NATUROU 2000.
Přímo do lokality zasahuje údolní niva vodního toku Odra. ÚPO vymezuje v
předmětném území podél toku Odry plochy způsobu využití „Krajinná zeleň“ jako
ochranu VKP údolní nivy (chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny) a dále od toku pak plochy se způsobem využití „Louky“, které dle regulativů
umožňují využít pozemky začleněné do této plochy pro relaxační a rekreačně
sportovní zařízení (např. loděnice, travnatá hřiště a plochy určené pro slunění), čímž
je požadavku částečně vyhověno.
žadatel:
Pawlasová Věra
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Večeřová Vítězslava
k.ú.: Stará Bělá
Burakowski Adam
p.č. 1855, 1856/1 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
popis
žádosti:
55
Pozemek vymezený v požadavku na změnu ÚP Ostravy je součástí územního
systému ekologické stability (ÚSES) a zasahuje zde také údolní niva Černého
potoka. Vzhledem k výskytu přírodních hodnot a ochraně ÚSES dle zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nebylo žádosti městského obvodu
vyhověno a předmětný pozemek je v rámci nového územního plánu součástí plochy
se způsobem využití "Krajinná zeleň".
k.ú.:
Výškovice u Ostravy
Předmětná lokalita se nachází ve volné krajině na hranici přírodní rezervace
Polanecký les a CHKO Poodří. Tato oblast je díky své výjimečnosti zařazena také do
systému NATURA 2000. Jedná se o soustavu chráněných území, jejímž cílem je
zabezpečit ochranu živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť. V předmětné
lokalitě jsou vyhlášeny oba typy chráněných území a to ptačí oblast a evropsky
významná lokalita. Nový územní plán vzhledem k výše jmenovanému vymezuje na
p.č. 899 plochu způsobu využití „Krajinná zeleň“ z důvodu ochrany stávající vzrostlé
zeleně. Na pozemku p.č. 890/1 je pak vymezena plocha způsobu využití „Louky“,
která dle regulativů umožňuje využít tento pozemek pro relaxační a rekreačně
sportovní zařízení (např. loděnice, travnatá hřiště a slunící plochy). Navrhovatel
požadoval změnu územního plánu ze stávající plochy způsobu využití „Lesy“ na
„Areály volného času“ nebo „Sportovní areály“ z důvodu obnovy bývalé loděnice.
Nový způsob využití plochy částečně požadavku vyhovuje.
k.ú.:
Stará Bělá, Polanka
k.ú.: Hošťálkovice
Územím, dotčeným požadavkem na změnu, prochází ÚSES (místní biokoridor), který
je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vymezován ve veřejném
zájmu, aby zajistil uchování a reprodukci přírodního bohatství, a aby příznivé působil
na okolní méně stabilní části krajiny a vytvářel základ pro mnohostranné využívání
krajiny. Z hlediska ochrany ZPF se zde nachází velmi kvalitní zemědělská půda s I.
třídou ochrany. Oba pozemky se pak nachází ve volné krajině bez kontaktu na
stávající zástavbu. Zahrnutí p.č. 1717/4 a 1717/5 do ploch určených pro bydlení není
možné vzhledem k vyskytujícím se hodnotám a limitům, proto nebylo žádosti o
změnu vyhověno.
č.
61
vyhodnocení:
Požadovaná lokalita se nachází v ploše způsobu využití „Zemědělské půdy ostatní“ a
v současnosti jsou tyto pozemky využívány jako orná půda. Z hlediska ochrany ZPF
se jedná o velmi kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Požadavek na
změnu nebyl do nového územního plánu zapracován, jelikož se pozemky nacházejí
ve volné krajině a nenavazují na zastavěné území. Jejich zahrnutím do ploch bydlení
by došlo k nekoncepčnímu zastavování území a k narušení celistvosti zemědělské
půdy, což je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování dle § 18 a § 19 stavebního
zákona (účelné využití území, ochrana nezastavěného území).
žadatel:
Ing. Chytilová
k.ú.: Hrabová
Jitka
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
62
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
63
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
64
odůvodnění
Lokalita dotčená požadavkem na změnu se nachází ve volné krajině v ploše
registrovaného významného krajinného prvku s názvem Na Rybnících (Ostrava –
Hrabová) s charakteristikou území louky a rozptýlená zeleň. Významné krajinné prvky
jsou chráněny dle zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) před
poškozováním a ničením, kdy lze tyto plochy využívat pouze tak, aby nebyla
poškozena nebo oslabena jejich stabilizační funkce. Vymezení plochy bydlení v
tomto území je v rozporu s ochranou VKP. Ochrana přírodních hodnot je jedním z
hlavních cílů územního plánování k zajištění udržitelného rozvoje území. Z tohoto
důvodu nelze požadavku paní Chytilové vyhovět.
Ing. Menšíková k.ú.: Stará Bělá
Věra
p.č. 2628/16, 2628/32, 2628/33 a část 2627 zařadit do plochy "Bydlení
individuální"
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a zjistil, že z výše uvedených
parcel je p.č. 2628/16 a část parcely č.2627 již součástí plochy určené k zastavění (v
novém ÚP Ostravy plocha způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" s
označením B204), jelikož se v tomto případě jedná o proluku mezi stávající
zástavbou. Ostatní parcely p.č. 2628/32, 2628/33 a zbývající část p.č. 2627 jsou v
současné době využívány jako zemědělská půda. Tyto pozemky se nachází v oblasti
s II. třídou ochrany zemědělské půdy (dle vyhlášky č. 48/2011 o stanovení tříd
ochrany) a svou polohou vybíhají v úzkém pruhu do volné krajiny. Požadavku na
změnu nelze vyhovět, jelikož by došlo k nekoncepčnímu záboru kvalitní zemědělské
půdy.
Švidrnoch
Richard
PK 528 (p.č. 3760 a 3757) zařadit do plochy "Bydlení individuální"
Jedná se o lokalitu podél ul. Za Humny. Z hlediska ochrany ZPF se jedná o kvalitní
zemědělskou půdu s II. třídou ochrany půdy (dle vyhlášky č. 48/2011 o stanovení tříd
ochrany), jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze
výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Pro
bydlení se vymezuje pouze pruh podél ul. Za Humny v šířce cca 50 m. Na zbývající
ploše se požadavku pana Švidrnocha nevyhovuje.
žadatel:
Krajčovič René
k.ú.:
popis
žádosti:
p.č. 844/3, 915/7, 915/11, 846/3, 846/2, 844/2, 845/2, 847/1, 847/2, 847/3,
847/4, 860/7, 860/1, 860/5, 857, 856/2, 2014, 2012/1, 873/4, 860/6, 915/15,
915/16, 915/17,867, 915/43, 915/42, 915/44, 850, 860/3
vyhodnocení:
Útvar hlavního architekta prověřil možnost zapracování lokality vymezené výčtem
parcel do plochy „Sportovních areálu“ a zjistil, že požadavku nelze vyhovět.
Předmětné území se nachází v blízkosti toku Odry v údolní nivě, která je zařazena
mezi VKP chráněné ze zákona (114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Část
parcel zasahuje do soustavy NATURA 2000 (ptačí oblast Heřmanský stav – Odra –
Poolší) a dále je zde situován nadregionální a regionální ÚSES. Celá plocha se pak
nachází v záplavovém území, kdy úkolem územního plánování dle § 19 stavebního
zákona je vymezovat nové zastavitelné plochy tak, aby nebyly ohrožovány přírodními
katastrofami. Původním územním plánem byly plochy v tomto území zařazeny z
hlediska funkčního využití jako plochy způsobu využití „Lesy“, „Vodní plochy“,
„Zemědělská půda ostatní“ a na p.č. 844/2, 846/2 a 847/1,2 plocha způsobu využití
„Lehký průmysl, sklady, drobná výroba“. Vzhledem k vyskytujícím se přírodním
hodnotám a nutnosti jejich ochrany z hlediska posílení přírodního pilíře v
průmyslovém městě Ostravě, je toto území zařazeno do ploch krajinné zeleně s
navrženou plochou přestavby s označením PR8. Specifikací této přestavby je
asanace stávajícího areálu, dekontaminace území a zařazení plochy do ploch
krajinné zeleně.
Koblov
56
odůvodnění
č.
65
č.
66
č.
67
č.
68
Tomický Jan
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Raiskub Milan
popis
žádosti:
p.č. 2213 a část p.č. 2214 zařadit do plochy způsobu využití "Občanská
vybavenost" a posunutí místního biokoridoru mimo jeho pozemky
vyhodnocení:
Požadavku je částečně vyhověno. Pozemek p.č. 2213 je určen pro způsob využití
"Krajinná zeleň" z důvodu respektování stávající vzrostlé zeleně.
žadatel:
Staňková Žeňa
popis
žádosti:
p.č. 1751/1 a 1751/2 zařadit do plochy způsobu využití
"Zahrady,
zahrádkové osady" a posunutí místního biokoridoru mimo pozemky
žadatelky
vyhodnocení:
Na pozemku se vyskytuje vzrostlá zeleň, která představuje stabilní část krajiny a
pozitivně tak působí na své okolí. V tomto případě se jedná o ochranu přírody a
krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. Úkolem územního plánování dle § 19 stavebního
zákona je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů.
Z tohoto důvodu se žádosti nevyhovuje. V novém ÚPO zůstává předmětná parcela v
ploše způsobu využití "Krajinné zeleň".
žadatel:
Košťálová Marie
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
70
č.
71
Nekoncepční rozšíření bydlení v rodinných domech. Nachází se v ploše způsobu
využití "Krajinná zeleň". K objektu je problematický příjezd. Z těchto důvodů není
k.ú.:
k.ú.:
Slezská Ostrava
Petřkovice u Ostravy
k.ú. Bartovice
:
Nekoncepční rozšíření plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Plocha
je v hlukovém pásmu železnice. Z těchto důvodu se žádosti nevyhovuje.
ASPET k.ú.: Muglinov
INVEST
p.č. 479 zařadit do plochy "Živnostenské území"
Z důvodu nutnosti rovnoměrného rozložení ploch pro sport a volnočasové aktivity je
ponechán návrhem ÚPO původní způsob využití. Z tohoto důvodu se žádosti
nevyhovuje.
k.ú.:
Nová Bělá
žadatel:
Janek Jaroslav
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 1261/28, 1261/29 a 1375 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Rajský Roman
k.ú.: Nová Plesná
Mgr.
p.č. 254/1, 254/7 zařadit do plochy hřbitova (zvířecí hřbitov) popř. Bydlení
individuální
popis
žádosti:
vyhodnocení:
57
k.ú.:
Slezská Ostrava
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
69
Záměr by nekoncepčně rozšířil plochy bydlení v ploše, která je součástí ucelené
plochy zemědělské půdy a nemá rozvinutou veřejnou infrastrukturu. Pozemky se
nachází z hlediska ochrany ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o půdy vysoce
chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu
plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný
zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Úkolem územního plánování je
stanovení urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty území a na hospodárné
využívání veřejné infrastruktury, což nelze v předmětné ploše splnit. Z těchto důvodů
nebylo požadavku vyhověno.
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek. Plochy bydlení a hřbitova nelze
vymezit, územím prochází vedení tranzitního plynovodu VTL nad 4 MPa DN700.
Pozemek se nachází ve vymezeném koridoru pro zdvojení tohoto plynovodu, což je
pro dané území nepřekročitelným limitem. Územní plán Ostravy vymezuje plochy
způsobu využití "Hřbitovy" (dále tyto plochy nedělí). V současné době je v k.ú. Stará
Plesná vymezena plocha způsobu využití "Hřbitovy" se značnou rezervou pro
budoucí potřebu, proto není účelné vymezovat plochy nové. Požadavku se
nevyhovuje.
č.
72
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
73
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
74
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
75
č.
76
odůvodnění
Kozubová
Magdaléna
Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemky p.č. 598 a 602 v k.ú. Lhotka u
Ostravy do plochy určené pro výstavbu rodinných domů. Stávající funkční využití
plochy je „Orná půda“. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této
změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby na
stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou
ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se
způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením
B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem
územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit
vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch
určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo
požadavku na změnu vyhověno.
Puchalová
Jarmila
Ostravy do plochy určené pro výstavbu rodinných domů. Stávající způsob využití
změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby na
Kunovská Anna,
k.ú. Lhotka u Ostravy
Děrkas Zdeněk Mgr.
:
p.č. 604, 596, 612 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemky p.č. 604, 596 a 612 v k.ú. Lhotka
u Ostravy do plochy způsobu využití "Bydlení rodinných domech". Stávající způsob
využití plochy je „Orná půda“. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu
této změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby
na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou
žadatel:
Kmeťová Hana
k.ú.:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Macháček
Pavel
Lhotka u Ostravy
Ostravy do plochy způsobu využití „Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob
k.ú.:
Krásné Pole
58
odůvodnění
č.
77
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 1855, 1854/3 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Wiltschová
Dagmar
p.č. 592 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
78
č.
79
Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemek p.č. 592 v k.ú. Lhotka u Ostravy
do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech. Stávající způsob využití
změny a zjistil, že požadovaná parcela se nachází ve volné krajině bez vazby na
Zábřeh nad Odrou
Andrýsek Jiří Bc. k.ú.:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Vítkovi Valter a k.ú.: Lhotka u Ostravy
Uršula
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
59
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na zapracování pozemků p.č. 1855 a
1854/3 v k.ú. Krásné Pole do plochy „Bydlení individuální. Dle situace v území se
parcely nacházejí v ploše „Extenzivní louky“ bez vazby na stávající plochy bydlení.
Na SZ od lokality dotčené požadavkem se vyskytuje rozsáhlá plocha se způsobem
využití „ Chatové osady“. V rámci celého katastru Krásné Pole se nachází dostatečná
rezerva pro plochy určené k výstavbě rodinných domů, která navazuje na již
zastavěné plochy. Z hlediska efektivního územního plánování a s ohledem na
ochranu volné krajiny není vhodné předmětné parcely zařadit do zastavitelné plochy
k výstavbě rodinných domů.
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
80
Útvar hlavního architekta při prověřování požadavku zjistil, že předmětná parcela byla
rozdělena mezi dvě plochy s rozdílným způsobem využití a to mezi „Bydlení
individuální“ a „Rozptýlenou krajinnou zeleň“, přičemž plocha krajinné zeleně tvořila
proluku mezi již vymezenými plochami určenými k výstavbě rodinných domů. Při
vymezování zastavěného území v rámci nového územního plánu bylo postupováno v
souladu s § 58 stavebního zákona, který říká, že hranice zastavěného území se
vymezuje po hranici parcel (mimo výjimečné případy). Vzhledem k výše uvedenému
je v novém územním plánu celá parcela p.č. 833/6 v k.ú. Zábřeh nad Odrou součástí
zastavěného území se způsobem využití „Bydlení v rodinných domech".
do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob využití
FULL PROJECT, k.ú.: Radvanice
s.r.o.
p.č. 993/1, 991 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
Požadavku na změnu bylo částečně vyhověno. Zpracovatel návrhu nového
územního plánu musel v souladu s legislativou zapracovat do nově připravované
dokumentace plochy a koridory nadmístního významu, které jsou vymezeny v ZÚR
MSK. Přes lokalitu vymezenou v požadavku na změnu prochází dle nadřazené
územně plánovací dokumentace nadregionální biokoridor, který musí být územním
plánem Ostravy respektován. Do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných
odůvodnění
domech" byla zařazena pouze část parcely p.č. 993/1 v k.ú. Radvanice, která se
nachází mimo vymezený ÚSES. Pozemek parc. č. 991 v k.ú. Radvanice byl
ponechán v ploše lehkého průmyslu, jelikož byl vymezeným biokoridorem oddělen od
plochy bydlení a navazuje na stávající plochu lehkého průmyslu. Z urbanistického
hlediska toto řešení lépe odpovídá skutečnému stavu v území.
č.
81
žadatel:
popis
žádosti:
č.
82
vyhodnocení:
Žádosti se vyhovuje. Plocha je vymezena pro způsob využití "Bydlení v rodinných
domech".
žadatel:
SMO Mob Slezská k.ú. Kunčičky
Ostrava
:
Lokalitu Gorkého sad vymezenou ul. Lihovarská, Holekova a plochami
"Lehký průmysl, sklady drobná výroba" a "Bydlení hromadné" zařadit do
plochy způsobu využití "Parky, parkově upravená zeleň" (původní plocha
způsobu využití "Lesy").
popis
žádosti:
č.
83
č.
84
č.
85
SMO Mob Slezská k.ú. Slezská Ostrava
Ostrava
:
Lokalitu Františkov vymezenou ulicemi Na Baranovci, Na Šestém, Pod
Výtahem a Prokopská vymezit jako plochu "Bydlení individuální" (v současné
době je "Bydlení hromadné")
vyhodnocení:
Pozemek je umístěn v registrovaném VKP dle zákona o ochraně přírody a krajiny.
žadatel:
Holoubková
Zdeňka
popis
žádosti:
vyhodnocení:
PK 1020, 976 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Mrázková Anna
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 595, 605 zařadit do plochy "Bydlení individuální
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
Poledník Josef
k.ú.:
Martinov ve Slezsku
V době podání žádosti o změnu se předmětná lokalita nacházela z hlediska
funkčního využití v ploše „Orná půda“. Pozemky jsou zemědělsky obhospodařované,
velkého plošného rozsahu a z hlediska ochrany ZPF se jedná o velmi kvalitní
zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Požadavek na změnu nebyl do nového
územního plánu zapracován, jelikož se pozemky nacházejí ve volné krajině a
nenavazují na zastavěné území. Jejich zahrnutím do ploch bydlení by došlo k
nekoncepčnímu zastavování území a k narušení celistvosti zemědělské půdy, což je
v rozporu s cíli a úkoly územního plánování dle § 18 a § 19 stavebního zákona
(účelné využití území, ochrana nezastavěného území).
k.ú.:
Lhotka u Ostravy
Ostravy do plochy způsobu využití „Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob
určených k zastavění v této lokalitě a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo
do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob využití
60
odůvodnění
č.
86
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
87
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
88
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
89
č.
90
61
Zdravotní ústav k.ú.: Moravská Ostrava
se sídlem v
Ostravě
p.č. 1070/11 a 1070/23 zařadit do plochy "Občanská vybavenost"
Žádostí je navržena změna územního plánu z plochy způsobu využití „Parky, parkově
upravená zeleň“ na plochu způsobu využití „Občanská vybavenost“. Důvodem je
nutné rozšíření parkoviště pro potřeby stávajícího zdravotnického zařízení, kdy
dosavadní kapacita již nevyhovuje současné potřebě. Okolní parcely jsou zahrnuty v
plochách způsobu využití „Bydlení hromadné“ a „Zdravotnictví“. Na pozemcích parc.
č. 1070/11 a 1070/23 se místy nachází vzrostlá zeleň. Útvar hlavního architekta
prověřil potřebu této změny a posoudil její přínosy a rizika. Přínosem je navýšení
kapacity parkovacích míst v centru města v blízkosti zdravotnického zařízení, které
slouží široké veřejnosti. Rizikem této změny je vznik těchto ploch na úkor zeleně, kdy
ale citlivým projektem na nová parková stání lze stávající zeleň zachovat. Vzhledem k
veřejnému zájmu se žádosti na změnu vyhovuje a ÚPO ji vymezuje jako plochu
způsobu využití „Občanské vybavení – zdravotnictví“.
Vojteková
Jaroslava
do plochy způsobu využití „Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob využití
Lubojacká
k.ú.: Svinov
Marie
V době podání žádosti o změnu se předmětná lokalita nacházela z hlediska
funkčního využití v ploše způsobu využití „Orná půda“. Pozemky jsou zemědělsky
obhospodařované, velkého plošného rozsahu a z hlediska ochrany ZPF se jedná o
velmi kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Požadavek na změnu nebyl do
nového územního plánu zapracován, jelikož se pozemky nacházejí ve volné krajině a
nenavazují na zastavěné území. Jejich zahrnutím do ploch bydlení by došlo k
nekoncepčnímu zastavování území a k narušení celistvosti zemědělské půdy, což je
v rozporu s cíli a úkoly územního plánování dle § 18 a § 19 stavebního zákona
(účelné využití území, ochrana nezastavěného území).
k.ú.:
Stará Plesná
žadatel:
HOMOLA a.s.
popis
žádosti:
p.č. 229/10, 229/9, 229/13, 229/8, 229/6, 222/3, 222/1, 222/2, 229/3, 221/2,
221/1, 229/1, 229/7, 223/3, 223/1, 223/2, 229/5, 224/2, 224/1, 229/4, 225/2,
225/3, 225/1, 229/12, 229/2, 230/1, 230/2 zařadit do plochy "Bydlení
individuální"
vyhodnocení:
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a zjistil, že dle platné územně
plánovací dokumentace se v řešeném místě nachází plocha způsobu využití
„Zemědělské výrobní areály“. V této ploše jsou situovány budovy bývalého
zemědělského družstva, které již neplní svou funkci. Většinový vlastník těchto
pozemků firma Homola, a.s. požaduje zařadit tyto pozemky do plochy způsobu
využití „Bydlení v rodinných domech“. Toto řešení je v souladu s urbanistickou
koncepcí stanovenou novým územním plánem pro předmětnou lokalitu, proto se
žádosti vyhovuje. V novém ÚP je plocha bývalého zemědělského areálu navržena
jako plocha přestavby s označením PŘ1 s návrhovým využitím bydlení v rodinných
domech a parky.
žadatel:
Trakce-Real,
s.r.o.
k.ú.:
Stará Plesná
č.
91
popis
žádosti:
761/9, 763/3, 761/6, 763/38, 763/37, 763/1, 761/7, 763/34, 763/2, 763/23,
763/29, 763/28, 763/39 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
vyhodnocení:
Lokalita vymezená požadavkem se nachází severně od ulice K Hájku, kde navazuje
na území stávajícího hřbitova. Jedná se o zemědělsky obhospodařované pozemky o
rozloze přes 25 hektarů, kdy z hlediska ochrany ZPF se jedná o kvalitní zemědělskou
půdu s II. a III. třídou ochrany. Pozemky p.č. 763/2 a 763/39 navazují na již
zastavěné plochy vymezené podél ul. K Hájku, ostatní pozemky se nacházejí ve
volné krajině. Na území k.ú. Stará Plesná se již vymezeno velké množství ploch se
způsobem využití "Bydlení v rodinných domech", převážně v J a JZ části území, které
nebyly do současné doby zastavěny. Urbanistická koncepce vymezena novým
územním plánem pouze doplňuje plochy bydlení v návaznosti na již vymezené plochy
v J a JZ části a to formou proluk nebo ploch přestavby (bývalý zemědělský areál).
Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a
zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku
ploch určených k zastavění v této městské části, a z důvodu ochrany přírodních
hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno.
žadatel:
AWT Rekultivace, k.ú.: Slezská Ostrava
a.s.
Území centrálního odvalu Zárubek zahrnout do plochy "Drobná ochranná
zeleň"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
92
odůvodnění
žadatel:
popis
žádosti:
AWT Rekultivace, a.s. není vlastníkem pozemků dotčených návrhem na změnu,
vlastník pozemku RPG RE Management uplatnil požadavek na změnu (viz bod č.
92). Vyhodnocení žádosti o změnu viz tento bod.
RPG RE
k.ú.: Moravská Ostrava
Management,
s.r.o.
p.č. 3125, 3124, 3123, 3120, 3119, 3116, 3115, 3112, 3113, 3111, 3640/1,
3165, 3166, 3169, 3170, 3171/2, 3172, 3173, 3150/3, 3185/1, 3186/1,
3192/1, 3203/1, 3203/5, 3640/14, 3089, 3088/1, 3088/3 změnit z "Parky,
parkově upravená zeleň" na "Občanská vybavenost"
vyhodnocení:
Na pozemcích se vyskytuje vzrostlá zeleň, která v tomto případě představuje izolační
pásmo od ploch těžkého průmyslu a jeho negativních vlivů a pozitivně ovlivňuje
životní prostředí ve vazbě na blízké plochy způsobu využití "Bydlení a občanské
vybavení". Úkolem územního plánování dle § 19 stavebního zákona je vytvářet
podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů. Z tohoto důvodu se
žádosti nevyhovuje. V novém ÚPO zůstává předmětné území v ploše způsobu využití
"Ochranná zeleň".
žadatel:
RPG RE
k.ú.: Michálkovice
Management,
s.r.o.
p.č. 92/13, 261/15 a 90/4 změnit z "Parky, parkově upravená zeleň" na
"Občanská vybavenost"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
Z větší části bylo požadavku vyhověno, návrh ÚPO plocha způsobu využití "Bydlení v
rodinných domech", v které je možno umístit i objekty občanského vybavení do 1000
m² zastavěné plochy. Zbývající požadavek nebylo možno akceptovat z důvodu
vzrostlé zeleně a vymezení registrovaného významného krajinného prvku. Úkolem
územního plánování dle § 19 stavebního zákona je vytvářet podmínky pro ochranu
území podle zvláštních právních předpisů. V tomto případě se jedná o ochranu
přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb.
žadatel:
RPG RE
k.ú.: Radvanice
Management,
s.r.o.
p.č. 324/1, 324/2, 322/3, 322/1, 330 a 325 změnit z "Zemědělská půda
ostatní" a "Lesy" na funkční využití "Bydlení individuální"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
Požadované pozemky se nacházejí v ploše zemědělské půdy s nízkým stupněm
ochrany (IV. třída), v proluce mezi stávajícími plochami vymezenými pro bydlení.
Požadavku na změnu se vyhovuje s výjimkou p.č. 325, 330 (v současné době plocha
způsobu využití „Lesy“), na kterých se vyskytuje vzrostlá zeleň. Tyto dvě parcely jsou
v rámci nového územního plánu součástí plochy krajinné zeleně.
žadatel:
RPG RE
Management,
s.r.o.
popis
k.ú.:
Bartovice
62
odůvodnění
žádosti:
vyhodnocení:
Pozemek parc. č. 687 v k.ú. Bartovice je součástí zastavěného území, způsob využití
této plochy je „Sportovní areály“ s rozlohou více jak 1 ha. V okolí předmětné parcely
se nacházejí převážně plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech".
Vzhledem k okolní zástavbě se návrhu na změnu vyhovuje a plocha je v novém
územním plánu určena pro výstavbu rodinných domů.
žadatel:
RPG RE
Management,
s.r.o.
popis
žádosti:
p.č. 2406, 2408, 2409, 2410, 2411, 2412, 2414, 2413, 2415, 2419, 2417,
2416, 2421/1, 2421/2, 2438/, 2429/1, 2428, 2432/1 změnit funkční plochu
"Drobná ochranná zeleň" na "Lehký průmysl"
vyhodnocení:
Požadavku na změnu nelze vyhovět, jelikož stávající využití těchto ploch tvoří bariéru
mezi již vymezenými a zastavěnými plochami bydlení a mimoúrovňovou křižovatkou
na dálnici D1. V novém územním plánu jsou tyto plochy vymezeny pro dopravní
stavby, krajinnou a ochrannou zeleň. Samotné vymezení ploch lehkého průmyslu v
návaznosti na bydlení není z hlediska urbanistické koncepce vhodné vzhledem k
negativnímu vlivu na kvalitu bydlení. Navíc je zde i záplavové území, kdy úkolem
územního plánování dle § 19 stavebního zákona je vymezovat nové plochy tak, aby
nebyly ohrožovány přírodními katastrofami.
žadatel:
RPG RE
k.ú.: Heřmanice
Management,
s.r.o.
p.č. 274/1, 276/3, 276/1, 276/4 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
k.ú.:
Svinov
Lokalita se nachází z hlediska ochrany ZPF převážně ve II. třídě ochrany, jedná se
tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou
vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro
zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Přes
pozemek p.č. 274/1 navíc zasahuje koridor územní rezervy pro dopravu s označením
DK66/R. Požadavku se z těchto důvodů nevyhovuje.
k.ú.:
Slezská Ostrava
žadatel:
RPG RE
Management,
s.r.o.
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 4201, 4213, 4210, 4207, 4197 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
RPG RE
Management,
s.r.o.
popis
žádosti:
Centrální odval Zárubek, část A - p.č. 3637/1, 3637/45, 3637/49, 3637/6,
3637/7, 3637/8, 3637/15, 3637/11, 3637/27, 3637/28, 3637/30, 3637/29,
3637/14, 3637/13, 3637/12, 3637/26, 3637/25, 3637/24, 3637/20 zařadit z
plochy "Lesy" do funkční plochy "Sportovní areály"
vyhodnocení:
Žádosti o změnu bylo vyhověno a v lokalitě byla vymezena plocha způsobu využití
"Sport" s výjimkou pásu krajinné zeleně kolem stávajícího silničního tahu, která bude
sloužit jako přírodní bariera. Na této ploše se již vyskytuje vzrostlá zeleň. Využití
plochy způsobu využití "Sport" je podmíněno pořízením územní studie.
žadatel:
RPG RE
Management,
s.r.o.
Centrální odval Zárubek, část B - p.č. 3605/1, 3605/2, 3606/2, 3606/3,
3606/4, 3606/5, 3606/6, 3606/7, 3606/8, 3606/9, 3606/1, 3611/2, 3646/1,
3607/2, 3616, 3607/5, 3607/4, 3607/3, 3607/6, 3607/11, 3607/8, 5675/3,
5675/4, 5675/9, 5675/10, 5675/7, 5675/5 změnit z funkční plochy "Lesy" na
"Drobnou ochrannou zeleň"
popis
žádosti:
63
V blízkosti lokality vymezené požadavkem se nacházely plochy lehkého průmyslu,
které byly novým územním plánem změněny na plochy způsobu využití "Smíšené –
bydlení a služby", do této plochy byla začleněna i p.č. 4201, jelikož se jednalo o
proluku ve stávající zástavbě. Ostatní parcely jsou vymezeny v ploše způsobu využití
"Krajinná zeleň" z důvodu ochrany vzrostlé zeleně, která se na předmětných
parcelách vyskytuje.
k.ú.:
Slezská Ostrava
odůvodnění
vyhodnocení:
Žádost o změnu se týká lokality, na které se vyskytuje skládka „Centrálního odvalu
Zárubek“. Využití této plochy je podmíněno rekultivací území, a jelikož se jedná o
vzdálený výhled, kdy v současné době nelze zodpovědně určit budoucí využití, byla
tato lokalita zařazena do plochy skládky průmyslového odpadu – technická
rekultivace tzn., že po ukončení rekultivačních prací bude způsob využití těchto ploch
ověřen územní studií a následně procesem změny územního plánu navržený a
projednaný způsob využití vložen do ÚPO. Důvodem tohoto postupu je nutnost
zpracování obrovských objemů odpadního materiálu většinou problémového složení,
které může probíhat i desítky let. V době ukončení prací na rekultivaci těchto
rozsáhlých ploch může být potřeba způsobu jejich využití dnešní představě hodně
vzdálená.
žadatel:
RPG RE
Management,
s.r.o.
Centrální odval Zárubek, část C - p.č. 3649, 3645, 3611/1, 3610, 3613, 3608,
3607/1, 3528, 3529, 3530,3520,3521,3522, 3531, 3523,3532, 3533, 3534,
3535, 3537, 3609/1 změnit z funkční plochy "Lesy" na "Sportovní areály"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
Žádost o změnu se týká lokality, na které se vyskytuje skládka „Centrálního odvalu
Zárubek“. Využití této plochy je podmíněno rekultivací území, a jelikož se jedná o
vzdálená.
žadatel:
RPG RE
Management,
s.r.o.
Centrální odval Zárubek, sever - p.č. 3637/1, 3637/50, 3627, 3626/1,
3637/52, 3637/51, 3637/50, 3637/14, 3637/13, 3637/24, 3637/20, 3637/27,
3637/28, 3637/29, 3637/12, 3637/11 plochu ve vazbě na železniční vlečku
zařadit do plochy "Lehký průmysl"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
Požadavku na změnu bylo vyhověno, předmětná lokalita, která bezprostředně
navazuje na železniční kolejiště a stávající plochu lehkého průmyslu je v novém
územním plánu součástí plochy způsobu využití "Lehký průmysl".
žadatel:
RPG RE
k.ú.: Hrušov, Heřmanice
Management,
s.r.o.
Odval Dolu Heřmanice - p.č. 2046, 2047, 2049, 1091, 1093, 1094/10, 2048,
2042, 2050, 1092, 1097/1, 1095, 1113, 1121, 1118/1, 1120, 1118/2 v k.ú.
Hrušov a p.č. 465/3, 465/11, 463/1, 463/7, 463/6, 463/8, 463/3 v k.ú.
Heřmanice zařadit do plochy "lehký průmysl"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
Žádost o změnu se týká lokality, na které se vyskytuje skládka „Odval Dolu
Heřmanice“. Využití této plochy je podmíněno rekultivací území, a jelikož se jedná o
vzdálená.
žadatel:
RPG RE
k.ú.: Hrušov
Management,
s.r.o.
Lokalitu na soutoku řeky Odry a Ostravice (dle zákresu p.č. 791/1, 773/1,
803/1, 791/2, 704/3) zařadit do plochy Lehkého průmyslu
popis
žádosti:
64
odůvodnění
č.
93
vyhodnocení:
Lokalita bývalých odkalovacích nádrží je v novém územním plánu navržena jako
plocha přestavby s označením PŘ6. Toto vymezení navrhuje náhradu stávajícího
způsobu využití novým způsobem, z urbanistického hlediska vhodnějším. Vzhledem
ke stavu v území je předmětná plocha vymezena pro způsob využití "Lehký průmysl".
Využití této plochy je podmíněno zpracováním územní studie. Požadavku se
vyhovuje.
žadatel:
RPG RE
Management,
s.r.o.
popis
žádosti:
Bývalé kalové nádrže Dolu Jeremenko - funkční využití změnit na plochu
"Lehký průmysl"
vyhodnocení:
Lokalita bývalých odkalovacích nádrží je v novém územním plánu navržena jako
plocha přestavby s označením PŘ25. Toto vymezení navrhuje náhradu stávajícího
způsobu využití novým způsobem, z urbanistického hlediska vhodnějším. Vzhledem
ke stavu v území je předmětná plocha vymezena pro způsob využití "Lehký průmysl".
Využití této plochy je podmíněno zpracováním územní studie. Požadavku se
vyhovuje s výjimkou ploch pro realizaci ÚSES.
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
BC-MCHZ
k.ú.: Mariánské Hory
Rozšíření plochy těžkého průmyslu dle skutečného provozu v areálu
(podrobný zákres provozů je součástí žádosti o úpravu ÚP)
žadatel:
popis
žádosti:
BC-MCHZ
k.ú.: Přívoz
Východní výběžek areálu firmy, ve kterém se nachází seřadiště
vnitrozávodní železniční vlečky zařadit do plochy "Lehký průmysl", současné
využití "Rozptýlená krajinná zeleň"
vyhodnocení:
Vymezení ploch podle rozdílného způsobu využití byl proveden podle současného
stavu využití ploch. Požadavku se vyhovuje.
k.ú.:
Kunčičky
Vymezení ploch pro způsob využití "Těžký průmysl" byl proveden podle současného
stavu využití ploch. Požadavku se vyhovuje.
Žádost č. 94 řešena jiným materiálem
č.
95
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
96
č.
97
Návrhem na změnu je požadováno zařadit p.č. 685/69 a 685/70 v k.ú. Lhotka u
Ostravy do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Stávající funkční
způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením
k.ú.:
Michálkovice
žadatel:
Funkenová Eva
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Rajčanová
Marcela
p.č. 93/1, 93/2, 93/3, 94/1, 94/2 a 95 zařadit do plochy "Občanská
vybavenost"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
65
Lechovi
Jaroslav a Věra
Útvar hlavního architekta posoudil požadavek na změnu a konstatuje, že vzhledem k
poloze parcel v návaznosti na již zastavěné plochy, dobrou dopravní dostupnost z ul.
Radvanické a minimálnímu záboru zemědělské půdy zařazené až do IV. třídy
ochrany se návrhu na změnu vyhovuje. V rámci nového územního plánu je
požadovaná lokalita součástí zastavěného území.
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a zjistil, že p.č. 93/1, 93/2 a
odůvodnění
93/3 jsou součástí registrovaného VKP „Park pod Ústředním hřbitovem“. Významné
krajinné prvky jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny chráněny
před poškozováním a ničením. Tyto plochy lze využívat pouze tak, aby nebyla
narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejích funkce, proto nelze
tyto parcely zařadit do ploch způsobu využití "Občanská vybavenost". Zbývající
parcely č. 94/1, 94/2 a 95 jsou v novém územním plánu součástí plochy s funkčním
využitím občanské vybavení. V tomto případě bylo požadavku vyhověno, jelikož se
jedná o uvedení územního plánu a skutečného stavu v území do souladu. Na
parcelách se již vyskytují stavby občanské vybavenosti.
č.
98
č.
99
Libich Jan
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Tvarůžka Jaroslav
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
100
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
101
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
102
k.ú.:
Stará Bělá
žadatel:
Plocha je součástí nadregionálního biocentra. Obecně platí, že funkce biocenter a
biokoridorů nesmí být zásadním způsobem narušena a toto kritérium vylučuje většinu
záměrů, přinášejících větší zábor půdy a narušování životního prostředí.
Nekoncepční rozšíření ploch způsobu využití "Bydlení v rodinných domech. Z těchto
důvodů se záměru nevyhovuje.
k.ú. Krásné Pole
:
Nekoncepční rozšíření plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" na
pozemku p.č. 2004/1 ve volné krajině bez návaznosti na zastavěné území obce, bez
rozvinuté veřejné infrastruktury a částečně zasahující do místního biocentra ÚSES.
Na pozemku p.č. 1850/139 navrhujeme zachování stávající funkce "Sport" pro
možnost rozšíření stávajícího areálu. Požadavku se nevyhovuje.
Zajonček
k.ú.: Zábřeh nad Odrou
David, Ing.
rozdělena mezi dvě funkční plochy a to mezi „Bydlení individuální“ a „Rozptýlenou
krajinnou zeleň“, přičemž plocha způsobu využití "Krajinná zeleň" tvořila proluku mezi
již vymezenými plochami určenými k výstavbě rodinných domů. Při vymezování
zastavěného území v rámci nového územního plánu bylo postupováno v souladu s §
58 stavebního zákona, který říká, že hranice zastavěného území se vymezuje po
hranici parcel (mimo výjimečné případy). Vzhledem k výše uvedenému je v novém
územním plánu celá parcela p.č. 833/16 v k.ú. Zábřeh nad Odrou součástí
zastavěného území se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech".
SMO Mob Radvanice k.ú. Radvanice
a Bartovice
:
rozdělena mezi dvě plochy s rozdílným způsobem využití a to mezi „Bydlení
individuální“ a „Zemědělskou půdu ostatní“, při vymezování zastavěného území v
rámci nového územního plánu bylo postupováno v souladu s § 58 stavebního
zákona, který říká, že hranice zastavěného území se vymezuje po hranici parcel
(mimo výjimečné případy). Vzhledem k výše uvedenému je v novém územním plánu
celá parcela č. 1110 v k.ú. Radvanice součástí zastavěného území se způsobem
využití "Bydlení v rodinných domech".
k.ú.
:
Třebovice ve Slezsku
žadatel:
Zdražilová Anna,
Gallus Miroslav,
Gallus Adolf
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č. 1282/2 zařadit do plochy "Extenzivní louky"
Pozemek č. 1282/2 v k.ú. Třebovice ve Slezsku se nachází v nezastavěném území, v
66
odůvodnění
prostoru mezi tělesem dálnice D1 a řekou Odrou. Tato plocha je součástí
nadregionálního biokoridoru a VKP údolní nivy. Dle platné dokumentace v době
posuzování návrhu na změnu byla tato parcela součástí plochy způsobu využití
„Lesy“ (z větší části) a okrajové zasahovala také do ploch způsobu využití
„Doprovodná zeleň vodních toků“ a „Drobná ochranná zeleň“. S tímto zařazením
nesouhlasí vlastníci pozemků, jelikož nemají v úmyslu obhospodařovat lesní plochy a
požadují zařadit tento pozemek do plochy způsobu využití „Extenzivní louky“. Útvar
hlavního architekta posoudil požadavek na změnu a na základě zjištěného stavu je v
rámci nového ÚP předmětná parcela vymezena jako plocha se způsobem využití
"Krajinná zeleň", tato úprava lépe vystihuje skutečný stav v území a odpovídá
stanovené urbanistické koncepci. Požadavku se nevyhovuje.
č.
103
č.
104
č.
105
Halfarová Marie
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
Seidlerová
Jarmila, Mgr.
popis
žádosti:
vyhodnocení:
p.č.141/31 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
žadatel:
Wilkonský
k.ú.: Vítkovice
Radim, Ing.
p.č. 1136/1, 1136/7, 1136/8, 1136/9, 1136/19, 1125/99, 1125/100 zařadit do
plochy "Občanská vybavenost" a posunutí prvku ÚSES
popis
žádosti:
č.
106
Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na zapracování pozemku parc. č.
1856/2 v k.ú. Krásné Pole do plochy „Bydlení individuální. Dle situace v území se
pozemek nacházejí v ploše způsobu využití „Extenzivní louky“ bez vazby na stávající
plochy bydlení. Na SZ od lokality dotčené požadavkem se vyskytuje rozsáhlá plocha
se způsobem využití „ Chatové osady“. V rámci celého katastru Krásné Pole se
nachází dostatečná rezerva pro plochy určené k výstavbě rodinných domů, která
navazuje na již zastavěné plochy. Z hlediska efektivního územního plánování a s
ohledem na ochranu volné krajiny není vhodné předmětné pozemky zařadit do
zastavitelné plochy k výstavbě rodinných domů. Cílem územního plánování je
vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a
prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění
v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu
vyhověno.
k.ú.:
Nová Ves u Ostravy
Území dotčené požadavkem na změnu se nachází v k.ú. Nová Ves u Ostravy.
Způsob využití tohoto pozemku je „Extenzivní louky“. Vlastník pozemku navrhuje
zařadit tuto parcelu do plochy se způsobem využitím umožňujícím výstavbu
rodinných domů. Útvar hlavního architekta prověřil situaci v území se zjištěním, že se
parcela nachází v území zahrádkové osady bez vazby na stávající plochy bydlení
individuálního, které se nacházejí až severně od ul. Na Lánech. V rámci urbanistické
koncepce vymezené novým územním plánem je tato lokalita stále navržena v ploše
sloužící individuální rekreaci a zahradám a s rozšířením ploch bydlení v této lokalitě
se nepočítá. Z těchto důvodů se návrhu na změnu nevyhovuje a pozemek p.č.
141/31 v k.ú. Nová Ves u Ostravy je i v novém územním plánu zařazen do ploch se
způsobem využití "Louky".
vyhodnocení:
Lokalita dotčená požadavkem na změnu se nachází u mimoúrovňového křížení ulic
Rudná a Místecká. Na větší části předmětné lokality se v současné době nachází
obchodní centrum Hornbach v ploše způsobu využití „Lehký průmysl“. V rámci
urbanistické koncepce stanovené novým územním plánem jsou dle podmínek využití
ploch s rozdílným způsobem využití velkoplošné obchody součástí ploch způsobu
využití "Občanská vybavenost". V souladu s tímto byla v dané lokalitě vymezena
plocha způsobu využití "Občanské vybavení", do které byly zahrnuty i okolní
pozemky vymezené stávajícími komunikacemi a železnicí z JV strany. V rámci
nového územního plánu již do této lokality nezasahuje nadregionální biokoridor.
Požadavku na změnu bylo vyhověno mimo parcely, na kterých jsou situovány
dopravní stavby, tyto jsou vymezeny v ploše komunikací.
žadatel:
Město
k.ú.: Poruba
Klimkovice
zařadit lokalitu podél silnice II/647 (ve směru od Klimkovic od areálu
ProLogis) do nezastavitelné plochy
popis
žádosti:
vyhodnocení:
67
k.ú.:
Krásné Pole
žadatel:
Požadavku nebylo vyhověno, je převzatý návrh dle platného územního plánu.
č.
107
č.
108
žadatel:
Šafránek Petr
popis
žádosti:
vyhodnocení:
žadatel:
SMO MOb Nová k.ú.: Nová Bělá
Bělá
p.č. 1193, 1194 a část 1226/38 zařadit do plochy "Bydlení individuální"
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
109
žadatel:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
č.
110
3.4
odůvodnění
k.ú.:
Koblov
Požadavku nebylo vyhověno. Plocha je součástí vymezené ptačí oblasti soustavy
Natura 2000, ve které není žádoucí rozšiřovat plochy pro zástavbu.
Požadavku nebylo vyhověno, s výjimkou části poz. p.č. 1193/2, zbývající pozemky
jsou v ochranném pásmu stávajících vedení VVN 110 kV.
Zátopek
k.ú.: Hošťálkovice
Zdeněk, Ing.
Útvar hlavního architekta prověřil tento požadavek na změnu a zjistil, že se pozemek
nachází v ploše „Orná půda“ s III. třídou ochrany ZPF. Pozemek navazuje na již
vymezené plochy určené k zastavění rodinnými domy. Vzhledem k tomu, že na
území k.ú. Hošťálkovice je vymezena dostatečná rezerva pro výstavbu rodinných
domů, požadavku na změnu se vyhovuje, ale pouze v rozsahu prodloužení již
vymezené východní hranice zastavitelné plochy s označením B37 tak, aby tato
plocha získala kompaktnější tvar a tím byla lépe využitelná z hlediska budoucí
výstavby.
žadatel:
Hejlek Martin
k.ú.:
popis
žádosti:
vyhodnocení:
část p.č. 2952/18 (nově označena 2952/22) zařadit do plochy "Bydlení
individuální"
Polanka nad Odrou
Větší část poz. p.č. 2952/22 v k.ú. Polanka nad Odrou byla součástí plochy způsobu
využití "Bydlení v rodinných domech již v době podání žádosti o změnu. Při
zpracování návrhu nového územního plánu došlo k úpravě a celá parcela je nyní
součástí zastavitelné plochy B115. Požadavku na změnu bylo vyhověno.
POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ
(URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY)
Požadavky na plošně a prostorové uspořádání území stanovené zadáním byly zpracovaným
územním plánem respektovány a splněny. Urbanistická koncepce a podmínky pro její rozvoj je
řešena v textové části v části 3. Urbanistická koncepce a v grafické části ve výkrese V2 Hlavní
výkres – Urbanistická koncepce. Koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro její rozvoj je potom
řešena v textové části v části 5. Koncepce uspořádání krajiny a v grafické části ve výkrese V2.1
Hlavní výkres - Koncepce uspořádání krajiny.
Návrh vymezí zastavěné území obce dle § 58 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění.
Plnění:
ÚPO vymezuje hranici zastavěného území ke dni 1.11.2010 v souladu s ustanovením § 58 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů a ve smyslu metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního
rozvoje Brno. Hranice zastavěného území je zobrazena ve výkrese V1 - Základní členění
a v Hlavním výkrese - V2 – V2.5.
Při návrhu koncepce rozvoje města Ostravy bude návrh vycházet ze stávající struktury osídlení
a zachová kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území. Svým řešením naváže na
Územní plán města Ostravy z roku 1994.
Plnění:
ÚPO zohledňuje kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území a navazuje na řešení
Územního plánu města Ostravy z roku 1994, které citlivě a vhodně doplňuje a aktualizuje o poslední
poznatky města spojené s jeho porevolučním a současným vývojem. Návrh ÚPO respektuje
současnou urbanistickou strukturu osídlení města i jednotlivých městských částí.
68
odůvodnění
V rámci prostorové regulace návrh ÚPO vymezuje tzv. „všeobecnou prostorovou regulaci“, jejíž
dodržování má zajistit citlivé dobudování, dotvoření a zachování historicky založené urbanistické
a prostorové struktury města, včetně založených ulic, uličních prostorů a náměstí. Současně
umožňuje stavebním úřadům zajistit respektování stávající výškové hladiny ve městě a citlivé
navazování nové zástavby na stávající. Navržená regulace současně umožňuje v těch případech,
kdy je narušení takto stanovené zásady potřebné, například u pohledově exponovaných lokalit
a pozemků, umožnit realizaci architektonicky zajímavé a z regulace se vymaňující pohledové
dominanty.
Současně návrh respektuje vyhlášené prvky památkové ochrany, jako jsou památkové zóny,
památkově chráněné objekty a dále koncepční materiály týkající se ochrany životního prostředí
a zeleně (ÚSES, NATURA 2000 atd.). Oproti současnému územnímu plánu jsou přehodnoceny
jednotlivé prvky ÚSES tak, že nejsou nadále sledovány ty jeho části, které jsou neživotaschopné,
nereálné, či nefunkční. Naproti tomu je systém ÚSES upraven a doplněn o nové prvky ochrany
(biokoridory, biocentra, interakční prvky), které jsou svou polohou a parametry reálné a smysluplné.
Nutno zdůraznit, že nové řešení plně koresponduje se ZÚR, do kterých bylo toto řešení již
v předstihu zapracováno a následně projednáno.
Návrh územního plánu navrhne zastavitelné plochy, dle metodiky zákona č. 183/2006 Sb., v platném
znění.
Plnění:
ÚPO je vypracovaný podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek.
Dle ustanovení § 3 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění
pozdějších předpisů, se k naplňování cílů a úkolů územního plánování a s ohledem na rozdílné
nároky na prostření území člení na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu
2
a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2000 m .
V rámci projekčních prací na návrhu ÚPO bylo provedeno vyhodnocení sociálně demografické
struktury města, včetně jeho současných problémů ve vazbě především na porevoluční vývoj, kdy se
muselo město vyrovnávat s dopady restrukturalizace průmyslu, útlumu těžby černého uhlí, útlumu
těžkého průmyslu a strojírenství a především s tím souvisejícím nárůstem nezaměstnanosti
a imigrace jeho obyvatel do jiných měst republiky. V souvislosti se snahou města zastavit tento
nepříznivý vývoj byly současně s pracemi na návrhu posouzeny důvody, které jsou a zřejmě i budou
důvodem pro uvedený stav. Je nutno konstatovat, že mezi tyto významné důvody je nutno zařadit
nedostatek kvalitního bydlení a nedostatek pracovních příležitostí (nedostatek ploch pro podnikání).
Uvedené vyhodnocení je důvodem proč návrh ÚPO nerezignuje na dostatek vhodných ploch pro
kvalitní bydlení a podnikání. Je nutno zmínit, že skutečný počet vhodných ploch byl úměrně navýšen
tak, aby bylo zabráněno spekulaci s pozemky a umožněn trh s nimi.
Návrh ÚPO dělí plochy podle významu na plochy zastavěné stabilizované, plochy přestavby,
zastavitelné plochy, územní rezervy, plochy nezastavěného území a plochy pro asanace. V rámci
zastavitelných plochy pak ÚPO vymezuje plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn
jejich využití územní studií.
Prověří, navrhne a zapracuje do návrhu Územního plánu Ostravy případné další vhodné záměry
rozvoje města, které posoudí územní rezervy pro zajištění udržitelného rozvoje tohoto významného
centra regionu a navrhne takové územní a urbanistické řešení, které bude reagovat na současný
stavební boom statutárního města jeho rozvojové ambice do budoucích let. Prověří, navrhne a
zapracuje do návrhu Územního plánu Ostravy případné další plochy, které nabídnou městu potažmo
investorům dostatek rozvojových ploch pro podnikání a pracovní příležitosti, pro bydlení ve všech
doposud známých formách bydlení a služeb adekvátních pro takto významné město. Řešení vymezí
plochy pro tzv. „čisté“ funkce, ale i pro polyfunkční využití. Součástí návrhu bude vymezení
územních rezerv pro hájené přírodní prvky (parky, ÚSES atd.). Navržené řešení bude odrážet
současné představy dynamicky se rozvíjejícího krajského města.
Plnění:
ÚPO posoudil rozvojové záměry města ve smyslu plnění požadavků předchozího bodu zadání
a navrhl takové řešení, které reflektuje současné požadavky rozvoje města. Urbanistická koncepce
stanovená ÚPO člení území města na plochy rozlišené podle významu a podle stávajícího nebo
navrženého způsobu využití. ÚPO vymezuje v rámci urbanistické koncepce plochy s rozdílným
způsobem využití a stanovuje podmínky pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující
způsob využití s cílem dosáhnout polycentrického rozvoje města, stanovuje koncepci prostorového
uspořádání města včetně koncepce systému sídelní zeleně.
69
odůvodnění
Koncepce města Ostravy vychází ze stávající struktury osídlení, kterou vhodným způsobem rozšiřuje
a doplňuje. Provázanost starého a nového územního plánu je částečně řešena v textové části
v oddíle 3.8 Všeobecná prostorová regulace, která řeší mimo jiné i vzájemný respekt minulého a
nového územního plánu a vzájemný respekt staré a nové zástavby.
Uspořádání krajiny je dáno vymezením ploch podle významu na plochy určené pro zástavbu
a plochy, jejichž zastavění přírodní hodnoty vylučují. Při zpracování koncepce uspořádání krajiny
byly ÚPO stanoveny přírodní hodnoty a způsob jejich ochrany včetně vymezení systému ekologické
stability.
Pro účel stanovení koncepce uspořádání krajiny včetně krajinného rázu bylo území města rozděleno
na jednotlivé plochy (viz dále) a pro každou plochu byly stanoveny priority uspořádání krajiny
Dělení ploch z hlediska uspořádání krajiny:
plochy kompaktní městské zástavby charakteru blokového uspořádání (MZB),
plochy rozvolněné zástavby relativně nových městských celků sídlištního charakteru (MZS),
plochy průmyslových areálů (ZP),
plochy zástavby původních samostatných obcí charakteru bydlení v rodinných domech (ZV),
plochy rekreační (ZR),
plochy přírodního charakteru v zastavěném území (ZZ),
plochy specifického využití (sportovní areály, hřbitovy, apod.) (ZS),
plochy nezastavěné se zemědělským využitím, (NZ),
plochy nezastavěné přírodního charakteru (NP),
plochy nezastavěné vodní (NV),
plochy dopravní infrastruktury a plochy rekultivační - skládka průmyslového odpadu –
technická rekultivace (DIR).
Stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu
využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití,
popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanoví podmínky prostorového
uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace
zástavby, intenzity využití pozemků v plochách, charakteru zástavby apod.).
Plnění:
ÚPO vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití. Plochy jsou rozlišeny barevně a jsou doplněny
indexem plochy, a to ve vazbě na textovou část ÚPO, část 6 Podmínky využití ploch s rozdílným
způsobem využití, kde je stanoven způsob využití a prostorová regulace pro jednotlivé plochy.
Dle vhodnosti je využití ploch rozděleno do čtyř kategorií: hlavní využití, přípustné využití,
podmíněně přípustné využití a nepřípustné využití.
Hlavní využití definuje funkční využití budov, zařízení a ploch, které je hlavní, dominantní,
charakteristické pro předmětnou plochu stanoveného způsobu využití.
Přípustné využití definuje stavby, funkční využití budov, zařízení a ploch, které jsou nutné
pro zajištění provozuschopnosti staveb, zařízení a ploch, uvedených v hlavním využití, nebo
jsou doplňkové k dominantní funkci předmětné plochy stanoveného způsobu využití.
Podmíněně přípustné využití definuje stavby, funkční využití budov, zařízení a ploch, které
nemusí zcela odpovídat hlavnímu využití předmětné plochy stanoveného způsobu využití.
Jedná se o taková funkční využití budov, zařízení a ploch, která nejsou pro tuto plochu
typická, či běžná, ale mohou se v těchto plochách výjimečně vyskytovat. Jsou to taková
funkční využití, která za určitých okolností mohou území vhodně doplnit, především
z pohledu různorodosti a komplexnosti služeb.
Tyto stavby, funkční využití budov, zařízení a ploch lze v území umístit pouze tehdy, bude-li
splněna podmínka pro podmíněně přípustné využití. Podmínkou pro jejich umístění v
ploše kategorie „podmíněně přípustné využití“ je prokázání, že nejsou a nebudou v rozporu
s hlavní funkcí území. Jejich poloha, množství, kapacita a charakter sice můžou území
ovlivnit, nesmí však narušit hlavní, dominantní funkci a charakter území. Vzhledem k tomu,
že jejich způsob zapojení do území je individuální, liší se podle konkrétního záměru
a lokalizace pozemku na území města, nelze jej taxativně předpisem předurčit a jejich
umístění je nutno vždy posoudit individuálně, ve vztahu k místním podmínkám a okolní
stávající nebo plánované zástavbě.
Kategorie „Podmíněně přípustné využití“ je do návrhu ÚPO zapracována s ohledem na
skutečnost, že žádný územní plán (a tedy ani tento) neumí plně předvídat budoucnost, nové
70
odůvodnění
předpisy, nově vznikající technologie nebo nové typy staveb a tedy pro ně neumí předem
stanovit podmínky, či je plně vyloučit nebo i pojmenovat. Tato kategorie umožňuje posouzení
těchto výjimečných případů. ÚPO stanovil podmínku, jejíž splnění musí investor prokázat,
aby bylo tuto stavbu, či využití území, možno považovat za souladné s ÚPO. Současně
stanovil postup posouzení splnění stanovené podmínky přípustného využití z důvodu
zamezení rozličného výkladu a garance jednotného postupu na celém správním území
města. Dále ÚPO stanovil orgán, kterému svěřil do působnosti tato posouzení.
Nepřípustné využití definuje stavby, funkční využití budov, zařízení a ploch, které nelze ve
vymezené ploše se stanoveným způsobem využití umístit, či realizovat.
3.5
POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
Podle stavebního zákona jsou veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby a zařízení dopravní
infrastruktury, technické infrastruktury, občanské vybavení a veřejné prostranství zřizované nebo
užívané ve veřejném zájmu.
Plnění:
ÚPO ve výkrese V2 – Hlavní výkres – Urbanistická koncepce vyznačuje plochy veřejné
infrastruktury podle prováděcí vyhlášky č. 501/2006 Sb., jako Plochy občanského vybavení, Plochy
veřejných prostranství, Plochy dopravní infrastruktury a Plochy technické infrastruktury.
3.5.1 Dopravní infrastruktura
Plnění:
V oddíle 4.1 Koncepce dopravní infrastruktury je podrobně řešena problematika týkající se
dopravních vazeb města Ostravy, jak v rámci jednotlivých městských části, tak v návaznosti na
sousední obce včetně vazeb na tranzitní sítě. Zpracovatel v rámci zpracování návrhu ÚPO posoudil
kompletní koncepci dopravy na území města obsaženou v současném územním plánu. Všude tam,
kde již nebyla aktuální, nebo kde byla známa nová řešení, nebo kde byla sledována variantní řešení,
navrhl ÚPO řešení nové.
V jednotlivých oddílech dělených podle druhu dopravy jsou stanoveny podmínky pro rozvoj dopravní
infrastruktury na území města Ostravy. V rámci ÚPO je řešena doprava po pozemních
komunikacích, železniční doprava, tramvajová doprava, cyklistická doprava, vodní doprava, letecká
doprava a doprava ostatní, která zahrnuje problematiku přestupních uzlů, vozoven a statické
dopravy.
ÚPO vymezuje plochy a koridory pro realizaci dopravní infrastruktury. Přehledně je tato problematika
řešena v grafické části ve výkresu V2.2 – Hlavní výkres - Koncepce veřejné infrastruktury –
Doprava.
ÚPO zohlednil studii „Posouzení možnosti uplatnění systému lehké kolejové dopravy v MSK se
zaměřením na napojení kolejové sítě tramvajové dráhy v Ostravě“, kterou pořídil odbor dopravy KÚ
MSK v roce 2008 a poskytl ji zpracovateli jako jeden z podkladů pro aktualizaci současné dopravní
koncepce obsažené ve stávajícím územním plánu. ÚPO navrhuje 3 trasy regionální lehké kolejové
dopravy LRT v trasách Ostrava – Havířov- (DZ9/R), Ostrava – Orlová - (DZ10/R), (DZ11/R)
a Ostrava - Hlučín - (DZ12/R), které jsou hájeny formou územní rezervy.
3.5.2 Technická infrastruktura
Plnění:
Tato problematika je řešena v oddíle 4.2 Koncepce technické infrastruktury. ÚPO dělí technickou
infrastrukturu na články 4.2.1 Zásobování vodou a kanalizace, 4.2.2 Zásobování elektřinou a
telekomunikace a 4.2.3 Zásobování plynem a teplem. Zpracovatel v rámci zpracování návrhu ÚPO
posoudil kompletní koncepci technické infrastruktury na území města obsaženou
v současném územním plánu. Všude tam, kde již nebyla aktuální, nebo kde byla známa nová řešení,
nebo kde byla sledována variantní řešení, navrhl ÚPO řešení nové.
ÚPO prověřil jednotlivé části technické infrastruktury obsažené v současném územním plánu a
konfrontoval je se sledovanými podrobnějšími záměry, ověřovacími studiemi, či dílčími
urbanistickými studiemi, řešícími jednotlivé části města, či problémové úseky a vhodná řešení
převzal.
V rámci jednotlivých částí jsou stanoveny podmínky pro vedení a umisťování jednotlivých staveb
technické infrastruktury. Přehledně je problematika řešena také v grafické části ve výkresech V2.5 –
71
odůvodnění
Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a kanalizace, V2.3 –
Hlavní výkres - Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování elektřinou a telekomunikace
a V2.4 – Hlavní výkres - Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování plynem a teplem.
Plnění:
Problematika nakládání s odpady je řešena v rámci textové části v oddíle 4.3 Koncepce hospodaření
s komunálním odpadem. Navržené řešení sleduje současný vývoj v řešení této problematiky
a obsahuje veškeré zásady a způsoby řešení jak problematiky odpadů města Ostravy, tak i regionu,
obsažené mimo jiné i v nadřazených územně plánovacích dokumentech (ZÚR MSK apod.).
Plnění:
Problematika občanského vybavení je řešena v rámci textové části v oddíle 4.4 Koncepce
občanského vybavení. Návrh ÚPO vymezuje plochy pro bydlení a plochy smíšené obytné ve kterých
umožňuje výstavbu občanského vybavení. Ostrava je městem stavebně již v podstatě
stabilizovaným se založenou sítí občanského vybavení městského významu a proto se vymezení
nových ploch omezuje na minimum, související především s potřebou města hledat svou novou
budoucnost založenou především na rozvoji vysokého školství, vědy a výzkumu.
3.5.5 Veřejné prostranství
Plnění:
Problematika veřejných prostranství je řešena v rámci textové části v oddíle 4.5 Koncepce veřejných
prostranství. Jak už bylo uvedeno výše, Ostrava je městem stavebně již v podstatě stabilizovaným
se stávajícími veřejnými prostranstvími. Návrh ÚPO se proto omezuje na zajištění zachování těchto
stávajících veřejných prostranství a navrhuje regulaci a podmínky využívání takových území tak, aby
zabránil jejich zastavění, či necitlivému znehodnocení.
3.6
POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ
3.6.1 Ochrana památek
Respektovat památkově chráněné soubory a významné stavby, městské památkové zóny,
památková ochranná pásma a území archeologického zájmu.
Plnění:
ÚPO umisťuje památkově chráněné soubory a významné stavby, městské památkové zóny,
památková ochranná pásma do ploch zastavěných stabilizovaných, které jsou zastavěné zástavbou
takové funkce a struktury vyhovující sledovanému funkčnímu a prostorovému uspořádání území
stanovenému v ÚPO. Jedná se o plochy historické zástavby převážně z počátku 20. století
v historickém jádru Moravské Ostravy, Přívozu a Mariánských Hor a plochy poválečné výstavby
v Porubě a Ostravě – Zábřehu realizované v duchu socialistického realizmu, zpravidla prohlášené
městskými památkovými zónami, kde jsou dostavby a náhrady dožilých staveb regulovány rovněž
orgány památkové péče. Prostorová regulace těchto ploch je určena oddílem 3.8 Všeobecná
prostorová regulace, která stanovuje zásady prostorové regulace uliční zástavby s cílem vhodně
doplňovat stávající městské urbanistické struktury, doplňovat uliční fronty, dotvářet uliční městské
prostory a zabránit nekoordinovaným, nahodilým urbanistickým a architektonickým řešením, které
nerespektováním okolí a okolní zástavby naruší, znehodnotí, či jinak nenávratně poškodí
urbanistické a architektonické kvality daného území. Tato všeobecná regulace umožní orgánům
památkové péče její upřesnění či doplnění tak, aby byly zachovány urbanistické a architektonické
hodnoty.
Archeologické naleziště v prostoru Landeku v Petřkovicích ÚPO respektuje. Je umístěno do plochy
způsobu využití Lesy. ÚPO stanovuje pro území Landeku podmínky ochrany krajinného rázu, ve
kterých je zakomponovaná i ochrana kulturních hodnot, včetně archeologického naleziště.
72
odůvodnění
3.6.2 Ochrana zemědělského půdního fondu
Prověřit v návrhu možnost, aby koncepce uspořádání krajiny v ÚPD umožňovala umístění
společných zařízení, která budou lokalizována v krajině podle návrhu společných zařízení.
Plnění:
Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny ÚPO zohledňuje možnost umisťování
společných zařízení, pro která budou zpracovávány návrhy společných zařízení.
Zpracovat vyhodnocení záborů půdního fondu dle příslušných ustanovení zák. č.334/1992 Sb. ve
znění zák. č.231/1999 Sb., vyhlášky č.13/1994 Sb. a metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96 o
odnímání zemědělské půdy pro nezemědělské účely dle jejího zařazení do tříd ochrany.
Vyhodnotit předpokládané důsledky řešení návrhu ÚPO zvlášť pro zemědělský půdní fond (ZPF) a
zvlášť pro pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL).
Plnění:
Odůvodnění ÚPO obsahuje vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení
zpracované zvlášť pro zemědělský půdní fond (ZPF) a zvlášť pro pozemky určené k plnění funkce
lesa (PUPFL).
Návrh ÚPO respektuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění
zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášku MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti
ochrany zemědělského půdního fondu a Metodický pokyn MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 k odnímání
půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 1. 10. 1996 s účinností od 1. 1. 1997.
ÚPO vyhodnocuje zábor ZPF z hlediska různých stupňů ochrany pozemků, což je graficky
znázorněno na celém území správního území města. Poloha Ostravy při soutoku řek Ostravice,
Odry, Lučiny a Opavy je důvodem, proč se na jeho správním území nachází téměř výlučně ZPF 1.
a 2. třídy ochrany. Tato realita je příčinou, proč město Ostrava nedisponuje z hlediska ochrany ZPF
vhodnými nezastavěnými plochami pro další rozvoj (zastavitelné plochy). Pozemky s nižším
stupněm ochrany, byť svým počtem a velikostí omezené, postrádají většinou návaznost na
zastavěnou část města a stávající technickou infrastrukturu. Většinou se nacházejí ve „volné
nezastavěné krajině“, bez dopravní a technické infrastruktury. Jejich využitím pro zastavitelné plochy
dochází k tzv. suburbanizaci, která je z urbanistických důvodů nevhodná. Zástavba by si vyžádala
plošně náročnou výstavbu technické infrastruktury a dopravního skeletu, která by vyvolala extrémní
(cca dvojnásobný) zábor zemědělských ploch. Z tohoto důvodu jsou jako zastavitelné plochy
ponechávány ty, které jsou dnes již v územním plánu jako zastavitelné (rozvojové) navrženy. Jedná
se zde sice o ZPF 1. a 2. třídy ochrany, avšak jejich návazností na stávající zástavbu a technickou
a dopravní infrastrukturu dochází k menšímu záboru ZPF, než na plochách s menší ochranou ve
volné krajině. Plochy zastavitelné mimo zastavěné území jsou navrženy v nezbytném rozsahu tak,
aby byl zajištěn předpokládaný rozvoj všech funkcí města Ostravy.
3.6.3 Ochrana přírody a krajiny
Zapracovat do návrhu územního plánu prvky územního systému ekologické stability. Jako podklad
použít studii ÚSES (ÚHA MMO, autor ing. Škrovová, 2007/2008, před zapracováním prověřit jejich
aktuálnost), příp. i Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského
kraje – Ageris s. r. o.
Plnění:
Pro návrh ÚSES ÚPO byla jako výchozí podklad použita studie ÚSES (ÚHA MMO, autor Ing.
Škrovová, 2007/2008, která byla aktualizována tak, aby reagovala na uskutečněný vývoj v koncepci
zeleně na území města Ostravy od roku 2008, kdy byla tato studie zpracována, až doposud.
V návrhu prověřit soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., zejména aby funkční plochy a regulativy
těchto funkčních ploch ve významných krajinných prvcích odpovídaly jejich využití, aby ve
vyhlášených zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech nebyly funkční plochy
umožňující zástavbu a jejich intenzivní využití, doplnění do regulativů index zástavby, v zastavěném
území a v zastavitelných plochách bylo stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky
ochrany krajinného rázu.
73
odůvodnění
Plnění:
V územním plánu je prověřen soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., zejména s ohledem na to, aby
funkční plochy a regulativy těchto funkčních ploch ve významných krajinných prvcích odpovídaly
jejich využití, aby ve vyhlášených zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech nebyly
funkční plochy umožňující zástavbu. V zastavitelných plochách a v plochách bylo stanoveno
prostorové uspořádání nové zástavby formou limitované podlažnosti, stanovení indexu zastavění
a maximální zastavěná plocha jednou budovou.
3.6.4 Lesní hospodářství
Dle § 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů zapracovat do návrhu zásady ochrany pozemků určených k plnění funkce
lesa. Dále v návrhu prověřit možnost zařadit veškeré stávající pozemky určené k plnění funkce lesa
(dle stavu v katastru nemovitostí)do funkčního využití „Lesy“ a zároveň převést ze stávajícího
Územního plánu města Ostravy také plochy, které doposud nebyly prohlášeny za pozemky určené
k plnění funkce lesa, ale jsou zahrnuty do funkční plochy „Lesy“.
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon).
ÚPO navrhuje zásady ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa:
realizovat výsadby lesních porostů a zajišťovat jejich údržbu v rozsahu vymezeném ÚPO,
realizací liniových staveb co nejméně narušovat hospodaření v lese a plnění jeho funkcí,
navrhováním průchodu liniových staveb lesem nedělit nevhodně lesní porosty, zohlednit
ochranu lesa a neohrozit sousední lesní porosty,
nenarušovat síť lesních cest, meliorací a hrazení vodních toků v lesích a jiná zařízení
sloužící lesnímu hospodářství. V případě nezbytného dočasného omezení jejich funkcí musí
být tato zařízení uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající
náhradní řešení.
tyto plochy lze vhodně doplňovat o stavby, zařízení a opatření, uvedená v textové části
v úvodu oddílu 5.7 Funkční členění nezastavěné krajiny.
3.6.5 Ochrana vod
Vyznačit záplavová území vodních toků včetně vymezení aktivních zón. U aktivních zón vymezit
funkční využití v souladu s §67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
v platném znění.
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje, až na zdůvodněné výjimky, záplavová území vydaná rozhodnutími KÚ MSK
a OOŽP MMO. Jejich vymezení je promítnuto do výkresu O1 Koordinační výkres.
Návrh ÚPO dále:
vytváří územní podmínky pro dobudování a obnovu kanalizační sítě a čistíren odpadních
vod,
nepovoluje takové využití území, které by mohlo znečistit podzemní nebo povrchové vody,
revitalizuje břehy vodních toků přírodě blízkým způsobem s možností každodenní rekreace,
nepovoluje zatrubňování vodních toků, u dříve zatrubněných toků vytváří územní podmínky
pro jejich postupné otvírání a upravení břehů přírodě blízkým způsobem,
respektuje stávající řízený způsob vypouštění slaných důlních vod z vodní jámy dolu
Jeremenko prostřednictvím povrchového potrubního systému a vlastního vypouštěcího
portálu do vodního toku Ostravice a vypouštění slané důlní vody z karvinské oblasti
Hornoslezské uhelné pánve do Heřmanického rybníka.
3.6.6 Ochrana ovzduší
Respektovat v návrhu koncepční materiál Moravskoslezského kraje.
Plnění:
ÚPO respektuje koncepční materiál Moravskoslezského kraje a stanovuje zejména:
omezovat výstavbu nových zdrojů emisí, která by vyvolala zhoršení kvality ovzduší, u
případných nových zdrojů požadovat použití nejšetrnějších technologií k životnímu prostředí,
74
odůvodnění
usilovat o snížení množství emisí ze stávajících zdrojů a o výhledové zrušení významných
zdrojů emisí (koksovny, elektrárny a teplárny na tuhá paliva apod.),
omezovat podíl tuhých paliv na zásobování teplem posílením využívání plynu, elektřiny
a alternativních zdrojů energie, u novostaveb nepovolovat zdroje tepla na tuhá paliva
s výjimkou kotlů na biomasu s certifikátem nízkých hodnot emisí, krbových kamen a krbů
s krbovou vložkou pro regulovatelný způsob hoření,
proti prašnosti z komunikací chránit okolní území výsadbami izolační zeleně.
3.6.7 Ochrana nerostného bohatství a geologické stavby v území
Podle ustanovení §15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), a §13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, uvést
v textové části a zakreslit v grafické části území, která se týkají ochrany nerostného bohatství
a geologické stavby území.
Plnění:
ÚPO uvádí v textové části v oddíle 5.8 Ložiska nerostných surovin výhradní ložiska nerostných
surovin včetně chráněných ložiskových území a vymezuje je v grafické části odůvodnění.
V koordinačním výkrese ÚPO nejsou výhradní ložiska ani prognózní zdroje z důvodu přehlednosti
zobrazeny. Jejich aktuální vymezení je součástí územně analytických podkladů SO ORP Ostrava.
Na základě usnesení vlády ČR o restrukturalizaci uhelného hornictví byla v 90. letech 20. století
ukončena těžba uhlí v dolech na území města Ostravy a doly byly uzavřeny. S obnovením těžby
černého uhlí klasickými metodami dobývání na území města Ostravy v současné době OKD, a.s.
neuvažuje. ÚPO proto nenavrhuje žádné plochy, které by sloužily těžbě, ani nestanovuje podmínky
pro těžbu černého uhlí.
Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j.
580/263c/ENV/09, ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném
ložiskovém území české části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město“, které
mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy
s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně :
Plochy „P“ - území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé
výraznější doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo
bartovického zlomu). Podle ČSN 730039 se jedná o IV. skupinu stavenišť.
Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského
úřadu MSK, který si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová
dokumentace bude obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování
s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského úřadu
MSK. Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti
předpokládaným vlivům poddolování.
Plochy „M“ - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se
nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí
se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány
Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko,
které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách.
Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti
účinkům poddolování.
Plochy „N“ - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými
metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace
terénu.
Povrchová těžba nerostných surovin:
Na území města Ostravy je povolena těžba písku na ložisku v Polance nad Odrou v rozsahu
stanoveného dobývacího prostoru.
ÚPO respektuje §15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
a §13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, omezující
podmínky zapracoval do návrhu zastavitelných ploch. ÚPO zapracoval problematiku ochrany a
využití nerostných surovin do textové části oddílu 5.8 Ložiska nerostných surovin, jejich vymezení je
promítnuto do výkresu O1 Koordinační výkres.
75
odůvodnění
Návrh ÚPO respektuje vymezená sesuvná území a pokud do těchto ploch navrhuje zastavitelné
plochy, je jejich zástavba podmíněna geologickým a hydrogeologickým průzkumem a stanovením
takových technických opatření, která vyloučí případné škody jak na majetku, tak na zdraví osob. Na
území města Ostravy se nachází 15 aktivních bodových sesuvů, 17 ostatních bodových sesuvů, 10
aktivních plošných sesuvů a 72 ostatních plošných sesuvů. Sesuvná území jsou vymezena ve
výkresu O1 Koordinační výkres.
3.6.8 Ochranné pásmo leteckých radiových a zabezpečovacích zařízení
Respektovat ochranné pásmo letiště Ostrava – Mošnov.
Plnění:
ÚPO respektuje ochranné pásmo vzletového (přibližovacího prostoru) a širšího okolí letiště Leoše
Janáčka – Ostrava – Mošnov
3.6.9 Ochrana veřejného zdraví
V návrhu prověřit, příp. aktualizovat stávající hlukové limity uvedené ve stávajícím územním plánu
a ochranná pásma hygienické ochrany. Zabezpečit soulad návrhu nového územního plánu
s ustanoveními zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Plnění:
ÚPO prověřil obecné řešení ochrany před hlukem uvedené ve stávajícím územním plánu
a ochranná pásma hygienické ochrany. ÚPO zohledňuje v mezích možnosti územně plánovací
dokumentaci zásady zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ÚPO stanovuje zejména:
požadovat takovou ochranu před hlukem z výrobních procesů, která zajistí v navazujícím
funkčně odlišném území dodržení hlukových limitů neomezujících jeho účel využití,
u nových liniových dopravních staveb a přestaveb požadovat posouzení hluku z pozemní
dopravy hlukovými studiemi, dle výsledku posouzení stanovovat rozsah a způsob
protihlukových opatření,
podporovat výsadbu, dle oddílu 5.1. Priority koncepce uspořádání krajiny, a pravidelnou
údržbu drobné a ochranné zeleně podél komunikací,
potenciální provozovatel zdroje hluku musí vytvořit územní podmínky pro zajištění následné
výstavby protihlukových opatření na ochranu zastavitelných ploch určených ÚPO pro
bydlení, občanské vybavení a rekreaci.
V návrhu zohlednit požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky vibrací, s ohledem na stávající okolní obytné stavby vyžadující ochranu před hlukem.
Plnění:
ÚPO zohledňuje v mezích možnosti územně plánovací dokumentace zásady Nařízení vlády
č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky vibrací.
3.7
POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A PLOCHY PRO ASANACE
Vymezit v územním plánu ve smyslu vyhlášky č. 500/2006 Sb. a zákona č. 183/2006 Sb., v platném
znění veřejně prospěšné stavby (stavby pro veřejnou infrastrukturu), veřejně prospěšná opatření
(opatření nestavební povahy, sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně
přírodního a kulturního bohatství) a asanace.
Plnění:
ÚPO vymezuje v části 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření,
staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva
k pozemkům a stavbám vyvlastnit textové části požadavky na VPS, VPO a plochy pro asanace ve
smyslu zákona č. 183/2006 Sb., ve znění platném ke dni 1.1.2013.
76
odůvodnění
3.8
DALŠÍ POŽADAVKY
PŘEDPISŮ
VYPLÝVAJÍCÍ
ZE
ZVLÁŠTNÍCH
PRÁVNÍCH
3.8.1 Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného
zdraví, civilní ochrany, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými
přírodními jevy.
Plnění:
Integrovaný záchranný systém
Návrh ÚPO respektuje stávající způsob zajištění funkcí města na úsecích ochrany veřejného zdraví,
civilní ochrany, ochrany obyvatelstva před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.
Na území Moravskoslezského kraje, tj. i na území města Ostravy, je organizován záchranný systém
integrovaně, spočívá ve spolupráci jednotlivých záchranných složek systému: hasičů, zdravotnické
záchranné služby, policie ČR a Městské policie Ostrava.
Činnost integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) je zabezpečována, řízena
a koordinována z jednoho místa, z Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje
(dále jen IBC MSK), ve kterém je soustředěn příjem všech tísňových volání z území
Moravskoslezského kraje. V budově IBC MSK v Ostravě na ul. Nemocniční je umístěno pracoviště
krizového štábu města Ostravy a Moravskoslezského kraje a operátorské středisko. Odtud jsou nyní
předávány do všech stanic a sídel hasičů, záchranky a Policie ČR v kraji a Městské policie v Ostravě
pokyny k výjezdu záchranných a zásahových jednotek. Ti k zásahům vyjíždějí ze svých výjezdových
stanic. Na území města Ostravy je situováno 6 základních hasičských výkonných stanic, ve dvou
případech integrovaných se zdravotnickou záchrannou službou:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Hasičská stanice Ostrava-Zábřeh
Hasičská stanice Ostrava-Fifejdy
Hasičská stanice Ostrava-Poruba
Hasičská stanice Ostrava-Hrabůvka
Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava
Integrované výjezdové centrum Ostrava-Přívoz
Výstavba dalšího integrovaného výjezdového centra je ve fázi projektové přípravy. Další stavby nebo
přestavby pro zabezpečení úkolů záchranných složek jsou připravované bez územních nároků na
rozvojové plochy.
Systém IBC MSK umožňuje komunikaci a koordinaci zásahu i s externími systémy ostatních
organizací jako např. ČHMÚ, Povodí Odry, DIAMO, Národní dopravní informační centrum a dalšími.
IBC MSK přijímá tísňová volání na linky 112, 150, 155 a 158 z území celého Moravskoslezského
kraje a linku městské policie 156 z území statutárního města Ostravy. V IBC MSK je umístěno 31
plnohodnotných a 5 záložních operátorsko-dispečerských pracovišť ve společném dispečerském
sále a dalších 32 pracovišť v oddělených operačních střediscích složek IZS včetně pracoviště
kamerového dohledu města Ostravy. Kromě toho jsou zde situovány pracoviště ředitelství
a služebny Městské policie Ostrava, pracoviště výjezdového centra Územního střediska záchranné
služby Moravskoslezského kraje, pracoviště krizových štábů primátora statutárního města Ostrava
a hejtmana Moravskoslezského kraje.
Ochrana území před povodněmi
Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu území před povodněmi
zohlednil návrh ÚPO při vymezování zastavitelných ploch. Návrh ÚPO respektuje aktivní zónu
záplavového území vymezenou zvláštními předpisy. Výstavba na plochách dotčených aktivní zónou
záplavového území je regulována v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana textové části ÚPO, kde je
stanoveno, že v aktivní zóně záplavového území nelze umístit žádné stavby nad rámec výjimek
stanovených legislativou. Zásah aktivní zóny nevyvolá ohrožení staveb a zařízení umísťovaných na
předmětných zastavitelných plochách.
Návrh ÚPO vymezuje některé zastavitelné plochy tak, že zasahují do záplavového území při
průtoku Q100, stanoveného zvláštními předpisy. Všechny tyto zastavitelné plochy jsou v článku
3.2.3 Zastavitelné plochy textové části ÚPO v tabulce č. 2,3,4 označeny indexy - a, b, c, které
regulují zástavbu na částech zastavitelných ploch dotčených záplavovým územím Q100 tak, že zde
neumožňují umístit žádné stavby nad rámec výjimek stanovených legislativou, případně stanoví
povinnost dodržet podmínky stanovené textovou částí ÚPO v článku 5.10.2 Všeobecná regulace
protipovodňové ochrany. V odůvodnění ÚPO je v pododstavci 4.2.3.4.2.5 Zdůvodnění zásahu
zastavitelných ploch do záplavového území vymezení těchto zastavitelných ploch zdůvodněno.
77
odůvodnění
Návrh ÚPO stanovuje protipovodňová opatření v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana textové části.
Jsou zde vymezeny zásady protipovodňové prevence.
Návrh ÚPO vymezuje některé zastavitelné plochy tak, že zasahují do plochy povodňových rizik střední ohrožení. Všechny tyto zastavitelné plochy jsou v článku 3.2.3 Zastavitelné plochy textové
části ÚPO v tabulce č. 4 označeny indexem - f, který v této zastavitelné ploše ukládá stavebníkovi
povinnost zabezpečit takové umístění a technické řešení konkrétní stavby, které zohlední povodňová
rizika.
3.8.2 Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů o prevenci závažných
havárií.
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje vymezení zón havarijního plánování včetně situování objektů s havarijním
nebezpečím a zohlednil je při zpracování koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce v návrhu
infrastruktury a ploch rekultivačních. Zastavitelné plochy způsobu využití bydlení, občanské
vybavení, rekreace apod. nejsou navrženy v dosahu zdrojů havarijního nebezpečí.
Objekty skupiny A a B havarijního nebezpečí.
Dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky, jsou provozovatelé zařazení do skupin A, B nebo
jsou nezařazeni.
Provozovatelé zařazení dle výše uvedeného zákona do skupiny A zpracovávají: návrh na
zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A, bezpečnostní program prevence závažných
havárií a plán fyzické ochrany.
Provozovatelé skupiny B zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny
B, bezpečnostní zprávu (včetně bezpečnostního programu prevence závažných havárií),
vnitřní havarijní plán, podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování
vnějšího havarijního plánu a plán fyzické ochrany.
Tabulka 12:
skupina
Objekty zařazené do skupiny A a B na území města Ostravy:
provozovatel
adresa sídla firmy
ČEZ Energetické služby,
s.r.o.
Výstavní 1144/103,
706 02 Ostrava - Vítkovice
LINDE VÍTKOVICE,
kyslíkárna
MG Odra Gas, spol. s r.o.,
acetylénka (Kunčice)
Linde Gas a.s., výrobně
distribuční centrum
Ostrava
U Koupaliště 1570/10,
709 00 Ostrava - Hulváky
Na Popinci 1088,
739 32 Vratimov
A
Messer Technogas, s.r.o.
Zelený pruh 99, 140 02 Praha 4
B
ArcelorMittal Ostrava, a.s.
A
A
A
A
B
B
U Technoplynu 1324,
198 00 Praha 9 Kyje
Vratimovská 689,
707 02 Ostrava - Kunčice
Chemická 1/2039, 709 03
BorsodChem MCHZ, s.r.o.
Ostrava - Mariánské Hory
Chemická 1/2039, 709 03
DUKOL Ostrava, s.r.o.
B
EXPLOSIA a.s.
Semtín 107, 530 50
Pardubice
B
OKK Koksovny a.s.,
Koksovna Svoboda
Koksární ulice 1112,
702 24 Ostrava - Přívoz
adresa zařízení
Plynojem jímání konvertorového
plynu, ul. Železárenská, 706 02
Ostrava - Vítkovice
U Koupaliště 1570/10,
709 00 Ostrava - Hulváky
areál ArcelorMittal Ostrava, a.s.
Frýdecká ulice,
719 03 Ostrava
areál BorsodChem MCHZ,
Chemická 1, Ostrava - Mar. Hory
Vratimovská 689,
707 02 Ostrava - Kunčice
Chemická 1/2039,
709 03 Ostrava - Mariánské Hory
Chemická 1/2039, 709 03
Odbytový sklad výbušnin
Krmelín,
U Paleska 536, 739 24 Krmelín
Koksární ulice 1112,
702 24 Ostrava - Přívoz
Objekty zařazené do skupiny A a B jsou vyznačeny bodově ve výkrese odůvodnění ÚPO O1 –
Koordinační výkres.
78
odůvodnění
Zóny havarijního plánování.
Zóny havarijního plánování se vymezují v okolí objektů zařazených do skupiny B, v nichž je
umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit
pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, životní
prostředí a majetek. Na území města Ostravy jsou vymezeny 4 zóny havarijního plánování ve
smyslu zákona č. 59/2006. Do sousedících obcí nezasahuje žádná z nich.
Zóny havarijního plánování na území města Ostravy
Tabulka 13:
Identifikace
HZS
Název
výroba výbušnin - nebezpečné chemické
látky klasifikované jako výbušné, toxické a
nebezpečné pro životní prostředí
výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace
OKD, OKK, a.s.,
uhlí v koksárenských bateriích), produkty
koksovna Svoboda koksování jsou koks, koksárenský plyn,
dehet, síran amonný, benzol, síra
výroba a zpracování surového železa, oceli
ArcelorMittal, a.s.,
a hutní druhovýroba, nebezpečné látky:
Ostrava
vysokopecní plyn, koksárenský plyn, benzol
x
Explosia
3
5
BorsodChem
MCHZ, s.r.o.,
Ostrava
9
Dotčené k.ú.
Popis
výroba technických chemikálií, organické
chemie, technických plynů a činnosti, které
jsou s jejich výrobou spojeny, skladování a
stáčení amoniaku
Stará Bělá
Přívoz
Kunčice, Bartovice,
Radvanice
Mariánské Hory, Petřkovice,
Lhotka, Hošťálkovice,
Třebovice, Svinov, Nová
Ves, Zábřeh - Hulváky,
Moravská Ostrava, Přívoz
Zóny havarijního plánování jsou vyznačeny plochami ve výkrese odůvodnění ÚPO O1 –
Koordinační výkres
3.8.3 Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů pro obranu státu.
Objekty důležité pro obranu státu jsou vzhledem ke svému rozsahu vyznačeny body ve výkrese
odůvodnění ÚPO O1 – Koordinační výkres. Pro tyto objekty je stanoveno zájmové území 50 m od
hranice areálu.
3.8.4 Posouzení vlivu koncepce ÚPO na životní prostředí.
Pro návrh územního plánu bude zpracováno posouzení vlivu na životní prostředí.
Plnění:
V rámci vypracování návrhu ÚPlMO bylo zpracováno i vyhodnocení vlivů ÚPlMO na životní prostředí
dle přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v tehdy platném znění.
Na základě obdržených stanovisek dotčených orgánů, krajského úřadu, připomínek správců
inženýrských sítí a správců vodních toků a lesů ke společnému jednání, dohodovacích jednání a po
konzultaci s příslušným odborem ŽPaZ KÚ MSK, nechal pořizovatel upravit návrh Územního plánu
města Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný
rozvoj území - Dodatek č. 1, který posoudil rovněž vliv upraveného ÚPlMO na životní prostředí.
Na základě návrhu rozhodnutí o námitkách, návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu
územního plánu předloženému k veřejnému projednání a stanovisek dotčených orgánů nechal
pořizovatel upravit návrh Územního plánu města Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů
Územního plánu Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 2, který posoudil rovněž vliv
upraveného ÚPO na životní prostředí.
Další naplňování zvláštních předpisů je uváděno v samostatných oddílech odůvodnění ÚPO.
3.9
POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A
PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ
Návrh územního plánu bude zpracován tak, aby jeho řešení bylo komplexní s maximálním
respektováním všech prvků a funkcí důležitých pro udržitelný rozvoj. V případě střetu zájmů či
problémů bude upřednostněno řešení s menším rizikem jeho postupné realizace, či zachování.
79
odůvodnění
Plnění:
V rámci zpracování návrhu byly řešeny:
střety požadavků na změny v území s platnou legislativou,
střety s územními limity, obsaženými v ÚAP,
požadavky Politiky územního rozvoje ČR 2008,
soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací,
požadavky správců inženýrských sítí včetně správce vodních toků.
V rámci návrhu byla upřednostněna řešení příznivější pro udržitelný rozvoj území.
3.10 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH
PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY
A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE
V grafické části vymezit zastavitelné plochy ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb.,
v platném znění.
Plnění:
ÚPO vymezuje zastavitelné plochy dle urbanistické koncepce, vycházející z řešení stávajícího
platného územního plánu a doplňuje ji ve smyslu potřeb rozvoje města Ostravy. Vymezení ploch
vychází z potřeby rozvíjet město Ostravu jako metropoli Moravskoslezského kraje, při zajištění
veškerých funkcí, které musí metropole nabídnout. Za tímto účelem zajistit koordinovanou přípravu
nových rozvojových ploch pro kvalitní bydlení, rekreaci a pracovní příležitosti s kvalitním životním
prostředím a dobrým dopravním napojením.
ÚPO vymezuje plochy ve výkresech V1 Základní členění a V2 Hlavní výkres – urbanistická
koncepce.
V územním plánu vyznačit všechna zastavitelná území a plochy přestavby a zpracovat tabulku s
jejich výčtem, výměrou a charakteristikou.
Plnění:
V článcích 3.2.2 Plochy přestavby a 3.2.3 Zastavitelné plochy ÚPO jsou zpracovány tabulky ploch
přestavby a zastavitelných ploch, včetně jejich výměry, způsobu využití a prostorové regulace.
Pro zastavitelná území větší nebo rovna 10ha zpracovat tabulku dle přílohy č. 16 vyhlášky
č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti.
Plnění:
V příloze č. I – odůvodnění ÚPO jsou zpracovány tabulky pro zastavitelné plochy větší nebo rovna
10ha dle přílohy č. 16 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně
plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
3.11 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE
ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ
V případech, kdy si navržené řešení územního plánu vyžádá nebo podmíní, budou v návrhu
vymezeny plochy a koridory, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií.
3.11.1 Požadavky na vymezení ploch
Plnění:
ÚPO vymezuje plochy, kde je vydání prvního územního rozhodnutí podmíněno územní studii. Jedná
se většinou o rozsáhlá území bez vyvinuté dopravní infrastruktury.
Tabulka 14:
studie
ozn.
ÚS
ÚS 1
Zastavitelné plochy, pro které je stanovena podmínka zpracování územní
rozloha č. plochy Rozloha katastrální
ÚS(ha)
(ha)
území
9,96
B8
9,96
Stará Plesná
Využití území k r. 2011
Orná půda
Navržený způsob využití v
ÚPO
Bydlení v rodinných domech
80
odůvodnění
ozn.
ÚS
ÚS 1
ÚS 1
rozloha č. plochy Rozloha
ÚS(ha)
(ha)
4,71
B 15
4,71
3,00
PŘ 1
3,00
katastrální
území
Stará Plesná
Stará Plesná
3,45
4,37
9,85
14,26
Stará Plesná
Pustkovec
Hošťálkovice
Lhotka u Ostravy
Skladový areál
Orná půda
Orná půda
Orná půda
ÚPO
Bydlení v rodinných domech,
Parky
ÚS 1
ÚS 2
ÚS 3
ÚS 4
3,45
4,37
3,21
14,26
PŘ 2
B 27
B 32
B 41
ÚS 5
6,13
B 45
6,13
Orná půda
7,69
B 54
7,69
2,34
B 53
2,34
Orná půda, trvalý travní
porost
Ostatní plocha
ÚS 7
ÚS 8
8,78
V6
8,78
Ostatní plocha
Volný čas
ÚS 8
0,22
V7
0,22
Ostatní plocha
Občanské vybavení
ÚS 9
31,27
PŘ 6
34,44
Lhotka u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Hrušov
ÚS 6
Lehký průmysl
ÚS 10
ÚS 11
34,93
31,39
PŘ 7
PŘ 10
43,55
32,93
ÚS 12
21,59
PŘ 9
23,06
ÚS 13
5,45
PŘ 5
5,63
Přívoz
ÚS 14
2,72
PŘ 11
2,72
ÚS 15
22,72
PŘ 12
36,37
ÚS 16
ÚS 17
ÚS 17
ÚS 18
ÚS 19
ÚS 20
ÚS 20
ÚS 20
ÚS 21
6,66
8,51
6,38
4,60
3,80
1,14
3,48
3,83
8,41
B 72
B 79
B 81
B 83
B 85
B 94
B 95
B 96
PŘ 13
9,84
9,96
6,81
6,65
3,80
1,14
3,48
3,83
8,41
ÚS 22
ÚS 22
ÚS 23
ÚS 24
ÚS 24
ÚS 24
ÚS 24
ÚS 26
8,94
18,46
10,49
20,73
0,53
7,73
6,90
16,78
B 112
B 113
V 21
B 134
B 135
P 23
P 25
PŘ 14
8,94
18,46
10,49
20,73
0,53
7,73
6,90
16,78
6,07
PŘ 15
6,07
ÚS 28
7,28
PŘ 17
7,28
ÚS 29
2,85
PŘ 18
2,85
ÚS 30
8,99
P 29
8,99
Zbořeniště po těžbě a
úpravě černého uhlí
Orná půda, ovocný sad
Louka
Louka
Orná půda, louky
Orná půda
Orná půda
Zahrádkářská osada
Orná půda
Zbořeniště po ČOV,
sklady, objekt Policie
Louky, zahrada
Louky
Orná půda
Ovocný sad, zahrada
Ostatní plocha
Orná půda
Orná půda
Zbořeniště po těžkém
průmyslu – chemické
výrobě, sklady
Garáže, odstavné plochy,
sklady, drobná výroba
Garáže, odstavné plochy,
sklady, drobná výroba,
Zbořeniště po drobné
výrobě, bydlení a skladech,
autoservis
Orná půda
Lehký průmysl, Krajinná
zeleň
Bydlení v bytových domech
Volný čas, Občanské
vybavení
Hřbitovy
Smíšené – bydlení a služby
Lehký průmysl
zeleň
ÚS 27
Moravská
Ostrava
Heřmanice,
Hrušov
Muglinov
Heřmanice
Heřmanice
Heřmanice
Heřmanice
Pustkovec
Pustkovec
Pustkovec
Třebovice ve
Slezsku
Svinov
Svinov
Svinov
Hošťálkovice
Hošťálkovice
Hošťálkovice
Hošťálkovice
Mariánské Hory,
Přívoz, Moravská
O.
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Zbořeniště po bydlení,
plocha bývalých
odkalovacích nádrží
Zbořeniště po bydlení
průmyslu – chemické výrobě
úpravě černého uhlí, sklady,
bydlení
Sklady, drobná výroba,
dopravní plochy,
administrativa
Bývalý sportovní areál
ÚS 31
26,21
P 30
26,21
Orná půda
Lehký průmysl
ÚS 31
1,10
V 29
1,10
Ostatní plocha
Sport
81
Hrušov
Muglinov,
Hrušov
Muglinov,
Hrušov
Nová Ves u
Ostravy
Nová Ves u O.,
Mariánské Hory
Mariánské Hory
Orná půda
Zemědělský výrobní areál
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Smíšené – bydlení a služby,
Lehký průmysl
Smíšené – bydlení a
občanské vybavení
Smíšené - bydlení a občanské
vybavení
Lehký průmysl
odůvodnění
ozn.
ÚS
ÚS 32
rozloha č. plochy Rozloha katastrální
ÚS(ha)
(ha)
území
30,17 PŘ 20
30,17 Svinov
ÚS 33
8,55
PŘ 21
8,55
ÚS 34
22,26
PŘ 22
22,26
ÚS 35
19,12
PŘ 23
19,12
Vítkovice,
Moravská
Ostrava
ÚS 36
60,25
PŘ 24
64,81
Vítkovice
ÚS 37
4,04
B 141
4,04
ÚS 38
6,50
PŘ 26
6,50
Zábřeh nad
Odrou
Vítkovice
ÚS 39
25,77
PŘ 25
36,43
ÚS 40
12,70
PŘ 31
13,04
ÚS 41
11,12
PŘ 30
11,12
ÚS 42
ÚS 42
ÚS 43
6,61
10,74
36,34
B 165
B 166
PŘ 32
6,61
10,74
36,34
ÚS 45
ÚS 46
ÚS 47
52,88
5,02
5,46
B 180
B 189
B 190
ÚS 47
3,95
ÚS 47
ÚS 48
Zábřeh nad
Odrou
Zábřeh - VŽ
Kunčičky,
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
ÚPO
úpravě černého uhlí, sklady, zeleň
bydlení
Částečně užívaný
Občanské vybavení, Lehký
průmyslový areál, sklady
průmysl
Lehký průmysl
průmyslu – chemické výrobě,
sklady
Stavební dvůr, betonárna,
Smíšené - bydlení a občanské
výroba prefabrikátů,
vybavení, OV, Dopravní
autobazary, dopravní
plochy, Krajinná zeleň
plochy
Lehký průmysl, Dopravní
průmyslu – aglomeraci
plochy, Krajinná zeleň
železných rud, výrobě
železa, sklady, zeleň
Louka
Plocha po těžbě a úpravě
černého uhlí, sklady,
bydlení
Bývalé odkalovací nádrže,
sklady, bydlení
Zbořeniště po bydlení
v hornické kolonii
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl, Smíšené –
bydlení a služby, Dopr.
plocha
Lehký průmysl
Dřeviště, zpracování a
příprava řeziva pro šachty
Orná půda
Rozptýlená zeleň
průmyslu – cementárna,
odkalovací nádrž
Orná půda
Orná půda
Orná půda
Lehký průmysl
56,88
5,02
5,46
Slezská
Ostrava,
Radvanice
Radvanice
Radvanice
Kunčičky. Slezská
Ostrava, Kunčice
n. O.
Bartovice
Proskovice
Proskovice
B 191
3,95
Proskovice
1,27
13,01
B 192
B 196
1,27
13,01
ÚS 49
ÚS 49
10,15
1,96
B 197
PŘ 34
11,87
2,69
Orná půda
Orná půda
Hřbitovy
ÚS 50
5,01
V 45
5,01
Orná půda
ÚS 51
ÚS 51
0,68
4,95
B 210
B 211
0,80
4,95
Orná půda
Orná půda
bydlení v bytových domech
ÚS 52
23,00
P 42
23,00
Orná půda
Lehký průmysl
ÚS 53
ÚS 54
ÚS 54
ÚS 55
ÚS 56
ÚS 57
ÚS 58
ÚS 60
ÚS 61
ÚS 63
8,03
5,30
0,04
7,25
5,21
5,79*
10,07
20,78
6,62
4,74
P 45
B 216
B 217
B 223
B 225
B 226
B 231
B 245
B 248
V 17
8,03
5,26
1,09
8,02
6,11
5,79
10,07
21,95
6,62
4,74
Proskovice
Výškovice u
Ostravy
Stará Bělá
Stará Bělá,
Výškovice u. O.
Dubina u O.,
Stará Bělá
Stará Bělá
Dubina u
Ostravy, Nová
Bělá
Dubina u
Ostravy, Stará
Bělá
Nová Bělá
Hrabová
Hrabová
Hrabová
Hrabová
Hrabová
Hrabová
Nová Bělá
Bartovice
Poruba
Orná půda, trvalý travní
porost
Trvalý travní porost
Orná půda
Orná půda
Orná půda, louka
Orná půda, louka
Orná půda, ostatní plocha
Orná půda, louka
Orná půda, louka
Louka
Orná půda
Orná půda
Louka
Smíšené – bydlení a služby
Smíšené – bydlení a
občanská vybavenost
82
odůvodnění
ozn.
ÚS
ÚS 64
ÚS 65
ÚS 66
ÚS 67
ÚS 68
rozloha
ÚS(ha)
29,77
8,96
2,48
3,89
0,03
č. plochy Rozloha
(ha)
PŘ 4
38,51
V 43
8,96
B 264
2,48
B 236
3,89
V 49
36,59
ÚS 69
3,03
B 268
3,03
katastrální
území
Přívoz
Stará Bělá
Proskovice
Nová Bělá
Slezská Ostrava,
Kunčičky
Stará Plesná
Těžký průmysl - Koksovna
Orná půda
Orná půda
Orná půda
Ostatní plocha
ÚPO
Lehký průmysl
Hřbitovy
Volný čas
Orná půda
3.11.2 Požadavky na vymezení koridorů
Plnění:
ÚPO vymezuje koridory, kde je vydání prvního územního rozhodnutí podmíněno územní studii.
Tabulka 15:
studie
Číslo dopravní stavby
DK 135/R
Dopravní plochy, pro které je stanovena podmínka zpracování územní
Dotčené
katastrální
území
Nová Ves u
Ostravy
DK 117
Dubina u
Ostravy
DZ 6
Vítkovice,
Moravská
Ostrava
DZ 1/R
Nová Ves u O.,
Mariánské
Hory, Třebovice
ve Slezsku,
Hrušov, Přívoz,
Svinov,
Polanka n. O.
Stanovení cíle prověření
Důvod
v rámci vymezené dopravní
rezervy stabilizovat řešení
mimoúrovňové křižovatky
Mariánskohorská Plzeňská x 28. října
plochy stabilizovat řešení
přestavby uličního profilu
ulice Horní včetně jejího
cílového napojení na ulici
Plzeňskou
plochy stabilizovat řešení
kolejové a automobilové
dopravu v Dolní oblasti
Vítkovic
v rámci vymezeného
koridoru územní rezervy
stabilizovat řešení
vysokorychlostní tratě
v průchodu městem.
nezbytnost zohlednění
požadavků na obsluhu
zastavěných a
rozvojových ploch
humanizace
naddimenzovaného
uličního profilu s důrazem
na dopravní zklidnění
souběžných obslužných
komunikací
potřeba koordinace
aktuálních investičních
záměrů v přestavbovém
území
Jedná se o záměr
limitovaný omezenými
prostorovými možnostmi
v území
3.12 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU
PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ
STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM
Pokud to návrh urbanistické koncepce rozvoje obce bude vyžadovat, vymezit plochy a koridory, pro
které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem.
Plnění:
Územní plán Ostravy nevymezuje žádné plochy, ve kterých by pořízení a vydání regulačního plánu
bylo podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití.
3.13 POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
VLIVŮ
ÚZEMNÍHO
PLÁNU
NA
(pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování
vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na
evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast)
83
odůvodnění
Krajský úřad, příslušný podle § 77 a odst. 3 písm. w) a ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů konstatoval, že nelze vyloučit významný vliv
na evropsky významné lokality stanovené nařízením vlády č. 132/2005 Sb. ani na ptačí oblasti.
Krajský úřad v souladu s §10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí konstatoval, že nový Územní plán města Ostravy je nutno posoudit podle §10i zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí.
Plnění:
V rámci návrhu Územního plánu města Ostravy bylo zpracováno vyhodnocení vlivů Územního plánu
města Ostravy na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí dle
přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů s následujícím
závěrem:
Předmětný ÚPlMO navrhuje plochy, jejichž využití k navrhovaným činnostem bylo posouzeno
z hlediska možných vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Pro zjištění, zda může mít realizace
navrhovaných aktivit závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno vyhodnocení těchto
navrhovaných aktivit, resp. způsobů využití území a cílů vzhledem k jednotlivým složkám životního
prostředí. Základním východiskem je skutečnost, že při realizaci jakéhokoliv záměru budou dodrženy
všechny povinnosti dané platnými právními předpisy.
Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů uvedených v tomto posouzení je
provedeno konečné zhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. S přihlédnutím ke všem
souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaný Územní plán města Ostravy nebude
znamenat nepříznivé ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí a lze jej doporučit.
V rámci návrhu Územního plánu města Ostravy bylo zpracováno posouzení vlivu koncepce na
předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí s následujícím závěrem:
Předložený elaborát definuje ptačí oblast a evropsky významné lokality, jež mohou být potenciálně
dotčeny Územním plánem města Ostravy. Jmenovitě se jedná o 2 ptačí oblastí, tj. PO Poodří a PO
Heřmanský stav – Odra – Poolší a 6 evropsky významných lokalit, tj. EVL Poodří, EVL Heřmanický
rybník, EVL Pilíky, EVL Děhylovský potok – Štěpán, EVL Ostrava – Šilheřovice a EVL Řeka
Ostravice. Materiál posuzuje negativní vlivy, které se mohou projevit ve vymezených PO a EVL.
Závěr:
Předložený návrh ÚPlMO v maximální míře zohledňuje tyto hrozby a není konfliktní z hlediska
soustavy Natura 2000.
Na základě obdržených stanovisek dotčených orgánů, krajského úřadu, připomínek správců
inženýrských sítí a správců vodních toků a lesů ke společnému jednání, dohodovacích jednání a po
konzultaci s příslušným odborem ŽPaZ KÚ MSK, nechal pořizovatel upravit návrh Územního plánu
města Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný
rozvoj území - Dodatek č. 1, který posoudil rovněž vliv upraveného ÚPlMO na životní prostředí
s následujícím závěrem:
Úprava ÚPlMO neobsahuje žádný koncepční návrh, který významně ovlivňuje základní
charakteristiky současného životního prostředí v řešeném území.
Za předpokladu splnění podmínek uvedených ve VVURÚ v kap. A.11, lze zamýšlené úpravy
Územního plánu města Ostravy označit jako nevýznamné, ekologicky přijatelné, a lze je doporučit je
k realizaci.
Vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy NATURA 2000:
Úpravy ÚPlMO provedené po společném jednání nebudou mít významný negativní vliv na celistvost,
ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.
Závěr vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území:
Řešení výrazných problémů v oblasti životního prostředí je optimálně řešeno ve vztahu
k hospodářské základně města a výrazně je zkvalitňována a posilována funkce bydlení ve městě
(jako základní komponenty soudržnosti obyvatel území z hlediska dopadů ÚPlMO). Tento základní
přístup je naplňován jako podmínka dlouhodobé vyvážené udržitelnosti všech funkcí města i širšího
regionu.
ÚPlMO vytváří podmínky pro posilování některých silných stránek, odstraňování slabých stránek,
využívání příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života současné generace
obyvatel města Ostravy.
ÚPlMO vytváří podmínky pro posilování silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání
příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života budoucích generací obyvatel
města Ostravy.
84
odůvodnění
Na základě návrhu rozhodnutí o námitkách, návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu
územního plánu předloženému k veřejnému projednání a stanovisek dotčených orgánů nechal
pořizovatel upravit návrh Územního plánu města Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů
Územního plánu Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 2, který posoudil rovněž
vliv upraveného ÚPO na životní prostředí s následujícím závěrem:
Úprava ÚPO po veřejném projednání neobsahuje žádný koncepční návrh, který významně
ovlivňuje základní charakteristiky současného životního prostředí v řešeném území.
Splněním podmínek uvedených ve VVURÚ v kap. A.11, lze zamýšlené úpravy Územního plánu
Ostravy označit jako nevýznamné, ekologicky přijatelné, a lze je doporučit je k realizaci.
Vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy NATURA 2000:
Úpravy ÚPO provedené po veřejném projednání nebudou mít významný negativní vliv na celistvost,
ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.
Závěr vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území:
Řešení výrazných problémů v oblasti životního prostředí je optimálně řešeno ve vztahu
k hospodářské základně města a výrazně je zkvalitňována a posilována funkce bydlení ve městě
(jako základní komponenty soudržnosti obyvatel území z hlediska dopadů ÚPO). Tento základní
přístup je naplňován jako podmínka dlouhodobé vyvážené udržitelnosti všech funkcí města i širšího
regionu.
ÚPO vytváří podmínky pro posilování některých silných stránek, odstraňování slabých stránek,
využívání příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života současné generace
obyvatel města Ostravy.
ÚPO vytváří podmínky pro posilování silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání
příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života budoucích generací obyvatel
města Ostravy.
3.14 POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA
ZPRACOVÁNÍ VARIANT
Územní plán bude zpracován bez konceptu řešení a bez zpracování variant .
Plnění:
Návrh ÚPO respektuje zadání, ve kterém nebyl požadován koncept územního plánu.
3.15 POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A
NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA
CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK
VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ
Územní plán bude zpracován v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., v platném znění a
s jeho prováděcími vyhláškami.
Plnění:
1. Návrh ÚPO je po obsahové stránce zpracován v souladu s § 13 a přílohou č. 7 k vyhlášce č.
500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
2. Elaborát územního plánu je zpracován s tímto základním obsahem a členěním:
I.
Návrh ÚPO:
1. textová část
2. grafická část s výkresy:
85
Tabulka 16:
odůvodnění
Výkresy – územní plán
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ
V1
HLAVNÍ VÝKRES
V2
V2.2
HLAVNÍ VÝKRES
V2.4
V2.5
1:10 000
HLAVNÍ VÝKRES
1:10 000
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY - DOPRAVA
HLAVNÍ VÝKRES
V2.3 KONCEPCE VEŘEJNÉ
TELEKOMUNIKACE
II.
1:10 000
V2.1
V3
1:10 000
INFRASTRUKTURY
-
ZÁSOBOVÁNÍ
ELEKTŘINOU
HLAVNÍ VÝKRES
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY - ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM
HLAVNÍ VÝKRES
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY - ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A KANALIZACE
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, OPATŘENÍ A ASANACE
A 1:10 000
1:10 000
1:10 000
1:5 000
Odůvodnění ÚPO
1. textová část - odůvodnění
2. přílohy odůvodnění
I.
Seznam pozemků dotčených záborem ZPF a PUPFL
Seznam vymezených zastavitelných ploch nad 10ha
II. Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPO
II. Výpis pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami a veřejně prospěšnými opatřeními
IV. Veřejné projednání
IV.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání,
včetně jejich vyhodnocení
IV.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání,
část A (námitky č.1 – 49),
část C (námitky č.103 – 146)
část B (námitky č. 50 – 102)
část D (námitky č.148 – 204)
IV.3 Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání
IV.4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu
vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci
IV.5 Úprava Územního plánu města Ostravy (ÚPlMO) z vlastního podnětu
IV.6 Dohodovací jednání
V. Opakované veřejné projednání
V.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
V.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
projednání,
V.3 Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
projednání
V.4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu
vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy (ÚPO) v rámci
opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení
86
odůvodnění
3. grafická část s výkresy:
Tabulka 17:
Výkresy - odůvodnění
číslo název
měřítko
O1
KOORDINAČNÍ VÝKRES
1:10 000
O2
ŠIRŠÍ VZTAHY
1:100 000
O3
PŘEDPOKLÁDANÝ ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU
1:5 000
VU1
VÝKRES VYMEZENÍ ROZSAHU PROVEDENÝCH ÚPRAV, NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ
1:10 000
VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ NÁVRHU ÚPlMO, DNE 1.8.2013.
Tabulka 18:
Seznam schémat
DOPRAVA
ozn.
měřítko
SD1
Funkční zatřídění komunikační sítě (cílový stav)
1:25 000
SD2
Návrhové prvky dostavby a přestavby komunikační sítě (cílový stav)
1:25 000
SD3
Šířkové uspořádání komunikační sítě (cílový stav)
1:25 000
SD4
Návrhové prvky dostavby a přestavby železniční sítě, letecké a vodní dopravy (cílový stav)
1:25 000
SD5
Hierarchie základní sítě cyklistických tras (cílový stav)
1:25 000
SD6
Návrh dopravního režimu cyklistických tras (cílový stav)
1:25 000
ozn.
měřítko
SK1
Krajinný ráz - přírodní hodnoty
1: 25 000
SK2
Krajinný ráz - kulturně-historické hodnoty
1: 25 000
SK3
Krajinný ráz - diferenciace území
1: 25 000
ozn.
měřítko
SU1
Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb
1 :25 000
SU2
Řešení významných městotvorných prostor
1 :25 000
SU3
Významné pohledové dominanty
1 :25 000
SU4
Zastavěné území - zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany)
1 :25 000
SU5
Zastavěné území - vodní prostředí
1 :25 000
SU6
1 :25 000
SU7
1 :25 000
SU8
Zastavěné území - veřejná infrastruktura, zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany), vodní a
1 :25 000
přírodní prostředí
SU9
Výšková (prostorová) regulace území
1 :25 000
SU10
Porovnání zastavitelných ploch
1 :25 000
ozn.
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
měřítko
SV1
Lokalizace změn ploch s rozdílným způsobem využití – dodatek č.1
1 :25 000
SV2
1 :25 000
Textová část územního plánu je zhotovena digitálně v datovém formátu DOC a PDF. Textová část
územního plánu obsahuje 62 listů formátu A4. Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje
153 listů formátu A4 + přílohu I - odůvodnění, která obsahuje tabulkově zpracovaný Seznam
pozemků dotčených záborem ZPF a PUPFL a Seznam vymezených zastavitelných ploch nad 10ha
87
odůvodnění
na 31 listech formátu A4, přílohu II – odůvodnění Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci
společného projednávání návrhu ÚPO na 111 listech formátu A4, přílohu III - odůvodnění Výpis
pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými opatřeními a plochami pro
asanaci na 34 listech formátu A4, přílohu IV – odůvodnění Veřejné projednání, která obsahuje :
o Úvod – Průběh řízení o územním plánu a IV.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPlMO
v rámci veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení na 31 listech formátu A4.
o IV.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání,
- část A, B, C, D na 701 listech formátu A4.
o IV.3 Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání a IV.4
Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek
uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci veřejného projednání, včetně
jejich vyhodnocení 132 listech formátu A4.
o IV.5 Úprava Územního plánu města Ostravy (ÚPlMO) z vlastního podnětu a IV.6
Dohodovací jednání na 17 listech formátu A4.
a přílohu V – odůvodnění Opakované veřejné projednání, která obsahuje :
o Úvod – Průběh řízení o územním plánu a V.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k
ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení na 43 listech
formátu A4
o V.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
projednání na 138 listech formátu A4,
o V.3 Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
projednání a V.4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu
vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy (ÚPO) v rámci opakovaného
veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení 50 listech formátu A4.
Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, jsou zpracovány nad mapovým
podkladem v měřítku katastrální mapy (tj. v měřítku 1:1000) a vydávají se v měřítku uvedeném
v tabulkovém přehledu. Měřítka jsou v souladu s § 13 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění platném ke
dni 1.1.2013.
Grafická část územního plánu je zhotovena digitálně v datovém formátu GIS a dále také ve formátu
PNG, v rozlišení vhodném pro tisk. Schémata, která jsou součástí odůvodnění územního plánu, jsou
zpracována v datovém formátu GIS a dále také ve formátu PNG, v rozlišení vhodném pro tisk.
Návrh ÚPO je zhotoven v pěti provedeních, která po nabytí účinnosti budou uloženy na Krajském
úřadu MSK (1x), Odbor útvaru hlavního architekta MMO (3x), Odbor stavebně správní MMO (1x).
88
odůvodnění
89
odůvodnění
4 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ
4.1
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
(odůvodnění oddílu 1.2 Vymezení zastavěného území v textové části)
Zastavěné území je v návrhu ÚPO vymezeno graficky dle § 58 stavebního zákona ve smyslu
metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního rozvoje Brno k datu 1.11.2010.
Hranice zastavěného území jsou vymezeny v grafické části ÚPO ve výkresu:
V1 – Základní členění
a v hlavním výkrese:
V2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce.
V2.1 – Hlavní výkres – Koncepce uspořádání krajiny
V2.2 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Doprava.
V2.3 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování elektřinou a
telekomunikace.
V2.4 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování plynem a teplem.
V2.5 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a kanalizace.
4.2
KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO
HODNOT
(odůvodnění části 2 Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj hodnot v textové části)
4.2.1 Úvod
Zákon č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon) ve znění později vydaných předpisů, § 188, odst. (1) stanoví, že Územně plánovací
dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené před
1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy
projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti. Vzhledem k tomu, že součástí úpravy nemohou být
změny řešení závazné části původního územního plánu v oblasti urbanismu, koncepce uspořádání
krajiny, koncepce veřejné infrastruktury atd., vznikl by neaktuální dokument, který by byl v rozporu
s nadřazenou územně plánovací dokumentací, zejména ZÚR MSK a zároveň by neodpovídal
aktuálním rozvojovým potřebám města. Proto rozhodlo zastupitelstvo města o pořízení územního
plánu nového, který nejenom Územní plán města Ostravy z roku 1994 schválený dne 5.10.1994
usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M a doplněný o schválené a vydané změny a
provedené úpravy podle tohoto zákona upraví, ale současně prověří aktuálnost jeho zejména
územní, urbanistické, dopravní a technické koncepce, a tam, kde již není aktuální, navrhne řešení
nové. Nově pořizovaný Územní plán Ostravy navazuje svým řešením na Územní plán města Ostravy
schválený dne 5.10.1994 usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M, ve znění schválených a
vydaných změn a provedených úprav.
Statutární město Ostrava představuje metropoli Ostravské sídelní regionální aglomerace
s výraznou funkcí správní, obchodně - průmyslovou a kulturně – vědeckou. Ostrava je sídlem Úřadu
Moravskoslezského kraje, městem s velmi silnou obchodní sítí v čele s nejvýznamnějšími
obchodními řetězci, je centrem nejen ocelářského a strojírenského průmyslu, ale i nově se
rozvíjejícího průmyslu s vysokou přidanou hodnotou využívajícího nové technologie. Nové
technologie mají přímou vazbu na vědeckou a vysokoškolskou základnu s rozvojovými centry ve
vědeckotechnologických parcích. Ostrava je rovněž sídlem mnoha kulturních institucí regionálního
významu. V neposlední řadě existuje v Ostravě řada sportovních a volnočasových zařízení, kde jsou
již tradičně pořádány celostátně významné sportovní a kulturní akce.
Ostravský region představuje velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro
kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským
regionem Horního Slezska.
Pro základní rozvahu návrhu koncepce ÚPO, zejména v členění území města na plochy s rozdílným
způsobem využití, pro stanovení jejich prostorové regulace a podmínek jejich využití, připravil
projektant schémata urbanistické koncepce, která mapují limity a hodnoty území – SU1 – SU6.
Komentář k schématům odůvodnění ÚPO SU1 – SU6.
Schéma urbanistické koncepce označené SU1 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky
významných staveb znázorňuje stávající architektonicky nebo urbanisticky významné stavby
90
odůvodnění
a soubory staveb na území města Ostravy. Schéma určuje základní koncepci stanovení
urbanistických a architektonických hodnot návrhu ÚPO, která je zohledněna zejména v obrazu
města, v návrhu způsobu využití ploch a stanovení jejich prostorové regulace. V odůvodnění slouží
pro posouzení respektování urbanistických a architektonických hodnot území.
Schéma urbanistické koncepce označené SU2 Řešení významných městotvorných prostor
znázorňuje stávající i navrhované významné městotvorné prostory na území města Ostravy.
Schéma určuje základní koncepci uspořádání významných městotvorných prostor návrhu ÚPO,
která je zohledněna zejména v návrhu veřejných prostranství, v návrhu způsobu využití ploch a
stanovení jejich prostorové regulace. V odůvodnění slouží pro posouzení respektování
urbanistických hodnot území.
Schéma urbanistické koncepce označené SU3 Významné pohledové dominanty znázorňuje
lokality na území města Ostravy, které vyžadují zvýšené nároky na objemové, výškové
a architektonické řešení a osy významných průhledů odkud se tyto lokality výrazně uplatňují
v obraze města. Schéma určuje základní koncepci uspořádání významných pohledových dominant
návrhu ÚPO, která je zohledněna zejména v obrazu města a jeho krajiny, v návrhu způsobu využití
ploch a stanovení jejich prostorové regulace. V odůvodnění slouží pro posouzení respektování
přírodních a urbanistických hodnot území.
Schéma urbanistické koncepce označené SU4 Zastavěné území - zemědělské půdy (I. a II. třída
ochrany) bylo vypracováno pro znázornění rozsahu ploch na území města Ostravy limitovaných
omezeními vyplývajícími z platné legislativy a z vydaných rozhodnutí na úseku ochrany
zemědělského půdního fondu. Ve schématu je vymezeno zastavěné území dle § 58 Stavebního
zákona ve smyslu metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního rozvoje Brno a
to k datu 1. 11. 2010 a plochy zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany. Schéma vymezuje možné
rozvojové směry v koncepci urbanistického uspořádání návrhu ÚPO vzhledem ke kvalitě
zemědělské půdy, které jsou zohledněny zejména v návrhu způsobu využití ploch a v koncepci
uspořádání krajiny. Při zpracování návrhu ÚPO bylo schéma využito rovněž při posuzování
požadavků na změnu způsobu využití ploch vzhledem k ÚPl 1994 a při posuzování návrhů
zastavitelných ploch z hlediska záborů zemědělského půdního fondu. V odůvodnění slouží pro
posouzení respektování přírodních hodnot území, kvalitního ZPF.
Schéma urbanistické koncepce označené SU5 Zastavěné území - vodní prostředí bylo
vypracováno pro znázornění rozsahu ploch na území města Ostravy limitovaných omezeními
vyplývajícími z platné legislativy, opatření obecné povahy a z vydaných rozhodnutí na úseku ochrany
vod a ochrany území před povodněmi. Ve schématu je vymezeno zastavěné území dle
§ 58 Stavebního zákona ve smyslu metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem
územního rozvoje Brno a to k datu 1. 11. 2010 a plochy zaplavované „stoletou“ vodou, plochy
ochranných pásem vodních zdrojů – I. Stupně + II. stupně vnitřního i vnějšího a vodní plochy.
Schéma sloužilo při zpracování návrhu ÚPO, zejména při posuzování požadavků na změnu způsobu
využití ploch a při posuzování návrhů zastavitelných ploch z hlediska limitů vodního prostředí.
Schéma urbanistické koncepce označené SU6 Zastavěné území - přírodní prostředí bylo
vypracováno pro znázornění rozsahu ploch na území města Ostravy limitovaných omezeními
vyplývajícími z platné legislativy a z vydaných rozhodnutí na úseku ochrany přírody a krajiny. Ve
schématu je vymezeno zastavěné území dle § 58 Stavebního zákona ve smyslu metodického
pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního rozvoje Brno a to k datu 1. 11. 2010 a dále
plochy s vymezenou ochranou přírodního prostředí, zejména plochy soustavy NATURY 2000 –
Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, velkoplošné chráněné území Chráněná krajinná oblast
Poodří, maloplošná chráněná území, pozemky určené k plnění funkce lesa, registrované významné
krajinné prvky a plochy zabírané územním systémem ekologické stability (ÚSES). Schéma sloužilo
při zpracování návrhu ÚPO, zejména při posuzování požadavků na změnu způsobu využití ploch a
při posuzování návrhů zastavitelných ploch z hlediska limitů přírodního prostředí.
91
odůvodnění
4.2.2 Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce
(odůvodňuje návrh zastavitelných ploch, zejména pro bydlení a výrobu řešený v textové části 3. Urbanistická
koncepce)
4.2.2.1
Sociodemografické podmínky
4.2.2.1.1 Úvod
Obyvatelstvo - bydlení (široce pojaté sociodemografické podmínky) a zaměstnanost (hospodářské
podmínky území) vytvářejí základní prvky sídelní struktury města Ostravy, nedílnou součást
dlouhodobě vzniklých civilizačních hodnot území.
Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel měst a obcí (a do značné míry odrážející
i jejich prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí. U města Ostravy byla
dlouhodobě nejvýznamnějším pozitivním faktorem, situace se však po r. 1990 výrazně změnila.
Z ostatních ovlivňujících faktorů je to především veřejné vybavení sídel, poloha, obytné prostředí
včetně životního prostředí a vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky
území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení – zejména
prodejnost nemovitostí pro bydlení. Úroveň cen bydlení v Ostravě je základním způsobem popsána
v odůvodnění v kapitole 4.2.2.3 Bydlení. V úvodu je však nezbytné připomenout, že úroveň cen
bydlení v Ostravě je při srovnání mezi krajskými městy druhá nejnižší v ČR, před Ústím nad Labem.
Právě atraktivita bydlení, jako nezbytný migrační motiv, je v budoucnu klíčem ke zlepšení nepříznivé
situace ve vývoji sociodemografických charakteristik města Ostravy.
Zhodnocení rozvojových faktorů města Ostravy je jedním z výchozích podkladů pro reálné
modelování, kvantifikaci budoucího vývoje řešeného území během očekávaného období platnosti
územního plánu (obvykle pro dalších cca 15let). Dochází tak ke zpřesnění územně plánovací
koncepce rozvoje, která navazuje na zpracované územně analytické podklady SO ORP Ostravy a
další koncepční rozvojové materiály města.
Hlavním cílem této části územního plánu je sestrojení reálné prognózy vývoje počtu obyvatel
(a bydlení) v řešeném území. V rámci odůvodnění územního plánu je pak výchozím záměrem
doplnění, prohloubení a aktualizace analýz sociodemografických podmínek řešeného území, včetně
širších vazeb, které nejsou obvyklým obsahem územně analytických podkladů nebo nejsou opřeny o
zcela aktuální podklady. Navazující prognóza vychází zejména z rozboru (poznání jeho fungování)
funkčně propojeného systému obyvatelstvo - bydlení a zaměstnanosti.
Prognóza slouží zejména jako podklad pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení (potřeby
zastavitelných ploch), posouzení technické infrastruktury sídel a eventuální zhodnocení dopadů na
sociální infrastrukturu.
Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu
stavebního zákona – znění §55 odst. 4 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou
územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné
plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Uvedený paragraf hovoří
o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu
by neměl být proveden bez zdůvodnění a výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období
předpokládané platnosti územního plánu.
Prognóza vývoje počtu obyvatel není závazným „ukazatelem-cílem“ rozvoje řešeného území.
Obecným cílem územního plánu v sociodemografické oblasti je dlouhodobá stabilizace vývoje počtu
obyvatel města Ostravy s pozitivními dopady do soudržnosti obyvatel řešeného území.
4.2.2.1.1
Vývoj počtu obyvatel
Pro dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Ostravy byly rozhodující následující skutečnosti:
Ekonomický vývoj města i regionu v minulosti navazující na rozvoj těžby uhlí a hutnictví,
v současnosti výrazně omezený problémy transformace tradičních odvětví a velkou
nezaměstnaností.
Dopravní poloha v centru regionu, na severovýchodním okraji ČR s výraznými vazbami na
Slovensko a Polsko.
Všeobecný pokles počtu obyvatel měst v ČR po r. 1990, zejména u měst s nižší atraktivitou
bydlení.
Růst významu kvalitního bydlení, zejména zvýšeného vnímání (percepce) kvality životního
prostředí na vývoj počtu obyvatel v posledních letech.
Vývoj počtu obyvatel města Ostravy vykazoval od poloviny 19. století dlouhodobý rychlý růst, který
částečně narušily pouze důsledky druhé světové války. Poválečný růst počtu obyvatel ustal až
v devadesátých letech minulého století. Pokles počtu obyvatel města se poprvé objevil v roce 1992
(úbytek 353 obyvatel), postupně se značnými výkyvy rostl a v roce 1998 poprvé překročil 1000
92
odůvodnění
obyvatel za rok. V letech 2006 až 2008 došlo ke snížení úbytků, avšak v následujících letech úbytek
opět rychle stoupal, s maximem v posledním roce 2010 (za který jsou k dispozici podrobné údaje
ČSÚ).
Vybrané údaje o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel od r. 1869 (prvního moderního sčítání)
poskytuje následující tabulka:
Tabulka 19:
Rok
Ostrava
1869
38 779
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Ostravy
Skutečnost
1900
145 410
1930
219 528
1950
215 791
1961
254 297
1980
322 073
1991
327 371
2001
316 744
2011
302 456
(zdroj: ČSÚ)
Podle sdělení města (viz. Faktografické listy Ostrava 2011, zdroj odbor vnitřních věcí MMO) bylo k
31.12. 2010 v řešeném území 310 464 obyvatel. Tento počet je cca o 2,3% vyšší než vykazuje
evidence ČSÚ ve srovnatelném období. Rozdíly obou evidencí jsou v ČR dlouhodobé a poměrně
běžné u většiny měst a obcí. Příčinou jsou zejména metodické odlišnosti těchto evidencí. V úvodu je
přitom nezbytné konstatovat, že data o obyvatelstvu jsou většinou nadprůměrně kvalitní ve srovnání
s jinými zdroji dat (zejména o bydlení, ale například i o životním prostředí).
Obecně je potřeba vnímat, že statistiky vytvořené z údajů vedených v evidenci obyvatel měst a obcí
(MV ČR) mají pouze informativní charakter. Úkolem Informačního systému evidence obyvatel (ISEO)
MV ČR je přesně identifikovat a evidovat každého občana ČR bez ohledu na to, zda žije v ČR nebo
v zahraničí. Tito občané jsou vedeni v místě trvalého pobytu, přestože tam fakticky nežijí, a nejvíce
přispívají k rozdílnosti obou statistik. Institucí, která je oprávněna poskytovat statistické údaje ve
smyslu § 18 odst. 1 písm. b) a c) zákona o statistické službě je Český statistický úřad.
V případě evidence obyvatel na úrovni města a obcí je potřeba dále vnímat skutečnost, že počet
obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu
obyvatel, především u větších měst. V minulosti byl obvykle menší než 1% a většinou se jednalo o
obyvatele bydlící v zařízeních. Nesrovnalosti v řádu 1% bylo možné v bilancích zanedbat s ohledem
na jejich přesnost, zejména u menších obcí. Místem trvalého pobytu přitom může být pouze adresa
objektu určeného k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, který je označen číslem popisným
nebo evidenčním, popřípadě orientačním. Malá, ale rostoucí část obyvatel má trvalé bydliště hlášeno
na adrese radnice a mírně zkresluje pohled na rozmístění obyvatel v území, zejména v částech obcí
u měst.
Rozdíly v počtech obyvatel se staly předmětem zájmů zástupců obcí již v minulosti, zejména
s ohledem na dopady do příjmů obcí (rozpočtového určení daní). Většina příjmů obcí totiž není
vázána na zdanění místního hospodářského výkonu či ekonomického potenciálu území, ale
historicky vzniklým ukazatelem v rámci rozpočtového určení daní – tj. podle počtu obyvatel
a velikostních skupin obcí. Podrobnější vysvětlení problému evidence obyvatel poskytuje ČSÚ.
Z hlediska územního plánování (po logickém záměru přechodu na evidenci obyvatel podle
obvyklého bydliště s ohledem na aplikaci metodiky EU), je pravděpodobné mírné zlepšení. Vždy
však bude existovat část obcí, kde počet přítomných obyvatel bude výrazně jiný (atraktivní města) a
bude dokonce sezónně kolísat (rekreační obce). Pokračující dynamické změny v počtu přítomných
obyvatel v území potvrzuje vyjádření místopředsedy ČSÚ S. Drápala, z 15.12. 2011: „Sčítací
komisaři nenalezli v místě trvalého bydliště přibližně jeden milion lidí. Zhruba stejné množství lidí
vyplnilo formuláře na jiném místě, než je jejich trvalé bydliště.“ Předběžné výsledky sčítání z r. 2011
a evidence obyvatel ČSÚ jsou opřeny o klasické pojetí trvalého bydliště. Jsou dále využity i pro
bilance územního plánu Ostravy, zejména s ohledem na svoji komplexnost, dlouhodobost a
dostupnost.
V rámci zpracování územního plánu Ostravy byla tato objektivní omezení vstupních dat přiměřeně
vnímána a následně se promítla i do interpretace hodnocení stavu, vývoje a prognózy vývoje počtu
obyvatel.
Z následující tabulky jsou patrné změny úbytků počtu obyvatel města Ostravy v jednotlivých
letech po r. 2001.
Tabulka 20:
rok
2001
2002
2003
2004
2005
93
stav 1.1.
316 700
315 442
314 102
313 088
311 402
Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 v řešeném území
narození
2 867
2 860
3 010
2 980
3 269
zemřelí
3 410
3 403
3 393
3 324
3 393
přistěhova vystěhova
ní
ní
3 257
3 972
3 759
4 556
4 018
4 649
3 590
4 932
3 513
4 713
přirozená
měna
-543
-543
-383
-344
-124
saldo
migrace
-715
-797
-631
-1 342
-1 200
změna
celkem
-1 258
-1 340
-1 014
-1 686
-1 324
rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
průměr
stav 1.1.
310 078
309 098
308 374
307 767
306 006
303 609
odůvodnění
narození
3 241
3 431
3 481
3 311
3 307
zemřelí
3 233
3 364
3 299
3 349
3 410
3 176
3 358
přistěhova vystěhova
ní
ní
3 800
4 788
5 096
5 887
4 367
5 156
3 655
5 378
3 475
5 769
3 853
4 980
přirozená
měna
8
67
182
-38
-103
saldo
migrace
-988
-791
-789
-1 723
-2 294
změna
celkem
-980
-724
-607
-1 761
-2 397
-182
-1 127
-1 309
(zdroj: ČSÚ)
Úbytky počtu obyvatel v Ostravě jsou generovány zejména (z více než 85%) záporným saldem
migrace. Na celém tomto procesu je nepříznivé zejména to, že způsobuje odliv mladých a
vzdělaných lidí (s převahou žen). Způsobuje tak zejména:
Zhoršování věkové struktury obyvatel města, které následně i zhoršuje podmínky pro
reprodukci obyvatel přirozenou měnou.
Zhoršování vzdělanostní struktury obyvatel města.
Graf 1:
Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 v řešeném území
(zdroj: ČSÚ)
Město má v současnosti mírně nepříznivou věkovou strukturu obyvatel, ještě v roce 2001 ji však bylo
možné hodnotit jako mírně příznivou. Podíl obyvatel v předproduktivním věku (dětí 0–14 let) byl
v r. 2011 (podle předběžných výsledků sčítání) 14,1% (průměr ČR je 14,5 %). Počet dětí v letech
1991-2011 poklesl z 68 234 na 42 527, tedy o 38% zatímco celkový počet obyvatel o 8%. Právě
absolutní pokles počtu dětí o více než 25,7 tis. v období 1991 až 2011 velmi dobře dokumentuje
změny ve věkové struktuře, obzvláště vezmeme-li v úvahu skutečnost, že absolutní počet obyvatel
v letech 1991-2011 poklesl o 24,9 tis.
Podíl osob v poproduktivním věku (nad 65 let) byl v r. 2011 pouze 16,2 %, při srovnatelném průměru
ČR 15,9 % (r. 2011). Absolutní počet obyvatel v poproduktivním věku ve srovnatelném období stoupl
o cca 12 tis., růst této věkové skupiny nebyl tedy zdaleka tak výrazný jak pokles počtu dětí.
Během období předpokládané platnosti územního plánu je reálné očekávat další pokles podílu dětí
(nároků na kapacity škol) a výraznější růst podílu osob v poproduktivním věku. Nepříznivá věková
struktura obyvatel města omezuje možnosti stabilizace počtu obyvatel přirozenou měnou. Ostravě
tak hrozí další pokles počtu obyvatel, (podobně jak u části měst v ČR a zejména v regionu), pokud
nedojde k výraznějšímu omezení migrace z města a zvýšení počtu přistěhovalých.
94
odůvodnění
V rámci územního plánu města nejsou prováděny podrobnější analýzy a prognózy vývoje věkové
struktury obyvatel města. Tento proces má své zásadní dopady zejména v oblasti komunitního
plánování ve vazbě na prognózy potřeby kapacit sociálně zdravotních zařízení. Záměrně je použito
označení sociálně zdravotních zařízení, protože právě oba tyto systémy vykazují výrazné vazby.
Hodnocení a plánování potřeby kapacit (promítnutím do potřeby ploch) je v současnosti velmi
ztížené, jak s ohledem na absenci obecně uznávaných ukazatelů potřeby, tak i na dynamiku proměn
obou systémů. Zdravotní systém vykazuje snahu o vytěsnění lůžkových kapacit (částečně
poskytujících i sociální služby) a sociální systém omezuje expanzi nejdražších zařízení. Na druhé
straně stojí rostoucí poptávka stárnoucí populace, jejíž pokrytí je optimalizováno zejména politickými
rozhodnutími. V rámci územního plánu je tak vnímán systém komunitního plánování města Ostravy,
jehož plošné dopady budou realizovány v jednotlivých částech města, zejména v rámci stávajících
ploch pro bydlení a veřejné vybavení.
Vývoj věkové struktury obyvatel a srovnání s ČR
Tabulka 21:
Věková skupina - sčítání
Obyvatel
0 -14 let (předproduktivní)
15-64 let (produktivní)
65+ let (poproduktivní)
26.3.2011
302 456
42 527
210 787
49 142
14,1%
16,2%
14,5%
15,9%
1.3.2001
316 744
51 843
224 753
40 148
Podíl – řešené území
16,4%
12,7%
Srovnání – podíl ČR
16,2%
13,8%
3.3.1991
327 371
68 234
222 038
37 099
20,8%
11,3%
21,0%
12,7%
(zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011)
Pro reálné zhodnocení dalšího vývoje počtu obyvatel města bylo vycházeno ze všech dostupných
podkladů.
Základním dokumentem rozvoje města je STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO
MĚSTA OSTRAVY NA LÉTA 2009 – 2015, který v části Profil města Ostravy uvádí prognózu vývoje
počtu obyvatel.
Tabulka 22:
celkem
Prognóza vývoje počtu obyvatel
2010
2015
2020
2025
2030
305 406
305 969
305 433
303 451
300 042
(Zdroj: Solanský, O. Sociodemografická struktura Ostravy, Ostrava 2008, střední varianta)
Srovnání výchozích reálných vývojových trendů počet obyvatel v letech 2001-2011 vede k závěrům:
Pokud by počet obyvatel města klesal stejným tempem jak v období 2001-2011, tj. o cca
1300 obyvatel ročně, pak by Ostrava do roku 2025 (za 15 let) ztratila cca 19,5 tis. obyvatel.
Obecné zhoršování demografických podmínek v ČR, včetně sociálně ekonomických
problémů, dále pak i klesající saldo migrace se zahraničím, včetně prudkého poklesu počtu
obyvatel v letech 2009 a 2010 zhoršuje výhled pro nejbližších cca 5 let.
Uvedená prognóza je i v rozporu s prognózou, která byla uvedena v podkladu - Analýza,
strategické cíle a opatření pro rozvoj bydlení SMO, který je podrobněji popsán textové části
odůvodnění v kapitole 4.2.2.3 Bydlení. V tomto podkladu je uvažováno – u střední varianty s
poklesem počtu obyvatel na 285 tis. v roce 2030.
Celkově se tak jeví nereálnost výhledového počtu cca 303 tis. obyvatel pro období kolem
roku 2025.
Vzhledem k vývoji počtu obyvatel v posledních letech, rozvojovým podmínkám města a obecným
tendencím v rozvoji osídlení je reálné předpokládat další pokles počtu obyvatel města Ostravy a
to asi na 290 000 obyvatel do roku 2025. Pokles je možné očekávat diferencovaně podle
územních podmínek (lokalizace bytové výstavby) a obytné atraktivity jednotlivých částí města.
Výraznější bude u částí města s dominantní zástavbou panelovými sídlišti.
Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v řešeném území je podmíněný jak stabilizací obecných
demografických podmínek v ČR, tak především využitím předpokladů pro zvýšení atraktivity bydlení
ve městě Ostravě.
95
odůvodnění
Hlavními důvody, proč klesá počet obyvatel města Ostravy, jsou:
přirozený proces stárnutí obyvatelstva
odchod mladé generace do jiných měst především z důvodů:
a) nedostatek kvalitního bydlení
b) nedostatek pracovních příležitostí
Město Ostrava vyhodnotilo důvody, vedoucí ke snižování počtu obyvatel. Při pouhém přijetí tohoto
faktu by Ostrava nepotřebovala zastavitelné plochy v takovém rozsahu, jak jsou návrhem ÚPO
navrhovány. Současně by ovšem nepřímo rozhodlo o tom, že se bude do budoucna, co se týče
počtu obyvatel zmenšovat a možná i zmenšovat v oblasti pracovních příležitostí, podnikání,
významu jako metropolitního města, školství, vysokého školství, kultury apod. Současně by tam
neřešilo problémy, který tento negativní vývoj vyvolávají. Takové řešení by znamenalo, že Ostrava
rezignuje pod tlakem současného vývoje na své cíle a představy o svém budoucím rozvoji. Po těchto
závěrech se město rozhodlo nerezignovat na svou budoucnost, nepřipustit pokračování současného
trendu emigrace obyvatel do jiných měst. S tímto rozhodnutím se pojí požadavek na zajištění
oprávněných potřeb obyvatel, které je nutno splnit a zajistit, aby se tento vývojový trend zastavil
nebo alespoň snížil. Proto zpracovaný návrh ÚPO navrhuje dostatečné plochy pro kvalitní bydlení,
pracovní příležitosti, podnikání a taky rekreaci, sport, plochy zeleně a stanovuje podmínky ochrany
4.2.2.2
Hospodářské podmínky
4.2.2.2.1 Úvod
Územní plán Ostravy vychází z předpokladu, že hospodářské podmínky jsou základním faktorem
rozvoje obcí a regionů s nemalými dopady i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní
plán je analyzuje zejména plošně (z hlediska rozsahu a lokalizace ploch pro podnikání) a
komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel či jiné dostupné údaje.
Tyto analýzy byly východiskem pro volbu základního přístupu k optimalizaci i k návrhu ploch pro
podnikání.
V úvodu je nezbytné zdůraznit, že možnosti územní analýzy hospodářských podmínek jsou v ČR
omezené. Proto ani samotné ÚAP neuvádějí analýzy o mzdové úrovni, koupěschopné poptávce
v regionu (tyto údaje pro úroveň SO ORP a měst ČSÚ neuvádí), podobně jako údaje
o regionálním hrubém domácím produktu či přidané hodnotě (dostupné jsou až na úrovni krajů).
Zcela absentují údaje o urbanistické ekonomii – efektivnosti zástavby, daňovém potenciálu území,
daňovém úsilí obcí. Používání mnohých „náhradních“ ukazatelů hospodářské prosperity území je
často zavádějící (například počtu podnikajících fyzických osob, struktury podniků či daňové
výtěžnosti obcí). Například podobně velká podnikatelská aktivita se vyskytuje jak v upadajících
obcích, tak i v prosperujících obcích. Nadprůměrnou míru podnikatelské aktivity v MSK vykazoval
v období 2005 - 2010 SO ORP Bruntál, evidentně hospodářsky velmi problémový okres MSK.
Interpretaci těchto ukazatelů je proto věnována zvýšená pozornost s cílem vyhnout se zavádějícím
zjednodušením a výrazným nepřesnostem. Interpretace zjištění ÚAP a doplnění průzkumů je
zaměřena zejména na potřeby vlastního územního plánu.
4.2.2.2.1 Zaměstnanost
Předběžné výsledky sčítání z roku 2011 uvádějí v Ostravě 144 761 ekonomicky aktivních obyvatel,
sčítání r. 1991 – 172 268. Pokles počtu ekonomicky aktivních obyvatel (tj. pracovní síly, kterou tvoří
zaměstnaní i nezaměstnaní) byl vyšší než pokles počtu obyvatel. Vyšší pokles počtu ekonomicky
aktivních obyvatel je dán pouze zčásti změnami věkové struktury obyvatel, větší vliv má růst počtu
ekonomicky neaktivních obyvatel (studenti, ženy v domácnosti).
Tabulka 23:
Skupina obyvatel
Počet obyvatel celkem
Ekonomicky aktivní
Nezaměstnaní
míra nezaměstnanosti
míra nezaměstnanosti
Vývoj ekonomické aktivity na území statutárního města Ostravy
26.3. 2011
302 456
1.3. 2001
316 744
3.3. 1991
327 371
144 761
18 496
160 210
172 268
27 715
5 742
Míra nezaměstnanosti v Ostravě
12,8%
17,3%
3,3%
Srovnání – míra nezaměstnanosti – průměr ČR
9,8%
9,3%
2,3%
(zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011)
96
odůvodnění
V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost vysokou úroveň (v době sčítání r. 2011 zde
bylo 18 496 nezaměstnaných osob, tj. míra nezaměstnanosti v Ostravě byla kolem 12,8%, při
průměru ČR 9,8%). Vzhledem k roku 2001 se však situace mírně zlepšila, což je patrné
i z předcházející tabulky. Příznivý vývoj poklesu nezaměstnanosti v Ostravě zastavily zejména
projevy hospodářské krize po r. 2008. Velmi vysoká míra nezaměstnanosti v okrese (v regionu
vymezeném pohybem obyvatel za prací) je stále omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje
města. Okres Ostrava patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým
okresům v rámci Moravskoslezského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Celý
okres je zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu – regiony s vysoce nadprůměrnou
nezaměstnaností. Vysoká míra nezaměstnanosti v Ostravě je do značné míry ovlivněna i horší
vzdělanostní a věkovou strukturou obyvatel. Situaci zhoršuje i migrace mladých obyvatel z města,
kteří mají nadprůměrnou vzdělanost.
Při sčítání v r. 2001 vyjíždělo z Ostravy za prací 12,8 tis. osob, do města dojíždělo 45,3 tis. osob.
Saldo pohybu za prací bylo kladné – 32,5 tis. osob. Nové – „aktuální“ údaje ze sčítání v roce 2011
budou k dispozici na konci roku 2013. Počet pracovních míst v řešeném území je odhadován na cca
170 tis., vyšší než v roce 2001 (164 tis.) a to především ve službách, průmyslu, stavebnictví,
dopravě a velmi omezeně i zemědělství. Základním problémem hospodářského pilíře
udržitelného rozvoje není nedostatek pracovních míst v samotné Ostravě, ale „přenos
nezaměstnanosti“ z okolí, širšího regionu. V souladu s touto skutečností je i výraznější expanze
ploch pro podnikání předpokládána zejména v okolí Ostravy (Mošnov, Nošovice).
4.2.2.2.1 Podnikatelská struktura
Spíše pro dokreslení je v další tabulce uvedena struktura podnikatelských subjektů v řešeném
území. Právě pestrá oborová struktura, směřující v posledních letech k posílení moderních oborů
(s vysokou přidanou hodnotou) je předností města Ostravy. Nemalou roli v tomto posunu sehrává
město i vysoké školy na jeho území.
Tabulka 24:
- Počet podnikatelských subjektů v řešeném území
Počet podnikatelských subjektů celkem
Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů
Průmysl - počet podnikatelských subjektů
Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů
Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů
Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet
podnikatelských subjektů
Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů
Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů
Školství a zdravotnictví - počet subjektů
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů
Státní organizace - počet subjektů
Akciové společnosti - počet subjektů
Obchodní společnosti - počet subjektů
Družstevní organizace - počet subjektů
Peněžní organizace - počet subjektů
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů
Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů
Svobodná povolání - počet subjektů
Ostatní právní formy - počet subjektů
Počet subjektů bez zaměstnanců
Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci - mikropodniky
Počet subjektů s 10-49 zaměstnanci - malé podniky
Počet subjektů s 50-249 zaměstnanci – střední podniky
Počet subjektů s 250 a více zaměstnanci – velké podniky
70 944
681
7 562
6 847
2 177
23 536
19 438
68
2 432
8 203
229
1 244
9 784
1 042
2
48 457
0
2 600
7 481
20 604
6 801
1 368
363
97
(r. 2010, zdroj: ČSÚ)
Služby jsou v současnosti hlavním zdrojem pracovních míst, zejména ve městech. Tradiční průmysl
(přes svou pokračující plošnou expanzi) vykazuje dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek
zaměstnanosti, nikoliv však potřeby ploch.
97
odůvodnění
Potřeba ploch pro podnikání
Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských, průmyslových areálů je v současnosti
problematické, jednoznačná měřítka chybí. Velikostně podobná města (například Ostrava a Brno)
mají historicky vzniklou, výrazně odlišnou strukturu průmyslu, což vyvolává i zásadně odlišné plošné
nároky v území. Zejména těžební a těžký průmysl má vysoké nároky na plochy.
Při posouzení plošné přiměřenosti návrhu ploch pro podnikání bylo vycházeno:
Z posouzení bilance pohybu za prací (saldo pohybu za prací je pro město Ostravu výrazně
kladné - více než 30 tis. osob). Ostrava je mimořádně rozvinutým centrem dojížďky za prací,
s výraznými vazbami na území okolních okresů, zejména okresů Karviná, Frýdek Místek a
Opava.
Posouzení potenciálu rozvoje jednotlivých základních funkcí města (obytné, výrobní,
obslužné). Pro sídelní strukturu regionů je optimálním stavem přirozená – optimální dělba
funkcí. Každá obec, město by „měly mít“ takový počet pracovních míst a podnikatelských
ploch, který odpovídá jejímu potenciálu (zejména dopravní dostupnosti, centralitě v regionu,
nabídce vhodných ploch, místních zdrojů, kvalifikace pracovní síly, výrobní tradici, únosnosti
přírodního prostředí, rekreační funkci). Z tohoto pohledu je limitujícím faktorem výraznější
expanze ploch pro podnikání v Ostravě zejména stav životního prostředí, výrazná
preference zkvalitnění obytné funkce města.
Obecně byla vnímána skutečnost, že základní podmínky plošného fungování podnikatelských
nemovitostí vedou k přetrvávajícímu extenzivním využívání ploch. Příčinou jsou málo účinné
ekonomické nástroje podporující efektivní využití území a omezující především negativní externality.
Zejména v městě Ostravě existuje stále značné množství subjektů zatěžujících území negativními
dopady, které tyto subjekty plně nekompenzují. Současná situace vede k nadměrným požadavkům
výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách s minimalizovanou účastí
investorů na přípravě území a vyvolaných investicích.
V případě řešeného území je přijat obecný závěr, že další výraznější expanze ploch pro
podnikání je omezena zejména potřebami ochrany životního prostředí, obytného
a rekreačního potenciálu. Limitování nabídkou vhodných nových pozemků pro podnikání je spíše
doplňujícím argumentem. Z uvedené skutečnosti vyplývá i zásadní záměr územního plánu intenzifikace využití stávajících ploch pro podnikání, zejména „brownfields“ na území města.
Návrh územního plánu Ostravy vymezuje na brownfields zejména nové plochy pro lehký průmysl
(cca 280 ha ploch). Další plochy pro podnikání jsou v menším rozsahu zahrnuty i v plochách
občanského vybavení, smíšených plochách a v jiných plochách (cca 15 ha ploch). Více než 300 ha
ploch pro podnikání se nachází v rámci ploch přestavby.
Řešení hospodářských problémů území je převážně makroekonomickým a regionálním problémem.
Návrh územního plánu využívá možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území posílením
nabídky ploch pro podnikání (s přednostním využitím brownfields), zlepšením technické
infrastruktury, ale i optimalizací a stabilizací funkčního využití ploch. Přitom zohledňuje hledání
dalších možností intenzifikace využití stávajících ploch pro podnikání (v řešeném území) a návrh
nových ploch v širším okolí.
4.2.2.3
Bydlení
4.2.2.3.1 Úvod
Rozsah bytové výstavby ve městech a obcích ČR je po r. 1990 dominantně ovlivněn preferencemi
obyvatel (individuálních drobných investorů). V nejatraktivnějších územích pak konkrétní alokaci
výrazně ovlivňují komerční investoři. V některých lokalitách ČR při bytové výstavbě hrají významnou
roli i obce. Aktivita komerčních investorů je v Ostravě nižší než například ve velikostně srovnatelném
Brně. Příčinou je zejména nižší atraktivita města z hlediska bydlení.
Atraktivita bydlení je dána:
Širší ekonomickou prosperitou. Tato prosperita se zrcadlí především v úrovni
nezaměstnanosti, příjmů obyvatel a vybavenosti domácností (např. automobily, druhým
bydlením). Z hlediska průměrných příjmů obyvatel se město Ostrava pohybovalo do
r. 1990 na nejvyšších pozicích za Prahou, postupně však došlo k propadu a naopak vzrostla
nezaměstnanost.
Vlastní atraktivitou bydlení (danou velikosti sídla, úrovní vybaveností, kvalitou životního
prostředí, obytného prostředí, rekreačního zázemí, atd.).
98
odůvodnění
Tabulka 25:
Okres
Praha
Bruntál
Frýdek-Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Ostrava-město
Vsetín
Zlín
Pořadí mezi okresy podle průměrné mzdy (poslední dostupné údaje)
průměrná
pořadí ze 77 okresů
průměrná
hrubá mzda- r. 2005
v ČR r. 2005
hrubá mzda- r. 2002
Kč/měsíc
pořadí*
Kč/měsíc
23 933
1.
19 897
15 227
69.
12 677
16 717
29.
14 301
15 934
43.
13 365
17 199
22.
14 279
15 733
51.
12 237
19 526
6.
16 627
16 261
35.
14 266
17 261
21.
xx
pořadí ze 77 okresů
v ČR r. 2002
pořadí*
1.
69.
24.
46.
25.
51.
3.
26.
x
zdroj: ČSÚ, *1. nejlepší ze 77 okresů
Obytná atraktivita je patrná především z obvyklých (tržních) cen bydlení – především bytů,
rodinných domků, místně obvyklého nájemného. Tržní ceny poměrně přesně odrážejí reálné
preference „spotřebitelů“, obecná očekávání i stav místního trhu bydlení v Ostravě.
Aktuální tržní cena staršího bytu 3+1 se v Ostravě pohybuje kolem 1 mil. Kč. Úroveň cen
v Ostravě je výrazně nižší než u srovnatelných měst v ČR, mírně nižší než u vybraných měst
Moravskoslezského kraje. Výrazně menší město Opava vykazuje nejvyšší průměrné ceny bydlení
v Moravskoslezském kraji, vyšší než Ostrava. I v rámci města Ostravy existují značné rozdíly
v atraktivitě bydlení jednotlivých městských částí. Nejatraktivnější jsou zejména vlastní centrum
města a části Poruby. Nejméně atraktivní lokality jsou na východě administrativního území města (s
nepříznivým životním prostředím).
Atraktivitu bydlení města dokumentuje tabulka s cenami starších bytů. Nízké tržní ceny bytů
v Ostravě jsou v „souladu“ s podprůměrnou intenzitou bytové výstavby ve městě. Místní trh nevytváří
pro komerční investory v oblasti bydlení podmínky srovnatelné s Brnem či z hlediska bydlení zcela
specifickou Prahou. Příznivou skutečností v letech 2003 až 2008 byl posun Ostravy v relativní
cenové úrovni z cca 45% úrovně průměrné ceny na 76% v roce 2008. Pod tlakem vývoje po r. 2008
se cenová pozice Ostravy mírně zhoršila. Cílem územního plánu je dlouhodobě přispět ke zlepšení
této pozice, zajištění stabilizace systému bydlení z hlediska optimální nabídky stavebních pozemků
pro bydlení.
Tabulka 26:
Ekonomické charakteristiky trhu bydlení ve vybraných městech
obyvatel
Město / rok
Ostrava
Opava
Havířov
Rožnov pod
Radhoštěm.
Rožnov pod
Radhoštěm
Zlín
Brno
Praha
průměr ČR
r. 2005
310 078
59 426
84 427
2003
406
638
382
2005
478
769
429
2008
1 347
1 490
1 209
2009
1 178
1 354
1 075
2010
1 087
1 305
986
11 201
502
644
1 300
1 117
1 031
17 129
78 285
366 757
1 181 610
X
566
974
1 192
1 843
894
Ostrava
Opava
Havířov
Frenštát p.
Radhoštěm
Rožnov pod
Radhoštěm
Zlín
Brno
Praha
X
X
X
průměr ČR
1 311
1 486
2 080
2 887
1 555
45%
71%
43%
776
1 459
1 328
1 058
1 738
1 604
1 142
2 186
2 156
1 809
3 268
3 233
951
1 766
1 701
relativní srovnání s průměrem v ČR
50%
76%
69%
81%
84%
80%
45%
68%
63%
X
56%
68%
74%
66%
66%
X
X
x
x
63%
109%
133%
206%
82%
111%
120%
190%
83%
98%
124%
185%
78%
94%
127%
190%
84%
96%
134%
186%
x
100%
100%
100%
100%
100%
70%
84%
63%
(v tis KČ pro starší byt 68m2, I. kategorie, standard IRI Brno), zdroj: IRI-Institut regionálních informací, spol. s.r.o. Brno
99
odůvodnění
4.2.2.3.2 Vývoj počtu bytů
Na území města Ostravy se v současnosti nachází celkem cca 140 tis. bytů. Podle výsledků ze
sčítání z r. 2001 bylo v řešeném území 135 912 bytů, z toho 128 388 trvale obydlených a 7 524
neobydlených. Neobydlené byty jsou zejména součástí druhého bydlení, fakticky neobydlených bytů
je pouze cca 10% z uvedeného počtu. Podíl neobydlených bytů v Ostravě byl výrazně nižší, než je
průměr ČR. To je ovlivněno vyšším podílem bytů v bytových domech a nižším rozvojem druhého
bydlení (slaběji rozvinutou turistickou a rekreační funkcí).
Město vykazuje nízký podíl bydlení v rodinných domech (ve srovnání s jinými krajskými městy). Podíl
bytů v bytových domech je naopak vysoký, jednoznačně dominují v centrálních částech, na jihu a
jihozápadě města. Příznivá věková struktura bytového fondu se po r. 1990 trvale zhoršuje.
Počet obydlených bytů (kde je hlášena alespoň jedna bydlící osoba) je 121 354 (podle
předběžných výsledků sčítání z roku 2011). Tento údaj nezahrnuje všechny skutečně obydlené
byty. Obydlené byty vykazované v r. 2011 a 2001 nejsou zcela srovnatelné. Předběžné výsledky
sčítání z r. 2011 budou dále zpřesněny o počty bytů podle obvyklého bydliště. Proto jsou uvedeny za
sebou tabulky o bytovém fondu z definitivních výsledků sčítání v roce 2001 a předběžných výsledků
v roce 2011.
Základní charakteristiky bytového fondu v ČR a Ostravě
Tabulka 27:
trvale obydlené
ČR
Ostrava
byty celkem
celkem
4 366 293
135 912
3 827 678
128 388
v rodinných
domech
1 632 131
18 659
neobydlené byty
v bytových
domech
2 160 730
109 309
celkem
podíl %
k rekreaci
538 615
7 524
12,3%
5,5%
175 225
210
(podle výsledků sčítání z r. 2001)
Tabulka 28:
Bytový fond v Ostravě
Datum sčítání
Počet obyvatel
Obydlené byty celkem
ve vlastním domě
z toho právní důvod v osobním vlastnictví
užívaní bytu
nájemní
26.3.2011
1.3.2001
3.3.1991
302 456
121 354
16 131
27 527
316 744
128 388
14 718
6 940
327 371
125 969
chybí údaje
chybí údaje
35 665
37 233
2,49
56 233
35 854
2,47
chybí údaje
39 944
2,60
družstevní
Zalidněnost bytů
(zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání z r. 2011)
Průměrný počet dokončených bytů v posledních deseti letech v Ostravě je cca 320 bytů/rok.
Intenzita nové bytové výstavby ve městě Ostravě je po r. 1990 dlouhodobě nízká. V přepočtu na
1000 obyvatel – asi 1 byt ročně. Průměr ČR je trojnásobně vyšší. Nová bytová výstavba stěží
nahradila odpad bytů. Při poklesu počtu obyvatel ve městě tak počet obyvatel na byt, tedy
zalidněnost bytů dále klesá. Pokles zalidněnosti bytů je obecným dlouhodobým trendem systému
bydlení. I při stagnaci a mírném poklesu počtu obyvatel tak počet bytů v obcích stoupá.
Tabulka 29:
Rok
dokončené
byty
Nová bytová výstavba v Ostravě v posledních letech
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
345
328
287
243
272
264
219
391
546
345
326
(zdroj: ČSÚ)
4.2.2.3.3
Bilance potřeby ploch pro bydlení
V následující tabulce je provedena výchozí celková bilance vývoje systému bydlení v Ostravě od
roku 1991, včetně odhadu rozsahu prvního (hlavního - obvyklého) a druhého bydlení ve městě
Ostravě. Tabulka slouží jako zpřesněný podklad pro bilanci potřeby ploch pro bydlení ve
městě. Uvedené členění je uplatněno s ohledem na skutečnost, že tradiční pojetí trvalého bydlení
ztratilo vypovídací schopnost pro modelování vývoje celého systému bydlení.
Bilance uvažuje s růstem počtu obyvatel mimo byty do roku 2011 na cca 2% (zejména v zařízeních).
Současně vychází ze skutečnosti o bytové výstavbě, podle ČSÚ bylo v Ostravě v letech 2001 až
2011 dokončeno cca 3 400 bytů.
Poslední řádky následující tabulky zároveň bilancují odpad bytů do roku 2025 (cca 4 800 bytů za
celou Ostravu) a pokles počtu obyvatel ve stávajících bytech. Odpad bytů je bilancován při nízké
100
odůvodnění
předpokládané intenzitě – 0,25% z výchozího počtu bytů ročně. Odpad je výrazně nižší, než při
mechanickém uplatnění 1% z výchozího počtu bytů ročně, odvozeného z průměrné životnosti staveb
pro bydlení cca 100 let. Nižší intenzita odpadu bytů vychází zejména ze zkušeností o jeho vývoji po
r. 1990.
Tabulka 30:
Východiska bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v městě Ostravě
1
výchozí rok bilance (začátek roku)
2
výhledový rok bilance (konec roku)
rok
2025
3
Počet obyvatel (sčítání)
1991
327 371
obyvatel
4
2001
316 744
obyvatel
5
Počet obyvatel v bytech
2001
312 025
obyvatel
6
Podíl obyvatel mimo byty
2001
1,49%
7
2011
302 456
8
Podíl obyvatel mimo byty (odhad)
2011
2,00%
9
Výchozí počet obyvatel v bytech (odhad - zaokrouhleno)
2011
obyvatel
10
Trvale obydlené byty (TOB) - sčítání
1991
296 400
125 969
11
Trvale obydlené byty (sčítání)
2001
128 388
byty TO
2011
121 354
byty TO
byty NO
12
Trvale obydlené byty (sčítání předběžné výsledky)
rok
2011
jednotka
podíl
obyvatel
byty TO
13
Neobydlené byty - sčítání
2001
7 524
14
Celkem byty = TOB+neobydlené
2001
135 912
byty
15
Jiné jednotky bydlení (zejména rekreační, dohad)
2011
jednotek
16
Byty celkem podle RISO
2012
1 000
140 221
17
Odhad dokončených bytů od r. 2001 do r.
2011
3 240
18
Intenzita odpadu bytů v % od r. 2001 do r.
2011
0,20%
bytů TO
% z počtu bytů v
r.2001/rok
19
Odpad trvale obydlených (TO) bytů od r. 2001 do roku
2011
-2 568
byty TO
20
Odvozený počet bytů prvního bydlení (PB)
2011
byty PB
21
Výchozí počet bytů PB (začátek roku 2011)
2011
129 060
129 000
22
23
Odvozený počet bytů (jednotek) druhého bydlení (DB)
Zalidněnost bytů - obyvatel/byt (sčítání)
2011
1991
12 221
2,60
byty DB
24
2001
2,47
obyvatel/byt TO
25
2011
2,49
obyvatel/byt TO
26
Zalidněnost bytů ve výchozím roce - odvozená pro PB
2011
2,30
obyvatel/byt TO
27
Zalidněnost bytů ve výhledovém roce
2025
2,15
obyvatel/byt TO
28
Zalidněnost stávajících bytů ve výhledovém roce
2025
2,07
obyvatel/byt TO
29
Roční koeficient poklesu zalidněnosti bytů od r. 1991 do r.
2001
0,095
koeficient
30
2011
0,093
koeficient
31
Roční koeficient poklesu zalidněnosti bytů od r. 2001 do r.
Průměrný roční pokles zalidněnosti bytů ve stávajících bytech
v % od r. 2011 do roku
2025
0,65%
32
Intenzita odpadu bytů v % od výchozího roku do roku
2025
0,25%
koeficient
% z počtu bytů
v r.2011/rok
33
Odpad TO bytů od výchozího roku do roku
2025
4 838
byty TO
34
Stávající byty- počet v roce
2025
124 162
byty TO
35
Obyvatel ve stávajících bytech v roce
2025
257 469
%/rok
byty
byty PB
obyvatel/byt TO
Poměrně novým podkladem v oblasti bydlení pro město Ostravu je „Analýza, strategické cíle a
opatření pro rozvoj bydlení SMO, zpracovatel: Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv, PROCES –
Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., listopad 2010“.
Uvedený dokument uvádí z hlediska vazeb na stávající návrh územního plánu:
„Je velmi reálné předpokládat, že se roční ztráta v nejbližších dvou dekádách (do roku 2030) bude
pohybovat na úrovni 1 tisíce občanů. Potom by v roce 2030 měla Ostrava přibližně 285 tisíc a v roce
2050 dokonce jen 265 tisíc. To by odpovídalo střední variantě naší projekce.“
101
odůvodnění
Tento reálný demografický výhled však není dále rozpracován s ohledem na potřebu bytů ve městě
Ostravě. Vlastní prognóza použitá pro bilanci je mírně optimističtější.
Potřeba nových bytů během návrhového období bude záviset na následujících faktorech:
Na velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice tvoří pouze malou část odpadu bytů.
Většina odpadu v rámci prvního bydlení vzniká pouze formálně, v rámci rekonstrukce a
modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro podnikání, faktické
slučování bytů - především v rodinných domech, využitím bytů pro druhé bydlení apod.).
Odpad bytů je pro období do roku 2025 odhadován na cca 0,25% z výchozího počtu bytů
ročně. Je to výrazně nižší hodnota než v minulosti obvyklé 1% z výchozího počtu bytů ročně
(při mechanickém uplatnění předpokladu průměrné 100 leté životnosti bytů).
Na růstu počtu domácností v řešeném území i při eventuální stagnaci či menším poklesu
počtu obyvatel, především díky dalšímu poklesu jejich průměrné velikosti. Tedy růstu podílu
jednočlenných domácností starších osob, ale i mladých samostatně žijících osob.
Na změně počtu obyvatel, pravděpodobný pokles počtu obyvatel města Ostravy na cca
290 tis. bude potřeby snižovat.
Tabulka 31:
Potřeba ploch pro bydlení do r. 2025
rok
Počet obyvatel města celkem (prognóza) v roce
2025
290 000
obyvatel
Počet obyvatel v bytech (prognóza) v roce
2025
284 200
obyvatel
Změna počtu obyvatel v bytech období od výchozího roku bilance
územního plánu do roku
2025
-12 200
obyvatel
Obyvatel v nových bytech dokončených od výchozího roku do roku
2025
26 731
obyvatel
Průměrná zalidněnost nových bytů v r.
2025
2,90
obyvatel/byt TO
Potřeba nových bytů od výchozího roku do roku
2025
9 218
bytů TO
Potřeba bytů v roce
2025
133 380
bytů TO
Bytů na nových plochách vymezených územním plánem od
výchozího roku do roku
2025
85%
%
Potřeba plochy pro nové byty ročně od výchozího roku do roku
2025
522
bytů TO/rok
Podíl nových bytů v bytových domech v % do r.
2025
35%
%
Průměrná velikost parcely pro 1 byt v rodinném domě do r.
2025
950
m /byt v RD
Průměrná velikost parcely pro 1 byt v bytovém domě do r.
2025
150
m /byt
Přiměřená rezerva územního plánu do r.
2025
32%
%
Potřeba ploch-roční průměr od výchozího roku do roku
2025
42,5
ha/rok
Potřeba ploch - cca 15 let od výchozího roku do roku
2025
692,9
ha/15 let
z toho pro bytové domy
54,3
ha
pro rodinné domy
638,6
ha
2
2
Výpočet je proveden pro očekávaný pokles počtu obyvatel města na cca 290 tis. obyvatel
v roce 2025. I při tomto poklesu počtu obyvatel a ostatních parametrech je reálné
předpokládat potřebu 9218 nových bytů, z toho 85% - 7835 bytů na nových plochách, což
generuje potřebu cca 693 ha ploch pro bydlení.
Naprostou většinu plošné potřeby (více než 90%) generuje rozvoj bydlení v rodinných domech,
přitom předpokládaný podíl bytů v rodinných domech je 65%. Navrhovaný vyšší podíl bytů
v rodinných domech je odpovídající jak stávajícímu nízkému podílu bytů v rodinných domech ve
srovnání s jinými městy, tak i potřebě čelit „novým“ suburbanizačním procesům v okolí Ostravy.
Návrh Územního plánu Ostravy vymezuje nové plochy pro bydlení v rozsahu cca 709ha,
z toho cca 654ha ploch pro rodinné domy a cca 55 ha pro bytové domy. Otázkou je započtení
tzv. smíšených obytných ploch (30,2ha), které mají nižší intenzitu využití z hlediska bydlení, a
převažuje u nich zástavba s nízkopodlažními bytovými domy. Zkušenosti z městské výstavby
ukazují, že jejich reálná plošná využitelnost z hlediska bydlení je zhruba poloviční – představují tak
cca 15ha dalších ploch pro bydlení.
102
odůvodnění
Reálně je tak územním plánem vymezeno cca 724ha ploch pro bydlení.
Tj. na nových plochách existuje prostor pro cca 5215 + 120bytů v rodinných domech při cca 32%
rezervě ploch a cca 2778 bytů v bytových domech (při stejné rezervě), celkem pro 8113 bytů.
Chybějící plochy pro cca 1105 bytů jsou k dispozici v rámci ploch přestavby a v plochách
zastavěných stabilizovaných. V plochách přestavby jsou plochy pro cca 150 bytů v rodinných
domech a 900 bytů v bytových domech, tj. celkem 1050 bytů. Jejich využitelnost do roku 2025 je
cca 50%, tj. pokrývá možnost realizace cca 525 bytů. V plochách zastavěných stabilizovaných je
při náhradě dožilé zástavby, event. při citlivém zahuštění stávající zástavby možno do roku 2025
umístit cca 250 bytů v rodinných domech a 330 bytů v bytových domech, tj. celkem cca 580
bytů.
Navržený rozsah nových ploch pro bydlení v územním plánu a možnost realizace bytové zástavby
v plochách přestavby a v plochách zastavěných stabilizovaných, pokrývá výpočtem stanovenou
potřebu bytové výstavby města Ostravy v jeho reálné variantě rozvoje – cca 290 tis. obyvatel v
roce 2025.
V úvahu je nutno vzít skutečnost, že se jedná o hrubé plochy bydlení, které v sobě obsahují plochy
zeleně, obslužných komunikací a jiné plochy, které „ubydou“ při podrobnější parcelaci.
Zásadní otázkou je optimální stanovení rezerv – uvažovaná rezerva cca 32% ploch je
v komplikovaných podmínkách města Ostravy přiměřená.
Nelze opomenout skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a ani
odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku
stavebních pozemků na trhu nemovitostí. Přiměřené fungování trhu se stavebními pozemky je
nezbytným předpokladem rozvoje bydlení ve městě, nejen v uvažovaném časovém horizontu
bilance.
4.2.3 Ochrana a rozvoj hodnot v území
(odůvodňuje návrh ÚSES a uspořádání ploch zeleně, ochrany a využívání přírodních zdrojů a ochranu ZPF
řešené v textové části 5. Koncepce uspořádání krajiny)
4.2.3.1
4.2.3.1.1
Ochrana přírody a krajiny
Úvod
ÚPO ve svém návrhu respektuje přírodní a krajinné hodnoty území, zejména:
velkoplošná a maloplošná chráněná území,
evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000,
významné krajinné prvky dle zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění,
významné krajinné prvky registrované orgánem ochrany přírody,
větší souvislé plochy kvalitní vzrostlé zeleně.
4.2.3.1.2
Zvláště chráněná území
4.2.3.1.2.1
Velkoplošná a maloplošná chráněná území
Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří,
zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy.
Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější
lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les,
PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů
především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to například Kotvice plovoucí, nepukalka
plovoucí, řečanečka menší, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků,
vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů. Na území Ostravy leží také další přírodní památky, jsou
to PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města
jen nepatrně, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany.
103
Zvláště chráněná území v SO ORP Ostrava
Tabulka 32:
Kategorie Rozloha
a název (celkem)
CHKO
Poodří
82 km
2
Tabulka 33:
Obec
Ostrava
Stará Ves
nad
Ondřejnicí
ORP
Celkem
odůvodnění
Výměra
obce (ha)
21424,97
Vyhlášeno
Popis
vyhláška
MŽP ČR č.
155 / 1991
Sb.
Jedná se o zachovalou údolní nivu Odry s pestrým mikroreliéfem,
vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským
využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je
typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním
zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku
charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a
tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých travních
porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex cca 2 300
ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř
50%), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními
soustavami.
Zóny CHKO v SO ORP Ostrava
265,32
1,24
390,81
1,82
III.
(ha)
54,54
1884,14
14,38
0,76
286,13
15,19
25,56
1,36
20,89 1,11
346,97
33160,02
279,71
0,84
676,94
2,04
80,10
0,24
38,07 0,11
1074,8
I.(ha)
I. (%)
II. (ha)
II. (%)
III.
(%)
0,25
IV.
IV.
(ha)
(%)
17,18 0,08
Celke Celke
m (ha) m (%)
727,85
3,40
18,42
3,24
Stručná charakteristika maloplošných chráněných území:
PR Rezavka
Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny
Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin
a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu
se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné,
např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část
území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z
pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a
šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus).
PR Přemyšov
Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území
přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou
a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí
a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními
plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu
přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami,
bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro
široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba)
a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků
(z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada
z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka
lesní (Scolopax rusticola).
PP Turkov
Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků
osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku,
Poruba-sever a Třebovice ve Slezsku. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké
kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin
v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice
vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus).
Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina
hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus).
NPP Landek
Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku.
Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek
104
odůvodnění
Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve.
Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek
hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12
sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců,
tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy
můžeme nalézt fosilní zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku
Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů,
skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry
a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části
petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních
hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad
hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky
tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde vzácné exempláře buků
staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou
archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem
Petřkovická Venuše.
NPR Polanská Niva
Národní přírodní rezervace Polanská Niva se rozkládá na území 122,3 ha, v katastrálním území
Polanka nad Odrou. Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho
chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev.
PP Porubský bludný balvan
Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý
největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928
z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru
3
(hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m . Struktura horniny je porfyrická, s 1 -2 cm
velkými vyrostlicemi růžových draselných živců.
PP Rovninské balvany
Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných
balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných
pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření
a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina z
nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny magmatickou
horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým
jemnozrnným kvarcitem.
Kromě uvedeného je v současnosti na území města registrováno 26 památných stromů, nejsou
vyhlášeny žádné přechodně chráněné plochy a u přechodně chráněných ploch Studenec,
Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula.
Na území ORP Ostrava, v obcích Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice a Čavisov, se nachází
přírodní park Oderské vrchy.
105
Obrázek 1:
odůvodnění
Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Ostrava
Soustava NATURA 2000 - na území města Ostravy a v její bezprostřední blízkosti se nacházejí
evropsky významné lokality: Děhylovský potok – Štěpán, Heřmanický rybník, Pilíky, Poodří, Mokřad
u Rondelu v Šenově a ptačí oblasti Poodří a Heřmanský stav – Odra – Poolší.
106
odůvodnění
Obrázek 2:
Tabulka 34:
Obec
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Stará Ves nad Ondřejnicí
Šenov
Tabulka 35:
Obec
Ostrava
Ostrava
Stará Ves nad Ondřejnicí
4.2.3.2
Vymezení lokalit soustavy NATURA 2000 na území SO ORP Ostrava
Evropsky významné lokality
Výměra obce
(ha)
21 424,97
21 424,97
21 424,97
21 424,97
1 884,14
1 665,09
Oblast
Děhylovský potok - Štěpán
Heřmanický rybník
Pilíky
Poodří
Poodří
Mokřad u Rondelu
Výměra (%)
1,54
224,48
11,93
838,19
234,72
1,38
0,01
1,05
0,06
3,91
12,46
0,08
Ptačí oblasti
Výměra obce
Oblast
(ha)
21 424,97 Heřmanský stav - Odra - Poolší
21 424,97 Poodří
1 884,14 Poodří
Ochrana přírodních zdrojů, zemědělské půdy
ÚPO ve svém návrhu respektuje přírodní zdroje, zejména:
cihlářskou surovinu,
černé uhlí,
zemní plyn.
107
Výměra (ha)
Výměra
(ha)
523,46
724,57
344,81
Výměra
(%)
2,44
3,38
18,30
4.2.3.2.1
odůvodnění
Výhradní ložiska nerostných surovin
Větší část území města Ostravy je součástí Hornoslezské pánve, která je na území ČR základními
geologicko-tektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP),
pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené,
až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy. V těchto pánvích se pod pokryvnými
horninovými útvary nacházejí výhradní ložiska černého uhlí a hořlavého zemního plynu, pro jejichž
ochranu bylo v minulosti vyhlášeno chráněné ložiskové území (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské
pánve“.
V tabulce jsou uvedeny názvy výhradních ložisek na území města Ostravy, rozdělená dle vyskytující
se suroviny.
Tabulka 36:
černé uhlí
zemní plyn
cihlářské suroviny
Výhradní ložiska na území města Ostravy
Důl Odra, stř. J. Fučík; Paskov-západ; Šilheřovice; Důl Odra, stř. Paskov;
Důl Odra, z. Vítkovice; Václavovické elevace; Zábřeh; Důl Odra, z. Ostrava
3; Věřňovice; Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov; Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz;
Důl Odra, stř. Heřmanice; Důl Odra, z. Ostrava 1; Důl Odra, z. Svinov; Důl
Odra, z. Mariánské Hory
Důl Paskov; Rychvald
Paskov; Polanka nad Odrou.
V řešené oblasti se nachází i jeden prognózní zdroj černého uhlí Hrabová-Bartovice.
V grafické části odůvodnění ÚPO, ve výkrese O1 – Koordinační výkres nejsou výhradní ložiska ani
prognózní zdroje z důvodu zachování přehlednosti zobrazeny. Jejich aktuální vymezení je součástí
územně analytických podkladů.
4.2.3.2.2
Chráněná ložisková území
Ochrana výhradních ložisek nerostných surovin je zabezpečena stanovením chráněných ložiskových
území (dále CHLÚ). V řešeném území se nachází celkem 7 CHLÚ.
Tabulka 37:
Chráněná ložisková území
Číslo CHLÚ, Název
Surovina
14400000 - Česká část Hornoslezské pánve
07100100 - Rychvald
07170100 - Paskov
22460000 - Krmelín
23650000 - Řepiště I
14300000- Nová Bělá.
Polanka nad Odrou.
Uhlí černé, zemní plyn
Zemní plyn
Zemní plyn
Zemní plyn
Cihlářská surovina
Cihlářská surovina
Písek
CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex-lege ve smyslu §43 odst. 4 Horního zákona.
4.2.3.2.3
Evidované dobývací prostory na území města Ostravy
Tabulka 38:
Dobývací prostory pro těžený vyhrazený nerost zemní plyn vázaný na
uhelnou hmotu.
Evid. číslo dobývacího prostoru
Název
Katastrální území
40039
40041
40042
40043
40044
40045
40046
40047
40048
40063
40064
Krmelín
Michálkovice I
Slezská Ostrava IV
Slezská Ostrava V
Svinov I
Vítkovice I
Mariánské Hory I
Přívoz I
Heřmanice I
Petřvald III
Petřvald IV
Nová Bělá, Stará Bělá
neuvedeno, uvedená Ostrava
Kunčice nad Ostravicí
Heřmanice
Poruba
Hrabová
neuvedeno, uvedená Ostrava
Přívoz
Heřmanice
Radvanice
Michálkovice
108
odůvodnění
40066
40079
Název
Radvanice I
Paskov I
Radvanice
Nová Bělá, Hrabová
stanovené pro organizaci Green Gas DPB, a.s. se sídlem v Paskově
Tabulka 39:
Dobývací prostor pro vyhrazený nerost černé uhlí s ukončenou hlubinnou
těžbou (Vodní jáma Jeremenko)
Název
Vítkovice
20048
Vítkovice
správcem stanoveného DP je organizace DIAMO s.p., závod ODRA se sídlem v Ostravě Vítkovicích.
Tabulka 40:
Dobývací prostor pro vyhrazený nerost písky pro vysoké pece s přerušenou
těžbou povrchovým způsobem
Název
60184
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
správcem stanoveného DP je organizace PÍSEK OSTRAVA s.r.o. se sídlem v Ostravě Porubě.
Dobývací prostor Polanka nad Odrou je totožný s CHLÚ. ÚPO nenavrhuje na vymezeném
dobývacím prostoru žádné zastavitelné plochy.
4.2.3.2.4
Podmínky pro výstavbu v chráněných ložiskových územích
Podmínky pro výstavbu v chráněném ložiskovém území č. 14400000 „Česká část Hornoslezské
pánve“ stanovuje rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní
správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí
v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostravaměsto“, které mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy a vymezuje na území města
Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně :
Plochy „P“ - území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé
výraznější doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo
bartovického zlomu). Podle ČSN 730039 se jedná o IV. skupinu stavenišť. Pro umisťování
veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který
si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová dokumentace bude
obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na
deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského úřadu MSK. Ve
stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným
vlivům poddolování.
Plochy „M“ - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se
nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí
se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány
Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko,
které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách.
Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti
účinkům poddolování.
Plochy „N“ - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými
metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace
terénu.
Uvedené plochy P, M, N jsou vyznačeny ve výkrese odůvodnění O1 – Koordinační výkres.
Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu. Dobývací
prostory pro tuto surovinu jsou totožné s dobývacími prostory černého uhlí.
Podmínky pro výstavbu v chráněném ložiskovém území č. 07100100 Rychvald jsou stanoveny
rozhodnutím č.j. 580/428/22/A-10/04 Ministerstva životního prostředí České republiky, v ostatních
CHLÚ nejsou v rozhodnutích uvedeny "specifické" podmínky ochrany ložiska, platí podmínky
ochrany, které vyplývají z § 19 horního zákona.
109
4.2.3.3
odůvodnění
Sesuvná území a bodové sesuvy
(Odůvodnění zásahu sesuvů do zastavitelných ploch)
Návrh ÚPO systémově nenavrhuje na plochách sesuvných území a bodových sesuvů zastavitelné
plochy. Na území města Ostravy se nachází 15 aktivních bodových sesuvů, 17 ostatních bodových
sesuvů, 10 aktivních plošných sesuvů a 72 ostatních plošných sesuvů.
I přesto jsou některé zastavitelné plochy vymezeny tak, že částečně zasahují do sesuvných území.
Jmenovitě se jedná o následující plochy: B41, B55, B62, B82, B148, B167, B180, B196, B203,
B246, V43, P62, P63 a P64. V naprosté většině případů se jedná pouze o okrajový zásah
sesuvného území do zastavitelné plochy, což bylo způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po
hranicích parcel, případně jsou hranice ploch tvořeny spojnicí lomových bodů. V následujícím textu
je individuálně odůvodněna každá takto dotčená zastavitelná plocha.
Pokud ÚPO vymezuje zastavitelné plochy v sesuvných územích, je jejich případné zastavění
podmíněno geologickým a hydrogeologickým průzkumem, a stanovením takových technických
opatření, která vyloučí případné škody jak na majetku, tak na zdraví osob.
B41
Do zastavitelné plochy B41 v lokalitě Lhotka u Ostravy, určené pro bydlení v rodinných
domech, zasahuje sesuvné území v severní části pozemku p.č. 493/1 v k.ú. Lhotka u
Ostravy. Sesuvné území je úzkého obdélníkového tvaru o přibližné výměře 0,09 ha a je
porostlé vzrostlými stromy Zásah sesuvného území bude zohledněn při vlastním umístění
stavby pro bydlení v rámci příslušného řízení.
B55
Do zastavitelné plochy B55 v lokalitě Koblov, určené pro bydlení v rodinných domech,
zasahuje ostatní sesuvné území v JV části pozemku p.č. 1092 v k.ú. Koblov. Zastavitelná
plocha sousedí s územím navrženým pro ÚSES regionálního významu. Velikost zásahu
sesuvného území do plochy pro bydlení na hranici pozemku je tak malá (jedná se
2
přibližně o cca 2 m ), že neovlivní budoucí zastavěnou plochu rodinného domu.
B62
Do zastavitelné plochy B62 v lokalitě Koblov, určené pro bydlení v rodinných domech,
zasahuje ostatní sesuvné území v JZ části, tvořené pozemky p.č. 610/1 a 612 v k.ú.
Koblov. Zásah sesuvného území do jihozápadního rohu plochy pro bydlení (jedná se o
cca 0,03 ha) bude zohledněn při vlastním umístění stavby pro bydlení v rámci příslušného
řízení.
B82
Do zastavitelné plochy B82 v lokalitě Heřmanice, určené pro bydlení v rodinných domech,
zasahuje ostatní sesuvné území. Plocha určená k bydlení byla již vymezena územním
plánem pořízeným v roce 1994. Sesuvné území zasahuje do této plochy podél severní
hranice v délce cca 160 m a ploše 0,14 ha na části pozemků p.č. 261/3, 261/4, 261/8,
261/9, 261/17 v k.ú. Heřmanice. Pro realizaci staveb pro bydlení zůstává v této ploše
dostatečně velký prostor situovaný mimo sesuvné území. Zásah ostatního sesuvného
území na pozemek bude zohledněn při vlastním umístění stavby pro bydlení v rámci
příslušného řízení.
B148
Do zastavitelné plochy B148 v lokalitě Slezská Ostrava, určené pro bydlení v rodinných
domech, zasahuje ostatní sesuvné území. Plocha určená k bydlení byla již vymezena
územním plánem pořízeným v roce 1994 a z důvodu vymezování ploch po hranicích
parcel byla tato plocha proti původnímu návrhu zmenšena. Ostatní sesuvné území
zasahuje do této plochy v JZ části pozemku p.č. 2934/1 v k.ú. Slezská Ostrava. Velikost
zásahu a situování ostatního sesuvného území do plochy pro bydlení (jedná se přibližně o
cca 0,023 ha v rohu pozemku) neovlivní budoucí zastavěnou plochu rodinného domu.
B167
Do zastavitelné plochy B167 v lokalitě Radvanice, určené pro bydlení v rodinných
domech, zasahuje sesuvné území pouze v SV okraji pozemku p.č. 831/1 v k.ú.
Radvanice. Pozemek p.č. 831/1 byl předchozím územním plánem rozdělen na dvě
funkční plochy „Orná půda“ a „Lesy“. Lesní porost se na tomto pozemku nevyskytuje a z
hlediska zemědělského obhospodařování se jednalo o zbytkovou plochu uzavřenou mezi
stávající zástavbou, a proto byl tento pozemek územním plánem vymezen jako součást
zastavitelné plochy B167. Zásah sesuvného území na pozemek bude zohledněn při
vlastním umístění stavby pro bydlení v rámci příslušného řízení.
B180
Do zastavitelné plochy B180 v lokalitě Bartovice, určené pro bydlení v rodinných domech,
zasahuje ostatní sesuvné území v její jižní části, tvořené pozemky p.č. 1015/1, 1014/1,
110
odůvodnění
1014/2, 1480 v k.ú. Bartovice, podél hranice s městem Šenov, v blízkosti ulice Ke Statku.
Zásah ostatního sesuvného území do plochy pro bydlení v tomto místě je o velikosti 0,179
ha. Rozsah této plochy umožňuje svou velikostí výstavbu staveb pro bydlení. Zásah
sesuvného území na pozemky bude zohledněn při vlastním umístění staveb pro bydlení
v rámci příslušného řízení.
B196
Do zastavitelné plochy B196 v lokalitě Stará Bělá, určené pro bydlení v rodinných
územním plánem, pořízeným v roce 1994 a z důvodu vymezování a zpřesňování ploch po
hranicích parcel byla tato plocha proti původnímu návrhu v dotčeném místě zmenšena. I
přesto do této plochy zasahuje ostatní sesuvné území v SV části pozemku p.č. 806/10
v k.ú. Stará Bělá. Rozsah zásahu ostatního sesuvného území na hranici plochy pro
2
bydlení je tak malý (jedná se přibližně o 42 m ), že neovlivní budoucí zastavěnou plochu
rodinného domu.
B203
Do zastavitelné plochy B203 v lokalitě Stará Bělá, určené pro bydlení v rodinných
územním plánem, pořízeným v roce 1994. Do této plochy zasahuje ostatní sesuvné
území v severní části pozemku p.č. 3472 v k.ú. Stará Bělá. Velikost zásahu ostatního
sesuvného území do plochy pro bydlení v tomto místě je o velikosti 0,172 ha. Rozsah této
plochy umožňuje svou velikostí výstavbu staveb pro bydlení. Zásah sesuvného území na
pozemky bude zohledněn při vlastním umístění staveb pro bydlení v rámci příslušného
řízení.
B248
U zastavitelné plochy B248 v lokalitě Bartovice, určené pro bydlení v rodinných domech,
dochází k zásahu do ostatního sesuvného území v JV části pozemku p.č. 1426/1 v k.ú.
Bartovice. Zásah ostatního sesuvného území (cca 0,039 ha), bude zohledněn při vlastním
umístění staveb pro bydlení v rámci příslušného řízení.
V43
Do zastavitelné plochy V43 v lokalitě Stará Bělá, určené pro hřbitovy, zasahuje ostatní
sesuvné území ve třech místech a to v SZ okraji pozemku p.č. 3476/1 v k.ú. Stará Bělá a
na východním okraji pozemku p.č. 3468/1 v k.ú. Stará Bělá. Rozsah zásahů ostatního
sesuvného území do plochy pro hřbitovy v těchto místech není významný (jedná se
přibližně o cca 0,06 ha).
P62
U zastavitelné plochy P62 v lokalitě Bartovice, určené pro lehký průmysl, zasahuje ostatní
sesuvné území téměř na celou plochu. Tato plocha lehkého průmyslu byla vymezena již
Územním plánem města Ostravy *1994. Na základě urbanistického posouzení pozemku
bylo dohodnuto, že bude vhodné tuto urbanistickou koncepci zachovat, navázat na již
existující plochy lehkého průmyslu a na stávající dopravní a technickou infrastrukturu.
Byla zohledněna aktuální potřeba vymezení ploch lehkého průmyslu v MOb Radvanice a
Bartovice, kterých je v současné době nedostatek a které by pomohly řešit chybějící
pracovní příležitosti. Zachování urbanistické koncepce platného Územního plánu města
Ostravy je podepřeno rovněž situováním průmyslových ploch na jihovýchodním okraji
MOb Radvanice a Bartovice, v blízkosti kapacitní komunikace I/11 Rudná a bez přímé
návaznosti na souvisle zastavěné území.
Vzhledem k tomu, že se pozemek nachází z části v sesuvném území, projektant
s pořizovatelem stanovili na základě požadavků uvedených v PÚR ČR 2008 a v ZÚR
MSK: „vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před
potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze
půdy atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, …“ podmiňující podmínky pro
výstavbu v ploše dotčené vymezeným sesuvným územím.
Tyto podmínky jsou zapracovány v textové části ÚPO, v článku 3.2.3 Zastavitelné plochy,
formou indexu e.
P63
U zastavitelné plochy P63 v lokalitě Bartovice, určené pro lehký průmysl, zasahuje aktivní
sesuvné území cca polovinu plochy v její středové části. Tato plocha lehkého průmyslu
byla vymezena již Územním plánem města Ostravy *1994. Na základě urbanistického
posouzení pozemku bylo dohodnuto, že bude vhodné tuto urbanistickou koncepci
zachovat a využít stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Byla zohledněna již
provedená stabilizace aktivního sesuvu v jeho severní části v prostoru místní komunikace
Pod Bažantnicí, která spolu s odvedením podzemních vod výrazně omezí nebezpečí
111
odůvodnění
sesuvu zemin v části území s navrženou plochou způsobu využití „Lehký průmysl“. Dále
byla zohledněna aktuální potřeba vymezení ploch lehkého průmyslu v MOb Radvanice a
formou indexu e.
U zastavitelné plochy P64 v lokalitě Bartovice, určené pro lehký průmysl, zasahuje ostatní
sesuvné území cca na dvě třetiny plochy zejména v její západní části. Tato plocha
lehkého průmyslu byla vymezena již Územním plánem města Ostravy *1994. Na základě
urbanistického posouzení pozemku bylo dohodnuto, že bude vhodné tuto urbanistickou
koncepci zachovat a navázat na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Byla
zohledněna aktuální potřeba vymezení ploch lehkého průmyslu v MOb Radvanice a
formou indexu e.
P64
Sesuvné území v Heřmanicích
Česká geologická služba, která byla zřízena pro výkon státní geologické služby, vydala dne 1. 6.
2011 pod číslem SOG-411/303/2011, ČGS – 510/11/0706 „Vyjádření k současné aktivitě sesuvu
v Ostravě-Heřmanicích“. Jedná se o svahové deformace registrované ČGS od roku 1962 pod číslem
3536. Na základě šetření v terénu, které ČGS provedla dne 2. května 2011, bylo zjištěno, že zákres
v registru ČGS – Geofondu neodpovídá skutečnému stavu v lokalitě. V posouzení, které ČGS
vypracovala, je závěrem konstatováno, že sesuv postihuje částečně pozemky p. č.337/68 a p.č.
337/102 a nezasahuje na pozemek p.č. 337/1 v k.ú. Heřmanice. Dále uvádí, že je možno tento
sesuv zařadit do I. kategorie, tzn. s malým rizikem. Součástí posouzení je i vymezení skutečného
rozšíření sesuvného území. Použitelnost tohoto posouzení jako podkladu pro zpracování ÚPO
odsouhlasilo i Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, který je dotčeným
orgánem při projednávání územních plánů z hlediska zvláštních podmínek geologické stavby území,
svým sdělením ze dne 17.6.2011 č. j. 735/580/11, 47324 /ENV;000384/v-10. Upravená hranice
sesuvného území byla zapracována do koordinačního výkresu ÚPO jako limit v území, do kterého
nebyly vymezeny zastavitelné plochy.
4.2.3.3.1
Důlní plyny
Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa
kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území:
s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu
dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto
postiženo přibližně ze 44 %,
ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných
útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými
112
odůvodnění
výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo
přibližně z 5 %,
nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů
do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř
ploch ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou
rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních
pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 3 %,
bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; je přibližně
48% statutárního města Ostravy.
Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního
výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především
v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k
akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost
šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí, čímž se
tento jev může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím
v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty
stability ústí těchto děl na povrchu.
4.2.3.4
Ochrana čistoty ovzduší, vod a půdy
4.2.3.4.1 Ochrana čistoty ovzduší
Návrh ÚPO zohledňuje požadavky dané zákonem č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v platném
znění.
4.2.3.4.2 Ochrana vod
Regulační podmínky, stavby a opatření pro ochranu vod jsou zapracovány v tab. č. 19 v textové
části v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana a v grafické části ve výkrese V2.5 – Hlavní výkres –
Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a kanalizace ÚPO.
4.2.3.4.2.1 Opatření na vodních tocích
Pro komplexní řešení problematiky vodních toků, vodních zdrojů a hospodaření s vodami byl pro
oblast povodí Odry zpracován „Plán oblasti povodí Odry“.
Oblast povodí Odry je jednou z osmi oblastí na území České republiky, pro niž ve smyslu Směrnice
Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 2000/60/ES pro rámec činnosti Společnosti na úseku
vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice) byl Plán oblasti povodí zpracován. Plán byl po zapracování
připomínek veřejnosti v roce 2009 schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje a stal se
východiskem Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry v té části, která pokrývá území ČR.
Plán oblasti povodí Odry vychází ze zákonných a podzákonných norem, platných v ČR, a řeší:
ochranu vod ve smyslu požadavků výše uvedené Rámcové směrnice,
prevenci ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na
vodohospodářské služby, zejména pak pro účely zásobování pitnou vodou.
V duchu ustanovení Rámcové směrnice je základním cílem plánu dosáhnout dobrého stavu ve
všech vodních útvarech oblasti povodí Odry, dosáhnout eliminace prioritních nebezpečných látek,
pokud by se v nich vyskytly, a dosáhnout snížení živin ve vodách a tak přispět ke snížení
koncentrací těchto látek v mořském prostředí, aby byly blízké hodnotám jejich přirozeného výskytu.
Dobrého stavu by mělo být dosaženo nejpozději do 15 let od data nabytí účinnosti Rámcové
směrnice, tzn. do roku 2015, při možnosti časového posunu až do roku 2027.
Předkládaný plán provedl hodnocení ekologického stavu za současných podmínek a sestavil
program opatření, aby bylo k uvedenému datu dosaženo vyhovující úrovně. Program se skládá
z návrhu opatření, které jsou obsaženy v jednotlivých kapitolách plánu. Jedná se zejména o tzv.
dobré postupy, návrhy na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů, odstranění
starých ekologických zátěží, revitalizaci koryt vodních toků včetně odstranění migračních překážek
na nich, úpravy v krajině pomocí komplexních pozemkových úprav a dalších. Program opatření
reflektuje taktéž úkoly z Plánu hlavních povodí České republiky.
Plán oblasti povodí Odry pořídil státní podnik Povodí Odry ve spolupráci s Krajským úřadem
Moravskoslezského kraje a s ústředními vodoprávními úřady. Rovněž se na tvorbě plánu podílely
Lesy České republiky - Správa toků - oblast povodí Odry, Zemědělská vodohospodářská správa 113
odůvodnění
Oblast povodí Odry, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pobočka Ostrava, podniky vodovodů a
kanalizací působící v oblasti povodí Odry, členové Komise pro plánování v oblasti povodí Odry a
další široká odborná veřejnost. Po posouzení vlivů tohoto koncepčního dokumentu na životní
prostředí (SEA) a po dopracování do finální podoby byla jeho konečná verze schválena
zastupitelstvem Moravskoslezského kraje.
Zavedením akcí z programů opatření na poli čištění odpadních vod, dobudování kanalizačních
systémů, dokončení komplexních pozemkových úprav, řešení plošných splachů nitrátů, zavedení a
dodržování dobrých postupů, dokončení revitalizací vodních toků, včetně jejich zprůchodnění
a vzájemným spolupůsobením všech těchto opatření, dojde v oblasti povodí Odry nejpozději k roku
2027 k dosažení dobrého stavu vod a k zlepšení úseku ochrany území před povodněmi. Zásady
řešení tohoto plánu jsou zapracovány v textové části v článku 5.2.3 Ochrana vod i v grafické části ve
výkrese V2.5 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a
kanalizace ÚPO.
4.2.3.4.2.2 Navržená opatření na ochranu před povodněmi v oblasti povodí Odry
C3 Protipovodňová levobřežní hráz řeky Odry s těsnící clonou a čerpací stanicí pro ochranu
zástavby lokality Žabník v Koblově – jedná se o odstranění následků důlní činnosti a důlních
poklesů z minulosti. Protipovodňová ochrana zajistí ochranu lokality Žabník v Koblově proti
stoletým průtokům na řece Odře. Opatření představuje soubor dílčích objektů, kde je
základním prvkem levobřežní hráz s těsnící clonou a čerpací stanice. Protipovodňové
opatření C3 je vymezeno plochou a je zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby, pro které
lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit.
C4 Zkapacitnění koryta Koblovského potoka prohloubením nivelety a úpravou profilu - je
součástí řešení odtokových závad na Antošovickém potoce. Řešeným úsekem je část
Koblovského potoka protékající zastavěnou oblastí Koblova (cca km 0,9 až 1,39). Koryto
toku je v tomto úseku zanesené a velmi mělké, jeho kapacita je menší než Q5 a je velmi
nepříznivě ovlivňována propustkem pod komunikací „Antošovická“. Je navrhováno
zkapacitnění koryta Koblovského potoka prohloubením nivelety a úpravou profilu na celkové
délce 428 m. Součástí protipovodňového opatření C4 je i rekonstrukce výše uvedeného
propustku. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o technické úpravy, které nelze řešením
územního plánu postihnout a jsou průběžně navrhovány specializovanou dokumentací, je
tento záměr v ÚPO zaznačen pouze schematicky a není vymezen jako VPS. Záměr
prochází plochami způsobu využití „Bydlení v rodinných domech“, „Plochy pozemních
komunikací“ a „Orná půda“, podmínky využití těchto ploch umožňují realizaci
protipovodňových opatření a vodohospodářských staveb a zařízení
C6 Zavázání protipovodňové levobřežní hráze Porubky do levobřežní hráze Odry pro
ochranu zástavby Svinova – jedná se druhý úsek navrhovaný v rámci opatření „Sanace LB
hráze na Odře, km 18,992-19,630“, který souvisí s problematikou protipovodňové ochrany
území, spojené s průtoky na řece Odře a Porubce. V souvislosti s dřívější hlubinnou těžbou
černého uhlí v dobývacím prostoru Svinov došlo k poklesu terénu, což je příčinou, že
stávající ochranná protipovodňová zařízení nesplňují současný požadavek na převýšení nad
hladinu stoletého průtoku. Rovněž současná opatření podél toku Porubky nezamezují rozlivu
stoleté vody Porubky v kombinaci se zpětným vzdutím povodňových průtoků z Odry.
Technické řešení spočívá v navýšení komunikace směrem z ul. U Hráze v délce cca 90 m a
výstavbě ochranné betonové zídky podél levého břehu Porubky od upravené komunikace až
k novému přemostění v ul. Fr a A. Ryšových. Protipovodňové opatření C6 je vymezeno
plochou a je zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a
stavbám odejmout nebo omezit.
C8/R Protipovodňová pravobřežní hráz Plesenského potoka pro ochranu průmyslové
zástavby a skladových areálů - je opatření proti povodním, které není zahrnuto v Plánu
oblasti povodí Odry. V řešeném území je vymezeno záplavové území s tím, že stávající
železniční násep zamezí rozlivu z toku Opavy dále do území Martinova. Dle dat města
Ostravy byla lokalita mezi stávajícími výrobními a skladovými areály a železniční tratí
zasažená v roce 1997 povodní, která prošla pod železničním mostem nad Plesenským
potokem. Protože ÚPO navrhuje v potencionálně ohroženém území zastavitelnou plochu
způsobu využití „Plochy výroby a skladování“, která je převzatá z ÚPl* 1994, je v ÚPO
vymezena plocha územní rezervy pro protipovodňovou hráz, která by zabránila rozlivu
povodně dále do území k.ú. Martinova ve Slezsku.
C9 Protipovodňové opatření pro ochranu zástavby Hrabové - zkapacitnění koryta potoku
Ščučí – v rámci tohoto opatření bylo Povodím Odry, s.p. již realizováno ohrázování
odlehčovacího ramene Ščučí. V následující etapě je plánována úprava Ščučího potoka v km
3,98 až 5,26 od odlehčovacího ramene po úroveň Místecké. Úprava se dotkne samotného
114
odůvodnění
toku vymezeného v „Ploše vodní a vodohospodářské“, která dle podmínek využití umožňuje
realizaci protipovodňových opatření a vodohospodářských staveb a zařízení.
Protipovodňové opatření C9 zahrnuje technické úpravy, které nelze řešením územního plánu
postihnout, proto je toto opatření zaznačeno v ÚPO pouze schematicky a není vymezeno
jako VPS. Součástí stavby je i úprava odlehčovacího koryta, rekonstrukce mostu na ul.
Paskovské, rekonstrukce hospodářských přejezdů a zvýšení úrovně obslužných komunikací.
Celá stavba zvýší kapacitu potoka Ščučí na Q100.
C10 Protipovodňová opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou – úroveň ochrany před
povodněmi v městském obvodu Polanka nad Odrou a ve městě Klimkovice je v současné
době relativně nízká a nevyhovuje požadavkům legislativy. Kapacity koryt vodních toků se
pohybují mezi Q2 a Q5, lokálně je kapacita koryt i vyšší. Je navrženo zkapacitnění koryta
Polančice a jejich přítoků úpravou nivelety a odtěžením nánosů. Vzhledem ke skutečnosti,
že se jedná o technické úpravy, které nelze řešením územního plánu postihnout a jsou
průběžně navrhovány specializovanou dokumentací, je tento záměr v ÚPO zaznačen pouze
schematicky a není vymezen jako VPS. Jako součást řešení Studie proveditelnosti
protipovodňových opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou jsou navrhovány dvě malé
retenční nádrže SN Polančice a SN Rakovec. Účel nádrží je snížení povodňových průtoků
pod nádržemi z Q100 na Q20. Navržené umístění nádrží je v Klimkovicích a Olbramicích
mimo území řešené ÚPO.
C15/R Územní rezerva pro retenční nádrž pro zvýšení stupně ochrany Ostravy – Poruby a
Svinova na Q100 – současná kapacita úseku potoka Porubky v městské části Poruba se
realizací protipovodňových opatření v rámci II. etapy programu Prevence před povodněmi
zvýšila na Q20. Územní podmínky podél toku vyšší stupeň ochrany sídla před povodněmi
neumožňují. Proto byla zpracována Studie odtokových poměrů Porubky v úseku Ostrava –
Svinov – Dolní Lhota km 0,0 – 13,4 a na jejím základě byla navržena ochrana zástavby na
100-letou vodu pomocí retenční nádrže situované na Porubce v říčním km 7,6. Suchá nádrž
3
by měla objem 253 tisíc m a z větší části by se nacházela na území obce Vřesina, část
území pro rozliv a těleso hráze se bude nacházet na území města Ostravy v k.ú. Poruba.
Předpokládaná výška hráze je cca 7 m a délka hráze cca 200 m. ÚPO Ostravy vymezuje pro
tento záměr územní rezervu s označením C 15/R.
C16 Sanace hrází v prostoru Svinova a Zábřehu – Dubí 1, Dubí 2, Zábřeh – jedná se o
sanace hrází na Odře. Stávající ochranná protipovodňová zařízení, z důvodu poklesu terénu
v souvislosti s dřívější hlubinnou těžbou černého uhlí v dobývacím prostoru Svinov, nesplňují
současný požadavek na převýšení nad hladinu stoletého průtoku. Hráze budou dosypány a
zpevněny. Hráz Dubí 2 je řešena v rámci opatření „Sanace LB hráze na Odře, km 18,99219,630“. Bude provedena úprava nivelety místní komunikace tak, aby těleso komunikace
plnilo funkci protipovodňové ochrany. Na upravený úsek komunikace bude navázána
protipovodňová hráz Odry, která bude rovněž navýšena. Délka řešeného úseku je cca 200
m. V rámci realizace dojde i přesunu měřící stanice, která bude osazena do nově zřízené
zděné budovy na vzdušné straně hráze. Protipovodňová opatření s označením C16 (celkem
3 hráze) jsou vymezena plochou v rozsahu poskytnutém Povodím Odry, s.p a jsou zařazena
mezi veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo
omezit.
C17 Opatření na Ostravici – sanace stávající hráze km 0 – 3, jedná se o sanace hrází na
Ostravici. Stávající ochranná protipovodňová zařízení, z důvodu poklesu terénu v souvislosti
s dřívější hlubinnou těžbou, již nesplňují současný požadavek na převýšení nad hladinu
stoletého průtoku, hráz bude dosypána a zpevněna. Protipovodňové opatření C17 zahrnuje
technické úpravy, které nelze řešením územního plánu postihnout, proto je toto opatření
zaznačeno v ÚPO pouze schematicky a není vymezeno jako VPS.
C18 Opatření na vodním toku Mlýnka - Stávající tok z důvodu poklesu terénu v souvislosti
s dřívější hlubinnou těžbou způsobuje zaplavování přilehlého zastavěného území. Úprava
vedení koryta, jeho nivelace a ohrázování nad hladinu stoletého průtoku zastavěné území
ochrání na Q100. Protipovodňové opatření je vymezena plochou v rozsahu dle poskytnutého
podkladu Mob Svinov a je zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva
k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit.
Součástí návrhu protipovodňových opatření je projektový záměr na vybudování protipovodňového
monitorovacího a varovného informačního systému. Tento projekt zahrnuje monitorovací
protipovodňový systém, varovný vyrozumívací systém a aktualizaci digitálního povodňového plánu.
Předpokládané ukončení v r. 2015.
115
odůvodnění
4.2.3.4.2.3 Stručný přehled některých provedených protipovodňových opatření
protipovodňová hráz Dubí,
protipovodňová hráz Přívoz – Černý příkop,
LB hráz na Odře – Antošovice,
úprava Porubky – Svinov, zástavba Poruba – Ves,
hráz odlehčovacího koryta toku Ščučí,
protipovodňová ochrana Antošovic a Koblova, plocha pro mobilní čerpadlo.
4.2.3.4.2.4 Zvláštní povodeň
Území města Ostravy by bylo při havárii vodních děl na Ostravici, Moravici, Lučině a Morávce
zasaženo průlomovou vlnou zvláštní povodně, která je vyznačena ve výkrese O1 – Koordinační
výkres. Rozliv zvláštní povodně je vyznačen jako souhrn ploch jednotlivých zvláštních povodní.
ÚPO nenavrhuje žádná opatření proti dopadu zvláštních povodní. Při návrhu zastavitelných ploch
byla průlomová vlna zohledněna.
4.2.3.4.2.5 Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do záplavového území
V návrhu ÚPO jsou limity záplavových území respektovány; záplavová území jsou, co se týká
zastavitelnosti, chápána jako nerozvojová území určená pro přirozenou retenci srážkových vod.
Výstavba na plochách dotčených aktivní zónou záplavového území je regulována v oddíle 5.10
Protipovodňová ochrana textové části ÚPO, kde je stanoveno, že v aktivní zóně záplavového území
nelze umístit žádné stavby nad rámec výjimek stanovených legislativou. Zásah aktivní zóny nevyvolá
ohrožení staveb a zařízení umísťovaných na předmětných zastavitelných plochách.
V případě zastavitelné plochy V41 zasahuje aktivní záplavová zóna asi do 1/3 této plochy
a zbývající část plochy je v záplavovém území Q100. Tato plocha je určena pro volnočasové aktivity,
zejména jako cvičná plocha hasičů, travnaté hřiště a slunící plocha, a je pro ni stanoven kód
prostorové regulace „0“, tzn. bez zástavby.
I přes zásadu neumísťovat v záplavovém území Q100 zastavitelné plochy, jsou v ÚPO některé
zastavitelné plochy vymezeny tak, že zasahují do záplavového území Q100, které je zobrazeno jako
limit v koordinačním výkrese. Jmenovitě se jedná o následující plochy: B107, B108, B157, B187,
B194, B195, B219, B220, B226, B230, P23, P25, P26, P35, P50, V10, V35, V40, V41, V6 a V7.
V převážné většině se jedná o případ, kdy záplavové území zasahuje do zastavitelné plochy pouze
okrajově, což je způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranicích parcel. V následujícím
textu je individuální odůvodnění každé takto vymezené plochy.
B107
B108
Obě plochy byly vymezeny již v předchozí územně plánovací dokumentaci jako plochy
určené pro bydlení individuální. Jedná se tedy o historicky vymezené plochy, do kterých
záplavové území Q100 zasahuje pouze v SV části těchto pozemků. Plochy B107 a B108
jsou určeny ÚPO pro bydlení v rodinných domech. Na parcelách, do kterých zasahuje
záplavové území, lze umístit stavby rodinných domů pouze mimo ohrožené oblasti.
B157
Záplavové území do pozemků p.č. 529/4 a 529/2 v k.ú. Michálkovice zasahuje pouze
minimálně, což je způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranici parcel.
Vzhledem k měřítku ÚPO není tento přesah nijak významný. Plocha B157 je určena pro
bydlení v rodinných domech. Na předmětných parcelách je nutno umístit stavby rodinných
domů bez dotčení záplavového území.
B187
Záplavové území zasahuje pouze do JV okraje pozemku p.č. 3069/48 v k.ú. Polanka nad
Odrou, což je způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranici parcel. Vzhledem
k měřítku ÚPO není tento přesah nijak významný. Plocha B187 je určena pro bydlení
v rodinných domech, na dané parcele je nutno umístit stavbu rodinného domu tak, aby
nezasahovala do vymezeného záplavového území.
B194
V předchozí územně plánovací dokumentaci byla v této lokalitě vymezena plocha určená
pro bydlení individuální v souvislém pásu podél ulice Proskovické. Novým ÚPO došlo
k výraznému omezení těchto ploch právě z důvodu vymezeného záplavového území.
Plocha B194 byla vymezena po hranici parcel tak, aby nezasahovala do záplavového
území Q100. V průběhu projednávání ÚPO došlo k aktualizaci záplavového území a jeho
rozšíření do vymezené zastavitelné plochy. Zastavitelná plocha již nebyla nově
upravována s tím, že pro zastavění její části, která leží v záplavovém území Q100, budou
dodrženy podmínky stanovené textovou částí ÚPO v článku 5.10.2 Všeobecná regulace
protipovodňové ochrany, tj. zejména: stavby nesmí být podsklepené, podlaha přízemního
podlaží musí být vyvýšena nad okolní terén minimálně na úroveň Q100.
116
odůvodnění
B195
Záplavové území zasahuje pouze okrajově do pozemku p.č. 887/1 v k.ú. Výškovice u
Ostravy, na kterém se nachází stávající komunikace. K ohrožení území určeného pro
výstavbu rodinných domů v tomto případě nedochází.
B219
B220
B226
B230
Zastavitelné plochy B219, B220, B226, B230 se nachází v k.ú. Hrabová kolem Sčučího
potoka a do záplavového území zasahují pouze okrajově, což je způsobeno
vymezováním zastavitelných ploch po hranici parcel. Vzhledem k měřítku ÚPO nejsou
tyto přesahy v grafické části téměř znatelné. Navíc pro předmětnou oblast jsou
připravovány protipovodňová opatření na Ščučím potoce (stavba hráze a zkapacitnění
Ščučího potoka), které mají zajistit ochranu zástavby Hrabové.
P23
P25
P26
Všechny tři plochy P23, P25 a P26 se nacházejí v jedné lokalitě v k.ú. Hošťálkovice
v blízkosti řeky Odry. Předchozí územně plánovací dokumentaci byly vymezeny jako
plochy určené pro funkci lehkého průmyslu. V ÚPO jsou vymezeny jako zastavitelné
plochy s využitím pro lehký průmysl a část těchto pozemků byla vymezena jako plocha
smíšená – bydlení a služby (P23 – z důvodu odclonění stávající zástavby rodinných domů
od ploch průmyslu). Po realizaci další části významného dopravního propojení „Severní
spoj“ od dálnice D1 směrem do Poruby bude území chráněno tělesem komunikace před
rozlivem povodně z řeky Opavy. Do této doby je omezení potenciálních škod nastaveno
v textové části ÚPO v článku 5.10.2 Všeobecná regulace protipovodňové ochrany. Na
zástavbu části předmětné plochy již bylo vydáno územní rozhodnutí.
P35
Plocha P35 se nachází v k.ú. Kunčice nad Ostravicí v blízkosti řeky Ostravice. V ÚPO je
vymezena jako zastavitelná plocha s využitím pro lehký průmysl, k této funkci byla
vymezena již předchozí územně plánovací dokumentaci. Celá zastavitelná plocha je
chráněna protipovodňovou hrází podél řeky Ostravice a část plochy je zvýšena o cca
10m. Plocha P35 není tudíž dotčena záplavou na úrovni Q 100 a nebyla zasažena
povodní 1997. Vymezení záplavového území Q 100 je nutno aktualizovat.
P50
Jedná se o zastavitelnou plochu v k.ú. Hrabová, která byla předchozí územně plánovací
dokumentací vymezena jako „Živnostenské území“. Záplavové území při toku Ščučí
zasahuje víc jak polovinu předmětné plochy. V ÚPO byla plocha V50 ponechána jako
zastavitelná s využitím „Plochy smíšené – bydlení a služby“ z důvodu připravovaných
protipovodňových opatření na ochranu zástavby Hrabové, a to stavby hráze a
zkapacitnění Ščučího potoka.
V10
Plocha V10 je ÚPO vymezena jako plocha sportu na pozemku p č. 1734/3 v k.ú. Krásné
Pole. V tomto případě se nejedná o nově vymezovanou zastavitelnou plochu, ale o
plochu, která byla k tomuto účelu určena již v předchozí územně plánovací dokumentaci.
Plocha V10 byla nově vymezena tak, aby nezasahovala do aktivní zóny záplavového
území, i přes tuto úpravu část plochy však zasahuje do záplavového území Q100 (cca
1350 m2 z 1,33 ha celkové zastavitelné plochy V10). Pro využití plochy V10 je stanoven
kód prostorové regulace „0“, tzn. bez zástavby, která umožňuje umístit v části plochy
zasažené záplavovým územím pouze zařízení charakteru ploch bez překážek, které by
mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí (například hřiště, plochy pro
technické sporty, dráhy aj.).
V35
Plocha V35 byla předchozí územně plánovací dokumentaci určena jako plocha bydlení
individuálního v k.ú. Michálkovice, a svým vymezením zasahovala celá do záplavového
území a částečně i do aktivní záplavové zóny. Jelikož se jedná o historicky vymezenou
zastavitelnou plochu, ale případné riziko pro obytnou zástavbu je neopominutelné, bylo
novým ÚPO změněn způsob využití této plochy na „Rekreace – Volný čas“ a plocha byla
omezena tak, aby nezasahovala do aktivní zóny záplavového území. Podmínky využití
plochy V35 umožňují umístit v části plochy zasažené záplavovým územím pouze zařízení
charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit
své okolí (například hřiště, plochy pro technické sporty, dráhy aj.).
V40
Záplavové území zasahuje ze SZ strany do pozemků p.č. 650/1, 650/5 a 458 v k.ú.
Proskovice. Plocha V40 byla v předchozí územně plánovací dokumentaci určena jako
plocha bydlení individuálního. Jelikož se jedná o historicky vymezenou zastavitelnou
plochu, ale případné riziko pro obytnou zástavbu je neopominutelné, bylo novým ÚPO
změněno využití této plochy na „Rekreace – Volný čas“. Podmínky využití plochy V40
umožňují umístit v části plochy zasažené záplavovým územím pouze zařízení charakteru
ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí
(například hřiště, plochy pro technické sporty, dráhy aj.). Terén plochy byl však při
117
odůvodnění
výstavbě kanalizačního sběrače cca o 1m navýšen a vyrovnán, takže ohrožení záplavou
na úrovni Q 100 se výrazně omezilo. Vymezení záplavového území Q 100 je nutno
aktualizovat.
V41
Vymezení plochy V41 v k.ú. Proskovice pro účely sportovního vyžití vychází již
z předchozí územně plánovací dokumentace, a jelikož záplavové území zasahuje téměř
celou zastavitelnou plochu V 41, má tato plocha stanovený kód prostorové regulace „0“,
to znamená plocha bez zástavby. V území zasaženém záplavovým územím lze umístit
pouze zařízení charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně
nebo jinak ohrozit své okolí (například hřiště, plochy pro technické sporty, dráhy aj.
V6
Zastavitelná plocha V6 je ÚPO vymezena nově jako plocha „Rekreace – Volný čas“. Do
záplavového území zasahuje pouze okrajově část pozemku p.č. 1960/3 v k.ú. Petřkovice
u Ostravy, což je způsobeno vymezením plochy po hranici parcel. Část plochy zasažená
záplavovým územím může být využita pouze pro zařízení charakteru ploch bez překážek,
které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí (například hřiště,
plochy pro technické sporty, dráhy aj.
V7
Zastavitelná plocha V7 v k.ú. Petřkovice u Ostravy je ÚPO vymezena jako plocha
2
„Občanského vybavení“. Do záplavového území zasahuje pouze 62 m , což je dáno
vymezováním ploch po hranici parcel. Plocha má sloužit pro zázemí loděk provozovaných
na slepém rameni Odry. Část plochy zasažená záplavovým územím může být využita
pouze pro zařízení charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh
povodně nebo jinak ohrozit své okolí.
4.2.3.4.2.6 Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do ploch povodňových rizik
Návrh ÚPO vymezuje zastavitelné plochy P25, P26 tak, že zasahují do plochy povodňových rizik střední ohrožení. Tyto zastavitelné plochy jsou v článku 3.2.3 Zastavitelné plochy textové části ÚPO
v tabulce č. 4 označeny indexem - f, který v této zastavitelné ploše ukládá stavebníkovi povinnost
zabezpečit takové umístění a technické řešení konkrétní stavby, které zohlední povodňová rizika.
Zastavitelné plochy P25 a P26 přebírá návrh ÚPO z ÚPlMO*1994. Ohrožení těchto ploch
povodňovým rizikem je výstavbou dálnice D1 a souvisejícími úpravami terénu výrazně omezeno.
Další omezení povodňového rizika na těchto plochách bude zajištěno výstavbou prodloužení
komunikace „Nová Lipka“, jejíž těleso vytvoří protipovodňovou hráz. Z těchto důvodů považuje
projektant a pořizovatel reálný stupeň povodňového rizika na navržených zastavitelných plochách
P25 a P26 za přiměřený navrženému způsobu využití „Lehký průmysl“.
4.2.3.4.2.7 Navržená ekologická a stabilizační opatření v oblasti povodí Odry:
C11 Revitalizace toku Lučiny představuje úpravu berem a břehů, revitalizaci a diverzifikaci
koryta včetně obnovy břehových porostů. Jedná se o opatření, která nelze řešením
územního plánu postihnout, proto je zaznačeno pouze schematicky a není vymezeno jako
VPS.
C12 Zprůchodnění balvanitých stupňů na Odře podél Polaneckého lesa a stabilizování toku
dílčí revitalizací a břehovou úpravou – v k.ú. Zábřeh nad Odrou, Výškovice u Ostravy,
Svinov v km 22,3; 22,7; 23,1. Stavba představuje dílčí revitalizaci a břehovou úpravu, což
přispěje k stabilizaci toku Odry. Jedná se o opatření, která nelze řešením územního plánu
postihnout, proto je zaznačeno pouze schematicky a není vymezeno jako VPS.
C13 Realizace rybochodů na jezech Lhotka, Třebovice, Přívoz, Zábřeh – předmětem
opatření je obejití jezů otevřenými zemními koryty lichoběžníkového profilu, neboť jezy na
řekách tvoří významnou migrační překážku pro ryby a další vodní živočichy. Snižování
nežádoucích efektů příčných bariér je součástí krajinotvorných programů, kde rybí přechody
výrazně zvyšují účinnost revitalizace vodních toků. Navrženým opatřením dojde k odstranění
migračních překážek pro vodní živočichy. Vzhledem k měřítku územního plánu jsou plošně
vymezeny pouze rybochody na jezech Lhotka a Třebovice. Rozsahem zasahují i do
pozemků soukromých vlastníků, proto jsou zařazeny mezi VPS, pro které lze práva
k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit. Rybochody na jezech Zábřeh a Přívoz jsou
v ÚPO vyznačeny pouze bodem, oba tyto záměry jsou malého rozsahu a nachází se pouze
na pozemcích Povodí Odry, a proto není účelné je vymezovat jako VPS.
V současné době (2012- 2014) probíhá revitalizace řeky Ostravice, která spočívá v doplnění
jezových stupňů, cyklistických stezek, odtěžení sedimentů z koryta řeky a převedení
118
odůvodnění
znečištěných vod z papíren Paskov odpadovodem do řeky Odry s cílem vytvořit podél řeky
Ostravice vhodné podmínky pro rekreaci.
4.2.3.4.2.8 Vypouštění slaných důlních vod
Mezi problémy nakládání s vodami patří vypouštění slaných důlních vod do povrchových vodních
toků. Průběžně se provádí tzv. „Zmírnění zhoršování čistoty toků vypouštěním vysoce
koncentrovaných slaných důlních vod“, kterým se na území města zabývá DIAMO, státní podnik,
odštěpný závod Odra.
V současné době probíhá vypouštění těchto důlních vod do vod povrchových a to z vodní jámy
bývalého Dolu Jeremenko do řeky Ostravice. Způsob a podmínky pro řízené vypouštění důlních vod
stanovil Krajský úřad MSK právnické osobě DIAMO, s.p. Důlní vody jsou řízeně vypouštěny
prostřednictvím povrchového potrubního systému a vlastního vypouštěcího portálu do vodního toku
3
Ostravice v ř. km 8,1, levý břeh v maximálním množství 6 500 000 m /rok ve stanoveném horizontu
do 31.12. 2015. Důlní vody jsou vypouštěny tak, aby byly dodrženy koncentrace sledovaných
parametrů v toku.
Do Heřmanického rybníka se vypouští slané důlní vody z karvinské oblasti Hornoslezské uhelné
pánve prostřednictvím toku Bohumínská Stružka.
Ve výhledovém období Územního plánu Ostravy se neuvažuje na území města s rozšířením počtu
vypouštěcích míst dle § 40 odst. 2 písm. c) horního zákona.
4.2.3.4.3 Ochrana zemědělské a lesní půdy
Návrh ÚPO vychází ze zásad ochrany zemědělského půdního fondu stanovených zákonem
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb.,
vyhlášku MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského
půdního fondu a Metodický pokyn MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského
půdního fondu ze dne 1. 10. 1996 s účinností od 1. 1. 1997.
Návrh ÚPO zohledňuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon).
Podrobněji je tato problematika zpracována v textové části odůvodnění části 5. Vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené
k plnění funkce lesa.
4.3
ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ
ZASTAVITELNÝCH PLOCH A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
(odůvodnění části 3 Urbanistické koncepce v textové části)
Rozhodující vliv na rozmístění a postupný rozvoj intenzivně zastavěných ploch města má terénní
reliéf krajiny, formovaný vodními toky Odra, Ostravice, Opava a Lučina, které vytvořily výrazné
údolní nivy. Tato geomorfologie dala vzniknout různě významným urbanistickým celkům na území
dnešního města, které se vlivem rozvoje těžby černého uhlí a návazných průmyslových oborů
rozvinuly do podoby nespojitého městského systému s volně rozmístěnými a vzájemně se
prolínajícími obytnými a výrobními zónami.
Plochy zastavěné stabilizované
Jedná se o plochy historické zástavby převážně z počátku 20. století v historickém jádru Moravské
Ostravy, Přívozu a Mariánských Hor a plochy poválečné výstavby v Porubě a Ostravě – Zábřehu
realizované v duchu socialistického realismu, zpravidla prohlášené městskými památkovými zónami,
kde jsou dostavby a náhrady dožilých staveb regulovány rovněž orgány památkové péče. Dále se
jedná o plochy sídlištní zástavby z druhé poloviny 20. století na území Hrabůvky, Poruby (4. až 8.
stavební obvod), Fifejd, Výškovic, Ostravy – Zábřehu, Dubiny, Bělského lesa atd., plochy zástavby
rodinných domů zejména v okrajových městských obvodech, plochy výrobních a skladových areálů a
plochy veřejného vybavení.
Plochy přestavby
Plocha č. PŘ 3 během jednání byla vyřazena.
Zastavitelné plochy
Plochy č. B46, B68, B122, B123, B169, V5, V9, V11, V19, V20, V28, V38, P5, P9, P10, P14, P17,
P24, P32, P33, P34 a P55 byly během jednání vyřazeny.
Plocha B125 ve Svinově byla omezena. Plocha B217 byla omezena územní studií ÚS54 a plocha
B236 byla omezena územní studií ÚS67.
Přibyly zastavitelné plochy: B254 – B268 B267, V49, V50, P58 – P65
119
odůvodnění
Odůvodnění stanovení lhůty pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací
činnosti
ÚPO vymezuje na území města Ostravy 65 územních studií, z toho 27 územních studií zaujímá
rozlohu větší než 10ha. Jedná se většinou o rozsáhlá území bez ujasněné budoucí urbanistické
struktury, bez ujasněných vazeb na současnou zástavbu a stávající veřejnou infrastrukturu, bez
znalostí kapacitních nároků na média a dopravní infrastrukturu.
Územní studie jsou vymezeny zejména na plochách přestavby, kde již byla, nebo v dohledné době
bude ukončena těžební nebo průmyslová činnost. Plochy jsou z velké části kontaminovány, proto je
na některých vymezena asanace. Předchozí způsob využití a jeho vazby na dopravní a technickou
infrastrukturu neodpovídají potřebám navrženého způsobu využití. Rovněž územní vazby na okolní
území se výrazně změní. Tyto skutečnosti jsou natolik závažné a mají natolik komplikovaný dopad
do územních vazeb, že je nelze neregulovat. Je proto nezbytné vyřešit v územních studiích jak
vnitřní strukturu vymezeného území, stanovit podrobné prostorové uspořádání budoucí zástavby,
stanovit koncepci dopravní a technické infrastruktury, uspořádání ploch veřejných prostranství a
ploch veřejné zeleně, tak zohlednit kumulativní a synergické působení této zastavitelné plochy a
jejího širšího okolí. Jedná se zejména o přestavbové plochy bývalých dolů (Jan Šverma, Stachanov,
Fučík, Heřmanice. Odra, Petr Bezruč, Zárubek), plochy těžkého průmyslu (koksovna Šverma,
Vítězný únor, aglomerace Vítkovic, chemické závody Hrušov, plochy bývalých odkalovacích nádrží
v Kunčičkách, Hrušově a na Slezské Ostravě), ale i o nové plochy lehkého průmyslu v Nové Bělé,
Nové Vsi a Hošťálkovicích. Územní studie jsou dále vymezeny na rozsáhlých plochách zemědělské
půdy, kde zcela chybí veřejná infrastruktura a je zde rovněž nezbytné vyřešit v územních studiích jak
vnitřní strukturu vymezeného území (podrobné prostorové uspořádání budoucí zástavby, koncepci
dopravní a technické infrastruktury, uspořádání ploch veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně),
tak zohlednit kumulativní a synergické působení této zastavitelné plochy a jejího širšího okolí. Jedná
se zejména o plochy pro bydlení v rodinných domech v Plesné – 10 ha, Lhotce – 14 ha,
Hošťálkovicích – 21 ha, Radvanicích – 17 ha, Bartovicích – 53 ha, Hrabové – 10ha a Nové Bělé – 21
ha, plochy pro bydlení v bytových domech – urbanistické dokomponování jižního závěru zástavby
Výškovic – 12 ha. Urbanistické studie byly navrženy rovněž na urbanisticky a dopravně složitých
územích vnitřního města – propojení oblasti Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic, dostavba a
urbanistické dokomponování jižního závěru Hlavní třídy a jihovýchodní zástavba ulice Polské.
Z výše popsané problematiky je zřejmé, že pro zvládnutí takto objemného a složitého úkolu je
stanovení lhůty pro vložení dat o těchto studiích do evidence územně plánovací činnosti na 6let od
nabytí účinnosti OOP - Územní plán Ostravy přiměřené. Tato lhůta je stanovena rovněž ve vazbě na
lhůtu, která je stanovena Stavebním zákonem pro předložení zprávy o uplatňování územního plánu
v uplynulém období Zastupitelstvu města Ostravy, tj. 4roky a vzhledem k době nezbytně nutné pro
pořízení změny územního plánu, která je na území města Ostravy obvykle 2roky.
4.3.1 Základní urbanistická koncepce města
4.3.1.1
Obytné soubory
Základní urbanistické uspořádání města představuje tři výrazné obytné soubory oddělené nivou řeky
Odry a průmyslovými plochami Vítkovic. Největším souvisle zastavěným územím města je pás
zástavby mezi nivou řeky Odry a řekou Ostravicí. Tento pás obsahuje středověké jádro Moravské
Ostravy, rozšířené do podoby dnešního městského centra, srostlé se zástavbou Přívozu a
Mariánských Hor a navazující na průmyslovou zónu Vítkovic. Tyto rozsáhlé, složitě uspořádané
průmyslové plochy, prolínající se s plochami bydlení a občanského vybavení, navazují v jižním
směru na obytnou zástavbu Zábřehu a Hrabůvky a pokračují dále na jih nejmladšími urbanistickými
soubory, sídlišti Dubina a Bělský Les. Od tohoto pásu je širokou oderskou nivou oddělen na západě
obytný soubor Poruby budovaný od 50. let minulého století, představovaný blokovou zástavbou
jádra (1.,2.,3. a 4.obvod) a navazujícími formami sídlištní zástavby (5.,6.,7.a 8. obvod), který je
situován v příznivých přírodních a klimatických podmínkách s dobrými návaznostmi na zajímavé
přírodní partie s možnostmi rekreace.
Mezi urbanisticky a historicky významné lokality patří centrum města v městském obvodě Moravská
Ostrava a Přívoz, historická část Přívozu, Mariánských Hor, část zástavby Poruby budovaná ve stylu
socialistického realismu, Jubilejní kolonie v Hrabůvce, náměstí SNP v Zábřehu a další.
Zástavba Moravské Ostravy je na východě oddělená nivou řeky Ostravice od složitě strukturované
zástavby Slezské Ostravy s průmyslovým komplexem bývalé Nové hutě, dnes ArcelorMittal Ostrava
a.s. v jižní části městského obvodu. Zástavba Slezské Ostravy je výrazně ovlivněna zejména těžbou
černého uhlí, koksárenstvím, metalurgií a kovozpracujícím průmyslem.
Na území vznikaly hornické a hutnické kolonie, které se včlenily do historické rozptýlené zástavby
zemědělských usedlostí. Těžbou černého uhlí, zpočátku v množství malých šachet, došlo k vzniku
mnoha hald důlní hlušiny, dnes převážně porostlých zelení. Z důvodu členitého terénu
120
odůvodnění
a nepříznivého vlivu poddolování se poválečná zástavba na Slezské Ostravě rozvíjela jen
minimálně. V současné době se vliv poddolování omezil pouze na území tzv. slezskoostravského
zlomu v oblasti Bazal.
ÚPO stabilizuje rozsah ploch určených pro „Bydlení v bytových domech“ a ploch smíšeného
způsobu využití – „Bydlení a občanská vybavenost“ vymezených stávajícím územním plánem,
s výjimkou doplnění urbanistické struktury zástavby Výškovic v jižní části lokality o plochy způsobu
využití „Bydlení v bytových domech“. Tato struktura vytvoří urbanistickou uzávěru zástavby dnešního
panelového sídliště a umožní vhodnější přechod zástavby do volné krajiny. Lokalizací této bytové
zástavby naplní návrh ÚPO požadavek na vymezení ploch pro způsob využití „Bydlení v bytových
domech“ vzešlý z analýzy potřeby ploch pro bydlení.
Pro obsluhu nové obytné lokality je navrženo prodloužení tramvajové trati s ukončením tramvajovou
smyčkou ve vhodnější poloze, která umožní eliminovat dnešní hlukovou zátěž bytových domů
vznikající provozem smyčky a silniční připojení odstraňující dnešní dopravní závadu v prostoru
tramvajové smyčky.
Doplňující nízkopodlažní obytné zóny rodinného bydlení jsou rozvíjeny především v členitějším
reliéfu východní části města, prostoupeném menšími lesními masívy. Jedná se o části městských
obvodů Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice a Bartovice. Dále je rozvíjeno rodinné bydlení
v městských obvodech v jižní části města, Hrabová, Stará Bělá, Nová Bělá, Proskovice, na
západním okraji města v obvodech Polanka nad Odrou, Janová, Krásné Pole, Plesná, Martinov a na
severu v obvodech Hošťálkovice, Lhotka, Petřkovice, Koblov.
Lokalizací této zástavby rodinných domů naplní návrh ÚPO požadavek na vymezení ploch pro
způsob využití „Bydlení v rodinných domech“ vzešlý z analýzy potřeby ploch pro bydlení.
4.3.1.2
Výrobní zóny
Východní průmyslová oblast – této oblasti dominuje areál firmy ArcelorMittal Ostrava a.s. (bývalá
Nová Huť) zabývající se hutní výrobou a zpracováním kovů. Severně na něj navazují menší areály
lehkého průmyslu.
Severní průmyslová oblast – pás podél Odry a železniční trati Přerov – Bohumín od Třebovické
elektrárny k Hrušovu. Její lokalizace není z urbanistického hlediska, především vzhledem
k přírodnímu charakteru koridoru řeky Odry a blízkosti obytné zástavby sídliště Fifejdy, vhodná.
Velkou ekologickou zátěží této oblasti a celého města je nefunkční areál rafinerie bývalé firmy
OSTRAMO, který je kontaminován zejména ropnými látkami. Významným zdrojem znečištění
ovzduší, především v centru města, je koksovna Svoboda, situovaná u soutoku řek Odry
a Ostravice, v blízkosti národní přírodní památky Landek. Situace s výrazným překračováním
imisních limitů ovzduší téměř na celém území města vyžaduje provedení opatření, která omezí nebo
zruší velké zdroje znečištění. Vzhledem k ukončené těžbě černého uhlí v ostravské části
Hornoslezské pánve, je situování koksovny v tomto území nelogické a je nevhodné i
z urbanistického hlediska. Dochází zde ke kontaktu funkčních ploch rozporného využití. ÚPO proto
navrhuje přestavbu tohoto areálu na lehký průmysl s výrazně nižší a zdravotně příznivější mírou
imisní zátěže pro navazující obytné zóny.
Centrální průmyslová oblast, – tato průmyslová oblast je charakteristická souborem jednotlivých
územně rozptýlených závodů vklíněných do obytné zóny a zasahujících až do těžiště města. Severní
část tzv. Dolní oblasti Vítkovic představuje významné kulturní dědictví industriální architektury.
Další areály výroby a skladů – na území města jsou rozmístěny areály lehkého průmyslu, navazující
na obytné sektory (Třebovice, Martinov, Svinov, Mariánské Hory a Hulváky) nebo doprovázející
významné železniční a silniční tahy (západně Místecké, podél Frýdecké, Orlovské).
4.3.1.3
Plochy přestavby a rekultivace:
ÚPO vytváří předpoklady pro postupnou revitalizaci existujících brownfields, odstranění jejich
případných ekologických zátěží a využití takto získaných ploch pro novou zástavbu. Kromě
nezbytného respektování priorit stanovených Politikou územního rozvoje ČR a ZÚR MSK je
důvodem k revitalizaci brownfields rovněž nedostatek nových ploch pro rozvoj města, nutnost
odstranění nebo eliminování ekologických hrozeb, odstranění zdrojů znečištění ovzduší a vod
a v neposlední řadě přeměna esteticky závadných lokalit v příjemná rozvíjející se území. Revitalizací
brownfields sice ztratí Ostrava něco ze své rázovitosti a charakteru průmyslové „Černé Ostravy“, ale
získá na kvalitě životního prostředí a na přitažlivosti pro své potencionální ale i současné obyvatele.
Vytváří se předpoklady pro zastavení úbytku obyvatel a posílení sociálního smíru obyvatel. Zde lze
zdůraznit zejména nalezení optimálního využití oblasti Dolních Vítkovic, kde se nabízí vzhledem
k její relativní blízkosti oblasti Karolina možnost jejího začlenění do širšího centra města s přímou
vazbou na nové obchodně-společenské centrum. Významný potenciál rozvojových ploch představují
haldy hlušiny vzniklé těžbou černého uhlí, které zabírají významné procento plochy města. Původní
způsob využití hald po ukončeném ukládání hlušiny se neukázal jako nejvhodnější (lesní
rekultivace). Haldy postupně prohořívají, uvolňují se tak zdraví škodlivé plyny, vegetace v těchto
121
odůvodnění
lokalitách usychá. Proto se jeví jako vhodnější provést technickou rekultivaci hald, hlušinu zpracovat
s využitím jejího energetického potenciálu a kamenivo využít pro stavební účely nebo terénní úpravy.
Po ukončení rekultivačních prací bude způsob využití těchto ploch ověřen územní studií a následně
procesem změny územního plánu navržený a projednaný způsob využití vložen do ÚPO. Důvodem
tohoto postupu je nutnost zpracování obrovských objemů odpadního materiálu většinou
problémového složení, které může probíhat i desítky let. V době ukončení prací na rekultivaci těchto
rozsáhlých ploch může být potřeba způsobu jejich využití dnešní představě hodně vzdálená.
Dalšími lokalitami s ukončenou průmyslovou činností, jež mají být opět začleněny do organizmu
města jsou - Hrušov -zóna LP a skládka KO, Vítkovice – vysokoškolský kampus, Karolina - rozšíření
centra, centrální odval Zárubek – po ukončení skládkování a technické rekultivaci území využití pro
sport a funkce související s blízkostí centra města, odval Nová huť - po technické rekultivaci území
využití pro zatím blíže nespecifikovanou rozvojovou plochu, odval Hrabůvka - sportovní areál, laguny
Ostramo - po technické rekultivaci území využití pro zeleň a nezatěžující lehký průmysl, bývalé
Urxovy závody - po technické rekultivaci území využití pro zatím blíže nespecifikovanou rozvojovou
plochu, Hrušovské chemické závody - po technické rekultivaci území využití pro zatím blíže
nespecifikovanou rozvojovou plochu, Bartovice -skládka ocelárenských kalů - po technické
rekultivaci území využití pro zatím blíže nespecifikovanou rozvojovou plochu, halda dolu Šverma
v Přívoze část pro lesnickou rekultivaci, část po technické rekultivaci území využití pro zatím blíže
nespecifikovanou rozvojovou plochu.
Nová Karolina - plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy, která byla po
odstranění průmyslových provozů náročně dekontaminována. Cílem přestavby je rozšíření
území centra města Ostravy a doplnění centra o nové moderní stavby občanského
vybavení, bydlení a volného času.
Dolní oblast Vítkovic - plocha vymezená na jihu ulicí Rudnou, na západě ulicí Místeckou, na
severu územím Nové Karoliny a na východě řekou Ostravicí. Majoritní vlastník území,
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP připravil projekt Nové Vítkovice, který předpokládá
revitalizaci tzv. Dolní oblasti Vítkovic, průmyslového areálu s národní kulturní památkou
Vysoké pece. Na části území severně od prodloužené ulice Ruské je nutno odstranit stavby,
které nejsou památkově chráněné a nejsou součástí nového urbanistického konceptu a
území dekontaminovat. Plocha je určena pro doplnění občanského vybavení města,
vysokoškolské, vědecko-výzkumné, kulturní a volnočasové zařízení, doplněné bydlením. Na
jižní části budou odstraněny nefunkční stavby, území bude dekontaminováno s cílem sloužit
lehkému průmyslu.
Urxovy závody - plocha vymezená na jihu ulicí U Cementárny, na západě ulicí Plzeňskou, na
severovýchodě stávajícím průmyslovým areálem. Jedná se o území situované u významné
městské komunikace ulice Plzeňské. Předchozí průmyslová činnost způsobila silnou
kontaminaci podzemních vod, která ohrožuje i strategický zdroj pitné vody Nová Ves.
Předmětná plocha je Územním plánem města Ostravy určena pro asanaci s cílem odstranit
nefunkční průmyslové provozy a ekologickou zátěž a území znovu využít. Území je
navrženo pro lehký průmysl.
Hrušov - plocha vymezená na jihu železniční tratí ČD Ostrava - Bohumín, na západě
a severu ulicí Bohumínskou a na východě skládkou komunálního odpadu. Jedná se
o území situované u dálnice D1, které se vlivem důlní činnosti stalo bezodtokovou kotlinou.
Při povodních v roce 1997 bylo toto území dlouhodobě zaplaveno, stávající zástavba
výrazně poškozena a na území vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře. Předmětná plocha je
Územním plánem Ostravy určena pro asanaci s cílem odstranit zbývající zástavbu a
poškození území vzniklé důlní činností a zajistit odtok dešťových vod z lokality. Území je
navrženo pro lehký průmysl.
Trojické údolí - plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy. Plocha je zčásti
kontaminovaná dřívější průmyslovou činností. V území jsou umístěny památkově chráněné
stavby bývalého dolu Trojice. Na plochu severovýchodně navazuje halda Emma–Lucie,
která je kulturní památkou a vytváří významnou dominantu s vyhlídkovým bodem v blízkosti
centra města. Plocha je určena pro občanské vybavení a zeleň.
Areál Ostramo – plocha v prostoru mezi tratí ČD a ulicí Mariánskohorskou. Průmyslovou
činností v areálu bývalé rafinerie pro zpracování upotřebených olejů došlo k silné
kontaminaci zeminy i podzemních vod ropnými látkami a soustředění ekologické zátěže
v technologických lagunách. Předmětná plocha je Územním plánem Ostravy určena pro
asanaci s cílem odstranit nefunkční průmyslové provozy a ekologickou zátěž a území znovu
využít. V rámci územního plánu je tato plocha navržena k postupné rekultivaci a využití pro
lehký průmysl a zeleň.
Halda Hrabůvka - plocha vymezená na jihu ulicí Belojanisovou, na západě ulicí Místeckou,
na severu areálem lehkého průmyslu a na východě řekou Ostravicí. Území bylo dlouhodobě
122
odůvodnění
využíváno jako důlní i hutní odval, úložiště dalších průmyslových odpadů a střeliště firmy
Vítkovice. V Územním plánu Ostravy je navrženo využít území pro sportovní
a volnočasové aktivity.
Centrální odval Zárubek – plocha vymezená severně ulicí Šenovskou, z východu ulicí
Vratimovskou, Frýdeckou ze západu a ulicí Lihovarskou z jihu. Území bylo využíváno jako
důlní odval a úložiště odpadu z vysokých pecí. Západní část plochy je navržena pro
sportovní aktivity, střední část pro ukládání odpadu. Střední a východní část bude po
ukončení skládkování rekultivována a využita pro rozvoj města.
4.3.1.4
Koncepce občanského vybavení:
Centrum - vyšší občanské vybavení je rozvíjeno v tradiční poloze navazující na historické
jádro města, v prostoru Karoliny, Slezskoostravského hradu, rozšíření občanského vybavení
je navrženo na ploše stávajícího výstaviště Černá louka a dále pak v prostoru Dolní oblasti
Vítkovic.
Poruba - další významnou lokalitou je rozsáhlý areál Fakultní nemocnice v Porubě a areál
Vysoké školy Báňské s navazujícím vědeckotechnologickým parkem, s jehož dalším
rozšířením se počítá i v návrhu územního plánu.
Občanské vybavení místního významu - je v návrhu řešeno jako součást obytných zón.
Předpokládá se prolínání centrální vybavenosti z celoměstského centra směrem
k obytným sektorům podél významných městských komunikací se zapojením stávajících
místních center.
4.3.1.5
Sídelní zeleň
(odůvodnění oddílu 5.3 Systém sídelní zeleně v textové části)
Plochy sídelní zeleně jsou důležitým faktorem prostorového i funkčního členění obce a zároveň
významným prvkem zvyšujícím hodnotu obytného prostředí vytvářením prostorů pro každodenní
rekreaci. Tato zeleň je velmi významnou složkou při zmírňování negativních vlivů dopravy, zejména
snižováním prašnosti a zároveň napomáhá zlepšení klimatických podmínek obce stabilizací teploty
a zvyšováním vzdušné vlhkosti v letních obdobích. Základem tvorby veřejné zeleně v územním
plánu je přísná ochrana ploch se stávající zelení a současně ochrana ploch vhodných pro zakládání
zeleně nové. Cílem ÚPO je vytvoření spojité soustavy zeleně propojující sídlo s příměstskou volnou
krajinou.
Podél vodních toků členících území jsou rozvinuty široké pásy zeleně, které procházejí celým
městem a vytvářejí tak spojitý systém propojující obytné zóny a umožňující každodenní rekreaci.
Rozšíření zeleně a přírodní krajiny ve městě napomáhá uplatnění systému ekologické stability
krajiny.
Územní plán navrhuje významné rozšíření ploch zeleně a to jak v zastavěném území, tak ve volné
krajině.
4.4
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
(odůvodnění části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití v textové části)
4.4.1 Plochy bydlení
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy bydlení“ tak, aby byly zajištěny podmínky pro bydlení v kvalitním
prostředí, každodenní rekreaci a dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Plochy
bydlení zahrnují pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní
a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Plochy bydlení dělí ÚPO dle formy
a především výškové hladiny zástavby na plochy způsobu využití: „Bydlení v rodinných domech“
a „Bydlení v bytových domech“.
ÚPO sleduje zejména posílení kvality bydlení v nových plochách, především formy bydlení
v rodinných domech a tak vytváří podmínky pro omezení suburbanizačních tlaků. Hlavními faktory
poptávky po bydlení jsou přitom růst počtu domácností (v důsledku poklesu jejich průměrné velikosti)
a náhrada za očekávaný odpad bytů.
Cílem ÚPO je dlouhodobě přispět ke stabilizaci počtu obyvatel města Ostravy optimální nabídkou
stavebních pozemků pro bydlení.
Očekávaný pokles počtu obyvatel města je na cca 290 tis. obyvatel v roce 2025. I při tomto poklesu
počtu obyvatel je reálné předpokládat potřebu cca 725 ha ploch pro bydlení.
123
odůvodnění
Návrh ÚPO vymezuje nové plochy pro bydlení v rozsahu cca 709 706 ha, z toho je více než 654 651
ha ploch pro rodinné domy. Další bytovou zástavbu je možno realizovat v rámci ploch přestavby,
ploch stabilizovaných a ploch smíšených obytných.
Pro využití ploch jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch
s rozdílným způsobem využití a v tabulce č. 2 v oddíle 3.2. Plochy dle významu, plošně jsou
vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce.
4.4.2 Plochy rekreace
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy rekreace“ tak, aby byly zajištěny podmínky pro rekreaci v kvalitním
prostředí, nerušený a bezpečný pobyt obyvatel a dostupnost rekreačních ploch prostředky MHD
i individuální dopravou. Plochy pro rekreaci dělí ÚPO dle jejich formy na plochy způsobu využití:
„Sport“, „Volný čas“, „Volný čas – ZOO“, „Individuální rekreace – chaty“ a „Individuální rekreace –
zahrady“.
Návrh ÚPO vychází ze stávajících přírodních předpokladů rekreace a optimálně využívá možností
změn způsobu využití ploch (zejména brownfields) pro jejich posílení. Vytváří tak podmínky pro
zvýšení podílu ploch zeleně ve městě i pro využití antropogenních tvarů reliéfu (hald).
Návrh ÚPO maximálně využívá omezených přírodních předpokladů řešeného území pro zlepšení
rekreačních předpokladů. Důraz je kladen na zlepšení podmínek (nejen územních) pro využití
industriálních (technických) památek, které má ve městě delší tradici. Celkově je tak zlepšován
obraz města a nepřímo posilován i pilíř soudržnosti obyvatel území.
4.4.3 Plochy občanského vybavení
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy občanského vybavení“ tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozmístění
občanského vybavení městského významu na území města, jeho přiměřená dostupnost a zajištění
podmínek pro jeho užívání v souladu s jeho účelem. „Plochy občanského vybavení“ člení ÚPO dle
jeho charakteru na plochy způsobu využití: „Občanské vybavení“, „Občanské vybavení – střední a
vysoké školy“ a „Občanské vybavení – zdravotnictví“. Návrh ÚPO nenavrhuje nové plochy pro
„Občanské vybavení – střední a vysoké školy“ a „Občanské vybavení – zdravotnictví“.
Návrh ÚPO rozvíjí vyšší občanské vybavení v tradiční poloze v návaznosti na historické jádro města,
v prostoru Karoliny. Rozšíření občanského vybavení je navrženo na ploše stávajícího výstaviště
Černá louka a dále pak v prostoru Dolní oblasti Vítkovic.
Návrh ÚPO rozvíjí vyšší občanské vybavení v návaznosti na rozsáhlý areál Fakultní nemocnice
v Porubě, areál Vysoké školy Báňské a vědeckotechnologický park, formou návrhu nové plochy pro
rozšíření vědeckotechnologického parku.
Základní občanské vybavení je řešeno jako součást obytných zón.
4.4.4 Plochy veřejných prostranství
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy veřejných prostranství“ za účelem zajištění podmínek pro přiměřené
umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich
užívání v souladu s jejich významem a účelem. Veřejná prostranství jsou vymezována pro setkávání,
shromažďování a relaxaci obyvatel a pro zajištění pěších vazeb a orientace na území města.
Veřejná prostranství člení ÚPO dle jejich charakteru na plochy způsobu využití: „Veřejná
prostranství“, „Hřbitovy“ a „Parky“
2
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy veřejných prostranství“ v případě větší výměry než 2000 m . Pro
menší zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné nejsou
plochy veřejného prostranství vymezeny, ale jsou součástí této zastavitelné plochy. V těchto
případech budou plochy veřejného prostranství vymezovány v územních studiích.
4.4.5 Plochy výroby a skladování
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy výroby a skladování“ tak, aby svým situováním neomezily možnost
využití návazných pozemků jiného způsobu využití, aby svým provozem nadměrně nenarušily životní
prostředí a bezpečný pobyt obyvatel a aby mohly být zajištěny podmínky dostupnosti těchto ploch
124
odůvodnění
prostředky MHD i individuální dopravou. Plochy výroby a skladování dělí ÚPO dle míry zatěžování
území na „Lehký průmysl“ a „Těžký průmysl“.
Návrh ÚPO definuje pro rozvojové záměry výroby především plochy brownfields, s dobrou dopravní
dostupnosti, s vazbou na existující technickou infrastrukturu a s návazností na stávající plochy pro
podnikání. Vzhledem k průmyslové historii města Ostravy se na jeho území nachází mnoho těchto
ploch, a řešení jejich technické rekultivace s následným využitím pro rozvojové záměry je priorita,
kterou se návrh ÚPO speciálně zabývá.
4.4.6 Plochy smíšeného způsobu využití
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy smíšené obytné“ v případech, kdy s ohledem na charakter zástavby,
její urbanistickou strukturu a způsob jejího využití není účelné členit území na samostatné plochy
bydlení, občanského vybavení a služeb a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení,
snižujících kvalitu prostředí v této ploše, například pro těžbu, hutnictví, chemii, strojírenství, asanační
služby. Plochy smíšené obytné dělí ÚPO dle formy a především výškové hladiny zástavby na plochy
způsobu využití: „Plochy smíšené - bydlení a občanské vybavení“ a „Plochy smíšené - bydlení a
služby“.
Smíšené obytné plochy pro bydlení a služby mají nižší intenzitu využití z hlediska bydlení, a
převažuje u nich zástavba s nízkopodlažními bytovými domy. V „Plochách smíšených – bydlení a
občanské vybavení“ jde o bydlení v městsky formovaném prostředí, ke kterému patří občanská
vybavenost atd. Reálná plošná využitelnost ploch smíšených obytných z hlediska bydlení je zhruba
poloviční – představují tak cca 50 ha dalších ploch pro bydlení.
Pro zajištění polyfunkčnosti zejména centrálního území města je v části 6 Podmínky využití ploch s
rozdílným způsobem využití stanovena taková regulace, která umožňuje v plochách smíšených
obytných rozvoj sektoru služeb a tím nárůst zaměstnanosti.
s rozdílným způsobem využití a v tabulce č. 3 a 4 v oddíle 3.2. Plochy dle významu, plošně jsou
4.4.7 Plochy zemědělské
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy zemědělské“ převážně mimo zastavěné území pro zajištění vhodných
územních podmínek pro převažující zemědělské využití. Návrh zohledňuje zejména kvalitu
zemědělské půdy, která vzhledem k charakteru území nepatří k nejúrodnějším a vyžaduje investice
do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Snahou návrhu ÚPO je zachování a zabránění úbytku
ucelených zemědělsky obhospodařovaných ploch I. a II. třídy ochrany.
Návrh ÚPO vycházel při vymezování zastavitelných ploch ze zásad ochrany zemědělského půdního
fondu, používat pro nezemědělské účely především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a
nedostatečně využité pozemky v zastavěném území, co nejméně narušovat organizaci
zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území, odnímat jen nejnutnější
plochu zemědělského půdního fondu a návrhem liniových staveb co nejméně ztěžovat
obhospodařování zemědělského půdního fondu.
„Plochy zemědělské“ zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb,
zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.
„Plochy zemědělské“ dělí ÚPO dle jejich formy na „Plochy zemědělské výroby“ a „Orná půda“.
Pro využití „Ploch zemědělských“ jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části
6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO,
ve výkrese V2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce.
4.4.8 Plochy přírodní
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy přírodní“ mimo zastavěné území pro zajištění vhodných územních
podmínek pro ochranu přírody a krajiny, pro stabilizaci přírodního prostředí, pro účely rekreace
a cestovního ruchu. Dále pro odclonění dopravních staveb a oddělení rušících provozů od obytné
zástavby, ploch občanského vybavení, rekreace, sportu apod. a pro zmírnění funkčních
a měřítkových kontrastů ploch s výrazně odlišným způsobem využití. Zeleň tvoří velmi významnou
složku při zmírňování negativních vlivů dopravy, zejména snižováním prašnosti a zároveň napomáhá
zlepšení klimatických podmínek obce stabilizací teploty a zvyšováním vzdušné vlhkosti v letních
obdobích.
Základem návrhu ploch zeleně v územním plánu je přísná ochrana ploch se stávající zelení
a současně ochrana ploch vhodných pro zakládání zeleně nové. Široké pásy zeleně rozvinuté podél
125
odůvodnění
vodních toků procházejí celým městem a vytvářejí tak spojitý systém propojující obytné zóny
a umožňující každodenní rekreaci.
ÚPO navrhuje významné rozšíření ploch zeleně a to jak v zastavěném území, tak ve volné krajině,
formuje spojitou soustavu zeleně propojující sídlo s příměstskou volnou krajinou a vytváří územní
podmínky pro vznik funkčního systému ekologické stability krajiny.
„Plochy přírodní“ dělí ÚPO dle jejich formy na „Lesy“, „Louky“, „Krajinná zeleň“ a „Ochranná zeleň“.
Koncepce vymezení přírodních ploch je podrobněji popsána v části 5 Koncepce uspořádání krajiny.
Pro využití „Ploch přírodních“ jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky
využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese
V2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce.
4.4.9 Plochy vodní a vodohospodářské
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy vodní a vodohospodářské“ převážně mimo zastavěné území pro
zajištění vhodných územních podmínek pro stabilizaci přírodního prostředí, chov ryb a pro účely
rekreace a cestovního ruchu.
Základem návrhu vodních ploch v územním plánu jsou stávající vodní plochy a toky, zejména Odra,
Ostravice, Opava a Lučina, které vytvořily výrazné údolní nivy. Takto vyvinutý terénní reliéf krajiny
měl rozhodující vliv na rozmístění a postupný rozvoj intenzivně zastavěných ploch města. Podél
vodních toků jsou rozvinuté široké pásy zeleně, které propojují obytné zóny a umožňují každodenní
rekreaci. Podrobnější popis vodních toků a vodních ploch je uveden v textové části odůvodnění v
článku 4.7.1 Základní hodnoty území – Hydrologie.
Pro využití „Ploch vodních a vodohospodářských“ jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO
v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické
části ÚPO, ve výkresech V2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce, V2.1 – Hlavní výkres –
Koncepce uspořádání krajiny.
4.4.10 Plochy dopravní infrastruktury
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy dopravní infrastruktury“ na celém území města v případech, kdy
využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu vyšší intenzity dopravy a jejich
negativních vlivů na životní prostředí, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu
využití. „Plochy dopravní infrastruktury“ zahrnují pozemky zajišťující dopravní vazby mezi
jednotlivými urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na
tranzitní sítě. „Plochy dopravní infrastruktury“ slouží silniční, případně sloučené tramvajové a silniční
dopravě, železniční dopravě pro hromadnou přepravu osob a nákladů a tramvajové dopravě pro
hromadnou přepravu obyvatel a návštěvníků města.
Návrh ÚPO umísťuje dopravní stavby a zařízení s vysokou hlukovou zátěží tak, aby nesnížily kvalitu
prostředí a negativně neovlivnily navazující obytné území, plochy občanského vybavení, rekreace,
sportu apod.
Návrh ÚPO dále vymezuje „Plochy dopravní infrastruktury“ v případech, kdy je nutno definovat
plochy pro zabezpečení dalších nezbytných dopravních funkcí města (dopravní terminály, záchytná
parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.), které slouží zejména pro zajištění provozních vazeb
vyvolaných železniční, silniční a tramvajovou dopravou.
Vymezení ploch dopravní infrastruktury je podrobněji popsáno v textové části v oddíle 4.1 Koncepce
dopravní infrastruktury, v tabulkách č. 8 – 15.
„Plochy dopravní infrastruktury“ dělí ÚPO na plochy: „Plochy železniční dopravy“, „Plochy tramvajové
dopravy“, „Plochy silniční dopravy (vč. tramvajového pásu)“ a „Plochy ostatní dopravy“.
Pro využití „Ploch dopravní infrastruktury“ jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části
ve výkresech V2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce, V2.2 – Hlavní výkres – Koncepce
veřejné infrastruktury – Doprava.
4.4.11 Plochy technické infrastruktury
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy technické infrastruktury“ v „Plochách zastavěných stabilizovaných“, v
„Plochách přestavby“ i v „Zastavitelných plochách“ v případech, kdy využití pozemků pro tuto
infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto
pozemků není možné ani žádoucí.
Slouží k zajištění pozemků pro výstavbu technického vybavení a jeho zázemí, které provozně
souvisí s jednotlivými druhy vedení technické infrastruktury zabezpečujících nezbytná média pro
chod města.
126
odůvodnění
Vymezení ploch technické infrastruktury je podrobněji popsáno v textové části ÚPO v oddíle
4.2 Koncepce technické infrastruktury, v tabulkách č. 16 a 18.
Pro využití „Ploch technické infrastruktury“ jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části
ve výkresech V2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce, V2.3 – Hlavní výkres – Koncepce
veřejné infrastruktury – Zásobování elektřinou a telekomunikace, V2.4 – Hlavní výkres –
Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování plynem a teplem, V2.5 – Hlavní výkres –
Koncepce veřejné infrastruktury – Zásobování vodou a kanalizace.
4.4.12 Plochy rekultivační
Návrh ÚPO vymezuje „Plochy rekultivační“ v „Plochách zastavěných stabilizovaných“, v „Plochách
přestavby“ i mimo zastavěné území v případě, kdy předmětné pozemky zasažené průmyslovou
výrobou nebo těžbou nerostů nelze v současné době z technických důvodů využít pro zástavbu.
Vymezené plochy slouží nebo sloužily k uložení odpadu z těžební nebo průmyslové výroby a pro
uskladnění neupotřebitelných složek komunálního odpadu.
Navržený způsob využití těchto ploch je buď rekultivace na lesní kulturu, nebo v případě, kdy je
žádoucí využít tyto plochy pro rozvoj města, rekultivace technická, umožňující umísťování staveb.
Protože však technická rekultivace může, z důvodu nutnosti zpracování obrovských objemů
odpadního materiálu většinou problémového složení, probíhat i desítky let, nelze v současné době
zodpovědně určit cílový způsob jejich využití. Proto bude po ukončení rekultivačních prací způsob
využití těchto ploch ověřen územní studií a následně procesem změny ÚPO navržený a projednaný
způsob využití vložen do ÚPO.
Plochy rekultivační dělí ÚPO na plochy: „Skládka průmyslového a komunálního odpadu – rekultivace
les“ a „Skládka průmyslového odpadu – technická rekultivace“.
s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 – Hlavní
výkres – urbanistická koncepce.
4.5
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
(odůvodnění části 4 Koncepce veřejné infrastruktury a podmínky pro její umísťování v textové části)
4.5.1 Úvod
Plochy dopravní infrastruktury vymezuje ÚPO pro zajištění dopravních vazeb mezi jednotlivými
urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě.
Plochy dopravní infrastruktury dále vymezuje ÚPO pro zajištění dalších dopravních funkcí města
(dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.).
Plochy dopravní infrastruktury dělí ÚPO na plochy: Pozemní komunikace, Železniční doprava,
Tramvajová doprava a Doprava ostatní.
Koncepce dopravní infrastruktury a podmínky pro její umisťování je vymezena v textové části ÚPO a
v grafické části ÚPO, ve výkresech:
V2 – Hlavní výkres – urbanistická koncepce,
V2.2 – Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Doprava.
4.5.2 Širší dopravní vazby
(odůvodnění článku 4.1.3 Širší dopravní vazby v textové části)
Návrh řešení vychází ze základních nadřazených rozvojových dokumentů – Politika územního
rozvoje ČR, Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013, ZÚR MSK a dokumentu Koncepce rozvoje
dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, charakterizujících rozvoj dopravní infrastruktury
Moravskoslezského kraje.
Návrhem bude zajištěna vyvážená dopravní obsluha území města i kraje, která je jednou
z podmínek pro posílení sociálního a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje.
Význam města je dán jeho polohou v Ostravské pánvi, které předurčilo toto území pro vedení větve
B VI. multimodálního dopravního koridoru v trase Katowice - Ostrava - Břeclav - Vídeň
v železničním spojení, v silničním spojení Katowice - Ostrava - Brno, který prochází těžištěm
Moravskoslezského kraje. Ze situace je zřejmá severojižní a západovýchodní orientace základních
tahů dopravní sítě. Dálnice D1 je součástí transevropské magistrály (TEM) zajišťující propojení
severu Evropy (Polsko - Gdaňsk) přes střední Evropu (Česká republika a Maďarsko) na jih (Balkán Bulharsko, Řecko, Turecko) s vazbou na Vídeň – Graz – Itálii.
Morfologie území předurčila v tomto koridoru vedení nejen dálnice, ale též koridorové
a vysokorychlostní tratě, vodní cesty, mezinárodního letiště i dálkové cyklistické trasy evropského
významu.
127
Obrázek 3:
odůvodnění
Schéma výhledové dopravní infrastruktury
Na polském území dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou v oblasti Katowic kříží dálnice A4,
zajišťující vazby východ - západ v koridoru Krakow - Katowice - Berlin. Dálniční trasy D1, A1 a A4
tak společně vytváří "dálniční kříž" regionu Horního Slezska. Druhou významnou severojižní příčkou,
zajišťující vazby severní Moravy na Polsko, je rychlostní komunikace R48.
Základní kostru silniční sítě na území města Ostravy tvoří silnice I. třídy:
I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Ostrava – Jablunkov – státní hranice ČR/ SR,
I/56 Opava – Ostrava – Frýdek-Místek – Hlavatá,
I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor – Ostrava,
I/59 Ostrava – Orlová – Karviná.
Město Ostrava se nachází na křižovatce významných komunikačních tahů dálnice D1 a silnic I/56 a
I/11 které jsou součástí tzv. „slezského kříže“.
Obrázek 4:
Významné komunikační tahy
stávající páteřní komunikační tahy
rozestavěné a připravované páteřní komunikační tahy
plánované páteřní komunikační tahy
128
odůvodnění
Obrázek 5:
Páteřní síť Moravskoslezského kraje
Ostrava se nachází v místě křížení významných železničních tratí - tratě č. 270, 321 a 323. Přes
město je vedena i výhledová trasa vysokorychlostní tratě, která na území města sleduje koridor
stávající tratě č. 270.
Obrázek 6:
Základní železniční síť v Moravskoslezském kraji
Součástí záměrů nadřazené dopravní sítě je i vodní cesta, jedná se o oderskou větev průplavního
spojení Dunaj – Odra – Labe.
Přes území města jsou vedeny i významné tahy cyklistické dopravy vč. trasy EuroVelo vedené
Poodřím.
129
Obrázek 7:
odůvodnění
Základní síť cyklistických tras v Moravskoslezském kraji
OSTRAVA
Město má kolejovým a komunikačním napojením na mezinárodní letiště v Mošnově v okrese Nový
Jičín zajištěnu základní vazbu na leteckou dopravu. Letecké dopravě slouží i menší vnitrostátní
letiště na území sousedních okresů - v Zábřehu u Dolního Benešova a ve Frýdlantě n./O.
Pro město Ostrava je charakteristické roštové uspořádání dopravního skeletu města, které odráží
prostorově nespojitý systém urbanistické zástavby vyznačující se volným rozmístěním
a prolínáním kapacitních obytných a výrobních zón v plochém terénu Ostravské pánve.
Z hlediska nejvýznamnějších urbanistických celků ovlivňujících dopravní řešení lze na území Ostravy
definovat tři výrazné oblastí s dominantní funkcí obytné zástavby - střední obytná oblast (zahrnuje
části městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky a část území
Slezské Ostravy), jižní obytná oblast (zahrnuje městské obvody Ostrava - Jih a Vítkovice) a západní
obytná oblast (zejména městský obvod Poruba a Pustkovec.), které doplňují tří významné oblasti
s dominantní funkcí průmyslu - Kunčice s areálem ArcelorMittal Ostrava, severní průmyslová oblast
podél řeky Odry od Třebovic k Hrušovu a Vítkovice, situované mezi jižní a střední obytnou oblastí.
Obrázek 8:
Významné plochy s obytnou funkcí
Návrh sleduje rozvoj dopravní infrastruktury při zachování přiměřené volnosti pro její upřesnění v
rámci podrobné dokumentace.
130
odůvodnění
4.5.3 Pozemní komunikace
(odůvodnění článku 4.1.4 Pozemní komunikace v textové části)
Cílem navrhovaných úprav komunikační sítě, včetně návazné úpravy přidruženého dopravního
prostoru, je pokrytí výhledových potřeb automobilové dopravy, zajištění požadované výkonnosti
komunikační sítě s přihlédnutím k její funkci, zajištění dopravní obsluhy zastavěných
i rozvojových ploch a zvýšení bezpečnosti dopravy. V ÚPO navrhované dopravní stavby jsou kryty
vymezených plochami a koridory.
Komunikační systém je z větší části již realizován, je odrazem dlouhodobého vývoje a tvoří v zásadě
roštový systém, v němž vzájemným pootočením dílčích částí a napojením na vnější komunikační
tahy získávají některé jeho prvky znaky diagonál, okruhů či polookruhů.
Základním prvkem komunikační sítě je tzv. „slezský kříž“, jehož trasa je na území města v zásadě
stabilizována. Dosud neuzavřeným problémem, který ovlivňuje cílovou podobu nadřazené
komunikační sítě, je trasování jeho příčky v návazném území, v úseku Havířov – Orlová – Rychvald.
Pro objasnění a odůvodnění navržené koncepce dopravní infrastruktury byla zpracována dopravní
schémata, která v měřítku 1: 25 000 prezentují přehledným způsobem jednotlivé druhy dopravy a
jejich charakteristiky.
Dopravní schéma SD1 Funkční zatřídění komunikační sítě (cílový stav) zobrazuje očekávaný
cílový stav komunikační sítě na území města Ostravy. Ve schématu jsou rozlišeny komunikace podle
předpokládaného funkčního zatřídění dle ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (dálnice a
rychlostní silnice) a dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (A – rychlostní komunikace,
B – sběrné komunikace a C - obslužné komunikace). Sběrné komunikace funkční skupiny B jsou
rozlišeny na komunikace s vyloučením přímé obsluhy území a dále na komunikace dopravně
významné a ostatní. Ze sítě obslužných komunikací funkční skupiny C jsou zakresleny pouze
komunikace dopravně důležité v členění na významné a ostatní.
Dopravní schéma SD2 Návrhové prvky dostavby a přestavby komunikační sítě (cílový stav)
dokumentuje přehled všech navrhovaných staveb a územních rezerv na komunikační síti a na
tramvajových tratích na území města Ostravy.
Dopravní schéma SD3 Šířkové uspořádání komunikační sítě (cílový stav) zobrazuje
předpokládané cílové šířkové uspořádání komunikační sítě na území města Ostravy. Šestipruhové
komunikace jsou směrově dělené, čtyřpruhové komunikace jsou rozlišeny na směrově dělené
a nedělené, u těchto komunikací je případná tramvajová trať vždy vedena na samostatném tělese.
U dvoupruhových komunikací je vyznačeno případné vedení tramvajové trati ve vozovce.
Dopravní schéma SD4 Návrhové prvky dostavby a přestavby železniční sítě, letecké a vodní
dopravy (cílový stav) obsahuje přehled všech navrhovaných staveb a územních rezerv
v železniční, letecké a vodní dopravě na území města Ostravy. Schéma obsahuje mimo jiné
i územní rezervy pro stavby vyplývající z platných mezinárodních smluv (vodní cesta Dunaj – Odra)
a z nadřazené územně plánovací dokumentace (vysokorychlostní železniční trať).
Dopravní schéma SD5 Hierarchie základní sítě cyklistických tras (cílový stav) dokumentuje
zatřídění cyklistických tras na území města Ostravy na trasy Greenways, krajské trasy, městské
páteřní a ostatní cyklistické trasy. Návrh zatřídění vychází z dokumentace „Koncepce rozvoje
cyklistické dopravy v Ostravě“.
Dopravní schéma SD6 Návrh dopravního režimu cyklistických tras (cílový stav) obsahuje
předpokládané cílové členění na:
stávající cyklistické stezky a cyklotrasy po veřejných a účelových komunikacích
navrhované stezky pro cyklisty (samostatné, dělené a společné pro pěší a cyklisty)
navrhované cyklotrasy po veřejné komunikaci (málo frekventované, dopravně zklidněné,
event. s cyklistickým pruhem na vozovce)
navrhované cyklotrasy po účelové komunikaci.
131
odůvodnění
Obrázek 9:
Vedení Slezského komunikačního kříže na území MO, cílový stav
Obrázek 10:
Vedení Slezského komunikačního kříže na území MO, reálný stav, 2020
132
odůvodnění
Obrázek 11:
stav
Hlavní motivy dostavby a přestavby sítě páteřní komunikační sítě MO, cílový
1,2
Přeložka silnice I/58 je záměrem hájeným státem, úsek přeložky silnice I/58 tvoří jen část motivu
„jižní tangenty“, na něj navazují úseky silnic II. třídy.
3
Výstavba přeložky silnice I/11 včetně nyní prověřované trasy obchvatu Opavy, Komárova zřejmě
sníží prioritu výstavby přeložky I/56 jako hlavního spojení Ostrava – Opava.
4
Přeložku silnice I/56 je předpokládáno realizovat v dílčích etapách s prioritou výstavby obchvatů
sídel v úseku Opava - Hlučín a to v polovičním profilu, tj. s dlouhodobým vedením silnice I/56
v úseku Ostrava – Hlučín ve stávající trase. Z toho vyplývá aktuální potřeba zajištění
funkceschopnosti napojení stávající silnice I/56 na dálnici D1.
5
Koridor tahu sil. I/68 v úseku Havířov – Bohumín, Vrbice byl prověřen studií STPÚ Dopravoprojekt
Ostrava, tato studie byla projednána dotčenými orgány a místními autoritami a byla podkladem pro
řešení, zapracované v ÚPO.
6
Výstavba Severního spoje i návazné přeložky směrem na Hlučín je dlouhodobou vizí, za reálný první
úsek je považován úsek od dálnice po napojení do ulice Provozní, s pokračováním po Martinovské a
Průběžné do stávající silnice II/469 směrem na Děhylov a Hlučín.
7
Impulsem pro výstavbu východní obvodové komunikace Slezské Ostravy bude zřejmě až rozvoj
území Slezské Ostravy.
8
Impulsem pro výstavbu přeložky II/479 bude rozvoj území a kongesce na stávajícím tahu II/479 přes
území Slezské Ostravy.
133
odůvodnění
9
Odlehčení průtahu ul. 28.října přes území obvodů Mariánské Hory, Hulváky, Moravská Ostrava
a Přívoz je považováno za aktuální mimo jiné i ve vazbě na rozvoj území Karoliny a Vítkovic.
10
Výstavba přeložky silnice II/478 (Mostní, nová Krmelínská) je považována za aktuální stavbu
s ohledem na rozvoj území (PZ Hrabová), odlehčení průtahu obytným územím a jako prvek
nahrazující v etapě jižní tangentu.
11
Aktuální potřeba výstavby MÚK a eventuální následné rozšíření ul. Rudné v úseku Vratimovská –
Místecká, opatření je považováno za prioritní opatření pro zajištění funkce „slezského kříže“ na
území Ostravy.
12
Kompletace cílového uspořádání ulice Plzeňské v úseku Výškovická – 28.října na uspořádání bez
úrovňových křižovatek a křížení, kterému bude předcházet etapová opatření (osazení SSZ
a úpravy řadicích prostorů pro zvýšení výkonnosti křižovatek a zvýšení bezpečnosti dopravy).
Obrázek 12:
4.5.3.1
Hlavní motivy dostavby a přestavby sítě páteřní komunikační sítě MO
Zdůvodnění dostavby silniční sítě I.třídy
Prodloužená Rudná (přeložka I/11) včetně MÚK Opavská, MÚK 17. listopadu
a přestavby tělesa navazujících úseků ulice Opavské (II/479) a Karla Svobody
(MK) - (DK1)
Cílem stavby je zajištění požadovaného jízdního režimu komunikačního propojení Ostravy
a Opavy a vyloučení tranzitní a dílčí omezení zdrojové a cílové dopravy na průjezdním úseku silnice
I/11 přes území městského obvodu Poruba a Pustkovec. Záměr je obsažen v nadřazené ÚPD
pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká katastrálního území Poruba, Krásné Pole,
Pustkovec, Stará Plesná. Podkladem pro zapracování byla DÚR stavby přeložky silnice I/11.
Přestavbou tělesa stávající ulice Opavské včetně křižovatky s ulicí Karla Svobody (MK) je sledováno
odstranění dopravně nehodové lokality.
4.5.3.1.1
Prodloužená Místecká (přeložka I/56) včetně dostavby MÚK s dálnicí D1, přeložky
ul. Balbínovy v úseku mezi stávající a přeloženou silnicí I/56
a výstavby MK pro napojení areálu ČOV na ulici Hlučínskou - (DK52)
Omezení dopravy na kapacitně limitovaném profilu stávající ulice Hlučínské a zajištění
požadovaného jízdního režimu na komunikačním propojení Ostravy a Opavy. Návrh koridoru
zohledňuje i potenciální dílčí směrovou úpravu trasy v rozsahu respektujícím koridor definovaný ZÚR
pro omezení dopadu trasy na zastavěné území Ludgeřovic a vyvolané úpravy sítě MK. Záměr je
4.5.3.1.2
134
odůvodnění
obsažen v nadřazené ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká katastrálního
území Petřkovice u Ostravy, Přívoz. Podkladem pro zapracování byla technická studie ŘSD ČR.
Výstavba Jižní tangenty (silnice ve významu II. třídy) v úseku Šenovská – Rudná
(I/11) včetně výstavby MÚK s ulicí Rudnou a propojovací obslužnou komunikací
v úseku Rudná – Bartovická (DK59)
Stavba je součástí jižní obvodové komunikace, jejímž cílem je doplnění komunikační sítě města
o jižní příčku, umožňující odlehčení zejména ulice Rudné (I/11). V rámci této první etapy lze zajistit
dvoupruhové vedení silnic II/478 a II/477 mimo stávající úrovňový železniční přejezd na východním
vstupu do Vratimova a rozšíření ulice Frýdecké mezi ulicí Mostní a Jižní tangentou na čtyřpruh.
Záměr je obsažen v nadřazené ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká
katastrálního území Hrabová a Kunčice nad Ostravicí.
4.5.3.1.3
Výstavba silnice I/68 (původní trasa R67) v úseku dálnice D1 - Vrbická včetně
vyvolané přeložky vlečky (výhledové trasy LRT) - (DK70)
Cílem stavby je napojení území podél ulice Orlovské do dálniční MÚK v oblasti Bohumín, Vrbice.
Jedná se o trasu nové silnice I//68 v úseku dálnice D1 - Havířov, která byla zařazena do páteřní
komunikační sítě kraje. Stavba přepokládané silnice I/68 byla navržena v kategorii čtyřpruhové
silnice na základě Studie silnice I/68 pořízené ŘSD ČR v roce 2012. Záměr je obsažen v nadřazené
ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká katastrálního území Heřmanice a
Hrušov.
4.5.3.1.4
Přestavba tělesa ulice Rudné (I/11) v úseku Místecká (I/56) – řeka Lučina včetně
výstavby MÚK s ulicí Vratimovskou (MK) - (DK83)
Přínosem stavby je zajištění potřebné výkonnosti a bezpečnosti rozšířením tělesa komunikace na
dělený šestipruhový profil v úseku Místecká – Vratimovská a rozšíření tělesa na dělený čtyřpruh
navazujícího úseku po most přes řeku Lučinu. Stavba se dotýká katastrálního území Kunčičky,
Kunčice nad Ostravicí, Vítkovice, Radvanice.
4.5.3.1.5
Výstavba silnice I/68 (původní trasa R67) v úseku Vrbická - hranice Rychvaldu (DK87)
Jedná se o trasu nové silnice I//68 v úseku dálnice D1 - Havířov, která byla zařazena do páteřní
komunikační sítě kraje. Stavba přepokládané silnice I/68 byla navržena v kategorii dvoupruhové
silnice na základě nové prognózy výhledového dopravního zatížení a Studie silnice I/68 pořízené
ŘSD ČR v roce 2012. Vymezená plocha stavby umožní případné budoucí rozšíření této silnice na
čtyřpruh. Záměr je obsažen v nadřazené ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se
dotýká katastrálního území Heřmanice.
4.5.3.1.6
Obchvat Krmelína na silnici I/58 v úseku hranice Staré Vsi – ulice Plzeňská včetně
MÚK - (DK93)
Cílem stavby je omezení tranzitní dopravy přes obytné území obce Krmelín. Záměr je obsažen v
nadřazené ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Trasa obchvatu respektuje koridor
vymezený v ZÚR a je koordinována se souběžně vedeným nadregionálním biokoridorem. Stavba se
dotýká katastrálního území Stará Bělá.
4.5.3.1.7
4.5.3.1.8 Jižní tangenta (přeložka silnice I/58) v úseku Plzeňská – hranice Paskova - (DK98)
o jižní příčku, umožňující odlehčení zejména ulice Rudné ( I/11) a vyloučení tranzitní dopravy přes
obytná území. Záměr je obsažen v nadřazené ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba
se dotýká katastrálního území Stará Bělá a Nová Bělá.
Výstavba MÚK Místecká (I/56) x Na Rovince napojující průmyslovou zónu Ostrava
- Hrabová - (DK101)
Cílem stavby je zajistit jižní napojení zastavěných a rozvojových ploch průmyslové zóny Hrabová.
Součástí stavby je i napojení ulice Hrabovské do nové MÚK a zrušení stávajícího rampového
napojení Hrabovské na ulici Místeckou. Návrh stavby je nutno koordinovat s územní rezervou pro
vlečkové napojení průmyslové zóny Hrabová. Navržený koridor pro výstavbu MÚK zahrnuje i plochu
pro vedení vlečky Stavba se dotýká katastrálního území Hrabová a Nová Bělá.
4.5.3.1.9
4.5.3.1.10 Dostavba MÚK Místecká (I/56) x Moravská (MK) - (DK107)
Cílem stavby je zajištění chybějících dopravních manévrů stávající MÚK. Stavba se dotýká
katastrálního území Hrabůvka a Vítkovice.
135
odůvodnění
4.5.3.1.11 Přestavba tělesa křižovatky JV rampa Místecké (I/56) x Paskovská (MK) - (DK112)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu a zvýšení výkonnosti křižovatky. Stavba se dotýká
katastrálního území Hrabová.
4.5.3.1.12 Výstavba MÚK Rudná (I/11) x Závodní (MK) včetně přeložky tramvajové tratě (DK125)
Cílem stavby je zvýšení výkonnosti průjezdního úseku silnice I/11 odstraněním úrovňové křižovatky
na tahu městského dopravního okruhu. Stavba se dotýká katastrálního území Zábřeh, Zábřeh nad
Odrou a Vítkovice
4.5.3.1.13 Místecká III (I/56) v úseku Českobratrská – Senovážná včetně JV rampy MÚK
Českobratrská a výstavby podchodu v trase ulice Nemocniční - (DK130)
Cílem stavby je kompletace tahu rychlostní komunikace vedené po obvodu centrální části města.
Stavba se dotýká katastrálního území Moravská Ostrava.
4.5.3.1.14 Dostavba MÚK Rudná (I/11) x Místecká (I/56) včetně MÚK Rudná x Výstavní (MK),
přeložky tramvajové tratě a přestavby tělesa ulice Rudné v úseku ul. Lidická - ul.
Tavičská - (DK132)
Cílem stavby je zvýšení výkonnosti průjezdního úseku silnice I/11 odstraněním úrovňových
křižovatek na tahu městského dopravního okruhu, který bude dlouhodobě tahem řazeným do
páteřního motivu „slezského komunikačního kříže". Stavba se dotýká katastrálního území Vítkovice.
4.5.3.1.15 Výstavba MÚK Místecká (I/56) x Železárenská (II/479) včetně přeložky tramvajové
tratě - (DK134)
Cílem stavby je doplnění jižního napojení centra pro odlehčení stávajícího komunikačního vstupu
ulice 28.října a pro dopravní napojení rozvojových a přestavbových ploch centra a Vítkovic na
nadřazenou komunikační síť. S ohledem na limitované prostorové podmínky pro zajištění potřebné
výkonnosti okružní křižovatky nelze v rámci podrobnější řešení vyloučit doplnění navrženého
schématu o bypassy nebo potřebné rozřazení okruhu pro jeho osazení SSZ. Stavba se dotýká
katastrálního území Moravská Ostrava a Vítkovice.
4.5.3.2
Zdůvodnění dostavby silniční sítě II.třídy
Výstavba prodloužené ulice Martinovské (silnice ve významu II. třídy) v úseku
Masokombinát – hranice Děhylova včetně vyvolané přeložky tramvajové smyčky (DK11)
Ve vazbě na výstavbu Severního spoje je cílem přeložka silnice ve významu II. třídy, která zajistí
vazby Hlučín - Ostrava (Poruba) v koridoru vedeném v co nejmenším kontaktu s obytným územím.
Křížení MK ulice Na Pastviskách je s ohledem na bezpečnost pěších a cyklistů navrhováno
mimoúrovňové. Stavba se dotýká katastrálního území Martinov ve Slezsku.
4.5.3.2.1
Výstavba Severního spoje II (silnice ve významu II. třídy) v úseku Martinovská –
K vodě včetně přestavby navazujícího úseku ulice Průběžné - (DK12)
Cílem stavby je vybudování třetího komunikačního napojení západního sektoru města na městský
dopravní okruh a omezení tranzitní, cílové, zdrojové i vnitroměstské dopravy na ulici Opavské v
úseku vedeném v kontaktu s obytným územím. Stavba se dotýká katastrálního území Martinov ve
Slezsku, Hošťálkovice a Poruba - Sever.
4.5.3.2.2
Dostavba tělesa ulice Martinovské (silnice ve významu II. třídy) v úseku
K Turkovu – Masokombinát - (DK17)
Cílem stavby je homogenizace šířkového uspořádání cílového koridoru silnice ve významu II. třídy,
zajišťujícího vazby Ostrava - Hlučín. Stavba se dotýká katastrálního území Martinov ve Slezsku a
Poruba - Sever.
4.5.3.2.3
Podchod pro pěší a cyklisty pod ulicí 17. listopadu (silnice ve významu II. třídy)
v trase ulice V Zahradách - (DK21)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti pěších a cyklistů vybudováním mimoúrovňového křížení velmi
zatížené sběrné komunikace. Stavba se dotýká katastrálního území Poruba.
4.5.3.2.4
136
odůvodnění
Výstavba Severního spoje I (silnice ve významu II. třídy) v úseku dálnice D1 –
ulice K Vodě včetně napojení do Provozní (MK) a K Vodě (MK) - (DK44)
Výstavbou Severního spoje bude dobudováno třetí napojení západního sektoru města na městský
dopravní okruh a bude odlehčena stávající ulice Opavská. Stavba se dotýká katastrálního území
Hošťálkovice a Třebovice ve Slezsku.
4.5.3.2.5
Výstavba Jižní tangenty (silnice ve významu II. třídy) v úseku Frýdecká (Ostrava) Frýdecká (Vratimov) včetně přestavby tělesa ulice Frýdecké (II/477) v úseku
Mostní – Jižní tangenta - (DK59)
o jižní příčku, umožňující odlehčení zejména ulice Rudné (I/11). V rámci této první etapy lze zajistit
vedení silnic II/478 a II/477 mimo stávající úrovňový železniční přejezd na východním vstupu do
Vratimova. Záměr je obsažen v nadřazené ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se
dotýká katastrálního území Hrabová a Kunčice nad Ostravicí.
4.5.3.2.6
Přeložka Šenovské (silnice ve významu II. třídy) v úseku Frýdecká (II/477) –
Počáteční (návrh III. třídy) - (DK62)
Přínosem stavby je omezení tranzitní dopravy na stávajícím průtahu silnice II/479 (Těšínská) přes
zastavěné území Bartovic, Radvanic a Slezské Ostravy a zajištění kvalitní dopravní obsluhy
zastavěných a rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava.
4.5.3.2.7
Přestavba tělesa ulice Šenovské (silnice ve významu II. třídy) v úseku od
Počáteční včetně přeložky jejího koncového úseku pro napojení na Fryštátskou
(I/59) - (DK63)
Přínosem stavby je omezení tranzitní dopravy na stávajícím průtahu silnice II/479 (Těšínská) přes
zastavěné území Bartovic, Radvanic a Slezské Ostravy a zajištění kvalitní dopravní obsluhy
zastavěných a rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava
a Radvanice.
4.5.3.2.8
Přeložka a přestavba tělesa ulice Orlovské (II/470) v úseku Vrbická – hranice
Rychvaldu - (DK69)
Cílem stavby je zlepšení dopravních parametrů komunikace při respektování koridoru pro stavbu
silnice I/68, původní trasa R67. Stavba se dotýká katastrálního území Heřmanice.
4.5.3.2.9
4.5.3.2.10 Přestavba tělesa křižovatky Orlovská (II/470) x Hladnovská (MK) - (DK71)
katastrálního území Muglinov a Hrušov.
4.5.3.2.11 Přestavba tělesa křižovatky Muglinovská (II/647) x Bohumínská (II/477) - (DK72)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu. Stavba se dotýká katastrálního území Muglinov
a Hrušov.
4.5.3.2.12 Přestavba tělesa JV rampy MÚK Bohumínská (II/647) x Ke Kamenině (MK) (DK76)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu a zvýšení výkonnosti křižovatky a to ve vazbě na
probíhající přestavbu území bývalé "chemičky". Stavba se dotýká katastrálního území Hrušov.
4.5.3.2.13 Výstavba Jižní tangenty (silnice ve významu II. třídy) v úseku Šenovská – Rudná
(I/11) včetně výstavby MÚK s ulicí Rudnou a propojovací obslužnou komunikací
v úseku Rudná – Bartovická (DK82)
Přínosem stavby je napojení zastavěných a rozvojových ploch na silnici I/11 bez nutnosti průjezdu
přes obytná území. Po zrušení záměru předchozího ÚPO na připojení ulice Hloubkové a Pod
Bažantnicí na silnici I/11 umožňuje tato MÚK i napojení území podél ulice Šenovské a Bartovické na
nadřazenou komunikaci bez nutnosti průjezdu přes zastavěné území Bartovic. Stavba je podmíněna
dílčím odsunem koryta řeky Lučiny. Stavba se dotýká katastrálního území Bartovice.
4.5.3.2.14 Přestavba tělesa ulice Orlovské (II/470) v úseku Kubínova – Vrbická včetně
přestavby křižovatky s ulicí Kubínovou a obratiště trolejbusů - (DK86)
Cílem stavby je zlepšení parametrů komunikací a zlepšení podmínek pro obsluhu území veřejnou
osobní dopravou. Stavba se dotýká katastrálního území Heřmanice.
137
odůvodnění
4.5.3.2.15 Výstavba napojení ulice Pavlovovy (MK) na Plzeňskou (silnice ve významu II.
třídy) včetně vybudování podchodu pro pěší a cyklisty - (DK92)
Zlepšení přímého napojení ulice Pavlovovy "pravými oblouky" na ulici Horní, zvýšení bezpečnosti
pěších a cyklistů. Stavba se dotýká katastrálního území Zábřeh nad Odrou.
4.5.3.2.16 Výstavba mostu přes řeku Odru na ulici Na Lukách (II/478) a nadjezdu nad
železniční tratí 270 včetně přestavby tělesa navazující ulice Polanecké - (DK95)
o jižní příčku, umožňující odlehčení zejména ulice Rudné (I/11) a vyloučení tranzitní dopravy přes
obytná území. V řešeném úseku představuje navíc i odstranění úrovňového přejezdu koridorové
tratě. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Bělá, Svinov a Polanka nad Odrou.
4.5.3.2.17 Výstavba Mostní I (silnice ve významu II. třídy) v úseku Paskovská (III/4705) –
Místecká (I/56) - (DK103)
Komunikace plní funkci významné příčky umožňující vyloučení průjezdu tranzitní dopravy přes
zastavěné území Hrabové. Stavba se dotýká katastrálního území Hrabová.
4.5.3.2.18 Výstavba nové Krmelínské (silnice ve významu II. třídy) v úseku Krmelínská (MK)
– Plzeňská (návrh II. třídy) včetně napojení Junácké a přestupního uzlu Interspar (DK104)
zastavěné území Nové Bělé. Stavba se dotýká katastrálního území Nová Bělá, Stará Bělá a Dubina
u Ostravy. Návrh komunikace je nutno koordinovat s potřebami dopravního napojení návazných
rozvojových a zastavěných ploch.
4.5.3.2.19 Napojení ulice Horní na Plzeňskou (silnice ve významu II. třídy) včetně
přestupního terminálu Interspar, záchytného parkoviště, podchodu pod
Plzeňskou a pěšího propojení s Junáckou - (DK105)
Stavba kompletuje dopravní terminál se záchytným parkovištěm s jeho dopravním napojením
motorové i pěší dopravy. Stavba se dotýká katastrálního území Dubina u Ostravy a Stará Bělá.
4.5.3.2.20 Přestavba tělesa křižovatky Mitrovická (II/478) x Junácká (MK) - (DK109)
katastrálního území Stará Bělá.
4.5.3.2.21 Výstavba Mostní II (silnice ve významu II. třídy) v úseku PZ Hrabová – Krmelínská
(MK) - (DK116)
zastavěné území Hrabové a Nové Bělé. Stavba se dotýká katastrálního území Hrabová a Nová Bělá.
4.5.3.2.22 Výstavba obchvatu Hulvák (silnice ve významu II. třídy) v úseku 28. října (II/479) –
Železárenská včetně napojení jižního úseku ulice Varšavské - (DK129)
Cílem stavby je odklon tranzitní dopravy z trasy přes centrum městského obvodu Mariánské hory a
Hulváky do trasy na rozhraní obytné a průmyslové funkce. Stavba se dotýká katastrálního území
Zábřeh - Hulváky, Nová Ves u Ostravy.
4.5.3.2.23 Výstavba Železárenské (silnice ve významu II. třídy) v úseku Martinská – Výstavní
- (DK133)
Cílem stavby je odklon tranzitní dopravy z trasy přes centrum městského obvodu Mariánské hory a
Hulváky do trasy na rozhraní obytné a průmyslové funkce. Stavba se dotýká katastrálního území
Mariánské Hory, Zábřeh - Hulváky, Moravská Ostrava.
4.5.3.2.24 Přestavba tělesa Železárenské silnice ve významu II. třídy) v úseku Železná –
Martinská - (DK142)
Cílem stavby je odklon tranzitní dopravy přes centrum městského obvodu Mariánské hory
a Hulváky do trasy na rozhraní obytné a průmyslové funkce. Stavba se dotýká katastrálního území
Mariánské Hory a Zábřeh - Hulváky.
4.5.3.2.25 Etapová úprava křižovatky Plzeňská (II/647) x 28. Října (II/479) - (DK144)
Cílem stavby je zvýšení výkonnosti významné křižovatky městského centrálního okruhu. Stavba se
dotýká katastrálního území Zábřeh – Hulváky a Nová Ves u Ostravy.
138
odůvodnění
4.5.3.2.26 Přestavba tělesa Mariánskohorské a Muglinovské (II/647) v úseku Jirská –
Teslova, včetně vyvolané úpravy tramvajové tratě - (DK147)
Cílem stavby je zvýšení výkonnosti významné křižovatky městského centrálního okruhu
a zvýšení bezpečnosti provozu. Stavba se dotýká katastrálního území Moravská Ostrava a Přívoz.
4.5.3.2.27 Výstavba prodloužené Železárenské (silnice ve významu II. třídy) v úseku
Místecká (I/56) – Frýdecká (II/477) - (DK156)
Cílem stavby je doplnění jižního napojení centra pro odlehčení stávajícího komunikačního vstupu ul.
28. října a pro dopravní napojení rozvojových a přestavbových ploch centra a Vítkovic na
nadřazenou komunikační síť, městský dopravní okruh. Stavba se dotýká katastrálního území
Slezská Ostrava, Moravská Ostrava a Vítkovice.
4.5.3.2.28 Přestavba tělesa Mariánskohorské (II/647) v úseku Vaškova – Dalimilův podjezd (DK173)
Cílem stavby je zlepšení parametrů komunikace městského centrálního okruhu a zvýšení
bezpečnosti provozu. Stavba se dotýká katastrálního území Moravská Ostrava a Přívoz.
4.5.3.3
Zdůvodnění dostavby silniční sítě III.třídy
4.5.3.3.1 Výstavba MÚK Rudná (I/11) x Vřesinská - (DK2)
Cílem stavby je omezení tranzitní dopravy přes zastavěné území Poruby - vsi a dopravní napojení
území na nadřazenou komunikační síť. Stavba se dotýká katastrálního území Poruba. Podkladem
pro zapracování byla DÚR stavby přeložky silnice I/11.
Přestavba tělesa křižovatek ulice 17. listopadu (silnice ve významu II. třídy) s ulicí
26. dubna a Martinovskou - (DK9)
Přínosem stavby je zvýšení dopravní bezpečnosti na ulici 17. listopadu a zvětšení odstupu od
stávající zástavby. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Plesná. Řešeného území se ale týká
jen dílčí část navrhované úpravy, větší část úpravy se nachází na území obce Děhylov. Při
zpracování ÚP Děhylov je nutné zajistit koordinaci návaznosti této stavby.
4.5.3.3.2
Lokální směrová úprava ulice 17. listopadu (silnice ve významu II. třídy) v lokalitě
Mlýnek - (DK10)
Přínosem stavby je zvýšení dopravní bezpečnosti na ulici 17. listopadu a zvětšení odstupu od
stávající zástavby. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Plesná.
4.5.3.3.3
4.5.3.3.4 Přestavba tělesa křižovatky Kyjovická (III/4692) x Družební (III/6615) - (DK13)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu a zlepšení napojení území na nadřazenou
komunikační síť. Stavba umožní prodloužení autobusové linky až k tramvajové trati. Stavba se
dotýká katastrálního území Krásné Pole.
Výstavba nové Bílovecké (silnice ve významu III. třídy) v úseku Polanecká –
Mannesmannova - (DK23)
Vedením komunikace v souběhu s koridorem železniční tratě je sledováno omezení průjezdu zbytné
dopravy obytným územím městského obvodu Svinov. Stavba se dotýká katastrálního území Svinov.
Výstavbu je nutno koordinovat se záměrem na vybudování mimoúrovňového křížení tratě s trasou
pro pěší a cyklisty směrem do Poodří.
4.5.3.3.5
Přestavba tělesa křižovatky Martinovská (silnice ve významu III. třídy) x Provozní
včetně rekonstrukce navazujícího úseku ulice Provozní po Severní spoj - (DK40)
Cílem stavby je zajištění podmínek pro dopravní napojení Severního spoje na stávající komunikační
síť. Kromě křižovatky a návazných úseků komunikací je předmětem stavby úprava napojení území.
Stavba se dotýká katastrálního území Třebovice ve Slezsku a Poruba - Sever.
4.5.3.3.6
Výstavba nové ulice Lipka (silnice ve významu III. třídy) v úseku Severní spoj –
Petřkovická - (DK46)
Cílem stavby je omezení tranzitní dopravy od Hlučína - Bobrovníky přes zastavěné území
Hošťálkovic a dopravní napojení území městského obvodu Lhotka a Hošťálkovice na Severní spoj.
Stavba se dotýká katastrálního území Lhotka u Ostravy a Hošťálkovice.
4.5.3.3.7
139
odůvodnění
Výstavba obchvatu Hošťálkovic (silnice ve významu III. třídy) v úseku Petřkovická
– Aleje - (DK47)
Cílem stavby je omezení tranzitní dopravy od Hlučína a Bobrovníků přes zastavěné území
Hošťálkovic. Stavba se dotýká katastrálního území Hošťálkovice a Lhotka u Ostravy.
4.5.3.3.8
Výstavba východní obvodové (MK, III/4703) v úseku Lihovarská – smyčka
Hranečník - (DK64)
Cílem stavby je doplnění komunikační sítě ve východním sektoru města o severojižní příčku,
vedenou v omezeném kontaktu se zastavěným obytným územím. Stavba se dotýká katastrálního
území Kunčičky a Slezská Ostrava.
4.5.3.3.9
4.5.3.3.10 Přestavba tělesa křižovatky Michálkovická (III/4721) x Hladnovská (MK) - (DK67)
katastrálního území Slezská Ostrava.
4.5.3.3.11 Přestavba tělesa stávajících křižovatek ulice Žižkovy (III/01135) s rampami
Bohumínské - (DK74)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu a zvýšení výkonnosti obou křižovatek. Stavba se
dotýká katastrálního území Hrušov.
4.5.3.3.12 Přestavba tělesa ulice Michálkovické (III/4721) v úseku Hladnovská – Heřmanická
- (DK79)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu a zlepšení dopravních parametrů. Stavba se dotýká
4.5.3.3.13 Přestavba tělesa křižovatky Michálkovická (III/4721) x Na Jánské (MK) - (DK80)
4.5.3.3.14 Výstavba autobusového obratiště na ulici Světlovské (III/4803) - (DK108)
Přínosem stavby je zlepšení podmínek pro dopravní obsluhu území veřejnou osobní dopravou.
Stavba se dotýká katastrálního území Proskovice.
4.5.3.3.15 Přestavba tělesa křižovatky Mitrovická (III/47811) x Krmelínská (MK) - (DK110)
katastrálního území Nová Bělá.
4.5.3.3.16 Přestavba tělesa křižovatky Mitrovická (III/47811) x Hrabovská (MK) - (DK111)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu a zvýšení výkonnosti křižovatky a zlepšení podmínek
pro dopravní obsluhu území veřejnou osobní dopravou - autobusová smyčka. Stavba se dotýká
katastrálního území Nová Bělá.
4.5.3.3.17 Výstavba autobusového obratiště na ulici Staroveské (III/4787) - (DK118)
Přínosem stavby je zlepšení podmínek pro dopravní obsluhu území veřejnou osobní dopravou.
Stavba se dotýká katastrálního území Proskovice.
4.5.3.3.18 Přestavba tělesa a mostů ulice Výškovické (III/478) v úseku Pavlovova – SZ
rampa MÚK Rudná včetně rozšíření JV rampy - (DK120)
Cílem návrhu je zvýšení výkonnosti řízených křižovatek a zlepšení podmínek pro bezpečné vazby
pěších a cyklistů. Stavba se dotýká katastrálního území Zábřeh nad Odrou.
4.5.3.3.19 Přestavba tělesa křižovatky Švermova (III/0581) x Grmelova včetně výstavby
příjezdové komunikace do PZ Dusíkárenská - (DK139)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu, zvýšení výkonnosti křižovatky a vytvoření dopravního
napojení území. Stavba se dotýká katastrálního území Nová Ves u Ostravy
a Mariánské Hory.
4.5.3.3.20 Přestavba tělesa křižovatky Švermova (III/0581) x Chemická - (DK140)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu, zvýšení výkonnosti křižovatky a dopravní napojení
území. Stavba se dotýká katastrálního území Mariánské Hory.
140
odůvodnění
4.5.3.3.21 Přestavba tělesa ulice Českobratrské (silnice ve významu III. třídy) v úseku
Chelčického - Přívozská pro zvýšení bezpečnosti dopravy - (DK143)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu. Stavba se dotýká katastrálního území Moravská
Ostrava.
4.5.3.3.22 Přestavba tělesa ulice Senovážné (silnice ve významu III. třídy) včetně vyvolané
úpravy trolejbusové smyčky - (DK151)
Cílem stavby je zlepšení dopravního napojení území koncového úseku ulice Hornopolní. Realizace
zřejmě bude podmíněna převodem části rampy do sítě MK. Stavba se dotýká katastrálního území
Moravská Ostrava.
4.5.3.4
Zdůvodnění dostavby sítě místních komunikací
Výstavba nové ulice Družební v úseku Opavská – Krásnopolská včetně propojení
se stávající Družební a Předvrší - (DK3)
Cílem stavby je omezení tranzitní dopravy přes zastavěné území, dopravní napojení území na
nadřazenou komunikační síť a dopravní obsluha rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního
území Krásné Pole.
4.5.3.4.1
Přestavba tělesa a přeložka ulice Krásnopolské v úseku nová Družební –
Opavská - (DK5)
Přínosem stavby je odstranění dopravně závadové křižovatky Opavská x Krásnopolská včetně
napojení areálu Technologického parku Ostrava. Stavba se dotýká katastrálního území Krásné Pole
a Pustkovec.
4.5.3.4.2
Přestavba tělesa ulice Karla Svobody v úseku Opavská – prodloužená Liščí (DK6)
Záměrem stavby je přestavba stávající místní komunikace, doplnění chodníků a úpravy pro dopravní
napojení návazných rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Plesná.
4.5.3.4.3
4.5.3.4.4 Přestavba tělesa a prodloužení ulice Liščí v úseku Statek - centrum – (DK7)
Přínosem stavby je dopravní obsluha rozvojových ploch a zlepšení parametrů pro napojení
jádrového území městského obvodu Plesná na ulici Opavskou. Stavba se dotýká katastrálního
území Stará Plesná.
4.5.3.4.5 Přeložka ulice Francouzské v úseku Rudná – Polská - (DK14)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu, zajištění dopravního napojení území na nadřazenou
komunikační síť a zohlednění ostatních rozvojových záměrů v území, např. výstavba tramvajové
tratě v prodloužení ulice Polské. Stavba se dotýká katastrálního území Poruba
a Svinov.
Výstavba obslužné komunikace pro napojení PZ Martinov (Hruška) na Severní
spoj - (DK15)
Cílem stavby je zajištění dopravního napojení území na nadřazenou komunikační síť po výstavbě
Severního spoje. Stavba se dotýká katastrálního území Martinov ve Slezsku.
4.5.3.4.6
4.5.3.4.7 Přestavba tělesa ulice K Turkovu včetně prodloužení k Severnímu spoji - (DK16)
Cílem stavby je zajištění dopravního napojení území na nadřazenou komunikační síť po výstavbě
Severního spoje. Stavba se dotýká katastrálního území Martinov ve Slezsku.
4.5.3.4.8 Výstavba prodloužené ulice Bílovecké v úseku Elektrárenská - Sjízdná - (DK18)
Komunikace vytváří podmínky pro lokální propojení komunikační sítě a pro vedení autobusových
linek MHD s lepším vazbou na obsluhované území. Stavba se dotýká katastrálního území Svinov a
Třebovice ve Slezsku.
4.5.3.4.9 Přestavba tělesa křižovatky Bílovecká (návrh MK) x Nad Porubkou - (DK24)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu a zlepšení napojení území na nadřazenou
komunikační síť. Stavba se dotýká katastrálního území Svinov.
4.5.3.4.10 Výstavba komunikace pro napojení nového hřbitova ve Svinově z ulice
Francouzské- (DK27)
Cílem stavby je zajištění napojení rozvojové plochy na nadřazenou komunikační síť. Stavba se
dotýká katastrálního území Svinov.
141
odůvodnění
4.5.3.4.11 Výstavba obslužné komunikace pro napojení rozvojových ploch Svinov – Polská
z ulice Nad Porubkou - (DK28)
Cílem stavby je zajištění napojení rozvojových ploch na nadřazenou komunikační síť. Stavba se
dotýká katastrálního území Svinov.
4.5.3.4.12 Výstavba komunikace pro napojení PZ Nad Porubkou z MÚK ulice Rudné - (DK31)
Cílem stavby je napojení průmyslového areálu přímo do stávající MÚK, bez nutnosti průjezdu
exponovanou křižovatkou "F" trasy s ulicí Nad Porubkou. Stavba se dotýká katastrálního území
Poruba.
4.5.3.4.13 Přestavba tělesa křižovatky Porubská x nábřeží SPB - (DK32)
katastrálního území Poruba.
4.5.3.4.14 Přestavba tělesa křižovatky Hlavní x Francouzská (DK33)
4.5.3.4.15 Přestavba tělesa křižovatky Francouzská x Jilemnického nám. - (DK34)
4.5.3.4.16 Přestavba tělesa křižovatky Sokolovská x Slavíkova - (DK36)
katastrálního území Poruba - Sever.
4.5.3.4.17 Přestavba tělesa křižovatky Sokolovská x Čs. armádního sboru - (DK37)
katastrálního území Poruba - Sever.
4.5.3.4.18 Výstavba komunikace pro napojení VTP Myslivna - (DK38)
Cílem stavby je zajištění napojení areálu na nadřazenou komunikační síť bez průjezdu obytným
územím s minimalizovaným dopadem na plochy lesoparku. Stavba se dotýká katastrálního území
Poruba.
4.5.3.4.19 Výstavba komunikace pro napojení rozvojové plochy u křižovatky Opavská x
Martinovská - (DK41)
Cílem stavby je dopravní napojení rozvojové plochy při respektování provedené rekonstrukce
křižovatky Opavská x Martinovská v rámci výstavby obchodního centra Interspar. Stavba se dotýká
katastrálního území Poruba – Sever a Poruba.
4.5.3.4.20 Přestavba tělesa ulice Zimní včetně jejího prodloužení po novou ulici Lipka (DK45)
Zajištění dopravního napojení rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního území
Hošťálkovice. Přestavba ulice Zimní je s ohledem na nutnost omezení tranzitní dopravy v tomto
prostorově limitovaném profilu navrhována až po výstavbě východního obchvatu Hošťálkovic
(DK47).
4.5.3.4.21 Přestavba tělesa ulice Balbínovy včetně jejího nového propojení s ulicí
Petřkovickou - (DK48)
Zlepšení dopravního napojení zastavěných i rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního
území Petřkovice u Ostravy a Lhotka u Ostravy.
4.5.3.4.22 Výstavba obslužné komunikace pro napojení rozvojové plochy Hlučínská mezi
dálnicí a řekou Odrou - (DK50)
Zajištění dopravního napojení rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního území Přívoz.
4.5.3.4.23 Přestavba tělesa ulice K Vodě v úseku Severní spoj – Výhledy (DK53)
Záměrem stavby je přestavba stávající místní komunikace, doplnění chodníků a úpravy pro dopravní
napojení návazných rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního území Hošťálkovice.
142
odůvodnění
4.5.3.4.24 Přeložka ulice Balbínovy v úseku mezi stávající silnicí I/56 a ulicí Hlučínskou (DK55)
Záměrem je zlepšení dopravního napojení území a omezení tranzitu přes centrum městského
obvodu Petřkovice. Stavba se dotýká katastrálního území Petřkovice.
4.5.3.4.25 Přestavba tělesa a prodloužení ulice Střádalů v úseku Vratimovská – Lihovarská (DK61)
Cílem stavby je kompletovat páteřní komunikaci pro dopravní obsluhu zastavěných a rozvojových
ploch pro průmyslovou výrobu, které se nachází mezi ulicí Rudnou a Lihovarskou. Stavba se dotýká
katastrálního území Kunčičky.
4.5.3.4.26 Výstavba Obvodové Františkov v úseku Bohumínská – Na Františkově - (DK68)
Cílem stavby je zlepšení dopravních parametrů komunikace a vybudování podmínek pro obsluhu
území trolejbusovou dopravou. Stavba se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava.
4.5.3.4.27 Přestavba tělesa a prodloužení ulice Žižkovy v úseku K Šachtě – Bohumínská (DK73)
Přínosem stavby je zajištění dopravní obsluhy rozvojových ploch pro průmyslovou výrobu
individuální a veřejnou osobní dopravou. Stavba se dotýká katastrálního území Hrušov.
4.5.3.4.28 Směrová úprava ulice Briketářské v úseku Ferdinandská – Kurnického - (DK78)
Cílem stavby je zvýšení bezpečnosti provozu a zlepšení dopravních parametrů. Stavba se dotýká
katastrálního území Michálkovice.
4.5.3.4.29 Výstavba trolejbusové smyčky v prostoru křižovatky Vrbická x Záblatská - (DK81)
Cílem stavby je vytvoření podmínek pro obsluhu území veřejnou osobní dopravou. Stavba se dotýká
katastrálního území Heřmanice.
4.5.3.4.30 Přestavba tělesa přestupního uzlu Michálkovice - (DK84)
Cílem stavby je zlepšení podmínek pro obsluhu území veřejnou osobní dopravou. Stavba se dotýká
katastrálního území Michálkovice.
4.5.3.4.31 Přestavba tělesa ulice Bártovy včetně dostavby autobusového obratiště - (DK85)
Cílem stavby je zlepšení parametrů komunikací a zlepšení podmínek pro obsluhu území veřejnou
osobní i cyklistickou dopravou a zlepšení přestupních vazeb železniční a autobusové dopravy.
Stavba se dotýká katastrálního území Kunčice nad Ostravicí.
4.5.3.4.32 Přestavba tělesa křižovatky Kubínova x Koněvova - (DK88)
katastrálního území Heřmanice.
4.5.3.4.33 Výstavba prodloužené ulice Moravské v úseku Místecká – Vratimovská - (DK89)
Cílem stavby je vytvoření druhého komunikačního napojení průmyslové oblasti podél Vratimovské s
přínosem odlehčení ulice Rudná a vytvoření podmínek pro vedení nekolejové osobní dopravy pro
vazby Jižní město - Kunčice i mimo profil ulice Rudné. Stavba se dotýká katastrálního území
Hrabůvka, Kunčice nad Ostravicí a Vítkovice.
4.5.3.4.34 Přestavba tělesa křižovatky Hladnovská x Podolí - (DK90)
katastrálního území Muglinov.
4.5.3.4.35 Výstavba obslužné komunikace mezi ulicemi Staroveská a Světlovská pro
zpřístupnění rozvojové plochy - (DK100)
Cílem stavby je zajištění dopravní obsluhy rozvojových ploch a jejich napojení na nadřazenou
komunikační síť. Stavba se dotýká katastrálního území Proskovice.
4.5.3.4.36 Přestavba tělesa stávající ulice Moravské v úseku Závodní - Slovácká - (DK106)
Cílem stavby je zlepšení dopravních parametrů a zvýšení bezpečnosti dopravy. Stavba se dotýká
katastrálního území Zábřeh, Hrabůvka a Vítkovice.
4.5.3.4.37 Prodloužení ulice J. Maluchy k ulici Krmelínské - (DK113)
Přínosem stavby je zlepšení dopravního napojení zastavěného území na nadřazenou komunikační
síť bez zbytných závleků. Stavba se dotýká katastrálního území Hrabová a Dubina.
143
odůvodnění
4.5.3.4.38 Prodloužení ulice V. Jiříkovského k Nové Krmelínské - (DK114)
Přínosem stavby je zlepšení dopravního napojení zastavěného území na nadřazenou komunikační
síť bez zbytných závleků. Stavba se dotýká katastrálního území Nová Bělá a Dubina.
4.5.3.4.39 Přestavba tělesa ulice Blanické a její prodloužení k ulicím Proskovická
a Mitrovická - (DK115)
Cílem stavby je vedení automobilové dopravy směrující na jih mimo zastavěné území obvodu Stará
Bělá, zlepšení stávajících dopravních parametrů a zajištění dopravní obsluhy rozvojových ploch
v oblasti Výškovic a celkové zvýšení bezpečnosti dopravy. Stavba se dotýká katastrálního území
Stará Bělá a Výškovice. V návrhu je třeba zohlednit požadavky na dopravní napojení rozvojových
ploch a možnost jejich obsluhy veřejnou (tramvajovou a autobusovou) dopravou.
4.5.3.4.40 Přestavba tělesa ulice Horní v úseku J. Matušky – Fr. Formana - (DK117)
Stávající uspořádání děleného profilu ulice Horní se souběžnými obslužnými komunikacemi je
nadměrným řešením daným historickým vývojem i podmínkami výstavby obytného souboru Dubina.
Přínosem stavby je zlepšení napojení území, zvýšení bezpečnosti pěších a cyklistů a zlepšení
podmínek statické i veřejné osobní dopravy. Stavba se dotýká katastrálního území Dubina u
Ostravy.
4.5.3.4.41 Výstavba autobusového obratiště u železniční zastávky Ostrava Polanka včetně
podchodu pod železniční tratí pro pěší a cyklisty - (DK119)
Přínosem stavby je zvýšení bezpečnosti dopravy a zajištění podmínek pro dopravní obsluhu území
veřejnou osobní dopravou. Stavba se dotýká katastrálního území Polanka nad Odrou, Svinov.
4.5.3.4.42 Přestavba tělesa ulice U výtopny v úseku Výškovická – Rudná - (DK121)
Cílem návrhu je zlepšení napojení zastavěných a rozvojových ploch doplněním druhého
napojovacího bodu. Stavba se dotýká katastrálního území Zábřeh nad Odrou.
4.5.3.4.43 Přestavba tělesa křižovatky Dolní x SV rampa Výškovické - (DK123)
Rekonstrukce křižovatky U Hrůbků x SV rampa MÚK Výškovické včetně úprav napojení areálu
čerpací stanice pro zvýšení bezpečnosti provozu. Stavba se dotýká katastrálního území Zábřeh nad
Odrou.
4.5.3.4.44 Přestavba tělesa ulice Tomkovy a její prodloužení k ulici Hornopolní - (DK126)
Zlepšení dopravních vazeb ulice Cihelní po dobudování stavby prodloužené Místecké. Stavba se
dotýká katastrálního území Moravská Ostrava.
4.5.3.4.45 Prodloužení ulice Sokola Tůmy k MÚK Mariánskohorská x Severní spoj - (DK131)
Cílem stavby je napojení rozvojové plochy na nadřazenou komunikační síť. Dopravní řešení
komunikace by mělo omezit atraktivitu komunikace pro tranzitní dopravu směrující z ulice
Mariánskohorské směrem na ulici Sokola Tůmy. Stavba se dotýká katastrálního území Mariánské
Hory a Nová Ves.
4.5.3.4.46 Přestavba tělesa křižovatky Výstavní x Halasova - (DK137)
katastrálního území Vítkovice.
4.5.3.4.47 Přestavba tělesa křižovatky Hornopolní x Novinářská - (DK138)
katastrálního území Moravská Ostrava.
4.5.3.4.48 Výstavba nové ulice Nádražní v úseku Hlučínská – Nádražní včetně výstavby
tramvajové tratě, přestavby přednádraží a odstavného autobusového stanoviště
na ulici Jirské - (DK141)
Cílem stavby je kompletace obvodové komunikace centrální části města a odklon zbytné dopravy
z ulice Nádražní a Poděbradovy. Stavba se dotýká katastrálního území Přívoz.
4.5.3.4.49 Výstavba prodloužené ulice Zborovské v úseku Nádražní – Poděbradova včetně
přeložky nouzového výjezdu z vozovny Křivá - (DK145)
Cílem stavby je zlepšení napojení území na obvodovou komunikaci centra (ulici Porážkovou)
a odklon zbytné dopravy z ulice Nádražní a Poděbradovy. Stavba se dotýká katastrálního území
Moravská Ostrava.
144
odůvodnění
4.5.3.4.50 Dopravní zklidnění ulice Nádražní v úseku Zámecká - Českobratrská včetně
vyvolané úpravy tramvajové tratě - (DK148)
Cílem stavby je dopravní zklidnění ulice Nádražní, omezení zbytné dopravy a zvýšení preference
pěší dopravy. Stavba se dotýká katastrálního území Moravská Ostrava.
4.5.3.4.51 Severní prodloužení ulice Porážkové v úseku Žerotínova - Mariánskohorská
včetně napojení ulice Gorkého a podjezdu pod železniční tratí směrem k ulici
Tomkově - (DK149)
Cílem stavby je kompletace obvodové komunikace centrální části města a odklon zbytné dopravy
z ulice Nádražní a Poděbradovy, zlepšení vzájemných vazeb městské části Fifejdy a Moravská
Ostrava a zlepšení podmínek pro překonání bariery železniční tratě v území. Stavba se dotýká
katastrálního území Moravská Ostrava a Přívoz.
4.5.3.4.52 Výstavba prodloužené ulice Ruské v úseku prodloužená Vítkovická – K Trojhalí (DK152)
Cílem stavby je vybudování páteřní komunikace přestavbového území Vítkovic pro jeho dopravní
obsluhu automobilovou dopravou. Stavba se dotýká katastrálního území Vítkovice a Moravská
Ostrava. Stavbu je nutno koordinovat s celkovou koncepcí rozvoje oblasti Vítkovic.
4.5.3.4.53 Výstavba prodloužené ulice Pivovarské v úseku Smetanovo náměstí – K Trojhalí,
včetně tramvajové trati a křižovatky s ulicí Na Karolině - (DK 153)
Cílem stavby je vybudování páteřní komunikace přestavbového území Karolina - jih pro jeho
dopravní obsluhu automobilovou i veřejnou osobní dopravou. Stavba se dotýká katastrálního území
Moravská Ostrava. Stavbu je nutno koordinovat s celkovou koncepcí rozvoje oblasti Karoliny
a Černé louky. Parametry komunikace musí zohlednit vedení trolejbusové dopravy.
4.5.3.4.54 Výstavba nové Pivovarské v úseku Havlíčkovo nábřeží – Smetanovo náměstí
včetně přeložky tramvajové tratě v úseku 28. října – řeka Ostravice - (DK154)
Cílem stavby je vybudování páteřní komunikace přestavbového území centra pro jeho dopravní
obsluhu automobilovou i veřejnou osobní dopravou. Stavba se dotýká katastrálního území Moravská
Ostrava. Stavbu je nutno koordinovat s celkovou koncepcí rozvoje oblasti Karoliny
a Černé louky. Vedení této komunikace v úseku Smetanovo náměstí - Havlíčkovo nábřeží
v koridoru ulice Pivovarské vychází z požadavku objednatele respektovat závěry mezinárodní
urbanistické soutěže na návrh revitalizace území Černá louky. Parametry komunikace musí
zohlednit vedení trolejbusové dopravy.
4.5.3.4.55 Výstavba jižního prodloužení ulice Porážkové v úseku K Trojhalí – Železárenská (DK157)
Cílem stavby je kompletace obvodové komunikace centrální části města, dopravní napojení
rozvojových ploch jižní oblasti centra (Karolina) a vybudování nového jižního vstupu oblasti centra.
Stavba se dotýká katastrálního území Moravská Ostrava.
4.5.3.4.56 Výstavba prodloužené ulice Suchardovy v úseku Poděbradova - Repinova (DK158)
Přínosem stavby je dobudování komunikační příčky zajišťující napojení zastavěných ploch na ulici
Porážkovou. Stavba se dotýká katastrálního území Moravská Ostrava.
4.5.3.4.57 Výstavba prodloužené ulice K Trojhalí v úseku řeka Ostravice – Na Karolině (DK159)
Přínosem stavby je dobudování komunikační příčky zajišťující napojení jižní oblasti rozvojové plochy
centra - Karolina na komunikaci městského dopravního okruhu. Stavba je podmíněna demolicí
stávající rampy v JZ kvadrantu. Stavba se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava
a Moravská Ostrava.
4.5.3.4.58 Výstavba propojovací komunikace mezi novou Bíloveckou a ulicí F. a A.
Ryšových pro napojení PZ Dubí - (DK169).
Přínosem stavby je přímé napojení rozvojových ploch v oblasti Svinov – Dubí na přeložku ulice
Bílovecké s napojením do dálniční křižovatky. Stavba se dotýká katastrálního území Svinov.
4.5.3.4.59 Přestavba ulice Frýdecké (Vratimov) v úseku Jižní tangenta – K Závorám včetně
navazujících přístupových komunikací pro obsluhu rozvojových ploch – (DK175)
Přínosem stavby je přímé napojení rozvojových ploch z Jižní tangenty bez průjezdu obytnou oblastí
Vratimova. Stavba se dotýká katastrálního území Kunčic nad Ostravicí.
145
4.5.3.5
odůvodnění
Zdůvodnění územních rezerv silniční dopravy
Pro možnost zkvalitnění budoucí dopravní obsluhy území, včetně zastavitelných ploch, jsou
vymezeny následující územní rezervy pro výstavbu komunikační sítě.
Výstavba nové obslužné komunikace v úseku Krásnopolská - Hájkovická (DK4/R)
Cílem stavby je zabezpečení koridoru pro možné budoucí dopravní napojení území kolem východní
části ulice Hájkovické, kde je navržen územní rozvoj. Západní úsek této ulice má nedostatečné
šířkové uspořádání, které nelze rozšířit na normové parametry. Stavba se dotýká katastrálního
území Krásné Pole.
4.5.3.5.1
4.5.3.5.2 Přeložka ulice Vlnité v úseku Karla Svobody – 26. dubna - (DK8/R)
Přínosem stavby je dopravní obsluha rezervních ploch, zlepšení parametrů pro napojení jádrového
území městského obvodu Stará Plesná na ulici Opavskou a pro zlepšení parametrů komunikačního
propojení silnic I/11 a II/469. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Plesná.
4.5.3.5.3 Výstavba prodloužené Ryšových v úseku Opavská – Severní spoj - (DK19/R)
Stavba kompletuje vedení souběžné silnice ve významu III. třídy podél trasy dálnice a zohledňuje
možné napojení Elektrárny Třebovice a rozvojové plochy výroby v lokalitě Svinov, Dubí do dálniční
křižovatky se Severním spojem. Stavba se dotýká katastrálního území Hošťálkovice a Třebovice ve
Slezsku.
Propojení ulice Ostravské (III/4782) na Polaneckou (silnice ve významu II. třídy) (DK30/R)
Cílem stavby je napojení rezervních rozvojových ploch jižně ulice Rudné ve Svinově na nadřazenou
komunikační síť bez průjezdu obytným územím. Stavba se dotýká katastrálního území Svinov.
4.5.3.5.4
Přestavba tělesa ulice 26. dubna (III/46613) v úseku Vlnitá hranice Děhylova (DK39/R)
Návrh stavby reaguje na navrhovanou výstavbu propojky Děhylov - Plesná. Stavba se dotýká
katastrálního území Stará Plesná.
4.5.3.5.5
Úprava MÚK Rudná (I/11) x Francouzská a výstavba navazujících místních
komunikací pro napojení rezervních rozvojových ploch - (DK42/R)
Navrhovaná přestavba rampy MÚK a výstavba návazných komunikací sleduje umožnění napojení
rezervních rozvojových ploch do této stávající MÚK. Stavba se dotýká katastrálního území Poruba a
Svinov.
4.5.3.5.6
Přeložka ulice Balbínovy (MK) v úseku prodloužená Místecká – U Kaple (DK49/R)
Odstranění dopravně závadového úseku a zajištění dopravního napojení území. Stavba se dotýká
katastrálního území Petřkovice u Ostravy.
4.5.3.5.7
4.5.3.5.8 Přeložka ulice Koblovské (III/01135) v úseku Hlučínská – Šilheřovická - (DK51/R)
Odstranění dopravně závadového úseku s prostorově limitovaným profilem průtahu silnice III. třídy
zastavěným územím. Stavba se dotýká katastrálního území Petřkovice u Ostravy.
4.5.3.5.9 Prodloužení ulice U Odry k ulici Balbínově - (DK54/R)
Zajištění dopravního napojení rozvojových ploch obytné výstavby oblasti Nordpól a odstranění
dopravně závadného úseku ulice Větrov. Stavba se dotýká katastrálního území Petřkovice
u Ostravy.
4.5.3.5.10 Výstavba Jižní tangenty (silnice ve významu II. třídy) v úseku Paskovská – Mostní
- (DK57/R)
Stavba je součástí jižní obvodové komunikace, jejímž cílem je doplnění komunikační sítě města o
jižní příčku, umožňující odlehčení zejména, ulice Rudné (I/11). Záměr je obsažen v nadřazené ÚPD
pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká katastrálního území Hrabová a zasahuje i
na území Vratimova.
146
odůvodnění
4.5.3.5.11 Přestavba tělesa Frýdecké (II/477) v úseku Jižní tangenta - Ostravická na
čtyřpruhový profil - (DK58/R)
Cílem stavby je zlepšení dopravních parametrů a homogenizace šířkového uspořádání. Záměr je
území Hrabová a Kunčice nad Ostravicí.
4.5.3.5.12 Výstavba Jižní tangenty (silnice ve významu II. třídy) v úseku Frýdecká (Vratimov)
- Šenovská- (DK60/R)
o jižní příčku, umožňující odlehčení zejména ulice Rudné (I/11). Stavba se dotýká katastrálního
území Kunčice nad Ostravicí a Bartovice.
4.5.3.5.13 Výstavba Východní obvodové (silnice ve významu III. třídy) v úseku Těšínská Michálkovická - (DK65/R)
vedenou v omezeném kontaktu se zastavěným obytným územím. Záměr je obsažen v nadřazené
ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava
a Radvanice.
4.5.3.5.14 Výstavba Východní obvodové (silnice ve významu III. třídy) v úseku
Michálkovická - Orlovská - hranice Bohumína - (DK66/R)
vedenou v omezeném kontaktu se zastavěným obytným územím. Záměr je obsažen v nadřazené
ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava
a Heřmanice.
4.5.3.5.15 Prodloužená Slovenská (silnice ve významu III. třídy) v úseku Hlučínská – Žižkova
- (DK77/R)
Stavba kompletuje vedení souběžné komunikace podél trasy dálnice. Stavba se dotýká katastrálního
území Hrušov a Přívoz. Stavbu je třeba koordinovat se záměrem na obnovu kolejového napojení
Hlučína na Ostravu.
4.5.3.5.16 Prodloužená ulice Na Lukách (silnice ve významu III. třídy) v úseku vodní cesta
DOL – obchvat Krmelína (I/58) - (DK94/R)
obytná území. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Bělá a Proskovice.
4.5.3.5.17 Rekonstrukce ulice Na Lukách (II/478) v úseku řeka Odra – vodní cesta DOL (DK96/R)
obytná území. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Bělá.
4.5.3.5.18 Východní napojení Proskovic z prodloužené ulice Na Lukách - (DK97/R)
Přínosem stavby je zajištění dopravního napojení území na nadřazenou komunikační síť. Stavba se
dotýká katastrálního území Stará Bělá a Proskovice.
4.5.3.5.19 Rozšíření ulice Plzeňské (silnice ve významu II. třídy) v úseku Jižní tangenta –
Junácká - (DK99/R)
Cílem stavby je zajištění požadovaného cílového šířkového uspořádání čtyřpruhové komunikace.
Záměr je obsažen v nadřazené ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká
katastrálního území Stará Bělá a Nová Bělá.
4.5.3.5.20 Výstavba MÚK Plzeňská (silnice ve významu III. třídy) x Samaritánská (MK)
včetně rekonstrukce tramvajové zastávky a jejich přístupů a přestavby tělesa
ulice U cementárny - (DK127/R)
Odstranění úrovňové křižovatky na tahu městského dopravního okruhu. Stavba se dotýká
katastrálního území Zábřeh – VŽ a Zábřeh nad Odrou.
147
odůvodnění
4.5.3.5.21 Výstavba MÚK Plzeňská (silnice ve významu III. třídy) U koupaliště (MK) včetně
rekonstrukce tramvajové zastávky a jejich přístupů - (DK128/R)
Odstranění úrovňové křižovatky na tahu městského dopravního okruhu. Stavba se dotýká
katastrálního území Zábřeh - Hulváky.
4.5.3.5.22 Rekonstrukce tělesa ulice Paskovské v úseku od hranic Paskova po Jižní
tangentu - (DK102/R)
Stavba je součástí jižní obvodové komunikace (silnice II. třídy), jejímž cílem je doplnění komunikační
sítě města o jižní příčku, umožňující odlehčení zejména ulice Rudné (I/11). Stavba se dotýká
katastrálního území Hrabová.
4.5.3.5.23 Výstavba MÚK Plzeňská (silnice ve významu III. třídy) x 28. října (II/479) (DK135/R)
Cílem stavby je přestavba uzlu na parametry odpovídající požadavku na mimoúrovňové uspořádání
křižovatky. Pro volbu cílového řešení je limitující malý odstup od návazné MÚK se Severním spojem
a dále pak požadavek na zachování přestupních vazeb MHD. Stavba se dotýká katastrálního území
Nová Ves u Ostravy. V první fázi je předpokládána pouze etapová úprava stávající úrovňové
křižovatky pro zvýšení výkonnosti a pro zlepšení přestupních vazeb MHD. V rámci etapové úpravy i
cílového řešení je třeba zohlednit dopravní napojení rozvojové plochy v severozápadním kvadrantu
křižovatky.
4.5.3.5.24 Výstavba prodloužené ulice Cihelní v úseku Mariánskohorská - Nádražní
s nadjezdem železniční tratě včetně nezbytných úprav pro obsluhu území (DK146/R)
Cílem stavby je zaokruhování obslužné komunikace Přívozu a její zapojení do ulice Cihelní. Stavba
se dotýká katastrálního území Přívoz.
4.5.3.5.25 Výstavba jižního prodloužení ulice Blanické v úseku Mitrovická – Plzeňská (DK165/R)
Cílem stavby je napojení obslužné jižní oblasti Vyškovic na ulici Plzeňskou bez nutnosti průjezdu
přes zastavěné území Staré Bělé. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Bělá a Nová Bělá.
4.5.3.5.26 Výstavba prodloužené ulice Gorkého v úseku Valchařská – Cihelní - (DK170/R)
Přínosem stavby je omezení bariérového efektu železniční tratě pro vazby centrum - Fifejdy. Stavba
se dotýká katastrálního území Moravská Ostrava.
4.5.3.5.27 Výstavba propojení ulice Moravské s oblastí obchodního centra Hornbach (DK171/R)
Cílem stavby je zajištění dopravní obsluhy zastavěných a rozvojových ploch v území mezi ulicemi
Moravská, Místecká Rudná a řekou Ostravicí. Stavba se dotýká katastrálního území Vítkovice.
4.5.3.5.28 Výstavba západního prodloužení ulice Blanické v úseku Proskovická - Na Lukách
- (DK172/R)
Cílem stavby je napojení obslužné komunikace jižní oblasti Výškovic na ulici Na lukách bez nutnosti
průjezdu přes zastavěné území Staré Bělé. Stavba se dotýká katastrálního území Stará Bělá a
Výškovice u Ostravy.
4.5.4
Veřejná osobní doprava
4.5.4.1
Železniční doprava - zdůvodnění dostavby a modernizace železniční sítě
(odůvodnění článku 4.1.5 Železniční síť v textové části)
Cílem návrhu ÚPO na úseku železniční dopravy je její modernizace, elektrifikace a odstranění kolizí
s ostatními druhy dopravy. Pro kolejové propojení evropských relací v přepravě osob vytváří ÚPO
územní rezervu pro výstavbu vysokorychlostní tratě v trase Katowice - Ostrava – Brno.
148
odůvodnění
Obrázek 13:
Hlavní motivy dostavby a modernizace železniční sítě MO
4.5.4.1.1 Zdvoukolejnění tratě 321 v úseku Ostrava Svinov – odbočka Odra - (DZ2)
Cílem stavby je zvýšení kapacity tratě pro příměstskou kolejovou dopravu. Stavba se dotýká
katastrálního území Svinov.
Zdvoukolejnění tratě 321 v úseku Ostrava Svinov – hranice Děhylova včetně
přestavby nadjezdu ulice Elektrárenské (DZ3)
Cílem stavby je zvýšení kapacity tratě pro příměstskou kolejovou dopravu. Součástí vymezeného
koridoru je i území nezbytné pro rekonstrukci stávajícího nadjezdu ulice Elektrárenské. Stavba se
dotýká katastrálního území Třebovice ve Slezsku, Martinov ve Slezsku a Svinov.
4.5.4.1.2
Přepojení báňské dráhy na trať 323 v prostoru ulice Lihovarské včetně
vyvolaných úprav napojení ulice Lihovarské na Frýdeckou - (DZ4)
Přínosem stavby je uvolnění území pro urbanizaci území jižně Karoliny směrem na Vítkovice. Stavba
se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava a Kunčičky.
4.5.4.1.4 Vybudování železniční zastávky Ostrava Zábřeh - (DZ5)
Záměrem stavby je zajištění obsluhy území železniční osobní dopravou. Stavba se dotýká
katastrálního území Zábřeh nad Odrou.
4.5.4.1.3
Přestavba Vítkovické závodní dráhy v úseku Ostrava-střed – Ostrava-Vítkovice na
regionální železnici včetně nové železniční zastávky a návazné dostavby
komunikační sítě v území - (DZ6)
Záměrem stavby je zkvalitnění obsluhy území železniční osobní dopravou. Cílem návazné dostavby
komunikační sítě je vybudování souběžné páteřní komunikace přestavbového území Vítkovice Dolní oblast pro jeho dopravní obsluhu automobilovou i veřejnou osobní nekolejovou dopravou.
Stavba se dotýká katastrálního území Vítkovice a Moravská Ostrava.
4.5.4.1.5
4.5.4.1.6 Vybudování železniční zastávky Nová Huť - jižní brána - (DZ8)
Záměrem stavby je zkvalitnění obsluhy území železniční osobní dopravou. Stavba se dotýká
katastrálního území Kunčice nad Ostravicí a Bartovice.
149
odůvodnění
Modernizace železničního uzlu Ostrava hlavní nádraží na koridorové trati 270
včetně přestavby podjezdů na ulici Hlučínské a Švermově a obnovení
Havránkova podchodu v prostoru prodloužené ulice Místecké – (DZ13)
Záměrem stavby je dokončení úprav koridorové tratě v prostoru hlavního nádraží při zohlednění
výhledové vysokorychlostní tratě. Stavba se dotýká katastrálního území Nová Ves, Mariánské Hory,
Moravská Ostrava.
4.5.4.1.7
Přestavba Vítkovické závodní dráhy v oblasti stanice Ostrava – Vítkovice v rámci
vymezených ploch železniční dopravy - (DZ 14)
Úpravy vlečky Vítkovic v oblasti železniční stanice Ostrava – Vítkovice sledují zlepšení podmínek pro
kolejovou obsluhu průmyslového areálu a její napojení na celostátní trať. Stavba se dotýká
katastrálního území Vítkovice.
4.5.4.1.8
4.5.4.2
Zdůvodnění územních rezerv pro dostavbu železniční sítě
Pro možnost zkvalitnění budoucí železniční dopravy a obsluhy území jsou vymezeny následující
územní rezervy pro výstavbu železniční sítě.
Výstavba vysokorychlostní tratě včetně vyvolané přeložky železniční tratě 270 v
oblasti Polanky nad Odrou - (DZ1/R)
Trasa vysokorychlostní tratě je přebírána z nadřazeného rozvojového dokumentu. Cílem její
výstavby je zajistit kolejové propojení evropských relací v přepravě osob na velké vzdálenosti. Záměr
je obsažen v nadřazené ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Stavba se dotýká katastrálního
území Polanka nad Odrou, Svinov, Třebovice ve Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory,
Hrušov a Přívoz.
4.5.4.2.1
4.5.4.2.2 Vlečkové napojení PZ Hrabová - (DZ7/R)
Záměrem stavby je umožnění obsluhy průmyslové zóny nákladní kolejovou dopravou. Záměr je
území Hrabová a Nová Bělá.
4.5.4.2.3 Trasa regionální lehké kolejové dopravy (LRT) Ostrava – Havířov - (DZ9/R)
Záměrem je zvýšení kvality osobní dopravy z Havířova do Ostravy zavedením systému regionální
lehké kolejové dopravy (LRT) s využitím železničních a vlečkových tratí. Stavba v úseku Kunčičky –
Zárubek se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava.
4.5.4.2.4 Trasa regionální lehké kolejové dopravy (LRT) Ostrava – Orlová - (DZ10/R)
Záměrem je zvýšení kvality osobní dopravy z Orlové do Ostravy. Stavba v úseku Nová Nádražní –
Důl Heřmanice se dotýká katastrálního území Hrušov a Přívoz. Část trasy v koridoru železniční tratě
č. 270 je územně kryta koridorem územní rezervy VRT (DZ1/R).
Trasa regionální lehké kolejové dopravy (LRT) Ostrava – Orlová s využitím tělesa
železniční vlečky - (DZ11/R)
Záměrem je zvýšení kvality osobní dopravy z Orlové do Ostravy. Stavba v úseku Záblatská –
hranice Rychvaldu se dotýká katastrálního území Heřmanice.
4.5.4.2.5
4.5.4.2.6 Trasa regionální lehké kolejové dopravy (LRT) Ostrava - Hlučín - (DZ12/R)
Záměrem je zvýšení kvality osobní dopravy z Hlučínska do Ostravy. Stavba se dotýká katastrálního
území Přívoz a Petřkovice u Ostravy.
4.5.4.3
Tramvajová doprava - zdůvodnění dostavby a přestavby tramvajové sítě
(odůvodnění článku 4.1.6 Tramvajová doprava v textové části)
Návrh rozšíření a zkvalitnění sítě tramvajové dopravy, včetně rozvoje lehké kolejové dopravy,
vychází z potřeby zajistit kvalitní obsluhu intenzivně zastavěného území města při minimalizaci
nepříznivých vlivů na životní prostředí, zejména emisí výfukových plynů. Navržené trasy zohledňují
hustotu zástavby, kapacitu bytového fondu a předpokládané počty přepravovaných osob v
obsluhovaném území.
150
odůvodnění
Obrázek 14:
Hlavní motivy dostavby a modernizace sítě veřejné osobní dopravy MO
4.5.4.3.1 Výstavba přestupního terminálu Hlučínská - (DK22)
Záměrem je zlepšení přestupních možností mezi autobusovou dopravou a tramvajovým systémem,
včetně vytvoření kapacitního záchytného parkoviště. Stavba se dotýká katastrálního území Přívoz.
Výstavba tramvajové tratě na ulici Opavské s ukončením na smyčce u
obchodního centra Globus včetně vyvolané přestavby tělesa stávajících
komunikací - (DK43)
Cílem stavby je zajištění obsluhy významné oblasti Poruby s vysokopodlažní obytnou zástavbou,
areálu TU VŠB - FAST a obchodního centra Globus kolejovou městskou hromadnou dopravou.
V rámci stavby bude rekonstruováno těleso ulice Opavské. Stavba se dotýká katastrálního území
Poruba, Poruba - Sever, Pustkovec a Stará Plesná.
4.5.4.3.2
Výstavba tramvajové tratě na ulici 17. listopadu a Průběžné s ukončením na
smyčce u obchodního centra Globus včetně vyvolané přestavby tělesa
stávajících komunikací - (DK160)
Cílem stavby je zajištění obsluhy významné oblasti Poruby s vysokopodlažní obytnou zástavbou,
areálu TU VŠB - FAST a obchodního centra Globus kolejovou městskou hromadnou dopravou.
Efektem budou i výrazné provozní úspory při náhradě současného autobusového systému. Stavba
se dotýká katastrálního území Poruba, Poruba – Sever, Pustkovec, Stará Plesná a Martinov ve
Slezsku.
4.5.4.3.3
Výstavba tramvajové tratě na ulici Polské a Nad Porubkou včetně vyvolané
přestavby tělesa stávajících komunikací - (DK161)
Přínosem stavby je zkvalitnění dopravní obslužnosti části 5., 2. a 1. stavebního obvodu Poruby
zavedením tramvajové dopravy (týká se cca 10-12 tis. obyvatel), vznik přímého spojení s centrem
města i zvýšení kvality cest do ostatních částí města. Efektem budou i provozní úspory při náhradě
současného autobusového systému. Stavba se dotýká katastrálního území Poruba a Svinov.
Výstavba kolejové tratě v koridoru ulice Polské bude podmíněna její celkovou přestavbou.
Podmínkou je koordinace stavby s navrhovanou výstavbou ulice Francouzské.
4.5.4.3.4
151
odůvodnění
4.5.4.3.5 Kolejová spojka tramvajové tratě Rodinná – Pavlovova - (DK162)
Cílem stavby je umožnění zavedení nové přepravní vazby v tramvajovém systému na území obvodu
Ostrava - Jih s provozní úsporou v autobusové dopravě. Stavba se dotýká katastrálního území
Zábřeh nad Odrou.
Výstavba kolejové spojky v trase ulice Výstavní včetně vyvolané přestavby tělesa
stávajících komunikací - (DK163)
Cílem stavby je zajištění kolejového propojení ulice Ruské s tratí podél Místecké pro zajištění
obsluhy areálu Karolina a rozvojových ploch Vítkovic. Stavba se dotýká katastrálního území
Vítkovice. Jedná se o záměr situovaný v prostorově omezeném území, vyžadující podrobnější
studijní prověření.
4.5.4.3.6
Výstavba přestupního terminálu Hranečník včetně výstavby záchytného
parkoviště a přestavby tělesa návazných úseků ulice Těšínské a Počáteční (DK164)
Záměrem je zlepšení přestupních možností mezi autobusovou dopravou a tramvajovým systémem.
Stavba se dotýká katastrálního území Slezská Ostrava.
4.5.4.3.7
4.5.4.3.8 Přeložka tramvajové smyčky Výstaviště za řeku Ostravici - (DK166)
Cílem stavby je uvolnění rozvojových ploch centra Karolina při současném zohlednění možného
rozvoje regionální lehké kolejové dopravy s využitím železničních a vlečkových tratí. Stavba se
dotýká katastrálního území Slezská Ostrava.
Výstavba přestupního uzlu Hulváky včetně přestavby tělesa ulice 28. října s
tramvajovou tratí (DK167)
Cílem stavby je zvýšení dopravní bezpečnosti pěších a cyklistů v oblasti přestupního uzlu Hulváky,
zlepšení podmínek pro obsluhu území veřejnou osobní dopravou (autobusová a trolejbusová
smyčka) a zajištění dopravního napojení rozvojových ploch. Stavba se dotýká katastrálního území
Mariánské Hory.
4.5.4.3.9
4.5.4.3.10 Výstavba kolejové spojky na Mírovém náměstí ve směru k ulici Výstavní - (DK168)
Zlepšení provozních a manipulačních vazeb kolejové dopravy. Stavba se dotýká katastrálního území
Vítkovice.
4.5.4.3.11 Výstavba tramvajové tratě Vítkovice – Karolina v úseku Ruská – K Trojhalí (DK174)
Cílem stavby je zajištění obsluhy areálu Karolina a rozvojových ploch Vítkovic. Stavba se dotýká
katastrálního území Vítkovice a Moravská Ostrava.
4.5.5 Pěší a cyklistická doprava
4.5.5.1
Cyklistická doprava
(odůvodnění článku 4.1.8 Cyklistická doprava v textové části)
Návrh sítě cyklistických tras zohledňuje dopravní i rekreační funkci tohoto druhu dopravy. Oproti
současnému stavu je sledováno zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy jejím oddělením
(segregací) od dopravy automobilové. Schématy v odůvodnění je dokladován:
SD5 - návrh hierarchie tras s vymezením základní sítě tras tvořených dálkovými trasami
(Greenways), trasami krajského významu a páteřními trasami městského významu
SD6 - vymezení stávající sítě a navrhované dostavby a přestavby s rozdělením do
základních skupin, lišících se mírou segregace (oddělení) od dopravy automobilové.
152
odůvodnění
Obrázek 15:
Hlavní motivy dostavby a modernizace sítě cyklistické dopravy MO
Návrh cyklistických tras vychází z dokumentace „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Ostravě“
v podobě sítě schválené k datu 30.11. 2010. V návrhu koncepce veřejné infastruktury – doprava
ÚPO jsou nad rámec uvedeného dokumentu doplněny některé cyklistické trasy zajišťující důležité
přepravní vazby, zejména trasy:
U Boříka – Novoveská
podél levého břehu Ostravice v úseku centrum – Hrabová
podél pravého břehu Odry v úseku Koblovská – Vrbice
doplnění vazeb mezi centrem a zástavbou Fifejd.
Dále došlo k upřesnění některých cyklotras – zejména:
v prostoru Černé louky, Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic
v jižní části Hrabové
na hranicích Martinova a Plesné.
4.5.5.2
Zdůvodnění koridorů návrhů staveb pro cyklisty a pěší
Koridory jsou znázorněny ve schématu odůvodnění SD6 Hierarchie základní sítě cyklistických
tras (cílový stav) a v textové části v tabulce č. 14 v článku 4.1.8 Cyklistická doprava
Výstavba cyklostezky podél ulice Opavské v úseku JZ rampa Bílovecké – řeka
Odra – (DK20)
Cílem stavby je vytvoření bezpečných podmínek pro průjezd cyklistů přes Svinovské mosty,
železniční trať a dálnici. Stavba se dotýká katastrálního území Svinov.
4.5.5.2.1
Výstavba podchodu pro pěší a cyklisty pod ulicí Rudnou v trase ulice Ostravské
- (DK29)
Cílem stavby je vytvoření podmínek bezpečné příčné vazby pěších a cyklistů přes ulici Rudnou.
Stavba se dotýká katastrálního území Svinov.
4.5.5.2.2
153
odůvodnění
Výstavba lávky pro pěší a cyklisty přes Polaneckou spojku v úseku Sirotčí –
nádraží Ostrava Vítkovice - (DK122)
Cílem návrhu je zlepšení pěších a cyklistických vazeb v území. Stavba se dotýká katastrálního
území Vítkovice. Stavba souvisí s plánovanou výstavbou mimoúrovňové křižovatky Rudná (I/11) x
Závodní.
4.5.5.2.3
Výstavba podchodu pro pěší a cyklisty pod ulicí Rudnou v trase ulice Zkrácené (DK124)
Zvýšení bezpečnosti pěších a cyklistů vybudováním mimoúrovňového křížení. Stavba se dotýká
katastrálního území Zábřeh nad Odrou. Vybudování podchodu bude nezbytné nejpozději
v souběhu s výstavbou mimoúrovňové křižovatky Rudná (I/11) x Závodní.
4.5.5.2.4
Výstavba mimoúrovňového křížení pro pěší a cyklisty přes ulici Rudnou
v trase ulice Ocelářské - (DK136)
Zvýšení bezpečnosti pěších a cyklistů vybudováním mimoúrovňového křížení, ulice Rudné (I/11).
Stavba se dotýká katastrálního území Vítkovice.
4.5.5.2.5
4.5.5.2.6 Výstavba stezky pro pěší a cyklisty v trase Mlýnek – Žižkov - (DK176)
Cílem stavby je vytvoření podmínek bezpečného pohybu pěších a cyklistů podél ulice 17.listopadu.
Stavba se dotýká katastrálního území Stará Plesná.
4.5.5.2.7 Propojení trasy pro pěší a cyklisty v úseku Fifejdy – ulice Plynární - (DK56/R)
Přínosem stavby je omezení bariérového efektu železniční tratě a ulice Místecké pro vazby mezi
centrem a obytným souborem Fifejdy. Stavba se dotýká katastrálního území Moravská Ostrava.
4.5.6
Vodní doprava
(odůvodnění článku 4.1.9 Vodní doprava v textové části)
4.5.6.1
Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe (DO1/R)
Trasa průplavního spojení je přebírána z nadřazeného dokumentu, záměr je obsažen v nadřazené
ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Dle rozhodnutí vlády ČR o územní ochraně koridoru
průplavního spojení ve vazbě na Evropskou dohodu o hlavních vnitrozemských vodních cestách
evropského významu (Dohoda AGN) je třeba územně hájit tuto dlouhodobě sledovanou koncepci
vodní dopravy. Záměr se dotýká katastrálního území Proskovice, Stará Bělá, Svinov, Třebovice ve
Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Hošťálkovice, Lhotka u Ostravy, Moravská Ostrava,
Petřkovice u Ostravy a Slezská Ostrava.
4.5.6.2
Splavnění řeky Ostravice v úseku Odra – Lučina (DO2/R)
Trasa průplavního spojení je přebírána z nadřazeného dokumentu, záměr je obsažen v nadřazené
ÚPD pořizované Moravskoslezským krajem. Záměr se dotýká katastrálního území Moravská
Ostrava a Slezská Ostrava. Lze předpokládat, že s ohledem na probíhající revitalizaci Dolní oblasti
Vítkovic se bude jednat o rekreační využití vodní dopravy.
4.5.7
Letecká doprava
(odůvodnění článku 4.1.10 Letecká doprava v textové části)
Pro město Ostravu a ostravskou aglomeraci zajišťuje potřeby letecké dopravy mezinárodní letiště
Leoše Janáčka v Mošnově, jehož ochranná pásma zasahují na území města Ostravy. Pro zajištění
krizových zásahů integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje ze vzdušného
prostoru slouží heliport v Ostravě Zábřehu s vyhlášeným ochranným pásmem. Ochranná pásma
jsou vyhlášená zvláštními právními předpisy. Podmínky pro výstavbu stanovené těmito zvláštními
předpisy jsou respektovány při stanovení regulace nové zástavby, zejména její výšky,
v zastavitelných plochách a plochách přestavby. Další podmínky nad rámec podmínek vyplývajících
ze zvláštních právních předpisů pro ochranná pásma letecké dopravy ÚPO nestanovuje.
Ochranná pásma letecké dopravy jsou zakreslena ve výkrese odůvodnění ÚPO O1 – Koordinační
výkres.
Provozu letecké záchranné služby dále slouží přistávací plocha pro vrtulníky v Krajské fakultní
nemocnici v Porubě.
154
odůvodnění
4.5.8 Ostatní doprava
(odůvodnění k článku 4.1.11 Ostatní doprava v textové části)
4.5.8.1
Přestupní uzly
Na území města je v místech křížení významných vazeb veřejné osobní dopravy vytipován soubor
přestupních uzlů, sloužící pro přestupy cestujících mezi jednotlivými druhy dopravy. Obsahem
návazné části je stručná charakteristika jejich navrhované úpravy. Zajištění přestupních vazeb je
v některých případech kryto dopravní plochou, v některých případech jsou tyto vazby zajištěny
celkovým uspořádáním i návazných urbanistických ploch:
Svinov – přestupní uzel autobusové, železniční a tramvajové dopravy, otevřeným
problémem je průchod cyklistické trasy a celková koordinace se záměry na dostavbu
zastavitelných ploch,
Nová Ves, vodárna – přestupní uzel autobusové a tramvajové dopravy - pro stávající
uspořádání v zásadě stabilizované řešení, problémem je pouze průchod cyklistické trasy.
Významnější změny by mohly nastat pouze v případě přestavby křižovatky (hájeno územní
rezervou),
Přívoz, Hlučínská – přestupní uzel autobusové a tramvajové dopravy a výhledově i lehké
kolejové dopravy (LRT) - pro stávající uspořádání v zásadě stabilizované řešení,
významnější změny by mohly nastat pouze v případě přestavby křižovatky v rámci výstavby
prodloužení ulice Slovenské či výstavby lehké kolejové dopravy (LRT) pro vazby Hlučín Ostrava (prozatím hájeno územní rezervou),
Ostrava, hlavní nádraží – přestupní uzel autobusové, trolejbusové, železniční, tramvajové a
výhledově i lehké kolejové dopravy (LRT) - pro stávající uspořádání v zásadě stabilizované
řešení, významnější změny vyvolá výstavba tramvajové tratě v úseku Ostrava hlavní nádraží
– Hlučínská,
Orlovská – přestupní uzel autobusové a trolejbusové dopravy - v zásadě stabilizované
řešení, pro zlepšení vazeb je navrhováno hájit územní koridor pro zlepšení dopravních
parametrů stávající plochy smyčky,
Michálkovice – přestupní uzel autobusové a trolejbusové dopravy - v zásadě stabilizované
řešení, pro zlepšení vazeb je navrhováno hájit územní koridor pro zlepšení dopravních
parametrů stávající plochy smyčky,
Hranečník - návrh na přestavbu přestupního uzlu autobusové a tramvajové dopravy, který
nahradí současný nevyhovující stav,
Nádraží Vítkovice - přestupní uzel autobusové, železniční a tramvajové dopravy, současný
stav je vyhovující, není navrhována žádná úprava,
Jižní město, ulice Místecká – návrh na výstavbu autobusové smyčky pro ukončení
příměstské dopravy ze směru od Frýdku – Místku s přestupem na tramvajovou dopravu,
Jižní město, Interspar – návrh na dostavbu autobusové smyčky pro ukončení příměstské
dopravy ze směru od Příbora s přestupem na tramvajovou dopravu,
Jižní město, Zábřeh – návrh na vybudování železniční zastávky včetně nezbytných pěších
tras pro přestup na tramvajovou dopravu,
Mariánské Hory - Hulváky - přestupní uzel autobusové, trolejbusové a tramvajové dopravy,
návrh na vybudování autobusové a trolejbusové smyčky včetně přestavby ulice 28. října
s vyvolanou přeložkou tramvajové tratě,
Vítkovice, Mírové náměstí - přestupní uzel autobusové a tramvajové dopravy, současný
stav je vyhovující, není navrhována žádná úprava, potřeby odbavení veřejné osobní dopravy
je nutno hájit v rámci rekonstrukce náměstí J. z Poděbrad (zastávky a nezbytné krátkodobé
odstavení autobusů),
Moravská Ostrava, náměstí Republiky - přestupní uzel autobusové, trolejbusové, železniční
a tramvajové dopravy, v současný stav je prověřovaná možná úprava v rámci vymezené
dopravní plochy,
Plesná, ulice Opavská - přestupní uzel autobusové a tramvajové dopravy, návrh na
vybudování autobusové a tramvajové smyčky.
Pro zajištění odstavení osobních vozidel jsou nebo budou zřízeny v blízkosti přestupních uzlů, které
mají vazbu na individuální silniční dopravu, záchytná parkoviště.
4.5.8.2
Výcvikový polygon
ÚPO vymezuje plochu výcvikového terénního polygonu. Polygon slouží a nadále má sloužit pro
výcvik složek Integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje, armády ČR a dalších
složek zajišťujících ochranu obyvatelstva před přírodními pohromami a důsledky závažných havárií,
155
odůvodnění
zejména pro výcvik řidičů terénních vozidel v náročném terénu, Zajištění předmětné činnosti je
možno klasifikovat jako veřejný zájem.
Polygon je vymezen na pozemku parc. č. 472 v k.ú. Přívoz, situovaném na odvalu bývalého dolu Jan
Šverma. Protože se situování polygonu dostalo do kolize s Územním systémem ekologické stability
(dále ÚSES) vymezeném v Územním plánu Ostravy, bylo dohodnuto s orgánem ochrany přírody a
krajiny ÚSES v této lokalitě vypustit.
Plochy odvalu bývalého dolu Jan Šverma jsou navrženy ve východní části pro způsob využití
„Skládka průmyslového a komunálního odpadu – rekultivace les“, tzn. povinnost vlastníka provést po
ukončení terénních úprav lesnickou rekultivaci. Výjimkou bude plocha vymezená pro výcvikový
terénní polygon záchranných a bezpečnostních složek, která je navržena pro způsob využití „Plochy
ostatní dopravy“, a může být využita pro výcvik řidičů automobilů záchranných a bezpečnostních
složek v náročném terénu v rámci nácviku záchranných a bezpečnostních akcí, včetně nácviku
koordinace zásahu více složek a pro nácvik bezpečné jízdy v blátě, na náledí, mokré vozovce apod.
Plochy odvalu bývalého dolu Jan Šverma jsou v její západní části navrženy pro způsob využití
„Skládka průmyslového a komunálního odpadu – Technická rekultivace“, kde je cílem upravit terén
plochy tak, aby bylo umožněno její další využití pro rozvojové funkce města.
4.5.8.3
Statická doprava
Pokrytí výhledových potřeb statické dopravy (parkování a odstavování vozidel) stanovených dle
platných předpisů (např. ČSN 736110 Projektování místních komunikací) je nutno zajistit v rámci
vymezených rozvojových či přestavbových ploch pro stupeň automobilizace 1 :2 a to nikoliv na úkor
kapacit stávajících zastavěných ploch. Situování parkovacích ploch a objektů bude předmětem
podrobnější dokumentace (územní studie).
Případné využití stávajících kapacit statické dopravy pro potřeby rozvojových či přestavbových ploch
je nutno doložit posouzením, které prokáže, že se jedná o nevyužité kapacity, že nebude ohroženo
pokrytí celkových výhledových potřeb statické dopravy, že budou splněny požadavky na její kvalitu
(např. docházková vzdálenost) a že nedojde ke zvýšení negativních vlivů dopravy v území.
Nárůst stupně automobilizace ze současných cca 1: 2,7 na úroveň 1 : 2 s sebou přinese zvýšení
požadavku na kapacitu parkovacích stání s výrazným dopadem zejména na oblasti s
vysokopodlažní zástavbou v jižní, západní a centrální oblasti města. Odhadem se bude jednat o
navýšení poptávky pro parkování až o cca 20 000 až 25 000 stání (pokud by tato kapacita měla být
pokryta nabídkou stání v objektech, jedná se o cca 100 parkovacích objektů s kapacitou okolo 250
stání. Pro srovnání lze uvést, že současná nabídka stání v hromadných parkovacích objektech
v oblastech vysokopodlažní zástavby je pouze cca 2 300 stání).
Situačními přílohami je dokladován ideový návrh potenciálních lokalit pro umístění parkovacích
objektů v západní, jižní a centrální oblasti města.
Vybrané potenciální lokality pro situování parkovacích objektů jsou územně kryty stávající či
navrhovanou ostatní dopravní plochou. Přípustné umístění parkovacích objektů v jiných typech
funkčních ploch je formulováno obecně v jejich regulativech.
Upřesnění a doplnění dalších lokalit pro umístění parkovacích objektů je podmíněno podrobnější
dokumentací řešící komplexně problematiku statické dopravy na území města Ostravy, která může
být podkladem pro následnou aktualizaci ÚPO.
156
odůvodnění
157
Obrázek 16:
Ideový návrh – situování parkovacích objektů, Ostrava západ
Obrázek 17:
Ideový návrh – situování parkovacích objektů, Ostrava jih
Obrázek 18:
odůvodnění
Ideový návrh – situování parkovacích objektů, Ostrava centrum
Potřeba hájení vhodných lokalit pro výstavbu parkovišť a parkovacích objektů je v současné době
aktuální zejména v oblasti centra, kde dojde v rámci jeho dostavby postupně ke ztrátě kapacity
cca 1 700 parkovacích stání určených zejména pro jeho návštěvníky. Celkový objem výstavby
parkovacích stání pro pokrytí výhledových potřeb centra je cca 3 700 stání. Část nově navrhovaných
kapacit bude situována na území centra a část na jeho obvodu, v docházkové vzdálenosti.
Pro omezení automobilové dopravy směrující do centrální části města je na komunikační síti
vytipována řada lokalit pro umístění parkovacích stání v systému P+R (PARK + RIDE) s vazbou na
zastávky MHD. V oblasti centra jsou vytipovány lokality záchytných parkovišť v docházkové
vzdálenosti v systému P+G (PARK + GO). S ohledem na urbanistickou strukturu města s kapacitním
roštovým uspořádáním komunikační sítě je v první fázi prioritní budování záchytných parkovišť na
obvodu historického jádra města.
158
odůvodnění
159
Obrázek 19:
Situování potenciálních záchytných parkovišť, město Ostrava
Obrázek 20:
Situování významných záchytných parkovišť, vnitřní část města Ostravy
odůvodnění
4.5.8.4
Plochy vozoven městské hromadné dopravy
Tramvajová vozovna v Porubě je dostatečně dimenzovaná, není potřeba ploch pro její rozvoj,
Tramvajová vozovna v Moravské Ostravě na ulici Křivé má možnost plošného rozvoje východním
směrem, autobusové vozovny v Porubě a ve Slezské Ostravě a trolejbusová vozovna v Moravské
Ostravě jsou dostatečně dimenzované, není potřeba ploch pro jejich rozvoj. Z návrhu veřejné osobní
dopravy ÚPO nevyplývá potřeba výstavby nových vozoven.
4.6
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
(odůvodnění oddílu 4.2 Koncepce technické infrastruktury v textové části)
4.6.1
Zásobování pitnou vodou
(odůvodnění článku 4.2.1 Zásobování vodou a kanalizace v textové části)
Systém zásobování pitnou vodou je zajišťován z povrchových zdrojů Ostravského oblastního
vodovodu Kružberk, Slezská Harta, Šance a z podzemních zdrojů na území města v poměru cca
60 %: 40.
Územní plán se s výjimkou hlavních vodovodních řadů nezabývá technickým stavem a stářím
rozvodné vodovodní sítě.
Pro plynulé zásobování města pitnou vodou a pro snížení velkých ztrát vody bude ovšem nutná
i postupná výměna vodovodních řadů na základě jejich technického stavu.
Pro zabezpečení plynulé dodávky pitné vody je nutno respektovat stávající tlaková pásma.
V rámci restrukturalizace jednotlivých průmyslových podniků bude v maximálně možné míře využito
jejich stávajících vodovodních sítí a zařízení.
Zdroje pitné vody
ÚPO chrání podzemní zdroje pitné vody tím, že v území jejich pásem hygienické ochrany
1. stupně a 2. stupně vnitřního navrhuje plochy takového způsobu využití, které nemůžou ohrozit
kvalitu a vydatnost zdrojů pitné vody.
Pro zásobování území Ostravy pitnou vodou slouží podzemní zdroje pitné vody Nová Ves a
Dubí, Stará Bělá–Pešatek, Palesek a Sýkorův důl, Bartovice-Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II.vodovod a Důlňák ve Vratimově, které kapacitně dostačují stávající i výhledové potřebě města,
zdroj podzemní vody Nová Ves je nutno nadále důsledně chránit před znečištěním
z ekologických zátěží, především z území bývalých Urxových závodů - DEZA, a.s. Valašské
Meziříčí.
Při eventuální potřebě výhledového posílení zdrojů pitné vody pro město Ostravu je uvažováno
s možností využití lokality Přemyšov a území Poodří. Tyto potencionální zdroje pitné vody jsou
situovány v území svrchního útvaru podzemních vod, vymezeného v závazné části Plánu povodí
Odry pro správní obvod Moravskoslezského kraje. ÚPO navrhuje v území Poodří a v lokalitě
Přemyšova plochy takového způsobu využití, které nemůžou ohrozit kvalitu a vydatnost zdrojů pitné
vody.
4.6.2
Kanalizace
(odůvodnění článku 4.2.1 Zásobování vodou a kanalizace v textové části)
Pro optimalizaci likvidace odpadních vod je navrženo soustředit převážnou část odpadních vod do
stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě-Přívoze.
U okrajových městských obvodů, u kterých je z různých důvodů toto řešení nereálné, se navrhuje
likvidovat odpadní vody v samostatných místních ČOV, v případě Bartovic je část území
odkanalizována přes kanalizační systém Šenova na ČOV Havířov. Čištění odpadních vod z oblastí
mimo území města Ostravy (Ludgeřovic, Markvartovic, Klimkovic, Vřesiny, Dolní Lhoty, Čavisova,
Vratimova a Staré Vsi nad Ondřejnicí) je zajištěno na ÚČOV v Přívoze.
Ochranná pásma prostředí ČOV
Kolem čistíren odpadních vod musí být dodržována pásma ochrany prostředí. Orientační vzdálenosti
ochranného pásma mezi čistírnou a souvislou bytovou zástavbou jsou normově upraveny. Tyto
vzdálenosti se stanovují podle návrhové kapacity a typu ČOV. Velikost pásem ochrany prostředí
navrhovaných čistíren stanovuje příslušný vodoprávní orgán.
Ústřední čistírně odpadních vod Ostrava bylo Opatřením obecné povahy č.j. MSK 20940/2011
stanoveno ochranné pásmo vodního díla, které nepřesahuje území areálu ÚČOV.
160
odůvodnění
Základní koncepce likvidace odpadních vod
Z hlediska celoměstského rozvoje je prvořadým úkolem dokončení hlavních kanalizačních sběračů
přivádějících potřebné množství odpadních vod na ÚČOV. Zásadní význam bude mít také
vybudování soustavné kanalizace s účinným čištěním v okrajových oblastech města.
Realizací návrhu odkanalizování budou vytvořeny předpoklady pro zrušení stávajících domovních
žump a septiků a zrušení jejich napojení na veřejnou stokovou síť.
Pro zlepšení kvality vody v recipientech bude nutná rekonstrukce všech nevyhovujících
odlehčovacích komor na kanalizačních sběračích. Kvalitu povrchových vod rovněž příznivě ovlivní
výrazné snížení znečištění odpadních vod v důsledku probíhajících útlumových programů v důlním,
hutním a chemickém průmyslu a výstavby plánovaných vodohospodářských investic.
Základní koncepce likvidace srážkových vod
Pro odvod srážkových vod bude využíván stávající systém jednotné a dešťové kanalizace.
U nové zástavby v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), § 5, odst. 3 a následně dle vyhlášky č.501/2006 Sb., § 20, odst. c) je třeba na
pozemku zdržet nebo zasáknout část srážkových vod před jejich svedením do vodního toku či
kanalizace.
Základní koncepce likvidace slaných důlních vod
Mezi nakládání s vodami patří problematika vypouštění slaných důlních vod do povrchových vodních
toků. Průběžně se provádí tzv. „Zmírnění zhoršování čistoty toků vypouštěním vysoce
koncentrovaných slaných důlních vod“, kterým se na území města zabývá DIAMO, státní podnik,
odštěpný závod Odra.
Na území města Ostravy probíhá vypouštění těchto důlních vod do vod povrchových a to z vodní
jámy bývalého Dolu Jeremenko do řeky Ostravice. Způsob a podmínky pro řízené vypouštění
důlních vod stanoví Krajský úřad MSK právnické osobě DIAMO, s.p.
Důlní vody jsou řízeně vypouštěny prostřednictvím povrchového potrubního systému a vlastního
vypouštěcího portálu do vodního toku Ostravice v říčním km 8,1, levý břeh v maximálním množství
3
6 500 000 m /rok ve stanoveném horizontu do 31.12. 2015. Důlní vody jsou vypouštěny tak, aby byly
dodrženy koncentrace sledovaných parametrů v toku.
Do Heřmanického rybníka se vypouští slané důlní vody z karvinské části Hornoslezské uhelné
pánve.
V návrhovém období ÚPO se neuvažuje na území města s rozšířením počtu vypouštěcích míst dle §
40 odst. 2 písm. c) horního zákona.
4.6.3
Zásobování elektrickou energií
(odůvodnění článku 4.2.2 Zásobování elektřinou a telekomunikace v textové části)
V Ostravě je v současné době distribuční síť VN provozována na hladinách 6,3 kV, 10,5 kV a 22 kV.
Podobně jako ve většině našich velkých měst je také v Ostravě vývoj distribučního systému VN
ovlivněn přechodem na vyšší napěťovou hladinu 22 kV.
Analýza rozvojových ploch
Propočet potřeby elektrické energie jednotlivých funkčních ploch byl proveden na základě zkušeností
se srovnatelnými projekty, s využitím ploch dle níže uvedených postupů:
Bydlení v RD:
Bydlení v byt. domech:
Občanské vybavení:
Smíšené bydlení + OV:
Živnostenské území:
Areály volného času:
Sportovní areály:
Lehký průmysl:
161
2
1RD/1000m , Instalovaný výkon 10-12kW/1RD
zastavěnost území 40%, průměrná podlažnost 6.NP, plocha
2
průměrného bytu 70m , Instalovaný výkon 8,8kW/b.j. dle ČSN
zastavěnost území 40%, průměrná podlažnost 4,5.NP,
2
instalovaný výkon 50-60W/m
zastavěnost území 60%, průměrná podlažnost 7.NP, plocha
2
průměrného bytu 75m , Instalovaný výkon 8,8kW/b.j. dle ČSN,
2
zastavěnost 20% pro obchody, instalovaný výkon 50-60W/m
zastavěnost území 60-70%, podlažnost 1.NP, průměrný
2
instalovaný výkon 60-80W/m
100 kW/ha
200-300 kW/ha
zastavěnost území 50-60%, instalovaný výkon 1,0-2,0 MW/ha
odůvodnění
Z propočtů jednotlivých ploch v kontextu s trafostanicemi v návrhu upřesněné (E2) a přibližně
vymezené (E3), vyplývají následující závěry a návrhy řešení distribučního systému:
1. Trafostanice 110/22 kV – Fifejdy
Vybudovat pro pokrytí rozvojové aktivity v Přívoze podél Odry a posílí zásobování centra města.
Odlehčí odběry z ETB, čímž umožní pokrytí nárůstu spotřeby v Třebovicích, Porubě-severu
(nová zastavitelná plocha LP 8,68 v Nové Vsi u ulice Mariánskohorská) a rozvojových ploch v
Hošťálkovicích (nová zastavitelná plocha 20,07 ha) z této trafostanice.
2. Trafostanice 110/22 kV – Hrušov
Vybudovat pro pokrytí rozvojové aktivity v oblasti PZ Hrušov, bývalých chemických závodů
a Heřmanic.
3. Trafostanice 110/22 kV – Plesná
Vybudovat pro převzetí části zátěže v Pustkovci, Staré Plesné, Krásném Poli a Porubě-sever.
Umožní další rozvoj podél ulice Opavská o nově zastavitelné plochy (BB - 6,91 ha naproti
supermarketu Globus a BR - 12,35 ha ve Staré Plesné). Odlehčí odběr z TR ETB Třebovice.
4. Trafostanice 110/22 kV – Bezruč
Vybudovat jako významný zdroj pro rozvoj centra města a obvodů Radvanice-Bartovice
a Michálkovice. Odlehčí zátěž v TR Černá Louka, která bude mít dostatek energie pro
zásobování Nové Karoliny a nových aktivit v Horní oblasti Vítkovic.
5. Trafostanice 110/22 kV – Důl Zárubek
Vybudovat jako významný zdroj pro rozvoj centra města a obvodu Slezská Ostrava
Stávající napájecí uzly transformačních stanic 110 kV/VN mají v současné době transformační
kapacitu 1502 MVA. Transformační stanice, které budou realizovány v návrhovém období
(upřesněné "E2") 300MVA (+100MVA rezerva) a navrhované, zatím v území přibližně vymezené
("E3") mohou mít transformační kapacitu až 325MVA (+100MVA rezerva). Tím dojde v řešeném
území k nárůstu o 20% po realizaci zdrojů "E2", respektive až o 42% po případné realizaci
i všech zdrojů "E3".
Během následujícího období dojde u rozvodů VVN 110 kV k jejich postupnému rozšiřování na
základě zvyšování spotřeb el. energie, předpoklad je uveden v tab. č.18 kapitoly 4.2.2.2 Koridory pro
elektrická vedení v textové části.
Výstavba solárních elektráren. Záměry jsou lokalizovány do ploch lehkého průmyslu.
4.6.4
Telekomunikace
(odůvodnění článku 4.2.2 Zásobování elektřinou a telekomunikace v textové části)
Podle jednotné telekomunikační pevné sítě provozované a.s. Telefónica O2 Czech Republic je
telekomunikační provoz na území města Ostravy členěn do trakčních obvodů jednotlivých digitálních
ústředen - RSU, které jsou základním územním prvkem telefonní sítě. Několik vhodně seskupených
digitálních ústředen je sdruženo do uzlového bodu, kterým je hostitelská digitální ústředna (HOST).
Tyto ústředny jsou základním prvkem meziměstské telefonní sítě a zajišťují vnitřní telefonní styk
uvnitř jednotlivých uzlů a meziměstský styk mezi HOST. Všechny hostitelské ústředny na území
města jsou součástí telefonního obvodu TO - 59 Moravskoslezský kraj.
Hostitelské ústředny s počtem napojených RSU jsou uvedeny v následujícím přehledu:
HOST – OS 61
Ostrava – Mlýnská
(2 RSU)
HOST – OS 62
Ostrava – Slezská
(7 RSU)
HOST – OS 66
Ostrava – Mariánské Hory
(2 RSU)
HOST – OS 67
Ostrava – Dubina
(7 RSU)
HOST – OS 69
Ostrava - Poruba – Spojů
(7 RSU)
Telefonní účastníci ve správním území města jsou napojeni na digitální ústředny (RSU)
prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými
a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, s vyhovujícími parametry i pro výhledovou intenzitu
telekomunikačního provozu.
162
odůvodnění
Radiokomunikace
Tyto služby zahrnují šíření programů veřejnoprávních hromadných sdělovacích medií - televize
a rozhlasu, přenos dat, telefonních hovorů, internetové připojení a služby operátorů mobilní telefonní
sítě.
Pokrytí území televizním signálem – území Ostravy je pokryto digitálním televizním signálem ČT1,
Nova a Prima z televizních vysílačů, jejichž provozovatelem jsou České radiokomunikace a.s.
Tabulka 41:
Přehled televizních vysílačů
Název vysílače
Ostrava
Umístění vysílače
Hošťálkovice (287 m.n.m)
Jeseník
Praděd (1 492 m.n.m.)
Výkon kW
600
100
2
150
320
320
Program
ČT1
TV NOVA
TV NOVA
TV PRIMA
ČT1
TV NOVA
Kanál
31.
1.
42.
48.
36.
53.
Pokrytí území rozhlasovým signálem – území Ostravy je v pásmu AM – DV a SV pokryto
rozhlasovým signálem z vysílačů:
Ostrava, Svinov - v pásmu SV - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW)
Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW)
Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW)
Území je dále pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV. Přehled rozhlasových vysílačů FM
– VKV provozovaných Českými radiokomunikacemi a.s. je uveden v následující tabulce:
Tabulka 42:
Název vysílače
Ostrava
Ostrava
Jeseník
Přehled rozhlasových vysílačů, České radiokomunikace a.s.
Umístění vysílače
Program
Hošťálkovice
Rádio Impulz
Frekvence 1
Rádio Helax
Hitrádio Orion
ČRo1- Radiožurnál
ČRo3 - Vltava
ČRo - Ostrava
ČSAD
ČRo - Praha
Praděd
Hitrádio Orion
ČRo1- Radiožurnál
Rádio Proglas
ČRo3 - Vltava
Evropa 2 - Morava
Rádio Impulz
Frekvence 1
ČRo Olomouc
Výkon kW (max.)
43 (100)
70
40 (100)
4
43 (100)
43 (100)
2,8
10
20
20
20
10
20
20
20
Kmitočet MHz
89,0
91,0
93,7
96,4
101,4
104,8
107,3
101,9
88,1.
91,3
93,3
98,2
99,3
100,9
104,3
106,8
V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že jakákoliv výstavba může mít vliv na kvalitu
rozhlasového a televizního signálu v dané lokalitě. Zvláště při výstavbě výškových objektů
s kovovým opláštěním dochází v jeho okolí k degradaci až ztrátě signálu. V případě, že k takové
situaci dojde, je investor povinen na své náklady vzniklé problémy odstranit.
Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro bezdrátový přenos televizní a rozhlasové
modulace, dále pro přenos hlasových, datových a internetových služeb.
K dálkovému přenosu je určeno spojení mezi základními objekty v majetku Českých
radiokomunikací a.s. – radiokomunikačními středisky (RS).
Jako páteřní trasy radioreléových spojů označují České radiokomunikace a.s. spoje mezi koncovými
body RS:
RS Hošťálkovice - RS Praděd
RS Hošťálkovice - RS Veselský kopec
RS Hošťálkovice - RS Javorový
RS Hošťálkovice - RS Radhošť
163
odůvodnění
K významným radioreléovým spojům lze dále přiřadit spoje mezi RS Hošťálkovice a některými
základnovými stanicemi:
RS Hošťálkovice - ZS Vysílač Svinov
RS Hošťálkovice - ZS Vysílač Slezská
RS Hošťálkovice - ZS OVA – Plynární (RWE – SMP)
RS Hošťálkovice - ZS OVA – Varenská (Dům vodohospodářů)
RS Hošťálkovice - ZS Kopřivnice
RS Hošťálkovice - ZS Bílovec
RS Hošťálkovice - ZS Karviná (Rehabilitační ústav)
RS Hošťálkovice - ZS Dolní Lutyně
RS Hošťálkovice - ZS Orlová
V grafické části dokumentace, ve výkrese V2.3. – Hlavní výkres – Koncepce veřejné
infrastruktury – Zásobování elektřinou a telekomunikace, jsou zobrazeny páteřní radioreléové
spoje Českých radiokomunikací a.s. a vybrané významnější spoje Českých radiokomunikací, Policie
ČR, Telefónica O2, a T – Mobile. Kruhová ochranná pásma o poloměru 500 m jsou podle podkladů
provozovatelů radiokomunikačních zařízení stanovena a zobrazena kolem vysílačů Českých
radiokomunikací a.s. Hošťálkovice, Svinov, Slezská Ostrava a základnové stanice Telefónica O2
v Hošťálkovicích, kruhové ochranné pásmo o poloměru 200m je stanoveno kolem základnové
stanice Telefónica O2 na Slezské Ostravě.
K zajištění bezporuchového provozu významných radioreléových spojů před činností, která by měla
za následek přerušení paprsku spoje, jsou v odůvodněných případech vyhlašována ochranná
pásma. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na
návrh vlastníka příslušný stavební úřad správním rozhodnutím. Ve vyznačeném prostoru směrového
ochranného pásma radioreléového spoje je pak bez předchozího projednání a písemného souhlasu
provozovatele radioreléového spoje zakázána výstavba jakéhokoli výškového objektu, který by
zasahoval do spodního okraje ochranného pásma.
Mobilní technologie - ve správním území města jsou dostupné všechny služby nabízené operátory
mobilních sítí v systému GSM – Telefónica O2 , T - Mobile, Vodafone a U:fon. Jedná se o hlasové a
datové služby, včetně připojení k internetu přes mobilní technologie GPRS, CDMA, UMTS 3G a 4G.
Ve správním území města je provozováno celkem 725 základnových stanic (BTS) uvedených
operátorů situovaných na vytipovaných výškových objektech, příp. samostatných stožárech,
z toho Telefónica O2 provozuje 254 BTS, T-Mobile 229 BTS, Vodafone 230 BTS a U:fon 12 BTS.
Lokalizovat jednotlivé BTS je možno na webové internetové stránce http://GSMweb.cz
4.6.5
Zásobování plynem
(odůvodnění článku 4.2.3 Zásobování plynem a teplem v textové části)
4.6.5.1
Zemní plyn
Statutární město Ostrava je celoplošně plynofikováno a všechny městské části mají své plány
plynofikací ukončeny. Ostravský region je zásobován z tranzitní soustavy RWE Transgas, a.s., která
dodává zemní plyn do vysokotlakého systému RWE Severomoravské Plynárenské, a.s. Hlavními
zdroji, které zásobují vysokotlaký systém ostravské aglomerace, jsou a ve výhledu budou nadále
3 -1
3 -1
3 -1
předávací stanice Štramberk o výkonu 250 tis. m h , Děhylov - 300 tis. m h ,Paskov- 50 tis. m h .
Tyto předávací stanice jsou umístěny mimo řešené území ÚPO. Výše uvedené stanice pokryjí
potřeby zemního plynu ve výhledovém období jak pro obyvatelstvo, tak pro průmysl bez nutnosti
zásadního rozšíření stávajících zdrojových kapacit.
RWE Severomoravské Plynárenské, a.s. sleduje částečnou rekonstrukci vtl. RS Poruba VŠB a
komplexní celkovou rekonstrukci vtl. RS Kunčice Rudná s navrhovanou redukcí výkonu z 15 000
3
3
m /hod na 10 000 m /hod.
4.6.5.2
Rozvody a regulační stanice
Vysokotlaký plynovodní systém zásobuje vysokotlaké regulační stanice (dále vtl. RS.),
jednostupňové nebo dvoustupňové (vtl/stl, vtl/stl/ntl.), podle technických a bilančních potřeb v daném
území. Ty dále rozvádí zemní plyn buď stl. nebo ntl. rozvodem do místa spotřeby. Systém vtl.
plynovodů, RS a stl. sítě města Ostravy vytváří dva oddělené systémy. Jeden pro oblast městské
části Poruby a blízkého okolí (Porubský), druhý tvoří ostatní části města (Ostravský).
164
odůvodnění
Tabulka 43:
vtl RS plynu v Ostravě:
Název regulační stanice
Výkon regulační stanice (m /h)
Zábřeh Pavlovova
Poruba VŠB
Poruba Jižní svahy
Přívoz B. Němcové
Kunčice Rudná
Koblov
Proskovice
Petřkovice
Hošťálkovice
Petřkovice Nordpol
Krásné pole obec
Polanka
Plesná
Martinov
Svinov Kolofíkova
Pustkovec 2
Pustkovec Krásnopolská
Janová obec
10 000
10 000
3 000
30 000
15 000
3 000
3 000
1 200
2 000
500
1 200
5 000
1 200
1 500
7 000
3 000
1 200
500
3
Plynofikace celého území města Ostravy, jak je výše uvedeno, je dokončena. Celé město pokrývá
síť zemního plynu do té míry, že dovoluje napojení téměř každého potenciálního odběratele.
Rozdílné jsou však kapacitní možnosti v jednotlivých částech města, ale ty mají svou příčinu
především v charakteru zástavby. Oblasti se zástavbou rodinnými domy, a to ať jde o příměstskou
zástavbu nebo městskou, koncentrovanou nebo řidší, mají natolik dimenzované a rozvinuté sítě, že
napojení nového zájemce nenaráží na technické problémy a je jen otázkou provedení přípojky. Ani
při zajištění případné náročnější akce, nepůjde zpravidla o víc, než o zkapacitnění potrubní větve,
respektive zokruhování sítě nebo přechod do středotlaké úrovně.
V krátkodobém výhledu se předpokládá částečná rekonstrukce vtl.RS Poruba VŠB a komplexní
3
celková rekonstrukce vtl. RS Kunčice Rudná s navrhovanou redukcí výkonu z 15 000 m /hod na
3
10 000 m /hod.
Maximální hodinové odběry při kontrolních odečtech vyjadřují provozní jistotu a zdrojovou
zastupitelnost jak Porubského tak Ostravského systému.
Podle vyjádření provozovatele sítě, nestojí tyto soustavy před zásadními technickými problémy
a potřeby zemního plynu pro výhledové období na území města pokryjí podle požadavků odběratelů.
4.6.5.3
Koksárenský plyn
Produkce koksárenského plynu je vázána na výrobu koksu, kde vznikající koksárenský plyn je cca
z jedné poloviny spotřebován na ohřev koksárenských baterií, druhá polovina je po chemickém
vyčistění a odsíření využívána v technologických procesech nebo dopravována
k externím odběratelům.
Na území města jsou provozovány dva výrobní závody dvou provozovatelů produkujících koks. Na
severu města je to koksovna Svoboda spadající do společnosti OKK Koksovny, a.s., na
jihovýchodním okraji města to je pak koksovna bývalé Nové Huti, nyní ArcelorMittal, a.s.
Budoucnost využívání koksárenského plynu souvisí s budoucností koksoven a ta s těžbou
koksovatelného uhlí. Předpokládaná těžba OKD do roku 2030 by měla během sledovaného období
zajistit dostatečné množství uhlí pro koksovny.
4.6.5.4
Degazační plyn
V ostravské části revíru, kde je těžba ukončena, je uvolňovaný metan odsáván v odsávacích
stanicích Vrbice, Koblov, Rychvald, Přívoz, Heřmanice, Jeremenko.
V karvinské části revíru v podmínkách probíhající těžby uhlí je uvolněný metan těžen
v degazačních stanicích ČSA, Darkov UZ, Darkov PZ, Doubrava, Lazy, Dukla, ČSM a je dodáván do
centrálního plynovodu se zaústěním do hutního závodu ArcelorMittal, a.s.
Zdrojem degazačního plynu pro Ostravu je síť plynovodů degazačního plynu a degazační stanice na
území Ostravy. Plynovody jsou průběžně rekonstruovány a ve výhledovém období budou nadále
provozovány.
Podle vyjádření provozovatele sítě, nestojí provozování degazačních plynovodů před zásadními
technickými problémy a potřeby tohoto plynu na území města pro výhledové období pokryjí podle
požadavků odběratelů.
165
odůvodnění
ÚPO vytváří částí 6. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití územní předpoklady pro
rozšíření degazačních stanic s výrobou elektrické energie a tepla, napojených na centrální distribuci
energií.
4.6.5.5
Propan - Butan plyn
Propan a propan - butan jsou uhlovodíkové plyny, které se dodávají a skladují v kapalném
skupenství v ocelových lahvích nebo zásobnících, lehce se odpařují. Tento druh plynného paliva se
uplatňuje hlavně tam, kde není dostupný jiný zdroj energie.
4.6.6
Zásobování teplem
(odůvodnění článku 4.2.3 Zásobování plynem a teplem v textové části)
Koncepce zásobování teplem je znázorněna ve výkrese V2.4. Hlavní výkres – Koncepce veřejné
infrastruktury – Zásobování plynem a teplem.
4.6.6.1
Zdroje tepla
Současné ústřední zdroje tepla soustavy centralizovaného zásobování teplem (dále SCZT) tvoří
energetická společnost Dalkia ČR, a.s., RSEM (dále region severní Morava) se svými ústředními
zdroji tepla, elektrárnou Třebovice (dále ETB), teplárnou Přívoz (dále TPV), výtopnou Mariánské
Hory (dále VMH), která je ve studené rezervě a mobilními kotli Korýtko, které výhledově nahradí ve
stejném území špičková plynová kotelna s výkonem do 50MWt. Předpokládaná realizace kotelny na
Korýtku je do roku 2014.
Výhledová koncepce s horizontem r. 2025 je u energetických společností na trhu s teplem zaměřena
na modernizaci stávajících zařízení ve stávajících územích svých závodů a jednotlivých
energetických zdrojů, bez výrazného navýšení zdrojové části, při dodržení současných ekologických
limitů a platné legislativy na úseku ochrany životního prostředí.
Ve výhledu se nepočítá na území města ani v jeho blízkém okolí s výstavbou nového ústředního
zdroje tepla, který by měl přímou vazbu na energetickou koncepci města a na území řešené ÚPO.
Parovody budou postupně nahrazovány horkovody, vedenými ve stávajících trasách parovodů.
Hlavní výrobní závod (HVZ) - Elektrárna Třebovice – (ETB)
ETB postupně obnovuje a modernizuje svá provozní zařízení při zabezpečení plynulých dodávek
tepla a dodržení současných ekologických limitů.
Zdroje závodu Ostrava-střed (ZOS) budou ve výhledovém období zachovány a obnovovány dle
bilančních zdrojových potřeb SCZT, při dodržení daných ekologických limitů a platné legislativy na
úseku životního prostředí.
Areál mobilních kotlů Jižní město - Korýtko
Ze strany provozovatele zařízení je tento zdroj definován jako záložní a špičkový. Lokalita Korýtko
má z územního hlediska strategický význam v případě výpadku nebo ukončení dodávek tepla ze
zdroje ArcelorMittal Ostrava, a.s. V současné době je připravována rekonstrukce tohoto zdroje do
podoby špičkové výtopny s topným mediem zemní plyn, osazené dvěma kotli HK 2x 22,5 MW
Závodní teplárny - dva významné energetické zdroje průmyslových společností ArcelorMittal
Ostrava, a.s. a ČEZ, a.s. OJ VT, Teplárna Vítkovice
V současné době je zvažováno u závodní teplárny ArcelorMittal Ostrava, a.s. ukončení provozu.
Výkon bude nahrazen z hlavního výrobního závodu - Elektrárna Třebovice a ve špičkové zátěži
z kotelny Jižní město – Korýtko.
Územní rozvoj závodních tepláren mimo hranice stávajících provozních závodů se nepředpokládá.
4.6.6.2
Rozvod tepla – SCZT
Rozvod tepla tvoří integrovaná soustava CZT, která se skládá ze zdrojové části (HVZ, ZOS),
z primárních horkovodních a parních sítí, předávacích stanic, sekundárního rozvodu, redukčních
výměníkových stanic (RVS), centrálních výměníkových stanic (CVS) a domovních předávacích
stanic (DPS).
Páteřními (hlavními) horkovodními napáječi jsou z ETB do Poruby 2x DN 650 a 2x DN 600, které
jsou zokruhovány horkovodem 2x DN 500. Pro oblast Jižního města jsou páteřními horkovody 2x DN
500 ze závodní teplárny ArcelorMittal Ostrava a.s. a 2x DN 600 z ETB. Páteřní (hlavní) parní rozvod
do městské části Moravská Ostrava a Přívoz je DN 700/250 z TPV do centra města, kde je
166
odůvodnění
zokruhován parovodem DN 500/200, který pokračuje do RVS Fifejdy a z centra do CVS Nová
Karolína.
ÚPO zachovává energetickou koncepci města bez zásadních změn a na úseku horkovodního
rozvodu SCZT ji dále rozvíjí do rozvojových a přestavbových ploch. Ve výhledu se nepředpokládají
zásadní změny, které mohou mít vliv na integrovanou soustavu CZT pokud bude na ústředních
zdrojích tepla zachován provoz při splnění platných ekologických limitů.
Předpokládaný tepelný příkon vybraných rozvojových a přestavbových ploch
Průmysl Hrušov
Průmysl ul. Nákladní
Průmysl ul. Slovenská
Průmysl ul. Mariánskohorská
Průmysl, OV, ul. Plzeňská
Průmysl Vítkovice
Průmysl ul. Na Lánech
VTP Poruba
-15 MW
-10 MW
-3 MW
-7 MW
-4 MW
-6 MW
-5 MW
-10 MW
Bydlení Hošťálkovice
Bydlení Svinov ul. Mongolská
Bydlení Pustkovec ul. Opavská
Bydlení Stará Bělá ul. Blanická
Bydlení, OV, Nová Karolina
-8 MW
-3 MW
-5 MW
-10 MW
-30 MW
4.6.7
(SCZT - Dalkia)
(závodní teplárna ČEZ)
Nakládání s odpady
(odůvodnění oddílu 4.3 Koncepce hospodaření s komunálním odpadem v textové části)
4.6.7.1
Průmyslový odpad
ÚPO nenavrhuje nové plochy pro ukládání odpadu z výroby, budou používány stávající skládky
průmyslového odpadu, s cílem jejich výhledové rekultivace a následné využití pro rozvojové záměry
města Ostravy.
4.6.7.2
Komunální odpad
ÚPO nenavrhuje nové plochy pro ukládání komunálního odpadu, stávající koncepci hospodaření
s komunálním odpadem na území města s využitím systému tříděného sběru, která je řešena
centrálně pro celé město, nemění.
V případě realizace centrální spalovny odpadů na Karvinsku, podle koncepce hospodaření
s komunálním odpadem MSK, bude při třídění odpadu ve zpracovatelském závodě část
komunálního odpadu vhodná k termické likvidaci vytříděna a zlikvidována v této spalovně.
4.6.8
(odůvodnění oddílu 4.4 Koncepce občanského vybavení v textové části)
Plochy pro občanské vybavení vymezuje ÚPO v „Plochách zastavěných stabilizovaných“,
v „Plochách přestavby“ i v „Zastavitelných plochách“. Vymezení ploch zajišťuje rovnoměrné
rozmístění občanského vybavení městského významu na území města, jeho přiměřenou dostupnost
a zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem.
Občanské vybavení člení ÚPO dle jejího charakteru na plochy způsobu využití: „Občanské
vybavení“, „Občanské vybavení – střední a vysoké školy“ a „Občanské vybavení – zdravotnictví“.
ÚPO navrhuje rozvíjet občanské vybavení městského a nadměstského významu ve stávajících
plochách občanského vybavení na základě vznikající potřeby a v zastavitelných plochách
následovně:
vymezení plochy pro veřejnou správu v Ostravě – Porubě, nová radnice městského obvodu.
Stávající budovy zajišťující veřejnou správu neodpovídají požadavkům druhého největšího
městského obvodu, jak z hlediska umístění na území obvodu, tak z hlediska architektury
i vlastního provozu,
167
odůvodnění
vymezení plochy pro ochranu obyvatelstva v Ostravě – Proskovicích, pro výstavbu hasičské
zbrojnice. Stávající hasičská zbrojnice neodpovídá jak svým umístěním, tak i kapacitou
požadavkům zajištění hasičských zásahů,
vymezení plochy pro vzdělávání s vazbou na výzkum a inovační technologie průmyslu
v Ostravě - Pustkovci, rozšíření stávajícího vědecko- technologického parku. Stávající
zařízení se rozšiřuje ve smyslu již dříve schválené koncepce rozvoje vědeckotechnologického parku,
vymezení plochy pro vzdělávání s vazbou na výzkum a inovační technologie průmyslu
v Ostravě - Porubě, vznik nového vědecko- technologického parku. Výstavba je vnímána
jako pozitivní prvek hospodářských podmínek, který posílí rozvoj pracovních příležitostí pro
absolventy vysokých škol, posílí rozvoj nových technologií výroby s vyšší přidanou hodnotou
a tak přispěje k restrukturalizaci a rozvoji průmyslu,
vymezení plochy pro hromadnou dopravu a rozšíření parkoviště v Ostravě – Porubě pro
VŠB – TUO. Stávající kapacita parkovišť je nedostatečná.
Integrovaný záchranný systém
Činnost integrovaného záchranného systému spočívá ve spolupráci jednotlivých záchranných složek
systému: hasičů, zdravotnické záchranné služby, policie ČR a Městské policie Ostrava, který je
zabezpečován, řízen a koordinován z jednoho místa, z Integrovaného bezpečnostního centra
Moravskoslezského kraje (dále jen IBC MSK), a ve kterém je soustředěn příjem všech tísňových
volání z území Moravskoslezského kraje.
4.6.9
Veřejná prostranství
(odůvodnění oddílu 4.5 Koncepce veřejných prostranství v textové části)
Plochy veřejných prostranství vymezuje ÚPO v „Plochách zastavěných stabilizovaných“
a v „Zastavitelných plochách“ za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah
a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu
s jejich významem a účelem.
Veřejná prostranství člení ÚPO dle jejich charakteru na plochy způsobu využití: „Veřejná
prostranství“, „Hřbitovy“ a „Parky“ a stanoví jim následující urbanistickou koncepci:
ÚPO navrhuje plochy pro rozšíření stávajících hřbitovů ve Staré Plesné, Krásném Poli,
Koblově, Svinově, Proskovicích a Hrabové. Stávající kapacita těchto hřbitovů je již téměř
vyčerpána.
ÚPO navrhuje plochy pro nové hřbitovy ve Svinově a Staré Bělé. Pro zajištění potřeb
velkých městských obvodů, zejména Ostravy- Poruby a Ostravy- Jih byly navrženy plochy
pro zřízení nových hřbitovů, které by odlehčily nárokům na plochy v ústředním městském
hřbitově na Slezské Ostravě.
ÚPO nevymezuje nové plochy způsobu využití „Parky“ a „Veřejná prostranství“.
Nové plochy způsobu využití „Parky“ a „Veřejná prostranství“ budou navrhovány v rámci
územních studií. Pro zajištění nároků obyvatel na kvalitu veřejných prostranství a parků je
nutno parkově upravovat plochy vnitrobloků v sídlištní zástavbě a vybavovat je pro
volnočasové aktivity obyvatel.
4.7
(odůvodnění části 5 Koncepce uspořádání krajiny v textové části)
Město se nachází převážně v Ostravské pánvi tvořené nivami řek Odra, Ostravice, Opava a Lučina.
Na těchto morfologických podmínkách závisí možnosti využití území a možnosti rozvoje jeho dalších
funkcí.
Návrh ÚPO respektuje zvlášť chráněná území a obecně chráněná území přírody a krajiny, včetně
území soustavy NATURA 2000 a registrovaných významných krajinných prvků (mimo prvků
jmenovaných zákonem 114/1992 Sb.).
Návrh ÚPO zpřesňuje vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES vymezených v ZÚR
MSK a doplňuje je návrhem místního ÚSES.
Ochranu krajinného rázu zabezpečuje stanovením podmínek ochrany pro zastavitelné plochy
a zastavěné území (ve smyslu ust. §12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb.). Územní plán vymezil oblasti a
místa krajinného rázu a stanovil pro ně doporučení, resp. podmínky ochrany krajinného rázu.
VKP údolní nivy řek budou ovlivněny výstavbou páteřních komunikací (Severní spoj apod.). Vliv
bude významně snížen křížením VKP a nadregionálních biokoridorů silničními estakádami.
168
odůvodnění
Návrh ÚPO vymezuje ucelený systém ploch zeleně s ohledem na možnosti jejich rekreačního
využití.
4.7.1 Základní hodnoty území
Návrh ÚPO je zpracován s ohledem na základní hodnoty území, zejména z oblasti geomorfologie,
pedologie a hydrologie.
Geomorfologie
Převážná část města leží v Ostravské pánvi, tvořené sníženinou mezi Karpatskou a Hercynskou
soustavou. Mezi řekou Odrou, Ostravicí a Lučinou se zvedají plošiny říčních teras o průměrné
nadmořské výšce 230-240 m n. m., široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n. m.
Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina, po jejíž hranici s údolím Odry probíhá
hranice pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace.
Pahorkatina zasahuje na k.ú. Koblov, Lhotka, Hošťákovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová
Plesná. Zde leží i nejvyšší bod řešeného území, 339 m n. m. (v oblasti Staré Plesné u silnice
Dobroslavice - Děhylov))
Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety.
Tato část území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k.ú. Proskovice, Stará
Bělá, Ostrava – Jih (Výškovice).
Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské
(na západ od Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými
holocénními sedimenty. Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají
podél drobnějších toků hluboko mezi bloky sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého
souvrství na severozápadě.
Největší část území pokrývají pleistocénní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak
budována výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic.
V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty
kontinentálního zalednění v podobě glacifluviálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků.
Pedologie
Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké
spodní vody, zaplavování).
Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory
půd:
oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu
nebo středně skeletovité, špatně propustné, náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých
plochách na Slezské Ostravě, Koblově, Hošťákovicích, Polance, Porubě a na jihu – Stará a
Nová Bělá, Hrabová, Proskovice)
nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené
(výskyt kolem velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků
– Porubka, Plesenský potok)
illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně
skeletovité a hnědé půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité
(výskyt na plochých vrcholech a svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku (Plesná, Krásné
Pole, Koblov, Hošťákovice, i předhůří Beskyd – ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice).
Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až
hluboké, mělčí a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku.
Hydrologie
Vodní toky
Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a
Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem.
Odra
Zachování přírodních podmínek a ponechání nivy Odry v původním stavu vytvořilo základ pro
vyhlášení CHKO Poodří. Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem
v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a Koblovem je
tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích
169
odůvodnění
toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter
nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí.
Rozsah záplavového území je výrazně omezen na dolním úseku Odry od Ostravy po soutok s Olší, v
důsledku protipovodňových opatření, provedených v poslední době ohrázováním Odry a vedením
dálnice D1 v souběhu s řekou. Opatření byla odezvou na katastrofální povodeň poslední doby z r.
1997.
K nejvýznamnějším jezům na Odře patří pohyblivé jezy ve Lhotce (km 14,9) a Přívoze (km 11,8),
které jsou součástí odběrných uzlů ostravského průmyslu. Ke stabilizaci podélného sklonu slouží i
spádové objekty (stupně, balvanité skluzy, prahy). Jezy a stupně vesměs tvoří na toku migrační
překážky pro živočichy, vázané na vodu. Pro jejich migrační prostupnost budou postupně
vybavovány rybími přechody. Přímo na toku Odry není vybudována žádná nádrž, kromě
jednoúčelové vojenské nádrže u Barnova.
Pro akumulaci povrchových vod byl přijat ministerstvy zemědělství a životního prostředí ČR v září
2011 Generel chráněných území, který pro eventualitu budoucího dopadu klimatických změn hájí na
horním toku Odry akumulační profil Spálov. Profil je na Odře situován v jejím km 92,5, objem činí
3
285 mil. m vody a plocha zátopy 830 ha.
Největšími zdroji znečištění, které leží přímo na řece, jsou čistírny komunálních odpadních vod
(ČOV) v Odrách a ve Studénce a především Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) města
Ostravy, která likviduje i odpadní vody některých průmyslových závodů. Z průmyslových závodů jsou
největšími znečišťovateli BC MCHZ Ostrava a Železárny a drátovny Bohumín.
Ostravice
Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik
drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Před výstavbou přehrad v povodí patřila Ostravice
průtokově k nejrozkolísanějším tokům na území ČR a její vysoké kulminační průtoky byly příčinou
zvláště katastrofálních průběhů povodní. Výstavbou přehrad v celém povodí, nejen přehradou Šance
na Ostravici, ale i na jejich přítocích - Lučině s přehradou Žermanice, Morávce se stejnojmennou
přehradou a Olešné s přehradou Olešná u Frýdku - Místku, došlo k výrazné stabilizaci průtoků,
ačkoliv hlavním důvodem výstavby přehrad bylo zásobování vodou. Okolí toku v nivě je tak prakticky
na celé délce chráněno na stoletou vodu.
Ostravice je od ústí až po dnešní přehradu Šance upravena. Úpravy na dolním toku byly spojeny s
protipovodňovým zabezpečením Moravské Ostravy a ochranou průmyslu v prostoru Přívozu,
Hrušova a Muglinova. Při výstavbě centra Ostravy (včetně tzv. Nové radnice) byly vybudovány
nábřežní zdi podél Ostravice z kyklopského zdiva, sloužící svému účelu dodnes. Doprovodné
porosty Ostravice na území Ostravy jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku
Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně.
Na Ostravici byla v minulosti vybudována řada jezů, které z většiny napájí i nadále náhony k využití
vodní síly, slouží k zásobení průmyslových závodů, nebo regulují průtok přes zástavbu obcí. Většina
jezů a stupňů, ale i samotná přehradní hráz vodního díla Šance tvoří migrační překážku pro
živočichy vázané na vodu. Rybí přechody pro jejich překonání jsou vybudovány jen u tří z nich - u
Hrabovského, Hodoňovického a Prženského jezu. Ze dna řeky je nutno odstraňovat z důvodu její
štěrkonosnosti naplaveniny.
Hlavní funkcí přehrady Šance na Ostravici je zásobování pitnou vodou a přehrada tak patří k
jednomu z hlavních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícího v komplexu spolu s
nádržemi Kružberk a Morávka přibližně 1,2 mil. obyvatel severní Moravy a Slezska. Přímý
vodárenský odběr z přehrady Šance vede asi 7,5 km dlouhým přívodním řadem do úpravny v Nové
Vsi, která je situovaná na předměstí Frýdlantu nad Ostravicí. Jakost vody v nádrži je velmi dobrá a
voda odebírána pro vodárenské účely nevyžaduje složitější úpravy. Na nádrži je z důvodu
vodárenského využití zakázána jakákoliv rekreace.
Ostravice se přímo dotýká Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy Do chráněné oblasti rovněž
připadá i celý prostor zátopy vodního díla (VD) Šance. CHKO Beskydy je územně i hranicí totožná s
Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV).
Z poměrně rozsáhlých rybničních soustav s vazbou na řeku Ostravici se na území Ostravy
zachovaly pouze jejich sporadické zbytky, lze sem řadit vodní plochy po bývalých rybnících Pilík (u
Paskova).
Kvalita vody v Ostravici je ovlivněna vypouštěnými odpadními vodami z městské čistírny odpadních
vod Frýdek – Místek a z průmyslových podniků Válcovny plechu Frýdek – Místek, Biocel Paskov
170
odůvodnění
3
3
(0,29 m /s) a ČEZ (Energetické služby Vítkovic - 0,085 m /s). Anorganickým znečišťovatelem toku je
vypouštění důlních slaných vod z Vodní jámy Jeremenko v Ostravě. Na dolním úseku Ostravice se
kvalita vody zhoršuje, neboť se zde projevuje vliv vypouštěných odpadních vod jednak z Biocelu a.s.
Paskov, a jednak i z kanalizačních výustí na území města Ostravy. Revitalizací Ostravice v Ostravě
a realizací odpadovodu z Biocelu a.s. Paskov do řeky Odry dojde k zlepšení hodnot znečištění.
V souběhu s Ostravicí probíhají úseky regionální cyklotrasy od Ostravy - Vítkovic po Vratimov a přes
Frýdek - Místek (trasa č. 562). Intenzivně pokračuje příprava propojení těchto cyklotras do
souvislého úseku, jehož souběh s Ostravicí od Ostravy až po Frýdlant nad Ostravicí by měl činit
celkem 31 km.
Opava
Řeka Opava přitéká ze severu z prostředí krystalinika České vysočiny a vlévá se do Odry. Tok je na
území Ostravy veden velkými oblouky v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny
(Hošťálkovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující.
Řeku Opavu lze charakterizovat mnohem stabilnějšími poměry, než mají srovnatelné toky na protější
beskydské straně povodí. Toku řeky Opavy se dotýká Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky,
která je plošně shodná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod téhož jména. K řece Opavě se
vážou i maloplošná chráněná území. Na dolním toku to jsou rybník Štěpán, lokalita Turkov a
Koutské a Zábřežské louky.
Na řece Opavě byla vybudována celá řada jezů pro pohon mlýnů, pil a pro zásobování rybníků.
Podstatná část jezů se zachovala dodnes a po četných přestavbách a rekonstrukcích nadále slouží
ke vzdouvání vody. Jen poměrně malá část z nich poté, co vzdouvací účel zanikl, byla přeměněna
na spádové stupně a plní dnes jen stabilizační funkci. V současné době je na řece Opavě funkčních
22 jezů. K nejvýznamnějším patří Třebovický jez (km 1,4), od nějž je zásobována provozní vodou
elektrárna Třebovice, dále městské jezy v Opavě (km 39,5) a Krnově (km 70,9). Podstatná část jezů
slouží k energetickému využití prostřednictvím malých vodních elektráren (MVE).
Nejrozsáhlejším zásahem do morfologie koryta toku a do jeho odtokových poměrů byla regulace
řeky v úseku Jilešovice - Děhylov (km 7,5 - 11,5). Zájem na vydobytí ložiska štěrkopísku v údolní
nivě řeky v prostoru Hlučína vedl k přeložce řeky a k jejímu ohrázování, čímž se uvolnilo území pro
dobývací prostor štěrkovny.
Od soutoku s řekou Opavicí (km 69,0) směrem po vodě zůstávají na Opavě přes provedená i
chystaná opatření poměrně rozsáhlé prostory inundačního území, které ve spodní třetině toku mezi
Ostravou a Opavou dosahují šíře 1 - 2 km a vytvářejí přirozenou retenci, která nebude pro
zachycování povodní do budoucna dotčena.
Přímo na řece Opavě neexistuje v současnosti žádná významnější akumulace vody, která by
přispívala k zachycování povodní a k tlumení povodňových průtoků. Údolní nádrže Kružberk a
Slezská Harta leží na přítoku řeky Opavy, na Moravici, a tlumí povodňové stavy na Opavě jen
nepřímo.
Přirozené průtoky v řece Opavě jsou ovlivňovány užíváním vody. Voda Kružberské přehrady je
převáděna mimo přirozenou říční síť trubními přivaděči do systému Ostravského oblastního
vodovodu s těžištěm spotřeby mimo vlastní povodí Opavy. Z významnějších odběratelů vody přímo z
řeky Opavy je možno na dolním toku jmenovat Ivax-Teva Opava, Hlučínské jezero a Elektrárnu
Třebovice.
Pod městem Opavou se projevuje vyšší znečištění vody. To pochází jak z vypouštěných odpadních
vod z komunálních i průmyslových zdrojů města Opavy, tak z přítoků přivádějících vodu z okolních
obcí. Jakost vody ovlivňují čistírny odpadních vod (ČOV) ve Vrbně p/P, v Krnově, Hlučíně, Opavě,
Kravařích a Háji ve Slezsku a průmyslové závody Advanced Plasties–Husquarna ve Vrbně p/P, IvaxTeva Opava-Komárov a Elektrárna Třebovice.
Součástí Plánu dílčího povodí Horní Odry pro období do r. 2015, je i návrh opatření, jehož cílem je
zlepšit celkový ekologický stav řeky a ochranu před extrémními vodními stavy. Jedná se zejména o
dostavbu kanalizací a ČOV v okolních městech a obcích a o protipovodňovou ochranu především v
oblasti horní Opavy, zejména o přípravu údolní nádrže Nové Heřminovy na řece Opavě. Výstavba
nádrže by měla být realizována po r. 2015. Součástí opatření proti povodním na horní Opavě je i
příprava šesti suchých nádrží.
Údolní nivou Opavy je trasována od Krnova po Ostravu regionální cyklostezka, tzv. Slezská
magistrála. V současné době je dobudována a zprovozněna pouze v několika úsecích: v prostoru
171
odůvodnění
Vávrovice a Palhance a zčásti přes samotnou Opavu; na dolním úseku potom mezi Děhylovem a
Ostravou – Třebovicemi.
Lučina
Lučina je podhorským beskydským tokem a její horní úsek má zřetelně bystřinný charakter. Je
menším pravobřežním přítokem Ostravice, přitékajícím od východu (Havířov, Šenov). Přestože
protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku.
Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. V některých úsecích jsou vyvinuty
vyspělé a velmi hodnotné břehové porosty.
I Lučina původně patřila k tokům se značně rozkolísaným odtokovým režimem, ten však je po
výstavbě žermanické přehrady výrazně ovlivňován jejím vyrovnávacím efektem, posíleným
převodem vody ze sousedního povodí Morávky. Toku Lučiny se přímo dotýká Chráněná krajinná
oblast (CHKO) Beskydy, do níž tok spadá svým horním úsekem. CHKO Beskydy je územně i hranicí
totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV).
První souvislejší úpravy koryta Lučiny byly provedeny od Hranečníku v Ostravě k Radvanicím.
Průmyslová expanze a požadavky na bezpečnější zvládnutí odtokových poměrů vedly k postupné
regulaci toku Lučiny na její spodní trati. Potřeba úpravy vyplynula rovněž z poklesů terénu
vyvolaných důlní těžbou.
Postupný rozvoj průmyslové aglomerace a celková urbanizaci okolního území včetně rozvoje
komunikační sítě (trasy staré a nové silnice I/11 v souběhu s Lučinou po obou jejích březích, křížení
silnice II/473 Šenov - Havířov, atd.) vedly k postupné a souvislé úpravě řeky od ústí až po prostor
Šenova. Ze stabilizačních důvodů byla na Lučině postupně vybudována v rámci uvedených úprav
řada spádových objektů.
Hlavní akumulací vody na řece Lučině je údolní nádrž Žermanice. Její výstavba sledovala především
zásobení průmyslu Ostravska provozní vodou. Dalšími účely nádrže jsou ochrana před povodněmi,
výroba elektrické energie a v neposlední řadě i rekreace u vody. V tomto smyslu přehrada patří k
nejnavštěvovanějším údolním nádržím regionu. Údolní nádrž Žermanice je v letních měsících
intenzivně rekreačně využívaná.
Odběr vody pro komplex Arcelor Mittal (Nová Huť) v Kunčicích a Biocel Paskov se provádí přímým
trubním odběrem přímo z nádrže Žermanice.
Směrem po toku se kvalita vody v Lučině postupně zhoršuje, v profilu Slezská Ostrava se jedná o
vodu znečištěnou. Uvedený stav je zapříčiněn znečištěním vodami z ČOV Havířov a D. Suchá a
odpadními vodami z rozptýlené zástavby v přilehlém území.
Přirozené průtokové poměry v Lučině jsou ovlivněny převodem vody z povodí řeky Morávky. I přes
přímé odvádění vod z nádrže pro potřeby průmyslu není po profil zaústění ČOV Havířov nikde na
Lučině zaznamenávám napjatý nebo pasivní bilanční stav.
V Plánu dílčího povodí Horní Odry, do jehož celkového rámce Lučina spadá, byl sestaven pro
nejbližší období (do r. 2015) návrh opatření jak zlepšit celkový ekologický stav řeky a i ochranu před
extrémními povodňovými stavy. Jedná se o výstavbu kanalizace v obcích Dolní Domaslavice,
Lučina, Šenov a na dolním toku v okrajových čtvrtích Ostravy, snížení znečištění vod z čistírny
odpadních vod Arcelor Mittal, sanaci starých ekologických zátěží v areálu Arcelor Mittal a
protipovodňovou ochranu - tzv. „humanizaci” výustní trati Lučiny v km 0,0 až 3,3.
Porubka
Potok Porubka je jedním z menších levostranných přítoků středního úseku Odry nad Ostravou. Je
zaústěn do Odry v městské části Ostravy – Svinova. Zařazení Porubky mezi významné toky je
důsledkem skutečnosti, že na dolním úseku teče okrajovými částmi města Ostravy. Nad Ostravou
protéká okraji obcí Vřesiny a Dolní Lhoty.
Porubka je svým charakterem tokem se stabilními sklonovými i směrovými poměry, provázenými v
nezastavěné části meandrováním. Problémem je kapacitní nedostatečnost koryta na spodní třetině
délky. Probíhá zde územím s hustým osídlením. Až v poslední době (2009 - 2011) došlo v dolní
třetině toku (km 0,9 - 7,2) k úpravám, dílčím přeložkám, zkapacitněním a ohrázováním koryta, která
zajišťují okolní zástavbě ochranu na dvacetiletou vodu (Q20). Tento stupeň zabezpečenosti, se
může jevit časem jako nedostatečný. Přitom stísněné územní poměry neumožní míru povodňové
zabezpečenosti dále zvýšit. Pro tento účel se proto jeví jako jediná možnost zřízení retenční nádrže
výše v povodí, která by průběh povodňových vln zachytila a kulminační povodňové průtoky pod ní
snížila. Zatím je tento záměr zkoumán pro lokalitu Vřesina na úrovni studie proveditelnosti.
172
odůvodnění
Z akumulací vody, které v povodí Porubky existují v současnosti, je třeba zmínit nově opravený tzv.
Zámecký rybník na dolním konci staré Poruby. Je napojen odběrem vody na Porubku, která v jeho
těsném souběhu protéká. Slouží k rybochovným a rekreačním účelům, na průběh povodňových
průtoků však větší vliv nemá.
Výustní trať Porubky je ovlivňována především zpětným vzdutím z řeky Odry. Ochrana levobřežního
prostoru na soutoku Porubky s Odrou je stavebně připravena k řešení pomocí prodloužení a zvýšení
oderské hráze, území na pravém břehu zůstane však i nadále ovlivňováno rozlivy.
Z Porubky není mimo Zámecký rybník registrován žádný přímý odběr vody, na posledních jejích
dvou stech metrech před ústím je určitým „bilanční přírůstkem” jen zaústění Mlýnky. Ta je hlavní
páteří Polanecko-jistebnických rybníků (s odběrem vody od jezu na Odře ve Studénce) a zbytkový
průtok z jejich zásobení se vrací do Odry právě prostřednictvím Porubky těsně před jejím zaústěním.
Do Porubky je výše po trase zaústěna i řada menších výustí, včetně místních kanalizačních sítí ze
Staré Poruby, Vřesiny a Čavisova, které dosud nebyly napojeny na ÚČOV. Toto napojení se chystá
v nejbližším plánovacím období.
Kvalita vody na Porubce se směrem po toku postupně zhoršuje, v profilu jejího ústí do Odry je voda
silně znečištěná. Tento stav je zapříčiněn tím, že voda v toku je stále zatížena zbytkem nedokonale
čištěných splaškových odpadních vod z přilehlé zástavby.
V Plánu dílčího povodí Horní Odry byl sestaven pro nejbližší období (do r. 2015) i návrh opatření, jak
zlepšit celkový ekologický stav toků a zlepšit i situaci v některých lokalitách, pokud jde o ochranu
před jejich extrémními povodňovými stavy. Z opatření, která by se měla přímo koryta nebo nivy
Porubky dotýkat, se jedná o dostavbu kanalizace ve Vřesině s napojením na ÚČOV města Ostravy,
výstavbu čistírny odpadních vod a kanalizace ve Velké Polomi, dostavbu plošné kanalizace v rámci
tzv. Projektu Ostrava, včetně rušení některých existujících výpustí do toků.
Ostatní vodní toky
Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Plesenský potok, Černý
potok, který je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty, Koblovský potok,
Zábřežka, Mitrovický potok, Slezský mlýnský náhon, Výškovický potok, Antošovický potok,
Polančice, Mexický Potok, Mlýnský náhon, Starobělský potok, Zyf, Ščučí, Oprechtický potok,
Heřmanický potok, Lesní potok, Michálkovický potok, Ludgeřovický potok, Korunka, Bohumínská
Stružka, Orlovská Stružka a další. Jedná se často drobné toky s vysokou energií toku, dobrou
samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi
znečištěny splaškovými vodami a odpadem.
Vodní plochy
K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších
vodotečí. Za nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky
v Polance, Porubě a drobnější soustavy v Bartovickém lese.
Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy
jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji.
Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru.
4.7.2
Přírodní hodnoty a jejich ochrana
(odůvodnění oddílu 5.2 Přírodní hodnoty a jejich ochrana v textové části)
4.7.2.1
Ochrana hodnot
(odůvodnění článku 5.2.1 Ochrana hodnot v textové části)
ÚPO respektuje přírodní hodnoty, které jsou tvořeny zejména zvláště chráněnými územími
a jejich ochrannými zónami (systém NATURA 2000, chráněná krajinná oblast, národní přírodní
rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památky), významnými krajinnými
prvky, památnými stromy, funkčními částmi územního systému ekologické stability, místy výskytu
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, vodních a léčivých zdrojů a vytváří územní podmínky
pro ochranu těchto hodnot:
sleduje takové funkční a prostorové uspořádání ploch, které při optimálním využití území
s důrazem na ochranu přírodních hodnot území respektují rozvojové záměry města,
vymezuje plochy podle významu na plochy pro zástavbu a plochy, jejichž zastavění přírodní
hodnoty vylučují,
dbá na citlivé řešení přechodu mezi zastavitelným územím a volnou krajinou se zřetelem na
hodnoty krajinného rázu, zejména při kontaktu zástavby se zvláště chráněnými územími,
173
odůvodnění
využívá přírodních hodnot území města pro vhodné volnočasové a rekreační aktivity jeho
obyvatel při respektování zásad ochrany životního prostředí,
stanovuje podmínky jejich využití tak, aby nebyla narušena obnova hodnotných přírodních
lokalit a nedošlo k ohrožení, nebo oslabení jejich funkce.
4.7.2.2
Ochrana čistoty ovzduší
(odůvodnění článku 5.2.2 Ochrana čistoty ovzduší v textové části)
ÚPO usiluje o snížení množství emisí, jak ze stávajících zdrojů, tak i z případných nových zdrojů,
zejména omezením podílu spalování tuhých paliv. Dále navrhuje plochy pro výsadbu izolační zeleně,
která odcloní plochy bydlení, občanské vybavenosti apod. od ploch s vysokou emisní zátěží a od
prašnosti z komunikací.
4.7.2.3
Ochrana vod
(odůvodnění článku 5.2.3 Ochrana vod v textové části)
ÚPO vytváří podmínky pro snížení znečištění vodních toků, zejména dobudováním a obnovou
kanalizační sítě a ČOV. Tato problematika je podrobněji rozvedena v textové části odůvodnění
v kapitole 4.2.3.4 Ochrana čistoty ovzduší, vod a půdy. Dále navrhuje revitalizaci břehů vodních toků
s cílem zapojit okolí řek do městského prostředí s využitím pro rekreaci.
ÚPO zachovává způsob řízeného vypouštění slaných důlních vod z vodní jámy Jeremenko
prostřednictvím povrchového potrubního systému a vlastního vypouštěcího portálu do vodního toku
Ostravice. Do Heřmanického rybníka jsou vypouštěny slané důlní vody z karvinské oblasti
Hornoslezské uhelné pánve prostřednictvím toku Bohumínská Stružka.
4.7.2.4
Ochrana před hlukem
(odůvodnění článku 5.2.4 Ochrana před hlukem v textové části)
ÚPO vytváří předpoklady pro chránění obytných zón před hlukem, jak z výrobních procesů, tak
z pozemních komunikací a železnic. Navrhuje plochy pro výsadbu izolační zeleně a další
protihluková opatření. ÚPO stanovuje podmínku u nových liniových dopravních staveb
a jejich přestaveb posuzovat hluk z pozemní dopravy hlukovými studiemi a navrhovat odpovídající
protihluková opatření. U nových zdrojů hluku musí potenciální provozovatel vytvořit územní
podmínky pro zajištění následné výstavby protihlukových opatření na ochranu zastavitelných ploch
určených ÚPO pro bydlení, občanské vybavení a rekreaci.
4.7.3
Územní systém ekologické stability
(odůvodnění oddílu 5.4 Územní systém ekologické stability krajiny v textové části)
4.7.3.1
Úvod
ÚPO nově vymezuje územní systém ekologické stability na celém území města Ostravy. Podkladem
pro zpracování návrhu bylo vymezení územního systému ekologické stability v dosud platném
územním plánu města Ostravy, v ZÚR MSK a Urbanistická studie ÚSES města Ostravy, G –
Consult, spol. s.r.o., zpracovatel Ing. Iva Škrovová z 09/2007. Cílem této studie byla prostorová a
funkční optimalizace ÚSES v podmínkách rozvíjející se aglomerace, provedení revize územního
systému ekologické stability ve městě Ostravě a nové posouzení rozmístění a parametrů jeho
skladebných částí, včetně fungování systému jako celku. Studie dále v rámci tohoto procesu řešila
střety s rozvojovými záměry města nebo jiných významných investorů.
Výslednicí byl návrh jednotlivých prvků ÚSES v parametrech zajišťujících alespoň minimální
podmínky pro jejich fungování a vytvoření základní ekologické kostry řešeného území se začleněním
všech hierarchických úrovní ÚSES koordinované s řešením ÚSES na území sousedních obcí, při
zohlednění zásadních směrů rozvoje města Ostravy.
4.7.3.2
Všeobecné zdůvodnění územního systému ekologické stability
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je navržen na principu ochrany nejzachovalejších
ekosystémů v krajině, které vzájemně propojeny vytvoří ekologicky stabilní funkční síť krajiny. Pro
dosažení tohoto cíle bylo nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších
společenstev a tyto prostory rozmístit tak, aby byly v jejich síti zastoupeny pokud možno všechny
rozmanité typy společenstev a tak byly vytvořeny podmínky pro zachování genofondu. Funkční
ÚSES zvyšuje celkový ekologický potenciál krajiny a obnovuje rovnováhu mezi jejími složkami
174
odůvodnění
stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy vytvořením
podmínek pro výměnu genetické informace jednotlivých biologických složek.
Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje
dlouhodobé časové rozpětí, musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována a
respektována nejméně tak, jako systém osídlení a technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi
územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční zachování musí být při všech
zásazích do území respektovány.
4.7.3.3
4.7.3.3.1
Metodické zásady použité pro zpracování návrhu ÚSES
Skladebné prvky ÚSES
Biocentrum
Biocentrum je krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje
dlouhodobou existenci rostlinných a živočišných společenstev.
Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční
a nefunkční, dle reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy,
typické pro danou jednotku) a unikátní (představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémů), podle
rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá a kombinovaná (zahrnují společenstva různých
formací), atd.
Biokoridor
Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím
migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé existenci.
Biokoridory rozlišujeme dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dále dle typu
formace (les, voda, mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje
biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými
společenstvy).
Interakční prvek
Jedná se o drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení
ostatních skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy.
4.7.3.3.2
Hierarchické členění ÚSES
V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a místní.
Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou
rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu.
Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu – např.
pahorkatiny, široké říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá
společenstva v různém stupni vývoje a pozměnění lidskou činností.
Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení místních prvků ÚSES na krajinu
se stává praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability.
4.7.3.3.3
Parametry ÚSES
Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba
dosáhnout pro zajištění funkčnosti prvku:
Nadregionální biocentrum
Nadregionální biokoridor
Regionální biocentrum
Regionální biokoridor
Místní biocentrum
Místní biokoridor
175
1 000 ha
šířka osy min. 40 m, nárazníkové zóny
dle možností, do cca 2 km
10 – 60 ha (v závislosti na funkčním parametru a
reprezentativnosti ekosystému)
šířka 20, 40, 50 m, délka max. 500, 700, 1000 m,
(podle cílových ekosystémů) přerušení je možné do
150 m (pokračuje-li v parametrech místních)
0,5 - 6 ha (v závislosti na funkčním parametru a
reprezentativnosti ekosystému)
min. šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost
přerušení na 80 m
4.7.3.3.4
odůvodnění
Zdůvodnění návrhu parametrů navrhovaného ÚSES
ÚPO navržené parametry prvků ÚSES vycházejí z metodiky navrhování ÚSES při zohlednění
místních podmínek řešeného území.
Charakteristiky jednotlivých prvků ÚSES jsou uvedeny v textové části ÚPO a uvádějí kód, typ a
rozlohu prvku, ve kterém katastrálním území je umístěn, do které skupiny typů geobiocénů je
zařazen, jeho funkčnost, reprezentativnost, podobnost, typ biotopu – stav a cíl a jeho cílovou
druhovou skladbu. Tyto charakteristiky musí být dodržovány při navrhování ÚSES podrobnější
projektovou dokumentací.
Je páteří celého systému, proto je jeho funkce podpořena parametry, schopnými zajistit jeho funkci i
v problematickém urbanizovaném území.
Nadregionální biokoridory jsou vymezeny zpravidla v šířce 80 m a více (v údolích řek zabírají
zátopové území, případně i širší území). Vždy se jedná o biokoridor složený, po cca 600-700 m jsou
vkládána biocentra místních parametrů (min. 3 ha).
Biokoridor je vymezen po obou stranách řeky, jako cílové společenstvo se doporučuje mozaika
lužních porostů, bylinných společenstev s drobnou krajinnou zelení přirozené skladby, mokřadních
ekosystémů. U biocenter je žádoucím cílem lesní společenstvo, odpovídající stanovišti.
V případě lesních biocenter a biokoridorů v pahorkatině je vždy cílovým společenstvem les
s odpovídající druhovou skladbou.
Regionální ÚSES
Regionální biokoridor je opět složeným prvkem, biokoridor o šířce zpravidla 50 m je posílen
vloženými místními biocentry po cca 600-700 m. Tato mají výměru min. 3 ha. Regionální biocentra
lesního charakteru mají výměru min. 30 ha.
V případě řeky Lučiny je do biokoridoru vždy zahrnuta celá rozloha nivy, šířka je tedy značně
proměnlivá.
Místní ÚSES
Vzhledem k výrazně zmenšenému rozsahu místních tahů v řešeném území jsou ponechané tahy
podpořeny větší šířkou místního biokoridoru, a to mezi 30 a 40 m, v kolizních místech zúžených na
povolenou hranici 15-20 m.
Výměra místních biocenter zůstává min. 3 ha. Délka biokoridoru mezi biocentry je max. 2 km.
Interakční prvky jsou vymezeny dle stávajících podmínek, nejmenší šířka by však měla dosahovat
alespoň 6 m.
4.7.3.1
Návrh ÚSES z hlediska bioty
Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou
přirozených, pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou
bioty. Obecně nejbohatšími systémy jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak
následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a
Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a odvalů na Slezské
Ostravě a Hrušově.
Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující
subprovincii Krkonošsko-Jesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží
k subprovincii Krkonošsko-Jesenické.
Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi
jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem,
babykou a v sušší variantě lípou a habrem.
Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší.
Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště
podmáčených dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a
habru, méně již jasanu. Vyšší polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem
letním), habrem, břízou, jedlí.
Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská
brána, Nízký Jeseník.
176
odůvodnění
Převládajícími společenstvy jsou v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních
vyšších teras dubové bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové
bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy, jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na
kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem.
Území je řazeno do 3. - 4. vegetačního stupně, převládají společenstva:
3B3-4
dubové bučiny typické,
3-4BC4
javorové doubravy,
3-4BC4-5
jasanové olšiny,
3-4B3-4
bučiny typické, dubové bučiny,
doprovázená společenstvy
3-4 B3
bučiny typické,
3-4AB3
kyselé dubové bučiny.
Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých
řek), dále společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních výchozů
(Petřkovice) a ostrůvkovitá společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole).
Z hlediska entropicky podmíněných společenstev vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní
ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a mezofilních luk.
4.7.3.2
Návrh ÚSES z hlediska sídelní struktury řešeného území
Charakteristika sídelní struktury je uvedena v souvislosti s hodnocením podmínek pro vymezení
ÚSES.
Město Ostrava je dynamickým systémem, rozvíjejícím v současné době výrazně strukturu osídlení,
lehkého průmyslu a služeb. S tím souvisí nárůst potřeby stavebních míst pro průmysl, bydlení,
občanské vybavení a potřeba rozvoje dopravy a technické infrastruktury.
Území s rozptýlenou zástavbou rodinného charakteru jsou nyní zahušťovány další obytnou
zástavbou, okraje města osídlují rozlehlé průmyslové zóny vznikající ve volné krajině. Nové dopravní
tahy vytvářejí prstence po obvodu zastavěné části města, vznikají nové křižovatky a kruhové
objezdy.
Přes tyto směry vývoje jsou jednotlivé části města stále ještě velmi výrazně rozdílné, jak po stránce
hustoty, typu zástavby a infrastruktury, tak po stránce rozlohy a charakteru zeleně.
Tato různá specifika zásadním způsobem ovlivnila a budou dále ovlivňovat vstupní hlediska návrhu
ÚSES v prostoru města Ostravy.
Územím s největší hustotou zástavby jsou městské části Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice,
Mariánské Hory a Hulváky, Ostrava – Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský charakter
zástavby s malým podílem zeleně. Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální, ve větší
míře se vyskytují antropogenní útvary s různým stupněm sukcese (samovolný proces osídlování
vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou neudržovaných
ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů.
Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů
s rodinnou zástavbou. Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby:
Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické
menším jádrem s navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad,
rozptýlené zeleně přirozeného charakteru a lesů,
Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťákovice, Lhotka, Koblov
jsou typické sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou polností a
lesů, zeleň sídla je zastoupena zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo.
Pro vymezování a návrh ÚSES jsou v zájmovém území rozdílné podmínky, dané z velké části
historicky podmíněným obrazem a strukturou jednotlivých částí města. Návrh ÚSES využívá a
zohledňuje rozsáhlejší plochy zeleně, zejména lesů, ať již hospodářských nebo zvláštního určení, při
vymezování biocenter a biokoridorů všech hierarchických skupin. Plochy biocentra nadregionálního
a biocenter regionálních přebírá z nadřazené územně plánovací dokumentace a upřesňuje jejich
rozsah do podrobnosti územního plánu se zohledněním současně platné katastrální mapy. Návrh
ÚPO neomezuje rozsah těchto prvků ÚSES, spíše navrhuje jejich rozšíření. Při vymezování
nadregionálních a regionálních biokoridorů vychází návrh ÚPO z nadřazené územně plánovací
dokumentace a upřesňuje jejich rozsah dle platné metodiky pro vymezování prvků ÚSES v
podrobnosti územního plánu. Návrh ÚSES se snaží podle místních podmínek dodržet úkoly dané
ZÚR MSK pro územní plánování, a to dodržet alespoň minimální parametry biocenter a biokoridorů
ve smyslu platných metodik pro vymezování ÚSES. Vymezení biokoridorů sleduje co nejméně
177
odůvodnění
kolizní a pokud možno nejkratší trasu mezi biocentry při zohlednění krajinných a biotických hodnot
území. Biokoridory propojují potencionálně nebo reálně funkční plochy zeleně současně
nezastavěného území při zohlednění minimálních parametrů ve smyslu platných metodik pro
vymezování ÚSES.
Území Slezské části města s rozptýlenější zástavbou a lesními celky (Bartovice, Heřmanice,
Michálkovice) je pro vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území s menšími koncentrovanými
sídly, které svou zastavěnou částí často neumožňují průchod prvku ÚSES a zásadním způsobem
přerušují přirozenou průchodnost krajiny.
4.7.3.1
Zdůvodnění návrhu ÚSES na území Ostravy
Cílem návrhu územního systému ekologické stability je vytvořit na území města Ostravy ÚSES, který
bude akceptovatelný jak z hlediska svého poslání, tak i z hlediska možností dalšího rozvoje území:
uvede do souladu hustotu a velikostní parametry skladebných prvků ÚSES,
podpoří a maximálně posílí nadregionální tahy ÚSES, které tvoří páteř krajiny v širším
kontextu a mají zásadní význam jako dálkové trasy,
podpoří regionální tahy ÚSES, které významně doplňují nadregionální trasy a jsou
genofondovou bankou daného krajinného typu,
zachová z původně navržených místních tras hlavní tahy zajišťující propojení prvků ÚSES
vyšší hierarchie a vytvářející základní síť ekologicky stabilnějších ekosystémů
podpoří jejich funkčnost dostatečnou šířkovou dimenzí (30 – 40 m).
Návrh ÚSES ÚPO respektuje principy řešení nadregionálních a regionálních tahů ÚSES dané
Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a upřesňuje jejich vymezení, event. trasování,
včetně koordinace s dalšími koridory a plochami nadmístního významu.
4.7.3.2
Zdůvodnění struktury ÚSES
(odůvodnění článku 5.4.2 Koncepce struktury ÚSES v textové části)
Návrh vedení dvou nadregionálních tahů, tvořících hlavní páteř ÚSES využívá prostředí toku velkých
řek – Odry a Ostravice. Prostředí podél řeky Opavy využívá další nadregionální tah, pokračující
směrem na Opavsko. Podél řeky Lučiny je trasován regionální tah, směřující k Šenovu a Havířovu.
Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci
biokoridor podél Lučiny, ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované
regionální a nadregionální tahy reprezentují společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny
na záplavových územích plochých niv velkých řek.
Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva
nadregionální tahy po hranicích řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích
a zalesněných plochých hřbetech v k.ú. Bartovice, Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část
území na k.ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou zastoupeny regionálním
biocentrem a dále složeným biokoridorem.
Na k.ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah,
zajišťující reprezentativní společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na
kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je
spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry. Tento je reprezentován kvalitou
i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným regionálním
biokoridorem na Černý les.
Uvedené hlavní tahy doplňuje síť místních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti
Staré a Nové Plesné jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení.
Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších rozměrů,
v některých případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru.
Rozmístění a rozsah územního systému ekologické stability bylo stanoveno na základě pěti
základních kritérií:
rozmanitost potenciálních ekosystémů daný pestrostí relativně trvalých přírodních podmínek
– skupiny typů geobiocénů (STG),
prostorové vazby potenciálních ekosystémů – vedení biokoridorů, existence bariér,
neumožňující migraci,
minimální nutné prostorové a časové parametry – minimální velikost biocenter a délky
biokoridorů,
aktuální stav krajiny z hlediska endogenní ekologické stability jednotlivých částí.
společenské záměry a limity v souvislosti s celkovou koncepcí rozvoje a možnosti využití
krajiny (střet prvků ÚSES s investičními zájmy).
178
odůvodnění
4.7.3.3
Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES
(odůvodnění článku 5.4.3 Vymezení podmínek pro jednotlivé tahy ÚSES v textové části)
NRBC 1-1 Poodří (dle ZÚR BC 92 Oderská niva) a NRBK 1 (dle ZÚR K 100 – Odra)
Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami,
rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem
s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se
zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné
řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí.
Navržené nadregionální biocentrum je součástí páteřního systému ÚSES. Biocentrum je mozaikou
vodou ovlivněných společenstev starých říčních ramen, mokřadů, vlhkých luk a luhu. Za daného
stavu je lze považovat za fungující. Jedná se o biocentrum reprezentativní pro bioregion 2.4.
Pooderský. Jednoznačně je umístěné v údolní nivě Odry mezi Ostravou – Svinovem a střední části
CHKO Poodří, převážně na území CHKO. Cílové ekosystémy jsou nivní, vodní a luční.
Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze považovat
za funkční pouze v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k.ú. Polanky, Proskovice, Stará
Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov). Výše po toku řeky je funkce biokoridoru snížena regulací
koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy jsou pokryty bylinným – často
ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové porosty se
vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního neofytu křídlatky.
Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních formací
s přirozenou skladbou dřevin.
Dle ZÚR MSK je navržena nivní osa (NRBK K100 – nivní osa) a vodní osa (NRBK 100 – vodní osa).
Pro vodní osu platí jednoznačná lokalizace trasy bezprostřední vazbou na vodní prostředí v korytě
Odry. Nivní osa je vedena souběžně s vodní osou s vazbou na stávající lužní porosty
a doprovodné porosty vodního toku.
Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy
jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji.
Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru. V prostoru Koblovských
jezer je navrženo nové regionální biocentrum, posilující celý nadregionální tah.
NRBK 2 – Ostravice (dle ZÚR MSK K 101 – nivní osa a K 101 – vodní osa)
Řeka Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik
drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné
porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi
mezernaté, v centru města chybějí úplně.
Navržený nadregionální tah ÚSES podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou
pánví, je však po stránce funkčnosti velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční.
Uspokojivě biokoridor funguje na k.ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi
problematický (sevření zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné
dodržet parametry délky biokoridoru (max. 700m), není možno umístit místní biocentrum
odpovídajícího charakteru.
Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou.
Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických stanovišť
s jejich specifickou sukcesí (MBC na haldě Hrabůvka, Interakční prvek na Hrušovské haldě-téměř
stepní charakter vegetace).
Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí dosahující
minimálních parametrů.
NRBK 3 – Opava (dle ZÚR MSK K 96 – nivní osa a K 96 – vodní osa)
Řeka Opava přitéká ze severu a vlévá se do Odry.
Přináší velké množství vody, tok je veden velkými oblouky v široké nivě, hluboce se zařezávající do
pahorkatiny (Hošťákovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující.
Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k.ú. Martinov.
179
odůvodnění
Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa
a rozptýlené stromové zeleně. Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými
formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch.
Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta.
Tah je reprezentován regionálním biocentrem Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy
mokřadů.
NRBK 4 – Slezská Ostrava (dle ZÚR MSK K 98 – MH – MB)
Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících
lesních porostech. Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se
vyskytuje v severní části při napojení na RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu přes
nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“).
Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou dálnice
a navazující nové trasy hlavního tahu na Rychvald.
Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les, regionální
biocentrum Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená stanoviště
široké nivy Odry. Regionální tah je na ně navázán segmentem s výměrou místního biocentra, od
něhož dále na severovýchod pokračuje větev regionálního biokoridoru (přes hranice města). Toto
biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních navážek v návaznosti na Vrbickou
stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury a louku lesem.
NRBK 5 – Jih (dle ZÚR MSK K 99 – MH – MB)
Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po
stávajících lesních komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru.
RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím a živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší
stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je lesním komplexem s místy přirozenější
druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury.
Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech, kde
jej protíná „jižní tangenta“.
V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která prochází
pod mostem dostatečně kapacitním propustkem pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa,
procházející spolu s novou cestou pod zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za
podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem dopravy).
Regionální ÚSES
Regionální biokoridor 10 - Lučina
Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov).
Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter
meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád
řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy.
Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými
doprovodnými porosty. Na výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní
biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní prvky do trasy biokoridoru (např. MBC 10-2).
Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku hlavního dopravního tahu do
Havířova.
Regionální biokoridor 11 - Petřkovice
Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální biocentrum
11-1 Landek, obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu pahorkatiny s nivou
Odry. Kontrastní charakter obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje význam uvedeného
biocentra, které je poněkud nedostatečně napojeno na Černý les za hranicemi města. Propojení
středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno, část pokrývají oplocené zahrady.
Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih
Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a místní biocentrum
12-12, vymezené na lesních porostech. Biokoridor a část místních biocenter jsou navrženy na orné
půdě, prostup pod dálnicí směrem k Poodří je řešen pod estakádou ve Svinově.
180
odůvodnění
Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever
Za funkční lze považovat RBC 13 -1 s navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně na
Plesnou. Uvedené prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického
podhůří, vymezené na stávajících porostech. Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti
kvalitním smíšeným či listnatým lesem.
Spojující biokoridor je navržen na orné půdě o minimální šířce 50m.
Regionální biokoridor 14 - Proskovice
Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od Poodří
do pahorkatiny Podbeskydí.
Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukem, javorem, habrem, které jsou
kvalitní reprezentativní biocenózou.
Regionální biokoridor 15 - Polanka
Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých savců z
Nízkého Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený většinou po
orné půdě, na území Ostravy u hranice s Klimkovicemi je vymezen o minimální šířce 25m s tím, že
stejná šířka bude vymezena i na území obce Klimkovice. Pro vedení biokoridoru je využita údolnice
drobného toku a skupiny krajinné zeleně.
Místní ÚSES
Místní trasa č. 100
Místní tah spojuje nivu Ostravice a Lučiny s lesním komplexem v Heřmanicích. Prochází většinou po
stávajících porostech. Zdrojovým biocentrem je halda EMA s přilehlými porosty.
Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím. Je
zastoupen dvěma od sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích
v zemědělské krajině k.ú. Stará Bělá a Proskovice.
Místní tah prochází zemědělskou krajinou v k.ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší část
prvků je vymezena na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307 (vysoká
kvalita).
Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je navrženo
k zachování.
Původní krátká trasa s jedním biocentrem, která byla původně podpůrným tahem RBK 12, sevřeným
průmyslovou zónou byla zrušena.
Probíhá po hranici města v k.ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti
navržen po orné půdě. Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny.
Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva luk
s drobnou zelení v údolí Plesenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní
hranici města Ostravy s obcí Děhylov.
Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se zalesněným
podhůřím. Vyskytují se zde unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suché a chudé
stanoviště temen a svahů pahorkatiny. Tah je celkově kontrastně-modální.
Místní trasa 800
Na základě doporučení dotčeného orgánu, OOŽP MMO byla severní větev místní trasy č. 800, která
probíhá podél Černého potoka k MBC na odvalu bývalého dolu Šverma, zrušena. Zrušená severní
větev místní trasy ÚSES č. 800 byla tvořena skladebnými prvky č. 800 až 806 a interakčním prvkem
č. 0-14.
Z trasy 800 byla zachována pouze její samostatná, prostorově oddělená, jižní větev, tvořená místním
biocentrem MBC 807 a místním biokoridorem MBK 808.
181
odůvodnění
Rušená větev je v téměř celém průběhu nefunkční, sevřená mezi plochy průmyslu a plochy dopravy.
Skladebné prvky ÚSES, které lze v rámci trasy považovat za alespoň částečně funkční jsou
negativně ovlivněny přítomností starých ekologických zátěží (např. chemická skládka v místním
biocentru MBC 805).
Zásadní, nepřekročitelnou a trvalou překážkou pro fungování trasy je existující kolejiště Českých
drah o šířce cca 150 m.
Z těchto důvodů nelze předpokládat, že by rušená trasa mohla vůbec kdy splňovat kritéria uvedená
v odst. 1), písm. a), § 3, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem
k Černému lesu za hranicí řešeného území. Je ve většině délky částečně funkční (drobná rozptýlená
zeleň, nová alej).
Interakční prvky
Interakční prvky jsou směrnou částí ÚSES, jejich role je významná.
V rámci řešeného zemí je vymezeno 23 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří
Hrušovská halda s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin a
dřevin.
4.7.3.4
Přípustné a nepřípustné aktivity v ÚSES
Vzhledem k rozmanitosti lidských zájmů a činností nelze podchytit a uvést všechny případy možných
kolizí s funkcí ÚSES v území, jsou vyjmenovány pouze základní zásady pro použití v rozhodovacích
procesech o jednotlivých aktivitách.
Vždy je třeba navrhované aktivity posoudit individuálně pro každý případ, v mnoha situacích je není
nutno striktně vyloučit, ale stanovit podmínky, za kterých mohou být realizovány a provozovány.
Obecně platí, že funkce biocenter a biokoridorů nesmí být zásadním způsobem narušena a toto
kritérium vylučuje většinu záměrů, přinášejících větší zábor půdy a nárůst hluku a dopravního ruchu.
Vzhledem k tomu, že prvky ÚSES (jak stávající – funkční, tak navrhované) zahrnují čtyři základní
typy ploch s rozdílným způsobem využití (lesy, louky, krajinná zeleň, parky), jsou uvedeny pro
každou plochu zvlášť přípustné a nepřípustné aktivity v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití
ploch s rozdílným způsobem využití.
4.7.4
Krajinný ráz
(odůvodnění oddílu 5.5 Krajinný ráz v textové části)
Pravidla ochrany krajinného rázu jsou členěna do dvou úrovní
podmínky ochrany krajinného rázu,
doporučení k ochraně krajinného rázu.
4.7.4.1
Podmínky ochrany krajinného rázu
ÚPO člení území města pro účel stanovení podmínek ochrany krajinného rázu (ve smyslu ust. §12,
odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb.) na plochy rozlišené podle charakteru a způsobu využití (v textové části
ÚPO část 5 Koncepce uspořádání krajiny).
Plochy zastavěného území a zastavitelné plochy jsou dle způsobu urbanizace děleny na:
plochy kompaktní městské zástavby charakteru blokového uspořádání (MZB),
plochy rozvolněné zástavby relativně nových městských celků sídlištního charakteru (MZS),
plochy průmyslových areálů (ZP),
plochy zástavby původních samostatných obcí charakteru bydlení v rodinných domech (ZV),
plochy rekreační (ZR),
plochy přírodního charakteru v zastavěném území (ZZ),
plochy specifického využití (sportovní areály, hřbitovy, apod.) (ZS).
Plochy jsou graficky vymezeny ve výkrese: V2.1 – Hlavní výkres – Koncepce uspořádání krajiny
Těchto sedm typů ploch se skládá z ploch rozdílného způsobu využití. Platí pro ně podmínky
stanovené v textové části ÚPO:
v oddílu 5.1 Priority koncepce uspořádání krajiny.
v oddílu 3.8 Všeobecná prostorová regulace,
182
odůvodnění
pro jejich zastavitelné a přestavbové plochy platí konkrétní podmínky prostorové regulace,
obsažené v části 3 Urbanistická koncepce v článcích 3.2.2 Plochy přestavby a 3.2.3
Zastavitelné plochy.
Tyto podmínky jsou chápány rovněž jako podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté
s orgánem ochrany přírody. Záměry (stavby, zařízení, činnosti a využití území) navrhované v
zastavěném území a zastavitelných plochách, se neposuzují z hlediska ochrany krajinného
rázu.
4.7.4.2
Doporučení k ochraně krajinného rázu
Vstupním podkladem pro řešení ochrany krajinného rázu byly ZÚR MSK. Dalším podkladem byly
zejména údaje o geologické stavbě a geomorfologickém členění území, biogeografickém členění na
úrovni bioregionů a biochor, územně analytické podklady, letecké snímky a údaje z pozemního
průzkumu území.
Požadavky ochrany krajinného rázu vymezené v ZÚR MSK nemohly být v celém rozsahu
zapracovány do ÚPO, protože nerespektují současnou souvislou zástavbu Ostravy, vymezují
ochranu krajinných horizontů v lokalitách, odkud se z místa pozorovatele vůbec nemohou uplatnit a
nezohledňují odpovídajícím způsobem kulturní a krajinné hodnoty území Ostravy.
Identifikované přírodní hodnoty krajinného rázu jsou zobrazeny ve schématu grafické části
odůvodnění: Krajinný ráz – přírodní hodnoty (SK1), kulturně - historické hodnoty ve schématu
grafické části odůvodnění: Krajinný ráz - kulturně–historické hodnoty (SK2).
ÚPO člení území města Ostravy z hlediska krajinného rázu na oblasti krajinného rázu. Oblasti
krajinného rázu jsou individuální územní jednotky, pro každou jednotku jsou navržena konkrétní
doporučení k ochraně krajinného rázu. Doporučení byla respektována při zpracování koncepce
ochrany a rozvoje hodnot území obce v návrhu ÚPO, zejména při návrhu urbanistické koncepce,
koncepce veřejné infrastruktury, koncepce uspořádání krajiny a při návrhu prostorové a funkční
regulace pro vymezené plochy, kde jsou rovněž zohledněny zásady o rozhodování o změnách
v území stanovené Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále ZÚR MSK) pro jimi
vymezené krajinné oblasti a pro dotčené typy krajiny.
V ÚPO jsou oblasti krajinného rázu chápány a vymezeny jako krajinné celky s podobnou přírodní,
kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejich typických znaků, který se
výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách, či v některé z nich, a který může zahrnovat
více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky,
nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
V ZÚR MSK zpracované vymezení oblastí krajinného rázu mohlo být respektováno pouze částečně,
protože vychází z odlišné metodiky než ÚPO a jejich měřítko umožňuje spíše schématické
zpracování problematiky. Zatímco v ZÚR MSK vycházejí vymezené oblasti krajinného rázu
především z antropogenních znaků krajiny a jejich historických souvislostí, ÚPO vymezuje oblasti
krajinného rázu především na základě geomorfologických znaků a přírodních charakteristik území.
ZÚR MSK zařazuje Ostravu do čtyř krajinných oblastí: Ostravsko-Karvinsko, Oderská brána,
Opavsko a Nízký Jeseník, přičemž pro Ostravu je dominantní oblast Ostravsko-Karvinsko s
převládajícími typy krajin: krajina sídelní a krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností. Další
významnou krajinnou oblastí, která zasahuje na území Ostravy je Oderská brána s převládajícími
typy krajin: krajina polní, krajina s vyšším podílem vodních ploch a krajina zemědělská harmonická.
Na nejzápadnější část území Ostravy, městské obvody Krásné Pole a Plesnou, zasahuje krajinná
oblast Nízký Jeseník, krajinná oblast Opavsko zasahuje na severní část městského obvodu
Petřkovic.
Zásady pro rozhodování o změnách v území stanovené ZÚR MSK pro jimi vymezené krajinné
oblasti a pro dotčené typy krajiny, zejména:
pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného
území,
zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění
podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny,
chránit plochy stávající městské zeleně,
podporovat vymezování ploch veřejné zeleně;
podporovat vymezování nových veřejných prostranství,
pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields,
183
odůvodnění
podporovat asanace, rekultivace a revitalizace ploch starých ekologických zátěží,
podporovat polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotčených těžbou a
úpravou černého uhlí ve vazbě na vlastnosti, požadavky a hygienické podmínky okolního
území,
chránit technické památky souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo
hutnictvím železa, příp. podporovat jejich adaptaci pro další využití (např. občanské
vybavení),
chránit ekologicky cenné biotopy v lokalitách s vazbou na segmenty ÚSES,
chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry,
nevytvářet nové pohledové bariéry,
novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území.
Jsou zapracována do doporučení ochrany krajinného rázu pro oblasti krajinného rázu vymezené
ÚPO a byly zohledněny při zpracování koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce v návrhu
infrastruktury a ploch rekultivačních, při stanovení prostorové regulace pro jednotlivé plochy
s rozdílným způsobem využití a při stanovení podmínek ochrany míst krajinného rázu.
Území města Ostravy je z hlediska krajinného rázu členěno na pět oblastí krajinného rázu (OKR):
OKR Vítkovská vrchovina,
OKR Oderská brána,
OKR Ostravská pánev,
OKR Orlovská plošina,
OKR Hlučínská pahorkatina.
Vymezení oblastí krajinného rázu je zobrazeno ve schématu grafické části odůvodnění: Krajinný ráz
– diferenciace území (SK3).
Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu platí následující doporučení k ochraně krajinného rázu:
OKR Vítkovská vrchovina
nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, zejména vertikálních,
chránit historické krajinné struktury,
respektovat charakteristiky vnějšího obrazu sídel a působení kulturních dominant (zejména
sakrálních staveb),
chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a
zastavěného území).
nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách,
chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v
suburbánní zóně,
podporovat odstraňování zástavby narušující obraz sídel,
OKR Oderská brána
chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry (vyvážený poměr
trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území),
nenarušovat významné pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb,
nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, neomezovat
působení historických dominant,
nepřipouštět zahušťování zástavby v lokalitách určených pro rodinnou rekreaci,
chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty,
nesnižovat prostupnost krajiny,
podporovat realizaci půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní
ochrana, prvky ÚSES, revitalizace vodních toků a nádrží),
vytvářet podmínky pro optimalizaci vodního režimu nivních krajinných segmentů a pro
zajištění jejich retenční funkce,
OKR Ostravská pánev
vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou
těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa,
184
odůvodnění
podporovat realizaci územních systémů ekologické stability,
chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty,
OKR Orlovská plošina
nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb,
OKR Hlučínská pahorkatina
chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy
a zastavěného území),
4.7.4.3
Místa krajinného rázu
ÚPO vymezuje na území města Ostravy dvě místa krajinného rázu. Místa krajinného rázu jsou
individuální územní jednotky, pro každou jednotku jsou navrženy konkrétní podmínky
k ochraně krajinného rázu. Podmínky byly zapracovány do textové části ÚPO.
Místo krajinného rázu – část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních
a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného
rázu od jiných míst krajinného rázu. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor
(konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území
typické díky své výrazné charakterové odlišnosti.
Základním vstupním podkladem pro vymezení míst krajinného rázu byly přírodní, kulturní
a historické hodnoty krajinného rázu znázorněné ve schématech grafické části odůvodnění
SK1 – Krajinný ráz – přírodní hodnoty a SK2 – Krajinný ráz – kulturně – historické hodnoty.
Pro místa krajinného rázu jsou stanoveny podmínky, které musí být respektovány při
územních a stavebních řízeních na stavby umístěné uvnitř vymezeného místa krajinného
rázu. Podmínky jsou uvedeny v textové části ÚPO.
MKR Landek
Popis charakteru místa
Území leží v severní části Ostravy na vyvýšeném ostrohu nad soutokem Odry a Ostravice
v nadmořské výšce 208-280 m na území katastrů Koblov a Petřkovice.
Z botanického hlediska převládají polonské dubohabřiny. Ostřicové dubohabřiny přecházejí plynule v
ostřicovou bučinu, místy pralesovitého charakteru. Pro tento porost jsou charakteristické velmi dobře
vyvinuté staré exempláře buku lesního, dosahující staří 140 let. Na jižních prosluněných svazích
Landeku přecházejí staré bučiny v zajímavé zakrslé doubravy s dubem zimním. Jediným zvláště
chráněným druhem rostliny této lokality je lilie zlatohlavá. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky
tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin.
Nejlépe prozkoumanými skupinami živočichů jsou měkkýši, brouci, ptáci a savci. Byli zde nalezeni
vzácní drabčíci a střevlíci. Přítomnost lesáka rumělkového svědčí o dobré kvalitě jádrových částí
lesních porostů pralesovitého charakteru. Staré doupné stromy jsou hnízdní příležitostí pro řadu
šplhavců. Mezi nejvzácnější patří strakapoud prostřední. Vhodné podmínky zde nacházejí i netopýři.
Lokalita je významná i z archeologického hlediska, neboť v reliéfu je možno sledovat působení lidské
činnosti od gravettienu (mladší paleolit) - dokladované nejstarší využití černého uhlí u nás a naleziště
Landecké Venuše, přes osídlení neolitické, osídlení lidem lužických popelnicových polí v mladší
době bronzové, slovanské hradiště, hrad Landek založený pravděpodobně v 11. století, až po
185
odůvodnění
intenzivní dolování uhlí započaté v roce 1782, jehož pozůstatky jsou do dnešního dne patrné v
podobě jam a poklesů (pinky) různých velikostí.
Zdůvodnění
Místo chráníme před znehodnocením, tj. činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu
a zároveň se snažíme eliminovat negativní znaky.
Snahou je vytvořit modelové území spojující ochranu přírody s krátkodobým rekreačním využitím
lokality v těsné blízkosti ostravské aglomerace. V roce 1998 zde byla postavena rozhledna. Prvním
krokem do budoucna bude obnova naučné stezky ukazující historický vývoj a současné přírodní
hodnoty území Landeku.
Tabulka 44:
Znaky dle §12
Znaky přírodní
charakteristiky
vč. přírodních
hodnot, VKP a
ZCHÚ
Znaky kulturní
charakteristiky
vč. kulturních
dominant
Znaky historické
charakteristiky
Znaky
estetických
hodnot vč.
měřítka a vztahů
v krajině
Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu, MKR Landek
Konkrétní identifikované
znaky a hodnoty
morfologie terénu
přirozené lesní porosty
volný výskyt vzácně lilie
zlatohlavé
vzácné živočišné druhy
výjimečné geologické
vrstvy s černým uhlím
RBC 11-1 Petřkovice
NPP Landek
těžba černého uhlí
technická památka
areál dvou
archeologických lokalit
slovanské hradiště
z 8.stol. n.l.
hrad Landek 11.-17. stol.
harmonické měřítko
přírodní rámec, bez dnešní
zástavby
cenné dílčí scenérie
s přírodními průmyslovými
dominantami
negativní působení
náletových rostlin
Klasifikace identifikovaných znaků
Dle pozitivních či Dle významu
negativních
v KR
projevů
pozitivní
zásadní
neutrální
spoluurčující
negativní
doplňující
neutrální
doplňující
pozitivní
doplňující
pozitivní
zásadní
Dle cennosti
jedinečný
význačný
běžný
význačný
běžný
jedinečný
pozitivní
pozitivní
spoluurčující
zásadní
význačný
jedinečný
pozitivní
pozitivní
negativní
neutrální
zásadní
zásadní
zásadní
spoluurčující
význačný
jedinečný
význačný
význačný
pozitivní
doplňující
jedinečný
pozitivní
spoluurčující
význačný
pozitivní
pozitivní
pozitivní
doplňující
spoluurčující
spoluurčující
běžný
význačný
význačný
pozitivní
zásadní
jedinečný
negativní
spoluurčující
běžný
MKR Poodří
Popis charakteru místa:
MKR Poodří se nachází v jižní části města Ostravy na pomezí Moravské brány a Ostravské pánve.
Území tvoří zachovalá údolní niva řeky Odry s pestrým mikroreliéfem. Poodří je typické a ojedinělé
zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. V národním
měřítku je významné charakterem přirozeně meandrujícího toku Odry s břehovými porosty,
navazujícími systémy mrtvých ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou
rozptýlenou zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rozlehlými rybničními soustavami. Území je
místem výskytu řady ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Průmyslové a
zemědělské objekty a zástavba individuálního bydlení zasahují do MKR Poodří pouze okrajově.
V nejhodnotnějších partiích nivy Odry byla v roce 1991 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Poodří.
Jedná se o světově významné mokřadní území Ramsarské konvence a součást evropské soustavy
Natura 2000 – Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Poodří.
Zdůvodnění:
Místo krajinného rázu chráníme před znehodnocením, tj. činnostmi snižujícími jeho estetickou a
přírodní hodnotu a zároveň se snažíme eliminovat negativní znaky.
186
odůvodnění
Tabulka 45:
Znaky dle § 12
Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu, MKR Poodří
Konkrétní identifikované znaky a
hodnoty
• plochý reliéf nivy
• Odra – přírodní charakter toku, vytvářející
meandry, slepá a odstavená ramena
• přítoky Odry s přirozeným charakterem
koryta (Polančice)
• vodní režim Odry a přítoků, umožňující
existenci nivních společenstev
• mokřady, tůně
Znaky přírodní • soustavy rybníků
charakteristiky
• vodní fauna (ptáci, obojživelníci…)
• makrofytní vegetace stojatých a tekoucích
vod
• nivní louky s přírodě blízkým charakterem
• zachovalé části lužních lesů
• břehové porosty
• solitérní stromy, rozptýlená zeleň
• kulturní louky
Znaky kulturně - • okrajové části sídel
historické
• rybniční hráze, kanály a příkopy pro
charakteristiky
přivádění vody do rybníků.
• cenné scenérie s průhledy a výhledy z
Znaky
dílčích prostorů nivy
estetických
hodnot,
• přírodní charakter řeky Odry s vyvinutými
harmonického
meandry, břehovými porosty, lužními lesy,
měřítka a vztahů přírodními vodními prvky a nivními loukami
Klasifikace identifikovaných znaků
Dle
Dle významu v Dle cennosti
pozitivních
KR
či
negativních
projevů
pozitivní
zásadní
jedinečný
neutrální
spoluurčující
význačný
negativní
doplňující
běžný
• pozitivní
• zásadní
• význačný
• pozitivní
• zásadní
• jedinečný
• pozitivní
• zásadní
• význačný
• pozitivní
• zásadní
• jedinečný
• pozitivní
• pozitivní
• pozitivní
• zásadní
• zásadní
• zásadní
• význačný
• význačný
• význačný
• pozitivní
• spoluurčující
• význačný
• pozitivní
• pozitivní
• pozitivní
• pozitivní
• pozitivní
• neutrální
• zásadní
• zásadní
• zásadní
• zásadní
• doplňující
• spoluurčující
• význačný
• význačný
• význačný
• význačný
• běžný
• běžný
• pozitivní
• zásadní
• význačný
• pozitivní
• zásadní
• význačný
• pozitivní
• zásadní
• jedinečný
Místa krajinného rázu jsou graficky vymezena ve výkrese:
V2.1 – Hlavní výkres – Koncepce uspořádání krajiny
Vymezení oblastí a míst krajinného rázu je zobrazeno ve schématu SK3 - Krajinný ráz –
diferenciace území.
4.8
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ
(odůvodnění části 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření
k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám
vyvlastnit v textové části)
ÚPO vymezuje plochy pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a plochy pro
asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám v souladu s § 170 zákona č.183/2006 Sb.
odejmout nebo omezit. Umístění ploch pro veřejně prospěšné stavby a opatření zohledňuje limity a
hodnoty území, ekonomii provedení stavby a vazby na související stavby nebo zařízení.
Nedílnou součástí vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a opatření příloha č.III–odůvodnění
Výpis pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými opatřeními a
plochami pro asanaci, která specifikuje dotčené pozemky.
4.9
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV
Územní plán vymezuje plochy a koridory územních rezerv pro liniové dopravní stavby a stavby
technické infrastruktury na celém území města a dále plochy pro výhledovou městskou zástavbu
umístěné mimo zastavěné území obce. Územní rezervy vymezují plochy pro předpokládané směry
rozvoje města a chrání je před takovým využitím, které by zamezilo nebo podstatně snížilo možnost
jejího cílového využití. Využití ploch a koridorů územních rezerv je podmíněno vydáním změny
územního plánu.
187
odůvodnění
4.10 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU
ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE
ÚPO vymezuje nad rámec ZÚR MSK následující záležitosti nadmístního významu:
Tabulka 46:
Nadmístní význam
Číslo
plochy
Název stavby
Úsek
Typ stavby
Druh
komunikace
Stavbou dotčená
katastrální území
DK 11
Přeložka
Martinovské
Masokombinát hranice Děhylova
novostavba
významná
Martinov ve Slezsku
sběrná 2 pruh
DZ
11/R
DZ
12/R
LRT Ostrava Orlová II
LRT Ostrava Hlučín
Záblatská - hranice rekonstrukce
Rychvaldu
a dostavba
Slovenská - hranice
novostavba
Ludgeřovic
LRT
Heřmanice
LRT
Přívoz, Petřkovice u
Ostravy
Součásti stavby
přeložka
tramvajové
smyčky
Pro zkvalitnění dopravní vazby Hlučín - Ostrava (Poruba) je navržena přeložka Martinovské,
ve významu silnice II. třídy, která bude tvořit obchvat Martinova a Děhylova. Přeložka je
vedena v koridoru s minimálním kontaktem s obytným územím. Komunikace bude po
výstavbě Severního spoje převádět z ulice 17. listopadu významnou část dopravní zátěže
směřující do oblasti Hlučínska.
Trasa regionální lehké kolejové dopravy (LRT) Ostrava – Orlová využívá stávající těleso
železniční vlečky.
Cílem tohoto dopravního spojení je zvýšení kvality osobní dopravy z Orlové do Ostravy při
minimalizaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, zejména emisí výfukových plynů.
Navržené trasy zohledňují hustotu zástavby, kapacitu bytového fondu a předpokládané
počty přepravovaných osob v obsluhovaném území.
Trasa regionální lehké kolejové dopravy (LRT) Ostrava – Hlučín.
Cílem tohoto dopravního spojení je zvýšení kvality osobní dopravy z Hlučínska do Ostravy
při minimalizaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, zejména emisí výfukových plynů.
Navržené trasy zohledňují hustotu zástavby, kapacitu bytového fondu a předpokládané
počty přepravovaných osob v obsluhovaném území.
188
odůvodnění
189
odůvodnění
5 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ
NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení je zpracováno zvlášť pro zemědělský
půdní fond (ZPF) a zvlášť pro pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL).
5.1
KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
5.1.1 Třídy ochrany ZPF
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou
bonitované půdně ekologické jednotky. Vymezení bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále
BPEJ) bylo provedeno v letech 1973-1980 jako logické vyústění dokončeného Komplexního
průzkumu půd ČR. Od roku 1998 je aktualizace vymezení a mapování BPEJ pojata jako trvalá
činnost řízená Ústředním pozemkovým úřadem MZe ČR. V roce 2011 vešla v platnost vyhláška č.
48/2011, která novelizuje zařazení půd do BPEJ a stanovuje třídy ochrany.
Pomocí pětimístného kódu se charakterizují jednotlivé BPEJ a stanovuje se jejich rozřazení do
5 tříd ochrany zemědělské půdy.
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné,
a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné.
Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné
a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné.
Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností
v rámci příslušného klimatického regionu.
Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen
omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu.
Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze
předpokládat efektivnější nezemědělské využití.
5.1.2 Kvalita zemědělského půdního fondu
Vzhledem ke geomorfologickému charakteru území města Ostravy, nivní poloze na soutoku 4 řek,
byly v řešeném území vytvořeny podmínky pro vznik poměrně úrodné orné půdy vyšší bonity.
Zemědělská půda tvoří cca 40% rozlohy Ostravy, z toho 33,25% tvoří půdy I. třídy ochrany ZPF,
24,02% II. třídy ochrany. Tato skutečnost představuje výrazné omezení rozvoje zejména ploch
bydlení, veřejné infrastruktury a výroby. Snahou návrhu ÚPO je zachování kvalitních zemědělských
půd a zabránění úbytku ucelených zemědělsky obhospodařovaných ploch.
Výchozím podkladem pro vyhodnocení kvality zemědělského půdního fondu jsou BPEJ.
BPEJ jsou charakterizovány pětimístným číselným kódem.
První číslice kódu vyjadřuje klimatický region – území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami
pro růst a vývoj zemědělských plodin.
Druhá a třetí číslice kódu vyjadřuje hlavní půdní jednotku (HPJ) – účelové seskupení půdních forem
příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným
substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo
morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením.
Čtvrtou číslicí kódu je vyjádřeno utváření povrchu zemědělského pozemku – sklonitost
a expozice ke světovým stranám.
Pátou číslicí kódu je vyjádřena skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici
k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm a hloubka půdy.
Ostrava je zařazena do klimatického regionu 6 – mírně teplý (až teplý), vlhký.
5.2
ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
5.2.1 Zásady záboru půdního fondu
Návrh ÚPO respektuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění
zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášku MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti
ochrany zemědělského půdního fondu a Metodický pokyn MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 k odnímání
půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 1. 10. 1996 s účinností od 1. 1. 1997.
190
odůvodnění
Návrh ÚPO respektoval při vymezování zastavitelných ploch následující zásady ochrany
zemědělského půdního fondu:
Pro nezemědělské účely používat především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a
nedostatečně využité pozemky v zastavěném území.
Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno
zejména:
o co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické
a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací,
o odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu,
o při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování
zemědělského půdního fondu,
o po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní
úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších
funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí
lesa respektuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon).
5.2.2 Metodika zpracování vyhodnocení záboru ZPF
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na
pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen vyhodnocení záborů půdy) je zpracováno podle
zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb.,
vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského
půdního fondu, Metodického pokynu MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského
půdního fondu ze dne 1. 10. 1996 s účinností od 1. 1. 1997 a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o
změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Vyhodnocení záboru půdy slouží orgánům
ochrany zemědělského půdního fondu k posouzení předpokládaného záboru zemědělské půdy
v jednotlivých lokalitách navržených k výstavbě.
V souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., je část „Vyhodnocení předpokládaných důsledků
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ obsahem
textové části Odůvodnění územního plánu a je znázorněn v grafické části tohoto Odůvodnění ve
výkrese: O3 - Předpokládaný zábor půdního fondu.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPO na ZPF dle přílohy č. 3
Vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, obsahuje
v textové části Odůvodnění územního plánu:
údaje o rozsahu záboru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o záboru
zemědělské půdy dle zařazení do I., II. a ostatních tříd ochrany ZPF, členěné dle
katastrálních území,
údaje o rozsahu záboru půdy s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem zlepšení
půdní úrodnosti,
údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území a o ekologické stabilitě území,
zdůvodnění navrhovaného řešení při zohlednění zásad ochrany zemědělského půdního
fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů,
v příloze č.I - odůvodnění, v nedílné součástí opatření obecné povahy, kterým je tento územní plán
vydáván:
údaje o celkovém rozsahu záboru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o
druhu pozemku dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně
ekologických jednotek a do tříd ochrany,
údaje o rozsahu záboru půdy s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem zlepšení
půdní úrodnosti,
v grafické části Odůvodnění územního plánu:
znázornění průběhu hranic katastrálních území a hranice města Ostravy,
znázornění průběhu hranic zastavěného území obce,
údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech,
vyznačení hranice dobývacího prostoru nebo chráněného ložiskového území.
191
odůvodnění
Pro vyhodnocení záborů ZPF bylo zohledněno:
průběžně aktualizovaná katastrální mapa
hranice katastrů
druhy pozemků dle katastru nemovitostí
zastavěné území vymezené k 1.11. 2010
třídy ochrany ZPF dle digitálního podkladu poskytnutého Výzkumným ústavem meliorací a
ochrany půd
způsob využití pozemků navrhovaný ÚPO
zastavitelné plochy navrhované ÚPO
ÚSES navrhovaný ÚPO
investice do půdy pro zlepšení její úrodnosti (meliorace, závlahy)
dobývací prostory a chráněná ložisková území
vymezení zemědělských areálů a usedlostí
V souladu s ustanovením Hlavy 1 – Cíle a úkoly územního plánování zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, byly zkoumány potřeby
vymezení nových zastavitelných ploch a zda lze využít k předpokládaným záměrům již vymezené
zastavitelné plochy. Stanovení potřeby ploch pro bydlení vychází z podrobně zpracovaného
demografického vyhodnocení předpokládaného vývoje populace a potřeby bytů na území města
Ostravy včetně zakalkulované snahy o stabilizaci počtu obyvatel (viz odůvodnění článek 4.2.2
Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce). Potřeba nových ploch pro bydlení je
motivována především snahou vytvořit pro stávající i potenciální obyvatele Ostravy co nejpříjemnější
a nejkvalitnější podmínky pro bydlení.
Ve smyslu ustanovení §5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
ve znění pozdějších předpisů, vymezení navržených rozvojových ploch předcházelo posouzení
lokalit na celém území města Ostravy. Využitelnost celého nezastavěného území města byla
prověřena z hlediska dopadů územních limitů. Do řešeného území byla promítnuta záplavová území,
plochy velkoplošných a maloplošných chráněných území, významné krajinné prvky registrované i
vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, ochranná pásma významných dopravních staveb
a technické infrastruktury, sesuvná území, plochy I. a II. třídy ochrany ZPF a další limity vyplývající
ze zvláštních právních předpisů. Tyto analýzy jsou dokladované ve schématech Odůvodnění ÚPO:
SU4 Zastavěné území - zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany), SU5 Zastavěné území - vodní
prostředí, SU6 Zastavěné území - přírodní prostředí, SU7 Zastavěné území - veřejná
infrastruktura, SU8 Zastavěné území - veřejná infrastruktura, zemědělské půdy (I. a II. třída
ochrany), vodní a přírodní prostředí.
Rozsah ploch, které systémové analýzy, provedené s použitím projektů Geografického informačního
systému, vyhodnotily jako vhodné, nepokrývaly vypočtenou potřebu zastavitelných ploch. Proto byly
variantně posouzeny možné zábory i v plochách s vyšší třídou ochrany a byly vyloučeny ty
nezastavěné plochy, které nejsou pro novou zástavbu vhodné z důvodu nepříznivé geomorfologické
polohy (svažité plochy, území s výrazným zhoršením imisní situace za inverzních podmínek),
chybějící návaznosti na osídlené území a dopravní systém, obtížné dostupnosti technické
infrastruktury apod. Rovněž byly posouzeny požadavky žadatelů o změnu územního plánu
z nezastavěných ploch na plochy zastavitelné. Výběr zastavitelných ploch byl proveden po
multikriteriálním vyhodnocení variant, kde bylo posuzováno zejména dodržování zásad uvedených
v odůvodnění v článku 5.2.1 Zásady záboru půdního fondu, dále byla zohledněna návaznost na
zastavěné území, nutnost vybudování dopravní a technické infrastruktury se souvisejícími
požadavky na další zábory zemědělské půdy a její fragmentaci, zabránění vzniku těžko
obdělávatelných enkláv a zbytkových ploch zemědělské půdy.
Byly posouzeny plochy této urbanistické charakteristiky:
a) dosud nezastavěné plochy v současně zastavěném území města,
b) dosud nezastavěné plochy zemědělské půdy, zařazené do III. a nižší třídy ochrany,
c) dosud nezastavěné plochy zemědělské půdy, zařazené do I. a II. třídy ochrany, navazující
na zastavěné plochy především funkce bydlení.
Po vyhodnocení variant dospěl projektant a pořizovatel k následujícím závěrům:
Plochy zařazené do bloku a), které by vyhovovaly požadovaným kritériím pro sledované
záměry, na území města Ostravy jsou vhodné pouze pro realizaci drobných záměrů,
většinou se jedná o dostavby proluk.
Ploch zařazených do bloku b), s ornou půdou nižší třídy ochrany, vhodných pro výstavbu, je
rovněž vzhledem k připravovanému rozvoji moravskoslezského regionu nedostatek. Tyto
plochy jsou většinou v nepříznivých geomorfologických polohách, chybí jim technická
infrastruktura, nebo jsou obtížně dopravně obslužitelné.
192
odůvodnění
Pro zajištění potřebných ploch pro bydlení, občanské vybavení a lehký průmysl v rozvojové
oblasti Ostrava vymezené Politikou územního rozvoje ČR 2008 bylo nezbytné navrhnout i
zábor orné půdy I. a II. třídy ochrany. Zábor této půdy je nutný zejména pro umístění
významných staveb veřejně prospěšného charakteru.
Pro reálné vyhodnocení záborů ZPF uvnitř zastavěného území na plochách stávající zástavby byly
vymezeny lokality intenzivně zastavěné a ostatní lokality se zástavbou. V těchto lokalitách je
zemědělská půda tvořena většinou zahradami u rodinných domů, nebo se uvnitř stávající zástavby
objevují plochy zahrad a trávních porostů, které nejsou z důvodů územních limitů nebo osobních
důvodů jejich vlastníků zastavěny. Pro takto vymezené plochy s převažující funkcí bydlení byla
provedena systémová analýza intenzity zastavění předmětných ploch. Z údajů katastru nemovitostí
byly zjištěny výměry pozemků druhu zastavěná plocha a nádvoří, výměry pozemků zemědělského
půdního fondu a celkové výměry předmětných ploch a z těchto údajů byla vypočtena procenta
zastavěné plochy a zemědělské půdy vzhledem k celkové výměře plochy. K takto vypočteným
údajům bylo odborným odhadem stanoveno procento reálného záboru ZPF z celkové výměry
plochy, kdy byla zohledněna intenzita zastavění a podíl zemědělské půdy. Výsledná hodnota
intenzity zastavění byla stanovena maximálně na 25%.
Takto vygenerovaný rozsah maximálních předpokládaných záborů ZPF uvnitř zastaveného území
představuje na území města Ostravy 128,4 ha. Do roku 2025 lze předpokládat využití maximálně
10% této plochy, což činí 12,8 ha.
5.2.3 Posouzení záboru zemědělských pozemků
Předpokládaný rozsah záborů ZPF vyvolaný návrhem zastavitelných ploch vymezených ÚPO je
celkem 1005,6 1002,6 ha,
z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 543,7 ha.
Zábor se týká 194,5 ha odvodněných zemědělských pozemků.
Z celkového předpokládaného rozsahu záborů ZPF byla převážná většina záborů ZPF již v rámci
návrhu a změn předchozího územního plánu projednána a schválena příslušným orgánem ochrany
ZPF (cca 4/5 ploch).
ÚPO navrhuje nad rámec původně dohodnutých ploch zábor ZPF v rozsahu 223,8 220,8 ha,
z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 119,0 ha.
S ohledem na ustanovení §102 odstavec 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a aby nedošlo ke krácení práv
vlastníků pozemků (zásahu do majetkových práv občanů, kteří mají legitimní finanční očekávání při
převodech nemovitostí), návrh ÚPO přebírá všechny dosud nezastavěné plochy vymezené
Územním plánem města Ostravy *1994 k zastavění (s výjimkou ploch, které jsou v kolizi s územními
limity) a vymezuje je jako zastavitelné plochy. Zábor ZPF pro tyto plochy byl již dříve odsouhlasen
příslušným orgánem ochrany ZPF.
Celkový zábor ZPF u těchto ploch činí 781,8 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 424,4 ha.
Navržené plochy pro územní rozvoj města Ostravy jsou umístěny uvnitř zastavěného území nebo na
něj navazují. Největší navržený rozsah záboru ZPF je pro plochy způsobu využití - bydlení 542,4
539,4 ha, tzn. 536,7 533,7 ha (bydlení v RD a bytových domech) + 5,6 ha (plochy pozemních
komunikací – včetně tramvajového pásu), z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 294,7 ha. Nad rozsah
záboru ZPF navržené ÚPl *1994 se jedná o 74,1 71,1 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF
33,1ha. Významný zábor zemědělské půdy I. třídy ochrany se týká záboru pro výstavbu pozemních
komunikací.
Zdůvodnění vymezení vybraných lokalit se záborem ZPF I. II. a III. třídy ochrany ZPF.
Lokalita B27 – položka č. 189 v k.ú. Pustkovec
Lokalitu lze charakterizovat jako zbytkovou plochu, kde se půdy nacházejí dle BPEJ ve II. třídě
ochrany ZPF. Pozemek je situován mezi plochou lesa, vymezenou jako regionální biocentrum, a ulicí
Opavskou. Z jižní strany je oddělen od plochy bydlení roklinou, která znemožňuje dopravní
propojení. Ze severní strany je rovněž roklina, kterou je trasován regionální biokoridor ÚSES.
Pozemek je obtížně dostupný z důvodu omezení provozu zemědělské techniky po ulici Opavské,
která tvoří jedinou možnou přístupovou cestu. Obhospodařování pozemku je tedy výrazně ztížené.
Z urbanistického hlediska se jedná o plochu vhodnou pro bydlení v rodinných domech se zahradami,
kterými je možno zohlednit ochranné pásmo lesa. Vydání prvního územního rozhodnutí pro zástavbu
na této ploše je podmíněno zpracováním územní studie, jejímž cílem bude stanovit komplexní
prostorové řešení lokality včetně řešení veřejné infrastruktury.
193
odůvodnění
Lokalita V18 – položka č. 216 v k.ú. Poruba
Pozemek, kde se půdy nacházejí dle BPEJ ve II. třídě ochrany ZPF, územně souvisí se stávající
rekreační lokalitou (koupaliště Poruba). Protože další související potencionální plochy pro rozvoj
stávajícího koupaliště jsou výrazně územně limitovány (les, zástavba rodinných domů), je tento
pozemek jediná vhodná alternativa pro rozšíření ploch pro volnočasové aktivity obyvatel města. Při
variantním posouzení ploch severovýchodně od koupaliště nebyl splněn požadavek návaznosti
ploch pro volnočasové aktivity v únosné docházkové vzdálenosti od centra koupaliště a jejich využití
by si v důsledku vyžádalo větší zábor ZPF než navržené řešení.
Lokalita B15 – položky č. 258, 259, 260 a 264 v k.ú. Stará Plesná
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ ve II., III. a IV. třídě ochrany ZPF, z toho jejich polovina,
ve II. třídě ochrany, je umístěna podél místní komunikace Karla Svobody. Plocha východním
směrem územně souvisí se stávajícími plochami bydlení v rodinných domech, „Kopaniny“ a „Sádek“.
Plocha tvoří proluku mezi plochou bývalého státního statku a skladovací plochou, které jsou určeny
pro přestavbu na plochu pro bydlení. Realizací výstavby podle návrhu ÚPO vznikne ucelená plocha
bydlení s dobrou dopravní obslužností a s možností snadného napojení na inženýrské sítě. Jiné
posuzované varianty z důvodu nutnosti realizace nové veřejné infrastruktury by si vyžádaly větší
zábor ZPF než navržené řešení. Vydání prvního územního rozhodnutí pro zástavbu na této ploše je
podmíněno zpracováním územní studie, jejímž cílem bude stanovit komplexní prostorové řešení
lokality včetně řešení veřejné infrastruktury.
Lokalita B134 – položka č. 271 v k.ú. Hošťálkovice
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ ve III. třídě ochrany ZPF. Jedná se o zastavitelnou
plochu, která vznikla posunem zastavitelné plochy ÚPl *1994 jižním směrem, z lokality Jabloňový
sad, kde jsou zemědělské půdy I. II. a III. třídy ochrany, za místní komunikaci K Vodě. Návrh ucelené
plochy pro bydlení v rodinných domech vyplynul z potřeby města disponovat strategickou plochou,
která by umožnila po velké živelní pohromě, např. povodni, realizaci náhradní bytové zástavby.
Přesun plochy byl veden snahou respektovat zásady ochrany ZPF, zejména neodnímat ze ZPF
vysoce chráněné půdy I. a II. třídy ochrany. Vydání prvního územního rozhodnutí pro zástavbu na
této ploše je podmíněno zpracováním územní studie, jejímž cílem bude stanovit komplexní
prostorové řešení lokality včetně řešení veřejné infrastruktury.
Lokalita B72 – položky č. 187 a 188 v k.ú. Muglinov
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ ve II. třídě ochrany ZPF. Jedná se o pozemek se
sklonitým reliéfem navazujícím na rokli, který je obtížně zemědělsky obhospodařovatelný. Plocha
územně souvisí se stávající lokalitou „Vesnička soužití“, kde probíhá program romské inkluze, jejímž
cílem je urychlit sociální začlenění Romů do společnosti a zlepšit jejich situaci ve společnosti.
V předmětné lokalitě je záměrem města Ostravy pokračovat s rozvojem bydlení zejména pro
sociálně slabé skupiny obyvatel. Jedná se o strategický plán města Ostravy, program sociální
inkluze, navazující na strukturální programy Evropské unie. Vydání prvního územního rozhodnutí pro
zástavbu na této ploše je podmíněno zpracováním územní studie, jejímž cílem bude stanovit
komplexní prostorové řešení lokality včetně řešení veřejné infrastruktury.
Lokalita B125 – položky č. 320, 322, 326, 323 a 325 v k.ú. Svinov
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ převážně ve II. třídě ochrany ZPF. Rozsah zastavitelné
plochy a z toho vyplývající zábor ZPF je oproti původnímu návrhu zmenšen zhruba o polovinu.
Omezení plochy bylo vedeno snahou respektovat zásady ochrany ZPF, zejména neodnímat ze ZPF
vysoce chráněné půdy II. třídy ochrany. Ponechána byla plocha sloužící jako zahrada, přilehlá
ke stávajícímu rodinnému domu a hospodářským budovám, a plocha s půdami nacházejícími se dle
BPEJ v V. třídě ochrany ZPF.
Lokalita P38 – položka č. 381 v k.ú. Kunčice nad Ostravicí
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ převážně v I. třídě ochrany ZPF. Jedná se o proluku
sousedící s areálem OZO, zpracovatelským závodem komunálního odpadu Areál OZO je sevřen
v ploše mezi řekou Ostravicí a ulicí Frýdeckou. Na jižní straně je plocha zúžena na prostor bermy
řeky a pouze na severní straně areálu umožňuje předmětná lokalita rozvoj areálu OZO. ÚPl * 1994
navrhuje cca 2/3 této lokality pro způsob využití „Lehký průmysl“. Jedná se o strategickou plochu pro
zabezpečení nezbytné funkce města Ostravy, která umožní případný rozvoj zpracovatelského
závodu komunálního odpadu fungujícího jako nedílná součást systému centralizovaného sběru
komunálního odpadu na území města Ostravy. Plocha z důvodu malé výměry a odtržení od
významných ploch zemědělské půdy má jen nepatrný význam z hlediska zemědělské výroby.
194
odůvodnění
Lokalita P48 – položky č. 476 a 428 v k.ú. Nová Bělá
Pozemek, kde se půdy nacházejí dle BPEJ v II. třídě ochrany ZPF. Jedná se o plochu sousedící
s plochou bydlení v rodinných domech, kde je v současné době provozována autodoprava.
Předmětná plocha je dnes využívaná jako manipulační a odstavná plocha pro nákladní automobily.
ÚPO navrhuje vymezení plochy smíšeného způsobu využití (bydlení a služby) v rozsahu
v současnosti užívaného území. Oproti původnímu návrhu byl rozsah položky 476 omezen na cca
1/4 rozlohy, položka 428 byla zcela vypuštěna.
Lokalita P43 – položky č. 427 a 475 v k.ú. Nová Bělá
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ v II. třídě ochrany ZPF. Jedná se o pás mezi komunikací
Plzeňská a plochou pro způsob využití „Lehký průmysl“. V ÚPl *1994 je tato plocha určena pro
drobnou izolační zeleň. Návrh využití vyplynul z odlišné metodiky ÚPl *1994 vymezování funkce
dopravy a to pouze v liniích, které byly podloženy plochami izolační zeleně. Předmětnou plochu o
šířce 30 – 40m lze jen obtížně zemědělsky obhospodařovat, proto byla svým způsobem využití
přiřazena k ploše „Lehký průmysl“.
Lokalita B85 – položka č. 243 v k.ú. Heřmanice
Půdy nacházející se na ploše B 85 jsou zařazeny dle BPEJ do II. třídy ochrany ZPF. Navrhovaná
položka č. 243 je navržena tak, aby nevybíhala do volné krajiny a nenarušovala organizaci ZPF. Pro
zachování celistvosti území je doplněna proluka po hranici p.č. 144/26 v k.ú. Heřmanice. Koridor
dopravní komunikace „Východní obvodová“ v k.ú. Heřmanice zasahuje minimálně do ochranného
pásma lesa. Rozsah zastavitelné plochy a z toho vyplývající zábor ZPF je oproti původnímu návrhu
zmenšen zhruba o čtvrtinu.
Lokalita B1 – položka č. 239 v k.ú. Nová Plesná
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ ve III třídě ochrany ZPF. Podstatná část této plochy
určená pro bydlení v rodinných domech byla převzata z ÚPl * 1994. Možnost rozšíření plochy
bydlení severním směrem je omezeno bezpečnostním pásmem tranzitního plynovodu. Vzniklá
enkláva zemědělských pozemků, ohraničených PUPFL a pozemky s navrhovaným funkčním
využitím „Bydlení v rodinných domech“, je obtížně obhospodařovatelná. Vzhledem k těmto
skutečnostem ÚPO navrhuje, aby zbytková plocha zemědělské půdy tvořila součást regionálního
biokoridoru (ÚSES).
Lokalita P2 – položky č. 261, 262, 266 a 267 v k.ú. Stará Plesná
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ ve III třídě ochrany ZPF. Při variantním posouzení
umístění rozvodny na pozemku p.č. 846/11 v k.ú. Stará Plesná byla zjištěna potřeba větších záborů
ZPF, zejména vlivem prodloužení nezbytných inženýrských sítí. Trasy vedení VVN 110kV by se
navíc dostaly do kolize s plochami pro bydlení. Návrh umístění rozvodny 110/22 kV je řešen tak, aby
nevznikaly enklávy zemědělské půdy, které by byly obtížně obhospodařovatelné. Navazující
zbytkové zemědělské pozemky směrem k ulici Karla Svobody a k plochám budoucí bytové zástavby
jsou navrženy pro způsob využití „Krajinná zeleň“ s tím, že je po nich trasován regionální biokoridor
ÚSES. Navrženým situováním rozvodny došlo ke zmenšení rozsahu záboru oproti původnímu
návrhu cca o polovinu.
Lokalita B124 – položka č. 339 v k.ú. Polanka nad Odrou
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ ve III třídě ochrany ZPF. Jedná se o plochu z části
vymezenou pro bydlení již stávajícím ÚPl *1994 a z části doplněnou pro bydlení návrhem nového
ÚPO. Předmětná plocha je již částečně zastavěna rodinnými domy. V původním vyhodnocení
záboru ZPF došlo k chybě při vymezení lokalit se zástavbou, díky níž byla plocha uvnitř stávající a
navržené zástavby posuzována jako obtížně obhospodařovatelná enkláva zemědělského půdního
fondu. Vyhodnocení záboru ZPF v lokalitě B124 bylo přepracováno a nedochází ke vzniku obtížně
obhospodařovatelné enklávy zemědělského půdního fondu.
Lokalita B197 – položky 392, 393 a 394 v k.ú. Stará Bělá
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ v I., II., III. třídě ochrany ZPF. Tato lokalita je v návrhu
ÚPO vymezena jako plocha bydlení v bytových domech, která navazuje západním směrem na
plochu přestavby rovněž pro bydlení v bytových domech, sloužící dnes jako tramvajová smyčka se
zbytkem původních objektů bydlení a služeb.
Lokalita B197 je strategickou plochou v návrhu ÚPO pro rozvoj bydlení v bytových domech s dobrou
návazností na stávající dopravní systém a inženýrské sítě. Tato lokalita řeší uzavření urbanistického
konceptu zástavby Výškovic v jižním směru. Jiné posuzované varianty z důvodu nutnosti realizace
nové veřejné infrastruktury by si vyžádaly větší zábor ZPF než navržené řešení. Plocha bydlení
195
odůvodnění
v bytových domech navazuje z východní strany na veřejné prostranství, hřbitov, sloužící pohřbívání
obyvatel a souvisejícím obřadům. Vymezení této plochy předcházelo variantní posouzení ploch nižší
třídy ochrany, které však nesplňovaly požadavky na pietní charakter místa, dobrou dostupnost
z dopravních prostředků MHD a návaznost na přírodně vyvážené prostory pro relaxaci návštěvníků
hřbitova. Zbytkové plochy zemědělské půdy budou sloužit jako přechodové plochy mezi hřbitovem a
lesem, využívané jako louky s možností rekreace. Pro obdělávání jsou zpřístupněny z účelové
komunikace vedené v prostoru Bělského lesa. Vydání územního rozhodnutí pro využití těchto ploch
je podmíněno zpracováním územní studie, jejímž cílem bude stanovit komplexní prostorové řešení
lokality včetně řešení veřejné infrastruktury.
Lokalita B197 – položky č. 391, 414, 415, 416, 417, 418, 419 a 420 v k.ú. Stará Bělá
Pozemky, kde se půdy nacházejí dle BPEJ v I., II., III. třídě ochrany ZPF Lokalita B197 je
strategickou plochou v návrhu ÚPO pro rozvoj bydlení v bytových domech s dobrou návazností na
stávající dopravní systém a inženýrské sítě. Tato lokalita řeší uzavření urbanistického konceptu
zástavby Výškovic v jižním směru. Jiné posuzované varianty z důvodu nutnosti realizace nové
veřejné infrastruktury by si vyžádaly větší zábor ZPF než navržené řešení. Zábor plochy ZPF byl
přepracovaným návrhem omezen cca o 1/5 a způsob využití navazujících ploch zemědělské půdy
upraven tak, aby nebyla narušena celistvost půdního bloku a aby nebylo ztíženo obhospodařování
zemědělské půdy. Vydání prvního územního rozhodnutí pro zástavbu na této ploše je podmíněno
zpracováním územní studie, jejímž cílem bude stanovit komplexní prostorové řešení lokality včetně
řešení veřejné infrastruktury.
V odůvodnění územního plánu nebyly vyhodnocovány plochy uvnitř zastavěného území, u kterých
2
zábor ZPF nedosahuje 2000 m , nebo plochy vně zastavěného území, u kterých zábor ZPF
2
nedosahuje 200 m .
Tabulka 47:
KATASTR
Bartovice
Zábor zemědělského půdního fondu podle způsobu využití ploch
PLOCHA PODLE ZPŮSOBU
ZÁBOR PŘEVZATO INVESTICE
TŘÍDA
VYUŽITÍ
ZPF (ha) Z ÚPl *1994
DO PŮDY
II
plochy pozemních komunikací
1,41
0,06
0
53,67
48,11
0
0,79
0,79
0
55,87
46,76
0
4,06
0,52
0
16,26
14,35
1,08
plochy smíšené - bydlení a služby
0,46
0,46
0
lehký průmysl
4,57
4,57
0
25,35
12,00
1,08
81,22
68,85
1,08
3,36
0,95
0
4,07
3,89
0
0,4
0
0
7,83
4,84
0
6,53
0
0
17,09
13,80
0
2,10
1,95
0
CELKEM II. TŘÍDA
25,72
15,78
0
11,32
0,70
0
bydlení v rodinných domech
21,02
18,80
0
0,76
0,76
lehký průmysl
3,84
2,81
0
36,94
22,79
0
lehký průmysl
CELKEM II. TŘÍDA
III - V
CELKEM III. - V. TŘÍDA
CELKEM
Dubina u
Ostravy
II
lehký průmysl
CELKEM
Heřmanice
II
lehký průmysl
III - V
196
odůvodnění
TŘÍDA
KATASTR
VYUŽITÍ
CELKEM
Hošťálkovice
I
II
0
0,17
0,17
0
2,53
0,98
0
CELKEM I. TŘÍDA
2,70
1,15
0
12,45
10,58
0
individuální rekreace - chaty
0,02
0
0
0,59
0,56
0
1,97
1,02
0
lehký průmysl
5,65
5,08
0
20,67
17,24
0
8,96
5,49
0
36,05
24,45
0
4,24
2,44
0
lehký průmysl
1,11
1,11
0
50,36
33,58
0
0,15
0,15
0
CELKEM PRÁZDNĚ
CELKEM
0,15
0,15
0
73,88
52,05
0
8,57
3,85
5,12
lehký průmysl
1,50
1,44
1,46
10,06
5,28
6,58
4,85
4,71
1,93
42,38
40,90
3,13
0,78
0,78
0
hřbitovy
0,89
0,81
0
lehký průmysl
3,25
3,20
2,32
52,15
50,40
7,38
62,21
55,68
13,96
1,66
1,55
0
CELKEM II. TŘÍDA
1,66
1,55
0
3,66
3,63
0
CELKEM III. TŘÍDA
CELKEM
3,66
3,63
0
5,32
5,18
0
1,09
1,09
0
CELKEM I. TŘÍDA
1,09
1,09
0
7,54
7,42
0
CELKEM II. TŘÍDA
7,54
7,42
0
3,04
2,43
0
CELKEM IV. - V. TŘÍDA
CELKEM
3,04
2,43
0
11,67
10,95
0
0,06
0
0,02
Hrabová
II
CELKEM II. TŘÍDA
III - V
CELKEM
II
Hrušov
Koblov
III
I
II
IV - V
Krásné Pole
197
II
INVESTICE
DO PŮDY
38,82
prázdné
PŘEVZATO
Z ÚPl *1994
62,66
CELKEM II. TŘÍDA
III - V
ZÁBOR
ZPF (ha)
TŘÍDA
KATASTR
III - V
odůvodnění
VYUŽITÍ
I
II
III - V
I
II
III
Mariánské
Hory
II
V
Martinov ve
Slezsku
II
0,77
0,80
CELKEM II. TŘÍDA
0,90
0,77
0,82
40,38
31,59
23,61
18,27
11,46
5,16
hřbitovy
0,46
0
0
lehký průmysl
0,80
0,40
0
sport
0,47
0,47
0,47
60,38
43,93
29,23
61,28
44,70
30,06
0,77
0
0
2,61
2,61
0
lehký průmysl
2,78
1,74
0
CELKEM I. TŘÍDA
6,17
4,36
0
1,10
0
0
CELKEM II. TŘÍDA
1,10
0
0
2,73
2,29
0
lehký průmysl
7,73
7,62
0
10,46
9,92
0
17,73
14,27
0
0,03
0,03
0
CELKEM I. TŘÍDA
0,03
0,03
0
1,42
1,42
0,26
7,57
6,56
3,30
CELKEM II. TŘÍDA
8,98
7,98
3,56
1,25
1,25
0,57
22,56
19,90
17,03
CELKEM III. TŘÍDA
CELKEM
23,80
21,15
17,60
32,81
29,16
21,16
těžký průmysl
1,31
1,31
0
CELKEM II. TŘÍDA
1,31
1,31
0
0,54
0,32
0
lehký průmysl
9,25
8,16
0
CELKEM V. TŘÍDA
CELKEM
9,79
8,48
0
11,10
9,79
0
plochy železniční dopravy
0,02
0
0
5,07
5,07
2,35
5,50
4,85
3,43
10,59
9,92
5,78
4,54
0,63
5,71
4,23
0,07
3,55
1,04
0
0
10,88
7,86
1,04
CELKEM II. TŘÍDA
III - V
INVESTICE
DO PŮDY
0,84
CELKEM
Lhotka u
Ostravy
PŘEVZATO
Z ÚPl *1994
sport
CELKEM
Kunčice nad
Ostravicí
ZÁBOR
ZPF (ha)
lehký průmysl
198
odůvodnění
TŘÍDA
KATASTR
VYUŽITÍ
CELKEM
Michálkovice
III - IV
Muglinov
II
Nová Bělá
II
Nová Ves u
Ostravy
III - IV
I
II
V
6,81
sport
1,61
0,66
1,14
0
0
0
CELKEM III. - IV. TŘÍDA
CELKEM
2,27
1,14
0
2,27
1,14
0
9,71
8,02
0
9,71
8,02
0
29,50
26,89
24,71
42,57
41,34
25,76
4,64
4,41
0
1,17
0,83
0,34
lehký průmysl
4,25
2,99
4,01
82,13
76,47
54,82
3,00
1,43
2,28
6,54
5,58
5,90
8,03
7,16
6,21
lehký průmysl
0,04
0,04
0,04
17,61
14,21
14,43
99,74
90,67
69,25
6,66
6,14
0
6,66
6,14
0
plochy smíšené - bydlení a
občanská vybavení
0,65
1,79
0,65
1,61
0
0
1,55
1,45
0
lehký průmysl
plochy železniční dopravy –
železniční tratě
0,11
0,11
0
0,09
0
0
CELKEM I. TŘÍDA
4,19
3,81
0
0,36
0,36
0
CELKEM II. TŘÍDA
0,36
0,36
0
1,77
1,39
0
1,95
1,95
0
20,19
9,94
0
23,91
13,28
0
28,46
17,45
0
0,16
0,16
0
1,48
1,48
0
lehký průmysl
0,17
0,17
0
CELKEM I. TŘÍDA
1,81
1,80
0
2,58
2,58
0
1,36
1,36
0
CELKEM II. TŘÍDA
3,94
3,94
0
CELKEM
CELKEM
lehký průmysl
CELKEM V. TŘÍDA
CELKEM
Petřkovice u
Ostravy
I
II
199
INVESTICE
DO PŮDY
17,78
CELKEM
Nová Plesná
PŘEVZATO
Z ÚPl *1994
21,47
CELKEM II. TŘÍDA
III - IV
ZÁBOR
ZPF (ha)
KATASTR
TŘÍDA
III - V
odůvodnění
VYUŽITÍ
0
10,88
9,93
0
15,13
14,18
0
0,41
0,41
0
0,41
0,41
0
21,29
20,34
0
1,60
1,54
0
CELKEM
22,87
21,02
1,79
hřbitovy
0,74
0
0
lehký průmysl
0,30
0,25
0
CELKEM II. TŘÍDA
III - V
Poruba
II
III - IV
Proskovice
II
25,51
22,81
1,79
0,09
0,09
0
2,30
1,80
0,40
CELKEM
2,39
1,89
0,40
28,05
24,70
2,19
plochy tramvajové dopravy
0,20
0,20
0
8,33
7,66
4,42
3,31
3,23
2,30
0,06
0,06
0
volný čas
2,48
0
0
18,13
18,00
17,93
lehký průmysl
20,44
0,48
0
CELKEM II. TŘÍDA
52,95
29,63
24,65
3,34
3,21
0
5,45
5,25
0
volný čas
0,03
0
0
lehký průmysl
0,25
0,19
0
CELKEM
9,07
8,65
0
62,02
38,28
24,65
5,60
5,60
0
11,50
11,39
0
1,30
0
0
18,40
16,99
0
1,61
1,61
0
4,57
4,28
0
0,51
0,51
0
volný čas
2,95
2,41
0
hřbitovy
0,15
0
0
CELKEM
9,79
8,82
0
28,19
25,81
0
0,21
0,07
0
lehký průmysl
3,43
3,43
0
hřbitovy
CELKEM II. TŘÍDA
III - V
Přívoz
III
INVESTICE
DO PŮDY
4,25
CELKEM PRÁZDNĚ
II
PŘEVZATO
Z ÚPl *1994
4,25
prázdné lehký průmysl
Polanka nad
Odrou
ZÁBOR
ZPF (ha)
200
odůvodnění
TŘÍDA
KATASTR
VYUŽITÍ
ZÁBOR
ZPF (ha)
PŘEVZATO
Z ÚPl *1994
INVESTICE
DO PŮDY
CELKEM
Pustkovec
I
II
III - V
Radvanice
II
III - V
Slezská
Ostrava
II
III - V
Stará Bělá
I
II
3,64
3,50
0
0,08
0,08
0
CELKEM I. TŘÍDA
0,08
0,08
0
1,74
1,74
0
5,92
1,56
0
4,56
4,56
0
0,02
0,02
0
CELKEM II. TŘÍDA
12,24
7,87
0
0,08
0,08
0
1,35
1,36
0
1,74
1,74
0
CELKEM
3,17
3,17
0
15,50
11,13
0
0,11
0
0
CELKEM II. TŘÍDA
0,11
0
0
7,85
7,85
0
0,23
0
0
CELKEM
8,08
7,85
0
8,18
7,85
0
2,94
2,80
0
CELKEM II. TŘÍDA
plochy železniční dopravy železniční vlečky
2,94
0,18
2,80
0,15
0
0
0,52
0,50
0
plochy ostatní dopravy
0,34
0
0
0,90
0,33
0
0,02
0,02
0
hřbitovy
16,04
13,42
0
lehký průmysl
12,53
7,93
0
CELKEM
30,53
22,35
0
33,47
25,15
0
3,71
0,24
0
0,28
0,28
0
6,61
0,32
0
CELKEM I. TŘÍDA
10,60
0,84
0
22,47
17,24
12,35
38,76
36,04
2,59
2,33
1,74
0
0,83
0,55
0
hřbitovy
6,18
4,52
0
23,84
20,38
0
lehký průmysl
201
TŘÍDA
KATASTR
odůvodnění
VYUŽITÍ
CELKEM II. TŘÍDA
III - V
I
II
III - V
14,94
1,06
0
0
6,12
5,54
0,33
1,41
0
0
hřbitovy
2,77
1,10
0
sport
0,26
0,21
0,26
11,62
6,85
0,60
116,63
88,16
15,53
0,14
0,05
0
CELKEM I. TŘÍDA
0,14
0,05
0
0,95
0,28
0
4,67
2,28
0
hřbitovy
0,37
0,37
0
CELKEM II. TŘÍDA
5,99
2,93
0
2,76
2,48
0
17,57 14,54
11,19
0
plochy technické infrastruktury
1,46
0
0
hřbitovy
0,59
0,59
0
22,38 19,35
14,26
0
28,51 25,48
17,24
0
5,00
0,98
1,97
20,94
20,55
0
2,27
2,27
0
10,94
0
6,84
6,15
5,34
0
45,30
0,24
29,14
0
8,81
0
1,45
0,08
0
0,18
0
0
hřbitovy
0,97
0
0,97
CELKEM
2,84
0,08
0,97
48,14
0,28
29,22
0
9,78
0
0,28
0
0
9,73
9,66
0
CELKEM II. TŘÍDA
9,73
9,66
0
0,44
0
0
4,97
4,84
0
CELKEM III. TŘÍDA
5,41
4,84
0
CELKEM
II
hřbitovy
lehký průmysl
III - V
Vítkovice
II
CELKEM II. TŘÍDA
plochy železniční dopravy železniční tratě
plochy železniční dopravy železniční tratě
CELKEM
Výškovice u
Ostravy
INVESTICE
DO PŮDY
80,47
Svinov
PŘEVZATO
Z ÚPl *1994
94,41
CELKEM
Stará Plesná
ZÁBOR
ZPF (ha)
II
III
202
odůvodnění
VYUŽITÍ
TŘÍDA
KATASTR
ZÁBOR
ZPF (ha)
PŘEVZATO
Z ÚPl *1994
INVESTICE
DO PŮDY
CELKEM
II
Zábřeh nad
Odrou
CELKEM
CELKEM OSTRAVA
15,14
14,50
0
0,75
0,45
0
0,75
0,45
0
1005,66
1002,63
781,82
194,47
Plochy, které jsou označeny jako „prázdné“ jsou plochy, které nemají v katastru nemovitosti
přiřazeny BPEJ.
Vymezování BPEJ není podle hranic parcel a tudíž dochází k drobným nepřesnostem při analýze
rozsahu záboru ZPF (BPEJ zasahuje i do pozemků PUPFL).
5.2.4 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability
Dle metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového
a půdního prostředí MŽP (červenec 2011) se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje.
5.3
ZÁBOR LESNÍCH POZEMKŮ
Lesní porosty plní významné hospodářské a ochranné funkce a vzhledem k rostoucímu úsilí o
zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce stabilizující přírodní
prostředí a rovněž funkce rekreační. Výměra půdy určené k plnění funkce lesa na území Ostravy činí
2 470,5 ha lesů (11,5% z celkové rozlohy Ostravy), z toho je 42% lesů hospodářských,
50% ha lesů zvláštního určení a 8% lesů ochranných.
ÚPO vymezuje plochy lesů na území města především tam, kde je dřevinný vegetační pokryv území
v katastru nemovitostí zařazen do kategorie les. Odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad
na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změnu mikroklimatu a omezení možnosti rozvoje
rekreačních funkcí. Celkem se předpokládá trvalý zábor 39,1ha pozemků určených k plnění funkcí
lesa.
Navržený zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) je pro novou výstavbu ve velikosti
cca 0,15 ha, pro stávající chatovou osadu v Hošťálkovicích je navržen zábor 3,1 ha, pro dopravní
stavby 35,9 ha. Zábory PUPFL pro dopravní stavby byly převzaty v rozsahu 23,5 ha z ÚPl *1994.
V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost staveb 50m od okraje lesa – dle ustanovení
zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí
o umístění stavby do menší vzdálenosti od lesa lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu
státní správy. Plochy s rozdílným způsobem využití vymezuje ÚPO až do hranice lesních pozemků,
což však nemění výše uvedené.
Tabulka 48:
Zábor lesních pozemků podle způsobu využití ploch
LESNÍ
PŮDA V
ha
VYJMUTO
ha
komunikace (včetně tramvajového pásu)
3,81
0,24
CELKEM
3,81
0,24
CELKEM
2,76
0,94
2,76
0,94
3,08
0,10
0
0
CELKEM
3,18
0
0,07
0
CELKEM
0,07
0
0,34
0,21
CELKEM
0,34
0,21
KATASTR
FUNKČNÍ PLOCHA
Bartovice
Heřmanice
Hošťálkovice individuální rekreace - chaty
Hrabová
Krásné Pole
203
odůvodnění
LESNÍ
PŮDA V
ha
VYJMUTO
ha
0,97
0,03
CELKEM
0,97
0,03
Michálkovice bydlení v rodinných domech
0,09
0
CELKEM
plochy železniční dopravy – železniční tratě
0,09
0,40
0
0
CELKEM
0,40
0
0,11
0,11
CELKEM
0,11
0,11
0,05
0,02
0,60
0,10
CELKEM
0,65
0,12
0,18
0,15
lehký průmysl
0,02
0,02
CELKEM
0,20
0,17
2,93
0
železniční doprava
0,32
0
CELKEM
3,25
0
21,67
21,67
CELKEM
21,67
21,67
0,95
0
CELKEM
0,95
0
železniční doprava
0,57
0
0,12
0
CELKEM
0,69
0
39,14
23,49
KATASTR
FUNKČNÍ PLOCHA
Kunčice nad
Ostravicí
Nová Ves u
Ostravy
Petřkovice u
Ostravy
Poruba
Přívoz
Slezská
Ostrava
Stará Bělá
Stará Plesná
Svinov
CELKEM OSTRAVA
Vymezování BPEJ není podle hranic parcel a tudíž dochází k drobným nepřesnostem při analýze
rozsahu záboru ZPF (BPEJ zasahuje i do pozemků PUPFL).
204
odůvodnění
205
odůvodnění
6 PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU OSTRAVY
POŘIZOVATELEM
6.1
SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
6.1.1 Soulad s Politikou územního rozvoje 2008
ÚPO je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008.
Dne 20. července 2009 schválila vláda České republiky usnesením č. 929/2009 Politiku územního
rozvoje 2008, zpracovanou podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
ve znění pozdějších předpisů.
Politika územního rozvoje ČR 2008 vymezuje na území Moravskoslezského kraje rozvojové oblasti a
rozvojové osy republikového významu. Pro území města Ostravy včetně jejího správního území je
relevantní zejména rozvojová oblast Ostrava (OB2).
Důvodem vymezení rozvojové oblasti je ovlivnění území intenzivním rozvojem města Ostravy a
mnohostranným působením dalších vedlejších center regionu jako je Bohumín, Karviná, Havířov,
Třinec, Český Těšín, Frýdek-Místek, Opava a Hlučín.
Návrh ÚPO plně respektuje ustanovení Politiky územního rozvoje 2008, která stanovuje umožňovat
v rozvojových oblastech intenzivní rozvoj vytvářením podmínek pro umístění aktivit mezinárodního a
republikového významu. Návrh ÚPO vytváří, udržuje a koordinuje územní připravenost na zvýšené
požadavky změn v území, v souladu s republikovými prioritami umožňuje odpovídající využívání
území při maximálním úsilí o zachování a posílení jeho hodnot. Ve výkrese ÚPO O2 - Širší vztahy
je vymezení rozsahu Rozvojové oblasti Ostrava upřesněno v souladu se Zásadami územního
rozvoje Moravskoslezského kraje (dle výkresu A1 – Výkres uspořádání území kraje).
Správního území města Ostravy se netýká specifická oblast Karvinsko (SOB4), z jeho stanovení
proto nevyplývají žádné požadavky na návrh Územního plánu Ostravy.
Návrh Územního plánu Ostravy respektuje všechny v PÚR ČR 2008 vyjmenované koridory
a plochy a v podrobnosti územního plánu je zpřesňuje, např. železniční koridor vysokorychlostní
dopravy VR1 (Brno – Ostrava – hranice ČR/Polsko ( - Katowice ), koridor konvenční železniční
dopravy C-E 40b úsek Ostrava – Mosty u Jablunkova – hranice ČR ( - Žilina), trať je částí
III. Tranzitního železničního koridoru, veřejné logistické centrum je umístěno v těsné blízkosti území
Ostravy, do prostoru Vrbice nad Odrou.
Podrobné odůvodnění zapracování jednotlivých ploch, koridorů a požadavků do ÚPO vyplývající z
PÚR 2008 je zpracováno v článku 3.1.1 textové části odůvodnění.
6.1.2 Soulad se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje
ÚPO je zpracován v souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, se Zásadami
územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
Obecně:
Zadáním nového Územního plánu Ostravy byl zpracovatel pověřen, aby při zpracování návrhu ÚPO
respektoval v době schválení zadání platný Územní plán velkého územního celku Ostrava-Karviná
(dále ÚPN VÚC Ostrava-Karviná) schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č.
15/1322/1 ze dne 21. 12. 2006 a současně aby sledoval vývoj schvalovacího procesu v té době
pořizovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK). Tento postup
umožnil, aby v případě vydání ZÚR MSK zastupitelstvem kraje před zahájením projednávání nově
pořizovaného ÚPO, (tj. v době, kdy ÚPN VÚC Ostrava - Karviná pozbyde platnosti a nahradí jej ZÚR
MSK), byl nově zpracovaný návrh ÚPO uveden do souladu s touto nově pořízenou a vydanou
nadřazenou dokumentací.
Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vydalo dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426 ZÚR MSK.
Zpracovatel proto zkoordinoval a dal do souladu návrh ÚPO s touto novou a pro územně plánovací
dokumentaci města Ostravy závaznou dokumentací.
ZÚR MSK:
Vstupním podkladem pro zpracování návrhu Územního plánu Ostrava tedy byly a jsou Zásady
územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK), které vydalo Zastupitelstvo
Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426, s účinností od 4.2.2011. V návrhu
ÚPO jsou zapracovány priority územního plánování stanovené ZÚR MSK pro dosažení vyváženého
206
odůvodnění
vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel a příznivé životní
prostředí, zejména:
Dokončení dopravního napojení na nadřazenou silniční a železniční síť mezinárodního
a republikového významu.
Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál,
ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s městem Ostravou.
Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje
mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska.
Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou kooperačních vazeb
velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje
v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem.
Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní
využívání zastavěného území, preference redukce nevyužívaných ploch a areálů před
výstavbou ve volné krajině.
Ochrana a zkvalitňováni obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí, rozvoj obytné
funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou.
Podpora rozvoje systémů odvádění a čištění odpadních vod.
Vytvoření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot území jako
atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany.
Vytvoření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy.
Vytvoření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší a cyklistické)
v návaznosti na systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska
včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných
místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy.
Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch.
Vytvoření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem
a emisemi z dopravy a výrobních procesů.
Ochrana výjimečných přírodních hodnot území, zejména CHKO Poodří, včetně ochrany
pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných , resp.
kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení
prostupnosti krajiny a zachování režimu podzemních a povrchových vod (zejména v CHKO
Poodří a na přítocích Odry).
Preventivní ochrana před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem
minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách
území.
Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.
Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje.
Návrh Územního plánu Ostravy respektuje všechny plochy, koridory a požadavky, které jsou v ZÚR
MSK stanoveny a týkají se řešeného území, tedy správního území města Ostravy. ÚPO
v podrobnosti územního plánu tyto záměry vymezuje a zpřesňuje. Podrobné odůvodnění
zapracování jednotlivých ploch, koridorů a požadavků do ÚPO vyplývající ze ZÚR MSK je
zpracováno v článku 3.1.2 textové části odůvodnění. Dále je tato problematika řešena ve
vyhodnocení stanoviska krajského úřadu. Krajský úřad v souladu s § 51 stavebního zákona (před
novelou) posoudil soulad návrhu ÚPO s územně plánovací dokumentací vydanou krajem tedy se
ZÚR MSK. Vyhodnocení stanoviska je v příloze odůvodnění s názvem „Vyhodnocení stanovisek
obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPO“. Pořizovatel zde reaguje na připomínky
krajského úřadu ke způsobu zapracování jednotlivých záměru ze ZÚR MSK do návrhu ÚPO.
Závěrem stanoviska je konstatováno, že návrh ÚPO je v souladu s územně plánovací dokumentací
vydanou krajem.
6.2
SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA
S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A
URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU
NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ.
ÚPO je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, jak je dokumentováno v textové části
odůvodnění v oddílech 3.6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území a 4.2. Koncepce rozvoje
území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot.
207
6.3
odůvodnění
SOULAD S POŽADAVKY TOHOTO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH
PŘEDPISŮ
ÚPO je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon) a s jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb., 501/2006 Sb ve
znění platném ke dni 1.1.2013, jak je dokumentováno v odůvodnění v oddílu 3.15. Požadavky na
uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na
charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení.
6.4
SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE
STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ.
6.4.1 Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů
ÚPO je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, jak je dokumentováno
v textové části odůvodnění v oddílu 3.8. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů
(například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu,
ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými
rizikovými přírodními jevy).
6.4.2 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů
Pořízení Územního plánu Ostravy
Zastupitelstvo města svým usnesením č. 2024/27 ze dne 29.4.2009 rozhodlo o pořízení Územního
plánu města Ostravy.
Zadání územního plánu
Stanoviska dotčených orgánů k návrhu zadání Územního plánu města Ostravy jsou založeny na
ÚHA MMO ve spise „Nový ÚPlMO“, ve složce s označením 2b s podoznačením 2b/1.
Jednotlivá stanoviska dotčených orgánů byla zapracována do návrhu zadání nového Územního
plánu města Ostravy, který je založen na ÚHA MMO ve spise „Nový ÚPlMO“, ve složce s označením
2b s podooznačením 2b/4, kde je založen návrh zadání nového Územního plánu města Ostravy,
projednaný a upravený ve smyslu ustanovení § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním a stavebním
řádu (stavební zákon) v tehdy platném znění, zpracovaný v souladu s § 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky
č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsob
Průběh jednání o zadání viz kapitola textové části odůvodnění 6.4.2.1
Společné jednání
Uplatněná stanoviska dotčených orgánů jsou vyhodnocena v příloze č. II odůvodnění „Vyhodnocení
stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO“. V rámci společného
jednání nebyly s dotčenými orgány řešeny žádné rozpory podle § 136 odst. 6 správního řádu.
Případné úpravy a doplnění územního plánu byly dohodnuty na dohodovacích jednáních.
Průběh společného jednání viz kapitola textové části odůvodnění 6.4.2.2
Veřejné projednání
Uplatněná stanoviska dotčených orgánů jsou vyhodnocena v příloze č. IV odůvodnění - Veřejné
projednání. V rámci veřejného projednání nebyly s dotčenými orgány řešeny žádné rozpory podle
§136 odst. 6 správního řádu. Případné úpravy a doplnění územního plánu byly dohodnuty na
dohodovacích jednáních.
Průběh veřejného projednání viz kapitola textové části odůvodnění 6.4.2.3
Po veřejném projednání došlo k úpravě Územního plánu města Ostravy:
Změna názvu z Územní plán města Ostravy na Územní plán Ostravy (ÚPO) a to z důvodu
jednoznačného odlišení těchto územně plánovacích dokumentací.
V případě, že by i přes snahu pořizovatele zůstal v textové části územního plánu název Územní plán
města Ostravy (ve významu nového územního plánu), je nutno jej chápat jako Územní plán Ostravy.
208
odůvodnění
Pokud se v textu odkazuje na rozpracovaný územní plán, tj. před opakovaným veřejným
projednáním, je používán název „návrh Územního plánu města Ostravy (ÚPlMO)“, z důvodu vazby
na stanoviska dotčených orgánů, které se k tomu rozpracovanému dokumentu vyjadřovaly.
Změna uspořádání obsahu odůvodnění ÚPO, který tak reaguje na novelu stavebního
zákona.
Do ÚPO jsou zapracovány změny, které vyplývají ze stanovisek, námitek a připomínek
uplatněných při veřejném projednání.
Pro usnadnění orientace v provedených změnách a úpravách textové části ÚPO byla
zhotovena varianta textové části, kde jsou změny vyznačené žlutou barvou a vypuštěný text
je navíc přeškrtnutý. Jedná se o.
o ÚPO – textová část – s vyznačením úprav
o ÚPO – odůvodnění - s vyznačením úprav
o ÚPO – příloha č. I odůvodnění - s vyznačením úprav
o ÚPO – příloha č. III odůvodnění - s vyznačením úprav
Opakované veřejné projednání
Uplatněná stanoviska dotčených orgánů jsou vyhodnocena v příloze č. V odůvodnění – Opakované
veřejné projednání. V rámci opakovaného veřejného projednání nebyly s dotčenými orgány řešeny
žádné rozpory podle §136 odst. 6 správního řádu. Případné úpravy a doplnění územního plánu byly
dohodnuty na dohodovacích jednáních.
Průběh opakovaného veřejného projednání viz kapitola textové části odůvodnění 6.4.2.4
6.4.2.1
Zadání Územního plánu města Ostravy
Na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem
zpracoval návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanovil hlavní cíle a požadavky na
zpracování návrhu územního plánu.
Dle ust. § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
v tehdy platném znění, pořizovatel zaslal návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům,
městským obvodům města Ostravy, sousedním obcím a krajskému úřadu. Dále zajistil zveřejnění
návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne
vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce Magistrátu města Ostravy a všech
městských obvodů a způsobem umožňující dálkový přístup (http://www.ostrava.cz/cs/urad/urednideska). Návrh zadání byl dále zpřístupněn na Magistrátu města Ostravy, Prokešovo náměstí 8,
v budově Nové radnice, ve 4. poschodí v kanceláři č. 401, po dobu 30 dnů ve dnech od 30.4.2009
do 29.5.2009.
V uvedené lhůtě pořizovatel obdržel požadavky dotčených orgánů k návrhu zadání územního plánu,
sousedních obcí a správců inženýrských sítí:
1. Česká republika – Ministerstvo obrany
2. Město Hlučín
3. ČR – Energetická inspekce
4. Statutární město Ostrava městský obvod
Poruba
5. SMP Net
6. Státní úřad jadernou bezpečnost
7. Ministerstvo průmyslu a obchodu
8. Ministerstvo životního prostředí odbor
výkonu správy IX Ostrava
9. Ministerstvo dopravy
10. Úřad pro civilní letectví
11. Magistrát města Ostravy odbor dopravy
6.4.2.1.1
12. ČEZ Distribuce, a.s.
13. Statutární město Ostrava, městský obvod
Martinov
14. Ministerstvo zemědělství
15. Město Bohumín
16. Krajská hygienická stanice
Moravskoslezského kraje
17. Magistrát města Ostravy odbor ochrany
životního prostředí
18. Krajský úřad Moravskoslezského kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
19. Obvodní báňský úřad v Ostravě
Stanoviska DO k zadání ÚPlMO
V koordinovaném stanovisku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje odboru životního
prostředí a zemědělství v bodech 1, 6 a 8 je uvedeno následující:
1) zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Krajský úřad uplatňuje k návrhu zadání územního plánu města Ostravy následující požadavky na
obsah územního plánu:
209
odůvodnění
I.) Městská památková zóna (dále jen „MPZ“) Ostrava-Přívoz: Bude zachována stávající urbanistická
struktura MPZ, tj. zejména urbanistická struktura, která byla vytvořena regulačním plánem
zpracovaným Camillo Sittem v roce 1894 (půdorysné linie veřejných prostranství, stejně jako
půdorysné linie částí zástavby při veřejných prostranstvích). Při návrhu funkčního vymezení
jednotlivých ploch na území MPZ nenavrhovat parkovací i manipulační plochy na místech původní
zástavby (zejména místa proluk) z doby před počátkem II. světové války a nenavrhovat nové
prodejní plochy nad 1000 m², plochy dopravní infrastruktury (pro tranzitní dopravu), nebo výroby a
skladování. Na území MPZ preferovat plochy smíšené obytné a bydlení.
II.) MPZ Ostrava-Poruba: Bude zachována stávající urbanistická struktura MPZ, tj. zejména
urbanistická struktura, která byla vytvořena při budování I. a II. obvodu v duchu tzv. „dvouletky“ a tzv.
„socialistického realismu“ v 50. letech 20. století (půdorysné linie veřejných prostranství, stejně jako
půdorysné linie částí zástavby při veřejných prostranstvích). Při návrhu funkčního vymezení
jednotlivých ploch na území MPZ nenavrhovat nové prodejní plochy nad 1000 m², plochy dopravní
infrastruktury (pro tranzitní dopravu), nebo výroby a skladování. Na území MPZ preferovat plochy
smíšené obytné, občanského vybavení, bydlení, veřejné a parkové zeleně. Zachovat plochy veřejné
a parkové zeleně na těch územích MPZ, které k těmto účelům dle stávajícího platného územního
plánu slouží dnes (parky, parkově upravená zeleň na Havlíčkově náměstí, náměstí U Oblouku, při
ulici Matěje Kopeckého a při nábřeží Svazu protifašistických bojovníků).
III.) MPZ Moravská Ostrava: Na území MPZ v maximální možné míře respektovat, a pokud možno i
obnovit veřejná prostranství, komunikační síť a jejich půdorysné linie z doby před počátkem II.
světové války. Při návrhu funkčního vymezení jednotlivých ploch na území MPZ (mimo území tzv.
„Karoliny“) nenavrhovat nové parkovací i manipulační plochy na místech původní zástavby (zejména
místa proluk) z doby před počátkem II. světové války a nenavrhovat nové prodejní plochy nad 1000
m², plochy dopravní infrastruktury (pro tranzitní dopravu), nebo výroby a skladování. Na území MPZ
preferovat plochy smíšené obytné, občanského vybavení, bydlení, veřejné a parkové zeleně.
Zachovat plochy veřejné a parkové zeleně na těch územích MPZ, které k těmto účelům dle
stávajícího platného územního plánu slouží dnes (např. parky, parkově upravená zeleň v Husově
sadu a v Komenského sadech).
IV.) Národní kulturní památka (dále jen „NKP“) „Památník Rudé armády v Ostravě“ a její ochranné
pásmo: Bude zachováno stávající funkční vymezení plochy, na kterém se NKP nachází a jejího
ochranného pásma - Komenského sadů, tj. plocha parků, parkově upravené zeleně.
V.) NKP „Lískova vila v Ostravě“: Na ploše, na které stojí NKP a v okolí, které je dle stávajícího
platného územního plánu určeno pro bydlení hromadné, bude nové funkční vymezení jako bydlení
individuální (s maximální výškou zástavby 3 NP). V případě, že u plochy, která sousedí s výše
uvedenou plochou (na které stojí NKP), a která je nyní určena pro sportovní areály, bude toto
funkční vymezení měněno, bude část této měněné plochy v okruhu minimálně 50 m od NKP sloužit
také jako výše uvedené bydlení individuální.
6) zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Krajský úřad, příslušný podle § 77a odst. 3 písm. w) zákona o ochraně přírody a krajiny, posouzením
předloženého návrhu zadání nového územního plánu města Ostravy ve smyslu § 45i téhož zákona
konstatuje, že nelze vyloučit významný vliv (přímý nebo dálkový) na evropsky významné lokality ani
na ptačí oblasti, které se nacházejí nebo částečně zasahují na území města Ostravy.
8) zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Krajský úřad v souladu s § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí konstatuje, že
Územní plán města Ostravy je nutno posoudit podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí. Krajský úřad přihlédl zejména ke skutečnosti, že předmětná územně plánovací
dokumentace navrhuje rozvoj celého území města Ostravy s důrazem na nové zastavitelné plochy
pro bydlení a podnikání, budou vymezeny plochy pro tzv. „čisté“ funkce, ale také polyfunkční využití
ploch, předpokládá se tedy rozvoj plochy pro výrobu, občanskou vybavenost, řešení dopravní a
technické infrastruktury. Z uvedeného vyplývá, že funkční využití těchto vyjmenovaných ploch
stanoví rámec pro realizaci některých záměrů podléhajících posouzení na životní prostředí podle
zákona o posouzení vlivů na životní prostředí.
Tím bylo naplněno ustanovení § 47 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), v tehdy platném znění:
210
odůvodnění
Pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na posouzení
územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud dotčený orgán nevyloučil významný
vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast uvede pořizovatel v návrhu zadání požadavek na
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj.
Výše uvedený požadavek pořizovatel zařadil do návrhu zadání územního plánu, bodu h) další
požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (na příklad požadavky na ochranu veřejného
zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické
stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy),
Ve stanovisku Magistrátu města Ostravy, odboru dopravy je uvedeno následující:
2) V návrhu požadujeme zohlednit aktuální podklad (studie „Posouzení možnosti uplatnění lehké
kolejové dopravy v Moravskoslezském kraji se zaměřením na napojení do kolejové sítě tramvajové
dráhy v Ostravě“ z roku 2008) pro řešení vlakotramvaje na území města.
Výše uvedený požadavek pořizovatel uvedl do návrhu zadání územního plánu, do bodu e)
požadavky na řešení veřejné infrastruktury, doprava.
Ve stanovisku Ministerstva dopravy je uvedeno následující:
Návrh zadání nového územního plánu ukládá z hlediska dopravy posoudit aktuálnost současného
dopravního řešení na celém území statutárního města Ostravy a navrhnout jeho případné nové
řešení.
V zájmu zajištění ochrany celostátních tratí železniční sítě. Dálnic a silnic I. třídy požadujeme v nové
územně plánovací dokumentaci tyto vyznačit v dopravních plochách v rozsahu budoucího
ochranného pásma jednotlivých plánovaných staveb.
V souvislosti s řešením ploch pro bydlení žádáme o zapracování izofon s výhledem na 30 let u
stávajících a výhledových liniových staveb dopravní infrastruktury.
Výše uvedený požadavek pořizovatel uvedl do návrhu zadání územního plánu, do bodu e)
požadavky na řešení veřejné infrastruktury, doprava.
Ve stanovisku Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy
IX je uvedeno následující:
Do návrhu zadání ÚP MO proto požadujeme zapracovat zásady stanovené zák. č. 334/1992 Sb., o
ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé
podrobnosti ochrany ZPF.
Výše uvedený požadavek pořizovatel uvedl do návrhu zadání územního plánu, do bodu f)
požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území, ochrana zemědělského půdního fondu.
Ve stanovisku Obvodního báňského úřadu v Ostravě je uvedeno následující:
Požaduje zahrnout do Územního plánu města Ostravy takové řešení, které je z hlediska ochrany a
využití nerostného bohatství nejvýhodnějším pro ochranu výhradního ložiska a které zajistí ochranu
ložiska, ve stanovisku uvedených, dobývacích prostorech a chráněných ložiskových územích
v městských částech.
Výše uvedený požadavek pořizovatel uvedl do návrhu zadání územního plánu, do bodu f)
požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území, ochrana nerostného bohatství a geologické stavby
území.
Ve stanovisku Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany životního prostředí je uvedeno
následující:
I. Ochrana vod
- vyznačit záplavová území
- nezařazovat do aktivních zón zóny bydlení a rekreaci
II. Ochrana zemědělského půdního fondu
Není dotčeným orgánem
211
odůvodnění
III. Ochrana přírody
Zapracovat do návrhu územního plánu prvky územního systému ekologické stability. Jako podklad
použít studii ÚSES (ÚHA MMO, autor ing. Škrovová, 2007/2008, před zapracováním prověřit jejich
aktuálnost), příp. i Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského
kraje – Ageris s. r. o. Respektovat zákon č. 114/1992 Sb., (o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů) a přírodní památky a rezervace.
V návrhu prověřit soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., zejména aby funkční plochy a regulativy
těchto funkčních ploch ve významných krajinných prvcích odpovídaly jejich využití, aby ve
vyhlášených zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech nebyly funkční plochy
umožňující zástavbu a jejich intenzivní využití, doplnění do regulativů index zástavby (%
zastavitelnosti ploch, % ploch určených pro zeleň), v zastavěném území a v zastavitelných plochách
bylo stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu.
Výše uvedené požadavky pořizovatel uvedl do návrhu zadání územního plánu, do bodu f)
požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území, ochrana přírody a krajiny, lesní hospodářství, ochrana
vod.
Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem
upravil návrh zadání a předložil jej ke schválení zastupitelstvu města.
Zastupitelstvo města svým usnesením č. 2212/29 ze dne 24.6.2009 schválilo zadání Územního
Na základě schváleného zadání Územního plánu města Ostravy pořizovatel pořídil zpracování
návrhu Územního plánu města Ostravy a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (zejména
SEA, NATURA).
6.4.2.2
Společné jednání o návrhu Územního plánu města Ostravy
Pořizovatel dopisem č.j. SMO/317288/12/ÚHA/Slo ze dne 27.9.2012 oznámil dotčeným orgánům,
krajskému úřadu, obci pro kterou je územní plán pořizován a sousedním obcím, dále významným
správcům inženýrských sítí (SMP, a.s., NET4GAS, s.r.o., ČEZ Distribuce, a. s. atd.) a správcům
vodních toků a lesů (Povodí Odry, s. p., Lesy ČR, s. p.) místo a dobu konání společného jednání o
návrhu územního plánu. I přesto, že ust. § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), v tehdy platném znění ukládá pořizovateli povinnost oznámit
projednání návrhu územního plánu pouze obci, pro kterou územní plán pořizuje (město Ostrava) a
nikoliv městským obvodům, bylo pořizovatelem oznámení o konání společného jednání, zasláno i
městským obvodům samostatně.
Oznámením o konání společného jednání byly dotčené orgány a krajský úřad vyzvány k uplatnění
jejich stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání a sousední obce ve stejné lhůtě vyzvány
k uplatnění svých připomínek. Po výše uvedenou dobu pořizovatel umožnil uvedeným orgánům
nahlížet do návrhu územního plánu. Dále byly dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce
upozorněny, že doloží-li nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění
stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
Statutární Město Ostrava nemá zvolenou Radu obcí, proto pořizovatel nemusí vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území projednávat v Radě obcí.
Dne 4.10.2012 obdržel pořizovatel dopis Krajského úřadu Moravskoslezského kraje odboru životního
prostředí a zemědělství, ve kterém požaduje prodloužení lhůty pro uplatnění stanoviska
k vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu města Ostravy na životní prostředí, v souladu s § 22
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a to o 30 dnů.
Vyhodnoceno v odstavci 6.4.2.2.1 Stanoviska DO, uplatněná v rámci společného jednání a následná
dohodovací jednání s DO
212
odůvodnění
Společné jednání se konalo 17.10.2012 na Magistrátě města Ostravy útvaru hlavního architekta, ve
výstavní síni, Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava. Na společném jednání byly dotčené orgány a
sousední obce seznámeny s ustanovením § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v tehdy platném znění, a zároveň vyzvány k uplatnění
stanovisek a připomínek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Dále byli přítomní seznámeni, že po výše
uvedenou dobu mohou nahlížet do návrhu Územního plánu města Ostravy, který byl uložen na
uložišti dat https://uložna.ostrava.cz a vyvěšen v papírové podobě na Magistrátu města Ostravy
útvaru hlavního architekta ve výstavní síni. Zástupci dotčených orgánů byli upozorněni na obsah a
kompetence, které musí uvést ve svých stanoviscích a vyjádřeních. Následně byl představen
samotný návrh Územního plánu města Ostravy.
Na společném jednání pořizovatel obdržel žádost Ministerstva životního prostředí odboru výkonu
státní správy IX pracoviště Ostrava, o prodloužení lhůty pro uplatnění stanoviska. Vyhodnoceno
v odstavci 6.4.2.2.1 Stanoviska DO, uplatněná v rámci společného jednání a následná dohodovací
jednání s DO
Po prostudování prvních stanovisek dotčených orgánů k návrhu Územního plánu města Ostravy
dospěl pořizovatel k závěru, že je nutno zaslat dotčeným orgánům dopis, ve kterém je upozorní na
obsahové nesrovnalosti vydaných stanovisek (vyjádření) dotčených orgánů, proto dne 30.10.2012
odeslal pořizovatel dopis dotčeným orgánům, ve kterých uvádí následující:
Na základě již obdržených stanovisek (vyjádření) dotčených orgánů k projednávanému návrhu
Územního plánu města Ostravy, které obsahují závažná pochybení především z pohledu správnosti,
či zákonnosti, si dovolujeme zaslat všem dotčeným orgánům toto upozornění a žádáme Vás, abyste
při zpracování svého stanoviska (vyjádření) respektovali níže uvedený text a ta stanoviska, která již
byla k tomuto návrhu zaslána, dotčené orgány dle tohoto textu prověřily, případně upravily a znovu
zaslaly v termínu do 17.11.2012.
Magistrát města Ostravy, útvar hlavního architekta, jako pořizovatel územně plánovací dokumentace
města Ostravy, obdržel v rámci lhůty 30 dnů po společném jednání stanoviska dotčených orgánů, u
kterých postrádá tak, jak stanovuje platná legislativa a poslední rozsudky Nejvyššího správního
soudu (dále jen NSS), informaci o legislativě, která dotčený orgán zmocňuje uplatnit stanovisko
(vyjádření) k návrhu územního plánu obce.
Současně postrádá, v případě uplatňování stanoviska i odkaz na legislativu, která Vám ukládá vámi
stanovený požadavek.
Z tohoto důvodu Vás vyzýváme k doplnění Vašeho stanoviska v termínu do 17.11.2012, v opačném
případě se vystavujete skutečnosti, že Vámi uplatněné stanovisko bude (viz poslední rozhodnutí
NSS) považováno za nezákonné.
Závěrem nám dovolte sdělit, že se mezi dotčenými stanovisky objevují i stanoviska, která buď
stanoví podmínky, které je nutno dodržet nebo s návrhem územního plánu souhlasí, za podmínek,
že bude obsahovat stanoviskem vyjmenované údaje. Takto formulované stanovisko je pro
projednávání návrhu územního plánu nepoužitelné, neboť stanovuje podmínky, které měly být
uplatněny při projednávání návrhu zadání územního plánu. Projednání návrhu Územního plánu
města Ostravy naopak předpokládá, že dotčený orgán zkontroluje a potvrdí, že projednávaný návrh
v zadání dotčeným orgánům uplatněné požadavky na obsah a zpracování respektuje. Není
v kompetenci pořizovatele územního plánu tuto kontrolu provést. Tato kontrola a potvrzení vydaného
stanoviska dotčeného orgánu přináleží pouze tomuto dotčenému orgánu. Současně je nutno
zdůraznit, že při projednávání návrhu Územního plánu města Ostravy nelze uplatňovat další
požadavky na jeho obsah nad rámec již uplatněných při projednání zadání územního plánu, které
proběhlo v době od 30.4.2009 do 29.5.2009.
Z tohoto důvodu Vás žádáme o revizi, případně doplnění Vámi uplatňovaného stanoviska
Na základě tohoto dopisu pořizovatel již neobdržel žádná stanoviska, která by dle obsahu mohla být
posuzována jako nezákonná.
Pořizovatel zaslal dopis č.j. SMO/371374/12/ÚHA/Slo ze dne 9.11.2012, týkající se sdělení k žádosti
o prodloužení lhůty Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a
zemědělství a Ministerstvu životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX. V dopise bylo
uvedeno následující:
Magistrát města Ostravy, útvar hlavního architekta, příslušný dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a)
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen stavební zákon), obdržel ve lhůtě stanovené § 50 odstavce 2, stavebního zákona, žádost o
prodloužení lhůty pro uplatnění stanoviska. Tuto žádost podali Krajský úřad Moravskoslezského
kraje, odbor životního prostředí a zemědělství dne 8.10.2012 a Ministerstvo životního prostředí,
213
odůvodnění
odbor výkonu státní správy IX v den konání společného jednání tj. 17.10.2012. Oba dotčené orgány
ve své žádosti uvedly důvody, na základě kterých žádají o prodloužení lhůty pro uplatnění
stanoviska.
Útvar hlavního architekta, jako pořizovatel Územního plánu města Ostravy, vyhovuje předloženým
žádostem výše uvedených dotčených orgánů a v souladu s § 50 odstavce 2, stavebního zákona
prodlužuje stanovenou lhůtu o dalších 30 dnů (tzn. do 60 dnů ode dne konání společného jednání).
Stanoviska DO, uplatněná v rámci společného jednání a následná dohodovací
jednání s DO
V rámci 30ti denní lhůty Magistrát města Ostravy útvar hlavního architekta obdržel níže uvedená
stanoviska dotčených orgánů:
6.4.2.2.1
2. Obvodní báňský úřad pro území krajů
Moravskoslezského a Olomouckého
3. Ministerstvo životního prostředí odbor výkonu
státní správy IX pracoviště: Ostrava
4. Krajská veterinární správa Státní veterinární
správy pro Moravskoslezský kraj
5. ČR – Státní energetická inspekce územní
inspektorát pro Moravskoslezský kraj
6. Úřad pro civilní letectví
7. Lesy České republiky, s. p. správa toků –
oblast povodí Odry, Frýdek – Místek
8. Ministerstvo vnitra odbor bezpečnostní politiky
9. Ministerstvo vnitra odbor správy majetku
stavební úřad
11. Česká republika – Ministerstvo obrany
Vojenská ubytovací a stavební správa
12. Správa chráněné krajinné oblasti Poodří a
krajské středisko Ostrava
13. Ministerstvo životního prostředí odbor výkonu
státní správy IX pracoviště: Ostrava
14. Magistrát města Ostravy odbor dopravy
15. Krajská
hygienická
stanice
Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
16. Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor
životního prostředí a zemědělství
17. Magistrát města Ostravy odbor ochrany
18. Ministerstvo dopravy
19. Ministerstvo zemědělství pozemkový úřad
Ostrava
20. Ředitelství silnic a dálnic ČR
21. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského
kraje
22. MMO – útvar hlavního architekta
Na základě vyhodnocení jednotlivých stanovisek dotčených orgánů, připomínek sousedních obcí a
správců inženýrských sítí pořizovatel s některými z nich svolal dohodovací jednání, na kterých se
jejich stanoviska prodiskutovala, a navrhlo se řešení.
ad 1) Ministerstvo průmyslu a obchodu
Pořizovatel obdržel stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu dne 9.10.2012, společné jednání o
návrhu Územního plánu města Ostravy se konalo 17.10.2012, proto pořizovatel vyhodnotil stanovisko
(které je součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 6),
následovně:
Pořizovatel obdržel od dotčeného orgánu Ministerstva průmyslu a obchodu před dnem konání
společného jednání stanovisko k návrhu Územního plánu města Ostravy. Tedy před zákonem
stanovenou lhůtou pro uplatňování stanovisek a vyjádření dotčených orgánů. I přes nenaplnění
současně platného § 50 odst. 2 stavebního zákona, bylo toto stanovisko prostudováno z hlediska
věcnosti a správnosti. Pořizovatel došel k závěru, že toto stanovisko trpí vadami. Jednalo se zejména
o to, že při obeslání v rámci společného jednání uplatnil tento dotčený orgán stanovisko k návrhu
zadání. Z tohoto důvodu pořizovatel vyzval Ministerstvo průmyslu a obchodu k provedení opravy
zjevné nesprávnosti vydaného stanoviska.
Pořizovatel bere na vědomí v termínu obdržené opravené stanovisko dotčeného orgánu Ministerstva
průmyslu a obchodu, ve kterém je uvedeno, že k návrhu Územního plánu města Ostravy neuplatňují
žádné připomínky. Vzhledem k absenci zákonného zmocnění ve stanovisku Ministerstva průmyslu a
obchodu pořizovatel prověřil toto zmocnění jako dotčeného orgánu a konstatuje, že dle § 15 odst. 2
zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších
předpisů je Ministerstvo průmyslu a obchodu dotčeným orgánem v územním plánování.
Z tohoto stanoviska nevyplývají žádné požadavky na úpravy předloženého návrhu územního plánu,
ani rozpory se zájmy chráněnými tímto dotčeným orgánem.
214
odůvodnění
ad 2) Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého
Pořizovatel obdržel stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu dne 9.10.2012, (které je součástí
textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění - Vyhodnocení stanovisek
obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 14 - 16) a bylo vyhodnoceno
následovně:
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého (dále také OBÚ) uplatnil v
rámci společného jednání o návrhu ÚPlMO v zákonné lhůtě své stanovisko. OBÚ je ve věci
projednávání předmětného územního plánu dotčeným orgánem místně příslušným podle ustanovení
§38 odst. 1 písm. b) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské
správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon 61/1988 Sb.) a věcně příslušný podle
ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně využití nerostného bohatství, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen horní zákon).
OBÚ ve svém stanovisku uvádí, že nemá k návrhu námitek za předpokladu, že budou respektovány
připomínky uvedené ve stanovisku. Pořizovatel si celý obsah stanoviska řádně prostudoval a dospěl k
závěru, že by bylo vhodné některé požadavky uvedené ve stanovisku dotčeného orgánu prodiskutovat
na dohodovacím jednání.
Jednání proběhlo dne 9. 1. 2013 na Magistrátu města Ostravy, útvaru hlavního architekta, ze kterého
byl pořízen zápis (je součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 19 20). U všech požadavků byl dohodnut způsob zapracování do návrhu ÚPlMO tak, aby byl návrh v
souladu se zvláštními právními předpisy hájenými OBÚ.
Dohodovacího jednání se zúčastnil i zástupce dalšího dotčeného orgánu Ministerstva životního
prostředí, odbor Výkonu státní správy IX, jelikož problematika dobývání ložisek nerostných surovin a
jejich ochrana se prolíná v obou stanoviscích.
K jednotlivým připomínkám:
Upozornění: vlivem úprav po společném jednání došlo k úpravě číslování kapitol
1. OBÚ upozorňuje, že v oddílu „5.8. Ložiska nerostných surovin“ (výroková část) je uvedeno pouze
chráněné ložiskové území (dále také CHLÚ) Česká část Hornoslezské pánve, ale nejsou uvedena
další CHLÚ nacházející se na území města Ostravy.
ÚPlMO chráněná ložisková území nevymezuje, pouze je zobrazuje jako stávající limit v území, proto
není účelné vyjmenovávat chráněná ložisková území ve výrokové části územního plánu. V oddílu „5.8.
Ložiska nerostných surovin“ byla ponechána pouze zmínka o existenci tohoto limitu jako ochrany
výhradních ložisek nerostných surovin s odkazem na kapitolu „4.2.3.2 Ochrana přírodních zdrojů,
zemědělské půdy“ (část odůvodnění), kde jsou všechna chráněná ložisková území na území města
Ostravy uvedena v tabulce 37: „Chráněná ložisková území“. Chráněná ložisková území jsou
zobrazena i ve výkrese „O1 – Koordinační výkres“ mimo CHLÚ Polanka nad Odrou. V tomto případě
je v koordinačním výkrese vyznačen dobývací prostor. V kapitole „4.2.3.2.3 Evidované dobývací
prostory na území města Ostravy“ (část odůvodnění) je vysvětleno, že hranice chráněného
ložiskového území Polanka nad Odrou je totožná s vymezeným dobývacím prostorem Polanka nad
Odrou, jelikož CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex lege ve smyslu § 43 odst. 4 horního zákona.
2. OBÚ upozorňuje, že v článku č. „5.8.1 Podmínky pro výstavbu v CHLÚ“ je uvedeno pouze
rozhodnutí č.j. 580/263c/ENV/09 Ministerstva životního prostředí ČR k ochraně CHLÚ 14400000 a
nejsou uvedena další existující rozhodnutí k ochraně dalších CHLÚ. Dohled nad ochranou chráněných
ložiskových území je v působnosti Ministerstva životního prostředí ČR, odboru výkonu státní správy IX
a jejich stanovisko je nutno si vyžádat.
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX (dále jen MŽP) byl jako dotčený orgán
v rámci společného projednání ÚPlMO obeslán a své stanovisko uplatnil. MŽP ve svém stanovisku
neuvádí žádný požadavek na úpravu kapitol týkajících se ochrany CHLÚ, proto byla tato připomínka
projednána na dohodovacím jednání za účasti OBÚ i MŽP. Vzhledem k tomu, že ÚPlMO nestanovuje
žádné podmínky pro výstavbu v chráněných ložiskových územích, bylo dohodnuto, že celá
problematika ochrany chráněných ložiskových území vyplývající z horního zákona a z rozhodnutí
vydaných MŽP bude zapracována do části odůvodnění. V souladu s výsledkem projednání byl do
odůvodnění ÚPlMO zapracován odstavec „4.2.3.2.4 Podmínky pro výstavbu v chráněných ložiskových
územích“.
215
odůvodnění
3. OBÚ nesouhlasí s obsahem článku „5.8.3 Těžba nerostných surovin“. V části těžba černého uhlí je
uvedeno novou těžbu černého uhlí klasickými metodami na území města nepovolovat, dále pak v části
Povrchová těžba nerostných surovin je uveden pokyn k ukončení těžby ve stávajících povrchových
ložiscích nerostných surovin, zejména na ložiscích slévárenských písků v Polance nad Odrou. Znění
těchto textů je v rozporu s platnou legislativou, jelikož povolování a ukončení hornické činnosti je dle
zákona č. 61/1988 Sb v působnosti Státní báňské správy České republiky. Obce jsou v tomto řízení
neopomenutelným účastníkem řízení, nikoliv však schvalovacím orgánem.
Na dohodovacím jednání předložil zpracovatel územně plánovací dokumentace přepracované znění
článku „5.8.3 Těžba nerostných surovin“ výrokové části Územního plánu města Ostravy. Na jednání
bylo znění tohoto článku dále upraveno a výsledná podoba byla dotčeným orgánem odsouhlasena.
Dohodnuté znění bylo do návrhu ÚPlMO zapracováno.
4. OBÚ upozorňuje, že i v oddílu „4.2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických
podkladů“ (pod bodem 4.2.1.1. Horninové prostředí) je opět uvedeno pouze dodržování rozhodnutí k
CHLÚ 14400000, je nutno vzít v úvahu i ochranu dalších CHLÚ na území Ostravy.
Kapitoly odůvodnění „3.2 Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP“ a dále „4.2.3.2 Ochrana přírodních
zdrojů, zemědělské půdy“ jsou zaměřeny na problematiku spojenou s horninovým prostředím a
dobýváním ložisek nerostných surovin. Obsah těchto kapitol byl upraven v souladu s požadavky
dotčených orgánů (OBÚ a MŽP) a zpracovatel do nich promítl úpravy vyplývající z úprav výrokové
části (viz body 1-3 vyhodnocení tohoto stanoviska). V ÚPlMO jsou v textové i grafické části uvedeny
všechny CHLÚ na území města Ostravy i jejich ochrana.
5. OBÚ konstatuje, že v grafické části (koordinační výkres ani výkres širších vztahů) nedohledal
značky dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území, proto jejich vyznačení nekontroloval.
V návrhu ÚPlMO, který byl předložen dotčeným orgánům při společném jednání, byly v koordinačním
výkrese zapracovány chráněná ložisková území a dobývací prostory, ale zobrazená data nebyla úplná
a správná. Na jednání bylo dohodnuto, že zpracovatel doplní do grafické části odůvodnění všechny
dobývací prostory na území města Ostravy. Podklady pro zapracování byly konzultovány a
odsouhlaseny s dotčeným orgánem (z hlediska dobývacích prostor je to OBÚ jako poskytovatel těchto
dat). Dobývací prostory byly zapracovány do koordinačního výkresu a také byla doplněna textová část
odůvodnění kap. „4.2.3.2.3“.
Evidované dobývací prostory na území města Ostravy“. Chráněná ložisková území byla v
koordinačním výkrese doplněna a upravena. Správnost použitých podkladů byla konzultována s MŽP.
6. OBÚ upozorňuje, že v grafické části ve výkrese předpokládaných záborů zemědělského půdního
fondu je vyznačeno pouze CHLÚ č. 14400000 a dále, že nebyl dohledán stanovený dobývací prostor
Polanka nad Odrou, který musí být v souladu s ustanovením § 26 odst. 3 horního zákona vyznačen v
územně plánovací dokumentaci.
Jak již bylo popsáno v bodech 1-5 vyhodnocení stanoviska OBÚ, do návrhu územního plánu (do
textové i grafické části) byly zapracovány veškerá CHLÚ a dobývací prostory na území města Ostravy.
Dobývací prostory a CHLÚ byly doplněny i do výkresu „O3 Předpokládaný zábor zemědělského
půdního fondu a PUPFL“.
ad 3) Ministerstvo životního prostředí odbor výkonu státní správy IX pracoviště: Ostrava
Na společném jednání jsme obdrželi žádost Ministerstva životního prostředí odboru výkonu státní
správy IX pracoviště Ostrava, ve které bylo uvedeno:
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX (dále jen „Ministerstvo“) je v daném
případě příslušným dotčeným orgánem ve smyslu ustanovení § 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a ve smyslu ustanovení §
17 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon“). Vzhledem k rozsahu a náročnosti problematiky (1 301 položek), která musí být
v daném případě na úseku ochrany zemědělského půdního fondu posouzena, nelze pro uplatnění
stanoviska zajistit dodržení lhůty 30 dnů ode dne společného jednání (tj. do 16.11.2012). Z uvedených
důvodů žádáme v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, o prodloužení lhůty pro uplatnění
stanoviska dotčeného orgánu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu tak, jak je uvedeno ve
vámi zaslaném oznámení.
216
odůvodnění
Po prostudování dopisu dospěl pořizovatel k závěru, že odůvodněním výše uvedeného dopisu došlo
k naplnění ust. § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), v tehdy platném znění, kdy dotčený orgán (v tomto případě Ministerstvo životního prostředí
odbor výkonu státní správy IX pracoviště: Čs. legií 5, 702 00 Ostrava) doložil nejpozději při společném
jednání závažné důvody, proto byla lhůta pro uplatnění stanoviska výše uvedeného dotčeného orgánu
prodloužena o 30 dnů.
ad 4) Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj
obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 22) a bylo vyhodnoceno
následovně:
Pořizovatel obdržel v rámci společného jednání stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu a to
zákonem stanovené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Tento dotčený orgán je věcně
a místně příslušným správním orgánem dle stanoveného zmocnění zákona č. 166/1999 Sb., o
veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
Zemědělská prvovýroba není územním plánem řešena v podrobnostech stanovených v zákoně č.
166/1999 Sb. Územní plán vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny
příslušné regulační podmínky. Pro zemědělskou prvovýrobu lze využít zejména „Plochy zemědělské“.
Takto vydané souhlasné závazné stanovisko bere pořizovatel na vědomí, jelikož z něj nevyplývají
žádné podmínky, ani úpravy, zasahující do návrhu Územního plánu města Ostravy.
ad 5) ČR – Státní energetická inspekce územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj
následovně:
Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací
dokumentace. Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií, ve znění
pozdějších předpisů uplatňuje stanoviska k územním plánům, pokud umisťují nebo mění zdroje
energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná
zařízení. Státní energetická inspekce uplatnila své stanovisko v zákonné lhůtě.
ÚPlMO vytváří územní podmínky pro rozvoj energetické soustavy města, jsou vymezovány plochy pro
umístění 7 trafostanic 110/22 kV a plochy koridorů elektrických vedení, územně jsou hájeny plochy pro
rozvoj plynárenských zatřízení a pro posílení jejich kapacit. Z hlediska rozvodu tepla nejsou ÚPlMO
navrhovány zásadní změny, které by se dostávaly do rozporu s platnou legislativou. Dotčený orgán
konstatuje, že navržená koncepce není v rozporu s ochranou zájmů hájených zákonem č. 406/2006
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
ad 6) Úřad pro civilní letectví
následovně:
Pořizovatel obdržel v rámci společného jednání stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu, a to
zákonem stanovené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Tento dotčený orgán se ve
svém stanovisku odkazuje na zmocnění dle ust. § 154 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů. Pořizovatel prověřil u dotčeného orgánu výše uvedené ustanovení, týkající se
zákonného zmocnění k územnímu plánování a uvádí, že Úřad pro civilní letectví vykonává v rámci
letecké dopravy svou působnost v souladu s ust. § 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Z
tohoto důvodu považuje pořizovatel Úřad pro civilní letectví za dotčený orgán na úseku letecké
dopravy, pořízený Ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy bylo v rámci společného jednání návrhu
Územního plánu města obesláno a jeho obdržené stanovisko je pořizovatelem vyhodnoceno
samostatně.
Ve svém stanovisku uvedl dotčený orgán k návrhu Územního plánu města Ostravy, že nemá námitek,
za podmínky respektování ochranných pásem letiště Ostrava Mošnov a heliportů Ostrava Zábřeh a
217
odůvodnění
Fakultní nemocnice Poruba. Do návrhu Územního plánu města Ostravy byly zpracovány tyto územní
limity, a to v grafické části územního plánu, ve výkrese „O1 Koordinační výkres“, „O2 Širší vztahy“ a v
textová části odůvodnění územního plánu v článcích „3.6.8 Ochranné pásmo leteckých radiových a
zabezpečovacích zařízení“ a „4.5.7 Letecká doprava“.
ad 7) Lesy České republiky, s. p. správa toků – oblast povodí Odry, Frýdek – Místek
následovně:
Lesy ČR, s. p., zastoupené Správou toků – oblast povodí Odry se sídlem ve Frýdku-Místku, se
vyjádřily v rámci společného projednávání k návrhu ÚPlMO v zákonné lhůtě pro uplatnění stanovisek.
Dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve
znění pozdějších předpisů, mohou v rámci společného jednání dle § 50 odst. 2 uplatnit stanoviska
pouze dotčené orgány. Dotčené orgány v souladu s § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona vydávají
stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je pro územní
plán závazný. Z ustanovení § 136 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen správní řád) vyplývá, že dotčenými orgány jsou ty orgány, kterým byla zvláštními
právními předpisy svěřena ochrana veřejných zájmů v dané záležitosti. V oblasti ochrany vod je
zvláštním předpisem zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní
zákon). Lesy ČR, s. p. jsou správcem povodí, jeho pravomoci na úseku ochrany vod stanovuje § 54
vodního zákona. Správce povodí v rámci své činnosti neuplatňuje stanoviska k územním plánům.
Pravomoc uplatňovat stanoviska k územním plánům obcí s rozšířenou působností byla ustanovením §
107 odst. 1 písm. a) vodního zákona svěřena do působnosti krajského úřadu.
Jelikož Lesům ČR, s. p. nebyla zvláštním předpisem stanovena pravomoc uplatňovat stanoviska k
územním plánům, není tedy dotčeným orgánem v rámci společného projednávání a nemůže uplatnit
stanovisko, které by bylo pro ÚPlMO závazné. Přesto dle § 23 vodního zákona jsou plány povodí
podkladem pro výkon veřejné správy, jmenovitě pro územní plánování a je účelné správnost
zapracování těchto podkladů konzultovat s orgánem, který se na tvorbě tohoto dokumentu podílí. Lesy
ČR, s. p. se vyjádřily k opatřením připravovaným v rámci akce „Řešení odtokových závad na
Antošovickém potoce“. Toto opatření řeší úpravy na Antošovickém a Koblovském potoce, které jsou
ve správě Lesů ČR, s. p.
1. V roce 2012 byly zahájeny přípravy na výstavbu poldru pro ochranu zastavěného území Antošovic.
Poldr bude vybudován na Antošovickém potoce v km 2,548, a bude zajišťovat akumulaci
povodňových průtoků na Antošovickém potoce. Stavbou dotčená území jsou Šilheřovice a Koblov dle
přiložené situace.
Přílohou vyjádření Lesů ČR byla mapka se situací poldru na Antošovickém potoce, ze které nebylo
možné posoudit, jak tento záměr zasahuje na území města Ostravy, proto byly Lesy ČR, s. p.
požádány o digitální data, která byla promítnuta do podkladu s hranicí města Ostravy. Bylo zjištěno, že
toto opatření zasahuje na území k.ú. Koblov pouze okrajově v míře, která není zobrazitelná v měřítku
územního plánu. V místě, kde hráz poldru navazuje na území města Ostravy, jsou ÚPlMO vymezeny
plochy dle funkčního využití „krajinná zeleň“, „louky“ a „orná půda“, ve kterých lze dle podmínek využití
umístit protipovodňová opatření, vodohospodářské stavby a zařízení pro snižování nebezpečí
ekologických a přírodních katastrof. Pozemky, do kterých by stavba potencionálně zasahovala, jsou
ve vlastnictví Pozemkového fondu ČR, Lesů ČR a města Ostravy. Vzhledem k zjištěným
skutečnostem bylo protipovodňové opatření C5 z tabulky č. 19 vypuštěno a zmínka o poldru v
Šilhéřovicích byla rozepsána pouze v odůvodnění v kapitole „4.2.3.4.2.2 Navržená opatření na
ochranu před povodněmi v oblasti povodí Odry“, kde je popsáno jako opatření mimo území Ostravy,
které chrání zastavěnou část Antošovic před povodněmi.
Lesy ČR, s. p. upozorňují, že mimo uvedená opatření na zkapacitnění Koblovského potoka v článku
„5.10.3. Protipovodňová, ekologická a stabilizační opatření“ textové části a „4.2.3.4.2.2 Navržená
opatření na ochranu před povodněmi v oblasti povodí Odry“ v odůvodnění, patří mimo samotnou
úpravu vodního toku také rekonstrukce propustku, která je ve správě správce komunikace, tj. SSMSK,
p. o., rekonstrukce přístupu (přemostění k soukromé nemovitosti, přeložky sítí plynovod, vodovod
kabely aj.). Lesy ČR, s. p. žádají, aby tato skutečnost byla zapracována do ÚPlMO.
218
odůvodnění
V článcích 5.10.3 textové části a 4.2.3.4.2.2. odůvodnění bylo protipovodňové opatření C4 doplněno o
informaci, že součástí tohoto opatření je i rekonstrukce propustku v komunikaci „Antošovická“.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o technické úpravy, které nelze řešením územního plánu
postihnout a jsou průběžně navrhovány odbornou dokumentací, je tento záměr v ÚPlMO zaznačen
pouze schematicky a není vymezen jako VPS.
3. Lesy ČR, s. p. dále doporučují, aby při vymezování zastavitelného území bylo přihlíženo k hranicím
zatopeného území podél vodních toků při největší povodni.
Při vymezování zastavitelných ploch v rámci zpracování ÚPlMO bylo přihlíženo k hranicím
stanoveného záplavového území. Zastavitelné plochy byly vymezovány mimo záplavové území i mimo
aktivní zónu záplavového území. V několika málo případech zasahuje zastavitelná plocha do
záplavového území, což je ve většině případů způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po
hranicích parcel. V textové části ÚPlMO jsou v článku „3.2.3 Zastavitelné plochy“ indexem označeny ty
plochy, které zasahují do záplavového území a jejich vymezení je individuálně odůvodněno v kapitole
„4.2.3.4.2.5 Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do záplavového území“.
Ve vyjádření Lesů ČR, s. p, jsou dále uvedeny požadavky na výstavbu:
- neumisťovat při výstavbě do manipulačních pruhů podél toků žádné stavby,
- požadavky na řešení vypouštění vod do vodních toků a řešení vsakování dešťových vod,
- požadavek na zpracování dokumentací staveb a úprav, dotýkajících se vodních toků ve správě Lesů
ČR, s. p., a jejich předložení správci vodního toku k vyjádření a stanovení podmínek pro správní
řízení.
Tyto požadavky nelze do ÚPlMO zapracovat, jelikož se jedná o podrobnost, která územnímu plánu
nepřísluší. Územní plán stanovuje základní koncepci rozvoje území, ochranu hodnot, plošné a
prostorové uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezuje zastavěné
území, plochy a koridory, zastavitelné plochy, plochy ke změně stávající zástavby, k obnově nebo
opětovnému využití znehodnoceného území, plochy pro veřejně prospěšné stavby a veřejně
prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch. Umisťování
konkrétních staveb, povolování vypouštění vod a stanovování podmínek pro vsakování dešťových vod
je v působnosti stavebního a vodoprávního úřadu. Do územního plánu nelze zapracovat ani procesní
podmínku, která by ukládala povinnost předkládat dokumentaci správci vodního toku k nahlédnutí.
ad 8) Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky
následovně:
Pořizovatel obdržel v rámci společného jednání stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu, a to
zákonem stanovené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Dotčený orgán ve svém
stanovisku neuvádí zmocnění, na základě kterého může uplatňovat své stanovisko. Pořizovatel
vzhledem k této skutečnosti ověřil zákonné zmocnění dotčeného orgánu. Působnost Ministerstvo
vnitra České republiky vychází ze zákonného zmocnění ukotveného v § 175 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto
důvodu považuje pořizovatel Ministerstvo vnitra České republiky jako dotčený orgán.
Ve svém stanovisku uvedl dotčený orgán k návrhu Územního plánu města Ostravy příklady, ve
kterých poukazuje na problém splnění platných právních a technických předpisů ve vztahu k některým
územním plánem navrhovaným plochám pro dopravní stavby. Pořizovatel ve spolupráci se
zpracovatelem územního plánu posoudil uvedené dopravní stavby a uvádí následující:
1. V návrhu územního plánu je popsána nová dálniční křižovatka dálnice D1 se silnicí II/647
Bohumínskou. S vysokou mírou pravděpodobnosti nebude možné stavbu realizovat, neboť nebude
splňovat podmínku z české technické normy ČSN 73 6101, týkající se minimální vzájemné vzdálenosti
křižovatek na dálnici.
Na základě posouzení dotčeného orgánu byla nová dálniční křižovatka dálnice D1 se silnicí II/647
Bohumínskou z návrhu Územního plánu města Ostravy vypuštěna. Zpracovatel ÚPD o tomto
vypuštění dopravní stavby informoval Ředitelství silnic a dálnic jako vlastníka projektové
dokumentace.
219
odůvodnění
2. Navrhovanou dostavbu stávající křižovatky dálnice D1 s prodlouženou Místeckou lze realizovat, jen
bude-li na dálnici připojována jiná silnice. Připojit na dálnici přilehlou nemovitost nelze a to ani
dočasně.
Dostavba stávající křižovatky dálnice D1 s prodlouženou Místeckou je nadřazeným dopravním
systémem v této oblasti. Distribuční systém je řešen formou obslužné komunikace DK 50, zajišťující
obsluhu území mezi dálnicí a řekou. Tyto dva systémy v území jsou územním plánem řešeny
odděleně.
ad 9) Ministerstvo vnitra, odbor správy majetku stavební úřad
následovně:
Pořizovatel obdržel v rámci společného jednání stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu, a to v
zákonem stanovené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Dotčený orgán ve svém
stanovisku neuvádí zmocnění, na základě kterého může uplatňovat své stanovisko k územnímu plánu.
Pořizovatel vzhledem k této skutečnosti ověřil zákonné zmocnění dotčeného orgánu. Působnost
Ministerstva vnitra České republiky (dále jen MV) vychází ze zákonného zmocnění ukotveného v §
175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů, ve vztahu k bezpečnosti státu. Z toho důvodu považuje pořizovatel Ministerstvo
vnitra České republiky jako dotčený orgán.
Ve svém stanovisku uvedl dotčený orgán k návrhu Územního plánu města Ostravy následující:
1. Z hlediska zájmů sledovaného jevu 81 (elektronické komunikační zařízení) nemají připomínky, za
podmínky dodržení ochrany stávajících RR spojů MV a elektronických radiokomunikačních zařízení
Ministerstva vnitra (GŘ HZS ČR vysílačů: Ostrava – Radnice, Ostrava – IBC Kafkova a Ostrava
Výškovická).
Sledovaný jev 81 byl v rámci průběžné aktualizace územně analytických podkladů (dále jen ÚAP)
předán Ministerstvem vnitra České republiky. ÚAP jsou jedním z podkladů, sloužících pro zpracování
návrhu územního plánu. Návrh Územního plánu města Ostravy byl s ohledem na výše uvedený
sledovaný jev zpracován. Stávající RR spoje MV a uvedené elektronické radiokomunikační zařízení
MV byly zapracovány do grafické části územního plánu a jsou vyznačeny ve výkrese „O1 Koordinační
výkres“.
2. Současně MV upozorňuje na vydané oznámení, kterým se oznamuje a určuje území, v němž lze v
zájmu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem
Ministerstva vnitra ČR.
Zájmové území pro zajištění bezpečnosti státu, jehož rozsah byl v přiloženém oznámení zpřesněn
vypsanými parcelními čísly, bylo vyznačeno v grafické části návrhu Územního plánu města Ostravy,
ve výkrese „O1 Koordinační výkres“.
Nově vydané stanovisko obdržel pořizovatel dne 6.11.2012, (které je součástí textové části Územního
plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění - Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci
společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 7), bylo vyhodnoceno následovně:
Pořizovatel bere na vědomí v termínu obdržené opravené stanovisko dotčeného orgánu Ministerstva
průmyslu a obchodu, ve kterém je uvedeno, že k návrhu Územního plánu města Ostravy neuplatňují
žádné připomínky. Vzhledem k absenci zákonného zmocnění ve stanovisku Ministerstva průmyslu a
obchodu pořizovatel prověřil toto zmocnění jako dotčeného orgánu a konstatuje, že dle § 15 odst. 2
zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších
předpisů je Ministerstvo průmyslu a obchodu dotčeným orgánem v územním plánování.
Z tohoto stanoviska nevyplývají žádné požadavky na úpravy předloženého návrhu územního plánu,
ani rozpory se zájmy chráněnými tímto dotčeným orgánem.
ad 11) Česká republika – Ministerstvo obrany Vojenská ubytovací a stavební správa
220
odůvodnění
následovně:
zákonem stanovené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Česká republika –Ministerstvo
obrany zastoupené VUSS Brno je věcně a místně příslušný dotčený orgán ve smyslu § 6 odst. 1 písm.
h) zákona č. 222/1999 Sb., a na základě pověření ministryně obrany č. j. 2566/2007- 8764 ze dne 2.
1. 2008 ve smyslu § 7, odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb.
Ve svém stanovisku požadují do textové a grafické části návrhu Územního plánu města Ostravy
zapracovat níže uvedené zájmy a limity Ministerstva obrany (dále jen MO), vč. jejich respektování:
1. Ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení MO – sektor A a B a sektor C dle
přiloženého mapového podkladu.
Ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení MO – sektor A a B a sektor C byla
zapracována do grafické části návrhu Územního plánu města Ostravy, ve výkresech „O1 Koordinační
výkres“, „O2 Širší vztahy“ a v textové části odůvodnění územního plánu v článku „3.6.8. Ochranné
pásmo leteckých radiových a zabezpečovacích zařízení“. Územním plánem se stanovují podmínky
využití území, neumísťují se konkrétní stavby. Podmínky stanovené pro sektor A a B a sektor C budou
uplatňovány až v rámci umísťování konkrétních staveb a to z důvodu, že se jedná o přílišnou
podrobnost, která nesmí v územním plánu obsahovat podrobnosti náležící svým obsahem
regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím.
2. Zájmové území MO pro nadzemní stavby dle přiloženého mapového podkladu.
Zájmové území města Ostravy pro nadzemní stavby bylo zapracováno do grafické části návrhu
Územního plánu města Ostravy, ve výkrese „O1 Koordinační výkres“. Územní plán města Ostravy
vymezuje toto zájmové území jako limit v území, jehož uplatňování bude řešeno v dalších stupních
správního řízení v rámci umísťování staveb.
3. Objekt důležitý pro obranu státu včetně zájmového území dle přiloženého mapového podkladu.
Objekt důležitý pro obranu státu včetně zájmového území byl zapracován do grafické části územního
plánu, ve výkrese „O1 Koordinační výkres“. Vzhledem k zobrazovacímu měřítku Územního plánu
města Ostravy a jeho podrobnosti je tento objekt vyznačen bodově bez vyznačení jeho zájmového
území. V legendě výkresu „O1 Koordinační výkres“ je v poznámce dále uvedeno, že v koordinačním
výkrese jsou zobrazeny nejvýznamnější limity území. Jejich popis a popis ostatních limitů je obsahem
odůvodní návrhu Územního plánu města Ostravy. Informace o vzdálenosti zájmového území 50 m od
hranice areálu je obsažena v textové části odůvodnění návrhu Územního plánu města Ostravy v
článku 3.8.3.
4. Na celém správním území města Ostravy je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska
povolování ve stanovisku uvedených druhů staveb.
Na celém správním území města Ostravy je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska
povolování ve stanovisku uvedených druhů staveb. Územním plánem se stanovují podmínky využití
území a neumísťují se konkrétní stavby. Uvedený výčet staveb pro celé správní území města Ostravy
bude uplatňován až v rámci umísťování konkrétních staveb a to z důvodu, že se jedná o přílišnou
podrobnost, která do územního plánování nepatří, a je řešena v dalších stupních správního řízení v
rámci umísťování staveb.
ad 12) Správa chráněné krajinné oblasti Poodří a krajské středisko Ostrava
následovně:
zákonem stanovené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Správa CHKO Poodří je
dotčeným orgánem dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
Na základě stanoviska uplatněného Správou CHKO Poodří, pořizovatel svolal dne 21. 1. 2013
dohodovací jednání, zabývající se jednotlivými připomínkami dotčeného orgánu, ze kterého byl
pořízen zápis, (je součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění -
221
odůvodnění
Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 70 72).
Vzhledem k obsáhlosti této problematiky bylo následně svoláno další dohodovací jednání, na kterém
byly dořešeny některé body neuzavřené na předchozím dohodovacím jednání. Toto jednání proběhlo
dne 14. 3. 2013 na Magistrátu města Ostravy, útvaru hlavního architekta a byl pořízen zápis, který je
součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění - Vyhodnocení
stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 73 - 75).
V rámci vyhodnocení stanoviska výše uvedeného dotčeného orgánu proběhla mezi pořizovatelem a
dotčeným orgánem e-mailová korespondence, (která je součástí textové části Územního plánu města
Ostravy, příloha č. II odůvodnění - Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného
projednávání návrhu ÚPlMO, strana 76 - 78). Závěry, které byly dohodnuty na dohodovacím jednání,
byly zapracovány do vyhodnocení stanoviska výše uvedeného dotčeného orgánu.
Připomínky k návrhu ÚPlMO uvedené ve stanovisku dotčeného orgánu byly řešeny následovně:
1. Návrh zadání Územního plánu města Ostravy byl připraven v rozporu s ust. § 47 tohoto zákona.
Správě CHKO Poodří, jako dotčenému orgánu ochrany přírody, nebyl zaslán návrh zadání ÚP města
Ostravy. Z důvodu závažného pochybení pořizovatele ÚP nemohla Správa CHKO Poodří vznést
požadavky na změnu obsahové části územně plánovací dokumentace města a současně neměla
možnost uplatnit stanovisko k potenciálnímu vlivu konceptu na soustavu Natura 2000 (Evropsky
významnou lokalitu a Ptačí oblast Poodří). Tento rozpor mohl ovlivnit správnost vyhodnocení dopadu
ÚPD z hlediska zájmů chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb. Předložený návrh ÚP z těchto důvodů
považujeme za nezákonný a žádáme o vyřešení tohoto zásadního rozporu.
Na dohodovacím jednání bylo podáno vysvětlení ze strany pořizovatele zástupcům CHKO Poodří.
Byly probrány veškeré uplatněné připomínky a jejich zapracování do návrhu Územního plánu města
Ostravy. Tímto obě zúčastněné strany považují tuto připomínku za vyřešenou a dohodnutou.
2. Ke koncepci uspořádání krajiny – krajinného rázu byl uveden nesouhlas s textovou částí návrhu ÚP
města Ostravy, týkající se koncepce uspořádání krajiny – krajinného rázu.
Při prvním dohodovacím jednání ze dne 21. 1. 2013 bylo dohodnuto, že CHKO zašle podrobnější
pokyny k úpravě textové části krajinného rázu. Poté tento dotčený orgán zaslal emailem dne 11. 2.
2013 dle dohody tyto pokyny. Pořizovatel ve spolupráci se zpracovatelem pokyny prostudoval a
upravil v rozsahu a detailu územního plánu. Na základě těchto úprav bylo svoláno s CHKO Poodří
druhé dohodovací jednání, na kterém byly dohodnuty úpravy, které byly zapracovány do výroku
textové části návrhu Územního plánu města Ostravy, do článku „5.5.2 Podmínky ochrany míst
krajinného rázu“, v části MKR Poodří a MKR Landek.
3. Ke koncepci uspořádání krajiny – podmínkám pro využití ploch s rozdílným způsobem využití –
„Plochy přírodní – lesy“ byly uvedeny tyto nesouhlasy:
a) Nesouhlas s realizací staveb a zařízení pro lesní hospodářství a chov lesní zvěře na území
NPR Polanská niva a PR Polanský les.
b) Nesouhlas s realizací přístřešků, rozhleden a kondičních drah na území CHKO Poodří a EVL
Poodří.
c) Nesouhlas s nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturou na území CHKO Poodří a EVL
Poodří nad rámec stávajícího a navrhovaného stavu (mimo cyklostezky).
d) Nesouhlas s navrhovanými podmíněně přípustnými stavbami na území CHKO Poodří a EVL
Poodří.
e) Nesouhlas s realizací staveb a zařízení pro lesní hospodářství a chov lesní zvěře na území
Národní přírodní památky Landek.
f) Nesouhlas s realizací podmíněně přípustných staveb a zařízení (lesní hřiště a drobné sportovní
plochy, lanová centra) na území Národní přírodní památky Landek.
Pořizovatel ve spolupráci se zpracovatelem posoudili a prověřili výše uvedené nesouhlasy CHKO
Poodří k podmínkám využití ploch s rozdílným způsobem využití „Plochy přírodní - lesy“.
Výsledkem tohoto posouzení bylo svolání dohodovacího jednání se zástupci CHKO Poodří, které se
konalo 14. 3. 2013 a na kterém podal výše uvedený dotčený orgán bližší vysvětlení k některým
částem vyslovených nesouhlasů, za účelem provedení úpravy textové části územního plánu. Bylo
dohodnuto, že CHKO Poodří zašle podrobnější rozčlenění přípustných, podmíněně přípustných a
nepřípustných využití pro „Plochy přírodní - lesy“. Dne 15. 3. 2013 zaslal mailem tento dotčený orgán
222
odůvodnění
podrobnější rozčlenění využití, které byly použity v rámci úpravy textové části. Dohodnuté úpravy byly
mailem dotčeného orgánu ze dne 25. 3. 2013 odsouhlaseny a zapracovány do výroku textové části
Územního plánu města Ostravy, v oddílu „6.9 Plochy přírodní“, článku „6.9.1 Lesy“.
„Plochy přírodní – louky“ byly uvedeny tyto nesouhlasy:
a) Nesouhlas s realizací relaxačních a rekreačně-sportovních zařízení na území CHKO Poodří a
EVL Poodří.
b) Nesouhlas s realizací staveb a zařízení pro lesní hospodářství a chov lesní zvěře, seníků na
území NPR Polanská niva.
c) Nesouhlas s realizací přístřešků, rozhleden, kondičních drah a lanových center na území CHKO
Poodří a EVL Poodří.
d) Nesouhlas s technickými opatřeními, která zlepší podmínky využití pro účely rekreace a
cestovního ruchu na území CHKO Poodří a EVL Poodří.
e) Nesouhlas s dopravní a technickou infrastrukturou na území CHKO Poodří a EVL Poodří nad
rámec stávajícího a navrhovaného stavu (mimo cyklostezky).
f) Nesouhlas s realizací protipovodňových opatření na území NPR Polanská niva.
g) Nesouhlas s navrhovanými podmíněně přípustnými stavbami na území CHKO Poodří a EVL
Poodří.
Poodří k podmínkám využití ploch s rozdílným způsobem využití „Plochy přírodní - louky“. Výsledkem
tohoto posouzení bylo svolání dohodovacího jednání se zástupci CHKO, které se konalo 14.3.2013 a
na kterém podal výše uvedený dotčený orgán bližší vysvětlení k některým částem vyslovených
nesouhlasů, za účelem provedení úpravy textové části územního plánu. Bylo dohodnuto, že CHKO
Poodří zašle podrobnější rozčlenění přípustných podmíněně přípustných a nepřípustných využití pro
„Plochy přírodní - louky“. Dne 15. 3. 2013 zaslal mailem tento dotčený orgán podrobnější rozčlenění
využití, které byly použity v rámci úpravy textové části. Dohodnuté úpravy byly mailem dotčeného
orgánu ze dne 25. 3. 2013 odsouhlaseny a zapracovány do výroku textové části Územního plánu
města Ostravy, v oddílu „6.9 Plochy přírodní“, článku „6.9.2 Louky“.
„Plochy přírodní – krajinná zeleň“ byly uvedeny tyto nesouhlasy:
a) Nesouhlas s realizací relaxačních a rekreačně-sportovních zařízení na území CHKO Poodří a
EVL Poodří.
b) Nesouhlas s realizací staveb pro hospodaření a chov zvěře, přístřešků, rozhleden, kondičních
drah a lanových center na území CHKO Poodří a EVL Poodří.
c) Nesouhlas s dopravní a technickou infrastrukturou na území CHKO Poodří a EVL Poodří nad
rámec stávajícího a navrhovaného stavu (mimo cyklostezky).
d) Nesouhlas s realizací protipovodňových opatření a vodohospodářských staveb a zařízení na
území NPR Polanská niva (mimo rybniční hráze - rekonstrukce zařízení rybníků).
e) Nesouhlas s technickými opatřeními, která zlepší podmínky využití pro účely rekreace a
cestovního ruchu na území CHKO Poodří a EVL Poodří.
f) Nesouhlas s navrhovanými podmíněně přípustnými stavbami na území CHKO Poodří a EVL
Poodří.
Poodří k podmínkám využití ploch s rozdílným způsobem využití „Plochy přírodní – krajinná zeleň“.
Výsledkem tohoto posouzení bylo svolání dohodovacího jednání se zástupci CHKO Poodří, které se
konalo 14.3.2013 a na kterém podal výše uvedený dotčený orgán bližší vysvětlení k některým částem
vyslovených nesouhlasů, za účelem provedení úpravy textové části územního plánu. Bylo dohodnuto,
že CHKO Poodří zašle podrobnější rozčlenění přípustných podmíněně přípustných a nepřípustných
využití pro „Plochy přírodní – krajinná zeleň“. Dne 15.3.2013 zaslal mailem tento dotčený orgán
mailem dotčeného orgánu ze dne 25.3.2013 odsouhlaseny a zapracovány do výroku textové části
Územního plánu města Ostravy, v oddílu „6.9 Plochy přírodní“, článku „6.9.3 Krajinná zeleň“.
„Plochy vodní a vodohospodářské“ byly uvedeny tyto nesouhlasy:
a) Nesouhlas s realizací vodohospodářských staveb a zařízení, zařízeními údržby a obsluhy
vodních děl a manipulačními plochami souvisejícími s jejich provozem na území NPR Polanská
niva (mimo rybníky polanecké rybniční soustavy).
223
odůvodnění
b) Nesouhlas s realizací nových staveb a zařízení pro chov ryb a vodní drůbeže na území NPR
Polanská niva.
c) Nesouhlas s nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturou na území CHKO Poodří a EVL
Poodří nad rámec stávajícího a navrhovaného stavu (mimo cyklostezky).
d) Nesouhlas s realizací protipovodňových opatření na území NPR Polanská niva.
e) Nesouhlas s navrhovanými podmíněně přípustnými stavbami na území CHKO Poodří a EVL
Poodří.
Poodří k podmínkám využití ploch s rozdílným způsobem využití „Plochy vodní a vodohospodářské“.
Výsledkem tohoto posouzení bylo svolání dohodovací jednání se zástupci CHKO Poodří, které se
konalo 14.3.2013 a na kterém podal výše uvedený dotčený orgán bližší vysvětlení k některým částem
vyslovených nesouhlasů, za účelem provedení úpravy textové části územního plánu. Bylo dohodnuto,
že CHKO Poodří zašle podrobnější rozčlenění přípustných podmíněně přípustných a nepřípustných
využití pro „Plochy vodní a vodohospodářské“. Dne 15.3.2013 zaslal mailem tento dotčený orgán
mailem dotčeného orgánu ze dne 25.3.2013 odsouhlaseny a zapracovány do výroku textové části
Územního plánu města Ostravy, v oddílu „6.10 Plochy vodní a vodohospodářské“.
7. Požadavek k veřejně prospěšným stavbám, veřejně prospěšným opatřením a plochám pro asanaci:
a) Doplnit navrhovaná veřejně prospěšná opatření o revitalizaci prostoru v katastrálním území
Svinov, vymezeného náspem železniční trati a nájezdy na kruhový objezd a komunikaci Rudnou
(parcely č. 2479/1 a 2474/1).
Závěrem dohodovacího jednání bylo konstatování, že v grafické části návrhu Územního plánu města
Ostravy je v řešeném území vymezená nefunkční část nadregionálního biocentra ÚSES, vyznačená
rovněž ve výkrese V3 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace. Výše uvedený požadavek
CHKO Poodří je v návrhu Územního plánu města Ostravy zapracován.
ad 13) Ministerstvo životního prostředí odbor výkonu státní správy IX pracoviště: Ostrava
následovně:
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX (dále také MŽP IX), uplatnilo své
stanovisko v prodloužené lhůtě dne 18. 12. 2012. Lhůta pro podání stanoviska byla dotčenému
orgánu prodloužena na základě žádosti, kterou MŽP IX zaslalo pod č. j. 1412/580/12, 83779/ENV ze
dne 16.10.2012. Tento postup je v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona (platného v době
průběhu společného jednání). Dle ustanovení tohoto paragrafu může dotčený orgán nejpozději při
společném jednání doložit závažné důvody, pro které mu bude doba pro uplatnění stanovisko
prodloužena nejdéle o 30 dnů. MŽP IX svou žádost odůvodnilo velkým rozsahem předložené
dokumentace a velkým počtem položek, které musí ve svém stanovisku posoudit (1301 položek).
Z těchto důvodu byla dotčenému orgánu lhůta prodloužena.
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX úvodem svého stanoviska shrnuje
průběh korespondence proběhlé mezi MŽP IX a Útvarem hlavního architekta. Dále je stanovisko
rozděleno na dvě části, a to z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a z hlediska ochrany
nerostného bohatství a geologické stavby území. Vyhodnocení stanoviska je dále členěno dle těchto
příslušností dotčeného orgánu.
a) Stanovisko z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu
MŽP - Odbor výkonu státní správy IX, pracoviště Ostrava je dotčeným orgánem podle ustanovení §17
písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu.
K jednotlivým připomínkám úvodem:
Dne 13.5.2009 se ministerstvo pod č.j. 580/242/ENV/09, 000383/A-10 vyjádřilo k Návrhu zadání
nového územního plánu města Ostravy s tím, že návrh zadání ÚP MO zcela pomíjí požadavky na
224
odůvodnění
ochranu ZPF a požaduje do návrhu zadání ÚP MO zapracovat zásady stanovené zákonem a
vyhláškou č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF.
Zadání nového Územního plánu města Ostravy, které schválilo dne 24.6.2009 Zastupitelstvo města
Ostravy na svém 29. zasedání obsahuje kapitolu „Ochrana zemědělského půdního fondu“, která
obsahuje následující text: „ V návrhu respektovat zásady dané zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou MŽP č.
13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodickým pokynem odboru
ochrany lesa a půdy ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1076/96 k odnímání zemědělské půdy pro
nezemědělské účely dle jejího zařazení do tříd ochrany a lesním zákonem. Do návrhu zapracovat
vyhodnocení důsledku dopadu na zemědělský půdní fond v rozsahu dle vyhlášky č. 13/1994 Sb.,
která upravuje podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.“
Ve svém vyjádření ministerstvo ze dne 13. 5. 2009 rovněž upozorňuje na zákonnou povinnost
pořizovatelů a projektantů danou ust. §5 odst. 1 zákona, tj. pořizovatelé a projektanti územně
plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů jsou povinni řídit se zásadami ochrany ZPF
ve smyslu ust. §4 zákona a jsou povinni navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska
ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější a to zpravidla ve
srovnání s jiným možným řešením.
V odůvodnění návrhu ÚPlMO v části „5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného
řešení na ZPF a na pozemky určené k plnění funkce lesa“ byla zpracována a vyhodnocena v souladu
se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Pořizovatel a
projektant se řídil těmito zásadami ochrany ZPF.
Ministerstvo dále sděluje, že při výběru ploch k zástavbě je nutné vycházet z „metodického pokynu
Ministerstva životního prostředí č. OOLP/1067/96 ze dne 12. 6. 1996, v němž je specifikována
ochrana zemědělské půdy dle jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek, včetně ztížené
možnosti odnětí nejkvalitnější zemědělské půdy ze ZPF.
Pořizovatel a projektant postupovali dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí č.
OOLP/1067/96 ze dne 12. 6. 1996, vyhodnotili jednotlivé zastavitelné plochy podle údajů
Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, územní pracoviště Ostrava. Každá plocha, která byla
součástí zemědělského půdního fondu, byla posouzena podle BPEJ a následně vyhodnocena podle
třídy ochrany v souladu s vyhláškou č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. Z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu má Ostrava nevýhodu, že leží svou polohou na soutoku 4 řek a tudíž
leží na půdách vyšší bonity, a tudíž i vyšší třídy ochrany a další rozvoj jednotlivých sídel tak je z tohoto
hlediska omezován. Byly posuzovány plochy s nižší třídou ochrany, u těch by ale značně vzrostly
náklady na infrastrukturu. Pozemky s nižší třídou ochrany jsou v některých případech kontaminovány
a náklady na dekontaminaci odrazují případné investory. Realizace záměrů na ojediněle se
vyskytujících plochách s nižší ochranou s sebou nese nutnost výstavby nových technických a
dopravních staveb, což by ve svém důsledku znamenalo řádově zdvojnásobit zábor ZPF.
V další fázi zpracování ÚP MO dotčený orgán požaduje doplnění o požadavky na zajištění ochrany
ZPF dle zásad zákona a vyhlášky, především pak doplnění podkladů ve smyslu přílohy č. 3 vyhlášky,
potřebných k vydání stanoviska dle ustanovení §5 odst. 2 zákona. Jednotlivé body vyhodnocení dle
přílohy č. 3 Vyhlášky č. 13/1994 Sb. jsou obsaženy:
‐ údaje o celkovém rozsahu záboru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu
pozemku, údaje o zařazení zabírané zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek
a do tříd ochrany - tabulková část, grafická část Odůvodnění návrhu ÚPlMO
‐ údaje o uskutečněných investicích do zabírané půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti – tabulková
část Odůvodnění návrhu ÚPlMO
‐ údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech – grafická
část Odůvodnění návrhu ÚPlMO
‐ údaje uspořádání zemědělského půdního fondu v území, ekologické stability území – textová část
Odůvodnění návrhu ÚPlMO
‐ znázornění průběhu hranic katastrálních území – grafická část Odůvodnění návrhu ÚPlMO
‐ zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z
hlediska ochrany zemědělského půdního fondu – textová část Odůvodnění návrhu ÚPlMO
‐ znázornění průběhu hranic zastavěného území obce – grafická část Odůvodnění návrhu ÚPlMO
vyznačení hranice dobývacího prostoru nebo chráněného ložiskového území – grafická část
225
odůvodnění
Na základě obdrženého stanoviska pořizovatel svolal dne 15.1.2013 na Magistrátu města Ostravy,
útvaru hlavního architekta dohodovací jednání, ze kterého byl pořízen zápis, (který je součástí textové
části Územního plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění - Vyhodnocení stanovisek obdržených
v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 199 - 201). Závěry, které byly dohodnuty na
dohodovacím jednání, byly zapracovány do vyhodnocení stanoviska výše uvedeného dotčeného
orgánu.
Upozornění pořizovatele: v rámci úprav po společném jednání došlo k přečíslování kapitol odůvodnění, ve
vyhodnocení jednotlivých bodů pořizovatelem je používáno již nové číslování.
K předloženému návrhu sděluje ministerstvo následující:
1.
Návrhové plochy nejsou zdůvodněny ve smyslu ustanovení §5 odst. 1 zákona
Bylo doplněno zdůvodnění návrhových ploch, které byly vybrány a upřesněny na svolaném
dohodovací řízení s dotčeným orgánem dne 15.1.2013
Byly znovu posouzeny lokality uváděné ve stanovisku dotčeného orgánu s následným výsledkem:
‐ lokalita B67 v k.ú. Koblov nebyla rozšířena nad rámec ÚPlMO 1994, tím došlo ke snížení záboru
ZPF o 2,10 ha půdy zařazené do II. třídy ochrany dle BPEJ,
‐ lokalita VČ6 (správně V6) v k.ú. Petřkovice byla částečně omezena tak, aby nezasahovala do
zemědělské půdy I. třídy ochrany dle BPEJ, tím došlo ke snížení záboru ZPF o 0,28 ha,
‐ lokalita P10 v k.ú. Koblov byla vypuštěna z návrhu ÚP, tím došlo ke snížení záboru ZPF o 1,35 ha
půdy zařazené do I. třídy ochrany dle BPEJ,
‐ lokalita B123 v k.ú. Svinov byla vypuštěna z návrhu ÚP, tím došlo ke snížení záboru ZPF o 0,89
ha půdy zařazené do II. třídy ochrany dle BPEJ,
‐ lokalita B133 v k.ú. Polanka nad Odrou nebyla rozšířena nad rámec ÚPlMO 1994, tím došlo ke
snížení záboru ZPF o 0,41 ha půdy zařazené do II. třídy ochrany dle BPEJ,
‐ lokalita B127 v k.ú. Polanka nad Odrou nebyla rozšířena nad rámec ÚPlMO 1994 (omezena
dobývacím prostorem), tím došlo ke snížení záboru ZPF o 1,00 ha půdy zařazené do II. třídy
ochrany dle BPEJ,
‐ lokalita B182 v k.ú. Polanka nad Odrou byla vypuštěna z návrhu ÚPlMO, tím došlo ke snížení
záboru ZPF o 0,56 ha půdy zařazené do II. třídy ochrany dle BPEJ,
‐ lokalita B245 v k.ú. Nová Bělá nebyla rozšířena nad rámec ÚPlMO 1994, tím došlo ke snížení
záboru ZPF o 0,72 ha půdy zařazené do II. třídy ochrany dle BPEJ,
‐ lokalita P42 v k.ú. Stará Bělá nebyla rozšířena nad rámec ÚPlMO 1994, tím došlo ke snížení
záboru ZPF o 4,98 ha půdy zařazené do II. třídy ochrany dle BPEJ.
Celkově byl snížen zábor zemědělské půdy o 15,02 ha půdy zařazené do II. třídy ochrany dle BPEJ a
o 1,63 ha půdy zařazené do I. třídy ochrany dle BPEJ.
Do článku „5.2.3 Posouzení záboru zemědělských pozemků“ bylo doplněno odůvodnění následujících
lokalit dle požadavku stanoviska dotčeného orgánu:
B27 - položka č. 189 v k.ú. Pustkovec,
VČ18 (správně V18) – položka č. 216 v k.ú. Poruba,
B15 - položky č. 258, 259, 260 a 264 v k.ú. Stará Plesná,
B134 - položka č. 271 v k.ú. Hošťálkovice,
B72 - položky č. 187 a 188 v k.ú. Muglinov,
B125 - položky č, 320, 322, 326, 323 a 325 v k.ú. Svinov, u této lokality byl návrh výrazně omezen,
zábor ZPF byl snížen o 1/2.
P38 - položka č. 381 v k.ú. Kunčice nad Ostravicí,
P48 - položky č. 476 a 428 v k.ú. Nová Bělá, návrh byl výrazně omezen, zábor ZPF byl snížen o
1/4.
P43 - položky č. 427 a 475 v k.ú. Nová Bělá,
B85 - položka č.243 v k.ú. Heřmanice, tato lokalita byla upravena dle přílohy č.2 zápisu
dohodovacího řízení ze dne 15.1.2013.
Rozsah plochy byl upraven dle doporučení dotčeného orgánu. Navrhovaná položka č. 243 byla
upravena tak, aby nevybíhala do volné krajiny a nenarušovala organizaci ZPF a pro zachování
celistvosti území byla doplněna proluka po hranici p.č. 144/26 v k.ú. Heřmanice. Koridor dopravní
komunikace „ Východní obvodová“ v k.ú. Heřmanice po úpravě zasahuje minimálně do ochranného
pásma lesa. Rozsah zastavitelné plochy a záboru ZPF byl omezen o 1/4.
226
odůvodnění
V odůvodnění ÚP MO v části 7 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na
zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa“ rozšířit odůvodnění.
V odůvodnění ÚP byla doplněna část 5 v článcích 5.2.2 a 5.2.3 a rozšířena o zdůvodnění
navrhovaných řešení.
Ministerstvo požaduje v případě výše uvedených návrhových ploch ve smyslu ust. §5 odst. 1 zákona
zdůvodnit nezbytnost vymezení nových návrhových ploch (nejsou součástí stávajícího ÚPlMO
platného od roku 1994) a vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF ve
srovnání s jiným možným řešením.
U lokalit, které jsou navrženy nad rámec ÚPlMO 1994 bylo v návrhu ÚPlMO doplněno zdůvodnění
těchto ploch (viz dohodovací řízení ze dne 15.1.2013). Některé lokality byly vyloučeny, zbývající byly
odůvodněny.
2.
V části 7 „ Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a
na pozemky určené k plnění funkce lesa“ v článku 7.2.3 je uveden jiný zábor zemědělské půdy než v
příloze odůvodnění, rovněž porovnání záboru zemědělských pozemků nad rozsah navržený
stávajícím ÚP je jiné číslo v textu a příloze.
Zjištěný nesoulad v článku „5.2.3 Posouzení záboru zemědělských pozemků“ mezi navrženým
rozsahem záboru zemědělské půdy pro účely bydlení v textové části a tabulkové části byl odstraněn v
důsledku snížení záboru zemědělské půdy došlo k celkovým přepočtům záborů jak v textové tak v
tabulkové části.
Ministerstvo upozorňuje, že stav, kdy pro rozvoj obce jsou navrhovány další nové plochy, přesto, že
řada ploch pro zástavbu podle dosud platného územního plánu nebyla vyčerpána a důvodem je
údajná nedostupnost z hlediska majetkoprávních vztahů, nemůže nahrazovat kvalifikované
zdůvodnění navrhovaných řešení ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., ani ve
vztahu k úkolům územního plánování ve smyslu ustanovení §19 SZ.
Souhlasíme s konstatováním ministerstva, že navržené plochy pro zástavbu v Územním plánu města
Ostravy*1994 nejsou dosud vyčerpány. Uvnitř hranic zastavěného území i vně zastavěného území
existují plochy určené územním plánem k zastavění, které dosud využity nejsou. Projektant doplnil
odůvodnění ve smyslu ustanovení §5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb.
3.
Jako problematické z hlediska požadavků zákona na ochranu ZPF lze označit zdůvodnění požadavků
celkové výměry vymezovaných nových návrhových ploch pro bydlení v RD a obytných domech
(zvláště pak na půdách I. a II. třídy ochrany) v části 5, článek 5.4.1 – územní plán se opírá o
demografickou prognózu vývoje počtu obyvatel, který počítá s úbytkem obyvatel do roku 2025, v
konfrontaci s tím se navrhuje cca 15% nárůst ploch pro bydlení nad stávající ÚP. ÚPlMO neřeší, co
bude se stávajícími obydlenými plochami, odkud bude obyvatelstvo odcházet (stávající panelová
sídliště). Do odůvodnění potřeby ploch nebyly zohledněny hospodářské podmínky v oblasti.
Projektantem bylo dopracováno odůvodnění a provedena vazba mezi textem a schématy
zpracovanými pro potřeby zdůvodnění ZPF. Výměra potřebných ploch pro rodinné domy a bytové
domy uvedená v části 4, v odstavci 4.2.2.3.3 „Bilance potřeby ploch pro bydlení“, v tabulce č. 30, byla
přepracována podle provedených úprav.
4.
Lokality navržené ÚPMO vymezující zemědělské pozemky pro jednotlivé funkční využití Lokalita B1 – položka č. 239 v k.ú. Nová Plesná
Lokalita P2 – položky č. 261, 262, 266 a 267 v k.ú. Stará Plesná
Lokalita B124 – položka č. 339 v k.ú. Polanka nad Odrou
Lokalita B197 – položky 392, 393 a 394 v k.ú. Stará Bělá
Lokalita B197 – položky č. 391, 414, 415, 416, 417, 418, 419 a 420 v k.ú. Stará Bělá
Lokalita B180 – položky č. 365, 371 a 373 v k.ú. Bartovice jsou v rozporu s požadavkem ust. §4
písm. a) zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, co nejméně narušovat organizaci ZPF.
Výše uvedené lokality byly následně přehodnoceny:
Lokalita B1 - územní systém ekologické stability (ÚSES) byl rozšířen až k ploše B1,
Lokalita P2 - zábor byl upraven, došlo ke zmenšení záboru,
227
odůvodnění
Lokalita B124 - návrh byl upraven, zemědělská půda byla zahrnuta do zastavěných ploch (chyba
analýzy),
Lokalita B197 - návrh byl upraven dle předloženého návrhu řešení z dohodovacího řízení (viz příloha
č. 1 zápisu),
Lokalita B180 položky č. 365, 371 a 373 – vyjmenované položky lokality B180 budou navráceny do
zemědělské půdy.
Výše uvedené lokality byly zdůvodněny ve smyslu §5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a byly opětovně projednány na
dohodovacím řízení s dotčeným orgánem. Zdůvodnění bylo doplněno do textu Odůvodnění návrhu ÚP
do článků 5.2.2. a 5.2.3.
5.
Ministerstvo upozorňuje na skutečnost, že využití ploch územních rezerv (jak je správně uvedeno ve
výroku v textu článku 3.2.4) je podmíněno vydáním změny ÚPMO s tím, že navrhované změny
dotýkající se ZPF budou posuzovány v souladu s ust. §5 odst. 1 a v návaznosti na ust. §4 zákona.
Bereme na vědomí, že ministerstvo upozorňuje na skutečnost, že využití ploch územních rezerv je
podmíněno vydáním změny ÚPMO s tím, že navrhované změny dotýkající se ZPF budou posuzovány
v souladu s ust. §5 odst. 1 a v návaznosti na ust. §4 zákona.
Závěrem ministerstvo konstatuje, že k návrhovým plochám dotýkajícím se ZPF, jež nebyly součástí
stávajícího ÚPlMO (ÚPlMO platný od roku 1994) a nebyly uvedeny v bodech č. 1 a 4 tohoto
stanoviska, ministerstvo s ohledem na ustanovení §5 odst. 1 v návaznosti na ust. §4 zákona, nemá
připomínek.
Bereme na vědomí, že k návrhovým plochám dotýkajícím se ZPF, jež nebyly součástí stávajícího
ÚPlMO (platného od roku 1994) a nebyly uvedeny v bodech č. 1 a 4 tohoto stanoviska, ministerstvo s
ohledem na ustanovení §5 odst. 1 v návaznosti na ust. §4 zákona nemá připomínek.
b) Stanovisko z hlediska ochrany nerostného bohatství a geologické stavby území
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX je zmocněn § 15 odst. 2 zákona č.
44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen horní
zákon), uplatňovat stanoviska k územním plánům z hlediska ochrany nerostného bohatství a § 13
odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů z hlediska
zvláštních podmínek geologické stavby území (např. sesuvy).
MŽP IX uplatnilo své stanovisko v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO. Na základě
uplatněného stanoviska a skutečnosti, že problematika ochrany nerostného bohatství je hájena i
stanoviskem Obvodního báňského úřadu (dále také OBÚ), bylo svoláno dohodovací jednání za účasti
obou dotčených orgánů. Na tomto jednání byl dohodnut způsob zapracování jednotlivých požadavků
MŽP IX.
Na základě obdrženého stanoviska pořizovatel svolal dne 9.1.2013 proběhlo na Magistrátu města
Ostravy, útvaru hlavního architekta dohodovací jednání, ze kterého byl pořízen zápis, (který je
stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 207 - 208). Závěry,
které byly dohodnuty na dohodovacím jednání, byly zapracovány do vyhodnocení stanoviska výše
uvedeného dotčeného orgánu.
1. MŽP IX poukazuje na absenci bodových sesuvných území v koordinačním výkrese.
Do koordinačního výkresu ÚPlMO byly dle dohody zapracovány bodová sesuvná území nacházející
se na území města Ostravy.
2. MŽP IX upozorňuje, že v předložené dokumentaci nejsou zapracovány veškeré dobývací prostory
na území města Ostravy.
Evidenci dobývacích prostorů a jejich změny vede dle § 29 horního zákona obvodní báňský úřad,
proto bylo na uskutečněném jednání domluveno, že zapracování a odsouhlasení správnosti bude
řešeno s Obvodním báňským úřadem pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Způsob
plnění tohoto požadavku je podrobněji rozepsán ve vyhodnocení stanoviska uplatněného OBÚ.
Výsledkem je, že dobývací prostory na území města Ostravy jsou zapracovány jak v textové, tak i v
grafické části ÚPlMO.
228
odůvodnění
3. MŽP IX upozorňuje, že v předložené dokumentaci jsou nesprávně zakresleny hranice výhradního
ložiska Polanka nad Odrou, hranice prognózního zdroje Hrabová – Bartovice a hranice chráněného
ložiskového území Rychvald.
Na jednání bylo dohodnuto, že v koordinačním výkrese nebudou zobrazeny výhradní bilancovaná
ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin kvůli přehlednosti (blíže vysvětleno v bodě č. 5 tohoto
vyhodnocení stanoviska). Z vyjmenovaných chybně zobrazených jevů bylo v koordinačním výkrese
ponecháno pouze chráněné ložiskové území Rychvald. Hranice tohoto CHLÚ byla upravena a
správnost zapracování byla odsouhlasena s MŽP.
4. MŽP IX upozorňuje, že v symbolech v legendě pro území s dlouhodobými anomálními projevy a pro
území s doznělými vlivy důlních činností jsou písmena „P“ a „M“ zobrazena naopak.
V tomto případě vznikl problém vygenerováním dat, po upozornění dotčeným orgánem byla tato chyba
odstraněna.
5. MŽP IX ve svém stanovisku poukazuje na skutečnost, že hranice jednotlivých území nejsou snadno
rozpoznatelné v místech, kde jsou souběžné, je nezbytné toto zpřehlednit.
Na území města Ostravy se nachází velké množství různých limitů, které souvisí s výskytem,
ochranou a dobýváním nerostného bohatství. Veškeré zapracování těchto limitů do koordinačního
výkresu způsobuje značnou nepřehlednost, jelikož hranice dobývacích prostor, CHLÚ a jednotlivých
ložisek jsou v mnoha místech v souběhu. Na jednání bylo dohodnuto, že pro přehlednost
dokumentace budou z koordinačního výkresu vypuštěny výhradní bilancovaná ložiska a prognózní
zdroje, aby z tohoto výkresu byly patrné především chráněné ložiskové území (zajišťují území ochranu
pro jednotlivá ložiska) a dobývací prostory. Výhradní ložisková území a prognózní zdroje jsou uváděny
pouze v textu odůvodnění v odstavci „4.2.3.2.1 Výhradní ložiska nerostných surovin“.
6. MŽP IX upozorňuje, že v textu nejsou vyjmenovány jednotlivé dobývací prostory a výhradní ložiska
se svými názvy, chybí uvést prognózní zdroj Hrabová – Bartovice.
Dobývací prostory byly do textové části doplněny do odstavce „4.2.3.2.3 Evidované dobývací prostory
na území města Ostravy“. Na jednání pak bylo dohodnuto, že výhradní ložiska a prognózní zdroje
nebudou zapracovány ani do textové části. V rámci konzultací s MŽP po dohodovacím jednání bylo
toto rozhodnutí změněno a pro vysvětlení způsobu ochrany nerostného bohatství na území města
Ostravy byl do odůvodnění doplněn odstavec „4.2.3.2.1 Výhradní ložiska nerostných surovin“. Podoba
zapracování byla konzultována a odsouhlasena s MŽP.
7. MŽP IX požaduje zapracovat do textové části celkový počet sesuvných území.
Tato problematika byla zapracována do odůvodnění územního plánu do kapitoly „4.2.3.3 Sesuvná
území a bodové sesuvy“.
8. MŽP IX upozorňuje, že v odstavci 5.2.3.2.1 v tab. 34 chybí uvést CHLÚ Polanka nad Odrou, naopak
zde nepatří CHLÚ Šenov, které na území Ostravy nezasahuje.
Tabulka byla upravena (nyní pod č. 37) v odstavci „4.2.3.2.2 Chráněná ložisková území“ byla
upravena v souladu s požadavky dotčeného orgánu. Bylo doplněno CHLÚ Polanka nad Odrou, dále v
textu je vysvětleno, že hranice chráněného ložiskového území Polanka nad Odrou je totožná s
vymezeným dobývacím prostorem Polanka nad Odrou, jelikož CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex
lege ve smyslu § 43 odst. 4 horního zákona. Bylo prověřeno, že CHLÚ Šenov se na území města
Ostravy nezasahuje, a proto byl tento údaj z tabulky odstraněn.
9. MŽP IX upozorňuje na mylné znění textu v odstavci 5.2.3.2.2 textové části odůvodnění, kde je
konstatováno, že na většině území města Ostravy se nachází výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z
důvodu ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím, ve skutečnosti se totiž jedná o
jednotlivá výhradní ložiska černého uhlí, pro jejichž ochranu bylo stanoveno výše uvedené CHLÚ.
V rámci obdržených stanovisek dotčených orgánů, hájících zájmy ochrany nerostného bohatství, byla
podstatně upravena celá textová část oddílu 5.8 Ložiska nerostných surovin (výroková část) a kapitoly
„4.2.3.2 Ochrana přírodních zdrojů, zemědělské půdy“ (odůvodnění) v souladu s dohodnutým řešením
z jednání. Text byl s dotčenými orgány konzultován a odsouhlasen, a tyto nepřesné informace se v
něm již nevyskytují.
229
odůvodnění
ad 14) Magistrát města Ostravy, odbor dopravy
následovně:
Magistrát města Ostravy, odbor dopravy (dále také MMO OD) uplatnil své stanovisko k návrhu ÚPlMO
v souladu s ustanovením § 40 odst. 4 písm. d), kde se píše, že obecní úřady obcí s rozšířenou
působností uplatňují stanovisko k územním plánům a regulačním plánům a závazné stanovisko v
územním řízení, pokud není příslušné Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad. Do působnosti MMO
OD spadají dle § 40 odst. 4 písm. a) záležitosti ve věcech silnic II. a III. třídy, místních komunikací a
veřejně přístupných účelových komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy
nebo orgán kraje v přenesené působnosti. Stanovisko bylo zasláno v zákonné lhůtě pro uplatnění
stanoviska.
orgánu.
Jednotlivé připomínky uplatněné ve stanovisku dotčeného orgánu byly po dohodě zapracovány do
ÚPlMO následovně.
1. Dotčený orgán požaduje zapracovat do ÚPlMO konkrétní návrh dopravního propojení Shopping
parku – Jih s ul. U Výtopny.
Na základě dohodnutého závěru z jednání bylo do ÚPlMO zapracováno dopravní propojení ulice U
Výtopny s obchodním centrem Shopping park. Propojení je řešeno návrhem dopravní plochy DK 121.
2. MMO OD ve svém stanovisku uvádí, že by bylo příznivé, pokud by se jako samostatné úpravy
komunikací objevilo rozšíření ul. Frýdecké (II/477) v křižovatce s ul. Rajnochovou a ul. Lihovarskou, de
nyní neexistují připojovací pruhy, a jde o bodové závady. Výhoda spočívá v tom, že při zařazení všech
dopravních staveb mezi VPS budou i tyto akce samostatně nárokovatelné jako VPS bez ohledu na
případné „velké úpravy“ v souvislosti s připojením Nové Karolíny.
Z jednání vyplynulo, že v tomto případě nebude ÚPlMO upravován. V lokalitě, kde se ul. Frýdecká
kříží s ul. Rajnochovou a ul. Lihovarskou, je ÚPlMO vymezena plocha pozemních komunikací o šířce
cca 40-50 m, což představuje dostatečný prostor pro zřízení připojovacích pruhů a jiných dopravních
staveb.
3. Dotčený orgán poukazuje na potřebu vymezení dopravní plochy určené pro parkoviště v návaznosti
na ul. Plzeňskou. Důvodem je předpokládané využití Bělského lesa u ul. Plzeňské pro volnočasové
aktivity a s tím spojená výstavba.
Podél ulice Plzeňské se nacházejí v podstatě stávající plochy s využitím pro bydlení v rodinných
domech nebo pro bydlení v bytových domech. V návaznosti na tuto ulici nejsou žádné vhodné plochy,
které by mohly být vymezeny jako plochy dopravní s využitím pro parkování, pokud by taková plocha
nebyla řešena na úkor lesních pozemků. Na jednání bylo dohodnuto, že plochy pro parkování
nebudou řešeny na úkor lesa. Z tohoto důvodu není dopravní plocha pro parkování v návaznosti na
ulici Plzeňskou vymezena. Parkování bude řešeno v rámci stávajících ploch bydlení.
4. Na všech úrovňových kříženích významnějších komunikací jsou v ÚPlMO zakresleny okružní
křižovatky, přičemž se nemusí jednat vždy o nejlepší řešení. Dotčený orgán požaduje, aby v ÚPlMO
bylo výslovně uvedeno, že se jedná o přibližné ztvárnění křižovatky s možností alternativního rozšíření
komunikace pro řadící pruhy před a za křižovatkou.
Požadavek je akceptován. V textové části ÚPlMO v oddílu „4.1 Koncepce dopravní infrastruktury“ a
dále v legendě výkresu „V2.2 Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – doprava“ je uvedeno,
že znázornění pozemních komunikací osami je orientační a nesmí být v návazných řízeních
zohledňováno, závazné je vymezení dopravní plochy. Rovněž tvar křižovatek je orientační a může být
v navazujících projekčních stupních upřesňován.
230
odůvodnění
5. MMO OD upozorňuje, že v rámci funkčního zatřídění základní komunikační sítě v ÚPlMO dochází k
dílčímu snížení funkční úrovně některých významných komunikací, např. Rudná, Místecká jsou na
průtahu Vítkovicemi ve funkční třídě B – sběrné komunikace, v tomto případě s vyloučením přímé
obsluhy. Je proto potřeba zajistit, aby rozdělení do funkčních tříd v ÚPlMO nepostrádalo závaznost
zejména pro navrhování dopravního napojení.
Z jednání nevyplynula z tohoto upozornění žádná úprava ÚPlMO, jelikož funkční zatřízení komunikací
je závazné, což vyplývá z textové části územního plánu. V článku „4.1.4 Pozemní komunikace“ je
uvedeno, že při zpracování návazných dokumentací (ÚS, DÚR) musí být respektováno funkční
zatřídění a šířkové uspořádání uvedené v tabulce č. 8 „Návrhové prvky pozemních komunikací“ a
tabulce č. 9 „Územní rezervy silniční dopravy pro navrhované stavby“. Dále je v tomto bodě napsáno,
že parametry funkčního zatřízení jsou blíže znázorněny ve schématech dokladovaných v části
odůvodnění. Způsob zpracování této problematiky je dále okomentován v článku „4.5.3 Pozemní
komunikace“ v odůvodnění územního plánu (vlivem úpravy textu po společném jednání došlo k
přečíslování kapitol, proto označení nesouhlasí se zápisem z dohodovacího jednání)
6. MMO OD požaduje řešit otázku funkčního zařazení ul. Závodní, a to minimálně v úseku od ul.
Ruské po ul. Moravskou. Jde o komunikaci se stejnou dopravní důležitostí vůči území jako ul. Ruské,
která je mezi sběrnými komunikacemi, ne-li vyšší. Ulice Závodní má být významná obslužná, což
znamená vyloučení tranzitu, tedy rozpor s očekávaným propojením Místecká – Rudná.
Tato problematika byla řešena na dohodovacím jednání s výsledkem, že ul. Závodní bude ponechána
jako komunikace s převažující funkcí obslužnou, k čemuž přispělo i výhledové uspořádání křižovatky
Rudné a Místecké, jejímž vlivem by mělo dojít k odklonění dopravy z ulic Závodní a Moravské. Ul.
Ruská byla zařazena jako sběrná komunikace vzhledem k tomu, že představuje důležitý dopravní tah
od Výškovic směrem do centra, zatímco ul. Závodní zajišťuje obsluhu území například ke stadionu
nebo k hale ČEZ.
7. Dotčený orgán doporučuje změnit využití malé části pozemku p. č. 1777/1 v k.ú. Poruba z funkce
lesa na bydlení a to vzhledem k předpokládanému využití tohoto pozemku jako komunikace (ul.
Turistická).
Již na dohodovacím jednání bylo ověřeno, že předmětná část pozemku p. č. 1777/1 v k. ú. Poruba (v
místě kde pozemek p.č. 1777/1 navazuje na pozemek p. č. 1778/92) je v novém ÚPlMO součástí
zastavitelné plochy B101 s využitím bydlení v rodinných domech. Požadavek je tedy respektován.
8. MMO OD doporučuje zvážit vhodnost rozšiřování zastavitelných ploch podél ulic Přemyšovská a
Příměstská v osadě Přemyšov v k.ú. Polanka nad Odrou a Svinov. V lokalitě jsou úzké a nepřehledné
komunikace a rozvoj tohoto území z dopravního hlediska nedoporučujeme.
Na dohodovacím jednání bylo konstatováno, že dopravní řešení ul. Přemyšovská a Příměstská nelze
z hlediska měřítka územního plánu postihnout, ale plochy v návaznosti na tyto komunikace svým
využitím umožňují řešit rozšíření těchto místních komunikací na požadované parametry. Dále bylo
řešeno minimalizování návrhových ploch pro bydlení v rodinných domech v této lokalitě. Podél ulic
Přemyšovská a Příměstská jsou ÚPlMO vymezeny zastavitelné plochy B121, B124, B125 a B126.
Tyto zastavitelné plochy byly vymezeny již v předchozí územně plánovací dokumentaci a jejich
zrušení by mohlo vyvolat nežádoucí finanční ztráty pro město v důsledku náhrad za změnu v území
podle § 102 stavebního zákona, proto byly v návrhu ÚPlMO ponechány téměř v původní rozloze.
Návrhem územního plánu byla rozšířena pouze plocha B 125 a B 124. Na základě dohodovacího
jednání byla omezena plocha B 125 o tu část, která byla nově navržená jako zastavitelná návrhem
ÚPlMO. Rozšíření plochy B124 bylo ponecháno, jelikož se jedná o okrajové rozšíření na základě
vymezování zastavitelných ploch po hranici parcel.
9. Dotčený orgán doporučuje doplnit do návrhu územního plánu pravobřežní část cyklostezky od
Koblovského mostu po komunikaci Muglinovská, která by měla být součástí páteřní cyklotrasy na
území města Ostravy.
Doporučení bylo akceptováno, v podstatě došlo pouze k nezobrazení této trasy vlivem chybného
nastavení tisku. Do ÚPlMO byl doplněn návrh cyklotrasy v úseku od ulice Muglinovská po most v
Koblově. Tato cyklotrasa bude součástí základní sítě cyklostezek na území měst Ostravy.
10. MMO OD doporučuje vyznačit do ÚPlMO tramvajové připojení k plánovanému objektu muzea v
blízkosti hlavního nádraží.
Na jednání bylo dohodnuto, že z tohoto doporučení MMO OD nevyplývá žádná úprava návrhu ÚPlMO,
jelikož předmětná lokalita (v návaznosti na budovu hlavního nádraží v Přívoze) je v plochách
smíšených – bydlení a občanské vybavení a plochách pozemních komunikací (vč. tramvajového
231
odůvodnění
pásu), které svým využitím umožňují realizovat tramvajové připojení k objektu muzea, a proto není
potřeba územním plánem předjímat, kudy tato trasa povede.
ad 15) Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
následovně:
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (dále jen KHS MSK)
uplatnila své stanovisko k návrhu ÚPlMO jako místně a věcně příslušný správní úřad podle § 82 odst.
1 a odst. 2 písm. i), j) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně veřejného zdraví).
Stanovisko bylo zasláno v zákonné lhůtě pro uplatnění stanoviska.
Jako dotčený správní úřad ve smyslu § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví a § 4 odst. 2
stavebního zákona uplatnila KHS MSK souhlasné stanovisko s připomínkami.
Na základě připomínek bylo svoláno dohodovací jednání dne 29.1.2013 na Magistrátu města Ostravy,
útvaru hlavního architekta, ze kterého byl pořízen zápis, (který je součástí textové části Územního
plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění - Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci
společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 94). Závěry, které byly dohodnuty na dohodovacím
jednání, byly zapracovány do vyhodnocení stanoviska výše uvedeného dotčeného orgánu.
Jednotlivé připomínky uplatněné ve stanovisku dotčeného orgánu byly po dohodě zapracovány do
ÚPlMO následovně:
1. KHS MSK konstatuje, že požadavek „závazně vyžadovat, v rámci územních a stavebních řízení u
nových staveb sousedících s pozemními komunikacemi stávajícími i nově navrhovanými územním
plánem, návrh a realizaci technických opatření reagujících na návrhové dopravní zatížení těchto
dopravních staveb, které zajistí splnění hygienických, zvláště pak hlukových limitů“ str. 37 textová část
ÚPlMO nemá oporu v platných právních předpisech na ochranu veřejného zdraví před hlukem.
V odůvodnění své připomínky KHS MSK uvádí, že ustanovení § 30 odst. 1 zákona o ochraně
veřejného zdraví ukládá povinnost nepřekračovat hygienické hlukové limity „producentovi hluku“ nikoli
hluku exponovaným a před hlukem chráněným subjektům. Z platné legislativy vyplývá stavebníkovi
pouze povinnost splnění požadavků na vzduchovou neprůzvučnost obvodového pláště budovy dle
ustanovení § 14 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, tímto paragrafem
ovšem není řešen požadavek nepřekročení limitu ve venkovním chráněném prostoru stavby.
Na jednání bylo dohodnuto, že problematický text v textové části ÚPO, který se nachází v článku
„4.1.4. Pozemní komunikace“ bude nahrazen následovně: U zastavitelných ploch, kde lze očekávat
nadlimitní hodnoty hluku a vibrací, a které jsou specifikované ve výpisu zastavitelných ploch (tabulka
textové části), musí zabezpečit stavebník takové umístění a technické řešení konkrétní stavby, aby
stavba po realizaci splňovala limit hygienické zátěže chráněných prostor.
Zpracovatel ÚPlMO provedl analýzu hlukové zátěže z dopravy pro celé území města Ostravy. Analýza
byla zpracována na základě orientačního výpočtu vycházejícího z plánovaných změn v dopravní
struktuře města a z předpokládaných intenzit dopravy. Na základě výpočtu byly vytipovány
zastavitelné plochy, u kterých lze očekávat, že budou negativně ovlivněny provozem na blízkých
komunikacích. Tyto zastavitelné plochy byly v tabulce č. 2 – „Zastavitelné plochy pro bydlení
vymezené ÚPlMO“ a v tabulce č. 3 – „Zastavitelné plochy pro občanské vybavení, bydlení, rekreaci a
veřejné prostranství - hřbitovy vymezené ÚPlMO“ označeny indexem „d“ což znamená, že v této
zastavitelné ploše musí stavebník zabezpečit takové umístění a technické řešení konkrétní stavby,
aby stavba po realizaci splňovala limit hygienické zátěže chráněných prostor.
2. KHS MSK uvádí, že požadavek „realizovat protihluková opatření nebo výstavbu staveb tvořících
protihlukovou bariéru zejména pro ochranu území určeného ÚPlMO pro bydlení, občanské vybavení a
rekreaci“ str. 52 textové části ÚP nemá rovněž oporu v platných právních předpisech na ochranu
veřejného zdraví před hlukem, pokud termín „určeného“ se vztahuje teprve na plánované využití.
Dle dotčeného orgánu je tato formulace problematická vzhledem k ustanovení § 30 odst. 3 zákona o
ochraně veřejného zdraví. Tento paragraf definuje chráněné venkovní prostory, jako ty, co jsou již
užívány k danému účelu, nikoli pozemky, které tak mají být využívány v budoucnu. Vzhledem k
232
odůvodnění
vysokým pořizovacím nákladům protihlukových opatření nelze vymáhat realizaci protihlukových stěn
na ochranu prostorů, které se stanou možná chráněnými až v horizontu několika let.
Smyslem této regulace bylo zajistit ochranu ploch, které jsou v územním plánu nově vymezovány
především pro bydlení, občanskou vybavenost a rekreaci, v případě, kdy v území bude první umístěn
zdroj hluku. Nešlo ani tak o to postavit protihlukové opatření dřív než bude co chránit, jako zajistit, aby
bylo s umístěním takového opatření (např. zemní val, stěna, izolační zeleň) počítáno již v projektu
provozovatele hluku a nedošlo např. k zastavění pozemku až na hranici s územím, které by mělo být v
budoucnu chráněno. Na základě diskuze byla dohodnuta úprava textu v článku „5.2.5 Ochrana před
hlukem“ a to následovně: Potenciální provozovatel zdroje hluku musí vytvořit územní podmínky pro
zajištění následné výstavby protihlukových opatření na ochranu zastavitelných ploch určených ÚPlMO
pro bydlení, občanské vybavení a rekreaci.
3. U některých navrhovaných dopravních staveb v dosahu stávajících ploch pro bydlení lze i bez
konkrétního výpočtu a hlukové studie důvodně předpokládat, že nebude technicky reálné zajistit ve
stávající situaci zástavby splnění současně platných hlukových limitů z dopravy.
V odůvodnění této připomínky dotčený orgán uvádí, že vychází z povinnosti nepřekračovat hlukové
limity ve venkovních chráněných prostorech staveb a z dlouhodobých špatných zkušeností pracovníků
KHS MSK s jejich uplatňováním při vydávání závazných stanovisek v územních a stavebních řízeních
dopravních staveb. Dotčený orgán však ve svém stanovisku blíže nespecifikuje, o jaké plochy resp.
nově navrhované dopravní stavby se jedná, proto nebylo možné posoudit, zda se jedná o dopravní
plochu, která je určena pro dopravní komunikaci, kterou ÚPlMO musí respektovat z nadřazené
územně plánovací dokumentace nebo zda lze tento problém řešit např. odkloněním dopravní trasy. Na
jednání bylo konstatováno, že se jednalo pouze o poznámku z praxe KHS MSK a žádné konkrétní
problémové lokality řešeny nebyly. Bylo dohodnuto, že z této připomínky nevyplývá žádná úprava
ÚPlMO.
4. Požadavek na rozvíjení Stodolní ulice (str.60) je v rozporu s regulací plochy smíšené s bydlením a
občanskou vybaveností (kap. 6.2.1).
Lokalita ul. Stodolní je územním plánem vymezena jako plocha smíšená pro bydlení a občanské
vybavení, dle podmínek využití této plochy v kategorii podmíněně přípustné jsou v této ploše přípustné
pouze služby, které svým charakterem a kapacitou (hluk, emise, zápach, dopravní zátěž území apod.)
nesnižují kvalitu prostředí v této ploše. Dle dotčeného orgánu je tento regulativ v rozporu s textem
v oddílu „5.9 Území určená k rekreaci“, kde je pokyn na rozvoj stávajících turistických center mezi
jmenovanými i Stodolní ulice v Moravské Ostravě – síť barů, restaurací a diskoték. Provoz na Stodolní
ulici prokázal, že síť barů, restaurací a diskoték v lokalitě, která je současně obytnou, je zdrojem
velkých a obtížně řešitelných problémů. KHS MSK ve svém stanovisku dále poukazuje, že již v
minulosti dávala podnět na změnu územního plánu pro tuto lokalitu. Problém Stodolní ulice není
řešitelný změnou územního plánu, i když nové podmínky využití plochy smíšené pro bydlení a
občanskou vybavenost umožňují umisťovat zde jen takové provozy, které svým charakterem a
kapacitou nesníží kvalitu prostředí v této ploše. Tento regulativ se vztahuje k nově umisťovaným
službám, což neřeší stávající stav území, kdy v ulici se nachází jak bytové domy, tak i desítky barů. V
tomto případě lze i polemizovat, zda při rozhodování o umístění dalšího jednoho baru dojde ke
zhoršení stávající situace. Nástroji územního plánu nelze zrušit stávající bary nebo nařídit vystěhování
místních obyvatel. Na jednání bylo dohodnuto, že z oddílu „5.9 Území určena k rekreaci“ bude
vypuštěn bod týkající se Stodolní ulice, jelikož se nejedná o prioritu územního plánu a v podstatě
rozvoj Stodolní ulice není ÚPlMO vůbec řešen.
ad 16) Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství
následovně:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje (dále jen „krajský úřad“) jako věcně a místně příslušný dotčený
orgán podle § 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu
ustanovení § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a 6
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a podle dále uvedených ustanovení jednotlivých zvláštních zákonů uplatnil v zákonem
stanovené lhůtě k návrhu ÚPlMO koordinované stanovisko, které řeší ochranu dotčených veřejných
zájmů.
233
odůvodnění
v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 104, dále přílohy vyhodnocení vyjádření
Ministerstva zdravotnictví ČR, strana 118 - 119). Závěry, které byly dohodnuty na dohodovacím
jednání, byly zapracovány do vyhodnocení stanoviska výše uvedeného dotčeného orgánu
K jednotlivým bodům:
1. Z hlediska zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je krajský
úřad dotčeným orgánem pro území památkových zón a pro národní kulturní památky dle
§ 28 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. Na základě zákonného zmocnění požadoval krajský úřad
následující úpravy ÚPlMO
a) Změnit zařazení pozemku p.č. 1359 v k.ú. Slezská Ostrava i celé plochy již je součástí (dle přílohy
1) z funkčního využití „bydlení v bytových domech“ do plochy „bydlení v rodinných domech)“. S
odůvodněním, že se na tomto pozemku nachází vyhlášená národní kulturní památka „Lískova vila v
Ostravě“. Cílem je zachovat architektonické a urbanistické řešení stavby se zahradou, resp. jejího
nejbližšího přirozeného prostředí (rozptýlená zástavba samostatných rodinných domů z 30 let 20.
století). V ploše, kterou je součástí i Lískova vila se nachází několik volných pozemků, jejich
ponechání v ploše „bydlení v bytových domech“ bez omezení podlažnosti by mohlo dojít k trvalému
poškození architektonických a urbanistických hodnot samotné národní kulturní památky. Požadavek
byl uplatňován již v zadání.
Útvar hlavního architekta svolal se zástupci kraje (hájící veřejné zájmy z hlediska památkové péče)
dohodovací jednání. V zájmu ochrany hodnotného kulturního území bylo dohodnuto, že požadavku
dotčeného orgánu bude vyhověno. Předmětná plocha a její okolí byly v ÚPlMO zařazeny do plochy
„bydlení v rodinných domech“.
b) Změnit zařazení pozemků p.č. 208/2 a 238/4, obě v k.ú. Vítkovice (viz příloha č. 2) z funkčního
využití ploch „ochranná zeleň“ do ploch sousedících, tj. „plochy smíšené – bydlení a služby“ pro
pozemek p.č. 238/4 a „bydlení v bytových domech“ pro pozemek p.č. 208/2. Na obou pozemcích se
nachází bytové domy, které spoluvytvářejí hodnoty památkové zóny Ostrava – Vítkovice. V návrhu
ÚPlMO jsou tyto objekty v ploše „ochranná zeleň“, která nepřipouští zachování jejich stávajícího
vhodného využití jakožto objektů sloužících k bydlení a pro služby.
Útvar hlavního architekta svolal se zástupci kraje (hájící veřejné zájmy z hlediska památkové péče)
dohodovací jednání. V zájmu ochrany hodnotného kulturního území bylo dohodnuto, že požadavku
dotčeného orgánu bude vyhověno. Jmenované pozemky byly v ÚPlMO zařazeny do plochy „smíšené
– bydlení a služby“.
c) Do koordinačního výkresu zakreslit jeden z limitů využití území – památkové zóny.
Limit památkových zón byl v rámci zpracovávání ÚPlMO připraven, jeho nepromítnutí do
koordinačního výkresu je pouze chybou nastavení tisku. Památkové zóny byly v koordinačním výkrese
zobrazeny.
d) Ve výkresu odůvodnění návrhu územního plánu SK2 „Krajinný ráz – kulturně-historické hodnoty“
změnit v legendě text „nemovitá kulturní památka“ do podoby „vybraná nemovitá kulturní památka“.
Stávající popisek je zavádějící, jelikož ve výkresu nejsou zakresleny všechny nemovité kulturní
památky, pouze některé.
Požadavek dotčeného orgánu byl zapracován. Jelikož ÚPlMO nezobrazuje veškeré nemovité kulturní
památky na území města Ostravy, byl text v legendě změněn na „vybraná nemovitá kulturní památka“.
2. Z hlediska zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
uplatňuje krajský úřad stanovisko k územním plánům z hlediska řešení silnic II. a III. třídy dle § 40
odst. 3 písm. f) tohoto zákona. Krajský úřad se ve svém stanovisku vyjadřuje k následujícímu:
a) Krajský úřad vyjadřuje svůj nesouhlas s tabulkou č. 6 Návrhové prvky komunikací v kap. 4.1.4
Pozemní komunikace (výroková část), ve které jsou sloupce s údaji „správní zařazení“ a „číslo silnice“.
Podle § 40 odst. 3 písm. c) popř. d) zákona o pozemních komunikacích rozhoduje o zařazení silnic II.
a III. třídy krajský úřad v rámci správního řízení po realizaci díla podle stavu v době zařazení.
Územním plánem nelze toto předjímat.
234
odůvodnění
Požadavek dotčeného orgánu byl akceptován. Tabulka textové části byla upravena, údaje o správním
zařazení a číslo silnice byly z tabulky odstraněny. (nově je tato tabulka pod č. 8)
b) Krajský úřad nesouhlasí s částí odůvodnění – dopravní schéma SD4 Majetkové zatřízení
komunikační sítě (cílový stav) včetně příslušné textové části v kap. 5.5.3 Pozemní komunikace.
ÚPlMO nemůže v konkrétních případech předjímat cílový stav majetkoprávního zatřídění komunikační
sítě bez ohledu na řízení podle § 3 zákona o pozemních komunikacích. Kraj požaduje toto schéma
vypustit.
Požadavek dotčeného orgánu byl akceptován, schéma SD4 bylo vypuštěno. V návaznosti na tuto
skutečnost byla upravena i článek 4.5.3 Pozemní komunikace (došlo ke změně číslování kapitol
vlivem úprav textové části odůvodnění), kde je uveden přehled všech dopravních schémat.
Krajský úřad upozorňuje:
U záměrů přestaveb stávajících silnic II a III. třídy, které nejsou zahrnuty v krajském dokumentu „Bílá
kniha“, nelze garantovat, že budou ve smyslu cílů a úkolů daných zvláštním zákonem sledovány jako
veřejný záměr. Statutární město Ostrava může uplatnit požadavek o zařazení navrhovaných záměrů
do „Bílé knihy“.
Jedná se pouze o informaci o možnosti zařazení některých záměrů mezi záměry evidované v „Bílé
knize“, což by ulehčilo jejich realizaci. Útvar hlavního architekta bere tuto informaci na vědomí, jedná
se však o proces, který bude probíhat mimo proces pořizování ÚPlMO a jeho výsledek nemá na
podobu ÚPlMO vliv.
Dále krajský úřad upozorňuje, že se v textu ÚPlMO objevují informace, které jsou nepřesné nebo již
překonané. Z upozornění vyplývá doporučení na úpravy textu:
a) Z odůvodnění vypustit úvahy o možném popření záměru přeložky I/58, údaje jsou nepodložené.
Záměr je potvrzen státem od r. 2006, jsou připraveny dílčí úseky přeložky I/58 Příbor - Skotnice a
Skotnice – Mošnov.
V článku „4.5.3 Pozemní komunikace“ v části odůvodnění u popisu záměru přeložky I/58 byly
odstraněny úvahy o možném popření záměru. Tento záměr je návrhem ÚPlMO respektován.
b) Koridor tahu silnice I/68 Havířov – Bohumín v II-III.Q/2012, byla dotčenými orgány a místními
autoritami projednána studie STPÚ Dopravoprojekt Ostrava, která bude podkladem pro upřesnění
územních nároků v ZÚR MSK a územních plánech obcí.
V článku „4.5.3 Pozemní komunikace“ v části odůvodnění byla do územního plánu doplněna
informace o existence této studie a jejím využití jako podkladu pro zpracování ÚPlMO
c) Doporučují doplnit článek 3.7.4 Reklamní zařízení o informaci o novele zákona o pozemních
komunikacích č. 169/2012 Sb., která od 1.9.2012 zásadně omezuje umístění reklamy u dálnic a silnic
I. třídy.
V tomto případě se jedná o doporučení krajského úřadu, ne o požadavek na úpravu ÚPlMO. Po úvaze
nebylo doporučení akceptováno, jelikož účelem územního plánu není informování o schválených
novelách zákonů. Do textové části územního plánu nepatří odkazy na legislativu a paragrafy, jelikož
novela těchto předpisů by vyvolala změnu územního plánu. Projednávání změny územního plánu je
časově i finančně náročná záležitost.
3. Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, uplatňuje krajský úřad
stanovisko k územním plánům obcí s rozšířenou působností z hlediska ochrany a zachování lesa jako
národního bohatství a nenahraditelnou složku životního prostředí dle § 48a odst. 2 písm. b) tohoto
zákona. Krajský úřad s předloženým návrhem souhlasí.
Krajský úřad v odůvodnění svého souhlasu souhrnně hodnotí předpokládaný návrh záborů pozemků k
plnění funkcí lesa se závěrem, že nedojde k narušení hospodaření v okolních lesích a plnění jejich
funkcí. Krajský úřad dále upozorňuje, že k vydání územního rozhodnutí na pozemcích do 50 m od
okraje lesa je nezbytný souhlas příslušného orgánu státní správy lesů. Upozornění se vztahuje až k
řízení následujícímu po vydání územního plánu, které vychází z právních předpisů. V textové části
odůvodnění v oddílu 5.3 Zábor lesních pozemků je na tuto skutečnost upozorněno. V koordinačním
výkrese je hranice 50 m od lesa zobrazena jako limit v území. Z hlediska ochrany lesů nevyplynula
žádná úprava ÚPlMO.
235
odůvodnění
4. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů krajský úřad s
předloženým návrhem souhlasí za podmínky, že zástavba na zastavitelných plochách V6, V9, V10,
V11, V35, V41, které se nacházejí z části v aktivní zóně záplavového území, bude regulována tak, aby
na částech pozemků, které jsou v aktivní zóně záplavového území, nemohly být umisťovány stavby
nebo zařízení a prováděny terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, kromě výjimek
uvedených v § 67 odst. 1 vodního zákona. Dále krajský úřad upozorňuje, že zastavitelné plochy B67,
B68, B107, B108, B187, B194, V40, P23, P25. P26. P50 se nacházejí v záplavovém území, kde lze
zastavitelné plochy vymezit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech. Odůvodnění je nutno
doplnit. Dále krajský úřad upozorňuje na nesprávně uváděný název koncepčního dokumentu „Plán
oblasti povodí Odry“.
Krajský úřad je dotčeným orgánem zmocněným ustavením § 107 odst. 1 písm. a) k uplatnění
stanoviska k územním plánům obcí s rozšířenou působností ve věci ochrany vod. Požadavky
dotčeného orgánu byly do ÚPlMO zapracovány následovně:
Návrh ÚPlMO respektuje aktivní zónu záplavového území vymezenou zvláštními předpisy. V území,
ve kterém při povodni protéká rozhodující část celkového průtoku, a kde je bezprostředně ohrožován
život, zdraví a majetek lidí, ÚPlMO nenavrhuje zastavitelné plochy. Do aktivní zóny záplavového
území zasahují okrajově zastavitelné plochy B157, B195, P26, V40, V6 a V7, což je způsobeno
vymezováním zastavitelných ploch po hranicích parcel. Výstavba na plochách dotčených aktivní
zónou záplavového území je regulována v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana textové části ÚPlMO,
kde je stanoveno, že v aktivní zóně záplavového území nelze umístit žádné stavby nad rámec výjimek
stanovených legislativou. Zásah aktivní zóny nevyvolá ohrožení staveb a zařízení umísťovaných na
předmětných zastavitelných plochách. V případě zastavitelné plochy V41 zasahuje aktivní záplavová
zóna asi do 1/3 této plochy a zbývající část plochy je v záplavovém území Q100. Tato plocha je
určena pro volnočasové aktivity, zejména jako cvičná plocha hasičů a slunící plocha, a je pro ni
stanoven kód prostorové regulace „0“, tzn. bez zástavby. Zastavitelné plochy V9, V10, V11, V35 byly
upraveny tak, aby do aktivní zóny záplavového území nezasahovaly.
Návrh ÚPlMO vymezuje některé zastavitelné plochy tak, že zasahují do záplavového území při
průtoku Q100, stanoveného zvláštními předpisy. Všechny tyto zastavitelné plochy jsou v článku „3.2.3
Zastavitelné plochy“ textové části ÚPlMO označeny indexem, který reguluje zástavbu na částech
zastavitelných ploch dotčených záplavovým územím Q100 tak, že stanoví povinnost dodržet
podmínky stanovené textovou částí ÚPlMO v článku 5.10.2 Všeobecná regulace protipovodňové
ochrany. V odůvodnění ÚPlMO je v kapitole „4.2.3.4.2.5 Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do
záplavového území“ vymezení těchto zastavitelných ploch zdůvodněno. V ÚPlMO byl upraven název
koncepčního dokumentu v souladu s jeho správným označením „Plán oblasti povodí Odry“.
5. Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) krajský úřad sděluje, že veřejné zájmy, chráněné
uvedeným zákonem v působnosti krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací
dokumentací dotčeny.
Krajský úřad je dle § 75a dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech, které se dotýkají
zájmu chráněných podle zákona o odpadech v oblasti ochrany lidského zdraví. Krajský úřad ve svém
stanovisku konstatuje, že veřejné zájmy chráněné zákonem o odpadech nejsou ÚPlMO dotčeny. Z
hlediska tohoto zákona nevyplývá žádná úprava ÚPlMO.
6. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen zákon o ochraně přírody a krajiny), krajský úřad s návrhem ÚPlMO souhlasí.
Krajský úřad je příslušný dle § 77a odst. 4 písm. x) zákona o ochraně přírody a krajiny k uplatňování
stanovisek k územním plánům obcí s rozšířenou působností z hlediska zájmů chráněných tímto
zákonem. Dotčený orgán ve svém stanovisku uvádí souhlas s návrhem ÚPlMO z hlediska ochrany
přírody a krajiny s odůvodněním, že dle předložených podkladů (dotčenému orgánu byl předložen
návrh ÚPlMO určený ke společnému projednání a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území)
budou respektovány významné krajinné prvky, památné stromy, místní systémy ekologické stability,
krajinný ráz a systém ekologické stability regionální a nadregionální úrovně. Z předloženého
posouzení ÚPlMO krajským úřadem z hlediska ochrany přírody a krajiny nevyplynula žádná úprava
návrhu.
7. Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen zákon o ochraně zemědělského půdního fondu), krajský úřad konstatuje, že veřejné
zájmy chráněné tímto zákonem v působnosti krajské úřadu, nejsou předloženým ÚPlMO dotčeny.
236
odůvodnění
Podle § 17a písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu uplatňuje krajský úřad
stanovisko k územně plánovací dokumentaci, nejde-li o případy v působnosti jiného orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu. Podle § 17 písm. a) téhož zákona k územním plánům obcí, ve kterých
je sídlo kraje, uplatňuje stanovisko Ministerstvo životního prostředí. Krajský úřad tedy konstatuje, že
jeho působnost není ÚPlMO dotčena. Ministerstvo životního prostředí bylo v rámci společného
projednávání obesláno a své stanovisko z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu uplatnilo.
8. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí) požádal krajský úřad o prodloužení lhůty pro vydání stanoviska k ÚPlMO a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území.
Krajský úřad dle ustanovení § 22 písm. e) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vydává
stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu na životní prostředí a je dotčeným orgánem
při jeho pořizování. Dopisem č.j. MSK 131320/2012 ze dne 4.10.2012 požádal krajský úřad v souladu
s § 50 odst. 2 stavebního zákona (znění platné v době společného projednání) o prodloužení lhůty pro
uplatnění stanoviska k návrhu ÚPlMO. Dle ustanovení tohoto paragrafu může dotčený orgán
nejpozději při společném jednání doložit závažné důvody, pro které mu bude doba pro uplatnění
stanovisko prodloužena nejdéle o 30 dnů. Krajský úřad svou žádost zdůvodnil potřebou dalších
podkladů pro kvalifikované posouzení. Dle ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, příslušný úřad vydá své stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na životní
prostředí a veřejné zdraví na základě návrhu koncepce (v tomto případě územního plánu), vyjádření k
němu podaných (obdržených stanovisek) a veřejného projednání (v daném případě společného
projednání). Z těchto důvodu byla dotčenému orgánu lhůta prodloužena. Následně byly krajskému
úřadu poskytnuty všechny požadované podklady potřebné pro posouzení. Krajský úřad vydal
stanovisko samostatným dopisem č. j. MSK 1706/2013 ze dne 4.1.2013.
9. Z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší) uplatnil
krajský úřad následující stanovisko: Vzhledem k tomu, že navržené využití ploch výroby a skladování,
ploch smíšených výrobních – lehký průmysl a občanské vybavení a ploch zemědělské výroby
výslovně nevylučuje možnost umístění stacionárního zdroje znečišťování ovzduší (naopak je s ním
uvažováno), krajský úřad z hlediska ochrany ovzduší požaduje zapracovat do „kap. 6 Podmínky
využití ploch s rozdílným způsobem využití“ podmínky ochrany ovzduší zajišťující minimalizaci dopadu
těchto činností na kvalitu ovzduší, zejména: umisťovat pouze stacionární zdroje znečišťování ovzduší
vybavené technologiemi zajišťujícími minimalizaci emisí znečišťujících nebo pachových látek a
umisťování zdrojů znečišťování ovzduší na těchto plochách podmínit využíváním dopravních tras
mimo obydlená území (jsou-li k dispozici), výsadbou ochranné zeleně apod., individuálně posoudit
vhodnost stanovení ochranného pásma.
V rámci společného jednání uplatnil krajský úřad v zákonné lhůtě své stanovisko z hlediska zájmů
hájených zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší). Dle
ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně ovzduší je krajský úřad zmocněn uplatňovat
stanoviska k územním plánům obcí. Požadavek krajského úřadu vychází z opatření v Krajském
integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje a nástrojů v Krajském
programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (zpracování těchto dokumentů vychází z
ustanovení zákona o ochraně ovzduší), ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které
jsou pro pořizování územních plánů závazné (zlepšování stavu složek životního prostředí a vytváření
podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy
a výrobních provozů je jednou z priorit) a v neposlední řadě z Územně analytických podkladů pro
správní obvod statutárního města Ostravy, které jsou odkladem pro zpracování územního plánu
(SWOT analýza uvádí jako jednu z hrozeb v oblasti hygieny životního prostředí vznik nových velkých
zdrojů znečištění ovzduší).
Město Ostrava je průmyslovým městem spojeným především s hornictvím, ocelářstvím a dalšími
obory těžkého průmyslu. Tato skutečnost se podepsala na dnešní podobě města, kdy se i přes útlum
těžby na území města Ostravy nacházejí rozsáhlé průmyslové areály, které jsou zařazeny do ploch
těžkého a lehkého průmyslu anebo ploch smíšených. Je nepopíratelné, že průmysl a energetika jsou
významnými zdroji znečišťování ovzduší v Ostravě a v kombinaci se škodlivinami z lokálních topenišť
a automobilové dopravy vytvářejí vzduch se zhoršenou kvalitou. Na druhé straně průmysl ve městě je
také zdrojem financí a pracovních míst. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro
udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí,
pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území. Vyloučení umisťování stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší na území města Ostravy by jistě posílilo ekologický pilíř, ale neúměrně oslabilo
237
odůvodnění
ten hospodářský. Řešením je tedy stanovení podmínek pro plochy, které umožňují umisťování tohoto
typu staveb.
Krajský úřad požadoval zapracovat do části „6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití“
konkrétní podmínky na ochranu ovzduší vycházející z uvedených dokumentů. Podmínky měly být
zapracovány do několika ploch, jmenovitě do plochy výroby a skladování, plochy smíšené výrobní –
lehký průmysl a občanské vybavení a plochy zemědělské. Zpracovatel ÚPlMO se s tímto požadavkem
vypořádal odlišným způsobem, a to tak, že stanovil všeobecnou prostorovou regulaci, která se
vztahuje na všechny vymezené plochy. V článku „3.8.1 Zásady vzájemného respektu sousedních
ploch s rozdílným způsobem využití“ jsou zpracovány všeobecné požadavky na umisťování staveb v
plochách s různým způsobem využití, které se mohou vzájemně ovlivňovat a požadavek na využívání
moderních technologií. Dále je této problematice věnován článek textové části „5.2.2 Ochrana čistoty
ovzduší“, která se specializuje na omezování zdrojů emisí. Způsob zapracování byl s krajským
úřadem konzultován a odsouhlasen (viz email ze dne 16.4.2013, přílohou byly zaslány vybrané texty z
ÚPlMO týkající se problematiky ochrany ovzduší, viz textová část Územního plánu Ostravy, příloha č.
II odůvodnění - Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO,
strana 110).
10. Z hlediska zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a
zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti
okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) uplatnil krajský
úřad požadavek, aby do ÚPlMO byly zakresleny objekty zařazené do skupiny A a B (dle výše
jmenované legislativy) a dále požaduje zakreslit zóny havarijního plánování.
Krajský úřad je dotčeným správním úřadem dle § 32 odst. 2 zákona o prevenci závažných havárií při
projednávání územně plánovací dokumentace, pokud je jeho předmětem objekt nebo zařízení. Pojmy
objekt a zařízení upravuje zákon o prevenci závažných havárií takto: objekt je celý prostor, v němž je
umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních a zařízením je
technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána,
používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz,
například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové
prostory. Krajský úřad je oprávněn uplatnit požadavek, jelikož na území města Ostravy se nacházejí
objekty zařazené do skupiny A a B a pro 4 objekty jsou vymezeny zóny havarijního plánování.
Požadavek krajského úřadu byl akceptován a byl zapracován do textové i grafické části územního
plánu, a to do odůvodnění článek „3.8.2 Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů o
prevenci závažných havárií“ a do koordinačního výkresu.
ad 17) Magistrát města Ostravy odbor ochrany životního prostředí
následovně:
Magistrát města Ostravy odbor ochrany životního prostředí (dále MMO OOŽP) uplatnil zákonem
stanovené lhůtě své stanovisko k návrhu ÚPlMO. Vzhledem k rozsahu a náplni odboru ochrany
životního prostředí je předložené vyjádření rozděleno do 4 částí - ochrana vod, ochrana
zemědělského půdního fondu, ochrana přírody a lesní hospodářství. Každá tato část posuzuje
předložený návrh územního plánu dle své působnosti a svěřeným pravomocem, vyplývajících z právní
legislativy.
Za ochranu vod - dle § 106 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, je příslušným dotčeným orgánem Krajský úřad Moravskoslezského kraje,
odbor životního prostředí a zemědělství. Pořizovatel nebere tyto připomínky jako závazné stanovisko
dotčeného orgánu na úseku ochrany vod, ale jako připomínky dalšího orgánu na úseku životního
prostředí. Krajský úřad jako dotčený orgán byl v rámci společného jednání obeslán a jeho stanovisko
je vyhodnoceno samostatně.
Za ochranu zemědělského půdního fondu – dle ust. § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, je dotčeným orgánem Ministerstvo
238
odůvodnění
životního prostředí. Příslušný dotčený orgán byl v rámci společného jednání obeslán a jeho stanovisko
je vyhodnoceno samostatně.
Za ochranu přírody – dle ust. § 77 odst. 1 písm. q) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších přepisů, je dle ust. § 90 odst. 15 téhož zákona příslušným dotčeným
orgánem Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí.
Za lesní hospodářství – dle § 48a odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je v tomto případě dotčeným orgánem
vydávající stanovisko Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Krajský úřad jako dotčený orgán byl v
rámci společného jednání obeslán a jeho stanovisko je vyhodnoceno samostatně.
Na základě výše uvedeného stanoviska DO, svolal pořizovatel dne 28.1.2013 na Magistrátu města
Ostravy, útvaru hlavního architekta dohodovací jednání, ze kterého byl pořízen zápis, (který je
stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 131 - 133). Závěry,
které byly dohodnuty na dohodovacím jednání, byly zapracovány do vyhodnocení stanoviska výše
uvedeného dotčeného orgánu.
Dne 20.2.2013 proběhlo na Magistrátu města Ostravy, útvaru hlavního architekta navazující
dohodovací jednání ze dne 28.1.2013, ze kterého byl pořízen zápis, (který je součástí textové části
Územního plánu města Ostravy, příloha č. II odůvodnění - Vyhodnocení stanovisek obdržených
orgánu.
Jednotlivé připomínky uplatněné ve vyjádření dotčeného a příslušného orgánu byly po dohodě
zapracovány do ÚPlMO následovně:
1. Ochrana vod
Z hlediska ochrany vod dává MMO OOŽP k návrhu Územního plánu města Ostravy kladné
stanovisko
Do návrhu ÚP byly zapracovány tyto připomínky:
o Jsou vyznačena a respektována záplavová území vodních toků
o Rovněž jsou respektována ochranná pásma vodních zdrojů
o Dále je respektováno ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Nový
Darkov – Klimkovice
o V návrhu ÚP je hájena plocha územních rezerv pro záměry vodní dopravy – DOL
o Jsou zakotvena protipovodňová opatření
Vzhledem k tomu, že dotčeným orgánem na úseku ochrany vod je v tomto případě KÚ MSK,
pořizovatel nepovažuje konstatování, že MMO OOŽP vydává kladné stanovisko za stanovisko a proto
považuje tuto část jako vyjádření dalšího orgánu na úseku ochrany přírody, vydávající formou
vyjádření připomínky k návrhu územního plánu. Na dohodovacím jednání se zástupci odboru ochrany
životního prostředí Magistrátu města Ostravy, konaného dne 28.1.2013 bylo konstatováno, že se
nejedná o připomínky, pouze o konstatování toho, co bylo do návrhu Územního plánu města Ostravy
zapracováno. Dále bylo uvedeno, že se nejedná o stanovisko dotčeného orgánu, jelikož dotčeným
orgánem v tomto případě je dle ust. § 106 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor
životního prostředí a zemědělství. Z těchto důvodů považuje pořizovatel tuto část za vyjádření orgánu
na úseku ochrany vod.
2. Ochrana zemědělského půdního fondu
Tato část posouzení neobsahuje konkrétně uvedené připomínky k samotnému návrhu územního
plánu, je zde pouze uvedeno, že příslušným dotčeným orgánem k vydání stanoviska k návrhu
Územního plánu města Ostravy je Ministerstvo životního prostředí. A dále je uvedeno, že předložený
návrh Územního plánu města Ostravy obsahuje vyhodnocení předpokládaných důsledků
navrhovaného řešení pro zemědělský půdní fond a že návrh respektuje zákona č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku Ministerstva
životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního
fondu a Metodický pokyn MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 z 1.10.1996. Jelikož se v tomto případě nejedná
239
odůvodnění
o dotčený orgán, příslušný dle ust. § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., pořizovatel návrhu
Územního plánu města Ostravy považuje tyto skutečnosti jako podání obecné informace s uvedením
příslušného dotčeného orgánu, oprávněného k vydání stanoviska v souladu se zákonem č. 334/1992
Sb., vyhláškou č. 13/1994 Sb. a Metodických pokynem MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96. Tímto dotčeným
orgánem je Ministerstvo životního prostředí, přičemž posuzováním města Ostravy se zabývá Odbor
výkonu státní správy IX. Tento dotčený orgán byl rovněž obeslán v rámci společného jednání návrhu
Územního plánu města Ostravy a jeho vyhodnocení je řešeno samostatným posouzením.
3. Ochrana přírody
Jedná se o stanovisko dotčeného orgánu, který uplatňuje své podmínky v souladu s ust. § 77 dost. 1
písm. q) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a dává dle
ust. § 90 odst. 15 zákona č. 114/1992 Sb., k předloženému návrhu Územního plánu města Ostravy
kladné stanovisko s podmínkami.
Podmínky dotčeného orgánu:
Hranice ploch s rozdílným způsobem využití „Bydlení v bytových domech“ a „Krajinná zeleň“ bude
upravena tak, aby na území místního biocentra MBC 603 byla v souladu s ust.§ 3 odst. 1 písm. a)
zákona č. 114/1992 Sb., pouze plocha s rozdílným způsobem využití „Krajinná zeleň“.
Na základě závěru z dohodovacího jednání byla tato hranice v grafické části Územního plánu města
Ostravy opravena s tím, že pro území místního biocentra MBC 603 je vymezena pouze plocha s
rozdílným způsobem využití „Krajinná zeleň“. Tato oprava byla provedena ve výkresech „V2 Hlavní
výkres-urbanistická koncepce“, mapový list č. 1, výkres „V2.1 Hlavní výkres-koncepce uspořádání
krajiny“, mapový list č. 1, „O1 Koordinační výkres“, mapový list č.1. Oprava spočívala v narovnání
průběhu místního ÚSES mimo navrženou zastavitelnou plochu s rozdílným způsobem využití „Bydlení
v bytových domech“. Tímto krokem bylo docíleno splnění podmínky dotčeného orgánu.
Místní biokoridor MBK 102 nebude v souladu s ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. a
ust. § 1 písm. b) vyhlášky č. 395/1992 Sb., veden přes oplocený areál Zoologické zahrady Ostrava,
příspěvkové organizace.
Výsledkem dohodovacího jednání v tomto bodě bylo zrušení celé větve MBK 102, vedoucí přes
oplocený areál Zoologické zahrady Ostrava, z důvodu nefunkčnosti tohoto ÚSES
V územním systému ekologické stability bude v navržených plochách s rozdílným způsobem
využití – „Plochy dopravní infrastruktury“ v souladu s ust. § 3 dost. 1 písm. a) zákona č. 117/1992
Sb. Zohledněna existence ÚSES v regulativech těchto ploch s rozdílným způsobem využití.
Výsledkem dohodovacího jednání v tomto bodě mělo být doplnění do podmínek využití ploch s
rozdílným způsobem využití, ve výroku textové části územního plánu, v oddílu „6.11 Plochy dopravní
infrastruktury“ zohlednění existence ÚSES. Zpracovatel návrhu územního plánu ovšem celou
problematiku posoudil a toto zohlednění ÚSES ve vztahu k plochám dopravní infrastruktury, zanesl v
článku „5.4.1 Všeobecná regulace v plochách ÚSES“.
V zastavitelné ploše pro občanskou vybavenost, bydlení a rekreaci V49, která je součástí údolní
nivy vodního toku Ostravice (VKP dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.) nebude v
souladu s ust. § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. plocha s rozdílným způsobem využití „Volný čas“
a bude nahrazena jednou z ploch s rozdílným způsobem využití „Lesy“ nebo „Krajinná zeleň“.
Na základě výsledku dohodovacího jednání v tomto bodě došlo k úpravě původně navržené plochy na
plochu s rozdílným způsobem využití „Krajinná zeleň“. Touto úpravou došlo ke zrušení zastavitelné
plochy V49 v k.ú. Hrabová.
V plochách umožňujících zástavbu, které jsou uvnitř registrovaného VKP č. 36 „Na Rybnících (O.Hrabová)“ a v plochách umožňujících zástavbu, které tvoří jeho pohledovou hranici na východní a
severní straně tohoto VKP bude v souladu s ust. § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. stanovena
výšková regulace staveb, která zajistí ochranu krajinného rázu, tj. podlažnost zástavby – jedno
podlaží a obytné podkroví a omezení maximálně zastavěné plochy jednou budovou u všech typů
2
zástavby nad 200 m .
Výsledkem dohodovacího jednání v tomto bodě bylo stanoveno projednání s městským obvodem
Hrabová a dle výsledku projednání bude tento bod dořešen s MMO – OOŽP.
Dne 12.2.2013 proběhlo projednání s městským obvodem Hrabová. Dle zápisu z tohoto jednání, který
je součástí vyhodnocení stanoviska, bylo svoláno dohodovací jednání s MMO – OOŽP dne 20.2.2013.
Bylo dohodnuto, že do výroku textové části Územního plánu města Ostravy, do článku „3.2.3
240
odůvodnění
Zastavitelné plochy“, do tabulky č. 2 bude přidán kód prostorové regulace pod označením 28 a to pro
zastavitelné plochy B 215, 217, 221, 224, 225, 228 a 229. Návrh byl upraven v souladu s jednáním.
V plochách přestavby s navrženým kódem prostorové regulace 7 bude v souladu s ust. § 12 odst.
1 zákona č. 114/1992 Sb. stanovena povinnost zpracování územní studie.
Výsledkem dohodovacího jednání bylo doplnění do textové části výroku územního plánu do článku
„3.2.2 Plochy přestavby“ v tabulce č. 1 „Plochy přestavby vymezení ÚPlMO“ stanovení podmínky
územní studie u plochy PŘ4 se stanoveným kódem prostorové regulace 7.
Ve stanovisku je dále uvedeno:
MMO OOŽP upozorňuje, že v koordinačním výkrese nejsou vyznačeny:
- památné stromy č. 38 "Buk lesní červenolistý" na ul. 30. dubna a č. 41 "Vlastin dub"
- registrované VKP Č. 116
a požaduje jejich doplnění do koordinačního výkresu.
Uvedené památné stromy byly doplněny bodově do výkresu „O1 Koordinační výkres“. VKP č. 116 byl
v koordinačním výkresu již zapracován.
MMO OOŽP doporučuje, aby v textové části Územního plánu města Ostravy nebylo v článku 5.4.1
Všeobecná regulace v plochách ÚSES a v návazném území uvedeno, že parametry ÚSES je možno
nedodržet pouze ve zvlášť výjimečných případech, kdy jejich dodržení brání prostorové, technické
nebo jiné nepřekonatelné podmínky a že nedodržení parametrů ÚSES musí být řádně zdůvodněno a
následně posouzeno úřadem územního plánování, neboť tento text není v souladu s ust. § 4 odst. 1
zákona č. 114/1992 Sb. a ust. § 3 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992
Sb. vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství,
příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné
využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve
spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy
lesního hospodářství. Dle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb. průběžně provádí hodnocení
systému ekologické stability (dále jen "hodnocení") z hlediska jeho stabilizační funkce orgán ochrany
přírody. Dle ust. § 3 odst. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb. obsahuje hodnocení zejména upřesnění hranic,
úroveň biologické diverzity, hodnocení druhové skladby porostů a schopnosti ekosystému odolávat
znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Jeho výsledkem je určení, zda
systém ekologické stability je vyhovující, tj. přesně vymezený a schopný bez dalších opatření plnit
stabilizující funkce v krajině, nebo nevyhovující, tj. vyžadující vymezení či doplnění biocenter a
biokoridoru.
Vzhledem k výše uvedenému MMO OOŽP konstatuje, že výše uvedený text v bodě 3 tohoto
stanoviska v bodě 5.4.1 Všeobecná regulace v plochách ÚSES a v návazném území není v souladu
se zákonem č. 114/1992 Sb. a vyhláškou č. 395/1992 Sb.
Na základě jednání bylo konstatováno, že po zapracování všech výše dohodnutých řešení
jednotlivých připomínek bude návrh Územního plánu města Ostravy v souladu se zákonem č.
114/1992 Sb. a s vyhláškou č. 395/1992 Sb. Dohodnuté úpravy návrhu ÚPlMO byly zapracovány.
Pořizovatel konstatuje splnění těchto připomínek a požadavků a tím i soulad s výše uvedenou
legislativou.
4. Lesní hospodářství
Bylo pouze konstatováno, že dle § 48a odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, uplatňuje stanovisko k
územnímu plánu obce s rozšířenou působností krajský úřad. Pořizovatel bere toto konstatování na
vědomí s tím, že v rámci společného jednání bylo uplatněno stanovisko krajského úřadu
Moravskoslezského kraje, jehož vyhodnocení je řešeno samostatně.
ad 18) Ministerstvo dopravy
následovně:
Ministerstvo dopravy (dále jen ministerstvo) je ustanoveno § 17 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Na základě ustanovení § 4
241
odůvodnění
stavebního zákona vydalo ministerstvo jako dotčený orgán ve věcech dopravy své stanovisko k
návrhu ÚPlMO podle § 40 odst. 2 písm. g) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve
znění pozdějších předpisů, podle § 56 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění
pozdějších předpisů, podle § 88 odst. 1 písm. s) a t) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve
znění pozdějších předpisů a podle § 4 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění
pozdějších předpisů.
V rámci společného jednávání obdržel Útvar hlavního architekta i vyjádření Ředitelství silnic a dálnic
ČR (dále také ŘSD ČR) k návrhu ÚPlMO k oblasti silniční dopravy. Ředitelství silnic a dálnic není
dotčeným orgánem, ale jeho vyjádření je podkladem pro vydání stanoviska ministerstva. Z tohoto
důvodu obsahují dopisy ministerstva i Ředitelství silnic a dálnic ČR podobné připomínky, které jsou ve
vyjádření ŘSD ČR podrobněji rozepsány a odůvodněny.
Dotčený orgán i ŘSD ČR zaslaly své připomínky k návrhu ÚPlMO po uplynutí zákonného termínu pro
uplatnění stanovisek, tedy po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne společného jednání. Jelikož dotčený
orgán nepožádal o prodloužení lhůty nejpozději při společném jednání dne 17. 10. 2012, termín pro
uplatnění stanovisek uplynul dnem 16.11.2012. ŘSD ČR své vyjádření zaslalo poštou dne 19.11.2012
a dotčený orgán datovou zprávou dne 19.11.2012. Dle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona se
k později uplatněným stanoviskům nepřihlíží. Vzhledem k závažnosti uplatněných připomínek, které
poukazovaly na nesoulad ÚPlMO s platnou legislativou, nebylo možné k tomuto stanovisku
nepřihlédnout a neřešit úpravu územního plánu z toho vyplývající, neboť dle ustanovení § 53 odst. 4
stavebního zákona musí být návrh územního plánu v souladu s požadavky zvláštních právních
předpisů.
Dotčený orgán ve svém stanovisku z hlediska dopravy železniční, letecké a vodní neuplatňuje k
návrhu ÚPlMO žádné připomínky. Veškeré uplatněné připomínky se týkají dopravy silniční. Na
základě stanoviska dotčeného orgánu a vyjádření ŘSD ČR k silniční dopravě bylo svoláno dohodovací
jednání za účasti zástupců obou výše jmenovaných subjektů, za účelem domluvy způsobu
zapracování některých bodů stanoviska. Z tohoto jednání byl pořízen zápis, který je součástí textové
v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 154 - 157. Závěry, které byly dohodnuty na
orgánu.
Dále byly s ministerstvem projednány připomínky k návrhu ÚPlMO z vyjádření ŘSD ČR, které se ve
stanovisku dotčeného orgánu neobjevily. Jednotlivé připomínky uplatněné ve stanovisku ministerstva
nebo ve vyjádření ŘSD ČR byly po dohodě s dotčeným orgánem zapracovány do ÚPlMO následovně:
Ke stanovisku ministerstva dopravy:
1. Na území města Ostravy je v působnosti ministerstva sledována silnice první třídy I/11 prodloužená
Rudná. Na základě DÚR a DSP pro tuto stavbu je již stanoveno ochranné pásmo silnice. Ministerstvo
požaduje vyznačit zastavitelné plochy B103, B104, B105, B106, B108, B110, URZ4, B121, B124 v
ochranném pásmu silnice jako podmíněně přípustné s podmínkou splnění limitu hlukové zátěže podle
nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z provozu
na silnicích. V případě nesplnění podmínky požadovaných limitů pro nově navrhovanou obytnou
zástavbu a chráněné venkovní prostory staveb musí být nezbytná protihluková opatření realizována
investory budoucí výstavby. Ředitelství silnic a dálnic navíc oproti stanovisku dotčeného orgánu
nesouhlasí s vymezením nové plochy pro bydlení B51 v návaznosti na silnici I/56.
Na základě stanoviska dotčeného orgánu a ŘSD ČR byl prověřen zásah jmenovaných zastavitelných
ploch do ochranného pásma silnice I/11. V případě této komunikace se jedná o silnici I. třídy, která
není rychlostní silnicí, to znamená, že dle ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 13/1997, o pozemních
komunikacích je ochranné pásmo stanoveno na 50 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního
pásu silnice. Zastavitelné plochy B103, B104, B105, B106, B108 a B110 se nachází mimo ochranné
pásmo silnice I/11. Bylo prověřeno, že všechny tyto zastavitelné plochy byly již předchozí územně
plánovací dokumentací určeny k zastavění.
Nejedná se tedy o nově vymezované zastavitelné plochy.
V případě plochy URZ4 bylo na jednání ministerstvu dopravy a ŘSD ČR vysvětleno, že se nejedná o
plochu zastavitelnou, ale o plochu územní rezervy pro výhledovou městskou zástavbu. Účelem
územní rezervy je vymezit plochy pro předpokládané směry rozvoje města a chránit je před využitím,
které by zamezilo možnost jejich cílového využití. Využití plochy územní rezervy je podmíněno
vydáním změny územního plánu. V tomto případě neměl dotčený orgán problém s vymezením této
242
odůvodnění
územní rezervy, přesto byla plocha URZ4 a také URZ5 upravena tak, aby nezasahovala do
ochranného pásma silnice I/11.
Plochy B121 a B124 leží v blízkosti dálnice D1 a částečně zasahují do ochranného pásma této
komunikace. Stejně tak plocha B51, která se nachází u silnice I/56 je situována v ochranném pásmu
této silnice. V těchto případech se jedná o plochy, které byly určené k zastavění již předchozí územně
plánovací dokumentací, jejich zrušením by vlastníkovi vznikl nárok na náhradu za změnu v území dle
§ 102 stavebního zákona, proto byly tyto plochy v návrhu ÚPlMO ponechány bez změny. Pokud by ke
zrušení zastavění došlo na základě požadavku obsaženého ve stanovisku, byly by náhrady za změnu
nárokovatelné u orgánu, který stanovisko vydal v souladu s ustanovení § 102 odst. 6 stavebního
zákona.
Z výše uvedených důvodů bylo na jednání dohodnuto, že zpracovatel ÚPlMO navrhne podmínky
využití území na plochách negativně ovlivněnými dopravními stavbami. Výsledek zapracování má být
odsouhlasen s Ministerstvem dopravy a ŘSD ČR.
Zpracovatel ÚPlMO provedl analýzu hlukové zátěže z dopravy pro celé území města Ostravy. Analýza
byla zpracována na základě orientačního výpočtu vycházejícího z plánovaných změn v dopravní
struktuře města a z předpokládaných intenzit dopravy. Na základě výpočtu byly vytipovány
zastavitelné plochy, u kterých lze očekávat, že budou negativně ovlivněny provozem na blízkých
komunikacích. Tyto zastavitelné plochy byly v tabulce č. 2 – „Zastavitelné plochy pro bydlení
vymezené ÚPlMO“ a tabulce č. 3 – „Zastavitelné plochy pro občanské vybavení, bydlení, rekreaci a
veřejné prostranství - hřbitovy vymezené ÚPlMO“ označeny indexem „d“ což znamená, že v této
zastavitelné ploše musí stavebník zabezpečit takové umístění a technické řešení konkrétní stavby,
aby stavba po realizaci splňovala limit hygienické zátěže chráněných prostor. Řešení, tak jak je
popsáno ve vyhodnocení stanoviska, bylo zapracováno do ÚPlMO. Ministerstvu dopravy a ŘSD ČR
bude tato úprava předložena v rámci veřejného projednávání, kdy v souladu s ustanovením §52 odst.
3 stavebního zákona uplatňují dotčené orgány svá stanoviska k částem řešení, které byly od
společného jednání změněny.
2. Dotčený orgán požaduje vymezovat návrhy na úpravy silniční sítě v působnosti ministerstva jako
plochy pro dopravu s komentářem v odůvodnění. Články 4.1.1, 4.1.2. a 4.1.4. navrhuje zařadit do
odůvodnění. Kapitoly obsahují konstatování, která nejsou vhodná pro právně závaznou výrokovou
část. ŘSD ČR ve svém dopise k této problematice uvádí, že obsah článků 4.1.1., 4.1.2 a 4.1.4 včetně
tabulky č. 6 a výkresu „Koncepce veřejné infrastruktury – doprava“ v podobě předložené k posouzení
při společném jednání požaduje zařadit mezi podklady odůvodnění. Důvodem tohoto požadavku je, že
si grafická a textová část protiřečí a neposkytuje jistotu o způsobu, jakým je území řešeno.
Ministerstvo dopravy i ŘSD ČR uvádí jako příklad konstatování „Vedení tras pozemních komunikací je
v grafické části ÚPlMO pro názornost a pro umožnění GIS analýz znázorněno osami komunikací
umístěnými uvnitř dopravní plochy. Toto znázornění polohy komunikace je pouze směrné a pro
návazná řízení nesmí být zohledňována …“ Tento výrok vyvrací platnost grafické části výroku ÚPlMO.
Na jednání byla tato problematika prodiskutována, bylo konstatováno, že texty je potřeba upravit tak,
aby textová a grafická část nebyly v rozporu, a aby územní plán nepředjímal věci, které mu
nepříslušejí, jako v tabulce č. 6 správní zařazení komunikace. Na jednání bylo dohodnuto, že kapitoly
nebudou přesunuty do odůvodnění textové části, ale budou zrevidovány a konzultovány s právníkem.
ÚPlMO vymezuje návrhy na úpravy silniční sítě jako plochy pro dopravu, což je konstatováno v článku
„4.1.1 Úvod“. V tomto článku je popsáno dělení dopravních ploch v rámci ÚPlMO a v jakých výkresech
grafické části je dopravní otázka řešena. Jako problematická se dotčenému orgánu jeví druhá část
tohoto článku, kde je řečeno, že závazné pro další stupně projektových prací jsou pouze dopravní
plochy a je zde vyloučena závaznost znázorněných os komunikací a tvaru křižovatek ve výkresové
části. Toto znění článku bylo konzultováno s právníky i s externím specialistou na pořizování
územních plánů. Je pravda, že „Hlavní výkres – Koncepce veřejné infrastruktury – Doprava“ je
součástí „závazné grafické části“ ÚPlMO a znázornění komunikací osami a tvary křižovatek by mohly
být chápány taktéž jako závazné, proto zmínka o tom, že znázornění pozemních komunikací osami a
tvar křižovatek je pouze orientační, a že závazné je pouze vymezení dopravních ploch, bylo doplněno
také do grafické části ÚPlMO do legendy výkresu „V 2.2 Hlavní výkres – Koncepce veřejné
infrastruktury – Doprava“.
Článek „4.1.2 Způsob značení koridorů a ploch dopravní infrastruktury“. Tento článek je věnován
popisu znázornění dopravní otázky v grafické části, pro lepší orientaci těch, kteří budou s dokumentací
pracovat. První část tohoto článku popisuje označení dopravních ploch. V druhé části je pak popis
grafického znázornění os a křižovatek. Máme za to, že úpravou popsanou v předchozím článku, není
potřebné měnit obsah článku 4.1.2.
243
odůvodnění
Článek „4.1.4 Pozemní komunikace“ tvoří převážně tabulky vymezující návrhové prvky pozemních
komunikací a územní rezervy pro dopravu. Z tabulky byly odstraněny sloupce stanovující správní
zařazení a číslo silnice, jelikož je nelze územním plánem předjímat. Tyto záležitosti budou stanoveny v
rámci správního řízení po realizaci díla podle stavu v době zařazení. V dalších bodech nebyly
shledány nedostatky, které by měly být opraveny.
3. Ministerstvo konstatuje, že pro posouzení záměru propojení silnic I/58 a R56 v trase obchvat
Krmelína/Stará Bělá – Nová Bělá nemá podklady. Tento záměr ministerstvo nesleduje.
Na jednání bylo konstatováno, že Ministerstvo dopravy a ŘSD ČR nemají k záměru propojení silnic
I/58 a R56 (úsek Plzeňská – Místecká) v podstatě žádné koncepční připomínky. Bylo dohodnuto, že
zpracovatel ÚPlMO zašle ŘSD ČR detailnější podklady pro další posouzení. ŘSD ČR v rámci svého
posouzení vyslovilo souhlas s navrženým vymezením dopravní plochy pro předmětný záměr,
připomínají však, že záměr není záměrem sledovaným ŘSD ČR a že je svým odůvodnění v rozporu
se záměrem „DK 165/R“. Dle zpracovatele nejsou tyto dva záměry v rozporu. Plocha DK165/R je
pouze rezervou, což znamená, že vymezuje plochu pro možný rozvoj města a chrání ji před využitím,
které by zamezilo možnost jejího cílového využití. Využití plochy územní rezervy je podmíněno
vydáním změny územního plánu. Tato změna územního plánu by přicházela v úvahu v případě, že by
nedošlo k realizaci obchvatu Krmelína.
4. Ministerstvo nesouhlasí s vymezením plochy DK 82 pro „MÚK Rudná x Pod Bažantnicí“. Důvodem
je nedodržení minimální normou požadované vzájemné vzdálenosti této křižovatky od stávající MÚK
se silnicí II/473 v Šenově. Pokud by došlo k realizaci navrhované MÚK „Pod Bažantnicí“ v předstihu
před realizací plánované MÚK s tzv. Jižní tangentou, došlo by k vážnému ohrožení proveditelnosti
nejen vlastní MÚK na silnici I/11, ale potažmo i celé tzv. Jižní tangenty Ostravy. Dále ve svém
stanovisku ministerstvo popisuje možný návrh řešení této situace spočívající ve sloučení funkcí MÚK
„Pod Bažantnicí“ s plánovanou MÚK v poloze připojení tzv. Jižní tangenty. Z vyjádření ŘSD: vymezení
„MÚK Rudná x Pod Bažantnicí“ je v rozporu se zákonem č. 13/1997 Sb., a s normami ČSN 736102,
ČSN 736101. ŘSD přílohou svého dopisu zasílá své dřívější vyjádření, které se podrobněji zabývá
důvody, proč s tímto dopravním řešením nelze souhlasit. Toto vyjádření je vloženo do vyhodnocení
stanoviska jako bod c) dopis ze dne 22. prosince 2010
č.j. 004943/11300/2010.
Na základě nesouhlasu dotčeného orgánu byl návrh ÚPlMO upraven. Plocha pro MÚK Rudná x Pod
Bažantnicí byla vypuštěna. V návrhu zůstala pouze plocha pro MÚK Rudná x Jižní tangenta, která
byla přeřazena z rezervy do návrhu. Nově byla navržena plocha DK 82 pro novou obslužnou
komunikaci, která zajistí napojení oblasti Bartovic z MÚK Rudná x Jižní tangenta. Dále byly na jednání
projednány připomínky uplatněné ve vyjádření ŘSD ČR, které nebyly převzaty do stanoviska
ministerstva. ŘSD ČR ve svém vyjádření úvodem shrnuje veškeré jimi sledované záměryna území
města Ostravy a uvádí, kde je možné získat data o připravovaných akcích nebo o stávající silniční síti.
5. Trasa Silnice I/58 Krmelín obchvat je v ÚPD vedena odlišně od trasy sledované ŘSD ČR a mimo
koridor vymezený pro tento záměr v ZÚR MSK (D75). ŘSD požaduje odůvodnit novou trasu z hlediska
účelnosti a proveditelnosti v souladu s § 18 a 19 stavebního zákona. Silnice I/58 Petřvald – Ostrava,
trasa přeložky silnice I/58 v celém sledovaném úseku Petřvald – Ostrava byla předložena orgánu
ochrany ŽP, z důvodu zásahu trasy do CHKO Poodří však byla podána řada nesouhlasných
stanovisek, ŘSD proto prozatím nepokračuje v předinvestiční přípravě. Z těchto důvodů požaduje
ŘSD ČR respektovat územní rezervu vymezenou ÚPD.
Na jednání bylo připravenou grafikou doloženo, že dopravní záměr obchvatu Krmelína přeložkou
silnice I/58 respektuje koridor, který je pro tuto stavbu vymezen v ZÚR MSK. V rámci stanoveného
koridoru byla v ÚPlMO vymezena dopravní plocha DK 93 a DK 98, která se odchyluje od řešení
sledovaného ŘSD ČR. Upravená trasa reaguje na nadregionální biokoridor a detonační pásma skladu
výbušnin. ŘSD ČR se ve svém vyjádření dále zmiňuje o nesouhlasných stanoviscích orgánů ochrany
ŽP z důvodu vedení trasy přes CHKO Poodří. Trasa sledovaná v ÚPlMO do CHKO vůbec nezasahuje.
V rámci společného projednávání orgány ochrany životního prostředí a krajiny neuplatnili proti této
dopravní ploše žádné připomínky.
Na jednání byla úprava trasy prodiskutována s výsledkem, že Ministerstvo dopravy i ŘSD ČR s
předloženým návrhem dopravní plochy pro obchvat Krmelína souhlasí.
6. ŘSD ČR konstatuje, že jimi sledované jevy na území města Ostravy jsou návrhem ÚPlMO v
rozsahu záměru respektovány. Z podkladů předložených k posouzení v rámci společného jednání
však nevyplývá jejich dostatečná územní ochrana. Vyjma investičních záměrů připravovaných k
244
odůvodnění
realizaci (výčet uveden ve stanovisku), nelze trasy výhledových záměrů dopravních staveb požadovat
za stabilizované, proto ŘSD požaduje v ÚP vymezit územní ochranu těchto záměrů v rozsahu
dostatečném pro jejich synergické posouzení a rozhodování o možných variantách. U nově
navrhovaných připojení k silniční síti požaduje ŘSD respektování platné legislativy a norem.
Tento bod nebylo možné na jednání vyřešit, proto bylo dohodnuto, že zpracovatel zašle ŘSD ČR
detailnější podklady pro další posouzení a ŘSD ČR vydá doplnění svého vyjádření k jednotlivým
záměrům. V souladu s odsouhlaseným závěrem z jednání byly ŘSD ČR poskytnuty podklady a ŘSD
ČR zaslalo své vyjádření k těmto podkladům dne 1.3.2013.
Na základě dohody a z důvodu zabezpečení realizace záměrů silniční dopravy bylo upraveno:
DK1,DK2 (I/11) – Prodloužená Rudná včetně MÚK Vřesinská
dopravní plochy pro tuto stavbu byly již v návrhu pro společné jednání vymezeny v rozsahu
plochy stavby dle DSP a navíc byly rozšířeny o 5 m dle požadavku ŘSD ČR, bylo dohodnuto,
že plocha DK1 nebude dále rozšiřována
plocha DK2 pro MÚK Vřesinská byla rozšířena pro možnost budoucí změny polohy ramp
v doplněném vyjádření ŘSD ČR uvádí požadavek, aby ve výrokové části ÚPlMO bylo
uvedeno plné respektování silničního ochranného pásma jako podmínka využití území, v
odůvodnění tohoto požadavku uvádí, že v ochranném pásmu dálnice D1 nemohou být v
souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., vymezovány jiné plochy než plochy pro dopravu s
přípustným využitím pro stavby související, plochy pro ochranné stavby a pro ochrannou
zeleň. Tento požadavek je nad rámec požadavků stanoviska dotčeného orgánu (ministerstva
dopravy) a nad rámec dohod z jednání a nebude na něj v ÚPlMO reagováno. V zákoně č.
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích není nikde uvedeno, jaký způsob využití ploch z
hlediska územního plánu může být v ochranném pásmu vymezován, a jaký nikoli. Tento
požadavek je nad rámec zákona
DK 42/R (I/11) přestavba MÚK Rudná x Francouzská:
pro tuto stavbu byla zvětšena plocha územní rezervy
DK 29, DK35 (I/11 x D1) přeložka Ostravské, podchod pro pěší pod Rudnou
plocha pro tuto stavbu byla v dostatečné míře vymezena již v návrhu ke společnému jednání
plocha pro přeložku Ostravské zůstane stejná, je limitována stávající zástavbou
DK23, DK169 (I/11 x D1) přeložka Bílovecké, příjezd do PZ Dubí:
plocha stavby nové Bílovecké DK23 byla odvozena z DÚR a více rozšiřována nebude, jedná
se o silnici III. třídy
plocha stavby příjezdu DK169 do PZ byla zvětšena při respektování stávající zástavby
plocha ochranné zeleně uvnitř MÚK Rudná x dálnice byla změněna na plochu dopravy
DK 132 (I/11 x I/56) – dostavba MÚK Rudná x Místecká
plocha pro dostavbu SV rampy byla zvětšena
zbývající plocha uvnitř rampy bude obsloužena stávající obslužnou komunikací z východního
směru, který bude procházet pod SV rampou. Požadavek je nad podrobnost řešenou v
územním plánu, ÚPlMO neřeší způsob dopravní obsluhy jednotlivých zastavitelných ploch.
DK 82, DK60/R (I/11) – MÚK Rudná x Jižní tangenta včetně napojení Bartovic
MÚK Rudná x Pod Bažantnicí byla zrušena
MÚK Rudná x Jižní tangenta byla přeřazena z územní rezervy do návrhu včetně úseku k
Šenovské
bylo doplněno nové propojení obslužnou komunikací k ulici Bartovické
DK 52 (I/56) Prodloužená Místecká (I/56) v úseku dálnice – Ludgeřovice
trasa byla převzata z technické studie SHB Ostrava z r. 2005 pořizované ŘSD Brno a takto
byla v ÚPlMO vymezena, zúžení koridoru pro stavbu v rozsahu 100 – 300 m je vyvoláno
zejména polohou stávající mimoúrovňové křižovatky prodloužené Místecké s dálnicí D1,
existencí stávající zástavby Petřkovic a morfologickými podmínkami v území (stoupání v
bočním svahu od nivy řeky Odry do osady Nordpól v Petřkovicích).
245
odůvodnění
DK134 (I/56) – MÚK Místecká x Železárenská
plocha pro stavbu křižovatky byla zvětšena, rozšíření bylo limitováno památkově chráněným
objektem bývalého dolu Hlubina
DK105 (I/58) Napojení Nové Krmelínské na Plzeňskou (I/58) u Intersparu
plocha pro stavbu jižního připojení byla převzata ze zpracované DÚR
plocha pro severní rampu byla zvětšena dle možností v území
DK93, DK98 (I/58) obchvat Krmelína, Jižní tangenta v úseku Plzeňská – Místecká
koridor pro stavbu byl stanoven v šířce 120-180 m s ohledem na nadregionální biokoridor a
detonační pásma skladu výbušnin
odstup MÚK s Plzeňskou od stávající křižovatky v Krmelíně je 420 m, pokud by byl obchvat
realizován, došlo by k zařazení silnice Plzeňské mezi komunikace II. třídy, pak by tento odstup
odpovídal normovým hodnotám
ŘSD konstatuje, že souhlasí s navrženým obchvatem Krmelína, ale zároveň upozorňuje, že je
svým odůvodněním v rozporu se záměrem DK165/R, toto je odůvodněno ve vyhodnocení
stanoviska v bodě č. 3
DK165/R (I/58) Prodloužená Blanická – napojení na Plzeňskou (I/58) v Nové Bělé
ŘSD ČR souhlasí s navrženým vymezením územní rezervy, ale konstatuje, že záměr je svým
odůvodněním v rozporu se záměrem „DK93, DK98“ – již bylo vyhodnoceno v předchozím
bodě a v bodě č. 3 vyhodnocení.
tento záměr není v ÚPlMO definován jako přeložka anebo přesměrování silnice I/58, jedná se
pouze o územní rezervu, která chrání území před využitím, které by zamezilo možnost jeho
cílového využití. Využití plochy územní rezervy je podmíněno vydáním změny územního
plánu.
DK63 (I/59) – Šenovská – připojení na Fryštátskou (I/59) v Radvanicích
plocha pro tento záměr byla rozšířena, rozšíření umožňuje dostatečný odsun navrhované
křižovatky od připojení ramp MÚK s Rudnou
jak bylo vyhodnoceno v bodě č. 2, tvar křižovatek není závazný
ŘSD ČR v doplnění svého vyjádření uvádí, že shledává navržené druhotné připojení i nadále
za územně neodůvodněné a v rozporu s ČSN.
Zpracovatel konstatuje, že v rozporu s ČSN je stávající řešení napojení Šenovské na Rudnou (není
dodržena vzdálenost křižovatek).
Navržené napojení Šenovské na Fryštátskou vytváří podmínky pro úpravu stávajícího
napojení Šenovské na Rudnou tak, aby byl zlepšen dopravní režim na ulici Rudné mezi MÚK
Fryštátská a Šenovská. Zákres možného řešení je nad podrobnost územního plánu.
DK70, DK87 (I/68) novostavba regionální významu
koridor pro stavbu byl vymezen v šířce 2x100 m od osy návrhu dle studie Dopravoprojektu
Ostrava z r. 2012, pořízené ŘSD ČR, koridor je zúžen v průchodu mezi Heřmanickým
rybníkem a železniční vlečkou, kvůli minimalizaci zásahu do ptačí oblasti soustavy Natura
2000
DK75 (D1) dálniční MÚK Hrušov
Tento záměr byl vypuštěn v souladu s požadavkem Ministerstva vnitra z důvodu nedostatečné
vzdálenosti mezi křižovatkami
Závěrem doplnění svého vyjádření ŘSD ČR uvádí, že územní ochrana dopravních staveb jako limit
využití území musí být vymezena rovněž uvnitř všech ramen křižovatek silnic I. třídy, rychlostních
komunikací a dálnice D1. ŘSD z hlediska územní ochrany požaduje ve smyslu § 18 odst. 3, § 19 odst.
1 písm. m. stavebního zákona plně respektovat limity využití území představované silničními
ochrannými pásmy jak v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., tak v souladu se stavebním zákonem.
Územní plán vymezuje na území města Ostravy plochy, pro které stanovuje podmínky jejich využití.
Při vymezování zastavitelných ploch bylo k ochranným pásmům silnic a dálnic přihlíženo a nové
plochy nebyly záměrně vymezovány tam, kde by mohly být v kolizi s provozem na komunikacích.
Omezení vyplývající pro území v ochranném pásmu silnic a dálnic budou řešena v souladu s
legislativou až v rámci řízení při umísťování konkrétních staveb, územním plánem nelze toto
postihnout. Stanovit podmínky omezení v ochranném pásmu silnic a dálnic náleží do kompetence
příslušných dotčených orgánů a územní plán je nemůže předjímat.
246
odůvodnění
7. Navrhovanou koncepci dopravní infrastruktury v části vztahující se k návrhovým prvkům požaduje
ŘSD ve výrokové části ÚPD vymezit výhradně formou ploch dopravy grafické části, tj. návrhy na
úpravy silniční sítě týkající se jakkoliv dálnic, rychlostních komunikací anebo silnic I.třídy a komunikací
na tyto navazující neschválené MD anebo ŘSD požaduje ŘSD vymezit v ÚPD výhradně v odůvodnění
ÚPD a v jejich výrokové části výlučně formou vymezení plochy dopravy grafické části výroku. Plochy
dopravy pro případné budoucí a dosud neprojednané úpravy silniční sítě požadujeme vymezit v
rozsahu dostatečném pro jejich synergické posouzení a pro rozhodování o možných variantách.
Tato problematika je již řešena v bodě 2 a 6 tohoto vyhodnocení.
8. Ke schématům silniční dopravy ŘSD ČR konstatuje:
Schéma „Šířkové uspořádání komunikační sítě – cílový stav“ není v rozporu s jevy sledovanými ŘSD
ČR ani s dokumentem ministerstva dopravy „Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040“. K
tomuto ŘSD dodává, že návrhy na úpravy silniční sítě týkající se jakkoliv dálnic, rychlostních
komunikací anebo silnic I. třídy neschválené MD anebo ŘSD ČR požaduje ŘSD ČR vymezit v ÚPD
výhradně v odůvodnění ÚPD a v její výrokové části výlučně formou vymezení plochy dopravy grafické
části výroku (např. návrh na rozšíření Rudné – DK 83).
Tato problematika je již řešena v bodě 2 a 6 tohoto vyhodnocení.
Schéma „Funkční zatřízení komunikační sítě – cílový stav“ není v rozporu s jevy sledovanými ŘSD ČR
ani s dokumentem ministerstva dopravy „Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040“.
Schéma „Návrhové prvky dostavby a přestavby komunikační sítě – cílový stav“ respektuje výhledové
záměry rozvoje silniční sítě sledované ŘSD ČR a není v rozporu s páteřními jevy. V tomto bodě ŘSD
upozorňuje:
že nesouhlasí s vymezením DK 82 „MÚK Rudná x Pod Bažantnicí“, je již řešeno bodem č. 4
tohoto vyhodnocení
navrhovaná trasa obchvatu Krmelína přeložkou I/58 je vedena trasou odlišnou od trasy
sledované ŘSD, je již řešeno bodem č. 5 tohoto vyhodnocení.
na obchvat Krmelína navazující připojení stávající silnice I/58 v úrovni obchvatu obce
Krmelína na silnici R56 novostavbou čtyřpruhové směrově dělené komunikace není záměrem
sledovaným ŘSD, tento záměr je přejat ze stávajícího ÚP Ostravy a je chráněn koridorem
D127 a územní rezervou D515 ZÚR MSK, je již řešeno bodem č. 3.
Schéma „Majetkové zatřízení komunikační sítě – cílový stav“ je v souladu s rozvojovými záměry
silniční sítě sledovanými ŘSD.
Toto schéma byla z návrhu ÚPlMO vypuštěno na základě požadavku dotčeného orgánu. Řešeno v
koordinovaném stanovisku Moravskoslezského kraje.
ad 19) Ministerstvo zemědělství pozemkový úřad Ostrava
následovně:
Pořizovatel obdržel v rámci společného jednání stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu a to po
řádně stanovené lhůtě ode dne konání společného jednání. I přes uplatnění stanoviska po zákonem
stanovené lhůtě, pořizovatel vzal toto stanovisko na vědomí a zabýval se jim, jelikož se týká
provedenými i prováděnými pozemkovými úpravami, které slouží jako nezbytný podklad pro územní
plánování. Tento dotčený orgán je věcně a místně příslušným správním orgánem dle stanoveného
zmocnění zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně
zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve
znění pozdějších předpisů.
Pořizovatel ke stanovisku dotčeného orgánu uvádí:
1. V k.ú. Bartovice jsou pozemkové úpravy pouze zahájeny a to bez započetí faktických projekčních
prací a ke dni vydání tohoto stanoviska nebyly ukončeny. Byl stanoven obecný požadavek, aby
podmínky uspořádání krajiny v nezastavitelných plochách umožňovaly budoucí návrhy a realizace
prvků plánu společných zařízení.
Vzhledem k tomu, že pozemkové úpravy nebyly dle konstatování dotčeného orgánu ukončeny a ani
nebyly započaty projekční práce, nelze je použít jako podklad pro tvorbu Územního plánu města
Ostravy. Po posouzení obecného požadavku, pořizovatel konstatuje, že tyto podmínky jsou obsaženy
ve výroku textové části územního plánu, v oddílu „5.7. Funkční členění nezastavěné krajiny“, ve které
247
odůvodnění
je nezastavěné krajina členěna na specifické plochy s rozdílným způsobem využití, pro které je
stanovena příslušná regulace těchto ploch. Lze konstatovat, že návrh Územního plánu města Ostravy
takovéto obecné podmínky uspořádání krajiny obsahuje, čímž zajišťuje budoucí umožnění návrhu a
realizaci prvků plánů společných zařízení.
2. V k.ú. Polanka n. Odrou byl schválen plán společných zařízení na základě rozhodnutí
pozemkového úřadu o schválení KPÚ ze dne 24.7.2012, které nenabylo právní moci. Je uvedeno, že
pro prvky ÚSES vytvořeny parcely s původním druhem pozemku, které na podkladě projednání s
vlastníky zůstávají ve vlastnictví původních vlastníků a nepřechází do vlastnictví obce.
I přes nenabytí právní moci byl takto schválený plán společných zařízení posouzen návrhem
Územního plánu města Ostravy. Zpracovatelem návrhu územního plánu bylo konstatováno, že
pozemkovým úřadem předložené podklady plánu společných zařízení pro k.ú. Polanka nad Odrou
nejsou v rozporu s celkovou koncepcí územního plánu a drobné odchylky byly v územním plánu
upraveny. Jednalo se o nepatrné grafické rozdíly mezi navrženými plochami s rozdílným způsobem
využití a plánem společných zařízení, zejména v jižní části městského obvodu v místech průběhu
ÚSES.
3. V k.ú. Svinov byly schváleny jednoduché pozemkové úpravy dne 14.3.2012 s tím, že během
projednávání těchto pozemkových úprav došlo k přepracování trasování biokoridoru SO 06 a navýšení
ploch u biocenter SO 05 a SO 07. Tím došlo k přizpůsobení těchto tras Územnímu plánu města
Ostravy z r. 1994. Vlastnické vztahy pro jednotlivé prvky ÚSES zůstávají ve vlastnictví původních
vlastníků a nepřechází do vlastnictví obce.
Návrh Územního plánu města Ostravy řeší v této části řešeného území novou urbanistickou koncepci
ve vztahu k prvkům ÚSES. Schválené jednoduché pozemkové úpravy byly upravovány v souladu v
současné době platným Územním plánem města Ostravy, které se svým řešením liší od nově
zpracovaného návrhu Územního plánu města Ostravy. Vzhledem k tomu, že tyto jednoduché
pozemkové úpravy nezajistily změny vlastnických poměrů ve prospěch města Ostravy a to ve vztahu k
navrhovaným prvkům ÚSES, není současné řešení vedení ÚSES pro nově vytvořenou koncepci
návrhu územního plánu akceptovatelné. Z těchto důvodů nebudou tyto jednoduché pozemkové
úpravy použity jako podklad pro zapracování do návrhu Územního plánu města Ostravy.
ad 20) Ředitelství silnic a dálnic ČR,
viz ad 18)
ad 21) Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
následovně:
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (dále jen HZS MSK) uplatnil své stanovisko k
návrhu ÚPlMO na základě zmocnění dvou zvláštních předpisů. Z hlediska požární ochrany hasičský
záchranný sbor kraje posuzuje územní plány obcí v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 písm b)
zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů jako státní požární dozor
dle § 35 písm. b), a dále z hlediska civilní ochrany v souladu s ustanovením § 12odst. 2 písm. i)
zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, který říká, že HZS MSK uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním
plánům z hlediska své působnosti v požární ochraně, integrovaném záchranném systému a ochraně
obyvatelstva při přípravě na mimořádné události.
Na základě telefonického hovoru a osobního jednání se zástupci dotčeného orgánu bylo dohodnuto,
že HZS MSK uplatní své stanovisko v prodloužené lhůtě. První stanovisko obdržel Útvar hlavního
architekta dne 3. 12. 2012 (stanovisko označené písmenem a). Dotčený orgán v tomto stanovisku
vyjádřil svůj souhlas s předloženou dokumentací s doplněním, že v souladu s § 20 vyhlášky č.
380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, požaduje zapracovat do textové a
grafické části návrhu Územního plánu města Ostravy návrh ploch pro potřeby:
a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní tak, aby byla vymezena
území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně na vodních dílech Šance, Morávka, Žermanice,
Slezská Harta, Kružberk, Hlučín, zaplavena vodou
248
odůvodnění
b) ochrany území před přirozenou povodní tak, aby bylo vymezeno území potenciálně ohrožené
povodní při průtoku tzv. stoleté vody Q100
c) zón havarijního plánování, ve kterých Krajský úřad Moravskoslezského kraje uplatňuje požadavky
havarijního plánování formou vnějších havarijních plánu u objektů ArcelorMittal Ostrava a.s.,
BorsodChem MCHZ, s.r.o., OKK Koksovny, a.s. Koksovna Svoboda.
Ve stanovisku dotčeného orgánu byl požadavek na zapracování návrhu ploch v souladu s § 20
vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, dle ustanovení tohoto
paragrafu v přesném znění se na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání
územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části
územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby (dále je v tomto paragrafu jmenovitě
uvedeno pro jaké potřeby). Jelikož HZS MSK dané podklady neposkytl a nebylo tedy zřejmé, jaké
plochy mají být do návrhu ÚPlMO zapracovány, kontaktoval pořizovatel dotčený orgán. Telefonicky
bylo dohodnuto, že HZS MSK zašle nahrazující stanovisko, ve kterém nebude požadavek na
vymezení ploch uplatňován, pouze bude požadováno zapracování limitů, a to průchod průlomové vlny
při zvláštní povodni, stanovené záplavové území Q100 a zóny havarijního plánování. Nové stanovisko
obdržel Útvar hlavního architekta dne 18.12.2012 (stanovisko označené písmenem b). Toto
stanovisko bylo dále vyhodnocováno. HZS MSK jako zmocněný dotčený orgán požaduje zapracovat
do textové a grafické části ÚPlMO následující limity v území:
1. Vymezení území vzniklé průchodem průlomové vlny při zvláštní povodni tak, aby byla vymezena
území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně na vodních dílech Šance, Morávka, Žermanice,
Slezská Harta, Kružberk, Hlučín, zaplavena vodou.
Požadavek byl zapracován do textové části odůvodnění do kapitoly „4.2.3.4.2.4. Zvláštní povodeň“ a
do koordinačního výkresu.
2. Vymezení území vzniklé přirozenou povodní tak, aby byla vymezena území potenciálně ohrožená
povodní při průtoku tzv. stoleté vody Q100.
Požadavek byl zapracován do textové části kapitoly „3.1.1.1 Republikové priority“ a do koordinačního
výkresu.
3. Vymezení zón havarijního plánování, ve kterých Krajský úřad Moravskoslezského kraje uplatňuje
požadavky havarijního plánování formou vnějších havarijních plánů u objektů ArcelorMittal Ostrava
a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o., OKK Koksovny, a.s. Koksovna Svoboda.
Požadavek byl zapracován do textové části článku „3.8.2 Požadavky vyplývající ze zvláštní právních
předpisů o prevenci závažných havárií“ a do koordinačního výkresu na základě podkladů
poskytnutých krajským úřadem.
ad 22) Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta
obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO) a bylo vyhodnoceno následovně:
zákonem stanovené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Výše uvedený orgán je
dotčeným orgánem na úseku státní památkové péče, podle ustanovení § 29 zákona č. 20/1987 Sb., o
státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Stanovisko dotčeného orgánu je kladné, bez
podmínek.
Na základě obdržených stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání o návrhu
Územního plánu města Ostravy pořizovatel zaslal, dne 7.12.2012, tyto stanoviska Krajskému úřadu
Moravskoslezského kraje odboru životního prostředí a zemědělství.
Jednotlivá stanoviska dotčených orgánů, krajského úřadu, sousedních obcí a správců inženýrských
sítí spolu s jejími vyhodnoceními a záznamy s dohodovacích jednání a návrhů řešení, jsou
součástí textové části Územního plánu Ostravy přílohy č. II odůvodnění Vyhodnocení stanovisek
obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPO.
Pořizovatel dne 8.1.2013 obdržel stanovisko krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru
životního prostředí a zemědělství z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
249
odůvodnění
prostředí (které je součástí textové části Územního plánu Ostravy, příloha č. II odůvodnění Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPlMO, strana 209 212) a bylo vyhodnoceno následovně:
Krajský úřad dle ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu na životní prostředí a je
dotčeným orgánem při jeho pořizování. Dopisem č.j. MSK 131320/2012 ze dne 4.10.2012 požádal
krajský úřad v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona (znění platné v době společného projednání)
o prodloužení lhůty pro uplatnění stanoviska k návrhu ÚPlMO z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. Dle
ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona může dotčený orgán nejpozději při společném jednání
doložit závažné důvody, pro které mu bude doba pro uplatnění stanoviska prodloužena nejdéle o 30
dnů. Krajský úřad svou žádost zdůvodnil potřebou dalších podkladů pro kvalifikované posouzení.
Dle ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, příslušný úřad vydá své
stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví na základě
návrhu koncepce (v tomto případě územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území),
vyjádření k němu podaných (obdržených stanovisek) a veřejného projednání (v daném případě
společného projednání). Krajskému úřadu byla poskytnuta pouze zpracovaná dokumentace, ostatní
podklady mohly být dodány, až po uplynutí lhůty pro uplatnění stanovisek, proto byla dotčenému
orgánu lhůta prodloužena.
Krajský úřad vydal své stanovisko z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí dne 8. 1. 2013, čímž nebyla dodržená zákonná lhůta pro uplatnění stanoviska. Termín pro
uplatnění stanoviska v prodloužené lhůtě uplynul dnem 17. 12. 2012. Důvodem pro prodloužení
stanovené lhůty bylo skutečnost, že podklady pro posouzení byly krajskému úřadu dodány dne 7. 12.
2012 a následně doplněny poté, co Útvar hlavního architekta obdržel stanovisko Ministerstva životního
prostředí, odboru státní správy IX, které bylo uplatňováno taktéž v prodloužené lhůtě. Z výše
uvedeného je patrné, že stanovisko nemohlo být vydáno ve lhůtě stanovené zákonem, jelikož krajský
úřad neměl v té době potřebné podklady.
Krajský úřad vydal k návrhu ÚPlMO, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů „Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní
prostředí“ (dále také vyhodnocení SEA) a posouzení koncepce z hlediska vlivů na evropsky významné
lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů – „Vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy Natura 2000 (dále také posouzení
Natura) souhlasné stanovisko za dodržení podmínek:
1. Je nutno dohodnout a zapracovat do ÚPlMO požadavky orgánů státní správy hájící zájmy na
úseku ochrany životního prostředí – orgánů ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany
přírody
Stanovisko Ministerstva životního prostředí (č.j. 1516/580/12, 90242/ENV ze dne 13.12.2012), jako
příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a orgánu ochrany ložisek nerostných
surovin, obdržel Útvar hlavního architekta dne 18. 12. 2012. Na základě tohoto stanoviska byla
svolána dvě dohodovací jednání. Jedno ve věci ochrany zemědělského půdního fondu a druhé ve věci
ochrany ložisek nerostných surovin.
Dohodovací jednání z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu proběhlo dne 15. 1. 2013. Na
jednání bylo dohodnuto kompletní zapracování veškerých připomínek, které dotčený orgán ve svém
stanovisku uplatnil. Dohodnuté skutečnosti byly zapracovány do ÚPlMO. Vyhodnocení a popis
zapracování je uveden v rámci vyhodnocení stanoviska Ministerstva životního prostření, odboru státní
správy IX v části a).
Dohodovací jednání z hlediska ochrany ložisek nerostných surovin proběhlo dne 9. 1. 2013. Na
jednání bylo dohodnuto kompletní zapracování veškerých připomínek, které dotčený orgán ve svém
stanovisku uplatnil. Dohodnuté skutečnosti byly zapracovány do ÚPlMO. Vyhodnocení a popis
zapracování je uveden v rámci vyhodnocení stanoviska Ministerstva životního prostření, odboru státní
správy IX v části b).
Stanovisko AOPK ČR, Správy CHKO Poodří a krajského střediska Ostrava (č.j. 1827/PO/2012/AOPK
ze dne 15.11.2012), jako příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, obdržel Útvar hlavního
architekta dne 15. 11. 2012. Na základě tohoto stanoviska byla svolána dvě dohodovací jednání a to
21. 1. 2013 a 14. 3. 2013. Na jednáních bylo dohodnuto kompletní zapracování veškerých připomínek,
které dotčený orgán ve svém stanovisku uplatnil. Dohodnuté skutečnosti byly zapracovány do ÚPlMO.
250
odůvodnění
Vyhodnocení a popis zapracování je uveden v rámci vyhodnocení stanoviska AOPK ČR, Správy
CHKO Poodří a krajského střediska Ostrava.
Stanovisko
Magistrátu
města
Ostravy,
odboru
ochrany
životního
prostředí
(č.j.
SMO/365230/12/OŽP/Re ze dne 14.11.2012, bod III), jako příslušného orgánu ochrany přírody a
krajiny, obdržel Útvar hlavního architekta dne 16. 11. 2012. Na základě tohoto stanoviska bylo svoláno
dohodovací jednání, které proběhlo dne 28. 1. 2013. Na jednáních bylo dohodnuto kompletní
zapracování veškerých připomínek, které dotčený orgán ve svém stanovisku uplatnil. Dohodnuté
skutečnosti byly zapracovány do ÚPlMO. Vyhodnocení a popis zapracování je uveden v rámci
vyhodnocení stanoviska Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany životního prostředí.
2. Zapracovat požadavek krajského úřadu dle bodu 9) koordinovaného stanoviska č.j. MSK
129267/2012 ze dne 15.11.2012.
Koordinované stanovisko Krajské úřadu Moravskoslezského kraje (č.j. MSK 129267/2012 ze dne
15.11.2012) obdržel Útvar hlavního architekta dne 16. 11. 2012. Připomínky uvedené v bodě 9 tohoto
stanoviska týkající se ochrany ovzduší byly do ÚPlMO zapracovány a způsob zapracování byl
konzultován s krajským úřadem. Vyhodnocení bodu 9 stanoviska a popis zapracování je uveden v
rámci vyhodnocení koordinovaného stanoviska krajského úřadu.
3. Zapracovat požadavek krajského úřadu dle bodu 10) koordinovaného stanoviska č.j. MSK
129267/2012 ze dne 15.11.2012
Koordinované stanovisko Krajské úřadu Moravskoslezského kraje (č.j. MSK 129267/2012 ze dne
15.11.2012) obdržel Útvar hlavního architekta dne 16. 11. 2012. Připomínky uvedené v bodě 10
tohoto stanoviska týkající se prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky byly do ÚPlMO zapracovány a způsob zapracování byl
konzultován s krajským úřadem. Vyhodnocení bodu 10 stanoviska a popis zapracování je uveden v
rámci vyhodnocení koordinovaného stanoviska krajského úřadu.
Krajský úřad ve svém stanovisku zmiňuje, že nebyly předloženy připomínky veřejnosti.
K tomu Útvar hlavního architekta dodává, že společné projednávání o návrhu ÚPlMO a vyhodnocení
vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území probíhalo v souladu se stavebním zákonem
platným v době projednávání, to znamená před nabytím účinnosti novely stavební zákona č. 350/2012
Sb. Tudíž v době společného projednávání ÚPlMO neměla veřejnost zákonnou možnost uplatnit své
připomínky, proto nemohly být krajskému úřadu předloženy.
Z hlediska posouzení vlivů dle § 45i zákona č. 114/1992 (posouzení Natura) krajský úřad neuplatňuje
žádné připomínky. Pouze konstatuje, že na základě posouzení Natura byl vyloučen negativní vliv
ÚPlMO na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Ve vyhodnocení jsou jako potencionálně
rizikové (s nízkou mírou rizika) označeny koridory pro záměry DK66/R, DK87/R a DZ11/R.
Navrhovaná opatření jsou řešena pro fázi přípravy konkrétního záměru, to znamená, že nejsou
řešitelná ÚPlMO.
K vyhodnocení SEA krajský úřad neuplatňuje žádné připomínky, pouze upozorňuje na změnu
legislativy ve věci sledování a vyhodnocení kvality ovzduší a ochrany před nepříznivými účinky hluku a
vibrací.
Na změnu legislativy bylo reagováno, právní předpisy byly aktualizovány. Vyhodnocení SEA hodnotí
záměry obsažené v koncepci ÚPlMO jako ekologicky přijatelné a realizovatelné za dodržení podmínek
a předpokladů. Uvedené podmínky a předpoklady jsou ve většině případů vztaženy až ke konkrétnímu
umisťování záměrů a jejich realizaci a vychází z právních předpisů. Pouze první podmínka „orgány
ochrany zemědělského půdního fondu povolí požadovanou změnu funkčního využití pozemků v
současnosti evidovaných jako ZPF“ je vztažena k samotnému pořizování a zpracování ÚPlMO. Dá se
říct, že tato podmínka byla splněna. S dotčeným orgánem, v jehož působnosti je ochrana
zemědělského půdního fondu, byly dohodnuty úpravy územního plánu a ty byly zapracovány do
návrhu ÚPlMO. Dotčený orgán se bude k úpravám dokumentace opět vyjadřovat v rámci veřejného
projednání v souladu s § 52 odst. 3 stavebního zákona.
Závěrem krajský úřad upozorňuje, že souhlasným stanoviskem dle zákona č. 100/2001 Sb., není
dotčena povinnost, v rámci řízení následujícím po schválení územního plánu, jednotlivé záměry
posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), pokud tyto záměry
251
odůvodnění
budou naplňovat některá z ustanovení § 4 zákona č. 100/2001 Sb., a z hlediska jejich možných vlivů
na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.
K tomuto upozornění Útvar hlavního architekta dodává, že se jedná pouze o konstatování zákonné
povinnosti, kterou ÚPlMO nevyvrací.
Dále krajský úřad upozorňuje, že pokud dojde po projednání s dotčenými orgány k podstatným
úpravám návrhu, musí být současně s návrhem ÚPlMO adekvátně upraveno také vyhodnocení SEA,
příp. posouzení Natura.
V rámci úprav po společném jednání došlo k úpravám návrhu ÚPlMO, proto byl zpracován dodatek č.
1 k Vyhodnocení vlivů územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj (VVURÚ), který hodnotí vliv
provedených úprav se závěrem, že splněním podmínek uvedených v kap. A11 VVURÚ, lze zamýšlené
úpravy ÚPlMO označit jako nevýznamné, ekologicky přijatelné, a lze je doporučit k realizaci.
Dodatkem č. 1 byl vyloučen i významný negativní vliv úprav ÚPlMO na evropsky významné lokality a
ptačí oblastí soustavy Natura 2000.
Poznámka pořizovatele:
Dne 1.1.2013 měl nabýt účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon). Na základě zjištění pořizovatele, že z důvodu nemoci příslušné pracovnice neobdrží
stanovisko krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství k návrhu Územního plánu města Ostravy v roce 2013, se
pořizovatel rozhodl z důvodu zkomplikování průběhu pořizování Územního plánu města Ostravy po 1.1.2013 požádat
o § 51 stavebního zákona dle zákona č. 183/2006 Sb., v tehdy platném znění, před nabytím účinnosti zákona č. 350/2012 Sb.
6.4.2.2.2
Vyhodnocení Územního plánu města Ostravy z hlediska respektování veřejných
zájmů, chráněných zvláštními právními předpisy, ke kterým nebyla v rámci jeho
společného jednání uplatněna stanoviska dotčených orgánů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů, § 3 odst. 2 písm. y)
Na základě toho, že dotčený orgán neuplatnil stanovisko ke společnému jednání, ani jiným způsobem
nevznesl připomínky nebo požadavky a vzhledem k tomu, že Územní plán města Ostravy nenavrhuje
žádná zařízení využívající jadernou energii nebo ionizující záření ani umísťování těchto zařízení
neupravuje, pořizovatel konstatuje, že je návrh v souladu s veřejnými zájmy hájenými výše uvedeným
zvláštním právním předpisem.
Případná výše uvedená zařízení, používaná například ve zdravotnictví, školství nebo průmyslu, jsou
nad podrobnost řešitelnou územním plánem, a jejich umístění a provoz bude řešen v podrobných
dokumentacích na konkrétní zařízení podle příslušných zvláštních právních předpisů.
6.4.2.3
Veřejné projednání Územního plánu města Ostravy
Dle ust. § 52 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravený a posouzený návrh Územního plánu města Ostravy a
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně dodatku č. 1) a oznámení o konání veřejného
projednání pořizovatel doručil veřejnou vyhláškou.
Ve veřejné vyhlášce o konání veřejného projednání návrhu Územního plánu města Ostravy a
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně dodatku č. 1) bylo uvedeno, že se oznamuje
konání veřejného projednání o návrhu Územního plánu města Ostravy a vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území (včetně dodatku č. 1), které se uskuteční ve čtvrtek dne 1. srpna 2013 v 18:00
hodin na Výstavišti Černá louka, pavilon A2.
Dále bylo ve veřejné vyhlášce uvedeno, že návrh Územního plánu města Ostravy, který se vydává
formou opatření obecné povahy a obsahuje textovou část (výrok a odůvodnění), grafickou část
(výkresy výroku a odůvodnění) a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně vyhodnocení
SEA a posouzení NATURY 2000) s dodatkem č. 1, byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od
1. července do 8. srpna 2013 na Magistrátu města Ostravy, útvaru hlavního architekta, Ostrava,
Prokešovo náměstí č. 8, v budově Nové radnice, ve 4. poschodí, ve výstavní síni (naproti sekretariátu
Útvaru hlavního architekta) a způsobem umožňující dálkový přístup na uložišti dat:
https://ulozna.ostrava.cz/data/public/uha_uzemni_plan/. V závěru veřejné vyhlášky bylo uvedeno
poučení, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání, tj. do 8. srpna 2013 může každý
uplatnit své písemné připomínky, dále může vlastník pozemku a staveb dotčených návrhem řešení,
oprávněný investor a zástupce veřejnosti uplatnit písemnou námitku, ve které musí uvést odůvodnění,
údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčenou námitkou.
K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. K námitkám a připomínkám ve věcech, o
252
odůvodnění
kterých bylo rozhodnuto při vydání Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje nebo
regulačního plánu vydaného krajem se nepřihlíží.
Veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce a elektronické úřední desce Magistrátu města
Ostravy (http://www.ostrava.cz/cs/urad/uredni-deska) a 23 městských obvodů města Ostravy
způsobem umožňující dálkový přístup v termínu od 1. července 2013 do 8. srpna 2013 včetně.
Oznámením o konání veřejného projednání návrhu Územního plánu města Ostravy a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně dodatku č. 1) přizval pořizovatel k veřejnému projednání
jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován (tedy město Ostravu, v tomto případě primátora
města), dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce, dne 1.7.2013, to je nejméně 30 dnů předem.
Ust. § 52 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, bylo splněno.
Veřejné projednání se konalo dne 1.8.2013 na Výstavišti Černé louky, v pavilonu A2. Dle ust. § 22
odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů vedl pořizovatel o průběhu veřejného projednání písemný záznam. Dále při
veřejném projednání dle ust. 22 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon) pořizovatel zajistil s fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního
předpisu k projektové činnosti ve výstavbě výklad územně plánovací dokumentace.
Veřejného projednání se zúčastnilo 110 občanů, kteří se zapsali do prezenční listiny, ostatní
zúčastnění se odmítli podepsat. V úvodní části veřejného projednání byli všichni přítomni seznámeni
se zněním ustanovení § 52 odst. 2 – 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu, ve znění pozdějších předpisů, především kdo může uplatnit námitky proti návrhu územního
plánu, kdo připomínky, termín pro uplatnění námitek a připomínek. Dále byli upozorněni zástupci
dotčených orgánů a krajského úřadu, že ve stejné lhůtě můžou uplatnit stanoviska k částem řešení,
které byly od společného jednání (§50 výše uvedeného zákona) změněny a dále, že k později
uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Ke stanoviskům, námitkám a
připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje nebo
regulačního plánu vydaného krajem se nepřihlíží. Po úvodní části byl představen přítomným návrh
Územního plánu města Ostravy, po té byla zahájena diskuze, kdy byly zástupcům pořizovatele a
zpracovatele návrhu Územního plánu města Ostravy pokládány z řad veřejnosti dotazy. V průběhu
veřejného projednání někteří přítomní uplatnili připomínky, dotčené osoby návrhem řešení územního
plánu písemně námitky, ve kterých uváděli odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí, dokladující
dotčená práva a vymezení území dotčené námitkou.
Z celého průběhu veřejného projednání byl pořízen zvukový záznam, z kterého byl pořízen písemný
záznam z veřejného projednání, který je založen na ÚHA MMO ve spisu „Nový ÚPlMO“, ve složce č. 4
v podsložce č. 4/18.
Do 7 dnů ode dne konání veřejného projednání tj. do 8.8.2013 obdržel pořizovatel 178 námitek,
připomínek a stanovisek k návrhu Územního plánu města Ostravy.
Po tomto termínu pořizovatel obdržel ještě 26 námitek, připomínek a stanovisek k návrhu Územního
zákon) pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednávání a začal
zpracovávat s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení
připomínek uplatněných k návrhu územního plánu.
V rámci vyhodnocování bylo zjištěno, že je nutné s některými dotčenými orgány, městskými obvody,
namítajícími a připomínajícími svolat jednání, ze kterých byl pořízen zápis, který je součástí textové
části odůvodnění Územního plánu města Ostravy přílohy č. IV odůvodnění – Veřejné projednání,
IV.6 Dohodovací jednání.
6.4.2.3.1
Stanoviska DO k veřejnému projednání
Dle ust. § 52 odst. 3 stavebního zákona, níže uvedené dotčené orgány uplatnily k návrhu Územnímu
plánu města Ostravy v rámci jeho veřejného projednání stanoviska:
253
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
odůvodnění
Česká republika – Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa
Krajský úřad Moravskoslezského kraj, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury
Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí
Státní pozemkový úřad, krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj, pobočka Opava
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, Ostrava
Krajský úřad Moravskoslezský kraj, odbor životního prostředí a zemědělství
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
Magistrát města Ostravy, útvar hlavního architekta
ad 1) Česká republika – Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa
Pořizovatel obdržel stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu dne 26.7.2013, veřejné projednání
o Územním plánu města Ostravy, včetně vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na
udržitelný rozvoj území (včetně dodatku č. 1) se konalo 1.8.2013, proto pořizovatel vyhodnotil
stanovisko (které je součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. IV odůvodnění,
IV. 1 Stanoviska dotčených orgánů k Územnímu plánu města Ostravy v rámci veřejnému projednání)
následovně:
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán nemá k Územnímu plánu města Ostravy
připomínky, neboť zájmy a limity Ministerstva obrany byly zapracovány v souladu se stanoviskem,
které výše uvedený dotčený orgán uplatnil v předcházejícím stupni projednávání.
ad 2) Krajský úřad Moravskoslezského kraj, odbor územního plánování, stavebního řádu a
kultury
Pořizovatel obdržel stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu dne 7.8.2013, veřejné projednání o
Územním plánu města Ostravy, včetně vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na
následovně:
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad prověřil výše uvedené nadmístní záměry dle ust. § 43
odst. 1 stavebního zákona a sděluje, že u těchto záměrů neshledal významné negativní vlivy, které
převyšují hranice obce, na základě kterých by tyto záměry mohl z Územního plánu města Ostravy
vyloučit.
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad posoudil části řešení Územního plánu města Ostravy,
které byly od společného jednání změněny, z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména
s ohledem na širší územní vztahy, souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 a se
Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Krajský úřad konstatuje, že z těchto hledisek
neshledal nedostatky.
ad 3) Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí
následovně:
Za ochranu vod - dle § 106 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, je příslušným dotčeným orgánem Krajský úřad Moravskoslezského kraje,
odbor životního prostředí a zemědělství.
Pořizovatel nebere tyto připomínky jako závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany vod,
ale jako připomínky dalšího orgánu na úseku životního prostředí. Krajský úřad jako dotčený orgán byl
v rámci veřejného projednání obeslán a jeho stanovisko je vyhodnoceno samostatně, bod ad 6) této
kapitoly.
Za ochranu zemědělského půdního fondu – dle ust. § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
254
odůvodnění
životního prostředí. Příslušný dotčený orgán byl v rámci veřejného projednání obeslán a jeho
stanovisko je vyhodnoceno samostatně, bod ad 5) této kapitoly
krajiny, ve znění pozdějších přepisů, je dle ust. § 90 odst. 15 téhož zákona příslušným dotčeným
Vydává kladné stanovisko s podmínkami č. 1 a 2:
K podmínce č. 1:
Obsah podmínky č. 1 uvedené ve stanovisku výše uvedeného dotčeného orgánu byl zapracován do
textové části výroku Územního plánu města Ostravy článku 6.9.2. Louky.
K připomínce č. 2:
Obsah podmínky č. 2 uvedené ve stanovisku výše uvedeného dotčeného orgánu byl zapracován do
textové části výroku Územního plánu města Ostravy, článku 3.8.4 Reklamní zařízení.
doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je v tomto případě dotčeným orgánem
vydávající stanovisko Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Krajský úřad jako dotčený orgán byl v
rámci veřejného projednání obeslán a jeho stanovisko je vyhodnoceno samostatně, bod 6) této
kapitoly.
ad 4) Státní pozemkový úřad, krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj, pobočka
Opava
následovně:
Pořizovatel bere na vědomí konstatování výše uvedeného orgánu, že ochrana jejich zájmů jsou
v textové části Územního plánu města Ostravy, naplněna.
Ad 5) Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, Ostrava
udržitelný rozvoj území (včetně dodatku č. 1) se konalo 1.8.2013, proto se na základě ust. §52 odst.3
stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů ke stanovisku nepřihlíží, nicméně pořizovatel
vyhodnotil stanovisko (které je součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. IV
odůvodnění) následovně:
Ochrana zemědělského půdního fondu:
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán konstatuje, že všechny připomínky v rámci společného
jednání byly vypořádány, a to včetně grafických příloh.
Ochrana nerostného bohatství a geologické stavby území:
Pořizovatel bere na vědomí, že všechny připomínky vznesené v rámci společného jednání byly
vypořádány.
Dále dotčený orgán upozorňuje na nepřesnost na str. 107 textové části (odůvodnění), kterou nechal
pořizovatel opravit.
ad 6) Krajský úřad Moravskoslezský kraj, odbor životního prostředí a zemědělství
stanovisko (které je součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. IV odůvodnění)
následovně:
Na základě ust. §52 odst. 3 stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů se ke stanovisku
nepřihlíží, nicméně pořizovatel konstatuje:
255
odůvodnění
k bodu 1:
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán souhlasí, neboť připomínky uplatněné
k Územnímu plánu města Ostravy byly zapracovány, čímž jsou dostatečně chráněny památkové
hodnoty hájené krajským úřadem jako orgánem státní památkové péče.
k bodu 2:
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad s upraveným a posouzeným Územním plánem města
Ostravy souhlasí.
k bodu 3:
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad s předloženým Územním plánem města Ostravy souhlasí.
k bodu 4:
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad s předloženým úpravami Územního plánu města Ostravy
souhlasí.
k bodu 5:
Pořizovatel bere na vědomí, že veřejné zájmy vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech,
jejichž ochrana je v působnosti krajského úřadu, nejsou dotčena.
k bodu 6:
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad s Územním plánem města Ostravy souhlasí.
k bodu 7:
Pořizovatel bere na vědomí, že veřejné zájmy vyplývající ze zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, jejichž ochrana je v působnosti krajského úřadu, nejsou dotčena.
k bodu 8:
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad s Územním plánem města Ostravy souhlasí.
k bodu 9:
Pořizovatel bere na vědomí, že veřejné zájmy, které hájí krajský úřad podle § 32 odst. 2 zákona o
prevenci závažných havárií s předloženým Územním plánem města Ostravy, souhlasí.
ad 7) Ministerstvo zdravotnictví České republiky
stanovisko (které je součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. IV odůvodnění)
následovně:
Na základě ust. §52 odst.3 stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů se ke stanovisku
nepřihlíží, nicméně pořizovatel konstatuje, že dotčený orgán nemá k návrhu ÚPlMO námitek.
následovně:
ad 9) Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta
udržitelný rozvoj území (včetně dodatku č. 1) se konalo 1.8.2013.
256
odůvodnění
Pořizovatel vyhodnotil stanovisko (které je součástí textové části Územního plánu města Ostravy,
příloha č. IV odůvodnění, IV. 1 Stanoviska dotčených orgánů k Územnímu plánu města Ostravy
v rámci veřejnému projednání) následovně:
Výše uvedený orgán je dotčeným orgánem na úseku státní památkové péče, podle ustanovení § 29
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Na základě ust. §52
odst.3 stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů se ke stanovisku nepřihlíží, nicméně
pořizovatel konstatuje, že dotčený orgán nemá k návrhu ÚPlMO námitek.
6.4.2.3.2
Vyhodnocení Územního plánu města Ostravy z hlediska respektování veřejných
zájmů, chráněných zvláštními právními předpisy, ke kterým nebyla v rámci jeho
veřejného projednání uplatněna stanoviska dotčených orgánů.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 40 odst.
2 písm. g)
Ministerstvo dopravy ČR, Odbor infrastruktury a ÚP bylo znovu žádáno dopisem ze dne 4.10.2013 o
stanovisko z hlediska výše uvedeného zákona. Stanovisko jsme přesto neobdrželi.
Pořizovatel na základě stanoviska ke společnému jednání a výsledků dohodovacího jednání, kde byly
formulovány požadavky dotčeného orgánu a následně vyřešeno a dohodnuto řešení, které je
zapracováno v Územním plánu města Ostravy, a poněvadž se od této doby zásadně nezměnila
koncepce dopravy v ÚPlMO, konstatuje, že je návrh v souladu s veřejnými zájmy hájenými výše
uvedeným zvláštním právním předpisem.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 40 odst.
4 písm. c)
Magistrát města Ostravy, Odbor dopravy byl znovu žádán dopisem ze dne 4.10.2013 o stanovisko
z hlediska výše uvedeného zákona. Stanovisko jsme přesto neobdrželi.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 56 písm. d)
Ministerstvo dopravy ČR, Odbor infrastruktury a ÚP byl znovu žádán dopisem ze dne 4.10.2013 o
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,§ 88 odst. 1
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů,§ 4
257
odůvodnění
zapracováno v Územním plánu města Ostravy, konstatuje, že je návrh v souladu s veřejnými zájmy
hájenými výše uvedeným zvláštním právním předpisem.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů § 49
odst. 1 písm. j)
Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj byla znovu žádána dopisem ze dne 4.10.2013
o stanovisko z hlediska výše uvedeného zákona. Stanovisko jsme přesto neobdrželi.
Pořizovatel na základě stanoviska ke společnému jednání, které bylo bez připomínek a požadavků, a
poněvadž se od této doby zásadně nezměnila urbanistická koncepce v ÚPlMO, konstatuje, že je návrh
v souladu s veřejnými zájmy hájenými výše uvedeným zvláštním právním předpisem.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky § 6 odst. 1 písm. h)
Ministerstvo obrany ČR, bylo znovu žádáno dopisem ze dne 4.10.2013 o stanovisko z hlediska výše
uvedeného zákona. Stanovisko jsme přesto neobdrželi.
Pořizovatel na základě sdělení dotčeného orgánu ke společnému jednání, že předávají žádost o
stanovisko Vojenské ubytovací a stavební správě Brno, které nemá k návrhu ÚPlMO předloženému
k veřejnému projednání připomínky, a poněvadž se od této doby zásadně nezměnila urbanistická
koncepce v ÚPlMO, konstatuje, že je návrh v souladu s veřejnými zájmy hájenými výše uvedeným
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů § 15 odst. 2
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého byl znovu žádán dopisem
ze dne 4.10.2013 o stanovisko z hlediska výše uvedeného zákona. Stanovisko jsme přesto
neobdrželi.
zapracováno v Územním plánu města Ostravy, a poněvadž se od této doby zásadně nezměnily
dotčené koncepce v ÚPlMO, konstatuje, že je návrh v souladu s veřejnými zájmy hájenými výše
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů § 15 odst. 2
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR bylo znovu žádáno dopisem ze dne 4.10.2013 o stanovisko
poněvadž se od této doby zásadně nezměnily dotčené koncepce v ÚPlMO, konstatuje, že je návrh
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, § 13 odst. 3
Státní energetická inspekce, Územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj, byla znovu žádána
dopisem ze dne 4.10.2013 o stanovisko z hlediska výše uvedeného zákona. Stanovisko jsme přesto
neobdrželi.
poněvadž se od této doby zásadně nezměnily dotčené koncepce v ÚPlMO, konstatuje, že je návrh
zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů, § 3 odst. 2
písm. y)
Státní úřad pro jadernou bezpečnost byl znovu žádán dopisem ze dne 4.10.2013 o stanovisko
258
odůvodnění
Na základě toho, že dotčený orgán neuplatnil stanovisko ke společnému jednání, ani jiným způsobem
nevznesl připomínky nebo požadavky a vzhledem k tomu, že Územní plán města Ostravy nenavrhuje
žádná zařízení využívající jadernou energii nebo ionizující záření ani umísťování těchto zařízení
neupravuje, pořizovatel konstatuje, že je návrh v souladu s veřejnými zájmy hájenými výše uvedeným
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 82 odst. 2 písm. j)
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě byla znovu žádána
dopisem ze dne 4.10.2013 o stanovisko z hlediska výše uvedeného zákona. Stanovisko jsme přesto
neobdrželi.
zapracováno v Územním plánu města Ostravy, a poněvadž se od této doby zásadně nezměnily
dotčené koncepce v ÚPlMO, konstatuje, že je návrh v souladu s veřejnými zájmy hájenými výše
Zákon č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,§ 78 odst. 1
Správa CHKO Poodří a Krajské středisko Ostrava byla žádána dopisem ze dne 4.10.2013 o
zapracováno v Územním plánu města Ostravy, konstatuje, že je návrh v souladu s veřejnými zájmy
hájenými výše uvedeným zvláštním právním předpisem.
Zvláštní právní předpisy, které upravují působnost dále uvedených orgánů
Ministerstvo vnitra – z hlediska jejich působnosti uplatnilo ministerstvo v rámci společného jednání
požadavky, které byly zapracovány do návrhu Územního plánu města Ostravy, a poněvadž se od této
doby zásadně nezměnily dotčené koncepce v ÚPlMO, pořizovatel konstatuje, že je návrh v souladu se
zájmy hájenými výše uvedeným ministerstvem.
Úřad pro civilní letectví ČR – pouze vyjádření dle SŘ
z hlediska jejich působnosti uplatnil Úřad pro civilní letectví ČR v rámci společného jednání
požadavky, které byly zapracovány do návrhu Územního plánu města Ostravy, a poněvadž se od této
doby zásadně nezměnily dotčené koncepce v ÚPlMO, pořizovatel konstatuje, že je návrh v souladu se
zájmy hájenými výše uvedeným orgánem.
6.4.2.3.3
Jednání, která byla svolána za účelem konzultace zpracovávaných návrhů
rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu
Územnímu plánu Ostravy
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX
Dne 2.10.2013 proběhlo na Magistrátu města Ostravy jednání, které bylo svoláno za účelem
konzultace zpracovávaného návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných
k Územnímu plánu města Ostravy, které pořizovatel obdržel v rámci veřejného projednání Územního
plánu města Ostravy. Závěr z jednání byl zapracován do vyhodnocení příslušných námitek, týkajících
se ochrany zemědělského půdního fondu, které jsou součástí textové části Územního plánu Ostravy
přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných
k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“.
Dne 10.10.2013 proběhlo navazující jednání s výše uvedeným dotčeným orgánem na Magistrátu
města Ostravy, které bylo svoláno za účelem konzultace zpracovávaného návrhu rozhodnutí o
námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy, které
259
odůvodnění
pořizovatel obdržel v rámci veřejného projednání Územního plánu města Ostravy. Závěr z jednání byl
zapracován do vyhodnocení příslušných námitek, týkajících se ochrany zemědělského půdního fondu,
které jsou součástí textové části Územního plánu města Ostravy přílohy č. IV odůvodnění – Veřejné
projednání, IV. 2 „Návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy
(ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“.
plánu města Ostravy. Závěr z jednání byl zapracován do vyhodnocení příslušných námitek, týkajících
se ochrany vod, přírody a lesního hospodářství, které jsou součástí textové části Územního plánu
města Ostravy přílohy č. IV. 2 „Návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k Územnímu plánu města
Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“.
Magistrát města Ostravy, odbor dopravy, společnost koordinátor ODIS, a.s., Krajský úřad
odbor dopravy
plánu města Ostravy. Závěr z jednání byl zapracován do vyhodnocení příslušných námitek a
připomínek, týkajících se dopravy, která jsou součástí textové části Územního plánu Ostravy přílohy č.
IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k Územnímu
plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“ a přílohy č. IV odůvodnění –
Veřejné projednání, IV. 3 „Vyhodnocení návrhu připomínek uplatněných k Územnímu plánu města
Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“.
Statutární město Ostrava, městský obvod Svinov a Poruba, Magistrát města Ostravy, odbor
dopravy
konzultace zpracovávaného návrhu vyhodnocení o připomínce, kterou obdržel pořizovatel v rámci
veřejného projednání Územního plánu města Ostravy od výše uvedeného městského obvodu. Závěr
z jednání byl zapracován do návrhu vyhodnocení připomínky č. 86, která je součástí textové části
Územního plánu města Ostravy přílohy č. IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 3 „Vyhodnocení
návrhu připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného
projednání“.
Společnost Vítkovice, a. s., Magistrát města Ostravy, odbor dopravy
konzultace zpracovávaného návrhu rozhodnutí o námitce, kterou obdržel pořizovatel v rámci
veřejného projednání Územního plánu města Ostravy od výše uvedené společnosti. Závěr z jednání
byl zapracován do vyhodnocení námitky č. 139, která je součástí textové části Územního plánu města
Ostravy přílohy č. IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Návrh rozhodnutí o námitkách
uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“
6.4.2.3.4
Zaslání vyhodnocených námitek a připomínek DO
Dne 4.11.2013 zaslal pořizovatel dle ust. § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dopis dotčeným orgánům, ve kterých
je vyzval k uplatnění stanoviska k obdrženému návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení
připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu města Ostravy.
K návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územnímu
plánu Ostravy jsme obdrželi stanoviska níže uvedených dotčených orgánů:
1)
2)
3)
4)
5)
Ministerstvo životního prostředí odbor výkonu státní správy IX
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
Magistrát města Ostravy, odbor dopravy
260
odůvodnění
6) Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
7) Obvodní báňský úřad
8) Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje
9) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
10) ČR – státní energetická inspekce
11) Česká republika – Ministerstvo obrany, Vojenská a ubytovací správa
12) Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj
Jednotlivá stanoviska jsou součástí textové části Územního plánu města Ostravy v příloze č. IV
odůvodnění – Veřejné projednání, IV.4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a
návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci
V rámci vyhodnocování bylo zjištěno, že je nutné s některými dotčenými orgány, svolat dohodovací
jednání, ze kterých byl pořízen zápis, který je součástí textové části odůvodnění Územního plánu
města Ostravy přílohy č. IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV.6 Dohodovací jednání.
ad 1) Ministerstvo životního prostředí odbor výkonu státní správy IX
Pořizovatel obdržel ve smyslu ust. § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) stanovisko
k návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu města
Ostravy.
Ke zpracovanému rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných
k projednávanému ÚPD MO uplatnil dotčený orgán stanovisko a navrhuje:
U námitek č.: 1, 4, 6, 10, 19, 36, 37, 43, 54, 55, 60, 63, 64, 70, 74, 77, 81, 112, 113, 116, 119, 128,
141/8, 144, 148, 185, 187, 188, 190 doplnit vyhodnocení.
Pořizovatel u výše uvedených námitek doplnil odůvodnění, které jsou součástí textové části Územního
plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o námitkách
uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“.
U námitek č.: 67, 68, 141/8, 141/10 změnit a doplnit vyhodnocení
Pořizovatel u výše uvedených námitek změnil a doplnil odůvodnění, které jsou součástí textové části
Územního plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o
námitkách uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného
projednání“.
U námitek č.: 13, 18, 23, 24, 26, 35, 41/2, 44, 45, 58, 61, 89, 90,95, 124/1, 131/1 bez připomínek
Pořizovatel u výše uvedených námitek doplnil do odůvodnění, že dotčený orgán neměl připomínky.
Námitky jsou součástí textové části Územního plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné
projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o námitkách uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO)
v rámci jeho veřejného projednání“.
U námitek č.: 82, 141/5, 141/7 odstranit chybu ve vyhodnocení
Pořizovatel u výše uvedených námitek odstranil chybu v odůvodněních, které jsou součástí textové
části Územního plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o
projednání“.
U námitky č.: 197 vyhovět pouze z části navrhované změně o zařazení pozemků p. č. 763/37, 763/1,
763/39, 763/2, 763/23, 763/29 a 763/28 v k.ú. Stará Plesná, obec Ostrava, z plochy s funkčním
využitím orná půda na funkční plochu bydlení v rodinných domech.
Pořizovatel upravil návrh rozhodnutí o námitce č. 197, které je součástí textové části Územního plánu
města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o námitkách
261
odůvodnění
U ostatních námitek a připomínek neuplatnil dotčený orgán dle ust. § 53 stavebního zákona
stanovisko. Pořizovatel má za to, že s návrhem rozhodnutí o námitkách a návrhem vyhodnocení
připomínek souhlasí.
ad 2) Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a
kultury
k návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu
města Ostravy, ve kterém bylo uvedeno následující:
Ve vazbě na vyhodnocení námitky č. 177 je v katastrálním území Bartovice navrhována změna
funkčního využití území vymezeného jako „Ochranná zeleň“ na „Lehký průmysl“. Severní část tohoto
území zasahuje do potenciálně sesuvného území. ÚPlMO nejsou stanoveny podmínky omezující
výstavbu v tomto ohroženém území.
Pořizovatel vyhodnocení námitky č. 177 upravil a doplnil, byly stanoveny podmínky pro výstavbu
v území zasaženém potenciálními sesuvy, která je součástí textové části Územního plánu města
Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o námitkách uplatněných
k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“.
V grafické příloze vyhodnocení námitek jsou na str. 34-11 a 177-7 zvýrazněny plochy s označením
„BR“ a „LP návrh“, v nichž se námitkám (připomínkám) vyhovuje. Tyto plochy zasahují do aktivního
sesuvného území a do potenciálního sesuvného území. Není patrné, ke které námitce se tyto plochy
vztahují a zda má být návrh ÚPlMO dle tohoto zákresu upraven.
Pořizovatel grafickou přílohu vyhodnocených námitek upravil dle výše uvedeného textu, které jsou
součástí textové části Územního plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV.
2 „Rozhodnutí o námitkách uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho
veřejného projednání“.
Umožnění výstavby v aktivním nebo potenciálním sesuvném území je v rozporu s požadavkem
stanoveným v čl. 25 Politiky územního rozvoje ČR 2008: „Vytvářet podmínky pro preventivní
ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy,
sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod“. Vyhodnocení námitek a
připomínek je nutno ve vztahu k tomuto požadavku prověřit a upravit. Úpravami, které vzejdou
z vyhodnocení námitek a připomínek, nesmí být ÚPlMO uveden do rozporu s Politikou
územního rozvoje ČR 2008 ani se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
Do textové části Územního plánu města Ostravy byly doplněny podmínky pro výstavbu v území
zasaženém potenciálními sesuvy (vztahující se na zastavěné území a zastavitelné plochy).
Ve stručném popisu námitky č. 7/1, které je navrženo vyhovět, je uvedeno: „Námitkou se doporučuje,
aby při vymezování zastavitelného území bylo přihlíženo k hranicím zatopeného území podél vodních
toků při největší povodni“. Vyhodnocení této námitky však není provedeno ve vztahu k největší
povodni, ale ke stoleté vodě a k aktivní zóně záplavového území. Odůvodnění návrhu rozhodnutí o
této námitce je nutno upravit.
Pořizovatel vyhodnocení námitky č. 7/1 upravil a doplnil dle výše uvedeného textu, která je součástí
textové části Územního plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2
„Rozhodnutí o námitkách uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho
Dle návrhu vyhodnocení připomínky č. 52/2 má být pro zastavitelnou plochu B236 stanoven
požadavek na zpracování územní studie. Doporučujeme, aby lhůta pro vložení dat o územní studii do
evidence územně plánovací činnosti nepřesáhla lhůtu 4 let od nabytí účinnosti ÚPlMO. Lhůtu pro
vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti je nutno stanovit jednoznačně
časovým údajem nebo dobou od nabytí účinnosti územního plánu.
Na základě tohoto stanoviska bylo sjednáno dohodovací jednání na KÚ MSK, dne 17.1.2014, kde se
mimo jiné také projednala lhůta pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací
činnosti. Časový údaj byl doplněn do vyhodnocení připomínky a zároveň do textové části Územního
plánu Ostravy v oddílu 3.5 Plochy a koridory, ve kterých je uložení prověření změn jejich využití
územní studií a odůvodněn v textové části odůvodnění Územního plánu Ostravy, v oddíle 4.3
Zdůvodnění urbanistické koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně.
262
odůvodnění
Textovou část ÚPlMO na str. 34: „Lhůta pro provedení územní studie je stanovena 2 roky ode dne
podání žádosti vlastníka nebo vlastníků pozemků“ je nutno upravit. Lhůtu je nutno dle ust. § 43 odst. 2
stavebního zákona stanovit ve vazbě na úkon vložení dat do evidence územně plánovací činnosti, ne
na „provedení“ územní studie. Lhůtu je nutno stanovit jednoznačně a přiměřeně. Územním plánem
nelze stanovit, že územní studie bude pořizována na žádost, a proto tuto lhůtu nelze vázat na úplné
podání žádosti o pořízení územní studie. Dle ust. § 30 odst. 2 stavebního zákona pořizovatel pořizuje
územní studii ve třech případech - když je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního
nebo jiného podnětu. (Dle ust. § 30 odst. 3 stavebního zákona pouze pořízení územní studie z jiného
podnětu může pořizovatel podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento
podnět podal.) Přiměřenou délku lhůty stanoví bod 5., čl. II. Přechodná ustanovení, část I. zákona č.
350/2012 Sb., kterým byla tato podmínka pro rozhodování časově omezena dobou 4 let ode dne
nabytí účinnosti zákona č. 350/2012 Sb. pro ty územně plánovací dokumentace, ve kterých tato lhůta
nebyla stanovena.
Upraveno v textové části Územního plánu Ostravy v oddílu 3.5 Plochy a koridory, ve kterých je uložení
prověření změn jejich využití územní studií a odůvodněno v textové části odůvodnění Územního plánu
Ostravy, v oddíle 4.3 Zdůvodnění urbanistické koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému
sídelní zeleně.
Doporučujeme prověřit a upravit vyhodnocení připomínky č. 94/3, kterou je navrženo, aby v odd. 6.1.1
Bydlení v rodinných domech byly bytové domy do výšky tří nadzemních podlaží a podkroví přesunuty
z přípustného využití do podmíněně přípustného využití. V přípustném využití je navrženo ponechat
bytové domy o výšce rodinného domu. Vyhodnocení připomínky se nevztahuje k možnosti umístění
bytových domů, ale je konstatováno, že pravděpodobně došlo k neporozumění textu, vyhodnocení se
vztahuje k rodinným domům.
Pořizovatel doplnil a upravil vyhodnocení připomínky č. 94/3, která je součástí textové části Územního
plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o námitkách
Grafické přílohy vztahující se k námitkám č. 139/1 a 2 nezobrazují území, kterého se týká námitka č.
139/1. Doporučujeme, aby byly k vyhodnocení námitky č. 139/1 doplněny samostatné grafické přílohy.
Pořizovatel grafickou přílohu upravil u námitky č. 139/1 dle výše uvedeného textu, která je součástí
Doporučujeme upravit stručný popis námitky č. 139/3 a vyhodnocení této námitky. Námitka se
nevztahuje k vedení tramvajové dopravy DK174, ale ke 2 plochám, ve kterých je navrhována změna
funkčního využití.
Pořizovatel upravil námitku č. 139/3 dle výše uvedeného textu.
Námitce č. 140 je navrženo nevyhovět a ve vyhodnocení této námitky je uvedeno, že se územní plán
nebude po veřejném projednání měnit. V zákrese na str. 140-7 jsou navrženy úpravy grafické části
územního plánu. Textovou a grafickou část vyhodnocení této námitky je nutno sjednotit.
Pořizovatel posoudil a dospěl k závěru, že se výše uvedené námitce navrhuje částečně vyhovět.
Zákres území řešeného námitkou č. 174/1 na str. 174-11 je obrácen severem dolů. Doporučujeme,
aby všechny grafické přílohy byly orientovány severem nahoru.
Pořizovatel upravil námitku č. 174/1 dle výše uvedeného textu, která je součástí textové části
Územního plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o
projednání“.
Ve vyhodnocení připomínky č. 94.1 je citován požadavek z textové části ÚPlMO, dle kterého: „Výška
nově navržené stavby musí navazovat na výšku sousedních budov, případně citlivým rozdílem do max
+- 1,5 m“. Upozorňujeme, že dle ust. § 43 odst. 3 stavebního zákona územní plán ani vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu
plánu nebo územním rozhodnutím. Vyhodnocení i návrh ÚPlMO je nutno z tohoto hlediska prověřit a
upravit. Územním plánem nelze stanovit např. výšku stavby (je možno regulovat výšku zástavby),
nebo stavební čáru.
Opraveno ve vyhodnocení připomínky č. 94/1 a zároveň v textové části výroku Územního plánu města
Ostravy a uvedeno do souladu s ust. § 43 odst. 3 stavebního zákona, která je součástí textové části
263
odůvodnění
Územního plánu města Ostravy přílohy č. IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o
projednání“.
Při rozhodování v území je využíván bod 4., čl. II. Přechodná ustanovení, část I. zákona č. 350/2012
Sb.: „Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší
aktualizaci nebo změně musí být z této dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na dokumentaci vlivů“. Případné
ponechání nepřípustné plošné a prostorové regulace v územním plánu může mít za následek chyby
při rozhodování dle této dokumentace.
Z Územního plánu Ostravy byly odstraněny všechny nepřípustné plošné a prostorové regulace, a to
v souladu s bodem 4, čl. II. Přechodná ustanovení, část I. zákona č. 350/2012 Sb.
Na základě výše uvedeného stanoviska pořizovatel zaslal dne 6.12.2013 dopis krajskému úřadu
Moravskoslezského kraje, ve kterém žádá krajský úřad o upřesnění požadavku uplatněného ve
stanovisku k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných
k územnímu plánu. Jednalo se o stanovisko k vyhodnocení námitky č. 177.
Pořizovatel obdržel dne 7.1.2014 sdělení k žádosti o upřesnění požadavku ze dne 4.12.2013.
Požadavky kraje byly zapracovány do ÚPO a dne 17.1. ještě projednány při schůzce na KÚ MSK,
odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury. KÚ MSK doporučil na jednání doplnění a
upravení konzultovaných textů.
ad 3) Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
k bodu 1:
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad souhlasí s předloženým návrhem rozhodnutí o námitkách
a návrhem vyhodnocení připomínek.
V dílčí námitce pod č. 139/3 bylo namítající společnosti vyhověno a pozemky dotčené námitkou byly
zařazeny zpět do plochy se způsobem využití „Občanská vybavenost“, která lépe vystihuje stávající i
plánovaný charakter zástavby.
k bodu 2:
a vyhodnocením připomínek.
k bodu 3:
k bodu 4:
Pořizovatel potvrzuje, že při vyhodnocování námitek a připomínek uplatněných k návrhu Územního
plánu Ostravy, nebyly dotčeny veřejné zájmy chráněné zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
k bodu 5:
k bodu 6:
Pořizovatel potvrzuje, že při vyhodnocování námitek a připomínek uplatněných k návrhu Územního
plánu Ostravy, nebyly dotčeny veřejné zájmy chráněné zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů v působnosti krajského úřadu.
264
odůvodnění
k bodu 7:
k bodu 8:
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad nemá připomínky k předloženému návrhu rozhodnutí o
námitkách a vyhodnocením připomínek.
Z hlediska zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů krajský
úřad, odbor dopravy využil § 53 odstavec 1) stavebního zákona a neuplatnil stanovisko.
V ust. § 53 stavebního zákona je uvedeno:
„Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,
má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
Pořizovatel dle výše uvedeného ustanovení má za to, že krajský úřad souhlasí s předloženým
návrhem rozhodnutí o námitkách a vyhodnocením připomínek.
k bodu I. Ochrana vod
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán, jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad dle §
106 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
dává k návrhu vyhodnocení připomínek a k návrhu rozhodnutí o námitkách kladné stanovisko.
Dotčený orgán doporučuje, aby u námitky č. 15 bylo doplněno, že pásmo hygienické ochrany vodního
zdroje Ostrava – Nová Plesná bylo zrušeno opatření obecné povahy MMO OOŽP č. 102/12/VH ze
dne 2. Února 2012, které nabylo účinnosti dnem 18.2.2012.
Pořizovatel výše uvedené doporučení zapracoval do odůvodnění námitky č. 15, které je součástí
textové části Územního plánu Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí
o námitkách uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho veřejného
projednání“.
k bodu II. Ochrana zemědělského půdního fondu
Pořizovatel bere na vědomí, že orgán ochrany zemědělského půdního fondu MMO OOŽP dává
k návrhu vyhodnocení připomínek a k návrhu rozhodnutí o námitkách kladné stanovisko.
Dále bere na vědomí, že orgánem příslušným k udělení souhlasu k návrhu Územního plánu Ostravy je
dle § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění
pozdějších předpisů, Ministerstvo životního prostředí.
Pořizovatel dle ust. § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) zaslal návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek i Ministerstvu
k bodu III. Ochrana přírody
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán, příslušný dle ust. § 77 odst. 1 písm. q) zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992
Sb) dává dle ust. § 90 odst. 15 zákona č. 114/1992 Sb., k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Ostravy kladné stanovisko
s podmínkami.
Na základě tohoto stanoviska pořizovatel svolal jednání s dotčeným orgánem, které proběhlo dne
6.12.2013 a bylo dohodnuto následující:
265
odůvodnění
Jedná se o uplatněné podmínky v části III. ochrana přírody:
K bodu 1)
Dotčené pozemky navrhovanou komunikaci DK 27 v k. ú. Svinov se nacházejí na samém okraji plochy
způsobu využití „Orná půda“. Navrhovanou komunikací nedojde k zamezení obhospodařování dané
lokality zemědělskými stroji. V případě realizace výše uvedené komunikace dojde k záboru
zemědělské půdy jen v té nejnutnější ploše a to i s ohledem na minimalizaci zásahu do prvků ÚSES.
K bodu 2)
Na pozemku p. č. 3651/2 a na částech pozemků p. č. 3652, 3651/1, 3653 a 3650/1 v k. ú. Slezská
Ostrava byla ponechána plocha se způsobem využití „Krajinná zeleň“.
K bodu 3)
Pro zastavitelnou plochu P39 byl stanoven nový kód prostorové regulace č.15.
K bodu 4)
Územním plánem Ostravy došlo k drobným změnám způsobu využití území částečně na úkor ploch
pro bydlení a dále došlo k vypuštění dříve sledovaného místního ÚSES. Došlo ke změně způsobu
využití částí ploch „Krajinná zeleň“ na způsob využití „Bydlení v rodinných domech“ v rozsahu
platného Územního plánu města Ostravy, s mírným rozšířením plochy způsobu využití „Bydlení
v rodinných domech“, respektujícím vzrostlou zeleň a terénní podmínky. Jedná se o návrat
k původnímu řešení uspořádání ploch.
K bodu 5)
Odsun silniční trasy byl proveden na východní okraj pozemku p. č. 2942/3 v k. ú. Moravská Ostrava.
Nově stanovené řešení s plynulým vedením ul. Železárenské respektuje záměr Vítkovic a.s. na využití
lokality. Tímto se upraví trasa silnice DK 133 s ohledem na využití pozemků společnosti Vítkovice,
a.s., která je zároveň v souladu s dopravní koncepcí, jelikož tuto vhodným způsobem dotváří a
zároveň s ohledem na přítomnost registrovaného významného krajinného prvku „Park mezi ul. 1. Máje
a Výstavní“.
K bodu 6)
Byla upravena textová část Územního plánu Ostravy v oddílu 6.11 Plochy dopravní infrastruktury, kde
se, do kategorie nepřípustné využití vloží následující text:
„V případě, že plochami ÚSES, VKP (jak registrovanými, tak ze zákona 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny), nebo plochami volné krajiny s nespornými hodnotami krajinného rázu (zejména
CHKO Poodří, EVL a PO soustavy Natura 2000, maloplošná chráněná území – PR, NPP, PP)
procházejí, nebo na tyto plochy přímo navazují plochy, kterým ÚPlMO stanovuje způsob využití
„Plochy pozemních komunikací (včetně tramvajového pásu)“, jsou v místech překryvu, nebo
vzájemného dotyku těchto ploch nepřípustné stavby a zařízení pro reklamu, informaci a propagaci.“
k bodu IV. Lesní hospodářství
Pořizovatel bere na vědomí, že dle § 48a odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, uplatňuje stanovisko
k územním plánům obcí s rozšířenou působností krajský úřad, což je v tomto případě Krajský úřad
Pořizovatel dle ust. § 53 § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) zaslal návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek i Krajskému úřadu
Pořizovatel bere na vědomí, že Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí, orgán
státní správy lesů dává k předloženému návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení
připomínek uplatněných k projednávanému návrhu Územního plánu města Ostravy kladné stanovisko.
Ad 5) Magistrát města Ostravy, odbor dopravy
266
odůvodnění
Odbor dopravy Magistrátu města Ostravy jako silniční správní úřad pro silnice II. a III. třídy příslušný
podle § 40, odst. 4, písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, uplatňuje stanovisko k obdrženému návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení
připomínek, uplatněných k návrhu Územního plánu Ostravy, v případě námitek a připomínek
vedených pod číslem:
k námitce č. 33
Námitce č. 33, podané panem Markem Soldánem, kterou se požaduje posunutí (zrušení) cyklostezky
v k.ú. Výškovice u Ostravy, se vyhovuje. V odůvodnění této námitky je uvedeno:
Dle ust. § 43 odst. 3 druhé věty nesmí Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. U
zákresů podružných cyklistických tras se jedná o přílišnou podrobnost, která nepřísluší územnímu
plánu. Rovněž tyto trasy nejsou územně stabilizované, proto pořizovatel s určeným zastupitelem
rozhodl o odstranění zákresu podružných cyklistických tras z územního plánu.
Řešení tras podružných cyklistických stezek, se řeší v rámci navazujících správních řízení (územní
rozhodnutí a stavební povolení), nikoliv územním plánem.
k námitkám č. 49 a 50
Pořizovatel provedl kontrolu a zjistil, že došlo k chybě, správné vyhodnocení námitek je, že se
námitkám nevyhovuje. V odůvodnění námitek č. 49 a 50 pořizovatel chybu opravil, které jsou součástí
k námitce č. 139/2
Na základě této námitky proběhla jednání na Magistrátu města Ostravy útvaru hlavního architekta za
účasti zástupců společnosti Vítkovice, a.s., Moravskoslezského kraje odboru dopravy, Magistrátu
města Ostravy odboru dopravy a společnosti Kodis, na kterém bylo dohodnuto řešení s odsunem
silniční trasy za východní okraj pozemku p. č. 2942/3 v k.ú. Moravská Ostrava. Nově stanovené řešení
s plynulým vedením ul. Železárenské respektuje záměr Vítkovic a.s. na využití lokality.
k námitce č. 139/6
Pořizovatel upravil návrh a odůvodnění námitky, a to tak, že se námitce nevyhovuje. Odůvodnění je
součástí textové části Územního plánu města Ostravy přílohy IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV.
2 „Rozhodnutí o námitkách uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci jeho
k námitce č. 143
V odůvodnění námitky č. 143 je uvedeno následující:
Dotčený orgán na úseku dopravy – MMO, odbor dopravy k návrhu rozhodnutí o této námitce uplatnil
stanovisko a tak dle §53, odst. 1, s konstatováním, že v důsledku rozvoje sídelního území v k. ú.
Proskovice je nutné ponechat rezervu pro plánované obratiště DK 108 na ulici Světlovské na pozemku
p. č. 85/3 v k. ú. Proskovice nebo tuto rezervu situovat na jiné vhodné místo v dané lokalitě.
Z výše uvedených důvodů a z důvodů uvedených samotným namítajícím, panem Ing. Tomášem
Vašíčkem, bude návrh DK 108 „Obratiště Světlovská“ upraven tak, aby nezasahoval do pozemku p. č.
88 v k. ú. Proskovice, přičemž řešení na pozemku p. č. 85/3 v k. ú. Proskovice, bude zachováno.
Zmenšením plochy pro návrh DK 108 bude zachována dostatečná plocha pro případnou realizaci této
točny, se zajištěním požadovaných parametrů.
města Ostravy.
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán na úseku požární ochrany vydává k návrhu rozhodnutí
o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Ostravy
souhlasné stanovisko.
267
odůvodnění
ad 7) Obvodní báňský úřad
města Ostravy.
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán sděluje, že k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu města Ostravy nemá připomínky.
ad 8) Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje
města Ostravy a dává k tomuto návrhu připomínky.
k námitkám č. 3 a 11
Námitce č. 3, kterou se požaduje uvnitř zastavěného území změnit způsob využití plochy v k.ú.
Pustkovec z „Ochranná zeleň“ na způsob využití „Bydlení v rodinných domech“ nebo „Plocha smíšená
– bydlení a služby“, se vyhovuje.
Námitce č. 11, kterou se požaduje v zastavěném území rozšířit zastavitelné území změnou plochy
způsobu využití v k. ú. Poruba z „Ochranná zeleň“ na „Bydlení v rodinných domech“, se vyhovuje.
V textové části Územního plánu Ostravy v článku 3.8.1 Zásady vzájemného respektu sousedních
ploch s rozdílným způsobem využití je uvedeno:
„Při umisťování staveb a zařízení na rozhraní a v blízkosti rozhraní ploch s rozdílným způsobem
využití nesmí mít takto umisťována stavba, zařízení nebo jejich provoz negativní vliv na sousední
plochu s rozdílným způsobem využití. To znamená, že vliv každé stavby a jejího provozu, který
zasahuje do sousední plochy s rozdílným způsobem využití, musí vždy respektovat i podmínky
stanovené Územním plánem Ostravy pro plochu s rozdílným způsobem využití, na kterou svým vlivem
zasahuje. Provozní vlivy stavby (hluk, vibrace, emise, zápach apod.) umístěné na ploše určené např.
pro průmyslovou zástavbu nesmí zasahovat do ploch určených např. k bydlení, kde musí být splněny
podmínky stanovené pro plochy bydlení apod. Provozy průmyslové výroby musí vždy používat
prostředků moderních technologií s cílem minimalizovat emisní dopady do území“.
Tímto je zajištěno, že se sousední plochy navzájem negativně neovlivňovali.
k námitkám č. 155
Námitce č. 155, kterou se požaduje změna plochy se způsobem využití „Lehký průmysl“ na „Bydlení
v rodinných domech“ a změnit plochy P18, P19, P20 a P21 se způsobem využití „Lehký průmysl“ na
„Bydlení v rodinných domech“ v k.ú. Svinov, v zastavěném území obce, se částečně vyhovuje.
V textové části Územního plánu Ostravy v článku 3.8.1 Zásady vzájemného respektu sousedních
ploch s rozdílným způsobem využití je uvedeno:
„Při umisťování staveb a zařízení na rozhraní a v blízkosti rozhraní ploch s rozdílným způsobem
využití nesmí mít takto umisťována stavba, zařízení nebo jejich provoz negativní vliv na sousední
plochu s rozdílným způsobem využití. To znamená, že vliv každé stavby a jejího provozu, který
zasahuje do sousední plochy s rozdílným způsobem využití, musí vždy respektovat i podmínky
stanovené Územním plánem Ostravy pro plochu s rozdílným způsobem využití, na kterou svým vlivem
zasahuje. Provozní vlivy stavby (hluk, vibrace, emise, zápach apod.) umístěné na ploše určené např.
pro průmyslovou zástavbu nesmí zasahovat do ploch určených např. k bydlení, kde musí být splněny
podmínky stanovené pro plochy bydlení apod. Provozy průmyslové výroby musí vždy používat
prostředků moderních technologií s cílem minimalizovat emisní dopady do území“.
Tímto je zajištěno, že se sousední plochy navzájem negativně neovlivňovali.
Pořizovatel, s projektantem a s určeným zastupitelem navrhli, na základě výše uvedeného následující
řešení:
- pozemky p. č. 1538, 1539 a 1540 v k.ú. Svinov změnit z plochy se způsobem využití „Lehký
průmysl“ na „Bydlení v rodinných domech“, tím dojde k napravení skutečného stavu, kdy se
na daném pozemku nachází rodinný dům
- navrhované plochy P18, P19, P20 a P21 ponechat v ploše se způsobem využití „Lehký
průmysl“
268
odůvodnění
Dále výše uvedený dotčený orgán ve svém stanovisku uvádí:
Přestože KHS akceptuje, že při tvorbě územního plánu je nutno respektovat požadavky ekonomického
a sociálního rozvoje území a současně požadavky na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel,
musí konstatovat, že ve výše uvedených třech případech se jednoznačně upřednostňují majetkové
zájmy vlastníků pozemků, včetně obav pořizovatele ÚP z případných náhrad za změnu v území –
snížení kupní ceny pozemků na úkor vytváření podmínek pro zdravé životní prostředí (omezování
hluků, imisí v ovzduší, vibrací) v lokalitách pro bydlení.
Pořizovatel výše uvedené sdělení bere na vědomí, ale nemůže s ním souhlasit, neboť Územní plán
Ostravy ve svých koncepcích vytváří rovněž podmínky pro zdravé životní prostředí (omezování hluku,
imisí v ovzduší, vibrací). Tyto podmínky jsou stanoveny obecně např. ve výroku textové části
územního plánu v kap. 5.2.5 Ochrana před hlukem a v kap. 6. Podmínky využití ploch s rozdílným
způsobem využití. A dále jsou stanovena konkrétní opatření v jednotlivých lokalitách území města
Ostravy, kde je, nebo může být předpoklad takovéhoto vlivu na území. Do odůvodnění jmenovaných
námitek byly doplněny urbanistické, dopravní a technické důvody.
ad 9) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
města Ostravy.
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán sděluje, že s návrhem rozhodnutí o námitkách a
návrhem vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Ostravy souhlasí.
Dále ve svém stanovisku výše uvedený dotčený orgán poznamenává, že území dotčené námitkou č.
95 (změna využití pozemku pro účely bydlení v k. ú. Koblov) a námitkou č. 202 (změna využití
pozemků pro účely bydlení v k. ú. Petřkovice u Ostravy), spadá do 50 m ochranného pásma NPP
Landek (dále jen „NPP Landek“), které bylo vymezeno v souladu s ust. § 37 odst. 1 zákona.
Pořizovatel bere výše uvedenou poznámku na vědomí:
Námitce č. 95, kterou se požaduje mimo zastavěné území v k. ú. Koblov rozšířit zastavitelnou plochu
změnou plochy způsobu využití „Orná půda“ na „Bydlení v rodinných domech“, se vyhovuje.
Výše uvedený pozemek spadá do 50 metrového ochranného pásma národní přírodní památky
Landek, proto se pozemek p. č. 483 v k.ú. Koblov změní z částí na způsob využití „Les“ a z části na
způsob využití „Bydlení v rodinných domech“.
Změna způsobu využití respektuje 50 m ochranné pásmo národní přírodní památky Landek.
Námitce č. 202, kterou se požaduje změnit způsob využití plochy „Orná půda“ na „Bydlení v rodinných
domech“ v k.ú. Petřkovice u Ostravy, v nezastavěném území, se nepřihlíží.
Pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem z vlastního podnětu vyhodnotili navržené řešení
a zjistili, že by nepřineslo pozitivní dopad do koncepcí stanovených Územním plánem Ostravy.
Dále se výše uvedené pozemky nacházejí v ochranném pásmu národní přírodní památky Landek,
které je stanoveno na 50 metrů.
Jak je z výše uvedeného textu patrné, je informace o 50 m ochranné pásmu zapracována do
odůvodnění námitek č. 95 a 202.
ad 10) ČR – státní energetická inspekce
města Ostravy.
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán sděluje, že návrh rozhodnutí o námitkách a návrh
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Ostravy není v rozporu s ochranou
zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb.
269
odůvodnění
ad 11) Česká republika – Ministerstvo obrany, Vojenská a ubytovací správa
města Ostravy.
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán sděluje, že k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu města Ostravy nemá připomínek.
ad 12) Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj
města Ostravy.
Pořizovatel bere na vědomí, že dotčený orgán souhlasí s návrhem rozhodnutí o námitkách a návrhem
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu města Ostravy.
Na základě obdržených stanovisek pořizovatel společně se zpracovatelem upravili návrh rozhodnutí o
námitkách a vyhodnocení připomínek obdržených k Územnímu plánu města Ostravy, které jsou
součástí textové části Územního plánu města Ostravy v přílohách Ostravy přílohy č. IV odůvodnění –
Veřejné projednání, IV. 2 „Rozhodnutí o námitkách uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy
(ÚPlMO) v rámci jeho veřejného projednání“ a č. IV odůvodnění – Veřejné projednání, IV. 3
„Vyhodnocení návrhu připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci
jeho veřejného projednání“.
6.4.2.3.5
Žádost o stanovisko dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny
Na základě veřejného projednání, obdržených námitek vlastníků dotčených pozemků a staveb
dotčených návrhem Územního plánu Ostravy, oprávněný investor a zástupce veřejností, uplatněných
připomínek občanů a jednotlivých městských obvodů města Ostravy došlo k úpravě Územního plánu
Ostravy.
Dle ust. § 53 odst. 2 pořizovatel osobně podal, dne 17.1.2014, žádost o stanovisko na Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušného orgánu ochrany
přírody a krajiny, zda má být upravený Územní plán Ostravy posuzován z hlediska vlivů na životní
prostředí. Spolu se žádostí byl pořizovatelem předán dodatek č. 2 k vyhodnocení vlivů Územního
plánu Ostravy na udržitelný rozvoj území, reagující na výsledky veřejného projednání.
Dne 30.1.2014 bylo telefonicky ověřeno, že upravený návrh ÚPO nebude muset být znovu posuzován
z hlediska vlivů na životní prostředí.
Dne 14.2.2014 pořizovatel obdržel od Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního
prostředí a zemědělství stanovisko příslušného úřadu a příslušného orgánu ochrany přírody k úpravě
návrhu Územního plánu Ostravy dle § 53 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve kterém se uvádí následující:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, jako dotčený orgán dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů úřad vydal dne
15.11.2012 koordinované stanovisko k návrhu Územního plánu Ostravy (č.j. MSK 129267/2012), kde
uplatnil jednotlivá stanoviska z hlediska zájmů chráněných dle příslušných právních předpisů, které
jako dotčený orgán ve své kompetenci hájí a následně vydal dne 4.1.2013 jako příslušný úřad ve
smyslu stavebního zákona stanovisko z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí) k návrhu ÚP Ostravy, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací
dokumentace (č. j. MSK 1706/2013). Dne 7.8.2013 vydal pod č.j. MSK 93748/2013 koordinované
stanovisko dotčených orgánů ve smyslu § 52 odst. 3 stavebního zákona, ve kterém souhlasil s částmi
řešení návrhu Územního plánu (ÚP) Ostrava, které byly od společného jednání změněny anebo jimi
nebyl dotčen. Dále krajský úřad vydal stanovisko dotčeného orgánu k návrhu rozhodnutí o námitkách
a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k projednávanému návrhu ÚP Ostravy, v souladu
s ustanovením § 53 odst. 1 stavebního zákona pod č.j. MSK 154273/2013 ze dne 5.12.2013 a
s předloženými návrhy souhlasil.
270
odůvodnění
Krajský úřad obdržel dne 17.1.2014 od pořizovatele Územního plánu Ostravy, kterým je Magistrát
města Ostravy, útvar hlavního architekta, žádost o stanovisko příslušného úřadu a příslušného orgánu
ochrany přírody a krajiny, ve smyslu § 53 odst. 2 stavebního zákona, na základě podstatné úpravy
návrhu Územního plánu Ostravy. Krajský úřad k tomuto dále konstatuje, že ve svém stanovisku
z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., č. j. MSK 1706/2013 ze dne 4.1.2013 upozorňoval na nutnost
úpravy SEA, vyhodnocení, příp. Naturového posouzení územního plánu v případě, že dojde
k podstatné úpravě návrhu. Pořizovatel předložil dodatek č. 2 k vyhodnocení vlivů ÚP Ostravy na
udržitelný rozvoj území (zpracovatelé: Tovaryš autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., Kotík)
s vyhodnocenými úpravami po veřejném projednání.
Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších
předpisů:
Krajský úřad konstatuje, že stanovisko vydané dne 4.1.2013 pod č. j. MSK 1706/2013 k návrhu ÚP
Ostravy, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace je nadále
v platnosti.
Odůvodnění:
Krajský úřad vycházel z předložených podkladů a zejména z Dodatku č. 2 k vyhodnocení vlivů ÚP
Ostravy na udržitelný rozvoj území, z něhož vyplývá, že úpravy návrhu předmětného územního plánu
jsou akceptovatelné bez vymezení zvláštních podmínek oproti původnímu výsledku posouzení.
Součástí dodatku je lokalizace úprav i jejich plošný rozsah. Úpravou byly nově navrženy zastavitelné
plochy, které významně nemění výsledky posouzení návrhu ÚP Ostravy tak, jak byly předloženy
v rámci společného jednání o návrhu ÚP a z této skutečnosti dále vyplývá, že je nutné akceptovat
stanovisko krajského úřadu č. j. MSK 1706/2013 ze dne 4.1.2013 k návrhu ÚP Ostravy, včetně
vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace.
Z hlediska zájmů, které hájí krajský úřad podle § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a
krajiny“)
Krajský úřad příslušný podle ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona, mimo území CHKO Poodří,
posouzením dodatku č. 2 ÚP Ostravy, ve smyslu ust. § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny,
konstatuje, že návrh nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry
významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit
(stanovených nařízením vlády č. 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky
významných lokalit), ani ptačí oblasti.
Odůvodnění:
Krajský úřad, po posouzení předloženého projektu úpravy ÚP provedené po veřejném projednání
shledal, že úpravy nebudou mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany
evropsky významných lokalit a ptačí oblasti, a to ani dálkový. Jedná se o změny lokálního charakteru.
Závěr:
Krajský úřad posoudil úpravu návrhu Územního plánu Ostravy ve smyslu § 53 odst. 2 stavebního
zákona a na základě jednotlivých ustanovení zvláštních zákonů, na základě nichž je příslušný vydat
stanovisko k územně plánovací dokumentaci.
Vzhledem k tomu, že se na části území města Ostravy nachází Chráněná krajinná oblast Poodří,
pořizovatel dne 17.2.2014, dle ust. §53 odst. 2 stavebního zákona zaslal na Agenturu ochrany přírody
a krajiny ČR Správu CHKO Poodří a krajské středisko Ostrava žádost o stanovisko, zda má být
upravený Územní plán Ostravy posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí.
Dne 24.2.2014 pořizovatel obdržel od Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Správy
chráněné krajinné oblasti Poodří a krajské středisko Ostrava, příslušného orgánu ochrany přírody a
krajiny stanovisko, dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vylučující
významný vliv na lokality soustavy Natura 2000, ve kterém se uvádí následující:
Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří (dále jen „Správa CHKO Poodří“), jako orgán ochrany
přírody a krajiny příslušný podle ust. § 78 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále
jen zákon), po posouzení koncepce „Upravený návrh Územního plánu Ostrava a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území“ vydává v souladu s § 45i odst. 1 zákona toto:
271
odůvodnění
STANOVISKO
Uvedená koncepce nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost
evropsky významné lokality a ptačí oblasti
ODŮVODNĚNÍ
Správa CHKO Poodří obdržela dne 19.2.2014 žádost o vydání stanoviska dle § 45i zákona
k upravenému návrhu ÚP Ostrava včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území po
opakovaném veřejném projednání ze dne 1.8.2013.
K posouzení významného vlivu na lokality Natura 2000 je Správa CHKO kompetentní na území CHKO
Poodří, která je současně Evropsky významnou lokalitu (EVL) a Ptačí oblastí (PO) Poodří.
Předmětem ochrany v Ptačí oblasti Poodří jsou populace bukače velkého (Botaurus stellaris), motáka
pochopa (Cicus aeruginosus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), kopřivky obecné (Anas strepera) a
jejich biotopy.
Předmětem ochrany v Evropsky významné lokalitě Poodří jsou následující typy přírodních stanovišť:
3130, 3140, 3150, 6440, 6410, 7140, 9170, 91E0, 91F0 a druhy: svinutec tenký (Anisus vorticulus),
kuňka ohnivá (Bombina bombina), ohniváček černočerný (Lycaena dispar), modrásek bahenní
(Maculinea nausithous), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), pachník hnědý (Osmoderma eremita),
čolek velký (Triturus cristatus), velevrub tupý (Unio crassus).
Úprava návrhu ÚP Ostravy po veřejném projednání se na území CHKO Poodří projevila minimálně.
Z podnětu pořizovatele ÚP došlo pouze k upřesnění navržené dopravní stavby – silnice II. třídy č. 478
v úseku mezi Starou Bělou a Polankou n. O. (přemostění přes řeku Odru). Oproti původnímu rozsahu
se šířka plochy pro pozemní komunikaci zmenšuje ve prospěch ploch krajinná zeleň a louky.
Vzhledem k povaze úpravy a její lokalizaci nedojde k fragmentaci stanovišť nebo biotopů či populací
výše uvedených naturových druhů, snížení druhové denzity nebo ke změně stanovištních podmínek.
Správa CHKO Poodří konstatuje, že navrhovaná změna funkčního využití ve prospěch přírodních a
přírodě blízkých funkčních ploch bude mít pozitivní vliv na příznivý vliv předmětu ochrany nebo
celistvost evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
6.4.2.4
Opakované veřejné projednání Územního plánu Ostravy
V ust. § 53 odst. 2 stavebního zákona je uvedeno, že upravený návrh a případné upravené nebo
doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na
opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 52.
zákon), ve znění pozdějších předpisů, návrh Územního plánu Ostravy a vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území (včetně dodatků č. 1 a 2) a oznámení o konání opakovaného veřejného
projednání pořizovatel doručil veřejnou vyhláškou.
Ve veřejné vyhlášce o konání veřejného projednání návrhu Územního plánu Ostravy a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně dodatků č. 1 a 2) bylo uvedeno, že se oznamuje konání
opakovaného veřejného projednání o návrhu Územního plánu Ostravy a vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území (včetně dodatků č. 1 a 2), které se uskuteční v pondělí dne 3. března 2014 v
18:00 hodin na Výstavišti Černá louka, pavilon A2.
Ve veřejné vyhlášce bylo uvedeno:
Dne 1.8.2013 proběhlo veřejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu Územním plánu města
Ostravy a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně jeho dodatku č. 1). Na základě
písemně podaných námitek a uplatněných připomínek došlo k podstatné úpravě návrhu Územního
plánu města Ostravy a k doplnění vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (byl zpracován
dodatek č. 2).
Dle ust. § 53 odst. 2 stavebního zákona se upravený návrh Územního plánu města Ostravy a
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně jeho dodatků č. 1 a 2) projednává v rozsahu
provedených úprav (od veřejného projednání dne 1.8.2013).
Dále bylo ve veřejné vyhlášce uvedeno, že návrh Územního plánu města Ostravy, který se vydává
formou opatření obecné povahy a obsahuje textovou část (výrok a odůvodnění), grafickou část
(výkresy výroku a odůvodnění) a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně vyhodnocení
SEA a posouzení NATURY 2000) s dodatky č. 1 a 2, byl vystaven k veřejnému nahlédnutí
od 31. ledna do 10. března 2014 na Magistrátu města Ostravy, útvaru hlavního architekta, Ostrava,
Prokešovo náměstí č. 8, v budově Nové radnice, ve 4. poschodí, ve výstavní síni (naproti sekretariátu
Útvaru hlavního architekta) a způsobem umožňující dálkový přístup na uložišti dat:
https://ulozna.ostrava.cz/data/public/uha_uzemni_plan/.
272
odůvodnění
Veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce a elektronické úřední desce Magistrátu města
Ostravy (http://www.ostrava.cz/cs/urad/uredni-deska) a 23 městských obvodů města Ostravy
způsobem umožňující dálkový přístup v termínu od 31. ledna do 10. března 2014 včetně.
Oznámením o konání opakovaného veřejného projednání návrhu Územního plánu Ostravy a
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně dodatků č. 1 a 2) přizval pořizovatel
k opakovanému veřejnému projednání jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován (tedy
město Ostravu, v tomto případě primátora města), dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce, dne
31.1.2014, to je nejméně 30 dnů předem. Ust. § 52 odst. 1 stavebního zákona bylo splněno.
Opakované veřejné projednání se konalo dne 3.3.2014 na Výstavišti Černé louky, v pavilonu A2. Dle
ust. § 22 odst. 2 stavebního zákona vedl pořizovatel o průběhu veřejného projednání písemný
záznam. Dále při opakovaném veřejném projednání dle ust. 22 odst. 4 stavebního zákona pořizovatel
zajistil s fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve
výstavbě výklad územně plánovací dokumentace.
Opakovaného veřejného projednání se zúčastnilo 56 občanů, kteří se zapsali do prezenční listiny,
přítomných občanů na veřejném projednání bylo však více (někteří občané se nezapsali). V úvodní
části opakovaného veřejného projednání byli všichni přítomni seznámeni se zněním ustanovení § 52
odst. 2 – 4 stavebního zákona, především kdo může uplatnit námitky proti návrhu územního plánu,
kdo připomínky, termín pro uplatnění námitek a připomínek. Dále byli přítomní upozorněni, že dle § 53
odst. 2 stavebního zákona jsou předmětem tohoto projednávání pouze ty části řešení územního
plánu, které se oproti návrhu územního plánu projednávaného v srpnu 2013 změnily. Ke stanoviskům,
námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje
nebo regulačního plánu vydaného krajem se nepřihlíží. Po úvodní části byl představen přítomným
návrh Územního plánu Ostravy, po té byla zahájena diskuze, kdy byly zástupcům pořizovatele a
zpracovatele návrhu Územního plánu Ostravy pokládány z řad veřejnosti dotazy.
Z celého průběhu opakovaného veřejného projednání byl pořízen zvukový záznam, ze kterého byl
pořízen písemný záznam z opakovaného veřejného projednání, který je založen na MMO ÚHA ve
spisu „Nový ÚPlMO“, ve složce č. 5.
Do 7 dnů ode dne konání opakovaného veřejného projednání tj. do 10.3.2014 obdržel pořizovatel 29
námitek, 10 připomínek a 20 stanovisek k návrhu Územního plánu Ostravy.
Po tomto termínu pořizovatel obdržel ještě 4 námitky a jedno doplnění vyhodnocení/vyjádření k návrhu
Územního plánu Ostravy.
Dle ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil
výsledky projednávání a začal zpracovávat s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách
a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu.
V rámci vyhodnocování bylo zjištěno, že je nutné s některými dotčenými orgány svolat dohodovací
jednání, ze kterých byl pořízeny zápis, a které jsou součástí textové části Územního plánu Ostravy
přílohy č. V odůvodnění – Opakované veřejné projednání:
V.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného
6.4.2.4.1 Stanoviska DO k opakovanému veřejnému projednání
Dle ust. § 52 odst. 3 stavebního zákona, níže uvedené dotčené orgány uplatnily k Územnímu plánu
Ostravy v rámci jeho opakovaného veřejného projednání stanoviska:
1) Krajská veterinární správa Státní
11) Krajská hygienická stanice MSK
veterinární správy pro MSK
12) Lesy ČR
2) Úřad pro civilní letectví
13) AOPK správa CHKO Poodří
3) Ministerstvo průmyslu a obchodu
14) Ministerstvo zdravotnictví
4) Ministerstvo obrany ČR
15) Krajský úřad MSK, odbor územního
plánování, stavebního řádu a kultury
6) Hasičský záchranný sbor MSK
16) Státní pozemkový úřad
7) Magistrát města Ostravy, útvar hlavního
17) Magistrát města Ostravy, odbor dopravy
architekta
18) Magistrát města Ostravy, odbor ochrany
8) Ministerstvo vnitra
9) Ministerstvo životního prostředí
19) ČR – Státní energetická inspekce
10) Ministerstvo dopravy
273
20) Krajský úřad MSK, odbor životního
odůvodnění
prostředí a zemědělství
ad 1) Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro MSK
Pořizovatel obdržel stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu dne 4.2.2014. Opakované
veřejné projednání o Územním plánu Ostravy, včetně vyhodnocení vlivů Územního plánu Ostravy na
udržitelný rozvoj území (včetně dodatků č. 1 a 2) se konalo 3.3.2014. Pořizovatel vyhodnotil
stanovisko (které je součástí textové části Územního plánu města Ostravy, příloha č. V odůvodnění,
V. 1 Stanoviska dotčených orgánů k Územnímu plánu Ostravy v rámci opakovaného veřejnému
projednání) následovně:
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán souhlasí s návrhem Územního plánu
Ostravy (včetně jeho dodatků č. 1 a 2), neboť v předloženém návrhu není řešena problematika
zemědělské prvovýroby, ani zpracování nebo manipulace s živočišnými produkty, které jsou řešeny
zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), jak vyplývá z pozdějších změn.
ad 2) Úřad pro civilní letectví
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán nemá k návrhu Územního plánu
Ostravy námitek za podmínky respektování ochranných pásem letiště Ostrava – Mošnov a heliportů
Ostrava – Zábřeh a Fakultní nemocnice Poruba. Do návrhu Územního plánu Ostravy byly
zapracovány tyto územní limity, a to v grafické části územního plánu, ve výkrese „O1 Koordinační
výkres“, „O2 Širší vztahy“ a v textové části odůvodnění územního plánu v kapitolách „3.6.8 Ochranné
pásmo leteckých a radiových a zabezpečovacích zařízení“ a „4.5.7 Letecká doprava“.
Ostravy žádné připomínky.
ad 4) Ministerstvo obrany ČR
Ostravy připomínky.
Ostravy námitky. Na základě uplatněného stanoviska výše uvedeného dotčeného orgánu ze dne
16.10.2012 proběhlo na Magistrátu města Ostravy útvaru hlavního architekta dne 9.1.2013
dohodovací jednání, na kterém byly projednány a akceptovány připomínky k doplnění.
274
odůvodnění
Výše uvedený dotčený orgán ve svém stanovisku k opakovanému veřejnému projednání návrhu
Územního plánu Ostravy konstatuje, že se zpracovatel s jeho námitkami vypořádal.
ad 6) Hasičský záchranný sbor MSK
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán vydává k návrhu Územního plánu
Ostravy souhlasné stanovisko.
ad 7) Magistrát města Ostravy, útvar hlavního architekta
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán vydává k návrhu Územního plánu
Ostravy souhlasné stanovisko bez připomínek.
ad 8) Ministerstvo vnitra
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán po prověření neuplatňuje k návrhu
Územního plánu Ostravy žádná další stanoviska ve smyslu § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a odvolává se
na jejich stanovisko ke společnému jednání o návrhu Územního plánu města Ostravy ze dne
24.10.2012.
Stanovisko výše uvedeného dotčeného orgánu ke společnému jednání bylo vyhodnoceno
následovně:
1. Z hlediska zájmů sledovaného jevu 81 (elektronické komunikační zařízení) nemají připomínky, za
podmínky dodržení ochrany stávajících RR spojů MV a elektronických radiokomunikačních zařízení
Ministerstva vnitra (GŘ HZS ČR vysílačů: Ostrava – Radnice, Ostrava – IBC Kafkova a Ostrava
Výškovická).
Sledovaný jev 81 byl v rámci průběžné aktualizace územně analytických podkladů (dále jen ÚAP)
předán Ministerstvem vnitra České republiky. ÚAP jsou jedním z podkladů, sloužících pro
zpracování návrhu územního plánu. Návrh Územního plánu města Ostravy byl s ohledem na výše
uvedený sledovaný jev zpracován. Stávající RR spoje MV a uvedené elektronické radiokomunikační
zařízení MV byly zapracovány do grafické části územního plánu a jsou vyznačeny ve výkrese „O1
Koordinační výkres“.
2. Současně MV upozorňuje na vydané oznámení, kterým se oznamuje a určuje území, v němž lze v
zájmu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem
Ministerstva vnitra ČR.
Zájmové území pro zajištění bezpečnosti státu, jehož rozsah byl v přiloženém oznámení zpřesněn
vypsanými parcelními čísly, bylo vyznačeno v grafické části návrhu Územního plánu města Ostravy,
ve výkrese „O1 Koordinační výkres“.
ad 9) Ministerstvo životního prostředí
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán v souladu s ust. § 52 odst. 3
stavebního zákona uplatňuje výše uvedené stanovisko.
275
odůvodnění
Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu:
Nemá výše uvedený dotčený orgán připomínek
Z hlediska ochrany nerostného bohatství a geologické stavby území:
Výše uvedený dotčený orgán upozorňuje na nepřesnost v čísle rozhodnutí ministerstva životního
prostředí na straně 109 textové části (odůvodnění). Text byl upraven následovně:
Původní text:
rozhodnutím č.j. 580/428/22/A-10/04 Ministerstva životního prostředí České republiky, v ostatních
CHLÚ nejsou v rozhodnutích uvedeny "specifické" podmínky ochrany ložiska, platí podmínky
ochrany, které vyplývají z § 19 horního zákona.
Upravený text:
rozhodnutím č.j. 1710/580/10,106942/ENV ze dne 8.12.2010 Ministerstva životního prostředí České
republiky, v ostatních CHLÚ nejsou v rozhodnutích uvedeny "specifické" podmínky ochrany ložiska,
platí podmínky ochrany, které vyplývají z § 19 horního zákona.
ad 10) Ministerstvo dopravy
ad 11) Krajská hygienická stanice MSK
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán souhlasí s návrhem Územního plánu
Ostravy.
ad 12) Lesy ČR
Lesy ČR, s. p., zastoupené Správou toků – oblast povodí Odry se sídlem ve Frýdku-Místku, se
vyjádřily dne 4.3.201 v rámci opakovaného veřejného projednávání k návrhu Územního plánu
Ostravy a to v zákonné lhůtě pro uplatnění stanovisek. Dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, mohou v rámci
opakovaného veřejného projednání dle § 52 odst. 3 uplatnit stanoviska pouze dotčené orgány a
krajský úřad jako nadřízený orgán. Dotčené orgány v souladu s § 4 odst. 2 písm. b) stavebního
zákona vydávají stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž
obsah je pro územní plán závazný. Z ustanovení § 136 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) vyplývá, že dotčenými orgány jsou ty orgány,
kterým byla zvláštními právními předpisy svěřena ochrana veřejných zájmů v dané záležitosti. V
oblasti ochrany vod je zvláštním předpisem zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen vodní zákon). Lesy ČR, s. p. jsou správcem povodí, jeho pravomoci na úseku
ochrany vod stanovuje § 54 vodního zákona. Správce povodí v rámci své činnosti neuplatňuje
stanoviska k územním plánům. Pravomoc uplatňovat stanoviska k územním plánům obcí s
rozšířenou působností byla ustanovením § 107 odst. 1 písm. a) vodního zákona svěřena do
působnosti krajského úřadu.
Jelikož Lesům ČR, s. p. nebyla zvláštním předpisem stanovena pravomoc uplatňovat stanoviska k
územním plánům, není tedy dotčeným orgánem v rámci společného projednávání a nemůže uplatnit
stanovisko, které by bylo pro Územní plán Ostravy závazné. Přesto dle § 23 vodního zákona jsou
plány povodí podkladem pro výkon veřejné správy, jmenovitě pro územní plánování a je účelné
276
odůvodnění
správnost zapracování těchto podkladů konzultovat s orgánem, který se na tvorbě tohoto dokumentu
podílí.
Pořizovatel bere na vědomí podanou informaci, že územím města Ostravy protékají určené vodní
toky vč. přítoků ve správě státního podniku Lesy České republiky.
Při vymezování zastavitelných ploch v rámci zpracování Územního plánu Ostravy bylo přihlíženo
k hranicím stanoveného záplavového území. Zastavitelné plochy byly vymezovány mimo záplavové
území i mimo aktivní zónu záplavového území. V několika málo případech zasahuje zastavitelná
plocha do záplavového území, což je ve většině případů způsobeno vymezováním zastavitelných
ploch po hranicích parcel. V textové části územního plánu jsou v článku „3.2.3 Zastavitelné plochy“
indexem označeny ty plochy, které zasahují do záplavového území a jejich vymezení je individuálně
odůvodněno v kapitole „4.2.3.4.2.5 Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do záplavového území“.
Ve vyjádření Lesů ČR, s. p. jsou dále uvedeny požadavky na výstavbu:
- neumisťovat při výstavbě do manipulačních pruhů podél toků žádné stavby,
- požadavky na řešení vypouštění vod do vodních toků a řešení vsakování dešťových vod,
- požadavek na zpracování dokumentací staveb a úprav, dotýkajících se vodních toků ve správě
Lesů ČR, s. p., a jejich předložení správci vodního toku k vyjádření a stanovení podmínek pro
správní řízení.
Tyto požadavky nelze do Územního plánu Ostravy zapracovat, jelikož se jedná o podrobnost, která
územnímu plánu nepřísluší. Územní plán stanovuje základní koncepci rozvoje území, ochranu
hodnot, plošné a prostorové uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury,
vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zastavitelné plochy, plochy ke změně stávající
zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, plochy pro veřejně prospěšné
stavby a veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto
ploch. Umisťování konkrétních staveb, povolování vypouštění vod a stanovování podmínek pro
vsakování dešťových vod je v působnosti stavebního a vodoprávního úřadu. Do územního plánu
nelze zapracovat ani procesní podmínku, která by ukládala povinnost předkládat dokumentaci
správci vodního toku k nahlédnutí.
ad 13) AOPK správa CHKO Poodří
V.1 Stanoviska dotčených orgánů k Územnímu plánu Ostravy v rámci opakovaného veřejnému
Ostravy, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území po opakovaném veřejném projednání
námitky.
ad 14) Ministerstvo zdravotnictví
ad 15) Krajský úřad MSK, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury
Pořizovatel bere na vědomí, že krajský úřad neshledal nedostatky, upozornění KÚ MSK na odkazy
v textové části ÚPO bylo respektováno.
ad 16) Státní pozemkový úřad
277
odůvodnění
Pořizovatel bere na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán nemá připomínky k návrhu územního
plánu.
ad 17) Magistrát města Ostravy, odbor dopravy
Na základě výše uvedeného stanoviska proběhlo dne 14.3.2014 dohodovací jednání, na kterém byly
vysvětleny důvody, vedoucí k nezakreslení méně významných (ostatních) cyklistických tras
v závazné části územního plánu, viz zápis z jednání ve věci uplatněného stanoviska MMO OD ze
dne 10.3.2014 k upravenému návrhu Územního plánu Ostravy a vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj (vč. dodatků č. 1 a 2), které je vloženo v příloze V. 1 Stanoviska dotčených orgánů
uplatněných k Územnímu plánu Ostravy v rámci jeho opakovaného veřejného projednání, vč. jejich
vyhodnocení, hned za vyhodnocením stanoviska MMO odboru dopravy.
Za ochranu vod – dle § 106 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, je příslušným orgánem Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor
životního prostředí a zemědělství.
Pořizovatel nebere tyto připomínky jako závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany
vod, ale jako připomínky dalšího orgánu na úseku životního prostředí. Krajský úřad jako dotčený
orgán byl v rámci opakovaného veřejného projednání obeslán a jeho stanovisko je vyhodnoceno
samostatně, bod ad 20) této kapitoly.
Za ochranu zemědělského půdního fondu – dle ust § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
životního prostředí. Příslušný dotčený orgán byl v rámci opakovaného veřejného projednání obeslán
a jeho stanovisko je vyhodnoceno samostatně, bod ad 9) této kapitoly.
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je dle ust. § 90 odst. 15 téhož zákona příslušným dotčeným
Vydává kladné stanovisko s podmínkami č. 1 až 4:
Na základě uplatněného stanoviska MMO odboru ochrany životního prostředí proběhlo jednání, na
kterém se projednali body podmínek 1 až 4., viz zápis z jednání ve věci uplatněného stanoviska
MMO OOŽP ze dne 10.3.2014 k upravenému návrhu Územního plánu Ostravy a vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj (vč. dodatků č. 1 a 2).
doplnění některých zákonů, ve změně pozdějších předpisů, je v tomto případě dotčeným orgánem
vydávající stanovisko Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Krajský úřad jako dotčený orgán byl
v rámci opakovaného veřejného projednání obeslán a jeho stanovisko je vyhodnoceno samostatně,
bod ad 20) této kapitoly.
ad 19) ČR – Státní energetická inspekce
278
odůvodnění
ad 20) Krajský úřad MSK, odbor životního prostředí a zemědělství
6.4.2.4.2
Vyhodnocení Územního plánu Ostravy z hlediska respektování veřejných zájmů,
chráněných zvláštními právními předpisy, ke kterým nebyla v rámci jeho
opakovaného veřejného projednání uplatněna stanoviska dotčených orgánů.
zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů, § 3 odst. 2
písm. y)
Státní úřad pro jadernou bezpečnost byl znovu telefonicky požádán v období od 22.4. – 25.4.2014
o stanovisko z hlediska výše uvedeného zákona. Stanovisko jsme přesto neobdrželi.
Na základě toho, že dotčený orgán neuplatnil stanovisko ke společnému jednání (ani k veřejnému
projednání), ani jiným způsobem nevznesl připomínky nebo požadavky a vzhledem k tomu, že
Územní plán města Ostravy nenavrhuje žádná zařízení využívající jadernou energii nebo ionizující
záření ani umísťování těchto zařízení neupravuje, pořizovatel konstatuje, že je návrh v souladu
s veřejnými zájmy hájenými výše uvedeným zvláštním právním předpisem.
6.4.2.4.3
Jednání, která byla svolána, na základě uplatněného stanoviska DO v rámci
opakovaného veřejného projednání návrhu ÚPO
Magistrát města Ostravy, odbor dopravy
Dne 14.3.2014 proběhlo na Magistrátu města Ostravy jednání, které bylo svoláno na základě
uplatněného stanoviska v rámci opakovaného veřejného projednání k návrhu Územního plánu
Ostravy.
Na jednání byly vysvětleny důvody, vedoucí k nezakreslení méně významných (ostatních)
cyklistických tras v závazné části územního plánu.
Územní plán Ostravy je zpracován podle nových zásad, kde jsou v grafické části zobrazovány
nejvýznamnější jevy. Jedná se o redukci objemu zobrazovaných jevů v územním plánu. V tomto
případě zůstaly ponechány v grafické části výroku územního plánu cyklistické trasy základní sítě. Síť
méně významných (ostatních) cyklistických tras není zařazena ve výrokové části územního plánu,
ale je ponechána v grafické části odůvodnění. Tím je umožněno, že v případě upřesnění těchto tras
nebude nutná změna územního plánu. Pro zajištění flexibility územního plánu v rámci řešení a
umisťování méně významných cyklistických tras je tato možnost stanovena obecně v textové části
Územního plánu Ostravy, v kapitole 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití.
Tyto důvody byly ze strany odboru dopravy akceptovány a tímto s navrženým řešením souhlasí
v plném rozsahu.
Zápis z jednání je součástí Územního plánu Ostravy přílohy V odůvodnění – Opakované veřejné
projednání, V. 1 Stanoviska dotčených orgánů k Územnímu plánu Ostravy (ÚPO) v rámci
opakovaného veřejnému projednání.
Dne 11.3.2014 proběhlo na Magistrátu města Ostravy jednání, které bylo svoláno na základě
uplatněného stanoviska v rámci opakovaného veřejného projednání k návrhu Územního plánu
Ostravy.
Na jednání byly probrány podmínky č. 1 – 4 z části III „Ochrana přírody“ stanoviska výše uvedeného
dotčeného orgánu:
1) V textové i mapové části návrhu nového ÚPO bude v souladu s ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona
č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, sjednoceno označení prvků místního územního
systému ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) na místní biocentrum se zkratkou MBC a
místní biokoridor se zkratkou MBK.
279
odůvodnění
Podmínce č.1 bylo vyhověno, označení prvků místního územního systému ekologické stability bylo
doplněno.
Na pozemcích p. č. 896, 895 a 903/5 v k. ú. Lhotka u Ostravy nebude v souladu s ust. § 3 odst.
1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, (mimo prvky ÚSES vymezené
v platném Územním plánu města Ostravy) vymezeno místní biocentrum MBC 1-8 s cílovými
typy biotopů vodní a lesní.
Podmínce č.2 se nevyhovuje, jedná se o nový požadavek, tento požadavek měl být uplatněný
v rámci veřejného projednání, které se konalo dne 1.8.2013.
3) V grafické části návrhu nového ÚPO bude v souladu s ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona č.
114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, doplněno vyznačení obrysu trasy místního
biokoridoru MBK 700 v místě jeho křížení s DK12 (Severní spoj)
Podmínce č.3 bylo vyhověno a obrys byl doplněn.
2)
U nově vymezených zastavitelných ploch B268 a B264 bude v souladu s ust. § 12 odst. 1
zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, stanoven kód prostorové regulace 28.
V rámci územních studií US 69 a US 66, které budou zpracovány pro tyto zastavitelné plochy,
bude řešena barevnost nových staveb a typ zástavby (nebude zde realizovaná zástavba
řadových rodinných domů) tak, aby zástavbou těchto ploch nedošlo ke snížení estetické
hodnoty krajinného rázu ve smyslu ust. § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.
Zastavitelná plocha B264 a B268 byly upraveny.
Požadavek na územní studie není akceptován, jedná se o požadavek, který měl být uplatněn při
veřejném projednání, tj. do 8.8.2013. Při dohodovacím jednání byl tento požadavek, z výše
uvedených důvodů stažen.
4)
6.4.2.4.4 Zaslání vyhodnocených námitek a připomínek DO
Dne 24.4.2014 zaslal pořizovatel dle ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona dopis dotčeným orgánům,
ve kterém je vyzval k uplatnění stanoviska k obdrženému návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Ostravy v rámci opakovaného
veřejného projednání.
K návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu
Územnímu plánu Ostravy jsme obdrželi stanoviska níže uvedených dotčených orgánů:
1) Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro MSK
2) Magistrát města Ostravy, útvar hlavního architekta
3) ČR – Státní energetická inspekce
4) Ministerstvo obrany ČR
6) AOPK správa CHKO Poodří
7) Hasičský záchranný sbor MSK
8) Krajská hygienická stanice MSK
9) Krajský úřad MSK, odbor ÚPSŘaK
10) Ministerstvo životního prostředí
11) Magistrát města Ostravy odbor ochrany životního prostředí
12) Magistrát města Ostravy odbor dopravy
Jednotlivá stanoviska jsou součástí textové části Územního plánu města Ostravy v příloze č. V
odůvodnění – Opakované veřejné projednání, V. 4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu
rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy
(ÚPO) v rámci opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení.
ad 1) Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro MSK
k návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy
v rámci opakovaného veřejného projednání, ve kterém je uvedeno následující:
Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj s návrhem rozhodnutí
o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných v rámci opakovaného veřejného
projednání k návrhu Územního plánu Ostravy souhlasí.
280
odůvodnění
ad 2) Magistrát města Ostravy, útvar hlavního architekta
Pořizovatel obdržel ve smyslu ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona stanovisko k návrhu rozhodnutí o
námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy v rámci opakovaného
veřejného projednání, ve kterém je uvedeno následující:
S předloženým návrhem rozhodnutí o námitkách a návrhem vyhodnocení připomínek uplatněných
v rámci opakovaného veřejného projednání návrhu Územního plánu Ostravy orgán státní památkové
péče souhlasí bez podmínek
ad 3) ČR – Státní energetická inspekce
(…) Vám k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných v rámci
opakovaného veřejného projednání k návrhu Územního plánu Ostravy sdělujeme, že není v rozporu
s ochranou zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb. Souhlasíme s návrhem ÚP a
neuplatňujeme žádné námitky proti jeho schválení.
ad 4) Ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany nemá k návrhu Územního plánu Ostravy připomínky. Návrh územního plánu
není v rozporu se zájmy Ministerstva obrany.
Pořizovatel obdržel ve smyslu ust. §53 odst. 1 stavebního zákona stanovisko k návrhu rozhodnutí o
Sděluje, že nemá námitky k předloženému návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení
připomínek uplatněných v rámci opakovaného veřejného projednání k návrhu Územního plánu
města Ostravy dle vznesené výzvy Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Ostravy pod č.j.
SMO/108433/14/ÚHA/Slo ze dne 20.3.2014.
ad 6) AOPK správa CHKO Poodří
Správa CHKO Poodří souhlasí s předloženým návrhem rozhodnutí o námitkách a návrhem
vyhodnocení připomínek po opakovaném veřejném projednání.
ad 7) Hasičský záchranný sbor MSK
Vydává k dokumentaci předložené dne 20.3.2014 souhlasné stanovisko.
ad 8) Krajská hygienická stanice MSK
K návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných v rámci
opakovaného veřejného projednání k návrhu nového Územního plánu města Ostravy nemá
připomínky.
ad 9) Krajský úřad MSK, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury (dále
jen“ krajský úřad“) z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy
a souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 a se Zásadami územního rozvoje
Moravskoslezského kraje neshledal nedostatky v předloženém návrhu vyhodnocení opakovaného
veřejného projednání Územního plánu Ostravy.
281
odůvodnění
ad 10) Ministerstvo životního prostředí
V tomto stanovisku dotčený orgán souhlasí s postupem pořizovatele při vyhodnocení námitek a
připomínek, s rozhodnutím o námitkách zejména se zohledněním zákona č. 334/1992 Sb. O ochraně
zemědělského půdního fondu.
Dotčený orgán podrobněji rozebírá důvody posouzení námitek a připomínek, ve vztahu k zákonu
č.334/1992 Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu. Závěry těchto rozborů jsou v souladu s
návrhem rozhodnutí o námitkách a vyhodnocením připomínek uplatněných k Územnímu plánu
Ostravy v rámci opakovaného veřejného projednání.
ad 11) Magistrát města Ostravy odbor ochrany životního prostředí
I. Ochrana vod
Pořizovatel bere na vědomí, že z hlediska ochrany vod dává MMO OOŽP k návrhu Územního plánu
města Ostravy kladné stanovisko. Dále bere pořizovatel na vědomí, že dle § 106, odst. 2 zákona č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů v platném znění je příslušným dotčeným
orgánem Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství.
Pořizovatel dle ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona zaslal návrh rozhodnutí o námitkách a návrh
vyhodnocení připomínek uplatněných v rámci opakovaného veřejného projednání Územního plánu
Ostravy i Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství.
II. Ochrana zemědělského půdního fondu
Pořizovatel bere na vědomí sdělení, že orgánem příslušným k udělení souhlasu k návrhu Územního
plánu Ostravy je dle § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo životního prostředí.
Ostravy i Ministerstvu životního prostředí. Pořizovatel obdržel stanovisko Ministerstva životního
prostředí dne 24.4.2014, které je vyhodnoceno pod číslem 10 této kapitoly.
III. Ochrana přírody
Pořizovatel bere na vědomí, že MMO OOŽP, příslušný dle ust. § 77 odst. 1 písm. q) zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992
Sb.), dává dle ust. § 90 odst. 15 zákona č. 114/1992 Sb., k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu
vyhodnocení připomínek uplatněných v rámci opakovaného veřejného projednání k návrhu
Územního plánu Ostravy kladné stanovisko.
IV. Lesní hospodářství
Pořizovatel bere na vědomí, že dle § 48a odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o
změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, uplatňuje
stanovisko k územním plánům obcí s rozšířenou působností krajský úřad, což je v tomto případě
Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
Ostravy i Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje.
Pořizovatel bere na vědomí, že MMO OOŽP, orgán státní správy lesů, dává k předloženému návrhu
rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k projednávanému návrhu
Územního plánu Ostravy kladné stanovisko.
ad 12) Magistrát města Ostravy odbor dopravy
Pořizovatel bere na vědomí, že odbor dopravy Magistrátu města Ostravy jako silniční správní úřad
pro silnice II. a III. třídy příslušný podle § 40, odst. 4, písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, souhlasí s obdrženým návrhem rozhodnutí o
282
odůvodnění
námitkách a návrhem vyhodnocení připomínek, uplatněných v rámci opakovaného veřejného
projednání k návrhu Územního plánu Ostravy.
6.4.3 Výsledky řešení rozporů
V rámci pořízení návrhu ÚPO nebyly s dotčenými orgány řešeny žádné rozpory podle §136 odst. 6
správního řádu. V průběhu pořízení ÚPO se sjednávali pouze jednání dohodovací, nebo-li
konzultační za účelem nalezení správného vyhodnocení uplatněných námitek a to s dotčenými
orgány, jichž se tato problematika týkala.
283
7
odůvodnění
ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
V rámci Územního plánu města Ostravy bylo zpracováno Vyhodnocení vlivů Územního plánu města
Ostravy na udržitelný rozvoj území (dále jen Vyhodnocení), jehož autory jsou RNDr. Jaroslav Kotík a
RNDr. Milan Poledník. Samostatnou přílohou Vyhodnocení jsou dokumentace Vyhodnocení vlivů
Územního plánu města Ostravy na životní prostředí (zpracovatel Ing. Jarmila Paciorková) a
Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na území soustavy NATURA 2000 (zpracovatel
RNDr. Tomáš Kuras, PhD.).
V následujících oddílech je podán přehled základních informací o výsledcích vyhodnocení.
V rámci společného jednání návrhu Územního plánu města Ostravy Magistrát města Ostravy útvar
hlavního architekta (dále jen pořizovatel) obdržel stanoviska dotčených orgánů a připomínky. Na
základě obdržených stanovisek a připomínek, pořizovatel jednotlivá stanoviska a připomínky
vyhodnotil, na základě některých svolal s příslušnými dotčenými orgány dohodovací jednání, a po té
pořizovatel nechal upravit Územní plán města Ostravy a zhotovit Vyhodnocení vlivů Územního
plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 1, který posoudil vliv upraveného
ÚPlMO na životní prostředí, území soustavy NATURA 2000 a na udržitelný rozvoj území.
V rámci veřejného projednání návrhu Územního plánu města Ostravy Magistrát města Ostravy útvar
hlavního architekta (dále jen pořizovatel) obdržel stanoviska dotčených orgánů, připomínky a
námitky. Na základě obdržených stanovisek pořizovatel jednotlivá stanoviska vyhodnotil, na základě
některých svolal s příslušnými dotčenými orgány dohodovací jednání, a po té pořizovatel nechal
upravit Územní plán Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů Územního plánu Ostravy na
udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 2, který posoudil vliv upraveného ÚPO na životní prostředí,
území soustavy NATURA 2000 a na udržitelný rozvoj území.
7.1
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
(Vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné
statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně
vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení).
Ve vyhodnocení (SEA) je hlavní pozornost věnována posouzení Územního plánu města Ostravy a
charakterizaci složek životního prostředí na území dotčeném navrhovanými změnami způsobu
využití pozemků s cílem poskytnout dostatečné informace a podklady orgánům veřejné správy a
dalším zainteresovaným skupinám včetně veřejnosti pro provedení posouzení navrhovaného
územního plánu.
Obecně platným principem je, že jednotlivé stavby navrhovaného využití území musí být následně
při přípravě konkrétní stavby projekčně a provozně řešeny tak, aby nesouvisely s dalšími negativními
vlivy na okolní prostředí. Jedním ze základních cílů ÚPlMO je minimalizovat vlivy zdrojů zatížení na
okolní prostředí zejména na nejblíže situované objekty bydlení (otázka hlučnosti, emisí škodlivin,
vegetační úpravy apod.).
Vzhledem k současnému stavu znalostí navrženého způsobu využití ploch územním plánem města
je možné konstatovat, že nebyly shledány takové předpokládané vlivy, které by využití ploch bránily,
nebo ji výrazně omezovaly. Konkrétní budoucí vlivy a jejich dopady je možno posoudit až
v jednotlivých konkrétních případech, jeví se však jako málo pravděpodobné, že by zde byla
navržena aktivita s výrazným negativním dopadem na kteroukoliv ze složek životního prostředí.
Všechny vlivy je možné řešit v rámci projekční přípravy stavby technickými opatřeními. Územní plán
města Ostravy navrhuje plochy, jejichž využití k navrhovaným činnostem bylo posouzeno z hlediska
možných vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Pro zjištění, zda může mít realizace navrhovaných
aktivit závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno vyhodnocení těchto navrhovaných aktivit,
resp. způsobů využití území a cílů vzhledem k jednotlivým složkám životního prostředí. Základním
východiskem je skutečnost, že při realizaci jakéhokoliv záměru budou dodrženy všechny povinnosti
dané platnými právními předpisy.
Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů uvedených v tomto posouzení bylo
provedeno konečné zhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. S přihlédnutím ke všem
284
odůvodnění
souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaný Územní plán města Ostrava nebude
znamenat nepříznivé ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí a lze jej doporučit.
Upravený Územní plán města Ostravy po společném jednání byl posouzen Dodatkem č. 1 Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj území na životní prostředí
Úprava ÚPlMO neobsahuje žádný koncepční návrh, který významně ovlivňuje základní
k realizaci.
Upravený Územní plán Ostravy po veřejném projednání byl posouzen Dodatkem č. 2 - Vyhodnocení
vlivů Územního plánu Ostravy na udržitelný rozvoj území na životní prostředí s následujícím
závěrem:
Úprava ÚPO neobsahuje žádný koncepční návrh, který významně ovlivňuje základní
k realizaci.
Podrobnější informace - viz Vyhodnocení vlivu územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj
území – část A Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na životní prostředí, Vyhodnocení
vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 1 a Vyhodnocení vlivů
Územního plánu Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 2.
7.2
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000
Bylo zpracováno posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a
ptačích oblastí soustavy NATURA 2000, dle §45i zák. č.114/1992 Sb., které je obsahem
Vyhodnocení vlivu územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj území, části B,
zpracovatelem je RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.
Závěr posouzení:
Předložený návrh Územního plánu města Ostravy řeší územní rozvoj správního obvodu města
Ostravy (k.ú. Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov,
Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná,
Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará
Bělá, Svinov, Třebovice a Vítkovice). Návrh je posouzen z hlediska potenciálních vlivů na evropsky
významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, resp. na evropsky významná stanoviště a
druhy, jež jsou jejich předmětem ochrany. Z hlediska regionálního vymezení ÚP postihuje – 2x ptačí
oblast (tj. PO Heřmanský stav – Odra – Poolší a PO Poodří) a 3x evropsky významné lokality
(tj. EVL Heřmanický rybník, EVL Poodří a EVL Pilíky). Při hranici s řešeným územím se pak
nacházejí EVL Děhylovský potok – Štěpán, EVL Ostrava – Šilheřovice a EVL Řeka Ostravice
Návrh ÚP města Ostravy zahrnuje řadu aspektů rozvoje regionu, charakteru sídelního rozvoje,
řešení dopravní obslužnosti regionu, cestovního ruchu atd. Dle zadání ZÚR MSK předložený ÚP
zohledňuje přírodní kvality regionu a do vymezených lokalit soustavy Natura 2000 zasahuje jen
minimálně. Vzhledem k provedení ÚP bylo identifikováno potenciální (mírné) dotčení v případě PO
Heřmanský stav – Odra – Poolší a EVL Heřmanický rybník, na jejichž území zasahují plochy
výstavby dopravních koridorů (silniční a železniční), tj. DK66/R, DK87/R a DZ11/R. Tyto plochy lze
doporučit k samostatnému posouzení dle 45i ZOPK, a to ve fázi předložení vlastních stavebních
záměrů.
Na základě vyhodnocení možných vlivů koncepce je možno konstatovat, že navržený
"Územní plán města Ostravy" nebude mít významný negativní vliv na celistvost, ani na
předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.
Upravený Územní plán města Ostravy po společném jednání byl posouzen Dodatkem č. 1 Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj území na území soustavy
NATURA 2000 s následujícím závěrem:
Úpravy ÚPlMO provedené po společném jednání nebudou mít významný negativní vliv na
celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy
Natura 2000.
285
odůvodnění
Upravený Územní plán Ostravy po veřejném projednání byl posouzen Dodatkem č. 2 - Vyhodnocení
vlivů Územního plánu Ostravy na udržitelný rozvoj území na území soustavy NATURA 2000
Úpravy ÚPO provedené po veřejném projednání nebudou mít významný negativní vliv na
celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy
Natura 2000.
7.3
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
V roce 2008 byly poprvé zpracovány Územně analytické podklady správního obvodu obce
s rozšířenou působností Ostrava (dále jen ÚAP). ÚAP vyhodnotily území dle sledovaných jevů ve
smyslu vyhlášky č. 500/2006 Sb. Tyto ÚAP byly aktualizovány v r. 2010 a 2012.
Součástí ÚAP je Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ), který zahrnuje zjištění
a vyhodnocení udržitelného rozvoje území v deseti tematických skupinách. Vybrané sledované jevy
uvedené v RURÚ jsou ve Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj
území (dále jen VVURÚ) konfrontovány s vlivy, které navrhuje Územní plán města Ostravy.
Tyto vybrané sledované jevy jsou Dodatkem č. 1 - Vyhodnocení vlivů Územního plánu města
Ostravy na udržitelný rozvoj území konfrontovány s vlivy, které navrhuje upravený Územní plán
města Ostravy po společném jednání a dále Dodatkem č. 2 - Vyhodnocení vlivů Územního plánu
Ostravy na udržitelný rozvoj území jsou konfrontovány s vlivy, které navrhuje upravený Územní plán
Ostravy po veřejném projednání.
Závěrečné shrnutí vyhodnocení vlivů Územního plánu Ostravy na stav a vývoj území je uvedeno
v následujících článcích.
7.3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Na základě usnesení vlády ČR o restrukturalizaci uhelného hornictví byla v 90. letech 20. století
ukončena těžba uhlí v dolech na území města Ostravy a doly byly uzavřeny. S obnovením těžby
černého uhlí klasickými metodami dobývání na území města Ostravy v současné době OKD, a.s.
neuvažuje. ÚPO proto nenavrhuje žádné plochy, které by sloužily těžbě, ani nestanovuje podmínky
pro těžbu černého uhlí.
Na území města Ostravy je povolena těžba písku na ložisku v Polance nad Odrou v rozsahu
stanoveného dobývacího prostoru.
7.3.2 VODNÍ REŽIM
Územní plán nepovoluje žádné stavby v aktivní zóně záplavových území a omezuje novou výstavbu
v záplavových územích mimo aktivní zónu, čímž dojde k omezení škod způsobených povodněmi.
Územní plán navrhuje protipovodňová opatření (hráze, poldry, zkapacitnění koryt vodních toků atd.),
vytváří tak podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny a snížení eroze zemědělských půd.
7.3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Územní plán vytváří podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminovaných
ploch na území města. Na části takto zasažených ploch navrhuje území přestavby nebo nově
vymezuje zastavitelné plochy. Řešení jednotlivých zátěží musí být vždy součástí jednotlivých
konkrétních záměrů a územní plán jej nemůže významně ovlivnit.
Ke zlepšení ovzduší přispěje i to, že územní plán nepovoluje výstavbu nových zdrojů emisí, které by
vyvolaly zhoršení kvality ovzduší.
Územní plán vytváří územní podmínky pro dokončení hlavního kanalizačního sběrače B a pro
vybudování soustavné kanalizace v okrajových oblastech města.
7.3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Územní plán zpřesňuje vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES a doplňuje je návrhem
místního ÚSES.
Ochranu krajinného rázu zabezpečuje stanovením podmínek ochrany pro zastavitelné plochy
a zastavěné území (ve smyslu ust. §12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb.). Územní plán vymezil oblasti a
místa krajinného rázu a stanovil pro ně doporučení, resp. podmínky ochrany krajinného rázu.
Navržený zábor pozemků určených k plnění funkce lesa je pro novou výstavbu ve velikosti
cca 0,2 ha, pro stávající chatovou osadu v Hošťálkovicích je navržen zábor 3,1 ha, pro dopravní
286
odůvodnění
stavby 35,9 ha. VKP údolní nivy řek budou ovlivněny výstavbou páteřních komunikací (Severní spoj
apod.).
7.3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY PLNÍCÍ FUNKCI LESA
Územní plán navrhuje zábor zemědělské půdy ve všech třídách ochrany v celkovém rozsahu
1005,6 1002,6 ha. Větší část záborů (55%) je navržena na nejkvalitnějších půdách:
I. třídy ochrany v celkovém rozsahu
27 ha,
II. třídy ochrany v celkovém rozsahu
516 ha.
Dochází k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa v celkovém rozsahu 39,1 ha.
Návrh ÚPO prověřil možnosti řešení rozvoje na celém území města Ostravy i z hlediska
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zvolil takové řešení,
které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných
obecných zájmů nejvýhodnější.
7.3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Veřejná dopravní infrastruktura
ÚPO vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění dopravních vazeb mezi jednotlivými
urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě.
Plochy dopravní infrastruktury dále vymezuje ÚPO pro zajištění dalších dopravních funkcí města
(dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.).
ÚPO stanoví:
koncepci rozvoje základní sítě pozemních komunikací, která je tvořena roštem tahů dálnice
D1, silnic I/11, I/56, I/58 a I/59 a na ně navazujících silnic II. a III. tříd a významných místních
komunikací. ÚPO územně hájí a podporuje v návaznosti na vývoj dopravní situace realizaci
návrhových prvků dálniční sítě a silničních sítí I., II., III. třídy a sítě místních komunikací,
koncepci rozvoje základní železniční sítě, územně hájí v návaznosti na vývoj dopravní
situace realizaci návrhových prvků železniční sítě,
koncepci rozvoje tramvajové sítě, územně hájí a v návaznosti na vývoj dopravní situace
navrhuje realizovat návrhové prvky tramvajové sítě a připravovat podmínky pro její propojení
s tratěmi regionální lehké kolejové dopravy (LRT).
ÚPO v území hájí a respektuje:
záměry na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, plochy územních rezerv pro záměry
vodní dopravy - průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe a splavnění úseku řeky Ostravice,
záměry výstavby a přestavby přestupních uzlů pro vzájemnou vazbu jednotlivých
subsystémů veřejné osobní dopravy.
Statickou dopravu (parkování) navrhuje ÚPO realizovat na pozemku předmětné stavby pro stupeň
automobilizace 1 : 2 a to jak pro novostavby, tak i pro změny užívání stávajících staveb. Pro řešení
deficitu statické dopravy v historické části města a sídlištních celků navrhuje zajistit výstavbu
záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti a ve vazbě na trasy městské hromadné dopravy.
Veřejná technická infrastruktura
ÚPO vymezuje technickou infrastrukturu pro zajištění základního systému zásobování zastavěného
území města energiemi a vodou a pro likvidaci odpadních a srážkových vod.
Územní plán navrhuje zajistit systém zásobování pitnou vodou z povrchových zdrojů Ostravského
oblastního vodovodu - Kružberk, Slezská Harta, Šance a z podzemních zdrojů na území města v
poměru cca 60%:40%. I nadále budou využívány zdroje průmyslové vody - řeky Odra, Ostravice,
Opava a vodní nádrž Žermanice.
Odkanalizování zachovává koncepci soustředění odpadních vod do stávajících kmenových sběračů
"A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě – Přívoze, vč. vytvoření územních podmínek pro
dokončení hlavních kanalizačních sběračů.
V okrajových městských obvodech, u kterých je z různých důvodů toto řešení nereálné, budou
odpadní vody likvidovány v samostatných místních ČOV.
Územní plán vytváří územní podmínky pro realizaci nových energetických zdrojů, uzlů
a vedení ZVN 400kV a VVN 110kV vyvolané nárůstem plánované spotřeby elektrické energie v
Ostravě a jejím blízkém okolí. V distribučním systému VN navrhuje postupný přechod z napětí
287
odůvodnění
6,3kV a 10,5 kV na 22 kV, síť 10,5 kV. Územní plán hájí plochy a územní rezervy pro stavby
trafostanic a koridory pro výstavbu elektrických vedení.
ÚPO nenavrhuje nové plochy ani koridory pro telekomunikační stavby a zařízení.
Zásobování zemním plynem bude zachováno z tranzitní soustavy, ÚPO nenavrhuje další rozvoj
významných řadů plynovodů ani zvýšení dodávek zemního plynu. Koksárenský plyn bude nadále
využíván pro průmyslové účely. Degazační plyn bude nadále využíván pro průmyslové účely a pro
výrobu elektrické energie a tepla, územní plán vytváří podmínky pro rozšíření degazačních stanic s
výrobou elektrické energie a tepla, napojených na centrální distribuci energií.
U velkých obytných celků a obchodních komplexů územní plán preferuje zásobování teplem
z ústředních zdrojů soustavy centrálního zásobování teplem, kromě případů, kdy bude tento druh
tepla ve srovnání s jinými ekologicky srovnatelnými medii pro majitele vytápěných objektů
ekonomicky nevýhodný. ÚPO nenavrhuje výstavbu nových ústředních zdrojů tepla, nepovoluje
výstavbu nových zdrojů tepla, které významně zhoršují kvalitu ovzduší a nenavrhuje další rozvoj
významných řadů horkovodů a parovodů.
ÚPO stabilizuje stávající koncepci hospodaření s komunálním odpadem na území města
s využitím systému tříděného sběru, které je řešeno centrálně pro celé město.
7.3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
ÚPO nepřímo pozitivně ovlivňuje možnosti vývoje počtu obyvatel v řešeném území, zejména
přiměřenou a atraktivní nabídkou ploch pro bydlení. Vytváří tak předpoklady ke stabilizaci počtu
obyvatel – zmírnění dlouhodobého nerovnovážného vývoje (poklesu počtu obyvatel ve městě). ÚPO
tak nepřímo pozitivně ovlivňuje obecný proces stárnutí počtu obyvatel v řešeném území, zejména
vytvářením podmínek pro snížení záporného salda migrace obyvatel z města.
ÚPO dále nepřímo pozitivně ovlivňuje dostupnost širokého spektra vybavení v řešeném území,
vytváří plošné a funkční předpoklady pro optimalizaci jejího rozvoje. Rozvoj vybavení významnou
měrou ovlivňují další systémy plánování, především v oblasti komunitní, školství, zdravotnictví, které
územní plán přiměřeným způsobem promítá do svého řešení.
Územní plán Ostravy vytváří podmínky pro zmírnění a v dlouhodobějším výhledu i změnu
nepříznivého sociálně demografického vývoje. Tento významný nepřímý úkol územního plánu
zlepšuje stabilitu pilíře soudržnosti obyvatel území. Soudržnost obyvatel území se v posledním
desetiletí snižovala v návaznosti na řadu sociálně ekonomických, ale i demografických jevů, kterým
je nezbytné čelit. Řešení územního plánu vychází z reálných podmínek města (poklesu počtu
obyvatel na cca 290 tis. v r. 2025)), ale i širších sociálně demografických trendů (především stárnutí
populace).
7.3.8 BYDLENÍ
ÚPO pozitivně ovlivňuje nabídku pozemků pro bytovou výstavbu jejíž intenzita je v řešeném území
dlouhodobě nízká. Rozsah nových ploch pro bydlení odpovídá předpokládanému – reálnému vývoji
počtu obyvatel (pokles počtu obyvatel na cca 290 tis. do r. 2025), zohledňuje i potřeby optimálního
fungování trhu se stavebními pozemky pro bydlení ve městě (odpovídá potřebě tlumení nadměrných
suburbanizačních tendencí v zázemí Ostravy).
ÚPO pozitivně ovlivňuje atraktivitu (ceny) bydlení ve městě, zejména vytvářením podmínek pro
rozvoj a zkvalitnění občanského vybavení, dopravní a technické infrastruktury, zeleně a rekreace,
včetně životního prostředí. Současný stav atraktivity bydlení ve městě je nízký, k odstranění tohoto
stavu přispívá i posilování podmínek ekonomického rozvoje při minimalizaci dopadů na životní
prostředí ve vazbě na rozvoj širšího regionu (průmyslová zóna Mošnov).
ÚPO nepřímo pozitivně ovlivňuje zejména plošnou úroveň bydlení v souladu s obecnými
dlouhodobými trendy vývoje – především pokrytím potřeb bydlení vznikajících v důsledku poklesu
průměrné velikosti domácností (růstu podílu domácnosti jednotlivců) a rozvoje druhého bydlení.
Územní plán Ostravy vytváří optimální podmínky pro rozvoj bytové výstavby na svém území. Návrh
nových ploch je přiměřený očekávanému vývoji počtu obyvatel. Hlavními faktory poptávky po bydlení
jsou přitom růst počtu domácností (v důsledku poklesu jejich průměrné velikosti) a náhrada za
očekávaný odpad bytů. Kvalitativní změny v oblasti bydlení a omezení suburbanizačních tlaků
zabezpečuje zvýšení podílů ploch pro bydlení v rodinných domech.
7.3.9 REKREACE
ÚPO chrání stávající přírodní předpoklady rekreace a optimálně využívá možností změn způsobu
využití ploch (zejména brownfields) pro posílení předpokladů rekreace. Vytváří tak podmínky pro
zvýšení podílu ploch zeleně ve městě i pro využití antropogenních tvarů reliéfu (hald).
ÚPO posiluje dlouhodobě realizovaný trend zachování a využití kulturně municipálních předpokladů
rekreace na území města Ostravy, zejména industriálních (technických) památek.
288
odůvodnění
Územní plán zlepšuje realizační předpoklady rekreace především v oblasti dopravy (viz návrh
cyklostezek). ÚPO vytváří dostatečný prostor pro realizaci zařízení cestovního ruchu a rekreace jak
v návaznosti na centrální část města, tak i jednotlivých vhodných lokalit.
Územní plán Ostravy maximálně využívá omezených přírodních předpokladů řešeného území pro
zlepšení rekreačních předpokladů. Důraz je kladen na zlepšení podmínek (nejen územních) pro
využití industriálních (technických) památek, které má ve městě delší tradici. Celkově je tak
zlepšován obraz města a nepřímo posilován i pilíř soudržnosti obyvatel území.
7.3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
ÚPO přiměřeně ovlivňuje plošnou nabídku pozemků pro podnikání. S ohledem na zkvalitnění
podmínek životního prostředí není cílem další expanze ploch pro podnikání do nezastavěného
území. Rozsah nových ploch pro podnikání odpovídá intenzifikačnímu přístupu územního plánu,
zejména preferenci využití ploch „brownfields“. Nové plochy výroby jsou navrženy zejména ve vazbě
na dopravní infrastrukturu s návazností na stávající plochy pro podnikání. ÚPO zohledňuje vazby
v sídelní struktuře regionu (na průmyslové zóny mimo území města).
Návrh územního plánu vytváří pouze omezené podmínky optimalizace funkčního využití ploch.
Hlavním omezením jsou samotné možnosti územního plánu a velmi nízká účinnost nástrojů
ovlivňujících využitelnost území. Návrh územního plánu nepřímo pozitivně ovlivňuje řešení problémů
nezaměstnanosti, zejména nabídkou ploch s příznivými infrastrukturními podmínkami.
Územní plán Ostravy vytváří zejména plošné a infrastrukturní předpoklady pro další přiměřený rozvoj
podnikání na území města Ostravy. Řešení odráží existující limity na území města (zejména
z oblasti životního prostředí) a záměr zkvalitnění obytné funkce. Přednostní návrh nových ploch pro
podnikání (především lehký průmysl) je orientován na plochy brownfields, při současném posílení
zastoupení zeleně v těchto územích.
Podrobnější informace - viz Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj
území, část C, Dodatek č. 1 - Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný
rozvoj území, část C, Dodatek č. 2 - Vyhodnocení vlivů Územního plánu Ostravy na udržitelný
rozvoj území, část C.
7.4
PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK,
SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ (SWOT)
Vyhodnocení předpokládaných vlivů vychází ze SWOT analýzy (ÚAP ORP Ostrava,
aktualizace 2010 a 2012) a posuzuje:
vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
vliv na posílení slabých stránek řešeného území
vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území
vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
Pro každý výrok SWOT analýzy je stanoven:
vliv řešení územního plánu na změnu výchozího stavu (zlepšení, zhoršení silných nebo
slabých stránek), reakce na vnější vývojové tendence (využití příležitostí, eliminace hrozeb),
intenzita vazby vzhledem k jejímu potenciálu (možnostem) řešení územního plánu.
V komentáři je uvedeno, jakým způsobem se v rámci řešení územního plánu vliv prosazuje (zejména
návrh ploch, infrastruktury, organizace území), případně nakolik je hodnotící výrok relevantní a
správně klasifikován s ohledem na principy SWOT analýzy (rozlišení na vnitřní a vnější faktory).
SWOT analýza je při tomto hodnocení vnímána jako identifikace interních silných a slabých
charakteristik územní jednotky (města Ostravy) ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž
nositelem je vnější prostředí.
Upřesnění vyhodnocení vlivů je řešeno Dodatkem č. 1 - Vyhodnocení vlivů Územního plánu města
Ostravy na udržitelný rozvoj území s ohledem na upravený Územní plán města Ostravy po
společném jednání a dále Dodatkem č. 2 - Vyhodnocení vlivů Územního plánu Ostravy na
udržitelný rozvoj území s ohledem na upravený Územní plán Ostravy po veřejném projednání.
Závěrečné shrnutí vlivů Územního plánu Ostravy na výsledky analýzy silných stránek, slabých
stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT) je uvedeno v následujících bodech:
289
odůvodnění
Mezi vlivy ÚPO výrazně zlepšující slabé stránky území lze řadit:
územní plán kvantifikuje pravděpodobný vývoj počtu obyvatel jako podklad pro přiměřený
návrh ploch pro bydlení. Současně svým řešením zvyšuje migrační atraktivitu města, která je
klíčem ke stabilizaci vývoje počtu obyvatel,
řešení územního plánu zlepšuje nepříznivé podmínky zaměstnanosti ve městě řadou
opatření (zlepšování infrastruktury, funkční optimalizace a stabilizace využití území až po
posílení nabídky ploch pro podnikání),
řešení územního plánu navrhuje nové plochy, zejména pro podnikání a rozšíření zeleně,
upřednostňuje využití areálů brownfields,
územní plán navrhuje přiměřený rozsah a lokalizaci nových ploch pro bytovou výstavbu.
Mezi vlivy ÚPO výrazně zlepšující využití silných stránek a příležitostí území lze řadit:
územní plán přímo vytváří podmínky pro rozšíření turistických a cyklistických tras,
řešení územního plánu stabilizuje postavení průmyslových zón ve městě, jejich další „plošná
expanze na zelené louce“ však již není prvotním záměrem,
územní plán navrhuje rozšíření vědeckotechnologického parku. Je vnímáno jako pozitivní
prvek hospodářských podmínek, který posílí rozvoj pracovních příležitostí pro absolventy
vysokých škol, posílí rozvoj nových technologií výroby s vyšší přidanou hodnotou a tak
přispěje k restrukturalizaci a rozvoji průmyslu,
řešení územního plánu většinou nepřímo zlepšuje podmínky zaměstnanosti ve městě,
řešení územního plánu výrazně zlepšuje podmínky pro podnikání v Ostravě,
územní plán navrhuje rozšíření vědeckotechnologického parku, který slouží jako
podnikatelský inkubátor. Další obdobná zařízení jsou ve stávajících plochách průmyslu nebo
občanského vybavení.
Za nejvýznamnější výrazně zhoršující vliv ÚPO na využití silných stránek území lze
považovat omezení možnosti exploatace ložisek nerostných surovin – s těžbou černého uhlí
klasickými metodami dobývání a s využitím povrchových ložisek nerostných surovin ÚPO neuvažuje.
ÚPO nenavrhuje žádné plochy, které by sloužily těžbě, ani nestanovuje podmínky pro těžbu černého
uhlí.
Uvedená omezení, podmiňující zlepšení stavu životního prostředí ve městě, neovlivní negativně
existenci ložisek nerostných surovin. Ložiska územní plán chrání, zůstanou tak zachována pro
případné budoucí využití.
území, část D, Dodatek č. 1 - Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný
rozvoj území, část D, Dodatek č. 2 - Vyhodnocení vlivů Územního plánu Ostravy na udržitelný
rozvoj území, část D.
7.5
VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT
ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou
stanoveny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) s cílem vytvořit
vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území. V souladu s charakterem území kraje jsou v ZÚR MSK zohledněny
republikové a krajské priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje vyjádřené v
dokumentech Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR), Strategie udržitelného rozvoje ČR a v
rozvojových dokumentech pořízených Moravskoslezským krajem.
ÚPO:
vytváří podmínky pro zajištění vyvážené dopravní obsluhy území města i kraje,
vymezuje plochy a koridory dopravní infrastruktury pro zajištění dopravních vazeb mezi
městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě,
vytváří územní podmínky pro realizaci nových energetických zdrojů, uzlů a vedení ZVN
400kV a VVN 110kV vyvolané nárůstem plánované spotřeby elektrické energie v Ostravě a
jejím blízkém okolí.
vytváří předpoklady pro posílení kooperačních vazeb měst v pásu koncentrovaného osídlení
ve východní části kraje především svým dopravním řešením, přičemž neomezuje rozvoj
polycentrické sídelní struktury, která v regionu vznikla především v návaznosti na místní
zdroje,
290
odůvodnění
preferuje využití stávajících antropogenně transformovaných částí řešeného území před
výstavbou ve volné krajině, která je cenným přírodním zdrojem; areály brownfields, jejichž
rozsah je na území města vysoký, jsou navrhovány k novým funkcím s ohledem na potenciál
jejich rozvoje a optimální využití.
vytváří přiměřené podmínky pro ochranu a zkvalitňování obytné funkce města – navržené
plochy umožňují výstavbu cca 8113 bytů na 724 ha nových ploch. Návrh ve své struktuře
zohledňuje jak kvalitativní demografické změny, tak preferenční alokaci těchto ploch do
vhodných území (především s ohledem na kvalitu životního prostředí),
chrání stávající přírodní předpoklady rekreace a optimálně využívá možností změn způsobu
využití ploch (zejména brownfields) pro posílení předpokladů rekreace; vytváří tak podmínky
pro zvýšení podílu ploch zeleně ve městě i pro využití antropogenních tvarů reliéfu (hald),
vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění dopravních vazeb mezi jednotlivými
urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na
tranzitní sítě,
vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění dalších dopravních funkcí města
(dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.),
stanoví koncepci rozvoje tramvajové sítě a připravuje podmínky pro její propojení s tratěmi
regionální lehké kolejové dopravy,
hájí a respektuje záměry výstavby a přestavby přestupních uzlů pro vzájemnou vazbu
jednotlivých subsystémů veřejné osobní dopravy.
hájí záměry na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, zejména základní sítě tras
tvořené dálkovými trasami (trasy Greenways podél řeky Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny),
trasami krajského významu (Bartovice – Hrabová – Stará Bělá – Krmelín) a páteřními
trasami městského významu,
respektuje požadavek polyfunkčního využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve
vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území,
vytváří podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch na
území města,
vymezuje plochy pro asanaci, kde je sledováno odstranění nebo zakonzervování
ekologických zátěží,
vytváří územní podmínky pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území
hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů,
nepovoluje výstavbu nových zdrojů emisí, které by vyvolaly zhoršení kvality ovzduší,
respektuje význam CHKO Poodří, ale částečně omezí prostupnost krajiny na území CHKO
návrhem přeložky silnice I/58, která je součástí „jižní tangenty“,
vytváří územní podmínky pro zajištění ochrany města před povodněmi a pro podporu
retenčních schopností krajiny,
respektuje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku,
výrazně reguluje využívání ložisek nerostných surovin, s novou těžbou černého uhlí
klasickými metodami na území města neuvažuje.
území, část E, Dodatek č. 1 - Vyhodn

ÚPO odůvodnění územního plánu - Územní plán Ostravy

Transkript

Podobné dokumenty

Číslo 33 - Česká koksárenská společnost

územně analytické podklady obce s rozšířenou působností karvin á

odůvodnění

Uživatelská příručka

A.1 - Průvodní zpráva - Mapový portál

Integrovaný plán mobility Ostrava – část II.

Klub, hotel nebo klášter?

odůvodnění

územně analytické podklady pro správní obvod

Žil jsem zbytečně - Machart nakladatelství

Untitled - Ostravské vodárny a kanalizace as