Je to na beton

časopis skupiny Skanska v ČR a SR, 1/2007, roč. 15
PARTNER
Je to na beton...
Bydlení jako ve filmu
Mám rád rychlá kola a krátké porady
obalka.indd 1
6.2.2007 7:47:18
Editorial
šedá rozbrázděná skvrna na obálce tohoto čísla
V tomto čísle najdete o betonu texty, u kterých
se nudit nebudete – příkladem je třeba rozhovor
s novým ředitelem divize Betonové konstrukce,
není ničím jiným než svérázným estetickým detailem betonové stěny.
kterého otázka na beton zaskočila. Proč, to si
přečtěte sami.
Římany vymyšlený stavební materiál se v různých
jazycích stal postupně nejen symbolem tvrdosti,
ale i nepřekonatelnosti (betonové alibi), platnosti
slibu (je to na beton) a neústupnosti zabetonované pozice.
P.S.: Miro Žbirka, se kterým přinášíme další rozhovor, nemá s betonem společného nic.
Ale ti nejlepší armovači z Prefy taky nezpívají…
Beton se ale také stal symbolem pro umisťování staveb do krajiny a jako takový jej, mnohdy
z principu, napadají někteří ekologové.
S úctou
Milí čtenáři,
Příjemné čtení.
Ondřej Šuch
PARTNER, časopis skupiny Skanska v ČR a SR
Vydavatel: Skanska CZ a.s.; šéfredaktor: Ing. Eva Vítková; předseda redakční rady: Mgr. Oto Linhart; spolupracovníci tohoto čísla: Ing. Beáta Voskárová,
Petr Adámek (Živé stavby); Ing. arch. Věra Kešnerová (Po stopách architektury), Marcela Mádrová (Skanska ve světě); Petra Braunová (Rozhovor), Jiří Kučera
(Představujeme); Bohumila Weilová (jazyková úprava); obrazový materiál: není-li uveden jiný zdroj, pochází z archivu Skanska CZ a.s.; adresa redakce: Kubánské
nám. 11, 100 05 Praha 10; tel.: 267 095 441, fax: 267 310 644, e-mail: [email protected]; registrační značka: MK ČR E 12503; ISSN 1211-2186;
design: Petr Štěpán /Studio Najbrt/; sazba: Miroslav Leixner; tisk: Tiskap, Na Louži 2a, 101 00 Praha 10-Vršovice, tel.: 267 216 800, 271 724 259,
fax: 271 721 264. Foto na titulní straně: Jan Kroupa, Residence Panorama; foto na této straně: Tomáš Kubeš
Vychází 6x ročně. Toto číslo předáno do výroby: 31. ledna 2007
Událo se
Ve stylu DNA
zboží, chladírna a mrazírna, umývárny, šatny
včetně sociálního zařízení a kanceláře. Součástí
stavebních prací bylo rovněž vybudování veškerých přípojek inženýrských sítí. V průběhu stavby
byly upraveny také okolní komunikace.
Dalších šest kilometrů D1
Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR získal nové moderní pracoviště pro výzkum v oblasti
molekulární biologie, genomiky a biotechnologií.
Stavbu, která je součástí areálu biomedicínských
ústavů AV ČR ve Vídeňské ulici v Praze 4-Krči, dokončila v těchto dnech divize Pozemní stavitelství.
Nově vybudované prostory budou využity nejen
pro základní výzkum, ale i k výchově doktorandů
a pro praktická a metodická školení pracovníků firem působících v oboru molekulární biologie.
Budova citlivě zapadá do stávající okolní zástavby.
Keramickou fasádu s hliníkovými pásovými okny
zdobí potisk využívající abstraktní podobu DNA.
Architektonickou dominantou budovy je únikové
schodiště, opět ve tvaru dvojité šroubovice DNA.
Hlavní budovu tvoří tři patra biologických laboratoří, v suterénu a přízemí je většina doplňujících provozů. Přístroje se specifickými nároky na
okolní podmínky (elektronové mikroskopy apod.),
úpravna demineralizované vody a jiné pomocné
provozy budou uloženy v suterénu. Všechny nové
prostory budou plně klimatizované s řízenou regulací teploty, vlhkosti a čistoty vzduchu. Výstavba
budovy je první fází projektu, v dalších etapách
vznikne ještě konferenční centrum a prostory pro
experimentální zvířetník nutný pro provoz laboratoří. Celý projekt má být dokončen v roce 2007.
Tesco ve Frýdku-Místku
je otevřeno
Před vánočními svátky dostali obyvatelé Frýdku-Místku novou prodejnu Tesco. Vznikla na místě
torza – kdysi tu měl stát objekt, ale výstavba nebyla dokončena a zůstala tu jen hrubá stavba,
která rozhodně nebyla ozdobou lokality. „Torzo
investor nechal odstranit a na vzniklé ploše jsme
během tří měsíců vybudovali nový moderní objekt,“ říká Martin Stančík, ředitel závodu Ostrava
společnosti Skanska. Prodejna vizuálně plně
odpovídá standardům společnosti Tesco Stores
ČR. Průčelí objektu, kde je zastřešený vstup, je
směrováno k parkovišti, které poskytuje celkem
51 míst. Vedle rozsáhlé prodejní plochy zde vznikl
také sklad potravinářského a nepotravinářského
Dálnice D1 se příblíží ke Kroměříži. Práce na novém šestikilometrovém úseku z Vrchoslavic do
Kojetína navazující na již zprovozněné části dálnice se naplno rozběhnou letos na jaře, stavba
bude dokončena v listopadu 2009. Stavbu,
která zahrnuje více než 80 objektů, provede
sdružení dodavatelů pod vedením Skanska DS.
Vznikne rovněž množství biokoridorů.
Projekt Arboreum bude
o luxusním bydlení
umístěno celkem 74 bytů, přičemž záměrem architekta bylo rozmístit všechny obytné prostory
na osluněné strany domů a zároveň poskytnout
majitelům bytů maximální otevřené výhledy mezi
domy do údolí. Bytový dům Maják je dominantní
a zároveň poslední stavbou projektu Bytové domy
Harmonie. Desetipatrová budova na obdélníkovém půdorysu nabízí 51 bytů včetně dvou nadstandardních bytů s velkými terasami v posledním
ustupujícím podlaží a skýtá neopakovatelné výhledy do okolí. O úspěšnosti celého projektu
svědčí i to, že všechny byty jsou zde již vyprodány.
Doprava přes tunel Hřebeč
obnovena
Divize Pozemní stavitelství uzavřela se společností Ikano Properties smlouvu na výstavbu zajímavého rezidenčního projektu Arboreum. Projekt
je situován do Košíř, poklidné vilové čtvrti v Praze 5, a v pěti unikátních budovách a čtyřech
villách s vlastním pozemkem nabídne 152 bytových jednotek od 1+kk až po 4+kk. Architektonická společnost SEA, autor návrhu, maximálně
využila místního kopcovitého terénu, díky tomu
klienti získají nejenom komfortní bydlení, ale i luxusní výhled na celou Prahu. Projekt navíc klade
velký důraz na ekologické a architektonické
trendy současnosti. Střechy budou porostlé zelení a při výstavbě budou používány zejména přírodní materiály.
Harmonické bydlení
ve Stodůlkách dokončeno
Od podzimu čekají na nové obyvatele byty v projektech Bytové domy Harmonie V. a Bytový dům
Maják, které postavila divize Project Development společnosti Skanska.
Pátá etapa projektu Bytové domy Harmonie plynule navazuje na již dokončené objekty předchozích etap. Ve čtyřech bytových domech je
Koncem loňského roku dokončila Skanska technologicky náročnou sanaci svahu u východního
portálu tunelu Hřebeč na silnici I/35. Ze svahu se
na jaře 2006 sesunula zemina a kamení přímo na
vozovku. Záchranné práce byly rozděleny do dvou
etap. V první byl upraven terén, což znamenalo vykácení stromů a odtěžení 970 m3 skalního masivu a asi 5 100 m3 zeminy. Pracovníci Skanska
také zhotovili odvodňovací žebra. Provoz ve směru
Svitavy – Moravská Třebová byl obnoven již vloni
v květnu. V rámci druhé etapy byl upraven svah
tak, aby se podobná událost již nemohla opakovat. Skalní svah byl překryt pletivem, pod ním byla
založena vyztužená štěrková lavice a odvodnění.
Nový úsek silnice R35
V průběhu letošního roku zahájí Skanska stavební práce na dvou tříkilometrových úsecích
rychlostní silnice R35 mezi Sedlicemi a Opatovicemi na pomezí Královéhradeckého a Pardubického kraje. Silnice R35 po úplném dokončení
spojí Liberec s Lipníkem nad Bečvou. V současné
době je v provozu 67 kilometrů této významné silniční tepny. K nim se přidá dalších šest kilometrů,
které vybuduje společnost Skanska DS. Součástí
úseku bude osmnáct mostních objektů a nadjezdů včetně jedné mimoúrovňové křižovatky.
PARTNER 1/2007 03
Postavili jsme
PARTNER 1/2007 04
Základné údaje o stavbe
Názov
Digital Park
Projektant
Vavrica architekti, spol s r.o.,
Ing. Houdek – hl. projektant opláštenia
Začiatok
September 2005
Ukončenie
December 2006
Investor
Syner s.r.o.
Subdodávatelia
Hueck Hartmann
Realizačný tím
Divize Technologie, sekce 03,
středisko lehkých obvodových plášťů
Charakteristika stavby
Táto administratívna budova je dominantou
výhľadu pri príjazde k mostu SNP pred Bratislavským hradom. Jej priestory preto bude
v budúcnosti využívať celý rad nadnárodných
spoločností.
Zaujímavosti stavby
Celková výmera dodávaného obvodového
plášťa objektu je cca 8 000 metrov štvorcových. Na prvý pohľad upúta predovšetkým čelná protihluková sekundárna fasáda
z nosnej ocele, pochôdznych pororoštov a kaleného skla so striedavým odsadením jednotlivých pätiek.
Richard Vodička
Narodil sa v Ivančiciach a žije v Brne. Vyštudoval Strednú priemyselnú školu strojnícku, odbor
číselne riadené obrábacie stroje. Aj keď na prvý
pohľad táto špecializácia nemá so stavebníctvom veľa spoločného, predsa s ním súvisí. Väčšina ľahkých obvodových plášťov budov sa totiž
vyrába práve na takýchto strojoch.
Richard Vodička začínal vo firme Metal Progres,
kde od roku 1994 riadil stredisko vyrábajúce
ľahké obvodové plášte. V spoločnosti Skanska
pôsobí od 1. 8. 2005 a vedie substredisko Brno
v rámci sekcie 03 divize Technologie. Digital Park je teda jeho prvou stavbou vo farbách
Skanska.
Richard Vodička je ženatý a má dve deti. Vo voľnom čase sa rád bicykluje a v zime obľubuje
bežky – tento šport sa mu zdá vhodný aj preto,
pretože v okolí Brna je optimálny terén, rovnako
rád sa venuje záhradke a údržbe rodinného
domu, v ktorom býva.
PARTNER 1/2007 05
Mám rád rychlá kola
a krátké porady
PARTNER 1/2007 06
Foto: archiv V. Myšičky
Představujeme
Jsem nepřítelem mnohahodinových a nic neřešících porad, říká
Vladimír Myšička, nový výkonný ředitel divize Betonové konstrukce
a současně člen představenstva společnosti Skanska.
věděl, že určité mantinely nelze bez povšimnutí
a bez trestu překračovat, že pravidla je nutno
respektovat a některé věci se udělat musejí.
Teď jsem vás dostal. Měl jsem na mysli jiné
ingredience: becherovku, tonik, led a citron –
beton. Máte zde becherovku v lednici?
Po celou tu dobu jsem byl, byť v nepravidelném,
ale nicméně v kontaktu. Uchoval jsem si z té
doby dost přátel, dostával jsem od nich informace o zásadních změnách. Navíc na stavebním
trhu v České republice se většinou všichni znají.
Ale řeka, do níž se vracím, je opravdu jiná. I tím,
že jsem tehdy pracoval v divizi Pozemní stavitel-
Tak to nevím, budu se muset zeptat paní sekretářky.
ství na pozici výrobně technického ředitele a nyní
se vracím do divize Betonové konstrukce.
Ale vážně. V IPS a posléze ve Skanska jste pracoval od konce sedmdesátých let, odešel jste
a nyní se vrátil. Proč?
V roce 2001 a 2002 došlo k velkému organizačnímu zemětřesení, vznikaly nové divize a asi
tady bylo moc ředitelů. Byl jsem tři roky mimo,
ale těch 25 let, co jsem zde prožil, to nelze vymazat. Ve firmě Stavby mostů Praha vše fungovalo bez problémů, pracoval jsem tam na pozici
ředitel divize. Dostal jsem však nabídku, které
nešlo odolat.
Vidím, že máte pěkně hluboké šrámy na svém
pracovním stole, jste emotivní manažer?
Ten stůl jsem zdědil a chystám se jej vyměnit.
Nejsem manažerem, který by byl zvyklý prosazovat autoritu boucháním do stolu nebo čehokoli
jiného. Sám sebe hodnotit je vždy obtížné. Ale
pokud musím, tak se domnívám, že patřím do
kategorie manažerů, kteří sázejí na komunikaci,
na informovanost a vzbuzení vůle u podřízených.
Chci, aby oni sami chtěli.
pravní stavby, a management jsme tehdy
opravdu nebrali. Máte pravdu, že hlavním učitelem byl život. Začal jsem jako stavbyvedoucí,
vedoucí střediska, náměstek, ředitel závodu
a výrobně technický ředitel. Na této cestě jsem
absolvoval různé manažerské kursy. Postupem
času si uvědomíte, že je důležité se oprošťovat
od ryze technických a odborných věcí a posilovat
ty manažerské. Jinak máte tendenci do toho zabřednout a neumíte si vybrat správného člověka,
který dokáže problém vyřešit.
Máte rád beton?
Docela ano. Beton je důležitý stavební materiál
a podle toho se s ním musí zacházet.
Nikdy se nelze vrátit do stejné řeky. V jakém
stavu jste po těch třech letech Skanska znovu
našel?
Jde tedy o motivaci podřízených.
Jaké cesty volíte?
Snažím se nastolit atmosféru, aby dotyčný člověk nejenom musel, ale i chtěl. Aby ale zároveň
Nemáte však žádné speciální manažerské
vzdělání, znamená to, že vás učil život?
Vystudoval jsem ČVUT, obor Konstrukce a do-
Život přináší i špatná rozhodnutí. Co pak, jak
se k nim postavíte?
Nejprve musíte vědět, jaké je správné řešení.
Nemám problém říci věci na rovinu a přiznat, že
jsem se mýlil. Zároveň ale již musíte mít připravené to správné rozhodnutí. Nejsem člověk,
PARTNER 1/2007 07
Foto: archiv V. Myšičky
Představujeme
Ale jak znám svého předchůdce – vlastně již
čtvrt století, myslím si, že se žádného kostlivce
bát nemusím. Má sice jiný styl práce, jiný styl řízení než já, ale za to, co tady vytvořil, si ho velice
vážím. Minimálně lze na jeho základech dobře
budovat další rozvoj.
Znamená to, že jste kolektiv nejbližších spolupracovníků zdědil a nebudete na něm nic podstatného měnit?
Ze svého bývalého působiště jsem si nikoho nepřivedl. Šedesát či sedmdesát procent lidí, kteří
zde jsou, znám z minulosti. Určitý personální vývoj však jistě nastane. Jsou tady pozice, které
doposud čekají na obsazení, nebo jsou zde pozice bez personální rezervy.
To mluvíte spíš o bobtnání, a to by asi generální ředitel Zdeněk Burda těžko spolknul…
Ne, to bychom si špatně rozuměli. Mluvím
o tom, že divize zvětšuje rok od roku obrat
a nechtěl bych, aby se tento vývoj zpomalil
nebo dokonce zastavil. Pokud vztáhnu počet
lidí k obratu, tak bude nezbytné personální
posílení.
který by šel přes mrtvoly a tvrdil, že musím mít
vždy pravdu, i když ji nemám. Nikdy však nesmíte sklouznout do pasivní role, nechat se zatlačit do kouta.
betonem a přes Prefu, vlastně zakládal. Přišel
jsem na jeho pozici, protože odchází do důchodu.
Funkci mi do konce března postupně předává.
Od začátku roku je to však jen má odpovědnost.
Forma se změnila – vymaloval jste si kancelář.
A co obsah?
Divize je velice dobře zavedena. Předchůdce Jiří
Novotný tady betonářskou větev, počínaje Trans-
Co vás překvapilo při předávání funkce? Nějací
kostlivci ze skříně nevypadli?
Jsem tady pár týdnů a začínám do řady věci teprve postupně pronikat. Neprošel jsem ještě vše.
PARTNER 1/2007 08
V divizi pracuje zhruba 700 lidí, ale kolik čítá
okruh vašich nejužších spolupracovníků?
Mám tři odborné ředitele a pět šéfů organizačních složek, kromě toho asistenta a jednu
pracovnici s kumulovanou funkcí sekretářky
a zajištění komunikace divize. To je optimální
počet, který lze řídit. Porady na úrovni divize se
konají jednou za dva týdny. Operativní porady
V kolik hodin za sebou zavřete kancelář?
Snažím se odejít před šestou hodinou. Když
jsem před třemi roky odsud odcházel, pracovali
jsme dlouho do noci. Jednak byla řada změn
s divizním uspořádáním, ale musím přiznat, že
jsme nedokázali efektivně využívat čas. Tady
mám takové předsevzetí, že pokud možno
všechny víkendy strávím s rodinou a vždy budu
doma na večeři. Programově si neorganizuji
žádné schůzky po páté hodině. Mohou přijít výjimky – zasedání představenstva, jednání se zákazníkem nebo generálním ředitelem, ale mělo
by jít opravdu o výjimky.
Potřebu personálních změn jste odůvodnil
i rostoucím obratem divize. Jak se vyvíjí?
Plán obratu na rok 2007 předpokládá zhruba
desetiprocentní růst proti roku 2006.
Hovoříte o letošním plánu, ale důležitá je dynamika obratu. A ta je jaká, například za poslední
tři roky?
Divizní obrat roste ročně v řádu pěti až deseti
procent. To je podle mě zdravá hodnota, aby nedošlo k přehřátí systému.
A co ukazatel konkurenceschopnosti, tj. práce
mimo skupinu?
Ten roste taky. Jednak je to důsledek růstu ve
stavebnictví v posledních letech, ale řekl bych,
že právě tento ukazatel se vyvíjí rychleji než divizní obrat. Již jsem se zmínil o tom, že je to
důležité při srovnávání se s konkurencí, ale zároveň si kladu otázku, jestli dokážeme opravdu
využít všech synergií uvnitř skupiny. Jistě to bude
jedna z oblastí, na kterou se hodlám hned od
počátku zaměřit.
Foto: T. Kubeš
nad konkrétním problémem dělám podle potřeby. Nemám rád mnohahodinové porady celého týmu vedoucích pracovníků, na kterých se
řeší dílčí problémy. Je třeba pojmenovat problém
a určit toho, kdo odpovídá za jeho řešení, a potom pracovat operativně v okruhu těch, kterých
se to týká.
Působíte dojmem velice aktivního člověka. Je
to pouze dojem, který kolem sebe šíříte, nebo
i skutečnost?
Jsem hodně aktivní, snažím se sportovat, rád
jezdím na motorce, mám rodinu, děti, v zimě
preferuji lyže, v létě horské kolo… Dovolenou si
vybírám tak po týdnech, a to rovnoměrně v létě
i v zimě. Ta škála činností je dost široká.
Slyšel jsem, že máte čtyři děti, je to pravda?
To jste slyšel dobře. Dcery 25 a 18 let a syny
22 a 8 let. Taková smečka mi vskutku nedopřeje
chvíli volna. Ještě že manželka je učitelka v mateřské školce; pokud jsem v práci, stojí organizace
života v rodině na ní. Jsem jí za to opravdu vděčný.
Roste vám v rodině nějaký další stavař?
Dcera, která bude za rok maturovat, mě překvapila. Chce jít na stavařinu. Prý to někdo v rodině
bude muset po mně převzít. Beru to však s rezervou. Není tak důležité, co bude dělat, hlavní
je, aby se jí dařilo.
Ing. Vladimír Myšička
Narodil se v roce 1955. Absolvoval stavební
fakultu ČVUT Praha, obor Konstrukce a dopravní
stavby. Ve společnosti IPS, následně Skanska,
pracoval od roku 1979, a to nejdříve v závodě 10
v různých funkcích od stavbyvedoucího po ředitele závodu. Následně působil v divizi Pozemní
stavitelství Čechy ve funkci výrobně technického
ředitele. Od roku 2004 do roku 2006 byl ředitelem divize ve společnosti SMP CZ.
Vladimír Myšička je ženatý. Mezi jeho zájmy patří
sport, cestování, rodina a knihy.
PARTNER 1/2007 09
Živé stavby
„Východní budova“ zapustila základy na jihu metropole
S příchodem nového roku zahájil závod Monolitické konstrukce stavbu administrativní budovy East Building v Praze 4-Krči. Šestipodlažní budova s půdorysem nepravidelného lichoběžníku o vnějších rozměrech 58×34 metrů bude mít tři podzemní
patra; horní podlaží budou ustupující – poslední dvě patra už mají rozměr 13×38 metrů. Nosná konstrukce je vytvořena kombinací stěnového systému se sloupovým
skeletem. Její tuhost je zajištěna zejména obvodovými železobetonovými stěnami,
prolomenými nepravidelným rastrem okenních otvorů a stěnami komunikačních vertikálních jader.
Budova bude pohledově zajímavá – část západního průčelí mezi čtvrtým a šestým
patrem ponesou konzoly, stropní desky této části budou vynášeny šikmými táhly
o průměru 200 mm. Táhla jsou tvořena tyčovou předpínací výztuží a jsou zakotvena
do nosné konstrukce základní části budovy.
Základní údaje o stavbě
Název stavby
Novostavba administrativního centra
„East Building“
Lokalita
Praha 4-Krč
Investor
SG East Building, s.r.o., developer – Sekyra Group, a.s.
Zhotovitel
FCC a.s., subdodávka hrubé stavby – Skanska CZ a.s.,
divize Betonové konstrukce, závod Monolitické
konstrukce
Projektant
Omicron – K, projektant statické části – Recoc s.r.o.
Projektový tým (manager)
Ing. David Szántó – stavbyvedoucí
Doba realizace hrubé stavby prosinec 2006–květen 2007
R3508 Křelov – Slavonín dopravně ulehčí Olomouci
Výstavba úseku rychlostní komunikace R35 mezi Křelovem a Slavonínem je již ve
druhé třetině. V současné době jsou hotovy veškeré zemní práce a pracuje se na
podkladních vrstvách hlavních objektů, mostech a objektech odvodnění. Na jaře
2007 se bude pokládat mechanicky zpevněné kamenivo, následně betonové vozovky a u mostů, vysokých násypů a na přivaděčích proběhne pokládka živičných
vrstev.
Rychlostní komunikace v úseku Křelov – Slavonín v budoucnu odvede tranzitní
dopravu z centra Olomouce. Trasa 4,75 kilometru dlouhého úseku začíná u rondelu I/35 u Globusu a končí napojením na MÚK Slavonín. Stavební práce zahrnují
kromě vybudování nové vozovky také čtyři mostní objekty, dvě protihlukové a jednu
opěrnou stěnu. Vzniknou rovněž nové chodníky a lávka pro pěší, přeložky inženýrských síti, veřejné osvětlení, vodorovné i svislé dopravní značení. Provedeny budou
také terénní úpravy.
Základní údaje o stavbě
PARTNER 1/2007 10
Název stavby
R3508 Křelov – Slavonín
Lokalita
Křelov – Slavonín
Investor
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Zhotovitel
Sdružení pro výstavbu R 3508 Křelov – Slavonín
(Skanska DS a.s., závod Olomouc – vedoucí člen
sdružení, Strabag a.s. a DSP Praha a.s. – členové)
Projektant
HBH Projekt spol. s r.o.
Projektový tým
Ing. Zdeněk Luža – hlavní stavbyvedoucí,
Ing. David Košťálek – stavbyvedoucí
Doba realizace
listopad 2004–prosinec 2007
Železniční koridor Libeň – Běchovice prochází modernizací
Vloni na podzim začala modernizace téměř devět kilometrů dlouhého pražského traťového úseku mezi Libní a Běchovicemi. Zatím proběhly přípravné práce na zabezpečovacím zařízení, na budově v Běchovicích a také na novém trakčním vedení.
Odbočka Blatov byla doplněna o dvě provizorní spojky. „Veškeré práce probíhají za
plného provozu, což je pro nás náročné,“ uvedl projektový manažer Vladimír Zajíc,
který má stavbu na starosti. Stavební práce zahrnují úplnou rekonstrukci železničního spodku i svršku a dále všech umělých staveb, jako jsou mosty, propustky a zdi.
Opravami projdou i nástupiště, trakční vedení a vznikne zcela nové zabezpečovací
zařízení odpovídající současnému trendu evropských tratí. Vybudovány budou také
protihlukové stěny v délce 3,4 kilometru. Celkem stavbaři upraví 297 stavebních objektů a provozních souborů. Po dokončení projektu se železniční doprava v tomto
úseku nejen významně zlepší, ale dostavbou třetí koleje se i zvýší kapacita trati.
Základní údaje o stavbě
Název stavby
Modernizace traťového úseku
Praha-Libeň – Praha-Běchovice
Lokalita
Praha-Běchovice
Investor
SŽDC, s.o., Stavební správa Praha
Zhotovitel
Sdružení „Skanska – SSŽ – Běchovice“
(Skanska DS a.s., direkce Čechy západ – vedoucí
sdružení, Stavby silnic a železnic, a.s. – člen)
Projektant
IKP Consulting Engineers
Projektový tým
Ing. Vladimír Zajíc – projektový manažer
Doba realizace
září 2006–září 2009
V Dlhom nad Cirochou sa stavia nový most
„Výstavba nového mosta cez potok Hodkovec bola vyvolaná tzv. ‚bodovou poruchou‘
na trase Humenné–Snina. Stavba bola nevyhnutná, pretože pôvodný most starý asi
40 rokov s priľahlou komunikáciou je nevhodne umiestnený, rovnako je zle smerovo, výškovo a šírkovo usporiadaný, čím tvorí veľkú prekážku v plynulosti a najmä
bezpečnosti cestnej premávky,“ uvádza Ivan Gajdoš, projektový manažér spoločnosti Skanska BS, ktorá stavbu realizuje. Výstavbou nového mosta sa výrazne zlepšia
podmienky prevádzky dopravy tak automobilovej, ako aj pešej. Spolu s novým mostom sa realizuje prestavba komunikácie v dĺžke 379 m a taktiež úprava a prekládka
potoka v dĺžke 241,3 m. Po ukončení tejto etapy sa vybuduje pravostranný chodník
dĺžky 1 066 m a zrekonštruuje sa existujúci most cez potok Dlžianka. Taktiež sa vybudujú priepusty chrániace priľahlé pozemky pred zaplavovaním. Stavba „I/74-016
Dlhé nad Cirochou – most“ zahŕňa celkom 21 stavebných objektov. Okrem výstavby
už spomínaných objektov sa zrealizuje rekonštrukcia dotknutých inžinierskych sietí,
ako sú rozvody nízkeho napätia, miestneho rozhlasu, verejného osvetlenia a telefónneho vedenia, preložka plynovodu a vodovodu.
Základné údaje o stavbe
Názov stavby
I/74-016 Dlhé nad Cirochou – most
Lokalita
Dlhé nad Cirochou
Investor
Slovenská správa ciest Bratislava, IVSC Košice
Zhotoviteľ
Skanska BS a.s., Prievidza
Projektant
ISPO spol. s r.o., Prešov
Projektový manažér
Ing. Ivan Gajdoš
Doba realizácie
september 2006–august 2009
PARTNER 1/2007 11
Živé stavby
V centre Sniny bude nová kruhová križovatka
Kruhové križovatky sú vo všeobecnosti považované za bezpečnejšie než klasické.
Jedna z nich sa buduje v centre Sniny – má nahradiť doterajšiu neriadenú stykovú
križovatku cesty I/74 a miestnej komunikácie na ulici Študentská, do ktorej ústia
vjazdy na spevnenú plochu pred zdravotným strediskom a vjazdy na dve parkoviská
vo vetvách križovatky.
Rekonštrukciou križovatky sa má zabezpečiť schopnosť plynulého a bezpečného prejazdu očakávaných objemov dopravy. Možno tiež očakávať estetický prínos pre centrum mesta. Dostavbou chodníkov a zriadením prechodov sa podstatne zlepší pohyb
a bezpečnosť peších v priestore križovatky.
V záujmovom území trasy prechádzajú podzemné a nadzemné vedenia, na ktorých je
nutné zabezpečiť ich preložku, rekonštrukciu alebo ochranu pred samotnou výstavbou križovatky. Kruhový objazd za 25 mil. Sk postaví spoločnosť Skanska BS do augusta 2007.
Základné údaje o stavbe
Názov stavby
I/74 SNINA, križovatka
Lokalita
Snina
Investor
Slovenská správa ciest Bratislava, IVSC Košice
Zhotoviteľ
Skanska BS a.s., Prievidza
Projektant
ISPO spol. s r.o., Prešov
Projektový manažér
Ing. Ivan Gajdoš
Doba realizácie
september 2006–august 2007
Spielberk Office Centre ozdobí moravskou metropoli
V centru Brna instaluje společnost Skanska dodávku systému ústředního vytápění
a rozvodů technického chladu ve výškové budově Spielberk Office Centre Brno.
Investor – významný developer CTP Invest – se zaměřuje zejména na skladové haly,
tímto objektem zahajuje v České republice výstavbu řady či řetězce podobných office
center. „Vzhledem k povaze budovy se dá říci, že práce – instalace technických zařízení
a technologií – probíhají ve složitých podmínkách a jsou náročné zejména na koordinaci mezi jednotlivými profesemi. Přes všechny složitosti stoprocentně plníme termíny
i náročné kvalitativní požadavky. Snažíme se o to, aby se tato zakázka stala dobrou vizitkou divize Technologie,“ uvedl stavbyvedoucí Ivo Uhlík ze sekce Technická zařízení
budov, která dílo provádí.
Základní údaje o stavbě
PARTNER 1/2007 12
Název stavby
Spielberk Office Centre
Lokalita
Brno, Heršpická ulice
Investor
CTP Invest
Zhotovitel
Skanska CZ a.s., divize Technologie, sekce 01
Projektant
Ing. Dušan Variš
Projektový tým (manažer)
Ivo Uhlík
Doba realizace
říjen 2006–duben 2007
Rekonstrukce Gröbeho vily pokračuje
S rekonstrukcí historické Gröbeho vily v Praze 2 se začalo již v roce 2003. V roce
2005 se rekonstruovalo první patro a letos přibude právě rekonstruované srdce
stavby: suterén a mezipatro včetně technologických celků, jako je trafostanice, strojovna chlazení a vzduchotechniky, montáže osobního a nákladního výtahu. „Největším problémem bylo vybourání původních nosných konstrukcí suterénu, snížení patra
o jeden metr a vestavění nového mezipatra ubytovací části. Museli jsme se vypořádat
s nepřístupností suterénu a se statikou zajištění stropů, které zůstaly po vybourání
nosných prvků,“ uvedl vedoucí PT 13 František Mareš. V této chvíli je již restaurátorsky zrekonstruována fasáda včetně figurálních vlysů, kamenných prvků fasád,
balkonů a lodžií a provedena nová střecha. Rovněž parter vily je definitivně izolován
tepelně i proti vodě a je předlážděn pískovcovou dlažbou. Součástí této třetí etapy
stavby byla rovněž vloni dokončená restaurátorská rekonstrukce fasády, krovu a střechy objektu Dolní Landhauska, která teď září novými barvami. Po dokončení v r. 2007
bude vila sloužit jako centrum pro právní reformy, vzdělávání a výzkum.
Základní údaje o stavbě
Název stavby
Rekonstrukce Gröbeho vily a Dolní Landhausky
v Havlíčkových sadech
Lokalita
Praha 2
Investor
CEELI Institut o.p.s.
Zhotovitel
Skanska CZ a.s., divize Pozemní stavitelství Čechy
Projektant
arkom ARCHITEKTI, s.r.o.
Projektový tým (manažer)
PT 13, František Mareš – vedoucí PT
Doba realizace
2003–červen 2007
Ve Frýdku-Místku se buduje nové autobusové nádraží
Cestující ve Frýdku-Místku budou moci již od poloviny roku 2007 využívat zcela nové
a moderní autobusové nádraží, které v současné době provádí Závod Morava divize
Pozemní stavitelství. V rámci projektu vznikne nová, převážně jednopatrová budova,
které bude dominovat zvýšená vstupní část s prosklenou halou. Příznačná cihlová vyzdívka v tmavě červené barvě stavbu vizuálně propojí s nedalekou budovou vlakového
nádraží. Spolu se zděnou fasádou se v exteriéru uplatní sklo s reflexní vrstvou v celohliníkových rámech s komaxitovým povrchem.
Nové autobusové nádraží nabídne cestujícím třináct nových nástupišť, ale především
mnohem vyšší komfort. Součástí projektu je bufet, moderní čekárna, internetová kavárna a nové zázemí pro řidiče autobusů. Kromě toho bude v rámci stavby upravena
ulice Na Poříčí, aby jí mohly přijíždět autobusy.
Základní údaje o stavbě
Název stavby
Autobusové nádraží ve Frýdku-Místku
Lokalita
Frýdek-Místek
Investor
Statutární město Frýdek-Místek
Zhotovitel
Divize Pozemní stavitelství, Závod Morava
Projektant
Atelier „K“
Projektový tým (manažer)
Daniel Pieszka, Ing. Jan Šrámek
Doba realizace
říjen 2006–červenec 2007
PARTNER 1/2007 13
Významné projekty
Není silnice jako silnice
PARTNER 1/2007 14
Jakmile bude dokončena, mnoha obcím a městům se uleví. Do
Ostravy se bude jezdit rychleji a příjemněji. Do regionu ostravsko-karvinské aglomerace budou moci začít proudit významní
investoři. Oživí se ekonomický rozvoj oblasti. Ano, řeč je o dálnici D47, nejvýznamnějším dálničním projektu v posledních dvou
desetiletích.
Skanska DS je členem nebo vedoucím členem
sdružení, která se podílejí na výstavbě celkem
43 kilometrů dálnice D47. Po svém úplném dokončení bude tato dálnice dlouhá 80,16 kilometru.
Lipník nad Bečvou–Bělotín
První z budovaných úseků spojuje Lipník nad
Bečvou s Bělotínem. Trasa tohoto úseku je dlouhá 15,4 kilometru. Navazuje na připravovanou
dálnici D1 ve směru na Brno a Prahu a na již
zprovozněnou rychlostní silnici R35 ve směru
na Olomouc a Hradec Králové. Stavba zahrnuje
tři dálniční mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Lipník nad Bečvou, Hranice na Moravě a Bělotín
a také zhruba 2,5 kilometru dlouhý přivaděč
Bělotín, kterým je D47 napojena na rychlostní
silnici R48 od Českého Těšína. Výstavba v tomto
úseku podléhá přísnému ekologickému dozoru,
ten dohlíží na dodržování podmínek stanovených při vydání stavebního povolení. „Součástí
těchto podmínek je zbudování ekoduktu– ekologické cesty – pro zabezpečení migrace obojživelníků a savců. Provádíme i další nařízená
opatření, jako jsou například odchyty a přemisťování živočichů,“ popisuje praxi Aleš Novák,
projektový manažer Skanska DS. V současné
době jsou na tomto úseku založeny všechny
mosty a zemní práce jsou provedeny zhruba ze
30 procent.
Hladké Životice–Bílovec
Společnost Skanska DS vloni zvítězila ve výběrovém řízení na výstavbu téměř 12 kilometrů
dlouhého úseku mezi Hladkými Životicemi a Bílovcem. Dálnice v tomto úseku prochází kopcovitým územím s množstvím vodních toků, které
jsou většinou součástí biokoridorů, část stavby je
situována na intenzivně obdělávaných zemědělských pozemcích. Trasu mimo jiné tvoří mimoúrovňová křižovatka v Butovicích, deset dálničních a osm ostatních mostů.
Bílovec–Ostrava, Rudná
Skanska DS je rovněž vedoucím členem Sdružení D4707, které je zhotovitelem stejnojmenného navazujícího úseku dálnice D47 vedoucího
z Bílovce do Ostravy – Rudné v celkové délce
11,677 kilometru. V tomto úseku již začaly
práce na vozovkách a bylo dokončeno hloubení
více než kilometr dlouhého dálničního tunelu
u města Klimkovice, které trasa dálnice obchází po jeho severozápadním a severním okraji
a umožní tak městu, aby se v něm dále rozvíjelo
lázeňství. Na trase této stavby jsou navrženy
dvě mimoúrovňové křižovatky, a to mezi obcemi
Bravantice a Josefovice a mezi Klimkovicemi
a Ostravou u Václavovic.
„Při výstavbě dálnice D47 se používají moderní
technologie, jako je například výsuvná skruž pro
výstavbu estakád nebo provádění dvouvrstvého
cementobetonového krytu, který má delší životnost, lépe odvádí vodu z povrchu vozovky a nevyjíždějí se v něm koleje jako u živičného povrchu,“
doplňuje Novák. Zprůjezdnění úseků Lipník nad
Bečvou – Bělotín a Bílovec – Ostrava, Rudná je
plánováno do konce roku 2008.
PARTNER 1/2007 15
O veciach medzi nebom a zemou,
anglickej výchove a fanatizme
s československým spevákom Miroslavom Žbirkom
PARTNER 1/2007 16
Foto:Ivan Kelement
Rozhovor
Svojmi pesničkami oslovil všetkých hostí na slávnostnom večere
spoločnosti Skanska v Bratislave. Keď som potom Mekyho lahodnú
slovenčinu počúvala v jednom pražskom bare, prišlo mi naozaj
ľúto, že sa naša republika rozpadla – nielen preto, že sme prišli
o krásne veľhory, ale aj o veľa zaujímavých ľudí s príbuzným
jazykom.
Prekvapilo vás rozdelenie Československa?
Nie. Poznal som názory ľudí, pretože som medzi
nimi často bol a počúval výčitky smerom k Prahe
a Čechám. Domnievam sa, že rozdelenie bolo
predovšetkým slovenskou túžbou po samostatnosti, a keď tá príležitosť prišla, tak sa naplnila.
Nemyslím si ale, že by sme v tom boli my Slováci
nejako unikátni, takto sa osamostatnilo veľa národov, my sme len jedným z nich.
Nezazlievajú vám Slováci, že ste sa natrvalo
premiestnili do Čiech? Že prišli o jedného zo
svojich najpopulárnejších spevákov?
Nemyslím si, aspoň som sa s tým nikdy nestretol. Okrem toho, stále pendlujem medzi Prahou
a Bratislavou, na Slovensku som veľmi často,
napríklad teraz som dokončil veľké slovenské
turné, ktoré sa veľmi vydarilo. To nie je odchod,
ako keď vás delí oceán.
Váš názor bol teda rovnaký?
Ja som to videl trochu inak. Hovoril som si, prečo
nevyužiť, keď si dva národy tak jazykovo rozu-
Prečo ste sa teda usadili v Prahe?
Z Prahy pochádza moja manželka Katka, s ktorou sme sa vzali v roku 1988. Chvíľu sme žili
mejú. Myslel som si, že by sme sa mohli dopĺňať.
Ja sa napríklad cítim obohatený tým, že som ako
dieťa vedel nielen to, kto je Jánošík, ale aj kto je
Oldřich Nový.
v Bratislave, kde sa dokonca narodila dcéra
Linda, ale v momente, keď sme začali uvažovať,
že Linda začne chodiť do škôlky, nedalo sa už
stále prechádzať medzi Bratislavou a Prahou. Ja
som bol kvôli koncertom zvyknutý pohybovať sa
po celej republike, precestoval som veľa času,
nebol som fixovaný na domov v Bratislave, a tak
som sa jednoducho prispôsobil. V Prahe nám
okrem toho pomáhali Katkini rodičia.
Prognóza v deväťdesiatych rokoch znela strašidelne – slovenčina sa stane úplne cudzím
jazykom…
Teší ma, že vývoj nebol taký drastický. Viem,
že v českých rádiách predpokladali, že český
poslucháč nebude chcieť počúvať slovenské
pesničky. Dnes je to našťastie inak. Slováci sa
v Čechách počúvajú. Presadzujú sa tu aj nové
tváre, ktoré neťažia z toho, že boli známe pred
revolúciou. Napríklad slovenská skupina Peha,
Jana Kirschner a ďalší. Dokázali si tu nájsť
okruh poslucháčov. Ako keby nás tá hudba stále
spájala.
Hovoríte po česky?
Áno, po česky sa rozprávam s deťmi. Nie je to
ale také jednoduché, ako by sa po tých rokoch
zdalo. Jednoduchšie je prechádzať napríklad
z angličtiny do češtiny alebo do slovenčiny, tie
jazyky sú natoľko rozdielne, že nehrozí, že by
ste si vytvorili vlastné neexistujúce slová, pretože rozdiel je evidentný. Čeština a slovenčina
sú si ale také blízke, že keď automaticky prekladám, tak sa mi sem-tam stane, že vytvorím
neexistujúce slovo, ktoré už nie je v slovenčine, ale ešte nie je v češtine, je to niečo medzi. Je pre mňa zložité hovoriť rýchlo po česky,
nerobiť chyby a nepôsobiť neisto vo výslovnosti, aj keď mám to muzikantské ucho a naučil som sa „ř“.
Akú máte štátnu príslušnosť?
Obojakú.
Nasledovali ste svoju ženu. Čím vás zaujala?
Neviem, či to dokážem slovami popísať, je to
otázka skôr pocitu – naše stretnutie bolo také
zvláštne…
Ako alebo v čom zvláštne?
Katka študovala ekonómiu a vyslali ju, aby so
mnou urobila rozhovor do študentského časopisu. Bolo to po koncerte v Lucerne, ale bol tam
veľký zmätok, a tak som sa s ňou dohodol na
druhý deň, keď som mal v obchodnom dome
Kotva autogramiádu. Podpisoval som sa, ani
som nestíhal zdvíhať hlavu, ako sa na mňa tie
pamätníčky valili, a v jednej chvíli som sa podpísal a povedal som – bez toho, že by som sa
pozrel – viem, kto prišiel. Skrátka som pocítil,
že prišla ona. A okrem toho – aj keď som takých
rozhovorov dával desiatky, z rozhovoru s ňou
som mal iný pocit. Aj keď dodnes vám ani ne-
PARTNER 1/2007
1/2005 17
15
foto: Ivan Kelement
Rozhovor
s deťmi preberám angličtinu, dejepis, literatúru
– teda oblasti, ktoré ovládam.
Ste pokojný?
Dokážem sa vytočiť, niekedy mám problémy to
zvládnuť. Veľa hudobníkov je takých – chytajú
sa za srdce, rozhadzujú veci… Určite nie som pokojný a vyrovnaný, ako bola moja mama. Mamu
si takú nepamätám. Nikdy nevypadla z rytmu.
Bola veľmi slušná.
Vaša mama bola Angličanka. Ako sa v Československu ocitla?
Môj otec sa s mamou zoznámil v londýnskom
pube a priviezol si ju na Slovensko. Mama musela môjho otca veľmi milovať, nielen preto, že
za ním išla takú diaľku, ale aj preto, že nikdy nemala žiadne kritické poznámky k nášmu socialistickému systému. Musela to mať veľmi ťažké,
ale nikdy nám to nedávala najavo – že prišla
z veľkého britského impéria do Československa
dokážem vysvetliť, ako to bolo ďalej a prečo ten
rozhovor nikdy nevyšiel… (smiech)
Takže niečo medzi nebom a zemou… Veríte na
také veci?
Verím. Kedysi som ich bral ľahkovážnejšie, dnes
sa snažím premýšľať objektívnejšie. To, že si
niektoré veci nedokážem vysvetliť, neznamená,
že neexistujú. Mám chvíle, v ktorých zažijem
niečo, čo ma presvedčí o teórii, že všetko je
dané a nič nie je náhoda – niekedy sa mi to tak
javí – niekedy si zase poviem, že je v prírode určité percento rôznych eventualít – túto odpoveď
nemám ujasnenú.
Napísali ste pre Katku pieseň?
Áno. „Catherine, ja ťa veľmi ľúbim, čo len budeš
chcieť, všetko na svete sľúbim…“
PARTNER 1/2007 18
Máte tri deti. Podedili hudobné sklony?
Mám tri deti. Okrem Denisy z prvého manželstva, ktorá žije v Bratislave, mám šestnásťročnú
Lindu a dvanásťročného Davida. Ten si založil
skupinu a celkom slušne bubnuje.
Podieľate sa na ich výchove?
Ako chlapec som vyrastal vo svete, kde emancipácia nefungovala v takom meradle ako dnes.
Všade sme videli, že o dieťa sa stará matka
a muž len občas. Takže muži mojej generácie,
aj keď si to nechceme priznať, s tým musia bojovať. Okrem toho, naše školstvo má takú zvláštnosť – predpokladá sa, že sa rodič bude večer
s deťmi učiť. Tu, keď chcete, aby vaše dieťa
v škole uspelo, nemôžete to nechať len na ňom.
Na západe to neexistuje, pretože rodičia chodia
domov neskoro. Dopracoval som sa k tomu, že
– bola veľmi taktná. Nepamätám si, že by niekedy niečo v našej republike kritizovala. Dokonca
si spomínam, ako raz skritizovala jednu anglickú
speváčku, ktorá v novinách nelichotivo vyhlásila,
že jeme veľa bravčového mäsa. Mama na to povedala: To nemala hovoriť, to je neslušné.
Kde sa berie tá slávna anglická zdvorilosť?
Majú ju v krvi?
Nemyslím, že sa s ňou Angličania rodia. Raz som
v jednej anglickej škole videl, že namiesto sloganov, ktoré sprevádzali moje detstvo: Socializmus zvíťazí, Lenin žije…, tam majú: Byť príjemný
a slušný je dôležité. Nechcem tvrdiť, že každý
Angličan túto zdvorilosť má, ale je tam taká koncepcia – byť slušný. Napríklad: Neviete po anglicky a horko-ťažko vytvoríte nejakú holú anglickú
vetu – a akokoľvek zle ju vyslovíte – Angličan
Spomeniete si na najšťastnejšiu chvíľu
z detstva?
Keď mi rodičia kúpili magnetofón. Začal som si
všetko nahrávať – všetko možné, relácie z rádia, pesničky, platne a z toho som nevyrástol,
robím to dodnes. Som preto slušne informovaný
o všetkom, čo sa deje, sledujem nové skupiny,
prezentujem hudobné novinky aj svojim deťom,
počúvam toho dosť. Je to jeden z dôvodov, prečo
som sa začal venovať hudbe – pretože som ju
rád počúval.
Kto vo vás prebudil túžbu stať sa hudobníkom?
Vždy som mal rád hudbu, obaja starší bratia
hrali na gitary, milovali Presleyho. Zachytil som
hudbu generácie, ktorá Beatles predchádzala.
Ale až keď prišli títo štyria chlapci, prudko ma
to zasiahlo. Začal som sa zaujímať o hudbu,
gitaru, klavír, kamaráti mi dokonca vyčítali, že
s nimi už nechodím hrať futbal. Okrem toho som
vďaka mame rozumel anglickým slovám. Na mojej angličtine mi, kým som sa nezačal zaujímať
o hudbu, veľmi nezáležalo. Bol to zásah, ktorého
ozvena znie ešte dnes. Takže keby nebolo skupiny Beatles a filmu Ťažký deň, možno by som
hudobníkom nebol.
Poznáte noty?
S notami som sa zoznámil postupne. Ako chlapec som nemal hudobnú teóriu príliš rád. Populárna hudba je prejavom ulice, môžete v nej existovať aj bez toho, že poznáte noty. Lennon
a -Paul McCartney sú toho absolútnym príkla-
dom. Môžete hrať akordy, zložiť pesničku, a nemusíte poznať jedinú notu.
David Kraus
vás pochváli: You speak good English! To nie je
náhoda, to je koncepcia. Ľuďom to prechádza
do krvi, takže keď ste v strese, nikto to na vás
nevidí, neprenášate na iných svoje negatívne
vibrácie.
Od koľkých rokov spievate v skupine?
Ja som v skupine spieval od šestnástich rokov.
Bol som absolútnym fanatikom a bolo to na mne
vidieť – bol som schopný hrať na gitaru celú noc
alebo ísť na koncert aj pešo. Pre rodičov to muselo byť zložité, najmä vtedy, keď v dvadsiatich
piatich rokoch zomrel môj najstarší brat Jason.
Ale nebránili mi – videli, aký som posadnutý. Nedokážem si predstaviť, že by som robil niečo iné,
čo by ma tak uspokojovalo. Skladanie piesní je
pre mňa zábavou.
Máte prehľad o svojich pesničkách?
Práve nedávno som počúval jeden album, ktorý
som dlho nepočul, a pesnička Huckleberry Finn
ma celkom zaskočila (smiech). Ale tie moje hity,
Dvadsať dva dní, Atlantídu, Biely kvet, tie pochopiteľne poznám. Nie je mojou záľubou počúvať
vlastné pesničky, je to vlastne práca.
Miroslav Žbirka
Komu ste darovali onen biely kvet?
Nikomu. (smiech) Ten text som nenapísal ja, ale
Kamil Peteraj.
Narodil sa v Bratislave 21. 10. 1952.
Vyštudoval gymnázium a klasickú gitaru na konzervatóriu.
V populárnej hudbe sa prvýkrát objavil ako šestnásťročný v skupine Modus. V roku 1982 sa stal
prvým slovenským Zlatým slávikom. Na svojom
konte má dvanásť albumov.
Meky Žbirka je druhýkrát ženatý a so svojou
ženou Katkou a deťmi Lindou a Davidom žijú
v Prahe. Dospelá dcéra Denisa žije v Bratislave.
Tento rozhovor vyjde v časopise Partner, ktorý
vydáva najväčšia stavebná spoločnosť Skanska. Čo vy a technika?
Pozoruhodná otázka. Keď sme rekonštruovali
náš byt – tak som sa len díval. Moja žena Katka
všetko úspešne zariadila, navrhla a so všetkými
sa dohodla. Toto by som ja v živote nedokázal. Ja
viem priestor oceniť, až keď ho vidím. Netrúfol
by som si byt zariadiť sám. Keby ste videli moje
práce s kružidlom, tak by ste to pochopili. A vôbec všetko, čo som kedy rysoval, bolo nakrivo.
(smiech)
PARTNER 1/2007 19
Ekologie
Ohleduplná betonárna
PARTNER 1/2007 20
Beton a ekologie. Také vám to příliš nezní? Na první pohled
nesourodé spojení však může fungovat. Třeba betonárna v Třinci
je ukázkou, že beton se dá vyrábět s minimálním dopadem na
okolí a ekologicky. Svaz výrobců betonu České republiky koncem
loňského roku této betonárně, uvedené do provozu před dvěma
lety, udělil cenu Ekologická betonárna roku.
Při výrobě betonu se nevyhnete tomu, abyste své
okolí vystavili vlivům provozu, a to zejména zvýšené hlučnosti a prašnosti. Kromě toho nebývají
některé betonárny nijak estetické, spíš se dá
říci, že své okolí hyzdí. Pokud se na tyto faktory
včas myslí, dají se příznivě ovlivnit už ve fázi přípravy záměru a následně projektu pro výstavbu.
Pojďme to ale vzít po pořádku. Jak taková betonárna funguje? „K výrobě betonu se používají
čtyři základní komponenty či složky: cement, ka-
„Všichni víme, co tento jemný prášek při sebemenším zvíření dokáže. Sila všech našich betonáren mají nahoře výkonné filtry pro zamezení
prašnosti – zvířený cement zachytí. Okolí tak zůstane naprosto čisté,“ popisuje proces ředitel.
Plastifikátory se dopravují v kontejnerech a ukládají se do speciálně vyčleněných skladů, v nichž
na prvním místě musí být čisto a pořádek. Pro
případ, že by něco uniklo, má třinecká betonárna (jako všechny naše betonárny) instalo-
padá cenově náročná a ekologicky zátěžová recyklace betonové směsi,“ upozorňuje šéf všech
betonáren Skanska.
menivo, plastifikátory a voda. U moderních betonáren s ekologickým provozem je proces výroby
automatický, všechny operace řídí z velína příslušný pracovník,“ vysvětluje Ladislav Dopita, ředitel společnosti Skanska Transbeton.
vánu i vanu. A co s hlukem z provozu betonárny?
Jednoduchý recept – stačí vlastní zařízení uzavřít
do opláštěného monobloku a hluk z provozu je
výrazně nižší.
mená většinou opláštěné. To jsou samozřejmě
nemalé finanční prostředky a ne každý výrobce
si je může dovolit, případně je chce investovat.
Betonárna v Třinci získala toto ocenění v konkurenci dalších osmi přihlášených betonáren.
„Pořádek, čistota, přístup k životnímu prostředí
a organizace – to byly hlavní faktory, které se
hodnotily. Myslím, že k udělení ceny přispělo
i to, že naše betonárna je nejen moderní, čistá
a upravená, ale je i hezká – vysázeli jsme tu
stromky a keře, takže esteticky zapadá do
okolí,“ domnívá se Ladislav Dopita.
Ohleduplná výroba
Kamenivo se do betonárny dopravuje nákladními automobily a je jasné, že při převozu mohou
odletovat drobné kamínky a prach. „Aby nedocházelo k úletům a abychom omezili prašnost
na minimum, jsou korby nákladních automobilů
zakryty plachtou. Ze stejného důvodu jsou opláštěné i zásobníky kameniva, protože i při manipulaci s kamenivem je potřeba zabránit úniku
prachu,“ vysvětluje Dopita. Další komponent, cement, se do betonárny dováží v autocisternách
a do sil cementu se dopravuje pneumaticky.
Produkce beze zbytku
Vlastní výroba probíhá tak, že podle předepsané
receptury se jednotlivé komponenty naváží
v jednotlivých vahách, zamíchají se dohromady
a beton je na světě. Voda pro výrobu betonu se
používá dvojího druhu – jednak čistá, jednak
kalová, získaná z výplachů míchacího zařízení
a mixů dopravujících beton na stavbu. „Pokud
se vrátí mix s nespotřebovaným betonem, využijeme ho jako zbytkový beton, to znamená, že
odlijeme dílce, z nichž jsou v této betonárně zhotoveny dělicí stěny skládky kameniva nebo jsou
jimi ohrazeny prostory pro zákaz vjezdu. Tím od-
Nejlepší z nejlepších
Svaz výrobců betonu sdružuje devět největších výrobců betonu u nás, kteří vyrábějí zhruba
75 % celkové produkce transportního betonu
v České republice. Všechny tyto společnosti
mají své betonárny na vysoké úrovni, to zna-
Betonárna byla dána do provozu v březnu 2005.
Koncepce zařízení umožňuje využívat pro výrobu
až šest druhů kameniva, čtyři druhy pojiva a plniva a čtyři druhy přísad. Teoretický výkon betonárny je až 96 m3 betonové směsi za hodinu.
PARTNER 1/2007 21
Je to na beton…
PARTNER 1/2007 22
Foto: T. Kubeš
Po stopách architektury
Známé a běžně používané rčení označuje něco pevného, stabilního,
něco, na co se můžeme spolehnout. A takový je i beton – materiál,
o kterém se mnozí domnívají, že ho lidstvo objevilo a začalo
používat relativně nedávno.
Možná, že je to tím, že současníci berou beton
na vědomí jako stavební materiál s výztuží, ať už
monolitický, nebo v prefabrikátech. Pak ovšem
mají pravdu. Vyztužený beton, tak jak jej známe
dnes, se začal používat až ve druhé polovině
19. století. Vznikl v roce 1867 ve Francii, kde
zahradník Josef Monier tehdy poprvé použil drátěnou síť ke zpevnění stěn betonových žardiniér,
a jako monierka se dodnes označuje tenká železobetonová příčka.
Prvními betonáři byli Římané
U historie betonu víc než kde jinde platí známé
„už staří Římané…“ Vždyť k betonovým památkám té doby patří impozantní římský Pantheon,
jehož kupole byla až do počátku 20. století
největší svého druhu na světě – měla v průměru 43 metrů! Archeologické nálezy dokonce
potvrzují, že ještě předtím Egypťané i Féničané dokázali v omezené míře využít procesů
hydratace. Pravými historickými betonáři však
byli staří Římané. Jejich „pucolán“, růžový vulkanický popel a tuf, těžený už ve 2. století
př. n. l. v okolí města Pozzuoli poblíž Vesuvu,
byl základem stavební hmoty popisované už
Vitruviem (autor díla Deset knih o architektuře,
kniha II.): „Existuje také jeden druh práškovitého písku, který vytváří přirozeným způsobem podivuhodné věci. Vyskytuje se v krajích
u Bají na území městeček ležících na úpatí
hory Vesuvu. Tento práškovitý písek, smíšen
s vápnem a s kusovým kamenem, dodává pev-
nosti nejen stavbám vůbec, ale dokonce tvrdnou s jeho pomocí pod vodou i hráze stavěné
v moři.“ Oxidy křemíku a hliníku v písku obsažené se chemicky vážou s vápnem a tvoří materiál známý jako pozzolanic – cement. Jednou
z prvních staveb z tohoto materiálu bylo divadlo
v Pompejích (kolem roku 75 př. n. l.), jinak se
beton používal hlavně do základů staveb a jako
výplňový materiál (emplekton). Za osm set let
však z něj Římané dokázali vyvinout uznávaný
stavební materiál, ze kterého byly postaveny
např. některé oblouky římského Colossea, pověstné Caracallovy lázně, silnice i nejznámější
dochovaná betonová klenba již zmíněného
pro omítání v exteriéru, o čtyřicet let později
obdržel chemik J. F. John za popis chemických procesů během hydratace cenu Holandské akademie věd a v roce 1825 založil Joseph
Aspdin továrnu na výrobu pojiva, pálené směsi
křemičitého slínku s přísadou sádrovce – portlandského cementu. Jeho první užití je spojeno
s rokem 1828 a stavbou tunelu pod Temží.
V první polovině 19. století je doménou betonu
vodní stavitelství a zakládání objektů, postupně
se díky úsilí desítek známých (i dnes již neznámých) vynálezců a progresivních novátorů
začíná používat i pro další typy konstrukcí. Ale
teprve objev možnosti ocelového vyztužování
Pantheonu (z roku 120 n. l.). Se zánikem římského impéria běžné používání litého betonu
ze stavitelství mizí na dlouhá staletí. Příkladem jeho pozdějšího užití z doby byzantské
je kupole chrámu Hagia Sofia (532–537 n. l.)
v dnešním Istanbulu. Poslední velkou stavbou
postavenou podle římských postupů je věž
v Pise (r. 1173, výška 58 m) s monolitickými betonovými stěnami tloušťky 2,7 m, obloženými
z vnější strany mramorem. Pak se znalost páleného vápna a pucolánových příměsí vytrácí. Ke
znovuobjevení starých stavebních technologií
sporadicky dochází až ve 14. století.
udělal z betonu moderní stavební materiál.
Na světové výstavě v Paříži v r. 1855 představuje F. Coignet betonové konstrukční prvky
a beton využívá i při stavbě soukromého obytného domu s plochou střechou – terasou, jejíž
desku vyztužuje ocelovými I nosníky (o výšce
12 cm ve vzdálenosti 1 metru). Jeho šestipodlažní betonový dům postavený o 14 let později
se zachoval dodnes. Také nejstarší betonové
stavby postavené v Německu stále stojí. Patří k nim šest několikaposchoďových obytných
domů v Berlíně z let 1871 a 1875 a také budova Reichstagu s nosnou betonovou deskou
a klenbou.
Blýskání na lepší časy
Oživení této oblasti přineslo až 18. století.
V roce 1779 získal Bry Higgins patent na vynález hydraulického cementu (štukové malty)
Beton a železo
Po kompozitním betonu přichází ke slovu beton předpjatý a tenkostěnné skořepinové kon-
PARTNER 1/2007 23
Po stopách architektury
strukce, které snášejí zatížení díky vhodnému
Barbarský materiál
piny španělských inženýrů E. Torroji a F. Candely,
tvaru a kromě elegantního vzhledu představují
také úsporu materiálu. V roce 1898 společnost Hennebique & Le Brun postavila ve Velké
Británii první vícepatrovou budovu s nosnou
železobetonovou rámovou konstrukcí (Weaverský mlýn ve Swansea). Vyvinutý Hennebiquův systém byl velmi úspěšný, brzy se začal
masově rozšiřovat i do ostatních zemí. V roce
1910 realizoval švýcarský inženýr R. Malliart (žák Hennebiquův) první železobetonovou
skořepinovou střechu nad nádražím de Bercy
v Paříži a o dva roky později navrhl pro sklad
obilí ve Švýcarsku hřibový strop bez podvlaků
a s plochým deskovým stropem. Průkopníky železobetonu v první dekádě 20. století byli bratři Perretovi, v jejichž kanceláři pracoval krátce
i mladý Le Corbusier, což možná vysvětluje jeho
pozdější nadšení pro beton. V letech 1903 až
1904 postavil August Perret známý sedmipatrový obytný dům s nosnou železobetonovou rámovou konstrukcí na Rue Franklin v Paříži. Bylo
Od konce 19. století byl beton v hojné míře používán pro inženýrské a průmyslové stavby. Pro
jiné objekty, hlavně křesťanské církevní a tím
i další veřejné stavby, byl pokládán za nevhodný
až barbarský materiál, který nemá svůj vlastní
tvar a přirozenou formu, a pokud už musí být použit, tak je nutné ho skrýt za jiný, „morálnější“
materiál, např. kámen. Bod zvratu se dostavil
v roce 1911, kdy Gustav Perret zvítězil v dobře
obsazené soutěži s návrhem na železobetonovou konstrukci divadla na Champs Elysée. V roce
1924 dokončil Auguste Perret své mistrovské dílo
– katedrálu Notre Dame nedaleko Paříže v Le
Raincy s nezakrytými betonovými nosnými prvky.
Ve dvacátých letech 20. století byl železobeton
pokrokovými architektonickými kruhy přijímán
jako stavební materiál se specifickými vlastnostmi. Rozšíření betonu v Americe napomohla
zejména jeho vyšší požární odolnost ve srovnání
s ocelovými konstrukcemi. Nedostatek standardních stavebních materiálů zase dovolil realizaci
žebrové stavby z italské kanceláře P. L. Nervie či
působivé monumentální administrativní budovy
L. Khana. A jednou z nejobdivovanějších staveb
z té doby (a platí to dodnes) je Opera v Sydney
od Jorna Utzona. Od 80. let minulého století se
situace pro beton zvolna mění, významně podporovaná zájmem o rozvoj technologií přípravy
a zpracování betonu a vývoj nových materiálů
(např. vláknobetony, superplastifikátory, mikrosilika, samozhutnitelný beton). V roce 1985 byla
v Seattlu (stát Washington, USA) postavena budova Union Plaza z vysokopevnostního betonu.
Beton je opět přijímán jako materiál, který poskytuje architektům a designérům možnost volné
tvorby, jejímž výsledkem je množství nových zajímavých a působivých staveb.
to krátce předtím, než si svět povšiml neobyčejné pevnosti tohoto nového materiálu a než
se používání betonu začalo rychle šířit. V letech
1911–1913 byla například ve Wroclawi postavena Hala Ludowa (Hala století) – víceúčelová
výstavní budova (architekt Max Berg). Mohutná
železobetonová stavba s gigantickou kruhovou
klenbou o úctyhodném poloměru 65 m překonává svou velikostí po 1 800 letech římský
Pantheon. Přiznaný betonový povrch interiéru
je důkazem zvládnuté bednicí techniky a řemeslné dovednosti. Ke zlepšení vlastností betonu
přispěl v r. 1917 francouzský inženýr E. Freyssinet vynálezem mechanického vibrování betonu
během ukládání do bednění s novým systémem
předpínání výztužných lan v betonu. Uplatnil se
při stavbě haly pro vzducholodě se skořepinovým zastřešením v Orly.
jedné z nejznámějších a nejinspirativnějších
bytových staveb na světě – Unité d’Habitation
(arch. Le Corbusier) z betonu. Byla jedním z prvních příkladů „hrubé přirozenosti“ tohoto materiálu a jako taková byla oslavována včetně všech
nedokonalostí a nepřesností, které jsou betonu
vlastní. Stavba měla velmi silný všeobecný vliv
na architekturu druhé poloviny minulého století
a způsobila, že se beton stal dominantním stavebním materiálem příštích desetiletí. Přispěly
k tomu další stavby nejen z Le Corbusierovy architektonické dílny. Naléhavá potřeba rychlé a levné
výstavby, která by nahradila válkou zničený
stavební fond, způsobila rychlý vývoj systémů
výstavby objektů z prefabrikovaných železobetonových dílů. Na druhé straně byl v té době beton
užíván k výstavě neobvyklých a monumentálních staveb, ať už to byly lehké a vznosné skoře-
neuvěřitelně široké spektrum mnohotvárnosti
– vedle estetických i finančních kritérií, podmíněných dobrými znalostmi materiálu a jeho chování. V úzké spolupráci se statiky a technology
pak tvůrci nových staveb dokážou využít beton
skutečně mistrně.
PARTNER 1/2007 24
Beton je charismatickým stavebním materiálem
mnoha světových architektů, kteří dokážou bravurně využít jeho jedinečných vlastností – pevnosti, formy a textury. Každá z nich má své až
Foto: Archiv architektury NTM v Praze
Stavba cementárny za I. republiky
Eduard Viktora: „Bechyňská duha“ –
kombinovaný železniční a silniční most přes
Lužnici, 1926–1928
Josef Kalous: Plynárna Obce pražské v Michli,
1925–1932
Pavel Janák: Letiště v Mariánských Lázních,
1927–1929
Pavel Janák: Hala úřední budovy Škodových
závodů v Praze, 1925–1926
Jan Kotěra: Vestibul Městského průmyslového
muzea v Hradci Králové (dnes Muzeum
východních Čech), 1909–1914
PARTNER 1/2007 25
Bydlení jako ve filmu
PARTNER 1/2007 26
Filmstaden, Foto. H. Staffansson
Skanska ve světě
Svět pohyblivých obrázků je bohatým zdrojem
inspirace i pro architekturu. Dokladem toho je
čtvrť Filmstaden v Solně nedaleko švédského
hlavního města Stockholmu.
Filmstaden vzdává hold nesmrtelným filmovým
hvězdám dob minulých, přitom je ale tou nejlepší
ukázkou moderní obytné čtvrti. Nabízí lidem široké možnosti kulturního vyžití a zároveň dýchá
poklidnou atmosférou malého města.
Stačí projít klenutou branou ozářenou poblikávajícím červeným neonem a člověk má dojem, že
se ocitl ve filmových kulisách, kde se točí historický film. Je tu malé místní kino a sídlo filmové
společnosti SF. Bytové domy tu nedávno dokončila společnost Skanska.
Kamenné domy mají hrubou omítku ve světlých
pastelových odstínech. Soudě podle zevnějšku
mohly být klidně postaveny ve 30. letech minulého století v nějakém klidném švédském provinčním městečku. Ale zdání klame. Do centra
Stockholmu je to z Filmstadenu pouhých deset minut a interiéry plně vyhovují nárokům na
bydlení na prahu třetího tisíciletí. Za vkusnými
dveřmi z efektně diagonálně vykládaného dřeva
se ukrývají ultramoderní apartmá s připravenou
internetovou přípojkou v každé místnosti, s otevřenými prostorami, které se snadno udržují,
s velkými okny, která dovnitř propouštějí spoustu
světla, s hlubokými balkony, které se dají všestranně využít, a s prostornými kuchyněmi a koupelnami.
Už v procesu výstavby si budoucí obyvatelé mohli
vybírat, které materiály a barvy se v interiéru použijí. „Bydlení tady je naprosto skvělé,“ rozplývají
se nyní. „Nechtěli bychom žít nikde jinde.“
PARTNER 1/2007 27
Zajímavosti
Rychlý beton – scifi či realita?
bou tuhnutí a tvrdnutí v rozmezí 6 až 18 hodin.
Na základě výsledků laboratorních zkoušek byla
vybrána firma dodávající nezbytnou stavební
chemii a nový, rychletuhnoucí beton byl na světě,“ popisuje vznik této technologie Jiří Šrutka
ze závodu 86 – Uherské Hradiště společnosti
Skanska DS. Technologie byla v praxi poprvé
použita vloni v červenci při betonáži na dálnici
D1. Od té doby bylo na dálnici provedeno celkem
20 betonáží, což obnáší přibližně 100 desek.
Beton je navržen dle speciálních požadavků
ŘSD a v souladu s ČSN. „Podle dosavadních
zkušeností a výsledků zkoušek je touto technologií možno opravovat betonové plochy, letiště
a silnice v časovém rozmezí 6 až 12 hodin
tuhnutí a tvrdnutí betonu. Základním technickým
parametrem je rozsah opravované plochy a čas,
který na to máme,“ říká Šrutka. „Například
S rostoucí životní úrovní přibývá automobilů,
a s nimi roste i dopravní zatížení. Stačí se
podívat na naše silnice a přetížené dálnice.
A tak se opravuje a opravuje. Jenže – kdo z nás,
a to si přiznejme, má rád uzavírky a omezení
způsobená stavebními pracemi? Pracovníci ze
Skanska DS přišli se zajímavým nápadem, jak
situaci uspokojivě vyřešit.
Běžně se doba opravy betonové vozovky pohybuje v řádu dvou až tří týdnů podle rozsahu
poškozené plochy a druhu použitého materiálu.
Vývoj takzvaných „zrychlených betonů“, tedy
materiálů, které by umožnily opravovat betonové
vozovky během tří dnů, začali pracovníci závo-
PARTNER 1/2007 28
du 86 – Uherské Hradiště společnosti Skanska
DS před asi dvěma a půl lety. „Během oněch tří
dnů je nutno provést jak veškeré přípravné práce
(dopravní omezení, přivezení techniky…), tak
i samotnou opravu, tedy vybourání poškozených
míst, jejich důkladné vyčištění, vybetonování
a po zatvrdnutí betonu i nařezání a zatěsnění
spár. Ve vymezeném čase je dále nutno provést
dokončovací práce jako úklid, odvoz stavební
techniky, odstranění dopravních omezení. Na
samotné tuhnutí a tvrdnutí betonu vychází 24,
maximálně 36 hodin. Dosažením betonu s požadovanými parametry po 24–36 hodinách byl
ukončen první krok vývoje. Dalším zkoumáním
se nám podařilo vyrobit betony s volitelnou do-
plochu o rozloze cca 24–30 m2 lze opravit za
12 hodin, za 6 hodin je možné opravit plochu
velkou asi 12–15 m2. Pokud je nutná oprava
větších plošných výměr, plochu je třeba dělit pracovními spárami a opravu provádět postupně,“
dodává. Například při opravách na dálnici D1 je
používána „technologie na 12 hodin“ a lze opravit přibližně pět kusů desek (4×6 m). Oprava dálnice, a tedy doba jejího částečného uzavření (od
položení první dopravní značky omezující provoz
až po její odstranění), trvá celkem 36 hodin. Práce probíhají zpravidla o víkendech, aby omezení
dopravy v pracovním týdnu bylo minimální.
„Celý proces zahrnující výrobu, dopravu a ukládání betonu včetně následných kroků – ošetření,
dilatování atd. – je velmi náročný na technologickou kázeň pracovníků a odborné znalosti
techniků i dělníků. Podotýkám, že je nutno dodržovat velmi úzké meze všech technologických
kroků. Každé vybočení, například nedodržení
vodního součinitele, nepřesnost dávkování,
špatně odhadnuté povětrnostní poměry na
stavbě, znamená těžko napravitelný problém.
Ve většině případu následuje buď nedodržení
požadovaných parametrů, nebo nutnost čerstvou betonovou směs odstranit,“ upozorňuje Jiří
Šrutka. Parametry, které zvenčí nejvíce ovlivňují
proces tuhnutí a tvrdnutí, jsou teplota vzduchu,
intenzita slunečního svitu a velikost proudění
vzduchu. Při vývoji bylo zjištěno, že není jednoduché dodržet požadovanou odolnost betonu proti
působení vody a CHRL (odolnost povrchu betonu
proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek). „Zde platí pravidlo, že čím rychlejší
betony používáme, tím se parametr zhoršuje
a výsledky se blíží k povolené normové hranici
Štartuje druhý ročník programu „Ľudia pre stromy“
max. 1 000 g/m2. U extrémně rychlých betonů
je u tohoto parametru velmi malá bezpečnostní
rezerva. Proto jsme jako kompromis mezi rychlostí tvrdnutí betonu a odolností proti působení
vody a CHRL zvolili maximální rychlost 6 hodin,“
uzavírá vedoucí oddělení technické přípravy Jiří
Šrutka.
ná zóna Tilia, pričom sa upravila a zrevitalizovala
doposiaľ zanedbaná záhrada na park, v ktorom
si celá rodina odpočinie a zároveň sa dozvie
zaujímavé informácie nielen o drevinách v záhrade, ale aj o kraji, kde sa nachádza. V rámci
zamestnaneckej časti programu podporu získali
4 projekty. Uzávierka žiadostí 2. ročníka programu je 1. marca 2007.
Náročnost nové technologie vede k tomu, že její
autoři neusnuli na vavřínech, nýbrž se snaží ji
dále zdokonalovat. Vývoj půjde nejen směrem
k omezení kritických míst, ale zejména půjde
vstříc požadavkům zákazníků, tedy k dalšímu
urychlení (v odůvodněných případech) až na
hranici 4 hodin. Zvažuje se též možnost využít
technologii pro strojní pokládku, tedy pro opravy
větších ploch, městských křižovatek, rozsáhlejších oprav na letištích či dálnicích.
Koncom minulého roka sa v Bratislave stretli
zástupcovia Nadácie Ekopolis a spoločnosti
Skanska s médiami, aby oficiálne odštartovali
2. ročník grantového programu Ľudia pre stromy
a zároveň vyhodnotili ten predchádzajúci. Cieľom
programu, ktorý Skanska financuje, je zvýšiť
záujem ľudí o svoje okolie a zlepšiť životné
prostredie výsadbou vhodných drevín alebo ich
záchranou. Výsledkom 1. ročníka programu je
6 504 vysadených stromov a kríkov, 19 zachránených vzácnych stromov, 19 obnovených zelených plôch škôl, škôlok, sídlisk či iných verejných
priestorov po celom Slovensku. Z 283 žiadostí
z celej SR bolo podporených 20 projektov. Medzi
najúspešnejšie patrí napríklad projekt občianskeho združenia Tilia z Rajca – Oddychovo-náuč-
Zajímavá zakázka
Od poloviny listopadu zajišťuje komplexní správu
Justičního areálu v ulici Na Míčánkách v Praze 10 Skanska Facility, jež vyhrála ve výběrovém
řízení. Jedná se o specifickou zakázku díky
maximálním bezpečnostním opatřením, která
v celém areálu panují. Do některých prostor mohou pracovníci Skanska Facility vstupovat pouze
v doprovodu justiční stráže. Zakázka je zajímavá
především komplexností služeb svěřených
jednomu dodavateli, neboť toto moderní pojetí
facility managementu není zatím u institucí veřejné správy běžné. Skanska Facility se stará jak
o úklidové služby, tak o drobné úpravy a opravy
v areálu, pečuje o zeleň, prodává kolky apod.
Nové rehabilitačné centrum
Na brehu umelého jazera Veľký Draždiak v Bratislave sa začala výstavba nového rehabilitačného a diagnostického strediska vrcholového
športu. Spodná časť komplexu, ktorý stavia
spoločnosť Skanska PS, bude hotová už v júli
2007. Centrum má slúžiť na prevenciu, včasné
diagnostikovanie chorôb a pohybových porúch
u vrcholových športovcov a aj u iných občanov,
ako aj na ich liečenie a rehabilitáciu. Kompletne
bude dokončené v decembri 2008. Investorom
projektu je spoločnosť SI – REAL. „Som rád, že
sa podieľame na stavbe, ktorá výrazne zmení
celkový pohľad na jazero a jeho okolie, kde
chodí oddychovať množstvo Bratislavčanov. Napokon pozemok s výmerou 9 087 m2, na ktorom
staviame, je súčasťou širšie koncipovaniej športovo-relaxačnej zóny, ktorá k novej tvári Petržalky
určite patrí,“ konštatoval Jozef Ďaďo, projektový
manažér zo Skanska PS.
PARTNER 1/2007 29
Zajímavosti
Moderní armovna je nyní i v Tovačově
Skanska Prefa vyrábí ve své provozovně Tovačov
nejen prefabrikáty pro dopravní, průmyslové
a občanské stavby, ale zpracovává i značné
množství armatury. Svými omezenými výkony a
nízkou produktivitou práce armovna již nestačila
plnit požadavky zákazníků, proto se přistoupilo k
její modernizaci.
Nový kabát i zařízení
Modernizace armovny byla zahájena na přelomu let 2005/2006, kdy byla opravena plocha
pro skladování armatury a také dva portálové
jeřáby, které tuto plochu obsluhují. Jejich opra-
PARTNER 1/2007
4/2006 30
28
vou byla snížena nosnost na 6,3 tun, byla podstatně zvýšena rychlost pojezdu jeřábů i zdvihu
břemen a bylo nainstalováno radiové ovládání
všech funkcí jeřábů. Jeřáby nyní splňují veškeré
požadavky bezpečného provozu. V hale armovny
byla opravena podlaha a interiér byl renovován
a vymalován. Vloni v létě byly od firmy HAMBI
zakoupeny dva nové výkonné stroje na stříhání
a ohýbání sítí, které umožňují zpracovávat sítě
s pruty až do průměru 12 mm. Modernizace byla
dovršena na podzim, a to instalací nejvýkonnějších strojů na stříhání a ohýbání tyčové armatury
s podávacím stolem od firmy PEDAX.
Vyšší produktivita, menší pracnost
Nová automatická střihačka typu Metax-Geco
ve dvoudráhovém provedení stříhá tyčovinu do
délky až 14 m a dokáže najednou ustřihnout
i čtyři tyče o průměru 28 mm nebo 10 tyčí o průměru 12 mm. Stroj je vybaven ovládacím pultem
s počítačem, měřicí jednotkou a laserovým skenerem. Zabudovaný software umožňuje stříhání
optimalizovat. Automatická oboustranná ohýbačka typu Permatic N vyrábí rozměrově přesně
naohýbanou výztuž. Má jednu pevnou a jednu
pojízdnou stolní ohýbačku. Zpracovávanou výztuž lze ohýbat na obou koncích tyče současně.
Stroj je vybaven ovládacím pultem s počítačem,
měřicí jednotkou a laserovým skenerem na čtení
čárových kódů z etiket. Může ohýbat například tři
tyče o průměru 28 mm nebo šest tyčí o průměru
12 mm současně. Činnost obsluhy obou strojů
nyní spočívá pouze ve vkládání a odebírání zpracovávaného materiálu a naskenování údajů ze
zadávacího štítku. K oběma strojům byl zakoupen software pro zadávání údajů o zpracované
armatuře a evidenci výroby. Příprava výroby nyní
probíhá elektronicky – přetažením údajů z výkresů armatury nebo zadáním potřebných údajů
do počítače a tiskem na etikety. Stroje v armovně byly nainstalovány tak, aby tok materiálu
postupoval jedním směrem – od skladu materiálu až po expedici.
Modernizace armovny proběhla bez omezení výroby. Prefabrikáty lze nyní vyrábět mnohem efektivněji, s větší přesností a ve větších objemech
a zaměstnancům se navíc zlepšilo pracovní prostředí.
Azbest pod mikroskopem
Doma tě čekají
Azbest začal být průmyslové využíván na rozhraní
19. a 20. století. Není divu – má dobré vlastnosti
jako odolnost proti teplotám i korozi, tepelná
i zvuková izolace. Postupem času se ale zjistilo,
že může být lidskému zdraví škodlivý – jeho
vlákna se uvolňují do ovzduší a dokonce mohou
způsobit zhoubná onemocnění.
Azbest se využívá především ve stavebnictví a je
možné se s ním potkat prakticky kdekoliv. Vzhledem k tomu, že může poškozovat naše zdraví,
je potřeba se vyvarovat toho, abychom přišli do
přímého kontaktu s jeho vlákny, zejména respirabilními. Jenže jak to zjistit?
V listopadu loňského roku byl zahájen další
rozsáhlý projekt vzdělávání zaměstnanců, tentokrát z oblasti bezpečnosti práce a s výmluvným
názvem Doma Tě čekají. Projekt koncipovaný
jako zkušenostní výcvik umožní skupinám
dělníků, mistrů, stavbyvedoucích, přípravářů
a projektových manažerů uvědomit si důležitost
osobní zodpovědnosti v přístupu k možným rizikům ohrožení vlastního zdraví i zdraví kolegů ve
stavební výrobě. A nejen to – kursy probíhají jako
soutěž jednotlivých týmů a současně prověřují
odborné znalosti, schopnost týmové spolupráce
i dovednost prezentace a obhajoby vlastního
řešení.
Celý projekt byl zahájen v Praze, v prosinci
Laboratoř Skanska Foster Bohemia s.r.o. je
nezávislé pracoviště, které analyzuje azbestová
a minerální vlákna ve vzorcích vzduchu a ve
stavebních a izolačních materiálech. „Naši
pracovníci provádějí odběry vzorků prachu ze
vzduchu ve vnitřním a vnějším prostředí a zjišťují výskyt azbestových materiálů v budovách.
Ve špičkově vybavené laboratoři pak dokážou
přesně identifikovat druh azbestu a dokážou
vystavit protokol uznávaný ve všech zemích
EU,“ vysvětluje činnost laboratoře ředitel společnosti Skanska Foster Bohemia Petr Balvín.
„Za rok provedeme průměrně přes 700 měření
respirabilních azbestových vláken ve vzduchu
a bezmála 600 analýz stavebních a izolačních
materiálů. Analýzu koncentrace respirabilních
azbestových vláken ve vzduchu umíme dodat
do 48 hodin, rozbory stavebních a izolačních
materiálů dokonce do 24 hodin po doručení
vzorku,“ dodává.
Samostatnou nezávislou organizační složkou
Skanska Foster Bohemia je Inspekční orgán.
Zaměřuje se na stavebně technické průzkumy a inspekce výskytu azbestu v objektech
a technickém zařízení. „Mezi naše zákazníky
patří především zahraniční společnosti, neboť si
uvědomují rizika plynoucí z výskytu azbestu v jejich provozech. Situace v tuzemsku se ale také
začíná pomalu zlepšovat,“ komentuje současný
stav Petr Balvín.
2006 pokračovaly kursy v Brně, po novém
roce i v Olomouci, od února 2007 budou kursy
současně probíhat v dalších městech – Třinec,
Prievidza, Bratislava a Košice. Projekt skončí
v květnu 2007 a celkem se ho zúčastní téměř
4 500 zaměstnanců skupiny Skanska v ČR
a SR.
PARTNER 1/2007 31
ČVUT ocenila Stuarta Grahama
PARTNER 1/2007 32
Foto: Jan Kroupa
Ze společnosti
V Betlémské kapli zavládla 17. ledna 2007 slavnostní atmosféra.
V rámci oslav 300. výročí založení Českého vysokého učení
technického v Praze zde byly předány čestné doktoráty třem
významným osobnostem. Titul doctor honoris causa převzal
z rukou prorektora Jiřího Bíly také prezident Skanska AB Stuart
Graham.
Vyznamenání získal také prezident České republiky Václav Klaus a profesor univerzity v Surrey
Josef Kittler.
Stuart Graham působí ve společnosti Skanska
od roku 1995. V roce 2002 se stal jejím prezidentem a generálním ředitelem. Při řízení skupiny Skanska na celém světě klade veliký důraz
na hodnoty udržitelného rozvoje, jako je ochrana
životního prostředí a bezpečnost na pracovišti.
„Společnost Skanska se dlouhodobě zaměřuje
na práci s mladými lidmi, na vyhledávání talentů
a na spolupráci s univerzitami na celém světě.
I v České republice Skanska podporuje vzdělanost, neboť jsou to právě vysokoškolsky vzdělaní lidé se stavební specializací, kterých se nám
často nedostává. Skanska CZ proto navázala úzkou spolupráci se stavební fakultou ČVUT a jejím
studentům poskytuje například zahraniční stipendia nebo pracovní stáže,“ uvedl Stuart Graham po převzetí čestného titulu.
Skanska v České republice je jedním ze zakládajících členů výzkumného Centra integrovaného
navrhování progresivních stavebních konstrukcí
CIDEAS a zakládajícím členem České společnosti pro udržitelnou výstavbu budov CSBS,
která je místním zástupcem mezinárodní organizace iiSBE.
Stuart Graham se narodil roku 1946 ve Spojených státech. Po absolvování vysoké školy s ekonomickým zaměřením působil od roku 1970 ve
stavebnictví. Ve Skanska pracuje od roku 1995,
kdy se stal prezidentem Slattery Skanska a o tři
roky později převzal vedení celé společnosti
Skanska v USA. V letech 2000–2002 vykonával
funkci výkonného viceprezidenta Skanska AB
a roku 2002 se stal prezidentem celosvětového
koncernu.
PARTNER 1/2007 33
Kaleidoskop
V štýle beatlesovskej horúčky
Lákavé rytmy a odvážná choreografie z muzikálu Cabaret v podání tanečníků a zpěváků
Městského divadla v Brně pak byly vítaným půlnočním překvapením.
níž mají klienti k dispozici ještě úvěrovou částku
odpovídající 20 procentům kupní ceny na potřebné vybavení bytu pořízené prostřednictvím
Klientského centra Skanska.
Charlotta Nouvelle oceněna
v soutěži Best of Realty
Botanica se úspěšně rozrůstá
Na slavnostním večeru, který proběhl 9. listopadu 2006 v Kongresovém centru Praha, byly
vyhlášeny výsledky a předána ocenění v soutěži Nejlepší z realit – Best of Realty 2006.
Bezmála tři sta osobností reprezentujících
český i zahraniční realitní trh a související
obory tleskalo nejlepším tuzemským projektům za uplynulý rok. Společnost Skanska zaDobrý večer, vitajte … a príjemnú zábavu prajeme! Elegantné dámy v sprievode galantných
pánov, priatelia, kolegovia či obchodní partneri spoločnosti Skanska sa 14. decembra
2006 streli v nádherných priestoroch Slovenského národného múzea v Bratislave, aby sa
porozprávali a zabavili. Popri tom po čase uvideli starých známych alebo tých, s ktorými si
celý rok iba telefonovali … Rozprávať určite
bolo o čom. Hádam nikto z nás sa nevyhne tradičnému koncoročnému bilancovaniu a naopak plánom do budúcna. Tentoraz sa na túto
úlohu podujal jeden za všetkých, generálny riaditeľ Skanska Zdeněk Burda. Ak mal niekto
pocit, že sa v Zimnej záhrade múzea schladí,
bol na omyle. O beatlesovskú horúčku a vášnivé moderátorské slovo sa dokonale postaral
Miro Žbirka. Pri spoločnom hite samozrejme
nechýbala Martha. Na recepcii v priestoroch
kaviarne Múzejka príjemnú atmosféru znásobili i árie v podaní Silvie Josifovskej … A ako to
zářila: projekt Charlotta Nouvelle divize Project
Development získal v kategorii rezidenční projekty druhé místo za vysokou kvalitu luxusního
bytového domu v prvotřídní lokalitě a jeho citlivé začlenění do okolní zástavby. Charlotta
Nouvelle tak stanula po boku dalších oceněných staveb jako např. Luxemburg Plaza,
Obchodní centrum Chodov či rekonstrukce
usedlosti Ladronka. Soutěž Best of Realty
vznikla v roce 1999 a je vyhlašována ve čtyřech základních kategoriích. Rozhodujícími kritérii při výběru vítězných staveb jsou lokalita,
urbanistické a architektonické řešení a kvalita
realizace. Významná je také úspěšnost projektu na trhu nemovitostí. Ocenění se může
dočkat pouze ten projekt, který přináší výraznou přidanou hodnotu.
už medzi priateľmi býva, rozprávalo a zabávalo
sa aj po polnoci.
Za právě skončeným rokem se může divize Project Development ohlédnout s klidným svědomím. Plánovaný prodej – 595 jednotek – byl
totiž o 29 jednotek překročen, celkem jich
tedy bylo prodáno 624. Tím se rok 2006 v oblasti prodeje řadí na první místo za posledních
šest let. „Jedním z mnoha faktorů, které prodeje ovlivnily, byly i nejasnosti kolem DPH, konkrétně hrozba zvýšení DPH při koupi novostavby
z 5 na 19 % od roku 2008,“ říká Naděžda Ptáčková, ředitelka rezidenčního developmentu divize. „Lidé do nového bydlení investují mnohem
více. Na druhou stranu, čísla prodejů mohla být
ještě vyšší, ale stále bojujeme s protahujícími
se komplikovanými veřejnoprávními procesy,“
dodává.
Ve výčtu úspěchů by se nemělo zapomínat ani
na zdařilý rozjezd Hypotéky Skanska 20+, díky
Skanska DS tančila
V brněnském Besedním domě se v pátek
2. února konal už pátý reprezentační ples
Skanska DS. Večerem provázel Big Band Gustava Broma, zlatým hřebem slavnostního programu pak bylo vystoupení muzikálových herců
a zpěváků Městského divadla v Brně s pásmem Kdyby tisíc klarinetů. Pěknou podívanou
bylo i předtančení – osm párů předvedlo polonézu v bílém a skupina irského tance ukázala,
jak umí stepovat. Zraky přítomných si přišly na
své při módní přehlídce Marie Zelené a chuťové
buňky uspokojil bohatý gastronomický koutek.
Z foyer zaznívaly rovněž tóny cimbálové muziky.
PARTNER 1/2007 34
Loňský rok byl pro developery
úspěšný
Vloni divize Project Development společnosti
Skanska úspěšně developersky a stavebně
dokončila projekt výstavby bytových domů
S a T v Rezidenční čtvrti Botanica. Dvojice
domů, které jsou vhodné i pro seniory a osoby
se sníženou schopností pohybu, se nachází
v atraktivní lokalitě poblíž Prokopského údolí
a Motolského parku. Obě nízkopodlažní budovy,
které mají tři nadzemní podlaží a jedno ustupující, jsou v rámci čtvrti rozmístěny tak, aby zcela
přirozeně splývaly s okolním prostředím a aby
místnostem 124 bytů poskytovaly co největší
míru přirozeného světla a proslunění. Obytnou část doplňuje 60 garážových stání a další
prostory využitelné například jako budoucí ordinace lékařů, zázemí pečovatelské služby, masérů, pedikérů, kadeřníků a dalších praktických
služeb. Na dokončené budovy naváže druhá
etapa Rezidenční čtvrti Botanica, jejíž výstavba
se právě rozbíhá.
Podporujeme mistry ČR
Divize Betonové konstrukce již třetím rokem
podporuje oddíl akrobatického rokenrolu TJ Sokol pražský. Mezi jeho členy patří i Vítězslav
Horák a Sandra Chudinská, nejúspěšnější rokenrolový pár České republiky. Pro úřadující čtyřnásobné mistry ČR byl loňský rok více
než úspěšný. Z mistrovství Evropy a mistrovství světa přivezli pokaždé bronzovou medaili.
Medaili z nejvyšší, nejnáročnější a divácky nejatraktivnější kategorie A získali pro ČR po čtyřech letech.
Summary
The end of the year was marked with an increased number of completed buildings. You
can read about the most important ones in the
“Events” section (page 3) or in the “We have
built…” (pages 4–5) section.
“I hate meetings which last hours and bring
zero solutions,” says the Executive Director of
the Concrete Structures Division, Mr. Vladimír
Myšička. On page 6 you can learn that he is not
only a good manager, but also a motor-biker and
father of four children.
Once the D47 highway is finished, many cities
and villages will be relieved. It will take you to
Ostrava much faster in a more comfortable way.
Read more about the most important project of
ours on page 14.
An excellent Slovak singer, Miroslav Žbirka, was
the star of the evening organized for its business
partners by Skanska in the close of the last year
in Bratislava. Read an interview with him entitled
“Things between earth and heaven” and find out
why he stayed in Prague and how he became
a singer. The interview is featured on page 16.
Concrete plays a lead role even in the Ecology
section. Join us on our visit to the environment
friendly concrete mixing plant in Třinec. Find out
the details on page 20.
In the historical-technical section “Following the
traces of architecture…” we have decided to
examine the history of concrete – and be sure
this excursion has been rather interesting. Read
more on page 22 in the section “Firm as concrete”.
In the “Features” section on pages 28–31 you
will learn about a new method of fixing concrete
paving developed by Skanska DS experts. The
article talks about the above fast curing concrete technology, new steel reinforcement plant,
new training and other events and activities of
Skanska.
The president of the Skanska corporation,
Mr. Stuart Edward Graham, received an honorary degree by the Czech Technical University.
Read more on page 32.
The Events section on page 34 brings you brief
but interesting news from all corners of the
Czech and Slovak Republics where the Skanska
group is active.