soubor pdf

Turistický oddíl Perseus
Oddílový občasník
01/ Leden/ 2009
Naše oddílové dívky projevily zájem o zveřejnění nějaké mé básně a já už kdysi, jak říká Pepa - „v dávných dobách“ jednu báseň
uveřejnil a navíc také v tomto čase – Předjaří. V předjaří nám totiž některé dny už nechají na chvíli zapomenout na zimu. Vzduch je
voňavý, sluníčko rozehřívá a hladí líce. Cítíte chuť jít dál až k obzoru nebo oprášit kolo a vytáhnout ho ze sklepa, rozjet se vstříc dálkám.
Vzpomenete si na jaro, léto, krásné výlety, vůni táboráku, spaní pod stany nebo pod hvězdami. Z těchto dob pochází i básnička či spíše
jen zachycená melodie, dnes podruhé zveřejněná.
Melodie lesa
Naslouchej písním - větru ve skalách,
zakletým do šumění stromů,
ukrytým v potočních bublinkách,
zaznívajícím ve zpěvu ptáků.
Trampům v tónech kytar notuje,
do lesa když noční stíny vkradou se.
S praskotem živý oheň zaduje,
noc převzala vládu nad lesem.
O chůzi
a o lidech oddílových
Na konci prázdnin jsem v rádiu poslouchal stesky
vedoucích různých velkých táborů shodujících se na
jednom tématu - o chatrné fyzičce a vůli-nevůli dětí.
„V dnešní době děti nejsou schopny ujít na táboře
výlet dlouhý 10 kilometrů s malým batohem.“
Vyplynuly otázky: „Kam s nimi máme chodit nebo
nechodit? Co dělají doma?“
jímavých her a program některých oddílových akcí
je podrobován kritice. To je naprosto v pořádku a
jsem za to v podstatě rád. Na druhou stranu i vy
starší byste se měli zasadit a podílet na přípravě
programu tak, aby byl pro vás atraktivní. Stačí jen se
přihlásit a věřte – stejně jako teď na Ledovce, občas
po vás budeme chtít, abyste nám pomohli s tvorbou
programu nebo se hrou.
Aktuální náladu v oddíle hodnotím jako dobrou.
Občas s někým šijí čertíci, ale není tu nikdo zlý. No
Motto: Drž se nové cesty a starého přítele.
Slovenské přísloví
Jsem rád, že v našem oddíle je situace naprosto jiná.
Už dávno jsem vzdal v Perseovi výchovu dětí v supermany/nky/, perfektní zálesáky a zálesačky, vítěze
závodů atd. Ale vytrénovat spolehlivé chodce se vztahem k přírodě, kteří se dokáží najít, když se ztratí.
Mají rádi přírodu, dokážou rozdělat bezpečný oheň,
vzít do ruky sekeru nebo pilu, aniž by se ihned poranili. A časem se třeba už nebudou bát podívat do
mapy a zorientovat se.
Myslím, že se nám to v oddíle celkem daří. Vždyť
na letošním táboře jsme šlapali i třicetikilometrové
túry, které s nářkem celkem zvládli i nečlenové oddílu – díky příkladu Vás ostatních a neústupnosti vedoucích.
Turistika je dobrým tréninkem života. Neboť, co je
žití, když ne cesta zvlněnou krajinou života – někdy
ušlapaná, jindy s překážkami a pěkně do kopce.
Vzdycháte, hekáte a přece se nevzdáte.
a když přijde do oddílu někdo „nepřizpůsobivý“ dejme mu šanci od nás ostatních odkoukat jak se mají
k sobě lidi chovat. Většinou je to tím, že je někým
negativně ovlivněn, o to víc potřebuje dostat šanci
v normálním kolektivu. Buďto si to ten človíček v
hlavě srovná a přizpůsobí se nebo z oddílu odejde.V
oddíle jsme měli už mnohokrát děti označené třídní
učitelkou jako nezvladatelné a v oddíle po nějaké
době fungovali naprosto bez problémů.
Další tématem je dospívání dětí v oddílu a děti
problémové. V pubertě děti řeší svůj postoj k životu,
odpoutání od autorit dospělých. Z toho vyplývá
i to, že vedoucí musí příkaz nebo přání opakovat
několikrát-než se něco začne dít. Ostatní menší děti
jsou na to také chytlavé. Vidí ve starších příklad.
Přesto vás žádám, plňte své úkoly bez odmluv a
včas v duchu oddílového zákona. Vedoucí si ty starší
spacifikují, i když to bude třeba trvat déle.
Je mi jasné, že k tomu, aby vznikl nový dospělý rozumný a samostatný člověk – osobnost, je nutné
absolvovat období dospívání. Na druhou stranu po
každém z Vás budu stále chtít, aby zastal svůj díl
práce pro oddíl, z toho neslevím, jen se budu snažit
být trpělivějším. Stejně jako za nesmyslné /zejména
na začátcích táborů/ pokládám řeči typu: „Ale já už
dělal to a to“. Prostě pracují všichni a je možné, že
někdo má v daný okamžik těžší práci a někdo lehčí
– klidně mne požádejte, že budete rozdělovat práci
ostatním dětem vy, remcalové, a uvidíte jak vám to
půjde. Je pravda, že aktuální zlobítkové z vašich řad
dostávají ty méně oblíbené úkoly i třeba speciální
práci navíc. Podle mne je to spravedlivé, ale můžete
vedoucí přesvědčit o opaku.
Proč se držet nové cesty a starého přítele?
Je tím myšleno asi i to, že bychom neměli zapomínat
na staré kamarády a proti zevšednění se vyhýbat
stereotypům /jednotvárný, opakující sled něčeho,
navyklý způsob/. To např. v oddíle
znamená
okořenit oddílovou činnost novými dobrodružstvími
/bezpečnými/ jako př. slaňování, noční výprava, putovní tábor a drsnější výpravy na neznámá místa/
Krušnohor/. Účastnit se na nich s kamarády, na
které se můžeš spolehnout a které dobře znáš – to
v oddíle myslím není těžké. Ale je dobré si to občas
uvědomit.
Také se objevují kritiky, že je málo her nebo málo za-
ROLF
Strana 2
Podívám-li se do budoucna oddílu, vidím, že spolu
s odchodem ze základních škol a s dojížděním na
střední školy – začnete odcházet z oddílu. Věřte
však, že dveře oddílu se vám tím nezavírají, můžete
se kdykoliv vrátit a pomáhat nám - jako instruktoři
nebo rozšířit a hlavně omladit Klub českých turistů
Chrastava. Ten pořádá v běžném roce Chrastavskou
Šlápotu a výšlap Na Výhledy a také další turistické
výpravy a zájezdy. Jeho současně nejmladšími členy
jsme v současné době bohužel my – já, Petra, Bráška
a Míša /seřazeno věkově sestupně/.
http: //pe r seus. i pl. c z
Celoroční oddílová hra
Výstavba transkontinentální železnice
Co už víte
Víte už jak se jmenovala první
lokomotiva světa, jak vypadá
řez kolejnicí. Loni jste jezdili
pro společnost Pony Expressu i pro dostavníky Wells and
Fargo.
Jelikož to tenkrát byla překotná doba, kde se kromě provozování XP a dostavníků, stavěl telegraf, probíhala
občanská válka Severu proti Jihu, bojovalo se s indiány a
také se stavěla železnice. A ta nejdůležitější dokonce přes
celý kontinent od Tichého oceánu až po Atlantický oceán.
Lidé na její stavbě umírali a umírali i při jejím provozování,
ale přesto budila nadšení i proklínání, přinášela civilizační
rozvoj-pokrok, měnila mapy. Mnohé „díry po granátu“ se
staly významnými městy a středisky a mnohá důležitá
města zanikla jen proto, že se jim železnice vyhnula. Nyní
delší úryvek o vzniku železnice na americkém kontinentě:
Dne 28. února 1830 získala železnice “Baltimore & Ohio
Railroad”, založená roku 1827, koncesi od státu Maryland.
Ve stejném roce došlo k pitoreskní epizodě, při níž “Tom
Thumb” “Paleček”), malá lokomotiva se svislým kotlem,
postavená v Baltimoru, s přívěsným, otevřeným vagónem,
vyzvala na závod dvanáctisedadlový vůz tažený jedním
koněm, který jel po dráze souběžné s kolejemi. Závodilo
se na trati dlouhé 14 kilometrů a kůň vyhrál - pro selhání
stroje. Ale zvířecí potah pomalu končí svou éru.
Dne 25. prosince 1830 začala v Severní Karolíně lokomotiva “The Best Friend of Charleston” obstarávat pravidelné spojení mezi Charlestonem a Amboyem rychlostí
25 kilometrů za hodinu. V roce 1832 lokomotiva podobné
konstrukce, ale větší, vlekla za sebou již jeden nákladní
a tři osobní vozy se sedadly na střeše, které svým tvarem připomínaly loďkovitou korbu starých dostavníků a
spočívaly na čtyřkolových podvozcích.
V roce 1835 měřila již železniční síť ve Spojených státech
celkem 136 mil.
A řada dalších železničních společností natahuje chapadla kolejí. Byly to “Baltimore & Washington”, “Philadelphia - Paoli”, “Philadelphia - Columbia”, dále velmi
důležitá “Pennsylvania Railroad”, založená 16. dubna
1834, “Ithaqua - Osvega”, “Baltimore & Ohio Ltd.”, abychom jmenovali jen ty nejslavnější.
Roku 1837 spatřily světlo světa lokomotivy “Hercule” firmy
Eastwick & Harrison a “Roger Ketcham and Grosvenor of
Patterson”, roku 1840 “Noah Vilbard”, postavená firmou
Mohawk & Hudson Co., v roce 1852 “Irvington”, v roce
1853 “Brooklyne” atd., atd.
V roce 1836 se Chicago, tehdy ještě malé město se třemi
tisíci obyvateli, stalo náhle točnou důležitého provozu,
jehož počátkem byla trať “Chicago - Galena”. Lokomotivě
“Pioneer” připadla čest vyjet jako první z tohoto města slibné budoucnosti k Západu. Vytápěná dřevem, korunovaná
širokým komínem, byla lokomotiva “Pioneer” též vybavena
ostruhou, zvanou “cow catcher” (“chytač krav”), což byla
nezbytná ochrana proti stádům bizonů, jejichž tažení
bylo skutečným nebezpečím a znamenalo přinejmenším
několikahodinové zdržení pro vlak, který uvízl v divočině,
blokován jejich bouřlivou řekou. Železnice se už nyní
http : //perse us.ipl.cz
rozšířila na dvaatřicet států.
V občanské válce od roku 1861 dostala železnice zcela
jiné poslání, než jaké pro ni předvídal podnikavý americký
národ. Vagóny všech druhů sloužily k převozu vojska a
k zásobování bojujících jednotek. Již tehdy bylo možno
vidět, jak velká děla přimontovaná na plochých vagónech
zaujímají palebná postavení. Na obou stranách odvážní
diverzanti sabotovali tratě a železniční zařízení. Dvě z
těchto epizod se staly slavnými v historii železnice: nájezd
jižního jezdectva generála Morana na trať “Nashville –
Louisville” a ukořistění lokomotivy “La Genérale” oddílem Seveřanů, jimž velel J. J. Andrews. Nájezd generála
Morana se zdařil nad všechno očekávání. Armádě trvalo
půl roku, než napravila způsobenou škodu. Andrews při
svém podniku takové štěstí neměl. Byl zajat po nezdařilém
pokusu o diverzi v samém srdci jižních armád, souzen a
oběšen jako špion. Civilní oděv, který si oblékli, aby nebyli
nápadní, vynesl dvaceti mužům jeho oddílu trest smrti,
ačkoli byl pro nedostatek uniforem pro vojáky civilní oděv
uznáván za zákonný, o čemž existovala zvláštní dohoda.
Po válce Severu proti Jihu pokračoval prudký rozvoj
železnice, který válka na šest let ochromila.
Roku 1869 došlo k velké události v historii železnice: první
vlak přejel americký kontinent od východu na západ. Tohoto obrovského úkolu se ujaly dvě železniční společnosti.
Díky dosud nevídanému soutěžení byly překonány všechny
rekordy. Jednu část tratě, od východu, stavěla společnost
“Union Pacific” a druhou část, od západu, “Central Pacific”. Společnost “Central Pacific”, jejíž trať musela překonat
Sierru Nevadu a Skalisté hory, měla těžší úkol. Materiál se
dopravoval po moři kolem Mysu Hronova do San Franciska. Zpočátku stavby ještě nebyl znám dynamit (toho bylo
poprvé použito až v roce 1866), a tak se hory zdolávaly
pomocí krumpáče a střelného prachu.
Dne 10. května 1869 se oba vlaky, jedoucí proti sobě, setkaly
v Promontory ve státě Utah. Lokomotiva společnosti “Central Pacific” se jménem “Jupiter” a lokomotiva společnosti
“Union Pacific” s číslem “119” se zastavily proti sobě za
řevu píšťal a v oblacích bratrské páry. Uprostřed pouště se
k velké slavnosti shromáždili ve svorném nadšení dělníci
z obou úseků trati, významné osobnosti obou společností,
několik dam v krinolínách, zvědaví kovbojové a ostražití
Indiáni. Nábor dělníků pro tuto náročnou stavbu byl snadný. Po občanské válce se octlo mnoho lidí bez práce. Na
Západě, u společnosti “Central Pacific” pracovali na stavbě
tratě převážně čínští dělníci. Na Východě hledala již roku
1863 společnost “Illinois Central” pomocí plakátů tři tisíce
dělníků za plat 1 dolar 25 centů denně.
Toliko úryvek ze článku a co čeká na Vás milí zaměstnanci
a vlastníci Union Pacific a Central Pacifik. Před Vámi je
nyní: nabírání zaměstnanců, jejich vyplácení i obstarávání
obživy, nákupy a otvírání dolů na železnou rudu, vytváření
hutí a přeměna železné rudy na kolejnice, nákup lesů a
těžba dřeva, výroba pražců, nákupy lokomotiv, vagónů a
samozřejmě i výstavba železničních tratí. A budete-li si
chtít přečíst o tomto úchvatném tématu i nějaký román –
sáhněte po knize Zdeňka Pluhaře „Kříže rostou k Pacifiku“.
Strana 3
ekologie
Každý z nás “vyrobí” každý rok skoro
400 kg odpadu. Věděli jste to?
A to se do toho počítá jen ten odpad, který vznikne
u každého doma, vůbec ne ten, který vzniká v
továrnách, bankách a jiných firmách a podnicích.
Schválně si spočítej, kolikrát je to víc než sám nebo
sama vážíš!
Odpadků přitom můžeme chrlit mnohem méně, stačí
se leckdy jen trochu zamyslet třeba při nákupech.
Proč si na každém nákupu brát nebo kupovat novou
tašku? Přece není žádný problém si tašku na nákup
nosit v batohu a v obchodě už ji pak jen vytáhnout.
Jen v naší zemi se přitom rozdá každoročně víc než
miliarda plastových tašek, které skončí v odpadu.
Stejně tak je dobré se zamyslet nad tím, jak je zabalené zboží, které si chceš koupit. Nemá třeba
čokoláda zbytečně moc obalů? Nebo je fakt nutné
kupovat si jablka zabalená po třech v plastové fólii
zase nová lahev. Do kontejneru na sklo ale nepatří
zrcadla, porcelán ani keramika!
Plasty - jsou všude kolem nás. Kelímky od jogurtů
a pudingů, PET lahve, sáčky a tašky... To vše patří
do žlutých kontejnerů na plasty. Kelímky od jogurtů,
salátů nebo pudingů před vyhozením opláchněte,
stačí trochou studené vody, aby v kontejneru potom
zbytky jídla nezahnívaly.
Nápojové kartony, tzv. tetrapaky, jsou krabice,
složené z několika vrstev. Buď dvou - papíru a polyetylenu (plastu) nebo ze tří, kdy je tam ještě vrstva
hliníku. I tyto krabyce se dají recyklovat - buď se z
nich vyrábějí desky, které se používají k izolacím
nebo k výrobě nábytku anebo se z nich získává
velmi kvalitní sběrový papír. Před vyhozením krabici
vypláchněte studenou vodou.
Baterie a monočlánky rozhodně nepatří do normální popelnice! Obsahují těžké kovy, které mohou být
nebezpečné a jedovaté, když baterka koroduje.
Takže je potřeba vybité baterie donést do elektroprodejny, kde by měli mít krabici, kam je možné je
zadarmo odevzdat. A nejlépe si kupte nabíječku a
pár nabíjecích monočlánků, ušetříte spoustu peněz
za nové baterky a pomůžete přírodě.
Není nic snazšího, než třídit odpad
a ještě na polystyrenovém tácku? Přitom si přece
můžeš koupit jablka normálně na váhu.
Vůbec nejlepší je používat co nejvíc věcí bez obalů
- třeba vodu z vodovodu (je stejně dobrá a kvalitní
jako ta v lahvích, jen je mnohem levnější a nikdo nemusí řešit co s prázdnými PETkami. Zelenina a ovoce
nejlíp chutná z vlastní zahrádky. Něvěříš? Tak si ji
zkus vypěstovat a uvidíš! Ostatně jde to třeba i na
balkóně v květináči. Tam vyrostou jahody, rajčata
nebo třeba papriky. Taky koření, které použiješ při
vaření - třeba bazalka na pizzu a těstoviny.
Nějaký odpad ale vždycky vznikne. Bez toho se v
dnešní době asi už těžko obejdeme. Je ale důležité
ho důsledně třídit. Vždyť obrovská část toho, co vyhazujeme, se dá znovu použít. Buď se to může hodit
někomu jinému (oblečení, nábytek, starý monitor
od počítače nebo třeba televize) nebo aspoň jako
druhotná surovina. Kam tedy co správně patří?
Papír - patří do modrého kontejneru nebo popelnice.
To platí o časopisech, novinách, starých sešitech a
učebnicích, ale i o krabicích od bot, počítače, monitoru, MP3 přehrávače, čehokoli. Jen papír umaštěný
od svačiny nebo třeba použitý papírový kapesník
tam neházej. Ten patří do kamen nebo do normální
popelnice na ostatní odpad.
Sklo - nejlepší lahev je samozřejmě ta zálohovaná.
Vrátíte ji do obchodu a výrobce limonády ji vymyje
a znovu naplní. Jedna lahev zvládne takový oběh až
25x, takže ušetří 24 zbytečných obalů navíc. Když už
ale koupíte limonádu v nevratné skleněné lahvi nebo
třeba marmeládu, přesnídávku, apod., pak skleněný
obal patří do zeleného (někdy i bílého) kontejneru na
sklo. Ve sklárně se střepy roztaví a vyrobí se z nich
Strana 4
Elektroodpad zahrnuje všechny vysloužilé elektrické spotřebiče, třeba MP3 přehrávač, DVDčko,
mobil, monitor, počítač nebo třeba starou ledničku.
Ty nepatří ani do plastů ani do kovošrotu, protože
obsahují řadu vzácných kovů, ale třeba i nebezpečné
a jedovaté látky. Proto se musí ekologicky rozebrat.
Takže je potřeba je odvézt do sběrného dvora. V
řadě obcí už také jsou speciální nádoby na drobnější
elektroodpad. A když si kupujete nový spotřebič,
prodavač má povinnost od vás ten starý zadarmo
odebrat a předat právě k ekologickému rozebrání.
Bioodpadem, neboli biologicky rozložitelným odpadem jsou třeba nejrůznější zbytky z kuchyně (slupky,
zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina), dřevěný popel nebo třeba tráva a listí ze zahrady. Možná ve vaší obci už existuje možnost bioodpad házet do speciálních popelnic nebo kontejnerů.
Pokud ne, máte i jiné možnosti. Můžete si pořídit
domácí kompostér. Vyrobený kompost pak klidně
můžete vyhodit třeba do lesa nebo na louku, maminka ho může použít do květináčů ke kytkám. Jestli
máte zahradu, tak není co řešit. Vybudujte si vlastní kompost. To je nejlepší hnojivo na záhonky i ke
stromkům.
Textil, který už nepotřebujete, se může hodit někomu
jinému. Staré oblečení tedy nabídněte známým nebo
blízké charitě. V některých městech, třeba v Praze,
jsou speciální kontejnery na textil. Ten použitelný
směřuje právě do charity, poškozený pak k recyklaci.
Do těchto kontejnerů je nejlepší staré oblečení hodit
v plastové tašce, aby se s ním pak lépe pracovalo.
Tomu, aby naše země nebyla plná skládek a
nepořádku v přírodě může pomoct opravdu každý
z nás!
http: //pe r seus. i pl. c z
Slaní
šneci
Dneska vařím já!
Možná jsme u zrodu nové kuchařské rubriky. Já si totiž pamatuju jakou radost jsem udělala
rodičům, když jsem jim poprvé připravila večeři a jak jsem na sebe byla pyšná. Schválně
píšu připravila, protože to byla studená večeře a nic jsem při ní nevařila. Byla to rybičková
pomazánka se zeleninou natřená na veku, z mamčiny velké červené kuchařské knihy.
Suroviny:
1x listové těsto
(chlazené – koupíme v
obchodě, bývá ukryté
v chlaďácích jako jsou
knedlíky a jogurty)
15 dkg nakrájené cihly
nebo jiného tvrdého
sýra
15 dkg měkkého salámu
(Junior, kuřecí zauzený
a pod.)
Pracovní postup:
Vyválíme těsto na placku asi 40x40 cm.
Aby se nám těsto nelepilo na stůl a na váleček musíme ho
posypat (pomoučit) hladkou moukou z obou stran. Hotovou
placku rozpůlíme, takže máme dvě asi 20x40 cm.
Na každou rozložíme polovinu sýra a polovinu salámu. Nyní
přichází nejsložitější operace – začneme rulovat. Delší stranu
začneme stáčet jako koberec a na konci těsto přitlačíme,
aby se nám nerozmotalo. Připravíme si plech a ustřihneme
dostatečně velký kus pečícího papíru, který dáme na plech.
Zamotaný koberec začneme nyní krájet na kousky asi 2 cm
široké a pokládat je na plech naplacato. (jako když ten šnek
spí na boku).
... mlsouni mohou přidat
kousky hermelínu nebo
slaniny
Troubu rozehřejeme na 180°C (počkáme až nám kontrolka
řekne, že tam je opravdu takové teplo) a plech se šnekama
dáme péct. Trvá to 15 až 20 min. Když začnou šnečci hnědnout
a hlavně vonět máme hotovo.
Na ozdobení talíře:
zeleninu
paprika,
okurka, rajčátko, zelíčko
a pod.
Naservírujeme je na mísu a k nim podáváme nakrájenou zeleninu (papriku, okurku, zelí ...)
PS:
Jestli máte nějaké
svoje, zaručeně
nejlepší, recepty
můžete se o ně v této
rubrice také podělit.
Stačí mi je donést
napsané a já už je
pošlu vaším jménem
dál :-)
http : //perse us.ipl.cz
u?
k
m
a
ň
m
í
š
l
a da
n
e
s
š
í
š
ě
T
ími
n
t
a
t
s
o
s
Poděl se
)
:
u
o
v
s
u
o t
Dobrou chuť Ťůťa
Strana 5
Poklad kapitána
Williama
Kidda
Podle legend je ostrov Kostlivců obklopen neprostupnými
útesy a skalisky přes které neprovede svoji loď ani zkušený
lodivod. A kdyby se mu to přece jen podařilo, určitě prý pak neunikne obrovským chobotnicím a mořským netvorům, kteří ostrov
hlídají.
Říká se také, že Kidd zakopal poklad na ostrově u západního pobřeží
Ameriky. Pokud někdo ostrov nalezne a na místě, kde je poklad ukrytý začne kopat, musí to být alespoň tři lidé, kteří si stoupnou tak, že utvoří trojúhelník a po
celou dobu nevydají ani hlásek.
Neznámí hledači pokladů prý již jednou Kiddův ostrov objevili. Utvořili trojúhelník a začali kopat. Když narazili na dřevěnou truhlu, jeden z nich pronesl: “Našli
jsme to!” V tom okamžiku spadl k zemi mrtev jako podťatý.
Těmito legendami je opředen tento dobrodružný příběh pro děti , který napsal
Oldřich Růžička a s ilustracemi Jana Klimeše jej vydalo nakladatelství B4U Publishing s.r.o (www.b4upublishing.cz)
Koupit se dá přímo v nakladetství na internetu za 379 Kč (jinak je dražší),
s poštovným mě vyšla na 428 Kč.
Kdyby si chtěl knihu nejdříve prohlédnout, tak já ji mám.
Karbík
Strana 6
• Aktivní zábava pro dětské čtenáře.
• Napětí a dobrodružství.
• Mapy, historické dokumenty, šifrovací růžice a disk vložené na stránkách knihy.
• Záhady, šifry a tajné zprávy, které musí čtenář vyluštit.
• Kniha není pouze poutavým historickým příběhem, jde současně o aktivní hru
na hledání Kiddova pokladu.
• Čtenáři luští šifry a plní úkoly spolu
s hlavními hrdiny knihy.
• Všechny důležité body příběhu vycházejí
z více či méně známé historie
a pozadí života kapitána Kidda.
Každá taková událost je glosovaná
v boxech, kde jsou vysvětlena historická
fakta.
• Děj knihy se odehrává na několika
místech, o kterých se říká, že tam může
být ukryt Kiddův poklad (Oak Island,
Gardiners Island, Mona Island)
• Putování za pokladem začíná na ostrově
Tortuga, který byl baštou pirátů
v Karibském moři v období zlatého věku
pirátství.
• V knize jsou vloženy listy z deníku Jacka
Warda, vnuka bocmana kapitána Kidda,
na kterých si zaznamenával zážitky
z cesty.
• V kapsách čtenáři naleznou mapy
a zprávy kapitána Kidda, které jsou
důležitými
indiciemi
na
cestě
za pokladem.
• Přiložena je také šifrovací růžice
a šifrovací disk, s jejichž pomocí
je možné Kiddovy zprávy rozluštit.
• Kniha je uložena do truhly s nápisem
„Truhla kapitána Williama Kidda“,
v jejímž falešném dně nalezne čtenář
ukrytou mapu.
http: //pe r seus. i pl. c z
JŽivoti jezzměna
e ra náms v kJizerkách
é narostly
h otisícovky.
r yUž v knize
– o Jizerských
t i stisícovkách
íco
vky
je zoficiálněn vrchol Sněžné
věžičky a navíc s výškou 1070 mnm, kterou měl předtím přiznán vrchol Holubníku. Ten nám však povyrostl o 1 mnm.
Černá hora nám vyrostla také o 1mnm a přerostla sestru Smědavskou horu. O 1 mnm vyrostl i Černý vrch. No a
teď pomineme nepřesnou uváděnou výšku Sněžných věžiček /původně uváděnou navíc jako vedlejší vrchol/. Nejvíce
překvapivě nám povyrostl a stal se tisícovkou vrchol Milíř /viz server „tisícovky ČR“/. Z výšky původně uváděný jako 999
mnm se po přeměření vyrostl o nádherné 4 mnm a přerostl tím stále nejnižší tisícovku JH - vrchol Zámků.
No a vrchol stále lidově nazývaný Jelení stráň se už dlouho v mapách snaží přejmenovat na „Věžní skály“. Proto
uvádím oba názvy, i když je to trochu umělá snaha…
No a objevil se nám nový vrchol spíše úplně nevýrazný „Na Kneipě“. Popisu tohoto pozapomínaného vrcholu a
rašeliniště se ve výše zmíněné knize o JH tisícovkách ujal člověk nad jiné povolaný pan doktor Nevrlý /mimo jiné autor
kultovní knihy o Jizerských horách/. Stojí rozhodně za to, přečíst si tento článek. A nejen přečíst, ale vydat se do Jizerek
a poznávat Jizerky, pohlížet na ně z tisícových výšek. Vrcholy se totiž dobře hledají – jdete stále do kopce a když už to
nejde – jste na vrcholu. A věřte, stojí to za to.
D n e š n í
v e r z e
a
p ů v o d n í
v e r z e
1.
Smrk
1.124 mnm
1.
Smrk
1.124 mnm
2.
Jizera
1.122 mnm
2.
Jizera
1.122 mnm
3.
Černá hora
1.085 mnm
3-4. Černá hora
1.084 mnm
4.
Smědavská hora
1.084 mnm
4-3. Smědavská hora
1.084 mnm
5.
Holubník
1.071 mnm
5.
Holubník
1.070 mnm
6.
Sněžné věžičky
1.070 mnm
6.
Černý vrch
1.025 mnm
7.
Černý vrch
1.026 mnm
7.
Jelení stráň
1.018 mnm
8.
Věžní skály - Jelení stráň
1.018 mnm
8.
Ptačí kupy
1.013 mnm
9.
Ptačí kupy
1.013 mnm
9.
Polední kameny
1.006 mnm
10. Na Kneipě
1.012 mnm
10.
Bukovec
1.005 mnm
11. Polední kameny
1.006 mnm
11.
Zámky
1.002 mnm
12. Bukovec
1.005 mnm
vedlejší vrchol
13. Milíř
1.003 mnm
Sněžné věžičky
14. Zámky
1.002 mnm
http : //perse us.ipl.cz
1.055 mnm
Strana 7
Hmyz a jiní prevíti
Častěji, než vám pijí krev „kamarádi“, se stane, že
si přijdou pochutnat jiní nezvaní hosté. Těmi můžou
být hmyz (muchničky, komáři, ovádi) nebo klepítkatec – klíště. Poradím vám nejen, co si s takovým
štípancem počít, ale i jak si poradit se včelím, vosím
a sršním bodnutím.
Hmyz, který chce pít vaší krev, vás navštíví proto,
že má hlad. Ve skutečnosti krev pijí jenom samičky,
samečci se živí květním nektarem. Jenom samičky sají krev i u
klíšťat, ony ji ale potřebují navíc
i k tomu, aby mohly mít malá
klíšťátka. Při „kousnutí“ vypustí
hmyz nebo klíště do rány látku,
která zabrání srážení (zaschnutí) krve a pak už může vesele
nasávat.
Štípance muchniček, komárů,
ovádů a jiných potvor v žádném
případě
neškrábeme.
Proti
svědění a pro rychlejší zahojení můžeme potřít Fenistilem. Babičky doporučují velké
štípance (od ovádů) překrýt octovým obkladem, který pomůže
od otoku a bolesti. Obklad se
ale nesmí opakovat příliš často,
protože po octu „měknou kosti“.
Žihadla bolí víc
Nepříjemnější a nebezpečnější než štípnutí od
komára bývají žihadla vos, včel a sršní. Pokud někdo
žihadlo dostane, musíte nejprve zkontrolovat, jestli mu v ráně žihadlo nezůstalo. Vosy a sršně mají
žihadlo zatahovací, takže to tak často nehrozí. Včely
ale mají žihadlo zohýbané, takže si při štípnutí utrhnou i kousek zadečku a žihadlo v ráně často zůstane.
Když žihadlo najdete, vytáhněte ho (nejlépe pinzetou). Štípanec můžeme i tentokrát potřít Fenistilem,
nebo proti bolesti použít Ťůtinu radu – pomazat jej
šťávou, nebo rozcumlaným bonbonem (druhý dáme
do bříška) :-)
Žihadla jsou nebezpečná hlavně těm, kdo jsou na
ně alergičtí. Když o někom víte, že alergický je anebo když kdokoli dostal žihadlo do hlavy či do krku,
snažte se mu co nejdříve po štípnutí dát prášek. Alergici své prášky často nosí u sebe, jinak použijte
Strana 8
Dithiaden. Pokud máte štípnutého alergika, který
prášek nedostal, nebo mu nepomohl, a on začne
otékat a mít problémy s dýcháním, snažte se dopravit jej k lékaři, nebo ve vážných případech zavolat záchranku (155 nebo 112, ale to určitě znáte).
Malá černá havěť
Proč klíšťata od začátku oddělujeme od komárů a
spol.? Inu proto, že klíšťata nepatří mezi hmyz, ale
mezi klepítkatce. Odlišují se tím, že mají čtyři páry
nožiček. Na klíště narazíme nejčastěji ve vlhkých lesích, na okrajích lesů a na vlhkých loukách, kde klíšťata sedí
na rostlinách a čekají na své
oběti. Je ale jen pověrou, že
klíšťata padají ze stromů – ve
skutečnosti je totiž nenajdeme
výše než 1,5 metru nad zemí.
Když se vás klíště chytí, snaží se
najít místo, kde je kůže měkká a
tam se „zakousnout“ (i když ve
skutečnosti nekouše). Dokud
klíště leze, můžete ho shodit
nebo zabít. Můžete ho spálit,
spláchnout, ale nikdy klíště
nerozmačkávejte proti očím. Už
přisáté klíště musíte odstranit, jinak s vámi bude kamarád
klidně dva týdny. Čím déle
klíště necháváte sát, tím větší
je také riziko nakažení nemocemi, které klíšťata přenášejí.
Klíště uchopíme (sterilní) pinzetou a jemně viklavým
pohybem (ze strany na stranu) ho vytáhneme. Když
říkám jemně, myslím jemně. Klíště nesmíte utrhnout,
ale opravdu celé vytáhnout. Dobré je mít po ruce
pinzetu na klíšťata, která se dá koupit v lékárnách.
Když je klíště venku, přetřeme ránu dezinfekcí do ran,
nejlépe jodovým perem. Ránu musíme i dále sledovat, protože některá klíšťata přenášejí nebezpečné
nemoci. Když rána zarudne, nebo se v jejím místě
udělá flek větší než pětikoruna, který se může navíc
postupně šířit, měli bychom navštívit lékaře.
Klíšťata nejčastěji přenáší dvě nemoci: klíšťovou
meningoencefalitidu a Lymeskou borreliózu. Proti encefalitidě existuje spolehlivé očkování, které
vám můžu jen doporučit. Pokud chcete očkování
stihnout ještě před táborem, máte nejvyšší čas.
Požádejte rodiče, ať se domluví s vaší paní doktorkou a doporučte jim ho také, protože pro ně je
očkování ještě důležitější, než pro vás.
http: //pe r seus. i pl. c z
NAŠOT - VAŠOD aneb ANKETA č. 2
Na co právě teď myslíš?
Na anketu č.2 – Žigul
Na anketu – Honza
Na to, co napíšu Janako, Modrej (no dvojčata – pozn. Rolf)
Na nic – Kapik, Šošon
Na kraviny – anonym Na blbosti Chips
Co dělá bratr – Eliss
Na noční výstup na Ještěd – Vojta
Na rybaření /jak jinak/ - Candát
Ploštice má 8 nohou? – Ondra
Na úkol - Kačka
Máš zvířecí plyšáky? Jaký je tvůj nejoblíbenější?
Ano 10
Ne 2 Modrej, Chips
Kapik - nevím
Můj obří pes - Kačka, malý pejsek - Janako, pejsek Puňta - Vojta
Méďa - Šošon, Medvěd Koala - Ondra, asi Méďa Matýsek - Eliss
Tygříček - Candát, Bílý tygr - Anonym
Slon-Honza
Prasátko-Žigul
Jaké živé zvíře by si chtěl/a/ mít pro sebe?
Činčilu-Žigul,
Koťátko-Kapik,
Lev-anonym
Psa – Eliss /Labradora/, Janako, Šošon /štěně/
Andulku – Vojta /už mám/, Papouška – Modrej, Kačka
Gekončíka – Chips
Opici - Honza
Sumečka – Candát /už mám/,
Slona – požaduje Ondra
Co by sis přál/a/ mít v nové klubovně?
nevím – Kačka
PC – Anonym asi Heřmánek, Kapik, Šošon /konkrétně Notebook/, Ondra a napsanou morseovku
Vedoucí a děti – Modrej (vtipný chlapík – pozn. Rolf) Pokaždé
hodně lidí - Janako
Aqárko, vypreparovanýho pstruha – Candát
Nevím – Honza
Gauč – Chips, Vojta
Něco hezkého – Eliss (Co třeba vypreparovaného pstruha, Eliss?)
Lepší postele – Žigul
Co je důležité v turistickém oddíle umět?
Umět chodit – Žigul, Kapik, Anonym, Ondra, Candát, Honza+vše,
co potřebuješ, když se ztratíš nebo když někomu zachraňuješ
život
Znát přírodu – Eliss
Morseovku – Vojta, Chips
Poslouchat a učit se – Janako
Všechno – Modrej, Šošon
Všechny základní uzle – Kačka
Co se rád v oddíle učíš, jaké znalosti tě zajímají?
Hlavně hry – Kačka
BPP – Šošon, 1. Pomoc - Honza
Turistické znalosti – Ondra
Uzle – Modrej, Chips, Vojta+ ohně, mapy
O zvířatech, Všude chodíme a vídáme řeky, sranda – Candát
Šifry – Janako
http : //perse us.ipl.cz
Příroda – Eliss, Žigul
Chůze – Anonym
Kapik neví
V čem naopak máš z oddílových znalostí a umění
největší slabiny?
Uzle – Žigul, Honza
Nic – Kapik
Morseovka – Anonym, Vojta, Ondra, Šošon,
Zdravověda – Eliss
Značky - Chips
Poznávání stromů a sekání – Janako
Těžký batoh – Candát
Trochu ze všeho – Modrej
Nevím - Kačka
O čem by se mělo psát také v Dopejsku?
O všem, co se stalo zajímavého – Kačka
Hry – Šošon
Kdy vyjde další číslo – Ondra
Mlčeli – Modrej, Vojta
O rybách? Fotky rybiček – Candát
O výletech – Janako
Neví – Honza
O čtyřkolkách – Chips, anonym, Kapik
Neuvěřitelné příhody – Eliss
O historických památkách – Žigul
Co tě baví na škole v novém školním roce a co by si
naopak zrušil/a/?
Zrušit:
Český jazyk – Žigul, Vojta, Honza, Kačka+čtení, Anonym+chemii
Matematiku – Vojta, Ondra
Školu – Kapik, Modrej, Šošon
Fyziku a odpoledky – Eliss
Vše kromě informatiky – Chips
Vše kromě přírodopisu - Candát
Baví mne:
Přírodopis - Žigul, Eliss, Candát
Vlastivěda – Žigul, Honza
Přestávky - Eliss
Tělocvik – Eliss, Šošon
Dramatika - Eliss
Informatika – Chips, Modrej
Matematika – Honza
Český jazyk - Ondra
Neví – Janako v tom nemá jasno
Do jaké třídy by si chtěl/a/ jít, kdyby sis mohl/a/
vybrat a proč?
Kačka a Šošon- do 5.A abych mohl/a/ večer na Ještěd
Ondra - do 9.A abych byl/a/ brzo ze základky dtto Modrej, Eliss,
Žigul chtějí mít školu za sebou
Candát – do rybářské třídy
Janako, Chips – do 1., protože je lehká
Honza – do páté třídy, v Liberci, Na Oblačné škole
Vojta – asi mi vyhovuje
Anonym, Kapik – do žádné !!!
Strana 9
Kobereček
Vojta Kopecký
Paleček
10 let, 12.4.1998
V oddíle je od narození
Co dělá Paleček, když se zrovna neučí nebo není s
turisťákem?
chodím na jiné kroužky,nebo doma něco kutím
Víš už čím bys rád byl, nebo co bys rád dělal až
budeš dospělý?
ještě nevím
Děláš dobrovolně domácí práce? A které? A baví tě
to?
moc dobrovolně ne, odnáším prázdné lahve do krámu
- dobrovolně, utírám prach - dobrovolně, chodím do
krámu - dobrovolně, vynáším odpad - nedobrovolně
protože je táta schopen mě poslat vynášet koš v 18:00
:-(
Některé by zajímalo, jestli už máš nějaké děvče?
Nebo, jestli se Ti nějaká dívka líbí.
ne
Co tě nejvíce baví v oddíle? Je něco co v turisťáku
není a ty bys to rád dělal?
výlety,myslím si že málo zpíváme a že by měl mít každý
ZPĚVNÍK
Jakou knihu máš teď rozečtenou?
SATURNIN
Kam by ses rád podíval? (myšleno - kraj, země
atd.) A pročpak?
Do Beskyd.
Strana 10
http: //pe r seus. i pl. c z
A jak odpovídali na stejné otázky
rodiče a Pepa?
Pepo, jaký tvůj brácha Paleček
? Perete se? Pomáte si?
Jak, kdy. Občas hodný, občas
zlý já nevim. :-) :-( Jak, kdy.
Jak, kdy.
Jaký vztah mají bráchové mez
i sebou?
Ťuťu: Myslím, že standartní.
Občas to vypadá, že se
přizabijí, ale když jde do tuhého
tak stojí při sobě.
Rolf: Chvíli se mají rádi a chvíli
se žerou. Když to porovnám
se svými bratry, tak bych řekl,
že jsou na sebe častěji víc
hodní než jsme bývali my. Také
se umí doplňovat a mají stejné zájmy, to je rozhodně plus.
Co Vojta a dobrovolné domácí
práce? Baví Palečka škola?
Je poctivý žák, nebo lajdák?
Ťuťu: Nechápu pojem dobrovolná
domácí práce. Když dostane něco za úkol, tak to splní a
občas i s nadšením, nejraději
nosí lahve do krámu. Ve škole
ho to asi baví, lajdák není,
ale je trošku zapomnětlivý, tak
že občas něco doháníme po
telefonu.
Palečku, co škola? Baví tě? A které
předměty?
škola mě celkem baví, nejvíc Vlastivěda
Jaký je Pepa jako brácha? Perete se?
Pomáháte si?
:o) občas se dost naštve,jo pereme,ale
taky si pomáháme
Rolf: Práci berou spíše jak tre
st, tedy alespoň zpočátku,
když se jim chce plní úkoly dob
ře a naopak dokážou být
hlavně Vojta tak otravní a zhnuse
ní prací, že je od ní Petra
vyžene. Tuto taktiku dobře zná
m ze svého dětství, takže na
mne tolik neplatí.
Hlavně když jsem s klukama sám
provádíme domácí práce
jako vojenský výcvik a hru. Na
to kluci téměř vždycky zaberou a začne je to bavit
Ví už Paleček, čím by rád byl?
Ťuťu: V současnosti netuším, ale
poslední plán byl vědec biolog, zahradník - myslím. :-)
Rolf: Já nevím, budu se ho na to
muset zeptat. Je strašlivý
výzkumník a badatel, něco mez
i mnou a Kotlíkem v dětství.
Také je to docela dobrý knihomo
l. Zrovna včera mu Petra
nedala časový úsek a já jsem ho
odchytil ve 22.20 hod, jak
si ještě čte.
http : //perse us.ipl.cz
Strana 11
ná
a
v
o
k
ň
á
S
reportáž rádia
Suchý knedlik
Dobrý den vážení posluchači dnes se Vám hlásíme nikoliv
z našeho zatepleného a občas i trochu zaprděného studia,
ale přímo z terénu, kde stojíme spolu s dětmi i vedoucími
oddílu Perseus. A přátelé můžu konstatovat, že mi mikrofon trochu přimrzá k ruce zde na autobusovém nádraží v
Chrastavě.
Ano a už slyšíme zvuk motoru přijíždějícího autobusu,
který je přehlušován hláskem dítěte zvaném Kečita, které
několikrát za sebou opakuje: „Kde je Ťuňťa?“ Zřejmě si dítě
zapomnělo doma svého oblíbeného medvídka. Dovolte mi jeden postřeh. Na to, že se jedná o sáňkovanou se tu sešli spíše závodníci s boby
i menšími bobky než se sáňkami. Sáňky tu má pouze tato dvojice přerostlejších dětí, která se baví s bělovlasým staříkem, zřejmě divákem.
Teď se na chvíli odmlčíme a po písničce se Vám ozve náš reportér Drahoň Uchoňovský přímo z centra vysokých Bedřichovských hor z Jahodníku, kde závod začíná. Nyní si už vyslechněte slíbenou písničku, kterou si sami zazpíváte třeba Bednu od whisky nebo Okoř /
stejně žádnou jinou ještě kromě Skákal pes přes ječmen
neznáte/.
Dobrý den vážení a milý sportovní posluchači, ozývám
se Vám přímo z centra závodních tratí Jizerských hor,
kde se koná tento extrémní závod ve sjezdu, nejčastěji na
bobech, ale i bez nich – z Ostružiníku až do Libových sadů
v Liberci. Opakuji Liberce – Lidových sadů.
Tratě jsou díky mravenčí práci pořadatelů dobře upravené
a nepříliš zasněžené. Navíc se letos podařila po složitých
a urputných vyjednáváních prosadit téměř neuvěřitelná
věc, takřka Husarský kousek. Pořadatelé přesvědčili
Kačenku, aby letos sníh do Vesce a dokonce ani do Prahy
alespoň prozatím, neodvážela.
Ale to už se nám závodníci shlukují na startu, někteří ještě
provádí leštění log sponzorů, jiní už usedají na bobíky nebo
sáně, aby se vzápětí zvedli. Opravdu po rovině to nejede.
Jako už v minulosti, kdy i Mohamed byl nucen přesunout
se k hoře, naši závodníci míří se svými stroji po trase k České Chalupě. Přesun se odehrává v rámci pravidel Fair-play. Veterán soutěže a
nejstarší závodník Rolf je dokonce potahován mladším a výkonnějším závodníkem – Gedžitou. Ale to už se ó Nejstarší nechal odpoutat a
jede hrdinně jako předjezdec. Jak jsem byl informován jako první na neprozkoumanou trať vyjíždějí právě nejzkušenější, nejstarší a jak to
tak bývá i nejtěžší a za ta léta i nejopotřebovanější závodníci. A za ním se pouští další jako vosy. I letos pořadatelé zařadili do programu rotující dělovou kouli, která po způsobu vypuštěného bumerangu rotuje sem a tam v rámci celé tratě. Ostatně, jsou na ní závodníci už zvyklí,
i když se občas ozývá úpěnlivé. „Ne Fido, ne!“ Marně.
Jakoby neznali neúprosnou povahu tohoto traťového
komisaře.Vepředu jásá první závodník, co dojel nejdál.
Ano, je to Rolf! Vyhrává první rychlostní vložku tzv.
Rz-tu. Jak jsme se dozvěděli nejde tady totiž o rychlost,
ale o to, kdo se veze nejdál a to právě v dojezdu po
rovině. Teď se však zaměřme na Rolfovo sáňové Subaru.
Nejedná se o nejnovější model, který se nyní provádí
v aerodynamičtějším pojetí a modré barvě. Ne, tento
model je červený s vychytávkou – úložným prostorem
a padajícím víkem. Nosnost modelu je okolo 35 – 40
kg, a tak když na něj dosedá Rolf se zanedbatelnými
50-ti kilogramy navíc, dochází k určitým deformacím
a varovnému praskání. Ostatně je na tomto modelu
vidět, že ho Rolf nevytáhl poprvé. Ještě asi dvě Rz-ty,
Strana 12
http: //pe r seus. i pl. c z
které vyhráli nějací jiní a mnohem méně zajímaví závodníci a už dojíždíme k depu na Českou Chalupu.
Tady v depu České Chalupy se odehrává zvláštní jev – vzduch se zbarvil do běla. Jak jsem se doslechl nejedná se ani tak o úmysl pořadatelů,
ale o jev – zvláštní hříčku počasí, kterou místní starousedlíci a horalé nazývají „snížená viditelnost a mlha nebo i trochu vulgárně - mlíko“.
Někteří při spatření tohoto jevu si sundávají závodní helmu jako například nejmenovaný Maršálek, aby po chvíli po náhodném škobrtnutí
na šikmé sněhové ploše
elegantně ulehl na
sněhovou
pokrývku.
K příjezdové komunikaci depa je zapotřebí
překonat
sněhový
zátaras-dunu. Zde se už
u některých závodníků
projevuje únava a
výšková nemoc. V depu
pořadatelé
vytvořili
tréninkový svah, kde
po malém občerstvení
některým závodníkům
otrnulo a závodník
Červis prováděl salta,
po kterých díky zemské
přitažlivosti také ulehal do sněhu a ne vždy
bylo takové dolehnutí
příjemné. „Tímto se s
Vámi loučí reportér
Uchoňovský a předává
mikrofon
kolegyni
Marčele
Čembalíny.“
„Ano dobrý den vážení
posluchači
původně
jsem uváděla vážnou
hudbu, ale ráda jsem přijala tuto výzvu komentovat tento nevšední sáňkařský koncert. A nyní se pohodlně usaďte do svých křesel a zaposlouchejte se do nádherných tónů našeho vysílání.“
Teď přicházejí do repertoáru našeho orchestru zcela jiné symfonie než v horním úseku dráhy.
Jsou hrány v mnohem živějším tempu, v hudebním žargonu bychom řekli svižně, ostře. A tak lze potkat závodníka Maruš, která svůj bob
drží jako violu pěkně pod krkem a hraje s chladným soustředěným úsměvem lyrický duet se Snšhurkou zde přezdívanou Elliss. Nebo Kač
Kač jedoucí na nástroji ne nepodobném banju za jízdy rotuje , sundává si čepici a zkouší si jednotlivé figury z baletu. A všichni ostatní si
švitořivé poskakují a pohopsávají na dunách sáňkařské dráhy halekajíce a prozpěvujíce až do závěru celé produkce. A to je vše – loučí se
Marccella Cemballini.
Na závěr nám druhou polovinu závodu zhodnotí
přímo jeden z účastníků, který se nepřál být jmenován.
Druhá polovina závodu byl podtrh od pořadatelů.
Pustili nás po sáňkařské dráze, samá mulda, z jedné
se skákalo na druhou, saně a boby praskaly ve švech
i mimo ně. Řvali jsme o pomoc a ta vaše Čembala
nám jen mávala a smála se Povedl se jedině závěr,
kde jsme si pak zahojili rány při driftování na ledu
pod svahem u Lesního koupaliště tedy alespoň ty,
co přežili jízdu a ti, co po závěrečném sjezdu stihli
zabrzdit a tím pádem se neutopili v potoce, co vytéká
z Lesního koupaliště, kam se mimochodem vůbec
nemělo dojet. Podle důvěrných a důvěryhodných
zdrojů si jistý nejmenovaný přerostlý závodník, co
připravoval trasu, se posléze vymlouval, že mu zarezly skluznice na saních a přitom si na ně údajně den
před závodem nalepil skialpinistické tulení pásy na
skluznice a to proti srsti.
http : //perse us.ipl.cz
Strana 13
O HORSKÉ SLUŽBĚ
Současnost
V současnosti působí HSČR v sedmi oblastech České
republiky- v Krkonoších, Jesenících, Beskydech, Orlických horách, na Šumavě, v Krušných a v Jizerských
horách. Každá z těchto oblastí pak má několik stanic.
V Jizerských horách jsou v Bedřichově, na Ještědu, na
Špičáku, na Severáku a v osadě Jizerka.
V současné době HS zasahuje asi u 600 případů týdně.
V době prázdnin to bývá přes 700 výjezdů. Nejčastěji
záchranáři musí ošetřovat zlomeniny končetin a úrazy
hlavy.
Pokud si myslíte, že tito záchranáři jsou u HS
zaměstnaní, tak pro většinu z nich to neplatí. Tuto profesi má jako zaměstnání asi stovka záchranářů, dalších
400 lidí tuto práci vykonávají jako dobrovolníci.
Když máte problém
A co byste měli dělat, pokud se v horách dostanete do
situace, že budete potřebovat pomoc horské služby?
HS nemá jednotné číslo, jako například hasiči mají 150.
Proto byste si měli zapamatovat alespoň číslo 155,
Naše nedávné svezení s horskou službou mě inkteré sice není na HS, ale dispečeři už se s horskými
spirovalo k napsání několika řádků o této organizaci,
záchranáři domluví a pošlou k Vám pomoc. Pokud byste
jejíž členové každoročně pomohou zachránit životy a
si pro jistotu chtěli do telefonu uložit i číslo přímo na
zdraví tisíců návštěvníků hor.
stanici HS v Bedřichově, je to číslo 483 380 073.
Mít telefon u sebe ale nestačí. Aby se k vám záchranáři
Co je vůbec úkolem horské služby?
vůbec dostali, potřebují co nejpřesněji vědět, kde jste.
Horská služba organizuje a provádí záchranné a pátrací
Proto vždy dávejte na cestách pozor, kde zrovna jste
akce v horském terénu, poskytuje první pomoc a zajišťuje
a po jaké cestě jdete. Když totiž budete do telefonu
transport zraněných. To znamená, že pokud se vám něco
říkat jenom to, že jste na štěrkové cestě a všude kolem
stane v terénu, kam se nedostane záchranná služba,
je spousta stromů, vaše šance na to, že vás někdo obpomůže vám právě horská služba. Dále HS zajišťuje
jeví, je poměrně malá. Většinou ale budete vědět aspoň
podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor, například
odkud jste vycházeli a dobré je vědět po jaké turistické
monitoruje a informuje o lavinových nebezpečích.
značce jdete a jakým směrem.
Něco z historie horské služby
Spolu s tím, jak do hor začínali lidé chodit objevovat
jejich krásu, vzrůstala potřeba po lidech, kteří dokáží
turistům v nouzi pomoc. Hosté přicházeli v létě i v zimě
a obraceli se na domácí obyvatele a znalce hor, aby je
zavedli do neznámých koutů pohoří. Proto v roce 1850
vznikla služba průvodců a nosičů, která byla podmíněna
znalostí první pomoci. První organizovaná záchranná
akce se uskutečnila v zimě roku 1900 v Krkonoších. Tam
také vznikl první spolek horské služby a to v roce 1934.
Pro nás nejbližší spolek Horské služby vznikl v Jizerských
horách v roce 1954. S postupem času se do vybavení
HS kromě základních pomůcek jako jsou svozné saně,
lyžařská a horolezecká výstroj nebo zdravotnický materiál dostávají SOS telefony a radiostanice(vysílačky).
Sněžný skútr použila HS v Čechách poprvé v roce 1967.
Od 1.1.2005 vzniká obecně prospěšná společnost
Horská služba České republiky.
Strana 14
Abyste se do složité situace nedostali, vydala Horská služba také desatero zásad
bezpečného chování při pohybu v
horském terénu:
1. Vždy pečlivě naplánovat trasu túry a vybavení na ni
(nezapomenut na léky). Túru plánovat
podle fyzické a psychické kondice nejslabšího ze skupiny.
2. S předstihem získat co nejvíce informací o prognóze počasí, sněhové a lavinové situaci.
3. Před odchodem na túru předat informace o trase a
předpokládané době návratu.Tempo na
túře zvolit podle nejslabšího ze skupiny
4. Správně používat mapu, znát druhy značení turihttp: //pe r seus. i pl. c z
stických cest specifické V souvislosti s Kobíkovým článkem, přidávám jed
nu praktickou věc. Ob
jsem ji celkem nedávn
jevil
o v jednom skautském
pro jednotlivá pohoří.
magazín
hodně dobré a bude
jen dobře, když se to
u. Myslím, že to je
rozšíří. Karbík
5. Znát typy výstražných
Označení kontaktní os
tabulí a jejich význam.
oby v mobilním telefo
Záchranáři a zdravot
nu – ICE
níci si všimli, že při do
pravních a jiných neho
zranění při sobě obyč
dách mají
ejně mobilní telefon. Př
6. Nepohybovat se mimo
i záchranných akcích
oby nevědí, koho z dlo
však cizí osuhého telefonního se
značené cesty.
znamu mají
7. Mít s sebou lékárničku
a v případě potřeby
umět poskytnout první
pomoc
záchranné a rychlé zd
kontaktovat. Personá
l
ravotní pomoci proto
na
vrh
uje
,
aby každý měl v telefo
rozpoznatelný seznam
nu
kontaktních osob pro
případ nouze. Mezináro
pseudonym (Pseudon
dní uznaný
ym je krycí jméno nebo
umělecká značka) je
ICE :: In Case of Eme
rgency ::
Pod tímto jménem by
chom ve svém mobilním
telefonu měli uvést tel
a osobu, kterou v přípa
efonní číslo
dě nouze může konte
kto
vat policie, záchranná
nebo hasičská služba.
zdravotní
Pokud chcete jako jak
o nouzový kontakt uv
použijte pseudonymy
és
t
víc
e osob,
ICE1, ICE2, ICE3 atd.
8. Znát kontakty na
Horskou službu, nebo
na Zdravotní záchrannou službu. Mít vždy
nabitý a zapnutý mo- Je to jednoduché a nic to ne
stojí, a může přitom za
chránit život.
bilní telefon.
9. Znát zásady chování pro případ zbloudění,
pádu laviny, nebo zřícení v exponovaném
terénu.
Zásady hlášení nehody
Záchranář se bude snažit od postiženého získat
všechny dostupné informace:
• jméno a příjmení volajícího
• druh zranění
• aktuální stav postiženého
• mechanismus úrazu
• místo nehody
• věk postiženého
• telefonní číslo
HORSKÁ SLUŽBA - kontakty
• Dům HS
468 12 Bedřichov u Jablonce nad Nisou
pohotovostní číslo (tel./fax): 483 380 073
náčelník: René Mašín
mail: [email protected]
[email protected]
• Stanice HS Ještěd
U Lanovky – Horní Hanychov, 460 00 Liberec,
tel.: 482 771 025
• Stanice HS Severák
Hrabětice 257, 468 11 pošta Janov nad Nisou,
tel.: 483 380 218
• Stanice HS Špičák
Albrechtice 1007, 468 43 Albrechtice, tel.: 483 381 566
• Stanice HS Jizerka, osada Jizerka
46850 pošta Horní Polubný,
tel.: 602 441 616
http : //perse us.ipl.cz
10.Nikdy
nepodceňovat hory a nevystavovat nezodpovědným
chováním do nebezpečí sebe ani ostatní.
Na závěr jsem pro Vás našel ještě dvě zajímavé informace. Tou první z nich je ceník
úkonů Horské služby:
ošetření na sjezdovce 700 Kč
ošetření a odvoz do 3 km 4 000 Kč
ošetření a odvoz nad 3 km 6 500 Kč
pátrání až několik desítek tisíc Kč
Tyto ceny zatím platí pouze pro cizince a lidi, kteří se do
nebezpečí dostali svým vlastním nevhodným chováním.
Do budoucna ale pravděpodobně bude platit každý, kdo
bude muset využít pomoc horské služby.
A tou druhou zajímavostí je informace, co musíte
udělat proto, abyste se stali členem HS,
pokud by po tom v budoucnu někdo z vás toužil.
Nejdříve musíte přemluvit dva současné záchranáře
HS aby se za vás zaručili. Poté se na minimálně dva roky
stanete takzvaným čekatelem. Během těchto dvou let
vás čeká mnoho školení teoretických i praktických, které
zaberou mnoho týdnů z vašeho volného času. Během nich
se budete učit jak poskytnout první pomoc i zdokonalovat své lyžařské nebo horolezecké schopnosti. Pokud na
závěr těchto dvou let úspěšně složíte všechny testy a
zkoušky, můžete se stát členem Horské služby České
republiky.
Kobík
Strana 15
Křížovka
Vyplň všechna pole
a po té čti písmena v šedivých polích.
Vyjdou ti dvě slova.
vodorovně:
1.
jméno oddílu
3.
český národní strom
4.
letní akce na 14 dní
5.
část stromu
6.
plátěný přístřešek
7.
řeka protékající Chrastavou
8.
nejvyšší hora Jizerských hor
9.
kamarádský pozdrav
dolů:
1.
nesprávně smetánka lékařská
2.
provaz na vázání uzlů
Oprav chyby
1, Heliocentrický názor, že Slunce neobíhá Zemi, leč právě naopak, vyslovil Vladimír Koperník.
2, Marco Polo se r. 1292 vrátil z Japonska do svého rodného města Benátky. 1, ........................................
3, Yellowstoneský národní park v Anglii byl zřízen roku 1872.
4, Nejvyšší tělesnou teplotu mají savci. Dosahuje až 44°C.
2, ........................................
3, ........................................
4, ........................................
5, Judo se vyvinulo ze starověkých indických obranných technik.
5, ........................................
Škrtačka
Nejdříve vyškrtej pět obrázků, jejichž pojmenování
začíná písmenem S. První písmena zbylých slov tvoří
tajenku – důležitá surovina.
Strana 16
http: //pe r seus. i pl. c z
Tmavé body
Pokus se spočítat tmavé
body, které jsou na světlých
„křižovatkách“.
Vtipy
“Tak co, Franto, přežila ti stodola po tom hurikánu?,” ptá se Pepa a Franta odpoví:
“Nevím, já ji ještě nenašel.”
Vyměním Tři zlaté vlasy děda Vševěda! Za Dva roky prázdnin!
Perou se dva žáci: “Ty jsi hrozný blbec.” “A ty ještě větší!”
Zasáhne pan učitel: “Nezapomeňte, že jsem tady ještě já!”
Románek se modlí před Vánocemi. Na konci modlitby zakřičí: “Ježíšku, prosím Tě, dones mi
kolo!”
“Ježíšek není hluchý!” domlouvá mu sestra.
“Ale babička špatně slyší…”
“Maminko, můžu si jít hrát ven?” ptá se Pepíček maminky.
“S tou dírou v kalhotách?”
“Ne, s Honzíkem ze třetího patra.”
Na hodině matematiky dostane Pepíček tenhle úkol: “V kapse máš třicet švestek a deset sníš.
Co ti zůstane?””Dvacet švestek a deset pecek!”
Přijde policajt s rozstřílenou hlavou k doktorovi.
Doktor ho okamžitě přijme, vyjme mu všechny kulky a povídá: “Sakra chlape, vy jste měl
obrovský štěstí. Čtyřicet střelnejch ran do hlavy a ani jedna nezasáhla mozek.”
“Zločin byl spáchaný v noci z pátého na šestého srpna”, informuje podřízené náčelník.
“Promiňte, veliteli,” hlásí se jeden z příslušníků, “špatně jsem slyšel - v noci z pátého na kolikátého?”
Policejní generál povídá: “Máme nový trezor! Jsou to samé pětky, ale v rámci utajení vám
neřeknu v jakém pořadí.”
Řešení: Křížovka: rumpál, sako | Oprav chyby: 1, Mikuláš Koperník 2, z Číny, 3, v USA, 4, ptáci, 5, japonských
Škrtačka: ropa | Tmavé body: Žádné tmavé body na obrázku nejsou, jedná se o optický klam.
http : //perse us.ipl.cz
Strana 17
Omalovánky :-)
Strana 18
http: //pe r seus. i pl. c z