Školní vzdělávací program - gymnázium mezinárodních a veřejných

Umění komunikovat
Školní vzdělávací program osmiletého oboru
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
PRO NIŽŠÍ A VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA
UMĚNÍ KOMUNIKOVAT
Motto
Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na den,
Naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.
Čínské přísloví
Obsah:
1
2
Identifikační údaje ................................................................................................................................................................................................................. 11
Charakteristika školy ............................................................................................................................................................................................................ 14
2.1
Historie školy .................................................................................................................................................................................................................. 14
2.2
Poloha a dostupnost..................................................................................................................................................................................................... 14
2.3
Velikost školy a její vybavení ................................................................................................................................................................................... 15
2.4
Charakteristika pedagogického sboru .................................................................................................................................................................. 16
2.5
Charakteristika přijímaných žáků .......................................................................................................................................................................... 17
2.6
Projekty, spolupráce, kurzy ...................................................................................................................................................................................... 17
2.7
Výhledy ............................................................................................................................................................................................................................. 42
3 Charakteristika Školního vzdělávacího programu .................................................................................................................................................... 44
3.1
Zaměření školy............................................................................................................................................................................................................... 44
3.2
Studijní obor: Gymnázium ......................................................................................................................................................................................... 45
3.3
Profil absolventa nižšího gymnázia GMVV .......................................................................................................................................................... 52
3.4
Profil absolventa vyššího gymnázia GMVV ......................................................................................................................................................... 53
3.5
Organizace přijímacího řízení .................................................................................................................................................................................. 56
3.6
Organizace maturitní zkoušky ................................................................................................................................................................................. 57
3.7
Výchovně vzdělávací strategie ................................................................................................................................................................................. 58
3.8
Zabezpečení výuky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ..................................................................................................... 67
3.9
Zabezpečení výuky pro žáky s mimořádným nadáním .................................................................................................................................. 71
3.10 Primární prevence na škole ...................................................................................................................................................................................... 71
3.11 Začlenění průřezových témat ................................................................................................................................................................................... 72
4 Učební plán ............................................................................................................................................................................................................................... 87
4.1
Školní učební plán pro nižší stupeň gymnázia .................................................................................................................................................. 87
4.2
Školní učební plán pro vyšší stupeň gymnázia .................................................................................................................................................. 88
4.3
Poznámky ke Školnímu učebnímu plánu............................................................................................................................................................. 90
5 Učební osnovy pro nižší stupeň gymnázia ................................................................................................................................................................... 93
5.1
ČESKÝ JAZYK, KOMUNIKACE A LITERATURA ................................................................................................................................................... 93
5.2
ANGLICKÝ JAZYK (Cizí jazyk) ................................................................................................................................................................................. 126
5.3
FRANCOUZSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk) ............................................................................................................................................................ 143
5.4
NĚMECKÝ JAZYK (Další cizí jazyk) ...................................................................................................................................................................... 154
5.5
ŠPANĚLSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk) ................................................................................................................................................................... 168
5.6
MATEMATIKA .............................................................................................................................................................................................................. 182
5.7
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE A VYUŽITÍ DIGITÁLNÍCH TECHONOLOGIÍ ....................................................... 194
5.8
DĚJEPIS ........................................................................................................................................................................................................................... 208
5.9
VÝCHOVA K OBČANSTVÍ, ZDRAVÍ A K PRÁCI.................................................................................................................................................. 219
5.10 FYZIKA ............................................................................................................................................................................................................................ 237
5.11 CHEMIE ........................................................................................................................................................................................................................... 252
5.12 PŘÍRODOPIS.................................................................................................................................................................................................................. 266
5.13 ZEMĚPIS ......................................................................................................................................................................................................................... 277
5.14 ZEMĚPISNÉ REÁLIE V CIZÍM JAZYCE ................................................................................................................................................................. 290
5.15 HUDEBNÍ VÝCHOVA .................................................................................................................................................................................................. 296
5.16 VÝTVARNÁ VÝCHOVA ............................................................................................................................................................................................... 303
5.17 TĚLESNÁ VÝCHOVA ................................................................................................................................................................................................... 310
5.18 ZPÍVÁME V CIZÍM JAZYCE ....................................................................................................................................................................................... 324
5.19 MEZINÁRODNÍ KUCHYNĚ ....................................................................................................................................................................................... 330
6 Učební osnovy pro vyšší stupeň gymnázia................................................................................................................................................................. 336
6.1
ČESKÝ JAZYK, KOMUNIKACE A LITERATURA ................................................................................................................................................. 336
6.2
ANGLICKÝ JAZYK ........................................................................................................................................................................................................ 355
6.3
ENGLISH-SPEAKING WORLD – ANGLICKY MLUVÍCÍ SVĚT (Cizí jazyk) ................................................................................................ 369
6.4
BUSINESS ENGLISH – OBCHODNÍ ANGLIČTINA (Cizí jazyk)..................................................................................................................... 375
6.5
FRANCOUZSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - druhý) ............................................................................................................................................ 386
6.6
NĚMECKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - druhý)....................................................................................................................................................... 397
6.7
ŠPANĚLSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - druhý) ................................................................................................................................................... 416
6.8
KONVERZACE V DRUHÉM CIZÍM JAZYCE – FRANCOUZSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk – druhý) ..................................................... 436
6.10 KONVERZACE V DRUHÉM CIZÍM JAZYCE – NĚMECKÝ JAZYK (Další cizí jazyk – druhý) ............................................................... 442
6.11 KONVERZACE V DRUHÉM CIZÍM JAZYCE – ŠPANĚLSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk – druhý) ........................................................... 448
6.12 FRANCOUZSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - třetí) ................................................................................................................................................ 453
6.13 NĚMECKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - třetí) .......................................................................................................................................................... 461
6.14 ŠPANĚLSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - třetí) ...................................................................................................................................................... 471
6.15 RUSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - třetí) ................................................................................................................................................................. 481
6.16 MATEMATIKA .............................................................................................................................................................................................................. 491
6.17 INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ........................................................................................................ 502
6.18 DĚJEPIS ........................................................................................................................................................................................................................... 508
6.19 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ......................................................................................................................................................................... 515
6.20 FYZIKA............................................................................................................................................................................................................................. 529
6.21 CHEMIE ........................................................................................................................................................................................................................... 548
6.22 BIOLOGIE ....................................................................................................................................................................................................................... 559
6.23 ZEMĚPIS ......................................................................................................................................................................................................................... 572
6.24 UMĚNÍ A KULTURA .................................................................................................................................................................................................... 581
6.25 TĚLESNÁ VÝCHOVA ................................................................................................................................................................................................... 595
6.26 INTERNATIONAL RELATIONS - MEZINÁRODNÍ VZTAHY .......................................................................................................................... 609
6.28 HISTORY OF THE TWENTIETH CENTURY – HISTORIE DVACÁTÉHO STOLETÍ ................................................................................ 614
6.29 OBCHODNÍ, PRACOVNÍ A PODNIKATELSKÉ VZTAHY.................................................................................................................................. 621
6.30 LEADERSHIP ................................................................................................................................................................................................................. 630
6.31 PUBLIC RELATIONS ................................................................................................................................................................................................... 635
6.32 RÉTORIKA ...................................................................................................................................................................................................................... 639
6.33 Semináře......................................................................................................................................................................................................................... 644
7 Hodnocení žáků a autoevaluace školy .......................................................................................................................................................................... 645
7.1
Pravidla pro hodnocení žáků .................................................................................................................................................................................. 645
7.2
Autoevaluace školy..................................................................................................................................................................................................... 654
7.3
Cíle externí a interní evaluace: .............................................................................................................................................................................. 658
7.4
Autoevaluační tým ...................................................................................................................................................................................................... 659
7.5
Práce s dotazníky ........................................................................................................................................................................................................ 659
8 Závěr .......................................................................................................................................................................................................................................... 662
Použité zkratky
Příloha 1 Klasifikační řád
Příloha 2 Změnový list
1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název školního vzdělávacího programu
Umění komunikovat
Školní vzdělávací program osmiletého gymnázia zpracovaný pro nižší stupeň gymnázia (1. – 4. ročník) podle RVP ZV a pro vyšší stupeň
gymnázia (5. – 8. ročník) podle RVP G
Vzdělávací program
Osmiletý vzdělávací program
Studijní forma vzdělávání
Denní forma vzdělávání
Název školy
Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahů Praha s.r.o.
Stránka | 11
Adresa sídla školy
Kuncova 1580
155 00 Praha 5
Detašované pracoviště
Plzeňská 117/39
150 00 Praha 5
Ředitelka školy
Mgr. Renáta Zajíčková
telefon: +420 739 081 208
e-mail: [email protected]
Kontakty
telefon: +420 251 550 846
webové stránky: www.gmvv.cz
e-mail:[email protected]
Stránka | 12
Další údaje o škole
IZO 181 002 931
IČO 28 19 76 82
Koordinátor ŠVP Mgr. Ivana Suchomelová
telefon: +420 251 550 846
e-mail: [email protected]
Zřizovatel
Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahů Praha s. r. o.
Datum platnosti dokumentu
1. září 2013
Verze 8.0 (školní rok 2013/2014), podle této verze se vyučuje 1. ročník
_________________________________________
________________________________
podpis ředitelky školy
razítko
Stránka | 13
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
2.1 Historie školy
Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahů Praha (dále již jen Gymnázium) vzniklo vyčleněním z integrovaného vzdělávacího
systému Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, který sdružoval střední odbornou školu, vyšší odbornou školu a osmileté
gymnázium. První třídy gymnázia byly otevřeny ve školním roce 2005/2006.
Od 20. srpna 2008 je gymnázium zapsáno ve školském rejstříku jako samostatná střední škola, jejíž činnost vykonávala od 1. září 2008
právnická osoba s názvem Gymnázium Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha s.r.o. Od 11. února 2010 gymnázium nese
název Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahů Praha s. r. o.
2.2 Poloha a dostupnost
Gymnázium od počátku sídlí v pronajatých prostorech v objektu ZŠ Kuncova ve Stodůlkách v Praze 13. Od školního roku
2013/2014 nabízí nově studium v bývalém objektu základní školy v Praze 5, v ulici Plzeňská 117/39.
Stodůlky
Ve Stodůlkách od školního roku 2007/2008 gymnázium disponuje samostatným pavilonem se zvláštním vchodem určeným pouze pro
žáky gymnázia. Základní škola Kuncova je zasazena do historické části Stodůlek. V jejím přímém sousedství stojí dominanta Stodůlek kostel sv. Jakuba. Celý objekt školy je obklopen zelení, areál školy je dokonce vstupní branou do parku Panská zahrada.
Dopravní obslužnost je velmi dobrá, neboť škola se nachází 7 minut od stanice metra trasy B – Stodůlky. Od stanice metra vede
příjemná cesta mezi zelení a zástavbou až ke škole. S Prahou 6 je škola spojena autobusy, a to z Řep, Hradčan a Břevnova. Zastávky
autobusů jsou zhruba 5 minut chůze od školy. Dobré je i spojení z příměstských lokalit např. z Hostivic, Rudné, Sobína.
Stránka | 14
Klamovka
Školní budova na Klamovce je v nájmu MČ Prahy 5. Jedná se o budovu postavenou na počátku 20. st. a tomu i odpovídá vnitřní
dispozice a atmosféra. Před znovuotevřením této budovy byla provedena gymnáziem modernizace vnitřních prostor. Byla zde
vytvořena např. počítačová a přírodovědná učebna, bohatě vybavená knihovna, studovna či literární kavárna, kde se konají výstavy či
jiné společenské události. Gymnázium nabízí žákům stravování ve školní jídelně, která je součástí budovy.
Dopravní dostupnost je výborná. Křižovatka Klamovka, u které se škola nachází, patří k dopravní tepně Prahy. Jezdí zde mnoho
tramvají a autobusů od Anděla a z Prahy 6.
2.3 Velikost školy a její vybavení
Rozhodující pro charakteristiku velikosti školy jsou dvě skutečnosti. První je skutečnost, že škola byla otevřena ve školním roce
2005/2006. Druhá skutečnost je ta, že škola nedisponuje vlastním objektem a je v pronajatých prostorách. Důležitým momentem
v oblasti prostorového zázemí je jeho další rozšíření. Od školního roku 2013/2014 gymnázium nabízí výuku na dvou místech Prahy.
Gymnázium je tedy škola, které se každým rokem zvyšují počty žáků i vyučujících, které se stále zvětšují prostory pro výuku i činnosti
s ní spojené, která se dynamicky rozvíjí a přizpůsobuje novým podmínkám a trendům.
Nejvyšší kapacita školy je 480 žáků. Tato kapacita by měla být naplněna pravděpodobně v roce 2018.
Vybavení školy, a to jak prostorové, technické a hygienické je standardní. Gymnázium zmodernizovalo učebny jak ve Stodůlkách, tak
v budově na Klamovce. Kromě kmenových tříd má gymnázium jazykové učebny, přírodovědné učebny, počítačové učebny s rychlým
připojením na internet, cvičnou kuchyňku, multimediální učebnu, sborovny a kanceláře, též prostory pro odpočinek žáků. Pro výuku
tělesné výchovy gymnázium získalo do nájmu multifunkční nafukovací halu, zároveň škola využívá sportovní halu, která je v těsném
sousedství školy. Žáci gymnázia se stravují ve školní jídelně.
Materiální vybavení kmenových učeben gymnázia je nadstandardní. Každá učebna je moderně a vkusně vybavena nábytkem
s doplňky, v každé učebně je minimálně jeden počítač připojený na internet, který slouží vyučujícím i žákům ve výuce i o přestávkách,
nástěnné mapy například pro výuku zeměpisu, biologie, občanské výchovy jsou samozřejmostí. Vyučující mají k dispozici zpětné
Stránka | 15
projektory, dataprojektory, televizor, DVD soupravu, přenosné přehrávače, počítače, tiskárnu, kopírku. Veškeré materiální vybavení
gymnázia se rok od roku zvětšuje a zkvalitňuje. Našim cílem je nabízet vyučujícím i žákům nadstandardní pracovní podmínky.
K výuce škola využívá nejmodernější učebnice, které již respektují školní vzdělávací programy, jsou integrované a s odkazy na
internet. Učebnice jsou tedy pro všechny ročníky sjednocené a jsou pro všechny předměty v dostatečném počtu, navíc se průběžně
doplňují.
2.4 Charakteristika pedagogického sboru
Pedagogický sbor je vybírán s velkou pečlivostí. Vyučující Gymnázia musí splňovat několik základních požadavků. Musí být odborně
kvalifikován, tzn. musí mít pro výuku daného předmětu příslušné vzdělání nebo si ho musí v průběhu zaměstnání doplňovat, musí mít
charakterové předpoklady pro všestrannou a zodpovědnou práci učitele, musí vystupovat vůči veřejnosti profesionálně, musí
disponovat odbornými i specifickými dovednostmi, kterých lze využít při vzdělávání žáků, musí být citlivý a vnímavý na požadavky
žáků i jejich rodičů. Při výběru pedagogů je kladen důraz na profil měkkých dovedností tzv. soft kills.
Pedagogický sbor je složen ze stálých pracovníků i z externistů, často osobností spojených s praxí. Je velmi progresivní, erudovaný a
jeho složení je tak pestré a motivující. Počet učitelů se prozatím pohybuje do 35, v zastoupení jsou ženy i muži. Každý vyučující musí
být počítačově gramotný.
Ve škole pracují dvě výchovné poradkyně – jedna pro Stodůlky, druhá pro Klamovku, stejně tak dvě metodičky prevence sociálně
patologických jevů, další specialisté např. na ekologickou výchovu, na mediální výchovu. Někteří vyučující prošli kurzem kritického
myšlení. Ředitelka školy absolvovala studium školského managementu při Pedagogické fakultě UK.
Aktuální pedagogický sbor je vždy uveden na webových stránkách školy.
Stránka | 16
2.5 Charakteristika přijímaných žáků
Žáci do gymnázia přicházejí z různých částí Prahy, dokonce i z příměstských lokalit. Není výjimkou, že do školy jezdí žáci i hodinu. Jsme
na tento fakt připraveni, školní řád řeší s mírou tolerance pozdní příchody. Přibývá počet cizinců a sportovců. Žáci pocházejí zpravidla
z úplných rodin, rodiče mají o studium svého dítěte velký zájem, sledují pečlivě průběh vzdělávání.
2.6 Projekty, spolupráce, kurzy
Projektové vyučování
Do vzdělávacího procesu gymnázia se pravidelně zařazuje projektové vyučování. Tato vyučovací metoda, přestože je v mnoha
směrech značně náročná, je pro žáky velmi přínosná a užitečná. Kromě znalostí a vědomostí, které žáci touto metodou nenásilně
získávají, se u žáků vytvářejí důležité schopnosti a dovednosti tzv. soft kills. Ty směřují k získání klíčových kompetencí, např. umět
spolupracovat, diskutovat, formulovat názory, řešit konflikty a problémy, tvořivě jednat, hledat informace. Projektová výuka je
promyšlená a organizovaná, vyhovuje potřebám a zájmům žáků, má praktické zaměření a směřuje k upotřebení v životě, komplexně
ovlivňuje žákovu osobnost. Pro tyto, ale i další nesporné výhody škola stanovila projektové vyučování jako jednu z dominantních
vyučovacích metod používanou v průběhu vzdělávání a výchovy.
O projektech obecně
Součástí příprav všech projektů jsou diskuze učitelů a v menší míře i žáků nad podobou projektu. Hledají se nejvhodnější formy
projektu, určují se reálné a splnitelné cíle, stanovuje se časový harmonogram projektu, začleňují se průřezová témata do projektu,
probíhá integrace předmětů do projektu. Další fází projektu je písemné zpracování průběhu projektu, potom následuje zahájení
realizace projektu, vše podle harmonogramu. Realizace zahrnuje konkrétní aktivity žáků, návštěvy spolupracujících institucí a
zpracovávání dílčích úkolů. Konečná fáze v sobě zahrnuje dokončovací práce, prezentaci a hodnocení projektu. Prezentace je vždy
vrcholným okamžikem celého projektu, kdy na prezentaci jsou pozváni rodiče žáků a hosté, žáci mají příležitost prezentovat svoji
celoroční práci. Nedílnou a velmi důležitou součástí projektu je hodnocení. To má v projektech dvě části. Nejprve žáci formou
Stránka | 17
dotazníku hodnotí svoji práci, zamýšlejí se nad důvody, které vedly např. k časovému presu v konečné fázi projektu nebo
k problémům při zpracovávání projektu. Žáci pro sebe vyvozují závěry a opatření pro svoji další práci. Druhou částí hodnocení je
hodnotící dotazník, který mapuje názory, hodnocení, připomínky, podněty vztahující se k práci učitelů a k vedení celého projektu.
Z dotazníku se vytváří závěrečná zpráva, která se zapracuje do plánu a realizace příštího projektu.
Klíčové kompetence v projektové výuce
Kompetence k učení
Žák plánuje, organizuje a řídí vlastní učení a postup při realizaci projektu.
Žák vyhledává, třídí a kriticky vyhodnocuje informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá.
Žák adekvátně operuje s obecně užívanými termíny, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých
vzdělávacích oblastí.
Žák samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití
v budoucnosti.
Žák plánuje realizaci úkolů v čase, fázuje si plnění dílčích úkolů tak, aby odevzdal roční projekt dle časového plánu.
Žák dokáže posoudit vlastní pokrok, jehož dosáhl díky procesu učení v rámci projektové výuky.
Žák se učí překonávat překážky a problémy, které během projektové výuky nastaly, a poučí se z nich.
Stránka | 18
Kompetence k řešení problémů
Žák rozpozná problém, vyhledává informace vhodné k řešení problému, využívá získané vědomosti a dovednosti
k objevování různých variant řešení, volí vhodné způsoby řešení.
Žák ověřuje správnost řešení problému a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací,
kriticky myslí a je schopen obhájit svá rozhodnutí.
Kompetence komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu.
Žák naslouchá druhým lidem, zapojuje se do diskusí, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje.
Žák využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem.
Žák je schopen pracovat s různými komunikačními kanály a těmto rozumět.
Žák využívá komunikativní dovednosti ke kvalitní spolupráci při skupinové práci.
Kompetence sociální a personální
Žák účinně spolupracuje ve skupině a podílí se na vytváření pravidel práce.
Žák se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu, přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů a přispívá k diskusi v malé
skupině.
Žák chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu.
Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj, je schopen sebereflexe.
Stránka | 19
Žák si uvědomuje důsledky svého jednání a chování a tyto je schopen přizpůsobovat měnícím se podmínkám a situacím.
Kompetence občanská
Žák dodržuje pravidla chování během trvání projektu.
Žák respektuje názory a přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot a je schopen vcítit se do situací ostatních lidí.
Žák přistupuje zodpovědně a tvořivě k plnění svých povinností.
Žák chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností.
Žák zná pravidla bezpečného chování a je připraven správně reagovat v krizových situacích.
Kompetence pracovní (nižší gymnázium)
Žák používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky.
Žák využívá znalosti a zkušenosti získané v projektech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.
Žák se orientuje v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci.
Kompetence k podnikavosti (vyšší gymnázium)
Žák rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě.
Žák usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na
stanovený cíl.
Stránka | 20
Žák uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost.
Žák chápe podstatu a principy podnikání, zvažuje jeho možná rizika, aplikuje vědomosti o podnikání při zakládání fiktivní firmy
Průřezová témata v projektové výuce
Osobnostní a sociální výchova (nižší gymnázium)
Rozvoj schopností poznávání – řešení problémů, dovednosti pro učení a studium
Seberegulace a sebeorganizace – organizace vlastního času, plánování, stanovování cílů a kroků k jejich dosažení
Kreativita – tvořivost, převedení nápadů do reality
Poznávání lidí – osvojení forem skupinové práce
Mezilidské vztahy – pravidla a vztahy při skupinové práci
Komunikace – dorozumívání při skupinové práci a schopnost prezentace
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
Hodnoty, postoje, praktická etika – vštěpení základních pravidel spolupráce a uvědomění si zodpovědnosti za skupinu i jednotlivce
Kooperace a kompetice – dodržování pravidel spolupráce a zvládání situací soutěže
Stránka | 21
Výchova demokratického občana (nižší gymnázium)
Občan, občanská společnost a stát – uvědomění si zodpovědnosti jedince za vývoj a fungování společnosti, přirozený pocit soužití
s minoritami
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – uvědomění si hodnoty demokracie a uplatňování jejich principů
v osobním životě
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (nižší gymnázium)
Evropa a svět nás zajímá – seznámení se s rodinnými příběhy, zážitky a zkušenostmi
Environmentální výchova (nižší gymnázium)
Ekosystémy – porozumění souvislostem v rámci vodního ekosystému
Základní podmínky života – pochopení a uvědomění si významu vody z různých hledisek, porozumění souvislostem v biosféře,
uvědomění si podmínek života a možností jejich ohrožování
Lidské aktivity a problémy životního prostředí – poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a udržitelným
rozvojem společnosti
Vztah člověka k prostředí – uvědomění si vlivu životního stylu člověka na prostředí, pochopení vzájemného vztahu mezi prostředím a
zdravím
Mediální výchova (nižší gymnázium)
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – ovládání mediální gramotnosti, odolnost vůči mediální manipulaci
Stránka | 22
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – pochopení mediálního sdělení různého typu a odpovídající srovnání s realitou
Stavba mediálních sdělení – identifikace struktury různých mediálních sdělení
Tvorba mediálního sdělení- vlastní produkce různých typů mediálních sdělení
Fungování a vliv médií ve společnosti – znalost chodu mediálního prostředí a odrazu médií na společnost
Osobnostní a sociální výchova (vyšší gymnázium)
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti – osobní rozvoj a utváření vlastní integrity
Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů – prohlubování organizačních schopností a dovedností, adekvátní
řešení náročných situací
Sociální komunikace – prezentace výsledků vlastní i skupinové práce, schopnost prezentovat vlastní názor ve skupině
Morálka všedního dne – uvědomění si zodpovědnosti a morálních povinností vůči skupině
Spolupráce a soutěž – prohloubení kooperativních schopností a pravidel sebeprosazení
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (vyšší gymnázium)
Globalizační a rozvojové procesy – geografické vnímání globalizace, pochopení pojmů
Globální problémy, jejich příčiny a důsledky – srovnání shodností i odlišností v nerovnoměrném vývoji světa, orientace
v problematice současného světa
Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce – seznámení se s historickými kořeny rozvojové spolupráce a mezinárodními
institucemi
Stránka | 23
Žijeme v Evropě – seznámení se s geografickým a geopolitickým profilem Evropy a s evropským integračním procesem
Multikulturní výchova (vyšší gymnázium)
Základní problémy sociokulturních rozdílů – vštěpení zdravého vnímání multikulturalismu a pochopení základním pojmům
multikulturní terminologie
Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí – rozvoj kompetencí pro kontakt a spolupráci
s příslušníky jiných etnik
Mediální výchova (vyšší gymnázium)
Média a mediální produkce – osvojení tvorby vlastních materiálů s mediálním sdělením
Mediální produkty a jejich významy – připravení kampaně s cílem propagace
Uživatelé – působení na vybrané skupiny, charakteristika publika, ovlivnění člověka formou mediálního sdělení
Účinky mediální produkce – uvědomění si vlivu mediálních obsahů na jedince i společnost
Celoroční projekty
V celoročních projektech je daný ročník zaměřen na aktuální téma týkající se života ve společnosti. Cílem projektů je seznámit žáky
s danou oblastí, umožnit jim nahlédnout do celé problematiky, setkat se s odborníky, besedovat s nimi na dané téma, získat znalosti
popř. dovednosti a postoje k tématu. Každý žák zpracovává ročníkovou práci, která má podobu portfolia. V něm se promítá vše, co
žáci k danému tématu absolvovali (např. zprávy z exkurzí, přednášek, besed), obsahuje shromážděné materiály, vypracované úkoly,
dotazníky, ankety, fotodokumentaci, hodnocení projektu i sebehodnocení svojí práce.
Stránka | 24
Projekty jsou vždy integrací několika předmětů, do projektů jsou začleněna průřezová témata a jsou jimi naplňovány klíčové
kompetence.
Všechny projekty jsou samostatně zpracovány v podrobném dokumentu (cíle, výstupy, klíčové kompetence, průřezová témata,
harmonogram apod.)
Přehled projektů
1. ročník
bez projektu, konsolidační ročník
2. ročník
Jak rozumět médiím
3. ročník
Žijeme bezpečně
4. ročník
Svět práce a financí
5. ročník
Politický systém ČR
6. ročník
Řád a pořádek
7. ročník
Seminární práce s obhajobou
8. ročník
ČR v mezinárodních vztazích
Velmi významnou skutečností, která ovlivnila kvalitu celoročních projektů, bylo získání finanční podpory v rámci Operačního
programu Praha – Adaptabilita. Tento program byl spolufinancován Evropským sociálním fondem. Program, který byl zahájen ve
školním roce 2012 -2013, bude (byl) ukončen ve školním roce 2013 -2014. Cílem projektového grantu bylo podporovat, a to i po
ukončení grantu rozvoj například klíčových kompetencí žáků v oblasti občanského soužití, týmové spolupráce, komunikace, řešení
Stránka | 25
problémů, schopnosti učení a podnikavosti. Též rozvíjel čtenářskou, technickou a finanční gramotnost žáků. Podpořenými osobami
nebyli pouze žáci. Jedním z výstupů, které podporují rozvoj projektového vyučování, jsou metodické příručky vztahující se
k jednotlivým celoročním projektům. Tyto příručky jsou přesným návodem zpracování projektu jak pro učitele, tak pro žáky. Cílová
skupina je přesně informována o jednotlivých krocích potřebných pro plynulé a kvalitní zvládnutí ročního projektu. Projektový grant
umožňoval další vzdělávání učitelů v oblasti například tvorby metodik, projektového vyučování, tvorby seminární práce.
Podpořené projekty
Politický systém ČR
Řád a pořádek
Seminární práce s prezentací
ČR v mezinárodních vztazích
Výstupy jednotlivých projektů:
Jak rozumět médiím
Žáci přistupují analyticky k mediálním obsahům a prokazují kritický odstup od nich.
Žáci využívají mediálního sdělení jako zdroj informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času.
Žáci zdokonalují své komunikační schopnosti, zvl. při veřejném vystupování a stylizaci psaného i mluveného textu.
Žáci si uvědomují možnost svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnost za způsob jeho formulování a prezentace.
Stránka | 26
Žáci si uvědomují roli médií ve společnosti, uvědomují si význam médií pro život společnosti.
Žáci srovnávají média a rozlišují jejich role.
Žáci vytváří vlastní mediální produkci.
Žáci pracují v realizačním týmu.
Žijeme bezpečně
Žáci formulují hlavní východiska ze situací ohrožujících život člověka.
Žáci vymezují potenciální civilizační nebezpečí.
Žáci získají přehled o možných nebezpečích běžného života.
Žáci objasní mechanizmy vzniku nebezpečných situací a nebezpečného chování lidí.
Žáci navrhují postupy řešení při mimořádných událostech (přírodní katastrofy, dopravní neštěstí, ekologické katastrofy, hromadná
neštěstí).
Žáci navrhují možnosti pomoci v nebezpečných situacích a příklady prevence.
Žáci jmenují složky Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS), vysvětlí hlavní funkci IZS.
Svět práce a financí
Žáci formulují hlavní úlohu a význam městského úřadu a úřadu práce pro život občana.
Žáci kriticky hodnotí své schopnosti a předpoklady pro volbu profese.
Stránka | 27
Žáci sestavují vlastní životopis a motivující dopis.
Žáci analyzují vlivy na volbu profesní dráhy.
Žáci se seznámí s trhem práce, s různými typy povolání a s povinnostmi a právy zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Žáci vymezují klady a zápory podnikání.
Žáci zakládají fiktivní firmu a aplikují tak získané vědomosti o možnostech a rizicích podnikání.
Žáci vyhledávají a kriticky posuzují příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru.
Žáci chápou peníze jako druh zboží a důležitost zodpovědného chování při pořizování půjček při hospodaření s penězi.
Žáci se uvědomují rizika spojená s „žitím na dluh.“
Politický systém ČR
Žáci popíší potenciální nebezpečí extremismu.
Žáci objasní mechanismy voleb a funkce politických stran.
Žáci aplikují získané vědomosti při zakládání fiktivních politických stran.
Žáci se zorientují v politické propagandě a dekódují ji.
Žáci srovnávají typy volebních systémů.
Žáci se seznámí s principy a dějinami politických ideologií, kriticky je hodnotí a srovnávají.
Žáci si prohloubí znalosti týkající se fungování demokratických politických systémů a dělby moci.
Stránka | 28
Žáci rozumí fungování nejvyšších orgánů zákonodárné, výkonné a soudní moci.
Žáci se seznámí s fungování státní správy a samosprávy na úrovni vyšších územních samosprávních celků.
Řád a pořádek
Žáci se seznámí s fungováním orgánů vymahatelnosti práva (Policie ČR, soudy).
Žáci formulují hlavní význam Policie ČR pro život občana.
Žáci si uvědomují význam prevence kriminality pro společnost, analyzují důvody pro prevenci.
Žáci navrhují strategie prevence kriminality pro danou lokalitu.
Žáci se seznamují s fungováním represivních orgánů (věznice, policie, vězeňská služba).
Žáci aplikují získané znalosti a vědomosti při fiktivním soudním procesu, který realizují.
Seminární práce s prezentací
Žáci si volí téma na základě vlastního zájmu o danou problematiku.
Žáci vyhledávají různé zdroje informací, pracují s nimi, porovnávají je, třídí a vyhodnocují.
Žáci na základě zpracovaných informací získaných z různých zdrojů zaujímají stanovisko k dané problematice.
Žáci formulují hypotézy a ověřují je.
Žáci argumentují písemně i ústně.
Stránka | 29
ČR v mezinárodních vztazích
Žáci vymezí globální problémy.
Žáci objasní mechanizmy fungování mezinárodních institucí OSN, EU, popř. dalších.
Žáci aplikují znalosti o procesech mezinárodních jednání při simulaci jednání např. OSN.
Žáci se zorientují v mezinárodní politické situaci a definují pozici ČR k okolnímu světu.
Žáci se seznámí s funkcí mezinárodních institucí.
Žáci se zamyslí nad globálními problémy světa, popíšou příčiny a navrhnou jejich řešení.
Menší projekty
Menší projekty jsou do výuky řazeny podle časových a organizačních možností. Všechny projekty jsou samostatně zpracovány
v podrobném dokumentu (cíle, výstupy, klíčové kompetence, průřezová témata, harmonogram apod.)
Projekt „Okolí mé školy“
Projekt je určen žákům 1. ročníků, a to právě proto, že do naší školy dojíždí žáci z celé Prahy i jejího blízkého okolí a jeví se jako velmi
pravděpodobné, že dojíždějící žáci neznají lokalitu svojí nové školy. Cílem tohoto projektu je tedy seznámit žáky s okolním prostředím
školy, s polohou městské části Prahy 13, s jejím charakterem, historií, kulturou i zajímavostmi fauny a flory, s dopravním spojením či
občanskou vybaveností.
Stránka | 30
Projekt „Voda kolem nás“
Projekt se realizuje ve 2. ročníku. Téma „Voda“ je mimořádně vhodné pro ukázání souvislostí mezi ekologickými, ekonomickými a
sociálními aspekty, a může tedy vést k pochopení, co znamená udržitelnost rozvoje. Jednotlivé předměty a témata jsou vybírána
každoročně podle nabídky vyučujících a zájmu žáků. Kromě přírodovědných předmětů se zapojují i cizí jazyky, dějepis i výchovné
předměty.
Projekt „Evropský den jazyků“
Projekt „Evropský den jazyků“, který je celoškolní, vede žáky k rozšiřování a prohlubování jejich zájmu o cizí jazyky, zejména ty méně
známé, s nimiž se navzdory tomu mohou v rámci Evropské Unie setkat. Cílem projektu je seznámit žáky nejen s evropskými jazyky, ale
i s kulturními specifiky zemí. Žáci rozvíjejí a integrují základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem
mezi národy. Žáci si rozšiřují a prohlubují dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí.
Projekt „Holocaust“
Vzdělávacím a výchovným cílem tohoto projektu, který je zpravidla zařazen do 3. ročníku, je vytvořit postoje k citlivé otázce
evropských dějin. Jedním z cílů je seznámit žáky s osudem Židů za 2. světové války. Tento projekt směřuje prostřednictvím různých
aktivních vyučovacích metod k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování, vede k aktivnímu postoji
v obhajování lidských práv a svobod, k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností, vede k odmítavému postoji, pomáhá
překonávat stereotypy a předsudky, učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, práce na projektu rozvíjí dovednost
rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie.
Kurzy
Velkou váhu přikládáme tematicky zaměřeným kurzům (např. adaptační, jazykový, lyžařský, environmentální, vodácký, turistický).
Tyto kurzy žáky obohacují nejen po stránce osobnostní a sociální, kdy se utvářejí nebo upevňují měkké dovednosti, ale zároveň tyto
Stránka | 31
kurzy rozvíjejí pohybové dovednosti žáků. Do některých kurzů jsou navíc zařazena průřezová témata např. osobnostní a sociální
výchova, environmentální výchova. Některé kurzy jsou do průběhu školního roku zařazovány každoročně, některé kurzy
organizujeme každé dva roky nebo v jiném režimu.
V případě absence žáka na tematickém kurzu žák zpracovává náhradní plnění kurzů.
Přehled kurzů
1. ročník
Adaptační kurz I.
2. ročník
Lyžařský kurz I.
3. ročník
Environmentální kurz I.
4. (5.) ročník
Vodácko-cyklistický kurz
5. ročník
Adaptační kurz II. (se zaměřením na prevenci sociálně patologických jevů)
Lyžařský kurz II.
6. ročník
Historicko-přírodovědný kurz
7. ročník
Environmentální kurz II.
Stránka | 32
Adaptační kurz I.
Cíle
Seznámit žáky navzájem, umožnit jim poznat a překonat některé své limity, vybudovat zárodky funkčního třídního kolektivu a utvořit
základní pravidla pro fungování třídy ve škole pro další období. Zároveň v rámci primární prevence seznamuje žáky s tím, jak
předcházet rizikovému chování či jak jej v případě potřeby řešit.
Metody
Metody, prostředky a techniky zážitkové pedagogiky a zkušenostního učení, teambuildingové aktivity, lanové překážky, simulační hry,
prezentace, kooperativní hry, skupinová práce.
Lyžařský kurz I.
Cíle
Seznámení žáků s tím, jak se mají na horách chovat, a to při normálních, ale i extrémních podmínkách a situacích.
Získání poznatků, jak si vybrat vhodné sjezdové nebo běžecké lyže, včetně příslušenství a doplňků.
Praktický nácvik základních lyžařských dovedností, jako je postoj na lyžích; carvingový a kročný oblouk, základy snowboardingu.
Seznámení se s vhodným a žádoucím chováním na horách a jakým způsobem poskytnou první pomoc na horách v případě potřeby.
Zásady protiúrazové prevence v lyžařském výcviku.
Praktický nácvik techniky mazání a ošetření lyží.
Stránka | 33
Metody
Praktický nácvik, beseda, ukázky lyžařských technik, instruktážní videa
Environmentální kurz I.
Cíle
Zlepšení komunikačních dovedností, schopnosti spolupracovat a řešit problémy.
Vytvoření přiměřených hodnot, které korespondují s ekologickým pojetím života; osvojení pozitivního vztahu k přírodě.
Ukázat vzájemné vztahy a propojenost mezi ekonomikou a životním prostředím.
Vysvětlit pojem a smysl udržitelný rozvoj.
Cílem kurzu je žáky nejen informovat, ale i formou konkrétního prožitku v nich vzbudit zájem o danou tématiku.
Metody
Terénní práce, simulační hry, řízená diskuse, seznamovací aktivity, mikroskopování, určování pomocí zoologických klíčů, práce
s informacemi, skupinová práce, práce s pracovními listy, smyslové vnímání, prezentace, kooperativní hry, dramatická výchova
Stránka | 34
Vodácko-cyklistický kurz
Cíle
Seznámení žáků s tím, jak se mají chovat při vodní a cykloturistice, a to při normálních, ale i extrémních podmínkách a situacích.
Získání poznatků, jak si vybrat vhodnou výstroj a výzbroj pro vodní a cykloturistiku, včetně příslušenství a doplňků.
Praktický nácvik základních dovedností při sjíždění řeky.
Seznámení se s tím jakým způsobem poskytnout první pomoc při vodní a cykloturistice v případě potřeby.
Zásady protiúrazové prevence při cykloturistice.
Praktický nácvik techniky opravy a ošetření lodí a kol.
Metody
Praktický nácvik, beseda, ukázky technik ovládání lodě, instruktážní videa
Adaptační kurz II.
Cíle
Utvořit základní pravidla pro fungování třídy ve škole pro další období, umožnit žákům poznat a překonat některé své limity, podpořit
pozitivní vzájemné vztahy mezi žáky, ale také mezi žáky a učiteli. Naplňuje primární prevenci sociálně patologických jevů – zejména
zneužívání návykových látek a šikany, podporu zdravého životního stylu a osvojování si pozitivního sociálního chování
Stránka | 35
prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel,
zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání.
Metody
Metody, prostředky a techniky zážitkové pedagogiky a zkušenostního učení, teambuildingové aktivity, lanové překážky, simulační hry,
prezentace, kooperativní hry, skupinová práce, diskuse
Lyžařský kurz II.
Cíle
Seznámení žáků s tím, jak se mají na horách chovat, a to při normálních, ale i extrémních podmínkách a situacích.
Získání poznatků, jak si vybrat vhodné sjezdové a běžecké lyže, včetně příslušenství a doplňků.
Praktický nácvik základních lyžařských dovedností, jako je postoj na lyžích; carvingový a kročný oblouk, základy snowboardingu.
Seznámení se s vhodným a žádoucím chováním na horách a jakým způsobem poskytnou první pomoc na horách, v případě potřeby.
Zásady protiúrazové prevence v lyžařském výcviku.
Praktický nácvik techniky mazání a ošetření lyží
Metody
Praktický nácvik, beseda, ukázky lyžařských technik, instruktážní videa
Stránka | 36
Environmentální kurz II.
Cíle
Poznání přírody a jejich dynamických zákonitostí. Vnímání ochrany životního prostředí jako běžné součásti života.
Cílem je nejen získání znalostí z ekologické oblasti, ale i všestranné rozvíjení způsobilosti (kompetence) žáků k řešení základních
problémů spojených s interakcí mezi člověkem a ostatní přírodou - vedle znalostí tak jde i o motivaci, dovednosti, postoje, návyky
potřebné k udržitelnému způsobu života.
Upevnění vztahů v třídním kolektivu.
Metody
Dramatická výchova, kooperativní vyučování, kritické myšlení, terénní práce, smyslové a pohybové hry, práce s biologickými klíči,
určování přírodnin vizuální i hmatovou metodou.
Historicko-přírodovědný kurz
Cíle
Syntéza poznatků z přírodovědné oblasti a dějepisného učiva do jednoho celku v rámci exkurze.
Návštěva míst spojených s důležitými historickými událostmi odehrávající se na území ČR.
Vytvoření pozitivního vztahu k ČR.
Seznámení (ale i připomenutí) s významnými i méně známými lokalitami ČR.
Stránka | 37
Seznámení s vybranými významnými fyzicko-geografickými a socioekonomickými oblastmi ČR formou osobní návštěvy.
Metody
Několikadenní výjezdní kurz – exkurze, činnost v terénu, kooperativní učení, skupinová práce, výklad.
Spolupráce se zahraničními školami
Každoročně žáci vyjíždějí na zahraniční pobyty, kde mají možnost navázat úzké kontakty s vrstevníky, mají možnost ověřit si svoji
úroveň znalostí cizího jazyka, navíc těmito zájezdy se vytvářejí klíčové kompetence žáků, naplňují se některá průřezová témata.
Trvalou spolupráci gymnázium navázalo s německou školou v Marktredwitzu, kdy se žáci pravidelně setkávají při výměnných
pobytech, spolupracujeme také s madridským gymnáziem a s pražskou japonskou školou.
Prostřednictvím zahraniční spolupráce žáci rozvíjejí veškeré žádané kompetence a naplňují vybraná průřezová témata:
Kompetence k řešení problémů
Žák je schopen pochopit a promýšlet a plánovat řešení problému reproduktivně podle textových zdrojů i produktivně prostřednictvím
srovnávání podobných a odlišných znaků, myslí kriticky, řeší problémy sám i v týmu, posuzuje efektivitu výsledku a vlastní pokrok při
zdolávání problému.
Kompetence komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky v cizím jazyce, dokáže formulovat argumenty a obhájit je, dokáže pracovat s cizojazyčnými
informačními zdroji.
Stránka | 38
Kompetence komunikativně-sociální
Žák dokáže naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat, formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory výstižně,
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu.
Kompetence sociální a personální
Žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje atmosféru práce v týmu i pracovní výsledky, na základě ohleduplnosti a úcty
při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá.
Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu,
oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.
Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a
chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.
Kompetence občanské
Žák posuzuje odlišnosti jednotlivých kultur, národů a respektuje je, prokazuje svou toleranci a vstřícnost vůči druhým lidem.
PT – VMEGS Objevujeme Evropu a svět - NG
společná evropská měna
komunikace v Evropě
symboly, vlajky, porozumění symbolům
stravovací návyky v různých zemích
Stránka | 39
doprava v cizí zemi, dopravní značení
PT – VMEGS Evropa a svět nás zajímá - NG
utváření pozitivních postojů k jinakosti a kulturní rozmanitosti, česko-německé vztahy
zvyky a tradice evropských národů
PT – VMEGS Žijeme v Evropě - VG
evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, umění, věda a hospodářství
shody a rozdíly v životním stylu evropských zemí
PT – VMEGS Vzdělávání v Evropě a ve světě - VG
srovnávací charakteristiky vzdělávání na gymnáziích v ČR a obdobných školách v zahraničí, profily absolventů a závěrečné zkoušky
(maturita), kompatibilní prvky a rozdíly
Spolupráce s rodiči, žáky
Zásadní důraz klademe na pozitivní vztahy mezi školou a rodiči. Rozvíjíme s našimi partnery formální i neformální kontakty. Kromě
tradičních setkání jako jsou schůzky, konzultace, mítinky a individuální pohovory pořádáme pro rodiče, žáky a vyučující společné akce,
např. výlety, slavnosti, besedy, turnaje. Jsme otevření k jakékoliv smysluplné spolupráci. V průběhu školního roku nabízíme otevřené
hodiny pro rodiče. Ti mají možnost se zúčastnit vyučování a poté se podělit s vyučujícími o postřehy z takových hodin. Zajímají nás
názory rodičů i žáků na činnost gymnázia, proto využíváme dotazníky a ankety, které vyhodnocujeme a se zjištěnými informacemi
dále pracujeme. Rodiče jsou o veškerém dění ve škole informováni přes webové stránky gymnázia či prostřednictvím pozvánek a
Stránka | 40
nabídek. Od ledna 2014 zasíláme všem rodičům elektronický informační zpravodaj FRESH, který obsahuje vše, co škola právě nabízí,
realizuje či plánuje. Ve zpravodaji se rodiče též dočtou o všech vzdělávacích oblastech, které škola zařazuje do výchovně-vzdělávacího
procesu.
Při škole pracuje školská rada, která se stává neformální součástí gymnázia. Veškerá zásadní rozhodnutí jsou se školskou radou
konzultována, školská rada vystupuje jako rovnocenný partner ve vztahu rodičů a školy.
Školská rada plní úkoly vyplývající ze školského zákona (schvaluje výroční zprávu, projednává návrh rozpočtu, vyjadřuje se k rozboru
hospodaření a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření). Školská rada je vždy seznámena s výsledky dotazníkových šetření
mapujících klima školy (žáci, rodiče, učitelé), úroveň vzdělání na škole (rodiče), s výsledky SCIO testů, vždy se zásadní otázky týkající
se chodu školy řeší se školskou radou. Vedle školské rady existuje neformální sdružení rodičů – Rada rodičů. V tomto orgánu jsou
z každé třídy 1-3 zástupci, ti se na pravidelných schůzkách s vedením školy vyjadřují k průběhu vzdělávání a výchovy, podávají
podněty k rozvoji gymnázia, vyjadřují svoje postřehy, popř. námitky, podávají koncepční návrhy, organizují zpravidla se školním
parlamentem rozmanité školní akce, např. velikonoční či vánoční setkání, společný výlet žáků, rodičů a zaměstnanců školy. Všechny
zainteresované strany vnímají tento otevřený dialog mezi školou a rodiči jako velmi přínosný pro další rozvoj gymnázia a především
pro pozitivní klima školy.
Při škole funguje školní parlament, který umožňuje žákům školy participovat na životě školy. Hlavní úlohou parlamentu je využívat
prostor a podmínky, které vedení školy žákům poskytuje, k aktivitám, návrhům a zapojení se žáků do průběhu výchovy a vzdělávání.
Školní parlament se pravidelně schází a podává návrhy na zlepšení činností školy, podává návrhy na školní akce, soutěže apod. Tyto
akce si také sami žáci organizují např. sportovní turnaj, školní olympiádu, karneval, bowlingový turnaj s rodiči. Zástupci jsou do
parlamentu voleni, reprezentují v parlamentu svoji třídu, podávají podněty, návrhy, námitky k fungování školy a naopak prezentují ve
svých třídách výsledky jednání školního parlamentu např. s vedení školy. Prostřednictvím tohoto orgánu žáci získávají představy
o demokratickém fungování společnosti, osvojují si demokratické principy a zásady. Velmi přínosná je spolupráce školního
parlamentu s Radou rodičů, kdy žáci s rodiči společně organizují akce, učí se plánovat, řešit problémy při realizaci akcí, získávají
praktické dovednosti důležité pro organizování, koordinaci různých činností, učí se spolupracovat a nacházet kompromisy. Dalším
pozitivním rozměrem tohoto orgánu je spolupráce mezi různými věkovými skupinami, kdy starší žáci gymnázia vedou a řídí práci
svých mladších spolužáků, nenásilnou formou jim předávají své zkušenosti.
Stránka | 41
Toto vše vede k vytváření pocitu sounáležitosti se školou, k vytváření pozitivních vztahů mezi všemi skupinami lidí ve škole.
2.7 Výhledy
Gymnázium je moderní, pružnou, dynamickou a zároveň stabilní školou, ve které je uplatňována nejen náročnost a specifika
vzdělávacího programu, ale i maximální vstřícnost vůči žákům, jejich rodičům i veřejnosti. Vyučující, žáci i jejich rodiče se aktivně
zapojují do rozvoje gymnázia, výrazně ho ovlivňují, přispívají k jeho dobrému jménu. Prioritním zájmem gymnázia je být školou
vitální, tedy dlouhodobě úspěšnou, životaschopnou, užitečnou a efektivní s nadstandardní úrovní ve všech činnostech. Tak škola získá
silné postavení na trhu škol, což jeden z dlouhodobých cílů školy. Dalším dlouhodobým cílem je podílet se na výchově harmonicky
rozvinutých a angažovaných mladých lidí, majících ambice uspět v prestižních povoláních otevřeného evropského prostoru ovšem při
zachování osobní spokojenosti a pohody. Vizí školy je stát se vzdělávací institucí s mezinárodní licencí, tzn. mít možnost vzdělávat
žáky české i zahraniční v mezinárodním programu. Aby tyto ale i jiné vize a cíle mohly být naplňovány, je důležitá neustálá existence
vhodných podmínek a procesů umožňujících progresivní a užitečné změny, které budou přirozeně integrovány do stávajícího
vzdělávacího procesu i klima školy a které budou reagovat na potřeby zákazníků (žáků a rodičů), pedagogů i potřeby společnosti.
Vzhledem ke stále zvyšujícímu se počtu žáků bude nutné průběžně modernizovat prostorové a materiální podmínky gymnázia.
Jedním z dlouhodobějších cílů školy je zajistit na Klamovce prostory pro výuku tělesné výchovy.
Vzhledem k tomu, že má v budoucnosti dojít k nahrazení přijímacích zkoušek na vysoké školy novou, reformovanou maturitní
zkouškou (resp. její společnou částí), je samozřejmě cílem školy připravit své žáky také na úspěšné absolvování této zkoušky, aniž by
však škola rezignovala na praktické uplatnění svých absolventů na trhu práce. Ve vyšších ročnících gymnaziálního studia bude
docházet k neustále bližšímu sepětí s vysokými školami jak v oblasti zajišťování výuky, tak v přípravě na vysokoškolské studium a ve
využívání možností podílet se na škále aktivit zejména v oblasti diskusních panelů, odborných přednášek, besed s představiteli
centrálních institucí, s diplomatickým sborem, s odborníky z praxe.
Mottem naší školy je heslo „ Náš svět si musíme zasloužit“. Tímto mottem chceme vyjádřit myšlenku, že každý z nás je zodpovědný
nejen za svůj život, ale i za svět, který obývá společně s ostatními. A protože lidstvo je složeno z konkrétních lidí, je důležité si
uvědomovat, že každý z nás může a dokonce by měl přispět k harmonickému žití na zemi. Každý člověk by měl využívat svůj potenciál
k tomu, aby činil sebe, ale i své okolí spokojeným a třeba i šťastným. Principy, pravidla, činnosti, jednání, které vedou k naplňování
myšlenky, začleňujeme do každodenního života školy. Vedeme žáky k úctě, respektu, toleranci, pochopení, asertivitě k druhým lidem.
Stránka | 42
Zároveň chceme, aby žáci vnímali sebe jako jedinečné osobnosti, aby sebe nepodceňovali, ale ani nepřeceňovali, aby se dokázali
zdravě prosadit, aby byli k sobě nároční, aby nežili na úkor ostatních, aby přijímali životní realitu s nadhledem, aby se nesmiřovali se
sobectvím, lhaním, nespravedlností, agresivitou.
Vizí školy je vytvářet harmonické a v širším slova smyslu ekologické prostředí, v kterém bude plně respektována individualita
každého, zároveň bude vyžadovaná plná zodpovědnost všech ke svému vzdělání, práci i životu a zároveň budou vytvářeny podmínky
pro maximální rozvoj schopností, dovedností a kompetencí a vůbec osobního potenciálu.
Také do školního vzdělávacího programu se promítá toto motto. Do školního kurikula se dostala slova jako podpora, koučování,
mentoring, angažovanost, soft kils, zodpovědnost, asertivita, nenásilná komunikace, flexibilita, kooperace, synergie, ekologická stopa
či proaktivita. Do běžné výuky i mimo ni integrujeme myšlenky, přístupy, vlastní příklady, postoje apod. a to tak, aby se žáci
ztotožňovali s heslem a jeho posláním a tuto myšlenku podporovali a šířili.
Stránka | 43
3
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
3.1 Zaměření školy
Vzhledem k naléhavé potřebě umět se v dnešní době efektivně domluvit, dohodnout se s partnerem či vyjednat smysluplné řešení by
měl být dnešní člověk vybaven komunikačními dovednostmi. Komunikační dovednosti patří mezi základní pilíře tzv. měkkých
dovedností (soft kils), které školy u žáků rozvíjí a podporuje. A právě na získání této nezbytné dovednosti jsme zaměřili náš vzdělávací
program. Umění komunikovat je vyjádřením hlavní myšlenky našeho vzdělávacího programu.
Za cíl si škola klade vybavit žáky schopností jazyk skutečně používat a to především pro interakci s ostatními. Je žádoucí a nutné, aby
žáci dokázali chápat myšlenky druhých a zároveň dokázali vyjádřit své vlastní, aby dokázali formulovat důvody pro své chování a
názory, aby byli schopni vyhodnotit komunikaci ostatních, aby naslouchali a byli empatičtí a aby dokázali prezentovat sebe i svoje
výsledky práce.
Každý z pedagogů naší školy k tomuto cíli ve svých hodinách směřuje. Vytváří osnovu toho, co by si měl žák o jazyce uvědomovat, na
co by se měl zaměřit a co by si měl trvale osvojovat.
Aby tento hlavní cíl byl naplněn, jsou stanoveny pro získání komunikačních dovedností ve všech vyučovacích hodinách následující
cíle:
poskytnout žákům podmínky pro opravdovou komunikaci prostřednictvím modelových situací
umožnit žákům studium toho, jak jednotlivé osobní vlastnosti a sklony mohou ovlivňovat mezilidské komunikativní dovednosti a
strategie
umožnit žákům studium a zároveň aplikaci různých forem komunikace (verbální a neverbální komunikace, nenásilná komunikace,
mluvená a písemná komunikace atd.)
zaměřit se ve svých hodinách na odlišnost a zároveň respektování hodnot jednotlivých žáků a objasňování si vlastního hodnotového
systému
Stránka | 44
Pro dosažení těchto cílů je ve škole vytvořeno klima, které tento proces podporuje a umožňuje rozvoj riskování, rozvoj nových
komunikačních strategií a ochoty dopustit se chyby. V hodinách učitel pracuje s pocity, intuicí, představivostí, reflexí, empatií a
rozvojem vlastního vědomí. Žáci vstupují do různých rolí, pracují se simulacemi, vizuálními symboly, metaforou a pohybem. Všechny
tyto prostředky umožňují žákovi prožívat si výukové cíle a ne se o nich jen učit, podporují rozvoj interpersonálních dovedností spolu
s procesem vzájemného komunikování a obohacování se. Žáci musí procházet procesem neustálého aktivního vyhodnocování a
redefinování toho, co už zná.
Prostředků jak těchto cílů dosáhnout je mnoho. Do hodin jsou zařazovány např. cvičení na rozvoj komunikativních dovedností,
simulace pro opravdovou konverzaci v situacích, které žáci mohli zažít nebo v kterých si sami sebe dokáží představit, cvičení na
pečlivou volbu slov bez nejednoznačného významu, cvičení na dovednost poslechu např. kladení správných otázek, abychom zjistili
to, co se chceme dozvědět, cvičení na různé způsoby reagování, cvičení na uplatňování nenásilné komunikace.
Kromě verbálního vyjadřování žáky vybavíme schopností vnímat i neverbální signály jako jsou výrazy, gesta, tón hlasu, vzhled, účes,
oblečení, celkový postoj, pohyb rukou, kontakt apod. K tomu opět poslouží různá cvičení na zvládnutí neverbální komunikace.
3.2 Studijní obor: Gymnázium
Pojetí studijního oboru:
Osmileté gymnaziální studium je určeno pro nadané žáky, kteří úspěšně absolvovali pátou třídu základní školy. V průběhu nižšího
stupně vzdělávání jsou vytvářeny předpoklady pro postupné získávání vysoké úrovně všeobecných znalostí a přiměřené míry
dovedností žáka. Cíleně je posilována jeho zvolená orientace směrem k humanitnímu zaměření dalšího studia a uplatnění. Značný
důraz je kladen na rozvoj osobnosti žáka, a to především na rozvoj jeho měkkých dovedností, dále kreativity, kombinačních
schopností, samostatnosti a sebedůvěry, což ve vazbě na znalosti mateřského a cizího jazyka vytváří pevný základ pro další rozvoj
komunikačních dovedností, jako jednoho ze základních předpokladů uplatnění v občanské společnosti.
Žák má právo pokračovat ve studiu na vyšším stupni gymnázia GMVV, které dále rozvíjí vzdělanostní a osobnostní profil žáka a navíc
vytváří již v průběhu gymnaziálního studia možnosti pro volbu profesní orientace. Vyšší stupeň gymnázia poskytuje (v souladu
Stránka | 45
s názvem školy) žákům i odborně zaměřené vzdělání v oblasti mezinárodních a veřejných vztahů, obchodu a služeb, vedení lidí a
řízení projektů (politologie a mezinárodní vztahy, public relations, leadership, obchodní a podnikatelské vztahy, obchodní angličtina).
Toto odborné vzdělání je dle možností i součástí školní části maturitní zkoušky.
Hlavním prostředkem profilace před maturitní zkouškou a navazujícím přijímacím řízením na vysoké školy je systém povinně
volitelných seminářů. V 7. ročníku si žák musí vybrat z nabídky školy dva semináře a v 8. ročníku si žák vybírá čtyři volitelné semináře,
přičemž samozřejmě některé mohou navazovat na učivo seminářů 7. ročníku. Vedle toho věnujeme pozornost dovednostním
předmětům, které nabízejí konkurenční výhodu na trhu práce. Jde především o seminární práci s obhajobou zařazenou do 7. ročníku.
Prostřednictvím realizace práce je vytvářena dovednost zpracovávat informační zdroje jako předstupeň před vysokoškolským
studiem, vedle toho jsou žáci nepřímo směřováni volbou tématu k budoucí profesní orientaci. Obhajoba povede k nácviku
argumentace a prezentace své práce. Mezi další dovednostní předměty patří jazykový seminář, který je taktéž zaměřen kromě
teoretických znalostí na získávání praktických jazykových a řečnických dovedností potřebných pro uplatnění na trhu práce.
Koncepce výuky cizích jazyků
Motto: Jazyk nejen znát, ale také umět použít
Škola se vzhledem ke svému oboru ve vzdělávacím programu především zaměřuje na výuku živých jazyků, proto téměř veškeré
disponibilní hodiny byly použity na posílení hodin cizích jazyků. Škola vyučuje pět světových jazyků – anglický, německý, francouzský,
španělský a ruský. Tento výčet nemusí být konečný. Výběr světových jazyků je variabilní, škola v této oblasti reaguje na poptávku a
potřebu zákazníků – žáků a rodičů. Na osmiletém oboru gymnázia se každý žák vyučuje povinně třem cizím jazykům, proto je
koncepce jazykového vzdělávání vzhledem ke své důležitosti od počátku velmi dobře promyšlena. Cizí jazyky se stávají díky globalizaci
a propojenosti světa čím dál tím důležitější složkou vzdělání nutnou pro funkční uplatnění minimálně na evropském trhu práce. Proto
je koncepce výuky od začátku budována i s ohledem na mezinárodní standardizované testování jazykových kompetencí, což znamená
zároveň v souladu se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky Rady Evropy (SERR), ke kterému se připojila i asociace
ELTA. Výstupní úrovně proto směřujeme tak, aby bylo možno k jejich objektivnímu zhodnocení využít ověřené mezinárodní zkoušky,
které jsou zpětnou vazbou pro vzdělávací proces jazykového vzdělávání. Koncepce výuky jazyků v sobě zahrnuje i průběžné ověřování
Stránka | 46
jazykových schopností žáků. V rámci jazykového vzdělávání realizujeme simulace mezinárodních zkoušek formou tzv. školního
testování. To odpovídá téměř ve všech aspektech mezinárodnímu testování. V detailu simuluje samotný průběh zkoušky a dává
žákovi možnost uplatnit nejen znalosti, ale i dříve procvičované zkouškové strategie. Školní testování má termínovaný systém, který
je přesně dodržován. Výsledky školního testování jsou důležitým nástrojem školy při realizaci jazykového vzdělávání a dále
významnou zpětnou vazbou pro rodiče i samotné žáky.
Organizace výuky jazyků se řídí prověřenými principy a pravidly. Žáci jsou zpravidla děleni na menší skupiny (cca okolo 10-12 žáků),
v případě možnosti existují výkonnostní skupiny, které jsou ale samozřejmě pro žáky otevřené a průchozí. Výkonnostní skupiny
vznikají na základě každoročních rozřazovacích testů. Kromě českých učitelů realizují výuku jazyků i rodilí mluvčí – v anglickém jazyce
od 2. ročníku, v druhých cizích jazycích na nižším stupni gymnázia dle možností, na vyšším stupni gymnázia již pravidelně. Do výuky je
zařazováno čtení cizojazyčné beletrie, cizí jazyky jsou výrazně zahrnuty i do projektové výuky. Žákům též pravidelně umožňujeme
kontakt se svými zahraničními vrstevníky, a to jak formou výměnných pobytů, tak i formou studia v zahraničních školách. Na třetí cizí
jazyk nejsou kladeny tak vysoké nároky, nicméně i pro třetí cizí jazyk platí podobná pravidla. Cizí jazyky jsou realizovány v kmenových
třídách a v odborných jazykových učebnách. Pro podporu jazykové výuky využíváme i další nástroje jako např. spolupráce se
zahraničními školami na území ČR, dále organizujeme mezi školní jazykové soutěže, realizujeme v rámci jazykového klubu Babylon
různé kulturní akce.
Během nižšího stupně gymnázia je kladen důraz zejména na kvalitní zvládnutí gramatické struktury anglického jazyka, který se u nás
vyučuje povinně jako první cizí jazyk. Po absolvování nižšího stupně gymnázia žák umí jazyk použít v běžné komunikaci, umí vyjádřit
správně svoje myšlenky, potřeby, názory, přání či postoje. Na vyšším stupni gymnázia jsou na žáky kladeny již vyšší nároky. Nejenže
žák 8. ročníku zvládá plynulou a spontánní komunikaci, má široký repertoár slovní zásoby, prokazuje ovládání slohotvorných útvarů,
spojovacích a kohezních prostředků, ale je schopen aktivně přijímat výuku předmětů vedenou v anglickém jazyce. V 7. a 8. ročníku
jsou do školních osnov zařazeny dva předměty vyučované v anglickém jazyce (Historie 20. století a Mezinárodní vztahy). Navíc se
výuka anglického jazyka v 5. ročníku dělí na běžnou angličtinu zaměřenou stále na upevňování gramatické struktury jazyka a na
rozšiřování slovní zásoby, dále se do jazykového vzdělávání začleňuje v 5.-8. ročníku obchodní angličtina, která poskytuje žákům širší
rozvoj slovní zásoby a možnost orientovat se v mezinárodním obchodním světě, a v 5. a 6. ročníku je zařazen předmět Svět anglicky
mluvících zemí, který rozšiřuje žákům obecný rozhled kulturní, geografický a umělecký.
Stránka | 47
Jako druhý povinný cizí jazyk nabízíme němčinu, francouzštinu nebo španělštinu. Druhý cizí jazyk si volí rodiče žáků po přijímacím
řízení. Škola možnost volby druhého cizího jazyka respektuje, proto v každém ročníku je zastoupen jiný druhý cizí jazyk. Vyšší stupeň
gymnázia je pak zaměřen na prohlubování a upevňování znalostí druhého cizího jazyka a na zvládnutí základů třetího cizího jazyka.
I při výuce druhých cizích jazyků klademe důraz na kvalitu vzdělávání, vyhledáváme rodilé mluvčí, organizujeme pestrou paletu akcí.
Celá řada škol zatím směřuje k tomu, „naučit“ žáky jazyk – žáci jsou pak schopni zvládnout vytvořit většinu jazykových, zejména
gramatických, struktur, aniž by jim však bylo příliš jasné skutečné použití jazyka v praxi. Jejich komunikační schopnosti jsou tím
značně limitovány, což vede ke sníženému sebevědomí při užívání jazyka a následně k neochotě jazyk ke komunikaci používat, čímž
se tento bludný kruh v podstatě uzavírá.
Naším cílem je soustředit se také na praktickou stránku jazyka, aniž bychom opomíjeli onu „akademickou znalost“ jazyka. Žáci jsou
vedeni k pochopení systému fungování jazyka tak, aby ho byli v přirozeném kontextu schopni bez problémů používat v osobním
i profesním životě. Při výuce odbouráváme určité psychické bloky, se kterými se u žáků jazyků často setkáváme a které právě brání
jazyk v praxi využívat.
Stránka | 48
výstupní jazykové úrovně – jednotlivé ročníky
Osmileté gymnázium
Aj
2. CJ
1. ročník
A1+ až A2
(Movers/Flyers)
A0 až A1
2. ročník
A2 (Flyers)
A1
3. ročník
A2+ až B1 (KET)
A1+ až A2
4. ročník
B1 (PET)
A2
5. ročník
B1+ až B2
A2+ až B1
6. ročník
B2 (FCE)
B1
A0 až A1
7. ročník
B2+ až C1
B1+ až B2
A1
8. ročník
C1 (CAE)
B2
A1+ až A2
Stránka | 49
3. CJ
Úroveň A1 (Breakthrough)
Žáci se dokážou jednoduchým způsobem zapojit do interakce, umí klást otázky týkající se jich samotných, toho, kde bydlí, lidí, které
znají, věcí, které mají, a na podobné otázky odpovídat; dokážou iniciovat jednoduché výroky v oblastech nejnaléhavějších potřeb
nebo týkající se velmi známých témat a reagovat na ně.
Úroveň A2 (Waystage)
Žáci jsou schopni uplatnit společenské funkce jazyka, jakými jsou užívání jednoduchých každodenních zdvořilých způsobů pozdravů a
oslovení; zdravení lidí; zjišťování, jak se jim daří; reagování na novinky; zvládání velmi stručných společenských rozhovorů; kladení
dotazů na to, co dělají v práci a ve volném čase, a odpovídání na podobné dotazy; pozvání a reakce na ně; jednoduchá jednání v
různých obchodech, na poštách nebo v bankách; získávání jednoduchých informací o používání veřejné dopravy: o autobusech,
vlacích a taxících, dotazování na základní informace, dotazování na směr a vysvětlování cesty, nakupování lístků; žádost a poskytování
běžně užívaného zboží a služeb.
Úroveň A2+ (Strong Waystage)
V projevu žáků je patrná aktivnější účast v rozhovoru za předpokladu, že se mluvčímu pomůže. Patří sem například: schopnost
iniciovat, udržet v chodu a ukončit jednoduchou a omezenou konverzaci „z očí do očí“; schopnost porozumět natolik, že zvládne
jednoduchou, běžnou slovní výměnu bez zjevného úsilí, a dorozumět se, vyměňovat si názory a informace týkající se známých témat
v předvídatelných každodenních situacích za předpokladu, že mu druhý účastník v případě nutnosti pomůže; schopnost úspěšně
komunikovat v rámci základních témat. Rovněž se výrazně zvyšuje schopnost monologického projevu.
Úroveň B1 (Threshold)
Žák projevuje schopnost sledovat hlavní myšlenky delší diskuse, která kolem něj probíhá za předpokladu, že se mluví zřetelně a
spisovným jazykem; vyjadřovat a chápat osobní názory v neformální diskusi s přáteli; vyjadřovat srozumitelně hlavní myšlenky, které
Stránka | 50
chce sdělit; využívat širokého rozsahu jednoduchého jazyka k obratnému vyjádření většiny z toho, co chce sdělit; udržet rozhovor
nebo diskusi v chodu. Druhým rysem je schopnost pružně zvládat problémy každodenního života i méně běžné situace.
Úroveň B1+ (Strong Threshold)
Žáci jsou z hlediska interakce výrazně zdatnější v předávání a získávání velkého množství informací, například: přejímání vzkazů
týkajících se žádostí o informace a vysvětlování problémů; poměrně sebejistá výměna nahromaděných faktografických informací
týkajících se běžných i méně běžných záležitostí v rámci jeho oboru; vysvětlení, proč je něco problematické; vyjádření svého názoru
na krátký příběh, článek, přednášku, diskusi nebo dokumentární film či jejich shrnutí a reakce na doplňující otázky.
Úroveň B2 (Vantage)
Žák má hlubší vhled do samotného jazyka a výrazně se zvyšuje schopnost argumentace: vysvětlení a obhájení svých názorů v diskusi
pomocí relevantních důvodů, argumentů a komentářů; vysvětlení svého stanoviska týkajícího se aktuální otázky uvedením výhod a
nevýhod různých možností; sestavení sledu logicky promyšlené argumentace a zvažování příčin, důsledků, hypotetických situací;
užívat osvojené ustálené fráze (např. „That’s a difficult question to answer.“ – „Na takovou otázku se těžko odpovídá.“), aby získal na
to, co chce říci; účastnit se hovoru tak plynule a spontánně, že může běžně vést rozhovor s rodilými mluvčími. Druhou skutečností je
nový stupeň jazykového povědomí: oprava chyb, pokud by vedly k častému nedorozumění; zaregistrování „oblíbených“ chyb a jejich
vědomé monitorování v řeči.
Úroveň B2+ (Strong Vantage)
Žák rozvíjí znalost jazyka v zaměření na strategii spolupráce: schopnost porozumět výrokům a dedukcím ostatních mluvčích a
poskytovat jim na ně zpětnou vazbu, a tak pomáhat rozvoji diskuse; obratně svými příspěvky navazovat na příspěvky ostatních
mluvčích. Je rovněž patrný ve vztahu ke koherenci a kohezi: využití omezeného množství kohezních prostředků k plynulému
propojení vět do srozumitelného, spojitého jazykového projevu; efektivní použití rozmanitých spojovacích prostředků, aby byly
Stránka | 51
vztahy mezi myšlenkami výstižně postiženy; systematické rozvíjení argumentace s vhodným zvýrazněním významné myšlenky a
doložením relevantních podrobností.
Úroveň C1, (Effective Operational Proficiency)
Žák má snadný přístup k širokému rozsahu jazyka, který umožňuje plynulou a spontánní komunikaci, což dokládají následující
příklady: Mluvčí se dokáže vyjádřit plynule a spontánně, téměř bez zjevného úsilí. Dobře zvládá široký repertoár slovní zásoby, což
mu umožňuje pohotově nahrazovat chybějící jazykové prostředky opisnými. Je jen málo zřejmé, že hledá určité výrazy nebo že se jim
vyhýbá; pouze koncepčně obtížný předmět hovoru může přibrzdit přirozený a plynulý tok jazyka. Vyjadřovací dovednosti, které
charakterizovaly předcházející pásmo, se dále uplatňují na úrovni C1, přičemž se klade větší důraz na plynulost, například: schopnost
vybrat vhodné fráze z celé řady diskursních funkcí, které má pohotově k dispozici, aby vhodnými poznámkami upozornil na to, že se
ujme slova, nebo aby získal čas a podržel si slovo, zatímco přemýšlí; schopnost vypracovat věcnou, plynulou a správně
strukturovanou řeč a přitom prokazovat ovládání slohotvorných útvarů, spojovacích a kohezních prostředků.
3.3 Profil absolventa nižšího gymnázia GMVV
V nižším stupni gymnaziálního studia plní žák povinnou školní docházku. V této části studia je kromě získávání znalostí, dovedností a
kompetencí vymezených školským vzdělávacím programem a odpovídajícím specifickým vzdělávacím záměrům školy rozvíjena
zejména osobnost žáka a jeho sebedůvěra, schopnost řešit problémy samostatně i v pracovní skupině, jeho kreativita a práce
s informačními zdroji. Výrazně jsou prohlubovány jeho jazykové znalosti a komunikační dovednosti v mateřském jazyce, a to jak
v mluveném, tak i psaném projevu. Zásadní důraz vyplývající ze zaměření školy je kladen na jazykovou vybavenost alespoň ve dvou
světových jazycích, žáci jsou taktéž rozvíjeni v počítačové gramotnosti. Jedním ze zásadních cílů GMVV v oblasti nižšího stupně
gymnázia je žáka diferencovat od stejně starých absolventů, kteří však plnili povinnou školní docházku v rámci základního školství,
žáka nadstandardně vybavit a rozvinout v oblasti znalostí, schopností i dovedností.
Žák GMVV je tedy po ukončení nižšího stupně gymnázia vybaven širokou škálou znalostí a dovedností. Tyto znalosti obsahují
kompletní požadavky na žáka stanovené Rámcovým vzdělávacím programem (RVPZV), ale zároveň je spoluutváří také široká
nadstavba učiva, která je žákovi poskytnuta právě díky gymnaziálnímu studiu. Penzum získaných vědomostí škola vnímá jako
Stránka | 52
samozřejmé, klíčová přidaná hodnota výuky spočívá v rozvoji měkkých dovedností a kompetencí, jež žák získá a uplatní v dalším
studiu i v praktickém životě a jež jsou realizovány především formou projektové výuky, ale také dalšími různorodými metodami
výuky.
Dovednosti žáka absolvujícího nižší studeň našeho gymnázia jsou tvořeny bohatou škálou schopností. Patří k nim především
schopnost týmové spolupráce, která je v žácích rozvíjena díky projektům a formám skupinové práce v hodinách, vzájemná kooperace,
tolerance a pomoc, schopnost prosazení individuálního postoje v kolektivu, ale také hledání kompromisů, schopnost rozvrhnout si
čas a vytvořit efektivní time management, poznání radosti z úspěchu vlastního i úspěchu skupiny a druhých, což v žácích posiluje
kladné sociální postoje, schopnost pracovat s různými zdroji informací, dovednost analyzovat informace po stránce obsahové i
formální, posoudit jejich vhodnost a výpovědní hodnotu, využívat je k další práci, interpretovat je, nalézat v nich intertextové rysy a
provázanost s jinými zdroji, kompetence řešit efektivním způsobem problémy, které vyplývají z výuky a s nimiž se žáci setkávají také
v každodenním životě, vytváření a zadávání problémových situací a úloh v běžných vyučovacích hodinách, ale také v krátkodobých i
dlouhodobých projektech, schopnost problémovou situaci rozpoznat, adekvátně ji vyhodnotit, navrhnou různé alternativy řešení,
zvolit nejvhodnější formu řešení a svoji volbu si obhájit.
3.4 Profil absolventa vyššího gymnázia GMVV
Absolvent Gymnázia získává úspěšným složením maturitní zkoušky úplné střední vzdělání.
Ve vyšším stupni studia absolvent cílevědomou a systematickou přípravou získává v návaznosti na studium nižšího stupně osmiletého
cyklu předpoklady pro budoucí studium na domácích i zahraničních vysokých školách s tím, že v nabídce profilových předmětů a
volitelných seminářů má preferenční zastoupení cílená specializovaná příprava ke studiu na vysokých školách s humanitním
zaměřením či zaměřením na management a mezinárodní vztahy. Tyto obory jsou součástí školní části maturity. Krom těchto
specializovaných předmětů je cíleně prohloubena znalost angličtiny o problematiku „Business English“ a také znalost druhého cizího
jazyka. Zároveň absolvent ovládá základy třetího cizího jazyka. Vzhledem k zakotvení ČR v euroatlantických strukturách se absolvent
orientuje také v problematice mezinárodních vztahů, mezinárodních organizací a Evropské Unie.
Stránka | 53
Profil absolventa osmiletého studijního cyklu:
z hlediska předpokladů pro studium na VŠ
žák je vybaven velmi dobrým všeobecným vzděláním, orientuje se ve vědních oborech, chápe souvislosti a vztahy jednotlivých oborů.
žák rozvíjí své nadání či talent v příslušném oboru či umělecké oblasti po celou dobu studia, soustavně se tomuto oboru věnuje
v souvislosti se svým budoucím profesním zaměřením
žák samostatně vyhledá a zpracovává informace z odborné literatury, funkčně a efektivně využívá fondů knihoven a prostředků
informačních technologií
žák chápe historické, sociální a ekonomické souvislosti vývoje společnosti
žák je dobře vybaven k dalšímu studiu humanitních a společenskovědních oborů, ke studiu managementu, obchodu a služeb, ke
studiu veřejné správy
z hlediska rozvoje osobnosti
žák je kultivovanou osobností vyznačující se společenským chováním a vystupováním
žák se vyznačuje pozitivním a aktivním přístupem k celoživotnímu vzdělávání
žák je schopen tvořivé práce
žák zaujímá zodpovědný postoj ke svému zdraví tělesnému i duševnímu a dodržuje zásady zdravého životního stylu
žák vychází z principů humanity, demokracie v každodenním životě
žák je tolerantní k odlišným kulturním a náboženským projevům, odmítá útlak a hrubé zacházení
Stránka | 54
žák se orientuje v mezilidských vztazích, citlivě přistupuje k individualitě druhého
žák respektuje různost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí
žák chrání kulturní a historické dědictví, přírodu a její subsystémy
žák prosazuje ekologické přístupy k řešení problémů
žák má přiměřené právní vědomí, sociální cítění a pozitivní vztah k dodržování právních norem i etických kodexů
z hlediska komunikačních dovedností
žák užívá mateřského jazyka v mluveném i písemného projevu bezchybně, je schopen kultivovaně vyjadřovat své myšlenky, vést
výklad i diskusi, napsat odbornou práci většího rozsahu a prezentovat výsledky své práce
žák naslouchá promluvám druhých lidí, rozumí jim, vhodně na ně reaguje, správně a věcně argumentuje
žák čelí vhodnými metodami manipulativním technikám při komunikaci, racionálně vyhodnocuje záměr promluvy či textu a správně
je interpretuje
žák projevuje vysokou čtenářskou gramotnost jak při práci s odbornými texty, tak s komunikáty různé mediální produkce v běžné
praxi
žák projevuje vysokou počítačovou gramotnost, ovládá technické prostředky, technologické postupy a formy komunikace spojené se
získáváním, vyhodnocováním, interpretací a prezentací informací prostřednictvím počítačových systémů a s nimi spojených
komunikačních technologií
Stránka | 55
z hlediska jazykových dovedností
žák je jazykově vybaven pro další profesní dráhu ve zvolených studijních oborech, kde mu bude poskytnuto prohloubené vzdělání,
tak, aby zvládl přijímací zkoušky na příslušné vysoké školy u nás i v zahraničí
žák ovládá obecnou i obchodní angličtinu tak, aby měl odpovídající šance pro uplatnění na evropském trhu práce
žák je připraven úspěšně absolvovat mezinárodní zkoušku z obecné angličtiny minimálně na úrovni B2++ SERR a zkoušku z obchodní
angličtiny minimálně na úrovni B1 SERR (zkouška BEC Vantage)
žák je připraven úspěšně absolvovat mezinárodní zkoušky z druhého cizího jazyka odpovídající minimálně úrovni B1++ SERR
(francouzština – zkouška DELF B1; němčina – zkouška ZD, španělština – DELE Nivelo inicial)
z hlediska uplatnění na trhu práce
žák disponuje dovednostmi, které mu umožní po dalším prohlubujícím studiu úspěšně vést lidi, řídit projekty, pracovat ve středním a
vyšším managementu
žák je flexibilní osobností schopnou individuální i týmové práce
3.5 Organizace přijímacího řízení
Přijímací řízení na osmileté gymnázium probíhá v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším
odborném a jiném vzdělávání a následně v souladu s novelizovanou vyhláškou č. 394 tohoto zákona, kterou se stanoví podrobnosti o
organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách.
Přijetí na gymnázium je podmíněno splněním kritérií přijímacího řízení, která ředitel/ka školy každoročně vyhlašuje ve stanoveném
termínu a která se zveřejňují na veřejně přístupném místě v budově školy a taktéž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ředitelka
školy vyhlašuje v řádném termínu otevírané obory s maximálními počty přijímaných uchazečů.
Stránka | 56
Ředitel/ka školy vyhlašuje nejméně jedno kolo přijímacího řízení, a to do naplnění předpokládaného stavu žáků. Výsledky přijímacího
řízení jsou zveřejňovány v souladu se školským zákonem a vyhláškou o organizaci přijímacího řízení.
Kritéria přijímacího řízení:
řádně vyplněná přihláška doplněná náležitými doklady a doručená ve stanoveném termínu
úspěšné složení přijímací zkoušky diferencované podle prospěchu uchazeče
Bližší informace k průběhu i přijímacího řízení i k obsahu přijímacích zkoušek jsou k dispozici na webových stránkách školy na adrese
http://www.gmvv.cz.
3.6 Organizace maturitní zkoušky
Krom níže uvedených informací týkajících se organizace maturitní zkoušky jsou aktuální podrobnosti týkající se maturitní zkoušky
k dispozici na webových stránkách školy na adrese http://www.gmvv.cz.
Maturitní zkouška je organizována v souladu se školským zákonem a jeho prováděcími předpisy. Maturita se skládá ze dvou částí společné a profilové. Žák získá střední vzdělání s maturitou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.
Společná část
Společnou část maturitní zkoušky připravuje, zajišťuje a vyhodnocuje CERMAT.
1. povinná zkouška - český jazyk
2. povinná zkouška - cizí jazyk nebo matematika
Toto schéma je platné od roku 2012.
Stránka | 57
Aktuální prováděcí předpisy týkající se maturitní zkoušky jsou k dispozici na webové adrese http://www.novamaturita.cz
Profilová část
Profilová část maturitní zkoušky slouží k profilaci žáků, k uplatnění jejich specifik a záměrů. Profilová část maturitní zkoušky se skládá
ze dvou povinných zkoušek a nejvýše dvou nepovinných maturitních zkoušek.
1. povinná zkouška - druhý cizí jazyk (kombinovaná forma zkoušky složená z písemné a ústní zkoušky)
2. povinná zkouška - žák si může zvolit maturitní předmět dle platných předpisů (forma ústní zkoušky)
Nepovinná zkouška - žák si může zvolit maturitní předmět dle platných předpisů (forma ústní zkoušky)
3.7 Výchovně vzdělávací strategie
Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí (dále jen KK) žáků, jsou uplatňovány téměř všemi
pedagogy při výuce i mimo ni. Pro naplňování klíčových kompetencí vyučující vychází převážně z metod Kritického myšlení. Základním
principem všech metod Kritického myšlení je princip E – U – R (evokace - uvědomění – realizace). S tímto principem jsou seznamování
všichni noví učitelé, při hospitacích se vyhodnocuje dodržování tohoto principu. S ostatními metodami jsou vyučující seznamováni
průběžně na seminářích, poradách, při vzájemných násleších ve výuce, v kurzech KM. Mezi stěžejní metody užívané učiteli ve výuce
patří: metoda I.N.S.E.R.T., metody kooperativního učení (např. metoda skládankového učení), myšlenkové mapy, metoda volného
psaní, metoda V-CH-D, metoda pětilístku, autoevaluační metody. Ve výuce nepřevládá frontální výuka, ale žákům jsou zadávány
problémové úkoly, které vedou žáky k pochopení učiva, k získání potřebných dovedností, žáci se vzájemně učí při kooperativním
učení, žáci pracují s rozličnými zdroji, tvoří učební plakáty, pomůcky. Důležité místo ve výuce naší školy má také projektové
vyučování. Realizujeme projekty krátkodobé i dlouhodobé, projekty individuální i kolektivní, projekty v rámci jednoho předmětu, ale
i v rámci příbuzných předmětů. Tyto postupy a strategie ovlivňují průběh i výsledky vzdělávání na naší škole, proto je tato informace
umístěna v úvodu společných výchovně vzdělávacích strategií školy.
Stránka | 58
V konkrétních učebních osnovách jednotlivých předmětů již tyto informace nejsou zdůrazňovány.
Výchovně vzdělávací strategie pro nižší stupeň gymnázia
Kompetence k učení
Učitelé aktivně motivují žáky k učení a samostudiu.
Učitelé vysvětlují smysl a cíl učení, posilují pozitivní vztah k učení
Během výuky kladou učitelé důraz na práci s textem – vedou žáky k efektivnímu čtení s porozuměním, k rozlišení důležitých,
základních obsahů textů od doplňujících, rozšiřujících obsahů textu.
Učitelé vedou žáky k vyhledávání, třídění, zpracovávání, uchovávání a následnému využívání informací.
Učitelé učí žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat svoji činnost.
Učitelé podporují samostatnost a tvořivost.
Ve výuce se učitelé zaměřují prioritně na aktivní dovednosti, učivo používají jako prostředek k jejich získání.
Ve většině vyučovacích předmětů podporují učitelé používání cizího jazyka a VT.
Učitelé žáky učí vhodné techniky studia a jejich využití při přípravě na vyučování.
Učitelé vedou žáky k sebehodnocení a následně k vyhledávání prostředků a nástrojů, které povedou k odstraňování zjištěných
nedostatků.
Stránka | 59
Kompetence k řešení problémů
Učitelé vytvářejí problémové / neobvyklé situace a zadáváme problémové úlohy – problém není hrozba, ale výzva.
Učitelé učí žáky vnímat věci a situace problémově.
Učitelé podporují netradiční způsoby řešení.
Učitelé podporují samostatnost, tvořivost a logické myšlení. V rámci svých předmětů učíme, jak problémům předcházet.
Učitelé podporují týmovou spolupráci při řešení problémů. Do výuky zařazují metody kooperativního učení.
Učitelé umožňují žákům zapojit se do mimoškolních aktivit (soutěže, olympiády, celostátní a mezinárodní projekty, zahraniční pobyty
a stáže) a průběžně monitorují, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají.
Učitelé realizují projekty, jejichž podstatou je řešení vzniklého problému – projektové vyučování.
Komunikativní kompetence
Učitelé se prioritně zaměřují na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností žáků v mateřském jazyce, v cizím jazyce,
v informačních a komunikačních technologiích.
Učitelé učí žáky zásadám mluveného projevu.
Učitelé rozvíjejí dovednost neverbální komunikace.
Učitelé rozvíjejí dovednost nenásilné komunikace.
Učitelé podporují různé formy komunikace na mezinárodní úrovni v rámci Evropy i světa.
Učitelé kladou důraz na kulturní úroveň komunikace.
Stránka | 60
Učitelé podporují používání cizího jazyka ve většině vyučovacích předmětů.
Kompetence komunikativně-sociální
Učitelé vedou žáky ke kvalitní mezilidské komunikaci.
Učitelé netolerují agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků, zaměstnanců školy i rodičů.
Učitelé podporují přátelskou komunikaci mezi žáky z různých tříd, ročníků, věkových kategorií.
Učitelé připravují žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v různých situacích.
Učitelé učí žáky používat techniky aktivního naslouchání.
Učitelé učí žáky na konkrétních situacích asertivnímu chování.
Učitelé vedou žáky k publikování a prezentování svých názorů a myšlenek – školní časopis, místní tisk, web, apod.
Učitelé vytvářejí u žáků schopnost vhodné argumentace.
Učitelé podporují kritiku a sebekritiku.
Kompetence sociální a personální
Učitelé vedou žáky k dodržování obecných norem a zásad společenského chování
Učitelé vedou žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí.
Učitelé žáky učí odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky.
Stránka | 61
Učitelé usilují o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině.
Učitelé podporují zdravé sebevědomí žáků zadáváním úloh odpovídajících jejich dovednostem a schopnostem.
Učitelé minimalizují používání frontálních metod výuky, podporují skupinovou práci a kooperativní učení.
Učitelé umožňují žákům pracovat v týmech, učíme je být citliví na vnímání odlišností jedinců v kolektivu lidí.
Učitelé podporují vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují.
Učitelé průběžně monitorují sociální vztahy ve třídě či skupině.
Učitelé společně budují pozitivní školní klima, klademe důraz na vstřícnost při jednání.
Kompetence občanské
Učitelé důsledně dbají na dodržování pravidel chování ve škole stanovených ve vnitřních normách školy.
Učitelé vlastním příkladem vedou žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem. Netolerují žádné rasové projevy či projevy xenofobie a
nacionalismu.
Učitelé netolerují sociálně patologické projevy chování (drogy, šikana, kriminalita mládeže).
Učitelé netolerují agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků, zaměstnanců školy i rodičů.
Učitelé podporují různé formální i neformální způsoby spolupráce s různými institucemi, organizacemi, se složkami státu.
Učitelé seznamují žáky vhodnou formou se základními dokumenty řešícími postavení člověka ve společnosti lidí. Na konkrétních
modelových příkladech vysvětlují pojem „svoboda“.
Učitelé vyžadují a upevňují pozitivní formy chování žáků v rámci školních kolektivů (Školní parlament)
Stránka | 62
Učitelé neustále monitorují chování žáků, včas přijímají účinná opatření.
Učitelé řeší kázeňské přestupky s ohledem na konkrétní případ, berou v úvahu individualitu žáka a nepřipouští princip kolektivní viny.
Učitelé vyhledávají možná úskalí při projevech žáků a předcházejí konfliktním situacím.
Učitelé v případě jakéhokoliv kázeňského přestupku zjišťují motiv jednání, hledají vhodné způsoby nápravy, uvážlivě využívají
dostupné kázeňské prostředky.
Učitelé jednají bez emocí.
Učitelé jsou vždy připraveni podat komukoliv pomocnou ruku.
Kompetence pracovní
Učitelé vytvářejí ve škole podnětné a tvořivé pracovní prostředí, které žáky bude stimulovat k maximálním výkonům.
Učitelé příkladně plní své pracovní povinnosti, dodržují stanovená pracovní pravidla, váží si své profese, svoji profesi vhodně
prezentují před veřejností.
Učitelé důsledně vedou žáky k dodržování vymezených pravidel, nabádají žáky k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních lidí.
Seznamují žáky s bezpečnostními zásadami při práci.
Učitelé vhodným způsobem seznamují žáky s různými profesemi, zdůrazňují důležitost každé z nich (besedy, exkurze, workshopy,
projekty).
Učitelé vytvářejí žákům podmínky pro vhodnou volbu svého povolání.
Učitelé na základě fiktivních firem seznamují žáky s fungováním soukromého sektoru.
Stránka | 63
Učitelé vždy pochválí kvalitně odvedenou práci, zdůrazní její důležitost.
Učitelé vedou žáky k vhodnému používání materiálů při práci, k vhodnému používání nástrojů a technologií.
Výchovně vzdělávací strategie pro vyšší stupeň gymnázia
Kompetence k učení
Učitelé organizují tematicky zaměřené exkurze.
Učitelé motivují žáky ke sběru informací k zadaným či vybraným tématům z různých zdrojů.
Učitelé vyžadují, aby žáci ve skupinách nebo individuálně svou práci sami plánovali, organizovali, hodnotili a zaznamenali svůj pokrok
(žák zpracovává svůj výukový plán, průběžně ho vyhodnocuje, podává návrhy pro zlepšení a návrhy realizuje.)
Učitelé vysvětlují a vlastním příkladem demonstrují smysl a cíl celoživotního učení jako prostředku seberealizace a posilují pozitivní
vztah k učení.
Učitelé zadávají úkoly, při kterých žáci vyhledávají, ověřují, kombinují, kriticky hodnotí a prezentují informace a vyžadují, aby žáci
ověřovali výsledky, domněnky a hypotézy.
Kompetence k řešení problémů
Učitelé vytvářejí problémové situace a zadávají problémové úlohy, vedou žáky k tomu, aby situace vnímali problémově, podporují
tradiční i netradiční způsoby řešení, pokud vedou k dílčímu nebo celkovému úspěchu nebo k pochopení souvislostí (i souvislosti
s učením).
Učitelé podporují týmovou spolupráci při řešení problémů, využívají metod kooperativního učení.
Stránka | 64
Učitelé organizují celoškolní projekty. Žáci pracují pod vedením učitelů ve skupinách na tématech, která si sami zvolili, a využívají tak
možnost pracovat v týmu, společně řešit daný problém za využití různých postupů vedoucích k řešení problému.
Učitelé zařazují modelové situace, se kterými se žáci setkávají v praktickém životě, vyžadují od žáků analýzu a návrhy možných řešení.
Učitelé požadují od žáků kritický, vícerozměrný pohled na každou danou situaci.
Kompetence komunikativní
Učitelé vyžadují od žáků v ústním i písemném projevu adekvátní výrazové prostředky tak, aby žáci dosáhli komunikačního záměru při
využití verbální, neverbální i symbolické složky komunikace.
Učitelé analyzují se žáky manipulativní techniky komunikace, vedou žáky ke kritickému a odmítavému postoji a nacvičují přiměřené
reakce na ně.
Učitelé organizují výměnné a studijní pobyty a poznávací zájezdy, při nichž mají žáci příležitost komunikovat s rodilými mluvčími,
zejména v přirozeném jazykovém prostředí.
Učitelé vyžadují od žáků přiměřené a správné používání terminologie.
Učitelé nabízejí žákům informační a komunikační technologie jako prostředek komunikace se světem.
Učitelé vedou žáky k uvědomění si správné volby přiměřené formy komunikace v souvislosti s obsahem a situací komunikace.
Kompetence sociální a personální
Učitelé vedou žáky k reflexi a sebereflexi a následnému přizpůsobování osobních priorit a cílů vlastním životním podmínkám
Učitelé zařazují modelové situace a simulační techniky, které umožňují žákům autokorekci jejich chování v bezpečném prostředí
Stránka | 65
Učitelé cíleně vytvářejí žákům kontrolovaně se měnící prostor a podmínky vyžadující adaptaci žáků.
Učitelé vyžadují, aby žáci prokazovali schopnost zorganizovat si práci ve skupině, stanovit si vnitřní pravidla fungování týmu a
dodržovat společně dohodnuté normy a pravidla.
Učitelé usilují o to, aby žáci prokazovali schopnost střídat role ve skupinách, respektovat odlišnosti jednotlivců v rámci kolektivu.
Vedou žáky k pohledu na situaci očima jiného člověka.
Učitelé posilují sebedůvěru žáků a jejich samostatný rozvoj, předkládají k řešení situace s více možnostmi správného řešení, vytvářejí
prostor pro realizaci individuálních i skupinových zájmů.
Učitelé vedou žáky ke zdravému, vyváženému životnímu stylu, k úctě ke zdraví člověka jakožto jednomu z klíčových faktorů kvalitního
lidského života.
Kompetence občanské
Učitelé vyžadují dodržování pravidel chování ve škole stanovených ve vnitřních normách školy, vlastním příkladem vedou žáky
k sebeúctě i k úctě ke druhým lidem, netolerují projevy rasismu, xenofobie či přehnaného nacionalismu.
Učitelé vedou žáky k uvědomování si širších souvislostí jejich chování a potenciálních konfliktů mezi jejich osobními zájmy a zájmy
ostatních lidí nebo společnosti a k adaptaci jejich chování s ohledem na jeho dopady.
Učitelé vychovávají žáky teoreticky i vlastním příkladem k životu zajišťujícímu trvale udržitelný rozvoj na planetě Zemi.
Učitelé vedou žáky k poznání a pochopení kulturních a duchovních hodnot jednotlivých civilizací a k účasti na jejich vytváření a
ochraně a vyžadují od nich kritické zhodnocení těchto hodnot.
Stránka | 66
Kompetence k podnikavosti
Učitelé vyžadují od žáků proaktivní přístup, cílevědomost, orientaci na plnění úkolů a zodpovědnost za svěřené úkoly.
Učitelé vysvětlují žákům rozdíly mezi podnikáním a zaměstnáním a umožňují jim vnímat, analyzovat a kriticky vyhodnocovat různé
podnikatelské příležitosti.
Učitelé vedou žáky k aplikaci teoretických poznatků v praxi s ohledem na možné budoucí uplatnění žáků.
Učitelé podporují podnikatelské nápady žáků, vedou je k vyhledávání možností změn, zlepšení nebo zdokonalení a k předvídání rizik.
Učitelé vedou žáky ke kreativitě a vyžadují následné zpracování nápadů do formy záměrů, konceptů, projektů apod.
3.8 Zabezpečení výuky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Do této skupiny žáků řadíme žáky se zdravotním postižením, včetně vývojových poruch učení a chování, žáky se zdravotním
znevýhodněním, např. dlouhodobě nemocní, a žáky sociálně znevýhodnění.
Ve všech případech škola spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou (dále jen PPP). Výuka i hodnocení žáků s poruchami
učení je upravena dle doporučení PPP a je žákům věnována individuální péče. Přitom je důraz kladen na spolupráci s rodiči, s nimiž
jsou výsledky žáka konzultovány.
Zabezpečení výuky žákům s tělesným postižením je možné pouze v rámci možností školy – škola nemá bezbariérový přístup. Škola
umožňuje integraci žáků s lehčími tělesnými postiženími, v hraničních případech je nutná asistenční služba.
Žákům se specifickými vzdělávacími potřebami je nabízena možnost studovat dle individuálního vzdělávacího plánu
v kombinaci s individuálními konzultacemi.
Stránka | 67
Obecné informace k průběhu vzdělávání
Zásady a cíle vzdělávání
GMVV zajišťuje všem žákům
Rovný přístup ke vzdělání bez jakékoli diskriminace
Zohledňování vzdělávacích i jiných potřeb souvisejících se vzděláváním a výchovou jednotlivce
Vzájemnou úctu, respekt, solidaritu a důstojnost
Všeobecný rozvoj osobnosti s důrazem na poznávací, sociální, morální, mravní a duchovní hodnoty
Možnost IVP
Individuální vzdělávací plán
Je vypracován ve spolupráci se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději
však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka
Může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby
Za zpracování odpovídá výchovný poradce ředitelce školy
Seznámení zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka s individuálním vzdělávacím plánem provede výchovný poradce
Stanoví se především pro
individuálně integrovaného žáka
Stránka | 68
mimořádně nadaného žáka, jehož schopnosti dosahují mimořádné úrovně v jednotlivých oblastech, pohybových, uměleckých a
sociálních dovednostech
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na GMVV
Snahou GMVV je možnost zapojení všech žáků do vzdělávacího procesu (Tedy žáků, kteří byli přijati ke studiu na GMVV a prokázali
předpoklady ke studiu na osmiletém gymnáziu.). Inspirujeme se dokumenty o inkluzivním vzdělání – v inkluzivní škole se všichni žáci
bez ohledu na zdravotní, sociální, kulturní či jiné znevýhodnění vzdělávají společně a učitelé tato jejich znevýhodnění a speciální
vzdělávací potřeby vyrovnávají a odpovídají na ně různými opatřeními.
Cílem inkluzivní školy je především vzdělávat všechny děti pohromadě, a podporovat tak toleranci k odlišnosti a kooperaci mezi všemi
žáky.
GMVV chce žáky:
podněcovat při výuce odpovídajícími úkoly a výzvami
odpovídat na odlišné vzdělávací potřeby všech svých žáků
překonávat potencionální bariéry při vzdělávání a hodnocení jednotlivců i skupin žáků
GMVV vytváří dobré podmínky pro studium žáků s SPU (lehčí forma), pro nadané žáky a pro žáky se socio-kulturním znevýhodněním
(zvláště cizinci). Vytváří individuální plán pro dlouhodobě nemocné žáky.
Škola nemá speciální vybavení pro žáky se sluchovým či zrakovým postižením, pokud by takový žák navštěvoval GMVV, bylo by to
možné pouze s pomocí osobního asistenta.
Vzhledem k tomu, že GMVV je škola zaměřená na výuku jazyků, vylučuje tedy ze své podstaty studium žáků s narušenou komunikační
schopností.
Stránka | 69
Žáci s SPU
Žáci s SPU jsou na GMVV evidováni u výchovné poradkyně, docházejí do poradenských zařízení – pedagogicko-psychologických
poraden. Škola úzce spolupracuje s PPP Prahy 5. Jednotliví učitelé jsou o SPU informováni a řídí se doporučeními PPP. GMVV také
zajišťuje možnost maturitní zkoušky pro žáky se SPU v příslušném režimu.
Dlouhodobě nemocní žáci
Výchovná poradkyně na základě lékařské zprávy zajistí individuální plán pro daného žáka. Spolupracuje s rodiči žáka a s ostatními
vyučujícími, kteří konzultují s daným žákem a přezkušují ho.
Žáci se socio-kulturním znevýhodněním (zvláště cizinci)
GMVV je škola, která vzdělává také žáky z různých kulturních prostředí. Jedná se buď o žáky cizince, kteří se do ČR přistěhovali, nebo
žáky, kteří se narodili v ČR, ale jejich rodiče jsou cizinci (neovládají dobře český jazyk, sami se teprve učí český jazyk apod.)
V případě většího počtu cizinců může škola nabídnout výuku českého jazyka pro cizince.
Žáci, pro které je čeština cizí jazyk, mají různé potřeby, pokud jde o podporu při výuce. GMVV plánuje podporu studentů dle
individuálních potřeb žáků a úrovně. Při plánování jejich jazykové podpory zvažuje různé faktory, jako například věk, délka pobytu
v ČR, předchozí školní zkušenosti a dovednosti v ostatních jazycích. Jednotliví vyučující CJL a TU monitorují pokrok jednotlivých žáků
v osvojování češtiny, ale i vědomosti a porozumění v ostatních předmětech.
Učitelé ČJ současně pracují s množstvím různorodého materiálu, který žákům cizincům poskytují k přímé školní, ale také k individuální
domácí práci a dalšímu vzdělávání v oblasti české jazykové vybavenosti. Učitelé používají materiál s přihlédnutím k aktuálním
potřebám žáka cizince a s jasně vytyčeným cílem průběžného pokroku. Systematicky projev žáka cizince v českém jazyce zdokonalují
a diagnostikují tak, aby byli žáci již od nižšího stupně gymnázia cíleně připravování k závěrečné maturitní zkoušce.
Stránka | 70
Učitelé českého jazyka a literatury a třídní učitelé ve spolupráci s výchovnými poradci stanovují (pokud je potřeba) odlišné cíle
v konkrétních předmětech a dále stanovují odlišná kritéria hodnocení pro daného žáka. Po zvážení celkové situace může výchovná
poradkyně vypracovat vyrovnávací plán pro konkrétního žáka.
U umožňují žákům z odlišného kulturního prostředí prezentovat zvyky, tradice a kulturu jejich země, národnosti apod. (v rámci
různých svátku, významných výročí a rozličných tematických celků). Cílem je takto vzdělat ostatní žáky, vychovávat je k toleranci a
zároveň poskytnou žákům-cizincům možnost předvést znalosti a dovednosti, které ostatní žáci nemají.
3.9 Zabezpečení výuky pro žáky s mimořádným nadáním
Přístup k nadaným a mimořádně nadaným žákům se uskutečňuje v souladu s ustanoveními školského zákona a prováděcími předpisy
a po dohodě s příslušným školským poradenským zařízením, přičemž jsou zohledněny specifické dovednosti žáka.
Výchova a vzdělávání nadaných žáků vyžaduje schopnost pedagoga identifikovat takového žáka a vytvořit pro něj optimální
vzdělávací prostředí. K tomu slouží další vzdělávání učitelů, které vede pedagogy ke schopnosti dát žákovi příležitost projevit nadání,
motivovat ho trvale a dostatečně a vytvořit pro něj prostředí podporující jeho talent.
Žáci s mimořádným nadáním mají možnost využívat individuálních konzultací a podílet se po dohodě s vyučujícím na přípravě
vyučovací jednotky pro něj upravené. Jinou formou je již zmíněný individuální studijní plán, který svou náročností a požadavky
kladenými na žáky intenzivně rozvíjí jeho nadání.
Žák je motivován k účasti na soutěžích a olympiádách dle svého zaměření, je mu umožněno využívat dlouhodobých studijních pobytů
např. v zahraničí.
3.10 Primární prevence na škole
Jedním z důležitých cílů školy je budování zdravého klima školy, dobře fungujících třídních kolektivů a vytváření pozitivních vztahů
nejen mezi žáky, ale i mezi žáky, jejich rodiči a profesory navzájem.
Stránka | 71
Důležitým prvkem k dosažení těchto cílů je práce školního metodika prevence, který vykonává činnosti metodické, koordinační,
informační a poradenské. O svých činnostech vede písemnou dokumentaci v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně
osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Náplní práce školního metodika prevence jsou tvorba a realizace minimálního preventivního programu – sledování rizik vzniku a
projevů sociálně patologických jevů a jejich řešení. Dále realizace a koordinace aktivit zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí,
agresivity a dalších sociálně patologických jevů, monitorování sociálně patologických jevů či jejich rizik. Školní metodik prevence
poskytuje přímou pomoc žákům a jejich rodičům ve věci rizik či projevů sociálně patologických jevů, v případě potřeby koordinuje
spolupráci školy s Policií ČR, krizovými centry, kurátory a dalšími odborníky, zajišťuje realizaci besed, přednášek a aktivit pro třídní
kolektivy. Koordinuje vzdělávání pedagogických pracovníků, poskytuje informační a metodické materiály, aktivně spolupracuje
s rodinou žáka v případě krizové intervence. Na škole je zřízena schránka důvěry, která slouží jako jeden z prostředků kontaktu mezi
žáky a školním metodikem prevence.
3.11 Začlenění průřezových témat
Průřezová témata jsou integrována do vyučovacích předmětů nebo jsou začleňována do projektů a kurzů, nevyučují se tedy jako
samostatný předmět. V rámci předmětů jsou PT realizována různými formami integrace např. prezentacemi, referáty, přednáškami,
pracemi s informacemi, specifickým případem je předmět Mezinárodní kuchyně, který však zdaleka nepokrývá celý rozsah
průřezového tématu Multikulturní výchova. Toto téma je integrováno i do dalších předmětů. V rámci menších i větších projektů jsou
také realizovány okruhy PT, kdy některé projekty vychází přímo z průřezového tématu např. projekt „Jak rozumět médiím“ pokrývá
téměř celé průřezové téma Mediální výchovy. Na kurzech jsou realizována především tato průřezová témata: OSV, EV, MV. Průřezová
témata se také naplňují při spolupráci se zahraničními školami, jedná se především o průřezové téma OSV, VMEGS a MKV.
Ke každému projektu či kurzu jsou vypracované podrobné materiály, které popisují způsoby začlenění průřezového tématu i utváření
klíčových kompetencí.
Vzhledem k tomu, že jsou průřezová témata povinnou součástí vzdělání žáků, škola umožňuje všem žákům se s daným průřezovým
tématem seznámit a pochopit ho. Proto, když se žák nemůže z jakýchkoliv důvodů zúčastnit kurzu či projektu, musí vypracovat
náhradní práci, která pokrývá daný okruh průřezového tématu na kurzu či projektu probíraného.
Stránka | 72
Začlenění průřezových témat na nižším stupni gymnázia
Osobnostní a sociální výchova
Název tematického okruhu
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Rozvoj schopností poznávání
INT ZEM
INT HV
INT ZCJ
Adaptační kurz I
INT HV
INT ANJ
PRO Jak rozumět médiím
Lyžařský kurz I
INT HV
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT HV
PRO Svět práce a
financí
Vodácko-cyklistický
kurz
Sebepoznání a sebepojetí
Adaptační kurz I
PRO Jak rozumět médiím
Lyžařský kurz I
INT AJ
INT VOB
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT ANJ
PRO Svět práce a
financí
Vodácko-cyklistický
kurz
Seberegulace a sebeorganizace
INT ANJ
Adaptační kurz I
PRO Jak rozumět médiím
Lyžařský kurz I
INT ANJ
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT VOB
PRO Svět práce a
financí
Vodácko-cyklistický
kurz
Psychohygiena
INT VOB
INT ZCJ
INT HV
INT VV
Adaptační kurz I
INT ANJ
INT HV
INT HV
INT HV
Kreativita
INT HV
INT VV
INT HV
INT VV
INT HV
INT VV
INT HV
INT VV
Stránka | 73
INT ČJL
INT ZCJ
Adaptační kurz I
INT ČJL
INT ANJ
PRO Jak rozumět médiím
INT ANJ
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT ČJL
INT ANJ
PRO Svět práce a
financí
Poznávání lidí
PRO Okolí mé školy
Adaptační kurz I
INT MZK
INT NEJ
INT FRJ
PRO Jak rozumět médiím
Lyžařský kurz I
INT FRJ
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT AJ
INT FRJ
PRO Svět práce a
financí
Vodácko-cyklistický
kurz
Mezilidské vztahy
INT ANJ
INT FRJ
INT VOB
Adaptační kurz I
INT FRJ
PRO Jak rozumět médiím
Lyžařský kurz I
INT FRJ
INT VOB
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT ANJ
INT FRJ
INT ČJL
PRO Svět práce a
financí
Vodácko-cyklistický
kurz
Komunikace
INT HV
INT ČJL
INT ANJ
INT FRJ
INT ŠPJ
INT NEJ
INT VOB
INT ZCJ
Adaptační kurz I
INT NEJ
INT FRJ
INT ANJ
INT ŠPJ
PRO Jak rozumět médiím
Lyžařský kurz I
INT ANJ
INT NEJ
INT FRJ
INT ŠPJ
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT ANJ
INT NEJ
INT ČJL
INT FRJ
INT ŠPJ
PRO Svět práce a
financí
Vodácko-cyklistický
kurz
Kooperace a kompetice
INT ZCJ
INT HV
Adaptační kurz I
INT MZK
INT ANJ
PRO Jak rozumět médiím
INT VOB
INT ANJ
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT ANJ
PRO Svět práce a
financí
Vodácko-cyklistický
Stránka | 74
kurz
Řešení problémů a rozhodovací dovednost
Adaptační kurz I
INT MZK
PRO Jak rozumět médiím
Lyžařský kurz I
INT ČJL
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
PRO Svět práce a
financí
Vodácko-cyklistický
kurz
Hodnoty, postoje, praktická etika
Adaptační kurz I
INT MZK
PRO Jak rozumět médiím
INT ANJ
INT VOB
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT ANJ
INT NEJ
INT VOB
PRO Svět práce a
financí
Stránka | 75
Výchova demokratického občana – VDO
Název tematického okruhu
1. ročník
2. ročník
Občanská společnost a škola
PRO Okolí mé školy
INT ANJ
INT VOB
INT ANJ
Občan, občanská společnost a stát
INT VOB
INT VOB
Formy participace občanů v politickém životě
INT VOB
PRO Okolí mé školy
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu
rozhodování
INT DEJ
INT VOB
INT ZEM
INT VOB
Stránka | 76
3. ročník
4. ročník
INT DEJ
Environmentální kurz I
INT ANJ
PRO Svět práce a financí
INT VOB
INT ZEM
INT VOB
INT DEJ
INT ANJ
INT VOB
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Název tematického okruhu
Evropa a svět nás zajímá
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
INT HV
INT MZK
INT FRJ
INT ANJ
INT FRJ
INT FRJ
INT ZRC
INT FRJ
INT ZCJ
INT ANJ
PRO Evropský den jazyků PRO Evropský den jazyků
INT ZEM
INT DEJ
PRO Holocaust
PRO Evropský den jazyků PRO Evropský den jazyků PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
Objevujeme Evropu a svět
INT HV
INT FRJ
INT NEJ
INT ZCJ
INT ŠPJ
PRO Evropský den jazyků
INT ZEM
INT FRJ
INT ZEM
INT DEJ
INT NEJ
INT NEJ
INT ANJ
INT ZRC
INT VOB
INT NEJ
PRO Evropský den jazyků
INT FRJ
INT FRJ
INT ŠPJ
INT ŠPJ
PRO Evropský den jazyků
PRO Evropský den jazyků
Jsme Evropané
INT ANJ
PRO Evropský den jazyků
INT ANJ
INT ČJL
INT ZEM
INT VOB
INT VOB
INT DEJ
PRO Evropský den jazyků PRO Evropský den jazyků
INT ŠPJ
PRO Holocaust
PRO Evropský den jazyků
Stránka | 77
Multikulturní výchova
Název tematického okruhu
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Kulturní diference
INT ZEM
INT ANJ
INT NEJ
INT ŠPJ
INT ZEM
INT MZK
INT ČJL
INT NEJ
INT FRJ
INT ŠPJ
INT ANJ
INT FRJ
INT NEJ
INT NEJ
Lidské vztahy
INT ANJ
Adaptační kurz I
INT ANJ
PRO Holocaust
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT ANJ
INT FRJ
INT ŠPJ
PRO Svět práce a financí
Etnický původ
INT ZEM
INT VOB
INT ČJL
PRO Holocaust
Multikulturalita
INT HV
INT FRJ
INT NEJ
INT ZCJ
INT ŠPJ
INT VV
INT FRJ
INT NEJ
INT ŠPJ
INT FRJ
INT ZRC
INT NEJ
INT ŠPJ
Princip sociálního smíru a solidarity
INT ZEM
INT ANJ
INT FRJ
INT VOB
INT NEJ
INT ČJL
INT FRJ
INT ŠPJ
INT ZEM
Stránka | 78
Environmentální výchova
Název tematického okruhu
1.
ročník
2.
ročník
3.
ročník
Ekosystémy
INT PRI
INT PRI
PRO Voda
Environmentální kurz I
Základní podmínky života
INT PRI
INT ANJ
INT ANJ
PRO Voda
INT NEJ
INT CHEM
Environmentální kurz I
INT PRI
INT CHEM
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
INT PRI
INT ZEM
INT FRJ
PRO MZK
PRO Voda
INT PRI
INT FRJ
INT ANJ
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT PRI
INT ZEM
INT VOB
INT CHEM
Vztah člověka k prostředí
INT PRI
INT ZEM
INT HV
INT ČJL
PRO Voda
INT PRI
Environmentální kurz I
INT PRI
INT CHEM
Stránka | 79
4.
ročník
Mediální výchova
Název tematického okruhu
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Kritické čtení a vnímání mediálních
sdělení
INT ZEM
INT ANJ
PRO Jak rozumět médiím
INT ICT
INT ČJL
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
INT ČJL
PRO Svět práce a financí
Interpretace vztahu mediálních sdělení
a reality
INT ZEM
INT HV
PRO Jak rozumět médiím
Stavba mediálních sdělení
INT ČJL
INT VOB
PRO Jak rozumět médiím
Vnímání autora mediálních sdělení
Fungování a vliv médií ve společnosti
PRO Jak rozumět médiím
INT HV
INT DEJ
INT VOB
INT ANJ
PRO Jak rozumět médiím
INT HV
INT FRJ
INT ICT
INT ANJ
INT NEJ
INT FRJ
Tvorba mediálního sdělení
PRO Jak rozumět médiím
INT ANJ
PRO Žijeme bezpečně
Environmentální kurz I
PRO Svět práce a financí
Práce v realizačním týmu
PRO Jak rozumět médiím
Vysvětlivky k průřezovým tématům:
INT
PRO
– integrace okruhu do vzdělávacího oboru
– okruh řešený formou projektu
Stránka | 80
Začlenění průřezových témat na vyšším stupni gymnázia
Osobnostní a sociální výchova
Název tématického
okruhu
5. ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
Poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti
INT DEJ
INT UaK
PRO Politický systém
Adaptační kurz II
Lyžařský kurz II
INT 3CJ
PRO ESW + ZEM (CK)
INT ZSV
PRO Řád a pořádek
Historicko-přírodovědný kurz
INT VKZ
INT 3CJ
INT ZSV
PRO Seminární práce s
obhajobou
Environmentální kurz II
INT K2J
INT LEA
PRO ČR v mezinárodních
vztazích
Seberegulace,
organizační dovednosti
a efektivní řešení
problémů
INT CHEM
INT BEN
INT 2CJ
PRO Politický systém
Adaptační kurz II
Lyžařský kurz II
INT CHEM
INT CJL
INT 2CJ
PRO ESW + ZEM (CK)
INT UaK
PRO Řád a pořádek
Historicko-přírodovědný kurz
INT VKZ
INT RET
INT 3CJ
INT ZSV
PRO Seminární práce s
obhajobou
Environmentální kurz II
INT K2J
INT LEA
PRO ČR v mezinárodních
vztazích
Sociální komunikace
INT CHEM
INT BEN
INT 2CJ
INT ZSV
INT UaK
PRO Politický systém
INT CHEM
INT CJL
INT 3CJ
PRO ESW + ZEM (CK)
INT UaK
PRO Řád a pořádek
INT VKZ
INT RET
INT 2CJ
INT 3CJ
PRO Seminární práce s
obhajobou
INT 3CJ
INT K2J
INT 2CJ
INT LEA
Stránka | 81
Morálka všedního dne
INT ZSV
INT ZSV
INT UaK
Spolupráce a soutěž
INT UaK
INT ZSV
PRO Politický systém
Adaptační kurz II
Lyžařský kurz II
PRO ESW + ZEM (CK)
INT UaK
PRO Řád a pořádek
Historicko-přírodovědný kurz
Stránka | 82
INT CJL
INT LEA
INT VKZ
INT CJL
PRO Seminární práce s
obhajobou
Environmentální kurz II
INT CJL
INT LEA
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Název tématického okruhu
5. ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
Globalizační a rozvojové procesy
INT CHEM
INT ESW
INT DEJ
INT UaK
INT ESW
INT ZSV
INT UaK
INT ESW
INT 2CJ
Environmentální kurz II
INT CJL
INT INR
INT ESW
INT K2J
PRO ČR v mezinárodních vztazích
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky
INT ZEM
INT ZSV
INT CHEM
INT ZEM
INT CHEM
INT BIO
INT HTC
Environmentální kurz II
INT CJL
INT INR
PRO ČR v mezinárodních vztazích
Humanitární pomoc a mezinárodní
rozvojová spolupráce
INT ESW
INT ESW
INT ZEM
INT VKZ
INT ESW
Environmentální kurz II
INT ESW
PRO ČR v mezinárodních vztazích
Žijeme v Evropě
INT CHEM
INT 2CJ
INT DEJ
PRO Politický systém
INT 2CJ
INT 3CJ
INT DEJ
INT ZEM
PRO NEJ
PRO SPJ
INT ZSV
Historicko-přírodovědný
kurz
INT CHE
INT 2CJ
INT 3CJ
INT HTC
INT ZEM
PRO HTC
PRO NEJ
PRO SPJ
Environmentální kurz II
INT INR
INT 2CJ
INT 3CJ
INT K2J
PRO FRJ
PRO ČR v mezinárodních vztazích
Vzdělávání v Evropě a
ve světě
INT ESW
INT 2CJ
INT ESW
INT ESW
INT ESW
INT K2J
INT 3CJ
Stránka | 83
Environmentální výchova
Název tematického okruhu
5. ročník
Problematika vztahů organismů a okolí
INT BIO
Člověk a životní prostředí
INT BIO
INT CHEM
INT ZEM
Životní prostředí regionu a ČR
6. ročník
7. ročník
8. ročník
INT BIO
Environmentální kurz II
INT BIO
INT CHEM
INT 2CJ
INT BIO
INT CHEM
Environmentální kurz II
INT CHEM
Historicko-přírodovědný
kurz
INT BIO
INT ZEM
Environmentální kurz II
Stránka | 84
INT 3CJ
INT K2J
INT 2CJ
PRO ČR v mezinárodních
vztazích
Multikulturní výchova
Název tematického okruhu
5. ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
Základní problémy sociokulturních
rozdílů
INT ESW
INT DEJ
INT ZEM
INT ZSV
INT ESW
INT DEJ
PRO Řád a pořádek
INT ESW
INT HTC
INT 2CJ
INT ESW
INT K2J
Psychosociální aspekty multikulturality
INT ZSV
INT UaK
INT 2CJ
PRO ESW + ZEM (CK)
INT UaK
INT ZSV
INT 2CJ
INT K2J
Vztah k multilingvní situaci a ke
spolupráci mezi lidmi z různého
kulturního prostředí
INT CJL
PRO ESW + ZEM (CK)
Stránka | 85
INT K2J
Mediální výchova
Název tematického okruhu
5. ročník
6. ročník
7. ročník
Média a mediální produkce
INT CJL
INT UaK
INT CJL
INT ZSV
INT UaK
INT CJL
Mediální produkty a jejich významy
INT CHE
INT 2CJ
INT ZSV
Uživatelé
INT CJL
INT 2CJ
INT CJL
INT CJL
INT + PRO PR
Účinky mediální produkce a vliv médií
INT CJL
INT ZSV
PRO Politický systém
INT 2CJ
INT CJL
INT + PRO PR
INT K2J
Role médií v moderních dějinách
INT ZSV
INT CJL
INT HTC
INT CJL
INT +PRO PR
INT CJL
INT + PRO PR
INT ZSV
Vysvětlivky k průřezovým tématům:
INT
– integrace okruhu do vzdělávacího oboru
PRO
– okruh řešený formou projektu
8. ročník
Stránka | 86
4
UČEBNÍ PLÁN
4.1 Školní učební plán pro nižší stupeň gymnázia
Vzdělávací oblast
I. ročník
II. ročník
III. ročník
IV. ročník
CELKEM
Český jazyk, komunikace a literatura
4+0
4+0
4+0
3+1
16
Anglický jazyk
3+1
3+1
3+1
3+2
17
Druhý cizí jazyk
0+3
0+3
0+3
0+3
12
Matematika a její aplikace
Matematika
4+0
4+0
4+0
3+1
16
Informační a komunikační technologie
ICT + Využití digitálních technologií*
2+0
0+1
0+1
Člověk a společnost
Dějepis
1+0
2+0
2+0
2+0
7
Výchova k občanství, zdraví a k práci*
1+0
1,5+0,5
1,5+0,5
1+0
6
Fyzika
1+0
1+0
2+0
2+0
6
2+0
2+0
4
1+1
0+1
7
2+0
6
Jazyk a jazyková komunikace
Člověk a příroda
Vzdělávací obor/Předmět
Chemie
Přírodopis
2+0
2+0
Zeměpis
2+0
2+0
Hudební výchova
1+0
1+0
Zpíváme v cizím jazyce
2+0
Zeměpisné reálie v cizím jazyce
Umění a kultura
4
2+0
1+0
2
1+0
4
2
Výtvarná výchova
1+0
1+0
1+0
1+0
4
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
2+0
2+0
2+0
2+0
8
Člověk a svět práce
Multikulturní kuchyně
Povinná + disponibilní časová dotace
CELKEM
1+0
1
26+4
24,5+5,5
25,5+6,5
22+8
98+24
30
30
32
30
122
Stránka | 87
4.2 Školní učební plán pro vyšší stupeň gymnázia
Vzdělávací oblast
Jazyk a jazyková
Vzdělávací obor
Český jazyk a literatura
komunikace
Předmět
V. ročník
VI. ročník
VII. ročník
VIII. ročník
CELKEM
3+1
3+0
3+0
3+1
14
Anglický jazyk
2+1
2+0
ESW
1+0
1+0
Business English
0+1
0+1
1+0
1+0
4
Druhý cizí jazyk
3+0
3+1
3+1
3+0
14
0+2
2
0+2
0+2
0+2
6
4+0
3+0
3+0
0+1
11
2+0
2+0
4
2+0
2+0
4
Český jazyk,
komunikace a
literatura
Rétorika
Cizí jazyk
Další cizí jazyk
0+1
2+0
Matematika a její
Matematika
Matematika
Informační a komunikační
Informační a komunikační
ICT
technologie
technologie
Člověk a společnost
Dějepis
aplikace
Dějepis
HTC
Občanský a
ZSV
společenskovědní základ
Mezinárodní
9
2
Konverzace v 2CJ
Třetí cizí jazyk
1
2+0
2+0
2+0
2+0
1+0
5
2+0
vztahy
2
Geografie/geologie
Zeměpis
2+0
2+0
1+1
6
Fyzika
Fyzika
2+0
2+0
2+0
6
Chemie
Chemie
2+0
2+0
2+0
6
Biologie
Biologie
2+0
2+0
2+0
6
Umění a kultura
Umění a kultura
Umění a kultura
2+0
2+0
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
Tělesná výchova
2+0
2+0
Člověk a svět práce
Člověk a svět práce
OPV
Člověk a příroda
Leadership
4
2+0
0+1
Stránka | 88
2+0
8
0+2
2
1
PR
Volitelné vzdělávací
Volitelné semináře
0+1
Semináře
aktivity
Povinná + disponibilní
časová dotace
CELKEM
4+0
4+4
1
12
31+3
30+4
28+6
17+13
106+26
34
34
34
30
132
Stránka | 89
4.3 Poznámky ke Školnímu učebnímu plánu
Poznámky k učebnímu plánu nižšího stupně vzdělávání
V učebním plánu jsme v souladu se zaměřením školy a požadovaným profilem absolventa posílili především výuku cizích jazyků,
v druhé řadě pak ostatní humanitní předměty. Celkem jsme zvýšili hodinovou dotaci v rámci povinných vyučovacích předmětů o celý
počet disponibilních hodin. Po hodině týdně jsme přidali prvnímu cizímu jazyku (anglickému) v 1.–3. ročníku, ve 4. ročníku jsme
dotaci angličtiny navýšili o dvě hodiny týdně, plných 12 hodin z disponibilní časové dotace (tři hodiny týdně v 1.–4. ročníku) jsme
využili pro výuku druhého cizího jazyka.
Ze stejných důvodů byla výuka cizích jazyků posílena vytvořením nových předmětů – Zeměpisné reálie v cizím jazyce (součást oblasti
Člověk a příroda) a Zpíváme v cizím jazyce (oblast Umění a kultura).
Oblast Člověk a svět práce byla až na nový předmět Mezinárodní kuchyně rozčleněna do několika okruhů, které jsme integrovali
s předměty v jiných vzdělávacích oblastech. Role internetu na trhu práce a využití digitálních technologií jsme propojili s Informačními
a komunikačními technologiemi, ostatní učivo této oblasti jsme začlenili do předmětu Výchova k občanství, zdraví a práci.
Tímto spojením, které odstraňuje určité duplicity daných vzdělávacích oblastí, jsme posílili oblast Člověk a společnost (Dějepis,
Výchova k občanství, zdraví a práci).
S výjimkou učiva vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (viz výše) nejsou ostatní základní vyučovací předměty integrované.
Poznámky k učebnímu plánu vyššího stupně vzdělávání
Při tvorbě učebního plánu vyššího cyklu gymnázia jsme v souladu s požadavky RVP-G využili všechny disponibilní hodiny. Nad tento
rámec jsme pak již vyučovací hodiny nepřidávali.
Stránka | 90
V učebním plánu jsme v souladu se zaměřením školy a požadovaným profilem absolventa posílili především výuku jazyků. Krom
posílení výuky Českého jazyka, komunikace a literatury v 5. a 8. ročníku o jednu vyučovací hodinu týdně z disponibilní dotace jsme
přidali také samostatný předmět Rétorika s dotací jedné vyučovací hodiny týdně v 7. ročníku, také z disponibilní dotace. Jazykové a
komunikační funkce plní také předmět Public Relations v 8. ročníku s jednohodinovou týdenní dotací čerpanou z disponibilní dotace.
Výuku angličtiny, která je pro všechny žáky Gymnázia GMVV prvním cizím jazykem jsme rozdělili do několika předmětů. Anglický
jazyk v 5. až 8. ročníku je zaměřen na obecnou angličtinu. Anglicky mluvící svět/English Speaking World se věnuje historickým,
geografickým, kulturním a dalším reáliím a životu v anglicky mluvících zemích a je vyučován v 5. a 6. ročníku po jedné vyučovací
hodině. Business English/Obchodní angličtina je předmět věnovaný zejména komunikativní angličtině zaměřené na jazykové
dovednosti v pracovní, obchodní, manažerské a společenské sféře a vyučovaný v každém ročníku vyššího gymnázia jednu vyučovací
hodinu.
Výuka druhých cizích jazyků byla posílena v rozsahu jedné vyučovací hodiny v 6. a 7. ročníku o jednu vyučovací hodinu z disponibilní
dotace tak, že celkem absolvují žáci 14 týdenních hodin. Navíc jsme vytvořili ještě předmět Konverzace ve druhém cizím jazyce
s týdenní dotací dvou vyučovacích hodin týdně v 8. ročníku.
Vzhledem k zaměření gymnázia na komunikaci jsme zařadili navíc ještě výuku základů Třetího cizího jazyka, který vyučujeme od 6. do
8. ročníku vždy v dotaci dvou vyučovacích hodin týdně čerpaných z disponibilní dotace.
Oblast Geologie jsme přiřadili k předmětu Zeměpis, který je jinak brán jako součást vzdělávací oblasti Člověk a společnost.
Oblast Člověk a společnost jsme, pokud jde o počty hodin, zanechali v základní povinné dotaci, vzhledem k zaměření gymnázia jsme
však vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ rozdělili do dvou předmětů. Krom předmětu Základy společenských věd
jsme vytvořili ještě samostatný předmět Mezinárodní vztahy/International Relations vyučovaný v osmém ročníku v dotaci dvou hodin
týdně v anglickém jazyce. Také předmět Dějiny 20. století/History of the 20th century, který je zařazen do 7. ročníku
s dvouhodinovou dotací, je vyučován na základě povolení MŠMT v anglickém jazyce, s výjimkou témat týkajících se českých dějin.
Oblast Člověk a svět práce byla zařazena v 8. ročníku do předmětů Obchodní, pracovní a podnikatelské vztahy
(2 vyučovací hodiny týdně) a Leadership (1 vyučovací hodina týdně), které čerpají svoji dotaci z disponibilních hodin.
Stránka | 91
Oblast Umění a kultura jsme zařadili do předmětu Umění a kultura, v němž si žáci krom absolvování společného modulu vybírají
podle svého zaměření buď modul hudební, nebo modul výtvarný.
Témata oblasti Člověk a zdraví jsou naplňována předměty Tělesná výchova a Biologie.
Pro oblast volitelných vzdělávacích aktivit jsou zařazovány podle možností a zájmu semináře, jejichž osnovy jsou přílohou ŠVP.
Stránka | 92
5
UČEBNÍ OSNOVY PRO NIŽŠÍ STUPEŇ GYMNÁZIA
5.1 ČESKÝ JAZYK, KOMUNIKACE A LITERATURA
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět Český jazyk, komunikace a literatura má komplexní charakter, neboť se skládá ze tří složek, a to: Komunikační a slohová
výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Všechny složky jsou navzájem propojeny, vzdělávací obsahy jednotlivých složek se
vzájemně prolínají.
Hlavním cílem vyučování českého jazyka a literatury je rozvoj schopnosti komunikace spisovným jazykem a uvědomělé užívání všech
jazykových prostředků (komunikační, slohová a jazyková výchova) a formování charakterových rysů žáka prostřednictvím uměleckých
textů a vliv jazyka umělecké literatury na rozvoj vyjadřování žáka (literární výchova).
Vzhledem k programu gymnázia Umění komunikovat je tento předmět integračním prvkem všech vyučovaných předmětů. Svým
obsahem a cíli, jež naplňuje, se stává předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou esteticko-výchovnou funkcí.
S tímto postavením českého jazyka v soustavě vyučovacích předmětů souvisí široká škála jeho mezipředmětových vztahů, navíc
úroveň vyjadřování žáka ovlivňuje jeho úspěch ve všech vyučovacích předmětech. Český jazyk má univerzální význam, a to nejen
z hlediska školy, ale i pro celospolečenskou praxi.
Specifické vztahy se vytvářejí mezi vyučováním mateřskému jazyku a vyučováním cizím jazykům. Cizojazyčné vyučování je do značné
míry závislé na vyspělosti žáků v českém jazyku a na znalosti jeho systému, využívají se v něm znalosti mluvnických pojmů a
dovednosti, které se vytvořily při vyučování českého jazyka. To je hlavní důvod, proč výuka českého jazyka velmi úzce koresponduje
s výukou cizích jazyků. Výběr učiva v cizích jazycích, především anglickém jazyku, a jeho časové zařazení se přizpůsobuje výuce
českého jazyka. Pro efektivní výuku cizích jazyků je nutná znalost lingvistických pojmů, je vhodné využívat jednotnou terminologii,
Stránka | 93
některá poučení o jazykových jevech musí v češtině předcházet před poučením v cizím jazyce. Předmět Český jazyk, komunikace a
literatura je vyučován ve všech ročnících nižšího stupně osmiletého cyklu studia v časové dotaci 4 hodiny týdně. Výuka probíhá
zpravidla v kmenových třídách, někdy v učebně informatiky, neboť využíváme dostupných výukových programů, ale i v knihovnách
(školních i veřejných), v institucích souvisejících s komunikační výchovou (rádio, televize, tiskové agentury aj. ředevším v souvislosti
s průřezovým tématem Mediální výchova).
Do hodin předmětu Český jazyk a literatura je současně průběžně začleňován nácvik čtenářské gramotnosti, jeho procvičování, rozvoj
a testování.
Charakteristika jednotlivých složek předmětu
Komunikační a slohová výchova
Tato složka českého jazyka je především zaměřena na vytváření komunikačních dovedností a návyků, na rozvíjení komunikačních
schopností žáků a na zdokonalování čtenářské gramotnosti. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním,
mluvit i psát kultivovaně, analyzovat a kriticky posoudit obsah textu, vytvářet vlastní ústní i písemný projev. K tomu slouží např.
mluvní cvičení ve spojení s jazykovými a komunikačními hrami, slohová cvičení i práce většího rozsahu. Vyučující tohoto předmětu
také vytvářejí umělé komunikační situace, při nichž žáci reagují na určité komunikační podněty (např. co děláš, když…), dramatizují a
předvádějí scénky, využívají křížovek, hádanek, rébusů, tvorby textů na daná syntaktická schémata i na daná slova. Učitelé zařazují
stylizační cvičení (a to i korekturní) včetně práce s konceptem. Pro porozumění a interpretaci textu slouží jeho komplexní analýza.
K nácviku mluveného projevu se využívá také přednesu připraveného textu.
Jazyková výchova
Tato složka českého jazyka silně ovlivňuje efektivitu komunikační a slohové výchovy, neboť komunikační přístup k výuce se musí
opírat o jazykové vzdělání, nejen gramatické, ale i lexikální a pravopisné. Nácvik komunikačních činností nelze provést bez osvojení
gramatických a syntaktických struktur. Proto v této oblasti českého jazyka žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojení
Stránka | 94
spisovné podoby českého jazyka, učí se porozumět systému jazyka, jeho zákonitostem a pravidlům ve všech jeho rovinách –
fonetické, morfologické, lexikální a slovotvorné a syntaktické. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, k nácviků
určitých algoritmů, k výstižnému a srozumitelnému vyjadřování, k prohloubení obecných intelektových dovedností (např. ke
kategorizaci, k zobecnění, k porovnávání) a k obecným poznatkům o mateřském jazyce.
Literární výchova
Tato složka předmětu je především založena na práci s jazykovým materiálem. Umělecká literatura má k dispozici jazyk v celém jeho
rozpětí (včetně útvarů nespisovných) na rozdíl od výuky jazykové, která se soustavně zabývá jen spisovným jazykem. Protože je
literatura umění slovesné, poznávání jazykové výstavby díla je tedy nedílnou složkou poznávání literatury. Mnohé literární texty
obsažené v čítankách jsou pro žáky vzorem kultivovaného vyjadřování a jejich četba působí na rozvoj jejich komunikačních
dovedností tím, že se v textech objevují nové vyjadřovací prostředky a nové způsoby jejich užití. Literární texty jsou navíc podnětem
pro vlastní slohové tvoření. Celostní přístup k textu zahrnuje respektování literárního textu v jednotě jeho stránky estetické
i jazykové. Umělecká literatura má v neposlední řadě i vliv výchovný, neboť se výraznou měrou podílí na formování charakterových
vlastností žáků, a to prostřednictvím tematiky probíraných textů, prostřednictvím vlastní práce s jazykovým materiálem. Vzhledem
k tomu, že má literatura blízko k výchovám (hudební a výtvarné), patří mezi estetickovýchovné předměty.
Vyučující uplatňují především metodiku didaktické interpretace textu s využitím aplikace metod tvořivé dramatiky v různých formách
řízené komunikace žáka a textu. Vyučující prostřednictvím textů rozvíjejí žákovu schopnost uplatnění analogie z aplikace, kritického
vnímání uměleckého textu a vnímání jeho estetické funkce.
Rozdělení týdenní časové dotace jednotlivým složkám předmětu ve všech ročnících
Komunikační a slohová výchova
1 hodina
Jazyková výchova
2 hodina
Literární výchova
1 hodina
Stránka | 95
Výchovně vzdělávací strategie předmětu
KOMPETENCE
Kompetence k učení
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
Žák samostatně vyhledává a třídí
informace, dokáže jich efektivně
využít, dokáže v textu rozlišit
důležité od méně důležitého, čte
s porozuměním.
Žák pojmenovává svoje nedostatky
a navrhuje způsoby, jak je odstranit,
kontroluje svoji práci.
Kompetence k řešení problémů
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, využívá k tomu vhodné textové
i obrázkové materiály.
Učitel používá vhodné učební pomůcky (slovníky, jazykové příručky,
encyklopedie) a audiovizuální techniku.
Učitel podporuje samostatnou práci s různými učebními materiály, vede žáka
k vyhledávání, třídění a zpracovávání informací (metody KM).
Učitel nacvičuje dovednost autokorekce chyb.
Žák volí vhodné učební pomůcky
pro vypracování zadaného úkolu.
Učitel klade důraz na pochopení textu, zařazuje různé stupně obtížnosti
obsahu sdělení, vede žáky k efektivnímu čtení s porozuměním.
Žák neutíká před problémem,
vyhodnocuje problémovou situaci,
hledá a porovnává vhodná řešení.
Učitel využívá problémové jazykové a slohové jevy např. z tisku, beletrie,
vybízí žáka k hledání možných řešení a k nejvhodnější volbě řešení, k využití
své vlastní zkušenosti získané z četby nebo ze studia.
Žák zdůvodňuje a obhajuje svoje
rozhodnutí, jak problém řešit.
Učitel pro tuto kompetenci využívá skupinové práce i kooperativního učení
(metoda skládankového učení - KM).
Žák objektivně posuzuje svoje
předpoklady problém řešit.
Učitel zařazuje menší tematické projekty, jejichž podstatou je řešení
vzniklého problému.
Učitel klade důraz na analýzu přečtených textů a kritické posouzení jejich
obsahu, porovnání jevů, zjištění shod a odlišností, třídění podle hledisek,
zobecnění (zvyšování čtenářské gramotnosti).
Učitel vybízí žáka k účasti v soutěžích i olympiádách na školní i mimoškolní
úrovni, organizuje soutěže v rámci tříd i ročníků, monitoruje dílčí výsledky
žáka.
Komunikativní kompetence
Žák formuluje a vyjadřuje svoje
myšlenky v logickém sledu,
vyjadřuje se výstižně a kultivovaně,
a to jak v mluveném, tak písemném
projevu.
Učitel prioritně zařazuje cvičení pro nácvik slovní i mimoslovní komunikace.
Učitel vytváří pestré komunikační situace a vede žáka ke správné volbě
jazykových projevů, k pochopení základních algoritmů pro tvoření správných
tvarů slov českého jazyka, pro správné posouzení pravopisného jevu.
Stránka | 96
Žák rozlišuje a aktivně vnímá
verbální i neverbální komunikaci,
rozumí gestům, vyhodnocuje je.
Žák se vyjadřuje přesně, vhodně a
s ohledem na komunikační záměr.
Kompetence komunikativně-sociální
Žák uplatňuje techniky naslouchání,
vhodně argumentuje, oponuje a
kritizuje.
Žák rozlišuje rozdílné situace pro
komunikaci, vyhodnocuje jazykové
prostředky, které zvolí.
Žák rozumí různým typům textů,
obrazových materiálů, reaguje na ně
a tvořivě je využívá.
Učitel klade důraz na správné používání termínů a pojmů.
Učitel jde při používání české řeči příkladem, používá spisovnou češtinu,
podněcuje žáka k používání spisovných slov, odmítá nespisovná slova a
vulgarismy, dbá na správnou výslovnost.
Učitel spoluutváří kultivovaný projev žáka, a to jak mluvený, tak písemný.
Učitel zařazuje do výuky diskuse, pomáhá žákovi podílet se na vytvoření
pravidel dialogu.
Učitel ve svých hodinách zařazuje techniky aktivního naslouchání, využívá
didaktických her
i komunikačních cvičení.
Učitel na konkrétních situacích formuluje pravidla asertivního chování, vybízí
žáky k jejich osvojení, umožňuje žákovi pochopit význam vhodné a
kultivované argumentace.
Učitel při čtenářských besedách vede žáka ke správné formulaci dojmů
z přečtené knihy či z návštěvy divadelního nebo filmového představení.
Učitel začleňuje příklady manipulativní komunikace, vede žáka ke kritickému
postoji vůči ní.
Učitel zadává žákovi vlastní tvořivé psaní, vytváří podmínky pro mediální
prezentaci (např. příspěvky do školního časopisu, rozhlasové relace,
příspěvky na webové stránky, prezentace ročníkové práce, soutěže v literární
tvorbě).
Kompetence sociální a personální
Žák účinně spolupracuje ve skupině,
prokazuje schopnost přijmout
jakoukoliv roli.
Učitel zařazuje práci ve skupině a klade důraz na vytvoření pravidel práce
v týmu (organizace práce, rozdělení rolí, spolupráce, ohleduplnost, úcta) a
jejich respektování samotnými žáky.
Žák prokazuje ohleduplnost a
taktnost při dialogu.
Učitel zařazuje metody kooperativního učení.
Žák využívá získané komunikativní
dovednosti pro kvalitní spolupráci
s ostatními lidmi.
Žák přispívá k upevňování dobrých
mezilidských vztahů.
Učitel využívá beletrie k vytváření odmítavého postoje ke všemu, co narušuje
dobré vztahy mezi lidmi.
Učitel zařazuje a interpretuje s žákem texty, které jsou důkazem nutnosti si
vzájemně pomáhat, nebýt lhostejný k druhému.
Učitel využívá úryvků z beletrie pro nácvik schopnosti umět střídat role ve
Stránka | 97
Kompetence občanské
Žák si vytváří pozitivní představu o
sobě samém, ovládá a řídí svoje
jednání a chování.
skupině (dramatizace textu).
Žák respektuje člověka s jeho
hodnotami a přesvědčením.
Učitel respektuje věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka.
Žák chápe a aplikuje základní
principy soužití lidí.
Žák prokazuje pozitivní vztah
k uměleckým hodnotám.
Učitel umožňuje žákovi vyniknout v té oblasti, v které se žák cítí být úspěšný,
zařazuje například recitační soutěže, zařazuje ilustrační úkoly k beletrii,
dramatizaci textů i s kreativními obměnami, a tím posiluje zdravé
sebevědomí žáka.
Učitel vlastním příkladem vede žáka k sebeúctě a k úctě k druhým lidem.
Učitel na příkladech z beletrie demonstruje význam odvahy a hrdinství
v dějinách lidstva, zprostředkovává pochopení pojmu „svoboda“.
Učitel podporuje u žáka kladný vztah k uměleckým dílům, k ochraně
kulturního dědictví a k ocenění našich tradic.
Učitel vytváří podmínky pro aktivní zapojení žáka do kulturního dění školy,
města, obce. Podporuje ho a je mu nápomocen.
Učitel vždy ocení úspěch, ale i účast na společenské akci reprezentující školu.
Učitel pracuje s texty, které vybízejí žáka k rozvaze a toleranci při hodnocení
druhého člověka.
Učitel využívá konkrétních ukázek z beletrie k diskusi pro utváření názorů
žáka na patologické projevy chování, na projevy xenofobie a nacionalismu.
Kompetence pracovní
Žák zdůvodní svoji možnou volbu
povolání.
Učitel svým pozitivním a profesionálním postojem k práci vytváří u žáka
vhodné předpoklady pro vytvoření kladného vztahu k práci.
Žák kontroluje svoji práci.
Učitel přiměřeným a vhodným způsobem vyžaduje dodržování stanovených
pracovních pravidel a sám je také respektuje.
Učitel prostřednictvím literatury seznamuje žáka s různými profesemi, cíleně
s žákem vyhledává příklady netradičních povolání, pomáhá žákovi při vhodné
volbě povolání.
Učitel kontroluje vždy práci žáka a podává o svém zjištění informaci.
Učitel vybízí žáka k sebehodnocení.
Učitel dbá na pracovní prostředí, vytváří podnětné pomůcky (kartičky, sešity,
plakáty atd.).
Stránka | 98
Vzdělávací obsah předmětu
Jazyková, komunikační a slohová výchova
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
Jazyková výchova
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák

se orientuje v učivu
1. stupně ZŠ.

správně klasifikuje ohebné
i neohebné slovní druhy

určuje gramatické kategorie

správně tvoří a používá
spisovné tvary slov, odhalí
chybné tvary slov a opraví je

ovládá pravopis velkých
písmen a rozlišuje podstatná
jména vlastní a obecná

se řídí odchylkami od
pravidelného skloňování

je schopen komplexní
morfologické analýzy

aktivně pracuje s jazykovými
příručkami, orientuje se
v nich
UČIVO PŘEDMĚTU
Opakování učiva 1. stupně.
1. ROČNÍK
KONKRÉTNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
Vyjmenovaná slova, slovní druhy,
lexikální pravopis
Tvarosloví.
Podstatná jména
Morfologický pravopis.
Přídavná jména
Zájmena
Číslovky
Slovesa
Neohebné slovní druhy
Stránka | 99
PŘESAHY A VAZBY

se orientuje ve větě
Základy skladby
Věta jednoduchá, souvětí

rozlišuje větu jednoduchou a
souvětí
Syntaktický pravopis
Věta hlavní a vedlejší

určuje druhy větných členů,
graficky znázorní schéma věty
jednoduché

Skladební dvojice
Základní a rozvíjející větné členy
Věta závislá a řídící
rozlišuje větu hlavní a větu
vedlejší, graficky znázorní
schéma souvětí

do souvětí doplňuje
interpunkci

rozlišuje spisovný jazyk a
nespisovný jazyk, nářečí,
obecnou češtinu

správně používá spisovný
jazyk

rozlišuje komunikační situace
a volí k nim vhodné
komunikační prostředky

klasifikuje druhy hlásek

aktivně používá hláskoslovné
termíny

vyslovuje spisovně česká a
běžně užívaná cizí slova

rozlišuje spisovnou a
nespisovnou výslovnost
Sponová slovesa
Shoda podmětu s přísudkem
Spojovací výrazy
Obecné poučení o jazyce a řeči
Rozvrstvení českého jazyka – spisovný
jazyk, nespisovný jazyk, nářečí,
obecná čeština, slang, argot
Ukázky spisovného a nespisovného
jazyka
Zvuková stránka jazyka
Hláskosloví – druhy hlásek,
hláskoslovné pojmosloví
Spisovná a nespisovná výslovnost
Stránka | 100
Komunikační a slohová výchova

VÝSTUP PŘEDMĚTU
rozumí pojmům komunikace
a stylistika, aktivně s nimi
pracuje

rozlišuje projev mluvený a
psaný

používá adekvátní jazykové
prostředky pro psaný a pro
mluvený projev

adekvátně propojuje
prostředky verbální a
neverbální komunikace

rozlišuje specifika dopisu
úředního a osobního

pro danou formu dopisu volí
vhodné jazykové prostředky

zpracuje dopis osobní

rozlišuje jednoduché
komunikační žánry,
porovnává je

vytváří příklady

rozlišuje různé tiskopisy,
vyplňuje je

se vyjadřuje jasně, stručně,
srozumitelně

porovnává jednotlivé druhy
popisu.
UČIVO PŘEDMĚTU
Úvod k výuce slohu
KONKRÉTNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
Pojem stylistika
PT – OSV
PŘESAHY A VAZBY
Komunikace, verbální a neverbální
komunikace
TO – komunikace (nácvik neverbální
komunikace)
Projev mluvený a psaný
Písemná komunikace
Dopis osobní a úřední
Výběr vhodných jazykových
prostředků
Forma dopisu
Postup při psaní dopisu
Jednoduché komunikační žánry
Vzkaz, inzerát, zpráva, oznámení, SMS
PT – MV
Vyplňování jednoduchých tiskopisů
Poštovní poukázky, podací lístek
TO – stavba mediálního sdělení
(zpráva, oznámení)
Popis
Druhy popisu
Jazykové prostředky popisu
Stránka | 101

volí adekvátní druh
jazykových prostředků pro
daný popis

zpracuje zadaný druh popisu

smysluplně člení text na
odstavce

postupuje při popisu dle
logické struktury

zdůvodňuje nutnost
zvládnutí výpisků a výtahů
z textů

vypracuje výtah i výpisek

rozlišuje výtah a výpisek

nachází v textu klíčová slova

Žák vypravuje příběh –
písemnou i mluvenou
formou

Žák volí vhodné jazykové
prostředky pro vypravování

Žák aktivně užívá dějových
sloves

Žák respektuje časovou
posloupnost

Žák člení text na smysluplné
odstavce

Žák sestaví osnovu
vypravování

Žák je schopen vypravovat
dle zadaného schématu
Postup při popisu
Členění na odstavce
Zpracování popisu
Výtah a výpisky
Hlavní myšlenky textu
PRO – Okolí mé školy
Rozlišení výtahu a výpisku
Tvorba výtahu a výpisku
Forma zápisu
Vypravování
Časová posloupnost
PT – OSV
Osnova vypravování
TO – kreativita, originalita
Kompozice
Jazykové prostředky vypravování
Dějová slovesa
Stránka | 102
Jazyková výchova

VÝSTUP PŘEDMĚTU
ovládá v praktické
i teoretické rovině učivo
1. ročníku 8G
UČIVO PŘEDMĚTU
Opakování učiva 1. ročníku
2. ROČNÍK
KONKRÉTNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
Pravopis
Tvarosloví – slovní druhy, gramatické
kategorie
Skladba věty jednoduché a souvětí

si rozvíjí pozitivní vztah
k mateřskému jazyku

určuje věcné a gramatické
významy slov, zná rozdíl
mezi těmito významy

vyhledává slova ve slovnících
(Slovník spisovné češtiny)

volí vhodná slova pro
vyjádření myšlenky

využívá termínů z ostatních
vyučovacích předmětů

rozlišuje jednotlivé termíny
související s významem slov,
pracuje s nimi a dokládá je
příklady

adekvátně používá
jednotlivé vrstvy slovní
zásoby

chápe význam jednotlivých
frazeologismů, adekvátně je
užívá

chápe význam původní a
Nauka
o významu slov
Význam slova
Slova jednoznačná, mnohoznačná
Slovo, sousloví
Synonyma, homonyma
Slova citově zabarvená
Odborné názvy
Frazeologie
Stránka | 103
PŘESAHY A VAZBY
přenesený

aplikuje v řeči zásady tvoření
českých slov

rozpozná přenesená
pojmenování

pracuje s různými slovníky
(SSČ a SCS)

zná způsoby obohacování
české slovní zásoby

správně klasifikuje ohebné
i neohebné slovní druhy
Tvarosloví – opakování ohebných
slovních druhů

určuje gramatické kategorie
Neohebné slovní druhy

správně tvoří a používá
spisovné tvary slov, odhalí
chybné tvary slov a opraví je

ovládá pravopis velkých
písmen a rozlišuje podstatná
jména vlastní a obecná

se řídí odchylkami od
pravidelného skloňování.

je schopen komplexní
morfologické analýzy.

aktivně pracuje s jazykovými
příručkami, orientuje se
v nich.

rozlišuje slovesné rody a
situace, v nichž je vhodné
jeden z rodů užít.

vyjadřuje myšlenku několika
způsoby.
Slovní zásoba a její obohacování
Způsoby obohacování slovní zásoby
(tvoření slov, přenášení významu,
přejímání z jiných jazyků, vznik
sousloví)
Slovotvorný rozbor slova
Opakování ohebných slovních druhů
Opakování mluvnických kategorií a
pravopisu ohebných slov
Trpný a činný rod sloves
Příslovce, předložky spojky, částice,
citoslovce
Skladba
Druhy vět podle postoje mluvčího
(věty oznamovací, tázací, žádací)
Stránka | 104

jednoznačně rozlišuje větné
členy, druhy vedlejších vět.
Věty jednočlenné, dvojčlenné, větný
ekvivalent

určuje věty podle postoje
mluvčího.
Grafické znázornění rozboru věty
jednoduché

je schopen situačně vhodně
volit věty dle modality.
Přístavek

nachází rozdíly
v jednotlivých výpovědích.

vybírá prostředky
charakteristické pro
jednotlivé výpovědi.

nahrazuje vedlejší větu
větným členem a naopak.

vhodně doplňuje
interpunkci.

nalézá rozdíl mezi souvětí a
větou jednoduchou, jež
obsahuje např. přístavek.

zná syntaktické pojmy a
s těmito pojmy aktivně a
správně pracuje.

zdůvodňuje správný pravopis

pracuje s Pravidly českého
pravopisu
Druhy vedlejších vět, jejich grafický
záznam
Pravopis
Komplexní procvičování pravopisných
jevů
Stránka | 105
Komunikační a slohová výchova
VÝSTUP PŘEDMĚTU
UČIVO PŘEDMĚTU
Opakování z 1. ročníku
KONKRÉTNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
Opakování stylistických útvarů

chápe základní stylistické
termíny, aktivně s nimi
pracuje, je schopen je
aplikovat v praxi
Pojmosloví stylistiky
Stylistika, funkční styl, stylistický
útvar

volí vhodné jazykové
prostředky pro daný záměr
Popis
Osnova popisu
PRO – Jak rozumět médiím

Jazykové prostředky popisu
PT – MV
zdůvodňuje výběr
jazykových prostředků

vhodně kombinuje jazykové
prostředky

napíše daný slohový útvar
dle jeho charakteristických
parametrů

rozlišuje jazykové prostředky
vhodné pro různé druhy
popisu

volí vhodné jazykové
prostředky pro daný záměr

zdůvodňuje výběr
jazykových prostředků

vhodně kombinuje jazykové
prostředky

napíše daný slohový útvar
dle jeho charakteristických
parametrů

rozlišuje obsah
charakteristiky vnitřní a
Žák
PŘESAHY A VAZBY
Popis statický, dynamický
TO – tvorba mediál. sdělení
Charakteristika
Vystižení povahy člověka, jeho
schopností, zájmů
Jazykové prostředky charakteristiky
Rozlišování charakteristiky vnější a
vnitřní, přímé a nepřímé
Využití frazeologie při tvorbě
charakteristiky
Stránka | 106
PT – MKV
TO – kulturní diference (člověk jako
jedinečná bytost)
vnější, přímé a nepřímé a
tyto dle teoretických znalostí
aplikuje v praxi

vhodně propojuje různé typy
charakteristik

aplikuje znalosti na
samostatné práci

porovnává zvláštnosti
vyjadřování pomocí rčení

charakterizuje osobu –
písemnou i mluvenou
formou

volí vhodné jazykové
prostředky pro vyjádření
vlastního hodnocení a
citového zaujetí

volí vhodné jazykové
prostředky pro daný záměr

zdůvodňuje výběr
jazykových prostředků

vhodně kombinuje jazykové
prostředky

napíše daný slohový útvar
dle jeho charakteristických
parametrů

rozlišuje libé a nelibé
estetično a tato dle
teoretických znalostí aplikuje
v praxi

aplikuje znalosti na
samostatné práci
Líčení
Volba jazykových prostředků pro
citovou působivost textu
Líčení krajiny
Stránka | 107

zpracuje písemnou formou
vypravování

volí vhodné jazykové
prostředky pro daný záměr

zdůvodňuje výběr
jazykových prostředků

vhodně kombinuje jazykové
prostředky

napíše daný slohový útvar
dle jeho charakteristických
parametrů

aplikuje znalosti na
samostatné práci

je schopen vytvořit
vypravování na základě
zadaných parametrů – např.
dle hlediska výstavby typů
kompozice textu

sestaví vlastní životopis

volí vhodné jazykové
prostředky

reflektuje rozdíl mezi
strukturovaným a klasickým
životopisem

třídí informace pro životopis
vhodné a nadbytečné

vnímá nutnost formální
úpravy textu, dbá na
formální stránku a konvence

je schopen orientovat se ve
světě médií, definovat různé
Vypravování
Osnova vypravování
PT – OSV
Tvořivá práce s textem
TO – kreativita (originální fiktivní
příběh)
Vlastní tvořivé psaní
Typy kompozice textu
Životopis
Zásady při sestavování životopisu
PT – EV
Profesní životopis
TO – vztah člověka k prostředí (líčení
krajiny)
Forma životopisu
Jak rozumět médiím
Základní mediální pojmy
Stránka | 108
PRO – Jak rozumět médiím
typy médií
Svět médií

nachází taková média, která
užije v praktickém životě
Média v praxi, jedinec a média

je schopen třídit informace
získané z médií

čelí mediální manipulaci,
odolává jí
PT – MV
Jazyková výchova

VÝSTUP PŘEDMĚTU
rozvíjí znalosti a dovednosti
z nižších ročníků

vybírá nejvýstižnější slova
pro sdělení své myšlenky

správně vyslovuje a píše
slova přejatá

vhodně volí cizí slova ve
svém projevu

je schopen definovat genezi
vzniku slov

je schopen odhalit původ
slova, jazyk, z něhož pochází

chápe důvody přejímání
cizích slov

správně užívá v mluveném
i písemném projevu
přejatých a cizích vlastních
jmen

respektuje a správně používá
UČIVO PŘEDMĚTU
Obohacování slovní zásoby
3. ROČNÍK
KONKRÉTNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
Nauka o tvoření slov
Slova přejatá
Tvarosloví
Skloňování obecných jmen přejatých
a cizích vlastních jmen
Psaní velkých písmen
Slovesný vid
Stránka | 109
PŘESAHY A VAZBY
PT – MKV
TO – Etnický původ slov
gramatických kategorií cizích
jmen v českém jazyce

správně volí v psaném
projevu velká písmena
vlastních jmen

odlišuje vlastní a obecná
podstatná jména

zná teorii slovesného vidu a
tuto aplikuje v praxi

správně určuje vidy u sloves,
chápe pojem vidová dvojice
a s tím pracuje – aktivně
vytváří vidové protějšky

efektivně využívá znalostí a
dovedností k vyjádření své
myšlenky

rozliší větu a souvětí a
orientuje se v nich

určuje druhy vět vedlejších,
aktivně a komplexně s nimi
pracuje, graficky je
znázorňuje

definuje v teoretické rovině
významové poměry,
v praktické rovině je určuje

vhodně užívá spojovacích
výrazů s přihlédnutím
k jejich obsahu i formě

provádí komplexní jazykové
rozbory na úrovni věty
i souvětí

vhodně užívá různých typů
Skladba
Věta jednoduchá, souvětí
Druhy vedlejších vět
Souvětí podřadné a souřadné
Významové poměry
Spojovací výrazy
Interpunkce
Složité souvětí
Komplexní jazykové rozbory
Stránka | 110
souvětí ve svém vlastním
mluveném a písemném
projevu

navazuje na pravopisné
znalosti, rozvíjí je a volí
správnou pravopisnou
podobu slov

s odůvodněním vysvětluje
pravopisná pravidla

si uvědomuje společné rysy
jednotlivých jazyků, jazyky
diferencuje

rozlišuje jednotlivé jazyky
indoevropské rodiny, ale také
slovanské jazyky

respektuje jednotlivé jazyky
a jejich uživatele

vnímá český jazyk jako hlavní
prostředek pro dorozumívání
Pravopis
Opakování pravopisných jevů
Pravopis morfologický, lexikální a
syntaktický
Obecné poučení o jazyce
Indoevropská jazyková rodina
PT – VMEGS
Slovanské jazyky
TO – Jsme Evropané
Jazyková kultura
Komunikační a slohová výchova

VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák

se orientuje ve funkčních
stylech

zařazuje texty k funkčním
stylům

je schopen vytvářet texty
odpovídající charakteru
UČIVO PŘEDMĚTU
Stylistika
KONKRÉTNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
Jednotlivé funkční styly
Jazykové prostředky funkčních stylů
Typy jazykových projevů
Stránka | 111
PŘESAHY A VAZBY
jednotlivých funkčních stylů

aktivně pracuje s různými
slohovými postupy

pracuje s odborným textem

se orientuje v odborném
textu

vyhledává hlavní myšlenky
textu

formou mluveného projevu
referuje o vybraném
odborném tématu

aplikuje výtah, výklad a
referát v praxi

pracuje s různými zdroji

vyhledává potřebné
materiály, třídí je

uplatňuje vhodné a výstižné
jazykové prostředky pro
charakteristiku osoby

si uvědomuje složitost
charakteristiky člověka

aplikuje nabyté znalosti a
dovednosti v praktické
formě, a to na charakteristice
literární postavy

respektuje druhy
charakteristik – přímé,
nepřímé, vnější, vnitřní

navazuje na znalosti a
dovednosti získané
Výtah, výklad, referát
Zásady pro vypracování výtahu a
výkladu z odborného textu
Referát
Charakteristika literární postavy
Druhy charakteristiky.
Volba vhodných jazykových
prostředků.
Líčení
Kompozice líčení, jazykové prostředky,
citově zabarvená slova
Stránka | 112
PT – MV
TO – kritické čtení a vnímání med.
sdělení (články v časopisech a jejich
věrohodnost)
v předchozích ročnících

vhodně užívá citově
zabarvená slova

rozlišuje podmínky pro užití
subjektivního líčení

zpracuje písemnou formou
úvahu

volí vhodné jazykové
prostředky pro daný záměr

zdůvodňuje výběr jazykových
prostředků

vhodně kombinuje jazykové
prostředky

napíše daný slohový útvar
dle jeho charakteristických
parametrů

aplikuje znalosti na
samostatné práci

zdůvodňuje své názory

vhodně argumentuje,
vysvětluje a hodnotí důvody
své argumentace
Úvaha
Základní principy úvahy
PT – OSV
Osnova
TO – Řešení aktuálních problémů,
argumentace
Stránka | 113
Jazyková výchova
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák

bezpečně zařazuje všechna
slova k jednotlivým slovním
druhům

rozlišuje možnosti zařazení
daného slova k několika
slovním druhům

bezpečně určuje mluvnické
kategorie u všech ohebných
slovních druhů

bezpečně používá se
zdůvodněním morfologický
pravopis

tvoří spisovné tvary slov a
vědomě je používá
v komunikačních situacích

ovládá učivo oblasti
lexikologie předešlých let

bezpečně rozumí běžným
českým slovům

disponuje přiměřeně
bohatou slovní zásobou

aktivně pracuje
s jazykovědnými příručkami,
rozlišuje mezi obsahy
jednotlivých slovníků

rozpozná jednotlivé způsoby
4. ROČNÍK
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRÉTNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
Tvarosloví – závěrečné shrnutí učiva
Ohebné a neohebné slovní druhy
Mluvnické kategorie (jmenné a
slovesné)
Slovesné třídy a přechodníky Funkce
plnovýznamových a
neplnovýznamových sloves
Slovní zásoba a význam slova
Rozvoj slovní zásoby, jádro slovní
zásoby
Rozvrstvení slovní zásoby
Lexikografie
Přejímání cizích slov a jejich
problematika
Stránka | 114
PŘESAHY A VAZBY
obohacování slovní zásoby
českého jazyka

adekvátně užívá cizích slov
v mluveném i psaném
projevu

rozpozná přenesená
pojmenování, zvláště ve
frazémech

rozumí jednotlivým
termínům ze slovotvorby

rozlišuje slovo základové a
slovo utvořené, chápe
principy tvoření slov v češtině

Slovotvorba
Stavba slova
Stavba slova
Odvozování, skládání, zkracování slov
Odvozování smíšené
Složeniny vlastní, nevlastní
bezpečně rozliší jednotlivé
morfémy slova a provádí
morfematický rozbor slova
Slova prvotní
Slovotvorné kategorie
Morfematický rozbor

bezpečně užívá pravopisných
pravidel

svoje rozhodnutí v pravopise
správně zdůvodňuje.

vhodně užívá všech
jazykových příruček, pomocí
nichž vyřeší nastalý
pravopisný problém

se bezpečně orientuje
v české větě – zná její
zákonitosti a rozpozná možné
výjimky

ovládá slovosled i větosled
Pravopis
Pravopis lexikální, tvaroslovný a
skladební
Vlastní jména
Slova, v nichž se často chybuje
Skladba
Skladba věty a souvětí – komplexní
analýza
Tvoření vět a souvětí
Složitá souvětí
Stránka | 115

české věty
Pořádek slov v české větě
nachází rozdíly v jednotlivých
výpovědích různých
komunikačních situací
Mluvnický zápor

vybírá vhodné jazykové
prostředky charakteristické
pro jednotlivé výpovědi

rozlišuje významové vztahy
gramatických jednotek ve
větě i v souvětí

ovládá pravopis nepřímé řeči.

spisovně vyslovuje česká a
běžně užívaná cizí slova

vhodně volí pro svůj
kultivovaný projev spisovnou
výslovnost

vhodně užívá větných melodií
pro rozlišení výpovědí

rozlišuje specifika projevu
mluveného a projevu
psaného

vnímá český jazyk jako
součást slovanských jazyků

rozlišuje jednotlivé dílčí
obory jazykovědy

vědomě pěstuje český jazyk,
pečuje o jeho přesnost a
estetickou kvalitu

dbá na jazykovou správnost
Řeč přímá a nepřímá
Samostatný větný člen, oslovení,
vsuvka, elipsa
Zvuková stránka jazyka
Hlásky a hláskové skupiny
Ortoepie, ortografie
Spisovná výslovnost
Větný přízvuk a větná melodie
Kultivovaný přednes
Obecné výklady o jazyce
Projev mluvený a psaný
Vývoj českého jazyka v rámci jazyků
slovanských
Útvary národního jazyka
Jazykověda a její disciplíny Jazyková
kultura
Stránka | 116
svých projevů

rozlišuje spisovný jazyk,
nářečí, obecnou češtinu a
zdůvodní jejich užití

rozlišuje komunikační situace
a volí během nich vhodnou
vrstvu slovní zásoby
i výslovnost
Komunikační a slohová výchova
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
Stylistika
KONKRÉTNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
Stylistika, její cíl

rozlišuje různé způsoby
zpracování obsahu textu
Druhy funkčních stylů Specifika
jednotlivých funkčních stylů

Žák věnuje pozornost výběru
jazykových prostředků, jejich
uspořádání a využití
v jazykových projevech, tvoří
koherentní text
Slohové postupy

vyhledává různé texty a
zařazuje je do funkčních stylů

rozlišuje subjektivní a
objektivní sdělení, fakta od
názorů, fakta ověřuje

rozpoznává manipulativní
komunikaci v masmédiích,
zaujímá k ní kritický postoj

využívá poznatků k tvořivé
práci s textem

se orientuje v odborném
Výklad
Výkladový slohový postup
Stránka | 117
PŘESAHY A VAZBY
PT – MV
TO – kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení (analýza publ. stylu
– bulvár x seriozní tisk)
textu
Osnova

vyjadřuje hlavní myšlenku
výkladu svými slovy
Jazykové prostředky

vyhledává klíčová slova

písemnou i ústní formou
popisuje zadané téma,
dodržuje přitom zákonitosti
popisu i líčení


Klíčová slova
Popis
Popisný slohový postup
Líčení
Osnova
Jazykové prostředky
dodržuje formální
i obsahovou stránku
písemného i mluveného
projevu
rozliší mezi charakteristikou
přímou a nepřímou, vnitřní a
vnější a toto aplikuje na
vlastní text

volí výstižné výrazy pro
charakterizovanou osobu,
využívá původní i přenesené
významy slovní zásoby

bezpečně dodržuje
zákonitosti vypravování,
které zná z předchozích
ročníků

dodržuje formální
i obsahovou stránku
písemného i mluveného
projevu

bezpečně rozlišuje různé typy
kompozice textu

píše vlastní tvořivé
vypravování
Druhy popisu
Subjektivně zabarvený popis
Charakteristika
Charakteristika vnitřní nepřímá
Volba vhodných jazykových
prostředků, využití frazeologie
Vypravování
Vypravovací slohový postup
PT – OSV
Osnova
TO – kreativita při tvorbě vlastních
textů
Jazykové prostředky
Tvořivé psaní
Stránka | 118

bezpečně dodržuje
zákonitosti úvahy

dodržuje formální
i obsahovou stránku
písemného i mluveného
projevu

se zamýšlí nad nadčasovými
i aktuálními jevy života

vhodně argumentuje,
prezentuje svůj názor a
přijímá názory ostatních

rozpozná slohový útvar
fejeton, vystihne jeho hlavní
myšlenku

vnímá fejeton na rozhraní
mezi publicistickým a
uměleckým slohovým
útvarem

aplikuje rysy obou slohových
útvarů na fejeton

přednáší na zvolené téma.

užívá vhodných verbálních,
nonverbálních
i paralingválních
komunikačních prostředků
při projevu adekvátně
vzhledem ke komunikačnímu
záměru

odlišuje spisovný a
nespisovný projev

dodržuje zásady mluveného
projevu, dorozumívá se
Úvaha
Úvahový slohový postup
Osnova
Jazykové prostředky
Fejeton
Publicistický a umělecký slohový útvar
PT – OSV
Fejeton v publicistice
TO – mezilidské vztahy (citáty jako
inspirace pro úvahu)
Hlavní znaky fejetonu
Řečnické útvary
Projev, proslov, přednáška
PT – OSV
Způsob přednesu
TO – komunikace (veřejná mluvená
oficiální)
Frázování
Společenské chování řečníka
Nonverbální komunikace
Stránka | 119
kultivovaně, výstižně

se aktivně zapojuje do
diskuze

vhodně argumentuje
Panelová diskuse

dodržuje pravidla diskuze a
dialogu
Vyjádření postoje ke sdělovanému
obsahu

řídí diskuzi

prezentuje svůj názor
vhodným způsobem

toleruje odlišné názory
Diskuse
Zásady a pravidla diskuse Řízení
diskuse
PT – MKV
TO – Princip sociálního smíru a
solidarity (panelová diskuse)
Literární výchova
Osnování literární výchovy vyučující českého jazyka, komunikace a literatury řadí do delšího časového úseku. Důvodem je to, že učivo
se cyklicky opakuje, je založeno především na práci s uměleckým textem a žáci své činnosti realizují právě v souvislosti s těmito texty
zařazenými do knižních čítanek či vybranými z jiných knih. Rozdíl v činnostech žáků je pouze v nárůstu požadavků na dovednost
pracovat s textem a v náročnosti jednotlivých témat (textů), která vychází z věkové vyspělosti žáků (u učiva, které nebylo zařazeno do
konkrétního ročníku, se v závorce uvádí doporučený ročník pro jeho zařazení).
Při výběru textů jsou zastoupeny texty krásné i odborné literatury, publicistické i populárně naučné, a to českých i světových autorů.
Výběr textů je žánrově bohatý, obsahuje prózu, drama i poezii, taktéž respektuje žákovu čtenářskou potřebu změny. Při výběru textů
zachováváme významové vztahy kontextu žánrového, tematického, látkového, kontextu historického stylu, autorského stylu
i kontextu doby.
Literární texty jsou doplňovány obrazovým materiálem (reprodukcemi malířských děl, fotografiemi, původní ilustrací), zvukovým
materiálem (písňovými texty, rozhlasovými dramatizacemi aj.) i filmovým materiálem.
Stránka | 120
Používané metody v hodinách literární výchovy
Jako hlavní vyučovací metodu učitelé využívají tvořivou dramatiku. Je to způsob práce s literárním textem, který pomáhá žákům
objevovat v literatuře hodnoty a pronikat hlouběji k jejímu smyslu. Umožňuje lépe se vciťovat do literárních postav, umožňuje lépe
zkoumat motivy chování a jednání postav na základě vlastního prožitku, rozvíjet vnímavost k okolí, citlivost k ostatním lidem, učí
toleranci k jiným názorům, rozvíjí dovednost vyjadřovat vlastní názory a přijatelným způsobem je obhajovat.
K tomuto cíli slouží zásobník her od soustředění jedince na vlastní představy k součinnosti s partnerem či skupinou, nebo nácvik
využití jednoduchého dialogu ve známých situacích až k náročné hře v roli, nebo hry na rozvoj hlasových a pohybových dovedností,
na smyslové vnímání, obrazotvornost a představivost, rytmické cítění, plynulost a barvitost mluveného projevu, kontakt, komunikaci
a tvořivost. Vyučující zařazuje práce s metaforou, s různými vyjadřovacími prostředky, dramatizaci, metody tvorby divadelního
představení atd.
Kromě metod tvořivé dramatiky využívají vyučující i metod jiných, např. čtenářské besedy, literárních pásem, diskusí, vyprávění. Žáci
různými metodami analyzují ukázky z různých hledisek (žánrové, jazykové, historické, tematické…). Vyučující pracují s literárními
časopisy, slovníky, encyklopediemi, s žáky navštěvují dle aktuálních nabídek výstavy, muzea, divadelní představení, ale i zákulisí
divadel.
Stránka | 121
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
VÝSTUP PŘEDMĚTU
I. ROČNÍK
II. ROČNÍK
III. ROČNÍK
IV. ROČNÍK
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU

projevuje zájem o krásnou literaturu, ale i o divadlo, film, výtvarné umění a hudbu

reprodukuje přečtený text a podle své jazykové vyspělosti interpretuje smysl díla/ukázky

srovnává text s texty podobné tematiky či formy

formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního či filmového představení

aktivně vyhledává krásnou literaturu jako formu relaxace

je schopen transformace díla v podobě vlastní dramatizace

uvědomuje si provázanost stránky grafické a fonetické, a to užívá při reprodukci textu

reprodukuje text s ohledem na výrazové čtení, recitaci

tvoří podle svých věkových schopností vlastní literární dílo

rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je, uvede jejich představitele

uvádí základní literární směry, jejich významné představitele v české a světové literatuře

rozlišuje literaturu hodnotovou a konzumní, zdůvodňuje svůj názor

rozlišuje funkce uměleckého jazyka

rozpozná základní rysy výrazného individuálního stylu autora

vyhledává informace v různých typech katalogů

porovnává různá ztvárnění téhož námětu

aktivně používá literární pojmy, je schopen je zasadit do vlastní autorské práce, ale i je klasifikovat v textu jiného autora

orientuje se v literární historii, ale také v tematice, autorech a jejich tvorbě

charakterizuje klíčové literární směry (renezance, baroko, romantismus, realismus)
Literární druhy dle obsahového charakteru díla – epika, lyrika, drama
Literární druhy dle formálního charakteru díla – próza, poezie, drama
Stránka | 122
Literární žánry
Epika
Realizovaná formou poezie i prózy
Děj, témata, motivy, prostředí děje, vypravování v ich formě a er formě, postavy, výstavba děje
Pohádka
Cestopis
Mýtus
Román
Pověst
Životopis
Epos
Novela
Kronika
Deník
Báje
Povídka
Legenda
Bajka
Lyrika
Realizovaná formou poezie i prózy
V rámci lyriky realizované formou poezie:
Verš
Druhy lyriky
Staročeská lyrika
Personifikace
Strofa
Epigram
Lyrika moderní
Alegorie – jinotaj
Rým
Píseň
Básnické figury
Synekdocha
Rytmus
Sonet
Anafora
Metrum
Óda
Obrazná
pojmenování
Lidová tvorba
Jazyk básně
Elegie
Epitaf
Metafora
Metonymie
Epifora
Satira
Onomatopoie
Lyricko - epické žánry
Balada
Moderní epos
Romance
Drama
Antické drama
Tragédie
Kompozice dramatu
Stránka | 123
Replika
Renesanční drama
Komedie
Monolog
Drama
19. a 20. století
Činohra
Dialog
Scénická poznámka
Melodram
Autorské divadlo
Absurdní drama
Pozn.: V rámci literární výchovy jsou průřezová témata zařazována především v závislosti na typu a obsahu konkrétního textu, na němž je učivo prezentováno.
Konkretizace tematických okruhů, do nichž se výše uvedená průřezová témata (viz výchovně vzdělávací strategie předmětu) promítnou, se tudíž objeví vždy až
v tematických plánech rozpracovaných pro jednotlivé ročníky v daném školním roce.
Průřezová témata – výběr a konkretizace
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
Osobnostní a sociální výchova
SLOŽKA PŘEDMĚTU
Komunikace a sloh
TEMATICKÝ OKRUH
Kreativita
(vymýšlení příběhů, dokončování příběhů)
Komunikace
(verbální a neverbální komunikace, komunikativní hry, hry k nácviku asertivity)
Literatura
Mezilidské vztahy
(empatie s hrdinou knihy, pohled na svět očima druhého)
Řešení problémů, rozhodovací dovednosti
(hodnocení činů literárního hrdiny, hledání jiných řešení problémů, předcházení problémům)
Rozvoj schopností poznávání
(cvičení dovedností pro učení a studium)
Seberegulace a sebeorganizace
(dobrá organizace vlastního času, plánování učení, stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení)
Stránka | 124
Jazyk
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Literatura
Všechny okruhy průřezového tématu
Komunikace a sloh
Na příkladech z beletrie dokumentovat jedinečnost každého člověka, individuální zvláštnosti,
zvláštnosti různých etnik (literatura národnostních menšin), význam kvality mezilidských vztahů,
význam tolerance, empatie, lidské solidarity, důležitost komunikace s příslušníky odlišných
sociokulturních skupin (světová literatura), otázku lidských práv (literatura 2. sv. války)
Komunikace a sloh
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
(vypracování úvahy nad stavem životního prostředí, kam s odpady, vlivy civilizace na životní podmínky
na Zemi)
Mediální výchova
Literatura
Ekosystémy
Komunikace a sloh
(les, louka, rybník, studánky aj. v próze i poezii, kontrasty ve vnímání našeho okolního prostředí)
Komunikace a sloh
Všechny tematické okruhy
(dovednosti mediální komunikace, její pravidla, interpretace mediálních sdělení, role médií, schopnost
analýzy sdělení, vytváření kritického odstupu od mediálního sdělení, vliv médií ve společnosti, stavba
mediálních sdělení – zpráva, oznámení aj.)
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
(novináři v literatuře, novinářské žánry – fejetony, sloupky aj.)
Tvorba mediálního sdělení
(uplatnění znalosti gramatických pravidel při vlastní tvorbě, stavba mluveného a psaného projevu)
Literatura
slang – novinářský, argot
Jazyk
Stránka | 125
5.2 ANGLICKÝ JAZYK (Cizí jazyk)
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět je vyučován od 1. do 3. ročníku nižšího stupně gymnázia vždy v hodinové dotaci 4 vyučovací hodiny týdně. Ve 4. ročníku je
hodinová dotace předmětu 5 hodin týdně. Výuka probíhá ve kmenových učebnách, v jazykové učebně (všechny vybaveny počítačem
s přístupem na Internet) nebo v učebně ICT a je doplněna vhodnými mimoškolními akcemi (besedy s rodilými mluvčími, exkurze,
návštěvy muzeí, filmových a divadelních představení apod.). V rámci možností školy se na výuce podílí i rodilý mluvčí anglického
jazyka s pedagogickým vzděláním.
Předmět Anglický jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj receptivních a
produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace).
Žák po absolvování čtyř ročníků osmiletého gymnázia (první stupeň gymnázia) dosáhl minimálně úrovně B1 podle SERR a jeho
jazykové kompetence se rozšířily rovněž o některé další kompetence školního vzdělávacího programu:
Rozumí větám a používaným slovům z oblasti, k nimž má bezprostřední osobní vztah (např. já sám, moje rodina, nakupování, blízké
okolí, moje práce, studium). Je schopen postihnout hlavní smysl krátkých, jasných a jednoduchých sdělení a oznámení.
Je schopen číst krátké, jednoduché texty. Najde určité očekávané informace v běžně používaných materiálech, například v reklamách,
prospektech, jídelních lístcích a jízdních řádech. Rozumí krátkým a jednoduše psaným osobním dopisům.
Umí komunikovat při provádění rutinních úkolů vyžadujících jednoduchou a přímou výměnu informací o známých tématech a
činnostech. Zvládne krátkou společenskou konverzaci.
Umí použít řadu frází a vět k tomu, aby jednoduchými slovy popsal svou rodinu a jiné lidi, životní podmínky, své předcházející
vzdělání a své současné nebo poslední zaměstnání.
Stránka | 126
Umí psát krátké, jednoduché poznámky a vzkazy. Umí napsat jednoduchý osobní dopis, například někomu za něco poděkovat. Umí
vyplňovat formuláře.
Zajímá se o reálie vážící se k jazyku, zejména o geografii, historii, současný život a kulturu zemí, v nichž se jazykem hovoří. Má
základní obecný přehled o těchto reáliích odpovídající věku a vyspělosti žáka.
Rozumí hlavnímu smyslu jasné standardní řeči o známých záležitostech, s nimiž se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném
čase atd. Rozumí hlavnímu smyslu většiny rozhlasových a televizních programů, které se zabývají aktuálními záležitostmi nebo tím, co
ho zajímá.
Rozumí textům psaným běžně užívaným jazykem nebo jazykem vztahujícím se k jeho oboru pracovní činnosti. Rozumí popisům
událostí, pocitů, přání apod. v osobních dopisech.
Umí si poradit s většinou situací, které se mohou vyskytnout při cestování v oblasti, kde se mluví daným jazykem. Může nepřipraven
začít konverzovat o tématech, která jsou mu známá, osobně ho zajímají nebo souvisejí s každodenním životem (např. rodina, koníčky,
práce, cestování a současné události).
Umí jednoduchým způsobem spojit fráze tak, aby mohl popsat zážitky a události, své sny, naděje a ambice. Může stručně zdůvodnit a
vysvětlit své názory a plány. Umí vyprávět příběh nebo vylíčit děj knihy či filmu a popsat své reakce.
Umí napsat jednoduchý, souvislý text na téma, které dobře zná nebo které ho osobně zajímá. Umí psát osobní dopisy popisující
zážitky a dojmy.
V předmětu Anglický jazyk jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MKV aj.). Část
cílových kompetencí předmětu Anglický jazyk je prosazována i v předmětech Mezinárodní kuchyně, Zpíváme v cizím jazyce a
Zeměpisné reálie.
Stránka | 127
Výchovně vzdělávací strategie použité v předmětu ANGLICKÝ JAZYK
Kompetence k učení
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáků, používá
učení.
vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie,
internet a AV techniku, nabízí dostatečné množství
Žák dokáže propojit získané poznatky do širších celků.
informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem.
Oceňuje smysl a cíl učení.
Učitel vede žáky k samostatnému plánování, organizaci a
evaluaci jejich studia.
Učitel podporuje používání němčiny jako komunikačního
jazyka.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují
informace a vede žáky k ověřování výsledků.
Učitel vysvětluje smysl a cíl učení, posiluje pozitivní vztah
k učení
Kompetence k řešení problémů
Žák je schopen pochopit a promýšlet a plánovat řešení
problému reproduktivně podle textových zdrojů
i produktivně prostřednictvím srovnávání podobných a
odlišných znaků, myslí kriticky, řeší problémy sám i v týmu,
posuzuje efektivitu výsledku a vlastní pokrok při zdolávání
problému.
Učitel vytváří problémové situace a zadává problémové
úlohy, vede žáky k tomu, aby situace vnímali problémově,
podporuje netradiční způsoby řešení. Učitel podporuje
týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod
kooperativního učení. Učitel realizuje se žáky projekty,
jejichž podstatou je řešení problému (projektové vyučování).
Kompetence komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky, dokáže formulovat
argumenty a obhájit je, dokáže pracovat s cizojazyčnými
informačními zdroji.
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování
komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a
diskuse jako součást výuky nabízí žákům informační a
komunikační technologie jako možnost komunikace se
světem vede žáky k výstižnému a souvislému projevu vytváří
příležitosti pro komunikaci mezi žáky.
Stránka | 128
Kompetence komunikativněsociální
Žák dokáže naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na
ně reagovat, formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory
v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a
kultivovaně v písemném i ústním projevu.
Kompetence sociální a personální Žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje
atmosféru práce v týmu i pracovní výsledky, na základě
ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá
k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě
potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá.
Žák přispívá k diskusi v malé skupině
i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně
spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje
zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá
poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.
Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která
podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a
řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu
sebeuspokojení a sebeúcty.
Kompetence občanské
Žák respektuje názory ostatních.
Žák se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace.
Žák posuzuje odlišnosti jednotlivých kultur, národů a
respektuje je, prokazuje svou toleranci a vstřícnost vůči
druhým lidem.
Kompetence pracovní
Učitel vede žáky ke kvalitní mezilidské komunikaci,
připravuje žáky na zvládnutí komunikace s různými lidmi
v různých situacích, vytváří u žáků schopnost vhodné
argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku.
Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve
skupině, klade důraz na stanovení vnitřních pravidel
fungování týmu a vede žáky k dodržování a respektování
společně dohodnutých norem a pravidel.
Učitel usiluje, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve
skupině, učí žáky respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu,
podporuje vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se
žáci vzájemně potřebují.
Učitel vede žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií
hodnotili své činnosti, podněcuje žáky k argumentaci.
Posiluje sebedůvěru žáků a jejich samostatný rozvoj.
Učitel důsledně dbá na dodržování pravidel chování ve škole
stanovených ve vnitřních normách školy, vlastním příkladem
vede žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem, netoleruje
žádné rasové projevy či projevy xenofobie a nacionalismu.
Učitel vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů, vede
žáky k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si.
Žák je schopen efektivně organizovat svou práci a využívat
své znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své
přípravy na budoucnost.
Učitel rozvíjí u žáků smysl pro povinnost vyžadováním
přípravy na výuku a zodpovědného přístupu k zadaným
úkolům a napomáhá při cestě ke správnému řešení.
Žák činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a
profesním zaměření.
Učitel zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu
žáků.
Stránka | 129
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
1. ROČNÍK - A1+ až A2
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
PT – OSV
Má pouze základní repertoár slov a
jednoduchých frází týkajících se
jeho/jejích osobních dat a situací
konkrétní povahy.
Porozumění a poslech
Fonetika - základní druhy intonace,
slovní přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus
Komunikace
rozumí známým výrazům a větám se
vztahem k osvojovaným tématům
porozumí jednoduchému projevu
přednesenému pomalu a zřetelně
Správnost
rozumí instrukcím a požadavkům
Ovládá jen v omezené míře několik
týkajícím se organizace jazykové výuky
základních gramatických struktur a typů
aktivně využívá dvojjazyčný slovník
vět, které jsou součástí pamětně
osvojeného repertoáru.
odhadne význam méně známých slov z
kontextu a na základě již osvojené
slovní zásoby
Plynulost
Dokáže zvládnout velmi krátké,
izolované a většinou předem naučené
výpovědi, jež jsou poznamenány mnoha
pauzami, které jsou nezbytné pro
hledání výrazových prostředků, pro
artikulaci méně známých slov a pro
pokusy o vhodnější formulaci v
komunikaci.
Produktivní řečové dovednosti
Mluvení
správně a přiměřeně pohotově reaguje
na jednoduché pokyny, situace, věty
Sebepoznání a sebeorganizace
Pozn.: praktický nácvik dialogů,
Pravopis – stažené tvary, písemná
rozšiřování slovní zásoby (průběžně) a
správnost v psaném projevu ve
prohlubování komunikačních
známých výrazech, konvence používané
dovedností (průběžně)
ve slovníku k prezentaci výslovnosti
PRO – Evropský den jazyků
Gramatické kategorie - podstatná
jména, přídavná jména a příslovce,
PT – MKV
jednoduché slovesné časy, základní
Kulturní diference
vyjádření přítomnosti, minulosti a
budoucnosti, otázka a zápor, věta
Lidské vztahy
jednoduchá a pořádek slov
Pozn.: adaptace žáků na náročnější
Lexikologie – ustálená slovní spojení
systém práce a studia. Opakování a
prohlubování znalostí 4. – 5. ročníku ZŠ
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
představí sebe i ostatní
Postoj, názor – vyjádří souhlas,
nesouhlas, prosbu
pozdraví a rozloučí se formálně
Emoce – libost, nelibost,
PT – OSV
Komunikace
Pozn.: popis dialogy - praktický nácvik.
Důraz na samostatný plynulý mluvený
projev, autokorekce.
i neformálně
zájem/nezájem, radost/zklamání
PT – VDO
Interakce
hovoří o národnostech
Morální postoje – omluva, pochvala
Občanská společnost a škola
Umí klást otázky týkající se osobních
dat a na podobné otázky odpovídat.
Umí se jednoduchým způsobem zapojit
do rozmluvy, ale komunikace je zcela
závislá na opakování, parafrázování a
opravném přeformulování.
získává a podává osobní informace
Kratší písemný projev – pozdrav, vzkaz,
přání, osobní dopis
PRO – Our School (Naše škola)
hovoří o dovednostech a schopnostech
MPV – VOB (Crime – zločin)
svých i ostatních
Delší písemný projev – stručný
životopis, stručný popis
hovoří o členech rodiny
Samostatný ústní projev – popis,
vyjádří, co má a nemá rád
vyprávění, krátké oznámení
zeptá se na umístění různých předmětů
Interakce – neformální rozhovor,
a lokalit a odpoví
korespondence
popíše svůj každodenní program
Informace z médií – audionahrávky,
hovoří o cestování
telefon; adekvátně reaguje v základních
komunikačních situacích
určí čas
popíše byt, dům
zeptá se na cenu
požádá o různé zboží v obchodě
hovoří o jídle a pití
hovoří o počasí a ročních obdobích
Čtení s porozuměním
čte foneticky správně přiměřeně
náročný text
rozumí obsahu textů v učebnici a
jednoduchým autentickým materiálům
(i s využitím vizuální podpory), které
využívají slovní zásobu užívanou
Stránka | 131
Koherence
Psaní
Dokáže propojit slova nebo skupiny slov napíše krátký dopis
pomocí nejzákladnějších lineárních
vytvoří jednoduchý popis
spojovacích výrazů, jako jsou „a“
(„and“) a „potom“ („then“).
využívá překladové slovníky při
zpracování písemného projevu na
běžné téma
Tematické okruhy a celky
PT – EV
Cestování
Základní podmínky života
Kultura, umění
PT – OSV
Příroda
Mezilidské vztahy
Povolání
PT – VMEGS
Sport
Jsme Evropané – svátky v anglicky
mluvících zemích – výukový plakát
Rodina
Zájmy
Stránka | 132
2. ROČNÍK – A2
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
Používá základní typy
vět s pamětně
osvojenými frázemi,
skupinami několika
slov a formulacemi
k tomu, aby byl
schopen/byla schopna
vyjádřit omezený
rozsah informací
v jednoduchých
každodenních
situacích.
Porozumění a poslech
Fonetika - základní druhy intonace, slovní přízvuk,
základní fonetické jevy, rytmus
Správnost
Používá správně
některé jednoduché
struktury, ale stále se
systematicky dopouští
elementárních chyb.
Plynulost
Dokáže se
dorozumívat pomocí
krátkých příspěvků,
ačkoliv pauzy,
zadrhávání a
přeformulování jsou
zcela zřejmé.
rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované
promluvě a konverzaci, které se týkají
osvojovaných témat
rozumí informacím v jednoduchých poslechových
textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně
Produktivní řečové dovednosti
Mluvení
sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení
týkající se situací souvisejících s životem v rodině,
škole a probíranými tematickými okruhy
stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného
textu, promluvy i konverzace
jednoduchým způsobem se domluví v běžných
každodenních situacích
Pravopis – stažené tvary, písemná správnost v
psaném projevu ve známých výrazech, konvence
používané ve slovníku k prezentaci výslovnosti
Gramatické kategorie - podstatná jména, přídavná
jména a příslovce, stupňování, jednoduché slovesné
časy, základní vyjádření přítomnosti, minulosti a
budoucnosti, modální slovesa, otázka a zápor, věta
jednoduchá a pořádek slov, základní předložkové
vazby, jednoduché spojovací výrazy, základní použití
členů, vazba there is/are
Lexikologie – ustálená slovní spojení, přirovnání
Komunikativní funkce jazyka a typy textů
Postoj, názor – vyjádří souhlas, nesouhlas, prosbu,
svolení, odmítnutí
Emoce – libost, nelibost, zájem/nezájem,
radost/zklamání, vděčnost, sympatie
dokáže komunikovat při provádění rutinních
úkolů vyžadujících jednoduchou a přímou
výměnu informací o známých tématech a
činnostech
Morální postoje – omluva, pochvala, lítost
zvládne krátkou společenskou konverzaci
Kratší písemný projev – pozdrav, vzkaz, přání,
blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis,
jednoduchý formální dopis
používá řadu frází a vět k tomu, aby
jednoduchými slovy popsal svou rodinu a jiné lidi
Delší písemný projev – stručný životopis, stručný
popis, krátký příběh
Čtení s porozuměním
Samostatný ústní projev – popis, srovnání,
vyprávění, krátké oznámení
Interakce – formální i neformální rozhovor,
Stránka | 133
POZNÁMKY, PŘESAHY A
VAZBY
PT – VMEGS
Evropa a svět nás zajímá
Objevujeme Evropu a svět
Jsme Evropané
PRO – Evropský den jazyků
PT – OSV (psychohygiena)
MPV – VOB (proč mám rád
svého kamaráda, v čem jsme
si podobní, v čem jsme jiní?
PT – OSV
Komunikace
PRO – Jak rozumět médiím
PT – MV
Kritické četní a vnímání
mediálních sdělení
MPV – VOB
Reklama v životě člověka
PT – MV
Práce v realizačním týmu
Fungování a vliv médií ve
společnosti
PRO – Jak rozumět médiím
MPV – ZRC
Houses in Britain
Interakce
Umí odpovídat na
otázky a reagovat na
jednoduché výroky.
Umí naznačit, že
rozumí, ale jen zřídka
je schopen/schopna
porozumět natolik,
aby konverzaci
sám/sama udržel (a)
v chodu.
čte krátké, jednoduché texty a najde určité
očekávané informace v běžně používaných
autentických materiálech, například v reklamách,
prospektech, jídelních lístcích a jízdních řádech s
využitím vizuální opory
korespondence
(Bydlení v Británii)
Informace z médií – tisk, internet, audionahrávky
rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a
v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi
na otázky
rozumí krátkým a jednoduše psaným osobním
dopisům
Učivo
Koherence
Dokáže propojit
skupiny slov pomocí
jednoduchých
spojovacích výrazů,
jako jsou „a“ („and“),
„ale“ („but“),
„protože“ („because“).
Dílčí cíle (školní výstupy)
rozumí větám a používaným slovům z oblasti, k
nimž má bezprostřední osobní vztah (např. já
sám, moje rodina, nakupování, blízké okolí, moje
práce, studium)
Tematické okruhy a celky
PT – VDO
Lidé, národnosti, jazyky
Občanská společnost a škola
Pocity
PT – VMEGS
dokáže postihnout hlavní smysl krátkých, jasných
a jednoduchých sdělení a oznámení
Kultura, umění a literatura
Evropa a svět nás zajímá –
svátky v anglicky mluvících
zemích
používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci
nebo význam slova ve vhodném výkladovém
slovníku
odvodí pravděpodobný význam nových slov
z kontextu textu
Příroda
Věda, technologie, média
Sport
Rodina, domov
MPV – DEJ
Svátky spojené s historií –
Den díkůvzdání
PT – EV
Stránka | 134
Základní podmínky života
Psaní
PT – OSV
správně písemně a gramaticky tvoří a obměňuje
jednoduché věty a krátké texty
Rozvoj schopností poznávání
Kreativita
píše krátké, jednoduché poznámky a vzkazy,
jednoduché osobní dopisy (například někomu za
něco poděkovat) dokáže vyplňovat formuláře
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Kooperace a kompetice
PRO – Jak rozumět médiím
3. ROČNÍK - A2+ až B1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Tematické okruhy a celky
PRO – Evropský den jazyků
Používá základní typy vět s pamětně
osvojenými frázemi, skupinami
několika slov a formulacemi k tomu,
aby byl schopen/byla schopna vyjádřit
omezený rozsah informací
v jednoduchých každodenních
situacích.
Porozumění a poslech
Kultura, umění a literatura
PT – OSV
rozumí jednoduché a zřetelně
vyslovované promluvě a konverzaci,
které se týkají osvojovaných témat
Příroda, životní prostředí
Sebepoznání a sebepojetí – popis,
líčení osobního úspěchu
rozumí informacím v jednoduchých
poslechových textech, jsou-li
pronášeny pomalu a zřetelně
Správnost
Používá správně jednoduché
struktury. Elementárních chyb se
dopouští v minimální míře.
Plynulost
Dokáže se dorozumívat pomocí
krátkých příspěvků. Zvyšuje se
schopnost kratšího monologického
projevu.
Věda, technologie, média
Lidé, veřejný život
Sport
Škola
Osobnost člověka, pocity, nálady
Produktivní řečové dovednosti
PT – OSV
Komunikace
Seberegulace a sebeorganizace –
moje životní plány, plánování
PT – OSV
Hodnoty, postoje, praktická etika
Mluvení
komunikuje při provádění rutinních
úkolů vyžadujících jednoduchou a
přímou výměnu informací o známých
tématech a činnostech
PRO – Žijeme bezpečně
PT – OSV
Komunikace
PRO – Žijeme bezpečně
zvládne krátkou společenskou
konverzaci
jednoduchým způsobem se domluví
Stránka | 135
Pozn: praktický nácvik obtížnějších
rozhovorů, další rozšiřování slovní
zásoby (průběžně), četba a překlad
v běžných každodenních situacích
Interakce
Umí odpovídat na otázky a reagovat
na jednoduché výroky. Nově se
prokazuje schopnost iniciovat a udržet
konverzaci na základní témata
s pomocí poměrně pevně ukotvených
frází.
Koherence
Téměř bezchybně dokáže propojit
skupiny slov pomocí
jednoduchých spojovacích výrazů,
jako jsou „a“ („and“), „ale“ („but“),
„protože“ („because“), „takže“ („so“).
stručně reprodukuje obsah přiměřeně
obtížného textu, promluvy i
konverzace
čte nahlas plynule a foneticky správně
texty přiměřeného rozsahu
zeptá se na základní informace a
adekvátně reaguje v běžných
formálních i neformálních situacích
mluví o své rodině, kamarádech,
škole, volném čase a dalších
osvojovaných tématech
vypráví jednoduchý příběh či událost;
popíše osoby, místa a věci ze svého
každodenního života
obtížnějších textů s návazností
probírané slovní zásoby
PT – MKV
Lidské vztahy
PRO – Žijeme bezpečně
PT – OSV
Komunikace (praktický nácvik popisu,
líčení v dialogu)
PT – MKV
Kulturní diference (kampaň – formální
dopis)
MPV – ZRC
Schools in Britain and the USA
(Školy v Británii a v USA)
Čtení s porozuměním
PT – OSV
rozumí obsahu jednoduchých textů
v učebnicích a obsahu autentických
materiálů s využitím vizuální opory,
v textech vyhledá známé výrazy, fráze
a odpovědi na otázky
Kreativita
používá dvojjazyčný slovník, vyhledá
informaci nebo význam slova ve
vhodném výkladovém slovníku.
zajímá se o reálie vážící se k jazyku,
zejména o geografii, historii, současný
život a kulturu zemí, v nichž se
jazykem hovoří
vytváří si základní obecný přehled
Stránka | 136
Kooperace a kompetice
PRO: Žijeme bezpečně
PT – EV
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí
PRO – Žijeme bezpečně
PT – MV
Tvorba mediálního sdělení
PRO – Žijeme bezpečně
o těchto reáliích odpovídající věku a
vyspělosti žáka
Psaní
používá řadu frází a vět k tomu, aby
jednoduchými slovy popsal svou
rodinu a jiné lidi
píše krátké, jednoduché poznámky a
vzkazy a bez problému vyplní formulář
dokáže napsat jednoduchý osobní
dopis, například někomu za něco
poděkovat, vyprávět o svých zážitcích
písemně, gramaticky správně tvoří a
obměňuje jednoduché věty a krátké
texty
sestaví jednoduché (ústní i písemné)
sdělení týkající se situací souvisejících
s životem v rodině, škole a
probíranými tematickými okruhy
Stránka | 137
4. ROČNÍK – B1
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
Zná jazyk tak, aby se domluvil (a),
a aby se vyjadřoval (a) pomocí
své slovní zásoby jen
s určitou mírou zaváhání a
opisných jazykových prostředků
v rámci tematických okruhů, jako
jsou rodina, koníčky a zájmy,
práce, cestování a aktuální
události.
Porozumění a poslech
Fonetika - základní druhy intonace, slovní
přízvuk, základní fonetické jevy, rytmus
rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované
promluvě a konverzaci
rozumí hlavnímu smyslu jasné standardní řeči
o známých záležitostech, s nimiž se pravidelně
setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd.
rozumí hlavnímu smyslu většiny rozhlasových a
televizních programů, které se zabývají
aktuálními záležitostmi nebo tím, co ho zajímá
Správnost
Přiměřeně správně používá
repertoár běžných gramatických
prostředků a vzorců v rámci
snadno předvídatelných situací
Plynulost
Dokáže smysluplně komunikovat,
ačkoliv jsou zcela zřejmé pauzy
způsobené plánováním
gramatiky a lexika a pokusy
o vhodnější formulaci, zejména
v delších úsecích zcela
samostatné promluvy.
Produktivní řečové dovednosti
Mluvení
poradí si s většinou situací, které se mohou
vyskytnout při cestování
v oblasti, kde se mluví daným jazykem
dokáže i nepřipraven začít konverzovat
o tématech, která jsou mu známá, osobně ho
zajímají nebo souvisejí s každodenním životem
(např. rodina, koníčky, práce, cestování a
současné události)
jednoduchým způsobem spojuje fráze tak, aby
mohl popsat zážitky a události, své sny, naděje
a ambice
Interakce
dokáže stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory
a plány
Dokáže iniciovat, udržet v chodu
je schopen vyprávět příběh nebo vylíčit děj
Pravopis – stažené tvary, písemná správnost
v psaném projevu ve známých výrazech,
konvence používané ve slovníku k prezentaci
výslovnosti
Gramatické kategorie - podstatná jména,
přídavná jména a příslovce, stupňování,
jednoduché slovesné časy, složitější vyjádření
přítomnosti, minulosti a budoucnosti, modální
slovesa, otázka a zápor, věta jednoduchá a
pořádek slov, základní i složitější předložkové
vazby, složitější spojovací výrazy, vztažné věty,
podmínkové věty
POZNÁMKY, PŘESAHY
A VAZBY
PRO – Evropský den
jazyků
PT – MV
Tradiční jídla v anglicky
mluvících zemích.
PT – OSV
Poznávání lidí
Mezilidské vztahy
Hodnoty, postoje,
praktická etika
Komunikace
Sebepoznání a
sebepojetí
Lexikologie – ustálená slovní spojení, přirovnání,
frázová slovesa
Kreativita
Komunikativní funkce jazyka a typy textů
Kooperace a
kompetice
Postoj, názor – vyjádří souhlas, nesouhlas,
prosbu, svolení, odmítnutí
Emoce – libost, nelibost, zájem/nezájem,
radost/zklamání, vděčnost, sympatie
Morální postoje – omluva, pochvala, lítost
Kratší písemný projev – pozdrav, vzkaz, přání,
blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis,
jednoduchý formální dopis
Delší písemný projev – stručný životopis, stručný
popis, delší příběh
Stránka | 138
PRO – Svět práce a
financí
PT – VDO
Principy demokracie
jako formy vlády a
způsobu rozhodování
Občan, občanská
společnost a stát vytvoření životopisu
PRO – Svět práce a
a ukončit jednoduchou
konverzaci „z očí do očí“ v rámci
známých tematických okruhů či
okruhů, o které se osobně
zajímá. Dokáže znovu zopakovat
část toho, co někdo řekl, aby se
ujistil(a), že si vzájemně rozumí.
knihy či filmu a popsat své reakce
Samostatný ústní projev – popis, srovnání,
vyprávění, krátké oznámení
Čtení s porozuměním
Interakce – formální i neformální rozhovor,
korespondence
čte nahlas plynule a foneticky správně texty
přiměřeného rozsahu
Informace z médií – tisk, internet, audionahrávky
rozumí obsahu jednoduchých textů v
učebnicích a obsahu autentických materiálů
s využitím vizuální opory, v textech vyhledá
známé výrazy, fráze odpovědi na otázky
Základní poučení o variantách angličtiny (rozdíly
mezi britskou a americkou angličtinou)
financí
PT – VMEGS
Evropa a svět nás
zajímá – rady pro
cestování
PT – MKV
Multikulturalita
(porovnání generací
lidí)
Lidské vztahy
PRO – Svět práce a
financí
Koherence
Dokáže spojit sérii kratších
jednotlivých bodů v propojený a
lineární sled určitých myšlenek.
odvodí pravděpodobný význam nových slov
z kontextu textu
používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci
nebo význam slova ve vhodném výkladovém
slovníku.
rozumí textům psaným běžně užívaným
jazykem nebo jazykem vztahujícím se k jeho
oboru pracovní činnosti
rozumí popisům událostí, pocitů, přání apod.
v osobních dopisech
Tematické okruhy a celky
PT – OSV
Lidé, národnosti, jazyky
Příroda
Komunikace (popis,
charakteristika;
vyjádření lítosti
v různých situacích)
Moderní technologie
PT – MV
Sport
Fungování a vliv médií
ve společnosti –
televize, reklama
Cestování
Volba povolání
Móda
Zdraví
Psaní
Morální zásady
napíše jednoduchý, souvislý text na téma, které
dobře zná nebo které ho osobně zajímá, např.
dopis popisující zážitky a dojmy
písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje
Stránka | 139
MPV – VOB
The Berlin Wall
(Berlínská zeď)
složitější věty a delší texty
sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení
týkající se situací souvisejících s životem
v rodině, škole a probíranými tematickými
okruhy
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA PŘEDMĚTU – ANGLICKÝ JAZYK
Osobnostní a sociální výchova
Psychohygiena
- využití volného času, koníček – správný krok ke zdravému formování osobnosti, účelné využití volného času
Poznávání lidí
- vzájemné poznávání se ve skupině
Komunikace
- verbální a neverbální komunikace, komunikace v různých situacích (v anglickém jazyce)
Mezilidské vztahy
- vztahy ve třídě, pozice žáka a učitele ve škole
Kooperace a soutěž
- jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny
Hodnoty, postoje, praktická etika
- hrdinové jako vzor formující dětskou psychiku
- význam oblečení ve společnosti, při různých příležitostech
Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
Evropa a svět nás zajímá
- utváření pozitivních postojů k jinakosti a kulturní rozmanitosti
- zvyky, svátky a tradice a jejich srovnání (Češi vs. anglicky mluvící národy)
Objevujeme Evropu a svět
Stránka | 140
- společná evropská měna
- komunikace v Evropě
- symboly, vlajky, porozumění symbolům
- stravovací návyky v anglicky mluvících zemích
- doprava v cizí zemi, dopravní značení
- formy bydlení a způsob života v různých státech
Multikulturní výchova
Kulturní diference
- rozdíly národních zvyklostí v různých oblastech života mezi Čechy a anglicky mluvícími národy
- respektování těchto rozdílů
Lidské vztahy
- předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky stereotypů)
- tolerance, empatie, umění vžít se
- organizace na pomoc postiženým lidem, paralympiáda
Multikulturalita
-seznamování se s odlišnostmi české kultury a kultur anglosaských, jejich tradicemi a hodnotami
-dopady verbálních a neverbálních znaků
-užívání cizího jazyka jako nástroje k dorozumění, komunikace (verbální a neverbální)
-evropské jazyky a jejich specifické rysy
-vstřícný postoj k odlišnostem, multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování
Environmentální výchova
Základní podmínky života
-voda – pitný režim, pitná voda ve světě a u nás – PROJEKT
-vztah ke zvířatům, proč máme ZOO, vztah k okolí
-zdravá výživa, ekologické potraviny
-teploty zemí a moří
Stránka | 141
Mediální výchova
Fungování a vliv médií ve společnosti
- historie médií a současnost
- vliv médií na společnost v USA a ve Velké Británii
Stránka | 142
5.3 FRANCOUZSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk)
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět Francouzský jazyk je vyučován v 1. až 4. ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 3 hodiny týdně. Oproti
RVP ZV jsme s ohledem na zaměření gymnázia druhý cizí jazyk v 1. až 4. ročníku dotovali z disponibilních hodin v celkovém výše
uvedeném rozsahu. Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborné jazykové učebně (všechny vybaveny počítačem s přístupem
na Internet) v budově školy, dále se uskutečňují i akce mimo školu (besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a
divadelních představení apod.).
Předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj receptivních a
produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace).
Od 4. ročníku je do výuky začleňována četba francouzské literatury odpovídající dané jazykové úrovni.
Žák po absolvování čtyř ročníků osmiletého gymnázia (nižší stupeň gymnázia) dosáhl úrovně A2 podle SERR.
Rozumí známým výrazům z každodenního života a základním frázím zaměřeným na uspokojování konkrétních potřeb a správně je
používá.
Je schopen číst krátké, jednoduché texty. Vyhledá informace v jednoduchých textech. Rozumí krátkým a jednoduše psaným osobním
dopisům.
Dokáže představit sebe a ostatní a klást jiné osobě otázky (např. o tom, kde žije, o lidech, které zná, a o věcech, které má a sám na
podobné otázky také odpovídá.
Je schopen se jednoduchým způsobem domluvit za předpokladu, že druhá osoba mluví pomalu a zřetelně a je připravena pomoci.
Rozumí také větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho bezprostředně týkají (např. osobní a rodinné
informace, nakupování, bydlení…)
Komunikuje při jednoduchých a rutinních úkolech, které vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných
záležitostech.
Je schopen vypracovat (v rámci svých schopností) samostatný úkol nebo referát, spolupracuje ve dvojici (např. dialog) a ve skupinách
(např. na projektu), správně používá dvojjazyčný slovník.
Má základní obecný přehled o reáliích francouzsky mluvících zemí, o jejich historii, současném životě a kultuře.
V předmětu Francouzský jazyk jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MKV aj.). Část
cílových kompetencí předmětu Francouzský jazyk je prosazována i v předmětech Mezinárodní kuchyně a Zpíváme v cizím jazyce.
Kompetence k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE POUŽITÉ V PŘEDMĚTU
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáků, používá vhodné
učení.
učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV
techniku, nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a
Žák dokáže propojit získané poznatky do širších celků.
zařazuje práci s Internetem.
Oceňuje smysl a cíl učení.
Učitel vede žáky k samostatnému plánování, organizaci a evaluaci
jejich studia.
Učitel podporuje používání francouzštiny jako komunikačního
jazyka.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují
informace a vede žáky
k ověřování výsledků.
Stránka | 144
Učitel vysvětluje smysl a cíl učení, posiluje pozitivní vztah k učení
Kompetence k řešení
problémů
Žák je schopen pochopit a promýšlet a plánovat řešení
problému reproduktivně podle textových zdrojů i produktivně
prostřednictvím srovnávání podobných a odlišných znaků, myslí
kriticky, řeší problémy sám i v týmu, posuzuje efektivitu
výsledku a vlastní pokrok při zdolávání problému.
Učitel vytváří problémové situace a zadává problémové úlohy,
vede žáky k tomu, aby situace vnímali problémově, podporuje
netradiční způsoby řešení. Učitel podporuje týmovou spolupráci
při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení. Učitel
realizuje se žáky projekty, jejichž podstatou je řešení problému
(projektové vyučování).
Kompetence komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky, dokáže formulovat
argumenty a obhájit je, dokáže pracovat s cizojazyčnými
informačními zdroji.
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních
dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást
výuky nabízí žákům informační a komunikační technologie jako
možnost komunikace se světem vede žáky
k výstižnému a souvislému projevu vytváří příležitosti pro
komunikaci mezi žáky,
Žák dokáže naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně
reagovat, formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory
v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně
v písemném i ústním projevu.
Kompetence sociální a
personální
Žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje
atmosféru práce v týmu i pracovní výsledky, na základě
ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá
k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby
poskytne pomoc nebo o ni požádá.
Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe
potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného
úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá
hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a
dělají.
vede žáky ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáky na
zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáků schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a
sebekritiku.
Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve skupině,
klade důraz na stanovení vnitřních pravidel fungování týmu a vede
žáky k dodržování a respektování společně dohodnutých norem a
pravidel.
Učitel usiluje, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině,
učí žáky respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně
potřebují.
Učitel vede žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili
své činnosti, podněcuje žáky k argumentaci.
Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která
Posiluje sebedůvěru žáků a jejich samostatný rozvoj.
podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí
svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a
sebeúcty.
Kompetence občanské
Žák respektuje názory ostatních.
Žák se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace.
Stránka | 145
Učitel důsledně dbá na dodržování pravidel chování ve škole
stanovených ve vnitřních normách školy, vlastním příkladem vede
žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem, netoleruje žádné rasové
Žák posuzuje odlišnosti jednotlivých kultur, národů a respektuje projevy či projevy xenofobie a nacionalismu.
je, prokazuje svou toleranci a vstřícnost vůči druhým lidem.
Učitel vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů, vede žáky
k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si.
Kompetence pracovní
Žák je schopen efektivně organizovat svou práci a využívat své
znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na
budoucnost.
Učitel rozvíjí u žáků smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na
výuku a zodpovědného přístupu k zadaným úkolům a napomáhá
při cestě ke správnému řešení.
Žák činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním
zaměření.
Učitel zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.
Vzdělávací obsah předmětu
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Rozsah
Má pouze základní repertoár slov a
jednoduchých frází týkajících se
jeho/jejích osobních dat.
Správnost
Ovládá jen v omezené míře několik
základních gramatických struktur a
typů vět, které jsou součástí pamětně
osvojeného repertoáru.
1. ROČNÍK - A0 až A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
Porozumění a poslech
rozumí známým každodenním výrazům
a zcela základním frázím
rozumí přiměřeným projevům našich i
rodilých mluvčích (přímým
i reprodukovaným)
rozumí pokynům učitele při práci ve
třídě a dokáže na ně reagovat
Produktivní řečové dovednosti
Plynulost
Dokáže zvládnout velmi krátké,
izolované a většinou předem naučené
výpovědi, jež jsou poznamenány
četnými pauzami, které jsou nezbytné
pro hledání výrazových prostředků, pro
Mluvení
rozumí jednoduchým větám a dokáže
jednoduché oznamovací věty sám
tvořit
dokáže sdělit základní informace
Fonetika - základní druhy intonace,
slovní přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus, abeceda, hláskování, nácvik
výslovnosti
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV
Komunikace (pozdravy, zdvořilostní
fráze)
PT – VMEGS
Evropa a svět nás zajímá - zájem o jiné
Pravopis – písemná správnost
kultury, mezinárodní slova
v psaném projevu ve známých výrazech
Projekt: Evropský den jazyků
Gramatické kategorie - slovosled ve
větě oznamovací, tvoření otázek, člen
PT – OSV
neurčitý a určitý, časování sloves: être,
Mezilidské vztahy (rodina, vztahy mezi
avoir + slovesa 1. třídy: -er., zvratná
žáky a učiteli)
slovesa, přídavná jména, zájmena
samostatná, zájmena přivlastňovací,
PT – EV
předložky de/à, stažené členy: au, à la,
Lidské aktivity a problémy životního
à l´, du, de la, de l´ , rozkazovací
prostředí (zdraví, životní styl, sporty,
způsob, zápor ne pas, faire + člen dělivý
volný čas)
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
PT – MKV
dny v týdnu, měsíce v roce, čísla do 50,
Stránka | 146
artikulaci méně známých slov.
Interakce
o sobě, své rodině a bydlišti ústně
i písemně
reprodukuje ústně i písemně obsah
jednoduchého textu, promluvy a
konverzace
Umí klást otázky týkající se osobních
dat a na podobné otázky odpovídat.
je schopen jednoduchých ústních
Umí se jednoduchým způsobem zapojit
i písemných sdělení za správného
do rozmluvy.
použití základních gramatických
struktur a přiměřeně obtížné
konverzace
Koherence
pomocí nejzákladnějších
lineárních spojovacích
výrazů, jako jsou „a“ („et“).
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Postoj, názor – pozdrav, poděkování,
představení se (+věk, národnost,
sourozence), souhlas/nesouhlas
Kladení jednoduchých otázek
Čtení s porozuměním
Popis vzhledu
orientuje se v obsahu jednoduchého
textu, vyhledává odpovědi na otázky
Kratší písemný projev – pozdrav, vzkaz,
přání
čte nahlas a foneticky správně
přiměřeně jednoduché audio-orálně
připravované texty složené ze známé
slovní zásoby
Delší písemný projev – sdělí adresu,
telefon
vytváří si základní přehled o Paříži a
jiných velkých městech, kde se hovoří
francouzsky (př. Québec)
Samostatný ústní projev – krátké
oznámení, znalost hodin
Interakce – tykání a vykání, zdvořilostní
fráze
Informace z médií – audionahrávky,
adekvátně reaguje v základních
komunikačních situacích
Psaní
formuluje jednoduché otázky a
odpovídá na ně (ústně i písemně)
Multikulturalita (osobnosti
frankofonních zemí)
PT – VMEGS
Emoce – přijmutí a odmítnutí nabídky
Dokáže propojit slova
nebo skupiny slov
barvy, náplň volného času, školný
předměty
Tematické okruhy a celky
rodina, přátelé
bydliště
škola
volný čas, zájmy
Stránka | 147
Objevujeme Evropu a svět (francouzská
města, symboly různých zemí, světové
osobnosti)
MPV – PŘI (volný čas, zdraví, životní
styl, hygiena)
MPV – ZEM (orientace na mapě světa)
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
2. ROČNÍK – A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
Má pouze základní repertoár slov a
jednoduchých frází týkajících se jeho/jejích
osobních dat a situací konkrétní povahy.
Porozumění a poslech
Fonetika - základní druhy intonace, slovní
přízvuk, základní fonetické jevy, rytmus
Správnost
Ovládá jen v omezené míře několik
základních gramatických struktur a typů
vět, které jsou součástí pamětně
osvojeného repertoáru.
rozumí pokynům učitele při práci ve třídě a
dokáže na ně reagovat
rozumí známým každodenním výrazům a
základním frázím
rozumí přiměřeným projevům našich
i rodilých mluvčích (přímým i
reprodukovaným)
Produktivní řečové dovednosti
Plynulost
Dokáže zvládnout velmi krátké, izolované a
většinou předem naučené výpovědi, jež
jsou poznamenány mnoha pauzami, které
jsou nezbytné pro hledání výrazových
prostředků, pro artikulaci méně známých
slov a pro pokusy o vhodnější formulaci
v komunikaci.
Interakce
Umí klást otázky týkající se osobních dat a
na podobné otázky odpovídat. Umí se
jednoduchým způsobem zapojit do
rozmluvy, ale komunikace je zcela závislá na
opakování, parafrázování a opravném
přeformulování.
Mluvení
dobře se orientuje ve městě /ulice, města,
dokáže se zeptat na cestu a porozumět
odpovědi/, zdokonaluje zdvořilostní fráze
ovládá pojmenování obchodů
dokáže hovořit o sobě, o svém dni, svých
zájmech, o zájmech svých přátel, o práci a
zájmech svých rodičů
formuluje jednoduché otázky a odpovídá
na ně (ústně i písemně)
dokáže telefonovat, přednést anekdotu,
popsat svůj den a víkend v minulosti
jedná v prostoru a v čase – dokáže
vypravovat o svých prázdninových
aktivitách, získávat, žádat a rozumět
informacím o počasí, datu, místu a délce
Stránka | 148
Pravopis – písemná správnost v psaném
projevu ve známých výrazech, konvence
používané ve slovníku k prezentaci
výslovnosti
Gramatické kategorie - přítomný čas,
slovesa pouvoir, vouloir prendre, à + člen
určitý, vazba: il faut/devoir
(je třeba), minulý čas složený (passé
composé) tvořený z pomocného slovesa
avoir, a être, shoda příčestí minulého,
plnovýznamového slovesa, slovesa
pravidelná a nepravidelná, zápor v čase
minulém, blízká budoucnost, předložky
před státy ženského a mužského rodu,
předložky před městy
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání, čísla 1 – 100
POZNÁMKY, PŘESAHY A
VAZBY
PRO – Evropský den jazyků
PT – OSV
Mezilidské vztahy
(zdvořilostní fráze,
spolupráce a pomoc mezi
žáky, učiteli)
PT – OSV
Poznávání lidí
Komunikace
PRO – Jak rozumět médiím
PT – VDO
Evropa a svět nás zajímá
Objevujeme Evropu a svět
PT – MKV
Kulturní diferenciace
(volný čas Francouzů;
francouzská města)
PT – MKV
Komunikativní funkce jazyka a typy textů
Postoj, názor – zdvořilostní fráze,
představení sebe a druhých, formulace
otázek týkajících se počasí, prázdnin, dat a
svátcích, místa, dovolené
Kratší písemný projev – pozdrav, vzkaz,
přání, pohled
Delší písemný projev – sdělí adresu, telefon
Multikulturalita (místa
prázdninových pobytů;
data prázdnin a některých
událostí, které
poznamenaly život ve
Francii)
MPV – DEJ (významné
události francouzských
trvání
Čtení s porozuměním
ovládá foneticky správné čtení složené
i z neznámé slovní zásoby
Psaní
Koherence
je schopen napsat jednoduchou slohovou
práci: popis
Dokáže propojit slova nebo skupiny slov
pomocí nejzákladnějších lineárních
spojovacích výrazů, jako jsou „a“ („et“) a
„potom“ („puis“).
Samostatný ústní projev – každodenní
aktivity, lokalizování bydliště, otázky na
cestu, vysvětlení cesty, vyjmenuje čísla
1-100, mikrodialogy, jednoduchý popis,
pokyny používané při vyučování, reakce na
tyto pokyny, popis a představení naší školy
Interakce – tykání a vykání, zdvořilostní
fráze
Informace z médií – audionahrávky,
adekvátně reaguje v základních
komunikačních situacích
Tematické okruhy a celky
rodina, přátelé
svátky
škola.
volný čas
sport
město (historie, rozdělení města,
nejznámější památky, představení města)
dovolená
Stránka | 149
dějin)
MPV – ZEM (orientace na
mapě světa)
MPV – CJL (slohový útvar –
popis)
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Rozsah
Používá základní typy vět s pamětně
osvojenými frázemi, skupinami
několika slov a formulacemi k tomu,
aby byl schopen/byla schopna vyjádřit
omezený rozsah informací
v jednoduchých každodenních
situacích.
3. ROČNÍK – A1+ až A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
Porozumění a poslech
porozumí jednoduchému projevu
přednesenému pomalu a zřetelně
rozumí instrukcím a požadavkům
týkajícím se organizace jazykové výuky
aktivně využívá dvojjazyčný slovník
Fonetika - základní druhy intonace,
slovní přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus
Objevujeme Evropu a svět (osobnosti
frankofonních zemí, země, města,
turistické zajímavosti)
Pravopis – písemná správnost
v psaném projevu ve známých
výrazech, konvence používané ve
slovníku k prezentaci výslovnosti
Evropa a svět nás zajímá
odhadne význam méně známých slov z Gramatické kategorie - časování již
kontextu a na základě již osvojené
probraných sloves, stažený člen a člen
slovní zásoby
dělivý, vyjádření záporu jamais, rien,
Používá správně některé jednoduché
rod podstatných a přídavných jmen,
struktury, ale stále se systematicky
formulace otázek, mužský a ženský rod
dopouští elementárních chyb.
Produktivní řečové dovednosti
přídavných jmen, osobní zájmena COD,
otázka Pourquoi? (Proč?) + odpověď
Mluvení
Parce que…(Protože…), blízká
Plynulost
dokáže pozdravit, představit sebe
budoucnost (futur proche), časování
Dokáže se dorozumívat pomocí
i jinou osobu, dokáže někoho požádat, sloves boire (pít), manger (jíst),
krátkých příspěvků, ačkoliv pauzy,
aby se představil
pouvoir (moci), vouloir (chtít),
zadrhávání a přeformulování jsou zcela
rozkazovací způsob, samostatná
formuluje nabídku a přijme nebo
zřejmé.
osobní zájmena moi, toi, lui, elle; nous,
odmítne nabídku druhých, vyjádří
vous, eux, elles, ukazovací zájmena ce,
(ne)spokojenost
cet, cette; ces, minulý čas (passé
Interakce
orientuje se v čase
composé) s pomocným slovesem
Správnost
Umí odpovídat na otázky a reagovat na
jednoduché výroky. Umí naznačit, že
rozumí, ale jen zřídka je
schopen/schopna porozumět natolik,
aby konverzaci sám/sama udržel(a)
v chodu.
mluví o sobě, své rodině a svých
zálibách v přítomném a minulém čase
mluví o sobě a svých přátelích, o jejich
vlastnostech i vzhledu, o oblékání
hovoří o svých zájmech a
volnočasových aktivitách i o zájmech
svých kamarádů
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání, vazba avoir mal à (mít
bolest v)
PRO – Evropský den jazyků
PT – OSV
Mezilidské vztahy (pozdravy,
zdvořilostní fráze; solidarita mezi členy
rodiny)
Komunikace
Poznávání lidí
PRO – Žijeme bezpečně
PT – MKV
Kulturní diferenciace (móda v různých
zemích)
Multikulturalita (význačné osobnosti)
PT – EV
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí - zdravý životní styl (pobyt na
čerstvém vzduchu, stravovací návyky)
PRO – Žijeme bezpečně
PT – MV
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Postoj, názor – vyjádření vlastního
Stránka | 150
Fungování a vliv médií ve společnosti
MPV – CJL
dokáže komunikovat po telefonu,
názoru
slohový útvar (vypravování)
učinit nabídku nějaké aktivity, přijmout
Kratší písemný projev – pozdrav, vzkaz, MPV – MZK (tradiční pokrmy
či odmítnout nabídku jiných, poradit
přání
francouzské a české kuchyně)
Koherence
někomu
Delší písemný projev – stručný popis,
Dokáže propojit skupiny slov pomocí
dokáže hovořit o potravinách a
krátký příběh
jednoduchých spojovacích výrazů, jako pokrmech a vyjádřit jejich množství
jsou „a“ („et“), „ale“ („mais“),
Samostatný ústní projev – kulinářské
klade otázky týkající se osobních
„protože“ („parce que“).
umění, francouzské a české speciality,
návyků a oblíbených věcí a činností a
popis vzhledu a charakteru osoby.
zároveň na ně zvládne odpovědět
Interakce – formální i neformální
aktivně se účastní konverzace a vyjádří
rozhovor
svůj vlastní názor
Informace z médií – audionahrávky,
seznamuje se s významnými
adekvátně reaguje v základních
osobnostmi francouzského
komunikačních situacích
společenského života a dokáže o nich
hovořit v minulém čase
Tematické okruhy a celky
Čtení s porozuměním
lidé a jejich vzhled, charakter
porozumí kratšímu souvislému textu
jídlo
čte foneticky správně přiměřeně
náročný text
povolání
sport
rozumí obsahu textů v učebnici a
volný čas
jednoduchým autentickým materiálům
(i s využitím vizuální podpory), které
využívají slovní zásobu užívanou
rozlišuje grafickou a mluvenou podobu
slova
Psaní
je schopen kratšího souvislého ústního
i písemného projevu v přítomném,
minulém a budoucím čase
Stránka | 151
4. ROČNÍK – A2
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
Používá základní typy vět s pamětně
osvojenými frázemi, skupinami několika
slov a formulacemi k tomu, aby byl
schopen/byla schopna vyjádřit omezený
rozsah informací v jednoduchých
každodenních situacích.
Porozumění a poslech
Fonetika - základní druhy intonace,
slovní přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus
Správnost
Používá správně některé jednoduché
struktury, ale stále se systematicky
dopouští elementárních chyb.
Plynulost
rozumí jednoduché a zřetelně
vyslovované promluvě a konverzaci,
které se týkají osvojovaných témat
rozumí informacím v jednoduchých
poslechových textech, jsou-li
pronášeny pomalu a zřetelně
Produktivní řečové dovednosti
Mluvení
formuluje nabídku a umí přijmout
nebo odmítnout nabídku druhých
Dokáže se dorozumívat pomocí krátkých
příspěvků, ačkoliv pauzy, zadrhávání a
dokáže mluvit o sobě, své rodině a
přeformulování jsou zcela zřejmé.
svých zálibách, o svých přátelích a
jejich zájmech, vzhledu, oblékání
Interakce
dokáže mluvit o budoucích věcech a
Umí odpovídat na otázky a reagovat na
vyjádřit předpověď, je schopen
jednoduché výroky. Umí naznačit, že
vyjádřit podmínku či hypotézu
rozumí, ale jen zřídka je
schopen/schopna porozumět natolik,
je schopen hovořit o místě, ve kterém
aby konverzaci sám/sama udržel(a) v
žije, o ochraně životního prostředí
chodu.
dokáže vyjádřit přání, zeptat se na
Koherence
cenu
Dokáže propojit skupiny slov pomocí
dokáže vyjádřit nutnost, povinnost a
jednoduchých spojovacích výrazů, jako zákaz
jsou „a“ („et“), „ale“ („mais“), „protože“
popíše některé předměty a
(„parce que“).
porovnávat je mezi sebou
vypráví v minulém čase různé příhody,
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Pravopis – písemná správnost
v psaném projevu ve známých
výrazech, konvence používané ve
slovníku k prezentaci výslovnosti
Gramatické kategorie - časování již
probraných sloves, vyjádření záporu,
vyjádření přítomnosti, blízké
budoucnosti a minulosti, použití
osobních, ukazovacích a tázacích
zájmen, tázací zájmena Où?, Quand?,
Quoi?,Que?, Qui?, tvary příčestí
minulého, shoda v příčestí minulém,
jednoduchý budoucí čas (futur
simple), zdvořilostní podmiňovací
způsob, vyjádření podmínky, umístění
přídavných jmen ve větě, komparativ,
osobní zájmena (COI), časování
slovesa devoir (muset), zápor
v rozkazovacím způsobu, výrazy
množství beaucoup de, assez de, trop
de, peu de
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Postoj, názor – vyjádření nutnosti,
Stránka | 152
Mezilidské vztahy (vztahy mezi rodiči a
nehody, které se staly jemu či někomu zákazu nesouhlasu
dětmi)
jinému
Kratší písemný projev – pozdrav, vzkaz, Komunikace (zdvořilostní fráze)
Čtení s porozuměním
přání
Poznávání lidí
porozumí psanému i mluvenému textu Delší písemný projev – stručný popis,
PRO – Svět práce a financí
přiměřeného rozsahu a dokáže
krátký příběh
reprodukovat jeho základní myšlenky
PT – VMEGS
Samostatný ústní projev – zdvořilostní
dokáže číst souvislý text a je schopen fráze
Evropa a svět nás zajímá
mu porozumět
Interakce – formální i neformální
Objevujeme Evropu a svět
porozumí přiměřeně dlouhému
rozhovor, vyjádření času
PT – MKV
psanému i mluvenému projevu
Informace z médií – audionahrávky,
Princip sociální smíru a solidarity
adekvátně reaguje v základních
(humanitární pomoc znevýhodněným
komunikačních situacích
Psaní
zemím; rovnost pohlaví na trhu práce)
správně písemně a gramaticky tvoří a
obměňuje jednoduché věty a krátké
texty
samostatně vytvoří souvislý psaný i
mluvený text o délce přibližně 100
slov
Lidské vztahy (volný čas Francouzů)
Tematické okruhy a celky
příroda (ochrana a znečištění)
Multikulturalita (Francouzi a jejich
povolání)
jídlo
PT – MV
zábava (anekdoty, komiks)
Fungování a vliv médií ve společnosti
sport
PT – EV
kultura, umění a literatura
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí (ochrana životního prostředí,
zvířata)
Paříž a frankofonie
MPV – PŘI (třídění odpadu)
MPV – CJL (slohové útvary –
vypravování, úvaha)
Stránka | 153
5.4 NĚMECKÝ JAZYK (Další cizí jazyk)
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět Německý jazyk je vyučován v 1. až 4. ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 3 h týdně a je realizován
v kmenových třídách a v odborné jazykové učebně (všechny vybaveny počítačem s přístupem na Internet) v budově školy, dále se
uskutečňují i akce mimo školu (besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a divadelních představení apod.).
Od 4. ročníku je do výuky začleňována četba německé literatury odpovídající dané jazykové úrovni.
Předmět Německý jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj receptivních a
produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace).
Žák po absolvování čtyř ročníků osmiletého gymnázia (nižší stupeň gymnázia) dosáhne úrovně A2 podle SERR.
V předmětu Německý jazyk jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MKV aj.).
Stránka | 154
Kompetence k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE POUŽITÉ V PŘEDMĚTU
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáků, používá vhodné
učení.
učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV
techniku, nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a
Žák dokáže propojit získané poznatky do širších celků.
zařazuje práci s Internetem.
Oceňuje smysl a cíl učení.
Učitel vede žáky k samostatnému plánování, organizaci a evaluaci
jejich studia.
Učitel podporuje používání němčiny jako komunikačního jazyka.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují
informace a vede žáky k ověřování výsledků.
Učitel vysvětluje smysl a cíl učení, posiluje pozitivní vztah k učení
Kompetence k řešení
problémů
Žák je schopen pochopit a promýšlet a plánovat řešení problému
reproduktivně podle textových zdrojů i produktivně
prostřednictvím srovnávání podobných a odlišných znaků, myslí
kriticky, řeší problémy sám i v týmu, posuzuje efektivitu výsledku
a vlastní pokrok při zdolávání problému.
Učitel vytváří problémové situace a zadává problémové úlohy,
vede žáky k tomu, aby situace vnímali problémově, podporuje
netradiční způsoby řešení. Učitel podporuje týmovou spolupráci
při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení. Učitel
realizuje se žáky projekty, jejichž podstatou je řešení problému
(projektové vyučování).
Kompetence komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky, dokáže formulovat
argumenty a obhájit je, dokáže pracovat s cizojazyčnými
informačními zdroji.
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních
dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást
výuky nabízí žákům informační a komunikační technologie jako
možnost komunikace se světem, vede žáky
k výstižnému a souvislému projevu vytváří příležitosti pro
komunikaci mezi žáky.
Kompetence
komunikativně- sociální
Žák dokáže naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně
reagovat, formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém
sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném
i ústním projevu.
Učitel vede žáky ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáky
na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích,
vytváří u žáků schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku
a sebekritiku.
Stránka | 155
Kompetence sociální a
personální
Žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje
atmosféru práce v týmu i pracovní výsledky, na základě
ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá
k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby
poskytne pomoc nebo o ni požádá.
Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe
potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného
úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska
a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.
Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje
jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání
a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.
Kompetence občanské
Žák respektuje názory ostatních.
Žák se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace.
Žák posuzuje odlišnosti jednotlivých kultur, národů a respektuje
je, prokazuje svou toleranci a vstřícnost vůči druhým lidem.
(konkrétně na N-Č prostředí a vztahy?)
Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve
skupině, klade důraz na stanovení vnitřních pravidel fungování
týmu a vede žáky k dodržování a respektování společně
dohodnutých norem a pravidel.
Učitel usiluje, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině,
učí žáky respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně
potřebují.
Učitel vede žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili
své činnosti, podněcuje žáky k argumentaci.
Posiluje sebedůvěru žáků a jejich samostatný rozvoj.
Učitel důsledně dbá na dodržování pravidel chování ve škole
stanovených ve vnitřních normách školy, vlastním příkladem vede
žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem, netoleruje žádné rasové
projevy či projevy xenofobie a nacionalismu.
Učitel vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů, vede žáky
k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si.
N-Č vztahy?
Kompetence pracovní
Žák je schopen efektivně organizovat svou práci a využívat své
znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na
budoucnost.
Učitel rozvíjí u žáků smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na
výuku a zodpovědného přístupu k zadaným úkolům a napomáhá
při cestě ke správnému řešení.
Žák činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním
zaměření.
Učitel zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.
Stránka | 156
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
1. ROČNÍK – A0 až A1
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Žák:
Žák:
Zvuková stránka jazyka
vyslovuje a čte foneticky správně
v přiměřeném rozsahu slovní zásoby
zvládá větný rytmus, výslovnost, ráz
zvláštnosti německého pravopisu
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
abeceda
zvuková a grafická podoba jazyka –
fonetické znaky (pasivně), základní
výslovnostní návyky, vztah mezi
zvukovou a grafickou podobou slov
rozlišuje grafickou a mluvenou podobu
slova
používá slovesa haben, sein
v jednoduchých větách, rozezná tvary
rozumí jednoduchým pokynům a
Sie haben x ihr habt
otázkám učitele, které jsou pronášeny
Sie sind x ihr seid
pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje
na ně
vyjádří prosbu, nutnost, povinnost
Mluvnice
PT – VMEGS
základní gramatické struktury a typy
Objevujeme Evropu a svět
vět (jsou tolerovány elementární chyby,
PRO – Evropský den jazyků
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
PRO – Jak rozumět médiím
časování sloves v přítomném čase
pochopí obsah a smysl jednoduché,
používá základní gramatické jevy při
pomocná slovesa haben, sein
pomalé a pečlivě vyslovované konverzace tvoření vět, klade jednoduché otázky,
s dostatkem času pro porozumění
odpovídá na ně, dodržuje pořádek slov rozkazovací způsob
ve větě
věta jednoduchá, slovosled
užívá správně určitý a neurčitý člen,
tvorba otázky a záporu
rozlišuje věty tázací, oznamovací
a rozkazovací
podstatná jména – člen neurčitý, určitý,
Stránka | 157
tvoří množná čísla podstatných jmen,
popíše předmět, velikost předmětu
vyjádří vlastnictví (wessen), používá
osobní a přivlastňovací zájmena
v jednoduchých větách
vynechávání členu
skloňování podstatných jmen
v jednotném a množném čísle
skloňování zájmen
- osobní zájmena
- přivlastňovací zájmena
- ukazovací zájmena
- tázací zájmena (wer, wann, wo,
wohin)
základní číslovky
míry a váhy po číslovkách
rozumí slovům a jednoduchým větám,
zazpívá píseň, popřeje k narozeninám,
které jsou pronášeny pomalu a zřetelně a napíše jednoduché blahopřání
týkají se osvojovaných témat, zejména
pozdraví, osloví správně jednotlivé
pokud má k dispozici vizuální oporu
mluvčí
sestaví gramaticky správně jednoduchá
písemná sdělení, krátký text
Jednotlivá sdělení
PT – VMEGS
souhlas, nesouhlas, pozdrav,
poděkování, představení, omluva,
adresa
Objevujeme Evropu a svět (Vánoce
nejen v Německu. Zpěv koled)
používá abecední slovník učebnice
jednoduše představí členy rodiny, zeptá žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji
se, jak se daří, zeptá se na věk, jméno, používat v komunikačních situacích
vyhledá v jednoduchém textu potřebnou
bydliště
probíraných tematických okruhů, práce
informaci a vytvoří odpověď na otázku
se slovníkem
pojmenuje místnosti v bytě, pojmenuje
čte nahlas foneticky správně jednoduché
základní potraviny a nápoje, vyjádří
texty obsahující známou slovní zásobu
pocit hladu a žízně
Tematické okruhy:
užívá jednoduché obraty při
Rodina, domov
objednávání v restauraci, zeptá se na
cenu
Škola
reaguje na jednoduchý poslech, rozumí Volný čas
Stránka | 158
PT – OSV
Komunikace (průběžně)
PT – MKV
Kulturní diference (školský systém
v Německu a u nás)
PT – MKV
krátkému písemnému sdělení, reaguje
jednoduše a přirozeně v nejběžnějších
každodenních životních situacích
Nákupy, jídlo
Multikulturalita
Dny v týdnu, hodiny
Důležité zeměpisné údaje
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák:
2. ROČNÍK – A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Žák:
Zvuková stránka jazyka
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
vyslovuje a čte foneticky správně
v přiměřeném rozsahu slovní zásoby
zvládá větný rytmus, základní intonační zvuková a grafická podoba jazyka –
vzorce německé věty, vokalický systém fonetické znaky, základní výslovnostní
německé věty, výslovnost, ráz
návyky, vztah mezi zvukovou a
grafickou podobou slov
Objevujeme Evropu a svět
rozumí jednoduchým informačním
nápisům a orientačním pokynům
používá slovesa haben, sein a základní
modální slovesa ve větách,
Mluvnice
PT – OSV
vyjádří zákaz, zdvořilou prosbu,
nutnost, povinnost
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární
chyby, které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
Komunikace (průběžně)
rozumí základním informacím v krátkých
poslechových textech týkajících se
každodenních témat
časování sloves v přítomném a
minulém čase (perfektu)
Komunikace (poznávání lidí)
používá základní gramatické jevy při
pochopí obsah a smysl, pomalé a pečlivě tvoření vět, klade jednoduché otázky,
vyslovované konverzace s dostatkem
odpovídá na ně, dodržuje pořádek slov
času pro porozumění
ve větě
užívá správně určitý a neurčitý člen,
rozlišuje věty tázací, oznamovací
a rozkazovací
tvoří množná čísla podstatných jmen,
popíše předmět, velikost předmětu
vyjádří vlastnictví (wessen), používá
osobní a přivlastňovací zájmena
préteritum pomocných sloves
způsobová slovesa a sloveso wissen
rozkazovací způsob
věta jednoduchá, slovosled
tvorba otázky a záporu
podstatná jména – člen neurčitý, určitý,
Stránka | 159
PRO – Evropský den jazyků
PT – OSV
v jednoduchých větách
vynechávání členu
PT – VMEGS
určí hodiny, počítá do 100, zná rozdíl
mezi Uhr a Stunde
slabé i silné skloňování podstatných
jmen v jednotném a množném čísle
Objevujeme Evropu a svět (Vánoce
nejen v Německu. Zpěv koled)
skloňování zájmen
- osobní zájmena
PT – MKV
- přivlastňovací zájmena
Kulturní diference
- ukazovací zájmena
- tázací zájmena (wer, wann, wo,
wohin)
- neurčité zájmeno man
základní a řadové číslovky
míry a váhy po číslovkách
rozumí známým slovům a jednoduchým zazpívá píseň, popřeje k narozeninám,
větám se vztahem k osvojeným tematům napíše jednoduché blahopřání
sestaví gramaticky správně jednoduchá
písemná sdělení, krátký text
pozdraví, osloví správně jednotlivé
mluvčí
vyplní základní údaje o sobě ve formuláři
Jednotlivá sdělení
souhlas, nesouhlas, pozdrav,
poděkování, představení, omluva,
žádost, blahopřání, dopis (neoficiální),
adresa
zapojí se do jednoduchých rozhovorů
sdělí jednoduchým způsobem (ústně
i písemně) základní informace týkající se
jeho samotného, rodiny, školy, volného
času a dalších osvojovaných témat
odpovídá (ústně i písemně) na
jednoduché otázky týkající se jeho
samotného, rodiny, školy, volného času a
podobné otázky pokládá
používá abecední slovník učebnice
vyhledá v jednoduchém textu potřebnou
představí členy rodiny, zeptá se, jak se
daří, zeptá se na věk, jméno, bydliště
pojmenuje místnosti v bytě, pojmenuje
žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji
používat v komunikačních situacích
probíraných tematických okruhů, práce
Stránka | 160
PT – MKV
Multikulturalita
informaci a vytvoří odpověď na otázku
základní potraviny a nápoje, vyjádří
pocit hladu a žízně
čte nahlas foneticky správně jednoduché
texty obsahující známou slovní zásobu
užívá jednoduché obraty při
objednávání v restauraci, zeptá se na
reprodukuje ústně i písemně obsah
cenu
přiměřeně obtížného textu
reaguje na jednoduchý poslech, rozumí
krátkému písemnému sdělení, reaguje
jednoduše a přirozeně v nejběžnějších
každodenních životních situacích
se slovníkem
Tematické okruhy:
Rodina, domov
Škola
Volný čas
Nákupy, jídlo
Důležité zeměpisné údaje
Příroda a počasí
Dopravní prostředky
Dny v týdnu, hodiny
Žák:
používá dvojjazyčný slovník
čte nahlas plynule a foneticky správně
texty přiměřeného rozsahu
sestaví gramaticky a formálně správně
krátký text a odpověď na sdělení
sdělí (ústně i písemně) jednoduchým
způsobem základní informace týkající se
jeho samotného, rodiny, školy, volného
času a dalších osvojovaných témat
odpovídá (ústně i písemně) na
jednoduché otázky týkající se jeho
samotného, rodiny, školy, volného času a
3. ROČNÍK A1+ až A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
Žák:
Mluvnice
užívá správně silná slovesa
v přítomném čase
UČIVO
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární
chyby, které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
tvoří věty se záporem nicht, kein,
nichts, nicht mehr, kein mehr – používá
je v jednoduché konverzaci
slovesa silná v přítomném čase
slovesa s odlučitelnou předponou
zvratná slovesa
neurčitý podmět es a man
stupňování přídavných jmen a
příslovcí, srovnání
předložky se 3. a 4. pádem
Stránka | 161
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Objevujeme Evropu a svět
PRO – Evropský den jazyků
PRO – Žijeme bezpečně
podobné otázky pokládá
písemně, gramaticky správně tvoří
a obměňuje jednoduché věty a krátké
texty
věty vedlejší
hovoří o různých aktivitách, rodině
préteritum slabých sloves
PT – OSV
tvoří věty v préteritu a perfektu
slabých sloves
préteritum a perfektum sloves sein,
haben, wissen
Komunikace (průběžně)
rozumí základním informacím v krátkých
poslechových textech týkajících se
každodenního tématu
zápor nicht mehr, kein mehr...
obměňuje krátké texty se zachováním
smyslu textu
užívá jednoduché obraty k pozvání,
omluvě
rozumí slovům a jednoduchým větám,
které se vztahují k běžným tématům
přeje k Vánocům atd.
rozumí krátkému jednoduchému textu,
zejména pokud má k dispozici vizuální
oporu, a vyhledá v něm požadovanou
informaci
odvodí pravděpodobný význam nových
slov z kontextu
stručně reprodukuje obsah přiměřeně
obtížného textu, promluvy i konverzace
popíše svůj obvyklý den, jednotlivé
části dne
hovoří o nemoci, vyjadřuje své pocity
požádá o konkrétní zboží, oblečení
(barvu, velikost) v obchodě
Jednoduchá sdělení
PT – MKV
oslovení, reakce na oslovení, přivítání,
rozloučení, omluva, reakce na omluvu,
poděkování, reakce na poděkování,
prosba, žádost o pomoc, žádost
o informaci, souhlas, nesouhlas,
setkání – společenský program
Kulturní diference
žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji
používat v komunikačních situacích
probíraných tematických okruhů
PT – EV
Multikulturalita
Základní podmínky života
práce se slovníkem
PRO – Žijeme bezpečně
domluví se s kamarády, co budou dělat Tematické okruhy
(program), kdy a kde se sejdou
domov
zeptá se na práci, na školu, na volný
rodina
čas, na cestování
bydlení
najde vhodné výrazy k odpovědím na
tyto otázky
škola
popíše počasí pomocí jednoduchých
obratů
PT – MKV
volný čas a zájmová činnost
osobní dopis
formulář, dotazník
Stránka | 162
sport
cestování
nákupy, oblékání
příroda, počasí
kalendářní rok (svátky, roční období,
měsíce)
reálie zemí příslušných jazykových
oblastí
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák:
používá dvojjazyčný slovník
čte nahlas plynule a foneticky správně
texty přiměřeného rozsahu
sestaví gramaticky a formálně správně
krátký text a odpověď na sdělení
sdělí (ústně i písemně) jednoduchým
způsobem základní informace týkající se
jeho samotného, rodiny, školy, volného
času a dalších osvojovaných témat
odpovídá (ústně i písemně) na
jednoduché otázky týkající se jeho
samotného, rodiny, školy, volného času a
podobné otázky pokládá
4. ROČNÍK A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
Žák:
Mluvnice
užívá správně silná slovesa
v přítomném čase
UČIVO
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární
chyby, které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
tvoří věty se záporem nicht, kein,
nichts, nicht mehr, kein mehr – používá
je v jednoduché konverzaci
skloňování přídavných jmen po
členech, přivlastňovacím zájmenu a
s nulovým členem
složená slova
ukazovací zájmena
způsobová slovesa v préteritu
préteritum a perfektum všech typů
sloves
předložky
zeměpisné názvy
Stránka | 163
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Objevujeme Evropu a svět
PRO – Evropský den jazyků
věty vedlejší
písemně, gramaticky správně tvoří
a obměňuje jednoduché věty a krátké
texty
hovoří o různých aktivitách, rodině
PT – OSV
tvoří věty v préteritu a perfektu
slabých a silných sloves
Komunikace (průběžně)
rozumí základním informacím v krátkých
poslechových textech týkajících se
každodenního tématu
obměňuje krátké texty se zachováním
smyslu textu
užívá jednoduché obraty k pozvání,
omluvě
rozumí slovům a jednoduchým větám,
které se vztahují k běžným tématům
přeje k Vánocům atd.
rozumí krátkému jednoduchému textu,
zejména pokud má k dispozici vizuální
oporu, a vyhledá v něm požadovanou
informaci
popisuje předměty a situace
odvodí pravděpodobný význam nových
slov z kontextu
stručně reprodukuje obsah přiměřeně
obtížného textu, promluvy i konverzace
Jednoduchá sdělení
oslovení, reakce na oslovení, přivítání,
rozloučení, omluva, reakce na omluvu,
poděkování, reakce na poděkování,
prosba, žádost o pomoc, žádost o
informaci, souhlas, nesouhlas, setkání
– společenský program
žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji
používat v komunikačních situacích
probíraných tematických okruhů
vyjadřuje své názory a pocity
požádá o konkrétní zboží, oblečení
(barvu, velikost) v obchodě
práce se slovníkem
PT – OSV (hodnoty, postoje, praktická
etika)
PT – MKV
Kulturní diference
PT – MKV
Multikulturalita
domluví se s kamarády, co budou dělat
(program), kdy a kde se sejdou
Tematické okruhy
udělá návrh, vyjádří souhlas či
nesouhlas s jiným návrhem
domov
rodina
popíše počasí
PT – MV
Fungování a vliv médií ve společnosti
bydlení
vytvoří program na prázdniny, vyhledá
informace v cestovním katalogu
je schopen se zorientovat ve městě a
na nádraží
škola
volný čas a zájmová činnost
osobní dopis
sport
Stránka | 164
PRO – Svět práce a financí
cestování
nákupy, oblékání
příroda, počasí
kalendářní rok (svátky, roční období,
měsíce)
média
obec
reálie zemí příslušných jazykových
oblastí
Osobnostní a sociální výchova
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA PŘEDMĚTU
Psychohygiena

využití volného času, koníček – správný krok ke zdravému formování
osobnosti, účelné využití volného času
Poznávání lidí

vzájemné poznávání se ve skupině

typizace charakteristických českých a německých národnostních
odlišností a hledání obohacení v odlišnostech
Komunikace

verbální a neverbální komunikace, komunikace v různých situacích
(v německém jazyce)
Mezilidské vztahy
Stránka | 165

vztahy ve třídě, pozice žáka a učitele ve škole
Kooperace a kompetice

jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a
organizování práce skupiny
Hodnoty, postoje, praktická etika
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

hrdinové jako vzor formující dětskou psychiku

význam oblečení ve společnosti, při různých příležitostech
Evropa a svět nás zajímá

utváření pozitivních postojů k jinakosti a kulturní rozmanitosti,
česko-německé vztahy

zvyky a tradice národů českého a německého
Objevujeme Evropu a svět
Multikulturní výchova

společná evropská měna

komunikace v Evropě

symboly, vlajky, porozumění symbolům

stravovací návyky v různých zemích

doprava v cizí zemi, dopravní značení

formy bydlení a způsob života v různých státech
Kulturní diference

rozdíly českých a německých národních zvyklostí
v různých oblastech života

respektování těchto rozdílů
Stránka | 166
Lidské vztahy

předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky stereotypů)

tolerance, empatie, umění vžít se

organizace na pomoc postiženým lidem, paralympiáda
Multikulturalita
Enviromentální výchova
Mediální výchova

seznamování se s odlišnostmi české a německé kultury, jejími tradicemi
a hodnotami

dopady verbálních a neverbálních znaků

užívání cizího jazyka jako nástroje k dorozumění, komunikace (verbální
a neverbální)

evropské jazyky a jejich specifické rysy - PROJEKT

vstřícný postoj k odlišnostem, multikulturalita jako prostředek
vzájemného obohacování
Základní podmínky života

voda – pitný režim, pitná voda ve světě a u nás – PROJEKT

vztah ke zvířatům, proč máme ZOO, vztah k okolí

zdravá výživa, ekologické potraviny

teploty zemí a moří
Fungování a vliv médií ve společnosti

Stránka | 167
historie médií a současnost
5.5 ŠPANĚLSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk)
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět Španělský jazyk je vyučován v 1. až 4. ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 3 h týdně a je realizován
v kmenových třídách a v odborné jazykové učebně (všechny vybaveny počítačem s přístupem na Internet) v budově školy, dále se
uskutečňují i akce mimo školu (besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a divadelních představení apod.).
Od 4. ročníku je do výuky začleňována četba španělské literatury odpovídající dané jazykové úrovni.
Předmět Španělský jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj receptivních a
produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace).
Žák po absolvování čtyř ročníků osmiletého gymnázia (nižší stupeň gymnázia) dosáhne úrovně A2 podle SERR.
V předmětu Španělský jazyk jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MKV aj.). Část
cílových kompetencí předmětu Španělský jazyk je prosazována i v předmětech Mezinárodní kuchyně a Zpíváme v cizím jazyce.
Stránka | 168
Kompetence k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE POUŽITÉ V PŘEDMĚTU
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáků, používá vhodné
učení.
učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV
techniku, nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a
Žák dokáže propojit získané poznatky do širších celků.
zařazuje práci s Internetem.
Oceňuje smysl a cíl učení.
Učitel vede žáky k samostatnému plánování, organizaci a evaluaci
jejich studia.
Učitel podporuje používání němčiny jako komunikačního jazyka.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují
informace a vede žáky k ověřování výsledků.
Učitel vysvětluje smysl a cíl učení, posiluje pozitivní vztah k učení
Kompetence k řešení
problémů
Žák je schopen pochopit a promýšlet a plánovat řešení problému
reproduktivně podle textových zdrojů i produktivně
prostřednictvím srovnávání podobných a odlišných znaků, myslí
kriticky, řeší problémy sám i v týmu, posuzuje efektivitu výsledku
a vlastní pokrok při zdolávání problému.
Učitel vytváří problémové situace a zadává problémové úlohy,
vede žáky k tomu, aby situace vnímali problémově, podporuje
netradiční způsoby řešení. Učitel podporuje týmovou spolupráci
při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení. Učitel
realizuje se žáky projekty, jejichž podstatou je řešení problému
(projektové vyučování).
Kompetence
komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky, dokáže formulovat
argumenty a obhájit je, dokáže pracovat s cizojazyčnými
informačními zdroji.
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních
dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást
výuky nabízí žákům informační a komunikační technologie jako
možnost komunikace se světem, vede žáky
k výstižnému a souvislému projevu vytváří příležitosti pro
komunikaci mezi žáky.
Kompetence
komunikativně- sociální
Žák dokáže naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně
reagovat, formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém
sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném
i ústním projevu.
Učitel vede žáky ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáky
na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích,
vytváří u žáků schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku
a sebekritiku.
Stránka | 169
Kompetence sociální a
personální
Žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje
atmosféru práce v týmu i pracovní výsledky, na základě
ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá
k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby
poskytne pomoc nebo o ni požádá.
Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe
potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného
úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska
a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.
Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje
jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání
a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.
Kompetence občanské
Žák respektuje názory ostatních.
Žák se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace.
Žák posuzuje odlišnosti jednotlivých kultur, národů a respektuje
je, prokazuje svou toleranci a vstřícnost vůči druhým lidem.
(konkrétně na N-Č prostředí a vztahy?)
Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve
skupině, klade důraz na stanovení vnitřních pravidel fungování
týmu a vede žáky k dodržování a respektování společně
dohodnutých norem a pravidel.
Učitel usiluje, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině,
učí žáky respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně
potřebují.
Učitel vede žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili
své činnosti, podněcuje žáky k argumentaci.
Posiluje sebedůvěru žáků a jejich samostatný rozvoj.
Učitel důsledně dbá na dodržování pravidel chování ve škole
stanovených ve vnitřních normách školy, vlastním příkladem vede
žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem, netoleruje žádné rasové
projevy či projevy xenofobie a nacionalismu.
Učitel vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů, vede žáky
k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si.
N-Č vztahy?
Kompetence pracovní
Žák je schopen efektivně organizovat svou práci a využívat své
znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na
budoucnost.
Učitel rozvíjí u žáků smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na
výuku a zodpovědného přístupu k zadaným úkolům a napomáhá
při cestě ke správnému řešení.
Žák činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním
zaměření.
Učitel zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.
Stránka | 170
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
Žák:
1. ROČNÍK A0 až A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Žák
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
- vyslovuje a čte foneticky správně
v přiměřeném rozsahu slovní zásoby.
rozlišuje jednotlivá známá slova,
jednoduché věty
- rozumí jednoduchým pokynům a
otázkám učitele, které jsou pronášeny
pomalu a s pečlivou výslovností a
reaguje na ně.
čte srozumitelně se správnou artikulací
krátké dialogy a texty
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
rozumí jednoduchému dialogu a
krátkému sdělení informativního
charakteru, který se týká nejběžnějších
každodenních situací
vyhledává základní informace v textu a
odpovědi na jednoduché otázky
Žák:
se orientuje ve dvojjazyčném slovníku
- rozumí slovům a jednoduchým větám,
rozlišuje výslovnost českých a
které jsou pronášeny pomalu a zřetelně
španělských hlásek
a týkají se osvojovaných témat,
zejména pokud má k dispozici vizuální
oporu
- rozliší v mluveném projevu jednotlivé
mluvčí
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Fonetika
Objevujeme Evropu a svět
fonetické znaky
PRO – Evropský den jazyků
základní výslovnostní návyky
PT – VDO
Pravopis
interpunkce
pravidla u běžných slov
běžně používané litografické znaky
Lexikologie
slovní zásoba probíraných tematických
okruhů
Principy demokracie jako formy vlády a
způsobu rozhodování
PT – VMEGS
Jsme Evropané
PT – MKV
Kulturní diference
PT – MKV
Multikulturalita
práce se slovníkem
PT – OSV
ustálená slovní spojení
Komunikace (průběžně)
základní lexikologické jednotky
- určí základní obsah textu u již
probraných témat
Stránka | 171
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák
Žák
logicky a jasně formuluje velmi pozdraví a představí se
krátký písemný projev, formální i
se omluví, poděkuje
neformální text na známé téma
používá nejběžnější zdvořilostní fráze
jednoduše popíše svou rodinu
a rodinné vztahy
jednoduše popíše odkud pochází,
pohovoří o své rodině, přátelích a
zaměstnání
je schopen si španělsky vyžádat nebo
podat informace o sobě, věcech a
lidech, kteří jej obklopují
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA A
TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
souhlas, nesouhlas
prosba, odmítnutí
Emoce
libost, nelibost
popíše jednoduše třídu a její vybavení
sympatie
jednoduše popíše své každodenní
aktivity
Morální postoje
reprodukuje volně i pomocí otázek
obsah jednoduchého psaného textu
napíše jednoduchý text
omluva, lítost
Kratší písemný projev
pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání
Čtený a slyšený text
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty
Samostatný ústní projev
popis, vyprávění, reprodukce kratšího
textu
základní otázky
Interakce
neformální rozhovor
Stránka | 172
korespondence
Informace z médií
internet, audionahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
rodina
škola
domov
volný čas
důležité zeměpisné údaje
příroda, počasí
2. ROČNÍK – A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák
Žák
vyslovuje a čte foneticky správně
v přiměřeném rozsahu slovní zásoby
rozlišuje jednotlivá známá slova,
jednoduché věty
rozumí jednoduchým informačním
nápisům a orientačním pokynům
čte srozumitelně se správnou artikulací
krátké dialogy a texty
rozumí základním informacím
v krátkých poslechových textech
týkajících se každodenních témat
rozumí jednoduchému dialogu a
krátkému sdělení informativního
charakteru, který se týká nejběžnějších
každodenních situací
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Objevujeme Evropu a svět
vyhledává základní informace v textu a
Fonetika
PRO – Evropský den jazyků
zvuková a grafická podoba jazykafonetické znaky (pasivně), základní
výslovnostní návyky, vztah mezi
zvukovou a grafickou podobou slov
PT – VDO
Formy participace občanů v politickém
životě
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární chyby, PT – MKV
které nenarušují smysl sdělení a
Kulturní diference
porozumění)
Stránka | 173
odpovědi na jednoduché otázky
PT – MKV Multikulturalita
se orientuje ve dvojjazyčném slovníku
Pravopis
rozlišuje výslovnost českých a
španělských hlásek
interpunkce
pravidla u běžných slov
běžně používané litografické znaky
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
Lexikologie
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák
srozumitelně reprodukuje přečtený
nebo vyslechnutý, méně náročný
autentický text se slovní zásobou na
běžné téma
logicky a jasně formuluje krátký
písemný projev, formální i neformální
text na běžné či známé téma
jednoduše popíše své okolí, své zájmy
Žák
ustálená slovní spojení
pozdraví a představí se
základní lexikologické jednotky
se omluví, poděkuje
používá nejběžnější zdvořilostní fráze
jednoduše popíše odkud pochází,
pohovoří o své rodině, přátelích a
zaměstnání
je schopen si španělsky vyžádat nebo
podat informace o sobě, věcech a
lidech, kteří jej obklopují
jednoduše popíše svůj domov (svůj byt, je schopen uspět v jednoduchém
dům)
telefonickém rozhovoru
využívá překladové slovníky při
zpracování písemného projevu na
běžné téma
vyplní základní údaje o sobě ve
formuláři
zeptá se jednoduše na cestu
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA A
TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
souhlas, nesouhlas
prosba, odmítnutí
zákaz, příkaz
Emoce
popíše jednoduše třídu a její vybavení
jednoduše popíše své každodenní
aktivity
jednoduše popíše své volnočasové
aktivity
reprodukuje volně i pomocí otázek
obsah jednoduchého psaného textu
libost, nelibost
zájem, nezájem
sympatie
Morální postoje
omluva, lítost
Stránka | 174
napíše jednoduchý text - osobní dopis,
žádost o informace
kratší písemný projev
pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání,
pozvání, odpověď, osobní dopis
čtený a slyšený text
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty
samostatný ústní projev
popis, vyprávění, reprodukce kratšího
textu
základní otázky
Interakce
neformální rozhovor
korespondence
Informace z médií
internet, audionahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
volný čas
město, místa ve městě
dopravní prostředky
domov, části domu / bytu
jídlo a nápoje
cestování
důležité zeměpisné údaje
Stránka | 175
3. ROČNÍK A1+ až A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák
Žák
rozumí hlavním bodům či myšlenkám
autentického, ne příliš obtížného,
ústního i psaného textu na běžné
známé téma
se orientuje v jednodušším textu,
který se týká běžných témat
identifikuje strukturu jednoduchého
textu a rozliší hlavní informace
rozliší v mluveném projevu jednotlivé
mluvčí, identifikuje citová zabarvení
promluvy
odhadne význam neznámých slov na
základě již osvojené slovní zásoby a
kontextu
využívá dvojjazyčného slovníku při
čtení nekomplikovaných
faktografických textů
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Objevujeme Evropu a svět
vyhledá v textu nejdůležitější
informace
vystihne hlavní smysl krátkých, jasně
formulovaných sdělení
pochopí téma jednoduchých až
středně složitých textů
se zorientuje v jednodušším
rozhovoru na jednoduchá běžná
témata
určí postoje jednotlivých mluvčích
fonetika
slovní přízvuk
tónový průběh slova
PT – VMEGS
intonace
Jsme Evropané
rytmus
PT – OSV
pravopis
Komunikace (průběžně)
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
zkratky
běžně pracuje s dvojjazyčným
slovníkem
si aktivně doplňuje již získanou slovní
zásobu z probíraných tematických
okruhů
vyhledá správný význam i gramatický
tvar
PT – MKV
Multikulturalita
gramatika
základní gramatické struktury typy vět
(jsou tolerovány elementární chyby,
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
odliší různé druhy komunikace
PRO – Evropský den jazyků
Lexikologie
ustálená slovní spojení
předložky
odvodí význam některých neznámých
slov či slovních spojení
Stránka | 176
PRO – Žijeme bezpečně
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ
DOVEDNOSTI
Žák
sdělí ústně i písemně jednoduchým
způsobem základní informace týkající
se jeho samotného, rodiny, školy,
volného času a dalších osvojovaných
témat
- odpovídá ústně i písemně na
jednoduché otázky týkající se jeho
samotného, rodiny, školy, volného
času a podobné otázky sám pokládá
formuluje svůj názor na jednoduché,
běžné téma srozumitelně, gramaticky
správně a stručně
logicky a jasně strukturuje kratší
písemný projev, formální i neformální
text na běžné či známé téma
sestaví ústně i písemně souvislý text
na jednoduché téma jako lineární sled
myšlenek
jednoduše a souvisle popíše své okolí,
své zájmy a činnosti s nimi související
shrne a ústně i písemně sdělí běžné,
obsahově jednoduché informace
využívá překladové slovníky při
zpracování písemného projevu na
běžné téma
Žák
KOMUNIKAČNÍ FUNKCE
souvisle hovoří o tématech, která se
týkají jeho samotného, jeho rodiny,
přátel nebo nejbližšího okolí
JAZYKA A TYPY TEXTŮ
jednoduchým způsobem vyjádří
vlastní názor (souhlas, nesouhlas,
potřeby, přání, vůli...)
postoj, názor, stanovisko
svolení, odmítnutí, nutnost, potřeba,
nemožnost
emoce
používá základní vztahy mezi větami
radost, zklamání, vděčnost, strach
pomocí nejzákladnějších výrazů
vypráví o minulých událostech
morální postoje
omluva, pochvala, přiznání
vybere hlavní myšlenky
z jednoduššího mluveného i psaného
textu
volně reprodukuje jednoduché
sdělení
kratší písemný projev
osobní dopis, jednoduchý formální
dopis, pozvání
delší písemný projev
napíše stručný text
stručný popis, stručný životopis
pronáší jednoduchá sdělení
k probíraným tématům
stručný popis každodenních dějů
čtený či slyšený text
vhodně formuluje věty k popisu
běžných denních událostí
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty, texty informační
pohovoří jednoduše o každodenním
životě, o kultuře, o životě ve městě i
na venkově
s použitím základní slovní zásoby
popíše a porovná jednotlivé předměty
s použitím jednoduchých výrazových
prostředků se domluví v obchodě,
v restauraci, na nádraží
samostatný ústní projev
popis, srovnání, reprodukce kratšího
textu
Interakce
neformální rozhovor, korespondence,
diskuze
Informace z médií
tisk, telefon, audionahrávky,
videonahrávky
Stránka | 177
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
ubytování, hotelové služby
nakupování, obchody a druhy zboží
životní prostředí, zvířata
jednotlivá období života
základní životní události
4. ROČNÍK A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák
Žák
rozumí hlavním bodům či myšlenkám
autentického, ne příliš obtížného,
ústního i psaného textu na běžné
známé téma
se orientuje v textu, který se týká
běžných témat
identifikuje strukturu textu a rozliší
hlavní informace
rozliší v mluveném projevu jednotlivé
mluvčí, identifikuje citová zabarvení
promluvy
odhadne význam neznámých slov na
základě již osvojené slovní zásoby a
kontextu
využívá dvojjazyčného slovníku při
čtení nekomplikovaných
faktografických textů
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Objevujeme Evropu a svět
vyhledá v textu nejdůležitější
informace
vystihne hlavní smysl krátkých, jasně
formulovaných sdělení
pochopí téma jednoduchých až
středně složitých textů
Fonetika
PRO – Evropský den jazyků
slovní přízvuk
PT – VMEGS
tónový průběh slova
Jsme Evropané
intonace
PT – OSV
rytmus
Komunikace (průběžně)
Pravopis
se zorientuje v rozhovoru na běžná
témata
určí postoje jednotlivých mluvčích
odliší různé druhy komunikace
běžně pracuje s dvojjazyčným
slovníkem
si aktivně doplňuje již získanou slovní
zásobu z probíraných tematických
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
PT – MKV
(Lidské vztahy)
zkratky
Gramatika
základní gramatické struktury typy vět
(jsou tolerovány elementární chyby,
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
Stránka | 178
PT – MKV
Princip sociálního smíru a solidarity
PRO – Svět práce a financí
okruhů
Lexikologie
vyhledá správný význam i gramatický
tvar
ustálená slovní spojení
předložky
odvodí význam některých neznámých
slov či slovních spojení
KOMUNIKAČNÍ FUNKCE
JAZYKA A TYPY TEXTŮ
Žák
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ
DOVEDNOSTI
Žák
sdělí ústně i písemně základní
informace týkající se jeho samotného,
rodiny, školy, volného času a dalších
osvojovaných témat
- odpovídá ústně i písemně na otázky
týkající se jeho samotného, rodiny,
školy, volného času a podobné otázky
sám pokládá
formuluje svůj názor na běžné téma
srozumitelně, gramaticky správně a
stručně
logicky a jasně strukturuje kratší
písemný projev, formální i neformální
text na běžné či známé téma
sestaví ústně i písemně souvislý text
na jednoduché téma jako lineární sled
myšlenek
souvisle hovoří o tématech, která se
týkají jeho samotného, jeho rodiny,
přátel nebo nejbližšího okolí
vyjádří vlastní názor (souhlas,
nesouhlas, potřeby, přání, vůli ...)
používá základní vztahy mezi větami
pomocí základních výrazů vypráví
o minulých událostech
vybere hlavní myšlenky z mluveného
i psaného textu
volně reprodukuje jednoduché
sdělení
Postoj, názor, stanovisko
svolení, odmítnutí, nutnost, potřeba,
nemožnost
Emoce
radost, zklamání, vděčnost, strach
Morální postoje
omluva, pochvala, přiznání
Kratší písemný projev
osobní dopis, jednoduchý formální
dopis, pozvání
Delší písemný projev
napíše stručný text
stručný popis, stručný životopis
pronáší jednoduchá sdělení
k probíraným tématům
stručný popis každodenních dějů
Čtený či slyšený text
vhodně formuluje věty k popisu
běžných denních událostí
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty, texty informační
pohovoří o každodenním životě,
o kultuře, o životě ve městě i na
Samostatný ústní projev
Stránka | 179
souvisle popíše své okolí, své zájmy a
činnosti s nimi související
shrne a ústně i písemně sdělí běžné,
obsahově jednoduché informace
využívá překladové slovníky při
zpracování písemného projevu na
běžné téma
venkově
popíše a porovná jednotlivé předměty
s použitím složitějších výrazových
prostředků se domluví v obchodě,
v restauraci, na nádraží
popis, srovnání, reprodukce kratšího
textu
Interakce
neformální rozhovor, korespondence,
diskuze
Informace z médií
tisk, telefon, audionahrávky,
videonahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
svátky a oslavy
povahové vlastnosti
mezilidské vztahy
zdraví, části lidského těla
základní životní události
Stránka | 180
Průřezová témata v předmětu ŠPANĚLSKÝ JAZYK
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Objevujeme Evropu a svět – jsme Evropané
z pozice naší národnosti a vlasti, při zachování znalosti vlastních kořenů a úcty
k nim, umět chápat evropské soužití a spojování národů,
poznávat problémy i přednosti spojené s tématem, umět se orientovat v
pojmech patřících k Evropské unii a jejímu fungování
zajímat se o život ve všech částech Evropy – poznávat a být empatický
k odlišnostem jiných národů
úzce rozvíjet znalosti z oblasti života Španělů a jejich tradic i historie
v rámci hispanofonní zlepšovat-prohlubovat znalosti
o zemích LA stejně jako chápat své postavení z pozice „světoobčana"
Multikulturní výchova
Princip sociálního smíru a solidarity – úvahy
Kulturní diference: „Moje rodina“, Umění v některé hispanofonní zemi
multikulturalita – španělská kuchyně
Stránka | 181
5.6 MATEMATIKA
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět Matematika vzdělávacím obsahem navazuje na předmět Matematika na 1. stupni ZŠ. Ve všech ročnících,
1. až 4. ročníku, je vyučována 4 hodiny týdně v kmenových učebnách.
Vzdělávání klade důraz na porozumění základním myšlenkovým postupům, matematickým pojmům a jejich vzájemným vztahům. Žáci si
postupně osvojují některé pojmy, terminologii, symboliku, matematické algoritmy a způsoby jejich použití. Žáci získávají nové vědomosti
a dovednosti a prohlubují je, aby matematický aparát mohli bez větších problémů využívat při řešení úloh nejen v dalších předmětech
(Dějepis, Zeměpis, Fyzika, Chemii, Přírodopis), ale i při řešení situací, které jim předkládá běžný život.
Důležitou součástí matematického vzdělávání je rozvíjení matematické gramotnosti, která je podporována především řešením různých
problémových úloh a úloh z reálného života. Žáci se učí daný problém pochopit, analyzovat, utřídit podmínky a údaje, provést případně
situační náčrt, rozhodnout o způsobu řešení a vybrat optimální metodu. Nedílnou součástí řešení by mělo být i provedení odhadu a
zvážení reálné možnosti výsledku.
V návaznosti na předmět Výchova k občanství, zdraví a práci pomáhá matematika na konkrétních příkladech rozvíjet i finanční
gramotnost.
V geometrii se žáci učí pracovat s rýsovacími potřebami a přesnosti při rýsování. Učí se ke kontrole přesnosti využívat vlastnosti
matematických objektů i vlastnosti zobrazení. Při výuce geometrie žáci mimo jiné prohlubují a procvičují plošnou a prostorovou
představivost.
Stránka | 182
Při výuce matematiky se žáci učí používat, a případně sami vytvářet, různé tabulky, grafy či matematické modely. Učí se pracovat
s kalkulačkou eventuálně používat vhodné výukové programy.
Nedílnou součástí při výuce, a to nejen v rámci motivace, je zadávání nejrůznějších vhodných problémových úloh, kvizů, matematických
hádanek a hlavolamů.
Kompetence k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE POUŽITÉ V PŘEDMĚTU
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák pracuje samostatně a aktivně s doporučenými pomůckami.
Učitel zadává vhodné motivační příklady, problémy a situace
Žák rozvíjí paměť numerickými výpočty.
z běžného života.
Žák si osvojuje matematickou terminologii, symboliku, nezbytné
matematické vzorce a algoritmy a metody řešení úloh.
Učitel vytváří u žáka zásoby matematických nástrojů: početních
operací, algoritmů, metod řešení úloh a vede žáka k efektivnímu
využívání osvojeného matematického aparátu.
Žák kontroluje svoji práci.
Učitel rozvíjí abstraktní i exaktní myšlení žáka osvojováním si a
využíváním základních matematických pojmů a vztahů
k porovnávání jejich charakteristických vlastností a na základě
těchto vlastností k určování a zařazování jednotlivých pojmů.
Kompetence k řešení
problémů
Žák čte zadaný text s porozuměním, rozezná v textu podstatné a
méně důležité.
Učitel vede žáka k vnímání složitosti reálného světa a k jeho
porozumění.
Žák neutíká před problémem, ale provádí rozbor situace a
navrhuje vhodné řešení.
Učitel vede žáka k získávání zkušeností s matematizací reálných
situací i k poznání, že reálná situace je složitější než její
matematický model. Vede však žáka
i k poznání, že daný model lze použít pro více různých reálných
situací, a že daná reálná situace může být vyjádřena různými
matematickými modely.
Žák odhaduje výsledek a vyhodnocuje správnost
vypočítaného výsledku i použité metody vzhledem
k podmínkám úlohy.
Učitel volí vhodné příklady na různé typy matematických modelů
i vhodný problém, který je možné řešit modely několika.
Učitel předkládá žákovi další problémy a úkoly, u kterých žák
aplikuje naučené metody a postupy.
Kompetence
Žák správně formuluje své myšlenky, vyjadřuje se
Stránka | 183
Učitel jde příkladem a vyjadřuje se stručně, přesně a srozumitelně.
komunikativní
se srozumitelně a výstižně pomocí matematických pojmů a
matematické symboliky.
Žák správně provádí rozbor úlohy i zápis řešení úloh.
Totéž vyžaduje od žáka.
Učitel užívá matematický jazyk a symboliku a vede žáka ke zlepšení
grafického projevu.
Učitel vede žáka k používání tabulek, grafů, diagramů a dalších
komunikačních prostředků.
Kompetence
Žák volí vhodný způsob řešení, eventuálně nabízí i další možnosti
komunikativně - sociální řešení. Vhodnost volby vysvětluje a objasňuje.
Učitel volí problémové úlohy tak, aby vedly k různým způsobům
řešení. Jednotlivá řešení objasňuje a zdůvodňuje vhodnost jejich
použití. Učitel porovnává efektivitu použití jednotlivých metod.
Učitel pomáhá žákovi pojmenovat při řešení jednotlivé kroky a
radí mu, jak má provést kontrolu správnosti zvoleného postupu i
kontrolu správnosti výsledku.
Kompetence sociální a
personální
Žák pracuje samostatně a své řešení spolužákům zdůvodňuje.
Učitel vede žáka k samostatnosti při řešení zadaných úloh.
Žák pozorně sleduje způsob řešení dané úlohy svého spolužáka,
případně vznáší dotaz k danému tématu.
Učitel zadává úlohy pro skupinové řešení a napomáhá k efektivní
spolupráci celé skupiny.
Žák pracuje ve skupině a učí se různým postům jednotlivce při
spolupráci. Učí se být vedoucím skupiny i se učí přijímat post
podřízeného a být jiným veden.
Učitel umožňuje každému žákovi projít ve skupině různými rolemi.
Žák je ohleduplný ke svým spolužákům a přispívá k dobrému
pracovnímu klimatu třídy.
Kompetence občanská
Žák respektuje práci a názory ostatních spolužáků.
Učitel jde svou prací, vystupováním a jednáním žákovi příkladem.
Žák dodržuje pravidla slušného chování ve škole i mimo ni. Netrpí
xenofobií ani rasizmem.
Učitel respektuje žáka jako osobnost se všemi jeho zvláštnostmi a
napomáhá jeho rozvoji a zařazení do kolektivu.
Žák svým vystupováním, jednáním a prací prezentuje na veřejnosti Učitel důsledně vystupuje proti projevům šikany, rasizmu a
nejen sebe, ale celý kolektiv třídy a školy.
xenofobie.
Kompetence pracovní
Žák přistupuje zodpovědně k domácí přípravě i k řešení daných
úloh.
Učitel zadává problémové úlohy z běžného života a vede žáka
k jejich efektivnímu řešení
Žák plánuje čas potřebný pro vyřešení úkolu, vhodný postup
i metody řešení vzhledem k dané situaci a podstatě úlohy či
problému. Žák se snaží práci dokončit, zhodnotit vhodnost
Učitel napomáhá při plánování, zpracování a následném
vyhodnocování řešení úlohy.
Stránka | 184
zvoleného času, postupu i metody a vyvodit odpovídající závěr.
Učitel vede žáka k zodpovědnosti a je mu příkladem.
Žák pracuje s odpovídajícími pomůckami (tabulkami, rýsovacími
potřebami a modely).Žák aktivně pracuje s grafy, diagramy a
tabulkami.
Učitel nabízí žáku nejen možnost práce s pomůckami, ale např.
zhotovování některých pomůcek a modelů.
Vzdělávací obsah předmětu
1. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
OPAKOVÁNÍ UČIVA 1. STUPNĚ




rozlišuje číslo a číslici a
zapisuje čísla arabskými
i římskými číslicemi
počítá s přirozenými
i desetinnými kladnými čísly
zaokrouhluje a provádí odhady
s danou přesností, účelně
využívá kalkulátor
provádí jednoduché
matematizace reálných
slovních úloh

užívá logickou úvahu a
kombinační úsudek při řešení
úloh a problémů, nalézá různá
řešení předkládaných nebo
zkoumaných situací

definuje geometrické útvary
v rovině, správně je rýsuje a
zapisuje matematickou
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Číslo a číslice.
Přirozená a desetinná čísla.
Číselné výrazy.
Zaokrouhlování čísel.
Slovní úlohy.
Bod, přímka, polopřímka, úsečka, úhel.
Dvojice přímek a úhlů.
Kružnice a kruh.
Trojúhelník a čtyřúhelník.
Tělesa.
Zlomky se stejným jmenovatelem.
Stránka | 185
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Pozn.: nové učební metody (činnostní
učení, kritické myšlení)
symbolikou

rozlišuje základní tělesa a
provádí jejich náčrty, umí je
použít

porovnává, sčítá a odčítá
kladné zlomky se stejným
jmenovatelem

znázorňuje, porovnává,
zaokrouhluje, počítá zpaměti
i písemně s kladnými a
zápornými čísly celými
i desetinnými
KLADNÁ A ZÁPORNÁ ČÍSLA
Kladná desetinná čísla a operace s nimi. MPV - FYZ
Převody jednotek.
Celá čísla. Početní operace s celými
čísly.

převádí jednotky a používá
aktivně předpony jednotek
Početní operace se zápornými
desetinnými čísly.

zvládá i složitější číselné výrazy
Číselné výrazy.
Aritmetický průměr.

definuje násobek a dělitele
čísla a používá je při určování
nejmenšího společného
násobku a největšího
společného dělitele i několika
čísel

aktivně používá pravidla
o dělitelnosti čísel

určuje prvočísla a čísla složená
DĚLITELNOST PŘIROZENÝCH ČÍSEL
Násobek a dělitel čísla.
Dělitelnost 10, 5, 2, 3, 4, 6, 8, 9 a
dalšími čísly.
Prvočísla a čísla složená.
Rozklad čísla na prvočinitele.
Čísla soudělná a nesoudělná.
Společný násobek a dělitel.
Stránka | 186
Pozn.: slovní úlohy z praxe s využitím
dělitelnosti

objasňuje útvary osově či
středově souměrné

definuje, správně symbolicky
zapisuje a rýsuje útvary, které
jsou souměrně sdružené
v osové nebo středové
souměrnosti
SOUMĚRNOSTI
Shodnost v rovině.
Osová souměrnost.
Středová souměrnost.
Stránka | 187
2. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
RACIONÁLNÍ ČÍSLA




objasňuje zlomek jako
naznačené dělení a převádí
zlomky na desetinná čísla
rozlišuje úpravy zlomků a
početní operace se zlomky a
aktivně je používá
vnímá složený zlomek jako
podíl dvou zlomků a složený
zlomek zjednodušuje
definuje procento a promile,
vysvětluje pojmy počet
procent, procentová část a
základ a aktivně je používá při
řešení úloh ze života (včetně
úrokování)

užívá různé způsoby
kvantitativního vyjádření
vztahu celek – část
(přirozeným číslem, poměrem,
zlomkem, desetinným číslem,
procentem)

analyzuje a řeší jednoduché
problémy, modeluje konkrétní
situace, v nichž využívá
matematický aparát v oboru
celých a racionálních čísel

Žák přesně definuje jednotlivé TROJÚHELNÍKY A ČTYŘÚHELNÍKY
pojmy a vlastnosti.

Žák určuje velikost úhlu
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Zlomek a jeho velikost.
Zlomek jako podíl čísel.
Rozšiřování a krácení zlomků.
Porovnávání zlomků.
Kladné a záporné zlomky.
Početní operace se zlomky.
Složený zlomek.
Racionální čísla.
Procenta.
Úlohy s procenty.
Úrok.
Promile.
Poměr.
Úhel, druhy úhlů a jejich vlastnosti.
Trojúhelník, prvky trojúhelníku a jejich
Stránka | 188
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
FG (příklady)
měřením a výpočtem.
vlastnosti.

Žák rýsuje jednotlivé druhy
trojúhelníků.
Trojúhelníková nerovnost.

Žák správně formuluje,
zapisuje a používá věty
o shodnosti trojúhelníků.



Kružnice trojúhelníku opsaná a
vepsaná.
Konstrukce trojúhelníku.
zná vzorce a používá je pro
výpočet obsahů daných
obrazců.
načrtne jednotlivé hranoly a
definuje jednotlivé prvky
hranolu.
sestrojuje sítě.

určuje povrch a objem hranolů
a vyjadřuje je ve správných
jednotkách.

vypočítává i vyhledává
v tabulkách druhou a třetí
mocninu a odmocninu.

Shodnost trojúhelníků.
Žák definuje druhy
čtyřúhelníků a rýsuje je.


Druhy trojúhelníků.
prakticky používá tyto
mocniny a odmocniny i při
použití Pythagorovy věty.
zná rozdíl mezi určitým číslem
a obecným a umí je použít.
Čtyřúhelník a jeho druhy.
Výpočet obsahů.
POVRCH A OBJEM HRANOLU
Hranol, kvádr, krychle.
Síť a povrch hranolu.
Objem hranolu.
VÝRAZY
Druhá a třetí mocnina a odmocniny.
Vyšší mocniny.
Zápis čísel pomocí mocnin.
Pythagorova věta.
Proměnná.
Číselné výrazy a výrazy s proměnnými.
Stránka | 189
3. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
UČIVO PŘEDMĚTU

správně používá pojmy
jednočlen a mnohočlen a
ovládá početní operace s nimi
VÝRAZY

vysvětlí pojem rovnost,
rovnice, proměnná, neznámá
a řešení rovnice
ROVNICE A NEROVNICE

vyjádří neznámou ze vzorce

provede zápis a rozbor slovní
úlohy, sestaví rovnici a řeší ji

k zadané rovnici vytvoří slovní
úlohu

vyjádří nerovnost pomocí
znaků nerovnosti, intervalů a
číselné osy

určuje a charakterizuje
jednotlivé části kruhu

provádí náčrty

určuje obvody a obsahy kruhu
a částí kruhu

určuje a charakterizuje rotační
válec a jeho prvky
Ekvivalentní úpravy rovnic.
Slovní úlohy řešené rovnicemi.
Výpočet neznámé ze vzorce.
řeší lineární rovnice a
nerovnice pomocí
ekvivalentních úprav

KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Mnohočleny a početní operace
s mnohočleny.
Nerovnosti, intervaly, nerovnice.
KRUHY A VÁLCE
Kruh a části kruhu.
Mezikruží.
Výpočet obsahu a obvodu.
Válec.
Výpočet povrchu a objemu válce.
Stránka | 190
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY

určuje povrch a objem válce a
jeho částí

vyhledává a určuje vztah
přímé a nepřímé úměrnosti

vyjadřuje dané závislosti i
graficky, s grafy závislostí
pracuje
ÚMĚRNOSTI
Úměrnost přímá a nepřímá.
Poměr a úměra.
Grafické vyjádření závislostí.

používá trojčlenku při řešení
úloh

řeší modelováním a výpočtem
situace vyjádřené poměrem

pracuje s měřítky map a plánů

definuje množiny bodů daných GEOMETRICKÉ KONSTRUKCE
vlastností, používá
matematickou symboliku

geometrická místa bodů
používá při řešení
konstruktivních úloh

správně provádí jednotlivé
kroky při řešení
konstruktivních úloh a provádí
příslušné konstrukce
Vzájemný vztah dvou proměnných.
Trojčlenka a její užití.
Měřítko map a plánů.
Množiny bodů daných vlastností.
Konstruktivní úlohy.
4. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU

ovládá vzorce pro druhou
mocninu součtu a rozdílu a
aktivně je používá

používá úpravy algebraických
UČIVO PŘEDMĚTU
VÝRAZY
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Výrazy pro druhou mocninu součtu a
rozdílu.
Rozklad mnohočlenu na součin.
Stránka | 191
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Pozn.: nepovinné učivo – lomené
výrazy
výrazů a objasňuje výhodu
jejich použití

řeší lineární rovnice

aplikuje metody řešení
soustav rovnic, zdůvodňuje
vhodnost použité metody při
řešení daného reálného
problému

řeší různými metodami
základní kvadratické rovnice

vysvětluje funkční závislost,
matematicky ji vyjadřuje a
správně zapisuje

Početní operace s lomenými výrazy.
ROVNICE A JEJICH SOUSTAVY
vyjadřuje funkční vztah
tabulkou, rovnicí a grafem,
vzájemně tyto způsoby
převádí

vyhledává, vyhodnocuje a
zpracovává data z různých
zdrojů
Rovnice a jejich řešení.
Soustavy lineárních rovnic a metody
jejich řešení.
Pozn.: nepovinné učivo – kvadratické
rovnice
Řešení praktických úloh.
Kvadratické rovnice.
FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI
Funkce, vlastnosti funkcí a jejich grafy.
Základní elementární funkce a jejich
vlastnosti (přímá a nepřímá úměrnost,
lineární funkce).
objasňuje rozdíly jednotlivých
elementárních závislostí a
užívá je při řešení praktických
úloh


Lomené výrazy.
Pozn.: nepovinné učivo – kvadratické
funkce
Užití funkční závislosti v praxi.
Kvadratické funkce – základní
informace.
ZÁKLADY STATISTIKY
Základní pojmy statistiky.
Roční projekt Svět práce a financí
Grafy, tabulky, diagramy.
Nácvik finanční gramotnosti
statisticky zpracovává různá
data
Stránka | 192

definuje podobnost
geometrických útvarů a
správně ji matematicky
zapisuje

aktivně používá věty
o podobnosti geometrických
útvarů

definuje funkce úhlu
v pravoúhlém trojúhelníku a
vysvětlí vztah mezi nimi

Používá podobnost
i goniometrické funkce při
řešení úloh z reálného života

vysvětluje jednotlivé prvky
těles, daná tělesa načrtne

vypočítá povrch a objem těles
a vypočítá i jejich prvky

řeší úlohy z praxe

řeší úlohy na prostorovou
představivost a kombinuje
poznatky a dovednosti
z různých tematických a
vzdělávacích oblastí
PODOBNOST
Podobnost geometrických útvarů.
FUNKCE ÚHLU
Věty o podobnosti útvarů.
Goniometrické funkce ostrého úhlu.
JEHLANY, KUŽELE A KOULE
Jehlan, kužel a koule.
Povrch a objem.
Stránka | 193
Pozn.: nepovinné učivo
5.7 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE A VYUŽITÍ DIGITÁLNÍCH TECHONOLOGIÍ
Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie
Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení:
Výuka probíhá v odborné učebně ICT a v kmenových učebnách. Třídy s počtem žáků vyšším než 20 jsou pro práci s výpočetní technikou
rozděleny na skupiny tak, aby každý žák mohl pracovat samostatně.
Předmět vznikl integrací vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie a vzdělávacího obsahu
tematického okruhu Využití digitálních technologií vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, z níž zároveň čerpá jednu (1) hodinu povinné
časové dotace týdně.
Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému
zvládnutí softwarových i hardwarových nástrojů pro práci s textem, tabulkami, počítačovou grafikou a k tvorbě prezentací pro
prezentační software i prezentací internetových. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací, které získávají
z běžně dostupných pramenů a z Internetu a ke kterým zároveň přistupují kriticky zejména s ohledem na věrohodnost vyhledaných
informací. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů se učí používat elektronickou poštu a další moderní způsoby (ICQ apod.). Žáci
se rovněž učí uživatelsky ovládat digitální techniku, orientovat se základním způsobem v mobilních technologiích a vnímat tyto
technologie i digitální techniku jako úzce spojenou s pracovní činností člověka. Žáci jsou rovněž vedeni k základnímu zvládnutí
desetiprstové hmatové metody ovládání klávesnice a k ergonomii práce s výpočetní technikou. Desetiprstová hmatová metoda je
rozložena do všech třech ročníků. Pro efektivní nácvik metody je nutné procvičovat a plnit cvičení i doma včetně všech prázdnin.
Procvičováním se upevňují získané dovednosti a zvyšuje se rychlost psaní.
V rámci předmětu se žáci zapojují do ročních projektů, kde využívají získané dovednosti a upevňují si své znalosti správným zpracováním
projektu po stránce typografické, grafické, administrativní apod.
Předmět ICT je zapojen do plnění finanční gramotnosti, kde se žáci učí vytvářet domácí rozpočty a jiné výpočty v prostředí programu
Excel.
Ve 3. ročníku probíhá ověřování dovedností a znalostí žáků formou testování. Testy jsou sestaveny tak, aby odpovídaly probranému
učivu.
Časová dotace
1. ročník
2 hodiny týdně
2. ročník
1 hodina týdně
3. ročník
1 hodina týdně (Předmět byl o tuto hodinu posílen z disponibilní časové dotace.)
Žák po absolvování předmětu Informační a komunikační technologie:
ovládá v přiměřené míře výpočetní techniku prostřednictvím desetiprstové hmatové metody
ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost
ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací
uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem
pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví
používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji
Stránka | 195
zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
ovládá základní funkce digitální techniky; diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky
propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení
pracuje uživatelským způsobem s mobilními technologiemi – cestování, obchod, vzdělávání, zábava
ošetřuje digitální techniku a chrání ji před poškozením
dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při práci
s digitální technikou a poskytne první pomoc při úrazu
V předmětu ICT jsou zastoupeny vybrané okruhy průřezového tématu Mediální výchova.
Kompetence
k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní
Učitel vede žáky k vyhledávání informací, zejména na Internetu. Klade
učení. Žák propojuje získané poznatky do širších celků. Žák
důraz na pozitivní motivaci žáka. Používá vhodné učební
poznává smysl a cíl učení
pomůcky – zejména pak internet, AV a prezentační techniku. Vede žáka
k samostatnému plánování, organizaci a evaluaci jeho studia a k ověřování
výsledků. Zadává úkoly, při kterých žák vyhledává a kombinuje informace.
Učitel podporuje kreativitu a samostatnost žáka, doporučuje vhodné
postupy při získávání a upevňování znalostí a dovedností.
Kompetence
k řešení
problémů
Žák třídí, zpracovává a hodnotí informace. Jejich využitím a
analýzou problému nachází řešení.
Učitel vytváří žákovi problémové situace, vede ho k jejich řešení s využitím
kreativity a žákových vlastních zkušeností. Klade důraz na reálné
(praktické) příklady („ze života“).
Kompetence
komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje vlastní myšlenky a názory. Hovoří
srozumitelně, stručně a neodbíhá od tématu. Dodržuje časové
Učitel vede žáky k diskusi nad aktuálními tématy. Učitel zařazuje do výuky
skupinovou práci a projekty, zadává referáty. Nabízí žákům informační a
Stránka | 196
Kompetence
komunikativněsociální
rozvržení řeči (prezentace). Vyjadřuje své myšlenky a názory
v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně
v písemném
i ústním projevu.
komunikační technologie jako možnost komunikace po celém světě.
Vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky.
Žák naslouchá druhým, vhodně reaguje a dokáže argumentovat.
Učitel vede žáky je ke vzájemné komunikaci při hodnocení a prezentaci
prací, učí žáka argumentovat a naslouchat druhým.
Žák vystupuje před kolektivem, zbavuje se ostychu.
Žák využívá prostředky komunikace k efektivní prezentaci.
Kompetence
sociální a
personální
Žák se zapojuje do výuky, aktivně spolupracuje s vyučujícím a
ostatními žáky, účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně
s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu. Respektuje daná
pravidla chování a pomáhá druhým. Podílí se na utváření příjemné
atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání
s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských
vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá.
Učitel vytváří atmosféru, kdy se žák nebojí diskutovat. Žáci jsou vedeni
k týmové spolupráci, vzájemné pomoci (a dělbě rolí, včetně jejich střídání).
Klade důraz na stanovení vnitřních pravidel fungování týmu. Vede žáky
k dodržování společně dohodnutých pravidel. Učitel zadává žákovi úkoly
odpovídající jeho schopnostem, dovednostem
i zkušenostem, tím posiluje jeho zdravé sebevědomí. Hodnotí žáky
způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok. Vede žáky k tomu,
aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti. Podněcuje žáky
k argumentaci. Posiluje sebedůvěru žáků a jejich samostatný rozvoj.
Kompetence
občanské
Žák dodržuje pravidla chování ve škole. Staví se proti projevům
šikany, rasismu atd. Respektuje názory ostatních. Zodpovědně se
rozhoduje podle dané situace.
Učitel jde žákovi příkladem v chování i projevech týkajících se vzájemných
vztahů, dodržování závazných pravidel a norem. Netoleruje sociálně
patologické projevy. Respektuje věkové, intelektové, sociální a národnostní
zvláštnosti žáků. Vede žáky k sebeúctě a úctě k ostatním. Vede žáky
k diskusi a vzájemnému naslouchání (si).
Kompetence
pracovní
Žák si upevňuje pracovní návyky, soustředí se na zadaný úkol,
vytváří si vhodné pracovní prostředí. Efektivně si organizuje svou
práci. Využívá své znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje
i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším
vzdělávání a profesním zaměření. Dodržuje zásady BOZP při práci
s elektrickými zařízeními.
Učitel vysvětluje žákovi základní pravidla respektování pracovních
podmínek druhých, vede žáka ke správnému používání publikací
i výpočetní techniky. Rozvíjí u žáků smysl pro povinnost vyžadováním
přípravy na výuku a zodpovědného přístupu k zadaným úkolům.
Napomáhá při cestě ke správnému řešení. Zohledňuje rozdíly ve
znalostech a pracovním tempu žáků. Vede žáky k dodržování zásad BOZP
při práci s výpočetní a digitální technikou.
Stránka | 197
5.7.2 Vzdělávací obsah předmětu:
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
VÝSTUPY
Žák

1. ROČNÍK
UČIVO
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ OKRUHY
Základní práce v operačním systému
login, logout
přihlašuje se do operačního
systému a sítě, pracuje
s operačním systémem
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
hesla – tvorba, změna, bezpečná hesla
složka a soubor - vytvoření, přejmenování,
kopírování, přesun, odstranění (menu, myš,
klávesové zkratky)

uspořádává data na svém
uživatelském účtu

popisuje vývoj ICT
Vývojové trendy informačních
technologií
vývoj ICT

charakterizuje jednotlivé
součásti počítače a jejich
funkci z hlediska celkového
fungování počítače
Počítač a periferie
hardware – součásti počítače, periferie,
software

užívá klávesnici
desetiprstovou hmatovou
metodou
Desetiprstová hmatová metoda
Hygiena práce
Klávesnice
Správné sezení, prstoklad
Software Deseti prsty
Klávesnice QWERTZ
Lekce Standard
Od nejčastěji používaných znaků
Stránka | 198
Pozn.: opakování 1. stupně
Lekce 1-24 PT1
1

orientuje se v pracovním
prostředí

nastavuje základní parametry
stránky

upravuje písmo

zarovnává text

aplikuje tabulátory

vkládá a upravuje obrázky

orientuje se v pracovním
prostředí

edituje buňku

vytváří tabulku

pracuje s barvou a
orámováním

využívá pomůcky pro psaní
dnů, řady čísel, měsíců, dat
Textové editory
1
o,e
2
a
3
l
4
PT
5
n
6
t
7
s
8
PT
9
i
10
d
11
v
12
PT
13
u
14
m
15
k
16
PT
17
r
18
.
19
y
20
PT
21
p
22
h
23
c
24
PT
software
pracovní prostředí
formátování strany
písmo – font, velikost, barva
zarovnání textu
tabulátory
obrázky
Tabulkové kalkulátory
software
pracovní prostředí
buňka
barva, čáry
písmo
text
pomůcky pro psaní dnů, měsíců, čísel, dat
Procvičovací text
Stránka | 199
apod.

vyhledává informace na
Internetu

charakterizuje Internet

používá e-mail pro
komunikaci i pro odesílání
příloh
apod.
Internet
Internet a práce s ním
charakteristika internetu
El. pošta = e-mail
e-mail
příloha
adresář

vyjmenuje software pro
využití k prezentaci

připravuje jednoduchou
prezentaci

vkládá obrázky do prezentace

upravuje slidy

aplikuje vhodně barvy

dodržuje základní prvky při
prezentování
Prezentace
software
práce se softwarem
pracovní prostředí
slide
text
obrázky
barvy
prezentování
základy prezentování - projev

charakterizuje kyberšikanu

vyjmenuje, kde najde pomoc
ochrana soukromí

popíše základní pravidla
ochrany soukromí
pomoc
Kyberšikana
kyberšikana
Stránka | 200
Pozn.: opakování 1. stupně

VÝSTUPY:
ŽÁK
používá klávesnici počítače
desetiprstovou hmatovou
metodou
UČIVO
Desetiprstová hmatová metoda
2. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ OKRUHY
PŘESAHY A VAZBY,
POZNÁMKY
správné sezení u počítače
hygiena práce
software Deseti prsty
klávesnice QWERTZ
lekce Standard
od nejčastěji používaných znaků
lekce 25-57 PT2

2
orientuje se a nastavuje
pracovní prostředí, využívá
Textový editor
25
á
26
í
27
j
28
PT
29
z
30
b
31
,, ž
32
PT
33
é, š
34
Ý, -
35
f, g
36
PT
37
Enter, x
38
ů, ů
39
w, q
40
PT
41
ř, č
42
ě, =
43
+, bcsp
44
PT
45
),
Tab
46
O, E
47
L, N
48
PT
49
S, I
50
V, U
51
K, R
52
PT
53
Y, P
54
C, 8
55
J, Z
56
PT
57
6, 0
pracovní prostředí
Procvičovací text
Stránka | 201
Pozn.: opakování 1. ročníku

jeho nástroje
tabulky
přiřazuje vlastnosti stránky,
používá záhlaví a zápatí,
využívá pole a další pomocné
prvky
odkazy

vkládá a edituje objekty,
včetně tabulek

připravuje dokument k tisku,
zhodnocuje vlastnosti PDF
formátu a vytváří PDF
soubory

popisuje strukturu tabulky

pracuje s řádky a sloupci
tabulky, prakticky slučuje
buňky


najít a nahradit
tisk
Tabulkový editor

zvolí vhodný typ grafu pro
zadaný účel, který vytvoří za
využití dat v tabulce
stanoveného pole

vkládá obrázky do tabulky

připravuje data pro tisk

respektuje při práci
s informacemi etické zásady

popíše podstatu ochrany
Pozn.: opakování 1. ročníku
tabulkové styly
MPV – využití v jiných
předmětech, v domácí
přípravě
odkazy
změny
používá podmíněné
formátování buněk
v závislosti na jejich obsahu
interpretuje data
v předloženém grafu
pracovní prostředí
obrázky
přiřazuje vhodný formát
buňce

ČG – (práce s textem)
FG – práce s tabulkou
(finanční rozvaha)
podmíněné formátování
propojení buněk
tisk
Ochrana práv k duševnímu vlastnictví
informační etika
autorský zákon (AZ)
Stránka | 202
MPV – využití v jiných
předmětech, v domácí
přípravě
autorských práv

aplikuje normy pro citování
z knih a z on-line zdrojů

dodržuje zásady zpracování
počítačové prezentace

vkládá odkazy, pracuje
s hudbou, pracuje s efekty

exportuje vytvořenou
prezentaci do PDF formátu

procvičuje si prezentační
dovednosti
PowerPoint a prezentování
citace
ČG – pochopení AZ
pracovní prostředí
Pozn.: opakování 1. ročníku
práce s pp
využívání efektů
odkazy
hudba
prezentační dovednosti
Stránka | 203
VÝSTUPY
Žák

charakterizuje základní pojmy
počítačové grafiky

popíše jednotlivé druhy
grafiky

vysvětlí získávání grafických
dat

zpracuje dokument
(tiskovinu) v grafickém
editoru.

zkombinuje v dokumentu
bitmapové a vektorové
objekty.

charakterizuje multimédia

vyhledává a používá zdroje
informací

posuzuje vhodnost použití
informačního zdroje

kriticky přistupuje
k informacím

respektuje při práci
s informacemi platné etické a
právní normy

posuzuje relevanci
informačního zdroje

cituje na základě normy ČSN
ISO 690
UČIVO
3. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ OKRUHY
Počítačová grafika
vektorová grafika - software a práce v něm
Multimédia
rastrová grafika - software a práce v něm
PŘESAHY A VAZBY,
POZNÁMKY
Pozn.: testování IT
dovedností (závěr ročníku)
multimédia
Informace a práce s nimi, hodnota a
relevance informací a informačních
zdrojů, metody a nástroje jejich
ověřování, ochrana práv k duševnímu
vlastnictví, copyright, informační
etika, citace
Prezentace informací
zdroje informací (knihovny – institucionální,
soukromé, veřejné, odborné …; informační
střediska, archivy, databáze, web, e-mail …)
postup vyhledávání, výběru a získávání
informací
záznam o prameni informací
práce s informacemi; duševní vlastnictví a
informace
informační etika
citace
prezentace
Stránka | 204
PT – MV
Kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení –
pěstování kritického
přístupu ke zpravodajství
a reklamě na Internetu;
hledání rozdílu mezi
informativním, zábavním a
reklamním sdělením
Fungování a vliv médií ve
společnosti – role internetu
v každodenním životě
jednotlivce

prezentuje informace
vhodnou formou

užívá obecné zásady úspěšné
prezentace

vybírá vhodné prezentační
nástroje a používá technické
vybavení

dodržuje zásady dobré
prezentace

vytváří web za pomoci
redakčního systému
Web
redakční systém

aktivně využívá styly
Textové editory
základní operace

generuje obsah

nastavuje číslování stran

aplikuje poznámku pod čarou
styly

rozhoduje o pracovním
prostředí editoru
generovaný obsah

aplikuje pravidla pro úpravu
dokumentů

specifikuje parametry
hromadné korespondence

prověří všechny možnosti
tisku

zdůvodňuje provedení změn
v dokumentu

rozčleňuje obrázky
v dokumentu
PowerPoint a prezentování
zásady dobré prezentace
zásady prezentování – projev a příprava
prezentace, prezentační nástroje
Pozn.: opakování z 1. a 2.
ročníku
PRO – Žijeme bezpečně
číslování stran
poznámka pod čarou
hromadná korespondence
tisk a jeho možnosti
Stránka | 205

navrhuje komplexní výpočty
vyžadující postupné kroky

aplikuje potřebnou funkci pro
zadaný účel

specifikuje strukturu tabulek
v tabulkovém editoru

ovládá adresaci buněk,
vkládání obrázků

používá vestavěné i vlastní
vzorce a funkce

kombinuje tabulky a grafy

využívá filtrování a řazení dat

reorganizuje dokument

řídí se principy pro vytvoření
úspěšné prezentace

připravuje podklady pro
prezentaci

vytváří prezentaci a nastaví
její vlastnosti

využívá editační funkce
textového editoru

porovnává psychologické
působení prezentací

demonstruje prezentační
dovednosti

aktivně využívá
desetiprstovou hmatovou
metodu při psaní na
klávesnici
Tabulkové editor
pracovní prostředí
Pozn.: opakování 1. a 2.
ročníku
FG – vzorce
vzorce
grafy
změny
tisk
filtry
Prezentace
výběr softwaru
parametry přípravy prezentace
tvorba prezentace
prezentační dovednosti
psychologické aspekty prezentace
Desetiprstová hmatová metoda
software Deseti prsty
klávesnice QWERTZ
lekce Standard
Stránka | 206
MPV – MAT (početní úkony)
od nejčastěji používaných znaků
lekce 58-77 PT3
Mediální
výchova
58
F, G
59
„“,
W
60
PT
61
4, 2
62
ď
63
Á
64
PT
65
Ě
66
Ř
67
Ú
68
PT
69
§
70
;
71
_
72
PT
73
/
74
%
75
€
76
PT
77
*
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU ICT
kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě na Internetu; hledání rozdílu mezi
informativním, zábavním a reklamním sdělením
fungování a vliv médií ve společnosti - role Internetu v každodenním životě jednotlivce
3
Procvičovací text
Stránka | 207
5.8 DĚJEPIS
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Dějepis je vyučován v 1. ročníku v dotaci 1 hodina týdně, 2., 3. a 4. ročníku v dotaci 2 hodiny týdně. Navazuje na předmět prvního
stupně – Vlastivěda. Část učiva (náboženství, výtvarné slohy, kultura) přesahuje do předmětů Výchova k občanství, Český jazyk a
literatura, Výtvarná výchova.
Cílem předmětu je seznámit žáka se základními poznatky o historii člověka a společnosti. Důležitým úkolem Dějepisu je kultivovat
historické povědomí žáka, objasnit společenské jevy a procesy, jejichž vliv dosud trvá, a prohloubit pochopení sounáležitosti s evropskou
civilizací. Žák je veden k poznání, že historie má své důsledky, že není uzavřenou kapitolou. Důraz ve výuce je kladen především na
novodobé a moderní dějiny (19., 20. století), kde leží kořeny velké části současných společenských jevů. Podobně, z hlediska
geografického, se zaměřujeme více na evropské, resp. české dějiny. Spolu se Zeměpisem a Výchovou k občanství se Dějepis podílí na
formování dovedností a postojů žáka, významných pro zapojení se do společnosti a poznání mezilidských vztahů. Žák se učí formulovat
společenské problémy v minulosti i současnosti, vyhledávat informace pro jejich posouzení, vyvozovat závěry a aplikovat je v reálných
životních situacích.
V rámci předmětu úzce kooperujeme především ze Zeměpisem (práci s historickou etapou vždy předchází geografická charakteristika
daného území, naopak součástí regionální geografie je stručný historický úvod), žák je veden k chápání společenských jevů v čase
a prostoru, prohlubuje si dovednost práce s mapou. Existují zde ale i další mezioborové vztahy – Výchova k občanství (státní a
společenské zřízení, občanská společnost, ideologie, filozofie), Český jazyk a literatura (vývoj písma, písemnictví, literatura,
nacionalismus) či Výtvarná výchova.
Do výuky jsou zařazovány exkurze, projekce filmů, které ilustrují daná období, a samozřejmostí je práce s dobovými materiály a mapami.
Kompetence
k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, POUŽITÉ V PŘEDMĚTU DĚJEPIS
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák pracuje samostatně a aktivně. Orientuje se v informačních a
Učitel vede žáka k vyhledávání informací, kritickému čtení. Učí ho
učebních zdrojích. Používá odborné termíny, chápe význam
pracovat s historickým textem, ilustracemi, mapou. Učitel podporuje
chronologického učení (chronologické posloupnosti dějů).
samostatnost žáků, doporučuje vhodné postupy při získávání
a upevňování znalostí a dovedností.
Kompetence
k řešení problémů
Žák třídí, zpracovává a hodnotí informace (heuristika, kritika,
analýza, syntéza). Jejich využitím a analýzou problému nachází
řešení.
Učitel nastiňuje žákům problémové situace
z minulosti, vede je k jejich řešení. Klade důraz na reálné (praktické)
příklady. Učí žáka klást si otázky nad věcmi, které nás obklopují,
pátrat po jejich kořenech, historické genezi.
Kompetence
komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje vlastní myšlenky a názory. Hovoří
srozumitelně, stručně a neodbíhá od tématu. Dodržuje časové
rozvržení řeči.
Učitel podněcuje žáky k diskusi nad aktuálními tématy. Učitel
zařazuje do výuky práci dvojic či týmovou spolupráci, zadává referáty.
Kompetence
komunikativněsociální
Žák naslouchá druhým, vhodně reaguje a dokáže argumentovat.
Učitel vede žáky je ke vzájemné komunikaci při hodnocení
a prezentaci prací, učí žáka argumentovat a naslouchat druhým.
Kompetence
sociální a
personální
Žák se zapojuje do výuky, aktivně spolupracuje s vyučujícím a
ostatními žáky. Respektuje daná pravidla chování a pomáhá druhým.
Je odolnější vůči myšlenkové manipulaci, utváří si pozitivní
hodnotový systém opřený
o historickou zkušenost.
Učitel vytváří atmosféru, kdy se žáci nebojí diskutovat. Žáci jsou
vedeni k týmové spolupráci, vzájemné pomoci (a dělbě rolí, včetně
jejich střídání). Učitel zadává žákům úkoly odpovídající jejich
schopnostem, dovednostem i zkušenostem, tím posiluje jejich zdravé
sebevědomí.
Kompetence
občanské
Žák dodržuje pravidla chování ve škole. Staví se proti projevům
šikany, rasismu atd. Definuje základní principy, na nichž stojí
občanská společnost v demokratickém státě. Uvědomuje si vztah
k vlastnímu národu i k jiným národům, etnikům.
Učitel jde žákovi příkladem v chování i projevech týkajících se
vzájemných vztahů, dodržování závazných pravidel a norem.
Netoleruje sociálně patologické projevy. Seznamuje žáka s principy
demokracie a občanské společnosti. Na historických příkladech
dokazuje možnost mírového soužití různých etnik, národů
a náboženství.
Stránka | 209
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
VÝSTUP PŘEDMĚTU
1. ROČNÍK
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Prehistorie a historie
Žák definuje význam historických poznatků, orientuje
se na časové ose a v dějepisné mapě. Uvede příklady
historických pramenů a typy institucí, kde tyto zdroje
nalezneme.
Úvod do historie
Žák vysvětlí proces hominizace, charakterizuje život
pravěkých sběračů a lovců. Objasní význam vzniku a
rozvoje zemědělství pro lidskou společnost a pro
ukončení prehistorické etapy.
Pravěk, počátky lidské
společnosti
Vznik a vývoj člověka (stvoření)
Žák aplikuje znalosti přírodních podmínek a dalších
geografických faktorů na proces vzniku nejstarších
států. Charakterizuje vývoj písma, vyjmenuje
nejvýznamnější staroorientální památky.
Staroorientální despocie
Mezopotámie – Sumer,
Babylonie, Asýrie
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Historický čas a prostor
Prameny
Neolitická revoluce
Egypt
Blízký východ
Indie, Čína
Žák na konkrétních příkladech demonstruje přínos
antické filozofie, práva a umění pro evropskou
civilizaci. Porovná formy vlády, postavení jedince ve
společnosti či majetkové vlastnictví v despociích
a antických státech. Vysvětlí podstatu antické
demokracie. Popíše rozsah vlivu řecké a římské
civilizace. Zdůvodní rozpad Římské říše a zánik
antické civilizace.
Antické klasické státy
Charakteristika antiky
PT – VDO
Kréta, Řecko
Principy demokracie jako formy
vlády a způsobu rozhodování
(vznik demokracie v antickém
Řecku – principy, omezení,
filozofie, právo)
Helénské období
Etruskové
Římská říše do r. 476
Stěhování národů
Stránka | 210
MPV – VOB
2. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
Křesťanství a raný středověk

posoudí přínos křesťanství pro
tehdejší společnost, porovná
základní rysy západoevropské,
byzantské a islámské kulturní
oblasti

vymezí postavení církve ve
středověku

definuje uspořádání feudální
společnosti



Feudalismus
Stěhování národů
„Barbarské“ státy
Francká říše
Arabský svět
Velká Morava
České knížectví za Přemyslovců
objasní situaci Velkomoravské
říše, vnitřní vývoj českého
státu za Přemyslovců a
postavení těchto států
v evropském kontextu
popíše vývoj evropských
státních útvarů, ilustruje
postavení jednotlivých vrstev
středověké společnosti, uvede
příklady gotické kultury
hodnotí postavení Českého
království v rámci Evropy za
posledních Přemyslovců, za
Lucemburků

vysvětlí znovuobjevení
antického ideálu člověka

vymezí význam husitské
tradice pro český politický
a kulturní život
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Křesťanství
Románský sloh
Gotika
Evropa a české království ve
středověku
Středověk – každodennost
Evropa ve středověku
Křížové výpravy
Poslední Přemyslovci, Lucemburkové
Husitství
Jagellonci
Renesance
Stránka | 211
PŘESAHY A VAZBY
MPV – VOB (křesťanství, monoteismus,
islám)

vysvětlí příčiny a důsledky
zámořských objevů, popíše
jejich průběh

stručně charakterizujte
mimoevropské civilizace,
srovná je se světem
evropským

na příkladech ilustruje změny
v hospodářství, politickém
životě i filozofii obyvatel
raného novověku



Objevné plavby a mimoevropský svět
Zámořské objevy
PT – VMGES
Objevujeme Evropu a svět (mapa
objevných plaveb)
Novověk
Evropa v novověku
PT – VMEGS
Reformace a katolická reformace
Evropa a svět nás zajímá (kolonizace –
role Evropských mocností, jednotlivé
říše – referáty
Nástup Habsburků na český trůn
objasní postavení českého
státu v rámci habsburského
soustátí
Třicetiletá válka
MPV – ZEM
Absolutismus a parlamentarismus
Baroko
definuje příčiny třicetileté
války a posoudí její důsledky
Kolonizace a vznik USA
konkretizuje absolutismus,
konstituční monarchii,
parlamentarismus
3. ROČNÍK
UČIVO PŘEDMĚTU
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
Průmyslové revoluce


KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Průmyslová revoluce a její důsledky
vysvětlí příčiny vzniku a
rozvoje průmyslu, zhodnotí
vzájemné ovlivňování
průmyslové revoluce a
celkové modernizace
společnosti
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Pozn.: demografická revoluce,
urbanizace
MPV – ZEM, CHE, FYZ (objevy,
vynálezy)
kombinuje jednotlivé projevy
tohoto procesu – agrární
Stránka | 212
revoluce, demografická
revoluce, urbanizace, masová
emigrace


pojmenuje základní
ekonomické, sociální, politické
a kulturní změny ve vybraných
zemích, které charakterizují
modernizaci společnosti
analyzuje vztah mezi
francouzskou revolucí
(a napoleonskými válkami) a
rozbitím feudálních struktur
v Evropě

porovná utváření
novodobého českého národa
s národními hnutími jiných
evropských národů

definuje základní politické
proudy tehdejší společnosti,
včetně jejich mocenských
ambicí

objasní příčiny
nerovnoměrného
ekonomického a politického
vývoje a vzniku napětí mezi
velmocemi

seřadí podle významu faktory
vedoucí k neobyčejně
rychlému rozmachu USA

posoudí rozdíly mezi
evropskou a americkou
společností
19. století
Evropa v 19. Století, nástup USA
Velká francouzská revoluce
PT – VDO
Napoleonské války
Občan, občanská společnost a stát
(položení základů moderních států;
dělba moci – vznik USA, revoluce ve
Francii – referáty)
Uspořádání Evropy po Vídeň. kongresu
Národní obrození
Revoluce 1848
Nacionalismus, liberalismus,
socialismus a jejich odraz v Evropě
19. stol.
Válka Severu proti Jihu, rozvoj USA
Stránka | 213
Pozn.: Národní obrození
MPV – ČJ

charakterizuje soupeření mezi
velmocemi a vymezí význam
kolonií

popíše příčiny rozpoutání
světové války a její důsledky

na příkladech demonstruje
zneužití techniky ve válce

srovná hlásané ideály a realitu
komunistických myšlenek na
příkladu SSSR.

zhodnotí postoje české
veřejnosti k RakouskuUhersku a k otázce
nezávislosti

charakterizuje motivy různých
politických skupin uvnitř
české společnosti

popíše počátky nezávislého
státu

provede kritiku systému
vytvořenému vítězi první
světové války, vyhodnotí slabá
místa

posoudí postavení
Československa v rámci
Evropy

posoudí souvislosti mezi
Versailleským systémem,
velkou hospodářskou krizí a
nástupem fašismu a nacismu
v Evropě

charakterizuje jednotlivé
Začátek 20. století
Růst napětí v Evropě
První světová válka
Vznik sovětského Ruska
Obnovení české státnosti
Češi a Slováci za 1. světové války
Rozpad Rakouska-Uherska
Vznik ČSR
Svět mezi válkami
Versailleský systém
PT – VDO
Rozvoj Československa
Principy demokracie jako formy vlády a
způsobu rozhodování (příčiny vzniku
diktatur v Evropě; totalitní režimy)
Hospodářská krize
Nástup totalitních režimů, nacismus
Zánik Československa
Stránka | 214
MPV – VOB (projekty)
totalitní systémy, rozpozná
destruktivní sílu vypjatého
nacionalismu

objasní vývoj v ČSR na konci
30. let 20. století a jeho zánik
4. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Druhá světová válka

si uvědomuje příčiny druhé
světové války, aplikuje tyto
poznatky do současnosti

popíše jednotlivé etapy
konfliktu, utrpení a zkázu,
které válka přinesla

vyloží podstatu antisemitismu
a rasismu, obhájí jejich
nepřijatelnost a zrůdnost

popíše holocaust, vyvrátí
argumenty jeho popíračů

zhodnotí výsledky a důsledky
druhé světové války

zhodnotí dopad války na naši
zemi

srovná vývoj ČSR s vývojem
ostatních zemí sovětského
bloku a svobodných zemí
v Evropě

ocení přednosti demokracie,
objasní nebezpečí jakékoliv
Československo v období diktatur,
vznik ČR
Odsun Němců z českých zemí
PT – MV
Komunistická diktatura
Vnímání autora mediálních sdělení
(propaganda v médiích, role médií
v totalitních x demokratických
režimech)
Rok 1968
Normalizace
Obnovení demokracie
Rozdělení Československa
Stránka | 215
diktatury

charakterizuje vývoj ČSR od
nástupu komunistů, uvede
dopady na ekonomiku státu
a morálku společnosti

vysvětlí příčiny zhroucení
totalitního režimu, rozpadu
státu a vzniku České republiky

vysvětlí příčiny a následky
vzniku bipolárního světa,
uvede střetávání obou bloků

doloží mocenské a politické
důvody euroatlantické
hospodářské a vojenské
spolupráce

objasní rozpad koloniálních
říší, zhodnotí problémy
a postavení rozvojových zemí

prokáže elementární orientaci
v problémech současného
světa
shrne důvody vzniku evropské
integrace, charakterizuje
prohlubování integrace a její
geografické rozšiřování


charakterizuje změny na
mapě Evropy, k nimž došlo
v 90. letech 20. století

má představu o současném
politickém klimatu v České
republice, v Evropě a ve světě,
o globálních problémech a
současné politice
Svět v období studené války
Svět po 2. světové válce, rozdělení
světa
Soupeření v rámci studené války
Zánik SSSR a východního bloku
Svět po r. 1990
Integrace
PT – VMEGS
Změny na mapě Evropy
Jsme Evropané (evropská integrace ve
20. a 21. století, EU – výklad)
Současná politická situace v ČR, Evropě
a ve světě
Stránka | 216
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU DĚJEPIS
Osobnostní a sociální výchova
Rozvoj schopností poznávání; Kooperace a kompetence
- tvorba ukázkové ústavy (model) – týmová práce (projekt)
Výchova demokratického občana
Formy participace občanů v politickém životě
- jedinec a diktatura, role jedince v dějinách
- občanská společnost
- příčiny vzniku diktatur v Evropě; totalitní režimy
Občan, občanská společnost a stát
- občanská společnost
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
- vznik demokracie v antickém Řecku – principy, omezení, filozofie, právo
- položení základů moderních států; dělba moci (vznik USA, revoluce ve Francii)
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Evropa a svět nás zajímá
- role Evropy v nástupu průmyslové éry
- kolonizace
Jsme Evropané
- integrace 20. a 21. století (Evropská unie) – globalizace
Objevujeme Evropu a svět
- objevné plavby
Multikulturní výchova
Kulturní diference
- jazyky, písma (vznik, vývoj, odlišnosti)
Multikulturalita
- propojování světa, „střetávání“ kultur – příklady multikulturního soužití i etnické/náboženské nesnášenlivosti
Environmentální výchova
Lidské aktivity a problémy životního prostředí; Vztah člověka k prostředí
Stránka | 217
- devastace životního prostředí starověkého Středomoří (zánik lesů, eroze půdy,...)
Mediální výchova
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení; Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
- propaganda v médiích
- role médií v totalitních x demokratických režimech (projekt)
- rozdílná interpretace událostí v různých mediích (příklady ze současnosti i z historie – viz Zeměpis)
Stránka | 218
5.9 VÝCHOVA K OBČANSTVÍ, ZDRAVÍ A K PRÁCI
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět Výchova k občanství, zdraví a k práci je předmět, který vznikl integrací těchto vzdělávacích oblastí:
Člověk a společnost – vzdělávací oblast Výchova k občanství
Člověk a zdraví
– část vzdělávací oblasti Výchova ke zdraví
Člověk a svět práce
– vzdělávací oblast Svět práce
Tuto integraci jsme zvolili proto, že nám připadá přirozené a vhodné vzdělávací obor Výchovu k občanství, jehož hlavním cílem je
formování a rozvíjení osobnostního a občanského profilu žáka, doplnit vzdělávacím oborem Výchova ke zdraví, který přináší základní
poznání o člověku z pohledu sociálního, psychického a fyzického. Pro integraci jsme vybrali tu část, která rozšiřuje a prohlubuje poznatky
o rodině, škole a společenství vrstevníků, o vztazích mezi lidmi, která se zabývá změnami v životě člověka (dospívání) a která zahrnuje
osobnostní a sociální rozvoj jedince. Výstupy z částí tohoto vzdělávacího oboru se prolínají a doplňují s výstupy vzdělávacího oboru
Výchova k občanství.
Další integrovanou součástí tohoto předmětu je tematický okruh Svět práce ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Pro pozitivní
formování člověka jako občana je velmi důležitá profesní orientace. Aby žáci mohli posoudit své možnosti při rozhodování o vhodné
volbě povolání, je nutná profesní příprava a orientace v pracovních činnostech vybraných profesí. Proto jsme tematický okruh Svět
práce také zařadili do tohoto předmětu.
Stránka | 219
Dominantní postavení v předmětu má Výchova k občanství, která prochází všemi ročníky. Jako doplňující součást předmětu je Výchova
ke zdraví, která je nejvíce posílena ve 2. ročníku nižšího stupně gymnázia a tematický okruh Svět práce, který doplňuje Výchovu
k občanství ve 4. ročníku osmiletého cyklu studia.
Tento předmět má komplexní a univerzální povahu, přesahuje do mnoha vzdělávacích oblastí, promítá se do celého života školy. Právě
z těchto důvodů není tento předmět vyučován pouze ve třídě, ale cíle tohoto předmětu se naplňují při různorodých aktivitách žáka
v rámci projektů, školních akcí, výletů, kursů, soutěží, přesahuje do osobního života žáka, kdy na základě postupně získaných sociálních
dovedností žák řeší běžné otázky všedního dne.
Pro svůj charakter je předmět především vyučován neformálními metodami, kdy například vyučující vychází z reálné životní situace a na
základě její demonstrace utváří nenásilnou formou žádoucí postoje žáků. V popředí používaných metod stojí interaktivní a kooperativní
učení, diskuze, workshopy, brainstorming, rozmanité situační hry, práci na projektech, exkurze, besedy s odborníky a osobnostmi
různých oborů. Všechny metody směřují k tvůrčí činnosti žáka, k samostatnosti a iniciativnosti při řešení úkolu, ke komunikační
dovednosti.
Rozdělení týdenní časové dotace předmětu
1. ročník
1 hodina
Výchova k občanství
2. ročník
2 hodiny
Výchova k občanství a Výchova ke zdraví
3. ročník
2 hodiny
Výchova k občanství a Výchova ke zdraví
4. ročník
1 hodina
Svět práce
Začlenění průřezových témat do předmětu
Do vzdělávacího obsahu integrovaného předmětu jsou začleněny tematické okruhy těchto průřezových témat:
Stránka | 220
Osobnostní a sociální výchova viz. osnovy
Výchova demokratického občana
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova - Vztah člověka k prostředí, Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Mediální výchova- Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, Fungování a vliv médií ve společnosti, Práce v realizačním týmu
Výchovně vzdělávací strategie předmětu
KOMPETENCE
Kompetence k učení
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
Žák si vytváří pozitivní vztah
k učení.
Žák rozpozná překážky či problémy
bránící učení.
Žák volí vhodné způsoby
odpočinku a relaxace.
Žák volí vhodné informační a
učební zdroje.
Žák si své učení a pracovní činnost
sám plánuje a organizuje.
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Učitel žákovi nabízí řadu aktivačních metod, které v žákovi vyvolávají zájem o předmět.
Učitel vytváří žákovi běžné životní situace související s přípravou do školy a vede žáka k vyhledávání
správných postupů při organizaci učení.
Učitel vede žáka k rozpoznání toho, co odvádí pozornost od učení.
Učitel nabízí žákovi cvičení na trénink paměti.
Učitel učí žáka vhodně odpočívat, vhodně střídat aktivní a pasivní odpočinek.
Učitel pomáhá žákům určit jejich učební typ.
Učitel používá vhodné učební pomůcky, využívá dostupné různorodé texty (novinové články, odbornou
literaturu, beletrii), obrazový materiál, dokumenty, listiny, mapy, statistky atd.
Žák aplikuje při učení vědomosti
o podmínkách a metodách učení.
Kompetence k řešení
problému
Žák vnímá problém jako výzvu,
neutíká před ním, promýšlí a
plánuje způsob řešení problému.
Učitel využívá problémových situací vyskytujících se ve školním prostředí ke společnému hledání
optimálního řešení.
Učitel využívá pro řešení problémů samostatné
Stránka | 221
Žák třídí, zpracovává a hodnotí
informace.
Žák odhadne svoje možnosti pro
řešení problému, neváhá požádat
o pomoc, ale ani on neodmítá
pomoc poskytnout.
i skupinové práce, kooperativního učení.
Učitel předkládá žákovi dostatek námětů k samostatnému uvažování a řešení problémů souvisejících
např. s drogovou závislostí, s dospíváním, se záškoláctvím, s prožitím neúspěchu, s mezilidskými
vztahy.
Učitel zařazuje menší i větší projekty, jejichž podstatou je řešení problému.
Učitel prioritně vytváří otevřenou atmosféru umožňující diskusi.
Učitel nabízí žákovi besedy, workshopy se zajímavými lidmi, kteří se setkávají s odlišnými názory na
danou problematiku např. s odborníkem na jadernou energetiku, romský aktivista.
Kompetence
komunikativní
Žák vyjadřuje a formuluje
srozumitelně svoje myšlenky.
Učitel vede žáka ke srozumitelné formulaci vlastních názorů na problematiku vztahující se například na
změny doprovázející dospívání, na zdravý životní styl, na rozvodovost, na otázky rasismu.
Žák ovládá základní komunikační
dovednosti potřebné pro běžné
životní situace.
Učitel vytváří podmínky pro ověření si komunikačních dovedností v modelových situacích (nakupování,
prosba, odmítnutí atd.)
Žák vnímá druhého člověka
komplexně, nepřeceňuje vizuální,
ale ani slovní projev partnera při
dialogu.
Žák rozumí různým typům textů.
Učitel nabízí žákovi dostatek možností k porozumění různých textů například z novin, z odborné
publikace, z beletrie, z dokumentů souvisejících s nejednoznačným výkladem.
Učitel zařazuje aktivační hry a cvičení s použitím neverbální komunikace.
Učitel jde při komunikaci v českém jazyce příkladem, volí spisovné výrazy, vyhýbá se nespisovným
výrazům, odmítá vulgarismy.
Žák uplatňuje při interakci
s druhými principy nenásilné
komunikace.
Žák aktivně naslouchá druhým
lidem, snaží se pochopit jeho
motivy chování i jeho názory.
Žák respektuje zásady slušnosti při
komunikaci.
Žák komunikuje s partnery různých
specifik (věk, pohlaví, rasa aj.)
Žák rozlišuje manipulativní
informace, využívá zdravého
Učitel vede žáka k toleranci, k různým způsobům komunikace, k pochopení druhého
Učitel vede žáka k technikám aktivního naslouchání vedoucích k porozumění prožívání druhých lidí.
Učitel vybízí k odmítavému postoji komunikace ponižující člověka a snižující jeho lidskost (ponižování,
zesměšňování, agresivita, kárání, vulgarismy).
Učitel vytváří modelové situace blízké žákovi, v kterých se uplatní asertivní chování a jednání jako
jediné možné.
Učitel organizuje aktivity napříč věkovým spektrem všech žáků ve škole, vede žáka ke komunikaci
s lidmi všech věkových kategorií.
Stránka | 222
úsudku.
Učitel začleňuje příklady manipulativní komunikace, vede žáka ke kritickému postoji vůči ní.
Učitel podporuje komunikaci s osobami ze zahraničí.
Kompetence sociální
a personální
Žák efektivně spolupracuje ve
skupině, umí střídat role.
Učitel vybízí žáka k účasti na organizaci života ve škole (spoluúčast při soutěžích, při organizaci
společenských akcí, školní parlament atd.)
Žák se zapojuje do výuky, aktivně
spolupracuje se spolužáky a
učiteli.
Učitel prioritně zařazuje úkoly pro skupiny, týmy (návrhy na postupy při řešení problémů, vypracování
zadaných úkolů).
Žák projevuje vstřícnost vůči
svému partnerovi.
Učitel umožňuje žákovi pochopit význam pojmu socializace, učitel vede žáka k rozlišení záměrného a
nezáměrného působení osob, skupin, institucí, médií na přeměnu člověka.
Učitel přistupuje k žákovi jako k rovnocennému partnerovi, projevuje vstřícnost při jakémkoliv jednání.
Učitel při diskusích, hrách, cvičení se žáky monitoruje sociální vztahy ve třídě i škole, usměrňuje
nežádoucí jevy.
Kompetence
občanská
Žák vědomě dodržuje dohodnutá
pravidla, ctí zásady slušného
chování.
Žák projevuje úctu k druhým lidem
i k sobě.
Žák projevuje zodpovědnost
k sobě
i k druhým lidem.
Žák rozlišuje morální a nemorální
chování.
Žák respektuje dodržování práv a
povinností, brání lidská práva.
Učitel vede modelovými situacemi žáka k uvědomění si svých práv a povinností.
Učitel vytváří podmínky pro pochopení nutnosti podřídit své chování a jednání určitým dohodnutým
pravidlům.
Učitel využívá skutečných příběhů diskriminovaných lidí k vyvolání empatie žáka s takovými lidmi.
Učitel volí situační hry vhodné k pochopení pojmu svoboda.
Učitel volí vhodné dokumenty (Úmluvu o právech dítěte, Všeobecnou deklaraci práv a svobod), se
kterými žák pracuje.
Učitel citlivě přistupuje k žákovi jiné národnosti, náboženského vyznání či rasy.
Učitel podporuje spolupráci s organizacemi zabývajícími se otázkou diskriminace, nesvobody (např.
Amnesty International).
Učitel vede žáka aktivitami (práce s pohádkou, příběhem aj.) k rozpoznání, co je dobrého a morálního.
Žák odmítá projevy šikany,
rasismu, násilí, vandalismu aj.
Žák se aktivně zapojuje do
kulturního dění ve škole i v obci.
Kompetence pracovní
Žák pečuje o své bezprostřední
Učitel dbá na pracovní prostředí třídy, vyžaduje pracovní pořádek.
Stránka | 223
okolí.
Učitel se kvalitně připravuje na výuku.
Žák při volbě povolání nepreferuje
pouze atraktivní povolání.
Učitel představuje žákovi riziková pracoviště, kde nedodržení zásad bezpečnosti práce může ohrozit
život člověka (jaderná elektrárna, spalovna odpadů, požární stanice, dopravní policie aj).
Žák dodržuje zásady bezpečnosti
při práci.
Učitel s žákem vytváří fiktivní firmy s cílem seznámit žáky s fungováním takových firem.
Učitel umožňuje žákovi poznat zajímavá povolání (tiskař, zahradník, astronom, diplomat aj.)
Žák rozlišuje důležité aktivity
potřebné k uskutečnění
podnikatelského záměru od méně
nepodstatných.
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
VÝSTUPY PŘEDMĚTU
Žák

volí vhodné způsoby chování
a komunikace v různých
životních situacích
UČIVO PŘEDMĚTU
Člověk ve společnosti
1. ROČNÍK
KONKRÉTNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
Život v rodině – rodina, rodinné vztahy,
manželství, vliv rodiny, komunikace v
rodině.
Život ve škole – škola základ života,
umění se učit, školní pravidla,
komunikace mezi kamarády,
kamarádství, přátelství, láska.
PŘESAHY A VAZBY
PRO – Okolí mé školy (viz příloha
Projekty)
PT – VDO
Občanská společnost a škola (školní
parlament, volby do ŠP)

dodržuje zásady lidského
soužití

zdůvodňuje nutnost školní
docházky, orientuje se
v českém školním systému
Naše obec- místo, kde žijeme, obec,
obecní zřízení.
Mezilidské vztahy (komunikace –
adaptační seminář)

projevuje spoluzodpovědnost
za život ve škole, podílí se na
dobrém klima třídy
Naše vlast- život v regionech, státní
symboly, domov, Česká republikademokratický právní stát, významné
osobnosti, události.
Pozn.: simulační hry, střídání rolí
Kulturní život – kulturní tradice,
PRO – Slavné osobnosti minulosti

objasní účel důležitých
Stránka | 224
PT – OSV
symbolů našeho státu a
způsoby jejich používání

projevuje úctu ke státním
symbolům

charakterizuje demokratický
stát, uvědomuje si
demokratické principy

je hrdý na významné české
osobnosti, na naší historii a
tradice

zná význam státních svátků
ČR, vyjmenuje je.

uplatňuje svá práva a
nepoškozuje práva druhých

vyjmenuje základní lidská
práva

rozpozná některé projevy
lidské nesnášenlivosti

ovládá základní techniky
řešení konfliktů

řeší krizové situace s co
nejmenším dopadem na
osobnost

zaujímá odmítavý postoj
k šikanování

vyhledává kontaktní adresy a
telefony na zařízení pro
pomoc v krizi ve svém okolí

vhodně plánuje správný režim
dne respektující zdravý životní
styl
Stát a právo
Člověk jako jedinec
kalendář významných dnů a oslav,
zvyky, tradice.
(plakát)
Úvod do lidských práv- základní lidská
práva, základní listiny, práva a
povinnosti, zákony, svoboda, konflikt a
jeho řešení.
PT – VDO
Rozvoj osobnosti- duševní a tělesné
zdraví, osobní bezpečí, adaptace na
životní změny, využití volného času
PT – OSV (psychohygiena)
Stránka | 225
Občan, občanská společnost a stát
(workshop na téma lidská práva)
MPV – Výchova ke zdraví
VÝSTUPY PŘEDMĚTU
VÝCHOVA K OBČANSTVÍ
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
Člověk ve společnosti

rozlišuje sociální skupiny
podle různých hledisek

poskytuje pomoc a je
oporou svým kamarádům

rozpozná nežádoucí vlivy
okolí a umí se jim bránit

volí vhodné prostředky
komunikace ve styku
s ostatními lidmi

přistupuje k mediálním
informacím kriticky

projevuje zájem o naši
zemi, si prohlubuje
vlastenecké cítění

rozlišuje jednotlivé
náboženské systémy

respektuje náboženské
přesvědčení druhých lidí

respektuje cizí majetek,
vhodně využívá a chrání
majetek vlastní

si ujasňuje adekvátní vztah
k penězům a majetku

rozlišuje různé druhy
platidel

rozlišuje a porovnává různé
2. ROČNÍK
KONKRÉTNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
Život mezi lidmi – vliv rodiny, vliv
školy, život mezi vrstevníky, sociální
skupiny, druhy komunikace (média).
Naše vlast- krásy naší země, ochrana
kulturního bohatství.
Kulturní život- kultura, umění, víra a
náboženství.
Stát a hospodářství
Majetek v našem životě – naše
potřeby, majetek a vlastnictví, peníze,
konzumní společnost, životní úroveň
Hospodaření – rozpočet domácnosti,
úspory.
Stránka | 226
PŘESAHY A VAZBY
PRO – Jak rozumět médiím (viz
příloha – projekty)
PT – MV
Stavba mediálních sdělení
Fungování a vliv médií ve společnosti
Pozn.: nácvik FG
druhy vlastnictví

sestaví jednoduchý
rozpočet domácnosti,
uvede hlavní příjmy a
výdaje

vysvětlí, co znamená
vyrovnaný rozpočet

obhajuje principy
demokracie, jedná
v souladu s demokratickými
zásadami

se orientuje ve volebních
systémech

rozlišuje rozdíl mezi státní
správou a samosprávou

vyjmenuje a popíše
základní dokumenty
k lidským právům

obhajuje nutnost
mezinárodní spolupráce

objasní potřebu tolerance
ve společnosti, respektuje
kulturní zvláštnosti
i specifika, zaujímá
tolerantní postoje
k menšinám

Stát a právo
Řízení společnosti – stát, formy státu,
znaky státu, demokracie, volby,
volební právo, státní správa,
samospráva.
Lidská práva – lidská práva
v dokumentech, rovnost a nerovnost,
morálka, svědomí
Mezinárodní vztahy, globální svět
Svět kolem nás – spolupráce mezi
zeměmi Evropy, tolerance
k národnostním menšinám,
nadnárodní organizace
PT – VDO
Principy demokracie jako formy vlády
a způsobu rozhodování (workshop na
téma Fungování demokracie ve
společnosti)
PT – VMEGS
Jsme Evropané
PT – MKV (etnický původ)
PRO – Cizinci mezi námi
si uvědomuje význam
spolupráce mezi národy,
uvědomuje si význam E
Stránka | 227
VÝSTUPY PŘEDMĚTU
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ
Žák

rozlišuje práva a povinnosti
v rodině

aktivně přispívá k utváření
pohodové rodinné
atmosféry

respektuje odlišné potřeby
členů rodiny, projevuje
toleranci

optimálně reaguje na
fyziologické změny
v období dospívání a
kultivovaně se chová
k druhému pohlaví

vyjadřuje své pocity
spojené s dospíváním

vysvětluje význam lidské
reprodukce

respektuje odlišnosti
druhého pohlaví

aplikuje osvojené poznatky
o osobním bezpečí na
situace ve svém běžném
životě

odmítá takové způsoby
chování a jednání jedinců,
které ohrožují zdraví nebo
život

projevuje odpovědný vztah
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRÉTNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
PŘESAHY A VAZBY
Vztahy mezi lidmi a formy soužití
Rodina – rodina a bydlení, rodina a
domov, partnerské vztahy
MPV – MKK (rodinný rozpočet)
Změny v životě člověka
Dospívání – projevy tělesné zralosti,
pohlavní orgány, rozmnožování, vývoj
plodu, odlišnosti muže a ženy
MPV – PRI
Osobní bezpečí
Nebezpečné situace – agrese,
nedodržování pravidel ve sportu,
silničních pravidel.
Pozn.: beseda s policií
Bezpečné prostředí ve škole, doma.
Individuální násilí, sexuální
kriminalita – šikana, budování
zdravého sebevědomí, násilí
v sexualitě, kontakty na odbornou
Stránka | 228
k sobě samému i k druhým
lidem

rozpozná projevy šikany,
zaujímá k ní negativní
postoj, upozorňuje na její
možnost zodpovědnou
osobu

vysvětluje základní pojmy
související s problematikou
drog

uvádí příklady negativních
účinků drog na lidský
organismus

analyzuje odlišnosti
v taktikách reklamních
agentur propagující
tabákové výrobky,
alkoholické nápoje a jiné
drogy

v případě potřeby vyhledá
odbornou pomoc sobě
nebo druhým

vyjadřuje nesouhlas
s nedodržo-váním pravidel
v určitých situacích (doping,
konflikty se zákonem)
3. ROČNÍK
VÝSTUPY PŘEDMĚTU
Žák

přiměřeně hodnotí druhé
lidi, uvědomuje si rizika
spojená s hodnocením
pomoc.
Zneužívání návykových látek
Drogy – jejich účinky, léčiva, přírodní i
chemické látky, nejčastěji užívané
drogy.
EX – protidrogové zařízení
MPV – PŘI (společný PRO)
Drogy a legislativa, vznik závislosti,
systém prevence drogové závislosti.
Doping – škodlivost a vedlejší účinky.
UČIVO PŘEDMĚTU
Člověk jako jedinec
KONKRÉTNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
Vnitřní svět člověka. Prožívání,
myšlení a jednání. Osobní vztahy.
Posuzování druhých lidí. Člověk
v sociálních vztazích.
Stránka | 229
PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV (sebepoznání a sebepojetí –
beseda s koučem)
druhých lidí

rozlišuje, co sám cítí, co si
myslí a co od něho
očekávají druzí lidé

jedná asertivně, projevuje
snahu se domluvit

aplikuje pravidla nenásilné
komunikace do jednání
s lidmi

si uvědomuje důležitost
volby různých způsobů
řešení konfliktů

rozlišuje a porovnává úkoly
jednotlivých složek státní
moci

přiměřeně uplatňuje svá
práva a respektuje práva
druhých lidí

se orientuje v právních
odvětvích

vnímá české právo jako
součást práva Evropské
unie
Emoce, city. Konflikty a jejich řešení.
Hra, práce, učení. Nenásilná
komunikace.
Stát a právo
Právo jako systém. Právní normy.
Ústava. Moc zákonodárná. Moc
soudní. Moc výkonná. Základní práva
a svobody. Právo v Evropě. Evropská
unie. Politika. Právní odvětví.
Stránka | 230
PT – VMEGS
Jsme Evropané
PT – VDO
Formy participace občanů
v politickém životě


VÝSTUPY PŘEDMĚTU
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ
zná své postavení v rodině
UČIVO PŘEDMĚTU
Vztahy mezi lidmi a formy soužití
vědomě přispívá ke stabilitě
rodiny

dodržuje zásady lidského
soužití

se vědomě řídí pravidly
chování

rozlišuje žádoucí a nežádoucí
až agresivní chování

si uvědomuje zodpovědnost,
kterou má vůči sobě
i ostatním

odmítá projevy vandalismu a
agresivního chování vůbec

se orientuje v zákoně
o mladistvých – zná svoje
práva a povinnosti

se řídí společenskými
pravidly

jedná v souladu s pravidly
bezpečného chování při
sportu, práci i běžných
denních činnostech

zná význam IZS

si umí připravit evakuační
zavazadlo

zná důležitá telefonní čísla,
KONKRÉTNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
PŘESAHY A VAZBY
Rodina – vztahy mezi členy rodiny,
stabilita rodiny, komunikace v rodině.
Sňatek, neshody v manželství.
Partnerské vztahy, manželství.
Plánované rodičovství. Krizové situace
v rodině – jejich řešení. Rodina a
zákony. Rodina a její význam
v současnosti.
PT – OSV (hodnoty, postoje, praktická
etika)
Lidská společnost a násilí
Různé projevy násilí. Obrana proti
násilí. Krádež, vandalismus. Nevhodné
sociální chování dětí a mladistvých.
Příčiny agresivního chování. Kriminalita
dětí a mládeže – její prevence.
Osobní bezpečí
Bezpečné chování. Pohyb v rizikovém
prostředí. Konfliktní a krizové situace.
Násilí – formy násilí. Ochrana člověka
za mimořádných událostí. Dodržování
pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví.
Stránka | 231
PT – OSV (mezilidské vztahy,
komunikace)
MPV – VOB a PŘI (sexuální výchova –
dívky: návštěva gynekologické
ambulance; chlapci: beseda se
sexuologem)
PRO – Žijeme bezpečně (exkurze,
besedy, workshopy – policie, hasiči,
inspekce životního prostředí, krizová
střediska – viz příloha Projekty)
na které by v případě nouze
volal

odmítá násilí

rozlišuje různé podoby lásky,
včetně pojmů sex a sexualita

si uvědomuje význam
nejhlubšího lidského citu –
lásky

je tolerantní k rozdílům
v sexuální orientaci

volí vhodné způsoby
komunikace o lidské
sexualitě

zaujímá vhodný postoj
k plánovanému rodičovství

vyjadřuje nesouhlas ke
konzumnímu vztahu k sexu a
sexualitě, k sexuálním
deviacím
VÝSTUPY PŘEDMĚTU
Žák

přiměřeně uplatňuje svá
práva včetně práva
spotřebitele

respektuje práva a
oprávněné zájmy druhých lidí

vysvětlí význam úprav
právních vztahů

provádí jednoduché právní
Lidská sexualita
UČIVO PŘEDMĚTU
Občan a právo
Láska – nejhlubší cit v lidském životě.
Odlišnosti v lásce.
4. ROČNÍK
KONKRÉTNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
Právní řád České republiky. Význam
právních vztahů. Občanskoprávní
vztahy. Základní práva spotřebitele.
Styk s úřady. Orgány právní ochrany.
Proti právní jednání. Postihy a sankce.
Korupce. Soustava soudů. Trestní
právo. Publikování právních předpisů.
Obrana státu.
Stránka | 232
MPV – VOB a PŘI (Sexuální výchova)
PŘESAHY A VAZBY
Pozn.: beseda s policií
PT - VOB
úkony a chápe jejich
důsledky

diskutuje o příčinách a
důsledcích korupčního
jednání

rozumí povinnostem občana
při zajišťování obrany státu

uvede příklady současných
globálních problémů lidstva a
navrhne vhodná řešení

zaujímá osobní postoj ke
globálním problémům lidstva

vnímá klady i zápory
globalizace

uvede významné
mezinárodní organizace a
posoudí jejich význam pro
svět i pro ČR včetně
zajišťování obrany státu a
účasti v zahraničních misích

rozlišuje výhody a nevýhody
členství ČR v EU

odmítá jakékoliv formy
vydírání – projevy terorismu

objasní rolu ozbrojených sil
ČR při zajišťování obrany
státu a při řešení krizí
nevojenského charakteru
Globální svět
Problémy současného světa.
Terorismus. Nadnárodní organizace.
Evropská integrace. Evropská unie,
Rada Evropy a ČR. Hrozba terorizmu
včetně válek s možnostmi jejich
řešení.
PT – VMEGS
Objevujeme Evropu a svět (workshop
na téma Jak se žije v Evropě)
PT – MKV
Multikulturalita (workshop na téma
multikulturalita současného světa)
PT – EV
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí
Stránka | 233


objasní princip vyrovnaného,
přebytkového a schodkového
rozpočtu
na příkladu chování
kupujících a prodívajících
vyloží podstatu fungování
trhu., objasní vliv nabídky a
poptávky na tvorbu ceny

popíše vliv inflace na
hodnotu peněz

rozlišuje zdroje příjmů státu a
popíše, do kterých oblastí
stát směřuje své výdaje

uvede příklady dávek a
příspěvků, které ze státního
rozpočtu získávají občané
Stát a hospodářství
Státní rozpočet.
Státní rozpočet. Tvorba cen, inflace.
Daňová politika státu. Fungování trhu.
Tvorba cen, inflace.
Daňová politika státu
Stránka | 234
VÝSTUPY PŘEDMĚTU
SVĚT PRÁCE
Žák

vědomě posuzuje svoje
schopnosti a předpoklady pro
volbu profese

analyzuje vlivy na volbu
profesní orientace

přiměřeně prosazuje právo na
práci

se orientuje v pracovním
prostředí, zná základní
náležitosti pracovní smlouvy

si uvědomuje roli úřadu práce

zná základní normy vztahující
se k pracovnímu poměru

prokazuje svoje schopnosti
potřebné pro prezentaci svojí
osoby

sestaví životopis

je k sobě přiměřeně
sebekritický, má přiměřené
sebevědomí

se orientuje v pracovních
činnostech vybraných profesí
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRÉTNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY
Osobnost na trhu práce
Sebepoznávání. Osobní zájmy, plány,
cíle. Sebehodnocení. Vlivy na volbu
profesní orientace. Tělesný a zdravotní
stav jako předpoklad pro výkon
povolání. Psychické procesy. Jak se
učím.
Pracovní právo
Právo na práci. Pracovní právo. Zákoník
práce. Úřady práce.
Pracovní poměr
Správná volba. Požadavky kvalifikační.
Osobní vlastnosti a schopnosti. První
brigáda, první zaměstnání. Psaní
životopisu. Pohovor
u zaměstnavatele.
Trh práce
Povolání lidí. Druhy pracovišť.
Charakter a druhy pracovních činností.
Výrobní a nevýrobní odvětví. Statky,
služby.
Stránka | 235
PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV (hodnoty, postoje, praktická
etika)
PT – OSV (seberegulace a
sebeorganizace)
MPV – ČJKL (životopis)

se orientuje v zákonitostech
podnikání

rozlišuje formy podnikání

si uvědomuje rizika spojená
s podnikáním

rozlišuje bankovní domy a
jejich výhody

na příkladech uvede vhodné
využití různých nástrojů
hotovostního a
bezhotovostního placení

vysvětlí pojem úrok, úvěr,
inflace

zdůvodní výhody pojištění

uvede druhy pojištění
Podnikání
Právní subjekty podnikání.
Živnostenský zákon. Obchodní zákon.
Druhy bankovních domů.
Bankovní domy a jejich služby.
Služby bankovních domů – úvěry,
leasingy, bankovní operace, úroky.
Pojištění.
Různé druhy platebních karet.
Stránka | 236
PRO – Svět práce a financí
Pozn.: nácvik FG
5.10 FYZIKA
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět Fyzika vzdělávacím obsahem vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Navazuje na vzdělávací oblast Člověk a
jeho svět, ve které se již na 1. stupni ZŠ žáci seznamovali s přírodovědným poznáváním.
Na nižším stupni osmiletého gymnázia pomáhá fyzika žákovi orientovat se v technickém světě, který ho obklopuje, i porozumět řadě
přírodních jevů. Praktické aplikace mu umožňují získat představu, že fyzika má opravdu mimořádný vztah k praktickému životu a že se
s fyzikálními ději a zákonitostmi setkávají doslova na každém kroku.
Fyzika tak pomáhá žákovi uvědomovat si, že i on je součástí přírody a vesmíru. Podněcuje v něm touhu poznat a pochopit různé přírodní
děje, odhadovat zákonitosti, kterými se řídí a správně je formulovat. Učí žáka používat souběžně empirické a teoretické prostředky
poznání. Pomáhá mu osvojit si schopnost soustavně a objektivně pozorovat, provádět měření, ve vhodné míře abstrahovat, formulovat
hypotézu a umět ji v diskusi, (věcně a bez emocí) obhajovat. Žáci využívají možnost provádět pozorování a měření v přírodovědné
učebně vybavené projekční technikou a pomůckami pro výuku i laboratorní práce.
Předmět Fyzika je vyučován na nižším stupni osmiletého gymnázia v 1. – 4. ročníku s těmito dotacemi:
1. a 2. ročník - 1 vyučovací hodina týdně
3. a 4. ročník - 2 vyučovací hodiny týdně
Stránka | 237
Kompetence k
učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE POUŽITÉ V PŘEDMĚTU
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák pracuje samostatně a aktivně s doporučenými pomůckami.
Učitel vede žáky k samostatnému plánování, organizování a
vyhodnocování jejich činnosti.
Žák si osvojuje fyzikální terminologii a symboliku. Základní fyzikální
pojmy správně užívá a rozpozná je v konkrétních situacích.
Učitel zadává vhodné motivační příklady, problémy, jevy a situace
z běžného denního života i využívá zvláštních situací.
Žák systematicky pozoruje různé fyzikální objekty, procesy a jejich
vlastnosti. Výsledky svých pozorování vyhodnocuje. Vyjadřuje se
Učitel podporuje samostatnost a tvořivost žáků.
výstižně.
Učitel vede žáka k práci s různými zdroji informací a informačními
Žák měří různé fyzikální veličiny a výsledky měření zpracovává.
technologiemi. Srovnáváním dat z různých zdrojů učí žáka nutnosti data
ověřovat a tak ho vede k opatrnému a kritickému pohledu na zdroje
Žák na základě svých pozorování a měření vyslovuje hypotézy a
informací.
v diskusi je obhajuje.
Učitel vysvětluje smysl a cíl učení, posiluje pozitivní vztah k učení.
Žák vyhledává v různých pramenech potřebné informace týkající
se dané problematiky fyzikálního poznávání a využívá je v dalším
studiu.
Žák kontroluje svoji práci.
Kompetence
k řešení problémů
Žák neutíká před problémem, ale promýšlí a plánuje řešení
problému i vhodnost použité metody. Odhaduje výsledek a
vyhodnocuje správnost vypočítaného výsledku i vhodnost použité
metody vzhledem k zadanému problému.
Žák v jednoduchých jevech určí příčinu a následek a své tvrzení
zdůvodní.
Žák řeší problém logicky i empiricky. Správnost řešení problému
ověří pokusem.
Učitel vede žáka k vnímání složitosti reálného světa a k jeho
porozumění. Vhodným fyzikálním modelem při řešení reálné situace učí
žáka odlišit podstatné od nepodstatného.
Učitel vede žáka, pokud je to možné, k odhadování výsledku a učí jej
udělat si představu o rozměrech dané fyzikální situace.
Učitel systematicky učí žáka nahradit reálnou situaci zjednodušeným
modelem, nedokonalý model nahrazovat kvalitnějším, ale zároveň
přísně rozlišovat model od skutečnosti.
Učitel vede žáka k obecnému řešení problému a podporuje v něm tak
nutnost i v životě hledat řešení s obecnější platností než jen v jediném
dílčím případě.
Učitel vytváří problémové situace a zadává problémové úlohy. Vede
žáky k tomu, aby situace vnímali problémově, podporuje netradiční
způsoby řešení.
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů.
Stránka | 238
Kompetence
komunikativní
Žák správně formuluje své myšlenky, vyjadřuje se srozumitelně a
výstižně pomocí fyzikálních pojmů a fyzikální symboliky.
Učitel vytváří u žáků schopnost vhodně a věcně argumentovat a
podporuje kritiku a sebekritiku.
Žák správně provádí rozbor fyzikální úlohy i zápis řešení. Správně
formuluje hypotézy i dokáže formulovat argumenty k jejich
obhajobě.
Učitel vede žáka k návyku vyjadřovat se korektně a věcně, s číselnými
údaji zacházet uvážlivě a vždy se snažit znát míru jejich přesnosti.
Žák s porozuměním přečte přiměřený fyzikální či populárně
vědecký text.
Kompetence
komunikativně sociální
Žák volí vhodný způsob řešení daného problému, eventuálně
nabízí i další možnosti řešení. Vhodnost volby vysvětluje a
objasňuje.
Učitel volí problémové úlohy a situace tak, aby vedly k různým
způsobům řešení. Jednotlivá řešení spolu se žáky objasňuje a
zdůvodňuje vhodnost jejich použití.
Žák se zapojuje do diskuse k řešení problému, svůj názor obhajuje
věcnými argumenty a pozorně a s porozuměním naslouchá
názorům druhých.
Učitel porovnává efektivitu použití jednotlivých metod.
Učitel pomáhá žákovi při volbě jednotlivých kroků řešení a radí mu, jak
provést kontrolu správnosti zvoleného postupu i kontrolu správnosti
výsledku či vyslovené hypotézy.
Kompetence
sociální a
personální
Žák pracuje samostatně a své řešení spolužákům zdůvodňuje.
Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve skupině, vede
žáky k dodržování a respektování společně dohodnutých norem a
Žák pozorně sleduje způsob řešení daného úkolu svého spolužáka,
pravidel.
případně vznáší dotaz k danému tématu.
Učitel usiluje, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině a
Žák pracuje ve skupině a učí se různým postům jednotlivce při
každý žák aby skutečně různými rolemi prošel.
spolupráci. Učí se být vedoucím
i být jinými veden.
Učí žáky respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují.
Žák je ohleduplný ke svým spolužákům a přispívá k dobrému
pracovnímu klimatu třídy.
Učitel vede žáka k samostatnosti při řešení zadaných úkolů.
Kompetence
občanské
Žák jedná tak, aby neohrozil zdraví své i druhých.
Kompetence
pracovní
Žák se dokáže řídit pracovními pokyny, realizovat popisované
pracovní postupy, aplikovat zkušenosti z reálného života a naopak
dovednosti získané ve škole použít v životní praxi.
Učitel vytváří podnětné a tvořivé pracovní prostředí, které žáky
stimuluje k maximálním výkonům, důsledně vede žáky k dodržování
vymezených pravidel.
Žák pracuje s odpovídajícími pomůckami, modely, grafy, diagramy
a tabulkami.
Učitel nabádá žáky k ochraně svého zdraví
i zdraví druhých lidí, seznamuje žáky se zásadami bezpečnosti práce a
Žák chápe základní ekologické dopady vlastního jednání.
Stránka | 239
Učitel důsledně dbá na dodržování pravidel chování ve škole
stanovených ve vnitřních normách školy.
s pravidly požární ochrany.
Učitel zadává problémové úlohy z běžného života a vede žáka k jejich
efektivnímu řešení.
Učitel napomáhá při plánování, zpracování a následném vyhodnocování
řešení problému či úlohy.
Učitel vede žáka k zodpovědnosti.
Učitel vede žáka i k improvizaci, pokud nejsou možné pomůcky a
modely k daným jevům již zhotovené.
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
TĚLESO A LÁTKA

rozliší látku a těleso

rozhodne, která tělesa jsou
z látky pevné, která z kapalné
a která z plynné a které
vlastnosti jsou pro látky
daných skupenství společné a
čím se liší

uvede příklady a pokusy,
kterými ukáže částicové
složení látek a alespoň některé
vlastnosti molekul a atomů

uvede konkrétní příklady jevů
1. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Z čeho se tělesa skládají
Skupenství látek, změny skupenství
Koloběh vody v přírodě
Atomy a molekuly, vlastnosti atomů a
molekul
Difuze, Brownův pohyb částic
Model atomu
Stránka | 240
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
dokazujících, že se částice
látek neustále pohybují a
vzájemně na sebe působí

rozlišuje fyzikální jev, děj a
veličinu

změří délku předmětu
vhodným měřidlem a s danou
přesností
VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ
Fyzikální veličiny
Rozměry těles, délka, měření délky
Přesnost a chyby měření
Převody jednotek délky

změří hmotnost tělesa
dosažitelným způsobem
Hmotnost těles, měření hmotnosti
tělesa.

vzájemně převádí běžné
jednotky téže veličiny
Převody jednotek hmotnosti

odhadne dobu trvání
nějakého děje a převádí různé
jednotky času

Čas., měření času
Převody jednotek času
Pohyb těles, rychlost
rozhodne, zdali je těleso
vzhledem k jinému tělesu
v pohybu nebo klidu, vypočte
průměrnou rychlost tělesa
Měření rychlosti

uvede příklad změny délky
nebo objemu při změně
teploty tělesa
Teplota a teplotní stupnice, měření
teploty

změří rozdíl teplot

vysvětlí princip různých
teploměrů

určí hustotu látky změřením
Objem a jeho měření.
Roztažnost těles a látek
Hustota a její měření
Síla a její měření
Gravitační pole a gravitační síla, přímá
úměrnost mezi hmotností a gravitační
sílou působící na těleso, přímá
Stránka | 241
LP – veličiny a jejich měření (měření
délky, měření rychlosti chůze, určení
hustoty látky změřením hmotnosti a
objemu tělesa)
hmotnosti a objemu tělesa a
vypočítá ze vztahu ρ = m:v

zjistí hustotu látky v tabulkách

vypočítá hmotnost tělesa
pomocí hustoty a objemu

vysvětlí pojem gravitační síla

vysvětlí pojem síla a princip
fungování siloměru

žák vysvětlí elektrování těles
vzájemným třením

pokusem ukáže el. pole v okolí
nabitého tělesa

uvede příklady z praxe, jak se
z hlediska bezpečnost zachází
se statickou elektřinou, kde
nám škodí a kde naopak slouží
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
úměrnost mezi gravitační silou a
hmotností tělesa
ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK
Dva druhy elektrického náboje
Elektroskop, elektrometr a zdroje el.
náboje
Elektrické vodiče a nevodiče
Elektrické pole
Elektrická síla
UČIVO PŘEDMĚTU
MAGNETISMUS

určí póly tyčového magnetu

znázorní průběh indukčních
čar magnetického pole


vysvětlí chování látek
z hlediska jejich magnetických
vlastností
uvede příklady feromag. a
neferomag. látek
Elektrování třením
2. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Magnety a jejich vlastnosti
Působení magnetu na tělesa z různých
látek
Magnetické pole, magnetické indukční
čáry
Magnetizace látky
Magnetické pole Země
Magnetická síla
Stránka | 242
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
MPV – ZEM (magnetické pole Země)

popíše magnetické pole Země
a uvede příklady jeho využití

měří velikost síly siloměrem a
sílu graficky znázorní

určí výslednici sil působících
na jedné přímce ve stejných a
opačných směrech

rozezná druhy sil působících
na těleso, jejich velikosti a
směry

odhadne polohu těžiště

v jednotlivých případech
kvalitativně předpoví pohyb
tělesa pod vlivem působící síly

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI
Vzájemné působení těles
Síla, účinky síly na těleso
Druhy sil
Skládání sily působících v jedné přímce
Skládání různoběžných sil se
společným působištěm
Tíhová síla
Těžiště
Newtonovy pohybové zákony setrvačnost
předpověď zdůvodní
s využitím newtonových
zákonů vysvětlí pojmy tlak a
tlaková síla
Síla a změny pohybu

určí závislost velikosti tlaku na
obsahu plochy, na kterou
tlaková síla působí
Tlak, tlaková síla, vztah mezi tlakovou
silou, tlakem a obsahem plochy, na níž
síla působí

navrhne praktické využití

porovná třecí síly v závislosti
na velikosti třecích ploch a
drsnosti jejich povrchu

porovná velikost tření
smykového a valivého

rozliší tření užitečné a tření
škodlivé i na příkladech ze
života

využívá poznatky o šíření tlaku KAPALINY
Akce a reakce
Tření a valivý odpor
Hydrostatický tlak, souvislost
Stránka | 243
v klidných kapalinách



s hloubkou a hustotou kapaliny
Pascalův zákon
řeší pomocí Pascalova zákona
praktické problémy
Hydraulická zařízení
analyzuje síly působící na
těleso v klidné kapalině a jeho
chování v ní
Archimedův zákon
porovná atm. tlak v různých
výškách

objasní vliv atm. tlaku na
počasí.

vysvětlí a uvede příklady
přetlaku, podtlaku a vakua.
PRO – Voda kolem nás
Vztlaková síla
objasní jevy, které souvisejí
s hydrostatickým tlakem

MPV – ZEM, PRI
Spojené nádoby
Plování těles, potápění a vznášení se
v klidné kapalině
PLYNY
Vlastnosti plynů
MPV – ZEM, PRI
Atmosférický tlak a jeho měření
Atmosféra Země
Základy meteorologie
Archimedův zákon pro plyny
Přetlak, podtlak, vakuum
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
POHYB TĚLES


rozhodne, jaký druh pohybu
těleso koná vzhledem
k jinému tělesu
3. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Druhy pohybu – rovnoměrný,
nerovnoměrný, přímočarý, křivočarý
Vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u
rovnoměrného přímočarého pohybu
rozezná základní druhy
pohybu
Stránka | 244
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY

využívá s porozuměním při
řešení problémů a úloh vztah
mezi dráhou, rychlostí a
časem u rovnoměrného
pohybu

rozhodne, zda se koná
mechanická práce a které
těleso ji koná



Energie polohová a pohybová
Přeměny energie
Zákon zachování energie
určí výkon z vykonané práce a
času i při rovnoměrném
pohybu z velikosti síly a
rychlosti
Perpetuum mobile
Účinnost
Otáčivé účinky síly, moment síly
na příkladech nebo pokusem
ukáže energii tělesa
polohovou a pohybovou
vysvětlí jejich vzájemnou
přeměnu

aplikuje poznatky o otáčivých
účincích síly na řešení
praktických problémů

ukáže a vysvětlí jevy, které
dokazují, že se částice látek
neustále a chaoticky pohybují

vysvětlí, jak se mění vnitřní
energie tělesa s teplotou

rozlišuje a správně používá
pojmy teplo a teplota
určí teplo přijaté a odevzdané
Práce
Výkon
vypočítá práci, je-li dána síla a
dráha, po které síla působí a
určí z ní změnu energie tělesa


PRÁCE A ENERGIE
Páka, kladka
Rovnováha na páce a kladce
TEPELNÉ JEVY
Vnitřní energie tělesa
Teplo
Tepelná výměna a její druhy (vedením,
prouděním, zářením)
Změna vnitřní energie konáním práce
Kalorimetrická rovnice
Vedení tepla
Stránka | 245



tělesem
Šíření tepla prouděním a zářením
při tepelné výměně rozliší
teplo přijaté a teplo
odevzdané
Skupenské přeměny
Tání a tuhnutí
Vypařování a kapalnění
uvede různé druhy tepelné
výměny a jejich vhodnost
použití v jednotlivých
případech
Var
Sublimace a desublimace
Skupenské teplo tání
na příkladech z denního života
ukáže, jak lze účelně zvětšovat
nebo zmenšovat tepelnou
výměnu vedením a zářením

využívá poznatky
o vzájemných přeměnách
různých forem energie a jejich
přenosu při řešení
konkrétních problémů a úloh

zhodnotí výhody a nevýhody
využívání různých
energetických zdrojů
z hlediska vlivu na životní
prostředí

uvede příklady změn
skupenství i jejich použití
v praxi

řeší úlohy a problémy
s využitím poznatků
o vzájemných přeměnách
různých forem energie a jejich
přenosu

rozliší pružné látkové
prostředí od nepružného a
zdůvodní možnost šíření
Faktory ovlivňující vypařování a
kapalnění
ZVUKOVÉ JEVY
Vlastnosti pružných těles
MPV – PRI
Kmitání pružných těles
PRO – Žijeme bezpečně
Stránka | 246
kmitů částic v daném
prostředí

rozliší kmitavý pohyb od
vlnění

vysvětlí princip stojatého a
postupného vlnění

Zvuk, zdroje zvuku. Šíření zvuku
Ultrazvuk, infrazvuk
Vnímání zvuku. Hlasitost
Rychlost šíření zvuku v různých
prostředích
vysvětlí princip vlnění
příčného a podélného

uvede použití infrazvuku a
ultrazvuku v běžném životě

rozpozná zdroje zvuku ve
svém okolí

vysvětlí, proč nadměrná
hlasitost poškozuje sluchový
orgán nejen člověka, ale
i ostatních živočichů

využívá zákona o přímočarém
šíření světla ve stejnorodém
optickém prostředí a zákona
odrazu při řešení problémů a
úloh

Vlnění. Vlnění příčné a podélné
rozhodne ze znalosti rychlostí
světla ve dvou různých
prostředích, zda se světlo
bude lámat ke kolmici či od
kolmice a využívá této
skutečnosti při analýze
průchodu světla čočkami
Pohlcování zvuku
Výška tónu
Vliv hluku na životní prostředí a
možnosti jeho zmenšování
SVĚTELNÉ JEVY
Vlastnosti světla - zdroje světla,
rychlost světla ve vakuu a v různých
prostředích
Stín, zatmění Slunce a Měsíce
Zobrazení odrazem na rovinném,
dutém a vypuklém zrcadle
Zobrazení lomem tenkou spojkou a
rozptylkou
Rozklad bílého světla hranolem
Stránka | 247
VÝSTUP PŘEDMĚTU
UČIVO PŘEDMĚTU
Žák



zná a správně používá
schematické značky
Elektrický proud, elektrické napětí
sestaví jednoduchý el. obvod
podle schématu i nakreslí
schéma podle sestaveného el.
obvodu
Zdroje el. napětí
zná podstatu jednotlivých
zdrojů el. napětí a umí je
vhodně použít
El. obvod, jeho schéma

uvede el. spotřebiče i které
účinky el. proudu využívají

dodržuje pravidla při práci

s el. spotřebiči

vysvětlí podstatu vedení el.
proudu v kapalinách a
plynech a jak se odlišuje od
vedení el. proudu v kovech

vyjmenuje účinky
elektrického proudu, znalosti
aplikuje na využívání a funkci
el. spotřebičů

objasní podstatu el. proudu a
jeho průchod kovovým
vodičem

4. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Elektrický obvod – zdroj napětí,
spotřebič, spínač
rozhodne, zda daným
obvodem může protékat el.
proud
Tepelné účinky el. proudu
El. spotřebiče
Elektromagnet
Bezpečnost při práci s elektrickými
zařízeními
ELEKTRICKÝ PROUD
Měření el. proudu
Ohmův zákon
El odpor. Závislost el. odporu na
teplotě
Zapojování rezistorů
Stránka | 248
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY

vysvětlí závislost odporu
vodiče na teplotě, i kde se
tato vlastnost využívá
Výkon el. proudu
Elektrická energie. Výroba el. energie

dovede zapojit rezistory
i zdroje za sebou i vedle sebe
a vysvětlí výhody jednotlivých
zapojení

určí ze štítku el. spotřebiče
potřebné údaje

měří el. proud a napětí.
využívá ohmův zákon pro část
obvodu při řešení praktických
problémů

rozliší magnetické pole
magnetu a vodiče s proudem

popíše magnetické pole
Vzájemné působení vodičů s proudem

popíše vliv změny
magnetického pole na vznik
indukovaného napětí
Elektromagnetická indukce




vysvětlí a prakticky využije
působení magnetického pole
na magnet a cívku s proudem
uvede, jak lze demonstrovat
vznik magnetického pole
kolem vodiče s proudem
vysvětlí princip
elektromagnetu a jeho použití
v praxi
dokáže vysvětlit vliv změny
magnetického pole v okolí
cívky na vznik indukovaného
napětí v cívce
ELEKTRODYNAMIKA
Působení magnetického pole na vodič
s proudem
Generátory elektrického napětí
Vlastnosti střídavého proudu
Cívka
Transformátory
Stejnosměrné elektromotory
Bezpečnost práce s elektrickými
spotřebiči, přístroji a zařízeními
Obnovitelné a neobnovitelné zdroje
energie, jejich výhody a nevýhody
z hlediska vlivu na životní prostředí
Stránka | 249

rozlišuje stejnoměrný a
střídavý proud

popíše různé druhy výroby
elektrické energie

vysvětlí, jak funguje
transformátor a rozvod
elektrické energie

dodržuje zásady bezpečnosti
práci s elektrickými spotřebiči

rozliší vodič, polovodič,
izolant

zapojí polovodičovou diodu.
popíše funkci polovodičových
součástek a některých
součástek v praxi
ELEKTRICKÝ PROUD
V POLOVODIČÍCH
Volné elektrony a díry – vlastní
vodivost, termistor, fotorezistor
Vliv příměsí v polovodiči, polovodiče
typu P a N
LP
MPV – ICT
PN přechod
Dioda a její využití v praxi

zná vývoj názorů na stavbu
látek a strukturu atomu

popíše stavbu atomu elektronový obal a jádro
atomu
ATOMY A ZÁŘENÍ
Jádro atomu
Jaderné síly, jaderná energie
Radioaktivita
Využití radioaktivity

vysvětlí příčiny radioaktivity
Jaderné reakce, štěpná reakce

objasní praktické využití a
nebezpečnost radioaktivity
Řetězová reakce

porovná druhy jaderného
záření

rozliší druhy jaderných reakcí

zná princip jaderného
reaktoru a činnosti jaderné
elektrárny a možná rizika a
Jaderný reaktor
Jaderná elektrárna
Termonukleární reakce
Bezpečnost při práci s radioaktivními
materiály
Ochrana lidí před radioaktivním
Stránka | 250
MPV – MAT, CHE
vlivy na životní prostředí

vysvětlí význam
termonukleárních reakcí

zná zásady bezpečnosti práce
s radioaktivními materiály

pochopí, čím se astronomie
zabývá

zná stručnou historii
astronomie

popíše tělesa sluneční
soustavy a jejich vlastnosti

zářením
VESMÍR
Čím se zabývá astronomie
ASTRONOMIE
Slunce, sluneční soustava
Měsíc, fáze Měsíce
Hvězdy, jejich složení
Kamenné planety
vysvětlí pohyb planet kolem
slunce a měsíců kolem planet
pomocí poznatků
o gravitačních silách
Plynné planety

aplikuje keplerovy zákony na
pohyb planet
Souhvězdí

na základě odlišných
vlastností odliší hvězdu od
planety

rozumí pojmu galaxie

umí vysvětlit pojem souhvězdí

ve stručnosti popíše vývoj
fyziky, jejích jednotlivých
oborů zná

MPV – MAT, CHE, PŘI, FY
Malá tělesa a Pluto
Galaxie
KAM SMĚŘUJE FYZIKA
Vývoj fyziky v 19. a 20. století
Perspektivy fyziky
fyzikální obraz světa
v jednotlivých obdobích
vývoje fyziky
Stránka | 251
MPV – DEJ, ICT
5.11 CHEMIE
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět je vyučován ve 3. a 4 ročníku nižšího stupně gymnázia v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny týdně. Výuka probíhá převážně
v přírodovědné učebně (vybavena počítačem s přístupem na Internet), kde probíhají také některé laboratorní práce, při kterých je třída
dělena na skupiny. Většina laboratorních prací, motivačních pokusů a chemických experimentů však probíhá dle aktuální nabídky a
možností v laboratořích VŠCHT Praha nebo na PřF UK Praha. Výuka je doplněna vhodnými mimoškolními akcemi (exkurze, workshopy,
přednášky apod.).
Předmět Chemie vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Je úzce spjat zejména s předmětem Fyzika, jehož poznatky získané
v předchozím vzdělávání dále rozvíjí.
Navazuje také na kompetence získané v předmětech matematika, přírodopis a zeměpis a prakticky je využívá a propojuje.
Cílem předmětu je seznámit žáka s významem chemie v dnešním světě a v každodenním životě člověka. Předmět vede žáka
k uvědomění si a pochopení chemické podstaty látek, které člověka běžně obklopují a k pochopení základních chemických jevů, procesů
a zákonitostí ve světě, který nás obklopuje. Žák se tyto jevy, procesy a zákonitosti učí vysvětlovat a zdůvodňovat. Seznámí se s některými
běžně dostupnými nebezpečnými látkami, jejich označováním a bezpečnou manipulací. Naučí se používat chemické názvosloví,
chemické značky, vzorce a rovnice.
Osvojuje si také význam experimentu jako vědecké metody a v rámci kontrolovaných experimentů se učí prakticky řešit problémy,
získávat a upevňovat znalosti získané teoreticky, pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a poskytnout před lékařskou
první pomoc při úrazech vzniklých kontaktem s nebezpečnými chemickými látkami.
Stránka | 252
Žák si také uvědomuje význam chemie jako faktoru, který výrazně ovlivňuje životní prostředí.
Předmět Chemie se prostřednictvím vybraných tematických okruhů podílí na realizaci průřezového tématu Environmentální výchova a
dlouhodobého projektu Žijeme bezpečně.
Kompetence k učení
Kompetence k řešení
problémů
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE POUŽITÉ V PŘEDMĚTU
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáků, používá vhodné
propojení a systematizace je efektivně využívá
učební pomůcky a informační zdroje – slovníky, encyklopedie,
v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě.
tabulky internet a AV techniku, nabízí dostatečné množství
informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. Využívá
Žák propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích
(i motivačně) kontrolované samostatné experimentování a
oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na
pozorování.
matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy.
Učitel vede žáky k samostatnému plánování, organizaci a evaluaci
Žák samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky
jejich studia.
porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití
v budoucnosti.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají, kombinují a
systematizují informace a vede žáky
k ověřování výsledků a k porovnávání a kritické analýze informací.
Žák samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení.
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá
metod kooperativního učení.
Žák ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené
postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových Učitel vede žáky k vyhledání informací vhodných k řešení
situací,
problémů, k nacházení shodných, podobných a odlišných znaků a
k využívání získaných vědomostí a dovedností k objevování
Žák kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit,
různých variant řešení.
uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých
činů zhodnotí.
Učitel vede žáky ke kritickému myšlení, k volbě vhodných způsobů
řešení problémů a k užití zejména empirických a logických
postupů při řešení problémů.
Stránka | 253
Kompetence
komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky. Dokáže formulovat
argumenty a obhájit je.
Učitel zařazuje diskuse jako součást výuky. Nabízí žákům
informační a komunikační technologie jako informační zdroje
i jako možnost komunikace se světem. Vede žáky k výstižnému a
souvislému projevu. Vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky.
Kompetence
komunikativně- sociální
Žák dokáže naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně
reagovat, formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém
sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném
i ústním projevu.
Učitel vede žáky ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáky
na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích,
vytváří u žáků schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku
a sebekritiku.
Kompetence sociální a
personální
Žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje atmosféru Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve skupině,
práce v týmu i pracovní výsledky.
klade důraz na stanovení vnitřních pravidel fungování týmu a vede
žáky k dodržování a respektování společně dohodnutých norem a
Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe
pravidel.
potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného
úkolu,
Učitel usiluje, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině,
učí žáky respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje
vzájemnou pomoc žáků.
jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj.
Učitel vede žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili
své činnosti, podněcuje žáky k argumentaci.
Kompetence občanské
Žák respektuje názory ostatních.
Žák se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace.
Žák chápe základní ekologické souvislosti a environmentální
problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí,
rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale
udržitelného rozvoje společnosti.
Kompetence pracovní
Žák používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení,
dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky,
Učitel vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů, vede žáky
k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si.
Učitel se věnuje v rámci výuky aktuálním tématům souvisejícím
s environmentální a ekologickou problematikou. Respektování
požadavků na kvalitní životní styl vede k pojetí a chápání trvale
udržitelného rozvoje společnosti.
Učitel rozvíjí u žáků smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na
výuku a zodpovědného přístupu k zadaným úkolům a napomáhá
při cestě ke správnému řešení.
Žák přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska
kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i Učitel zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.
z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního
Učitel vede žáky po teoretické i praktické stránce k bezpečnému
prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot.
zacházení s chemickými látkami a laboratorními pomůckami,
Stránka | 254
k dodržování zásad bezpečnosti práce a k plnění závazků a
povinností z těchto zásad vyplývajících.
Učitel vede žáky k osvojení základních zásad první pomoci
i ochrany zdraví a vyžaduje, aby žáci dbali na zdraví své i svých
spolužáků. Učitel vede žáky ke kvalitní práci a k efektivnímu a
ekonomickému používání materiálů a energií. Učitel vede žáky ke
zvýšené starostlivosti o ochranu jejich životního prostředí.
Vzdělávací obsah předmětu
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
Úvod do chemie

definuje předmět chemie,
vysvětluje význam
jednotlivých chemických
disciplín

pracuje bezpečně
s vybranými dostupnými a
běžně používanými látkami

se orientuje v přípravě a
využívání různých látek
v praxi a jejich vlivech na
životní prostředí a zdraví
člověka, posoudí
nebezpečnost vybraných
látek, se kterými zatím nesmí
pracovat

určí společné a rozdílné
3. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Co je chemie a proč se ji máme učit?
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Chemie jako věda, dělení chemie
Zásady bezpečné práce
Nebezpečné látky a přípravky
Zásady bezpečné práce v odborné
učebně chemie
i v běžném životě
Kategorie nebezpečných látek, jejich
označení výstražnými symboly
R, S - věty
Vlastnosti látek
Látky a jejich vlastnosti: skupenství,
hustota, rozpustnost, vodivost
Stránka | 255
PRO – Žijeme bezpečně
vlastnosti látek

rozlišuje směsi a chemické
látky

navrhne postupy a prakticky
provede oddělování složek
směsí o známém složení;
uvede příklady oddělování
složek v praxi

vysvětlí na příkladu z praxe
vliv jednotlivých faktorů
ovlivňujících rychlost
rozpouštění, na praktickém
příkladu uvede možnosti
přípravy nasyceného a
nenasyceného roztoku

vypočítá požadované složení
roztoků, roztok prakticky
připraví

používá pojmy atom a
molekula ve správných
souvislostech

rozlišuje chemické prvky a
chemické sloučeniny a pojmy
užívá ve správných
souvislostech

se orientuje v periodické
tabulce prvků, rozpozná
vybrané kovy a nekovy a
usuzuje na jejich možné
(tepelná a elektrická), vliv atmosféry
na vlastnosti a stav látek
Směsi, dělení složek směsí
Směsi stejnorodé, různorodé
Oddělování složek směsí - usazování,
filtrace, destilace, sublimace,
chromatografie, krystalizace –
charakteristika metod a příklady jejich
využití
Klasifikace roztoků, koncentrace,
hmotnostní zlomek
Roztoky
Faktory ovlivňující rychlost
rozpouštění
Stavba atomu
Periodická soustava prvků
Atom a jeho struktura, valenční vrstva
a valenční elektrony, protonové číslo
Prvek – název, značka, vlastnosti,
skupiny a periody v periodické
soustavě prvků,
protonové číslo
Stránka | 256
LP – chromatografie/filtrace
vlastnosti
Chemická vazba, molekuly, iontová
vazba, ionty
Elektronový pár, vaznost, molekula,
sloučenina a její vzorec
Elektronegativita, vazba a sloučeniny
nepolární, polární, iontové, ionty

rozliší výchozí látky a
produkty chemických reakcí,
aplikuje poznatky o průběhu
reakcí v praxi, umí
předcházet nebezpečným
průběhům.
Chemický děj
Chemická reakce, reaktanty, produkty,
vznik chemické vazby

vysvětlí vznik kyselých dešťů,
uvede jejich vliv na životní
prostředí a uvede opatření,
kterými jim lze předcházet
Kyslík
Výskyt, vlastnosti a využití kyslíku
rozliší různé druhy vody,
uvede příklady jejich výskytu
a použití
Vodík




uvede příklady znečišťování
vody, vzduchu v pracovním
prostředí a domácnosti,
navrhne preventivní opatření
a způsoby likvidace
zhodnotí využívání prvotních
a druhotných surovin
z hlediska trvale udržitelného
rozvoje na Zemi
Výskyt, vlastnosti a využití vodíku
Složení, čistota ovzduší, ozonová
vrstva
Vzduch
Klasifikace dle chemického složení,
vlastnosti
Voda
Vlastnosti a využití chloru a jodu,
dezinfekce vody chlorem a dezinfekční
prostředky, význam jodu pro lidský
organismus
porovná vlastnosti a použití
vybraných prakticky
Stránka | 257
PT – EV
Základní podmínky života (voda,
ovzduší)
významných oxidů, kyselin,
hydroxidů a solí a posoudí
vliv významných zástupců
těchto látek na životní
prostředí
Grafit a diamant, jejich vlastnosti a
využití
Železo, měď, hliník, zlato – vlastnosti,
výskyt, využití; těžké kovy jako
nebezpečný odpad, sběr, třídění a
recyklace kovového odpadu, koroze
Halogeny
Tvorba názvu a vzorce oxidu; oxidy
uhličitý, siřičitý, jejich vznik a
vlastnosti, skleníkový efekt, kyselé
deště; oxid vápenatý – vlastnosti a
využití (stavebnictví)
Uhlík
Kovy
Vlastnosti a využití hydroxidu
sodného a vápenatého, rozpouštění
hydroxidů ve vodě, zásady bezpečné
práce
s roztoky hydroxidů, první pomoc při
poleptání
Oxidy
Vznik halogenvodíků, definice kyseliny
jako látky odštěpující v roztocích H+
Kyseliny sírová a dusičná jako
nejznámější a nejdůležitější kyseliny –
jejich vlastnosti, použití; ředění
kyselin, reakce kyselin s kovy
Hydroxidy
Indikátory, UIP, definice pH, stupnice
pH, látky kyselé, zásadité a neutrální
Stránka | 258

se orientuje na stupnici pH,
změří reakci roztoku
univerzálním indikátorovým
papírkem a uvede příklady
uplatňování neutralizace
v praxi
Názvosloví halogenidů, oxidační číslo,
jeho značení a určování, tvorba názvu
a vzorce halogenidu, křížové pravidlo;
využití zajímavých halogenidů –
černobílá fotografie a indikátory
vlhkosti
Bezkyslíkaté kyseliny
Vznik, názvy a vzorce prakticky
významných solí
bezkyslíkatých a kyslíkatých kyselin
Kyslíkaté kyseliny
pH a neutralizace
Halogenidy
Soli bezkyslíkatých a kyslíkatých
kyselin
LP – stanovení pH

přečte chemické rovnice,
s užitím zákona zachování
hmotnosti vypočítá
hmotnost výchozí látky nebo
Chemické reakce a jejich klasifikace
Klasifikace chemických reakcí
Vymezení exotermických a
Stránka | 259
produktu

endotermických dějů a reakcí
uvede příklady prakticky
důležitých chemických
reakcí, provede jejich
klasifikaci a zhodnotí jejich
využívání

vysvětlí základní faktory
ovlivňující rozpouštění
pevných látek

aplikuje poznatky o faktorech
ovlivňujících průběh
chemických reakcí v praxi a
při předcházení jejich
nebezpečnému průběhu

vypočítá složení roztoků.

odůvodní způsob výpočtu,
aplikuje jeho využití v praxi
Zápis reakce chemickou rovnicí
Faktory ovlivňující rychlost
chemických reakcí
Základní chemické výpočty
Chemie a elektřina
Faktory ovlivňující rychlost chemické
reakce – teplota, tlak, koncentrace
reagujících látek, plošný obsah,
katalyzátor
Molární hmotnost, látková
koncentrace, látkové množství,
hmotnostní zlomek, výpočet
z chemické rovnice
Elektrolýza, vedení proudu
v roztocích, význam elektrolýzy v praxi
Řada napětí kovů a zákonitosti z této
řady vyplývající, redoxní potenciál,
pokovování
Stránka | 260
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
Alkany

rozliší nejjednodušší
uhlovodíky, uvede jejich
zdroje, vlastnosti a použití
4. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Uhlovodíky s jednoduchými vazbami názvy, vzorce, vlastnosti a využití
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
LPG jako alternativní ekologické
palivo
Uhlovodíky s násobnými vazbami –
jejich názvy a vzorce
Alkeny a alkyny
Benzen, toluen a naftalen – vlastnosti
a využití
Areny
Vlastnosti, vznik a výskyt černého a
hnědého uhlí, ekologické aspekty
těžby a spalování uhlí


zhodnotí užívání fosilních
paliv jako zdrojů energie a
uvede příklady produktů
průmyslového zpracování
ropy
zhodnotí využívání prvotních
a druhotných surovin
z hlediska trvale udržitelného
rozvoje na Zemi
Ropa, uhlí a zemní plyn
Zemní plyn jako ekologické palivo,
jeho vlastnosti a složení
Ropa – vznik, vlastnosti, produkty
získané frakční destilací
Vlastnosti, složení a výroba benzinu a
nafty, oktanové číslo, negativní
důsledky provozu automobilů
Obecná charakteristika derivátů a
Stránka | 261
PT – EV
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí (doprava a životní prostředí)
PT – EV
Základní podmínky života (přírodní
zdroje; energie)
halogenderivátů, vlastnosti, význam a
použití, freony a jejich vliv na životní
prostředí
Benzín a nafta, automobilismus

rozliší vybrané deriváty
uhlovodíků, uvede jejich
zdroje, vlastnosti a použití
Vztah člověka k prostředí (prostředí a
zdraví; náš životní styl)
Charakteristická skupina, názvy a
vzorce alkoholů; methanol a ethanol –
vlastnosti, vznik a využití; alkoholy
jako alternativní paliva; působení
ethanolu na lidský organismus
Halogenderiváty uhlovodíků
Éter, formaldehyd, aceton – vlastnosti,
význam a využití

se orientuje v přípravě a
využívání různých
organických látek v praxi a
jejich vlivech na životní
prostředí a zdraví člověka
PT – EV
Alkoholy, alkoholismus
Charakteristická skupina, názvy
karboxylových kyselin, vlastnosti
Vznik esteru a jeho název, esterifikace;
významné estery a jejich využití
Ostatní kyslíkaté deriváty uhlovodíků
Karboxylové kyseliny
Stránka | 262
Estery

se orientuje ve výchozích
látkách a produktech
fotosyntézy a koncových
produktech biochemického
zpracování, především
bílkovin, tuků, sacharidů

určí podmínky postačující pro
aktivní fotosyntézu

uvede příklady zdrojů
bílkovin, tuků, sacharidů a
vitaminů
Reakce v živých organismech
Lipidy
Fotosyntéza - světelná a temnostní
fáze, faktory ovlivňující fotosyntézu;
dýchání; látkový metabolismus
Definice, vlastnosti, nasycené tuky,
nenasycené tuky, oleje, vosky; význam
a funkce lipidů
Monosacharidy, disacharidy,
polysacharidy - výskyt, význam,
funkce, použití
Sacharidy
Bílkoviny
Aminokyseliny, vznik peptidické vazby,
denaturace bílkovin a faktory, které ji
způsobují. Klasifikace bílkovin podle
jejich funkce
v živých organismech.
Enzymy, katalýza.
Vitaminy - klasifikace, výskyt,
význam, použití
Průmyslová hnojiva – význam, použití,
Stránka | 263
vliv na životní prostředí a zdraví
člověka
Vitaminy

se orientuje v přípravě a
využívání různých látek
v praxi a jejich vlivech na
životní prostředí a zdraví
člověka
Pesticidy – klasifikace, použití, vliv na
životní prostředí a zdraví člověka
Detergenty – využití
Výrobky chemického průmyslu
Cement, vápno, sádra, keramika –
výroba, využití
PT – EV
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí (zemědělství a životní
prostředí)
Plasty a syntetická vlákna – použití,
likvidace
PT – EV
Léčiva a návykové látky
Základní podmínky života (půda)
Hořlaviny – třídy nebezpečnosti

Mimořádné události – havárie
chemických provozů, úniky
nebezpečných látek
aplikuje znalosti o principech
hašení požárů na řešení
modelových situací z praxe,
objasní nejefektivnější
jednání v modelových
příkladech havárie s únikem
nebezpečných látek
PT – EV
Obnovitelné zdroje energie,
problematika odpadů, recyklace,
zatěžování životního prostředí
polutanty
Stránka | 264
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí (průmysl a životní prostředí;
odpady a hospodaření s odpady)
Environmentální výchova
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU CHEMIE
Základní podmínky života
Voda
Ovzduší
Půda
Energie
Přírodní zdroje
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Zemědělství a životní prostředí
Doprava a životní prostředí
Průmysl a životní prostředí
Odpady a hospodaření s odpady
Vztah člověka k prostředí
náš životní styl
prostředí a zdraví
Stránka | 265
5.12 PŘÍRODOPIS
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět je vyučován v 1., 2. a 3. ročníku 2 hodiny týdně a ve 4. ročníku 1 hodinu týdně.
Propojuje v sobě témata vzdělávacího oboru Přírodopis (vzdělávací oblast Člověk a příroda), Výchova ke zdraví (vzdělávací oblast Člověk
a zdraví) a tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova. Součástí předmětu je i výjezdový kurz Environmentální
výchovy ve 3. ročníku.
Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na předměty prvního stupně ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Tematicky má
předmět velmi těsný vztah ke vzdělávacímu oboru Výchova k občanství, zdraví a k práci. V některých oblastech se učivo blíží
k tematickému obsahu oboru Zeměpis, Chemie a Fyzika.
Výuka probíhá podle možností v odborné učebně, resp. učebně ICT (výukové programy), v přírodě nebo v kmenových učebnách.
Cílem předmětu je vytvořit pro žáky příležitost poznávat přírodu jako systém, hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů a
pochopit význam vztahu člověka k přírodě, ať už ve významu využívání přírody k lidským činnostem či vlivu přírodního prostředí na
lidské zdraví. Přírodopis má badatelský charakter, umožňuje žákům klást otázky a hledat na ně odpovědi prostřednictvím studovaných
textů i přímé zkušenosti, pozorovat přírodní jevy a z tohoto pozorování vyvozovat závěry. Přináší žákům poznání o přírodě živé i neživé a
vybízí žáky k chování vedoucímu k zachování přírody i lidského rodu.
Zároveň má předmět výchovný charakter a směřuje k tomu, aby žáci poznávali sami sebe, sebe ve vztahu k okolí, aby pochopili význam
zdravého životního prostředí a zdravého životního stylu. Klade si za cíl formovat a rozvíjet u žáků pozitivní vztah k vlastnímu zdraví
i odpovědnost za podporu a ochranu zdraví vůči sobě i druhým.
Stránka | 266
Výuka je realizována formou výkladu s ukázkami (přírodniny, obrazy), projektovým vyučováním, skupinovými pracemi, samostatnou
prací žáků (práce s textem, referáty, aktuality), diskusemi, laboratorními pracemi a dalšími vědeckými metodami. Je doplňována
tematicky zaměřenými exkurzemi a přednáškami. Svými metodami předmět částečně realizuje některé tematické okruhy průřezového
tématu Osobnostní a sociální výchova.
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, POUŽITÉ V PŘEDMĚTU PŘÍRODOPIS
Kompetence k učení
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák kriticky hodnotí, efektivně vyhledává a racionálně využívá Učitel předkládá žákům alternativní studijní materiály, vede diskusi
informační a učební zdroje, a to jak v tištěné tak v elektronické k jejich přednostem a nedostatkům, zadává žákům zpracování
podobě.
stručných i rozsáhlých rešerší s využitím tištěných i elektronických
zdrojů. Žákům jsou zadávány individualizované úkoly zohledňující
Žák je schopen překonávat problémy vzniklé např. novou
rozdíly v typu a úrovni jejich kognitivních schopností.
terminologií.
Žák porovnává informace získané z různých zdrojů.
Kompetence k řešení
problémů
Žák rozumí doporučeným postupům řešení úkolů, později sám
postupy řešení navrhuje a analyzuje.
Žák je schopen kriticky, avšak objektivně hodnotit a přijímat
postupy spolužáků.
Kompetence komunikativní
Žák identifikuje hlavní smysl přijímaných sdělení, přesně a
výstižně je interpretuje vlastními slovy v mluvené i psané
formě. Žák je schopen verbální, psané i grafické schematizace
sdělení.
Kompetence komunikativně- Žák asertivně oboustranně komunikuje s okolím. Obsah a
sociální
formu sdělení efektivně přizpůsobuje podle typu a kvality
Stránka | 267
Učitel předkládá žákům alternativní postupy řešení úkolů, vede žáky
k osvojení zásad sestavování efektivních postupů řešení úkolů,
zprostředkovává diskusi mezi žáky (skupinami žáků) o vhodnosti
navržených metod. Motivace žáků je zvyšována zadáváním úkolů
souvisejících s jim důvěrně známým okolním prostředím a úkolů
vztahujících se k jejich zájmům a zálibám.
Učitel v maximální míře využívá možnosti skupinových činností
s hromadnou prezentací výsledků (konferenční příspěvky)
s moderovanou diskusí. Veškeré písemné výstupy (včetně
individuálních zápisků) žáků jsou periodicky předmětem
skupinového nebo frontálního rozboru. Učitel poskytuje žákům
podle možností i materiály v cizím jazyku s cílem seznamování se se
základní cizojazyčnou terminologií vztahující se k předmětu.
Učitel metodami kooperativního učení podporuje vytváření a
posilování pozitivních návyků sociálního kontaktu mezi žáky a jejich
okolím (spolužáky, učitelem, veřejností). Vhodnými formami
skupiny posluchačů.
hodnocení výsledků žáků učitel upevňuje zdravé sebevědomí žáků.
Zapojováním žáků do procesu hodnocení výsledků rozvíjí učitel
schopnost žáků objektivně hodnotit vlastní i cizí výkon.
Kompetence sociální a
personální
Žák rozumí významu příznivého sociálního klimatu pro
efektivní komunikaci ve skupině. Poskytuje a přijímá pomoc.
Učitel v rámci skupinových aktivit umožňuje žákům přijímat role na
různých stupních řídící hierarchie, koordinuje a koriguje kooperaci
žáků. Formou kontrolovaného konfliktu nenásilně ukazuje důsledky
případných neshod ve skupině pro její výkon.
Kompetence občanské
Žák své činnosti a postoje poměřuje a koriguje zdravou
sebeúctou a přirozenou úctou k ostatním. Rozpoznává a
potlačuje projevy jakýchkoliv sociálně patologických projevů
chování.
Učitel jde příkladem. Všude, kde je to možné, žáci konkretizují
obecná pravidla vzájemného chování, sledují a vyhodnocují jejich
dodržování. Učitel poskytuje žákům pozitivní odezvu, stimuluje je.
Kompetence pracovní
Žák ovládá elementární manuální činnosti, pracovní postupy
provádí a posuzuje se znalostí rizik a s přihlédnutím k jejich
možným vlivům na vlastní zdraví a přírodní prostředí.
Učitel vede žáky k poznání významu rozmanitých lidských činností
pro kooperativní uspokojování potřeb kolektivu. Vytváří příležitosti
pro identifikaci individuálních cílů s cíli skupiny. Stimuluje žáky ke
hledání pracovních postupů maximálně šetrných k vlastnímu zdraví
i přírodnímu prostředí.
Stránka | 268
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
1. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
ZÁKLADY OBECNÉ BIOLOGIE

charakterizuje základní
projevy a podmínky života

odliší živé soustavy od
neživých na základě jejich
charakteristických vlastností

popíše základní rozdíly mezi
buňkou rostlin, živočichů a
bakterií, objasní funkci
základních organel

rozlišuje podle základních
znaků jednobuněčné a
mnohobuněčné organismy

porovná významné hypotézy
o vzniku a vývoji života

uvede na příkladech
z běžného života význam virů
a bakterií v přírodě
i pro člověka

popíše základní rozdíl mezi
virem a bakterií
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Vznik života na Zemi
MPV – ZEM, FY, CHE
Projevy života a jeho význam
PT – EV
Základní struktura života – buňka
Základní podmínky života
PRO – Okolí mé školy
LP – Mikroskopování
ZÁKLADY MIKROBIOLOGIE
Viry a bakterie, sinice
Stránka | 269
MPV – VOB (zdravý způsob života a
péče o zdraví - infekční choroby,
očkování)

rozpozná naše nejznámější
houby, vysvětlí různé způsoby
výživy hub a jejich místo
v potravních řetězcích
BIOLOGIE HUB A LIŠEJNÍKŮ
Houby – plísně, dřevokazné houby,
houby s plodnicemi, výživa hub
PT – EV
ekosystémy, základní podmínky života
Lišejníky, symbióza

objasní funkci dvou organismů
ve stélce lišejníků

rozliší základní systematické
skupiny nižších rostlin a určí
jejich význačné zástupce
BOTANIKA NIŽŠÍCH ROSTLIN
Řasy
LP – Mikroskopování

porovná základní vnější a
vnitřní stavbu vybraných
živočichů a vysvětlí funkci
jednotlivých orgánů
PRVOCI
Prvoci
ANATOMIE, FYZIOLOGIE A SYSTÉM
BEZOBRATLÝCH
Bezobratlí – žahavci, ploštěnci, hlísti,
měkkýši, kroužkovci, členovci,
ostnokožci
MPV – VOB (zdravý způsob života a
péče o zdraví – parazitická
onemocnění, očkování)

charakterizuje a porovná
jednotlivé skupiny
bezobratlých živočichů, určí
vybrané živočichy a zařadí je
do hlavních taxonomických
skupin

zhodnotí význam prvoků a
bezobratlých živočichů
v přírodě i pro člověka

uvede příklady kladných a
záporných vlivů člověka na
životní prostředí

rozlišuje vzájemné vztahy
mezi organismy a prostředím
a zhodnotí jejich význam

vysvětlí podstatu
jednoduchých potravních
řetězců v různých
ekosystémech a zhodnotí
jejich význam
LP – mikroskopická i makroskopická
pozorování
Pozn.: referáty
ČLOVĚK A PŘÍRODA, ZÁKLADY
EKOLOGIE
Společenstvo a ekosystém
PT – EV
Ochrana přírody – globální problémy a
jejich řešení, chráněná území
ekosystémy, lidské aktivity a problémy
životního prostředí
Stránka | 270

aplikuje praktické metody
poznávání přírody
ČLOVĚK A PŘÍRODA
Poznávání přírody – pozorování lupou,
mikroskopem, práce s určovacími klíči
a atlasy.
Významní biologové a jejich objevy.
2. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
ZOOLOGIE STRUNATCŮ

popíše, porovná a objasní
funkci základních orgánů a
orgánových soustav živočichů

třídí organismy a zařadí
vybrané organismy do
taxonomických jednotek

porovná na příkladech
přizpůsobení živočichů jejich
životním podmínkám

rozliší základní systematické
skupiny mechorostů a
kapraďorostů, určí základní
zástupce

porovná stavbu rostlinných
těl a životní cyklus
mechorostů a kapraďorostů

popíše, porovná a objasní
funkci základních orgánů
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Anatomie, fyziologie a systém
strunatců – kruhoústí, paryby, ryby,
obojživelníci, plazi, ptáci.
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
EX – podle aktuálních možností (např.
zoologická zahrada, Národní muzeum,
výstava)
Pozn.: referát nebo prezentace
BOTANIKA MECHOROSTŮ A
KAPRAĎOROSTŮ
Mechy a játrovky
PT – EV
Plavuně
Ekosystémy
Přesličky
Kapradiny
BOTANIKA SEMENNÝCH ROSTLIN
Morfologie, fyziologie a systém
semenných rostlin – nahosemenné a
Stránka | 271
LP – mikroskopická pozorování
Pozn.: práce s botanickým klíčem
rostlin

krytosemenné
vysvětlí princip základních
rostlinných fyziologických
procesů a jejich využití při
pěstování rostlin

třídí organismy a zařadí
vybrané organismy do
taxonomických jednotek,
určuje význačné zástupce
pomocí klíčů a atlasů

odvodí přizpůsobení
některých rostlin podmínkám
prostředí a vysvětlí zásady
pěstování rostlin

aplikuje praktické metody
poznávání přírody
EX – podle aktuálních možností (např.
botanická zahrada, park, výstava)
Pozn.: založení herbáře
MPV – VOB (návykové látky)
PRO – Voda kolem nás
ČLOVĚK A PŘÍRODA
Poznávání přírody – pozorování lupou,
mikroskopem, práce s určovacími klíči
a atlasy, založení herbáře.
Významní biologové a jejich objevy.
3. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák

popíše základní znaky savců a
zařadí vybrané živočichy do
taxonomických jednotek

určí polohu a objasní stavbu a
funkci jednotlivých orgánů a
orgánových soustav lidského
těla, vysvětlí jejich vztahy

na základě pozorování vysvětlí
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
ZOOLOGIE STRUNATCŮ
Anatomie, fyziologie a systém savců
BIOLOGIE ČLOVĚKA
Buňky a tkáně člověka
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
MPV – VOB
Anatomie a fyziologie člověka
Pozn.: seminární práce (např. atlas
(orgánové soustavy: opěrná, pohybová, člověka)
trávicí, dýchací, oběhová, řídící,
EX – dle možností (nemocnice,
Stránka | 272
změny ve fyziologii člověka
v různých situacích

se orientuje v základních
vývojových stupních
fylogeneze člověka

objasní vznik a vývin nového
jedince od početí až do stáří
vylučovací, rozmnožovací)
muzeum člověka, transfuzní stanice)
Fylogeneze a ontogeneze člověka
PT – EV
Změny v životě člověka a jejich reflexe
(dětství, puberta, dospívání,
reprodukční zdraví)
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí, vztah člověka k prostředí
PRO – Žijeme bezpečně

optimálně reaguje na
fyziologické změny
v dospívání

přijímá odpovědnost za
bezpečné sexuální chování

rozliší základní projevy a
podmínky života

popíše stavbu buňky a objasní
funkci základních organel

vysvětlí podstatu pohlavního a
nepohlavního rozmnožování a
jeho význam z hlediska
dědičnosti

uvede příklady dědičnosti
v praktickém životě a příklady
vlivu prostředí na utváření
organismů


rozlišuje příčiny a příznaky
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O
běžných nemocí a uplatňuje
ZDRAVÍ, RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A
zásady jejich prevence a léčby JEJICH PREVENCE, HODNOTA A
PODPORA ZDRAVÍ
zná základní pravidla první
pomoci a aplikuje
předlékařskou první pomoc
při poranění a úrazech

uplatňuje zásady zdravé výživy
OBECNÁ BIOLOGIE, GENETIKA,
ZÁKLADY EKOLOGIE
Projevy života a jeho význam
Pozn.: opakování 1. ročníku
Buňka
MPV – CHE
Dědičnost a proměnlivost organismů
K – kurz Environmentální výchovy
Nemoci, úrazy, ochrana a prevence
EX – podle možností (např. Červený
kříž)
Zásady první pomoci
Životní styl – zdravá výživa, tělesná a
duševní hygiena, režim dne, relaxace
Stránka | 273
a životního stylu a zná některé
relaxační techniky

usiluje v rámci svých možností
a zkušeností o aktivní
podporu zdraví

dává do souvislostí zdravotní a
psychosociální rizika spojená
se zneužíváním návykových
látek

projevuje odpovědné chování
v situacích ohrožení zdraví

aplikuje praktické metody
poznávání přírody
ČLOVĚK A PŘÍRODA
Poznávání přírody – pozorování lupou,
mikroskopem, práce s anatomickými
atlasy.
Významní biologové a jejich objevy
Stránka | 274
4. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák

chápe základní fáze vývoje
Země a jednotlivých zemských
sfér

rozpozná podle
charakteristických vlastností
vybrané nerosty a horniny
s použitím určovacích
pomůcek
UČIVO PŘEDMĚTU
vznik, vývoj a stavba Země
MPV – ZEM, FY, CHE
GEOLOGICKÉ VĚDY
Mineralogie – nerosty
MPV – ZEM, FY, CHE
Petrografie – horniny
EX – podle možností (Národní
muzeum, sbírky)
Pedologie – půda
Geologie – geologické děje
rozlišuje důsledky vnitřních a
vnějších geologických dějů,
včetně geologického oběhu
hornin a oběhu vody

porovná význam
půdotvorných činitelů pro
vznik půdy, rozlišuje hlavní
půdní typy a půdní druhy
v naší přírodě

objasní vliv jednotlivých sfér
Země na vznik a trvání života

rozlišuje jednotlivá geologická
období podle
charakteristických znaků

uvede na základě pozorování ČLOVĚK A PŘÍRODA
význam vlivu podnebí a počasí
na rozvoj a udržení života na
Zemi
aplikuje praktické metody
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
ZEMĚ


KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Evoluční teorie a další teorie o vzniku a MPV – CHE
vývoji života
PT – EV
Vývoj člověka
Základní podmínky života
Paleontologie
Ekologie
MPV – ZEM
Přírodní prostředí
PT – EV
Poznávání přírody – pozorování lupou,
mikroskopem, práce s určovacími klíči
a atlasy, založení geologické sbírky
Lidské aktivity a problémy ŽP
Stránka | 275
Vztah člověka k prostředí
poznávání přírody

Významní biologové a jejich objevy
odvodí na základě pozorování
přírody přizpůsobení rostlin a
živočichů podmínkám
prostředí
Osobnostní a sociální výchova (metodami
práce) – kurz EV
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU PŘÍRODOPIS
Rozvoj schopností poznávání
Sebepoznání a sebepojetí
Seberegulace a sebeorganizace
Psychohygiena
Poznávání lidí
Mezilidské vztahy
Komunikace
Kooperace a kompetice
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
Hodnoty, postoje, praktická etika
Environmentální výchova
Ekosystémy
Kurz EV
Základní podmínky života
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Vztah člověka k prostředí
Stránka | 276
5.13 ZEMĚPIS
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Zeměpis je řazen formálně do okruhu Člověk a příroda, ale fakticky stojí na pomezí okruhů Člověka a příroda a Člověk a společnost.
Předmět je vyučován v 1., 2. a 4. ročníku v dotaci 2 hodiny týdně. Navazuje na předměty prvního stupně – Prvouka, Vlastivěda. Část
regionální geografie je integrována do předmětu Zeměpisné reálie v cizím jazyce. Většina učiva celku Životní prostředí je integrována do
Přírodopisu. Výuka probíhá převážně v odborné učebně a terénu (orientace na mapě).
Cílem předmětu je seznámit žáka s procesy, jevy a poznatky (přírodovědného i společenského charakteru), které získává v jiných
vzdělávacích oborech, aplikovanými v konkrétním prostoru (Země, resp. vesmír). Žák získává představu o základních prostorových
vztazích od globálního po mikroregionální měřítko. Aplikuje geografické poznatky v praxi, např. vliv pohybů Země a vesmírných těles na
zemské klima, orientace v mapě, práce s atlasem. Osvojuje si geografické, tedy prostorové myšlení a prokazuje znalost základních
geografických informačních zdrojů a způsobů jejich využití. Učivo lze rozdělit do několika učebních celků: vesmír, Země, kartografie,
fyzická geografie, sociální a ekonomická geografie, regionální geografie s důrazem na Evropu a Česko. Probírané učivo má přímou vazbu
na předměty Dějepis, Výchova k občanství a Přírodopis.
Žák se učí komplexnímu pohledu na vztah mezi člověkem, společností, státem a přírodou. Poznává souvislosti mezi stavem přírody a
lidskými aktivitami, zejména závislost společnosti na přírodních zdrojích a naopak vliv lidské společnosti na stav životního prostředí. Žák
rozvíjí dovednosti objektivně pozorovat a analyzovat přírodní jevy, zkoumat jejich příčiny a zákonitosti. Na takovém poznání je založeno
i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích
z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Zeměpis slouží svým prostorovým pojetím jako jakýsi integrátor
poznatků a dovedností přírodovědných i společenskovědních disciplín. V rámci zeměpisu České republiky je do výuky zakomponována
problematika zajišťování obrany státu.
Stránka | 277
Součástí výuky jsou dle možností školy projekty a exkurze, učivo se doplňuje o místní geografii a topografii také na výjezdních kurzech
pořádaných školou.
Kompetence k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, POUŽITÉ V PŘEDMĚTU ZEMĚPIS
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák pracuje samostatně a aktivně. Orientuje se v informačních Učitel vede žáka k vyhledávání informací, kritickému čtení.
a učebních zdrojích. Používá odborné termíny, dává si do
Provádí s nimi pozorování a učí je, jak pracovat s mapou. Učitel
souvislosti jevy z různých přírodovědných a společenských
podporuje kreativitu a samostatnost žáka, doporučuje vhodné
oborů.
postupy při získávání a upevňování znalostí a dovedností.
Kompetence k řešení
problémů
Žák třídí, zpracovává a hodnotí informace. Jejich využitím a
analýzou problému nachází řešení.
Učitel vytváří žákovi problémové situace, vede ho k jejich
řešení. Klade důraz na reálné (praktické) příklady („ze života“).
Učí žáka klást si otázky nad věcmi, které ho obklopují (noční
obloha, střídání dne a noci, podnebí, fungování společnosti
apod.).
Kompetence komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje vlastní myšlenky a názory. Hovoří
srozumitelně, stručně a neodbíhá od tématu. Dodržuje časové
rozvržení řeči.
Učitel podněcuje žáky k diskusi nad aktuálními tématy. Učitel
zařazuje do výuky práci dvojic či týmovou spolupráci, zadává
referáty.
Kompetence komunikativněsociální
Žák naslouchá druhým, vhodně reaguje a dokáže
argumentovat.
Učitel vede žáky je ke vzájemné komunikaci při hodnocení
a prezentaci prací, učí žáka argumentovat a naslouchat druhým.
Kompetence sociální a
personální
Žák se zapojuje do výuky, aktivně spolupracuje s vyučujícím a
ostatními žáky. Respektuje daná pravidla chování a pomáhá
druhým.
Učitel vytváří atmosféru, kdy se žák nebojí diskutovat. Žáci jsou
vedeni k týmové spolupráci, vzájemné pomoci (a dělbě rolí,
včetně jejich střídání). Učitel zadává žákovi úkoly odpovídající
jeho schopnostem, dovednostem i zkušenostem, tím posiluje
jeho zdravé sebevědomí.
Kompetence občanské
Žák dodržuje pravidla chování ve škole. Staví se proti projevům
šikany, rasismu atd. Definuje základní principy, na nichž stojí
občanská společnost v demokratickém státě.
Učitel jde žákovi příkladem v chování i projevech týkajících se
vzájemných vztahů, dodržování závazných pravidel a norem.
Netoleruje sociálně patologické projevy. Seznamuje žáka
s principy demokracie.
Kompetence pracovní
Žák si upevňuje pracovní návyky, soustředí se na zadaný úkol,
vytváří si vhodné pracovní prostředí.
Učitel vysvětluje žákovi základní pravidla respektování
pracovních podmínek druhých, vede žáka ke správnému
používání publikací, nástrojů (mapa, buzola, měřítko) a technik.
Stránka | 278
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
1. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
Úvod do geografie.

definuje předmět geografie,
vysvětluje význam
jednotlivých geografických
disciplín

se orientuje a přiměřeně
hodnotí geografické
informace a datové zdroje,
orientuje se v nich, používá
základní odbornou
terminologii
Geografické informace
vysvětlí vznik vesmíru,
zhodnotí postavení planety
Země v něm
Vesmír


definuje základní pohyby
Země a objasní jejich
důsledky pro život na Zemi

prokazuje schopnost číst a
vytvářet mapu, orientovat se
v mapě a terénu

hodnotí výstupy
z kartografických podkladů,
používá s porozuměním
topografickou a
kartografickou terminologií
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Geografie (zeměpis) jako věda
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Dělení geografie
Zdroje dat (písemné, mapové,
elektronické)
PT – OSV
Rozvoj schopností poznávání
Vesmír
Sluneční soustava
Planeta Země
Pohyby Země
Kartografie
Mapa a mapový klíč
PRO – Okolí mé školy
Orientace na mapě a v terénu
PT – MV
Tematická kartografie
Kritické čtení a vnímání mediálních
sdělení
Atlas
Terénní geografická výuka
PT – MV
Interpretace vztahu mediálních
sdělení a reality
Stránka | 279

pracuje s atlasem

aplikuje v terénu praktické
postupy při pozorování

uplatňuje v praxi zásady
bezpečného pohybu a pohybu
v krajině, uplatňuje
v modelových situacích
zásady bezpečného chování a
jednání při mimořádných
událostech

přiřazuje jednotlivé složky a
jevy k příslušným sférám

uvádí vztah mezi složkami
a prvky přírodních sfér, jejich
vzájemnou souvislost
a podmíněnost, pojmenuje
tvary zemského povrchu

Přírodní sféry Země
Litosféra
PT – EV
Životní prostředí
Hydrosféra
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí
Atmosféra
Pedosféra
PT – EV
Vztah člověka k prostředí
MPV – PRI (biosféra, geologie) a FYZ
(atmosféra)
porovnává působení vnitřních
a vnějších přírodních sil na
přírodu a na lidskou činnost
Stránka | 280



zhodnotí prostorovou
organizaci světové populace,
její rozložení a růst
Vývoj počtu obyvatel
Rozmístění obyvatelstva
Sídla, urbanizace, aglomerace
posoudí přírodní podmínky na
rozložení lidských sídel,
pojmenuje znaky sídel
Demografické charakteristiky
Rasy, jazyky
orientuje se v základních
demografických ukazatelích,
je schopen jejich aplikace na
libovolné území a typ
společnosti

ilustruje na příkladech
mozaiku multikulturního
světa

zhodnotí strukturu, složky a
význam světového
hospodářství

lokalizuje zdroje nerostných
surovin a jádra světové
ekonomiky

porovnává předpoklady
a faktory územní diferenciace
hospodářské činnosti

demonstruje na příkladech
výrazné disproporce v životní
úrovni obyvatel planety

Obyvatelstvo světa
kategorizuje základní veličiny,
určující vyspělost zemí
PRO – Evropský den jazyků (vazba na
ANJ a 2CJ)
PT – VMEGS
Evropa a svět nás zajímá
PT – MKV
Kulturní diference
PT – MKV
Etnický původ
Hospodářství
Zemědělství
Průmysl a těžba surovin
Doprava, služby
Rozdělení světa – vyspělý a rozvojový
svět
Ukazatele určující životní úroveň
Hrubý domácí produkt
(koupěschopnost)
Základní přehled vyspělých zemí
Problém chudoby
Stránka | 281
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
2. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Opakování učiva 1. ročníku

prokazuje znalost
uspořádání vesmíru,
základních pohybů naší
planety, přírodních sfér země

pracuje samostatně se
zeměpisnými zdroji,
především s mapou a
atlasem

porovnává regiony, státy
světa a mezinárodní
integrace na základě
specifických znaků
Základy politické geografie
Stát, státní hranice
PT – VDO
Formy vlády
Principy demokracie jako formy vlády
a způsobu rozhodování; vazba na VOB
Svoboda, demokracie, diktatura

vyvozuje závěry
z charakteristik jednotlivých
forem vlád

využívá osobní mentální
schémata a mapy pro
orientaci v konkrétních
regionech, pro prostorové
vnímání a hodnocení míst,
objektů a jevů a procesů
v nich, pro vytváření postojů
k okolnímu světu
Regiony světa

lokalizuje daný region a jeho
základní části na mapě
Afrika

hodnotí polohu, přírodní,
hospodářské, společenské a
politické poměry
Světadíly
PT – VMEGS
Objevujeme Evropu a svět.
PT – MKV
Kulturní diference
Nejchudší kontinent světa
Severní Afrika (jednotlivé státy)
Subsaharská Afrika (regiony)
Republika Jižní Afrika
Stránka | 282

vysvětlí příčiny současných
problémů kontinentu,
navrhuje možná řešení

definuje rozdílná vymezení
Ameriky (Severní a Jižní,
Severní a Latinská apod.)

hodnotí polohu, přírodní,
hospodářské, společenské a
politické poměry

objasní zásadní roli
(ekonomickou, politickou)
USA v současném světě

porovná absolutní potenciál
(lidský, ekonomický,
surovinový) s ostatními
(podstatně většími)
kontinenty.

hodnotí polohu, přírodní,
hospodářské, společenské a
politické poměry

klasifikuje rozdělení vod na
zemi

objasní význam oceánu pro
život na zemi

hodnotí polohu, přírodní,
hospodářské, společenské a
politické poměry

zdůvodní význam těchto
oblastí pro ekosystém země

vyjmenuje nejvýznamnější
polární stanice
Amerika
Latinská Amerika – charakteristika
Střední Amerika
Státy Latinské Ameriky, regiony
Austrálie a Oceánie
Austrálie a Nový Zéland
Oceánie
Světové oceány
Polární oblasti
MPV – PŘI
Antarktida
Arktida
Stránka | 283
MPV – PŘI (oteplování; fauna)

charakterizuje jednotlivé
makroregiony Asie

hodnotí jejich polohu,
přírodní, hospodářské,
společenské a politické
poměry
Východní Asie, asijští tygři
posoudí význam Asie pro
ostatní svět, především
s ohledem na Japonsko, Čínu
a Indii, ale také např. perský
záliv
Střední Asie, Zakavkazsko

Asie
Největší a nejlidnatější světadíl;
rozdělení
JV Asie
Jižní Asie
Střední východ
Pozn.: Všech regionálních témat se týká vazba na předmět Dějepis (historický vývoj zemí)
Stránka | 284
PRO – Voda kolem nás (spolupráce
s PRI, FY atd.)
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
4. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Opakování učiva 1. a 2. ročníku

prokazuje znalost regionální
geografie, definuje základní
rozdělení světa, typy forem
vlád, charakterizuje vyspělé a
rozvojové země.

prokazuje základní orientaci
v přehledu států světa

vymezí a lokalizuje místní
oblast podle bydliště, příp.
školy


Česká republika
PT – VDO
Přírodní podmínky
Formy participace občanů
v politickém životě
Demografické charakteristiky
hodnotí polohu, přírodní,
hospodářské, společenské a
politické poměry
Státní zřízení, administrativní dělení
Regiony
posoudí postavení České
republiky v rámci Evropy a
světa
Hospodářství
Cestovní ruch

lokalizuje kraje ČR, důležitá
centra zemědělství, těžby
surovin, průmyslu,
cestovního ruchu apod.

posoudí význam zajišťování
obrany státu a účast
v zahraničních misích, objasní
roli ozbrojených sil ČR i při
řešení krizí nevojenského
charakteru
Česká republika
vysvětlí roli Evropy v dějinách
lidstva i v současném světě,
definuje společné rysy
Evropa, státy Evropy

Historický vývoj
Obrana státu
Armáda ČR
Střední Evropa
PT – VMEGS
Západní Evropa
Objevujeme Evropu a svět
Stránka | 285
evropské civilizace
Severní Evropa
PT – MKV

charakterizuje jednotlivé
části světadílu
Jižní Evropa
Multikulturalita

Východní Evropa
PRO – Evropský den jazyků
hodnotí jejich polohu,
přírodní, hospodářské,
společenské a politické
poměry
PT – EV
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí.

objasní příčiny integračních
snah evropských států

definuje základní pilíře, na
kterých stojí Evropská unie
PT – VMEGS

posoudí argumenty pro- a
proti- Unii

Jsme Evropané (Instituce EU,
mezinárodní organizace, práce
s pracovními listy, miniprojekt)
diskutuje na toto téma,
posoudí dopady vstupu
Česka do EU

na příkladech dokumentuje
současnou propojenost
světa, vysvětluje příčiny
tohoto stavu

hodnotí pozitivní a negativní
rysy tohoto fenoménu,
provádí kritiku argumentů
zastánců a odpůrců
globalizace

nastíní roli Evropy v tomto
procesu

porovnává typy krajin,
rozlišuje jejich specifické
znaky a funkce
Evropská unie
Historický vývoj
MPV – VOB
Fungování, instituce
Objevujeme Evropu a svět –
mezinárodní setkávání, evropské
symboly – součást miniprojektu
Globalizace
PT – VMEGS
Propojování světa (příčiny, souvislosti,
důsledky, role Evropy)
Životní prostředí
MPV – PŘI
Stránka | 286

na vybraných příkladech
ilustruje důsledky přírodních
a společenských vlivů na
životní prostředí

prokazuje osvojení si
prostorového
(geografického) myšlení,
shromažďuje informace
z rozdílných (hlavně
statistických a mapových)
zdrojů, kriticky je posuzuje,
aplikuje je v konkrétním
území a vyvozuje z nich
obecné závěry

orientuje se v dění
současného světa, definuje
vlastní stanoviska, která
podpoří srozumitelnými
argumenty
Osobnostní a sociální výchova
Opakování, shrnutí
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU ZEMĚPIS
Rozvoj schopností poznávání
- poznávání nejbližšího okolí školy/bydliště (polohopis, historie, infrastruktura, správa, knihovny,…)
- orientace v terénu, doprava (včetně zpracování mapy/plánu)
Stránka | 287
Výchova demokratického občana
Formy participace občanů v politickém životě
- systém moci v České republice
- ústavní instituce
- volby a jejich principy (srovnání s okolními státy)
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
- státní zřízení a způsoby vlády (klasifikace, příklady ze světa)
- míra demokracie (kritéria, prostorové rozložení, změny v čase)
Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
Evropa a svět nás zajímá
- globalizace – propojování světa (příčiny, souvislosti, důsledky, role Evropy)
Objevujeme Evropu a svět
- regionální geografie makroregionů a států světa
Jsme Evropané
- příčiny, průběh a důsledky evropských integračních snah
- co Evropany spojuje (a co je rozděluje) – historie, tradice, jazyky, náboženství (viz také téma Multikulturní
výchova; spolupráce s Dějepisem a Výchovou k občanství)
- kultura – výtvarné umění, literatura (v rámci Výtvarné výchovy, Literatury)
Multikulturní výchova
Kulturní diference; Etnický původ; Multikulturalita
- obyvatelstvo na Zemi – rasy, jazyky, náboženství
- společný původ, příčiny propojování/migrace
- etnické a náboženské menšiny v Evropě (spolupráce s Výchovou k občanství)
Environmentální výchova
Lidské aktivity a problémy životního prostředí; Vztah člověka k prostředí
- vliv člověka na podnebí – příklady (důsledky těchto změn)
- devastace půd člověkem
- stav životního prostředí v České republice – trendy (především v rámci Biologie)
Stránka | 288
Mediální výchova
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení; Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
- propagandistické mapy (Proč mapy lžou?)
Tvorba mediálního sdělení
- zeměpisné reálie v rámci školního časopisu (viz také Osobnostní a sociální výchova – Poznávání okolí)
Stránka | 289
5.14 ZEMĚPISNÉ REÁLIE V CIZÍM JAZYCE
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, kde v souladu se zaměřením gymnázia rozvíjí a doplňuje geografické učivo
týkající se sociokulturní oblasti anglicky mluvících zemí – Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států
amerických, Kanady, Australského společenství a Nového Zélandu.
Předmět je vyučován ve 3. ročníku nižšího stupně gymnázia v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny týdně. Hodinovou dotaci čerpá
předmět z celkové dotace vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Výuka probíhá ve kmenových učebnách a učebně ICT a je doplněna
vhodnými mimoškolními akcemi (besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a divadelních představení apod.).
Výuka je vedena zpočátku dvojjazyčně s převahou angličtiny a menším podílem češtiny, později (podle schopností žáků) pouze anglicky.
Cílem předmětu je přiblížit život a prostředí zemí, v nichž je angličtina mateřským jazykem a zároveň tím posílit zájem o jazyk jakožto
prostředek komunikace i profilové zaměření gymnázia.
Do vyučovacího předmětu Zeměpisné reálie v cizím jazyce jsou začleněna průřezová témata Multikulturní výchova a Výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech.
Stránka | 290
Kompetence
k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, POUŽITÉ V PŘEDMĚTU
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák pracuje samostatně a aktivně. Orientuje se
Učitel vede žáka k vyhledávání informací, kritickému čtení. Učí je, jak pracovat
v informačních a učebních zdrojích. Vybírá a využívá
s mapou. Učitel podporuje kreativitu a samostatnost žáka, doporučuje vhodné
vhodné způsoby a metody pro efektivní učení. Propojuje
postupy při získávání a upevňování znalostí a dovedností. Klade důraz na
získané poznatky do širších celků. Poznává smysl a cíl učení. pozitivní motivaci žáků. Používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky,
encyklopedie, internet a AV techniku. Nabízí dostatečné množství informačních
zdrojů. Zařazuje práci s Internetem. Vede žáky k samostatnému plánování,
organizaci a evaluaci jejich studia. Podporuje používání angličtiny jako
komunikačního jazyka. Vede žáky k ověřování výsledků jejich práce. Zadává
úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
Kompetence
k řešení
problémů
Žák třídí, zpracovává a hodnotí informace. Jejich využitím a
analýzou problému nachází řešení problémů a řeší je.
Učitel vytváří problémové situace a zadává problémové úlohy a vede žáky
k jejich řešení s využitím kreativity a vlastních zkušeností.
Kompetence
komunikativní
Žák formuluje a vyjadřuje vlastní myšlenky a názory. Hovoří
srozumitelně, stručně a neodbíhá od tématu. Formuluje a
vyjadřuje své myšlenky a názory
v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a
kultivovaně v písemném i ústním projevu.
Učitel podněcuje žáky k diskusi nad aktuálními tématy. Učitel zařazuje do výuky
práci dvojic či týmovou spolupráci, zadává referáty. Zařazuje besedy a diskuse
jako součást výuky. Vede žáky
k výstižnému a souvislému projevu. Vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky.
Kompetence
komunikativněsociální
Žák naslouchá druhým, vhodně reaguje a dokáže
argumentovat.
Učitel vede žáky je ke vzájemné komunikaci při hodnocení a prezentaci prací, učí
žáka argumentovat a naslouchat druhým.
Kompetence
sociální a
personální
Žák se zapojuje do výuky, aktivně spolupracuje s vyučujícím
a ostatními žáky. Účinně spolupracuje ve skupině, podílí se
společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu.
Respektuje daná pravidla chování a pomáhá druhým. Podílí
se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě
ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá
k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě
potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá. Aktivně
spolupracuje s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje
zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá
poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.
Učitel vytváří atmosféru, kdy se Žák nebojí diskutovat. Žáci jsou vedeni k týmové
spolupráci, vzájemné pomoci (a dělbě rolí, včetně jejich střídání). Klade důraz na
stanovení vnitřních pravidel fungování týmu. Vede žáky k dodržování společně
dohodnutých pravidel. Učitel zadává žákovi úkoly odpovídající jeho
schopnostem, dovednostem i zkušenostem, tím posiluje jeho zdravé
sebevědomí. Hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.
Vede žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti.
Podněcuje žáky k argumentaci. Posiluje sebedůvěru žáků a jejich samostatný
rozvoj.
Kompetence
Žák dodržuje pravidla chování ve škole. Staví se proti
Učitel jde žákovi příkladem v chování i projevech týkajících se vzájemných
Stránka | 291
občanské
projevům šikany, rasismu atd. Definuje základní principy, na
nichž stojí občanská společnost v demokratickém státě.
Respektuje názory ostatních. Zodpovědně se rozhoduje
podle dané situace.
vztahů, dodržování závazných pravidel a norem. Netoleruje sociálně patologické
projevy. Seznamuje žáka s principy demokracie. Respektuje věkové, intelektové,
sociální a národnostní zvláštnosti žáků. Vede žáky k sebeúctě a úctě k ostatním.
Vede žáky k diskusi a vzájemnému naslouchání (si).
Kompetence
pracovní
Žák si upevňuje pracovní návyky, soustředí se na zadaný
úkol, vytváří si vhodné pracovní prostředí. Efektivně si
organizuje svou práci. Využívá své znalosti a zkušenosti
v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí
podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním
zaměření.
Učitel vysvětluje žákovi základní pravidla respektování pracovních podmínek
druhých, vede žáka ke správnému používání publikací i výpočetní techniky.
Rozvíjí u žáků smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na výuku a
zodpovědného přístupu k zadaným úkolům. Napomáhá při cestě ke správnému
řešení. Zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
VÝSTUP PŘEDMĚTU
UČIVO PŘEDMĚTU

Žák

vyhledá a pojmenuje vybrané Spojené království Velké Británie a
státy (ESC), hlavní a významná Severního Irska
města
Spojené státy americké
vyhledá na mapách hlavní
Kanada
soustředění osídlení a
hospodářských činností
Australské společenství
v jednotlivých státech, popíše
Nový Zéland
a porovná jejich sektorovou,
odvětvovou a územní
strukturu a zvažuje souvislost
s přírodními poměry


vyhledá na mapách
Anglicky mluvící země
3. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Anglicky mluvící země: souhrnný
pohled, slovní zásoba
Spojené království Velké Británie a
Severního Irska: historie, geografie,
kultura, současnost
Spojené státy americké: historie,
geografie, kultura, současnost
Kanada: historie, geografie, kultura,
současnost
Australské společenství: historie,
geografie, kultura, současnost
Nový Zéland: historie, geografie,
Stránka | 292
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
PT – MKV
Multikulturalita (multikulturalita
současného světa a předpokládaný
vývoj v budoucnosti; multikulturalita
jako prostředek vzájemného
obohacování)
PT – VMEGS
Evropa a svět nás zajímá (rodinné
příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a
světa, zvyky a tradice národů Evropy)
Objevujeme Evropu a svět (evropské
krajiny – Spojené království Velké
nejvýznamnější oblasti
cestovního ruchu
v jednotlivých světadílech

dokáže na mapě lokalizovat
významné geografické pojmy,
s kterými se seznámí

porovná historický vývoj
vybraných států navzájem a
s ČR

určí absolutní geografickou
polohu ESC

vyhodnotí relativní
geografickou polohu ESC
podle různých kritérií

porovná rozlohu ESC
s rozlohou vybraných států
světa a s rozlohou sousedních
států

popíše s pomocí obecně
zeměpisných a tematických
map vznik a vývoj reliéfu, určí
a vyhledá horopisné celky,
charakterizuje podnebí,
vodstvo, půdy, rostlinstvo a
živočišstvo

zhodnotí stav životního
prostředí, vymezí NP a
pochopí jejich důležitost

vyhledá, popíše a zdůvodňuje
na mapách největší
a nejmenší soustředění
kultura, současnost
Anglicky mluvící země
Spojené království Velké Británie a
Severního Irska
Spojené státy americké
Kanada
Australské společenství
Nový Zéland
Británie a Severního Irska, životní styl
mladých Evropanů)
Spojené království Velké Británie a
PT – MKV
Severního Irska: historie, geografie,
Multikulturalita (multikulturalita
politický systém, právní systém, systém
současného světa a předpokládaný
vzdělávání, život v současnosti, kultura
vývoj v budoucnosti; multikulturalita
Spojené státy americké: historie,
jako prostředek vzájemného
geografie, politický systém, právní
obohacování)
systém, systém vzdělávání, život
v současnosti, kultura
PT – VMEGS
Kanada: historie, geografie, politický
systém, právní systém, systém
Evropa a svět nás zajímá (rodinné
vzdělávání, život v současnosti, kultura příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a
světa, život dětí v jiných zemích, zvyky
Australské společenství: historie,
a tradice národů Evropy, lidová
geografie, politický systém, právní
slovesnost)
systém, systém vzdělávání, život
v současnosti, kultura
Objevujeme Evropu a svět (evropské
krajiny – Spojené království Velké
Nový Zéland: historie, geografie,
Británie a Severního Irska, životní styl a
politický systém, právní systém, systém
vzdělávání mladých Evropanů)
vzdělávání, život v současnosti, kultura
Stránka | 293
obyvatelstva v ESC

vyhledá na mapách největší a
nejvýznamnější sídla v ESC a
určí jejich lokalizační faktory

srovnává ukazatele o
lidnatosti, rozmístění, pohybu
a struktuře obyvatelstva ESC
se sousedními státy

hospodářství ESC
charakterizuje po jednotlivých
oblastech: průmysl,
zemědělství, doprava a spoje,
služby, cestovní ruch,
zahraniční obchod

lokalizuje na mapách
jednotlivé regiony
a administrativní celky v ESC,

charakterizuje přírodní
podmínky, hospodářství,
zvláštnosti, kulturní
zajímavosti jednotlivých
regionů ESC a porovnává
jejich hospodářskou

funkci a vyspělost
Stránka | 294
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU ZEMĚPISNÉ REÁLIE V CIZÍM JAZYCE
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa,
život dětí v jiných zemích, zvyky a tradice národů Evropy; lidová slovesnost;
Objevujeme Evropu a svět – evropské krajiny – Spojené království Velké Británie a
Severního Irska, životní styl a vzdělávání mladých Evropanů
Multikulturní výchova
Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v
budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování
Stránka | 295
5.15 HUDEBNÍ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět má časovou dotaci jednu hodinu týdně, je zařazen do 1. - 4. ročníku studia. Výuka probíhá většinou v kmenových
třídách popřípadě v odborné učebně vybavené zpětným projektorem. Součástí výuky jsou i exkurze a návštěvy koncertů.
Důraz je kladen na praktické hudební činnosti. Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni samostatného i kolektivního hudebního
projevu, aby dokázali hudbu vnímat, reprodukovat, interpretovat zpěvem, hrou na nástroje i sami se podílet na jejím vytváření.
Výuka též seznamuje žáky se základy hudební teorie a s jednotlivými hudebními styly a žánry. Důraz je přitom kladen na to, aby žáci
dokázali slyšenou hudbu zařadit do správného stylového období a porovnávat ji s dalšími skladbami.
Hudební výchova se podílí na rozvoji osobnosti každého žáka, posiluje vzájemnou komunikaci a přispívá k estetickému cítění a vytváření
hodnotového žebříčku. Zároveň napomáhá žákům prostřednictvím hudby proniknout do kultur jiných národů.
Výchovně vzdělávací strategie předmětu Hudební výchova
KOMPETENCE
Kompetence k učení
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
Žák aktivně vnímá znějící hudbu, zajímá se
o vlastní hudební aktivity a společenské dění.
Žák samostatně vyhledává v doporučených materiálech informace
týkající se klasické
i populární hudby. Tyto informace dále třídí a zpracovává, odlišuje
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Učitel aktivně motivuje žáka k učení prostřednictvím znějící
hudby a vede ho k zájmu o hudební aktivity a společenského
dění.
Učitel předkládá žákovi dostatečné množství materiálu pro
vyhledávání informací z oblasti klasické i populární hudby.
důležité od méně důležitého.
Žák jedná samostatně a aktivně se účastní hudebně tvořivých
činností.
Učitel podporuje praktické činnosti a improvizaci vedoucí žáka
k samostatnosti a tvořivosti.
Komunikativní
kompetence
Žák vyjadřuje prostřednictvím vlastní hudební produkce své pocity,
nálady, názory.
Učitel vede žáka k vyjádření vlastních pocitů, nálad a názorů
prostřednictvím hudby a neverbální komunikace.
Kompetence sociální a
personální
Žák chodí na kulturní a společenské akce pořádané školou vždy
řádně upravený a oblečený.
Učitel vlastním příkladem vede žáka k dodržování obecných
norem a zásad společenského chování při návštěvách kulturních
akcí (koncertů, výstav, exkurzí).
Chová se slušně, tiše, neobtěžuje svým chováním ostatní.
Žák aktivně přijímá při hodinách HVA různé role.
Žák si je vědom svých hudebních schopností a dle svých možností je
aktivně využívá.
Učitel umožňuje žákovi v rámci tvořivých činností střídat role ve
skupině (zpěvák, sólista, hráč v orchestru, dirigent, skladatel
apod.).
Učitel zadává žákovi úkoly odpovídající jeho dovednostem a
schopnostem v oblasti hudebních činností, čímž podporuje jeho
zdravé sebevědomí.
Učitel v rámci tvořivých činností podporuje práci ve skupině.
Žák se aktivně účastní práce ve skupině. Předkládá vlastní nápady a
přijímá myšlenky ostatních členů ve skupině.
Kompetence pracovní
Žák se aktivně účastní všech prováděných činností.
Žák se dle svých možností orientuje v práci profesionálních
hudebníků.
Žák citlivě zachází se svěřenými pomůckami, zvláště s hudebními
Stránka | 297
Učitel v hodinách hudební výchovy vytváří podnětné a tvořivé
pracovní prostředí, které žáka stimuluje k maximální účasti na
prováděné činnosti.
Učitel vhodným způsobem seznamujeme žáka s prací
profesionálních hudebníků, zpěváků, skladatelů, učitelů hudby
apod.
Učitel vede žáka svým vlastním příkladem i slovy k vhodnému
zacházení s hudebními nástroji, notovým materiálem a audio a
nástroji a notovým materiálem.
video technikou.
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Komentář
Vzhledem k tomu, že v hudební výchově se většina praktických činností cyklicky opakuje a jejich výstupy jsou závislé na individuálním
stupni vývoje každého žáka, bylo by velmi obtížné a možná i nevhodné členit některé části učiva striktně po ročnících. Vokální,
instrumentální a hudebně pohybové činnosti jsou proto vymezeny pro delší časové období (1. - 4. ročník), přičemž konkrétní náplň učiva
určí vždy vyučující podle hudební vyspělosti konkrétních žáků.
Poslechové činnosti v sobě zahrnují i seznámení s jednotlivými etapami vývoje dějin hudby a hudebních forem, jsou proto rozčleněny do
jednotlivých ročníků.
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
ROČNÍK
Očekávané výstupy
1.
2.
3.
4.
Žák:
POZNÁMKY
PŘESAHY
MPV-TVA
využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle svých
dispozic intonačně čistě a rytmicky v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého
reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části
skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace
realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů
rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané
Stránka | 298
hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou
vazbu
orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky,
chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku
zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává
ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami
vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění
Vlastní učivo
Vokální činnosti
upevňování správných pěveckých návyků, správné dýchání, rozšiřování hlasového rozsahu s ohledem na vývojové
změny hlasu (mutace)
hlasová hygiena
deklamace textu
hlasová i intonační cvičení
zpěv vhodných jedno i vícehlasých (kánon, ostinato, lidový dvojhlas) lidových i umělých písní
zpěv některých vhodných písní vztahujících se k jednotlivým hudebním stylům a žánrům
upevňování rytmického cítění, seznámení se složitějšími rytmickými útvary (synkopa, triola, tečkovaný rytmus
zpěv písní v osminových taktech (3/8; 6/8)
orientace v notovém zápisu, dynamická a tempová označení
rozvíjení hudebního sluchu a hud. představivosti (reprodukce tónů, přenášení melodie do zpěvné polohy,
zachycování rytmu zpívané písně či slyšeného úryvku pomocí grafického (notového) záznamu
hodnocení vlastního vokálního projevu a projevu ostatních žáků
Instrumentální činnosti
prohlubování rytmického cítění pomocí her a cvičení
hra na rytmické nástroje podle notového zápisu
hra a tvorba vhodných doprovodů k písním
nástrojová improvizace (vyjádření nálad, hudebních i mimohudebních představ; improvizace různých hudebních
forem – písňová forma, kánon, rondo, fuga)
Hudebně pohybové
činnosti
taktování v 2/4, 3/4 a 4/4 taktu
Stránka | 299
seznámení se základními tanečními kroky některých známých tanců (polka, valčík, mazurka, polonéza, čardáš)
ohybové reakce na tempové, dynamické, rytmicko-metrické a harmonické změny v proudu znějící hudby
Poslechové činnosti
seznámení s různými hudebními styly, žánry a hudebními formami od doby románské do současnosti zaměřené na
postihování hudebně výrazových prostředků a významných sémantických prvků užitých ve skladbě
seznámení s díly význačných hudebních osobností
lidová píseň,
folklór
Česká státní hymna
lidové tance
hudba doby
Evropský hudební
románské, gotiky a
klasicismus a jeho
a 20. století
renesance
nejvýznamnější
(impresionismus)
hudební baroko a
různých národů
Hudba přelomu 19.
představitelé (J.
Klasická hudba 20.
jeho
Haydn, W. A.
(polka, valčík,
nejvýznamnější
Mozart, L. van
B. Martinů
furiant,
představitelé
Beethoven)
L. Janáček
mazurka,
(J. S. Bach, A.
polonéza,
čardáš)
skladby
inspirované lid.
písní a folklórem
lidové kapely
dechový orchestr
romantismus
století
Nonartificiální
Vivaldi, G. F.
v české a evropské
hudba 20. a 21.
Handel;
hudbě
století
A.Michna
B. Smetana
Jazzový orchestr
z Otradovic)
A. Dvořák
Opereta, muzikál
složení orchestru
symfonický
kánon, rondo,
orchestr, smyčcové
opera, fuga
kvarteto
symfonie a její
variace, smyčcový
kvartet, a jeho
variace, symfonická
Stránka | 300
MPV – TVA
báseň
opera, balet a jejich
tvůrci
Osobnostní a sociální výchova
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU HUDEBNÍ VÝCHOVA
rozvoj schopností poznání
Rozvoj smyslového vnímání – poslech hudby, vlastní hud. činnosti, hudebně výrazové prostředky hudby
psychohygiena
Hudba jako prostředek relaxace
kreativita
Hudební improvizace
Vytváření doprovodů k písním
Vlastní hudební projev Žák a komunikace
Řeč zvuků a tónů – vyjádření myšlenek, pocitů, vlastních názorů prostřednictvím hudby
Aktivní naslouchání hudebnímu sdělení
kooperace a kompetice
Práce ve skupině
Rytmické hry – dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky
Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
Evropa a svět nás zajímá
Lidová tvorba a zvyky různých evropských národů
Evropský folklór jako inspirace pro díla hudebních skladatelů
Objevujeme Evropu a svět
Státní hymna ČR
Vhled do tvorby významných evropských a světových hudebních skladatelů
Stránka | 301
Multikulturní výchova
Multikulturalita
Naslouchání hudbě různých národů
Zpěv cizojazyčných písní
Environmentální výchova
Vztah člověka k prostředí
Přírodní a sociální prostředí jako zdroj inspirace hudebního díla
Mediální výchova
interpretace vztahu mediálního sdělení a reality
Hudební kritika
Mediální sdělení týkající se významných osobností hudební scény
Časopisy o vážné i populární hudbě
Fungování a vliv médií ve společnosti
Vliv médií na vývoj hudební produkce a interpretace
Stránka | 302
5.16 VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět VÝTVARNÁ VÝCHOVA je vyučován v 1. až 4. ročníku v hodinové dotaci 1vyučovací hodiny.
Předmět je vyučován zpravidla v odborné učebně, případně v galeriích, v plenéru apod.
Cílem předmětu je vytvářet v žácích vztah k výtvarnému umění, učit je porozumět mu (jako specifický způsob poznávání) a chápat ho ve
všech souvislostech, zároveň aktivním způsobem (prostřednictvím aktivních výtvarných činností) rozvíjet žákovu představivost, fantazii,
kreativnost v rámci žákových možností a schopností. Nedílnou součástí předmětu je seznámení žáka s vývojem výtvarného umění
v historických souvislostech.
Předmět má výchovný charakter, rozvíjí v žákovi vnímání a chápání sebe sama i okolního světa, umožňuje chápat a poznávat umělecké
hodnoty v širších sociálních a kulturních souvislostech, vede k rozvoji estetického cítění.
Komentář
Očekávané výstupy žáka i obsah učiva pro předmět VÝTVARNÁ VÝCHOVA jsou závazné na celé čtyři roky studia. Vzhledem ke
specifičnosti tohoto předmětu (výstupům i učivu vycházejícímu z RVP) učitel zařazuje učivo do jednotlivých ročníků vždy s přihlédnutím
k věkovým zvláštnostem, životním zkušenostem, odpovídajícím schopnostem a dovednostem žáků.
Jednotlivá témata jsou spojována do větších celků s různou časovou dotací, navzájem propojována a kombinována, využívají se při
realizaci školních projektů. Dalším způsobem inspirace uměním a poznávání kulturních památek mohou být speciální exkurze na tato
místa nebo spolupráce s galeriemi a muzei - např. Galerie hl. města Prahy či Národní galerie, využívání ostatních uměleckých druhů
(divadlo, film, hudba) a médií (televize, tiskoviny atd.).
Při vlastních tvůrčích činnostech, které jsou v tomto předmětu stěžejní, postupuje každý žák individuálním tempem. Naším cílem není
proto stanovit u všech žáků shodný výstup, ale zaměřit se u každého jednotlivce na rozvoj jeho vnímání, cítění, prožívání a rozvoj
tvůrčího potenciálu.
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, POUŽITÉ V PŘEDMĚTU VÝTVARNÁ VÝCHOVA
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
Žák pracuje samostatně, tvořivě a aktivně, rozvrhne si práci,
používá vhodné či doporučené techniky, vyhledává, zpracovává
a porovnává informace z různých zdrojů, používá odpovídající
odborné termíny.
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Učitel spolupracuje s žákem při plánování práce,
podporuje jeho tvořivost a samostatnost, doporučuje
vhodné materiály a techniky, vede žáka k vyhledávání,
zpracovávání a využívání informací samostatně i ve
skupinových činnostech.
Kompetence k řešení problémů
Žák tvořivě řeší zadané úkoly, využívá dané informace a
zkušenosti k řešení výtvarných problémů.
Učitel podporuje netradiční způsoby při řešení výtvarných
úkolů, podporuje samostatnost a kreativitu, vede žáka
k využívání nejen literatury, ale i internetu jako zdroje
poznávání a získávání informací, umožňuje žákovi zapojit
se do školních projektů a pracovat týmově.
Kompetence komunikativní
Žák formuluje a obhajuje výsledky své práce, učí se naslouchat
druhým.
Učitel vede žáka ke vzájemné komunikaci při hodnocení a
prezentaci prací a projektů, vede žáka k argumentaci a
naslouchání druhým.
Kompetence sociální a
personální
Žák aktivně spolupracuje ve skupině, respektuje daná pravidla
chování při výtvarných činnostech a pomáhá druhým.
Učitel vytváří přátelskou pracovní atmosféru, vede žáka
k práci
v týmu, vzájemné pomoci, podporuje jeho zdravé
sebevědomí a zadává úkoly s ohledem na jeho odpovídající
schopnosti, dovednosti i zkušenosti.
Kompetence občanské
Žák dodržuje dohodnutá pravidla chování, má úctu k práci
druhých.
Učitel organizuje různé akce a projekty ve spolupráci
s galeriemi, respektuje individualitu žáka při řešení
praktických výtvarných úkolů, je mu příkladem a oporou.
Kompetence k učení
Stránka | 304
Kompetence pracovní
Žák dbá zásad bezpečnosti při výtvarných činnostech, pracuje
aktivně a samostatně, používá vhodné materiály, nástroje a
techniky, udržuje pořádek.
Učitel připravuje a zajišťuje bezpečné podmínky
k výtvarným činnostem, vede žáka ke správnému používání
materiálů, nástrojů a technik.
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák

chápe, kdo je umělec, co
vytváří, vyjmenuje příklady
výtvarného umění, rozlišuje
mezi uměním konkrétním a
abstraktním, zná
nejznámější galerie
1. ROČNÍK – 4. ROČNÍK
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
UMĚNÍ A LIDÉ
Co je umění, kdo je umělec, kde se
s uměním setkáváme, jaký význam má
pro člověka.
si průběžně osvojuje
odborné pojmy, rozumí
jejich významu a aktivně je
používá
VÝTVARNÁ TERMINOLOGIE
Nejznámější odborné pojmy a termíny
ve výtvarném umění

rozlišuje barvy základní a
druhotné, studené, teplé a
neutrální, umí barvy
namíchat a používat při
praktických malířských
etudách
BARVY
Barvy základní a druhotné
uplatňuje svou subjektivitu,
EX – (praktická příp. virtuální –
do galerie)
Umění konkrétní a abstraktní.


PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
Barvy studené, teplé, neutrální
Barevné valéry
Míchání barev
Hry s barvou
Stránka | 305
Pozn.: použití výtvarných slovníků
cit a fantazii

specifikuje základní
charakteristiky jednotlivých
výtvarných odvětví,
praktickými činnostmi
vytvoří charakteristické
ukázky jednotlivých oborů
OBORY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
Malířství
Sochařství
Grafika
Užité umění
Lidové umění
Design

si nadále zdokonaluje a
rozvíjí svůj kresebný styl,
rozvíjí cit pro jemnost a
přítlak, rozumí rozdílu mezi
kresbou volnou a studijní,
kreslí podle zkušenosti
i podle fantazie

využívá podnětů z přírody,
z vlastních zkušeností
i fantazie

používá správné nástroje a
pomůcky, rozvíjí svůj cit pro
barvy, kreativitu a fantazii

KRESBA
Kresba volná
Kresba studijní
MALBA
se inspiruje při vlastní
tvorbě svými zkušenostmi,
fantazií a představivostí, ale

i přírodou a okolním světem

pracuje s různými materiály
a předměty, vytváří
trojrozměrné objekty,
Malířské techniky
PRO – Voda kolem nás
Malířské žánry (portrét, krajina, zátiší)
PRO – Okolí mé školy
Kombinované techniky (koláže,
asambláže)
si zdokonaluje svůj malířský
styl, aktivně si vyzkouší
některé žánry, používá
kombinované techniky

Bod, linie, tvar, textura (kontrast,
podobnost, rytmus
Světlo a stín
Objem
Kontrast, podobnost
SOCHAŘSTVÍ
Termíny – busta, plastika, skulptura
Materiály v sochařství
Stránka | 306
modeluje jednoduché
objekty, kombinuje
materiály, vybírá vhodné
prostředky pro své osobité
vyjádření



si vyzkouší některé grafické
techniky, rozpoznává rozdíl
mezi kresbou, malbou a
grafikou
GRAFIKA
zkouší různé druhy ilustrace
různými technikami, rozumí
rozdílu mezi ilustrací volnou
a vědeckou, rozvíjí svou
představivost a fantazii
prostřednictvím aktivních
výtvarných činnost, vytvoří
ilustraci do školního
časopisu
ILUSTRACE
objevuje různé typy písma,
kombinuje ve výtvarných
činnostech, dodržuje nejen
významovou stránku, ale
i estetickou
PÍSMO

navrhuje své písmo
(význam, symbolika,
estetická stránka)

objevuje možnosti
přírodních materiálů,
experimentuje s nimi a
kombinuje je navzájem,
zkouší je využít v různých
výtvarných technikách

Trojrozměrnost - hračky, objekty,
mobily
Základy grafických technik (linoryt,
monotyp, otisky)
Návrhy známky, plakátu, obalu apod.
Pozn.: při praktických činnostech vždy
s ohledem na materiální vybavenost a
malý počet žáků při práci
Ilustrace volná (poezie, próza,
časopisy, komiks)
Ilustrace vědecká
Význam a stručný vývoj písma
PRO – Kroniky (ČJ,DEJ)
Typy písma
PRO – Vývoj písma (DEJ)
PŘÍRODNÍ MATERIÁLY VE
VÝTVARNÝCH ČINNOSTECH
Rostliny a plody a možnosti jejich
využití ve výtvarných technikách.
Landart
manipuluje s přírodními
objekty, přizpůsobuje
Stránka | 307
Pozn.: výtvarné činnosti v přírodě
prostředí dle svého
výtvarného záměru.

vybírá vhodné náměty pro
jednotlivé typy užitého
umění, navrhuje, vytváří a
prezentuje své práce
UŽITÉ UMĚNÍ
Fotografie, šperky, keramika, plakát,
komiks, reklama

si utřídí poznatky od
nejstaršího pravěkého
umění až po gotické
DĚJINY UMĚNÍ
PRAVĚKÉ UMĚNÍ -prvotní umění
v dějinách lidstva, techniky, motivy,
nejvýznamnější památky

poznává vývoj umění
v jednotlivých obdobích,
orientuje se v architektuře,
malířství, sochařství a
uměleckém řemesle, zná
nejvýznamnější památky
jednotlivých období

vyhledává informace
z různých zdrojů (učební
texty, internet, časopisy
atd.), shromažďuje a třídí si
získané poznatky, navzájem
je porovnává a interpretuje
UMĚNÍ STAROVĚKU – umění
Mezopotámie, Egypta, starověkého
Řecka a Říma. Významné památky
Pozn.: učební texty, video
MPV – DEJ
ROMÁNSKÉ UMĚNÍ – jeho vývoj,
charakteristické znaky a nejznámější
památky.
EX – např. Anežský klášter apod.
GOTICKÉ UMĚNÍ – vývoj v českých
zemích a v Evropě, charakteristické
znaky a nejznámější památky
RENESANCE – vývoj v českých zemích
a Evropě, charakteristické znaky a
nejznámější památky
BAROKO - vývoj v českých zemích a
Evropě, charakteristické znaky a
nejznámější památky
Stránka | 308
KLASICISMUS - jeho vývoj,
charakteristické znaky a nejznámější
památky
ROMANTISMUS – jeho vývoj,
charakteristické znaky a nejznámější
památky
UMĚNÍ 19. A 20. STOLETÍ – realismus,
impresionismus, symbolismus,
expresionismus, kubismus,
dadaismus, surrealismus
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Osobnostní a sociální
výchova
Kreativita – respekt k individuální tvorbě, rozvoj výtvarného nadání, používání i netradičních technik, materiálů, využívání různých
zdrojů k poznání i vlastní tvorbě, zapojení do týmové práce a školních projektů, podpora zdravého sebevědomí, umění prezentovat
vlastní názory, nápady a výtvarné práce
Psychohygiena – pozitivní naladění, správné rozvržení aktivních činností a dobrá organizace, umění naslouchat a pomoci druhému,
vzájemná spolupráce, respektování individuality.
Multikulturní výchova
Zvláštnosti písma různých národů; výtvarná symbolika jako specifikum národa a etnika – pochopení a respektování individuálních
zvláštností, výchova k toleranci
Environmentální výchova
Využití odpadových materiálů při výtvarné činnosti, ztvárňování přírodních témat, práce v plenéru, přírodniny jako materiál pro
vlastní tvorbu
Stránka | 309
5.17 TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět tělesná výchova je vyučován ve všech ročnících nižšího stupně osmiletého gymnázia ve dvouhodinové dotaci. Výuka probíhá
prioritně v tělocvičně, v teplých měsících výuka může probíhat na venkovních hřištích k tomu určených, dle podmínek i na
specializovaných sportovištích (plavecký bazén, zimní hala, taneční sál apod.). V rámci předmětu tělesná výchova může být v průběhu
1. – 4. ročníku zařazen sportovní kurz zaměřený na danou sportovní disciplínu (lyžařský kurz, vodácký kurz, turistický kurz, plavecký kurz,
cyklistický kurz). Zařazení sportovních kurzů je závislé na personálních a materiálních podmínkách školy. Jednotlivé činnosti vyplývající
z předmětu tělesná výchova jsou kromě běžných hodin a sportovních kurzů plněny i v rámci sportovního dne, konaného jedenkrát za
dva roky.
Předmět je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, a proto je nejvíce propojen se vzdělávacím oborem Výchova ke zdraví. Důraz je
především kladen na zvládnutí praktických dovedností.
Předmět tělesná výchova představuje nejdůležitější formu pohybového učení žáků. Je hlavním zdrojem poznatků, organizačních návyků
a pohybových činností pro rekreační a sportovní využití pohybu. V tělesné výchově si žáci osvojují nové pohybové dovednosti, učí se
ovládat a používat různé sportovní náčiní, seznamují se s návody pro pohybovou prevenci, učí se využívat pohybové činnosti v různém
prostředí a s různými účinky, zvykají si na různé sociální role, které vyžadují spolupráci a odpovědnost. Tělesná výchova umožňuje žákům
poznávat vlastní pohybové možnosti i zdravotní a pohybová omezení, snaží se jim rozumět, respektovat je u sebe, ale i u druhých,
aktivně je využívat i ovlivňovat.
K hlavním cílům tělesné výchovy patří osvojení si nových pohybových dovedností, kultivace pohybového projevu, získání správného
držení těla, zvládnutí základních organizačních, hygienických a bezpečnostních zásad pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné
Stránka | 310
pohybové činnosti, vytváření meziosobních vztahů, učení se jednat v duchu fair play, orientace v základních otázkách vlivu pohybových
aktivit na tělesné a duševní zdraví. Součástí tělesné výchovy je i dopravní výchova.
Do jednotlivých hodin tělesné výchovy nejsou zařazena průřezová témata. Tato témata jsou plněna v rámci kurzů a sportovního dne.
Komentář
Osnování tohoto předmětu jsme zvolili do delšího časového úseku – 4 roky, a to pro svoji specifičnost. Protože hlavním cílem tělesné
výchovy je rozvoj pohybových schopností a pohybových dovedností a protože míra jejich zvládnutí je předurčena somatotypem žáků,
jejich genetickými předpoklady, konkrétní etapou vývoje žáka i jeho aktuálním zdravotním stavem, je vhodné určovat jednoznačné
výkony a úroveň dovedností pro delší období. Dalším důvodem tohoto osnování je cyklicky opakující se učivo. Fyzické předpoklady žáků
nejsou na stejném vývojovém stupni, a tudíž k ucelené podobě pohybových dovedností se žáci dopracují za odlišnou dobu a na odlišné
úrovni. Osnování postihuje veškeré předepsané učivo (druhy sportů, hygienu při tělesné výchově, bezpečnost při tělesné výchově atd.).
Výchovně vzdělávací strategie předmětu
KOMPETENCE
Kompetence k
učení
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
Žák posoudí vlastní pokrok.
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Učitel používá vhodnou a srozumitelnou terminologii.
Žák určí překážky či problémy, které mu brání v získání pohybové
dovednosti.
Učitel vytváří vhodné a zdravotně nezávadné prostředí pro pohybové
aktivity.
Žák používá k pohybovým aktivitám vhodné nářadí či pomůcky.
Učitel dodržuje bezpečnostní pokyny.
Žák operuje s tělocvičným názvoslovím.
Učitel respektuje věkové i tělesné zvláštnosti žáka.
Žák respektuje smluvené povely, signály, gesta, značky.
Kompetence
k řešení
problémů
Žák si uvědomuje zodpovědnost za svá rozhodnutí.
Učitel vytváří podmínky pro problémové situace.
Žák rozpozná a pochopí problém.
Učitel organizuje soutěže v rámci tříd a ročníků.
Žák se zapojuje do soutěží na školní i mimoškolní úrovni.
Učitel vybízí žáka k účasti v soutěžích.
Žák se vytrvale snaží odstranit překážky způsobující neúspěch
Stránka | 311
v pohybové dovednosti.
Učitel podporuje samostatnost a kreativitu žáka.
Žák prakticky ověřuje správnost řešení problému.
Kompetence
Žák srozumitelně a přesně vyjadřuje svoje myšlenky.
Učitel volí přesné termíny pro pohybovou aktivitu.
komunikativní
Žák používá přesnou terminologii.
Učitel vytváří podmínky pro zjištění žákova pochopení a osvojení
odborného názvosloví (vedení části hodiny).
Žák rozlišuje verbální i neverbální komunikaci, rozumí gestům,
signálům, vyhodnocuje je.
Učitel organizuje zápasy, turnaje.
Žák správně zapíše zápis utkání.
Kompetence
sociální a
personální
Žák účinně spolupracuje s jiným žákem a ve skupině.
Učitel zařazuje kolektivní sporty do výuky.
Žák přijímá jakoukoliv roli v družstvu či skupině, domlouvá se na
pravidlech hry, strategiích.
Učitel vytváří s žáky pravidla.
Žák prokazuje ohleduplnost k druhým žákům při pohybové aktivitě.
Žák respektuje dohodnutá pravidla.
Učitel vybízí žáky ke vzájemné pomoci.
Učitel podporuje u žáka zdravé sebevědomí.
Učitel umožňuje žákovi vyniknout v oblasti, ve které se žák cítí být
úspěšný.
Učitel organizuje jednoduché sportovní akce, soutěže.
Kompetence
občanské
Kompetence
pracovní
Žák ošetří drobná poranění sobě i svému spolužákovi.
Učitel respektuje tělesné zvláštnosti a předpoklady žáka.
Žák dodržuje pravidla fair play.
Učitel realizuje nácvik první pomoci.
Žák respektuje zásady zdravého způsobu života.
Učitel podporuje fair play jednání.
Žák respektuje handicapované sportovce.
Učitel odmítá nepoctivé jednání žáka.
Žák odmítá návykové látky.
Učitel vytváří u žáka kladný postoj ke zdravému způsobu života.
Žák se aktivně zapojuje do sportovních aktivit.
Žák dodržuje zásady bezpečného chování v hodinách tělesné
výchovy.
Učitel zdůrazňuje škodlivý vliv alkoholu, tabáku a drog na pohybovou
výkonnost a tělesnou zdatnost.
Učitel vyžaduje dodržování bezpečných zásad při hodinách tělesné
výchovy.
Žák chrání zdraví svoje i druhých.
Učitel dbá na bezpečné prostředí.
Žák používá bezpečně a účinně vybavení určené pro sportovní
aktivitu.
Žák udržuje vybavení v pořádku.
Stránka | 312
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
Tematický celek – činnosti ovlivňující zdraví
ROČNÍKY
TEMATICKÝ CELEK
1.
2.
3.
4.
VÝZNAM POHYBU PRO ZDRAVÍ, ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÁ ZDATNOST
Vliv pohybových aktivit na tělesné a duševní zdraví
Soubory cvičení s kompenzačními, relaxačními a vyrovnávacími účinky
Specifika rekreačních a výkonnostních sportů
Škodlivý vliv alkoholu, tabáku a drog na pohybovou výkonnost a tělesnou zdatnost
Kondiční programy, míra zatížení
Prakt. význam pojmů - aktivní zdraví, zdravý životní styl, zdravotně orientovaná tělesná zdatnost, pohybový režim
Rozdíly mezi tělesnou výchovou a sportem dívek a chlapců, mladých a starých, zdravých a oslabených
Výstupy školy
Žák usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti, volí si vhodný rozvojový program.
Žák zařazuje pohybové činnosti s vědomím prospěšnosti pro své zdraví.
Žák odmítá drogy i jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etiketou a zdravím.
Tematický celek
Prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí
Základní prostředky regenerace sil, kompenzace jednostranného zatížení a vyrovnávání zdravotního oslabení
Únava, zátěž, odpočinek, jednostranná zátěž, svalová nerovnováha
Zdravotně zaměřená cvičení, konkrétní účinky cviků
Správné držení těla ve stoji, v sedu, při zvedání břemen apod.
Základní technika jednotlivých druhů cvičení, vhodné podmínky pro jednotlivá cvičení
Nevhodná cvičení vzhledem k věku, pohlaví, ochraně pohybového aparátu
Stránka | 313
Výstupy školy
Žák usiluje o správné držení těla
Žák rozlišuje základní způsoby zjišťování svalové nerovnováhy
Žák využívá kompenzační, relaxační a vyrovnávací cvičení cíleně, s ohledem na vlastní oslabení
Žák zvládá základní techniky jednotlivých druhů cvičení
Žák si vytváří vhodné podmínky pro jednotlivá cvičení
Tematický celek
Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech
Vhodné a nevhodné prostředí pro tělesnou výchovu a sport
Vhodné a nevhodné pohybové činnosti
Zdravotně vhodné a nevhodné vybavení (oblečení) pro tělesnou výchovu a sport
Zásady korekce pohybové činnosti v návaznosti na konkrétní stupeň znečištění ovzduší
Hygiena a bezpečnost při osvojovaných pohybových činnostech v různém prostředí a různých podmínkách (klimatických,
ekologických apod.)
Zásady první pomoci při drobných a závažnějších poranění
Organizované přesuny a bezpečný pohyb při činnostech v přírodě a mimo školu
Odsun raněného
Základní údržba cvičišť, péče o nářadí a náčiní, příprava a úklid nářadí a náčiní
Výstupy školy
Žák zvládá organizační, hygienické a bezpečnostní návyky při pohybových činnostech
Žák zvládá první pomoc při drobných a závažných poraněních
Žák uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí
Žák předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost
Stránka | 314
Tematický celek – činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
ROČNÍKY
TEMATICKÝ CELEK
1.
2.
3.
POHYBOVÉ HRY
Pohybové hry v přírodním prostředí – herní funkce a role, bezpečnost
4.
Vlastní varianty pravidel pohybových her
Pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností, pro ovládání náčiní
Pohybové hry pro rozvoj kondičních a koordinačních předpokladů (schopností)
Pohybové hry soutěživé a bojové
Pohybové hry psychomotorické (kontaktní, motivační), dobrodružné (new games) aj., jejichž cílem je spolupráce, pomoc, splnění
společného úkolu
Pohybové hry pro rozvoj pohybové představivosti, tvořivosti a fantazie
Výstupy školy
Žák přijímá roli v pohybových hrách.
Žák řídí průběh pohybových her.
Žák pomáhá ostatním spolužákům při pohybových hrách.
Žák se dle svých předpokladů aktivně zapojuje do pohybových her.
Tematický celek
Gymnastika
Základy sportovní gymnastiky
Akrobacie
Kotouly – vpřed, vzad, letmo
Stoj na rukou, stoj na lopatkách
Přemet stranou
Rovnovážné polohy v postojích
Skoky na místě a z místa (především dívky)
Stránka | 315
Vazby a sestavy z osvojených cvičebních tvarů
Akrobatická cvičení ve dvojicích a ve skupinách
Přeskoky, skoky na místě, přes překážky
Skoky
Přeskoky s oporou rukou
Cvičení na nářadí
Kladina, lavička – rovnovážné postoje, skoky
Rytmická gymnastika (především dívky)
Chůze, klus, skoky, obraty, doprovodné pohyby paží
Cvičení s některým náčiním – švihadlo, stuha, šátek, míč
Jednoduché pohybové etudy
Vlastní pohybová improvizace bez náčiní a s náčiním (s hudebním nebo rytmickým doprovodem)
Vlastní pohybové skladby
Tanec
Držení v tanečním páru
Základní taneční kroky polky, valčíku
Aerobik
Základní kroky; pohyby paží a nohou
Cvičení v různých polohách
Aerobní cvičení bez náčiní
Stránka | 316
Aerobní cvičení s náčiním – step aerobik (bedýnky), ropico (švihadla), fotbal (míče), rubberband (gumové proužky), aerobik
s činkami apod.
Výstupy školy
Žák ovládá techniku gymnastického cvičení.
Žák respektuje zásady cvičení na nářadích.
Žák zná význam jednotlivých pohybových činností pro správné držení těla, estetiku pohybu, společenský kontakt, pohybové vyžití.
Žák volí přiměřenou náročnost aerobních forem cvičení.
Žák využívá technik rytmického cvičení s různými druhy náčiní.
Žák se orientuje v základních druzích tanců (lidové, společenské), dodržuje postavení a držení při tanci i volí vhodné oblečení.
Tematický celek
Úpoly
Průpravné úpoly – přetahy, přetlaky, úpolové odpory
Střehové postoje, držení a pohyb v postojích
Základy sebeobrany
Výstupy školy
Žák si uvědomuje význam úpolových sportů pro sebeobranu.
Tematický celek
Atletika
Atletika - běhy
Speciální běžecká cvičení
Běžecké starty
Sprint – běh 60 m
Vytrvalostní běh na dráze a v terénu
Štafetová předávka
Překážkový běh přes improvizované překážky
Dráhové disciplíny – v rámci sportovního dne
Atletika – skoky
Skok do dálky – v rámci sportovního dne
Stránka | 317
Trojskok
Atletika – hody
Hod míčkem z rozběhu
Koulařská abeceda, vrh z místa, sun-vrh koulí 3 kg (dívky), 5 kg (chlapci) – pro 3. – 4. ročník
Hod granátem z místa, z rozběhu
Výstupy školy
Žák zvládá podle individuálních předpokladů základní techniky pohybových činností
Tematický celek
Sportovní hry
Basketbal (dívky a chlapci)
Herní činnosti jednotlivce-uvolňování bez míče a s míčem (dribling, obrátka), přihrávky obouruč (na místě i v pohybu), střelba
jednoruč po pohybu, doskakování odražených míčů
Herní kombinace - útočné kombinace založené na početní převaze útočníků, na akci „hoď a běž, obranné kombinace založené na
přebírání
Základy herních systémů -osobní obranný systém, rozestavení útočníků na hřišti
Utkání, pravidla utkání
Speciální situace - vhazování, rozskok, trestný hod
Fotbal (chlapci a dívky)
Herní činnosti jednotlivce – zpracování míče, vedení míče, přihrávka po zemi na krátkou vzdálenost, střelba z místa a po vedení
míče
Herní kombinace - útočné kombinace založené na „přihrej a běž“, obranné kombinace
Základy herních systémů – rychlý protiútok, územní obrana
Utkání, pravidla utkání
Přehazovaná (1. – 2. ročník)
Herní činnosti jednotlivce, přihrávky, podání
Základy pravidel
Stránka | 318
Volejbal (3. – 4. ročník)
Herní činnost jednotlivce, přihrávky obouruč, spodem, vrchem, podání
Základy pravidel
Florbal
Herní činnosti jednotlivce, vedení míče, přihrávky
Základy pravidel
Výstupy školy
Žák rozumí základním pravidlům, ovládá základní rozhodování při hře
Žák chápe role v družstvu a jedná při hře v duchu fair play
Žák je schopen zvládnout základní individuální činnosti a použít je během utkání
Tematický celek
Turistika a pobyt v přírodě
Lyžování (kurz ve 2. ročníku)
Základní techniky sjezdového a běžeckého lyžování
Nošení lyží, připínání a odepínání, obraty na lyžích, odšlapování, bruslení, brzdění, zastavování, výstupy,
Běh střídavý dvoudobý a jednodobý, jízda v běžecké stopě, jízda ve středně náročném terénu
Základní sjezdový postoj, jízda šikmo svahem, přenášení váhy z lyže na lyži při jízdě, vlnovka základní
Oblouk, regulace rychlosti jízdy, projíždění slalomové tratě, jízda v brankách, jízda na lyžařském vleku
Jízda na sjezdové trati, základy sjezdu, základy carvingového lyžování
Lyžařská výstroj a výzbroj, druhy lyží a jejich současná konstrukce, údržba lyží, mazání lyží
Zásady bezpečnosti a orientace v zimní krajině, přivolání první pomoci, první pomoc v improvizovaných podmínkách
Příprava horské túry na lyžích, zásady chování na běžeckých a sjezdových tratích, chování na lanovce a vleku
Jízda na snowboardu – základní techniky jízdy, připínán, odepínání a nošení snowboardu, základní postoj, práce celého těla,
rovnovážná cvičení
Stránka | 319
Turistika a pobyt v přírodě (na vodácko-cyklistickém kurzu a průběžně na všech kurzech)
Základní druhy turistiky – pěší, vodní, cyklo
Orientace v terénu podle buzoly, mapy i podle přírodních úkazů
Přežití v přírodě
Turistické značení, dopravní značení, bezpečnost při přesunech
Zásady přípravy turistické akce
Ochrana porostů a zdrojů pitné vody, zajištění vody
Poznatky spojené s tábořením, ukrytí, nouzový přístřešek
Zásady jízdy na kole na veřejné komunikaci a v terénu, ochranné pomůcky pro jízdu na kole, základní údržba jízdního kola, jízda na
kole – jízda za sebou, ve skupině – po veřejné komunikaci – do 35km za den, cvičení obratnosti na kole
Specifika bezpečnosti při pobytu v přírodě, první pomoc v improvizovaných podmínkách přírody, transport raněného
Chůze v terénu do 25 km za den, chůze a běh v terénu s překonáváním přírodních překážek, pohyb v terénu podle turistického
značení, mapy, buzoly, základy orientačního běhu
Pohybové hry v přírodě
Jízda na lodi – nasedání, vysedání, základní záběry, jízda na lodi vpřed, udržování směru jízdy, změny směru jízdy, brzdění, jízda
vzad, otáčení, jízda na toku – do 25km
Netradiční sporty
Lezení na umělých horolezeckých stěnách
Netradiční sporty s náčiním
Badminton, frisbee, softball, bumbácbal
Výstupy školy
Žák ovládá základní techniky jízdy na kole, lodi, lyžích sjezdových i běžeckých
Žák vyhodnocuje podmínky potřebné pro realizaci daného sportu, odmítá rizikové chování
Žák dodržuje veškerá bezpečnostní pravidla pro pobyt v přírodě, ve specifických podmínkách
Žák používá ochranné prostředky při sportu
Stránka | 320
Žák se orientuje v terénu
Žák spolupracuje s ostatními, je připraven pomoci v krizových situacích, poskytnout nezbytnou první pomoc
Žák volí vhodnou výbavu pro pobyt v přírodě
Žák si uvědomuje důležitost sportovních dovedností pro svůj zdravý vývoj
ROČNÍKY
TÉMATICKÝ CELEK
1.
2.
3.
4.
KOMUNIKACE V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ
Tělocvičné názvosloví, smluvené povely, signály, značky, grafický zápis pohybu, vzájemná komunikace a spolupráce při osvojování
dovedností
Organizace prostoru a pohybových činností
Sportovní výzbroj a výstroj
Historie a současnost sportu – olympijská myšlenka
Pravidla osvojovaných pohybových činností (hry, závody, soutěže)
Zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech
Měření výkonů a posuzování pohybových dovedností (měření, evidence, vyhodnocování)
Výstupy školy
Žák užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře
Žák hraje v duchu fair play, naplňuje myšlenky českého olympionismu
Žák se dohodne se svými spoluhráči na vhodné strategii a taktice hry
Žák respektuje specifika jednotlivých rolí – hráč, rozhodčí, divák, organizátor
Žák zorganizuje sám i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy
Žák vyhodnocuje získaná data a informace, podílí se na jejich prezentaci
Tématický celek
Dopravní výchova
Chodci -pravidla bezpečného a ohleduplného chování na chodníku - vztahy mezi účastníky silničního provozu
Chodec a cyklista na silnici - pravidla bezpečného a ohleduplného chování při pohybu na silnici (chůze jednotlivce po silnici a ve
skupině, pravidla pohybu na silnici za snížené viditelnosti)
Odpovědnost cyklisty a vztahy mezi účastníky silničního provozu
Stránka | 321
Volný čas a sportovní aktivity - volnočasové aktivity související se silničním provozem (vhodné lokality k uskutečnění takových aktivit;
konkretizace podle lokality ZŠ a obce)
Křižovatky - pravidla překonání ve městě i mimo něj (překonávání různých křižovatek, křižovatka řízená příslušníkem policie) - vztahy
mezi účastníky silničního provozu
Cesta dopravními prostředky - pravidla bezpečnosti při cestování dopravními prostředky (pravidla při jízdě autem, zádržné systémy,
vztahy mezi cestujícími a účastníky hromadné dopravy)
Dopravní značky - odpovídající značky pro jednotlivá témata
Výbava jízdního kola a cyklisty - výbava jízdního kola, výbava cyklisty (doplňky pro bezpečnou jízdu)
Kolo ve městě - odpovědnost cyklisty a vztahy mezi účastníky silničního provozu
Bezpečná jízda - technika jízdy
Pravidla bezpečné jízdy na silnici (pravidla jízdy za snížené viditelnosti a zhoršených podmínek)
Krizové situace – jejich řešení
Cyklostezky
Poskytnutí první před lékařské pomoci
Výstupy školy
Žák ovládá pravidla bezpečného a ohleduplného chování chodce v silničním provozu a řídí se jimi
Žák se chová bezpečně v dopravních prostředcích a na zastávkách (v modelových situacích a při akcích školy)
Žák dodržuje povinnosti spolujezdce v autě – zejména poutání
Žák rozlišuje dopravní značky a jejich význam
Žák posoudí situaci i z pohledu ostatních účastníků silničního provozu
Žák vysvětlí bezpečné chování, zejména z pohledu chodce a cyklisty
Žák ovládá pravidla bezpečného a ohleduplného chování cyklisty v silničním provozu a uplatňuje je v praktických situacích
Žák se chová bezpečně a ohleduplně v roli cyklisty, používá správnou výbavu jízdního kola
Žák se orientuje ve vztazích cyklisty k ostatním účastníkům silničního provozu
Žák odhadne nebezpečí konkrétní situace a vyvodí správné řešení, zachová se adekvátně situaci
Žák předchází nebezpečí s ohledem na sebe i ostatní účastníky silničního provozu (prokazuje v modelových situacích)
Žák poskytne první před lékařskou pomoc (v modelových situacích)
Stránka | 322
Žák se aktivně zapojuje do činností podporujících snižování rizik a nehodovosti v dopravě
Žák používá své znalosti a dovednosti v praxi
Žák se orientuje v základní legislativě související s tématem doprava
Žák se chová tak, aby v silničním provozu chránil zdraví a život svůj i jiných osob – uvědomuje si dopad svého chování a koriguje jej
podle situace
Stránka | 323
5.18 ZPÍVÁME V CIZÍM JAZYCE
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět je vyučován v 1. ročníku studia v hodinové dotaci 2 hodiny týdně. Předmět je realizován zpravidla v učebně hudební výchovy
vybavené pianinem a zařízením pro poslech hudby. Případně se výuka koná v multimediální učebně, výjimečně v terénu (hudební
koncerty).
Předmět vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a doplňuje učivo předmětu Hudební výchova, využívá oboru Dramatická výchova
a je velmi úzce spjat s oblastí Jazyk a jazyková komunikace.
Předmět navazuje na repertoár z hodin hudební výchovy s využitím převážně cizojazyčných písní, částečně vychází i z hodin cizích jazyků.
Cílem předmětu je aktivní zapojení žáků do hudebních činností s maximálním využití cizího jazyka. Výuka směřuje
k tomu, aby se žáci seznámili s různými hudebními styly a žánry, ale také k tomu, aby byli schopni porozumět sdělení jednotlivých písní
i v jiném jazyce než mateřském a uměli se sami hudebně vyjádřit. Žáci se setkávají s písněmi v originálním znění (angličtina,
francouzština, němčina, španělština), skrz které pracují na svém pěveckém a mluvním projevu, intonaci, rytmickém cítění, na rozvoji
hudebního sluchu a v neposlední řadě i na zdokonalení svých jazykových dovedností.
Do vyučovacího předmětu Zpíváme v cizím jazyce, jsou začleněna průřezová témata Multikulturní výchova, Výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech a Osobnostní a sociální výchova.
Stránka | 324
Výchovně vzdělávací strategie předmětu
KOMPETENCE
kompetence k učení
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
Žák samostatně vyhledává informace v doporučených
materiálech (ve slovníku, na internetu apod.) Tyto informace
dále třídí a zpracovává.
Žák jedná samostatně a aktivně se účastní učebních činností.
kompetence
komunikativní
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Učitel předkládá žákovi dostatečné množství hudebního materiálu a
cizojazyčných písní, vhodnými učebními činnostmi vzbuzuje v žákovi
zájem s nimi pracovat a vyhledávat
o nich různé informace.
Učitel podporuje praktické činnosti vedoucí žáka k samostatnosti.
Žák vnímá hudbu jako součást a prostředek lidské
komunikace.
Učitel vede žáka k pochopení hudebně-výrazových prostředků jako
nástroje komunikace.
Žák rozumí různým typům textů cizojazyčných písní, ale také
zvukům a reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji
a aktivnímu zapojení se do společenského dění.
Učitel předkládá žákovi různorodé materiály (písně různých stylů a
žánrů v cizích jazycích) a systematicky ho vede k jejich analýze a
porozumění.
kompetence k řešení
problémů
Žák vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni,
rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a
jejich příčinách, promyslí a naplánuje řešení problému a
využívá k tomu vlastního úsudku i zkušeností.
Učitel připravuje takové učební činnosti (práci s textem písně a
s hudebním materiálem), kde se žáci setkávají s různými problémy,
vede žáky k jejich pochopení a následnému řešení těchto
problémových situací.
kompetence sociální a
personální
Žák přispívá k diskusi v malé skupině
i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat
s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti
druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení
z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.
Učitel vytváří ve třídě vhodnou atmosféru pro diskusi, vede ji a
usměrňuje.
Žák si je vědom svých schopností a aktivně je využívá dle
svých možností.
Učitel zadává žákovi takové úkoly, které odpovídají jeho
dovednostem a schopnostem v oblasti hudebních a jazykových
činností a tím podporuje jeho zdravé sebevědomí.
Žák se aktivně účastní práce ve skupině, na základě poznání
Stránka | 325
nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje
kvalitu společné práce.
kompetence občanské
Žák akceptuje pravidla zadaných aktivit, plní zadané úkoly,
navrhuje případné vylepšení, zjednodušení či obměnu
činnosti.
Žák respektuje cílovou kulturu, vnímá zvláštnosti cizí země,
porovnává tradice a zvláštnosti cizí země s naší zemí,
diskutuje o zajímavostech cizí země
kompetence pracovní
Žák sám nebo s pomocí učitele využívá znalosti a informace
z jiných předmětů.
Žák zachází opatrně se svěřenými pomůckami, zvláště pak
s hudebními nástroji a notovým materiálem.
Učitel podporuje a usměrňuje práci ve skupinách, podílí se na
vytváření pravidel práce v týmu.
Učitel seznámí žáky s pravidly své výuky, se způsoby hodnocení
jednotlivých činností a se způsoby práce v hodinách.
Učitel zadává úkoly zaměřené na zvláštnosti cílové země, iniciuje
diskusi o cílové zemi založenou na dosavadních znalostech žáků.
Učitel uplatňuje v učebních činnostech mezipředmětové vztahy a
pomáhá žákům hledat souvislosti.
Učitel vede žáka svým příkladem i slovy k vhodnému zacházení
s hudebními nástroji, notovým materiálem a audio
i video technikou.
Učitel zadává úkoly, které vyžadují naplánování a časové rozvržení,
zadává referáty, projekty, dramatizace situací.
Žák si plní své povinnosti, odevzdává zadané úkoly včas a
spolupracuje v rámci skupiny či dvojice.
Stránka | 326
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
1. ROČNÍK
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
- vokální činnosti



využívá své individuální
hudební schopnosti a
dovednosti při hudebních
aktivitách
zpívá podle svých pěveckých
dispozic intonačně čistě a
rytmicky přesně, dokáže ocenit
kvalitní vokální projev druhého
realizuje podle svých
individuálních schopností a
dovedností písně různých stylů
a žánrů

porozumí obsahu a sdělení
jednotlivých písní a vysvětlí,
o čem jejich text pojednává

zvolí vhodný typ pohybových
prvků k poslouchané hudbě a
na základě svých individuálních
hudebních schopností a
pohybové vyspělosti je
předvede

uplatňuje získané pěvecké
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
zhudebnění anglické abecedy a
krátkých cizojazyčných frází
Pozn.: tvorba portfolia z nasbíraných
písní a materiálů
číslovky v Aj hudbou
MPV – ANJ, FRJ, NEJ, SPJ (práce
s písněmi zejména v těchto jazycích) a
HVA
- instrumentální činnosti
- hudebně- pohybové činnosti
- poslechové činnosti
tvorba instrumentálního doprovodu
k písním a jeho hra na dostupné
hudební nástroje
interpretace hudby, rozbor textů písní.
zpěv cizojazyčných písní různých stylů
a žánrů (populární hudba, lidové
písně, muzikály), jednohlasý a
vícehlasý zpěv
výslovnost v textech cizojazyčných
písní
rytmické aktivity
Stránka | 327
dovednosti a návyky při zpěvu
i při mluvním projevu v běžném
životě, zpívá dle svých dispozic
intonačně čistě a rytmicky
přesně v jednohlase i vícehlase,
dokáže ocenit kvalitní vokální
projev druhého

realizuje podle svých
individuálních hudebních
schopností a dovedností písně
různých stylů a žánrů

pohybově ztvární píseň

dle svých jazykových
schopností vytvoří krátký
cizojazyčný text k poslouchané
hudbě

pracuje na zhudebnění a
rytmizaci krátké cizojazyčné
básně či úryvku textu

vyslovuje foneticky správně
daný text, rozumí jednotlivým
slovům i celkovému sdělení
písně
Jazz Chants
ztvárnění písní pohybem
dramatizace písní a zhudebnění
cizojazyčné básně, úryvku
Stránka | 328
Osobnostní a sociální výchova
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V PŘEDMĚTU ZPÍVÁME V CIZÍM JAZYCE
Rozvoj schopností poznání
Rozvoj smyslového vnímání – poslech hudby, interpretace hudby, vlastní hud. činnosti.
Psychohygiena
Hudba jako prostředek relaxace.
Kreativita
Hudební improvizace.
Vytváření doprovodů k písním.
Vlastní hudební projev žáka.
Komunikace
Řeč zvuků a tónů – vyjádření myšlenek, pocitů, vlastních názorů prostřednictvím hudby.
Aktivní naslouchání hudebnímu sdělení.
Rytmické hry (Jazz chants) – „rytmické dialogy“, schopnost navázat jeden na druhého, schopnost naslouchat druhým a
umět na sebe vzájemně navázat.
Kooperace a kompetice
Práce ve skupině, reprodukce a objasňování hudebního sdělení.
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Evropa a svět nás zajímá
Zpěv písní z různých zemí světa
Objevujeme Evropu a svět
Texty písní jako zdroj informací o různostech kultur v Evropě a ve světě.
Multikulturní výchova
Multikulturalita
Naslouchání hudbě různých národů
Zpěv cizojazyčných písní
Stránka | 329
5.19 MEZINÁRODNÍ KUCHYNĚ
Charakteristika předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět Mezinárodní kuchyně vychází ze vzdělávací oblasti Svět práce a doporučovaného tematického okruhu Příprava pokrmů.
Stejnou měrou se na obsahu předmětu podílí vzdělávací oblast Zdravý způsob života a péče o zdraví. Cílovou dominantou MZK je
prosazování praktických dovedností (pracovních návyků – přesnosti, důslednosti, systematičnosti…), týmová spolupráce a osvojování
metody plánování. Předmět chce práci představit jako specifickou sociální činnost naplňující individuální i skupinové potřeby.
V teoretických poznatcích se předmět věnuje problematice zdravého způsobu života, a to především v oblasti stravování. Na základě
získaných vědomostí a dovedností, postojů a návyků by žáci měli dát do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem
civilizačních chorob a v rámci svých možností uplatňovat zdravé stravovací návyky.
Přívlastek „mezinárodní“ odráží jednak skutečnost, že výuka bude zaměřena na mezinárodní (evropskou) kuchyni, a jednak výrazný podíl
průřezových témat Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech v obsahovém vymezení
předmětu; pojetí předmětu se hlásí k vizím Školního vzdělávacího programu zaměřeného mj. na mezinárodní vztahy.
Předmět Mezinárodní kuchyně je vyučován ve 2. ročníku osmiletého gymnázia ve dvouhodinovém bloku 1x za 14 dní (tj. týdenní
hodinová dotace 1 h) a bude realizován při praktických činnostech v odborné učebně (kuchyňka), která se nachází v budově školy a
v kmenové třídě při hodinách teorie. Žáci jsou pro výuku děleni do skupin, které kapacitně umožňují bezpečný provoz v cvičné kuchyňce.
V předmětu Mezinárodní kuchyně vedeme žáky k motorickým dovednostem důležitým pro práci v kuchyni a pro dodržování bezpečnosti
práce, k ocenění sociálních kompetencí stolování (vč. pravidel etikety), k praktikování zdravého životního stylu (zdravá výživa).
Umožňujeme žákům prožít úspěch a seberealizaci při práci ve skupině, pomáháme jim plánovat skupinovou práci, zajišťujeme účelnou
diferenciaci žáků dle jejich specifických potřeb.
Stránka | 330
Seznamování se s mezinárodní kuchyní a národními tradicemi jiných zemí jsou pro nás prostředkem přirozené výchovy k vstřícnosti a
otevřenosti vůči jiným kulturám.
Kompetence k učení
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE POUŽITÉ V PŘEDMĚTU MEZINÁRODNÍ KUCHYNĚ
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Žák samostatně i v týmu plánuje a organizuje tvůrčí činnosti,
Učitel vede žáky k samostatnému plánování, organizování a
učí se prostřednictvím názorných výstupů systematizaci, třídění vyhodnocování jejich činnosti. Učitel podporuje samostatnost a
a propojování informací, dovede posoudit spojitosti různých
tvořivost, ve výuce se zaměřuje prioritně na aktivní dovednosti a
společenských a kulturních jevů souvisejících s obsahem
učivo používá jako prostředek k jejich získání. Učitel vysvětluje
předmětu.
smysl a cíl učení, posiluje pozitivní vztah k učení.
Žák dokáže pracovat s informačními zdroji a oborovými
termíny, vyhledávat, tisknout a zpracovávat získané informace
pomocí ICT.
Žák přenáší poznatky do běžného života a praktické dovednosti
se snaží využívat mimo školu. (např. vaří doma pokrmy)
Kompetence k řešení
problémů
Žák promýšlí postup při přípravě jídla.
Žák pročítá s porozuměním recepty a aktivně využívá převody
jednotek.
Učitel vytváří problémové situace a zadává problémové úlohy,
vede žáky k tomu, aby situace vnímali problémově, podporuje
netradiční způsoby řešení. Učitel podporuje týmovou spolupráci
při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení.
Žák hledá alternativní řešení při využití surovin.
Žák srovnává zdravé a nezdravé potraviny a kriticky
vyhodnocuje, jejich dopad na zdraví.
Žák řeší problémy sám i v týmu.
Žák přiděluje ostatním činnosti a hodnotí je.
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a
personální
Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky podle rolí v pracovním
týmu, dokáže formulovat argumenty a obhájit je.
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních
dovedností.
Žák se snaží být otevřený novým myšlenkám.
Učitel vede žáky ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáky
na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích,
vytváří u žáků schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku
a sebekritiku
Žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje
atmosféru práce v týmu i pracovní výsledky.
Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve skupině,
vede žáky k dodržování a respektování společně dohodnutých
Stránka | 331
Žák deleguje úkoly ostatním ve skupině.
norem a pravidel, usiluje, aby žáci prokázali schopnost střídat role
ve skupině, učí žáky respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu,
podporuje vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci
vzájemně potřebují.
Žák respektuje individualitu spolužáků.
Žák pomáhá méně zdatným spolužákům.
Kompetence občanské
Žák posuzuje odlišnosti jednotlivých kultur, národů a
respektuje je, prokazuje svou toleranci a vstřícnost vůči
druhým lidem.
Žák jedná tak, aby neohrozil zdraví své i druhých a je schopen
poskytnout první pomoc.
Učitel důsledně dbá na dodržování pravidel chování ve škole
stanovených ve vnitřních normách školy, vlastním příkladem vede
žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem, netoleruje žádné rasové
projevy či projevy xenofobie a nacionalismu. Učitel seznámí žáky
s pravidly první pomoci.
Žák chápe základní ekologické dopady vlastního jednání pro
společnost.
Kompetence pracovní
Žák zná a aplikuje pravidla BOZP a PO, je schopen sebekontroly Učitel vytváří podnětné a tvořivé pracovní prostředí, které žáky
a sebereflexe.
stimuluje k maximálním výkonům, důsledně vede žáky
k dodržování vymezených pravidel, nabádá žáky k ochraně svého
Žák uvaří pokrmy dle receptu.
zdraví i zdraví druhých lidí, seznamuje žáky se zásadami
Žák prostře stůl podle příležitosti.
bezpečnosti práce pravidly požární ochrany. Učitel vede žáky
k vhodnému používání materiálů při práci, k vhodnému používání
Žák myje a uklízí vybavení kuchyně, které používal k práci.
nástrojů a technologií.
Žák popisuje pracovní postupy a dokáže poradit s přípravou
pokrmů.
Žák plánuje pracovní aktivity před přípravou pokrmu – nákupní
lístek, nákup atd.
Stránka | 332
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
VÝSTUP PŘEDMĚTU
Žák
2. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Nejoblíbenější jídla
UČIVO PŘEDMĚTU
KUCHYNĚ A JÁ


získává dlouhodobou motivaci
pro učivo i činnosti v
předmětu
dodržuje zásady hygieny a
bezpečnosti práce, poskytne
první pomoc při úrazech
v kuchyni
Rodinné rituály – vaření, stolování
PŘESAHY A VAZBY, POZNÁMKY
PT – OSV
Poznávání lidí
Kooperace a kompetice
BEZPEČNOST PRÁCE, PRVNÍ POMOC,
PRAVIDLA POŽÁRNÍ OCHRANY
Bezpečnost práce při tepelné úpravě
pokrmů
Elektrospotřebiče a tepelné zdroje,
jejich obsluha a bezpečnostní zajištění
Hygiena práce, čisticí prostředky



používá základní kuchyňský
inventář a obsluhuje základní
spotřebiče
KUCHYNĚ
rozlišuje nutričně kvalitní a
nekvalitní potraviny, dodržuje
zásady pestrého jídelníčku
(plánuje)
POTRAVINY
Nákup, výběr, skladování potravin
PT – OSV
A ZÁSADY ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ
Sestavování jídelníčku – plánování (s
ohledem na zdravý životní styl a podle
různých příležitostí)
Řešení problémů a rozhodovací
dovednost
rozumí etiketám na výrobcích
Orientace v odborné učebně (vybavení,
inventář, spotřebiče…)
Kuchyně jako součást domova
(adaptace, úprava, uspořádání)
Zásady zdravé výživy, vliv životních
podmínek a způsobu stravování na
zdraví;
Výživová hodnota potravin – orientace
Stránka | 333
PT – EV
Lidské aktivity a problémy životního
spotřebitele, etikety, značky
Ekologické výrobky, bio výrobky
Alternativní výživové směry





připraví jednoduché pokrmy
v souladu se zásadami zdravé
výživy
PŘÍPRAVA POKRMŮ
ovládá přípravu některých
jednoduchých pokrmů české
i světové kuchyně a utváří si
pozitivní postoje ke kulturním
odlišnostem jiných národů
posuzuje odlišnosti
společenského chování
některých národů a kultur a
respektuje je
PT – VMEGS
Vaření – úprava za studena, tepelná
úprava pokrmů (postupy).
Evropa a svět nás zajímá
Česká národní kuchyně
Evropská a světová kuchyně
Zásady ekologického chování při
přípravě pokrmů (pitná voda, odpady,
třídění odpadu, recyklace…)
připraví pokrmy také podle
cizojazyčných receptů
dodržuje základní principy
stolování, společenského
chování a obsluhy u stolu ve
společnosti
Práce s recepty (i cizojazyčnými)
PT – OSV
Kooperace a kompetice (při vaření)
PT – MKV
Kulturní diference
PT – EV
Lidské aktivity a problémy životního
prostředí
STOLOVÁNÍ, ÚPRAVA STOLU, ETIKETA
Stolování ve společnosti a v soukromí
(prostírání, úprava stolu, chování u
stolu)
PT – OSV
Hodnoty, postoje, praktická etika
PT – VMEGS
Multikulturní podoba stolování; kultura
stolování a stravování (vliv globalizace) Evropa a svět nás zajímá
PT – MKV
Kulturní diference
Stránka | 334
Osobnostní a sociální výchova
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA PŘEDMĚTU MZK - MEZINÁRODNÍ KUCHYNĚ
Zdokonalení dovedností v oblastech spolupráce, práce a komunikace v týmu při různých pracovních situacích
Poznávání lidí
vzájemné poznávání se ve skupině
rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech
typizace charakteristických národnostních odlišností a hledání obohacení
v odlišnostech
Kooperace a kompetice
jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny
seberegulace v situaci nesouhlasu, dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a podporovat
je
Hodnoty, postoje, praktická etika
etiketa jako prostředek adaptace v sociálním prostředí
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Evropa a svět nás zajímá
utváření pozitivních postojů k jinakosti a kulturní rozmanitosti
zvyky a tradice národů Evropy a světa v oblasti kuchyně, stolování – jedné z oblastí životního stylu
Multikulturní výchova
Kulturní diference
rozdíly českých a jiných národních zvyklostí v oblasti kuchyně, stolování a stravovacích návyků
respektování těchto rozdílů
Environmentální výchova
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
odpady a hospodaření s odpady
náš životní styl
Stránka | 335
6
UČEBNÍ OSNOVY PRO VYŠŠÍ STUPEŇ GYMNÁZIA
6.1 ČESKÝ JAZYK, KOMUNIKACE A LITERATURA
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Význam předmětu spočívá především v rozšiřování kompetencí vědomého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení
abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností. Žáci se zdokonalují v ovládání nejen jazyka
samotného, ale především aplikují principy jeho užívání v různých komunikačních situacích (a to v mluvené i písemné podobě). Jazykové
a stylizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele, a to prostřednictvím
aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích. K tomu jsou využívány nejrůznější metody kritického myšlení spočívající
především v práci s textem. Ve výuce Českého jazyka, komunikace a literatury žáci získávají přiměřené poučení o jazyce jako východisku
ke komunikaci v různých, z hlediska gymnázia i náročnějších typech mluvených i psaných textů. To umožní vybudovat kompetence pro
jejich recepci a produkci a pro čtení s porozuměním, jež povede, mimo jiné, v oblasti literatury k porozumění textu, schopnosti jej
interpretovat, ale i k hlubokým čtenářským zážitkům.
V literární složce předmětu žáci poznávají bohatství národní i světové literatury, jejich vzájemné ovlivňování a inspiraci. Prací s vhodnými
ukázkami si žáci vytváří kladný vztah k umělecké literatuře, kterou odlišují od braku a kýče. Literatura díky své esteticko-výchovné funkci
úzce souvisí s dalšími druhy umění a v tomto aspektu je také její výuka pojímána. Analýza uměleckých textů, ať už celého díla (seznam
povinně volitelné četby k maturitní zkoušce) nebo ukázek, směřuje k porozumění významové stavby textu, k jeho posouzení z hlediska
stylového i estetického, formálního i tematického.
Týdenní hodinová dotace tohoto předmětu je v 5. ročníku 4 hodiny týdně. V tomto ročníku je do výuky Českého jazyka, komunikace a
literatury zasazen tematický celek realizující náplň průřezového tématu Mediální výchova. V 6. a 7. ročníku je hodinová dotace 3 hodiny
týdně, v 8. ročníku je dotace opět 4 hodiny týdně. Z dalších průřezových témat se v rámci tohoto předmětu realizují Osobnostní a
sociální výchova, částečně pak Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova.
Stránka | 336
Výuka předmětu Český jazyk, komunikace a literatura probíhá převážně v kmenových třídách, během školního roku je využíváno
aktuálních nabídek k exkurzím, besedám či představením souvisejícím s jazykovým a literárním učivem, popř. s tématy mediální
výchovy.
Učivo předmětu je probíráno v souladu s požadavky ke státní maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury a je průběžně realizováno
během čtyř let - včetně začlenění povinně volitelné četby v hodinách literatury.
Do celoročních projektů je předmět Český jazyk, komunikace a literatura zapojen jako zastřešující element. Jazykové vyjadřování
(prezentace) a písemné zpracování dílčích výstupů těchto projektů je hodnoceno dle stylistických, pravopisných a gramatických kritérií
předmětu Český jazyk, komunikace a literatura. V předmětu samotném jsou pak realizovány krátkodobé projekty ve složce literární.
Do hodin předmětu Český jazyk, komunikace a literatura je současně průběžně začleňován nácvik čtenářské gramotnosti, jeho
procvičování, rozvoj a testování. Nácvik čtenářské gramotnosti probíhá nejen v oblasti tohoto předmětu, ale také v cizích jazycích,
s nimiž předmět Český jazyk, komunikace a literatura aktivně spolupracuje i v oblasti výuky literatury, a to vzájemnou koordinací a
kooperací při výuce a interpretaci vybraných textů světového písemnictví.
Učivo spadající do tematického okruhu Rétorika (hláskosloví, nauka o komunikaci) je obsaženo v samostatném předmětu Rétorika, který
je zařazen do 7. ročníku.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
Stránka | 337
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel zadává žákovi problémové úkoly a vede ho k samostatné práci s odbornou literaturou a dalšími informačními zdroji, např.
metodou I.N.S.E.R.T. (vyhledávání, třídění, porovnávání a vyhodnocování získaných informací – např. o jednotlivých uměleckých
obdobích v dějinách literatury a o jednotlivých autorech). Tyto úkoly žáci plní také ve skupinách, např. metodou skládankového učení.
(1, 2)
Učitel zadává dlouhodobé úkoly - např. seminární práce z literatury a z průřezového tématu Mediální výchova, dále rozsáhlejší práce
výzkumného charakteru v oblasti jednotlivých jazykovědných disciplín, při nichž žáci vycházejí z konkrétního jazykového materiálu, který
se snaží analyzovat. Pro tyto úkoly si žák sám hledá vhodné strategie plnění, vytváří si časový i obsahový harmonogram a získané
poznatky a dovednosti uplatňuje při dalších činnostech. (1, 2, 4)
Učitel nabízí různé metody řešení problému a různé formy splnění úkolu. Žák si z nabídky vybírá a vyhodnotí, co je pro jeho práci
nejefektivnější. (1, 2)
Učitel umožňuje žákovi prezentovat své výsledky např. formou referátů, esejů, seminárních prací, počítačových prezentací, a to buď
formou písemnou nebo ústní. (1, 2, 6)
Učitel poskytuje žákovi zpětnou vazbu o průběhu jeho učení a poskytuje mu možnost pracovat s jeho vlastní chybou. (1)
Učitel požaduje od žáka jasné formulace argumentů při řešení problému, a to za využití patřičných výrazových prostředků. Stejně tak
podněcuje žáka různými diskusními technikami k formulaci těchto argumentů v rámci pravidel diskuse. (2, 3)
Učitel navozuje problémové situace, které je vhodné řešit ve skupině, např. při práci s uměleckým nebo publicistickým textem (literární
kroužky a dílny, redakční práce). (2, 3, 4, 5)
Stránka | 338
Učitel umožňuje žákovi, aby se podílel na hodnocení spolužáků a vytvářel také vlastní sebehodnocení (hodnotící archy a dotazníky) při
dosahování požadovaných výsledků. Podporuje žáka v tom, aby formuloval své názory a budoval svou individualitu. (1, 3, 4)
Učitel zařazuje do výuky témata a texty vztahující se k roli jedince jako občana. Vyžaduje od žáka přemýšlení o právech a povinnostech
občana, o respektování různých žebříčků hodnot, o kulturních a morálních hodnotách a o současném společenském dění např.
v diskusích, argumentačním eseji či na základě ukázek krásné literatury nebo publicistických textů. (3, 5)
Učitel zařazuje do výuky návštěvu různých kulturních a vědeckých institucí a zapojuje se do programů dle aktuálních nabídek knihoven,
divadel, literárních besed, ÚJČ AV ČR apod. (5)
Učitel podporuje proaktivní přístup žáka, jeho tvořivost, iniciativu a invenci, např. při zpracování nebo interpretaci uměleckého textu či
při tvorbě publicistických textů. (2, 4, 6)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Komunikační a jazyková výchova
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák

vnímá jazykovědu jako
vědeckou disciplínu, aktivně
ovládá její pojmosloví
UČIVO:
Obecné poučení o jazyce
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Jazykovědné pojmy
Národní jazyk a jeho stratifikace
Slovanské jazyky

definuje a aktivně klasifikuje
varianty národního jazyka

adekvátně aplikuje jednotlivé
Stránka | 339
SOUVISLOSTI:
vrstvy jazyka
v komunikačních situacích a
užívá jich odpovídajícím
způsobem ve svém vlastním
jazykovém projevu

adekvátně aplikuje verbální
i nonverbální prostředky řeči

klasifikuje a v základních
rysech analyzuje slovanské
jazyky, poznává je a
uvědomuje si jejich společné
i rozdílné rysy

definuje vývoj české
jazykovědy od počátků do
18. století, zná klíčové
osobnosti vývoje české
jazykovědy, historickospolečenský kontext jejich
práce
Česká jazykověda
klasifikuje české hlásky
Hláskosloví

Počátky české jazykovědy a vývoj do
18. stol.
MPV – RÉT
Ortoepie


si je vědom pravidel správné
tvorby hlásek a těmito se
řídí, popřípadě si uvědomuje
vlastní rezervy a na eliminaci
těchto aktivně pracuje
Fonetika
Klasifikace a systém českých hlásek
Tvorba hlásek
Vývoj českého hláskosloví
v mluveném projevu ovládá
pravidla ortoepie a fonetiky
Stránka | 340

vzhledem ke komunikační
funkci projevu volí vhodné
zvukové prostředky řeči

definuje základní vývojové
procesy a změny v českém
hláskosloví

aktivně pracuje
s pojmoslovím české fonetiky

klasifikuje druhy písma
v historickém i současném
kontextu
Grafémika
Druhy písma, jejich historie
Ortografie

identifikuje základní typy
světového písma
Pravidla pravopisu
Odchylky od pravidel pravopisu
Vývoj českého pravopisu

v písemném projevu
dodržuje pravidla pravopisu

reflektuje vývojové tendence
jazyka v historickém
kontextu, ale i v kontextu
současnosti

aktivně dešifruje klíčové
odchylky od pravidel
pravopisu, eventuálně je řeší
s jazykovými příručkami, jež
Stránka | 341
volí adekvátně


stylistiku jazykovědu jako
vědeckou disciplínu, aktivně
ovládá její pojmosloví
identifikuje texty různých
funkčních stylů a stylistických
útvarů, analyzuje jejich znaky
Stylistika
Funkční styly, slohové postupy a
útvary
MKV (vztah k multilingvní situaci –
jazyk bez rasistických a
diskriminačních výrazů)
Zapojení do roč. PRO
MV – média a mediální produkce,
uživatelé médií (publikum, cílové
skupiny; návyky při konzumaci médií,
vliv médií na každodenní život a
PRO – Mediální výchova
Politický systém v ČR
Slohotvorní činitelé
Výrazové prostředky
Prostě sdělovací styl

aktivně produkuje texty
odpovídající různým
funkčním stylům a
stylistickým útvarům

si je vědom vlivu
slohotvorných činitelů, tyto
definuje a v případě vlastní
práce s nimi aktivně pracuje,
koordinuje je

v mluveném i psaném
projevu využívá slohotvorné
rozvrstvení výrazových
prostředků českého jazyka

používá různé prostředky

textového navazování

vedoucí ke zvýšení
srozumitelnosti, přehlednosti
a logické souvislosti

charakterizuje a klasifikuje
různé druhy médií

aktivně pracuje se
Mediální svět
Stránka | 342
základní terminologií
mediální oblasti

charakterizuje principy
fungování médií

je schopen komparace a
analýzy mediálních sdělení

aktivně vytváří mediální
sdělení

je schopen vyhnout se a
nepodléhat mediální
manipulaci
vnitřní rozpoložení jedince)
Stránka | 343
6. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák
UČIVO:
Česká jazykověda

definuje vývoj české
jazykovědy od počátků
v 19. století a na počátku
20. století, zná klíčové
osobnosti vývoje české
jazykovědy, historickospolečenský kontext jejich
práce
19. stol. a počátek 20. stol.

identifikuje slovní druhy a
jejich gramatické kategorie,
aktivně a funkčně tyto
kategorie proměňuje
vzhledem ke komunikační
situaci
Morfologie

vnímá morfologii jako
jazykovědnou disciplínu,
aktivně ovládá její
pojmosloví

klasifikuje morfologické jevy,
aktivně a adekvátně jich
užívá v praxi na úrovni
sémantické

si uvědomuje nuance, v nichž
se tvarosloví a sémantika
vzájemně ovlivňuje, je si
vědom jejich dopadu na
komunikační situaci a vyznění
komuniké

ve svém projevu uplatňuje
morfologické principy
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Gramatické kategorie slovních druhů
Funkční a formální tvarosloví
Tvaroslovné jevy v rámci sémantiky
Stránka | 344
SOUVISLOSTI:
českého jazyka.

definuje způsoby tvoření
slov, aktivně vyhledává
příklady těchto procesů

je schopen tvorby slov dle
daných pravidel slovotvorby

identifikuje slova dle
způsobu jejich vzniku, tento
způsob definuje a analyzuje

při analýze i výstavbě
vlastního textu využívá
poznatků o slovotvorbě

stratifikuje slovní zásobu,
s jejími vrstvami efektivně
pracuje a adekvátně jich
užívá v komunikačních
situacích

definuje vztahy mezi
jednotkami slovní zásoby a
aktivně jich užívá a dbá na ně
při komunikaci

definuje rozšiřování slovní
zásoby, aktivně vyhledává
příklady těchto procesů

ve svém projevu volí vhodné
výrazové prostředky podle
jejich významu a funkce
komunikátu

volí výrazové prostředky
napříč slovní zásobou

identifikuje texty
publicistického stylu,
Nauka o tvoření slov Způsoby tvoření
slov
Slovotvorný a morfematický rozbor
Lexikologie a sémantika
Jednotky slovní zásoby
Významové vztahy mezi slovy
Rozšiřování slovní zásoby
Stylistika
MV, OSV – média a mediální produkce
(práce v redakčním týmu, školní
Stránka | 345
PRO – Mediální výchova
stratifikuje jeho úvary a
analyzuje jejich znaky

Publicistický styl
OSV – organizační dovednosti,
(myšlenkové postupy řešení
problému, sociální dovednosti)
aktivně produkuje texty
odpovídající různým
slohovým útvarům
publicistického funkčního
stylu

používá různé prostředky

textového navazování

vedoucí ke zvýšení
srozumitelnosti, přehlednosti
a logické souvislosti

posuzuje a interpretuje
komunikační účinky textu,
svá tvrzení argumentačně
podpoří všestrannou
analýzou textu

adekvátně využívá
slohotvorné rozvrstvení
výrazových prostředků
českého jazyka
médium)
Zapojení do roč. PRO
Řád a pořádek
MV – mediální produkty a jejich
významy (formy med. sdělení, různé
výrazové prostředky a stereotypy)
7. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák

definuje vývoj české
jazykovědy od počátků
v první polovině
20. století, zná klíčové
osobnosti vývoje české
jazykovědy, historickospolečenský kontext jejich
UČIVO:
Česká jazykověda
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
1. pol.. 20. stol.
Stránka | 346
SOUVISLOSTI:
práce.

identifikuje texty odborného
stylu, stratifikuje jeho úvary a
analyzuje jejich znaky

aktivně produkuje texty
odpovídající různým
slohovým útvarům
odborného funkčního stylu

používá různé prostředky
textového navazování

vedoucí ke zvýšení
srozumitelnosti, přehlednosti
a logické souvislosti

posuzuje a interpretuje
komunikační účinky textu,
svá tvrzení argumentačně
podpoří všestrannou
analýzou textu

adekvátně využívá
slohotvorné rozvrstvení
výrazových prostředků
českého jazyka

sděluje a vysvětluje nové
poznatky, názory

vnímá syntax jako
jazykovědnou disciplínu,
aktivně ovládá její
pojmosloví

ve svém projevu uplatňuje
syntaktické principy českého
jazyka., využívá znalostí
o větných členech a jejich
Stylistika
Odborný styl
Syntax
Větné členy a jejich vztahy Výstavba
věty a souvětí
Valenční syntax
Aktuální členění výpovědi
Druhy vět podle záměru mluvčího
Stránka | 347
vztazích

správně a systematicky
analyzuje větu, souvětí i text,
identifikuje syntaktické
vztahy a vlivy mezi
jednotlivými syntaktickými
jednotkami

aktivně využívá aktuálního
členění výpovědi a uplatňuje
znalosti o druzích vět podle
záměru mluvčího tak, aby
výpovědi vyjádřily danou
myšlenku a dorozumívání
bylo účinné

využívá znalostí o větných
členech a jejich vztazích,
o aktuálním členění výpovědí
a o druzích vět podle záměru
mluvčího k účinnému
dorozumívání, logickému
strukturování výpovědí a
k odlišení záměru mluvčího

posoudí a interpretuje
komunikační účinky textu na
základě jeho všestranné
analýzy; svá tvrzení shrne do
argumentů
Textová syntax
Stylistika
Funkce komunikátu, komplexní
analýza textu.
MV – mediální produkce (vlastní
mediální produkce v kooperaci
s literárními hodinami – např. film)
Stránka | 348
PRO – Mediální výchova
8. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák

definuje vývoj české
jazykovědy od počátků ve
2. polovině 20. století, zná
klíčové osobnosti vývoje
české jazykovědy, historickospolečenský kontext jejich
práce

zná současné vývojové
tendence českého jazyka,
kriticky je hodnotí

vnímá český jazyk
v souvislosti s mluvnickou
typologií jazyků

vymezuje pojem jazyková
kultura a orientuje se
v lingvistických disciplínách

využívá principů výstavby
textu v souladu s textovým
členěním

používá při tvorbě textů
prostředků koherence textu
pro maximální
srozumitelnost a logickou
souvislost sdělení

analyzuje strukturu textů
s ohledem na jejich
návaznost, propojenost a
intertextovou souvislost

dešifruje a definuje
provázanost textů, jejich
UČIVO:
Česká jazykověda
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
2. polovina 20. století
Současné vývojové tendence ČJ
Obecná jazykověda Lingvistické
disciplíny; Komunikace - myšlení a
jazyk, jazyková kultura
Textová lingvistika
Vlastnosti a výstavba textu
Koherence textu, jeho členění
Intertextovost
Stránka | 349
Možnost zapojení do PRO
vzájemné vlivy

používá různé prostředky
textového navazování
vedoucí ke zvýšení
srozumitelnosti, přehlednosti
a logické souvislosti

rozčlení text podle jeho
obsahově tematické složky

analyzuje komunikační
situace, adekvátně je
posuzuje, přisuzuje jejich
aktérům odpovídající role a
profily


Nauka o komunikaci Komunikát a
komunikační situace
MV a OSV – med. produkty – reklama
a reklamní kampaň (OSV)
Druhy komunikátů podle hledisek:
připravenost, oficiálnost, formálnost,
veřejnost, mluvenost, psanost
MV a VMEGS – uživatelé a cílové
skupiny
posuzuje a analyzuje různé
druhy komunikátů,
zachovává si při analýze
objektivní pohled a definuje
dílčí hlediska pro posouzení
těchto komunikátů
identifikuje texty
administrativního/uměleckéh
o stylu, stratifikuje jeho úvary
a analyzuje jejich znaky

aktivně produkuje texty
odpovídající různým
slohovým útvarům
uměleckého/administrativníh
o funkčního stylu

používá různé prostředky
textového navazování
vedoucí ke zvýšení
srozumitelnosti, přehlednosti
a logické souvislosti
VMEGS – globální problémy
OSV – spolupráce a soutěž
Stylistika
Administrativní styl
Umělecký styl
Stránka | 350

posuzuje a interpretuje
komunikační účinky textu,
svá tvrzení argumentačně
podpoří všestrannou
analýzou textu

adekvátně využívá
slohotvorné rozvrstvení
výrazových prostředků
českého jazyka

odpovídající formou vyvolá
estetická zážitek, vytvoří text
s estetickou funkcí
Stránka | 351
Literární výchova
Školní výstupy
Žák identifikuje umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým.
Žák rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní.
Žák definuje a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře.
Žák objasní rozdíly mezi fikcí a realitou, vysvětlí způsob, jakým se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět
fikce na myšlení a jednání reálných lidí.
Na konkrétních příkladech žák popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu.
Žák rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu.
Žák literární dílo interpretuje z hlediska: jeho struktury, žánrového zařazení, intertextovosti, smyslu a účinku na čtenáře.
Žák je schopen komparace textů, ale i autorských stylů psaní.
Žák při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu,
literárních žánrech a literárněvědných termínech.
Žák samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl.
Žák postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální
dezinterpretace textu.
Žák vystihne podstatné rysy vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a
charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení.
Žák vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost,
odlišnosti a jejich příčiny).
Žák tvořivě využívá informací z různých zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje.
Získané schopnosti a dovednosti žák tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl.
Žák rozliší a specifikuje jednotky vyprávění, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a
účinek na čtenáře.
Žák se orientuje v textu, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře
Učivo (cyklicky probírané)
základy literární vědy – funkce literatury, literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika, literární terminologie
interpretace textu – interpretační postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu;
čtenářské kompetence; interpretace a intertextovost, archetyp
způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl a soudů nad nimi – v rovině obsahové i formální (osobní záznamy, anotace, kritika a
recenze, polemiky)
výstavba literárního díla – jazykové, kompoziční a tematické prostředky (tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie;
monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč; typy kompozice; motiv, téma)
seberegulace, efektivní řešení problému - metody relaxace
text a intertextovost – kontext, vliv a způsoby intertextového navazování a intertextové komunikace (motto, citát, aluze), žánry
(parodie, travestie, plagiát), hraniční rysy textu (předmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentář, recenze)
mediální produkce pro mládež
vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury – vývoj a kontext české a světové literatury; tematický a výrazový
přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní literaturu
žijeme v Evropě - evropské kulturní kořeny; významní čeští spisovatelé
Učivo
Teorie literatury
Dějiny literatury a umění –
- literatura jako součást umění
- klasicismus, osvícenství a raný - literatura první poloviny 20.
romantismus v literatuře
století – světová i česká (obecný
přehled)
- počátky národního obrození
v literatuře
- národní literatury:
francouzská, anglická, americká,
- literatura 19. století
německy psaná, ruská
- romantismus v literatuře
- drama a divadlo
- česká lit. ve 30. – 50. letech
- autorské profily českých
19. století
spisovatelů první pol. 20. stol.
- literatura jako vědecká
disciplína
- struktura literárního díla
- literární druhy a žánry
- literární interpretace
Dějiny literatury a umění
- počátky psané literatury
- antická literatura
- středověká literatura
- realismus a naturalismus
- literární moderna
- májovci
Stránka | 353
Dějiny literatury a umění –
Dějiny literatury a umění –
- literatura druhé poloviny
20. století – světová i česká
(obecný přehled)
- národní literatury:
francouzská, anglická,
americká, německy psaná,
ruská;
- drama a divadlo;
- autorské profily českých
spisovatelů druhé pol. 20.
stol.
- počátky písemnictví u nás
- ruchovci a lumírovci
- česká literatura 13. - 15. století - česká literatura v 90. letech
- renesance a humanismus
v literatuře
19. století
- barokní literatura
PRO – archetypy ve světové
literatuře
PRO – mediální produkce
PRO – významný spisovatel
Stránka | 354
PRO – česká divadelní tvorba
20. století
6.2 ANGLICKÝ JAZYK
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Anglický jazyk v 5., 6., 7. a 8. ročníku vyššího stupně osmiletého gymnázia navazuje na výuku anglického jazyka v nižších
ročnících gymnázia. Prohlubuje znalosti a rozvíjí dovednosti ve všech okruzích jazykového vzdělávání: receptivní řečové dovednosti,
produktivní řečové dovednosti, interaktivní řečové dovednosti (konverzace).
Předmět Anglický jazyk (ANJ) je realizován v hodinové dotaci 3 vyučovací hodiny týdně v pátém ročníku a 2 hodiny týdně v šestém až
osmém ročníku vyššího stupně gymnázia. Hodinovou dotaci čerpá předmět z celkové dotace vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
komunikace. Výuka probíhá převážně v jazykových učebnách, příp. kmenových učebnách, podle potřeb v učebně multimediální (učebny
jsou vybaveny počítačem s přístupem na Internet). Podle potřeby je třída pro zvýšení efektivity výuky cizích jazyků rozdělena do skupin.
V rámci možností školy je výuka vedena také vyučujícím, který je rodilým mluvčím anglického jazyka. Cílem předmětu je prohloubit
doposud získané vědomosti a dovednosti a to jak v oblasti jazykových prostředků (fonetika, pravopis, gramatika, lexikologie), tak
komunikační funkce jazyka a tematických okruhů a komunikačních situací. V prvním roce probíhá výuka Anglického jazyka souběžně
s výukou předmětu Business English (Obchodní angličtina) a je zaměřena zejména na prohlubování komunikačních schopností.
Prostřednictvím autentických učebních materiálů si žáci rozšiřují povědomí o životě a prostředí zemí, v nichž je angličtina mateřským
jazykem a zároveň dále prohloubit zájem o jazyk jakožto prostředek komunikace, o kulturu a reálie s jazykem spjaté, to vše s ohledem
na profilové zaměření gymnázia. V této oblasti je předmět Anglický jazyk úzce spjat s předmětem Anglicky mluvící svět (English-Speaking
World).
Žák po absolvování osmiletého gymnázia dosáhne úrovně B2-C1 SERR. Na této úrovni žák:
rozumí řadě různých náročných a delších textů a rozeznává jejich skrytý význam.
355 | S t r á n k a
vyjadřuje se plynně a spontánně bez příliš zřejmého hledání slov.
užívá jazyk flexibilně a efektivně pro společenské, studijní a profesní účely.
píše jasné, dobře strukturované podrobné texty o složitých tématech, přičemž používá různé nástroje pro uspořádání, členění a
soudržnost svého pojednání.
Do předmětu Anglický jazyk jsou začleněna průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel vyžaduje od žáků samostatné plánování, organizaci a evaluaci jejich studia. (1)
Učitel předkládá žákům dostatečné informační zdroje (mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku), vyžaduje samostatné
vyhledávání a zpracovávání informací formou referátů, samostatných a skupinových prací. (1)
Stránka | 356
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení. (2)
Učitel umožňuje žákům diskutovat nad tématy všedního dne (zájmy, záliby, sport, bydlení, zdraví, zdravá výživa, svět práce…),
současným děním ve světě (Evropská unie, životní prostředí, zločinnost…), a tak si ujasňovat své myšlenky, řešit tak sporné názory na
danou problematiku. (2)
Učitel prostřednictvím diskuzí vede žáky k tomu, aby vyjadřovali jasně a srozumitelně svůj názor opřený o konkrétní argumenty a
využívá skupinovou práci při přípravě a realizaci společných prací, referátů, prezentací apod. Učitel vyžaduje gramatickou a fonetickou
správnost ústního i písemného projevu. (3)
Učitel podněcuje žáky k rozvíjení základní kompoziční i široce stylové dovednosti žáků při prezentaci výstupů jak
v prostředí veřejném, tak soukromém (neformálním). (3)
Učitel vede žáky k přijímání názorů ostatních a k respektování jejich názoru a vkusu zejména formou dialogu. (4)
Učitel klade důraz na to,aby žáci k dodržovali a respektovali společně dohodnuté normy a pravidla. (4)
Formou referátů a aktualit učitel vede žáky ke sledování aktuálního dění ve světě anglicky mluvících oblastí, vytváří dostatek příležitostí
také k poznání historie. (5)
Učitel inspiruje žáky k využívání nabídek kulturních institucí, vytváří prostor pro diskusi o kulturních zážitcích. (5)
Učitel vede žáky k orientaci na evropském trhu práce, vysvětluje jim principy jednání s unijními úřady při podávání žádostí, dotazování,
telefonickém rozhovoru, vyplňování formulářů apod. (6)
Stránka | 357
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ročník – B1+ až B2
Očekávané výstupy
Dílčí cíle (školní výstupy)
Učivo
Poznámky, přesahy a vazby
B1 +
Receptivní jazykové dovednosti:
Jazykové prostředky
PRO – Evropský den jazyků
Rozsah
Čtení s porozuměním
PT – VMEGS
Zná jazyk tak, aby se domluvil(a) a aby
se vyjadřoval(a) pomocí své slovní
zásoby jen s určitou mírou zaváhání a
opisných jazykových prostředků
v rámci tematických okruhů, jako jsou
rodina, koníčky a zájmy, práce,
cestování a aktuální události.
čte nahlas plynule a foneticky správně
texty přiměřeného rozsahu
· Fonetika - základní druhy intonace,
slovní
Správnost
Přiměřeně správně používá repertoár
běžných gramatických prostředků a
vzorců v rámci snadno
předvídatelných situací
Plynulost
Dokáže smysluplně komunikovat,
ačkoliv jsou zcela zřejmé pauzy
způsobené plánováním gramatiky a
lexika a pokusy o vhodnější formulaci,
zejména v delších úsecích zcela
samostatné promluvy.
Interakce
Dokáže iniciovat, udržet v chodu a
ukončit jednoduchou konverzaci „z očí
do očí“ v rámci známých tematických
okruhů či okruhů, o které se osobně
rozumí obsahu jednodušších textů v
učebnicích a obsahu autentických
materiálů s využitím vizuální opory, v
textech vyhledá známé výrazy, fráze
odpovědi na otázky
rozumí dlouhým a složitým
faktografickým a literárním textům a
umí ocenit styl, jakým jsou napsány
rozumí specializovaným článkům a
dalším odborným instrukcím, i když se
nevztahují k jeho oboru
přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus
· Pravopis – stažené tvary, písemná
správnost v
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence
používané ve slovníku k prezentaci
výslovnosti
· Gramatické kategorie - podstatná
jména, přídavná
jména a příslovce, stupňování,
jednoduché
slovesné časy, základní vyjádření
přítomnosti,
Poslech
Rozumí delšímu projevu, i když není
jasně strukturován a jeho členění není
výslovně vyznačeno.
Bez větší námahy rozumí televizním
pořadům a filmům.
minulosti a budoucnosti, modální
slovesa, otázka
a zápor, věta jednoduchá a pořádek
slov, základní i složitější předložkové
vazby, jednoduché spojovací výrazy
· Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání
Stránka | 358
PT – MV
Tradiční jídla v anglicky mluvících
zemích
Žijeme v Evropě – seznámení se
s geografickým a geopolitickým
profilem Evropy a s evropským
integračním procesem
PT – OSV
Sociální komunikace – prezentace
výsledků vlastní i skupinové práce,
schopnost prezentovat vlastní názor
ve skupině
Evropa a svět nás zajímá (rady pro
cestování)
Občan, občanská společnost a stát –
vytvoření životopisu
PT – MKV
Multikulturalita (porovnání generací
lidí)
Lidské vztahy
Zapojení do roč. projektu
zajímá.
Produktivní jazykové dovednosti:
Dokáže znovu zopakovat část toho, co
někdo řekl, aby se ujistil(a), že si
vzájemně rozumí.
Mluvení
Koherence
Dokáže spojit sérii kratších
jednotlivých bodů v propojený a
lineární sled určitých myšlenek.
Umí jasně a podrobně popsat složitá
témata, uvést s nimi související
vedlejší témata, rozvinout některé
vybrané body a ukončit svůj projev
vhodným závěrem.
Umí vyjádřit své názory v jasně
formulovaném a dobře uspořádaném
textu a podrobně vysvětlit svá
hlediska.
Umí napsat dopis, esej nebo zprávu
pojednávající o složitých tématech a
zdůraznit to, co považuje za důležité.
Umí zvolit styl vhodný pro
potenciálního posluchače.
PRO Politický systém
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Postoj, názor – vyjádří souhlas,
nesouhlas, prosbu,
svolení, odmítnutí
· Emoce – libost, nelibost,
zájem/nezájem,
radost/zklamání, vděčnost, sympatie
· Morální postoje – omluva, pochvala,
lítost
· Kratší písemný projev – pozdrav,
vzkaz, přání,
blahopřání, pozvání, odpověď, osobní
dopis,
jednoduchý formální dopis
Interaktivní jazykové dovednosti:
Umí se vyjadřovat plynně a
spontánně, aniž by musel často hledat
vhodná slova.
· Delší písemný projev – stručný
životopis, stručný popis, krátký příběh,
práce s daty, formální i neformální
text delšího rozsahu
Užívá jazyk flexibilně a efektivně ve
společenském i pracovním styku.
· Samostatný ústní projev – popis,
srovnání,
Umí přesně formulovat myšlenky a
názory a obratně navazovat na
příspěvky ostatních účastníků
rozhovoru.
vyprávění, krátké oznámení
· Interakce – formální i neformální
rozhovor,
korespondence
· Informace z médií – tisk, internet,
audionahrávky
· Práce s daty
Stránka | 359
·Tematické okruhy a celky
Lidé, národnosti, jazyky
Civilizace
Kultura, umění a literatura
Příroda
Věda, technologie
Sport
Média
Rodina
Tematické okruhy a celky
Lidé, národnosti, jazyky
Cestování
Příroda
Moderní technologie
Sport
Volba povolání
Móda
Zdraví
Morální zásady
Stránka | 360
6. ročník – B2
Očekávané výstupy
Dílčí cíle (školní výstupy)
Učivo
Poznámky, přesahy a vazby
Rozsah
Receptivní jazykové dovednosti:
Jazykové prostředky
PT – OSV
Má dostatečný rozsah jazyka, aby byl
schopen/byla schopna vytvořit jasný
popis, sdělil(a) své názory týkající se
většiny obecných témat, což činí bez
většího zřejmého hledání slov a
pomocí některých druhů podřadných
souvětí.
Čtení s porozuměním
· Fonetika - základní druhy intonace,
slovní
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů –
prohlubování organizačních
schopností a dovedností, adekvátní
řešení náročných situací
Správnost
Ovládá gramatiku v relativně vysoké
míře.
Nedopouští se chyb, které by mohly
způsobit nedorozumění, a je si
schopen/schopna většinu svých chyb
opravit.
čte nahlas plynule a foneticky správně
texty přiměřeného rozsahu
rozumí obsahu textů v učebnicích a
obsahu autentických materiálů s
využitím vizuální opory, v textech
vyhledá známé výrazy, fráze odpovědi
na otázky
rozumí dlouhým a složitým
faktografickým a literárním textům a
umí ocenit styl, jakým jsou napsány
rozumí specializovaným článkům a
dalším odborným instrukcím, i když se
nevztahují k jeho oboru
Plynulost
Dokáže v docela plynulém tempu
produkovat úseky jazykové promluvy,
ačkoliv může váhat v případech, kdy
hledá strukturní a výrazové
prostředky.
Promluva je poznamenána jen
několika znatelnými pauzami.
psaném projevu ve známých
výrazech, konvence
používané ve slovníku k prezentaci
výslovnosti
· Gramatické kategorie - podstatná
jména, přídavná
jména a příslovce, stupňování,
jednoduché
slovesné časy, základní vyjádření
přítomnosti,
Rozumí delšímu projevu, i když není
jasně strukturován a jeho členění
není výslovně vyznačeno.
minulosti a budoucnosti, modální
slovesa, otázka
Bez větší námahy rozumí televizním
pořadům a filmům.
Produktivní jazykové dovednosti:
Mluvení
kdy je to vhodné,
a ukončit konverzaci,
· Pravopis – stažené tvary, písemná
správnost v
Poslech
Interakce
Dokáže inicializovat promluvu, vzít si
slovo,
přízvuk, základní i složitější fonetické
jevy, rytmus
Umí jasně a podrobně popsat složitá
a zápor, věta jednoduchá a pořádek
slov, základní i složitější předložkové
vazby, jednoduché i nadstavbové
spojovací výrazy
PRO Řád a pořádek
PT – VMEGS
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky – srovnání shodností i
odlišností v nerovnoměrném vývoji
světa, orientace v problematice
současného světa
PT - MV
Svět mediální komunikace, kritické
čtení, souvislosti
· Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání, gramatické kategorie
slovní zásoby, slovotvorba
· Morfologie, Syntax – větné a
souvětné struktury
Stránka | 361
PT – EV
Člověk a životní prostředí
kdy potřebuje, ačkoliv to
nemusí vždy provést
elegantním způsobem.
Napomáhá vývoji
diskuse, která probíhá
ve známé oblasti tím,
že dává najevo,
že rozumí, vyzývá ostatní
k diskusi atd.
témata, uvést s nimi související
vedlejší témata, rozvinout některé
vybrané body a ukončit svůj projev
vhodným závěrem.
Umí vyjádřit své názory v jasně
formulovaném a dobře uspořádaném
textu a podrobně vysvětlit svá
hlediska.
Umí napsat dopis, esej nebo zprávu
pojednávající o složitých tématech a
zdůraznit to, co považuje za důležité.
Interaktivní jazykové dovednosti:
množství kohezních
Umí se vyjadřovat plynně a
spontánně, aniž by musel často
hledat vhodná slova.
vytvořit věcnou
a koherentní promluvu,
ačkoliv v dlouhém textu
nedokáže občas
postihnout myšlenkovou
návaznost.
svolení, odmítnutí
· Emoce – libost, nelibost,
zájem/nezájem,
radost/zklamání, vděčnost, sympatie
· Kratší písemný projev – pozdrav,
vzkaz, přání,
Dokáže užívat omezené
ze svých výpovědí
Postoj, názor – vyjádří souhlas,
nesouhlas, prosbu,
· Morální postoje – omluva, pochvala,
lítost
Umí zvolit styl vhodný pro
potenciálního posluchače.
Koherence
prostředků tak, že umí
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
blahopřání, pozvání, odpověď, osobní
dopis,
jednoduchý formální dopis
Užívá jazyk flexibilně a efektivně ve
společenském i pracovním styku.
Umí přesně formulovat myšlenky a
názory a obratně navazovat na
příspěvky ostatních účastníků
rozhovoru.
· Delší písemný projev – stručný
životopis, stručný popis, krátký
příběh, práce s daty, formální i
neformální text delšího rozsahu
· Samostatný ústní projev – popis,
srovnání,
vyprávění, krátké oznámení
· Interakce – formální i neformální
rozhovor,
korespondence
· Informace z médií – tisk, internet,
audionahrávky
· Práce s daty, orientace v psaném i
Stránka | 362
Životní prostředí, kulturní a historická
rozdílnost v přístupu ke krajině
Zapojení do roč. PRO
Řád a Pořádek
mluveném textu
·Tematické okruhy a celky
Lidé, národnosti, jazyky
Civilizace
Kultura, umění a literatura
Příroda
Věda, technologie
Sport
Rodina
7. ročník – B2+ až C1
Očekávané výstupy
Dílčí cíle (školní výstupy)
Učivo
Poznámky, přesahy a vazby
Rozsah
Receptivní jazykové dovednosti:
Jazykové prostředky
PT – OSV
Má dostatečný rozsah jazyka, aby byl
schopen/byla schopna vytvořit jasný
popis, sdělil(a) své názory týkající se
většiny obecných témat, což činí bez
většího zřejmého hledání slov a
pomocí některých druhů podřadných
souvětí.
Čtení s porozuměním
· Fonetika - základní druhy intonace,
slovní
Sociální komunikace – prezentace
výsledků vlastní i skupinové práce,
schopnost prezentovat vlastní názor
ve skupině
Dokáže věcně a efektivně
argumentovat, podpořit a logicky
uspořádat své sdělení.
Správnost
Ovládá gramatiku v relativně vysoké
míře. Nedopouští se chyb, které by
čte nahlas plynule a foneticky
správně texty přiměřeného rozsahu
rozumí obsahu textů v učebnicích a
obsahu autentických materiálů s
využitím vizuální opory, v textech
vyhledá známé výrazy, fráze odpovědi
na otázky
rozumí dlouhým a složitým
faktografickým a literárním textům a
umí ocenit styl, jakým jsou napsány
rozumí specializovaným článkům a
dalším odborným instrukcím, i když
přízvuk, základní i složitější fonetické
jevy, rytmus
· Pravopis – stažené tvary, písemná
správnost v
PRO Seminární práce s obhajobou
psaném projevu ve známých
výrazech, konvence
používané ve slovníku k prezentaci
výslovnosti
· Gramatické kategorie - podstatná
jména, přídavná
Stránka | 363
PT – VMEGS
Globální problémy, jejich příčiny a
mohly působit nedorozumění, a je si
schopen/schopna většinu svých chyb
opravit.
se nevztahují k jeho oboru
jména a příslovce, stupňování,
jednoduché
slovesné časy, základní vyjádření
přítomnosti,
Plynulost
Dokáže v docela plynulém tempu
produkovat úseky jazykové promluvy,
ačkoliv může váhat v případech, kdy
hledá strukturní a výrazové
prostředky. Promluva není
poznamenána znatelnými pauzami.
Poslech
Rozumí delšímu projevu, i když není
jasně strukturován a jeho členění
není výslovně vyznačeno.
Bez větší námahy rozumí televizním
pořadům a filmům.
Interakce
Dokáže inicializovat promluvu, vzít si
slovo, kdy je to vhodné, a ukončit
konverzaci, kdy potřebuje, ačkoliv to
nemusí vždy provést elegantním
způsobem.
Napomáhá vývoji diskuse, která
probíhá ve známé oblasti tím, že dává
najevo, že rozumí, vyzývá ostatní k
diskusi atd.
Koherence
Dokáže užívat omezené množství
kohezních prostředků tak, že umí ze
svých výpovědí vytvořit věcnou a
koherentní promluvu, ačkoliv v
dlouhém textu nedokáže občas
postihnout myšlenkovou návaznost.
Využívá přiměřeného množství
kohezních prostředků k plynulému
propojení vět do srozumitelného,
spojitého jazykového projevu;
efektivní použití rozmanitých
spojovacích prostředků, aby byly
Produktivní jazykové dovednosti:
Mluvení
Umí jasně a podrobně popsat složitá
témata, uvést s nimi související
vedlejší témata, rozvinout některé
vybrané body a ukončit svůj projev
vhodným závěrem.
Umí vyjádřit své názory v jasně
formulovaném a dobře uspořádaném
textu a podrobně vysvětlit svá
hlediska.
Umí napsat dopis, esej nebo zprávu
pojednávající o složitých tématech a
zdůraznit to, co považuje za důležité.
Umí zvolit styl vhodný pro
potenciálního posluchače.
minulosti a budoucnosti, modální
slovesa, otázka
a zápor, věta jednoduchá a pořádek
slov, základní i složitější předložkové
vazby, jednoduché i nadstavbové
spojovací výrazy
· Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání, gramatické kategorie
slovní zásoby, slovotvorba
Umí se vyjadřovat plynně a
spontánně, aniž by musel často
PT - MV
Uživatelé – působení na vybrané
skupiny, charakteristika publika,
ovlivnění člověka formou mediálního
sdělení
· Morfologie, Syntax – větné a
souvětné struktury
PT – EV
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Životní prostředí, kulturní a historická
rozdílnost v přístupu ke krajině
Postoj, názor – vyjádří souhlas,
nesouhlas, prosbu,
Zapojení do roč. PRO
svolení, odmítnutí
· Emoce – libost, nelibost,
zájem/nezájem,
radost/zklamání, vděčnost, sympatie
· Morální postoje – omluva, pochvala,
lítost
Interaktivní jazykové dovednosti:
důsledky – srovnání shodností i
odlišností v nerovnoměrném vývoji
světa, orientace v problematice
současného světa
· Kratší písemný projev – pozdrav,
vzkaz, přání,
blahopřání, pozvání, odpověď, osobní
dopis,
Stránka | 364
Seminární práce s obhajobou
vztahy mezi myšlenkami výstižně
postiženy
Dokáže spojit sérii kratších
jednotlivých bodů v propojený a
lineární sled určitých myšlenek.
hledat vhodná slova.
jednoduchý formální dopis
Užívá jazyk flexibilně a efektivně ve
společenském i pracovním styku.
· Delší písemný projev – stručný
životopis, stručný popis, krátký
příběh, práce s daty, formální i
neformální text delšího rozsahu
Umí přesně formulovat myšlenky a
názory a obratně navazovat na
příspěvky ostatních účastníků
rozhovoru.
· Samostatný ústní projev – popis,
srovnání,
vyprávění, krátké oznámení
· Interakce – formální i neformální
rozhovor,
korespondence
· Informace z médií – tisk, internet,
audionahrávky
· Práce s daty, orientace v psaném i
mluveném textu
·Tematické okruhy a celky
Lidé, národnosti, jazyky
Civilizace
Kultura, umění a literatura
Příroda
Věda, technologie
Sport
Média
Rodina
Stránka | 365
8. ročník – C1
Očekávané výstupy
Dílčí cíle (školní výstupy)
Učivo
Poznámky, přesahy a vazby
Rozsah
Receptivní jazykové dovednosti:
Jazykové prostředky
PT – OSV
Má dostatečný rozsah jazyka, aby byl
schopen/byla schopna vytvořit jasný
popis, sdělil(a) své názory týkající se
většiny obecných témat, což činí bez
většího zřejmého hledání slov a
pomocí některých druhů podřadných
souvětí.
Čtení s porozuměním
· Fonetika - základní druhy intonace,
slovní
Sociální komunikace – prezentace
výsledků vlastní i skupinové práce,
schopnost prezentovat vlastní názor
ve skupině
Dokáže věcně a efektivně
argumentovat, podpořit a logicky
uspořádat své sdělení.
Správnost
Ovládá gramatiku v relativně vysoké
míře. Nedopouští se chyb, které by
mohly způsobit nedorozumění, a je si
schopen/schopna většinu svých chyb
opravit.
čte nahlas plynule a foneticky správně
texty přiměřeného rozsahu
rozumí obsahu složitých odborných
textů v učebnicích a obsahu
autentických materiálů s využitím
vizuální opory, v textech vyhledá
známé výrazy, fráze odpovědi na
otázky
rozumí dlouhým a složitým
faktografickým a literárním textům a
umí ocenit styl, jakým jsou napsány
rozumí specializovaným článkům a
dalším odborným instrukcím, i když se
nevztahují k jeho oboru
Promluva není poznamenána
Znatelnými pauzami.
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence
používané ve slovníku k prezentaci
výslovnosti, interpunkce
· Gramatické kategorie - podstatná
jména, přídavná
jména a příslovce, stupňování,
jednoduché
minulosti a budoucnosti, modální
slovesa, otázka
Poslech
Rozumí delšímu projevu, i když není
jasně strukturován a jeho členění není
výslovně vyznačeno.
Bez větší námahy rozumí televizním
pořadům a filmům.
Interakce
Dokáže inicializovat promluvu, vzít si
slovo, kdy je to vhodné, a ukončit
konverzaci, kdy potřebuje, ačkoliv to
· Pravopis – stažené tvary, písemná
správnost v
PT – VMEGS
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky – srovnání shodností i
odlišností v nerovnoměrném vývoji
světa, orientace v problematice
současného světa
PRO ČR v mezinárodních vztazích
slovesné časy, základní vyjádření
přítomnosti,
Plynulost
Dokáže v docela plynulém tempu
produkovat úseky jazykové promluvy,
ačkoliv může váhat v případech, kdy
hledá strukturní a výrazové
prostředky.
přízvuk, základní i složitější fonetické
jevy, rytmus
Produktivní jazykové dovednosti:
Mluvení
a zápor, věta jednoduchá a pořádek
slov, základní i složitější předložkové
vazby, jednoduché i nadstavbové
spojovací výrazy
· Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání, gramatické kategorie
slovní zásoby, slovotvorba
· Morfologie, Syntax – větné a
souvětné struktury
Stránka | 366
PT - MV
Uživatelé – působení na vybrané
skupiny, charakteristika publika,
ovlivnění člověka formou mediálního
sdělení
PT – EV
Člověk a životní prostředí
nemusí vždy provést elegantním
způsobem. Napomáhá vývoji diskuse,
která probíhá ve známé oblasti tím, že
dává najevo, že rozumí, vyzývá ostatní
k diskusi atd.
Koherence
Dokáže užívat omezené množství
kohezních prostředků tak, že umí ze
svých výpovědí vytvořit věcnou a
koherentní promluvu, ačkoliv v
dlouhém textu nedokáže občas
postihnout myšlenkovou návaznost.
Využívá přiměřeného množství
kohezních prostředků k plynulému
propojení vět do srozumitelného,
spojitého jazykového projevu;
efektivní použití rozmanitých
spojovacích prostředků, aby byly
vztahy mezi myšlenkami výstižně
postiženy
· Idiomatické výrazy a spojení
Umí jasně a podrobně popsat složitá
témata, uvést s nimi související
vedlejší témata, rozvinout některé
vybrané body a ukončit svůj projev
vhodným závěrem.
Umí vyjádřit své názory v jasně
formulovaném a dobře uspořádaném
textu a podrobně vysvětlit svá
hlediska.
Umí napsat dopis, esej nebo zprávu
pojednávající o složitých tématech a
zdůraznit to, co považuje za důležité.
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Životní prostředí, kulturní a historická
rozdílnost v přístupu ke krajině
Postoj, názor – vyjádří souhlas,
nesouhlas, prosbu,
Zapojední do roč. PRO
svolení, odmítnutí
· Emoce – libost, nelibost,
zájem/nezájem,
radost/zklamání, vděčnost, sympatie
· Morální postoje – omluva, pochvala,
lítost
· Kratší písemný projev – pozdrav,
vzkaz, přání,
Umí zvolit styl vhodný pro
potenciálního posluchače.
blahopřání, pozvání, odpověď, osobní
dopis,
Interaktivní jazykové dovednosti:
Umí se vyjadřovat plynně a
spontánně, aniž by musel často hledat
vhodná slova.
Užívá jazyk flexibilně a efektivně ve
společenském i pracovním styku.
Umí přesně formulovat myšlenky a
názory a obratně navazovat na
příspěvky ostatních účastníků
rozhovoru.
jednoduchý formální dopis
· Delší písemný projev – stručný
životopis, stručný popis, krátký příběh,
práce s daty, formální i neformální
text delšího rozsahu
· Samostatný ústní projev – popis,
srovnání,
vyprávění, krátké oznámení
· Interakce – formální i neformální
rozhovor,
korespondence
· Informace z médií – tisk, internet,
audionahrávky
· Práce s daty, orientace v psaném i
Stránka | 367
ČR v mezinárodních vztazích
mluveném textu
·Tematické okruhy a celky
Lidé, národnosti, jazyky
Civilizace
Kultura, umění a literatura
Příroda
Věda, technologie
Sport
Média
Rodina
Stránka | 368
6.3 ENGLISH-SPEAKING WORLD – ANGLICKY MLUVÍCÍ SVĚT (Cizí jazyk)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Anglicky mluvící svět (English–Speaking World) navazuje na předmět Zeměpisné reálie v cizím jazyce vyučovaný v nižších
ročnících gymnázia. Předmět rozšiřuje znalosti v oblasti zeměpisných reálií anglicky mluvících zemí, prohlubuje znalosti v oblasti historie
anglicky mluvících zemí a to i s připomenutím nejdůležitějších zemí a oblastí bývalého britského koloniálního impéria. Předmět
seznamuje žáky také se zvyky a tradicemi v anglicky mluvících zemích a rozšiřuje jejich znalosti literatury dané zeměpisné oblasti.
Předmět rovněž zahrnuje četbu literárních děl v originále nebo upravené verzi spojenou se studiem historicko-kulturního kontextu dané
země.
Předmět je realizován v hodinové dotaci jedna hodina týdně v 5. a 6. ročníku vyššího stupně gymnázia. Hodinovou dotaci čerpá předmět
z celkové dotace vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a disponibilních hodin. Výuka probíhá převážně v kmenových učebnách,
podle potřeb daného tématu v učebně multimediální. Výuka je dále doplněna vhodnými mimoškolními akcemi (besedy s rodilými
mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a divadelních představení apod.). Výuka je vedena převážně v anglickém jazyce, podle
možností je třída pro zvýšení efektivity výuky rozdělena do dvou skupin.
Cílem předmětu je rozšířit povědomí o životě a prostředí zemí, v nichž je angličtina mateřským (příp. oficiálním) jazykem a zároveň dále
prohloubit zájem o jazyk jakožto prostředek komunikace, o kulturu a reálie s jazykem spjaté, to vše s ohledem na profilové zaměření
gymnázia.
Do vyučovacího předmětu Anglicky mluvící svět (English–Speaking World) jsou začleněna průřezová témata Multikulturní výchova a
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Při výuce předmětu Anglicky mluvící svět probíhá integrace zejména
s předměty Český jazyk a literatura, Dějepis, Zeměpis a Občanská výchova.
Stránka | 369
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel předkládá žákům dostatečné informační zdroje, vede je k samostatnému vyhledávání a zpracovávání informací formou referátů,
samostatných a skupinových prací. Zařazováním literárních ukázek, ukázek z filmů, dokumentárních pořadů, příp. návštěvou filmových či
divadelních představení, zprostředkovává žákům kontakt se světem dané jazykové oblasti (1)
Učitel umožňuje žákům diskutovat nad literárními díly, historickými událostmi, současným děním ve světě, a tak si ujasňovat své
myšlenky, řešit tak sporné názory na danou problematiku (2)
Učitel vyžaduje, aby žáci v diskuzích vyjadřovali jasně a srozumitelně svůj názor opřený o konkrétní argumenty a využívá skupinovou
práci při přípravě a realizaci společných prací, referátů, prezentací apod. (3)
Učitel organizuje skupinovou práci tak, aby žáci při zadané práci stanovili vnitřní pravidla týmu a společně dohodnutá pravidla
dodržovali. (4)
Učitel důsledně vede žáky k přijímání názorů ostatních a k respektování jejich názoru a vkusu zejména formou dialogu (4)
Stránka | 370
Učitel vyžaduje, aby žáci sledovali aktuální dění ve světě anglicky mluvících oblastí, vytváří dostatek příležitostí, ve kterých toto dění
analyzují a interpretují a dostatek příležitostí k poznání historie. (5)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák



bezpečně se orientuje
v mapě vybraných států, zná
a umí vyhledat horopisné
celky, charakterizuje
podnebí, vodstvo, rostlinstvo
a živočišstvo
popíše životní prostředí a
zhodnotí ho
zná hlavní a významná
města, oblasti cestovního
ruchu, kulturní zajímavosti,
tvořivě využívá své znalosti
při samostatné i skupinové
práci na dané téma

zná významné hospodářské
oblasti a oblasti cestovního
ruchu, zhodnotí jejich
význam pro danou zemi
i v evropském či
celosvětovém měřítku

charakterizuje průmysl,
zemědělství, dopravu a
spoje, služby a zahraniční
obchod
UČIVO:
Kanada, Austrálie, Nový Zéland
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
MKV
kultura a geopolitický kontext,
historie, politický systém, politické
postavení ve světě kultura a
současnost, významné osobnosti
kultury, významné dny svátky
literatura, významní autoři a literární
díla
Základní problémy sociokulturních
rozdílů
Které příčiny způsobují imigraci
(historické, sociální, ekonomické)
školství
Jihoafrická republika – kultura a
geopolitický kontext
Stránka | 371
SOUVISLOSTI:


vyhledává a využívá
informace z autentických
materiálů (tisk, rozhlas,
televize, internet)
orientuje se v historii dané
jazykové oblasti, zná základní
pojmy a události, zejména ve
vztahu k evropskému a
světovému dění

pamatuje si významné
postavy historie

orientuje se v politickém
systému daných zemí, zná
hlavní politické strany, chápe
vztah těchto zemí se
Spojeným královstvím

zná nejvyšší politické
představitele, významné
osobnosti vědy a kultury a
techniky

rozumí jejich významu ve
světovém měřítku

zná nejvýznamnější kulturní
sídla, zvyky a tradice dané
oblasti

zná nejvýznamnější autory a
jejich literární díla, aplikuje
znalosti získané na základě
vlastní četby

rozumí systému školství
v dané zemi, dokáže ho
zhodnotit a porovnat se
systémem školství v České
republice
VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy –
globalizace a kulturní změny,
ekonomický rozvoj a globalizace
Humanitární pomoc a mezinárodní
rozvojová spolupráce – historické
kořeny rozvojové spolupráce:
kolonialismus, dekolonizace
Vzdělávání v Evropě a ve světě –
významné zahraniční univerzity
Stránka | 372
MPV – DEJ (osídlení Austrálie,
Kanady, Nového Zélandu)
MPV – ANJ (vzdělávání, kultura a
zábava, důležitá data, státní svátky)
6. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák

bezpečně se orientuje v mapě
vybraných států, zná a umí
vyhledat horopisné celky,
charakterizuje podnebí,
vodstvo, rostlinstvo a
živočišstvo

charakterizuje životní
prostředí a zhodnotí ho

popíše hlavní a významná
města, oblasti cestovního
ruchu, kulturní zajímavosti,
tvořivě využívá své znalosti
při samostatné i skupinové
práci na dané téma

zná významné hospodářské
oblasti a oblasti cestovního
ruchu, zhodnotí jejich význam
pro danou zemi i v evropském
či celosvětovém měřítku

charakterizuje průmysl,
zemědělství, dopravu a spoje,
služby a zahraniční obchod

vyhledává a využívá
informace z autentických
materiálů (tisk, rozhlas,
televize, internet)

orientuje se v historii dané
jazykové
UČIVO:
USA, Velká Británie – historie,
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
MKV
politický systém, politické postavení ve
světě
kultura a současnost, významné
osobnosti kultury, významné dny a
svátky
Základní problémy sociokulturních
rozdílů (které příčiny způsobují
imigraci – historické, sociální,
ekonomické)
literatura, významní autoři a literární
díla
- školství
VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy
Stránka | 373
MPV – DEJ (zámořské objevy –
objevení Kanady Evropany, Britská a

oblasti, zná základní pojmy a
události, zejména ve vztahu k
evropskému a světovému
dění

pamatuje si významné
postavy historie

orientuje se v politickém
systému daných zemí, zná
hlavní politické strany, chápe
vztah těchto zemí se
Spojeným královstvím

zná nejvyšší politické
představitele, významné
osobnosti vědy a kultury a
techniky

rozumí jejich významu ve
světovém měřítku

zná nejvýznamnější kulturní
sídla, zvyky a tradice dané
oblasti

zná nejvýznamnější autory a
jejich literární díla, aplikuje
znalosti získané na základě
vlastní četby

rozumí systému školství v
dané zemi, dokáže ho
zhodnotit a porovnat se
systémem školství v České
republice
(globalizace a kulturní změny,
ekonomický rozvoj a globalizace)
Humanitární pomoc a mezinárodní
rozvojová spolupráce – historické
kořeny rozvojové spolupráce:
kolonialismus, dekolonizace
Vzdělávání v Evropě a ve světě
(významné zahraniční univerzity)
Stránka | 374
francouzská kolonizace)
Pozn.: důležitá data, státní svátky
6.4 BUSINESS ENGLISH – OBCHODNÍ ANGLIČTINA (Cizí jazyk)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Business English je vyučován v 5. až 8. ročníku gymnázia v hodinové dotaci 1 VH týdně.
Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborných jazykových učebnách (všechny vybaveny počítačem s přístupem na Internet)
v budově školy, dále se uskuteční i akce mimo školu (besedy s rodilými mluvčími, exkurze). Třídy jsou pro zvýšení efektivity výuky cizích
jazyků zpravidla rozděleny do skupin. V rámci možností je do výuky zapojen rodilý mluvčí anglického jazyka.
Kromě jazykových dovedností získává žák také odborné znalosti, které následně rozvíjí v předmětech OPV, PR a Leadership.
Předmět vychází z vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a realizuje část vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Cizí jazyk. Po
absolvování předmětu Business English dosáhne žák úrovně B2+ SERR.
Do předmětu je zařazen nácvik finanční gramotnosti.
Na této úrovni žák:
rozumí řadě různých náročných a delších textů a rozeznává jejich skrytý význam.
vyjadřuje se plynně a spontánně bez příliš zřejmého hledání slov.
užívá jazyk flexibilně a efektivně pro společenské, studijní a profesní účely.
Stránka | 375
píše jasné, dobře strukturované podrobné texty o složitých tématech, přičemž používá různé nástroje pro uspořádání, členění a
soudržnost svého pojednání.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento proces si ověřuje
individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Stránka | 376
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2, 3, 4)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3, 4)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Stránka | 377
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Źák
receptivní jazykové dovednosti:




rozumí delšímu projevu,
i když není jasně
strukturován a jeho členění
není výslovně vyznačeno
bez větší námahy rozumí
televizním pořadům a filmům
rozumí dlouhým a složitým
faktografickým a literárním
textům a umí ocenit styl,
jakým jsou napsány
rozumí specializovaným
článkům a dalším odborným
instrukcím, i když se
nevztahují k jeho oboru
produktivní jazykové dovednosti:


umí jasně a podrobně popsat
složitá témata, uvést s nimi
související vedlejší témata,
rozvinout některé vybrané
body a ukončit svůj projev
vhodným závěrem
umí vyjádřit své názory
v jasně formulovaném a
UČIVO:
Téma: Lidské zdroje (Human
Resources)
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
PT – OSV
Zaměstnanci, jejich rozvoj a trénink
(Staff development and training)
Popis pracovní pozice a spokojenost
se zaměstnáním (Job descriptions and
job satisfaction)
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů
PT – OSV
Sociální komunikace
Motivační a informační dopisy, žádosti
o zaměstnání (Letters of Enquiry and
applications)
Dovednosti při telefonování
(Telephone Skills)
Jazykvé funkce:
Vyjadřování osobních názorů
Doporučení (Suggestions)
Formální a neformální styl
Přednáška a její struktura
Gramatika - opakování:
Adjektiva a adverbia
Minulý a předpřítomný čas
Tvorba komplexních otázek
Téma: Marketing
Stránka | 378
SOUVISLOSTI:
Pozn.: návaznost na ročníkový projekt
Svět pracovních příležitostí
dobře uspořádaném textu a
podrobně vysvětlit svá
hlediska


umí napsat dopis, esej nebo
zprávu pojednávající
o složitých tématech a
zdůraznit to, co považuje za
důležité
umí zvolit styl vhodný pro
potenciálního čtenáře
Interaktivní jazykové dovednosti:

umí se vyjadřovat plynně a
spontánně, aniž by musel
často hledat vhodná slova

užívá jazyk flexibilně a
efektivně ve společenském
i pracovním styku

umí přesně formulovat
myšlenky a názory a obratně
navazovat na příspěvky
ostatních účastníků
rozhovoru
Propagační aktivity a podpora značky
(Promotional activities and branding)
Vývoj nových produktů (New produkt
development)
Stánek na veletrhu
Budování vztahů a vyjednávání
Jazykové funkce:
Brainstorming
Otázky k produktu
Gramatika - opakování:
Počitatelnost substantiv
Gerundia a infinitivy
První kondicionál
Stránka | 379
6. ROČNÍK
Žák
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
UČIVO:
Téma: Management
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
PT – OSV
Receptivní jazykové dovednosti:
Firemní kultura (Corporate culture)
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní řešení
problémů




rozumí delšímu projevu,
i když není jasně
strukturován a jeho
členění není výslovně
vyznačeno.
bez větší námahy rozumí
televizním pořadům a
filmům
rozumí dlouhým a složitým
faktografickým a
literárním textům a umí
ocenit styl, jakým jsou
napsány
rozumí specializovaným
článkům a dalším
odborným instrukcím,
i když se nevztahují k jeho
oboru
Produktivní jazykové dovednosti:


umí jasně a podrobně
popsat složitá témata,
uvést s nimi související
vedlejší témata, rozvinout
některé vybrané body a
ukončit svůj projev
vhodným závěrem
umí vyjádřit své názory
v jasně formulovaném a
Leadeři a manažeři (Leaders and
managers)
Vnitřní komunikace (Internal
Communications)
PT – OSV
Vedení schůzí (Chairing meetings)
Sociální komunikace
SOUVISLOSTI:
Jazykové funkce:
Vedení schůzí
Gramatika - opakování:
Určující a neurčující vztažné věty
Použití as a like (jako)
Budoucí časy
Téma: Konkurenceschopnost
(Competitive advantage)
MPV – ANJ (reklama, reklamní kampaň)
Vztahy se zákazníky (Customer
relationships)
Konkurenceschopnost (Competitive
advantage)
Návrh (A propsal)
Prezentace na jednání (Presenting at
meetings)
Jazykové funkce:
Vyjádření hypotéz
Gramatika - opakování:
Stránka | 380
dobře uspořádaném textu
a podrobně vysvětlit svá
hlediska


umí napsat dopis, esej
nebo zprávu pojednávající
o složitých tématech a
zdůraznit to, co považuje
za důležité
umí zvolit styl vhodný pro
potenciálního čtenáře
Interaktivní jazykové dovednosti:



umí se vyjadřovat plynně a
spontánně, aniž by musel
často hledat vhodná slova
užívá jazyk flexibilně a
efektivně ve společenském
i pracovním styku
umí přesně formulovat
myšlenky a názory a
obratně navazovat na
příspěvky ostatních
účastníků rozhovoru
Složená substantiva
Vložená otázka (Embedded question)
Téma: Reklama a prodej (Advertising
and Sales
Reklama a zákazníci (Advertising and
Customers)
Reklama a Internet (Advertising and
the Internet)
OSV
Sociální komunikace
Rozvíjení dovedností vedoucích ke
kvalitnější komunikaci
Zprávy o prodeji (Sales Reports)
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní řešení
problémů
Prodejní prezentace (The sales pitch)
Interakce s ostatními lidmi
Jazykové funkce:
Prodejní prezentace
Zdůrazňování (Cleft Sentence)
Gramatika - opakování:
Použití příslovcí
Předpřítomné časy
Zdůrazňování (Cleft Sentence)
Stránka | 381
7. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák
Receptivní jazykové dovednosti:




rozumí delšímu projevu,
i když není jasně
strukturován a jeho členění
není výslovně vyznačeno
bez větší námahy rozumí
televizním pořadům a filmům
rozumí dlouhým a složitým
faktografickým a literárním
textům a umí ocenit styl,
jakým jsou napsány
rozumí specializovaným
článkům a dalším odborným
instrukcím, i když se
nevztahují k jeho oboru
Produktivní jazykové dovednosti:



umí jasně a podrobně popsat
složitá témata, uvést s nimi
související vedlejší témata,
rozvinout některé vybrané
body a ukončit svůj projev
vhodným závěrem
umí vyjádřit své názory
v jasně formulovaném a
dobře uspořádaném textu a
podrobně vysvětlit svá
hlediska
umí napsat dopis, esej nebo
zprávu pojednávající
UČIVO:
Téma: Reklama a prodej (Advertising
and Sales
Reklama a zákazníci (Advertising and
Customers)
Reklama a Internet (Advertising and
the Internet)
Zprávy o prodeji (Sales Reports)
Prodejní prezentace (The sales pitch)
Jazykové funkce:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
OSV
Sociální komunikace
Rozvíjení dovedností vedoucích ke
kvalitnější komunikaci
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů
Interakce s ostatními lidmi
Prodejní prezentace
Zdůrazňování (Cleft Sentence)
Gramatika - opakování:
Použití příslovcí
Předpřítomné časy
Zdůrazňování (Cleft Sentence)
Téma: Pracovní prostředí (Work
environment)
Atmosféra na pracovišti (Workplace
atmosphere)
Pracovní síla budoucnosti (The
workforce of the future)
Produktivita (Produktivity)
Zaměstnanecké vyjednávání (Staff
Negotiations)
Jazykové funkce:
Odkazování
Stránka | 382
SOUVISLOSTI:
MPV – ANJ (reklama, reklamní
kampaň)
o složitých tématech a
zdůraznit to, co považuje za
důležitéz

umí zvolit styl vhodný pro
potenciálního čtenáře.
Vyjadřování kauzality a výsledků
Vyjednávání
Gramatika - opakování:
Modální slovesa
Kondicionály
Interaktivní jazykové dovednosti:

umí se vyjadřovat plynně a
spontánně, aniž by musel
často hledat vhodná slova

užívá jazyk flexibilně a
efektivně ve společenském
i pracovním styku

umí přesně formulovat
myšlenky a názory a obratně
navazovat na příspěvky
ostatních účastníků
rozhovoru
Stránka | 383
8. ROČNÍK
Žák
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Téma: Finance
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
PT – OSV
receptivní jazykové dovednosti:
Předpovědi a výsledky (Forecasts and
results)
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů

rozumí delšímu projevu,
i když není jasně
strukturován a jeho členění
není výslovně vyznačeno

bez větší námahy rozumí
televizním pořadům a filmům

rozumí dlouhým a složitým
faktografickým a literárním
textům a umí ocenit styl,
jakým jsou napsány

rozumí specializovaným
článkům a dalším odborným
instrukcím, i když se
nevztahují k jeho oboru
produktivní jazykové dovednosti:



UČIVO:
Financování umění (Financing the
arts)
Opožděné platby (Late Patera)
PT – OSV
Sociální komunikace
Vyjednávání o nájmu (Negotiating a
lease)
Jazykové funkce:
Vyjednávání o nájmu
Gramatika - opakování:
Kondicionály
Infinitiv a gerundium
Téma: Firemní vztahy (Corporate
relationships)
umí jasně a podrobně popsat
složitá témata, uvést s nimi
související vedlejší témata,
rozvinout některé vybrané
body a ukončit svůj projev
vhodným závěrem
Firemní etika (Corporate ethics)
umí vyjádřit své názory
v jasně formulovaném a
dobře uspořádaném textu a
podrobně vysvětlit svá
hlediska
Plánovací konference (A planning
conference)
umí napsat dopis, esej nebo
zprávu pojednávající
Gramatika - opakování:
Expanze do zahraničí (Expanding
Abroad)
Zahraniční partnerství (An overseas
partnership)
Jazykové funkce:
Připuštění (Concession)
Vyjadřování budoucnosti – časové
Stránka | 384
SOUVISLOSTI
MPV – ANJ (reklama, reklamní
kampaň)
o složitých tématech a
zdůraznit to, co považuje za
důležité

věty
Užití členů
umí zvolit styl vhodný pro
potenciálního čtenáře
interaktivní jazykové dovednosti:

umí se vyjadřovat plynně a
spontánně, aniž by musel
často hledat vhodná slova

užívá jazyk flexibilně a
efektivně ve společenském
i pracovním styku

umí přesně formulovat
myšlenky a názory a obratně
navazovat na příspěvky
ostatních účastníků
rozhovoru
Stránka | 385
6.5 FRANCOUZSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - druhý)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Francouzský jazyk je vyučován v 5. a 8. ročníku vyššího stupně osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 3 vyučovací hodiny
týdně, v 6. a 7. ročníku v hodinové dotaci 4 vyučovací hodiny týdně. Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborných
jazykových učebnách (všechny vybaveny počítačem s přístupem na Internet) v budově školy, dále se uskuteční i akce mimo školu
(besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a divadelních představení apod.). Podle potřeby je třída pro zvýšení
efektivity výuky cizích jazyků rozdělena do dvou skupin.
Předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj receptivních a
produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace). Žák rovněž získává informace z oblasti reálií
příslušných jazykových oblastí, průběžně se uplatňují výchovné složky cizojazyčného vyučování.
Předmět Francouzský jazyk je doplněn v 8. ročníku vyučovacím předmětem Konverzace ve francouzském jazyce s hodinovou dotací
2 vyučovací hodiny týdně.
Žák po absolvování osmiletého gymnázia dosáhne úrovně B2 podle SERR.
Na této úrovni žák:
rozumí hlavním myšlenkám složitých textů pojednávajících jak o konkrétních, tak o abstraktních tématech
rozumí hlavním myšlenkám odborných diskusí ve svém oboru
Stránka | 386
dokáže konverzovat s určitou mírou plynulostí a spontánnosti, která umožňuje běžné rozhovory s rodilými mluvčími bez napětí pro
některou ze stran
píše jasně podrobné texty o řadě různých témat
vysvětluje svůj názor na aktuální problémy
uvádí výhody a nevýhody různých možností.
V předmětu Francouzský jazyk budou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MV aj.).
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Stránka | 387
Učitel systematicky zařazuje do výuky francouzského jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento
proces si ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími,
patronátní školou a projektuje komunikační situace při vzájemném setkávání. (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Stránka | 388
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko – francouzských vztahů /historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/.
(5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Učitel vede žáka k orientaci na evropském trhu práce /inzeráty.../, vysvětluje mu principy jednání s unijními úřady při podávání žádostí,
dotazování, telefonickém rozhovoru, vyplňování formulářů apod. (6)
Stránka | 389
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
5. ROČNÍK – A2+ AŽ B1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
PT – OSV
Používá základní typy vět s pamětně
osvojenými frázemi, skupinami
několika slov a formulacemi k tomu,
aby byl schopen/byla schopna vyjádřit
omezený rozsah informací
v jednoduchých každodenních
situacích.
Porozumění a poslech
Fonetika - základní druhy intonace,
slovní přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus
Sociální komunikace
je schopen porozumět kratšímu
projevu a přednáškám a může
sledovat i složitější obsahové linie za
předpokladu, že téma je pro něj
dostatečně známé
Správnost
rozumí většině televizních zpráv a
programů o běžných záležitostech
Používá správně některé jednoduché
struktury, ale stále se systematicky
dopouští elementárních chyb.
rozumí většině filmů ve standardním
dialektu
Plynulost
Dokáže se dorozumívat pomocí
krátkých příspěvků, ačkoliv pauzy,
zadrhávání a přeformulování jsou zcela
zřejmé.
Interakce
Umí odpovídat na otázky a reagovat
na jednoduché výroky. Umí naznačit,
že rozumí, ale jen zřídka je
schopen/schopna porozumět natolik,
aby konverzaci sám/sama udržel(a) v
chodu.
Koherence
Dokáže propojit skupiny slov pomocí
Produktivní řečové dovednosti
Mluvení
jasně a podrobně se vyjadřuje k celé
řadě témat týkajících se oblasti mého
zájmu
vysvětlí svůj pohled na aktuální
problémy a uvést výhody a nevýhody
různých možností
je schopen komunikovat s určitou
mírou plynulosti a spontánnosti,
takže může s menšími chybami
konverzovat s rodilými mluvčími
Pravopis – písemná správnost v
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence používané ve slovníku k
prezentaci výslovnosti
Gramatické kategorie - čas minulý
(passé composé), imperativ, přítomný
čas, blízká budoucnost, člen stažený,
vztažná, tázací a neurčitá zájmena,
shoda příčestí minulého, trpný rod,
zájmenné příslovce „y“, minulý čas
složený v opozici s „imparfait“,
konjuktiv (užití, složení), předmětná
zájmena COD, COI, zájmenné příslovce
„en“
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Postoj, názor – předložení návrhu,
přijmutí či odmítnutí návrhu,
domluvení schůzky, připravení
itineráře, doporučení
Stránka | 390
PT – VMEGS
Žijeme v Evropě (PRO – Evropský
den jazyků), (vzdělání v Evropě a
ve světě, EX – návštěva
Francouzského institutu v Praze).
PT – MV
Mediální produkty a jejich
významy (uživatelé)
PRO – Politický systém v ČR
jednoduchých spojovacích výrazů, jako
jsou „a“ („et“), „ale“ („mais“),
„protože“ („parce que“).
Čtení s porozuměním
čte krátké články a zprávy zabývající
se současnými problémy, v nichž
autoři zaujímají určité postoje nebo k
problému přistupují ze svého
hlediska
rozumí současným prozaickým
literárním dílům ve zjednodušené
četbě
Delší písemný projev – stručný popis,
krátký příběh, pohádka
Samostatný ústní projev – telefonní
rozhovory, zanechání zprávy
Interakce – formální i neformální
rozhovor
Informace z médií – audionahrávky,
adekvátně reaguje v základních
komunikačních situacích
Psaní
napíše jasný, kratší text o různých
předmětech vztahujících se k jeho
zájmům
napíše krátkou esej nebo zprávu
sdělující informace nebo udávající
důvody na podporu určitého
stanoviska nebo proti němu
píše dopisy, které vyjadřují, jaký
význam pro něj mají popisované
události a zážitky
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Kratší písemný projev – popis
předmětů, lidí
Tematické okruhy a celky
moderní technologie
masmédia
kultura, umění a literatura
společnost
6. ROČNÍK – B1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
PT – OSV
Zná jazyk tak, aby se domluvil(a), a
aby se vyjadřoval(a) pomocí své slovní
zásoby jen s určitou mírou zaváhání a
opisných jazykových prostředků
v rámci tematických okruhů, jako jsou
rodina, koníčky a zájmy, práce,
Porozumění a poslech
Fonetika - základní druhy intonace,
slovní přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní řešení
problémů
Pravopis – písemná správnost v
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence používané ve slovníku k
PT – VMEGS
je schopen porozumět delšímu
projevu a přednáškám a může
sledovat i složitější obsahové linie za
předpokladu, že téma je pro něj
dostatečně známé
Stránka | 391
Globalizační a rozvojové procesy
cestování a aktuální události.
Správnost
Přiměřeně správně používá repertoár
běžných gramatických prostředků a
vzorců v rámci snadno
předvídatelných situací
Plynulost
Dokáže smysluplně komunikovat,
ačkoliv jsou zcela zřejmé pauzy
způsobené plánováním gramatiky a
lexika a pokusy o vhodnější formulaci,
zejména v delších úsecích zcela
samostatné promluvy.
Interakce
Dokáže iniciovat, udržet v chodu a
ukončit jednoduchou konverzaci „z očí
do očí“ v rámci známých tematických
okruhů či okruhů, o které se osobně
zajímá. Dokáže znovu zopakovat část
toho, co někdo řekl, aby se ujistil(a),
že si vzájemně rozumí.
Koherence
Dokáže spojit sérii kratších
jednotlivých bodů v propojený a
lineární sled určitých myšlenek.
rozumí většině televizních zpráv a
programů o běžných záležitostech
rozumí většině filmů ve standardním
dialektu
Produktivní řečové dovednosti
Mluvení
vysvětlí svůj pohled na aktuální
problémy a uvést výhody a nevýhody
různých možností
jasně a podrobně se vyjádří k celé
řadě témat týkajících se oblasti mého
zájmu
komunikuje s určitou mírou plynulosti
a spontánnosti, takže může normálně
konverzovat s rodilými mluvčími
aktivně se účastní diskuse ve známém
kontextu a je schopen vysvětlovat a
zdůvodňovat své názory
prezentaci výslovnosti
Žijeme v Evropě
Gramatické kategorie – slovesné časy,
příslovce, samostatná přivlastňovací
zájmena, budoucí a předbudoucí čas,
podmínkové souvětí, podmiňovací
způsob, opozice oznamovacího
způsobu a konjuktivu, slovesné opisné
vazby, příčestí přítomné, přechodník
(gérondif), přímá a nepřímá řeč
PRO – Evropský den jazyků
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Postoj, názor – žádost o radu
Emoce – vyjádření pocitu, dojmu,
nesouhlasu, hněvu
Kratší písemný projev – popis
předmětů, lidí
Delší písemný projev – vyprávění
Samostatný ústní projev – vyprávění
Čtení s porozuměním
rozumí současným prozaickým
literárním dílům
zvládne číst články a zprávy zabývající
se současnými problémy, v nichž
autoři zaujímají určité postoje nebo k
problému přistupují ze svého hlediska
Interakce – formální i neformální
rozhovor
Informace z médií – audionahrávky,
adekvátně reaguje v základních
komunikačních situacích
Tematické okruhy a celky
Psaní
moderní technologie
napíše jasný, podrobný text o různých
Stránka | 392
Pozn.: soutěž v národním sportu
pétanque
PT – EV
Člověk a životní prostředí (ochrana
životního prostředí)
PT – MKV
Psychosociální aspekty
multikulturality
Pozn.: návštěva kulturní akce dle
aktuální nabídky.
předmětech vztahujících se k jeho
zájmům
napíše esej nebo zprávu sdělující
informace nebo udávající důvody na
podporu určitého stanoviska nebo
proti němu
příroda (ochrana životního prostředí)
rodina
společnost
kultura, umění a literatura
píše dopisy, které vyjadřují, jaký
význam pro něj mají popisované
události a zážitky
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
7. ROČNÍK – B1+ AŽ B2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Rozsah
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
PT – OSV
Zná jazyk tak, aby se domluvil(a) a aby
se vyjadřoval(a) pomocí své slovní
zásoby jen s určitou mírou zaváhání a
opisných jazykových prostředků
v rámci tematických okruhů, jako jsou
rodina, koníčky a zájmy, práce,
cestování a aktuální události.
Porozumění a poslech
Fonetika - základní druhy intonace,
slovní přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus
Sociální komunikace
Správnost
Přiměřeně správně používá repertoár
běžných gramatických prostředků a
vzorců v rámci snadno
předvídatelných situací
Plynulost
Dokáže smysluplně komunikovat,
ačkoliv jsou zcela zřejmé pauzy
způsobené plánováním gramatiky a
lexika a pokusy o vhodnější formulaci,
zejména v delších úsecích zcela
je schopen porozumět delšímu
projevu a přednáškám a může
sledovat i složitější obsahové linie za
předpokladu, že téma je pro něj
dostatečně známé
rozumí většině televizních zpráv a
programů o běžných záležitostech
rozumí většině filmů ve standardním
dialektu
Produktivní řečové dovednosti
Pravopis – písemná správnost v
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence používané ve slovníku k
prezentaci výslovnosti
Gramatické kategorie – subjonctif,
indicatif, oznamovací a podmiňovací
způsob, trpný rod, konjuktiv,
postavení přídavných jmen, vyjádření
příčiny a důsledku
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání
Mluvení
vysvětlí svůj pohled na aktuální
problémy a uvést výhody a nevýhody
různých možností
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
jasně a podrobně se vyjádří k celé
Postoj, názor – žádost o radu
Stránka | 393
PT – VMEGS
Žijeme v Evropě (evropské jazykové a
kulturní okruhy, shody a rozdíly v
životním stylu evropských zemí)
PRO – Evropský den jazyků
Pozn.: srovnání pracovního týdne u
nás a ve Francii
PT – MKV
Základní problémy sociokulturních
rozdílů
PT – MV
Účinky mediální produkce a vliv médií
(reportáže, ankety, zpravodajství –
zpracovávání informací)
samostatné promluvy.
Interakce
Dokáže iniciovat, udržet v chodu a
ukončit jednoduchou konverzaci „z očí
do očí“ v rámci známých tematických
okruhů či okruhů, o které se osobně
zajímá. Dokáže znovu zopakovat část
toho, co někdo řekl, aby se ujistil(a),
že si vzájemně rozumí.
Koherence
Dokáže spojit sérii kratších
jednotlivých bodů v propojený a
lineární sled určitých myšlenek.
řadě témat týkajících se oblasti mého
zájmu
komunikuje s určitou mírou plynulosti
a spontánnosti, takže může normálně
konverzovat s rodilými mluvčími
aktivně se účastní diskuse ve známém
kontextu a bez problémů vysvětlí a
zdůvodní své názory
Emoce – vyjádření potřeby, nutnosti
Kratší písemný projev – recenze
Delší písemný projev – článek,
reportáž
Samostatný ústní projev – recenze,
kritika
Interakce – formální i neformální
rozhovor
Informace z médií – audionahrávky,
adekvátně reaguje v základních
komunikačních situacích
Čtení s porozuměním
rozumí současným prozaickým
literárním dílům
zvládne číst články a zprávy zabývající
se současnými problémy, v nichž
autoři zaujímají určité postoje nebo k
problému přistupují ze svého hlediska
Tematické okruhy a celky
škola
zaměstnání
obchod, služby
Psaní
politický systém Francie
napíše jasný, podrobný text o různých
předmětech vztahujících se k jeho
zájmům
napíše esej nebo zprávu sdělující
informace nebo udávající důvody na
podporu určitého stanoviska nebo
proti němu
pověry
média
kultura
konzumní společnost
píše dopisy, které vyjadřují, jaký
význam pro něj mají popisované
události a zážitky
Stránka | 394
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Rozsah
Má dostatečný rozsah jazyka, aby byl
schopen/ byla schopna vytvořit jasný
popis, sdělil(a) své názory týkající se
většiny obecných témat, což činí bez
většího zřejmého hledání slov a
pomocí některých druhů podřadných
souvětí.
Správnost
Ovládá gramatiku v relativně vysoké
míře. Nedopouští se chyb, které by
mohly způsobit nedorozumění, a je si
schopen/schopna většinu svých chyb
opravit.
Plynulost
Dokáže v docela plynulém tempu
produkovat úseky jazykové promluvy,
ačkoliv může váhat v případech, kdy
hledá strukturní a výrazové
prostředky. Promluva je poznamenána
jen několika znatelnými pauzami.
Interakce
Dokáže inicializovat promluvu, vzít si
slovo, kdy je to vhodné, a ukončit
konverzaci, kdy potřebuje, ačkoliv to
nemusí vždy provést elegantním
způsobem. Napomáhá vývoji diskuse,
která probíhá ve známé oblasti tím, že
dává najevo, že rozumí, vyzývá ostatní
k diskusi atd.
8. ROČNÍK – B2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV
Porozumění a poslech
Sociální komunikace
rozumí delšímu projevu a přednáškám
a může sledovat i složitější obsahové
linie za předpokladu, že téma je pro
něj dostatečně známé
rozumí bez problému většině
televizních zpráv a programů o
běžných záležitostech
rozumí většině filmů ve standardním
dialektu
Produktivní řečové dovednosti
Pravopis – písemná správnost v
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence používané ve slovníku k
prezentaci výslovnosti
Gramatické kategorie – přehled všech
časů, příčestí minulé, shoda příčestí
minulého, zvratná slovesa,
souslednost časová, shrnutí užití
slovesných časů a způsobů
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
neologismy, argot (verlan)
Mluvení
jasně a podrobně se vyjádří k celé
řadě témat týkajících se oblasti mého
zájmu
vysvětlí svůj pohled na aktuální
problémy a uvést výhody a nevýhody
různých možností
plynule a s určitou mírou spontánnosti
komunikuje, takže může normálně
konverzovat s rodilými mluvčími
aktivně se účastní diskuse ve známém
kontextu a vysvětlí a zdůvodní své
názory
Čtení s porozuměním
Fonetika - základní druhy intonace,
slovní přízvuk, základní fonetické jevy,
rytmus
PT – MKV
Psychosociální aspekty
multikulturality
Pozn.: školní práce součástí
multikulturní výchovy týkající se klišé
a stereotypů v pohledu na cizince,
popř. jiné
PT – VMEGS
Žijeme v Evropě
PRO – Evropský den jazyků
PT – EV
Člověk a životní prostředí
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Postoj, názor – žádost o radu
Emoce – vyjádření potřeby, nutnosti
Kratší písemný projev – jídelní lístek,
kuchařský recept
Delší písemný projev – článek,
reportáž
Samostatný ústní projev – recenze,
kritika
Interakce – formální i neformální
rozhovor
Stránka | 395
rozumí současným prozaickým
literárním dílům
Informace z médií – audionahrávky,
adekvátně
čte i složitější články a zprávy
zabývající se současnými problémy,
v nichž autoři zaujímají určité postoje
nebo k problému přistupují ze svého
hlediska
reaguje v základních komunikačních
situacích
Koherence
Dokáže užívat omezené množství
kohezních prostředků tak, že umí ze
svých výpovědí
vytvořit věcnou a koherentní
promluvu, ačkoliv v dlouhém textu
nedokáže občas postihnout
myšlenkovou návaznost.
Tematické okruhy a celky
společnost (postavení žen ve
společnosti,
Psaní
napíše jasný a podrobný text na různá
témata
napíše esej nebo zprávu sdělující
informace nebo udávající důvody na
podporu určitého stanoviska nebo
proti němu
píše dopisy, které vyjadřují, jaký
význam pro něj mají popisované
události a zážitky
problém chudoby, rasismus, imigrace)
obchod, služby
politika Francie
historie, svátky
jídlo (stravovací návyky, (ne)zdravé
potraviny, tradiční jídla v Čechách a ve
Francii)
příroda (počasí, životní prostředí,
fauna, flóra)
věda a technika
média, internet
vzdělávání a vzdělávací systém v ČR a
Francii
volný čas
problémy mládeže a generační
problémy
Stránka | 396
6.6 NĚMECKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - druhý)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Německý jazyk je vyučován v 5. a 8. ročníku vyššího stupně osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 3 vyučovací hodiny týdně,
v 6. a 7. ročníku v hodinové dotaci 4 vyučovací hodiny týdně. Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborných jazykových
učebnách (všechny vybaveny počítačem s přístupem na Internet) v budově školy, dále se uskuteční i akce mimo školu (besedy s rodilými
mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a divadelních představení apod.). Podle potřeby je třída pro zvýšení efektivity výuky cizích
jazyků rozdělena do dvou skupin.
Předmět Německý jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj receptivních a
produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace). Žák rovněž získává informace z oblasti reálií
příslušných jazykových oblastí, průběžně se uplatňují výchovné složky cizojazyčného vyučování.
Do výuky je v každém ročníku průběžně začleňována četba německé literatury odpovídající dané jazykové úrovni.
Předmět Německý jazyk je doplněn v 8. ročníku vyučovacím předmětem Konverzace v německém jazyce s hodinovou dotací 2 vyučovací
hodiny týdně, které jsou realizovány s rodilým mluvčím.
Žák po absolvování osmiletého gymnázia dosáhne úrovně B2 podle SERR.
V předmětu Německý jazyk jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MV aj.).
Stránka | 397
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky německého jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento proces si
ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Stránka | 398
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími,
patronátní školou a projektuje komunikační situace při vzájemném setkávání. (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko – německých vztahů /historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/. (5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Učitel vede žáka k orientaci na evropském trhu práce /inzeráty.../, vysvětluje mu principy jednání s unijními úřady při podávání žádostí,
dotazování, telefonickém rozhovoru, vyplňování formulářů apod. (6)
Stránka | 399
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK A2+ AŽ B1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
receptivní řečové dovednosti

rozumí hlavním bodům či
myšlenkám autentického
ústního projevu i psaného
textu na běžné a známé téma

identifikuje strukturu textu
a rozliší hlavní informace

užívá různé techniky čtení dle
typu textu a účelu čtení
Žák
Fonetika
Žijeme v Evropě
- se zorientuje v textu týkajícím se
běžných témat
tónový průběh slova
PRO – Evropský den jazyků
- vyhledá v textu nejdůležitější
informace
- vystihne hlavní smysl krátkých, jasně
formulovaných sdělení
- u složitějších textů pochopí hlavní
myšlenku
- se zorientuje v rozhovoru na běžná
témata
- určí postoje jednotlivých mluvčí
- odliší různé druhy komunikace
intonace
Pravopis
PT – OSV
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
Seberegulace, organizační dovednosti a
efektivní řešení problémů
Gramatika
synonyma, antonyma
- vyhledá správný význam i gramatický
tvar neznámé lexikální jednotky
- odvodí význam neznámých slov či
slovních spojení
produktivní řečové dovednosti
–
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý,
- si aktivně doplňuje již získanou slovní
zásobu z probíraných tematických
okruhů
PT – OSV
vyjádření minulosti (préteritum
Sociální komunikace (průběžně)
a perfektum pomocných, způsobových,
PT – VMEGS
pravidelných a nepravidelných sloves)
a budoucnosti (vyjádření budoucnosti Vzdělání v Evropě a ve světě
přítomným časem)
- se orientuje ve dvojjazyčném slovníku slova složená a sousloví
Žák
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
zdrobnělé tvary podstatných jmen
PT – MV
Mediální produkty a jejich významy
ustálená slovní spojení
zesilující příslovce
PT – MV (uživatelé)
neurčitá zájmena
infinitiv s zu
souvětí souřadné
druhy vedlejších vět: vztažné, účelové a
časové
Stránka | 400
PRO – Politický systém
méně náročný autentický text
se slovní zásobou na běžná
témata
–
–
–
–
–
souvisle popíše své okolí, své
zájmy a činnosti s nimi
související
Žák
podmiňovací způsob přítomný
souvisle hovoří o tématech, týkajících
se jeho samého, jeho rodiny, zájmů
a nejbližšího okolí (+ další témata)
trpný rod průběhový
vyjádří vlastní názor (souhlas, emoce,
radost, pochvaly, …..)
formuluje srozumitelně, ústně
dokáže vyjádřit logické vztahy mezi
i písemně, gramaticky správně
větami (gram – souřadná a podřadná
svůj názor na běžné téma
souv.)
shrne a ústně i písemně sdělí
vypráví o minulé události
běžné informace
vybere hlavní myšlenky z mluveného
pohovoří o každodenním
i psaného textu
životě, o kultuře, o životě ve
městě i na venkově
vyjádří své pocity (emoce, plány)
s použitím širší slovní zásoby
popíše a porovná jednotlivé
předměty
stavové pasivum
vazby sloves, podstatných a přídavných
jmen
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
A TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
svolení, zákaz, možnost, nemožnost,
nutnost, potřeba
jednoduché texty volně reprodukuje
Emoce
napíše stručný text (dopisy, e-mail …)
radost, zklamání, překvapení,
lhostejnost
pronáší jednoduchá sdělení
k probíraným tématům
Morální postoje
vhodně formuluje věty k popisu běžné
denní události
s použitím složitějších lexikálních
jednotek popíše každodenní život
s použitím složitějších výrazových
prostředků se domluví v obchodě
i restauraci
podrobněji pojedná o způsobu trávení
volného času
pochvala
Kratší písemný projev
blahopřání, pozvání, osobní dopis
Čtený a slyšený text
texty informační, popisné
Samostatný ústní projev
krátké oznámení, srovnání
Delší písemný projev
stručný životopis
stručný popis
Stránka | 401
Interakce
neformální rozhovor
diskuse
korespondence
Informace z médií
audionahrávky, videonahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ
SITUACE
Oblast veřejná
služby, obchody, nákupní střediska
veřejná doprava, jízdní řády, lístky
Oblast vzdělávací
škola, školní prostory, výuka, domácí
úkoly, diskuse
Oblast osobní
muži, ženy - partnerství, rozdělení rolí,
diskuse
Oblast společenská
příroda, kultura, sport
Žák
interaktivní řečové dovednosti
–
vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska
písemnou i ústní formou
Žák
Reálie zemí studovaného jazyka
při komunikaci v běžných situacích
respektuje zvyklosti a základní pravidla
stručný popis země dané jazykové
Stránka | 402
–
reaguje adekvátně
a gramaticky správně
v běžných, každodenních
situacích užitím vhodných
výrazů a frazeologických
obratů
zdvořilosti
oblasti
s menšími obtížemi v porozumění
a vyjadřování reaguje na otázky,
odpovídá a sám klade otázky na běžná
témata
známé osobnosti
vyžádá si běžnou informaci a předá ji
dál (na nádraží)
domluví se použitím širší slovní zásoby)
6. ROČNÍK B1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
receptivní řečové dovednosti
–
–
–
–
–
Žák
rozumí hlavním bodům či
rozezná téma složitějšího rozhovoru
myšlenkám autentického
uvede počet aktérů v rozhovoru
ústního projevu i psaného
textu na běžné a známé téma odliší jednotlivé styly a citové zabarvení
jednotlivých promluv
identifikuje strukturu
jednoduchého textu a rozliší odhadne význam neznámých slov,
hlavní informace
slovních spojení a frazeologismů
Fonetika
Žijeme v Evropě
intonace
PRO – Evropský den jazyků
slabé a silné formy výslovnosti
Pravopis
PT – OSV
stažené tvary
Seberegulace, organizační dovednosti a
efektivní řešení problémů
Gramatika
synonyma, antonyma
užívá různé techniky čtení dle ve složitějším textu rozpozná
typu textu a účelu čtení
kompozita, odvodí jejich význam
odhadne význam neznámých
slov na základě již osvojené
slovní zásoby a kontextu
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
vyjádření minulosti (další tvary
nepravidelných sloves) a budoucnosti
(werden + inf)
odhadne význam slov přejatých
z dobře srozumitelného projevu
rodilého mluvčího pochopí hlavní
rozliší v mluveném projevu
myšlenky, identifikuje eventuálně
jednotlivé mluvčí, identifikuje citové zabarvení promluvy
různé styly a citová zabarvení
takto rozumí i jednoduché konverzaci
promluvy
dvou mluvčích, kteří mluví zřetelně
slova složená a sousloví
ustálená slovní spojení
trpný rod průběhový
stavové pasivum
Stránka | 403
PT – OSV
Sociální komunikace (průběžně)
PT – MKV
Psychosociální aspekty a
multikulturalita
–
využívá různé druhy slovníků
při čtení nekomplikovaných
faktografických textů
v textu porozumí hlavním myšlenkám
a s pomocí slovníku zpracuje i detaily
rozlišuje různé techniky čtení a podle
zadání je aplikuje
užívá techniky rychlého čtení pro
vyhledávání klíčových a hlavních
myšlenek v krátkém i delším textu
užívá techniky podrobného čtení pro
detailní porozumění textu
plusquamperfektum
PT – EV
rozvité věty vedlejší
Člověk a životní prostředí
plusquamperfektum
vztažné zájmeno ve 2. Pádu
přechodník přítomný
párové spojky
zájmenná příslovce
vazby sloves, podstatných a přídavných
jmen
Žák
produktivní řečové dovednosti
Lexikologie
–
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý,
Žák
méně náročný autentický text
se slovní zásobou na běžná
vyjádří své myšlenky přiměřenou
témata
formou
–
jednoduše a souvisle popíše
respektuje mluvnická pravidla
své okolí, své zájmy a činnosti
vysvětlí svůj postoj a zdůvodní ho
s nimi související
napíše a logicky jasně strukturuje
formuluje svůj názor ústně
projev na běžná témata při dodržení
i písemně na jednoduché,
stylistických znaků daného typu textu
běžné téma srozumitelně,
gramaticky správně a stručně u jednoduchých textů a vyslechnutých
ústních projevů srozumitelně sdělí
shrne a ústně i písemně sdělí
hlavní myšlenky
běžné, obsahově jednoduché
informace
píše srozumitelné a logicky vystavěné
jednoduché texty na běžná témata
sestaví ústně i písemně
souvislý text na jednoduché
shrne a sdělí běžné obsahově
téma jako lineární sled
jednoduché informace
myšlenek
pomocí základních výrazů vypráví
–
–
–
přirovnání
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
A TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
- nemožnost, nutnost
Emoce
údiv, obava, vděčnost, strach,
překvapení lhostejnost, pochybnost
Morální postoje
odpuštění, pokárání, odmítnutí
Kratší písemný projev
osobní dopis, jednoduchý formální
dopis
Stránka | 404
PRO – Řád a pořádek
o minulých, současných budoucích
událostech
Delší písemný projev
krátký příběh, stručný popis
pohovoří jednoduše o svých plánech do
Čtený a slyšený text
budoucna
texty informační, popisné, umělecké
je schopen pohovořit o způsobu trávení
volného času, nakupování, cestování,
Samostatný ústní projev
o způsobu dopravy, ubytování, kultuře,
srovnání
sportu …
krátké vyprávění
vyjádří se k tématům životní styl, běžné
nemoci
jednoduše formulovaná prezentace
reprodukce kratšího textu
Interakce
neformální rozhovor, formální
rozhovor, jednoduchý strukturální
pohovor
diskuse
korespondence
Informace z médií
audionahrávky, videonahrávky
tisk, televize, rozhlas, telefon, internet
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ
SITUACE
Oblast veřejná
služby, trhy, zboží, hotely, zdravotní
služby, běžné události, pokuty, zábavní
podniky, hotely, jízdní řády
Oblast vzdělávací
škola, výuka, domácí úkoly, méně
běžné školní pomůcky, pomocný
Stránka | 405
personál
Oblast osobní
život mimo domov – hotel, kolej,
domov přátel, dovolená, okolní krajina,
osobní dopisy, běžné vybavení
pracoviště, běžné podniky
soužití generací – dětství, mládí, stáří
migrace – příčiny a problémy s ní
spojené
Oblast osobnostní
zájmy, názory a postoje k blízkému
okolí
problémy, řeč těla, gesta
pravidla chování
Oblast společenská
kultura, sport, příroda, klima, životní
prostředí a jeho problémy
Evropská unie
Žák
interaktivní řečové dovednosti
–
–
vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska
písemnou i ústní formou
a v krátkém a jednoduchém
projevu na téma osobních
zájmů nebo každodenního
života
reaguje adekvátně
a gramaticky správně
v běžných, každodenních
Žák
Reálie studovaného jazyka
v komunikaci sdělí a pochopí hlavní
informace – neformální rozhovor,
diskuse, telefon
významné osobnosti a jejich úspěchy
ukázky významných literárních děl
německé klasické literatury
při vyjadřování svých myšlenek
respektuje zdvořilostní formy, vyjádří
zájem, odpuštění
v běžné situaci se vyjadřuje pomalejším
tempem, ale foneticky správně
používá správných gramatických
Stránka | 406
situacích užitím
jednoduchých, vhodných
výrazů a frazeologických
obratů
–
prostředků
zapojuje se do rozhovoru, vyzve
partnera, aby vyjádřil svůj názor
předkládá své argumenty a zdůvodňuje
s jistou mírou sebedůvěry
je
komunikuje foneticky správně
s použitím osvojené slovní
zásoby
7. ROČNÍK B1+ AŽ B2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
–
rozumí hlavním bodům či
myšlenkám autentického
ústního projevu i psaného
textu na běžné a známé téma
–
identifikuje strukturu
jednoduchého textu a rozliší
hlavní informace
–
užívá různé techniky čtení dle
typu textu a účelu čtení
–
–
–
odhadne význam neznámých
slov na základě již osvojené
slovní zásoby a kontextu
rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí, identifikuje
různé styly a citová zabarvení
promluvy
využívá různé druhy slovníků
při čtení nekomplikovaných
Žák
Fonetika
- se orientuje v německy psaném tisku, intonace
případně s použitím dvojjazyčných či
rytmus
výkladových slovníků
slabé a silné formy výslovnosti
- vyhledá požadovanou informaci
i v textu, kterému nerozumí zcela
struktura slabiky
přesně (globální čtení)
Pravopis
- rozumí autentickým nahrávkám na již
stažené tvary
probraná témata
Gramatika
- rozumí delším promluvám i na
abstraktní a složitější témata, pokud
synonyma, antonyma
odpovídají stupni jeho odborných
vyjádření minulosti
znalostí
(plusquamperfektum) a budoucnosti
- podrobněji popíše lidi a předměty ve (předbudoucí čas)
svém okolí
slova složená a sousloví
ustálená slovní spojení
rozvité věty vedlejší
větný rámec
Stránka | 407
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Žijeme v Evropě
PRO – Evropský den jazyků
PT – VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy
PT – OSV
Sociální komunikace (průběžně)
PT – MKV
Základní problémy sociokulturních
rozdílů
PT – EV
Člověk a životní prostředí
faktografických textů
slovosled hlavní a vedlejší věty
vazby sloves, podstatných a přídavných PRO – Seminární práce
jmen
skloňování stupňovaných přídavných
jmen
infinitiv s zu v minulosti
Žák
postavení příslovečných určení ve větě
produktivní řečové dovednosti
–
–
–
–
–
–
–
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý,
méně náročný autentický text
se slovní zásobou na běžná
témata
souvisle popíše své okolí, své
zájmy a činnosti s nimi
související
formuluje svůj názor ústně
i písemně na běžné téma
srozumitelně a gramaticky
správně
shrne a ústně i písemně sdělí
běžné, obsahově jednoduché
informace
sestaví ústně i písemně
souvislý text na zadané téma
jako lineární sled myšlenek
logicky a jasně strukturuje
středně dlouhý písemný
projev, formální i neformální
text na běžné či známé téma
využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
opisy trpného rodu
Žák
podmiňovací způsob minulý
podá základní informace o Německé
spolkové republice (geografie, základní
fakta z historie, vztah s ČR, přírodní
krásy)
blíže pohovoří o vybraných turisticky
zajímavých místech Německa
vyjmenuje vybrané německé osobnosti
pojedná o nejdůležitějších tradicích
a charakteristických rysech životního
stylu ve vybraných německy mluvících
zemí
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
A TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
nesouhlas, kritika
Morální postoje
přiznání
Kratší písemný projev
žádost, inzerát
podá základní informace o ČR
(geografie, základní historické údaje,
turisticky zajímavá místech v ČR,
přírodní krásy)
pohovoří na téma dovolené
v tuzemsku i zahraničí
Delší písemný projev
- krátký příběh
Čtený a slyšený text
texty informační, popisné, umělecké
Samostatný ústní projev
vyjádří se k problematice
nezaměstnanosti
srovnání
charakterizuje různé formy vzdělání
vyprávění
Stránka | 408
projevu na méně běžné téma
a školní systémy v Německu a ČR
prezentace
podá základní informace z oblasti
politického života
reprodukce delšího textu
Interakce
formální i neformální rozhovor
diskuse
korespondence
strukturovaný pohovor
Informace z médií
audionahrávky, videonahrávky, film
tisk, televize, rozhlas, telefon, internet,
veřejná prohlášení
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ
SITUACE
Oblast veřejná
formuláře, nálepky a obaly, letáky
Oblast pracovní
zaměstnání, běžné profese, běžné
podniky, běžné vybavení pracoviště,
obchodní administrativa, obchodní
dopis, motivační dopis, pohovor,
inzeráty, nákup a prodej, jednoduchý
návod a popis práce, orientační
Stránka | 409
značení, jednoduché recepty
prezentace výrobku
Oblast osobní
přátelství a sousedské vztahy
vztahy mezi generacemi
různé formy soužití
Oblast osobnostní
zájmy, názory a postoje k blízkému
okolí
konfliktní situace a jejich řešení
ideál krásy
Oblast společenská
příroda, kultura, sport, tradice, životní
prostředí, dovolená, cestování,
zájmová sdružení
Žák
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
geografické zařazení a stručný popis
–
–
vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska
písemnou i ústní formou na
téma osobních zájmů nebo
každodenního života
reaguje adekvátně
a gramaticky správně
v běžných, každodenních
situacích užitím vhodných
výrazů a frazeologických
obratů
Žák
ve vlastním projevu aplikuje naučené
obraty, řadu frází a vět (prezentace)
při vysvětlování svých názorů
a stanovisek respektuje zdvořilostní
formy (kultura, tradice, názory
a postoje k blízkému okolí)
se orientuje v německy psaném tisku
a zaujme stanovisko k dané
problematice
významné události z historie,
významné osobnosti
životní styl a tradice v porovnání
s Českou republikou
kultura, umění a sport, některé známé
osobnosti a jejich úspěchy
ukázky významných literárních děl
autorů 1. poloviny 20. století
Stránka | 410
–
s jistou mírou sebedůvěry
komunikuje foneticky správně
s použitím osvojené slovní
zásoby
se vyjádří k informacím a tématům
z tisku, rozhlasu a televize
zapojí se, případně s menšími obtížemi,
do rozhovoru s rodilými mluvčími na
běžné a známé téma v předvídatelných
každodenních situacích
8. ROČNÍK B2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
Receptivní řečové dovednosti
–
–
–
–
rozumí hlavním bodům či
myšlenkám autentického
ústního projevu i psaného
textu na méně známé téma
rozliší v mluveném projevu
názory a stanoviska
jednotlivých mluvčích
rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí
odhadne význam neznámých
slov na základě již osvojené
slovní zásoby a kontextu
–
využívá překladových slovníků
při čtení faktografických textů
–
s určitými obtížemi využívá
výkladové slovníky
–
užívá různé techniky čtení dle
typu textu a účelu čtení
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Žák
Fonetika
Žijeme v Evropě
rozumí písemným projevům
zdvořilostní intonace
PRO – Evropský den jazyků
rozumí textům a autentickým ústním
projevům na běžná témata
rytmus
v mluveném projevu zachytí
požadované informace
slabé a silné formy výslovnosti
struktura slabiky
PT – OSV Sociální komunikace
(průběžně)
Pravopis
přejatá slova
Gramatika
PT – MKV
Psychosociální aspekty multikulturality
ustálená slovní spojení
rozvité věty vedlejší
vyjádření domněnky pomocí
způsobových sloves
modální částice
příčestí přítomné a minulé v přívlastku
nepřímá řeč
Stránka | 411
PT – EV
Člověk a životní prostředí
Žák
Produktivní řečové dovednosti
–
–
–
–
–
–
–
–
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
A TYPY TEXTŮ
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý
náročnější autentický text se
slovní zásobou na méně
obvyklá témata
Postoj, názor, stanovisko
souhlas, nesouhlas, svolení, prosba,
odmítnutí, zákaz, příkaz, možnost,
nemožnost, nutnost, potřeba
formuluje svůj názor ústně
i písemně na běžné téma,
srozumitelně, gramaticky
správně a stručně
logicky a jasně strukturuje
středně dlouhý písemný
projev, formální i neformální
text na běžné i méně
známétéma
sestaví ústně i písemně
logicky správný souvislý text
na méně známé téma
souvisle popíše své okolí, své
zájmy a činnosti s nimi
související
Morální postoje
omluva, lítost, přiznání, odsouzení
Emoce
Žák
- sestaví přiměřeně dlouhý ústní
i písemný projev na běžná témata
- hovoří o zvycích a životním stylu
Kratší písemný projev
- zaujme stanovisko
- pozdrav, vzkaz, přání, pozvání,
formální a neformální email, formální
dopis, inzerát, strukturovaný životopis
- odůvodňuje své stanovisko a postoj
Delší písemný projev
- popisuje prostředí
- esej vyjadřující názor
- diskutuje o problémech
- popisuje vzhled a charakterové
shrne a ústně či písemně sdělí
vlastnosti lidí
obsahově složitější informace
- shrne životopisné události
využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
- sestaví kratší formální i neformální
projevu na běžné téma
písemný projev
s menšími obtížemi využívá
výkladové slovníky
- libost, nelibost, zájem, nezájem,
vděčnost, radost, zklamání, strach,
obava, lhostejnost
- vypráví příběh
- souvisle reprodukuje přečtený text
- novinový článek
- úvaha, odborný popis
- recenze
Čtený a slyšený text
- jazykově složitější ale logicky
strukturované texty, dokumentární,
umělecké texty
- používá dvojjazyčné slovníky pro
Stránka | 412
obousměrné překlady
Samostatný ústní projev
srovnání
- podá základní informace o Rakousku
(geografie, základní fakta z historie,
vztah s ČR, přírodní krásy)
- blíže pohovoří o vybraných turisticky
zajímavých místech Rakouska
podá základní informace o Švýcarsku
(geografie, základní fakta z historie,
přírodní krásy)
blíže pohovoří o vybraných turisticky
zajímavých místech Švýcarska
Žák
Interaktivní řečové dovednosti
–
–
–
–
vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska
písemnou i ústní formou
v méně obvyklých situacích
reaguje adekvátně
a gramaticky správně
v běžných situacích užitím
vhodných výrazů
a frazeologických obratů
podá základní informace
o Lichtenštejnsku a Lucembursku
(geografie, základní fakta z historie,
přírodní krásy)
prezentace
reprodukce delšího textu
Interakce
- formální i neformální rozhovor,
diskuse, korespondence, strukturovaný
pohovor, komunikace prostřednictvím
telefonu a dalších médií
Informace z médií
audionahrávky, videonahrávky, film
tisk, televize, rozhlas, telefon, internet,
veřejná prohlášení
blíže pohovoří o vybraných turisticky
zajímavých místech Lichtenštejnska a
Lucemburska
vyjmenuje vybrané osobnosti
z německy mluvících zemí
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ
SITUACE
pojedná o nejdůležitějších tradicích
komunikuje foneticky správně a charakteristických rysech životního
s použitím osvojené slovní
stylu ve vybraných německy mluvících
zásoby a gamatických
zemí
prostředků
při setkání s rodilým mluvčím
vyprávění
Oblast pracovní
studium v zahraničí, příprava na pobyt,
vyplnění dotazníku, formuláře,
pohovor, rešerše informací
Oblast osobní
Stránka | 413
vede dialog
vztah pacienta a lékaře
Oblast osobnostní
názory a postoje k životnímu stylu
konfliktní situace a jejich řešení
řeč těla
Oblast společenská
Žák
věda, technika, zdraví, příroda, kultura,
sport, životní prostředí, cestování,
přečte článek na složitější téma a shrne
strava
jeho hlavní myšlenky
převypráví a dovypráví příběh
se ptá a umí podat informace
vede přiměřený dialog na témata
z různých oblastí
komunikuje na téma každodenního
života
se orientuje a získává informace
v telefonickém hovoru
komunikuje formou e-mailové
korespondence, formální i neformální
se účastní dialogů na běžná témata
osobních zájmů nebo každodenního
života
Žák
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA
interaktivní řečové dovednosti
–
vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska
písemnou i ústní formou na
Žák
geografické zařazení a stručný popis
ve vlastním projevu aplikuje naučené
obraty, řadu frází a vět (prezentace)
významné události z historie,
významné osobnosti
při vysvětlování svých názorů
životní styl a tradice v porovnání
Stránka | 414
téma osobních zájmů nebo
každodenního života
–
reaguje adekvátně
a gramaticky správně
v běžných, každodenních
situacích užitím vhodných
výrazů a frazeologických
obratů
–
s jistou mírou sebedůvěry
komunikuje foneticky správně
s použitím osvojené slovní
zásoby
–
se zapojí, případně s menšími
obtížemi, do rozhovoru
s rodilými mluvčími na běžné
a známé téma
v předvídatelných
každodenních situacích
a stanovisek respektuje zdvořilostní
formy (kultura, tradice, názory
a postoje k blízkému okolí)
se orientuje v německy psaném tisku
a zaujme stanovisko k dané
problematice
s Českou republikou
kultura, umění a sport, některé známé
osobnosti a jejich úspěchy
ukázky významných literárních děl
autorů 2. poloviny 20. století až po
současnost
se vyjádří k informacím a tématům
z tisku, rozhlasu a televize
Stránka | 415
6.7 ŠPANĚLSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - druhý)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Španělský jazyk je vyučován v 5. a 8. ročníku vyššího stupně osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 3 vyučovací hodiny týdně,
v 6. a 7. ročníku v hodinové dotaci 4 vyučovací hodiny týdně. Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborných jazykových
učebnách (všechny vybaveny počítačem s přístupem na Internet) v budově školy, dále se uskuteční i akce mimo školu (besedy s rodilými
mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a divadelních představení apod.). Podle potřeby je třída pro zvýšení efektivity výuky cizích
jazyků rozdělena do dvou skupin.
Předmět Španělský jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj receptivních a
produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace). Žák rovněž získává informace z oblasti reálií
příslušných jazykových oblastí, průběžně se uplatňují výchovné složky cizojazyčného vyučování.
Předmět Španělský jazyk je doplněn v 8. ročníku vyučovacím předmětem Konverzace v španělském jazyce s hodinovou dotací
2 vyučovací hodiny týdně.
Žák po absolvování osmiletého gymnázia dosáhne úrovně B2 podle SERR.
Na této úrovni žák:
rozumí hlavním myšlenkám složitých textů pojednávajících jak o konkrétních, tak o abstraktních tématech
rozumí hlavním myšlenkám odborných diskusí ve svém oboru
Stránka | 416
dokáže konverzovat s určitou mírou plynulostí a spontánnosti, která umožňuje běžné rozhovory s rodilými mluvčími bez napětí pro
některou ze stran, píše jasně podrobné texty o řadě různých témat
vysvětluje svůj názor na aktuální problémy
uvádí výhody a nevýhody různých možností.
V předmětu Španělský jazyk budou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MV aj.).
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Stránka | 417
Učitel systematicky zařazuje do výuky španělského jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento proces
si ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími,
patronátní školou a projektuje komunikační situace při vzájemném setkávání. (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Stránka | 418
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko – španělských vztahů /historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/.
(5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Učitel vede žáka k orientaci na evropském trhu práce /inzeráty.../, vysvětluje mu principy jednání s unijními úřady při podávání žádostí,
dotazování, telefonickém rozhovoru, vyplňování formulářů a pod. (6)
Stránka | 419
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
5. ROČNÍK A2+ AŽ B1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
receptivní řečové dovednosti
–
–
–
Fonetika
rozumí hlavním bodům či
Žák
myšlenkám autentického
- se zorientuje v textu týkajícím se
ústního projevu i psaného
běžných témat
textu na běžné a známé téma
- vyhledá v textu nejdůležitější
identifikuje strukturu textu
informace
a rozliší hlavní informace
- vystihne hlavní smysl krátkých, jasně
užívá různé techniky čtení dle
formulovaných sdělení
typu textu a účelu čtení
- u složitějších textů pochopí hlavní
myšlenku
tónový průběh slova
intonace
Pravopis
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
Gramatika
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý,
Sociální komunikace (průběžně)
PT – VMEGS
Vzdělání v Evropě a ve světě
podmiňovací způsob a jeho použití
zpodstatňování přídavných jmen
PT – MV
- určí postoje jednotlivých mluvčí
rozkazovací způsob a zvratná slovesa
PT – MV
podmiňovací způsob pro vyjádření rad
Uživatelé
a doporučení
gerundium pro vyjádření způsobu a
současně probíhajících dějů
- vyhledá správný význam i gramatický
tvar neznámé lexikální jednotky
použití minulého času jednoduchého
a imperfekta II
- odvodí význam neznámých slov či
slovních spojení
imperfektum v nepřímé řeči
–
PT – OSV
předložkové vazby sloves a přídavných Mediální produkty a jejich významy
jmen
- se orientuje ve dvojjazyčném
slovníku
produktivní řečové dovednosti
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů
- se zorientuje v rozhovoru na běžná
témata
- odliší různé druhy komunikace
Žák
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV
- si aktivně doplňuje již získanou slovní složený čas minulý
zásobu z probíraných tématických
použití subjunktivu II
okruhů
Stránka | 420
PRO – Politický systém v ČR
méně náročný autentický
text se slovní zásobou na
běžná témata
–
–
–
–
–
souvisle popíše své okolí, své
zájmy a činnosti s nimi
související
formuluje srozumitelně,
ústně i písemně, gramaticky
správně svůj názor na běžné
téma
shrne a ústně i písemně sdělí
běžné informace
pohovoří o každodenním
životě, o kultuře, o životě ve
městě i na venkově
s použitím širší slovní zásoby
popíše a porovná jednotlivé
předměty
vazba llevar + gerundium
absolutní superlativ (-ísimo)
Žák
souvisle hovoří o tématech, týkajících
se jeho samého, jeho rodiny, zájmů
a nejbližšího okolí (+ další témata)
vyjádří vlastní názor (souhlas, emoce,
radost, pochvaly, …..)
dokáže vyjádřit logické vztahy mezi
větami (gram – souřadná a podřadná
souv.)
vypráví o minulé události
vybere hlavní myšlenky z mluveného
i psaného textu
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
A TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
svolení, zákaz, možnost, nemožnost,
nutnost, potřeba
Emoce
radost, zklamání, překvapení,
lhostejnost
Morální postoje
pochvala
vyjádří své pocity (emoce, plány)
Kratší písemný projev
jednoduché texty volně reprodukuje
blahopřání, pozvání, osobní dopis
napíše stručný text (dopisy, e-mail …)
Čtený a slyšený text
pronáší jednoduchá sdělení
k probíraným tématům
texty informační, popisné
s použitím složitějších výrazových
prostředků se domluví v obchodě
i restauraci
stručný popis
Samostatný ústní projev
vhodně formuluje věty k popisu běžné
krátké oznámení, srovnání
denní události
Delší písemný projev
s použitím složitějších lexikálních
jednotek popíše každodenní život
stručný životopis
Interakce
neformální rozhovor
podrobněji pojedná o způsobu trávení
volného času
diskuse
korespondence
Stránka | 421
Informace z médií
audionahrávky, videonahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ
SITUACE
Oblast veřejná
služby, trhy, zboží, hotely, zdravotní
služby, běžné události, pokuty, zábavní
podniky, hotely, jízdní řády
Oblast vzdělávací
škola, školní prostory, výuka, domácí
úkoly, diskuse
Oblast osobnostní
zájmy, názory a postoje k blízkému
okolí
problémy, řeč těla, gesta
pravidla chování
Oblast osobní
muži, ženy - partnerství, rozdělení rolí,
diskuse
Oblast společenská
příroda, kultura, sport
Žák
interaktivní řečové dovednosti
–
vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska
Žák
Reálie zemí studovaného jazyka
při komunikaci v běžných situacích
stručný popis země dané jazykové
Stránka | 422
písemnou i ústní formou
–
reaguje adekvátně
a gramaticky správně
v běžných, každodenních
situacích užitím vhodných
výrazů a frazeologických
obratů
respektuje zvyklosti a základní
pravidla zdvořilosti
oblasti
známé osobnosti
s menšími obtížemi v porozumění
a vyjadřování reaguje na otázky,
odpovídá a sám klade otázky na běžná
témata
vyžádá si běžnou informaci a předá ji
dál (na nádraží)
domluví se použitím širší slovní
zásoby)
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
6. ROČNÍK B1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
receptivní řečové dovednosti
–
–
–
–
Fonetika
rozumí hlavním bodům či
Žák
myšlenkám autentického
rozezná téma složitějšího rozhovoru
ústního projevu i psaného
textu na běžné a známé téma uvede počet aktérů v rozhovoru
intonace
identifikuje strukturu
jednoduchého textu a rozliší
hlavní informace
stažené tvary
odliší jednotlivé styly a citové
zabarvení jednotlivých promluv
odhadne význam neznámých slov,
užívá různé techniky čtení dle slovních spojení a frazeologismů
typu textu a účelu čtení
ve složitějším textu rozpozná
odhadne význam neznámých kompozita, odvodí jejich význam
slov na základě již osvojené
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů
slabé a silné formy výslovnosti
Pravopis
PT – OSV
Sociální komunikace (průběžně)
Gramatika
budoucí čas: futuro imperfecto /
futuro simple
podmínková souvětí
souslednost časová: použití
Stránka | 423
PT – MKV
Psychosociální aspekty a
multikulturalita
–
–
slovní zásoby a kontextu
odhadne význam slov přejatých
podmiňovacího způsobu
PT – EV
rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí, identifikuje
různé styly a citová zabarvení
promluvy
z dobře srozumitelného projevu
rodilého mluvčího pochopí hlavní
myšlenky, identifikuje eventuálně
citové zabarvení promluvy
použití subjunktivu pro vyjádření
možnosti, hypoteze (es posible que)
Člověk a životní prostředí
využívá různé druhy slovníků
při čtení nekomplikovaných
faktografických textů
takto rozumí i jednoduché konverzaci
dvou mluvčích, kteří mluví zřetelně
rozlišuje různé techniky čtení a podle
zadání je aplikuje
subjunktiv pro popření, zamítnutí
informace (No creo que…)
užívá techniky rychlého čtení pro
vyhledávání klíčových a hlavních
myšlenek v krátkém i delším textu
subjuntiv pro vyjádření pocitů (Me
encanta que…)
produktivní řečové dovednosti
–
–
–
–
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý,
méně náročný autentický
text se slovní zásobou na
běžná témata
použití minulého času složeného:
préterito perfecto compuesto
použití gerundia
v textu porozumí hlavním myšlenkám
a s pomocí slovníku zpracuje i detaily řadové číslovky
užívá techniky podrobného čtení pro
detailní porozumění textu
Žák
časové věty
použití osobních zájmen ve funkci
podmětu
Lexikologie
přirovnání
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
A TYPY TEXTŮ
Žák
jednoduše a souvisle popíše vyjádří své myšlenky přiměřenou
své okolí, své zájmy a činnosti formou
s nimi související
respektuje mluvnická pravidla
formuluje svůj názor ústně
vysvětlí svůj postoj a zdůvodní ho
i písemně na jednoduché,
běžné téma srozumitelně,
napíše a logicky jasně strukturuje
gramaticky správně a stručně projev na běžná témata při dodržení
stylistických znaků daného typu textu
shrne a ústně i písemně sdělí
běžné, obsahově jednoduché u jednoduchých textů a vyslechnutých
Postoj, názor, stanovisko
- nemožnost, nutnost
Emoce
údiv, obava, vděčnost, strach,
překvapení lhostejnost, pochybnost
Morální postoje
odpuštění, pokárání, odmítnutí
Stránka | 424
PRO – Řád a pořádek
informace
–
sestaví ústně i písemně
souvislý text na jednoduché
téma jako lineární sled
myšlenek
ústních projevů srozumitelně sdělí
hlavní myšlenky
píše srozumitelné a logicky vystavěné
jednoduché texty na běžná témata
shrne a sdělí běžné obsahově
jednoduché informace
Kratší písemný projev
osobní dopis, jednoduchý formální
dopis
Delší písemný projev
krátký příběh, stručný popis
pomocí základních výrazů vypráví
o minulých, současných budoucích
událostech
pohovoří jednoduše o svých plánech
do budoucna
je schopen pohovořit o způsobu
trávení volného času, nakupování,
cestování, o způsobu dopravy,
ubytování, kultuře, sportu …
vyjádří se k tématům životní styl,
běžné nemoci
Čtený a slyšený text
texty informační, popisné, umělecké
Samostatný ústní projev
srovnání
krátké vyprávění
jednoduše formulovaná prezentace
reprodukce kratšího textu
Interakce
neformální rozhovor, formální
rozhovor, jednoduchý strukturální
pohovor
diskuse
korespondence
Informace z médií
audionahrávky, videonahrávky
tisk, televize, rozhlas, telefon, internet
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ
SITUACE
Oblast veřejná
služby, rhy, zboží, hotely, zdravotní
služby, běžné události, pokuty, zábavní
Stránka | 425
podniky, hotely, jízdní řády
Oblast vzdělávací
škola, výuka, domácí úkoly, méně
běžné školní pomůcky, pomocný
personál
Oblast osobní
život mimo domov – hotel, kolej,
domov přátel, dovolená, okolní
krajina, osobní dopisy, běžné vybavení
pracoviště, běžné podniky
soužití generací – dětství, mládí, stáří
migrace – příčiny a problémy s ní
spojené
Oblast osobnostní
zájmy, názory a postoje k blízkému
okolí
problémy, řeč těla, gesta
pravidla chování
Oblast společenská
kultura, sport, příroda, klima, životní
prostředí a jeho problémy
Evropská unie
Žák
interaktivní řečové dovednosti
–
vysvětlí gramaticky
správně své názory
a stanoviska písemnou
i ústní formou
a v krátkém
Žák
Reálie studovaného jazyka
v komunikaci sdělí a pochopí hlavní
informace – neformální rozhovor,
diskuse, telefon
významné osobnosti a jejich úspěchy
ukázky významných literárních děl
španělské klasické literatury
při vyjadřování svých myšlenek
respektuje zdvořilostní formy, vyjádří
Stránka | 426
a jednoduchém projevu
na téma osobních zájmů
nebo každodenního
života
–
–
reaguje adekvátně
a gramaticky správně
v běžných, každodenních
situacích užitím
jednoduchých, vhodných
výrazů a frazeologických
obratů
zájem, odpuštění
v běžné situaci se vyjadřuje
pomalejším tempem, ale foneticky
správně
používá správných gramatických
prostředků
zapojuje se do rozhovoru, vyzve
partnera, aby vyjádřil svůj názor
předkládá své argumenty
a zdůvodňuje je
- s jistou mírou
sebedůvěry komunikuje
foneticky správně
s použitím osvojené
slovní zásoby
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
7. ROČNÍK B1+ AŽ B2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
receptivní řečové dovednosti
–
–
–
–
Fonetika
rozumí hlavním bodům či
Žák
myšlenkám autentického
- se orientuje v německy psaném
ústního projevu i psaného
tisku, případně s použitím
textu na běžné a známé téma
dvojjazyčných či výkladových slovníků
identifikuje strukturu
- vyhledá požadovanou informaci
jednoduchého textu a rozliší
i v textu, kterému nerozumí zcela
hlavní informace
přesně (globální čtení)
užívá různé techniky čtení dle
- rozumí autentickým nahrávkám
typu textu a účelu čtení
na již probraná témata
odhadne význam neznámých
- rozumí delším promluvám i na
slov na základě již osvojené
abstraktní a složitější témata, pokud
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy
intonace
rytmus
PT – OSV
slabé a silné formy výslovnosti
Sociální komunikace (průběžně)
struktura slabiky
Pravopis
PT – MKV
stažené tvary
Základní problémy sociokulturních
rozdílů
Gramatika
subjuntiv pro hoodnocení skutečnosti
předminulý čas: pretérito
Stránka | 427
PT – EV
slovní zásoby a kontextu
–
–
odpovídají stupni jeho odborných
znalostí
plusquamperfecto
rozliší v mluveném projevu
předložky a a en pro určení světové
jednotlivé mluvčí, identifikuje - podrobněji popíše lidi a předměty ve strany
různé styly a citová zabarvení svém okolí
porovnání
promluvy
přídavná jména obyvatelstva:
využívá různé druhy slovníků
gentilicios
při čtení nekomplikovaných
faktografických textů
subjunktiv pro přenechání rozhodnutí
modální slovesa v minulém čase
subjuntiv v hlavních větách a ve
vztažných větách
časová souslednost: použití
předminulého času
Žák
budoucí čas složený (futuro compusto,
futuro perfecto)
produktivní řečové dovednosti
–
–
–
–
–
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý,
méně náročný autentický
text se slovní zásobou na
běžná témata
souvisle popíše své okolí, své
zájmy a činnosti s nimi
související
Auque + subjuntiv /indikativ
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
A TYPY TEXTŮ
Žák
Postoj, názor, stanovisko
nesouhlas, kritika
- podá základní informace o Španělsku
(geografie, základní fakta z historie,
Morální postoje
formuluje svůj názor ústně
vztah s ČR, přírodní krásy)
i písemně na běžné téma
přiznání
srozumitelně a gramaticky
- blíže pohovoří o vybraných turisticky
Kratší písemný projev
správně
zajímavých místech Španělska
žádost, inzerát
shrne a ústně i písemně sdělí - vyjmenuje vybrané německé
běžné, obsahově jednoduché osobnosti
Delší písemný projev
informace
- pojedná o nejdůležitějších tradicích - krátký příběh
sestaví ústně i písemně
a charakteristických rysech životního
Čtený a slyšený text
souvislý text na zadané téma stylu ve vybraných španělsky
Stránka | 428
Člověk a životní prostředí
PRO – Seminární práce s obhajobou
jako lineární sled myšlenek
–
–
logicky a jasně strukturuje
středně dlouhý písemný
projev, formální i neformální
text na běžné či známé téma
mluvících zemí
texty informační, popisné, umělecké
Samostatný ústní projev
- podá základní informace o ČR
(geografie, základní historické údaje,
turisticky zajímavá místech v ČR,
přírodní krásy)
využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
- pohovoří na téma dovolené
projevu na méně běžné téma
v tuzemsku i zahraničí
srovnání
vyprávění
prezentace
reprodukce delšího textu
Interakce
- vyjádří se k problematice
nezaměstnanosti
formální i neformální rozhovor
- charakterizuje různé formy vzdělání
a školní systémy v Španělsku a ČR
- podá základní informace z oblasti
politického života
diskuse
korespondence
strukturovaný pohovor
Informace z médií
audionahrávky, videonahrávky, film
tisk, televize, rozhlas, telefon,
internet, veřejná prohlášení
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ
SITUACE
Oblast veřejná
formuláře, nálepky a obaly, letáky
Oblast pracovní
zaměstnání, běžné profese, běžné
podniky, běžné vybavení pracoviště,
obchodní administrativa, obchodní
dopis, motivační dopis, pohovor,
inzeráty, nákup a prodej, jednoduchý
návod a popis práce, orientační
Stránka | 429
značení, jednoduché recepty
prezentace výrobku
Oblast osobní
přátelství a sousedské vztahy
vztahy mezi generacemi
různé formy soužití
Oblast osobnostní
zájmy, názory a postoje k blízkému
okolí
konfliktní situace a jejich řešení
ideál krásy
Oblast společenská
příroda, kultura, sport, tradice, životní
prostředí, dovolená, cestování,
zájmová sdružení
Žák
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA
interaktivní řečové dovednosti
geografické zařazení a stručný popis
–
–
vysvětlí gramaticky
správně své názory
a stanoviska písemnou
i ústní formou na téma
osobních zájmů nebo
každodenního života
Žák
významné události z historie,
významné osobnosti
- ve vlastním projevu aplikuje naučené
obraty, řadu frází a vět (prezentace)
životní styl a tradice v porovnání
s Českou republikou
- při vysvětlování svých názorů
a stanovisek respektuje zdvořilostní
kultura, umění a sport, některé známé
formy (kultura, tradice, názory
osobnosti a jejich úspěchy
reaguje adekvátně
a postoje k blízkému okolí)
a gramaticky správně
ukázky významných literárních děl
v běžných, každodenních - se orientuje v německy psaném tisku autorů 1. poloviny 20. století
situacích užitím
a zaujme stanovisko k dané
vhodných výrazů
problematice
Stránka | 430
a frazeologických obratů
–
s jistou mírou
sebedůvěry komunikuje
foneticky správně
s použitím osvojené
slovní zásoby
–
- zapojí se, případně
s menšími obtížemi, do
rozhovoru s rodilými
mluvčími na běžné
a známé téma
v předvídatelných
každodenních situacích
- se vyjádří k informacím a tématům
z tisku, rozhlasu a televize
8. ROČNÍK B2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
receptivní řečové dovednosti
–
rozumí hlavním bodům či
myšlenkám autentického
ústního projevu i psaného
textu na méně známé téma
–
rozliší v mluveném projevu
názory a stanoviska
jednotlivých mluvčích
–
rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí
–
–
odhadne význam neznámých
slov na základě již osvojené
slovní zásoby a kontextu
využívá překladových
Fonetika
Žák
zdvořilostní intonace
- rozumí písemným projevům
rytmus
- rozumí textům a autentickým ústním slabé a silné formy výslovnosti
projevům na běžná témata
struktura slabiky
- v mluveném projevu zachytí
Pravopis
požadované informace
přejatá slova
Gramatika
opisné slovesné vazby
tvoření nových slov
rozdíly ve španělské a
Stránka | 431
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV
Sociální komunikace (průběžně)
PT – MKV
Psychosociální aspekty
multikulturality
PT – EV
Člověk a životní prostředí
PRO – ČR v mezinárodních vztazích
slovníků při čtení
faktografických textů
–
s určitými obtížemi využívá
výkladové slovníky
–
užívá různé techniky čtení dle
typu textu a účelu čtení
latinskoamerické španělštině
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA
A TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
Žák
- souhlas, nesouhlas, svolení, prosba,
odmítnutí, zákaz, příkaz, možnost,
nemožnost, nutnost, potřeba
Produktivní řečové dovednosti
Morální postoje
–
–
–
–
–
–
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý
náročnější autentický text se
slovní zásobou na méně
obvyklá témata
- omluva, lítost, přiznání, odsouzení
Emoce
- libost, nelibost, zájem, nezájem,
vděčnost, radost, zklamání, strach,
obava, lhostejnost
formuluje svůj názor ústně
i písemně na běžné téma,
srozumitelně, gramaticky
správně a stručně
logicky a jasně strukturuje
středně dlouhý písemný
projev, formální i neformální
text na běžné i méně
známétéma
sestaví ústně i písemně
logicky správný souvislý text
na méně známé téma
souvisle popíše své okolí, své
zájmy a činnosti s nimi
související
shrne a ústně či písemně
Kratší písemný projev
- pozdrav, vzkaz, přání, pozvání,
formální a neformální email, formální
dopis, inzerát, strukturovaný životopis
Žák
- sestaví přiměřeně dlouhý ústní
i písemný projev na běžná témata
Delší písemný projev
- esej vyjadřující názor
- hovoří o zvycích a životním stylu
- novinový článek
- diskutuje o problémech
- úvaha, odborný popis
- zaujme stanovisko
- recenze
- odůvodňuje své stanovisko a postoj
Čtený a slyšený text
- popisuje prostředí
- jazykově složitější ale logicky
strukturované texty, dokumentární,
umělecké texty
- popisuje vzhled a charakterové
Stránka | 432
sdělí obsahově složitější
informace
–
–
využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
projevu na běžné téma
s menšími obtížemi využívá
výkladové slovníky
vlastnosti lidí
- shrne životopisné události
Samostatný ústní projev
- sestaví kratší formální i neformální
písemný projev
srovnání
- vypráví příběh
vyprávění
prezentace
- souvisle reprodukuje přečtený text
- používá dvojjazyčné slovníky pro
obousměrné překlady
- podá základní informace
o latinskoamerických zemích
(geografie, základní fakta z historie,
vztah s ČR, přírodní krásy)
- blíže pohovoří o vybraných turisticky
zajímavých místech
reprodukce delšího textu
Interakce
- formální i neformální rozhovor,
diskuse, korespondence,
strukturovaný pohovor, komunikace
prostřednictvím telefonu a dalších
médií
Informace z médií
audionahrávky, videonahrávky, film
tisk, televize, rozhlas, telefon,
internet, veřejná prohlášení
- vyjmenuje vybrané osobnosti
ze španělsky mluvících zemí
- pojedná o nejdůležitějších tradicích
a charakteristických rysech životního
stylu ve vybraných španělsky
mluvících zemí
Žáki
Interaktivní řečové dovednosti
–
–
vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska
písemnou i ústní formou
v méně obvyklých situacích
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ
SITUACE
reaguje adekvátně
a gramaticky správně
v běžných situacích užitím
studium v zahraničí, příprava na
pobyt, vyplnění dotazníku, formuláře,
Oblast pracovní
Stránka | 433
vhodných výrazů
a frazeologických obratů
pohovor, rešerše informací
Oblast osobní
vztah pacienta a lékaře
–
–
komunikuje foneticky
správně s použitím osvojené
slovní zásoby a gamatických
prostředků
Oblast osobnostní
názory a postoje k životnímu stylu
konfliktní situace a jejich řešení
při setkání s rodilým mluvčím
vede dialog
řeč těla
Žák
Oblast společenská
- přečte článek na složitější téma
a shrne jeho hlavní myšlenky
věda, technika, zdraví, příroda,
kultura, sport, životní prostředí,
cestování, strava
- převypráví a dovypráví příběh
- se ptá a umí podat informace
- vede přiměřený dialog na témata
z různých oblastí
- komunikuje na téma každodenního
života
- se orientuje a získává informace
v telefonickém hovoru
- komunikuje formou e-mailové
korespondence, formální i neformální
- se účastní dialogů na běžná témata
osobních zájmů nebo každodenního
života
Stránka | 434
Žák
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA
interaktivní řečové dovednosti
geografické zařazení a stručný popis
–
–
–
–
vysvětlí gramaticky
správně své názory
a stanoviska písemnou
i ústní formou na téma
osobních zájmů nebo
každodenního života
Žák
významné události z historie,
významné osobnosti
- ve vlastním projevu aplikuje naučené
obraty, řadu frází a vět (prezentace)
životní styl a tradice v porovnání
s Českou republikou
- při vysvětlování svých názorů
a stanovisek respektuje zdvořilostní
kultura, umění a sport, některé známé
formy (kultura, tradice, názory
osobnosti a jejich úspěchy
reaguje adekvátně
a postoje k blízkemu okolí)
a gramaticky správně
ukázky významných literárních děl
v běžných, každodenních - se orientuje v německy psaném tisku autorů 2. poloviny 20. století až po
situacích užitím
a zaujme stanovisko k dané
současnost
vhodných výrazů
problematice
a frazeologických obratů
- se vyjádří k informacím a tématům
s jistou mírou
z tisku, rozhlasu a televize
sebedůvěry komunikuje
foneticky správně
s použitím osvojené
slovní zásoby
- se zapojí, případně
s menšími obtížemi, do
rozhovoru s rodilými
mluvčími na běžné
a známé téma
v předvídatelných
každodenních situacích
Stránka | 435
6.8 KONVERZACE V DRUHÉM CIZÍM JAZYCE – FRANCOUZSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk – druhý)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Konverzace v druhém cizím jazyce – francouzský jazyk je vyučován v 8. ročníku osmiletého gymnázia v hodinové dotaci
2 vyučovací hodiny týdně a je realizován v odborných jazykových učebnách nebo kmenových třídách v budově školy.
Předmět Konverzace v druhém cizím jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a umožňuje žákům dokonalejší
osvojení již studovaného cizího jazyka, a to zejména při poslechu s porozuměním a při samostatném ústním vyjadřování. Žák má získat
větší samostatnost a jistotu v užívání již známého jazykového materiálu v tematicky širších a obsahově náročnějších projevech. Při
rozvíjení poslechu se klade důraz především na zdokonalování schopnosti porozumět projevu rodilého mluvčího proneseného
v přirozeném tempu a s přirozenou intonací. Současně se žáci pravidelně cvičí v odhadování neznámého slovního materiálu. Při rozvíjení
ústního vyjadřování se zdokonaluje dovednost dorozumět se v běžných každodenních situacích. Současně se cvičí schopnost vyjadřovat
myšlenky jednoduchou formou za pomoci známého jazykového materiálu. V rámci poslechu i ústního vyjadřování se věnuje pozornost
nácviku prvků tlumočení v rozsahu probraných jazykových prostředků. V návaznosti na povinnou výuku a poznatky z ostatních předmětů
žák získává další informace z oblasti reálií příslušných jazykových oblastí, průběžně se uplatňují výchovné složky cizojazyčného
vyučování.
Obsah výuky spočívá v rozvíjení vědomostí, dovedností a návyků žáka v rozmanitějších i poněkud náročnějších činnostech než
v povinném předmětu. Jazykové prostředky, na jejichž základě se tyto činnosti realizují, narůstají pouze v oblasti slovní zásoby,
mluvnické učivo se v tomto předmětu nerozšiřuje. Ve výuce se pravidelně uplatňují prostředky aktivující činnost žáka – hry, dramatizace,
recitace, zpěv, párové a skupinové formy práce, problémové úkoly aj. Bohatě se využívá autentických materiálů různého druhu
(zvukových i vizuálních).
Stránka | 436
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky francouzského jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento
proces si ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Stránka | 437
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími,
patronátní školou a projektuje komunikační situace při vzájemném setkávání. (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko – francouzských vztahů/historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/.
(5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Učitel vede žáka k orientaci na evropském trhu práce /inzeráty.../, vysvětluje mu principy jednání s unijními úřady při podávání žádostí,
dotazování, telefonickém rozhovoru, vyplňování formulářů apod. (6)
Stránka | 438
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Školní výstupy
Žák
porozumí delšímu projevu a přednáškám a může sledovat i složitější obsahové linie za předpokladu, že téma je pro něj dostatečně
známé
rozumí většině televizních zpráv a programů o běžných záležitostech
rozumí většině filmů ve standardním dialektu
rozumí současným prozaickým literárním dílům
čte články a zprávy zabývající se současnými problémy, v nichž autoři zaujímají určité postoje nebo k problému přistupují ze svého
hlediska
jasně a podrobně se vyjadřuje k celé řadě témat týkajících se oblasti mého zájmu
vysvětlí svůj pohled na aktuální problémy a uvést výhody a nevýhody různých možností
napíše jasný, podrobný text o různých předmětech vztahujících se k jeho zájmům
napíše esej nebo zprávu sdělující informace nebo udávající důvody na podporu určitého stanoviska nebo proti němu
píše dopisy, které vyjadřují, jaký význam pro mě mají popisované události a zážitky
komunikuje s určitou mírou plynulosti a spontánnosti, takže může normálně konverzovat s rodilými mluvčími
aktivně se účastní diskuse ve známém kontextu a umí vysvětlovat a zdůvodňovat své názory
zná reálie francouzsky mluvících zemí a dokáže na toto téma plynně konverzovat
Stránka | 439
8. ROČNÍK
Poznámky, přesahy a vazby
UČIVO:
Reálie frankofonních zemí
PT – VMEGS
Francie, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko, Monako, Kanada, D.O.M., T.O.M. – zámořské departementy
a zámořská teritoria: geografie, populace, historie, ekonomická situace, hospodářství, politická
situace, administrativní dělení, školství, vzdělávací systém, gastronomie, svátky a významné dny,
národní symboly, kulturní památky, kultura, zajímavosti pro turisty
Žijeme v Evropě
Francouzský jazyk, frankofonie
vývoj francouzštiny, aktuální situace, rozdíly mezi francouzštinou v jednotlivých frankofonních
zemích
Paříž
historické mezníky, populace, význam, jednotlivé čtvrti, historické památky, turisticky přitažlivé
objekty, muzea, galerie, doprava, kulturní význam, aktuální problémy
Francouzská literatura
středověká – renesanční literatura- La chanson de Roland, Le Roman de Tristan et Yseut, Francois
Villon, Michel de Montaigne
klasicismus – osvícenství – Pierre Corneille, Moliere, Jean de La Fontaine, Jean- Jacques Rousseau
Romantismus- realismus – Victor Hugo, Alexandre Dumas, Honoré de Balzac, Émile Zola, Guy de
Maupassant
Stránka | 440
Psychosociální aspekty multikulturality
Sociální komunikace
symbolismus- Surrealismus – Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Arthur Rimbaud, Guillaume
Apollinaire, Jacques Prévert
literatura 20. století – Antoine de Saint- Exupéry, André Malraux, Raymond Queneau, Jean- Paul
Sartre, Albert Camus, Marguerite Duras, Michel Tournier, Ferdinand Celine
současná francouzská literatura – Daniel Pennac, Anna Gavalda
Osobní a společenský život
osobní charakteristika (můj život, můj den), rodina, domov a bydlení, dovolená a prázdniny
Každodenní život
tradice a zvyky, zdraví a zdravý životní styl, sport a olympijské hry, vzdělávání a vzdělávací systém
v ČR a ve Francii, kultura, volný čas
Svět kolem nás
nakupování, příroda a životní prostředí, gastronomie (francouzská a česká kuchyň), Česká republika,
Praha, problémy mládeže a generační problémy, cestování a doprava, počasí, média a internet,
významné osobnosti francouzsky mluvících zemí
Stránka | 441
6.10 KONVERZACE V DRUHÉM CIZÍM JAZYCE – NĚMECKÝ JAZYK (Další cizí jazyk – druhý)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Konverzace v druhém cizím jazyce – Německý jazyk je vyučován v 8. ročníku osmiletého gymnázia v hodinové dotaci
2 vyučovací hodiny týdně a je realizován v odborných jazykových učebnách nebo kmenových třídách v budově školy.
Předmět Konverzace v druhém cizím jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a umožňuje žákům dokonalejší
osvojení již studovaného cizího jazyka, a to zejména při poslechu s porozuměním a při samostatném ústním vyjadřování. Žáci mají získat
větší samostatnost a jistotu v užívání již známého jazykového materiálu v tematicky širších a obsahově náročnějších projevech. Při
rozvíjení poslechu se klade důraz především na zdokonalování schopnosti porozumět projevu rodilého mluvčího proneseného
v přirozeném tempu a s přirozenou intonací. Současně se žáci pravidelně cvičí v odhadování neznámého slovního materiálu. Při rozvíjení
ústního vyjadřování se zdokonaluje dovednost dorozumět se v běžných každodenních situacích. Současně se cvičí schopnost vyjadřovat
myšlenky jednoduchou formou za pomoci známého jazykového materiálu. V rámci poslechu i ústního vyjadřování se věnuje pozornost
nácviku prvků tlumočení v rozsahu probraných jazykových prostředků. V návaznosti na povinnou výuku a poznatky z ostatních předmětů
žák získává další informace z oblasti reálií příslušných jazykových oblastí, průběžně se uplatňují výchovné složky cizojazyčného
vyučování.
Obsah výuky spočívá v rozvíjení vědomostí, dovedností a návyků žáků v rozmanitějších i poněkud náročnějších činnostech než
v povinném předmětu. Jazykové prostředky, na jejichž základě se tyto činnosti realizují, narůstají pouze v oblasti slovní zásoby,
mluvnické učivo se v tomto předmětu nerozšiřuje. Ve výuce se pravidelně uplatňují prostředky aktivující činnost žáků – hry,
dramatizace, recitace, zpěv, párové a skupinové formy práce, problémové úkoly aj. Bohatě se využívá autentických materiálů různého
druhu (zvukových i vizuálních).
Stránka | 442
Výchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky německého jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento proces si
ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Stránka | 443
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími,
patronátní školou a projektuje komunikační situace při vzájemném setkávání. (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko – německých vztahů /historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/. (5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Učitel vede žáka k orientaci na evropském trhu práce /inzeráty.../, vysvětluje mu principy jednání s unijními úřady při podávání žádostí,
dotazování, telefonickém rozhovoru, vyplňování formulářů a pod. (6)
Stránka | 444
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Školní výstupy
Žák
rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na běžné a známé téma
identifikuje různé styly a citová zabarvení promluvy
odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu
formuluje svůj názor ústně i písemně na jednoduché, běžné téma srozumitelně, gramaticky správně a stručně
souvisle hovoří o tématech týkajících se jeho samého, jeho rodiny a zájmů
vyhledá a shromáždí informace z textu na běžné téma
využívá různé druhy slovníků
Stránka | 445
8. ROČNÍK
UČIVO
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Osobní a společenský život
Osobní charakteristika
Rodina
Domov a bydlení
Prázdniny a dovolená
Můj den
Každodenní život
Kultura
Sport
Volný čas a zábava
Vzdělávání- systém vzdělávání v ČR a DACH
Tradice a zvyky
Zdraví a hygiena
Svět kolem nás
Mezilidské vztahy- generační problémy, partnerské vztahy, přátelství
Globální problémy
Životní prostředí
Počasí
Cestování a doprava
Stravování
Stránka | 446
Nakupování
Práce a povolání
Služby
Média a moderní technologie
Česká republika
Reálie německy mluvících zemí
Německy psaná literatura
Významné osobnosti německy mluvících zemí
Stránka | 447
6.11 KONVERZACE V DRUHÉM CIZÍM JAZYCE – ŠPANĚLSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk – druhý)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Konverzace v druhém cizím jazyce – španělský jazyk je vyučován v 8. ročníku osmiletého gymnázia v hodinové dotaci
2 vyučovací hodiny týdně a je realizován v odborných jazykových učebnách nebo kmenových třídách v budově školy.
Předmět Konverzace v druhém cizím jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a umožňuje žákům dokonalejší
osvojení již studovaného cizího jazyka, a to zejména při poslechu s porozuměním a při samostatném ústním vyjadřování. Žák má získat
větší samostatnost a jistotu v užívání již známého jazykového materiálu v tematicky širších a obsahově náročnějších projevech. Při
rozvíjení poslechu se klade důraz především na zdokonalování schopnosti porozumět projevu rodilého mluvčího proneseného
v přirozeném tempu a s přirozenou intonací. Současně se žáci pravidelně cvičí v odhadování neznámého slovního materiálu. Při rozvíjení
ústního vyjadřování se zdokonaluje dovednost dorozumět se v běžných každodenních situacích. Současně se cvičí schopnost vyjadřovat
myšlenky jednoduchou formou za pomoci známého jazykového materiálu. V rámci poslechu i ústního vyjadřování se věnuje pozornost
nácviku prvků tlumočení v rozsahu probraných jazykových prostředků. V návaznosti na povinnou výuku a poznatky z ostatních předmětů
žák získává další informace z oblasti reálií příslušných jazykových oblastí, průběžně se uplatňují výchovné složky cizojazyčného
vyučování.
Obsah výuky spočívá v rozvíjení vědomostí, dovedností a návyků žáka v rozmanitějších i poněkud náročnějších činnostech než
v povinném předmětu. Jazykové prostředky, na jejichž základě se tyto činnosti realizují, narůstají pouze v oblasti slovní zásoby,
mluvnické učivo se v tomto předmětu nerozšiřuje. Ve výuce se pravidelně uplatňují prostředky aktivující činnost žáka – hry, dramatizace,
recitace, zpěv, párové a skupinové formy práce, problémové úkoly aj. Bohatě se využívá autentických materiálů různého druhu
(zvukových i vizuálních).
Stránka | 448
Výchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel systematicky zařazuje do výuky španělského jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento proces
si ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Stránka | 449
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími,
patronátní školou a projektuje komunikační situace při vzájemném setkávání. (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3, 5)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Školní výstupy
Žák
rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na běžné a známé téma
identifikuje různé styly a citová zabarvení promluvy
odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu
formuluje svůj názor ústně i písemně na jednoduché, běžné téma srozumitelně, gramaticky správně a stručně
Stránka | 450
souvisle hovoří o tématech týkajících se jeho samého, jeho rodiny a zájmů
vyhledá a shromáždí informace z textu na běžné téma
využívá různé druhy slovníků
8. ROČNÍK
UČIVO
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Osobní a společenský život
Osobní charakteristika
Rodina
Domov a bydlení
Prázdniny a dovolená
Můj den
Každodenní život
Kultura
Sport
Volný čas a zábava
Vzdělávání- systém vzdělávání v ČR a Španělsku
Tradice a zvyky
Zdraví a hygiena
Svět kolem nás
Mezilidské vztahy- generační problémy, partnerské vztahy, přátelství
Stránka | 451
Globální problémy
Životní prostředí
Počasí
Cestování a doprava
Stravování
Nakupování
Práce a povolání
Služby
Média a moderní technologie
Česká republika
Reálie španělsky mluvících zemí
Španělsky psaná literatura
Významné osobnosti španělsky mluvících zemí
Stránka | 452
6.12 FRANCOUZSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - třetí)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Francouzský jazyk (třetí cizí jazyk) je vyučován v 6., 7. a 8. ročníku osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny
týdně. Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborných jazykových učebnách (všechny vybaveny počítačem s přístupem na
Internet) v budově školy, dále se uskuteční i akce mimo školu (besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a
divadelních představení a pod). Podle potřeby je třída pro zvýšení efektivity výuky cizích jazyků rozdělena do dvou skupin.
Předmět Francouzský jazyk (třetí cizí jazyk) vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj
receptivních a produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace). Žák rovněž získává informace
z oblasti reálií příslušných jazykových oblastí, průběžně se uplatňují výchovné složky cizojazyčného vyučování.
Žák po absolvování výše uvedených tří ročníků třetího cizího jazyka dosáhne úrovně A2 podle SERR.
Na této úrovni žák:
rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho bezprostředně týkají (např. velmi základní osobní a
rodinné informace, nakupování, místopis, zaměstnání)
může komunikovat při jednoduchých a rutinních úkolech, které vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných
záležitostech
umí s pomocí jednoduchých výrazů popsat aspekty svého vzdělání, bezprostřední okolí a bezprostřední potřeby
Stránka | 453
V předmětu Francouzský jazyk (třetí cizí jazyk) jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS,
MV aj.).
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky francouzského jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento
proces si ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka,používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Stránka | 454
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími,
patronátní školou a projektuje komunikační situace při vzájemném setkávání. (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko–francouzských vztahů /historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/.
(5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Stránka | 455
Učitel vede žáka k orientaci na evropském trhu práce /inzeráty.../, vysvětluje mu principy jednání s unijními úřady při podávání žádostí,
dotazování, telefonickém rozhovoru, vyplňování formulářů apod. (6)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Rozsah
Má pouze základní repertoár slov a
jednoduchých frází týkajících se
jeho/jejích osobních dat.
Správnost
Ovládá jen v omezené míře několik
základních gramatických struktur a
typů vět, které jsou součástí pamětně
osvojeného repertoáru.
6. ROČNÍK - A0 až A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV
Porozumění a poslech
Fonetika – nácvik výslovnosti
Sociální komunikace
rozumí známým každodenním
výrazům a zcela základním frázím
Pravopis – písemná správnost v
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence používané ve slovníku k
prezentaci výslovnosti
Žijeme v Evropě
rozumí přiměřeným projevům našich i
rodilých mluvčích (přímým i
reprodukovaným)
rozumí pokynům učitele při práci ve
třídě a dokáže na ně reagovat
Produktivní řečové dovednosti
Plynulost
Dokáže zvládnout velmi krátké,
izolované a většinou předem naučené
výpovědi, jež jsou poznamenány
četnými pauzami, které jsou nezbytné
pro hledání výrazových prostředků,
pro artikulaci méně známých slov.
Interakce
Umí klást otázky týkající se osobních
dat a na podobné otázky odpovídat.
Mluvení
rozumí jednoduchým větám a dokáže
jednoduché oznamovací věty sám
tvořit
dokáže sdělit základní informace o
sobě, své rodině a bydlišti ústně i
písemně
Gramatické kategorie - slovosled ve
větě oznamovací, tvoření otázek, člen
neurčitý a určitý, časování sloves: être,
avoir + slovesa 1. třídy: -er., zvratná
slovesa, přídavná jména, zájmena
samostatná, zájmena přivlastňovací,
předložky de/à, stažené členy: au, à la,
à l´, du, de la, de l´ , rozkazovací
způsob, zápor ne pas, faire + člen
dělivý
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
dny v týdnu, měsíce v roce, čísla do
50, barvy, náplň volného času, školný
předměty
reprodukuje ústně i písemně obsah
jednoduchého textu, promluvy a
konverzace
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
je schopen jednoduchých ústních i
Postoj, názor – souhlas/nesouhlas,
Stránka | 456
Umí se jednoduchým způsobem
zapojit do rozmluvy.
písemných sdělení za správného
použití základních gramatických
struktur a přiměřeně obtížné
konverzace
Koherence
Dokáže propojit slova
nebo skupiny slov
pomocí nejzákladnějších
lineárních spojovacích
výrazů, jako jsou „a“ („et“).
Čtení s porozuměním
orientuje se v obsahu jednoduchého
textu, vyhledává odpovědi na otázky
čte nahlas a foneticky správně
přiměřeně jednoduché audio-orálně
připravované texty složené ze známé
slovní zásoby
vytváří si základní přehled o Paříži a
jiných velkých městech, kde se hovoří
francouzsky (př. Québec)
přijetí či odmítnutí nabídky
Kratší písemný projev – adresa, telefon
Delší písemný projev – stručný popis
Samostatný ústní projev – pozdravy,
jednoduché dotazy, představení se,
poděkování, dotaz na čas, rozhovory o
denních aktivitách
Interakce – formální i neformální
rozhovor, tykání a vykání, zdvořilostní
fráze
Informace z médií – audionahrávky,
práce se slovníkem
Tematické okruhy a celky
rodina
Psaní
bydlení
formuluje jednoduché otázky a
odpovídá na ně (ústně i písemně)
volný čas
sport
město
Paříž
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Rozsah
Má pouze základní repertoár slov a
jednoduchých frází týkajících se
jeho/jejích osobních dat a situací
konkrétní povahy.
7. ROČNÍK – A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
Porozumění a poslech
Fonetika – nácvik výslovnosti, rytmus
rozumí pokynům učitele při práci ve
třídě a dokáže na ně reagovat.
Pravopis – písemná správnost v
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence používané ve slovníku k
prezentaci výslovnosti
rozumí známým každodenním výrazům
Stránka | 457
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV
PRO – Recept, kuchařský předpis
Správnost
a základním frázím
Ovládá jen v omezené míře několik
základních gramatických struktur a
typů vět, které jsou součástí pamětně
osvojeného repertoáru.
rozumí přiměřeným projevům našich i
rodilých mluvčích (přímým i
reprodukovaným)
Produktivní řečové dovednosti
Plynulost
Dokáže zvládnout velmi krátké,
izolované a většinou předem naučené
výpovědi, jež jsou poznamenány
mnoha pauzami, které jsou nezbytné
pro hledání výrazových prostředků,
pro artikulaci méně známých slov a
pro pokusy o vhodnější formulaci v
komunikaci.
Interakce
Umí klást otázky týkající se osobních
dat a na podobné otázky odpovídat.
Umí se jednoduchým způsobem
zapojit do rozmluvy, ale komunikace je
zcela závislá na opakování,
parafrázování a opravném
přeformulování.
Koherence
Dokáže propojit slova nebo skupiny
slov pomocí nejzákladnějších
lineárních spojovacích výrazů, jako
jsou „a“ („et“) a „potom“ („puis“).
Mluvení
dobře se orientuje ve městě /ulice,
města, dokáže se zeptat na cestu a
porozumět odpovědi/, zdokonaluje
zdvořilostní fráze.
ovládá pojmenování obchodů
Gramatické kategorie - přítomný čas,
slovesa pouvoir, vouloir prendre, à +
člen určitý, vazba: il faut/devoir
(je třeba), minulý čas složený (passé
composé) tvořený z pomocného
slovesa avoir, a être, shoda příčestí
minulého, plnovýznamového slovesa,
slovesa pravidelná a nepravidelná,
zápor v čase minulém, blízká
budoucnost, předložky před státy
ženského a mužského rodu, předložky
před městy
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání, čísla 1 – 100
dokáže hovořit o sobě, o svém dni,
svých zájmech, o zájmech svých přátel,
o práci a zájmech svých rodičů
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
formuluje jednoduché otázky a
odpovídá na ně (ústně i písemně)
Postoj, názor – přijetí a odmítnutí
nabídky, rada
dokáže telefonovat, přednést
anekdotu, popsat svůj den a víkend
v minulosti
Kratší písemný projev – popis dne a
víkendu v minulosti
jedná v prostoru a v čase – dokáže
vypravovat o svých prázdninových
aktivitách, získávat, žádat a rozumět
informacím o počasí, datu, místu a
délce trvání
Čtení s porozuměním
ovládá foneticky správné čtení složené
i z neznámé slovní zásoby
Psaní
je schopen napsat jednoduchou
Delší písemný projev – popis vzhledu a
charakteru osoby
Samostatný ústní projev – jednoduchý
popis, pokyny používané při
vyučování, reakce na tyto pokyny,
přednes anekdoty, vyjádření množství
Interakce – telefonování, zdvořilostní
fráze, rozhovory o zájmech a
volnočasových aktivitách i o zájmech
svých kamarádů, dotazy na osobní
návyky a oblíbené věci a činnosti a
odpovědi a ně
Stránka | 458
slohovou práci: popis
Informace z médií – audionahrávky,
práce se slovníkem
Tematické okruhy a celky
škola
prázdniny
cestování
přátelé
jídlo
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Rozsah
Má pouze základní repertoár slov a
jednoduchých frází týkajících se
jeho/jejích osobních dat a situací
konkrétní povahy.
8. ROČNÍK – A1+ až A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Receptivní řečové dovednosti
Jazykové prostředky
Porozumění a poslech
Fonetika – nácvik výslovnosti, rytmus
rozumí pokynům učitele při práci ve
třídě a dokáže na ně reagovat.
Pravopis – písemná správnost v
psaném projevu ve známých výrazech,
konvence používané ve slovníku k
prezentaci výslovnosti
rozumí známým každodenním
výrazům a základním frázím
Správnost
Ovládá jen v omezené míře několik
základních gramatických struktur a
typů vět, které jsou součástí pamětně
osvojeného repertoáru.
rozumí přiměřeným projevům našich i
rodilých mluvčích (přímým i
reprodukovaným)
Produktivní řečové dovednosti
Plynulost
Dokáže zvládnout velmi krátké,
izolované a většinou předem naučené
výpovědi, jež jsou poznamenány
mnoha pauzami, které jsou nezbytné
Mluvení
dobře se orientuje ve městě /ulice,
města, dokáže se zeptat na cestu a
porozumět odpovědi/, zdokonaluje
zdvořilostní fráze.
Gramatické kategorie - časování již
probraných sloves, stažený člen a člen
dělivý, vyjádření záporu jamais, rien,
rod podstatných a přídavných jmen,
formulace otázek, mužský a ženský
rod přídavných jmen, osobní zájmena
COD, otázka Pourquoi? (Proč?) +
odpověď Parce que…(Protože…), blízká
budoucnost (futur proche), časování
sloves boire (pít), manger (jíst),
pouvoir (moci), vouloir (chtít),
rozkazovací způsob, samostatná
osobní zájmena moi, toi, lui, elle; nous,
Stránka | 459
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT - OSV
pro hledání výrazových prostředků,
pro artikulaci méně známých slov a
pro pokusy o vhodnější formulaci v
komunikaci.
Interakce
Umí klást otázky týkající se osobních
dat a na podobné otázky odpovídat.
Umí se jednoduchým způsobem
zapojit do rozmluvy, ale komunikace je
zcela závislá na opakování,
parafrázování a opravném
přeformulování.
ovládá pojmenování obchodů
dokáže hovořit o sobě, o svém dni,
svých zájmech, o zájmech svých přátel,
o práci a zájmech svých rodičů
formuluje jednoduché otázky a
odpovídá na ně (ústně i písemně)
dokáže telefonovat, přednést
anekdotu, popsat svůj den a víkend
v minulosti
jedná v prostoru a v čase – dokáže
vypravovat o svých prázdninových
aktivitách, získávat, žádat a rozumět
informacím o počasí, datu, místu a
délce trvání
Koherence
Čtení s porozuměním
Dokáže propojit slova nebo skupiny
slov pomocí nejzákladnějších
lineárních spojovacích výrazů, jako
jsou „a“ („et“) a „potom“ („puis“).
ovládá foneticky správné čtení složené
i z neznámé slovní zásoby
Psaní
je schopen napsat jednoduchou
slohovou práci: popis
vous, eux, elles, ukazovací zájmena ce,
cet, cette; ces, minulý čas (passé
composé) s pomocným slovesem
Lexikologie – ustálená slovní spojení,
přirovnání
Komunikativní funkce jazyka a typy
textů
Postoj, názor – vyjádření přání,
nutnosti, povinnosti a zákazu
Kratší písemný projev – popis a
porovnávání
Delší písemný projev – vyprávění
v minulém čase o příhodách a
nehodách (svých i jiných)
Samostatný ústní projev – rozhovory o
budoucích záležitostech, vyjádření
předpovědi, hypotézy a podmínky
Interakce – zdvořilostní fráze
Informace z médií – audionahrávky,
práce se slovníkem
Tematické okruhy a celky
příroda
budoucnost
zaměstnání
významné osobnosti francouzského
společenského života
Stránka | 460
6.13 NĚMECKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - třetí)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Německý jazyk (třetí cizí jazyk) je vyučován v 6., 7. a 8. ročníku osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny
týdně. Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborných jazykových učebnách (všechny vybaveny počítačem s přístupem na
Internet) v budově školy, dále se uskuteční i akce mimo školu (besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a
divadelních představení apod). Podle potřeby je třída pro zvýšení efektivity výuky cizích jazyků rozdělena do dvou skupin.
Předmět Německý jazyk (třetí cizí jazyk) vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj
receptivních a produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace). Žák získává další informace
z oblasti reálií příslušných jazykových oblastí, průběžně se uplatňují výchovné složky cizojazyčného vyučování.
Žák po absolvování výše uvedených tří ročníků třetího cizího jazyka dosáhne úrovně A2 podle SERR.
Na této úrovni žák:
rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho bezprostředně týkají (např. velmi základní osobní
a rodinné informace, nakupování, místopis, zaměstnání)
může komunikovat při jednoduchých a rutinních úkolech, které vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných
záležitostech
umí s pomocí jednoduchých výrazů popsat aspekty svého vzdělání, bezprostřední okolí a bezprostřední potřeby
V předmětu Německý jazyk (třetí cizí jazyk) jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MV
aj.).
Stránka | 461
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky německého jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento proces si
ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Stránka | 462
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími,
patronátní školou a projektuje komunikační situace při vzájemném setkávání. (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko – německých vztahů /historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/. (5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Učitel vede žáka k orientaci na evropském trhu práce /inzeráty.../, vysvětluje mu principy jednání s unijními úřady při podávání žádostí,
dotazování, telefonickém rozhovoru, vyplňování formulářů a pod. (6)
Stránka | 463
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák:
–
vyslovuje a čte foneticky
správně v přiměřeném
rozsahu slovní zásoby
6. ROČNÍK – A0 až A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Žák:
Zvuková stránka jazyka
zvládá větný rytmus, výslovnost, ráz
zvláštnosti německého pravopisu
abeceda
zvuková a grafická podoba jazyka –
fonetické znaky (pasivně), základní
výslovnostní návyky, vztah mezi
zvukovou a grafickou podobou slov
–
rozlišuje grafickou a
mluvenou podobu slova
–
rozumí jednoduchým
pokynům a otázkám učitele,
které jsou pronášeny pomalu
a s pečlivou výslovností a
reaguje na ně
–
používá slovesa haben, sein
v jednoduchých větách, rozezná tvary
Sie haben x ihr habt
Sie sind x ihr seid
Mluvnice
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární
chyby, které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
vyjádří prosbu, nutnost, povinnost
časování sloves v přítomném čase
používá základní gramatické jevy při
pomocná slovesa haben, sein
pochopí obsah a smysl
tvoření vět, klade jednoduché otázky,
jednoduché, pomalé a pečlivě odpovídá na ně, dodržuje pořádek slov rozkazovací způsob
vyslovované konverzace
ve větě
věta jednoduchá, slovosled
s dostatkem času pro
užívá správně určitý a neurčitý člen,
porozumění
tvorba otázky a záporu
rozlišuje věty tázací, oznamovací
a rozkazovací
podstatná jména – člen neurčitý,
určitý, vynechávání členu
tvoří množná čísla podstatných jmen,
popíše předmět, velikost předmětu
skloňování podstatných jmen
v jednotném a množném čísle
vyjádří vlastnictví (wessen), používá
osobní a přivlastňovací zájmena
skloňování zájmen
v jednoduchých větách
- osobní zájmena
Stránka | 464
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
- přivlastňovací zájmena
- ukazovací zájmena
- tázací zájmena (wer, wann, wo,
wohin)
základní číslovky
míry a váhy po číslovkách
–
rozumí slovům a
jednoduchým větám, které
jsou pronášeny pomalu a
zřetelně a týkají se
osvojovaných témat, zejména
pokud má k dispozici vizuální
oporu
popřeje k narozeninám, napíše
jednoduché blahopřání
Jednotlivá sdělení
pozdraví, osloví správně jednotlivé
mluvčí
–
sestaví gramaticky správně
jednoduchá písemná sdělení,
krátký text
–
používá abecední slovník
učebnice
–
vyhledá v jednoduchém textu
potřebnou informaci a vytvoří pojmenuje místnosti v bytě,
odpověď na otázku
pojmenuje základní potraviny
a nápoje, vyjádří pocit hladu a žízně
čte nahlas foneticky správně
jednoduché texty obsahující
užívá jednoduché obraty při
známou slovní zásobu
objednávání v restauraci, zeptá se na
cenu
–
jednoduše představí členy rodiny,
zeptá se, jak se daří, zeptá se na věk,
jméno, bydliště
reaguje na jednoduchý poslech,
rozumí krátkému písemnému sdělení,
reaguje jednoduše a přirozeně
v nejběžnějších každodenních
životních situacích
souhlas, nesouhlas, pozdrav,
poděkování, představení, omluva,
adresa
žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji
používat v komunikačních situacích
probíraných tematických okruhů,
práce se slovníkem
Tematické okruhy:
Rodina, domov
Škola
Volný čas
Jídlo a nápoje
Důležité zeměpisné údaje
Stránka | 465
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák:
7. ROČNÍK – A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Žák:
Zvuková stránka jazyka
–
vyslovuje a čte foneticky
správně v přiměřeném
rozsahu slovní zásoby
zvládá větný rytmus, základní intonační zvuková a grafická podoba jazyka –
vzorce německé věty, vokalický systém fonetické znaky, základní výslovnostní
německé věty, výslovnost, ráz
návyky, vztah mezi zvukovou a
grafickou podobou slov
–
rozumí jednoduchým
informačním nápisům a
orientačním pokynům
používá slovesa haben, sein a základní
modální slovesa ve větách,
–
–
rozumí základním informacím
v krátkých poslechových
textech týkajících se
každodenních témat
pochopí obsah a smysl,
pomalé a pečlivě vyslovované
konverzace s dostatkem času
pro porozumění
vyjádří zákaz, zdvořilou prosbu,
nutnost, povinnost
používá základní gramatické jevy při
tvoření vět, klade jednoduché otázky,
odpovídá na ně, dodržuje pořádek slov
ve větě
užívá správně určitý a neurčitý člen,
rozlišuje věty tázací, oznamovací
a rozkazovací
tvoří množná čísla podstatných jmen,
popíše předmět, velikost předmětu
vyjádří vlastnictví (wessen), používá
osobní a přivlastňovací zájmena
v jednoduchých větách
určí hodiny, počítá do 100, zná rozdíl
mezi Uhr a Stunde
Mluvnice
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární chyby,
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
časování sloves v přítomném čase
préteritum pomocných sloves
způsobová slovesa a sloveso wissen
rozkazovací způsob
věta jednoduchá, slovosled
tvorba otázky a záporu
podstatná jména – člen neurčitý, určitý,
vynechávání členu
slabé i silné skloňování podstatných
jmen v jednotném a množném čísle
skloňování zájmen
- osobní zájmena
- přivlastňovací zájmena
- ukazovací zájmena
- tázací zájmena (wer, wann, wo,
Stránka | 466
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
wohin)
základní a řadové číslovky
míry a váhy po číslovkách
předložky
–
rozumí známým slovům
a jednoduchým větám se
vztahem k osvojeným
tématům
–
sestaví gramaticky správně
jednoduchá písemná sdělení,
krátký text
–
vyplní základní údaje o sobě
ve formuláři
–
zapojí se do jednoduchých
rozhovorů
–
sdělí jednoduchým způsobem
(ústně i písemně) základní
informace týkající se jeho
samotného, rodiny, školy,
volného času a dalších
osvojovaných témat
–
odpovídá (ústně i písemně) na
jednoduché otázky týkající se
jeho samotného, rodiny, školy,
volného času a podobné
otázky pokládá
–
používá abecední slovník
učebnice
–
vyhledá v jednoduchém textu
potřebnou informaci a vytvoří
odpověď na otázku
popřeje k narozeninám, napíše
jednoduché blahopřání
Jednotlivá sdělení
pozdraví, osloví správně jednotlivé
mluvčí
souhlas, nesouhlas, pozdrav,
poděkování, představení, omluva,
žádost, blahopřání, dopis (neoficiální),
adresa
představí členy rodiny, zeptá se, jak se
daří, zeptá se na věk, jméno, bydliště
žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji
používat v komunikačních situacích
probíraných tematických okruhů, práce
pojmenuje místnosti v bytě, pojmenuje
se slovníkem
základní potraviny a nápoje, vyjádří
pocit hladu a žízně
Stránka | 467
–
–
čte nahlas foneticky správně
jednoduché texty obsahující
známou slovní zásobu
reprodukuje ústně i písemně
obsah přiměřeně obtížného
textu
užívá jednoduché obraty při
objednávání v restauraci, zeptá se na
cenu
Tematické okruhy:
Rodina, domov
Škola
reaguje na jednoduchý poslech, rozumí
krátkému písemnému sdělení, reaguje Volný čas
jednoduše a přirozeně v nejběžnějších
Denní program
každodenních životních situacích
Povolání
Orientace ve městě
Dopravní prostředky
Důležité zeměpisné údaje
Dny v týdnu, hodiny
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák:
8. ROČNÍK – A1 až A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Žák:
Zvuková stránka jazyka
–
vyslovuje a čte foneticky
správně v přiměřeném
rozsahu slovní zásoby
zvládá větný rytmus, základní intonační zvuková a grafická podoba jazyka –
vzorce německé věty, vokalický systém fonetické znaky, základní výslovnostní
německé věty, výslovnost, ráz
návyky, vztah mezi zvukovou a
grafickou podobou slov
–
rozumí jednoduchým
informačním nápisům a
orientačním pokynům
používá slovesa haben, sein a základní
modální slovesa ve větách,
–
–
rozumí základním informacím
v krátkých poslechových
textech týkajících se
každodenních témat
pochopí obsah a smysl,
pomalé a pečlivě vyslovované
vyjádří zákaz, zdvořilou prosbu,
nutnost, povinnost
používá základní gramatické jevy při
tvoření vět, klade jednoduché otázky,
odpovídá na ně, dodržuje pořádek slov
ve větě
Mluvnice
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární chyby,
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
časování sloves v přítomném a
minulém čase (perfektu)
skloňování zájmen
užívá správně určitý a neurčitý člen,
Stránka | 468
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
konverzace s dostatkem času
pro porozumění
rozlišuje věty tázací, oznamovací
a rozkazovací
tvoří množná čísla podstatných jmen,
popíše předmět, velikost předmětu
- skloňování přídavných jmen
- stupňování přídavných jmen a
příslovcí
- neurčitá zájmena es a man
vyjádří vlastnictví (wessen), používá
osobní a přivlastňovací zájmena
v jednoduchých větách
určí hodiny, počítá do 100, zná rozdíl
mezi Uhr a Stunde
–
rozumí známým slovům
a jednoduchým větám se
vztahem k osvojeným
tématům
–
sestaví gramaticky správně
jednoduchá písemná sdělení,
krátký text
–
vyplní základní údaje o sobě
ve formuláři
–
zapojí se do jednoduchých
rozhovorů
–
sdělí jednoduchým způsobem
(ústně i písemně) základní
informace týkající se jeho
samotného, rodiny, školy,
volného času a dalších
osvojovaných témat
–
odpovídá (ústně i písemně) na
jednoduché otázky týkající se
jeho samotného, rodiny, školy,
volného času a podobné
otázky pokládá
popřeje k narozeninám, napíše
jednoduché blahopřání
Jednotlivá sdělení
pozdraví, osloví správně jednotlivé
mluvčí
souhlas, nesouhlas, pozdrav,
poděkování, představení, omluva,
žádost, blahopřání, dopis (neoficiální),
adresa
Stránka | 469
–
používá abecední slovník
učebnice
–
vyhledá v jednoduchém textu
potřebnou informaci a vytvoří
odpověď na otázku
–
–
čte nahlas foneticky správně
jednoduché texty obsahující
známou slovní zásobu
reprodukuje ústně i písemně
obsah přiměřeně obtížného
textu
napíše text o sobě
pohovoří o prázdninách a dovolené
jednoduše popíše nehodu
užívá jednoduché obraty při
nakupování, zeptá se na cenu
žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji
používat v komunikačních situacích
probíraných tematických okruhů, práce
se slovníkem
Tematické okruhy:
pohovoří o svých stravovacích návycích
porozumí receptu a dokáže ho sestavit
pohovoří o oblečení a počasí
Prázdniny, dovolená
Móda a oblékání
Počasí
popíše části těla a příznaky nemocí
Sport
reaguje na jednoduchý poslech, rozumí
Zdraví
krátkému písemnému sdělení, reaguje
jednoduše a přirozeně v nejběžnějších Důležité zeměpisné údaje
každodenních životních situacích
Stránka | 470
6.14 ŠPANĚLSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - třetí)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Španělský jazyk (třetí cizí jazyk) je vyučován v 6., 7. a 8. ročníku osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny
týdně. Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborných jazykových učebnách (všechny vybaveny počítačem s přístupem na
Internet) v budově školy, dále se uskuteční i akce mimo školu (besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a
divadelních představení a pod).
Předmět Španělský jazyk (třetí cizí jazyk) vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj
receptivních a produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace).
Žák po absolvování výše uvedených tří ročníků třetího cizího jazyka dosáhne úrovně A2 podle SERR.
Na této úrovni žák:
rozumí větám ústního projevu i psaného textu na běžná a známá témata, význam neznámých slov dokáže odhadnout z kontextu
může komunikovat adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích, dokáže používat získanou slovní zásobu
i všechny probrané gramatické prostředky
zvládá kratší písemné projevy, umí se orientovat v jednodušších textech a formulářích, dokáže porozumět alespoň hlavním myšlenkám
z médií
má základní znalosti o oblastech hispanofonního světa
Stránka | 471
V předmětu Španělský jazyk jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MV aj.).
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky španělského jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento proces
si ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Stránka | 472
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko – španělských vztahů /historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/.
(5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Stránka | 473
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
–
–
vyslovuje a čte foneticky
správně v přiměřeném
rozsahu slovní zásoby.
rozumí jednoduchým
pokynům a otázkám učitele,
které jsou pronášeny pomalu
a s pečlivou výslovností a
reaguje na ně.
6. ROČNÍK A0 až A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Žák
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
rozlišuje jednotlivá známá slova,
jednoduché věty
Fonetika
fonetické znaky
čte srozumitelně se správnou artikulací
základní výslovnostní návyky
krátké dialogy a texty
Žák
rozumí jednoduchému dialogu a
krátkému sdělení informativního
Pravopis
charakteru, který se týká nejběžnějších
interpunkce
každodenních situací
pravidla u běžných slov
vyhledává základní informace v textu a
odpovědi na jednoduché otázky
běžně používané litografické znaky
receptivní řečové dovednosti
se orientuje ve dvojjazyčném slovníku
Lexikologie
rozlišuje výslovnost českých a
španělských hlásek
slovní zásoba probíraných tematických
okruhů
–
rozumí slovům a
jednoduchým větám, které
jsou pronášeny pomalu a
zřetelně a týkají se
osvojovaných témat, zejména
pokud má k dispozici vizuální
oporu
–
rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí
–
určí základní obsah textu u již
probraných témat
Žák
práce se slovníkem
ustálená slovní spojení
základní lexikologické jednotky
Žák
produktivní řečové dovednosti
–
logicky a jasně formuluje
velmi krátký písemný projev,
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA A
TYPY TEXTŮ
pozdraví a představí se
se omluví, poděkuje
Postoj, názor, stanovisko
Stránka | 474
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
PT – OSV
Sociální komunikace (průběžně)
formální i neformální text na
známé téma
–
používá nejběžnější zdvořilostní fráze
jednoduše popíše, odkud pochází,
jednoduše popíše svou rodinu pohovoří o své rodině, přátelích a
a rodinné vztahy
zaměstnání
je schopen si španělsky vyžádat nebo
podat informace o sobě, věcech a
lidech, kteří jej obklopují
popíše jednoduše třídu a její vybavení
jednoduše popíše své každodenní
aktivity
reprodukuje volně i pomocí otázek
obsah jednoduchého psaného textu
napíše jednoduchý text
souhlas, nesouhlas
prosba, odmítnutí
Emoce
libost, nelibost
sympatie
Morální postoje
omluva, lítost
Kratší písemný projev
pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání
Čtený a slyšený text
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty
Samostatný ústní projev
popis, vyprávění, reprodukce kratšího
textu
základní otázky
Interakce
neformální rozhovor
korespondence
Informace z médií
internet, audionahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
rodina
Stránka | 475
škola
domov
volný čas
důležité zeměpisné údaje
příroda, počasí
7. ROČNÍK – A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
receptivní řečové dovednosti
–
–
–
vyslovuje a čte foneticky
správně v přiměřeném
rozsahu slovní zásoby
rozumí jednoduchým
informačním nápisům a
orientačním pokynům
rozumí základním informacím
v krátkých poslechových
textech týkajících se
každodenních témat
Žák
rozlišuje jednotlivá známá slova,
jednoduché věty
Fonetika
čte srozumitelně se správnou artikulací
krátké dialogy a texty
rozumí jednoduchému dialogu a
krátkému sdělení informativního
charakteru, který se týká nejběžnějších
každodenních situací
vyhledává základní informace v textu a
odpovědi na jednoduché otázky
zvuková a grafická podoba jazykafonetické znaky (pasivně), základní
výslovnostní návyky, vztah mezi
zvukovou a grafickou podobou slov
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární chyby,
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
se orientuje ve dvojjazyčném slovníku
Pravopis
rozlišuje výslovnost českých a
španělských hlásek
interpunkce
pravidla u běžných slov
běžně používané litografické znaky
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
Lexikologie
Stránka | 476
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Žák
ustálená slovní spojení
Žák
pozdraví a představí se
základní lexikologické jednotky
produktivní řečové dovednosti
se omluví, poděkuje
–
–
–
–
–
–
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý,
méně náročný autentický text
se slovní zásobou na běžné
téma
logicky a jasně formuluje
krátký písemný projev,
formální i neformální text na
běžné či známé téma
jednoduše popíše své okolí,
své zájmy
jednoduše popíše svůj domov
(svůj byt, dům)
využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
projevu na běžné téma
vyplní základní údaje o sobě
ve formuláři
používá nejběžnější zdvořilostní fráze
jednoduše popíše, odkud pochází,
pohovoří o své rodině, přátelích a
zaměstnání
je schopen si španělsky vyžádat nebo
podat informace o sobě, věcech a
lidech, kteří jej obklopují
je schopen uspět v jednoduchém
telefonickém rozhovoru
zeptá se jednoduše na cestu
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA A
TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
souhlas, nesouhlas
prosba, odmítnutí
zákaz, příkaz
Emoce
popíše jednoduše třídu a její vybavení
jednoduše popíše své každodenní
aktivity
jednoduše popíše své volnočasové
aktivity
reprodukuje volně i pomocí otázek
obsah jednoduchého psaného textu
napíše jednoduchý text - osobní dopis,
žádost o informace
libost, nelibost
zájem, nezájem
sympatie
Morální postoje
omluva, lítost
Kratší písemný projev
pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání,
pozvání, odpověď, osobní dopis
Čtený a slyšený text
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty
Samostatný ústní projev
popis, vyprávění, reprodukce kratšího
textu
Stránka | 477
základní otázky
Interakce
neformální rozhovor
korespondence
Informace z médií
internet, audionahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
volný čas
město, místa ve městě
dopravní prostředky
domov, části domu / bytu
jídlo a nápoje
cestování
důležité zeměpisné údaje
8. ROČNÍK A1+ až A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
receptivní řečové dovednosti
–
–
rozumí hlavním bodům či
myšlenkám autentického, ne
příliš obtížného, ústního i
psaného textu na běžné
známé téma
identifikuje strukturu
Žák
Fonetika
se orientuje v jednodušším textu,
který se týká běžných témat
slovní přízvuk
vyhledá v textu nejdůležitější
informace
tónový průběh slova
intonace
Stránka | 478
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
jednoduchého textu a rozliší
hlavní informace
vystihne hlavní smysl krátkých, jasně
formulovaných sdělení
–
rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí, identifikuje
citová zabarvení promluvy
pochopí téma jednoduchých až
středně složitých textů
–
odhadne význam neznámých
slov na základě již osvojené
slovní zásoby a kontextu
–
využívá dvojjazyčného
slovníku při čtení
nekomplikovaných
faktografických textů
rytmus
Pravopis
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
se zorientuje v jednodušším rozhovoru
na jednoduchá běžná témata
určí postoje jednotlivých mluvčích
zkratky
Gramatika
základní gramatické struktury typy vět
(jsou tolerovány elementární chyby,
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
odliší různé druhy komunikace
běžně pracuje s dvojjazyčným
slovníkem
si aktivně doplňuje již získanou slovní
zásobu z probíraných tematických
okruhů
vyhledá správný význam i gramatický
tvar
odvodí význam některých neznámých
slov či slovních spojení
Žák
Lexikologie
ustálená slovní spojení
předložky
KOMUNIKAČNÍ FUNKCE
JAZYKA A TYPY TEXTŮ
produktivní řečové dovednosti
–
–
sdělí ústně i písemně
jednoduchým způsobem
základní informace týkající se
jeho samotného, rodiny,
školy, volného času a dalších
osvojovaných témat
odpovídá ústně i písemně na
jednoduché otázky týkající se
jeho samotného, rodiny,
školy, volného času a
Žák
Postoj, názor, stanovisko
souvisle hovoří o tématech, která se
týkají jeho samotného, jeho rodiny,
přátel nebo nejbližšího okolí
jednoduchým způsobem vyjádří
vlastní názor (souhlas, nesouhlas,
potřeby, přání, vůli...)
používá základní vztahy mezi větami
pomocí nejzákladnějších výrazů
vypráví o minulých událostech
svolení, odmítnutí, nutnost, potřeba,
nemožnost
Emoce
radost, zklamání, vděčnost, strach
Morální postoje
omluva, pochvala, přiznání
Kratší písemný projev
osobní dopis, jednoduchý formální
Stránka | 479
podobné otázky sám pokládá
–
–
–
–
–
–
formuluje svůj názor na
jednoduché, běžné téma
srozumitelně, gramaticky
správně a stručně
logicky a jasně strukturuje
kratší písemný projev,
formální i neformální text na
běžné či známé téma
sestaví ústně i písemně
souvislý text na jednoduché
téma jako lineární sled
myšlenek
jednoduše a souvisle popíše
své okolí, své zájmy a činnosti
s nimi související
shrne a ústně i písemně sdělí
běžné, obsahově jednoduché
informace
vybere hlavní myšlenky z jednoduššího
mluveného i psaného textu
volně reprodukuje jednoduché sdělení
napíše stručný text
dopis, pozvání
Delší písemný projev
stručný popis, stručný životopis
stručný popis každodenních dějů
pronáší jednoduchá sdělení
k probíraným tématům
Čtený či slyšený text
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty, texty informační
vhodně formuluje věty k popisu
běžných denních událostí
pohovoří jednoduše o každodenním
životě, o kultuře, o životě ve městě i
na venkově
s použitím základní slovní zásoby
popíše a porovná jednotlivé předměty
s použitím jednoduchých výrazových
prostředků se domluví v obchodě,
v restauraci, na nádraží
Samostatný ústní projev
popis, srovnání, reprodukce kratšího
textu
Interakce
neformální rozhovor, korespondence,
diskuze
Informace z médií
tisk, telefon, audionahrávky,
videonahrávky
využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
projevu na běžné téma
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
ubytování, hotelové služby
nakupování, obchody a druhy zboží
životní prostředí, zvířata
jednotlivá období života
základní životní události
Stránka | 480
6.15 RUSKÝ JAZYK (Další cizí jazyk - třetí)
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Ruský jazyk (třetí cizí jazyk) je vyučován v 6., 7. a 8. ročníku osmiletého gymnázia v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny týdně.
Předmět je realizován v kmenových třídách a v odborných jazykových učebnách (všechny vybaveny počítačem s přístupem na Internet)
v budově školy, dále se uskuteční i akce mimo školu (besedy s rodilými mluvčími, exkurze, návštěvy muzeí, filmových a divadelních
představení a pod).
Předmět Ruský jazyk (třetí cizí jazyk) vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho cílovou dominantou je rozvoj
receptivních a produktivních řečových dovedností a dále pak dovedností interaktivních (konverzace).
Žák po absolvování výše uvedených tří ročníků třetího cizího jazyka dosáhne úrovně A2 podle SERR.
Na této úrovni žák:
rozumí větám ústního projevu i psaného textu na běžná a známá témata, význam neznámých slov dokáže odhadnout z kontextu
může komunikovat adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích, dokáže používat získanou slovní zásobu
i všechny probrané gramatické prostředky
zvládá kratší písemné projevy, umí se orientovat v jednodušších textech a formulářích, dokáže porozumět alespoň hlavním myšlenkám
z médií
má základní znalosti o oblastech rusofonního světa
Stránka | 481
V předmětu Ruský jazyk jsou zastoupeny i tematické okruhy některých průřezových témat (zvláště OSV, VMEGS, MV aj.).
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel žákovi pomáhá reflektovat vlastní studijní strategie podle výstupů a doporučuje mu vybrané autodidaktické metody pro zvýšení
efektivity studia cizího jazyka. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky ruského jazyka různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu; tento proces si
ověřuje individuálními pohovory; zařazuje do výuky práci s chybou jako pravidelnou metodu. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel demonstruje vymezení problémového úkolu při práci s textem, promluvou, učí identifikovat problém ve smyslu gramatické,
mluvnické či sémantické správnosti, vytváří problémové situace a podporuje netradiční způsoby řešení. (2)
Stránka | 482
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3)
Učitel se zaměřuje na rozvíjení a prohlubování komunikačních dovedností v cizím jazyce: zařazuje besedy a diskuse jako součást výuky,
nabízí žákovi informační a komunikační technologie jako možnost komunikace se světem, organizuje kontakty s rodilými mluvčími (3)
Učitel vede žáka ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáka na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáka schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel vyžaduje od žáka, aby na základě jasných kritérií hodnotil své činnosti, podněcuje žáka k argumentaci. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel vede žáka ke komunitním postojům vůči školní pospolitosti, umožňuje mu prostřednictvím cizího jazyka školu reprezentovat a
prožívat pocit seberealizace. (5)
Učitel vybízí žáka k prezentaci jeho myšlenek a názorů, vede žáka k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel reflektuje témata česko–ruských vztahů /historická výročí, aktuální dění – s využitím publicistických zdrojů v cizím jazyce/. (5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež může žák využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Stránka | 483
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák:


vyslovuje a čte foneticky
správně v přiměřeném
rozsahu slovní zásoby
rozumí jednoduchým
pokynům a otázkám učitele,
které jsou pronášeny pomalu
a s pečlivou výslovností a
reaguje na ně
Žák
receptivní řečové dovednosti
–
rozumí slovům a
jednoduchým větám,
které jsou pronášeny
pomalu a zřetelně a týkají
se osvojovaných témat,
zejména pokud má
k dispozici vizuální oporu
–
rozliší v mluveném
projevu jednotlivé mluvčí
–
určí základní obsah textu
u již probraných témat
Žák
6. ROČNÍK A0 – A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
Žák
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
rozlišuje jednotlivá známá slova,
jednoduché věty
Fonetika
fonetické znaky
čte srozumitelně se správnou artikulací
základní výslovnostní návyky
krátké dialogy a texty
rozumí jednoduchému dialogu a
krátkému sdělení informativního
Pravopis
charakteru, který se týká nejběžnějších
grafická podoba psaného jazyka
každodenních situací
azbuka
vyhledává základní informace v textu a
interpunkce
odpovědi na jednoduché otázky
pravidla u běžných slov
se orientuje ve dvojjazyčném slovníku
běžně používané litografické znaky
rozlišuje výslovnost českých a ruských
hlásek
Lexikologie
slovní zásoba probíraných tematických
okruhů
práce se slovníkem
ustálená slovní spojení
základní lexikologické jednotky
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA A
TYPY TEXTŮ
Žák
produktivní řečové dovednosti
–
logicky a jasně formuluje
velmi krátký písemný projev,
pozdraví a představí se
omluví se, poděkuje
Postoj, názor, stanovisko
souhlas, nesouhlas
Stránka | 484
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
formální i neformální text na
známé téma
–
používá nejběžnější zdvořilostní fráze
jednoduše popíše, odkud pochází,
jednoduše popíše svou rodinu pohovoří o své rodině, přátelích a
a rodinné vztahy
zaměstnání
prosba, odmítnutí
Emoce
libost, nelibost
sympatie
je schopen si rusky vyžádat nebo podat
informace o sobě, věcech a lidech,
Morální postoje
kteří jej obklopují
omluva, lítost
popíše jednoduše třídu a její vybavení
Kratší písemný projev
jednoduše popíše své každodenní
pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání
aktivity
Čtený a slyšený text
reprodukuje volně i pomocí otázek
obsah jednoduchého psaného textu
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty
napíše jednoduchý text
Samostatný ústní projev
popis, vyprávění, reprodukce kratšího
textu
základní otázky
Interakce
neformální rozhovor
korespondence
Informace z médií
internet, audionahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
rodina
škola
Stránka | 485
domov
volný čas
důležité zeměpisné údaje
příroda, počasí
7. ROČNÍK – A1
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
receptivní řečové dovednosti
–
–
–
vyslovuje a čte foneticky
správně v přiměřeném
rozsahu slovní zásoby
rozumí jednoduchým
informačním nápisům a
orientačním pokynům
rozumí základním informacím
v krátkých poslechových
textech týkajících se
každodenních témat
Žák
rozlišuje jednotlivá známá slova,
jednoduché věty
Fonetika
čte srozumitelně se správnou artikulací
krátké dialogy a texty
rozumí jednoduchému dialogu a
krátkému sdělení informativního
charakteru, který se týká nejběžnějších
každodenních situací
vyhledává základní informace v textu a
odpovědi na jednoduché otázky
zvuková a grafická podoba jazykafonetické znaky (pasivně), základní
výslovnostní návyky, vztah mezi
zvukovou a grafickou podobou slov
základní gramatické struktury a typy
vět (jsou tolerovány elementární chyby,
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
se orientuje ve dvojjazyčném slovníku
Pravopis
rozlišuje výslovnost českých a ruských
hlásek
interpunkce
pravidla u běžných slov
běžně používané litografické znaky
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
Lexikologie
Žák
ustálená slovní spojení
Stránka | 486
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
Žák
pozdraví a představí se
produktivní řečové dovednosti
se omluví, poděkuje
–
–
–
–
–
–
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý,
méně náročný autentický text
se slovní zásobou na běžné
téma
logicky a jasně formuluje
krátký písemný projev,
formální i neformální text na
běžné či známé téma
jednoduše popíše své okolí,
své zájmy
jednoduše popíše svůj domov
(svůj byt, dům)
využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
projevu na běžné téma
vyplní základní údaje o sobě
ve formuláři
základní lexikologické jednotky
používá nejběžnější zdvořilostní fráze
jednoduše popíše, odkud pochází,
pohovoří o své rodině, přátelích a
zaměstnání
KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA A
TYPY TEXTŮ
je schopen si rusky vyžádat nebo podat
Postoj, názor, stanovisko
informace o sobě, věcech a lidech, kteří
jej obklopují
souhlas, nesouhlas
je schopen uspět v jednoduchém
telefonickém rozhovoru
zeptá se jednoduše na cestu
prosba, odmítnutí
zákaz, příkaz
Emoce
popíše jednoduše třídu a její vybavení
jednoduše popíše své každodenní
aktivity
jednoduše popíše své volnočasové
aktivity
reprodukuje volně i pomocí otázek
obsah jednoduchého psaného textu
napíše jednoduchý text - osobní dopis,
žádost o informace
libost, nelibost
zájem, nezájem
sympatie
Morální postoje
omluva, lítost
Kratší písemný projev
pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání,
pozvání, odpověď, osobní dopis
Čtený a slyšený text
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty
Samostatný ústní projev
popis, vyprávění, reprodukce kratšího
textu
základní otázky
Stránka | 487
Interakce
neformální rozhovor
korespondence
Informace z médií
internet, audionahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
volný čas
město, místa ve městě
dopravní prostředky
domov, části domu / bytu
jídlo a nápoje
cestování
důležité zeměpisné údaje
8. ROČNÍK A1+ až A2
DÍLČÍ CÍLE (ŠKOLNÍ VÝSTUPY)
UČIVO
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
Žák
receptivní řečové dovednosti
–
–
rozumí hlavním bodům či
myšlenkám autentického, ne
příliš obtížného, ústního i
psaného textu na běžné
známé téma
identifikuje strukturu
jednoduchého textu a rozliší
Žák
se orientuje v jednodušším textu,
který se týká běžných témat
vyhledá v textu nejdůležitější
informace
Fonetika
slovní přízvuk
tónový průběh slova
vystihne hlavní smysl krátkých, jasně
formulovaných sdělení
intonace
rytmus
pochopí téma jednoduchých až
Stránka | 488
POZNÁMKY, PŘESAHY A VAZBY
hlavní informace
středně složitých textů
Pravopis
–
rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí, identifikuje
citová zabarvení promluvy
se zorientuje v jednodušším
rozhovoru na jednoduchá běžná
témata
konvence používané ve slovníku
k prezentaci výslovnosti
–
odhadne význam neznámých
slov na základě již osvojené
slovní zásoby a kontextu
určí postoje jednotlivých mluvčích
–
využívá dvojjazyčného
slovníku při čtení
nekomplikovaných
faktografických textů
odliší různé druhy komunikace
běžně pracuje s dvojjazyčným
slovníkem
si aktivně doplňuje již získanou slovní
zásobu z probíraných tematických
okruhů
vyhledá správný význam i gramatický
tvar
zkratky
Gramatika
základní gramatické struktury typy vět
(jsou tolerovány elementární chyby,
které nenarušují smysl sdělení a
porozumění)
Lexikologie
ustálená slovní spojení
předložky
Žák
odvodí význam některých neznámých
slov či slovních spojení
produktivní řečové dovednosti
Žák
–
–
–
sdělí ústně i písemně
jednoduchým způsobem
základní informace týkající se
jeho samotného, rodiny,
školy, volného času a dalších
osvojovaných témat
odpovídá ústně i písemně na
jednoduché otázky týkající se
jeho samotného, rodiny,
školy, volného času a
podobné otázky sám pokládá
formuluje svůj názor na
jednoduché, běžné téma
souvisle hovoří o tématech, která se
týkají jeho samotného, jeho rodiny,
přátel nebo nejbližšího okolí
jednoduchým způsobem vyjádří
vlastní názor (souhlas, nesouhlas,
potřeby, přání, vůli...)
KOMUNIKAČNÍ FUNKCE
JAZYKA A TYPY TEXTŮ
Postoj, názor, stanovisko
svolení, odmítnutí, nutnost, potřeba,
nemožnost
používá základní vztahy mezi větami
Emoce
pomocí nejzákladnějších výrazů
vypráví o minulých událostech
radost, zklamání, vděčnost, strach
Morální postoje
vybere hlavní myšlenky
z jednoduššího mluveného i psaného
omluva, pochvala, přiznání
Stránka | 489
srozumitelně, gramaticky
správně a stručně
–
–
–
–
–
logicky a jasně strukturuje
kratší písemný projev,
formální i neformální text na
běžné či známé téma
sestaví ústně i písemně
souvislý text na jednoduché
téma jako lineární sled
myšlenek
jednoduše a souvisle popíše
své okolí, své zájmy a činnosti
s nimi související
shrne a ústně i písemně sdělí
běžné, obsahově jednoduché
informace
využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
projevu na běžné téma
textu
Kratší písemný projev
volně reprodukuje jednoduché sdělení
osobní dopis, jednoduchý formální
dopis, pozvání
napíše stručný text
Delší písemný projev
pronáší jednoduchá sdělení
k probíraným tématům
stručný popis, stručný životopis
vhodně formuluje věty k popisu
běžných denních událostí
stručný popis každodenních dějů
Čtený či slyšený text
pohovoří jednoduše o každodenním
životě, o kultuře, o životě ve městě i
na venkově
s použitím základní slovní zásoby
popíše a porovná jednotlivé předměty
s použitím jednoduchých výrazových
prostředků se domluví v obchodě,
v restauraci, na nádraží
jazykově nekomplikované a logicky
strukturované texty, texty informační
Samostatný ústní projev
popis, srovnání, reprodukce kratšího
textu
Interakce
neformální rozhovor, korespondence,
diskuze
Informace z médií
tisk, telefon, audionahrávky,
videonahrávky
TEMATICKÉ OKRUHY
A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
ubytování, hotelové služby
nakupování, obchody a druhy zboží
životní prostředí, zvířata
jednotlivá období života
základní životní události
Stránka | 490
6.16 MATEMATIKA
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Matematika je základem všech přírodních věd i dalších vědeckých disciplín. Napomáhá v žákovi rozvíjet analytické a abstraktní myšlení
a hledat správný postup řešení. Vede žáka k přesnému vyjadřování, formulování problému a aktivnímu přístupu k řešení. Cílem
vyučování matematice je naučit žáky samostatně přemýšlet a umět propojovat osvojené poznatky.
Vyučovací předmět je vyučován v 5. ročníku 4 hodiny týdně, v 6. a 7. ročníku 3 hodiny týdně a v 8. ročníku 1 hodinu týdně. Realizuje
obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace stanovený RVP G. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na předmět
nižšího stupně gymnázia Matematika.
Vyučovací předmět Matematika vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Vyučuje se po celou dobu
studia a patří již tradičně mezi volitelné maturitní předměty. Je jedním z předmětů povinně volitelné části státní maturity.
Výuka matematiky na gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní
gramotnost žáků a schopnost geometrického vhledu. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení,
rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci s cílem najít objektivní pravdu. Základ výuky spočívá v osvojení
schopnosti formulace problému a strategie jeho řešení, v aktivním ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování
schopnosti aplikace. Matematika přispívá k tomu, aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení a odhalovat
klamné závěry.
Matematické vzdělávání zahrnuje osvojování základních matematických pojmů, vytváření zásoby matematických nástrojů, rozvíjení
zkušeností s matematickým modelováním, rozvíjení zkušeností s řešením úloh a problémů, provádění rozboru problémů a vytváření
plánu řešení, zpřesňování vyjadřování a zdokonalování grafického projevu, rozvíjení logického myšlení a úsudku.
Stránka | 491
Žák postupně dokáže používat početní operace při řešení běžných problémů v každodenním životě, hledá zdůvodnění určitého tvrzení,
respektuje pravdu, přijme nebo odmítne názory druhých na základě pravdivých nebo nepravdivých důkazů.
Formy a metody práce: výklad a vysvětlování, vycházející z žákových dosavadních znalostí a zkušeností, kladení otázek, metoda
objevování a řízeného objevování, demonstrování, učení z textu, vyhledávání informací (práce s učebnicí), učení ze zkušenosti, práce
s chybou, diskuse, procvičování, skupinová práce žáků, průběžné opakování, samostatná práce, domácí příprava žáků, hodnocení a
sebehodnocení.
Výuka probíhá v kmenových učebnách.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální
5 – kompetence občanská
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel zadává žákům problémové úkoly a vede je k samostatné práci s odbornou literaturou a dalšími informačními zdroji (vyhledávání,
třídění, porovnávání a vyhodnocování získaných informací), vhodným uspořádáním učiva v čase respektuje návaznosti a vztahy uvnitř
učiva a vhodně zvolenými metodami vede žáky k objevování těchto vztahů a souvislostí, zařazuje metody, při kterých docházejí k řešení
Stránka | 492
a závěrům žáci sami, vede žáky k plánování postupů a řešení úkolů a problémových úloh, podporuje nadané žáky v účasti
v matematických soutěžích, vede žáky k aplikaci dovedností z matematiky v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě (1, 2).
Učitel zadává žákům úkoly a projekty, pro něž si žák sám hledá vhodné strategie plnění, vytváří si časový i obsahový harmonogram jejich
plnění a získané poznatky a dovednosti uplatňuje při dalších činnostech, častým navozováním matematických problémů vytváří
v povědomí žáků pozitivní přístup k problémovým situacím obecně, vede žáky k nalezení a pochopení podstaty problému (rozbor úloh),
vede žáky k ověřování výsledků, poskytuje žákům prostor a vede je k prezentaci výsledků řešení problému, diskutuje se žáky o příčinách
a důsledcích chyb, s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení, vede žáky k hledání a vytváření dalších
úloh, které je možno řešit nalezeným postupem (1,2).
Učitel vede žáky k užívání symbolického jazyka matematiky, k přesné formulaci tvrzení, vede žáky k jasnému, srozumitelnému,
kultivovanému a odborně správnému vyjadřování při všech ústních i písemných projevech, klade důraz na kvalitní argumentaci, vybízí
žáky k formulování a prezentování vlastních řešení, vede žáky k dodržování pravidel diskuze, k respektování názorů druhých,
k naslouchání i k vyjádření svého názoru (3, 4).
Učitel zadává skupinové práce, které vedou žáky k respektování zájmu skupiny, ke spolupráci, k spoluzodpovědnosti, k tolerování názorů
ostatních a umožňuje žákům přijímat role na různých stupních řídící hierarchie, vede žáky k organizování práce skupiny, k dodržování
pravidel fair play, k ocenění práce druhých, ke kritickému myšlení a k přijímání oprávněné kritiky, k posílení vlastní sebedůvěry,
k zodpovědnosti k plnění povinností, ke studiu, za svou práci, k sebehodnocení, na základě jasně stanovených kritérií(3, 4).
Učitel vede žáky k dodržování základních společenských návyků a úcty k ostatním, vyžaduje dodržování pravidel slušného chování, vede
žáky k toleranci, ohleduplnosti, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných (5).
Učitel seznamuje žáky s učivem pomocí praktických ukázek ze života, motivuje je vhodnými otázkami a problémovými úlohami
k rozšiřování a prohlubování znalostí, k cílevědomosti, vede žáky k zodpovědnosti za svou práci důsledným vyžadováním plnění úkolů a
dodržování pracovních povinností, vede žáky k dodržování dohodnutých termínů, k přesnosti, vytrvalosti, duševní činorodosti, tvořivosti,
systematicky oceňuje koncepční schopnosti, aktivitu a naopak netoleruje ledabylost, malou snahu, pasivitu, nadané žáky vede
k aktivnímu zapojení se do matematických soutěží a olympiád (6).
Stránka | 493
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:

vysvětlí vztahy mezi číselnými
obory

užívá vlastnosti dělitelnosti
přirozených čísel

pracuje s racionálními čísly
ve tvaru zlomku, ve tvaru
čísel desetinných operuje
s intervaly, aplikuje
geometrický význam
absolutní hodnoty

odhaduje výsledky
numerických výpočtů a
efektivně je provádí, účelně
využívá kalkulátor

provádí výpočty s mocninami
a odmocninami

upravuje číselné výrazy

efektivně upravuje výrazy
s proměnnými, určuje
definiční obor výrazů

rozkládá mnohočleny na
součin vytýkáním a užitím
vzorců, aplikuje tuto
dovednost při řešení rovnic a
nerovnic

identifikuje jednotlivé typy
rovnic a nerovnic
UČIVO:
ČÍSLO A PROMĚNNÁ
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
VAZ – DEJ (etapy vývoje matematiky)
Předmět matematika
vznik matematiky jako vědecké
disciplíny, historické etapy vývoje
matematiky, významní matematici,
matematika a filozofie, užití
matematiky
Množiny
množina a její zadání, podmnožina,
vztahy mezi množinami, rovnost,
inkluze, operace s množinami a jejich
vlastnosti, Vennovy diagramy
Číselné obory
číslo, číslice, číselné soustavy,
prvočísla a čísla složená, násobek a
dělitel, kritéria dělitelnosti, obor čísel
přirozených, celých, racionálních a
reálných, číselná osa, základní
operace v číselných oborech a jejich
vlastnosti, intervaly, absolutní
hodnota
Mocniny
mocniny s přirozeným, celým a
racionálním exponentem, odmocniny,
operace s mocninami a odmocninami
Výrazy s proměnnými
algebraický výraz, definiční obor
výrazu, hodnota výrazu, rovnost,
Stránka | 494
MPV – FYZ (práce s obecnými vzorci)
MPV – FYZ, CHE (složitější výpočty)

seznámí se s metodami
řešení lineární rovnice a
nerovnice s jednou
neznámou, v jednotlivých
případech diskutuje
řešitelnost nebo počet řešení

seznámí se s metodami
řešení soustav lineárních
rovnic a nerovnic s více
neznámými

řeší kvadratické rovnice a
nerovnice různými metodami
(rozklad kvadratického
součinu, pomocí Vietových
vzorců, pomocí vzorce pro
výpočet kořenů kvadr.
rovnice

seznámí se s metodami
řešení soustav nelineárních
rovnic s více neznámými

seznámí se s metodami
řešení rovnic a nerovnic
s parametrem

využije k řešení rovnic a
nerovnic kromě algebraické
metody i metodu grafickou

geometricky interpretuje
číselné, algebraické a funkční
vztahy, graficky znázorňuje
řešení rovnic, nerovnic a
jejich soustav

analyzuje a řeší problémy,
v nichž aplikuje řešení
lineárních a kvadratických
mnohočleny, operace s mnohočleny,
lomené výrazy a operace s nimi
Rovnice a nerovnice
rovnost a rovnice, definiční obor
rovnice, kořen rovnice, vlastnosti
kořenů, úpravy rovnic, zkouška,
lineární rovnice, soustavy rovnic, užití
rovnic v praxi, nerovnost a rovnice,
definiční obor nerovnice, lineární
nerovnice, soustavy nerovnic
Grafické znázornění řešení rovnic,
nerovnic a jejich soustav
Rovnice a nerovnice v součinovém a
podílovém tvaru
Rovnice a nerovnice s absolutní
hodnotou
Rovnice s neznámou pod odmocninou
Lineární a kvadratické rovnice
s parametrem
Stránka | 495
rovnic a jejich soustav

správně používá geometrické
pojmy

zdůvodňuje a využívá
vlastností geometrických
útvarů v rovině, na základě
vlastností třídí útvary

využívá náčrt při řešení
rovinného problému

řeší polohové a nepolohové
konstrukční úlohy užitím
množin dané vlastnosti,
pomocí konstrukce délek
úseček daných výrazem.


řeší planimetrické problémy
motivované praxí
GEOMETRIE
MPV – FYZ (mechanika, optika)
Geometrie v rovině (Planimetrie)
MPV – ZEM (popis polohy, kartografie)
Rovinné útvary (klasifikace)
MPV – BIO (souměrnosti v přírodě)
Množiny bodů dané vlastnosti
MPV – DEJ (historické souvislosti)
Úhly v kružnici
Konstrukční úlohy – konstrukce
trojúhelníků, čtyřúhelníků a
pravidelných mnohoúhelníků
Shodnost a podobnost trojúhelníků
Shodná zobrazení (osová a středová
souměrnost, posunutí, otočení)
Neshodná zobrazení: stejnolehlost
Obvody a obsahy obrazců
řeší polohové a nepolohové
konstrukční úlohy pomocí
shodných zobrazení a
stejnolehlosti.
6. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:



pracuje správně s výroky,
užívá správně logické spojky a
kvantifikátory
správně formuluje své
myšlenky a srozumitelně se
vyjadřuje
rozumí logické stavbě
UČIVO:
ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Základní poznatky z matematiky
matematický výraz, výrok, definice,
matematické věty a jejich důkazy
Výroková logika
výrok, pravdivostní hodnota výroku,
negace, konjukce, disjunkce,
implikace, ekvivalence, výroky
Stránka | 496
SOUVISLOSTI:
MPV – ČJL (formulace vět)
MPV – FYZ, BIO, CHEM (formulace
zákonů)
matematické věty


vhodnými metodami provádí
důkazy jednoduchých
matematických vět
rozhoduje, zda daný předpis
je funkce, určuje definiční
obor a obor hodnot funkce
dané tabulkou či grafem

charakterizuje paritu funkce,
monotónnost, omezenost a
extrémy funkce a užívá tyto
vlastnosti při studiu funkcí

načrtne grafy elementárních
funkcí a určí jejich vlastnosti

užívá grafy lineárních funkcí
při řešení rovnic, nerovnic a
jejich soustav

užívá pojem složená fce.

načrtne grafy
goniometrických funkcí sinus,
kosinus, tangens a kotangens
definovaných pomocí
jednotkové kružnice

popíše vlastnosti
goniometrických fcí

užívá pojem exponenciální a
logaritmická fce, načrtne
jejich grafy a popíše
vlastnosti

řeší logaritmické a
exponenciální rovnice

užívá získané poznatky při
s kvantifikátory, výrokové formy,
negace výroků
ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY
Obecné poznatky o funkcích
pojem funkce, definiční obor a obor
hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí
Funkce
lineární funkce, kvadratická funkce,
funkce absolutní hodnota, lineární
lomená funkce, mocninné funkce,
funkce druhá odmocnina, přímá a
nepřímá úměrnost, goniometrické,
exponenciální a logaritmické funkce
exponenciální a logaritmické rovnice,
logaritmus, věty o logaritmech
goniometrické rovnice, goniometrické
vzorce, úprava goniometrických výrazů
Stránka | 497
řešení úloh z praxe

řeší goniometrické rovnice

řeší úlohy s užitím součtových
vzorců a dalších vzorců z nich
odvozených

užívá kosinovou větu, sinovou
větu a věty z nich odvozené
(věta pro poloměr kružnice
trojúhelníku opsané a věta
pro obsah trojúhelníku), tyto
věty aplikuje při řešení
trigonometrických úloh
GEOMETRIE
Trigonometrie
geometrie pravoúhlého trojúhelníku,
goniometrické funkce ostrého úhlu,
sinová a kosinová věta, řešení
obecného trojúhelníku
7. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
STEREOMETRIE


chápe a správně používá
geometrické pojmy,
zdůvodňuje a využívá
vlastnosti geometrických
útvarů v prostoru, podle
vlastností útvary třídí
určuje vzájemnou polohu
lineárních útvarů, vzdálenosti
a odchylky

využívá náčrt při řešení
rovinného nebo
prostorového problému

zobrazí ve volném
rovnoběžném promítání
hranol a jehlan, sestrojí a
zobrazí rovinný řez těchto
Geometrie v prostoru (Stereometrie)
polohové a metrické vlastnosti
(vzdálenost bodů, vzdálenost bodu od
přímky, odchylka přímek)
základní tělesa – mnohostěny a
rotační tělesa, povrch a objem, volné
rovnoběžné promítání
řez tělesa rovinou
ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY
Posloupnost
Stránka | 498
SOUVISLOSTI:
těles a jejich průnik s přímkou

charakterizuje základní
mnohostěny a rotační tělesa.

v úlohách početní geometrie
aplikuje úpravy výrazů,
trigonometrii a funkční vztahy

využívá poznatků o tělesech

chápe pojem posloupnost
jako speciální případ funkce,
charakterizuje monotónnost
a omezenost posloupnosti,
tyto vlastnosti využívá
v praktických úlohách.

v jednoduchých případech
vyjádří posloupnost
rekurentně a vzorcem pro ntý člen a obě možnosti
navzájem nahradí.

využívá vzorce pro n-tý člen a
součet prvních n členů
aritmetické a geometrické
posloupnosti a aplikuje je při
řešení úloh, s důrazem na
oblast finanční matematiky.
určení a vlastnosti posloupnosti,
aritmetická a geometrická
posloupnost
limita posloupnosti
MPV – ZEM (statistiky)
MPV – BIO (genetika,
pravděpodobnost výskytu jevu)
MPV – FYZ (zpracování fyzikálních
protokolů, chyby měření)
Stránka | 499
8. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
PRÁCE S DATY
Žák:

volí a užívá vhodné statistické
metody k analýze a
zpracování dat (využívá
výpočetní techniku)

reprezentuje graficky soubory
dat, čte a interpretuje
tabulky, diagramy a grafy,
rozlišuje rozdíly v zobrazení
obdobných souborů
vzhledem k jejich odlišným
charakteristikám

zpracuje statistické šetření,
určí relativní i absolutní
četnost, modus, medián

zanalyzuje data z hlediska
výpovědní hodnoty, určí
směrodatnou odchylku


definuje komplexní číslo
v algebraickém i goniom.
tvaru
formuluje absolutní hodnotu
a argument komplexního
čísla a chápe jejich
geometrický význam

sčítá, odčítá, násobí a dělí
komplexní čísla
v algebraickém tvaru

násobí, dělí, umocňuje a
odmocňuje komplexní čísla
v goniom. tvaru užitím
analýza a zpracování dat v různých
reprezentací, statistický soubor a jeho
charakteristiky (vážený aritmetický
průměr, medián, modus, percentil,
kvartil, směrodatná odchylka,
mezikvartilová odchylka)
Komplexní čísla
zavedení a základní vlastnosti
početní operace s komplexními čísly
algebraický a goniometrický tvar
komplexního čísla
miovreova věta
geometrické znázornění komplexních
čísel
řešení rovnic v oboru komplexních č.
Stránka | 500
SOUVISLOSTI:
Moivreovy věty



definuje limitu funkce,
vypočte limity funkcí ve
vlastním i nevlastním bodě
definuje pojem derivace
funkce v bodě
interpretuje geometrický a
fyzikální význam pojmu limita
a derivace funkce

určí derivace součtu, rozdílu,
součinu a podílu, derivace
funkce složené

chápe souvislost
monotónnosti funkce
s derivacemi v bodě i na
intervalu

načrtne průběh funkce užitím
extrémů funkcí
Základy diferenciálního počtu
limita funkce
derivace funkce
průběh funkce
základní věty diferenciálního počtu
užití diferenciálního počtu
Stránka | 501
6.17 INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět je vyučován v 5. a 6. ročníku gymnázia v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny týdně, které jsou čerpány z dotace pro povinné
předměty. Předmět realizuje vzdělávací obsah vzdělávací oblasti a vzdělávacího oboru Informatika a informační a komunikační
technologie. Předmět je vyučován převážně v učebně ICT vybavené aktuální výpočetní technikou a připojené na internet. Třída je
v rámci zefektivnění výuky dělena na skupiny tak, aby každý žák mohl pracovat na PC individuálně.
Obecným cílem předmětu je zapojit oblast informatiky a informačních a komunikačních technologií do každodenního života žáka tak,
aby mu tyto technologie co nejvíce zjednodušovaly práci. Zároveň je v rámci mezipředmětových vztahů vyžadováno ostatními
vyučujícími zvládnutí těchto technologií tak, aby je mohli žáci co nejvíce využívat ve všech předmětech školy, v domácí přípravě apod.
V rámci předmětu si žák rozšíří poznatky z informatiky i dovednosti v rámci práce s moderními informačními technologiemi, ať už
hardwarem nebo softwarem. Tyto dovednosti jsou navíc vyžadovány i v ostatních vyučovacích předmětech ke zpracovávání
ročníkových, seminárních a jiných prací, referátů, tabulek, grafů, prezentací a dalších výstupů.
Žáci si také zopakují, prohloubí a upevňují učivo z oblasti textového editoru a tabulkového editoru. Je zde kladen velký důraz na aktivní,
správné využívání softwaru nejen ve škole, ale také v soukromém či budoucím pracovním životě. Předmět ICT je zapojen do plnění
finanční gramotnosti, kde se žáci učí vytvářet složitější rozpočtování rodinných výdajů, pomocí vzorců v prostředí programu Excel.
V rámci předmětu se žáci zapojují do ročního projektu, kde využívají získané dovednosti a upevňují si své znalosti správným zpracováním
projektu po stránce typografické, grafické, administrativní apod. V projektu zúročí své znalosti a dovednosti z předešlých ročníků.
V 6. ročníku bude probíhat ověřování dovedností a znalostí žáků formou testování. Testy jsou sestaveny tak, aby odpovídaly
probranému učivu.
Stránka | 502
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel zadává problémové úkoly, k jejichž řešení žáci musí využít prostředky ICT, a vyžaduje využití těchto prostředků. (2)
Učitel vyžaduje od žáků systematické pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací a uvědomování si významového jádra
sdělení. (1)
Učitel vede žáky k algoritmickému myšlení při řešení úloh (2)
Učitel zaměřuje pozornost žáků nejen na výsledek, ale i na postup řešení a jeho srozumitelný popis, na různé formy zápisu tohoto
postupu (1, 2)
Učitel zadává úkoly spočívající v analýze a porovnání různých informačních zdrojů (1, 2)
Učitel při hodnocení posuzuje a porovnává i jiné alternativy postupu řešení (1, 2)
Stránka | 503
Učitel při hodnocení úkolů i při průběžném hodnocení zjišťuje, zda žák chápe své povinnosti při vystupování ve veřejném prostoru
(internet) (4, 5)
Učitel vyžaduje, aby žák dokázal obhájit svou práci i své postupy před kolektivem skupiny nebo přijmout rady okolí (3, 4, 5)
Učitel zadává takové úlohy, při jejichž řešení žák tvořivě využívá teorii informace při hodnocení informací z internetu. Zjišťuje, zda je žák
schopen nesprávné informace opravit nebo zaujmout k nim osobní postoj (5)
Učitel seznámí žáka s autorskými právy a vyžaduje jejich dodržování (5)
Učitel pomáhá žákům zlepšovat své prezentační a komunikační dovednosti (3)
Učitel nabádá žáky k efektivní komunikaci s využitím ICT technologií a využitím pravidel efektivního rozhovoru (3)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY
Žák:

rozlišuje a aplikuje v praxi
vhodné použití zařízení,
metody, technologie,
zpracování v oblasti vstupních
a výstupních zařízení

popíše využití IP
charakteristiky

ovládá, propojuje a aplikuje
dostupné prostředky ICT
UČIVO
hardware – I/O zařízení – myš,
klávesnice, monitor, tiskárna, skener
apod. – napájení, charakteristika, využití
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA
SOUVISLOSTI
IP charakteristika
hardware a digitální svět
ergonomie, hygiena a bezpečnost práce
s ICT – ochrana zdraví
možnosti využití prostředků ICT
Stránka | 504
Pozn.: možnost zapojení do ročníkového projektu
handicapovanými osobami

řeší úlohy za pomoci
výpočetní techniky a
vhodného aplikačního
software
teoretická a aplikovaná informatika

rozdělí a popíše hardware
počítače
informační sítě

přiřazuje vhodný software

kategorizuje informační sítě

organizuje účelně data

chrání data proti poškození či
zneužití

navrhuje antivirovou ochranu

obhajuje zálohování dat

orientuje se v možnostech
uplatnění ICT v různých
oblastech společenského
poznání a praxe

porovná produkty digitálního
světa

používá síť Internet
k vyhledávání informací, ke
komunikaci, k sebevzdělávání
a k týmové spolupráci

zhodnotí služby Internetu

uvede klady a zápory fernetu

shrne vlastnosti internetu

Využívá hlavní portály
Internetu v češtině, angličtině
hardware
software
údržba a ochrana dat – správa souborů a
složek, komprese, antivirová ochrana,
firewall, zálohování dat
teoretická a aplikovaná informatika
digitální svět
Internet, jeho vlastnosti, jeho služby.
informační a vzdělávací portály
internetu.
MV
Média a mediální produkce
Stránka | 505
a dalších jazycích, které ovládá


Získává informace
z dostupných veřejných
i soukromých zdrojů – offline
i online -, tyto informace
posuzuje z hlediska
aktuálnosti, relevance a
věrohodnosti jejich zdrojů
i těchto informací samotných,
a využívá je v souladu
s pravidly informační
legislativy, bezpečnosti a etiky
další zdroje informací – encyklopedie,
knihovny, databáze, vzdělávací software.
informace a práce s nimi: data a
informace, relevance a věrohodnost
informace, odborná terminologie,
informační zdroje, informační procesy,
informační systémy.
Internet jako masové médium
MV
Mediální produkty a jejich
významy
Internet jako mediální produkt
sdílení odborných informací – diskusní
skupiny, elektronické konference,
e-learning.
informační legislativa a etika –
bezpečnost informací, ochrana
autorských práv.
zpracovává informace a
prezentuje výsledky své práce
s využitím funkcí aplikačního
software, multimédií a
internetu.
publikování dokumentů, formy
dokumentů a jejich struktura, úprava
dokumentů.

zpracovává prezentaci na
zadané téma
PowerPoint a prezentace

dodržuje zásady tvorby
prezentace

prezentuje a dodržuje zásady
prezentování
aplikační software pro práci
s informacemi
opakování a procvičování a upevňování
učiva ng
6. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY
UČIVO

charakterizuje algoritmizaci
algoritmizace

vytváří jednoduchý vývojový
diagram
vývojové diagramy.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA
SOUVISLOSTI
Pozn.: možnost zapojení do
ročníkového projektu
Stránka | 506

popisuje princip
programování

vytváří jednoduché webové
stránky, které formátuje za
pomocí kaskádových stylů.

Nastavuje a využívá
hromadnou korespondenci

používá vývojáře

využívá software pro práci ve
škole i osobním životě
opakování a procvičování a
upevňování učiva ng

využívá software pro práci ve
škole i osobním životě
tabulkový kalkulátor – vzorce, grafy,
filtry
úvod do programování
webové stránky – html, css
textový editor – hromadná
korespondence, vývojář
Pozn.: příprava pro Seminární práci do
septimy
opakování a procvičování a
upevňování učiva ng

dodržuje citace zdrojů dle
ČSN ISO 690

ctí autorský zákon

aplikuje typografická pravidla
citace
autorský zákon
typografie
Stránka | 507
FG
6.18 DĚJEPIS
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Dějepis je vyučován na vyšším stupni osmiletého gymnázia v 5. a 6. ročníku v dotaci 2 vyučovací hodiny týdně. Tyto dva ročníky
navazují na předmět Dějepis na nižším stupni osmiletého gymnázia, během něhož bylo učivo předmětu podle RVP ZV probráno. Dějepis
na vyšším stupni osmiletého gymnázia zvládnuté učivo rozšiřuje o analytičtější, výběrový pohled na klíčové mezníky dějin. Učivo je
zároveň opakováno a upevňováno. Část učiva (náboženství, výtvarné slohy, kultura aj.) přesahuje do předmětů Výchova k občanství,
Český jazyk, komunikace a literatura a Výtvarná výchova. Výuka probíhá v kmenových třídách nebo v odborné učebně.
Na předmět Dějepis navazuje v 7. ročníku předmět History of the twentieth century - Historie dvacátého století, jehož vzdělávacím
obsahem je podrobný přehled soudobých dějin.
Předmět Dějepis vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Dějepis, jenž je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Cílem předmětu
je seznámit žáka s poznatky o vývoji člověka a lidské společnosti v chronologickém sledu od pravěku po současnost, kultivovat historické
povědomí žáka, rozvíjet jeho schopnost aplikovat historické poznatky a zákonitosti při chápání současnosti a budoucnosti, vést žáka
k pochopení sounáležitosti s evropskou civilizací a k úctě k jejím tradičním hodnotám. Důraz je kladen především na období řeckých
dějin, které určily vývoj evropské civilizace, dále na moderní dějiny (19. a 20. století), kde leží kořeny mnohých současných
společenských jevů. Spolu se Zeměpisem a Výchovou k občanství se Dějepis podílí na formování dovedností a postojů žáka, významných
pro zapojení se do společnosti a poznání mezilidských vztahů. Žák je veden k umění formulovat společenské problémy v minulosti
i současnosti, vyhledávat informace pro jejich posouzení a analýzu, vyvozovat závěry a aplikovat je v reálných životních situacích.
V rámci předmětu úzce spolupracujeme především se Zeměpisem (práci s historickou etapou vždy předchází geografická charakteristika
daného území, naopak součástí regionální geografie je stručný historický úvod), žák je veden k chápání společenských jevů v čase a
prostoru, prohlubuje si dovednost práce s mapou. Další mezioborové vztahy se nabízejí s Výchovou k občanství (státní a společenské
Stránka | 508
zřízení, občanská společnost, ideologie, filozofie) a Českým jazykem, komunikací a literaturou (vývoj písma, písemnictví, literatura,
nacionalismus) či Výtvarnou výchovou (výtvarné slohy, kultura).
Učivo předmětu Dějepis končí dobou počátku 20. století, neboť na předmět plynule navazuje předmět Historie dvacátého století.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti.
Učitel vede žáka ke kritickému čtení, zaujímání objektivních postojů k informacím, k jejich analýze. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky (historické texty, ilustrace, mapy apod.). (1)
Učitel vyžaduje od žáka samostatné plánování, organizaci a evaluaci jeho studia. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky dějepisu různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu. (1)
Učitel podporuje žáka v kladení si otázek nad věcmi, které nás obklopují, v pátrání po jejich kořenech, historické genezi. (2)
Stránka | 509
Učitel vyžaduje na žákovi znalost algoritmů řešení problémů podle základních posloupností /analýza, srovnávání, zobecnění.../. (2)
Učitel podněcuje žáka k diskuzi nad aktuálními tématy. (3)
Učitel zařazuje do výuky práci dvojic či týmovou spolupráci, zadává referáty, podporuje práci na projektech (projektové vyučování). (2,
3)
Učitel vede žáky ke vzájemné komunikaci při hodnocení a prezentaci prací, rozvíjí schopnost argumentovat a naslouchat druhým. (1, 3,
4)
Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve skupině, klade důraz na stanovení vnitřních pravidel fungování týmu a vede
žáka k dodržování a respektování společně dohodnutých norem a pravidel. (4)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel rozvíjí zájem o minulost, současnost i budoucnost vlastního národa a pěstuje vlastenecké cítění nejen pomocí příkladů z historie,
ale především vlastním zaujetím. (5)
Učitel motivuje žáka k zájmu o aktuální dění doma, v EU i celém světě a podporuje rovněž aktivní zájem o veřejné záležitosti i záležitosti
regionální. (5)
Učitel podporuje aplikování principů demokracie a občanské společnosti v žákových projektových a volnočasových aktivitách. (5)
Učitel dokazuje na historických příkladech možnost mírového soužití různých etnik, národů a náboženství, vychovává žáky k toleranci a
respektování lidských práv. (4, 5)
Učitel zdůrazňuje na příkladech významných osobností minulosti vlastnosti důležité pro realizaci osobních i pracovních vizí. (6)
Stránka | 510
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Úvod do historie

shrne význam historických
poznatků, orientuje se na
časové ose a v dějepisné
mapě
Periodizace dějin

rozlišuje různé druhy
historických pramenů a
definuje způsob jejich
získávání a interpretace
(pomocné vědy historické)
Pomocné vědy historické

vysvětlí proces hominizace,
charakterizuje život
pravěkých lovců a sběračů
Pravěk

objasní význam vzniku a
rozvoje zemědělství a
řemesel

charakterizuje pojem
archeologická kultura a
časově a prostorově hlavní
kultury zařadí

aplikuje znalosti přírodních
podmínek a dalších
geografických faktorů na
proces vzniku nejstarších
států a zdůvodní význam a
Historické prameny
VMEGS
Vývoj člověka
Doba kamenná (paleolit, mezolit,
neolit, eneolit)
Globalizační a rozvojové procesy –
charakteristika vývojových procesů a
změn uskutečňujících se v určitém
prostoru a v čase a projevujících se
rozvojem techniky (zemědělství a
řemesla)
Doba bronzová
Doba železná
Starověk:
Staroorientální despocie
Stránka | 511
SOUVISLOSTI:
přínos starověkých
společenství, vyjmenuje
nejvýznamnější
staroorientální památky

na konkrétních příkladech
demonstruje přínos antiky
(filozofie, práva a umění) pro
evropskou civilizaci. porovná
formy vlády a postavení
jedince ve společnosti
despotické a v antických
státech. popíše události,
uvede významné osobnosti a
zdůvodní rozpad římské říše a
zánik antické civilizace
(Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína)
Antické klasické státy
(antické Řecko, Řím)
Naše země v době římské
MPV – CJL (antická literatura)
6. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
Počátky novověku:


vysvětlí příčiny a důsledky
zámořských objevů, popíše
jejich průběh
na příkladech ilustruje
změny v hospodářství,
politickém životě i filozofii
doby raného středověku
Zámořské objevy, počátky kolonizace
MKV
Reformace a katolická protireformace
Psychosociální aspekty interkulturality
– jak mohu změnit své monokulturní
představy o lidech na představy
multikulturní (setkávání
s civilizacemi); jak je možné změnit a
zlepšit porozumění mezi lidmi
Český stát za éry Habsburků
Třicetiletá válka
Absolutismus a parlamentarismus
Stránka | 512
Pozn.: možnosti projektů nebo
referátů k vybraným historickým
tématům, možnost tematicky
zaměřených exkurzí (průběžně)

definuje základní rysy
reformace a protireformace,
vysvětlí důsledky pro další
vývoj

objasní postavení českého
státu v rámci habsburského
soustátí a analyzuje jeho
politické, hospodářské a
kulturní poměry

definuje příčiny třicetileté
války a posoudí její důsledky

konkretizuje absolutismus,
konstituční monarchii a
parlamentarismus

určí hlavní myšlenky a
principy osvícenství, posoudí
důsledky těchto idejí
v revolucích 18. a 19. století

žák pojmenuje základní
ekonomické, sociální,
politické a kulturní změny
charakterizující modernizaci
společností, analyzuje vztah
mezi francouzskou revolucí
(a napoleonskými válkami) a
rozbitím feudálních struktur
v Evropě. žák vysvětlí příčiny
vzniku a rozvoje průmyslu,
zhodnotí vzájemné
ovlivňování průmyslové
revoluce a celkové
modernizace společnosti.
Baroko
různého kulturního původu,
náboženství, světového názoru apod.
Vznik USA
Osvícenství, revoluce a idea svobody,
modernizace společnosti:
Osvícenství a osvícenský absolutismus
Velká francouzská revoluce
Napoleonské války
Uspořádání Evropy po Vídeňském
kongresu
VMEGS
Žijeme v Evropě (významní Evropané:
výběrová mozaika světově
významných představitelů evropské
politiky, vědy a kultury; význační
Evropané a jejich vliv na českou
politiku, vědu a kulturu – referáty)
Průmyslová revoluce
Revoluční rok 1848
Nacionalismus, socialismus a
liberalismus, jejich odraz v evropské
politice 19. století
Emancipační hnutí národů v Rakousku
– Uhersku
Vnitřní vývoj USA
Stránka | 513

porovnává utváření
novodobého českého národa
s národními hnutími jiných
evropských států

shrne faktory vedoucí
k neobyčejně rychlému
rozmachu USA, posoudí
rozdíly mezi evropskou a
americkou společností
19. století.

srovná vývoj USA a Ruska,
jež se stává evropskou
velmocí, zhodnotí
mezinárodní postavení obou
států.

charakterizuje soupeření
mezi velmocemi, posoudí
jejich expanzivní záměry a
vymezí význam kolonií


nastíní situaci v evropě
(rostoucí napětí) a popíše
příčiny, jež vedly
k rozpoutání 1. světové války
popíše a shrne vývoj a
změny stylu života na
přelomu 19. a 20. století.
Počátek 20. století:
Vzájemné střetávání velmocí,
diplomatické a vojenské aktivity v
předvečer I. světové války včetně
mimoevropských ohnisek koloniálních
konfliktů
Proměny životního stylu, vzdělanost a
umění „belle epoque“ přelomu
19. a 20. století
MKV
Základní problémy sociokulturních
rozdílů
Které příčiny způsobují etnickou,
náboženskou a jinou nesnášenlivost
jako možný zdroj mezinárodního
napětí (interkulturní konflikt) a jak jí
předcházet
Stránka | 514
6.19 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Základy společenských věd je vyučován ve druhém cyklu osmiletého gymnázia v 5. a 6. ročníku s dotací 2 vyučovací hodiny
týdně, v 7. ročníku pak s dotací 1 vyučovací hodina týdně. Základy společenských věd volně navazují na předmět Výchova k občanství,
zdraví a práci prvního cyklu osmiletého gymnázia, během něhož bylo učivo předmětu podle RVP ZV probráno. Ve druhém cyklu
gymnázia se v rámci předmětu Základy společenských věd, žáci seznamují s obory Sociologie, Politologie, Filozofie, Etiky a Psychologie.
Předmět tak kromě nových informací i zakotvuje již nabyté poznatky a dovednosti do širšího teoretického základu v rámci jednotlivých
probíraných oborů. Jednotlivé části učiva přesahují do dalších předmětů zvláště: Dějepis, Český jazyk, komunikace a literatura a
Výtvarná výchova. Výuka probíhá v kmenových třídách nebo v odborné učebně, zařazovány jsou modelové situace a diskuse, ve kterých
žáci získávají své postoje k problematice probíraného učiva. Do výuky jsou zařazovány také besedy s hosty, exkurze a workshopy, které
zajišťujeme s řadou nevládních institucí.
Předmět Základy společenských věd vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Občanský a společenskovědní základ, který je součástí
vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Cílem předmětu je předat žákům základní informace z jednotlivých věd, upotřebitelné
v praktickém životě. Předmět poskytuje žákům základní všeobecný přehled, orientaci v problematice společenských věd, filosofie a etiky
i v občanském životě. Předmět je veden s důrazem na současný svět, který je ovšem chápán jako výraz celého dějinného vývoje, proto je
nejdůležitější vazba k předmětu Dějepis. Každá myšlenka, postoj a teorie jsou odrazem doby svého vzniku, a tak jsou i žákům
představovány. Žáci pak mají možnost nahlédnout do vývoje evropského myšlení v celistvosti a zřejmé návaznosti.
V rámci předmětu jsou průběžně zdůrazňovány mezipředmětové vazby na předměty Dějepis, Český jazyk, komunikace a literatura a
Umění a kultura. Výuka probíhá co nejširším spektrem metod s důrazem na projektové vyučování, žáci jsou vedeni ke kritickému
uvažování a jsou podporovány a formovány jejich argumentační dovednosti v diskuzích a výstupech. Učivo je upevňováno vlastní
zkušeností žáků a prohlubováno a doplňováno aktivitami jako jsou exkurze, projekty, diskuze, přednášky atp. V každém ročníku žáci
zpracovávají celoroční projekt, který je zaměřen na upevnění probírané látky a rozšíření praktických dovedností žáků.
Stránka | 515
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel vede žáka ke kritickému čtení, zaujímání objektivních postojů k informacím, k jejich analýze. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky ZSV různorodé metody a inspiruje jimi žáky k samostatnému studiu; tento proces si ověřuje
individuálními pohovory. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáků, používá vhodné učební pomůcky – mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem. (1)
Učitel vede žáky ke vzájemné komunikaci při hodnocení a prezentaci prací, rozvíjí schopnost argumentovat a naslouchat druhým. (1, 3,
4)
Učitel podporuje žáka v kladení si otázek nad věcmi, které nás obklopují, v pátrání po jejich kořenech, historické genezi. (2)
Učitel zařazuje do výuky práci dvojic či týmovou spolupráci, zadává referáty, podporuje práci na projektech (projektové vyučování). (2,
3)
Stránka | 516
Učitel používá v hodinách metod diskuze nad různými problémy, v nichž požaduje jasné formulace vlastních názorů. (3)
Učitel vede žáky ke kvalitní mezilidské komunikaci, připravuje žáky na zvládnutí komunikace s různými lidmi v různých situacích, vytváří
u žáků schopnost vhodné argumentace, podporuje kritiku a sebekritiku. (3)
Učitel zařazuje do výuky týmovou, projektovou práci a reflektuje adekvátnost jazykových prostředků, které žáci ve skupině používají;
vede je k vzájemnému hodnocení projevů. (3)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel podporuje žáka podle jeho individuálních dispozic ke spolupráci při realizaci třídních i školních projektů. (4)
Učitel motivuje žáka k zájmu o aktuální dění doma, v EU i celém světě a podporuje rovněž aktivní zájem o veřejné záležitosti i záležitosti
regionální. (5)
Učitel seznamuje žáka s principy demokracie a občanské společnosti. (5)
Učitel důsledně dbá na dodržování pravidel chování ve škole stanovených ve vnitřních normách školy, vlastním příkladem vede žáky
k sebeúctě a k úctě k druhým lidem, netoleruje žádné rasové projevy či projevy xenofobie a nacionalismu. (5)
Učitel vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů, vede žáky k diskusi a ke vzájemnému naslouchání si. (5)
Učitel seznamuje žáky se základy etiky a vytváří řadu situací, v nichž se k etickým normám (aplikovaným na reálné situace) vyjadřují
jednotlivě, ve skupině nebo ve společné diskuzi. (5)
Učitel vysvětluje funkci vybraných administrativních útvarů, jež mohou žáci využít při studijním či kariérním růstu na evropské úrovni. (6)
Učitel zdůrazňuje na příkladech významných osobností minulosti vlastnosti důležité pro realizaci osobních i pracovních vizí. (6)
Stránka | 517
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:
UČIVO:
Člověk ve společnosti (sociologie)
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
PRO – Politický systém v ČR
Člověk jako občan a světoobčan
(politologie)

se seznámí s obsahem, cílem a
předmětem zkoumání sociologie

posoudí význam sociologie pro
fungování společnosti

popíše průběh vědeckého
výzkumu, seznámí se s hlavními
metodami a technikami sběru a
zpracování dat, uplatní
společensky vhodné způsoby
komunikace při práci ve skupině a
při výzkumu v terénu
Metody zkoumání v sociologii:
vědecký výzkum, metody a techniky
Pozn.: možnost vytvoření malého
sociologického výzkumu ve třídě,
škole atp…

si uvědomuje společenský rozměr
lidského jedince, chápe vývoj
člověka ve společenských vazbách
v závislosti na věku a je schopen
rozpoznat chyby při výchově
v rodině a společnosti
Sociální rozměr lidského jedince,
socializace, resocializace, sociální
inteligence, chyby v procesu
socializace
Pozn.: možnost exkurze do
nápravného zařízení, výchovného
ústavu pro mládež nebo návštěvy
socioterapeutické komunity; beseda
se speciálním pedagogem

si uvědomuje vliv skupiny na
jednotlivce, i jednotlivce na
skupinu, posoudí význam
socializace

uplatňuje společensky vhodné
způsoby komunikace ve
formálních i neformálních
Úvod do sociologie: sociologie jako
věda, předmět sociologie, sociologie
a ostatní společenskovědní obory,
sociologie a úsudky zdravého rozumu
Základní sociální útvary: sociální
útvar, sociální skupina, primární
sekundární skupiny, rodina, dav
Stránka | 518

vztazích, případné neshody či
konflikty s druhými lidmi řeší
konstruktivním způsobem
Společenské instituce
rozliší druhy sociálních útvarů a
rozdíly mezi skupinou a davem,
nalezne společné znaky a
hodnoty, které spojují členy
skupiny. Zdůvodní význam rodiny
jako primární sociální skupiny
Sociální diferenciace společnosti:
sociální nerovnost, proměny ideálu
společnosti, vertikální a horizontální
členění společnosti, sociální pozice a
role, sociální stratifikace a mobilita,
jedinec ve skupině- vztahy, práce.
OSV
OSV

posoudí problém sociální
nerovnosti a seznámí se
s koncepcemi ideálu rovnosti
v dějinách. Zaujme k problematice
vlastní stanovisko. Naučí se
pojmenovat vlastní pozice a
definovat z nich vyplývající role
jako vzorce chování

aplikuje různé formy komunikace,
uvědomí si kontext komunikace,
možnosti jejího rozdělení
Komunikace: mezilidská komunikace,
verbální a nonverbální komunikace,
bezděčná a záměrná komunikace,
chyby v komunikaci

rozliší druhy konfliktů a jejich
dopad na skupinu a společnost,
objasní vztah konfliktu a sociální
normy a význam sociální kontroly
ve společnosti
Sociální konflikt a kontrola: vymezení
konfliktu a jeho forem, sociální
norma, sociální kontrola, problémy
v mezilidských vztazích

posoudí úlohu sociálních změn
v individuálním i společenském
vývoji
Teorie společenské změny:
společenský pohyb, změny evoluční a
revoluční, konstruktivní a
destruktivní

uvede klady i zápory pokroku a
modernizace a zhodnotí jejich
dopad na náš každodenní život
Morálka všedního dne (já a sociální a
morální dilemata doby, v níž žiji,
moje hodnoty a moje sociální role
současné i budoucí – žák, sportovec,
přítel, rodič, občan, zaměstnanec a
další)
Sociální komunikace (co vím o svém
komunikačním chování)
MKV
Základní problémy sociokulturních
rozdílů
Které příčiny způsobují imigraci
(historické, sociální, ekonomické)
Stránka | 519
MPV – DEJ (Francouzská, Ruská
revoluce)

si uvědomí význam sociálních
norem pro každodenní soužití ve
společnosti, rozliší deviantní
chování a popíše možné dopady
sociálněpatologického chování na
jedince a společnost
Sociální problémy a deviace: sociální
norma, deviace, sociální patologie,
kriminalita, rasismus,
nezaměstnanost, extremismus

si vyjasní pojem kultura, svoji
zakotvenost v kulturním a
přírodním prostředí, kulturní
odlišnosti a z nich plynoucí
následky v projevu příslušníků
různých sociálních skupin. Posoudí
vliv činnosti člověka na životní
prostředí a popíše působení
masmédií na náš život
Kultura, přírodní a sociální prostředí:
kultura v různých pojetích,
subkultura, masová kultura a
masmédia
definuje základní pojmy z oblasti
religionistiky, uvede příklady.
Identifikuje projevy náboženské
nesnášenlivosti. Uvede hlavní
znaky světových náboženství
Náboženství: náboženství, církev,
sekta, ateismus, teismus, světová
náboženství- podoby víry- znaky
náboženské víry, náboženské systémy


respektuje kulturní odlišnosti a
rozdíly v projevu příslušníků
různých sociálních skupin,
příslušníků různých náboženství

porovná jednotlivá náboženství

vysvětlí pojem politika v různých
pojetích a definuje předmět
politologie

zhodnotí možnosti participace
občana v politickém životě

rozlišuje a porovná historické a
současné typy států a formy vlády.
Rozliší složky politického spektra
MV
Role médií v moderních dějinách
- co to je masová společnost (masová
kultura, masová komunikace),
význam northcliffovské revoluce
- moderní společnost a svoboda
projevu: zda mohou být média
nezávislá a odpovědná
Politický život: politologie jako věda,
politika jako participace občanů na
veřejném životě, občanská práva a
povinnosti
MKV
Psychosociální aspekty
interkulturality
MPV – DEJ (křesťanství, Osmanská
říše, reformace v Evropě)
EX – Židovské město (návrh)
Jak mohu změnit své monokulturní
představy o lidech na představy
multikulturní
PRO – multikulturalita náboženství –
skupinové zpracování světových
náboženství – prezentace, výroba
plakátů.
OSV
EX – možnost exkurze do PS či senátu
PČR (návrh)
Spolupráce a soutěž
jak se mohu a jsem ochoten podílet
na obecně prospěšných aktivitách
Stát a jeho formy: politické spektrum,
levice, pravice, ideologie, program
politické strany, volby, volební právo
Stránka | 520
Pozn.: diskuse – Morálka všedního
dne - politická kultura
MPV – DEJ (revoluce v Evropě.
Francouzská revoluce, 1848, Ruská
revoluce, II. sv. válka)
ČR, aktuální politické strany, jejich
přístup a hlavní program
pasivní a aktivní, volební systémy
Pozn.: možnosti projektů nebo
referátů k vybraným politickým
stranám pro projekt Politický systém

vyloží podstatu demokracie,
porovná antickou a současnou
podobu demokracie
Podstata demokracie, podoby
demokracie
MPV – DEJ (Antika, Polis)

porovná postavení občana
v demokratickém a totalitním
státě
Rysy demokratického a rysy
totalitního státu

uvede příklady, jak může občan
v demokratickém zřízení
ovlivňovat politické dění v obci a
ve státě

vysvětlí podstatu a význam
parlamentních a komunálních
voleb, rozliší jejich funkce,
zhodnotí funkci ústavy pro
fungování státu, objasní tři
nezávislé složky státní moci
Stát a právo: právní stát, občan,
občanství, státní příslušnost,
vlastenectví, nacionalismus, podstata
občanské společnosti, občanská a
lidská práva, národ, ústava, Ústava
ČR, charakteristika ČR jako státu,
státní symboly, rozdělení státní moci
v ČR

objasní podstatu a význam
politického pluralismu

zdůvodní možné nebezpečí
politického extremismu


Politický pluralismus, extremismus.
MPV: DEJ - Nacistické Německo.
Možnost besedy s odborníkem na
extremismus.
Rozbor extremistických textů.
posoudí formy vztahu politiky
s médii a uvede příklady.
Analyzuje obsah zpravodajství a
kriticky posoudí mediální
produkty. Vymezí pojem veřejné
mínění a uvede faktory, které jej
ovlivňují
Politika a média: mediální výchova,
vztah médií a politiky, analýza a
srovnání mediálních produktů,
zpravodajství a publicistika, volební
kampaň jako reklama na politiku,
veřejné mínění a faktory, které jej
ovlivňují
obhajuje svá lidská práva,
respektuje lidská práva druhých
lidí a uvážlivě vystupuje proti
Zakotvení lidských práv
v dokumentech, porušování a
MV
MPV – DEJ (propaganda ve válce)
Účinky mediální produkce a vliv
médií
Pozn.: možnost projektu: Tvorba
vlastní politické strany – prezentace,
propagace pro projekt Politický
systém
Vlivy celospolečenské a kulturní (vliv
na jazykovou kulturu, sdílené
společenské hodnoty,
stabilituspolečnosti, sport apod.)
MV
Stránka | 521
jejich porušování
ochrana lidských práv, ombudsman
Mediální produkty a jejich významy
Vztah mezi mediálními produkty a
skutečností
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:
6. ROČNÍK
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Člověk na cestě k moudrosti
OSV
(Filozofie a etika) Údiv a pochybování
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
jako počátky filozofického tázání:
filozofie, filozofické disciplíny, vztah
Jak rozumím vlastní jedinečnosti
filozofie k vědě, náboženství a umění,
základní filozofické otázky

objasní podstatu
filozofického tázání, porovná
východiska filozofie a vědy
k uchopení skutečnosti a
člověka. provede zamyšlení
nad základními filozofickými
otázkami

žák posoudí příčiny vzniku
filozofie

vysvětlí vztah filozofie
k mýtu, náboženství, umění,
ideologii a světovému názoru
Počátky antické filozofie: mýtus,
vztah filozofie k mýtu, periodizace
antické filozofie

seznámí se se školami a
osobnostmi kosmologického
období, zhodnotí význam
jejich názorů pro současnost
Kosmologické období: Kosmos, logos,
pralátka, základní elementy, pohybnehybnost

eticky a věcně správně
argumentuje v diskuzi,
uvážlivě a kriticky přistupuje
k argumentaci jiných lidí
Období antropologického obratu:
sofisté, etický relativismus, vědění,
ctnosti, pravda, svědomí

provede kritiku politických
názorů platóna. seznámí se
s pojmy z formální logiky,
zhodnotí aristotelův význam
Platón: ontologie, gnoseologie, duše,
objektivní idealismus, utopie, ústavy
Aristotelés: formální logika, indukce,
dedukce, kategorie, pojem, definice,
Stránka | 522
SOUVISLOSTI:
PRO – Řád a pořádek
Pozn.: diskuse – co v nás vyvolává údiv?
Divíme se stejným věcem jako starověcí
lidé? Mění se během našeho života
věci, které vyvolávají údiv?
MPV – FY (atom)
a porovná filozofické názory
Platóna a Aristotela
prvohybatel, druhy vlád

rozliší hlavní filozofické směry
starověku, uvede klíčové
představitele, porovná řešení
základních filozofických
otázek v jednotlivých etapách
starověk
Helénismus: etika, synkreze,
humanismus, kosmopolitismus,
skepticismus, epikúreismus, stoia,
novoplatónismus, dobro,
zlo,apatheia, aforismus

posoudí jednotlivé přístupy
středověké filozofie

porovná východiska
náboženství a filozofie
k uchopení skutečnosti a
člověka
Středověká filozofie a význam vzniku
univerzit: středověk teologie,
patristika, scholastika, křesťanství,
víra, predestinace, gnose.
ocení význam vzniku
univerzit

seznámí se s problematikou a
osobnostmi rané, vrcholné a
pozdní scholastiky

vyvodí příčiny obratu
v myšlení a vědě směrem
k novověku
Humanismus a renesance:
kopernikánský obrat, objevy a
vynálezy, heliocentrismus.
rozliší hlavní filozofické směry
humanismu a renesance,
uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení
základních filozofických
otázek v jednotlivých etapách
humanismu a renesance
Renesanční filozofie a reformace:
politické myšlení a názory,
společenská smlouva, rozum a víra,
zjevená pravda, protestantismus.

zhodnotí povahové vlastnosti
ideálu renesančního člověka

popíše počátky novověké
filozofie, základní teze,
MPV – VVA (středověké umění, gotika)
EX – gotická Praha (návrh)
Raná, vrcholná a pozdní scholastika


MPV – DEJ (raný středověk)
VMEGS
MPV – DEJ (renesance)
Žijeme v Evropě
MPV – VVA (renesance)
Významní Evropané: výběrová mozaika
světově významných představitelů
evropské politiky, vědy a kultury;
význační Evropané a jejich vliv na
českou politiku, vědu a kulturu
MPV – FYZ (fyzikální zákony, které byly
objeveny v renesanci)
Počátky novověké filozofie: novověk,
gnoseologie, em-pirismus: proces
Stránka | 523
Pozn.: slavní objevitelé a vynálezci
renesance - tvorba plakátů
porovná přístupy empirismu
a racionalismu k problému
poznání

porovná hlavní představitele
jednotlivých filozofických
směrů a jejich názory
poznání, sensace, reflexe,
jednoduché a složité ideje,
substance, modus, čití, vnímání, myšlení, kauzalita, pravdě-podobnost
racionalismus: rozumové poznání,
svoboda, nutnost, monády
osvícenská filozofie: osvícenství,
utilitarismus, encyklopedie, přirozené
prá-vo, dělba moci pokrok,
společenská nerovnost



charakterizuje a rozliší hlavní
novověké filozofické směry a
jejich představitele, hledá
hlavní body v jejich názorech,
zamyslí se nad jejich díly a
přínosem pro budoucí
generace.
propojí si situaci ve filozofii
s dějinnými událostmi
příslušného období, najde
logické souvislosti
-žák porovná jednotlivé
filozofické směry a provede
kritiku či obhajobu
jednotlivých přístupů.
Německá klasická filozofie:
představitelé, názory,kritika,
metafyzika, etika, estetika, prostor,
čas, kauzalita, kate-gorický imperativ,
dialek-tika, idealismus, materialismus.
Filozofie moderny: moderna,
evoluční teorie.
Scientismus, marxismus,
pozitivismus, novopozi-tivismus,
kritická analýza jazyka
Směry v opozici ke scientismu:
voluntarismus.
Filozofie 20. století: pragmatismus,
fenomenologie, existencialismus,
bytí, pobyt, čas, filozofická
antropologie, filozofie jazyka, kritický
racionalismus.
Postmoderna.
Neomarxismus - odcizení, revolta,
strach ze svobody.
Krize postmoderny. Současná
Stránka | 524
MPV – DEJ (revoluční rok 1848,
moderní dějiny)
MPV – VVA (moderní umění)
Pozn.: diskuse – problém postmoderní
společnosti (v rámci VMEGS)
Pozn.: možnosti projektů nebo referátů
k problematice současného světa.
filosofie.

seznámí se se základními
pojmy z etiky

objasní dějinnou
proměnlivost základních
etických norem a pojmů

eticky a věcně správně
argumentuje v dialogu a
diskuzi s ostatními

porovná a zdůvodní obsah
pojmů dobrozlo, svoboda,
vůle, svědomí

uvědomí si vlastní postoj
k dobru a zlu a ke svobodě

uvědomí si různé motivace
lidského jednání

posuzuje lidské jednání
z hlediska etického

formuluje a posoudí etické
principy pro své budoucí
povolání

ujasní si postoje
k praktickým otázkám etiky

uvážlivě a kriticky přistupuje
k argumentům, rozpozná
nekorektní a manipulativní
argumentaci
Etika, mravnost, morálka: lidské
jednání.
OSV
Morálka všedního dne
Jak hodnotím morálku vlastního
jednání a jak rozlišuji mezi dobrem a
zlem ve svém životě
Svoboda vůle a svědomí: dobro, zlo,
svoboda, vůle, svědomí, vina,
anarchismus, fatalismus, autonomie
svědomí, situační etika
Praktická etika: láska, vášně,
motivace lidského jednání, ctnost,
sociální etika, praktická etika,
profesní etika
Stránka | 525
Pozn.: možnosti projektů nebo referátů
k profesní etice jednotlivých povolání
(zapojení rodičů).
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák
7. ROČNÍK
UČIVO: ČLOVĚK JAKO OSOBNOST
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
(PSYCHOLOGIE)
Úvod do psychologie: tělo a duše,
OSV
psychika, chování, prožívání
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
Psychologické disciplíny, metody
Jak rozumím vlastnímu tělesnému,
zkoumání
psychickému a sociálnímu vývoji, jaký
Psychické procesy, stavy a vlastnostimám vztah k vlastnímu tělu a vlastní
základní rozdělení
psychice

vyloží základní informace
o psychologii jako vědě

posoudí význam psychologie
pro každodenní život

charakterizuje základní
skupiny psychologických
disciplín a uvede jejich
příklady. Dokáže stručně
charakterizovat základní
metody vědeckého zkoumání

stručně popíše historický
vývoj psychologie jako vědy a
uvědomuje si, jak se měnil její
pohled na psychickou stránku
člověka, porovná jednotlivé
historické pohledy na
psychiku
Historický vývoj a současná
psychologie: psychologie jako věda,
psychologické směry, školy, osobnosti

ovládá „ umění učit se“,
porovná různé metody učení
a jejich účinnost pro vlastní
studium
Učení: učení, vědomosti, dovednosti,
návyky, postup pro efektivní učení

popíše, jak naši psychiku
ovlivňuje sociální prostředí,
uvede klady a zápory tohoto
procesu

vyloží, jak vnímáme,
poznáváme skutečnost, sebe
a druhé lidi, posoudí, co může
Společenská stránka činností:
socializace, sociální pozice a role,
hodnoty a normy, sociální skupina
SOUVISLOSTI:
MPV – VVA (mandaly – obrazce
v kruhu jako metoda poznání vlastního
Já)
MKV
Psychosociální aspekty interkulturality
Jaké představy mám o imigrantech,
žadatelích o azyl, uprchlících
Čití a vnímání: čití, počitek, vnímání,
vjem, adaptace, kompenzace,
Stránka | 526
Pozn.: didaktická hra – nonverbální
sdělení pocitu (pantomima).
toto poznávání ovlivňovat

si uvědomí spojitost mezi řečí
a myšlením a dokáže rozlišit
jednotlivé operace v procesu
myšlení
Myšlení a řeč: myšlení, řeč.

definuje a rozdělí z různých
hledisek paměť
Paměť a její druhy, paměťový proces,
Pozornost: druhy pozornosti.

si uvědomí úlohu pozornosti a
seznámí se s mechanismem
jejího fungování, zejména
s ohledem na vlastní učení

zdůvodní význam vůle
k dosahování vlastních cílů
Vůle: volní proces, volní vlastnosti
osobnosti, manipulace.

objasní, proč se lidé odlišují
v projevech chování
Emoce: city, libost a nelibost,
OSV

Temperament: druhy temperamentu,
charakteristika, stabilita, labilita
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
ocení různorodost
temperamentových typů

posoudí vlastní schopnosti,
získané poznatky může využít
při volbě profesní orientace

porovná své vlohy
s ostatními, vyvodí své
dispozice a ocení schopnosti
své i druhých

si uvědomí složitost přesného
vymezení pojmu inteligence

uvede klady a zápory měření
inteligence

porovná vlastní potřeby
z hlediska jejich důležitosti
Myšlenkové operace: srovnání,
syntéza, analýza, indukce, dedukce,
analogie.
Jak se obvykle chovám, jaké způsoby
chování a jednání volím
Schopnosti: výkon, vlohy, schopnosti,
nadání, talent, dovednosti.
Inteligence: druhy inteligence, IQ
Potřeba, typy potřeb, motiv, motivace.
Charakter: postoj, sebekontrola,
Stránka | 527
Pozn.: možnosti projektů nebo
referátů – co mám rád a líbí se mi
Pozn.: didaktická hra – jaký mám
temperament

srovná vztah mezi
charakterem a
temperamentem a jejich
postavení v celku osobnosti
sebehodnocení, mravní normy

si vytvoří celkový pohled na
osobnost, uvědomí si
individuální a typologické
rozdíly mezi lidmi
Osobnost a životní cíle člověka:
osobnost, individuální a typologické
rozdíly, složky osobnosti, cíle v životě

charakterizuje a porovná
jednotlivé fáze lidského
života. Vymezí, co každá
etapa přináší a jaké životní
úkoly před člověka staví
Vývoj osobnosti: vývoj, fylogeneze,
ontogeneze, prenatální, natální,
postnatální období, kojenecký a
batolecí věk, předškolní, mladší školní,
starší školní věk, adolescence,
dospělost, stáří

se orientuje v problematice
psychologie, dokáže rozdělit a
popsat psychické jevy
Třídění psychických jevů: psychické
jevy, psychické, biologické a sociální
znaky, rysy, dílčí psychické předpoklady
k činnostem, psychické stavy a
psychické procesy

popíše vhodné způsoby, jak
se vyrovnávat s frustrací a
stresem a s náročnými
životními situacemi
Psychohygiena: duševní zdraví,
frustrace, psychická deprivace, stres,
duševní porucha, neuróza,
psychopatie, psychóza, psychologické
poradenství
Pozn.: možnost vytvoření plakátu –
naše cíle a sny
OSV
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů
Péče o sebe sama
Strategie zvládání zátěžových situací
tak, aby co nejméně ublížily
Stránka | 528
Pozn.: Možnost přednášky
psychoterapeuta
Pozn.: modelové situace- řešení
problémů
6.20 FYZIKA
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Na vyšším stupni gymnázia je předmět vyučován v 5., 6. a 7. ročníku s dotací 2 hodiny týdně. Spočívá na obsahu vzdělávacího oboru
Fyzika RVP G, částečně přesahuje i do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví RVP G. Zahrnuje některé otázky průřezových témat
Environmentální výchova, Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
Vzdělávací obsah prohlubuje a rozvíjí učivo předmětu Fyzika vyučovaného na nižším stupni gymnázia.
Výuka probíhá zpravidla v odborné učebně vybavené projekční technikou, počítačem s přístupem na Internet a pomůckami pro
experimenty a laboratorní práce, případně v učebně ICT. Ve výuce je využívána možnost demonstračních, žákovských a domácích
experimentů, výklad je vyváženě doplňován prací s tištěnými materiály a prezentační technikou. Při laboratorních pracích si žáci
vyzkouší a osvojí metody měření fyzikálních veličin a badatelské a vědecké postupy, jako je experiment a pozorování. Získané výstupy
pak žáci zpracovávají v protokolech z laboratorních prací. V protokolech také aplikují základní výpočty a při zpracování využívají znalostí
a dovedností z matematiky a ICT. Ve vhodných situacích je používána skupinová práce žáků a práce s vlastními referáty a prezentacemi
žáků. V případě možností je výuka doplňována exkurzemi nebo přednáškami.
Obecným cílem výuky fyziky je zprostředkovat žákům poznání fyzikálních zákonitostí světa, ve kterém žijí a seznámit je s podstatou
fyzikálních vlastností látek i fyzikálních dějů, s nimiž se mohou setkat v běžném životě. Zároveň předmět fyzika vede žáky k úsilí
o racionální a objektivní poznávání skutečnosti pomocí přírodovědných metod i k rozvoji myšlenkových operací s tím spojených
(indukce, dedukce, zobecňování, analýza, syntéza, srovnávání, modelování), a to nejen v rámci řešení teoretických úloh, ale i úloh
s praktickými aplikacemi, při vlastních pozorováních, měřeních a experimentech. Poznatky z fyziky jim mají také umožnit orientovat se
v dopadech činnosti člověka na životní prostředí a v rámci možností toto prostředí i chránit.
Stránka | 529
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel předkládá žákům komplexní problémy a tím iniciuje formulaci jejich vlastních řešení zprvu bez nároku na věcnou správnost, čímž
vytváří příležitosti ke konfrontaci více názorů, v nichž žáci rozvíjejí schopnost argumentace, obhajoby názoru, logického myšlení, účasti
v řízené diskusi, později i řízení diskuse a zprostředkovaně zlepšují své komunikační a prezentační dovednosti (1, 2, 3).
Učitel zadává žákům úkoly založené na pozorování reálných fyzikálních dějů, jejichž prostřednictvím žáci prohlubují svou schopnost
rozlišovat podstatné a marginální faktory, zaznamenávat pozorované děje, formulovat zjednodušující modely a hypotézy, hledat,
obhajovat a vyvracet podpůrné argumenty a v obecné rovině zlepšují schopnosti orientovat se v reálném světě, zaujímat kvalifikované
postoje a zvyšovat vlastní sebevědomí a sociální status (2, 3, 4).
Učitel zprostředkovává žákům poznatky formou frontálního výkladu, během něhož žáci průběžně zkvalitňují svou schopnost pohotově
třídit informace, přehledně a vhodnou formou je zaznamenávat a diferencovat podle důležitosti a s ohledem na jejich preferované
individuální styly učení a tím rozvíjejí své kompetence k učení a komunikativní kompetence (1, 3).
Učitel organizuje výuku formou skupinové práce zprvu s přidělením rolí, později s dohledem na samoorganizaci skupiny, a tím vytváří,
upevňuje a rozvíjí sociálně-kooperativní kompetence žáků opřené o sdílení společného cíle skupiny, zohledňování a využívání
Stránka | 530
individuálních předností členů skupiny, schopnost efektivně organizovat činnost skupiny a ochotu přijmout roli nejvýhodnější s pohledu
cíle skupiny (2, 3, 4, 5).
Učitel zadává žákům a skupinám žáků kratší referáty i rozsáhlejší seminární práce, jejichž prostřednictvím si žáci vytvářejí návyky
nezbytné k pokročilejším formám prezentace odborných sdělení, zdokonalují svou schopnost vyhledávat, třídit a kriticky posuzovat
hodnotu informací, kritické posuzování jejich hodnoty, volit nejvhodnější formy prezentace sdělení, stanovovat kritéria hodnocení a
objektivně podle takových kritérií vlastní i cizí práci hodnotit (1, 3, 4).
Učitel zadává a organizuje praktické činnosti žáků (laboratorní práce, domácí experimenty), jejichž prostřednictvím žáci rozvíjejí svou
manuální zručnost, seznamují se s pravidly bezpečného provádění potenciálně rizikových činností, tato pravidla uplatňují
v realizovaných úkolech a nabytou zkušenost přenášejí do činností běžného života, prohlubují své dovednosti v oblasti poskytnutí první
pomoci a ochrany vlastního zdraví (2, 4, 5).
Učitel zařazuje do výuky diskutabilní témata běžného světa a tím podněcuje rozvoj jejich kompetencí nutných k samostatné orientaci
v globálních problémech (jaderná energetika, znečištění prostředí), vytváření osobních postojů a asertivní prezentaci vlastního názoru
(3, 4, 5).
Učitel iniciuje zájem žáků o fyziku prezentováním jejího významu pro lidskou společnost, čímž žákům rozšiřuje obzory pro jejich profesní
rozhodování, se současným poukazem na rizikové a negativní aspekty vlivu fyziky na lidský život z pohledu jednotlivce i celé lidské
společnosti (5, 6).
Stránka | 531
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK


ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
ŽÁK:
používá s porozuměním
učivem zavedené fyzikální
veličiny
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
soustava základních a odvozených
veličin a jejich jednotky, SI, jednotky
užívané spolu s jednotkami SI
SOUVISLOSTI:
LP – měření délky
Pozn.: vhodné úvodní motivační
pokusy, návaznost na učivo fyziky ZŠ
(NG)
užívá s porozuměním
zákonné měřící jednotky
pro vyjadřování hodnot
veličin a při řešení úloh
převody jednotek

změří vhodnou přímou
nebo nepřímou metodou a
s přiměřenou přesností
délku, hmotnost a hustotu
látky
absolutní a relativní odchylka měření
MPV – MAT (jednotky a vektorový
počet)

určí správně výsledek
měření užitím absolutní a
relativní chyby měření

s porozuměním operuje se
skalárními vektorovými
veličinami při řešení úloh

využívá představy
hmotného bodu při řešení
úloh
trajektorie, dráha, pohyby přímočaré
a křivočaré, vztažná soustava, poloha,
změna polohy
LP – měření zrychlení tělesa
pohybujícího se na nakloněné rovině

rozhodne, o jaký druh
pohybu se jedná
průměrná a okamžitá rychlost,
zrychlení

používá základní
kinematické vztahy pro
jednotlivé druhy pohybů
rovnoměrný přímočarý pohyb,
rovnoměrně zrychlený a rovnoměrně
zpomalený pohyb
metody měření fyzikálních veličin
skalární a vektorové veličiny
Stránka | 532
při řešení úloh včetně
problémových

sestrojí grafy závislosti
dráhy a rychlosti na čase a
využívá tyto grafy k řešení
úloh

vede příklady pohybových
a deformačních účinků síly
na těleso

určí výslednici dvou sil
působících v jednom bodě

používá Newtonovy
pohybové zákony pro
předvídání nebo vysvětlení
pohybu tělesa při působení
sil

volný pád
rovnoměrný pohyb po kružnici
síla jako fyzikální veličina, skládání a
rozklad sil
první Newtonův pohybový zákon
PT – VMGES
Jsme Evropané (významní fyzikové –
I. Newton – referáty, prezentace žáků)
druhý Newtonův pohybový zákon
tíhová síla, tíha tělesa
hybnost a její změna, impuls síly
Pozn.: návaznost na učivo fyziky ZŠ
(NG)
MPV – FYZ (gravitační síla)
Pozn.: opakování a systematizace
poznatků z kinematiky a dynamiky
hmotného bodu
MPV – MAT (vyjádření neznámé ze
vzorce)
třetí Newtonův pohybový zákon
zákon zachování hybnosti
využívá zákon zachování
hybnosti při řešení úloh a
problémů včetně úloh
z praxe
třecí síla, síla pružnosti

využívá rozkladu sil k řešení
úloh a problémů
inerciální vztažné soustavy

vypočítá zrychlení tělesa na
nakloněné rovině

uvede příklady užitečného
a škodlivého tření v praxi

uvede příklady, kdy těleso
koná, a kdy nekoná práci

určí práci stálé síly
výpočtem

zná souvislost změny
potenciální tíhové energie
dostředivá síla
smykové tření, valivý odpor
tlaková síla
mechanická práce stálé síly
kinetická a potenciální energie a její
změna
zákon zachování mechanické energie
zákon o zachování hmotnosti
Stránka | 533
MPV – FYZ (práce tepelných strojů,
zákon zachování mechanické energie
jako součást principu zachování
energie)
s mechanickou prací
v tíhovém poli Země
výkon, příkon, účinnost

využívá zákona zachování
mechanické energie při
řešení úloh a problémů
včetně úloh z praxe

řeší úlohy z praxe
s použitím vztahů pro
výkon a účinnost

řeší konkrétní úlohy pro
výpočet gravitační síly
gravitační síla, newtonův gravitační
zákon

zakreslí síly vzájemného
gravitačního působení
tíhová síla, tíha, tíhové zrychlení

rozlišuje pojmy gravitační a
tíhová síla, tíha

řeší jednoduché úlohy na
svislý a vodorovný vrh

řeší úlohy použitím
druhého a třetího
Keplerova zákona
gravitační pole
keplerovy zákony

řeší úlohy na moment síly a
momentovou větu

zkonstruuje výslednici dvou
sil působících v různých
bodech tuhého tělesa
moment síly vzhledem k ose otáčení,
výslednice momentů sil, momentová
věta
uvede základní rozdíly mezi
Pozn.: možnost zadání referátů (umělé
družice Země, orbitální stanice,
kosmické sondy, raketoplány,
kosmické lodi)
MPV – MAT (počítání s mocninami)
tuhé těleso, jeho posuvný a otáčivý
pohyb kolem pevné osy

MPV – FYZ (úspěšnost klasické
mechaniky při výkladu pohybu těles
v centrálním poli Země)
Pozn.: využití multimédií
k interaktivním a simulačním
experimentům na vrhy
popíše posuvný a otáčivý
pohyb tuhého tělesa
řeší úlohy na dvojici sil,
rozklad sil experimentálně
určí těžiště tenké desky
Jsme Evropané (významní fyzikové –
M. Koperník, G. Bruno, J. Kepler, G.
Galilei – referáty, prezentace žáků)
pohyb těles v homogenním tíhovém
poli


PT – VMGES
Pozn.: rekapitulace vztahů
z kinematiky posuvného pohybu
hmotného bodu a rovnoměrného
pohybu hmotného bodu po kružnici
Pozn.: správné používání pojmů
hmotný bod a tuhé těleso při řešení
úloh
dvojice sil, rozklad síly na dvě složky
těžiště tělesa, rovnovážná poloha
tělesa
shodné a rozdílné vlastnosti kapalin a
PT – VMGES
Stránka | 534
LP – měření hustoty pevné látky
ideální a reálnou tekutinou
plynů

používá vztahu pro výpočet
tlaku a tlakové síly
tlaková síla, tlak

řeší úlohy užitím Pascalova
a Archimédova zákona

stanoví chování tělesa
v tekutině porovnáním
hustot

řeší úlohy z praxe použitím
rovnice kontinuity
Jsme Evropané (významní fyzikové –
B. Pascal, Archimédes, Bernoulli –
referáty, prezentace žáků)
(případně kapaliny) s využitím
Archimedova zákona
tlak v kapalinách a plynech
tlak v kapalinách vyvolaný vnější silou,
Pascalův zákon
tlak vzduchu vyvolaný tíhovou silou
vztlaková síla, Archimédův zákon
proudění kapalin a plynů, proudnice
Pozn.: rovnice kontinuity jako příklad
zákona zachování hmotnosti
objemový průtok, rovnice kontinuity
energie proudící vody
6. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
ŽÁK:

uvede příklady potvrzující
kinetickou teorii látek

vysvětlí rozdíly mezi
skupenstvím z hlediska
vztahu vnitřní kinetické a
vnitřní potenciální energie
částic

uvede příklady stavových
změn a rovnovážných stavů

převádí teplotu z celsiovy
stupnice do kelvinovy
stupnice a naopak

interpretuje fyzikální
kinetická teorie látek – charakteristika
pohybu a vzájemných interakcí částic
v jednotlivých skupenstvích
potenciální energie částic, modely
struktury látek
stavové veličiny, rovnovážný stav,
rovnovážný děj
teplota a její měření
termodynamická teplota
veličiny popisující soustavu částic
z hlediska molekulové fyziky (relativní
atomová a molekulová hmotnost,
Stránka | 535
Pozn.: námět na samostatné práce
(modely látek různého skupenství)
MPV – DEJ (historický přehled vývoje
názorů na strukturu látek)
význam avogadrovy
konstanty
hmotnostní konstanta, látkové
množství, Avogadrova konstanta,
molární hmotnost, molární objem)

zná složky vnitřní energie a
uvede příklady její změny

řeší úlohy na změnu vnitřní
energie konáním práce a
tepelnou výměnou
vnitřní energie tělesa a soustavy těles
a její změna konáním práce s tepelnou
výměnou

interpretuje fyzikální
význam měrné tepelné
kapacity

sestaví kalorimetrickou
rovnici a řeší úlohy na její
použití

řeší úlohy z praxe na
použití
1. termodynamického
zákona

aplikuje s porozuměním
termodynamické zákony
při řešení konkrétních
fyzikálních úloh

uvede příklady na vedení
tepla, proudění tepla a
tepelné záření

využívá stavovou rovnici
ideálního plynu o stálé
hmotnosti při řešení
problémů spojených s jeho
stavovými změnami

vyjádří graficky vzájemnou
závislost stavových veličin
u jednotlivých tepelných
MPV – CHEM
LP – určení měrné tepelné kapacity
pevné látky kalorimetrem
teplo, tepelná kapacita, měrná
tepelná kapacita
kalorimetrická rovnice
první termodynamický zákon
přenos vnitřní energie
ideální plyn, střední kvadratická
rychlost
Pozn.: využití jednoduchých tepelných
dějů v následující části (kruhový děj)
tlak ideálního plynu
Pozn.: základní rovnice pro tlak
ideálního plynu bez odvození,
odvození stavové rovnice
z experimentu nebo popisem
stavová rovnice ideálního plynu pro
konstantní hmotnost plynu, speciální
případy této rovnice
Stránka | 536
dějů (p-v,p-ta v-t diagramy)
jednoduché děje s ideálním plynem
adiabatický děj


graficky určí práci plynu
pro jednoduché tepelné
děje
graficky znázorní kruhový
děj složený z jednoduchých
tepelných dějů

popíše činnost parní
turbíny a spalovacích
motorů

uvede příklady
jednoduchých typů
deformací

řeší úlohy s použitím
hookova zákona

řeší úlohy na teplotní
délkovou a objemovou
roztažnost pevných těles

uvede příklady praktické
aplikace teplotní
roztažnosti

zdůvodní zakřivení povrchu
kapaliny u stěny nádoby

uvede příklady z praxe na
kapilární elevaci a depresi

uvede příklady z praxe, kdy
je třeba počítat s teplotní
roztažností kapalin a kde se
tohoto jevu využívá
práce plynu při stálém a proměnném
tlaku
kruhový děj
druhý termodynamický zákon
PT – EV
Lidské aktivity a problémy ŽP
(negativní vliv spalovacích motorů na
životní prostředí a omezené zásoby
paliv pro jejich pohon)
Pozn.: námět na samostatnou práci
(historický vývoj tepelných motorů)
MPV – MAT (práce s grafy)
tepelné motory (parní turbína,
spalovací motory)
krystalické a amorfní látky, ideální
krystalová mřížka,
deformace pevného tělesa, síla
pružnosti, normálové napětí, relativní
prodloužení, jednoduché deformace
hookův zákon pro pružnou deformaci
tahem, mez pružnosti a mez pevnosti
teplotní roztažnost pevných těles
součinitel teplotní roztažnosti pevných
látek
povrchová vrstva kapaliny
povrchová síla, povrchové napětí
teplotní objemová roztažnost kapalin
součinitel teplotní roztažnosti kapalin
LP – měření meze pevnosti
Pozn.: návaznost na učivo chemie a
geologie o typech krystalů a vazebních
silách
Pozn.: práce s tabulkami (vyhledávání
hodnot meze pevnosti materiálů,
modulu pružnosti E, součinitele
teplotní délkové roztažnosti
Pozn.: návaznost na mechaniku
kapalin
Pozn.: práce s tabulkami (vyhledávání
hodnot povrchového napětí,
součinitele teplotní objemové
roztažnosti kapalin)
LP – určení povrchového napětí z
kapilární elevace nebo kapkovou
metodou
Stránka | 537

rozliší děje jednotlivých
změn a skupenství

řeší úlohy s použitím
vztahů pro skupenské teplo

interpretuje fyzikální
význam měrného
skupenského tepla
tání a tuhnutí
Pozn.: návaznost na učivo o tepelných
strojích (obrácený cyklus tepelného
děje)
sublimace a desublimace
vypařování, var, kapalnění
Pozn.: práce s tabulkami (vyhledávání
hodnot měrného skupenského tepla
dané látky a daného skupenství)
sytá a přehřátá pára
vodní pára v atmosféře

popíše, jak určit, zda pára
je sytá nebo přehřátá

uvede příklady kmitavých
pohybů z praxe
kmitavý pohyb, harmonické kmitání,
kmitání mechanického oscilátoru
MPV – FYZ (kinematika a dynamika
hmotného bodu)

popíše souvislost
harmonického pohybu
s rovnoměrným pohybem
bodu po kružnici
veličiny popisující kmitavý pohyb,
perioda, frekvence
LP – měření vztahu pro periodu
kyvadla
dynamika kmitavého pohybu
MPV – MAT (goniometrické funkce
obecného úhlu – sin, cos)

sestrojí graf závislosti
okamžité výchylky na čase
a dovede v tomto grafu číst
kyvadlo
přeměny energie v mechanickém
oscilátoru, tlumené kmitání

řeší úlohy s použitím
vztahu pro dobu kmitu
pružiny a matematického
kyvadla

uvede praktické příklady
rezonance

Popíše vznik vlnění
v pružném látkovém
prostředí a jeho šíření
vznik a druhy mechanického vlnění,
vlna, vlnová délka, frekvence,
postupné vlnění

ilustruje na příkladech
druhy vlnění
interference vlnění

využívá vztahu λ, f a
rychlosti vlnění při řešení
konkrétních problémů
nucené kmitání mechanického
oscilátoru, rezonance
odraz vlnění v řadě bodů, stojaté
vlnění, chvění
Pozn.: náročné učivo vyžadující velkou
pozornost, dobré znalosti tohoto učiva
usnadní pochopení vlastností
elektromagnetického vlnění v dalším
ročníku
Pozn.: možnost využití modelování
vlnění počítačem
odraz a lom vlnění, Snellův zákon
Stránka | 538
včetně úloh z praxe

objasní vznik stojatého
vlnění

objasní procesy vzniku,
šíření, odrazu a
interference mechanického
vlnění

uvede a popíše příklady,
kdy lze pozorovat ohyb
vlnění

rozliší, kdy jde o zvuk,
ultrazvuk, infrazvuk

řeší úlohy, ve kterých se
vyskytuje veličina rychlost
zvuku

zná základní
charakteristiky tónu, umí
rozhodnout, který ze dvou
tónů má větší výšku

vysvětlí vznik ozvěny

uvede příklady využití
ultrazvuku

dovede se chránit před
nadměrným hlukem
ohyb mechanického vlnění
zdroje, šíření a rychlost zvuku
Pozn.: návaznost na učivo fyziky ZŠ
(NG)
vlastnosti zvuku (výška, barva,
hlasitost, akustická intenzita,
pohlcování zvuku)
MPV – BIO (ucho, zvukový orgán, péče
o zdraví)
ultrazvuk a infrazvuk
MPV – vzdělávací oblast Člověk a
zdraví (péče o zdraví)
7. ROČNÍK


ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
popíše vlastnosti a chování
elektrických nabitých těles
chápe elektrické pole jako
zprostředkovatele interakce,
UČIVO:
elektrický náboj, zákon zachování el.
náboje, elektrostatické silové
působení, Coulombův zákon
elektrické pole, intenzita elektrického
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
PT – VMGES
Jsme Evropané (významní fyzikové –
Coulomb, Ampére, Volta, Křižík –
referáty a prezentace žáků)
Stránka | 539
SOUVISLOSTI:
Pozn.: práce s tabulkami (vyhledávání
hodnot relativní permitivity látek)
porovná jeho účinky na vodič
a izolant

řeší úlohy na výpočet síly
z coulumbova zákona

popíše elektrické pole
pomocí veličin E, U

zelektruje těleso
elektrostatickou indukcí

porovná účinky elektrického
pole na vodič a izolant

popíše základní druhy
kondenzátorů

rozliší elektromotorické
napětí (napětí naprázdno) od
svorkového napětí

řeší úlohy na vztah pro
ustálený proud

nakreslí schéma
jednoduchého elektrického
obvodu

dodržuje zásady pro práci v
laboratoři

využívá ohmův zákon pro
část obvodu i pro uzavřený
obvod při řešení úloh a
praktických problémů

vysvětlí pokles elm. napětí
zdroje při jeho zatížení

řeší úlohy na vztah pro odpor,
práci a výkon

řeší jednoduché úlohy
pole
práce v elektrickém poli, elektrické
napětí
elektrostatická indukce
kapacita vodiče, kondenzátor,
spojování kondenzátorů, energie
kondenzátoru
elektrický proud jako děj a jako
veličina
elektrický zdroj napětí, přeměny
energie v jednoduchém obvodu
ohmův zákon pro část obvodu,
elektrický odpor, rezistivita
MPV – vzdělávací oblast Člověk a svět
práce (zásady bezpečnosti práce
s elektrickým proudem)
LP – měření elektrického napětí a
elektrického proudu
Pozn.: práce s tabulkami (vyhledání
hodnot rezistivity daného kovu a
teplotního součinitele odporu)
odpor kovu jako funkce teploty,
supravodivost
spojování rezistorů
ohmův zákon pro uzavřený obvod
regulace proudu a napětí
elektrická práce a elektrický výkon
Stránka | 540
s použitím kirchhoffových
zákonů

zapojí rezistory sériově a
paralelně

používá reostat a
potenciometr k regulaci u,i

vysvětlí zkrat a funkci pojistek

vysvětlí, jak se liší elektrické
vlastnosti kovů, polovodičů a
izolantů
v obvodu stejnosměrného proudu
pojem polovodiče, termistoru,
fotorezistoru
PT – EV
Vztah člověka k prostředí (vliv
solárních elektráren na životní
prostředí)

objasní vznik hradlové vrstvy
vlastní a příměsové polovodiče,
polovodiče typu p a n.

nakreslí schéma zapojení
diody a provede zapojení
přechod pn, polovodičová dioda,
diodový jev

rozliší termistor, diodu,
fotodiodu, fotorezistor a
uvede jejich využití v praxi

vysvětlí rozdíl mezi vedením
proudu v kovech a kapalinách
elektrolyt, elektrolytická disociace,
elektrolýza

zná princip galvanického
článku a akumulátoru
galvanické články, akumulátory

vysvětlí praktické použití
elektrolýzy

žák popíše jednotlivé druhy
výboje
nesamostatný a samostatný výboj
v plynu

uvede příklady praktického
použití výbojů v plynech
samostatný výboj v plynu za
atmosférického a sníženého tlaku

chápe magnetické pole jako
zprostředkovatele interakce
magnetické pole vodiče s proudem
PT – VMEGS

magnetická síla, magnetická indukce
popíše, popř. nakreslí chování
magnetky v magnetickém
Jsme Evropané (ýznamní evropští
učenci – H. CH. Oersted, N. Tesla, H. A.
Lorentz)
magnetické pole rovnoběžných vodičů
MPV – CHEM (elektrolýza)
Stránka | 541
poli permanentního
magnetu, vodiče s proudem
a v magnetickém poli země

znázorní indukčními čarami
magnetické pole
permanentního magnetu,
přímého vodiče s proudem a
cívky s proudem

určí směr a velikost
magnetické síly působící na
vodič s proudem a na částici
s nábojem

monstruje vznik
indukovaného napětí
jednoduchými pomůckami

vysvětlí podstatu jevu
elektromagnetická indukce

uvede příklady užití
elektromagnetické indukce
s proudem
magnetické pole cívky
magnetické vlastnosti látek,
magnetické materiály v praxi
elektromagnetická indukce
PT – VMEGS
magnetický indukční tok
Jsme Evropané (významní evropští
učenci – M. Faraday, E. Ch. Lenz,
J. H. Henry)
harmonické střídavé napětí a proud a
jejich frekvence
Faradayův zákon elektromagnetické
indukce
Indukovaný proud
vlastní indukce, indukčnost



rozlišuje okamžitou,
maximální a efektivní
hodnotu napětí a proudu
řeší úlohy na výpočet střední
hodnoty výkonu střídavého
proudu a na výpočet práce
z činného výkonu
popíše a objasní činnost
alternátoru, trojfázového
generátoru, elektromotoru,
obvod střídavého proudu s rezistorem
Pozn.: práce s grafy funkcí u = u (t), i =
i (t)
výkon střídavého proudu v obvodu
s rezistorem
obvod střídavého proudu s cívkou,
obvod střídavého proudu
s kondenzátorem
generátor střídavého napětí
(alternátor)
trojfázový generátor a trojfázová
PT – EV
EX – elektrárna
Vztah člověka k prostředí (jak
ovlivňuje člověk životní prostředí, jaké
Pozn.: možnost zadání samostatné
práce na témata přenos elektrické
Stránka | 542

transformátoru
soustava střídavého napětí
zdroje energie člověk využívá)
rozlišuje fázové a sdružené
napětí, zná tyto hodnoty u
spotřebitelské sítě
elektromotor (stejnosměrný, střídavý,
trojfázový)
uvede příklady
elektromotorů v domácnosti,
praxi

řeší úlohy na použití rovnice
transformátoru

uvede příklady transformace
nahoru a dolů

zdůvodní transformaci
nahoru při dálkovém přenosu
elektrické energie

porovná jednotlivé typy
elektráren podle účinnosti a
vlivu na životní prostředí

objasní funkci polovodičové
diody jako usměrňovače
usměrňovač

popíše jev v oscilačním
obvodu lc
elektromagnetický oscilátor, jeho
perioda

zakreslí časový průběh kmitů
napětí a proudu
nucené kmitání elektromagnetického
oscilátoru

vypočítá vlastní frekvenci

chápe elektromagnetické
pole jako zprostředkovatele
interakce
vznik elektromagnetického vlnění,
postupná a stojatá elektromagnetická
vlna

porovná šíření různých druhů
elmag. vlnění v různých
prostředích
MPV – BIO (účinky elektrického
proudu na lidské tělo)
transformátor

energie, zdroje energie, ochrana
životního prostředí apod.
Pozn.: seminární práce – elektrárny
v ČR a jejich vliv na životní prostředí
přenos elektrické energie, elektrárny,
spotřebitelská síť
bezpečnost při práci s elektrickým
proudem
Pozn.: návaznost na učivo předešlého
ročníku
PT – EV
Vztah člověka k prostředí (ochrana
před elektromagnetickými vlnami)
PT – VMEGS
Jsme Evropasné (významní evropští
učenci – J. C. Maxwell, H. Hertz)
vlastnosti elektromagnetického
vlnění, přenos energie
elektromagnetickým vlněním
Stránka | 543

vypočítá rychlost světla
v optickém prostředí
světlo jako elektromagnetické vlnění,
frekvence, vlnová délka, index lomu

nakreslí odražený a lomený
paprsek
odraz a lom světla, úplný odraz,

aplikuje úplný odraz v praxi

řeší úlohy na odraz a lom
světla

vypočítá mezní úhel

stanoví podmínky pro zesílení
a pro zeslabení světla

pozná jevy způsobené
interferencí světla

popíše výsledek ohybu světla
na hraně a na mřížce v bílém
a v monofrekvenčním světle

rozliší spektrum vytvořené
hranolem a mřížkou

vysvětlí způsob polarizace
světla a podstatu i použití
polarizačního filtru

rozliší skutečný a zdánlivý
obraz vytvořený
zobrazováním

sestrojí obraz předmětu
pomocí rovinného a
kulového zrcadla a pomocí
tenké čočky a uvede jeho
vlastnosti

popíše oko jako optickou
soustavu

zná podstatu lupy,
LP – měření indexu lomu
rozklad světla hranolem, disperze
světla
optické spektrum
interference světla na tenké vrstvě
PT – VMEGS
ohyb světla na hraně a na štěrbině
Jsme Evropané (významní evropští
učenci – T. Young, I. Newton)
ohyb světla na optické mřížce
polarizace světla, použití jevu v praxi
zobrazování rovinným a kulovým
zrcadlem, zobrazovací rovnice zrcadla
Pozn.: námět na projekt – současné
optické přístroje
zobrazování tenkými čočkami,
zobrazovací rovnice tenké čočky
Pozn.: možnost využití počítače pro
modelování zobrazování zrcadly a
čočkami
oko, konvenční zraková vzdálenost,
zorný úhel
optické přístroje – lupa, mikroskop,
dalekohled
Stránka | 544
MPV – BIO (zrakový orgán, oko)
MPV – vzdělávací oblast Člověk a
zdraví (péče o zdraví – ochrana očí)
mikroskopu a dalekohledu

zná podstatu vad oka a
způsoby korekce těchto vad

uvede příklady praktického
využití různých druhů
elektromagnetického záření
přehled elektromagnetického
záření,elektromagnetické spektrum
zná podstatu spektrální
analýzy

uvede příklady užití
rentgenového záření

uvede příklady platnosti
principu relativity
základní principy speciální teorie
relativity

interpretuje princip stálé
rychlosti světla
základní pojmy relativistické dynamiky
vypočítá energii kvanta
pomocí frekvence a
konstanty h
kvantová hypotéza, planckova
konstanta h

popíše vnější a vnitřní
fotoelektrický jev a zná jeho
základní vlastnosti

řeší úlohy na einsteinovu
rovnici pro fotoefekt

zná vlastnosti fotonu, určí
jeho energii a hybnost

řeší úlohy použitím de
broglieho vztahu
MPV – vzdělávací oblast Člověk a
zdraví MPV – vzdělávací obsah Péče o
zdraví (záření).
přenos energie zářením


MPV – CHE (spektrální analýza)
rentgenové záření a jeho praktické
využití
PT – VMEGS
Jsme Evropané (významní evropští
učenci – A. Einstein)
MPV – CHE (zákon zachování
hmotnosti a zákon zachování energie
při chemických dějích)
vztah mezi energií a hmotností
PT – VMEGS
fotoelektrický jev (vnější, vnitřní),
einsteinova rovnice pro fotoefekt
Jsme Evropané (významní evropští
učenci – M. Planck, L. de Broglie, E.
Schrödinger)
foton, vlnové vlastnosti částic, de
broglieho vztah
spontánní a stimulovaná emise
Stránka | 545
MPV – FYZ (návaznost na téma o
polovodičích, vnitřní fotoefekt,
fotorezistor, fotodioda, fotočlánek)

uvede vztahy mezi
spektrálními zákonitostmi a
stavbou atomu

popíše kvantově mechanický
model atomu

zná význam kvantových čísel
a jejich souvislost
s fyzikálními veličinami
popisujícími atom

uvede základní
charakteristiky atomového
jádra

uvede typy radioaktivních
přeměn a příklady
praktického využití
radioaktivity

zná způsoby ochrany člověka
před radioaktivním zářením

používá symboliku zápisu
jaderných reakcí

objasní získávání energie
štěpením těžkých jader a
syntézou lehkých jader

popíše princip činnosti
jaderných reaktorů a
elektráren

objasní s využitím poznaných
fyzikálních zákonů pohybu
těles a jejich vzájemného
působení pohyby planet a
dalších objektů sluneční
kvantování energie elektronů v atomu
Pozn.: možnost využití počítače pro
modelování zobrazování orbitalů
atom vodíku
MPV – vzdělávací oblast Člověk a
příroda
MPV – CHE (stavba atomu)
vlastnosti atomových jader, vazbová
energie jádra
PT – EV
radioaktivita
Vztah člověka k prostředí (jak
ovlivňuje člověk životní prostředí)
zákony radioaktivních přeměn
PT – VMEGS
jaderná reakce
Jsme Evropané (významní evropští
učenci (P. Curie, M. Curie –
Sklodowská, F. J. Curie, I. Joliot –Curie,
O. Hahn, F. Strassmann, L.
Meitnerová, E Termi)
jaderné štěpení, jaderná symtéza
jaderné reaktory, řetězová reakce
MPV oblast Člověk a zdraví, péče o
zdraví
Pozn.: možnost zadání referátů –
jaderná energetika v ČR
MPV – MAT( exponenciální funkce a
exponenciální rovnice)
astrofyzika
MPV – FY (Keplerovy zákony)
sluneční soustava
EX – planetárium, hvězdárna
základní údaje o hvězdách
MPV – ZEM (přírodní prostředí)
Stránka | 546
soustavy

zdroje energie, stavba a vývoj hvězd
využívá poznané fyzikální
zákony k objasnění mořského
přílivu a odlivu, polární záře a
mechanismu zatmění slunce
a měsíce
Stránka | 547
6.21 CHEMIE
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Na vyšším stupni školy je chemie vyučována povinně v 5., 6. a 7. ročníku v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny týdně. Spočívá na obsahu
vzdělávacího oboru Chemie RVP G, částečně různou měrou přesahuje i do vzdělávacích oborů Biologie RVP G, Fyzika RVP G, Geografie
RVP G a Informatika a informační a komunikační technologie RVP G. Zahrnuje některé otázky průřezových témat Environmentální
výchova RVP G, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP G, Osobnostní a sociální výchova RVP G a Mediální
výchova.
Vzdělávací obsah prohlubuje a rozvíjí učivo předmětu Chemie vyučovaného na nižším stupni gymnázia ve 3. a 4. ročníku, předpokládá
ovšem také některé poznatky z předmětů Fyzika a Biologie v rozsahu výuky na nižším stupni gymnázia.
V 8. ročníku na předmět navazuje volitelný maturitní seminář. Maturitní zkoušku je možné skládat jako nepovinnou zkoušku.
Výuka probíhá převážně v přírodovědné učebně (vybavena počítačem s přístupem na internet a projekční technikou), kde probíhají také
některé laboratorní práce, při kterých je třída dělena na skupiny. Většina laboratorních prací, motivačních pokusů a chemických
experimentů však probíhá dle aktuální nabídky a možností v laboratořích VŠCHT Praha nebo na PřF UK Praha. Výuka je vyváženě
doplňována prací s tištěnými materiály, prezentační technikou či demonstračními pokusy. Ve vhodných situacích je používána skupinová
práce žáků a práce s vlastními referáty žáků. V případě možností je výuka doplňována exkurzemi, workshopy nebo přednáškami
externistů.
Obecným cílem výuky chemie je zprostředkovat žákům poznání významu chemie pro člověka i lidskou společnost, seznámit je
s podstatou chemických dějů a vlastnostmi a užitkem nejběžnějších chemických látek, s nimiž se mohou setkat v běžném životě.
Stránka | 548
Poznatky jim mají umožnit orientovat se v chemií ovlivněných problémech dnešního světa, perspektivách vývoje chemické vědy a
možnostech, kterými chemie může pozitivně i negativně ovlivnit přírodní prostředí i život na Zemi.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení
2 – kompetence k řešení problémů
3 – kompetence komunikativní
4 – kompetence sociální a personální
5 – kompetence občanská
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel předkládá žákům komplexní problémy a tím iniciuje formulaci jejich vlastních řešení zprvu bez nároku na věcnou správnost, čímž
vytváří příležitosti ke konfrontaci více názorů, v nichž žáci rozvíjejí schopnost argumentace, obhajoby názoru, logického myšlení, účasti
v řízené diskusi, později i řízení diskuse a zprostředkovaně zlepšují své komunikační a prezentační dovednosti (1, 2, 3).
Učitel zadává žákům úkoly založené na pozorování reálných chemických a fyzikálních dějů, jejichž prostřednictvím žáci prohlubují svou
schopnost rozlišovat podstatné a marginální faktory, zaznamenávat pozorované děje, formulovat zjednodušující modely a hypotézy,
hledat, obhajovat a vyvracet podpůrné argumenty a v obecné rovině zlepšují schopnosti orientovat se v reálném světě, zaujímat
kvalifikované postoje a zvyšovat vlastní sebevědomí a sociální status (2, 3, 4).
Stránka | 549
Učitel zprostředkovává žákům poznatky formou frontálního výkladu, během něhož žáci průběžně zkvalitňují svou schopnost pohotově
třídit informace, přehledně a vhodnou formou je zaznamenávat a diferencovat podle důležitosti a s ohledem na jejich preferované
individuální styly učení a tím rozvíjejí své kompetence k učení a komunikativní kompetence (1, 3).
Učitel organizuje výuku formou skupinové práce zprvu s přidělením rolí, později s dohledem na samoorganizaci skupiny, a tím vytváří,
upevňuje a rozvíjí sociálně-kooperativní kompetence žáků opřené o sdílení společného cíle skupiny, zohledňování a využívání
individuálních předností členů skupiny, schopnost efektivně organizovat činnost skupiny a ochotu přijmout roli nejvýhodnější s pohledu
cíle skupiny (2, 3, 4, 5).
Učitel zadává žákům a skupinám žáků kratší referáty i rozsáhlejší seminární práce, jejichž prostřednictvím si žáci vytvářejí návyky
nezbytné k pokročilejším formám prezentace odborných sdělení, zdokonalují svou schopnost vyhledávat, třídit a kriticky posuzovat
hodnotu informací, kritické posuzování jejich hodnoty, volit nejvhodnější formy prezentace sdělení, stanovovat kritéria hodnocení a
objektivně podle takových kritérií vlastní i cizí práci hodnotit (1, 3, 4).
Učitel zadává a organizuje praktické činnosti žáků (laboratorní práce, domácí experimenty), jejichž prostřednictvím žáci rozvíjejí svou
manuální zručnost, seznamují se s pravidly bezpečného provádění potenciálně rizikových činností, tato pravidla uplatňují
v realizovaných úkolech a nabytou zkušenost přenášejí do činností běžného života, prohlubují své dovednosti v oblasti poskytnutí první
pomoci a ochrany vlastního zdraví (2, 4, 5).
Učitel zařazuje do výuky diskutabilní témata běžného světa a tím podněcuje rozvoj jejich kompetencí nutných k samostatné orientaci
v globálních problémech, vytváření osobních postojů a asertivní prezentaci vlastního názoru (3, 4, 5).
Učitel iniciuje zájem žáků o chemii prezentováním jejího významu pro lidskou společnost i fungování živých organismů, čímž žákům
rozšiřuje obzory pro jejich profesní rozhodování, se současným poukazem na rizikové a negativní aspekty „chemizace“ lidského života
z pohledu jednotlivce i celé lidské společnosti (5, 6).
Stránka | 550
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák

využívá odbornou terminologii
při popisu látek a vysvětlování
chemických dějů

volí vhodné separační metody
v závislosti na vlastnostech
složek směsi

určí kvantitativní složení směsi
a vyjádří jej vhodnou veličinou
podle typu směsi

popíše stavbu atomů a vysvětlí
projevy sil, které se v atomu
uplatňují

objasní vztahy mezi strukturou
elektronového obalu atomu,
postavením prvku v periodické
tabulce prvků a vlastnostmi
prvku



UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
OBECNÁ CHEMIE
OSV
Chemie jako věda
Sociální komunikace (kooperace, práce
ve skupině, plnění různých rolí ve
skupině)
vymezení chemie
fyzikální a chemické děje
MPV – DEJ (historie přírodních věd,
antická vzdělanost, středověká
alchymie, průmyslová revoluce)
Organizační dovednosti (plánování
činností v omezeném časovém
prostoru)
Soustavy látek a jejich složení
směsi a čisté látky
metody dělení směsí
MPV - FYZ (částicové složení látek,
elektromagnetismus)
procentové složení směsí
VMEGS
Stavba atomu
historické názory na stavbu hmoty
Žijeme v Evropě (Češi a Česko v historii
chemie)
objev atomu, planetární model
stavba atomu, jádro, obal, subatomární
částice, síly působící v atomu
předvídá vlastnosti prvků a
jejich chování v chemických
výstavbový princip elektronového
procesech na základě poznatků obalu atomu
o periodické soustavě prvků
ionty, elektronegativita
odvozuje některé vlastnosti
látek z vlastností atomů, které
tvoří jejich molekuly
Periodická soustava prvků
charakterizuje hlavní typy
SOUVISLOSTI:
princip výstavby periodické soustavy
MV
Mediální produkty a jejich významy
(PPT – porovnání minulosti a
Stránka | 551
chemické vazby a popíše
zjednodušený způsob jejich
vzniku





předvídá chemické a fyzikální
vlastnosti látek podle stavby
jejich molekuly
současnosti v oblasti chemického
bádání)
obecné vlastnosti skupin prvků
v periodické tabulce
Chemická vazba a vlastnosti látek
využívá názvosloví anorganické vznik chemické vazby mezi atomy
chemie při popisu sloučenin
klasifikace chemických vazeb
vytvoří správný chemický
vliv typu vazby na vlastnosti látek
vzorec obvyklých
dvouprvkových a tříprvkových
sloučenin
Názvosloví anorganických sloučenin
využívá názvosloví anorganické
oxidy, hydroxidy
chemie při popisu sloučenin
dvouprvkové sloučeniny vodíku
vysvětlí podstatu redukčněoxidačních dějů, rozpozná
kyseliny a jejich deriváty
základní znaky těchto dějů
soli bezkyslíkaté a kyslíkaté
v běžném životě

provádí chemické výpočty a
uplatňuje je při řešení
praktických problémů

stanoví látkovou bilanci
chemické reakce z reakční
rovnice a molárních hmotností
látek

prvků
využívá znalosti o částicové
Chemické reakce
struktuře látek a chemických
vazbách k předvídání některých klasifikace chemických reakcí
fyzikálně-chemických vlastností
chemické rovnice
látek a jejich chování
v chemických reakcích
VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy
(důsledky a dopady na životní
prostředí, příznivé i nepříznivé prvky,
hledání kompromisů)
MPV – MAT Průnik s matematikou
(výpočty)
EV
Člověk a životní prostředí (význam
MPV-FYZ Vazba na fyziku (formy a
zkvalitňování chemických výrob
přeměny energie, termodynamika
prostřednictvím katalyzátorů, snižování plynů)
energetické náročnosti chemických
dějů)
Stránka | 552


klasifikuje jednotlivé typy
chemických reakcí s ohledem
na jejich energetickou bilanci a
předpoví jejich průběh
v různých podmínkách
předvídá průběh typických
reakcí anorganických sloučenin
Veličiny a výpočty v chemii
látkové množství
atomová a molární hmotnost
molární a procentní koncentrace
reakční bilance látek
Tepelné změny při chemických
reakcích
vazebná energie
reakční teplo, endotermní a exotermní
reakce
termochemické zákony
Rychlost chemických reakcí a chemická
rovnováha
vymezení reakční rychlosti
ovlivnění reakční rychlosti (teplota,
katalýza
odvození reakční rovnováhy,
rovnovážná konstanta
ovlivnění složení rovnovážné směsi
(teplota, tlak, koncentrace)
Acidobazické reakce
neutralizace
Stránka | 553
teorie kyselin a zásad
síla kyselin a zásad
vyjadřování kyselosti a zásaditosti látek
6. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
ANORGANICKÁ CHEMIE




charakterizuje významné
zástupce prvků a jejich
sloučeniny, zhodnotí jejich
surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní
prostředí
Prvky kolem nás
OSV
klasifikace prvků - skupenství,
elektrická vodivost, biogenní prvky,
radioaktivita
Sociální komunikace (kooperace, práce
ve skupině, plnění různých rolí ve
skupině)
vyjmenuje a popíše hlavní
způsoby průmyslové výroby a
využití vodíku, kyslíku
Vodík a jeho sloučeniny
vysvětlí a na příkladech
doloží podstatu alotropie u
prvků (uhlík, fosfor, síra)
popíše způsob výroby (těžby)
nejdůležitějších p-prvků a
zhodnotí ekologické zátěže,
které představují
Organizační dovednosti (plánování
činností v omezeném časovém
prostoru, sebehodnocení)
SOUVISLOSTI:
MPV – FYZ (elektřina, podstata
vodivosti, výroba)
MPV – CHEM (biogenní a jedovaté
prvky)
MPV – ICT (vyhledávání, zpracování a
prezentace informací)
výskyt, výroba, vlastnosti, využití
izotopy vodíků
VMEGS
voda, peroxid vodíku, další sloučeniny
vodíku
p-prvky a jejich sloučeniny
kyslík – výskyt, výroba, vlastnosti,
využití
vzácné plyny – výskyt, výroba,
vlastnosti, využití
halogeny – výskyt, výroba, vlastnosti,
využití
Globální problémy, jejich příčiny,
důsledky (jaderná energetika,
chemické znečištění přírodního
prostředí)
EV
Člověk a životní prostředí (chemický
průmysl jako jeden z hlavních
znečišťovatelů přírodního prostředí)
Životní prostředí regionu a ČR (Kurz EV)
chalkogeny – výskyt, výroba, vlastnosti,
Stránka | 554
MPV – CHEM, ZEM, GEO (rozmístění
nerostných surovin a problematických
chemických výrob po světě)
využití
prvky V. skupiny – výskyt, výroba,
vlastnosti, využití
prvky III. a IV. Skupiny – výskyt, výroba,
vlastnosti, využití
EV





porovná význam jednotlivých
alkalických kovů a kovů
alkalických zemin pro
chemickou výrobu
aplikuje znalosti
radioaktivních přeměn na
způsob jejich využití
v jaderných reaktorech
vyhodnotí a obhájí
protichůdné argumenty
týkající se jaderné energetiky
a jejího vlivu na životní
prostředí
odůvodní význam recyklace
odpadů pro výrobu kovů ve
vztahu k energetické
náročnosti výroby
jednotlivých kovů
vysvětlí vliv struktury kovu na
fyzikální a chemické
vlastnosti kovu

charakterizuje hlavní děje
probíhající v galvanických
článcích, palivových článcích
a v průběhu elektrolýzy

využívá znalosti základů
s-prvky a jejich sloučeniny
Vztah člověka k prostředí (kurz EV)
alkalické kovy - výskyt, výroba,
vlastnosti, využití
kovy alkalických zemin - výskyt, výroba,
vlastnosti, využití
MPV – ICT (vyhledávání, zpracování a
prezentace informací)
d- a f-prvky a jejich sloučeniny
obecné fyzikálně-chemické vlastnosti
kovů
výskyt, výroba a využití nejdůležitějších
kovů
chemické reakce kovů
f-prvky, transurany
Základy elektrochemie
elektrolýza
elektrodový potenciál, galvanický
článek
Základy analytické chemie
Stránka | 555
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v anorganické chemii
kvalitativní analýza - hlavní důkazové
reakce iontů
kvantitativní analýza – vážková a
odměrná
7. ROČNÍK






ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
zhodnotí vlastnosti atomu
uhlíku významné pro
strukturu organických
sloučenin
předpovídá fyzikální a
chemické vlastnosti
organických látek vzhledem
k jejich struktuře a složení
využívá pravidla
systematického názvosloví
organické chemie při popisu
sloučenin s možností využití
triviálních názvů
aplikuje znalosti o průběhu
organických reakcí na
konkrétních příkladech
navrhne možné způsoby
přípravy jednoduchých
uhlovodíků a derivátů včetně
nejvýhodnějších podmínek
reakce
charakterizuje základní
UČIVO:
ORGANICKÁ CHEMIE
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Uhlovodíky a jejich klasifikace
VMEGS
stavba a rozdělení organických
sloučenin
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky (rizika těžby a zpracování
ropy pro přírodní prostředí a
ekologické zátěže plynoucí z jejích
produktů)
názvosloví organických sloučenin
typy organických reakcí
vlastnosti a reaktivita uhlovodíků
aromatické uhlovodíky
EV
Člověk a životní prostředí (využívání
neobnovitelných zdrojů a jejich
náhrada obnovitelnými zdroji)
Deriváty uhlovodíků
klasifikace, názvosloví
příprava, vlastnosti, využití
Heterocyklické sloučeniny
klasifikace, názvosloví
Stránka | 556
SOUVISLOSTI:
MPV – BIO, CHE (biologicky významné
organické látky a jejich působení na
organismus)
MPV – ZEM (hlavní oblasti
zpracovatelského průmyslu)
skupiny organických
sloučenin a jejich významné
zástupce, zhodnotí jejich
surovinové zdroje, využití
v praxi a vliv na životní
prostředí

Žák využívá znalosti základů
kvalitativní a kvantitativní
analýzy k pochopení jejich
praktického významu
v organické chemii.
příprava, vlastnosti, využití
MPV – ICT (vyhledávání, zpracování a
prezentace informací)
Syntetické makromolekulární látky
princip vzniku makromolekul
nejdůležitější zástupci, vlastnosti,
využití
Léčiva, pesticidy, barviva a
detergenty
nejdůležitější zástupci, vlastnosti,
využití


objasní strukturu a funkci
sloučenin nezbytných pro
důležité chemické procesy
probíhající v organismech
charakterizuje základní
metabolické procesy a jejich
význam
VMEGS
Žijeme v Evropě (přínosy české vědy
na seznamu Nobelových cen)
BIOCHEMIE
MPV – CHE, BIO (chemické děje
v živých organismech)
Proteiny
stavba proteinů, klasifikace, funkce,
vlastnosti
zástupci
MPV – ICT (vyhledávání, zpracování a
prezentace informací)
metabolismus proteinů
Sacharidy
stavba sacharidů, rozdělení
vznik sacharidů (fotosyntéza)
Stránka | 557
funkce v živých organismech
metabolismus sacharidů
Lipidy
charakteristika, vlastnosti, funkce
metabolismus lipidů
Biokatalyzátory
vitamíny – klasifikace, charakteristika,
vlastnosti, zástupci
enzymy - charakteristika, vlastnosti,
zástupci
hormony - charakteristika, vlastnosti,
zástupci
hormony - charakteristika, vlastnosti,
zástupci
Nukleové kyseliny
charakteristika, vlastnosti, zástupci
Stránka | 558
6.22 BIOLOGIE
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět je vyučován v 5., 6. a 7. ročníku 2 hodiny týdně.
Realizuje obsah vzdělávacího oboru Biologie RVP G, část obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP G a tematické okruhy průřezového
tématu Environmentální výchova RVP G.
Součástí předmětu je nabídka Historicko-přírodovědného kurzu v 6. ročníku a Environmentálního kurzu v 7. ročníku. V rámci celého
studia biologie na vyšším gymnáziu jsou do obsahu výuky zařazovány laboratorní práce a práce s laboratorní technikou. Laboratorní
práce budou dle aktuální nabídky probíhat v prostorách vysokých škol.
Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na předmět nižšího stupně gymnázia Přírodopis.
Biologie má badatelský charakter, umožňuje žákům klást otázky a hledat na ně odpovědi prostřednictvím studovaných textů i přímé
zkušenosti, pozorovat přírodní jevy a z tohoto pozorování vyvozovat závěry. Přináší žákům poznání o přírodě živé i neživé a vybízí žáky
k chování vedoucímu k zachování přírody i lidského rodu. Zároveň má předmět výchovný charakter a směřuje k tomu, aby žáci poznávali
sami sebe, sebe ve vztahu k okolí, aby pochopili význam zdravého životního prostředí a zdravého životního stylu. Cílem předmětu je
vytvořit pro žáky příležitost poznávat přírodu jako systém, hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů a pochopit význam
vztahu člověka k přírodě, ať už ve významu využívání přírody k lidským činnostem či vlivu přírodního prostředí na lidské zdraví.
Do předmětu Biologie byla zařazena témata předmětu Výchova ke zdraví, která se vyučují v 6. ročníku, kde se žáci zaměřují na získání a
interpretování poznatků o preventivní ochraně zdraví, výuka je směřována k tomu, aby žák využil tyto poznatky k hlubšímu poznání
rizikového a nerizikového chování a osvojil si praktické postupy pro všestrannou aktivní podporu osobního i globálního zdraví.
Stránka | 559
Předmětem se prolínají témata: problémy sociálně patologických jevů, mezilidské vztahy, sexuální a rodinná výchova, zdraví fyzické a
psychické, ochrana člověka za mimořádných událostí.
Formy práce vycházejí z povahy jednotlivých témat, nicméně vždy je zohledněna jejich aktuálnost pro žáka samotného, koresponduje se
zkušenostmi žáků a využívá jejich přirozené motivace se k těmto tématům vyjadřovat, získávat důležité poznatky a nabývat praktické
dovedností pro život důležité. V některých oblastech se učivo blíží k tematickému obsahu předmětů Zeměpis, Chemie a Fyzika. Svými
metodami předmět částečně realizuje některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech.
V 8. ročníku na předmět může navazovat volitelný seminář. Maturitní zkoušku lze skládat v rámci profilové části.
Výuka probíhá podle možností v odborné učebně, resp. učebně ICT (výukové programy), v přírodě nebo v kmenových učebnách.
Výuka je realizována formou výkladu s ukázkami (přírodniny, obrazy, video,...), projektovým vyučováním, skupinovými pracemi,
samostatnou prací studentů (práce s textem, referáty, seminární práce, ...), diskusemi, laboratorními pracemi, určováním přírodnin a
jednotlivých rostlinných a živočišných druhů a dalšími metodami. Je doplňována tematicky zaměřenými exkurzemi a přednáškami.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Stránka | 560
Učitel žákům zadává referáty, seminární práce a další samostatné úkoly a tím je vede k samostatnému vyhledávání a posouzení
odborných faktů, jejich kompletaci a konečné interpretaci, při nichž si žáci zlepšují své vyjadřovací a prezentační dovednosti. (1, 2, 3)
Učitel vede žáky k aplikaci získaných vědomostí k určování běžných rostlinných a živočišných druhů a jejich zařazení do botanického a
zoologického systému (1, 2)
Učitel zadává skupinové práce, které vedou žáky k respektování zájmu skupiny, ke spolupráci, k spoluzodpovědnosti, k tolerování názorů
ostatních a umožňuje žákům přijímat role na různých stupních řídící hierarchie. (3, 4, 5)
Učitel vede žáky k častému ústnímu i písemnému hodnocení a sebehodnocení, nechává žáky spoluvytvářet kritéria hodnocení. (1, 3, 4)
Učitel do výuky zařazuje diskusi, během které má žák možnost prezentovat své názory na probíranou problematiku, analyzovat shodu či
naopak rozpor mezi názorem svým a názory ostatních či teorií obecně přijatou. (3, 4, 5)
Učitel žákům předkládá různé názory na některé oblasti problematiky (vznik a vývoj života, klonování, globální problémy) a tím je vede
k nutnosti konfrontovat své názory s názory zveřejněnými v literatuře, vyhledat doplňující informace a na základě celkové analýzy
zjištěných faktů formulovat vlastní postoj k dané otázce. (1, 2, 3)
Učitel žákům vytváří takové situace, v nichž se musí rozhodovat o míře správnosti či účelnosti některé z možných metod, a na základě
vyhodnocení samostatně vytvářejí algoritmus jejich použití, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta. (laboratorní práce,
identifikace organismu, ...) (1, 2, 3, 4)
Stránka | 561
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:

posoudí přínos jednotlivých
kultur a období pro rozvoj
biologické vědy

zhodnotí význam klíčových
osobností pro rozvoj biologie

odliší živé soustavy od
neživých na základě jejich
charakteristických vlastností

provede přehlednou
klasifikaci živých organismů,
odůvodní ji a orientuje
se v ní

charakterizuje základní
vlastnosti buňky a

objasní strukturu a funkci
jednotlivých organel

charakterizuje prvoky, pozná
jejich významné zástupce a
posoudí jejich význam

popíše hierarchické
uspořádání těla
mnohobuněčných živočichů

popíše stavbu a funkci
jednotlivých orgánů a
orgánových soustav i jejich
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
OBECNÁ BIOLOGIE – ÚVOD
MPV – CHE (chemická stavba buňky)
Biologie a její vývoj a význam
MPV – DEJ (vznik života na Zem)i
LP – mikroskopování
Obecná charakteristika organismů
Přehled živých soustav (taxonomie)
Buňka – stavba a funkce
Viry, bakterie
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ
EV (u všech témat):
Morfologie a anatomie živočichů –
živočišná buňka, tkáně, orgány,
orgánové soustavy
Problematika vztahů organismů a
prostředí
Fyziologie živočichů – tělní povrch,
opěrná a pohybová soustava,
soustavy látkové přeměny, soustavy
regulační a smyslové orgány,
Biotické a abiotické podmínky,
populace a jejich vztahy, tok energie a
látek v biosféře i v ekosystému
Člověk a životní prostředí
Stránka | 562
EX – podle aktuální nabídky
vývoj

vysvětlí základní principy
fungování jednotlivých
orgánových soustav

objasní principy základních
způsobů rozmnožování
živočichů

charakterizuje hlavní
taxonomické jednotky
bezobratlých živočichů a
strunatců, uvede jejich
významné zástupce

pozná a pojmenuje
významné živočišné druhy

objasní odlišnost rostlinné
buňky od ostatních typů
buněk

uvede základní typy pletiv a
jejich funkce

charakterizuje stavbu, funkci
a význam jednotlivých
orgánů rostlinného těla,
uvede jejich přeměny

objasní způsoby výživy u
rostlin

vysvětlí princip fotosyntézy,
její význam

objasní principy
rozmnožování rostlin a
životních cyklů
rozmnožování a vývoj
Systém a evoluce živočichů – prvoci,
houby, žahavci, ploštěnci, hlísti,
kroužkovci, členovci, měkkýši,
ostnokožci, strunatci
Vliv člověka na životní prostředí,
významnost organismů pro člověka,
formy ochrany rostlinných a
živočišných druhů
BIOLOGIE ROSTLIN
Morfologie a anatomie rostlin –
stélka, rostlinná buňka, pletivo, orgán
Fyziologie rostlin – vodní režim,
látkový a energetický metabolismus,
rozmnožování, růst a vývoj
Systém a evoluce rostlin – řasy,
mechorosty, kapradiny, přesličky,
plavuně, nahosemenné a
krytosemenné rostliny
Stránka | 563
EX, přednášky, výstavy – podle
aktuální nabídky

rozlišuje základní
systematické skupiny rostlin
a určuje jejich význačné
zástupce pomocí atlasů či
klíčů

posoudí vliv životních
podmínek na stavbu a funkci
rostlinného těla

porovná společné a rozdílné
vlastnosti „nižších“ a
„vyšších“ rostlin

zhodnotí možnosti využití
rostlin
v různých odvětvích lidské
činnosti

vymezí společné a rozdílné
znaky hub a ostatních
organismů

charakterizuje stavbu těla,
způsob výživy a
rozmnožování hub a lišejníků

rozpozná naše běžné
jedovaté houby, popíše jejich
hlavní znaky

prokáže znalost první pomoci
při otravě houbami

rozezná základní druhy
lišejníků

posoudí a objasní ekologický,
zdravotnický a hospodářský
význam hub a lišejníků
BIOLOGIE HUB A LIŠEJNIKŮ
Stavba a funkce hub
Stavba a funkce lišejníků
Systém hub a lišejníků
Stránka | 564
Žák:
PRÁCE S LABORATORNÍ TECHNIKOU


vybere a prakticky využívá
vhodné pracovní postupy,
přístroje a měřící techniku
pro konání pozorování,
měření a experimentů
Pozn.: práce s laboratorní technikou
probíhá v rámci celého studia ve škole
nebo v rámci akcí na vysokých školách
Věda a vědecké metody
Základní laboratorní postupy a
metody
zpracuje protokol o cíli,
průběhu a výsledcích své
práce, zformuluje závěry, ke
kterým dospěl
Protokol o experimentu

naplánuje podle zadaného
úkolu průběh experimentu
Základní laboratorní přístroje, zařízení
a pomůcky

dodržuje pravidla bezpečné
práce a ochrany životního
prostředí při práci

vysvětlí jak poskytnout první
pomoc při úrazu v laboratoři
6. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:

vysvětlí zařazení člověka do
systému živých organismů

popíše a vysvětlí vývojové
etapy člověka

vysvětlí pojem rasa a
jednotlivé typy
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
BIOLOGIE ČLOVĚKA
EV (u všech témat)
K – Environmentální
Původ a vývoj (fylogeneze) člověka
Člověk a životní prostředí
Pozn.: nácvik první pomoci s využitím
služeb Červeného kříže
Lidské rasy
Vliv člověka na životní prostředí, vliv
prostředí na zdraví člověka
EX – podle aktuální nabídky
MPV – CHE
Opěrná a pohybová soustava
Stránka | 565


charakterizuje
Krycí soustava
s využitím odborné
terminologie popíše stavbu a
funkci jednotlivých orgánů a
orgánových soustav lidského
těla
Soustavy látkové výměny
využívá znalostí o
orgánových soustavách pro
pochopení vztahů mezi
procesy probíhajícími ve
vlastním těle

charakterizuje individuální
vývoj člověka a posoudí
faktory ovlivňující jej

rozlišuje příčiny a příznaky
nemocí a uplatňuje zásady
jejich prevence a léčby
- dýchací soustava
- trávicí soustava
- vylučovací soustava
Soustavy řídící a smyslové orgány
- nervová soustava
- soustava žláz s vnitřní sekrecí
Soustava rozmnožovací
Vývoj (ontogeneze) jedince, změny
v období adolescence

zná základní pravidla první
pomoci a modelově
předvede před lékařskou
první pomoc při poranění a
úrazech

vysvětlí význam vyvážené
stravy, dává do souvislostí
složení stravy a způsob
stravování s rozvojem
civilizačních chorob a v rámci
svých možností uplatňuje
zásady zdravé výživy a
životního stylu
Drogy (Výchova ke zdraví)
vysvětlí na příkladech přímé
souvislosti mezi tělesným,
duševním a sociálním
Partnerské vztahy

Péče o reprodukční zdraví (Výchova
ke zdraví)
Stránka | 566

zdravím
Sexuálně motivovaná kriminalita
uplatňuje osvojené
preventivní způsoby
rozhodování, chování a
jednání v souvislosti s
běžnými, přenosnými,
civilizačními a jinými
chorobami
(Výchova ke zdraví)

projevuje odpovědný vztah k
sobě samému, k vlastnímu
dospívání a pravidlům
zdravého životního stylu

samostatně využívá
osvojené kompenzační a
relaxační techniky a sociální
dovednosti k regeneraci
organismu, překonávání
únavy a předcházení
stresovým situacím

optimálně reaguje na
fyziologické změny v období
dospívání, vhodně na ně
reaguje; a kultivovaně se
chová k opačnému pohlaví
Žák:
Pomoc handicapovaným a
nemocným, sociální dovednosti pro
život s druhými (Výchova ke zdraví)
Zdravá výživa (Výchova ke zdraví)
Základy první pomoci (Výchova ke
zdraví)
Civilizační choroby, poruchy příjmu
potravy, choroby přenosné
pohlavním stykem,
HIV/AIDS, hepatitidy
Psychohygiena (Výchova ke zdraví)
PRÁCE S LABORATORNÍ TECHNIKOU

vybere a prakticky využívá
vhodné pracovní postupy,
přístroje a měřící techniku
pro konání pozorování,
měření a experimentů
Věda a vědecké metody
Základní laboratorní postupy a
metody
Stránka | 567
Pozn.: práce s laboratorní technikou
probíhá v rámci celého studia ve
škole nebo v rámci akcí na vysokých
školách

zpracuje protokol o cíli,
průběhu a výsledcích své
práce, zformuluje závěry, ke
kterým dospěl
Protokol o experimentu

naplánuje podle zadaného
úkolu průběh experimentu
Základní laboratorní přístroje, zařízení
a pomůcky

dodržuje pravidla bezpečné
práce a ochrany životního
prostředí při práci

vysvětlí jak poskytnout první
pomoc při úrazu v laboratoři
7. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
OBECNÁ BIOLOGIE

zhodnotí podmínky, za kterých
došlo ke vzniku živých soustav

odliší živé soustavy od neživých
na základě jejich
charakteristických vlastností

porovná významné hypotézy o
vzniku a vývoji života

vymezí společné a rozdílné
znaky jednotlivých typů buněk

objasní strukturu a funkci
organel

vysvětlí životní projevy buněk
SOUVISLOSTI:
MPV – CHE (chemické procesy
v živých organismech)
Vznik a vývoj živých soustav,
evoluce
Rozmanitost organismů, obecné
vlastnosti organismů
Stránka | 568

vysvětlí význam diferenciace a
specializace buněk pro
mnohobuněčné organismy
Žák:
GENETIKA

popíše stavbu a funkci
nukleových kyselin

objasní základní genetické
pojmy

nakreslí schéma buněčného
dělení (mitóza, meióza)

porovná pohlavní a nepohlavní
rozmnožování

využívá znalosti
o genetických zákonitostech
pro pochopení rozmanitosti
organismů

na příkladech vysvětlí
Mendelovy zákony

popíše genetické zákonitosti v
populaci

analyzuje možnosti využití
znalosti z oblasti genetiky
v běžném životě
Žák:

vysvětlí a správně používá
základní ekologické pojmy

objasňuje základní ekologické
vztahy
MPV – CHEM (chemické procesy –
přenosy genetických informací)
Molekulární a buněčné základy
dědičnosti
Rozmnožování a dědičnost
Dědičnost a proměnlivost
Genetika člověka
Genetika populací
EKOLOGIE
VMEGS
MPV – ZEM (ekozeměpis)
Základní ekologické pojmy
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky
EX, přednášky, výstavy – podle
aktuální nabídky
Organismus a prostředí, podmínky
života
Životní prostředí a udržitelný rozvoj,
globální environmentální problémy
Stránka | 569




Žák:
uvede příklady výskytu
organismů v určitém prostředí
a vztahy mezi nimi
odvodí na základě pozorování
závislost a přizpůsobení
některých organismů
podmínkám prostředí
uvede příklady kladných
i záporných vlivů člověka na
životní prostředí a příklady
narušení rovnováhy
ekosystému
zhodnotí zdroje energie a
surovin, které člověk na Zemi
využívá, klady a zápory s jejich
využíváním spojené

zhodnotí příčiny a důsledky
globálních ekologických
problémů

zhodnotí problematiku
ohrožených živočišných a
rostlinných druhů a možnosti
jejich ochrany popíše na
příkladech

objasní základní způsoby
ochrany přírody

zhodnotí význam živočichů a
rostlin v přírodě i pro člověka

objasní pojem etologie
přírodního prostředí
Biosféra a její členění
EV
Člověk a prostředí
Ochrana přírody
Živočichové a prostředí
Etologie
Rostliny a prostředí
Problematika vztahů organismů a
prostředí
Biotické a abiotické podmínky,
populace, tok energie a látek
Člověk a životní prostředí
Vliv člověka na životní prostředí,
význam organismů pro člověka,
příčiny a důsledky globálních
ekologických problémů a jejich řešení
Životní prostředí regionu a České
republiky
Problémy regionu, historie a stav
ochrany přírody v ČR, instituce
zabývající se ochranou životního
prostředí, legislativní opatření
PRÁCE S LABORATORNÍ
TECHNIKOU
Pozn.: práce s laboratorní technikou
probíhá v rámci celého studia ve
Stránka | 570


vybere a prakticky využívá
vhodné pracovní postupy,
přístroje a měřící techniku pro
konání pozorování, měření a
experimentů
Věda a vědecké metody
škole nebo v rámci akcí na vysokých
školách
Základní laboratorní postupy a
metody
zpracuje protokol o cíli,
průběhu a výsledcích své
práce, zformuluje závěry, ke
kterým dospěl
Protokol o experimentu

naplánuje podle zadaného
úkolu průběh experimentu
Základní laboratorní přístroje,
zařízení a pomůcky

dodržuje pravidla bezpečné
práce a ochrany životního
prostředí při práci

vysvětlí, jak poskytnout první
pomoc při úrazu v laboratoři
Stránka | 571
6.23 ZEMĚPIS
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Zeměpis je vyučován v 5., 6. a 7. ročníku v dotaci 2 hodiny týdně. Zeměpis navazuje na výuku zeměpisu nižšího stupně
víceletého gymnázia. Zeměpis je vyučován s přesahem do jiných předmětů, zejména biologie, se kterou vytváří těsnou vazbu, dále pak
do dějepisu a zeměpisných reálií. Mezipředmětové vztahy jsou také naplňovány v průřezových tématech. Zeměpis je vyučován ve všech
kmenových učebnách za použití všech moderních pomůcek, jako jsou atlasy, nástěnné mapy, dataprojektor a studijní materiály. Výuka
je doplněna o geografické exkurze plánované v menším i větším rozsahu. V 6. ročníku se žákům nabízí několikadenní historickopřírodovědná exkurze. V 7. ročníku se žákům nabízí environmentální kurz.
Cílem a smyslem předmětu je seznámit žáka se současnými trendy moderní geografie. Žák získá komplexní přehled o dílčích
geografických vědách. Pochopí význam geografie a aplikaci geografie v běžném životě. Studium v 5. až 7. ročníku víceletého gymnázia je
rozděleno do tří učebních celků: příroda a lidé Země, regionální geografie světadílů, geografie České republiky. V prvním celku je kladen
důraz na postavení planety Země ve vesmíru, pohyby Země a jejich důsledky, následně pak přírodní složky Země. V další části se přiblíží
problematika sociální a hospodářské sféry. Druhý celek se zabývá komplexním pohledem na socioekonomickou a fyzickogeografickou
sféru konkrétních regionálních oblastí světa. Třetím celkem dojde k naplnění vědomostí jak obecně-geografických, tak i sociálněekonomických o České republice. Probíraným učivem si žák osvojí prostorové vztahy všech úrovní – ať už na úrovni globální, tak i na
úrovni mikroregionální. Učivo svou náplní zasahuje do předmětů biologie (přírodní složky), dějepisu a výchovy k občanství
(socioekonomická sféra).
V rámci studia na vyšším stupni víceletého gymnázia získá žák detailní a ucelený přehled o všech přírodních složkách planety Země.
Pochopí souvislosti a vazby, které se vytváří mezi člověkem a přírodou, naučí se chápat lidské aktivity jako činnosti ovlivňující chod
Země. Pochopí vliv lidské společnosti na fungování planety a životního prostředí. Žák je schopen vysvětlit zákonitosti přírodních procesů,
jejich příčiny a důsledky. Seznámí se s funkcí přírodních jevů, se kterými se setkává po celý rok. Žák získá přehled o prostorovém
uspořádání světa a organizaci sociální sféry.
Stránka | 572
Součástí studia zeměpisu jsou projekty jak čistě zeměpisné, tak i mezipředmětové. Vedle projektů jsou do studia zařazeny exkurze.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti.
Učitel vybírá vhodné metody učení, efektivně plánuje adekvátní způsoby a strategie. Vhodně organizuje žákovo učení. Snaží se
motivovat žáka, aby ochotně věnoval učení svůj volný čas. (1)
Učitel vyhledává a sestavuje informace, se kterými má pracovat žák, tak aby uměl s nimi nakládat a dokázal je třídit podle významu.
(1, 2)
Učitel systematizuje a organizuje učební činnost. (1, 4)
Učitel používá speciální geografické termíny a pojmy, znaky a symboly, které si žák dokáže osvojit.(3)
Učitel interpretuje svůj výklad takovým způsobem, aby žák skládal informace do širších celků, z poznatků si utvářel komplexní přehled,
aby dokázal porovnávat poznatky i z jiných výukových oblastí a vytvářel závěry pro využití v praxi. (1, 2)
Stránka | 573
Učitel vytváří pozitivní klima ve třídě, aby žák získal kladný vztah k učení, dokázal si naplánovat učení, uměl hodnotit učením nabyté
vědomosti. (1)
Učitel aplikuje vhodné učební metody, aby žák dokázal vnímat a reagovat na problémové situace. Dokázal specifikovat problém a najít
možné řešení, či navrhnout způsob řešení. (3)
Učitel vede žáka k tomu, aby dokázal použít vlastního úsudku v řešení problémů. Dokázal efektivně vyhledávat informace k řešení
problému a dokázal rozlišit mezi informacemi, které vedou k úspěšnému řešení. Aby uměl řešit problémy jak samostatně, tak ve
skupině. Aby dělal taková rozhodnutí, jež dokáže obhájit před skupinou. (1, 2, 4)
Učitel vhodně komunikuje se žáky, aby i oni dokázali používat verbální aparát k vyjádření vlastních myšlenek; aby své myšlenky dokázali
správně formulovat a skládat do logických souvislostí; aby projev byl kultivovaný a srozumitelný. (3, 4)
Učitel nabádá žáky k tomu, aby respektovali ostatní při slovním projevu, aby uměli porozumět tomuto projevu a dokázali na něj
reagovat. Učitel se snaží o to, aby žák dokázal své názory obhájit a uměl je použít společně s vhodnými argumenty v diskuzi. (3, 4)
Učitel aplikuje takové formy výuky, aby žák byl schopen pracovat s informacemi a s informačními zdroji, aby rozuměl textům, grafickým
záznamům informací a obrazovým materiálům (1, 2).
Učitel posuzuje žákovy osvojené komunikační prostředky, vyžaduje jejich správnou aplikaci v komunikaci mezi žáky. (3, 4)
Učitel vytváří takové skupiny, aby se žák aktivně podílel na skupinové práci, aby respektoval pravidla práce ve skupině, přispěl ke kvalitě
skupinové práce. (4)
Učitel organizuje diskuze o nepřípustnosti fyzického a psychického násilí. (4, 5)
Učitel diskutuje se žáky o tom, že fyzické a psychické násilí je nepřípustné. (4, 5)
Učitel vybírá informace, které vytváří pozitivní postoj ke kulturnímu dědictví a historickému odkazu země. (5)
Stránka | 574
Učitel diskutuje se žáky o obecných principech trvale udržitelného rozvoje, vytváří podmínky pro pochopení nutnosti ekologického
přístupu v životě. (5)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
5. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:
UČIVO:
Úvod do studia geografie
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:

dokáže zařadit geografii a
dílčí geografické disciplíny
mezi ostatní vědní obory
Vymezení oboru geografie, postavení
mezi jinými vědami. Význam a smysl
geografie.

porovnává postavení Země
ve vesmíru a podstatné
vlastnosti Země s ostatními
tělesy sluneční soustavy
Systém fyzickogeografické sféry na
planetární úrovni. Země ve vesmíru,
planeta Země, planety.
používá dostupné
kartografické produkty a další
geografické zdroje dat a
informací v tištěné podobě
pro řešení geografických
problémů
Země na mapách, kartografie,
topografie.



se orientuje pomocí map
v krajině
používá s porozuměním
vybranou geografickou,
topografickou a
kartografickou terminologii
SOUVISLOSTI:
MPV – DĚJ (středověké názory – Země
středem Sluneční soustavy)
MPV – FY (rotační pohyb)
Vznik sluneční soustavy, Země, planet.
Pohyby Země a jejich důsledky,
střídání dne a noci, ročních období,
časová pásma. Zatmění Slunce a
Měsíce, slapové jevy.
MPV – MAT (měrné jednotky, stupně)
MPV – DĚJ (mapová díla v historii)
Zeměpisná šířka, délka. Typy
kartografických zobrazení, deformace
(zkreslení) zobrazení, měřítka, obsah
map. Kartografické symboly.
Tematická kartografie. Měření a
mapování, kartografická díla.
GIS, GPS, DPZ.
Stránka | 575
Pozn.: terénní geografická výuka.

vytváří a využívá vlastní
mentální schémata a
mentální mapy pro orientaci
v konkrétním území

čte, interpretuje a sestavuje
jednoduché grafy a tabulky,
analyzuje a interpretuje
číselné geografické údaje

pomocí map lokalizuje
důležité topografické útvary

rozliší složky a prvky
fyzickogeografické sféry a
rozpozná vztahy mezi nimi



porovnává složení a strukturu
jednotlivých zemských sfér a
objasní jejich vzájemné
vztahy
objasní mechanismy globální
cirkulace atmosféry a její
důsledky pro vytváření
klimatických pásů
hodnotí vodstvo a půdní obal
Země jako základ života a
zdroje rozvoje společnosti

objasní velký a malý oběh
vody, rozliší složky hydrosféry
a jejich funkce v krajině

rozliší hlavní biomy světa

porovnává na příkladech
mechanismy působení
endogenních (včetně
Fyzickogeografická sféra, přírodní
sféry Země – základní zákonitosti,
vazby a souvislosti mezi nimi,
důsledky pro přírodní prostředí.
EV
Člověk a životní prostředí (vliv člověka
na životní prostředí).
Členění zemského povrchu,
kontinenty, oceány, vertikální členitost
povrchu, zemská atmosféra, problémy
atmosféry spojené s civilizací.
Proudění vzduchu a podnebné pásy,
klimatologické aspekty počasí.
Rozdělení zásob vody na Zemi. Mořská
voda a její charakteristiky. Povrchové
vody – jejich rozložení na Zemi.
Půdy, typy půd a jejich význam
v hospodářství.
Fauna a flóra Země, hlavní biomy
světa. Tropické oblasti, pouště,
polopouště, savany, subtropy, oblasti
mírného pásu, tundra, tajga, arktické
oblasti.
Geologie, složení zemského tělesa,
geologická historie Země, magmatický
proces, zvětrávání a sedimentace,
Stránka | 576
MPV – BIO (skleníkový efekt, ozónová
díra)
MPV – FY (coriolisova síla)
MPV – BIO (nejpěstovanější plodiny
lidstva)
MPV – BIO (biodiverzita)





deskové tektoniky) a
exogenních procesů a jejich
vliv na utváření zemského
povrchu a na život lidí.
metamorfózní procesy, deformace
litosféry.
zhodnotí na příkladech
dynamiku vývoje
obyvatelstva na Zemi,
geografické demografické a
hospodářské aspekty
působící na chování, pohyb,
rozmístění a zaměstnání
obyvatelstva
Sociální a hospodářská sféra –
obyvatelstvo, kulturní a politické
prostředí, sídla a osídlení, světové
hospodářství, socioekonomická sféra.
analyzuje hlavní rasová,
etnická, jazyková,
náboženská, kulturní a
politická specifika s ohledem
na způsob života a životní
úroveň v kulturních
regionech světa
identifikuje obecné základní
geografické znaky a funkce
sídel a aktuální tendence ve
vývoji osídlení
zhodnotí na příkladech
světové hospodářství jako
otevřený dynamický systém
s určitými složkami,
strukturou a funkcemi a
zohlední faktory územního
rozmístění hospodářských
aktivit, vymezí jádrové a
periferní oblasti světa
zhodnotí nerovnoměrné
Zemská kůra, vývoj zemského
povrchu, vnější a vnitřní geologické
děje.
Rozvoj lidské společnosti, složky
sociální sféry, ekonomický potenciál
obyvatelstva.
Celoplanetární populační
charakteristiky, demografické
ukazatele obyvatel Země, územní
rozložení obyvatelstva, vývoj světové
populace a její struktura, migrace
obyvatelstva.
VMEGS
Globální problémy lidstva, jejich
příčiny a důsledky (přelidnění,
potravinový kolaps, nedostatek
přírodních zdrojů).
MKV
Základní problémy sociokulturních
aspektů (kulturní rozdílnost národů).
Sídelní systémy, městská sídla ve
srovnání s venkovními.
Vývoj světového hospodářství,
rozdělení hospodářství podle sektorů,
zemědělská produkce, typy
zemědělské výroby, průmyslové
oblasti světa, energetika a těžba
surovin, služby, doprava. Mezinárodní
hospodářské organizace.
Politické uspořádání světa, historické
milníky ve vývoji států, vyspělost států
světa. Světové geopolitické problémy.
Ohniska světových napětí, krizové
oblasti. Globalizace. Mezinárodní
politické organizace. Globální
problémy společnosti, civilizační
Stránka | 577
PRO – Politický systém ČR
rozmístění, objem a distribuci
světových surovinových a
energetických zdrojů

rozliší a porovnává státy
světa a jejich mezinárodní
integrační uskupení a
organizace podle kritérií
vzájemné podobnosti a
odlišnosti

lokalizuje na politické mapě
světa hlavní aktuální
geopolitické problémy a
změny s přihlédnutím
k historickému vývoji

vyhledá na mapách hlavní
světové oblasti cestovního
ruchu, porovná jejich
lokalizační faktory a potenciál

zhodnotí na příkladech různé
krajiny jako systém pevninské
části krajinné sféry se
specifickými znaky, určitými
složkami, strukturou, okolím
a funkcemi

analyzuje na konkrétních
příkladech přírodní a kulturní
(společenské) krajinné složky
a prvky krajiny

zhodnotí některá rizika
působení přírodních a
společenských faktorů
na životní prostředí v lokální,
regionální a globální úrovni
rizika.
Krajina a životní prostředí. Interakce
člověka s přírodou.
Geografie životního prostředí.
Ohrožení ovzduší a vodstva, civilizační
dopady na životní prostředí. Trvale
udržitelný rozvoj.
EV
Člověk a životní prostředí (vliv člověka
na životní prostředí).
Stránka | 578
MPV – BIO (trvale udržitelný rozvoj)

využívá znalostí k výběru
turistických lokalit a je
schopen objasnit jejich
potenciál
Geografie cestovního ruchu.
MKV
Základní problémy sociokulturních
aspektů (kulturní rozdílnost národů).
Aplikovaná geografie.
Regionální politika, územní plán
rozvoje, strategický plán.



ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
lokalizuje hlavní jádrové
oblasti a periferie
lokalizuje na mapách
makroregiony světa, vymezí
jejich hranice, zhodnotí jejich
přírodní, kulturní, politické a
hospodářské vlastnosti a
jednotlivé makroregiony
vzájemně porovná
rozlišuje na konkrétních
územních příkladech
mikroregionální, regionální,
státní, makroregionální a
globální geografickou
dimenzi
6. ROČNÍK
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Makroregiony světa – jádra a periferie VMEGS
oblastí.
Humanitární pomoc a mezinárodní
Regionální geografie – Afrika,
rozvojová spolupráce (země třetího
Amerika, Asie, Austrálie, Evropa
světa).
Přírodní poměry Evropy, postavení
Evropy ve světovém měřítku. Evropská
integrace.
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky (přelidnění, potravinový
kolaps, nedostatek přírodních zdrojů).
Evropské regiony a jejich
charakteristika.
Žijeme v Evropě (politicko-historický
vývoj evropských států).
Přírodní poměry Asie. Asijské regiony
a jejich protiklady. Význam asijských
regionů.
Přírodní poměry Afriky. Současné
postavení Afriky a afrických regionů
v hospodářsko-politické struktuře
světa.
Přírodní poměry Ameriky. Severní
Amerika a její globální hospodářský
význam. Latinská Amerika a její
regiony.
Austrálie a Oceánie.
Stránka | 579
SOUVISLOSTI:
MPV – DEJ (stručné dějiny států,
kolonizace Ameriky a Afriky)
MPV – BIO (oblasti původního výskytů
rostlin a živočichů)
PRO – Evropský den jazyků
K – historicko-přírodovědný kurz
Polární oblasti.
Světový oceán.
7. ROČNÍK




ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
rozlišuje na konkrétních
územních příkladech
mikroregionální, regionální,
státní, makroregionální a
globální geografickou
dimenzi
vymezí místní region (podle
bydliště, školy) na mapě
podle zvolených kritérií,
zhodnotí přírodní,
hospodářské a kulturní
poměry mikroregionu a jeho
vazby k vyšším územním
celkům a regionům
zhodnotí polohu, přírodní
poměry a zdroje České
republiky
UČIVO:
Česká republika – příroda. Stručný
geologický vývoj, podoba reliéfu.
Vodstvo, charakter podnebí. Přírodní
zdroje a typy krajiny.
Obyvatelstvo. Vývoj osídlení, sídelní
struktura.
Hospodářství. Vývoj a rozmístění
průmyslu. Odvětví průmyslu. Půdní
fond a typy zemědělství. Doprava,
obslužná sféra.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
VMEGS
SOUVISLOSTI:
MPV – DEJ (vývoj Českého státu)
Žijeme v Evropě (evropské integrace a
EU).
EV
MPV – BIO (přírodní oblasti, NP, CHKO,
PR)
Životní prostředí regionu a ČR.
PRO – Evropský den jazyků
Regiony. Hlavní město Praha a
jednotlivé kraje České republiky.
Geografie místní oblasti.
Cestovní ruch.
lokalizuje na mapách hlavní
rozvojová jádra a periferní
oblasti České republiky,
rozlišuje jejich specifika
Stránka | 580
K – Environmentální kurz
6.24 UMĚNÍ A KULTURA
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Umění a kultura je složen ze společného modulu Umělecká tvorba a komunikace, který navštěvují všichni žáci, a dvou
volitelných modulů – hudebního a výtvarného, z nichž si každý žák jeden volí. Cílem předmětu je podpořit a rozvíjet v žákovi pozitivní
vztah k umění jakožto způsobu komunikace a vyjádření myšlenek a pocitů člověka. Oba volitelné moduly slouží k hlubšímu pochopení
určité umělecké oblasti hudební nebo výtvarné, v rámci které získají poznatky z dějin tohoto oboru a zároveň si vyzkouší praktické
tvoření díla. Předmět Umělecká tvorba a komunikace a její volitelné moduly spolupracují s celou škálou vyučovaných předmětů, nejužší
průnik nalézají s dějepisem a se základy společenských věd. Předmět má výchovný charakter, rozvíjí v žákovi vnímání a chápání sebe
sama i okolního světa, umožňuje chápat a poznávat umělecké hodnoty v širších sociálních a kulturních souvislostech, vede k rozvoji
estetického cítění.
1 - Modul Umělecká tvorba a komunikace
V rámci společných hodin žáci získají teoretické znalosti z teorie umění, pochopí princip uměleckého díla a utřídí si názory na umění
v jeho celku. V rámci diskusí, projektů, modelových situací se žáci naučí prezentovat a kultivovat své názory i utvářet si názory nové.
V rámci výuky jsou zařazovány exkurze, výstavy a besedy pro širší uchopení daného tématu.
Společný modul Umělecká tvorba a komunikace je vyučován cyklickou formou, první rok žáci získají znalosti a dovednosti, které
v druhém roce rozvíjejí a přidávají i vlastní postoje, které umožňují kritické hodnocení jednotlivých složek umění.
Stránka | 581
2a - Hudební modul
Modul HV je vyučován ve specializované multimediální učebně s možností reprodukovaných i živých ukázek. Kromě vyučování v učebně
se žáci účastní návštěv koncertů, hudebních produkcí i jiných kulturních aktivit. Ve výuce se některá témata prolínají s předměty Dějepis,
Výtvarná výchova, Tělesná výchova a Český jazyk a literatura, těchto průniků je využito k celkovějšímu náhledu na problematiku. Vedle
samostatné aktivity žáků je proto využívána i skupinová práce, především při tvorbě projektů.
Cílem modulu Hudební výchova je seznámit žáky s různorodostí hudebního světa. Modul žáky vede k aktivní participaci na tvorbě a
interpretaci hudby, umožňuje pochopení vývoje hudebních stylů a jejich sounáležitosti. Hudební modul podněcuje nejen žákův kladný
vztah k umění, ale skrze umění podporuje i kladný vztah k hodnotám a dovednostem všech tvořivých lidí. V rámci praktických nácviků a
interpretací se pak tvořivým člověkem stane žák sám.
2b - Výtvarný modul
Modul Výtvarná výchova je vyučován obvykle ve specializované učebně, někdy v jiné místnosti školy jako např. v mediální či
přírodovědné učebně, případně může být podle potřeby zvolen plenér, galerie apod. Kromě vyučování v učebně se žáci účastní návštěv
galerií, výstav i jiných kulturních aktivit. Ve výuce se některá témata prolínají s předměty Dějepis, Hudební výchova a Český jazyk a
literatura, těchto průniků je využito ke komplexnějšímu náhledu na problematiku. Vedle samostatné aktivity žáků je proto využívána
i skupinová práce, především při tvorbě projektů.
Cílem modulu Výtvarná výchova je podnítit vztah k umění. Dle žákových schopností a nadání v něm dál rozvíjet kreativitu, nápaditost,
fantazii, zručnost. Pěstovat a neustále spolu s ním upevňovat nacházený vztah k umění jako takovému i ve všech souvislostech, které
nabízí. Žák se učí naslouchat svým pocitům a vyjadřovat je nejen slovně, ale ztvárňovat je v podobě vlastní práce. Výtvarný modul
podněcuje nejen žákův kladný vztah k umění, ale skrze umění podporuje i kladný vztah k hodnotám a dovednostem všech tvořivých lidí.
V rámci praktických nácviků a interpretací se pak tvořivým člověkem stane žák sám.
Stránka | 582
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence k učení
Učitel vede žáky k samostatnému plánování, organizaci a evaluaci jejich studia. Učitel podněcuje žáka k tvořivé práci a pochopení
zadaného úkolu s vyjádřením vlastního přístupu k práci. Učitel vysvětluje smysl a cíl učení, posiluje pozitivní vztah k učení. Učitel vede
žáky ke vzájemné komunikaci při hodnocení a prezentaci prací, rozvíjí schopnost argumentovat a naslouchat druhým. Žák pracuje
samostatně, tvořivě a aktivně, rozvrhne si práci, používá vhodné či doporučené techniky, vyhledává, zpracovává a porovnává informace
z různých zdrojů, používá odpovídající odborné termíny.
Kompetence k řešení problémů
Učitel vede žáky ke vzájemné komunikaci při hodnocení a prezentaci prací, rozvíjí schopnost argumentovat a naslouchat druhým. Učitel
realizuje s žáky zadané úkoly, jejichž podstatou je řešení zadaného problému nebo modelové situace. Učitel zařazuje do výuky práci
dvojic či týmovou spolupráci. Žák tvořivě řeší zadané úkoly, využívá dané informace a zkušenosti k řešení výtvarných problémů.
Kompetence komunikativní
Učitel vede žáky ke vzájemné komunikaci při hodnocení a prezentaci prací, rozvíjí schopnost argumentovat a naslouchat druhým.
Kompetence sociální a personální. Žák formuluje a obhajuje výsledky své práce, učí se naslouchat druhým.
Kompetence občanská
Učitel vede žáky k respektu vůči uměleckým dílům i jejich autorům a to i v případech, že jeho názor se může při hodnocení lišit. Učitel
zařazuje výstavy, koncerty, exkurze, divadelní nebo filmová představení do procesu vzdělávání jako živý kontakt s kulturním děním.
Učitel zařazuje do výuky skupinovou práci, podněcuje v žácích schopnosti konstruktivní kritiky. Učitel vede žáky k prezentaci svých
Stránka | 583
výrobků a podporuje schopnost adekvátního prosazování produktů ve skupině. Žák dodržuje dohodnutá pravidla chování, má úctu
k práci druhých.
Časová dotace
1. ročník
1 hodina modul 1 / týdně a 1 hodina modul 2a a nebo 2b / týdně
2. ročník
1 hodina modul 1 / týdně a 1 hodina modul 2a a nebo 2b / týdně
Organizace
Výuka je realizována převážně formou vyučovacích hodin v kmenových učebnách, popřípadě ve třídě vybavené zpětným projektorem
nebo interaktivní tabulí. Dále prostřednictvím návštěvy hudebních představení a koncertů, exkurzí, výstav, přednášek apod.
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova
OSV
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
OSV
Sociální komunikace
Mediální výchova
MV
Média a mediální produkce
Stránka | 584
Multikulturní výchova
MKV
Psychosociální aspekty multikulturality
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy kulturní okruhy ve světě a v Evropě26.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah
5. ROČNÍK
1 – MODUL UMĚLECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE
ŠKOLNÍ VÝSTUPY
Žák:

utváří principy umělecké
tvorby

rozpoznává principy
umělecké tvorby

chápe tvořivost jako základní
faktor rozvoje vlastní
osobnosti

formuluje význam osobně
založených podnětů na vznik
estetického prožitku

analyzuje zkušenosti
s uměním, které s jeho
vznikem souvisejí
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ OKRUHY
Tvořivost v komunikaci uměleckého
procesu
Psychologie v umění
tvořivá osobnost v roli tvůrce,
interpreta a recipienta
PŘESAHY, VAZBY, POZNÁMKY, PT
PT – OSV
prezentace vlastního
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
(jak jsem schopen vnímat se pozitivně)
uměleckého díla
MPV – CJL (literární díla)
role subjektu v uměleckém procesu
smyslové vnímání a jeho rozvoj
PT – OSV
předpoklady tvorby interpretace a
recepce uměleckého díla
Mimovědomá a uvědomělá recepce
uměleckého díla
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
jak rozumím vlastní jedinečnosti
PT – OSV
Spolupráce a soutěž (nakolik chci být
originální a nakolik se umím
Stránka | 585
přizpůsobovat druhým)

ocení hudební dovednosti
druhých

aplikuje své znalosti a
rozebere znějící hudbu

umí rozpoznat základní
hudební formy

interpretuje a slovně vyjádří
hlavní znaky užité ve skladbě

definuje výrazové prostředky

definuje výrazové prostředky

shrne vznik a vývoj dějin
hudby, hudebních nástrojů

umí popsat práci ve velkém
hudebním tělese

definuje skladby
interpretované sólistou a
velkými ansámbly

definuje skladby
interpretované sólistou a
velkými ansámbly

aplikuje své znalosti v diskuzi

uvádí příklady vlastních
setkání a zkušeností s
uměním

Hudební styly a žánry, funkce hudby
hudba jako organizovaný zvuk,
písňová forma, taneční formy,
motivická práce
MPV –DEJ (19. a 20. století),
MPV – CJL (lidová tvorba)
hudebně výrazové prostředky
Interpretace hudebního díla
hudební druhy a formy písňová
forma
tanec
kantáta
Vznik a vývoj hudby
hudební nástroje, nové technologie
v hudbě.
umělecký provoz – koncert
MPV – DEJ (19. a 20. století)
MPV – FYZ (akustika)
MPV – CJL (zhudebněná poezie)
hudební skladatel a interpret,
interpretace v hudbě
Hudba jako komunikace
hudba jako způsob identifikace,
seberealizace a druh generační
výpovědi
nevědomá a uvědomělá recepce
uměleckého díla tvořivá osobnost v
roli tvůrce, interpreta a recipienta
PT – OSV
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
(jaká/jaký chci být a proč)
MPV – DEJ (19. a 20. století)
doloží na příkladech ze svého
okolí důležitost vzdělání pro
rozvoj umělecké tvorby i pro
jeho chápání
MPV – ZSV (sociální role, skupiny)
Stránka | 586



ŠKOLNÍ VÝSTUPY
ŽÁK
využívá svůj potenciál ve
zpěvu
2A – HUDEBNÍ MODUL
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Vokální produkce
kultivace pěveckého a hlasového
projevu
tvoří nenásilně tón, měkce,
nekřičí, nepřepíná své
hlasové možnosti
intonační a rytmický
výcvik
sólový a sborový zpěv
zazpívá rytmicky přesně ve
správném tempu.

zvládá frázování, přízvuky,
dynamiku

přednese píseň i mluvené
slovo přirozeně

interpretuje kulturu svého
hlasového projevu

ocení hudební dovednosti
druhých

aplikuje své znalosti a
rozebere znějící hudbu

umí rozpoznat základní
hudební formy

interpretuje a slovně vyjádří
hlavní znaky užité ve skladbě

definuje výrazové prostředky

definuje výrazové prostředky

shrne vznik a vývoj dějin
hudby, hudebních nástrojů
moderní rytmy
dynamika,
PŘESAHY, VAZBY, POZNÁMKY, PT
PT – OSV
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
(jak jsem schopen vnímat se
pozitivně)
MPV – FYZ (akustika)
MPV – CJL (lidová tvorba)
MPV – BIO (hlasové a sluchové
ústrojí)
dvojhlas s vizuální oporou
v grafickém zápise lidových
a umělých písní v Dur i moll
Hudební styly a žánry, funkce hudby
hudba jako organizovaný zvuk,
písňová forma, taneční formy,
motivická práce
MPV – DEJ (19. a 20. století)
MPV – CJL (lidová tvorba)
hudebně výrazové prostředky
Interpretace hudebního díla
hudební druhy a formy písňová
forma
tanec
kantáta
Vznik a vývoj hudby
hudební nástroje, nové technologie
v hudbě.
umělecký provoz – koncert
Stránka | 587
MPV – DEJ (19. a 20. století)
MPV – FYZ (akustika)
MPV – CJL (zhudebněná poezie)

umí popsat práci ve velkém
hudebním tělese

definuje skladby
interpretované sólistou a
velkými ansámbly

definuje skladby
interpretované sólistou a
velkými ansámbly

aplikuje své znalosti v diskuzi

uvádí příklady vlastních
setkání a zkušeností
s uměním

doloží na příkladech ze svého
okolí důležitost vzdělání pro
rozvoj umělecké tvorby i pro
jeho chápání

reflektuje, jaké existují
možnosti vyjádření ve
vizuální tvorbě

hudební skladatel a interpret,
interpretace v hudbě
Hudba jako komunikace
hudba jako způsob identifikace,
seberealizace a druh generační
výpovědi
nevědomá a uvědomělá recepce
uměleckého díla tvořivá osobnost v
roli tvůrce, interpreta a recipienta
samostatně experimentuje
s různými vizuálně obraznými
prostředky

zkouší osvojit tradiční
zpracování z různých
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
(jaká/jaký chci být a proč)
MPV – DEJ (19. a 20. století)
MPV – ZSV (sociální role, skupiny)
2B – VÝTVARNÝ MODUL
Člověk jako subjekt v uměleckém
expresivní tvorba
procesu
fantazijní tvorba
rozvíjení fantazie a kreativity bez
náročnosti na objektivitu
vyjádřeného
volí prostředky pro osobní
vyjádření vhodné podle
tématu práce, pracuje s nimi
a konečně hodnotí vlastní
výběr
i naplnění představy o díle

PT – OSV
PT – OSV
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
MPV – DEJ (umělecké slohy)
MPV – HVA (poslechu konkrétní
hudby)
Výtvarné umění jako experimentální
praxe z hlediska inovace prostředků,
člověk a prostředí
Stránka | 588
PT – MV
materiálů

obsahu i účinku
vztah předmětů a tvarů v prostoru
se orientuje ve vizuálně
obrazných systémech
z hlediska poznání a
komunikace

uvědomuje si vztah mezi
subjektivním, realitou a
relativní realitou

chápe proměny kvalit,
princip náhody a to vše
v obrazové komunikaci

na příkladech vysvětlí vliv
společenských kontextů na
proces komunikace

vytváří si přehled
uměleckých vizuálně
obrazných vyjádření podle
samostatně zvolených kritérií

rozlišuje umělecké směry a
slohy

se učí pochopit přínos
určitého umění a znakovost
díla

objevuje úlohu umění pro
společnost a vznik hodnot
v životě člověka
Média a mediální produkce
MPV – DEJ (umělecké slohy)
Dějiny výtvarného umění od konce
19. století
výtvarné umění jako experimentální
praxe z hlediska inovace prostředků,
obsahu a účinku
MPV – DEJ (umělecké slohy)
člověk v kontaktu s uměleckým
procesem, vývojem a důsledkem
6. ROČNÍK
1 – MODUL UMĚLECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE
ŠKOLNÍ VÝSTUPY
UČIVO PŘEDMĚTU
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ OKRUHY
ŽÁK
Stránka | 589
PŘESAHY, VAZBY, POZNÁMKY, PT




aplikuje ve své tvorbě
podstatné rysy přístupu
k uměleckému procesu
rozpoznat v současném
umění
vliv uměleckého procesu na způsob
chápání reality znaková podmíněnost
chápání světa
kýč v umění
analyzuje je a objasní rysy
aktuálního přístupu
k uměleckému procesu
vysvětlí a popíše sociální
zvláštnosti odlišných kultur a
jejich interpretace umění
pochopí odlišnost percepce
umění v daných
souvislostech a navrhuje
vlastní alternativní řešení

diskutuje vývoj
avantgardních myšlenkových
směrů v minulosti a
analyzuje příčinu hodnocení
jejich děl až po současnost
analyzuje vztah mezi
subjektivním obsahem znaku
a významem získaným
v komunikaci
PT – OSV
Spolupráce a soutěž – nakolik chci
být originální a nakolik se umím
přizpůsobovat druhým
MPV – DEJ (dějiny a jejich odraz
v umění)
provede předpokladů
k recepci uměleckého díla a
k porozumění uměleckým
dílům současnosti


Umělecký proces a jeho vývoj
MPV – VVA (výtvarný modul)
(výtvarné umění 19. a 20. století)
Kulturní antropologie
postavení umění ve společnosti, její
historické proměny, umělecká a
mimoumělecká znakovost
role umělce v societě publikum
Úloha komunikace v uměleckém
procesu
masová komunikace sociální a
technologické proměny dneška a
jejich vliv na úlohu komunikace
v uměleckém procesu subjektivní
chápání uměleckých hodnot ve
vztahu k hodnotám považovaných za
společensky uznávané
PT – VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy
Kulturní okruhy ve světě a v Evropě:
etnická, jazyková a náboženská
rozmanitost, civilizační okruhy, jejich
specifikace, rozdíly a možnosti
spolupráce; prolínání světových
kultur, etnické, náboženské a kulturní
konflikty jako důsledek globalizace
PT – OSV
Sociální komunikace, co vím o svém
komunikačním chování, verbální a
neverbální komunikace (specifika)
PT – MV
Komunikace jako nástroj uměleckého
vyjádření
MPV – DEJ (propaganda)
MPV – ZSV (komunikace)
Stránka | 590

správně artikuluje

umí mluvit a zná hlasovou
hygienu

zpívá rytmicky přesně ve
správném tempu

chápe frázování, přízvuky,
dynamiku,

přednese píseň i mluvené
slovo přirozeně

Lidský hlas
2A – HUDEBNÍ MODUL
vokální produkce
kultivace pěveckého a hlasového
projevu, intonační a rytmický
PT – OSV
Spolupráce a soutěž -nakolik chci být
originální a nakolik se umím
přizpůsobovat druhým
výcvik, sólový a sborový zpěv
intonační cvičení, moderní rytmy,
dynamika,
dvojhlas s vizuální oporou
v grafickém zápise lidových
dbá na kulturu svého
hlasového projevu
a umělých písní v dur i moll
Improvizace, dechová, hlasová,
intonační cvičení, intervalová
intonace
MPV – FYZ (akustika)
MPV – CJL (lidová tvorba)
MPV – BIO (hlasové a sluchové
ústrojí)
důraz na pojetí zpívaných písní
lidský hlas
sluch
akustika

vyjádří hudbu pohybem
podle svých vlastních pocitů

umí se plynule pohybovat
v prostoru

aplikuje své znalosti v diskuzi

interpretuje dílo podle stylu,
formy a hudební epochy

obhájí vlastní soud
o uměleckém díle a
argumentačně ho podpoří
Hudba a tanec
hudebně pohybové činnosti
pohyb hudby a gesto, pohybové
PT – OSV
etudy, realizace rozličných
Sociální komunikace, co vím o svém
komunikačním chování, verbální a
neverbální komunikace (specifika)
rytmů v sudém a lichém taktu,
základy tanečních forem, výrazový
tanec,
prvky pantomimy
MPV – TVA (tanec)
Stránka | 591

pohybově vyjádří soudobou
hudbu

aplikuje své zkušenosti do
realizace vlastních hudebněpohybových sestav

definuje tanec jako způsob
komunikace

shrne tance podle
příznačných rytmů

aplikuje své znalosti a
rozebere znějící hudbu

shrne a rozpozná hudební
formy -umí rozpoznat hlavní
znaky užité ve skladbě


Zvuk
hudba jako organizovaný zvuk,
písňová forma
taneční formy
motivická práce
PT – MV
Psychosociální aspekty
interkulturality (jak mohu změnit své
monokulturní představy o lidech na
představy multikulturní)
hudebně výrazové prostředky
definuje melodickou a
harmonickou funkci
hudební styly a žánry
specifikuje základy harmonie
funkce hudby.
interpretace hudebního díla
hudební druhy a formy,
písňová forma
taneční forma
oratorium
opera
koncert
suita

shrne vývoj dějin hudby,
hudebních nástrojů

definuje analogový a digitální
Hudba a historie
vznik a vývoj hudby, hudební nástroje
MPV – DEJ (umělecké slohy)
nové technologie v hudbě
periodizace hudebního vývoje
MPV – FYZ (vývoj nástrojů – akustika)
Stránka | 592
záznam hudby

demonstruje práci
v hudebním studiu nebo
v rozhlase

naplánuje práci zvukového
inženýra a rozdíl mezi
nahrávkou z koncertu a
studiovou nahrávkou

využívá relativity vidění i
znázorňování

snaží se o pochopení tématu
v historických souvislostech

snaží se autenticitu svého
projevu

na konkrétních příkladech
vysvětlí, jak umělecká
vizuálně obrazná vyjádření
působí v rovině smyslové,
subjektivní i sociální

konfrontuje s vlastní tvorbou

při vlastní tvorbě uplatňuje
osobní prožitky, zkušenosti a
podněty

rozpoznává jejich vliv a
individuální přínos pro
tvorbu

učí se porovnávat s díly
slavných osobností

chápe roli umění ve
hudba 20. století
Člověk a světlo
2B – VÝTVARNÝ MODUL
relativita barevného vidění
moderní umění – zdroje inspirace
PT – OSV
Sociální komunikace
PT – OSV
Morálka všedního dne
MPV – DEJ
Člověk a jeho identita
člověk a jeho vidění světa
PT – OSV
umění nových médií
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení
vývoj uměleckých vyjadřovacích
prostředků, vliv reklam, projevy
nových médií
postmodernismus
Stránka | 593
společnosti a jeho vliv na
současná dění

chápe požadavky a meze
obecné srozumitelnosti

porovnává výběr a způsob
užití prostředků
Stránka | 594
6.25 TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět tělesná výchova je vyučován ve všech ročnících vyššího stupně osmiletého gymnázia ve dvouhodinové dotaci. Výuka probíhá
prioritně v tělocvičně, v teplých měsících výuka může probíhat na venkovních hřištích k tomu určených, dle podmínek i na
specializovaných sportovištích (plavecký bazén, zimní hala, taneční sál apod.). V rámci předmětu tělesná výchova může být v průběhu
5. – 8. ročníku zařazen sportovní kurz zaměřený na danou sportovní disciplínu (lyžařský kurz, vodácký kurz, turistický kurz, plavecký kurz,
cyklistický kurz). Zařazení sportovních kurzů je závislé na personálních a materiálních podmínkách školy. Jednotlivé činnosti vyplývající
předmětu tělesná výchova jsou kromě běžných hodin a sportovních kurzů plněny i v rámci sportovního dne, konaného jedenkrát za dva
roky.
Předmět je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, a zahrnuje v sobě i témata z oboru Výchova ke zdraví. Důraz je především kladen
na zvládnutí praktických dovedností
Předmět tělesná výchova představuje nejdůležitější formu pohybového učení žáků, navazuje na stejnojmennou vzdělávací oblast pro
základní vzdělání. Je hlavním zdrojem poznatků, organizačních návyků a pohybových činností pro rekreační a sportovní využití pohybu.
V tělesné výchově si žáci osvojují nové pohybové dovednosti, učí se ovládat a používat různé sportovní náčiní, seznamují se s návody pro
pohybovou prevenci, učí se využívat pohybové činnosti v různém prostředí a s různými účinky, zvykají si na různé sociální role, které
vyžadují spolupráci a odpovědnost. Tělesná výchova umožňuje žákům poznávat vlastní pohybové možnosti i zdravotní a pohybová
omezení, snaží se jim rozumět, respektovat je u sebe, ale i u druhých, aktivně je využívat i ovlivňovat.
K hlavním cílům tělesné výchovy patří osvojení si nových pohybových dovedností, kultivace pohybového projevu, získání správného
držení těla, zvládnutí základních organizačních, hygienických a bezpečnostních zásad pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné
pohybové činnosti, vytváření meziosobních vztahů, učení se jednat v duchu fair play, orientace v základních otázkách vlivu pohybových
aktivit na tělesné a duševní zdraví.
Stránka | 595
Do jednotlivých hodin tělesné výchovy jsou zařazovány jednotlivé tematické okruhy z PT-OSV. Tato témata jsou plněna i v rámci kurzů a
sportovního dne.
Komentář
Osnování tohoto předmětu jsme zvolili do delšího časového úseku – 4 roky, a to pro svoji specifičnost. Protože hlavním cílem tělesné
výchovy je rozvoj pohybových schopností a pohybových dovedností a protože míra jejich zvládnutí je předurčena somatotypem žáků,
jejich genetickými předpoklady, konkrétní etapou vývoje žáka i jeho aktuálním zdravotním stavem, je vhodné určovat jednoznačné
výkony a úroveň dovedností pro delší období. Dalším důvodem tohoto osnování je cyklicky opakující se učivo. Fyzické předpoklady žáků
nejsou na stejném vývojovém stupni, a tudíž k ucelené podobě pohybových dovedností se žáci dopracují za odlišnou dobu a na odlišné
úrovni. Osnování postihuje veškeré předepsané učivo (druhy sportů, hygienu při tělesné výchově, bezpečnost při tělesné výchově atd.).
Základní učivo vychází ze standardu vzdělávání (Standard základního vzdělávání a Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu).
Rozšiřující učiva nebo vypuštění některého námětu (tématu) základního učiva je v kompetenci učitele (ředitele), kteří nejlépe znají
předpoklady žáků a konkrétní podmínky školy. Proto zdůvodněné zařazení obtížnějšího učiva (při odpovídající úrovni žáků) nebo
zdůvodněné vypuštění některého základního učiva (při nedostatečných podmínkách a nižší úrovni žáků) je v souladu s právními a
bezpečnostními předpisy výuky. Pro hodnocení žáků je rozhodující přístup k předmětu, aktivita při jednotlivých činnostech a individuální
změny v dovednostech a výkonech.
Výchovně vzdělávací strategie předmětu
KOMPETENCE
Kompetence k
učení
POPIS ŽÁKOVY KOMPETENCE
Žák posoudí vlastní pokrok.
STRATEGIE UČITELOVY PRÁCE
Učitel používá vhodnou a srozumitelnou terminologii.
Žák určí překážky či problémy, které mu brání
v získání pohybové dovednosti.
Učitel vytváří vhodné a zdravotně nezávadné prostředí pro pohybové aktivity.
Žák používá k pohybovým aktivitám vhodné
nářadí či pomůcky.
Učitel dodržuje bezpečnostní pokyny.
Učitel respektuje věkové i tělesné zvláštnosti žáka.
Žák operuje s tělocvičným názvoslovím.
Stránka | 596
Žák respektuje smluvené povely, signály,
gesta, značky.
Kompetence
k řešení
problémů
Žák si uvědomuje zodpovědnost za svá
rozhodnutí.
Žák rozpozná a pochopí problém.
Žák se zapojuje do soutěží na školní i
mimoškolní úrovni.
Učitel vytváří podmínky pro problémové situace.
Učitel organizuje soutěže v rámci tříd a ročníků.
Učitel vybízí žáka k účasti v soutěžích.
Učitel podporuje samostatnost a kreativitu žáka.
Žák se vytrvale snaží odstranit překážky
způsobující neúspěch v pohybové
dovednosti.
Žák prakticky ověřuje správnost řešení
problému.
Kompetence
komunikativní
Žák srozumitelně a přesně vyjadřuje svoje
myšlenky.
Žák používá přesnou terminologii.
Žák rozlišuje verbální i neverbální
komunikaci, rozumí gestům, signálům,
vyhodnocuje je.
Učitel volí přesné termíny pro pohybovou aktivitu.
Učitel vytváří podmínky pro zjištění žákova pochopení a osvojení odborného názvosloví
(vedení části hodiny).
Učitel organizuje zápasy, turnaje.
Žák správně zapíše zápis utkání.
Kompetence
sociální a
personální
Žák účinně spolupracuje s jiným žákem a ve
skupině.
Žák přijímá jakoukoliv roli v družstvu či
skupině, domlouvá se na pravidlech hry,
strategiích.
Žák prokazuje ohleduplnost k druhým žákům
při pohybové aktivitě.
Učitel zařazuje kolektivní sporty do výuky.
Učitel vytváří s žáky pravidla.
Učitel vybízí žáky ke vzájemné pomoci.
Učitel podporuje u žáka zdravé sebevědomí.
Učitel umožňuje žákovi vyniknout v oblasti, ve které se žák cítí být úspěšný.
Učitel organizuje sportovní akce, soutěže.
Žák respektuje dohodnutá pravidla.
Žák reálně posuzuje své fyzické možnosti.
Kompetence
Žák ošetří drobná poranění sobě i svému
Učitel vyžaduje vhodný oděv k pohybové činnosti.
Stránka | 597
občanské
spolužákovi.
Učitel respektuje tělesné zvláštnosti a předpoklady žáka.
Žák dodržuje pravidla fair play.
Učitel realizuje nácvik první pomoci.
Žák respektuje zásady zdravého způsobu
života.
Učitel podporuje fair play jednání.
Žák respektuje handicapované sportovce.
Žák odmítá návykové látky.
Žák je na sportovní aktivitu vhodně oblečen.
Učitel odmítá nepoctivé jednání žáka.
Učitel vytváří u žáka kladný postoj ke zdravému způsobu života.
Učitel zdůrazňuje škodlivý vliv alkoholu, tabáku a drog na pohybovou výkonnost a tělesnou
zdatnost.
Vzdělávací obsah předmětu
Distribuce a rozpracování výstupů a učiva
Tematický celek – činnosti ovlivňující zdraví
ROČNÍKY
Tematický celek
5.
6.
7.
Význam pohybu pro zdraví, zdravotně orientovaná zdatnost
8.
Vliv pohybových aktivit na tělesné a duševní zdraví
Soubory cvičení s kompenzačními, relaxačními a vyrovnávacími účinky
Specifika rekreačních a výkonnostních sportů
Škodlivý vliv alkoholu, tabáku a drog na pohybovou výkonnost a tělesnou zdatnost
Kondiční programy, míra zatížení
Prakt. význam pojmů - aktivní zdraví, zdravý životní styl, zdravotně orientovaná tělesná zdatnost, pohybový
režim
Rozdíly mezi tělesnou výchovou a sportem dívek a chlapců, mladých a starých, zdravých a oslabených
Stránka | 598
Výstupy školy
Žák usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti, volí si vhodný rozvojový program
Žák zařazuje pohybové činnosti s vědomím prospěšnosti pro své zdraví
Žák odmítá drogy i jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etiketou a zdravím
Tematický celek
Prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí
Základní prostředky regenerace sil, kompenzace jednostranného zatížení a vyrovnávání zdravotního oslabení
Únava, zátěž, odpočinek, jednostranná zátěž, svalová nerovnováha
Zdravotně zaměřená cvičení, konkrétní účinky cviků
Správné držení těla ve stoji, v sedu, při zvedání břemen apod.
Základní technika jednotlivých druhů cvičení, vhodné podmínky pro jednotlivá cvičení
Nevhodná cvičení vzhledem k věku, pohlaví, ochraně pohybového aparátu
Výstupy školy
Žák usiluje o správné držení těla
Žák rozlišuje základní způsoby zjišťování svalové nerovnováhy
Žák využívá kompenzační, relaxační a vyrovnávací cvičení cíleně, s ohledem na vlastní oslabení
Žák zvládá základní techniky jednotlivých druhů cvičení
Žák si vytváří vhodné podmínky pro jednotlivá cvičení
Tematický celek
Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech
Vhodné a nevhodné prostředí pro tělesnou výchovu a sport
Vhodné a nevhodné pohybové činnosti
Zdravotně vhodné a nevhodné vybavení (oblečení) pro tělesnou výchovu a sport
Zásady korekce pohybové činnosti v návaznosti na konkrétní stupeň znečištění ovzduší
Hygiena a bezpečnost při osvojovaných pohybových činnostech v různém prostředí a různých podmínkách
(klimatických, ekologických apod.)
Zásady první pomoci při drobných a závažnějších poranění
Organizované přesuny a bezpečný pohyb při činnostech v přírodě a mimo školu
Odsun raněného
Stránka | 599
Základní údržba cvičišť, péče o nářadí a náčiní, příprava a úklid nářadí a náčiní
Výstupy školy
Žák zvládá organizační, hygienické a bezpečnostní návyky při pohybových činnostech
Žák zvládá první pomoc při drobných a závažných poraněních
Žák uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí
Žák předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost
Tematický celek – činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
ROČNÍKY
Tematický celek
5.
6.
7.
8.
Pohybové hry
Pohybové hry v přírodním prostředí – herní funkce a role, bezpečnost
Vlastní varianty pravidel pohybových her
Pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností, pro ovládání náčiní
Pohybové hry pro rozvoj kondičních a koordinačních předpokladů (schopností)
Pohybové hry soutěživé a bojové
Pohybové hry psychomotorické (kontaktní, motivační), dobrodružné (new games) aj., jejichž cílem je spolupráce, pomoc, splnění
společného úkolu
Pohybové hry pro rozvoj pohybové představivosti, tvořivosti a fantazie
Kooperativní hry
Výstupy školy
Žák přijímá roli v pohybových hrách
Žák řídí průběh pohybových her
Žák pomáhá ostatním spolužákům při pohybových hrách
Žák se dle svých předpokladů aktivně zapojuje do pohybových her
Tematický celek
Gymnastika
Základy sportovní gymnastiky
Stránka | 600
Akrobacie
Kotouly – vpřed, vzad, letmo
Stoj na rukou, stoj na lopatkách
Přemet stranou
Rovnovážné polohy v postojích
Skoky na místě a z místa (především dívky)
Vazby a sestavy z osvojených cvičebních tvarů
Akrobatická cvičení ve dvojicích a ve skupinách
Přeskoky, skoky na místě, přes překážky
Skoky
Přeskoky s oporou rukou
Cvičení na nářadí
Kladina, lavička - rovnovážné postoje, skoky
Rytmizovaná chůze a obraty s doprovodnými pohyby paží
Předskok do dřepu těsně předkročného; skok s prohnutím a výměnou nohou (D)
Vazby a sestavy z osvojených prvků (D)
Rytmická gymnastika (především dívky)
Chůze, klus, skoky, obraty, doprovodné pohyby paží
Cvičení s některým náčiním – švihadlo, stuha, šátek, míč
Jednoduché pohybové etudy
Vlastní pohybová improvizace bez náčiní a s náčiním (s hudebním nebo rytmickým doprovodem)
Vlastní pohybové skladby
Stránka | 601
Tanec
Držení v tanečním páru
Základní taneční kroky polky, valčíku
Aerobik
Základní kroky; pohyby paží a nohou
Cvičení v různých polohách
Aerobní cvičení bez náčiní
Aerobní cvičení s náčiním – step aerobik (bedýnky), ropico (švihadla), fotbal (míče), rubberband (gumové proužky), aerobik s činkami
apod.
Výstupy školy
Žák ovládá techniku gymnastického cvičení
Žák respektuje zásady cvičení na nářadích
Žák zná význam jednotlivých pohyb. činností pro správné držení těla, estetiku
pohybu, společenský kontakt, pohybové vyžití
Žák volí přiměřenou náročnost aerobních forem cvičení
Žák využívá technik rytmického cvičení s různými druhy náčiní
Žák se orientuje v základních druzích tanců (lidové, společenské), dodržuje postavení a držení při tanci i volí vhodné oblečení
Tematický celek
Úpoly
Průpravné úpoly – přetahy, přetlaky, úpolové odpory
Střehové postoje, držení a pohyb v postojích
Základy sebeobrany
Význam úpolových sportů pro sebeobranu a brannost
Základní filozofie sebeobrannných činností, právní aspekty využití a zneužití bojových prvků
Výstupy školy
Žák si uvědomuje význam úpolových sportů pro sebeobranu
Tematický celek
Atletika
Atletika - běhy
Speciální běžecká cvičení
Stránka | 602
Běžecké starty
Sprint – běh 60 m
Vytrvalostní běh na dráze a v terénu - běh 800m, 1500 m (CH)
Štafetová předávka
Překážkový běh přes improvizované překážky
Dráhové disciplíny – v rámci sportovního dne
Atletika – skoky
Skok do dálky – v rámci sportovního dne
Trojskok
Atletika – hody
Hod míčkem z rozběhu
Koulařská abeceda, vrh z místa, sun-vrh koulí 3 kg (dívky), 5 kg (chlapci)
Hod granátem z místa, z rozběhu
Výstupy školy
Žák zvládá podle individuálních předpokladů základní techniky pohybových činností
Tematický celek
Sportovní hry
Basketbal (dívky a chlapci)
Herní činnosti jednotlivce-uvolňování bez míče a s míčem (dribling, obrátka), přihrávky obouruč( na místě i v pohybu), střelba
jednoruč po pohybu, doskakování odražených míčů
Herní kombinace - útočné kombinace založené na početní převaze útočníků, na akci „hoď a běž, obranné kombinace založené na
přebírání
Základy herních systémů - osobní obranný systém, rozestavení útočníků na hřišti
Zónová obrana
Utkání, pravidla utkání
Speciální situace - vhazování, rozskok, trestný hod
Stránka | 603
Streetball
Fotbal (chlapci a dívky)
Herní činnosti jednotlivce - zpracování míče, vedení míče, přihrávka po zemi na krátkou vzdálenost, střelba z místa a po vedení míče
Herní kombinace - útočné kombinace založené na „přihrej a běž“, obranné kombinace
Základy herních systémů - rychlý protiútok, územní obrana
Utkání, pravidla utkání
Volejbal
Herní činnost jednotlivce, přihrávky obouruč, spodem, vrchem, podání
Odbíjení obouruč vrchem za sebe
Odbíjení jednoruč vrchem (lob) a spodem
Odbíjení jednoruč (smeč, ulití)
Příjem podání - přihrávka do zóny
Utkání jako základ diagnostiky herního výkonu a aplikace herních prvků ve hře
Florbal
Herní činnosti jednotlivce, vedení míče, přihrávky
Herní kombinace
Herní činnosti jednotlivce
Činnosti brankáře
Utkání podle pravidel
Výstupy školy
Žák rozumí základním pravidlům, ovládá základní rozhodování při hře
Žák chápe role v družstvu a jedná při hře v duchu fair play
Žák je schopen zvládnout základní individuální činnosti a použít je během utkání
Tematický celek
Turistika a pobyt v přírodě
Lyžování (kurz v 5. ročníku)
Stránka | 604
Základní techniky sjezdového a běžeckého lyžování
Nošení lyží, připínání a odepínání, obraty na lyžích, odšlapování, bruslení, brzdění, zastavování, výstupy,
Běh střídavý dvoudobý a jednodobý, jízda v běžecké stopě, jízda ve středně náročném terénu
Základní sjezdový postoj, jízda šikmo svahem, přenášení váhy z lyže na lyži při jízdě, vlnovka základní
Oblouk, regulace rychlosti jízdy, projíždění slalomové tratě, jízda v brankách, jízda na lyžařském vleku
Jízda na sjezdové trati, základy sjezdu, základy carvingového lyžování
Lyžařská výstroj a výzbroj, druhy lyží a jejich současná konstrukce, údržba lyží, mazání lyží
Zásady bezpečnosti a orientace v zimní krajině, přivolání první pomoci, první pomoc v improvizovaných podmínkách
Příprava horské túry na lyžích, zásady chování na běžeckých a sjezdových tratích, chování na lanovce a vleku
Jízda na snowboardu – základní techniky jízdy, připínání, odepínání a nošení snowboardu, základní postoj, práce celého těla,
rovnovážná cvičení
Turistika a pobyt v přírodě (na vodácko-cyklistickém kurzu a průběžně na všech kurzech)
Základní druhy turistiky – pěší, vodní, cyklo
Orientace v terénu podle buzoly, mapy i podle přírodních úkazů
Turistické značení, dopravní značení, bezpečnost při přesunech
Zásady přípravy turistické akce
Ochrana porostů a zdrojů pitné vody
Poznatky spojené s tábořením
Zásady jízdy na kole na veřejné komunikaci a v terénu, ochranné pomůcky pro jízdu na kole, základní údržba jízdního kola, jízda na
kole – jízda za sebou, ve skupině – po veřejné komunikaci – do 35km za den, cvičení obratnosti na kole
Specifika bezpečnosti při pobytu v přírodě, první pomoc v improvizovaných podmínkách přírody, transport raněného
Chůze v terénu do 25 km za den, chůze a běh v terénu s překonáváním přírodních překážek, pohyb v terénu podle turistického
značení, mapy, buzoly, základy orientačního běhu
Pohybové hry v přírodě
Jízda na lodi – nasedání, vysedání, základní záběry, jízda na lodi vpřed, udržování směru jízdy, změny směru jízdy, brzdění, jízda vzad,
otáčení, jízda na toku – do 25km
Stránka | 605
Netradiční sporty
Lezení na umělých horolezeckých stěnách
Netradiční sporty s náčiním
Badminton, frisbee, softball, bumbácbal
Výstupy školy
Žák ovládá základní techniky jízdy na kole, lodi, lyžích sjezdových i běžeckých
Žák vyhodnocuje podmínky potřebné pro realizaci daného sportu, odmítá rizikové chování
Žák dodržuje veškerá bezpečnostní pravidla pro pobyt v přírodě, ve specifických podmínkách
Žák používá ochranné prostředky při sportu
Žák se orientuje v terénu
Žák spolupracuje s ostatními, je připraven pomoci v krizových situacích, poskytnout nezbytnou první pomoc
Žák volí vhodnou výbavu pro pobyt v přírodě
Žák si uvědomuje důležitost sportovních dovedností pro svůj zdravý vývoj
Tematický celek – Činnosti podporující pohybové učení
ROČNÍKY
TEMATICKÝ CELEK
5.
6.
7.
8.
KOMUNIKACE V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ
Tělocvičné názvosloví, smluvené povely, signály, značky, grafický zápis pohybu, vzájemná komunikace a spolupráce při osvojování
dovedností
Organizace prostoru a pohybových činností
Sportovní výzbroj a výstroj
Historie a současnost sportu – olympijská myšlenka
Pravidla osvojovaných pohybových činností (hry, závody, soutěže)
Zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech
Stránka | 606
Měření výkonů a posuzování pohybových dovedností (měření, evidence, vyhodnocování)
Výstupy školy
Žák užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře
Žák hraje v duchu fair play, naplňuje myšlenky českého olympionismu
Žák se dohodne se svými spoluhráči na vhodné strategii a taktice hry
Žák respektuje specifika jednotlivých rolí – hráč, rozhodčí, divák, organizátor
Žák zorganizuje sám i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy
Žák vyhodnocuje získaná data a informace, podílí se na jejich prezentaci
Tematický celek
Dopravní výchova v rámci cyklokurzu
Chodci -pravidla bezpečného a ohleduplného chování na chodníku - vztahy mezi účastníky silničního provozu
Chodec a cyklista na silnici - pravidla bezpečného a ohleduplného chování při pohybu na silnici (chůze jednotlivce po silnici a ve
skupině, pravidla pohybu na silnici za snížené viditelnosti)
Odpovědnost cyklisty a vztahy mezi účastníky silničního provozu
Volný čas a sportovní aktivity - volnočasové aktivity související se silničním provozem (vhodné lokality k uskutečnění takových aktivit;
konkretizace podle lokality ZŠ a obce)
Křižovatky - pravidla překonání ve městě i mimo něj (překonávání různých křižovatek, křižovatka řízená příslušníkem policie) - vztahy
mezi účastníky silničního provozu
Cesta dopravními prostředky - pravidla bezpečnosti při cestování dopravními prostředky (pravidla při jízdě autem, zádržné systémy,
vztahy mezi cestujícími a účastníky hromadné dopravy)
Dopravní značky - odpovídající značky pro jednotlivá témata
Výbava jízdního kola a cyklisty - výbava jízdního kola, výbava cyklisty (doplňky pro bezpečnou jízdu)
Kolo ve městě - odpovědnost cyklisty a vztahy mezi účastníky silničního provozu
Bezpečná jízda - technika jízdy
Pravidla bezpečné jízdy na silnici (pravidla jízdy za snížené viditelnosti a zhoršených podmínek)
Krizové situace – jejich řešení
Cyklostezky
Poskytnutí první před lékařské pomoci
Stránka | 607
Výstupy školy
Žák ovládá pravidla bezpečného a ohleduplného chování chodce v silničním provozu a řídí se jimi
Žák se chová bezpečně v dopravních prostředcích a na zastávkách (v modelových situacích a při akcích školy)
Žák dodržuje povinnosti spolujezdce v autě – zejména poutání
Žák rozlišuje dopravní značky a jejich význam
Žák posoudí situaci i z pohledu ostatních účastníků silničního provozu
Žák vysvětlí bezpečné chování, zejména z pohledu chodce a cyklisty
Žák ovládá pravidla bezpečného a ohleduplného chování cyklisty v silničním provozu a uplatňuje je v praktických situacích
Žák se chová bezpečně a ohleduplně v roli cyklisty, používá správnou výbavu jízdního kola
Žák se orientuje ve vztazích cyklisty k ostatním účastníkům silničního provozu
Žák odhadne nebezpečí konkrétní situace a vyvodí správné řešení, zachová se adekvátně situaci
Žák předchází nebezpečí s ohledem na sebe i ostatní účastníky silničního provozu (prokazuje v modelových situacích)
Žák poskytne první před lékařskou pomoc (v modelových situacích)
Žák se aktivně zapojuje do činností podporujících snižování rizik a nehodovosti v dopravě
Žák používá své znalosti a dovednosti v praxi
Žák se orientuje v základní legislativě související s tématem doprava
Žák se chová tak, aby v silničním provozu chránil zdraví a život svůj i jiných osob – uvědomuje si dopad svého chování a koriguje jej
podle situace
Stránka | 608
6.26 INTERNATIONAL RELATIONS - MEZINÁRODNÍ VZTAHY
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět International relations (Mezinárodní vztahy) je vyučován v 8. ročníku studia gymnázia v hodinové dotaci 2 VH týdně. Svoji
hodinovou dotaci čerpá z povinné dotace vyučovaných hodin, přičemž rozpracovává, rozšiřuje a prohlubuje učivo vzdělávací oblasti
Člověk a společnost, když navazuje zejména na učivo probrané v rámci předmětu Základy společenských věd. Je logicky propojen
s učivem předmětů Dějepis a History of the 20th century. Předmět se výrazně věnuje průřezovému tématu VMEGS, zejména
tematickým okruhům zabývajícím se globalizací a globálními problémy. Předmět je na základě povolení MŠMT vyučován v anglickém
jazyce.
Předmět slouží k základnímu uvedení do studia oboru Mezinárodní vztahy, přičemž kombinuje historický a vědecko-teoretický přístup ke
studiu oboru (vývoj mezinárodních vztahů v reflexi oborové teorie). Umožňuje žákovi lépe se orientovat v oblastech mezinárodní
politiky a mezinárodních vztahů, vnímat svět globální optikou a chápat ho v širších souvislostech.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
Stránka | 609
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel zadává úkoly, při kterých žák vyhledává informace v literatuře, pramenech, v tisku, na internetu, tyto informace zpracovává a
využívá. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky (mapy, slovníky, encyklopedie, internet a AV techniku,
nabízí dostatečné množství informačních zdrojů a zařazuje práci s Internetem). (1)
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2, 3, 4)
Učitel podněcuje žáka k diskuzi nad aktuálními tématy, vyžaduje vyjádření vlastního názoru, zhodnocení situace a návrhy možných
řešení. (3)
Učitel vyžaduje vzájemnou komunikaci mezi žáky při hodnocení a prezentaci prací, rozvíjí schopnost argumentovat a naslouchat
druhým. (1, 3, 4)
Učitel netoleruje žádné rasové projevy či projevy xenofobie a nacionalismu. (5)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
8. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:

vymezí obor mezinárodní
vztahy, uvede základní školy
zkoumání oboru –
realistickou a idealistickou,
stručně popíše historii oboru
UČIVO:
Historický vývoj oboru mezinárodní
vztahy; základní teoretické přístupy:
Vymezení oboru
Historie oboru
Teoretické přístupy ke zkoumání
oboru
Stránka | 610
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
PRO – ČR v mezinárodních vztazích


popíše stručně vývoj etap
mezinárodních vztahů a
mezinárodního systému od
velké francouzské revoluce
do současnosti
uvede základní formy a
modely mezinárodního
systému

vysvětlí, jak se formuje
agenda mezinárodní politiky,
uvede konkrétní příklady

definuje volně národní zájmy
státu obecně a čr konkrétně
na příkladech

vysvětlí, z čeho se skládá
zahraniční politika státu.
uvede konkrétní příklady
zahraniční politiky ČR

uvede příklady nestátních
aktérů v mezinárodních
vztazích a jejich činnosti

odliší válku od jiného
násilného konfliktu

vysvětlí funkci války
v mezinárodních vztazích

uvede, na příkladu vysvětlí a
zhodnotí nástroje pro
omezení války

rozlišuje mezinárodní právo
veřejné a soukromé

uvede základní zdroje
mezinárodního práva
Mezinárodní systém
MPV – DEJ, HTC (mocenské konflikty
v Evropě a ve světě – dynamika
mezinárodních vztahů)
Historický vývoj mezinárodního
systému
Formy a modely mezinárodního
systému
Agenda mezinárodní politiky
Stát a jeho postavení
v mezinárodních vztazích
MPV – ZSV (stát, občan a stát)
Národní zájmy
Zahraniční politika
Nestátní aktéři v mezinárodních
vztazích
Válka
Válka, její funkce v mezinárodních
vztazích
MPV – DEJ, HTC (války v historii – co
přinesly, co změnily)
Omezení války, nástroje omezení války
Mezinárodní právo
MPV – ZSV (občan, stát a právo)
Mezinárodní právo veřejné a
soukromé
Zdroje a prameny mezinárodního
Stránka | 611

uvede, vysvětlí a na příkladu
aplikuje základní principy
mezinárodního práva
práva

uvede výhody mezinárodní
spolupráce
Mezinárodní organizace
VMEGS

Mezinárodní spolupráce
rozlišuje základní teorie
mezinárodních organizací
Humanitární pomoc a mezinárodní
rozvojová spolupráce

uvede příklady činnosti osn a
jejích přidružených organizací
a vysvětlí, jaký vliv má jejich
činnost na chod světového
společenství, zhodnotí
význam zapojení ČR

objasní důvody evropské
integrace, posoudí její
význam pro vývoj evropy
Základní mezinárodně právní úpravy
Teorie mezinárodních organizací
OSN a přidružené organizace, jejich
účel a náplň činnosti
Evropská integrace – podstata a
význam; Evropská unie – význam;
proces integrace; orgány EU; jednotná
evropská měna
Další regionální integrační uskupení:
RE, V4, jejich účel a náplň činnosti
Jiné mezinárodní organizace: NATO a
další vojenské pakty, jejich účel a
náplň činnosti

rozlišuje funkce orgánů eu a
uvede příklady jejich činnosti

posoudí vliv začlenění státu
do evropské unie na
každodenní život občanů,
uvede příklady, jak mohou
fyzické a právnické osoby v
rámci eu uplatňovat svá
práva

objasní příčiny globalizace,
uvede její projevy a důsledky
Globalizace a globální problémy
současného světa

vysvětlí globalizační procesy
z historického, geografického
a kulturního hlediska
Globalizace, její příčiny, projevy a
důsledky

pojmenuje, vysvětlí a
zhodnotí globální problémy
současného světa a navrhne
Teoretická základna pojmu globalizace
Historické přístupy k procesům
globalizace
Žijeme v Evropě
Evropský integrační proces: historické
ohlasy, vývoj po druhé světové válce,
Evropská unie, společné politiky a
instituce EU
Další významné evropské instituce a
organizace
Vztahy ČR se sousedními zeměmi a
spolupráce s nimi, středoevropské
iniciativy
VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy
(vybrané tematické okruhy – viz učivo)
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky (vybrané tematické okruhy
– viz učivo)
Stránka | 612
jejich možná řešení
Geografické vnímání globalizace:
charakteristika vývojových procesů a
změn uskutečňujících se v určitém
prostoru a v čase
EV
Člověk a životní prostředí
Globalizace a kulturní změny
Nerovnoměrný vývoj světa:
hospodářské, etnické, náboženské,
ideologické, politické a kulturní
konflikty, hlavní světová ohniska
napětí, terorismus
Chudoba a bohatství: rozdílné aspekty
a kritéria hodnocení
Nerovnost v ekonomickém a
společenském rozvoji: tzv. rozdělený
svět; mezinárodní dluh, světový
populační vývoj, mezinárodní migrace
a migrační politika, azylové a
uprchlické hnutí
Životní prostředí a udržitelný rozvoj:
globální environmentální problémy
přírodního a společenského prostředí
Stránka | 613
6.27
6.28 HISTORY OF THE TWENTIETH CENTURY – HISTORIE DVACÁTÉHO STOLETÍ
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět History of the twentieth century/Historie dvacátého století je vyučován na vyšším stupni osmiletého gymnázia v 7. ročníku
v dotaci 2 vyučovací hodiny týdně. Navazuje na předmět Dějepis z 5. a 6. ročníku druhého cyklu osmiletého gymnázia, jehož učivo bylo
ukončeno situací na samém počátku 20. století. History of the twentieth century/Historie dvacátého století se podrobně zabývá
dějinami 20. století, je rozšířen o analytičtější, výběrový pohled na klíčové mezníky soudobých dějin. Předmět je vyučován v anglickém
jazyce. Část učiva (náboženství, výtvarné slohy, kultura aj.) přesahuje do předmětů Výchova k občanství, Český jazyk, komunikace a
literatura a Výtvarná výchova. Výuka probíhá v kmenových třídách nebo v odborné učebně.
Předmět History of the twentieth century/Historie dvacátého století vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Dějepis, jenž je součástí
vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Cílem předmětu je seznámit žáka s poznatky o soudobých dějinách v chronologickém sledu od
počátku 20. století po současnost, kultivovat historické povědomí žáka, rozvíjet jeho schopnost aplikovat historické poznatky a
zákonitosti při chápání současnosti a budoucnosti, vést žáka k pochopení sounáležitosti s evropskou civilizací a k úctě k jejím tradičním
hodnotám. Důraz je kladen na moderní dějiny, kde leží kořeny mnohých současných společenských jevů, a to především na české /resp.
československé/ dějiny v kontextu historického vývoje v evropských i mimoevropských zemích. Spolu se Zeměpisem a Výchovou
k občanství se předmět podílí na formování dovedností a postojů žáka, významných pro zapojení se do společnosti a poznání
mezilidských vztahů. Žák je veden k umění formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, vyhledávat informace pro jejich
posouzení a analýzu, vyvozovat závěry a aplikovat je v reálných životních situacích.
MŠMT byla povolena výuka tohoto předmětu v anglickém jazyce. Vybrané kapitoly z českých dějin jsou vyučovány také v českém jazyce.
Stránka | 614
V rámci předmětu úzce spolupracujeme především se Zeměpisem (práci s historickou etapou vždy předchází geografická charakteristika
daného území, naopak součástí regionální geografie je stručný historický úvod), žák je veden k chápání společenských jevů v čase a
prostoru, prohlubuje si dovednost práce s mapou. Další mezioborové vztahy se nabízejí s Výchovou k občanství (státní a společenské
zřízení, občanská společnost, ideologie, filozofie) a Českým jazykem, komunikací a literaturou (vývoj písma, písemnictví, literatura,
nacionalismus) či Výtvarnou výchovou (výtvarné slohy, kultura).
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel vede žáka ke kritickému čtení, zaujímání objektivních postojů k informacím, k jejich analýze. (1)
Učitel klade důraz na pozitivní motivaci žáka, používá vhodné učební pomůcky (historické texty, ilustrace, mapy apod.). (1)
Učitel vyžaduje od žáka k samostatné plánování, organizaci a evaluaci jeho studia. (1)
Učitel systematicky zařazuje do výuky dějepisu různorodé metody a inspiruje jimi žáka k samostatnému studiu. (1)
Stránka | 615
Učitel podporuje žáka v kladení si otázek nad věcmi, které nás obklopují, v pátrání po jejich kořenech, historické genezi. (2)
Učitel vyžaduje na žákovi znalost algoritmů řešení problémů podle základních posloupností /analýza, srovnávání, zobecnění.../. (2)
Učitel podněcuje žáka k diskuzi nad aktuálními tématy. (3)
Učitel zařazuje do výuky práci dvojic či týmovou spolupráci, zadává referáty, podporuje práci na projektech (projektové vyučování). (2,
3)
Učitel vede žáky ke vzájemné komunikaci při hodnocení a prezentaci prací, rozvíjí schopnost argumentovat a naslouchat druhým. (1, 3,
4)
Učitel zadává týmové úkoly, vyžadující organizaci práce ve skupině, klade důraz na stanovení vnitřních pravidel fungování týmu a vede
žáka k dodržování a respektování společně dohodnutých norem a pravidel. (4)
Učitel usiluje, aby žák prokázal schopnost střídat role ve skupině, učí žáka respektovat odlišnosti jedinců v kolektivu, podporuje
vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. (4)
Učitel rozvíjí zájem o minulost, současnost i budoucnost vlastního národa a pěstuje vlastenecké cítění nejen pomocí příkladů z historie,
ale především vlastním zaujetím. (5)
Učitel motivuje žáka k zájmu o aktuální dění doma, v EU i celém světě a podporuje rovněž aktivní zájem o veřejné záležitosti i záležitosti
regionální. (5)
Učitel podporuje aplikování principů demokracie a občanské společnosti v žákových projektových a volnočasových aktivitách. (5)
Učitel dokazuje na historických příkladech možnost mírového soužití různých etnik, národů a náboženství, vychovává žáky k toleranci a
respektování lidských práv. (4, 5)
Učitel zdůrazňuje na příkladech významných osobností minulosti vlastnosti důležité pro realizaci osobních i pracovních vizí. (6)
Stránka | 616
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
7. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák
UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
SOUVISLOSTI:
Počátek 20. století: /Opakování/

charakterizuje soupeření
mezi velmocemi, posoudí
jejich expanzivní záměry a
vymezí význam kolonií.
Nastíní situaci v Evropě
(rostoucí napětí) a popíše
příčiny, jež vedly k rozpoutání
I. světové války (stručně
vysvětlí mezinárodní vztahy
v předvečer I. světové války)
Dokončení kolonizace světa,
Vzájemné střetávání velmocí,
diplomatické a vojenské aktivity v
předvečer I. světové války včetně
mimoevropských ohnisek koloniálních
konfliktů (burská válka, rusko –
japonská válka, balkánské války,
Dvojspolek, Trojspolek, Trojdohoda....)

popíše a shrne vývoj a změny
stylu života na přelomu
19. a 20. století
Proměny životního stylu, vzdělanost a
umění „belle epoque“ přelomu 19. a
20. století

analyzuje a shrne
bezprostřední příčiny první
světové války, její průběh a
konec
První světová válka

vysvětlí zahraniční i domácí
odboj, zhodnotí postoje
české veřejnosti k Rakousku –
Uhersku a k otázce
nezávislosti, charakterizuje
motivy různých politických
skupin, popíše počátky
České země v době I. světové války,
domácí a zahraniční odboj (Národní
výbor, Mafie) v českých zemích,
rozpad Rakouska – Uherska a vznik
ČSR
Revoluce v Rusku, upevňování
MPV – CJL (literatura 1. pol. 20. století
– odraz doby v literatuře)
VMEGS
Žijeme v Evropě
Historický vývoj českého národa v
evropském kontextu a jeho hlavní
Stránka | 617
nezávislého státu

analyzuje předělovou úlohu
revoluce v Rusku na další
vývoj I. světové války

provede kritiku systému
vytvořenému vítězi první
světové války, vyhodnotí
slabá místa

posoudí postavení
Československa v rámci
Evropy a objasní vývoj v ČSR
na konci 30. let 20. století

posoudí souvislosti mezi
Versailleským systémem,
hospodářskou krizí a
nástupem fašismu a nacismu
v Evropě. Charakterizuje
jednotlivé totalitní systémy,
rozpozná destruktivní sílu
vypjatého nacionalismu
bolševické moci
etapy - průběžně
Svět mezi válkami
Versailleský systém a jeho vnitřní
rozpory
Rozvoj Československa (1. republika –
politický systém) a jeho zánik
v předvečer II. světové války
(Mnichovská krize a její důsledky)
Hospodářská krize a růst
mezinárodního napětí a vznik
válečných ohnisek
Základní problémy sociokulturních
rozdílů
Jaké postoje a jednání provázejí
xenofobii, rasismus, intoleranci a
extremismus
Nástup totalitních ideologií a režimů
(nacismus, komunismus)
Moderní svět: náboženství, kultura
společnost

popíše a shrne společenský a
kulturní vývoj
v meziválečném období

uvědomuje si příčiny druhé
světové války, aplikuje tyto
poznatky do současnosti.
Popíše jednotlivé etapy
konfliktu, utrpení a zkázu,
které válka přinesla
Druhá světová válka
vyloží podstatu
antisemitismu a rasismu,
Antisemitismus, rasismus, holocaust

MKV
MPV – CJL (literatura 1. pol. 20. století
– odraz doby v literatuře)
Globální a hospodářský charakter
války, věda a technika jako prostředky
vedení války
Protektorát Čechy a Morava a II. odboj
Stránka | 618
MPV – CJL (iteratura 1. pol. 20. století
– odraz doby v literatuře)
Pozn.: možnost tematické exkurze
vztahující se k tématu 2. sv. válka (i
zahraniční např. Polsko – Osvětim,
případně jiné)
obhájí jejich nepřijatelnost a
zrůdnost, popíše holocaust,
vyvrátí argumenty jeho
popíračů

zhodnotí výsledky a důsledky
druhé světové války

vysvětlí příčiny a následky
vzniku bipolárního světa,
uvede střetávání obou bloků.
Žák doloží mocenské a
politické důvody
euroatlantické hospodářské a
vojenské spolupráce
Svět v období studené války
porovná a vysvětlí způsob
života a chování v
nedemokratických
společnostech a v
demokraciích
Dekolonizace, „třetí svět“


objasní rozpad koloniálních
říší, zhodnotí problémy
rozvojových zemí

prokáže pochopení vnitřního
vývoje a vzájemných vztahů
supervelmocí USA, SSSR,
vysvětlí situaci ve střední
Evropě a v naší zemi

prokáže orientaci
v problémech současného
světa.

shrne důvody vzniku
evropské integrace,
Svět po válce
Vznik východního bloku
Soupeření v rámci studené války
Zánik SSSR a východního bloku
Evropská integrace
VMEGS
Stránka | 619
Pozn.: PRO nebo referát (případně jiné
aktivity – přednáška apod.) k tématu
charakterizuje prohlubování
integrace a její geografické
rozšiřování, popíše směřování
Unie po rozpadu východního
bloku
Příčiny integrace

zhodnotí dopad války na naši
zemi
Československo v období diktatur,
obnovení demokracie a vznik ČR

srovná vývoj ČSR s vývojem
ostatních zemí sovětského
bloku a svobodných zemí
v Evropě.
Odsun Němců z českých zemí
charakterizuje vývoj ČSR od
nástupu komunistů k moci,
uvede dopady na ekonomiku
státu a morálku společnosti
Normalizace

ocení přednosti demokracie,
objasní nebezpečí jakékoli
diktatury. Žák vysvětlí příčiny
zhroucení totalitního režimu.
Rozdělení Československa a vznik
České republiky

vysvětlí příčiny rozpadu státu
a vzniku České republiky

Evropská unie
Prohlubování a rozšiřování
Žijeme v Evropě
EU „na křižovatce“
Evropský integrační proces: historické
ohlasy, vývoj po druhé světové válce,
Česká republika v Evropské unii
Komunistická diktatura
MV
Role médií v moderních dějinách
Rok 1968
Obnovení demokracie
Média a dějiny, role médií ve
vypjatých dějinných okamžicích,
propaganda, role médií
v totalitních X demokratických
režimech
Stránka | 620
Pozn: možnost zapojení do
ročníkového projektu
6.29 OBCHODNÍ, PRACOVNÍ A PODNIKATELSKÉ VZTAHY
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět je vyučován v 8. ročníku gymnázia v hodinové dotaci 2 vyučovací hodiny týdně. Hodinovou dotaci bere z disponibilních hodin.
Předmět realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce s výjimkou určitých okruhů věnovaných osobnímu
managementu, jež jsou zahrnuty do předmětu Leadership.
Cílem předmětu je v teoretické rovině a v rovině nácviku modelových a praktických situací připravit žáka na situace, s nimiž se
v budoucím profesním životě bude setkávat, vytvořit u žáka právní povědomí zejména z oblasti pracovního práva a zorientovat žáka na
trhu práce v ČR a v EU s ohledem na jeho profesní přípravu. Dalším cílem je seznámit žáka detailněji s fungováním tržní ekonomiky
obecně, stejně jako národního hospodářství i světové globální ekonomiky a zorientovat ho také v oblasti rodinného hospodaření a
účelného nakládání s financemi (finanční gramotnost).
Předmět je vyučován v kmenových učebnách, v učebně ICT a je případně doplněn o vhodné tematické exkurze. Předmět také navazuje
do určité míry na ročníkový projekt Svět pracovních příležitostí z nižšího stupně gymnázia.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
Stránka | 621
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel vyžaduje od žáků analýzu vlastní situace a návrhy řešení, podporuje různé volby řešení. (2, 6)
Učitel nabízí žákům k řešení běžné životní situace vztahující se k profesní volbě, k zaměstnání a k podnikání.(6)
Učitel vyžaduje od žáků proaktivní přístup, podporuje vlastní iniciativu a tvořivost, pozitivně vnímá jakékoliv inovativní návrhy. (6)
Učitel podporuje u žáků sebekritické vnímání, podporuje u žáků vnímat jako důležité rozvíjení svých silných stránek. (6)
Učitel poskytuje žákům informace o pracovníci příležitostech, o trhu práce a o podnikatelském prostředí.(6)
Učitel předkládá příklady úspěšných lidí a tím žáky motivuje k dosahování vlastních úspěchů. (6)
Učitel na příkladech dokládá význam a důležitost relaxace a odpočinku (4,6)
Učitel využívá autentické dokumenty, materiály, příběhy co by zdroje motivaci a příklady. (6)
Učitel zadává k nácviku a řešení modelové situace typu „jednání na úřadě“, „jednání s klienty, „jednání se zaměstnancem či
zaměstnavatelem“(2, 3, 4, 5, 6)
Vyžaduje po žácích sledování aktuálního společenského, politického a ekonomického dění v ČR i ve světě, hledání souvislostí a zaujímání
vlastního názoru k událostem (3, 4, 5)
Stránka | 622
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu (styl Vzdělávací obsah předmětu)
8. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:






UČIVO:
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Profesní volba:
OSV
kriticky posoudí své
zdravotní, osobnostní a
kvalifikační předpoklady pro
volbu dalšího studia a
profesní orientace
práce jako seberealizace
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
posuzuje profesní a
vzdělávací nabídku vztahující
se k jeho profesní volbě a
kariéře
Profesní volba:
vysvětlí, jak se vytváří
rovnováha mezi poptávkou a
nabídkou práce
Trh práce
rozpozná typy a příčiny
nezaměstnanosti
posoudí účinky migrace na
alokaci práce v
mezinárodním měřítku
posoudí efektivnost a
otevřenost pracovního trhu
v rámci EU a také EU k
ostatnímu světu

najde informace o nabídce
práce

porovnává úroveň pracovní
mobility v EU i mimo ni

vyhotoví potřebnou
dokumentaci pro přijímací
hodnocení vlastních schopností
pracovní úspěšnost a kariérní růst
vzdělávání a příprava na volbu profese
nabídka a poptávka na trhu práce
nezaměstnanost a její typy
mezinárodní migrace práce
pracovní trh v ČR a v EU
vytváření pracovních míst
informační, poradenské a
zprostředkovatelské služby
profesní mobilita
rekvalifikace
celoživotní vzdělávání
Příprava podkladů pro příjímací řízení
Stránka | 623
SOUVISLOSTI:
řízení
přihláška ke studiu na VŠ

napíše motivační dopis
životopis

vytvoří profesní CV
Příprava podkladů pro přijímací
pohovor a výběrové řízení
CV
motivační dopis

vhodně prezentuje vlastní
osobu a práci

vhodně vystupuje při
přijímacím řízení nebo
konkurzu
Přijímací pohovor a výběrové řízení
společenské jednání
komunikační dovednosti
asertivní jednání
empatie

reflektuje význam práce pro
psychické zdraví člověka
Osobní management
Workoholismus
Práce a rodina

napíše návrh pracovní
smlouvy se všemi
náležitostmi

napíše výpověď pracovní
smlouvy se všemi
náležitostmi.

uvede svá pracovní práva a
vyžaduje jejich respektování
od ostatních, respektuje své
pracovní povinnost

objasní funkci odborů a
tripartity

volí bezpečné pracovní
postupy šetrné k životnímu
prostředí, používá adekvátní
Pracovní právo
Vznik, změna a zánik
pracovněprávního vztahu (pracovní
smlouva, práce mimo pracovní poměr,
zkušební doba, výpověď, odstupné)
Práva a povinnosti účastníků
pracovněprávních vztahů (pracovní
doba, pracovní neschopnost, mzda,
minimální mzda, odměny)
Odbory, tripartita
Bezpečnost práce
zásady bezpečnosti práce
Stránka | 624
pracovní pomůcky
ekologická hlediska práce

chová se poučeně a
adekvátně situaci v případě
pracovního úrazu
pracovní úraz a odškodnění

objasní principy multiplikační
tvorby a multiplikační
destrukce vkladů
Trh peněz

uvede nástroje, které
centrální banka používá při
ovlivňování množství

peněz v ekonomice

používá nejběžnější platební
nástroje – platební karty,
cestovní šeky, prostředky
elektronického bankovnictví

smění Kč za EUR nebo USD za
použití kursovního lístku.
vznik peněz
funkce peněz
likvidita aktiv
formy platebního styku
Moderní bankovnictví
Bankovní soustava
ČNB a komerční banky
specializované finanční instituce

uvede principy vývoje ceny
akcií a možnosti bezpečných
forem investic do cenných
papírů
Trh peněz
cenné papíry
akcie
burza


rozliší pravidelné a
nepravidelné příjmy a výdaje
a na základě toho sestaví
rozpočet domácnosti
Hospodaření domácnosti
navrhne, jak řešit schodkový
rozpočet a jak naložit s
tok peněz v domácnosti
Nácvik FG
rozpočet domácnosti
typy rozpočtu a jejich rozdíly
Stránka | 625
přebytkovým rozpočtem
domácnosti
spotřební výdaje
práva spotřebitele

na příkladu vysvětlí, jak
uplatňovat práva spotřebitele
(při nákupu zboží a služeb,
včetně produktů finančního
trhu) a na jaké instituce se
obrátit

navrhne způsoby, jak využít
volné finanční prostředky
(spoření, produkty se státním
příspěvkem, cenné papíry,
nemovitosti aj.)
Finanční produkty
zhodnotí možnosti a vybere
nejvýhodnější produkt pro
investování volných
finančních prostředků a
vysvětlí proč.
další způsoby investování peněz
vybere nejvýhodnější
úvěrový produkt s ohledem
na své potřeby a zdůvodní
svou volbu, posoudí způsoby
zajištění úvěru a vysvětlí, jak
se vyvarovat předlužení
leasing



vysvětlí způsoby stanovení
úrokových sazeb a rozdíl mezi
úrokovou sazbou a RPSN

vybere nejvýhodnější
pojistný produkt s ohledem
na své potřeby nebo potřeby
rodiny a výběr zdůvodní

posoudí vztah mezi
užitečností a vzácností statků
v podmínkách svobody volby,
předpisy na ochranu spotřebitele
způsoby využití přebytku finančních
prostředků
spořicí a investiční produkty
řešení nedostatku finančních
prostředků
úvěrové produkty
úrokové sazby
RPSN
pojištění
Základní ekonomické pojmy – trh
statků
Stránka | 626
tedy dobrovolné lidské
kooperace



vysvětlí základní pravidla
fungování tržního systému a
sankce tržní konkurence
vysvětlí úlohu cen jako
nejjemnějšího koordinátora
fungování ekonomiky
vysvětlí základní fungování
DPH
typy ekonomik
ekonomický koloběh
tržní mechanismus
hranice produkčních možností
poptávka
nabídka
tvorba cen
zásahy státu do cen

rozpozná běžné cenové triky
(cena bez DPH aj.) a klamavé
nabídky.
globální ekonomické otázky –
mezinárodní obchod

rozlišuje a porovnává
praktické využití
Ekonomické subjekty

jednotlivých forem
podnikání, posoudí, která
forma podnikání je
v konkrétní situaci
nejvýhodnější

porovná zákonitosti
ekonomického rozhodování
výrobců na trhu v různých,
měnících se podmínkách

uvede, co je třeba pro
založení různých typů firem
(obchodní spol. akciová
spol…)

porovná výhody a nevýhody
podnikání a zaměstnání
právní formy podnikání (živnost, typy
společností, družstvo apod.)
základní právní normy týkající se
podnikání
ekonomické fungování firmy
Výhody a nevýhody podnikání
Výhody a nevýhody zaměstnání
Stránka | 627

založí (fiktivní) živnost.

založí fiktivní firmu –
obchodní společnost.
Základní právní normy týkající se
podnikání
Fungování firmy

posuzuje nezaujatě různé
pohledy a argumenty
ekonomů, sociologů a další
veřejnosti na problematiku
reklamy a marketingu.

analyzuje skrytý obsah
reklamy

kriticky posuzuje podíl
marketingu na úspěchu
výrobku na trhu

na příkladech objasní, jak
občan přispívá do státního
rozpočtu, a co z něho získává

rozliší příjmové a výdajové
položky státního rozpočtu

rozlišuje základní typy daní

rozlišuje, na které jeho
činnosti se zdaňovací
povinnost vztahuje

uvede, jakým způsobem
podá daňové přiznání
k daním, jichž je
potenciálním plátcem, jak
provede základní výpočty
daní a zjistí výši sociálního a
zdravotního pojištění

na konkrétních příkladech
získaných z médií posoudí
Marketing
MV
Marketing
Mediální produkty a jejich významy
Public Relations
Reklama a její výrazové prostředky,
kritický přístup k reklamě, rozbor
reklamy z hlediska použité strategie
(úspěch ve společnosti, získání
obdivu, výzvy k identifikaci)
Reklama
Reklamní agentury
Fiskální politika
Státní rozpočet
Daňová soustava ČR
Systém zdravotního a sociálního
pojištění v ČR
Národní hospodářství
Stránka | 628
MPV – PR (marketing a PR)
vývoj základních
makroekonomických údajů a
jejich vliv na životní úroveň
občanů v ČR

na konkrétních příkladech
určí, koho zvýhodňuje a
znevýhodňuje inflace a proč.

uvede postup, jak vypočítá
životní minimum své
domácnosti

na příkladu konkrétní situace
posoudí, které sociální dávky
může využít a kde získá bližší
informace o jejich
poskytování

definuje funkci podpory
v nezaměstnanosti

uvede na příkladu, kde získá
informace o možnostech a
podmínkách zaměstnání,
pomoci v nezaměstnanosti
Základní makroekonomické ukazatele
(HDP, inflace, míra nezaměstnanosti)
Monetární politika ČNB
Sociální politika
důchodový systém
systém sociálních dávek
životní minimum
nezaměstnanost
státní politika zaměstnanosti
rekvalifikace
Stránka | 629
6.30 LEADERSHIP
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět je vyučován v 7. ročníku gymnázia v hodinové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně, kterou čerpá z disponibilních hodin. Předmět
doplňuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. Teoretický základ předmětu je čerpán z manažerské teorie a praxe
na základě systému S. Coveyho a z principů koučování.
Cílem předmětu je seznámit žáky s oblastí leadershipu jakožto nadstavby nad řízením, umožnit jim vytvoření základních manažerských
návyků a vytvořit prostor pro jejich další osobní a osobností rozvoj.
Předmět je vyučován v kmenových učebnách.
Předmět výrazně rozvíjí průřezové téma OSV, z něhož zařazuje všechny tematické okruhy.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
Stránka | 630
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel vytváří při výuce situace, kdy žák je konfrontován sám se sebou, je vytvářen bezpečný prostor pro sebereflexi a zároveň kritiku ze
strany druhých. (1)
Učitel s žáky plánuje vlastní zdokonalování a pokrok, učitel vyžaduje kritický pohled žáka na selfmanagement a timemanagement. (1)
Učitel nabízí příklady složitých životních situací a nabádá žáky k tvořivému hledání variant pro vyřešení situací. Vyžaduje sdělování
výhod a nevýhod různých možností řešení problému. Požaduje pojmenování rizik a úskalí žákem.(2)
Učitel přistupuje j odlišným názorům a postojům neosobně, snaží se jednat věcně, ale empaticky. (2,3)
Učitel aplikuje při výuce principy nenásilné komunikace, demonstruje na příkladech její výhody.(3, 4)
Učitel vytváří bezpečné a důvěrné prostředí, v kterém může žák komfortně prezentovat své názory, postoje i skrytá přání.(3, 4)
Učitel udržuje se svým okolím zdravé vztahy, přistupuje k žákům partnersky, korektně a s úctou, je žákům příkladem v interpersonálních
vztazích. (4)
Učitel je zodpovědný sám k sobě, ke svému zaměstnavateli i k národu. (4)
Učitel má zdravé sebevědomí, vyžaduje respektování práv. (5)
Učitel přináší autentické materiály, kdy jsou při práci s nimi vytvářeny zdravé postoje žáků k rodině, vlasti, práci, k jiným lidem apod. (5)
Učitel přináší návrhy, náměty, obohacuje žáky vlastním postojem k sobě samému a práci a povzbuzuje je k dalšímu osobnímu rozvoji. (6)
Učitel zprostředkovává žákům setkání s mimořádně zajímavými a lidsky hodnotnými a inspirujícími lidmi. (6)
Stránka | 631
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
8. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák:

v praxi uplatňuje principy
proaktivity

srovná proaktivitu a
retroaktivitu a uvede výhody
takového přístupu k sobě
samému i k druhým.

plánuje svoji činnost
s ohledem na cíle

stanovuje smart cíle

ovládá seberegulativní
dovednosti, rozumí sám sobě

správně si určuje své
hodnoty a role

vytváří si vyvážené
sebepojetí

správně spravuje svůj čas

vytvoří si vyvážený pracovní
rozvrh s ohledem na své
osobní vztahy a životní
priority

v jednání s ostatními
uplatňuje principy výhravýhra

UČIVO:
Proaktivita: principy osobní vize
popíše nevýhody dalších
možností: prohra – prohra,
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
OSV
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
Proaktivita jako možnost volby
Začínat s myšlenkou na konec:
principy osobního vedení. Technika
SMART cílů.
OSV
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů
Plánování, stanovování cílů, SMART
Cíle
Nejdůležitější věci na první místo:
principy osobního řízení – osobní
management.
OSV
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů
Spravování vlastního času
Myšlení způsobem výhra – výhra:
principy vedení lidí
OSV
Sociální komunikace
Vedení lidí
Stránka | 632
SOUVISLOSTI:
MPV – OPV (průběžně)
prohra výhra

vysvětlí rozdíly mezi vedením
a řízením

uplatňuje společensky
vhodné způsoby komunikace,
případně neshody či konflikty
s druhými lidmi řeší
konstruktivním způsobem.

ve své komunikaci
maximalizuje empatii,
aktivně naslouchá, snaží se
být pochopen a také
projevuje pochopení
druhého

zvládá své vlastní emoce,
ohradí se proti agresivnímu
jednání druhého

ovládá specifické
seberegulativní a
komunikační dovednosti

při svých činnostech se snaží
maximalizovat synergický
efekt
Napřed pochopit, pak být pochopen:
principy empatické komunikace
OSV
Sociální komunikace
Empatie, aktivní naslouchání
Synergie: principy vůdčí spolupráce
OSV
Spolupráce a soutěž
Práce v týmu, synergie

důrazně dbá
o psychohygienu

rozvíjí svoji osobnost všemi
směry

vytvoří si vyvážený pracovní
rozvrh s ohledem na své
osobní vztahy
Ostření pily: čtyři dimenze obnovy sil
OSV
Psychohygiena.
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
Psychohygiena
Morálka všedního dne
Sebezodpovědnost
Morálka v různých situacích
Stránka | 633

správně využívá a rozvíjí své
vrozené předpoklady,
podporuje i své slabé stránky
„Objev vlastního hlasu“: vize,
disciplína, elán a nadšení, svědomí

vede malý tým

dává najevo hodnotu a
potenciál členů týmu a rozvíjí
jejich předpoklady

Inspirace pro ostatní – stát se lídrem:
působení na druhé lidi, jít příkladem,
hledání alternativ, společné vize,
sladění cílů a systémy realizace,
uvolnění elánu, nadšení a talentu
odliší řízení a vedení
Stránka | 634
6.31 PUBLIC RELATIONS
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Cílem předmětu Public Relations je seznámit žáky se základy komunikační práce s veřejností jakožto doplňkem marketingových činností
organizace. Žáci se seznámí s cíli moderní práce Public Relations, naučí se základní komunikační postupy a seznámí se s prostředky, které
obor Public Relations využívá. Výuka je zaměřena problémově, využívány jsou zejména modelové situace.
Předmět Public Relations je vyučován v 8. ročníku gymnázia v rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně. Hodinovou dotaci čerpá z disponibilní
časové dotace. Svojí náplní doplňuje zejména stylistickou část předmětu Český jazyk, komunikace a literatura, zároveň navazuje i na
předmět Rétorika. Vhodně také doplňuje předměty Obchodně-podnikatelské vztahy a Leadership. Vyučován je v kmenových učebnách
školy. Výuka je doplněna vhodnými tematickými exkurzemi a besedami s významnými odborníky v oboru. Předmět Public Relations
v sobě integruje většinu tematických okruhů průřezového tématu Mediální výchova.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
Stránka | 635
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel nabízí modelové komunikační situace a vyžaduje návrhy alternativních řešení s využitím adekvátních prostředků a forem
komunikace. Vyžaduje, aby žák tato alternativní řešení zhodnotil ve skupinové diskusi a následně vybral optimální řešení. (2, 3, 4, 6)
Učitel vyžaduje od žáka analýzu komunikační situace a správnou interpretaci sdělení. (3)
Učitel ilustruje vhodnými příklady základní komunikační situace podle slohotvorných aspektů, upozorňuje žáka na typické jazykové
prostředky užívané v daných situacích, vytváří modelové podmínky pro řečové reakce žáka, vč. nonverbálních. (3, 4)
Učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů, využívá metod kooperativního učení a realizuje projekty, jejichž podstatou je
řešení problému (projektové vyučování). (2, 3, 4)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
8. ROČNÍK
ŠKOLNÍ VÝSTUPY:
Žák

si uvědomuje rostoucí vliv
významu veřejného
mínění. Vyjmenuje
základní techniky výzkumů
veřejného mínění. Sestaví
jednoduchý dotazník.

popíše fungování
marketingu, jeho cíle a
prostředky a užití. Popíše
marketingový mix. Popíše
vztah marketingu a public
relations.
UČIVO:
Veřejné mínění, jeho význam.
Výzkumy veřejného mínění, jejich
historie, jejich techniky (dotazníky,
řízené rozhovory, focus groups).
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
Základy marketingu: jeho cíle,
prostředky, marketingový mix. Užití
marketingu v praxích. Marketing a
public relations.
SOUVISLOSTI:
MV
VAZ – OPV a BEN
Mediální produkty a jejich významy
Pozn.: příprava reklamní kampaně
Reklama a její výrazové prostředky, kritický
přístup k reklamě, rozbor reklamy z hlediska
použité strategie (úspěch ve společnosti,
získání obdivu, výzvy k identifikaci)
Stránka | 636

popíše cílové skupiny pro
public relations a na
příkladech uvede, jak lze
pro ně strukturovat public
relations.
Cílové skupiny PR: společnost,
specifické společenské skupiny,
zaměstnanecká veřejnost.
MV
Uživatelé (co je veřejnost, publikum, občané,
uživatelé, konzumenti)
Jak vzniká čtenářská/posluchačská/divácká
skupina, co je cílová skupina
Média pro vybrané skupiny
Jak se měří a popisuje publikum
Ohlasy čtenářů/diváků/posluchačů na pořad,
formulace názorů, napsání souhlasné či
nesouhlasné reakce

srovná public relations a
reklamu.
Reklama, vztah PR a reklamy.

vysvětlí, jak funguje
sociální kontrola a jak je
využíváno v PR.
Sociální kontrola a public relations.
MV
Role médií v moderních dějinách
Jak společnost komunikovala
Účinky mediální produkce a vliv médií
Předpokládané či skutečné vlivy některých
mediálních obsahů
Vlivy celospolečenské a kulturní

vysvětlí a na příkladu
popíše, jak lze mediálně
působit na veřejnost.
Připraví zprávu pro média.
Zhodnotí mediální výstup.
Působení na veřejnost
prostřednictvím masmédií: Tisk,
rozhlas, televize, PR. Vztahy mezi PR
pracovníky a žurnalisty.
MV:
Účinky mediální produkce a vliv médií
Vliv médií na uspořádání každodenního
života
Předpokládané či skutečné vlivy některých
mediálních obsahů
Vlivy celospolečenské a kulturní
Mediální produkty a jejich významy
Stránka | 637
Kategorie mediálních produktů
Formy mediálních sdělení
Vztah mezi mediálními produkty a
skutečností
Výrazové prostředky typické pro jednotlivá
média
Reklama a její výrazové prostředky, kritický
přístup k reklamě, rozbor reklamy z hlediska
použité strategie (úspěch ve společnosti,
získání obdivu, výzvy k identifikaci)
Stránka | 638
6.32 RÉTORIKA
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět Rétorika je vyučován v rámci vzdělávacího oboru Český jazyk, komunikace a literatura. Předmět svým obsahem pokrývá učivo
rétoriky vymezené RVP pro Český jazyk a literaturu. Přejímá tak odpovídající výstupy. Výstupy a strategie jsou formulovány tak, aby
primárně naplňovaly klíčovou kompetenci komunikativní. Při výuce je kladen důraz na praktické využití získaných poznatků z oblasti
rétoriky jak v mluveném tak písemném projevu. Žáci jsou vedeni k nácviku mluveného slova, k ústním prezentacím i k písemné formě se
zaměřením na profesní korespondenci. Cílem výuky je srozumitelný, jasný, spisovný projev (mluvený i psaný), který naplní bezchybně
svůj komunikační záměr za využití vhodných verbálních a mimoverbálních komunikačních prostředků. Výuka ve své praktické stránce
směřuje k tomu, aby žák na konci školního roku prezentoval před komisí svou seminární práci pojatou jako roční projekt (Seminární
práce s obhajobou). Ta je hodnocena jak po stránce obsahové, tak formální a na prezentační dovednosti žáka je kladen maximální důraz.
Vzhledem k proměnlivosti aktuální situace společenské, kulturní, politické aj., která se promítá do výběru textů a témat praktických
cvičení, se předmětem Rétorika mohou prolínat různá průřezová témata. V prvé řadě je v předmětu Rétorika naplňováno průřezové
téma Osobnostní a sociální výchova, především jeho část Sociální komunikace, a to v plném rozsahu.
Výuka předmětu rétorika probíhá v 7. ročníku a je jí vyhrazena 1 hodina týdně. Výuka je jen výjimečně realizována formou výkladu,
převládají praktická cvičení spojená s nácvikem rétorických dovedností, mluvní cvičení žáků a jejich prezentace, skupinová dramatizace
navozených komunikačních situací. Do hodin je též zařazena práce s odbornou literaturou. Výuka probíhá v kmenové učebně či
v případě potřeby v učebnách s multimediálním vybavením.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí:
1 – kompetence k učení,
Stránka | 639
2 – kompetence k řešení problémů,
3 – kompetence komunikativní,
4 – kompetence sociální a personální,
5 – kompetence občanská,
6 – kompetence k podnikavosti
Učitel zadává dlouhodobé úkoly, pro něž si žák sám hledá vhodné strategie plnění, vytváří si časový i obsahový harmonogram jejich
plnění a získané poznatky a dovednosti uplatňuje při dalších činnostech. Tyto úkoly se týkají především analýzy textů s manipulativním
zaměřením a vytváření rozsáhlejších textů k ústní prezentaci a souvisí s ročním projektem. (1, 2, 4)
Učitel poskytuje žákovi zpětnou vazbu o jeho průběhu učení a umožňuje mu pracovat s jeho vlastní chybou. (1)
Učitel nabízí různé metody řešení problému a různé formy splnění úkolu. Žák si z nabídky vybírá a vyhodnotí, co je pro něj
nejefektivnější, vybírá si témata mluvních cvičení, zadání seminární práce apod. (1, 2)
Učitel navozuje problémové situace, které je vhodné řešit ve skupině, např. při dramatizaci komunikační situace. Učitel vede žáky ke
schopnosti odvozovat a analyzovat problematické jazykové či stylistické jevy, odůvodňovat je. Současně učitel upevňuje žákovu
schopnost interpretovat komunikační situace, nacházet možná interpretační řešení s ohledem na mimoverbální komunikaci a o těchto
debatovat se spolužáky. (1, 2)
Učitel vede žáka k tomu, aby efektivně využíval dostupné prostředky komunikace verbální i neverbální; učitel vybírá vhodné příklady
z praxe a zadává žákům praktická cvičení kratšího rázu, využívá komunikační a simulační hry. (1, 3, 4)
Učitel zadává žákovi takové úkoly, při nichž dokáže svou dovednost text interpretovat a analyzovat jeho komunikační situaci. Učitel
žákovi předkládá taková témata, která jsou vhodná pro argumentaci, pro diskusi, pro dialog tak, aby žák prokázal své dovednosti tyto
Stránka | 640
žánry analyzovat i tvořit. Učitel požaduje od žáka jasné formulace argumentů při řešení problému za využití patřičných výrazových
prostředků, stejně tak podněcuje žáka různými diskusními technikami k formulaci těchto argumentů v rámci pravidel diskuse.
(1, 2, 3, 4, 6)
Učitel umožňuje žákovi jeho práci prezentovat v ústní nebo písemné podobě a případné nedostatky korigovat. (1, 2, 3)
Učitel umožňuje žákovi, aby se podílel na hodnocení ostatních a vytvářel také vlastní sebehodnocení (hodnoticí archy a dotazníky) při
dosahování požadovaných výsledků. Aby formuloval své názory a budoval svou individualitu. (1, 3, 4, 6)
Učitel vede žáky ke kooperaci, práci ve skupině. Umožňuje žákům osvojit si pocity z různých sociálních rolí, vzájemně se tak chápat a
pomáhat si. Učitel posiluje v žácích schopnost vzájemně si naslouchat a pomáhat, uvědomovat si své silné a slabé stránky, nebát se
požádat o pomoc, ale také pomoc ochotně poskytnout druhým. (3, 4)
Učitel zařazuje do výuky témata a texty vztahující se k roli jedince jako občana. Vede žáka k přemýšlení o právech a povinnostech
občana, o respektování různých žebříčků hodnot, o kulturních a morálních hodnotách a o současném společenském dění např.
v diskusích, argumentačním eseji či na základě ukázek krásné literatury, publicistických či vlastních textů. K tomuto přemýšlení učitel
využívá především mluvních cvičení a kratších slohových útvarů vhodných k ústní prezentaci. (1, 3, 5)
Učitel motivuje žáka k vlastnímu sebezdokonalování a uvědomění si významu verbálního vyjádření v běžném životě i při budování
kariéry. (1, 2, 6)
Simuluje s žáky konfliktní situace a reakce na ně, jež mohou ovlivňovat jejich kariérní profil. Učitel vede žáka k rozvoji rétorických
schopností, upozorňuje ho na mechanismy manipulace. Učitel podporuje proaktivní přístup žáka, jeho tvořivost, iniciativu a invenci.
(2, 4, 6)
Stránka | 641
Vzdělávací obsah předmětu
ŠKOLNÍ VÝSTUPY
Žák
UČIVO PŘEDMĚTU
Rétorika jako věda
–
využívá základních principů
rétoriky.
–
reflektuje rétoriku jako
interdisciplinární vědu.
–
užívá rétorických termínů,
chápe je a rozumí jim.
–
aplikuje v praxi adekvátní
principy rétoriky.
–
v mluveném projevu ovládá
pravidla ortoepie.
–
vzhledem ke komunikační
funkci projevu volí vhodné
zvukové prostředky řeči.
–
v písemném projevu využívá
adekvátní výrazové
prostředky.
–
rozlišuje mezi mluvenou a
psanou, mezi formou
soukromou a veřejnou
–
využívá techniky pro
odbourávání stresu a
psychických bariér při své
prezentaci
7. ROČNÍK
KONKRETIZOVANÉ TEMATICKÉ
OKRUHY
Vymezení oboru; historie předmětu
(antika, významní čeští představitelé)
Monolog; dialog (pravidla, profesní
dialog); druhy řečnických projevů a
jejich nácvik
PŘESAHY, VAZBY, POZNÁMKY, PT
Pozn.: seminární práce (požadavky
prezentace)
PT – OSV
Sociální komunikace (verbální a
neverbální, rozvíjení komunikačních
dovedností)
Hláskosloví
Ortoepie, zvukové prostředky souvislé
řeči.
Řečové vady, péče o hlas
Korespondence
Profesní a soukromá korespondence
Psychohygiena
Relaxace, dechová cvičení
PT – OSV
Seberegulace, organizační dovednosti
a efektivní řešení problémů
(předcházení zátěžovým situacím;
relaxace)
Stránka | 642
–
–
zná a využívá postupy, jakými
dosáhne svého (obchodního)
cíle;
Rétorika v obchodní oblasti
Rétorika pro manažery a v obchodním
jednání; asertivita
umí odolávat nátlakovým a
manipulativním
komunikačním situacím
PT – OSV
Sociální komunikace (využití
komunikačních dovedností
k odvolávání neužitečného nátlaku)
Pozn.: Seminární práce - (nácvik a
prezentace před komisí)
Stránka | 643
6.33 Semináře
Semináře jsou zařazeny do 7. ročníku (2 hodiny) a 8. ročníku (4 hodiny).
Nabízené semináře:
Matematický seminář
Přírodovědný seminář
Společensko-vědní seminář
Diplomatický protokol
Rétorika
Dějepisný seminář
Další semináře dle zájmu žáků
Osnovy seminářů jsou přílohami tohoto dokumentu a jsou aktuálně doplňovány.
Stránka | 644
7
HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
7.1 Pravidla pro hodnocení žáků
Neoddělitelnou složkou výchovně vzdělávacího procesu probíhajícího ve škole je hodnocení žáků. Hodnocení žáků je zcela běžnou
činností, kterou učitelé ve škole vykonávají průběžně po celý školní rok. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, kterou
získává důležité informace o tom, jak danou problematiku zvládá, co se naučil, v čem se zlepšil, na čem ještě musí pracovat. V rámci
hodnocení žák dostává návod, jak má postupovat, aby své případné nedostatky odstranil.
Celá kapitola věnovaná hodnocení žáků je zpracovaná velmi podrobně v klasifikačním řádu školy. Ten je součástí ŠVP a je přiložen jako
příloha číslo 1. Kritéria pro hodnocení žáků jsou zpracována v tematických plánech jednotlivých předmětů, žáci jsou začátkem školního
roku o kritériích daného předmětu informováni
Všichni vyučující na našem gymnáziu hodnotí výsledky vzdělávání žáků známkou ve všech ročnících.
Zásady pro hodnocení a klasifikaci
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:
jednoznačné,
srozumitelné,
srovnatelné s předem stanovenými kritérii,
věcné,
všestranné.
Stránka | 645
Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů
školního vzdělávacího programu.
Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
Vyučující je povinen seznámit všechny žáky na počátku školního roku se způsoby a kritérii hodnocení.
Při hodnocení a klasifikaci pedagogický pracovník školy v souladu s výše uvedenou citací dodržuje tyto zásady:
Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřením znalostí musí mít žák dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Účelem
prověřování je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech.
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu
a pedagogický takt vůči žákovi.
Učitel je povinen oznámit žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodnit a poukázat na klady a nedostatky hodnocených
projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek ihned, výsledky hodnocení písemných prací a praktických
činností oznámí žákovi nejpozději do 10 pracovních dnů po jejich dokončení. Při hodnocení klade učitel důraz i na žákovo
sebehodnocení.
Kontrolní písemné práce a další druhy rozsáhlejších zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celé klasifikační období tak, aby se
nenahromadily v určitých obdobích. Termín prokonzultuje s třídním učitelem, koordinaci zajišťuje třídní učitel. V jednom dni mohou žáci
konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci, a to průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost klasifikace
i způsob získání známky a kdykoliv informovat zákonné zástupce žáka, vedení školy a třídního učitele.
Při dlouhodobějším pobytu žáka v zařízeních, která rovněž zajišťují jeho vzdělávání, je učitel povinen respektovat známky, které žák
v tomto zařízení získal, a zahrnout je do celkové klasifikace.
Stránka | 646
V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení, pokud negativní hodnocení žáka není
způsobeno dlouhodobým nebo opakovaným neplněním základních školních povinností.
Učitel bere při hodnocení zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou
praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření.
Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku
Průběžné hodnocení provádí učitel, který ve třídě daný předmět vyučuje. Hodnocení jsou povinni provádět rovněž zastupující učitelé,
pokud v dané třídě a předmětu odučí tři a více po sobě následujících vyučovacích hodin, nebo zastupují v dané třídě a předmětu
pravidelně po dobu delší než jeden týden.
Celkové hodnocení provádí učitel, který v dané třídě učí příslušný předmět nebo zastupující učitel, kterého pověří zástupce ředitele.
Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacím předmětu v souladu se vzdělávacím programem školy nebo
s individuálním vzdělávacím plánem. Chování žáka se hodnotí zvlášť a nesmí ovlivnit hodnocení ve vyučovacích předmětech.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení učitel, který je k tomu pověřen příslušným zástupcem ředitele
školy, a to po projednání s ostatním učiteli toho předmětu.
Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k případnému postižení a zdravotnímu stavu i k případné
indispozici, která by mohla vést k zakolísání v učebních výkonech.
Celkové hodnocení za klasifikační období se neurčuje na základě aritmetického průměru vypočítaného z dílčích hodnocení (známek).
Do celkového hodnocení na konci klasifikačního období zahrnuje učitel dle charakteru předmětu v přiměřené míře též zájem o předmět,
úroveň domácí přípravy, míru plnění školních povinností, míru aktivity žáka ve vyučovacích hodinách a jeho schopnost plnění zadaných
samostatných úkolů a prací.
Stránka | 647
Do celkového hodnocení v daném předmětu mohou být zahrnuty mimořádné výsledky, kterých žák dosáhl v olympiádách, soutěžích a
dalších aktivitách.
Problémy a skutečnosti týkající se hodnocení a klasifikace a vyžadující zvláštní zřetel, projednají učitelé s ředitelem školy nebo
s pověřeným zástupcem ředitele, popřípadě je přednesou na pedagogické radě. Učitelé zvolí takový postup, aby nedošlo při řešení
k nebezpečí z prodlení.
Případné zaostávání žáků v učení a problémy v jejich chování a prospěchu se projednávají na pedagogické radě. Třídní učitel sdělí
výsledky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka i žákovi.
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
1. Podklady pro hodnocení získává učitel zejména:
a. soustavným diagnostickým pozorováním žáka v průběhu vyučování
b. různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků (praktické, pohybové, ústní, písemné)
c. analýzou výsledků různých činností a aktivit žáka
d. konzultacemi s ostatními učiteli, popřípadě pracovníky speciálně pedagogického centra nebo pedagogicko-psychologické
poradny
2. Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na nižším stupni osmiletého gymnázia
v předmětech s převahou teoretického zaměření s časovou dotací větší než dvě hodiny týdně (český jazyk, cizí jazyk, matematika):
a. Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně
šesti dílčích hodnocení z písemného a dvou z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou
formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.
b. U žáků, kteří v průběhu klasifikačního období nemají větší absenci (více jak 25%), by mělo proběhnout hodnocení zpravidla
minimálně jednou měsíčně.
Stránka | 648
3. Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na nižším stupni osmiletého gymnázia
v ostatních předmětech s převahou teoretického zaměření:
Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři
dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou,
která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.
4. Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na nižším stupni osmiletého gymnázia
v předmětech s převahou praktického zaměření:
Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři
dílčí hodnocení z praktických činností. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a
jeho individuálním zvláštnostem a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.
5. Další podmínky pro získávání podkladů
a. při získávání podkladů pro klasifikaci jsou využívány tyto základní formy:
 ústní zkoušení
 písemné zkoušení a testy
 povinné písemné práce
 zadávání praktických úkolů (zadávání projektových úkolů)
 grafický a estetický projev
 zadávání úkolů a samostatné práce při získávání a zpracování informací
b. během získávání podkladů pro klasifikaci musí učitel brát zřetel na okamžitý zdravotní a psychický stav dítěte a na prokázané
vývojové poruchy chování a učení
c. zásady pro ústní zkoušení
Stránka | 649
 za ústní zkoušení je považováno buď rozsáhlejší prověření znalostí před celou třídou, nebo posouzení několika dílčích
odpovědí v lavici
 ústní zkoušení musí probíhat před ostatními spolužáky
 rozsah a délka ústního zkoušení musí odpovídat věku a individuálním zvláštnostem žáka
 ústní zkoušení nesmí zabírat převážnou část vyučovací hodiny a nesmí být na úkor efektivnosti vyučovací hodiny
d. zásady pro písemné zkoušení
 za písemné zkoušení se považuje samostatný písemný projev žáka
 písemné zkoušení, pro jehož vypracování potřebuje průměrný žák dobu delší než 35 minut, je přípustné pouze
v českém jazyce, matematice a cizím jazyce, a to maximálně v délce 45 minut
 u ostatních předmětů s převahou teoretického zaměření nesmí tato doba přesáhnout hranici 35 minut
 u předmětů s převahou praktického zaměření může být písemné přezkoušení využito pouze ve výjimečném případě, a
to v takovém rozsahu, aby k jeho vypracování stačila průměrnému žákovi doba 10 minut
 výše uvedené časové limity se netýkají testů zadávaných v rámci kontrolní činnosti vedením školy
 žáci mohou v jednom dni absolvovat pouze jedno písemné přezkoušení v rozsahu delším než 35 minut
 všechna písemná přezkoušení v rozsahu delším než 35 minut musí být nejpozději 5 pracovních dnů žákům předem
oznámena a zapsána do třídní knihy, popř. také na web
e. povinné písemné a grafické projevy
 počet, rozsah a časové zařazení jsou dány tematickými plány
 vyučující je povinen provést v každé třídě celkové vyhodnocení a seznámit s ním pověřeného zástupce ředitele,
popřípadě ředitele školy
 celkové vyhodnocení bude obsahovat zadání, vzorové řešení, přehled nejčastějších chyb, a pokud bylo použito
bodové hodnocení také tabulku jeho převedení na klasifikaci
 povinné písemné práce včetně celkového vyhodnocení se archivují do konce školní docházky žáků
Stránka | 650
 po vyhodnocení písemných či grafických projevů budou práce žákům předloženy, po opravení případných chyb
mohou být žákům okopírovány
f. v souladu s požadavkem, že hodnocení musí být doložitelné, se veškeré písemné a grafické projevy žáků ukládají do
portfolií. V portfoliích se shromažďují po celou dobu docházky žáka na nižší stupeň gymnázia veškeré práce související se
vzděláváním a výchovou žáka. Portfolia se průběžně doplňují a předkládají se rodičům na třídních schůzkách či na
vyžádání rodičů.
Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech
Při hodnocení výsledků vzdělávání se posuzuje zejména:
úroveň dosažených výsledků vzdělávání
píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon
ucelenost, přesnost a trvalost osvojení učiva, kvalita a rozsah
schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů
schopnost nalézt, třídit a interpretovat informace
kvalita myšlení, především žákova samostatnost, tvořivost a originalita
přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
osvojení účinných metod samostatného studia
osvojení dovednosti účinně spolupracovat
Stránka | 651
ORIENTAČNÍ HODNOTÍCÍ STUPNICE
100-86% prakticky bez chyby, chybuje výjimečně
vynikající, příkladný, výborný
1
85-71% převládají pozitivní zjištění, dílčí chyby
velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný
2
70-56% pozitivní a negativní v rovnováze
dobrý, průměrný
3
55-41% převaha negativních zjištění, výrazné chyby
podprůměrný, citelně slabá místa, dostatečný
4
nevyhovující stav, nedostatečný
5
pod 40% zásadní nedostatky
Tato hodnotící stupnice je pouze orientační, přesnější hodnotící stupnice si vytvářejí předmětové sekce, ty vypracovávají podrobnější
kritéria hodnocení a klasifikace.
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení. Je to jedna z výchovných metod.
Pedagog vede žáka v dovednostech hodnotit sám sebe ve smyslu zdravého sociálního a psychického rozvoje.
Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační
procesy a více aktivizovat žáka.
Žák má právo na své sebehodnocení.
K sebehodnocení škola i vyučující vytvářejí podmínky.
Škola zajišťuje pro žáky testy, které se nevyužívají pro klasifikaci, ale po rozboru slouží jako podklad k sebehodnocení žáků.
K sebehodnocení slouží také projektové, seminární, skupinové, kooperativní a podobné formy práce např. dotazníky.
Stránka | 652
Důležitou součástí sebehodnocení je hovořit o chybách – chyba není ostuda, ale přirozená věc v procesu učení a důležitý prostředek
k učení.
Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č.48/2005Sb.o základním vzdělávaní, pokud
není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím
potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského
poradenského zařízení. Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho
ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží
k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a
hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro toto hodnocení.
Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je vyučující povinen dodržovat tyto zásady:
Sestavit na začátku každého ročníku pro každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami individuální plán s vymezením učiva,
které může podle individu-álních obtíží žák zvládnout.
Maximálně uplatnit individuální přístup.
Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž
nemá porucha negativní vliv. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při
klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Zvolené metody a formy práce konzultovat se
speciálním pedagogem či psychologem.
Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery
a nedostatky překonávat.
Stránka | 653
Všechna navrhovaná pg. opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení.
7.1.5 Hodnocení nadaných žáků
Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou
přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek
stanoví ředitel
7.2 Autoevaluace školy
Sebehodnocení školy poskytuje škole důležitou zpětnou vazbu, díky níž škola získává informace o tom, jak se aplikuje školní vzdělávací
program, jak funguje škola, jaké je prostředí školy, v němž se realizuje výuka, jaké jsou vztahy mezi lidmi i různými skupinami (žáci –
učitelé, učitelé – rodiče apod.). Vlastní hodnocení naší školy chápeme jako přímou vazbu na plnění stanovených cílů a řešení úkolů
v oblasti výchovy a vzdělávání našich žáků. Vlastním hodnocením školy vyhodnocujeme reálnost a kvalitu naplňování našich
dlouhodobých cílů a vizí, ale též rozkrýváme aktuální situace, které vznikají při každodenních činnostech. Hodnocením usilujeme o co
nejobjektivnější pohled na naši školu, a proto cílem autoevaluace na naší škole je zodpovědět si na otázky např. V čem jsme dobří? Jak
můžeme dosáhnout ještě lepších výsledků? Kde jsou naše rezervy? Kdo nám může pomoci? Abychom si na tyto a další otázky mohli
zodpovědně odpovědět je zapotřebí vytvořit podmínky pro existenci široké škály ukazatelů vedoucí k objektivnímu zhodnocení
fungování školy. Proto jsme vytvořili autoevaluační plán, jehož naplňování směřuje k získávání podkladů pro autoevaluaci školy, a
zároveň je zpracován návod, jak pracovat s vyhodnocenými daty, jak tato získaná data využít k dalšímu pokroku a rozvoji školy.
Stránka | 654
2. metody autoevaluace
1. sledované oblasti autoevaluace
osnova
Autoevaluační plán
1. sledované oblasti autoevaluace
2. metody autoevaluace
3. cíle autoevaluace
4. hodnotitel
5. četnost
6. shrnutí získaných dat a jejich vyhodnocení – v autoevaluační zprávě
management školy
klima školy
úroveň pedagogického a
• řízení školy (práce ředitele)
• prostředí
výchovného procesu
• organizace práce
• image
• hodnocení hodin, znalostí a
• personální oblast (vedení lidí) • kultura
dovedností žáků
• ekonomické podmínky
• vztahy (mezi žáky a učiteli,
• úroveň pedagogického sboru
• materiálně-technické
školou a okolím, ve třídě)
a složení
podmínky
• plnění tematických plánů
• efektivita práce školy
• úroveň písemných prací
• škola a její žáci
• výsledky v soutěžích
• výchovné problémy (neoml.
absence, šikana - prevence,
drogy - prevence)
• úspěšnost jednotlivých akcí
• nabídka volitelných a
nepovinných předmětů
• školní a mimoškolní akce
management školy
klima školy
úroveň pedagogického a
• pozorování
• dotazníky - učitelé, žáci,
výchovného procesu
• rozhovory
rodiče, zřizovatel
• hospitace
• analýza základních
• pozorování
• pohospitační rozhovor
dokumentů školy
• ankety
• kontroly testů a sešitů
• dotazníky pro žáky a rodiče
• diskuse
• zpráva výchovné poradkyně
• diskuse
• rozbor mediálních ohlasů
• vedení přehledů (třídní
• rozbor hodnotících zpráv
SWOT analýza
učitelé, vých. poradkyně)
• anketa
• dotazníky
• dotazník hodnocení práce
• kontrola dokumentace
školy učiteli
• hodnocení pedagogy
655 | S t r á n k a
učitelé
• vztah učitel x žák
• kázeň
• úroveň písemných prací
• plnění tematických plánů
• vedení pedagogické
dokumentace
• srozumitelnost výkladu
• efektivita vyučování
• hodnocení žáků učiteli
• hodnocení učitelů žáky
sebereflexe
komunikace s veřejností a
rodiči
• zdroje a přenos informací
• spolupráce s partnery
• kvalita a využívání rodičovské
iniciativy
• kontakt rodičů se školou
• míra informovanosti o dění ve
škole
• spolupráce školy s obcí
• efektivita fungování školské
rady
• organizace akcí školy
učitelé
• hospitace
• pohospitační rozhovor
• pozorování
• zápisy (z rady rodičů, třídních
schůzek)
• osobní kontakty
• pozorování při řešení
krizových situací ve škole
• diskuse
• rozbor zprac. tem. plánů
komunikace s veřejností a
rodiči
• vyhodnocování tř. schůzek
• dotazníky
• diskuse
• rozbor mediálních ohlasů
• rozbor zápisů
• prezentační materiály
• účast uchazečů na Dnech
otevřených dveří a
Informativních schůzkách
3. stanovené cíle
• sebereflexe
SWOT analýza
management školy
• stabilní personální obsazení
• vyrovnané hospodaření
• soulad s účetními doklady
• kvalitní vedení školy
• odborné oblasti - revize
(kontroly BOZP, PO,...)
• kvalitní úroveň práce ředitele
školy
• zapojení žáků do chodu školy
• dodržování dohodnutých
pravidel
• dosahování plánovaných cílů
a realizace kurikula
• efektivní vnitřní řád
klima školy
• dobrá image
• kultura - vyhovující prostředí
pro výuku, kultivované
prostředí
• klima - dodržování
společenských pravidel,
přívětivá atmosféra
• kredit a pověst školy je vysoká
• standardizované testy (SCIO,
KALIBRO)
SWOT analýza
Žákovská portfolia
• kontrola (třídních knih,
záznamů, třídních výkazů
• dotazník pro hodnocení
učitele žákem
úroveň pedagogického a
výchovného procesu
• výborná úroveň vědomostí a
dovedností žáků
• minimalizace výchovných
problémů
• efektivní výsledky
pedagogického působení
• vzdělávací program zahrnuje
vzdělávací potřeby žáků
• existence neformálního
kurikula
• vypracování profilu
absolventa
• žáci jsou motivování
k učení
• harmonická interakce mezi
učiteli a žáky
• výborné výsledky při
standardizovaných testech
učitelé
• vysoká kvalita vyučovacího
procesu
• rozvoj osobnosti, studium
• kvalitní vedení pedagogické
dokumentace
• komplexní hodnocení
pedagogického pracovníka
• osobní hodnocení
• je zajištěna stabilizace
personálu
• zajištěno DVPP
• spravedlivé a pravidelné
hodnocení pracovníků
• podíl pracovníků na řízení
školy
Stránka | 656
• účast rodičů na "Otevřené
hodině"
• účast rodičů na
společenských akcích
SWOT analýza
komunikace s veřejností a
rodiči
• kvalitní a efektivní spolupráce
rodičů se školou
• dostatečná míra
informovanosti o škole
• spolupráce s organizacemi a
institucemi
4. hodnotitel
5. četnost
management školy
• vedení školy
• učitelé
• zaměstnanci školy
• školská rada
• zřizovatel
• ČŠI
• žáci
• rodiče
klima školy
• žáci
• rodiče
• veřejnost
• učitelé
• vedení školy
úroveň pedagogického a
výchovného procesu
• vedení školy
• ČŠI
• rodiče
• zřizovatel
• učitelé
učitelé
• vedení školy
• ČŠI
• žáci
• rodiče
komunikace s veřejností a
rodiči
• rodiče
• školská rada
• učitelé školy
• vedení školy
• rodiče uchazečů o studium
management školy
• každoročně
• čtvrtletně
• průběžně
klima školy
• 1 x ročně
• průběžně v roce
úroveň pedagogického a
výchovného procesu
• měsíčně
• čtvrtletně
• 1x ročně
učitelé
• měsíčně
• čtvrtletně
• průběžně v roce
komunikace s veřejností a
rodiči
• průběžně v roce
• 1x ročně
V průběhu výchovně-vzdělávacího procesu probíhá ve škole interní a externí evaluace.
Stránka | 657
7.3 Cíle externí a interní evaluace:
Externí evaluace:
Zjišťovat výsledky žáků v přijímacím řízení na VŠ, dělat z těchto zjištění zpětné závěry pro školní výuku (od školního roku 2013/2014)
Účastnit se státních standardizovaných testů (např. SCIO, Kalibro), z výsledků v těchto testech provádět zpětnou vazbu na vzdělávací
proces.
Účastnit se mezinárodních standardizovaných testů (např. testy Univerzity of Cambridge), z výsledků v těchto testech provádět zpětnou
vazbu na vzdělávací proces.
Zajistit širokou účast žáků v nejrůznějších soutěžích a olympiádách, důraz položit na vhodnou motivaci a úspěchy žáků, začlenit do
klasifikace v jednotlivých předmětech.
Zapracovávat výsledky inspekčních zpráv do vzdělávacího procesu.
Interní evaluace:
Začlenit hodnocení vzdělávacích výsledků žáků ve vnitřním klasifikačním řádu do vzdělávacího systému, který musí být detailně
rozpracován do klasifikačních řádů jednotlivých předmětů.
Zpracovávat závěry z výsledků maturitních zkoušek.
Zpracovávat výsledky školního testování znalostí, vědomostí nebo dovedností, také testovaných gramotností.
Zpracovávat informace z hospitační činnosti, z průzkumů a anket pro žáky, učitele a rodiče, z každodenní kontroly a pozorování chodu
školy.
Stránka | 658
Provádět alespoň jednou za dva roky autoevaluaci školy ve všech oblastech její činnosti (je zpracovávána v ročních výročních zprávách,
které jsou předkládány Odboru školství MHMP a v autoevaluačních zprávách).
Na základě provedené evaluace je zpětně ovlivňován a zkvalitňován celý výchovně vzdělávací proces.
7.4 Autoevaluační tým
Vlastní hodnocení školy pravidelně zpracovává vedení na základě shromážděných podkladů a ve spolupráci s některými vyučujícími.
7.5 Práce s dotazníky
Jako jeden z nejčastěji používaných nástrojů autoevaluace na naší škole je dotazníkové šetření.
Toto šetření směřujeme na všechny vnitřní zákazníky školy (učitele, žáky, rodiče). Dotazníky zadáváme v průběhu celého roku,
z výsledků dotazníkového šetření sestavujeme grafické přehledy doprovázené našimi závěry, se kterými poté seznamujeme učitele, žáky
a rodiče. Dotazníky nám významně poskytují zpětnou vazbu pro naši práci. Se závěry se dále pracuje, jsou zahrnovány do dalšího
plánování výchovně-vzdělávacího procesu gymnázia, promítají se v každodenní práci učitelů i ostatních zaměstnanců školy. Forma
dotazníků se liší podle cíle dotazníkového šetření a podle charakteristiky cílové skupiny. Některé dotazníky mají otázky uzavřené
s možností volby odpovědi, jiné dotazníky mají otázky zcela otevřené.
1. Dotazníky pro žáky
Dotazníky pro žáky jsou dvojího druhu.
a) dotazníky obecné
Tyto dotazníky jsou zaměřeny obecně na průběh výchovně-vzdělávacího procesu. Prostřednictvím těchto dotazníků sledujeme, jak žáci
vnímají jednotlivé vyučující, jak hodnotí průběh svého vzdělávání, jak hodnotí prostředí a klima školy. Dotazníky jsou různého rozsahu.
Stránka | 659
Některé jsou menšího rozsahu, neboť se zaměřují pouze na jeden či dva, tři jevy jako je například používání vyučovacích metod učiteli
v hodinách, sdělení programů hodiny učitelem apod. Jiné dotazníky se zaměřují již na větší oblast výchovně-vzdělávacího procesu. Tyto
dotazníky jsou obsáhlejší a postihují celou velkou oblast, např. dotazník na hodnocení práce školy.
b) dotazníky – akce
Tyto dotazníky nám poskytují zpětnou vazbu po každé zrealizované školní akci, např. po lyžařském kurzu, po imatrikulaci, po karnevalu
s přespáním ve škole apod. Dotazníky žáci dostanou bezprostředně po proběhlé akci. Výsledky těchto dotazníků se pak promítají do
plánování průběhu a organizace další akce, hledají se způsoby jak odstranit případné nedostatky dané akce.
2. Dotazníky pro rodiče
Tyto dotazníky zadáváme každoročně na třídních schůzkách, a to v pololetí nebo ve 3. čtvrtletí. Každý rok se v dotaznících zaměřujeme
na jinou oblast života školy. Dotazníky zadává a vyhodnocuje zástupkyně školy. Rodiče jsou vyzváni k dobrovolnému vyplnění dotazníků,
jsou jim sděleny důvody potřeb dotazníkového šetření. Rodiče jsou vždy upozorněni na možnost anonymity při vyplňování dotazníku.
Rodiče mají v dotaznících možnost vyjádřit se k činnosti školy, kvalitě výuky, vztahovým otázkám ve škole, ke klima školy a dalším
aspektům výchovně-vzdělávacího procesu.
S výsledky dotazníkového šetření a se závěry vyplývající z výsledků jsou rodiče ihned seznámeni prostřednictvím zástupkyně školské
rady, jsou publikovány na webových stránkách školy, jsou k dispozici rodičům na třídních schůzkách nebo jsou součástí dalších
informačních kanálů školy.
3. Dotazníky pro učitele
Dotazníky pro učitele jsou zatím na naší škole nejméně frekventované. Důvodem je málo početný pedagogický sbor, který se každým
rokem výrazně rozšiřuje. Stále v pedagogickém sboru převládají externí pracovníci. Mnoho učitelů nezná kontinuitu gymnázia, nemohou
často porovnat současný stav věci s minulým. Přesto i učitelům (především interním) jsou zadávány dotazníky, které např. mapují názory
Stránka | 660
na vzdělávání na gymnáziu, zkušenosti učitelů s žáky gymnázia, prostřednictvím dotazníků vedení školy zjišťuje, jak učitelé hodnotí svoji
roli ve škole, jaké jsou představy učitelů o svém dalším působení na škole, v které oblasti by se chtěli vzdělávat, jaké pomůcky by
vyučující pro svoji práci uvítali, které pomůcky skutečně využívají. Tyto dotazníky jsou zadávány v průběhu celého roku, s výsledky jsou
učitelé seznamováni na společných poradách, hledají se způsoby pro zlepšení a zkvalitnění výchovně-vzdělávacího procesu.
Hodnocení dotazníků
Dotazníky jsou vyhodnocovány dvěma způsoby:
dotazníky zpracováváme pro jednotlivé třídy
Jde především o podklad pro třídního učitele (např. sociometrické testy), který má možnost na základě výsledků lépe pracovat se třídou,
zaměřit se na její specifika, na konkrétní problémy mezi žáky apod.
dotazníky zpracováváme přes ročníky
V tomto zpracování se zmapuje celkové vnímání a hodnocení respondentů dotazníků. Toto hodnocení se vyhodnocuje slovně,
procentuálně, v některých případech i v grafech. Právě tato zjištění jsou podkladem pro evaluaci školy a pro zamyšlení vedení školy a
pedagogického sboru nad výsledky šetření. Některé výsledky již slouží k porovnání minulého a současného stavu, k posouzení kvality
vývoje výchovně- vzdělávacího procesu na gymnáziu.
Stránka | 661
8
ZÁVĚR
Školní vzdělávací program Umění komunikovat je vypracován jako jeden ucelený dokument, přestože nevznikal najednou. Dokument byl
vypracován na základě dvou rámcových vzdělávacích programů. Prvním z nich byl RVP pro základní vzdělávaní, druhým z nich byl RVP
pro gymnázia. Vedení školy po zralé úvaze dospělo k závěru, že vzhledem ke stejným podmínkám pro vzdělávání obou stupňů
osmiletého gymnázia se ke školnímu vzdělávacímu programu vypracovanému podle RVP – ZV doplní školní vzdělávací program
vypracovaný podle RVP – G. Školní vzdělávací program osmiletého gymnázia s názvem Umění komunikovat je tedy fakticky složen ze
dvou částí: 1. část - program vycházející z RVP pro základní vzdělávání, 2. část – program vycházející z RVP pro gymnázia, přičemž obě
části tvoří jeden dokument.
Vývoj dokumentu
Podle tohoto školního vzdělávacího programu se vyučuje na nižším stupni gymnázia od 1. 9. 2006, přičemž výuka podle něj začala
zároveň ve všech ročnících. Toto rozhodnutí škola učinila s ohledem na skutečnost, že nebyla plně organizovaná, tzn. ve školním roce
2006/2007 měla dva ročníky (první a druhý). Možnost zahájit výuku podle školního vzdělávacího programu ve všech ročnících vedení
školy konzultovalo s VÚP. Dle vyjádření odborníků na tuto problematiku bylo možné zahájit v neplně organizované škole výuku naráz ve
více ročnících.
Vedení školy bralo v úvahu i skutečnost, že výuka v 1. ročníku, který zahajoval existenci Gymnázia ŠMVV ve školním roce 2005/2006,
probíhala podle vzdělávacích osnov MŠMT, tudíž pro tento ročník byla vypracovaná tzv. přechodná verze ŠVP vždy označovaná
písmenem „p“. Ve školním roce 2006/2007 se 2. ročníky vyučovaly podle ŠVP verze 1.0p.
Předchozí verze 2.0 odráží zásadní změnu, která se týká zápisu do školského rejstříku. Gymnázium Školy mezinárodních a veřejných
vztahů Praha s.r.o vzniklo jako samostatný právní subjekt vyčleněním ze Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, Vyšší odborné
školy, Střední odborné školy, Gymnázia s.r.o. dnem zápisu do školského rejstříku 20. srpna 2008, činnost vykonává právnická osoba
s názvem Gymnázium Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha s.r.o., a to od 1. září 2008. S touto změnou byla jmenována i nová
ředitelka školy.
Stránka | 662
Školní učební plán se neměnil, zůstal ve verzi 2.0 stejný jako ve verzi 1.1, která vznikla po vydání Opatření ministryně školství, mládeže
tělovýchovy. Opatření nabylo účinnost 1. července 2007. Toto opatření umožňovalo provést změny školního učebního plánu např.
posílením počtu disponibilních hodin, nezařazením volitelných předmětů. Škola této možnosti využila a pro školní rok 2007/2008
vypracovala nový školní učební plán a zároveň zapracovala tuto změnu do jednotlivých osnov předmětů. Verze 3.0 je pak oproti verzi 2.0
pouze změnou kosmetickou – došlo k drobné úpravě učebního plánu tak, jak ji popisují poznámky k ŠUPu.
Od školního roku 2013/14 vznikla nová verze školního vzdělávacího programu pojmenovaná 8.0. Tato změna byla vyvolána dvěma
příčinami. Jedním důvodem pro vydání nové verze byla již jistá nepřehlednost původních verzí s velkým množstvím změnových listů.
Druhým důvodem bylo vytvoření školních vzdělávacích programů pro čtyřletý a šestiletý obor s názvem 4.0 a 6.0. Chtěli sjednotit a
zpřehlednit označení programů (4.0, 6.0 a 8.0).
Na školním vzdělávacím programu verze 8.0 pracoval tým zkušených učitelů v průběhu školního roku 2012/13. Školní vzdělávací
program je otevřený dokument, který je a nadále bude průběžně vyhodnocován a upravován podle zkušeností při realizaci. Aktualizace
pro jednotlivé školní roky je obsažena ve výročních zprávách.
ŠVP pro nižší stupeň gymnázia
Školní vzdělávací program pro nižší gymnázium je zaměřen na rozvoj jednotlivých kompetencí. Obsahuje všechny vyučovací předměty.
Důraz je kladen na kooperativní a projektové vyučování, na mezipředmětové vztahy. Jsou zařazovány skupinové práce s důrazem na
komunikační dovednosti. Žáci jsou vedeni k rozvíjení schopnosti argumentace, obhájení svého názoru, k toleranci i k názoru jiných.
Vedeme žáky k samostatné práci, k vyhledávání informací, k využívání informační technologie. Zaměřujeme se na takové znalosti a
dovednosti, které jsou uplatnitelné v životě, naopak potlačovány jsou encyklopedické znalosti.
ŠVP pro vyšší stupeň gymnázia
Školní vzdělávací program pro vyšší stupeň gymnázia usiluje o další rozvíjení klíčových kompetencí, které žáci získali v základním
vzdělávání. ŠVP vychází z toho, že by absolvent gymnázia měl v průběhu vzdělávání získat široký vzdělanostní základ a dosáhnout takové
úrovně klíčových kompetencí, která mu umožní dále rozvíjet svoje schopnosti a dovednosti v procesu celoživotního vzdělávání a
Stránka | 663
získávání životních zkušeností. Důraz na vyšším stupni gymnázia je kladen na prohlubování vyjadřovacích a komunikačních dovedností a
dovedností vytvářejících předpoklad pro všestranné efektivní vzdělávání, dále je důraz kladen na získání aktivní znalosti dvou cizích
jazyků. Pro tyto cíle se využívají rozličné vyučovací metody s důrazem na prohlubování schopnosti efektivní samostatné práce a
schopnosti efektivní spolupráce mezi žáky.
Ředitelka školy
Mgr. Renáta Zajíčková
V Praze dne 4. září 2013
Stránka | 664
Použité zkratky
2CJ
Druhý cizí jazyk
FRJ
Francouzský jazyk
3CJ
Třetí cizí jazyk
FYZ
Fyzika
ANJ
Anglický jazyk
GMVV
AV
Audiovizuální
Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahů
Praha
Chemie
Bussines english
CHEM
BEN
Vstupně/výstupní zařízení
Biologie
I/O
BIO
ICT
Informační a komunikační technologie
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Informační a komunikační technologie
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
ICT
CERMAT
Integrace okruhu do vzdělávacího oboru
Český jazyk, komunikace a literatura
INT
ČJL
Klíčové kompetence
Česká republika
KK
ČR
Kritické myšlení
Dějepis
KM
DEJ
Laboratorní práce
English speaking words
LP
ESW
EU
Evropská unie
MAT
Matematika
EV
Environmentální výchova
MKV
Multikulturní výchova
MOP
Moje osobní prestiž
665 | S t r á n k a
MPV
Mezipředmětové vztahy
PŘI
Přírodopis
MŠMT
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
PS
Poslanecká sněmovna
MV
Mediální výchova
PT
Průřezové téma
MZK
Mezinárodní kuchyně
RET
Rétorika
NEJ
Německý jazyk
RUJ
Ruský jazyk
NG
Nižší gymnázium
RVP G
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
OPT
Odborný psaný text
RVP ZV
OPV
Obchodně podnikatelské vztahy
Rámcový vzdělávací
vzdělávání
SPU
Specifické poruchy učení
OSN
Organizace spojených národů
Španělský jazyk
Osobnostně sociální výchova
ŠPJ
OSV
Školní vzdělávací program
Parlament České republiky
ŠVP
PČR
Tematický okruh
Požární ochrana
TO
PO
Třídní učitel
Pedagogicko-psychologická poradna
TU
PPP
Tělesná výchova
Public relations
TVA
PR
PRO
Projekt
UaK
Umění a kultura
PřF
Přírodovědecká fakulta
ÚJČ AV ČR
Ústav jazyka
republiky
Stránka | 666
program
pro
základní
českého akademie věd České
USA
United States of America
VH
Vyučovací hodina
VMEGS
Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
VOB
Výchova k občanství
VŠ
Vysoká škola
VŠCHT
Vysoká škola chemicko-technologická
VT
Výpočetní technika
VÚP
Výzkumný ústav pedagogický
VVA
Výtvarná výchova
ZCJ
Zpíváme v cizím jazyce
ZEM
Zeměpis
ZOO
Zoologická zahrada
ZRC
Zeměpisné reálie
ZSV
Základy společenských věd
ZŠ
Základní škola
Stránka | 667