Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně

Transkript

Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze
Informační zpravodaj pro interdisciplinární
spolupráci při ochraně před domácím násilím.
2
číslo
Obsah
1.
Úvodní slovo - Barbora Holušová, CSSP – středisko intervenční centrum | str. 3
2.
Interdisciplinární spolupráce v hlavním městě Praze
Barbora Holušová, CSSP - středisko intervenční centrum a Policie ČR v hl. m. Praze | str. 4
Cena pro policisty v hl. m. Praze za aktivní přístup při řešení případů DN | str. 4
Michal Špejra, Možnosti spolupráce se střediskem Probační a mediační služba ČR Praha | str. 5
Naše anketa: Jak to vidím já:
Jak komunikovat s ohroženou osobou | str. 6
Zapojení OSPOD při ochraně před DN | str. 7
- odpovídá Zdena Zuzana Bednářová, ředitelka Psychosociálního centra ACORUS
3.
Aktuality z CSSP - středisko intervenční centrum
Podpůrná skupina žen – obětí domácího násilí nebo konfliktních vztahů v CSSP - středisko
interveční centrum | str. 9
Novinka pro seniory: podpůrná skupina na pomoc při konfliktech v rodině | str. 10
Australská příručka pro muže, kteří se chtějí změnit – Jak se vypořádat s domácím násilím | str. 11
Statistika klientek/klientů v CSSP - středisko intervenční centrum v letech 2009 - 2013 | str. 12
4.
Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb
Barbora Holušová, Konference: Kulatý stůl k zavedení specializace na případy domácího násilí | str. 13
Ladislava Poláková, Konference a workshop In IUSTICIA, o.s.: Pomoc obětem sexuálního násilí | str. 14
Vzdělávání v sociálních službách: kurzy k problematice DN Psychosociálního centra ACORUS | str. 15
5.
Domácí násilí v mezinárodním kontextu
Marie Šusterová, Přístup policie k řešení případů domácího násilí v Rakousku a ČR | str. 16-17
Alexandra Weissenbacher, Vídeňské intervenční centrum a ochrana před DN v Rakousku | str. 18-20
6.
Představujeme Vám služby, organizace, aktivity
CSSP představuje své ubytovací služby pro lidi v problémech nebo bez domova | str. 21-24
Psychiatrická klinika Ke Karlovu, Denní stacionář pro adolescenty | str. 25-26
7.
Užitečné kontakty pro každodenní praxi
META – sdružení pro příležitosti mladých migrantů, Adresář vyškolených tlumočníků | str. 26
8.
Přečetli jsme si a doporučujeme…
Pracovnice OSPOD Daniela Bendlová v diplomové práci zkoumá násilí ve vztazích mladistvých
dívek | str. 27
ČÍSLO 2
Vydává CSSP - středisko intervenční centrum pro osoby
ohrožené domácím násilím
Modřínová 1699/1, Praha 8 – Kobylisy 182 00
www.csspraha.cz, www.intervencnicentrum.cz;
tel.: 281 911 883, 734 510 292
Centrum sociálních služeb Praha -příspěvková organizace
hlavního města Prahy, Chelčického 39, 130 00 Praha 3
IČO: 70 87 82 77, číslo účtu 2001 440 007 / 6000
tel.: +420 222 581 287 linka 30/ fax linka 29, www.csspraha.cz
Vychází v elektronické podobě.
1
ČÍSLO 2
Tým CSSP - střediska Intervenční centrum
Tým CSSP – střediska intervenční centrum IC tvoří (zprava): psycholog IC a poradny Viola Jaroslav Simon, sociální pracovník Zdeněk Chalupa, před ním psycholožka IC a poradny Viola Zuzana Chomová, vedoucí IC a právnička Barbora
Holušová, manažerka projektu OP LZZ a sociální pracovnice IC Marie Šusterová, sociální pracovnice Ladislava Poláková,
před ní právnička Zuzana Holubová, zleva sociální pracovnice Jana Kreuzmanová t.č. na MD.
2
ČÍSLO 2
Úvodní slovo
Milé kolegyně a kolegové,
se začátkem nového kalendářního roku jsme pro
vás připravili další číslo našeho bulletinu, který
obsahuje novinky a zajímavosti k problematice
domácího násilí.
Jednou z novinek je organizační začlenění poradny
VIOLA pro konfliktní vztahy jako součásti CSSP střediska intervenční centrum. Díky narůstajícímu
počtu případů tzv. mezigeneračního násilí (tedy
mezi zletilými dětmi a rodiči/vnuky a prarodiči)
jsme se rozhodli od října loňského roku v rámci
podpůrné seniorské skupiny nabídnout takto
ohroženým osobám možnost popovídat si o složité
situaci, dát nástin řešení anebo jen sdílet tuto
(bohužel) negativní životní zkušenost.
Vedoucí IC a právnička Barbora Holušová
Rovněž jsme se v roce 2013 setkali s policisty místních oddělení i kriminální policie v rámci jednotlivých obvodních ředitelství hl. města Prahy, kde jsme diskutovali možnosti užší a
efektivnější spolupráce. Jelikož jsou policisté v mnoha případech první, kteří se dostanou na místo incidentu v rodině, ráda bych vyzdvihla jejich zásadní roli a potřebnost profesionality a proaktivního přístupu
v řešení případů domácího násilí. Proto bychom chtěli ocenit policii a policisty, kteří se i ve ztížených podmínkách a přes
náročnost těchto případů, dokážou stále lépe orientovat, vyhodnotit danou situaci a profesionálně s lidským přístupem jednat s ohroženými osobami a zastavit násilí.
V souvislosti s novým zákonem o obětech, který je účinný od srpna loňského roku, upozorňujeme v našem Bulletinu
komentářem nejen na tento předpis, ale rovněž na navázání bližší spolupráce s pražským střediskem Probační
a mediační služby ČR, jehož činnost představujeme.
Seznámíme vás dále s aktivitami, uskutečněnými v roce 2013, v podobě stáží, seminářů a workshopů v rámci realizovaného mezinárodního projektu „Společně za život bez násilí“, konkrétně velmi inspirativní zkušenosti z Itálie
a Rakouska. Rovněž Bulletin přiblíží nabídku ubytovacích možností Centra sociálních služeb Praha.
V roce 2014 bychom se rádi více věnovali zefektivnění spolupráce s orgány sociálněprávní ochrany dětí a také
s justicí, tedy státními zástupci a soudci. Chtěli bychom je motivovat k větší empatii a pochopení pro jednání našich klientů/
tek při řešení jejich nelehké životní situace. V roce 2014 nás čeká adaptace na novou legislativu v podobě nového
občanského zákoníku a souvisejících předpisů, které přinášejí změny v oblasti rodinného práva. Zákonné změny
by mohly být pro ohrožené osoby vesměs pozitivním přínosem, avšak jejich aplikaci a efektivnost v praxi bude možné vyhodnotit až po určité době.
Jak vidíte, plánů a návrhů na opatření ke zlepšení ochrany před domácím násilím je z vaší i naší strany více. Jsme
přesvědčeni, že ve spolupráci s vámi, interdisciplinárním týmem v Praze, se nám podaří postupně nastavený systém
vylepšovat, bořit mýty o domácím násilí a adekvátně v našich podmínkách využít zahraniční zkušenosti. Budeme také
rádi za vaše náměty, příspěvky a nové informace k tématu domácího násilí. Věříme, že vám náš informační zpravodaj
k problematice domácího násilí v hl. m. Praze přinese mnoho zajímavých podnětů, novinek a bude pro vás inspirativním
materiálem pro další činnost a aktivní přístup k řešení případů domácího násilí.
Ráda bych vám popřála všechno dobré a hlavně zdraví v roce 2014, aby se vám dařilo v pracovním i osobním životě.
Těšíme na spolupráci s vámi.
Barbora Holušová,
vedoucí intervenčního centra CSS Praha
3
ČÍSLO 2
Interdisciplinární spolupráce v hl. m. Praze
CSSP - středisko intervenční centrum a Policie
ČR v hl. m. Praze
Setkání zástupců CSSP - střediska interveční centrum a Policie ČR
Během listopadu proběhlo několik setkání zástupců CSSP - střediska intervenční centrum s policisty pořádkové a kriminální policie. Realizovala se postupně setkání na všech Obvodních ředitelstvích – Praze I., II., III. a IV. Jejich obsahem
bylo seznámení policistů nejen se službami Intervenčního centra, ale i poradny Viola, která pracuje s násilnými osobami.
Policisty zajímaly konkrétní způsoby práce a i příklady z praxe. Smyslem diskuse bylo zlepšení další spolupráce. Ze setkání vyplynulo, že zkušenosti a přístupy se dle jednotlivých oddělení policie liší.
Barbora Holušová
IDT 21. listopadu 2013
Setkání se účastnili státní zástupci, policisté a pracovníci probační mediační služby. Hned na začátku se rozproudila živá
diskuse mezi státními zástupci a policisty, z níž postupně vzešly konkrétní podněty a výstupy pro zkvalitnění spolupráce.
Probační služba seznámila účastníky se svými zkušenostmi a způsoby práce. Policisté prezentovali několik kazuistik.
Mezi nimi byly příklady dobré praxe, ale i případy z jejich pohledu neúspěšné, protože trestní řízení vůči násilné osobě
bylo přerušením spolupráce s ohroženou osobou zastaveno. Pracovníci CSSP - střediska intervenční centrum byli s tímto
konkrétním případem seznámeni, protože s klientkou také pracovali. Klientka – ohrožená osoba sice přestala spolupracovat v trestním řízení, avšak svoji situaci vzala do svých rukou a postupně úspěšně vyřešila. Očima policistů viděný
neúspěch v oblasti trestního řízení můžeme zároveň hodnotit jako úspěch v oblasti pomoci dané klientce. Živá diskuse
mezi účastníky probíhala i během přestávky. Splnilo to naše očekávání při přípravě tohoto IDT.
Centrum sociální služeb Praha ve spolupráci s MHMP připravuje
ocenění policistů
V pátek 24. ledna 2014 se v prostorách Staroměstské radnici, v Brožíkově sále, uskuteční slavnostní předávání cen
policistům v hl. m. Praze. Nad celou akcí převzal záštitu radní pro oblast zdravotnictví, sociální politiky a bydlení doc. Ing.
Mgr. Martina Dlouhého, Dr., MSc., a přítomni budou rovněž ředitel CSSP Mgr. Tomáš Ján, MBA, krajský policejní ředitel
plk. Mgr. Martin Vondrášek, další zástupci Policejního prezidia a médií. Poprvé v historii spolupráce CSSP - střediska
intervenční centrum a policie budou oceněna nejlepší místní oddělení policie za aktivní a profesionální přístup při řešení
případů domácího násilí. Slavnostnímu předání cen bude předcházet dvouhodinový workshop pro policisty pořádkové a
kriminální služby za účasti tří zástupců rakouské policie z Vídně. Prezentace rakouských policistů se zaměří na projekt
vídeňské policie, který se realizuje od roku 2008 – tzv. preventivní rozhovory s pachateli domácího násilí, nebezpečného
pronásledování a vyhrožování. Rakouská policie zve k rozhovoru až 80% mužů, kteří se dopouštějí násilí v rodině. Cílem
preventivních rozhovorů je snaha snížit počet případů opakovaného násilí v rodinách. Preventivní rozhovory vedou s
pachateli vyškolení policisté - specialisté. Projekt preventivních rozhovorů policie s pachateli domácího násilí zaznamenává v Rakousku natolik dobré výsledky, že se tyto preventivní rozhovory povinně rozšiřují do všech spolkových zemí
Rakouska.
4
ČÍSLO 2
Možnosti spolupráce s Probační a mediační službou Praha (PMS)
V červenci tohoto roku se na CSSP - středisko intervenční
centrum obrátilo vedení pražského střediska Probační a
mediační služby ČR (PMS ČR) se zájmem o zintenzivnění
dosavadních forem spolupráce.
Práce s oběťmi trestných činů patří rovněž mezi priority
PMS ČR a součinnost s Intervenčním centrem je jednou
z cest přispívající ke zkvalitnění služeb PMS ČR formou
multidisciplinární spolupráce, ať již jako koordinace nabídky klientům v podobě vzájemně se doplňujících služeb,
nebo společného vzdělávání odborných pracovníků obou
institucí.
Probační a mediační služba České republiky
PMS ČR je organizační složkou státu, která spadá pod
Ministerstvo spravedlnosti. Věnuje se zajištění a výkonu
alternativních trestů a usiluje o zprostředkování řešení
konfliktů mezi pachateli trestné činnostmi a jejich oběťmi.
Aktivity probační služby v rámci trestního řízení vymezuje,
vedle zákona o probační a mediační službě, také trestní
zákoník, a probační pracovníci v rámci těchto zákonných
předpisů vykonávají svou činnost na základě pověření
orgánů činných v trestním řízení. V rámci provádění
mediačních činností mohou pracovníci PMS vstupovat
do případu i na základě podnětu ze strany obviněného a
poškozeného v dané trestní věci.
Mgr. Michal Špejra, vedoucí střediska Probační a
mediační služba ČR Praha
_____________________
PMS ČR má přirozeně velký zájem o spolupráci s partnery z neziskového sektoru, neboť dobrá koordinace nabídky služeb mezi profesně příbuznými partnery otevírá
prostor také pro celkové zefektivnění práce ve prospěch
klientů.
Práce s odsouzenými z pohledu probační služby
Práce probačních pracovníků je specifická v tom, že
kombinuje a vyvažuje dva zdánlivě odlišné přístupy k odsouzeným. Na jedné straně je velká pozornost věnována
kontrole života odsouzených ve snaze zajistit ochranu
společnosti, na straně druhé pracovníci služby nabízejí
svým klientům cílenou podporu směřující k tomu, aby
byli schopni dostát soudem stanoveným závazkům a povinnostem a snížilo se riziko dalšího opakování trestné
činnosti.
Kdo se může na PMS ČR obrátit?
Probační služba je otevřenou organizací a mimo orgánů
činných v trestním řízení se tak na její pracovníky může
obrátit každý, kdo se dopustil trestného činu, přijímá
odpovědnost za své protiprávní jednání a je motivován
se aktivně podílet na snížení následků, které svým jednáním způsobil. PMS ČR pracuje jak s dospělými, tak i
mladistvými klienty.
Stejně tak se může na PMS obrátit každý, kdo se stal
obětí trestného činu. Pro specifické potřeby obětí zřídilo
středisko PMS Praha poradnu, kde oběti mohou mimo
jiné získat také relevantní informace o právech obětí,
možnostech řešení situace související s trestným činem
a informace o nabídce služeb organizací specializujících
se na pomoc a podporu obětí trestných činů.
Nástroje kontroly využívané probačními pracovníky:
• Pravidelný osobní kontakt s odsouzenými v rámci
konzultací na středisku PMS ČR
• Návštěvy odsouzených v místě jejich bydliště
• Spolupráce s Policií ČR
• Kontakt s obětí trestného činu
• Spolupráce s rodinou odsouzeného (typicky u mladistvých klientů)
• Přístup do centrální evidence stíhaných osob,
Rejstříku trestů apod.
• Testování odsouzených na přítomnost návykových
látek
• Elektronická kontrola (připravuje se pro trest
domácího vězení)
Poradna pro oběti
Kontakt: Středisko PMS ČR Praha
Na Míčánkách 1497/2, Praha 10 - Vršovice
Tel.: 777 401 022, 251 444 900
Konzultační hodiny poradny: úterý 13:00 – 17:00
čtvrtek 8:00 – 12:00
Jiný termín lze dohodnout po domluvě
5
ČÍSLO 2
Co může nabídnout PMS ČR obětem?
Probační služba je vedle nabídky komplexního poradenství schopna obětem trestných činů nabídnout i některé
specifické služby, vyplývající z jejího zakotvení v justičním
systému. Jedná se o nabídku možnosti aktivního zapojení
oběti do procesu řešení následků trestného činu či podporu kroků oběti směřujících k zajištění osobní bezpečnosti
od rané fáze probíhajícího trestního řízení.
Středisko PMS ČR Praha
Adresa:
Na Míčánkách 1497/2, 100 83 Praha 10
Struktura:
V případech, kde to charakter spáchané trestné činnosti
umožňuje, mohou probační pracovníci figurovat v roli tzv.
mediátorů, kteří obětem zprostředkovávají neohrožující
formu komunikace s pachatelem, jejímž cílem může být
např. sjednání formy náhrady škody, omluva pachatele či
jiné zmírnění následků trestného činu.
Oddělení pro mládež
Oddělení probace
Oddělení zprostředkování řešení konfliktu a
pomoci obětem trestných činů
Oddělení parole
Oddělení trestu obecně prospěšných prací.
V případech, kde se oběť cítí být nadále ohrožena pachatelem, pak probační služba může s obětí spolupracovat
při formulaci návrhů nebo opatření směrem k orgánům
činným v trestním řízení (např. zákaz kontaktu pachatele s obětí apod.) a poté zajistit kontrolu jejich plnění ze
strany stíhané či odsouzené osoby.
Kontakt:
www.pmscr.cz/download/ADRESAR_
PMS_131018.pdf
Naše anketa - Jak to vidím já
Zdena Zuzana Bednářová, ředitelka Psychosociálního centra ACORUS
Téma
Jak komunikovat s ohroženou osobou
Jak citlivě komunikovat s obětí domácího násilí
Při prvním kontaktu s ohroženou osobou nevíme,
zda a jak silné trauma se u ní rozvinulo a co může být
spouštěčem případné posttraumatické reakce. Pracovnice nebo pracovník, který se dostává do kontaktu s osobami, jež zažívaly domácí násilí, by měl znát symptomy
posttraumatické stresové poruchy a jednání vést tak, aby
nedocházelo k jejich další retraumatizaci. Proto je velmi
důležitý citlivý a trpělivý přístup, pozorné vnímání neverbálního chování ohrožené osoby a zároveň vědomé
používání své vlastní neverbální komunikace.
Což se stává často na úřadech, kdy pracovníci a pracovnice sedí po dvou i po třech a nemají k dispozici hovornu.
Svoji roli hraje i natočení židlí a předměty, které mezi pracovníkem a klienty jsou položeny. Jistě jste si všimli, že
ohrožené osoby často před sebou v ruce drží kabelku,
desky apod. a neodloží je ani při konzultaci. To jim dodává
pocit bezpečí a ochrany před neznámým světem. Protože
traumatizovaní lidé mají obavy, aby se opět nedostali do
nepříjemných situací které nemohou ovlivnit, je vhodné
na začátku konzultaci jasně strukturovat. Začneme informací jak dlouho konzultace potrvá, jaký bude její obsah, kdo ji povede, kdo bude ještě přítomen a za jakým
účelem apod. Také je důležité osobu ujistit, že kdykoli by
se necítila dobře, může konzultaci přerušit.
Vím, že pracovníci a pracovnice, kteří pracují v oblasti
domácího násilí, znají postupy, jak se svými klientkami a
klienty komunikovat, přesto se domnívám, že připomenutí
nám neuškodí.
Vzhledem k tomu, že člověk v krizi má často fyziologické
potřeby, je dobré zajistit přístupné WC (špatná praxe
z některých úřadů je, že kancelář sociální pracovnice je
ve vyšším patře a toalety pro veřejnost v přízemí). Dále je
vhodné nabídnout vodu k pití, protože lidé ve stresu mají
často sucho v ústech. Někdy je jim zima, jindy horko, proto je dobré mít k dispozici deku, do které se podle potřeby
mohou při rozhovoru zabalit. Dodává jim to nejen teplo,
ale také pocit bezpečí a ohraničení jejich vlastního já.
Vejde-li ohrožená osoba do konzultační místnosti,
doporučuji nechat ji vybrat si, kde chce sedět. Vzhledem
k tomu, že traumatizovaní lidé mají potřebu mít věci pod
kontrolou, často si sedají tak, aby měli přehled po celé
místnosti, viděli na dveře a měli volnou únikovou cestu.
Samozřejmostí je, že by v místnosti neměla být jiná osoba, která nemá s případem nic společného.
6
ČÍSLO 2
Dál je důležité odblokovat všechny nepřiměřené hluky
v místnosti, protože mohou vyvolat flashbacky (náhle
vyvolané vzpomínky, záblesky na událost, která klientku či klienta traumatizovala – pozn. redakce). Vylekat
klientky a klienty může také náhle zvonící telefon či
zvuky z venku, které běžně nevnímáme. Zažila jsem
u klientky jeden velmi silný flashback se změněným
vědomím, jehož spouštěčem byl zvuk motorové pily,
který doléhal z přilehlého parku (flashbacky mohou mít
v danou chvíli na klienta ochromující účinek - pozn.
redakce).
Některé reakce týraných osob nás mohou zaskočit, ale
je nutné si uvědomit, že patří k obrazu traumatu. Nenechte se proto zaskočit agresí klientů a klientek, nespoluprací (často se jedná o naučenou bezmocnost), účelovým
lhaním (může jít o naučený mechanizmus přežití), fyziologickými reakcemi jako je třes, zrychlený dech apod.
Velmi vyčerpávající pro pracovnice a pracovníky může
být dlouho trvající flashback nebo flashback spojený se
změnou vědomí klientky/klienta. Považuji za naprosto
nezbytné, aby pracovnice a pracovníci věděli, že tyto situace mohou nastat, a uměli je ošetřit.
Také svá gesta si musíme při komunikaci s traumatizovanými lidmi hlídat, protože jedním ze symptomů posttraumatické stresové poruchy je i zvýšená dráždivost a
stav ustavičné pohotovosti organizmu k reakci. Proto
třeba rozmáchlé a nečekané gesto pracovnice či pracovníka může opět nastartovat posttraumatickou reakci. Stejně tak je důležitá intonace hlasu, rychlost řeči a
mimika pracovnice či pracovníka.
Je ještě daleko více věcí, které by měla pracovnice či pracovník v komunikaci s osobou ohroženou domácím násilím
dodržovat. Připomenula jsem zde jen ty nejzákladnější
zásady komunikace, které mají přímou vazbu na prožitá
traumata a ne vždy jsou v souvislosti s domácím násilím
uváděny.
Téma
nonstop linka ACORUS
283 892 772
Zapojení OSPOD při ochraně před DN
Krátký rozhovor Bulletinu se Zdenou Zuzanou Bednářovou,
ředitelkou Psychosociálního centra ACORUS
Někdy jsou svázáni prostorovými dispozicemi úřadu,
vnitřními psanými i nepsanými pravidly, tlakem nejvyššího
vedení, časovými možnostmi, počtem klientů, neúměrnou
a stále narůstající administrativou apod. Oproti neziskovým organizacím jsou však ve velkém tlaku, protože jsou
odpovědni za rozhodnutí, kde často neexistuje dobré
řešení. Rozhodují se tedy mezi dvěma špatnými variantami, a to zda ještě nechat dítě v rodině, či razantně zasáhnout. Před samotným umístěním dítěte mimo rodinu
musí samozřejmě vyčerpat všechny dostupné možnosti.
V rozhodování jsou často sami a tyto situace jsou velmi
stresující. Mám ale zkušenost, že obecně se snaží vyřešit
situaci co nejlépe, aby dítě nebylo ohroženo a dále traumatizováno.
Jaká je vaše zkušenost s OSPOD při ochraně před DN?
S pracovníky a pracovnicemi orgánu sociální ochrany se
dostávám do kontaktu v několika svých pracovních rolích.
Jednak z pozice poskytovatele sociálních služeb pro
osoby ohrožené domácím násilím, dále z pozice členky
komise sociálně právní ochrany jedné městské části, a
pak také supervizorky - od roku 2004 vedu supervize
pracovnicím a pracovníkům OSPOD, přičemž v posledních 2 letech jsem byla jako supervizorka a koordinátorka
začleněna do celorepublikového projektu garantovaného
MPSV, kde jsem měla možnost každý měsíc v rozsahu 5
hodin vést supervize několika týmů z různých měst ČR.
Šlo tedy o poměrně intenzivní kontakt. V současné době i
nadále vedu supervize na několika pracovištích OSPOD.
Dále se s pracovníky a pracovnicemi sociálně právní ochrany setkávám z pozice lektorky akreditovaných kurzů
ACORUSu zaměřených na problematiku domácího násilí,
které právě tito pracovníci/ice hojně navštěvují. Dovolím
si říct, že mám v oblasti spolupráce s OSPOD relativně
dost zkušeností.
Prosím uveďte několik příkladů dobré praxe ze spolupráce OSPOD a ACORUSu.
OSPOD řešil velmi komplikovaný případ domácího násilí
u rodičů s velkými finančními prostředky a společenskými
kontakty, a vyžádal si odbornou konzultaci ACORUSu.
Případ řešil také za pomoci více odborníků na komisi
sociálně právní ochrany a na jeden výjezd do terénu
přizval pracovnice ACORUSu. Zatím to vypadá, že intervence byla úspěšná, protože se podařily určité kroky
a klientka je v kontaktu nejen s OSPOD a policií, ale i
s námi.
Mohu zodpovědně prohlásit, že na většině OSPOD pracovníci a pracovnice mají opravdový zájem osobám
ohroženým domácím násilím, resp. jejich dětem, skutečně
pomoci. O klientky a klienty mají zájem a snaží se situaci
v rámci možností úřadu řešit citlivě.
V případě nátlakového a velmi vlivného násilného rodiče
s námi situaci konzultovala pracovnice jiného pracoviště
OSPOD.
7
ČÍSLO 2
Požádala nás o zaslání Metodického doporučení MPSV
Případová setkání svolává ACORUS do svých prostor a
k postupu orgánů sociálně právní ochrany dětí v případech
domácího násilí, a dokázala se tak proti nátlakovému
chování a manipulaci jednoznačně vymezit.
zatím vždycky všichni odborníci pozvání přivítali a přijali.
Považuji případové konference či setkání za vynikající
nástroj, který celý případ posunuje, upřesňuje nejasnosti
na všech stranách, ukazuje na skrytou historii případu a
zavazuje všechny zúčastněné včetně klientek a klientů
činit konkrétní kroky k vyřešení jejich situace ve prospěch
dětí a ohroženého rodiče.
Některé OSPOD si objednávají v ACORUSu vzdělávací
programy zaměřené na problematiku domácího násilí,
komunikaci s ohroženou osobou nebo práci s dětmi, které
zažily domácí násilí, a požadují realizaci přímo u nich
na úřadě. Myslím, že je to dobrá cesta, můžeme jim tak
udělat “kurz na míru” a vyškolit najednou všechny jejich
pracovníky, ale často i pracovníky dalších oddělení.
Takže vidíte kvalitativní posun v práci OSPOD i při
řešení případů domácího násilí?
Za léta, co spolupracuji s OSPOD, se zcela jednoznačně
zvýšila jejich informovanost o problematice domácího
násilí, mají k dispozici některé nástroje, které je opravňují
dělat či naopak nedělat některé kroky v případech, když
jde o domácí násilí. Na druhou stranu ale ještě mnoho věcí chybí a šlo by zlepšit. Ale věřím, že se situace
ohrožených osob a možností jim pomoci bude stále
rozvíjet a zdokonalovat.
Jaká je vaše zkušenost s pořádáním případových
konferencí? Považujete je za užitečný nástroj
v případech domácího násilí?
S novelou zákona o sociálně právní ochraně mají OSPOD
také povinnost zpracovávat individuální plány a svolávat
případové konference. ACORUS metodou případových
konferencí pracuje již od roku 2011, i když v našem pojetí jsou to spíše případová setkání, protože na nich není
přítomna osoba násilná a ani tam není její zástupce či
někdo, kdo by hájil její práva jako rodiče.
Děkujeme za příspěvek i za krátký rozhovor.
Zaznamenala Marie Šusterová
8
ČÍSLO 2
Aktuality z Intervenčního centra
Podpůrná skupina žen - obětí domácího
násilí nebo konfliktních vztahů
Každý týden v pondělí od 16,30 do 18 hodin se
schází podpůrná skupina žen – obětí domácího
násilí nebo konfliktních vztahů.
Zájemkyně se mohou přihlásit u psycholožky
Zuzany Chomové, tel. 739 592 066.
Psycholožka Mgr. Zuzana Chomová se snaží podpořit
klientky při řešení problémů individuálním poradenstvím a rovněž v rámci skupinové socioterapie.
Mgr. Zuzana Chomová
_____________________
V současné době do skupiny přicházejí nově ženymatky, které zažily násilí ze strany svých dětí, většinou
dospělých synů. Skupinová terapie dle naší zkušenosti
má příznivý vliv na postupnou stabilizaci žen v životě
a jejich smíření s prožitými traumaty z rodiny. Násilí
ze strany dospělých dětí je pro matky těžkou a bolestnou zkušeností. Možná bolestnější, než je násilí od intimního partnera. Skupina jim umožňuje se vyrovnat
s realitou, vzít ji na vědomí a začít žít běžným životem.
Podporujeme jejich sebevědomí, oceňujeme, že se
dokázaly vzepřít násilí a svým dětem a daly jasnou
hranici pro jejich agresivní chování. Ženy ve skupině se
vzájemně podporují: ty zkušenější těm nově příchozím
opakovaně říkají: důležité je, že se dokázaly postavit proti
agresi, teď musí zase žít jako normální lidi navzdory této
zkušenosti.
Účastnice skupiny společně hledají věci, které jim do
života opět vnesou běžné drobné radosti, zájmy a koníčky.
NKA
I
NOV O
PR
Y
IOR
N
E
S
Tím, že odmítly násilí, se vlastně vracejí z izolace do
společnosti, před kterou se styděly, protože měly pocit
viny za to, jak děti vychovaly. O tom všem se na skupině
diskutuje, diskuse a výměna vzájemných zážitků a
zkušenosti vede po nějaké době ke smíření s tím, co se
v rodině stalo.
Ve skupině s nimi pracuje Zuzana Chomová (psycholožka)
a Marie Šusterová (sociální pracovnice, věkově blízká
klientkám skupiny). Všímáme si, že pokud dlouhodobě
pracují ve skupině, vrací se jim většinou chuť do života,
začínají plánovat a být aktivní. Když opouštějí skupinu,
oceňují, že mohou zase žít normálně podle svých
představ, mít koníčky, prožívat drobné radosti bez ohledu
na traumatizující minulost.
Podpůrná skupina na pomoc při konfliktech v rodině
Seniory, kteří zažívají konflikty se svými blízkými, dospělými dětmi nebo
vnuky, zve k účasti na pravidelných setkáních v podpůrné skupině CSSP
- střediska intervenční centrum.
Skupina seniorů se schází v úterý dopoledne, v intervalu 1x za 14 dnů.
Účast na skupině je bezplatná.
Více informací o podpůrné skupině pro seniory získáte
na tel. 281 911 883.
Kontaktními osobami jsou:
PhDr. Marie Šusterová a Zdeněk Chalupa, DiS., tel. 734 510 292.
Oba pracovníci působí v poradně Intervenčního centra pro ženy a muže
ohrožené domácím násilím CSSP.
9
ČÍSLO 2
Podpůrná skupina pro seniory - skupina
na pomoc při konfliktech v rodině
Sociální pracovník Zdeněk Chalupa má na starost
skupinu pro seniory, kteří v rodině zažívají konflikty.
„V CSSP - středisku intervenční centrum se až ve čtvrtině
případů setkáváme se seniory, které trápí vážné konflikty
s nejbližšími příbuznými,“ říká sociální pracovník Zdeněk
Chalupa. Nedávno jsme pomáhali seniorce (79 let), kterou
opakovaně fyzicky napadal a psychicky týral její dospělý
syn. Odebíral jí důchod a chtěl, aby na něj přepsala byt
v osobním vlastnictví. Situace se před mnoha lety ještě
zhoršila, když syn začal užívat alkohol a drogy. Klientka
na konzultaci pracovníkům CSSP - středisko intervenční
centrum uvedla, že syn jí nadává vulgárními výrazy, strká
do ní, jednou měla po jeho napadení modřiny po celém
těle. Chová se k ní hrubě i před příbuznými a sousedy,
kteří se ho bojí. Seniorka vyjadřovala obavy o svůj život.
Zdeněk Chalupa, DiS.
_____________________
Pracovníci CSSP - středisko intervenční centrum s klientkou na schůzce probralo bezpečnostní plán, jak se má
v případě nebezpečí chovat. Pokud bude syn v napadání
pokračovat, klientka může jít na policii a požadovat sepsání incidentu do protokolu. V případě zranění by měla
vyhledat lékaře a vyžádat si lékařskou zprávu. Seniorka
byla informována o možnosti policie vykázat násilnou
osobu ze společného obydlí na 10 dnů, následně pak o
možnosti podat návrh na předběžné opatření o vykázání
na 1 měsíc, a poté o možnosti vykázání ve vážných
případech prodloužit až na půl roku. Klientce bylo nabídnuto v CSSP - středisko intervenční centrum bezplatné
sociálně-právní poradenství a psychologická podpora.
Seniorka ale po konzultaci uvedla, že chce dát synovi
ještě šanci, a pomoc odmítla.
Soud jejímu návrhu do 48 hodin vyhověl a synovi zakázal
kontakt, a vykázal ho z bytu a nejbližšího okolí na dobu 1
měsíce. Seniorka tak získala čas na rozmyšlenou, jak dál.
Klientka, podporována rodinou, se rozhodla podat návrh
na prodloužení vykázání na šest měsíců. Soud návrhu
vyhověl. Seniorka podala také žalobu k soudu s návrhem,
aby syn její byt vyklidil. I s tímto návrhem ženě pomohli
bezplatně právníci CSSP - středisko intervenční centrum.
Seniorka už ví, že chce žít ve svém bytě v klidu bez syna.
Dala mu šanci mnohokrát, ale on ji nedokázal využít. Centrum sociálních služeb Praha vykázanému muži nabídlo
prostřednictvím Policie ČR poradenství a pomoc ve své
poradně pro konfliktní vztahy VIOLA. Muž však na tuto
nabídku nereagoval. Seniorka byla zklamaná, protože
stále věřila, že syn se k ní začne chovat lépe.
Za 2 měsíce poté došlo k prvnímu policejnímu vykázání.
Pracovníci CSSP - středisko intervenční centrum klientce
nabídli bezplatné sociálně-právní poradenství a psychologickou podporu. Seniorka pomoc pracovníků CSSP
- středisko intervenční centrum přijala, nakonec ale
nevyužila možnost policejní vykázání prodloužit podáním
návrhu k soudu. Přibližně za další měsíc došlo k druhému
policejnímu vykázání. Tentokrát žena požádala CSSP
- středisko intervenční centrum o pomoc při sepsání
návrhu k soudu.
Seniorce jsme doporučili, aby se přihlásila do podpůrné
skupiny CSSP pro seniory, kteří zažívají náročné a komplikované vztahy. Prožíváte-li podobný příběh, můžete se
pokusit ho rozmotávat ve skupině lidí - vrstevníků s obdobnými problémy. Ti sice často nevědí kudy kam, ale
chtějí si o tom s někým popovídat.
10
ČÍSLO 2
Australská příručka pro muže, kteří se chtějí změnit: Jak se vypořádat s domácím násilím
Příručka, kterou jsme v CSSP - středisko intervenční centrum pro potřeby klientů Violy a Intervenčního centra se
souhlasem Family and Domestic Violence Unit, Department of Child Protection, Western Australia přeložili, se
zaměřuje na pomoc lidem, kteří chtějí změnit své chování. Brožurka pro násilné muže je napsaná jednoduše
a stručně. Téma domácího násilí se prezentuje na konkrétních příkladech z praxe a příkladech klientů, kteří se
rozhodli na sobě pracovat.
Brožurka vyzývá násilné muže k zastavení se a
zamyšlení nad sebou, nad příčinami a důsledky
svého násilného chování.
Psycholog CSSP - střediska intervenční centrum a poradny VIOLA PhDr. Jaroslav Simon o brožuře říká:
„Nejdůležitější je, že je změna chování možná, násilný
člověk se může změnit. Pokud k tomu nalezne odvahu.“
Zájemcům nabízí ve Viole individiuální konzultace a doprovázení na cestě k této změně.
Český překlad s doplněním důležitých kontaktů najdete
v sekci VIOLA na: www.intervencnicentrum.cz
PhDr. Jaroslav Simon
_____________________
11
ČÍSLO 2
Srovnávací statistika CSSP - střediska intervenční centrum
Srovnání počtu kontaktů CSSP – střediska intervenční centrum s osobami ohroženými domácím násilím (DN) a počtu vykázání v Praze za rok 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013
2009
Měsíc
Počet
kontaktů
s OO
2010
Počet
Počet
vykázání kontaktů
na území s OO
Prahy
2011
Počet
Počet
na území s OO
Prahy
2012
Počet
Počet
na území s OO
Prahy
2013
Počet
Počet
na území s OO
Prahy
Počet
vykázání
na území
Prahy
leden
138
5
144
6
248
8
154
12
166
9
únor
151
7
156
13
245
9
153
8
124
11
březen
175
6
241
16
281
10
157
21
324
16
duben
161
4
246
14
217
6
152
13
170
8
květen
191
4
204
7
240
9
140
14
243
15
červen
164
4
175
6
215
9
127
6
289
14
červenec
155
1
135
5
174
10
98
12
218
10
srpen
124
2
162
6
176
11
145
7
181
11
září
156
6
133
6
173
14
131
10
382
18
říjen
162
4
150
11
194
10
186
11
295
13
listopad
151
2
180
7
228
12
174
11
215
10
prosinec
142
3
163
7
217
15
148
12
297
20
Celkem
1870
48
2089
104
2608
123
1765
139
2904
155
Vysvětlivky zkratek: OO – osoby ohrožené domácím násilím, DN – domácí násilí
Ke dni 6. 1. 2014 zpracoval Zdeněk Chalupa.
12
7
ČÍSLO 2
Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích
aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb
Informace k problematice domácího násilí v ČR
Konference: Kulatý stůl k zavedení specializace na případy domácího
násilí
V rámci policie pořádkové, která využívá oprávnění vykázat osobu násilnou ze společného obydlí nejčastěji,
by bylo vhodné řešení formou metodického vedení a
školení. Analýza, která shromáždí výstupy z kulatého stolu, bude předána státním institucím k dalšímu posouzení.
Návrh na zavedení specializace na úrovni policie a justice
podpořila na svém jednání v květnu také Rada vlády ČR
pro rovné příležitosti žen a mužů, a doporučila resortům
justice a vnitra přijmout vhodná opatření.
Dne 12. června 2013 se v prostorách Střední policejní školy v Brně sešli odborníci z řad policie, justice a
intervenčních center, aby diskutovali o možnostech zavedení specializace v případech domácího násilí na
úrovni orgánů činných v trestním řízení, a to justice a policie. Úvodem představil mjr. Vladimír Vedra z Krajského
ředitelství Jihomoravského kraje záměr a obsah iniciativy.
Iniciativa, která vznikla v loňském roce, čerpá nejen ze
zahraničních zkušeností (např. Španělsko, Velká Británie,
Kanada či Brazílie), ale i domácích (model Brna či Ostravy), a analýzy podkladů shromážděných od policistů,
soudců i státních zástupců a pracovníků intervenčních
center.
V diskusích odborníků zaznělo několik podstatných informací. Dle názorů většiny by bylo optimální, kdyby měl
za případ domácího násilí zodpovědnost vždy jeden policista. V současné době se odpovědnost tříští v případě
trestního řízení mezi více zpracovatelů. Důležité je
udržení přehledu o vývoji násilí v průběhu řízení – ideální
je maximální pokrytí fáze řízení jedním zpracovatelem.
Výhodou specializace je zkvalitnění práce orgánů činných
v trestním řízení díky hlubší věcné znalosti problematiky,
relevantní legislativy, interních předpisů i metodik. Další
výhodou je obeznámenost s typologií kauz a specifik
řízení (např. dokazování, znalecké zkoumání, procedury
vykázání atd.). Specializace by mohla vést ke zvýšení
důvěry ve schopnost policie a justičního systému řešit
případy domácího násilí a efektivně stíhat a trestat pachatele. Komplikací pro prosazení specializace může být
personální nedostatečnost a finanční náklady.
Přínosem by také bylo kvalitní a hlubší proškolení
policistů, ale i dalších odborníků, kteří přijdou do kontaktu
s ohroženou osobou. Často případ DN dostane na starost
policista, který delší dobu takový případ neřešil a obává
se využít vykázání. Má k tomu různé důvody – nemá jistotu použít oprávnění vykázat pro konkrétní případ, chybí
mu možnost konzultovat své pochybnosti s policejním
odborníkem, může mít strach, že pro nedostatek praxe
udělá při řešení případu DN chybu. Často však policisté
nemají o domácím násilí dostatečné povědomí, chybí
jim důkladné proškolení a při řešení případu může dojít
k sekundární viktimizaci ohrožené osoby.
Ve prospěch osob ohrožených domácím násilím hovoří
snížení míry sekundární viktimizace díky odbornému a
zároveň lidskému přístupu specializovaných odborníků,
zvýšení bezpečí na základě kvalifikované predikce rizika
a snížení latence a recidivy případů domácího násilí.
Účastníci kulatého stolu opakovaně poukázali na potřebu
zlepšit komunikaci mezi pořádkovou a kriminální policií.
Policista specializovaný na případy domácího násilí na
úrovni krajského ředitelství policie by mohl ve vztahu
k pořádkové policii působit jako metodik po telefonu.
Odborníci z různých regionů ČR diskutovali, zda je zavedení specializace potřeba, zda je možné, resp. vhodné
propojení specializace s jinými souvisejícími agendami
(např. násilí na dětech, seniorech či stalking). Hovořilo se
o možném organizačním řešení specializace v rámci profesí a také o dalších opatřeních k prosazení specializace.
Účastníci zdůraznili nutnost důkladnější přípravy policistů
na řešení případů domácího násilí jak v rámci základní
odborné přípravy, tak i při dalším vzdělávání policistů.
Diskutující se shodli na zavedení specializace na úrovni
státního zastupitelství a kriminální policie.
13
ČÍSLO 2
Podle NSZ lze specializaci státních zástupců pojmout
dvěma způsoby: přiřadit k trestným činům na mládeži
anebo stanovit specializaci zvlášť.
Diskutující se shodli na tom, že důsledné řešení případů
domácího násilí si vyžaduje (ze společenského i politického hlediska) jasnou podporu vedení policie. Potírání
DN a efektivní řešení těchto kauz by mělo být jednou
z hlavních priorit policie.
Státní zástupci zaujali ke specializaci souhlasné
stanovisko a sami ji velmi podporují, zejména v rovině
trestního řízení. V úvahu je nutno vzít důležitou rychlost
řízení a také doporučující stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) “provádět procesní úkony již
v přípravném řízení”.
V případě soudů by měla být specializace zavedena
na úrovni krajských soudů, a to v rámci civilních i trestních úseků, např. propojit s trestnými činy na mládeži.
Okresní soudy by specializaci na domácí násilí mohly
řešit pověřením soudce, který se o problematiku zajímá.
Systémovým řešením by mohlo být doporučení předsedy
krajského soudu a podpora předsedy okresního soudu
soudci, který se o DN bude zajímat.
Z organizačního hlediska lze o specializaci uvažovat
při propojení s podobnými trestnými činy, jako je “týrání
svěřené osoby”, “nebezpečné pronásledování” či
“nebezpečné vyhrožování” či trestná činnost páchaná na
dětech.
Překážkou zavedení specializace mohou být finanční
a kapacitní možnosti institucí, ale je třeba přihlédnout
k faktu, že neřešené či špatně řešené případy DN jsou
pro veřejný rozpočet ekonomicky mnohem náročnější.
Barbora Holušová, vedoucí IC Praha
Konference a workshop In IUSTITIA, o.s.: Pomoc obětem sexuálního
násilí
Konference i workshop byly součástí ročního projektu
mezinárodní spolupráce, jehož cílem je přivézt dobrou
praxi ze zahraničí do podmínek České republiky a pokusit
se navázat obohacením či rozšířením stávajících služeb
nebo založením služeb nových, které zde doposud chybí.
Celý projekt je zaměřen na problematiku sexuálního násilí,
tedy na problematiku, která je úzce propojena s domácím
násilím. Na tomto projektu se od samého počátku podílely
dvě pracovnice pražského Intervenčního centra. Při naší
práci s klienty v CSSP - středisko intervenční centrum se
velmi často setkáváme s problematikou sexuálního násilí.
Bývá zde přítomno jak v podobě jedné z forem násilí ve
stávajících vztazích našich klientek, tak coby položka v
jejich anamnéze.
Ladislava Poláková
Sociální pracovnice CSSP – střediska intervenční
centrum Ladislava Poláková se dlouhodobě věnuje
problematice sexuálního násilí na ženách. Hledá
možnosti, jak nejlépe pomáhat ženám, které zažily
sexuální násilí.
Ladislava Poláková
_____________________
V jeho rámci jsme měli možnost navštívit v uplynulých
měsících Londýn ve Velké Británii, a Dánsko, zde
konkrétně města Aarhus a Kodaň. Ve všech těchto
městech funguje ochrana i pomoc zaměřená na oběti
sexuálního násilí už řadu let. Máme se tedy co učit.
Už dávno jsme si uvědomili, že toto téma bývá často skryté. Většinou se s ním klientky nesvěřují, ale o to více je
trápí. Pracovníci by měli být odborně připraveni pracovat
s tímto tématem. Ze spolupráce Zuzany Chomové a Lady
Polákové z CSSP - středisko intervenční centrum, Lucie
Šídové z Rozkoše bez rizika a později též Petry Kutálkové z La Strady vznikl projekt, který vzala pod svá křídla
organizace In IUSTITIA, o.s.
Konference i workshop ve dnech 12. - 13. 9. 2013 byly
jakýmsi shrnutím roční spolupráce realizačního týmu,
zahraničních partnerů a odborníků působících na území
ČR. Akce se uskutečnila v prostorách pražského Instituto
Cervantes a nabídla hned několik úhlů pohledu na danou
problematiku.
14
ČÍSLO 2
Konference 12. 9. 2013
Úvodní blok dal prostor k rekapitulaci poznatků o sexuálním násilí. Sexuolog Radim Uzel pohovořil o sexuálním
násilí v ČR a Anja Hareskov Jensen z aarhuského Sexual Assault Centre o formách sexuálního násilí. Program
pokračoval přednáškou o sexuálním násilí v právním kontextu v podání Kláry Kalibové z In IUSTITIA, o.s., dále
o práci policie při řešeních případů sexuálního násilí a o
spolupráci s policií. O speciální péči věnované obětem
sexuálních útoků pohovořil MUDr. Jiří Hanáček z Ústavu
pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.
Odpolední program dal prostor dalším odborníkům
z ČR, kteří se s případy sexuálního násilí setkávají v
rámci své praxe. Účastníci měli možnost vyslechnout
řadu odborníků: sexuoložku Janu Spilkovou, vedoucí
Pražské linky důvěry Centra sociálních služeb Praha
Jitku Medřickou, vedoucí brněnského sdružení Persefona
Jitku Čechovou a Rostislava Bezděka, který
zprostředkoval pohled kriminální policie na vyšetřování
sexuálního násilí.
Workshop 13. 9. 2013
Workshop zúžil téma konference a zaměřil se na pomoc
obětem sexuální násilí z marginalizovaných (okrajových,
diskriminovaných) skupin.
V odpoledním bloku dvakrát dvě skupiny účastníků pracovaly s českými i zahraničními lektory. Témata jednotlivých workshopů se zaměřila na menšiny coby skupiny
silně ohrožené sexuálním násilím a vyžadující specifický
přístup při poskytování pomoci, ať už jde o intervenci, poradenství či terapii.
V úvodním bloku, který byl pro všechny účastníky
společný, vystoupila Karen Ingala Smith z londýnské
organizace NIA, partnerské organizace projektu. Karen
pohovořila obecně o sexuálním násilí z pohledu marginalizovaných skupin a její feministický úhel pohledu byl
zajímavou ilustrací dosud markantně odlišeného pohledu
na věc v ČR a ve Velké Británii. Doktor Ivo Procházka
poté věnoval svůj příspěvek LGBT komunitě (označení
pro komunity, organizace a hnutí sdružující lesby, gaye,
bisexuály a transgender osoby) z pohledu nebezpečí sexuálního násilí. Úvodní blok uzavřela ředitelka Rozkoše
bez rizika příspěvkem s názvem „Lze znásilnit pracovnici
v sexuálním průmyslu?“ Přinesla zajímavé téma, které
rozšířila i o téma mýtů spojených se sexuálním násilím.
Je pozitivní, že se téma pomoci obětem sexuálního násilí
dostalo opět, alespoň na nějaký čas, do středu pozornosti. Je to jistě potřeba a doufejme, že se tak bude dít čím
dál častěji.
Za CSSP - středisko intervenční centrum lze říci, že si
již delší dobu uvědomujeme závažnost tohoto tématu i
množství průsečíků s tématem domácího násilí. Do budoucna proto uvažujeme o rozšíření služeb nabízených
CSSP - středisko intervenční centrum o služby zaměřené
právě na oběti sexuálního násilí.
Vzdělávání v sociálních službách
Nabídka vzdělávacích kurzů Psychosociálního centra
ACORUS
Od roku 2011, kdy jsme programy začali nabízet, jsme
realizovali celkem 45 vzdělávacích kurzů a proškolili
632 odborníků, především z řad pracovníků a pracovnic
orgánů sociálně právní ochrany, neziskových organizací
a školských zařízení. Tradičně největší zájem je o kurz
týkající se práce s dětmi a o kurz zaměřený obecně na
domácí násilí.
ACORUS, o.s. od roku 2011 nabízí pracovníkům
pomáhajících profesí možnost absolvovat akreditované
vzdělávací programy na témata přímo související s problematikou domácího násilí nebo se sociálními službami.
Více podrobností naleznete na našich
webových stránkách www.acorus.cz/
cz/vzdelavani/vzdelavaci-programy.
html nebo pro informace volejte na
naši nonstop telefonní linku 283 892
772.
Celkem se jedná o následujících 5 programů:
•
Domácí násilí
•
Práce s dětmi, které zažily domácí násilí
•
Posttraumatická stresová porucha ve vztahu
k domácímu násilí
•
Komunikace s osobou ohroženou domácím
násilím
•
Individuální plánování v sociálních službách
Zdena Zuzana Bednářová
15
ČÍSLO 2
Domácí násilí v mezinárodním kontextu
Policie a institut vykázání v Rakousku a České republice
Informace jsme získali díky projektovým aktivitám v rámci
Mezinárodní spolupráce OP LZZ – při pracovních stážích
v Rakousku. Dvou poznávacích cest se zúčastnilo deset
zástupců interdisciplinárního týmu v hl. m. Praze - pracovníci Intervenčního centra CSSP a zástupci úřadů
městských částí a neziskových organizací.
Marie Šusterová má na starost projekt OP LZZ Společně
za život bez násilí. Podílí se na skupinové socioterapii, nabízí individuální sociální poradenství klientkám,
má na starost přípravu bulletinu CSSP – střediska
intervenční centrum a projektových publikací.
V Linci jsme navštívili za doprovodu vedoucí Centra
na ochranu proti násilí paní Schwarz-Schlöglmann
Kriminální úřad policie. Ve Vídni nás přijala zástupkyně
Vídeňského intervenčního centra Alexandra Weissenbacher. Obě zkušené pracovnice intervenčních
center známe, slyšeli jsme jejich fundované přednášky již
několikrát v Praze na konferencích. Poprvé v rámci projektu 2010 - 2012 financovaného z OP LZZ ve spolupráci
s německým partnerem BIG (Berliner Initiative gegen
Gewalt an Frauen) a Slováky (Centrum Nádej – Pomoc
ohrozeným deťom). Podruhé na konferenci v rámci mezinárodního projektu Společně za život bez násilí k problematice domácího násilí s partnery z Rakouska, Itálie
a Velké Británie (2012 - 2014). Na interdisciplinárních
týmech v Praze jsme upozorňovali na výbornou práci
policie při řešení případů domácího násilí v Rakousku.
V roce 2011, tedy za jediný rok, vykázala policie ve Vídni
3487 násilných osob z obydlí. Jak jsme se dozvěděli na
pracovní stáži ve Vídni a v Linci, policie je systematicky
školená proti násilí v rodině od roku 1997 a spolehlivě
zde na okrscích funguje důkladně propracovaný systém
preventistů - specialistů na násilí v rodině. Česká statistika vykázání Policií ČR ukazuje na nízké využívání tohoto
institutu v boji proti domácímu násilí: za téměř 7 let existujících opatření na ochranu před násilím v ČR vykázala
policie v Praze pouze 700 násilníků.
Marie Šusterová
_____________________
V Německu i Rakousku se podařilo vyškolit a vybudovat síť
speciálně vyškolených policejních „úředníků“ - preventistů
na problematiku domácího násilí, kteří organizují pravidelná školení pro řadové policisty a připravují srozumitelné
dokumenty o domácím násilí, které usnadňují práci na
místních oddělení policie. Z projektových pracovních stáží
jsme nabyli pocit, že se v Německu i Rakousku vytvořily a
jsou samozřejmostí silné týmy vyškolených odborníků na
ochranu před domácím/rodinným násilím. Násilí v rodině
je důležité téma pro německou i rakouskou policii - jak
pořádkovou, tak kriminální.
Speciální policejní úředníci - preventisté, kteří jsou
odbornými garanty pro oblast domácího násilí na okrscích, jsou zkušení odborníci a svou jistotu, že proti
násilí v rodině je třeba rázně postupovat, přenášejí
na své další spolupracovníky a řadové policisty, kteří
jsou pro první kontakt s obětí násilí v rodině nejvíce
důležití.
Když na konferenci v Praze v roce 2010 vystoupili policisté z Německa a Rakouska, na prvním místě zdůraznili
pravidlo, že pro stát a společnost je nepřijatelné násilí,
které se děje v soukromí, tedy v rodině. Při prezentaci
v Praze policisté zdůraznili svůj zásadní podíl na ochraně
před domácím násilím: totiž povinnost policie co nejrychleji využít všechna zákonná opatření k zastavení
tohoto násilí. Opatření musí být v Rakousku použita co
nejdříve a nikoliv až při opakovaném násilí.
Za 7 let jsme v CSSP - středisku intervenční centrum byli
svědky mnoha změn u Policie ČR. Zpočátku jsme neustále slyšeli při vzájemných setkáních s policií, že domácí
násilí je jen marginální - nepatrná část problémů, které
musí policie řešit. Na interdisciplinárních setkáních jsme
se často policistů ptali na konkrétní postupy, např. proč
oběť s třemi nezletilými dětmi, která přišla po dlouhém
váhání nahlásit násilí v rodině na místní oddělení, poslali
pryč, protože měli právě několik „vloupaček“.
16
ČÍSLO 2
V Linci jsme navštívili v doprovodu paní Schwarz-Schlöglmann Kriminální úřad policie
_____________________
V rámci interdisciplinární spolupráce proto CSSP středisko intervenční centrum stále opakovaně poukazuje na to, že v rodinách s domácím násilím vyrůstají děti.
Z přístupu německé i rakouské policie k domácímu násilí
je patrné, že děti jsou vždy zasaženy domácím násilím.
Dítě nemusí dostávat rány fyzické, stejně nebezpečné je
všudypřítomné psychické násilí a napětí v rodině, které
může deformovat vývoj dítěte.
Právě proto chceme poděkovat všem policistům,
kteří se i přes ztížené podmínky a náročnou práci
v místních nebo kriminálních odděleních policie,
dokázali odborně i lidsky zorientovat v pomoci
ohroženým osobám a problematice domácího násilí.
Velmi si jejich práce vážíme, oceňujeme to, že navzdory nejrůznějším změnám u policie mnozí policisté
dokážou zasáhnout profesionálně a zastavit násilí.
Za 7 let činnosti CSSP - střediska intervenční centrum
tvrdíme tedy to, co jsme věděli od začátku: včasný
zásah proti násilí v rodině může být nejvhodnější prevencí mnoha dalších problémů v rodině. Pokud se
násilí v rodině včas a rychle nezastaví, budou i nadále vyrůstat nové oběti a noví násilníci. Společnost
může na svůj liknavý přístup k řešení domácího násilí
doplatit i ekonomicky. Varovný je stoupající počet
mezigeneračního násilí, především násilí dospělých
synů na matkách.
CSSP - středisko intervenční centrum se proto za rok
2013 rozhodlo vyhlásit cenu Za aktivní a profesionální přístup při řešení případů násilí v rodině.
Vídeňské intervenční centrum proti násilí v rodině: domácí
násilí v Rakousku v číslech
Alexandra Weissenbacher
Přeložila a upravila Marie Šusterová
17
ČÍSLO 2
Alexandra Weissenbacher z Vídeňského intervenčního centra upozorňuje, že rakouská policie musí
zasáhnout v rodině a vykázat násilníka už při prvním
napadení partnerky.
Podle výzkumů v Rakousku se násilí páchané blízkými osobami v rodině týká každé páté ženy. Více než polovina vražd
se ročně stane v rodinném kruhu, kde oběťmi jsou většinou
ženy a děti. Přelom v ochraně před násilím v rodině přinesl
rok 1997: zákon na ochranu před násilím zakotvil vznik
zařízení - tzv. intervenčních center na ochranu obětí, jejich
podporu a doprovázení. Vznikly obecně prospěšné spolky
v čele s čestným představenstvem složeným z vážených
odborníků, byl vybudován multiprofesionální tým, centra
měla za úkol poskytovat poradenství v 8 různých jazycích.
Financování této služby zajišťuje spolková vláda - Spolkové ministerstvo pro ženy a veřejnou službu, Spolkové
ministerstvo vnitra a Spolkové ministerstvo spravedlnosti v oblasti doprovázení a podpory obětí v průběhu trestního
řízení.
Alexandra Weissenbacher
_____________________
Zásady práce Vídeňského intervenčního centra:
Násilí nelze ničím ospravedlnit nebo omlouvat.
Zodpovědnost za násilí nesmí být v žádném případě přisuzována oběti.
Odpovědnost za vykonané násilí nese pachatel, útočník.
Stát a společenské instituce mají společnou odpovědnost, že je násilí zastaveno, trestáno a je mu zabráněno.
Oběti násilí mají nárok na pomoc a podporu, aby vedly život bez násilí.
Oběti mají nárok na zacházení s respektem k jejich rozhodnutí.
Intervenční centrum ve Vídni bylo otevřeno v roce 1997,
intervenční centrum Praha – CSSP bylo otevřeno o deset let později.
_____________________
18
ČÍSLO 2
Činnosti Vídeňského intervenčního centra:
Proaktivní navázání kontaktu s ohroženou osobou
po obdržení zákazu vstupu od policie
Informace pro oběť dopisem
Telefonické poradenství
Osobní poradenství
Právní a sociální poradenství
Odhad rizika nebezpečnosti a bezpečnostní plán
Doprovázení k civilnímu a trestnímu soudu
Intervence zaměřené na pachatele/násilníka
Spolupráce a síťování
Práce s veřejností a školení
Cílové skupiny Vídeňského intervenčního centra:
Hlavní cílová skupina jsou oběti násilí v rodině
Bez ohledu na věk, rod, původ, náboženství a sexuální orientaci
Děti jsou násilím vždy zasaženy a potřebují podporu
Důraz na přístup k migrantkám: nutno zohlednit
nedostatečné jazykové znalosti, závislost na pobytovém režimu a finanční závislost
Ohrožovatel/útočník: využitím intervencí proti násilné osobě je třeba zabránit v páchání dalšího násilí
Principy práce Vídeňského intervenčního centra:
Být vždy na straně oběti
Bezplatné poradenství
Důvěrnost
Zplnomocnění, posílení oběti
Právo oběti na sebeurčení a respekt pro rozhodnutí oběti
Odpovědnost za násilí nese vždy útočník, důraz na ukončení násilí
Proaktivní nabídka pomoci oběti – po obdržení faxu nebo emailu o vykázání od policie intervenční centrum
neprodleně oslovuje oběť s nabídkou pomoci, stejný postup převzala ČR. (Poznámka red.: např. v Německu musí
získat policie před odesláním faxu do intervenčního centra souhlas oběti DN.)
Rakouská intervenční centra organizují společně s dalšími organizacemi kampaně proti násilí, nabízejí nápadité
informační materiály a plakáty proti domácímu násilí
_____________________
19
ČÍSLO 2
Intervence zaměřené na násilníka:
Je třeba využít všech opatření proti násilníkovi s cílem
zastavit násilí v rodině.
Prioritou je vždy ochrana obětí.
Nemá smysl práce s násilníkem bez ochrany oběti.
Zařazení programů pro násilné osoby do intervenčního
systému.
Adekvátní podpora obětí.
Způsoby intervencí zaměřených na pachatele/násilníka jsou závislé na profilu násilné osoby.
Opatření musí být použita co nejdříve a nikoliv až
při opakovaném násilí. (zdůrazněno red., v ČR je
policie školena, že vykázání lze použít až při opakovaném násilí – pozn. red.)
Terapeut Poradny pro muže ve Vídni Heinrich Kraus
nás zaujal podrobným výkladem o skupinových programech proti násilí ve Vídni. Pozoruhodné je, jak tato poradna spolupracuje s Vídeňským intervenčním centrem
_____________________
Příklady intervencí proti násilníkovi:
Vídeňské intervenční centrum v roce 2011 doprovázelo
celkem 3959 obětí násilí v rodině. Policie intervenčnímu
centru předala 3487 případů násilí v rodině, dalších 472
bylo posláno odjinud.
Vykázání/zákaz vstupu (v ČR byl zrušen zákaz vstupu, využívá se pouze vykázání – pozn.red.)
Předběžné opatření zákazu činnosti proti násilníkovi
Preventivní právní poučení ohrožovatele/násilníka
speciálně vyškoleným policejním úředníkem (pozn.
red. - vídeňská policie rozhovor s ohrožovatelem/
násilníkem s úspěchem využívá od roku 2008, rozhovorem projde 80 % osob, které byly vykázány. Rozhovory vyškoleného policisty s ohrožovatelem/násilníkem se ukázaly jako úspěšné preventivní opatření,
které přispělo ke snížení opakovaných útoků, proto se
metodika rozhovorů povinně rozšířila do policejních
okrsků celého Rakouska)
V roce 2011 doprovázelo Vídeňské intervenční centrum navíc 1615 obětí z minulých let. Celkový počet
doprovázených obětí v roce 2011 byl 3959+1615=5574
osob, z toho ženy tvořily 3488 osob (88 %), muži 471
osob (téměř 12 %). K důležitým činnostem Vídeňského
intervenčního centra patří bezplatné procesní doprovázení. V roce 2009 Vídeňské intervenční centrum
prostřednictvím advokáta doprovázelo 890 osob u trestního soudu, z toho 836 žen (téměř 94 %) a 54 mužů (6 %).
Trestněprávní opatření při odsouzení, nařízení, náklady
Tréninkový program poradny pro muže v kooperaci
s intervenčním centrem
Většina vykázaných násilníků má rakouské státní občanství: 2227 osob (56,3 %). Následují osoby
s občanstvím srbským - 289 osob (7,5 %), tureckým
191 (4,8 %), polským 138 (3,5 %), rumunským 101 (2,6
%), slovenským 68 (1,7 %), občanstvím Bosna-Herzegovina 58 (1,5 %), bulharským 45 (1,1 %) a ruským 39
(1 %). Méně než 1 % případů domácího násilí ve Vídni
zaznamenává statistika u Němců, Chorvatů, Maďarů,
Makedonců, Nigerijců, Ukrajinců, Afghánců, Íránců, Indů,
Egypťanů, Filipínců (9 osob) a osob bez občanství.
Ve Vídeňském intervenčním centru obdivujeme dětský
koutek. Domácí násilí se bohužel týká většinou rodin
s malými dětmi. I s dětmi – svědky DN - je důležité
pracovat, aby dopady násilí v rodině na jejich vývoj byly
co nejmenší.
20
ČÍSLO 2
Představujeme vám organizace, které
pomáhají…
Představujeme vám ubytovací a azylová zařízení
Centra sociálních služeb Praha
Centrum sociálních služeb Praha – Azylový dům pro ženy
Odmítnutí zájemkyně o poskytnutí sociální služby je
možné, když:
•
zdravotní stav zájemkyně vyžaduje poskytnutí
péče ve zdravotnickém zařízení nebo třetí osoby
•
zájemkyně není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci
•
chování zájemkyně by z důvodu duševní poruchy
závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití
•
zájemkyně nespadá do cílové skupiny
•
zařízení požadovanou činnost neposkytuje
•
v zařízení není volné lůžko.
Adresa: Amortova 1281/7, 143 00 Praha 12
Kontaktní osoba: Bc. Jana Havrlíková
Telefon: 731 056 738, 244 472 134
E-mail: [email protected]
Web: www.csspraha.cz
Cílová skupina
•
ženy starší 18-ti let
•
ženy, které jsou v dlouhodobě nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.
Informační pohovory a příjem zájemkyň dle předchozí
telefonické domluvy prostřednictvím sociálního kurátora nebo sociálního pracovníka jsou v časech:
pondělí - pátek, 9 - 15 (12 - 12.30 polední přestávka).
AD poskytuje:
•
základní sociální poradenství
•
ubytování na dobu určitou (max. 3 měsíce).
Azylový dům (dále jen ,,AD“) poskytuje pobytovou službu,
která vytváří systém pomoci osobám v dlouhodobě
nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.
Posláním AD je poskytnout dočasné ubytování ženám,
které se ocitly v nepříznivé sociální nebo životní situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Sociální
služba poskytovaná v AD vychází z individuálních potřeb
uživatelek, motivuje je k tomu, aby aktivně řešily svou
nepříznivou sociální situaci.
Cílem služby je pomoci uživatelce se maximálně zapojit s ohledem na její nepříznivou sociální situaci do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a
podpořit ji v takovém stylu života, který je ve společnosti
považován za běžný.
Ceník poskytovaných služeb:
•
vratná kauce 200 Kč
•
ubytování 60 Kč/den
•
použití automatické pračky 20 Kč/1 praní.
21
ČÍSLO 2
Centrum sociálních služeb Praha – Azylový dům pro matky
s dětmi
Adresa: Jasmínová 2904/35, budova A, 106 00 Praha 10
Telefon do recepce: 272 657 058
Vedoucí pracoviště: Bc. Barbora Klasová, 731 431 018
Sociální pracovnice: Bc. Zdeňka Prágrová, 604 390 861
Email: [email protected]
Oblast působnosti pracoviště dle registrace soc. služby.
Při pravidelných setkáních sestaví uživatelka s klíčovým
sociálním pracovníkem individuální plán změny dosavadní nepříznivé sociální situace, na které budou poté
spolupracovat.
Uživatelka má přidělenou zařízenou bytovou jednotku
1+0, vybavenou kuchyňským koutem, kde je uživatelce
umožněna příprava vlastní stravy. Každá ubytovací jednotka disponuje koupelnou a WC.
Druh služby: azylový dům pro matky s dětmi
Kapacita: 35 uživatelů (včetně dětských postýlek)
Poplatek za služby
Poplatek za poskytování sociální služby činí: 80 Kč
dospělá osoba/1den, 50 Kč dítě/1den.
Při nástupu do azylového domu je vybírána vratná „záloha na krytí škody“ ve výši 500 Kč.
Za jedno použití automatické pračky v prádelně azylového domu uhradí uživatelka sociální služby 10 Kč.
Dopravní spojení MHD ze stanice metra “A” Skalka
busem 177 na zastávku Sídliště Zahradní Město nebo
busem 195, 138 na zastávku Centrum Zahradní Město
Azylový dům pro matky s dětmi (dále jen AD) poskytuje
své služby v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Cílovou skupinou jsou matky s dětmi
v krizové životní situaci: matky s dětmi bez přístřeší, matky s dětmi ohroženými společensky nežádoucími jevy a
pro matky vedoucí rizikový způsob života.
Komu je služba určena?
Ženám s dětmi v dlouhodobě nepříznivé sociální situaci
spojené se ztrátou bydlení, které splňují tyto požadavky:
•
občanství EU, přednostně ČR
•
způsobilost platit za sociální službu
•
zdravotní soběstačnost a bezinfekčnost (doloženo
lékařskou zprávou)
•
předchozí pobyt v jiném azylovém domě potvrzený
danou organizací (pobyt ukončen bez závazků)
•
odevzdaná vyplněná žádost se všemi přílohami.
Specifikace poskytované služby v azylovém domě
Posláním Azylového domu pro matky s dětmi je pomoci
matkám s dětmi v překlenutí krizové a náročné životní
situace ohrožující fungování rodiny. Azylový dům matkám poskytuje ubytování a nabízí klidový prostor a odbornou pomoc, příp. její zprostředkování, pro vyřešení
nejzávažnějších překážek pro samostatný a plnohodnotný život ve společnosti.
Postup přijetí zájemců
Zájemci o poskytnutí azylového domu se hlásí osobně
(přímým jednáním, telefonicky), písemně nebo v zastoupení (dotaz sociálního odboru, rodiny, přátel). Základní
informace (specifikace služby, vymezení cílové skupiny,
délka pobytu, informace o úhradě) může poskytovat
sociální pracovník azylového domu nebo vedoucí azylového domu také telefonicky, příp. emailem. Následně
je zájemce pozván sociálním pracovníkem k návštěvě
zařízení, kde proběhne tzv. jednání se zájemcem, z něhož
je pořízen písemný záznam. V rámci tohoto jednání si obě
strany vyjasní, co zájemce od služby očekává, co nabízí
zařízení a jakým způsobem bude služba poskytována.
Zájemce obdrží žádost o poskytnutí sociální služby přímo
od sociálního pracovníka Azylového domu. Tu po řádném
vyplnění odevzdá zpět. Následně proběhne schvalovací
jednání, s jehož výsledkem je zájemcem písemně seznámen a v případě uvolnění ubytovací jednotky v zařízení je
se schváleným žadatelem jednáno o konkrétním nástupu
do azylového domu. Pokud není aktuálně volné místo,
informujeme o tom písemně s tím, že opět zkontaktujeme
v momentě uvolnění ubytovací kapacity. Žadatelka by se
měla dle potřeby znovu ozvat a zeptat se.
Dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a platných prováděcích vyhlášek poskytujeme v rámci Azylového domu pro matky s dětmi tyto základní činnosti:
•
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
(vytváříme podmínky pro samostatnou přípravu stravy)
•
poskytnutí ubytování (po dobu nepřevyšující 1 rok
umožňujeme: celkovou hygienu těla, vytváříme podmínky
pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla,
výměny ložního prádla)
•
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a
při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při vyřizování
běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů;
pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou
a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících
sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných
nároků).
Cílem poskytované sociální služby je pomoci matkám
s dětmi ve složité životní situaci a tím jim umožnit:
•
pokračovat v plnohodnotných stránkách dosavadního života tak, aby tento život byl udržitelný i nadále
•
nastartovat a obnovit takové životní podmínky, které
umožní společensky akceptovatelný způsob života rodiny.
Odmítnutí zájemce o poskytnutí služby je definitivní
pouze v případě, že nesplňuje podmínky k přijetí. Přesto
je možná pomoc poradenská.
Na základě písemné smlouvy o poskytování služby na
dobu určitou v maximální délce 12 měsíců poskytujeme
základní sociální poradenství, pomoc při prosazování
práv a oprávněných zájmů uživatelek, pomoc při obstarávání některých osobních záležitostí.
22
ČÍSLO 2
Centrum sociálních služeb Praha – Azylový dům Šromova
Adresa: Šromova 862, 198 00 Praha 14
Vedoucí pracoviště: Mgr. Josef Farkaš
Mobil vedoucí: 731 431 018
Sociální pracovnice: Martina Majerová, DiS.
Sociální pracovnice: Dagmar Jelínková, DiS.
platit i zpětně).
•
nepřijímáme osoby s psychiatrickým onemocněním
či osoby, které nejsou soběstačné
•
z kapacitních důvodů nepřijímáme více než
čtyřčlennou rodinu.
Konzultační hodiny pracoviště
po, stř., čt.
13:00 - 15:00
út. a pá.
10:00 - 12:00
Konzultační hodiny pro veřejnost, mimo výše uvedené
hodiny je potřeba si domluvit schůzku.
Neposkytujeme služby:
•
osobám bez prokazatelných příjmů
•
osobám, které nejsou ze zdravotních důvodů
soběstačné, pobírají příspěvek na péči
•
osobám, jež trpí akutní infekční nemocí nebo jejichž
zdravotní stav vyžaduje poskytování
péče ve zdravotnickém zařízení
•
osobám závislým na návykových látkách
•
osobám se závažnou psychiatrickou diagnózou
•
osobám, které nejsou způsobilé k právním úkonům
•
osobám, které po zaplacení poplatků za ubytování
nedosahují na existenční minimum.
Žadatel se musí minimálně 1x měsíčně ozývat (telefonicky nebo osobně) a potvrzovat svou žádost, jinak bude
žádost vyřazena z pořadníku. Žadatel je také povinen
bezodkladně aktualizovat jakékoli změny v žádosti.
Dopravní spojení: MHD ze stanice metra „B“ Rajská zahrada - 10 minut pěšky
Kapacita: 80 lůžek, ubytovací jednotky 2+kk, 1+kk
Zařízení: nábytek, lednice, kuchyňská linka, el. sporák
Cílová skupina:
•
občané ČR (EU) bez omezení věku
•
muži
•
ženy
•
rodiny s dětmi
•
samoživitelé s dětmi
Maximálně 4 osoby na ubytovací jednotku.
Osoby, které úspěšně prošly integračními stupni jiného
azylového domu nebo podobného pobytového zařízení,
jsou samostatné, soběstačné a odevzdaly řádně
vyplněnou žádost se všemi přílohami.
Internetové spojení:
Na stránkách www.csspraha.cz jsou uvedeny základní
informace o ADŠ včetně kontaktů na kompetentní pracovníky. Informace o ADŠ jsou též k dispozici na: iregistr.
mpsv.cz
Kritéria přijetí zájemce do pořadníku:
•
zájemce zaslal poštou nebo donesl osobně do
ADŠ vyplněnou žádost se všemi přílohami a dalšími
náležitostmi
•
zájemce musí být občan ČR (EU)
•
zájemce musí mít platný občanský průkaz
•
zájemce musí přecházet z jiného azylového domu
nebo Domu na půl cesty jako zařízení nižšího integračního
stupně, odkud má kladné doporučení
•
zájemce musí být schopen platit včas nájem:
- při nástupu se platí vratná kauce 500 Kč na osobu
+ nájem za aktuální měsíc
- do 20. dne v měsíci zaplatit nájem na měsíc
následující
(částka pro rodinu činní 70 Kč/dospělý/den + 40 Kč/jedno
dítě/den, pro jednotlivce je to 100 Kč/den)
příslušný obecní úřad může za zájemce zaplatit (může
23
ČÍSLO 2
Centrum sociálních služeb Praha – Azylový dům pro muže
Cílová skupina / klientela
•
Muži starší 18-ti let
Adresa: Malá Skloněná 521, 190 00 Praha 9
Koordinátor provozu: Jan Lajner, DiS., 284 825 240
[email protected]
Soc. pracovnice: Michaela Malčicová, DiS., 266 316 400
Soc. pracovnice: Lucie Krosnářová, DiS., 296 150 685
Oblast působnosti pracoviště dle registrace soc. služby.
Druh služby: azylový dům pro muže
Kapacita: 54 lůžek (pokoje: 1 lůžkové a 2 lůžkové)
Dopravní spojení - MHD:
ze stanice metra “B” Vysočanská busem č.136 na zastávku Skloněná
ze stanice metra “A” Flora busem č.136 na zastávku
Skloněná
Podmínky k přijetí zájemců o ubytování do AD
•
jsou občany EU, přednostně ČR
•
jsou hlášeni k trvalému pobytu v ČR, přednostně
na území hl. m. Prahy
•
nepotřebují z důvodu zhoršeného zdravotního stavu trvalou pomoc jiné fyzické osoby
•
jsou schopni prokázat svou totožnost platným
občanským průkazem, příp. náhradním dokladem
totožnosti nebo cestovním pasem
•
přicházejí na základě doporučení sociálního kurátora, sociálního pracovníka, případně organizace, s níž
spolupracují na řešení své nepříznivé sociální nebo
životní situace
•
netrpí infekčním onemocněním (na vyžádání doloží
lékařskou zprávou)
•
netrpí duševním onemocněním nebo psychickou
poruchou, která by vyžadovala pobyt ve zdravotnickém
zařízení
•
jsou schopni při uzavírání Smlouvy o poskytnutí
sociální služby složit vratnou zálohu ve výši 200 Kč a
současně předem uhradit prvních 5 nocí pobytu částkou
ve výši 400 Kč budou schopni řádně hradit poplatky za
ubytování.
Obecný popis základní poskytované služby
Posláním AD Skloněná je poskytnout dočasné ubytování a zázemí mužům, kteří se ocitli v nepříznivé sociální nebo životní situaci spojené se ztrátou bydlení, jsou
ohroženi sociálním vyloučením a chtějí svou situaci řešit.
Sociální služba poskytovaná v AD vychází z individuálních potřeb klientů, motivuje je k tomu, aby aktivně řešili
svou nepříznivou sociální situaci. Poskytovaná sociální
služba nabízí klientům takovou podporu, která v maximální možné míře zachovává a rozvíjí schopnosti klienta
a snižuje jeho závislost na poskytované službě. Jako
příklad můžeme uvést podporu při hledání zaměstnání
nebo ubytování, komunikaci s úřady a jinými institucemi.
Postup přijetí zájemců o ubytování do AD
•
zájemce o ubytování vyhledá svého sociálního
kurátora nebo sociálního pracovníka úřadu městské
části, kde má hlášené trvalé bydliště
•
sociální kurátor nebo sociální pracovník kontaktuje
recepci AD a zprostředkuje zájemci schůzku v AD
•
zájemce o ubytování se dostaví do AD
v předjednaném termínu/čase
je zjišťováno, zda zájemce spadá do cílové skupiny AD
•
•
pokud zájemce spadá do cílové skupiny AD, je od
zájemce zjištěna zakázka, tj. “cíl” ke změně soc. situace
•
před uzavřením Smlouvy o poskytnutí sociální
služby zájemce vyplní Vstupní dotazník
•
AD se zájemcem o ubytování uzavře Smlouvu o
poskytnutí sociální služby, kde definuje zájemcův “cíl”.
•
Ke stažení: Ubytovací řád (PDF) na www.csspraha.cz
Specifikace poskytované sociální služby
•
sociálně-právní poradenství, pomoc při uplatňování
práv, oprávněných zájmů
•
pomoc při obstarávání osobních záležitostí
•
ubytování na dobu určitou na základě uzavření
Smlouvy o poskytnutí sociální služby (standardní doba ubytování je 1 měsíc, tuto dobu lze však po každém měsíci
prodloužit, a to obvykle na 3 měsíce za předpokladu, že
klient aktivně řeší svou nepříznivou sociální situaci a
dodržuje Ubytovací řád AD)
•
možnost využití zdravotní ošetřovny
•
možnost využití odborné psychologické intervence
•
zprostředkování právního poradenství a další služby
odborných pracovišť CSSP, případně jiných státních či
neziskových organizací na území hlavního města Prahy
•
vytvořeny podmínky pro přípravu vlastní stravy ve
společných kuchyňkách
•
vytvořeny podmínky pro osobní hygienu
•
vytvořeny podmínky pro úklid ubytovacích jednotek
•
pravidelná výměna ložního prádla.
Doplňkové poskytované služby
•
možnost využití automatické pračky za poplatek,
využití sušáku na prádlo a žehličky
•
možnost sledování televize ve společných TV místnostech.
Ceník poskytovaných služeb
•
vratná kauce 200 Kč
•
noc v jednolůžkovém pokoji 100 Kč
•
noc ve dvoulůžkovém pokoji 80 Kč
•
pro příjem klienta do AD je nutná minimální finanční
hotovost ve výši 600 Kč (200 Kč vratná kauce + 5 x 80 Kč/
noc placeno předem)
•
použití automatické pračky 20 Kč/1 praní (nezahrnuje prací prostředek)
•
bankovní spojení- úhrada pobytu: 2001440138/6000
(variabilní symbol: číslo Smlouvy o poskytnutí soc. služby).
Kontaktní informace
Provozní hodiny - pohovory se zájemci dle předchozí telefonické objednávky prostřednictvím sociálního kurátora
nebo sociálního pracovníka v časech:
pondělí - pátek, 8 - 15.30 (12 - 12.30 polední přestávka)
24
ČÍSLO 2
Představujeme vám další služby v hl. m. Praze
Denní stacionář pro adolescenty
Do Stacionáře nemohou být přijímání adolescenti
•
jejichž závažnost zdravotního stavu vyžaduje hospitalizaci
•
kteří zneužívají alkohol a návykové látky
•
kteří odmítají léčbu
•
kteří s některým současným klientem stacionáře
byli nebo jsou v užším vztahu (sourozenci, spolužáci,
partneři).
Adresa: Psychiatrická klinika Ke Karlovu 11, 128 08
Praha 2
Telefon: 224 96 5379
Web: www.vfn.cz/pracoviste/kliniky-a-oddeleni/psychiatricka-klinika/odborne-ambulance/stacionar-proadolescenty/
Facebook: www.facebook.com/Dennistacionarproadolescenty
Program
•
součástí programu je individuální a skupinová psychoterapie, rodinná terapie, arteterapie, ergoterapie, l
léčebná tělesná výchova a autogenní trénink
•
pro klienty s poruchami příjmu potravy zajišťujeme
specifický stravovací režim a skupinovou psychoterapii
ve spolupráci s Centrem pro poruchy příjmu potravy
Psychiatrické kliniky
•
na oddělení je zajištěna individuální výuka podle
osnov základní školy, kam klient dochází
•
od středoškoláků a vysokoškoláků je vyžadováno
samostudium.
Cílová skupina
Denní stacionář je určen pro diagnostiku a léčbu problémů
spojených s dospíváním:
•
komunikační problémy, vztahové problémy (s rodiči,
s vrstevníky), krize dospívání, zhoršení školního
prospěchu, záškoláctví, útěky z domova, neadekvátní
řešení konfliktních situací, šikana
•
emoční, adaptační, psychosomatické a neurotické
poruchy, poruchy příjmu potravy, počínající nebo
odeznívající schizofrenní epizody, symptomatický abúzus návykových látek
•
pro dospívající od 14 do 21 let (výjimka studenti do
23 let)
Stacionář má kapacitu pro 15 klientů, kteří docházejí do
denního stacionáře každý všední den od 8 do 15 hodin.
K přijetí je nutné
•
průkaz pojištěnce, od 15 let občanský průkaz
•
doporučení obvodního lékaře, psychiatra, kurátora
•
lze i bez doporučení na žádost školy, rodičů, samotného klienta, je-li starší 18 let
•
rozvrh z kmenové základní školy, přezůvky, zámek
na skřínku, oděv na tělocvik a svačinu
•
při přijetí doporučujeme uhradit poplatek za obědy,
které jsou součástí režimové léčby, na celý týden, tedy
275,- Kč (5 x 55,- Kč)
•
příjem nových klientů probíhá každé pondělí v 8 hodin, je nutné se předem telefonicky objednat.
Dospívající do 18 let jsou přijímání v doprovodu rodičů
(zákonného zástupce) a s jejich souhlasem. Péče je hrazena zdravotními pojišťovnami.
25
ČÍSLO 2
Užitečné odkazy pro každodenní praxi
Touto cestou CSSP - středisko intervenční centrum děkuje organizaci META, sdružení pro příležitosti mladých
migrantů, za pomoc při zhotovení letáku a dopisu pro ohrožené osoby ve vietnamštině (je k dispozici v CSSP středisko intervenční centrum i pro další zájemce). Bezplatné poskytnutí služeb jsme velice ocenili. Organizace
META vytvořila v rámci projektu OP LZZ užitečný adresář proškolených tlumočníků v různých jazycích z řad
migrantů.
ADRESÁŘ
Tlumočnice působící v jiných organizacích, nejen na území hlavního města Prahy:
Nataliya DOTSENKO (UKR, RUS) Hradec Králové, MKI Klíč, e-mail: [email protected]
Anna EVSINU (RUS) Hradec Králové, MKI Klíč, e-mail: [email protected], tel. 775 543 425
Marianna KUZMOVYCH (UKR, RUS) Praha, Ukrajinský odborový svaz, e-mail: [email protected],
tel. 775 719 429 – radši SMS
Antonina SACHUK (RUS, UKR) Praha, Integrační centrum Praha, e-mail: [email protected],
tel. 608 721 940
Tlumočníci, kteří absolvovali kurz a praxi v rámci projektu „Cizinci jako komunitní tlumočníci“:
Svitlana AYANOVA (UKR, RUS) Cheb (Karlovarský kraj), e-mail: [email protected], tel. 775 542 476
Maria BUKRABA (RUS) Praha, e-mail: [email protected]
Wesam ELEYAN (ARB) Praha, e-mail: [email protected], tel. 776 184 783
Maria CHERKASHINA (RUS) Praha, e-mail: [email protected], tel. 773 467 866
Robert IVAYSYUK (UKR, RUS) Praha, e-mail: [email protected], tel. 777 127 689
Thi Ngan LE (VNM) Praha, e-mail: [email protected], tel. 773 070 168
Batdorj LKHAGVATSOODOL (MON) Praha, e-mail: [email protected], tel. 721 567 142
Alma Mónika MÁRQUEZ BOBADILLA (ESP) Praha, e-mail: [email protected], tel. 773 507 489
Elena VISLOGUZOVA (RUS, ENG) Praha, e-mail: [email protected], tel. 608 370 599
Zemfira KHITINAEVA(RUS,čečenština)Pardubice,e-mail:[email protected],tel. 776 105 841
Yuliya KAMINSKA (UKR, RUS) Praha, e-mail: [email protected]
Elena ZOTOVA (RUS) Plzeň, e-mail: [email protected], tel. 777 564 058
26
ČÍSLO 2
Přečetli jsme si a doporučujeme
o
Prevence domácího násilí: Pracovnice OSPOD Daniela Bendlová se
chce zaměřit na dospívající dívky a vypracovat pro ně preventivní
program proti domácímu násilí na míru
Sociální pracovnice oddělení péče o dítě Daniela Bendlová z ÚMČ Praha 20 - Horní Počernice obhájila v oboru
Sociální pedagogika na univerzitě v Hradci Králové diplomovou práci na téma “Násilí ve vztazích u dospívajících
dívek”. Práce je to přínosná a co je hlavní, paní Bendlová s psycholožkou OSPOD paní Buriánovou, chtějí na
základě výsledků této práce vytvořit speciálně zaměřený
preventivně výchovný program pro adolescentní dívky,
aby se dokázaly bránit v případech hrozícího násilí.
Jádrem mé diplomové práce, je jistě část praktická.
V praktické části prezentuji kvantitativní průzkum
zaměřený na problematiku možného výskytu partnerského násilí u dospívajících dívek. Z čistě praktických
důvodů byl průzkum z velké části uskutečněn v městské
části Praha 20 – Horní Počernice. Na základě zjištěných
údajů mám v úmyslu vytvořit efektivní preventivní program pro dospívající dívky zaměřený na domácí násilí
mezi partnery.
Přinášíme Vám krátkou ukázku. Pokud vás zaujme, celou práci vám může poskytnout její autorka na emailové
adrese: [email protected]
Při zpracování této diplomové práce bylo pro mě osobně
největším přínosem sdělení dívek, které zažívaly násilí
ze strany partnera a jež v rámci průzkumu vypovídaly
velmi otevřeně o svých pocitech.
Citujeme úryvky z diplomové práce Daniely Bendlové,
pracovnice OSPOD Praha 20 – Horní Počernice:
Poslední otázka dotazníku byla otevřená a dávala respondentkám možnost, svěřit neznámé osobě - tazatelce, svoje pocity, které možná ještě nikomu nesvěřily,
nebo nad nimi nikdy nepřemýšlely. Během čtení odpovědí
mě někdy běhal mráz po zádech, zvláště, když jsem si
uvědomila věk dívek. Musím říci, že jejich odpovědi na
mě silně zapůsobily a i když jsem již zvyklá na ledacos,
dlouho mi nešly z mysli. I z toho důvodu jsem si vytyčila
cíl, že s tím musím něco udělat, alespoň z pozice, kterou vykonávám, a program prevence domácího násilí na
našich školách zrealizuji co nejdříve.
Hlavním cílem mé magisterské práce bylo upozornit na
problematiku domácího násilí páchaného na ženách,
v souvislosti se zjištěním, že ženy, na kterých je pácháno násilí ze strany partnera, vstupují do manželství i po
předchozích negativních zkušenostech.
Zaměřila jsem se tedy na věkovou skupinu dospívajících dívek na základních a středních školách, abych
zjistila, jak ony násilí ze strany partnera vnímají, a zda
je možné podle varujících signálů vysledovat a predikovat následné domácí násilí mezi partnery. V první části
práce jsem se zaobírala teorií problému domácího násilí,
pojmoslovím, charakteristikou domácího násilí a profilem
obětí i agresorů.
Mám za to, že níže uvedené odpovědi již další komentář
nepotřebují.
Vyhodnocení otázky č. 34: Můžete, prosím, napsat, jak
jste se cítila ve chvílích, kdy k Vám byl přítel hrubý,
zlostný, napadal Vás?
Důležitou statí, byla podle mého názoru, část, zabývající se teoriemi vzniku domácího násilí a také otázka,
jaké účinné kroky činí Česká republika pro potírání tohoto sociálně patologického jevu. Neméně podstatnou
část teoretické stati tvoří kapitoly o poskytování pomoci
ohroženým osobám ze strany státních institucí i neziskových organizací a možnosti v rámci prevence domácího
násilí.
Výběr odpovědí respondentek k otázce č. 34 (jde o
doslovný přepis):
•
V tu chvíli se cítíte fakt bezmocně a hlavou vám
běží pomalu celý život. Bojíte se cokoli udělat, a proto
čekáte, co nastane dál BUĎ A NEBO.
•
Znásilnil mne. Asi to bude znít divně. Nicméně to
byl nejhorší pocit mého života. Pocit zmaru a dokonalého
ne-smyslu existence.
•
Poníženě, to že se málo snažím atd. Nejlepší
řešení je okamžitě odejít - ponaučení do života.
Jak jsem uvedla v teoretické části práce, pro efektivnost
a účelnost v rámci prevence domácího násilí, je nutné
zaměřit se na mladší věkové skupiny s vypracovaným
preventivním programem na míru. Zde vidím dobré
uplatnění a možnost práce pro sociální pedagogy.
27
ČÍSLO 2
•
Bylo mi mizerně a smutno, nechápala jsem, proč se
tak ke mě chová, chtěla jsem utéct pryč od toho všeho, ale
pak byl zase milý. Když si dávám pozor na své chování a
poslouchám, tak je to bezvadný vztah. Ale musím se moc
hlídat a kontrolovat se, což je někdy hodně náročný.
•
Cítíte se špatně a svalujete vinu na sebe, než vám
dojde, že to tak není. Buďto s tím něco uděláte, rozchod
většinou, anebo trpíte. Já se rozešla.
•
Bála jsem se, co bude dál, když měl výbuch vzteku,
bála jsem se, že mě napadne a zbije mě.
•
Utiskovaně, bezmocně, ale pak to přešlo, protože se
uklidnil.
•
Ano, když na mě vyjel, řekl, že se změní, že akorát
vybouchl a svedl vinu v podstatě na okolí a i na mě, ale já
mu větu “změním se”, věřila. A šla do toho znova a znova.
Pak jsme si stejně jednou dali sbohem.
•
Bylo to velmi nepříjemné, připadala jsem si jako kus
hadru. Měl výbuch zlosti a hned potom byl milý a omlouval se.
•
Nevěděla jsem proč, za jakým účelem měl takové
chování, bála jsem se, abych neudělala nebo neřekla
něco špatně.
•
Neklidná v jeho přítomnosti a dávala si pozor na chování a jazyk. Bylo mi zle.
•
Byl to divný pocit, nevěděla jsem jak se chovat.
•
Snažila jsem se ho potom co nejmíň naštvat a omlouvat se.
•
Hrozně, s pocitem viny. Ale byla tu nejlepší kamarádka a rodina, co mě držela.
•
Hrozně, chtělo se mi brečet.
•
Nepříjemně, byl mi až odporný.
Náš minirozhovor s autorkou diplomové práce Danielou
Bendlovou:
Co jste se ve své práci snažila zjistit?
Průzkumem jsem zjistila, že 51 % dívek dobře rozumí pojmu domácí násilí, což je většina z celkového počtu 146
dívek. 52 % nemá osobní zkušenost s domácím násilím,
ale přišla s ním do styku pouze zprostředkovaně. 57 %
dívek podléhá mýtům o domácím násilí. 66 % dívek velkou žárlivost ze strany partnera nepovažuje jako důkaz
velké lásky. Signály upozorňující na rizikový vztah se neobjevily u 63 % dívek.
Kdo dotazník vyplňoval?
Průzkum jsem realizovala kvantitativní metodou formou
záměrného dotazníku, který vyplnilo 146 dospívajících
dívek, z velké většiny žákyň a studentek základních a
středních škol v Praze - Horních Počernicích.
Co vás zaskočilo při zpracování dotazníků?
Poměrně zarážející jsou výsledky u jednotlivých otázek,
které se dotazují na možné násilí ve vztahu dospívajících
dívek. Ukázalo se, že některé dívky již na základní škole
zažívají nebo zažívaly násilný vztah s partnerem.
Vyvrátily odpovědi dívek nějaký váš předpoklad? Co
z dotazníků je podle vás je varovným příznakem?
Měla jsem obavu, jak dívky vnímají žárlivost dospívajících
chlapců. Můj předpoklad, že dívky vnímají velkou žárlivost
partnera jako důkaz velké lásky, se mi naštěstí nepotvrdil,
většina dospívajících si tedy zřejmě uvědomuje, že takové chování ze strany partnera není zcela v pořádku.
Avšak skutečnost, že 48 % dívek z celkového počtu 115
respondentek má osobní a přímou zkušenost s domácím
násilím, je varující, a podle mého názoru svědčí o
poměrně vysoké míře násilí ve společnosti.
Děkuji za vaše odpovědi i za podnětnou diplomovou práci.
CSSP, Praha, leden 2014
Redakčně upravili: Jaroslav Vydra a Marie Šusterová
Oddělení péče o dítě - OSPOD Praha 9 a Praha
20 - sociální pracovnice p. Musálková a p. Bendlová
se zajímají o problematiku domácího násilí. V rámci
pracovní stáže s CSSP - střediskem intervenční
centrum navštívili podobné organizace v Berlíně.
_____________________
28
ČÍSLO 2
Tiráž: Copyright CSSP, ředitel CSSP Mgr. Tomáš Ján, MBA, Bulletin Centra sociálních služeb Praha k problematice
domácího násilí, kontaktní osoba PhDr. Marie Šusterová, mobil 604231085. Tým CSSP - střediska intervenční centrum
nafotil fotograf Ondřej Mikulca, foto z pracovních stáží v rámci projektu Marie Šusterová.
Bulletin vychází pololetně v elektronické podobě.
Je zveřejňován na www.csspraha.cz a rozesílán členům interdisciplinárních týmů emailem.

Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně

Transkript

Podobné dokumenty

Výroční zpráva za rok 2013 (pdf 9,5 MB)

Diagnostika a indikace stenóz v subklaviální a vertebrobazilární

Cévní mozková příhoda - zdravi

Naše města a evropské peníze

Sborník textů k problematice domácího násilí

V Praze doma bez domova - Centrum sociálních služeb Praha

Rodina, děti a domácí násilí Příklady dobré praxe a nabídka pomoci

Poplatky za zapůjčení kompenzačních pomůcek, zařízení Tlačítka v

Více zde - Centrum sociálních služeb Praha

Ubytovací řád - Centrum sociálních služeb Praha