uložit soubor - Společnost sociálních pracovníků ČR

Transkript

Sborník přednášek z XX. konference
Společnosti sociálních pracovníků ČR
„Sociální prací proti chudobě
a sociálnímu vyloučení“
Hradec Králové 4. – 5. prosince 2010
Společnost sociálních pracovníků ČR
2011
Obsah
Úvodní slovo
JUDr. Věra Novotná
5
Historie a vývoj sociální práce v ČR
Mgr. Marie Špiláčková
9
Příčiny a důsledky chudoby z pohledu občanských poraden
Mgr. Stanislav Skalický
13
Sociální vyloučení – rómská problematika
Ing. Petr Víšek
17
Agentura pro sociální začleňování v rómských lokalitách
Bc. Jakub Švec
21
Bezdomovectví – chudoba vedoucí k sociálnímu vyloučení
PhDr. Pavel Pěnkava
25
Význam vzdělávání pro sociální práci
O vzájemné averzi světa vzdělavatelů a světa praktiků
Mgr. et Mgr. Radka Janebová
31
Odborné vzdělávání sociálních pracovníků – podmínky podle
zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
Bc. Radmila Jiříčková
39
Historie poukázek v hmotné nouzi, statistika, příklady
dobré praxe a budoucnost
Jana Netolická
43
Důsledky ekonomické krize z pohledu hmotné nouze,
zavedení institutu veřejné služby
Mgr. Petr Beck
49
Důsledky ekonomické krize z pohledu úřadu práce
Mgr. Jitka Černá, MSc.
53
Závěry z workshopu – Workshop 1
Bc. Jan Vrbický a Mgr. Miroslav Kappl
59
Ing. Petr Víšek
61
Workshop 3
Mgr. Petr Beck a Paedr. Petr Niederle
63
Fotodokumentace z XX. odborné konference
69
Úvodní slovo
JUDr. Věra Novotná
Dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, vážení hosté,
dovolte, abych zahájila XX. odbornou konferenci SSP ČR, jejíž téma
je „Sociální prací proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ a všechny
Vás srdečně přivítala v krásném městě Hradci Králové a v krásném
prostředí hradeckého Adalbertina. Jak je v pozvánce uvedeno, je to již
20. výroční odborná konference, kterou Společnost pořádá u příležitosti 20. výročí znovuobnovení činnosti Společnosti sociálních
pracovníků, která má, jak víte, svoji dlouhou historii. Společnost
v roce 1990 navázala na tradici Společnosti sociálních pracovníků
z roku 1921 a jako občanské sdružení, sdružující sociální pracovníky z celé ČR, se snaží přispět k rozvoji sociální práce. Sociální
práci jako pomáhající profesi se stále nedostává takové pozornosti,
jakou by si zasloužila, ačkoliv je to vysoce odborná a časově náročná
činnost, jejíž pozitivní výsledek nelze zaručit, často se ani nepodaří
pozitivního výsledku přes veškerou snahu dosáhnout.
Téma 20. odborné konference, na kterou jste přijali pozvání je svým
obsahem typické téma pro aplikaci metod sociální práce, je to ale
i téma k zamyšlení v dalších oblastech jako zaměstnanost, finanční
gramotnost, sociální bydlení, kvalitní poradenství, právní zastoupeni
atd. Jak všichni víte, letošní rok byl Evropskou komisí EU vyhlášen
Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení s cílem
zapojit širokou občanskou společnost, veřejné a soukromé subjekty,
sociální partnery a místní regionální samosprávy do řešení této
problematiky. Chudoba a sociální vyloučení se nevyhýbá ani ČR.
5
Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení se nás, zde přítomných, velmi
dotýká, ať proto, že s rodinami či jednotlivci přímo pracujeme, pomáháme jim či tvoříme koncepce, komunitní plány, návrhy právních předpisů
nebo rozhodujeme o financích. Dotýká se nás také proto, že připravujeme
budoucí sociální pracovníky na nelehké životní poslání - sociální prací
pomáhat druhým.
Za průběh Evropského roku a kampaň nese odpovědnost MPSV, sociálními partnery MPSV jsou European Anti-Poverty Network (EAPN),
projekt NAPSI spolu! a Poradna při finanční tísni.
Program Evropského roku 2010 je přizpůsobený specifikům českého prostředí a je zaměřený na:
1. prevenci sociálního vyloučení v důsledku předluženosti
2. zlepšení přístupu na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu
3. aktivizaci územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení akčních plánů
proti chudobě a sociálnímu vyloučení
4. zvýšení úrovně vzdělanosti, konkurenceschopnosti chudých lidí a lidí
vyloučených z trhu práce
5. podporu přiměřeného bydlení sociálně vyloučených skupin a
6. na řešení bezdomovectví
Program konference jsme sestavili z příspěvků teoretického i praktického
obsahu a věřím, že přispěje k obohacení našich poznatků v této oblasti.
Jistě mi dáte za pravdu, že by bylo příjemnější se setkat nad jiným tématem než je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení , ale skutečnost je
bohužel taková, že je to téma velmi znepokojivé.
po celou dobu konference budeme mít možnost si vyměňovat svoje poznatky a zkušenosti, v rámci workshopů se dostaneme i ke konkrétním otázkám
a případům, jak aplikovat sociální práci. Dostane se nám i informace o očekávaných změnách v pomoci v hmotné nouzi, což bezpochyby jsou důležité
informace pro naši práci.
jak jste si všimli, konference je pořádána nejen Společností sociálních pracovníků ČR, ale také pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje pana
6
Bc. Lubomíra France a za finančního přispění Královehradeckého kraje.
Panu hejtmanovi a celému vedení Královéhradeckého kraje ještě jednou
díky.
Dámy a pánové přeji Vám,
aby se Vám konference po odborné stránce líbila, abyste čas zde strávený
považovali za čas dobře využitý a abyste večer přišli na slavnostní přípitek
u příležitosti 20. výročí znovuobnovení činnosti Společnosti sociálních
pracovníků ČR.
A nyní dovolte, abych Vám představila pana Ing. Miroslava Uchytila, člena Rady s gescí pro sociální oblast Královéhradeckého kraje, který byl tak
laskavý a přišel mezi nás.
Pozvání na konferenci přijali i zástupci MPSV
paní JUDr. Michaela Kepková, zástupkyně ředitele odboru rodiny a dávkových systémů
pan PaedDr. Petr Niederle a pana Mgr. Beck, z téhož odboru, kteří zajišťují agendu dávek pomoci v hmotné nouzi
paní Naděžda Břeská, ředitelka legislativního odboru
paní JUDr. Eva Rážová, vedoucí oddělení sociální legislativy
paní Bc. Radmila Jiříčková z odboru sociálních služeb
Pan ministr Dr. Ing. Jaromír Drábek se z účasti na konferenci omluvil pro
důležité pracovní povinnosti a popřál úspěch našemu setkání.
7
Historie a vývoj sociální práce v ČR
Mgr. Marie Špiláčková
odborná asistentka fakulty sociálních studií Ostravské university
HISTORIE SOCIÁLNÍ
VÝVOJ V
1.
PRÁCE A JEJÍ
ÿR
Rozdďlení prezentace:
Historie sociální práce jako profese
Sociální práce jako praktická Āinnost v 18. a 19. století
Sociální práce v první polovinď 20.století
Sociální práce v druhé polovinď 20.století
y
y
y
(Sociální plánování v 70. a 80 létech 20.století v
ÿ k l
ÿeskoslovensku,
k Koncepce
K
sociální
iál í politiky
litik v Ostravď)
O t
ď)
HISTORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE
A JEJÍ VÝVOJ V ÿR
2.
Vzdďlávání v sociální práci
Nástavbové školy sociálního typu
StĢedoškolské vzdďlávání
Vysokoškolské studium sociální práce
y
y
y
3.
1. HISTORIE
Teorie a metody sociální práce
Teoretické ukotvení sociální práce v ÿR
Metody sociální práce v ÿR
y
y
Mgr. Marie ŠpiláĀková
4.
Studium historie sociální práce
1. HISTORIE
SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO
PROFESE
|
¾
¾
|
PROFESE
PrvopoĀátky sociální práce
¾
|
neuvďdomovaná Āinnost
rodová a sousedská výpomoc
stĢedovďk – církev, Ģeholní Ģády, špitály
renesance – sirotĀince,
sirotĀince nalezince
sociální práce jako vďdecká disciplína návaznost na medicínu, psychologii,
sociologii
¾ sociologické hledisko- A. I. Bláha,
O. Machotka
¾ psychologické hledisko - M. Krakešová
¾ komplexní pohled na klienta-M. MachaĀová
chudinský zákon, domovské právo, obce
chorobince, chudobince, stravování tzv.
stĢídou
¾ industrializace + urbanizace – angažoval se
stát, dobrovolné organizace
¾
¾
1. HISTORIE
PROFESE
PROFESE
|
Sociální práce v první polovinď 20.století
¾ vznik sociální práce spojen s „modernizací“
¾ primárním problémem chudoba
¾
Sociální práce jako praktická Āinnost v 18. a
19. století
1. HISTORIE
Sociální práce v druhé polovinď 20.století
|
sociální péĀe a sociální služby plnď závislé na
státních úĢadech – období paternalismu
centrem zájmu
áj
d
dvď
ď sociální
iál í oblasti
bl i –
péĀe o dďti a rodinu
a péĀe o obĀany v dĪchodovém vďku
¾ pozdďji péĀe o staré obĀany a obĀany
zdravotnď postižené
¾
¾
|
9
Sociální plánování v 70. a 80 létech
20.století v ÿeskoslovensku
státní plán ÿR, dlouhodobý program péĀe o
pracovníky, oblastní (regionální) plány
Koncepce sociálních služeb ÿSR (1969)
Koncepce sociální politiky v Ostravď (1973)
Domovy rodinného typu, Domov pro matku a
dítď, Sociálnď výchovné kurzy pro ženy a dívky,
Postpenitenciární stĢedisko, Ubytovna pro osoby
bez pĢístĢeší, ResocializaĀní stĢedisko, Aktivy
Letní rekreaĀnď výchovné tábory
2. VZDĎLÁVÁNÍ
2. VZDĎLÁVÁNÍ
V SOCIÁLNÍ PRÁCI
1918 - Ženská vyšší
škola pro sociální péĀi
| škola pĢejmenována
na Vyšší škola
sociální péĀe
(první absolventky
v roce 1921)
vedení M. Slavíková
| Masarykova státní
škola zdravotní a
sociální péĀe v Praze
|
Nástavbové školy
sociálního typu
2. VZDĎLÁVÁNÍ
|
StĢedoškolské
vzdďlávání
|
|
1926 v TurĀanském
Svätém Martinď a
v Bratislavď
1927 dvouletá Sociální
škola ve Vesnď v Brnď
následovaly HoĢice,
Vysoké Mýto, Ostrava,
Jihlava a ÿeské
Budďjovice
GARANCE ODBORNOSTI
V SOCIÁLNÍ PRÁCI
SpoleĀnost sociálních pracovníkĪ
SpoleĀnost ustavena v roce 1921
opakované ukonĀení a obnovení Āinnosti
(2.svďtová válka, 1950)
1970 – pĢiĀlenďní
ĢiĀl ď í pod
dP
Purkyěovu
k ě
spoleĀnost
l Ā
2.6.1990 – ustavující schĪze SpoleĀnosti
| Komora sociálních pracovníkĪ
| Asociace vzdďlavatelĪ v sociální práci
| Minimální standardy vzdďlávání v sociální
práci.
1945 Vysoká škola
politická a sociální
1947 samostatná
Vysoká škola
sociální
| zrušeny po dvou letech
| obnova vzdďlávání na
vysokoškolské úrovni
až po roce 1989
| Karlova univerzita
v Praze a Masarykova
univerzita v Brnď
|
|
|
V sokoškolské
Vysokoškolské
studium sociální
práce
V SOCIÁLNÍ PRÁCI
3. TEORIE A METODY SOCIÁLNÍ
PRÁCE
PRÁCE
Hlavní vývojové etapy v ÿR:
1.
2.
modely, vycházející z oblasti medicíny
a psychologie
¾ 1926 –Social Diagnoses - sociologií ovlivnďné
pojetí M. Richmondové
¾ 30.léta-pojetí psychoanalytické, založené
na Freudových psychoterapeutických
postupech
¾ za klasika Āeské sociální práce je považována
M. Krakešová - Výchovná sociální terapie
Glasserova realitní terapie
velmi rozšíĢená v USA, protiklad Freuda –
nezkoumá minulost
¾ v ÿR
ÿ užívána zejména v péĀi o spoleĀensky
nepĢizpĪsobené obĀany
¾ vĢelý vztah mezi terapeutem a pacientem
¾ zamďĢuje se na souĀasnost a budoucnost
pacienta
¾
(psychogenetický rozhovor)
10
PRÁCE
PRÁCE
Ve vývoji užívaných konceptĪ sociální
práce mĪžeme vysledovat dvď dĪležité
tendence:
| snažily se obrátit práci v minulosti k práci do
budoucna (Freud ----Glasser)
| dlouhodobý zpĪsob práce s klienty, typický pro
diagnostické pĢístupy se zaĀal mďnit na
efektivnďjší krátkodobou terapii
(Krakešová----úkolovď orientovaný pĢístup)
3.
¾
¾
¾
¾
Úkolovď orientovaný pĢístup
nejužívanďjší metoda sociální práce od 70.let
krátkodobá forma terapie
v péĀi o spoleĀensky nepĢizpĪsobené obĀany
vytváĢeny s klienty Socioterapeutické
plány – mďly znaky úkolovď orientovaného
pĢístupu
po roce 1990 využíván ve všech oblastech
sociální práce, napĢ. pĢi práci s
nezamďstnanými – Individuální akĀní
plány
4. Studium historie sociální práce
PRÁCE
| Metody
sociální práce v ÿR
PĪvodní koncepce metod sociální práce:
Studium historie sociální práce pĢipomíná
objevitelskou Āinnost
| Historické prameny mají nesmírnou hodnotu,
protože spojují minulost se souĀasností
| Získané poznatky se stávají východisky pro
zpracování koncepcí a teorií v souĀasnosti
| Umožěují lepší poznání a pochopení souĀasných
problémĪ a zároveě vyvarování se chyb a omylĪ
| Poznání historického vývoje sociální práce je
podmínkou identifikace se svou profesí
|
¾ Individuální
SP (pĢípadová SP – Krakešová)
se sskupinou
p o
¾ SP s komunitou (ve 30.létech)
¾S
SP
V rámci tďchto tzv. metod SP jsou užívány rĪzné
metody a techniky (zpĪsob, jak dosáhnout cíle
plánovitou Āinností) --- z dĪvodu omezení
nepĢesností je lépe užívat termín typ intervence
Sociální práce má své
historické koĢeny, o
které se mĪže
souĀasnost opĢít, a na
kterých mĪže
budoucnost stavďt.
DĎKUJI ZA VAŠI POZORNOST.
11
Příčiny a důsledky chudoby z pohledu občanských poraden
Mgr. Stanislav Skalický
ředitel Asociace občanských poraden
Hradec Králové,4.11. 2010
1. StruþnČ o AOP
2. PĜíþiny a dĤsledky chudoby (problematika pĜedlužení)
Obþanské poradny AOP
Kdo jsme?
-
AOP je nestátní nezisková organizace založena v roce 1998
AOP je servisní a zastĜešující organizací pro jednotlivé obþanské
poradny
k 30. 9. 2010 je v AOP sdruženo 42 poraden v 56 místech
všech krajĤ ýeské republiky
AOP je zakládajícím þlenem mezinárodní sítČ obþanských poraden
Citizens Advice International
AOP je zakládajícím þlenem Asociace sociálního poradenství
V roce 2010 pĜistoupily Nový Jiþín, ýáslav, Žatec
•
roce 1997 poskytovaly obþanské poradenství þtyĜi obþanské poradny (Brno;
DČþín; HavíĜov; Praha Jižní mČsto): 179 klientĤ a 321 dotazĤ
•
nyní obþanské poradny pĤsobí ve všech krajích ýR. Za rok 2009 mČly
poradny 41 675 klientĤ a 60 164 dotazĤ.
Obþanské poradny AOP
•
jsou zĜizovány nestátními neziskovými organizacemi
•
Ĝídí se principy obþanského poradenství a dodržují standardy kvality AOP
(b
(bezplatnost,
l t
t nezávislost,
á i l t di
diskrétnost,
k ét
t nestrannost)
t
t)
•
kladou zvláštní dĤraz na zpĜístupnČní svých služeb obþanĤm, jejichž
zdravotní, sociální a kulturní situace limituje jejich možnost uplatnČní ve
spoleþnosti
Oblasti, v kterých naše poradny radí
-
13
sociální dávky
sociální pomoc, pojištČní
pracovnČ právní vztahy a zamČstnanost
bydlení
rodina a mezilidské vztahy
majetkoprávní
j tk
á í vztahy
t h a náhrada
áh d škody
šk d
finanþní a rozpoþtová problematika
zdravotnictví
školství a vzdČlávání
ekologie, právo životního prostĜedí
ochrana spotĜebitele
základy práva ýR
právní systém EU
obþanské soudní Ĝízení
veĜejná správa
trestní právo
ústavní právo
Hlavní dĤvody zadlužení
Zadlužení
Vznik pĜedlužení
Aktivní zadlužení
• Prvotní
pĜedlužení
• Prvotní pĜedlužení
• þerpání pĤjþky
• ruþení
• Následné pĜedlužení z dĤvodu soc. události
• Následné pĜedlužení z dĤvodu soc.
• Následné pĜedlužení v dĤsledku zmČny výše závazku
události
dál ti
• spoluúþast
Pasivní zadlužení
• neplacení služeb
• Následné pĜedlužení v dĤsledku zmČny
výše závazku
• neplacení výživného, pojištČní, jízda na „na þerno“ atd.
NejþastČjší problémy v této oblasti
Zadlužení prostĜednictvím dalších spoleþností
• exekuce,
ZprostĜedkovatelské firmy
• insolvenþní Ĝízení,
• vstupní poplatky
• sankce pĜi neplnČní smluvních podmínek
• rozhodþí doložka,
• rozhodþí doložky
• nejþastČji dluhy u nebankovních firem,
Oddlužovací agentury
• prĤmČrnČ dluhy okolo 100 000 Kþ
• poplatky
• sankce
• zpoplatnČní splátek
• rozhodþí doložky
Profil typického dlužníka
Projekt „Prevence pĜedlužení“
je realizován ze státního rozpoþtu a spolufinancován Evropským
spoleþenstvím v rámci Evropského roku boje proti chudobČ a
sociálnímu vylouþení.
• ženy: 52 - 57%, v prĤbČhu roku percentuelní podíl rostl,
• nejþastČjší vČkový interval dlužníkĤ: 31 – 50,
Hlavní cíle projektu:
poskytnout komplexní program zamČĜený na prevenci proti
pĜedlužení
• prĤmČrný pĜíjem: 8000 -13 200 Kþ,
realizace projektu ve 13 mČstech všech krajĤ ýR
• nejþastČji: rodinný status: ženatý/vdaná.
poskytování dluhové poradenství
• dluhy u institucí nebankovního sektoru
poĜádání veĜejných semináĜĤ
sbČr statistických a kazuistických dat
analýza pĜíþin pĜedlužení
14
1-3. þtvrtletí 2010
1-3. þtvrtletí 2009
Bero
un
Kó
d
Název
8.2.
Problematika zadlužování
obþanĤ
356
Bo
hu
mín
ýesk
é
BudČ
jovic
e
Jihl
ava
Ost
rav
a
Pra
ha
1
Pra
ha
3
Pra
ha
12
319
222
427
125
289
172
62
Ru
mb
urk
Šu
mp
erk
60
37
V
a
r
n
s
d
o
rf
TĜe
bíþ
Val
ašs
ké
Me
ziĜí
þí
237
216
4
8
2570
celke
m
Ber
oun
Bo
hu
mín
ýesk
é
BudČ
jovic
e
Jihl
ava
Ost
rav
a
Pra
ha
1
Pra
ha
3
Pra
ha
12
Ru
mb
urk
Šu
mp
erk
TĜe
bíþ
Val
ašs
ké
Me
ziĜí
þí
V
ar
n
s
d
or
f
celke
m
Kó
d
Název
8.2.
Problematika zadlužování obþanĤ
513
110
291
471
115
361
144
86
59
98
190
193
81
2712
8.2.
1.
Práva a povinnosti dlužníkĤ
374
84
267
439
109
294
101
64
38
84
130
157
40
2181
Práva a povinnosti vČĜitelĤ
133
8
22
26
2
54
25
14
16
4
37
34
25
400
Práva a povinnosti ruþitelĤ
6
6
0
2
0
7
3
1
0
0
2
1
4
8.2.
1.
285
281
189
372
119
230
115
43
43
20
151
180
1
9
2047
8.2.
2.
8.2.
2.
15
18
20
47
4
49
12
10
13
0
24
32
1
5
259
8.2.
3.
8.2.
3.
4
5
0
3
1
5
4
4
1
1
1
0
3
32
8.2.
4.
Ostatní
0
12
2
4
4
6
15
7
5
10
21
1
12
99
8.2.
4.
Ostatní
52
15
13
5
1
5
41
5
3
16
61
4
1
1
232
8.3.
Rodinný a osobní rozpoþet
246
3
0
1
2
12
0
11
1
1
0
0
14
291
8.3.
1
3
0
0
2
4
2
6
0
0
0
2
2
22
15.
1.7.
Exekuþní Ĝízení dle exekuþního
Ĝádu
15.
1.7.
Exekuþní Ĝízení dle exekuþního
Ĝádu
123
79
31
102
37
293
16
57
43
72
60
79
64
1056
18
1299
32
146
41
7
105
21
143
31
19
26
34
59
86
3
5
753
15.
1.9.
15.
1.9.
Insolvence
0
302
16
245
184
228
60
25
54
38
19
110
Insolvence
5
12
1
14
47
14
9
3
6
0
3
24
1
139
16.
2.4.
16.
2.4.
Exekuce ve správním Ĝízení
4
0
0
0
0
4
0
0
0
0
0
0
0
8
2
1
0
0
0
1
2
1
0
0
1
0
0
8
382
5366
510
376
230
546
195
451
216
91
92
71
300
328
8
6
17
7
3492
celkem dotazĤ
celkem dotazĤ
886
494
338
819
338
898
220
179
157
Vývoj v oblasti dluhĤ
ěešení
Dluhové poradenství v obþanských poradnách AOP - srovnání
rok 2008
rok 2009
1-3.þtvrt.2010
8.2.
Problematika zadlužování obþanĤ
4375
7219
4047
8.2.1.
3069
5479
3192
8.2.2.
572
865
560
8.2.3.
119
125
90
824
8.2.4.
Ostatní
615
750
292
8.3.
15.1.7
Exekuþní Ĝízení dle exekuþního Ĝádu
15.1.9.
Insolvence (kategorie zaĜazena 31.8.2009)
16.2.4.
67
83
122
1563
2495
1853
nesledováno
1106
2361
67
49
18
6072
10952
12441
Celkem
Prevence
• systém vzdČlávání ve finanþní gramotnosti
Regulace
• pĜísné
Ĝí é licence
li
pro poskytovatele
k t
t l ú
úvČru,
Č d
dozor ýNB
• zastropování sankcí
• zákaz rozhodþích doložek
• povinné sluþování stejných sporĤ jednoho vČĜitele a dlužníka
• povinné sluþování více stejných pohledávek u exekucí
• efektivní upozorĖování na pohledávku
Kde nás najdete?
www.dluhy.obcanskeporadny.cz
[email protected]
Tachovské námČstí 3
130 00 Praha 3
Tel: 222 781 149
Fax: 222 212 723
[email protected]
15
209
269
Sociální vyloučení – rómská problematika
Ing. Petr Víšek
ředitel Socioklubu
Co
je nového ?
rezignovalo na teorii
multikulturalizmu
Francie deportovala rumunské obþany
Vláda projednala Východiska strategie
boje proti sociálnímu vylouþení
Pracuje se na pĜípravČ konkrétních
opatĜení
NČmecko
Ing. Petr Víšek, Socioklub, o.s.
V
dobČ platnosti tĜí Koncepcí romské
integrace vzniklo více než tĜi sta sociálnČ
vylouþených lokalit –žije v nich 60-80 tis.
obyvatel,
obyvatel pĜevážnČ Romové (1996 !)
Snížená gramotnost u 40 % RomĤ
(SvČt.banka), poloviþní šance romských
dČtí na úspČšné zakonþení základní školy
Nekoordinace resortních politik
Nízká spoleþenská prestiž RomĤ
60-80%
nezamČstnanost ve vylouþených
lokalitách
etnické napČtí, radikalizace
atmosféra neĜešitelnosti
frustrace v okolí vylouþených lokalit
þerná práce s dl. dĤsledky
bezpeþnostní rizika
aktivity po desetiletí jen tlumí a financují
dĤsledky, neĜeší pĜíþiny
Výzkum
Jde
o romských dČtech umožnil
získat poþet urþité vČkové skupiny dČtí a
získat východisko pro urþení celkového
poþtu RomĤ – 188 tis
tis. osob.
osob
o sociální soudržnost þeské
spoleþnosti. Sociální napČtí je zde
soubČžné s napČtím etnickým. ýR patĜí k
zemím k s nejnižším ohrožením
chudobou (Eurostat). Chudoba a
ohrožení vylouþením se týká obyvatel
vylouþených lokalit – pĜevážnČ RomĤ.
Kumulované riziko.
Romové
v zahraniþí nezjistitelní, migrace
tam a zpČt
17
Jde
o makroekonomický problém
pĜímé náklady na Ĝešení
dĤsledkĤ životního zpĤsobu typického
pro vylouþené lokality þiní cca 10 mld.
mld Kþ
a nepĜímé dalších 6 mld. roþnČ. (vČzeĖství,
ústavní péþe, nezamČstnaní). Podpora
integrace 300 mil. Kþ. (2 % prevence)
Chudoba je byznys. Herny, ubytovny,
lichva
Jde
Prokazatelné
Týká
o regionální problém.
se pĜedevším regionĤ, které po
strukturálních zmČnách mají Ĝadu dalších
problémĤ,
problémĤ vysokou nezamČstnanost,
nezamČstnanost
špatné životní prostĜedí a pod. ěešení
musí podporovat celé kraje a potĜeby a
zájmy všech obþanĤ. SekundárnČ
problémy vylouþených lokalit. Sociální
bydlení – pohyb na bytovém trhu.
Nejde
Problém
o cestu komunitní, ale o selektivní
individuální podporu rodin, které mají
zájem o sociální vzestup, vþ. pomoci
odejít z vylouþených lokalit.
lokalit PĤjde o
nabídku pomoci.
StejnČ tak by mČlo jít o selektivní
podporu tČch obcí a mČst, které projeví
zájem Ĝešit své problémy
s samovolnČ zhoršuje. Do
vylouþených lokalit pĜicházejí další
Romové a odcházejí pĜíslušníci majority a
Romové s vyšší úrovní.
úrovní
To
samé ve školách blízko lokalit.
ZvČtšuje se podíl romských dČtí.
Odcházejí neromské.
Zásadní
problém je v rozdČlení
pĤsobnosti mezi samosprávu a stát
OtevĜenČ
a kriticky je tĜeba se dívat na
samotný romský svČt
archetypy pro pĜežití, nikoliv pro
evropskou souþasnost (Papadopoulová)
vysoká kriminalita (dovnitĜ i ven)
dČti v ústavní péþi
vybydlování bytĤ, neplatiþství
specifická výchova dČtí – nepĜipravenost
pro školu
pĜenesená
pĤsobnost výkonu státní
správy – možnosti státu uložit ?
samostatná
pĤsobnost samosprávy –
napĜ. bytová politika
18
Ekonomické
strategie rodin – kolotoþ
pĤjþování a vracení
Nehospodárná spotĜeba
p
Opora
ve velké rodinČ
Brzda motivace jednotlivce ve velké
rodinČ
Tato þást byla na základČ tvrdého
politického tlaku jednoho romského
þinovníka vypuštČna. Za vše mĤže i
nadále majorita ???
Kritika
velkého poþtu vČzĖĤ. Až 40 %
romští, tj. 20krát více než odpovídá
demografickému výskytu v populaci –
jako 4 mil.
mil
Totéž
ústavní péþe pro dČti. Velký podíl R.
dČtí? Proþ? sociální dĤvody? Bydlení ?
Po
desetiletí se jen napravuje to, co se v
rodinČ nezvládlo v prvních letech života
dČtí (které rozhodují o všem) NeĜeší se
p
y
podstata ale následky
znalost þeštiny
samostatnost
organizovanost (nejdĜív práce pak
zábava)
Romství jako retardaþní prvek
generaþní reprodukce sociální závislosti
Ad
a/ PotĜeba orientovat spoleþenské
aktivity a sociální služby na ranou péþi,
vþasnou péþi sanaci rodiny, podporu
romské rodiny,
rodiny mateĜská centra
Ad
b/Kdo není integrován profesnČ, je
odsouzen k celoživotnímu zaþleĖování
(Keller)
ZásadnČ
zvýšit úspČšnost romských dČtí
ve vzdČlání
Diferencovat politiku zamČstnanosti i
aktivity sociální politiky
PodpoĜit prostorovou mobilitu rodin
rozvojem sociálního bydlení
Vrátit právo a poĜádek do vylouþených
lokalit
Finanþní
náklady rozložené v þase budou
zlomkem reálných souþasných nákladĤ
spolupráce
Selekce?
19
státu s mČsty
ÚspČch táhne
Nehistorický
pĜístup – vylévání dítČte i s
vaniþkou
výzkumy
ukazují, že tam kde pĜevládá:
etnické vidČní podstaty problémĤ –
nezmČnitelné - pesimismus
V
70.
70 letech každé romské dítČ více než
dvakrát na LRVT a SZK, 70 % v MŠ
Sociální
vidČní problémĤ – sociální
statuse je zmČnitelný – optimismus
Prof.Robek
Po
30 letech jako rodiþe – dovedli pĜes
1600 dČtí do stĜední školy a uþení (v roce
1989 to bylo 32 dČtí).
? MČl pravdu ?
Romští
reprezentanti ? ýastá
profesionální vojenská zkušenost.
Vojenská prez. služba – poslední možnost
Je
tĜeba zbavit se bariéry tzv. politické
korektnosti a pojmenovávat problémy a
hledat jejich Ĝešení.
Kriminalita
Otázka
mezi Romy? Už i mladým
mužĤm vadí zápis v RT.
Banalitní tr.þ. - Režimová výchova.
Zkušenost gen. Powella. Alternativní
tresty?
20
vČrohodnosti politiky
Agentura pro sociální začleňování v rómských lokalitách
Bc. Jakub Švec
metodik oddělení lokálních koncepcí Agentury pro začleňování v rómských
komunitách
Vznik Agentury
schválen usnesením vlády þ. 85/2008
pilotní fáze 2008 – 2010 (ĺ 2012)
odbor ÚĜadu vlády
zmocnČnec vlády pro lidská práva
monitorovací výbor
Role Agentury pro sociální zaþleĖování
11/2010 Jakub Švec
www.socialni-zaclenovani.cz
Poslání Agentury
Co je sociální vylouþení?
podpora obcím v procesu sociálního zaþleĖování
ztížený pĜístup k institucím a službám
podpora subjektĤ na místní úrovni
exkluze ze spoleþenských sítí
nadresortní pĜístup
nedostatek kontaktĤ mimo vylouþenou lokalitu
propojování veĜejné správy a neziskového sektoru
prostorová segregace
21
Sociální vylouþení a etnicita
Kdo jsou lidé ohrožení sociálním vylouþením?
cca 80 tis. sociálnČ vylouþených obyvatel
Romové
¼ nejsou Romové
menšiny
v ýR žije okolo 170 tis. RomĤ
obyvatelé sociálnČ vylouþených lokalit
lidé v hmotné nouzi
etnická pĜíslušnost je dĤvodem stigmatizace, diskriminace, „onálepkování“
neúplné rodiny / nízkopĜíjmové domácnosti
lidé v postproduktivním vČku
handicapovaní a nemocní lidé
Cílové skupiny Agentury
Pomoc obcím
Primární
zajištČní služeb na podporu vzdČlávání, zamČstnanosti, sociálního bydlení a
sociálních služeb, zlepšení bezpeþnosti
obce
instituce pĤsobící na území obce
nevládní organizace
þerpání prostĜedkĤ z evropských strukturálních fondĤ, státního rozpoþtu, dotací
krajĤ apod.
komunikace s ústĜedními orgány státní správy
Sekundární
sociálnČ vylouþení lidé
veĜejnost
Lokality Agentury
Od r. 2008
Od r. 2010
Brno
PĜerov
BĜeclav
H l š
Holešov
Slezská Ostrava
Jesenicko
Ústí nad Labem
Most
Cheb
Roudnice nad Labem
Broumov
Šluknovsko
Litvínov (2009)
Obrnice
Bruntál
Toužim
Trmice
Jáchymov
Bílina
HavíĜov
Kutná Hora
Jirkov
Chomutov
22
ProstĜedky Agentury
Situaþní analýza
situaþní analýza
kvantitativní i kvalitativní výzkum
lokální partnerství
analýza potĜeb obyvatel sociálnČ vylouþené lokality i veĜejnosti
aktivizace, síĢování
mapování absorbþních kapacit obce a dalších institucí
strategické plánování
projektové poradenství
Lokální partnerství
Strategický plán
koordinaþní platforma
zajištČní procesu plánování
memorandum o spolupráci
aktivizace a využití místních zdrojĤ
organizaþní zázemí
know-how v klíþových oblastech
závazný rozvojový dokument
schválení zastupitelstvem
zajištČní monitoringu a evaluace
Projektové poradenství
3 roky – 3 kroky: systematická podpora obci
všem subjektĤm v lokálním partnerství
Rok 1
• situaþní analýza
• strategický plán
• projektové poradenství
evropské strukturální fondy:
• OP LZZ (osa 3)
• OP VK (osa 1.2)
• IOP ((3.1b,, 3.1c,, 5.2c))
• ROP
Rok 2
• realizace aktivit
poradenství pĜi administraci projektĤ
Rok 3
• navazující podpora
• supervize
• evaluace
podpora pĜi realizaci IPRM
23
vzdČlávání
Most:
• Podpora zamČstnanosti prostĜednictvím veĜejných zakázek
mČsta realizovaných v rámci IPRM DEMOS v MostČ
zamČstnanost, sociální služby
•
ZámČr vznikl na pĤdČ LP Most v PS ZamČstnanost a je souþástí
Strategického plánu LP Most
•
Subjekty, které se na zavedení opatĜení podílí pĜedevším: ÚP
Ú Most, MMM –
Odbor strategií a rozvoje, ASZ
•
Priorita 3 SP LP Most: Zabezpeþení dostatku legálních pracovních
pĜíležitostí na trhu práce vhodných pro naši CS
Dlouhodobý cíl 3.1 : Do zadávacích dokumentací zakázek mČsta v objemu
nad 2 mil. Kþ je zakomponována podmínka pro dodavatele zamČstnat
nejménČ 10 % dlouhodobČ nezamČstnaných osob z celkového poþtu
pracovníkĤ, kteĜí budou na zakázce pracovat
Oblasti podpory
bydlení
bezpeþnost a prevence kriminality
•
Prostupné bydlení Litvínov
• Prostupné bydlení Litvínov – TĜístupĖový model
• Historie:
- Napjatá situace na sídlišti Janov
- MČsto Litvínov nevlastní žádné byty – nemá nástroje, jak ovlivĖovat
obsazení bytĤ v JanovČ, vlastní ubytovny UNO a U Bílého Sloupu
p
Haines
- Jednání se spoleþností
– 650 bytĤ v JanovČ + další v centru
– r. 2009: 170 volných po zmČnČ politiky „ubytovávání každého“ –
nabídnuty pro systém PB
•
•
•
– Role ASZ: iniciaþní, koordinaþní, podpĤrná, odborná
První stupeĖ prostupného bydlení – pĜedstavuje noclehárna na ubytovnČ
UNO. V místnosti mají klienti možnost za minimální poplatek pĜenocovat a
zajistit si osobní hygienu.
Druhý stupeĖ prostupného bydlení – zajišĢují ubytovny mČsta : ubytovna
Uno a ubytovna U Bílého sloupu 930, Litvínov. Cílem je poskytnout sociální
bydlení
y
osobám a rodinám s nízkým
ý p
pĜíjmem
j
bez možnosti jjiného
ubytování. PĜedchází se tak dalším nežádoucím sociálnČ patologickým
jevĤm. Jedná se však pouze o pĜechodné bydlení a proto je dĤraz kladen
na pomoc klientĤm pĜi pĜechodu k tĜetímu stupni prostupného bydlení, tzn.
k nájemnímu bydlení standardního typu.
TĜetí stupeĖ prostupného bydlení je klasické veĜejné bydlení v nájemních
bytech bČžného standardu. Pro implementaci tohoto projektu je k dispozici
pĜes 140 nájemním bytĤ, které vlastní spoleþnost Haines, s.r.o. Tento
nejvyšší typ prostupného bydlení má cílovým skupinám umožnit vrátit se do
nájemním bytĤ a snížit tak riziko sociálního vylouþení.
• Prostupné bydlení Litvínov
DČkuji za pozornost.
-
Spolupracující subjekty: MČsto Litvínov (odbor sociálních vČcí),
realitní spoleþnost Heines, poskytovatelé TSP (Spoleþný život o.s.,
Charita Most, mČsto Litvínov), ASZ
-
-
O postupu v rámci systému rozhoduje 1xmČsíþnČ komise mČsta v
þele s místostarostou
Rozhoduje na základČ objektivizovaného poĜadníku + na základČ
zkušeností s životní situací a aktivitou domácnosti (doporuþení
pracovníkĤ OSV a TSP)
V pĜípadČ III. stupnČ – doporuþení pronajímateli – fy Heines
-
Aktuální stav k þervenci 2010 ve III. stupni – 9 domácností
-
Jakub Švec
[email protected]
24
Bezdomovectví – chudoba vedoucí k sociálnímu vyloučení
PhDr. Pavel Pěnkava
vedoucí oddělení sociální prevence odboru sociálních věcí a zdravotnictví
ÚMČ Praha 1
Bezdomovectví je problematika, která pravděpodobně nejvíce charakterizuje chudobu a s ní související sociální vyloučení. Chudoba je pro Středoevropana zatím obtížně představitelný jev. Mám na mysli především
absolutní chudobu jako stav, kdy člověk nevlastní žádné finanční a materiální prostředky zajišťující minimální standard pro uspokojování základních životních potřeb. Absolutní chudoba se projevuje v absenci stálého
zázemí. Někteří klienti sociálních kurátorů jsou zcela odkázaní na pomoc
nestátních neziskových organizací, protože jsou v situaci, kdy nesplňují
podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti nebo si nejsou schopni ani sami požádat o dávky mimořádné okamžité pomoci. Často jejich
jediným majetkem je, doslova, obsah igelitové tašky.
Chudoba: Příklad igelitové tašky
Igelitová taška se stala pro společnost symbolem bezdomovectví (nutno
dodat, že zjevného bezdomovectví). Pro osobu bez přístřeší a její potřeby,
alespoň symbolicky něco vlastnit, má igelitová taška význam i tehdy, kdy
jejím obsahem jsou pouze odpadky (prošlé potraviny, staré noviny, již nepoužitelné předměty, které někdo odložil do odpadkového koše). I přes
zdánlivou bezcennost nebo dokonce devalvaci majetku je pro bezdomovce „igelitka“ důležitá.
Naštěstí, až na výjimky v České republice, lidé neumírají v důsledku absolutní chudoby, jako jsou známé příklady z některých afrických zemí.
Vzhledem k tomu, že většina společnosti má tendenci se chudobě bránit, dochází k vylučování jedinců, kteří jsou chudobou postiženi a nesou
tak znak tohoto fenoménu. Přesto společnost dělá mezi chudými rozdíly. Chudí, kteří si svoji chudobu na první pohled nezasloužili, mají větší
pochopení a přísun solidarity nežli ti, kteří si zdánlivě za svoji situaci
25
mohou sami, ba dokonce si ji dobrovolně zvolili. Druhá skupina chudých
si v podstatě „nezaslouží“ větší pozornost našeho soucitu. Proti tomu je
přístup např. Australanů ke svým chudým pro nás nepochopitelný.
Sociální vyloučení: Příklad golfových holí
Můj přítel Čecho–Číno–Australan Chuck mi jednou přinesl použité golfové hole. Že prý je nese pro mé klienty bezdomovce. „To myslíš Chucku,
aby je mohli prodat?“
„Ne“, odpověděl zaraženě. „Aby si mohli zahrát golf, protože golfové hole
jsou drahé a takhle jim odpadne překážka pro hru.“
„Ale Chucku, ani já nehraji golf. Je to drahá záležitost, kterou si nemohu
dovolit,
i kdybych chtěl.“
„To je divné, u nás hraje golf každý, kdo chce. A kdo nemůže, protože je
chudý, tak tomu charita zprostředkuje hole. Proto je běžně dáváme organizacím, kam bezdomovci docházejí“.
Zřejmě se ptáte, proč uvádím nesrovnatelný příklad země jako je Austrálie s podmínkami, historickým vývojem a mentalitou postkomunistického státu. Ale vidím jasný rozdíl v uvažování a přístupu těchto dvou
společností. Zatímco jedné vadí, že by si bezdomovci nemohli zahrát golf,
druhé vadí, že sedí na lavičkách a to i v těch případech, kdy neporušují
žádné společenské normy.
Dále:
Bezdomovectví, jako celá řada jiných sociálně patologických jevů, je charakteristické svou tendencí vylučovat jeho nositele z podílu na společenském uplatnění. V našem případě to jsou osoby bez přístřeší, bezdomovci,
homelesáci, bezdéčka atd… Na tomto místě je důležité znovu připomenout obecné dělení bezdomovectví na zjevné, latentní a potencionální.
Z našeho pohledu je charakteristické pro:
zjevné bezdomovectví, že se jedná o osoby, které přímo využívají sortimentu poskytovatelů sociálních služeb, sociálních odborů a přímé pomoci občanů (věcné nebo finanční dary, půjčky atd…). Tyto osoby mohou
26
mít zanedbaný vzhled a nekultivovaný projev v důsledku dlouhodobého
pobytu v extrémních životních podmínkách. Nicméně do této skupiny
lze zahrnout osoby, které nesplňují výše uvedenou charakteristiku, to znamená, že na první pohled tak nevypadají, ale jsou defakto zjevní bezdomovci.
Latentní (zjevné), je typické pro skupinu osob, které disponují takovými schopnostmi, dovednostmi a možnostmi, které jim umožňují zajistit
životní podmínky na určitém standardu. Využívají levné komerční ubytovny a nebývají dlouhodobě nezaměstnaní. Není vyloučené, že využijí
sociální služby v případě, kdy jim nezbývá jiná možnost.
Do potencionálního bezdomovectví lze zahrnout osoby, které žijí v nevyhovujících nebo v nejistých bytových podmínkách. V případě ohrožení
tohoto zázemí jsou vystavení riziku bezdomovectví, protože si nebudou
schopni dostatečným způsobem bydlení udržet nebo zajistit náhradní.
Bezdomovectví v souvislostech:
1) Bezdomovectví přímo souvisí s chudobou. Chudoba vzniká v protikladu k bohatství, a proto se dá předpokládat, že se jedná o přirozený jev
v každé společnosti, která si tyto dvě skutečnosti uvědomuje. Významný
německý sociolog Ulrich Beck hovoří o riziku bohatství a riziku chudoby.
Nebo-li, že bohatství k sobě váže chudobu. Také by se dalo říci, že neoddělitelnou součástí bohatství se stává i chudoba.
2) Bezdomovectví si člověk, až na výjimky, nevybírá dobrovolně na základě zdravého rozumu. Jedná se o extrémní životní situaci, která ve svých
důsledcích ohrožuje psychické a fyzické zdraví a v některých případech
dokonce i život.
3) Příčiny bezdomovectví jsou založené na vnitřních (psychických)
a vnějších (sociálních) faktorech. Osoba ohrožená bezdomovectvím je
neschopná řešit zátěžové a krizové životní situace, čímž ztrácí ekonomické, materiální a vztahové zázemí, které vede k sociálnímu vyloučení. Jinými slovy, podstatou bezdomovectví je krize vztahů, která má za následek
ztrátu veškerého zázemí potřebného ke konvenčnímu způsobu života.
27
4) Společnost obecně dokáže projevovat solidaritu a porozumění pro lidi
ohrožené bezdomovectvím tehdy, kdy ekonomicky, ale především duchovně prosperuje. Nebo- li vyspělost společnosti, její dospělý a vnitřně
vyrovnaný postoj k sobě samé lze pozorovat nejenom na zdravé ekonomice, ale také na schopnosti přijmout odpovědnost za svoje sociálně potřebné spoluobčany.
Dále:
Sociální vyloučení má dva aspekty a sice:
vnější - to se projevuje tak, že se určité skupině, díky jejímu momentálnímu postavení, znemožní společenské uplatnění a
vnitřní - které znemožňuje přijetí odlišných projevů chování již v naší
mysli.
Bezdomovectví je ten druh sociální patologie, který nelze řešit selským
rozumem, proto se všechny pokusy jejich realizátorů o vyřešení nesetkávají s očekávaným efektem. Z toho vyplývá, že bezdomovectví lze pouze
řešit, tedy jedná se o proces. Zjednodušující způsoby řešení jsou zavádějící.
Doposud ověřený způsob řešení je pomoci těmto lidem zvyšovat jejich životní úroveň a lidskou důstojnost a tím je odvést od závadového chování.
Bezdomovci jsou velice zranitelná skupina, protože sami nejsou dostatečně schopni obhájit svoji potřebnost a právo na sociální zabezpečení. Jejich
situace je v tomto směru komplikovaná i tím, že odborníci, kteří jim na
různých úrovních pomáhají, nepatří k vlivným lobbistickým skupinám
s účinnou pákou na média a politickou reprezentaci. Problematika není
zatím mezi odbornou veřejností tak atraktivní, jako je například práce
s dětmi, drogově závislými atd.
Řešení:
Jak už již bylo zmíněno, bezdomovectví se nedá vyřešit, i když by to bylo
žádoucí. Lze pouze hledat způsoby, jak ho řešit. Obecně můžeme říci,
že je důležité, aby sociálně potřebný člověk, v našem případě osoba bez
přístřeší, sama sebe vnímala jako klíčového aktéra změny. To znamená
umožnit klientovi participaci na jeho reintegračním procesu. Konkrétně
to znamená posilovat jeho důstojnost a zvyšovat jeho životní úroveň do
té míry, aby dosáhl vyšší úrovně důstojnosti života.
28
Na závěr příklad rozdílného vnímání sociálního vyloučení a jeho řešení ze
země, ne tak daleké jako je Austrálie:
Norsko je země, která má 4,5 mil. obyvatel, z toho v hlavním městě Oslu
žije půl miliónu. Podle posledního sčítání bezdomovců v roce 2008, vychází na celé Norsko 6 100 osob, z toho 1 526 v samotné hlavní metropoli.
V této skandinávské zemi je 80 % bytového fondu v osobním vlastnictví.
Z větší části ve zbývajících 20 % jsou nájemní byty ve vlastnictví státu.
Norsko vynakládá ročně 20 miliard norských korun (v přepočtu zhruba
60 miliard českých korun) na bytovou politiku, v rámci které je zahrnuté
i řešení bezdomovectví. Ve druhém největším městě Bergenu, který má
250 tisíc obyvatel žije 700 bezdomovců, kteří jsou zcela zajištěni ubytovacími kapacitami neziskových organizací. Bydlení má tři úrovně. Základní
má charakter našeho azylového bydlení. Druhý stupeň je tréninkové bydlení a třetí je nájemné bydlení v klasickém bytě, za běžných nájemných
podmínek.
Spolupráce s klientem je založena na těchto principech:
1) Praktičnost – pomoc musí být pro klienta využitelná
2) Individualita – klient přijímá spoluúčast na řešení své situace a způsoby
pomoci jsou pro něho přijatelné
3) Starostlivost – velký důraz je kladen na zkoordinování pomoci s dalšími návaznými službami
V Bergenu a i v jiných norských městech existuje systém tří druhů ambulantní pomoci:
1) ambulance sociálně právního poradenství
2) ambulance zdravotní péče
3) ambulance psychiatrického a psychologického poradenství
V samotném Bergenu existuje 8 úřadů, které mají týmy složené ze sociálních pracovníků, zdravotníků, psychiatrů a psychologů. Psychiatři jsou
připraveni, dle potřeby, chodit do terénu.
29
Charakteristika problémů u klientely využívající pomoci organizací
v Bergenu:
· 58 % mužů má problémy s návykovými látkami
· 49 % žen má problémy s návykovými látkami
· 1/3 klientů má psychiatrické problémy
· 13 % klientů má zdravotní problémy
Mezi bezdomovci v Norsku je 15 – 20 % cizinců, kteří nepocházejí z jiných skandinávských zemí, ale nejvíce z východní Evropy, konkrétně
z Polska. 1
Z tohoto suchého výčtu faktů ukazujících na způsob řešení bezdomovectví v Norsku je patrné, že přístup této společnosti, je otevřený a solidární.
Proto lze na závěr vyslovit tvrzení, že:
Společnost, která nechce mít na očích své chudé, se může postupně uzavírat
vůči dalším sociálně negativním jevům a v důsledku toho pozbývat i nezbytně
potřebnou solidaritu.
1
Zdroje jsou použité z konference Mezinárodní dimenze problematiky bezdomovectví mezi
Českou republikou a Norskem, která proběhla 3. 11. 2010 v Praze 10.
30
Význam vzdělávání pro sociální práci
O vzájemné averzi světa vzdělavatelů a světa praktiků
Mgr. et Mgr. Radka Janebová
Katedra sociální práce a sociální politiky Pedagogické fakulty University
Hradec Králové
Když mě Společnost sociálních pracovníků České republiky požádala,
abych přednesla na XX. odborné konferenci konané v rámci Roku boje
proti chudobě a sociálnímu vyloučení, vyhlášenému EU na rok 2010, příspěvek k významu vzdělávání pro sociální práci, přišla pro mne tato žádost jako na zavolanou. Bylo to souběhem řady událostí, které mě přivedly k bilancování, jak se nám daří vzdělávat studentky a studenty do praxe
sociální práce. Když říkám „nám“, mám na mysli především vysoké, ale
i vyšší odborné školy sociální práce. Zároveň chci na úvod zdůraznit, že
můj příspěvek nereprezentuje názory žádné instituce či organizace. Jedná
se výhradně o mé postřehy a úvahy a pravděpodobně se mnou řada kolegyň a kolegů z mé školy či ze škol jiných bude nesouhlasit a polemizovat.
Proč přišly moje otázky a pochybnosti o vzdělávání právě v současné
době? Za prvé je to ovlivněno stávající diskuzí o účelu vysokoškolského
vzdělání, kdy se potýkáme s tlaky na jeho komercionalizaci. Stále více
se zdůrazňuje, že vysoké školy by měly studentkám a studentům předávat především „kompetence“ „ k řešení problémů“ a „k výkonu“ namísto
„neužitečných teorií“. To mě vede k otázce, co by mělo být cílem vysokoškolského vzdělávání v sociální práci? Obzvláště v době, kdy se hovoří
o ekonomické krizi, o nutnosti finančních úspor a škrtů a kdy se tyto
škrty výrazně projevují na výkonu sociální práce. Kladu si otázku, jak připravujeme studentky a studenty na výkon sociální práce v době tzv. krize?
Za druhé mě v poslední době zaujaly skeptické názory a postoje samotných sociálních pracovnic a pracovníků, kteří sami vyjadřují pochybnosti
nad užitečností vzdělávání v sociální práci. Ptám se tedy, jak se nám daří
propojovat požadavky praxe s naším vzděláváním? Za třetí je kvalifikace
a tudíž i vzdělávání sociálních pracovnic a pracovníků podceňováno ze
strany veřejnosti. A tak se tážu, jak je to možné v době, kdy musíme dle
31
zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. všichni dosáhnout stanovené odborné způsobilosti, která by měla garantovat naši odbornost? Níže
se pokusím na položené otázky odpovědět.
Otázka první: Co by mělo být cílem vysokoškolského vzdělávání?
Odpověď na první otázku mi velmi usnadňují příspěvky do diskuze řady
mých předchůdců (např. Chytil, 2007, Šveřepa, 2008, Šveřepa, 2010, Otto,
2010), takže budu vlastně opakovat jimi použité argumenty.
Boloňský proces nastartoval v zemích EU proces ekonomizace a privatizace vysokých škol. Vysoké školy se mají stát flexibilními, konkurenceschopnými a vycházet vstříc potřebám trhu. Minimálně poslední požadavek zpochybňuje legitimitu většiny humanitních oborů. Aby školy
sociální práce v EU přežily, pokusily se alespoň některé z nich legitimovat
svou existenci tím, že i ony budou vzdělávat dle potřeb trhu. To v kontextu sociální práce znamená, že se začaly orientovat na dodávání specifických kompetencí, které po nich chtěli zaměstnavatelé. A zaměstnavatelé
zpravidla chtěli úzce profilované poslušné pracovníky, kteří budou znát
správné procedurální postupy. Výuka sociální práce se zredukovala na biflování postupů, „jak jednat když..“ V podstatě se z vysokých škol stala
spíše odborná učiliště sociální práce, která produkovala loajální a technicky dobře znalé absolventky a absolventy, bohužel neschopné kritického
myšlení a prosazování práv klientek a klientů.
I v České republice se ozývají hlasy volající po úzce profilovaných absolventkách a absolventech, kteří by měli znát dílčí metodiky MPSV, počítačové programy používané na úřadech a přesné lhůty dle Správního řádu.
Naopak schopnost promýšlení jedinečných životních situací klientek
a klientů v širších společenských kontextech tyto hlasy nehledají.
Radka Janebová (1972) vystudovala obor sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a obor
sociální práce a sociální politika na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde působí jako asistentka
na Katedře sociální práce a sociální politiky. Zabývá se především metodami sociální práce a genderovými
aspekty sociální práce. Pracuje jako sociální pracovnice v oblasti sanace rodiny ve službě Triangl Občanského
sdružení Salinger.
32
Pokud vysoké školy sociální práce tyto hlasy poslechnou a začnou se
přizpůsobovat „požadavkům trhu“, obávám se, že nebudou schopny své
studentky a studenty připravovat na takový výkon sociální práce, který
by byl v souladu s jejími deklarovanými principy. Dle Mezinárodního
etického kodexu sociální práce (2004) „sociální práce podporuje sociální
změnu, řešení problémů v lidských vztazích a také zmocnění a osvobození
lidí v zájmu zvýšení blaha. Sociální práce zasahuje v oblastech, kde dochází k interakci lidí a jejich prostřed, a využívá k tomu teorie lidského chování a sociálních systémů. Základem sociální práce jsou principy lidských práv
a sociální spravedlnosti.“ Z této definice vyplývá, že sociální pracovnice
a pracovníci by měli být schopni zjistit bariéry sociálního fungování nejenom na straně klientek a klientů, ale i na straně sociálního prostředí.
To znamená, že bychom měli reflektovat takové jevy jako jsou špatné
zákony, chybějící služby, diskriminace, společenský útlak atd. a angažovat
se i na změnách ve společenském prostředí. A abychom dokázali tyto bariéry identifikovat a způsobovat jejich změny, je třeba je poznat. To podle
mého názoru znamená, že je v sociální práci třeba širšího teoretického
vzdělání v oblastech, jako jsou sociologie, filosofie, politologie, ekonomie
apod.
Bohužel „na kompetence zaměřené vzdělávání“ vede sociální pracovnice
a pracovníky k redukování sociální práce na práci individuální. Příčiny
a řešení problémů jsou chápány jako individuální záležitosti, a to dokonce
i ty, které vznikají na straně sociálního prostředí (zabýváme se morálkou
chudých namísto chudobou, nekompetencí matek namísto znevýhodnění
žen ve společnosti apod.). Neměla by se pro nás stávat reflexe opresivních
tlaků ze strany prostředí nejvíce aktuální právě v době tzv. krize? Neměly by to být právě vysoké školy, kdo naučí studentky a studenty kriticky
analyzovat dominující diskursy? Příkladem může být stávající diskurs
„o krizi“, která je prezentována politiky, médii ale i širší veřejností jako
důsledek přebujelého sociálního státu. Za příčinu krize jsou považováni
chudí, kteří jsou obviňování ze zneužívání dávek. Šveřepa (2008) upozorňuje, že se vlastně v rámci tohoto diskursu stává sociální práce nástrojem
kontroly chudých (aby nezneužívali sociální dávky), namísto aby prosazovala jejich práva. Z jiného pohledu Keller (2010) upozorňuje, že tento
diskurs nezohledňuje jak se na schodcích sociálních států podílí neplnění
33
daňových povinností ze strany velkých a nadnárodních firem. Kde jinde
než na vysokých školách by se měli sociální pracovnice a pracovníci těmto
teoriím a kritickému myšlení naučit?
Nechci tímto příspěvkem říci, že by vysoké školy měly absolutně ignorovat zakázku zaměstnavatelů. Ani nechci tvrdit, že všichni zaměstnavatelé
hledají pouze poslušné technicky vybavené pracující bez schopnosti myslet. Chci jen upozornit na to, že zaměřit se ve vzdělávání v sociální práci
výhradně na zakázku zaměstnavatelů může být v rozporu s cíli a principy
sociální práce. Kdo nepřemýšlí, nemá důvod zlobit a řada zaměstnavatelů přece chce poslušné zaměstnance. Jenže bude poslušný zaměstnanec
schopen prosazovat práva svých klientek a klientů?
Samozřejmě takovéto širší a komplexní vzdělávání vede k nárůstu rizika absolventek a absolventů vysokých škol, že se svým zaměstnavatelům
znelíbí a přijdou tak o práci. Mohlo by o tom vyprávět několik mých studentek ze Středočeského kraje, které nemlčely, prosazovaly práva klientů
proti vůli hejtmana Ratha, a byly propuštěny. Nicméně i takové situace
jsou součástí výkonu sociální práce a vysoké školy by na ně měly studující
připravovat.
Otázka druhá: Jak se nám daří propojovat požadavky praxe s naším vzděláváním?
Termín „požadavky praxe“ vnímám odlišně od termínu „požadavky zaměstnavatelů“. Zatímco „požadavky zaměstnavatelů“ vztahuji k technickým dovednostem v zaměstnání, tak „požadavky praxe“ spojuji se
schopností sociálních pracovnic a pracovníků dělat dobře sociální práci,
naplňovat profesní cíle a principy. I v tomto směru jsme jako vzdělavatelé
kritizováni, protože slýcháme, že naše absolventky a absolventi neumějí tyto profesní cíle v praxi naplňovat. Osobně mě tato skutečnost trápí
především proto, že tuto kritiku vnímám jako oprávněnou. České školy
sociální práce dle mého názoru ne vždy připravují studentky a studenty
pro výkon dobré sociální práce.
Nechci se v tomto příspěvku věnovat tomu, kdo tak činí a kdo ne, spíše
se chci zaměřit na rozbor této situace. Musil (2008) charakterizuje stávající diskuzi o pojetí sociální práce v České republice jako „koexistenci“
34
různých pojetí sociální práce (administrativního, filantropického, profesionálního a aktivistického). Domnívám se, že podobnou „koexistenci“ či
oddělenost lze nalézt i mezi vzdělavateli a praktiky. Vzájemně se tolerují,
ale příliš spolu nekomunikují, natož aby spolupracovali. Argumentuji na
základě několika osobních zkušeností z poslední doby.
Na koexistenci světa „praktiků“ a „vzdělavatelů“ usuzuji za prvé z toho, že
jsou vzdělavatelé běžně nazýváni „teoretiky“. Toto označení v souvislosti
s českým příslovím „kdo umí, ten umí, kdo neumí, ten učí“, nemám tendenci chápat ve smyslu lichotky, ale spíše jako určitou devalvaci vzdělavatelů. Také řada vyučujících na toto oddělení obou světů přistupuje, když
zdůrazňují na přednáškách, že nejsou teoretici, ale praktici. Jako by sociální práce mohla být dobře dělána bez teorií, jako by užívání teorií bylo
ostudné. V tomto směru oceňuji téma posledního čísla časopisu Sociální
práce, kterým bylo „Praktické užití teorie v sociální práci“. …jen se trochu
obávám, zda bude toto číslo někdo číst.
Za druhé mě k hypotéze „koexistence“ vede až příliš často slýchaný komentář ze strany lidí z praxe (rozuměj „nevzdělavatelů“) k výše zmíněnému časopisu, že akademickou část časopisu „stejně nikdo nečte“. Za část
těchto názorů se vyslovil v časopise Sociální práce Honza Syrový, který
v č. 3 z roku 2009 v rámci rozhovoru prohlásil, že „vysokoškolská výuka
praktikům nic užitečného nepřináší“.
Jiným příkladem oddělenosti obou světů se pro mě stala nedávná konference, kterou organizovala nejmenovaná katedra s nejmenovanou organizací. Konference sestávala ze dvou sekcí, jedna byla organizována katedrou a druhá organizací. Zástupci organizace při propagaci konference
neformálně povzbuzovali zájemce o akci, ať dorazí na jejich praktickou
sekci, neboť druhá sekce bude pořádána „těmi teoretiky“ a nebude tak
zajímavá.
Nepřipravenost praktiků využívat teorie vnímám i v jejich nezájmu o výzkum. Při zadávání bakalářských prací posílám studentky a studenty za
praktiky, zda by nechtěli tyto práce využít v jejich praxi, tedy zda se nechtějí podílet na zadání práce. Více než půlka studentů se vrací s tím, že
praktici žádnou zakázku na výzkum nemají. O čem to může svědčit? Buď
o tom, že praktici nepřemýšlejí, nekladou si otázky ohledně toho, jak by
bylo možno zlepšit služby pro jejich klienty. Tomuto zdůvodnění příliš
35
nevěřím. Druhou možností je, že je výzkum často vnímán jako samoúčelná záležitost bez vazby k potřebám praxe.
A poslední příklad – za deset let, co učím, jsem se nesetkala s tím, že by
za mnou přišla studentka či student s tím, že by potřebovali pro praxi učit
něco, co ve svých předmětech nenabízím, ale měla bych. Pochybuji, že
moje výuka je tak dokonalá. Spíše se jedná o to, že studující nejsou schopni, nechtějí nebo jsou lhostejní k poskytování zpětné vazby vyučujícím.
Možná je určitá averze ke vzdělavatelům dána tím, že neumíme studentkám a studentům vysvětlit, jak mohou naše teorie využít v praxi. Nepochybuji, že jsou teorie, které učíme užitečné pro praxi, ale mnohdy postrádáme schopnost vysvětlit možnosti aplikace našich teorií do praxe.
Lhostejnost či averzi lze nalézt i opačně. Nebudu tvrdit, že se nesetkávám
ze strany vyučujících se znevažováním těžké práce lidí z praxe.
Některé z uvedených příkladů vypovídají možná více o vzájemné averzi
než o pouhé koexistenci. S tímto přístupem můžeme jen velmi obtížně
prosazovat společný zájem, kterým je dobře dělaná sociální práce. Dokud
tuto vzájemnou lhostejnost nenahradí spolupráce, která bude zahrnovat
i sebereflexi vlastních nedostatků, vzdělávání odpovídat potřebám praxe
podle mého názoru nebude.
Otázka třetí: Proč je vzdělávání v sociální práci podceňováno veřejností?
Na úvod opět dva příklady. Příklad první: Nedávno v nejmenovaném pořadu nejmenované televize moderátorka diskuze z oblasti sociálně právní
ochrany dětí pronesla větu, že vzdělání sociálních pracovníků není takové
jako vzdělání soudců, kteří rozhodují o umístění dětí do ústavní výchovy,
z čehož mělo logicky vyplynout, že by se soudci neměli tolik řídit zprávami sociálních pracovnic. Příklad druhý: Na blogu iDNES vyšel článek „Neziskovky (NGO) by zaměstnancům neměly vyplácet žádný plat!“,
ve kterém autor píše, že sociální práci by měli dělat lidé, kteří to dělají
z ušlechtilých úmyslů a nikoliv pro obživu. Sociální pracovnice a pracovníci jsou zde označeni za „parazitující třídu profesionálních konatelů dobra“. Domnívám se, že se nejedná o ojedinělý názor, že pro výkon sociální
práce není třeba žádné kvalifikace a že ji může dělat každý (podle autora
především ten, kdo si na sebe vydělá v ziskové sféře).
36
Zatímco z prvního příkladu vyplývá, že sociální pracovnice a pracovníci
potřebují vzdělání, ale toto vzdělání není dobré, tak z druhého vyplývá, že
sociální práci může dělat kdokoliv bez vzdělání.
Zcela zaujatě nepochybuji o neznalosti a nekompetenci obou aktérů vyjadřovat se k čemukoliv, co se týká sociální práce. Také nepochybuji o tom,
že vzdělání je pro sociální práci nezbytné. Co mě upoutalo je reakce sociálních pracovnic a pracovníků na obě události. Žádná reakce totiž nebyla (vynechám-li asi čtyři racionální reakce na zmíněného autora v rámci
diskuze pod blogem). A domnívám se, že v tom je kámen úrazu. Sociální
pracovnice a pracovníci a stejně tak vzdělavatelé v sociální práci se raději
věnují svým vnitřním roztržkám, než by společně dělali dobré PR sociální
práci.
Dobrý obraz naší profese potřebujeme výrazně více, než profese jiné,
protože nízký kredit naší profese odráží nízký společenský status našich
klientů. Chceme-li i nadále pomáhat našim klientkám a klientům, pak
musíme jako profese přežít. Abychom jako profese přežili, musíme se
naučit legitimovat naši existenci, naši profesionalitu, naši užitečnost. Musíme se naučit argumentovat v rámci stávajícího neoliberálního prostředí
společnosti. To znamená naučit se využívat ekonomické argumenty, umět
veřejně kalkulovat náš ekonomický přínos pro společnost, neboť v dnešní
době je argumentace postavená na „kvalitě života“, považována za levicovou (tudíž diskreditující) rétoriku. To samozřejmě neznamená, že na legitimaci sociální práce skrze argumenty postavené na kvalitě života máme
zapomenout. Jen se v tuto chvíli asi jedná o argumenty, které patří do
diskuze uvnitř sociální práce.
Mimochodem, a kde jinde by se sociální pracovnice a pracovníci měli
naučit tyto věci než na školách sociální práce? Otázku, zda tak jako školy
činíme, nechávám na uvážení každé čtenářky či čtenáře.
Použitá literatura:
CHYTIL, O. Důsledky modernizace v sociální práci. Sociální práce/Sociálna práca, 2007, č. 4,
s. 64-71.
JANSKÝ, J. Neziskovky (NGO) by zaměstnancům neměly vyplácet žádný plat! 2010. Přístup z:
http://jansky.blog.idnes.cz/c/156103/Neziskovky-NGO-by-zamestnancum-nemely-vyplacetzadny-plat.html
37
KELLER, J. Nová sociální rizika. Příspěvek na mezinárodní konferenci VII. Hradecké dny sociální práce, konané 1. a 2. října 2010 na Univerzitě Hradec Králové.
Mezinárodní etický kodex sociální práce – principy. Návrh přijatý valným shromážděním IFSW.
(Mezinárodní federace sociálních pracovníků), Adelaide, Austrálie, 29. 9. - 1. 10. 2004.
MUSIL, L. Různorodost pojetí, nejasná nabídka a kontrola výkonu „sociální práce“.
Sociální práce, 2008, č. 2, roč. 8, s. 60-79
OTTO, H. U. Risks of Social Work. Příspěvek na mezinárodní konferenci VII. Hradecké dny sociální práce, konané 1. a 2. října 2010 na Univerzitě Hradec Králové.
ŠVEŘEPA, M. Reforma sociálního systému v kontextu pomoci a kontroly. In JANEBOVÁ,
R., KAPPL, M., SMUTEK, M. Sociální práce mezi pomocí a kontrolou. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, s. 240-246.
ŠVEŘEPA, M. Prosazování a obhajoba práv klientek sociální práce. Příběh, který není. In KAPPL,
M., SMUTEK, M., TRUHLÁŘOVÁ, (eds.) Z. Etika sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus, 2010, s. 65-77.
38
Odborné vzdělávání sociálních pracovníků – podmínky podle
zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
ve znění pozdějších předpisů
Bc. Radmila Jiříčková
oddělení koncepce sociálních služeb MPSV
Změny, které přinesl zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon
č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,
v oblasti vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních
službách
§ 110 odst. 4 písm. b)
Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo
doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální
politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, speciální pedagogiku, sociální
patologii a právo,…
Problém v praxi
Je možné, aby absolvent VŠ studijního programu, který není uveden
v § 110 odst. 4 písm. b), splnil odbornou způsobilost sociálního pracovníka
podle zákona? Jak posuzovat „zaměřenost programu“ na sociální práci, sociální politiku atd.?
V Doporučených postupech č. 2/2008 byla zveřejněna metodika posuzování kvalifikace sociálních pracovníků: nejprve porovnáme název vystudovaného studijního programu se zněním výše citovaného ustanovení,
poté stejným způsobem porovnáme název vystudovaného oboru a nakonec - v případě, že nenalezneme důkaz zaměření na vyjmenované obory –
porovnáme i názvy složených státních zkoušek. Pokud je v daném studijním programu jedna státní zkouška, která je zaměřena na výše jmenované
obory, lze konstatovat, že absolvent naplnil kvalifikační požadavek daný
na výkon sociální práce zákonem.
39
§ 111 a § 116 odst. 9
Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách mají povinnost dalšího vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si
obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci.
Další vzdělávání se uskutečňuje 4 formami:
specializačním vzděláváním zajišťovaným VOŠ a VŠ navazujícím na odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka
účastí v akreditovaných kurzech
odbornými stážemi u poskytovatelů soc. služeb
účastí na školících akcích
Slovníček pojmů - viz výklad MPSV k dalšímu vzdělávání zveřejněný na webových stránkách MPSV (Hl. stránka MPSV - Sociální služby – Důležité informace
ke vzdělávání, které nesouvisejí s akreditačním řízením – Odpovědi na časté
dotazy k dalšímu vzdělávání SP a PSS)
Odborná stáž v zařízení sociálních služeb
odbornou stáž nelze absolvovat u poskytovatele sociální služby, se kterým je
stážista v pracovně právním vztahu
potvrzení o absolvování (osvědčení) vydává účastníkům poskytovatel, u kterého
stáž absolvovali
do 24 hodin povinného dalšího vzdělávání je možné započítat maximálně
8 hodin odborných stáží
Školící akce
- je krátkodobá (maximálně 4 hodiny) instruktáž či odborný vstup, doplněný diskusní částí
- je přímo realizována zaměstnavatelem školených zaměstnanců (účastníci a školitelé jsou zaměstnanci organizátora akce), případně zastřešující odbornou institucí (např. Česká asociace pečovatelské služby, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR), která získala akreditaci
MPSV jako vzdělávací instituce
- témata musí přímo souviset s poskytováním sociální služby
- potvrzení o absolvování (osvědčení) vydává účastníkům realizátor školení
- do 24 hodin povinného dalšího vzdělávání je možné započítat maximálně
8 hodin školících akcí
40
Problém v praxi
Má zaměstnavatel povinnost hradit povinné další vzdělávání zaměstnanci?
Účast na dalším vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle
§ 230 zákoníku práce, je považována za výkon práce, zaměstnanci za ni náleží mzda či plat, a náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel.
Pozn. Výdaje za povinné další vzdělávání jsou uznatelným nákladem v žádosti o dotaci.
Čl. II
Přechodná ustanovení
Bod 5
Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka u zaměstnance, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonával činnost sociálního
pracovníka, je absolvování 200 hodin akreditovaných kurzů, 10 let praxe
při výkonu činnosti sociálního pracovníka získaných před účinností zákona a před tímto dnem absolvovaný rekvalifikační kurz zaměřený na
činnost sociálního pracovníka akreditovaný MŠMT.
Bod 6
Absolvování kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách se
nevyžaduje u zaměstnance narozeného před 1. 1. 1957, pokud přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona získal nejméně 2 roky praxe při
výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách.
41
Historie poukázek v hmotné nouzi, statistika, příklady
dobré praxe a budoucnost
Jana Netolická
manažerka ﬁrmy AccorServices CZ, s.r.o.
Obsah
} PĜedstavení spoleþnosti Edenred
} PĜehled produktĤ a služeb
} Historie poukázek v ýR
} Ticket Service
} Kontakt
4 – 5.
4.
5 11
11. 2010
2010, H
Hradec
d K
Králové
ál é
Ticket Service
„poukázky v nouzi“
Edenred CZ s.r.o., Na PoĜíþí 5, 110 00 Praha 1, Tel.: 234 662 340, Fax: 234 662 349
PĜehled produktĤ a služeb
Informace o spoleþnosti
Edenred v ýeské republice
} Ticket Restaurant
Edenred CZ s.r.o. je nástupnickou spoleþnosti Accor
Services CZ, která byla založena v ýeské republice
v roce 1993.
z Stravovací poukázky
} Ticket Benefits
Spoleþnost Edenred CZ s. r. o. je poskytovatelem
služeb pro firmy a veĜejné instituce a pomáhá Ĝešit
každodenní starosti spojené s chodem každé firmy.
z Karta
z Tématické poukázky pro volnoþasové aktivity
} Ticket Compliments Dárkový
Edenred je provozovatelem poukázkových systémĤ
Ĝešících Ĝadu oblastí zamČstnaneckých benefitĤ a
motivace. Mezi nejznámČjší poukázky patĜí stravenky
Ticket Restaurant a další široké spektrum tématických
poukázek v oblasti nadstandardních benefitĤ.
z Dárkové poukázky pro zamČstnance a obchodní partnery
} Ticket Service
z Poukázky pro výplatu dávek v hmotné nouzi
Edenred ve svČtČ
} Benefity Café
Naším posláním je napomoci firmám a veĜejným institucím
v oblasti Ĝešení, usnadnČní a budování vztahĤ se zamČstnanci,
obchodními partnery, pĜípadnČ dalšími osobami.
z Komplexní nástroj na Ĝízení benefitĤ pro zamČstnance
} Beneficio Club
z Internetová aplikace pro uživatele poukázek Edenred
DennČ naše služby využívá více než 500 tisíc firem a veĜejných
institucí ve 40 zemích svČta 5 kontinentĤ. Celkový poþet
uživatelĤ našich poukázek je 33 milionĤ.
Stravenka Ticket Restaurant
Co je Ticket Benefits Card
} Karta s pĜednastaveným limitem penČžních prostĜedkĤ,
které má její držitel k dispozici pro úhradu
zamČstnaneckých benefitĤ dle vlastního výbČru.
Nejjednodušší a nejoblíbenČjší zpĤsob stravování zamČstnancĤ, které využívá
více než 23 000 firem a více než 500 000 denních uživatelĤ
z
Jednoduché a rychlé objednání a dodání poukázek až na Váš stĤl (objednávka on-line, personalizace obálek atd.).
z
Nejširší síĢ partnerských provozoven po celé ýeské republice.
z
PĜíspČvek je daĖovČ uznatelným nákladem zamČstnavatele, který nepodléhá odvodĤm na sociální
i zdravotní pojištČní na stranČ zamČstnance i zamČstnavatele.
LOGO
} Možnost platby v partnerských provozovnách,
které disponují bČžným platebním terminálem pro debetní karty.
} PĜedplacená karta Ticket Benefits nabízí benefity ve stejném rozsahu a se stejným
daĖovým zvýhodnČním jako poukázky Ticket Benefits v následujících oblastech:
Tip: VČdČli jste, že každá poukázka
obsahuje minimálnČ 6 ochranných prvkĤ?
Vyzkoušejte napĜ. termoaktivní bod, který se
po zahĜátí ztratí a poté zase objeví.
z sport
z kultura
z dovolená
}
Balení poukázek do obálek „na míru“ Vašim potĜebám.
z zdravotní péþe
}
NatištČní loga þi libovolného textu Vaší spoleþnosti na poukázky zdarma.
z vzdČlávání
}
Aktuální seznam provozoven naleznete na www.edenred.cz.
}
Platnost poukázek od 1. 11. do 31. 12. následujícího roku.
43
Ticket ýistý
Ticket Benefits
}
Tématické poukázky z Ĝady Ticket Benefits Vám
umožní nabídnout jednoduché a efektivní Ĝešení,
jak motivovat Vaše zamČstnance, neboĢ jen
spokojený a motivovaný zamČstnanec mĤže podat
vysoký výkon.
}
Poukázky jsou daĖovČ výhodné a zvyšují þistý
pĜíjem zamČstnance.
}
Pro zamČstnance je pĜíspČvek osvobozen od danČ
z pĜíjmu a pro zamČstnavatele i zamČstnance od
plateb pojistného.
}
}
Ticket Holiday– poukázka pro výbČr rekreace
(pobytu nebo zájezdu) v cestovních kanceláĜích
nebo zaĜízeních umožĖujících rekreaci.
Výše pĜíspČvku je limitována þástkou
20 000 Kþ/zamČstnance/rok.
Poukázky Ticket ýistý slouží k nákupu mycích,
þisticích a pracích prostĜedkĤ, praní a þištČní
pracovních odČvĤ nebo stejnokrojĤ.
Poukázku Ticket Medica lze uplatnit k úhradČ
nadstandardní péþe o tČlesnou i duševní pohodu
a zdraví. Výše pĜíspČvku není omezena.
Ticket Sport & Kultura – poukázka pro aktivní
odpoþinek a využití volného þasu v kulturních
a sportovních zaĜízeních. Výše pĜíspČvku není
omezena.
Poukázky jsou vhodnou a oblíbenou souþástí
odmČĖovacího systému zamČstnancĤ.
UplatnČní poukázek Ticket Benefits je možné
v nejširší síti partnerských provozoven po celé
ýeské republice. PrĤbČžnČ aktualizovaný seznam
provozoven naleznete na www.edenred.cz.
}
ýistý pĜíjem pro zamČstnance – 100% daĖovČ uznatelný náklad pro firmu.
}
Jednoduché Ĝešení splnČní zákonné povinnosti
}
Ticket Academica – poukázka k nákupu
služeb v síti vzdČlávacích zaĜízeních rĤzného
zamČĜení a otevĜených kurzech osobního
rozvoje. Výše pĜíspČvku není omezena.
Odpadá individuální vyúþtování penČžních dokladĤ od jednotlivých zamČstnancĤ
a skladování objemného množství þisticích prostĜedkĤ
}
Poukázkou dostává obdarovaný možnost vybrat si podle vlastních pĜedstav
a zamČstnavatel pĜesto neztrácí kontrolu nad oblastí jejich užití (oproti penČzĤm)
Ticket Kids – poukázka urþená k úhradČ
pĜedškolního vzdČlávání dČtí. Výše pĜíspČvku
není omezena.
}
Poukázky Ticket ýistý lze uplatnit v síti drogerií a þistíren, která pokrývá celou ýeskou
republiku, což ocení i spoleþnosti z prĤmyslových regionĤ.
Poukázka Ticket Multi v sobČ zahrnuje tematické
poukázky Holiday, Sport&Kultura, Academica,
Medica a Kids a je jejich plnohodnotným
ekvivalentem. Výše pĜíspČvku je limitována þástkou
20 000 Kþ/zamČstnance/rok.
Vybrané partnerské provozovny naší celorepublikové sítČ…
Cafeteria systém Benefity Café…
Ticket Compliments Dárkový
Ticket Compliments DÁRKOVÝ – Poukázka pro
výbČr libovolného dárku. Vhodná pro každou
pĜíležitost.
… komplexní nástroj Ĝízení benefitĤ a úþinný nástroj interního marketingu
Poukázky jsou praktickou formou odmČny pro rĤzné cílové
skupiny, od zamČstnancĤ po obchodní partnery a klienty.
} Webová aplikace
} Jedineþný specializovaný nástroj Ĝízení benefitních programĤ, který nezasahuje
do existujících firemních struktur a softwarového Ĝešení
}
Ticket Compliments jsou pĜenosné a nejsou vázané pouze na osobu, která je
bd ž l
obdržela.
}
Poukázky lze uplatnit ve více než 2 500 peþlivČ vybíraných provozoven
v celé ýR, nabízejících širokou paletu produktĤ a služeb, kde si vybere každý
podle svého gusta.
}
Aktuální seznam provozoven naleznete na www.edenred.cz.
} Systém,
S té vyvinutý
i tý na principu
i i modulĤ,
d lĤ kt
které
é jsou
j
vždy
žd pĜizpĤsobené
Ĝi Ĥ b é podmínkám
d í ká
definovaným klientem, ke kterému není potĜeba žádné speciální hardwarové
vybavení
} Údržby a bezpeþnosti komplexnČ zajištČna Edenred CZ s.r.o.
Vybrané partnerské provozovny naší celorepublikové sítČ…
Historie poukázek v ýR
Beneficio Club
} Beneficio Club je internetová aplikace, která pĜináší možnost všem držitelĤm
poukázek Edenred, þerpat z celé Ĝady nabídek slevových kuponĤ.
} PĜed první svČtovou válkou se v þeských zemích vydávaly poukázky
pro nemajetné osoby v rĤzných nominálních hodnotách
} Držitel poukázky Edenred se jednoduše a zdarma zaregistruje do webové aplikace
Beneficio Club pomocí kódu na své poukázce.
} Jednou zaregistrovaný uživatel tak získá pĜístup do databáze zajímavých nabídek slev,
které jsou þlenČny do 6 kategorií.
} Uživatel si tiskne sám, jím vybrané slevové kupony, které následnČ uplatĖuje v
obchodní síti.
} Každý kupon mĤže obsahovat vlastní pravidla pro použití (platnost, omezení
sþítání slev, doplĖující podmínky, EAN kód pro naþítání na pokladnách apod.)
44
} V dĤsledku celosvČtové hospodáĜské krize v roce 1929 byly v ĜadČ mČst
zavedeny tzv. almuženky,které byly prodávány obecním úĜadem.
} Pracující, kterému po celoživotní dĜinČ zbyla žebrácká hĤl, dostal jako almužnu
pĜi žebrotČ ne peníz, nýbrž almuženku, se kterou musil pak jít na obecní úĜad,
kde mu byla smČnČna za peníze. Almuženky byly smČĖovány však jen tČm,
kterým bylo dovoleno žebrat, a ostatní vydané žebraþenky propadly ve prospČch
obecní pokladny.
Edenred a veĜejné instituce
Ticket Service
} V mnoha zemích, pomáhá Edenred veĜejným organizacím s implementací
systémĤ poskytování sociálních služeb a podpory.
Poukázky Ticket Service
Zavedení poukázkového systému Ticket Service pro oblast veĜejné sociální
podpory „poukázky v nouzi“.
} Všechny tyto systémy jsou vytváĜeny na míru požadavkĤm instituce a mohou
být rĤzného zamČĜení:
Úþel projektu:
z Oblast sociálních služeb
z Oblast sociální podpory
Podpora sociálnČ slabých a nezamČstnaných
Podpora zvláštních sociálních skupin
ZprostĜedkování práce
z Oblast podpory rekvalifikace
Využití poukázek Ticket Service jako formy vČcné dávky pomoci v hmotné nouzi.
OvČĜení úþinnosti, použitelnosti a výhod poukázkového systému v sociální oblasti
v ýR.
Pilotní projekt:
V roce 2007 byl spuštČn ve tĜech pražských mČstských þástech Praha 2, 6, 12.
Legislativa
Výhody poukázkových systémĤ pro veĜejné instituce
} Poukázkový systém Ticket Service nachází oporu v zák. þ. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné
nouzi, § 42–43.
} Transparentní zpĤsob distribuce sociální podpory potĜebným osobám
umožní sledovat její využití.
} Poukázky Ticket Service jsou vČcnou formou poskytování pĜíspČvku na živobytí a výplaty
mimoĜádné okamžité pomoci.
} Poukázky zajistí správné a cílené užití distribuovaných finanþních
prostĜedkĤ do sociální oblasti a tím omezí i jejich pĜípadné zneužití.
} VČcnou formu výplaty dávky lze využít, zvláštČ je-li zjevné, že by pĜíjemce nevyužil dávku
k úþelu, ke kterému je urþena.
} Poukázky Ticket Service je možné poskytovat zároveĖ s penČžní formou výplaty. Pracovníci
sociálních odborĤ, kteĜí mají na starosti dávky v hmotné nouzi, stanoví pomČr penČžní a
nepenČžní formy v rozmezí min. 35 až max. 65 % dávky formou poukázek.
} PĜíspČvek se vyplácí mČsíþnČ. Je-li zĜejmé, že pĜíjemce nedokáže s vČtší þástkou finanþních
prostĜedkĤ hospodaĜit, lze pĜíspČvek na živobytí poskytovat týdnČ nebo dennČ.
45
Provozovatel poukázkových systémĤ zajistí:
Úspora finanþních prostĜedkĤ plynoucích do sociální oblasti
Provozovatel poukázkových systémĤ zajistí:
} Zavedení poukázkových systémĤ snižuje zájem o þerpání sociální
podpory u žadatelĤ pĜedem rozhodnutých zneužít finanþní prostĜedky
za úþelem nakoupit …
} produkci poukázek
} dodání poukázek Ticket Service zabezpeþených proti zfalšování
} vytvoĜení partnerské sítČ provozoven pĜijímajících poukázky
(podle požadavku zadavatele)
} Na základČ pĜehledĤ využívání poukázek jsou vráceny povČĜeným
úĜadĤm finanþní prostĜedky za vydané
vydané, ale nevyužité poukázky
poukázky.
} celý systém proplácení poukázek a požadované statistické výstupy
} následný servis a podpora - evidenþní program vydaných poukázek, Ticket
Service bulletin, konzultaþní dny a setkání klientĤ
} Personalizovaná evidence vydaných poukázek (EAN kód).
} veĜejným institucím odpadá nároþná administrativa a pracovníci sociálních
odborĤ se tak mohou vČnovat své odborné þinnosti a na setkáních klientĤ se
mohou setkávat se svými kolegy z celé ýR.
Personalizovaná evidence vydaných poukázek (EAN kód)
Výhody poukázkových systémĤ pro držitele poukázek
Výhody poukázkových systémĤ pro držitele poukázek
} DĤstojné využití dávek
z poukázky jsou velmi dobĜe vnímány ze strany potĜebných osob
z respektování dĤstojnosti jednotlivce
} Široká síĢ partnerských provozoven – kvalita a rozsah služeb
z univerzální poukázka pro nákup základních životních potĜeb
( t i
(potraviny,
potĜeby
tĜ b osobní
b í hygieny,
h i
odČvy,
dČ
obuv,
b
šk
školní
l í a dČt
dČtské
ké potĜeby,
tĜ b
lékárny)
} ZajištČní základních životních potĜeb
z pro nákup každodenní stravy a základních hygienických potĜeb
v problematických rodinách
Vzor poukázky
Základní a ochranné prvky
Produkt – popis poukázky
} nominální hodnoty poukázek
standard: 30, 50, 100 a 200 Kþ;
personalizovaná: 50–200 Kþ
} Poukázky Ticket Service slouží
k úhradČ nákupu potravin, základních
yg
ý p
potĜeb,, odČvĤ,, obuvi,,
hygienických
školních a dČtských potĜeb,
lékárenského zboží
} platnost poukázek – 1 rok, respektive
14 mČsícĤ
(od 1. 11. do 31. 12. roku
následujícího)
} seznam provozoven v síti
je prĤbČžnČ aktualizován
46
Informaþní leták pro uživatele
Samolepka pro oznaþení partnerských provozoven
Schéma obČhu poukázek Ticket Service
Náklady
Náklady, které nese Edenred CZ (dodavatel)
Systém spolupráce
} produkce poukázek
Proplácení
poukázek
Prodej poukázek
} správa a péþe o síĢ partnerských provozoven, zasílání aktualizovaných
informací cca 1 mČsíþnČ
Platba
Platba
Poskytovatel
služeb
} proplácení poukázek partnerĤm, pĜehledy o využívání poukázek
sociálním
iál í pracovníkĤm,
íkĤ pĜehledy
Ĝ hl d o využití
žití sítČ
ítČ
VeĜejná instituce
} pĜeprava poukázek na místo dodání do rukou oprávnČné osoby
} Konzultaþní dny, TS bulletin, setkání klientĤ…
Platba
poukázkami
PotĜebná osoba
Distribuce
poukázek
Orgán pomoci v hmotné nouzi (odbČratel) nenese žádné náklady
Distribuce poukázek
Partnerská síĢ provozoven
} obálka standard po 10 ks – 1 nominální hodnota (30, 50, 100 nebo 200 Kþ)
} Možnost vybudování sítČ provozoven v daném regionu podle požadavkĤ veĜejných
institucí
} možností evidence vydaných poukázek na základČ þíselných kódĤ (EAN) –
zpČtná kontrola využití poukázek v elektronické databázi ER, následné vrácení
finanþních prostĜedkĤ za nevyužité poukázky
} Využít poukázky TS lze již ve více než 6 000 partnerských provozovnách v ýR
} SíĢ supermarketĤ Tesco, Albert, Jednota, Interspar, Penny market…
} objednávání: faxem
faxem, emailem
} dodání: standardnČ do þtyĜ pracovních dnĤ od objednání, kurýrem ER po Praze,
bezpeþnostní kurýrní službou nebo poštovním kurýrem
47
DČkuji Vám za pozornost!
Jana Netolická
Edenred CZ s. r. o.
Na PoĜíþí 5, 110 00 Praha 1
Tel.: (+420) 737 269 662
Fax: (+420) 234 662 349
www.edenred.cz
48
Důsledky ekonomické krize z pohledu hmotné nouze, zavedení
institutu veřejné služby
Mgr. Petr Beck
MPSV
Právní normy
DĤsledky ekonomické krize z pohledu
hmotné nouze, zavedení institutu
veĜejné služby
• Zákon þ. 111/2006 Sb., o pomoci v
hmotné nouzi
• Zákon þ. 110/2006 Sb., o životním a
existenþním minimu
Spoleþnost sociálních pracovníkĤ ýR
5. 11. 2010
Mgr. Petr Beck
Vývoj nákladĤ na dávky
Dávky pomoci v hmotné nouzi
- pĜíspČvek na živobytí
- doplatek na bydlení
- mimoĜádná okamžitá pomoc
Za rok 2010
vyplaceno v
Kþ
Dávky pomoci v hmotné
nouzi
(do 31.12.2006 dávky sociální péĀe z
titulu sociální potĢebnosti)
Celkem:
Výdaje v mil.Kþ
2006
2007
8 722
4 237
2008
2 795
Poþet dávek:
2009
2006
3 089
z toho:
toho
2007
2008
Období
PĜíspČvek na
živobytí
Doplatek
na bydlení
MOP-újma
na zdraví
MOPmimoĜádná
událost
MOPjednorázový
výdaj
MOPnezbytné
náklady
MOPsociální
vylouþení
Dávky HN
celkem
leden 10
211 588 774
49 875 449
985 815
408 532
12 870 527
3 760 350
1 360 263
280 849 710
2009
x
x
x
x
.
.
.
.
únor 10
229 224 103
57 421 268
1 017 047
362 592
14 141 647
4 128 096
993 430
307 288 183
bĜezen 10
245 561 961
54 749 083
1 115 872
390 584
16 815 985
4 784 061
1 113 860
324 531 406
duben 10
242 591 461
56 114 392
838 296
201 286
14 725 167
4 670 920
994 599
320 136 121
kvČten 10
240 767 969
59 137 049
782 059
533 060
13 975 382
4 570 604
1 041 658
320 807 781
þerven 10
237 322 546
54 745 082
706 601
7 258 267
13 521 971
5 057 874
1 050 723
319 663 064
þervenec 10
222 780 975
53 623 778
682 453
424 675
12 454 544
4 058 992
847 523
294 872 940
srpen 10
220 111 042
52 363 072
809 480
63 883 309
12 920 967
5 390 571
909 059
356 387 500
Celkem rok
2010 (do
srpna)
1 849 948 831
438 029 173
6 937 623
73 462 305
111 426 190
36 421 468
8 311 115
2 524 536 705
PrĤmČrn
Č
mČsíþnČ
PĜíspČvek na živobytí
0
2594
2 176
2 328
185 791
68 807
58 659
63 993
0
25 078
20 723
19 547
PrĤmČrn
Č
mČsíþnČ
Doplatek na bydlení
0
524
473
512
PrĤmČrn
Č
mČsíþnČ
MimoĜádná okamžitá pomoc celkem
podíl HN na HDP v %
0
170
146
249
0,27
0,12
0,08
0,08
0
5 707
5 250
7 997
49
VČcná úprava
(þerven 2010)
- zvýšení þástky živobytí o dietu u sankþních
opatĜení
VEěEJNÁ SLUŽBA
- u osobyy ve III. stupni
p invalidity
y bez nároku na
invalidní dĤchod se nesnižuje þástka živobytí na
existenþní minimum
- doplnČní invalidity I. a II. stupnČ pro tolerování
poklesu výše þástky živobytí na existenþní
minimum
Vznik veĜejné služby
VeĜejná služba
Nová možnost pro zachování
pracovních schopností osob
v hmotné nouzi
vedle veĜejnČ prospČšných prací,
krátkodobého zamČstnání
a dobrovolnické služby
Iniciativa mČst a obcí
(zástupcĤ, starostĤ...)
- zlepšování životního
prostĜedí,
- udržování þistoty ulic a jiných
veĜejných prostranství,
Pomoc v obci v záležitostech,
- pomoc v oblasti kulturního rozvoje,
které jsou v zájmu obce.
- pomoc v oblasti sociální péþe,
- a další þinnosti...
50
Analýza veĜejné služby
– rok 2009
VeĜejná služba je vykonávána osobami
v hmotné nouzi.
Písemná smlouva o výkonu veĜejné služby
obsahuje alespoĖ místo, pĜedmČt a dobu
výkonu.
PracovnČprávní pĜedpisy – pracovní doba,
d b odpoþinku,
doba
d þi k bezpeþnost
b
þ
t a ochrana
h
zdraví.
Pojistná smlouva (škoda na majetku nebo
na zdraví) – dotace od MPSV.
Delegace veĜejné služby.
Organizátor – v rámci veĜejnČ prospČšných
prací, pĜíspČvek na zapracování.
Za výkon veĜejné služby nenáleží odmČna.
• obcí – 6 258
• obce bez osob v hmotné nouzi
– cca 2 000
• dotazníkĤ – 1 596
• obce organizující VS – 637
(40%)
Obce neorganizují
•
•
•
•
•
• obce organizují VS samy – 85 %
• obce organizují VS pro jiné obce
– 9 % (pro 1 až 51 obcí)
• þinnost – udržování þistoty ulic –
95 %
• zabezpeþení VS - zamČstnanci
úĜadu – 82 %
• poþet míst – nejvíce 340
• náklady – 0 až 857 000 Kþ
Osoby v hmotné nouzi nejeví zájem
Malé obce – nejsou podmínky
Nedostatek finanþních prostĜedkĤ
Administrativní zátČž
Využívají jiné instituty
Publikace MPSV k veĢejné
službď
ZávČr:
• Zpracovaná na
základČ analýzy
VS
• Vydalo MPSV jako
neprodejnou
d j
úþelovou publikaci
• Má sloužit jako
návod pro obce
jak organizovat VS
• www.mpsv.cz/cs/8
538
- Publikace pro obce
- Leták pro osoby v hmotné nouzi
- Legislativní zmČny (návrhy)
51
Leták pro osoby v hmotné
nouzi
- Obecné informace
- PĜed realizací VS
- Organizátor VS
- Realizace VS
- PojištČní osob ve VS
- Informování o VS
- PĜílohy
Legislativní návrhy
Leták pro osoby v hmotné nouzi
- Co je VS
- Kde je institut VS upraven
- Kdo organizuje VS
- Na co se VS zamČĜuje
- Co má osoba podniknout,
podniknout má-li
má li zájem o VS
- Zdravotní prohlídka
- Povinnosti osoby
- Jak ovlivĖuje VS výši pĜíspČvku na živobytí
- Další možnosti pracovního uplatnČní
- U jakých osob se pĜíspČvek na živobytí nesnižuje
- Stejná bonifikace (30h)
- Paušální pĜíspČvek na 1 vytvoĜené a
obsazené místo ve VS
- Informace obcím o osobách v hmotné
nouzi
Poþet osob na VS
þerven
2009
9 184
srpen
10 115
záĜí
10 686
Ĝíjen
10 990
listopad
11 410
prosinec
leden
2010
DČkuji za pozornost
6 279
þervenec
11 331
11 412
únor
12 265
bĜezen
13 203
duben
13 413
kvČten
13 657
þerven
13 933
þervenec
13 610
srpen
13 942
52
Důsledky ekonomické krize z pohledu úřadu práce
Mgr. Jitka Černá, MSc.
vedoucí pracoviště státní sociální podpory Úřadu práce Kutná Hora
Krize
Výraz krize pochází z Ǝeētiny, pƽvodnĢ ze slova krino,
které znamená v ēeštinĢ vybírat, posuzovat, mĢƎit mezi
dvĢma opaēnými variantami, kterými byly úspĢchͲ
neúspĢch právoͲbezpráví,
neúspĢch,
právo bezpráví životͲsmrt.
život smrt
Z tohoto slova vzniklo pozdĢji slovo ´´krisis´´, kterým se
vyjadƎovala rozhodná chvíle nebo doba, rozhodnutí
samo nebo nesnáze.
Dƽsledkyekonomickékrizez
p
pohleduúƎadupráce
p
Mgr.Jitkaerná
Ekonomickákrizeveskérepublicekulminovala
vroce2009.
PƎímédƽsledkyproÚP:
CelosvĢtová ekonomická krize byla v roce 2008 naznaēena
nĢkolika dƽležitými indikátory.
Prvotní pƎíēinou byla americká hypoteēní krize 2007, která
postupnĢ pƎerostla ve svĢtovou finanēní krizi 2008, významnou
roli sehrála rovnĢž vysoká cena ropy v první polovinĢ roku 2008,
která vedla k poklesu reálného HDP a zvedla spotƎebitelské ceny.
PƎíēinou prohlubování krize je, že i pƎes velký rozsah politických
rozhodnutí a akcí zƽstávají finanēní toky nadále pod tlakem, a
táhnou reálnou ekonomiku dolƽ. Stále nedošlo k obnovení
dƽvĢry investorƽ a spotƎebitelƽ v Ǝešení podnikaných na záchranu
ekonomik. Nadále klesají ceny aktiv, ubývá bohatství domácností
a tím pádem klesá spotƎebitelská poptávka.
•ZvýšenýpoēetnezamĢstnanýchosob
•Zvýšený
poēet nezamĢstnaných osob
•ZvýšenéfinanēnínákladynavýplatupodporyvnezamĢstnanosti
•Zvýšenápoptávkaporekvalifikacích
•Sníženípoētuvolnýchmíst
•Zvýšenípoētufiremsplatebníneschopností
•ZvýšeníobjemuvyplácenýchsociálníchdávekvzávislostinapƎíjmu(sociální
pƎíplatek,pƎíspĢveknabydlení)
• InsolvenēníƎízení– zvýšenípoētuvyplacenýchfinanēníchprostƎedkƽ
zamĢstnancƽm:
2007:196mil.Kē
2008:150mil.Kē
2009:844mil.Kē
• ZvýšenípoētuprovádĢnýchexekuēníchpƎíkazƽprojinésubjekty(pƎíklad:
dennĢnaÚPpƎijdecca30– 40dotazƽkzjištĢnípƎíjmƽdlužníka)
• vyššípoēetkontrolvespolupráciscelníkynavýkonnelegálnípráce
•Sníženípoētuvydávanýchpracovníchpovoleníprocizince(ÚPKutnáHora
snížilpovolenívloŸskémroceopolovinuakaždážádostjeindividuálnĢ
posuzována)
•PoskytovánísociálnĢprávníhoporadenství
NepƎímédƽsledkyproÚP:
•Zvyšovánízadlužovánírodinastímsouvisejícíexekuce
•Stoupajícípoēetfyzickýchosob,kterésižádalyooddlužení
•ZvýšenípoētupohledávekÚPvƽēiklientƽm(neoprávnĢnĢ
vyplacené dávky)
vyplacenédávky)
PodlešetƎeníEurostatudošlokpoklesupoētuchudýchrodinv
R(vroce20099%,vroce2010poklesna8,6%).
TentotrendjezaznamenánpouzevRaRakousku(šetƎeníse
týkalozemíEU).
53
•
•
•
•
LegislativaúƎadƽpráce:
ZákonozamĢstnanosti
ZákonostátnísociálnípodpoƎe
NormativníinstrukceMPSV
Dalšísouvisejícízákony(zákonofinanēníkontrole,
NástrojeÚP:
•
•
•
•
pƎestupkovýzákon,správníƎádatd.)
AktivnípolitikazamĢstnanosti
PasivnípolitikazamĢstnanosti
Dávkystátnísociálnípodpory
Kontrolníēinnost
AktivnípolitikazamĢstnanosti
•
•
•
•
•
•
Hlavním cílem politiky zamĢstnanosti státu je
dosažení pƎíznivého vývoje zamĢstnanosti a
zvýšení motivace pro hledání, nalezení a udržení
zamĢstnanosti.
zamĢstnanosti
Zvláštní pozornost je vĢnována oblastem s
nadprƽmĢrnou mírou nezamĢstnanosti v R.
(Most: 15,7%, DĢēín: 14,3%, Bruntál 14,9%, Karviná 14,0%,
Hodonín: 13,9%)
Rekvalifikace
VeƎejnĢprospĢšnépráce
Spoleēenskyúēelnápracovnímísta
Investiēnípobídky
PƎíspĢvkypodle§78zákonaozamĢstnanosti
Cílenéprogramy(projekt:„VzdĢlávejtese“,„Praxeje
zaēátek“,„ITnad40“atd.,motivaēníkluby,Jobkluby)
• ChránĢnédílny,chránĢnápracovnímísta
Rekvalifikace
• Specifické(podlepotƎebzamĢstnavatelƽ,napƎ.
pracovníkvsociálníchslužbách)
• Nespecifické(rozšiƎujíznalostiadovednosti
ifi ké ( šiƎ jí
l i d d
i
uchazeēƽozamĢstnání)
SloužíkƎešenístrukturálnínerovnováhynatrhu
prácemezinabídkouapoptávkoupopracovní
síle.
V1.pololetíroku2010uskuteēnĢnocelkem
53879rekvalifikací
Vroce2009vrámciAPZvytvoƎeno39915
pracovníchmíst(nárƽstoprotiroku2008o41%)
54
KritériaprozaƎazeníuchazeēedo
rekvalifikaēníhokurzu
Hlavním kritériem pro zaƎazení uchazeēe do
rekvalifikaēního kurzu je jeho budoucí
uplatnitelnost na trhu práce a jeho nejvyšší
dosažené vzdĢlání. PƎi vĢtším poētu zájemcƽ o
rekvalifikaēní kurz se provádí výbĢr formou
pohovoru.
ZamĢstnání– nástrojprotichudobĢasociálnímu
vylouēení
• pozornosturēitýmskupinám
Evropskýsociálnífond
CíleESF
• PomocnezamĢstnanýmlidempƎivstupunatrhpráce
• RovnépƎíležitostiprovšechnypƎipƎístupunatrhpráce
• SociálnízaēleŸování,pomoclidemzeznevýhodnĢných
sociálních skupin pƎi vstupu na trh práce
sociálníchskupinpƎivstupunatrhpráce
• CeloživotnívzdĢlávání
• RozvojkvalifikovanéapƎizpƽsobivépracovnísíly
• ZavádĢnímoderníchzpƽsobƽorganizacepráceapodnikání
• ZlepšenípƎístupuaúēastižennatrhupráce
• Bojsevšemiformamidiskriminaceanerovnostmi
souvisejícímistrhempráce
¾ ženysdĢtmi
¾ dlouhodobĢnezamĢstnaní
dl h d bĢ
Ģ
í
¾ bezvzdĢlání
¾ zdravotnĢpostižení
¾ osobydotēenéekonomickoukrizí
• dƽraznaspolupráciÚPsobcemi,zamĢstnavateli
• JejednímzetƎístrukturálníchfondƽEvropskéunie.Jeklíēovým
finanēnímnástrojemprorealizováníEvropskéstrategie
zamĢstnanosti.
• HlavnímposlánímESFjerozvíjenízamĢstnanosti,snižování
Hlavním posláním ESF je rozvíjení zamĢstnanosti snižování
nezamĢstnanosti,podporasociálníhozaēleŸováníosobarovných
pƎíležitostísezamĢƎenímnarozvojtrhuprácealidskýchzdrojƽ.
• ObjemfinanēníchprostƎedkƽzESFproRnaprogramovací
období2007Ͳ2013ēiní3,8mld.EUR.
• ÚP– finanēníprostƎedkyprozajištĢníspecifickýchprogramƽa
rekvalifikací.
Rok2007
MíranezamĢstnanosti
Poēetuchazeēƽ
Volnámísta
Poēet cizincƽ v R
PoēetcizincƽvR
PodporavnezamĢstnanosti
Státnísociálnípodpora
Rok2008
6,62%
392800
122000
240 242
240242
7,01mld.Kē
48,5mld.Kē
55
5,40%
Poēetuchazeēƽ
324600
Volnámísta
141800
PoēetcizincƽvR
284551
7,11mld.Kē
41,8mld.Kē
Rok2009
Údajezarok2010
9,20%
Poēetuchazeēƽ
539136
Volnámísta
30927
PoēetcizincƽvR
230709
15,1mld.Kē
41,1mld.Kē
AktuálnímíranezamĢstnanosti:
Poēetuchazeēƽ:
Poēetvolnýchmíst:
Grafē.1
8,5%
500481
35100
Grafē.2
Struktura nezamČstnaných podle vzdČlání r.2009
Struktura nezamČstnaných podle vzdČlání r.2008
Vyuþení
Vyuþení
Základní vzdČlání
Základní vzdČlání
ÚSO SOŠ
ÚSO-SOŠ
ÚSO SOŠ
ÚSO-SOŠ
ÚSV
ÚSV
Vyuþení s maturitou
Vyuþení s maturitou
VŠ
VŠ
StĜední odborné
StĜední odborné
VOŠ
VOŠ
Bez vzdČlání
Bez vzdČlání
ZávĢr
ÚƎadyprácemajídƽležitourolipƎizajišƛování
urēitérovnováhymezinabídkouapoptávkou
p p
popracovnísílenatrhupráce.
p
ZároveŸplnípovinnostidanémustátem–
zajištĢníobēanƽRvobtížnýchživotních
situacích,jakojenapƎíkladztrátazamĢstnání.
Cílemjehoēinnostíjeúēelný,kvalitní,efektivnía
hospodárnývýkonstátnísprávy.
StrukturanezamĢstnanýchpodlevzdĢlání
zƽstávápƎibližnĢstejnábezohledunazvyšování
mírynezamĢstnanosti.
56
Výhleddoroku2011:
PravdĢpodobnĢtrendvezvyšovánímíry
nezamĢstnanostibudenadálepokraēovat,což
bude klást vysoké nároky na pracovníky úƎadƽ
budeklástvysokénárokynapracovníkyúƎadƽ
práce,atonavšechúsecíchēinnosti.
DĢkujivámzapozornost!
57
Formy sociální práce s rodinami s dětmi a s osobami
propuštěnými ze zařízení pro výkon ústavní nebo
ochranné výchovy a odcházejícími z náhradní rodinné péče
Bc. Jan Vrbický a Mgr. Miroslav Kappl
Katedra sociální práce a sociální politiky Pedagogické fakulty
University Hradec Králové
Účastníci workshopu se shodli na tom, že v dané oblasti se lze často setkat
s následujícími problémy, ale i možnými řešeními:
Problémy:
1. Sociální pracovníci na odděleních sociálně právní ochrany dětí nemohou z kapacitních důvodů využívat všechny nástroje, které mají k dispozici – např. komunitní plánování, individuální plánování, případové
konference, komise SPO apod.
2. Ne vždy se rychle a snadno podaří vyladit spolupráci mezi různými
organizacemi, např.
- odděleními sociálně právní ochrany dětí a neziskovými organizacemi
- odděleními sociálně právní ochrany dětí a školami
- odděleními sociálně právní ochrany dětí a školami a státními zastupitelstvími a soudy
- agendami SPOD a agendami dávkových systémů
3. Politické klima na radnicích nemusí vždy příznivě ovlivňovat práci sociálních odborů.
4. Stávající roztříštěnost jednotlivých nástrojů (služeb) v rámci SPO,
např.
- chybí systém, který by sjednotil stávající nástroje z různých resortů
- rivalita neziskových organizací, jejichž cílem je péče o dítě
5. Státní transfery na sociální odbory se částečně ztrácí v rozpočtech
měst.
59
6. Informační provázanost „ze shora dolů“ je často závislá na politice města (např. personální).
Možná pozitivní řešení:
1. Posilovat v rámci formálních i neformálních jednání pozici sociálních
pracovníků a sociálních pracovnic na komunální úrovni v komunikaci
s politickými zástupci města a dalšími profesemi (institucemi).
2. Znovu oddělit oddělení sociálně právní ochrany dětí od místní samosprávy.
3. Posílit financování, zastavit snižování personálních stavů oddělení sociálně právní ochrany dětí.
4. Novelizovat klíčové předpisy v SPO.
5. Nebát se prosazovat práva klientů.
60
Formy sociální práce s bezdomovci, osobami se závislostmi
a osobami po návratu z výkonu trestu a dalšími osobami
ohroženými sociálním vyloučením
Ing. Petr Víšek
ředitel Socioklubu
Účastníci workshopu reagovali především na bezprostřední zkušenosti
z předvolební kampaně, v níž byla situace lidí nacházejících se na okraji
společnosti v řadě případů zneužita k populistickým výpadům a deklarována jako důsledek vlastního zavinění. Na útocích na tyto lidi, kteří
nemají podporu a především pochopení společnosti byla snaha získat politické bonusy. Účastníci se shodli jednomyslně na názoru, že tato skupina
občanů zásadně potřebuje odbornou pomoc a využití jejich problematické životní situace v politickém boji je zcela nepřijatelné.
Účastníci se dále seznámili s případem, kdy ve prospěch (překvapivě veřejnou správou vysoko dotovaného) podnikatelského subjektu (působícího v sociální oblasti) byla ukončena činnost azylového domu pro ženy
s dětmi. Vzhledem k tomu, že takové případy nejsou ojedinělé, vyjadřují
účastníci názor, že podnikatelské aktivity do oblasti péče o nejzranitelnější sociální skupiny nepatří a mají být provozovány veřejnou správou
nebo zástupně neziskovými organizacemi tak, aby se zabránilo vývodu
veřejných prostředků mimo sociální správu.
Účastníci workshopu konstatovali, že povahou své činnosti tvoří sociální
pracovníci určitou nárazníkovou frontu mezi problematickými důsledky
životních situací lidí, nacházejících se na okraji společnosti a potřebami
a zájmy společnosti. Ta je potřebná k určité sanaci a konsolidaci veřejného
prostoru i sociálního prostředí. Konstatují však, že k zabezpečení této
role je jim poskytována jen značně omezená podpora, která neumožňuje
účinnější řešení situace klientů, ale spíše jen konzervaci stavu. To je velmi
nešťastné mimo jiné proto, že již jsou ověřeny možnosti aktivních opatření v této oblasti.
61
Workshop 3
Hmotná nouze – připravované změny zákona č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi
Mgr. Petr Beck a Paedr. Petr Niederle
MPSV
Workshopem
vás budou provázet
XX. Odborná konference
SpoleĀnosti
sociálních pracovníkĪ ÿR
Mgr. Petr Beck
PaedDr. Petr Niederle
oba MPSV
3. Workshop
Hmotná nouze
PĜipravované zmČny zákona o pomoci v hmotné nouzi
Cíl þ. 1 – Úprava doplatku na bydlení tak, aby
rozhodování o jeho pĜiznání bylo zjednodušeno a
zpĜesnČno (okruh spoleþnČ posuzovaných osob,
termín výplaty, limity, hodnocení nákladĤ u
družstevních bytĤ, bydlení v pĜípadech hodných
zvláštního zĜetele, úprava místní pĜíslušnosti).
PĜedpokládaný program
workshopu
• Struþná informace o cílech novely
zákona o pomoci v hmotné nouzi
• Podrobná informace o ustanoveních
v novele, týkajících se sociální práce
• Metodické pokyny MPSV k sociální
práci
• Diskuse k jednotlivým problémĤm
v prĤbČhu prezentace i po jejím
skonþení
Cíl þ. 2 – Úprava
p
institutu veĜejné
j služby
y tak,, aby
y ve
vČtší míĜe sloužila k motivaci osob v hmotné nouzi
k zachování jejich pracovních schopností a
dovedností (zpĜesnČní podmínek, možnost dotace
obci na zĜízení místa veĜejné služby, povinnost
orgánu pomoci v hmotné nouzi sdČlit obci, zda je
osoba ucházející se o veĜejnou službu osobou
v hmotné nouzi) pracovní þinnosti na základČ
dohod (stanovení minimálního poþtu hodin)
Cíl þ. 3 – ZpĜísnČní podmínek pro posuzování
situace hmotné nouze osob, které opakovanČ
porušují hrubým zpĤsobem pracovní kázeĖ a
osob, které opakovanČ bez dĤvodĤ odcházejí
z pracovních pomČrĤ (pokles jejich živobytí na
úroveĖ existenþního minima) a zpĜísnČní
posuzování odpracovaných v rámci
kalendáĜního mČsíce).
Cíl þ. 5 – Pro zpĜesnČní údajĤ souvisejících
s pojmem „trvalý pobyt“ zavést do zákona pojem
„bydlištČ“, který lépe vyjadĜuje konkrétní stav
osoby spojený s místem jejího faktického bydlení.
Cíl þ. 6 – Upravit posuzování rozhodného období
pro posuzování nárokĤ na dávky pomoci v hmotné
nouzi tak, aby rozhodné období operativnČ
reagovalo na zmČny ve skuteþnostech, které
ovlivĖují nárok na dávku, její výši a výplatu, a to
jak pĜi podání žádosti o dávku, tak v prĤbČhu jejího
poskytování.
Cíl þ. 4 – PodpoĜit rodiny s nezaopatĜenými dČtmi,
jejichž pĜíjem se pohybuje mírnČ nad jejich
životním minimem, aby mohly dČtem umožnit
odpovídající aktivity související s jejich vzdČláním
a zájmovou þinností (rozdČlení situace pro
mimoĜádnou okamžitou pomoc).
63
Cíl þ. 7 – S ohledem na problematické uplatnČní
osob se zdravotním postižením na trhu práce
provést úpravu okruhu osob, u nichž se nezkoumá
snaha o zvýšení pĜíjmu vlastním pĜiþinČním.
Cíl þ. 9 – Upravit pĜehlednČ stanovení þástek
živobytí pro jednotlivé skupiny osob v hmotné
nouzi. Upravit navýšení þástky živobytí osob, které
mají náklady spojené s hledáním zamČstnání, tak
aby reagovalo na skuteþné náklady pĜi zachování
maximální hranice navýšení.
Cíl þ. 8 – Zjednodušit Ĝízení o poskytování dávek
pomocii v hmotné
h t é nouzii vypuštČním
štČ í nČkterých
Čkt ý h
ustanovení, která neplní svĤj úþel a zjišĢování
podmínek pro jejich posouzení je administrativnČ
nároþné (pĜedložení individuálního akþního plánu
úĜadu práce, posuzování vzniku nároku na výplatu
pĜíspČvku na živobytí, zálohovČ poskytnutý
pĜíspČvek na živobytí, náhrada výživného).
Cíl þ. 10 – Ke zvýšení motivace osoby ohlednČ
zvýšení pĜíjmu vlastní prací zmČnit pomČr pro
hodnocení aktivit pĜes úĜad práce a vlastních
aktivit tak, aby byla více hodnocena vlastní
aktivita pĜi hledání vhodného pracovního
uplatnČní.
Cíl þ. 11 – S ohledem na požadavek zjednodušení
Ĝízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi upravit
podmínku nároku na dávku od prvního dne
v kalendáĜním mČsíci, v nČmž byly splnČny všechny
podmínky nároku.
Cíl þ. 13 – Upravit Ĝízení o pĜeplatcích na
dávkách pomoci v hmotné nouzi tak, aby po
úhradČ pĜeplatku zĤstala osobČ
nezabavitelná þástka ve výši existenþního
minima (zrušení vazby na obþanský soudní
Ĝád). Umožnit pĜeplatky u mimoĜádné
okamžité pomoci.
Cíl þ
þ. 12 – V rámci snižování
administrativní nároþnosti upravit postup
stanovení výše dávky pomoci v hmotné
nouzi tak, aby nebylo nutné rozhodovat
o zmČnách ve výši dávky v Ĝádech korun.
Stopy sociální práce v zákonČ
§ 64
Cíl þ. 14 – Upravit v zákonČ þinnosti
související se sociální prací s osobami
dlouhodobČ setrvávajícími v situaci hmotné
nouze. V návaznosti na požadavek
zintenzivnČní sociální práce s osobami
v hmotné nouzi uplatnit požadavek na
posílení poþtu sociálních pracovníkĤ
v systému pomoci v hmotné nouzi (úþelovČ
vázaná dotace na jedno místo pro sociálního
pracovníka na každém povČĜeném obecním
úĜadu).
ZamČstnanci orgánĤ pomoci v hmotné nouzi jsou v souvislosti
s poskytováním dávek povinni
a) chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, pĜitom respektovat jejich
dĤstojnost, soukromí a dĤvČrnost sdČlení a zachovávat mlþenlivost,
nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní pĜedpis jinak,
b) informovat každou osobu o možných postupech Ĝešení hmotné nouze
a zapojovat ji do Ĝešení její situace a vést ji k vlastní odpovČdnosti,
c) respektovat jedineþnost každé osoby bez ohledu na její pĤvod,
etnickou pĜíslušnost, rasu þi barvu pleti, mateĜský jazyk, ekonomickou
situaci, vČk, zdravotní stav, sexuální orientaci, náboženské a politické
pĜesvČdþení, a to bez ohledu na skuteþnost, jak se tato osoba podílí na
životČ spoleþnosti,
d) vyhledávat aktivnČ osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí, nebo
se již ve stavu hmotné nouze nacházejí,
e) spolupracovat s obcí, v jejíž pĤsobnosti se bydlištČ osoby v hmotné
nouzi nachází.
64
Navrhované znČní do novely
§ 64a
ZamČstnanci orgánĤ pomoci v hmotné nouzi, kteĜí jsou
zaĜazeni jako sociální pracovníci55), jsou v souvislosti
s posuzováním stavu hmotné nouze osob povinni:
a) shromažćovat a analyzovat údaje o osobČ v hmotné
nouzi, potĜebné pro posouzení její situace,
b) ve spolupráci s osobou v hmotné nouzi zpracovávat
písemnou dohodu o postupu osoby pĜi Ĝešení situace hmotné
nouze,
c) pĜi Ĝešení situace hmotné nouze osoby používat metody a
postupy, které jsou pro tuto osobu nejvhodnČjší,
d) vést dokumentaci o metodách a postupech Ĝešení situace
hmotné nouze osoby a pĜi ukonþení evidence osoby v hmotné
nouzi zpracovávat závČreþné hodnocení,
e) spolupracovat s dalšími zamČstnanci orgánu pomoci
v hmotné nouzi pĜi Ĝešení situace osob v hmotné nouzi a
umožnit kontrolu použité metody a postupu (supervize).
Cíl þ. 15 – V rámci zjednodušení postupu pĜi Ĝízení
o dávkách pomoci v hmotné nouzi vylouþit
povinnost oznamování
Cíl þ. 16 – ěešení situace nároku na dávku
a na její výši v pĜípadech, kdy v okruhu spoleþnČ
posuzovaných osob je osoba, která není
považována za osobu v hmotné nouzi nebo není
oprávnČnou osobou a nebo ji nevznikl sankþnČ
nárok na nemocenské.
Cíl þ. 17 – V rámci zjednodušení postupu pĜi
rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi
provést technické úpravy textu zákona [skuteþnosti
ovlivĖující nárok na dávku, na její výši a výplatu,
osoby ve výkonu zabezpeþovací detence, vazby
a trestu odnČtí svobody nejsou v hmotné nouzi
v mČsíci nástupu, pojem OSVý vázat na dĤchodové
pojištČní, u jednotlivých dávek doplnit, zda jde
o dávky opakující se nebo jednorázové, technické
úpravy v okruhu spoleþnČ posuzovaných osob (§ 8),
úprava § 25 – vypuštČní slov „prokazatelnČ se snaží
využít možnosti zvýšení pĜíjmu vlastní prací“,
hodnocení majetku po urþité dobČ, která uplynula
od posledního pobírání dávky, nahrazení pojmu
nezaopatĜené dítČ pojmem „nezletilé“ (§ 28), úprava
nevyužívání majetku nezletilého dítČte po 6
mČsících a vypuštČní § 66 pro nadbyteþnost].
Metodické pokyny MPSV
k sociální práci
1.
2
2.
3.
4.
A nyní budeme dále
diskutovat:
•
•
•
•
•
•
Metodický pokyn þ. 1/2006
M t di ký pokyn
Metodický
k þ
þ. 8/2007
Formulujeme závČry:
A) ……………………………………….
B) ……………………………………….
C) ……………………………………….
D) ……………………………………….
E) ………………………………………..
F) ………………………………………..
•
•
•
•
•
•
65
1. …………………………………………
2. …………………………………………
3 …………………………………………
3.
4. …………………………………………
5. …………………………………………
6. …………………………………………
Fotodokumentace z XX. odborné konference
konané v Hradci Králové
67
68
69
70
Kontakty
Na Hranicích 674
181 00 Praha 8 – Bohnice
telefon: + 420 724 127 697, + 420 602 508 888
www.socialnipracovnici.cz
e-mail: [email protected]
Sborník přednášek z XX. konference
„Sociální prací proti chudobě
a sociálnímu vyloučení“
Hradec Králové 4. - 5. prosince 2010
2011

uložit soubor - Společnost sociálních pracovníků ČR

Transkript

Podobné dokumenty

Handle ECVET

koncept sociální ekonomiky v kontextu české společnosti# the social

Mario Gelardi

Sociální kategorizace a sociální identita.1

Sociálně psychologické aspekty KU