Spomyšelské aktuality

Transkript

Sp omy š els ké
akt ualit y
Zprávy, perličky a jiné zajímavosti ze Spomyšle a okolí
Vydává nepravidelně Obecní úřad ve Spomyšli.
únor 2004
-1-
únor 2004
Vážení spoluobčané!
Zastupitelé obce se rozhodli, že vás budou v každém čísle
aktualit informovat o aktuálních problémech, které společně
řeší. Dnešní téma je
Kanalizace.
Slunce se mě ráno ptalo:
"Jakou barvu má mít jaro?"
Fialovou jenom zdálky,
půjčí si ji od fialky,
modrou najde u vody
a v kousíčku oblohy,
nejvíc a má zelené,
pak nám bude vesele.
Na jaře roku 2003 se obecní zastupitelstvo, v té době ještě pod
vedením starosty p.Duchoslava, rozhodlo udělat něco
s neustále diskutovanou, ale stále nevyřešenou kanalizací
v naší obci. Rozhodlo se, že by bylo rozumné, nechat zpracovat
odborníkem studii, abychom věděli, jakým způsobem je vůbec
možné obec odkanalizovat.
(B. Štráchalová)
Na jednom z jednání Sdružení Vltava, kterého jsme členy,
zjišťoval od starostů okolních obcí jejich zkušenosti s touto
problematikou. Z tohoto jednání vznikla myšlenka odkanalizovat nejenom Spomyšl, ale i obce
v okolí, které také ještě kanalizaci nemají. Vycházelo se z předpokladu, že víc občanů bude mít při
jednáních větší sílu, než když budeme odvod splašků řešit sami.
P.ing. Adamko ze Sdružení Vltava téměř ihned začal jednat a pozval naším jménem k jednání pana
ing. Vítka. Následně zadalo Sdružení Vltava naším jménem projekční kanceláři pana ing. Vítka k
vypracování studii. A my Vám zde předkládáme její výsledek:
V rámci této studie byly obce dle územních možností rozděleny do tří lokalit, které mají buď
samostatné nebo společné řešení.
Lokalita A: Mlčechvosty – místní část obce Vraňany
Odpadní vody z lokality A budou gravitačně odváděny na čistírnu odpadních vod (dále jen ČOV )
Mlčechvosty, která bude umístěna v jihovýchodní části sídla v místě, jenž bylo k tomuto účelu
schváleno územním plánem obce Vraňany.
Vyčištěná voda bude vypouštěna do Vltavy.
Lokalita B: obce Spomyšl a Jeviněves a místní část Vraňany – nádraží
Odpadní vody z těchto lokalit budou přečerpávány na navrženou ČOV Mlčechvosty.
Vyčištěná voda bude vypouštěna do Vltavy.
Lokalita C: obce Býkev včetně místní části Jenišovice
Odpadní vody z lokality C budou přes pole přečerpávány do plánované kanalizace v obci Hořín,
kterou budou odváděny na výhledovou ČOV Hořín – Brozánky.
Vyčištěná voda bude vypouštěna do Hořínského potoka.
Další varianty řešené v konceptu studie:
Studie odkanalizování byla nejprve zpracována v konceptu a zaslána na dotčené okolní obce
(v případě možnosti využití jejich ČOV) a na Povodí Vltavy s.p a na MěÚ Mělník, odbor životního
prostředí a zemědělství. Na základě připomínek obsažených v přiložených vyjádřeních těchto
-2-
únor 2004
subjektů byla konečná koncepce odkanalizování upravena takto:
Varianta B2
Odpadní vody z lokality B by byly odváděny na navrženou ČOV Vraňany – nádraží umístěnou
v jižní části Vraňan – nádraží. Na ČOV by byly zneškodňovány splaškové vody z těchto sídel:
Spomyšl, Vraňany – nádraží, Jeviněves.
Odpadní voda by byla vypouštěna buď do odvodňovací strouhy z bývalé pískovny, nebo stávající
shybkou pod plavebním kanálem do Vltavy.
Důvod zrušení varianty:
MěÚ Mělník nesouhlasí s vyústěním do odvodňovací strouhy.
Povodí Vltavy s.p – problematický přechod přes plavební kanál a nedostatečná kapacita stávající
shybky pod ním, potřeba vybudování dvou ČOV v zájmové lokalitě.
Varianta B3
Odpadní vody z lokality B by byly přečerpávány do kanalizace v Lužci nad Vltavou, kterou by byly
přečerpávány na stávající ČOV Lužec. Čistírna v Lužci by byla zmodernizována a zároveň by byla
zvýšena její kapacita.
Důvody zrušení varianty:
Povodí Vltavy s.p. – problematický přechod přes plavební kanál, ČOV Lužec leží v zátopovém území.
Obec Lužec- požaduje zvětšení kapacity ČOV i pro své potřeby, ale bez finanční spoluúčasti.
Varianta C1
Přečerpávání odpadních vod z lokality C (Býkev, Jeníšovice) na ČOV Mlčechvosty nebo
přečerpávání na ČOV Vraňany nádraží a nebo přečerpávání na ČOV Lužec nad Vltavou.
Důvod zrušení :
V průběhu zpracování studie došlo k obratu v přístupu obce Hořín. Po původně odmítavém
přístupu se zástupci Hořína rozhodli pro vybudování větší čístírny odpadních vod a v současné době
je zpracován projekt pro vybudování ČOV která bude mít kapacitu i pro obce Býkev a Jenišovice.
Pro naší obec je v současné době navržena a je stále v jednání varianta B. Neboť téma kanalizace je
velmi obsáhlé a zabralo by velkou část těchto Aktualit, přinesu vám proto další informace v příštím
vydání.
Josef Dušátko, zastupitel obce
Jedno z Borenových pravidel:
Když neseš odpovědnost, vážně se zamysli.
-3-
únor 2004
2
čp.14, druhá u
silnice proti domu
čp.20 („Přednost
protijedoucích
vozidel“). Další značky,
informativní,
jsou
umístěny u silnice proti
domu čp.4 („Přechod pro
chodce“). Současně je na
objížďkové trase přes
obec omezena rychlost na
30 km/h.
V průběhu měsíce září 2003 byl zabudován obrubník
při levé straně ulice „Na podfuku“ (pohled od
obecního rybníka).
V září 2003 byla na pomník před obecním úřadem po
několikaměsíční absenci zpět navrácena tabulka
s novým
pozlaceným
dvouřádkovým
textem
OBĚTEM VÁLKY / 1939 – 1945.
Z důvodu obnovení činnosti dobrovolných hasičů
v obci a potřeby přestěhovat obecní knihovnu
přidělili zastupitelé pro tento účel místnost sousedící
s prodejnou potravin (čp. 139). Úkolu se ochotně
ujali mladí hasiči a 1.listopadu 2003 knihy
přestěhovali.
A jaký je další osud naší obecní knihovny?
Zastupitelé hledají ochotného a spolehlivého člověka,
který by měl zájem o vedení obecní knihovny. Ozve
se některý z místních občanů a pomůže obci vyřešit
problém s půjčováním knih?
Dne 29.října byly v obci umístěny dopravní
značky omezující dopravní provoz po
komunikaci vedoucí přes náves směrem na
Daminěves. Jedna ze značek upravujících
přednost („Přednost před protijedoucími
vozidly“) je na sloupě el.vedení před domkem
Všichni jsme s netrpělivostí očekávali, jak dopadne
profesionální zpracování naší zářijové spomyšelské
akce k 600 letům první zmínky o obci na
„pohyblivých obrázcích“. Dne 2.prosince dovezl
osobně majitel firmy „Studio Krátký“ pan Zbyněk
Krátký definitivní verzi obecnímu zastupitelstvu
k posouzení. Předvedená verze byla schválena.
Následující den byla v obecním rozhlase vyhlášena
informace, že je možné si na OÚ objednat verzi na
videokazetě (200 Kč), verzi na DVD-nosiči (300 Kč)
nebo oba nosiče společně za výhodnější cenu 450 Kč
a zaplatit předem. Podle počtu objednaných nosičů (v
první dodávce šlo o 10 ks DVD a 52 ks videokazet vč.
10 ks, které si objednal OÚ) byly firmou vyhotoveny
kopie na materiálu, který je údajně nejkvalitnějším
v Evropské unii. Od středy 10.prosince si zájemci
mohli vyzvednout profesionálně vyhotovený filmový
dokument, který se jistě stal chloubou každé
videotéky a mimo jiné to určitě byl velmi vhodný
dárek pod stromeček.
Protože ne všichni zájemci si včas objednali
videokazetu nebo DVD, byly jejich požadavky
-4-
únor 2004
sumarizovány a u firmy pana Krátkého učiněna dne
9.ledna 2004 druhá objednávka (17 ks videokazet a
12 ks DVD).
Na rozhraní října a listopadu 2003 bylo instalováno
na židovském hřbitově 8 rekonstruovaných
náhrobků. Na obrázku vidíte jeden z nich.
Židovský
hřitov
je
nejstarší
památka
v bezprostředním okolí naší obce. Považujme si toho
a snažme se nedopustit opětného vandalského
poničení náhrobků.
V průběhu prosince 2003 byl dokončen chodník při
jedné straně ulice „V Bosně“. Chodník je zbudován
ze zámkové dlažby, světla se poprvé rozsvítila 4.2.04.
V listopadu 2003 bylo upraveno okolí pískoviště
v dětském koutku vysázením cca 100 kusů rostlinek,
které v budoucnu mají tvořit živý plot.
Na návsi, na okraji parčíku, naproti vchodu do
budovy Obecního úřadu byla umístěna úřední
deska, na které můžete číst nejrůznější a
nejaktuálnější zprávy z naší obce, hlavně o činnosti
obecního zastupitelstva.
Psali o nás ...
• Týdeník Mělnicko č.42 ze dne 15.10.2003 uvedl
na první straně ve sloupku Krátce z obcí sdělení,
že díky činorodé stavební komisi se podařilo
v krátké době ukončit projektové řízení a zahájit
v „Bosně“ stavbu chodníku (podél pravé strany
silnice ve směru od Mlčechvost do naší obce).
Chodník bude široký 120 cm, dlouhý přibližně
210 metrů a má být zhotoven z betonové
zámkové dlažby. (Dodávám, že výkopy začaly
dne 29.září 2003.)
• Týdeník Mělnicko č.44 z 29.10.2003 na první
straně ohlašuje obnovení činnosti spomyšelských
dobrovolných hasičů a na třetí straně připomíná
čtenářům, že Spomyšl má svoji internetovou
adresu, na níž lze najít zajímavosti z obce.
• Týdeník Mělnicko č.46 z 12.11.2003 přináší
zprávičku o tom, že v naší obci vydává obecní
úřad Spomyšelské aktuality. Následuje stručná
informace o obsahu tohoto občasníku.
• Týdeník Mělnicko č.5 ze dne 28.ledna 2004
přináší na str. 1 ve sloupci „krátce z obcí“
krátkou zprávičku o prosincovém posezení se
seniory v hostinci „U Jelenů“, jehož přípravy se
úspěšně zhostily dámy Eva Šebová, Lada
Myšková, Míša Dušátková a Květa Marsová,
zahrála kapela pana Berušky a úvodní slovo
přednesl starosta obce pan František Novák.
• Šesté číslo týdeníku Mělnicko ze dne 4.02.2004
uveřejnilo na 1.straně zprávičku o práci sociálně
kulturní komise v naší obci. Vedle akcí, které již
proběhly, jsou zmiňovány i hlavní akce
naplánované na rok 2004.
Z tisku…
• Týdeník Mělnicko č.46 ze dne 12.11.2003 přinesl
zprávičky z Vraňan:
o Obec kolaudovala kanalizaci a začínají se
připravovat
přípojky
k jednotlivým
domům. Dotace, kterou obec obdržela, je
vázána na napojení 90% domů.
o Most přes laterální kanál ve Vraňanech,
poškozený povodní v roce 2002, je již
opraven a v provozu.
-5-
únor 2004
•
•
•
•
V tomtéž čísle Mělnicka jsme se mohli dočíst, že
přívoz mezi Lužcem n.Vlt. a Vojkovicemi je opět
v provozu. Starosta Lužce a starostka Vojkovic si
společně připili na opětné propojení obou břehů
Vltavy, které bylo násilně přerušeno během
srpnové povodně roku 2002.
V padesátém čísle týdeníku Mělnicko jsme mohli
na titulní straně číst článeček „Nový most mezi
Mělníkem a Kralupami nad Vltavou bude širší“.
Z článku píše značka (jah), že rekonstruovaný
most přes železnici u vraňanského nádraží bude
o tři metry širší, než byl most původní. Původní
nosníky mostu budou upraveny. Opět jsme
ubezpečováni o tom, že objížďka přes naši obec
skončí do konce června 2004.
Ve vánoční příloze 51. čísla týdeníku Mělnicko
jsme zaregistrovali zmínku, že obec Vraňany
zprovoznila
novou čističku odpadních vod,
dokončila plynofikaci obce a pro rok 2004 má
mnoho smělých plánů, mezi které patří zahájení
výstavby
domu
s pečovatelskou
službou.
Výstavbu kanalizace v roce 2004 připravuje také
obec Ledčice.
Na titulní straně č.51 týdeníku Mělnicko se
dočteme, že v Lužci n.Vlt. byla zahájena
výstavba obecního vodovodu, která má být
v hrubých rysech dokončena v roce 2004. Na
další rok plánují instalaci přípojek k jednotlivým
domům.
•
•
Týdeník Mělnicko č.1 z 31.12.2003 v krátkém
článečku opakuje informace z Lužce n.Vlt. o
zahájení stavby vodovodu, opravách domků
poničených povodní v srpnu 2002 a o dokončené
rekonstrukci přívozu přes Vltavu. Informace
z Ledčic pak uvádí, že místní připravují plochu
pro nové hřiště tak, aby plocha mohla být na jaře
2004 zatravněna. V tomtéž vydání týdeníku
Mělnicko je vložena dvoustrana s názvem Obecní
novinky celá věnovaná našim sousedům – obci
Jeviněves. V jednom z článků mluví starostka
paní Marie Zelená také o Spomyšli, a to
v souvislosti s přípravou kanalizace.
Týdeník mělnicko č.5 (?, mělo být číslo 4, redakce
týdeníku se upsala) uvádí zprávičku z Vraňan.
Za psy tam budou letos platit 60 Kč (důchodce 30
Kč), za každého dalšího psa 90 Kč.
Za
komumální odpad budou platit 360 Kč za osobu
a rok, ale tato částka na uhrazení skutečných
nákladů nestačí. V tomtéž čísle lze číst zprávu
z Jeviněvse, která říká, že se zastupitelstvo bude
kromě rozpočtu na rok 2004 a opravami
Obecního úřadu zabývat i návrhy na využití
budovy školy, která již svému účelu neslouží.
SDH Spomyšl.
V minulém čísle Aktualit jsme přinesli zprávu o ustavení výboru Sboru dobrovolných hasičů v naší obci
s cílem navázat na úspěchy bývalého hasičského sboru, jehož činnost byla pozastavena v roce 2000.
Dnes vám můžeme přinést zprávičku, kterou připravily členky SDH. Citujeme:
Dne 2.10.2003 se na popud pánů Petra Šeplavého a Františka Tyleho konala ve spomyšelské hasičské zbrojnici
schůze, obnovující činnost Sboru dobrovolných hasičů (SDH). Sešlo se zde 17 lidí, včetně bývalého starosty
Spomyšle pana Vladimíra Duchoslava.
Cílem obnovení SDH je navázat na tradici působení hasičů v obci, jež trvá téměř 100 let. Dále plánujeme
vytvořit družstva, která budou obec reprezentovat v soutěžích požárního sportu. Díky němu se mužstvo při
nácviku učí a zdokonaluje požární taktiku. Zároveň trénuje svou fyzickou kondici a připravenost k zásahu.
V budoucnu by totiž naše družstvo mělo sloužit k požární ochraně obyvatel a majetku obce Spomyšl.
Závěrem velmi děkujeme starostovi, zastupitelstvu a občanům obce Spomyšl, kteří nás v převažující většině
podporují.
S hasičským pozdravem „Ohni zmar!“
Balounová Kristýna, Hančlová Jana, Hančlová Štěpána
V minulém čísle Aktualit zveřejněný výčet funkcionářů SDH dnes doplňujeme o jmenný seznam členů SDH ve
Spomyšli.
Balounová Kristýna
Novák Zdeněk
Bureš Miroslav
Duchoslav Aleš
Čermáková Jarmila
Horáček Petr
Hančlová Štěpána
Palát Vojtěch
Řáda jiří
Tyle František
Duchoslav Vladimír
Horký Ladislav
Novák Ondřej
Bureš Petr
Šeplavý Petr
Hrdličková Lucie
Novák František
-6-
únor 2004
Názvy ulic, znak a prapor obce.
Myslíte, že by bylo vhodné zavést v naší obci názvy ulic? A co znak obce a případně i prapor? Pokud se
rozhodneme, že ano, pak je jistě na místě několik otázek. Můžeme se ptát, nakolik to zatíží náš obecní
rozpočet. Můžeme se ptát, zda stojí tato akce za to, abychom přidávali práci našim zastupitelům. Můžeme se
ptát, jaké názvy ulic a veřejných prostranství použít, co by měl heraldik vložit do znaku obce a co vložit na
plochu praporu? Kdo o tom všem rozhodne? Bude to obecní zastupitelstvo nebo rozhodnou občané pomocí
obecního referenda?
Názvy ulic, obecní prapor a znak ve Spomyšli? ANO či NE? Nebo snad jen něco z navrženého? Toť otázka do
diskuze. Legislativa nám ke změnám v obci otevírá dveře.
V úplném znění zákona č.128/2000 Sb. o obcích (obecním zřízení) účinném od 13.1.2003 najdeme m.j. také
následující paragrafy:
§ 28
(1) Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství.
(2) Obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí
obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.
§ 29
(1) Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice
nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.
(2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných
prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce
národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10%
občanů obce a jestliže o to požádalo peticí nejméně 40% zletilých občanů obce hlásících se k této
národnostní menšině.
§ 30
Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj náklad. Vlastník nemovitosti je povinen
strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své
nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo
zakryto.
§ 33
Prováděcí právní předpis stanoví
(1) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,
(2) způsob použití a umístění čísel k označení budov,
(3) náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 34
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory
přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto
prostoru.
§ 34a
(1) Obce mohou mít znak a prapor obce.
(2) Předseda poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo prapor obce, na její žádost znak
nebo prapor obce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo
prapor obce.
(3) Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor
obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem. K užívání praporu obce není nutný
její souhlas.
(4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak nebo prapor, platí pro jejich užívání odstavec 3.
§ 84
-7-
únor 2004
odst. (2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno
písm. u) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství
-jvm-
Kimovo pravidlo pracovních komisí:
Po hodině strávené úpravou znění jedné věty
určitě někdo přijde s návrhem vyškrtnout celý odstavec.
Myslím, že je dobré občas zaznamenat na těchto
stránkách také události, které se netýkají jen naší
obce a bezprostředního okolí, nýbrž celé republiky a
světa.
Ode dne 1.listopadu 2003 se přestalo platit mincemi
hodnoty 10 a 20 haléřů. Česká národní banka (ČNB)
se rozhodla tato platidla zrušit, protože náklady na
jejich výrobu převyšují jejich hodnotu. V oběhu bylo
přibližně 700 milionů desetníků a 500 milionů
dvacetníků. Mince je možné si vyměnit při dodržení
určitých podmínek za vyšší nominály do 1 roku
v komerčních bankách (nikoliv v České spořitelně!),
do 5 let v ČNB. Mince skončí svou pouť po tomto
světě v trezoru ČNB a pak v tavící peci.
Abnormálně vysoké dešťové srážky v srpnu 2002 a
z toho vzniknuvší největší povodně v Čechách, jaké
jsme mohli během našeho života zažít, vystřídala v
roce 2003 nezvyklá vedra. Loňské české léto bylo
nejteplejší za 228 let. Od roku 1775, kdy se začalo
s měřením teploty v pražském Klementinu, bylo léto
roku 2003 nejteplejší, protože průměrná letní teplota
dosáhla 22,4 oC. Pro meteorology začíná léto
1.červnem a končí 31.srpnem – nekryje se tedy
s astronomickým létem. Nejteplejším měsícem byl
srpen s průměrnou teplotou 23,2 oC a teplota
stoupala pravidelně o 3,5 oC nad dlouhodobý průměr.
Na počátku září teplota během 5 dnů prudce klesla
z ca 5 stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem na
hodnotu 5 oC pod dlouhodobý normál. Tento pro naše
území tak neobvyklý a náhlý pokles teplot znamenal
pro mnohé občany Česka zdravotní potíže,
charakterizované převážně nachlazením.
Na povrchu planety Mars přistála
v noci z 3. na 4.ledna 2004
americká sonda Spirit. Je to
v historii čtvrtá americká sonda,
která přistála na povrchu Marsu.
Spirit si zatím vede velice zdatně
a již odeslal k Zemi tisíce snímků
povrchu planety, na které přistál.
Patnáctého ledna robot Spirit
dostal z řídícího střediska ze Země
pokyn a pohnul se z místa přisání.
Během příštích 78 dní má urazit
dráhu 248 metrů a prozkoumávat
prohlubeň
a
pak
nedaleké
pahorky. Spirit má mnoho úkolů,
z nichž
lze
jmenovat
např.
průzkum půdy a hornin, průzkum
kráteru Gusev (velký asi jako
Morava), zachycovat infračervené
záření.
25.ledna
přistál
na
protilehlém konci Marsu další
americký robot Opportunity, který
je identickým dvojčetem Spiritu.
A ještě pár zajímavých čísel: Den
na Marsu trvá 24 hodiny 37 minut
22
sekund,
rok
trvá
669
marsovských (687 pozemských)
dnů. Vzdálenost od Slunce je 227,9
milionu km, průměr na rovníku
6786 km. Podle dosavadních
znalostí je průměrná teplota na
Marsu minus 55o, minimální
minus 133 a maximální plus 27 o;
složení atmosféry je 96% oxidu
uhličitého (CO2), 2,7% dusíku (N),
1,6% argonu (A) a 0,15% kyslíku
(O).
Víte, že se v roce 2003 Čechům podařilo obhájit své prvenství ve spotřebě piva na jednoho obyvatele. Na celém
světě je situace v konzumaci piva následující:
1.
2.
3.
4.
5.
Na 1 obyvatele následující (údaj v litrech).
Česko
162
6. Dánsko
Irsko
146
7. Belgie
Německo
123
8. Slovensko
Rakousko
112
9. Austrálie
V. Británie
99
10. USA
Podle celkové spotřeby (v miliónech hektolitrů):
1. Čína
241,1
6. Japonsko
69,7
2. USA
239,7
7. V. Británie 58,7
3. Německo
100,4
8. Mexiko
51,0
4. Brazílie
84,8
9. Španělsko
30,8
5. Rusko
70,7
10. Polsko
26,8
97
97
93
87
83
-8-
únor 2004
Bohužel, svět potkávají i velké tragédie. Jednou z největších bylo zemětřesení v Iránu, ve městě Bám. Dne
26.prosince 2003 zničily otřesy o síle 6,5 stupně Richterovy stupnice zhruba 80% domů v nich pohřbily cca
přes 30000 většinou spících lidí. Zemětřesení zničilo i dva tisíce let starou citadelu, vůbec největší stavbu
světa z nepálených cihel.
Irán byl postižen velkým zemětřesením také v roce 1830, kdy v Teheránu zahynulo 45 000 obyvatel.
Pozn.: Zemětřesení vzniká většinou náhlým uvolněním ohromné energie vzniklé třením nebo ohyby desek v litosféře.
Zemětřesení má svoje ohnisko a epicentrum. Přenos energie od ohniska se děje seizmickými vlnami, jejichž velikost
se měří seizmografy. Přímo změřená výška zemětřesných vln se nazývá magnitudo. Na měření magnituda je
založena tzv. Richterova stupnice, kterou se určuje síla zemětřesení. Stupnice je logaritmická, u každého o 1 vyššího
stupně vzroste výška vlny desetkrát a na ní závislá energie uvolněná zemětřesením třicetkrát. Richterova stupnice
rozeznává zemětřesení slabé (magnitudo pod 4,5), průměrné (4,5-5,5), silné (5,5-6,5), významné (6,5-7,5) a
mimořádné (nad 7,5).
Nejvyšší dosud známé zemětřesení bylo v roce 1906 v Kolumbii a mělo intenzitu 8,9 stupně Richterovy škály.
Nejvíce obětí – 830 000 – bylo zaznamenáno roku 1556 při zemětřesení v Šan-si v Číně.
Největší zaznamenané škody způsobilo zemětřesení v japonském Kantó roku 1923. Bylo zničeno 375 tisíc domů. a
zahynulo 144 tisíc lidí.
Dvě dámy:
„Četla jsem článek, kde tvrdili, že příznaky stresu jsou: nadměrné požívání potravin,
impulsivní nakupování a rychlá jízda.“
„Děláte si srandu? Tak nějak si představuji perfektní den!“
Dopravák zastaví auto, které jede ve městě 110tikilometrovou rychlostí a povídá:
Dobrý den, váš řidičský průkaz.
Řidič: To nemám, páč mi ho před chvílí sebrali, když mě chytili vožralýho.
Dopravák: Tak techničák.
Řidič: Taky nemám, to auto je kradený…
Dopravák: To je kradený auto?
Řidič: Jo, ale moment, kouknu se do kaslíku, myslím, že sem tam něco takovýho viděl, když sem tam házel tu
pistoli…
Dopravák: Jakou pistoli?
Řidič: No, jak jsem s ní zastřelil toho řidiče, co mu patřilo to auto, jeho mrtvolu sem strčil tady do kufru…
Dopravák hned zavolá zásahovku, ta přijede, vyskáče, obklíčí auto a její šéf jde k řidiči a povídá:
Šéf: Řidičák!
Řidič: Tady prosím…
Šéf: Techničák!
Řidič: Tady…
Šéf: Můžu kouknout do přihrádky?
Řidič: Jasně … (samozřejmě, žádná pistole)
Šéf: A do kufru?
Řidič: Jasně… (samozřejmě, žádná mrtvola)
Šéf: Tak teď jsem trochu zmatený, tady kolega mně zavolal, že jedete úplně bez papírů, v kradeným autě,
ozbrojenej a s mrtvolou v kufru …
Řidič: No super a vsadím se, že bude ještě tvrdit, že sem jel příliš rychle…
-9-
únor 2004
Žádost o zvýšení platu
Vážený pane řediteli,
mám velice solidní plat, který činí
12.000,- Kč čistého měsíčně.
Přesto Vás žádám o přidání 24,Kč měsíčně (čistého). Svoji žádost
odůvodňuji takto:
Mám ženu, která nepracuje, a dvě
Snídaně
Přesnídávka
Oběd
Svačina
Večeře
děti. Bydlíme v jeskyni, koberce
ani nábytek nevlastníme. Prací
prostředky a mýdlo nekupujeme,
protože pereme a umýváme se v
potoce.
Za
vodu,
plyn
a
elektrickou energii neplatíme,
protože nic takového nemáme.
3 rohlíky a voda z potoka (3 x 1,20 Kč)
v bufetu polévka za 9,80 Kč a guláš za 34,90 Kč
v bufetu polévka za 9,80 Kč a guláš za 34,90 Kč
Celkem na osobu a den
Na 4 osoby a den
4 osoby na měsíc
V měsíci, který má 31 dní, se
jeden den postíme. V měsíci, který
má méně než 30 dní, ušetříme a
Obuv a oděvy nekupujeme,
zhotovujeme si je doma sami z
jeleních kůží. Na příspěvky do
odborů mi nezbývá. Na dovolenou
nejezdíme, do divadla a do kina
nechodíme. Přesto náš denní
rozpočet vypadá takto:
3,60 Kč
3,60 Kč
44,70 Kč
3,60 Kč
44,70 Kč
100,20 Kč
400,80 Kč
12 024,00 Kč
tuto částku věnujeme nadaci,
která podporuje bydlení našich
romských
spoluobčanů.
Za
zvýšení
děkuji.
platu
co
nejsrdečněji
stačí Vám 3 rohlíky a voda z
potoka. Měsíčně tím ušetříte
celých 4932 Kč. Vzhledem k
současné probíhající restrukturalizaci našeho podniku a hledání
finančních rezerv Vám o tuto
částku snižujeme Vaši měsíční
mzdu.
Odpověď:
Vážený pane kolego,
Vaše žádost byla přezkoumána na
našem mzdovém oddělení a
závěry šetření jsou následující:
Na noc se není třeba přecpávat,
S pozdravem
Váš ředitel
Mikulášská nadílka.
Zúčastnily jsme se Mikulášské nadílky dne 14.12.03 v místním hostinci.
Sál byl krásně vyzdoben živým stromečkem. A bylo vidět i plno dalších věcí symbolizujících Vánoce.
Nejprve děti přivítala paní Šebová, která program pro děti připravovala i s paní Myškovou. Po uvítání přišel
na sál Mikuláš, čerti a anděl. Děti řekly Mikuláši básničku a byly sladce odměněny. Když už děti doříkaly
básničky, byly na řadě soutěže, jako např. obcházení židlí, nosení míčku na lžíci, házení kroužku na tyč atd…
Byla vždycky jedna hlavní cena pro toho nejlepšího, ale děti, které neuspěly v soutěži jako první, dostaly
nějaký pamlsek za účast. Po soutěžích pak byla ještě puštěná muzika, na kterou se mohlo tancovat. Celé
nedělní odpoledne se velmi vydařilo a děti si domů odnesly nejen pamlsky, ale také plno nových zážitků.
Eliška Srbová (15 let)
Recepty.
Velikonoční mazance podle Magdaleny Dobromily Rettigové
(Recept byl vybrán z 9.vydání „Domácí kuchařky aneb Snadno pochopitelného a vyskoumaného poučení kterak
se masité i postní pokrmy nejchutnějším způsobem vaří, pečou a zadělávají“ z roku 1864, která vyšla tiskem po
smrti autorky.)
- 10 -
únor 2004
Rozškvař tři čtvrtě libry nového
másla, dej do něho půl třetího
žejdlíka sladké smetany a 6 neb 8
žloutků, pak čtyry lžíce hustých
kvasnic, 3 loty tlučeného cukru a
všechno
dohromady
dobře
rozmíchej. Pak to zadělej pěknou
suchou moukou, těsto dobře
Pozn.:
vypracuj, až jde od vařečka a
pěkné puchýřky se dělají. Potom
do toho ještě zamíchej s půl
citronu drobně rozkrájené kůry a
čtrvt
lotu
tlučeného
květu
(muškátový květ) a nech to dobře
skynout. Pak těsto osol, dej do
něho
4
loty
pařených
rozkrájených mandlí, 4 loty
velkých
hrozinek,
zase
ho
vypracuj a pak z něho dělej pěkné
kulaté bochánky, pomaž je
rozkloktanými vejci a nech je
pěkně vypect. Z toho těsta se
může udělat buď jeden velký, neb
dva malé mazance.
Magdalena Dobromila Rettigová – 31.01.1785-05.08.1845 – česká spisovatelka, autorka četných mravoučných povídek pro dívky
a populární Domácí kuchařky (první vydání v roce 1826).
lot – cca 16 gramů,
libra - cca 0,5 kg
Sportovní klub Spomyšl
Tentokrát si v krátkosti připomeneme slavnou
událost, kterou byla výhra našeho českého
fotbalisty Pavla Nedvěda v anketě Zlatý míč.
Anketu pořádá již od roku 1956 magazín
France Football, hlasujícími jsou evropští
novináři, tentokrát jich bylo 52. Po Josefu
Masopustovi, který získal Zlatý míč po
vynikajícím druhém místě Československa na
mistrovství světa v Chile v roce 1962, je to
podruhé v celé historii ankety, kdy tuto poctu
pro nejlepšího fotbalistu Evropy získal Čech.
Pavlu Nedvědovi, kterému bylo jedenatřicet
let a v současné době kope za italský Juventus
Turín,
ihned
blahopřál
president
republiky Václav Klaus, Josef Masopust,
další z bývalých vynikajících fotbalistů
Antonín Panenka, zpěváci Karel Gott a
Lucie Bílá, trenéři, herci a mnoho dalších
známých osobností České republiky.
Nedvědovo jméno je třicáté sedmé v celé
historii ankety (někteří fotbalisté získali
Zlatý míč několikrát).
podle tisku zpracoval – jvm -
- 11 -
únor 2004
určitě zúčastnil některého z hasičských plesů…
Vážení spoluobčané!
Každá, i sebemenší obec má svoji historii, někdy
horší - a na tu se raději zapomíná, někdy lepší – a tu
si pak snažíme ve vhodné době připomínat. A právě
ty lepší stránky historie naší obce si vám dovoluji
dnes připomenout.
V roce 1906 vznikl v naší obci pravděpodobně
historicky první spolek, jímž byl Sbor dobrovolných
hasičů. V roce 2006 bychom tedy měli vzpomenout
stého výročí založení hasičského spolku a také si
připomenout všechny následné události, které jsou
s tímto krokem spjaty. Hasiči byli spolkem, jehož
činnost se tak či onak prolínala životem všech
bývalých i současných obyvatel Spomyšle. Vždyť
v některých domech došlo, v jiných mohlo dojít
k požáru, skoro v každé rodině byl někdy hasič – člen
obecního sboru, nebo se alespoň každý z obyvatel
Rokem 1932 je v obecní kronice datováno založení
Sportovního klubu Spomyšl (SKS). V roce 2007 si
tedy můžeme připomenout pětasedmdesátiletou
historii sportovního klubu, hlavně oddílu kopané.
Rovněž tento spolek sportovců a jejich fandů má svoji
historii pevně svázanou s většinou místních rodin,
vždyť s fotbalem začínali snad všichni kluci v obci,
více či méně úspěšně.
Myslím, že obě tato významná spomyšelská výročí by
zasluhovala, aby vedení obce ve spolupráci
s jubilujícími spolky a vámi všemi uspořádalo
připomínkové akce. Myslíte si to také? Pokud ano,
žádám vás o laskavé zapůjčení všech možných
dostupných dokladů o těchto dvou spolcích, ať již jsou
to fotografie nebo písemné dokumenty. Vše čestně a
brzy vrátím.
Jaroslav Marsa
V roce 2003 byla vydána publikace autora Otakara Špecingera „VELTRUSY perla dolního Povltaví“. Kniha
v brožovaném provedení o rozměrech formátu A4 je vytisknuta na kvalitním papíře a autor ji věnuje občanům
Veltrus. Původně bylo její vydání plánováno na rok 2002, ale povodňová katastrofa, která postihla část
Veltrus, si vyžádala pozdržení vydání, aby v knize mohla být zaznamenána i tato smutná událost.
Jednotlivé kapitoly mají názvy Dolním Povltavím, Z dějin Veltrus, Město – jeho pamětihodnosti a významní
občané, Chotkové z Chotkova a Vojnína, Veltruské panství, Veltruská nádherná krajina, Zámek Veltrusy,
Dědictví pastýřského romantismu, Světový veltruský primát, Zámecké návštěvy, Hudební tradice, Věčná
inspirace malířů, Veltrusy v krásném písemnictví, Novodobé Veltrusy a ničivá povodeň, Literatura.
Pokud máte chuť přečíst si zajímavě napsané a poutavé vyprávění a poučit se o historii blízké obce, zažijete
s touto bohatě barevně ilustrovanou knihou příjemně strávené chvilky. Číst budete jedním dechem - jinak se
ani publikace autora ing. Otakara Špecingera číst nedají.
Kniha má také vztah ke Spomyšli a v tomto směru si jí všimneme podrobněji:
Na straně 12 se doslova píše: „Držiteli Veltrus byli postupně Kryštof st. ( 1590), Oldřich Felix ( 1604),
Václav ( 1616), Vilém ( 1647) a Kryštof Ferdinand z Lobkovic, který roku 1656 prodal panství Běškovice
spolu s Veltrusy (s výjimkou menšího, dosud církevního dílu) Janu hraběti z Rottalu. Synové tohoto šlechtice
postoupili běškovické dominium i Veltrusy v roce 1676 Arnoštu Josefu hraběti z Waldsteina, od kterého přešly
tyto statky koupí roku 1680 na Františka rytíře ze Scheidlerů. Jeho syn císařský místodržící Ferdinand
Kryštof ze Scheidlerů pak rozdělil rodová panství mezi své dcery. Jedna z nich, Marie Teresie* ze Scheidlerů
dostala Jeviněves, Dědibaby, Ouholice, Veltrusy, Křivousy a části Spomyšle, Chržína, Podhořan a Bukole.
Vytvořila z nich nové samostatné panství Jeviněves-Veltrusy (zvané však zpočátku také Ouholice) a přinesla
je roku 1698 věnem svému manželu Václavu Antonínu Chotkovi. (konec citátu)
Na straně 41 naleznete tuto zprávu (cituji): „Roku 1698 mělo nově zřízené veltruské panství 5 vesnic a díly ve
4 dalších osadách dolního Povltaví. Postupně pak bylo rozšiřováno koupí dalších majetků, z nichž největší
význam mělo městečko Chlumín, získané roku 1763. V roce 1779 zahrnovalo veltruské panství na téměř
souvislém území
• městečko Chlumín,
• vesnice Veltrusy, Nové Ouholice, Miřejovice, Všestudy, Staré Ouholice, Vepřek, Jeviněves, Dědibaby,
Vojkovice, Křivousy, Dušníky, Zátvor, Netřeba, Zlosyň, Úžice, Kozomín, Postřižín, Zlončice, tedy 18
vsí, přičemž k některým patřily i malé díly sousedních panství
• díly (tj. několik usedlostí) v Podhořanech, Chržíně, Spomyšli, Bukoli, Dřínově, Korycanech a Dolínku.
(konec citátu)
- 12 -
únor 2004
A jen pro zajímavost: V Jeviněvsi, která byla jedním z devíti panských dvorů, se na stráních odedávna
pěstovala vinná réva. V roce 1824 leželo ve sklepích 30 věder vína. Prodávalo se jako „Jeněvesský Riesling“ a
„Jeněvesské červené kabinetní“. Většina vína však sloužila k přímé spotřebě panstva. Etikety těchto dvou
druhů vína jsou v publikaci vyobrazeny.
* V této části publikace lze najít nesoulad mezi tvrzením autora a údaji, které zveřejnil ing. Ferdinand
Klindera ve své stati Dějiny obce Spomyšle. Jedná se o rozpor ve jméně té dcery, která dostala statek JeněvesSpomyšl. Klindera uvádí, že Ferdinand Krištof zemřel v roce 1696 a zanechal po sobě pět dcer, které se dva
roky poté (30.října 1698) „rozdělily o celé panství, takže povstalo pět statků a sice Horní Beřkovice, Citov,
Liběchov, Sukorady a Jeněves-Spomyšl. Poslední statek připadl dceři Antonii Eusebii, kterou pojal za
manželku Václav Chotek, svobodný pán z Chotkova.“
Václav Antonín Chotek přišel na svět jako pohrobek v roce 1674 v Bělušicích u Bíliny
(jeho otec Jiří Rudolf Chotek zemřel roku 1673). Zahájil nový mohutný vzestup rodu
Chotků. Po studiích hodně cestoval a po svatbě s Marií Teresií ze Scheidlerů vyženil
panství Jeviněves-Veltrusy. Byl posledním rytířem svého rodu, neboť roku 1702 byl
povýšen do baronského stavu. Po několikaletém působení jako hejtman rakovnického a
později litoměřického kraje se stal místodržícím v Čechách. V roce 1723 byl povýšen na
hraběte. V roce 1745 byl již jako tajný rada povýšen císařem Františkem Lotrinským
dědičně do stavu říšských hrabat. Václav Antonín Chotek, majitel části Spomyšle
v první polovině 18.století, zemřel jako osmdesátiletý v roce 1754.
# Václav Antonín Chotek (1674-1754), olej F.K. Fahrenschona na zámku Veltrusy
Jaroslav Marsa
Víte, že Okresní muzeum v Mělníku vydalo v nedávné době čtyři „Vlastivědné sborníky Mělnicka“? Pokusím
se z každého z nich „vypíchnout“ to, o čem si myslím, že by vás mohlo zajímat nejen v souvislosti s historií
naší obce, nýbrž celého mělnického regionu. Budu provádět výběr z dlouhých pojednání a citovat pouze
některé pasáže. Ty z vás, kteří mají zájem o podrobnější údaje, směruji na Okresní muzeum v Mělníku.
Vlastivědný sborník Mělnicka (I.)
Vydalo Okresní muzeum v Mělníku v roce 1982, náklad 1500 výtisků, cena 25 Kčs.
Karel Žebera: Nástin geologického a geomorfologického vývoje Mělnicka.
V první době ledové (donau) bylo
na Mělnicku ještě rozsáhlé jezero,
jímž protékalo Labe i Vltava
(průtočné jezero). Jeho zbytky
jsou na pláni severozápadně od
Kralup nad Vltavou (Lutovník,
Kopec, Kalvárie) a východně od
Ledčic (Škarechov, Na liškách,
V pekle).
Souší v celém rozsahu se ve
čtvrtohorách
stalo
Mělnicko
poprvé v gűnzu 1 (v prvním
stadiálu druhé doby ledové), kdy
již
Labe
teklo
v podstatě
v dnešním směru, (který po celé
čtvrtohory neopustilo), zatímco
Vltava od Nelahozevsi tekla na
Ledčice – Černouček – Ctiněves –
Kostomlaty
pod
Řípem
a
v prostoru dnešních Křivenic se
vlévala do Labe.
V gűnzu 2 (v druhém stadiálu
druhé doby ledové) buď ledovec
nebo zřícené skály v České bráně
v Českém
středohoří
(Porta
bohemica) anebo snad tektonický
výzdvih pohraničních hor ještě
jednou zahradily labské vody,
které se ve středních Čechách
ještě jednou rozlily v rozsáhlé
průtočné jezero. V tomto jezeře se
na dně uložily říční štěrky, nad
nimi pak jezerní páskované jíly
(varvy) doby ledové, jemnozrnné
jezerní písky a nahoře pak znovu
říční
štěrkopísky.
Usazeniny
tohoto průtočného jezera byly
zjištěny teprve v poslední době
- 13 -
v území Ledčice – Černouček –
Ctiněves – Kostomlaty pod Řípem
– Libkovice pod Řípem (východně
od obce), zčásti mimo území
našeho okresu. Na ostatním
území
Mělnicka
byly
zcela
rozrušeny a odneseny.
V mindelu 1 (prvním stadiálu
třetí doby ledové) a potom již
stále, bylo území Mělnicka souší
s dnešními potoky a řekami.
Vltava tehdy tekla od Nelahozevsi
směrem na Uhy – Chržín –
Straškov a dále směrem na
Lovosicko, kde se vlévala spolu s
Ohří (dnešní dolní částí toku) do
Labe.
V interstadiálu 1 / 2 dochází
k výraznému poklesu území jižně
únor 2004
od Mělníka. Vltava definitivně
opouští svoje koryto na západ od
Řípu a v mindelu 2 již teče přes
Nové Ouholice – Jeviněves –
Horní Beřkovice – Cítov a u
Křivenic se vlévá do Labe.
V dalších
stadiálech,
vlivem
zmíněného tektonického poklesu
území jižně od Mělníka, Vltava
stěhuje své koryto postupně
směrem na východ, až konečně
dospěje
k dnešnímu
soutoku
s Labem pod Mělníkem. Na své
pouti zanechává za sebou Vltava,
stejně jako Labe, štěrkopískové
náplavy (terasy), podle nichž její
celý vývoj můžeme bezpečně
sledovat.
Štěrkopískové
náplavy
na
Mělnicku jsou vůbec největší
v Českém masívu a jsou nesmírně
bohatým zdrojem betonářských
štěrkopísků. Strojně vybavené
pískovny ve Vraňanech, Cítově a
Vlíněvsi zásobují vraňanskou
panelárnu, Prahu a pražské
metro.
Karel Sklenář: Mělnicko v pravěku.
… Mnohem svéráznější a zdá se i
početnější
celek
tvoří
lid
zvoncovitých pohárů přinášející
krásnou ozdobnou keramiku,
dokonalou lukostřeleckou výbavu
a první kovové zbraně – měděné a
bronzové dýky…
… Obvyklým typem jsou kostrové
hroby ve skrčené poloze…
… Kultura lidu se zvoncovitými
poháry se zřejmě stala důležitým
základem pro další vývoj, jímž ve
staletích kolem r. 2000 př.n.l.
vzniká domácí kultura únětická.
Její starší fáze měla ještě
charakter eneolitický, mladší už
zahajuje dobu bronzovou. Znalost
bronzu – významné slitiny mědi a
cínu – přišla do Čech podle všeho
od jihovýchodu. Ze starší fáze
únětické kultury známe zase jen
kostrové hroby s výbavou velmi
podobnou kultuře zvoncovitých
pohárů. Na týchž lokalitách
pokračuje
pohřbívání
v neratovicko-všetatské
oblasti,
mnohem intenzivněji se projevuje
území Kralup n.Vlt. s několika
pohřebišti, sílí osídlení kolem
Mělníka a nové seskupení se
objevuje na levém břehu Vltavy
v okolí Vraňan. Klasická fáze
s bronzem proniká hojněji na
Jizerskou plošinu, kde vzniká
např. osada na Hradsku; jiná
sídliště jsou doložena z prostoru
Neratovic, Kralup a Vraňan. …
… V posledním století př. n.l.
dosáhla keltská kultura a s ní
celý vývoj našeho pravěku svého
vrcholu (období mladolaténské,
stradonické). Projevilo se to
vznikem oppid – nejstarších
našich měst a zlatých
„duhovek“, prvních mincí na
našem území, ve zdokonalení
zemědělství a řemeslné výroby
(zobecnění železa) atd. V té době
však bylo Mělnicko už na severní
periférii
keltského
světa,
ohroženého
náporem
primitivnějších
Germánů
od
severu.
Oppida,
mocenská,
kulturní, výrobní a obchodní
střediska,
se
tu
neobjevují
(nejbližší je Závist u Prahy), také
keltské mince se vyskytnou jen
ojediněle (Veltrusy, Brozánky).
Domácí zemědělský život byl
značně prostší, jak ukazují
některé zjištěné osady …
Rozkvět
keltské
společnosti
v Čechách skončil poměrně náhle
v době kolem změny letopočtu,
kdy Čechy ovládly germánské
kmeny. Oppida a jejich kultura
zanikla, po několik dalších století
tu opět žil zemědělský lid
s prostou vesnickou kulturou doby
římské (nazývané tak pro svoji
současnost s římskou říší, jejíž
moc zasahovala od jihu až
k Dunaji). Germámi už běžně
vyráběli své nářadí a zbraně ze
železa, keramika byla zase jen
jednoduchá. Lepší zboží získávala
vládnoucí
bojovnická
vrstva
rodové
aristokracie
kořistí
v bojích s Římem nebo obchodem,
který sem ze římských provincií
přinášel (zejména v 1.a 2.století
n.l.) vzácné bronzové nádoby (v
hrobech u Obříství, Hořína, Tišic,
Lužce n.Vlt.); římské mince
(Brozánky, Všetaty, Křivenice)
mohly pocházet i z kořisti, jako
platidlo
se
mezi
Germány
neužívaly.
Germánské osídlení Mělnicka
bylo dosti husté, zejména ve starší
době římské (1.-2.stol.). Nápadná
je zejména koncentrace v oblasti
- 14 -
Neratovic a Všetat, řidší jsou
doklady podél Vltavy mezi
Kralupy a Mělníkem, sporadické
na Jizerské plošině. Ze sídlišť stojí
za zmínku Neratovice, odkud
pochází
nejkrásnější
český
exemplář
ozdobné
keramiky
dovážené z římských provincií
(tera sigillata) ze 2.století n.l.,
Hostín u Kralup se střepem této
keramiky, Ovčáry se stopami
železářské výroby, Obříství a
Brozánky se vzácnými zbytky
vápenických pecí sloužících této
výrobě. Mezi žárovými pohřebišti
vynikají rozsahem pohřebiště u
Tišic a Lužce n.Vlt…
…Osídlení mladší doby římské
(3.-4.stol.n.l.) je méně intenzivní,
kultura je chudší…
…Tlak kočovných kmenů na
východní Evropu a pád říše
římské způsobily řadu složitých a
převratných změn, pohyby celých
kmenů, zánik starých a vznik
nových etnických a politických
celků. Pohnutá doba 5. a 6.století
je označována jako doba stěhování
národů.
I
v Čechách
došlo
k pohybu a střídání germánského
obyvatelstva. Vzrůstá bohatství
vedoucí společenské vrstvy, místo
starého spalování se ujímá zvyk
pohřbívat nespálená těla…
… V 6.století se ráz kultury
poněkud
mění,
toto
údobí
nazýváme merovejské a jeho
pohřebiště známe zejména od
Lužce n.Vlt. a Jiřic (sídliště doby
stěhování národů zatím vesměs
chybějí).
Je to ovšem už doba, kdy
germánský živel v Čechách dožívá
a mizí. V souvislosti s pohyby
kmenů, které postihují střední
Evropu, dosavadní obyvatelstvo
únor 2004
opouští svá sídla a jeho zbytky se
stávají
svědkem
pozvolného
pronikání a usazování nového
etnického
celku
–
našich
slovanských předků.
Rudolf Turek: Dějinné počátky Mělnicka.
… Ze sídel vesnického rázu
nacházíme kromě uvedených míst
starobylou
keramiku
z okolí
Hostína u Velvar, Choroušek,
Jiřic, Liběchova, Vepřku, Vliněvsi
a Záryb; ze střední a mladší doby
hradištní pocházejí sídlištní neb
neurčitelné pozůstatky z Dolních
Beřkovic, Daminěvsi, Hostína u
Velvar,
Choroušek,
Korycan,
Kozárovic,
Libiše,
Neratovic,
Velké Brázdímě, Vepřku, Vysoké
Libně
a
Záryb,
celkem
bezvýznamné
jsou
nálezy
z Velkého Borku a Mšena. Je tu i
hojně kostrových pohřebišť: Horní
Beřkovice, Bukol, Debrno, Dřísy,
Lešany,
Mlékojedy,
Slatina,
Spikaly, Straškov, Sudoměř,…
(tento citát se týká období přibližně kolem roku 1000 n.l.)
Vysvětlivky:
Snad nebude na škodu zaznamenat zde několik údajů o pradávné historii Země a o významech některých málo
používaných slov, které si možná jen matně pamatujeme ze školních lavic. Snažil jsem se o co největší stručnost. Kdo
nemá zájem, prosím, ať toto čtení přeskočí, není moc záživné:
Geologické éry:
Prekambrium
Paleozoikum
(prvohory)
Kambrium
Ordovik
Silur
Devon
Karbon
Perm
Mezozoikum
Trias
(druhohory)
Jura
Křída
Kenozoikum
Paleocén
(třetihory - terciér)
Eocén
Oligocén
Miocén
Pliocén
Antropozoikum
Pleistocén
(čtvrtohory -kvartér)
Holocén
Údaje o rozhraní jednotlivých ér se v různé literatuře liší.
Paleogén
(starší
třetihory)
Neogén
(ml.třetihory)
před 4600 až 590 milióny let
před 23 až 6,3 milióny let
před 6,3 až 1,6 miliónů let
před 1600000 až 10000 let
před 10000 let až dodnes
Čtvrtohory:
Paleolit (starší
doba kamenná)
Nejstarší paleolit
Starý paleolit
Mezolit (střední
doba kamenná)
2 mil. - 600000
let př.n.l.
600000 - 250000
let př.n.l.
Střední paleolit
250000 - 40000
let př.n.l.
Mladý paleolit
40000 - 10000
let př.n.l.
Pozdní paleolit
10000 – 8000
let př.n.l.
8000 – 6000
let př.n.l.
Během této doby lidé rodu Homo erectus (člověk
vzpřímený) osídlili také střední Evropu, osvojili si oheň.
Člověk byl sběrač a lovec, žil v tlupách v jeskyních nebo
pod širým nebem.
Vyvíjel se člověk typu Homo sapiens (člověk rozumný,
moudrý). Celá Skandinávie byla pod ledovcem. Člověk
žije v tlupách a stále v jeskyních nebo ve sprašových
terasách. Základní složkou potravy zůstala strava
rostlinná.
Objevuje se člověk dnešního typu Homo sapiens sapiens,
zobecněl oděv, vznikají velkorodiny, tábořiště (lovci
mamutů), někdy vytápěné ohništi.
Krátké období na sklonku poslední doby ledové. Došlo ke
zlepšení klimatu.
Definitivně skončila doba ledová, krajina rázu tundry se
ztratila i s mamuty a medvědy, lidé žijí nejčastěji na
- 15 -
únor 2004
Neolit (mladší
doba kamenná)
6000 – 3500
let př.n.l.
Eneolit (pozdní
doba kamenná)
3500 – 2000
let př.n.l.
Doba bronzová
Doba železná
oppidum
Stará
Střední
2000 – 750
Mladší
let př.n.l.
Pozdní
Starší (haštalské 750 – 400
období)
let př.n.l.
Mladší (laténské 400 – přelom
období)
letopočtu
latinský název pro město,
Ilustrovaný encyklopedický
v archeologii se užívá pro velká keltská opevněná (murus gallicius) sídliště slovník, Academia 1981
na strategických polohách s doklady výroby, obchodu, správy a kultu; na
některých doloženo mincovnictví. Málokteré oppidum bylo dostatečně
prozkoumáno, protože mívá několik desítek hektarů. Oppida byla
budována až od poloviny 2.stol.př.n.l., asi i z důvodů obranných. Zanikají
na konci starého letopočtu pod náporem Říma (západní Evropa) nebo
Germánů (na sever od Dunaje).
-da,
duhovka
míšeňský
groš
gűnz
vyvýšených místech a u vody. Během 6.tisíciletí byli lovci
vystřídáni pastevci a zemědělci.
Ve stř.Evropě začíná koncem 6.tisíciletí a končí
v průběhu 1.poloviny 4.tisíciletí př.n.l. Člověk přešel od
lovu a sběru k zemědělství (obdělávání půdy a chov
dobytka). Hlavní surovinou zůstal kámen (hlazené
sekery, klíny, vrtané nástroje). V Čechách a na Moravě
kultura s lineární keramikou, ze které se vyvinula
kultura keramiky vypíchané a moravské malované
keramiky. Vznikají trvalá sídliště s pevnými příbytky.
Byl dovršením vývoje v neolitu a současně základem
nových vývojových tendencí. Vedle dosavadních vlivů
z jihovýchodu
se
projevovaly
vlivy
kultury
nálevkovitých pohárů či kultury šňůrové ze severu a
severovýchodu. Začíná se používat orba, vznikala řemesla
a ruku v ruce s nimi také obchod. Změna matriarchátu
v patriarchát.
Ve stř.Evropě např. únětická kultura.
Znalost slitiny mědi a cínu – bronzu.
Slévačství a kovotepectví. Pohřeb žehem.
Zhoustlo osídlení.
Bronz nahrazován železem, vznik kovářských dílen, ze
společnosti se vyděluje tzv. rodová aristokracie.
Kraje se s pobytem a kulturou Keltů, kteří byli
vynikajícími řemeslníky a staviteli (první mosty, oppida,
znali sklo, email, rýžovali zlato na řece Otavě, razili
mince).
1)
2)
římské ant.město jako město záměrně budované
velké opevněné keltské sídlo, výrobní a obchodní středisko
(v 1.stol.př.n.l. a po n.l.; jiný údaj: v posledních stol.př.n.l.) mohutně
opevněné keltské hradiště (město) s kamennými valy a zvýšenou akropolí,
sídlo řemesel a obchodu, kmenové správní a náboženské středisko
Vydutá tlustá zlatá mince z keltského období, nacházená v oblasti
keltského osídlení, tedy i na našem území. Termín duhovka je překladem
novodobého německého slova Regenbogenschűsselchen; toto označení
vyvěralo z pověry, že peníz vzniká tam, kde se duha dotkla země. Reálný
podklad byl zřejmě ve skutečnosti, že tyto peníze se objevovaly na
zoraných polích právě po dešti, který je vyplavil ze země, kde byly ukryty.
Vyskytují se ve třech velikostech. O hmotnosti 7,2 g = zlatý statér, 2,4 g =
1/3 statéru a 0,9 g = 1/8 statéru. Mívají reliéf hada, ptačí hlavy, zrna,
případně i dalších, nám ne vždy jasných symbolů. Na našem území se
razily v 2.-1.století př.n.l. zejména tzv. mušlové statéry.
Autorský kolektiv: Velký
slovník cizích slov, Ústav pro
jazyk český AV ČR,
v el.vydání z r.1999
Klimeš, L.: Slovník cizích
slov. 2.vyd., SPN Praha
1983
Hlinka, B., Radoměřský, P.:
Peníze celého světa,
3.vydání, vyd. Mladá fronta
roku 1987
Stříbrná mince, kterou podle vzoru pražských grošů začali razit v 1.pol.14.
století v sousedním Sasku míšeňští vladaři. Zprvu měl míšeňský groš
hmotnost 3,9 g, ale ta postupem času klesala. Tento peníz se rozšířil i na
naše území, kde se vžil natolik, že např. byl uznáván mincovním řádem
krále Jiřího z Poděbrad jako zákonné platidlo s tím, že dva míšeňské groše
měly hodnotu jednoho pražského groše, podle jehož vzoru se dělily na 12
parvi.
glaciál alpského zalednění následující po dunajském stadiu (nazv. podle
alpské řeky Gűnz)
- 16 -
únor 2004
glaciál
stadiál
mindel
donau
varva
matriarchát
patriarchát
soubor chladnějších období v ledové době, střídající se s intergladiály, Autorský kolektiv: Velký
charakterizovaný postupem ledovců
slovník cizích slov, Ústav
studená období v ledové době, oddělené méně studenými interstadiály
pro jazyk český AV ČR,
v el.vydání z r.1999
druhá doba ledová v Alpách (nazv. podle alpské řeky Mindel)
nejstarší chladné období (glaciál) alpského zalednění, dunajské stadium,
danub (nazv. podle německého jména Dunaje Donau)
varvy – vrstvičky ze světlých, písčitějších (letních) nánosů a z tmavých,
jílovitých (zimních) nánosů
(v raném období prvobytně pospolné společnosti)
forma rodové společnosti, v níž je příbuzenská linie určována podle matky; Klimeš, L.: Slovník cizích
forma organizace rodové společnosti, v níž má vedoucí postavení žena
slov. 2.vyd., SPN Praha
1983
forma rodové organizace prvobytně pospolné společnosti, v níž je
příbuzenská linie určována podle otce a v níž má muž prvořadou úlohu
ve společenské výrobě a společenském životě
Jen s kytkou neumělou,
již na polích a stráních báby uvily,
přával jsem dědovi v den jeho patrona.
Dědeček kytku na stůl rozprostřel
a řek: tohle je zeměžluč,
ta dobrá je, když žaludek je mdlý,
a tu je máta, hvozdík, pelyněk
a náprstník pro srdce nemocná.
A živ byl ku sta let...
Jaroslav Seifert: „Hořká koření“
Blahopřejeme našim spoluobčanům, kteří oslavili nebo teprve oslaví svá životní výročí.
V 1.čtvrtletí letošního roku jsou to:
60 let
Tyle František
65 let
Cimrmanová Bohumila
Nováková Jaroslava
70 let
Vartová Jiřina
75 let
Vegrichtová Miluše
80 let
Tošnerová Helena
83 let
Vršovský Josef
85 let
Salačová Marie
- 17 -
únor 2004
Blahopřejeme rodičům našich nově narozených spoluobčánků
Tomáše Páka (čp. 138), Petra Bureše (čp. 21) a Natálie Šípošové (čp.
138). Jejich malým ratolestem přejeme co nejvíce zdraví, šťastné
dětství a úspěšný dlouhý život.
Loučíme se s našimi spoluobčany, kteří nás v roce 2003 navždy opustili.
?
pan
paní
pan
pan
paní
Jan Beránek
Julie Srbová
Rudolf Trúchly
Václav Nicek
Hermína Feistmantlová
12.03.
21.03.
29.04.
17.08.
30.11.
Dobrý člověk
nikdy neumírá
v srdci těch,
kteří ho
milovali …
Omlouváme se čtenářům, že poslední číslo Spomyšelských aktualit roku 2003 bylo distribuováno
s několikadenním zpožděním až dne 9.prosince a že se přes naši velkou snahu nepodařilo alespoň některé
stránky věnované popisu zářijové oslavy vytisknout barevně. Pozdější distribuce byla způsobena právě
hledáním možností, jak zajistit finančně přijatelný, ale kvalitní barevný tisk.
Na závěr tohoto čísla jsou přiloženy obě nové vyhlášky Obecního úřadu Spomyšl, které nabyly platnosti dnem
1. ledna 2004.
Přílohou únorového čísla Spomyšelských aktualit je stručné povídání o měnové reformě, která proběhla před
půl stoletím, přesněji v roce 1953. Pokud vás toto téma nezajímá, prosím, nečtěte další stránky a nekazte si
dobrou mysl. Naopak, je-li toto téma pro vás zajímavé a chcete si buď oživit svoje vzpomínky, osobní poznatky
a zkušenosti z roku 1953 nebo chcete, aby se i vaše děti a jejich děti dověděly alespoň něco málo o tomto
státním bankrotu, pak čtěte a dejte číst všem.
- 18 -
únor 2004

Spomyšelské aktuality

Transkript

Podobné dokumenty

Stř edove ke písemnictví

Dokument - Otrokovice

František Martin Pelcl: Nová kronika česká, díl IV.