2005 - ČSOP Vlašim

Transkript

2005 - ČSOP Vlašim

ČSOP VLAŠIM
Základní údaje o ČSOP Vlašim
Adresa:
Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim, Pláteníkova
264, 258 01 Vlašim
Tel./fax:
317 845 169, 317 845 965
E-mail:
[email protected]
Internet:
www.csopvlasim.cz
Mobil:
777 800 456 (J. Nosek ml.),
777 800 457 (Ing. M. Lempochner),
777 800 458 (Ing. K. Kříž),
777 800 459 (Ing. L. Kaprál),
777 800 460 (L. Šafránková),
777 800 461 (Mgr. K. Červenková)
Bankovní spojení:
Česká spořitelna a. s., pobočka Vlašim,
č. ú. 322147339/0800
IČO:
185 95 677
Počet řádných členů k 31. 12. 2005:
201
Další organizační údaje
ČSOP Vlašim je základní organizací Českého svazu ochránců přírody, která byla ve
Vlašimi založena již 25. září 1990
ČSOP Vlašim je regionálním centrem
ČSOP pro střední Čechy.
ČSOP Vlašim je krajské středisko environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty,
jmenované Radou Středočeského kraje.
ČSOP Vlašim je členem Sítě ekologických poraden ČR (STEP), členem Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina,
Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim je
akreditovaným ekocentrem ČSOP.
ČSOP Vlašim zřizuje Pozemkový spolek
pro přírodu a památky Podblanicko, který
je Radou Národního pozemkového spolku
akreditovaným pozemkovým spolkem.
ČSOP Vlašim zřizuje Stanici pro handicapované živočichy, která je začleněna do
Národní sítě stanic a je Záchranným centrem CITES jmenovaným Ministerstvem
životního prostředí
ČSOP Vlašim je zakládajícím členem
o. p. s. Český Merán, zakládajícím členem občanského sdružení Podblanické
infocentrum, zakládajícím členem občanského sdružení Greenways Praha – Vídeň,
členem o. p. s. Posázaví
Poslání základní organizace
Českého svazu ochránců přírody
Vlašim
Základním posláním Českého svazu ochránců
přírody Vlašim je ochrana přírodního a kulturního
dědictví především na Podblanicku a péče o něj.
Toho chceme dosáhnout zejména:
1. Informováním a poradenstvím veřejnosti,
2. environmentální výchovou a osvětou dětí,
profesních skupin, veřejnosti,
3. mimoškolní celoroční prací s dětmi,
4. zapojováním místních obyvatel do našich
aktivit,
5. spoluprací s vlastníky a hospodáři, spoluprací s dalšími institucemi a organizacemi,
6. účastí v procesech posuzování a rozhodování
o zásazích v krajině,
7. zajišťováním přímé péče o vybrané lokality
a objekty,
8. realizací programů k záchraně vybraných
ohrožených druhů organismů a biotopů,
9. péčí o jednotlivá vinou člověka handicapovaná zvířata s cílem jejich návratu do přírody, jelikož každý život má svou cenu.
V některých svých aktivitách Český svaz ochránců
přírody Vlašim působí v širší oblasti než je Podblanicko (viz jednotlivé kapitoly výroční zprávy).
Český svaz ochránců přírody Vlašim navazuje na
činnost Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny, který byl ve Vlašimi ustaven 23. 4. 1899.
ISBN 80-86327-51-5
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
ÚVOD
Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
v roce 2005 jsme oslavili již 15 let existence základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi. Toto výročí
již vyzývá k určitému bilancování.
Organizace ČSOP byla ve Vlašimi založena 25. září 1990.
Přihlásila se k tradici okrašlovacího spolku, který ve Vlašimi působil od r. 1899. Zakládající členové tehdy schválili plán dlouhodobých aktivit, kterého se organizace jen s mírnými obměnami drží dodnes. Podařilo se naplnit i velmi náročné cíle, z nichž
některé se pokusím vyjmenovat (řazení je náhodné):
Ochrana a rozvoj zámeckého parku ve Vlašimi.
Záchrana vlašimského zámeckého parku byla jedním z hlavních motivů založení organizace ČSOP ve Vlašimi. V té době
probíhalo v parku neřízené drancování – kácení vzrostlých stromů ve velkém a o park se nikdo systematicky 40 let nestaral.
Postupně se nám podařilo ve spolupráci s dalšími partnery poškozování parku zastavit, prosadit v rámci Města Vlašim ustavení správy parku, vytvoření pracovních míst a rozpočtu a vypracovat a prosadit návštěvní řád parku. Od r. 1996 Městu Vlašim
pomáháme s rekonstrukcí parku, rekonstrukci přírodních prvků přímo zajišťujeme. V parku se podařilo vybudovat naučnou
stezku a staráme se o vybrané romantické stavby (Starý hrad
a Vlašimská brána).
Vybudování střediska ekologické výchovy
Od roku 1994 ČSOP Vlašim buduje Podblanické ekocentrum ČSOP – dům stojící v historickém centru města v němž je
soustředěna většina aktivit ČSOP Vlašim, zejména pak středisko environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO), které zahájilo systematickou činnost v r. 1999 a postupně se dále
úspěšně rozvíjelo. V současné době systematicky spolupracuje
s více jak 150 školami a dalšími mnoha partnery a plní úlohu
jednoho z krajských středisek EVVO. V knihovně přírodovědné a regionální literatury je soustředěno přes 4 000 svazků.
Obnovení časopisu Pod Blaníkem
ČSOP Vlašim pro informování svých členů a příznivců
a pro osvětu veřejnosti nejprve využíval neveřejný zpravodaj.
V roce 1997 jsme po padesáti letech obnovili vydávání vlastivědného časopisu Pod Blaníkem. V r. 2006 tedy bude vycházet již desátý ročník tohoto čtvrtletníku, který si rychle našel
ustálenou skupinu čtenářů. V současné době vychází v nákladu
1 250 ks a je distribuován předplatitelům, obcím a školám na
okrese Benešov a prodáván ve dvaceti vybraných prodejnách.
Zajištění péče o přírodovědně cenné lokality na
Podblanicku
Péče o chráněná a další cenná území je činnost zajišťovaná
také po celých patnáct let existence ČSOP Vlašim. Postupně
jsme převzali péči o většinu chráněných území na Podblanicku.
Některé z nich jsme navrhli a připravili k vyhlášení (přírodní
památka Roudný, přírodní park Jistebnická vrchovina, přírodní
park Džbány – Žebrák, přírodní park Hornopožárský les ad.).
Postupně jsme převzali do pravidelné péče 50 ha přírodovědně
cenných luk, čtrnáct let se staráme o jalovcové pastviny u Nemíže. V roce 1999 jsme vyhlásili program Pozemkový spolek
pro přírodu a památky Podblanicka, v rámci kterého se snažíme
zajistit systematicky péči o všechna cenná území na Podblanicku
a získávat k nim věcná práva. Mezi tato území patří rašeliniště
(např. Na pramenech u Horní Lhoty), mokřadní louky (např.
Řísnické louky), revitalizované toky (např. Na hrbě u Pravonína), rybníky s výskytem chráněných druhů organismů (např.
Velký Býkovický), cenné lesy (např. Kupsova skála), pastviny
(např. Na ostrově u Nemíže), cenné lomy (např. Křížovský lom)
atd. Nejnáročnějším projektem je nyní obnova a zpřístupnění
Jinošovského údolí u Vlašimi.
Zajištění ochrany a obnova mimolesní zeleně na
Podblanicku
Od r. 1992, jsme se se zúčastnili více jak 2 000 správních
řízení týkajících se kácení dřevin rostoucích mimo les. Podařilo
se tak ochránit velké množství stromů. V roce 1996 jsme provedli inventarizaci významných stromů na Podblanicku v rámci
které bylo podchyceno 1 933 exemplářů. U nejvýznamnějších
z nich se postupně snažíme prosadit ochranu formou památného stromu. Obnovujeme mimolesní zeleň ve spolupráci
s obcemi a vlastníky a také pečujeme o veřejnou zeleň v obcích. Nejúspěšnějším projektem v této oblasti je obnova alejí na Podblanicku, v rámci kterého bylo vysazeno již 120 km
stromořadí. Pro podporu této činnosti bylo vybudováno zázemí
– školka geneticky původních dřevin na bývalé skládce v Jinošově u Vlašimi.
Zajištění ochrany vybraných ohrožených druhů na
Podblanicku
Od založení organizace ČSOP Vlašim se věnujeme ochraně vybraných druhů. U rostlin jde o ochranu a péči o vybrané
lokality a záchranné pěstování s následným posilování populací
(např. lýkovec jedovatý). Záchranné programy na ochranu živočichů často přerostly v nadregionální úroveň (např. program
Lampetra, Alcedo, Vážky). Úspěšnou aktivitou bylo např. vybudování náhradních hnízd pro čápa bílého ve Vlašimi a Lokti.
Vybudování Stanice pro handicapované živočichy
V roce 1994 bylo zahájeno budování Stanice v areálu
Podblanického ekocentra. Cílem Stanice je péče o jedince živočichů oslabených či často poraněných v důsledku různých antropogenních vlivů. Rukama ošetřovatelů zde prošlo již několik
tisíc živočichů z nichž polovina byla doléčena a navrácena zpět
do přírody. Stanice také zabezpečuje záchranné přenosy zvířat.
Pravidelnou aktivitou je ochrana obojživelníků při jejich jarních
tazích a přenosy měkkýšů a raků z obnažených den vodních nádrží a rybníků. Takto se podařilo zachránit mnoho tisíc těchto
ohrožených a většinou chráněných druhů živočichů.
Poděkování osvíceným lidem, kteří pečují o dědictví
našeho kraje
V roce 1999 iniciovala organizace ČSOP ve Vlašimi předávání ocenění Blanický rytíř osobám, které se významně zasloužili o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví
Podblanicka. Ke spolupráci při udělování oceňování získala
mnoho regionálních neziskových organizací. Hned od počátku
se stal Blanický rytíř prestižním oceněním a dodnes jím bylo
vyznamenáno 27 osobností.
ÚVOD | 1
ČSOP VLAŠIM
10 největších úspěchů v roce 2005
01
Vysadili jsme stý kilometr stromořadí na Podblanicku
za účasti ministra životního prostředí.
02
Podařilo se nám zachránit 9 000 škeblí říčních ve vodní
nádrži Slapy.
03
Ve stanici pro handicapované živočichy jsme vyléčili
a do přírody nsvrátili 158 zvířat.
04
Podařilo se nám s pomocí MŽP obnovit vodní prvky
v Jinošovském údolí u Vlašimi.
05
Proběhla druhá etapa rekonstrukce budovy
Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim.
06
Ze sbírky Místo pro přírodu jsme vykoupili dvě přírodně
cenné lokality: rašeliniště Na pramenech u Horní
Lhoty a Kupsovu skálu s výskytem lýkovce jedovatého
u Nesperské Lhoty.
Vlašimská brána a budova Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim. Před
102 lety se ve stejném domě scházel zdejší Spolek pro okrášlování
a ochranu domoviny.Vlašimskou bránu ČSOP Vlašim převzal na přelomu
roku 2005/2006 do užívání.
Řada dalších aktivit se mi na tyto řádky již nevešla. Pestrost
a dlouhodobost práce ČSOP Vlašim jsem se snažil ilustrovat na
příkladu vybraných důležitých či mnoho let zajišťovaných činností. Množství práce, které dobře ilustruje i tato výroční zpráva, by nebylo možné bez spolupracujících subjektů, příznivců,
dobrovolníků a členů. Nebylo by také možné bez profesionálních zaměstnanců ČSOP Vlašim. Všem patří velký dík. Jsem
přesvědčen, že patnáct let činnosti ČSOP Vlašim je v krajině
pod Blaníkem vidět již dnes.
07
Pokosili jsme více než 50 ha mokřadních přírodně
cenných luk na Podblanicku.
08
Zrekonstruovali jsme a rozšířili naučnou stezku
Vlašimským zámeckým parkem.
09
Zrealizovali jsme celkem 425 ekologických výukových
programů pro 8 984 dětí z mateřských a základních
škol a středoškoláků.
10
Pavel Pešout
prosinec 2005
2 | ÚVOD
Uspořádali jsme několik krajských vzdělávacích akcí,
např. středočeské kolo ekologické olympiády, které
proběhlo poprvé v ekocentru a mělo rekordní počet
účastníků.
OBSAH
ÚVOD .....................................................1
10 největších úspěchů v roce 2005 ................................ 2
OBSAH ...................................................3
PŘÍRODNÍ A KULTURNÍ DĚDICTVÍ............4
STANICE PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY ........ 4
Péče o handicapované živočichy....................................... 5
Záchranné transfery ........................................................ 8
Výchovná a osvětová činnost ........................................... 9
Záchranné centrum CITES ........................................... 10
Úspěchy Stanice ............................................................ 10
Změny v roce 2005 ....................................................... 11
Spolupráce s vlastníky a uživateli pozemků a staveb ....... 11
POZEMKOVÝ SPOLEK PRO PŘÍRODU A PAMÁTKY
PODBLANICKA ................................................ 11
Realizace praktických opatření...................................... 12
Strážní služba, informační a osvětová služba .................. 13
Údržba a výsadby zeleně ve městech a obcích ................ 13
Školka geneticky původního materiálu .......................... 13
PÉČE O NELESNÍ ZELEŇ .................................. 13
Péče o významné a památné stromy a zámecké parky .... 14
Výsadby ve volné krajině ............................................... 14
100 km alejí na Podblanicku .......................................... 15
Projektová činnost, posudky, poradenství ...................... 15
Krajové odrůdy ovocných dřevin na Podblanicku .......... 15
SPOLUPRÁCE SE STÁTNÍ SPRÁVOU.................... 16
Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny .................. 16
DRUHOVÁ OCHRANA ........................................ 17
Obnova květnatých luk ................................................. 17
Ohrožené druhy dřevin .................................................18
Program Vážky .............................................................. 19
Mapování výskytu raků na Podblanicku ........................ 19
Ochrana obojživelníků na Podblanicku ......................... 21
Mapování lokalit výskytu obojživelníků ......................... 22
Ochrana a výzkum biologie ledňáčka říčního
a skorce vodního .......................................................... 23
Sledování a ochrana čápů a ostatních brodivých ........... 25
Monitorování hnízdního výskytu a ochrana
hnízdišť výra velkého .................................................... 27
Mapování výskytu rysa ostrovida
na území Podblanicka .................................................... 28
Letní tábor Mladých ochránců přírody .......................... 34
Semináře pro pedagogy ................................................. 34
VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ .................................. 34
V. pedagogická konference Středočeského kraje
„Výchova a vzdělávání pro život“ ................................... 35
Středočeská Mrkvička .................................................. 36
Středočeská M.R.K.E.V. ............................................... 36
Projekt Začínáme s ekologickou ................................... 37
výchovou v mateřské škole ............................................. 37
OSVĚTA VEŘEJNOSTI ........................................ 37
Ekovečery ...................................................................... 37
Výstavy .......................................................................... 38
Přírodovědně-vlastivědné vycházky ................................ 38
Akce pro rodiče s dětmi ................................................. 39
Workshopy .................................................................... 39
Knihovna ...................................................................... 41
Rodičovský ekoklub Breberky........................................ 41
Ekoporadenství ............................................................. 41
Časopis Pod Blaníkem ................................................... 42
Spolupráce s médii ........................................................ 42
Naučná stezka Vlašimským zámeckým parkem.............. 42
PUBLIKAČNÍ ČINNOST ..........................42
SAMOSTATNÉ PUBLIKACE ..................................43
Internetové stránky ........................................................ 45
REGIONÁLNÍ ROZVOJ ........................................45
Kraj blanických rytířů ................................................... 45
Podblanické infocentrum .............................................. 45
Greenways Praha – Vídeň .............................................. 46
Rozvoj zámeckého parku ve Vlašimi .............................. 46
Výbor Programu obnovy venkova .................................. 46
Blanický rytíř ................................................................ 46
Co se jinam nevešlo ........................... 47
Víkendový zájezd do Chráněné krajinné oblasti
Slavkovský les ................................................................47
HOSPODAŘENÍ V ROCE 2005 .............. 48
ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA
A OSVĚTA (EVVO) .................................29
Spolupráce se Středočeským krajem ............................... 29
EVVO DĚTÍ A MLÁDEŽE .................................... 30
SOUTĚŽE ...................................................................31
Indiánská stezka ........................................................... 31
Ekologická olympiáda ................................................... 31
MIMOŠKOLNÍ VÝCHOVA DĚTÍ A MLÁDEŽE ......... 33
MOP Alcedo .................................................................33
MOP Ježci.....................................................................33
OBSAH | 3
ČSOP VLAŠIM
PŘÍRODNÍ A KULTURNÍ DĚDICTVÍ
STANICE PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY
Lenka Šafránková, Mgr. Daniela Mročková, Ing. Zuzana Pokorná
Stanice pro handicapované živočichy působí při
Podblanickém ekocentru již 11 let a od svého vzniku je akreditovaným členem Národní sítě stanic.
•
•
•
•
•
•
Činnost Stanice se skládá z několika okruhů činností:
Péče o nalezené poraněné volně žijící živočichy – jejich
záchrana, léčení, příprava na návrat do přírody.
Péče o opuštěná mláďata – jejich krmení, výchova a příprava k samostatnému životu ve volné přírodě.
Záchranné přenosy živočichů z míst, kde jim hrozí nebezpečí - transfery obojživelníků při jarním tahu přes frekventované komunikace, transfery živočichů či jejich kolonií
ohrožených úpravami vodního toku nebo zalétlých do prostor, ze kterých nemohou nalézt cestu zpět apod.
Vyprošťování uvízlých jedinců – při pádu zvířat do jímek,
šachet, kanálů, příkopů, zaklíněných jedinců do překážek,
rybářských vlasců, vyprošťování vrubozobých ptáků ze zamrzající vodní plochy.
Hospitalizace vyčerpaných jedinců – zejména v zimě vlivem nedostatku přirozené potravy, navracení zvířat do kondice a jejich vypouštění, péče o hibernanty (především ježky
a netopýry) zejména v případech přerušení hibernace.
Osvětová, vzdělávací a poradenská činnost v oblasti
ochrany volně žijících zvířat.
Záchrana postižených volně žijících živočichů je garantována na území těchto osmi obcí s rozšířenou působností (dle
abecedy): Benešov, Čáslav, Humpolec, Kutná Hora, Pacov,
Pelhřimov, Říčany a Vlašim, což představuje zabezpečování
území o rozloze 3 769,81 km2.
Na tomto území je Stanice schopna zajistit příjem a péči
o postiženého živočicha do tří hodin od jeho nálezu a nahlášení
občany. Z těchto důvodů působí při Stanici 10 odběrných míst,
která zabezpečují příjem a okamžité základní ošetření živočichů. Jedná se o následující pobočky:
• Benešov (přes den) – ZO ČSOP Benešov, Ing. Bohumil
Bareš; 605 449 489
• Benešov (večer) – ZO ČSOP Vlašim, Lenka Šafránková;
777 800 460
• Malešov – Liga na ochranu zvířat, Olga Dodeková;
327 595 210
• Mokrá Lhota u Bystřice – ZO ČSOP Vlašim, Mgr. Libuše
Vondrášková; 777 987 055
• Neveklov – Obec Neveklov, Karel Šebek; 604 242 234
• Ostrov u Vlašimi – Farma Blaník s. r. o.
• Pelhřimov (přes den) – Odbor ŽP, Ing. Josef Slavětínský;
565 352 117
• Sázava – ZO ČSOP Sázava, Ing. Bohumil Vtípil;
602 273 770
• Týnec nad Sázavou – ZO ČSOP Benešov, Ing. Jana
Zmeškalová; 604 120 158
• Říčany – ZO ČSOP Říčany u Prahy, Jakub Halaš;
4 | PŘÍRODNÍ A KULTURNÍ DĚDICTVÍ
776 641 280; 604 240 060
V jednání je odběrná stanice v Kostelci nad Černými lesy.
Pro případ nálezu zraněného živočicha nebo jakéhokoli dotazu z této problematiky bylo po celý rok 2005 v provozu 24
hodin denně pohotovostní telefonní číslo 777 800 460.
Stanici pomáhá několik dobrovolníků. Je to MVDr. Jiří
Hostek – pro Stanici zajišťuje veterinární dohled a ošetřování komplikovaných případů, Veterinární klinika Vetmedica
MVDr. Mašínových, Liga na ochranu zvířat, Jakub Hromas,
Ing. Jiří Pokorný a spolupracovníci z odběrných míst.
Mládě ježka západního.
Foto Z. Pokorná
Územní působnost Stanice pro handicapované živočichy Vlašim.
Péče o handicapované živočichy
s rokem 2004 poklesl příjem živočichů poraněných díky kontaktu s elektrickým proudem.
Rok 2005 je rekordní v počtu doposud přijatých zvířat.
Celkem bylo do Stanice přijato 339 jedinců. Z těchto živočichů bylo prozatím 158 vypuštěno zpět do přírody. V držení či
v léčení nadále zůstává 63 jedinců, přičemž 45 ježků ve Stanici
hibernuje a 4 veverky se připravují na jarní návrat do přírody.
Zbývajících 14 živočichů je nevyléčitelně postiženo. Bude o ně
ve Stanici trvale pečováno, případně hledán vhodný chovatel.
Z roku 2004 bylo do roku 2005 převedeno 67 jedinců,
o které se nadále v průběhu roku pečovalo. Převážnou většinu
z převedených jedinců tvořili ježci – 45 jedinců, kterých bylo
v dubnu roku 2005 vypuštěno 43. Celkem bylo z převedených
67 jedinců vypuštěno 53, čtyři uhynuli. Ostatních 10 jedinců
představují trvalí handicapové, z nichž 9 jich bylo předáno do
péče jiné osobě.
Jeden z nejčastějších příjmů do Stanice jsou mláďata. I když
díky osvětě a poradenské činnosti v porovnání s minulými lety
příjem „opuštěných“ mláďat klesá, i tak péče o mláďata představuje zejména v letních měsících stěžejní prvek pracovní náplně
Stanice. Pro srovnání – mláďata tvoří více než jednu třetinu přijímaných živočichů. V roce 2005 činil příjem 133 jedinců a jen
ve 25 případech skončila péče úhynem mláděte (v 8 případech
se jednalo o úhyn při příjmu). Další běžné důvody příjmu jsou
zranění po střetu s dopravním prostředkem, zlomeniny, náraz
na překážku a uvíznutí v nějaké překážce. Celkově se zranění
zvířat v roce 2005 podílí na příjmu ve 108 případech, což je
proti loňskému roku nárůst o 39 případů zranění. Ve srovnání
Spolu s převedenými živočichy z roku 2004 se v roce
2005 podařilo zpátky navrátit do přírody 211 vyléčených
zvířat, což je o 81 zvířat více než v roce 2004.
Graf č. 1: Důvody hospitalizace živočichů přijatých v roce 2005
Pravidelná veterinární prohlídka rysa, který je
v trvalé expozici stanice.
foto: archiv ČSOP Vlašim
Po vyléčené zlomenině křídla se volavka vrací
do domovské lokality.
foto: D. Mročková
Graf č. 2: Výsledky hospitalizace živočichů přijatých v roce 2005
PŘÍRODNÍ A KULTURNÍ DĚDICTVÍ | 5
ČSOP VLAŠIM
Tabulka č. 1: Živočichové přijatí do Stanice od 1. 1. do 31. 12. 2005
Druh
Počet
přijatých
exemplářů
V držení/
léčení
Návrat do
přírody
Úhyn,
utracení
Bažant královský
1
Blatnice skvrnitá
1
Brhlík lesní
1
Brkoslav severní
1
1
Bukáček malý
1
1
Čáp bílý
3
2
Čížek lesní
1
1
Čolek obecný
1
1
Datel černý
2
Dlask tlustozobý
3
Drozd zpěvný
8
8
Holub domácí
12
8
Holub hřivnáč
1
1
Hrdlička zahradní
13
Hýl obecný
1
1
Ještěrka obecná
5
3
Ježek východní
2
1
Ježek západní
60
44
Jiřička obecná
2
1
Kachna divoká
2
2
Kachna domácí
1
Kalous ušatý
3
1
1
Káně lesní
10
1
6
Kavka obecná
2
1
Konipas bílý
3
2
Koroptev polní
1
Kos černý
20
Krahujec obecný
Úhyn při
příjmu
1
1
1
1
1
1
3
3
6
1
3
3
1
2
1
10
4
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
11
2
5
1
4
Křivka obecná
1
1
Kuna skalní
6
Kuňka ohnivá
1
Labuť velká
13
Lasice hranostaj
1
Lasice kolčava
1
1
Ledňáček říční
1
1
Lejsek bělokrký
1
1
Lejsek šedý
1
1
Lyska černá
3
3
Morče domácí
1
Moták pochop
1
1
Netopýr hvízdavý
2
1
Netopýr parkový
1
Předání jiné
stanici nebo
chovateli
1
1
2
6
3
1
1
12
1
1
1
1
Netopýr rezavý
5
3
Netopýr sp.
1
1
Netopýr ušatý
2
1
Netopýr večerní
1
1
Ondatra pižmová
1
1
Ostříž lesní
3
Papoušek vlnkovaný
1
Pěnice černohlavá
1
Pěnkava obecná
3
Poštolka obecná
25
Potápka malá
4
4
Potápka roháč
1
1
Prase divoké
1
Puštík obecný
3
Rehek domácí
3
1
Ropucha obecná
1
1
Rorýs obecný
6
5
Rosela penant
1
Rosnička zelená
1
1
Skřivan polní
1
1
Sojka obecná
3
2
Sokol stěhovavý
1
Srnec obecný
18
Straka obecná
1
Strakapoud prostřední
2
2
Strakapoud velký
3
3
Sýkora koňadra
2
2
Sýkora modřinka
6
2
Špaček obecný
1
1
Ťuhýk obecný
1
1
Užovka hladká
2
2
Užovka obojková
1
1
Užovka podplamatá
1
1
Včelojed lesní
1
Veverka obecná
8
Vlaštovka obecná
3
Volavka popelavá
4
Vrabec domácí
5
Výr velký
2
Zajíc polní
5
3
Zvonek zelený
2
2
Žluna zelená
2
Počet přijatých exemplářů
339
2
1
3
1
1
2
1
12
1
10
2
1
1
1
1
2
1
1
1
1
2
12
3
3
1
1
1
1
4
4
2
1
1
3
4
1
1
1
2
2
63
158
70
34
14
ČSOP VLAŠIM
Tabulka č. 2.: Spotřeba krmení v roce 2005
Krmivo
Množství
Poznámka
Kuřecí hlavy
3 730 kg
dar Rabbit, a. s.
Kuřata
770 kg
dar Rabbit, a. s.
Hovězí maso
25 kg
dar jatky Vlama
Morčata a potkani
520 ks
z vlastního chovu
Králíci
18 ks
z vlastního chovu
Holubi
35 ks
z vlastního chovu
Granule
420 kg
nákup
Pečivo (rohlík, chléb)
60 kg
dar pekárny Turek a spol., s. r. o.
Piškoty
15 kg
nákup
Ořechy (lískové, vlašské, burské)
10 kg
drobní dárci
Brambory
80 kg
dar AGF, s. r. o.
Zelenina, ovoce
450 kg
dar AGF, s. r. o.
Obilí
480 kg
nákup
Seno
2,5 nákladního automobilu
z vlastních luk ČSOP
Těstoviny, rýže
35 kg
dar studentů z VOŠ a SZeŠ Benešov
Krmný hmyz (mouční červi, nitěnky, muší
larvy ap.)
½ kg
z vlastního chovu
Kroužkovci
¼ kg
z vlastního chovu
120 kg
z rybníků ČSOP Vlašim
Ryby
Záchranné transfery
Vedle tradičních jarních transferů obojživelníků bylo v průběhu roku 2005 provedeno 23 záchranných transferů živočichů, z nichž téměř polovina patří mezi zákonem chráněné druhy. Celkem při nich bylo přeneseno 10 853 jedinců.
Záchranné transfery byly realizovány v okruhu těchto činností:
• Budování zábran na tahových místech obojživelníků přes
komunikace a přenos odchycených živočichů do místa rozmnožování. Na pěti lokalitách bylo celkem v roce 2005 vybudováno přes 2 200 m mobilních zábran a z odchytových
nádob přeneseno 7 740 jedinců, především ropuch obecných.
• Odchyt plazů na lokalitách s nežádoucím výskytem a jejich přemístění do biotopu v sousedství. Byly přemístěni
tři plazi – dvě užovky hladké a jedna užovka obojková. Na
několika dalších lokalitách byl prováděn monitoring, zda
se jedná o přítomnost zmije obecné, nebo některé z užovek. Důsledně se prověřovala situace výskytu plazů v MŠ
Petroupim a nástupiště ČD v Mrači. V obou případech se
jednalo o výskyt užovky hladké.
• Kontroly při výlovech rybníků a kontroly vodotečí, zejména umělých před razantními stavebními zásahy a přemísťování živočichů z ohrožených prostor. Celkem bylo
přemístěno 9 922 ks škeble říční, 23 velevrubů tupých, 876
raků říčních a 23 dalších obojživelníků. Mezi nejvýznamnější transfery patřil zásah na vodní nádrži Slapy. Zde během
posezónního snížení vodní hladiny o několik metrů z důvodů čištění břehů uvízly na březích tisíce škeblí říčních.
Tabulka č. 3: Výjezdy a ujeté kilometry za rok 2005
obec s rozšířenou
působností
počet
výjezdů
počet ujetých
kilometrů
Benešov
60
3 712
Čáslav
3
345
Humpolec
3
371
Kutná Hora
25
1 775
Pacov
4
309
Pelhřimov
14
1 145
Říčany
48
3 309
Vlašim
55
1 476
Celkem
212
12 442
Každé ráno jsou odchytové nádoby na obojživelníky
vybírány.
foto: M. Prchal
Výchovná a osvětová činnost
Kontrola vodního náhonu před zavezením.
Odchycení živočichové byli převezeni do
navazujícího vodního toku.
foto: K. Chlumec
Tabulka č. 4 : Jednotlivé případy záchranných přenosů realizovaných
v roce 2005 vlašimskou Stanicí pro handicapované živočichy
Druh
Latinský název
Počet
Bufo bufo
6 599
Kuňka žlutobřichá
Bombina variegata
20
Kuňka ohnivá
Bombina bombina
18
Skokan hnědý
Rana temporaria
997
Skokan zelený
Rana esculenta
53
Rosnička zelená
Hylla arborea
3
Blatnice skvrnitá
Pelobates fuscus
2
Ropucha obecná
Triturus sp.
71
Astacus astacus
876
Anodonta anatina
9 922
Velevrub tupý
Unio crassus
23
Užovka hladká
Coronella austriaca
2
Natrix natrix
1
Lyska černá
Fulica atra
1
Labuť velká
Cygnus olor
6
Netopýr večerní
Eptesicus serotinus
1
Netopýr rezavý
Nyctalus noctula
1
Čolek
Rak říční
Škeble říční
Užovka obojková
V expoziční části Stanice a jejích pobočkách probíhaly pravidelně exkurze a ekovýchovné programy pro školy, zájmové
organizace a veřejnost, které navštívilo přes 5 000 účastníků návštěvníků. Cílem všech těchto aktivit bylo ukázat návštěvníkům
na praktických příkladech trvale handicapovaných živočichů
následky civilizačních vlivů. Návštěvníci tak mohli vedle sebe
vidět ptáky popálené elektrickým proudem, kteří si ke svému
odpočinku vybrali sloup elektrického napětí, či zvířata sražená
automobilem. Děti zde rovněž mohly zblízka vidět zvířata žijící
v přírodě okolo nás a poznávat jejich chování.
Expoziční prostory vlašimské Stanice pro handicapované živočichy se mimo pravidelné návštěvní hodiny otevřely veřejnosti i ve významné dny roku, jako Den Země, 1. května, 28. října,
vánoční dny apod.
Ve Stanici rovněž realizovali své odborné praxe studenti
středních i vysokých škol přírodovědného zaměření a chovatelskou praxi zde nabývaly i děti základních škol ve Vlašimi.
Vyrobit ptačí budku si mohl vyzkoušet
opravdu každý.
foto: A. Havlíčková
ČSOP VLAŠIM
Záchranné centrum CITES
V současnosti probíhají jednání s Ministerstvem životního
prostředí ČR o změně náplně centra na CITES. Současná kapacita Záchranného centra ovšem nadále umožňuje chovat po
dobu vyřešení právních náležitostí až 350 jedinců zabavených
exotů. V záchranném centru nadále zůstává několik exotů sloužících jako ukázka návštěvníkům Stanice a pro výchovné účely.
Úspěchy Stanice
Díky intenzivní rehabilitaci se podařilo vyléčit zhmožděné
zadní končetiny selete prasete divokého. Zranění vzniklo srážkou zvířete s automobilem. Po odchování putovalo odrostlé sele
do Diagnostického ústavu sociálně postižených v Tloskově, kde
se začlenilo do zooterapeutického programu rehabilitace mentálně postižených pacientů.
Vypuštěni byli tři jedinci ještěrky obecné, které se podařilo
vyinkubovat z pěti vajec nalezených v hromadě písku určeného
k stavební činnosti.
Raritou v péči naší Stanice je odchov asi třítýdenního mláděte rorýsa obecného až do stádia vzletnosti. Byl to dramatický
závod s časem na konci srpna. Pozdě vylíhlé mládě muselo za
Divoké prase odchované od mláděte je dnes
umístěno v Diagnostickém ústavu v Tloskově,
kde pomáhá při rehabilitaci mentálně
postižených pacientů.
Straka na počátku léčby.
Moták po úspěšně provedené operaci.
foto: J. Hromas
poměrně krátký čas dorůst a zesílit natolik, aby se mohlo přidružit k hejnům vlaštovek opouštějících v září naše končiny,
neboť rorýsi již tuto dobu byli mimo naše území (odlétají totiž
počátkem srpna). Díky velmi intenzivní péči všech pracovnic
Stanice rorýs závod vyhrál a přidružil se ke kolonii vlaštovek ve
Vracovicích.
Již tradičně ve Stanici hibernují více jak tři desítky ježků.
Vypuštění do nových domovů se dočkají po oteplení v jarních
měsících.
Byla úspěšně provedena osteosyntéza zlomené pažní kosti
motáka pochopa. Po ní následovalo rehabilitační cvičení vedoucí k navrácení pohyblivosti vazů ztuhlých vlivem několikatýdenní fixace.
Poněkud kuriózní případ je díky imprintingu trvale handicapovaná straka obecná. Byla přinesena do Stanice bez peří
foto: L. Šafránková
Straka – výsledek léčby.
na hlavě, značně zastřiženými křídly, odřeným ocasem, špinavá,
avšak v dobrém výživném stavu a mluvící. Ozdravná procedura
trvala téměř půl roku. Během ní se straka vzhledu „strakosupa“
postupně měnila v plně opeřeného jedince.
Změny v roce 2005
Na konci dubna byla ukončena rozsáhlá rekonstrukce
prostor Podblanického ekocentra, která se v jisté míře dotkla
i prostor Stanice. Přímo v zázemí Stanice byla provedena modernizace prostor, jež vedla ke zlepšení hygienicko-veterinárních podmínek na pracovišti s možností důkladnější desinfekce
a usnadnění činnosti ošetřovatelů. Velké plus představuje prostorný mycí box v interiéru nové budovy, kde je tlakovou vodou
možno snadno čistit velkoobjemové nádoby.
Do Stanice od září 2005 nastoupila na plný úvazek pracovnice se specializací na etologii zvířat, Ing. Zuzana Pokorná, která zde do té doby působila pouze brigádně.
Labuť po vyléčení očního zákalu.
POZEMKOVÝ SPOLEK PRO PŘÍRODU A PAMÁTKY PODBLANICKA
Ing. Mgr. Martin Klaudys
Péči o přírodní a kulturní památky na Podblanicku vykonává ČSOP Vlašim od svého založení, tedy patnáct let. Za tuto
dobu se podařilo dosáhnout řady úspěchů (ochránit více než
400 ha pozemků, 9 historických objektů, 68 památných stromů, zachránit několik desítek lokalit chráněných druhů rostlin
a živočichů atd.).
U každého přírodovědně cenného území i historického objektu je pečlivě zvážena vhodná forma ochrany. K těm
osvědčeným patří smluvní dohoda s vlastníkem či uživatelem,
využíváme také formu dlouhodobého pronájmu a výjimečně
i nákup pozemku. Pro zastřešení aktivit získávání věcných práv
k pozemkům a stavbám byl ČSOP Vlašim v r. 1998 vyhlášen
program Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka
(PSPPP). 10. 6. 1999 získal PSPPP akreditaci Rady Národního
pozemkového spolku.
Spolupráce s vlastníky a uživateli
pozemků a staveb
I v roce 2005 jsme rozvíjeli úspěšnou spolupráci s vlastníky
pozemků na Podblanicku z minulých let. Z úspěchů roku 2005
můžeme uvést:
• Do vlastnictví ČSOP Vlašim se podařilo získat rybník
„Utopenec“ (celkem 12 713 m2) v Jinošovském údolí. Tento
rybník je přírodovědně velmi cenný a čeká jej v brzké době
spolu s Vorlinským údolím revitalizace.
• Nově byla uzavřena nájemní smlouva mezi ČSOP Vlašim
a Městem Vlašim na vodní nádrž Vorlina u Vlašimi na
30 let (celkem 7 668 m2). Cílem uzavření nájemní smlouvy je zajištění obnovy přírodě blízkého stavu vodní nádrže
v rámci revitalizace Vorlinského údolí.
• Nově byla uzavřena nájemní smlouva mezi ČSOP Vlašim
a Městem Vlašim na lesní pozemky u nádrže Vorlina u Vlašimi na 30 let (celkem 25 574 m2). Cílem uzavření nájemní
•
•
•
•
•
smlouvy je posílení ekologických stabilizačních funkcí lesa
a vybudování tůní pro obojživelníky jako součásti komplexní revitalizace Vorlinského údolí.
Nově byla uzavřena nájemní smlouva s Pozemkovým fondem ČR na louky ve Vorlinském údolí (celkem 4 549 m2).
Nájemní smlouva byla uzavřena na 5 let. Cílem uzavření
smlouvy bylo zajištění obnovy ekologických funkcí luk
v rámci komplexní revitalizace Vorlinského údolí.
Vlastník další části louky nad Galilejským rybníkem
(1 984 m2) umožnil ČSOP Vlašim sečení. ČSOP Vlašim
tak pečuje o 80 % této cenné mokřadní louky v bezprostřední blízkosti města Vlašimi.
Na louku pod Galilejským rybníkem (vlastnictví ÚVR
ČSOP, vykoupeno ze sbírky Místo pro přírodu) byl zpracován ochranářský Plán péče. Současně je tato lokalita ČSOP
Vlašim vypůjčena.
Na mokřadech „Na Kačíně“ se podařilo dohodou s vlastníky získat souhlas se sečením pro další části louky (celkem
3 695 m2).
Část rašeliniště „Na pramenech“ (celkem 7 783 m2) nedaleko Horní Lhoty u Načeradce se podařilo vykoupit
z prostředků sbírky „Místo pro přírodu“ do majetku ÚVR
ČSOP. ČSOP Vlašim zpracoval na lokalitu ochranářský
Plán péče a má pozemky vypůjčeny. Současně se podařilo
Tabulka č. 5: Výměra pozemků PSPPP dle věcných práv (bez dobrovolných dohod)
Forma věcného práva
výměra (m2)
souhlas vlastníka
90 038
dlouhodobý pronájem
326 770
ve vlastnictví ČSOP Vlašim
148 011
ve vlastnictví ÚVR ČSOP
19 249
Celkem
584 068
ČSOP VLAŠIM
získat do nájmu další část louky o rozloze 1 223 m2 a k další
části (3 129 m2) získat souhlas k obhospodařování. ČSOP
Vlašim tak dnes obhospodařuje tuto lokalitu celou.
• Na pozemcích u Býkovic v CHKO Blaník (ve vlastnictví
ČSOP Vlašim) byla realizována výsadba prvků nelesní zeleně.
Celkem se podařilo v roce 2005 získat věcná práva k 6,8 ha
pozemků. Celková plocha přírodovědně cenných pozemků, jejichž ochrana je zajištěna prostřednictvím věcných práv,
vzrostla na 58 ha. V tomto čísle ovšem nejsou zahrnuty dobrovolné dohody s hospodáři, kde rozloha pozemků dosahuje
několika desítek hektarů. Struktura věcných práv k pozemkům
k 31. 12. 2005 je uvedena v tabulce a grafu.
Graf č. 3 : Struktura věcných práv k pozemkům v PSPPP
(bez dobrovolných dohod)
• Ve Starém hradu v Zámeckém parku Vlašim byla instalována expozice o historii parku a zámku.
Tabulka č. 6: Mokřadní louky v přímé péči PSPPP
Lokalita
Výměra (m2)
PR Údolí potoka u Dolské myslivny
40 443
PP Na Ostrově
3 558
Na Kačíně
26 345
Biocentrum „Na Hrbě“
19 936
PP V Olších
2 500
Řísnické louky
38 754
PR Podlesí
20 406
Jinošovské údolí
69 993
Na pramenech
27 459
Drahňovická mokřadla
45 396
Sedmpány
6 079
Smrčiny
2 108
Celkem
302 977
Realizace praktických opatření
Péči o velkou část nejcennějších lokalit zajišťuje ČSOP
Vlašim vlastními silami. Praktická opatření se provádí na přírodovědně cenných lokalitách okresu Benešov a části okresu
Pelhřimov.
Mokřadní, často silně zrašelinělé louky s velkým bohatstvím
druhů rostlin vyžadují šetrné sečení s vyloučením těžké mechanizace. Na loukách kosíme ručně vedenou lištovou sekačkou
a křovinořezem s ručním hrabáním a odvozem.
Na vybraných lokalitách realizujeme specifický management (v souladu se schválenými plány péče), často navazující na
programy druhové ochrany ČSOP Vlašim:
• Na rybnících Jírovec a Utopenec v Jinošovském údolí byla
dokončena revitalizace spočívající v opravě hrází, odbahnění a vybudování tůní pro podporu obojživelníků.
• Na loukách v Jinošovském údolí probíhají přípravy na realizaci prvních pokusných výsevů v rámci programu „Obnova
květnatých luk na Podblanicku“.
• Na rašeliništi „Na pramenech“ byla provedena probírka náletů pro podporu populace rosnatky okrouhlolisté.
Ve spolupráci s vlastníky pečujeme i o kulturní památky
Podblanicka:
• Na bývalém popravišti u Vlašimi „Na spravedlnosti“ byla
provedena údržba zeleně a úklid lokality.
• Rotunda v Týnci nad Sázavou je významnou kulturní památkou i zimovištěm početné kolonie netopýrů. V roce
2005 byl proveden úklid půdy rotundy.
K odvozu biomasy z mokřadních luk Na pramenech
byla použita mobilní plošina.
foto: M. Klaudys
V Jinošovském údolí byly instalovány nové informační
tabule.
foto: M. Klaudys
Strážní služba, informační
a osvětová služba
Mezi členy ČSOP Vlašim jsou strážci ochrany přírody a krajiny pro území okresu Benešov a CHKO Blaník. Na tomto území provádějí během roku strážní službu ve zvláště chráněných
územích. Strážci poskytují rovněž informační službu, kterou
využívají zejména návštěvníci zvláště chráněných území.
Po celé jaro r. 2005 probíhala revitalizace rybníku Jírovec
a Kačák a části potoka v Jinošovském údolí u Vlašimi.
foto: K. Kříž
PÉČE O NELESNÍ ZELEŇ
Ing. Marek Lempochner, Ing. Lukáš Kaprál, Ing. Karel Kříž
Školka geneticky původního
materiálu
Během letních měsíců byla vybudována víceúčelová dřevěná hala, ve které se skladuje veškerý materiál pro potřeby
školky a ostatních našich činností (výsadby, kosení luk apod.).
Ke konci roku 2005 se také podařilo zkolaudovat elektrickou
přípojku, která umožní od jara připojit závlahový systém na
elektrické čerpadlo. Našim hlavním cílem je vypěstovat dostatek rostlinného materiálu, který pokryje naše potřeby při
výsadbách realizovaných v jednotlivých letech. Nabízený sortiment k 31. 12. 2005 čítal 119 druhů a jejich kultivarů a i nadále se bude rozšiřovat. Díky činnosti školky jsme v roce 2005
pokryli ze 100 % vlastním obalovaným rostlinným materiálem
výsadby ve volné krajině. Výsadby ve městech a obcích byly pokryty ze 70 %.
Školka geneticky původního materiálu ČSOP Vlašim. foto: M. Lempochner
Údržba a výsadby zeleně ve městech
a obcích
Český svaz ochránců přírody Vlašim uzavřel 29. 8. 2005
s Městem Vlašimí na základě výsledků výběrového řízení
smlouvu na péči o stromovou a keřovou zeleň ve Vlašimi a městem spravovaných obcích. Jako první akce byl v rámci smlouvy ozeleněn kruhový objezd u Lidlu, parčík před ubytovnou
„Varšavan“, zahrada Spolkového domu sourozenců Roškotových
a okolí staré lípy na Žižkově náměstí. Celkem bylo vysazeno
1 500 ks keřů a 13 stromů. V okolí Vlašimi se pak péče zaměřila
na údržbu alejí vysazených v předchozích letech podél vycházkových polních cest.
Stejně jako v předešlých letech jsme pokračovali v pravidelné
údržbě zeleně i v okolních obcích, se kterými máme uzavřenou
dlouhodobou smlouvu na údržbu zeleně. V obci Nespeky byla
vysazena mobilní zeleň na návsi, v Čerčanech proběhlo prořezání stromů a keřů na hřbitově a u nádraží, v Ratměřicích jsme
prořezali všechny stromy v obci a v Čechticích stromy na náměstí. V obcích Pravonín, Benešov, Trhový Štěpánov, Slověnice
a Vlašim byly ošetřeny jírovce proti klíněnce jírovcové.
Výsadba keřových záhonů v centru Vlašimi.
foto: J.Vrňák
ČSOP VLAŠIM
Péče o významné a památné stromy
a zámecké parky
Péče o významné a památné stromy byla i v roce 2005 jednou z hlavních priorit. podařilo se nám iniciovat vyhlášení deset
nových památných stromů – devět dubů ve Vlčkovicích a jeden jilm v Mokré Lhotě. Všechny stromy byly následně ošetřeny. Dále se podařilo ošetřit památný jilm u červené věže ve
Vlašimi, osm významných lip v Borovsku a dvě památné lípy
v Louňovicích pod Blaníkem. Ošetření uvedených stromů bylo
financováno vlastníky s významným přispěním Programu péče
o krajinu MŽP.
U zámeckých parků byly naše aktivity zaměřeny především
na zámecký park ve Vlašimi a ve Vrchotových Janovicích. Ve
vlašimském parku jsme spolu s Městem Vlašimí dokončili poslední úpravy projektu na II. etapu obnovy přírodních prvků,
která by měla započít v roce 2006. Ve Vrchotových Janovicích
jsme pokračovali s výřezem nevhodných a staticky narušených
dřevin především v lesnaté části parku. V průběhu jara jsme se
podíleli na návrhu dalších prací zaměřených na stromovou zeleň v areálu parku. V létě jsme zde vyhráli výběrové řízení na
ošetřování, výsadby a přesadby stromů. Při ošetřování jsme se
především zaměřili na stabilizaci staticky narušených stromů.
Cílem přesadeb bylo především uvolnění kočárové cesty, která
se bude rekonstruovat. Celkem bylo v parku Vrchotovy Janovice
ošetřeno 71 stromů, přesazeno přes 30 stromů a keřů a vysazeno 226 nových stromů a keřů.
Ratají, Lorety, Teplýšovic a u Kondrace. Remízů bylo vysázeno
celkem šest: remíz u Buchova, Jankova, Teplýšovic, Drahňovic,
Chotýšan a remíz u Býkovic, dále pak sad u Želichova.
Nejvýznamnějším protierozním opatřením roku 2005 byla soustava keřových pásů a remízů nad Stříbrnou Skalicí, kde bylo
vysázeno přes 20 000 stromů a keřů. Celkově bylo do remízů
a alejí vysázeno více jak 36 000 stromů a keřů a postaveno přes
5 400 metrů oplocenek.
Přesazování starých rododendronů v zámeckém
parku Vrchotovy Janovice.
foto: M. Lempochner
Ošetřování platanu na centrální louce v zámeckém
parku Vrchotovy Janovice.
foto: M. Lempochner
Výsadby ve volné krajině
V roce 2005 jsme se kromě výsadeb alejí věnovali i protierozním výsadbám remízů a keřových pásů. Celkem bylo vysázeno cca 14,5 km alejí, 5,5 km keřových pásů a 2,5 ha remízů.
Nově vznikly aleje u Vranova, Vyskytné, Bernartic, Borotína,
Buchova, Jankova, Křivsoudova, Lokte, Mnichovic, Radošovic,
Výsadba alejí byla hlavní náplní činnosti v podzimních
měsících. Švestková alej u Borotína.
foto: L. Kaprál
Zálivka je nezbytnou součástí výsadeb.
foto: L. Kaprál
100 km alejí na Podblanicku
Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi obnovil během
osmi let na Podblanicku 100 kilometrů alejí. V souvislosti s tím
proběhla 3. listopadu 2005 v obci Drahňovice slavnostní výsadba stého kilometru za účasti ministra životního prostředí
RNDr. Libora Ambrozka, starostů obcí Podblanicka a dalších
hostů. Výsadbu stého kilometru (byla vysazena dubová alej)
provedli přímo pozvaní hosté spolu s členy ČSOP Vlašim.
Projektová činnost, posudky,
poradenství
V rámci Programu péče o krajinu byly pro obce a další žadatele na Podblanicku zpracovávány projekty a studie výsadeb
v krajině. Dále pak byly zpracovány tři projekty na obnovu vlašimské zeleně: Riegrova ulice včetně kruhového objezdu Lidl,
prostranství před „Varšavanem“ a rekonstrukce Domašínského
náměstí. Projekt na obnovu zeleně v obci Moraveč. Po celý rok
byly zpracovávány posudky na stromovou zeleň a rovněž probíhalo bezplatné poradenství občanům v oblasti údržby zeleně.
Od podzimu byly pro poradenství občanům v oblasti zeleně zavedeny úřední hodiny ve středu mezi 15 – 17 hod.
Krajové odrůdy ovocných dřevin
na Podblanicku
Třešňová alej u Načeradce je jednou z prvních alejí,
která byla v rámci programu na obnovu Podblanických
alejí vysazena.
Ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek
spolu se starostou obce Drahňovice Františkem
Košatou vysadili první strom stého kilometru nových
alejí na Podblanicku.
foto: K. Kříž
foto: J. Zmeškalová
V současné době se na okrese Benešov nachází mnoho starých neudržovaných alejí ovocných dřevin a jednotlivě stojících
ovocných stromů. Některé z nich patří mezi takzvané staré odrůdy či dokonce odrůdy krajové. Jelikož se jedná vesměs o pomístní výskyt, není známo jejich rozšíření v tomto regionu
a mnohé odrůdy nejsou ani přesně určeny. Z důvodu značného
stáří stromů, popř. rekonstrukcí některých částí, je nebezpečí, že
v určitých případech může při úhynu stromu dojít k nevratnému vymizení některých starých odrůd z našeho okolí, aniž by
byly vůbec zaznamenány.
Cílem našeho snažení je podrobné zmapování krajových a starých odrůd ovocných dřevin na okrese Benešov.
V následujících letech takto nalezené nejvzácnější odrůdy našeho okresu přeneseme pomocí roubů do nově založeného sadu
krajových odrůd ovocných dřevin v Jetřichovicích.
Rok 2005 jsme zahájili sběrem roubů a roubováním
26 podnoží v Jetřichovickém sadu následujícími odrůdami:
Watervlietské, Coxova reneta, Hedvábné, Baumannova reneta,
Wagnerovo, Boikovo obrovské a Croncelské. V létě byl sad posečen a byly také opraveny škody vzniklé zvěří a vandaly (opravy ochran proti okusu, kůlů a pod).
V průběhu léta a podzimu pokračovalo řešení projektu
Krajové odrůdy ovocných dřevin mapováním nových lokalit,
ve kterých by se pravděpodobně mohly krajové odrůdy ovocných dřevin nacházet. Lokality jsme vytipovali především ve
spolupráci se členy ČSOP, obecními úřady, Českým svazem zahrádkářů a místními obyvateli. Jednalo se o aleje podél starých,
mnohdy již zaniklých cest, staré ovocné sady i jednotlivé stromy
v krajině.
Zaměřili jsme se především na lokality v okolí obcí:
Dolní Kralovice, Šetějovice, Blažejovice, Ježov, Zahrádčice,
Žibřidovice, Střítež, Brzotice, Loket, Děkanovice, Tomice I,
Dunice, Hořice, Skalkov, Heřmaničky, Kvašťov, Jetřichovice
a Malovidy. Zjištěná plodnost ovocných stromů byla velmi
malá (u více jak 80 % stromů nebyla úroda žádná). V některých
případech se jednalo o běžné odrůdy, které jsme ze vzorků vyřadili. Řada z takto nalezených alejí je v dosti zanedbaném stavu
(v některých případech i odumírající stromy). Naším cílem je ve
spolupráci s vlastníky zajistit jejich rekonstrukci a tím i nahradit stávající méňe vhodné tvary vysokokmeny. Podařilo se nám
nasbírat 15 vzorků, ze kterých jsme ve spolupráci s Františkem
ČSOP VLAŠIM
Svatoněm a Oldřichem Hrubantem (místní pomologové a členové ČSOP Vlašim) určili dvanáct následujících vzorků: Kožená
reneta dvakrát, Strýmka dvakrát, Kmínová reneta, Blenheimská
reneta, Gastonské šarlatové, Bojkovo, Croncelské, Wágnerovo,
Boskopské červené a jedna hrušeň Lucasova máslovka.
Koncem října jsme uspořádali malou výstavku starých
odrůd ovoce složenou z místních vzorků ze sbírky p. Svatoně
a vzorků, která nám pro porovnání poskytli kolegové z Bílých
Karpat. Celkem bylo na výstavce 45 odrůd jabloní a hrušní.
Na večerním setkání se zájemci o staré odrůdy ovocných dřevin
byl v přednášce pana Oldřicha Hrubanta zdůrazněn význam
starých a krajových odrůd a bylo možné také ochutnat některé
výrobky z ovoce (mošty, sušené ovoce, cukroví z ovoce apod).
Výstavka ovoce konaná 25. října
v přednáškovém sále Podblanického ekocentra
ve Vlašimi.
SPOLUPRÁCE SE STÁTNÍ SPRÁVOU
Ing. Karel Kříž, Ing. Marek Lempochner
V roce 2005 jsme byli účastníky celkem 671 správních řízení.
Nejčastěji se správní řízení týkala:
• kácení mimolesní zeleně – 288 řízení
• liniových staveb – 86 řízení
• ostatních staveb – 69 řízení
• zásahů do významných krajinných prvků – 116 řízení
• územních řízení – 72 řízení
• ostatní – 40 řízení
Vypracovali jsme více jak 50 odborných vyjádření, především k výstavbě vodních nádrží, umísťování liniových staveb
a kácení stromů.
Podali jsme jedenáct odvolání proti různým rozhodnutím
státní správy, sedm z nich bylo shledáno odvolacím orgánem
oprávněných, dvě odvolání ještě nejsou vyřízena.
Podali jsme pět vlastních podnětů k zahájení správního řízení.
Stejně jako v předchozích letech spočívala spolupráce se
státní správou především v účasti ve správních řízeních (viz.
rámeček) a vypracovávání odborných posudků. Jako účastníci
správních řízení jsme prosazovali zájmy ochrany přírody na území celého Podblanicka. Jak dokládají čísla v rámečku, v 98 %
případů jsme došli se správním orgánem ke shodě a ve zbývajících 2 %, kdy jsme byli nuceni podat proti rozhodnutí odvolání, byla naše úspěšnost 77 %.
Mezi nejčastější správní řízení se opět zařadilo kácení stromů a keřů rostoucích mimo les. Ve většině případů se jednalo
o pokácení stromů s narušenou statikou nebo odumírajících.
Bohužel stále se vyskytují případy, kdy majitelé chtějí pokácet
mnohdy staleté stromy pouze s odůvodněním, že z nich padá
listí. Jako úspěch lze označit vyhlášení 10 nových památných
stromů, které na náš návrh vyhlásily Městské úřady v Benešově
a ve Voticích.
Mezi tzv. velké kauzy, kterých jsme se účastnili patřila výstavba vysílače pro přenos signálu GSM na vrchu nad Čestínem.
Území se nachází mezi CHKO Blaník a přírodním parkem
Džbány – Žebrák. Výstavba 45 m vysokého stožáru by výrazně
narušila krajinný ráz celé oblasti. ČSOP prosazovalo nižší stožár
umístěný pod vrcholem kopce. Správní orgán (MěÚ Votice) dal
ČSOP ve svém rozhodnutí za pravdu, s čímž investor nesouhlasil, odvolal se a Krajský úřad v odvolacím řízení rovněž potvrdil
názor ČSOP. Investor od záměru ustoupil.
Zaznamenali jsme rovněž stále sílící tlak na novou zástavbu
na okrajích obcí, ale i ve volné krajině. Jedná se nejen o rodinné
domky a komerční zóny, ale opět se objevují snahy o vznik nových chatových osad. Největší kauzou v této oblasti byla výstavba Resue centra u Pyšel. Proti umístění komplexu osmiúhelníkových budov jsme se odvolali ke Krajskému úřadu a celá kauza
je nadále v řešení.
V oblasti vypracovávání posudků a přírodovědných průzkumů jsme se především soustředili na posuzování stromové
zeleně, biologická hodnocení lokalit a posuzování lokalit sítě
Natura 2000.
Krajská koncepce ochrany přírody
a krajiny
Ing. Karel Kříž, Ing. Pavel Pešout
Zpracování Koncepce ochrany přírody a krajiny
Středočeského kraje jsme koordinovali na základě vyhraného
výběrového řízení u Krajského úřadu. Cílem koncepce je stanovení pravidel a postupů pro zachování a zlepšení stavu přírody
a krajiny ve Středočeském kraji. Stejně jako u Koncepce EVVO,
kterou jsme pro Středočeský kraj zpracovali v roce 2003, probíhala tvorba i tohoto dokumentu kolektivní formou s využitím
pracovních skupin, v nichž byli zapojeni odborníci z krajského
úřadu, státní správy, samospráv, občanských sdružení, podnikatelů a ostatních zájmových skupin působících v kraji. Smyslem
takto široce pojatého spektra zpracovatelů podílejících se na
koncepci bylo vytvoření kvalitního a všeobecně uznávaného
dokumentu. Koncepce se sestává z rozborové a návrhové části.
Rozborová část se skládá z devíti kapitol, které pokrývají jednotlivé oblasti ochrany přírody a krajiny ve Středočeském kraji.
Vycházeli jsme z podrobné analýzy stávajícího stavu přírodního
prostředí, jeho příčin a vývojových trendů i s ohledem na již realizovaná opatření v rovině právní, ekonomické a informační.
V rozborové části byly zpracovávány všechny dostupné podklady z každé konkrétní oblasti. Návrhová část reaguje na problé-
my popsané v rozborové části a kromě hlavních cílů, dílčích
cílů a opatření, obsahuje i akční plán s časovým harmonogramem a konkrétní odpověď.
DRUHOVÁ OCHRANA
Druhová ochrana patří mezi naše nejdůležitější aktivity.
V rámci ní probíhá řada tradičních programů z nichž u čtyř
(Vážky, Alcedo, Ohrožené ryby a kruhoústí a Ohrožené druhy dřevin) koordinujeme jejich činnost v rámci celé republiky.
Programy jsou zaměřeny na mapování výskytu jednotlivých
druhů, výzkum ekologie druhů, ochranu jejich lokalit a realizaci opatření k jejich záchraně.
Obnova květnatých luk
Ing. Mgr. Martin Klaudys, Ing. Lukáš Kaprál
Program ČSOP Vlašim „Obnova květnatých luk na
Podblanicku“ usiluje o uchování druhové a genetické rozmanitosti luk regionu. V krajině Podblanicka stále existují zbytky
přirozených mokřadních i suchomilných lučních společenstev.
Ovšem i tyto přírodě blízké druhově bohaté květnaté louky jsou
ohroženy upuštěním od hospodaření nebo zalesňováním.
V rámci programu probíhá již několik let mapování druhově bohatých luk na Podblanicku. Podařilo se podchytit louky
v okolí Vlašimi, v CHKO Blaník, na Jankovsku i v okolí SedlcePrčice. Ochranu květnatých luk pak zajišťuje ČSOP Vlašim dohodami s vlastníky, účastí ve správních řízeních i aktivní péčí
o nejcennější lokality prostřednictvím programu „Pozemkový
spolek pro přírodu a památky Podblanicka“.
Na druhé straně dochází v krajině k převodu orné půdy na
louky s použitím komerčních standardizovaných směsí v rámci
podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství. Jako reakce na
tento jev byl v roce 2000 sestaven seznam lučních druhů – tzv.
regionální směs, s cílem sestavit a nabídnout vhodnou alternativu ke komerčně dodávaným osevním směsím. Pro vytvoření
směsi daného složení byla v roce 2001 sesbírána semena prvních
devět druhů bylin. Jako zdroj semen byly využity vhodné louky zjištěné mapováním. V roce 2002 byly na pozemku ČSOP
Vlašim založeny matečnicové porosty z vybraných druhů, v roce 2003 byl slibný rozvoj matečnic omezen velkým letním suchem. V roce 2004 byl kromě matečnicových porostů využit
i další zdroj semen – přirozená směs semen byla získána ze sena
ze Žďárské louky v CHKO Blaník.
Rok 2005 byl nejen jubilejním pátým rokem práce na obnově květnatých luk, byl významný i z dalších důvodů:
• Sběr semen se rozšířil o další druhy, dříve nesbírané – vítod
obecný, chrpa čekánek.
• Ministerstvo životního prostředí udělilo ČSOP Vlašim výjimku ke sběru rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia),
která je silně ohroženým druhem. Tento druh byl pokusně
sbírán.
• Podařilo se zajistit závlahu pro pozemek s matečnicemi.
• Sběr semen byl rozšířen na další plochy v CHKO Blaník
a v okolí Vlašimi. Výsledky sběru jsou uvedeny v tabulce.
Tabulka č. 7: Množství získaného osiva (osivo před vyluštěním – luštění
semen a příprava k setí je prováděno v zimním období)
Název
Produkce (g)
Kozinec sladkolistý
116
Chrpa čekánek
94
Bukvice lékařská
2 798
Chrpa luční
656
Vítod obecný
4 (téměř čisté osivo)
Svízel syřišťový
Smolnička obecná
Čertkus luční
Hvozdík kropenatý
134
Třezalka tečkovaná
1 210
Černohlávek obecný
324
Tabulka č. 8: Množství získaného osiva z matečnicových porostů
Název
Drahňovická mokřadla jsou komplexem
typických mokřadních luk Podblanicka.
Produkce (g)
Kopretina bílá
1 256
Jitrocel kopinatý
1 382
Smolnička obecná
200
Třezalka tečkovaná
542
ČSOP VLAŠIM
Sběr je prováděn většinou ručně. Množství sebraných semen na lokalitě musí být voleno uvážlivě tak, aby bylo zajištěno
obnovení populace druhu na lokalitě. Získané osivo je používáno k založení a rozšíření matečnicových porostů na pozemku
ČSOP Vlašim. V roce 2005 byly vysety nebo posíleny matečnice štírovníku růžkatého, svízele syřišťového, chrpy luční, kozince sladkolistého.
Stávající matečnice poskytují semena, která tvoří regionální
směsi, částečně jsou používána i k posílení matečnic. Množství
získaných semen je uvedeno v tabulce.
Na základě zkušeností ČSOP Bílé Karpaty byla vytvořena
první regionální travní směs. Základ tvoří travní druhy – kostřava červená, lipnice luční Slezanka, ovsík vyvýšený, doplněné
jetelem lučním. K základu jsou přidány druhy z matečnic a sběrů – bukvice lékařská, chrpa luční, černohlávek obecný, třezalka
tečkovaná, smolnička obecná, svízel syřišťový, jitrocel kopinatý.
Směs byla vyseta na pokusný pozemek a výsledky budou známy
v příštím roce.
Ohrožené druhy dřevin
Ing. Karel Kříž, Josef Žížala, Ing. Lukáš Kaprál
V rámci programu bylo řešeno celkem 14 dílčích projektů
po celém území České republiky, které ZO ČSOP Vlašim jako
celorepublikový garant programu zastřešovala. Řešila se v nich
např. záchrana genofondu jilmu drsnolistého na Novohradsku,
mapování lýkovce jedovatého na Dolnokralovicku, mapování
výskytu vrby plazivé a rozmarýnolisté a zimozelenu okoličnatého na Jihlavsku atp.
ZO ČSOP Vlašim řešila v rámci programu dva projekty:
Okolí Štěchovické přehrady je nejbohatší
lokalitou tisu na Podblanicku.
foto: K. Kříž
Záchrana tisu červeného na Netvořicku
Projekt se zabýval zachováním genofondu tisu červeného (Taxus baccata) v okolí Štěchovické přehrady. V roce 1999
a 2004 zde provedla ZO ČSOP Vlašim ve spolupráci s lesnickou fakultou ČZU Praha průzkum území, na který projekt
navázal. Na základě literárních podkladů a místních znalostí
byly prověřeny známé lokality tisu na Netvořicku a proveden
průzkum i okolí. Všechna místa výskytu byla zanesena do
mapy 1:10 000, stromy spočítány. Při mapování bylo nalezeno celkem 10 ks tisů na třech místech. Byly stanoveny příčiny
ohrožení celé populace. Z exemplářů nalezených v roce 2004
bylo odebráno 150 řízků, které jsou umístěny ve školce ČSOP
Vlašim. V příštích letech proběhne sběr semen, pěstování sazenic a následné výsadby zpět na lokality původu a rovněž bude
pokračovat mapování tisů na druhém břehu Vltavy. Bude probíhat také zaměření jednotlivých stromů pomocí GPS a jejich
přesný zákres.
Záchrana lýkovce jedovatého na Podblanicku
Sběr lýkovcových semen na Kupsově skále, ze
kterých budou vypěstovány sazenice určené
k posílení zdejší populace lýkovců.
Projekt se zabýval zachováním genofondu lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) na Podblanicku. Lýkovec jedovatý
se v bohatšícho populacích (desítky kusů) vyskytuje na třech
známých místech na Podblanicku – PP Na Stříbrné, Kupsova
skála, u Šetějovic. Všechny tři lokality byly v minulých letech
poškozeny polomem a těžbou dřeva, což zapříčinilo částečné
vymizení lýkovce. Část populací byla místy zdecimována lidmi, kteří lýkovce vykopávali a přenášeli do zahrádek. Na všech
třech nejbohatších lokalitách (PP Na Stříbrné, Kupsova skála,
Šetějovice) bylo sebráno celkem 2 kg semen. Semena jsou v současnosti stratifikována ve školce ČSOP Vlašim a na jaře budou
vyseta na venkovní záhony. Stratifikovaná semena z loňského
sběru byla na jaře vyseta na záhony ve školce ČSOP Vlašim.
Ve třech oplocenkách v PP Na Stříbrné, kde byly lýkovce vysazeny v roce 2003 a 2004 se v rámci managementu provedlo
uvolňování lýkovcových sazenic, aby nedošlo k jejich odumření konkurenčním tlakem ostatních rostlin. Z programu Místo
pro přírodu se povedlo vykoupit do vlastnictví ČSOP lokalitu
Kupsova skála s největším výskytem lýkovců na Podblanicku.
V zimním období zde proběhne uvolnění lýkovců od náletů
a v dalších letech bude postupně doplňována populace lýkovců
z vypěstovaných sazenic.
Program Vážky
Doc.RNDr. Lubomír Hanel, CSc.
V roce 2005 byla koordinace programu plněna stálým kontaktem s mapovateli, konzultacemi a vypracováváním posudků
na jednotlivé projekty základních organizací ČSOP. Byly provedeny faunistické průzkumy vážek na Českolipsku (zde jde
o pátý rok průzkumů), Karvinsku, vojenském prostoru Libavá,
Vrbensku, Jaroměřsku, Olomoucku. Víceleté průzkumy zaměřené na ekologicko-faunistickou charakteristiku odonatofauny
Slezska se zvláštním zřetelem na ohrožené (chráněné) druhy
a druhy zařazené v systému Natura 2000 umožnily zpracovat a předat do tisku aktualizovaný přehled vážek české části
Slezska.
V CHKO Ždárské vrchy se ve dnech 23 – 26. 6. 2005 konalo již osmé setkání odonatologů České republiky. Na pořádání semináře se podílela zejména Správa CHKO Ždárské vrchy
a Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Setkání se zúčastnilo celkem 16 odonatologů. V průběhu semináře zaznělo sedm
prezentací jednotlivých účastníků. Součástí semináře byly také
terénní exkurze na devíti vybraných lokalitách.
Veškeré faunistické a ekologické poznatky jsou průběžně
zpracovávány v rámci připravované monografie Atlas vážek
České republiky. V rámci příprav této monografie bylo postupováno následujícím způsobem:
• byla provedena analýza odonatologické literatury především
s ohledem na faunistické a ekologické údaje
• byl rozpracován seznam našich druhů vážek s ohledem na
historické a recentní nálezy
• byl proveden výběr a návštěvy lokalit vhodných pro průzkum a odlov zejména vzácných druhů důležitých pro fotografování
Šídlo sítinové (Aeshna juncea)
foto: A. Dolný
Šídlo červené (Aeshna isosceles)
foto: A. Dolný
• bylo zahájeno fotografování vážek pomocí specielní metody.
Ke skenování byly využívány podchlazené živé exempláře
vážek, jejichž pohybová aktivita byla nízkou teplotou dočasně eliminována. Vyšší rychlost snímání skenerem zajistila,
aby pohybově utlumený jedinec, který byl při skenování
zahříván, zůstal po celou dobu nehybný. Získané snímky
mají dostatečně dobrou kvalitu. Po kontrole výsledku a případné korekci byli vyfotografovaní jedinci puštěni zpět do
přírodního prostředí. S využitím grafického softwaru byly
zvýrazněny (barevně odlišeny, podbarveny) struktury či znaky, které mají význam pro charakteristiku určitého taxonu,
resp. jsou významné pro determinaci daného druhu.
• byly doplňovány síťové mapy rozšíření jednotlivých druhů.
Mapování výskytu raků
na Podblanicku
Mgr. Pavel Čech
Mapování raků na Podblanicku a jeho okolí probíhá od
roku 1999. Během roku 2005 bylo prověřeno 6 vybraných úseků Blanice (Vlašim – Čejkovice, soutok se Sázavou) a 6 přítoků,
Na Chotýšance bylo prověřováno 13 vybraných úseků a 13 přítoků. Při mapování byl zjištěn pouze jeden druh raků – rak říč-
Rak říční – běžná kořist vydry říční a norka
amerického na Chotýšance a Blanici.
foto: P. Čech
ČSOP VLAŠIM
Tabulka č. 9: Výskyt raků na Blanici a Chotýšance s jejich přítoky v roce 2005
Blanice - úseky
Prokázaný druh raka
Blanice - přítoky
Prokázaný druh raka
Vlašim
Nebyl prokázán
Borovecký p.
Nebyl prokázán
Hrádek-Bl.mlýn
Nebyl prokázán
Pavlovický p.
Nebyl prokázán
Hrádek- Srbův mlýn
Astacus astacus +
Petřínský p.
Nebyl prokázán
Malovka
Astacus astacus +
Psářský p.
Nebyl prokázán
Dolany
Astacus astacus ++
Malovecký p.
Astacus astacus +
Čejkovice
Astacus astacus ++
Brtnický p.
Nebyl prokázán
Chotýšanka -úseky
Chotýšanka -přítoky
Smrčina
Nebyl prokázán
Strženecký p.
Nebyl prokázán
Jankov
Nebyl prokázán
Novoveský p.
Astacus astacus ++
Pičín
Nebyl prokázán
Postupický p.
Astacus astacus ++
Kondratice
Astacus astacus ++
Lísecký p.
Astacus astacus +++
Mladovice
Astacus astacus +++
Jemnišťský p.
Astacus astacus +
Postupice
Nebyl prokázán
Chotýšanský p.
Nebyl prokázán
Městečko
Astacus astacus +++
Onšovický p.
Nebyl prokázán
Pařezí
Astacus astacus ++
Bořeňovický p.
Astacus astacus ++
Onšovice
Astacus astacus ++
Býkovický p.
Nebyl prokázán
Takonín
Astacus astacus ++
Divišovský p.
Nebyl prokázán
Bílkovice
Astacus astacus ++
Radošovický p.
Nebyl prokázán
Slověnice
Astacus astacus +++
Lipinský p.
Astacus astacus +
Libež
Astacus astacus ++
Senecký p.
Nebyl prokázán
Vysvětlivky: + = nízká hustota
++ = střední hustota
+++ = vysoká hustota
ní (Astacus astacus). Na Blanici byla jeho přítomnost potvrzena
na 4 úsecích s nízkou a střední hustotou výskytu. V přítocích
Blanice pod Vlašimí byl zjištěn pouze v Maloveckém potoce
s nízkou hustotou výskytu. Na Chotýšance byl rak říční pozorován na 9 z 13 vybraných úseků, se střední a vysokou hustotou výskytu. V prověřených 13 přítocích se rak říční vyskytoval
v šesti případech, s nízkou až vysokou hustotou. Výsledky viz
tabulka.
Díky revitalizaci toků, spuštění nových čističek a jinému
způsobu hospodaření zemědělců v krajině se vylepšila kvalita
vody. Vzhledem k těmto pozitivním jevům můžeme předpokládat postupné šíření raků, přežívajících doposud jen ve vyhovujících refugiích. Na druhé straně přibylo predátorů, kteří snižují
hustotu račích populací. Negativně ovlivňuje výskyt raků také
intenzivní obhospodařování rybníků a místy prováděné úpravy
břehů a koryta toků. Je pravděpodobné, že v následujících letech prokážeme ve vodách Podblanicka výskyt introdukovaných
druhů raků. Z těchto důvodů je opakované mapování kvalitativního a kvantitativního složení raků na vodách dlouhodobě
sledovaného regionu žádoucí.
Parazitální poškození klepeta raka říčního
– Lísecký potok.
Lísecký potok – lokalita se silnou populací
raka říčního.
foto: P. Čech
foto: P. Čech
Ochrana obojživelníků
na Podblanicku
Mgr. D. Mročková, L. Šafránková, J. Nosek
Na Podblanicku byla v roce 2005 sledována všechna místa,
kde byl v minulých letech zaznamenán silný průtah obojživelníků přes komunikace. Bylo vybráno pět kritických lokalit, kde
je přechod obojživelníků přes komunikace velmi silný a dochází zde k jejich masovému úhynu pod koly automobilů. V době
tahu obojživelníků zde byly postaveny mobilní síťové zábrany,
které slouží k usměrnění jejich postupu a vylučují na podstatné
části šířky jejich tahové cesty vstup na frekventovanou silnici.
Jednalo se o tyto lokality:
silnice č. 126 z Kladrub na Trhový Štěpánov
silnice č. 111 u Šternova
silnice č. 3 u Horky nad Sázavou
silnice č. 33 Kačina u Kutné Hory
silnice č. 333 Tehov u Říčan
Na zábrany byla použita stavební síťová perlinka připevněná
k zemi pomocí železných bodců. Spodní okraj sítě byl zasypán
zeminou, aby nebylo možné zábranu podlézt. Na obou koncích zábran a pak ve 20 m intervalech byly do země zapuštěny
plastové sběrné nádoby se dnem propustným pro vodu a hladkými stěnami, po nichž obojživelníci nedokážou vyšplhat zpět.
Nádoby byly vybírány pravidelně minimálně jedenkrát za den.
Zábrany byly instalovány v době od 22. 3. do 31. 3. 2005,
tj. v době prvních známek tahu. Vlastní tah nastal na konci
března až počátkem dubna (rozmezí je způsobeno rozdílnou
nadmořskou výškou a expozicí lokalit) a vyvrcholení proběhlo
během první dekády dubna. Po 25. 4. 2005 tah na všech sledovaných místech ustal a proběhla odinstalování zábran. Na vybírání tradičně spolupracujeme s místními dobrovolníky. V roce
2005 to byli pí. Gabrielová, p. Bohuněk, starosta obce Horka,
pí, Rybenská, Liga na ochranu zvířat a Myslivecké sdružení
Světice.
Tah měl „klasický“ průběh, tj. pozvolný nárůst migrujících
jedinců, gradace v několika dnech a rychlejší pokles. Ve srovnání s loňským rokem obojživelníci migrovali v jedné vlně.
Charakter tahu koresponduje s průběhem počasí, tj. postupné
oteplování. Gradace tahu na každé lokalitě nastala při ranních
teplotách nad 10 °C a vyšší vzdušné vlhkosti spojené s dešťovými srážkami. Naopak při ranních teplotách pod bodem mrazu
tah na několik dní ustal. I když denní teplotní maxima přesahovala v těchto dnech 20 °C, nebo se v průběhu dne vyskytly
dešťové srážky, neobjevil se v odchytových nádobách jediný migrant. Sněhové srážky se v roce 2005 v průběhu realizace projektu nevyskytly.
V roce 2005 bylo celkem odchyceno a přemístěno 7 740
jedinců, z toho 7 672 žab. Počty zachycených a přenesených
jedinců na jednotlivých lokalitách překračují kromě jediné tisíc
kusů, ve dvou případech (Kačina a Trhový Štěpánov) dva tisíce kusů. Hlavním migrujícím druhem zůstává ropucha obecná
(Bufo bufo), která byla zjištěna v 6 599 jedincích. Dále se vyskytl skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený, kuňka ohnivá (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) i blatnice
skvrnitá (Pelobates fuscus). Byl zaznamenán nárůst tahu čolků
(Triturus sp. – blíže neurčeno), z odchytových nádob jich bylo
přeneseno 68. Výsledné počty a zaznamenané druhy znázorňuje
tab. č. 10.
Instalace sběrných nádob na lokalitě
Trhový Štěpánov.
Odchycené žáby jsou přenášeny na místa, kde
se pravidelně rozmnožují.
foto: D. Mročková
foto: K. Kříž
ČSOP VLAŠIM
Tabulka č. 10: Migranti ze sledovaných lokalit
LOKALITA
POČTY
MIGRANTŮ
délka
zábran
celkem/
lokalita
ropucha
obecná
skokan
hnědý
skokan
zelený
kuňka
rosnička
zelená
blatnice
skvrnitá
čolek
Trhový Štěpánov
500 m
2 012
2 006
-
-
-
-
-
6
Šternov
300 m
1 599
1 582
2
1
-
-
-
17
Horka n.Sázavou
800 m
1 137
70
985
52
-
-
-
30
Kačina u K.H.
400 m
2 254
2 241
10
-
-
2
1
-
Tehov u Říčan
200 m
738
703
-
-
20
-
-
15
2 200 m
7 740 ks
6 599 ks
997 ks
53 ks
20 ks
2 ks
1ks
68 ks
CELKEM
Tabulka č. 11: Srovnání intenzity tahu u ropuchy obecné s minulými roky
LOKALITA
POČTY ODCHYCENÝCH ROPUCH (ks)
2005
2004
2003
2002
2001
2000
Trhový Štěpánov
2 012
1 502
2 503
4 380
1 793
2 885
Šternov
1 599
1 453
2 730
1 825
320
nesledováno
Horka n.Sázavou
1 137
45
894
1 975
2 830
800
Kačina u K. H.
2 254
2 385
4 246
4 190
2 725
2 325
Tehov u Říčan
738
393
414
286
385
235
7 740
5 778
10 787
12 656
8 053
6 245
CELKEM
Mapování lokalit výskytu
obojživelníků
Mgr. Pavel Čech
Na území Podblanicka došlo v průběhu posledních desítek let minulého století k řadě negativních zásahů do životního prostředí obojživelníků – likvidace malých vodních nádrží,
vysoušení mokřadů, znečistění povrchových vod atd. Hlavně
díky změnám ve způsobu hospodaření zemědělců, revitalizacím
malých vodních toků a odvodněných pozemků, zkvalitněním
čistoty vod, se v posledních letech životní podmínky obojživelníků v této oblasti změnily. Při terénním průzkumu v letech
1974 – 78 potvrdil RNDr. J. Moravec, CSc. v okolí Vlašimi
přítomnost 12 druhů obojživelníků – čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus
alpestris), kuňka obecná (Bombina bombina), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička
zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana esculenta), skokan
skřehotavý (Rana ridibunda), skokan krátkonohý (Rana lessonae), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan rašelinný (Rana
arvalis). Projekt navázal na mapování z loňského roku, které má
za cíl zrevidovat mapování před 30 lety a nalézt případně i nové
lokality obojživelníků.
Celkem byl potvrzen na 58 lokalitách výskyt 13 druhů obojživelníků: mlok skvrnitý – 3 lokality, čolek velký – 1 lokalita,
čolek obecný – 8 lokalit, čolek horský – 9 lokalit, skokan zelený
– 18 lokalit, skokan krátkonohý – 16 lokalit, skokan skřehotavý
– 3 lokality, skokan rašelinný – 7 lokalit, skokan hnědý – běžný
po celém území, rosnička zelená –10 lokalit, kuňka obecná – 13
lokalit, ropucha obecná – běžná, blatnice skvrnitá – 4 lokality.
Skokan rašelinný
foto: P. Čech
Pulec blatnice skvrnité
foto: P. Čech
Graf č. 4:Vývoj hustoty populace ledňáčka říčního (Alcedo atthis) na
pravidelně sledovaných vodách Podblanicka v letech 1996 – 2005.
Mlok skvrnitý na lokalitě Nové peklo.
foto: P. Čech
Ochrana a výzkum biologie ledňáčka
říčního a skorce vodního
Mgr. P. Čech, RNDr. M. Čech, Ing. J. Pokorný
Priority vybrané pro rok 2005
• Sledování vývoje populací ledňáčků říčních a skorců vodních na Podblanicku a vltavské kaskádě.
• Registrace nových hnízdišť ledňáčků a skorců.
• Ochrana stálých hnízdišť a jejich údržba, spolupráce s orgány ochrany přírody.
• Vytváření umělých hnízdních příležitostí.
• Sběr dat charakterizujících hnízdiště a somatické parametry
místní populace.
• Rozbor potravního spektra ledňáčka říčního, stanovení jeho
predačního tlaku na ichtyofaunu různých typů vod.
• Sledování životních projevů ledňáčků a jejich dokumentace.
• Uspořádání mezinárodního semináře.
• Poradenská, výchovná, publikační činnost.
Mapování hnízdního výskytu ledňáčků na Podblanicku
a jeho okolí proběhlo na těchto vodách: potoky – Chotýšanka,
Martinický, Štěpánovský, Brodec, Lísecký, Janovický, Novoveský,
Jankovský, Bystrý (Konopišťský), Mastník, Brejlovský, Losinský,
Křešický, řeky – Blanice, Sázava (část), Želivka., údolní nádrže –
Hněvkovice , Orlík, Slapy, Švihov (Želivka), rybníky – Smykov,
Podhrázský, Arnoštovický, Opřetický, Semovický, Hůrecký,
Zrcadlo, Manělovický. Celková délka sledovaných toků činila 352 km. Hnízdící páry ledňáčků byly pozorovány na 17
lokalitách. Na sledovaném území hnízdilo 16 párů ledňáčků
– jeden pár se k druhému hnízdění přemístil na jiné hnízdiště. Na dvou místech byl pozorován lichý kus obývající hnízdní
noru – ÚN Švihov (Želivka) – Radíkovice, Brejlov- Brejlovský
potok . Hnízdění nebylo pozorováno na Sázavě – úsek Zruč
n. S. – Č. Šternberk (v délce 30 km), Martinickém potoce,
v meandrech Blanice nad Louňovicemi, na ÚN Slapy – Nová
Živohošť, Smilovice, Rybárna, ÚN Orlík – Temešvár, Vystrkov,
Štedronín, na potoce Mastník – Arnoštovice (jde o opakovaně využívaná hnízdiště z minulých let). Počty hnízdících párů
s charakteristikou průběhu hnízdění uvádí tabulka č. 12.
Mapování skorců vodních proběhlo na lokalitách uvedených u ledňáčka říčního mimo údolní nádrže a rybníky.
Kontrolovaná místa a jejich charakteristiku uvádí tabulka č. 13.
Na sledovaném území hnízdilo 7 párů skorců. Dva páry vyhnízdily jedenkrát, čtyři páry dvakrát a u jednoho páru došlo
ke zničení hnízda norkem americkým. Proti roku 2004 došlo
k opětovnému úbytku hnízdících párů skorců.
Během zimních měsíců byly na vybraných nezamrzajících
místech, s obsádkou drobných rybek, instalovány posedy pro
lovící ledňáčky. Ze starých umělých nor ledňáčků byla odstraněna případná hnízda myšic lesních a křovinných. Po dohodě se
zoologem Povodí Vltavy, s.p. byly na dvou místech instalovány
nové umělé nory.
Během zimního období byly rovněž sledovány denní i noční aktivity ledňáčků na vybraných lokalitách. Na vytipovaných
hnízdištích byla zaznamenávána celá hnízdní biologie a frekvence krmení. Během pozorování byla pořizována foto a video dokumentace. Chování mláďat a rodičů v hnízdě (v umělé noře),
bylo pozorováno pomocí videokamery s dálkovým ovládáním.
V rámci programu proběhl 1. října 2005 v Podblanickém
ekocentru ZO ČSOP Vlašim mezinárodní seminář „Ledňáček
říční, ohrožený ptačí druh“. Cílem semináře bylo informovat
zainteresované strany o důvodech výzkumu a společné ochrany ledňáčka říčního, prezentovat dosavadní výsledky programu
Alcedo v oblasti výzkumu, ochrany druhu a výchovně vzdělávací práci, navázat spolupráci mezi řešiteli projektů programu
Alcedo a orgány státní správy ochrany životního prostředí,
správami Povodí, Českou společností ornitologickou, Českým
rybářským svazem a vědeckými institucemi v ČR a zahraničí
a vytvořit společnou metodiku výzkumu ledňáčka říčního na
mezinárodní úrovni.
Krmící ledňáček na posedu před hnízdí norou.
foto: P. Čech
ČSOP VLAŠIM
Tabulka č. 12: První a druhé hnízdění ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a obsazení nor v roce 2005 na Podblanicku a údolních nádržích vltavské
kaskády. ( A – první hnízdění, původní stěna/nora = z roku 2004, nová stěna/nora = obsazená v roce 2005, B – druhé hnízdění, původní stěna/
nora = stejná jako v 1. hnízdění, nová stěna/nora = jiná než při 1. hnízdění)
Tok
Lokalita
A Hnízdní stěna
Původní
A Hnízdní nora
Nová Původní
B Hnízdní stěna
Nová Původní
B Hnízdní nora
Nová Původní
Nová
Blanice
Vlašim 1
×
–
×
–
×
–
–
×
Blanice
Vlašim 2
×
–
×
–
×
–
×
–
Blanice
Hrádek
×
–
×
–
×
–
×
–
Blanice
Radonice
×
–
×
–
–
–
–
–
Chotýšanka
Slověnice 1
×
–
–
×
–
–
–
–
Chotýšanka
Bílkovice
–
–
–
–
–
×
–
×
Chotýšanka
Toulov
×
–
×
–
–
–
–
–
Štěpánovský p.
T. Štěpánov
–
×
–
×
×
–
–
×
Losinský potok
Kácov
×
–
–
×
×
–
–
×
Sázava n. S.
×
–
×
–
–
×
–
×
Konopišťský p.
Tomice
×
–
–
×
×
–
×
–
Konopišťský p.
Opřetice
×
–
×
–
–
×
–
×
Konopišťský p.
Bystřice
×
–
×
–
–
×
×
–
Konopišťský p.
Racek
×
–
×
–
×
–
×
–
Vltava – ÚN Slapy
Hubenov
–
–
–
–
×
–
×
–
Kobylníky
×
–
×
–
×
–
×
–
Přestavlky
×
–
×
–
×
–
×
–
Havranky
Tabulka č. 13: Hnízdění skorce vodního (Cinclus cinclus) na sledovaných vodách Podblanicka v roce 2005
Tok
Lokalita
Průběh hnízdění
Umístění hnízda
Blanice
Šelmberk
Hnízdiště opuštěno
Pod můstkem, budka
1,5 m
Blanice
Šebířov
Na skalní římse
3,2 m
Blanice
Smršťov
Hnízdo s mladými zničeno
norkem
Dutina v klenbě mostu pod silnicí
2,3 m
Blanice
Ostrov
Za vodním přepadem v dutině jezu
1,0 m
Blanice
Vítův mlýn
V dutině náhonu elektrárny
2,5 m
Blanice
Polánka
Proběhla 2 hnízdění
Hnízdní podložka pod můstkem
3,5 m
Blanice
Vlašim
Proběhlo 1 hnízdění
Pod můstkem v polobudce
2,5 m
Blanice
Vlašim
V dutině za přepadem z elektrárny
3,1 m
Blanice
Čechov
Pod můstkem, na traverze
3,5 m
Blanice
Hrádek
V polobudce pod můstkem
1,5 m
Blanice
Pěnkavův mlýn
Pod můstkem, na traverze
3,5 m
Blanice
Radonice
Na skalním výstupku
1,1 m
Výška nad hladinou
Štěp. potok
Mařanův mlýn
Na traverze pod můstkem
1,8 m
Brodec
Březina
Hnízdní podložka, pod můstkem
1,3 m
Křešický p.
Poříčko
Břeh, dutina v kořenech stromů
3,0 m
Chotýšanka
Postupice
V dutině regulace jezu
1,2 m
Chotýšanka
Takonín
1,7 m
Chotýšanka
Slověnice
1,9 m
Chotýšanka
Libež
Vyústění meliorační trubky
1,0 m
Losinský p.
Kácov
Proběhlo 1 hnízdění
Dutina v klenbě můstku
1,5 m
Mezinárodní seminář „Ledňáček říční, ohrožený ptačí
druh“.
foto: P. Čech
Ledňáčci v umělé noře.
foto: P. Čech
Sledování a ochrana čápů
a ostatních brodivých
Mgr. P. Čech, RNDr. M. Čech, Ing. V. Vilimovský, L. Haroník
Instalace umělé nory pro ledňáčky.
foto: P. Čech
Na Podblanicku a jeho okolí bylo v roce 2005 na místech,
kde čápi již nejméně jednou hnízdili, kontrolováno celkem 21
hnízd. Další kontroly proběhly na 9 místech, kde byla hnízda
instalována v roce 2005 nebo v minulých letech – na komínech,
betonových sloupech nebo na střeše stodoly (Bedřichovice,
Bolinka, Keblov, Mladá Vožice, Nedvězí, Ostrov, Šternov,
Tehov, Zbraslavice). Na těchto hnízdech dosud čápi nehnízdili,
ale pokoušeli se stavět hnízdo nebo se zde zastavovali za tahu.
Jedenáct hnízd bylo obsazeno celým párem, na třech hnízdech
se zdržoval pouze jeden pták (Chotýšany, Nesvačily, Netvořice
– farma Vojtěchov). Jeden pár pravděpodobně přišel během
května při soubojích na hnízdě o snůšku (Netluky), u dalšího
páru během hnízdění uhynula obě mláďata (Uhlířské Janovice).
Celkem bylo vyvedeno 19 mláďat. Jeden pár vyhnízdil v hnízdě na umělé podložce umístěné na sloupu. Během srpna se
pokoušel postavit hnízdo pár čápů na komíně zemědělského
družstva ve Struhařově. Hnízdění čápů černých bylo pozorováPŘÍRODNÍ A KULTURNÍ DĚDICTVÍ | 25
ČSOP VLAŠIM
Čápi bílí na hnízdě ve Vlašimi.
foto: P. Čech
Mladý čáp bílý sbírá potravu na silnici u vlašimského letiště. foto: P. Čech
Tabulka č. l4: Lokality hnízdění, umístění hnízda a počty vyvedených mláďat čápa bílého na Podblanicku a jeho okolí v roce 2000, 2001, 2002,
2003, 2004 a 2005
Lokalita - obec
Umístění hnízda
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Vlašim
Sloup, umělá hnízdní podložka
4
4
3
4
4
3
Loket
Sloup el. vedení, umělá podložka
5
0
4
4
0
0
Chotýšany
Komín bývalého lihovaru
1
0
3
2
2
0
Třeběšice
4
0
0
0
0
0
Jankov
Komín školní budovy
4
1
0
0
0
0
Tomice d.Semtín
0
4
4
4
4
0+
Nesvačily
Hydroglobus zemědělského objektu
0
0
3
0
3
0
Neveklov
Komín obchodního centra
4
3
2
2
2
2
Netvořice, Vojtěchov
Komín zemědělského objektu
2
3
0
4
4
0
Hodětice
3
3
3
3
2
1
Netluky
4
3
0
3
3
0+
Miličín
Komín zemědělského objektu
2
4
3
2
3
4
Sedlec-Prčice
Komín dílny
3
4
1
4
3
0+
Košetice
4
2
0
0-
0-
0
Oldřichov
2
3
0
3
3
4
Nemyšl
3
2
2
4
2
2
Nesměň
0
0
0
0
0
0
Pacov
?
?
0
0-
0-
0
Uhlířské Janovice
Komín bývalé cihelny
?
?
2
3
3
0++
Červené Janovice
Komín dílny, umělá podložka
?
?
0+
0+
0+
0
Lhotice
?
?
3
2
4
3
45
36
33
44
42
19
Celkem
Vysvětlivky: + = na hnízdě se zdržoval pár, ale nehnízdil
++ = mláďata před vyvedením uhynula
- = hnízdění znemožněno krytem vrcholu komína
no v lesním komplexu u Krčem, Lokte, Načeradce, Makolusk,
Nechyby a Hradiště. Hnízdo bylo obsazené pouze u Hradiště,
čápi zde vyvedli dvě mláďata. Hnízdo u Krčem, Lokte a Nechyby čápi v roce 2005 neobsadili. Mohutná hnízda u Makolus
a Načeradce, umístěná na vysokých stromech, přes zimu spadla.
V jejich sousedství nebyla nalezena hnízda nová. Čápi černí byli
dále pozorováni na potoce Chotýšanka, Štěpánovském potoce,
Křešickém potoce, v Postupicích a v Jankově.
Poprvé bylo v rámci pozorování brodivých ptáků na
Podblanicku sledováno také hnízdiště jediné velké kolonie volavky popelavé tohoto regionu. Jde o hnízdiště umístěné v malém lesíku na břehu rybníka Papírna u Jarkovic. Při prvním
sčítání hnízd v roce 1987 zde byla zjištěna 4 obsazená hnízda.
V roce 1999 již bylo registrováno cca 30 hnízd. V roce 2005 zde
volavky vyhnízdily na 32 hnízdech.
Monitorování hnízdního výskytu
a ochrana hnízdišť výra velkého
Mgr. Pavel Čech, Ing. Václav Vilimovský
Mapování hnízdního výskytu výra velkého si vyžaduje pozornost vzhledem k tomu, že patří mezi zvláště chráněné živočichy, jehož hnízdění, navzdory legislativní ochraně, je každoročně na území Podblanicka problematické. Na přístupných
hnízdech jsou rušeni ptáci sedící na vejcích, jsou odebírána
nasezená vejce nebo mláďata v různém věkovém období. Místní
populace výrů velkých stárne. Pozorování výskytu hnízdících
výrů velkých proběhlo na skalních masívech v okolí Sázavy,
Blanice, Chotýšanky a Želivky (viz tab. č. 15). Dále byly prověřovány situace v opuštěných nebo fungujících lomech. Ve všech
případech šlo o kontrolu míst, kde výři dříve hnízdili. Celkem
bylo kontrolováno 22 lokalit. Přítomnost výrů byla prokázána
na sedmi místech, hnízdění bylo pozorováno na šesti lokalitách
– Vranice, Borovsko, Světlá, Mladovice, Křížov, Poříčí n.S. –
Potočiny. Na hnízdech v péči rodičů bylo celkem pozorováno
5 mláďat. Dvě mláďata byla předána do stanice Ochrany fauny
ČR ve Voticích. Ostatní údaje viz. tabulka č. 15.
Na sledovaném území bylo zaznamenáno hnízdění výrů
velkých na šesti lokalitách. Na hnízdech bylo během kontrol pozorováno 5 mláďat, která pravděpodobně přirozeným
způsobem opustila hnízdo. Abychom vzrostlá mláďata nerušili a také nepřilákali nežádoucí pozorovatele a návštěv-
níky hnízd, neprobíhaly kontroly po celý průběh hnízdění.
Vzhledem ke ztrátám, které každoročně výří populace zeslabují (úhyn, zmrzačení při kontaktech s elektrickým vedením,
nezákonný odstřel a odchyt , srážky s vozidly, …), je počet
odchovaných mláďat k zachování místní populace nízký.
V roce 2004 byla odchována ve sledovaném regionu pouze dvě mláďata. Výr velký má na Podblanicku a jeho okolí
dostatek hnízdních příležitostí. Různorodá a relativně neporušená krajina tohoto území mu poskytuje dostatek potravy.
Přesto je výskyt této největší naší sovy v dalších letech ohrožen především z těchto důvodů:
a) ničení snůšky a vybírání mláďat lidmi,
b) ničení snůšky a mláďat přirozenými predátory
(především v hnízdech umístěných na zemi),
c) rušení na hnízdištích turistickými a sportovními
aktivitami,
d) civilizační vlivy – střety s auty, nárazy do vedení
elektrického proudu, otravy, odchyt a nezákonný
odstřel.
Tabulka č. l5: Průzkum hnízdišť výra velkého (Bubo bubo) v roce 2005.
Lokalita
Biotop
Průběh hnízdění
Střechov
Skalní stěna v údolí Sázavy
Bez pobytových stop
Kácov
Hlasové projevy, bez nálezu hnízda
Vranice
12. 5. jedno mládě + dvě vejce
Český Šternberk - Koberky
Český Šternberk – Na Stříbrné
Pouze pobytové stopy
Kožlí – Čertovy díry
Skalní stěna na ÚN Želivka
Habrovčice
Onšovec
Borovsko
30. 4. – 2 mláďata
Světlá
Skalní stěna v údolí Blanice
2. 5. – jedno mládě
Hradiště
Hrádek
Libež
Onšovice
Skalní stěna v údolí Chotýšanky
Bílkovice
Skalní stěna v údolí Chotýšanky
Mladovice
Kamenolom v údolí Chotýšanky
2 mláďata
Bílkovice
Kamenolom v údolí Chotýšanky
Křížov
Odstavený kamenolom
polovina dubna – hnízdo zničeno
Mrač
Kamenolom
Stříbrná Skalice
Kamenolom
Teletín
Kamenolom v rekonstrukci
Poříčí n. S. - Potočiny
Odstavený kamenolom
16. 4. hnízdo zničeno táborníky
ČSOP VLAŠIM
Hnízdo výra velkého na skalní římse u Vranic.
foto: P. Čech
Mapování výskytu rysa ostrovida
na území Podblanicka
Mgr. Pavel Čech
Podle návrhu zonace předpokládaného areálu výskytu rysa
ostrovida v ČR patří Podblanicko mezi území s možností řízené
regulace početnosti této šelmy. Mimo příhodné životní prostředí (různověké lesní komplexy propojené četnými biokoridory,
mnohdy těžko přístupné lidem – údolí Sázavy a Želivky) zde
rys nachází dostatek potravy – hlavně v hojné srnčí, mufloní,
černé zvěři a zajíci polním, který se v této krajině stal obyvatelem lesů. Na několika místech Podblanicka byl rys pozorován
myslivci a lesními dělníky.
Mapování rysa probíhalo po celý rok, především pak v místech bývalého pozorování, a to v období jejich rozmnožování, po sněhové obnově a deštích, kdy byly patrné jejich stopy.
Terénní průzkum byl dále realizován v místech, která biotopově
a klidem vyhovují rysům – lesní systémy se skalními útvary,
různověkou dřevinnou vegetací, pozorovatelnami a dostatkem
spárkaté zvěře. V únoru a březnu byly na místech s dřívějším
výskytem rysa provedeny noční odposlechové kontroly. Stopy
Srnec obecný poraněný pravděpodobně rysem.
foto: P. Čech
Kroužkování mladých výrů u Borovska.
foto:V.Vilimovský
rysa ostrovida byly nalezeny pouze 22. února 2005 v údolí
Blanice poblíž Libže. 8. března 2005 byl nalezen loňský srnec
v křoví vedle chatové osady v Mirošovicích, s oboustranným
poraněním na stehnech a hřbetě od zubů a drápů velké kočkovité šelmy. Během roku byly rovněž získávány informace
o případném výskytu rysa od lesních dělníků, myslivců, rybářů,
ornitologů, pracovníků v zemědělství apod. Nikdo z dotazovaných v roce 2005 rysa nepozoroval. Podařilo se však získat další
informace o přítomnosti této šelmy na Podblanicku v minulém
období. Prozatím nejstarší pozorování rysa ostrovida pochází
z roku 1983. Byl pozorován při útoku na selata prasete divokého v blízkosti Kondrace.
ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA
A OSVĚTA (EVVO)
Středisko EVVO mělo v roce 2005 pět zaměstnanců. Aby
mohlo pracovat co nejefektivněji, pořádá každoročně třídenní plánovací výjezd, kde svou práci hodnotí a připravuje plán
svých aktivit na další školní rok. Pracovníci střediska se také
dále vzdělávají. Dva pracovníci byli v roce 2005 na týdenních
stážích ve středisku ekologické výchovy Rychta Krásensko, další
absolvovali různé akreditované semináře a dlouhodobé kurzy.
Všichni lektoři se zúčastnili velké výměny zkušeností obdobných středisek na Veletrhu výukových programů v Lednici.
Spolupráce se Středočeským krajem
Mgr. Kateřina Červenková
Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim v roce 2005 působilo jako jedno ze tří krajských středisek EVVO. Mezi povinnosti krajského střediska EVVO patří metodická pomoc začínajícím střediskům ekologické výchovy, školám, environmentální
vzdělávání pracovníků státní správy, samosprávy a podniků,
šíření informací o životním prostředí, ochraně přírody a krajiny
a udržitelném rozvoji, ekologické výukové programy pro školy, osvěta veřejnosti aj. Tyto činnosti byly finančně podpořeny
Středočeským krajem. Naší působností, jako krajského střediska EVVO, byla správní území těchto obcí s rozšířenou působností: Benešov, Čáslav, Dobříš, Kutná Hora, Příbram, Říčany,
Sedlčany, Vlašim, Votice.
V průběhu roku jsme se setkávali s ostatními dvěma krajskými středisky (Polabské ekocentrum ČSOP, NSEV Kladno
– Čabárna), abychom plánovali naše společné aktivity a hledali
možnosti spolupráce. Jedno z takových setkání proběhlo také
30. 8. 2005 v našem ekocentru.
Pracovníci střediska EVVO na plánovacím výjezdu
hodnotí silné a slabé stránky týmu a promýšlejí
plány do budoucna.Tento plánovací výjezd se koná
každoročně na konci školního roku, daleko od
každodenních pracovních starostí.
V roce 2005 to bylo v Soběhrdech.
foto: K. Červenková
Mapa působnosti Krajského střediska EVVO – Podblanického ekocentra
ČSOP Vlašim v roce 2005
Setkání pracovníků krajských středisek ekologické
výchovy v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim dne
30. 8. 2005.
foto: J. Urban
EVVO | 29
ČSOP VLAŠIM
EVVO DĚTÍ A MLÁDEŽE
Pavel Jakubův
ČSOP Vlašim nabízí školám ekologické výukové programy již sedmým rokem a zájem ze strany škol neustále roste.
Zájemci o výukové programy mohli v roce 2005 vybírat z celkem 40 programů. Ve spolupráci s naší organizací začala nabízet
výukové programy také ZO ČSOP Přátelé ze Zeleného údolí
v Dobříši, která má v nabídce zatím 6 výukových programů.
Smyslem ekologických výukových programů je vést děti
prostřednictvím vlastních prožitků, zkušeností a nových informací, podaných hravou formou, k myšlenkám trvale udržitelného rozvoje, zodpovědnému jednání ve vztahu k přírodě, k životnímu prostředí a životu vůbec.
Na grafu č. 5 je vidět nárůst realizovaných výukových programů za rok 2005. Důvodem je být zprovoznění druhé učebny
v budově ekocentra, která umožňuje paralelní průběh dvou programů. Díky tomu získaly výraznou převahu programy konané
v ekocentru oproti výjezdním (graf č. 6). Během šesti let výukových programů jsme si vytvořili dlouhodobou spolupráci se 12
školami, které VP zařazují do svého programu systematicky.
Graf č. 6: Rozdělení výukových programů podle místa konání
Většina výukových programů (57 %) se uskutečnila v Podblanickém
ekocentru ČSOP Vlašim.
Graf č. 5:Výukové progarmy 2005 podle stupňů škol
O velikonocích jsme vyráběli papírové květiny.
Na výukovém programu Příběhy z jednoho hrnce
účastníci debatují o zdravé výživě.
30 | EVVO
foto: P. Macháčková
Třída ze ZŠ Sídliště na venkovním programu Ekohrátky
v parku.
foto: J. Urban
foto: P. Jakubův
Tabulka č. 16: Počty realizovaných výukových programů v roce 2005
Mateřské školy
SOUTĚŽE
Počet programů
64
Počet účastníků
1313
Indiánská stezka
Počet hodin výuky
81,5
Pavel Jakubův
Účastníkohodiny
1 674
1. stupeň základních škol
Počet programů
212
4 492
Počet hodin výuky
363,5
Účastníkohodiny
7 703
2. stupeň základních škol
Počet programů
108
2 225
Počet hodin výuky
224,5
Účastníkohodiny
4 581
Ve čtvrtek 2. 6. 2005 se ve Vlašimi uskutečnilo regionální kolo přírodovědně-poznávací soutěže Indiánská stezka. Tato
soutěž je určena dětem a mládeži ve věku od 7 do 19 let. Cílem
soutěže je zlepšit přístup dětí k přírodě, podnítit jejich zájem
o ochranu přírody a životní prostředí a prohloubit jejich přírodovědné znalosti. V roce 2005 se mezi sebou utkala dvoučlenná
družstva z Benešova, Čechtic, Divišova, Chotýšan, Netvořic,
Olbramovic, Petroupimi, Rakovníka, Velkých Popovic a Vlašimi. Na trasu, která vedla Vlašimským zámeckým parkem, se vydalo celkem 90 dětí ve 45 hlídkách všech věkových kategorií.
Mimo vlastní soutěž si účastníci vyráběli upomínkové předměty ze dřeva a také si mohli vyzkoušet tkaní na „ručním“ stavu.
Střední školy
Počet programů
39
920
Počet hodin výuky
76
Účastníkohodiny
1 802,5
Jiné
Počet programů
2
34
Počet hodin výuky
4
Účastníko-hodiny
68
foto: P. Jakubův
Ekologická olympiáda
CELKEM
Počet programů
425
8 984
Počet hodin výuky
749,5
Účastníkohodiny
Na jednom ze stanovišť měli závodníci za úkol
vyhledat nejvhodnější vlakový spoj na určené místo.
15 828,5
Graf č. 7: Počty výukových programů v jednotlivých letech
Ve dnech 23. – 24. 9. 2005 probíhal ve Vlašimi jubilejní
10. ročník středočeského kola Ekologické olympiády pro studenty středních škol. Poprvé se soutěž mohla konat přímo v ekocentru, a to díky zrekonstruovaným a přistavěným prostorám
z minulého roku. Soutěž každoročně organizuje Podblanické
ekocentrum ČSOP Vlašim ve spolupráci se Správou CHKO
Blaník, Městem Vlašimí a Lesy ČR, Lesní správou Kácov. Do
Vlašimi se tentokrát sjelo rekordních 17 tříčlenných družstev
středoškoláků z Benešova, Českého Brodu, Kladna, Kolína,
Mělníka, Nymburka, Poděbrad, Příbrami, Říčan, Slaného
a Vlašimi.
Základním mottem tohoto ročníku olympiády byla „Voda
v krajině“. Soutěžící prokazovali teoretické i praktické znalosti
především z biologie, ekologie a ochrany přírody v testu i poznávačce, která obsahovala stopadesát ukázek našich rostlin, živočichů, nerostů a dalších přírodnin. Praktická část soutěže byla
zaměřena na plánovanou naučnou stezku Jinošovským údolím,
EVVO | 31
ČSOP VLAŠIM
v sobotu pak účastníci olympiády vyžínali plevelné rostliny
v protierozním keřovém pásu.
Páteční večer patřil kreativním hrám inspirovaným vodou,
přednášce o Bajkalu a nočnímu programu pod hvězdnou oblohou na vlašimské hvězdárně. Také pedagogové, kteří studenty
doprovázeli, získali nové nápady a inspiraci pro svou práci na
terénní dendrologické exkurzi v zámeckém parku ve Vlašimi.
Vítězi středočeského kola se stali studenti z Gymnázia
Říčany, druhé místo obsadilo Gymnázium Kladno a jako třetí se umístilo opět družstvo Gymnázia Říčany. Soutěžící, kteří
se umístili na prvních třech místech, si kromě pestrých zážitků
a radosti z úspěchu odnesli také hodnotnou přírodovědnou literaturu, vítězné družstvo postupuje do národního kola. Pořádání
Ekologické olympiády finančně podpořily Lesy České republiky, s. p., Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a Středočeský kraj.
Pořadí družstev:
1. Gymnázium Říčany A
2. Gymnázium Kladno A
3. Gymnázium Říčany B
4. Gymnázium Slaný
5. Gymnázium Kladno B
6. Gymnázium Nymburk A
7. Gymnázium Příbram
8. Gymnázium Benešov
9. Střední zemědělská škola a VOŠ Benešov
10. Gymnázium Vlašim
11. Ekogymnázium Poděbrady
12. Gymnázium Mělník A
13. Gymnázium Český Brod
14. Gymnázium Nymburk B
15. Gymnázium Mělník B
16. Střední zdravotnická škola Kolín A
17. Střední zdravotnická škola Kolín B
Ekologická olympiáda se v roce 2005 poprvé konala
v ekocentru a tak bylo možno do poznávačky zařadit
živé exponáty přímo na zahradě ekocentra. Některé
byliny i zemědělské plodiny byly i pro zkušené soutěžící
překvapením.
32 | EVVO
Test s necelou stovkou náročných otázek dal
některým družstvům opravdu zabrat.
Večerní kreativní dílny na téma Voda se zúčastnili
studenti i někteří odvážní pedagogové. Pod vedením
Lucie Kropáčkové a Petry Macháčkové zde vznikla
neobvyklá výtvarná díla.
foto: J. Urban
foto: J. Urban
Při sobotním praktickém úkolu soutěžící vyžínali plevelné
rostliny v keřovém pásu, který byl jako revitalizační prvek
vysazen v místech bývalé obecní cesty, a rozdělil tak
dvousethektarové pole na úbočí údolí Boreckého potoka
východně od Vlašimi. Prakticky tak pomohli podblanické
krajině např. proti erozi půdy.
foto: J. Urban
MIMOŠKOLNÍ VÝCHOVA DĚTÍ A MLÁDEŽE
MOP Alcedo
Pavel Jakubův, Jindřich Kulíček
Oddíl Alcedo se schází každou středu v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim. Oddílové schůzky pravidelně navštěvuje
7 dětí ve věku od 7 do 15 let. V roce 2005 se uskutečnilo 39
schůzek a několik víkendových výprav. Členové oddílu si také,
u příležitosti mezinárodního dne stromů, zasadili svůj strom.
Kromě mnoha her a aktivit zaměřených na poznávání přírody děti vyvěsily a po hnízdním období vyčistily vlastnoručně
stlučenou budku pro sýkorky, uklidily odpadky v parku, pomohly v lesní školce ČSOP a zorganizovaly akci ke Dni stromů
pro veřejnost v zámeckém parku.
Při jarním výletu na místo budoucího letního
tábora zastihla oddíl MOP Ježci velká voda
v Blanici.
Květnová víkendová výprava do bývalého zlatodolu
Roudný s odborným výkladem Jana Urbana.
foto: P. Jakubův
MOP Ježci
Mgr. Lucie Kropáčková
V roce 2005 se uskutečnilo 38 schůzek oddílu MOP Ježci.
Dvacet mladších dětí smíšeného oddílu se schází pravidelně
v úterý od 15 do 17 h v zámeckém parku nebo v klubovně
ekocentra. Také se zúčastnily šesti jednodenních a víkendových
akcí a letního tábora Na Ostrově u Nemíže.
Společně připravený oběd chutná nejlépe aneb „Co
si kdo uvaří, to si taky sní!“ Foto z výpravy nazvané
Do Ostrova za koňmi.
foto: I. Kropáček
Jeden ze slavnostních táborových ohňů při kterých
se čtou dobrodružné příběhy, hrají hry a zpívá se za
doprovodu kytary.
foto: P. Jakubův
EVVO | 33
ČSOP VLAŠIM
Letní tábor Mladých ochránců
přírody
Údolí ticha v Přírodní památce Na Ostrově u Nemíže bylo
od 23. 7. do 6. 8. 2005 již po dvanácté dějištěm tradičního letního tábora mladých ochránců přírody. Celkem 24 táborníků
bydlelo po dobu dvou týdnů v podsadových stanech, stravovali
se ve společné jídelně a sněmovali ve velkém tee-pee. Letní tábor se nesl v duchu „Pána prstenů“. Tři oddíly představovaly
tři národy z této fantasy legendy a spolu soupeřily o vítězství
v celotáborové hře. Každý národ si vyrobil vlastní znak a oděv.
Oddíly plnily nelehké úkoly, při kterých si prověřily své znalosti
mapy, rostlin, uzlů i kuchařské dovednosti. Jednotliví táborníci
si mohli vyzkoušet svou vůli při plnění „bobříků“. Z nich nejtěžší se stal bobřík mlčení, kterého „ulovili“ pouze tři táborníci.
Celý tábor vyvrcholil noční hrou, při které se mohl každý alespoň na chvíli dotknout „prstenu moci“. Na táboře tak zvítězilo
přátelství a dobrá vůle a malí táborníci se mohli spokojení vrátit
ke svým rodičům.
Táborníci při překonávání překážek na stezce
obratnosti s nádobou plnou vody na zádech.
foto: P. Jakubův
VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ
SSEV Pavučina. V září jsme pořádali seminář pro celý pedagogický sbor ZŠ Sázava.
Semináře pro pedagogy
Mgr. K. Červenková, Mgr. P. Macháčková
V roce 2005 jsme uskutečnili celkem 11 seminářů pro pedagogy mateřských, základních i středních škol. Seminářů se
zúčastnilo celkem 136 pedagogů z celého Středočeského kraje.
Semináře z cyklu Ekologická výchova ve školní praxi (celkem 5)
byly akreditovány MŠMT a konaly se v Praze ve spolupráci se
Největší zájem měli pedagogové mateřských škol
o seminář Ekologická výchova v MŠ – Jak na to?,
který vedla Radka Piknerová ze střediska VIS Bílé
Karpaty.
34 | EVVO
Ing. Karel Kříž provádí pedagogický sbor ZŠ Sázava
Vlašimským zámeckým parkem.
Tabulka č. 17: Přehled uskutečněných seminářů:
datum
název
místo
8. 3. 2005
Jak sestavit environmentálně laděnou hodinu zajímavou
pro žáky i učitele (z 2. cyklu Ekologická výchova ve
školní praxi)
SSEV Pavučina, Praha
12
14. 4. 2005
Školní ekologické projekty a další formy výuky integrující EVVO
(z 2. cyklu Ekologická výchova ve školní praxi)
11
19. 4. 2005
Ovčí rouno pro radost
Podblanické ekocentrum
ČSOP Vlašim
6
27. 4. 2005
Za zkušeností do praxe
ZŠ Pertoldova, Praha
10
10. 5. 2005
Ekologizace provozu školy
13
7. 6. 2005
Za zkušeností do praxe
ZŠ Pertoldova, Praha
14
7. 6. 2005
Ze života pod hladinou
ČSOP Vlašim
4
12. 9. 2005
Ekologická výchova v MŠ – Jak na to?
ČSOP Vlašim
17
19. 9. 2005
Seminář pro celý pedagogický sbor ZŠ Sázava
ČSOP Vlašim
29
23. 9. 2005
Vlašimský zámecký park – živá učebna
Vlašimský zámecký park
11
18. 10. 2005
Tvořivé hrátky s odpady
ČSOP Vlašim
9
Celkem
V. pedagogická konference
Středočeského kraje „Výchova
a vzdělávání pro život“
Již pátý ročník této konference zaměřené na EVVO ve školách se uskutečnil opět pod záštitou středočeského hejtmana
pana Ing. Petra Bendla ve dnech 24. – 25. 10. 2005. Konference
tentokrát probíhala z důvodu lepší dostupnosti v Praze v areálu
Ekocentra hl. města Prahy Toulcův dvůr.
První den konference byl určen zejména pro pedagogy z mateřských škol a prvního stupně základních škol. Hlavní dopolední přednášku Respektovat a být respektován měly PhDr. Jana
Nováčková, CSc., PhDr. Dobromila Nevolová (Společnost
pro mozkově kompatibilní vzdělávání). Odpoledne si účastníci mohli vybrat z pěti seminářů: Mgr. Kateřina Jančaříková:
Ekolístky, David Korda: Krtek a kalhotky, Ing. Jana Hálová,
BcA. Dita Hálová: Příroda – zdroj inspirace i materiálu,
Kateřina Černá: Podzimní uspávání broučků, RNDr. Helena
Koblihová, Ludmila Melková: Maminky a mláďata.
Druhý den byl zaměřen na druhý stupeň základních škol
a střední školy. Hlavními dopoledními řečníky byli RNDr. Jiří
Kulich (Středisko ekologické výuky a etiky SEVER), který shrnul aktuální dění v EVVO v České republice i ve světě,
a Mgr. Jan Vrtiška (ZŠ Vrané nad Vltavou), který se podělil
o zkušenosti se školními ekologickými projekty a se zaváděním
počet účastníků
136
a realizací vlastního školního vzdělávacího plánu. Odpoledne
měli učitelé na výběr z těchto seminářů: Tomáš Bohata –
Konopná dílna aneb Konopí není jen droga, Mgr. Eva Kopecká
– Zelené příběhy, Jan Urban: Glóbus, Mgr. Blanka Toušková,
Tomáš Popp – Žijeme spolu aneb Jak na téma ochrany zvířat, Ing. Ondřej Velek – Biopotraviny do škol, Mgr. Markéta
Fošumová – Environmentální etika ve školní praxi.
Kromě hlavních přednášek a seminářů se na konferenci
představila středočeská střediska ekologické výchovy a další
ekologické organizace. Účastníci si zde mohli koupit literaturu
Na semináři Krtek a kalhotky si účastníci
vyzkoušeli všechny fáze zpracování lnu.
EVVO | 35
ČSOP VLAŠIM
k ekologické výchově a v rámci drobného občerstvení mohli
ochutnat bio potraviny.
Konference se zúčastnilo celkem 81 pedagogů. Akci podpořil Středočeský kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Nadace na ochranu zvířat.
Středočeská M.R.K.E.V.
– Síť škol a školských zařízení se
zájmem o ekologickou výchovu
Takovéto hrátky s podzimním listím si paní učitelky
mohly užít na semináři Podzimní uspávání broučků.
Seznámily se tak s artefiletikou, u které jde
především o výchovu prožitkem, uměním a reflexí.
Síť škol a školských zařízení se zájmem o ekologickou výchovu je součástí celostátního projektu
„M.R.K.E.V. (Metodika a realizace komplexní
ekologické výchovy) v regionech“. Cílem projektu je poskytovat uvedeným institucím metodickou pomoc v EVVO především formou
rozesílek metodických materiálů, informací
o aktuálním dění v ekologické výchově a časopisu pro ekologickou výchovu Bedrník.
V roce 2005 se ve Středočeském kraji
uskutečnilo celkem šest rozesílek, v rámci kterých byla školám poskytnuta metodická pomoc v hodnotě převyšující 40 000 Kč.
Do projektu se v roce 2005 zapojilo 87 škol
a školských zařízení.
Projekt M.R.K.E.V. ve Středočeském kraji
podpořili MŠMT ČR a Středočeský kraj.
Středočeská Mrkvička
– Síť středočeských mateřských škol
se zájmem o ekologickou výchovu
Hlavní přednášky konference probíhaly
v příjemném prostředí bývalých stájí.
Na semináři Glóbus se pod vedením Jana Urbana
učitelé zaplétali do „globální sítě vztahů“.
36 | EVVO
foto: P. Jakubův
foto: J. Urban
Síť mateřských škol ze Středočeského kraje se zájmem o ekologickou výchovu nese od
ledna 2005 nově název Středočeská Mrkvička
(jde o jakousi obdobu projektu M.R.K.E.V.).
Cílem projektu je poskytování metodické
pomoci mateřských školám v oblasti ekologické výchovy. V roce 2005 bylo v síti
registrováno 53 mateřských
škol (v březnu proběhla
přeregistrace na školní rok
2005 / 2006). Metodická
pomoc je zajišťována zejména
prostřednictvím
pravidelných rozesílek (čtyřikrát za rok).
Rozesílky obsahují především Zpravodaj Středočeské
Mrkvičky (cca 18 stran A4), ve kterém učitelé najdou aktuální informace o seminářích a akcích pro pedagogy, nápady na
praktické činnosti s dětmi, informace z oblasti environmentální
výchovy, pracovní materiály pro děti, informace o aktuální nabídce publikací a pomůcek. Současně je Zpravodaj i formou,
jak se pedagogové o své nápady mohou podělit, část příspěvků pochází právě z jejich řad. Dále rozesílka obsahuje nabídky
výukových programů a seminářů ostatních středisek ekologické
výchovy ve Středočeském kraji a další materiály. Za rok 2005
jsme zaslali do mateřských škol 4 rozesílky na témata Jaro, Léto,
Podzim, Zima.
Projekt Začínáme s ekologickou
výchovou v mateřské škole
Mgr. Petra Macháčková
Od počátku nového školního roku v září 2005 jsme se rozhodli pro zefektivnění spolupráce s mateřskými školami a připravili jsme projekt „Začínáme s environmentální výchovou
v MŠ“. Je určen zejména pro ty MŠ, které s environmentální
výchovou začínají, mají zájem komplexně začleňovat environ-
mentální výchovu do svého školního vzdělávacího projektu
a mají zájem o intenzivnější spolupráci.
V rámci tohoto projektu lektoři přijíždějí do MŠ se třemi
výukovými programy dle výběru školy, ke každému programu
pedagog obdrží tématicky zpracované materiály na další práci
s dětmi. Z každé školy v projektu se za daný školní rok nejméně jeden pedagog účastní semináře pro pedagogy MŠ v našem
ekocentru. Školám poskytujeme metodickou pomoc a poradenství. Do projektu se přihlásilo celkem 5 mateřských škol:
Benešov – Karlov, Čerčany, Poříčí nad Sázavou, Sázava a Trhový
Štěpánov.
OSVĚTA VEŘEJNOSTI
Ekovečery
Jan Urban
V průběhu celého roku 2005 jsme nabídli nejširší veřejnosti
ekovečery, které ji prostřednictvím poutavého vyprávění a nevšedních obrázků přenesly do odlehlých koutů světa nebo jí
představily zajímavá environmentální témata. Přednášky probíhaly v přednáškovém sále v přízemí i v podkroví Podblanického
ekocentra ČSOP Vlašim, vždy od 18 h., vstupné bylo dobrovolné. Díky výběru kvalitních přednášejících, poutavé fotodokumetaci a cílené medializaci měly přednášky velký ohlas mezi
účastníky, kterých na těchto sedm cca dvouhodinových akcí
přišlo celkem 184. K účasti velmi přispěly pozvánky zejména ve
Zpravodaji Města Vlašimi, Benešovském deníku a ve středočeské příloze MF Dnes.
Tabulka č. 18: Přehled uskutečněných ekovečerů
Největší grafický náčrtník a osobní zážitky ze života
Peruánců nám představil člen expedice Dr. Ing. Karel
Pavelka z katedry mapování a kartografie Fakulty
stavební ČVUT Praha.
foto: J. Urban
Termín
Název
Lektoři
Stručný popis
14. 3. 2005
Expedice Nazca (Peru)
Dr. Ing. Karel
Pavelka
Cestopisná přednáška o záhadných kresbách starých Inků
v poušti Nazca.
30. 3. 2005
Večer o spravedlivém
obchodě – Fair Trade
Pavel Chmelař
Beseda ve Vlašimské kavárně o spravedlivém a nespravedlivém obchodování a situaci v České republice, férové občerstvení. Spojeno s ochutnávkou „fair trade“ kávy a čaje.
18. 4. 2005
Jak chutnají zdravé
potraviny?
Mgr. Klára
Hendlová
Ekovečer s ochutnávkou o biopotravinách získaných bez
použití chemie a přátelsky k zvířatům i krajině, o nabídce
biopotravin ve Vlašimi a okolí a o principech ekologického
zemědělství.
10. 10. 2005
Pod Araratem
Milan Kruliš
Cestopis po východním Turecku a západním Kurdistánu,
přírodou této exotické oblasti a archeologickými objevy
Noemovy archy.
25. 10. 2005
Ovocný večer
Ing. Marek
Lempochner,
Oldřich Hrubant
Přednáška o významu starých odrůd v dnešní krajině.
Spojeno s ochutnávkou biomoštů ze starých ovocných sadů
v Bílých Karpatech a několika starých odrůd jablek.
15. 11. 2005
Přírodou a městy severní
Ameriky
Oldřich Měchura
Cestopisná přednáška – New York a jeho státní park, Grand
Canyon, Vancouver a další cestovatelské zajímavosti USA
a Kanady.
12. 12. 2005
Příroda, fauna, flóra
a kultura Maroka
Ing. Václav Zemek
Cestopis po severní Africe – horské průsmyky Vysokého
Atlasu, planiny a pouště severní Sahary a další oblasti tzv.
Maghrebu.
EVVO | 37
ČSOP VLAŠIM
Přednáškový sál v přízemí Podblanického ekocentra ČSOP
Vlašim je vhodným prostorem pro pořádání výstav – těch jsme
v roce 2005 uspořádali celkem pět. Pozornost výstavám věnovali především účastníci výukových programů ze základních
a středních škol Podblanicka a návštěvníci ekovečerů.
Výstavy
Jan Urban
Tabulka č. 19: Přehled uskutečněných výstav
Termín
Název výstavy
Stručný popis
16. 5. – 30. 6. 2005
Pohledy do přírody
Výstava vítězných prací 12. ročníku společné Fotosoutěže Lesů ČR, s.
p., Českého svazu ochránců přírody a Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy ČR.
18. 4. – 13. 5. 2005
Krajina na talíři
Ekozemědělství a zdravé potraviny.
16. – 20. 5. 2005
Agroenvironmentální
programy
na zemědělské půdě
Výstava o přírodních hodnotách luk v naší krajině. Na barevných fotografiích byly představeny chráněné a vzácné druhy bylin rostoucí na
loukách, zaplavované louky v nivách řek a krasová území.
22. 11. – 15. 12. 2005
Papír jako surovina
Výstava o třídění a recyklaci papíru, o používání recyklovaných papírových výrobků, ukázka panelu Ministerstva životního prostředí o ekologizaci tohoto úřadu.
18. 12. – 22. 12. 2005
Olejové monotypy
Prodejní výstava vlašimského malíře Stanislava Příhody.
Soutěžní fotografie „Pohledy do přírody“ patří již
mezi tradičně v ekocentru prezentované výstavy.
Fotografie nám zapůjčil pořadatel soutěže Sdružení
Mladých ochránců přírody ČSOP Praha.
foto: J. Urban
Přírodovědně-vlastivědné vycházky
Jan Urban
Tabulka č. 20: Přehled uskutečněných vycházek
Během výstavy olejových monotypů byl přítomen
autor Stanislav Příhoda, který také osobně podával
informace o budoucích aktivitách Podblanické
galerie ve Vlašimské bráně.
foto: J. Urban
Období s vhodným počasím využíváme k vlastivědným
a přírodovědným vycházkám do okolí Vlašimi, které jsou určeny široké veřejnosti a jež jsou doprovázeny odborným výkladem. Přírodovědně-vlastivědných vycházek, které celkem trvaly
15 hodin, se v roce 2005 zúčastnilo 106 občanů.
Termín
Název vycházky
Lektor
Stručný popis
14. 5. 2005
Vítání ptačího zpěvu
Ing. Jiří Pokorný
Poznávání běžných i vzácnějších druhů ptáků
podle vzhledu i po hlase.
29. 5. 2005
Údolím Blanice z Louňovic do
Vlašimi
Ing. Mgr. Martin Klaudys Botanická vycházka s odborným výkladem.
13. 6. 2005
Skrytými cestami zámeckým
parkem
Ing. Mgr. Martin Klaudys Botanická vycházka s odborným výkladem.
12. 9. 2005
Z čeho se dříve stavěla Vlašim
Ing. Václav Zemek
Geologická vycházka – seznámení s geologickou situací Vlašimska a s horninami, ze
kterých se stavělo na Vlašimsku.
17. 11. 2005
Vlašimským zámeckým parkem
Ing. Pavel Pešout,
Ing. Karel Kříž
Seznámení s projekty na obnovu parku
a představení některých památek.
38 | EVVO
Účastníkům se na ornitologické exkurzi hodil
dalekohled, dále dobré oblečení, terénní boty
a vzhledem k brzké ranní době (sraz byl již ve
4.30 h. ráno!) také dobrá nálada.
foto: J. Urban
O odborně komentované exkurze ve vlašimském
zámeckém parku je tradičně mezi vlašimskou
veřejností zájem.
Netradiční pohled na vlašimské stavby – to byla
geologická vycházka pod vedením Ing.Václava Zemka.
Přírodovědně-vlastivědnou vycházku vedl
Ing. Mgr. Martin Klaudys, odborný pracovník
Správy CHKO Blaník, se kterou jsme akci
spoluorganizovali.
foto: J. Urban
foto: P. Jakubův
foto: P. Jakubův
Workshopy
Smyslem workshopů je vzájemné předávání zkušeností
všech účastníků při zhotovování výrobků, hlubší vhled do tématu umožněný vlastním prožitkem stejně jako praktická ochrana
přírody (např. akce věnované Živé zahradě). Pěti workshopů
se zúčastnilo celkem 156 návštěvníků. Tyto akce trvaly celkem
10,5 h.
Akce pro rodiče s dětmi
Při stloukání budek pro sýkory byly úkoly přesně
rozděleny – dospělí měli hlavní slovo při stloukání,
děti se zase raději fotografovaly.
foto: L. Kropáčková
V roce 2005 jsme připravili pro menší děti v doprovodu jejich rodičů dvě akce ke Dni Země a ke Dni stromů. Akce ve
Vlašimském zámeckém parku nabízí rodičům s dětmi smysluplné a vzájemně obohacující trávení volného času. Kromě aktivního odpočinku a legrace je cílem akcí prohlubování vztahu
dětí k přírodě, v případě rodičů i získání užitečných informací
formou tištěných materiálů.
Těchto dvou akcí se zúčastnilo 58 návštěvníků. Informační
stánek na Biodožínkách navštívilo cca 500 lidí.
EVVO | 39
ČSOP VLAŠIM
Tabulka č. 21: Přehled uskutečněných workshopů
Termín
Název
Lektoři
26. 2. 2005
Živá zahrada
Mgr. Lucie Kropáčková Stloukání budek pro sýkory. Účastníci si vyrobili budku,
obdrželi návod na výrobu a umístění ptačích budek. Navíc
prohlídka Stanice pro handicapované živočichy, návody
a tipy, jak přilákat na zahradu další zvířata – čmeláky, ježky,
divoké včely, ještěrky, motýly.
25. 4. 2005
Konopný ekovečer
Tomáš Bohata
5. 11. 2005
Čtení z oblíbené
knihy o přírodě
Mgr. Lucie Kropáčková Dopoledne věnované všem, kdo rádi čtou a mají rádi přírodu a knihy.
14. 11. 2005
Šetrné papírování
Mgr. Lucie Kropáčková Ruční výroba papíru. Součástí večera bylo představení
putovní výstavy o výrobě papíru, z toho vyplývající zátěži
životního prostředí a o výhodách úspor a používání recyklovaného papíru.
26. 11. 2005
Živá zahrada
Mgr. Lucie Kropáčková Výroba ptačích krmítek a představení dalších prvků na
podporu druhové rozmanitosti v zahradách.
Na Biodožínkách v Nenačovicích jsme se společně
s dalšími dvěma středisky ekologické výchovy
připravili informační stánek o ekologické výchově.
Děti i dospělí si mohli vyzkoušet poznávání obilí
a další kvízy.
Stručný popis
Výroba náramků, zajímavé povídání o mnohostranných
možnostech technického využití rostliny, která je u nás
dosud známa bohužel jen pro své narkotické účinky.
Oddíl Ježci připravil ke dni stromů ve Vlašimském
zámeckém parku pro všechny, kdo si rádi hrají,
několik zábavných stanovišť o stromech.
Tabulka č. 22: Přehled uskutečněných akcí pro rodiče s dětmi
Termín
Název
Lektoři
Stručný popis
20.4. 2005
Hravá ekostezka (ke
Dni Země)
Pracovníci
Podblanického ekocentra ČSOP
Na šesti zastaveních byly pro děti nachystané zábavné úkoly
a pro rodiče doprovodné informační materiály s ekologickou tematikou.
11.9. 2005
Informační stánek na
Biodožínkách v Nenačovicích
Pracovníci
Podblanického
ekocentra ČSOP,
Polabského ekocentra
ČSOP, NSEV Kladno
-Čabárna
Informační stánek připravila společně tři krajská střediska
EVVO. Dospělí zde mohli získat nejrůznější propagační
a informační materiály o životním prostředí a střediscích
EVVO, děti si mohli vyzkoušet připravený čichový, sluchový nebo poznávací test. Celou akci pořádala ekofarma
Country Life v Nenačovicích.
18.10. 2005
Hry se stromy
(ke Dni stromů)
Děti oddílu MOP Ježci Akci ke Dni stromů uspořádal oddíl MOP Ježci. Děti
vysvětlovaly úkoly na jednotlivých hravých stanovištích
zaměřených na oblast stromů.
40 | EVVO
Knihovna
Jan Urban
Knihovna Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim se soustřeďuje na přírodovědnou, ekovýchovnou a regionální literaturu. Čítá kolem 4 500 knižních titulů a 200 videokazet a CD.
Během roku se do knihovny přihlásilo dalších 34 čtenářů, takže
jich celkem evidujeme 118. V uplynulém roce si zájemci o informace z naší knihovny vypůjčili absenčně 181 knižních publikací, 23 videokazet a 5 CD ROMů, prezenčně do studovny
bylo vypůjčeno 28 knih. V knihovně si lze také vypůjčit několik
desítek přírodovědných, ekologicky zaměřených či regionálních
periodik. Knihovna je otevřena pro veřejnost každou středu od
13 do 18 hodin, v jinou dobu lze knihovnu navštívit po předchozí domluvě. Seznam všech titulů je zveřejněn na internetu,
takže čtenář má možnost si sám vyhledat požadovanou publikaci.
Také v roce 2005 probíhala soutěž pro čtenáře registrované v naší knihovně. S počtem 8 výpůjček se na prvním místě
umístila Klára Hrušková, žákyně 7. třídy Základní školy Vlašim
– Vorlina, která publikace z naší knihovny používá při přípravě
referátů do školního výučování. A za to ji čeká knižní odměna.
Breberky na výletě – Konopiště.
foto:V. Havlová
Breberky na výletě – Český Šternberk.
foto:V. Havlová
Rodičovský ekoklub Breberky
Veronika Havlová
Rodičovský ekoklub Breberky je klub rodičů s dětmi od 0
do 4 let s ekologickou výchovou. Cílem ekoklubu je vytvářet
u dětí správné návyky ve vztahu k životnímu prostředí, probudit citový vztah k přírodě, k výtvorům lidské práce i lidem
samotným. Schůzky klubu probíhaly každé pondělí ve školním
roce. Každé pondělí se schází kolem 15 dětí v doprovodu svých
rodičů. Některé děti nám odrostly a zúčastňují se jen nárazových akcí klubu. Na pravidelné schůzky přicházejí nové mladší
děti kolem jednoho roku.
Děti se na schůzkách formou hry seznamovaly s okolním
životem. Zároveň se od útlého věku setkávají v kolektivu se
svými vrstevníky. Toto setkávání jistě podporuje i vývoj dítěte
a napomáhá mu tak v adaptaci do cizího prostředí. Děti mají
také k dispozici hračky, takže část setkání je ponechána fantazii
dětí.
Breberky na výstavě Botanicus v Lysé nad Labem.
foto:V. Havlová
V roce 2005 Breberky společně s Městem Vlašim uspořádaly zábavné odpoledne v místním parku plné her a různých soutěží. Během léta a podzimu jsme zorganizovali řadu jednodenních výletů do přírodních a kulturně zajímavých míst v okolí
Vlašimi, například na Český Šternberk, Konopiště, Botanicus
Lysá nad Labem, do Jinošovského údolí nebo Nemíže.
Ekoporadenství
Dotazy podané telefonicky, ústně, e-mailem nebo prostřednictvím webových stránek vyřizovali pracovníci ekocentra podle
svého zaměření, případně jsou konzultovány s jinými ekoporadnami nebo odborníky. V průběhu roku bylo zodpovězeno
683 evidovaných dotazů.
Dotazy se týkaly nejčastěji zvířat a zeleně.
V průjezdu ekocentra byly zřízeny dvě nástěnky s ekoporadenskou tematikou. Na webových stránkách byl zřízen formulář
na zadávání dotazů a byly zde umístěny odpovědi na nejčastější dotazy za finanční podpory Ministerstva životního prostředí
v rámci programu Sítě ekologických poraden „Environmentální
poradenství 2005.“
Průběžně byly rozšiřovány záložky potištěné nabídkou služeb ekoporadny.
Pro potřeby veřejnosti i zástupců veřejné správy byla vydána publikace Praktický rádce – Jak chránit životní prostředí na
Podblanicku v nákladu 6 000 kusů. Publikace je ke stažení také
na internetu.
EVVO | 41
ČSOP VLAŠIM
Ekoporadna Podblanického ekocentra ČSOP je členem sítě
ekologických poraden STEP.
Naučná stezka Vlašimským
zámeckým parkem
Ing. Karel Kříž
V rámci zeleného provozu ekocentra se při
nákupu upřednostňují například potraviny
z ekologického zemědělství a spravedlivého
obchodu.
Obnova naučné stezky zámeckým parkem ve Vlašimi byla
součástí projektu obnovu kulturních prvků zámeckého parku,
který jsme řešili ve spolupráci s Městem Vlašim. Původní naučná stezka byla v celé délce rekonstruována a přibylo zde 5
nových zastavení. Do okruhu byla zařazena i prohlídka Starého
hradu, kde jsme zřídili expozici k zámeckému parku. Součástí
byla rovněž i obnova původní cesty pod Samsonem vč. obnovy
starých schodišť.
PUBLIKAČNÍ ČINNOST
Spolupráce s médii
Jan Urban
V roce 2005 jsme sdělovacím prostředkům poskytli prostřednictvím e-mailové rozesílky celkem 65 tiskových zpráv.
Informace o našich činnostech a ekoporadenské zprávy se objevovaly v servisu České tiskové kanceláře, celostátních denících
i v regionálnímu tisku, často se naše příspěvky či rozhovory
s některým z pracovníků ekocentra objevily v rozhlasu či televizi, velmi často v regionální kabelové televizi.
Dobrou spolupráci udržujeme s redakcemi Zpravodaje
Města Vlašimi, Benešovského deníku, středočeské přílohy
MF Dnes, Jiskry, Zpravodaje Štěpánovska, Našeho domova,
Benešovského kalendáře a dalších místních periodik, se kterými jsme úzce spolupracujeme. Příspěvky a pozvánky na akce
se objevují i na Rádiu Blaník, v regionálním vysílání Českého
rozhlasu, na internetových zpravodajských serverech a v dalších
netištěných médiích.
Média tradičně věnují velkou pozornost práci Stanice pro
handicapované živočichy, akcím pro veřejnost a vyhlášení ocenění Blanický rytíř. Článků, rozhovorů či zmínek o naší činnosti byly publikovány řádově stovky.
Časopis Pod Blaníkem
Ing. Pavel Pešout, Jan Urban
V roce 2005 jsme uzavřeli již 9. ročník vydávání obnoveného časopisu Pod Blaníkem, vlastivědného čtvrtletníku
Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního
Posázaví. Vydáváme jej spolu s Muzeem Podblanicka a ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti Blaník Louňovice.
Administraci časopisu v tomto roce zajišťovaly Dagmar
Tlustošová a Helena Kuželová a redakční rada pracovala ve složení (abecedně): Mgr. Radovan Cáder, Doc. RNDr. Lubomír
Hanel, CSc., Mgr. Václav Kovařík, Ing. Pavel Pešout (šéfre42 | PUBLIKAČNÍ ČINNOST
daktor), PhDr. Ivana Preislerová, Slávka Rýdlová, Jan Svoboda,
Milan Štědra, PhDr. Libuše Váňová a Ing. Jana Zmeškalová.
Redakční a grafické práce zajišťoval Jan Urban, poslední dvě čísla byla do tisku připravena již profesionály z QT studia, časopis
tiskne tiskárna VaMB s. r. o. Štěchovice. Cena časopisu v roce 2005 byla 12 Kč, členové Českého svazu ochránců přírody
Vlašim jej dostávají zdarma jako členskou výhodu.
Časopis lze zakoupit na celkem 19 prodejních místech v Benešově, Jankově, Kamberku, Kondraci, Křížově, Louňovicích
pod Blaníkem, Načeradci, Neveklově, Praze, Pravoníně,
Ratměřicích, Veliši, Vlašimi, Voticích a Zvěstově. Také v roce
2005 vyšla čtyři čísla, která přinesla kratší i delší příspěvky o přírodě, krajině, životním prostředí, historii, kultuře i současném
dění na Podblanicku, vše bohatě doplněno fotografiemi a ilustracemi. Vydávání v roce 2005 finančně podpořil Středočeský
kraj a sponzoři.
Formát B5, černobílá obálka, rozsah 24 až 32 řádných stran
a 4 až 12 stran přílohy, náklad 1 300 ks, ISSN 1213-1040.
SAMOSTATNÉ PUBLIKACE
Radko Bílek:
Blaník a svatý Václav v sochařství
(Blaník v umění III)
Třetí díl „Blaníku v umění“ vyšel jako 10. samostatná příloha časopisu Pod
Blaníkem – první díl této
„trilogie“ se věnoval především Blaníku v poezii a hudbě a druhý Blaníku v beletrii.
V tomto dílu autor zpracoval
motiv Blaníku a od Blaníku
neoddělitelného sv. Václava
a jeho družiny v sochařství.
Badatelská práce Radko Bílka
byla opět nelehká, autor shromáždil a zpracoval řadu materiálů nejen z různých částí
České republiky, ale i ze zámoří. Publikace kapitolu Úvodem,
dále osm zastavení s názvy: Začátky, Toužení a realita, Na
Václavském náměstí, V pražském velechrámu, Daleko za mořem, Cesty do přírody, Na Podblanicku a Závěrečné. Publikace
je doplněna anglickým souhrnem, obsahuje základní přehled
uváděných sochařů a jejich blanických prací, výběrový jmenný
rejstřík, citovanou a doporučenou literaturu a seznam použitých zkratek a zkrácených názvů.
Formát B5, plnobarevná obálka, brožovaná vazba, 104
stran, 125 fotografií a reprodukcí, náklad 1 000 ks, cena 95 Kč.
ISBN: 80-86327-43-4.
Pavel Hoza:
Slověnice – dějinný příběh malé obce
na Podblanicku
Autor 11. samostatné přílohy časopisu Pod Blaníkem
je slověnický rodák, profesor
benešovského gymnázia a
spisovatel. Publikace se však
ve srovnání z řadou jiných
publikací věnovaných dějinám obcí našeho kraje svým
charakterem vymyká. Pavel
Hoza patří k nejvýraznějším
postavám regionální literatury
na Podblanicku, v jehož tvorbě nacházíme poezii i prózu.
Jeho nová kniha je věnovaná
minulosti a přítomnosti jeho rodné obce, a tak se v ní odráží
jak autorova láska k domovu, tak i jeho literární nadání a precizní metoda odborné práce historika, výsledkem čehož je dílo
obsahově bohaté a čtivé. Dějiny obce jsou popsány na základě
dostupných historických pramenů, ty novější i s použitím vyprávění pamětníků a vlastních vzpomínek. Publikace obsahuje
následující kapitoly: Úvodní slovo starosty obce, Předmluva
autora, První pohled, Charakteristika krajiny (Popis přírodního prostředí), Krajina magická (Blaník, Hrádek, Hrad na
Babici, Stín velikého psa, Poustevník ve skále, Píseň a Pověry
a lidové zvyky), Jazyk – nářeční mluva, Původ a vývoj grafické podoby místního jména Slověnice, Dějinný příběh Slověnic
(Počátky příběhu, Co předcházelo, Mezi léty 1544 až 1752,
Mezi léty 1752 až 1850, Mezi léty 1850 až 1914, Velká válka,
Doba První československé republiky, Doba okupace, Mezi léty
1945 až 1989 a Žité dějin), Nová perspektiva, Závěrečná úvaha, Letopisný přehled dějin Slověnic, Literární obraz Slověnic,
Poděkování místo závěru, Prameny a Literatura.
Formát B5, plnobarevná obálka, brožovaná vazba, 108
stran, 5 perokreseb Jana Dvořáka, 115 fotografií a reprodukcí,
náklad 550 ks, cena 90 Kč.
ISBN: 80-86327-45-0.
Lenka Daňková (Ed.):
Výchova a vzdělávání pro život (Sborník příspěvků
a anotací ze IV. pedagogické konference)
Sborník připomíná zajímavé nápady a náměty, které
slyšeli účastníci stejnojmenné konference v Benešově ve
dnech 19. a 20. října 2004,
ale přináší i nové, které zapadly v množství informací.
Formát A5, dvoubarevná
obálka, šitá vazba, 44 stran,
náklad 200 ks, zdarma.
ISBN: 80-86327-46-9.
Jan Urban (Ed.): Ekologická olympiáda žáků středních škol České republiky – X. regionální, Středočeský kraj, 23. a 24. 9. 2005
Sborník o průběhu středočeského kola Ekologické olympiády v roce 2005, které se již podesáté konalo ve Vlašimi.
Obsahuje kapitoly: Organizační údaje (Spoluorganizátoři
PUBLIKAČNÍ ČINNOST | 43
ČSOP VLAŠIM
soutěže, Spolupracující organizace, Hodnotící odborná porota, Účastníci regionálního kola), Úvodem, Průběh soutěže
(Program, Rozlosování družstev, Test, Poznávačka, I. praktická
část – zadání, II. praktická část – zadání, Doprovodný program
pro pedagogy), Výsledková listina a Tiskové zprávy a články.
Přílohou sborníku je CD s obrazovou dokumentací průběhu
soutěže.
Formát A5, dvoubarevná obálka, 32 stran, náklad 70 ks,
ISBN 80-86327-48-5.
Lubomír Hanel, Stanislav Lusk:
Ryby a mihule České republiky,
výskyt a ochrana
Ryby a mihule dostávají v poslední době v souvislosti s potřebou ochrany vodních ekosystémů do středu zájmu ochranářské veřejnosti. V Evropě je nyní ohroženo přes polovinu zde žijících původních druhů ryb a mihulí, což už je dostatečně pádný
argument, aby byla těmto živočichům i u nás věnována zvýšená
pozornost. Existuje řada publikovaných prací u nás i v zahraničí, které se problematiky ochrany ryb a mihulí různým způsobem dotýkají. První takovéto zevrubné shrnutí poznatků bylo
u nás publikováno v rámci metodických příruček Českého
svazu ochránců přírody pod názvem „Ochrana ryb a mihulí“
před deseti lety. V dalším období přispěly k poznání naší ichtyofauny významnou měrou i výsledky programu Českého svazu ochránců přírody „Mihulovci a ryby“. V poslední době se
objevila řada dalších skutečností a poznatků, které je vhodné
předložit veřejnosti. Do popředí se aktuálně dostává zejména
potřeba ochrany genofondu rybích populací a kvalifikované
ochranářské péče o vodní biotopy. Důraz je tudíž v této publikaci kladen na ochranu volných (tekoucích) vod, kde zejména
pramenné oblasti a horní části toků jsou mnohde posledními
nenarušenými úseky povodí.
Rozsáhlá metodika Českého svazu ochránců přírody č. 31
obsahuje následující kapitoly: Úvod, Metody a sběr dat, Vodstvo
České republiky, 4. Právní přepisy ve vztahu k ichtyofauně a její
ochraně, Kvalita vody, Životní prostředí ryb a mihulí, Ochrana
biodiverzity ichtyofauny, Přehled jednotlivých druhů a jejich
výskyt, Vysvětlení odborných termínů, Český rejstřík, Latinský
rejstřík, Anglický rejstřík, Německý rejstřík a Použitá literatura.
Formát B5, plnobarevná obálka, pevná šitá vazba, 500 stran,
80 barevných obrázků ryb, 40 perokreseb, schémat a tabulek, 25
barevných fotografií, 75 mapek, náklad 3 000 ks, cena 480 Kč.
ISBN: 80-86327-49-3.
44 | PUBLIKAČNÍ ČINNOST
Lucie Kropáčková (Ed.):
Praktický rádce jak chránit životní prostředí
na Podblanicku
Druhé přepracované vydání přináší odpovědi na nejčastější otázky z oblasti životního
prostředí včetně kontaktů na
instituce zodpovědné za řešení daných problémů. Součástí
každé odpovědi je název, telefon, popř. adresa a e-mail instituce, která je povinna nebo
schopna s daným problémem
pomoci. Publikace obsahuje
následující kapitoly: Úvod,
Zeleň, Živočichové, Voda,
Ovzduší, Odpady, Veřejný
pořádek, Stavby, Jak může
občan chránit své životní prostředí?, Seznam použitých zkratek, v přílohách pak kontakty na státní správu a samosprávu,
seznam policejních služeben, seznam sběren druhotných surovin a sběrných dvorů, seznam vybraných nevládních organizací,
seznam chráněných území a Evropsky významných lokalit soustavy NATURA, mapu CHKO Blaník, vymezení působnosti
stanic pro handicapované živočichy, internetové odkazy, použitou a doporučenou literaturu.
Formát A6, dvoubarevná obálka, 62 stran, náklad 6 000 ks,
ISBN 80-86327-50-7.
Jaroslav Kolařík a kolektiv:
Péče o dřeviny rostoucí
mimo les – II.
Obor péče o dřeviny
rostoucí ve městech i volné krajině prošel v průběhu
uplynulých let na území naší
republiky poměrně dynamickým vývojem. Rozsáhlá
monografie, která vyšla jako
metodika ČSOP č. 6 (2. doplněné vydání) navazuje na
první díl vydaný ZO ČSOP
Vlašim v roce 2003. Celkově
tak bylo vytvořeno dílo, které
komplexně shrnuje nejmodernější postupy a poznatky
a nemá v oboru péče o nelesní zeleň v ČR konkurenci. Druhý díl je zaměřen více teoreticky
s přesahem i do navazujících oborů jako např. právo v oblasti zeleně apod. Kniha obsahuje následující kapitoly: Základy anatomie a fyziologie stromů, Hodnocení stavu stromů, Ohodnocení
trvalé zeleně, Právní úprava péče o stromy a jejich ochrany
a Choroby a škůdci dřevin, přílohy pak Fytopatologický terminologický slovníček, Rejstřík názvů patogenů, autorských zkratek a českých jmen a Rejstřík názvů hmyzu, autorských zkratek
a českých názvů. Knihu doplňuje seznam použitých zkratek,
barevná obrazová příloha, věcný rejstřík a literatura.
Rozsáhlá monografie, která vyšla jako metodika ČSOP č.
6 (2. doplněné vydání), obsahuje následující kapitoly: Základy
anatomie a fyziologie stromů, Hodnocení stavu stromů,
Ohodnocení trvalé zeleně, Právní úprava péče o stromy a jejich
ochrany a Choroby a škůdci dřevin, přílohy pak Fytopatologický
terminologický slovníček, Rejstřík názvů patogenů, autorských
zkratek a českých jmen a Rejstřík názvů hmyzu, autorských
zkratek a českých názvů. Knihu doplňuje seznam použitých
zkratek, věcný rejstřík a literatura.
Formát A5, plnobarevná obálka, pevná šitá vazba, 720 stran,
179 čb a 248 barevných obrázků, 32 tabulek, náklad 3 000 ks,
cena 480 Kč.
ISBN: 80-86327-44-2.
Je zde taktéž umístěn formulář, přes který může kdokoliv poslat svůj dotaz přímo do naší ekoporadny. Ke stažení je také
brožurka: Praktický rádce – Jak chránit životní prostředí na
Podblanicku. Pedagogové najdou na stránkách přehled výukových programů pro školy, aktuální nabídku seminářů a vzdělávacích akcí, termíny soutěží atp.
Internetové stránky
Mgr. Petra Macháčková
Na začátku roku 2005 byly naše internetové stránky přesměrovány na adresu www.csopvlasim.cz. Od září 2005 je na
stránkách umístěno počítadlo, které zaznamenalo za měsíce září
až prosinec cca 1 650 přístupů. Stránky slouží jako informační
zdroj o ZO ČSOP Vlašim, pravidelně jsou doplňovány připravované akce pro veřejnost, tiskové zprávy, nabídka publikací
a knih v naší knihovně. Aktualizací prošly v listopadu stránky
ekoporadny, návštěvníci zde najdou deset nejčastějších dotazů.
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
Kraj blanických rytířů
Petr Zapletal
V 2005 jsme zpracovali, podali do grantového řízení a uspěli
s projektem s názvem „Kraj blanických rytířů“, který bude spolufinancován Evropskou unií, Středočeským krajem, Městem
Vlašimí, obcemi Pravonín, Kamberk, Kondrac, Načeradec a Trhový Štěpánov.
v médiích, inzerce, účasti na veletrzích cestovního ruchu, vytvořením a prezentací nových webových stránek regionu.
Celkové náklady projektu na období 2006 – 2007 (projekt
končí v květnu 2007) jsou 3 112 780 Kč, z nichž 75 % hradí Evropská unie, 10 % Středočeský kraj, 5 % státní rozpočet
a 10 % je spolufinancování ze strany partnerů projektu a ČSOP
Vlašim.
Podblanické infocentrum
Petr Zapletal
Neinvestiční projekt je zaměřen výhradně na propagaci turistického regionu Podblanicka s novým názvem Kraj blanických rytířů.
Obsahem projektu je výroba a distribuce široké škály tiskových propagačních materiálů, které představí region
– např. Příroda vlašimského parku, Architektonické památky,
Ubytování a stravování, Příroda a krajina, materiály o vlašimském parku a Vlašimi i jednotlivých partnerských obcích.
Další důležitou součástí bude na rozvoj šetrného cestovního
ruchu zaměřená medializace regionu prostřednictvím publicity
Rok 2005 znamenal pro Infocentrum nejvýznamnější změnu v jeho historii, neboť získalo nově rekonstruované prostory
v tzv. Nebesářově domku na strategickém místě nádvoří vlašimského zámku. Prostory byly obnoveny a vybaveny nábytkem
a technikou v rámci projektu „Obnova kulturní památky – vlašimského zámeckého parku (1. fáze)“, který byl spolufinancován Evropskou unií a Městem Vlašimí.
Kvalitní zázemí i strategická poloha se projevila ihned po zahájení provozu na konci července zvýšenou návštěvností, která
trvala do konce turistické sezóny.
REGIONÁLNÍ ROZVOJ | 45
ČSOP VLAŠIM
Greenways Praha – Vídeň
Výbor Programu obnovy venkova
Petr Zapletal
Jan Urban
V roce 2005 byla navázána spolupráce na projektu zapojení
regionu do sítě Greenways Praha – Vídeň. Konkrétním výstupem je dohoda o vytvoření lokálního okruhu na Benešovsku
s pracovním názvem „Nejkrásnější zámecké parky“, představující nejzajímavější zámky a parky regionu.
Z páteřní sítě odbočí turisté na Sedlčansku a přes Vrchotovy
Janovice pojedou do Vlašimi, poté přes Jemniště na Konopiště
a na Neveklovsku se opět na trasu Greenways mohou napojit. Spojení s Greenways by mělo přinést regionu další turisty
v oblasti šetrného cestovního ruchu a přirozeně propojit nové
místní turistické projekty (zámecký park ve Vlašimi, ubytovna
v Kondraci, naučné stezky na Blaníku a v Jankově).
Výroba propagačních materiálů a propagace trasy je součástí projektu Kraj blanických rytířů. V současné době připravuje Nadace Partnerství vydání publikace o přírodních zajímavostech na trase Greenways, kde bude umístěna informace
o CHKO Blaník.
Účast ČSOP v Greenways je důležitá právě z hlediska rozvoje šetrného cestovního ruchu a výrazná akcentace celé aktivity
k ochraně životního prostředí.
Rozvoj zámeckého parku ve Vlašimi
Ing. Karel Kříž, Ing. Pavel Pešout, Petr Zapletal
Rok 2005 byl pro obnovu zámku a parku zlomovým obdobím, neboť se z polozapomenuté památky stává významný
turistický cíl s nově přístupnými objekty a novými službami.
Projekt „Obnova kulturní památky – vlašimského zámeckého
parku (1. fáze)“ spolufinancovaný Evropskou unií a Městem
Vlašimí přinesl do parku investici přes 8 mil. Kč.
Také v roce 2005 zastupoval Jan Urban naši organizaci při
jednáních Krajského výběrového výboru Programu obnovy
venkova (POV) Středočeského kraje. Práce výboru spočívala ve
výběru projektů obcí a mikroregionů ve venkovských oblastech
kraje pro přidělování dotací z POV. Výbor dále přepracoval
Zásady pro poskytování prostředků a harmonogram středočeského Programu obnovy venkova na rok 2006. V roce 2005 proběhla celkem tři zasedání Krajského výběrového výboru POV
na Krajském úřadu Středočeského kraje v Praze, dále jsme se
jako zvolený člen zúčastnili jednání pracovní skupiny pro dotační tituly 6 (Projekty na vzdělávání a poradenství v oblasti
rozvoje venkova a obnovy vesnice) a 7 (Integrované projekty
venkovských mikroregionů) POV, jejíž jsme členy.
Blanický rytíř
V roce 2005 bylo již posedmé udělováno ocenění Blanický
rytíř fyzické osobě, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka.
Ocenění udělovaly třem navrženým kandidátům neziskové
organizace Podblanicka, konkrétně Podblanické ekocentrum
ČSOP Vlašim (administrátor ceny), občanské sdružení Chlum
Čerčany, Vlastivědný klub P.A.N. Vlasáka Vlašim, Vlastivědný
klub Votice, Vlastivědný klub Český Merán, o. p. s. Český
Merán, Klub mladých Sedlec-Prčice, Sdružení Přátel Chotýšan,
Český svaz ochránců přírody Benešov, Český svaz ochránců
přírody Kladruby, Český svaz ochránců přírody Sázava, Český
svaz ochránců přírody Střítež, Český svaz ochránců přírody
Votice, Vlastivědný klub Šternberk, Vlastivědný klub Týnec nad
Sázavou a okolí, Podblanický vědeckotechnický klub železniční,
Podblanické infocentrum, občanské sdružení Podblanickem,
Vlašimské hudební mládí a Vlašimská astronomická společnost.
Celkem bylo podáno sedmnáct písemných návrhů.
O ocenění rozhodla porota složená ze zástupců jednotlivých
nevládních organizací. Její práce byla velmi obtížná. Čestnou
cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo obdrželi pan Karel Bárta
ČSOP se tento projekt významně dotýká, neboť se účastnil
na realizaci některých aktivit (dobudování naučné stezky, vybavení Starého hradu) a také se podílí na provozu Starého hradu
(ČSOP zajišťoval v částečnou rekonstrukci v roce 2004), který
se v rámci vnějšího prohlídkového okruhu stal během turistické
sezóny poprvé veřejnosti přístupným.
Dalším zapojením ČSOP do rozvoje parku je zajištění provozu Vlašimské brány (vznik nájemního vztahu s městem) ve
spolupráci s malířem Stanislavem Příhodou. Zde je díky rekonstrukci vytvořen prostor pro Podblanickou galerii, která představí díla místních umělců a bude rovněž veřejnosti přístupná.
Držitelé ocenění Blanický rytíř v roce 2005.
46 | REGIONÁLNÍ ROZVOJ
z Křížova, pan Mojmír Chromý z Benešova, in memoriam
a pan Alexej Salzman z Mladé Vožice.
Slavnostního udělování, které proběhlo v obřadní síni vlašimského zámku, se účastnilo na padesát hostů kulturního, společenského i politického života regionu. Na půdě města přítomné přivítal starosta Vlašimi Mgr. Luděk Jeništa. Pozvání přijala
senátorka Parlamentu České republiky Ing. Helena Rögnerová,
zástupce hejtmana Středočeského kraje Ing. Vilém Žák, řada
starostů měst a obcí Podblanicka, ředitelé škol z Podblanicka
a mnoho dalších hostů.
Blaničtí rytíři obdrželi již tradičně kromě pěkného diplomu každý svou originální velmi hodnotnou pískovcovou sochu
Blanického rytíře od akademického sochaře Daniela Talavery.
Pořízení těchto soch sponzorovala firma Rabbit a. s. Trhový
Štěpánov.
Na závěr slavnostního aktu byla zveřejněna výzva k nominování na Blanické rytíře za rok 2005, kteří budou uděleni v příštím roce.
Co se jinam nevešlo
Víkendový zájezd do Chráněné
krajinné oblasti Slavkovský les
ZO ČSOP Vlašim uspořádala dne 17. a 18. září 2005 víkendový autobusový zájezd do Chráněné krajinné oblasti
Slavkovský les.
Sraz k odjezdu byl v sobotu 17. září v 6,15 hod. u Podblanického ekocentra. Přestože pršelo, scházeli se účastníci zájezdu
již okolo šesté hodiny. Nebyli to jen dospělí, ale i jejich děti buď
pěšky, v kočárcích či babytaškách nebo kukaních. Výborná nálada vydržela od srazu po celé dva dny putování. Nebylo slyšet
zvýšeného hlasu, neobjevila se nervozita a nezazněl ani dětský
pláč. Přes náročnost trasy putovali malí budoucí ochránci přírody vesele a spokojeně na zádech tatínků nebo za ruce maminek.
I počasí nám velmi přálo.
Trasa zájezdu pokračovala z Vlašimi přes Benešov, Prahu,
Plzeň, Konstantinovy Lázně, Teplou do Mariánských lázní.
Během cesty se připojili k našemu zájezdu naši hostitelé a průvodci ředitel CHKO Český les Ing. PhD. Jindřich Horáček
a ředitel Městského muzea v Mariánských lázních Ing. Jaromír
Bartoš a botanička paní Bucharová. Kolem desáté hodiny
jsme se ocitli v Národní přírodní rezervaci Kladská rašeliny,
Prohlédli jsme si lovecký zámek na Kladské, dále jsme prošli po
chodníku naučné stezky rašeliniště a tajgu s borovicí blatkou.
Následovala prohlídka podmáčených smrčin a vrchovišť, patřících do Evropské sítě chráněných území Natura 2000. Poznali
jsme Smraďoch s mofetami a rosnatkami, Farskou kyselku,
hadcovou stráň Tři křížky s jejich rostlinnými společenstvími,
Úpolínovou louku a Dlouhou stoku. Účastníci zájezdu vystoupali spirálovitým schodištěm na rozhlednu na vrchu Krásno,
odkud se jim otevřel pohled do širého kraje Slavkovského lesa
až ke Krušným horám.
K večeru jsme dojeli k hotelu Panorama v Mariánských
Lázních, kde jsme nocovali. Večer jsme si zběžně prohlédli
Mariánské Lázně. Po 21. hodině se nám věnovali naši hostitelští
průvodci přednáškou s projekcí a odborným výkladem o místních rostlinných společenstvech a byli jsme seznámeni s trasou
druhého dne našeho putování.
To probíhalo rezervací SOOS u Františkových Lázních,
Novým Drahovem, Selským Dvorem, skanzenem Doubrava
s chebskými statky s hrázděným zdivem a zdobenými štíty. Na závěr cesty jsme navštívili hornické muzeum v bývalé
šachtě Ondřeje Šlika v Doubravce. Rozloučili jsme se s našimi
průvodci, obdarováni časopisem Arnika, přírodou a historií
Karlovarského kraje. Vlašimští obdarovali nové přátele naším
časopisem „Pod Blaníkem“ a pozváním na obdobnou exkurzi
do našeho Podblanicka.
Šťastni z krásných dojmů a v plné pohodě jsme se vrátili
v nedělních večerních hodinách. Nabyté dojmy nás nadchly
a ještě dlouho v nás budou doznívat s díky organizátorům tak
krásných chvil. Škoda, že již skončily, ale už se těšíme na další.
Zapsala Milena Lašťovičková, členka ZO ČSOP Vlašim
Prohlídka rezervace SOOS.
REGIONÁLNÍ ROZVOJ | 47
ČSOP VLAŠIM
HOSPODAŘENÍ V ROCE 2005
Ing. Hana Krejčířová, Ing. Marek Lempochner
Ke konci roku 2005 dosáhla naše organizace celkového
zisku 225 267 Kč. Konečný výsledek hospodaření jednotlivých středisek byl následující: Středisko přírodní a kulturní
dědictví, environmentální vzdělávání, výchovy a osvěty a péče o přírodu a krajinu se dostalo do ztráty (přesně šlo o ztrátu
v částce 12 451 Kč, respektive tři a čtyři koruny). Zisk ve výši
227 616 Kč zajistilo Středisko péče o zeleň a částku 26 434 Kč
jsme získali v rámci hospodářské činnosti naší organizace. Tou
je například nájem prostor v přízemí budovy Ekocentra, úroky z vkladových listů a příjem z reklamy. Výsledek hospodaření
a rozvaha za rok 2005 jsou zřejmé z přiložených tabulek.
Na základě smlouvy se Středočeským krajem jsme v roce
2005 zpracovali rozborovou a návrhovou část „Krajské koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje“. Za toto
dílo jsme vyfakturovali celkem 1 067 629 Kč. Středisko EVVO
získalo z prostředků Středočeského kraje za zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Středočeském kraji
v roce 2005 celkem 1 580 000 Kč.
Jako velmi úspěšný můžeme uplynulý rok hodnotit z pohledu dokončených investic. Počátkem června se dovršila rekonstrukce budovy Ekocentra závěrečnou kolaudací. Celkové
náklady, které byly ze sta procent hrazeny z prostředků Státního
fondu životního prostředí, dosáhly výše 13 535 110 Kč.
Další zkolaudovanou akcí je odbahnění rybníků Kačák a Jírovec v jinošovském údolí. Náklady na tuto revitalizaci jsme
pokryli díky investiční dotaci ve výši 5 037 134 Kč, kterou nám
poskytlo Ministerstvo životního prostředí také ve výši 100 %
nákladů.
Pro provozní potřeby byl také koncem jara zkolaudován
přístřešek pro skladování hospodářských potřeb v pořizovací
hodnotě 70 007 Kč.
Po kolaudaci, která ovšem nabyla právní moci až počátkem
roku 2006, je i nová trafostanice a kabelový rozvod ve školce
v jinošovském údolí v celkovém objemu tři sta sedmdesát tisíc
korun.
Počátkem prosince loňského roku byl v rámci podpory výzkumu a vývoje úspěšně ukončen program Faunistické
a ekologické vyhodnocení ichtyofauny České republiky (včetně vyhodnocení historického vývoje) a výzkum forem její optimální ochrany s hlavním řešitelem Doc. RNDr. Lubomírem
Hanelem, CSc. Výsledkem tohoto projektu je publikace
Ochrana ryb a mihulí. Program byl zahájen v roce 2003 a během tří let prací byly celkové náklady na projekt 1 699 000
Kč z toho dotace Ministerstva životního prostředí pokryla
1 650 000 Kč, naše organizace se podílela 49 tisíci korunami.
V roce 2005 získala naše organizace od MŽP ČR na tento projekt částku 890 000 Kč.
Dalším projektem, který započal díky podpoře výzkumu
a vývoje ze strany MŽP v roce 2005, je program Demekologický
monitoring vážek a návrh jeho využití pro ochranu mokřadních
biotopů a druhové diverzity. Termínem dokončení je rok 2007.
V loňském roce poskytlo Ministerstvo životního prostředí na
řešení jmenovaného programu 521 000 Kč, naše organizace
uhradila náklady ve výši 10 000 Kč.
Pro zabezpečení činnosti Střediska péče o zeleň byla zakoupena Praga V3S v pořizovací ceně 60 000 Kč. Zajímavý
48 | HOSPODAŘENÍ
byl nákup rybníku Punčoška s přilehlým pozemkem (u nádrže
Vorlina) z restitučního nároku za cenu 1 728 Kč.
Další provozní dotace už byly spíše drobnější, nicméně stejně potřebné pro zajištění chodu některých činností organizace.
Šlo např. o dotaci na výukový program Energie (10 000 Kč,
MŽP), pro oddíly Mladých ochránců přírody Alcedo a Ježci
(9 801 Kč, SMOP), dotace na zajištění Ekologické olympiády
(10 550 Kč, SMOP) a Indiánské stezky (13 500 Kč, TILIA),
dotace na provoz letního tábora (13 997 Kč, SMOP) atp.
Velmi vítanou dotací jsou příspěvky Úřadu práce Benešov
na zřízení pracovních míst veřejně prospěšných prací. Většina
takto zaměstnaných pracovníků se podílí při výsadbách zeleně.
V roce 2005 bylo díky této státní podpoře v naší organizaci
zaměstnáno celkem třicet osob. Průměrná odpracovaná doba
těchto pracovníků je 27 dní. Z těchto třiceti zaměstnanců jich
osm odpracovalo dobu kratší než patnáct dní. V roce 2005 bylo
na těchto příspěvcích (zhruba čtyři tisíce korun na měsíc a jednoho pracovníka) ze strany ÚP vyplaceno celkem 409 007 Kč.
V roce 2005 byli přijati dva zaměstnanci na dobu neurčitou do Střediska EVVO (náhrada za civilní službu a nástup na
mateřskou dovolenou) a jedna pracovnice do Stanice pro handicapované živočichy (zkrácený úvazek). Průměrná hrubá mzda
kmenových zaměstnanců byla v roce 2005 v naší organizaci
15 554 Kč, což oproti loňsku představuje nárůst o cca 6,1 %.
Na dohodu o provedení práce jsme v loňském roce zaměstnali
56 brigádníků, zejména z řad studentů. Mzdové náklady po odpočtu dotace z Úřadu práce činily 33,2 % z celkových nákladů
organizace, což je o 4,2 % méně než v roce předcházejícím.
Stejně jako v letech minulých i za rok 2005 proběhl audit
účetnictví. Ing. Josef Buček, auditor, konstatoval, že účetní závěrka a výsledek hospodaření za tento rok jsou v souladu s příslušnými zákony a předpisy České republiky. Zpráva auditora
je přiložena.
ROZVAHA (v celých tisících Kč)
AKTIVA
PASIVA
1. 1. 2005
31. 12. 2005
656
19 579
Oprávky ke stavbám
Dlouhodobý hmotný majetek
2 671
2 772
Drobný dlouhodobý hmotný
majetek
1 617
1 617
447
449
11 345
1 043
340
218
Nedokončená výroba (školka)
-
799
Výrobky (Publikace Péče
o dřeviny I - dotisk a Péče
o dřeviny II)
-
204
Stavby
Pozemky
Pořízení dlouhodobého
hmotného majetku
Materiál na skladě
1. 1. 2005
31. 12. 2005
280
939
Oprávky k dlouhodobému
hmotnému majetku
2 203
2 425
Oprávky k drobnému
dlouhodobému hmotnému
majetku
1 493
1 617
Ostatní krátkodobé finanční výpomoci (projekt Kraj
blanickýc rytířů)
-
88
7 289
1 503
446
244
9
-
– zaměstnanci
258
305
– instituce soc. zabezpečení
a zdr. pojišťovny
119
155
– ostatní přímé daně
35
39
– ostatní daně a poplatky
27
24
Daň z přidané hodnoty
-
830
Dotace ze státního rozpočtu
1
-
Výdaje příštích období
6
6
Výnosy příštích období
1 488
1 766
Dohadné účty pasivní
341
212
64
83
8 520
20 692
Hospodářský výsledek ve
schvalovacím řízení
179
225
Zákonné rezervy
720
1 440
PASIVA CELKEM
23 478
32 593
Dodavatelé
Přijaté zálohy
Krátkodobé závazky
– civilní služba
Pokladna
74
50
Ceniny – stravenky
49
19
Bankovní účty
3 805
4 513
Peníze na cestě
208
-
Odběratelé
466
1 026
Poskytnuté provozní zálohy
128
42
Pohledávky za zaměstnanci
1
1
Daň z příjmů
4
6
Jiné pohledávky
-
5
Daň z přidané hodnoty
1 547
-
Náklady příštích období
93
123
Příjmy příštích období
-
117
Opravná položka k pohledávkám
Dohadné účty aktivní
27
10
Vlastní jmění
23 478
32 593
AKTIVA CELKEM
PŘEPOČTENÝ POČET KMENOVÝCH ZAMĚSTNANCŮ K 31. 12. 2005
středisko
název střediska
počet zaměstnanců
1
Ochrana přírodního a kulturního dědictví
3
3
Environmentální vzdělání, výchova a osvěta
5
4
Péče o přírodu a krajinu
3,33
5
Péče o nelesní zeleň
4
HOSPODAŘENÍ | 49
ČSOP VLAŠIM
VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT (v celých tisících Kč)
NÁKLADY – účtová třída 5
Spotřeba materiálu
VÝNOSY – účtová třída 6
2 928
332
Tržby za vlastní výrobky (publikace apod.)
Spotřeba elektrické energie
185
Tržby z prodeje služeb
Spotřeba vody a plynu
74
Prodané zboží
18
Opravy a udržování
523
z toho služby:
nezařazené (tábor, cestovné – programy)
Cestovné
197
pro ekologické organizace
pro veřejnou správu
11 375
256
-
688
-
6 278
-
280
-
Ostatní služby projektů
5 309
Mzdové náklady
4 657
pro rozpočtové a příspěvkové organizace
Zákonné pojištění
1 489
pro podnikatelské subjekty
1 563
-
Ochranné pomůcky, bezpečnost
práce
146
pro organizační složky státu
2 193
-
Silniční daň
39
účastnické poplatky za semináře
25
-
Jiné ostatní náklady (pojištění,
bankovní poplatky)
216
nájemné
53
-
reklama
39
-
Odpisy dlouhodobého majetku
742
Změna stavu nedokončené výroby
799
Tvorba zákonných rezerv
720
Změna stavu výrobků
204
Tvorba zákonných opravných
položek
19
Platby za odepsané pohledávky
15
Příspěvky mezi organizačními
složkami
37
Poskytnuté příspěvky
6
NÁKLADY CELKEM
17 305
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK VE SCHVALOVACÍM ŘÍZENÍ
Graf č. 8: Struktura nákladů (v celých tisících)
50 | HOSPODAŘENÍ
Úroky
15
Zúčtování fondů
385
Jiné provozní výnosy
83
Přijaté příspěvky (sponzorské dary)
Přijaté členské příspěvky
1 839
22
Provozní dotace
2 461
VÝNOSY CELKEM
17 530
225
Graf č. 9:Výnosy v roce 2004 a 2005
Graf č. 10: Struktura výnosů (v celých tisících)
HOSPODAŘENÍ | 51
ČSOP VLAŠIM
52 | HOSPODAŘENÍ
Organizační struktura Českého svazu ochránců přírody Vlašim
Personální zajištění činnosti v roce 2005
Výbor ČSOP Vlašim
Ing. Pavel Pešout (předseda)
MVDr. Jiří Hostek (místopředseda)
Ing. Marek Lempochner (hospodář)
Ing. Karel Kříž (jednatel)
Mgr. Radovan Cáder, Ing. Roman Farion, Mgr. Lenka Daňková,
Milan Havel, Ing. Mgr. Martin Klaudys, Ing. Miloš Krejčíř,
Jiří Nosek ml.
Revizní komise
Ing. Beáta Kremlová (předsedkyně)
Veronika Havlová
Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim
Ing. Pavel Pešout (ředitel)
Ing. Hana Krejčířová (ekonomka)
Samostatný úsek kancelář
Dagmar Tlustošová (vedoucí úseku), Věra Hrušková
Samostatný úsek správy majetku
Jiří Nosek ml. (vedoucí úseku), Josef Žížala (údržba zahrady
ekocentra)
Členové redakční rady Pod Blaníkem
Mgr. Radovan Cáder, Doc. RNDr. Lubomír Hanel, Csc.,
Mgr. Václav Kovařík, Slávka Rýdlová, Jan Svoboda,
Milan Štědrý, PhDr. Libuše Váňová, PhDr. Ivana Vránová,
Ing. Jana Zmeškalová
Středisko environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
Mgr. Kateřina Červenková (vedoucí střediska)
Ing. Jana Dufalová, Jan Urban, Pavel Jakubův,
Mgr. Lucie Kastnerová, Mgr. Petra Macháčková
Rodičovský ekoklub Breberky
Veronika Havlová, Magdaléna Lempochnerová,
Magdaléna Kaprálová
Vedoucí oddílů MOP
Ing. Mgr. Martin Klaudys, Pavel, Jakubův, Jindřich Kulíček,
Mgr. Lucie Kastnerová
Středisko péče o přírodu a krajinu
Ing. Karel Kříž (vedoucí střediska)
Jakub Hromas
Úsek Stanice pro handicapované živočichy
Lenka Šafránková (vedoucí úseku)
Mgr. Daniela Mročková, Ing. Zuzana Pokorná,
MVDr. Jiří Hostek (veterinární péče)
Úsek Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka
Vedoucí programů druhové ochrany
Mgr. Pavel Čech, Doc. RNDr. Lubomír Hanel, Csc.,
Ing. Lukáš Kaprál, Ing. Mgr. Martin Klaudys, Ing. Karel Kříž,
Ing. Marek Lempochner.
Další spolupracovníci:
Ing. Václav Bažant, RNDr. Martin Čech, Ing. Vladimír Bylinský,
Ladislav Haroník, Ing. Václav Jansa, PharmDr. Jan Křivský,
Ing. Stanislav Lusk, CSc., Ing. Jiří Pokorný,
Ing. Václav Vilimovský, Doc. RNDr. Václav Zelený, Csc.,
Josef Žížala a další
Středisko péče o zeleň
Ing. Marek Lempochner (vedoucí střediska)
Jakub Vrňák, Jana Horálková, Ing. Václav Bažant, Radek Fialka,
Vladimír Fialka, Miloš Mařík, Miroslav Jandák
Úsek pěstební činnosti
Ing. Lukáš Kaprál
DĚKUJEME NAŠIM DÁRCŮM
Bohatá činnost podblanických ochránců přírody, stručně uvedená v této výroční zprávě, by v roce 2005 nebyla možná bez finanční podpory:
Krajského úřadu Středočeského kraje, osvícených měst a obcí Bystřice, Čáslavsko, Čechtice, Český Šternberk, Divišov,
Drahňovice, Horky, Javorník, Kamberk, Kladruby, Kondrac, Krchleby, Křivsoudov, Lešany, Maršovice, Načeradec, Nemíž,
Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Ostrov, Pacov, Pavlovice, Pelhřimov, Pravonín, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice,
Rataje, Stranný, Strojetice, Struhařov, Šetějovice, Trhový Štěpánov, Týnec nad Sázavou, Václavice, Vlašim, Vranov, Vrchotovy
Janovice, Xaverov, Zdislavice, AOPK ČR, Lesů ČR s. p., MŠMT ČR, Muzea Podblanicka, MŽP ČR, Sdružení dětí a mládeže TILIA,
Sdružení MOP ČSOP, SFŽP ČR, Správy CHKO Blaník, SSEV Pavučina, Úřadu práce Benešov, ÚVR ČSOP Praha.
10 000 a více Kč
Jedním z nejdůležitějších příjmů organizace jsou dary. Následujícím firmám a osobám (řazeni dle abecedy) chceme poděkovat za projevenou přízeň:
MECENÁŠI ČSOP Vlašim
RNDr. Libor Ambrozek, Praha; Pavel Bayer, AGF s. r. o. Vlašim; Bezpo, s. r. o., Benešov; ERIKA, a. s., Praha; MUDr. Ing. Kateřina Hynová, Praha; Ing. Jiří Jirásek,
Neoluxor s. r. o., Praha; Radomír Klofáč, Moris Design s. r. o., Praha; Pavel Koutský, Praha; František Krunert, Krunert-Metal, Vlašim; Kyselý a spol., s. r. o., Vlašim;
Lesy ČR, s. p., LS Kácov; Lesy ČR, s. p., LZ KonopištěPastell s. r. o., Benešov; Proxima s. r. o., Benešov; Rabbit Trhový Štěpánov a. s., Trhový Štěpánov; Sellier &
Bellot a. s., Vlašim; Stavební firma Pazdera s. r. o., Vlašim; Ing. Josef Tulach, Vlašim; VaMB, s. r. o. Štěchovice; Josef Volšický, SACH s. r. o., Louňovice p. Blaníkem
PATRONI ČSOP Vlašim 5 000 – 9 999 Kč
anonymní dárce, Praha; Antikvanova - KODL s. r. o., Praha; MVDr. Jiří Hostek, veterinární ošetřovna Vlašim; Autodoprava Houlík, Kondrac; Jatky Vlama s. r. o., Vlašim;
Ing. Josef Šafrata, Louňovice p. Blaníkem; Mgr. Daniel Talavera, Vlašim; Pavel Vitejček – autoopravna, Benešov; Antonín Volšický, Křížov; Jaroslav Zajíček, Vlašim
SPONZOŘI ČSOP Vlašim 2 000 – 4 999 Kč
Česká spořitelna a. s., pobočka Vlašim; Ing. Petr Datel, Benešov; František Grezl, Bílsko; Helena Hátleová, Praha; Petr Hedvik, Benešov; František Kubín, Šebíř;
MUDr. Karel Pěkný, Vlašim; Antonín Podzimek, Sedlec-Prčice; Josef Slunečko, Vlašim; Ing. Otto Srb, Sedlec-Prčice; SZEŠ Benešov; Vávrovi, Senohraby; Vlasákovi,
Mezihoří; Ing. Petr Zajíček, Vlašim; Josef Žirovnický, Lom Bílkovice
PODPOROVATELÉ ČSOP Vlašim 500 – 1 999 Kč
Agrodružstvo Načeradec; Dr. Michal Céza, Konárovice; Compal s. r. o., Vlašim; Eva Dočkalová, Český Krumlov; Tomáš Doležal, ALCEDO Praha; František Hlaváček, Vlašim; Miroslav Horníček, Říčany; Tomáš Hotra, Česká pojišťovna, a.s. Praha; Hotel IBIS, Praha; Luboš Chmelenský, Vlašim; JAF HOLZ s. r. o, Domašín; Michal Kalfus, Říčany; Knihkupectví Daniela, Benešov;
Jaromír Maršíček, Pneuservis Vlašim; obce mikroregionu Bratronicko; PNS, divize Praha; Podblanicko Louňovice, a. s.; Mgr. Stanislav Příhoda, Vlašim; manželé Rosákovi, Mníšek pod Brdy;
Mgr. Jana Sátrová, Lékárna Vlašim; Ing. Vladimír Sirový, CSc. Praha; Sonja a Ingrid Smart, Dallas; Veronika Šandová, Penzijní fond České pojišťovny Benešov; Šimonicovi, Sulice; Jaroslava
Urbanová, Vlašim; Ing. Eva Vaňková, Vlašim; Ing. Eliška Vobrázková, Čechtice
PŘISPĚVATELÉ ČSOP Vlašim 50 – 499 Kč
Poznámka: Stálí přispěvatelé jsou uvedeni tučně.
Benešovský deník, Benešov; Daňkovi, Vlašim; Lukáš Drlík, Louňovice; Radoš Fořt, Český Šternberk; Jaroslav Havel, Vlašim; Kateřina Hermanová, Vlašim; Mgr. Josef Hrubý, Ptákoviny
Vlašim; Ing. Beata Kremlová, Vlašim; Karolína Kuncová, Krásná Lípa; Ing. Milena a Jaroslav Laštovičkovi, Netvořice; Manželé Mikšů, Červená Řečice; Vratislav Moudrý, Nový Rychnov; Hana
Pivoňková, Benešov; Paní Podlahová, Mnichovice u Prahy; Arnošt Štrombach – oprava obuvi, Vlašim; Eva Štrombachová – masáže, Vlašim; Týdeník Jiskra, Benešov; pan Vnuk, Vlašim; Hana Vránová, Papírnictví Vlašim; Alena Vrtišková, Vlašim; Marie Žížalová, Knihkupectví Vlašim; Plzeňská krčma, Vlašim; Podblanické infocentrum, Vlašim; Rádio Blaník; Zemědělské družstvo Kuňovice; Zemědělské družstvo vlastníků Veselka; Psáře; Manželé Baliharovi, Vlašim; Helena Kuželová, DaKe Sedmpány; Tomáš Doležal, Načeradec; Lada Fikartová, Kladno; Manželé Havlovi, Praha; Vít Kuklík, Vlašim; Martina Drastilová, Kosmetika Vlašim; Manželé Liškovi, Vlašim; MF Dnes, Praha; Petr Havel, OVB Allfinanz Benešov; Jan Vyskočil, OVB Allfinanz Benešov; Rehabilitační ústav Kladruby; Roman Kounický, Restaurace Sokolovna Vlašim; Miloš Studnička, Termochlad Vlašim; TJ Sokol Vlašim; Tomáš Maxant, Vlašim; Bc. Art. Dita Hálová, H. a L. design Vlašim; Ing. Jana Hálová, Vlašim; Josef Hrubý, Ptákoviny Vlašim; Klaudysovi, Vlašim

2005 - ČSOP Vlašim

Transkript

Podobné dokumenty

Číslo 2 1. 12. 2013 Plánované akce v Lamacentru Hády v roce 2013

Úterní dopis 16 - Síť mateřských center

Zdislavice 2014

ZDE - Domov pro seniory Pyšely

Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka