stažení - Webnode

Transkript

stažení - Webnode

Sborník příspěvků mezinárodní konference „XI. Olomoucké dny urgentní medicíny“ 10. - 13. 05. 2016
XI. OLOMOUCKÉ DNY
URGENTNÍ MEDICÍNY
ABSTRAKTA
10. – 13. května 2016
Olomouc
© ODUM 2016
Editoři:
Hubáček Petr, Filipčíková Radka
Počet stran: 38
ISBN
978-80-7471-154-1 (elektronická verze ve formátu pdf)
Texty a obrázky dodali autoři.
Těhotné ženy jako účastnice dopravních kolizí
Zdeňka Blažková1, Radka Filipčíková2, Ivana Oborná3, Petr Hubáček2, Martin Dobiáš4
1
2
3
4
Odbor kvality Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 185/6, Olomouc, 779 00
Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, Aksamitova 8, Olomouc, 772 00
Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF Olomouc, I. P. Pavlova 185/6, Olomouc, 779 00
Ústav soudního lékařství a medicínského práva FN a LF Olomouc, I. P. Pavlova 6, Olomouc, 779 00
[email protected]
ABSTRAKT
Automobilová doprava je a bude nedílnou součástí běžného života. Také ženy v různém stupni
těhotenství se denně účastní dopravního provozu jako řidičky, spolujezdkyně, cyklistky nebo
chodkyně. Dopravní kolize jsou hlavní příčinou smrti u 6 – 7% gravidních žen. Dopravní
nehody se podílí na více než 50% všech poranění během těhotenství a dochází u nich v 82%
k úmrtí plodu. S rostoucí závažností traumatického poranění těhotné roste i riziko úmrtí plodu.
I relativně malá traumata matky bez výrazných projevů mohou mít pro plod fatální následky.
Přestože zaznamenaných případů není řádově mnoho, je tato problematika velmi aktuální,
jelikož v ohrožení jsou vždy dva životy.
Klíčová slova: úraz; dopravní nehoda; těhotenství.
ABSTRACT
Pregnant women as participants in traffic collision
Public automotive transport is, and will remain, an intergral part of our lives. Also, women
in various stage of pregnancy participate in daily traffic as the drivers, co-drivers, cyclists
or walkers. The traffic collisions are the leading cause of death in 6-7% of pregnant women.
Traffic accidents account for more than 50% of all injuries during pregnancy and occur in 82%
fetal death. With increasing severity of traumatic injuries pregnant increases the risk of fetal
death. Even in relatively small injures without significant maternal trauma symptoms can have
fatal consequences for the fetus. Even the reported cases are not many, is this issue very
actuall, because always put at risk two lives
Keywords: injury; accident; pregnancy.
1. ÚVOD
Prvním popsaným vysokoenergetickým úrazem
těhotné ženy bylo střelné zranění v 16. století. Od
této doby se setkáváme s vysokoenergetickými úrazy
způsobených pádem, dopravní kolizí, domácím
násilím či napadením.
Dopravní nehody jsou jako příčina úrazů či úmrtí
těhotných podceňovány a není jim věnována patřičná
pozornost. Charakter poranění těhotných žen i jejich
plodů při dopravních úrazech je významně ovlivněn
stupněm těhotenství, tedy velikostí těhotné dělohy,
změnou uložení většiny nitrobřišních orgánů i těch
v dutině hrudní, ale i fyziologickými změnami
podmíněnými těhotenstvím. S výrazným nárůstem
dopravy celosvětově přibývá i úrazů těhotných jako
účastnic provozu, ať už jako chodců, řidiček či
pasažérů. Větší celospolečenský zájem o tuto
problematiku včetně pochopení anatomickofyziologických změn může přispět k jejich větší
bezpečnosti a v případě úrazu i lepší organizaci péče
o zraněnou těhotnou.
Dopravní úrazy vznikají jako následek náhlé
akcelerace či decelerace a vzniklá energie působí
traumaticky na tkáně lidského těla. Bývají často
spojeny s fatálními následky pro jejich účastníky.
Na rozsah případných zranění při dopravní kolizi má
vliv řada proměnných jako je rychlost vozidla v době
srážky, směr nárazu, použití bezpečnostních pásů
cestujícími, umístění těchto pásů ve vozidle nebo
výška a hmotnost osob [Hirt2012]. Proto je žádoucí,
aby výzkum v této oblasti se zaměřil na specifika
ochrany cestujících těhotných žen a jejich plodů.
2. SPECIFIKA DOPRAVNÍCH ÚRAZŮ
TĚHOTNÝCH ŽEN
Dopravní úrazy se podílí na více než 50% ze všech
úrazů a poranění během těhotenství, při kterých došlo
k 82% úmrtí plodu [Kepák2004].
V průběhu těhotenství dochází v těle ženy k mnoha
anatomickým a fyziologickým změnám. Hmotnost
dělohy u ženy v reprodukčním věku se pohybuje od
40 do 70 g a obsah dutiny od 3 do 10 ml. V období
termínu porodu dosahuje hmotnost dělohy až 1000 g
a obsah její dutiny v závislosti na počtu plodů může
kolísat mezi 5 až 20 l. Tvar i velikost dělohy kolísají
podle věku a funkčního stavu. Průsvit i počet
krevních a lymfatických cév se zvětšuje. U aorty
dochází k nárůstu průsvitu, což zvyšuje prokrvení
celé oblasti malé pánve. Průtok krve dělohou na
začátku těhotenství tvoří 2 až 3% srdečního výdeje,
tj. 50 až 60 ml/min, ve 28. týdnu těhotenství je to 185
ml/min a v době před porodem 10 až 12% srdečního
výdeje, což představuje 500 až 700 ml/min. Děloha
nemá vlastní autoregulační mechanismus ovlivňující
průtok krve a nepatří mezi vitální orgány. Zvýšený
průtok v oblasti pánve zvyšuje riziko exsanguinace
v případě poranění v pánevní oblasti. Při poklesu
systolického krevního tlaku matky dochází
k výraznému poklesu průtoku krve dělohou a tím
i poklesu oxygenace plodu [Kepák2011].
Fetální ztráty v I. trimestru, zvláště ve velmi časné
fázi těhotenství, nemusí být ženou vůbec dány do
souvislosti s dopravním úrazem a také nemusí být
evidovány ve zdravotnické i policejní dokumentaci
[Weiss2001]. I to může být příčinou nízkého počtu
zjištěných úrazů u těhotných žen v I. trimestru. Ve II.
a III. trimestru postupují započaté anatomickofyziologické změny. Reakce břišní stěny na bolest
a iridaci jsou rovněž změněné. Fetální ztráta po
dopravních kolizích v tomto období může být
spojena i s lehčím typem zranění matky, kdy se
nejedná o život ohrožující stav. Příčinou může být
i posttraumatická stresová reakce těla matky na
dopravní kolizi [Kepák2011]. Senzitivita a reakce
matky na trauma je rozdílná od reakcí plodu.
Po čelní kolizi dochází za 30 milisekund k nárazu
spodní části pásu na pánevní kost s následnou
decelerací těla. Hlava plodu směřuje k symfýze, ale
k její kompresi nedochází vlivem rotace těhotné
dělohy kolem pubické osy. Jedná se tedy o pohyb
vpřed a rotaci součastně, což může ovlivnit celistvost
některých vazů či cév. Následuje zpětný pohyb
směrem k opěradlu. Pohyb hlavičky v děloze je již
zpomalen, ale pohyb v pánevní oblasti plodu
pokračuje. Výsledkem je zrychlená rotace dělohy
a plodu proti spodině. Rozdíly v akceleraci
a deceleraci jednotlivých tkáňových struktur mají za
následek - abrupci placenty či rupturu dělohy
[Kepák2009]. Pokud se v tuto chvíli nachází
bezpečnostní pás v oblasti pupku, je vysoké riziko
další náhlé komprese.
Mezi zemřelými při dopravních nehodách výrazně
převažují muži - poměr mezi pohlavími je 3:1, ale
statistické údaje k incidenci dopravních kolizí, jejichž
účastníkem je gravidní žena, zatím ČR nezpracovává.
3. DISKUSE
Následky dopravní kolize dvou osobních aut při
čelním střetu jsou rozdílné pro řidiče, spolujezdce na
předních sedadlech a spolujezdce na zadních
sedadlech. Záleží na řadě faktorů jako je síla střetu,
správné použití bezpečnostních pásů, vybavenost
auta airbagem nebo zda se jedná o těhotnou ženu.
V zájmu aktivní i pasivní bezpečnosti dochází
k nepřetržitým inovacím s cílem minimalizovat
následky dopravních nehod, ale účinnost prvků
pasivní bezpečnosti je snižována jejich nesprávným
použitím. Život ohrožující trauma matky představuje
8 % všech traumat, ale je spojen s rizikem 40 % až
50 % fetální ztráty [Srinarmwong2007, Mattox2005].
Z řady zahraničních studií vyplývá, že ramenní pás
naložený nesprávně přes konvexitu těhotné dělohy
zvyšuje v případě dopravní kolize přenos
akceleračně-deceleračního tlaku a může způsobit
rupturu dělohy a nebo smrt plodu. Vymrštění
nepřipoutané těhotné ženy z pohybujícího se
automobilu a trauma hlavy korelují se špatnými
dopady havárie na matku i plod [Pearlman2000,
Kepák 2011]. Studie, věnující se této problematice,
ukazují nutnost a nepostradatelnost správného použití
bezpečnostního pásu, jako prvku pasivní ochrany.
Přesné statistiky incidence dopravních kolizí, jejichž
účastníkem je gravidní žena zatím ČR nezpracovává.
Zvláště v prvním trimestru účastnice dopravní
nehody často své těhotenství do protokolu neuvádí.
Jediná evidována data jsou pouze v souvislosti
s mateřskou úmrtností [Velebil2010]. Problematika
evidence je v ČR poměrně složitá. Narážíme na
legislativní překážky v přístupu k osobním údajům,
neexistující centrální evidencí údajů o dopravních
úrazech těhotných nebo neexistenci specifického
kódového označení v MKN. Pro zjištění incidence
dopravních kolizí, jejichž účastníkem byla gravidní
žena, je to zásadní.
4. ZÁVĚR
Skutečná incidence traumat během těhotenství při
dopravních kolizích není známa. Údaje o přesném
počtu gravidních žen, které byly účastníky dopravní
kolize, není jednoduché zjistit a ve statistických
datech nejsou k dispozici. Ženy v I. trimestru
těhotenství po drobnější dopravní kolizi nemusí být
vůbec ošetřeny v nemocnici a ze záznamu PČR tento
fakt nevyplývá nebo není vůbec hlášen. V rané fázi
těhotenství se potrat vyskytuje u 10 % až 20 %
případů a případy těhotenských ztrát jsou
zaznamenávány až od 20. týdne těhotenství
[Weiss2001].
I když zaznamenaných případů není řádově mnoho,
jedná se o téma velice aktuální a měla by mu být
věnována větší pozornost. Ochrana a bezpečnost
gravidních žen je specifická, kdy opakovaná
instruktáž a motivace k správnému používání
bezpečnostních
prvků,
je
předpokladem
minimalizace následků dopravní kolize. Vzhledem
k minimální evidence dopravních nehod těhotných
s absencí jejich centralizace (policie, IZS) nejsou
k dispozici relevantní data jako podklad pro další
výzkum.
Dlouhodobé důsledky dopravních kolize se projevují
nejen ve zdravotním stavu účastníků nehody, ale
i jako psychologické či psychiatrické následky
vyžadující
spolupráci
s dalším
týmem
specializovaných odborníků.
5. POUŽITÉ ZDROJE
[Hirt2012] HIRT, M. Dopravní nehody v soudním
lékařství a soudním inženýrství. Grada 2012,
s. 28-38. ISBN 978-80 -247-4308-0.
[Kepák2004] KEPÁK, J. Polytrauma a těhotenství:
nezbytnost a možnosti prevence.. Praktická
gynekologie, 2004, č. 1, s. 14-18. ISSN 1211–
6645.
[Kepák2009] KEPÁK, J. Dopravní úrazy těhotných
žen - stálá výzva. Moderní gynekologie a
porodnictví. 2009, roč. 18, č. 2, supplementum, s.
225-233. ISSN 1211-1058.
[Kepák2011] KEPÁK, J. Trauma v těhotenství.
In: Veselý, R. et al. Perioperační péče o pacienta
v traumatologii. Brno: NCO NZO, 2011. ISBN
987-80-7013-539-6.
[Mattox2005] MATTOX, K. L. a GOETZL, L.
Trauma in pregnancy. Critical Care Medicine.
2005, roč. 33, č. 10, s. 385-389, suplementum.
ISSN 0090-3493.
[Pearlman2000] PEARLMAN, M. D., KLINICH, K.
S., SCHNEIDER, L. W., RUPP, J., MOSS, S.
a ASHTON-MILLER, J. A comprehensive
program to improve safety for pregnant women
and fetuses in motor vehicle crashes:
A preliminary report. Presented at the Sixtyseventh Annual Meeting of The Central
Association of Obstetricians and Gynecologists,
Maui, Hawaii, 1999. American Journal of
Obstetrics and Gynecology. 2000, roč. 182, č. 6,
s. 1554-1564. ISSN 0002-9378.
[Srinarmwong2007]
SRINARMWONG,
CH.
Trauma during Pregnancy: A Review of 38
Cases. Official Publication of the Royal College
of Surgeons of Thailand. Thai Journal of Surgery.
2007; 28, 138-142. ISSN 0125-6068.
[Velebil2010] VELEBIL, P. Evidence a rozbor
mateřské úmrtnosti. Moderní gynekologie
a porodnictví. 2010, roč. 19, č.1, s. 11-13. ISSN
1211-1058.
[Weiss2001] WEISS, H. B, STROTMEVER, S.
a FABIO, A. Fetal Deaths Related to Maternal
Injury. JAMA. 2001, roč. 286, č.15, s. 1863-1868.
ISSN 0098-7484.
Přijaté i diskutované novinky
v současné evropské medicíně akutních stavů
Jarmila Drábková
KARIM, NIP/DIOP FN Motol, Praha
1. TEZE
Jedná se o multidimenzionální a velmi významné téma
pro každého pracovníka v urgentní medicíně – v rámci
EBEM ( Evidence Based Emergency Medicine).
Má celou řadu různorodých složek, které formují její
komplexní náplň pro dnešek i pro budoucí zaměření.
-
-
2. FILOZOFICKÁ REALITA
Je definována obecně pro současnou medicínu i pro
EBEM několika společnými světovými slogany:
- Healing is art, medicine is science and health
care is business.
- Na kongresech se projevuje v názorech
renomovaných světových odborníků nejen
„pro-con“, ale i postmoderní relativismus :
„may-be“.
- Technika včetně vybavení včetně tzv. „smart“,
„tele“ se v urgentní medicíně zejména v USA
uplatňuje velmi intenzivně podle armádních
a globálních vojenských zkušeností: viz
www.medgadget v „Emergency medicine“;
využití pro Evropu je nasnadě.
- Zdokonalení techniky s možnostmi Google
konzultačních aplikací a software umožňuje
rychlé a správné rozhodování a tím
i nasazování emancipovaných NLZP a zvýšení
jejich kompetencí – obecně prověřeno.
3. LEGISLATIVA
Nemá dosud jednotný ráz ani v Evropě, rozdíly oproti
USA jsou značné. I v základních dokumentech se liší
např. Evropa vs. Izrarel; EU versus Švýcarsko
(suicidální turismus), USA + Evropa vůči vybraným
zemím Asie ( komerční Tx turismus); v ČR značné
změny po přijetí NOZ – judikatura nejednotná, např.
v pitvách ( virtuální pitvy tzv. zpřesněné medicíny –
CT, MRI, laboratorní specifické markery apod.)
4. KLINICKÁ REALITA
Metodická doporučení ( guidelines) jsou návodná,
nikoliv vymahatelná v rámci upřesňování podle
výsledků rozsáhlých studií apod. Názory v USA
a v Evropě vč. jednotlivých evropských zemích se
mohou lišit a vyvíjet :
- Glykemie – stresová do 10 mmol / l…,
- Teplota tělesného jádra : od MTH k TTM,
- Koloidy vs. krystaloidy a složka vazopresorů –
kdy a které…
-
NOAC a Praxbind v rizikových situacích,
Patentování MERS – koronaroviru v Nizozemí
– aféra ministerstva zahraničí Egypta, EU
a SZO – zákaz patentování biologických
materiálů při hrozbě epidemií ….
Vyžadován komplexní pohled na jednotlivce –
zejména senioři a křehkost- uvádět je do ZD +
modelový pohled na další vývoj ….
organizované myšlení
Návrat k „basics“ v tísni a naléhavosti ….
základní znalosti a dovednosti podle výuky na
simulátorech - zlevnit, vyžadovat, zohlednit.
5. ORGANIZAČNĚ-PRÁVNÍ SLOŽKA
Zatím velmi různé systémy vzdělávání i v Evropě :
- USA vs. Francie : „load and go“ vs. „stay and
play“ v traumatologii
- vliv supraglotických
pomůcek, kombinovaných balancovaných infuzí –
Osmolyte… apod.
- Nástup výuky na simulátorech – v USA zkrácení
doby přípravy, nižší poplatky, nižší daně.
- Rozvoj center specializované péče : TC. Neuro-,
Kardio-…., tč. v přípravě respirační pro DUPV,
ECMO ( vč. epidemií s ARDS…)…post-arrest
centra, NIP/ DIOP …. s koncepcí akutních příjmů.
6. VYBAVENÍ
Sensory pro základní životní funkce na stehno, do přileb
při rizikových nasazeních
GPS a drony – převzít podle US vojenských zkušeností
vhodné zejm. pro exponovaný terén a situace
Hand-held konzultace Google pro telekonzultační
střediska typu ZOS
Nové hrozby ?
www.medgadget – Emergency medicine
7. ZÁVĚR
- Neexistuje „ magic bullet“ nikde na světě, přičemž
přicházejí i nové hrozby
- Hlavní výzva: základní sjednocení
- Simulační vybavení a výuka
- Novodobé vybavení s inovací
- Organizované myšlení
- Pacient = jedinečný, subjekt (?) … nutné „ soft skills“
i mezinárodně a kulturně odlišné
- Vzdělanost + ochrana zdravotníků v prvních
liniích bude vedoucí.
Systémy přednemocniční neodkladné péče v Evropě
Jana Šeblová
1
ZZS Středočeského kraje, p.o., Vančurova 1544, 272 02 Kladno; UP ON Kladno,
Vančurova 1458, 272 01 Kladno; European Society for Emergency Medicine, 175-177
Borough High Street, SE11HR London, GB
[email protected]
ABSTRAKT
Rozvoj systémů přednemocniční neodkladné péče závisí zejména na ekonomických možnostech dané země,
absence formální infrastruktury ovlivňuje i nedostupnost akutní zdravotní péče včetně transportu do
zdravotnických zařízení. Někde je dosažitelný pouze transport, v dalších zemích jsou nejvyššími poskytovateli
tzv. first responders. Ve vyspělých zemích (většina států severní polokoule) se většinou uvádí anglo-americký
model, založený na paramedicích, a model franko-germánský, s přítomností lékaře v terénu.
Mezinárodní dotazníková studie z roku 2016 měla za úkol zjistit aktuální stav přednemocniční péče
v evropských zemích. Dotazník byl připraven v rámci Prehospital Section of EuSEM byl schválen výborem
EuSEM. Dotazy se týkaly systému, organizace, legislativy, financování, poskytovatelů a krizové připravenosti.
Dotazník byl pouze v elektronické verzi a byl otevřen od 6. 2. do 25. 4. 2016; vyplnilo jej 87 respondentů z 31
evropských zemí, ze 2/3 jej vyplnili lékaři. Některé dotazníky byly neúplné.
Financování zdravotnických záchranných služeb (ZZS) je vícezdrojové, s převahou zdrojů na národní/státní
úrovni, dále regionální a z povinného zdravotního pojištění. Stejně tak legislativa je převážně tvořena centrálně,
zatímco na standardech péče se již kromě státu významně podílejí odborné profesní organizace. Nejčastěji
uváděná profese ve výjezdových skupinách je lékař, přičemž lékaři jsou zastoupeni i ve Velké Británii, která
v minulosti měla výhradně paramedický systém péče. Zhruba ve třetině je požadována oborová specializace pro
práci v ZZS, v jedné pětině jiná definovaní specializace a ve třetině není specializace nutná. Jen ve dvou zemích
není žádný výcvik v postupech pro mimořádné události (Bulharsko, Gruzie), ostatní mají v polovině výcvik
povinný a druhá polovina dosažitelný, ale nepovinný. Obsahem je ve většině zemí teorie i praxe a problematika
CBRN, v menší míře i psychosociální problematika, biologická rizika, multidisciplinární týmová spolupráce
nebo specificky zaměřené moduly (útoky střelnou zbraní, bombové útoky apod.)
Průzkum prokázal, že tradiční dělení systémů již neodpovídá realitě a systémy poskytování přednemocniční péče
se v rámci Evropy sbližují.
Klíčová slova: systém přednemocniční péče; financování; poskytovatelé; krizová připravenost.
ABSTRACT
European prehospital care systems
Development of prehospital care systems mostly depends on economical power of each country and absence
of formal infrastructure have also impact on the lack of health care including transport to hospitals. Some
systems are called „transport only“ (only some form of transport is available), systems of prehospital care
in some other low income countries are based on first responders. Developed countries have either anglo.american model of prehospital care which is based on paramedics or franco-german physician based model.
The aim of this year´s international survey was to map up to date status of prehospital care systems within
Europe. The survey was prepared in Prehospital Section of EuSEM and approved by EuSEM Executive. System,
organization, legislation, funding, providers and crisis response were among items of the survey. There was only
online version opened from 6th February till 25th April 2016; 87 respondents from 31 European countries
participated, 2/3 of them were physicians. Some answers were incomplete.
Emergency Medical Services (EMS) have usually multiple funding while state, regional bodies and mandatory
health insurance are the most important sources. Legislation is also mostly national but professional scientific
organisations participate in guidelines and standards of care. The most frequent type of providers is physician,
they are part of EMS teams even in Great Britain which was recently a typical example of paramedic model
of prehospital care. Approximately 1/3 physicians must have specialization in emergency medicine, 1/5 other
defined specialization and 1/3 needn´t have any postgraduante specialization. Only two states have no training
in major incidents and crisis response (Bulgary and Georgia) available, half of the rest have mandatory training
and the other countries available, but not mandatory. Theory, practice and CBRN are most frequently included
in training, less frequently psychosocial problems, biohazards, multidisciplinary teamwork or specific topics
(gun attacks, improvised explosive devices etc.)
The survey proved that traditional dividing of the systems is not applicable anymore and that the systems
of prehospital care are being more simile at the time.
Key words: prehospital care systém; funding; providers; crisis response.
Health Care in Danger: Moving to Solutions
Eshaia-Chauvin Bruce
International Committee of the Red Cross, Suisse
In 2011 the Red Cross Red Crescent Movement
launched the Health Care in Danger project; a global
initiative led by the International Committee of the
Red Cross (ICRC). The project has the ambitious
objective to make health-care delivery safer by
mobilizing experts to develop practical measures for
decision-makers,
military,
humanitarian
organizations and health professionals.
The project is a response to a pressing humanitarian
issue affecting thousands in armed conflicts and
other emergencies: the violence against patients,
health-care personnel and facilities and its negative
impact on health care system.
An ICRC report, published in 2014, analysed some
1'800 violent incidents against health-care gathered
within a year in 23 countries. Health-care workers
were found to be the main victims. On this basis
the project endeavoured to look for solutions at
the national level and engage with the international
community.
A world-wide consultation process has been
gathering recommendations from Red Cross
and Red Crescent National Societies, international
and non-governmental organisations, states and
researchers, collaborating on the issue with
the World Medical Association, the International
Council of Nurses, the Doctors without Borders and
the WHO has been a particularly inspiring
experience.
This initiative has published several important tools
on the topics of: 1) responsibilities of health-care
personnel working in armed conflicts and other
emergencies, 2) gguides for health-care workers
in armed violence, 3) ambulance and pre-hospital
services in risk situations, 4) military practice, 5)
national legislation, and 6) security of the medical
facilities. Simultaneously, context-specific initiatives
are taking place on the national level, e.g., a joint
campaign between the Red Cross and the authorities
around a national medical emblem in Colombia.
Humanita v ozbrojeném konfliktu?
Jukl Marek
Prezident Českého Červeného kříže
ABSTRAKT
Cílem příspěvku je popsat princip ochrany zdravotnické služby jako jeden z hlavních principů
mezinárodního humanitárního práva (MHP). Je věnován implementaci a šíření znalostí MHP
a rovněž se zabývá spolupráci mezi Českým červeným křížem a Univerzitou Palackého
v Olomouci v této oblasti.
Klíčová slova: mezinárodní humanitární právo; Červený kříž, zdravotnická služba; ozbrojený
konflikt; zdravotní péče v nebezpečí; diseminace.
ABSTRACT
Humanity in the armed conflict?
The aim of this contribution is to describe the principle of the protection of the medical service
as one of the main principle of the international humanitarian law (IHL). It is devoted
to the implementation and dissemination of the knowledge of the IHL and also to
the cooperation between Czech Red Cross and Palacky University in Olomouc in this area.
Key words: international humanitarian law; Red Cross; medical service; armed conflict; health
care in danger; dissemination.
GENERÁLNÍ SPONZOR
ODUM 2016
Infekce v souvislosti s migrační vlnou
Jarmila Kohoutová
Fakultní nemocnice Olomouc, I.P.Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc
[email protected]
ABSTRAKT
Migrace provází lidstvo od počátku jeho existence na této planetě a přináší pozitivní i negativní
dopady na jeho vývoj a rozvoj. Z pohledu poskytování zdravotní péče patří k negativním
dopadům možnost přenosu a šíření infekcí z oblastí jejich endemického výskytu do zemí, kde se
tato onemocnění díky jejich eradikaci, proočkovanosti populace a preventivním opatřením
nevyskytují, ev. vyskytují v ojedinělých případech nebo lokálních epidemiích. V současné době
přichází do Evropy vlna obyvatel zejména ze zemí Blízkého a Středního východu, tzn. se zemí
s odlišnými klimatickými podmínkami, kulturními zvyklostmi a úrovní zdravotní péče zejména
v oblasti prevence a lze očekávat zavlečení nových variant a genotypů patogenních
mikroorganismů i vyšší výskyt nemocných osob nebo osob s nosičstvím infekčních agens, např.
viru HIV, viru hepatitidy B a C, amébové dysenterie apod. Z hlediska epidemiologického
i z pohledu poskytování zdravotní péče nelze tuto situaci přeceňovat, ale je třeba mít přehled
o problematice rizika infekcí spojených se současnou migrační vlnou.
Klíčová slova: migrace; infekční agens; infekce.
Diferenciální diagnostika poruch vědomí
u pacientů ošetřených na OUP
Malvína Křivánková1, Filip Daněk2 , Jana Zapletalová2
1
Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc/I.P. Pavlova 6,Olomouc, 78520
2
LF UP Olomouc/Hněvotínská 3, Olomouc 77515
[email protected], [email protected]
ABSTRAKT
Autoři se zabývají diferenciální diagnostikou poruch vědomí neúrazové etiologie u pacientů
přijatých na Oddělení urgentního příjmu FN Ol. Byla použita metodika retrospektivní
deskriptivní studie vycházející z lékařské dokumentace. Za referenční vzorek byl zvolen počet
pacientů přijatých s dg. kóma (R 40.2) na OUP v průběhu 2 let (1.1. 2014- 1.1.2016) , jednalo
se o soubor 151 pacientů. Statistické zpracování bylo provedeno na Ústavu lékařské biofyziky
LF UP v Olomouc. Ke zpracování bylo použito chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného
testu pro skupinu a Mann-Whitney U testu pro kvantitativní parametry. Pacienti byli dále
hodnoceni z hlediska diagnózy, pohlaví, věku a TK v závislosti na prognóze a mortalitě.
Klíčová slova: diferenciální diagnostika poruch vědomí; neúrazová etiologie; kóma; OUP FN
Olomouc; statistické zpracování.
Úvod: Porucha vědomí je příznakem selhání
mozkové funkce a signálem bezprostředního
ohrožení vitálních funkcí. Vyvolávajícím momentem
může být jakákoliv příčina, narušující metabolickou
či strukturální integritu ARAS nebo dostatečného
počtu korových neuronů, dostávajících projekci
z ARAS
Vzhledem k různorodým příčinám poruch vědomí je
nutná rychlá diagnostika a kauzální terapie.
Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc (OUP) je
pracoviště s neselektovaným příjmem akutních
pacientů, ovšem s jistými specifiky, z čehož vyplývá
charakteristika souboru pacientů s dg. R40.2
bezvědomí- kóma na OUP.
Cíle: Cílem práce bylo zjistit, jaká je nejčastější
etiologie neúrazových poruch vědomí u pacientů
přijatých na OUP. Jaká je skladba souboru pacientů
přicházejících na OUP s neúrazovou kvantitativní
poruchou vědomí (R40.2 bezvědomí - kóma) dle
pohlaví a věku. Statisticky zpracovat mortalitu
a celkovou prognózu u těchto pacientů v závislosti
na krevním tlaku a vstupní dg. při příjmu.
Byla
použita
deskriptivní
retrospektivní studie, založená na studiu lékařské
dokumentace pacientů NIS. Za referenční vzorek
byl zvolen počet pacientů přijatých s dg. Bezvědomí
- kóma (R 40.2) na OUP v průběhu 2 let (1.1. 20141.1.2016), jednalo se o 151 pacientů. Soubor byl
rozdělen dle příčin bezvědomí do 6 skupin.
Metodika:
Statistické zpracování bylo provedeno na Ústavu
lékařské biofyziky
LF UP v Olomouc. Ke
zpracování bylo použito chí-kvadrát testu, resp.
Fisherova přesného testu pro skupinu a MannWhitney U testu pro kvantitativní parametry.
Výsledky: Etiologie bezvědomí byla ve 41%
neurogenní, v 16% metabolická, v 15% se jednalo
o exogenní původ,
12%
zaujímala příčina
respirační a shodně se spolupodílela kardiální
etiologie.
V 5% se příčinu bezvědomí při vstupním vyšetření
na OUP objasnit nepodařilo.
Největší podskupinu (61% z neurogenních poruch
vědomí) zaujímaly cévní mozkové příhody (CMP),
převážně sub typ hemoragické CMP, což koreluje
s faktem, že FN v Olomouci je „Komplexním
cerebrovaskulárním centrem“. Druhou největší
podskupinu (72% z exogenních vlivů) tvořily
intoxikace léky a alkoholem.
Rozdíl v pohlaví celého souboru nebyl statisticky
signifikantně významný (muži 55% a ženy 45%).
Medián věku byl 66 let, nejvyšší vykazovala skupina
kardiálních (73 let) a nejnižší medián skupina
zevních vlivů zejména podskupina intoxikace (58
let). Medián tlaku krve u pacientů byl 140/80,
výjimku tvořil sub typ hemoragická CMP, kde
medián tlaku činil 183/100.
Průměrná mortalita souboru pacientů se pohybovala
kolem 27%, Nejvýše v rámci celého souboru
dosahovala mortalita u bezvědomí kardiální
etiologie 39%.
Ale ve srovnání sub typu
hemoragické CMP s ostatními
vystoupala mortalita až na 64%.
podskupinami
N
Pohlaví
M/Ž
Celý soubor
Žijící
Zemřelí
151
84/ 67
111 (73,5%)
62/49
40 (26,5%)
22/18
p
0,926
(55,6%/44,4%) (55,9%/44,1%) (55,0%/45,0%)
Věk
66,0 (20-95)
63,0 (20-95)
75,0 (34-91)
0,0001
TK sys
140 (50-260)
137 (57-240)
144 (50-260)
0,866
TK dia
TK sys >
140
80 (30-142)
80 (30-137)
80 (30-142)
0,787
70 (46,4%)
49 (44,1%)
21 (52,5%)
0,364
neurogenní
62 (41,1%)
41 (36,9%)
21 (52,5%)
metabolická
24 (15,9%)
17 (15,3%)
7 (17,5%)
exogenní
22 (14,6%)
20 (18,0%)
2 ( 5,0%)
respirační
18 (11,9%)
15 (13,5%)
3 ( 7,5%)
KVS
18 (11,9%)
11 ( 9,9%)
7 (17,5%)
7 ( 4,6%)
7 ( 6,3%)
Skupina
nejasná
Přežití
(dny)
0,070
3,0 (1-20)
Data v tabulce jsou prezentována jako počet (%),
resp. medián (minimum – maximum)
p ... signifikance chí-kvadrát testu pro pohlaví, resp.
Fisherova přesného testu pro skupinu, MannWhitney U testu pro kvantitativní parametry
Zemřelí pacienti byli signifikantně starší než
pacienti žijící (Mann-Whitney U test p =
0,0001).Žijící a zemřelí pacienti se nelišili
signifikantně v pohlaví, TK syst, TK dia a skupině.
Závěr:
Statistická data u pacientů ošetřených na OUP FN
Ol. s neúrazovou etiologiií poruch vědomí (R40.2
bezvědomí-kóma) se v oblasti příčin
shodují
s literaturou (Šeblová, Knor 2013).
Z hlediska
procentuálního zastoupení v závislosti na věku
a mortalitě jsme srovnávali se studií ze Stockholmu
(Forsberg 2012). Mortalita v souboru se shoduje
(26,5%) stejně jako věkové rozložení a pohlaví.
V jiných ukazatelích byl nalezen rozpor, zejména
z důvodu specificity pracoviště OUP FN Olomouc
(např. KCC).
Seznam použité literatury
Odborné publikace
ŠEBLOVÁ, Jana, KNOR, Jiří a kolektiv, Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. 1.vyd. Praha: Grada, 2013. 416 s.
ISBN 978-80-247-4434-6.
Internetové zdroje
Prognosis in patients presenting with non-traumatic coma. PubMed [online]. Stockholm: Elsevier Inc., 2012 [cit.
2016-04-03]. Dostupné z : http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20542655
Bezvědomí nejasné příčiny. Zdraví E15 [online]. Praha: Mladá fronta a.s., 2002 [cit. 2016-04-03]. Dostupné z:
http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/bezvedominejasne priciny-145021
První pomoc v bezvědomí. První pomoc [online]. Praha: Chamanne s.r.o, 2010 [cit.2016-04-03]. Dostupné z:
http://www.prvni-pomoc.com/bezvedomi
HLAVNÍ PARTNER
ODUM 2016
PRAKTICKÝ MARATON Biskupice 2016
Daniel Kvapil1,2,3, Ivo Trháč2,4, Veronika Kvapilová 1,2,5
1
2
ambulance VPL Hrotovice, Třebíč
Rescue Team Vysočina, z.s.,Myslibořice 242 67560
3
ZZS JČK obl.Dačice
4
5
ZZS SČK
neurol.amb. Nemocnice Třebíč, Purkyňovo nám.2 67401
ABSTRAKT
Článek popisuje zrození, organizaci a program kurzu urgentní medicíny, který vznikl na míru
pro praktické lékaře. Kurz je třídenní. Během prvních 2 dnů probíhají praktické nácviky
a poslední den a noc probíhá série modelových situací urgentních stavů, se kterými se PL může
snadno setkat a musí je umět řešit. Kurzu se během 3 let zúčastnilo 110 praktických lékařů
z celé republiky všech věkových skupin.
Klíčová slova: praktický lékař; urgentní medicína; kurz.
ÚVOD
V následujícím textu se Vám pokusím představit
kurz neodkladné péče připravovaný na míru pro
praktické
lékaře.
Tvůrcem
a
hlavním
organizátorem tohoto kurzu je Rescue Team
Vysočina, z.s. a hlavně všichni lektoři a účastníci
tohoto a všech předchozích kurzů. Kurz je třídenní
a během prvních 2 dnů probíhají praktické nácviky
a poslední den a noc probíhá série modelových
situací urgentních stavů, se kterými se PL
(praktický lékař) může snadno setkat a musí je
umět řešit.
HISTORIE
Pod záštitou proděkana prof.MUDr.V.Mihála jako
každoročně proběhlo v r. 2008 ve Zlatých Horách
setkání studentů, absolventů a akademiků LF UP
Olomouc. Jako téma se podařilo prosadit UM
a proběhl zde pilotní projekt SAVE OUR LIVES.
Hlavní odbornou náplní byl praktický nácvik
správného
postupu
vyšetření
pacienta
v podmínkách přednemocniční péče a dále
praktické nácviky několika modelových situací
včetně BLS a ALS postupů Pro následující
semestry 2008/09 byl na LF UP Olomouc zařazen
do výuky pod záštitou KAR nový předmět:
Přednemocniční neodkladná péče.
Obou těchto projektů jsme se s kolegy zúčastnili
a oba se podílely na vzniku Rescue Teamu. Byl to
také hlavní impulz pro to, abychom další rok
zorganizovali první ročník
Studentského
Maratonu Biskupice. Tedy kurzu urgentní
medicíny pro studenty lékařských fakult. Zatím
jsme uspořádali celkem 6 ročníků Studentského
Maratonu a prošlo nám pod rukama více než 500
studentů (někteří opakovaně).
Protože jsem se v rámci předatestační přípravy stal
členem mladých praktiků a s mnoha se seznámil,
pozval jsem několik z nich do Biskupic.
Studentský maraton je nadchl a proto jsme na jaře
2014 uspořádali nový klon Maratonu a nazvali ho
Praktický Maraton Biskupice.
PRAKTICKÝ MARATON
Tento kurz jsme upravili a stále upravujeme „ na
tělo“ praktickým lékařům. Tedy přednemocniční
péče s omezeným vybavením PL materiálním
i personálním.
Během 3 ročníků Praktického maratonu jsme
proškolili celkem 110 PL z celé republiky všech
věkových skupin ( od absolventů po 2atestované
zkušené lékaře)
Představím Vám současnou verzi kurzu, který
proběhl letos v dubnu. Letos poprvé se nám také
podařilo kurz certifikovat a byl tedy pořádán ve
spolupráci s ČLK a účastníci získali 18 kreditů
v systému celoživotního vzdělávání.
Nepřerušované komprese :
7/8/2
Poloha na zádech :
9/8/3
PŘEKVAPENÍ
V úvodu kurzu v pátek dopoledne probíhá
registrace účastníků a zároveň již tradiční
překvapení ve formě modelové situace. Tohoto
úkolu se zúčastnilo celkem 19 lékařů. 7 bylo
atestovaných, 12 bez atestace (absolvent/kmen)
a 4 z nich již byli na Maratonu minimálně podruhé.
Letos jsme zvolili asfyktickou zástavu oběhu.
Účastník byl vždy poučen, že bude plnit
modelovou situaci. Na místě jsou lektoři, kteří mu
nebudou pomáhat, jen budou hlásit potřebné údaje.
Má se chovat přesně tak, jako za reálné situace
v tomto reálném prostředí. Zadání je jednoduché –
vrací se zde v dětském táboře Biskupice na chatku,
kde by na něho měl čekat jeho kolega – kamarád.
Po vstupu do chatky naleznou kamaráda, který visí
na smyčce z lana kolem krku, má hypoxické křeče
a ruce svázané za zády. Hodnotili jsme následující
parametry s těmito výsledky:
Přivolání pomoci z okolí : 8 nepřivolalo,
průměrný čas zbylých byl 125s. (mnohdy s mírnou
dopomocí lektora)
Šetrné uvolnění ze smyčky: 5 šetrně,
9 dostatečně, 5 velmi nešetrně
Primární
vyšetření
+
rozhodnutí
o zahájení KPR: 10 kvalitně, 7 dostatečně,
2 nevyšetřili
Čas zahájení KPR: průměrný čas 78s
(od 29s do 110s) 2 nezahájili vůbec
Čas volání ZZS (komplikováno špatným
signálem v místě)
6 se nedovolalo vůbec,
2 odběhli za signálem, průměr z 11ti zbylých 129s
Avizo PČR : nikdo
Zahájení : komprese 14, dechy 3 , 2
nezahájili
Kvalita KPR hodnocena + +/- kvalitně / dostatečně / nedostatečně
Komprese:
6/5/6
UPV:
5/5/7
Poměr 30:2 :
7/5/5
tedy
Shodli jsme se opět na tom, že byl znatelný rozdíl
v přístupu a kvalitě léčby mezi „recidivisty„ a
lékaři, kteří zde byli poprvé.
PRŮBĚH KURZU
Po obědě byl kurz zahájen seznámením účastníků s
programem, byly podány organizační informace
a rozdělili jsme účastníky do skupin a týmů.
Následovaly 3 odpolední bloky praktických
nácviků. V prvním účastníci procvičovali
standardizované vyšetření pacienta v PNP a poté
nácvik třídění hromadného postižení zdraví
metodou START.
Druhý blok byl zaměřen na ošetření a neodkladnou
péči o pacienta s traumatem. Účastníci
procvičovali základní imobilizační dovednosti
a pro zajímavost i využití imobilizačních pomůcek
používaných ZZS. Blok byl zakončen dvěma
modelovými situacemi s komentářem a následnou
diskusí.
Ve třetím bloku byl prováděn nácvik zajištění DC
od
jednoduchých
manévrů
po
využití
supraglotických pomůcek a koniopunkce /
koniotomie.
Po večeři jsme připravili „švédský stůl“ nabízející
seznámení
s
technickými
dovednostmi
a ovládáním přístrojů v PNP. Tedy zajištění žilního
vstupu, pro zajímavost i intraoseálního, napojování
infuzních setů, ředění léků, ovládání monitoru,
defibrilátoru,
pulzního
oxymetru,
použití
autoinjektorů… Mysleli jsme, že s ohledem na
pozdní hodinu nebude o tento workshop velký
zájem, ale museli jsme ho naopak prodloužit
a většina lékařů u stolků vytrvala až do 21h a živá
diskuse pokračovala ještě po druhé večeři ve 22h.
V sobotu jsme zahájili teoretickým úvodem ke
KPR a následovaly opět 3 dopolední bloky
nácviků.
V prvním bloku probíhal nácvik KPR od kvalitně
technicky prováděných kompresí, přes BLS až
k rozšířené KPR omezené vybavením a možnostmi
PL v ambulanci či v terénu.
V druhém bloku jsme připravili čtyři modelové
situace věnované akutním stavům, které se nám
nevešly do samotného maratonu a považujeme je
za důležité. Zde se také jednotlivé skupinky mohly
naučit a procvičit principy týmové spolupráce.

Šestý úkol spočíval v asfyktické zástavě
kojence při krmení a následné KPR
v terénu.
A třetí blok byl věnován porodu a poporodní péči.
Nejprve několik ukázek s výkladem a poté si
každý mohl zkusit vedení porodu prakticky na
porodnickém modelu.

Sedmý v ordinaci bolesti mezi lopatkami
–
disekce
hrudní
aorty,
dekomp.hypertenze.

Osmý úkol se odehrával v terénu. Šlo
o součinnost s hasiči při řešení
mimořádné události u řeky – převrácený
raft pod splavem. KPR 6ti utonulých dětí
a 2 dospělých.
Po
obědě
odstartoval
vlastní
maraton
modifikovaný pro PL. Tedy byly připraveny
modelové situace na okruhu v obcích Myslibořice
a Radkovice. Úkoly byly postaveny ve třech
verzích. První verze lékaře v plně vybavené
ordinaci PL, druhá v návštěvní službě a třetí
náhodné setkání s akutním stavem se základním
vybavením. Na rozdíl od Studentského Maratonu
se lékaři nepohybovali mezi úkoly pěšky, ale
vlastními vozy. Soutěžili ve čtyřčlenných týmech
a jednotlivé úkoly jsme se tradičně snažili připravit
co nejrealističtěji. Totéž jsme požadovali po
účastnících co se týče jejich péče. Tedy reálné
vyšetření včetně zajištění žilního vstupu na
modelech a aplikace léků či léčebných úkonů.
S ohledem na počasí se nám letos podařilo všechny
úkoly umístit do budov, nebo alespoň pod střechu
(autonehoda).
Konkrétně letos účastníci museli řešit tyto úkoly:
 První úkol v ordinaci supraventrikulární
tachykardie mladého muže společně
s kolabujícím vertebropatem, který má
anafylaktickou reakci na kapající
analgetickou směs.

Druhý úkol pro zpestření v prostředí
„vykřičeného domu“ opět dva pacienti
jeden s hyperventilační tetanií a druhý
s akutním koronárním syndromem
(samozřejmě užil sildenafil).
 Třetí úkol bylo hromadné neštěstí
v místní tělocvičně – zřícení stropu na
děti a rodiče. Celkem bylo 15 zraněných
k vytřízení a bylo nutno zastavit krvácení
a uvolnit DC.
 Čtvrtý, technický úkol, byl přípravou na
pátý. V časovém limitu 5ti minut bylo
nutné prostudovat bohatou dokumentaci
pacienta před jeho návštěvou v domově
a zároveň aplikovat předepsaný počet
injekcí do figuríny (házení stříkaček
s jehlou).

Pátý úkol byl na návštěvě v „Domově
bez zámku“ (zařízení pro mentálně
postižené) – zástava oběhu a KPR
u pacienta s tepenným krvácením.
 Devátý úkol představoval
sutura rány.
jednoduchou
 Desátý úkol porod na horské chatě.
 Jedenáctý byl technický úkol zaměřený
na potýrání pozornosti a komunikace
pomocí vysílaček.
 A dvanáctý úkol byla dopravní nehoda.
3
účastníci,
spolujezdec
vpředu
s rozdrcenou čelistí a obstrukcí DC
s nutností alternativního zajištění DC
pomocí vybavení návštěvní brašny. Řidič
s akutní CMP – důvod nehody
a spolujezdec vzadu bez zranění jen
s bolestmi zad.
Po večeři následovala krátká noční etapa, kterou
jsme museli s ohledem na chlad a hlášený déšť
modifikovat a realizovat v omezeném prostoru
terasy. Účastníci dostali zadání, že jsou požádáni
o pomoc na hudebním festivalu, kde se větší počet
účastníků intoxikoval neznámou drogou a ZZS má
velmi omezené možnosti s ohledem na teroristický
útok v nedalekém městě. Po vysvětlení pravidel se
ale situace náhle změní, dojde ke střelbě a výbuchu
(reálně několik útočných pušek vz.58 a menší
nálož) v prostoru festivalu a po zajištění místa
PČR jdou týmy vyhledat přeživší zraněné.
Připravili jsme pro každý tým stejně zraněného
pacienta s jeho nezraněným avšak ohlušeným
kamarádem. Zraněný měl tepenné krvácení na
horní končetině a zástřel hrudníku s rychle se
rozvíjejícím tenzním pneumothoraxem s nutností
okamžité punkce. Po chvilce ošetřování se začala
ozývat opět přibližující se střelba a bylo nutné
pacienta přemístit do bezpečné zóny.
V neděli dopoledne proběhl rozbor a diskuse
k jednotlivým úkolům a všichni účastníci vyplnili
evaluační dotazníky. Následoval oběd, vyhlášení
výsledků a ukončení kurzu.
ZÁVĚR
Evaluační dotazníky bereme velmi vážně a
oceňujeme to, že již tradičně většina účastníků
dotazníky pečlivě vyplňuje a píše své postřehy a
podněty. Kurz byl obecně velmi dobře hodnocen a
téměř polovina účastníků připsala, že se těší na
další ročník. My ovšem nemáme moc času na
odpočinek, neboť již začínáme připravovat sedmý
ročník Studentského Maratonu.
Touto cestou bych chtěl od srdce moc a moc
poděkovat všem zúčastněným jednotlivcům
i organizacím, bez kterých by nebylo tuto akci
možné uspořádat. Konkrétně ZZS kraje Vysočina,
Nadšeným Moravským Záchranářům, ČLK, LF UP
Olomouc,..
Aplikace “Záchranka“ v rukou nevidomého
uživatele
Ing. Filip Maleňák1, Karel Giebisch2
1
2
Medical Information Technologies, s.r.o., Vachova 43/5, 602 00 Brno
Moderní kompenzační pomůcky pro zrakově handicapované, Bělkovice-Lašťany 575, 783 16
ABSTRAKT
Mobilní aplikace Záchranka umožňuje jednoduchým způsobem kontaktovat linku 155. Zároveň
dochází formou SMS či zabezpečeným datovým přenosem k odeslání přesné informace o poloze
události na příslušné krajské zdravotnické operační středisko. Aplikace byla pro pacienty
spuštěna 8. března 2016. Za dva měsíce svého provozu již v rámci České republiky pomohla
s kontaktováním linky 155 ve více jak šedesáti případech. Také pro uživatele se zrakovým
handicapem je aplikace vítaným pomocníkem. Byla speciálně upravena pro jednoduchou
manipulaci zaručující plnou funkcionalitu a především možnost rychlého kontaktování
Zdravotnické záchranné služby.
Klíčová slova: Accessibility; Google TalkBack; Mobilní aplikace; VoiceOver; Záchranka.
ABSTRACT
The Záchranka app and visually-impaired users.
The Záchranka mobile app is an easy way to call 155 and at the same time, via SMS or secure
data transmission, send the caller's precise location to the appropriate regional EMS
operations centre. The app was launched on March 8th 2016 and in its first two months helped
in calling 155 in more than sixty separate incidents in the Czech Republic. It also works for
visually-impaired users, and has been specifically designed to be user-friendly but still
guarantee full functionality. Above all, it is one of the quickest and most effective ways
to contact the Emergency Services.
Keywords: Accessibility; Google TalkBack; Mobile App; VoiceOver; Emergency.
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Hlavní předností nové mobilní aplikace “Záchranka“
je využití schopností chytrých mobilních telefonů pro
stanovení přesného místa události v rámci volání
linky 155. Vytáčení linky 155 a odeslání polohy je
provedeno stisknutím jediného tlačítka. Volající je
tak přepojen na záchrannou službu příslušného kraje.
Je-li v okamžiku volání mobilní telefon schopen
zjistit přesnou polohu, odesílá ji formou datového
spojení či pomocí SMS přímo do informačního
systému krajské záchranné služby.
2. PRVNÍ ZKUŠENOSTI
2.1.
Počet uživatelů k 1.5. 2016
Mobilní aplikace byla pro veřejnost spuštěna
8. března 2016. Za první dva měsíce provozu již byla
v rámci České republiky instalována na více jak 100
000 zařízeních s operačním systémem iOS (26 000
stažení), či Android (75 000 stažení). V současné
době je aplikace napojena na 12 krajských
zdravotnických operačních středisek (KZOS). Při
aktivaci funkce “Alarm“ tak přichází zároveň
s tísňovým hovorem informace o přesné GPS
lokalizaci pacienta. V průběhu měsíce května 2016
dojde k napojení zbývajících dvou KZOS (ZZS SČK,
ZZS JČK).
2.2.
Počet falešných volání
Na základě dosavadních zkušeností napříč kraji lze
za první dva měsíce provozu konstatovat zisk
vysokého renomé u laické i odborné veřejnosti.
Krajské ZZS nyní prostřednictvím mobilní aplikace
dohromady přijímají v průměru 7 volání na linku 155
denně. Tento počet dále narůstá s počtem
registrovaných uživatelů. Obavy z velkého množství
falešných výzev se nenaplnily. Veřejnost k novému
systému přistupuje velmi zodpovědně. Zvýšený počet
falešných volání na linku 155 evidujeme především
v prvních dnech po spuštění aplikace. I tak se však
jednalo na krajské úrovni o jednotky případů.
2.3.
Způsoby využití systému
Primárním úkolem mobilní aplikace je využití
lokalizačních služeb mobilního telefonu (především
systému GPS) a následné předání polohových dat na
příslušné KZOS. V tomto smyslu již aplikace
pomohla při pádu cyklisty v Libereckém kraji dne
20.4. Pacient se nacházel na nezpevněné komunikaci
poblíž Máchova jezera. Po pádu byl dle svých slov
zmatený a neschopný zcela přesně stanovit svoji
polohu. Volání na linku 155 bylo provedeno cestou
aplikace. Dispečer KZOS tak s příchozím hovorem
obdržel i přesná polohová data. Systém v tomto
případě velmi usnadnil dohledání pacienta a výrazně
zkrátil dojezdový čas posádky RZP.
Ve většině případů se však prozatím setkáváme
s kontaktováním linky 155 cestou mobilní aplikace
z adresních bodů. Volající tak nemá problém
s určením své polohy. Aplikace však v těchto
případech výrazně přispívá k přímému kontaktování
linky 155. Oslovení uživatelé se shodují, že díky
aplikaci Záchranka odpadá úvaha nad správným
tísňovým číslem. Namísto kontaktování univerzální
linky 112 (v ČR provozované HZS) raději využijí
aplikaci Záchranka pro přímé spojení na linku 155.
Aplikace tak mimo jiné pomáhá k návratu volajících
k lince 155 od 112 (v případě zdravotních problémů).
3. VYUŽITÍ APLIKACE ZRAKOVĚ
HANDICAPOVANÝM
UŽIVATELEM
Používáním moderních technologií se i zrakově
handicapovaným lidem otvírá řada nových možností,
jak efektivně a samostatně žít. Jejich prostřednictvím
dovedou mnohem lépe komunikovat, pracovat,
studovat, ale také v případě nouze přivolat pomoc.
3.1.
Specifické postupy ovládání
Důležitým mezníkem pro tuto skupinu osob se staly
především tzv. chytré mobilní telefony. K manipulaci
s mobilním telefonem zrakově handicapovanou
osobou, je nutná znalost specifických postupů
ovládání. Zpřístupnění je zajištěno díky odečítacím
funkcím, implementovaným přímo v operačních
systémech mobilních telefonů. U mobilních telefonů
s operačním systémem iOS se jedná o funkci
VoiceOver. Přístroje s operačním systémem Android
(ve verzi 4.2 a vyšší) nabízejí nejčastěji funkci
Talkback.
Při aktivaci zvoleného odečítače přestávají fungovat
všechny postupy ovládání, které standardně uživatel
používá, je-li schopen pracovat s mobilním telefonem
pomocí zraku. V okamžiku zapnutého zvoleného
odečítače ovládání přístroje zajišťují speciální
dotyková gesta, prováděná na displeji zařízení.
Šviháním jednoho prstu vpravo nebo vlevo po
dotykové obrazovce, se uživatel pohybuje po
zobrazených položkách. Při poklepání dochází
k otevření aplikace nebo potvrzení daného prvku.
Není tedy bezpodmínečně nutné znát rozložení
položek na displeji.
Dotyková gesta lze provádět v jakékoli části displeje.
Vždy nastane úkon, který je u daného gesta
nadefinován. Mobilní telefon tak lze ovládat téměř
v plném rozsahu. Dotykových gest je velké množství.
S pomocí odborníka, který se na přístupnost chytrých
zařízení přímo specializuje, je uživatel schopen
pochopit podstatné náležitosti v rámci hodinového
školení.
3.2.
Přístupnost mobilních aplikací pro
zrakově handicapované uživatele
Při práci s chytrým mobilním telefonem bez zraku je
nutné dbát na přístupnost jednotlivých aplikací. Ne
všechny jsou připravené na podporování zmíněných
odečítacích funkcí. Uživatel se tak může snadno
dostat do situace, kdy s některými nebude schopen
plnohodnotně pracovat. V případě provedení
patřičných úprav ze strany vývojářů, lze celou situaci
snadno řešit.
3.3.
Úpravy aplikace Záchranka pro zrakově
handicapované uživatele
Aplikace Záchranka byla v první fázi pro odečítače
přístupná jen z části. Odečítací funkce nesprávně
identifikovala některé prvky. Tím docházelo
k zamezení jejího celkového ovládání. Vydáním nové
aktualizace došlo k úpravě programu pro odečítací
funkce systémů. Nyní jsou uživatelé se zrakovým
handicapem schopni aplikaci ovládat v plném
rozsahu funkcí.
Zdrojový kód aplikace byl doplněn o popisky
tlačítek. Odečítací funkce mobilního telefonu tak
nyní uživatele informuje o očekávané akci, která
s aktivací daného tlačítka souvisí. Přidána byla též
zvuková odezva při aktivaci funkce ALARM jak
v “ostrém“, tak i v testovacím režimu.
4. ZÁVĚR
Mobilní aplikace Záchranka (Obr.1) se již za první
dva měsíce provozu stala plnohodnotnou možností
pro kontaktování linky 155 v České republice.
Největším přínosem je přímé napojení aplikace na
jednotlivá krajská KZOS. Aplikace slouží pro jejich
přímé kontaktování se současným odesláním přesné
polohy volajícího a dalších užitečných informací
(stav baterie telefonu, věk, chronická onemocnění
atd.).
Díky dodatečným úpravám mají nyní aplikaci
v plném rozsahu funkcí možnost využívat také lidé se
zrakovým handicapem.
5. INFORMACE O AUTORECH
Ing. Filip Maleňák je absolventem Vysokého učení
Technického,
Fakulty
elektrotechniky
a
komunikačních technologií. Dlouhodobě se zabývá
problematikou vývoje mobilních aplikací v oblasti
mHealth. Je autorem a hlavním řešitelem projektu
mobilní
aplikace
Záchranka
pro
podporu
Zdravotnické záchranné služby v České republice.
Karel Giebisch Je zcela zrakově handicapován.
Efektivně se věnuje moderním kompenzačním
pomůckám, obsahující specializované funkce
ovládání zrakově postiženými uživateli. V rámci
poskytovaných doprovodných služeb dbá na to, aby
i lidé se zrakovým postižením mohli pracovat,
studovat či plnohodnotně žít. Na základě spolupráce
s různými organizacemi nebo přímo i samotnými
vývojáři, řeší zpřístupnění webových služeb
a mobilních aplikací pro osoby s handicapem.
Konec LZS v Čechách?
Petr Matouch
Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, p.o., Aksamitova 8, 772 00 Olomouc
[email protected]
ABSTRAKT
Příspěvek popisuje aktuální stav připravovaného výběrového řízení na poskytovatele letecké
záchranné služby po roce 2016 v České republice. Prodlení v zadání tendru může být po
vypršení aktuálních smluv s jednotlivými poskytovateli příčinou narušení funkčního systému
přednemocniční neodkladné péče.
Klíčová slova: Letecká záchranná služba; vrtulník; výběrové řízení; přednemocniční
neodkladná péče.
ÚVOD
Letecká záchranná služba (LZS) je formou
poskytování přednemocniční neodkladné péče
v situacích, kdy nasazení letecké výjezdové skupiny
významně zkracuje poskytnutí kvalifikované péče
u život ohrožujících stavů a zkracuje dostupnost
specializované péče. Dle zákona č. 374/2011 Sb.
o záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů
zajišťuje letadla smluvně Ministerstvo zdravotnictví
České republiky, které současně stanovuje
podmínky pro jejich provoz a zajišťuje financování
služby ze státního rozpočtu.
LETECKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA
Historie přepravy pacientů leteckým transportem ze
zdravotních důvodů sahá do 50. let minulého
století, kdy první let byl proveden v roce 1956. Od
té doby byla služba využívána spíše sporadicky až
do vzniku prvního stanoviště LZS v Praze v roce
1987. Současný stav trvá již od roku 1995, kdy je
v České republice provozováno 10 stanic letecké
záchranné služby. Momentálně jsou provozovateli
LZS dva nestátní poskytovatelé – Alfa Helicopter
a DSA, kdy každá z firem obhospodařuje čtyři
základny. Mezi poskytovatele zřizované státem se
řadí Armáda České republiky a Policie ČR, které
obsluhují po jednom stanovišti.
Dlouhodobá
spolupráce
mezi
samotnými
poskytovateli LZS a zdravotnickými záchrannými
službami jednotlivých krajů zabezpečuje jejich
dokonalou souhru, znalost místního prostředí
a podmínek. Jsou vytvořeny stabilní zdravotnické
týmy, které jsou pravidelně školeny. Vstupní
školení leteckého záchranáře, který současně
zastává pozici TCM – „tzv. technického člena
posádky“ trvá řádově několik desítek hodin
a jednotlivá školení je nutné pravidelně obnovovat.
Mezi základní školení patří např. HEMS, Security,
Dangerous Goods aj.
LZS PO ROCE 2016
Již v roce 2015 se v médiích objevily první
informace o připravovaném a v nejbližší době
vyhlášeném výběrovém řízení na poskytovatele
LZS po roce 2016. Záměr Ministerstva
zdravotnictví byl jasný – zůstávají soukromí
poskytovatelé, stát nemá zájem o další rozšiřování
svého působení v oblasti LZS. V únoru 2016, kdy
tendr stále není vypsán, se rozpoutala diskuze
o možnosti většího zapojení silových složek státu
v rámci LZS a omezení působení soukromých
poskytovatelů. Hlavním důvodem jsou rozdílné
odborné posudky na možnou cenu zakázky, které se
rozcházejí o 2 miliardy korun. Jezdím z hlavních
důvodů rozdílnosti ceny je odpisová doba vrtulníku,
která se u levnějšího z posudků vyšplhala až na
padesát let. Avizované náklady v případě převzetí
LZS Armádou ČR by se dle prohlášení ministerstva
mohly vyšplhat až na 4,48 mld. korun, což je více
než předpokládaná cena zakázky pro soukromé
poskytovatele.
Následně bylo v březnu 2016 Vládou ČR
rozhodnuto o přípravě tendru na šest základen
s maximální délkou trvání čtyř let. Přesné
podmínky soutěže stále nejsou vyjasněny. Základny
LZS v Brně a Českých Budějovicích budou
převedeny pod státní poskytovatele – Policii ČR,
resp. Armádu České republiky. Jedinou základnou
s nepřetržitým provozem zajišťovanou soukromým
poskytovatelem by měla zůstat Ostrava. Případná
omezení
plynoucí
z výraznějšího
posílení
provozování LZS Armádou České republiky při
používání současného
zmiňována.
typu
vrtulníků
nejsou
ZÁVĚR
V době sedmi měsíců před vypršením stávajících
smluv s poskytovateli letecké záchranné služby
není stále rozhodnuto, jakým způsobem bude LZS
v následujícím období zajištěna. Současně je nutné
přezkoumat platnou legislativu, zda případné větší
zapojení silových složek do LZS není v jejím
rozporu. Cílem by mělo být rozhodně zachování
služby minimálně v současném rozsahu.
POUŽITÉ ZDROJE
ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 374/2011 Sb.
o zdravotnické záchranné službě. In: Sbírka zákonů.
2011. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&
nr=374~2F2011&rpp=15#seznam
ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 240/2012 Sb.
kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné
službě. In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonInfo.jsp?idBi
blio=77808&nr=240~2F2012&rpp=15#localcontent
Poruchy přizpůsobení, poruchy osobnosti a
agresivní pacient v urgentní medicíně
Stanislav Popela1,3,4, Dana Kamarádová2
1
Oddělení urgentního příjmu, FN Olomouc, I.P. Pavlova 185/6 Olomouc, 779 00
2
Klinika psychiatrie, FN Olomouc, I.P. Pavlova 185/6 Olomouc, 779 00
3
Zdavotnická Záchranná služba Olomouckého kraje, Aksamitová 8, Olomouc, 772 00
4
Zdavotnická Záchranná služba Jihomoravského kraje, Kamenice 798/1d, Brno, 625 00
[email protected],
ABSTRAKT
Poruchy přizpůsobení, poruchy osobnosti a agresivní pacient se řadí do problematiky zahrnující
skupinu klinických jednotek u pacientů v urgentní medicíně, se kterou se lékař v primární péči
setkává nezřídka. Tyto stavy se vyskytují u pacientů v celém spektru v PNP i NNP. Mohou se
projevovat samostatně, nebo dohromady se somatickým onemocněním pacienta. Orientovat se
v této problematice z pohledu lékaře urgentní medicíny je často náročnější, vzhledem k zaměření ke
zvládání somatických onemocnění a stavů bezprostředně ohrožující základní životní funkce.
Cílem autorů, je demonstrovat tyto hraniční poruchy obecně, ale také z pohledu lékaře prvního
kontaktu, primární péče a urgentní medicíny. Dále je podstatné poukázat na symptomy provázející
tyto diagnostické jednotky, terapii a především přístup k těmto pacientům, který musí být komplexní
a ucelený. Dalším bodem prezentace je demonstrovat kazuistický případ pacienta právě
s přechodnou poruchou osobnosti, jevícího znaky agrese, přístup k těmto pacientům a optimální
zdravotnický postup u těchto stavů. Nezanedbatelnou součástí prezentace je i doporučení lékaře
specialisty, jakým způsobem přistupovat k těmto pacientům v urgentní medicíně.
Klíčová slova: porucha přizpůsobení; poruchy osobnosti; agresivní pacient.
ÚVOD
Poruchy přizpůsobení (tzv. adaptační poruchy) se
řadí do spektra úzkostných poruch. Její projevy jsou
individuální u každého jedince a vyskytují se
v průběhu života v souvislosti s významnou
událostí popř. stresorem, který na jedince působil.
Mezi etiologické faktory podílející se na vzniku
těchto poruch řadíme zevní vlivy prostředí a doby,
ve
které
se
jedinec
nachází,
důležité
negativní/pozitivní životní události a významné
stresory působící na jedince. Mezi projevy řadíme
především depresivní ladění, úzkost, pocit
neschopnosti jedince a u adolescentů i projev
agresivního chování. Délka poruchy je v rozmezí
od 1-6 měsíců a diagnostika náleží specialistům.
Léčebný přístup je většinou dlouhodobý a obnáší
především psychoterapeutickou intervenci.
Poruchy osobnosti se v psychiatrické problematice
řadí mezi nejobtížněji diagnostikovatelné jednotky,
proto jejich identifikace patří do rukou erudovaného
specialisty a ne lékaře urgentní medicíny. Jedná se
o vzorec chování, kterým se jedinec odlišuje od
„normy“ a neumožňují mu dostatečnou adaptaci na
zevní prostředí. Z dlouhodobého hlediska mají
relativně stabilní průběh ovšem pod vlivem
nestandartní situace a působením akutního stresoru
může dojít k projevům, které mají nejen negativní
vliv na postiženého, ale také na jeho bezprostřední
okolí. Mezi nejčastější projevy poruch osobnosti
mající negativní vliv na pacienta řadíme problémy
ve vztazích, sklony k žárlivosti, konfliktnost,
agresivita, časté stížnosti ze stran pacienta, trestná
činnost, střídání zaměstnání, zvýšená afektivita,
abúzus návykových látek, záchvaty zuřivosti,
přechodné záchvaty připomínající epi-paroxysmus,
plačtivost a úzkost. U této poruchy je třeba také
dbát na to, že paralelně může u pacienta vyskytovat
somatické onemocnění, které může mít za následek
právě výše zmíněné projevy, a proto je třeba dbát
na korektní diagnostiku a přístup k těmto
pacientům. Terapie u těchto poruch náleží opět do
rukou specialisty a cílem lékaře prvního kontaktu je
zajistit případné kroky k její realizaci.
Z pohledu lékaře urgentní medicíny je přístup
k těmto pacientů především komplexní. Podstatné
je dávat důraz na vlastní bezpečnost a také
bezpečnost pacienta a jeho okolí. Diagnostika se
opírá o komplexní klinické vyšetření, případně
zajištění základních vitálních funkcí. Následně
neméně podstatné je zvážit případnou zobrazovací
metodu, laboratorní a toxikologické vyšetření,
konzultace specialisty pro případné optimální
směřování pacienta k hospitalizaci. Vzhledem
k početnému výskytu agitovaných a agresivních
pacientů právě u těchto poruch osobnosti je třeba
mít na paměti přístup k agresivnímu pacientovi
a možné intervence, které lze provést, pokud
k dojde k situaci a znakům agrese u postiženého.
V prezentaci je také demonstrován kazuistický
případ agresivního pacienta.
Závěrem je třeba podotknout, že přístup
k pacientům s poruchami přizpůsobení, osobnosti
a projevy agrese by měl být přísně individuální.
Měl by zahrnovat interpersonální spolupráci,
komunikaci a zvolený postup musí zahrnovat
bezpečnost pro všechny účastníky. Nezbytné je
uvést i důkladné vedení zdravotnické dokumentace
a vzdělávání v této problematice, která úzce
zasahuje do oboru urgentní medicíny.
POUŽITÉ ZDROJE
[Šeblová2013]
ŠEBLOVÁ,J.,
KNOR,
J.
Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha
Grada Publishing ISBN 978-80-247-4434-6.
[Praško2013]PRAŠKO,J.,.LÁTALOVÁ,K.
Psychiatrie v primární péči. 2013, Praha: Mladá
fronta.: ISBN 978-80-204-2798-4.
[Johnatan Wyatt 2012] WYATT, J., GRAHAM, C.
Oxford handbook of Emergency Medicine. NY
fourth edition : Oxford University Press. ISBN
978-0-19-958956-2.
[Bouček2006]
BOUČEK,J.,
a
kolektiv
Speciální
psychiatrie
2006,
Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci ISBN 80244-1354-X
[Marx2010]MARX,J.A.,.HOCKBERGER,R.S.,WA
LLSR.M., Rosens Emegency Medicine 2010,
Philadelfia 2010: Mosby Elsevier ISBN-13:
978-0-323-05472-0
[Dobiáš2012] DOBIÁŠ,V., a kol., Prednemocničná
urgentná medicína. Martin2012: Osveta ISBN
9788080633875
[Knor2014]KNOR,J.,MÁLEK,J., Farmakoterapie
urgentních stavů. Praha2014: Maxdorf ISBN 97880-7345-386-2
Základem úspěšného řešení HPZ/O je třídění
pacientů
Pavel Urbánek
1
Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.
2
Odbor krizového řízení, FN Brno
[email protected]
ABSTRAKT
Základem úspěšného řešení hromadného postižené zdraví/osob (HPZ/O) není co nejrychleji
zahájené ošetřování jedince, ale včasně zahájené a správně provedené roztřídění všech pacient
na místě mimořádné události (MU). Dáváme tak přibližně stejnou šanci na přežití co největšímu
počtu z nich.
Klíčová slova: hromadného postižené zdraví/osob; medicína katastrof; mimořádná událost;
třídění; třídící a identifikační karta; zdravotnická záchranná služba.
1. ÚVOD – POSTUP DLE MEKA
Při MU s převahou zdravotnických následků, při
současném postižení většího počtu osob je třeba
v přednemocniční neodkladné péči (PNP) a časné
nemocniční neodkladné péči (NNP) využívat jiných
postupů než v běžném provozu zdravotnické
záchranné služby (ZZS) a urgentních příjmů (UP).
V situacích kdy je zjevný nepoměr mezi
postiženými a zachránci upustíme od postupů
urgentní medicíny (UM), kdy se jeden tým věnuje
konkrétnímu pacientovi od příjezdu na místo
zásahu až do předání v nemocnici, začneme
postupovat dle medicíny katastrof (MEKA), kdy se
snažíme s dostupnými prostředky pomoci v co
nejkratší době co největšímu počtu pacientů.
Nevěnujeme se konkrétnímu pacientovi, ale
organizaci péči o všechny postižené v určeném
pořadí, v pořadí dle výsledků třídění.
2. SYSTÉM ŘEŠENÍ HPZ/O
Je pochopitelné, že vzhledem naprosto rozdílným
podmínkám v různých zemích je také systém řešení
HPZ/O rozdílný, přizpůsoben již zmíněným
podmínkám (doporučeno i WHO). Systém řešení
zahrnuje jako jeden z nejdůležitějších prvků
i způsob třídění. Dá se říct, že dle podmínek je
zvolen způsob třídění a od něj se pak dále odvíjí
celý způsob řešení HPZ/O v PNP, ale i následně
v NNP. Tam kde např. nelze pobývat delší dobu na
místě zásahu (nebezpečí pro pacienty i zasahující,
terorismus apod.), tam musí být způsob třídění co
nejjednodušší, nejrychlejší a navazovat musí
bezprostředně odsun. Tento systém vyžaduje velké
množství prostředků a hodně připravených cílových
ZZ. Naopak, tam kde pro zasahující a pacienty není
místo zásahu nebezpečné, ne každé ZZ je
připravené řešit HPZ/O, vzdálenosti jsou větší
a prostředků méně, tam musíme věnovat třídění
a stanovení priorit podstatně větší pozornost.
Navazovat musí kvalitní zajištění pacientů pro delší
a cílený transport, směrovaný na specializovaná
cílová zařízení.
3. TŘÍDĚNÍ OBECNĚ
Třídění zahajujeme co nejdříve a všemi dostupnými
prostředky/týmy, abychom co nejdříve vyhodnotili
stav všech postižených a dali tak srovnatelnou šanci
na přežití všem pacientům. V průběhu třídění
provádíme jen jednoduché životzachraňující úkony,
přetáčíme pacienty v bezvědomí do stabilizované
polohy a stavíme provizorně závažné zevní
krvácení. Dle výsledků třídění jsou pacienti
transportováni na stanoviště neodkladné péče,
ukládáni
v určeném
pořadí,
ošetřováni
a odsunováni do určeného cílového zařízení.
4. TŘÍDĚNÍ PŘI HPZ/O V ČR
S ohledem na systém PNP v ČR zajišťovaný týmy
rychlé lékařské pomoci (RLP) a rychlé
zdravotnické pomoci (RZP) byly zpracovány
odbornou společností doporučené postupy řešení
HPZ/O.
Jednotná třídící a identifikační karta (TIK) na
území celé republiky je důležitým předpokladem
jednotného postupu pracovníků ZZS při řešení MU
s HPZ/O. měla by zajistit bezproblémovou
interoperabilitu záchranných týmů různých krajů
při společném zásahu.
Lékařské/zdravotnické třídění je základem postupu
řešení HPZ/O, kdy je nepoměr mezi postiženými
a zasahujícími týmy ZZS. Pacienti při HPZ musí
být lékařsky roztříděni vždy a co nejdříve. Tam kde
je to možné, provádíme lékařské třídění přímo na
ploše zásahu. Tam kde to možné není (nebezpečí,
nepřístupnost, rozsah), určí pořadí odsunu z plochy
zásahu
hasičský
záchranný
sbor
(HZS)
předtříděním metodou START a lékařské přetřídění
provádíme ihned na vstupu stanoviště neodkladné
péče.
Lékařské třídění musí stanovit priority ošetřování,
priority odsunu a jejich vzájemnou kombinaci.
Jedině včasně provedené lékařské roztřídění zajistí
včasnou
přednemocniční
péči
pacientům
vyžadujícím životzachraňující úkony přímo
v terénu a včasnou nemocniční péči, přednostní
transport pacientům, kterým v přednemocniční fázi
pomoci nelze.
5. POUŽITÉ ZDROJE
[ŠTĚTINA 2014] ŠTĚTINA, J. et al. Zdravotnictví
a integrovaný záchranný systém při hromadných
neštěstích a katastrofách. Grada 2014, ISBN
9788024745787
[DOKUMENTACE IZS 2008] Katalog typových
činností - STČ – 09/IZS -Typová činnost složek
IZS při společném zásahu u mimořádné události
s velkým počtem raněných a obětí
Dostupné na WWW:
http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs587832.aspx
[URGMED 2009] Doporučené postupy - Třídící
a identifikační karta pro lékařské třídění
Dostupné na WWW:
http://www.urgmed.cz/postupy/2009_visacka.pd
f
[URGMED 2011] Doporučené postupy Hromadné postižení zdraví – postup řešení
zdravotnickou záchrannou službou v terénu
Dostupné na WWW:
http://www.urgmed.cz/postupy/2011_HPZ.pdf
Informace o autorech
MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D.
předseda
sekce
MEKA,
SUMMK
Freiwillige Rettungsgesellschaft Olmütz
Jakub Vetešník1,2
1
ZZSOK, Aksamitova 8, Olomouc, 772 00
2
Komise pro historii oboru ČSARIM
[email protected]
ABSTRAKT
Záchranná služba v Olomouci - Freiwillige Rettungsgesellschaft Olmütz – byla ustanovena
z iniciativy notáře Madera a štábního lékaře Dr. Karschulina 4. října 1910 jako dobrovolnický
spolek zabývající se poskytováním první pomoci a transportem nemocných a raněných. Vzorem
byla vídeňská dobrovolná ochranná společnost (Wiener Freiwillige Rettungsgesellschaft,
1882). Od března 1910 proběhl výcvik „samaritánů“ vedený Dr. Karschulinem a chirurgickým
primářem Dr. Smolerem, vyškoleno bylo 76 osob. Stanice spolku se nacházela na Mořickém
náměstí v dnes již neexistující budově zrušené chlapecké školy. Z výtěžku operních koncertů
a darů byly pořízeny dva ambulanční vozy. Do konce roku 1910 bylo ošetřeno 271 pacientů,
v dalších letech 1369-1669 případů ročně. Enormní zátěž představovaly transporty raněných
v průběhu Velké války, ošetřeno bylo přes 84 500 vojáků! Po roce 1925 olomoucký Freiwillige
Rettungsgesellschaft činnost výrazně omezil, městem byl dále preferován český záchranný sbor.
Stanice záchranné služby s ambulančním vozem a podobiznami Dr. Karschulina a notáře
Madera je vyobrazena na střeleckém terči z roku 1911, uloženém v depozitáři Vlastivědného
muzea Olomouc.
Klíčová slova: Freiwillige Rettungsgesellschaft; zdravotnická záchranná služba; Olomouc;
historie medicíny.
ABSTRACT
Rescue Service in Olomouc - Olmütz Freiwillige Rettungsgesellschaft - was established on the
initiative of a notary Mader and a staff physician Dr. Karschulin on the october 4 Th. 1910
as a volunteer association dedicated to providing first aid and transport of sick and wounded.
It was done in the manner of the Viennese Voluntary Protection Society (Wiener Freiwillige
Rettungsgesellschaft,1882).From March 1910 an "Samaritan"training was held by
Dr. Karschulin and chief physician and surgeon Dr. Smoler,76 people were trained during that
period. The association's station was located on the Mořic square in the now-defunct building
repealed boys' school. Proceeds from an opera concerts and other donations two ambulance
cars were bought. Until the end of the year 1910, 271 patients were treated, in the following
years 1369 to 1669 cases per year were treated. The enormous load were transports of
wounded during the Great War, over 84 500 soldiers were treated ! After the year 1925, the
activities of the Olomouc Freiwillige Rettungsgesellschaft were significantly reduced, the city
still favored Czech rescue brigade. Ambulance station with ambulance car and effigies of Dr.
Karschulin and notary Mader is shown in a shooting target from year 1911 which is stored
in a depository of Regional Museum in Olomouc.
Keywords: Freiwillige Rettungsgesellschaft; Emergency Medical Service; Olomouc; History
of Medicine.
ÚVOD
Síť stanic záchranných služeb pokrývající území
celého státu tak, jak ji známe i dnes, vznikla v 70.
letech 20. století (1).
Ve větších městech existovaly z dob rakouskouherské
monarchie
stanoviště
městských
záchranných služeb, v době vzniku obvykle
provozované dobrovolnickými spolky.
Organizační zásady pro práci sanitních sborů
formuloval baron MUDr. Jaromír Mundy (18221894) v „Beiträge zur Reform des Sanitätswens in
Österreich“ - Příspěvky k reformě sanitní služby
v Rakousku (Vídeň, 1866), první lékař, který
profesní život zasvětil záchranářství, spolutvůrce
úmluvy Červeného kříže. Po požáru vídeňského
divadla (Ringtheater) v prosinci 1881 založil
dobrovolnou
organizaci
Wiener
Freiwillige
Rettungsgesellschaft (Vídeňská dobrovolná ochranná
společnost pro poskytování první pomoci při
neštěstích, činná od dubna 1882). Podle vzoru
vídeňské ochranné společnosti byla zřízena
a provozována záchranná služba v Brně a později
v Olomouci (1910).
OLOMOUC POČÁTKU 20. STOLETÍ
Město Olomouc bylo na počátku 20. století
ve zvláštním postavení bývalého centra Moravy,
stagnujícího po desetiletí jako tereziánská vojenská
pevnost a nyní se znovu rozvíjejícího místa v době
všeobecného pokroku „belle Epoque“ před Velkou
válkou.
Převahu mělo německojazyčné obyvatelstvo (59,6%,
13 253 osob) (2). Jak s lehkou nadsázkou uváděl
olomoucký historik medicíny a přímý pamětník
MUDr. Mauric Remeš, česky se v Olomouci mluvilo
pouze dvakrát týdně – v době pravidelných
zemědělských trhů. Chirurgický primář staré
nemocnice Reich von Rohwig uměl prý česky toliko
větu „Vokaž jazyk!“ (3)
OLMÜTZER FREIWILLIGE
RETTUNGSGESELLSCHAFT
Úroveň medicíny v provinční Olomouci byla
nevalná. Nejlepším řešením složitějších zdravotních
potíží (např. operace) byla cesta do Brna či přímo do
Vídně (4).
Přemístěním nemocnice (tzv. Filiální olomoucký
Dům nemocných, porodu a nalezenců, dnes budova
UPOL, Křížkovského 10) z centra města na vzdálený
Tabulový vrch (tzv. Zemské ústavy) v září 1896
vyvstal problém transportu raněných či nemocných.
Ti byli do nemocnice dopravováni užitím nosítek,
různých dvoukolových kár či šli prostě pěšky, za
nepříznivých podmínek a z míst vzdálenějších nebyl
transport mnohdy možný.
Neexistence záchranného sboru spolu s přibývajícími
pracovními nebo i dopravními neštěstími a obtížemi
s rychlým a šetrným transportem za přijatelných
hygienických podmínek byly centrem pozornosti
a opakovaných polemik v místním tisku (německý
Mährischer Tagblatt, český Našinec, Pozor) i na
radnici města. V neděli 18. dubna 1909 vzrušila
olomouckou veřejnost nehoda tramvajového vozu
s motocyklistou vezoucím v přívěsném vozíku
motorky dvě děti. Těžce zraněný muž a obě děti byli
pouze odtaženi do průjezdu blízkého domu, z jeho
obyvatel ani z kolemjdoucích osob po dlouhou dobu
nikdo nepřivolal pomoc, policejní i lékařský zásah
proběhl se značným zpožděním až po téměř
půlhodině (5). Pád přetíženého dřevěného lešení na
stavbě domu č.709 v Rendlově ulici (dnes Kollárovo
nám.) se čtyřmi těžce a sedmi lehce raněnými (6)
v prosinci 1909 vyvolal bouřlivé diskuze v městské
radě a byl patrně posledním impulsem ke vzniku
olomouckého Freiwillige Rettungsgesellschaftu
z iniciativy notáře Richarda Madera a štábního lékaře
MUDr. Karschulina dle vídeňského vzoru.
Výcvik prvních dobrovolníků pod vedením Dr.
Karschulina, primáře chirurgie Dr. Smolera
a rentgenologa Dr. Bachera započal 1. března 1910
v hasičském sále (7). Do té doby se přípravnému
výboru přihlásilo 58 členů – „samaritánů“, kteří byli
ochotni projít náležitým výcvikem a službu konat
dále bezplatně. Předepsanou zkoušku nakonec složilo
76 dobrovolníků.
V dubnu 1910 proběhly olomoucké dobročinné
koncerty vídeňských a berlínských operních umělců.
Jejich výtěžek byl spolu s dalšími dary předních
měšťanských rodin věnován na vznik a podporu
dobrovolné ochranné společnosti.
Olomoucký Freiwillige Retungsgesellschaft
oficiálně ustanoven 4. října 1910 (8).
byl
Město poskytlo záchranné společnosti přízemí
mořické školy (budova č.p. 473, zrušená německá
chlapecká škola na Mořickém náměstí, dnes část
obchodního centra Galerie Moritz, naproti věži
kostela). Z městských prostředků byl financován
otop, světlo, voda a kočí se stájí.
U vídeňské firmy J. Lohner byly zakoupeny dva
ambulanční vozy vzhledu dobového fiakru. Jeden
z nich měl pro potřebu šetrného transportu primitivní
pneumatiky – gumové návleky obručí!
Podoba stanice Rettungsgesellschaftu je zachycena
na střeleckém terči z roku 1911 (depozitář
Vlastivědného muzea Olomouc). Před budovou stojí
jeden ze sanitních vozů s posádkou dvou
„samaritánů“ v bílých pláštích a vojenských čepicích.
V rozích terče jsou portréty předsedy spolku notáře
Madera a Dr. Karschulina (který však nesměl na
rozkaz nadřízeného velitelství přijmout funkci
šéflékaře a předsedy společnosti).
Tisk
informoval
o
těžkém
zranění
čtyřiačtyřicetiletého muže zachyceného 7. října
tramvají a ošetřeného olomouckým záchranným
sborem (9). Již v srpnu, před vznikem spolku, byli
čtenáři Mährisches Tagblatt seznámeni s rozhodným
zásahem nově vycvičených členů ochranného sboru
u rvačky dvou mužů na nože, u nichž hrozilo
vykrvácení z těžkých poranění. Do konce roku 1910
byla
poskytnuta
pomoc
271
pacientům.
V následujících letech (do r. 1915) šlo o 1369 1669 případů ročně, z toho denních zásahů bylo
5512, nočních 1552, ošetřeno bylo 3854 mužů, 2006
žen a 950 dětí (10).
Výrazné rozšíření činnosti přinesla Velká válka.
Olomoucká posádka, vojenská nemocnice a různé
provizorní nemocniční prostory byly cílem častých
transportů raněných – během 1. světové války bylo
členy dobrovolného ochranného sboru ošetřeno či
transportováno více jak 84 500 vojáků! (11)
K převozu v nouzi sloužily koňské potahy
z arcibiskupství, povozy zdejší stěhovací firmy,
soukromé kočáry a předělaný tramvajový vůz.
Vojenská garnizona zakoupila první speciální sanitní
automobil.
Stylizovaná podoba auta-sanity byla součástí
odznaku za oddanou službu („Treue Hilfe“)
udělovaného zasloužilým členům spolku.
Po vzniku Československé republiky došlo k umělé
administrativní změně struktury obyvatelstva
vznikem tzv. „Velké Olomouce“ (22 000 obyvatel
v roce 1910, 57 000 v roce 1921) přičleněním třinácti
samostatných, okrajových, převážně zemědělských
obcí s převahou českého živlu.
V prvních poválečných letech plnili členové spolku
své poslání – cca 1500 zásahů ročně (11). Podpora
Rettungsgesellschaftu,
stejně
jako
jiných
německojazyčných spolků, domnělých to symbolů
„starého Rakouska“, však byla od nových, převážně
českých vlasteneckých radních brzy minimální. Po
světové válce převzal v republice účast na
organizování
zdravotnické
záchranné
služby
Československý Červený kříž. Dále byl preferován
český záchranný sbor, později rozvíjený na
profesionální bázi.
Po roce 1925 došlo k výraznému útlumu činnosti
olomouckého Freiwillige Retungsgesellschaftu.
Mnohasetletá historie olomouckých Němců skončila
povražděním a odsunem (1945-1946, internační tábor
„Die Hölle von Hodolein“ ) (2).
Budova na Mořickém náměstí, lidově označovaná
„Červený kříž“, sloužila jako
součást OÚNZ
Olomouc. Zanikla v roce 1973 v rámci rozsáhlé
demolice v centru města při stavbě olomouckého
Prioru.
POUŽITÉ ZDROJE
(1)[Pokorný2004] POKORNÝ, J. et al. Urgentní
medicína, Galén Praha, 2004, s. 4-5. ISBN 80-7262259-5
(2)[Hájek2013] HÁJEK, M. Odsun Němců
z Olomouce, Brno, 2013, s. 24-29, s. 46-82. ISBN
978-80-260-4099-6.
(3)[Remeš1946] REMEŠ, M. Starý lékař vzpomíná,
strojopis, 1946, s. 9, SVKOL, fond Mořic Remeš
(4)[Wondrák1986] WONDRÁK, E. K dvoustému
výročí založení nemocnice v Olomouci. Sborník
okresního archivu v Olomouci III, 1986, s. 161-170.
(5)[Zavadilová1982] ZAVADILOVÁ, D. Z počátků
záchranné služby na Olomoucku. Zpravodaj
Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, 1982,
č. 17/18, s. 37-38.
(6)[Našinec1909] NAŠINEC, Opět velké neštěstí na
stavbě, Olomouc, 12.12. 1909, č. 195. ISSN 18015107
(7)[Kdy-kde-co v Olomouci1978] KDY - KDE - CO
V OLOMOUCI, Počátky organizace první pomoci
v našem městě, Olomouc, 1978, duben, s. 16-19
(8)[Mährisches
Tagblatt1910]
MÄHRISCHES
TAGBLATT,
Unsere
Rettungsgesellschaft,
Olomouc, 31.12. 1910, č. 298, s. 9-10. ISSN 18051189.
(9)[Pozor1910] POZOR, 1910, č. 192
(10)[Mährisches Tagblatt1915] MÄHRISCHES
TAGBLATT, Zum fünften Jahrestage der Gründung
der freiwilligen Rettungsgesellschaft Olmütz,
Olomouc, 6.10. 1915, č. 228, s. 4-5. ISSN 18051189.
(11)[Mährisches Tagblatt1920] MÄHRISCHES
TAGBLATT,
Zehn
Jahre
freiwillige
Rettungsgesellschaft in Olmütz, Olomouc, 4.10.
1920, č. 226, s. 3-4. ISSN 1805-1189.
Poděkování autora paní Mgr.
(Vědecká knihovna Olomouc),
Jakůbkové (Vlastivědné muzeum
PhDr. Miroslavu Koudelovi
v Olomouci).
Anně Vitáskové
paní Mgr. Haně
Olomouc) a panu
(Okresní archiv
Aktivní střelec – Uherský Brod 2015
Jan Weinberg 1
1
ZZS ;OK, Aksamitova 8, Olomouc, 772 00
[email protected]
Výzva k letu do Uherského Brodu ke střelnému
poranění byla posádce LZS Olomouc předána během
návratu na základnu z Brna někde v úrovni Vyškova.
V Brně posádka dostala předchozí avízo bez
upřesňujících informací během doplňování paliva na
základně HEMS po předání dětského pacienta na TC
Dětské nemocnice v Černých Polích.
Během letu dostáváme informaci, že máme letět do
Uherského Brodu do oblasti Slovácké náměstí, že na
místě přistání bude vozidlo PČR. Let byl realizován
náhradním vrtulníkem Bell 427, v té době nechodily
on-line informace na tablet o místě přistání. Místo
bylo nalezeno v navigaci po manuálním zadání, bez
problémů nalezeno po dosažení Uherského Brodu
a jednoznačně identifikováno, na křižovatce skutečně
stálo vozidlo PČR, proto dle předaných instrukcí
bylo přistání provedeno v nahlášeném místě. Nikdo
na místě vrtulník nenaváděl ani nesignalizoval nic ve
směru k posádce. Po dosednutí na křižovatce
prakticky v centru města jsem ihned vystoupil
z vrtulníku dle našich regulí a zvyklostí pro zajištění
prostoru do vypnutí rotoru. V tom okamžiku jsem
uviděl u rohu nejbližší budovy vzdálené cca 20-25
metrů od místa přistání zakleknutého policistu
v neprůstřelné vestě mířícího zbraní do oken této
budovy. Ihned jsem oznámil pilotovi ( před vypnutím
motorů ) nutnost okamžitě místo opustit. Během
několika vteřin vrtulník odlétá a přistání opakujeme
asi o 100 metrů dále v ulici, kde mezi obklíčenou
budovou a námi byla bariéra staveb.
Ihned jsem kontaktoval operační středisko ZZS ZK,
operátorka nebyla schopna sdělit, proč nás nechali
přistát na takto potenciálně nebezpečném místě,
informace z místa události měla jen zevrubné. Po
chvíli nám bylo sděleno, že pro naši posádku (lékař
a TCM ) je vysláno sanitní vozidlo. Skutečně přijela
sanita s řidičem a byli jsme přepraveni na místo
události ( vzdálené vzdušnou čarou cca 120 m,
v reálu objezd celého města v řádu km ). Na místě
nám vedoucím zdravotnické části zásahu bylo
sděleno, že spolu s řidičem sanity za pomoci
vybavení z vozidla tvoříme další posádku „RLP“.
Na místě se mezitím formovala zásahová jednotka
PČR, která po mnoha minutách po našem příletu
dostala pokyn k zásahu v budově. Bylo slyšet hluk
a výbuchy provázející zásah, během minuty vybíhá
policista a hlasitě žádá zdravotnickou pomoc. Do
budovy vbíháme první my s kolegou, tedy pracovníci
ZZS OK, ostatní zdravotníci na místě nás
následovali. Budova obsazená příslušníky zásahové
jednotky v neprůstřelných vestách, maskách,
s přilbami na hlavách, všichni ozbrojeni dlouhými
palnými zbraněmi. U schodiště zaklenutý policista mi
sděluje, že mohu po schodech nahoru, o půl patra výš
na podestě další policista totéž, před vlastním
vstupem do restaurace další, zde u každých dveří
v předsálí stáli dva policisté a zbraněmi na ně mířili.
S kolegou jsme vběhli do lokálu a viděli řadu
„popravených“ lidí. U prvních dvou jsem zevrubným
vyšetřením konstatoval smrt, mezitím další lékaři
konstatovali smrt u ostatních. Ihned poté nás
vyšetřovatel vykázal z prostor restaurace se zákazem
se čehokoliv dotýkat.
Protože mezi mrtvými byl i střelec, který měl vše na
svědomí, k vrtulníku jsme již došli přímo a z místa
zásahu odletěli na domovskou základnu.
Datum události 24.2.2015
Výzva do vrtulníku – 13:42
Přistání na místě – 14:00
Odlet 14:43
Legenda:
1.
Místo prvního přistání
2.
Místo přistání po přesunu vrtulníku
3.
Místo střelby
4.
Shromaždiště zasahujících posádek
Tři vzácné a neobvyklé kasuistiky z urgentního příjmu
MUDr. Jiří Zika
1
Oddělení urgentní příjem dospělých, Fakultní nemocnice v Motole, Praha 5
V Úvalu 84, 150 64
[email protected]
ABSTRAKT
Tři zajímavé a neobvyklé kasuistiky ukazují na záludnosti práce v časovém stresu, na
diskrepanci mezi pracovní diagnózou provedenou posádkou v terénu a překvapivé nálezy
během vyšetření na UP vedoucí nakonec ke správné diagnose. To vše, jak je na UP obvyklé, za
současně běžící symptomatické léčby trpícího nemocného.
Klíčová slova: anamnéza; základ správné diagnosy; svědectví třetí osoby; klíčové k objasnění;
stavu u poruch vědomí; opakované vyšetření při záhadných symptomech; cesta k úspěchu
konečnédiagnosy.
1. ÚVOD
V prezentaci vybírám tři velmi zajímavé kasuistiky,
které představují šíři diferenciální diagnostiky
a pestrost případů na urgentním příjmu velké
nemocnice. Všechny probíhaly netypicky nebo jde o
vzácně se vyskytující případy, které vyžadují velkou
zkušenost a poctivost v přístupu, jinak by se dala
závažná diagnosa snadno přehlédnout. Široká
možnost komplementárního vyšetření dostupného 24
hodin je předpokladem a v současné době nutností.
2. PACIENT S AKUTNĚ VZIKLOU
BOLESTÍ V PRAVÉM BEDRU
52 letý muž, dosud zcela zdravý a bez rizikové volal
ZZS pro krutou akutně vzniklou bolest v P bedru bez
propagace. Bolest byla rezistentní k běžné středně
silné analgetické léčbě, nakonec musela být podána
silná analgosedace. I přesto se po utišení bolesti
v pravém bedru začala rozvíjet podobně nesnesitelná
bolest pravé dolní končetiny a postupně se rozvinula
i ztráta citlivosti a svalové síly této končetiny.
Myšleno na neurologickou příčinu bolesti – výhřez
sekvestru ploténky apod., ale protože se
v objektivním nálezu objevilo vymizení pulsace na
PDK, přesunula se dif. dg. rozvaha směrem
k vaskulární problematice. V laboratoři byla vysoká
hodnota D-dimeru, objednáno angio-CT k vyloučení
disekce descendentní aorty. To ukázalo překvapivý
nález embolizací do pravé renální artérie a do pravé
ilické artérie. Vzhledem nepřítomnosti faktorů nebyl akutní IM ani arytmie, zdroj embolizace byl
tedy velmi záhadný, než bylo hotovo zobrazení plic,
které obsahovaly mnohočetné embolizace – při
poměrně značném postižení bylo toto klinicky zcela
symptomatické (chyběla dušnost, tachykardie)
Pacient byl hospitalizován na vaskulární chirurgii
k zahájení lokální intraarteriální trombolytické
terapie, dovyšetření jícnovou echokardiografií
ukázalo pak foramen ovale patens jako příčinu
paradoxní embolizace. V 52 letech se projevila
poprvé tato srdeční vada paradoxní embolizací.
Příčina vzniku trombů, které se na manifestaci této
vady podílely, zůstala klinickým a doplňujícím
vyšetřením neobjasněna. Léčba byla úspěšná a
nemocný se bez anatomických či funkčních následků
vrátil do plnohodnotného života s antikoagulační
léčbou.
3. NEMOCNÝ S APATIÍ A ADYNAMIÍ
43 letý muž, lékař – stomatolog, byl přiveden svým
bratrem na urgentní příjem protože s ním přestal být
schopen navázat slovní kontakt, stav se horšil
postupně, začalo to po tragickém úmrtí pacientova
syna. Nemocný přestal chodit do práce, postupně byl
stále více netečný, pak už nezvládal běžné denní
úkony, nakonec přestal i komunikovat, jen s pomocí
bratra vstal, umyl se a oblékl a celý den seděl doma
koukal na zeď. V tomto stavu jej bratr přivedl.
Nabízela se dg. těžké depresivní fáze – reaktivní po
tragické smrti syna. Orientační neurologický nález
byl v normě, laboratoř bez zánětlivé aktivity či jiné
patologie. Neurolog konziliárně zavolán, shoduje se
s diagnosou lékaře urgentního příjmu. Přivolaný
psychiatr domlouvá příjem na uzavřené oddělení –
nedobrovolný vstup jako nebezpečný sobě, ale před
odjezdem požaduje „pro jistotu“ CT mozku. Tam
překvapivě mnohočetná ložiska neobvyklého
vzhledu, nemocný tedy přijat na neurologii,
serologická vyšetření zjišťují HIV pozitiviu,
liquorologické vyšetření zánětlivou – serozní –
aktivitu, nakonec ověřena a přeléčena toxoplasmosa,
v tomot
případě
toxoplasmová
encefalitis
u nemocného s dosud neznámou pozitivitou HIV –
první
manifestace
AIDS
toxoplasmosou
encefalitidou.
mitrální chlopně a akutní mitrální insuficiencí. Stav
byl akutně řešen kardiochirurgickým výkonem pro
rozvíjející se kardiogenní šok. Po výkonu velmi
rychlá úprava oběhu a srdeční funkce, etiologie
ruptury byla idiopatická, neprokázala se ischemická
příhoda ani zánět.
4. NA LÉČBU REFAKTERNÍ PLICNÍ
OTOK
5. INFORMACE O AUTOROVI
58 letá žena s dosud zcela negativní kardiální
anamnesou, neměla vlastně žádné chronické nemoci
s možností srdečního selhání, byla přivezena na UP
s těžkou dušností a hypotenzí, klinicky i radiologicky
byl potvrzen plicní otok, ale podaná medikace vůbec
nezměnila stav, neinvazivní ventilace s PEEP + 10
přinesla jen mírné zlepšení saturace O2, ale klinický
stav nemocné svědčil o tom, že nevydrží dechovou
práci a nemocná byla zaintubována a převedena na
umělou plicní
ventilaci. Akutní transthorakální
echokardiografie i laboratorní testy vyloučily akutní
koronární syndrom, nic nesvědčilo pro myokarditidu.
Až
intubaci a hospitalizaci na KARIM bylo
provedeno jícnové ECHO s nálezem ruptury šlašinky
MUDr. Jiří Zika promoval na Fakultě všeobecného
lékařství UK v Praze v r. 1986, nastoupil jako
sekundář na interní oddělení nemocnice v Českém
Brodě, kde složil atestaci I. st. z vnitřního lékařství,
pak pracoval jako lékař metabolické jednotky
Nemocnice záchranné služby na Malvazinkách, v r.
1995 složil atestaci z vnitřního lékařství II. st. Po
sloučení nemocnice na Malvazinkách s Fakultní
nemocnicí v Motole přestoupil v r. 1999 na nově
otevřený urgentní příjem, jehož byl v r. 2006 -2015
primářem. Nyní pracuje na tomto pracovišti nadále
jako vedoucí lékař směny, k tomu pracuje ve
všeobecné ambulanci a vyučuje na katedře urgentní
medicíny IPVZ a na 2.lékařské fakultě UK.
10. - 12. května 2017
OLOMOUC
POZVÁNKA
na XII. ročník mezinárodní konference
OLOMOUCKÉ DNY URGENTNÍ MEDICÍNY
10. – 12. května 2017
Dovolte nám, abychom Vás pozvali na 12. ročník mezinárodní
konference Olomoucké dny urgentní medicíny
Na setkání se těší
MUDr. Petr Hubáček a tým ODUM

stažení - Webnode

Transkript

Podobné dokumenty

12. konference dětské pneumologie

autoritářství - Biblická apologetika

Verze v PDF ke stažení ZDE

abstrakt 2013:abstrakt.qxd.qxd - Centrum asistované reprodukce

Hodnocení státních energetických a klimatických politik – 2010

Souběžná premiéra nových modelů Mazda3 Obsah 1

zdravotnické lyceum - Střední zdravotnická škola

Genetická diverzita a poznámky k výskytu ouklejky pruhované

WORKSHOP - Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Kompletní pravidla soutěže

Katalog v PDF - Mediplast CZ