2015-2 - Farnost Dolní Počernice

občasník dolnopočernické farnosti vydávaný pro vnitřní potřebu
vychází 25. října 2015
ročník XIII. (2015), číslo 2
Úvodník
Milí farníci,
každé číslo našeho občasníku DoPoLí se snaží přinést zprávy z běžného
každodenního života farnosti ale i také zajímavosti a radostné postřehy
z nevšedních událostí, které prožíváme. To je náš život.
Když však jsme pozorní t tomu, co nám Bůh nabízí, a On se nám snaží
darovat i to, oč se ani neodvažujeme prosit – tak jsme se to před nedávnem
modlili při nedělní mši svaté –, zjišťujeme, že těch krásných okamžiků
v našem všedním životě může být i více.
To přeji nám všem. A aby nezůstalo jen u slov, tak pro ty, kteří by měli
zájem, nabízím ve dnech od 16. do 21. května 2016, k roku Božího
milosrdenství, pouť do Říma, s. Giovani Rotondo, Loreta a Padovy. Později
oznámím více.
Všem Vám žehnám!
otec Pavel – Cicognap
Dolnopočernická pouť
Tak se nám ta letošní
„Dolnopočernická pouť“ opět
vydařila. Sešli jsme se, jako
již tradičně, v neděli po
svátku Nanebevzetí Panny
Pan
Marie, což letos vyšlo na
16. srpna 2015. Rychle
nachystat za kostelem vše
potřebné, gril, ochranu proti
případnému dešti, posezení,
občerstvení, kterého je vždy
v
hojnost od všech farníků.
V kostele
již
mezitím
probíhala od 830 modlitba
růžence a v 900 hodin začala
slavnostní Poutní mše svatá.
Po svatém přijímání se
do kostela začala „vkrádat“,
také již tradiční, vůně
grilovaných klobásek, takže
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
pohoštění, které je každoročně
součástí slavení poutě, téměř
nikdo neodolal. Farníci si na
zahradě
popovídali,
děti
zaběhaly kolem kostela. A já
měla pocit
po trochu deja vu (čti
dežaví
dežaví☺),
jako bych to vše už
někdy zažila. Jen děti odrůstají
a přibývají, takže se čas
nezastavil a my na té naší
pouti putujeme od pouti k pouti.
Dá--li Pán Bůh, můžeme se
tedy už za cca deset měsíců zase všichni
sejít na této krásné tradiční akci. Třeba
s nově narozenými farníky nebo s těmi,
kterým to snad letos nevyšlo.
Oslavu jsme společně zakončili
polední modlitbou Anděl Páně.
Počasí se letos opravdu vydařilo. Kupodivu nebylo vedro, tak jako ostatní prázdninové dny, a také
obávaný déšť svatý Petr uhlídal.
Farní pouť na Křemešník
aneb všichni za jednoho, jeden za všechny?
Míša Regálová
Tak už je to zase tady, jedeme na farní pouť, tentokrát
át na Křemešník. Co to je? Vrch nebo kopec ležící
asi 7 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova, jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny
a součást Křemešnické vrchoviny, avšak mnohem podstatnější je, že Křemešník je pro křesťany
významným poutním místem, ležícím v nadmořské výšcee 765 m. Původně byla roku 1555 na Křemešníku
postavena jen dřevěná kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici, která se stala oblíbeným poutním místem,
a roku 1651 byla z prostředků města Pelhřimova postavena kaple zděná. Tu vysvětil roku 1654 opat
kláštera v Želivě Norbert (v Želivě jsme již byli či nikoliv?). K dalšímu rozšíření došlo v 18. století – v letech
1710 až 1720 byl vybudován poutní kostel Nejsvětější Trojice, který byl v roce 1734 doplněn ambity a roku
1750 dokončen do dnešní barokní podoby. Od roku 1763 byly vedeny kroniky o procesích; po staletí sem
každoročně putovaly desítky tisíc věřících.
Naše skupina je sice mnohem menší, ale o to více obdařena touhou stéci staré poutní místo. V tuto
chvíli ještě nevíme, že se tak stane dvěma způsoby, mobilně a pěšmo. První zastávku máme ovšem
v Pelhřimově, je přece čas oběda a prohlídka Pelhřimova je součástí našeho programu. Navštěvujeme
zdejší kostel sv. Bartoloměje postavený po roce 1300, který byl dříve zasvěcený Panně Marii. Původně
trojlodní gotický kostel
el byl v 16. století přestavěn renesančně, a ozdoben sgrafity. Dnešní barokní podobu
získal po požáru roku 1646. Vstoupili jsme do kostela, avšak ouha, uvnitř právě probíhá placená přednáška,
takže alespoň já nebudu mít z prohlídky interiéru skoro nic, neboo že bych se nenápadně vmísil do skupinky
platících zájemců? Pokušení je velké, ale Hanička rozhodla.
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
Nevím už, koho napadlo, že když
pouť na Křemešník, tak přece pěšky,
a rovnou odtud. Otci Pavlovi září oči,
chůzi, tu on má tuze rád, a kdo se ještě
přidá? Samozřejmě, kdo jiný než Havran
s třemi syny, však to zvládnou, a Dana
Moudrá, a Jana Čiháková s Olgou
Stárkovou také nesmějí na této hurá akci
chybět. Ano, výšlap pěšky nebyl v plánu,
a sólo akce pěších nadšenců některým z
nich později zkomplikovala program.
Nekonformní Otec Pavel má vůbec rád
akce mimo plán, když vzpomeneme jeho odtržení s hrstkou příznivců při výstupu na farní dovolené ve
Valtelině. Hoho, cestu dolů přes vrcholy Alp zvládneme za hodinu! Nezvládli, ale klobouk dolů před jejich
odhodláním,
m, až na to, že my zbývající, věrni programu, jsme se o ně docela báli. V tuhle chvíli v Pelhřimově
sice ne, ale i tak je to k zamyšlení.
Skupina Otce Pavla odešla a my zbývající jsme se rozpadli na několik skupinek:
skupinek někteří jdou na oběd
rovnou do některé z restaurací, jiní míří do muzea kuriozit, avšak já s Haničkou do nedalekého parku, kde
v klidu přírody poobědváme něco ze svých vlastních zásob. Obří klece s papoušky jsme v žádném parku
ještě neviděli. Za to máme o něco později krásný výhled na okolí Pelhřimova
hřimova z třicet metrů vysoké kostelní
věže, která bývala až do třicátých let 20. století sídlem hlásného. Ještě malá procházka centrem, potom
nezbytná kávička s viržinkem na náměstí, brrr … trochu fouká, a pak už jen sraz u přistaveného autobusu.
Je sice květen, ale počasí spíše podzimní. Co naplat, větru a dešti neporučíme, ale jsme na místě,
autobus nás spolehlivě vyvezl až na parkoviště před restauraci, odkud jdeme ke kostelu Nejsvětější Trojice,
kde bude Otec Pavel sloužit poutní mši. Jenomže … kde je?? A kde jsou ostatní? Mše začíná za 10 minut
a pelhřimovská skupina už má okolí kostela dávno prohlédnuté. Ve 13. a 14. století na úbočích Křemešníku
provozovali Rožmberkové a Trčkové z Lípy těžbu stříbra, opuštěné šachty po ukončení těžby později
sloužily jako obydlí poustevníků z řádu františkánů a ivanitů. Poblíž kostela se nachází nedokončená stavba
tzv. Větrného „havraního“ zámku. Docela slušný kýč začal podle projektu Kamila Hilberta roku 1930 stavět
sochař Josef Šejnost, pocházející z nedalekého Těšenova.
nova. Na věži zámku sedí sedm skleněných havranů,
jako připomínka pohádky o sedmi bratrech. Bratr Havran však se svými syny stále nepřichází.
No konečně! První samozřejmě svěže stoupá ke
kostelu Otec Pavel, za nějakou chvilku za ním i
Havran s havráňaty; tak, rychle se převléknout a mše
může začít. Co na tom, že nejsme všichni? Čekat
nemůžeme, a tak zbylí opozdilci přicházejí uprostřed
mše a v samém závěru nakonec i tuším Olga
Stárková. Kromě kostela prý poutníky přitahovaly i tři
křemešnické studánky: Stříbrná studánka, studánka U
buku a zejména Zázračná studánka, nad níž byla
vystavěna kaple a kde také začíná Křížová cesta,
stoupající na vrchol Křemešníku. Ta je zakončena
jeskyní symbolizující Boží hrob, v níž je uložena
kamenná socha Kristova těla od sochaře Antonína
Bílka, bratra Františka Bílka. Tak o tyhle atrakce jsme
my nechodící přišli, otázka ovšem je, zda pěší
skupinka měla vůbec čas na prohlídku těchto lokalit.
Řádně duchovně nasyceni a posilněni tělem
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
a krví Ježíše Krista již všichni společně vycházíme
ycházíme z kostela, a protože tepleji už asi v tento den nebude,
tak ještě stihneme prohlídku dvou kaplí, a pak už asi jen odjezd domů, že by někteří šli za trest pěšky?
A safra, zase se tu platí, no, co naplat, z něčeho ti dobří lidé průvodcovští také musejí
mus fungovat. Přiznávám
se Bohu a Vám,
ám, že často hřeším, tentokrát v kapli myšlenkami na teplou kávu o pár desítek metrů níže.
Však již chutná náramně, když jsme se na závěr téměř všichni přesunuli do útrob zdejší restaurace. Možná
si ale málokdo z nás vzpomněl
mněl na to, že nedaleko odtud je rozhledna přezdívaná Pípalka, jenomže řekněte,
komu by se tam v tom dešti a větru chtělo vystoupit? Dobře, 205 schodů do výšky 51 metrů, fajn,
a přenádherný rozhled po okolí, taky dobrý, jenže, křesťan nemusí mít přece všechno.
všec
Dovolená farnosti 2015
Jean Paul
Letošní „farní dovolená“ proběhla
na tradičním místě v provincii Sondrio
v severní Itálii, v oblasti Valtellina,
a to v termínu od 13. do 19. července
2015.
Ubytováni jsme byli v osvědčené
Italově chatě v horském úbočí nad
vesnicí Grosotto a v turistické
ubytovně sousedící s nedalekým
kostelíkem. Obě skupiny k sobě měly
blízko co do vzdálenosti, i co do
světonázoru a pohledu na věc,
zejména pokud se týká dobrého
ho italského vína. Menší část výpravy byla ubytovaná i u Sandra v Mazzu
a pokud jde o víno, nijak se od hlavní části výpravy nelišila.
Letošní dovolená byla trochu jiná, než ta loňská. Bylo
méně společenských událostí, ale o to více sportovních
výkonů, a to i těch neplánovaných. Neplánované sportovní
výkony byly zapříčiněny zhusta skutečností, že otec Pavel
plánoval trasy našich výletů podle své vlastní výkonnosti, a
to co do délky trasy i její náročnosti. Nakonec jsme se
naučili jeho časové odhady týkající se délky pochodu
násobit třemi.
Nejdříve jsme ovšem museli v úterý absolvovat výšlap
v horách nedaleko Livigna s návratem k autu téměř za tmy, a to asi o tři hodiny později, než byl domluvený
sraz s druhou skupinou. Po dosažení horské hospůdky jsme se totiž rozdělili – část účastníků se vrátila po
vlastních stopách k autům a jiná část se
vydala kolmo k vrstevnicím do prudkého
kopce. To rozdělení nebylo zdaleka podle
věku. Tuhle lahůdku s námi absolvovaly
i osoby, kterým je za to možné pouze
po
vyseknout hlubokou
bokou poklonu.
Po dosažení náhorní plošiny a krátké
koupeli v horském plesu se na
n konci
plošiny cesta ztratila a následovalo
náročné klesání divokým terénem. Naštěstí
jsme narazili na jinou cestu, která nás
nakonec k autům přece jen dovedla.
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
Další den, tedy ve středu, jsme všichni absolvovali náročný výstup v oblasti Aprica. Zde bych rád
vyzdvihnul zejména výkon malého, tuším pětiletého, Lukáše, který celou trasu statečně a bez vážnějších
protestů absolvoval po svých. Cesta se klikatila vesměs kolem sjezdovky. Několika traverzy jsme se dostali
k horní stanici lanovky, kde byla, jak jinak, opět horská hospůdka. Otec Pavel se dole pod sjezdovkou
trochu zapovídal a pak nás doháněl způsobem sobě vlastním – nedělal traverzy, ale sjezdovku si vyběhl
napřímo. Takže nás potom překvapené nahoře všechny přivítal.
Trochu volnější den jsme zažili ve čtvrtek. Vydali jsme se
auty po trase Gira d’Italia, přes cyklistům známe Passo
Mortirolo s vrchařskou prémií (autem v pohodě) a sjeli k
opravdu malebnému horskému jezírku. Zde proběhlo koupání,
odpočívání, oběd a běžecký závod mezi otcem Pavlem,
Robertem Krňávkem a Petrem Šílou. Diváci určili jako vítěze
závodu Roberta. Ale kdo byl vlastně rychlejší, to si moc
nepamatuji. A ani o to vlastně moc nešlo. Někteří jedinci to
přehnali s pobytem na sluníčku, jakkoli to byla trochu zrada,
protože to sluníčko bylo přes mraky sotva vidět. Oběd v místní
hospůdce byl velkolepý, otec Pavel domluvil za málo peněz
hodně muziky. Několik chodů jídla, pití, kávu, moučník a ještě
panáka na zažití… Škoda, že on preferuje melouny.
Jeden z výletů zavedl naši výpravu i do Švýcarska, do oblasti Ospizio Bernina. Počasí bylo celý týden
krásné, ale v pátek nás zde zastihl pořádný déšť. Všichni totálně zmokli, až na otce Pavla, protože byl zase
z
první a prostě to stihnul.
V sobotu byla tradiční flákárna v Bormiu, oběd v místní pizzerii, zmrzlina a nějaký ten nákup.
Večery se mi trochu slévají.
ají. Ale na to, jak si někteří padli do náruče se slovy, že ti Salesiáni jsou fakt
dobrý, na to si moc dobře
bře pamatuji. Probrali jsme všechno a ze všech stran. A bylo to opravdu pěkné.
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
Vrcholem celé dovolené pro mě byla mše svatá
v místním kostelíku. Rozezní se dvojice zvonů a jejich
zvuk se nese po horských stráních. Najednou se
z chaloupek roztroušených po úbočí začnou trousit lidé,
aby se sešli před svatostánkem. Prostě jako to dříve
bývalo. Bohoslužba byla česko-italská, s našimi
českými rytmickými písněmi a se zpěvy z Taizé.
Nezbývá, než poděkovat Pánu za ten požehnaný
čas strávený ve společenství, za bezproblémovou cestu
(letos žádné auto nekleklo) i za tu překrásnou přírodu
kolem. Jo ta příroda… Kam na ty nápady asi chodí?
Jiří Cerman
Naše nová miminka
[email protected]
Na parafě jsme se domluvili, že do DoPoLí dáme fotky a krátký textík o našich nových přírůstcích ve
farnosti. Tady je máte:
Ahoj, jmenuji se Maruška Zemánková.
Narodila jsem se krásný
kr
slunečný první
říjnový den. Váž
ážila jsem 3640 g a měřila 50
cm. (tlumočí Anežka Zemánková)
Ahoj, já jsem se narodil o tři dny dříve –
na sv. Václava – o centimetr delší a také
mne bylo o 16 dkg živé váhy (s kostí)
kostí víc.
I jméno mám delší, ale hlavně složitější,
než má Maruška. Vyšel na mě Isḥāq
Štěpán.. Co do krásy si však netroufám se
s Maruškou srovnávat. (tlumočí Havran)
Volby do pastorační rady farnosti (PaRaFy)
Marcela Krňávková
K čemu slouží pastorační rada ve farnosti? Pastorační rada, často nazývaná také farní rada, popřípadě
farní pastorační rada (v naší farnosti též akronymem PaRaFa – pozn. red.),, je poradní
po
orgán duchovního
správce. Úkolem pastorační rady je spolu s farářem posuzovat otázky týkající se farnosti, radit se o nich,
nalézat možnosti řešení, usnášet se na opatřeních, poskytovat součinnost při realizaci nebo je přímo
realizovat.
izovat. Na základě znalostí situace farnosti se podílet na vytváření pastoračního programu. Takovým
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
pastoračním programem u nás ve farnosti je seznam akcí na aktuální školní rok, který je vyvěšen na
nástěnkách v kostele a na webu farnosti a je také zveřejněn v tomto čísle DoPoLí.
DoPoLí Na zajišťování a realizaci
všech těchto akcí se podílejí členové naší pastorační rady: Hana Jirsáková, Anna Kvaltinová, František
Jakubec, Ondřej Santolík, Daniel Herian, Pavel Herian, Marcela Krňávková, P. Pavel Čáp.
13. a 20 prosince 2015 se uskuteční volby do pastorační rady farnosti. Volby budou probíhat vždy
u kostela po skončení obou mší svatých a dále také na faře v průběhu akafé a akakaa. Právo volit má
každý katolík starší 15 let, příslušející do farnosti. Právo být zvolen má každý katolík starší 18 let. Kandidáty
pro tuto službu může navrhnout každý člen farnosti, který má právo volit. Své návrhy (tedy i sebe, pokud
jste ochotni se do této činnosti
osti pro farnost zapojit), prosím, zapisujte do formuláře na stolku pod kůrem do
neděle 22. listopadu 2015. Volební komise pak s administrátorem farnosti posoudí, zda navržení kandidáti
splňují podmínky pro právo být zvolen, a vyžádá si jejich souhlas s kandidaturou.
ndidaturou. Seznam kandidátů, termín
a místo konání voleb pak budou zveřejněny 14 dní před volbami, tedy od první neděle adventní ohlášením
při bohoslužbách, na vývěsce v kostele a na webových stránkách farnosti.
Prosíme farníky, aby dávali své návrhy na kandidáty do pastorační rady!!! Věříme, že se v naší farnosti
najdou nové tváře, které se aktivně chtějí zapojit do jejího života.
Sesterská farnost v Číně
Marcela Krňávková
Byl jsem požádán, abych napsal několik informací o naší sesterské farnosti v Číně.
Jak víte minimálně z některých minulých čísel DoPoLí, přijala naše pastorační rada (PaRaFa) můj
návrh, aby naše farnost navázala přátelské vztahy s „farností“ na dalekém čínském maloměstě, v jejímž
středu naše rodina strávila poslední roky. Vstřícnost tamní
mní komunity a zejména kněze se projevila naprosto
úžasně. Jak už jsem Vám psal z Číny, Otec Čang se s pomocí mé studentky a mých nahrávek naučil mešní
texty v češtině – jazyce, který je pro něj nejen neznámý, ale naprosto nesrozumitelný a jen těžko
vyslovitelný.
itelný. A přestože krátce před tím, než své studium českých mešních textů dokončil, oznámili jsme
mu, že se neplánovaně vracíme do ČR dříve a jeho plán jedné české mše měsíčně tedy nevyjde, uspořádal
pro nás alespoň jednu – poslední, rozlučkovou mši slouženou v češtině,, dost možná jedinou, která kdy byla
v Číně sloužena. Byl to opravu nevšední a jedinečný zážitek. Před zahájením mše si hlavní odpovědi
v češtině nacvičili i naši spolufarníci, takže nakonec opravdu většina mše probíhala v češtině nebo
dvojjazyčně (třeba čtení). Zuzka i já jsme tímto nádherným a obětavým projevem přijetí, vstřícnosti
a ohleduplnosti byli nesmírně dojati.
Asi i proto cítím nyní povinnost připomínat, že kdesi „na konci světa“, existuje malé společenství lidí,
kterému jsme jako farnost nabídli a slíbili nejen své přátelství, ale také modlitby a případně i pomoc. Je to
přátelství, které i nás může velmi obohatit. Můžeme díky němu přezkoumat
zkoumat své hodnotové žebříčky.
Pomůže nám třeba poznat, co všechno z toho, co považujeme za běžné
ěžné a samozřejmé, může být pro jiné
jen snem.
V létě jsem našim bratřím a sestrám v Číně poslal fotky z dolnopočernické poutní slavnosti Nanebevzetí
Panny Marie včetně oslavy na zahradě za kostelem. Vzbudilo to vlnu obdivu našeho krásného kostelíku
i prostředí, v jakém žijeme. Všechny Vás pozdravují a opakují, že založili společenství, které se za naši
farnost pravidelně modlí. Nezapomínejme, prosím, i my na ně.
Havran
Oprava varhan a pozvánka na adventní benefiční koncert
Na základě konzultací s Arcibiskupstvím pražským a jeho organologem Štěpánem Svobodou jsme
oslovili deset varhanářských dílen a varhanářů, ale jen tři z nich mohli v tomto roce realizovat opravu
varhan v našem kostele. O prázdninách provozně ekonomická rada farnosti rozhodla o výběru jednoho
jedn
ze
tří uchazečů. Byl vybrán varhanář Petr Stehlík z Hodonína, který začne s opravou v listopadu a měl by ji
dokončit začátkem srpna. Při opravě dojde k rozebrání nástroje. Dřevěné části budou ozářeny a natřeny
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
proti červotoči. Další komponenty budou odvezeny
vezeny do dílny a tam restaurovány. Ve smlouvě je restaurování
vyčísleno na celkovou částku 370 000,- Kč.
Ke dni 18. října 2015 máme již na účtu na opravu varhan 297 502,- Kč.
č. Zbývá nám vybrat 72 498,498, Kč.
Proto bychom rádi uspořádali v sobotu 19. prosince 2015 v 1800 adventní benefiční koncert,
koncert na kterém
vystoupí soubor Cantus Firmus v dobových kostýmech a s adventním programem. Můžeme se těšit na
příjemný kulturní zážitek a zároveň přispět na opravu a posunout se tak blíž k cílové částce 370 000,000, Kč.
Stále pokračuje adopce varhanních píšťal, a proto neváhejte a adoptujte si Vámi vybranou píšťalu,
neboť se blížíme ke konci!!!
Seznam akcí farnosti ve školním roce 2015/16
Marcela Krňávková
U kategorií akcí jsou uvedeny osoby, které za akce zodpovídají a na které se v souvislosti s akcemi
můžete obracet jak s dotazy, tak třeba s návrhy nebo nabídkou pomoci apod.
POUTĚ P. Pavel Čáp, Marcela Krňávková
pondělí 28. září 2015 pouť do Staré Boleslavi – individuálně
sobota 28. května 2016 pouť farnosti – prosíme o návrhy místa poutě
neděle 21. srpna 2016 Mariánská pouť v Dolních Počernicích
DUCHOVNÍ OBNOVY P. Pavel Čáp, Hana Jirsáková, Marcela Krňávková
sobota 12. prosince 2015 adventní duchovní obnova
sobota 12. března 2016 postní duchovní obnova
FARNÍ AKAFE (na faře) Pavel Herian, Jitka Čiháková, Marcela Krňávková, Hana Jirsáková
po obou mších svatých každou 2. neděli v měsíci tj. 13. září 2015,, 11. října 2015, 8. listopadu
2015, 13. prosince 2015, 10. ledna 2016, 14. února 2016, 13. března 2016,
2016 10. dubna 2016, 8.
května 2016 a 12. června 2016 Vítány jsou jakékoli příspěvky „na zub“ ke kafi (vlastní tvorby i
kupované). Kdo nepije kafe, může si dát čaj nebo něco jiného.
FARNÍ AKAKAO (na faře) manželé Bullovi
po druhé (1000) mši svaté každou 3. neděli v měsíci tj. 20. září 2015,, 18. října 2015, 15. listopadu
2015, 20. prosince 2015, 17. ledna 2016, 21. února 2016, 20. března 2016,
2016 17. dubna 2016, 15.
května 2016 a 19. června 2016 Vítány jsou jakékoli příspěvky „na zub“ ke kakau (vlastní tvorby i
kupované). Pro starší se nabízí kafe, čaj nebo něco jiného.
DĚTSKÉ BOHOSLUŽBY Miroslav Bulla, Brano Rybánsky, Marcela Regálová, Stanislav Čihák, Marcela
Krňávková
od 1000 každou 3. neděli v měsíci tj. 20. září 2015, 18. října 2015, 15. listopadu 2015,
2015 20. prosince
2015, 17. ledna 2016, 21. únor 2016, 20. března 2016, 17. dubna 2016,, 15. května 2016, 19. června
2016 (úkoly aj. na http://www.farnost-dolni-pocernice.cz/prehled-bohosluzeb/detske
bohosluzeb/detske-bohosluzby)
ročník XIII., 2015/2
SPORT Pavel Herian, spolupořádá SHM
každou středu od 2000 v tělocvičně ZŠ Dolní Počernice
MIKULÁŠ František st. Jakubec, SHM Počernice
sobota 5. prosince 2015
BENEFIČNÍ ADVENTNÍ KONCERT NA OPRAVU VARHAN Marcela Krňávková
sobota 19. prosince 2012 v 1800
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA (Dolní Počernice) Marcela Krňávková
pondělí 3. ledna 2016 – pondělí 10. ledna 2016
vel Herian
SPOLEČENSKÝ VEČER (PLES) DOLONOPOČENICKÝCH FARNOSTÍ Pavel
pátek 22. ledna 2016
VÝLET NA ZELENÝ ČTVRTEK Anna Beránková
čtvrtek 24. března 2015
„PÁLENÍ ČARODĚJNIC“ NA FARNÍ ZAHRADĚ Sávíci
sobota 30. dubna 2016
BIŘMOVÁNÍ P. Pavel Čáp
neděle 15. května 2016
BRIGÁDA FARNOSTI Marcela Krňávková
sobota 4. června 2016 – bude ještě potvrzeno
NOC KOSTELŮ Anna Kvaltinová, Marcela Krňávková
pátek 10. června 2016
FARNÍ DOVOLENÁ P. Pavel Čáp
pondělí 11. července 2016 – neděle 17. července 2016
Pozvánka do atelieru Jeana Paula
25. října 2015
Marcela Krňávková
Motto : Nikoliv auto, motorka, nebo snad dokonce milenka či manželka, ale kvalitní současné umělecké
dílo zdobí dům či příbytek kulturně osvíceného člověka
ěka 21 století
Dovoluji si vás pozvat na
DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ ATELIERU JEANA PAULA
Kdy? V sobotu 7. a 14. listopadu a 5. a 12. prosince 2015.
2015
Vždy od 14 do 19 hodin.
Kde? Atelier JP, Svatoňovická 243, Praha 9 – Dolní Počernice,
(zvonek nezvoní, prosím zavolat či prozvonit na 603 511 615)
ročník XIII., 2015/2
25. října 2015
Už máte nakupování elektroniky, domácích spotřebičů, aut, domů a všemožných civilizačních
vymožeností plné zuby a nekonvenčně přemýšlíte o nějakém originálnějším a nevšedním dárku pro své
blízké?
Pak není nic snazšího, než se u mě v uvedené dny zastavit, třeba jen na kus řeči u kávy či sklenku
sklenk
mého domácího vína (zdarma),, jen tak spočinout, na chvilku se zastavit a vystoupit z kolotoče
každodennosti.
Prohlédnout si můžete moji starší i nejnovější výtvarnou tvorbu, obrazy větších i menších formátů,
drobné malby na papíře, kresby, můžete cítit omamnou vůni terpentýnu i hnilobu akrylových barev,
můžeme spolu chvilku pobýt v čase předvánočním, v prostoru tichém, požehnaně nedotčeném mediální
virtualitou, v prostoru tvůrčí svobodné vitality, nesnášejícím jakákoliv společenská dogmata, manipulaci
a propagandu, můžeme pobýt ve společných (třeba společenských) otázkách i (ne)odpovědích
(ne)
na všechno,
co Vás i mě bude zajímat.
Na setkání s Vámi se těší Váš
Jean Paul
… a ještě pár fotek z pouti
občasník
č
farního společenství
č
při
ři kostele Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích,
vychází nepravidelně
ě dle potřeby;
ř
na žádost můžeme
ůžeme zasílat e-mailem;
e
o zařazení
a použití příspěvků rozhoduje P. Pavel Čáp, SDB;; redakci a technické zpracování provádí
Tomáš V. F. Jirsák Havran; příspěvky
ř ě
dodávejte laskavě
ě pokud možno jen v elektronické
podobě, a to na adresu [email protected]., jinak předejte osobně administrátorovi;
vyhrazujeme si právo příspěvky redigovat bez vědomí
ědomí autora,
autora není-li zásadně dotčen obsah