listy z aura - Aura-Pont

LISTY
Z AURA – PONTU
3/2014
1
Obsah:
V áž e n í p řát el é..................................................................................................................…..3
Ko n t ak t y.........................................................................................................................…......4
Če s ká a slo v en sk á d r am at i k a. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . ... .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . ... .. .. .. .. .. . 5
Ivan Mládek
Lukáš Holubec
Tomáš Dianiška
Jiří Ulrich
V.Schulczová/R.Olekšák
No v é p ře kl ad y…………..........................................................................................................8
Anglicky psaná dramatika
Johnson - Fahrner
Isitt - Škorpil
Ayckbourn - Josková
Ruhl - Sloupová
Německy psaná dramatika
Schmitt - Knotková
Loher – Musilová-Kyrianova
Magnusson - Michňová
Heinerdorff - Kotrouš
A další...
Görgey - Notinová
Pleiel - Thál
Ivanov - Magdová
Gavran – Karoch
Oravsky - Larsen
Hr y, kt e r é j e p o d o h o d ě mo ž n o z ís k at je n z a t an t ié m y.......................................15
Nep ř el o ž e n é t e xt y...............................................................................................…...…......16
Anglicky psaná dramatika
Beaufoy
Quilter
Ayckbourn
McKeever
Moeller
Hall
Stenham
Conger
Wright
Fannin
Stephens
Bricks
Hunter
Grisham/Holmes
Clark
Německy psaná dramatika
Lotz
Kleidheu
Amir
Naumann
Löhle
Rittberger
Roos
A další...
Rohde (Dánsko)
Henderson (Nový Zéland)
2
Váže ní a milí přátel é,
připravili jsme pro Vás podzimní čtení - další Listy z Aura-Pontu s nabídkou aktuálních textů
za poslední období.
Kromě tuzemských novinek a nových překladů naleznete v nabídce i zatím nepřeložené
novinky zejména anglosaské a německojazyčné oblasti, ale i z jiných zemí.
Aktuální číslo Listů z Aura-Pontu je vždy k nahlédnutí na našem webu (www.aura-pont.cz),
včetně aktuálních Novinek z Aura-Pontu, kde se dozvíte o dalším dění v naší agentuře. Máte-li
zájem o starší čísla Listů, napište nám a my Vám je zašleme elektronicky či poštou. Jejich
obsah průběžně ukládáme do naší internetové Rukověti dramaturga, kde je k dispozici úplný
přehled nabízených textů. Nyní v ní naleznete informace o více než 5000 textech původních
českých a slovenských her, překladů i textů zahraničních autorů v originále, aktualizace
databáze probíhá průběžně.
Připomínáme, že Vašim zájmům vycházíme vstříc dalšími službami:
na požádání Vám zašleme text námi zastoupených autorů a překladatelů,
rozhodnete-li se některý z nich inscenovat, získáme pro Vás souhlas autora,
vystavíme provozovací smlouvu.
Rovněž Vám texty zahraničních autorů (nabízené i Vámi vyžádané):
obstaráme,
v případě Vašeho zájmu doporučíme překladatele, dojednáme smlouvu se zahraniční
agenturou,
dojde-li k provozování, je naší odměnou provize z autorských honorářů,
nedojde-li k provozování, vyúčtujeme Vám předem dohodnuté vynaložené náklady.
Díky našim bohatým zkušenostem a kontaktům v zahraničí Vám můžeme nabídnout vyřízení
práv k provozování děl autorů z mnoha zemí celého světa:
vlámské části Belgie,
Bulharska,
Holandska,
Chorvatska,
Maďarska,
Německa,
Polska,
Rakouska,
Rumunska,
Ruska,
Skandinávie a Pobaltí
Slovinska,
Srbska,
Švýcarska,
USA,
Velká Británie a Irska
a mnoha dalších (kromě Francie, Itálie a Španělska, kde jsou v současné době tamní
monopolní agentury vázány exkluzivními smlouvami).
Můžete nás však kontaktovat i v případě, kdy si nejste jisti, kam se obrátit.
Vždy Vám alespoň poradíme.
Rádi Vám taktéž pomůžeme při výběru titulu, vhodného právě pro Vás. Vaše případné
jednodušší dotazy zodpovíme telefonicky, složitější pak písemně.
Naše produkční oddělení Vám v případě potřeby pomůže při výběru interpretů. Dále Vám
můžeme doporučit například režiséra, choreografa, případně výtvarníka nebo autora hudby.
Těšíme se na Vaše reakce.
Jitka Sloupová, Michal Kotrouš
3
Kontakty
VEDENÍ AGENTURY:
Petra Marková, výkonná ředitelka – tel.: 251 554 938, [email protected]
DIVADELNÍ ODDĚLENÍ:
Petra Marková, vedoucí – tel.: 251 553 994, [email protected]
Texty a agentáž
Jitka Sloupová – tel.: 737 606 139, [email protected]
Michal Kotrouš – tel.: 603 265 067, [email protected]
Zahraniční práva
Anna Pýchová – tel.: 251 553 994, [email protected]
FINANČNÍ ODDĚLENÍ:
Martin Chramosil – tel.: 251 554 084, [email protected]
Markéta Kotrbová – tel.: 251 554 084, [email protected]
PRODUKČNÍ ODDĚLENÍ:
Jiří Havel – tel.: 251 550 179, [email protected]
Markéta Mayerová – tel.: 251 553 993, [email protected]
SEKRETARIÁT:
Lucie Štěpánová – tel.: 251 554 938, 251 553 992, [email protected]
Najdete nás na adrese:
Veslařský ostrov 62
147 00 Praha 4 - Podolí
tel. ústředna: 251 554 938
fax: 251 550 207
e-mail: [email protected]
www.aura-pont.cz
4
Česká a slovenská dramatika
Čeká na premiéru
Ivan Mládek
KOMISAŘ BAMBULA
detektivní muzikál pro celou rodinu
6 m, 4 ž (+ taneční skupinka)
Veršovaný rodinný muzikál pro malé i velké, ve kterém zazní dvanáct největších hitů Ivana
Mládka (Medvědi nevědí, Jožin z bažin, Prachovské skály, Jez aj.).
Jednoduchý příběh s minimem dějových odboček vychází z písně Dáša Nováková. Dvě
kamarádky, Dáša Nováková a Stáňa Poláková putují krajem, aby vypátrali nezvěstnou Blážu
Procházkovou. Cestou potkají řadu dalších postav, epizodních (Listonoška, Karkulka, Starosta,
Myslivec, trampové…) i pro jejich pátrání zásadních (policista Véna Rambo Dopil a především
pak komisař Jaroslav Bambula, který přijel pomáhat s pátráním po pohřešované vlakem
z Opavy (Rychlík jede do Prahy) - a jeho zpoždění způsobil křeček na kolejích (Neopatrný
křeček). Kam mohla Bláža zmizet? Podezření padá na různé lesní obludy (Jožin z bažin).
Během pátrání mj. přistihnou obézní Lindu, jak ničí ze závisti Blážin prázdný dům, stává se tak
hlavní podezřelou. Podezření padne i na Blážina strýce, vodáka Bendu (Jez) či na zhrzeného
milence Bláži Haryho z Brna (Brno je zlatá loď). Blážu viděli v lese i dva trampové či stařena
kořenářka, která začne věštit z mapy v tabletu – a zjistí, že Bláža je na Prachovských skalách,
kam vylezla s horolezci – zachrání ji hasiči s plachtou. Vše tedy dobře skončí a Bláža může
kamarádkám konečně ukázat svoji novou halenku.
Text muzikálu tvoří především Mládkova vtipná, nekomplikovaná a překvapivá dvojverší, jež
ocení dětský i dospělý divák. Jednoduchý děj je pak umně proložen známými hity Ivana Mládka,
které jsou zasazeny do děje. Jde o nenáročný muzikál pro celou rodinu, s písničkami, které jsou
známy napříč generacemi.
Lukáš Holubec
ZELENÁ JABLKA
3m
Dříve úspěšný dramatik Jan žije již několik let uzavřen sám ve svém pustém bytě. Přestal tvořit,
přestal žít. Náplní jeho dnů a nocí je jen přemýšlení, kouření cigaret a pojídání zelených jablek.
Až v den svých třiatřicátých narozenin udělá výjimku. Pozve k sobě svého mladšího přítele
Romana. Jan Romanem opovrhuje. Roman Jana obdivuje. Kdo však očekává bohabojnou
oslavu Kristových let jako Roman, bude zklamán. Zpustlý dramatik pozval svého známého jen
za jedním účelem. Žádá ho, aby mu pomohl se zabít. Je unaven ze světa, unaven z lidí, unaven
z tvorby a unaven sám ze sebe.
Šokovaný Roman mu chce pomoci dostat se z deprese a samoty, ale Jan je pevně rozhodnut.
Jinou pomoc než vymyslet, jak se zabít, odmítá. Možná ale dramatika Roman přeci jen
přesvědčí, aby od sebevraždy opustil. Prozradí mu své dlouholeté tajemství. Nejen že Jana
obdivuje, ale je do něj i zamilován. Pro co se zkrachovalý dramatik na své narozeniny
rozhodne? Pro lásku a život? Nebo pro smrt a klid?
5
Po premiéře
Valéria Schulczová - Roman Olekšák (Slovensko)
LENI
2 m, 2 ž
„Vždy ma zaujímala iba krása. Nikdy mi nešlo o politiku.“ Napriek tomu sa Leni Riefenstahl
nikdy nezbaví nálepky „Hitlerova režisérka“.
Bola obdarená výnimočným talentom. Ako tanečnica dostávala ponuky z celej Európy, ako
herečka mala možnosť pracovať pre Hollywood. Ostala však v Nemecku a stala sa režisérkou.
Začala nakrúcať filmy pre Hitlera, užívala si úspech a slávu. Spolu s porážkou Tretej ríše však
prichádza i jej osobný pád. Pre celý svet ostáva len človekom, ktorý dal svoj talent do služieb
moci.
Pôvodná slovenská hra Leni autorskej dvojice Valerie Schulczovej a Romana Olekšáka je o
fiktívnom stretnutí dvoch skutočných ľudí. Legendárneho moderátora Johnnyho Carsona,
ktorého The Tonight Show Starring Johnny Carson patrila tridsať rokov k najsledovanejším
talkshow Ameriky, a kontroverznej Leni Riefenstahl, „dvornej režisérky“ Adolfa Hitlera.
Je rok 1974, Johnny je na vrchole kariéry a Leni v Amerike predstavuje svoj prvý dokončený
projekt od porážky Nemecka – knihu fotografií z Afriky – Last of Nubu. Johnny však vie, čo jeho
divákov zaujíma viac ako umenie. Lenina minulosť sa stáva hlavnou témou, ktorú neprekryje ani
jej rodiaci sa vzťah s asistentom Horstom, mladším o štyridsať rokov. Johnny odhaľuje Lenine
osobné postoje k fašizmu a holokaustu. Chce zistiť, akú veľkú cíti vinu. Hustnúcu atmosféru
talkshow ešte viac vyhrotí nemecká diváčka Bertha. Jej neplánovaný vstup do nakrúcania len
otvorí ďalšie otázky. Aká je zodpovednosť umelca za jeho dielo? Aká je hranica medzi
posluhovaním ideológii, aktívnou spoluúčasťou na budovaní režimu a umeleckou tvorbou? Je
možné prevziať zodpovednosť za dobu, v ktorej tvoríme? Johnny Carson sa chce dozvedieť čo
najviac a nebojí sa dotknúť aj tých najosobnejších tém. Netypický životopisný príbeh jednej z
najlepších filmárok sveta, ktorá zažiarila vďaka filmom na objednávku Tretej ríše.
Hra byla napsána na tělo vynikající slovenské herečce Zdeně Studenkové, představitelce Leni
Riefenstahl. Světová premiéra se konala ve Slovenském národním divadle 17.prosince 2013.
Česká premiéra v Divadle v Řeznické v říjnu 2014.
Tomáš Dianiška
LSDOWN
5 m, 2 ž
Thriller o muži, který zahlédl příliš mnoho.
Po úspěšných autorských projektech Googling and Fucking, Přísně tajné: Hrubá nemravnost a
Mickey Mouse je mrtvý uvedla malá scéna libereckého Divadla F.X.Šaldy další původní hru.
Tentokrát se tým herců kolem Tomáše Dianišky nechal volně inspirovat osudy Timothy Learyho,
amerického vědce, který proslul jako experimentátor s psychedelickými látkami. Pro své
stoupence byl idolem – „papežem narkomanů“, pro politiky se stal naopak „nejnebezpečnějším
mužem světa“. Věda, filosofie, náboženství, drogy… Žene nás touha dotknout se věcí, které nás
přesahují. Ta největší tajemství se však skrývají v nás samých. Lidský mozek je nejsložitější
systém v nám známém vesmíru. Uvnitř našich čel je galaxie informací. Hra LSDown vám i bez
požití drog nabízí výlet do naší hlavy…
Česká premiéra proběhla v Divadle F.X.Šaldy v únoru 2013 v režii Braňo Holička.
Tomáš Dianiška - Braňo Holiček
PŘÍSNĚ TAJNÉ: HRUBÁ NEMRAVNOST
2 m, 1 ž
Provokativní hra s podtitulem Jak Alan zachránil svět a narostly mu kozy. Další kousek z
úspěšné tvůrčí dílny, která v Divadle F.X.Šaldy spáchala např. hry Googling and Fucking,
6
Mickey Mouse je mrtvý či LSDown.
Hra o počítačích, tentokrát ale trochu jinak. Alan Turing byl geniální anglický matematik, který ve
třicátých letech 20. století vytvořil první funkční matematický model „počítacího stroje“, za druhé
světové války rozhodujícím způsobem přispěl k prolomení německého kódu Enigma a tím i k
porážce wehrmachtu a později se podílel na sestrojení prvních počítačů. Byl ale také
homosexuál, a provozování homosexuálního styku bylo v Anglii až do šedesátých let
klasifikováno jako trestný čin. Pozoruhodný a dojemný životní příběh Alana Turinga se stal
inspirací pro rozvernou jevištní féerii pro tři herce. Dozvíte se také, proč má Apple ve znaku
nakousnuté jablko, a vyslechnete si pár vulgarismů.
Česká premiéra proběhla v dubnu 2011 v Divadle F.X.Šaldy v režii B. Holička.
Jiří Č. Ulrich
ŽIVOT TALENTOVANÉHO MOTÝLA
1 m, 2 ž
lyrické drama
Mladičká, půvabná, trochu naivní a při tanci divoká motýlice má zvláštní schopnost: dovede psát
básně a šeptat je do lidského ucha. Zamiluje se do profesora - entomologa, který chodí
odpočívat na lavičku ve školní zahradě, kde motýlice žije. Když muž usne, motýlice mu
našeptává milostné verše. Profesor sbírku básní věnuje své milence. Žárlící rozhněvaná
motýlice vymyslí pomstychtivý plán a uskuteční jej. V tomto okamžiku se lyrický příběh změní
v drama, avšak s pohádkovým šťastným koncem... Ve hře je prostor např. i pro stínohru či
tanec.
Hra byla napsána pro plzeňskou scénu Dialog, kde byla také poprvé s úspěchem uvedena
v roce 2012.
7
Nové překlady
Anglicky psaná dramatika
Čeká na premiéru
Catherine Jackson(ová) (Velká Británie)
ŠA-LA-LA (SHANG-A-LANG)
přeložil Martin Fahrner
2 m, 3 ž
hudební komedie
Příběh tří fanynek skupiny Bay City Rolles, které nechají doma své dcery a po letech se sejdou
na revival festivalu 70. let, aby zavzpomínaly na mládí a na své idoly, především na zmíněnou
skupinu (proto se hra jmenuje podle jejich slavné písničky). Členy revival kapely jsou náhodou
mladíci, kteří se znají s jejich dcerami... Právě atmosféra je to, co hraje v příběhu velkou roli všechno se odehrává v kostýmech 70. let 20. století, za doprovodu písní např. Suzi Quatro
(Devil Gate Drive), skupiny The Sweet ( Blockbuster) a dalších.
Samozřejmě, že život každou z představitelek poznamenal nějakým šrámem, a právě ono
hledání vlastní identity a počítání "má dáti - dal" uprostřed komediálních situací „maškarního
bálu“ starých dobrých 70. let dává příběhu kromě skvělé hudební (a vizuální) složky slušnou
hloubku.
Shang-a-Lang napsala autorka rok před daleko známější hrou Mamma mia - tam sice hraje
hudba výraznou roli, přesto se dá říci, že v Shang-a-Lang hraje ještě větší. Jde zkrátka o dobrý
a nosný příběh, nostalgický i komický, o výborné herecké příležitosti pro tři herečky kolem
čtyřicítky, o skvělou příležitost skloubit originální vizuální, hudební a choreografickou složku –
zkrátka o výbornou hudební komedii, jež byla poprvé a s úspěchem uvedena v roce 1986.
Debbie Isitt(ová) (Velká Británie)
ŽENA, KTERÁ UVAŘILA SVÉHO MANŽELA (WOMAN WHO COOKED HER HUSBAND)
přeložil Jakub Škorpil
1 m, 2 ž
komedie
Kenneth a Hillary žili ve spokojeném manželství - téměř dvacet let, než se Kenneth, procházející
krizí středního věku, zamiloval do jiné ženy. Zprvu se zdálo, že Laura ztělesňuje vše, co
Kennethovi v manželství schází, ale brzy se mu milostná aférka vymkne z rukou a nastává
kolotoč lží, výmluv a obviňování. Brzy je Kenneth nucen přiznat barvu manželce a k milence
Lauře se přestěhovat.
Laura je sice mladá, štíhlá a plná elánu, čímž vlévá energii do žil i Kennethovi, ale málo uklízí,
málo pere a hlavně – vůbec neumí vařit. Kenneth je zvyklý na teplou, chutnou a kvalitní večeři
(Hillary je vyhlášená kuchařka) a z Lauřiných kuchařských pokusů mu je špatně. Postupem
času začne lhát Lauře o svém večerním programu (stejně, jako kdysi lhal Hillary, když chodil za
Laurou) a chodí se najíst k bývalé manželce...
Hra začíná v okamžiku, kdy Hillary chystá hostinu na oslavu tříletého výročí svatby Kennetha a
Laury. Hlavním chodem má být „překvapení“. V retrospektivách se divák dozvídá, jaké všechny
události předcházely této „poslední večeři“.
Tato černá komedie je exkurzí do světa žárlivosti, zrady, nevěry, klamů a ponížení a ukazuje
nový význam rčení, že „láska prochází žaludkem“. Autorka předepisuje strohou scénu bez
rekvizit a uniformní oblečení tak, aby veškerá divákova pozornost byla soustředěna na mluvené
slovo.
8
Uvedení v londýnském Royal Court Theatre (upstairs) se uskutečnilo v říjnu 1991. Hra sklízela
úspěchy od edinburského Festivalu k West Endu a hrála ji téměř všechna anglická regionální
divadla. V zahraničí byla uvedena např. v Itálii, Izraeli, Řecku, Španělsku, Turecku, Austrálii.
Alan Ayckbourn (Velká Británie)
RODINNÝ PODNIK (SMALL FAMILY BUSINESS)
přeložila Zuzana Josková
7 m, 6 ž
komedie o korupci
Děj se odehrává v průběhu jednoho podzimního týdne v obývacím pokoji, kuchyni, koupelně,
ložnici, hale a na chodbě domů patřících různým členům rodiny. Podnikatel Jack McCracken se
drží pevných zásad v korumpovaném systému a světě. Jenže ne nadlouho. Jakmile se díky své
ženě dostane do područí tchánova byznysu, jenž je pronásledován soukromým detektivem
ohledně jistých kompromitujících materiálů, znamená to pro Jacka dilema – spravedlnost, nebo
široká rodina, která drží pohromadě za všech okolností? Jackova integrita se postupně vytrácí,
ve své širší rodině nachází zloděje a cizoložníky, pro něž je privátní byznys vším. Bující
sobecké zájmy přerůstají všem přes hlavu a směřují v komickou hysterii a děsivé vyvrcholení…
Kromě postav široké rodiny a detektiva je zde komická příležitost pro postavy pěti italských
podnikatelů stejného příjmení, které mají být hrány pouze jedním hercem.
Dynamická ostrá komedie byla s velkým úspěchem uvedena v londýnském Národním divadle
v roce 1987. Možná ještě většího úspěchu dosáhl letošní revival hry na téže scéně, kde se
inscenace stala rovněž součástí přenosového cyklu National Theatre Live.
Sarah Ruhl(ová) (USA)
VE VEDLEJŠÍM POKOJI aneb HRA S VIBRÁTOREM (IN THE NEXT ROOM or THE
VIBRATOR PLAY)
přeložila Jitka Sloupová
3 m, 4 ž
Originální hru dnes již proslulé americké dramatičky inspirovaly dávné experimenty
s Edisonovým vynálezem. Autorka vychází ze skutečných faktů – v puritánské, ale technikou
uchvácené americké společnosti konce 19. století byl k léčbě ženské hysterie používán vibrátor,
aniž by kdokoli připouštěl, že se jedná o sexuální stimulaci.
Doktor Givings a jeho asistentka Annie tak poskytují ženám úlevu od hysterického napětí či
povzbuzují jejich slabý organismus pomocí vibrujícího přístroje, jehož aplikace přináší obvykle
nečekaně rychlé a pozitivní výsledky. Není divu, že jedna z pacientek, slabostí pravidelně
omdlévající paní Daldryová, doprovázená na terapii svým chladným manželem, se pod
nejrůznějšími záminkami vrací pro další „dávku“, což vzbuzuje stále větší zvědavost v lékařově
choti, paní Catherine Givingsové. V nestřežené chvíli pronikne s paní Daldryovou do manželovy
ordinace, kam má jako nepovolaná vstup zakázaný, a nechá se pacientkou sama „ošetřit“. I ona
zažije nové silné pocity, byť v detailech odlišné.
Vibrátor funguje dokonce i v případě vzácné mužské hysterie – Dr. Givings tak pomůže od
psychosomatických problémů i romanticky založenému malíři Leo Irvingovi. Jakkoli líčené
situace působí na dnešního sexuologicky informovaného diváka komicky, autorka v nich
odkrývá i dosud namnoze přetrvávající deformace manželských a partnerských vztahů.
Sexuální probuzení pacientek (i ojedinělého pacienta) totiž akceleruje i vývoj jejich krize:
Catherine Givingsová, nešťastná z vědou a službou zcela zaujatého manžela, se zamiluje do
Lea, který jí přibližuje svět umění a požitkářské Evropy. Leo je ale okouzlen krásnou černoškou
Elizabeth, která u Givingsových pracuje jako kojná jejich dcerušky a jež se nakrátko stane i jeho
modelem.
A konečně paní Daldryová se stále více sbližuje se svobodnou Givingsovou asistentkou Annie.
Elizabeth odmítne Lea a odchází ze služby, Leo odmítne Catherine a odjíždí do Itálie. Catherine
Givingsová vedena intuicí a svou touhou se nakonec pustí do boje s vlastními i manželovými
9
předsudky: „Slyšela jsem, že některé ženy ten vibrující přístroj k těm návalům nepotřebují, že
podobného účinku dosahují ve vztahu se svým manželem…“.
Premiéra se uskutečnila v únoru 2009 v kalifornském Berkeley Repertory Theatre a v témže
roce byla nominována jak na cenu TONY, tak na Pulitzerovu cenu za drama.
Německy psaná dramatika
Po premiéře
Katharina Schmitt (Německo)
SAM
přeložila Viktorie Knotková
1 m (2 m)
Komorní hra o smyslu a úloze umění v dnešním světě, poukazující na existenci pravidel, kterým
se dlouhodobě a mnohdy nevědomě podřizujeme, abychom své životy učinili alespoň zdánlivě
smysluplnějšími a pokusili se získat moc nad rychle plynoucím časem, kterým je náš život
vymezen. Sam je umělec, který zkoumá hranice svých možností. Dobrovolně sám sebe uvězní
do vlastnoručně vyrobené klece, aby tam strávil jeden rok v naprosté izolaci.
Tento experiment totální redukce a izolace je ukázkou neuvěřitelné nemilosrdnosti vůči sobě
samému. Sám si stanovuje přísná pravidla: nesmí mluvit, číst, psát, stále totéž jídlo, tytéž
návštěvy ve stejnou dobu. Po roce v tomto dobrovolném vězení se tento stav vnitřního omezení
zdá být reálnější než okolní svět…
Hra se dočkala v listopadu 2011 německé rozhlasové verze. Poté byla uvedena v březnu 2012
v Hessisches Staatstheater Wiesbaden. Česká premiéra proběhla v divadle Komedie / Studiu
Hrdinů v dubnu 2012 v režii K. Polívkové - tato inscenace byla nominována na Cenu Marka
Ravenhilla za nejlepší inscenaci současného textu za rok 2012, byla pojatá jako výtečné
monodrama v podání Karla Rodena).
Dea Loher (Německo)
NEVINA (UNSCHULD)
přeložila Veronika Musilová Kyrianova
2 m, 1 ž
Město u moře v Evropě. Elisio a Fadoul jsou dva černí ilegální přistěhovalci, nečinně přihlížejí,
jak v moři zmizí mladá žena a nedokážou se s touto vinou vypořádat. Mladá, slepá žena tančí
nahá mužům, aby ji mohli vidět. Paní Habersattová prosí za odpuštění za skutky, kterých se
nedopustila. Franz našel náplň a úlohu svého života – zaopatřuje mrtvé v pohřebním ústavu.
Jeho žena Rosa by s ním chtěla mít dítě. Rosina matka, paní Zuckerová, má cukrovku a
odpovědnost za sebe převádí na Rosu a Franze: nastěhuje se k nim. Ella, stárnoucí filosofka,
spálila své knihy a věří již jen na nespolehlivost světa.
Příběhy z okraje našich společností se odehrávají v devatenácti skurilních a zároveň
realistických scénách plných smutku a zoufalé komiky. Ve velmi dynamicky vystavěném textu
se vystřídají perspektivy a žánry – dialogy s komentářem, jazyk mediální zprávy, vnitřní
monology či retrospektivy.
Hra byla uvedena v Thalia Theater v Hamburku v říjnu 2003 v režii A. Kriegenburga, česká
premiéra jako multimediální produkce – hala bývalé Chirany v Praze-Modřanech, 20. 10. 2014.
10
Čeká na premiéru
Kristof Magnusson (Německo)
TOTÁLNÍ ODVAZ (DER TOTALE KICK)
přeložila Iva Michňová
2 m, 5 ž
komedie - fraška
Věkově rozdílný pár se po vzoru hrdinů z filmu Natural Born Killers vloupá do domu postarší
dámy v domnění, že odjela na dovolenou. Anneke je mladá dračice a miluje Tarantinovy filmy,
průměrný lékař dr. Donald Stuckenschmidt má naopak o akci pochyby, ale je na Anneke
sexuálně závislý. Oba chtějí zachránit tímto lupem svoji velkou lásku.
Jaké je však jejich překvapení, když se ve dveřích objeví ona starší dáma, Dorothea, jež
pozvala na kávu se zákuskem své tři kamarádky stejného věku, aby společně oslavili její
narozeniny. Dorothea je zpočátku dvojicí lupičů umlčena, nicméně situace se pomalu začíná
obracet ve prospěch starších dam.
Postupně se tak na scéně objeví čtveřice charakterově odlišných žen - staromódní a rozvážná
Dorothea, zarputilá a národně smýšlející Gerta, zdrženlivá tichá voda Emma a ležérní
Mechthilda, jež je navzdory svému stáří „nastartovaná“ jako Anneke a díky níž tak dojde během
hry k obratu.
Postavy ještě doplňuje Harald, maminčin mazánek, jenž se stal policistou se všemi svými
atributy.
Fraškovitá komika vyvěrá z parodovaného mladistvého násilí a využití slangu mládeže (různé
piercingy, brandingy atd.), z generačního konfliktu, z komplikovaných vztahů mezi ženami
s podobnými životními osudy, ale různými způsoby řešení konfliktů, z čehož pramení jejich
nesváry, tajnůstkářství, žárlivost, závist či různé neurózy. Konflikt tak nevzniká jen navenek této
„party“ stařenek vůči dvojici zločinců, ale i uvnitř skupiny. Vše skončí dobře a harmonicky, ale
předtím si musejí postavy projít diskuzemi (slovní humor), ručními souboji, alkoholovými a
drogovými excesy, vše pod heslem „Sex & Crime“.
„Kriminální fraška ukazuje mladistvý entusiasmus jako pouhou hyperaktivitu a bezelstné
zákusky u kávy jako podhoubí pro neurózy. Hra ale především nabízí skvělý materiál pro herce,
kteří se chtějí vydovádět. Jde o ,dámskou bombu´ sršící vtipem a dobrou náladou“. (Kölnische
Rundschau). Hra z roku 2000 byla uvedena na mnoha německých scénách, stejně jako další
autorova úspěšná hra, Kutloch (Männerhort), uvedená u nás již dvakrát.
René Heinersdorff (Německo)
SAUNA (AUFGUSS)
přeložil Michal Kotrouš
3 m, 2 ž
komedie - fraška
Poklidný víkend kdesi ve welness hotelu je narušen sledem událostí. Dieter, úspěšný podnikatel
a selfmademan se rozhodl dát své družce Mary originální dárek, což ovšem vyžaduje značnou
dávku přemlouvání. Chce se s ní sice rozejít, nicméně chtěl by jí darovat dítě – formou
anonymního dárce spermatu.
Lothar, šéf vzkvétající dětské kliniky, by zase rád dárce získal – ale ne spermatu, nýbrž peněžní
částky na provoz kliniky od bohatého Dietera. To ovšem vyžaduje diplomatickou šikovnost a
diskrétnost, a tak se má úkolu ujmout jeho asistentka, pragmatická Emily.
Anonymním dárcem spermatu má být Alain, urostlý sportovec a docent, přezdívaný The Brain.
Moc se mu do páření s Mary nechce, nicméně dluží Dieterovi protislužbu.
Mezi saunou, parní lázní a bazénem s ledovou vodou se cesty všech postav zkříží a pomocí
příchodů a ochodů vzniká čím dál zamotanější uzel nedorozumění a omylů. Dieter považuje
omylem za dárce spermatu Lothara, Lothar po něm chce peníze, Alain udržuje tajný poměr
11
s Mary, Dieter zase s Emily, takže kromě teploty v sauně stoupá i počet zádrhelů, až nikdo
přesně neví, kdo co vlastně chce – kromě diváka, který se groteskní nevědomostí postav dobře
baví…
Autor a zároveň režisér si pohrává se žánrem bulvární grotesky a ironicky na sebe vrší náhody
a překvapení. Dynamická komedie byla uvedena v düsseldorfském Theater an der Kö v únoru
2014, hned poté následuje další produkce v červenci 2015 (Kömödie im Marquart, Stuttgart).
A další...
Čeká na premiéru
Andrej Ivanov (Rusko)
TO VŠECHNO ONA (ETO VSJE ONA)
přeložila Marcela Magdová
1 m, 1 ž
komorní drama
Patologie lásky v současném světě. Patologie citů v kontextu současného technického pokroku.
Nedávná smrt otce ještě více ochladila vztah mezi matkou a jejím pubertálním synem. Ignorace
a naprostá nekomunikace mezi dvěma osamělými dovede ženu k extrémní pedagogické
metodě. Zaregistruje se pod smyšleným jménem Toffee na sociální síť, kde se spřátelí se svým
synem, vystupujícím pod přezdívkou Taurský krkavec. Virtuální svět oba sblíží, ovšem jen do té
doby než se Taurský krkavec do Toffee skutečně zamiluje.
Komorní drama mladého běloruského autora, které přináší zásadní příležitost herečce středního
věku a jejímu o generaci mladšímu kolegovi, je především vyspělým „modelovým“ textem,
otevřeným různým inscenačním podobám a interpretacím. Dotýká se palčivého problému
hranice virtuálního a reálného světa i generační konfrontace.
Andrej Ivanov (1984) je dramatik, scénárista a režisér. Narodil se v Blagověščensku v Amurské
oblasti. Nyní žije v Minsku. Ukončil filozofickou fakultu Brestské státní univerzity A. S. Puškina a
scenáristiku v Minské filmové škole. Za diplomový scénář Šachid získal respektované ocenění
VII. Mezinárodního Kazaňského festivalu muslimský film. Je režisérem několika hudebních klipů
a krátkometrážního filmu Strašidelný dům, který získal první místo pražského festivalu Kolorit
fest v roce 2013. Hra To všechno ona poprvé zazněla v rámci 11. ročníku mezinárodní
dramatické soutěže Euroasie 2013 a v rámci základního programu scénických čtení soutěže
mladé dramatiky Ljubimovka 2013. Od té doby byla již dvakrát inscenována v ruských
divadlech. Světovou premiéru měla v únoru 2014 v Norylském divadle v asijské části Ruska.
Vladimir Oravsky & Kurt Peter Larsen and Milan Glac (Švédsko)
MARIE ANTOINETTA
přeložil Vladimir Oravsky
2 m, 2 ž
Bývalá královna Francie Marie Antoinetta, nyní ovdovělá, uvězněná v pařížském Le
Temple, se v červenci 1793 nachází v situaci vyžadující celou její osobnost. V
přestrojení za vojáka Národní gardy a s plánem na její vysvobození se objevuje její
někdejší milenec, švédský hrabě Axel von Fersen. Krátce před přesunem do místa
svého posledního pobytu, La Conciergerie (odkud pak byla 16. října 1793 odvezena
pod gilotinu), tak musí Marie Antoinetta během pár hodin učinit snad nejzávažnější
rozhodnutí svého života: rozhodnout se mezi svým synem a svým milencem, jehož
žebřík se znenadání objeví, což je pravděpodobně poslední možnost uniknout
svému osudu. Plán ale bohužel nezahrnuje jejího syna, který jí byl před nějakým
časem odňat.
12
Nyní je na bývalé královně, aby vyřešila tento konflikt tak, aby neublížila křehkému
vztahu se synem ani nevystavila milence nebezpečnému riziku. V této obtížné
situaci má Antoinetta jen svou služku Rosálii, která ale pracuje pro Robespierrův
režim. Nelze proto říci, nakolik může Antoinetta zasvětit toto děvče do své
záležitosti, aby neohrozila ty, které chce zachránit. Pokud jde o ni, je (alespoň
navenek) díky svému statutu mezinárodně známé osobnosti a díky dobrým stykům
s panovníky přesvědčena o své nezranitelnosti. Jak si Antoinetta poradí
s množstvím problémů a překážek této situace?
Agneta Pleijel(ová) (Švédsko)
KAFKOVI (SCHULZ GOES KAFKA)
přeložil Jonáš Thál
2 m, 1 ž
Hra má dvě dějství. První dějství je uvedeno prologem, v němž jedna ze tří hlavních postav,
Jozefína Szelinská, vzpomíná na svého bývalého snoubence, spisovatele a umělce Bruna
Schulze. Popisuje svůj komplikovaný vztah s ním, okolnosti jejich rozchodu a snaží se sama
sobě zodpovědět otázku, kdo se rozešel s kým a proč.
První dějství se vrací zpět do doby před vypuknutím druhé světové války, do doby, kdy Jozefína
a Bruno jsou stále spolu. Je noc a Schulz pracuje na doslovu k Jozefínině překladu Kafkova
Procesu. Jozefína si jde lehnout, zatímco Schulz začne rozmlouvat s neviditelným Kafkou.
Postava Kafky se vynořuje ze stínů a z monologu se stává dialog. Od samého počátku je
zřejmé, že Kafkův „duch“ je produktem Schulzovy imaginace (Schulz a Kafka se ve skutečnosti
nikdy osobně nesetkali). Oba spisovatele spojuje rozporuplný vztah k židovství, v němž byli oba
vychováni. Kafka se zpočátku jeví jako Schulzův vnitřní hlas, jako chiméra, která pouze klade
otázky. Vyptává se Schulze na úlohu židovství v jeho životě, na vztah s katoličkou Jozefínou.
Kafkova silueta však vystupuje ze stínu, a čím více ji vidíme, tím více odhaluje o svém vlastním
životě. Kafka vypráví o svém nešťastném vztahu se snoubenkou Felicí, o přísném otci, o smrti.
Schulz čím dál více shledává, že se jeho osud Kafkovu podobá. Pomalu dochází k závěru, že
stejně jako Kafkův a Felicin, ani jeho vztah s Jozefínou nemá nárok na přežití. Na konci prvního
dějství se Kafkův zjev opět vytrácí, zatímco mezi Schulzem a Jozefínou dochází ke krizi, a
hrozba války a okupace je čím dál hmatatelnější.
Druhé dějství se odehrává za druhé světové války a začíná Jozefíniným monologem, tentokrát
v hamletovském duchu. Jozefína nahlas přemítá o strachu ze smrti a ztracené lásce.
Po krátkém prologu se hra přesouvá do Drohobyče roku 1942. Schulz zde vystupuje
v otrhaných šatech a špinavý. Jeden z nacistických velitelů si Schulze vybral, aby dětský pokoj
v jeho sídle vymaloval pohádkovými motivy. Opět přichází Kafka. Schulz Kafkovi objasňuje
průběh nacistické okupace v Drohobyči; vypráví o tom, jak nacisté rozdělili město a všechny
židy přesunuli do ghetta. Schulz vzpomíná na své přátele, již se stali obětí nacistické okupace.
Rozmluva Schulze a Kafky se po chvíli znova stáčí k bývalým snoubenkám a k nevyhnutelnosti
rozchodu. Schulz oživuje své nejbolestnější vzpomínky a před publikem se opět zjevuje
Jozefína, která se snaží Schulzovi vrátit jeho ztracenou sebedůvěru a naději, avšak marně.
Schulze pohlcuje zoufalství a bezvýchodnost situace; Jozefína chce emigrovat před nacistickou
hrozbou, zatímco Schulz si nedokáže představit život mimo rodnou Drohobyč. Když mu
Jozefína nakonec otevírá náruč, je to další ze Schulzových halucinací. Jediným společníkem na
cestě k jisté smrti je mu Kafkův přízrak.
Miro Gavran (Chorvatsko)
SMÍCH ZAKÁZÁN (ZABRANJENO SMIJANJE)
přeložil František Karoch
1 m, 2 ž
komedie
Osmačtyřicetiletý muž po pět let podváděl svoji ženu s dvaatřicetiletou milenkou. Ta se s ním
13
rozešla a s ním už není doma k vydržení. Manželka se tedy snaží milenku přinutit, manželovi za
zády, aby ho vzala zpátky. Pod pohrůžkou vydírání milenka ustupuje, ale je s nudným a
lakomým mužem nespokojená. Vše se nicméně zdá být v pořádku, až do doby, než se milenka
zamiluje do jiného muže a žádá manželku o radu.
Tato hra netradičně zobrazující manželský trojúhelník je v Chorvatsku velice populární a
doprovází ji slogan: „Hra, kterou si užije jak vaše manželka, tak vaše milenka." Hra obdržela v
roce 2004 Cenu Marina Držiče, kterou uděluje chorvatské ministerstvo kultury.
Gábor Görgey (Maďarsko)
CHODÍ PEŠEK OKOLO (KOMÁMASSONY, HOL A STUKKER)
přeložila Táňa Notinová
5m
bláznivá komedie
Groteskní příběh pěti individuí uzavřených v jedné místnosti, ve společnosti jednoho revolveru –
každého z nich zbraň láká, protože mu dává příležitost vládnout nad ostatními. Jde o pět
zvláštních a směšných postav a každá má odlišnou představu o své moci.
Drsný mafián s drsnými způsoby, nacionalista v kroji s představou ráje ve své zemi, chudý
vesničan se zánětem močového měchýře, aristokrat a intelektuál. Modelová pětice v
modelových situacích vygradovaných ve své směšnosti až na hranici grotesky. Inteligentní
humor autora v sobě nese několik úrovní a stává se výpovědí o našem krutém chování v kruté
době kolem nás. Postavy tak roztáčejí nezastavitelný kolotoč gagů, při kterých nám i občas
zamrzne úsměv na tváři.
Drsná komedie patří k nejoblíbenějším hrám na Slovensku (premiéra Astorka Korzo 1990,
znovuobnovená 2003, ocenění Dosky '98 v kategorii Objav sezóny 1997/1998).
Gábor Görgey (1929) působil jako divadelní dramaturg či umělecký šéf Maďarské televize, roku
2002 se stal ministrem kulturního dědictví Maďarska. Je autorem několika her, lyriky i prózy jeho hry jsou přeloženy do mnoha jazyků. Za svou spisovatelskou činnost získal řadu
významných literárních ocenění, např. Cenu Józsefa Attilu či Cenu Tibora Déryho.
14
HRY, JEŽ JE PO DOHODĚ MOŽNO ZÍSKAT JEN ZA TANTIÉMY
Zahraniční tituly, u nichž je možno získat provozovací práva k profesionálnímu uvedení jen za
tantiémy (%).
Autor
Lukas Bärfuss
Michael Frayn
Neil LaBute
Martin McDonagh
Martin McDonagh
Martin McDonagh
Penelope Skinner
Esther Vilar
Stefan Vögel
B. Zandt, J. Milmore
Titul
Dvacet tisíc stránek
Kodaň
Pravé poledne
Kráska z Leenane
Pan Polštář
Poručík z Inishmoru
Léto na kole
Žárlivost
Dobře rozehraná partie
Máte jednu špatnou zprávu
Smlouva do: %
5.4.2015
9.5.2015
7.3.2016
30.6.2015
30.6.2015
30.6.2015
28.1.2018
31.12.2015
30.6.2015
12.1.2015
9
9
7,7
6,5
6,5
6,5
9
9
8
7
15
Nepřeložené texty
Dílo I. Bergmana
Rádi připomínáme, že cesta k inscenování Bergmanových děl je po mnoha letech volná!
Autorská práva vám rádi zprostředkujeme!
Anglicky psaná dramatika
Simon Beaufoy (Velká Británie)
THE FULL MONTY (DONAHA!)
11 m, 4 ž, 1 chlapec
komedie
V roce 1997 si získal světovou pozornost film o šesti nezaměstnaných sheffieldských ocelářích,
kteří neměli co ztratit. Divadelní debut známého scénáristy (mj. Milionář z chatrče) a režiséra
vychází z jeho vlastního scénáře, ověnčeného nejprestižnějšími filmovými cenami, a obsahuje i
písně z původního filmu společnosti Fox Searchlight Pictures.
Oproti známé muzikálové verzi libretisty Terence McNallyho, je však Beaufoyova hra v zásadě
činohra.
Premiéru hry nastudoval soubor New Players v Londýně v roce 2009.
Peter Quilter (Velká Británie)
NOT DEAD YET (ZATÍM JEŠTĚ ŽIJE)
3 m, 3 ž
komedie
Děj svěží komedie se odehrává během jednoho jednání o délce devadesát minut. Manželé
Trevor a Linda si zoufají nad osmnáctiletým synem Christopherem, který začíná být těžce
závislý na drogách. Aby se vzpamatoval, rodiče se rozhodnou vypravit svému synovi
“preventivní pohřeb”. Pozvou příbuzné, vypůjčí si rakev, připraví občerstvení, a to všechno v
naději, že syna, až se stane svědkem toho všeho, přejde na drogy chuť. Jenomže nic nevychází
podle plánu. Vzteklý Christopher atakuje strýčka Dereka vším, co mu přijde pod ruku na stole s
občerstvením, Linda jako obvykle sáhne po láhvi brandy, tetička Angela se odrovná koňskou
dávkou prášků a Trevor najde útěchu v bezpečí rakve. Quilterova hra, místy přecházející v
klasickou frašku, se s ironickým, ale zároveň chápavým nadhledem dívá na vztahy mezi rodiči a
dětmi a připomíná, že všichni se jednou octneme v okamžiku, kdy budeme muset čelit svým
démonům.
Alan Ayckbourn (Velká Británie)
NEIGHBOURHOOD WATCH (SOUSEDSKÁ HLÍDKA)
4 m, 4 ž
komedie
Na bohoslužbě, jíž se otvírá zahrada posvěcená památce jejího zesnulého bratra, vystoupí
Hilda s projevem.
Děj hry se pak vrací o čtyři měsíce dříve, ke dni, kdy nábožensky založení Hilda a Martin
pořádali po svém nastěhování do domu v nové čtvrti seznamovací večírek pro nové sousedy.
16
Hostů nepřišlo mnoho a Martin se navíc během této party pokusí neúspěšně zadržet
pubescenta, který se chtěl pravděpodobně vloupat do domu. Obecný pocit ohrožení,
podporovaný médii, vede k tomu, že shromážděná společnost – bývalý člen ochranky Ron,
místní drbna Dorothy, nezaměstnaný inženýr Gareth a učitelka hudby Magda – založí
sousedskou hlídku, jež by měla dalšímu šíření zločinu zamezit. Ukáže se sice, že výrostek byl
jen Magdiným žákem, který si přes Martinovu zahradu zkracoval cestu domů, nicméně banální
událost má stále hrozivější následky a na tuto lavinu se nabalují další nedorozumění, drobné
sousedské animozity a rodinná dramata. Celá původně dobře míněná kampaň bohabojných
občanů vyústí nakonec v Martinovu smrt při policejní střelbě. Ayckbournova typická groteskní
komedie ze života středních vrstev je jeho pětasedmdesátou hrou – autor se v ní vedle
vzrůstající paranoie této society zabývá i tím, co se může stát, když vezme zákon do svých
rukou.
Premiéra hry se konala v Ayckbournově domovském Stephen Josepth Theatre ve Scarborough
13. září 2011. Uvedena byla již také v Londýně a New Yorku.
Michael McKeever (USA)
THE VELVETEEN UNDERTOW (NEBEZPEČNÉ VYSVOBOZENÍ)
3 m, 2 ž
krimikomedie
Sam Templer, čtyřicátník, byznysmen, zvyklý mít vše pod kontrolou, má nový románek – další
v řadě aférek se ženami, jejichž jméno si nikdy nemůže zapamatovat. Jedna věc mu však není
jasná: proč má kvůli tomu dělat chůvu retardovanému chlápkovi.
Maxwell Love byl v roce 1996 dětská hvězda, zpíval gospel v křesťanském sboru. Je to
čtrnáctiletá duše v těle třicátníka. Teď však stojí v motelu, před sebou svou milenku, prostitutku leží v kómatu, neboť ji zmlátil.
Sam a Maxwell se tak setkají tváří v tváři v motelu Quality Days, v pokoji 712. Oba se tak ocitají
v nebezpečné situaci a co je ještě horší – dozvědí se o sobě navzájem pravdu. Nonnie Love,
atraktivní třicátnice, Maxwellova sestra, je totiž nová milenka Sama a vyklube se z ní svůdkyně,
náhradní matka i smírčí soudce…
Náboženství, manželství, hodnoty rodiny, láska – to vše je podrobeno zkoušce, zatímco se
situace v pokoji 712 začne vymykat kontrole a směřuje za pravidelné asistence tetičky La a
recepčního Jeroma ke tragikomickému konci.
Svižná situační komedie byla uvedena v červnu 2012 v divadle Palm Beach DramaWorks na
Floridě.
Nicole Moeller(ová) (Kanada)
AN ALMOST PERFECT THING (TÉMĚŘ DOKONALÁ VĚC)
2 m, 1 ž
thriller
Greg je kdysi respektovaný novinář, který hledá novou látku, která by mu pomohla
znovunastartovat kariéru. Chloe je pohřešovaná dívka, o jejímž zmizení před šesti léty psal.
Právě se vrátila do světa, který už nepoznává. Místo aby policii dovedla ke svému únosci, obrátí
se na Grega, aby zpracoval její příběh. Bohužel ale není ochotná poskytnout konkrétní fakta a
jména – místo toho mu diktuje, jak přesně má být její příběh podán. Jenže se (podobně jako její
do značné míry reálný předobraz Natascha Kampuschová) stává mezinárodní celebritou a
veřejnost (a samozřejmě i policie) naléhá, aby prozradila svého únosce. Proč ho kryje? Pravda
a fikce se v Chloině vyprávění začíná podivně splétat a Greg je nucen do jejího příběhu drsně
zasáhnout, i když to znamená střetnout se s jejím únoscem.
Mnohoznačný thriller o touze někoho vlastnit a potřebě vlastnit svůj příběh, a také o „právu“ znát
pravdu.
Premiéra ve Workshop West Theatre v Edmontonu v březnu 2011.
Chystáme český překlad.
17
Jason Hall (Kanada)
THIRD FLOOR (TŘETÍ PATRO)
1 m, 1 ž
napínavá konverzačka
Novostavba s luxusním výhledem na kanál. Na tu lepší stranu vedou okna bytu číslo 12, v němž
bydlí mladá žena, na tu horší (parkoviště) se ze svého bytu číslo 11 kouká mladý muž. Ale kdo
bydlí v čísle 10, před nímž neustále leží pytel s páchnoucími odpadky? Konverzační hra – která
explicitně i implicitně odkazuje k Hitchcockovým filmům – je situována na chodbu
odosobněného domu, v němž je sice prestižní bydlet, za jeho stěnami se ale mísí touha po
anonymitě s touhou po sousedských vztazích až k nebezpečí. Sledujeme vyvíjející se vztah
dvou zcela odlišných sousedů, které spojí odpor k odpadkům na chodbě – jakkoli se 11 a 12 na
nepřijatelnosti tohoto zvyku („musí pocházet odněkud ze střední Evropy, není náhodou Polka?“)
shodnou, rozdíly v jejich povahách vedou k napětí a vyvrcholí v dramatické zápletce, v níž jde
téměř o život. Člověk nikdy neví, kdo je vlastně jeho soused...
Hra měla premiéru 11. října 2011 v divadle Trafalgar Studios v Londýně, režie Russell Labey.
Jason Hall (nar. 1978) je kanadský dramatik; pochází z Toronta, studoval v Londýně, kde nyní
také žije. Se svou dramatickou prvotinu Eyes Catch Fire zvítězil v kanadské dramatické soutěži
Herman Voaden National Playwriting Competition (2003), hra byla následujícího roku uvedena v
londýnském divadle Finborough. Druhou hru GBS uvedlo torontské divadlo Factory v roce 2004
v rámci torontského Fringe Festivalu, později byla k vidění i v Londýně a také v New Yorku.
Jeho hra Stand Sentry byla upravena pro film a uvedena na Mezinárodním filmovém festivalu ve
Strasbourgu v roce 2009. V roce 2005 byl vybrán do programu pro mladé dramatiky
londýnského divadla Royal Court, aby se zúčastnil australského festivalu World Interplay.
Polly Stenham(ová) (V. Británie)
NO QUARTER (BEZ MILOSTI)
4 m, 4 ž
drama
V intimním dramatu jedné rodiny se autorka snaží postihnout duševní stav své země.
Čtyřiadvacetiletý Robin, který před nedávnem přerušil studia hudby v Londýně, se vrací do
svého „rodného“ domu, aby se tam setkal se svou matkou, spisovatelkou Lily, která právě utekla
z nervového sanatoria. Na přání ženy, vyděšené zhoršujícími se projevy šílenství a demence,
které ji sužují, tu asistuje její sebevraždě, kterýžto krok musí utajit před svým bratrem Oliverem,
mladým politikem. Měsíc po její smrti se v městečku koná tryzna na její počest. Robin se
v domě, který Lily bez jeho vědomí předtím prodala, s Oliverovým požehnáním dočasně
ubytoval a chce v něm také na rozloučenou s ním uspořádat párty ve stylu matčiných narozenin.
Jeho společníky se postupně stávají skinhead Tommy, s nímž Robin vyjednává o prodej drog,
na něž ovšem nemá, jeho mondénní londýnští přátelé, dvojčata Scout a Arlo, jeho kamarádka z
dětství, budoucí policistka Esme, a konečně jeho obdivovatelka, čtrnáctiletá Coby.
Večírek tohoto zvláštního sociologického vzorku má patřičně šílený charakter, na němž se
kromě vzníceného duševního stavu, ve kterém se Robin nalézá, podílí i to, že svým
společníkům namíchá do alkoholu drogy, které získal od Tommyho. V průběhu večera se
doplňuje také obraz života Robina a jeho matky. Lily se poté, co ovdověla, kdysi odstěhovala na
venkov, aby tu spolu se svými dětmi realizovala své představy o nonkonformním životě. Oliver
odtud sice brzy odchází na školu, o deset let mladšího Robina však Lily vychovává podle svých
zásad v co největší svobodě – ale také izolaci. Odchod do Londýna, kde studoval na akademii,
byl proto pro Robina civilizačním šokem. Setkání s technologiemi posedlým, cynickým a
materialistickým světem je stále předmětem jeho zoufalých tirád. Rozhněvanost tohoto mladého
muže 21. století však exploduje v drogovém večírku, v ohňostroji a nakonec ve skutečném
požáru, který málem stojí život Coby. Londýnským dvojčatům se ovšem předtím podařilo spojit
s Oliverem, který přijíždí zachránit situaci. Závěrečný rozhovor obou bratrů nakonec přinese
18
pravdu o celé rodinné historii a motivech Lilyiny podivné výchovy, jíž ovšem Oliver úspěšně
vzdoroval a je snad připraven pomoci svému bratrovi najít reálné životní směřování.
Po Poslední z Hausmannů Stephena Beresforda jde o další britskou hru z nedávné doby,
vyrovnávající se s fenoménem dědictví generace „dětí květin“.
Eric Conger (USA)
BEAUTIFUL BOY (BÁJEČNÝ KLUK)
2 m, 3 ž (celkem 11 rolí)
Po smrti obou svých adoptivních rodičů se Bill Moore rozhodne najít své biologické kořeny.
Přestože s Moorovými vyrůstal prakticky od narození, Bill se nemůže zbavit přesvědčení, že
setkání s jeho biologickými rodiči by mu pomohlo odpovědět na základní existenciální otázky.
Navzdory protestům své ženy se tedy vydává na dlouhou cestu za poznáním vlastních kořenů.
Jeho putování ho vede z Missouri až do Connecticutu, kde ho jeho biologická matka hned po
porodu dala k adopci. Hledání biologických rodičů je však těžší, než Bill očekával a zabere déle,
než plánoval. Když už je skoro na odjezdu zpět domů, konečně nastane v hledání průlom a Bill
se svou biologickou matkou setká.
Jak těžké je nedělat si iluze o něčem, co skoro padesát let neměl, ale toužil poznat. Poutavě
napsaná hra se zabývá nejen tématem dlouhého očekávání, ale také víry v boha. Mohla mít
Billova biologická matka vůbec nějaký vliv na Billovu osobnost, přestože se nikdy nepodílela na
jeho výchově? Tyto otázky a mnohé jiné si hra klade a odpovídá na ně nepřímými odpověďmi.
Prvního zpracování se hra Erica Congera Beautiful Boy dočkala ve Walnut Street Theatre ve
Filadelfii v únoru 2014.
Craig Wright (USA)
GRACE (MILOST)
3 m, 1 ž
Tragikomedie, která se zabývá lidskými otázkami ve věci boha, dobra, víry a vůbec cest, jimiž
se svět ubírá. Silně nábožensky založení mladí manželé Steve a Sara se z venkova přistěhovali
na Floridu, aby tu Steve dotáhl do konce „džob snů”- řetězec hotelů „Slovo boží”. Postupem
času se ukáže, že vysněná práce bude pěkný podvod, Steve, který vždy vše nechává v božích
rukou, se dostává do strašného finančního průšvihu, a Sara se zamiluje do souseda Sama,
který byl zohaven při nedávné autonehodě, během níž přišel o snoubenku. Sam nechce mít s
těmi náboženskými fanatiky nic společného. Jediný reálný pohled na svět má Karl, desinsektor
německého původu, který Spojencům dodnes neodpustil bombardování Hamburku za druhé
světové války. Hra začíná v okamžiku, kdy Steve míří na Sama a Saru pistolí, pak se vrací
chronologicky zpět, aby dospěla do téhož místa, ale s překvapivým dějovým zvratem.
Hra měla premiéru v říjnu 2004 v Washingtonu v podání Woolly Mammoth Theatre Company,
na Broadwayi byla uvedena září 2012, v režii Dextera Bullarda v divadle Cort.
Craig Wright (nar. 1965 v Portoriku) je americký dramatik a scénárista, známý zejména jako
spoluautor seriálů Six Feet Under (Odpočívej v pokoji), Lost (Ztracení) a Dirty Sexy Money.
Bakalářský titul získal na St. John´s University v Collegeville v Minnesotě, magisterský na
United Theological Seminary of the Twin Cities. Žije v Los Angeles a v New Yorku. Mezi jeho
dramatické tituly kromě Milosti patří též Mistakes Were Made, The Pavilion, Recent Tragic
Events, Main Street a mnohé další. Za svou TV tvorbu obdržel řadu cen Emmy.
Hilary Fannin(ová) (Velká Británie)
MACKEREL SKY (NEBE PLNÉ BERÁNKŮ)
3 m, 3 ž
Autorka před divákem rozvíjí několik scén ze života rodiny Brazilových. V jedné domácnosti
spolu žijí matka Mamie, její tři děti (syn a dvě dcery) a Tom, Mamiina tchyně. Manžel chybí.
Ještě před narozením nejmladšího dítěte totiž odešel z domu a už se nevrátil. Pravděpodobně
19
se rozhodl pro vlastní námořnickou svobodu, ale různí členové domácnosti se s jeho selháním
vypořádávají různým způsobem. Děje se v Dublinu v 70. letech 20. století.
Rodinnou sešlost zastihneme v den Mamiiných narozenin. Společnost je to poněkud
neuspořádaná a ne úplně ideální, lehce praštěná, což je pro diváka zdrojem zábavy. Zdá se, že
Madeleine, starší dcera, má podezření, že by mohla být těhotná. Mladší dcera Stephanie, která
roste ve vzornou katoličku a bílou vránu svojí rodiny, se bláhově zaobírá starou pohlednicí,
kterou kdysi dávno poslal její nezvěstný otec. Babička je ztracená kdesi v minulosti a
narozeninový dort schovává v pračce. A Mamie, kdysi pověstná krasavice s krátkou kariérou
populární zpěvačky, teď opuštěná svobodná matka, je za to všechno zodpovědná. Vrcholem
první poloviny hry je příchod exekutora, který oznámí, že dům je zadlužen do té míry, že
neodvratně propadá bance.
V druhé polovině se víceméně řeší, co s budoucností. Babička si přeje odcestovat „domů“,
jenže už neví, kde to je. Madeleine si myslí, že by mohla odejít do rodiny mladíka, s nímž se
vyspala. Svou záchrannou náruč Mamii a celé její rodině nabízí soused Ted. Chce, aby se za
něj Mamie vdala, a svěří se jí, že ji celá léta miloval, a to ještě v době, kdy její manžel pobýval
doma a Tedova žena byla naživu. Bylo by to jednoduché řešení, ale Mamie Teda odmítá,
zachová si svou hrdost a samostatnost. Celá rodina se nakonec smíří a rozhodne se začít
někde jinde zase znova a spolu.
Titul hry je slovní hříčkou - znamená nebe s beránky, ale ve hře se také často mluví o
nepříjemnostech po požití makrely (mackerel). Hra byla uvedena v londýnském Bush Theater
v roce 1997.
Simon Stephens (Velká Británie)
PORT (PŘÍSTAV)
8 m, 4 ž
Stockport, velké předměstí Manchesteru v roce 1988. Jedenáctiletá Racheal a šestiletý Billy
čekají v autě v rozrušeném očekávání. Jejich matka je už u konce s trpělivostí nad jejich
nekonečnými diskuzemi, hádkami a fantazírování o cestě do Disneylandu. Chce je navždy
opustit. Jejich otec se v bytě nahoře opil a zamkl dveře. Tímto okamžikem začíná třináctiletá
odysea dvou opuštěných dětí, vyrůstajících na okraji “vzrušujícího” velkoměsta.
Stephensův Přístav, první hra, na níž po svém veleúspěšném Podivném příběhu se psem
spolupracoval s londýnským Národním divadlem, je barvitým portrétem města, v němž se
Racheal pokouší zlepšit své vyhlídky do budoucna. Hra měla premiéru 22. ledna 2013.
Raymond Briggs (Velká Británie)
WHEN THE WIND BLOWS (KDYŽ FOUKÁ VÍTR)
4 m, 1 ž
tragikomedie
Hra vychází ze stejnojmenného kresleného příběhu britského umělce Raymonda Briggse z roku
1982, který ho sám adaptoval pro scénu. Příběh zachycuje Británii po dopadu atomové bomby
svržené Sovětským svazem - z pohledu páru v důchodu, Jima a Hildy Bloggsových (kniha byla
také zpracována jako animovaný film, 1986, a rozhlasová hra pro BBC Radio 4). Drama se
soustředí na maloměstskou dvojici, která se vší vážností řeší mimořádnou situaci. Venku došlo
k nevratné katastrofě, Hilda trvá na zásadách běžné hygieny, Jim zase staví protiatomový úkryt
v bytě a zásady pobytu ve válečné zóně (odvolávaje se na úspěchy ve druhé světové válce).
Z pohledu diváka je tahle beckettovská situace postupného úpadku manželského páru – který
vzbuzuje odpor i soucit – metaforickým pohledem na střet „velkého“, nebezpečného světa
s běžným životem, v němž nejde o válku idejí, ale o prosté přežití. Tragikomedie nabízí
mimořádnou příležitost dvěma hercům střední/starší generace.
Hra měla premiéru v Malém divadle (Little Theatre) v Bristolu v roce 1983.
Autor (1934) je anglický ilustrátor, karikaturista, autor, jehož knihy dosáhly ohlasu mezi
dospělými i dětmi. V Británii ho proslavila kniha The Snowman (Sněhulák). Briggs získal
20
ocenění britských knihovníků za ilustrované dětské knihy.
Samuel D. Hunter (USA)
THE WHALE (VELRYBA)
2 m, 3 ž
Děj je zasazen do prostředí malého bytu obézního muže Charlieho. Charlie váží asi 300 kilo a
kvůli své váze má velké problémy se srdcem a dýcháním. Živí se poskytováním on-line kurzů
tvůrčího psaní. Vzhledem ke své omezené mobilitě je mu celý jeho byt skoro na dosah ruky a co
nezvládne sám, mu zařídí jeho jediná kamarádka Liz.
Jednoho dne, zrovna když Charlie dostanezáchvat a nemůže popadnout dech, k němu přijde
mladý mormon Elder Thomas, který je právě šíří svou víru, a chce si o ní s Charliem pohovořit.
Místo toho Charliemu pravděpodobně zachrání život, když mu na jeho přání přečte úryvek eseje
o Moby Dickovi. Když vzápětí do bytu dorazí Liz, důrazně pošle Eldera Thomase pryč, neboť
tvrdí, že mormonismus zabil Charlieho přítele. Přesto Charlie Elderu Thomasovi řekne, ať se
vrátí později.
Vzhledem k tomu, že tuší, že brzo zemře, rozhodne se Charlie setkat se svojí sedmnáctiletou
dcerou Ellie, se kterou se přestal stýkat proti své vůli, když odešel od její matky a Ellie byly
teprve dva roky. Ellie k němu začne chodit na návštěvy jen proto, že jí Charlie slíbí, že po jeho
smrti dostane všechny jeho peníze a taky že za ni napíše esej do školy, aby
nepropadla. Zatímco jeho zdravotní stav se zhoršuje, Ellie se víc a víc projevuje jako zlá,
nekontrolovatelná a manipulativní bestie. Ubližuje všem okolo sebe a neuvědomuje si následky
svých činů. Když její matka Mary (alkoholička) jednou zjistí, že Ellie chodí za Charliem,
přispěchá za nimi. Evidentně chová k Charliemu pořád nějaké city a varuje ho před vlastní
dcerou. Nechtěla, aby se s ní vídal, aby neviděl, jaká Ellie je.
Celý příběh popisuje poslední týden života Charlieho. Zdá se, že vědomí blížící se smrti ho nijak
nepoznamenává, což o to víc kontrastuje se zásadní proměnou lidí v jeho okolí. Hra pojednává
nejen o poslední snaze o spásu, ale také o hledání krásy na nečekaných místech či o
spojitostech mezi lidmi.
Hra se od roku svého prvního nastudování v Denver Center (2012) dočkala několika nových
zpracování a také tří ocenění (např. Drama Desk Special Award for Significant Contribution to
Theatre).
John Grisham, Rupert Holmes (USA)
A TIME TO KILL (ČAS ZABÍJET)
14 m, 3 ž
dramatizace
Příběh Afroameričana, kterému dva běloši znásilní a téměř zabijí desetiletou dceru, se dočkal již
několikáté adaptace. Carl Lee Hailey zabije násilníky, kteří zmrzačili jeho dceru, a sám tak musí
sedět ve stejné soudní místnosti, v níž před tím seděli oni. Zastupován mladým advokátem
Jakem Brigancem očekává prostý Carl Lee krátký soudní proces, který nakonec vyústí
v rozhodnutí o jeho nevině. Soudní proces však probíhá v malém městečku v Mississipi, kde
stále převládají rasistické rozdíly mezi černými a bílými. Do procesu se začne výhružkami
zapojovat i Ku-klux-klan. Připravený a schopný Jake Brigance se musí potýkat s dalšími a
dalšími překážkami, které jen těžko dokáže překonávat.
Hra popisuje nejen příběh obžalovaného Carla Lee Haileyho a jeho rodiny, ale zároveň i všech,
kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na jeho soudním procesu. Jeviště je soudní síň a diváci
jsou porota, ke které se obhájce Jake Brigance i prokurátor Rufus Buckley obracejí.
Jde o adaptaci knihy od Johna Grishama z roku 1989, podle které byl už v roce 1996 natočen
film (režisérem Joelem Schumacherem) s Matthew McConaugheym a Samuelem L. Jacksonem
v hlavních rolích. Jako divadelní hra mělo drama premiéru v roce 2011 v Arena Stage ve
Washingtonu, o dva roky později už na Broadwayi (v Golden Theatre).
21
Noel Clarke (Velká Británie)
THOSE LEGS (TY NOHY)
4 m, 3 ž
Drama o čtyřech kamarádech, kteří sdílí společný dům a jeden velký problém. Georgia byla po
autonehodě upoutána na invalidní vozík, a přestože se hlavní děj odehrává o dva roky později,
stále se s touto skutečností nevyrovnal nikdo z nich. Aaron, její snoubenec, je frustrován nejen
jejím chladem z pohledu komunikativního, ale hlavně i sexuálního života, což ho dovede k
zoufalému činu. Po premiéře filmu, na který byl pozván a Georgia odmítla s ním jít, má intimní
styk s další spolubydlící Lanou přímo v domě. Georgia, která všechno slyší se zhroutí a
důvěřuje už jen poslednímu obyvateli domu Leonovi, který se o ni jediný celou dobu staral bez
jakýchkoliv problémů. Sužována pochybami o vlastní přitažlivosti však nakonec Leona svede, a
tím zničí i poslední dobrý vztah, který v domě byl. Poslední část hry se odehrává těsně před
nehodou, při které Georgia přišla o nohy. Ukazuje pohodu a příjemnou atmosféru, která
předcházela celému ději.
Ve hře se vyskytuje mnoho narážek na současnou kulturu, především filmovou. Zajímavou částí
jsou Georginy frustrované monology a její odmítnutí jakékoliv lítosti či pomoci (tu představují
vedlejší 3 vedlejší postavy - 2 ošetřovatelé, které vyhodila a instalatér, který přišel spravit
koupelnu).
Hra se poprvé hrála v rámci program National Theatre London Connections v Griese Youth
Theatre v březnu roku 2012.
22
Německy psaná dramatika
Wolfram Lotz (Německo)
DIE LÄCHERLICHE FINSTERNIS (SMĚŠNÁ TEMNOTA)
variabilní obsazení (několik postav nejrůznějších charakterů)
nejen rozhlasová hra
Skurilní, ironická, zároveň smutná hra sestávající především z monologických vyprávění
různých postav. Somálský pirát žádá u hamburského soudu o porozumění pro to, že přepadl
nákladní loď MS Taipan. Přitom oplakává ztrátu svého přítele, piráta Tofdaua...
Vrchní rotmistr Pellner a svobodník Dorsch zajíždějí na svém člunu hlouběji a hlouběji do
pralesů Afghanistánu. Mají rozkaz zlikvidovat jednoho psychicky vyšinutého podplukovníka.
Cesta vede do stále více bláznivě bujivého světa, v níž jsou nerozlučně spojeny koloniální
minulost a neokoloniální realita. Stále více se vzdalují tzv. civilizaci, vstříc divočině a temnotě.
Jakmile se do příběhu vrátí nečekaně pirát Tofdau a žádá v temnotě o pomoc, Pellner ho
zastřelí. Protože v tomto vyprávění není místa pro cizí...
Hra popisuje naši neschopnost skutečně porozumět cizímu – šedi vzdálené války, jiné kultuře,
jiným lidem a v neposlední řadě i sami sobě.
Fink Kleidheu (Rakousko)
ISLAND ONE WAY - therapiert uns, bitte II (ISLAND ONE WAY – terapii, prosím II)
2 m, 1 ž
komedie
Anne a Phil vyrazí na Island vyřešit si svoje partnerské problémy, vzájemné odcizení chtějí
napravit v zemi trolů a gejzírů, což byl nápad Anne. Phil to vidí trochu jinak a je cestou
podrážděn, což má za následek např. rvačku s číšníkem, jenž jim naservíroval maso z velryby.
Nicméně Anne je houževnatá a neustoupí z naplánované hygieny jejich vztahu ani o píď.
Ovšem četná setkání s Islanďany (hraje je tentýž herec) činí z jejich očistného výletu absurdně
surreálnou noční můru, která tak trochu připomíná filmy Davida Lynche. Nakonec je vztah
zachráněn, neboť neobvyklé společné zážitky oba opět stmelí – nicméně neobvyklým
způsobem.
Malá produkce vznikla v koprodukci divadla Theater Gütersloh a přehlídky Ruhrfestspiele
Recklinghausen 2014, setkala se s překvapivým diváckým i kritických ohlasem. Jde o volné
pokračování autorovy hry aus.brennen - therapiert uns, bitte! (vyhoření – terapii, prosím!, 3 m, 3
ž).
„Pozoruhodná bláznivá komorní hra o souboji pohlaví, groteskně temná, jako by byl Island
filmem D. Lynche, natočeným podle scénáře Monty Pythonů.“
Ibrahim Amir (Rakousko)
HABE DIE EHRE (MĚJ ČEST)
6 m, 4 ž
černá komedie – fraška
Při krevní mstě přestává všechna legrace – nebo začíná? Rodina se sešla v obýváku, vedle je
zamčená dcera. Opustila manžela a děti s mužem, jehož milovala. Na něm již byla pomsta
vykonána – to tvrdí její manžel, jemuž nasadila parohy. Nyní trvá choť na tom, že musí potrestat
i svou ženu zabarikádovanou v pokoji. Nicméně všichni muži – manžel i bratr, otec a tchán
padlé ženy – se ukáží jako zbabělci, sice mají plno řečí, ale skutek utek´ a nikdo nechce čin
vykonat. Postupně vycházejí najevo pochyby a lži, a když se posléze ve dveřích objeví domněle
zastřelený milenec ženy, s pistolí v ruce, aby si ženu odvedl, všichni zúčastnění zesinají… až na
23
matku, která již dávno snuje své promyšlené plány.
Politicky nekorektní hra by mohla být tragédií o krevní mstě a náboženském a šovinistickém
fanatismu, nicméně téma je pojato jako dynamická bulvární komedie, která nemoralizuje, ale
drsně jedná. Černá fraška ve Vídni žijícího autora ze Sýrie pulzuje slovním humorem a situační
komikou, nejde zde jen o náboženské otázky, nýbrž také o krizi patriarchálních tradic. V příběhu
vítězí ženy – matka schová dceru před policií, osvobodí se od 40 let v manželství bez lásky,
nakonec se překvapivě objeví i tajná přítelkyně manžela a postará se po vzoru Lary Croft o
dynamické finále.
Autorský debut připomíná komedie Michaela Frayna či Daria Fo. Byla uvedena v menší
produkci v lednu 2013 (Theater Nestroyhof Hamakom, Vídeň, Nestroyova cena za nejlepší offprodukci), aby nadchla diváky v prestižních divadlech (květen 2014 Schauspiel Köln, červen
2014 Staatstheater Wiesbaden – tato inscenace se představí na přehlídce Neue Stücke aus
Europa, Theaterbienale 2014).
Laura Naumann(ová) (Německo)
DEMUT VOR DEINEN TATEN BABY (KLOBOUK DOLŮ PŘED TVÝMI ČINY, BEJBY)
3ž
Opuštěný kufr na dámských toaletách na letišti spustí alarm. Záchod je zamčen, letiště
evakuováno – Na místě však zůstávají Bettie, Mia a Lore, které bezradně sedí na záchodových
mísách… Ještě se vůbec neznají a už je spojuje očekávání katastrofy, stávají se z nich
kamarádky na život a na smrt, která může přijít každou vteřinou. Ovšem k výbuchu nedojde a
zásahová jednotka ruší poplach, protože „to voní po jaru a zrození, i ptáci zpívají a na nás
všech je takový zlatý třpyt“. Životní krize, deprese a samota – nic z toho nemá význam vedle
pocitu, že by to měly zažít ještě jednou. Ten pocit je velmi intenzivní a musí z nich ven. A tak
děvčata dostanou nápad: využijí situace a stanou se z nich teroristky, co se chtějí o ten pocit
podělit s ostatními lidmi.
Koncept se daří naplňovat líp, než by se čekalo – přepadávají diskotéky a supermarkety…
Vláda však nezakročí a jejich nápad si koupí. Dívky expandují - nálada v zemi stoupá, konečně
se něco děje, zvyšuje se porodnost, roste ekonomika. Všude se šíří lehkomyslnost. Možná je jí
moc na ty, kdo dělají obchody s vědomím povinnosti, se strachem a starostmi. A tak se musí do
země vrátit vážnost a disciplína a tu se objeví další plán…
Hra byla uvedena v září 2012 v Theater Bielefeld.
Laura Naumann (1989, Lipsko) studovala kreativní psaní a kulturní žurnalistiku, byla oceněna
na přehlídkách mladých autorů Treffen Junger Autoren v Berlíně v letech 2006 a 2008.
Zúčastnila se stipendijního pobytu Interplay Europe e.V. v Austrálii. Její texty jí pomohly k účasti
na prestižních workshopech (Stückemarkt, Berliner Theatertreffen, Burgtheater Wien) i k dalším
oceněním.
Philipp Löhle (Německo)
WIR SIND KEINE BARBAREN! (NEJSME BARBAŘI!)
2 m, 2 ž, chór
Když náhle stojí za dveřmi mysteriózní utečenec, obrátí se svět průměrného blahobytného
občana vzhůru nohama – což má smrtelné následky. Dějem prostupují idylické pasáže – sbor
občanů, který v průběhu děje v důvěrné shodě pozvedá hlas, opěvuje společnosti, v níž se
slovo MY píše velkým písmem – my jsme si všichni rovni, my se dožijeme 73 let a my máme
minimálně tři koníčky.
MY jsou v tomto případě Barbara a Mario a jejich noví sousedé Linda a Pavel. I když první
setkání proběhne poněkud křečovitě, brzy se oba párečky shodnou na společných zájmech –
televize přes půl stěny pro muže a jóga pro ženy. Zdvořilé přátelství tak může pokračovat.
Jedné noci se však objeví zmíněný cizinec a Barbara mu bez okolků podá pomocnou ruku a
poskytne mu azyl ve svém bytě. V tu ránu končí veškerá zdvořilost. Nemohou se ani shodnout
na jméně a původu uprchlíka - buď se jmenuje Klint nebo Bobo a pochází buď z Afriky nebo
24
z Asie. Každopádně prožil otřesné věci, což by mělo vést k ještě větší solidaritě. Nebo naopak
představuje ohrožení? Nebo spíš exotické vábení? Dříve než se na tom shodnou, Barbara
s mužem zmizí. A pouze chór občanů zná jejich ortel...
Hra byla uvedena v únoru 2014 v Theater Bern.
Kevin Rittberger (Německo)
KASSANDRA oder WELT ALS ENDE DER VORSTELLUNG (KASANDRA aneb SVĚT JAKO
KONEC PŘEDSTAVENÍ)
3 m, 3 ž
V Orestei je Kassandra trójská věštkyně, jež prorokuje pohromu, aniž by ji někdo vyslyšel.
V Rittbergerově hře nejde o konkrétní postavu, nýbrž o dilema: existují situace, v nichž je osvěta
a přesvědčování zbytečná a dokonce kontraproduktivní. Autor přivádí na scénu konfliktní a
komplexní téma: tragédii Afričanů, kteří riskují život, aby se na chatrných člunech dostali do
vysněné Evropy, kde však končí na léta v uprchlických táborech či živoří na okraji společnosti. A
paradoxně někteří „dobří lidé“ z Evropy jim chtějí pomoci, dosáhnou ale pravého opaku.
Hra kombinuje dokumentární divadlo (užito autorova interview se skutečnými utečenci) se
společenskou satirou. V první části je formou „naučné hry“ vyprávěn příběh Afričanky, jež se po
několikaleté odyseji napříč Afrikou dostává konečně na člun do Španělska – při přejezdu však
přijde ona i její děti o život, člun se potopí. V druhé části mění autor perspektivu: na scénu
vstupují Evropané, jejichž angažmá ve věci uprchlíků má fatální následky – chtějí pomoci, ale
spíše škodí. Např. tlumočnice chce upozornit na špatné podmínky v azylovém domě na řeckém
ostrově, docílí však toho, že se situace pro uprchlíky zhorší – jsou přemístěni na ještě horší
místo. Jak vyřešit africké dilema autor sám neví, ukazuje však s nekompromisní autentičností
složitost celého problému.
Inscenace vídeňského Schauspielhausu patřila k 6 nejlepším německojazyčným inscenacích na
festivalu v Mülheimu v roce 2011. Hra byla uvedena ve Vídni v říjnu 2010.
Charlotte Roos(ová) (Německo)
WIR SCHWEBEN WIEDER (ZNOVU SE VZNÁŠÍME)
2 m, 3 ž
tragikomedie
Laura pracuje jako simultánní tlumočnice – právě má na práci Hugo Chaveze, který pranýřuje
v Kodani světovou diktaturu imperialismu. Zatímco v úzké kabince zprostředkovává tyto velké
myšlenky, její přítel Carl zápasí se svou nepatrnou maličkostí – všechny psychiatrické diagnózy
jsou na něj krátké a jeho terapeutka je v koncích. Laury by se nejraději nějak zbavil, aby mohl
konečně učinit konec svému životu. Ne a ne se mu to ale podařit. Ve striptýzovém baru zkouší
nějak prorazit svoji stagnující existenci a natrefí na Edith, která byla v mládí provazochodkyní a
nyní se vine kolem tyče. Edith otřese Carlovi půdou pod nohama, ale zmobilizuje rovněž Bruna,
který dovádí k dokonalosti podobnost svých brýlí s brýlemi svého otce a celkově se mu začíná
podobat. Postavy doplňuje Maria, která chodí běhat podél řeky, třikrát týdně třicet minut a
vlastně si ani neuvědomuje, jak se vzdaluje ostatním lidem a životu, který považuje za úspěšný.
Lauřin politický komentář doprovází děj a životní ztracenci Carl, Edith, Bruno a Maria se zas a
znovu noří do boje o existenci, do svých přání, obav, neuróz a strategií na přežití. Občas
rezignovaně, občas rozhořčeně a agresivně, někdy s vervou hledají úhel pohledu, jímž by mohli
postihnout okolní svět. Ke konci se jejich cesty sejdou v parku, kde si Carl chystá provaz a
přinutí tím ostatní ke groteskní záchranné akrobacii – neuroticky vystavěná kompozice lidí, která
přesto vyzařuje respekt a krásu.
Úspěšná hra byla pozvána na dny nových her Autorentheatertagen 2012 v berlínském
Deutsches Theater, jakož i na soutěžní festival Heidelberger Stückemarkt 2012, stejně jako na
dny autorů „Stück Auf“ v Schauspiel Essen.
25
A další...
Jokum Rohde (Dánsko)
PINOCCHIOS ASKE / PINOCCHIO´S ASHES (POPEL Z PINOCCHIA)
5 m, 2 ž
Městu Königsberg vládne totalitní režim, který zakazuje jakékoliv projevy umění. Pálí se knihy,
umělcům se odsekávají končetiny. Městu vládne strach. Nevinný obchodník s nábytkem,
Werner Brown, je jednoho dne předveden před soud a obviněn z loutkářství, i když ve
skutečnosti loutku nevyrobil a jen ji našel ve sklepě po minulém majiteli obchodu. U soudu
tvrdošíjně obhajuje svou nevinnu do chvíle, kdy je označen za geniálního loutkáře. Jakmile
soudce Wolff, státní zástupce Alexander Trocchi a dokonce i udavač Marc Dutroux začnou
vychvalovat jeho talent a oceňovat hodnotu loutky, Brown začne prohlašovat, že to byl opravdu
on, kdo loutku vyrobil. Tím padne do připravené pasti a je odsouzen k useknutí pravé ruky. Což
spustí kolotoč událostí, které v Könisbergu odstartují ještě větší chaos a nenávist, než jaké zde
panovaly před tím.
Rohde promíchává vztahy mezi všemi postavami a brilantně navozuje atmosféru rozpadajícího
se města (potažmu snad i režimu). Z Wernera Browna se stane manipulátor a ze soudce Wolffa
zase básník. Rohde v Königsbergu překračuje současné společenské normy nejen motivem
zákazu umění, ale například i zobrazením incestu či vraždy dítěte.
Popel z Pinocchia je temná satira, která nabízí netradiční futuristickou podívanou. Své americké
premiéry se dočkala roku 2005 v Theater for the New York City v provedení Scandinavian
American Theater Company.
Gary Henderson (Nový Zéland)
SKIN TIGHT (V TĚSNÉ BLÍZKOSTI)
2 m, 1 ž
Muž a žena v plné síle, jejich slova i pohyby svědčí o téměř naprostém splynutí dvou bytostí:
rozhovor přechází v tanec, tanec v zápas, zápas ve zkoušku na ostří nože, jíž si oba jen
navzájem ověřují fyzický soulad a naprostou vzájemnou důvěru. I jejich hovor přináší rány, se
kterými se oba musejí vyrovnat: Tom přežil válečné hrůzy v Pacifiku, jeho žena Elizabeth
mučivou nejistotu, zda milovaný muž ještě žije. Z potřeby ověřit si, zda by život bez něho byl
ještě vůbec možný, dopustí se Elizabeth nevěry – a k té se teď ve vypjatém okamžiku přiznává.
Divák teprve nyní pochopí, že rituál, který sleduje, je loučení dvou duší: Elizabeth umírá.
Smyslná divadelní balada inspirovaná klasickou básní Denise Glovera Straky měla v roce 1994
premiéru v divadle BATS ve Wellingtonu, o čtyři roky později se stala událostí edinburghského
Fringe festivalu.
Gary Henderson (1955) patří k nejoceňovanějším novozélandským režisérům a dramatikům.
Žije v Aucklandu, kde rovněž učí na tamější Unitec´ School of Performance and Screen Arts.
K jeho hrám patří Mo & Jess Kill Susie (1996), Peninsula, Home Land, Lines of Fire či Stealing
Games (2007).
26
LISTY Z AURA - PONTU
3/2014
© Aura - Pont s.r.o., Praha 2014
Redakčně připravil Michal Kotrouš.
Spolupracovali:
Alena Bjačková, Marta Ljubková, Petra Marková, Anna Pýchová, Jitka Sloupová, Jakub Škorpil,
Klára Vajnarová.
27