EVROPSKÝ TRH s uměním

Evropský trh s uměním
EVROPSKÝ TRH s uměním tvoří cca
29 000 společností. Celkový prodej vzrostl na 12 miliard Euro, čili 45 % světového
trhu (26,7 miliardy Euro). V roce 2001
vynaložil evropský trh s uměním 1,66 miliardy Euro na doplňkové zboží a služby.
Většina obchodů s uměním je realizována
přes národní hranice, přičemž import do
Evropské unie představuje 1,53 miliardy
Euro a export ze států EU činil v roce
19991) 1,81 miliardy Euro. Od roku 1998
do roku 2001 klesla průměrná cena za výtvarné dílo na aukcích v EU o 39 %, tj. na
7 662 USD.2) Průměrná cena malby prodané ve Velké Británii dosáhla 54 %, tj. 24
968 USD; ve Spojených státech průměrná
cena dosáhla 75 %, tj. 79 003 USD. EU
celkově od roku 1998 ztratila 7,2 % podílu na světovém trhu. Kontinentální Evropská unie ztratila 9 %. Spojené státy, nejvýznamnější soupeř EU, zvýšily svůj podíl
na trhu o 7 %. Největší evropský trh s uměním je britský, který představuje 56 %, druhý největší je ve Francii (16,8 %). Snížení
evropského podílu na světovém trhu může
být přisuzováno především daňovému
systému a nařízením.
Vývoj/ V roce 2001 se celosvětově
uskutečnilo přibližně 1,2 miliónu transakcí a umělecké předměty v hodnotě zhruba
26,7 miliardy Euro (23,4 miliardy dolarů)
změnily majitele. Tento souhrnný výsledek se oproti předcházejícímu roku nezměnil, přestože individuální výsledky
pěti největších národních trhů – sestupně:
ve Spojených státech, Velké Británii,
Francii, Německu a Švýcarsku – se ve
srovnání s předcházejícími lety mění.
Trh s uměním je velmi fragmentovaný.
V době svého vrcholu na trhu v devadesátých letech minulého století nezaujímaly
prodeje Sotheby’s a Christie’s (v té době
dva nejsilnější subjekty v této oblasti) nikdy více než 25 % světového trhu, a 40 %
až 45 % čistě aukčního trhu s výtvarnými
díly, dekorativními předměty a starožitnostmi. Mezi dealery jsou také významné
ukazatele rozdrobenosti trhu. Za prvé, asi
6 000 dealerů v Evropě a v USA dosahuje
v celkovém prodeji v průměru 1,7 miliónu
Euro (1,5 miliónu dolarů) a jsou také odpovědní za více než 80 % světového obchodu dealerů3). Za druhé, asi 49 % všech
obchodů tohoto sektoru uskutečnili dealeři.
Prodej umění se dělí na prodej realizovaný dealery a prodej uskutečněný aukčními síněmi. Probíhající nezávislý výzkum ukazuje, že dealeři od začátku devadesátých let zaujímali 48 % světového trhu,
zatímco aukční síně dosáhly zhruba 52 %.
V Evropě jsou výsledky jiné – dealeři dosahují 54 % celkového prodeje a aukční
síně 46 %.
Do konce roku 2000 byl pro světový
aukční trh charakteristický duopol Chris-
tie’s a Sotheby’s. Tyto dvě společnosti odpovídaly za 40 % až 45 % mezinárodních
aukčních prodejů a jejich prodeje zaujaly
sedm z osmi nejprominentnějších aukčních míst na světě. Existuje mnoho menších, ale ne nevýznamných, místních
aukčních síní, které se snaží působit především na místních národních trzích
s uměním. Některé významné výjimky
přesto našly uplatnění na světovém trhu
díky úzké specializaci.
Zeměpisně se aukční trh od 90. let rozdělil na trh EU a USA, jejichž podíly na
aukcích celosvětově v součtu tvoří 92 %.
Díky rostoucí koncentraci aukčních prodejů vysoké hodnoty v New Yorku, USA
předstihly poprvé Evropu tím, že získaly
strategický podíl na trhu.
Giovanni Paolo Panini (1691–1765):
Výjev mezi římskými ruinami a monumenty, chrámem Saturna, Vespaziánovou branou
a sarkofágem svaté Costanzie. Olej na plátně, 97,7x135,7 cm, signováno a datováno vlevo dole.
A N T I Q U E 60
Naproti tomu trh dealerů je mnohem
pestřejší. Největší dealer v Londýně v roce 2000 dosáhl prodeje ve výši pouze 4 %
celkového prodeje dealerů ve Velké Británii. Jen v Británii je přibližně 9 500 dealerů, z nichž mnozí jsou pouhými nadšenci,
a prodávají z domova. Zeměpisné rozmístění prodeje dealerů se také od aukčních
síní výrazně liší. V Evropské unii se uskutečňuje zhruba 60 % světového prodeje
dealerů. Informace o těchto prodejích jsou
tradičně omezené, jelikož se takový obchod, na rozdíl od aukčních síní, neuskutečňuje na veřejných místech a dealeři
zpravidla nemusejí publikovat detailní
zprávy. Důležitý náhled do této oblasti
nám nabízejí výsledky mezinárodního výzkumu těchto obchodů z roku 2001. Týkal
se 3 600 dealerů v Evropě a Spojených
státech a využíval výzkumu z roku 1999
a probíhajícího terénního výzkumu.
Kromě rozdělení na společnosti zabývající se aukcemi a dealerské společnosti, se
obchodní praxe v umělecké oblasti velmi liší podle země. Kvůli místním tradicím se
způsob realizace obchodu nemění desítky
let, funguje na základě maloobchodního
prodeje se dvěma distribučními kanály, ať
se jedná o aukční síň nebo dealera. Internetový prodej se zatím nerozvinul dostatečně,
aby se mohl stát významnější alternativou
tradičního systému v umělecké oblasti.
Ještě před dvaceti lety byla ekonomika
umění svou strukturou převážně regionální. Ačkoli Sotheby’s, Christie’s a Phillips
každá vytvořila zastoupení v New Yorku
na konci sedmdesátých let, jejich společnosti do poloviny osmdesátých let fungovaly na principu regionálních podniků
s vysokým stupněm místní autonomie.
Nadnárodní spolupráce mezi dealery se
nijak výrazně do konce osmdesátých let
neprojevila. Sdružení obchodu dealerů se
do poloviny osmdesátých let podobně
soustředilo zejména na národní podniky.
V dnešní době se většina uměleckého
odvětví vyvinula v globální organizace.
Hlavní mezinárodní aukční síně realizují
obchody v kterékoli oblasti dle přání zákazníka. Jsou například schopny nabídnout hromadná aukční místa podle kritérií
jako jsou daňové povinnosti jejich klientů.
Z pohledu dealerů je nyní podobnou rutinou spolupráce EU a USA. Není výjimkou, že je smluvní odměna dealerovi vyplacena prostřednictvím sdružení a projde
třemi nebo čtyřma rukama ve stejném počtu měn.
Ve Spojených státech se dealeři v poslední době snaží ukrýt se před spoluprací
s evropskými kolegy, aby raději využili
kapitál ziskovějším způsobem a s menšími komplikacemi. Mnoho evropských dealerů na to v uplynulých dvou letech reagovalo tím, že si otevřeli kanceláře v New
Yorku, aby mohli nabídnout atraktivnější
místo zdanění, než je na domácí půdě.
Světová ekonomika umění, na kterou se
odkazovalo v jiných odvětvích desítky let
jako na „regulační arbitráž“, se nyní objevila. Dražitelé, dealeři a jejich klienti –
prodávající i kupující – učinili specifická
rozhodnutí, aby dosáhli větší efektivity
svých snah a kapitálu. To vyžaduje výběr
obchodních míst, kde jsou daně nižší
a kde jsou také regulační opatření méně tíživá. Stále víc dealerů nabízí stejně jako
aukční síně výběr obchodního místa klientů (prodávajících i kupujících).
Charakteristické prvky obchodu
s uměním/ Počet klíčových prvků odlišuje ekonomii v umění od ostatních ekonomických sektorů. Trh s uměním je ve sku-
Rembrandt Harmensz. van Rijn (1606–1669):
Minerva, olej na plátně, r. 1635, 137x116 cm.
Signováno a datováno uprostřed vlevo.
A N T I Q U E 61
tečnosti kombinací mnoha různých trhů,
které se ne vždy chovají stejně.
Pro celé toto odvětví je charakteristické
široké spektrum jasně definovatelných položek. Tato pestrost je jasnou výzvou pro
zjištění ekonomické hodnoty obchodu
s uměním. Například Eurostat používá pro
import a export jiné označení pro definici
„umění“ a „starožitnosti“ než Velká Británie a vládní agentury USA, které shromažďují informace o zahraničním obchodu. Aby bylo možné tento problém překonat, bylo nutné vytvořit důsledný srovnávací systém klasifikace, čímž se dosáhlo
dostatečné přesnosti pro sestavení katalogu a pro účely vyhledávání dat.
Každý úsek trhu s uměním má své odborníky, akademickou infrastrukturu a literaturu, zanícené sběratele, specializované
dealery a dražitele a nezávisle se pohybující cenové trajektorie. Například díla starých
mistrů jsou pro prodej z výtvarného umění
nejbohatším zdrojem financí. V roce 2001
dosáhl celkový prodej výše 2,3 miliardy
Euro za obchody dealerů i aukčních síní.
Dalším odlišujícím znakem obchodu
s uměním je neobyčejně vysoký stupeň
odborných technických znalostí, často
přecházející z generace na generaci, na
kterém profesionálové trvají. Existuje jistá naděje, v některých oblastech ohromující, že se znalosti přenesou na další generace. Dalším faktorem, který ovlivňuje
schopnost tohoto trhu udržet si své postavení a dlouhodobý úspěch, způsobem atypickým pro mnoho dalších ekonomických
oblastí, je silná závislost na pokračujícím
obnovení obchodu s mladšími členy.
Trendy/ Cenového rozdělení na aukčním trhu s výtvarným uměním vyniklo již
zjištěním, že v New Yorku se prodá více
nejdražších výtvarných děl než Evropě.
Celosvětově se průměrné ceny výtvarných děl na aukcích od přelomu roků
1991 a 1992 do 1999 a 2000 zvýšily o 63
%, což znamená průměrný roční nárůst
o 6 %. V průběhu těchto let se oproti uvedenému vzoru objevily dvě výjimky.
V období od 1992 až 1993 do 1993 až
1994 průměrná cena klesla o 9 %. Na druhou stranu však v období od 1998 až 1999
do 1999 až 2000 se průměrná cena zvýši-
la o 21 %. Tyto průměry zahrnují všechny
kategorie výtvarného umění – malby, práce na papíře a sochařství (plastiky). V průběhu období od roku 1998 do roku 2001
se kontinentální evropské prodeje daly
opačným směrem oproti celosvětovému
trendu. Průměrná cena za výtvarné dílo
prodané v Evropě klesla o 36 %, tj. na 7
812 Euro (6 895 USD).
Evropské aukční síně stanovují (relativně) nízké ceny na trhu, kde se ceny určují,
pokud se na to díváme ekonomicky, spíš
jako poptávka určovaná maloobchodním
trhem, než jako nabídka ovlivňovaná přirozeně světovou uměleckou ekonomikou
jako celkem. Ve Velké Británii se objevily
středně drahé trhy výtvarných děl, s některými výjimkami, zatímco USA stojí v čele
trhu ve smyslu cen za výtvarná díla.
Pokračování v příštím čísle
Převzato z The European Art Market
in 2002, The European Fine Art
Foundation, Prepared by
Kusin & Company.
Eurostat 2000. Rok 1999 je poslední uvedený.
Americký dolar a Britská libra šterlinků jsou
rezervní měny pro záznamy aukcí. Zdrojem pro
stanovení průměrných aukčních cen je „The Art
Sales Index“ (Index prodejů uměleckých předmětů). V této zprávě jsou uvedené měny převáděny podle kurzů vztahujícím se k dané době.
3)
Současný výzkum nezahrnuje maloobchodní trh
s plakáty, tisky a rámy; obchody zaměřené na
sbírky výtvarných i řemeslných děl; ani trh s právy reprodukce.
1)
2)
Německý kalich.
Stříbro, Augsburg 1550–1575,
výška 11 cm.
Z AUKČNÍHO KALENDÁŘE
DOROTHEUM
AUKČNÍ DŮM
www.anp.cz
16. 5. 2004
68. aukce; Starožitnosti
a výtvarné umění; Praha
22. 6. 2004
69. aukce; Starožitnosti
a výtvarné umění; Praha
www.aukcnidum.cz
12. 6. 2004
41. aukce; Brno
27. 6. 2004
76. aukce; Ostrava
17. 7. 2004
10. aukce; Praha
A N T I Q U E 62
www.prosekant.wdr.cz
7. 5. 2004
58. aukce; Knihy, grafika,
rukopisy; Praha
18. 6. 2004
59. aukce; Knihy, grafika,
rukopisy; Praha
10. 9. 2004
60. aukce; Knihy, grafika,
rukopisy; Praha
7. 10. 2004
61. aukce; Knihy, grafika,
rukopisy; Praha
MORAVSKÝ
ANTIK
23. 10. až 31. 10. 2004
16. Moravský Antik; Olomouc
www.dorotheum.cz
22. 5. 2004
Umění a starožitnosti; Praha
2. 10. 2004
Výtvarné umění 20. století; Praha
www.sypka.cz
15. 5. 2004
5. aukce starožitností; Praha
aurea
NUMISMATIKA
PRAHA
www.aurea.cz
15. 5. 2004
10. a 11. numismatická aukce
s mezinárodní účastí; Praha
11. 12. 2004
12. numismatická aukce
s mezinárodní účastí; Praha
www.sanimex.cz
2. 6. 2004
Grafika, knihy, obrazy; Olomouc
1. 9. 2004
Grafika, knihy, obrazy; Olomouc
27. 10. 2004
Filatelie, pohlednice; Olomouc
1. 12. 2004
Grafika, knihy, obrazy; Olomouc