Snurova keramika

Rocnik IX.
Rok 1930-31.
v
Snurova
keramika
na Ukrajine
IVAN BORKOVSKYJ
------- -- -
-
Tisknou Graficke zavody V. & A. Janata v· Novem Bydzove 802-32
1I I il ~rl ~~~m[ll~i~11111
to
134123
f ~'o--f..<~ :
b
-J, /5 ~V(J~/
~~ - ~
~L-ojh~ ?~k~
~~J--4tU 11"'-
,
ZVLAsTNt OTISK Z OBZORU PRAEHISTORICKEHO
Rocnik IX.
Rok 1930-31.
v
SIiurova keramika
na Ukrajine
. IVA -N BORKOVSK y J
Tisknou Graficke zavody
v.
& A. Janata v Novem Bydzove 802-32
Wf
.~
.... '.
..
'
OBZOR PRAEHISTORICKY
Siiurova keramika na Ukrajine.
IVAN BORKOVSKYJ .
. Z nejdUlezitejsich prehistorickych problemu Ukrajiny, ktere zajimaly
a dosud zajimaji prehistoriky, j'e otazka mDhyl se skroenymi kostrami, posypanych okrem.
Popisu j,ednotlivych vykopu je dDSti, avsak pokusy D souborne zpracovani uk~zuji protichudnost nazDru.1)
Mohyly se skroenymi kostrami zaujimaji celou Dblast stepni a cast
1) Niederle: Lidstvo v doM predhistoricke str. 176-7; idem: Slov. Star. I. IV.
Spicyn: Kurgany s okralenymi kostiakami; Zapiski Imper. arch. ObsCestva 1899. Gorodcov: Rezultaty arch. izsledovanij v Izjumskom ujezde, gub. Chark. 19°1; Trudy A.
Sj. XII. I str. 176.. - idem: Rezultaty arch. izsledovanij v Bachmutskom ujezde Jekater ino sI. gub. 1903; Trudy A. Sj. XIII. I, str. 2Il a nasI. - Majewski: O charakterze
starszych kurh. g. J ackowickiej; Swiatowit 19°5. - idem: O kurhanech ze szkieletami barwionemi świata nadczarnomorskiego; Swiatowit VI. 1905. - Hrusevśkyj: Istorija Ukrajiny-Rusy r., str. 15. - Tallgren: La pontide prescytique apras l'introduction de metaux
1926. Eurasia Sept. Ant. II. - idem: Zur friihen MetalIkultur Siidrusslands; Studien zur
vorgeschichLlichen Archaologie 1925, str. 66 a !łasI. - idem: Etudes sur le Caucase du
nord: Euras. Sept. Ant. IV., str. 22 a misI. - idem: Zu der nordkaukasischen friihen
Bronzezeit; E. S. A. VI., str. 126 a nasI. - idem: Zur Chronologie derosteuropaischen
Bronzezeit; Mitteilungen der Anthropologischen Ges. in Wien 1931, Bd. LXI., str. 81 a
nasI. - Ebert: Siidrussland im AlterŁum 1921, str. 19 a nasI.
OBZOR PRAEHISTORICKY
Str. 57.
oblasti cernoz'emi na Ukrajine. Oblast zacina na Podoli a jde na jihovychod
az ke Kavkazu, na jih k Cernemu mofi, na sever ke gub. Orlovske a Saratovu na Volze. 2) V oelku souhlasi jejich rozsifeni, jak poznamenava Ebert,
s palaeolitickjm osidlenim. 3 )
Nejlepe jsou probadany kurhany na levem bfehu Dnepru nad fekou
Doncem, kde pvovadel vykopy Gorodcov (v charkovske gubernii, izjumsky
okres a jekaterinoslavske gub.,4) okres bachmutsky).
Podle stratigrafie a typologie inventaf'e rozdelil Gorodcov pohfby
v kurhanech na 4-5 chronologickych stupiiu :5)
a) pohfby v jamach (tombeaux ił fosses, Schachtgraber);
b) pohfby katakombni (tombeaux ił catacombes, Kammergraber);
c) pohfby srubove (tombeaux ił charpentes, "mit Balken verkleidete und
durch Balken verschloss'ene Schachte");
d) pohfby skfiiilmve (tombeaux ił cistes, Steinkistengraber);
e) pohfby v nasypech kurhanu (tombeaux dans les kourgans memes;
"Grabanla~gen im Hiigelaufschutt").6)
Pro nasi otazku nejdulezitejsi jsou prvni dve vyvojove nejstarsi sku-·
piny a to hroby jamove a hroby katakombni, proto take povazuji za nutne
podati podle nal1ezovych zprav Gorodcovovjch nastin, jak hrobu, tak i inventafe v nich se vyskytujiciho. 7 )
GQrodcov prokopal v izjumskem okresu 41 kurhanu se 74 pohfby
v 60 jamach; 7 z nich melo inventaf jiZ hrobu katakombnich.
Na bfezich f,eky Bachmutu zjistil 34 jamovych hrobu.
Jamy jsou vzdy hloubene pod urovni pudy a tvar jejich je ruzny:
obdelnikovy, okrouhly, stitovy, ale pi'evazuje ctyfuhelnikovity se zaokrouhlenjmi rohy. Vetsina jam byva pfikryta dubovymi tramy. Tramy byly hrube
pfitesava~e kamennymi nastroji nebo pf1
epalovane ohnem; v jednom pflpade
pravdepodobne usekany kovovou sekerou. Dno jamy pfed ulozenim pohfbu
dien . "
2) Severni hranici okrovych hrobu viz u Tallgrena: Zur friihen Metallkultur; Stustr. 69.
3) Ebert, 1. c. str. 40.
4) Dnes "Dnipropetrovśk".
5) Musim zde vyzdvihnouti vedeckć zasluhy Gorodcova, ktery dal svymi vykopy
u Izjumu a Bachmutu na Donci moznost seznamiti se s kulturou kurhanu s okrovymi pohfby; vykop jeho był systematicky a metodicky provaden tak bezvadne, ze zustava
podnes ojedineJou ukazkou, jak vykopy v techto oblastech maji byti provadeny. Venuji pozornost pfedevsim vykopum Gorodcovovjm, protoze nam dodaly nejvice materialu po
vsech strankach dobre zuzitkovatelnćho. Jine nalezy jsou zde jen pomuckou jako materiał
srovnavaci.
6) Gorodcov mysli, Ze kaida skupim hrobu naleZi tak e jinemu narodu. Nejvice pocetn)'ffi byl narod, pohfbivajici v hrobech jamovych (nejstadich). Trudy XII. 208.; XIII.
247·
.
7) V novcjsi dobe
napoCiŁal
Sibilov jen v okresu izjumskem deset tisic kurhanu, z nicM
urcita cas! bude nalezeti jis.te skupine zde popisovanć. (Starovynnosti Izjumscyny, vypusk
II .. Iljum 1926, str. !~.)
OBZOR Pl-L\.EIIISTORICKY
St1'. 58.
bylo posypavano nekdy uhliky, vapnem a nejcasteji okrem, ktery byva
v prasku nebo v hrudkach a je nejvioe soustfeden na lebce a nohou.
Kostry byly ve skreene poloze na pravem i na levem boku; zenske kostry
byly zpravidla na levem boku. ZHdka jsou tez nalezany kostry natazene,
hlavne detske. V jednom pHpade lezela' ~ostra na zadech se skrcenyma
nohama.
Ze 74 pohrbu by10 6 I orientovano na vychod a severovychod (Izjunl),
podobna orientaoe zjistena byla i v Bachmutu. Odchylky v orientaci byly
zjisteny u zen a deti,8)
Z inventare nejvetsi pozornost zasluhuj,e keramika.
Nadoby jsou stejnych tvaru; maji banate b i'ich o, koncici vejcitym
dnem, nizke hrdlo, nekdy s malo znatelnym okrajem. Bi'icho nadob byva
slamovano a na horni casti, pod hrdlem, zdobeno radou trojuhelniku
s vrcholy. dolu, vyplnenych vodorovnymi nebo sikmymi otisky snury. Hrdlo
nese vodorovne otisky snury. Nekdy jsou nadoby bez ozdoby vubec. Gasem
vyskytuji se pod okrajem nadob dve provrtane dirky, asi na zavesovani
nadoby.9)
K inventari nal,ezeji tak e dlouhe pazourkove hroty, pazourkove noze
(skrabadla), pazourkove odstepky, brousky, kostena sidla, harpuny a udice.
Ve dvou hrobech nalezeny kosti ovce.10)
V bachmutskych kurhanech nebylo nalezeno vubec kovovych predmetu,
ll
v izjumskych celkem 2 ctyrhranna medena sidla v jednom pohrhu. )
Jak rozsahla je oblast, ve ktere se vyskytuji kurhany s hrohy jamovymi a s keramikou patHci do prvniho stupne podle rozdeleni Gorodcovova,
neni mozno prozatim pi'esne zjistiti. Uzemi to je vetsi, neomezuje se jen
na okres izjumsky a bachmutsky; soudinl tak na zaklade jinych vykopu,
o nichz, bohuzel, nejsou vzdy jasne a dosłatecne nalezove zpravy., Jsou to
vykopy Jevarnickeho na levem a pravem brehu Dnepru (v gub. j,ekaterinoslavske),12) prof. BraulTUl u Chersonu,13) dale Rudynśkeho v Klymivci
(gub. p~ltavska),14) na.lez v Kelebe~tu (~uP. poltavska),15) u Smele a Kob8) Gorodcov se domniva, ze odchylky pohrebniho ritu ukazuj i na osoby nerovnopravne. Toto vysvetleni Gvrodwvovo zasluhuje pozornosti. Myslim vsak take na jine vysvetl eni , ktere by mohlo byti pravdepodobnejsi: Neukazuji snad odchylky v pohfebnim ritn
u zen a deti na zvlastni uctu k zemrelym ~
9) Goroącov: Trudy XII., tab. IIL
10 ) Gorodcov: L c. str. 188. (vesnice Kamenka, Kovalevka, okr. Izjum).
11 ) Gorodcov: 1. c. str. 220.
,
12) D. J. Jevarniclfij: Raskopka kurganov v predłHach Jekaterinoslavskoj g.uherniji;
Trudy A. S. XIII., str. 108 a nasI. (149, 155.).
"
l P.) Tallgre,,:: La Pontide, . . str, 52. Serogozy kurgan III.; str. 53, obr. 5·-7'
Srovn. ktomu: A. V. chmidt Euras. Sept. Ant. IV., str. 16.
14. ) Hudynśkyj: Doślidy na Poltavscy ni: Korotke Zv.idomlennia 19 26 , str. 146.
15) Khanenko: Antiquit-bs de la regiQn du Dnie-pre (A:ges d'e' la pierre ... ) r 899 J
Tabl. V. obr. c. 10.
'
o
OBZOIt PRAEIIISTORICKY
Str. 59.
dysteho (gub. kyjevska),16) Jackovica (gub. kyjevska).17) K h~mto llalezum
pfidruzuji se nejnoveji vykopy Rauovy V oblasti nemecke sov. republ. na
Volze.1 8 )
Lze pfedpokladati, ze na tak rozsahlem uz,emi nebyl vsude inventai'
kulturni stejny, nybd, z,e vznikly na periferii mistni skupiny. Vsude vsak
nachazime v podstate stejne tvary nadob s vejcitymi dny; podstatnejSi
rozdily jevi se jen v ornam1e ntu a v jinych hrobovych milodarech.
Za jednu z techto mistnich skupin mam zminene kurhany na Volze,
nazvane Rauem "stupeii Poltavka". Druha mistni skupina je znama pod
jmenem "skupina jackovicka".
Obc tyto skupiny jsou castecne mi ad si hrobu jamovych na Donci (okr.
izjumskj' a bachmutskY). Skupina jackovicka odpovida casove asi pocatkum
hrobu katakombnich.1 9 )
Po hrobech jamovych nasleduji (v izjumskem a bachmutskem okresu)
hroby katakombni. Chronologiclwu tuto naslednost doloził Gorodcov radou
nalezu stratigrafickych a typologii keramiky. Keramika je vyvinutt~jsJ.ch
tvaru a hroby jamove byvaji ruseny hroby katakombnimi. 20 )
Hroby katakombni jsou jamy, v jichz stE~ne je otvor, vedouci do pohfebni komory (katakomby). Jamy j ou okrouhle nebo ctyi'uhelnikovite, se
zaokrouhlenymi rohy. Komora byva obycejne polozena niZe dna jamy a
k snadnejsimu pHstupu k ni byvaji ve stene jamy udelany 2 -3 schudky.
Velikost komory je ruzna. Hroby katakombni, jak zjistil Gorodcov, byly
hloubeny jiz kovovymi nastroji. PE stavhe katakomb bylo pouZivano ve
vetsi mH'e dfevenych tramu, neZli v,e hrobech jamovych, tramy jsou vesmes
osekavany jiZ nastroji kovovymi.
Dno katakomby byva - a to casteji nez u hrobu jamovych - posypano vapnem, popelem, uhliky a okrem. Kostry jsou posypany vapnem
i okrem, nekdy na vrstve okru je vapno. Barveny jsou hlavne lebky. Nadoby byvaji staveny u hlavy mrtve~o a pokladany rovnez do vapna a okru
a jsou jim posypany. Kostry j ou skrcene na pravem poku (Izjum), poloha
koster na levem boku zjistena jen vzacne v bachmutskem okresu. Orientace
nebyla tak pHsne doddovana, jako ve hrobech jamovych. VetSinou ale leZ!
-
16) Bobrinsl,ij: Kurgany blii m. Smely II. TaLl. VII., obr. C. 15., 21., 23., 24.
Tal/gren: La Pontide ... str. 43, obr. 10.
17) B)'dlowski : S",iatowit VI.
18 ) Paul Rau: Neue Funde des Wolgadeutschen Gebiets; Eurasia Sept. Antiqua IV.,
str. 41 a nasl.
19) Rovncz nekterć kurhany na KuLani ukazuj i v inventafi i v upr ave hroM. na spojitost s hroby jamovymi. - Z kurhanu skupiny jackovicke naleH skupine hrobu jamovych
jen asi .1.1 pohfbu. - Tuto skupinu jackovickou uznava za vjbezek jamovych hrobu
l Menghm: Anhang., str.
730.
20) Gorodcov: Trudy XII., 1., str. 189, 240, 276, 307, 311, 325-:.i(i, 3:q,
333; Trudy XIII. 1., str. 221.
Str. 60.
OBZOR PRAEHISTORICK'2"
Tb. l.
... :.... I.. ·····:······· ... ···U ........................... _.... .
5
Duny (neol. stanice) a jó.move hroby (Stations neolithiques; lombeaux a fosses).
OBZOR PRAEHISTORICK1'
Str. 61.
Tb. ll.
'....
. ,ł
t. , ····.ł.,."
'..'::.:'.~.:;:
,., ,.......~-::::.~.,
..
""'1"",,, ,•• ,•.••• ,. ' •••• ".11'1
.......
...:."~ ::
.".,_____
•...•'.: f,",,,,
'"
,.,
""
•••••••••••••••••• ,1',,-
........
••...
",,','.; ................ -,.,,,,,,
fi " .
,.~'::::
;:;7;:;~;;.::;,::~:~;;
•.....'r.' • •••••• •• 11
,.,., •••••••• f • • , •• ' " , . , '
.. "
"".
.. , " , . ,
12
"~'.
.""....
.. H
'ł • f i , , "
Ił,
"'._ "
.fl. "",
Jdmove hroby (Tombeaux
d josses).
Str. 62.
OBZOR PRAEHISTORICKY
kostry hlavou na J. a Z., mene na V., oblicejem jsou vzdy obraceny ke
vchodu do katakomby. Pohfby jsou jednotlive nebo hromadne; vyskytly se
tez h r o b y zar Q v e.
Zjistena byla take a n t h r o p o f a g i e.
Keramika se v hr.obech vyskytuj1e jiZ hojneji. Nadoby maji osti'e
vyznacene, r.ovne dn.o, mirne baiiate bricho a valcovite hrdlo (zretelne oddelene). V j,e dnom pHpade byla tez nalez1e na nadoba skulatym dnem;21) Nadoby nemaji uch. 22 )
Ozd.oba pokryva celou nadobu a prekvapuje svym seskupenim a 'bohatstvim. Provedena byla otisky siiury, hi'ebenem a rytymi carami. Ornament byva eskupen ve spiraly, kruhy, polokruhy a jine sestavy car.
Ozdoby byly nekdy tez m a l ó van y v prouzcich, bez jakekoliv ymetrie barvou cervenou a sinnou (modrou).23) Nadoby bez ozdoby jsoll
vetsich ~ozmeru a lepe vypal,eny.24)
Z nastroju byly nalezeny kamenne sekeromlaty.25) Pazourkove sipky
jsou tvaru srdooviteho. Dale se vyskytuji pazourkove hroty kopi, odstepky,
brousky a drtidla. Z kovovych predmetu jsou zastoupeny hroty kopP G)
a ctyrhranna sidla. Ve trech katakombach byly nalezeny stHbrne zausnice
s rozsirenymi konci; pod.obne vyskytuji se take v medio Dale vyskytIa se
kostena sidIa, mramorova bulava a take jine kostene ozdoby.
V nekterych katak.ombach nalezeny take u pohrbu kosti zvirat, v
lzjumu 20 .hIav ovcich, 10 hIav kravskych, u Bachmutu kosti ovce a
kone. 27 )
Rozsireni hrobu katakombnich neni mistne omezeno na oblast bachmutskou a izjumskou; zpusob stavby katakomb sifil se jak na sever, zda se,
do gub. jarosLavske, tak na zapad pres Kyjiv az do 'kultury zlocke. 28) ·
Na jihu katakombni hroby jsou zjistene ve vice kurhanech u Rostova nad
21) Gorodcov: Trudy XII., I. str. 198 . .'"
22) Jen jednou była n~łezena midoba s vertikalne provrtanymi usk y.
23) Gorodoov: L c. "sinjevatoju ili verneje golubovatoju kraskoju".
24,) Ve vetsine nadob na dne byly zjisteny zbytky prepalene hmoty, povazovane
Gorodcovem za zbytky krve a masa.
25) Podobne sekeromlaty vyskytuji se v cele oblasti stepni (nekdy pekne zdobene a
lestene); zda se vsak, ze strediskem jej ich je ·oblast severokavkazska a cernomorska.
26) Podle Gorodoova jsou to DOze: zdaji se mu prilis tenke, aby bylo mozno povazovat je za hroty kopi. Gorodcov se zminuje take o kovovych toporech aklinech.
27) Gorodoov, Trudy XII!., str. 23o; - Tallgren; E. S. A. VI., str. 142.
28) E. P. Trefilov: Archeołogiceskaja ekskursija v Kupianskij ujezd, Chark. gub.,
l. 1901, Trudy XII., 1., str. 135-36. - Melnik: Raskopki kurg. v Chark. gub. 1900
-1901, Trudy XIII. 1., str. 688 . - Spicyn: Otoot Imp. Arch. K. 1895, Petrograd 1897,
str. 35-36. - V. V. Chvojko: Trudy XI., str. ,61, tabl. XX., 41, 42. -- Antoniewicz :
Eneoł. gr. szkieł. we wśi Zlota, Wiadomości A. IX . 1925, str. 20. Zurowski: Wiad
VIII., str. 95, fig. 4-4 a. (Ksiaznica Wielka.) - Antoniewicz: Eneol. gr. szkieł ... w N.
.
Darominie, Niederhiv Sbornik 1925, str. 243 a nasI.
OBZOR PRAEHISTORICKY
Str. 63:
Donem: v Belozerce a Serogozach u Azovskeho more, na jihu gub. jekaterinoslavske, na levem a na pravem brehu Dnepru a take v Odesse. 29 )
Keramika vyskytujici se v kubanske oblasti je pHbuzna k,eramioe
hrobu katakombnich. 30 ) Podobne nastroje, zvlaste sekeromlaty kamenne,
medene a bronzove, nekdy bohate zdobene snurovou technikou, 31) rovnez
i ozdoby, hlavne kladivkovite jehlice, ktere jsou pro obdobi hrobu katakombnich tak charakteristicke, ukazuji na velike kulturni vyvojove sti'edisko v tech mistech trvajici deiSi dobu.
Sidliste ke hrobum katakombnim, podobne jako k hrobum Jamovym,
nebyla zjistena. Mam vsak s Tallgrenem za velmi pravdepodobne, ze sidliste
lidu, ktery pochovaval sve mrtve v jamach a katakombach, byl0 na
dunach,32) ktere jsou rozlozene hlavne podel rek na Ukrajine. JiZ Gorodcov
upozornoval na vejCita dna neoliticke keramiky, vyskytujici se na techto
dunach a spatfoval tradice kamenne doby ve vejcitych dnech jamovych
hrobu. 33 ) asvedcuje tomu take poloha kurhanu, ktere tez jsou vetsinou
rozsireny, podobne jako sidliste na dunach, blize rek.
Duny a t. zv. "neoliticke stanioe" jsou dosud nejbolestivejsim mistem
ukrajinske archeologie. Nedostatkem vyzkumu a publikace se stane, ze
i vyznacni badateM, jako je n. pi'. Ebert, o dunach a neol. stanicich se
vubec nezminuji. 34 ) Tallgren zase poznam,enava" ze vyi'eseni otazky dun
bude miti nesmirnou vedeckou oenu. 35) Jediny Ailio pokusil se aspon
castecne zpracovati tento nedostacujici material a vnesl vice svetla do te ch
zahadnych nalezisf na dunach. 3B )
Tato sidliste na dunach jsou rozsHena na sever do stfedniho Ruska,
i daleko na zapad od Ukrajiny.37) Vyzkum jejich se doposud omezil
na sbirani stfepu. Publikace, jichz je ostatne v tomto pHpade v,elmi majo,
zabyvaji se hlavne typologickym vyvojem pazourkovych nastroju a keramioe
29) Loktusev: Pogrebenija ... , Zapiski Sev. Kavk. kraj. Obsc. Arch. 1.,3-4, Ig28;
idem: Trudy Nauk. Tov. Doneccyny Ig28.l'allgren: Zu friihen Metallkultur ... , str. 70,
(pHslusna liter) ; - idem: La Pontide ... , str. 52; - D. J .. Jevarnickij 1. c. (Verchne-
-
dneprQvsky
a jekaterinoslavsky okres) str. 108 a nasI.
prace Tallgrena a A. V. Sc;hmidta. Keramika potrebuje vsak zvlastniho
30) Viz
pojednani.
Antropologija III. Kyjiv Ig30 str. 172 obr. I, str. 204 obr. 1-2.
La Pontide ... str. 24.
Gorodcov: . 1. c. str. 175, 224 a nas!.
34) Ebert: 1. c.
35 Tallgren: La Pontide ... str. 24.
36) Ailio: Fragen d. rus. Steinzeit, Helsingfors Ig22 (Zeitschrift d. Finn. Alttges.
XXIX: I ) .
37 ) Po/... rovskij: Arch. karta Grodnenskoj gub., Trudy IX: I, 1895 str. 8g. Kozłowski: Epoka kamienna str. 15 I. B,.yk: Osady... ( Wiadomoś ći IX. str. 50).
- Czaplciewicz : Materialy arch. z G. zachodnie) (Mater. Arch. i Etn. XI. IglO str.
51. Richthofen: ~Jeue obersch1. Funde im J. Ig26-27 (Nachrichtenblatt f. d. v.
rocnik IV:2 str. 2-3. ) Rudynśkyj: Marjanivśka stacija, (Antropologij a III. str.
179-190. Ailio 1. c.
31)
32 )
33)
Str. 64.
Tab.
23
OBZOR PRAEHISTORICKy
m.
24
Hf'IOby katakombnf. (Tombeaux li catacombes.)
Str. 65 .
OBZOR PRAEHISTORICKY
Tab. IV.
30
29
Hraby katakombni. (Tombeaux
a catacambes).
Str. 66.
OBZOR PHAEIIISTORICKY
je venovano obyeejne jen nekolik poznamrek. Z keramiky jsou zname jen
strepy, celych nadob je malo. Nadoby tvaru kotloviteho, maji nizke aneb
malo rozevfene hrdlo, nekdy jsou tez bez hrdla. Bficho banate kone!
okrouhlym neb spieatym dnem. 38) Vypalovany byvaji slabe. BEcho byva
nekdy slamovano, ornam~nt je ale jinak soustreden, hlavne na horni
easti nadoby, nekdy poluyva vsak nadobu celou. Pod okrajem byvaji provrtany dve dirky v hline eerstve uebo ve vypalene jiz nń.dobe.
Nejhojnejsi j,e ornament dulkovy, opletena snura (snura ovijena na
tyeince), nebo linie z,e snur. Dale je ornament peeetitkovity, nehtovity,
hi'ebenovy a ornamentaeni motivy geometricke, kombinace linii lomenych
a vlnitych. 39 ) Jelikoz o teto keramice neni pozorovani stratigrafickych, je
nutno se sPQkojiti s typologii hlavne ornam,entu. 40 )
Z ornamentu, vyskytujicich se na keramioe zdun, dluzno podle Ailia
pokladati za velmi stary ornament, provedeny otisky snury ovijene na
tyeince ("Wickrelschnurornament" anebo "Schnurkammornament").41) Z
toho ornamentu vyvadi Ailio typologicky ornamrent provedeny hfebenem,
ktery tvofi podstatny znak vychodoevropske neoliticke kerami~y hfebenove. Ailiovo chronologicke fazeni druhu vychodoevropske keramiky
neolitickć nespoeiva pouze na typologii ornam,entu, je dolo zen o i typologii
tvaru keramickych. Pro vetsi star'i keramiky zdobene opletenou SnllrOU,
svedei i to, ze okraj,e nadob jsou stejne silne, nadoby s ornamentem hfebenovym maj! zvlaste vytvofeny okraj. Jsou proto vyvinutejsi a proto tez
m]adsi.4.2)
Do stfcdniho Ruska sifila se keramika zdobena opletenou snurou
podle Ailia z jihu (z Ukrajiny), kde ji nachazi hojne na sidWaich na
dunach. 43 )
Aspon pro Finsiw jsou pak zavery Ailiovy dnes podepreny i stratigrafii. 44)
38) /(ozlovśka: Ostanky slav. hOl·od. i dunnaJa stojanka neol. epochy po oz. Buromky, Ćernih. gub. 1010 (Izvestija Tavryceskoj uc.enoj archivnoj komisiji, No . 47,
Gorodcov.· Trudy
str. 10 a ncisl.); - Bilasivślcyj: Kyjivska Staryna 1891, str. 435; XII. Feaorov'śkyj: Imtl'ukciji ta prohramy... 1927 slr. 8-g. Hlina je hruba,
promichanci piskem, coz ma Gorodcov tez za zn,lmku neolitickeho staii (Ruskaja dois·,oriceskaja keramika, Trudy XI: 1.)
39) Menghin.· Anhang str. 72L~; Cykalenko .' Technika ornamentuvannia (Praha) Ig25 obr. 3; - Ailio 1. c. str. 32. - Danylevyc.· l. c. 31.; - Antropologija III.
clanky: Rudyn'ś/ceho str. 179 a lI1oracevskeT1O str. J91.
, ,l0) Tu podava ve sve vyborne praci Ailio v souvislosti s keramikou hrebenovou.
41) Ailio: l. c. str. 28 a nasI.; - Menghin l. c.
42) A ilio: l. c. str. 30.
,13) Ailio l. c. str. 32; tyz ornament vyskytuje se tez v Polsku; srovn.: Kozlowski,
~Ilo(1sla epoka ... str. 76. (Kozłowski shoduje SB s Ailiem).
.
44) Tak n. pr. A. EUl'opeus nasel II Spel'rings v nejspodnejsi vrstve keramiku zdobenou oplelenou snurou ("Wickelschnur") a teprve bliZe k povrchu byly zjisteny strepy
Suomen Museo XXXII.
keramiky hi·ebenove. Srovn.: A. Europeus: Erwerbungen 1925. str. 3-4 (Referate). ("Am B o d e n der Kullurschicht sch6ne Wickelschnur, die
lilteste Schicht ... ").
OBZOR PRAEHISTORICK1'
Sidliste na dunach byvaji povaz,ovana za velmi stara, neoliticka, ba
i mezoliticka. Nelze popirati, ze cast sidlisf na dunach je razu Ciste mezolitickeho a neolitickeho (aspon typologicky), ale nalezy ukazuj i, ze duny
byly osidleny takć v dobe bronzove a zelezrie. 45 )
Na vysoke staN n e o l i t i c k ę ukazuje i keramika zdobena opletenou
snurou, kdyz podle Ailia hrebenova keramika - sama neoliticka -- je
mladsi. Dosud vime, ze keramika z dun ma kulata (spicata, v.ejCita) clna. 46 )
Z toho take vysvlta, ze ornament provadeny snurou - af jiz v jakekoliv
forme, je na Ukrajine velmi stary, p'uvodni, autochtonni. 4 7 )
Relativni chronologi ,e jamovych a katakombnich hrobli
a jej i c h P o m e r k e k u l t u r a m s o u s e d n im.
V popisu hrobli jamovych a katakombnich ukazal jsem na rozdily
v inventari, ktere vedly Gorodcova k jejich casovemu deleni. Toto deleni
Gorodcovovo prijima Ailio, Ebert a Menghin_ 48) Proli tomuto deleni na
skupiny chronologicke vystoupil vsak Tallgren , ktery nepokLida za rozhodujici tvar hrobli, ani jejich polohu v kurhanu a ma za to, ze jama
i· katakomba byly uZlvany v te.ze dobe. 49 )
Gorodcov zaradil jamo~e hroby s keramikou zdobenou snurou a kulatymi (vejCitymi) dny do bronzove doby. Byl naklonen raditi je v okresu
bachmutśkem do doby kamenne, ale srovrianim s inventarem izjumskym,
kde se nasla 2 medena ci-yrhranna sidla, rozhodl se pro dobu bronzovou. óo)
Toto zarazeni Gorodcovovo neni presvedcujici jiz z toho dlivodu, ze
jen v jedinem hrobe nasla se dve medena sidla a cele desitky pohfbli mely
inventar, v'e kterem nebylo ani stopy po lmvu. Dve kovova sidla zdaji se mi
pi'eoe jen slabym dokladem, aby bylo mozno jamove hroby raditi do doby
bronzove. Nezda se mi ani dosti prlikaznym vysvetleni chudosti kovovych
predmetli v jamovych hrobech, ktere podava Gorodcov, jenz se domniva,
ze kovove nastroje byly velmi oenne a proto nebyly davany do hrobli. 51 )
45) Jakimovic: Dunnija stojanki neoI. epochy v Radomyslskom uj_ Kijevsk_ gub_
(Arch_ let. juznoj . Rossiji 1903 str. 167). Danylevyc: 1. c. 23. Rudyliśkyj:
Kvarcyt. vyroby . Antropologija 1., str. 226. - Tallgren: 1. c. str. 24.
46) Foss M. E.: Keramika Fedorovskoj stojanki: Trudy Sekciji archeologij i, Moskva
Ig28 str. 505 a nasI. - Fedorovskyj 1. c. str. g.
.
47) Je v'elikou chybou, ze prozkoumavani dun delo se dosud metodami nevedeckymi a ze nebyla prokopana . asp on je~na kulturni .~rstYa v dune se nalezajici (Danylevyc:
I. c. 23)_ Posledni dobou Je znateiny obrat klepslmu.
48) Ailio: 1. c. str. 101. EberL: 1. c. str. 46-7, Menghin: L c. str. 730.
4.9) l'allgren: Zur friihen MetalIkultur ... str. 70 ; idem: La Pontide .. str, 38.
50) Kamenka. kurhan IIL, poMb. 8. Gorodcov: Trudy XII., I str. 217.
51) Gprodcov: Trudy XII!., L str. 186.
Str. 68.
OBZOR PRAEHISTORICKY
To by dosti prekvapovalo vsak U kmene S tak vyvinutou (lctOU k mrtvym,
jenz stavi rozsahle a upravene mohyly nad hroby, kde je mrtvy s veskerou
peti vypraven pro zlvot posmrtny.
Nemohu souhlrusiti s Gorodcovovym zarazenim jamovych hrobil izjumskych a bachmutskych do doby bronzove. 52 ) Domriivam se, ze jamove
hroby ve sve po(łstab~ n"lilezeji dobe neolihcke s nepatrnymi vlivy civilisace
kovove (medene). Pfitomnost kovu v techto nalezech je lehce vysvetlitelna,
povaZime-li, ze okrove hroby na Ukrajine nalezeji jedne oblasti spolu
s kurhany ' severriiho Kavkazu, kde kov je jiź znam z rozhrani IV. a III.
tisicileti (viz dale str. 76).
K teto domnence vedly me vazne dilvody, hlavne pak srovnani keramiky. V keramioo jamovych hrobu be postihnouti mnoho pryku, ktere
ji spojuji se starsimi neolitickymi kulturamI ·Ukrajiny. Je to predevsim
tvar nadob - vejCity s malo vyvinutym hrdlem a okrouhlym dnem, ktere
je charakteristickym znakem vsech vychodoevropskych kultur neolitickych;
nejen y,e vychodni Evrope, ale vsude jinde okrouhla dna nesou pecef jak
primitivnosti tak i vysokeho starł. Srovnejme jenom keramiku z danskych
odpadkovych hromad, paskovou keramiku stredoevropskou, predynastickou
ker. legyptslmu, ker. Male A'S~e a Sibire a vsude tu najdeme kulata dna. 53 )
Keramika jamovych hrobu naleZi k temto starym skupinam neolitickym ve vych. Evrope, ktere maji kulata dna a je jejich konecnou fasi,
prejimajici jiZ prvni vlivy civilisace medene.
V perifernich oblastech jamovych hrobu, jichz trvani bylo pravdepodobne delsi, (nasledkem odchylneho vyvoje) nez v izjumskem a bachmutskem kraj i, vidime vlivy jak Podkavkazi, tak i kultury trypilske. 54 )
Cilejsi styky kulturni se sousednimi oblastmi vykazuji (v oblasti izj umske a bachmutske) teprve hroby katakombnł.
Keramika katakombnich hrobu tvofi podstatne rozdilnou skupinu od
keramiky hrobil jamovych. Ukazuje-li keramika hrobil jamovych svym
tvarem raz nesporne archaictej si a souvisiost s kulturami neolitu vychod.
Evropy, keramika katakombni ma jiZ dalSi vyvojove pHznaky vetsiho mladi
52) Gorodcov niemene rozezmiva presne jamove hroby starSi a mladsi. StarSi jamove
hroby maji vzaenou keramiku s okrouhlymi dny, kdezto mladsi jamove hroby obsahuji
casto se vyskytujici keramiku s rovnymi dny. Tvar teehto poslednieh ncidob ma analogie
v inventaE pozdejsieh Gor1o dcovovfch stupnu, jakoz i v dohe skytske (Gorodcov: Trudy XIII.,
l . str. 239, 2!~8).
53) Menghin: Anhang, str. 690-700, Capart: Les origines de la Civilisation
Egyptienne, Paris 1914, Pl. II. - Morgan: La prehlstoire orientale, Tom. II., Paris
1926, Fig. 133, 233, 234. - Gorodcov: Kamennyj period 1., 1925, str. 365-6.Pelri' B. E.: Sibirskij neolit, Irkutsk 1926.
.
51) Viz pozn. 30. - Vlivy trypilske kultury v ]aekovieke skupine snurove keramIky vidim v artefaktu hlinem!lm, kterj byl nalezen Bydlowskim v mohyle 29. Predmet·
ten povazuji za sosku (hlava pravdepodobne urazena). Podobne sosky vidime v trypilske
kulture A. (viz: Kozlovśka .: Keramika kult}lry A; Trypilśka kultura .. ' I., obr. 26-7.
OBZOR PRAEHISTORICK1'
Str. 69.
a ve sve podstate ukazuje na svuj puvod z keramiky hrobu jamovYch.
Keramika hrobu katakombnich ma jiz dna rovna, vyssi hrdlo a je tak
bohate zdobena, z,e badateli pfimo se vnucuje myslenka na styky s kulturami
umelecky vyvinutejsimi.
V kultur,e hrobu katakombnich vyskytuji se jeste hojne predmety
kamenne. Tak u izjumskych katakombnich hrobu stanovi Gorodcov pomer
kamennych predmetu ke kovovym 37 % : 630/0. V bachmutskem okresu
z 19 pohrbu s katakombnimi milodary jen v 10 byly nalezeny predmety
kovove.
Na zakIade techto pomeru je mozne Hci, ze katakombni hroby nemohou j,este naIez'eti plne dobe bronzove.
Gorodcov zjistiI presne, ze katakombni hroby jsou mIadsi hrobu jamovych: kataIwmbni hrob rezal hrob jamovY.55)
Gorodcov a Tallgren mysIeli, ze zmena ve vzhledu hrobu znamena
pfichod novehQ obyvatelstva. Mam vsak za to, ze tu jde jen Q castecny priliv
noveho Qbyvatelstva, ktere pfinasi s sebou vyvrchoIeni ucty k mrtvym.
Otazka, odkud byl prinesen tvar hr.obu (katakomba), neni dosud
rQzresena. Bude tu tf,eba ·badati v'e smeru, ktery naznacili Childe, Antoniewicz a Tallgren. 56 )
Gorodcov uvadi I I pfipadu, ze keramika razu katakombniho se vyskytla ve hl'lobech jamovych a povazuje tu vyslovne za vyjimecnost. Bohuzel,
nemohu zjistiti, zda v techta pfipadech nejd~ snad .o nejaky prechod
z kultury jamovych hrobu d.o kultury hrobu katakombnich. Pfipad, ze nadoba
s okrouhlym dnem se vyskytla v hrobe katakombnim, je mne znamy jen
jeden. Techto nekolik pfipadu ukazuj,e na jistou souvislost obou kultur
s platnQsti kulturni i chronologickou.
SQudy, zalozene jen na techto vyjimecnych pHpadech mam vsak za
predcasne; neize dobre povazovati pohrby, rozdeIene Gorodcovem, za soucasne, kdyz hlavni masa materialu mIuvi pr.oti tomu. KQvovy inventar
katakQmbnich hrobu je take dokladem vetSiho mladi oproti hrobum jamovym. Jsou to hIavne hrQty kopi, dale stHbrne a kovove (men, bronz?)
zausnice s rozsifenymi konc;i, vyskytujici se take v inventari jamovych
hr.obu jackovickych a v stupni, zv. "Poltavka".
Zausnice tQhoŁo typu jsou rozsireny v kurhanech v Podkavkazi, ktere
je povazovanQ za jedno ze stfedisk vyroby techto zausnic. 57 ) Avsak puvod
55) Viz pozn. 20.
56) Childe: The Danube in prehistory, str. 159; - Antoniewicz : Wiado:rnotlci •••
IX., str. 9; - idem: NiederlUv Sbornik 1925, str. 266; - Tallgren: Zur friihen Metallkultur . .. str. 70. - Antoniewicz: ArcheologJa Polski, str. 65.
57) Hubert S chmidt : Troja-Mykene-Ungarn; Z. f. E. 1904, str. 616, 620-2.
Str.
OBZOR PRAEHISTORICKY
70.
--------~-------------------------------------------------
jejich nutno hledati asi v Mezopotamii, kde e vyskytuji ve hrobech kralovskych v Ur z poloviny 4. tisiciletl pi'. Kr. 58 )
Hroty kopi maji analogie v kurhanech kubanskych, jak ukazal posledne A. V. Schmidt. 59 )
J ednim z duvodil, ze keramika katakombnich hrobu je typologicky
i vyvojove mladsi keramiky hrobu jamovych, je take civilisacni prostredi,
ve kterem se vyvijela. Lid pohrbivajid v jamach byl nomadskY. V hrobech
jamovych keramika je malo zdobena, otisky snury pod okrajem ukazuji
na puvodni uzitkovy ornament a ornam1ent pod hrdlem je provedeny nedbale, svoji neumelosti a asym1etrii neukazuje prave na pHlisne nadani umelecke. J1e to jenom prosta a jednoducha vjpln plochy. Nomadi k vyzdobe
keramiky nemaji ani mista ani prostr,edi ani casu. Pozornost jejich neni
soustredena k vyzdobe keramiky; vidime to jasne na keramice hrobu jamovjch v izjumske oblasti. DUlezitym dukazIem o zpusobu nomadskeho Zivota
lidu jamovych hrobu jsou kosti zvifed ve hrobech. Mimo lovectvi a rybarstvi, lid pohrbivajicf v jamach choval tez ovce.
Vice osedly zivot projevuje se jasne v kerarnice skupiny jackovicke
a stup ni "Poltavka"; v oblasti izjumske a bachmutske vidime jej dobi'e
teprve v kultur e hrobu katalmmbnich. 60 )
Keramika katakombnich hrobu j,e zdobena po cele plose honosnym
ornamentem, coz predpoklada usedlejsi zivot a zvysene umelecke dteni.
Styk s kulturami vyspelejsimi nutil tez k usedlejsimu Zivotu. Tento lid
choval ovoe, kravy, kone a co nejdillezitejsi, zajimal se zemedelstvim,
jak nasvedcuji nalez,ena drtidla na obili. Lid hrobu katakombnich asi
prvni zacal dolovat mea v donecke oblasti(?), a snad tak e umel odlevat a
kovat kovove predmety(?).61)
Dosud obracel jsem pozornost k pomeru jamovych a katakombnich
hrobu.
Chci ukazat na styky okrovych hrobu s kulturou dooela cizi prosti'edim, vyvojem a zpusobem zivota, s kulturou trypilskou (kultura malovane
keramiky na Ukrajine). Kultura trypilska zaujima geograficky oblast
L. Woolley: Vor
5000 Jahren (nausnice kralovny Su-bad).
A. V. Schmidt: Die Kurgane der Stanica Konstantinovskaja, (Eur. Sept. Ant.
IV., str: 9 a nasI.
60) Zajimave je, ze kultura hrobu jamovych v oblastech perifernich mela trvani
delSi neZli na Donci. PHciny H'eba hledati ve vzdalenosti a isolovanosti v clZim prosHedł.
Ve stupni "Poltavka" je zastoupen starSi a mladsi stuperl jamovych hrobu a v inventafi
muzeme sledovat We styky s kulturni oblasti severokavkazskou a take vlivy kultury, podobne hrebenove. Skupina jackovicka vykazuje vyvoj v keramice, podobny keramice hrobu
katakombnich.
61) Gorodcov: Trudy XII!., str. 245-247; Trudy XII., str. 200: Trudy XII!.,
str. 228; - Jevarnickij: Trudy XIII., str. 108 a nasI. - A. Dobrovolśkyj: DesCo pro
znarladdja, jaki Gorodcov nazyvaje formockamy; Antropologija 1927, Kyjiv 1928, str. 183.
68)
69)
OBZOR PRAEHISTORICKt
Str: 71.
od c.erneho more do Cernihovske gub. a na zapad do Halice a Rumunska.
Rozsirena vetsinou v oblasti cernozeme praveho brehu Dncpru, kdeZto
na levy bfeh zasahuji jeji nalezy jen velmi malo<. Na sever od Kyjeva
v oblasti lesostepni, pi'echazi na levy breh Dnepru a tvoN spolu s jiznimi
castml kyjevske oblasti (kde opet prestupuje na levy breh) zvlastni
skupinu harbarizovane trypilske keramiky, snad pod vlivem keramiky
hrebenove. 62 ) Na jih od kyjevske gub. v dolnim behu Dnepru - podle
dnesniho stavu nalezu, kultura malovane keramiky nedosahuje ani zdaleka oblasti praveho brehu Dnepru (viz mapa).
UUKt.1fura.
~ry
·/,ka.
Hranice ne,o litickfch kultur na Ukrajine. _ . F rontieres des cultures neolithiques eu Ukratne.
Chvojka ji mel za eneolitickou, soude podle nalezu kovovych nastroju, kter,e jsou doloz,eny i badateli jinymi. 63 )
Vseobecne se soudi, ze kurhany s okrovymi pohrby zniCily kultur u
trypilskou. 64)
Ebert se domniva, ze okrove pohi'by nasleduj! na Ukrajine az po
----62) [(urinnyj: Monumentalni pamiatky tr'ypilskoji kultury, (Trypilśka kultura na
Ukrajini Tom. L, str. 67. - Ailio: 1. c. str. 88- 89. - Mychajlo Boltenko: Keramika
z usatova (Trypilśka kult. L, str. 8 a nasI. - Makarenko: Doslidy na Ostedcyni (Zvidomlennia za 1925, str. 61 a nas1.).
b3) Danylevyc: 1. c. str. 52; - Kozlovśka : 1. c. str. 143, 157. - Ailio: 1. c.
str. 99; - Scerbakivśkyj: Malovana ker. na Poltavscyni, str. 8. - NekteH badatele sleduji malovanou keramiku trypilskou az k pocalkum doby bronzove a take i dale, jini se
snaH zaraditi kul turu trypilskou do cisteho neolitu, namilajice, ze kovove predmety nehyly nalezeny na miste, ale jen Chvojkou ziskany (viz Scerbakivśkyj: 1. c. - Cykalenko :
Studie o vyvoji neol. maI. ker. (Obwr preh. V.-VI. 1~26-7, str. 21-33; - J. Gotje:
Żeleznyj vek v vostocnoj Evrope 1930, str. 6).
64) Tallgren: La Pontide ... , str. 23; - Ebert: 1. c. str. 54; - Danylevyć: L c.
str. 66.
Str. 72.
OBZOR PRAEHISTORICKY
kultur e trypilske, proto~e ve str,edni Evrope keramika snurova nasleduje
pO keramice paskove. Tento nazor Ebertuv nemam vsak pro chronologii
snurove keramiky v okrovych hrobech na Ukrajine za rozhodujici, protoze paskova keramika je v podstate neco jineho nez trypilska a co plati
pro stredni Evropu, nemusi platiti pro Evropu vychodni, kde pomery
kulturni jsou docela odlisne. Nazor Ebertuv sdileji i jini oelni badatele
ve vyc~odoevropske prehistorii, tak na pi'. Tallgre:n, Danylevyc a t. d. 65 )
PE tom opiraji se badatele o nale~y, pri nichz okrove pohrby rusily
vrstvu trypilslmu. Tak je uvaden Ebertem a Tallgrenem pHpad z Chalepja,
Danylevyc uvadi jeste Kononcu a Kozlovśl-ui Suskivku. 66 )
Pohrby tyto nejsou blize popsany. Je jen uvadeno: skrcena kostra
barvena okr,em a v jednom pHpade je uvedeno, ze nalezena nadoba tez blize nepopSana. 67 ) Vim,e, ze okrove pohrby na Ukrajine trvaji od
neolitu pres celo u dobu bronzovou az k dobe z,elezne a deli se na uekolik
chronologickych fazi. 68) J elikoz v uvadenych okrovych pohrbech, ktere
rusily vrstvou trypilskou, nebylo milodaru nebo nejsou presne zjistene,
je tezko usu~ovati, ktera ze skupin kurhanu vlastne trypilskou vr tvu
znicila. Neni vUbec zadnych dllvodu, domnivati se, ze to musela byti
jejich nejstarsi skupina (t. j. hroby jamove) - a tim tedy neni naprosto
dokazano, ze pocatek kultury kurhanu s okrovymi pohrby na pravem
brehu Dnepru, je vazan teprve k zaniku kultury trypilske.
J ackovicka skupina snurove keramiky byla pravdepodobne cizim
ostrovem uprostfed trypilske kultury a zila vlastnim kulturnim zivotem,
stjkajic s'e se svoji matefskou oblasti snad pres jihovych. cast kyjevske
gubernie do gub. jekaterinoslavske (dnipropetrov~ke). Ve skupine jackovicke muzeme snad zjistiti i vlivy trypilske kultury ve vyskytnuti se
sosky.69) Myslim take, ze keramicky inv'e ntar skupiny jackovicke snurove
keramiky vykazuj'e vlivy kultury trypilske, hlavne v profilovani hrdla. Naskyta se nyni otazka, proc kultura trypilska se zaraZi v podstate
u praveho brehu Dnepru? Je na snade duvod, ze pr,ekazkou Slreni · timto
smerem bylo osidleni jineho lidu, pri cemz by mohl prichazeti v uvahu
jen lid hrobu jamovych a katakombnich s keramikou snurovou, reknu
s Tallgrenem "nomadisujici pestitele dobytka".70) Zajimave je zjisteni, ze
dve kultury nomadska (polonomadska) (n ej starSi dve faze okr. hrobu)
65) Ebert: l. c. 54.
66) Danylevyć: 1. c. str. 61; - Kozlovska: Rozkopky 1916 v. bila sela Suskivky,
Umanśkoho pov. (Zapysky istor. i filolog. sekc. Ukr. Nauk. Tov. Kyjiv 1918); idem:
Tocky tryp. kult. (Trypilśka kult. I. 1926, str. 45-46).
67) Chvojko: Kamennyj vek ... , str. 41 (Chalepje).
68) Je zajimave, ze osidleni malovane keramiky je neobycejnc Hdke v mistech jackoyicke skupiny. (Danylevyć: 1. c. mapa n.).
69) Viz pozn. 54.
70) Tallgren: Euras. Sept. A. VI., str. 142.
OBZOR PRAEHISTORICK'2"
a zemedelska byly v riejakem kulturnim vztahu a ze je mDznD na zaklade
zjistenych fakt usuzDvati na sOlicasnDust jamDvych a katakDmbnich hrobu
s kulturDu trypilskDU.
V jamovych hrobech na Donci (ustredni oblast) vlivu trypilske kultury
nemame, o skupine jackovicke zminil jsem se vyse.
Bezpecne vlivy trypilske kultury muzeme zjistiti az v mladsi skupine
okrDvych hrDbu, t. j. katakDmbnich a tD oboustranne.
Jiz Alio upDzDrnil, ze hroby katakombni stoji v uzke sDuvislosti
s kulturDu trypilskou. 71)
Tak na pr. spatfuje silne vlivy kultury trypilske na hlavnim tvaru
keramiky katakombni - banate nadobe s vyssim hrdlem a znatelne vyvinutym dnem. Take v bohatem .ornamentu keramiky katakombni (pDlokruhy,
kruhy, spiraly) spatfuje vlivy z doby r.ozkvetu slohu keramiky trypilske,
ac 'Ornament je prDveden dDmaci technikDu, hlavne snUrDU. (Ailio mysli
asi nejstarsi rytou trypilskou keramiku?) Mohu vsak ukaz at na dalsi ovlivneni katakombni keramiky trypilskDU:
L
Nektere nadoby ve hrobech katakDmbnich jSDu malDvane barvDu
cervenou a modrDu. 72 ) Cerv1ena barva je bezna v kulture trypilske a tez
D modre barve j SDU zminky. 73)
Lid pDhrbivajici v katakombach mDhl prevziti jen od Trypilcu princip
malovanł.
2. V pDhrbech katakombnich vedle kDstrDvehD pDhrbivani zjistenD
bylD i spa1Dvani mrtvD1. 74 ) Spalc)Vaci ritus nebyl by dDbre vysvetlitelny
u pDIDnDmadskehD kmene bez cizich vlivu. PuvDd spalovani u KatakDmbcu
muzeme hledati zase jen v kultui'e trypilske, ve ktere spalovani mrtvDI je
tez dDkazano.
3. Ve hrobech katakombnich byl zjisten kanibalismus. 75 ) V trypilske
kulture vyskytuji se pDhrby, ktere nutno vylDUCiti z dDkładu prD pDhrby
zarDve. Pfipady, uvedene Ailiem a Kozlovśkoll, kde m,ezi kDstmi zvirecimi
byly take spalene kDsti lidske,76) nevylucuji kanibalism v kulture trypilske,
zvlaste kdyz jej znam,e velmi dDbr,e z pfibuzne skupiny malDvane keramiky
71) Ailio: l. c. str. Ig8.
72) Viz pozn. 23.
s.
Sposterezennia nad danymy dosl. tryp. kult . (Trypilśka kult .. . 1.,
Dos1. na Kamianeccyni (Zvidomlennia Ig26, str. 128).
74) Kamenka, Verchnij Stepok (Gorodcov 1. c.).
75) Kamenka (kurh. 15., poM. 3; kur. lO, poM. 6; Velika Kamysevacha, Stupky, Mecebe lovo (Gorodeov).
76) Kozwvślca: K. t. A. (T. k. 1.), sLr. 163-4. Ailio: 1. c. 8g-go.
73)
str. 38); -
Hamćenko:
Rudynślcyj:
OBZOR PHAEHISTORICKY
bulharske. 77 ) Je mozne, ze kanibalismus s ostatnimi prvky kulturnimi byl
pfevzat lidem katakombnich pohfbu tez od Trypilcu.
4. v hrobech katakombnich a to nejen na Ukrajine, ale na zapade
ve Złote jsou bezpecne zjistene nalezy kosti a pohi'bu kone. Mam za pravdepodobne, ze lid katakombnich pohfbu seznamil skonem lid trypilske
kultury, v jejimz invre ntafi se tez kosti kone nachaz1eji. Zda se vubec, ze
lid okrovych hrobu pfivadi v teto dobe do Evropy ochoceneho kone. 78 )
5. Drtidla na obili, nalezajici se v hrobech katakombnich, nasvedcuji
tomu, ze lid tento se zabyval zemedelstvim; nastala zmena zpusobu zivoLa
(nomadskeho na usedlejsi). Hlavni pHCinou teto zmeny byl styk .a sousedstvi s kulturo u trypilskou, kde drtidla na obili jsou znamy ve vetsim
mnozstvl a od ktere lid hrobu katakombnich se pravdepodobne zemedelstvi
naucil.
6. Snurovy ornament na trypilske keramice z Usatova ukazuje zase na
vlivy snurove keramiky okrovych pohi'bu na kultur u malovanou. 79 )
7· Na styky kultury katakombni s kulturo u trypilskou ukazuji konecne
i bulavy, vyskytujici se v obou kulturach. 80)
Vzhledem k dokladum, ktere jsem uvedl, muzeme miti za bezpecne, ze
kultura katakombnich hrobu je soucasna s kulturou trypilskou. Ztlstava
ovsem otazkou, pokud z dokazanych vlivu he usuzovati na zanik rolnicke
kultury trypilske.
Zajimave je vyskytovani se nadob malovane keramiky v okrovych
hrobech. 81) Dle nekterych badatelu nadoby tyto nalezeji mladsimu stupni
malovane ker,amiky. 82)
Vseobecne mezi badateli pfevlada domnenka, ze cast kultury okrovych
pohfbu se skrcenymi kostrami, je v nejake souvislosti ke kultufe trypilske. 83 )
Vsimnemre-li si geograficke rożlohy techto kurhanu, vidime, ze jsou
77) Popov: Belakovskoto plato, pesteri i doistoriooski selista , Materijali za archeologiceska karta na Balgarija III., Sofia 1925, str. 15, 24 a 42. - NeustuJlnj (referat Pam.
Arch. XXXV. 1-2, a Obzor preh. V.-VI. - Mikov: Selistna mogila pri s. Balbunar,
Izvestija na Balg. Arch. Inst. IV. 1926-7, str. 251 a nasI.; - Dronćilov: Predistoriceski
ooropi at Balgarija, Izvestija na Balg. Arch. Inst. II. 1923-4, str. 187.
78) Viz pozn. 27, - S. Magura: Pytannia pobutu ... (Trypilśka kult. na Ukr . 1.,
str. 102-105, tak e prace jine v tom sborniku). Zurovski: Neue Ergebnis~ c der
neol. Forschung im siidwestpoln. Lossgebiet (Prah. Z: XXI., 1930. Abb. 13).
79) Hamćenko: Spostrezennia. (Trypilśka kultura na U. I. str. 38 a obr.)
Eberl vyslovil domnenku, ze ker. katakombni je v souvislosti s maI. ker. sedmihradskou a podobny je ji typ ker. lublanskych blat (Reallexikon XIII. str. 5 I).
80) [(oz lovśka: 1. c. str. 1{~2; - Gorodcov: Trudy XII., Tabl. VI., obr. 3. Reallexikon XIII., tab!. 24A, obr. e.
81) Json to kurhany: u Vasylkova, Kolodystćho, Serezlijevky, Parkany, Sabalat, Slobidka Romanivka aTyraspole. (Danylevyć l. c. 62. - D. Sćerbakivśkyj: Trudy XIII. (Materialy), str. 104. - [(urinnyj: (Chronika c. 2.), str. 24.
82) V. Scerbal.ivśkyj: Tilopalni tocky... (Trypilśka kult. na Ukr. I., str. 136).
83) Poznamka 81.
OBZOH PRAEHISTORICK"f
Str. 75.
vetsinou rozlozene tesne podel praveho brehu Dnepru. Dale na zapad,
i-ekneme hloubeji v zazemi kultury malovane, prozatim podobnych nalezu
neni.
Pomalovane nadoby mladsiho stupne trypilske kultury davane do
hrobu nomadu nasvedcovaly by o kulturni ch stycich, ktere zasahovaly az
do nomadskeho ritualu pohrebniho. Jde zde asi o vlivy, zpusobene pronikanim .(polo )nomadu z leveho na pravy bi~eh Dnepru a zatlacovanim Trypilcu. Nomadi pE pochodu keramiky s sebou pravdepodobne nebrali a tak
do hrobii była dana snad nadoba ciziho naroda, aby ritual pohi-ebni byl
vyplnen; je jiste, ze krasa malovanych nadob zaujala i nomady. Neni
ostatne zcela vylouoeno, ze z casti nalezeji tyto hroby lidu kultur~
trypilske.83 a)
KteH to byli najezdnici, ktere kulturni skupiny kurhanu s okrovymi
pohrby, je tezko dnes Hci. Dokud nebudou ucineny nalezy jistejsi, vsechny
zavery budou predcasne. Je mozne se domnivati, ze najezdy zaCinaly se v tu
dobu, kdy lid trypilske kultury ztracel tu Zivotni a vybojnou silu, kterou
mel ze zacatku pE obsazovani oblasti praveho brehu Dnepru .
. Je zde zajimavy problem pomeru dvou narodu, sidlicich vedle sebc,
odlisnych vsak zpusobem zivota: stepnich polonomadu z leveho bfehu
Dnepru a obyvatelstva kultury trypilske malovane keramiky, rolniki'I, nadanych zcela odlisnym hlubokym citenim umeleckym a nabozenskym.
NositeM malovane keramiky jiste byli ze zacatku pi'i zabirani oblasti
praveho brehu Dnepru84 ) dosti silni, a organisovani, aby odolali lltocnym
nomadum z leveho brehu, kteH pi-,ece vsak na pravy breh pronikli, jak
dokladaji mohyly v Jackovici. 85 )
NejobtiZnejsi otazkou j,e stanoveni absolutni chronologie okrovych
pohi-bu na Ukrajine. Predem podotylam, ze nekteH badatele pomoci bezpecnych orientalnich analogii dosli pE stanoveni absolutni chronologię
k zaverum, ktere se znacne bliZi vysledkum meho stanoveni chronologie
relativni jamovych a kata~ombnich hrobu.
Tallgl'en v nekolika svych pracich pokusil se resiti otazku absolutni
chronologie pomoci velkych kurhanu kubanskych s hojnym kovovym inventatem. 86 ) Sve datovani zaklada na dyce z Majkopu, kterou Hubert Schmidt
srovnava s nalezy z Knossu a Mochlu. 87 )
8R a) I<urinnyj: ChI"o'nika II 1930., str. 29- 30 .
84) Mam na mysli zatlacovani ol>yvatelstva dun a neo1. stanic. Snad tomu obyvatelstvu nalezeji i kurhany se skrcenymi poMby bez milodaru, (viz Danylev)'ć 1. c. 55-56
a mapa III.) rozsirene blavne tesne u praveho bfehu Dnepru.
85 ) l\Iohlo se to stati snad na zacatku v)'voje keramiky katakombni.
8G) Viz pozn. J. K tomu Finkst. Ius. 1\:)24. str. 29-30. Sl\IYA 25:2, str.
210-216.
87 ) Tallgren: Zur friihen Metallkultur ... , str. 71; A. V. Schmidt povazuje
daLovani "nozu" z Mochlu za nejiste. (E. S. A. IV., 5tr. 18).
Str. 76.
OBZOR PRAEHISTORICKY
-------------------------------------------------------------
MajkQP datuje Tallgren k r. 1700 pr. Kl'. a kultury s okrovjmi
pohrby zaujimaji podle neho dobu od 2000--1200 pr. Kl'. -- tim spad a j i Tallgrenovy i katakombni hroby na zabitek 2. tisicileti. 88 )
Tallgren u z n a v a, ze stanoviti h Ql' n i h l' a n i c i kurhanu s okrovjmi
pohrby je v·elmi nesnadne a ze z casti hroby okrove mohou bjti starsi nez
doba medena a bronzova, ke ktere vsak podle neho vetsi cast pr1eoe jen
nalezi. 89 )
Na nizkć T allgrMovo datovani hrobu kubanskjch upozornil N iederle
a Ebert zduraznil, re jejich horni hranioe nutno posunouti vjse akulturu
velkjch kubanskjch kurhanu klade dQ r. 2200 pi'. Kr. 90 )
Tyto hroby kubanske radi Rostovcev do prechodni doby mezi neolitem
a dobou medenou, odmitaje trojske paraidy, jichz pouZlva Tallgren;
shledava spise paralely v Mezopotamii ~ dovolava s·e vjkopu Woolleovych. 91 )
Childe zase upozornil, ze puvod oele rady sekeromlatu - tak rozsirenjch
v okrovjch pohrbech na Ukrajine a na Kubani, by snad bylo hledati v Mezopotamii, kde sekeromlaty se spustenjm ostHm byly v uZlvani jiZ od pocatku III. tisicileti a kde kov je znam jiz ve IV. tisicileti. 92 )
NejnQveji zabjva se absolutnirn datovanim kubanskjch kurhanu A. V.
Schmidt. 93 ) Nalezy z kurhanu v Carske datuje na hranici IV. tisicileti,
srovnavaje je s invental'em nejstarsiho pohrebiste v Ur. Ze nejstarsi kultura.
Kubane naleZi 3. tisicileti, jsou mu dukazem djky a sekeromlaty z hrobu
v Assur, datovane 2300 pr. Kl'. Tyto djky a sekeromlaty jsou vyvinutejsi
nez z Carske a Majkopu.
Typ "Konstantinovskaja", - kterj j,evi pHbuznost s inventarem hrobu
katakombnich - datuje djka analogicka nalezum cyperskjm (Early Cycladic III. 2400-2100), Schmidt datuje tuto skupinu kulturni do let
2300-1600 pr. Kl'. (jehQ t. zv. stredni kubanska doba).
88) V pra.ei "La Ponticle"... Tallgrenovy nazory na absolutni chronologii nejsou
vzdy zeela presne. Na str. 38, nej.'?tadi jeho skupina shoduje se s predeslYm datovanim,
na str. 92, do nejstarSi skupiny (2000-1600 pr. Kr.) radi kamenne seke;omlaty, kulate
amfory (rondes) a nadoby s dnem okrouhlym (circulaire) z velkych kurhanu kubarlsHch,
z Fatianova, suurovou ker. dneperskou, Jaekovici a nejstarSi hroby katakombnł. Do d;uhe
skupiny (1700- 1 (~oo, Troja III.-VI.) radi hroby jamove a katakombnł. Tenlo stupeu od- o
povida mykenskemu a obdobi danskych dYk. V synchronisticke tabulce na str. 142, hroby
katakombni radi mezi 2000-1700 a Majkop do 1800-1500 pred Kr.
89) Tallgren: La Pontide ... , str. 14. - Ebert: 1. c. str.50 .
. 90) Niederle: Obzor prehistoricky 1926- 27, str. 125. - Ebert 1. c. str. 54-5.
UP.o7.oru~ji tez, jak Tallgr.en nespravne zaruc;lil medcnou sekeru z Luzoe (Hodonin) na
~o~avp- meZl .1.50?~~:00 pr. Kr . .(La Ponhd~ ... str . . 132-3, obr. 7), Schrónil ji
ra(!t do eneohhcke snurove ker. (Dle Vorgeschlchte B6hmens u. Mahrens str. 79).
91) Rostovc.ev: L' age du cuivre dans le Caucase septentrional (Revue archeolog.
I 92~) ---:- s:ovn. \.ez jeho datovani Majkopu (The Iranians and Greeks ... , Stockj: Obzor
prehlstol'leky 1926- 7 str. 90 (referat).
92) Childe: The Stone baltle-axes from Troy (Ma n 1924 str. 68) idem: The
Dawn .. . Stockj: Obzor pl'eh. str. 90.
OBZOR PRAEHISTORICK'f
Str. 77.
Tallgren k dukazum A. V. Schmidta podotyka, ze staroorientalni parallely "sind schlagend und zutreffend", mysli vsak, ze nebude pi'ece mozno
uddeti datum III. tisicileti pro kubaiiske hroby.9-1) DrZi se proto sveho
dfivejsiho stanoviska, ze vyvoj cele skupiny kubanske spada do II. tisicileti
a ze inventai' kurhanu majkopskeho naleZi dobe stredne minojske okolo
1700 pr. Kr. (M. M. 111.).
Absolutni datovani A. V. Schmidta odpovida prozatim nejlepe memu
datovani relativnimu, ktere jsem zalozil na stycich hrobu katakombnich
s kultUDOU trypilskou.
Kdyz srovnam,e absolutni datovani hrobu kubaiiskych a katakombnich Rostovoev,ovo, Childovo a Schmidtovo s nazory ruznych badatelu
o absolutni chronologii kultury keramiky malovane na Ukrajine, presvedCime se, ze sobe neodporuje, naopak ukazuje vice mene data shodna
(pro III. tisicileti), a tim take souCasnost kultury nejstarsich hrobu
okrovych (jamove a katakombni) s kulturou malovanou je jista, jak
jsem ostatne ukazal na vzajemnych vlivech kulturnich. 95 )
Invental' hDObu jamovych (na Donci) byl zjisten jako typologicky
starsi inventare hrobu katakombnich. Absolutni (prozatimni) datovcini
hrobu katalmmbnich ukazuje, ze inventar hrobu jamovych spada nejpravdepodobneji pred 2300 pr. Kr. Cast skupiny hrobu jamovych, jackovickych, muzem,e na zaklade analogickeho inventare k hrobum katakombnim (kladivkovita jehlioo, hrdla nadob, snad take sekeromlaty) povazovati
za soucasnou s nejstarsi fazi hrobu katakombnich.
Chronologie okrovych hrobu na Ukrajine a hlavne na Kubani je praoemi Rostovcevovjmi, Childeovjmi a A. V. Schmidtovjmi uvedena na
spravne koleje. Pro datovani m~sime hledat analogie ve starych kulturach
Orientu - jak spravne podotkl jiz Tallgren, a neohlizet se, zda to odpovida
ustalenym nazorum chronologickym v zapadni Evrope. J en z Orientu
prichazely vlivy kulturni do oblasti severne Kavkazu a z ni cerpaly kultury
nomadskć na Ukrajine (v nasem pHpade kultura okrovych pohrbu).
Znalost roovu ve ctvr!em tisicileti v Mezopotamii nezustala bez ozveny
na oblasti sousedni a zvlaste kavkazskou. Gudea, patesi z Lagas'e , (2400
A. V. Schmidt: 1. c. - Borkovskyj: Pam. Arch. XXXVI, 308 (referat).
94.) Tallgren: Zu der nordkaukas. Bzt. (E. S. A. VI. str. 141.. - Tal/gren
93)
souhlasl ze "absolutni chronologie bude asi stanovena v kombinaei s. kulturami "Orientu",
(Zur Chronologie der oSteUI'Op. Bzt., Md .. A. G. Wie n LXI. Bd. 1931 str. 94).
95) Chvojko: Nacalo zemledelja (Trudy XIII: I str. 1-8. Stem: Reallexikon
XIII. str. 36; - Kozłowski: Mlodsza epoka ... VII. rozd. lIIenghin: Die ethnische
Stellu.ng.. (Juvilejnyj zbirnyk na posanu akad. M. Hru.~evśkoho, Kyjiv 1928); Childe: East Relations of the Dimini Culture, (The Journal oI Hell. Stud. XLH. 1922
str. 254-75; - idem: The Dawn of ... - Ebert 1. c. 54; - V. $cerbakivśkyj 1. c. str.
128.-36.
OBZOR PRAEHISTORICKY
Str. 78.
96
pl'. Kr.) zapsal, odkud pl'ivazel material na stavbu svatyne. ) Oblast ta je
velika od Elamu do sHedozemniho mofe, od perskeho zalivu do hor
Taurus. Taktez vlivy mezopotamske v Asterabadu jsou ukazkou, ze styky
kulturni s iOblasti kavkazskou byly prastare a ze kov musel byti znam zde
snad . ji1. na hranici IV. tisicileti. Tvary kam,ennych sekeromlatu v Podkavkazi a na Ukrajine ukazuji svym zpraoova.nim na vzorne napodobeni
kovovych pl'edloh. (Technika snurova jak na keramice a na kovovych ozdobach, tak i na kamennych sekeromlatech ukazuje na . stare domacl tradice neoliticke.)
Shrneme-li dosud f,ecene, pfijdeme k nasledujicim vysledkum: J amove a katakombni hroby neni mozno povazovat za soucasne. Typologicky
vyvoj nadob, rozdilnost nastroju a kovovych pfedmetu, vyspelejsi zpusob zivota a vyssi civilisacni uroven, ukazuje, ze obe skupiny vykazuji
vyvojovć rozdily. K tomu jeste hroby katakombni na Donci svedci o svem
puvodu (hlavne v keramice) od hrobu jamovych a kulturni jejich vjvoj
v pfedmetech kovovych je tesne vazan pHbuzenskymi vztahy s hroby kubanskymi, ve kterych muzeme spatfovati to tez obyvatelstvo. Obyvatelstvo je
pravdepodobne v jadfe autochtonni: stare ;neoliticke lidstvo, do ktereho
v dobe hJ.'lobu katakombnich pfichazi nepatrny pocet ciziho lidu, nesoucl
novy ritu:il pohfebni.
Pfibuznost.okrovych pohfbu na Ukrajine s pOhl'by na Kubani a styky
s kulturou trypilskou ukazuji, ze je nutno posunouti jejich datovani v nejstarsi fazi (t. j. hroby jamove) hluboko do III. tisicileti pf. Kr.
Tim se snurove keramioe na Ukrajine dostava vyssiho staff a duleZitejsiho
postaveni v neolitu vychodni Evropy.97)
Za ruzml sdeleni a pokyny a pomoc pfi korektufe dekuji Dr. J. NeuDr. O. I<.andybovi (Praha, Narodni museum).
slupnemu a
96) L. Woolley: Vor 5000 Jahren, Ausgrabungen von Ur (Chaldaa). Geschichte
u. Leben der Sumerer, 7. Auflage, Stuttgart str. 55.
97) SnaZil jsem se poctive, aby moje prace byla malym pHspevkem k ne jstarsimu
obdobi praveku Ukrajiny, ktera ma zajiste vetSi vyznam v prehistorii Evropy, nez se
dosud mysli.
Nemohl jsem se ovsem vyvarovati obtizi, ktere se naskytaji dounes vsem, kdoz
pracuj i ve vychodoevropske prehistorii.
Podkladem k teto praci byla mi cast doktorske dissertace "Vychodni oblast kul8
v pravekem
turni a otazka snurove keramiky", kterou jsem pracoval y letech 19 26 oddeleni Archeologickeho ustavu Karlovy university v Praze.
OBZOR PRAEIIISTORICKf
Str. 79.
POZNAMKY KOBRAZKOM.
ObI'. 1., 2., 3., 6. Schematicke profily nadob z neol. stanice Fedorovskaja, (Foss
M. E., Trudy Sekciji archeologij i IV. Moskva 1928, str. 514 obI'. 50 .• 4g., 47" 46.).
ObI'. 5. NejstarSi neol. ker. sHedniho Ruska (V010sovo). Ailio: Fragen d. russo
Stzt. str. 26., obr. 6. (1/4).
Obr. 6. Neol. ker. str·. Ruska (Balachna); Ailio: l. C. str. 30., obr. 8. (1/6)'
Obr. 7· Jamovy hrob, Kovalevka (Izjum) Kurh. 4, pohfeb 3. (Trudy XII. tabl.,
Lobr. 2.).
Obr. · 8., g., 10., II., 12. InventH jamovych hrobu na Donci.
zourkov)' hrot, med. sidlo). (Trudy XII. TahI. II!., TabI. II., ohr. 1.,
ObI'. 13., 19· Stupeu "Poltavka" ( Rau:
eue Funde des
Gebiets; E. S. A. IV. str. 4g., obI'. 10. (1/3). (Nadoba ma byt o
Reallexikon d. V. XIII. Tabl. 26b, ohr. a.
Obr. 14. Nadoba z kurhanu z Serogozy ( Tallgren,
str. 53., ohr. 7. (1/3).
(Kerarnika, pa4.).
Wolgadeutschen
neco sirSi) . _
La Pontide prescytique ...
ObI'. 15. Nadoba z Keleberdu, okI'. Zolotonosa, poltavska gub. ( Collection Cha-
nenko 1. 18gg. Tabl. V., obI'. 10.).
Obr. 16., 17·, 18. Keramika jamovych hroM jackovickych. (Majewski: O charakterze starszych kurhanów gr. ja ' kowick:ej . Swiatowit V!., Ig05, str. 55-6, obI'. 66 .,
68., 4g.).
Obr. 20., 2 I. Ker. hrobu katakombnich ( Ailio Fragen d. russo Stzt., str. 102 ,
ohr. 32, a, b.
Obr. 22. Jamovy hrob.ruseny hrob. katakombnim. (ChuLor Spakovka (Izjum)
kurh. I, pohfeb 4- 5). Trudy XII., I, str. 30g, obI'. 44.; (Tecky a cara "a, b", jsou
mnou nakresleny).
Ohr. 23. Katakombni hrob (profil) Kovalevka (Izjum) kurh. 9, pohfeb 5; Trudy
XII., str. 317.
Ohr. 26- 2 7. Katakombni ker. z Donce (Tallgren: Etudes Sur 1e Caucase du
Nord; E. S. A. IV. str. 24., obI'. 27 b. - Gorodcov Trudy XII., Tabl. VIII. , o.Lr. g.
ObI'. 28. Nadoba z katakombniho hrobu, vesnice Svatova Lucka. okI'. Kupjansk,
Charkovska gube'r n. Kurhan 8. (Dle forogr. zmenseno o 1/2). Trefilov: Trudy XII.,
str. 135.
ObI'. 26., 25., 2g. Nastroje hroM katakombnich. (G0rodcov: Trudy XII., TabI.
VIII., ohr. 4., 8.; TabI. VII. obr. 5. , 7. (Dle fotogr. Gorodco~a . zmenseno o 1/2).
ObI'. 30.-31. Katakombni hroby kult. zlocke. (Antoniewicz: Niederluv Sbornik
str. 254, obr. 10. (Nowy Daromin); - Zurowski: Wiadomośr.i arch. VIII., str. g5, óbr.
4a, (Ksiaznice Wielka pow. Pitlczów).
Str. 80.
OBZOR PRAEIIISTORICK1'
La ceramique cordee en Ukralne.
Par Dr. IVAN BOR[(OVS[(YJ.
Au cours des annees 1901 et 1903, V. A. Gorodcov a examine dans
les districtes d' Izjum et de Bachmut (gouvernement de Charkov) une serie
de kourganes contenant des squelettes accroupis saupoudres d' ocre. Les resultats de oes recherches ont ete publies dans les "Trudy XII-XIII Archeologiceskogo Sjezda". Ils constituent une des plus grandes recherches concernant une periode importante dans la prehistorie de l' Ukra'ine.
D' apres la stratigraphie et la typologie du mobilier, Gorodcov a divise
ces sepultures en 4- 5 degres chronologiques:
tombeaux ił fosses,
2. tombeaux ił cataoombes,
3. tombeaux ił charpentes,
4. tombeaux ił cisLes,
5. tombeaux dans le kourgane meme.
Pour notre question, une importance speciale s'attache aux deux stades les
plus anciens du developpement, ił savoir: les tombe.aux ił fosses et 1es tombeaux ił cataoombes. .
1.
Dans le premier groupe (tombeaux ił fosses) la mn.jorite de~ corps
gisent accroupis et places sur le cotć droit, moins sur le co te g'auche (femmes ,et enfants) et orientes vers l' orient; ils sont saupoudres de cendres, de
chaux et d' ocre. L'es recipients, de form es pansues et ił fond ovale, sont
ornes de l' impression d' une corde. L' outillage est exclusivement de pierre
et d' os; on n' a rencontre du metilI que dans une des tombes (deux alenes
de cuivre). Dans une des tombes se trouvaient des os de mouton.
L' aire d' extension de oes tombeaux et surtout de la ceramique qui les
caracterise n' est pas delimitee au gouvernement de Charkov; nous la renoontrons sur les bords de la Mer Noire et dans les gouvernements de Jekab~rinoslav, de Kiev, de Poltava et de Saratov. Sur un territoire ainsi etendu
- probablem,ent par suite d' une evolution differente et sous les influenoes
exercees par l' environnement -- 1e mobilier funerair,e s' est differencie, bien
que la oeramique soit restee 'en somme la meme, ił formes ovales et pansues,
et pour la plupart des pieoes avec un fond arrondć (Jackovica, "degre de
Poltavka").
Le second groupe (tombeaux ił catacombes) se distinguent notamment
par un changem,ent des rite funeraire. Dans la fosse tombale primitive, il a
ete pratique dans une des parois une ouverture (la plupart du temps de forme ,arrondie) ou le mort etait depose. Les corps sont accroupis et places sur
le cote droit (rarement sur le gauche); l' orierttation n' est pas si exactement
OBZOR PRAEHI TORICKY
Str, 81.
observee que dans les tombeaux Et fosses, mais la ma jorite des squelettes
gisent la !ete tournee yers le sud .oU l' ouest, moins souvent vers l' est et le
visage regardant toujours l' entree 'de la cataoombe. Le mort etait saupoudre
de chaux et d' ocre (surtout le crane). On rencontre aussi des sepultures
Etsquelettes en masse; on a meme trouye des sepultures Et incineration et
constate aussi de l' anthropophagie. Le mobilier funeraire est riche en .objets
de metal; m,ais on y V.oit encore en abondance des outils de pierre. La ceramique presente des formes plus ev.oluees (fond pIat et col plus eleve) et toute
la surface du recipient est decore d' empreintes de corcie, de peli,gpe et de
lignes gravees groupees en spirales, cercles et aut.nes motifs .ornc'mentaux.
Le~ .ornements etaient aussi parfois peints de couleur rouge et blcue. Dans
ce gr.oupe de tombeaux, on trouva dav,antage d' ossements d' animaux domestiques (m.outons, vaches, chevaux). L' aire d' extension des tombeallX
il cataoombes n' est pas non plus limitee au gouvernement de , Chark.ov; re
genre de tombeaux est repandu sur le Don (Ros'bov), sur les bords de la Mer
N.oire jusqu' Et Odessa et dans le gouv. d'Jekaterinoslav; il atteint au nord
a pen pres · jusqu' ,a u g.oUY. d' J aroslav et, Et l' ouest, a.u de-la de Kiev, il penetre jusqu' au groupe de la ceramique cordee a Złota. La ceramique des
tombeaux Et cataoombes s' est dev,eloppee de celle des tomooaux Et fosses probablement en partie sous l' influence de courants culturels venus du Kouban;
les kourganes Et epultures ocrees sont etroitement apparentees Et la region
du Kouban.
Les stations des tombeaux Et fosses et Et catacombes n' ont pas jusqu' Et
present ete trouvees. Je suis d' accord avec Tallgren qui croit que vraisemblablement les stations de ces gens etaient en partie sur des dunes. Dejil Gorodcov avait vu une tradition de l' epoque neolitique dans les fonds ovales
de la ceramique des tombeaux Et fosse et ,a attire l' attention sur un caractere
analogue de la ceramique des dunes.
J usqu' a present nous savons tres peu de choses sur les dunes et les
stati.ons neolitiques. Ebert, dans son travail intitule "Siidrussland im Alter.tum" 192 I, n' en souffle mot. Tallgr,en remarque, dans son travail intitule
"La Pontide prescythique apres 1'introducti.on des metaux" (Helsinki 1926)
que la soluti.on de la question des dunes aura une grande importance ~cienti­
fique. Seul, Ailio s' est occupe des dunes en Ukralne ret a traite 'en partie oes
matćriaux par la meth.ode typologique (Fragen der russischen Steinzeit,
He] singsfors I 922).
En s' ,appU)7ant sur l' analyse de r ornementation de la ceramique d~s
dunes - la stratigraphie manque encore -- Ailio pense que l' ornement
cordćest le plus ancien (Wickelschnurornament, Schnurkammornament).
II en fait deoouler typologiquement l' .ornement fait ayec un p'eigne, qui constitue un caraclcre f.ondamental de la ceramique neolitique pectinee de
v
Str. 82.
OBZOH
PRAEIIISTORICK~
l' Eur.ope orientale. De J;Ilcme, la typologie des formes ceramiques (developpement des bords) lui prouve que la ceramique cordoo des dunes est plus
ancienne que la ceramique pectinee.
Les oonclusions d' Ailio pour la Finlande sont auj.ourd'hui confirmees
aussi par la slratigraphie.
Les lations sur les dunes sont generalement considerees oomme neolithiques et meme mesolithiques; toutefois une parlie des dunes a ete occupee
egalement a l' a,go du br.onze et du fer. La ceramique qu' on y trouve (epoque neolitique) est en forme de chaudron a fond ovale et l' on en oonnait de
provenance aussi bien de la Rus ie centrale que de l' UkraIno. L ' ornement
oorde quelle qu' en soit la technique est tres ancien; il est originaire et autochtone de l' Europe .orientale.
La division chron.ologique des kourganes a sepultUl'es ocrees de t m;
les groupes faite par Gorodcov a ete aoceptee par Eberl, .<lilio et /Jlenghin ;
mais TallgrBn ne oonsider,e pas comme faisant autorite - pour la division
chronol.ogique - la forme des tombeaux, ni leur position d:ans le kour~·
ganes, mais il est d' avis que.la fosse et la catacombe ont ete employee simultanement. Les materiaux provenants des deux especes de tomheaux montrent que l' opinion de Tallgren merite d ' elre diseutee. Gorodcov a place les
tombeaux a fosses a l' age du br.onze - tandis qu' au debut il pensait au neolithique: ił y a Me amene par deux al{mes de metal trouvees dans l' une
d' entre elles. Gorodcov croit que le metal etait encore tres preóeux et c' est
pourquoi on ne le m,eHait pas avec les morts dans la tombe. Cette conclusion
de Gorodcov esl surprenante, si nous considerons que lespeuplades des tombeaux a fosses batissaient de vastes tumuli bien amenages, et que le re. ped
des morts etait chez anes bien developpe. Ił est oertain que dans ce cas la
valeur de l' objet en metal n' aurait pas eŁe decisive, mais que probablement
il n' y avait pas enoor,e de metaux. Ił ,est possible que la tomoo oontenanL les
alenes de metal a.ppartienne a une phase plus recente du groupe des
tombeaux a fosses.
Tallgren date toutes les tombeaux a fosses et a caŁacombes de l' age
du bl1onze. A mon avis, les tombeaux a fosses appartiennent au Neolithique,
peut-etre avec les marclues d' influenoes insignifiantes de l' epoque du cuivr,e
(sauf une partie du groupe de Jackovica et une partie du degre da ,.Poltavka"). Ce qui corrahore ce classement dans 1e Noolithique, c' est surt::Hlt
la oeramique a fonds arrondis let ovales, qui, en Europe orientale et partout
ailleurs, porte un cachet de primitivite et de hauŁe antiquite. Au point de
vue du developpement, la · ceramique des tombeaux a cataoomhes lest plus
jeune que celle des tombeaux ił. fosses, mais eHe n' est pas a.ussi recente que
le pense Tallgren. Elle 'n' appartient pas enoore ił. la pleine epoque du bronze,
mais elle est deja d~veloppe dans l' Eneolithique et les modifications appor-
OBZOH PRAEHISTORICKY
Str. 83.
tees ił la oonstructiDn cles tDmbeaux indiquent peut-etre l' arrivee d' une population etrangere. Que les tDmbeaux ił catacombes soient plus jeunes que
ceux ił fosses, c· est oe que prDuve le fait que ces clerniers Dnt ete generalement alteres par les pr'emiers. Ce qui le montre enCOI"e, ce sDnt les objets
de metal, oomme pDintes cle lances, boucles d' oreilles d' argent et de cuivre
ił bouts elargis, que l' Dn trDuve aussi dans les tombeaux ił fosses plus recents ił Jackovica ,et du "degre de PDltavka" sur la VDIga. Les pointes de
lanoes Qnt leur analDgie dans les kourganes decrites par A. V. Schmidt et
les boudes. d' oreilles se rencontrent en grand nombre dans le Bas-Caucase
et en MeSDpDtami1e dans les Vieux tombeaux royals d' Ur (IV millenaire).
En cDmparant 1e mQbilier des tombeaux ił fosses et ił catacDmbes, nous
pDUVDns supputer la maniere de vivre des g;ens de ces deux groupes cultures.
Les peuplades des tDmbeaux ił fDsses s' Dccup,aient de chasse, de pech e et
d' ćlevagc des mQutons; oela est prQuve par les don s funeraires trouves dans
les tombeaux: pDintes cle fleche en silex, harpons en os, ceramique ił fond
rond et, rarement, DS' de mDuton. Elles en etaient au stade de la cueillette et
menaient une vie nomade. PDur les peuplades des tombeaux ił catacombes,
nous pDuvons observer une vie plus stable; elles en etaient prDbablement
arrivees au stade de l' agriculture. Les g'ens de catacombes Dn peut-etre ete
les premiers mineurs(?), d'apres Gorodcov, dans le bassin du Donetz et ils elevaient des grandes quantites de betail, ce qui se trahit egalement dans une'
plus grancle mesure par les dons funer,air,es. On y trDuve surtDut des Dutils
de pierre et de metal, des br.oyeurs pour l~s cereales et une grande quantite
d' os d' animaux. Les peuplades des tDmbeaux ił catacombes avaient ete cDntraintes ił la vie sedentaire par 1e voisinage des 'gens de la culture de Try'"
pille, dont elle s apprirent prDbablement l' agriculture et aux quels eHes emprunterent des mQtifs d' Drnement (ceI'des, spirales) - comme l' a fait rem,a rquer Ailio - de mem'e que la peinture des recipients. Ce vDisinage
ex,erya aussi une influence sur le changement du rite funeraire: elles empruntere~t aux gens de la culture de Trypille l' inciner,ation des mDrts. On
trouve en eHet ce rite dans oetro cultuf\e. La coutume de l' incineration chez
Les gens de catacDmbe pr.ouve elle-meme le caracb~re sedentaire de leur vie,
car .on s' expliquerait clifficil,ement oette habitude chez une pDpulatiDn nQmade. Les g,ens des całaoombes Dnt pr.obablement e m p r u n t e aussi le cannibalisme (peut-etre rituel) ił la culture cle TrypilIe en Ukraine, eu il a ete
oonstatć (nDus le connaiss.ons particulierement bien dans la culture de la ceramique peinte bulgare). Le broyeur pDur les cerćales temoigne chez les
gens des catacombes cle leur fayDn de vivre (Dn en trouve en grand nDmbre
dans la culture de Trypille). D' ,a utrc part, ces derniers Dnt prDbabl~ment
emprunte aux gens des cataoombes l' Drnament cDrde pDur Ja decDration de
la ceramique (UsatovD) et dans l' inventaire des ·armes en pierre de la culturp.
Str. 84.
OBZOR PRAEHISTORICKY
de Tryp~llć on voit des massues du pierre que l' on retrouve chez les gen s des
catacombes et qui leur ont ete empruntee.s. De plus, je considere comme
probabIe que les peuplades des sepultures ił. cataoombes ont donne le cheval
aux porteurs de la culture de Trypille. Chez les uns comme chez les
autres on a trouve des os de cheval. De meme, dans la culture de la ceraffiique oordec ił. Złota, on a I"enoontre une sepulture de cheval. n semble,
en ,g-eneral, que les gens des sepultures ocrees aient amene ił. cette epoque en
E urope le cheval domestique.
L' opinion qui domine che z les investi~~lteurs, c' est que la culture des
kourganes ił. sepultures ocrees aurait aneanti oelle de Trypille; ils en voient
le temoignage dans les couches de Trypille qui ont ete allerees par les tombeaux ocr,es (Chalepje, Suskivka etc.). Les dons funer,aiI1es de ces tombeaux
n' ont pas ete decrits; ,aussi est-il difficile de dire quel est le groupe des
kourganes ił. sepultures ocrees qui, ił. proprement parler, mIS le desordre
dans les couches de Trypille.
En ce qui touche les recipients de ceramique peintc que l' on trouve
dans les kourganes ił. sepultures .ocrees, il semble vraisemblable que les nomades n' aient pas transporte avec eux de la ce.ramique dans leurs deplacements et expeditions et qu' ils accomplissa-uent un rite en meHant d-ans leurs
tombeaux de la ceramique appartenante ił. une peuplade etrangere. On ne
peut cependant exclure que ces tombeaux en partie .a pp2rtiennent ił. la culture de Trypille. Ces tombeaux sont pour la plupart disperses le long de la
rive droite du Dnieper. Oc qui vient d' etre dit nous pre ente l' interessant
probIerne de deux peuples etables l' un ił. cote de l' autre, mais menant un
genre de vie different: 13s gens de la steppe ił. demi-nomade sur la rive gauche du Dnieper 'et, ceux de la culture de Trypille, agriculteurs doues de sentiments artistiques et religieux tout differents qui etaient assez forts pour
r-esister 10ngtemps aux attaques des nomades et des demi-nomades.
Unć question difficile est celle d' etablir la chronologie absolue des
lmurganes ił. sepultures ocrees en Ukraine. II existe deux tendances dominantes, dont l' une, representee par Tallgren, place le developpement des
kourganes ił. sepultures ocrees dans le deuxieme millenaire avant l' cre chretienne, au moy,en des grandes kourganes du Kouban; la seconde, que
defendent Rostovcev, Ebert, Child,e tet A. V. Schmidt, en s' appuyant sur de
serieuses analogies, dater,ait oertains de ces tombeaux plutot du commencement du troisieme millenaire av. J. Ch. Pour le moment, il est bien difficile
de fixer la limite chronologique superieure pour les kourganes ił. sepultures
ocrees.
Eberl et Niederle ont attire l' attention sur la date trop basse assurnee
par Tallgr.en. Plus reoemment A. V. Schmidt (Eurasia Septentrionalis Antiqua, IV, 1929) s' est occupe de fixer la date des kourganes ił. sepultures
OBZOR PRAEHISTORICKy
Str. 85.
ocrees de Konstantinovskaja (Kouban). Le mobili er de oes dernieres ressemble a celui des tombeaux a catacombes. Apres avoir compare quelquesunes des grandes kourganes de Kouban avec le mobilier du plus ancien
champ de sepulture d' Ur - oomme l' avait deja fait Rostovcev - il les
e
place au tournant du lV milIenaire. Le type "Konstantinovskaja", qui presente une certaine parente avec le mobilier des tombeaux a catacombes du
Kouban, il le plaoe (par oomparaison avec les deoouvertes de Chypre (Cycl.
A. III), entrle 2300 ,et 1600 avant l' ere chretienne (periode moyenne du
Kouban). Tallgren n' est pas d' accord avec A. V. Schmidt et continue de defendre son opinion. Si nous oomparons les opinions des investigareurs
sur la chronologie de la culture de Trypille avec la date indiquee par
Schmidt pour l,e type "Konstantinovskaja" (et par la aussi avec les tombeaux a cataoombes), nous voyons tres clair<ement que la culture des tombeaux a catacombes fest oontemporaine de la culture de Trypille. J' ai deja
fait remarquer ci-dessus les influences culturelles reciproqll'es et les relations
de ces deux cultures voisines.
Le mobilier des tombeaux a fosses sur le Donetz a ete trouve, au point
de vue typologique, plus ancien que celui des tombeaux a catacombes. La
date attribuee a ces derniers (2300 av. J. Ch. est jusqu' a present la limitc
chronologique la plus haute) montr,e que le mobilier des tombeaux a fosses peuv,ent se plac er avec l~ plus de vraisemblanoe avant 2300 av. J. Ch.
Une partie du groupe des tombeaux a fosse de "Jackovica" et une partie de celui de "Poltavka" peuvent etre oonsideroos, d' apres le mobilier,
comme contemporaines de la plaoe la plus ancienne des tombeaux a catacombes. Par la, nous en arrivons aux resultats suivants: les tombeaux a fosses et a catacombes sur le Donetz ne peuvent etre regardes comme contemporains. La diffel~ence dans le mobilier funeraire, le mode de vie plus
avance et le degre de civilisation plus eleve montrent que l'Os deux groupes
presentent des differenoes de developpem,ent. Les grens des tombeaux a fosses sont dans le fond la vieille population neolitique autochtone, a laquelle
s' lest rueIe, a l' epoque des tombeaux a cataoombes, un nombre insignifiant
d' etrangers, qui apportaient un nouveau rite funeraire.
En playan' plus haut dans le Ule milIenaire la phase la plus ą.ncienne
des kourganes a sepultures ocrees - tombeaux a fosses et ceramique ornee
av,ec la oorde - la ceramique oordee en Ukr,a'ine prend une position plus
. importante dans le Neolithique de l' Europe Orientale.