36. Chov drůbeže v EZ

Kachny ruánské vynikají velmi dobrou zmasilostí a výbornou chutí masa. Mají vyšší nároky na množství a kvalitu krmiva. Mají
pomalejší vývoj. Pud sezení není u většiny kachen zachován. Váha kačera 3,3-4,2 kg a kachny 2,8-3,7 kg.
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR
Pižmovka
Velmi otužilý druh vodní drůbeže, který vyniká rychlým růstem, velmi dobrou zmasilostí a menším množstvím tuku. Pud sezení je
plně zachován. Pižmovky je možno mezidruhově křížit se všemi plemeny domácích kachen. Kříženci velmi dobře rostou, ale k dalšímu chovu je nelze využít pro jejich neplodnost. Váha kačera 4,4 -5,4 kg a kachny 2,6-3,4 kg.
Kur domácí
Níže jsou uvedena plemena vhodná k chovu v ekologickém zemědělství. Bližší charakteristiky plemen najdete ve Vzorníku plemen
drůbeže (2006).
Amroksky - plemeno středně těžkého typu a kombinované užitkovosti. Toto otužilé plemeno pochází z USA. Vyniká užitkovostí,
rychlým růstem a dobrou zmasilostí.
Arakauny - plemeno menšího tělesného rámce bez ocasu, pochází z Chile. Vyznačuje se rychlým růstem a vejci se zelenou skořápkou.
Australanky – plemeno středně těžkého typu, mohutného tělesného rámce, původem z Austrálie. Vyniká rychlým růstem, dobrou
zmasilostí a raností.
Barneveldky – plemeno středně těžkého typu, menšího tělesného rámce, s kombinovanou užitkovostí. Vyznačuje se pomalejším
růstem, dobrou zmasilostí a snůškou mimořádně velkých vajec s tmavě hnědou skořápkou. Pochází z Holandska.
České slepice – staré krajové plemeno lehkého typu, vyznačující se otužilostí a velkou shánivostí. Proto je toto plemeno vhodné pro
velké výběhy.
Hempšírky – plemeno středně těžkého typu, středního rámce s kombinovanou užitkovostí. Patří k nejlepším užitkovým plemenům
– kuřata rychle rostou. Pochází z USA.
Leghornky – slepice lehkého typu vyšlechtěné v Itálii a USA na vysokou snášku. Vyznačuje se mimořádnou raností a vysokou
snůškou.
Minorky – slepice lehkého typu. Užitkovost je zaměřena na větší vejce. Je vhodná do velkých výběhů, ale špatně snáší mrazy – nutné
teplé ustájení přes zimu. Pochází ze Španělska.
Oravky – slepice středně těžkého typu vhodné do tvrdších klimatických podmínek. Jsou shánivé, vynikají růstovou schopností
a dobrou zimní snáškou. Pochází ze Slovenska.
Plymutky – plemeno středně těžkého typu. Vyniká otužilostí, rychlým růstem a zmasilostí. Pochází z USA.
Rodajlendky – plemeno středně těžkého typu s kombinovanou užitkovostí, vyšlechtěné v USA. Vyniká vysokou odolností, rychlým
růstem a zmasilostí.
Sasexky – plemeno středně těžkého typu s kombinovanou užitkovostí. Vyznačuje se otužilostí, rychlým růstem a dobrou zmasilostí.
Pochází z Anglie.
Sulmtálky – plemeno středně těžkého typu s kombinovanou užitkovostí. Je odolné a skromné, proto je vhodné pro extenzivní venkovní chovy. Vyznačuje se rychlým růstem a velmi dobrou kvalitou masa. Pochází z Rakouska.
Šumavanky - plemeno středně těžkého typu menšího tělesného rámce. Vyniká rychlým růstem, je otužilé a shánivé. Je vhodné i do
tvrdších klimatických podmínek a do velkých výběhů.
Vlašky – plemeno lehkého typu. Původní italské plemeno bylo prošlechtěno v Německu na vyšší snůšku a větší tělesný rámec.
Vyznačuje se raností a je vhodné do velkých výběhů.
Krůta
Krůta je vhodná tam, kde máme k dispozici větší pastevní plochy nebo ovocné sady. Krůta tyto plochy dobře využije a nepoškodí
porost hrabáním. Krůta dává přednost sběru hmyzu před pastvou.
Krůta bronzová je otužilejší a lépe snáší podmínky než krůta širokoprsá.
Perlička
Perlička má krátké trávicí ústrojí a proto potřebuje koncentrovanou krmnou dávku, která je tvořena semeny a na pastvě sběrem drobných živočichů. Chová se pro maso, které je podobné bažantímu.
Perlička modrá je nejvhodnější pro chov v našich podmínkách.
Použitá literatura:
Domácí chov zvířat, Jiří Havlín a kolektiv, 1983
Přirozený způsob chovu hospodářských zvířat, Michael Rist a kol., 1994
Vzorník plemen drůbeže, Ivan Pavel, František Tuláček, 2006
Ekologické zemědělství v praxi, Bořivoj Šarapatka, Jiří Urban a kol., 2006
Tento metodický list je součástí projektu Síť informačních
center Agro-Envi-Info spolufinancovaného Evropským
sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
č.36.
Ing. Petr David Metodické listy
V ČR je chov drůbeže u ekologických zemědělců (EZ) málo rozšířen. Zájemci o chov drůbeže v podmínkách EZ mohou čerpat zkušenosti nejen od ekologických zemědělců, ale i od zájmových chovatelů drůbeže, kteří mohou poradit s volbou vhodného plemene
a se zkušenostmi s krmením. Stále rostoucí poptávka po produktech ekologického zemědělství vytváří vhodné prostředí i pro rozšíření chovu drůbeže. V současné době je produkce vajec a jatečné drůbeže z EZ nedostatečná , a proto spotřebitelé rádi využívají nabídku drobnochovatelů a kupují „domácí drůbež“ a „domácí vejce“. Většina domácí produkce není v souladu s NR 2092/91 (drůbež je
krmena konvenčními krmivy a nejsou splněny všechny podmínky welfare, ale má pestřejší složení krmné dávky a možnost pastvy).
Avšak z důvodu vyšší kvality upřednostňují spotřebitelé tuto domácí produkci před produkcí z velkochovů.
Velká variabilita drůbeže umožňuje chovateli vybrat si vhodné plemeno pro svůj záměr a do svých podmínek. Jen v ČR je chováno
184 plemen drůbeže, z toho 69 velkých a 75 zakrslých a zdrobnělých plemen kura domácího, 3 plemena krůt, 2 plemena křepelek,
1 plemeno perliček, 16 plemen hus, 17 plemen kachen a 1 plemeno pižmovek (Vzorník plemen drůbeže, 2006), a další možnosti
nabízí šlechtitelské společnosti, které mají nabídky i pro extenzivní chovy.
Chovem drůbeže může zemědělec řešit plynulý finanční příjem své farmy (chovy zaměřené na produkci vajec), nebo příjmy opakující
se v určitých cyklech (chovy k produkci masa). Drůbež díky pestrosti vyšlechtěných plemen umožňuje i variantu chovů s kombinovanou užitkovostí, u kterých je samčí potomstvo využíváno k produkci masa a samičí potomstvo k produkci vajec. Chovné zařízení
uzpůsobuje zemědělec tak, aby odpovídalo účelu, pro který chce chov uzpůsobit. Chov drůbeže k produkci masa má menší nároky
na vybavení chovného zařízení než chovy zaměřené na produkci vajec.
Tento metodický list si neklade za cíl detailně informovat ekologické zemědělce o problematice ekologického chovu drůbeže – tato
problematika je popsána v publikaci Ekologické zemědělství v praxi (Šarapatka, Urban a kol., 2006), ale chce pomoci chovateli
rychle se orientovat v problematice plemen a v požadavcích NR 2092/91 na ekologické chovatele drůbeže.
Podmínky k chovu
Podmínky chovu musí respektovat nároky drůbeže. Domácí drůbež vznikla zdomácněním několika divokých druhů ptáků: husa velká, husa labutí, kachna divoká,
pižmovka velká, kur bankivský, krocan divoký, křepelka polní a perlička kropenatá. Každý druh má své požadavky, které musí chovatel splnit, aby byl chov
úspěšný. Základním pravidlem je chov drůbeže v chovných skupinách – hejnech;
např. hejno slepic bylo tvořeno 8-50 slepicemi na 1 kohouta. Pokud je počet slepic
vyšší, projevuje se jejich vzájemná agresivita, a pokud je počet slepic na chovného
kohouta nižší, může být v hejnu neklid, který může v rozmnožovacích chovech
zavinit horší oplodnění vajíček. Křepelky se chovají v páru. Drůbež musí mít,
pokud to klimatické podmínky dovolí, přístup do výběhu. Výběhy by měly být
kryty vegetací, která poskytne vhodný úkryt. Nejméně třetina ploch stáje musí mít
pevnou podlahu.
Na 1 m2 plochy stájí může být podle NR 2092/91 maximálně 6 ks nosnic a maximálně 10 ks drůbeže ve výkrmu (maximálně 21 kg živé hmotnosti na m2). Plocha
výběhu pro nosnice a kuřata ve výkrmu činí minimálně 4 m2. Vhodné náměty na
řešení přirozeného způsobu chovu drůbeže jsou uvedeny v publikaci Přirozený
způsob chovu hospodářských zvířat (Michael Rist a kol., 1995).
Biologické rytmy drůbeže
Kotlářská 53, 602 00 Brno
www.eposcr.cz
Autor:
Hrabavá drůbež je všežravá, konzumuje drobná semena rostlin a drobné živočichy. Svoji potravu získává hrabáním půdy, podestýlky, popř. jiného biologického
substrátu.
Vodní drůbež získává potravu filtrováním vody svým vroubkovaným zobákem
a pastvou.
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR
e-mail: [email protected]
Chov drůbeže
v ekologickém zemědělství
Hlavní rozdíly mezi hrabavou a vodní drůbeží
EPOS
tel./fax: +420 549 213 563
Téma:
Drůbež je velmi citlivá na sezonní zkracování a prodlužování dne.
Denní režim hrabavé drůbeže je následující:
Ráno drůbež vyhledává potravu a krmení, po krmení nosnice snáší, po snůšce
následuje období shánění potravy ve výběhu, hrabání a popelení. Popelení je
důležité pro kvalitu peří a pro odstranění parazitů. Sexuální aktivita přichází v pozdním odpoledni a druhé krmení před uložením se
k hřadování, tj. před setměním.
Denní režim vodní drůbeže: Po ranním krmení v dopoledních hodinách vyhledává možnost koupele, po poledni převládá čištění,
pročesávání peří, současně si při tom mastí peří tukem z mazové žlázy, odpoledne krmení.
U chovu drůbeže v EZ je maximální doba světla 16 hodin a minimální fáze tmy je 8 hodin (bez přerušení).
Zdraví drůbeže
Prevence onemocnění spočívá ve:
• výběru vhodného odolného plemene s pevnou konstitucí,
• správné technice chovu,
• kvalitě krmení,
• přiměřené koncentraci zvířat v jednotlivém chovném zařízení a na farmě,
• kvalitě vody.
K léčbě je třeba upřednostnit fytoterapeutika a homeopatika před léčivy alopatickými nebo antibiotiky. Konvenční léčiva jsou povolena v případě neexistence přírodní alternativy podle rozhodnutí veterináře, při jejich použití však platí, že ochranná lhůta je dvojnásobkem zákonem stanovené doby. Jestliže není ochranná lhůta určena výrobcem léčiva, je nutno dodržet ochrannou lhůtu minimálně
48 hodin. Léčebný zákrok aplikující alopatická léčiva musí být evidován a předkládán inspekčnímu orgánu.
Je-li u drůbeže aplikováno alopatické léčivo více než 1x ročně, nesmí se tato zvířata a produkty z nich prodávat jako ekologické – pro
tato zvířata musí proběhnout znovu přechodné období.
Vakcinace je možno používat dle rozhodnutí certifikační organizace, zákonem požadované vakcinace jsou povolené.
Je zakázáno:
• používat veterinární léčiva a antibiotika preventivně,
• používat prostředky na podporu růstu a užitkovosti,
• používat hormonální přípravky k jinému než terapeutickému ošetření.
Důležitým opatřením pro udržení dobrého zdravotního stavu drůbeže je asanace chovatelského prostředí – na čištění a desinfekci stájí
je možno použít prostředky povolené v NR 2092/91.
Pořízení chovných zvířat
Možnosti pořízení chovných zvířat:
- nákup kuřat do stáří 3 dnů
- nákup chovných kuřic do stáří 18 týdnů
- nákup chovných zvířat z uznaného chovu
Přechodné období u nosnic je 6 týdnů.
Chov nosnic
Chov nosnic umožňuje pravidelný zdroj příjmu, který je doplněn na konci snáškového cyklu o prodej vyřazených nosnic a kohoutů.
Pro ekologický chov nosnic si může chovatel odchovat nosnice buď z vlastního chovu, nebo může nosnice nakoupit (dle podmínek
uvedených výše). Přechodné období u drůbeže určené k produkci vajec je šest týdnů. V ekologických chovech můžeme využít přirozený způsob líhnutí i líhnutí v líhních. Při přirozeném líhnutí je potřeba dbát na následující pravidla: Kvočně připravíme hnízdo
v tmavé části chladné místnosti, která je dobře větratelná. Pod kvočnu podkládáme 11-19 vajec – vždy lichý počet! Cyklus líhnutí trvá
21 dní. Během líhnutí musíme kvočně zajistit přísun vody a krmiva. U chovu nosnic je důležitým faktorem barva skořápky – barva
skořápky podléhá módním náladám a vhodným výběrem plemene lze produkovat vejce s bílou skořápkou, se skořápkou s různou
intenzitou barvy hnědé, ale i se skořápkou zelenou.
Pro splnění podmínek chovu dle NR jsou vhodné následující systémy chovu nosnic:
– Voliérový chov, který je principiálně řešen ustájením pro nosnice, které je vybaveno hřady, snáškovými hnízdy, krmítky, napáječkami, trusníkem a plochou umožňující hrabání (25-33% podlahové plochy). Na ustájení navazuje voliéra a na voliéru volný výběh.
– Venkovní chov - je vhodnější pro menší hejna. Problémem je zajištění dostatečné plochy výběhu. Aby se zabránilo devastaci travnatého výběhu při nepříznivém počasí, doporučuje se 5-10 m2 na slepici.
Přehled plemen podle snůšky vajec, barvy skořápky a váhy vejce (podle Vzorníku plemen drůbeže, 2006)
Plemeno
Snůška za rok
Barva skořápky
Váha vejce
Amroksky
180 – 200 ks
hnědá
58g
Arakauny
160 – 180 ks
zelená
50g
Australanky
180 – 200 ks
hnědá
55g
Barneveldky
170 – 190 ks
tmavě hnědá
60g
České slepice
160 – 190 ks
světle hnědá
55g
Hempšírky
180 – 200 ks
hnědá
55g
Leghornky
200 – 220 ks
bílá
55g
Minorky
170 – 190 ks
bílá
60g
Oravky
180 – 200 ks
nahnědlá
55g
Plymutky
160 – 200 ks
hnědá
55g
Rodajlendky
170 – 190 ks
hnědá
55g
Sasexky
170 – 190 ks
světle hnědá
55g
Sulmtálky
140 – 180 ks
smetanová
55g
Šumavanky
180 ks
hnědá
58g
160 – 200 ks
bílá
55g
Vlašky
Drůbež chovaná na maso
Chov drůbeže na maso může být nosným produktem ekofarmy nebo jen doplňkovou činností farmy. Pro produkci masa můžeme
chovat jak hrabavou, tak i vodní drůbež. Chovatel se musí rozhodnout, jaký druh je vhodný do jeho podmínek a co bude zajímavé
pro spotřebitele. I při produkci drůbežího masa musí být zajištěny chovaným zvířatům přirozené potřeby. Pro vodní drůbež musíme
zajistit přístup k vodní ploše. Pro chov drůbeže na maso je vhodná voliérová technologie ustájení, které umožňuje přístup do travnatých výběhů za vhodných podmínek. Za minimální dobu pobytu ve výběhu se u drůbeže počítá období rovnající se nejméně třetině
délky života. Přechodné období u drůbeže na maso má délku deset týdnů.
Minimální jateční věk je
u kuřat 81 dní
u kapounů 150 dní
u pekingské kachny 49 dní
u pižmové kachny
70 dní kachny, 84 dní kačeři
u perličky 94 dní
u husy a krůty
140 dní
Minimální plochy výběhů:
pro kuřata a perličky 4,0 m2
pro kachny
4,5 m2
pro krůty
10,0 m2
pro husy
15,0 m2
Omezení pro chovy drůbeže
maximální počet chovaných kusů v jedné drůbežárně
maximální počet kuřat ve výkrmu v jedné drůbežárně
maximální plocha drůbežárny
3000 ks
4800 ks
1600 m2
Arakauna snáší zelená vejce
Plemena vhodná k chovu v ekologickém zemědělství
Husy
Husy české jsou vhodné pro extenzivní chovy, mají velkou jatečnou výtěžnost a dobrou kvalitu masa. Pud sezení je zachován. Váha
housera 5-6,1 kg, husy 4,3-5,1 kg.
Husy české chocholaté jsou nenáročné, vhodné do extenzivních podmínek, vynikají velkou jatečnou výtěžnost a velmi dobrou kvalitou masa. Pud sezení je zachován u většiny hus. Váha housera 5-6,1 kg, husy 4,3-5,4 kg.
Husy labutí jsou nenáročné, otužilé, mají živý temperament. Maso obsahuje nižší obsah tuku. Pud sezení není u většiny hus zachován. Váha housera 5,7-6,9 kg, husy 4,3-5,5 kg
Kachny
Kachny americké pekingské jsou hospodářsky nejvýznamnější plemeno, vynikají raností a rychlým růstem. Má velmi dobrou zmasilost a mimořádně dobře využívá krmiva. Může se chovat i ve velkých hejnech. Pud sezení není zachován. Váha kačera 3,5-4,4 kg
a kachny 2,9-3,8 kg.