Doc. Dr. Ing. Jan Kyncl

Doc. Dr. Ing.
Jan Kyncl
KANDIDÁT DO AS FEL
Kdo jsem? Docent na katedře elektroenergetiky, učím osm předmětů, autor a spoluautor
asi 60 publikací. Zabývám se problematikou
přenosu tepla a hmoty, elektrickými ohřevy
(zejména indukčními a odporovými). Spolupráce s průmyslem mě — snad — udržuje v
kontaktu s realitou, takže se snažím kombinovat teorii s aplikacemi: teď například pracuji na
nové metodě lokalizace poruch na vedeních,
automatickém rozpoznávání typu poruchových
stavů v přenosové soustavě, modelech indukčních ohřevů feromagnetik s hysterezí... a podobně.
Co se mi povedlo (pochopitelně ve spolupráci s dalšími), co by beze mě pravděpodobně
nebylo a z čeho mám radost:
☺ iniciovat vznik STM a zabránit zastavení
jeho příprav
☺ zaplavené knihy jsou již vysušené: s pár
kamarády jsme navrhli technologii a byly to dva roky zajímavé práce a hrozných
nervů
☺ máme anketu hodnocení výuky
Hlavní myšlenka: Studenti a zaměstnanci
jsou partneři a každý profesor a docent byl
kdysi student. Prohlédněte si mou anketu:
https://anketa.feld.cvut.cz/anketa05Z/results_15ETZ_11713.html :-).
Bez dobrých studentů a uchazečů o studium
nebude dobrý FEL. Musíme dobře a zajímavě
učit potřebné věci. K tomu jsou dobrá věda a
dobrý aplikovaný výzkum s výstupy pro praxi
nezbytné. Co také můžu slíbit? Nepodplatí mě
(to nezkusili) a nezastraší :-)
Co by vás ještě mohlo zajímat? Jsem čestným
občanem města Knoxville ve státě Tennessee,
členem Vědecké rady Ministerstva dopravy.
Jsem požárním preventistou na katedře elektroenergetiky. Hrál jsem na několik hudebních
nástrojů (ne moc dobře) v několika (zvláštních)
kapelách. Jsem spoluautorem šesti divadelních
dost alternativních divadelních her. Kromě
horského kola je mým hlavním koníčkem bastlení a programování v sw Mathematica (skvělý
sw umožňující 3 programovací paradigmata).
Bastlím jen věci, které si sám navrhnu a odsimuluji… a můžu říci, že slaboproud a programování silnoproudaře obohacuje.
Co mě štve? Že by k zlepšení FEL stačilo tak
málo a nejde to. Například algoritmizace je nezávislá na jazyku, ve kterém jsou algoritmy
realizovány. Pro prváky, kteří pokračují na počítačích a obecně oborech, kde budou programovat v Jave, je algoritmizace v Jave samozřejmostí. Nicméně jen málo silnoproudařů
programuje v Jave a to, že se současně naučí
syntaxi, je jim k ničemu. Základy algoritmizace
lze učit skoro plnohodnotně v MATLABU a velmi dobře v Mathematice, kde se mohou naučit
i funkcionální a pattern oriented přístupy.
Hlavní je ale, že jim znalost syntaxe třeba
MATLABU bude moc užitečná při dalším studiu
silnoproudé elektrotechniky! A možná by se to
líbilo i slaboproudařům. Dále: fakulta otevře
detašované pracoviště v Sezimově Ústí pro cca
40 studentů E+I, první ročník. Bylo by zajímavé zkusit co se stane, bude-li cvičit více předmětů jeden učitel (matiku, obvody, algebru
apod. by měl zvládnout dobře cvičit snad každý!). Mohl by provázat výuku předmětů a myslím, že by se to osvědčilo, alespoň já jsem vždy
lépe chápal matematickou větu ve fyzikálním
kontextu, než bez něj. Ale přesvědčte někoho,
ať to zkusí… Nebo: kolik hodin diskusí v AS
FEL na téma prodloužení úředních hodin PEO
je v poměru k tomuto prodloužení.
A teď snad něco zajímavějšího: nebudu nic
zakrývat, budu uvádět fakta a jména z minulosti. Nebojím se žalob ani toho, že mě někteří
jmenovaní nebudou mít rádi. Už mě rádi stejně
nemají... a jak jsem mnohé z nich poznal, o jejich náklonnost opravdu nestojím.
AS FEL, hlavní témata a problémy, co bylo a
co by mělo být: STM, elektrotechnika a informatika a jejich koexistence Ve volebním plakátku před minulými volbami do AS FEL jsem
napsal: „Vytrvalým přesvědčováním se mi podařilo, že představa výuky „informatiky bez
elektrotechniky“ není tabu.“ Pro ty, kdo dění
tenkrát nesledovali (nebo ještě E+I nebo STM
na FELu nestudovali), to trochu rozvedu. Ještě
před pár lety „informatika bez elektrotechniky“ opravdu tabu byla. Vedení s děkanem prof.
Kučerou v čele při mnoha příležitostech uvádělo, že model „E+I a nikdy jinak“ je ten nejlepší a je výhodou FELu, že všichni musejí pro-
jít TDO, obvody a podobně. Na námitku, že
absolventi „dejvických“ oborů moc informatiky nejsou, odpověděl jednou proděkan pro
rozvoj, doc. Mach, že všichni jsme informatici,
protože používáme počítač. Mezitím někteří z
nás viděli, že nám ujíždí vlak, informatiku je
možno studovat už leckde, na FEL bereme studenty se čtyřmi body z dvaceti možných při
přijímacím řízení. Že takhle to nemůže jít donekonečna a nabídka čistě informatického studijního programu by mohla zájem o studium
na fakultě zvýšit. Přesvědčoval jsem mnoho lidí, že by stálo za to se o přípravu programu pokusit. Tenkrát jsem byl ještě naivní a věřil
jsem, že odpůrci informatického programu jeho vznik opravdu odmítají v dobré víře, že E+I
je to nejlepší, co může být a to pro všechny.
Bylo to ještě před všemi konflikty mezi AS FEL
a děkanem FEL. Dnes si myslím, že mnoha odpůrcům šlo o jistý přísun studentů na jejich
povinné elektrotechnické předměty a následné
peníze za odučené „studentohodiny“. Nakonec
se podařilo přesvědčit dost členů AS FEL a tak
se myšlenka informatického bakaláře dostala
do Dlouhodobého záměru FEL (to by měl být
základní koncepční dokument fakulty, tenkrát
jej schvaloval senát fakulty, dnes jej navíc musí
navrhnout děkan). Podařilo se to jen s mnoha
slovy typu „aby neodčerpal studenty E+I“ a jako čistě bakalářský program. Více se tenkrát
prosadit nedalo. Pak už se naštěstí nápadu
chytla skupina lidí z katedry počítačů a začala
přípravu bakalářského programu „Aplikovaná
informatika“. Udělali spoustu práce (zejména
doc. Müller), sehnali grant od magistrátu a připravili program k akreditaci. Skupina profesorů
(tuším (ale paměť se může mýlit)profesoři Šebek, Mařík, Uhlíř, Haasz) pod záminkou definice pojmu „informatika“ však přesvědčila děkana prof. Kučeru, aby práce zastavil a aby
program k akreditaci nebyl podán. Že šlo
o záminku je zřejmé: předtím jsme byli informatiky všichni, kdo pracujeme občas s počítačem... a najednou je přesná definice pojmu tak
důležitá, že stojí za to vrátit 6.5 mil. Kč a přípravu programu zastavit. Myslím si, že u „dejvických“ odpůrců šlo o studentohodiny a u
„karláckých“ o to, že ve vidině získání výzkumného záměru se o to, zda budou v novém
studijním programu učit, nezajímali. Záměr
však nevyšel a bylo třeba studentohodiny získat. Na grémiu děkana, kde se toto probíralo,
jsme s Pepou Dobešem nevěřili, že chce prof.
Kučera opravdu peníze a práci tolika lidí zahodit do koše (tenkrát jsem tam byl jako předseda
AS FEL a Pepa za svou katedru jako zástupce
vedoucího). Nicméně se na následujícím zasedání AS FEL ukázalo, že opravdu chce. Je
dobře, že na onom gremiu byl také Pepa Dobeš
(doc. Dobeš, kandiduje, ale nebudu předstírat,
že si vykáme ☺), protože se nám podařilo tenkrát AS FEL aktivizovat. Návrh na odvolání byl
opravdu blízko... jenže jsem tenkrát ještě věřil
pohádkám o dobrém králi a zlých rádcích,
prof. Kučery jsem si jako děkana vážil a tak
jsem zorganizoval několik schůzek a nakonec
jsme jako senát dosáhli toho, že STM běží. Ne-
uhádali jsme název „Informatika“, to by šlo
údajně jen přes mrtvoly význačných profesorů
z kateder Kybernetiky a Řídící techniky. Okamžik, kdy pod opravdu průhlednými záminkami (i když je někteří dodnes nepřiznají) chce
někdo zahodit práci mnoha lidí, milióny pro
fakultu a hlavně dobrou věc (většina odpůrců
STM dnes, když je to v módě, říká, že jde o
dobrou věc jen aby nepřišli o studentohodiny),
mnoha členům AS FEL otevřela oči. Ukázalo
se, že žijeme ve světě zájmů a hrabání pod sebe
a svá pracoviště. Že za vznešenými frázemi o
excelenci je normální zájem o peníze a vliv.
Tak začaly „problémy a krize“ na FEL. Vlastně
šlo jen o sejmutí růžových brýlí. Některé voliče
získám, některé ztratím: nicméně kdybych se
tenkrát nesnažil, program STM dnes nemáme.
Podle někoho by to bylo lepší, já myslím, že by
to bylo škoda.
Jak tedy dále se studijními programy na FEL?
Nové studijní programy nebo obory? Nejdůležitější je, aby mohli dobří absolventi programu
STM pokračovat v magisterském studiu. Jelikož
ne každý se vyzná v legislativě týkající se vysokých škol, uvedu pár informací: Výhodou
oborů je, že je možno mezi nimi snadno přestupovat (bez vlivu na matriku studentů, případný nárok na bezplatné studium atd.). Tato
výhoda je ale i nevýhodou: fakulta může neumožnit studentovi studium v oboru, který
chtěl a lze jej přeřadit na obor, který studovat
původně nechtěl a možná stále nechce. Je-li
student přijat do studijního programu a plní-li
studijní povinnosti, má na studium v tomto
programu nárok. Pokud bychom se tedy chovali férově, vystačíme s novými studijními
obory (a reakreditujeme stávající program E+I),
pokud si však nevěříme, potřebujeme akreditovat nové studijní programy. Programy ale
nemusejí znamenat dělení a nové předměty,
mohou fakultu i sjednocovat a nových předmětu může být relativně málo: prostě bude jeden
předmět akreditován pro více programů, případně s různou rolí. Například by mohl být
„Úvod do diskrétní matematiky“ nebo „Úvod
do matematiky spojitého světa“ předmět typu
Z,S či F pro různé obory programů E,E+I,I... a
podobně. Akreditace by byla administrativně
méně náročná (akreditační dokumentace stávajících předmětů existuje), výhody spojení E+I
vyniknou přirozeně tam, kde jsou. Navíc žádný
předmět by nebyl jen typu Z, takže by o zájem
části studentů „soutěžil“ a vznikl by přirozený
tlak na kvalitu. To samo sebou uvažuje značnou volitelnost předmětů v rámci programu.
Pokud se nám rozumná reforma nepovede a
některý obor bude chtít vytvořit novou fakultu, nechť je jim pomoženo. Pohodový rozchod
je základem příštích přátelství a dobrých vztahů (mám několikanásobnou osobní zkušenost..:-)). Dokonce si myslím, že by to měl být
postup „vyvedení lepší části firmy“ a fakulta by
jim neměla chtít přidat na cestu odpovídající
část učitelů předmětů základního studia a pomocného personálu. Fakulty v dnešní velikosti
jsou přežitkem a cesta např. ústavů či mini-
ústavů s jedním profesorem, společných pracovišť typu ústav ČVUT-průmyslový podnik,
ústav ČVUT – ústav ČSAV, ústav ČVUT EUinstituce, s různou mírou autonomie a vztahu k ČVUT a fakultám ČVUT je také možná.
Preferoval bych cestu důvěry a oborů, za uskutečnitelnou považuji cestu programů, jestli se
to povede, záleží z největší části na tom, jaký
bude zvolen senát, protože ten bude volit nového děkana.
Věda a výuka, aplikovaný výzkum a spolupráce s praxí. O něco výše jsem napsal: „Musíme dobře a zajímavě učit potřebné věci. K tomu je dobrá věda a dobrý aplikovaný výzkum s
výstupy pro praxi nezbytný.“ Pochopitelně je
pro výuku násobení matic důležitější, je-li vyučujícím dobrý pedagog, dobře vysvětluje,
ochotně konzultuje atd., než je-li světovým
odborníkem na násobení matic. Tak, jak studium pokračuje, důležitost toho, aby byl vyučující vědec v oboru, stoupá, a v rámci doktorátu
ocení studenti i velmi svérázné vyučující, když
vědí, že jsou u jednoho z nejlepších odborníků
na světě. Dobrý pedagog i dobrý vědec si zaslouží ocenění. Koneckonců ve světě se nedávno objevil trend „pedagogických profesorů“ a
„vědeckých profesorů“. U nás dnes máme jen
„vědecké“ profesory. Že je dnešní způsob hodnocení vědecké činnosti mírně řečeno nedokonalý, přiznají téměř všichni. Nicméně příliš
mnoho lidí optimalizovalo svou činnost podle
něj a tak změnit v horizontu generací asi nejde.
Každopádně nic nespravíme planými řečmi o
excelenci, 300 letech, propagandou dovnitř a
hledáním nepřátel, co za vše mohou. Ve výuce
by se mi líbilo víc propojit předměty (třeba
kdyby se pro nějaký obor učila algoritmizace
např. v Mathematice či MATLABU, cvičili by lidé z počítačů a studenti by programovali matematické numerické metody, v přednáškách
by se střídala teorie algoritmizace a matematici
by tam přednášeli numeriku). Ale to je zatím
asi jen nedostižný sen: všichni jsme zabarikádovaní a zaškatulkovaní a to je škoda.
Co je také důležité: Napsal jsem o něco výše:
„Nepodplatí mě (to nezkusili) a nezastraší mě.“
To ale na nikoho nesmí nikdo nejen kvůli činnosti v AS FEL zkoušet! Zastrašit mě profesor
Škvor zkusil, když mi na základě pomluvy —
že jsem šikanoval studenta u státnic —, aniž by
se zeptal nějakých svědků (předsedy a členů
komise) chtěl prodloužit smlouvu o dva roky.
Na zasedání AS FEL se pak podřekl, že mi nechtěl prodloužit smlouvu více, protože „nechtěl svazovat ruce příštímu děkanovi“. Víte,
kdyby to byl aspoň formát, byť zlovolný, tak
by mi smlouvu prostě neprodloužil. Bez trapných výmluv. Snad budeme na profesora Škvora vzpomínat jako na skvělého přednášejícího
teorie elektromagnetického pole a vědce, kterým bezesporu je, ale ne jako na toho, kdo podobné metody na FELu zavedl.
K činnosti minulého AS FEL Jelikož je kolektivní orgán zranitelnější, než jednotlivec a
také že ačkoli jsme zřídili fórum, máme zá-
znamy zasedání na netu, obraz minulého AS
FEL v očích akademické obce je špatný. Tedy i
mě, byl jsem členem AS FEL. Nicméně je bláhové si myslet, že senát problémy způsobil,
stejně jako si myslet, že atentát v Sarajevu způsobil první světovou válku. Problémy tady byly
a AS FEL jen urychlil jejich reflexi. Ale povedlo se nám hodně dobrých věcí:
☺ Zachránili jsme STM, už to je hodně
☺ Hlídali tvorbu metodiky rozdělování financí za výuku
☺ Prosadili jsme vliv ankety na financování
výuky
☺ Upravili jsme anketu
☺ Zřídili diskusní fórum
☺ Třídíme odpady
☺ Nájemce buffetu byl vybrán z více uchazečů, nebylo to přiděleno bez výběru
☺ Zastali jsme se šikanovaných učitelů. K
tomu uvedu, co napsal Martin Novotný:
„“Studuje někdo z Vás 44 hodin týdně?
Učí někdo z Vás 44 hodin týdně? Že se
Vám to zdá jako nesmysl? Nikoliv, i to je
realita FEL, jak se lze přesvědčit na https://www.feld.cvut.cz/education/rozvrhy.2
005.leto/ucitele/01/18/u11809.html. Diskusi k tématu lze nalézt i na https://forum.feld.cvut.cz/viewtopic.php?id=
84.
☺ A nebo jinak: Dokážete si představit, že
jste profesor, pracujete na fakultě přes
dvacet let, studenti Vás milují a chodí na
Vaše přednášky i když jsou v pondělí od
7:30, máte solidní vědecké výsledky, pořádáte expedice, a přesto dostanete
smlouvu na dobu určitou na jeden rok? I
to je realita FEL.
☺ Toto jsou dva případy, kterými se akademický senát zabýval. Smutné je na tom
to, že se tím měly zabývat odbory; ty se
však na to vykašlaly a místo toho plánovaly za zákona protiprávní stávku proti
akademickému senátu – na podporu děkana. A tak senát zaskakoval za odbory a
fungoval jako jakýsi ombudsman.
V prvním případě jsme 11.11.2005 přijali
usnesení „AS FEL žádá děkana FEL, aby
byl stanoven horní limit kontaktní výuky nebo takové podmínky započítávání
hodin výuky včetně její přípravy a konzultací se studenty, aby z toho tento limit jednoznačně vyplýval.“ A ve druhém
případě jsme 10.11.2006 přijali usnesení
„AS FEL nesouhlasí s postupem vedoucího Katedry fyziky a děkana FEL ve věci
prodloužení pracovní smlouvy prof.
Kulhánka.“ Víc jsme s tím udělat nemohli, nejsme odborová organizace.
☺ Upravili jsme vnitřní předpisy FEL
☺ Vytrvalými apely na vedení dosáhli zřízení pobočky PEO na KN
☺ Vytrvalými apely na vedení dosáhli prodloužení úředních hodin PEO (i když jenom málo)
☺ Studenti s dobrými výsledky z předchozího studia se budou moci přihlásit na
obory o rok dříve, než teď
☺ Hlídali jsme tvorbu metodiky přidělování prostor (ale z 90% to dělal Martin Novotný, ne celý senát)
☺ Máme veřejné tiskárny na chodbách
☺ Senát začal být maximálně transparentní
(webové stránky, přímé přenosy ze senátu)
☺ Studentští senátoři byli opravdovými
partnery. Poprvé v novodobé historii
FEL byl jedním z předsedů senátu student. Čtyřikrát byl předsedajícím některý ze studentů.
Spousta věcí se nepovedla, ale snažili jsme se.
Kdoví, zda další senáty dokáží aspoň tolik.
Co jsem dělal v minulém funkčním období?
Legislativu. Nejde říci, co jsem udělal: AS FEL
je kolektivní orgán a snad o žádné věci nelze
říci, že ji způsobil jeden konkrétní člověk.
Myslím, že jsem pomáhal tomu, aby předpisy, které AS FEL tvoří a schvaluje, měly hlavu
a patu a bylo možno podle nich víceméně
hladce fungovat. Navíc se podařilo zabránit
některým prof. Škvorem navrženým změnám
vnitřních předpisů, které byly přinejmenším
podezřelé (například vedoucího oddělení katedry by nově jmenoval děkan a ne jako dnes
vedoucí katedry, omezení práva na informace
podle článku 3 Statutu FEL a podobně).
Co bych chtěl v případě zvolení dělat?
Legislativu :-)
Proč jsem tyhle nápady neprosadil dřív? Inu,
jednak je AS FEL demokratický orgán, tedy
„jednou vyhraješ, jednou prohraješ“. Něco mě
napadlo až přednedávnem. A leccos se povedlo.
/materiál je částečně Copy+Paste minulých textů... jak už to chodí/