Cvičení OSN PKO

Cvičení pro kurz MVMV1: Organizace spojených národů a peacekeeping
Charta OSN, kapitoly VI a VII
KAPITOLA VI
POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ
Článek 33
1. Strany v každém sporu, jehož trvání by mohlo ohrozit udržení mezinárodního míru a
bezpečnosti, budou nejprve usilovat o jeho řešení vyjednáváním, šetřením, zprostředkováním,
řízením smírčím, rozhodčím nebo soudním, použitím oblastních orgánů nebo ujednání nebo
jinými pokojnými prostředky podle vlastní volby. 2. Rada bezpečnosti, uzná-li to za nutné
požádá strany, aby řešily svůj spor takovými prostředky.
Článek 34
Rada bezpečnosti může konat šetření o každém sporu nebo každé situaci, která by mohla
vést k mezinárodním třenicím nebo vyvolat spor, aby určila, zda trvání sporu nebo situace by
mohlo ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.
Článek 35
1. Každý člen Organizace spojených národů může upozornit Radu bezpečnosti nebo Valné
shromáždění na každý spor nebo každou situaci povahy zmíněné v článku 34. 2. Stát, který
není členem Organizace spojených národů, může upozornit Radu bezpečnosti nebo Valné
shromáždění na každý spor, v němž je stranou, přijme-li napřed pro tento spor závazky
pokojného řešení stanovené touto Chartou. 3. Jednání Valného shromáždění ve věcech, na
které bylo upozorněno podle tohoto článku, řídí se ustanoveními článků 11 a 12.
Článek 36
1. Rada bezpečnosti může v každém období sporu povahy zmíněné v článku 33 nebo situace
obdobné povahy doporučit vhodné řízení nebo způsoby postupu při úpravě. 2. Rada
bezpečnosti přihlíží ke každému řízení pro řešení sporu, které strany již přijaly.
3. Činíc doporučení podle tohoto článku, Rada bezpečnosti přihlíží rovněž k tomu, že
spory právní povahy by strany měly zpravidla vznášet na Mezinárodní soudní dvůr podle
ustanovení jeho statutu.
Článek 37
1. Nepodaří-li se stranám urovnat spor povahy zmíněné v článku 33 prostředky v něm
uvedenými, vznesou jej na Radu bezpečnosti. 2. Má-li Rada bezpečnosti za to, že trvání
tohoto sporu by mohlo vskutku ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, rozhodne,
zda bude jednat podle článku 36, anebo doporučí takové podmínky úpravy, jaké považuje za
přiměřené.
Článek 38
Aniž jsou tím dotčena ustanovení článků 33 až 37, Rada bezpečnosti může, žádají-li to
všechny strany ve sporu, činit jim doporučení pro pokojné řešení sporu.
KAPITOLA VII
AKCE PŘI OHROŽENÍ MÍRU, PORUŠENÍ MÍRU A ČINECH ÚTOČNÝCH
Článek 39
Rada bezpečnosti určí, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útočnému činu, a
doporučí nebo rozhodne, jaká opatření budou učiněna podle článku 41 a 42, aby byl udržen
nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost.
Článek 40
Aby předešla zhoršení situace, Rada bezpečnosti může, dříve než učiní doporučení nebo
rozhodne o opatřeních stanovených v článku 39, vyzvat strany, o které jde, aby splnily taková
zatímní opatření, jež považuje za nutná nebo žádoucí. Taková zatímní opatření nejsou na
1
újmu práv, nároků nebo postavení stran, o které jde. Jestliže taková zatímní opatření nebudou
splněna, Rada bezpečnosti k tomu náležitě přihlédne.
Článek 41
Rada bezpečnosti může rozhodnout, jakých opatření nezahrnujících užití ozbrojené síly má
být použito, aby jejím rozhodnutím bylo dodáno účinnosti, a může vyzvat členy Organizace
spojených národů, aby taková opatření provedli. Tato opatření mohou zahrnovat úplné nebo
částečné přerušení hospodářských styků, spojů železničních, námořních, leteckých,
poštovních, telegrafních, rádiových a jiných, jakož i přerušení styků diplomatických.
Článek 42
Má-li Rada bezpečnosti za to, že by opatření podle článku 41 nedostačovala anebo že se
ukázala nedostatečnými, může podniknout takové akce leteckými, námořními nebo
pozemními silami, jaké považuje za nutné k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a
bezpečnosti. Takové akce mohou zahrnovat demonstrace, blokádu a jiné operace leteckými,
námořními nebo pozemními silami členů Organizace spojených národů.
Článek 43
1. Aby přispěli k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, všichni členové Organizace
spojených národů se zavazují, že Radě bezpečnosti na její výzvu a podle zvláštní dohody nebo
dohod dají k disposici ozbrojené síly, pomoc a služby nutné k udržení mezinárodního míru a
bezpečnosti, čítajíc v to právo průchodu. 2. Taková dohoda nebo dohody určí počty a druhy
sil, stupeň jejich pohotovosti a všeobecné rozmístění i ráz služeb a pomoci, jež mají být
poskytnuty. 3. O této dohodě nebo dohodách bude jednáno co nejdříve na podnět Rady
bezpečnosti. Uzavře je Rada bezpečnosti se členy nebo skupinami členů Organizace a budou
podléhat ratifikaci signatárních států podle jejich ústavních předpisů.
Článek 44
Rozhodne-li se Rada bezpečnosti použít síly, pak dříve než vyzve člena v Radě
nezastoupeného, aby poskytl ozbrojené jednotky k splnění závazků převzatých podle článku
43, pozve ho, jestliže si to člen přeje, aby se účastnil rozhodování Rady bezpečnosti o použití
kontingentů ozbrojených sil tohoto člena.
Článek 45
Aby Organizace spojených národů mohla provádět naléhavá vojenská opatření, budou
členové udržovat okamžitě použitelné národní letecké kontingenty pro sdruženou mezinárodní
akci donucovací. Jejich sílu, stupeň pohotovosti a plány pro jejich sdruženou akci určí Rada
bezpečnosti za pomoci Vojenského štábního výboru v mezích stanovených zvláštní dohodou
nebo dohodami zmíněnými v článku 43.
Článek 46
Plány na použití ozbrojených sil vypracuje Rada bezpečnosti za pomoci Vojenského
štábního výboru.
Článek 47
1. Zřizuje se Vojenský štábní výbor, aby radil a pomáhal Radě bezpečnosti ve všech otázkách
týkajících se vojenských potřeb Rady bezpečnosti při udržování mezinárodního míru a
bezpečnosti, při použití sil jí poskytnutých a jejich velení, úpravě zbrojení a případném
odzbrojení. 2. Vojenský štábní výbor se skládá z náčelníků štábů stálých členů Rady
bezpečnosti nebo jejich zástupců. Jestliže účinné provádění úkolů vyžaduje, aby se jeho prací
zúčastnil některý člen Organizace spojených národů v něm trvale nezastoupený, vyzve jej
výbor k účasti. 3. Vojenský štábní výbor odpovídá pod pravomocí Rady bezpečnosti za
strategické řízení všech ozbrojených sil Radě bezpečnosti poskytnutých. Otázky, které se
týkají velení těmto silám, budou upraveny později. 4. Vojenský štábní výbor může se
zmocněním Rady bezpečnosti a po poradě s příslušnými oblastními orgány zřídit oblastní
podvýbory.
2
Článek 48
1. Akce nutné k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti pro udržení mezinárodního míru a
bezpečnosti podnikají všichni nebo někteří členové Organizace spojených národů, jak Rada
bezpečnosti určí. 2. Taková rozhodnutí provádějí členové Organizace spojených národů přímo
i svou akcí v příslušných mezinárodních organizacích, jichž jsou členy.
Článek 49
Členové Organizace spojených národů se spojí, aby si poskytli vzájemnou pomoc při
provádění opatření, o nichž rozhodla Rada bezpečnosti.
Článek 50
Jestliže Rada bezpečnosti podniká preventivní nebo donucovací opatření proti některému
státu, pak kterýkoli jiný stát, ať člen či nečlen Organizace spojených národů, jemuž vzejdou z
provádění těchto opatření zvláštní hospodářské problémy, má právo poradit se s Radou
bezpečnosti o řešení těchto problémů.
Článek 51
Žádné ustanovení této Charty neomezuje, v případě ozbrojeného útoku na některého člena
Organizace spojených národů, přirozené právo na individuální nebo kolektivní
sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření k udržení mezinárodního míru a
bezpečnosti. Opatření učiněná členy při výkonu tohoto práva sebeobrany oznámí se ihned
Radě bezpečnosti; nedotýkají se nikterak pravomoci a odpovědnosti Rady bezpečnosti, pokud
jde o to, aby kdykoli podle této Charty podnikla takovou akci, jakou považuje za nutnou k
udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti.
Určete, o jakou misi se jedná, tj. podle jaké kapitoly byly zřízeny následující
mise:
UNPREDEP, Makedonie
Established on 31 March 1995 to replace UNPROFOR in the former Yugoslav Republic of
Macedonia. The mandate of UNPREDEP remained essentially the same: to monitor and
report any developments in the border areas which could undermine confidence and stability
in the former Yugoslav Republic of Macedonia and threaten its territory. Effective 1 February
1996, following the termination of the mandates of UNCRO and UNPROFOR , UNPREDEP
became an independent mission, reporting directly to United Nations Headquarters in New
York. Despite its new status, the operation maintained basically the same mandate, strength
and composition of troops. In conjunction with its major tasks of monitoring and reporting on
the situation along the borders with the Federal Republic of Yugoslavia and Albania, the
military component of UNPREDEP cooperated with civilian agencies and offered ad hoc
community services and humanitarian assistance to the local population.
By adopting resolution 1186/1998 on 21 July 1998, the Security Council reaffirmed its
commitment to the independence, sovereignty and territorial integrity of the former Yugoslav
Republic of Macedonia and decided to authorize an increase in the troop strength of
UNPREDEP up to 1,050 and to extend the mandate of UNPREDEP for a period of six
months until 28 February 1999, to continue deterring threats and preventing clashes, to
monitor the border areas, and to report to the Secretary-General any developments which
could pose a threat to the host country. The Force was also charged with monitoring and
reporting on illicit arms flows and other activities that were prohibited under the Council's 4
December 1997 resolution 1160(1998) .
The functions of the Force came to an end on 28 February 1999, when the Security Council,
on 25 February 1999 (Press Release SC/6648) , did not adopt draft resolution S/1999/201
3
[S/PV.3982], thereby not renewing the mandate of UNPREDEP due to the veto of China, a
permanent Member of the Council .
Zdroj: OSN (http://www.un.org/Depts/DPKO/Missions/unpred_p.htm)
UNAMEE, Eritrea a Etiopie
According to Security Council resolution 1320 (2000) of 15 September 2000, UNMEE has
the following mandate:
• Monitor the cessation of hostilities;
• Assist in ensuring the observance of the security commitments agreed by the parties;
• Monitor and verify the redeployment of Ethiopian forces from positions taken after 6
February 1999, which were not under Ethiopian administration before 6 May 1998;
• Monitor the positions of Ethiopian forces once redeployed;
• Simultaneously, monitor the positions of Eritrean forces that are to redeploy in order
to remain at a distance of 25 kilometres from positions to which Ethiopian forces shall
redeploy;
• Monitor the temporary security zone (TSZ) to assist in ensuring compliance with the
Agreement on Cessation of Hostilities;
• Chair the Military Coordination Commission (MCC) to be established by the United
Nations and OAU in accordance with the Agreement on Cessation of Hostilities;
• Coordinate and provide technical assistance for humanitarian mine-action activities in
the TSZ and areas adjacent to it; and
• Coordinate the Mission's activities in the TSZ and areas adjacent to it with
humanitarian and human rights activities of the United Nations and other
organizations in those areas.
By its resolution 1430 (2002) of 14 August 2002, the Security Council adjusted the mandate
of UNMEE in order to assist the Boundary Commission in the expeditious and orderly
implementation of its Delimitation Decision, to include:
• demining in key areas to suport demarcation, and
• administrative and logistical support for the Field Offices of the Boundary
Commission
in accordance with the recommendations provided by the Secretary-General in his report of
10 July 2002 (S/2002/744) and Security Council resolution 1398 (2002).
Zdroj: OSN (http://www.un.org/en/peacekeeping/missions/past/unmee/mandate.html)
UNAMIR, Rwanda
UNAMIR was established by Security Council resolution 872 (1993) of 5 October 1993 to
help implement the Arusha Peace Agreement signed by the Rwandese parties on 4 August
1993. UNAMIR's mandate was: to assist in ensuring the security of the capital city of Kigali;
monitor the ceasefire agreement, including establishment of an expanded demilitarized zone
and demobilization procedures; monitor the security situation during the final period of the
transitional Government's mandate leading up to elections; assist with mine-clearance; and
assist in the coordination of humanitarian assistance activities in conjunction with relief
operations.
After renewed fighting in April 1994, the mandate of UNAMIR was adjusted by Security
Council resolution 912 (1994) of 21 April 1994, so that it could act as an intermediary
between the warring Rwandese parties in an attempt to secure their agreement to a ceasefire;
assist in the resumption of humanitarian relief operations to the extent feasible; and monitor
4
developments in Rwanda, including the safety and security of civilians who sought refuge
with UNAMIR.
After the situation in Rwanda deteriorated further, UNAMIR's mandate was expanded by
Security Council resolution 918 (1994) of 17 May 1994, to enable it to contribute to the
security and protection of refugees and civilians at risk, through means including the
establishment and maintenance of secure humanitarian areas, and the provision of security for
relief operations to the degree possible.
Following the ceasefire and the installation of the new Government, the tasks of UNAMIR
were further adjusted by the Security Council to ensure stability and security in the northwestern and south-western regions of Rwanda; to stabilize and monitor the situation in all
regions of Rwanda to encourage the return of the displaced population; to provide security
and support for humanitarian assistance operations inside Rwanda; and to promote, through
mediation and good offices, national reconciliation in Rwanda.
Zdroj: OSN (http://www.un.org/en/peacekeeping/missions/past/unamirM.htm)
5