Zdravotní problematika přežvýkavců Principy léčby reprodukčních

Transkript

Èeská buiatrická spoleènost
a
Klinika chorob pøežvýkavcù
Fakulty veterinárního lékaøství VFU Brno
Sborník referátù z odborného semináøe
Zdravotní problematika
pøežvýkavcù
Principy léèby reprodukèních
poruch u krav
Odborný garant: Doc. MVDr. Radovan Doležel, CSc.
Hradec Králové, 17. dubna 2004
Èeská buiatrická spoleènost
a
Klinika chorob pøežvýkavcù
Fakulty veterinárního lékaøství VFU Brno
Sborník referátù z odborného semináøe
Zdravotní problematika pøežvýkavcù
Principy léèby reprodukèních poruch u krav
Odborný garant: Doc. MVDr. Radovan Doležel, CSc.
Hradec Králové, 17. dubna 2004
3
Program semináøe
9:50 hod.
Zahájení
Prof. MVDr. Bohumír Hofírek, DrSc. – prezident Èeské buiatrické spoleènosti
10:00–11:00 hod. Zdolávání poruch plodnosti v chovech. Stádová diagnostika a terapie
Mansfeld, R., Martin, R., Gynekologická a ambulantní veterinární klinika, Univerzita Mnichov
PØESTÁVKA
11:15–13:00 hod. Výživa a management krav v pøechodném období: klíè k úspìšné reprodukci stáda
Van Saun, Robert J., Institut veterinárních vìd Pensilvánské státní univerzity
POLEDNÍ PØESTÁVKA: 13:00–14:00 HOD.
14:00–14:30 hod. Využití norgestometu v terapii funkèních poruch plodnosti
Èech, S., Bartošková, A., Jan, Z., Zahradníková, J., Doležel, R., Fakulta veterinárního lékaøství
Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
14:30–15:00 hod. Synchronizace øíje jako øešení nízké úrovnì detekce øíje
Doležel, R., Èech, S., Hartman, P., Zajíc, J., Jan, Z., Fakulta veterinárního lékaøství Veterinární
a farmaceutické univerzity Brno
15:00–15:30 hod. Monitorování reprodukèní aktivity v podmínkách ÈR
Vinkler, A., CSc., Fakulta veterinárního lékaøství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
KRÁTKÁ SDÌLENÍ: 15:30 HOD.
Obsah sborníku
ZDOLÁVÁNÍ PORUCH PLODNOSTI V CHOVECH. STÁDOVÁ DIAGNOSTIKA A TERAPIE .....................................9
MANSFE LD , R., MARTIN , R., GY NE K OLOGICK Á A AM B U LANTNÍ
VETE RINÁRNÍ K LINIK A ,
UNIVE RZITA MNICHOV
VÝŽIVA A MANAGEMENT KRAV V PØECHODNÉM OBDOBÍ: KLÍÈ K ÚSPÌŠNÉ REPRODUKCI STÁDA ......................... 13
VAN SAU N , ROB E RT J., INSTITU T VETE RINÁRNÍCH
VÌ D
PE NSILVÁNSK É
STÁTNÍ U NIVE RZITY
VYUŽITÍ NORGESTOMETU V TERAPII FUNKÈNÍCH PORUCH PLODNOSTI ............................................................22
ÈE CH , S., BARTOŠK OVÁ , A., JAN , Z., ZAHRADNÍK OVÁ , J., DOLE ŽE L, R., FAK U LTA VETE RINÁRNÍHO LÉ K AØSTVÍ VETE RINÁRNÍ
A FARM ACE U TICK É U NIVE RZITY BRNO
SYNCHRONIZACE ØÍJE JAKO ØEŠENÍ NÍZKÉ ÚROVNÌ DETEKCE ØÍJE ..................................................................26
DOLE ŽE L, R., ÈE CH , S., HARTM AN , P., ZAJÍC, J., JAN , Z., FAK U LTA VETE RINÁRNÍHO LÉ K AØSTVÍ VETE RINÁRNÍ
U NIVE RZITY BRNO
A FARM ACE U TICK É
MONITOROVÁNÍ REPRODUKÈNÍ AKTIVITY V PODMÍNKÁCH ÈR ....................................................................29
VINK LE R, A., CSC., FAK U LTA VETE RINÁRNÍHO LÉ K AØSTVÍ VETE RINÁRNÍ
A FARM ACE U TICK É U NIVE RZITY
BRNO
Zdolávání poruch plodnosti v chovech
Stádová diagnostika a terapie
R. Mansfeld, R. Martin
Gynekologická a ambulantní veterinární klinika, Univerzita Mnichov
ÚVOD
Poruchy plodnosti v chovech dojnic vyvolávají znaèné ekonomické škody. Vyšetøení celého chovu jsou provádìny
jak pøi zahájení hromadných opatøení za úèelem zjištìní aktuálního stavu, tak i pøi diagnostice v chovu pøi výskytu
jednoho nebo více aktuálních hromadných zdravotních problémù. Pøitom se vyšetøení nevztahuje pouze na zvíøata
samotná, nýbrž i na jejich životní podmínky v nejširším slova smyslu. Udržování nebo pøípadnì obnovení plodnosti
v chovu je možné pouze tehdy, jestli se zohledòují hlavní faktory, pøedevším zootechnika chovu, krmení a management reprodukce. Pro vytvoøení dùkladné anamnézy je smysluplné vytvoøení „formuláøe pro anamnézu chovu“ jako
pracovního podkladu. Tento formuláø se pak mùže vyplnit pøi návštìvì chovu, nebo ještì lépe, mùže zùstat v chovu
nìkolik dní pøed vyšetøením, takže vedoucí chovu mùže v klidu shromáždit všechny dùležité informace.
STÁDOVÁ DIAGNOSTIKA
Inspekce chovu
Po pøedchozím hovoru, bìhem kterého je probrána aktuální situace v chovu a bìhem kterého shromáždí chovatel všechny nutné podklady (analýza krmiva a kalkulace krmné dávky, data z kontroly dojivosti atd.), které pøedá
veterinárnímu lékaøi pro další hodnocení, je provádìna návštìva chovu, tzv. inspekce chovu. Bìhem této inspekce
se sleduje a posuzuje systém chovu (stáj: vybavení, hygiena, ovzduší, podlaha/podestýlka), systém získání mléka
(dojírna, mléènice) a systém krmení (krmivo, sklad krmiv, žlaby, zbytky krmiva, konzistence trusu, napájeèky).
Ve stájích je vhodné se pohybovat v místech, kde se pohybují dojnice a posuzovat vybavení stáje „oèima dojnic“,
tzn. hlavnì z etologického hlediska. Bìhem inspekce chovu je rovnìž orientaènì posuzován celkový zdravotní stav
zvíøat. Pøitom je zohledòována hlavnì kondice zvíøat a zda se vyskytují ve zvýšené míøe nápadné zmìny, jako napø.
abnormální vaginální výtok, kašel, kožní problémy, kulhání, dekubity, zvýšený výskyt „kozích“ nebo svìšených
vemen atd. Pøi známých nebo podnikovì specifických problémech, které jsou zjištìny bìhem inspekce chovu, je
provádìná dùkladnìjší inspekce problematických oblastí. Napø. pøi zvýšeném výskytu kulhání je nutné dùkladnìji
prohlížet kvalitu odpoèinkových ploch, kvalita podlahy stáje a cest, stav ošetøení paznehtù a chování zvíøat pøi
ulehnutí a ležení. V terénních podmínkách se osvìdèilo použít pro inspekci chovu jednoduché formuláøe. Tak jsou
nashromáždìna všechna data a nic dùležitého není zapomenuto.
Hromadná vyšetøení
Po inspekci chovù jsou provádìna hromadná vyšetøení. K tomuto úèelu je ve spolupráci s vedoucím chovu pøed
inspekcí nebo bìhem pøedchozího hovoru sestaven “seznam akcí.” Na poèátku péèe o chov se osvìdèil seznam
akcí zobrazen v pøehledu è. 1. V problémových chovech se øídí seznam akcí samozøejmì hlavnì podle anamnézy.
Zpùsob nutných vyšetøení se pøitom silnì rozlišuje, od rektálního vyšetøení až po odbìr vzorkù mléka a pøípadnì
dalších vzorkù. Po ukonèení vyšetøení jsou doporuèena pøípadná ošetøení (napø. podávání prostaglandinù apod.),
která jsou ihned realizována, pokud je to možné a smysluplné.
Pøehled 1: Zvíøata doporuèená k vyšetøení v rámci urèení aktuálního zdravotního stavu stáda
1. Dojnice, které kulhají, mají vaginální výtok, jsou nemocné nebo jinak nejsou v poøádku.
2. Dojnice s podezøením na mastitidu (vysoký obsah bunìk v mléce, poruchy výtoku mléka aj.).
3. Dojnice, které se otelily pøed více než 2 mìsíci a u nichž ještì nebyla registrována nová øíje.
4. Dojnice, které mìly v posledních dvou mìsících nebo po poslední inspekci chovu tìžký porod nebo retenci
sekundin.
5. Dojnice, které byly inseminovány pøed minimálnì 35 dny a u nichž ještì nebyla zjištìna bøezost.
6. Dojnice, které byly inseminovány 4x nebo vícekrát.
Pohovor a analýza dat
Po ukonèení inspekce chovu a hromadného vyšetøení jsou prozatímní výsledky probrány s vedoucím podniku.
Vzorky a nashromáždìné informace, hlavnì obsah vyplnìných formuláøù a data o krmení, kontrole dojivosti atd. si
veterinární lékaø ponechává pro další analýzu.
9
Stádová diagnóza
Po ukonèení pøípadných laboratorních vyšetøení a analýze dat z výsledkù vyšetøení a dalších materiálù je stanovena stádová diagnóza, na jejíž základì je v pøípadì problémového chovu vypracován ozdravovací program.
Doporuèuje se sestavení zprávy o výsledcích vyšetøení. Není-li vypracována zpráva, je nutné alespoò sepsat vyslovená doporuèení. V praxi se osvìdèilo sledovat chovy bìhem ozdravovacího programu po urèitou dobu a kontrolovat zavádìní doporuèených opatøení i hodnotit úspìch ozdravovacího programu. Na zaèátku péèe o chov
slouží diagnóza chovu k zjištìní aktuálního stavu a tím jako základ pro ozdravovací program s definicí patøièných
cílù. Domluvený program s pøíslušnou dokumentací je základem a odrazovým mùstkem pro další akce v chovu.
Na konci je domluven termín pro následující inspekci chovu.
Zvláštnosti pøi výskytu poruch plodnosti
Existují-li poruchy plodnosti jako problém v chovu, je tìžištì hromadného vyšetøení klinické vyšetøení zvíøat,
která vykázala poruchy pøi pøedchozím otelení, vypuzení sekundin, prùbìhu puerperia a následné plodnosti, dále
takových zvíøat, která jsou v puerperiu a která by mìla být inseminována. Èasto nejsou tyto poruchy podmínìny
onemocnìním zvíøat, ale chybami v technologii chovu, pøi krmení nebo v managementu reprodukce. Pro zachování nebo zlepšení plodnosti v chovu nebo odstranìní problémù v plodnosti, je nutné tyto faktory zohledòovat.
Pro verifikaci a pøesné vymezení urèitého problému plodnosti je nutné zjistit kromì aktuálních výsledkù klinických a pøípadnì laboratorních vyšetøení tzv. indikátory plodnosti (tabulky 1 a 2). Pomocí tìchto dat jsou
kvantitativnì popsány reprodukènì-biologické ukazatelé, což umožòuje posouzení aktuálního stavu plodnosti a
rozpoznání tendencí ve vývoji reprodukèní aktivity. V urèitém rozmezí je pomocí tìchto èísel také možné posouzení úspìchu inseminace a kvalita managementu reprodukce, tzn. spolupráce chovatele.
UKAZATELE PLODNOSTI STÁDA
Retrospektivní ukazatele plodnosti
Pomocí retrospektivních ukazatelù plodnosti je analyzováno urèité uplynulé období. Pøitom je jednak nutné
urèit zaèátek a konec analyzovaného období, jednak podmínky, které musí zvíøata ve stádì plnit, aby byla zaøazena do analýzy. U laktujících dojnic jsou zpravidla vybrána ta zvíøata, která se v analyzovaném období otelila.
Navíc jsou zaøazena do analýzy mladá nebo novì zakoupená zvíøata, pokud byla poprvé inseminována v analyzovaném období. Pøi tomto výbìru zvíøat vzniká urèitá nepøesnost analyzovaného období.
Pro posuzování plodnosti je dùležité hodnocení nìkolika vhodných ukazatelù ve vzájemné souvislosti. Shrnutí nìkolika ukazatelù ve vzorcích na výpoèet míry plodnosti stáda, jak to bylo popsáno nìkolika autory (tzv.
“indexy plodnosti”), mùže být pomocným indikátorem pro rutinní práci v ošetøeném chovu, nestaèí však pro
diferencovanou analýzu ošetøujícím veterináøem. Pro posouzení plodnosti stáda jsou tøeba minimálnì následující
ukazatele:
1. úspìšnost první inseminace (%),
2. prùmìrný poèet inseminací vedoucí k zabøeznutí (inseminaèní index),
3 mezidobí,
4. poèet vyøazených zvíøat pro neplodnost v urèitém období (napø. za rok).
Tyto ukazatele zohledòují pouze zvíøata, u nichž byla provedena minimálnì jedna inseminace. Mají-li se brát
v úvahu i neinseminovaná zvíøata v hodnoceném období, poskytuje index využití øíje (viz dole) další dùležité
informace. Hlavnì pøi odchylkách od referenèních hodnot je nutné posuzovat ukazatele diferencovanì. Dùležité
ukazatele pro posuzování krátkého, jasnì vymezeného období jsou dále index bøezosti (viz dole) a bilance inseminace (jednoduché bilancování úspìchu inseminace pro definované období).
Prospektivní ukazatele plodnosti
Pøi výpoètu prospektivních ukazatelù plodnosti jsou zohledòována data z aktuální laktace, všeobecnì všech
zvíøat, která jsou v den analýzy registrovaná v daném chovu. Výpoèty slouží k urèení situace plodnosti chovu
a vztahují se na urèité datum (den analýzy). Prospektivní ukazatele jsou èásteènì pøesnì vypoèítané ukazatele,
jako napø. reálná èekací doba a prodleva, èásteènì jsou vypoèítány pøibližnì exaktnì, jako napø. oèekávané
mezidobí. Mezidobí je vypoèítáno na základì pøedchozího datu otelení a bøezosti prokázané vyšetøením. Èásteènì však vycházejí výpoèty pouze z odhadù, napø. minimální inseminaèní interval, který by vznikl, kdyby byla
všechna zvíøata, která ještì nebyla pøipouštìna od posledního otelení, inseminována v den analýzy. Takové teoretické ukazatele slouží ošetøujícímu veterináøi pro posouzení situace ještì neinseminovaných zvíøat a zvíøat bez
prokázané bøezosti.
10
Tab. 1: Retrospektivní ukazatele plodnosti (MANSFELD et al., 1999)
IK1B
RZ
IKLB
GZ
VZ
EBE*
=
=
=
=
=
=
EBI*
BI*
TI*
NTI*
U1B1T
=
=
=
=
=
VZ-U1B1T
=
BNR 21/42/63
=
TR
=
BB*
=
interval mezi otelením a první øíjí
inseminaèní interval (interval mezi otelením a první inseminací)
interval mezi otelením a poslední inseminací (u zvíøat, u nichž nebyla prokázána bøezost)
service perioda (interval mezi otelením a prvním dnem bøezosti)
prodleva (interval mezi první inseminací a prvním dnem bøezosti)
procento zabøeznutí po první inseminaci (poèet zvíøat zabøezlých po první inseminaci ÷
poèet prvních inseminací) x 100
index první inseminace (poèet inseminací ÷ poèet prvních inseminací)
inseminaèní index (poèet inseminací ÷ poèet docílených bøezostí)
index zabøeznutí (poèet inseminací u - pozdìji - bøezích zvíøat ÷ poèet bøezích zvíøat)
index nezabøeznutí (poèet inseminací u nezabøezlých zvíøat poèet nezabøezlých zvíøat)
spodní hranice 1. inseminace - 1. den bøezosti = (TI - 1) x 21 (odpovídá u daného úspìchu
inseminace nejnižší možné VZ)
diference VZ - U1B1T (umožòuje pøi zohlednìní poètu vypoèitatelných VZ zjištìní “ztracených dní dojnic” v dùsledku nevyužití øíjí bìhem VZ)
index využití øíjí 21/42/63; procento zvíøat, která byla inseminována do 21/42/63 dní po
zaøazení do reprodukce
index bøezostí (bøezosti docílené do 21. dne jako procento možných bøezostí nebo index
využití øíjí x úspìch inseminace)
bilance inseminace (jednoduchá bilance úspìchu inseminace v urèitém období jako grafické
vyhodnocení)
Tab. 2: Prospektivní ukazatele plodnosti (MANSFELD et al., 1999)
eZKZ
RZ
VZ
mRZ
uTR
mVZ
uZG
EBE*
BIP*
TI*
U1B1T
VZ-U1B1T
BNR 21/42/63
= oèekávané mezidobí (pouze zvíøata s pozitivním vyšetøením bøezosti)
= inseminaèní index (interval mezi otelením a první inseminací) (pouze zvíøata s inseminací
bìhem probíhající laktace)
= prodleva (interval mezi první inseminací a prvním dnem bøezosti) (pouze zvíøata s pozitivním vyšetøením bøezosti)
= minimální inseminaèní interval (pouze neinseminovaná zvíøata po více než napø. 60 dnech
po porodu)
= nepotvrzená bøezost (interval mezi posledním dnem inseminace a dnem analýzy) (pouze
zvíøata, pro které ještì není jistý výsledek vyšetøení bøezosti)
= minimální prodleva (pouze zvíøata, která nejsou s jistotou bøezí)
= nejasný prùbìh cyklu (interval mezi otelením nebo urèenou tolerovanou klidovou periodou
[napø. 25 dní] a dnem analýzy u zvíøat bez zaznamenané øíje od otelení)
= zabøeznutí po první inseminaci (poèet zvíøat zabøezlých po první inseminaci ÷ poèet prvních
inseminací)
= prospektivní inseminaèní index (poèet inseminací ÷ poèet aktuálních bøezostí)
= index zabøeznutí (poèet inseminací u bøezích zvíøat ÷ poèet bøezích zvíøat)
= spodní hranice 1. inseminace - 1. den bøezosti = (TI - 1) x 21
= diference VZ - U1B1T
= procento zvíøat inseminovaných do 21/42/63 dní po ukonèení dobrovolné èekací doby z celkového poètu zvíøat v tomto období
*Oznaèené ukazatele mohou být použity pro posouzení vlastního úspìchu inseminace. Pøitom je nutné zohledòovat inseminaèní interval, hlavnì pøi srovnání období, protože úspìch inseminace roste až po inseminaèním intervalu o délce necelých 100 dní. Test nepøebìhlých, který je èasto použit na inseminaèních stanicích pro posuzování
inseminaèního úspìchu, není vhodný jako ukazatel plodnosti na úrovni stáda. Ostatní ukazatelé slouží mj. k posouzení managementu reprodukce. Tak poskytuje napø. procento inesminovaných zvíøat možnost otestovat kvalitu rozpoznání a využití øíje a tím i konsekventní dodržování “dobrovolné èekací doby”.
Ve všech pøípadech je nutné srovnávat nìkolik ukazatelù, protože jednotlivé ukazatelé vìtšinou nedovolují
odhad, zda dùvodem pro zjištìné odchylky od daných hodnot jsou poruchy plodnosti zvíøat, nedostatky v managementu reprodukce nebo problémy pøi inseminaci. Navíc je nutné zohledòovat dané aktuální podmínky v podniku
a zdravotní stav zvíøat, aby nedošlo k možným nesprávným vývodùm.
11
Je možné shrnout,
-
že z velkého množství ukazatelù plodnosti jsou potøeba vždy pouze nìkteré, podle toho, zda se má posuzovat
úspìch inseminace, reprodukèní výkon a/nebo management reprodukce,
že samostatné posouzení nìjakého ukazatele má pouze malou nebo žádnou vypovídací hodnotu, že je tedy
vždy nutná diferencovaná analýza,
že pro posuzování zjištìných ukazatelù plodnosti je vždy nutné znát základy jejich výpoètu (výbìr zvíøat,
algoritmy). Toto je nutné zohledòovat hlavnì pøi použití poèítaèových systémù,
že v pøípadech, v nichž jsou rozhodnutí managementu závislé na posouzení plodnosti stáda, jsou v urèitém
rozsahu potøebné ekonomické výpoèty.
TERAPIE CHOVU
Poruchy v plodnosti stáda jsou vìtšinou zdùvodnìné komplexem pøíèin. Podle toho je nutné zohledòovat rùzné
faktory i v rámci terapie chovu. Osvìdèilo se rozdìlit ozdravování chovu na základì seznamu nedostatkù na krátkodobá, støední a pøípadnì i dlouhodobá opatøení a pøevést pøímo v systém monitoringu nebo lépe v integrovanou
veterinární péèi o chov (veterinární kontrolní systém) (pøehled 2). Terapie klinicky onemocnìlých zvíøat, jednoduché korektury v systému krmení a v zootechnice i zmìny v managementu reprodukce se zpravidla dají provádìt
krátkodobì. Nedostatky v kvalitì krmiv nebo vìtší zootechnické nedostatky se zpravidla dají opravit teprve po
urèité dobì. Je nutné sledovat provádìní doporuèených opatøení a hodnotit jejich úspìch.
Veterináø chovu musí akceptovat, že plodnost stáda je multifaktoriálnì ovlivnìna a musí tuto skuteènost zohledòovat pøi všech opatøeních a nesmí pøitom zapomenout na ekonomické ukazatele.
Pøehled 2: Veterinární kontrolní systém (Mansfeld 2002)
1. Zjištìní aktuálního stavu
2. Definice cílù
3. Urèení kontrolních bodù1
4. Urèení ukazatelù2
5. Zavádìní dokumentaèního systému
6. Periodická analýza dat (srovnání referenèní hodnota vs. reální hodnota)
7. Korektura cílù/strategií
1
2
Aktivita (urèení místa, èasu, frekvence, provádìní), pøímo ovlivnitelné (øízení)
Mìrné nebo vypoèítané hodnoty jako kriteria testování, nejsou pøímo ovlivnitelné (dozor)
Adresa autora:
Prof. Dr. R. Mansfeld
Gynäkologische und Ambulatorische Tierklinik
Ludwig-Maximilians-Universität München
Königinstr. 12
80539 München
e-mail: [email protected]
12
Výživa a management krav v pøechodném období:
klíè k úspìšné reprodukci stáda
Robert J. Van Saun
Institut veterinárních vìd Pensilvánské státní univerzity
ÚVOD
Efektivita, definovaná jako vyšší výstup na jednotku vstupu je klíèem k pøežití v odvìtví. Pøi nestálosti cen mléka,
s nízkými rezervami a nízkými cenami je zlepšení efektivity mléèné produkce (užitkovost na krávu [stáda] nebo
celoživotní užitkovost v pøepoètu na každý den jejího života) kritické pro schopnost chovatele obstát v konkurenci
nebo pøinejmenším pøežít v odvìtví. Krávy v první tøetinì laktace (do 120 dnù po otelení) jsou nejefektivnìjší
producenti mléka. Žádné jiné krávy na farmì nedosahují vyšší ekonomické a metabolické efektivity pøi konversi
krmiva (vstupu) v mléko (výstup) než krávy na vrcholu laktaèní køivky. Takže, jestliže chceme úèinnì zlepšit efektivitu
mléèné produkce, musíme dosáhnout maximálního poètu vrcholù laktace za život krávy, abychom jí umožnili plnì
projevit její geneticky danou schopnost mléèné produkce. Pro dosažení vìtšího poètu laktaèních vrcholù za život,
reprodukèní efektivita krávy musí být taková, že zabøezne každých 12 až 13 mìsícù. Souèasnì uznávané dogma
tvrdí, že vysokoužitkové krávy nejsou schopny dosáhnout vysoké efektivity reprodukce, èímž je limitována celoživotní
efektivita mléèné produkce. Klíèovým obdobím které urèuje, jaká bude reprodukèní a produkèní efektivita krávy je
pøechodné období, zaèínající 3 týdny pøed porodem a konèící 3 týdny po porodu.
Souvislost klesající reprodukèní efektivity se zvýšenou mléènou užitkovostí vyvolává znaèné obavy (Butler and
Smith, 1989; Butler, 1998; Barrett, 2000; Lucy, 2001). Problémy v USA jsou prohlubovány zvìtšováním velikosti stád.
Omezuje však skuteènì vysoká produkce reprodukci? Je zvýšení velikosti stád a s tím spojené zmìny v managementu
ten faktor, který zhoršuje reprodukci? Pokud se pøezkoumaly záznamy kontroly užitkovosti Dairy Herd Improvement
Association (DHIA) u 15 320 holštýnských krav, celková 60-ti denní užitkovost tìchto krav mìla minimální vliv na
servis periodu a interval. (Eicker et al., 1996). Žádný závažný vztah mezi reprodukèními ukazateli stáda a mléènou
užitkovostí nebyl prokázán, pokud byla stáda rozdìlena podle mléèné užitkovosti (tzv. rolling herd). Zdá se, že z vnìjších faktorù ovlivòujících reprodukci u krav má nejvìtší význam management, z faktorù vnitøních poruchy zdravotního
stavu.
Jeden z nejdùležitìjších kontrolovatelných faktorù na stranì managementu, který ovlivòuje reprodukci je výživa.
Nevhodná výživa jak pøed porodem tak i po porodu má negativní dopad na reprodukci. Velké množství studií stejnì
tak jako klinická pozorování ukazují na kritickou roli rovnováhy energie a proteinu v pøechodném období na reprodukci (Butler and Smith, 1989; Ferguson and Chalupa, 1989; Ferguson, 1991, 2001; Britt, 1991; Beam and Butler,
1998; Butler, 1998, 2000; de Vries and Veerkamp, 2000; Pushpakumara et al., 2003). Reprodukci mùže navíc ovlivnit
obsah vìtšiny minerálù a vitamínù v krmné dávce (Hurley and Doane, 1989; Smith and Akinbamijo, 2000). Výživa
nemá pouze pøímý efekt na reprodukci, ale mùže ovlivòovat reprodukèní potenciál i nepøímo jako mediátor výskytu
puerperálních onemocnìní.
Zpùsoby managementu zamìøené na zdraví nebo na prevenci závažných puerperálních onemocnìní jsou rovnìž
velmi dùležité faktory zlepšující reprodukci. Na reprodukci u dojnic je dùležité pohlížet z hlediska stáda. Tradièní
programy zdraví stáda zamìøené na léèbu jednotlivých zvíøat nezlepšují celkovou reprodukci stáda (Zemjanis, 1987).
Pokud mají veterináøi pomoci chovatelùm pøekonat souèasné trendy poklesu reprodukce musí dobøe porozumìt reprodukèním analýzám stáda stejnì jako porozumìt faktorùm ovlivòujícím reprodukci. V této pøednášce se budu zabývat
faktory, které ovlivòují reprodukèní schopnost krávy v pøechodném období a zdùrazním klíèové oblasti managementu,
na které je nutné se zamìøit pro lepší zvládnutí pøechodného období. Prezentace bude zamìøena na výživu a management krav pøed a po porodu vzhledem k jejich pøímému nebo nepøímému dopadu na reprodukci.
REPRODUKÈNÍ UKAZATELÉ STÁDA
Aby krávy dojily, musí úspìšnì zabøeznout a donosit tele až do termínu porodu. Programy zdraví stáda byly
pøijaty mnoha chovateli z nejrùznìjších dùvodù: využívání umìlé inseminace, terapie reprodukèních poruch, zvìtšení velikosti stád, nutnost lidské práce pro detekci øíje a ekonomická návratnost pøi zkrácení mezidobí. Tradièní
programy zdraví stáda jsou prosazovány za úèelem zkrácení mezidobí a snížení vyøazování z dùvodù reprodukce.
Nicménì ani jednoho z tìchto cílù nebylo dosaženo.
Reprodukce stáda mùže být ovlivnìna velkým množstvím faktorù, ale existuje pouze málo kritických faktorù
které mají velký vliv na reprodukci a zároveò jsou vysoce ovlivnitelné managementem. Dle Sengera (2001) to jsou
13
pøesnost detekce øíjí, správná manipulace s inseminaèními dávkami a místo deponování semene, pohoda krav,
ochrana pøed tepelným stresem a správná výživa v pøechodném období. Tyto klíèové faktory jsou vysoce ovlivnitelné a mají velký dopad na reprodukci stáda. Další faktory které mají velký význam na reprodukci jsou faktory kontrolované reprodukèním systémem krávy, které jsou pouze do urèité míry ovlivnitelné èlovìkem. Mezi tyto faktory
patøí dvojèata, zadržené lùžko, embryonální odúmrś, syndrom ovariálních cyst a komplikovaný porod. Porovnáme-li
faktory ovlivnìné managementem s tìmito faktory, reprodukèní faktory kontrolované krávou vykazují daleko menší
variabilitu, pokud není na farmì extrémnì vysoký výskyt onemocnìní. Nepøekvapuje, že veterináøi vìnují nejvíce
pozornosti tìmto vnitøním faktorùm ovlivnìným krávou.
Tradièní reprodukèní programy stáda se zamìøují na opakované rektální vyšetøení, aby byl sledován stav reprodukèních orgánù se zamìøením na prùbìh pohlavního cyklu, bøezost a pøípadné onemocnìní. Jakmile je zjištìn
patologický stav, je pøistoupeno k terapii. Mnoho studií naznaèuje, že pøesnost diagnostiky metritidy, syndromu
ovariálních cyst nebo pøítomnosti žlutého tìlíska je nízká (Miller et al., 1980; Gaverick, 1997; Lewis, 1997). Je toto
ekonomicky zdùvodnìný pøístup k reprodukci? Musí být palpaènì vyšetøeny všechny krávy, aby byly identifikovány
ty potenciálnì problémové? U kolika procent stád došlo ke zlepšení reprodukce tìmito postupy? V podstatì se dá
øíci, že tradièní programy reprodukèního zdraví stáda se zamìøují na léèení nemocných krav ignorují, jak rychle
zabøezávají krávy zdravé.
Nový pøístup k programùm reprodukce a zdraví stáda je aktivnìjší, ponìvadž se zamìøuje více na prevenci onemocnìní než na následné léèení propuknuvších onemocnìní. Program reprodukce stáda je program systematického
pøipouštìní, který zajistí vèasné zabøeznutí každé krávy. Abychom dosáhli vysokého procenta bøezosti, program
musí být zamìøen na zlepšení detekce øíjí, rannou diagnostiku gravidity a prevenci puerperálních onemocnìní.
Pro zlepšení efektivity a pøesnosti vyhledávání øíjí mohou být použity pomùcky pro detekci øíjí nebo programy
synchronizace øíje. Rannou diagnostiku bøezosti lze zajistit zvýšenou frekvencí rektálního vyšetøení krav nebo využitím ultrazvuku. Prevence onemocnìní lze dosáhnout výživou a managementem v puerperiu. Aby se puerperální
poruchy zdravotního stavu nerozvinuly v závažný problém, jsou vyvíjeny úèinné léèebné postupy.
VYHODNOCENÍ REPRODUKCE STÁDA
Vyhodnocení reprodukèních ukazatelù stáda bylo tradiènì zamìøeno na parametry typu nástup první øíje, interval, servis perioda, procento detekovaných øíjí, inseminaèní index (u všech krav nebo u bøezích krav), procento
abortù a vyøazování z dùvodù reprodukce. Vìtšina tìchto parametrù není citlivá ke zmìnám následkem vrozené
odchylky (nezapoèítaná zvíøata) zpoždìní (doba od události do jejího zmìøení) a pohybu (historická data) pøi
jejich výpoètu. Navíc mnohá tato data jsou prùmìry a tudíž neodráží rozložení variant uvnitø stáda. Z dùvodu
tìchto omezení nejsou identifikovány souèasné reprodukèní problémy a nepøijímají se vèasná opatøení.
Procento vyhledaných øíjí a procento bøezosti jsou dva faktory urèující efektivitu reprodukce. Parametry mìøící
èasové intervaly nejsou skuteènými mìøítky reprodukèní efektivity, ale spíše následky tìchto parametrù. Prodloužení doby nástupu první øíje nebo intervalu mùže být zpùsobeno buï anestrem nebo chybou v detekci øíje, mìøené
procentem vyhledaných øíjí. Servis perioda je dána procentem bøezosti a managementem stanovené doby, po kterou
se kráva po porodu nepøipouští. Aèkoliv procento vyhledaných øíjí a procento bøezosti jsou skuteèná mìøítka reprodukèní výkonnosti, sami o sobì neposkytují úplný obraz. Nový reprodukèní parametr, který zahrnuje oba pøedešlé
parametry se nazývá procento zabøezlých. Procento zabøezlých je definováno jako procento vyhledaných øíjí násobeno procentem bøezosti (HDR x CR) a mìøí úroveò zabøezávání krav v 21 denních intervalech, které následují
po managementem stanovené dobì, po kterou se kráva po porodu nepøipouští (Ferguson and Galligan, 1999). Procento zabøezlých se liší od procenta bøezosti, které je definováno jako poèet bøezích krav na daný poèet inseminací.
Procento vyhledaných øíjí tak není do procenta bøezosti zapoèítáno.
Procento zabøezlých je dynamické mìøítko efektivity reprodukce. Není zkresleno vyøazováním nebo ztrátou
informací jako tradièní parametry. Tradièními metodami nezapoèítávané krávy, jako napøíklad jalové, nepøipuštìné
nebo nevyšetøené bøezí jsou zde zahrnuty ve výpoètu. Tento ukazatel na úrovni 30 až 35% je dosažitelný (80%
HDR x 40% CR) a zajišśuje optimální ekonomickou návratnost. Pro udržení velikosti stáda nebo umožnìní vnitøní
expanse musí být procento zabøezlých vyšší než 20%. Procento zabøezlých v souèasnosti ve stádech krav v USA èiní
okolo 15 až 17 %, což ukazuje na nutnost zlepšení stavu.
Pøi studiu kritických faktorù ovlivòujících reprodukci stáda Ferguson and Galligan (1999) urèili, že procento
vyhledaných øíjí pro první inseminaci ovlivòuje variabilitu mezidobí ze 42 %. Managementem stanovená doba po
kterou se kráva po porodu nepøipouští a procento bøezosti ovlivòují jednotlivì mezidobí z 25 %. Z toho vyplývá, že
faktory managementu, které zlepšují vyhledávání øíjí pøi první inseminaci mají vìtší dopad na celkovou reprodukci
stáda. Dále procento bøezosti ovlivòuje procento vyøazených krav z 58 % . Tedy vyšší procento bøezosti pùsobí pro
krávy jako ochrana pøed vyøazením, protože mají vìtší šanci zabøeznout. Faktory které ovlivòují procento bøezosti
a procento vyhledaných øíjí pro první inseminaci tak mají nejvìtší dopad na celkovou reprodukci stáda.
14
Analýza dat zabøezávání 5 500 otelených zvíøat ve 34 stádech, ve kterých se provádí pouze umìlá inseminace
a nepoužívají se býci k pøirozené plemenitbì ukázala, že se bøezost po první inseminaci velmi snížila po prvním
i dalších otelení (Ferguson, 2001). U jalovic dosahuje bøezost po první inseminaci >60 %, zatímco u starších zvíøat
pouze < 40% a s narùstajícím vìkem se zabøezávání dále snižuje. Jeden z dùležitých faktorù spojených s porodem
a narùstající s vìkem je výskyt puerperálních onemocnìní. Nejvìtší podíl na tomto snížení bøezosti bylo pøisuzováno právì výskytu puerperálních onemocnìní (Ferguson, 2001). Reprodukce stáda odráží interakci mezi vrozenou
plodností stáda (jako funkce zpùsobù managementu) a výskytu puerperálních onemocnìní (jako funkce výživy krav
pøed porodem a v poporodním období a managementu otelených krav).
PUERPERÁLNÍ ONEMOCNÌNÍ A REPRODUKCE
Veterinárním lékaøùm je známa kritická role kterou má pøechodného období na výskyt puerperálních nemocí. Puerperální nemoci jsou pohroma pro naše odvìtví. Ekonomické ztráty ze snížené mléèné produkce jsou pouze povìstnou
špièkou ledovce pøi hodnocení všech ztrát zpùsobených nemocí. Celkové finanèní ztráty spojené s puerperálními onemocnìními jsou dùsledkem ztráty a vyøazení mléka, poplatkù za veterinárního lékaøe, zvýšení podílu práce, poplatkù
za léèiva a ztrát z pøedèasného vyøazení zvíøat z chovu. Puerperální nemoci negativnì ovlivòují reprodukèní ukazatele. Procento bøezosti krav (CR) , které onemocnìly alespoò jednou puerperální nemocí je nižší (<35 % vs. >50 %)
v porovnání s kravami, které po porodu nepostihla žádná nemoc (Ferguson, 1999; Loeffler et al., 1999). Pøi bìžném
procentu vyhledaných øíjí (HDR) na vìtšinì farem (40-50%) tato redukce CR podstatnì snižuje procento zabøezlých
ve stádì (PR; 12-17 %) a v koneèném stádiu i celkovou efektivitu reprodukce. Data shromáždìná v Ontariu naznaèují,
že více jak 50 % všech laktací je ovlivnìno pøinejmenším jednou puerperální nemocí, což opìt ukazuje na podstatné
ztráty ekonomické a reprodukèní zpùsobené puerperálním onemocnìním (Bigras-Poulin et al., 1990). Naneštìstí se
puerperální nemoci nevyskytují jako samostatné jednotky.
Puerperální nemoci nejsou na sobì zcela nezávislé, spíše se jedná o komplex vzájemnì propojených nemocí. Je-li
kráva postižena poporodní parézou, je u ní 4x vyšší pravdìpodobnost zadrženého lùžka (Curtis et al., 1985) a 2,3x
vìtší pravdìpodobnost levostranné dislokace slezu (LDA) (Correa et al., 1993). Zadržené lùžko zvyšuje pravdìpodobnost ketózy 16,4x (Correa et al., 1993). Krávy s levostrannou dislokací slezu mají 1,8x vyšší pravdìpodobnost, že
onemocní další nemocí, zvláštì poporodní parézou, zadrženým lùžkem nebo ketózou (Detilleux et al., 1997). Není
jistì nová informace pro chovatele i veterinárního lékaøe, že pokud kráva pøekoná pøechodné období bez problémù,
lze oèekávat velmi dobrou mléènou užitkovost a souèasnì je i nadìje na efektivní reprodukci. Tyto vztahy podtrhují
zásadní dùležitost prevence puerperálních nemocí jakožto základ pro zlepšení efektivity reprodukce.
Proè má výživa pøed porodem takový dopad na vnímavost k nemocem a reprodukci? Porozumìní ohromným metabolickým zmìnám, které musí nastat bìhem bøezosti pøi pøípravì na laktaci je klíèem k prevenci metabolických a reprodukèních
problémù. Tyto metabolické adaptace probíhají u všech zvíøat, tedy i u tìch které jsou dobøe krmené. Nicménì metabolické
zmìny mohou být podstatnì zhoršeny nevyrovnanou výživou, pøedurèující krávu k metabolickému onemocnìní.
METABOLICKÝ STAV KRÁVY
Aby kráva zvládla pøechod od konce gravidity do laktace úspìšnì, musí bezchybnì koordinovat metabolismus mnoha
tkání, aby nakonec zajistila dostatek glukózy pro potøeby produkce (Bauman and Currie, 1980). Denní potøeba glukózy,
aminokyselin, mastných kyselin a vápníku u krávy na zaèátku laktace (4 dny po otelení, 30 kg mléka 47 g/kg tuku
a 42 g/kg bílkovin) je 2,7; 2,0; 4,5 a 6,8krát vyšší než u krávy bøezí (Bell, 1995) Tyto rozdíly reprezentují zmìny v požadavku na živiny v období pouhých 1-2 týdnù a navíc nastávají bìhem období nejnižšího pøíjmu sušiny, èímž ještì podtrhují obrovské metabolické zmìny nezbytné pro adekvátní podporu laktace. Tuková tkáò uvolòuje mastné kyseliny
jako zdroj energie, kosterní svalovina uvolòuje aminokyseliny pro produkci glukózy a játra zpracovávají všechny tyto
živiny a syntetizují glukózu (tedy glukoneogeneze). Opìt si musíme pøipomenout, že tyto metabolické zmìny spojené
s pøechodným obdobím nastávají u všech zvíøat, tedy i u dobøe krmených. Tyto metabolické zmìny se mohou stát
nekoordinované a pøehnané, pokud je u krav dotace energie a proteinu èi obou nedostateèná, což vede k metabolickým
poruchám.
Glukóza je primární živina vyžadovaná, jak mléènou žlázou, tak bøezí dìlohou (Bell, 1995). Gravidní dìloha
oxiduje glukózu, pokud je dostupná, jako primární zdroj energie, zatímco mléèná žláza mìní glukózu na laktózu,
primární složku urèující velikost nádoje. Zvýšení dostupnosti glukózy pro dìlohu a mléènou žlázu je dosaženo
snížením využití glukózy v ostatních tkáních matky a zvýšením jaterní glukoneogeneze. Primární substrát pro glukoneogenezi je kyselina propionová, kyselina mléèná, aminokyseliny a glycerol. Kyselina propionová je nejdùležitìjší prekurzor glukoneogeneze, ale její dostupnost je závislá na složení diety a pøíjmu sušiny. Primárním zdrojem
kyseliny propionové a mléèné je fermentace cukrù a škrobù z krmné dávky. Dostupnost glycerolu je závislá na
tukové mobilizaci. Poèítáme-li èistou bilanci glukózy na zaèátku laktace zjistíme, že potøeby mléèné žlázy pøekraèují
dostupné zdroje, a je tedy nezbytná mobilizace aminokyselin pro splnìní požadavkù potøeby glukózy pro laktaci.
15
Pokud se podíváme na predikèní modely, aminokyseliny tvoøí 11-30% zdrojù glukózy v pøechodném období
(Overton et al., 2000). Kráva na konci bøezosti a na zaèátku laktace potøebuje pøibližnì 250 g/den a 1300 až
1600 g/den metabolizovatelného proteinu, aby dostála svým požadavkùm na glukózu. Protože není žádná zásoba
aminokyselin, jejich primárním zdrojem je katabolismus kosterní svaloviny (Bell, 1995). Tak vznikl koncept “labilního proteinového zdroje”, který se bìhem èasu ukázal jako neexistující nebo jen tak malého rozsahu, že je z hlediska metabolismu zanedbatelný. Studie zkoumající nutrièní efekt zkrmování diety energeticky shodné, ale rozdílné
v obsahu proteinu (8%, 12% nebo 15% CP) u ovcí s bøezostí dvojèat mezi 110 a 140 dnem gravidity ukázal, že ovce
krmené dietou s nízkou nebo støední hladinou proteinu mobilizovaly tìlesnou svalovinu pro potøeby vývoje plodu
(McNeill et al., 1997). Protože tento proteinový zdroj je velmi malý, mùže mít mobilizace jakéhokoliv proteinu pøed
porodem vážné metabolické následky po porodu.
Protože je potøeba uspoøit glukózu pro produkèní funkce matky, musí být dosažitelný alternativní energetický
substrát. Potenciální energetické substráty matky jsou neesterifikované mastné kyseliny (NEFA) a ketolátky. Pro
zajištìní produkce NEFA se musejí zmìnit procesy v tukové tkáni z ukládání tukù (lipogeneze) na tukovou mobilizaci (lipolýzu). Lipolýza je stimulována snížením citlivosti adipocytù k inzulinu a zvýšením citlivosti na beta- adrenergní agonisty, jako je epinerfin (Bauman and Currie, 1980; Overton et al., 2000). Inzulín je metabolický regulátor
zodpovìdný za podporu liponeogeneze a potlaèení lipolýzy, kromì toho usnadòuje pøíjem glukózy tkánìmi. Na
konci bøezosti a na zaèátku laktace se postupnì zvyšuje rezistence k inzulínu ve tkáních matky, které nesouvisejí
s reprodukèními funkcemi a souèasnì se zvyšuje citlivost tukové tkánì k adrenergní stimulaci. Tyto zmìny ulehèují
zvýšenou dostupnost NEFA a glukózy pro tkánì matky a plodu. Postupné zvýšení koncentrace NEFA v krevním
séru na zaèátku laktace potvrzuje zmìnu lipogeneze v lipolýzu. Lipolýza mùže být abnormálnì intenzivní u nedostateènì živených bøezích krav, stresovaných krav (vysoký kortisol) nebo u bøezích krav s dvojèaty. Abnormálnì
vysoká lipolýza má za následek znaènì zvýšené koncentrace NEFA v krevním séru, což zapøíèiòuje nadmìrné ukládání tukù v játrech a vytváøí pøedpoklad pro øadu puerperálních onemocnìní (Dyk et al., 1995; Grummer, 1993;
Holtenius and Hjort, 1990; Kaneene et al., 1997).
VÝŽIVA PØED OTELENÍM A METABOLICKÉ NEMOCI
Metabolické poruchy prohlubují onemocnìní snížením pøíjmu sušiny (DMI) u postižených krav ve srovnání
s kravami zdravými (Zamet et al., 1979a,b). Naneštìstí, je velmi dobøe doloženo, že DMI normálnì klesá v urèité
míøe na konci bøezosti (Bertics et al., 1992; NRC, 2001; Grummer, 1995; Hayirli et al., 2003). Nucené krmení
krav na konci bøezosti pro pøekonání poklesu DMI mìlo za následek menší tukovou infiltraci jater, vyšší pøíjem
sušiny po porodu a lepšení kvalitu mléka než u krávy, u kterých se pøíjem sušiny snížil (Bertics et al., 1992).
Závažnost poklesu pøíjmu sušiny na konci bøezosti se liší ve svém naèasování vzhledem k porodu. Souhra rùzných fyziologických (tj. fyzikální roztažitelnost pøedžaludkù) a metabolických (tj. koncentrace metabolitù a hormonù) faktorù primárnì reguluje kapacitu pøíjmu (Hayirli et al., 2002). Nicménì další faktory jako napøíklad
skladba diety (tj. efektivní vláknina, kvalita vlákniny), poèet plodù, sociální interakce a podmínky prostøedí (tj.
tepelný stres) mohou dále ovlivnit skuteèný pøíjem sušiny na závìr bøezosti (Hayirli et al., 2002). Kromì prevence puerperálních nemocí, maximální pøíjem sušiny pøed porodem mùže pomoci ke zrychlení pøíjmu sušiny
po porodu. Na základì zmìn pøíjmu sušiny v období stání na sucho, zvýšení koncentrace živin na konci bøezosti je tak ospravedlnitelné z hlediska kompenzace sníženého pøíjmu sušiny za úèelem udržení potøebné dotace
živin.
Pøídavek fermentovatelných sacharidù v dietì krav na konci bøezosti mùže mít pozitivní efekt na zvýšení energetické dotace, na podporu bakteriálního trávení a pro adaptaci bachorové sliznice na dietu s obsahem koncentrátù
(Minor et al., 1998; Vandehaar et al., 1999; Rabelo et al., 2001). Pøídavek proteinu nedegradovatelného v bachoru
(RUP), který se zkrmoval na konci bøezosti, zlepšil tìlesnou kondici pøi porodu u jalovic dojných plemen i u masných krav (Hook et al., 1989; Miner et al., 1990; Van Saun et al., 1993). Bylo prokázáno, že zkrmování proteinu
ve vyšší hladinì než doporuèuje NRC norma 3 týdny pøed porodem snížilo výskyt nekomplikované ketózy a zadrženého lùžka (Curtis et al., 1985). U dospìlých holštýnských krav krmených pøed porodem vìtším množstvím RUP
bylo zjištìno podstatnì nižší výskyt klinické ketózy v porovnání s kravami krmenými stejnou dietou jen s menším
množstvím proteinu (Van Saun and Sniffen, 1995). Zvýšení obsahu RUP v dietì pøed porodem zvýšilo hladiny
glukózy u krav a vedlo ke snížení koncentrace NEFA, a tak vykázalo pozitivní efekt na výskyt ketózy (Van Saun and
Sniffen, 1995). Krávy krmené dietou s vyšším obsahem proteinu pøed porodem mìly nezávisle na obsahu energie
nižší koncentrace NEFA v krevním séru, nižší pomìr NEFA k cholesterolu a ménì výrazné ztuènìní jater (Holtenius and Hjort, 1990). Krávy postižené ketózou nebo levostrannou dislokací slezu mìly nižší hladinu sérových apoproetinù, které jsou spojovány se strukturami lipoproteinù o velmi nízké hustotì (VLDL) naznaèující neschopnost
jater exportovat triglyceridy (Oikawa et al., 1997). Tyto studie zdùrazòují kritickou roli aminokyselin pro udržení
homeostázy glukózy a metabolismu tukù v pøechodném období.
16
Puerperální onemocnìní nejvíce spojované s makrominerální výživou je poporodní hypokalcemie. Poporodní paréza je problematické puerperální onemocnìní, protože je propojeno s dalšími 8 puerperálními chorobami a má negativní efekt na pøíjem sušiny (Curtis et al., 1983). Pøíèina je spojována s neschopností
systému homeostáze vápníku udržet jeho koncentraci v krvi pøi nástupu laktace (Goff et al., 2002). Ledviny
a kostním tkáò jsou cílové orgány, které pøestanou odpovídat na stimulaci parathormonem. Bylo identifikováno mnoho složek diety, které ovlivòují toto snížení citlivosti cílových orgánù, nicménì nevládne zatím
shoda pokud se týká predispozièních faktorù a zpùsobu prevence. Navzdory obrovskému zvýšení našich
vìdomostí o homeostáze vápníku jsme nedosáhli žádného pokroku pøi snížení výskytu poporodní parézy
u starších krav. Pøes poèáteèní pokusy o snížení pøíjmu vápníku a fosforu nebo pozdìjší rùzné modely doplòování metabolitù vitaminu D a jejich analogù se zdá být slibná jako praktická metoda prevence výskytu
ulehnutí po porodu pøedporodní manipulace s pomìry aniontù a kationtù (Oetzel, 1993; Wang et al., 1994;
Reinhardt et al., 1988).
Imunitní systém krávy vykazuje nižší aktivitu v pøechodném období (Mallard et al., 1998; Goff and
Horst, 1997; Wentink et al., 1998). Omezení imunitního systému mùže vést ke zvýšení výskytu metritid, mastitid a dalších infekèních procesù. Aèkoli se pøedpokládá že hormonální a metabolické faktory mohou být
základní pøíèinou fyziologické imunosuprese, tato mùže být dále zhoršena vlivem výživy. Energie, protein,
mikroprvky a vitamíny rozpustné v tucích - toto vše jsou potenciální nutrièní mediátory imunitních funkcí.
Deficit energie a proteinu byl již probírán. Deficity mikroprvkù a vitaminù rozpustných v tucích bývá dáván
do souvislosti se zadržením lùžka a zhoršení imunitních funkcí (Van Saun, 1991; Weiss et al., 1990; Kimura et
al., 2002). Z pohledu matky mohou ztráty mikroprvkù a vitamínù spojené s bøezostí znaènì ovlivnit rezervy
a metabolické funkce, zvláštì pokud je krmení vitaminù a minerálù sníženo nebo zcela pøerušeno v období
stání na sucho.
VÝŽIVA V PØECHODNÉM OBDOBÍ A REPRODUKCE
Z pohledu reprodukce jsou kritické kontrolní body involuce dìlohy, doba první ovulace, øíjová aktivita, procento bøezosti a udržování hladiny progesteronu. Krávy se závažnou negativní energetickou bilancí doloženou
nadmìrnou ztrátou tìlesné kondice (>1 stupeò) vykázaly pozdìjší nástup první øíje a ovulace, nižší procento
bøezosti a nižší koncentraci progesteronu (Britt, 1991; Butler and Smith, 1989; Canfield and Butler, 1991; Ferguson, 1991). Nedostateèná výživa pøed porodem vedoucí ke zvýšení obsahu tukù v játrech mùže vyvolat hlubší
negativní energetickou balanci tím, že zpùsobí další snížení pøíjmu sušiny po porodu. Nutrièní chyby mají negativní vliv na rostoucí folikul a tím i na zhoršení reprodukce (Britt, 1991). I když rozdíly ve výživì v pøechodném
období nemìly vliv na reprodukci, metabolický stav krávy na zaèátku laktace ukázal výrazný vliv na pozdìjší
reprodukèní aktivitu (Pushpakumara et al., 2003).
Role proteinu v reprodukci není ještì zcela definována. Øada studií (ale ne všechny) ukazují na negativní
vliv, kterou má pøekrmování proteinu nebo krmení nevyvážených proteinových frakcí krmné dávky na snížení
procenta bøezosti (Ferguson and Chalupa, 1989; Butler, 2000). Zájem vyvolává otázka jaký vliv má zkrmování
proteinu bìhem pøechodného období na reprodukci. Nìkteré studie provedené na jalovicích mléèných a masných plemen ukázaly na zlepšení reprodukce, pokud byl zkrmován pøídavek RUP v pøechodném období a na
zaèátku laktace (Van Saun et al., 1993; Strauch et al., 2001). Mùže se jednat o pøímý vliv na vývoj oocytu
nebo o nepøímý vliv zpùsobený ovlivnìním metabolického stavu proteinem. Zkrmování pøídavku RUP dospìlým
kravám pøed porodem vedlo ke zkrácení servis periody a ke zvýšení procenta bøezosti (Van Saun and Sniffen,
1995). Vztah mezi negativní energetickou balancí a nástupem první ovulace který byl døíve zdokumentovaný
(Canfield and Butler, 1991), nebyl zjištìn u krav krmených pøídavkem proteinu pøed porodem (Van Saun and
Sniffen, 1995). Tato data mohou naznaèovat, že zhoršení reprodukce po porodu by mohlo být minimalizováno
krmením proteinu pøed porodem. Nicménì ne všechny studie potvrdily pozitivní vliv pøídavku RUP na reprodukci a je tedy nutné potvrzení tìchto údajù dalšími studiemi. Mnoho potíží pøi pokusech s dotací proteinu a pøi
hodnocení jeho vlivu na reprodukci má dùvod v nedostateènì podchyceném rozdílu v množství metabolizovatelného proteinu, který se dostane do tenkého støeva. (Bell et al., 2000).
Mechanismus èinnosti imunitního systému mùže být dostateènì narušen mnoha dietními deficity, které zhoršují schopnost dìlohy a mléèné žlázy odstraòovat patogeny. Minerální a vitaminová výživa mùže též ovlivnit
reprodukci po porodu a to svou rolí pøi vzniku poporodní parézy a zadrženého lùžka. Obì nemoci mají za následek vyšší výskyt metritid a mastitid. Krávy s metritidou vykazují nižší procento bøezosti. (Lewis, 1997). Krávy
které onemocní mastitidou pøed první inseminací mají prodloužený interval a nižší procento bøezosti, což vše
prodlužuje servis periodu (Barker et al., 1998; Schrick et al., 2001). Velmi dobøe je i zdokumentována výhoda
krmení pøídavku vitaminu E z dùvodu snížení výskytu klinických mastitid (Weiss et al., 1990).
17
MANAGEMENT KRAV PO OTELENÍ
V poslední dobì se výraznì zvýšil význam managementu v chovu krav v období puerperia (<30 dní laktace)
a jeho postupy jsou používány na mnoha farmách ve Spojených Státech. Pokud porovnáme krávu která mìla jeden
nebo více problémù a krávu zcela bez problémù uvidíme podstatné snížení mléèné užitkovosti (-8kg/den) a pøíjmu
sušiny (-4kg/den) bìhem prvních 21 dnù laktace (Wallace et al., 1996). U krav se závažnìjším onemocnìním
nebo s delším prùbìhem nemoci mùžeme oèekávat ještì vìtší ztrátu tìlesné váhy a kondice se všemi negativními
následky na reprodukci. Krávy tìsnì po porodu mají snížený pøíjem sušiny a oslabený imunitní systém a tudíž jsou
i mnohem vnímavìjší k problémùm. Cílem tìchto programù je identifikace potenciálnì nemocných krav a vèasným
zásahem omezit nepøíznivé následky onemocnìní.
Ve velkých stádech krávy v puerperiu tvoøí speciální skupinu. Otelené krávy jsou ménì agresivní u žlabu a mohou
být lehce odstrèeny ostatními kravami, které jsou otelené již delší dobu. Tyto skupiny otelených krav jsou zpravidla
umístìny blízko dojírny nebo porodny, tedy tam kde jsou krávy peèlivì monitorovány. Vìtšina velkých farem, pøijala
standardizovaný protokol péèe o otelené krávy a urèila klíèové osoby které se vìnují pouze managementu otelených
krav. Vìtšina tìchto protokolù se zamìøuje na vèasnou detekci nemocí èastou kontrolou a sledováním krav. Mnoho
farem zavedlo mìøení rektálních teplot minimálnì prvních 10 dní po porodu. Další vyšetøení se provádí na základì
vizuálního zhodnocení (jasný/tupý pohled, èilé zvíøe/zvíøe v depresi) a tìlesné teploty. Na mnoha farmách tito pracovníci vyšetøují i motilitu bachoru a ketolátky moèi. Na základì výsledkù získaných z vyhodnocení tìchto kritérií
(tìlesná teplota, motilita bachoru, ketolátky v moèi) se vybere vhodný léèebný postup. Veterinární lékaø hraje nezastupitelnou roli pøi výbìru správných kriterií vyšetøení a léèebných strategií. Musíme si uvìdomit, že ve Spojených
Státech mohou laici zvíøatùm aplikovat léky. Na nìkterých farmách pøijali zpùsob, dle kterého jsou všechny krávy
ošetøovány dle standardizovaného postupu. Ten mùže obsahovat nálev všech otelených krav prekursory glukoneogeneze (propylen glykol, propionát vápenatý), doplòky vápníku (perorální nebo subkutánní aplikace), roztoky
elektrolytù, zkrmování mikroorganismù, probiotika nebo kombinace tìchto výše uvedených látek. V USA je nyní
na trhu mnoho komerèních pøípravkù k tìmto úèelùm.
Souèasné postupy v USA pøi zadržení lùžka a metritidy u dojnic jsou založeny na sledování tìlesné teploty
a chování krávy. Pokud tìlesná teplota pøesáhne 39,5°C, jsou injekènì aplikována antibiotika. Pro léèbu metritid je
schválen prokain penicilin nebo ceftiofur a tato léèba se ukazuje jako efektivní (Zhou et al., 2001). V kombinaci
s celkovou léèbou antibiotiky lze použít i nesteroidní antiflogistika, pokud je to považováno za nezbytné na základì
pozorování zvíøete. Mnoho veterinárních lékaøù ustoupilo od intrauterinní aplikace antibiotik pøi léèbì zadrženého
lùžka nebo metritidy, i když se o této vìci èasto diskutuje. Narùstá množství dùkazù o nedostateèném efektu
intrauterinní aplikace antibiotik, protože nedochází k žádnému zlepšení reprodukèních ukazatelù (Thurmond et
al., 1993; Lewis, 1997). Navíc vzrùstá obava z reziduí antibiotik v mléce po intrauterinní aplikaci. LeBlanc et al.
(2002) shledal že intrauterinní aplikace benzathine cephaprinu (500mg) mezi 27 až 33 dnem po otelení zlepšila
procento bøezosti v porovnání s kontrolou. Použití injekèních prostaglandinù ve stejném období neprokázalo žádný
rozdíl v procentu zabøezlých v porovnání s kontrolou (bez ošetøení) a skupinou léèenou antibiotiky intrauterinnì.
Co je však dùležitìjší, že terapie zahájená pøed 27. dnem po porodu nemìla žádný efekt.
Vytváøení specifických skupin pro otelené krávy a s tím spojené standardizované postupy vyšetøení a léèby se
staly velmi populární a na mléèných farmách USA jsou vnímány jako ekonomicky velmi prospìšné. Mnohé farmy
tvrdí, že mají o 5kg mléka vyšší laktaèní špièku a celkový nárùst za laktaci èiní 1000 kg. Veterinární lékaøi by
mìli hrát významnou roli pøi organizování, rozvoji a vyhodnocování zdravotních programù pro otelené krávy na
farmách.
CO JE NA POZADÍ MANAGEMENTU VÝŽIVY
I pøes veškerý pokrok ve výzkumu managementu výživy krav v pøechodném období jsme doposud nevyøešili problémy puerperálních nemocí nebo zhoršení reprodukce. Máme stále spoustu rezerv ve zlepšování efektivity mléèné
produkce. Jedním problémem, na které se všichni shodnou, je nedostateèná jednotnost výsledkù daného programu.
Z toho dùvodu Drackley (1999) prohlásil: „Jak je možné, že tak rozdílné programy výživy a managementu vyúsśují
ve stejnì dobøe nebo stejnì špatnì zvládnutá pøechodná období?“
Vìøím, že Drackley (2002) sám nejlépe zodpovìdìl svou otázku když navrhnul, že odpovìï je skrytá za naším pøístupem soustøedícím se na výživu a tkví ve zpùsobu krmení a na prostøedí, ve kterém je krmivo konzumováno. Pøeplnìné stáje, zvýšená expozice patogeny, zmìny sociálního postavení a mnoho dalších situací mohou navodit fyziologické
a metabolické zmìny ovlivnìné stresem. Zvíøata mìní zpùsob využití a pøerozdìlování dostupných živin jako odpovìï
na tyto stresové situace, což mùže snížit dostupnost živin na podporu produkèních funkcí. Další metabolické odpovìdi
na stres mohou vyústit ve zvýšenou lipomobilizaci vedoucí k nárùstu rizika ztuènìní jater, špatné využití svalové tkánì
a imunosupresi. Soubor fyziologických a metabolických odpovìdí na stres mùže mít za následek snížení pøíjmu sušiny,
18
což dále sníží dostupnost živin pro produkci. Je všeobecnì akceptováno, že stresy se sèítají, tedy jak narùstají stresové
situace nastávají stále vìtší fyziologické a metabolické zmìny, které nakonec vyústí v abnormalitu diagnostikovanou
jako metabolická dysfunkce nebo infekèní choroba. Tyto reakce na stres jsou podstatnì výraznìjší u zvíøat krmených
nevyváženou dietou, ale mohou být i u zvíøat krmených adekvátní dietou. Základ pro úspìšné pøechodné období je vaše
schopnost zajistit správnì formulovanou dietu pro pøedporodní období a prostøedí prosté stresù.
SOUHRN
V prùbìhu posledních 15 let bylo období stání na sucho a zvláštì pøechodné období identifikováno jako kritický
prvek ke zlepšení efektivity produkce a reprodukce krav. Velké množství výzkumù dokonèených v tomto èasovém
období lépe vysvìtlilo metabolické a fyziologické zmìny pøi pøechodu krav z bøezosti do laktace a jejich potenciální
roli pøi vzniku zdravotních problémù. Byly též lépe charakterizovány nutrièní požadavky a postupy managementu.
Mimo zjevný vliv na puerperální nemoci má výživa v pøechodném období vliv na mléènou produkci a výsledky
reprodukce. Výživa v pøechodném období není øešením sama o sobì, musí být v koordinaci s komfortem, managementem krmení a metodami, které snižují výskyt sociálních stresorù a stresorù okolního prostøedí.
LITERÁRNÍ ODKAZY
Bauman, D.E., and W.B. Currie. 1980. Partitioning of nutrients during pregnancy and lactation: A review of mechanisms
involving homeostasis and homeorhesis. J. Dairy Sci. 63:1514.
Barker, A.R., F.N. Schrick, M.J. Lewis, H.H. Dowlen, S.P. Oliver. 1998. Influence of clinical mastitis during early lactation on
reproductive performance of Jersey cows. J Dairy Sci 81:1285-1290.
Barrett, D.C., 2000. Cattle fertility management in the UK, In: Proc. Assoc Portugese Buiatrics, November, pp 23-40.
Beam, S.W., W.R. Butler. 1998. Energy balance, metabolic hormones, and early postpartum follicular development in dairy
cows fed prilled lipid. J Dairy Sci 81:121-131.
Bell, A.W. 1995. Regulation of organic nutrient metabolism during transition from late pregnancy to early lactation. J. Anim.
Sci. 73:2804-2819.
Bell, A.W., W.S. Burhans, T.R. Overton. 2000. Protein nutrition in late pregnancy, maternal protein reserves and lactation
performance in dairy cows. Proc Nutr Soc 59:119-126.
Bertics, S.J., R.R. Grummer, C. Cadorniga-Valino, and E.E. Stoddard, 1992. Effect of prepartum dry matter intake on liver
triglyceride concentration early lactation. J Dairy Sci 75:1914.
Bigras-Poulin, M., A.H. Meek, S.W. Martin and I. McMillan, 1990. Health problems in selected Ontario Holstein cows: frequency of occurrences, time to first diagnosis and associations, Prev Vet Med 10:79-89.
Britt, J.H., 1991. Impacts of early postpartum metabolism on follicular development and fertility. Page 39 In: Proc. 24th Annual
Convention Amer. Assoc. of Bovine Practitioners, Orlando, FL.
Butler, W.R. 1998. Review: Effect of protein nutrition on ovarian and uterine physiology in dairy cattle. J Dairy Sci
81:2533-2539.
Butler, W.R. 2000. Nutritional interactions with reproductive performance in dairy cattle. Anim Repro Sci 60-61:449-457.
Butler, W.R. and R.D. Smith, 1989. Interrelationships between energy balance and postpartum reproductive function in dairy
cattle. J Dairy Sci 72:767.
Canfield, R.W. and W.R. Butler, 1991. Energy balance, first ovulation and the effects of naloxone on LH secretion in early
postpartum dairy cows. J. Anim. Sci. 69:740.
Correa, M.T., H.N. Erb and J.M. Scarlett, 1993. Path analysis for seven postpartum disorders in Holstein cows, J Dairy Sci
76:1305.
Curtis, C.R., H.N. Erb, C.J. Sniffen, R.D. Smith, P.A. Powers, M.C. Smith, M.E. White, R.B. Hillman, and E.J. Pearson, 1983.
Association of parturient hypocalcemia with eight periparturient disorders in Holstein cows. JAVMA 183:559.
Curtis, C.R., H.N. Erb, C.J. Sniffen, R.D. Smith and D.S. Kronfeld, 1985. Path analysis of dry period nutrition, postpartum
metabolic and reproductive disorders and mastitis in Holstein cows. J Dairy Sci 68:2347.
Detilleux, J.C., Y.T. Gröhn, S.W. Eicker and R.L. Quaas, 1997. Effects of left displaced abomasum on test day milk yields of
Holstein cows. J Dairy Sci 80:121-126.
de Vries, M.J., R.F. Veerkamp. 2000. Energy balance of dairy cattle in relation to milk production variable and fertility. J Dairy
Sci 83:62-69.
Drackley, J.K. 1999. Biology of dairy cows during the transition period: the Final frontier? J. Dairy Sci. 82:2259-2273.
Drackley, J.K. 2001. Management of transition cows: Integrating nutrition and stress physiology. In: Proceedings Cornell Nutrition Conference for Feed Manufacturers, Rochester, NY, pp. 148-159.
Dyk, P.B., R.S. Emery, J.L. Liesman, H.F. Bucholtz, and M.J. VandeHaar. 1995. Prepartum nonesterified fatty acids in plasma
are higher in cows developing periparturient health problems. J. Dairy Sci. 78(Suppl. 1):264, Abstract P337.
Eicker, S.W., Y.T. Grohn, J.A. Hertl, 1996. The association between cumulative milk yield, days open, and days to first breeding in New York Holstein cows. J Dairy Sci 79:235-241.
Ferguson, J. D., and W. Chalupa. 1989. Impact of protein nutrition on reproduction in dairy cows. J. Dairy Sci. 72:746.
Ferguson, J.D., 1991. Nutrition and reproduction in dairy cows. Vet Clinic NA: Food Anim Pract 7(2):483-507.
19
Ferguson, J.D. 1999. Diseases affecting reproduction in dairy herds. In: Proceedings 1999 Penn Annual Conference, Philadelphia, PA.
Ferguson, J.D., D.T. Galligan. 1999. Veterinary reproductive programs. pp. 131-137, In: 32nd Proceedings Am Assoc Bov
Pract, Nashville, TN.
Ferguson, J.D. 2001. Nutrition and reproduction in dairy herds. In: Proceedings 2001 Intermountain Nutrition Conference,
Salt Lake City, Ut. pp. 65-82.
Fetrow, J., S. Stewart, S. Eicker. 1997. Reproductive health programs for dairy herds: Analysis of records for assessment of
reproductive performance. In: Youngquist, R.S., ed., Current Therapy in Large Animal Theriogenology, WB Saunders: Philadelphia, pp. 441-451.
Gaverick, H.A. 1997. Ovarian follicular cysts in dairy cattle. J Dairy Sci 80:995-1004.
Goff, J.P. and R.L. Horst. 1997. Physiological changes at parturition and their relationship to metabolic disorders. J Dairy
Sci 80:1260-1268.
Goff, J.P., K. Kimura, R.L. Horst. 2002. Effect of mastectomy on milk fever, energy, and vitamins A, E, and beta-carotene
status at parturition. J Dairy Sci 85:1427-1436.
Grummer, R.R. 1993. Etiology of lipid-related metabolic disorders in periparturient dairy cows. J. Dairy Sci. 76:3882-3896.
Grummer, R.R., 1995. Impact of changes in organic nutrient metabolism on feeding the transition dairy cow. J Anim Sci
73:2820-2833.
Hayirli, A., R.R. Grummer, E.V. Nordheim, P.M. Crump. 2002. Animal and dietary factors affecting feed intake during the
prefresh transition period in Holsteins. J Dairy Sci 85:3430-3443.
Hayirli, A., R.R. Grummer, E.V. Nordheim, P.M. Crump. 2003. Models for predicting dry matter intake of Holsteins during
the prefresh transition period. J Dairy Sci 86:1771-1779.
Holtenius, P. and M. Hjort, 1990. Studies on the pathogenesis of fatty liver in cows. Bovine Practitioner 25:91.
Hook, T.E., K.G. Odde, A.A. Aguilar, et al., 1989. Protein effects on fetal growth, colostrum and calf immunoglobulins and
lactation in dairy heifers. J Anim Sci 67(Supp 1):539, Abstract.
Hurley, W.L., R.M. Doane. 1989. Recent developments in the roles of vitamins and minerals in reproduction. J Dairy Sci
72:784-804.
Kaneene, J.B., R.A. Miller, T.H. Herdt, J.C. Gardiner. 1997. The association of serum nonesterified fatty acids and cholesterol, management and feeding practices with peripartum disease in dairy cows. Prev Vet Med 31:59-72.
Kimura, K., J.P. Goff, M.E. Kehrli. 2002. Decreased neutrophil function as a cause of retained placenta in dairy cattle. J
Dairy Sci 85:544-550.
LeBlanc, S.J., T.F. Duffield, K.E. Leslie, K.G. Bateman, G.P. Keefe, J.S. Walton, W.H. Johnson. 2002. The effect of treatment
of clinical endometritis on reproductive performance in dairy cows. J Dairy Sci 85:2237-2249.
Lewis, G.S. 1997. Uterine health and disorders. J Dairy Sci 80:984-994.
Loeffler, S.H., M.J. deVries, Y.H. Schukken. 1999. The effects of time of disease occurrence, milk yield, and body condition
on fertility of dairy cattle. J Dairy Sci 82:2589-2604.
Lucy, M.C., 2001. Reproductive loss in high-producing dairy cattle: Where will it end?. J Dairy Sci 84:1277-1293.
Mallard, B.A., J.C. Dekkers, M.J. Ireland, et al., 1998. Alteration in immune responsiveness druing the peripartum period
and its ramification on dairy cow and calf health. J Dairy Sci 81:585-595.
McNeill, D.M., R. Slepetis, R.A. Ehrhardt, D.M. Smith, and A.W. Bell. 1997. Protein requirements of sheep in late pregnancy: Partitioning of nitrogen between gravid uterus and maternal tissues. J. Anim. Sci. 75:809-816.
Miller, H.V., P.B. Kimsey, J.W. Kendrick, B. Darien, L. Doering, C. Franti, J. Horton. 1980. Endometritis of dairy cattle:
Diagnosis, treatment and fertility. Bov Pract 15:13-23.
Miner, J.L., M.K. Petersen, K.M. Havstad, M.J. McInerney, and R.A. Bellows, 1990. The effects of ruminal escape protein or
fat on nutritional status of pregnant winter-grazing beef cows. J Anim Sci 68:1743.
Minor, D.J., S.L. Trower, B.D. Strang, R.D. Shaver, R.R. Grummer. 1998. Effects of nonfiber carbohydrate and niacin on
periparturient metabolic status and lactation of dairy cows. J Dairy Sci 81:189-200.
National Research Council. 2001. Nutrient Requirements of Dairy Cattle, 7th rev. ed., National Academy Press: Washington,
DC. (http://books.nap.edu/html/dairy_cattle/ch9.pdf).
Oetzel, G.R., 1993. Use of anionic salts for prevention of milk fever in dairy cattle. Comp Cont Ed 15:1138-1146.
Oikawa, S., N. Katoh, F. Kawawa and Y. Ono, 1997. Decreased serum apolipoprotein B-100 and A-1 concentrations in cows
with ketosis and left displacement of the abomasum, AJVR 58:121-125.
Overton, T.R., M.S. Piepenbrink and M.R. Waldron. 2000. Interactions of liver metabolism and health in transition dairy
cows. Pp 251-261, In: Proceedings Cornell Nutrition Conference for Feed Manufacturers, Rochester, NY, October
24-26.
Pushpakumara, P.G.A., N.H. Gardner, C.K. Reynolds, D.E. Beever, D.C. Wathes. 2003. Relationships between transition
period diet, metabolic parameters and fertility in lactating dairy cattle. Therio 60:1165-1185.
Rabelo, E., S.J. Bertics, J. Mackovic, R.R. Grummer. 2001. Strategies for increasing energy density of dry cow diets. J Dairy
Sci 84:2240-2249.
Reinhardt, T.A., R.L. Horst and J.P. Goff, 1988. Calcium, phosphorus, and magnesium homeostasis in ruminant. Vet Clinic
NA: Food Anim Pract 4(2):331-350.
Schrick, F.N., M.E. Hockett, A.M. Saxton, M.J. Lewis, H.H. Dowlen, and S.P. Oliver. 2001. Influence of subclinical mastitis
during early lactation on reproductive parameters. J Dairy Sci 84:1407-1412..
20
Senger, P.L. 2001. Review: Fertility factors in high producing dairy cows-Which ones are really important? Prof Anim Scientist 17:129-138.
Strauch, T.A., E.J. Scholljegerdes, D.J. Patterson, et al. 2001. Influence of undegraded intake protein on reproductive performance
of primiparous beef heifers maintained on stockpiled fescue pasture. J. Anim. Sci. 79:574-581.
Smith, O.B., O.O. Akinbamijo. 2000. Micronutrients and reproduction in farm animals. Anim Repro Sci 60-61:549-560.
Thurmond, M.C., C.M. Jameson, J.P. Picanso. 1993. Effect of intrauterine antimicrobial treatment in reducing calving-to-conception interval in cows with endometritis. JAVMA 203(11):1576-1578.
Vandehaar, M.J., G. Yousif, B.K. Sharma, T.H. Herdt, R.S. Emery, M.S. Allen, J.S. Liesman. 1999. Effect of energy and protein
density of prepartum diets on fat and protein metabolism of dairy cattle in the periparturient period. J Dairy Sci
82:1282-1295.
Van Saun, R.J., 1991. Dry cow nutrition: The key to improving fresh cow performance. Vet Clinics NA: Food Anim Pract
7(2):599-620.
Van Saun, R.J., S.C. Idleman, and C.J. Sniffen, 1993. Effect of undegradable protein amount fed prepartum on postpartum production in first lactation Holstein cows. J Dairy Sci 76:236.
Van Saun, R.J. and C.J. Sniffen, 1995. Effects of undegradable protein fed prepartum on lactation, reproduction, and health in
dairy cattle. II. Postpartum diets and performance. Journal of Dairy Science 78(Supplement 1):265, Abstract #P341.
Wallace, R.L., G.C. McCoy, T.R. Overton, and J.H. Clark. 1996. Effect of adverse health events on dry matter consumption, milk
production, and body weight loss of dairy cows during early lactation. J. Dairy Sci. 79(Suppl 1):205 (Abstr).
Wang, C., J.S. Velez, C.A. Risco, G.A. Donovan, A.M. Merritt and D.K. Beede, 1994. Recent advances in prevention of parturient
paresis in dairy cows. Comp Cont Ed 16:1373-1381.
Weiss, W.P., D.A. Todhunter, J.S. Hogan and K.L. Smith, 1990. Effect and duration of supplementation of selenium and vitamin
E on periparturient dairy cows. J Dairy Sci 73:3187.
Wentink, G.H., V.P.M.G. Rutten, Th. Wensing, 1998. Nutrition, metabolic diseases and immunity in dairy cows. Bovine Practitioner 32.1:52-55.
Zamet, C.N., V.F. Colenbrander, C.J. Callahan, et al., 1979a. Variables associated with peripartum traits in dairy cows. I. Effect of
dietary forages and disorders on voluntary intake of feed, body weight and milk yield. Theriogenology 11:229.
Zamet, C.N., V.F. Colenbrander, R.E. Erb, C.J. Callahan, B.P. Chew, and N.J. Moeller, 1979b. Variables associated with peripartum traits in dairy cows. II. Interrelationships among disorders and their effects on intake of feed and on reproductive
efficiency. Theriogenology 11:245.
Zemjanis, R. 1987. Bovine theriogenology: Yesterday, Today and Tomorrow. In: Proc Society for Theriogenology conference,
Austin, Texas, September 16-18, pp. 332-339.
Zhou, C., J.F. Boucher, K.J. Dame, M. Moreira, R. Graham, J. Nantel, S. Zuidhof, L. Arfi, R. Flores, G. Neubauer, J. Olson. 2001.
Multilocation trial of ceftiofur for treatment of postpartum cows with fever. JAVMA 219(6):805-808.
Robert J. Van Saun, D.V.M., M.S., Ph.D., Diplomate, ACT and ACVN
Adresa autora:
Department of Veterinary Science,
Pennsylvania State University
University Park, PA 16802
Phone: 814-865-6995
E-mail: [email protected]
21
Využití norgestometu v terapii funkèních poruch plodnosti
Èech, S., Bartošková, A., Jan, Z., Zahradníková, J., Doležel, R.
Fakulta veterinárního lékaøství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
ÚVOD
Funkèní poruchy plodnosti jsou u mléèného skotu relativnì èasté a pùsobí závažné ekonomické ztráty prodlužováním servis periody, zvyšováním nákladù na inseminaèní dávky a vyøazováním plemenic, které nezabøezly.
Hlavní formou funkèních poruch plodnosti u krav jsou anestrus a syndrom ovariálních cyst.
Anestrus je souborný termín používaný pro oznaèení stavu, kdy kráva zjevnì neprojevuje øíji. Mùže se jednat
o tichou øíji (nepravý anestrus), kdy cyklující zvíøe v dùsledku nedostateèné detekce øíje uniká pozornosti chovatele nebo o ovariální acyklii až inaktivitu (pravý anestrus), kdy na vajeènících nedochází k dozrání a ovulaci
pøítomných folikulù, které po urèité dobì perzistence podléhají atrézii. U krav mléèných plemen dochází za
normálních okolností k první øíji po porodu pøibližnì za tøi týdny, ale rozmezí udávané v literatuøe je znaènì
široké (15 - 80 dnù). Za nomálnì cyklující se dnes považuje kráva, která obnoví plnohodnotnou ovariální aktivitu
bìhem 50 dnù po porodu a manifestuje zevnì øíji po druhém probìhlém cyklu. Ovariální acyklie se v chovech
mléèného skotu vyskytuje v rùzné míøe v závislosti na pøítomnosti faktorù s ní spojených, které se nejvíce manifestují v období nástupu maximální úrovnì laktace. Jedná se pøedevším o nedostaèující výživu (zejména nedostatek energie, karence minerálních látek a vitaminù) a s ní související zmìny tìlesné hmotnosti a kondice. Na
vzniku anestru rovnìž participují nepøíznivé podmínky prostøedí (extrémní teploty) a poruchy zdravotního stavu
krav, pøedevším onemocnìní konèetin, metabolické poruchy a tìžké zánìty mléèné žlázy a dìlohy.
Syndrom ovariálních cyst (SOC) je nejtìžší formou poruch rùstu a ovulace folikulù pùsobící doèasnou nebo
trvalou neplodnost krav. Na vajeènících vznikají v rùzném poètu folikulární struktury velikosti 25 - 70 mm (nejèastìji kolem 30 mm), které po jisté dobì perzistence zanikají a jsou nahrazeny jinými, pøípadnì luteinizují.
Tento stav trvá rùznì dlouho, u znaèného poètu krav (50 - 70%) pøed 50. dnem po porodu však dochází k spontánní normalizaci ovariální aktivity. Ovariální cysty diagnostikované po 50. dnu po porodu jsou vždy závažným
stavem negativnì ovlivòujícím schopnost koncepce postiženého jedince. Servis perioda vyléèených krav je delší
v prùmìru o padesát dnù ve srovnání s kravami bez SOC, øada krav již vùbec nezabøezne, zejména chronické
pøípady spojené se zmìnami na endometriu. Syndrom ovariálních cyst se vyskytuje u 5 - 20% krav podle úrovnì
chovu. Mezi faktory spojené se vznikem SOC se øadí genetické vlivy, výživa, plemeno, sezóna, užitkovost, parita,
ale žádný z nich není jednoznaènì rozhodující. Mechanismus vzniku cyst byl studován v øadì endokrinologických studií, které prokázaly øadu dysbalancí na úrovni hypotalamu (produkce a rozložení GnRH v hypotalamu),
hypofýzy (frekvence a amplituda pulzù uvolòovaného LH, absence pozitivní zpìtné vazby estradiol - LH) i vajeèníkù (poèet FSH a LH receptorù ve folikulech, tvorba inhibinu cystami), nicménì vlastní pøíèina vzniku cyst
není do dnešní doby známa.
Pøi øešení funkèních poruch plodnosti se vedle snahy o odstranìní vyvolávajících pøíèin provádí cílená terapie hormonálními pøípravky. Nejednodušší zásah je u tiché øíje, kdy za pøítomnosti žlutého tìlíska postaèuje
aplikace prostaglandinù. U ostatních forem funkèních poruch je primárním cílem terapie dosažení potøebné
koncentrace gestagenù po dostateènì dlouhou dobu, bìhem níž nedochází k LH peaku a na vajeèníku dozrává
folikul. Po pøirozeném nebo artificiálním poklesu koncentrace gestagenù dochází k øíji a ovulaci a kráva mùže
být inseminována.
Potøebná koncentrace gestagenù mùže být vyvolána aplikací hormonálních pøípravkù indukujících ovulaci
a vznik žlutého tìlíska produkujícího progesteron (endogenní pùvod) nebo pøímou aplikací pøípravkù obsahujících gestageny (exogenní pùvod). Pøípravky indukující ovulaci mohou být na bázi GnRH nebo jeho syntetických
analogù (lecirelin, buserelin, fertirelin), které pùsobí na hypofýzu (uvolnìní LH), ménì èasto je používán hCG
pùsobící pøímo na ovariální struktury. Pøípravky na bázi gestagenù obsahují progesteron (injekèní forma, vaginální spirály, vaginální tìlíska), melengestrolacetát (perorální forma využívaná nejèastìji k synchronizaci øíje
jalovic masných plemen) a norgestomet (ušní implantáty).
Kromì aplikace hormonálních preparátù je pøi léèbì SOC tradiènì používána i mechanická manuální ruptura
cyst. Tato historická metoda dnes není doporuèována, protože neøeší pøíèinu stavu a mnohdy je tøeba použít
znaèného tlaku na vajeèník, který je pøitom traumatizován. Nicménì jistou renesanci mechanických postupù
v terapii SOC mùže znamenat v poslední dobì velmi aktuální metoda transvaginální ultrasonografické aspirace
folikulù (ovum pick up, OPU). Nìkteøí autoøi uvádìjí, že po opakované aspiraci folikulárních struktur u krav
s cystami došlo k normalizaci cyklické èinnosti vajeèníkù.
22
Cílem naší práce bylo:
1. Ovìøit úèinnost aplikace norgestometu u acyklických a opakovanì se pøebíhajících krav (experiment 1)
2. Ovìøit úèinnost aplikace norgestometu a transvaginální aspirace u krav s ovariálními cystami (experiment 2)
MATERIÁL A METODIKA:
Pokusné krávy (plemeno holštýn, èeské strakaté) byly ustájeny na mléèných farmách v okolí Brna (volné i vazné
ustájení). Užitkovost byla v rozmezí 6000 - 9000 kg mléka pøi krmné dávce založené na kukuøièné siláži, vojtìškové senáži a koncentrátech. Jednotlivé pøípady byly vyhledávány bìhem pravidelných kontrol reprodukce rektální
palpací a sonografickým vyšetøením (Aloka 500 SSD, 5 MHz lineární sonda). Krávy byly náhodnì rozdìleny do
pokusných a kontrolních skupin. Sonografické vyšetøení bylo opakováno u poloviny krav v pokusných skupinách
v intervalech 2-3 dny, u ostatních krav ve dvoutýdenních intervalech.
Experiment 1:
Acyklické krávy ve skupinì A1 (pokusná skupina, n=29) byly ošetøeny norgestometem (3 mg) a oestradiolem
(5 mg) i.m. a souèasnì byl zaveden ušní implantát obsahující 3 mg norgestometu (Crestar ®, Intervet, Boxmeer,
Netherlads) (den 0, D0). Cloprostenol (500 µg, Oestrophan ®, Bioveta, Ivanovice, ÈR) byl aplikován v D6-8
a implantát byl vyjmut o 48 hodin pozdìji (D8-10). GnRH (lecirelin 50 µg, Supergestran ®, Ferring - Léèiva, Jesenice, ÈR) byl aplikován za 24 hodin (D9-11). Inseminace byla provedena za 24 hodin (D10-12), reinseminace o den
pozdìji.
Acyklickým kravám ve skupinì A2 (kontrolní skupina, n=24) byl aplikován lecirelin ve stejné formì i dávce jako
ve skupinì A1. Pøi kontrole za 2 týdny byl kravám s výrazným žlutým tìlískem aplikován cloprostenol a krávy byly
pøi øíji inseminovány. Krávy s ménì výrazným žlutým tìlískem byly ponechány bez ošetøení a krávy bez žlutého
tìlíska byly opakovanì ošetøeny aplikací GnRH.
Opakovanì se pøebíhající krávy s pøítomným žlutým tìlískem ve skupinì R1 (pokusná skupina, n=16) byly ošetøeny a inseminovány stejnì jako krávy ve skupinì A1. Opakovanì se pøebíhající krávy s pøítomným žlutým tìlískem
ve skupinì R2 (kontrolní skupina, n=37) byly ošetøeny cloprostenolem (500 µg, Oestrophan ®, Bioveta, Ivanovice,
ÈR), pøi øíji byl aplikován GnRH a krávy inseminovány.
U krav v experimentu 1 jsme hodnotili poèet krav inseminovaných do 21 dnù od ošetøení, zabøezávání po 1.
inseminaci, dobu od ošetøení k bøezosti po 1. inseminaci, poèet zabøezlých krav do 21 dnù od ošetøení a dobu od
ošetøení k bøezosti po všech inseminacích.
Experiment 2:
Krávy s prokázaným SOC (n=61) byly rozdìleny do 4 skupin. U krav ve skupinì C1 (n=14) byly všechny ovariální cysty a folikuly vìtší než 3 mm aspirovány sonografickou transvaginální punkcí (OPU, Aloka 500 SSD, konvexní 5 MHz sonda UST , podtlaková pumpa K- MAR, Cook) pøi podtlaku 70 - 100 mm Hg. U krav ve skupinì C2
(n=16) bylo provedeno ošetøení a inseminace stejnì jako u krav ve skupinách A1 a R1 (norgestomet, cloprostenol,
lecirelin). U krav ve skupinì C3 (n=15) byla provedena kombinace ošetøení skupin 1 a 2 (OPU, norgestomet, cloprostenol, lecirelin). U krav ve skupinì C4 byl aplikován lecirelin v dávce 100 µg, za 10 - 14 dnù po ošetøení byl po
prùkazu žlutého tìlíska aplikován cloprostenol v dávce 500 µg.
V experimentu 2 byla hodnocena pozitivní responze na ošetøení (vznik corpus luteum nebo nástup øíje s inseminací), jako prvotní pøedpoklad úspìšné léèby, dále byla hodnocena zatím jen èást parametrù (poèet krav inseminovaných bìhem 21 dnù po ošetøení, zabøezávání v 1. inseminaci po ošetøení, poèet krav zabøezlých bìhem 21 dnù po
ošetøení), protože sledování dosud není kompletnì uzavøeno.
VÝSLEDKY A DISKUSE
Výsledky dosažené v experimentech jsou uvedeny v tabulkách 1 - 3.
Tab. 1: Výsledky ošetøení u anestrických krav
Skupina
A1 (ng)
A2 (lec)
1
93,1
37,5
2
51,7
16,7
Parametr
3
10,5
30,8
4
51,7
8,3
Parametry:
1. Inseminovaných do 21 dnù po ošetøení (%)
2. Bøezích po 1. inseminaci (%)
23
5
31,1
66,8
3. Doba od ošetøení k zabøeznutí po 1. inseminaci (dny)
4. Bøezích do 21 dnù po ošetøení (%)
5. Doba od ošetøení k zabøeznutí po všech inseminacích (dny)
Skupiny:
A1: norgestomet, cloprostenol, lecirelin
A2: lecirelin
Tab. 2: Výsledky ošetøení u opakovanì se pøebíhajících krav
Skupina
R1 (ng)
R2 (clop)
1
87,5
81,3
2
50,0
19,0
Parametr
3
10,6
8,0
4
43,8
26,9
5
28,4
41,3
Parametry:
3. Doba od ošetøení k zabøeznutí po 1. inseminaci (dny)
5. Doba od ošetøení k zabøeznutí po všech inseminacích (dny)
Skupiny:
R1: norgestomet, cloprostenol, lecirelin
R2: cloprostenol
Tab. 3: Výsledky ošetøení u krav s ovariálními cystami
Skupina
C1 (asp)
C2 (asp+ng)
C3 (ng)
C4 (lec)
1
64,3
100,0
100,0
93,8
2
50,0
100,0
100,0
87,5
Parametr
3
55,6
46,7
43,8
26,7
4
28,6
46,7
43,8
25,0
Parametry:
1. Pozitivní ovariální responze (%)
Skupiny:
C1: aspirace
C2: aspirace + norgestomet, cloprostenol, lecirelin
C3: norgestomet, cloprostenol, lecirelin
C4: lecirelin
Na základì sledovaných parametrù je možné zhodnotit efektivitu terapie v jednotlivých skupinách. U krav
v experimentu 1 vykázaly skupiny krav ošetøené kombinací norgestometu lepší výsledky témìø ve všech sledovaných parametrech, pouze u opakovanì se pøebíhajících krav ošetøených cloprostenolem byla kratší doba od
ošetøení k 1. inseminaci. U krav v experimentu 2 vykázaly skupiny krav ošetøené kombinací norgestometu rovnìž
lepší výsledky témìø ve všech sledovaných parametrech, pouze u krav ošetøených aspirací folikulárních útvarù
bylo pozorováno nejlepší zabøezávání po 1. inseminaci. U této skupiny však byla nejnižší pozitivní ovariální
responze, protože tyto krávy nebyly nijak hormonálnì ošetøeny. Lze tedy spekulovat o tom, že krávy pozitivnì
reagující mìly tendenci k samovyléèení (kterou nelze nikdy pøesnì pøedvídat) a proto pak dobøe zabøezávaly.
Uspokojivým zjištìním je zejména fakt, že ve skupinách ošetøených kombinací norgestometu (A1, R1, C2,
C3) témìø všechny inseminované krávy ovulují v èase inseminace (toto èíslo není uvedeno v tabulkách),
základní možná pøíèina neplodnosti, pro kterou jsou krávy léèeny, je tedy eliminována. Pøitom je dosahováno
takové úrovnì zabøezávání po 1. inseminaci po ošetøení (v prùmìru za 11 dnù po aplikaci kombinace norgestometu), která mnohdy není pozorována ani u normálnì cyklujících krav (51,7%; 43,8%; 46,7%; 43,8%), a to se
jedná o krávy problematické, opakovanì inseminované.
24
U krav s ovariálními cystami ošetøenými souèasnì aspirací a kombinací norgestometu byly pozorovány shodné
výsledky, jako ve skupinì ošetøené pouze kombinací norgestometu, a to ve všech parametrech. Aspirace cílená
k odstartování nové vlny zcela èerstvých folikulù a k odblokování endokrinní aktivity vlastních cyst tedy nemá pozitivní efekt na výsledek léèby. Lze tedy konstatovat, že pro terapii ovariálních cyst má rozhodující význam dostateènì
vysoká koncentrace gestagenù, která je po vnìjší aplikaci (v našem pøípadì implantátù) v podstatì standardní, na
rozdíl od mnohdy nejisté inkreèní aktivity žlutých tìlísek vzniklých po aplikaci samotného GnRH.
V experimentech bylo použito schéma aplikace norgestometu ponìkud odlišnì než doporuèuje výrobce. V pøedbìžném sledování bylo zjištìno, že na vajeènících mléèných krav je vždy pøítomen dostatek folikulù schopných
vývoje v prùbìhu ošetøení norgestometem a pøi vyjímání implantátu je vždy pøítomen folikul schopný ovulace,
takže doporuèovaná aplikace eCG v èase vyjmutí implantátu byla v naší práci vynechána. Naopak doporuèujeme
po vyjmutí implantátu aplikovat GnRH k indukci ovulace, protože po aplikaci GnRH témìø 100% krav synchronnì ovuluje (skupina bez aplikace GnRH po vyjmutí implantátu však z technických dùvodù nebyla dostateènì
poèetná).
Povzbudivé výsledky získané v naší studii však neznamenají, že aplikace kombinace norgestometu vyøeší problémy v reprodukci mléèných krav. Jedná se o nároèné hormonální ošetøení vhodné v indikovaných pøípadech, kdy
jednodušší ošetøení selhalo nebo je zcela jistì ménì úèinné.
Pøedložená studie není dosud kompletní, je potøeba doplnit poèty zvíøat ve skupinách (zejména u SOC) a dokonèit statistické vyhodnocení. Rovnìž je tøeba zhodnotit ekonomický pøínos relativnì nákladného ošetøení kombinace
noregestometu vyjádøený úsporou krmných dnù s pøihlédnutím k hodnotì ošetøených krav.
ZÁVÌR
Sledování prokázalo vhodnost aplikace norgestometu v kombinaci s cloprostenolem a lecirelinem pøi ošetøení
krav anestrických, opakovanì se pøebíhajících i krav postižených syndromem ovariálních cyst. Souèasná aspirace
folikulárních útvarù nezvýšila efektivitu terapie SOC. Je potøebné dohodnotit efektivitu aplikace a ekonomiku použití kombinace norgestometu na vìtších poètech zvíøat.
Adresa autora:
MVDr. Svatopluk Èech, Ph.D.
Klinika chorob pøežvýkavcù,
FVL VFU Brno,
612 42 Brno
Tel: 541 562 325
25
Synchronizace øíje jako øešení nízké úrovnì detekce øíje
Doležel, R., Èech, S., Hartman, P., Zajíc, J., Jan, Z.
Nízká úroveò detekce øíje pøedstavuje vážný problém výraznì snižující reprodukèní výkonnost a tak užitkovost
a ekonomickou prosperitu v chovech mléèného skotu. Na nízkou úroveò detekce øíje poukazuje èastý nález výrazných žlutých tìlísek na vajeènících u krav více jak 50 dnù po porodu, které jsou chovatelem považovány za anestrické. Tato situace je zapøíèinìna snížením kvality detekce a zároveò vyšším výskytem tzv. tichých, pøípadnì
nepravých øíjí. Jednou z pomocných metod snižující negativní dopad nízké úrovnì detekce øíje je hormonální synchronizace øíje s pøesným naèasováním ovulace.
NÍZKÁ KVALITA DETEKCE ØÍJE
Snížení kvality detekce øíje je odrazem velkých koncentrací zvíøat a minimalizace pracovních sil. Detekce probíhá vìtšinou jako doplòková èinnost pøi dojení, krmení nebo èištìní. Krávy jsou rušené touto èinností a rozdíl
v aktivitì øíjejících a neøíjejících se krav je z velké èásti zastøen. Pokud se provádí cílená detekce, tak probíhá vìtšinou pouze v ranních èi dopoledních hodinách. Vzhledem k prùmìrné délce øíje kolem 18 hodin není možné pøi
tomto zpùsobu detekce stanovit pøibližnì stádium øíje a èást øíjí není vùbec zjištìna.
TICHÁ ØÍJE
Tichá øíje u krav pøedstavuje zrání a ovulaci ovariálního folikulu bez pøedchozích pøíznakù øíje. Je tøeba rozlišit
tichou øíji jako fyziologický nebo patologický stav. Velká èást prvních poporodních ovulací do 30. dne po porodu
není bìžnì doprovázena pøíznaky øíje. V menší míøe nemusejí být pøíznaky øíje pøi pozdìjší první nebo druhé ovulaci do 50. dne po porodu. Absenci pøíznakù øíje v pozdìjším období již je tøeba považovat za stav patologický.
Pøíèiny tiché øíje, jako patologického stavu, nejsou jednoznaènì definované. Nìkteré studie prokazují menší velikost prvních poporodních preovulaèních folikulù s nižší koncentrací estradiolu ve folikulární tekutinì a periferní
krvi ve srovnání s následujícími preovulaèními folikuly. Nicménì øada studií vnitøního prostøedí nevykázala výraznìjších rozdílù ani v hormonálních hladinách, ani v receptorovém vybavení u krav s normální a tichou øíjí. Uvádí se
pravdìpodobný vliv stresových faktorù prostøedí, velkých koncentrací zvíøat, vysoké užitkovosti, neadekvátní výživy
a zatížení vnitøního prostøedí zvíøat. Pomocné metody detekce (napø. pedometry - aktivometry) jsou sice výrazným
pomocníkem, nicménì situaci zcela neøeší, ponìvadž zvýšená aktivita zvíøat nemusí být vždy pøíznakem skuteèné
øíje a blížící se ovulace, a naopak urèitá èást tichých øíjí nemusí být doprovázena výraznìji zvýšenou aktivitou
zvíøat.
NEPRAVÁ ØÍJE
Nepravá øíje je stav zevnì patrné estrogenizace zvíøete bez následné ovulace. Existuje øada stavù, pøi kterých
dosahuje cyklicky vznikající dominantní folikul na vajeènících takového stádia zralosti, že vydatnou produkcí estradiolu vyvolává více èi ménì výrazné pøíznaky øíje, nicménì z dùvodu absence èi nedostateèné vlny LH nemùže
dozrát a ovulovat (tzv. meziovulaèní folikul, øíje pøes tele, anovulaèní øíje v prùbìhu acyklie atd.). Rovnìž ovariální
cysty mohou imitovat øíji. Není vždy jednoduché klinickým vyšetøením tyto stavy rozpoznat. Pøesnost diagnózy
limituje možnost prùkazu funkèního žlutého tìlíska, èasné gravidity, rozpoznání ovulaèního a anovulaèního dominantního folikulu pøi první øíji, a v nìkterých pøípadech jednoznaèný prùkaz ovariálních cyst.
ZPÙSOBY SYNCHRONIZACE ØÍJE
Z výše uvedených dùvodù je potøeba vyvinout metodu synchronizace øíje s pøesným naèasováním ovulace, která
by umožnila pøedem naèasovanou umìlou inseminaci bez ohledu na vnìjší pøíznaky øíje. Synchronizaci øíje u krav
lze dosáhnout umìle navozenou luteolýzou aplikací prostaglandinu F22α (PGF2α) v luteální fázi pohlavního cyklu
nebo prodloužením luteální fáze aplikací depotní formy progesteronu nebo progestinù po dobu 7 - 12 dnù. U nás
nejèastìjším zpùsobem je aplikace PGF2α obvykle formou syntetického analoga cloprostenolu ve specialitì Oestrophan inj. ad us. vet. Nicménì tato tradièní metoda synchronizace øíje neupøesòuje dostateènì termín ovulace,
ponìvadž tento termín je závislý na aktuálním stádiu folikulárního vývoje v dobì aplikace. Studium dynamiky
folikulárního vývoje na vajeènících krav v prùbìhu posledních dvaceti letech prokázalo, že vìtší atretické folikuly,
které mají význam pro aktuální pohlavní aktivitu, se vyvíjejí v neustále se opakujících tzv. folikulárních vlnách.
Folikulární vlna pøedstavuje frontální rùst nìkolika (obvykle 2-6) folikulù od velikosti 3-4 mm do 7-8 mm v prù-
26
mìru (fáze rùstu), pøí této velikosti dojde k selekci dominantního folikulu, který se dále bude vyvíjet a selekci folikulù subordinaèních, které po krátké stagnaci atretizují a zaniknou (fáze selekce). Rùst dominantního folikulu do
15 - 22 mm v prùmìru je zakonèen podle endokrinního stavu jeho atrézií nebo ovulací (fáze dominance) (Pierson
a Ginther, 1987; Sirois a Fortune, 1988; Ginther 1990; Gastal et al., 1997; Ginther 2000). Je tedy zøejmé, že termín
ovulace po aplikaci PGF2α lze oèekávat døíve v pøípadì ošetøení v pokroèilém stádiu folikulární vlny než na jejím
zaèátku. Tak v závislosti na stádiu folikulární vlny se termín ovulace mùže pohybovat od 2. do 5. dne od ošetøení.
Z výše uvedeného je zøejmé, že aplikace PGF2α nesnižuje potøebu detekce øíje a nedává možnost pøedem naèasované inseminace. Proto se dále hledají metody synchronizace øíje s vyšší pøesností termínu ovulace. Bylo zjištìno, že
aplikace gonadotropiny uvolòujícího hormonu (GnRH), pøípadnì humánního choriového gonadotropinu (hCG)
nebo estradiolu (E2) vyvolává v závislosti na stádiu pohlavního cyklu atrézii pøítomného dominantního folikulu
nebo jeho ovulaci a tento zánik dominantního folikulu nastartuje nástup nové folikulární vlny 2. - 3. den po ošetøení.
Tohoto poznatku bylo využito k vývoji nových metod synchronizace øíje, ve kterých je pøed navozením luteolýzy
synchronizován folikulární vývoj výše uvedeným hormonálním zpùsobem nebo mechanickým odstranìním dominantního folikulu (ablace, punkce, kauterizace) (Macmillan a Burke, 1996; Roche et al., 1999; Bo et al., 2002).
Nejvýznamnìjší metodou synchronizace øíje v poslední dobì se stala tzv. ov synch metoda pøedstavující aplikaci
GnRH (den 0), PGF2α (den 7) a GnRH (den 9) s možností pøedem naèasované inseminace za 18-24 hodin po
poslední aplikaci (Pursley et al., 1995).
Nicménì ani ov synch metoda není optimální, ponìvadž její úèinnost snižuje možnost ovulace nedozrálého folikulu po iniciálním ošetøení, dále možnost nekompletní luteolýzy a nízké kvality následné luteální fáze (Kim et al.,
2003; Taponem et al., 2003). Tento problém by mohla vyøešit aplikace depotní formy progesteronu místo iniciální
aplikace GnRH (Neglia et al., 2003). Rovnìž bylo zkoušena náhrada druhé aplikace GnRH aplikací eCG (Mialot et
al., 2003). Na našem pracovišti jsme se zamìøili na vypracování nového zpùsobu, ve kterém je hormonální ovlivnìní
folikulárního vývoje pøed aplikací PGF2α nahrazeno výbìrem krav v luteální fázi pohlavního cyklu podle definovaného stádia folikulárního vývoje. Konkrétnì jsem se zamìøili na urèení optimálního stádia folikulárního vývoje pro
aplikaci PGF2α a na stanovení optimálního termínu následné aplikace GnRH.
SYNCHRONIZACE ØÍJE S VÝBÌREM KRAV PODLE FOLIKULÁRNÍHO VÝVOJE
Cílem naší práce bylo vyhodnotit úèinnost synchronizace øíje u krav prostaglandinem F2α (cloprostenol, Oestrophan inj. ad us. vet., 500 µg pro toto, i.m.) s následnou aplikací GnRH (lecirelinum, Supergestran inj. ad us. vet.,
50 µg pro toto, i.m.) u krav se žlutým tìlískem v rùzných fázích folikulárního vývoje na vajeènících pøi iniciálním
ošetøení. Podle stádia folikulárního vývoje bylo do sledování zaøazeno 75 dojených krav 55 - 100 dnù po porodu.
Krávy jsem rozdìlili do 3 skupin podle fáze folikulární vlny (fáze rùstu s folikuly 3-7 mm, fáze èasné dominance
s dominantním folikulem 8-14 mm a fáze pozdní dominance s dominantním folikulem 15 - 22 mm v prùmìru).
Krávy byly bezprostøednì po vyšetøení ošetøeny PGF2α (den 0). Každá skupina krav byla dále rozdìlena do podskupin podle termínu následné aplikace GnRH (24 h, 48 h a 72 h po PGF2α). Z dùvodu malého výskytu krav bez
dominantního folikulu nebyla vytvoøena podskupina krav s folikuly ve fázi rùstu a aplikací GnRH 24 h po PGF2α.
Krávy byly dennì ultrasonograficky vyšetøovány do 5. dne po iniciálním ošetøení a v den 14. Vzorky krve pro stanovení koncentrace progesteronu byly odebrány v den 0 (prùkaz luteální fáze), 2 (prùkaz luteolýzy) a 14 (prùkaz
pøedcházející ovulace a plnohodnotnosti následné luteální fáze). V jednotlivých skupinách byla hodnocena míra
synchronizace øíje (poèet øíjí a ovulací do 5. dne po iniciálním ošetøení), úroveò synchronizace ovulace a úroveò
koncepce u inseminovaných krav. Za prùkaz ovulace jsme považovaly zmizení dominantního folikulu s následným
výskytem funkèního žlutého tìlíska. Nejvyšší úèinnost synchronizace øíje (11/12, 92 %) i ovulace (den 3 ± 0,0 po
aplikaci PGF2α) a nejvyšší úroveò koncepce (50 %) jsme zjistili ve skupinì, ve které byly krávy ošetøeny PGF2α ve
fázi èasné dominance (dominantní folikul 8-14 mm) a GnRH se aplikoval v termínu 48 hodin po PGF2α.
Poznatek o vhodnosti stádia folikulárního vývoje - tzv. fáze èasné dominance, která následuje bezprostøednì po
selekci dominantního folikulu probíhající pøi velikosti 7-8 mm odpovídá poznatkùm, že v tomto období na folikulu
se zvyšuje poèet receptorù pro LH, a folikul se tak stává citlivý ke stimulaci dozrávání a ovulaci aplikací GnRH.
Folikuly ve fázi rùstu do 7 mm v prùmìru obsahují receptory pouze pro FSH. Pro absenci LH receptorù je hormonální stimulace zrání u tìchto folikulù pøedèasná a málo úèinná. Na druhé stranì odpovìï folikulù nad 15 mm
v prùmìru na hormonální stimulaci již není standardní z dùvodu jejich nestandardní kvality. Preovulaèní “ zdravé”
folikuly mohou èasnì ovulovat nezávisle na hormonální stimulaci, naopak folikuly na zaèátku atrézie s výrazným
snížením receptorù pro LH již pøestávají být ke stimulaci citlivé. V tìchto pøípadech tak morfologická dominance
nemusí odpovídat dominanci funkèní, kterou pøejímá nìkterý z morfologicky menších, však funkènì dominantních folikulù z nové folikulární vlny. Prùmìrná rychlost rùstu preovulaèních folikulù v prùbìhu našeho sledování
se pohybovala kolem 0,8 mm za den. Rychlost rùstu vykazovala negativní korelaci k poèáteèní velikosti folikulù.
Prùmìrná rychlost rùstu èasnì dominantních folikulù byla 0,65 mm za den. Údaje tak ukazují, že v této skupinì
27
krav lze ovulaci oèekávat u folikulù s prùmìry pøibližnì o 2 mm vìtšími než byly pøi iniciálním ošetøení. Skuteèná
velikost však byla pravdìpodobnì vìtší, ponìvadž náhlé pøedovulaèní zvìtšení v závislosti na zvýšeném turgoru folikulární tekutiny nebylo možno jednodenními intervaly vyšetøení postihnout. Prùmìrná velikost folikulù 1 den pøed
prokázanou ovulací se v této skupinì pohybovala kolem 13 mm. Tedy pøesto, že byla u této skupiny krav zjištìna
vysoká úèinnost synchronizace øíje a ovulace, k ovulacím pravdìpodobnì docházelo u folikulù menších rozmìrù,
což nastoluje otázku kvality následné luteální fáze. Jednorázový nález žlutého tìlíska a zvýšené koncentrace progesteronu v periferní krvi kolem 10. dne po ovulaci v naší práci není pro prùkaz kvality luteální fáze dostaèující.
ZÁVÌR
Výsledky naší práce ukazují, že pøi aplikaci PGF2α kravám se žlutým tìlískem a nejvìtším folikulem kolem
1 cm (8-14 mm) v prùmìru na vajeènících a následné aplikaci GnRH za 48 hodin lze oèekávat nejstandardnìjší
nástup øíje i termín ovulace, která s vysokou pravdìpodobností probìhne 3. den po iniciálním ošetøení. Ponìvadž
optimální termín inseminace u krav pøedstavuje nìkolik (4-16 hodin) pøed ovulací z výsledkù lze vyvodit, že vhodný
termín k inseminaci pøi použití výše uvedeného zpùsobu synchronizace øíje se pohybuje kolem 12 hodin po aplikaci
GnRH, tedy kolem 60 hodin po úvodním ošetøením PGF2α. Ponìvadž periodické vyšetøování pohlavních orgánù za
použití ultrasonografie se stává souèástí moderního managementu v chovech krav, je výbìr krav podle folikulárního
vývoje možný a uvedená metoda synchronizace øíje a ovulace je tedy prakticky použitelná.
LITERÁRNÍ ODKAZY
BO G.A., BARUSELLI P.S., MORENO D., CUTAIA L., CACCIA M., TRIBULO R.: The control of follicular wave development
for self-appointed embryo transfer programs in cattle. Theriogenology, 57, 2002: 53-72.
GASTAL E.L., GASTAL M.O., BERGFELT D.R., GINTHER O.J.: Role of diameter differences among follicles in selection of
a future dominant follicle in mares. Biol. Reprod., 57, 1997: 1320-1327.
GINTHER O. J.: Folliculogenesis during the transitional period and early ovulatory season in mares. J. Reprod. Fertil., 90, 1990:
11-20.
GINTHER O. J.: Selection of the dominant follicle in cattle and horses. Anim. Reprod. Sci., 60-61, 2000: 61-79.
KIM, I.H., SUH, G.H., SON, D.S.: A progesterone-based timed AI protocol more effectively prevents premature estrusand incomplete luteal regression than an Ovsynch protocol in lactating Holstein cows. Theriogenology, 60, 2003: 809-817.
MACMILLAN K.L., BURKE C.R.: Effects of oestrous cycle control on reproductive efficiency. Anim. Reprod. Sci., 42, 1996:
307-320.
MIALOT J.P., CONSTANT F., DEZAUX P., GRIMARD B., DELETANG F., PONTER A.A.: Estrus synchronization in beef
cows: comparison between GnRH + PGF2α + GnRH and PRID + PGF2α + eCG. Theriogenology, 60, 2003: 319-330.
NEGLIA G., GASPARRINI B., DI PALO R., DE ROSA C., ZICARELLI L., CAMPANILE, G.: Comparison of pregnancy rates
with two estrus synchronization protocols in Italian Mediterranen Buffalo cows. Theriogenology, 60, 2003: 125-133.
PIERSON R.A., GINTHER O.J.: Follicular populations during the estrous cycle in heifers. I. The influence of day. Anim.Reprod.Sci., 14, 1987: 165-176.
PURSLEY J.R., MEE M.O., WILTBANK M.C.: Synchronization of ovulation in dairy cows using PGF2alpha and GnRH. Theriogenology, 44, 1995: 915-923.
ROCHE J.F., AUSTIN E.J., RYAN M., O´ROURKE M., MIHM M., DISKIN M.G.: Regulation of follicle waves to maximize
fertility in cattle. J. Reprod. Fertil., Suppl., 54, 1999: 61-71.
SIROIS J., FORTUNE J.E.: Ovarian follicular dynamics during the estrous cycle in heifers monitored by real-time ultrasonography. Biol.Reprod., 39, 1988: 808-836.
TAPONEN J., HJERPE P., KOPRA E., RODRÍGUEZ-MARTÍNEZ H., KATILA T., KINDAHL H.: Premature prostaglandin
F2α secretion cause luteal regression in GnRH-induced short estrous cycles in cyclic dairy heifers. Theriogenology, 60,
2003: 379-393.
Adresa autora:
Doc. MVDr. Radovan Doležel, CSc.
Klinika chorob pøežvýkavcù,
FVL VFU Brno,
612 42 Brno
Tel: 541562316
28
Monitorování reprodukèní aktivity v podmínkách ÈR
Doc. MVDr. Antonín Vinkler, CSc.
Cílem péèe o reprodukci je mít všechny plemenice v aktivní fázi reprodukce a minimalizovat ztráty ve všech
obdobích reprodukèního cyklu takovým zpùsobem, aby mohl být plnì využit pøirozený reprodukèní potenciál, který
se dá v podstatì vyjádøit jedinou vìtou - zabøeznutí jalovice do 16 mìsícù stáøí a od krávy každým rokem 1 tele až
do stáøí 8-10 rokù.
Abychom byli schopni pøirozeného reprodukèního potenciálu skotu využívat a celý reprodukèní proces úspìšnì
ovlivòovat a øídit, musíme mít dostatek informací, jestli je prùbìh pohlavních funkcí ve fyziologické normì nebo
dochází-li k jejich narušení a to ve všech fázích reprodukèního cyklu. Dobrá péèe o reprodukci vyžaduje témìø každodenní znalost o každém zvíøeti v jakém stadiu reprodukèního cyklu se nachází a do jaké míry je mu tøeba vìnovat
pozornost. V tomto smìru jsou využívány rùzné, zejména poèítaèové systémy, které jsou schopné tyto informace
poskytnout, pokud jsou prùbìžnì doplòovány objektivními údaji o zmìnách u jednotlivých zvíøat.
Pøestože je skot stádovým zvíøetem, jsou z hlediska kontroly, øízení a péèe o reprodukci období, kdy je tøeba
jednotlivým zvíøatùm vìnovat individuální péèi a pozornost. Je to zejména pøi:
- sledování øíjového chování
- délka øíjového cyklu
- délka vlastní øíje, urèení optimální doby pro pøipuštìní
- zachycení postestrálního krvácení
- zachycení nástupu èi vynechání dalších øíjí
- v dobì vyšetøení na bøezost
- v dobì zaprahnutí a pøípravy k porodu
- v dobì porodu
- pøi sledování prùbìhu puerperia
V rámci monitorování reprodukèních funkcí musí být pozornost zamìøena pøedevším na ta období, která jsou
pro úspìšné využití plemenice klíèová a u kterých je nejvìtší riziko narušení plodnosti.
Prvotní kontrolu musí provádìt chovatel a veterinární lékaø musí být schopen ho informovat, podle jakých pøíznakù se má orientovat, jestli pohlavní funkce probíhají fyziologicky a v kterém momentì je nezbytné odborné
posouzení a pøípadný léèebný zásah k normalizaci prùbìhu pohlavních funkcí.
Významným a ne zcela docenìným obdobím je odchov jalovic a prùbìh jejich pohlavního dospívání. Pøitom
se v tomto období vytváøejí základní pøedpoklady pro budoucí reprodukèní výkonnost a užitkovost a tím i využití
zvíøete. První projevy sexuálního chování s pøíznaky sexuálního vzrušení bez reflexu svolnosti k páøení se objevují
ve stáøí 5 - 6 mìsícù. Plnohodnotný øíjový cyklus spojený s ovulací a následnou tvorbu CL by se mìl projevit ve
stáøí 8 - 10 mìsícù. Tento nástup pohlavní aktivity, podložený hormonální èinností vajeèníkù je nesmírnì dùležitý
pro vývoj pohlavních orgánù i mléèné žlázy. Pokud nejsou tyto pøíznaky sexuálního chování pozorovány, je tøeba
posoudit somatický vývoj zvíøat, provést organizaèní opatøení ke stimulaci pohlavních funkcí a nejpozdìji ve stáøí
12 mìsícù posoudit stav pohlavních orgánù, zejména vajeèníkù na pøítomnost CL a folikulù rektální palpací nebo
vyšetøením s pomocí sonografu.
I když jednorázové vyšetøení dosti napoví o situaci v populaci jalovic, pro objektivní posouzení je nutné dvojí
vyšetøení v intervalu 7 až 11 dní s peèlivým provedení záznamu o stavu a velikosti dìlohy i vajeèníkù a útvarù
nacházejících se na vajeènících. Z rozdílných nálezù je možné si udìlat pøedstavu, jestli pohlavní cyklus probíhá
nebo dosud nenastoupil, èi je nìjakým zpùsobem narušen. Na základì nálezù je potom možno navrhnout potøebná
opatøení.
Klíèovým obdobím reprodukce, kterému není vìnována patøièná pozornost, je období puerperia. Vrcholí a konèí
jeden reprodukèní cyklus a souèasnì se vytváøejí pøedpoklady pro úspìšný vstup do dalšího reprodukèního cyklu
i pro nástup laktace.
Aby mohla úspìšnì probíhat involuce dìlohy po porodu a docházelo k vypuzení oèistek, je nezbytná pøítomnost
biologicky aktivních látek, které zpùsobují kontrakci dìlohy a musí být zachována citlivost dìlohy (myometria)
k tìmto látkám. Musí být souhra mezi citlivostí myometria k oxytocinu a pøirozenému PGF2α a tyto látky musí
být v dostaèujícím množství. Pro úèinek oxytocinu musí být citlivé receptory aktivované pøítomností estrogenù,
pro tvorbu PGF2α je nutné funkèní endometrium. O zachované kontraktilitì dìlohy svìdèí intenzivní výtok lochií,
jejichž odchod co do množství a kvality je nezbytné intenzivnì sledovat. Každé zvíøe, u kterého nedojde k intenzivnìjšímu výtoku oèistek mezi 7. - 11. dnem post partum a u kterého trvá výskyt zmìnìného sekretu po 20. dni
po porodu, je podezøelé a je tøeba u nìj zkontrolovat stav pohlavních orgánù a podle nálezu navrhnout potøebné
29
ošetøení. Kontrola na závìr puerperia po 35. dni po porodu je u tìchto zvíøat pro úspìšné zvládnutí poruch involuce
dìlohy již dosti opoždìná a tím i málo úèinná. Toto období je významnìjší pro zjištìní žlutého tìlíska na vajeènících
prokazující nástupu pohlavního cyklu.
Období øíjové aktivity, aktivní vyhledávání øíjících se zvíøat, jejich pøipouštìní je opìt na prvém místì pod kontrolou
chovatele, který by mìl bez problémù zvládnout pøipuštìní 70 - 80 % zvíøat nejpozdìji do 70 dnù po porodu. Zvíøata,
u kterých není do 60 dnù po porodu zcela jasno v jakém stavu jsou jejich pohlavní orgány, tzn. pøedevším ta, která
nebyla dosud pøipuštìna nebo u nich nebyla dosud zachycena øíje, se musí opìt stát støedem pozornosti, musí být co
nejdøíve vyšetøena, stanovena diagnóza a navrženo ošetøení a další postup jak toto zvíøe co nejdøíve zaøadit do aktivní
fáze reprodukce mezi inseminovaná zvíøata.
Prvním ukazatelem možného zabøeznutí je vynechání následné a dalších pøedpokládaných øíjí. Toto sledování je
podstatou hodnocení možné bøezosti testem nepøebìhlých s relativnì velkou chybou. Protože jalová zvíøata jsou ekonomicky ztrátová, byly a jsou propracovány metodické postupy rané diagnostiky gravidity (RDG) s cílem odhalit co
nejdøíve jalová zvíøata a znova je zaøadit do aktivní fáze reprodukce. Vedle døíve propracované a i v souèasnosti velmi
dobøe využitelné diagnostiky rektální palpací, která má vysokou spolehlivost od 35. dne u jalovic a 42. dne u krav,
se využívá sonografické diagnostiky, s kterou je možno velmi spolehlivì stanovit graviditu od 28. dne a u citlivìjších
pøístrojù i døíve (od 21.- 23. dne). Tato raná diagnostika je velmi cenným pøínosem tehdy, pokud u jalového zvíøete
je bezprostøednì stanovena pøíèina jalovosti a následuje ošetøení, které vrátí zvíøe v co nejkratší dobì do aktivní fáze
reprodukce.
Zvíøata zjištìná jako bøezí pøi RDG, je nezbytné prošetøit mezi 60 - 90 dnem po pøipuštìní, jestli gravidita trvá.
Pokud dochází k narušení prùbìhu pohlavních funkcí, musíme se snažit získávat co nejvíce informací o jejich skuteèném prùbìhu. V tomto smìru byly propracovány systémy kontroly reprodukce, které jsou zamìøeny na nejproblémovìjší období reprodukèního cyklu. Dosud velmi efektivním zpùsobem kontroly, øízení a ovlivòování reprodukèních
funkcí je tøístupòová kontrola reprodukce v 10 - 11 denních intervalech propracovaná již v sedmdesátých letech minulého století týmem pod vedením prof. Kudláèe na tehdejší Vysoké škole veterinární. Tato metoda aktivního sledování
reprodukèních funkcí je zamìøená v 1. stupni na kontrolu puerperia, ve 2. stupni na plemenice po 60. dni po porodu
dosud nepøipuštìné a ve 3. stupni na zjištìní jalových zvíøat ranou diagnostikou gravidity a jejich rychlé navrácení do
aktivní fáze reprodukce.
Vysoké procento brakování, neustále se snižující stavy krav a údaje o prùmìrném poètu narozených telat v loòském
roce (do 74 telat) ukazují, že kontrole reprodukce je vìnována nedostateèná pozornost. Nejenže nevyužíváme pøirozeného reprodukèního potenciálu plemenic skotu, ale musíme konstatovat, že dochází ke snížení plodnosti a dosažená
natalita nestaèí v øadì podnikù zajistit ani prostý obrat stáda. Øešení problematiky narušené reprodukce je vždy velmi
obtížné. Vedle vyhodnocení anamnestických údajù je pro objektivní posouzení, návrh a pøijetí opatøení vèetnì léèebných postupù rozhodující vyšetøení pohlavních orgánù representativního vzorku zvíøat ze stáda v období:
- 2 až 3 dny po porodu
- 10 až 14 dnù po porodu
- všechny plemenice více jak 60 dnù po porodu dosud nepøipuštìné, pøebíhalky a plemenice v léèení
- období pro RDG
- 60. - 90. den po inseminaci k potvrzení bøezosti zjištìné pøi RDG.
Ztráta kontraktility myometria projevující se již atonií dìlohy 2. až 3. den po porodu a neohranièitelností dìlohy
a její náplní v 10 až 12 dnech po porodu ukazuje, že funkce dìlohy je narušena, atop nejèastìji z dùvodu lokálního
patologického stavu (zadržení lùžka, akutního zánìtu dìlohy) a/nebo vážné metabolické poruchy. Tento stav nám
potom potvrdí nebo vyvrátí období mezi 20. až 25. dnem p.p., kdy má být již ukonèena klinická involuce dìlohy.
Nález zvìtšené dìlohy s obsahem v tomto období avizuje znaèné problémy s výskytem chronických zánìtù dìlohy,
se kterými se èasto setkáváme mezi 35. až 45. dnem po porodu, ale u øady zvíøat rovnìž po 60. dni po porodu.
Soubìžnì musíme poèítat s vìtším výskytem funkèních poruch (acyklie, ovariální cysty) pøetrvávajících po 40. dni
po porodu. U plemenic po 60. dni po porodu dosud nepøipuštìných se mùže vyskytovat celá øada pøíèin poruch
plodnosti stejnì jako u plemenic neúspìšnì léèených.
Vysoké procento jalových zvíøat pøi zjišśování RDG svìdèí na prvém místì pro nedostatky pøi sledování pøebíhání, ale pøesné posouzení pohlavních orgánù mùže poukázat i na øadu jiných pøíèin (funkèní poruchy, zánìtlivé
stavy, embryonální odúmrś).
Pøekontrolováním gravidity u zvíøat mezi 60. až 90. dnem mùže poukázat na nìkteré další faktory ovlivòující
výsledky reprodukce. Toto vyšetøení by za normálního stavu mìlo potvrdit bøezost u naprosté vìtšiny vyšetøovaných
zvíøat. Nicménì, v ojedinìlých pøípadech se musí poèítat s možností pozdní embryonální mortality nebo chyby pøi
RDG.
30
I když si zhodnotíme výsledky vyšetøení spolu s anamnestickými údaji, je volba úèinných opatøení a léèebných
postupù vždy složitá. Vždy si musíme uvìdomit, že výsledky zvoleného léèebného postupu nesmírnì závisí na
metabolické a pøípadnì další stresové zátìži zvíøat. Nelze jednoznaènì tvrdit, že každé, jinde osvìdèené medikamentózní ošetøení, bude v daném podniku také úèinné. Každý zvolený postup je tøeba prùbìžnì hodnotit, jestli
skuteènì pøináší pøedpokládaný efekt.
Zvolené medikamentózní ošetøení musí vždy vycházet ze zjištìného stavu pohlavních orgánù vyšetøovaného zvíøete, jeho kondièního a zdravotního stavu. Vždy bychom mìli být pøesvìdèeni, že zvolený léèebný postup zvíøeti
pomùže.
Z uvedených údajù je patrné, že úèinné monitorování reprodukèní aktivity v chovech krav pøedpokládá úzkou
a každodenní spolupráci chovatele s veterinárním lékaøem. V této oblasti se èinnosti chovatele a veterinárního
lékaøe prolínají, vzájemnì doplòují a navzájem se ovlivòují. Bez kvalitní èinnosti jednoho nemùže být zajištìna
kvalitní èinnost druhého. V rámci monitorování reprodukèní aktivity významné èinnosti chovatele zahrnují kontrola a asistence pøi porodu, kontrola vypuzení lùžka a oèistek, detekce øíje, pøípadné zajištìní vèasné inseminace,
detekce abnormálních projevù zvíøete (ztížený porod, nepravidelné øíje, abnormální výtoky z pochvy) s vèasným
zajištìním veterinární intervence a prùbìžná kontrola zevních faktorù ovlivòující reprodukci (pøedevším výživa,
zoohygiena a technologie chovu). Do èinnosti veterinárního lékaøe v této oblasti patøí periodická tøístupòová
kontrola reprodukce, úèinné øešení patologických stavù, prùbìžné monitorování zevních i vnitøních faktorù ovlivòujících reprodukci stáda a aktivní pomoc chovateli pøi odstraòování negativnì pùsobících faktorù. Ze strany veterinární služby je nezbytné tuto èinnost v plné šíøi nabízet a efektivnì provádìt. Ponìvadž úroveò reprodukce patøí
k hlavním faktorùm ovlivòujícím ekonomiku chovu, lze oèekávat, že prozíravý chovatel by mìl tuto spolupráci
nejen pøijmout, ale pøímo by ji mìl po veterinární službì požadovat a vytváøet pro tuto spolupráci optimální podmínky.
Adresa autora:
Doc. Antonín Vinkler, CSc.
Klinika chorob prasat,
FVL VFU Brno,
612 42 Brno
Tel: 541562319
31

    

      

    

   
     
            
 


Zdravotní problematika přežvýkavců Principy léčby reprodukčních

Transkript

Podobné dokumenty

rydlo vzor konec

Varani - Exopetvet

období - farmtec.cz

zemědělské aktuality ze světa

Untitled

Přednáška-Funkční poruchy plodnosti

rydlo vzor konec

zemědělské aktuality ze světa

Možnosti zlepšení procenta březosti