koh-i-noor červen 2011.indd - KOH-I

www.koh-i-noor.eu
I N F O R M A Č N Í Z P R A V O D A J P R O Z A M Ě S T N A N C E , A K C I O N Á Ř E A O B C H O D N Í P A R T N E R Y
ČERVEN 2011
KOH-I-NOORHOLDING5
Tuhárna
T
nepřetržitě vyrábí
už 163 let
strana
3
V Poličce vznikne
centrum inovačních
technologií
strana
4
Většinu tržeb závodu
v Litomyšli zajišťují
firmy z holdingu
strana
5
Recese rozvoj skupiny Koh-i-noor nezastavila
Přestože globální hospodářská
krize v posledních dvou letech
postihla řadu průmyslových
odvětví, společnosti skupiny
KOH-I-NOOR HOLDING ji
prošly relativně velmi dobře.
České Budějovice
„Segment
tužek, recese výrazně nezasáhla,
i když určité zpomalení nastalo, zejména v Rusku, kam vyvážíme přes
pětinu produkce. Tam však sehrála svou roli cena ropy. Pokud je zde
cena ropy pod šedesáti dolary za barel, budeme mít s vývozem problémy,“ uvedl generální ředitel holdingu Ing. Vlastislav Bříza.
Export společnosti KOH-I-NOOR
HARDTMUTH v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 vzrostl o 26
procent, zvláště díky úspěchům na
trzích v USA, Mexiku, Argentině,
Ukrajině, Bělorusku, Kazachstánu
a v Turecku.
„Tak výrazný růst exportu byl samozřejmě dán propadem v předloňském
roce. Ale i při srovnání loňského výsledku s rokem 2008 jsme zaznamenali zlepšení o pět procent,“ uvedla
exportní manažerka RNDr. Zdenka
Žánová.
Kromě zvýšených obchodních aktivit se na některých trzích pozitivně
projevilo rozšíření produkce v bulharském závodě KOH-I-NOOR HEMUS, specializovaného na výrobu
fixů a popisovačů.
Akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH se v březnu představila v Moskvě na mezinárodní specializované výstavě kancelářských a školních potřeb, nazvané podle spony, spínátka Skrepka Expo (Скрепка Экспо). Generální ředitel Ing. Vlastislav Bříza se
zde setkal i s našimi ruskými dlouhodobými obchodními partnery Semjonem Rošalem a Ezatem Argunem, majiteli společnosti Gruppa
Tovariščej, která patří mezi absolutní špičku na ruském trhu v našem oboru.
Podobná situace byla i v segmentu zdravotnictví, kde na společnost
GAMA GROUP recese nedolehla, nebo nebyla znát. Víc se firmy začíná dotýkat až nyní, kdy se
ve zdravotnictví začíná šetřit. Naopak v produkci pro automobilový
průmysl, kde byla recese před dvěma lety velmi silná, musela společnost KOH-I-NOOR PONAS dokonce propouštět. „To u nás nebývá
zvykem, neboť se snažíme v tuzemsku naše firmy před propouštěním
chránit,“ uvedl generální ředitel.
Tady se ale situace už normalizovala a poličská firma opět investuje do svého rozvoje a růstu.
V této souvislosti generální ředitel
uvedl, že pokud stojí před rozhodnutím, zda propustit vysoce kvalifikované lidi s dlouhodobými profesními
zkušenostmi, ať již jde o Budějovice
či Poličku, je logické že se sníží počet pracovníku tam, kde jsou dceřiné firmy. „Občas mám pocit, že to
nedochází nejen politikům, ale i li-
dem, kteří se o politiku zajímají minimálně. Je snad normální, že pokud
je majitelem firmy český vlastník,
tak se musí chovat daleko loajálněji ke svému zázemí, podobně jako
to dělají Němci. Nebudete snižovat
přece domácí produkci, když máte
tuto možnost v zahraničí,“ vysvětlil
jeden z motivů rozhodování.
Díky tomu a také řadě dalších opatření je skupina KOH-I-NOOR
HOLDING stále ve velmi dobré
ekonomické kondici.
Václav Kojan
pracuje pro Koh-i-noor
Hardtmuth 59 let
strana
6
Leaders voice
Pravidelní čtenáři Hospodářských novin vědí, že jedním z několika autorů prestižní rubriky Leaders voice je
i PhDr. Ing. Vlastislav Bříza, Ph.D.,
předseda dozorčí rady společnosti KOH-I-NOOR HOLDING. Ve svých třiatřiceti je z nich nejmladší. A těm, co
to nevědí, přinášíme ukázku z jeho textu nazvaného Asiaté se bojí radioaktivních tužek, který vznikl po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima.
„I když náš čínský výrobní závod
v Nankingu leží přes 2000 kilometrů od tsunami nejpostiženějšího japonského města Sendai, celý Nanking
pochopitelně prakticky nežije ničím
jiným než právě zemětřesením a problémy jaderné elektrárny Fukušima.
Velmi mě ale překvapilo, jakým způsobem vnímá situaci v Japonsku většina našich tamních zaměstnanců.
Nanking býval hrdým královským
hlavním městem Číny, v období před
druhou světovou válkou zde ovšem
došlo ke krutému válečnému masakru, při němž Japonci popravili desítky tisíc Číňanů. Nedá se sice říci, že
by Nankingané Japoncům současnou
situaci přáli, ale soucit z nich skutečně cítit není. Ale přestože je Nanking poměrně dost daleko od postiženého místa, z dotazů našich čínských
obchodníků jednoznačně vyplývá, že
pro Číňany je nyní důležité, aby řada našich produktů, které na čínském
trhu nabízíme, pocházela opravdu
z Česka - citlivě vnímají, že výrobky
končí z velké části v dětských rukou.“
Nový vedoucí českobudějovického závodu Tuhárna Ondřej Hůrský říká:
Musíme stále přemýšlet co dělat, abychom náskok před konkurencí udrželi
V čem je rozdíl?
My používáme tzv. „teplou preparaci“, kdy se suchá tuha potápí do roztavených vosků. Druhou metodou se
vosky do směsi vmíchávají přímo při
hnětení. Každá metoda však vyžaduje svojí technologii. Například asijští výrobci jedou obrovské série „studenou preparací“ a někteří se kvalitou
na nás dotahují. Proto musíme přemýšlet co dělat, abychom náskok před
nimi udrželi.
Ondřeji Hůrskému je třicet, z Vysokého učení technického v Brně, kde
vedle oboru materiálové chemie vystudoval i ekonomiku na podnikatelské fakultě, má titul inženýr a za sebou také devět měsíců ve společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH, v níž vede závod Tuhárna.
Jak se v nové roli cítíte?
Dělám, co jsem vystudoval, tedy chemii a ekonomiku, takže vlastně dělám
vysněný obor. Samozřejmě se ale pořád ještě někde rozkoukávám. Tuha,
grafit je zde jen malou částí celkového
procesu, a proto jsem se musel spoustu
věcí naučit, abych byl schopný pochopit technologické problémy. Ale je tu
hodně dobrá parta a to pomáhá.
Do KOH-I-NOORU jste přišel z Graphitu z Týna nad Vltavou. Je to velká
změna?
Samozřejmě. V Týně jsem začínal
hned po škole na odbytu, pak jsem přešel na vývoj výrobků, měl na starosti
kontrolu kvality a spolupráci s klíčovými zákazníky. Později jsem hodně času věnoval zavádění výroby přesouvané v koncernu do Čech z Británie,
takže jsem se nenudil. Když jsem se ale
po třech letech chtěl posunout dál, musel jsem hledat jinde. Je příjemné dělat
v české firmě, která je světová. Větši-
nou to bývá tak, že přijdete do světové
firmy, která ale není česká. Což je i případ Graphite Týn, který patří do nadnárodní německé skupiny Graphit
Kropfmühl.
Je to velký rozdíl?
Obrovský. V Týně se zpracovávají stovky, tisíce tun grafitu a nejmenším balením je pětadvacetikilový pytel. U nás
v Tuhárně už jde o konkrétní výsledek
- jádra do grafitových či pastelových tužek pro závod Tužkárna. To je náš největší zákazník a jeho reakce máme hned
„přes dvůr“. Do konkrétních výrobků
vyrábíme a balíme umělecké pastely,
které tvoří velkou část produkce.
Ondřej Hůrský
Lze tuhu do tužek či pastelek zlepšit?
Všechno lze zlepšit. My si ale musíme stále držet naši unikátnost, i když
se vlastnosti budou dál zdokonalovat. Ve světě se jádra vyrábějí dvěma způsoby tzv. teplou nebo studenou preparací. Pro KOH-I-NOOR je
tradiční teplá preparace. Ale hlavně
v Asii je technologie výroby založena
na jiném principu. My bychom rádi
zkombinovali oba přístupy, abychom
třeba umělecký sortiment dokázali
vyrábět s ještě větší přidanou hodnotou s použitím kvalitních pigmentů.
Nedávno jste zahájili spolupráci se
Zemědělskou fakultou Jihočeské
univerzity. Proč právě s ní?
Protože na ní je katedra aplikované chemie, vybavená nejmodernějšími měřicími přístroji. Ty používáme
k analytickým metodám, které nám
pomáhají zjišťovat obsah a kontrolu
škodlivých látek, abychom vyhověli
legislativě USA a EU. Na katedře mají hmotnostní spektrometrii, atomovou
emisní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem a další přístroje, které by pro nás byly neúměrně drahé
vzhledem k tomu, že bychom je využívali jen občas, dejme tomu na pět až
deset procent.
Je tahle spolupráce výhodná i pro
univerzitu?
Nepochybuji o tom. Jednak je za úplatu a potom fakulta má bezprostřední
kontakt s výrobní praxí. A to je pro ni
bezesporu cenné. Nám to umožňuje
nalézat hranice porovnatelnosti, meze,
u nichž bude možné říct, je to v pořádku nejen podle nás, ale i podle Američanů. Legislativa určuje správné provedení testů normou či předpisem, ale
přitom platí, že když dva dělají totéž,
není to totéž. Každé měření má totiž
vždy určitou odchylku.
Součástí Tuhárny je i jedno z vývojových středisek KOH-I-NOORU. Na
čem nyní pracuje?
Především na nových výrobcích. Momentálně se třeba dělá na vývoji nových odstínů kříd. Měly by mít lepší
světlostálost a psací vlastnosti. Moje role ale je spíš koordinační. Jsou
tu dostatečně erudovaní odborníci vedoucí laboratoře ing. Novák a nová posila ing. Polívka, který do týmu
vnesl nový pohled na psací vlastnosti v závislosti na konkrétních druzích
papíru.
(O závodě Tuhárna víc na straně 3)
2
Číslo 5 / 2011
Nové výrobní technologie už přinášejí efekt
Nové výrobní technologie ve firmách společnosti KOH-I-NOOR
HOLDING, pořízené v loňském roce, v tom letošním už přinášejí
to, co mají - vyšší výkon, lepší kvalitu a tedy i dokonalejší výrobek.
České Budějovice
Ve společnosti
KOH-I-NOOR PONAS jde například
o obráběcí centrum, zajišťující zejména dokončovací frézování. „Přesnost,
rychlost a spolehlivost je na velmi dobré úrovni. Pětiosé provedení významně
šetří náklady při výrobě elektrod a následném elektroerozívním hloubení,“ říká Ing. Bohumil Kuba, vedoucí oddělení investic. Zvýšila se kvalita a přesnost
frézovaných dílů, protože téměř všechny projdou právě pětiosým frézováním.
V broumovském závodě společnosti
KOH-I-NOOR HARDTMUTH jde zase o CNC dlouhotočný soustružnický
automat. Ten byl pořízen pro vývoj nových výrobků a pro zefektivnění výroby těch současných. Nyní finišuje projekt nové mechanické tužky, která bude
mít proti předchozím modelům líbivěj-
ší trojboké tvary a lepší povrchové zpracování. Bez nového stroje by její vývoj
a výroba nebyly možné. CNC soustruh
zvýšil i kooperační možnosti pro cizí
odběratele a vnitřní potřeby holdingu.
„Třeba závod Gumárna v minulosti kupoval přesné mosazné dílce. Dnes je postupně zavádíme do výroby u nás,“ uvedl Bohumil Kuba.
Nový soustruh zmenšil i podíl ruční
práce. Zatímco výroba stiskacího knoflíku dříve probíhala ve dvou výrobních
operacích, dnes to odpadá.
Českobudějovický závod Tuhárna má
díky novému rentgenovému analyzátoru denně rychlé informace o obsahu
těžkých kovů ve zpracovávaných surovinách a konečných tuhárenských výrobcích. Zatím na něm bylo provedeno
přes 1400 měření tuhárenských vzorků,
což umožnilo v podstatě rozdělit sklad
dílců tak, aby vyhověl limitům legislativy USA pro totální obsah olova. Proměřily a vyhodnotily se také stovky vzorků
materiálů a různých výrobků dodaných
jinými útvary holdingu.
Nová sušárna uměleckých kříd pak zase desetkrát zkrátila dobu sušení a tím
zkvalitnila a zrychlila jejich výrobu.
„To umožňuje pracovat s menší rozpracovaností bez obavy, že balírna nebude
mít včas dostatek vhodných odstínů pro
kompletaci souprav,“ upozorňuje na jeden z efektů Bohumil Kuba.
Rychlé usušení a odvádění vodní páry
mimo prostor tažebny zabraňuje vzniku
plísní nejen na křídách, ale i ostatním
sortimentu a omezuje používání konzervantů. Uvedení sušárny do provozu
snížilo i potřebu tahacích prken pro výrobu kříd z 3500 na 480 kusů. „Pozitivní výsledky ukázaly, že by se tento typ
sušárny mohl uplatnit i při výrobě jiných typů tuh,“ uzavřel Bohumil Kuba.
Poliklinika Sever má nový web i logo
Českobudějovická Poliklinika Sever, která se loni v listopadu stala
součástí společnosti KOH-I-NOOR
HOLDING, má nové logo i webo-
tace, „tomografickou projekci“, kdy
se provádí „řez“ mandibulou i maxilou. V možnostech pracoviště je
také zhotovení TMK (temporoman-
dibulární klouby). Pro pohodlí pacientů pracují laborantky v prodloužené pracovní době, bez polední
přestávky a bez objednání.
Velvyslankyně Filipín v Koh-i-nooru
Nejen o podnikání české firmy v jihovýchodní Asii, ale i o její působení v dalších zemích, se při své květnové návštěvě českobudějovické společnosti KOHI-NOOR HARDTMUTH zajímala filipínská velvyslankyně Evelyn D. AustriaGarcía. Na snímku s generálním ředitelem Ing. Vlastislavem Břízou.
Vietnam objevil tužku 1500
Světoznámá gradační tužka KOH-I-NOOR HARDTMUTH 1500 zažívá nebývalý úspěch ve Vietnamu. Jen v roce 2010 se jí zde prodalo téměř pět miliónů kusů. Vedle osvědčených kvalit a psacích vlastností k růstu její popularity pomohl i fakt, že Vietnam má, jako jeden z mála trhů, aktivní ochranu
proti „černým“ dovozům plagiátů z Číny.
O Brazílii není ještě rozhodnuto
vé stránky (poliklinikasever.cz),
na nichž se už představuje jako součást skupiny firem KOH-I-NOOR,
a připravuje rozšíření svých služeb.
Už dnes ale nabízí, zřejmě jako jediná ve městě, jak „standardní“ digitální zubní rentgenové snímky,
tak speciální snímky na mezizubní
kazy (Bitte-wing). Další z možností
zdejšího zubního rentgenu je nový
typ snímku, například pro implan-
Generální ředitel společnosti KOH-I-NOOR HOLDING Ing. Vlastislav
Bříza odpovídal v celostátním vydání deníku Právo na otázku, jak je daleko záměr otevřít v Brazílii další tužkárenský závod. V této souvislosti
uvedl, že si stále troufáme, ale není to tak jednoduché. „Je třeba si uvědomit, že Brazílie je zcela uzavřený trh a prakticky tam nelze vyvážet. Braní se cly. Prosadit se tam je pro nás obrovská výzva. Je tam potřebná surovina, a proto se snažíme udělat maximum. V tuto chvíli vidím šanci, že se
to podaří, padesát na padesát. Předpokladem je, že vždy potřebujete důvěryhodného a spolehlivého partnera. Je to jako v partnerském životě. Také
si na ulici nevyberete pro společný život ženu, kterou vidíte poprvé. I to je
důvod proč se projekt dosud naplno nerozběhl. Výrobní linku ale už máme pro Brazílii připravenou. Možná, že k jejímu spuštění dojde, ale nyní
nechci předbíhat.“
Poliklinika Sever chystá rozšíření služeb.
Stanislav Soroka, ředitel společnosti Koh-i-noor Grafit, která sídlí v jihočeských Netolicích, říká:
Pouze zlomek naší produkce jde do tužkárenství
Jaký grafit se v Netolicích
zpracovává?
Především přírodní krystalický grafit, který dovážíme hlavně z Číny a Norska. V současné době připravujeme ale i odzkoušení grafitů
z Ruska, Ukrajiny, Korey a Švédska. Během letošního druhého pololetí chystáme rozšířit sortiment
o amorfní grafity.
Grafit se v Netolicích na Prachaticku zpracovává už od roku 1946, kdy
zde vznikl závod spadající pod tehdejší Rudné doly Příbram. V roce
1993 byl vyčleněn do samostatné akciové společnosti Grafit Netolice,
kterou v roce 2002 koupil KOH-I-NOOR HOLDING. Tím se i její
obchodní název změnil na KOH-I-NOOR GRAFIT, který zpracovává grafitové suroviny, vyrábí mikromleté grafity a exotermické krycí
prášky. Jeho ředitele Ing. Stanislava Soroky jsme se zeptali.
Jaké místo má KOH-I-NOOR GRAFIT v holdingu KOH-I-NOOR?
Řekl bych, že významné. To plyne
z toho, že jsme hlavním dodavatelem
grafitu na výrobu tužek ve společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH.
S kým nejvíc spolupracujete? Jaká
ta spolupráce je?
Hlavně se závodem Tuhárna, kterému dodáváme mikromletý grafit na výrobu tužek. Spolupráce je
to velmi dobrá, v současné době třeba využívá závod Tuhárna naše volné prostory i k uskladnění zásob jílu
a kaolínu. Po dohodě využívá také laserový analyzátor ke měření zrnitosti práškových materiálů. Kromě suroviny dodáváme KOH-I-NOORU
HARDTMUTH také hotový výrobek
- lahvičky plněné grafitem.
Kdo jsou vaši další zákazníci? Jaký podíl tvoří ti v tuzemsku
a v zahraničí?
Zhruba 60 procent produkce expor-
chového hospodářství. Po zavedení
nového informačního systému převzaly podstatnou část administrativy, hlavně účetnictví a personalistiky, příslušné útvary KOH-I-NOORU
HARDTMUTH. Tím se snížil i počet
našich zaměstnanců.
rovněž v elektrotechnice a při výrobě maziv a nátěrů. Ta škála je široká
a netýká se zdaleka jen tužkárenství.
Co se ve firmě v posledních letech
změnilo?
Pokud jde o investice, tak v posledních letech mířily především do mikromletí grafitu, tedy do tryskového mlýna, kompresoru, laserového
analyzátoru a do modernizace vzdu-
Jaká je tedy podle vás budoucnost
firmy KOH-I-NOOR GRAFIT?
O její perspektivě nepochybuji. Vycházím z toho, že dokážeme zhodnotit i méně kvalitní grafitové suroviny na žádané komerční
druhy. A to je při současném vývoji cen a objemu spotřeby opravdu silný předpoklad k dalšímu růstu a prosperitě.
Nová kompresorovna
Balení grafitu do vaků
Hotový výrobek před expedicí
tujeme, hlavně do Německa, Itálie
a Polska. Náš grafit se využívá hlavně v hutnictví, v ocelárnách a slévárnách železa i neželezných kovů
na formovací směsi, nátěry, tmely,
dusací hmoty, zásypy a prášky. Slouží ale i k výrobě žáruvzdorných materiálů jako jsou grafitové kelímky,
grafitové zátky, staviva, uplatňuje se
Stanislav Soroka
Tryskový mlýn
3
Číslo 5 / 2011
Českobudějovický závod Tuhárna nepřetržitě vyrábí už 163 let
Závod Tuhárna je společně s Tužkárnou nejstarším výrobním
závodem celého holdingu KOH-I-NOOR. Jeho kořeny sahají až
do roku 1848, kdy byl do Českých Budějovic přesunut z Vídně. Jeho produkce zahrnuje grafitové, pastelové a speciální tuhy, křídy,
uhly a voskovky a za oněch 163 let se zatím nikdy nepřerušila.
České Budějovice
Unikátní technologie výroby tzv. teplá preparace
vytváří charakteristické psací vlastnosti, které značku KOH-I-NOOR
HARDTMUTH proslavily po celém
světě. V současné době se zde vyrábí 20 gradací grafitové tužky: 8B
-2B, B, H, HB, 2H-10H, F převážně
do řad 1500 s průměrem od 2 do 5,6
milimetrů. Větší průměry jsou v kategorii uměleckých potřeb nebo speciálních tuh, například grafitové tuhy
„šrajňáky“. „Většina naší produkce
se dál zpracovává v závodě Tužkárna. Hodně specifické potřeby má ale
třeba závod Broumov, kterému dodáváme tuhy do versatilek,“ říká vedoucí závodu Ing. Ondřej Hůrský.
Vedle grafitového oddělení k závodu
patří produkce uměleckého sortimentu, k níž patří progressa, rudky, sépie,
umělé uhle grafitové špalíky nebo
tuhy negro.
Prim hraje umělecký
sortiment
Díky levné čínské školní tuze se závod zaměřuje hlavně na výrobu uměleckého sortimentu. Školní pastelová
jádra vyrábí jen pro několik významných zákazníků, kteří stále požadují
českou produkci.
Nosnými výrobky jsou umělecká
pastelová jádra rozmyvatelná, použitá v tužkách řady Mondeluz a nerozmyvatelná, použitá v tužkách řady
Polycor. Obě mají tradiční charakteristické psací vlastnosti. Tyto tuhy se
vyrábí v 72 odstínech.
Produkce dalších pastelových jader
různých velikostí a průměrů vychází
převážně z uměleckého sortimentu.
Pastelová jádra průměru 5,6 milimetrů, používaná v tlustých tužkách typu
Jumbo, patří k nejkvalitnějším výrobkům závodu.
Na středisku se vyrábí také tuhy Pro-
gresso, po kterých je stále vysoká poptávka.
Oddělení vývoje díky znalostem výroby tříbarevných tuh pracuje na nových
barevných kombinacích včetně metalických odstínů. Právě silné know how
a kvalita provedení odlišují originální
produkci KOH-I-NOOR od záplavy
levných asijských kopií tříbarevných
tuh, takzvaných direktorek.
ale v případě posílení výroby nebo
tlaku na zkrácení doby výroby je kontrolované sušení výhodné.
Výroba voskovek se již dostala
na pokraj zájmu. Původní technologie lití voskovek je dnes už zastaralá
a málo produktivní. Možným směrem, na kterém se intenzivně pracuje,
je využití vstřikolisů, které by zjednodušily a zrychlily jejich výrobu.
Pastely Gioconda,
Toison d´Or
Laboratoř se modernizuje
Velký podíl produkce tvoří výroba
uměleckých pastelů: Gioconda 8100
(hranaté tvrdé pastely), Gioconda
8300 (kulaté olejové pastely), Toison d´Or 8500 (kulaté prašné pastely), Toison d´Or 8550 (kulaté extra
prašné pastely), Toison d´Or 8580
(hranaté prašné pastely), jádra Wax
Aquarell (vodou rozmyvatelné kulaté
voskové pastely).
Na pastelovém středisku byla nedávno instalována nová sušárna na suché
pastely řady 8500. Ta má kontrolovanou teplotu a vlhkost a na rozdíl
od kelímkových sušáren je zakládána vozíky s prkny. Tradiční sušení
na prknech je energeticky nenáročné,
Tažení pastelových vkližovacích tuh.
Kartušování směsi.
Závod Tuhárna je jedním z vývojových středisek společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Jeho
laboratoř lze rozdělit na technickou
kontrolu a vývoj. Aby laboratoř mohla plnit bezezbytku své poslání, postupně se vybavuje novou technikou.
Pro simulaci výroby, jak pro vývoj
nových výrobků, tak řešení výrobních problémů, byly zakoupeny nové
přístroje jako hnětačka, tříválec, dvě
míchací zařízení a lis.
Analytické možnosti byly rozšířeny
o rentgen-fluorescenční analyzátor
(RFA). Ten je v krátké době schopen
analyzovat obsah těžkých kovů, bez
složité přípravy vzorků. Při zpřísněných limitech legislativy EU a USA
Tažení Progress na horizontálním lisu.
Pracovníci laboratoře Ing. Polívka a paní Sedláčková měří na přístroji RFA.
Sklízení uměleckých kříd.
je nutností výroby rozšířit běžnou
technickou kontrolu o hlídání limitních obsahů škodlivých látek přímo
v provozu jak u surovin, tak výrobků.
Rentgenová fluorescence (XRF, zařízení RFA) je nedestruktivní metoda,
která se používá k analýze povrchu
vzorků.
Rentgenové záření je schopno vyrazit elektron z obalu atomu. Ve chvíli, kdy se uvolní vnitřní elektron,
elektrony z vyšších slupek zaplní
jeho místo a tímto přechodem uvolní
přebytečnou energii ve formě fotonu.
Ta bude nižší (větší vlnová délka),
než byla energie původního rentgenového fotonu (menší vlnová délka).
Tento přechod kaskádovitě provádí
více elektronů z různých energetických hladin, proto se objevují spektra
různých fotonů. Tato fluorescenční
spektra se používají k identifikaci
atomu.
Vývoj hledá další novinky
Jedním z největších úkolů je úprava
a rozšíření klíčového sortimentu suchých pastelů řady 8500. Protože se
jedná o ceněnou uměleckou řadu,
jsou zkoušeny suroviny, hlavně pigmenty, té nejvyšší použitelné kvality.
Laboratoř pracuje na vývoji nových
odstínů s vysokou světlostálostí.
K jejímu testování se využívá nový
přístroj umístěný v závodě Gumárna.
Poslední novinkou je červená řada,
která byla okamžitě zařazena do výroby.
Pro americký trh byly vyvinuty nové
odstíny tělové a zcela nová šedá
škála. Tato řada má celkem 16 unikátních nádechů tzv. studené a teplé
šedé.
Dalším projektem je vývoj nové umělecké voskovky s obsahem včelího
vosku. Tato voskovka by měla mít
vysokou přilnavost k povrchu a dobrou roztíratelnost. Samozřejmostí je
přitom zachování vysokého stupně
pigmentace.
Při řešení problematiky analýz v návaznosti na legislativy a normy hlavně Spojených států amerických se
úspěšně rozvíjí spolupráce s odborníky Zemědělské fakulty Jihočeské
univerzity.
(Další informace o spolupráci s JčU
v rozhovoru s Ondřejem Hůrským)
Hardtmuthův vynález
nebyl překonán
Výpal grafitových tuh.
Ostré značkování uměleckých tuh.
Ovládání tahacího lisu.
Nařezávání Progress.
V tužkách, původně vyráběných
pouze v Anglii a Německu, se používala jádra z přírodního grafitu. Proto byly také poměrně drahé.
Rakouský průmyslník Josef Hardtmuth, nezávisle na Francouzi Contém, vynalezl nový způsob výroby
tuhy mícháním práškového grafitu, plaveného jílu, sazí a organického pojiva a vypalováním tyčinek
v pecích. Zatímco ale Conté získal
francouzský patent číslo 32 v lednu 1705, Hardtmuth nikoliv, protože v té době Rakousko patentový
úřad nemělo. Patentní výměr proto
získal až v roce 1802.
Nový způsob umožnil Hardtmuthům vyrábět tuhy v několika tvrdostech. Navíc přidáním jílu drahý
grafit významně nabyl na objemu
a tím se produkce zlevnila. Tato
technologie výroby grafitových
jader nebyla dodnes překonána.
V Českých Budějovicích tato výroba, která sem byla přemístěna
z Vídně, začala v roce 1848.
4
Číslo 5 / 2011
Nadpoloviční část produkce směřuje do špičkových světových automobilek jako je Porsche, Audi a BMW
V Koh-i-nooru Ponas vznikne centrum inovačních technologií
Hlavním investičním záměrem společnosti KOH-I-NOOR PONAS
se stal v letošním roce projekt nazvaný Zřízení vývojového centra
inovačních technologií. To se zaměří na podporu vývoje inovačních
technologií s následnou implementací do výroby.
Polička
„Impulsem pro jeho zřízení se staly nejen dotazy zákazníků, ale
i snaha proniknout do dalších výrobních
oblastí. Právě nové vývojové centrum
pomůže zvládnout náročné požadavky
zákazníků, jak v oblasti technologických postupů při výrobě vstřikovacích
a vyfukovacích nástrojů, tak v následném lisování plastů,“ říká finanční ředitelka Ing. Daniela Knotková.
Nové centrum získá zázemí v části současné výroby, která se zrekonstruuje na „kancelářské“ prostory. Ty
budou vybaveny špičkovou výpočetní
technikou a počítačovými programy.
Snahou je sem umístit rovněž simulační analýzu Mold Flow, která umožňuje ověřovat správnost navrženého
nástroje už v samém počátku jeho vývoje. „Díky této analýze lze určit a optimalizovat jednotlivé parametry pro-
Daniela Knotková
cesu, například design dílu, umístění
vtokového ústí, navrhnout chlazení
nástroje a podobně,“ vysvětluje ředitel
společnosti Ing. Robert Záboj, MBA.
Součástí projektu je také pořízení nového dvoukomponentního lisu.
V současné době KOH-I-NOOR PONAS nabízí pouze technologii jednokomponentního vstřikování.
„Investice do nového dvoukomponentního lisu by firmu posunula zase o krok
dál. Rozšířila by naše výrobní zázemí
a dala prostor pro mnohem širší nabídku současným i budoucím zákazníkům.
Prospěch by z toho měl celý holding
KOH-I-NOOR,“ uvedl ředitel. Vedení firmy by přitom v budoucnu chtělo
nabídnout vedle dvoukomponentního
i vícekomponentní vstřikování.
V rámci projektu se obohatí i strojový park nástrojárny o nové pětiosé
portálové obráběcí centrum, určené
především k výrobě a vývoji nástrojů. To je schopné zvládat nejen frézovací operace, ale především využívat
nové, efektivnější a rychlejší technologie, které současná zastaralá obráběcí centra nezvládnou. „Vybudováním inovačního centra můžeme držet
krok s vyspělými státy západní Evro-
S pomocí simulační analýzy Mold Flow budeme schopni ověřovat správnost navrženého
nástroje už v samém počátku jeho vývoje.
py, lépe se prosazovat na trhu a být
konkurenceschopní,“ uvedl vedoucí
nástrojárny Ing. Lubomír Obr.
Tento projekt se uchází o státní pod-
poru v rámci dotačního programu
OPPI Potenciál, která by pokryla 40
procent nákladů. O jejím přidělení či
nepřidělení se rozhodne v létě.
Noví zákazníci přinášejí další zakázky
Společnost KOH-I-NOOR PONAS zaznamenala v posledním
pololetí významný úspěch při
získávání nových zákazníků.
Na základě vstupních auditů,
které v ní potenciální zákazníci absolvovali, se dostala na seznam schválených dodavatelů
například společností Automotive Lighting, IMI Norgren nebo Kostal, podnikajících v automobilovém průmyslu.
Michaela Frodlová
Polička
„Cennější to je tím, že
odběratelé v poslední době své
dodavatelské výběry zpřísnily.
A uspějeme-li, znamená to, že i my
zvládáme stále vyšší nároky. Nespornou výhodou přitom je, že nabízíme výrobu vstřikovacích zaří-
zení a výlisků, což málokdo na této
špičkové úrovni zvládá. Zároveň se
snažíme nabízet i montáž, prostě něco navíc, což zákazníci vítají,“ říká
vedoucí projektu Michaela Frodlová.
Budoucí spolupráce s tak významnými, nadnárodními korporacemi nám
umožní podílet se třeba i na tvorbě
designu výlisku.
Společnost Automotive Lighting je
součástí koncernu Magneti Marelli a nově navázaná spolupráce dává KOH-I-NOOR PONAS možnost
uplatnit své zkušenosti s výrobou
nástrojů pro světlomety, které už
v oblasti výroby vstřikovacích forem má. Další prostor se otevírá
při spolupráci na vstřikování plastů
a u montáží.
Zároveň pokračuje spolupráce s už
zavedenými společnostmi Woco, Schneider Electric nebo Stant
z amerického koncernu General
Motors.
Pokračuje a rozšiřuje se rovněž spolupráce se společností Continental
Automotive, kde se KOH-I-NOOR
PONAS dostává mezi přední dodavatele plastových dílů v Česku.
S novými zakázkami do automobilového průmyslu přišla další práce. Vědí o tom jak Jan
Sodomka, obsluhující drátořezací stroj, tak obráběč Zdeněk Feltl.
Lisovna plastů zažívá oživení - produkce vzrostla o čtvrtinu
Lisovna plastů KOH-I-NOOR PONAS disponuje v současné době
vstřikovacími lisy s tonáží od 25 do 320 tun. Výroba je ze 70 procent
zaměřena na díly dodávané do automobilového a elektrotechnického
průmyslu. Doplňkem jsou pak dodávky do spotřebního průmyslu.
Polička „Od počátku roku 2010 se
objem výroby postupně zvyšuje. Výrazný růst nastal ve druhé polovině loňského roku, kdy objem zakázek zvýšili
současní zákazníci,“ uvádí vedoucí lisovny plastů Ing. Alena Machová.
A poprvé od propuknutí ekonomické
recese byla zahájena také spolupráce
s těmi novými. Nové projekty směřují především do automobilového průmyslu. Loni na podzim se tak do výroby zadalo zhruba čtyřicet nových
nástrojů, které si vyžádaly nákup dalšího strojního vybavení.
staralá technologie, kterou nahradily tři nové, plně vybavené vstřikovací lisy. Také díky tomu lze výrobu
efektivněji plánovat a udržet tak požadovaný zákaznický standard, zahr-
nující i dodávky v přesném čase, tzv.
Just-In-Time.
Nová lisovna a ISO 14001
„V plánu je stále i výstavba nové lisovny. Tento záměr neopouštíme.
Jednání probíhají a to i za podpory vedení města Poličky. Tomu patří
velký dík,“ uvedl ředitel Ing. Robert
Záboj, MBA. Plán dokončení stav-
by kalkuluje s podzimem 2012. Společně s výstavbou nové lisovny bude
probíhat i nastavení systému řízení
podle normy ISO 14001, která se zabývá environmentálním managementem. Jeho cílem je podpora ochrany
životního prostředí a prevence znečišťování. Norma nestanovuje žádné
absolutní požadavky na environmentální chování organizace, klade však
důraz na dodržování legislativních
požadavků týkajících se vody, vzduchu, půdy či odpadů. Základem je
identifikace všech možných aspektů,
které mají vliv na životní prostředí.
Organizace sama si pak může určit,
čím nejvíce životní prostředí zatěžuje a hledat vhodné metody k postupnému snižování dopadů do životního
prostředí.
Nepřetržitý provoz
Růst zakázek ale neznamenal jen obměnu strojních kapacit, ale také návrat
k nepřetržitému provozu. Ten byl zahájen od května a zvýšil výrobní kapacity o 20 až 25 procent. Zahájení výroby v nepřetržitém provozu znamenalo
i vytvoření nových pracovních míst.
Lisovna přitom prochází obměnou
strojového parku. Vyřazovala se za-
Lisovna v posledních měsících prochází podstatnou obměnou strojového parku. Zastaralou technologii nahradily tři nové, plně vybavené vstřikovací lisy.
Jeden z nich obsluhuje Jana Vodehnalová, další Engl 220 tun pak Tomáš Pártl.
5
Číslo 5 / 2011
Většinu tržeb závodu v Litomyšli zajišťují firmy z holdingu Koh-i-noor
Součástí akciové společnosti GAMA GROUP, zaměřené na výrobu zdravotnických potřeb, je i jeden závod s „nezdravotnickou“ produkcí. Sídlí v Litomyšli a především se specializuje na školní a kancelářské potřeby ze čtyř druhů materiálů - PVC, PET, PP a PE. Díky tomu se ale kooperačně podílí i na dodávkách pro zdravotnickou výrobu v sesterských závodech v Jimramově, Trhových Svinech a Dalečíně.
Litomyšl „V rámci holdingu KOHI-NOOR máme v Litomyšli jedinečnou technologii, umožňující
pro jeho firmy vyrábět obaly, sáčky, zakladačky a co víc dostat tento
sortiment rychle na trh nebo, jde-li
o kooperaci, k finální výrobě,“ říká
ředitel závodu Ing. Jiří Munzar, který zároveň řídí i závod společnosti
GAMA GROUP v Dalečíně.
Právě pro dalečínský závod se zde
stříhají speasry, pro jimramovský
se vyrábějí zpětné ventily s hadičkou, rozvodky, upravují se potištěné
nebo nepotištěné fólie a pro závod
v Trhových Svinech se vyrábějí po-
V době počítačů, kalkulaček a mobilů to může leckoho překvapit, ale
je to tak. Nejprodávanějším zbožím na zahraničních trzích jsou
linkované podložky do sešitů, tzv.
lenochy. Papír sice už nahradilo
PVC, ale jejich popularita neklesá.
Hlavně díky zájmu ruských školáků
se jich do této země stále prodává
téměř čtvrt miliónu kusů ročně.
Na snímku s ním pózuje jedna ze
zaměstnankyň Pavla Benešová.
lyetylenové sáčky různých rozměrů.
Hlavní sortiment ale souvisí s výrobou školních a kancelářských potřeb. Na automatických a poloautomatických linkách vznikají převážně
školní obaly na sešity a knihy nebo
různé závěsné, vývěsné a zakládací obaly. Další produkci představují šanony, pořadače, desky, vizitkáře a obaly na doklady v různých
barevných odstínech. Tuto produkci prodává společnost KOH-I-NOOR TRADE v tuzemsku a KOH-INOOR export do zahraničí.
Pro závody společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH se zde vyrábí
například také sáčky na balení výrobků, pouzdra na pastelky a tužky
nebo letos v dubnu zavedené tvarovky, používané například jako
vložky pro temperové barvy nebo
plastelíny.
Tuto výrobu umožnil zavést nákup
nového termotvarovacího stroje.
„Takovou technologii jsme v rámci holdingu dosud neměli. Díky tomu se snížila závislost na externích
dodavatelích, od nichž společnost
KOH-I-NOOR HARDTMUTH dosud vložky pro tempery a plastelínu nakupovala a také nabízí nové
možnosti balení výrobků v holdingu
i případně ostatním zájemcům,“ vysvětluje Jiří Munzar.
Podíl těchto „holdingových“ firem na celkových tržbách litomyšlského závodu Gamy Group činí 70
procent. Zbytek připadá na další
zákazníky.
„Počet zaměstnanců je poměrně stálý, stejně jako sortiment. Je-li potřeba zvládnout sezónní špičky, jako je
třeba zahájení školního roku, vypomůžeme si brigádníky. Vesměs se tu
dělá v úkolu a normy nejsou jedno-
Mikrorozhovor
Ekonomkou závodu společnosti GAMA GROUP v Litomyšli je Ing. Ilona Jeřábková,
které jsme se zeptali:
Vedle financí máte na starosti i obchod se zákazníky mimo skupinu
KOH-I-NOOR. Jak to jde dohromady? Jak to zvládáte?
V našem závodě mají všichni THP
pracovníci kumulované funkce.
Není to snadné, chce to víc mezi sebou komunikovat a dobře si organizovat práci. V obou těchto oblastech
proto stále pracujeme na zlepšení.
Je těžké udržet náklady pod kontrolou?
Mít co nejnižší náklady při zachování kvality produkce je naším prvořadým úkolem. Proto také průběžně chod závodu vyhodnocujeme
a stejně hodnotíme i možné budoucí
akce. To nám pak slouží k přijímání
opatření k udržování nákladů v určitém, potřebném limitu.
Kdo jsou vaši zákazníci? O Jakou
produkci mají zájem?
Mimo KOH-I-NOOR HOLDING
je lze rozdělit do dvou skupin. První
tvoří velkoobchody s kancelářským
a školním zbožím, druhou pak zákazníci, požadující pouzdra a obaly
pro svou produkci a společnosti, zabývající se podporou prodeje a vybavením prodejen.
V čem vidíte budoucnost litomyšlského závodu?
U kancelářských a školních potřeb
v cestě, kterou se začínáme ubírat
- tedy u současné produkce použít
nový design, potisk, nové materiály. A také v rozdělení produkce:
část výrobků prodávat stávajícím
způsobem, tedy jednotlivě a druhou část v podobě ucelených setů
se stejným designem. Uvažovat lze
i o zvýšení produkce pouzder a obalů na spotřební zboží, pro podporu
prodeje a vybavení prodejen. V této
oblasti je bezesporu nutné zlepšit
naši propagaci na trhu.
duché. Musí se makat,“ říká vedoucí výroby Lenka Šplíchalová, která
oceňuje i postupné změny v pracovním prostředí. Některé objekty se
vymalovaly, rekonstrukcí prošla výroba vzduchu, opravily se dva kompresory a další se koupil.
Snahou je výrobu rozšířit o další
sortiment jakým mohou být třeba
doplňující obaly z vícevrstvé fólie,
v nichž se prodávají například náplně čisticích prostředků poté, co se
třeba mycí prostředek vypotřebuje.
Zákazník pak nemusí kupovat celý
znova, ale stačí mu jen náplň, kterou
si do původního obalu přelije. „Ta-
Ředitel Jiří Munzar s jedním ze seřizovačů kontroluje novou produkci vložek pro temperové barvy.
kových možností je samozřejmě víc.
O žádné zatím nebylo rozhodnuto,
ale je zřejmé, že další „produktová
noha“ by stabilizaci a rovnoměrnosti zdejší výroby pomohla,“ uvedl Jiří Munzar.
Hlavní zákazníci
jsou z holdingu
70 %
Nový termotvarovací stroj obsluhují Pavla Soukupová s Lucií Drahošovou.
KOH-I-NOOR HARDTMUTH
závody: Tuhárna, Tužkárna,
Logarex, Broumov
pouzdra a sáčky z polypropylenu a PVC
závod Městec Králové
výlisky na tempery a plastelíny
Export
podložky a vizitkáře, sortiment
kancelářských a školních potřeb
KOH-I-NOOR TRADE
veškerý sortiment kancelářských a školních potřeb.
30 %
EXTERNÍ ZÁKAZNÍCI
1. skupina
odebírá kancelářské a školní
potřeby
2. skupina
zakázková výroba (PP a PVC
pouzdra, obaly, kapsy, visačky)
Různé typy sáčků vyrábí Ivana Částková.
Od Logarexu ke Gamě,
od celuloidu k PVC
Školní obaly
bez ftalátů
Historie závodu společnosti GAMA GROUP v Litomyšli je spojena
s malou továrnou „Kopytárna“ Josefa Vinaře. Do ní byla v roce 1950
převedena z Libče u Náchoda výroba pravítek, trojúhelníků a různých školních potřeb z celuloidu. Vznikl závod Logarex, začleněný
pod českobudějovický podnik KOH-I-NOOR.
Litomyšl
Podobně jako ve zdravotnické výrobě akciová společnost
GAMA GROUP posiluje objem produkce bez ftalátů i v sortimentu školních a kancelářských potřeb. Už od roku 2009 proto vyrábí všechny školní
potřeby, tedy i včetně obalů na sešity nebo učebnice a knihy, z této „dětské“ folie, splňující požadavky vyhlášky 84/2001 Sb. o hygienických
požadavcích na hračky a výrobky pro
děti do tří let, neobsahující žádné nebezpečné ftaláty. Ty jinak v průmyslu
představují skupinu látek používanou
jako změkčovadla výroby plastů a při
dlouhodobém, větším používání, by
mohly poškodit zdraví uživatelů. GAMA GROUP v Litomyšli od roku 2004
pod značkou KOH-I-NOOR vyrábí také univerzální obaly z PP, kterými lze
obalit sešity nebo knihy na míru.
Litomyšl
Ten v květnu 1952 vyhořel, když v jedné z dílen vypukl požár, provázený výbuchem, způsobený
elektrickou jiskrou od řezání, která
zapálila celuloidovou roli. Výroba se
pak obnovila až v roce 1953.
Nebezpečná výroba z hořlavého celuloidu ale zanechala hned o dva roky
později další ránu v podobě nového
požáru, při němž jedna ze zaměstnankyň utrpěla těžké popáleniny.
V tomto roce 1955 byla do Litomyšle
převedena z Českých Budějovic výroba popisovacích šablonek.
V roce 1963 začala stavba nových kanceláří, kulturní místnosti a šaten.
V roce 1969 pak byla přistavěna hala
pro svařovnu. Tím se výroba rozšířila
o svařované výrobky z PVC. Počet pracovníků stoupl ze sedmdesáti na sto.
V roce 1971 byla původní výroba
pravítek a trojúhelníků převedena
do Českých Budějovic.
V roce 1973 se postavily další kanceláře a zastřešil se dvůr, kde byl umístěn stříkací lis na výrobu metrů.
V květnu 1984 v pardubickém Semtí-
Eva Palová při výrobě vizitkářů.
ně vybuchl provoz na výrobu celuloidu, a když se v závodě zpracovaly poslední zásoby, 7. prosince 1984 byla
výroba popisovacích šablonek ukončena. Závod se pak zaměřil na výrobu školních a kancelářských potřeb
a zdravotní výrobu z PVC a postupně
i z polyetylenu a polypropylenu, což
provázela i změna výrobních zařízení. „Celuloidovou“ éru připomínají
dodnes některé malé výrobní prostory, které měly zajistit, že se případný
požár hned nerozšíří po celé továrně.
Božena Macháčková vyrábí sběrné sáčky
pro závod v Jimramově
6
Číslo 5 / 2011
Václav Kojan pracuje pro Koh-i-noor Hardtmuth už 59 let
Nyní konstruktér Václav Kojan je ve svých 75 letech nejstarším zaměstnancem společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Do firmy
nastoupil před 59 lety v roce 1952 a nezradí-li ho zdraví, kulatou
pracovní „šedesátku“ v „Hardtmutce“ určitě oslaví.
České Budějovice „Dokud mě nevyhodí a neřeknou, dědku, už jdi, tak
určitě zůstanu. Firma je můj život.
Mám přitom radost, že mě berou i mladí kluci, že si s nimi mohu třeba zajít
sednout do hospody,“ povídá a pak přidá překvapivou větu: „To, co dělám
teď, mě baví úplně nejvíc,“ říká a ukazuje na zapnutý počítač na svém pracovním stole, na němž konstruuje.
K počítačům se přitom poprvé dostal
v pětapadesáti. Začínal s obavami, že
je nezvládne. Nejprve s textovým editorem 602, s jehož pomocí pomáhal sestře s účetnictvím, s operačním
systémem DOS, pak přišlo s obavami Windows a až později, s nákupem
nových programů, se dostal i k vlastní „počítačové“ konstrukční práci. I tady ale obavy časem opadly a dnes by ji
za rýsovací prkno už neměnil.
„Znalosti o materiálech, rozměrech
a o tom, co lze všechno ve strojařině
dělat, musí mít člověk vždycky v základě ze školy. A když neví, tak se musí na správném místě zeptat. Nové jsou
jen technologie, které dříve nebyly. Jako CNC stroje či drátořez, což je stroj,
který v kusu plechu vyřízne tvar podle výkresu. Nebo se řeže vodním paprskem či laserem. To dříve také nebylo. Tohle jsem musel za pochodu
>strávit<, ale nebylo to zase nic zvláštního. Pořád je to jen strojařina a hlavně
se musí chtít,“ vypráví muž, jehož vitalitu by mu mohl leckdo mladší závidět.
Dřevěná tužka plná změn
Pro závod Tužkárna kreslí úpravy přípravků a nástroje pro nově požadované tvary, připravuje konstrukční výkresy pro přípravky, které mají zlepšit
výrobu nebo v ní odstranit slabá místa. Stručně řečeno, jako konstruktér
se podílí na technické přípravě výroby. Na první pohled se to nezdá, ale na
„staré dobré dřevěné tužce“ je stále co
měnit, upravovat a domýšlet. Není to
ale jen práce kolem tužek. Jsou to třeba i formy na technické výlisky z pryže pro Gumárnu. Nástrojárna také vyrábí různé dílce a prototypy pro externí
zákazníky třeba i do Rakouska a tam je
často třeba něco dokreslovat. Jak už to
tak bývá nezřídka v krátkém, až šibeničním, čase.
„Teď se třeba chystá inovace některých
dřevěných tužek, na kterých budou dole vyfrézované úchopy. Nový stroj ale
nezaručoval úplnou přesnost. Tak jsem
podle požadavku Tužkárny nakreslil
nový přípravek,“ přibližuje svou práci.
Do ní chodí čtyři dny v týdnu na pět hodin. Aby se všechno stihlo, hodně si jí
nosí i domů.
„Naposledy jsem třeba dělal doma
po večerech deset dní přes Velikonoce.
Po zprávách v televizi jsem začal a dělal do půlnoci. Ne s odporem, ale s radostí. A tohle nebyla výjimka. Často
přijdou kolegové či externí firmy v pátek, že je třeba něco honem udělat, aby
se to dalo po neděli do výroby. Tak dě-
„Konstrukce na počítači mě opravdu baví,“ říká pětasedmdesátiletý Václav Kojan.
lám přes víkend, abych to po neděli přinesl. Já si totiž při práci dobíjím baterky,“ říká Václav Kojan.
Přes matematiku
do Logarexu
Protože měl rád matematiku, po střední ekonomické škole nastoupil do někdejšího závodu Logarexu v Kardašově Řečici. V názvu cítil matematický
„logaritmus“, potažmo logaritmické
pravítko. Začínal jako skladový účetní a později vedoucí skladu. To mu nebylo osmnáct. Řídil 11 lidí ve skladu
a byla to dobrá škola, jak s nimi pracovat, ale s matematikou neměl závod
nic společného - vyráběly se v něm dřevěné trojúhelníky, pravítka, příložníky.
A protože ekonomku absolvoval víc
na přání rodičů, než své, bavily ho
víc šroubky a kolečka. večerně pak
vystudoval ještě strojní průmyslovku. Kvůli ní se s podnikem i domluvil na přechodu do Českých Budějovic. Ve zdejším závodě Logarexu pak
dělal dva roky v nákupu, později byl
technologem, vedoucím přípravy výroby a vedoucím vývoje. Tady byl
jedním z významných počinů vývoj
skládacích dvoumetrů z plastu s exportními parametry pro Švýcarsko.
O vývoj se staral i po převzetí Gamy. Privatizací a oddělením Gamexu,
ale změny neskončily. Z Průmyslové ulice se „přestěhoval“ s nástrojárnou na Rudolfovskou do areálu Grafa,
kam později přešla i konstrukce z Koh-i-nooru Hardtmuth. Když se ale před
časem nástrojárna a výroba forem, jejichž konstrukce a nové technologie
pro výrobu vlastních manipulátorů byly po řadu let jeho doménou, přesunula do nové dceřiné společnosti KOHI-NOOR PONAS v Poličce, zůstal tu
Václav Kojan skoro sám.
„Zatím mě pořád někdo potřebuje i mimo zaměstnání a jsem tomu rád,“ povídá muž, který má ve svém pracovním
plášti místo kalkulačky logaritmické pravítko. „Těch jsme dělali na 40
druhů a byla to, jak se říká, fajnovost
z hlediska technické přípravy i technologie. Samozřejmě, že kalkulačka je
přesnější, protože počítá na setiny, bez
kterých se strojařina neobejde, a to logaritmické pravítko neumí. Ale jde-li
třeba o hrubý návrh pro představu, neznám nic lepšího,“ dodává.
Na nudu není čas
Václav Kojan o sobě občas mluví jako o „dědkovi“. Skoro by se slušelo dodat ještě slůvko „železný.“ Stará se o panelák, v němž bydlí, tedy
o údržbu, opravy i třeba zateplení.
Dodnes dělá ve výboru Českobudějovického automotoklubu, kde píše
zápisy ze schůzí a organizuje ročně
dva, tři zájezdy převážně do hor. Nebo chodí po horách, hlavně po Šumavě. I když, jak poznamenává, teď už
s „budíkem“. „Když jdu třeba na Klet,
tak dnes hodinku. To dříve jsem chodíval třicet pět až čtyřicet minut,“ říká
s úsměvem. Dobře ví, že „hodinku“ to
od parkoviště na vrchol trvá leckomu
zdravému a mnohem mladšímu.
Legislativu zpřísňuje Evropa i USA. Musíme na to umět reagovat
použití ve výrobcích. V případě, že
to bude z hlediska finančního a technického možné, je pro nás východiskem postupně nahradit tyto látky bezpečnějšími alternativami nebo
technologiemi.
Příkladem takových látek jsou estery
kyseliny ftalátové - obecněji ftalátů,
které jsou poslední dobou stále víc
medializované kvůli možnému poškození zdraví, především dětí. Ftaláty byly již plně nahrazeny v produktech vyráběných KOH-I-NOOR
HARDTMUTH a postupně se přechází také k obalům v „bezftalátovém“ provedení.
Světoví výrobci, mezi něž patří i KOH-I-NOOR HARDTMUTH,
to nemají na trhu snadné. I když by se mohlo na první pohled zdát,
že je to naopak. Důvod je zřejmý, jsou první na očích, tedy pod
největší kontrolou, jestli je jejich produkce bezpečná pro koncové
uživatele a odpovídá platným předpisům.
České Budějovice
A těch je při
široké škále uměleckých, kancelářských a školních potřeb, které KOH-I-NOOR HARDTMUTH vyrábí,
bezpočet. Počínaje preambulí směrnice Evropského parlamentu a Rady
Evropy o obecné bezpečnosti výrobků, až po právní předpisy jednotlivých států. Cíl politiků je přitom
zřejmý - zamezit, aby právní předpisy členských států o bezpečnosti výrobků vedly k různé úrovni ochrany
spotřebitelů.
Naším úkolem v pozici výrobce je
odstranění nebo snížení rizika souvisejícího s konstrukcí a chemickým
složením výrobků na únosnou míru.
V praxi to znamená, že výrobky se
musí konstruovat a vyrobit tak, aby
splňovaly požadavky na: hygienu,
čistotu (zabránění nebezpečí infekce
a onemocnění), znečištění prostředí
a omezené použití nebezpečných látek nebo přípravků, což se týká každé skupiny výrobků.
Aby mohly být výrobky prodávány spotřebitelům, musí vyhovět řadě předpisů. V našem případě nejpřísnější předpisy platí pro výrobky
určené dětem a klasifikované jako
hračky (například pastelky, modelovací hmoty, vodové barvy).
Bezpečnost hraček
i psacích potřeb
Mezi nejdůležitější předpisy EU pro
bezpečnost hraček patří Směrnice
88/378/EEC a 2009/48/EEC. Z na-
vazujících technických norem je třeba zmínit Standard EN 71, který má
11 částí. Chtěla bych upozornit především na část 3, předepisující povolené hodnoty migrujících prvků,
tedy obsah těžkých kovů v hračkách. Dále podle části 9, která není
doposud harmonizovaná, se sledují ve výrobcích organické chemické sloučeniny jako barviva, primární aromatické aminy, změkčovadla,
konzervanty a další.
V Evropské unii se nyní hodně diskutuje o připravovaných limitních
hodnotách určitých prvků - olova
a barya. Zdánlivě logická opatření
jsou kritizována nejen výrobci psacích potřeb. Důvod je ten, že technologicky nelze tak nízkým navrhovaným limitům zcela vyhovět.
Zejména proto, že ani dodavatelé nejsou schopni zajistit materiály s takovými parametry. To se týká především přírodních surovin, jako je
kaolín, jehož koncentrace olova je
téměř na samé hranici připravovaného limitu.
Záleží už na surovinách
Na rozdíl od zemí EU se při exportu do USA sleduje navíc i totální obsah olova. Limitní hodnota se od roku 2009 snížila na polovinu ze 600
ppm na 300 ppm a od srpna 2011
se plánuje další zpřísnění limitu
na 100ppm.
Takové změny mají velký vliv na
výrobu, proto je nutné se na chysta-
Kvalita je věcí všech
Umělecké pastely Toison d´Or.
ná zpřísnění vždy dopředu připravit.
Nejúčinnějším opatřením je přenést
požadavky dané pro výrobky přímo
na materiály. Pokud budou v pořádku, budou také výrobky v pořádku.
To je třeba hlavně s dodavateli klíčových surovin prodiskutovat.
Výrobky Koh-i-noor
jsou bez ftalátů
Dalším důležitým legislativním
předpisem platícím od června 2007,
s nímž musíme být v souladu, je Nařízení (ES) 1907/2006 „o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek„ známým
pod zkratkou REACH. Toto nařízení nahradilo přibližně 40 evropských
právních předpisů, které komplikovaly výzkum a inovaci a Evrop-
ská unie díky nim začala zaostávat
za ostatními vyspělými státy.
Dřívější předpisy požadovaly po výrobcích a dovozcích chemických látek dodání určitých údajů, ale tato
povinnost se už nevyžadovala od následných uživatelů, za kterého je považována také naše společnost. REACH požaduje po společnostech,
aby kontrolovaly rizika a dokázaly,
že požadavky ochrany zdraví i životního prostředí splňují.
Například ve vztahu k našim zákazníkům máme povinnost poskytnout
informace o obsahu SVHC látek
(Substances of Very High Concern
- látky vzbuzující velmi velké obavy), a to do 45 dní od jejich vyžádání. Do budoucna by některé z těchto látek mohly podléhat povolení pro
Důležitou součástí Nařízení je příloha XVII, omezující výrobu, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů.
Přítomnost některých látek je omezena množstvím nebo úplně zakázána. Jako příklad lze uvést benzen,
pentachlorfenol, opět ftaláty, látky
karcinogenní, mutagenní a toxické
pro reprodukci.
Nařízení REACH také předepisuje
předregistraci látek obsažených v materiálech nebo výrobcích dovážených
ze zemí mimo EU. Pro zajištění veškerých požadavků týkajících se předregistrace generální ředitel společnosti
KOH-I-NOOR HARDTMUTH jmenoval tým pracovníků, kteří se touto
záležitostí zabývají.
Obecně pak platí, že kvalita naší produkce není jen věcí lidí, kteří ji mají
v bezprostřední náplni práce, ale všech,
kteří se na produkci značky KOH-INOOR HARDTMUTH podílejí.
Ing. Lucie Tejklová,
manažerka kvality, Koh-i-noor Hardtmuth
KOH-I-NOOR HOLDING - Vydává KOH-I-NOOR holding a.s., Baarova 769/45, 140 00 Praha 4, IČ: 26080991 - www.kinholding.eu - řídí redakční rada, polygrafický servis nakladatelství Typ České Budějovice,
redakční servis PhDr. Zdeněk Zuntych (Z-Média). Datum vydání 10. června 2011.