Želivské ozvěny č. 1/2009

Želivské
ozvěny
Ročník X. – Číslo 1
Duben 2009
obeczeliv.cz
www.obeczeliv.cz
V MATEŘSKÉ ŠKOLE
CINKALY PENÍZKY
Když se otočí v kalendáři list a další, najednou si
uvědomíme, že zima je pryč a my si říkáme jak to utíká.
S
dětmi se ale máme stále na co těšit,
a aby se naší drobotině ve školce líbilo,
vymýšlíme akce pro všední dny. Nejen
narozeniny kamarádů rozzáří dětem oči, ale
i lednová akce, kdy jsme připravovali zvířátkům
do lesa krmení, abychom jim pomohli přežít
zimu. Když přišel do naší školičky děda Mirečka
- myslivec, to jsme se divily i my, paní učitelky.
Zvířátka na obrázku známe, ale vycpaná zvířata,
to bylo něco! Taková sojka z blízka, výr, jestřáb,
poštolka, veverka, kuna, liška, malý divočák
i jezevec, zanechaly v dětech velký dojem.
V únoru jsme zase nakupovali zeleninu a míchali
zeleninové i ovocné saláty, abychom udělali něco
pro své zdraví. A březen, měsíc knihy, to byla
jedna pohádka za druhou a také návštěva obecní
knihovny, kde nám paní knihovnice pověděla jak
se chovat ke knihám a děti si tu prohlédly mnoho
obrázkových knížek. Abych nezapomněla,
naplánujte si se svými dětmi návštěvu knihovny
a čtěte pohádky. Čtení se jim bude hodit
i v dnešním světě internetu a počítačů. Vždyť bez
umění číst se nebudou moci jednou ani učit.
Myslíme i na maminky dětí a tak jsme pro
ně v březnu připravili jarní akci, zahájilo jí
malování velikonočních kraslic voskem. Paní
Vlachová z Bolechova upekla velikonoční
věnec a beránka, paní Nováková ze školní
jídelny připravila trojbarevný koláč, a tak
se nám podařilo se slavnostně vyzdobenými
stoly v naší jídelně, i když měsíc před
svátky jara, vytvořit příjemnou velikonoční
atmosféru, provoněnou vůní čaje a kávy.
Druhá část akce pro ženy byla zastřena
pravým orientálním tajemstvím. To,
že cinkaly penízky v naší školičce
neznamenalo, že by nás navštívil sponzor, ale
světe div se, byla to lektorka, která zasvětila
maminky do orientálního tance. Dozvěděli
jsme se v úvodu, že je to lék nejen pro tělo,
ale i pro duši. Akci zpočátku maminky
přijaly s rozpaky, ale když se rozvlnila
ladným pohybem učitelka orientálního tance,
byl to zážitek, vskutku úžasný. Postupně
se všechny ženy ponořily do tajů orientální
hudby a trpělivě naslouchaly radám učitelky
tance. Ta nestačila naše talentované maminky
chválit. Některé se oděly do šátků zdobených
penízky a ty při svůdném tanci jemně cinkaly.
Kdo mohl, poseděl později s ostatními
u dalšího chutného občerstvení, které nám
připravily maminky ze Vřesníka. Byl to pro nás
ženy opravdový zážitek.
Končí zima a začíná jaro, ovšem paní Zima
jako každý rok dělá drahoty.Vítání jara jsme si
opravdu s dětmi užili. Za podpory a pochopení
rodičů jsme připravili „Jarní dárkování,“
darovali jsme si z domova již použitou věc,
která skoro každému udělala radost, i když si
někdy mezi sebou děti hračku vyměnily. Jaro
nám také pomohli přivítat žáci ZŠ Želiv, kteří
nám zahráli na různé hudební nástroje. Chceme
poděkovat rodičům za pomoc při našich akcích
a nyní i při přípravě na dětskou akademii,
kterou uspořádáme 15. května 2009 v sále
obecní restaurace. Všichni jste srdečně zváni.
Víte, že naše děti mají díky maminkám ještě
po ránu poslední krájená jablíčka z naší
školkové zahrádky? Vyplatila se společná práce
na zahradě a uskladnění ovoce.
Přejeme Vám krásné prožití Velikonoc - svátků
jara.
Kasalová Květa
Zajímavá soutěž plná želivských pověstí
Měli jste určit odpověď na otázku z minulého čísla
Želivských ozvěn „Kdo byl onen Haštal, který našel
zázračný pramen vody u osady, která nese jméno
Svatý Haštal?“ Správná odpověď: Opat želivského
kláštera. Dnešním číslem Želivských ozvěn končí
naše soutěž a redakční rada děkuje všem, kteří se jí
zúčastnili. S pověstmi však nekončíme, ještě jich
zbývá několik, se kterými bychom Vás rádi seznámili.
Tady je jedna z nich:
POKLAD V KLÁŠTEŘE
Víte, že v řece Želivce se až do 17. století rýžovalo zlato?
Po požáru kláštera chyběly prostředky na jeho obnovení,
tu se však jako zázrakem při vybírání písku v Želivce našla
zlatá zrnka a na klášterních pozemcích v Opatově u Vyskytné
a v Hněvkovicích se objevilo stříbro. Začalo se s rýžováním
a dolováním a z jejich výnosu mohly být budovy kláštera
a kostela, které z neopatrnosti kuchtíka vyhořely, nádherně
obnoveny. Přitom drahých kovů ještě mnoho zbylo. Opat nechal
poklad ukrýt do tajného sklepení, kdyby bylo zase potřeba
ozvenyjaro09.indd 1
někdy klášter opravit. Jednou se při rozšiřování klášterních
sklepů propadl jeden dělník do tajného sklepení a otvor nad
ním se zasypal, takže nemohl zpět. Chvíli byl jako omráčený,
ale potom nahmatal v kapse křesadlo a ve světle jisker se začal
rozhlížet kolem sebe. Sklepení bylo klenuté, uprostřed stál
oltářík a za ním sudy se stříbrem, na nich dvanáct stříbrných
soch apoštolů a na sudu se zlatem stála zlatá socha Krista.
Dělník byl tím pokladem ohromen, ale protože ve sklepení bylo
k zalknutí, padl na něj strach. Ruce ho už od stálého křesání
bolely a tak začal hledat cestu ven. Dostal se do úzké dlouhé
chodby, která se všelijak kroutila, až se dostal k železným
dveřím, ve kterých byl naštěstí v zámku klíč. Mohl si tedy otevřít
a pokračovat další chodbou. Ani sám nevěděl jak dlouho jde,
až najednou uviděl slabé měsíční světlo nad hlavou. S vypětím
všech sil se po kořenech nějakého stromu vyšplhal ven
z chodby. Ocitl se v lese a víc mrtvý než živý se dostal na okraj
lesa, kde pod ním šuměla řeka. Z prožitých útrap nebezpečně
onemocněl, a když vyprávěl o podzemním sklepení s pokladem,
nikdo mu nevěřil. Po uzdravení marně hledal v lesích nad řekou
Trnávkou díru, kterou z podzemní chodby unikl.
3/31/09 10:48:26 PM
Ročník X. – Číslo 1
DUBEN 2009
Želivské ozvěny
Informace ze zasedání zastupitelstva obce
16. zasedání obce se konalo 25.2.2009
Mezi nejdůležitější body patřilo
schválení vyrovnaného rozpočtu obce pro
rok 2009 ve výši 14 142 tis. Kč.
Pan místostarosta podal zastupitelům
zprávu o prodeji pozemků U školy.
Dle vládního nařízení č. 20/2009 Sb.
bylo odsouhlaseno odměňování členů
zastupitelstva.
I letos byl schválen příspěvek pro
pojízdnou prodejnu ve výši 10 tis. Kč.
Zastupitelstvo dále projednalo
a schválilo zřízení místa Czech point
na obecním úřadě.
Na vědomí byla vzata zpráva
o hospodaření v obecních lesích v roce
2008 a zpráva o hospodaření s pitnou
vodou za rok 2008.
V pozemkových záležitostech byl
schválen bezúplatný převod pozemku par.
Č. 71/9 a stav. Parc. č. 116 odděleného
z parc. č. 71/1 vše v k. ú. Brtná.
Bylo schváleno použití rezervního
fondu Mateřské školy Paraplíčko na nákup
zařízení do kuchyně, televize a vysavače.
S městem Humpolec byla schválena
dohoda o změně veřejnoprávní smlouvy
o projednávání přestupků s MěÚ
Humpolec. (ML)
Tříkrálová sbírka 2009
Jako každým rokem, tak i
letos chodili po naší a okolních
obcích Tři králové, kteří vybírali
peníze od občanů pro Charitu
Královehradecké diecéze.
Zdejší akce byla i letos pod záštitou Obce
Želiv a Kanonie premonstrátů v Želivě. V
pondělí 12. ledna 2009 došlo na obecním
úřadu v 9hod. k rozpečetění pokladniček
se sbírkou. Výsledek byl sice o něco nižší,
než tomu bylo v loňském roce, ale i tak
hezký. Byla vybrána částka 13.727,-Kč.
Tyto vybrané peníze poslouží letos na
rekonstrukci topení v Mateřském centru
Ledňáček, dále na nákup automobilu
a speciálních pomůcek pro domácí
hospicovou péči a dále pro přímou pomoc
pro péči v regionu.
Chtěli bychom všem, kteří přispěli
jakoukoliv částkou do Tříkrálové sbírky,
ze srdce poděkovat nejen za nás osobně,
ale i za pořadatele sbírky.
OÚ Želiv.
KNIHOVNA JOSEFA ČAPKA INFORMUJE
V loňském roce bylo do knihovny přihlášeno 192 čtenářů, kteří ji navštívili 1924x a
půjčili si 6.508 knih a časopisů. Přístup na internet využilo 277 návštěvníků. Knihovna byla
doplněna o 95 nových svazků nakoupených i darovaných knih.
Od roku 2002 dostává knihovna pravidelný sponzorský dar od paní Hany Platzové, za
který jí patří upřímné poděkování. Letos jsme za věnované prostředky nakoupili dva díly
Moderní encyklopedie.
Děti z družiny ZŠ navštívily v loňském roce knihovnu devětkrát, byl zde pro ně vždy
připraven krátký program z místních pověstí.
Ve čtvrtek 26. března bylo 11 žáčků první a druhé třídy naší základní školy slavnostně
pasováno na rytíře - čtenáře a ochránce knih. Z rukou krále Soběslava II. převzaly děti
pamětní list a čtenářský průkaz Knihovny Josefa Čapka v Želivě.
Knihovna potřebuje pro své čtenáře následující knihy, které nejsou nyní k dostání. Mohl
by je některý z občanů darovat?
Václav Kaplický: Kladivo na Čarodějnice, Ladislav Fuchs: Spalovač mrtvol, Charlotte
Brontëová: Jana Eyrová (vydání z roku 1954), F.L. Čelakovský: Ohlas písní ruských a Ohlas
písní českých.
ZMĚNA RANNÍHO AUTOBUSOVÉHO SPOJENÍ NA PRAHU:
Přímé ranní autobusové spojení ze Želiva do Prahy bylo v loňském roce bohužel zrušeno a
upraveno následovně: Pondělí až pátek: Ze Želiva v 5.56 hod. autobusem směrem na Tábor až
na zastávku u Jiřiček a tam přestoupit na linku Humpolec - Praha, která přijede od Senožat v
6.09 hod., v Praze jste v 8.01 hod. Pokud by se vám náhodou stalo, že autobus do Prahy ujede,
pak nezbude nic jiného, než se vrátit 1 kilometr pěšky do Křelovic a počkat na autobus Dačice
–Praha, který přijede v 7.20 hod. Ale nemělo by se to stát. Přejeme šťastnou cestu.
MILÁ BOŽENKO,
svým dopisem jsi mne inspirovala a také
já zavzpomínám na časy dávno minulé,
i když moje povídání nebude zrovna pro
zasmání. Je to už dávno, ale poslouchej
co se mi přihodilo. Zemřela mi na oddělení
pacientka, která byla na tehdejší dobu
bohatá (měla na kontě 50 tisíc korun),
a tak jsem věděla, že se o ni postarají
její děti, vždyť opatrovníkem byl její syn.
Odeslala jsem telegram a čekala, kdy
se syn ozve. Pacientka byla z Rychnova
nad Kněžnou, ale odezva žádná. Když
jsem odeslala už třetí telegram, sdělila
mi rychnovská pošta, že rodina je
na dovolené v Bulharsku, tudíž nemají
komu telegram doručit. Co teď? Byl
červenec a léčebna neměla žádný chladicí
box, nedalo se dělat nic jiného, než
v Humpolci objednat rakev a převézt paní
na zdejší hřbitov do márnice. Objednala
jsem nejlevnější rakev, udělala vše
podle předpisů o pohřebnictví a paní,
oblečenou do mých starších černých
šatů odvezla do márnice. Asi za čtyři dny
přijel pán z pohřební rychnovské služby
s drahou rakví se jménem naší pacientky
na štítku. A chtěl ji přeložit do nové rakve.
Marné bylo moje prošení a domlouvání,
co budu dělat s již použito rakví. Byl
neoblomný. Tak jsme zkusili dát obě rakve
do pohřebního auta ( tu jednu rozloženou
na dvě půlky), ale auto bylo malé a nedalo
se s takovým nákladem zavřít. A jet
s otevřeným smutečním autem přes půl
republiky pán odmítl. V tu chvíli začalo
dost silně pršet a já nešťastná jsem seděla
na schodech márnice a hlasitě plakala.
Co budu dělat s rakví? A navíc, peníze
na zaplacení pohřební službě v Humpolci
nemám. Nakonec jsem musela s pravdou
ven, řekla jsem jak to všechno bylo,
i že mám tři děti, jsem na ně sama
a peníze nemám. Nakonec pán z pohřební
služby uznal moje důvody. Řekl,
že kdysi rakve prodával, tak že tu rakev
rozebereme a doma že ji dá s manželkou
zase dohromady. Obě pohřební služby
že si to mezi sebou proplatí. Rakev
jsme rozebrali, krajky a vycpávky jsem
poskládala, piliny jsem vysypala a prkýnka
jsme naložili do auta k rakvi z rychnovské
pohřební služby. Byla jsem celá umazaná
od zlata i stříbra, černá od barvy rakve,
zmoklá, ale podařilo se. Když jsem se,
mokrá a hrající všemi barvami, vrátila
do práce, pan primář mě z kanceláře
vykázal, dal mi volno ať prý se vykoupu
a vzpamatuju. Tak takových zážitků mám
mnoho, veselé i smutné a ráda bych Ti je
někdy vyprávěla. Přijď si někdy popovídat.
Přeji Ti Boženko hodně zdravíčka a děkuji
za dopis, moc se mi líbil.
Tvá Máňa
2
ozvenyjaro09.indd 2
3/31/09 10:48:28 PM
Ročník X. – Číslo 1
DUBEN 2009
Želivské ozvěny
Co nového ve
Vřesníku?
Z
ačnu bohužel smutnou zprávou. Dne 5. března nás navždy opustil
vřesnický rodák pan Jaroslav Vondrák. Pocítili jsme velkou ztrátu,
způsobenou odchodem člena a dlouholetého velitele hasičů. Byl také
myslivcem, ale především dobrým člověkem. Děkujeme všem, kdo se s ním
přišli rozloučit v pátek 13. 3. 2009 na jeho poslední cestě...
Na začátku svých zpráv z Vřesníka se chci omluvit všem rybářům za uvedení
špatného data výlovu. Vřesnický výlov byl 18. října a né prosince, jak jsem
psala v minulých novinách. Přepsala jsem se a tímto se všem moc omlouvám!
Vřesník je v posledních letech opravdu akční, stále se tu něco děje
a v budoucnu dít bude. 30. ledna 2009 tu byl hasičský ples, 21.února se konala
opět po roce Maškara, sešlo se asi 40 krásných a nápaditých masek, např.
krteček, vlk, medvěd, sedlák, který chtěl udat své ,,úžasné dcery”
a nevěstu, Červená Karkulka, Viking, Kissáci, aj., moc jim to všem slušelo
a i přesto, že bylo plno sněhu, objeli se „šatlavou“ Lískovice, Ovčín a Vitice.
Po výborném gulášku se vydali po Vřesníku, kde si zazpívali a zatancovali
za doprovodu pana Vorla a spol. v každé chaloupce.
Druhý den v neděli byl dětský karneval v místním kulturním domě, který byl
dětmi v nádherných maskách doslova nabitý. Masky byly skvěle vymyšlené
a děti v nich okouzlující! Vybrat mezi nimi ty nejhezčí byl nadlidský úkol, ale
nakonec se porota shodla: 1. místo ,,Krásná čarodějnice”
2. místo ,,Mistři kuchaři”
3. místo ,,Bratři z Ruska – Dědeček Hříbeček a Ivánek”.
Odměněny byly všechny děti, protože naši hasiči pro ně měli spoustu soutěží,
např. skákání v pytli, kop do míče na bránu, nafukování balónků, chytání
ryb velkými pruty, aj. a děti se opravdu překonávaly a zdolávaly všechno
s úsměvem a nadšením! Mezi tím byla diskotéka, některé maminky to
nevydržely a tancovaly se svými ratolestmi. Posilňovaly se sušenkami a limčou,
které pro ně již byly přichystané na každém stole. Maškarní rej to byl dokonalý
a všichni spokojení, hlavně ti nejmenší. A o to tady přece šlo.
Hned na to, v úterý 24. února, se konala ,,tradiční masopustní zábava,” která
také vířila krásnými maskami. Byly tam cikánky, kovbojka, rockerka, aj.
K poslechu a hlavně tanci hrála skupina P.A.M., která to umí opravdu
rozproudit. Masek bylo asi 40, tak jsme moc rádi, že jsou i tací, kterým nevadí
jít si v týdnu zaskotačit i přesto, že musí druhý den vstávat do práce.
V lednu ze Vřesníka odešla na svou žádost paní ředitelka J. Leligdonová, která
se starala o ,,Školu v přírodě Vřesník” a vedla ji opravdu dobře. Zastupitel naší
obce pan P. Novák jí za nás za všechny poděkoval a popřál mnoho úspěchů
do budoucna. K tomu, že odešla, se rozhodla sama a pokud vím, pracuje v místě
svého bydliště a je spokojená. Na její místo nastoupila paní J. Loukotová, která
byla její zástupkyní.
Lada Vlčková a všichni ze Vřesníka.
MILÁ MÁNIČKO!,
Stále si jen naříkám a nebo kritizuji, ale dnes začínám úplně
jinak.Vracím se na konec minulého roku, to je na Silvestra.
V tento den je veselo, vyprávějí se vtipy a historky, které
se „určitě staly.“ Tak i já se s Tebou chci o jednu takovou
podělit. Stalo se to prý v jedné nemocnici v našem kraji. Je
to jistě už pár let a tenkrát v té nemocnici pomáhal „civilkář.“
To slovo je Tobě jistě známé, ale pro mladší generaci musím
napsat, že to byli chlapci, kteří místo vojenské služby
pomáhali na místě, kde to bylo potřeba, a to jen za minimální
plat. Tak v té nemocnici byl civilkář, který sestřičky jen trápil
svou nešikovností a snad i leností. Jednoho dne v podvečer
službu konající sestřička byla už z něho tak nešťastná a
postěžovala si při kávě jednomu řidiči sanitky, který když měl
právě volno, rád mezi sestřičky zašel. Sestřička, už zřejmě
rozzlobená, poručila tomu civilkáři, aby dovezl nebožtíka do
márnice, v domnění, že na této práci nemůže nic pokazit.
Slíbil že ano a někam odběhl. V té chvíli i sestřičku volal
zvonek k pacientovi. Řidič sanitky zůstal sám a co provedl,
se stalo ve velmi krátké chvíli. Mrtvého převezl za roh, kde
stál prázdný vozík, který dal na původní místo s nebožtíkem
a rychle si tam vlezl sám a přikryl se prostěradlem. Přišel
civilkář, vzal vozík a jel. Místo pro nebožtíky bylo mimo
nemocniční budovu. Když přijel na osamělé místo, začal se
náš řidič pomalu zdvíhat. To, co následovalo pak, si možná
dovedeš představit. Civilkář zařval, vozejk pustil a pelášil do
kanceláře pana primáře, který tam ještě tou dobou byl. Byl
prý celý zelený a trvalo chvíli, než mu pan primář porozuměl,
co se vlastně stalo. Zavolal sluhu a běželi na označené místo.
Jelikož to bylo s kopečka, našli vozík v roští, ale nikdo už v
něm nebyl. Nastalo vyšetřování a první na řadě byla službu
konající sestřička, která o ničem neměla tušení, vždyť byla
u pacienta. A jak dopadl řidič sanitky? Byl celý poškrábaný
od trní, ale nikdo ho nepodezříval. Jen se mu smáli, že asi
přebral a takhle se zřídil. Civilkáře už v nemocnici nikdo víc
nespatřil. Po delší době se řidič panu primáři přiznal, že už se
nemohl dívat na to, jak tento sluha sestřičkám ztrpčuje život.
Zasmáli prý se tomu oba, ale pan primář řidiče upozornil, že
to byl žert, který mohl civilkář zaplatit smrtí. Touto historkou
končím. Tobě Máničko, i všem milým okolo Tebe přeje do
nového roku hodně zdraví a dobré pohody
Tvá Božka..
HASIČI PŘIPOMÍNAJÍ
Jak by měli chataři a zahrádkáři správně postupovat, když
chtějí spálit shrabanou hromádku listí nebo ořezané větve?
První podmínkou je, že spalovat hořlavý odpad smí lidé pouze
na vlastním pozemku a to v dostatečné vzdálenosti od budov a
volných skládek palivového dřeva.
Pálit odpad může jen osoba starší 18 let, mladší osoby pouze
pod dohledem dospělého. Oheň nesmí zůstat bez dozoru!
Odpad nesmíme pálit v období dlouhotrvajícího sucha nebo za
větrného počasí. Je zakázáno rozdělávat oheň v lese a do 50 m
od okraje lesa.
Pokud jsou v blízkosti stohy a dozrávající obilí, strniště, seno
nebo suchá vysoká tráva prodlužuje se tato vzdálenost na
100 m.
Nesmí se spalovat plasty, hořlavé kapaliny a další hořlavý
odpad. Poslední důležitou podmínkou je bezpečné uhašení
ohně po pálení. Ohniště musí být nejen úplně vyhaslé, ale je
nutné jej důkladně prolít vodou a zasypat zeminou.
Po dobu následujících osmi hodin musíme ohniště kontrolovat.
Spalování musí být předem ohlášeno na Obecním úřadě.
Hezké jaro bez zbytečných požárů a hodně opatrnosti při
jarním úklidu přejí hasiči.
Za SDH Želiv Josef Špetl
3
ozvenyjaro09.indd 3
3/31/09 10:48:29 PM
Ročník X. – Číslo 1
DUBEN 2009
Želivské ozvěny
VÍTÁNÍ NOVÉHO ROKU A MASOPUSTNÍ
VESELENÍ V ŽELIVĚ
Také letošní rok 2009 přivítalo víc
než padesát želivských občanů
výstupem na nejbližší kopec nad
Želivem – na Kalvárii. Ve 14 hodin
na Nový rok se u obecního úřadu
sešli občané, kteří již překonali
nedostatek spánku po probdělé
silvestrovské noci a vydali
se svižným krokem na pochod „Za
vypadlým mozkem aneb Česnečka
to jistí,“ jak výlet nazval pořádající
Klub Jeřabiny.
Tentokrát chyběla sněhová pokrývka, ale
přesto byla nálada dobrá, česnečka Lenky
Krčilové opět voňavá, vynikající a osvěžující.
Řada návštěvníků se po předchozí zkušenosti
z minulého roku zásobila placaticemi
se slivovicí a v termoskách se našel i voňavý
grog a svařené víno. Dávalo se kolovat.
Po necelé hodince, kdy si známí a sousedé
pochutnali na česnečce, popovídali si,
popřáli hodně štěstí do roku 2009 a potěšili
se pohledem z výšky na ten náš Želiv,
vypravili se na cestu domů nebo Na Kocandu
a do Obecní restaurace. Vím, z vyhřátého
domova od televize se nechce ven do zimy,
ale zvažte vážení, nepůjdete příště s námi?
Půjdeme zase na Kalvárii, nebo na jiné hezké
místo? Čas utíká jako voda a už tu máme
masopust. Letos procházel masopustní průvod
Želivem právě na svátek svatého Valentýna,
v sobotu 14. února. Byl to už devátý ročník
průvodů, pořádaných Klubem jeřabiny. V čele
průvodu 39 masek ( z toho bylo 11 dětí), který
úderem třinácté hodiny vycházel z Obecní
restaurace, kráčelo srdce s nápisem Valentýn,
veselou čepičkou a růžovým paraplíčkem.
Na zastávce u mostu, kam opět přišla řada
občanů, hlavní zdravotní sestra (nebo bratr?)
přečetla úvodní uvítací řeč, přivítala starostu
obce Karla Chmela a ten předal „starostenské
právo“ maškarám s následujícími slovy:
Já, starosta obce naší,
přišel jsem vás pozdravit
a také se s vámi trochu pobavit.
Jednu povinnost však mám,
vám teď milí maškarádi
vládu nad obcí předám.
Zde je „právo obecní,“
jeho moc skončí minutu po půlnoci.
Po obci se teď vydejte,
jen dobré kousky dělejte,
hrajte, popíjejte,
faldy babkám provětrejte,
po skončení průvodu
pak vypijte hospodu.
Sestřička přebrala „obecní právo,“ ozdobené
stuhami v barvách praporu naší obce a slíbila:
Starostovi děkujeme
a toto mu slibujeme:
Dělat budem co se smí,
hlavně budem veselí.
Pak byly představeny masky, pro které složila
řadu žertovných říkanek Alena Moranová
a jednu veselou si napsala i pro svou masku:
Anička z I.A.
Já jsem holka okatá,
jmenuji se Anička
a chodím do I.A.
Tuhle jeden cizí kluk
zved mi sukni,
řekl KUK!
Hrozně jsem se styděla,
kalhotky jsem neměla.
Vůbec jsem však nelenila
a facku mu ubalila.
Byl vám z toho malér,
na zemi se válel
a když se z ní zvedal,
zuby v prachu hledal.
Zaplaťte mi prosím,
na lékařskou péči,
už měsíc se léčí.
Velice vás prosím,
kalhotky už nosím.
Valentýnské srdce, klauni, indiáni, povětrné
děvy, cikánka, krabicové mléko, školačka
a školák, hadrák, medvěd a opice, mimina,
loupežník, upír, lesní muž, poustevník,
Marfuša s prasátky, čertík, želvy, policajtka
a mnoho dalších masek se vydalo na průvod
Želivem po stejné trase jako minule. Hudba
hrála do kroku i k tanci u každého domu kde
nám otevřeli, masopustní policie stavěla auta
a vybírala pokuty, kdo si nedal pozor, skončil
v base. Na krátké zastávce masky nezapomněly
navštívit a popřát zdraví obyvatelům domu
s pečovatelskou službou a zatočit se s nimi
do kolečka. Pořadatelé průvodu i masky děkují
všem občanům za jejich pohostinnost a milé
přijetí. Tolik různých vynikajících koblížků,
koláčků, jednohubek, chlebíčků, plněných
rohlíčků a jiných dobrot, které nám šikovné
hospodyňky nabízely, se ani nedalo sníst.
Pánové zase nalévali kořaličku pro zahřátí,
a tak bylo veselo nejen maskám, ale i jejich
hostitelům. Náročná cesta rozveselených
masek končila (už za tmy), po osmnácté hodině
v Obecní restauraci. Tam, po krátkém oddechu,
hrála hudba k tanci až do půlnoci.
Pořadatelé děkují hudebníkům, pomocníkům
v „base“ bez kterých bychom se nehnuli
z místa a všem, kteří nás přišli podpořit.
Budete-li mít příští rok chuť, přijďte si
na zastávku u mostu ve 13 hodin poslechnou
veršované říkanky Aleny Moranové, kterými
jsou představovány masky. A nebo si vyrobte
masky a pojďte s námi. Těšíme se na Vás.
Chcete-li se seznámit s činností Klubu jeřabiny
v uplynulých letech, podívejte se na internetu
na jerabinyzeliv.rajce.net (a nebo na) obeczeliv.
JARO V BOLECHOVĚ
Snad už se opravdového jara co nejdřív dočkáme.
Rozkvetlé sněženky, bledulky a krokusy, sice ještě často vykukují ze sněhu, ale o to víc
dokáží potěšit.
A co se událo v Bolechově?
Rybník i jeho okolí, stejně tak hřišťátko pro děti a náves, zdá se být po loňském roce
upravená. Aby to na konci Bolechova vypadalo stejně dobře, pustili se naši chlapi
do čištění mezí. V lednu věnovali víkend mezi „ u kravína,“ začátkem března pak
po dva víkendy pokračovali dále. „Na příhoně“ je už zase krásně vidět lavička pod
břízou a výhled z ní nekazí zplanělé švestky prorostlé trním. Ruce k dílu přiložili i naši
nejmenší pro něž to byl opět zážitek jako hrom. Až se oteplí, máme v plánu meze
osadit jeřabinami a ovocnými stromky. Za zmínku stojí i fakt, že z devadesáti, námi
na podzim vysazených dubů v březové aleji poničené vichřicí, jich zimu nepřečkalo
jen deset.Protože jsou naše děti štěstíčka a chceme jim dělat radost, sešly jsme se s
maminkama v kuchyni a pustily se do pečení velikonočních perníčků. V míse na nás
čekalo úctyhodných 7,5 kg těsta, se kterými jsme se ale raz dva vypořádaly a pak už se
jen celým domem nesla ta jedinečná vůně. Pečení a následné zdobení perníčků se pro
nás stalo jakousi tradicí. Vždy si pěkně popovídáme a probereme život ze všech stran.
Přejeme tímto všem čtenářům krásné jaro a klidné prožití Velikonoc!
4
ozvenyjaro09.indd 4
3/31/09 10:48:30 PM
Ročník X. – Číslo 1
DUBEN 2009
Želivské ozvěny
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
Terry McCormick: „Koncentrace jest schopnost člověka dělat
domácí úkoly svých dětí, které právě sedí u televizoru.“
Je před námi poslední třetina školního roku,
období, které je naplněno celou řadou různých
akcí.
V březnu se rozběhl ve škole grafomotorický
kurz. Kurz navštěvují děti, které půjdou
po prázdninách do první třídy. Je určen na to,
aby se děti naučily správně držet tužku a aby si
pěkně uvolnily ruku, s kterou píší. Kurz vede
paní učitelka Neradová, na kurz docházejí děti
se svými rodiči, protože je velmi důležité, aby
rodiče uměli s dětmi správně pracovat i doma.
Za tuto činnost jsem velmi ráda, je to
významná pomoc dětem a je pro rodiče
zdarma.
Po velmi příznivých ohlasech na Vánoční
dílnu jsme letos poprvé připravili Velikonoční
dílnu. Protože bude už v sobotu 4. dubna,
může se stát, že noviny dostanete do rukou už
po této akci. Na velikonoční dílnu se všichni
těší, děti se svými učiteli připravují malovaná
vajíčka, vyrábějí různé keramické předměty
s velikonoční tematikou, vyrábějí různé
velikonoční dekorace. Připravujeme jednak
prodej, mnohé si budete moci vyzkoušet
v jednotlivých dílnách vyrobit sami.
V současné době zároveň „utrácíme“
peníze, které jsme získali z fondu Vysočiny.
Napsali jsme dva projekty, oba byly úspěšné.
První – Prevencí ke snížení úrazovosti
dětí“ – 30.000,- Kč, obsahoval následující
aktivity: školení učitelů v poskytování první
pomoci, besedu s MUDr. Bláhovou o úrazech
v domácnosti, nákup 4 jízdních kol a 8
přileb na dopravní soutěže dětí, besedu s pí
Kotkovou (Policie ČR v Pelhřimově) o úrazech
v dopravě, nákup zdravotnického kufříku první
pomoci pro výuku žáků, soubor nástěnných
obrazů o první pomoci. Zbytek finančních
prostředků použijeme na organizaci a nákup
odměn pro žáky, kteří se umístí na předních
místech ve výtvarné soutěži „Silnice a my“.
Tuto soutěž vyhlašuje naše škola pro MŠ a ZŠ
kraje Vysočina vždy jedenkrát za dva roky.
Letos pořádáme již 5. ročník. Soutěž mívá
velmi dobrou úroveň, komise složená z učitelů
výtvarné výchovy hodnotí vždy několik stovek
prací. Součástí této soutěže bude slavnostní
vernisáž s vyhlášením výsledků v prvním
květnovém týdnu, nejlepší práce budou
vystaveny v chodbě školy.
Druhý projekt – Podpora činnosti keramického
kroužku“ – 100.000,- Kč (40.000 kraj
Vysočina, 60.000 obec a škola) má jako hlavní
část zařízení keramické dílny. Ze získaných
prostředků bude nakoupen nábytek a hrnčířský
kruh. Další finanční prostředky budou použity
na nákup keramické hlíny, barev, různých
pomůcek potřebných k práci v keramickém
kroužku, s částí prostředků je počítáno
na uhrazení provozních nákladů (voda,
elektřina). O práci v keramickém kroužku
je mezi dětmi velký zájem, ve škole pracují
tři skupiny. Jednu skupinu tvoří dospělí,
kteří se scházejí pravidelně každou středu
odpoledne. Nyní před Velikonocemi jsme
pozvali též předškolní děti z MŠ, které si
vyzkoušely vyrobit z hlíny drobné předměty.
Práce v dílně se jim evidentně líbila. Zařízení
dílny novým nábytkem vyřeší současný malý
prostor pro práci, už se všichni na novou
dílnu těšíme. Máme napsaný a podaný projekt
na prevenci sociálně patologických jevů,
zatím neproběhlo výběrové řízení. Jsme
velmi zvědaví, protože v případě úspěchu
bychom mohli poprvé strávit zážitkový kurz
mimo školu. Požadovaná výše finančních
prostředků je 30.000 Kč. V květnu nás také
čeká setkání parlamentů 4 škol – ZŠ Dobronín,
Myslibořice, Větrný Jeníkov a naší ZŠ. Protože
tři setkání v okolních školách už proběhla,
budeme pořadateli tentokráte my. S tím
samozřejmě souvisí i mnoho práce: příprava
dárků, prezentace školy s prohlídkou, příprava
občerstvení, plánujeme též návštěvu nějaké
místní památky. Budeme držet palce našim 10
členům parlamentu (po dvou dětech z 5. až 9.
ročníku), aby se jim připravovaná akce zdařila.
V současné době probíhají okresní kola
různých soutěží, naše škola se většiny z nich
zúčastňuje. O výsledcích budu informovat
v následujícím čísle Želivských ozvěn. A už
bude červen – Den dětí, školní výlety, společná
návštěva filmového představení v Humpolci.
Marie Dolejšová
VYŠPERKOVAL NEJEN PRAHU
JE TOMU PRÁVĚ 65 LET, CO 11. DUBNA
1944 ZEMŘEL HUMPOLECKÝ SOCHAŘ
ČEŇEK VOSMÍK, KTERÝ SVÝMI PRACEMI
VYZDOBIL MNOHÁ MÍSTA V NAŠÍ
REPUBLICE, ALE I NA VYSOČINĚ A TAKÉ
V ŽELIVĚ.
Jeho práce stojí v několika zemích, jmenujme
namátkou pomník Hadži Dimitrova v bulharském
Slivenu, či básníka Jána Hollyho ve slovenské
Medunici. Podílel se na práci pro vídeňský parlament,
kterou mu svěřil významný rakouský sochař
Wagner. Společně také pracovali na mozartovském
pomníku, který získal v soutěži první cenu. Pro
světovou výstavu v Paříži pak Vosmík zhotovil sochu
Krista na poušti. Byla oceněna čestným uznáním
a po návratu z výstavy byla umístěna v Klimentském
refektáři. Její zmenšený model zdobí hrob Vosmíkovy
matky na humpoleckém hřbitově. (redakč.poznámka:
Stojí za to vidět!) Povšimněme si však jeho dalších
prací, které Čeněk Vosmík věnoval k výzdobě
Prahy. Bylo jich opravdu hodně, a tak jenom
ve stručnosti jmenujme některé. Mistr Myslbek mu
svěřil vypracování sochy pro Palackého most, další
jeho práce zdobí Obecní dům, pražské Rudolfinum,
původní věžní budovy Hlavního nádraží, dále vytvořil
portál u vchodu do Pražských jatek, zhotovil přesnou
kopii sochy Františka Xaverského od F. M. Brokofa,
která byla při povodni v roce 1890 stržena z Karlova
mostu do Vltavy. A mohli bychom dále jmenovat
Vosmíkovu výzdobu Pražského hradu, Nemocnice
na Františku, Koleje Arnošta z Pardubic a další.
Mimo Prahu pak jmenujme výzdobu kutnohorského
chrámu sv. Barbory, mohylu Bitvy národů u Slavkova,
sochu Jana Koziny Sladkého nebo památník
Blanických rytířů se sochou svatého Václava.
S Vosmíkovými pracemi se setkáváme i na mnoha
hřbitovech. Z těch nejbližších jmenujme Ledeč
nad Sázavou či Humpolec. Důležitý pro nás je však
fakt, že nezapomněl ani na Želiv. Pískovcové sochy
slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje zdobí
schodiště před kostelem a na portálu nad vchodem
umístil Pannu Marii s Jezulátkem. Z Vosmíkovy tvorby
vyšly i drobnější plastiky kulturních osobností, byla
jich celá řada, a tak jmenujme jen některé: Mistra Jana
Husa, Jana Amose Komenského, Boženu Němcovou.
JSI
Alena Moranová
Jsi jako prudký déšť
na mou vyprahlou
poušť,
jsi hvězda mého
soumraku,
jsi slunce, tak
nezacházej do
mraků,
dal jsi mi radost,
vrátil chuť žít,
tak se mnou zůstaň
v té chvíli zázraků.
Jsi dravá ryba v
potoce,
jsi zakázané ovoce,
jsi měsíční zář
co rozjasní mou tvář,
jsi LHÁŘ !
Zdeněk Frantál
5
ozvenyjaro09.indd 5
3/31/09 10:48:30 PM
Ročník X. – Číslo 1
DUBEN 2009
Želivské ozvěny
Internetová knihovna ve Vřesníku
Od nového roku je možnost
,,internetu” i v naší malé vsi v místní
knihovně.
Spousta lidí již má internet doma ve svém
počítači, protože ho denně potřebuje ke své
práci a nebo prostě jen tak, ale ostatní, kteří ho
nemají a rádi by se do něj podívali, tak pro ty
tu je právě internet v knihovně, který pořídil
obecní úřad.
Naší Místní knihovnu vedla dlouhých 25 let
paní M. Zachová a nyní to přebrala paní A.
Bílková.
Paní Zachové bychom touto cestou chtěli moc
a moc poděkovat za laskavé vedení knihovny.
Zveme tímto všechny čtenáře k návštěvě
MDŽ ve
Vřesníku
Někdo si říká, že MDŽ je socialistický
přežitek a někdo radši slaví amerického
Valentýna, ale takové MDŽ jaké pro nás
připravili naši hasiči, bych rozhodně
za nic neměnila!
My ženy jsme vůbec nevěděly, že se něco
chystá, protože to chlapi dělali v utajení
a měli na to nasazené ,,informační
embargo,” tudíž jsme o tom neměly
ani páru! O to to bylo pro nás větší
překvapení, když se v sobotu, týden před
tím u nás objevili mezi dveřmi s oficiální
pozvánkou na MDŽ, které se mělo konat
7. března od 14 hodin. Pozvané byly
všechny ženy do jedné, jak ze Vřesníka,
tak i z Lískovic, Ovčína a Vitic.
Pozvánky byly, samozřejmě, i pro
všechny zaměstnankyně Školy v přírodě
a i pro paní ředitelku J. Leligdonovou,
která to ráda přijala. A tak nastal den
D! V tu sobotu dostala každá žena
od našich mužů krásnou živou růži
hned mezi dveřmi a ke stolu chlebíčky
a větrník.
Já jsem přišla mezi posledními a musím
knihovny neboť je zde i mnoho krásných
i nových knih, ale zveme i milovníky nových
informací a čerstvých zpráv, které se dozví
nejen v televizi, ale především na internetu.
Je počítačová doba a mnozí z nás se už bez
počítače bohužel neobejdou. Děti u něj
dokážou prosedět hodiny, ale záleží jen na nás,
na co se v PC budou dívat, zda na drastické
hry, které vedou k brutalitě anebo na stále nové
informace, které je budou zajímat a budou pro
ně přínosem jak ve škole, tak v životě. Náš
počítač v knihovně je tu pro ty, co se chtějí
dozvědět co ještě neví a co je zajímá...
Paní A. Bílkové tak přejeme mnoho čtenářů
a internetových štamgastů.
konstatovat, že tolik
žen pohromadě jsem už
dlouho neviděla. Vím,
že se nesluší psát věk
žen, ale snad mi všechny
prominou, když napíšu,
že tu bylo ženské
pokolení od dvou let až
po osmdesátku.
Na všech tvářích byla
vidět spokojenost
a v očích bylo napsáno:
,,To je dost, že si nás
ty chlapi všimli!” Ale
to bychom jim křivdily,
vždyť oni dobře vědí,
jaká zlatíčka mají doma,
že? Jestli si některá
žena myslí, že si jí muž dost necení,
tak na MDŽ na to určitě zapomněla,
protože tady si nás muži opravdu hýčkali.
K poslechu a později i k tanci hrála skvělá
skupina ,,Rotace” a aby toho nebylo
málo, tak pro nás měli chlapi ještě jedno
překvapení, a to v podobě tance: chytili
se levou rukou za ramena a pravou si
přendávali klobouky od souseda na svou
hlavu a přitom se pohybovali do rytmu,
no, byla to skvělá podívaná, nasmály jsme
se. Ale šlo jim to, i když jim klobouky
padaly z hlav na zem. Nevím, jak se ten
tanec jmenuje, ale já mu říkám
,,kloboukový” a úplně jsem si představila
kluky z Valašska. Bylo to pěkné a prý
vůbec netrénovali, vítězi se stali pan A.
Hlavnička a pan P. Novák, kteří vydrželi
nejdéle. Byla to skvělá akce a jistě
se mnou bude souhlasit všech 70 žen,
které tam byly. Monika Chmilová za nás
všechny ženy poděkovala našim mužům
hned ten den v sále a já bych se přidala
a touto cestou jim chtěla říci:,,Jsme moc
rády, že vás máme!”
MASOPUST V BRTNÉ
Tak jako každý rok, i letos nás čekal
masopustní průvod Brtnou. Den D
připadl na sobotu 28. února. Už příprava
neprobíhala moc hladce, tradiční vozítko
„rikša“ měla prasklou poloosu a tak si
premiéru odbyl jiný samohyb s majákem.
Ani počasí nám na rozdíl od loňska
moc nepřálo, sluníčko se schovalo za
mraky a sníh lehce bředl. Tak se dalo
očekávat, že počet masek nedosáhne
ani loňské padesátky. Ale už sraz
masek před průvodem napovídal, že
to nebude až tak zlé. O záznam na
kameru se po loňské TV „Drbu Vrbu“
starala dvojice Pindruší, které sháněly
křížaly kde se dalo. Do kroku a k tanci
hrála tradičně Želivská Šumařinka. Před
každým stavením masky přednesly tuto
básničku:
ROK SE S ROKEM OPĚT SEŠEL,
MASOPUST JE TU UŽ ZAS,
CHTĚLI JSME TAK JAK VLONI,
ZVESELA TU POBÝT ZAS.
PANI MÁMU TU VYZVAT K TANCI
S PAN TÁTOU TÉŽ Z VESELA,
ZASKOTAČIT SI JAK JANCI
NIC SI Z TOHO NEDĚLAT.
ŠTAMPRDLIČKU NEODMÍTNEM,
DĚTEM BONBON - DĚKUJEM,
LÁSKU, ŠTĚSTÍ VÁM VŠEM PŘEJEM
JEŠTĚ JEDNOU - DĚKUJEM.
A tak nezbývalo výše uvedené také
dodržovat !!! Bezpečnost v obci
kontroloval policajt s policajtkou, kde
spolu s veselou čerticí vybírali mýtné
od vozidel a dávali veselé bločky. Masky
„tužek“ a „lahváčů“ se plnily i něčím
ostřejším. Potápěč měl v tlakové lahvi
místo kyslíku tekutinu neznámého
obsahu, ale prý chutnou. Nad
Havajskými tanečnicemi se správnými
kokosy držel ochrannou ruku pirát s
papouškem na rameni.Také Kašpárek
a Pipi Dlouhá punčocha s opičkou
srandu nekazili. Pytel sena tančil s
muchomůrkou o sto šest a ani nebyl
jako žok. Řádil zde i pán s dlouhým
kabátem a ukazoval své přednosti, ale
před kolty pistolnice byl jako beránek.
Není možné zde všechny masky
představit, a tak abych na někoho
nezapomněl, jsou ke zhlédnutí na:
stream.cz, nebo YouTube kde je fotoklip
(vyhledat: brtenak ). Po průvodu
následoval v kulturáku tradiční gulášek,
tombola a veselice na parketě do
ranních hodin .... Tak za rok opět! A to je
vše přátelé! Zdraví BRTEŇÁK !!!
6
ozvenyjaro09.indd 6
3/31/09 10:48:32 PM
Ročník X. – Číslo 1
DUBEN 2009
Želivské ozvěny
Pomáhali, ale také ubližovali
„Šest hrdinských let“ po půl století
Ve druhé polovině minulého roku jsme v našich
novinách psali o tzv. Želivském zázraku
v internačním táboře a v téže době také vyšla
publikace Jindřicha Zdeňka Charouze O. Praem.,
nazvaná Šest hrdinských let, s podtitulem
Internační tábor Želiv, která je čtenářům v naší
knihovně k dispozici.
Záštitu nad publikací převzali tehdejší ministr
pro místní rozvoj Jiří Čunek, dále místopředseda
Poslanecké sněmovny Jan Kasal, předseda
vlády Mirek Topolánek, náměstek hejtmana
kraje Vysočina Václav Kodet a ministerstvo
kultury. Autor v publikaci seznamuje se životem
v tehdejším internačním táboře v letech 1950
až 1956, v němž za celou dobu existence bylo
internováno 464 biskupů, kněží a řeholníků.
Uvádí, jak to vypadalo oné historické noci
z 13. na 14. dubna 1950 při prvním přísunu
kněží a v dalších dnech. Samostatnou kapitolu
pak věnuje možnostem styku internovaných
se světem. „Sami mohli psát dva lístky za měsíc,
mohli dostávat balíky a dopisy. Mohli se setkávat
s návštěvou za přítomnosti strážného. Veškerá
korespondence však byla cenzurována, balíky
kontrolovány a rozhovory odposlouchávány“
– a dále: „... internovaní zásadně nedostávali
peníze, ty se shromažďovaly v pokladně
u velitele, který s nimi záhadně hospodařil
a občas z nich internovaným na jejich žádost
něco dal, podle vlastního uvážení.“ Internovaní
se však snažili získat informace z venku a podat
svým blízkým o sobě pár slov, což bylo možné
většinou při kontaktu s pracujícími na pracovišti.
Velkou pomocí v tomto směru jim byl
zahradník Antonín Blažek, který jim od samého
začátku pomáhal jak mohl. Brzy byl odhalen,
propuštěn a poslán na brigádu do ostravských
dolů a později do těžkého průmyslu. Velkou
pomocnicí internovaným byla i jeho manželka,
která dokonce vozila dopisy adresátům na pošty
měst v blízkém okolí.
Krátkou dobu poskytovala pomoc a zprávy
i učitelka měšťanské školy Božena Píchová
nebo Marie Sadská z klášterní kuchyně. Ta však
byla brzy propuštěna a na její místo nastoupila
agentka StB, známá později pod krycím jménem
Kuchta. „Tato osoba – píše Jindřich Zdeněk
Charouz O. Praem. - ochotně zprostředkovávala
styk s venkovem, jenomže na rozdíl od jiných,
nosila dopisy nejdříve do kanceláře velitele,
kde byly vždy přečteny, nezávadné odeslány,
podezřelé ofotografovány nebo přepsány
a potom poslány adresátům. A konečně, závadné
byly zadrženy v originále.“ StB postupně
vybudovala z ochotných pomocníků rozsáhlou
síť, která byla zcela pod kontrolou, aniž by
to poctiví členové tušili a sama Kordovská
SVĚCENÍ KAPLIČKY VE VŘESNÍKU
DNE 23. KVĚTNA 2009 VE 13 HODIN
SE BUDE KONAT ,,SVĚCENÍ NAŠÍ
KAPLIČKY PO 151 LETECH.”
Naše kaplička dostala po dlouhých letech
nový kabát – hasiči začali již minulý rok
s rekonstrukcí, udělali novou podlahu, okna,
dveře, strop, venkovní a vnitřní omítky. Nový
kříž a mříže ke zvonu nám ukoval pan František
Líbl.
Je zrestaurován i oltářní obraz ,,Nanebevzetí
Panny Marie.” Naši hasiči zde odpracovali
mnoho hodin, ale výsledek stojí opravdu za to.
Venkovní úpravy se dodělávají, aby naše
kaplička byla v květnu jako znovuzrozená.
Bude slavnostní mše za účasti premonstrátů
z želivského kláštera.
Současně s vysvěcením bude i křest nové
knihy ,,Vřesník od minulosti do současnosti,”
autorkou je paní Irena Krčilová ze Speřic. Kniha
bude vydána z finančních prostředků SDH
Vřesník. Přitom bude vysvěcen i zvon sv. Jana
Nepomuckého. Po vysvěcení bude prohlídka
Vřesníka a posezení v místním kulturním domě.
Tímto chceme všechny občany a přátele
Vřesníka srdečně pozvat.
se neštítila udávat příslušníky strážních oddílů,
kteří se chovali k internovaným slušně. Tak
byla postupně vytvořena skupina ŽELIVSEDLICE, která nakonec skončila před soudem.“
Sedmadvacátého března 1953 bylo před
Krajským soudem v Jihlavě odsouzeno třináct
obžalovaných, kteří se k internovaným chovali
slušně. Za „vyzvědačskou činnost a velezradu“
byli potrestáni vysokými tresty odnětí svobody,
a to od 12 až do 24 roků . Navíc k tomu
přistoupily i peněžní tresty.
O čtvrt roku později se uskutečnilo v Jihlavě další
kolo soudního jednání, ve kterém bylo za stejnou
činnost odsouzeno dalších osm viníků. Jejich
tresty však byly mírnější – od dvou až do osmi let
odnětí svobody. Někteří se odvolali k Nejvyššímu
soudu, ten však 23. listopadu 1953 jihlavské
rozsudky potvrdil, až na peněžní tresty, které
byly zrušeny.
17. července 1953 pak ještě Krajský soud
v Jihlavě odsoudil i představenou sester
pelhřimovské nemocnice Ch. A. Tyrlíkovou na 10
let a B. Sedláčkovou na 8 měsíců.
A dodejme ještě, že vůbec prvním odsouzeným
v této záležitosti byl V. Vala, kterému již 25.
února 1953 krajský soud vyměřil 4 roky odnětí
svobody.
Vedle Blažkových internovaným pomáhali
manželé Šimůnkovi, paní Farková a Holasová
a pan Moučka. Ti však souzeni nebyli.
Zdeněk Frantál
INFORMUJEME
DIVADLO:
4. dubna v 17.30 hod. sehraje v Obecní restauraci Želiv Jiřický ochotnický
spolek zábavný kabaret „V Pidivajzlicích.“
24. dubna v 19.30 hodin sehraje v naší Obecní restauraci Divadelní soubor
Jindřicha Honzla z Humpolce veselohru F.R. Čecha : Dívčí válka.
Na obě představení je vstupné 50 Kč.
ZMĚNA ORDINAČNÍCH HODIN V ŽELIVĚ
Lékař :
úterý
15 – 18 hod.
čtvrtek 7.30 – 11.30 hod.
Sestra:
pondělí, úterý, středa
7.30 - 10 hod.
V úterý bude poslední pacient ošetřen v 17.45 hod.
Prodám srubovou chatu postavenou
v lese na pozemku jiného vlastníka
(pozemek pod chatou - nájem na dobu
neurčitou). Přístup po zpevněné lesní
cestě. Voda není zavedena. WC suché
mimo chatu. Romantické okolí. Pod
chatou v údolí protéká řeka - odtok
ze Sedlické přehrady. Tel.565321485,
777270630.
Prodáme zděnou chatu před kolaudací
kousek od Sedlické přehrady. Stav.
povol. do r. 2009. Vlastní studna, odpady
do žumpy. Pozemek: 322 m2. Cena:
990000 Kč. Tel. 565321485, 608051183.
Nabízíme pozemek o celkové výměře
6237 m2 v katastrálním území Vystrkov
nedaleko dálničního sjezdu Humpolec.
Z celkové výměry zahrnuto zhruba 2 600
m2 pozemku v územním plánu obce k
zastavění - bytová výstavba. 3 600 m2 zahrada, cena dohodou. Tel: 565321485,
777270360.
Hledáme pro své klienty chalupu nebo
domek v Želivě nebo okolí Humpolce.
Cena do 2 mil. Kč. Tel.777270603 (stačí
poslat SMS ozvu se zpět ).
7
ozvenyjaro09.indd 7
3/31/09 10:48:33 PM
Ročník X. – Číslo 1
DUBEN 2009
Želivské ozvěny
Kronikáři obce Želiv
Kronikářem naší obce byl po dlouhých
43 let pan František Melichar. Někdy
v roce 1965 převzal obecní kroniku, která
po smrti předchozího kronikáře, pana
řídícího Františka Nováka, nebyla deset let
doplňována. Ujal se nevděčné a namáhavé
práce, doplnit do kroniky chybějících deset
let událostí ze života obce Želiv. Snad každý
ve vsi ví, že se na pana Melichara mohl
obrátit s různými dotazy a vždy se setkal
s porozuměním a snahou pomoci. Některé
informace mohl podat bezprostředně,
další musel vyhledávat v kronice a dalších
dokumentech. Pomáhal a dosud pomáhá
studentům při hledání materiálů pro školní,
ročníkové i diplomové práce. Připravoval
informace do propagačních materiálů obce
a napsal mnoho příspěvků do ŽO, které
vycházejí od roku 2000. Za dobu svého
„kronikaření“ připravil a přednesl nespočet
přednášek pro žáky školy, dětské tábory,
rekreanty, i pro místní občany. Jeho poctivá
a precizní práce byla oceňována i Muzeem
Vysočiny v Pelhřimově.
Začátkem roku 2008 se pan Melichar rozhodl
svoji činnost kronikáře pro pokročilý věk
ukončit, a tak 2. února toho roku předložil
zastupitelstvu poslední zprávu do kroniky
obce. Panu Melicharovi patří velký dík
za to, co pro naši obec vykonal. Nespočet
popsaných stránek místní kroniky o tom
vydává své svědectví. Přejeme mu mnoho
zdraví, radosti a spokojenosti v jeho životě.
Jeho práci ocení až budoucí generace. Ještě
jednou děkujeme. Po půlročním hledání
nového kronikáře se starostovi obce podařilo
najít nástupkyni pana Melichara.
Novou kronikářkou se na podzim roku 2008
stala želivská občanka, paní Ludmila Janálová,
sekretářka na Gymnáziu Dr. A. Hrdličky
v Humpolci. Také jí přejeme mnoho vytrvalosti
a úspěchů v této nelehké činnosti.
at
ZVEME VÁS NA SNOUBENÍ VÍNA A JÍDLA
V HOTELU NA KOCANDĚ V ŽELIVĚ
4. 4. 2009 OD 19 HODIN
V rámci našeho programu pořádáme snoubení vína a jídla, kde vám představíme vína vhodná
především pro zajímavá chuťová spojení s jídly. Tato vína jsme pro vás vybrali ve spolupráci
s vinařstvím Šťavík, jako aktivní prezentaci vín v gastronomii. Pan Šťavík vám skrze malou
ochutnávku vín svého vinařství přiblíží vlastní vinařskou filozofii, představí vína nového ročníku
a společně s námi předvede ukázku harmonického spojení jejich vína s pokrmem naší kuchyně.
Věříme, že tato atraktivní forma poznávání vín a jeho chuťových spojení s jídlem, přispívá
k rozšíření podvědomí o kvalitách moravského vinařství i nového pojetí gastronomie v Čechách
a na Moravě.
Zveme vás k zajímavému kulinářskému zážitku s dobrými víny z Čejkovic.
Vinařství Šťavík pro naši letošní prezentaci připravilo tato vína:
SAUVIGNON 2008 - POZDNÍ SBĚR
SAUVIGNON 2006 – POZDNÍ SBĚR
CHARDONNAY 2008 - POZDNÍ SBĚR
ANDRÉ 2008 – JAKOSTNÍ ODRŮDOVÉ VÍNO
MODRÝ PORTUGAL 2007 - BARRIQUE
SVATOVAVŘINECKÉ 2008 – JAKOSTNÍ ODRŮDOVÉ VÍNO
ZWEIGELTREBE 2008 – JAKOSTNÍ ODRŮDOVÉ VÍNO ROSÉ
ZWEIGELTREBE 2007 – JAKOSTNÍ ODRŮDOVÉ VÍNO
Pro prezentaci snoubení vína a jídla jsme pro vás připravili:
Butterfish v ořechové krustě, bramborové pusinky
& Chardonnay 2008 - pozdní sběr
Limetové kuře se špenátem a mandlemi v meruňkové omáčce, cibulové placičky
& Zweigeltrebe 2008 – jakostní odrůdové víno rosé
Špíz z vepřové panenky, slaniny a husích jatýrek, šťouchané brambory
& André 2008 – jakostní odrůdové víno
DALŠÍ INFORMACE: prezentace začíná v sobotu 4. dubna od 19 hodin, zástupce vinařství
bude přítomen, všechna nabízená vína bude možno za ceny vinařství i zakoupit do svých
domácích vinoték, doporučujeme včasnou rezervaci míst – nejlépe i vybraného jídla, informujte
se včas o volných ubytovacích kapacitách, vstupné 290 Kč (v ceně je obsaženo: jedno vybrané
jídlo + 2dcl vína + ochutnávka 8ti vzorků uvedených vín + reprodukovaná hudba k tanci od 21
hod)
KONTAKT: HOTEL NA KOCANDĚ, Želiv 4, 394 44
www.kocanda.cz, [email protected], tel.: +420 565 581 229, mobil: +420 603 236 551
MAŠKARNÍ KARNEVAL
V neděli 8. března 2009 se v
Želivě uskutečnil dětský maškarní
karneval, který uspořádalo
Sdružení rodičů a přátel dětí a
školy ve spolupráci se ZŠ Želiv.
Na dvě stě rodičů s dětmi se
sešlo v sále místního kulturního
domu, kde bylo na stolech
připraveno malé občerstvení,
každé dítě v masce dostalo u
vstupu sladkou odměnu. Děti
si zatancovaly, zasoutěžily a
měly možnost vyhrát v tombole
spoustu hodnotných cen. O
dobrou zábavu se po celou
dobu starala kapela Vysočinka
a pořadatelé, kteří jíž tradičně
přišli v maškarních kostýmech.
Jménem všech dětí a našeho
sdružení bych chtěla poděkovat
všem sponzorům, kteří se různou
formou podíleli na uskutečnění
tohoto karnevalu. Rozzářené oči
dětí byly pro nás pro všechny jistě
tou největší odměnou.
Dana Nováková
VÝROČÍ SDH
VŘESNÍK
Dne 16.května 2009 ve 14 hodin
budeme pořádat k 85. výročí založení
hasičského sboru ve Vřesníku soutěž
hasičských družstev. Na soutěž bude
pozváno asi 15 sborů z okolních obcí,
cvičit se bude systémem ,,Hrbáč,”
pro vítěze budou připraveny krásné
poháry. Lze jen doufat, že nám bude
přát hezké počasí.
P. Novák
BLAHOPŘEJEME
Marie Čechová
60
Karel Novák
60
Marie Kubíková
60
Alois Sukdolák
60
Zdeňka Mrťková
60
Josef Ehrlich
70
Ludmila Ježková
70
Marie Kubátová
80
Hana Jančičková
80
Ludmila Poláčková
80
Anežka Dománková
92
V souladu se zákonem o ochraně osobních
údajů uvádíme pouze ty jubilanty, kteří k
uveřejnění dali souhlas.
8
ozvenyjaro09.indd 8
3/31/09 10:48:34 PM