english synopsis - Časopis stavebnictví

Transkript

2007
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
12/06 – 01/07
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
bytová výstavba
www.casopisstavebnictvi.cz
FIEC lobbuje za stavební
firmy
památková péče vs.
stavební ruch
proč se zřítil obchodní
dům v Brně?
URSA SERVIS
URSA GLASSWOOL®
URSA XPS®
konzultace
fie‰ení problémÛ
vzdûlávací ãinnost
specializovan˘ software
URSA SERVIS
je bezplatná podpora pro v‰echny, ktefií navrhují,
montují, nebo pouÏívají tepelné izolace URSA.
BEZPLATNÉ PORADENSTVÍ
-
konzultace projektové dokumentace
správné pouÏití izolací
dimenzování izolací
dimenzování souvisejících prvkÛ (napfi. fólií)
posuzování tepelnû technick˘ch parametrÛ stavebních
konstrukcí
- stanovení pfiíãin poruch zateplen˘ch stavebních
konstrukcí
- pomoc pfii zaji‰tûní soudnû znaleck˘ch posudkÛ
- pomoc pfii zaji‰tûní právní podpory
‰ikmé stfiechy
ploché stfiechy
zateplené fasády
VZDùLÁVACÍ âINNOST
- ‰kolení montáÏníkÛ
- vzdûlávací seriál pro stfiední ‰koly
- tématick˘ seriál o tepeln˘ch izolacích pro zájemce
z fiad V· studentÛ
- ‰kolení pro projektanty a autorizované inÏen˘ry ve
spolupráci s âKAIT
tepelné mosty
Technické poradenství - 800 288 888 - VOLEJTE ZDARMA
URSA CZ, s.r.o., Pražská 16/810, 102 21 Praha 10
Tel.: 281 017 376, 281 017 374, Fax: 281 017 377
E-mail: [email protected], www.ursa.cz
zateplení pod úrovní terénu
Vážení čtenáři,
▲ Milan Kunčák
časopis Stavebnictví 2007, který
jste právě otevřeli, je výsledkem
iniciativy tří nevládních organizací
činných ve výstavbě (ČK AIT,
ČSSI a SPS). Jejich cílem je
nabídnout svým členům, ale také
dalším čtenářům, kvalitní tištěné
i elektronické médium mapující
dění ve stavebnictví – v odvětví,
jemuž se už dlouho automaticky
připisuje přívlastek „dynamicky
se rozvíjející“.
Cílem časopisu Stavebnictví
2007 je, aby úroveň informovanosti odborné i laické veřejnosti
stoupala v přímé úměře s akcelerací stavebního průmyslu,
s množstvím inovací v oblasti
materiálů a technologií a v neposlední řadě s legislativními změnami (které, pravda, neznamenají
vždy progres).
Časopis Stavebnictví 2007 je
koncipován jako měsíčník se dvěma dvojčísly – zimním a letním.
Rok v názvu časopisu se bude
měnit po každých 365 dnech
uplynulých od silvestrovských
oslav. Toto pilotní číslo svojí
strukturou věrně odpovídá časopisu, který zahájí svou pravidelnost na začátku února. Graficky
i obsahově je časopis rozdělen
na dvě nestejné části. Tu větší
zabírá odborná průřezová analýza
určitého tématu.
V případě pilotního čísla to je
bytová v ýstavba. Tematické
zaměření je v odborných periodikách běžné. Nicméně redakce
se rozhodla přistoupit k netradičnímu řešení tohoto tradičního
pojetí. Témata budou vždy koncipována poměrně široce, ovšem
analyzována budou formou série
konkrétních článků, popisujících
problematiku ze všech možných
zorných úhlů. Stavebnictví má
totiž mnoho oborů a je pevně
svázáno se socioekonomickou
strukturou společnosti. Proto
chceme, aby si v časopise našel
svoji podstatnou informaci jak
technik nebo manažer, tak i jejich
zákazník.
N a následujících stránkách
můžete v tematické části najít
historii, současnost i budoucnost bytové výstavby v Česku
i v zahraničí a její technické,
ekonomické, urbanistické i uživatelské aspekty. Mimo tuto monotematicky zaměřenou část (resp.
před ní a za ní) se pokoušíme
zprostředkovat vše zajímavé ze
světa stavebnictví.
Z mnoha článků bych upozornil na
pravidelnou rubriku „kauza soudního znalce“, kde budou odborníci, pomáhající svými posudky justici, rozebírat nešťastné a někdy
i tragické nehody. Stavebnictví
není a nikdy nebude sériová
výroba. Chyby se často odhalí až
katastrofou a o to podstatnější je
o nich vědět.
Než vám popřeji hodně štěstí
v soukromém i profesním životě,
tak bych za celou redakci rád
požádal o vaši spolupráci. Vítáme
všechny náměty, reakce i kritiku.
Proto, prosím, kdykoliv pište své
příspěvky na adresu
[email protected].
inzerce
editorial
Hodně štěstí přeje
Milan Kunčák
šéfredaktor
stavebnictví 12/06 – 01/07 3
úvodní slovo
▲ Václav Mach
▲ Svatopluk Zídek
▲ Václav Matyáš
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Vážení čtenáři,
Vážení čtenáři, milí kolegové,
dostáváte do rukou první číslo nového časopisu.
Po několika letech hledání se k jeho vydávání
spojila Česká komora autorizovaných inženýrů
a techniků, Český svaz stavebních inženýrů
a Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Nabízí se
otázka, proč mezi několik desítek časopisů
zabývajících se stavebnictvím přidávat další.
Hlavním důvodem vzniku tohoto časopisu je
snaha vytvořit prostor pro společná stanoviska
k aktuálním problémům oboru.
Jen několik hodin ročně stráví člověk na místech,
která nejsou vytvořena nebo upravena stavební
činností. Veřejnost však naši činnost považuje za
samozřejmou a vůbec si neuvědomuje zvýšené
nároky, které vyvolávají nové technologie nebo
zkracování lhůt výstavby. Tato samozřejmost
vede nejen k nižšímu oceňování naší práce, ale
především ke směšování obecných a odborných
problémů a k častému znevažování odborných
stanovisek, především při přípravě staveb. Stanovisko největších profesních organizací v oboru, které se k vydávání nového časopisu spojily,
musí veřejnost výrazněji ovlivňovat. Proto tuto
část obsahu nového časopisu, která bude směřovat k veřejnosti, považuji za nejdůležitější.
Největší objem informací v novém časopise
bude samozřejmě zaměřen odborně. Časopis by
měl informovat i o nejvýznamnějších stavbách
v zahraničí. Zajímavé může být i porovnání některých zahraničních aktivit se stavem u nás.
ČKAIT opouští Stavební listy, jejichž vznik v roce
1995 iniciovala, nejen kvůli změně zaměření
časopisu, ale i kvůli drobným i větším problémům, které se v posledních letech objevovaly.
Věříme, že získané zkušenosti umožní některé
věci nastartovat nově a lépe a že se nový časopis
stane vizitkou celé profese.
smyslem konání všech členů našich profesních
organizací, sdružených k vydávání časopisu, je
nepochybně fungující stavební dílo. Není jím ani
oslnivě zpracovaný projekt, ani nové technické
řešení, ani dobře řízená stavební firma, ale dlouhodobě spolehlivě fungující stavba.
Právě komplexní pohled na problematiku stavebnictví očekávám od našeho společného
časopisu. Členům Českého svazu stavebních
inženýrů jistě časopis zprostředkuje nejen nové
informace z oboru, ale i zajímavé informace
o činnosti ostatních Oblastních poboček ČSSI
i o činnosti Odborných společností ČSSI.
Jsem toho názoru, že zejména Odborné společnosti ČSSI (Česká betonářská společnost,
Geotechnická společnost, Společnost krajinných
inženýrů, Společnost stavebních koordinátorů
a Společnost pro dřevostavby) využijí příležitosti
nastolit témata, která je potřeba neodkladně
řešit, a navrhnou některá jejich řešení.
Věřím, že využijí možnost se v celé stavařské
veřejnosti zviditelnit a upozornit i na svá odborná
periodika. Předpokládám, že se podaří navázat
na dosavadní úspěšné prezentování památek
industriálního dědictví ve Stavebních listech
a větší pozornost budeme moci v časopisu
Stavebnictví věnovat i problematice konverzí
průmyslových objektů a prezentaci úspěšných
realizací.
dovoluji si Vás oslovit jako své kolegy, protože
časopis, jehož první číslo dnes dostáváte do
rukou, je určen především široké obci stavbařů –
projektantům, architektům, realizátorům, výrobcům stavebních hmot, geodetům, všem, kteří ve
stavebnictví pracují a zasvěcují mu svůj život.
Podařilo se nám uskutečnit realizaci našeho
záměru na vydávání společného časopisu třemi
institucemi, které české stavebnictví významně
reprezentují. Děkuji našim kolegům z České
komory autorizovaných inženýrů a techniků
a z Českého svazu stavebních inženýrů za pozitivní přístup, pochopení a vstřícnost při přípravě
tohoto projektu v atmosféře dělné spolupráce.
Platí pořád to, co známe z pověsti o třech prutech
Svatoplukových, že v jednotě je síla.
Jsem přesvědčen, že naše úsilí nebylo zbytečné,
protože bylo od počátku zaměřeno na jediný cíl –
zkvalitnit informace, které budete dostávat,
zapojit do spolupráce větší počet odborníků
v našem oboru a zpřístupnit časopis nejširšímu
okruhu čtenářů. Věřím, že se nám to společně
s Vámi – čtenáři, našimi budoucími přispěvateli
a hodnotiteli, zdaří.
Časopis vychází v příznivém období vzestupu
českého stavebnictví, jehož výsledky – stavby,
které nás obklopují, vnímá široká veřejnost v celé
jejich proměně. Odráží se v nich modernost architektonických řešení, tvůrčí odvaha projektantů,
um stavbařů, vysoká kvalita, rychlost stavění,
špičková technika, moderní technologie i nové
materiály. Pracujeme v určitém podnikatelském
prostředí, potýkáme se s celou řadou problémů
v oblasti legislativy, ale i podnikatelské etiky. Tím
vším by se měl náš časopis zabývat.
Ing. Václav Mach
předseda České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Ing. Svatopluk Zídek
prezident Českého svazu stavebních inženýrů
Ing. Václav Matyáš
prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví
v ČR
4 stavebnictví 12/06 – 01/07
introductory word
Dear Colleagues:
Dear Readers:
Dear Readers and Colleagues:
You are now holding the first issue of a new
magazine. After searching for a number of
years, the Czech Chamber of Chartered
Engineers and Technicians Engaged in
Construction, the Czech Institution of Structural and Civil Engineers and the Association of
Building Entrepreneurs of the Czech Republic
have joined forces to publish this magazine.
The question arises - when there are already
dozens of magazines dealing with construction out on the market, why add another? The
main reason why this magazine came into
being is to try to create space for joint opinions on current issues within the sector.
Modern man spends just a few hours a year
in places that have not been made or changed
by construction activity. The public, however,
considers our work to be self-evident and
does not consider the increased demands
created by new technology or shortened
construction deadlines. This self-evidence
leads not just to our work being less valued,
but also to general and professional problems
getting confusing and expert opinions being
frequently disregarded, particularly in regards
to construction preparation. The opinion of
the largest professional organisations in the
sector that have joined up to publish the new
magazine must try to influence the public
more. That is why I consider the section of
the magazine geared towards the public to
be of the most importance.
The greatest volume of information in the
new magazine, though, will be of a specialised manner. The magazine is expected to
inform you on the most significant international construction projects, with an interesting
idea to compare activities completed here to
others done internationally.
The Czech Chamber of Chartered Engineers
and Technicians Engaged in Construction
is leaving the Construction Bulletin which
was launched in 1995, not just due to the
change in the magazine’s focus, but also
to problems both great and small that have
arisen over the years. We believe that the
experience we have gained will allow us to
create something new and improved, hoping
that this magazine will become the showcase
for the entire profession.
All members of the professional organisations
joined together to publish this magazine, with
clear aims in creating a functioning structure.
The objective is not to have dazzling design,
a hot technical solution or even a wellmanaged construction company, but to have
a functioning structure that proves to be
reliable and durable.
It is precisely this complex view of construction issues that I expect from our joint magazine. The magazine will provide members of
the Czech Institution of Structural and Civil
Engineers with not only new information from
the sector, but also interesting information
about the activities of the Czech Institution of
Structural and Civil Engineers local branches
as well as the Czech Institution of Structural
and Civil Engineers professional societies.
I believe that the Czech Institution of
Structural and Civil Engineers professional
societies (the Czech Concrete Society,
the Geotechnical Engineering Society, the
Society of Landscape Engineers, the Society
of Construction Coordinators and the Society
for Wooden Structures) will especially use
this opportunity to bring forth issues that
require immediate attention and with them,
proposals for solutions.
I am in no doubt that they will use the opportunity to increase their visibility before the
entire building community and to make note
of their own trade journals. I expect that we
will be able to continue with the thus far
successful presentation of industrial heritage landmarks published in the Construction
Bulletin, and we will be able to dedicate more
attention to the issue of converting industrial
buildings and presenting successful examples of conversions.
I have taken the liberty of addressing you as
my colleagues, as this, the premiere issue of
the magazine you are now holding, is chiefly
aimed at the construction community: designers, architects, implementers, construction
material manufacturers, surveyors, all who
work in the construction sector and have
dedicated their lives to building.
We have succeeded in implementing our
objective to have a joint magazine published by three institutions that significantly
represent Czech construction. My thanks
to our colleagues at the Czech Chamber of
Char tered Engineers and Technicians
Engaged in Construction and at the Czech
Institution of Structural and Civil Engineers
for their positive approach, understanding
and helpfulness in preparing this project in
an atmosphere of hard-working co-operation. As far back as the 9th century, Greater
Moravian knight Svatopluk used three sticks
to prove that there is strength in unity. His
lesson still applies.
I am certain that our efforts have not been
in vain for the reason that from the outset
they have been aimed at a single objective:
to improve the quality of the information
you receive and to involve a large number
of construction specialists to make the
magazine accessible to the widest circle of
readers. I believe we will manage to achieve
this together with you the readers, our future
contributors and evaluators.
The magazine is being launched at a positive
period of growth in the Czech construction
sector. The greater public has noticed the
sector’s progress, the growing structures all
around us. These new buildings reflect the
modernity of architecture, designers’ bold
designs, builders’ skills and high quality, the
speed of construction, cutting-edge technology and use of new materials. We work in
a specific business environment and encounter a wide range of problems in legislation as
well as business ethics. All of which will be
covered in our magazine.
Václav Mach
Chairman Czech Chamber of Chartered
Engineers and Technicians Engaged in
Construction
Svatopluk Zídek
President Czech Institution of Structural
and Civil Engineers
Václav Matyáš
President Association of Building
Entrepreneurs of the Czech Republic
obsah
12/06–01/07
prosinec–leden
2007
stavebnictví
časopis
21–24
3 editorial
4 úvodní slovo
7 aktuality
8 reportáž
Život pražské ZOO
12 interview
Současnost a budoucnost evropského stavebnictví
4 world 2 building
1
Závazky České republiky k Evropské unii do roku 2010
Rodinné domy v české architektuře XX. století
Profesor Šlapeta představuje v prvním článku odborné části
architektonický vývoj výstavby rodinných domů ve 20. století.
12–13
Současnost a budoucnost evropského
stavebnictví
Zdeněk Klos popisuje práci nejstarší evropské organizace
podnikatelů působících ve stavebnictví.
72–74
6 diskuzní fórum
1
Památková péče a stavební ruch
téma: bytová výstavba
21 Rodinné domy v české architektuře XX. století
26 Rekonstrukce a přístavba bytového domu Kollárova
30 QUARTIER MC NAIR, Berlín – bydlení ve městě
34 Úspěšnost architektury prověří až čas
36 Marginálie ke vztahu české populace k Evropské unii
40 Rekonstrukce panelových domů a interiérový prostor
42 Výběr optimální varianty výstavby RD
46 Nízkoenergetický nízkonákladový bytový dům v Železném Brodě
48 Realizace pasivních rodinných domů v ČR
51 Nízkoenergetické stavby a jejich mikroklima
54 K některým otázkám realizace státní bytové politiky
55 Vývoj domovního a bytového fondu
56 Statistika: bytová výstavba 2005
58 „Spoléháme se na stát“
60 Výsledky 5. ročníku soutěžní přehlídky Nový domov roku 2006
62 Dostupnost hypotečních úvěrů
63 Veřejné stavební právo a úpravy bytů
66 kauza soudního znalce
Havárie rekonstruovaného obchodního domu
69 stavební paragrafy
Postavení a funkce autorizovaných inspektorů 1
70 interview
Nevyrostl jsem z dětských zájmů…
72 curriculum
Historie Českého vysokého učení technického v Praze
Tři sta let je nám jenom jednou
76 svět stavařů
78 poradna
80 informační servis
Historie, současnost i budoucnost ČVUT
Nejstarší středoevropské vysoké učení technické slaví
300 let své existence.
82 v příštím čísle
foto na titulní straně: Tomáš Malý
aktuality
text: redakce, ČTK
foto: archiv redakce, ČTK
Investice do realit v ČR
v pololetí stouply o 25 %
Za první polovinu roku 2006 činily
investice do realit v ČR zhruba
18,3 miliardy korun. Proti stejnému období loni to znamená nárůst
o čtvrtinu. V celé střední a východní Evropě se investice zvýšily ze
2 na 3,9 miliardy eur (přes 100
miliard Kč). Většina investic opět
směřovala do kancelářských prostor, z celkového objemu investic
ve střední a východní Evropě to
bylo 43 %. Do obchodních prostor
putovalo 40 %, z čehož 75 % tvoří
nákupní centra. Peníze připadly
také na industriální nemovitosti
a hotely.
„Přestože na trhu stále převládají zahraniční investoři zejména z Rakouska, Velké Británie
a Německa, zaznamenali jsme
i nárůst domácích fondů. Polští,
čeští a ruští investoři se v první
polovině roku 2006 na celkovém
objemu podíleli deseti procenty,”
uvedl ředitel pražské pobočky CB
Richard Ellis Colin Waddell.
▲ Ve druhé polovině března roku 2008 by měli fotbalisté pražské Slavie
poprvé kopnout do balonu na novém stadionu. Ten bude mít kapacitu
21 tisíc diváků a celá stavba je pojata jako multifunkční areál s administrativními, komerčními i ubytovacími prostory.
Protihlukové bariéry z nového materiálu
Volné ruce
Výzkumný ústav stavebních
hmot, firma DAKO Brno a fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně,
představily materiálovou novinku – sklovláknobetonové protihlukové bariéry. Tyto bariéry
jsou na zcela nové surovinové
Radnice v Blansku vypíše do
konce roku architektonickou
soutěž na v yužití nejv yšší
budovy města. „Architektům
dáme volnou ruku. Budova
může být i zbourána,“ řekla
blanenská starostka Jaroslava
Králová.
bázi a jsou zkonstruovány pro
použití v silničním stavitelství.
Podle provedení mohou splňovat funkci pohltivou, nebo
odrazivou. Jednotlivé varianty
lze i navzájem kombinovat.
Vývoj těchto prvků nebyl pojat
jako specifický problém jednot-
livých dílců, ale byl řešen jako
komplexní systém v ýstavby
protihlukových stěn, tj. včetně
detailů uložení do konstrukce,
kotvení, těsnění vodorovných
a svislých spár, dílců únikových
východů a náběhových a koncových sekcí.
Nejlepší stavba města Plzně
inzerce
projekce – realizace
• Optimalizace projektového
řešení a navržené
technologie pro dané
geologické podmínky
• Zpevňování základů
• Zvyšování únosnosti základů
• Zakládání na mikropilotách
• Injektáže
• Sanace sesuvů
• Podvrty pro inženýrské sítě
▲ Požární stanice Hasičského záchranného sboru v Plzni
Budova centrální požární stanice
Hasičského záchranného sboru
v Plzni architektů Václava Ulče a
Radka Dragouna získala v Plzni
Cenu Hanuše Zápala. Cenu,
která se letos uděluje poprvé,
pojmenovanou po významném
plzeňském architektovi, dostali
autoři za nejzajímavější stavbu
postavenou v Plzni v období 1990
až 2005. Porotě se od veřejnosti
i odborníků sešly téměř tři desítky
návrhů. Stavba hasičské stanice
porotu oslovila nejvíce, protože je
podle ní důkazem souladu funkce
a výrazu stavby. Projekt hasičské
stanice je kombinací racionální
účelové stavby s mírně hravým
soudobým detailem, vyznačuje
se i zvládnutým technickým
a technologickým řešením. Přitom dispozičně i technicky jde
o velmi složitý komplex, který spojuje prvky průmyslového provozu
s ubytováním, školicím centrem
a krizovým řízením. Stanice přišla
podle tehdejšího ředitele krajských hasičů Jaroslava Salivara
na 160 milionů korun, dalších 30
milionů stály technologie.
SVIPP, s.r.o.
Čechyňská 14a
602 00 Brno
tel.: 543 254 578
mobil: 602 555 033
fax: 543 254 580
e-mail: [email protected]
www.svipp.cz
reportáž
text: Hana Dušková
foto: Tomáš Malý, archiv ateliéru AND
▲ Expozice kočkovitých šelem
Život pražské ZOO
Od 18. století patřily zoologické zahrady ke kultuře velkých evropských (ale
také amerických) měst kde vznikaly často jako instituce v první řadě vědecké. Všude se těšily velkému zájmu veřejnosti a byly podporovány i ze strany
státu. V prvním desetiletí 20. století se naplno rozhořely diskuse o vybudování zoologické zahrady také v Praze.
Těžké začátky
Významnou osobností tehdy vytrvale prosazující výstavbu ZOO
v Praze byl především středoškolský profesor Jiří Janda, který
navzdory různým útokům, zejména ze strany cestovatele Viléma
Němce a dalších oponentů, mimo
jiné i spisovatele Ignáta Hermanna,
obklopen úzkým okruhem lidí
podobně zanícených pro myšlenku ZOO, vytrvale pokračoval
v přípravných pracích. V několika
publikacích vysvětloval poslání budoucí zoologické zahrady
a seznamoval s jejím uspořádá-
ním. Předmětem sporů nebylo
vlastní zřízení této instituce, o jejíž
prospěšnosti pro město již téměř
nikdo nepochyboval, jako spíš její
pojetí a umístění.
Výběr místa pro
ZOO
Ministerský rada státní regulační
komise dr. E. Schwarzer tehdy
navrhoval k výběru 14 míst v obvodu Velké Prahy. Jednalo se o tyto
lokality: Cibulka, Košíře, Troja,
Petřín, Strahov, Kinského zahrada, Vysočany, Štvanice, Kanálka,
Klamovka, Stromovka, Letná,
Šárka, Hloubětín – údolí Rokytky.
Prof. Janda od samého začátku
projevoval největší zájem o trojské
území, které podle jeho názoru nejlépe splňovalo požadavky budoucí
zoologické zahrady. Významným
momentem při dalším rozhodování se stala skutečnost, že
velkostatkář Alois Svoboda daroval v roce 1922 státu pozemky
v Troji, z nichž byly 24 hektary
určeny právě pro ZOO. První část
pozemků byla převedena na zoo
pachtovní smlouvou v roce 1928,
na dobu 99 let. Vypracování studie
budoucí ZOO bylo zadáno projektové kanceláři Carla Hagenbecka
v Hamburku.
První stavby
Nakonec se tedy i Praha dočkala
své zoologické zahrady, která se
od samého začátku těšila velké
přízni veřejnosti. 28. 9. 1931
bylo „staveniště pražské zoologické zahrady“ zpřístupněno.
Prostor hlavního vchodu sloužil
návštěvníkům od prvního dne.
Nejprve bylo otevřeno 8 hektarů
v dolní části areálu. Některé
expozice již byly dokončeny,
jiné teprve ve stadiu výstavby.
Všechny stavební práce prováděl v zoo architekt a stavitel
Karel Mužík. V době otevření
ZOO byly vybudovány základy
administrativní budovy a započaty terénní úpravy pro expozici
medvědů. V roce 1931 vzniklo
několik staveb – takzvaný vlčinec, řada voliér pro ptáky, Jandova voliéra dravců a rybníky.
V těsném sousedství vchodu
T
BY
NÍ
EB
UŽ
SL
OV
ÁN
YT
UB
TU
ČN
LACH
ÁC
TA I
NI
HROCH
VOLIERA
VRÁTNICE
STAVEBNÍ
DVŮR
VODNÍ
PTÁCI
ZELENINOVÁ
ZAHRADA
NÍK
SK
LE
PR
EK
O
BU VO
DO ZN
VA Í
ÍSTŘ
EŠ
ZÁSOBNÍ
ZAHRADA
PŘ
TS
VO
PL LNÁ
OC
HA
PA
DŘ LIVO
+ EVO VÉ
ŠT
ĚPO
VAČ
DEP
LIS ON
ST
TO IE
ÍNO
VK
Y
PA VIŠTĚ
ŘN ,
ZÁ
ÍKY KO
CC HON
~ 50NTE
A 10 Y
0 mJNE
00
2 RY
M2
DĚTSKÉ HŘIŠTĚ
LEMUŘI
ZÁ ČE
VL
AH RPÁN
OV
Í
É VO
DY
PAVILON
GORIL
VÝ
NÉ
Y
ER Ů
KŮ
OLITÁK
VO
ÉV
P
CH
OVNÝ
ÝC
CH RAV
D
TS
DĚTSKÉ HŘIŠTĚ
OBČERSTVENÍ
TA
CES
VÁ
ÍDKO
HL
VÁ
ŤO
DIŠĚ Ž
HO V
SC
VY
NAŠE ŘEKA
VODN
EXPOÍ KASK
ZICE ÁDA S
VODN TŮNĚ
MI
Í FA
UNY
ÁK
VÝBĚHY
VODNÍ PTÁCI
LAGUNA
BAŽINATÉ PLÁŽE
STÁJ
RESTAURACE
SEVER
KARANTÉNA
STÁJ
Ě PT
Y
DK
OV
CH
VÝBĚHY
ŠELEM
STÁJ
SKLAD
ŠT
OVI
ZIM
Ů
BĚ
HY
PAVILON KOČKOVITÝCH
ŠELEM
CHOVNÉ
STÁJ
VÝBĚHY
ŠELEM
ŽELVY
VÝBĚH
GORIL
PAVILON
ŽELV
RESTAURACE
TERASA
AMAZONKA
VOLIERA
VOLIERA
VOLIERA
REZERVNÍ
PLOCHA
ŠIRÉ PLÁNĚ
Í
EXOTARIUM
KAŠNA
VÝBĚH SLONŮ
VÝBĚH SLONŮ
PAVILON SLONŮ
VOLIERA DRAVCŮ
AUSTRÁLIE
OBČERSTVENÍ
STÁJ
STÁJ
ST
ÁJ
STÁJ
VYHLÍDKOVÁ
TERASA
STÁJ
AMERIKA
PAVILON
AFRICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ
ASIE
ÁJ
ST
ŠIMPANZ
VELKÁ
VOLIERA
ZE
MÍ
ZÁ
OV
NÉ
CH
PO
KODCH
MU OD
NIK PO
AC D
Í
NÁ VST
VŠ UP
TĚV
TS
NÍK
Ů
VÝCHOD
NÁVŠTĚVNÍKŮ
ŘEDITELSTVÍ
OBČE
NÉ
CH
OV
C
AN Ž
TIL IRA
OP FY
Y, , Z E
NO B
S O RY ,
RO
ŽE
ST
ÁJ
OU
OV
K
AC
H
HR
PO
D
S
TE TÁJ
RA S
SO VY
U HLÍD
NA K
S T OV
ŘE OU
ŠE
TYGR
D
SK
LA
VSTUP
RE TERA
ST
AU SA
RA
CE
KAŠNA
PAVILON
HROCHŮ A ŠIMPANZŮ
LEDNÍ
MEDVĚD
EN
RSTV
MÍ
ZÁZE
PANDA
KR
MIVÁ
ŘS
KÉ
TECH
INDONÉSKÁ DŽUNGLE
NICK
É ZÁ
ZEMÍ
SKLADY
ZÁZE
MÍ
ČERPACÍ STANICE
POHONNÝCHHMOT
ÚDRŽBY
GARÁŽE, DÍLNY
TS
Í
"DĚTSKÁ
ZOO"
- DOMÁCÍ ZVÍŘATA
MÍ
ZÁZE
NÉ
CH
OV
AFRIKARIUM
VY
HL
TE ÍDK
RA OV
SA Á
OBČERSTVENÍ
SUVENÝRY
PA
KARANTÉNA
H
AFRICKÁ STEP
STÁN
Í
PARKOVIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ
312 STÁNÍ
KÝ
C
22
HNOJIŠTĚ
VIL
O
N
P T EX
ÁK OT
Ů IC
VNÍKŮ
TS
NÁVŠ
TĚ
SKLAD
IŠTĚ
TS
OV
ZASTÁVKA AUTOBUSŮ
PARK
SÁ
byla již na jaře 1931 zahájena
stavba přírodního výběhu, který
vznikl vylámáním skály. V masivu jsou skryté betonové ubikace
pro zvířata, od návštěvníků je
prostor oddělen jen kovovým
zábradlím, které dnes patří ke
stavebním památkám. V roce
19 31 také v yrostla na svou
dobu jedinečná stavba mohutné
voliéry dravců, která sloužila až
do listopadu 1969, kdy se zřítila
pod náporem sněhu. Lvinec pod
skálou byl dokončen na podzim
Rozvoj ZOO
▲ Generel rozvoje a výstavby z roku 1997
roku 1935. Tento pavilon byl
definitivně odstřelen v roce
1992, když ho o dva roky dříve
nahradil nynější pavilon kočkovitých šelem. Jednou z velkých
staveb, které začaly v zoo vznikat krátce po jejím otevření pro
veřejnost, byl také pavilon pro
slony, hrochy, hrošíky a nosorožce. Tato stavba sloužila až
do roku 1971, kdy byla zvířata
z nevyhovující budovy přestěhována do dnešního pavilonu
velkých savců.
Ministerstvo školství a národní osvěty
Č. j. 27996/23-IV.
V Praze dne 18. března 1923
Panu
Jiřímu Jandovi
Profesoru čs. akademického gymnasia v Praze II. Na příkopě
Pověřuji Vás vedením přípravných prací pro zřízení projektované
zoologické zahrady v Troji a očekávám, že jak jste již svojí prací
prokázal i nadále se vynasnažíte, aby zahrada ta, jejíž potřeba
pro vědeckou, badatelskou, vyučovací a osvětovou činnost jest
uznávána, mohla z Vašich odborných rad a zkušeností býti zřízena
co nejdříve.
Ministr:
Bechyně v. r.
Práce na současném generelu rozvoje a výstavby ZOO Praha z roku
1997, který je dílem architektonického ateliéru AND, letos probíhají
desátým rokem. Záměrem tohoto
projektu je jednak rekonstrukce
a zkvalitnění stávajícího areálu,
jednak další rozšíření expoziční
plochy, mimo jiné o výběh SAFARI. V roce 2001 byly otevřeny
dva nové pavilony – Africký dům
a pavilon goril, probíhá rekonstrukce expozice kočkovitých šelem.
Chloubou ZOO je zejména stavba
pavilonu Indonéské džungle. Mapa
se začala postupně zaplňovat.
Období stavebního rozmachu však
bylo v roce 2002 přerušeno povodní. Voda, která zasáhla téměř
polovinu území, tehdy vystoupila
až k úrovni vstupu.
V rámci aktualizace generelu po
povodni nabrala další etapa výstavby novou dynamiku. Bylo třeba
se vypořádat s faktem, že spodní
část ZOO není tak bezpečná,
inzerce
A SPOL.,
SPOL.�S�R.�O.
Pracovní�odevy�prímo
od�výrobce�!
Kalhoty�s�laclem,
kalhoty,�kombinézy,
bundy�a�mnohem
více…od�236,-�Kc
Široký��sortiment
materiálu�i�modelu,
vysoká�flexibilita,
vynikající�kvalita.
Tel.:�+42�596��411��314
Fax:+42�596��411��365
[email protected]
www.triascz.com
jak se doposud předpokládalo.
Některé zde navržené expozice,
jako například náročná stavba
exotaria a pavilony těžkých zvířat,
jejichž evakuace je komplikovaná,
musely být přemístěny. Zůstaly
jen dvě větší stavby – pavilon
kočkovitých šelem, postavený
v 80. letech a nový pavilon goril
s tím, že jsou vypracovány nové
systémy únikových cest. Došlo
také k zásadní změně technické
infrastruktury. V současnosti je
již zrealizováno 80 % plánované
výstavby.
Povodeň tedy paradoxně přispěla
k vhodnějšímu urbanistickému
řešení. Pokud by tato katastrofa
byla nastala později, došlo by na
území ZOO k mnohem větším
škodám.
Zahraniční inspirace
V době velkého množství informačních zdrojů a možností
cestovat musí bý t expozice
dostatečně působivé. Pouhé
v ystavení exotick ých z ví řat
dnes již nesta č í. N astupují
te n d e n c e z v í ř at a uk azov at
v autentickém prostředí, ve
stádu. Nové úpravy například
umísťují predátory jakoby do
kontextu se zvířaty, s kterými
ve skutečnosti pohromadě být
nemohou a dělí je neviditelné
bariéry a příkopy. Další tendencí je interaktivnost, odbourávání
izolovanosti. Realizují se pavilony nebo velké výběhy, které
umožňují, aby se návštěvník
ocitl v autentickém prostředí
a pronikl do expozic. Typickým
inzerce
▲ Nový pavilon Indonéská džungle
p ř í kladem tohoto směru je
například pražský pavilon Indonéská džungle. Zde bychom
si m ě li u vě d omit , že jsme
součástí přírody a nepohlížet
na ostatní druhy s despektem
„pána tvorstva“. V této souvislosti je podtržena dominace
zvířat a návštěvník je výškově
veden v jejich horizontu, nebo
pod nimi. Patrná je také snaha
odstraňovat viditelné překážky,
které navozují pocit „věznění“.
K realizaci těchto trendů slouží
nové technologie a materiály.
Současné diskuze řeší další
možnosti pojetí ZOO. V každém
případě mají jejich realizace ve
světě velkou prestiž a zájem
o ně vzrůstá.
Podklady:
Historické materiály ZOO Praha,
JUDr. Romana Anděrová
Informace – Ing. arch. Vratislav
Douda, architektonický ateliér
AND
KOMPLEXNĺ KONSTRUKCE
SOLÁRNÍ
HORIZONTY
INTELIGENTNĺ
OPLÁŠTĚNĺ BUDOV
15.–20. 01. 2007 17. MEZINÁRODNÍ ODBORNÝ VELETRH STAVEBNÍCH
MATERIÁLŮ, SYSTÉMŮ A REKONSTRUKCE NOVÉ VÝSTAVIŠTĚ MNICHOV
Budoucnost pro stavbu
Předprodejní vstupenky, ubytování, zájezdy, informace: EXPO-Consult + Service spol. s r. o., 604 45 Brno
Tel. 545 176 158, Fax 545 176 159, [email protected] www.expocs.cz www.bau-muenchen.com
interview
text: Jan Táborský
Současnost a budoucnost
evropského stavebnictví
Sto a jeden rok funguje konzultačně-lobbistická organizace FIEC (Fédération de lÍndustrie Européenne de la Construction, pro Středoevropana srozumitelněji – Evropská federace stavebního průmyslu). Pět let před vstupem
do Evropské unie se členem FIEC stala také Česká republika, a to prostřednictvím Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS).
V roce 2004 bylo na kongresu
v Praze nabídnuto SPS místo
viceprezidenta v jedenáctičlenné exekutivě FIEC, které od té
doby v Bruselu zastává Ing. arch.
Zdeněk Klos, viceprezident SPS.
Kromě domácích podnikatelů
ve stavebnictví má na starosti
i zastupování Polska a na své
místo viceprezidenta FIEC byl,
podle vlastních slov, zvolen díky
zkušenostem získaným při práci
ve zvláštní skupině FIEC, ustavené
pro země střední a východní Evropy
ještě před jejich vstupem do EU.
Jak byste stručně shrnul základní cíle FIEC?
Naše organizace má dva hlavní
cíle. Za prvé je to vytvoření profesionální platformy v oblasti evropského stavebního průmyslu pro
podnikatele ve stavebnictví.
Co si pod tím můžeme představit?
Je to oficiální možnost podnikatelských organizací v oboru prezentovat své názory a diskutovat
problémy na celoevropské úrovni.
FIEC pro tyto účely organizuje kongresy, konference a podobné akce,
formuje stálé i dočasné pracovní
týmy, které mají na starosti analýzu
a hledání řešení konkrétních problémů. Následně pak funguje jako
zprostředkovatel, kdy tyto názory,
stanoviska a závěry prezentuje
před Evropskou komisí, Evropským
parlamentem a jeho výbory.
Myslíte, že můžete uvést konkrétní problém, který FIEC
v rámci své operativy řešila?
Výkonný tým FIEC pracuje na úrovni komisí, které jsou výkonnými
pracovníky koordinovány, aby se
zabývaly specifickými zájmy a problémy napříč Evropou, a cílem je
zaujmout nějaké stanovisko...
...které je prezentováno politickým institucím. Ale jaké, zvláště pro českého podnikatele ve
stavebnictví, zajímavé stanovisko FIEC prezentovala?
Jedním dlouhodobě a široce řešeným problémem, kterým se zabý-
vá pro tento účel zřízená komise,
je daň z přidané hodnoty pro
stavební práce v celoevropském
měřítku. Úroveň daně je velice
rozmanitá, stejně jako názory na
tento problém. Například v Anglii je daň z přidané hodnoty při
realizaci výstavby nových bytů
nulová, v jiných státech Evropy
daně oscilují mezi 12 a 19 %, výjimečně až nad 20 %. Na základě
takovéto analýzy pak FIEC řeší
otázky optimální výše daně z přidané hodnoty.
Jaká je optimální úroveň daně
z přidané hodnoty ve stavebnictví v rámci Evropy?
Jednoznačný názor neexistuje.
Nicméně Evropská federace
stavebního průmyslu usiluje o to,
aby daňová úroveň byla snížena,
a to nejen pro byty, ale obecně
pro stavební práce. Z pohledu
České republiky aktuálně usilujeme o prodloužení výjimky
snížené daně z přidané hodnoty
na stavby pro bydlení nejméně
do roku 2010.
foto: Tomáš Malý
▲ Viceprezident FIEC Zdeněk Klos
Vy jako viceprezident FIEC máte
na starosti technickou komisi.
Co tato komise v poslední době
řešila či řeší?
Například se zabýváme problematikou odpadů. To není ve stavebnictví žádný nový problém. Na
druhou stranu likvidace stavebního odpadu vždy problémem bude.
Stavebnictví produkuje zhruba
padesát procent průmyslového
odpadu. Momentálně vedeme
ostrou diskuzi s výborem pro
životní prostředí Evropského parlamentu o zemině z výkopových
prací. Zásadní otázka zní, zdali je
to odpad, či ne, a ačkoliv to může
znít banálně, má to velký dopad
jak na legislativu jednotlivých
zemí, tak na náklady stavebních
firem a investorů. V současném
návrhu směrnice o odpadech,
která má být schválena Evropským parlamentem, je uvedeno,
že stavební výkopek, pokud je na
stejné stavbě znovu použit například k zasypání, není odpadem.
Naložíme-li ho na auto a vyvezeme jinam, tak odpadem je a musí
být podle předpisů likvidován,
což stojí obrovské peníze. My
v současnosti lobbujeme za to,
aby takový nesmysl ve směrnici
nezůstal a byl upřesněn v tom
smyslu, že pokud bude vykopaná
zemina kontaminovaná, pak je
teprve odpadem. V případě, že
zemina kontaminovaná nebude,
tak odpadem není a lze ji na jiném
místě vhodným způsobem znovu
použít. Celkově je však záběr FIEC
mnohem větší.
Jak je FIEC úspěšná ve snaze
protlačit své návrhy na půdu
Evropského parlamentu?
Jsem členem exekutivy zatím
dva roky a nedokážu objektivně
zhodnotit dlouhodobé výsledky.
Ale z jednání, jichž jsem se přímo
účastnil, můžu říct, že připomínky
FIEC jsou ze strany Evropské
komise i parlamentu široce akceptovány.
A jaká je vaše osobní zkušenost
s českými europoslanci?
Zatím prakticky žádná, i když se
o navázání spolupráce snažíme.
Jinak řečeno, vidím zde velký
prostor ke spolupráci na obou
stranách.
Zmínil jste dva hlavní úkoly
FIEC, jaký je ten druhý?
Druhý úkol je úzce spojen s tím
prvním. Neboli skrze vytvořenou
platformu usilujeme o trvalé zlepšování podmínek pro podnikání ve
stavebnictví v Evropě.
Dobře, jak se tedy v tomto kontextu díváte na problém omezení podnikání českých stavebních firem v některých zemích
EU? Zvlášť uvědomíme-li si, že
tuzemský trh je zahraničním
firmám zcela otevřený.
Náš vstup do EU byl podmíněn
uzavřením přístupové smlouvy,
která mimo jiné stanovila podmínky i pro stavebnictví. Ty však
považujeme za vzájemně naprosto
nevyvážené a asymetrické. Jejich
součástí je tzv. přechodné období
pro vysílání pracovníků na práce
do zemí EU, což prakticky neznamená nic jiného než zákaz našeho
působení v EU po dobu sedmi let.
Je tedy na jednotlivých zemích EU,
zda během tohoto období umožní
českým stavařům vstup na jejich
pracovní trh. Po dvou letech nám
pouze některé země EU za určitých, avšak často rozdílných podmínek tento vstup umožnily. Situace je dnes taková, že v EU existují
země, kde jsou podmínky zcela
otevřené a liberální (Velká Británie,
Irsko, Švédsko). Pak jsou tu trhy
otevřené spíše formálně, protože
často řada byrokratických a admi-
nistrativních opatření a obstrukcí
možnost vstupu velice ztěžuje
(Francie, donedávna i Holandsko),
a pak jsou tu státy s naprostým
zákazem volného vstupu jakéhokoliv českého stavebního dělníka
v případě Rakouska a Německa.
Především Rakousko patří mezi ty
země EU, které z čistě politických
důvodů budou trvat na využití
celého sedmiletého přechodného období. SPS proto již dříve
začal ve spolupráci s představiteli
ministerstva průmyslu a obchodu,
ministerstva zahraničních věcí
a Sdružení českých podnikatelů
v Německu systematicky usilovat
o narovnání těchto podmínek.
Hledáme, v kontextu s platnou
legislativou, možnosti prosazování
oprávněných požadavků svých
členů v zahraničí. Prostřednictvím
místopředsedy minulé vlády ČR
Jiřího Havla informoval prezident
našeho svazu Václav Matyáš
o této situaci přímo místopředsedu Evropské komise Güntera Verheugena a dále požádal
písemně o pomoc i příslušného
eurokomisaře Vladimíra Špidlu.
Dále vedeme řadu jednání s prezidenty stavebních svazů Rakouska,
Německa, Francie a dalších zemí
a v tomto úsilí využíváme i neocenitelnou pomoc našich obchodních
radů. I z tohoto stručného přehledu
je myslím zřejmé, že náš svaz si je
vědom vážnosti situace, a proto
hodlá zájmy svých členů důsledně
obhajovat a prosazovat.
Panuje v řadách FIEC, tedy
i mezi zástupci zemí vytvářejících ony administrativní
bariéry, jednoznačný souhlas
s úplnou liberalizací pracovního
trhu v rámci EU?
Podpora úplné liberalizace je spíše většinová než jednotná. Na
tom však není nic divného. FIEC
je sice profesní organizací, která
se svými stanovisky k návrhům
evropských zákonů vyjadřuje,
avšak současně své požadavky
uplatňuje prostřednictvím lidí více
či méně politicky angažovaných,
a to jak v Evropské komisi, tak
v Parlamentu EU. Zatímco na půdě
FIEC obvykle dospějeme k jednotnému stanovisku, dochází na půdě
orgánů Společenství k prosazování
národních politických zájmů.
A teď k volnému pohybu
služeb.
Brzy by měla být schválena evropská směrnice o službách, o které
se dlouho diskutuje. Ta by měla
stanovit pravidla pro naplňování
jednoho z hlavních principů sjednocené Evropy, tj. volného pohybu
služeb.
Ovšem zase jen teoreticky.
Bohužel. Ani v současném návrhu
směrnice nejsou pravidla jednoznačně nastavena. Již jsem
uvedl, že jsou státy s liberálnějším přístupem a státy s přísnými
požadavky na organizace, které
chtějí služby poskytovat. Z tohoto
důvodu se nemůže česká firma
v řadě zemí zúčastnit tendru na
stavební zakázku, protože vnitřní
předpisy to prakticky znemožní.
A zde bych opět připomněl naše
v podstatě nulové možnosti působit na trhu v Rakousku a SRN. Když
ale hovoříte s politikem země,
ve které tyto překážky existují,
tak obvykle prohlásí, že obecně
platný princip respektují. V červnu
jsem tento problém intervenoval
u rakouského kancléře Wolfganga
Schüssela. Na otázku týkající se
volného pohybu služeb odpověděl: „Máte přece možnost založit
si v naší zemi firmu a ta se může
zúčastnit jakéhokoliv tendru.“
Co jste mu na to řekl? Nebo spíše, co jste si v tu chvíli myslel?
Co se na to dá říct? Nijak dramaticky jsem to nebral, ale myslel jsem
si své. Jako viceprezident svazu
odpovědný za zahraniční činnost
jsem přesvědčen, že cesta ke skutečně volnému pohybu služeb i pro
nás, jako novou členskou zemi EU,
je neodvratná a že ty nůžky, které
jsou pro nás stále poněkud přivřené, se do čtyř let otevřou. V našem
svazu však musíme usilovat o to,
aby tato formální možnost byla
ještě v rámci přechodného období
doprovázena i praktickou možností
vyslat do Rakouska alespoň naše
montážní pracovníky a v Německu
získat možnost pracovat jako generální dodavatel stavby. Náš svaz
nechápe přechodné období jako
lhůtu ke konzervaci současných
omezení, ale naopak jako šanci
k jejich postupnému odstraňování
tak, abychom po jejím uplynutí
vstoupili na zahraniční trh již se
základními zkušenostmi.
Ovšem nůžky České republiky
jsou na tomto poli otevřené
až dost. Myslíte, že je to taktické?
Situace u nás je v důsledku privatizace v podstatě daná tím, že
do řady firem vstoupil zahraniční
kapitál, takže řada evropských
stavebních koncernů u nás působí
prostřednictvím svých dceřiných
firem. Tento vstup byl bezesporu
pro rozvoj naší ekonomiky přínosný. Na druhou stranu bychom
všichni rádi viděli, kdyby byl český
kapitál silnější. Obsah přístupové
smlouvy pak současně stanovil,
že žádná ze stran nebude přijímat
další omezující opatření ani další
administrativní bariéry. SPS, jako
správce systému kvalifikace a certifikace stavebních firem, bude
u veřejných zakázek dbát na to, aby
proces certifikace byl důsledně
uplatňován i na ty stavební firmy
ze zemí EU, které u nás nejsou
registrovány, ale o tyto zakázky se
budou případně ucházet. SPS tak
má jedinou možnost, jak zmíněné
rozevření korigovat, a to důslednou
kontrolou vstupu zahraničních
společností na náš trh cestou jejich
povinné certifikace.
Setkáváte se při debatách
se svými evropskými kolegy
s reakcemi na fakt, že Česká
republika nemá ministerstvo
stavebnictví či podobnou instituci, která by na vládní úrovni
tuto oblast plnohodnotně spravovala?
Evropským kolegům to až zas
tak problematické nepřipadá.
Mnohem prospěšnější by to
však bylo pro české stavebnictví,
přestože stávající spolupráce
s odborem stavebnictví a investičního rozvoje MPO je tradičně
velmi dobrá. Institut náměstka
pro stavebnictví na tomto ministerstvu by však bezpochyby naše
postavení výrazně posílil. České
profesní organizace ve stavebnictví by tak měly další možnost
pro konzultaci svých stanovisek
a důraznější prosazování svých
zájmů prostřednictvím vlády jak
do českého, tak především do
evropského zákonodárství.
world 2 building
text: JUDr. Pavel Koukal
Závazky České republiky
k Evropské unii do roku 2010
Necelé tři roky trvající členství České republiky v Evropské unii s sebou
mimo jiné přináší i potřebu plnění závazků. S těmi jsme souhlasili buď již
v přístupových jednáních, nebo pro nás dodatečně vyplynuly z rozhodnutí
příslušných orgánů Evropské unie přijatých za naší účasti.
Podstatnou část těchto závazků přitom logicky představují
i závazk y investiční povahy
v těch oblastech, ve kterých
Česká republika ve srovnání
se starými členskými státy EU
více či méně stále zaostává.
A to včetně tolik diskutované oblasti v ýstavby dálnič ních dopravních sítí a dopravní
infrastruktury vůbec, ochrany
životního prostředí a zvyšování
podílu využívání alternativních
energetických zdrojů na celkové
tuzemské spotřebě elektřiny.
Praktické plnění těchto investičních závazků je samozřejmě
v současné době výrazně ovlivňováno řadou aktuálních změn
v rozsahu, nastavení a právní
úpravě tvorby finančních zdrojů
v rámci Evropského spole čenství a čerpání prostředků
z těchto zdrojů členskými státy.
Základní finanční rámec Unie
byl, po velmi složitých jednáních,
vymezen Finanční perspektivou
Evropské unie na léta 2007 až
2013. Kvótou určenou pro čerpání ze strany České republiky
v celkové výši 26,7 miliardy eur
v y t voř ila tato finanč ní vize
poměrně široký a dostatečný
rámec pro splnění řady závazků
ČR za výrazného přispění z unijních zdrojů (strukturální fondy
a Fond soudr žnosti). To nic
nemění na skutečnosti, že vždy
musí být prokazatelně splněny
rigidně stanovené předpoklady
a podmínky takového čerpání
prostředků EU. Tím je i nutnost
částečného financování jednotlivých projektů z vlastních zdrojů
a současně potřeba zajištění
jejich tzv. předfinancování (ze
státního či regionálního rozpočtu, zahraničního úvěru aj.).
2010 – první poločas
V rámci plnění některých našich
závazků investiční povahy ve
vztahu k EU je časovým mezníkem rok 2010, ke kterému
je třeba některé závazky buď
přímo splnit, anebo alespoň
učinit zásadní posun vpřed.
K tomu je samozřejmě zaměřen
i Národní rozvojový plán České
republiky pro období 2007 až
2013 a Národní strategický referenční rámec, které pod gescí
Ministerstva pro místní rozvoj
ČR připravily i jednotlivé národní
operační programy pro čerpání
prostředků ze zdrojů EU.
V tomto smyslu je třeba zmínit
ze j m é n a d o s u d n e s p l n ě ný
„dluh“ České republiky, přenesený již z na šich p ř ístu pových jednání. Ve Smlouvě
o přistoupení byla u tzv. přecho dných ob dobí sjednána
v rámci kapitoly 22 „Životní
prostředí “ v ýjimka z povin nosti implementovat Směrnici
Rady 91/ 271/ EHS o čištění
městsk ých odpadních vod,
konkrétně její článek 4 odst. 1
v termínu do 31. 12. 20 0 5.
Na základě podmínek tohoto
přechodného období je tak
Česká republika u aglomerací
(obcí) nad 2000 ekvivalentních
obyvatel povinna zajistit odkanalizování a čištění odpadních
vod (tj. v praxi zajistit u všech
těchto obcí výstavbu čističek
odpadních vod) nejpozději do
31. 12. 2010. Důvodem tohoto přechodného období byla
pochopitelná nutnost časového
rozložení finančních nákladů za
maximálního využití prostředků
strukturálních fondů EU.
Velká Británie je
varovným signálem
Z hlediska dotčených obcí je možné financovat takové investiční
akce jedině účelnou kombinací
vlastních zdrojů a prostředků
obce (což je v převážné většině případů reálné v minimální
míře), prostředků příslušného
kraje a státu, resp. Státního fondu
životního prostředí ČR. Dále lze
čerpat z prostředků EU poskytnutých prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj
a Fondu soudržnosti. Ačkoliv
se v době vyjednávání tohoto
přechodného období v průběhu
roku 2002 ještě mohlo zdát, že
časový prostor do konce roku
2010 pro splnění tohoto závazku bude dostatečný, stávající
situace v jednotlivých krajích již
tak optimisticky rozhodně nevypadá. Důvodem je řada právních
a administrativních problémů při
získávání finančních prostředků
pro výstavbu, přičemž nemalé
foto: archiv OHL ŽS, a.s.
potíže se v průběhu roku 2006
objevily i při získávání prostředků
ze strukturálních fondů EU. Bez
nich by výstavba byla pro většinu
aglomerací zcela neúnosným
závazkem se závažnými ekonomickými a sociálními důsledky,
včetně možnosti razantního
zvýšení cen vodného a stočného
pro obyvatelstvo.
To, že čištění odpadních vod není
jen problémem nových členských
států EU, dokazuje i nedávný
případ Velké Británie, kdy ji
Evropská komise naposledy
písemně varovala před podáním
žaloby k Evropskému soudnímu dvoru pro porušování jejích
závazků. Jednalo se sice o poněkud jiný případ, šlo o nesplnění
požadavku u aglomerací s populací nad 15 000 obyvatel na druhý
(biologický) stupeň čištění splašků a odpadních vod před jejich
vypuštěním do vodních toků,
přesto je tato kauza pro Českou
republiku určitým varováním, kdy
může být za současné situace
splnění jejího závazku ze Smlouvy
o přistoupení reálně ohroženo.
Silnice – notoricky
známá potíž ČR č. 1
Z hlediska celkové výše a zajištění investičních nákladů se
pochopitelně ještě větším problémem jeví dobudování dálniční
sítě v České republice. To vedle
svého vnitrostátního významu
s sebou nese i význam evropský
ve vazbě na tzv. trans-evropskou
▲ Jeden ze závazků k EU – dobudování modernizované železniční sítě
dopravní síť TEN-T, zahrnující
dopravní infrastrukturu jako
takovou i systémy řízení dopravy
a lokalizační a navigační systémy.
V této oblasti se přitom vychází
i z tzv. Bílé knihy „Evropská
dopravní politika pro rok 2010:
čas rozhodnutí“. Problémem je
nejen skutečnost, že u nás není
základní síť dálnic a rychlostních
silnic dobudována, ale navíc její
stávající síť je z části v nevyhovujícím stavu, ať jde o technické a bezpečnostní parametry,
nebo o kvalitu vozovek a stav
objektů. S tím souvisí další problém – v desítkách měst a obcí
ležících na hlavních silničních
tazích dosud nebyly vybudovány
obchvaty či optimalizované průtahy, což má samozřejmě zpětný
vliv na stav životního prostředí
v těchto aglomeracích.
Za tohoto stavu bude mít v rámci Generálního plánu rozvoje
dopravní infrastruktury a navazujícího operačního programu
„Doprava“ prioritní v ýznam
finanční zajištění klíčových projektů. Těmi jsou pražský silniční
okruh R1, dálnice D8, D3 a D47
anebo rychlostní komunikace
R35, která bude paralelním
spojením k dálnici D1. Z hlediska finančního zajištění těchto
náročných projektů přitom vedle
prostředků přímo vyčleněných
ze státního rozpočtu (Státní
fond dopravní infrastruktury)
a ze strukturálních fondů EU
mohou hrát v budoucnu významnou roli i alternativní finanční
zdroje, související zejména se
systémem projektů PPP. Do
budoucna se rovněž napevno
počítá i s prostředky získanými
v rámci výkonového zpoplatnění
dopravní infrastruktury (elektronického mýtného). Kvůli nutnosti
předfinancování projektů, které
jsou spolufinancovány z fondů
EU, je a bude v oblasti projektů, jako je dobudování dálniční
sítě, nezbytně nutné i získávání
zahraničních úvěrů, zejména od
Evropské investiční banky.
projektů regionálního významu. Ty
budou spolufinancovány ze zdrojů
EU, včetně projektů týkajících se
zvýšení rychlosti na vytčených
tratích (např. v úseku Cheb – Františkovy Lázně) anebo modernizace
železničních stanic (např. stanice
v Ústí nad Labem).
Železnice – notoricky
známá potíž ČR č. 2
Zásadní význam pro ČR mají
i závazky týkající se výroby elektrické energie s dopadem na
životní prostředí, které mají celosvětový přesah (viz požadavky
Kjótského protokolu), a přesahují
tak samy o sobě závazky uvnitř
EU. V tomto případě je problémem
zvyšování podílu obnovitelných
energetických zdrojů (OEZ) na
hrubé domácí spotřebě elektřiny.
Základní právní rámec byl vytvořen ještě před naším přistoupením k EU přijetím Směrnice
Evropského parlamentu a Rady
2001/77/ES o podpoře elektřiny
z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou.
Tato směrnice mj. stanovila jako
směrný cíl pro rok 2010 dosažení
celkového (unijního) průměrného
podílu 22,1 % elektřiny vyrobené
z OEZ (sluneční a vodní zdroje,
biomasa, vítr). Pro tento případ
jsou přílohou směrnice i jednotlivá směrná čísla pro dílčí národní
cíle členských států, která z logických přírodních i historických
důvodů často vykazují obrovské
rozdíly. Například směrné číslo
pro procentní podíl elektřiny
vyrobené z OEZ činí v případě
Dobudována, resp. modernizována dosud zcela není ani železniční
síť, a to jak ve vztahu k národním
tranzitním železničním koridorům,
tak i zčásti ve vztahu k regionálním
sítím drážní dopravy. V případě čtyř národních železničních
koridorů musí být splněny parametry stanovené v evropských
Dohodách AGC (o mezinárodních
železničních magistrálách) a AGTC
(o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy
a souvisejících objektech). V těchto dohodách jde o umožnění
rychlosti 160 km/h, prostorovou
průchodnost UIC GB, třídu zatížení
D4 UIC a délku předjízdních kolejí
750 m. Dosud zbývá modernizace
3. a 4. koridoru, přičemž pouze
náklady na modernizaci 1. a 2.
koridoru činily (bez modernizace
železničních uzlů) cca 65 miliard korun. Při jejich financování
bylo využito prostředků z Fondu
soudržnosti EU. Vedle dokončení
modernizace železničních koridorů
zbývá v oblasti železniční infrastruktury rovněž řada menších
Maximem bude
dosažení minima
Rakouska 78,1 %, kdežto v případě Belgie pouze 6 %.
Ačkoliv se dodatečně přijatý konkrétní závazek České republiky
ve výši podílu 8 % elektrické
energie získané z OEZ pohybuje
jednoznačně při spodní hranici
směrných čísel, je i tento závazek
velmi ambiciózní. Výchozí podíl
jsou totiž necelá 3 % elektřiny
vyrobené z OEZ a negativními
faktory jsou i specifické podmínky výroby elektřiny v ČR a vysoká energetická náročnost ekonomiky. Plnění závazku OEZ přitom
není a nemůže být založeno
pouze na zajišťování dílčích projektů v jednotlivých krajích (jako
je budování větrných elektráren,
zavádění spalování biomasy
v klasických elektrárnách a teplárnách, vyšší podíl využívání
vodní energie u malých vodních
děl atp.). Základ těchto opatření
by měl v nejbližších letech spočívat ve zpracování (vzorových)
energetických konceptů pro
větší územní celky. Tak tomu
je částečně již dnes v případě
Euroregionu NISA, Regionálního
sdružení Šumava anebo území
bývalého kladenského okresu.
I v této investiční oblasti je
samozřejmě třeba více využívat
možností čerpání finančních
prostředků ze strukturálních
fondů EU. Zvyšování podílu OEZ
nejenže přispívá k naplňování
evropské i národní programové
priority omezování průmyslového a energetického znečištění
a environmentálních rizik, ale
i priority udržitelného využívání
zdrojů energie a zlepšení stavu
přírody a krajiny.
inzerce
LIBOR SIKORA
Podlahářské práce
tel./fax: +420 595 953 732
mob.: + 420 608 956 710
www.volny.cz/podlahysikora
L&T PARKET CENTRUM s.r.o.
velkoobchod, maloobchod
tel./fax.: +420 595 953 732
mob.: +420 602 538 248
www.podlahyostrava.cz
703 00 Ostrava – Vítkovice, Mostárenská 68
• Prodej a montáž parketových vlysů
• Plovoucí laminátové podlahy
• Dřevěné třívrstvé podlahy
• Podlahové palubky, vlysy
• Venkovní terasy z exotických dřevin
• Korek, marmoleum
• Laky, lepidla, údržba
• Renovace, broušení parket
• Kladení PVC, koberců
• Srovnávání, nivelace a stěrky podlah
diskuzní fórum
foto: Tomáš Malý
▲ Výměna soch na Mostecké věži Karlova mostu
Památková péče a stavební ruch
Jak prolomit stále narůstající komunikační bariéru mezi jednotlivými
účastníky procesu rekonstrukce a obnovy památkově chráněných staveb?
Na to se v následující debatě snaží odpovědět odborníci ležící za různými
barikádami této problematiky.
Diskuze se zúčastnili:
Ing. Michael Balík, CSc., stavební
inženýr zabývající se problematikou sanací staveb proti vlhkosti,
Ing. Václav Jandáček, stavební
inženýr se zaměřením na statiku a dynamiku staveb a na
dějiny historických konstrukcí,
člen Klubu Za starou Prahu,
JUDr. Martin Zídek, působící v Odboru památkové péče
Ministerstva kultury ČR, Ing.
Pavel Jerie, generální ředitel
Národního památkového ústavu,
JUDr. Josef Štulc, předseda
české sekce ICOMOS – Mezinárodní rady památek a sídel,
historik architektury.
Jaké závěry od této debaty
očekáváte?
Jandáček: Očekávám rozbor
souč asného stavu a návrhy
možných řešení. Situace není
natolik rozjitřená, aby se strany
zúčastněné v procesu obnovy
nebyly schopny dohodnout.
Měly by se snažit odfiltrovat
osobní pocity, jednat na odborné, ne na politické úrovni, jak je
tomu v poslední době.
Štulc: Odborníky statiky považuji za naprosto nepostradatelné
v rámci záchrany památek, ale
vždy v dialogu s památkářem.
Tam, kde se statik zapojí se
stejným cílem, tedy uchovat
památku nejen v jejím tvaru,
ale i v maximu její hmotné
autenticity, a pokouší se konstrukci revitalizovat tak, aby
byla funkčně způsobilá, je to
v pořádku. Jakmile se statické
řešení vymkne – bez ohledu na
ostatní složky daného projektu –
jako autonomní řešení, což se
někdy, zejména v 80. letech,
stávalo, může dojít k nešťastné
situaci, že se památka draze
zbavuje toho, co my památkáři
vidíme jako její nejcennější součást – své autenticity, a vznikají
pak jejich pouhé makety.
Jerie: Očekávám, že se podaří
oddělit nesváry – osobní antipatie nebo projevy nekvalifikovanosti, které se zastírají různými
odsudky, spory a vyhrocením
situace, a že se vyjasní úlohy,
které jednotlivým účastníkům
řízení přísluší.
Balík: Problém se nedá vyřešit
jedinou besedou. Nestor památkové péče Dr. Líbal kdysi řekl:
„Teorie památkové péče je věcí
velice zapeklitou a složitou…“
A zeptal se sám sebe: „Čím se
památková péče profiluje vůči
současnému životu?”
Zku s te p ro s í m z hod no ti t
současnou spolupráci jed-
notlivých účastníků procesu
obnovy.
Jerie: U historických objektů,
které požívají památkovou ochranu nebo se nacházejí na území,
která jsou památkově chráněna,
je výkon státní památkové péče
zajištěn zákonem. Problémem
je, že nikde, vyjma restaurátorských prací, není kodifikováno,
jaké kvalifikační předpoklady
musí jednotliví účastníci tohoto
procesu mít. A my se setkáváme
s tím, že akce obnovy na území
našeho státu projektují a realizují
nekvalifikovaní jedinci. Samozřejmě, problém kvalifikovanosti je
třeba řešit i u pracovníků státní
památkové péče, kde je situace
na území České republiky velice
rozdílná.
Jandáček: Je to hlavně otázka
zodpovědného přístupu, komunikace a dobré vůle všech zúčastněných stran. Mimo Prahu, kde
jde o největší investice, se tolik
zásadních konfliktů neobjevuje.
Balík: Neřekl bych, je celá řada
příkladů, kdy se setkáváme ze
strany památkové péče s povo-
leními nebo nepovoleními, která
nejsou zdůvodněna. Záruku za
dílo ovšem nese vždy projektant.
Štulc: Proto je třeba včas formulovat, co je cílem památkové
ochrany stavby, co od dané
obnovy očekáváme. Zda stavbu
beze stop stáří, znovu v naprosto perfektní dokonalosti, nebo
památku vypovídající o jednotlivých etapách svého vývoje.
Toto očekávání se samozřejmě
u jednotlivých typů památek liší.
Je důležité včas kvalifikovaně
sporné body posoudit a dané
přístupy vyjasnit. Stejně uvážlivě
musíme přistupovat k volbě
vhodných materiálů. Některé
dnes módní materiály sice zdánlivě situaci řeší, za pár let se
ale ukážou jako problematické
a obtížně odstranitelné.
Jerie: Účastníků procesu obnovy je navíc mnoho. Pokud se
v procesu objeví někdo nekomunikativní nebo konfliktní, nedojde
se k rozumnému závěru.
Balík: To platí o obou stranách.
Kámen úrazu je v určité neochotě seznámit se s argumenty, ale
i metodami a materiály druhé
strany, s jejich dopady a možnostmi.
Jandáček: Vlastní realizace
mnohdy nemá vzhledem k projektové dokumentaci pro stavební povolení zpětnou vazbu.
Kontrolní dny neplní svou funkci
tak, jak by měly, a většinou vše
končí roztržkou u kolaudace.
Dokumentace ke stavebnímu
povolení by neměla obsaho vat konkrétní názvy výrobků.
Stavební proces je u mnoha
přestaveb rozšířeným stavebním
průzkumem a konkrétní cesta
se někdy skutečně hledá až
„z lešení“.
Jak přistupovat k rekonstrukci
památkových objektů? V rámci původní křivky nebo z hlediska souvislosti vývoje?
Štulc: To je otázka komplikovaná a není na ni jednoznačná
odpověď. Vždy se musí hledat
optimální řešení individuálně.
Hodnota památky je veličina
komplexní – skládaná z řady
veličin, které se sčítají a někdy
stojí proti sobě. U některých
památek je nejpodstatnější,
že jde o dílo geniálního autora.
Zde je pak rozhodující architek tonick ý t var, k ter ý dává
rekonstrukci právo na návrat
k původnímu stavu, který byl
během věků třeba nevhod nými, devalvujícími zásahy
znejasněn. Jinde, například
u zříceniny hradu, jsou tím, co
nás oslovuje, dějiny, které hradem procházely. I to, že byl při
dobývání poškozen, má svou
historickou vypovídající hodnotu. U každé památky je proto
nutné individuálně stavebně-historickým průzkumem vyhodnotit postupný vývoj a hledat
rovnováhu mezi akcentem na
jednu stavební fázi a památkou
jako vývojovým organismem,
ke kterému každá doba přidala
určitou vrstvu. Samozřejmě jiný
přístup bude ke Karlovu mostu
nebo letohrádku Belvedér, jiný
k továrnímu objektu ve Vítkovicích nebo Dolu Michal, který se
pro návštěvníka prezentuje jako
stavba, kde se de facto včera
zastavil její chod.
Jenže v celém procesu hraje
v ý znamnou roli inve s tor,
který někdy volí určité kompromisy…
Jandáček: Investoři někdy od
obnovy očekávají nové, dokonalé stavby. Takovými ale nebyly ani v době svého vzniku.
(Zde je například patrný vliv
Německa.) Investoři si musejí
uvědomit i to, že dané řešení bude vyžadovat příslušnou
údr žbu. Pokud se například
zvolí vápenné nátěry, budou se
nutně muset častěji obnovovat.
Pro každou budovu by měl být
také zpracován výhledový plán
oprav. Stejně tak nelze u obnovy historické stavby vyžadovat
stoprocentní záruku proti deformacím a trhlinám. To by znamenalo buď stavbu postavit znova,
nebo ji nově založit, čímž ztratí
hodnotu. Příkladem by měla být
například britská metoda, kdy
se památkám umožní přirozený
vývoj. Nejsou sice technicky
dokonalé, ale odpovídají době
svého vzniku.
Štulc: Pokud se nejedná o ryzí
konzervaci, což je případ velmi málo častý, půjde vždycky
o určitý kompromis, který by měl
zachovat maximum z vypovídacích hodnot dané památky a měl
by se snažit zároveň umožnit
záměr, který investor zamýšlí.
Zde je často problematickým
bodem předimenzovanost investorem navrhovaného využití,
kdy extrémní nároky na funkci
není památka z důvodů nejen
kapacitních, ale i konstrukčních,
schopna unést. Vždy je nutno
hledat rovnováhu a způsob,
jakým zachovat maximum hodnot, pro které se daná stavba
stala památkou.
Balík: Ano, a tento záměr by měl
být vždy formulován před začátkem procesu projektování.
Jerie: Památkový zákon dává
možnost, aby tomu tak bylo.
Pokud se, ve snaze urychlit proces, opomine složka formulování
záměru, složka předprojektové
přípravy a zahájí se zpracování
projektu pro stavební povolení,
přesune se vše až na fázi realizace.
Jandáček: V současnosti má
například parcela v centru Prahy pro investora daleko větší
hodnotu než sama památka.
A pokud stavbu nesmí odstranit,
snaží se problém řešit alespoň
tak zvaným „fasádysmem“,
inzerce
kdy z památek zůstávají jenom
makety a vlastní substance je
odstraněna. A to pro mě není
kompromis.
Balík: Jde také o to předem
určit, jak má památka stárnout.
Jestli pomalu a do krásy, s předpokladem určité pravidelné
údržby, nebo zda má jen vydržet
po určitý časový úsek. Z těchto
záměrů vychází volba materiálů, technologií, ale i použitých
metod.
Štulc: Pokud jde o vlastní konzervační a obnovovací postupy,
tak pro památku je optimální,
když je obnovována prostředky,
kterými byla vytvořena – pak
zpravidla stárne takzvaně přirozeně. Když se na našem trhu
v 80. letech objevily různé syntetické nátěry, památková péče ze
začátku souhlasila s jejich aplikací. Postupně se však zjistilo, že
neumějí stárnout. To nás vedlo
k akcentu na tradiční materiály
a prostředky.
Zídek: Jak jsou rozdílné památky, tak jsou samozřejmě rozdílné
přístupy k nim. Základ je v dostatečně kvalitně zpracované přípravě obnovy. Všichni jsme se
shodli také na tom, že daná řešení je třeba, ve vztahu k té které
konkrétní kulturní památce, včas
definovat. Památkový zákon to,
domnívám se, umožňuje oběma
stranám – jak té, která zastupuje
investora, tak té, která představuje veřejný zájem. Obě strany
musí své argumenty uchopitelně
popsat a odůvodnit je. Vše by se
mělo propojit na úseku správního rozhodování, kdy úředník
je tou osobou, která by měla
být schopna argumenty zvážit.
A tady narážíme na základní
problém, což je hledisko časové.
Řada investorů upřednostňuje
čas před kvalitou. A v mnoha
případech bývají stavební postupy řešeny až na stavbě. Úlohou
obou stran, jak památkářů, tak
stavební veřejnosti, je přesvědčit investor y, že prostředky
investované do kvalitní přípravy
se vrátí ve zjednodušeném
provádění, kdy jsou už předem
zásadní otázky vyjasněné. A to
si myslím, že je nejdůležitější
problém, který neupravíme ani
personálním zabezpečením ani
zlepšením odborné kvality, ale je
to problém obecný, který musíme být schopni artikulovat alespoň v tomto směru společně.
Š t u l c : J e s am oz řejm é, že
investor chce mít z prostředků
vložených do dané rekonstrukce přiměřenou návratnost. Ale
nelze uplatňovat v tomto směru
absolutní liberalismus. To bychom mohli památkový zákon
zrušit jako nepotřebný, ponechat
těmto procesům úplnou volnost,
a škrtnout tak kulturní historii
a kulturnost tohoto národa.
Památkově chráněná území
tvoří pouhá 3 % zastavěného
území. Doporučuji porovnat kvalitu výstavby v těchto lokalitách
s výstavbou masivně vznikající
mimo ně, tedy mimo dotyk se
státní památkovou péčí. Památková ochrana se zde promítá
i do určité reglemence vznikající
výstavby a kvalita architekta se
projevuje také tím, jak dalece je
schopen dané omezující podmínky vyřešit. To třeba geniálně ukázal Josef Gočár u Domu U Černé
matky boží, kde stavbu o sedmi
podlažích dokázal rafinovanou
architektonickou kompozicí minimalizovat tak, že je kompatibilní
s nižšími sousedními městskými
domy. Kompromis je možný,
ale vyžaduje samozřejmě úctu
k minulosti z obou stran.
chráněného zdiva, měly by tedy
být co nejméně destrukční.
Za čtvrté: Historický stavební
materiál nesmí bý t změnou
potřeb namáhán radikálně odlišnými podmínkami.
Za páté: Po konzultaci se zástupci památkové péče je třeba
uváženě, je-li to technicky možné, zachovat zbytky historických
maleb, omítek a architektonických prvků.
Jerie: To ale nepůjde bez rozšíření znalostí a pochopení na obou
stranách, bez znalosti současných i historických metod. Zde
se zase dostáváme k té kvalifikaci. A samozřejmě, je třeba si uvědomit, že celý proces vyžaduje
určitý čas a nejde zvládnout
během několika dnů. Je nutné
pravidelně spolupracovat v průběhu výstavby. Často se používá
termín – vyřešíme památkovou
péči. Můžeme směřovat lepšími
cestami k pozitivním výsledkům,
ale není to problematika, která
by šla vyřešit jednorázově.
Štulc: Taky se domnívám, že je
velmi důležitá kvalita lidského
faktoru, a je to problém, protože
společnost nemůže investorovi
nic předepisovat. Jsou investoři
vzdělaní a s pochopením a jsou
investoři nevzdělaní, kteří hledají
pouze jednostranně návratnost.
Ale samozřejmě se může mnoho
změnit ve vlastním odborném
systému památkové péče.
Jandáček: Je pravda, že trochu selhal i stát, který svými
investičními činy ukazuje, že
ani on není osvíceným investorem. Problematikou je také
určité napětí mezi architekty,
techniky a památkáři, možná že
i důsledkem dřívějšího školského systému.
Neměli bychom myslet jenom
na dnešek, ale i na budoucnost. Památky lidské životy
mnohonásobně přežijí a my
příslušné zásahy provádíme jen
ze znalosti své doby. Dbejme
proto na to, aby nebyly natolik
likvidující, že z nich už nebude
cesty zpátky.
inzerce
Kde vidíte řešení, jak předejít
zmiňovaným nesouladům?
Balík: Já jsem se pokusil ze
svých projektových zkušeností
naformulovat věcný a reálný
návrh. Nemá-li si rekonstrukce
protiřečit s potřebami ochrany
stavby, je třeba:
Za prvé: V maximální možné
míře respektovat původně nalezené úpravy dispoziční, stavební
a povrchové. Návrh, i předběžný,
je třeba konzultovat se zástupci
památkové péče již v koncepci.
Za druhé: Historická opatření
je nutno vyhodnotit z hlediska nových potřeb. V případě
jejich nevhodnosti navrhne autor
projektu doplnění původních
opatření metodou založenou na
podobném principu.
Za třetí: Nově navrhované úpravy nesmí být příčinou potlačení,
nebo dokonce zániku historicky
Untitled-1 1
10/24/06 8:57:03 AM
Liapor ZDIVO, jak dokonale přesné...
EXTRÉMNÍ TICHO A TEPLO
To jsou základní požadavky na kvalitní bydlení,
a to pro každého. My Vaše požadavky bereme vážně,
a proto jsme je promítli přímo do samotné podstaty
našich výrobků. Pečlivý vývoj a výroba pomáhají
termoakustickému zdicímu systému Liapor zajistit
pro Vás skutečné ticho a teplo.
Kalibrované zdivo Liapor
pro přesné zdění
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
357 44 Vintířov
tel.: +420 352 324 444
fax: +420 352 324 499
www.liapor.cz
Nové kalibrované tvarovky pro přesné zdění mění
pohled na stávající technologii provádění zdiva.
Představují vyšší produktivitu zdění, celkové snížení
pracnosti, zásadní snížení vlhkosti, rychlejší vysychání
zdiva, úsporu zdicí malty, zvyšují tepelný odpor celého
fragmentu zdiva při vytvoření téměř dokonalého
materiálového monobloku.
navrženo přírodou, vyrobeno pro život
Technistone
®
Společnost Technistone je díky bohatým zkušenostem s realizací interiérů známa a oblíbena po celém
světě. Schodiště, dlažby, koupelny, kuchyňské pracovní desky a další interiérové prvky z obohaceného
přírodního kamene svým vysokým leskem prosvětlí interiéry budov a vytvoří exkluzivní vzhled. Široká
škála barev a možnost nařezání libovolného formátu kamene uspokojí i nejnáročnější klienty. Mezi další
výhody kamene Technistone® patří snadná údržba, dlouhá životnost, tvrdost a bezpórovitost.
Technistone® je konglomerovaný kámen vyráběný licenční technologií Breton. Skládá se z drceného
tříděného granitu, křemičitého písku a případně zrcadlových střepů. Jako pojivo je použita kvalitní
polyesterová pryskyřice, zajímavých barev je dosahováno pomocí barevných pigmentů.
Technologie Breton založená na podtlakovém vibračním lisování vybraných přírodních materiálů
se speciální polyesterovou pryskyřicí umožňuje sjednotit krásu přírodního kamene s lepšími vlastnostmi
kamene konglomerovaného.
www.technistone.cz
Technistone, a.s.
Bratří Štefanů 1070, 500 03 Hradec Králové
tel.: 495 714 711, fax: 495 714 709
bytová výstavba
text: Vladimír Šlapeta
foto: archiv autora
▲ Kamil Roškot – rodinný dům mlynáře, Vlašim
Rodinné domy v české
architektuře XX. století
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
Děkan Fakulty architektury
VUT Brno.
Architekt Josef Havlíček, přední představitel
českého funkcionalismu, kdysi ve své monografii
napsal, že rodinný dům je prubířským kamenem
každého architekta: Na počátku tvorby, uprostřed kariéry i na jejím konci, je to úkol, se kterým se setkává architekt v kterémkoliv období
své tvorby. Znovu a znovu prověřuje jeho schopnosti vyjádřit se k zásadnímu problému architektury vůbec. Právě proto lze na tomto typologickém druhu ukázat současný stav společnosti,
její minulost i směřování do budoucna.
Prostřednictvím vývoje rodinného domu – vily
lze velmi dobře vyčíst stav společnosti i společenskou úroveň a architektonickou kulturu.
Secese
Rodinný dům či vila secesní doby se v českých zemích odvíjela
z tradice vily secesního období ve Vídni, kde tehdy studovala většina
architektů. Ať už to byl Jan Kotěra, Dušan Jurkovič, nebo další žáci
Oty Wagnera mladší generace. Tyto vily vycházely z vídeňských
a anglických vzorů halových dispozic s krbem a lidových tradic příslušných regionů. Právě v tomto smyslu uplatnil Dušan Jurkovič vlivy
moravskoslovenského pomezí a Jan Kotěra, který již v té době Británii
navštívil osobně, reflektoval vlivy hnutí Arts and Crafts nebo Charles
Rennie Mackintosh. Na tuto tvorbu navázali i někteří Kotěrovi žáci,
například Kamil Roškot.
▲ Jan Kotěra – vila Gombrich, Vídeň, 1913–14
Kubismus
Kubistické hnutí vycházelo z poněkud protichůdných stanovisek.
Zatímco secesní vily byly založeny na středověké řemeslné tradici
ve smyslu ideálů Johna Ruskina, kubistické hnutí stavělo na ideálu
hmotnosti jeho psychologického působení a na obnově průčelí jako
vyjadřovacího prostředku architektury.
Vliv Holandska
Nejmladší generace architektů, která rostla už do nové republiky,
však tuto tendenci nepřijala a začala rychle hledat nové vzory.
Největší vliv mělo Holandsko, které bylo neutrálním státem, a tudíž
stavební činnost pokračovala i během první světové války a těsně
po ní. Takže všichni evropští architekti a studenti oboru vzhlíželi
k Holandsku jako k velkému vzoru. Přední čeští architekti i studenti
škol Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění a Pavla Janáka
na umělecko-průmyslové škole cestovali do Holandska, a naopak
prominentní holandští architekti, především Henrik Petrus Berlage,
Theo van Doesburg a Jacobus Johanes Pieter Oud, přednášeli mezi
léty 1923–24 v Praze a Brně. Výsledkem těchto skutečností byly
holandisující stavby rodinných domů, například skupina domů pro
výtvarné umělce v Praze na Ořechovce od Pavla Janáka pro Emila
Fillu, Vincence Beneše a Bohumila Kafku, stejně jako vlastní rodinný
dům městského brněnského architekta Jindřicha Kumpošta v Brně
v Masarykově čtvrti.
Funkcionalismus
▲ Josef Chochol – rodinný dům, Praha-Vyšehrad, 1912–13
Půdorys a vnitřní prostor se příliš neměnil, zatímco průčelí – vnější
povrch – se stalo prostředkem psychologického vyjádření smyslu
architektury. Výsledkem byly například krystalické formy průčelí
vyšehradských vil architekta Josefa Chochola nebo vily Pavla Janáka
v Jičíně a Lublani.
Poválečné Československo hledalo právě prostřednictvím předních
architektů Josefa Gočára a Pavla Janáka předešlé kubistické éry nový
národní sloh, který měl vyjádřit identitu mladé Československé republiky.
Výrazem tohoto úsilí je například Janákova vila v Praze-Bráníku.
▲ Jindřich Kumpošt – rodinný dvojdům, Brno, 1931
V zimě 1924–25 zorganizoval Klub architektů přednáškový cyklus Za
novou architekturu za účasti tehdejších vůdčích evropských architektů
– Jacobuse J. P. Ouda, Le Corbusiera, Ozenfanta a Adolfa Loose,
a to v Praze a v Brně. Tento cyklus byl rozhodujícím momentem v prosazení idejí moderní architektury v československém prostředí – Le Corbusier
se stal doslova „Guru“ české, k Francii orientované moderny.
Krátce poté si postavil pražský architekt Evžen Linhart vlastní vilu na
Hanspaulce – první corbusierovský dům v Československu. Snad stojí
za zmínku, že Linhart v tomto domě utratil i jmění své ženy poté, co
navštívili Stuttgart a Paříž a Le Corbusierovy stavby. Realizace byla
tak drahá, že mladý pár musel dům na dvě léta pronajmout, než se
tam mohl nastěhovat a dům užívat. Bílý funkcionalismus však brzy
poté zvítězil a stal se vůdčím stylem československé architektury
a nositelem kulturní ideje tohoto nového státu. Vedle domácích
▲ Evžen Linhart – vlastní dům, Praha, 1927–29
▲ Ladislav Žák – rodinný dům, Praha-Baba, 1932
▲ Eduard Žáček – vlastní dům, Brno, 1935
architektů realizovali svá vrcholná díla na českém území i přední
světoví architekti. V Praze Adolf Loos uskutečnil Müllerovu vilu,
svou nejvýznamnější manifestací prostorového plánu, a německý
architekt Ludwig Mies van der Rohe vilu Tugendhat jako svou
nejdůležitější stavbu evropského období před svým útěkem do
Spojených států.
Výstava bydlení Svazu československého díla Nový dům v Brně
v roce 1928 a o čtyři roky později Výstava nového bydlení Baba
tuto tendenci jenom potvrdily. Mimořádný úspěch těchto výstav,
zejména té pražské, způsobil, že se rodinný dům – vila pro střední
a vyšší střední vrstvu – stal opravdovým experimentálním polem
nové architektury, v němž byly od roku 1932 až do počátku války vyzkoušeny všechny možné stylové variace funkcionalismu
– od racionálního konceptu funkcionalismu, přes corbusierovský
plasticismus, aerodynamický funkcionalismus, až k organické
architektuře.
Stavby manželů Oskara a Elly Oehlerových jsou příkladem té racionální
tendence, vlastní dům Bohuslava Fuchse, vila továrníka Volmana
v Čelákovicích nebo některé práce Josefa Havlíčka a Karla Honzíka
ilustrují corbusierovskou plastickou tendenci, zatímco vily Bohuslava
Fuchse v Brně-Pisárkách, některé vily na severní Moravě bratří Šlapetů a vily Vladimíra Grégra reprezentují aerodynamickou architekturu.
▲ František M. Černý – rodinný dům Moelzer, Praha, 1938
Jiné vily stejných architektů inklinovaly až k organické architektuře
v přírodních materiálech.
Tato tendence pokračovala ještě na počátku okupace, kdy se mnoho stavebníků snažilo rychle investovat peníze do staveb na okraji
velkých měst nebo v rekreačních oblastech, kde se chtěli ukrýt
pro případ bombardování, které bylo možno očekávat v době druhé
světové války.
1945–65
Můžeme konstatovat, že právě ve stavbách rodinných domů se odráží
vysoká kultura bydlení střední a vyšší vrstvy české společnosti v době
jejího vzestupu. Vzhledem k politickému vývoji po osvobození v květnu 1945 a politické orientaci k socialismu a na Sovětský svaz formy
komunálního bydlení převážily. Rodinný dům přestal být nejdůležitější
formou bydlení pro střední a vyšší vrstvu, která byla ze společenského
rejstříku vymazána. Tím byl již socialistický a brzy komunistický stát
ochuzen o významnou vrstvu formy bydlení a její kulturu.
▲ Ivan Ruller – rodinný dům, Brno, 1967–68
1966–68
Je však pozoruhodné, že v okamžiku, kdy se objevovaly první vlaštovky oživení a liberalizace stavební produkce v oblasti bydlení, objevily
se i první pokusy o obnovu tohoto stavebního druhu. Rodinný dům
inženýra Petráčka v Brně, který projektoval architekt Ivan Ruller, je
toho vzácným dokladem. Tento architekt se v polovině 60. let právě
vrátil z dlouhodobého studijního pobytu v Paříži a zkušenost a znovu
objevená osobní důvěra stavebníka a architekta z této stavby přímo
vyzařuje.
1969–89
Sovětská okupace však obdobná úsilí architektů i stavebníků opět
zabrzdila. Jen zcela výjimečně se v 70. a 80. letech objevily realizace
domů individuálnějšího charakteru. Teprve Sametová revoluce v listopadu 1989 otevřela toto tradiční pole činnosti architektů a umožnila,
aby spektrum jejich výsledků ilustrovalo stavební bytovou kulturu,
jak se vždy patřilo.
english synopsis
Family Homes and Czech Architecture in the 20th
Century
This article highlights the basic developmental history in the sphere of
family homes design. It presents works by prominent architects from
the Art Nouveau period, Cubist homes, functionalist projects, postwar construction, and even work from the 1970s and up to current
construction projects.
klíčová slova:
dům rodinný, architektura česká, historie výstavby
keywords:
▲ Atelier Burian – Křivinka – rodinný dům, současná realizace
family home, czech architecture, history of building
„Špièkové technologie
jsme spojili s tradièními
materiály. Postavit
pasivní dùm je výzva pro
profesionály.“
Pavel Murárik, stavbyvedoucí seminárního centra Hostìtín,
Skanska CZ, Divize Technologie
Obec Hostìtín zná kromì milovníkù pùvabné krajiny Bílých Karpat málokdo. Pøesto se pyšní nìkolika
unikáty: vyrábí oblíbený biomošt, k vytápìní používá biomasu, vodu ohøívá solárními kolektory a je zøejmì
nejekologiètìji spravovanou obcí v Èeské republice. Zámìr ZO ÈSOP Veronica vybudovat v obci Seminární
centrum podle standardù tzv. pasivního domu, tedy s extrémnì nízkou energetickou nároèností, pøijala
spoleènost Skanska CZ jako výzvu. Díky spolupráci investora, vedení obce a spoleènosti Skanska CZ se tak
podaøilo dokonèit jedineènou veøejnou stavbu, která bude nepochybnì vzorem pro ostatní.
www.skanska.cz
bytová výstavba
text: Šafer Hájek Architekti s.r.o.
Rekonstrukce a přístavba
bytového domu Kollárova
Šafer Hájek Architekti s.r.o.
Ateliér poskytující kompletní služby v architektuře.
Z významných realizací:
■ základnová stanice s rozhlednou (Nymburk)
– Cena Grand Prix 2003
■ rekonstrukce Dejvického divadla 2001
Projekt rekonstrukce a přístavby domu
Kollárova je jedním z prvních projektů obnovy
bytového domu a konverze rozlehlých průmyslových dvorů a hal na obytný dům v oblasti
pražského Karlína. Stavba kombinuje rekonstrukci památkově chráněné budovy z konce
19. století v uliční frontě s novou přístavbou,
nápaditě doplňující kompozici stávajícího
dvorního traktu.
foto: Filip Šlapal
▲ Pohled na dokončenou stavbu
Charakteristika stavby
Vlastní stavba se skládá jednak z rekonstrukce stávající třípodlažní
budovy s podkrovím, která je umístěna v řadové městské zástavbě v ulici Kollárova, jednak z nové dvorní přístavby. Půdorysně
je stavba rozdělena na dva dilatační celky – stávající rekonstruovanou budovu a křídlo přístavby. Tyto dva dilatační celky jsou
spojeny v přízemí a dále schodištěm na úrovni jednotlivých
podlaží. Celkové půdorysné rozměry stavby včetně přístavby
v úrovni přízemí jsou 19x48 m.
Rekonstrukce stávající budovy
Nosná konstrukce stávající budovy je řešena tradičně jako podélný
zděný stěnový systém – dvoutrakt, doplněný dvěma vnitřními
a štítovými stěnami. V původním domě byla provedena oprava
krovu s vestavbou podkroví a schodiště bylo propojeno s dvorní
přístavbou. Rekonstrukce respektovala typické architektonické
prvky poloviny 19. století zachováním kamenného polootevřeného
schodiště, litinového tvarovaného zábradlí pavlačí a systému
nosných kleneb v celém objemu budovy. Oddělením průjezdu, vyhrazeného pro vjezd automobilů do garáží ve dvoře, od
nového vstupu pro obyvatele domu je vytvořen veřejný prostor,
akcentující původní nosný systém domu. Bytové jednotky
využívají východní a západní orientace fasád k ideálnímu řešení
prostorové dispozice stávajících bytů. Nově vzniklý byt v prostoru
původní půdy poskytuje svým obyvatelům výjimečný výhled do
historického prostoru Karlínského náměstí na západě a na moderní dostavbu ve dvoře s navazujícím parkem ve vnitrobloku na
východě. Vnitřní společný prostor ve dvoře, terasách a bytových
jednotkách poskytuje svým obyvatelům maximální soukromí.
➤
sever
Konstrukce dvorní přístavby
Dvorní přístavba ve vnitřním prostoru pozemku je navržena jako
pětipodlažní obytná budova obdélníkového tvaru o rozměrech
v nadzemní části 19x40 m. Stavba není podsklepena. Nosná
konstrukce přístavby je železobetonová monolitická, navržená
jako kombinovaný konstrukční systém se sloupy a obvodovými
stěnami, v úrovni největší zastavěné šířky dvora v přízemí jako
trojtrakt. Jednotlivá podlaží postupně ustupují směrem k severní
stěně. S ohledem na absenci suterénu a přilehlé sousední objekty
je přístavba založena hlubinně na železobetonových pilotách,
resp. pilířích tryskové injektáže. Provozně je budova přístavby
navržena jako bytový dům, kde nosný systém umožňuje flexibilní
změnu dispozice bytů.
▲ Situace
▼ Pohled na mezonetové řešení přístavby
Architektonické řešení
Podle principu plošné a výškové regulace doplňuje navržená
budova přístavby nedokončenou kompozici dvorního traktu.
Konkrétní řešení bytového domu je postaveno na myšlence
zdůrazňující optické propojení nového parku Corso s prostorem
dvora. Hmota stavby je navržena jako stupňovitě se zužující
směrem k parku, což umožňuje výhled východním směrem
pro byty a maximální využití jižní fasády pro osvětlení. Koncept
artikulace stavby a stupňovité zeštíhlení zmenšují měřítko hmoty
přístavby. Vztah k parku je podpořen vytažením horních dvou
podlaží nové stavby za hranici obvodové zdi, v 1. NP ve formě
velkého arkýře.
Moderní dostavba ve vnitrobloku respektuje objemy okolních
staveb a zároveň citlivě navazuje na původní dům. Obě hmoty –
původní budova a dostavba – jsou nenásilně spojeny konstrukcí
výtahu. Část přízemí ve dvoře je vyhrazena parkovacím stáním
pro automobily. Tato stání jsou v celé ploše zakryta vodorovnou
konstrukcí, která je využívána jako zatravněná terasa pro bytové
jednotky v úrovni 1. patra. Konstrukční systém přístavby umožňuje
variabilní spojování jednotlivých bytů ve větší celky. Všechny
bytové jednotky mají vlastní terasu nebo balkon orientovaný jižním směrem a zároveň s výhledem do nově budovaného parku
ve vnitrobloku. Byty v posledním patře mají k dispozici rozsáhlé
střešní terasy přístupné přes mezonetový obytný prostor. Na
jihovýchodní straně pozemku je situován třípodlažní solitérní
objekt se vstupem z terasy nad garážemi. Jeho východní fasáda
se zahradou přímo sousedí s parkem ve vnitrobloku.
Rekonstrukcí a dostavbou vzniklo celkem dvacet bytů o ploše od 34
do 160 m 2, dvě obchodní nebo administrativní jednotky v přízemí,
parkovací místa a sklepní prostory.
▲ Půdorys 5. NP
▲ Starý průmyslový dvůr, místo budoucí výstavby
▲ Rekonstrukce krovu stávající budovy
▲ Půdorys 3. NP
▼ Železobetonová konstrukce přístavby
▲ Terasy mezonetových bytů
english synopsis
Reconstruction and Extension of the Kollárova
Tenement Building
The project for the reconstruction and extension (addition) of the
Kollárova tenement building is one of the first reconstruction projects
of an apartment block with conversions of large industrial courtyards
and halls into a new residential housing complex in the Prague-Karlín
district. The project combines the reconstruction of a national cultural
monument, an access-balcony type tenement building dating from the
mid-19th century, with a new addition, which strikingly complements
the design of the existing courtyard section.
▲ Podélný řez
Základní údaje o stavbě
Stavba:
Rezidence Kollárova
Praha 8-Karlín, Kollárova 14
Charakter stavby: Rekonstrukce a přístavba
Investor:
Real Estate Karlín – Palác a. s.
Architekt:
Šafer Hájek Architekti s. r. o.
Ing. arch. O. Hájek, Ing. arch. P. Čížková,
Ing. arch. L. Fecsu, Ing. arch. T. Pavlík,
Ing. arch. O. Rosová, Ing. arch. J. Šafer
Generální projektant:
AED Project a. s., Ing. A. Marek, Ing. I. Hodek,
Ing. K. Chlupáč, Ing. P. Sedlák
Generální dodavatel: Podzimek a synové, s. r. o.
Termín dokončení:
12/2005
Kolaudace:
22. prosinec 2005
Structure Description
The structure comprises the reconstruction of an existing three-story
building and attic forming part of the row of buildings built up along
Kollárova Street and a new structure added to the courtyard. The
structure’s ground plan is divided into two elongated sections – the
existing reconstructed building and the additional wing structure. These
two sections are joined at the ground floor and also along a staircase
at individual levels. The total ground-plan dimensions of the structure,
including the addition, at the ground-floor level are 19x48 m.
klíčová slova:
rekonstrukce, přístavba, úprava stavební
keywords:
reconstruction, addition, modification
bytová výstavba
text: Jakub Kynčl
foto: Fotostudio Croci & du Fresne
QUARTIER MC NAIR, Berlín –
bydlení ve městě
Ing. arch. Jakub Kynčl (*1971)
V současné době působí jako
pedagog na Fakultě architektury
VUT v Brně. Je autorizovaným
architektem ČKA a od roku 2001
je partnerem kanceláře
KNESL + KYNČL architekti.
Bydlení bylo vždy jedním z hlavních stavebních úkolů, každá doba měla však jiné zájmy,
preference a především představy o jeho
naplnění a každá doba se s ním vypořádala
jinak – po svém.
Dnes prožíváme stále intenzivnější zájem o bydlení ve městě.
Ve městě, které ale bude odpovídat měnícímu se životnímu stylu,
měnícímu se stylu práce, měnící se struktuře společnosti, měnícímu
se užívání budov, měnícím se technologiím a měnícím se potřebám
jeho obyvatel. Tyto změny samozřejmě následně vyvolávají potřeby
nových či modifikovaných stavebních typů. Níže představený projekt
lze po právu nazvat jedním z milníků v hledání nových forem.
(doposud byla zrealizována 1. a 2. etapa – 226 rodinných domů a 36 bytů
v jednom domě). Rodinné domky jsou navrženy ve třinácti různých typech,
z nichž každý má tři základní podtypy, které lze libovolně kombinovat, a ke
každému z nich přiléhá privátní venkovní prostor 32–104 m2. Moduly jsou
kombinací tří základních parametrů – šířky (4; 4,5; 5 a 6 m), hloubky (10,5;
11,5 a 12,5 m) a výšky (2 nebo 3 podlaží) – a jsou řazeny vždy po pěti až
devíti jednotkách stejné šířky a hloubky vedle sebe. Řadové domy jsou
pak ještě doplněny nezbytnou kůlničkou, opět dědictvím Atelieru 5, hned
vedle vstupu.
Původně měl soubor sloužit převážně k ubytování vládních úředníků, kteří
se sem měli přestěhovat v souvislosti s přesunem hlavního města. Ti však
zůstali ve svých domovech v Porýní a do Berlína začali dojíždět pouze na
pracovní část týdne. Nakonec se tak sídliště místo úřednickou ubytovnou
stalo vítanou odpovědí na nejpalčivější otázky soudobého urbanismu.
Odpovědí na otázky související s dnešními požadavky na moderní způsob
bydlení ve městě při zachování všech jeho předností, vazeb a základních
charakteristik, současně s udržením určité nezbytné míry soukromí v rámci
sice malého, ale přesně vymezeného teritoria.
Materiály byly převzaty z projektu Jakuba Kynčla, jehož součástí byla
kniha, vydaná Vydavatelstvím ERA 2005, ISBN 80-7366-039-3, a výstava
původně zpracovaná pro Galerii architektury Brno.
Příklad kompaktního bydlení
MC NAIR QUARTIER je příkladem tzv. kompaktního bydlení – obytné
struktury složené z řadových či jiné formy rodinných domů, nízkopodlažních bytových domů nebo jejich vzájemně se prolínající kombinace.
Většinou se totiž spíše než o zástavbu jedná o prostorovou strukturu,
kombinující prvky všech zmíněných typologií, která se snaží dát svým
obyvatelům komfort bydlení v rodinném domě, společně s využitím
všech předností bytového domu (cena, malá parcela, umístitelnost
v městské zástavbě apod.). Zjednodušeně by se dalo říci, že takto
navržené stavby se snaží zužitkovat přednosti obou stavebních typů
a zároveň eliminovat jejich nevýhody.
řadový dům / row house
Sídliště je syntézou tvůrčích postupů bernského Atelieru 5 a odkazu
bílého meziválečného racionalismu. Vznikla tak do současných podmínek
transformovaná idea zahradního města – produkt trhu se smyslem pro
aktuální sociální situaci, citlivá parcelace s důrazem na ekonomii území,
důsledná hierarchizace prostorů, zeleň a množství různých veřejných
prostorů jako integrální součást komplexu, auta na parkovištích před domy
a dětská hřiště s mnohočetnými vizuálními kontakty na okolní domy, velká
škála typů dobře vymyšlených bytů (od 68 do 147 m2), včetně variantnosti
a variability v kombinacích několika základních modulů a promyšlených
konstrukčních detailů.
Soubor se nachází na jihozápadním předměstí Berlína, na místě bývalé
základny americké armády, která jej opustila na počátku devadesátých
let. Skládá se z 337 rodinných domů a 180 bytů v pěti bytových domech
dvojdům / semi-detached house
terasový dům / terraced house
0
▲ Situace
50
100
200 m
31
▲ Řadový dům
0
▲ Dvojdům
▲ Dvojdům – půdorys 1. a 2. NP a příčný řez
5
10
25 m
▲ Letecký pohled na část sídliště
▲ Řadový dům – půdorysy a příčný řez
QUARTIER MC NAIR, BERLÍN
architekt / architect:
d-company – Anatole und Insook du Fresne, Danny Bucco; Baumschlager
& Eberle – Dietmar Eberle (koncepční fáze / the conception phase)
zahradní architekt / landscape architect:
Hager Landschaftsarchitektur AG – Guido Hager
klient / client:
Prometheus Immobilien Verwaltung GmbH & Co.,
Objekt Berlin – Steglitz Mc Nair KG
projekt / design:
1998–2001
realizace (1. a 2. etapa) / construction (1st and 2nd phase):
1999–2002
počet bytových jednotek / number of dwellings:
303 řadových domů / row houses
34 dvojdomků / semi-detached houses
180 v 5 bytových domech / in 5 apartament houses
průměrná velikost bytu / average size of dwelling:
111 m2
celková podlažní plocha / total floor area:
57 387 m2
plocha pozemku / site area:
122 000 m2
english synopsis
MC NAIR QUARTIER, Berlin –
Living in the City
While housing is a continual and central building task, each historical
period had different concerns and preferences, and hence approached
the subject in its own way. Nowadays, with the majority of the world’s
population living in towns, we experience a resurgence of interest in
town living. In response, towns need to adapt to the changing lifestyles,
attitudes to work, social structures, building use, technologies and the
requirements of its inhabitants. Naturally, the changes trigger the need
for new or modified building types. MC NAIR QUARTIER can be justifiably referred to as one of the milestones in searching for new forms of
urban housing. The estate is a fusion between the creative approach
of Atelier 5 in Bern and the heritage of the inter-war white rationalism.
The result is a garden city transformed into a contemporary context, a
market product with a sense of the current social situation which uses
division of plots in response to the economy of the area. Consistent hierarchy of the spaces, greenery, an abundance of various public spaces,
parking directly in front of the houses and children’s playgrounds having
multiple viewpoints from the surrounding houses are all an integral part
of the complex. All of this offered with a great range of thoughtfully
designed flats (from 68 to
147 m2), offering variety and variability in combination with several basic
modules and well-thought-out constructional details.
konstrukce / type of structure:
železobetonová / reinforced concrete
klíčová slova:
cena / price:
řadový dům / row house – 990 eur/m2
dvojdomek / semi-detached house – 1050 eur/m2
bytový dům / apartament house – 1011 eur/m2
keywords:
kompaktní bydlení, urbanizmus
high-density housing, town planning
bytová výstavba
foto: Tomáš Malý
Čím je pro vás architektura a jak o ní učíte své žáky přemýšlet?
Existuje spousta definic architektury. Pro mě je nejbližší ta římského architekta a inženýra Marcuse Vitruvia: „Architektura je
stavba splňující tři základní kritéria – firmitas, utilitas a venustas,
mezi kterými musí být rovnováha.“ Dobrá architektura by se měla
vyznačovat statickou pevností a musí splňovat funkci, pro kterou
byla zřízena. Venustas znamená estetický cíl, i když původní
doslovný překlad je libost. První dvě kategorie jsou kvantifikovatelné, a tím pádem relativně jednoduše posouditelné. Venustas je
postavena na subjektivním vnímání. Někdo mezi tato tři základní
kritéria vnáší i ekonomiku, já ne. Dobrá architektura musí být
především krásná, účelná a stabilní. Ekonomika při hodnocení
výstupu není hlavním parametrem, při přípravě procesu je ale
důležitá.
Budoucí architekti by se měli zaměřit především na naplnění
všech těchto tří kategorií a já si myslím, že současná výuka na
fakultě architektury a její struktura tomu odpovídá. Studentům
nic neslibujeme, garantujeme jim jenom to, co víme. Když pak
přijdou takto vybaveni do praxe, je rozhodující, jakým prostředím
budou ovlivněni.
Jaké mají dnes architekti podmínky pro svou tvorbu?
Při současném stavebním boomu optimální. Problémem je ale
snaha investorů ušetřit tam, kde je to kontraproduktivní – na projektech. Tlak na snižování honorářů je velmi nepříjemný a může
vést až k méně kvalitním projektům. Máme zkušenosti, že mezi
klienty, kteří mají zájem, řekl bych, o funkčnost architektury,
patří většinou bohatí soukromníci. Já bych termín „podnikatelské
baroko“ nespojoval tedy výlučně s podnikatelským úspěchem.
Je to o vzdělání, osvícenosti. I úspěšní podnikatelé chtějí kvalitní
domy. Nejobtížnější je navrhnout úplně nejjednodušší stavby.
Lidé si dnes, vlivem přirozeného sklonu šetřit, kupují katalogové
projekty. Zajímavé je, že je v tom podporují i banky. Nedoprovázejí reklamní šoty na úvěry zobrazením projektů, které bychom
▲ Předseda České komory architektů Jan Štípek
Úspěšnost
architektury
prověří až čas
Dojde ještě někdy v architektuře k vytvoření
dominantního stylového proudu? Překonáme současný eklektismus? Doc. Ing. arch.
Jan Štípek, předseda České komory
architektů, přiznává, že neví.
Nákladné stavby mě iritují, když vím, kolik
tisíc lidí umírá ve světě hlady. Teď jsem
řekl asi něco, co vás možná zarazilo,
ale já to do kontextu dávám.
mohli považovat za progresivní, ale těmi nejhoršími katalogovými
návrhy. Chápu, všichni stavebníci nejsou ochotni s architektem
absolvovat proces tvorby svého domu. Roli také hraje finanční
stránka. Pokud však použiji paralelu, tak rodinný dům navržený
architektem bych přirovnal k portrétu. Katalogový domek, kterých
se dnes staví většina, je jako fotografie z automatu. Navíc zde,
hlavně začátkem 90. let, docházelo k výstavbě archetypů z úplně
odlišného kulturního prostředí.
Jak byste charakterizoval současnou českou architekturu?
Abychom si nedělali iluze, v nejúspěšnějším období české
architektury, tzn. ve 20. a 30. letech minulého století, navrhovali
architekti maximálně 4– 6 % celkové stavební produkce. Dneska
jsou inženýři nebo architekti podepsaní téměř pod vším, jestli
však najdeme kvalitní architektury taky 6 %, je to moc. Co se ale
výrazně změnilo, je otevření našeho území konkurenci v podobě
zahraničních investorů a jejich architektů. Když nejsou kvalitní, je
to malér – příkladem mohou být některé stavby pražských hotelů.
Budovu hotelu Mövenpick navrhoval rakouský architekt, i když
hotel Don Giovanni na Vinohradech je dílem místního architekta
a je to taky hrůza. Na druhou stranu se u nás uplatnili i architekti
světových jmen a jejich stavby dopadly velmi dobře, například
komplex Zlatý Anděl francouzského architekta Jeana Nouvela,
spousta staveb v Karlíně. Tandem Milunič – Gehry vyprojektoval
dům, který je sice kontroverzní, ale aspoň je o čem diskutovat.
Úspěšnost architektury prověří až čas. Obecná platnost staveb se
prokáže někdy poměrně brzy, jindy za dlouhou dobu. Stávající gotické, renesanční nebo barokní památky považujeme dnes za špičky
architektury. Gotika ale v Čechách trvala od konce 13. století až téměř
do roku 1500. Renesance se sice v Čechách uplatňovala jenom sto
let, ale baroko zase dvě stě padesát let. Názory konzumentů nebo
pozorovatelů dané architektury se přenášely z generace na generaci
a architektonické znaky, které jsou v těchto dílech obsaženy, byly
pro všechny dokonale čitelné. Ve druhé polovině 19. století se začaly
vyskytovat různé pseudoslohy a paralelně se stavěla neorenesance
a pseudogotika. Naštěstí pak vykrystalizovaly ve svébytný styl secese
a objevil se kubismus. Po první světové válce pak funkcionalismus,
konstruktivismus nebo moderna. I tady byl určitý časový přesah
a k něčemu to vedlo. Ale přesto lze pozorovat, že ke konci téměř
každého století nastává období eklektismu, prolínání nejrůznějších
stylových forem. Byl jsem historiky dokonce ujištěn o pravidelnosti
takového jevu už od quadrocenta. A my jsme teď v tom eklektismu
až po uši…
jsou ve vlastním vnímání a produkci od sebe hodně odtažité.
Fakt, že vznikají paralelně vedle sebe, je jiná věc. K tomu docházelo například i v období mezi válkami – budova Státní plánovací
komise byla postavena tři roky před Elektrickými podniky. To
jsou dva na sobě naprosto nezávislé, diametrálně odlišné výrazy, které vznikly v jednu chvíli. Zajímavé je, že například stavby
ministerstev byly zadávány v převážné většině architektům
klasicizujícím. Budova Všeobecného penzijního ústavu Honzíka
a Havlíčka je jenom o málo mladší než Engelovo ministerstvo
dopravy. Více než deset let od sebe není ani Fantovo ministerstvo průmyslu a obchodu a vedle stojící Palác Vltava, kde byla
kavárna. Takže je patrné, že se názory na architektonický výraz
čím dál více zrychlují. Ale jestli se vyprofiluje určitý styl nebo
sloh, to si nejsem jistý.
Na druhou stranu – co znamená v architektuře tisíc let?
No právě. Třeba nás zařadí „do jednoho pytle”, sesypou nás
a nějak nazvou. To je možné, ale zatím si myslím, že dnešní stavby
Takže pokud se ptáte, kam se bude architektura dále ubírat,
nevím. Ale ono se to nějak vybere…
Co vám na práci současných domácích i světových architektů nejvíce vadí?
Vadí mi, že stavby jsou čím dál více sofistikované, technicky
náročnější a dražší. Při splnění daných funkcí by mohly být často
realizovány levněji. Například nová výstavba Berlína je jistě velmi
zajímavá, ale náklady jsou tak enormní, až je to nepřirozené.
Mě tak nákladné stavby iritují, když vím, kolik tisíc lidí umírá ve
světě hlady. Teď jsem řekl asi něco, co vás možná zarazilo, ale
já to do kontextu dávám.
inzerce
bytová výstavba
text: Milan Cikánek
foto: archiv redakce
Marginálie ke vztahu české populace
k Evropské unii
Mgr. Ing. Milan Cikánek
Nezávislý konzultant pro marketing. Prognostik a analytik
evropského trhu.
Více než 50 % Čechů je nyní – jak vyplývá
z nedávného šetření Eurobarometr, objednaného
Evropskou komisí – spokojeno s naším členstvím
v Evropské unii. Uvádí se, že pro vstup a spíše pro
vstup je dohromady 59 % českého obyvatelstva.
Nebylo tomu tak vždy.
skepse k Evropské unii byla tím větší, čím bylo vyšší procento výdajů
na bydlení. Ukazuje to následující tabulka, kterou jsme sestavili z různých podkladů. Nezařadili jsme data za Maltu. Výdaje na bydlení jsou
zde malé díky příznivým klimatickým podmínkám a díky okolnosti, že
větší část populace bydlí ve starých bytech, do nichž se léta výrazněji
neinvestuje. (Vstupní data: Ročenka HN 2004, ČSÚ, Eurostat, vlastní
výpočty autora)
tab. 2: Závislost skepse k EU na růstu výdajů na bydlení
Pokles
Hlasy pro
Výdaje na
Převrácená
hlasů pro
vstup v %
bydlení v %
hodnota
vstup
z celkové
z celkových
předchozí-
v porov-
populace
výdajů
ho sloupce
nání ke
Slovinsku
Připomeneme fakta. Česká republika jednala v prosinci 2002 v Kodani
o podmínkách vstupu do Evropské unie. Na summitu EU následně
16. dubna 2003 v Aténách podepsala přístupovou smlouvu. Vláda vypsala
referendum o vstupu do EU, které se konalo 13. a 14. června 2003. V České republice se dostavilo k urnám 55,2 % oprávněných voličů a 77,3 %
hlasujících, kteří se zúčastnili referenda, souhlasilo se vstupem. Z celkové
voličské populace bylo tedy pro vstup (55,2 x 0,773) 42,7 %. Porovnejme
tyto údaje s výsledky hlasování o přístupové smlouvě ve dnech 8. března
až 20. září 2003 v desítce nových kandidátských zemí. (Data jsou převzata
z Ročenky Hospodářských novin 2004, str. 13. Na Kypru se plebiscit
nekonal. Země jsou seřazeny sestupně podle procenta kladných hlasů
z celkového počtu voličů.)
tab. 1: Účast v referendu v procentech z počtu voličů, výsledek
referenda v procentech hlasů pro vstup a procento kladných
hlasů z celkové populace s volebním právem
Hlasy pro
Výsledek
vstup
Referendum – referenda –
v procentech
účast v %
procento hlasů
z celkové
pro vstup
populace
Slovinsko
60,00
98,70
59,20
Litva
64,00
91,00
58,20
Lotyšsko
72,50
67,70
49,10
Malta
91,00
53,60
48,80
Slovensko
52,15
92,46
48,20
Polsko
58,48
76,87
45,00
Česká republika
55,20
77,30
42,70
Estonsko
63,00
66,90
42,10
Maďarsko
46,00
84,00
38,60
-
-
Kypr
nekonalo se
Zajímavý je možný důvod různého hlasování. Zřejmě vypovídá o vlivu
výše nákladů na bydlení (tedy včetně výdajů na vytápění, spotřebu
vody, opravy) na politické postoje veřejnosti přistupujících zemí, na její
hlasování. Ze srovnání hlasů pro vstup do Unie v populaci vyplývá, že
Výdaje na
bydlení –
převrácená
hodnota
ke Slovinsku
Slovinsko
59,2
11,1
9,01
100,0
100,0
Litva
58,2
16,2
6,17
98,3
68,5
Lotyšsko
49,1
14,0
7,14
82,9
79,3
Slovensko
48,2
19,2
5,21
81,4
57,8
Polsko
45,0
19,9
5,03
75,9
55,8
42,7
20,1
4,98
72,1
55,2
Česká
republika
Estonsko
42,1
16,9
5,92
71,2
65,7
Maďarsko
38,6
22,8
4,39
65,2
48,7
Kypr
nehlasovalo se
Vyšší výdaje = méně hlasů pro vstup do EU
Hlasování probíhalo zhruba ve stejnou dobu. Výdaje na bydlení byly
v různých zemích odlišné. Hlasů pro vstup ubývalo v různých zemích
s tím, jak byly vyšší výdaje na bydlení. Nabízí se tedy domněnka,
že postoj veřejnosti v přistupujících zemích k hospodářské změně,
k rozšíření trhu vstupem do EU, byl spojen s výší nákladů na bydlení.
Postoj veřejnosti nekorespondoval například s inflací, s náklady na
potraviny, na oblečení. S čím větším procentem výdajů na bydlení
se museli lidé vypořádat, tím byli ke vstupu skeptičtější. Náklady na
bydlení byly někdy zvýšeny deregulací nájemného, jindy vyvolané
růstem cen bytové výstavby či způsobené vzestupem světových
cen oceli a energetických surovin. V České republice stouply podle
rodinných účtů výdaje na bydlení zhruba z 9 % v roce 1989 na
20,1 % v době hlasování o vstupu do EU; nyní jsou vyšší. Všude se
po roce 1989 náklady na bydlení zvedaly, v České republice a na Slovensku více než na dvojnásobek. Nelze nevidět, že čím byly v době
hlasování výdaje na bydlení v procentech z celkových výdajů vyšší,
tím výraznější byla v referendech skepse hlasujících. Ve Slovinsku
například činily výdaje na bydlení v době referenda o přístupové
smlouvě 11,1 %; pro vstup pak hlasovalo kladně 59,2 % občanů
s hlasovacím právem. V Maďarsku činily výdaje na bydlení dvakrát
více než ve Slovinsku, tedy 22,8 % z celkových výdajů; přibylo tu
skeptiků, pro vstup do EU hlasovalo méně lidí s hlasovacím právem
než ve Slovinsku, jen 38,6 %.
▲ Míra souhlasu se vstupem do EU závisí také na výdajích na bydlení
Vyslovili jsme samozřejmě jen hypotézu, že to, jak bydlení v přistupujících zemích sáhlo hluboko po rozpadu sovětského bloku obyvatelstvu
do kapes, ovlivnilo postoje v referendu. Jak by lidé hlasovali asi nyní?
Bydlení levnější není, ale mění se trh, možnosti podnikat a pracovat.
Po vstupu do EU, jehož vlivy nyní všestranně analyzujeme, se podle
průzkumů mínění veřejnosti o Evropské unii lepší. Výzkum, jehož
výsledky provedla pro Evropskou komisi agentura Eurobarometr
a které byly zveřejněny 11. prosince 2004, ukázal, že se vstupem do
Evropské unie bylo spokojeno 45 % Čechů. Je to vzestup o 2,3 %
(proti 42,7 % Čechů z dospělé populace, kteří hlasovali pro vstup do
EU v referendu).
Náklady na bydlení neklesají, ale v roce 2005 došlo k prvním pracovním kontaktům a jednáním s Unií. České firmy nabyly v roce 2005
první zkušenosti s čerpáním peněz z fondů EU. Ministerstvo pro
místní rozvoj uvedlo, že firmy z České republiky, včetně stavebních,
podaly více než 5000 žádostí o finanční podporu z evropských fondů.
Do konce roku 2006 z nich lze při znalostech administrativy vybrat
až 80 miliard korun. V letech 2007 až 2013 může každoročně Česká
republika z unijních fondů získat 128 miliard korun. Členský příspěvek České republiky bude 35 miliard korun, takže čistý roční příjem
na aktivity, které jsou Evropskou unií preferovány, představuje asi
93 miliard korun pro ČR ročně v letech 2007 až 2013. Jistě to postoj
řady skeptiků změní.
Přibývají projekty s vyšší přidanou hodnotou
Česká republika se podle Smlouvy o přistoupení stala členem
Evropské unie dnem 1. května 2004. Ke změnám došlo ve zdanění.
Některé služby a zboží byly přesunuty ze snížené, pětiprocentní,
do základní sazby daně z přidané hodnoty, takže podražily, na
druhé straně došlo ke snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 %
a ke zlevnění některého zboží dováženého ze zahraničí. Vlivy na
stavebnictví jsou známy. Cenová hladina se zvedla mírně. Dnem
1. května 2004 se otevřel pracovní trh do Irska a Velké Británie,
dodnes zůstává omezený v Německu, svíraném nezaměstnaností,
a v Rakousku. Se vstupem do EU na sebe vzala Česká republika
závazek dříve či později přistoupit ke společné evropské měně.
Každý z nových členů je nucen formulovat svou strategii, plnit
konvergenční kritéria, rozhodnout se, jak načasuje přijetí eura.
Názory na dobu, kdy bude vhodné přijetí evropské měny i u nás,
jsou různé. Tab. 3 ukazuje u vybraných nových členů EU definici
veřejných financí z HDP, veřejný dluh v % z HDP a rok, kdy vlády
těchto zemí plánují splnění fiskálních kritérií.
tab. 3: Strategie přistoupení ke společné evropské měně
ČR
Maďarsko
Polsko
Slovinsko
Přistoupení
ke společné
2009–2010
2008
2008–2009
2007
4,0 a 6,3
2,5 a 4,9
3,3 a 4,8
0,7 a 1,27
19,5 a 36,7
55,0 a 49,0
44,3 a 58,7
26,0 a 24,0
2008
2006
2007
2004
evropské měně
Deficit veřejných financí
v letech 2003 a
2006, v % HDP
Veřejný dluh
2003 a 2006
v % HDP
Splnění fiskálních kritérií
Příznivě se mění struktura přímých zahraničních investic. Přibývá projektů
s vyšší přidanou hodnotou, to znamená investic do vývoje. Česká republika
se stává stále přitažlivější pro projekty technologických center a strategických služeb, kdy firma z jednoho místa poskytuje právní, finanční nebo
poradenské služby pro celou Evropu. V roce 2004 do České republiky
přibylo přímých zahraničních investic za 114,7 miliardy korun, v roce 2005
kolem 220 miliard korun. Jak se podílejí na přílivu investic naše stavební
firmy? Významnou silou v české ekonomice je automobilový průmysl. Jestliže od roku 1993 do roku 2003 se do automobilového průmyslu dostalo
12,2 % všech přímých zahraničních investic, tak méně známé je, že do
stavebnictví za stejnou dobu přiteklo 4,7 % přímých zahraničních investic,
což je ve srovnání s atraktivním automobilovým průmyslem výrazné číslo.
Podniky ovládané zahraničními vlastníky kontrolují nyní většinu českého
průmyslu a část stavebnictví. Tyto podniky jsou motorem hospodářství,
formují růst HDP. Ze zisků značnou část znovu investují. Podle ČNB to byla
v roce 2005 částka 80 miliard korun. Zvyšují konkurenceschopnost ČR. Nutí
české zaměstnance, aby zvyšovali své znalosti. Podle průzkumu poradenské firmy Ernst and Young je nejatraktivnější zemí pro investice Čína, pak
USA, třetí Indie, čtvrté je Polsko, sedmou nejatraktivnější zemí na světě pro
přímé zahraniční investice je Česká republika. U automobilového průmyslu
je nejatraktivnější na světě Francie, ČR je pak na druhém místě.
Po vstupu do Evropské unie začali být čeští stavbaři úspěšní i v zahraničí.
Letos získali zakázky za několik miliard korun v Černé Hoře, v Maďarsku,
v Baku. Metrostav staví na Islandu, Skanska buduje ve Finsku. Expandují
nejen firmy se zahraniční účastí, ale i ryze české stavební společnosti. Naše
firmy sledují možnosti v Polsku, na Balkáně, v Africe. Pole se zakázkami se
stavbařům rozevírá a firmy se mnohdy chytily. Bez většího ohlasu je ale jejich
úsilí v Německu či Rakousku. V těchto dvou zemích totiž neplatí nová směrnice Evropské unie o službách. Nicméně stavebnímu sektoru se po vstupu
do EU daří a má před sebou dobré perspektivy. Na dalších deset let zásoba
stavebních prací naroste na objem 1,2 bilionu korun v běžných cenách.
Stavět se budou silnice a železnice, které mají zlepšit spojení s Evropskou
unií. Od vstupu do EU se příznivě vyvíjí zahraniční obchod. V listopadu 2005
dokonce po deseti letech skončil přebytkem 5,2 miliardy Kč. Zahraniční
obchod směřuje k vyrovnané bilanci. Český průmysl roste nepřetržitě již
pátým rokem. Kladně je možné hodnotit především skutečnost, že růst
HDP není tažen jen spotřebou, ale především investicemi a exportem.
Uvedené okolnosti, možnosti stavět a obchodovat, nemohly neovlivnit
postoje lidí ze stavebních firem (přičemž zaměstnanci stavebnictví
představují 5 % voličů) a širší veřejné mínění. V době referenda bylo pro
vstup 42,7 % populace. Jestliže podle průzkumu STEM z července 2005
členství v EU vyhovovalo již 56 % dospělé populace v České republice,
nyní uvádí Eurobarometr 50 až 59 % spokojených občanů v české veřejnosti (součet odpovědí ano a spíše ano). Roli ve vstřícnějším přístupu
české populace k Evropské unii jistě mají i obchodní výsledky a možnosti
českých stavebních podniků.
english synopsis
The Relationship of the Czech Population to the
European Union
Over 50% of Czechs are now – as a recent Eurobarometer survey
commissioned by the European Commission showed – satisfied with
the country’s membership in the European Union. The results indicate
that 59% of the population declared themselves definitely or somewhat
in favour of the country’s membership.
klíčová slova:
Evropská unie, názor veřejnosti, firmy stavební
keywords:
European Union, public opinion, construction companies
inzerce
MONTOVANÉ DOMY
SRUBOVÉ DOMY
OKNA A DVEŘE
n a b í z í m e v ý r a z n o u 25.10.2006
s l e v u p r o z11:48
á j e m cStrÆnka
e o o k n1a a d v e ř e
06_10_25_inz_stav_01.qxd
tel.: 800 900 604
tradiční výrobce a dodavatel
širokého sortimentu betonových stavebních prvků
Betonové zámkové dlažby
B&BC, a.s.
Sokolská 464, 330 22 Zbůch
tel.: 377 199 111
fax:
377 931 082
http: www.babc.cz
obchodní zastoupení
Praha a střední Čechy
tel.: 724 217 243
obchodní zastoupení
České Budějovice
tel.: 724 031 138
Obrubníky, žlaby
Šachtový program
Trubní program
Katalog s kompletním výrobním programem
zašleme na vyžádání obratem zdarma.
w w w. b a b c . c z
Tvárnice základové a zdicí
Stropy – filigrány, PZD
Okrasné květinové nádoby
Transportbetony
TONDACH KRÁSNÁ STŘECHA ŠIROKO DALEKO
Mít krásnou střechu dnes není problém. Vyberte si z mnoha barev a tvarů pravých pálených
střešních tašek TONDACH vyrobených z přírodních materiálů a můžete mít střechu, která bude
široko daleko nejkrásnější. Navíc se zárukou 33 let.
www.tondach.cz
bytová výstavba
text: Věra Suchá
foto: archiv Aleny Řezníčkové, Jaroslav Kvíz
Rekonstrukce panelových domů
a interiérový prostor
Ing. akad. arch. Věra Suchá
Absolutorium na SVŠT v Bratislavě,
obor architektura, absolutorium na
AVU v Praze, obor architektura
a interier, VÚVA Praha, VPÚ DECO.
Od r. 1994 odborný asistent na
katedře architektury FSv ČVUT
v Praze.
Regeneraci prostředí panelových obytných
souborů a postupný vstup rekonstrukčních
zásahů do panelových objektů odstartovaly z dlouhodobého pohledu energeticky
úsporné projekty, řešené v rámci programu
státní podpory. Aplikace systémových zateplovacích technologií na obvodovém plášti
a prováděné opravy poruchových střešních
konstrukcí – často s náhradou dvoupodlažní
ekonomické nástavby – umožňují dosáhnout
potřebných normativních energetických zisků.
dílčích podhledů, zařizovacích předmětů, nábytkového mobiliáře
(někdy šitého na míru), úsporných i výkonnějších elektrospotřebičů.
Podpůrné provedení podlahových nivelačních stěrek i nových omítkových povrchů na stěnách, včetně aplikace keramických obkladů,
se neobejde bez koordinace vedení elektroinstalace, teplé a studené vody, určujících odpadů k sanitárním předmětům apod.
Základním předpokladem pro dosažení zdařilého řešení je soulad
jednotlivých profesních zásahů, včetně statického posouzení spolupůsobících konstrukcí, s napojením všech sítí na instalační jádro.
Alternativu vyššího interiérového standardu může také nabídnout
dvoupodlažní nástavba mezonetového typu, která nabízí mnohostranné prostorové řešení.
Z pohledu architekta směřují tyto práce k větším posunům z hlediska
zlidštění uličního parteru a přírodního prostředí panelových urbanistických struktur.
V současné době usilují uživatelé panelových bytů, žijící v limitovaném
interiérovém prostředí panelových konstrukčních soustav, o zlepšení
vnitřních pobytových podmínek. Podílejí se zde aspekty uspěchaného životního stylu a soustředěná péče o děti, která vyvolává daleko
větší nároky zejména na kvalitní stravování, vzdělání, péči o hygienu
a potřebnou relaxaci. Také trvale se zvyšující věková hranice těchto
obyvatel vyžaduje začlenění kvalitnějších služeb.
Tyto výrazné podněty jsou odpovědí na otázku, proč modernizovat
bytový fond a následně investovat adekvátní finanční prostředky do
cílených stavebních úprav, jejichž průběh sice zásadním způsobem
vstoupí do soukromí uživatelů bytů, avšak s cílem zlepšených pobytových podmínek interiérového komfortu.
Možnosti rekonstrukce
Předpokládané stavební práce souvisejí především s výměnou vstupních zádveří, domovních výtahů a okenních otvorů, v bytech následně
řeší rekonstrukci bytového jádra jeho rozebráním, které značně ovlivňuje
nově vytvořené prostorové řešení interiéru. Dotýká se zejména prostorů:
koupelny, kuchyně, celkového uspořádání různých typů lehkých
příček apod., vyžadujících: výměnu podlahových krytin, obkladů,
▲ Dvoupodlažní nástavba panelového domu
Možnosti interiérových variací
v mezonetovém řešení bytů
▲ Náhrada původních, méně výkonných a nevyhovujících zařizovacích
předmětů za nové
▲ Uvolněný prostor pro vhodné umístění domácích elektrospotřebičů
v kuchyňském koutě
▲ Rozšíření propustnosti denního světla, popřípadě umělého osvětlení
pomocí polykarbonátových tvarovek imitujících sklobetonovou příčku
▲ Změna pokládky podlahové krytiny podle požadovaných funkčních
vlastností
english synopsis
Reconstruction of Pre-fabricated Buildings
and the Interior Space
The refurbishment of prefabricated residential housing estates and the
gradual reconstruction interventions in prefabricated buildings as a longterm perspective has resulted in the launch of energy-efficient projects,
coordinated with state supported programmes. At present, inhabitants
living in the limited-space interior environment of pre-fabricated housing
projects hope for an improvement to their interior housing conditions.
An alternative to higher interior standards can be offered by a two-storey
duplex-type addition that allows for various spatial solutions.
klíčová slova:
dům panelový, prostor interiérový, byt mezonetový
▲ Optická otevřenost plochých dělicích stěn v prostorech předsíně,
kuchyně a hygienického zařízení
keywords:
panel building, interior, duplex apartment
bytová výstavba
text: Barbora Kovářová
Výběr optimální varianty výstavby RD
Ing. Barbora Kovářová (*1970)
Absolutorium VUT FSv, obor
pozemní stavby, specializace
technologie a řízení staveb. Nyní
odborný asistent – Ústav technologie,
mechanizace a řízení staveb.
V 90. letech minulého století v České republice
prakticky ustala možnost pořizování družstevní formy bydlení s významnou finanční
podporou státu, a to jak v podobě bytových
domů, tak v podobě rodinných domů. V roce
1995 bylo do užívání předáno 3809 bytů oproti
52 764 bytům v roce 1981. Problémem se stalo
pořízení bytu zejména pro mladou generaci.
Mladá generace volí variantu rychlého pořízení bydlení bez osobní účasti
na výstavbě. Volba tohoto řešení má několik důvodů. Mezi hlavní důvody
patří skutečnost, že většina mladých rodin nedisponuje dostatečnou
hotovostí na výstavbu, a tudíž pro financování budou využívat některého
z bankovních produktů. Proto je pro ně podstatná rychlost výstavby, protože po nastěhování jim z rodinného rozpočtu odpadá nájem v náhradním
bydlení a zůstávají pouze splátky bankovního produktu.
Další dilema, před kterým rodina v roli investora stojí, je rozhodnutí, zda
dům vystavět klasickým, dříve běžným způsobem, nebo zvolit variantu
tzv. hotového domu, tedy domu montovaného.
Možnosti financování
Podle průzkumu MMR si mohou vlastní bydlení pořídit bezprostředně
z peněžního kapitálu rodiny s měsíčním příjmem větším, než je 2,5
násobek životního minima, což v naší republice představuje 7–8 %
mladých rodin ve věku do 35 let. Další skupinu tvoří rodiny s měsíčním
příjmem 1,5 až 2,5 násobku životního minima; jedná se o 68–69 %
mladých lidí do 35 let. Tato skupina musí na pořízení bytu využít některý z dostupných bankovních produktů. Poslední skupina má měsíční
příjem menší než 1,5 násobek životního minima; jedná se o cca 25 %
domácností. Rodiny patřící do této skupiny musí řešit svou bytovou
situaci jiným způsobem, než je stavba rodinného domu, například
státem dotovanou výstavbou bytů.
Mezi investory nejvíce využívané bankovní produkty pro pořízení rodinných domů patří v současné době především stavební spoření, hypotéka a státní podpora poskytovaná při vzniku nové bytové jednotky.
V současné době lze řešit bytovou otázku mladých rodin několika způsoby:
■ výstavba rodinného domu na vlastním pozemku;
■ zakoupení bytu v bytovém domě formou osobního vlastnictví se zakoupením adekvátního podílu pozemku;
■ zakoupení bytu v rámci státem dotované výstavby (dvacetiletý nájemní
Definice problematiky
poměr se současným splácením úvěru), pozemek zůstává v majetku
Model pro výběr optimální varianty by měl být univerzální, tj. použitel města;
ný pro oba subjekty obchodního vztahu – investora i výrobce/zhotovi■ získání nájemního bytu s věcně usměrňovaným nájemným.
tele rodinného domu. S ohledem na splnění tohoto požadavku budou
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), do jehož kompetence spadá v modelu aplikovány postupy s podporou metod harmonizovaných
bytová politika státu, provedlo v roce 2001 průzkum představ o bydlení normami řady ISO 9000, 10000 a 14000. To zabezpečí maximální
mezi mladou generací. Z jeho výsledků vyplývá, že 59 % dotázaných využitelnost pro výrobce – držitele certifikátu ISO – v procesu proby chtělo bydlet v rodinném domě na vlastním pozemku. Z těchto jektování a výroby rodinného domu bez nutnosti náročných úprav
59 % by 75 % dotázaných chtělo samostatně stojící domek s volným vnitrofiremních procesů. Univerzálnost modelu by měla rovněž pro
okolním pozemkem do všech čtyř světových stran a 54 % by volilo výrobce zabezpečit použitelnost po změně hodnotících kritérií pro
formu dvojdomku opět s volným okolím na vlastním pozemku. Dále optimalizaci nákladů v celém komplexu předvýrobní a výrobní přípravy
z průzkumu vyplývá, že pro uskutečnění této představy jsou mladí lidé z hlediska posouzení jednotlivých technologických postupů.
ochotni opustit i velká města (kde mají zaměstnání) a odejít i s malými Pro investora představuje takto navržený model vodítko pro výběr
dětmi do příměstských aglomerací a menších vesnic, ovšem v časové nejoptimálnější varianty rodinného domu z hlediska jeho náročnosti
v závislosti na definici požadavků na rodinný dům. Pro sestavení
dosažitelnosti města do 45 minut a při dobrém dopravním spojení.
modelu bylo ve spolupráci s Národním stavebním centrem EDEN
Pokud je dána forma bydlení, tedy rodinný dům, je třeba ještě zvolit vari- 3000 v Brně použito příkladů několika montovaných stavebních
antu jeho výstavby a potom variantu jeho financování. Varianty výstavby domů a jednoho zděného domu. Vybrané rodinné domy pokrývají
musí mladí lidé posuzovat z několika hledisek. Prvním z nich je, zda budou celé spektrum technologie výstavby od klasického způsobu zdění,
volit výstavbu domu podle individuálního, nebo typového návrhu. Dále přes suché zdění, až po různé formy montáže včetně těžké. Rovněž
se musí rozhodnout, z jakého materiálu dům postavit, zda půjde o dům materiálově je zastoupeno široké spektrum stavebních materiálů
zděný, nebo montovaný. Každé takové rozhodnutí závisí většinou na použitých pro nosné konstrukce rodinných domů. Rodinné domy byly
dvou základních rozhodovacích kritériích; čas a peníze. Tato dvě kritéria zvoleny na základě společného rysu – jsou nejčastěji vybírány mladou
spolu úzce souvisí a můžeme se na ně dívat ve dvou souvislostech. generací pro řešení otázky bydlení. Jsou to v současné době rodinné
Jednak kolik času a peněz máme na výstavbu domu a potom kolik času domy jednopodlažní s využívaným podkrovím, s užitnou plochou
kolem 110 m2 a obytnou plochou kolem 75 m2.
potřebujeme na zajištění dostatku financí na výstavbu.
Charakteristika častěji používaných
stavebních systémů
Stavební systémy a vybrané reprezentativní vzory rodinných domů splňují
výše uvedená kritéria. Řazení v následujícím textu se snaží seskupit
materiálově a technologicky příbuzné varianty. Řazení je voleno od
technologií s použitím těžké mechanizace až po technologie, které lze
provádět s minimální mechanizací, případně plně svépomocí.
Dům CANABA
Montovaný dům, hlavním stavebním materiálem jsou prefabrikované
železobetonové dílce. Svislé nosné konstrukce jsou pojaty jako velkoplošné stěnové dílce na bázi vrstvené konstrukce. Taktéž vodorovná nosná
konstrukce – stropní konstrukce – je řešena z materiálového hlediska
jako montovaná betonová. Zastřešení je provedeno dřevěným krovem
nesoucím betonovou střešní tašku. Vnitřní dělicí stěny jsou opět na bázi
železobetonových prefabrikátů, a to ve formě panelů různé tloušťky dle
funkce v konstrukci.
Rodinný dům typu NH O.K.
Montovaný dům, hlavním stavebním materiálem je ocel a pórobeton.
Výrobce definuje svůj produkt jako stavební systém s nosnou ocelovou
konstrukcí a výplňovým pórobetonovým zdivem a díky dosaženým
tepelněizolačním vlastnostem řadí rodinný dům do skupiny nízkoenergetických domů. Nosnou konstrukci tvoří ocelový prostorový skelet,
a to včetně konstrukce zastřešení. Veškeré zdivo, včetně obvodového,
potom plní pouze výplňovou funkci. Ocelová nosná konstrukce rámového
charakteru umožňuje variabilitu úprav dispozice i během užívání stavby.
Další výhodou tohoto systému je možnost zakládání i na územích poddolovaných, seismicky ohrožených nebo záplavových. Výrobce nabízí
celkem 4 varianty rodinných domů, a to buď přízemní, nebo s využívaným
podkrovím.
▲ Příklad montovaného rodinného domku
již zmíněná skutečnost, že celá realizace probíhá přímo na staveništi bez
možnosti přesunout část činností do předvýrobní přípravy stavby.
Průmyslová technologie využívá v maximální míře strojní výrobní zařízení.
Část práce je přesunuta mimo vlastní staveniště v rámci předvýrobní
přípravy za použití výrobních linek. Výhodou je možnost jednoduchého
a přesného napojování jednotlivých prvků, které umožňuje tvarová
přesnost jednotlivých dílců. Toto také umožňuje zaměnit jednotlivé díly
stejných rozměrů libovolně ve stěně a tím i opakovatelnou výrobu typových domů. Výhodou průmyslové metody je vyšší produktivita práce.
Na snížení nákladů hrubé stavby má vliv jednak rychlost výstavby, jednak menší podíl ruční odborné práce. Nižší cena hrubé stavby nemusí
vždy ale znamenat i nižší celkovou pořizovací cenu domu, záleží vždy
na podílu, druhu a rozsahu dokončovacích prací. Nevýhodou průmyslové
technologie jsou vysoké náklady výrobce na zřízení provozu předvýrobní
přípravy, tedy pořizovací náklady na strojní vybavení výrobních linek
a cena nákupu nebo pronájmu výrobních prostor, tedy většinou zastřešené výrobní haly. Z důvodu vysokých posledně zmiňovaných nákladů
se u nás tato technologie rozšiřovala zpočátku zvolna, ale poté, co si
výrobci na trhu ověřili dostatečný počet zakázek, převyšuje produkce
průmyslové technologie v poslední době produkci řemeslné výroby.
Další nevýhodou jsou zvýšené dopravní náklady.
Dům ATRIUM
Montovaný dům, hlavním stavebním materiálem je dřevo. Výrobce definuje svůj produkt jako dřevostavbu a řadí ji do skupiny nízkoenergetických
domů. Nosná konstrukce je pojata jako vrstvený panel s nosnou vrstvou
na bázi dřevěného opláštěného roštu s vrstvenou tepelnou izolací. Stropní
konstrukce je řešena dřevěným trámovým stropem, aby byla dodržena
materiálová jednotnost nosných konstrukcí. Střešní konstrukce je potom
tvořena dřevěným krovem a doplněna betonovou střešní krytinou. Vnitřní
dělicí stěny jsou řešeny jako roštové s nosným dřevěným rámem a opláštěním sádrokartonovými deskami.
▲ Příklad montovaného rodinného domku
Roubený rodinný dům
Montovaný dům, hlavním stavebním materiálem je dřevo. Výrobce
definuje svůj produkt jako dřevostavbu. Z hlediska výroby je třeba rozlišit
domy zřizované řemeslnou technologií a průmyslovou technologií.
Řemeslná technologie je založena především na vysokém podílu ruční
práce. Každý roubený rodinný dům je originál. Stavba vzniká přímo na staveništi sestavováním stěn z jednotlivých povalů. Sestavování probíhá
ukládáním povalů na sebe při současném tvarování dosedacích drážek
a těsnění. Nevýhodou je vysoký podíl ruční práce. Dále je nevýhodou
Dům TESUZ
Základními stavebními prvky jsou vibrolisované tvárnice z lehčeného
betonu – tvárnice suchého zdění – TSZ, které umožňují výstavbu libovolně
členitých domů v modulové síti 300 mm. Výškový modul je 150 mm.
Vzhledem k tomu, že se tvárnice kladou do zdi bez jakéhokoliv pojiva, nebo
tmelu ve svislých i vodorovných spárách, je tento rodinný dům ještě řazen
mezi domy montované, i když způsob výstavby z jednotlivých tvarovek již
připomíná výstavbu zděných rodinných domů.
Konstrukční soustava suchého zdění je určena pro výstavbu nízkopodlažních domů do tří nadzemních podlaží, což potřebám rodinných domů
zcela vyhovuje. Upevnění jednotlivých tvárnic ve zdivu a ztužení zdí jako
celku je zajištěno zámky působícími ve všech vodorovných styčných
plochách jednotlivých vrstev zdiva. Systém je určen především ke stavbě
svépomocí, výrobce dodává ucelený stavební systém a kompletní technologický předpis pro práci se systémem; na přání investora zajistí smluvní
zhotovitelskou firmu podle kraje umístění stavby.
■ vodorovné nosné konstrukce;
■ střešní konstrukce;
■ vnitřní nenosné konstrukce.
Zvolené kvalitativní parametry mají popisný charakter ve vazbě
na použitou technologii výstavby a zajišťují identifikaci domu v procesu
modelování a hodnocení.
Dům POROTHERM
Ucelený konstrukční systém vyvinutý pro stavbu domů klasickým způsobem, tedy zděním z jednotlivých tvárnic. Systém obsahuje prvky pro
celý nosný systém stavby, tedy vodorovné i svislé nosné konstrukce,
dále prvky pro nenosné konstrukce, tj. především nenosné výplňové
a dělicí zdivo, a dále je doplněn tvarovkami doplňkovými, které usnadňují
práci se systémem. Výrobce svůj systém doplňuje i o škálu maltových
a omítkových materiálů pro zdění a pro omítání.
Základ systému tvoří zdicí tvarovka, jejíž šířka a výška umožňuje zdění
v modulu 250 mm. Délkový rozměr tvárnice se liší podle výrobního sortimentu, tedy především podle fyzikálně-mechanických vlastností, které
jsou od stěny zhotovené z tvarovek očekávány. Systém je možno využít
i ke stavbě svépomocí; výrobce dodává kromě uceleného stavebního
systému kompletní technologický předpis pro práci se systémem. Výrobce
může zajistit dodávku domu na klíč.
Kvantitativní parametry:
■ zastavěná plocha;
■ užitná plocha;
■ obytná plocha;
■ obestavěný prostor.
Tento soubor kvantitativních parametrů slouží pro stanovení prostorové využitelnosti domu a jako vztažné hodnoty pro stanovení
dílčích nákladů.
Model výběru optimální varianty stavby
Model hodnocení variant je sledem základních aktivit procesu výstavby.
Vymezení požadavků a cílů:
Je třeba vytvořit tým, který bude provádět hodnocení variant, zjišťovat
požadavky a jejich priority. Jako tým byli použiti respondenti ankety probíhající v Národním stavebním centru v Brně. Respondentům byla formou
dotazníku položena sestava otázek, na jejichž základě lze usuzovat na
požadavky a priority potencionálních zákazníků. Způsobilost respondenta je určována strukturou použitých argumentů a také skutečností, do
jaké míry je respondent seznámen s posuzovanou otázkou. Obecně lze
respondentovu způsobilost ohodnotit dvěma koeficienty:
■ objektivní ukazatel kompetentnosti respondenta KO,
■ ukazatel relativního vlastního hodnocení respondenta KR.
Vzhledem k velmi problematickému stanovení a vyhodnocení ukazatele
relativního vlastního hodnocení KR je obvykle dále využito pouze objektivního ukazatele kompetentnosti respondenta KO. Ukazatel je stanoven
na základě dosaženého vzdělání a oboru působnosti v zaměstnání.
Uvažované ukazatele jako váhové koeficienty pro další analýzu obsahuje
tabulka č. 1.
tab. 1: Ukazatel kompetentnosti
Názor
Plně kvalifikovaný
Dostatečně kvalifikovaný
Uspokojivý
Málo kvalifikovaný
Nekvalifikovaný
koeficient
1,0
0,9
0,7
0,4
0,2
Stanovení kritérií
Použití týmu pro hodnocení variant je účelné zejména pro výrobce
rodinných domů, hodnocení a výběr variant si budoucí investor
provádí sám.
Dotazovaní respondenti v anketě hodnotili následující parametry:
Kvalitativní parametry:
■ svislé nosné konstrukce;
Finanční náročnost pořízení
Parametry zahrnují finanční náročnosti jednotlivých etap od fáze
předinvestiční a fáze přípravy návrhu, přes všechny stavební práce
a dodávky, až po kolaudaci. Na jejich podkladě lze stanovit dílčí náklady
jednotlivých etap.
Energetická náročnost domu na vytápění
Tento parametr reprezentuje dlouhodobé provozní náklady. Z hlediska
rozdílnosti cen podle použitého paliva a lokality je pro jednotnost
vyjádření vhodné kritérium vztáhnout na roční spotřebu plynu na
vytápění domu. Tím je zajištěna souměřitelnost jednotlivých variant
v procesu modelování.
Tvorba variant
Tento krok je opět rozdílný pro oba účastníky smluvního vztahu ve
výstavbě. Pro výrobce rodinných domů tento krok představuje převážně předvýrobní přípravu různých úprav typových variant nabídky
rodinných domů. Nabídkou variant výrobce reaguje zejména na specifické požadavky trhu a jednotlivých investorů. Pro investora by
tento krok bylo vhodnější spíše označit jako výběr akceptovatelných
variant, tj. zúžení kompletní nabídky trhu na materiálové varianty,
které investorovi nejvíce vyhovují, tj. na varianty, které nejlépe splňují
investorovy požadavky na kvalitativní parametry.
Nákladová analýza
Jeden z klíčových kroků modelu. Cílem je výběr souboru kvantitativních
parametrů rodinného domu a odpovídajícího stanovení nákladů příslušného parametru. Z praxe se ukazuje, že nejčastěji jsou využívány tyto
parametry:
■ zastavěná plocha;
■ užitná plocha;
■ obytná plocha;
■ obestavěný prostor.
Z hlediska nákladů se nejčastěji setkáme s následujícími údaji:
■ celková cena domu;
■ cena hrubé stavby;
■ roční spotřeba plynu.
Na základě výše uvedených parametrů je možné provést srovnání domů.
Jako srovnávací parametry se nejčastěji používají:
■ míra využití pozemku, obvykle definovaná jako poměr zastavěné
plochy a užitné plochy. U tohoto parametru se ukazuje vliv více podlažních staveb nebo staveb s využívaným podkrovím oproti
jednopodlažním objektům s velkou tloušťkou obvodových stěn;
■ míra využití vnitřní plochy k obytným účelům, zaváděná jako poměr
užitné plochy a obytné plochy;
■
■
■
■
■
■
■
■
■
■
míra využití prostoru v domě jako poměr obestavěného prostoru
a užitné plochy;
míra využití prostoru k obytným účelům, zaváděná jako poměr
obestavěného prostoru a obytné plochy;
míra využití pozemku, tj. poměr zastavěné plochy a obestavěného
prostoru;
cena hrubé stavby vztažená na jednotku užitné plochy;
cena hrubé stavby vztažená na jednotku obestavěného
prostoru;
celková cena rodinného domu vztažená na jednotku užitné plochy;
celková cena rodinného domu vztažená na jednotku obestavěného
prostoru;
roční spotřeba plynu vztažená k obestavěnému prostoru;
roční spotřeba plynu vztažená k užitné ploše;
roční spotřeba plynu vztažená k obytné ploše.
Hodnocení variant
Toto hodnocení se provádí nejčastěji metodami matematické statistiky.
Obecně lze tento krok popsat jako proces, ve kterém jsou jednotlivým
výše uvedeným variantám přiřazena váhová kritéria, která vyjadřují vliv
daného parametru v rozhodovacím procesu. To znamená, že pro výrobce
rodinného domu jde o statistický soubor odpovědí členů výběrového týmu.
V případě individuálního investora jde o stanovení důležitosti jednotlivých
parametrů na rozhodnutí o volbě rodinného domu.
Výběr varianty
Výběr varianty se provádí na základě minimalizace nákladovosti jednotlivých variant. Tato minimalizační funkce je definována součinem váhových
koeficientů jednotlivých parametrů a hodnoty příslušného parametru.
Rodinný dům, který dosáhne nejnižšího součtu těchto hodnot, lze pro hodnotitele prohlásit pro dané parametry a jejich význam za optimální.
Literatura
HERALOVÁ, R. Model hodnocení výběrů variant stavebního díla. První vydání, Praha: České vysoké učení technické, 2000. ISBN 80-01-02309-5.
ANDRLE, A.; DUPAL, J.; SRB, V. Rozvoj bydlení I. První vydání, Praha:
Česká společnost pro rozvoj bydlení, 2002.
Firemní materiály a technické informace výrobců rodinných domů prezentovaných v rámci Stálé výstavy montovaných rodinných domů EDEN
v Brně.
english synopsis
Selecting Optimal Versions of Family Home
Construction
A study of opinions on housing among the young generation conducted
by the Ministry for Regional Development in 2001 indicates that the
variant of the family home built on privately owned land is the one that
primarily corresponds to the people’s notions about housing.
klíčová slova:
dům rodinný, systémy stavební, náklady investiční, náklady energetické,
parametry kvantitativní, parametry kvalitativní
keywords:
family home, construction systems, capital building cost, energy
demand, quantitative parameters, qualitative parameters
inzerce
Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových
konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat
kreativně a zároveň ekonomicky.
Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním
výrobním závodem EXCON Steel, a.s. v Hradci Králové
a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni.
Spoléhejte na autority a profesionály v oboru.
UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE
SPOLEČNOST
JE ŘÁDNÝM
ČLENEM ČAOK
EXCON, a.s.
Sokolovská 187/203
190 00 Praha 9
Tel.: +420 244 015 111
Fax: +420 244 015 340
www.excon.cz
bytová výstavba
text: David Damaška
foto: archiv autora
Nízkoenergetický nízkonákladový
bytový dům v Železném Brodě
Ing. arch. David Damaška,
PhD. (*1970)
Absolvent FSv FA ČVUT. Ocenění:
Dům roku 2000, Srdce nízkoenergetického domu 2001, Nový domov
roku 2001, Energetický projekt 2005.
betonové monolitické desky. Svislé obvodové konstrukce jsou
tepelně izolovány vnějším kontaktním zateplovacím systémem
– XPS v tloušťce 200 mm + minerální omítka s fasádním nátěrem
barevného odstínu. Střešní plášť pak tvoří dvouplášťová větraná
pultová střecha, jejíž nosná konstrukce je z dřevěných I-OSB
nosníků o výšce 400 mm. Tepelná izolace střechy je z minerální
vlny v tloušťce 280 mm. Střešní plášť uzavírá bitumenová krytina,
oplechování je provedeno v titanzinkovém plechu tloušťky 0,7 mm.
Tabulka výsledných tepelnětechnických parametrů obalových
konstrukcí
Cílem projektu, podpořeného z prostředků UNDP
(v rámci programu Low-cost, Low-energy
Buildings in the Czech Republic), byla realizace
vícebytového nízkoenergetického objektu při
standardních investičních nákladech. Ověření navrženého řešení, resp. předpokládaných
parametrů nízkoenergetičnosti, je průběžně
monitorováno v rámci dlouhodobě prováděných sledování.
Bytový čtyřpodlažní dům s pultovými střechami je realizován na rohové
parcele v těsném sousedství historického náměstí 3. května v Železném
Brodě. Jde o první realizovaný objekt z plánovaných tří domů, které
doplňují urbanistický rámec města. Stavební parcela je mírně svažitá od
severu k jihu a po celé délce své východní hrany je lemována stávající
hlavní komunikací – Štefánikovou ulicí, která by se v budoucnu, po realizaci obchvatu města, měla změnit na pěší zónu. Skutečnost stávajícího,
relativně vysokého stupně hlukového zatížení ovlivnila dispoziční rozvržení
objektu, kdy v části přiléhající k hlavní komunikaci (východní strana) jsou
veškeré komunikační prostory – schodiště, výtah a domovní chodby,
v části otevřené do klidového prostředí zeleně (jihozápadní strana) jsou
byty. S ohledem na celkovou nízkoenergetickou koncepci projektu bylo
v rámci dispozičního uspořádání využito principu zónování na teplé (obytné)
a studené (komunikační) části.
Celkové rozdělení těla domu probíhá ve čtyřech podlažích. Přízemní část
je využita ze stran jih, východ pro obchodní prostory, ze strany severní pak
pro garáže a sklepy k bytům. Ve druhém až čtvrtém podlaží jsou obecní
nájemní byty ve skladbě 1x1+kk, 6x2+kk, 5x3+kk. Otázka potřebné velikosti bytových ploch, včetně vhodnosti členění, byla řešena s ohledem na
potřeby investora – města Železný Brod. Z provozního hlediska stavby nelze
opomenout bezbariérovost domu. Právě přítomnost výtahu umožňuje
uzpůsobení jakékoli bytové jednotky pro potřeby imobilních uživatelů.
Stavební konstrukce
Hlavní nosný systém je ve svislém směru stěnový z prolévaných
betonových tvárnic s výztuží, stropní konstrukci tvoří železo-
typ obalové konstrukce
U (W/m2.K)
obvodový plášť
0,135
střešní konstrukce
0,100
základová deska
0,114
okna s mikroventilací
1,300
dveře
0,700
Technické zařízení budovy
Energetické srdce domu s centrální plynovou kotelnou s kondenzačním kotlem je umístěno v posledním, čtvrtém podlaží při
jižní straně, pod šikmou stěnou se solárními kolektory. Zde se
nacházejí rovněž dvě akumulační nádoby o objemu 2 m 3 pro ohřev
teplé užitkové vody (TUV), jejíž předehřev je realizován solárním
systémem sestávajícím se z 15 kapalinových slunečních kolektorů
ve sklonu 60° a o celkové ploše 22,5 m 2. V primárním okruhu je
nemrznoucí kapalina pro celoroční provoz. V interiérech bytů jsou
pro vytápění užita běžná otopná tělesa s termoregulací, opatřená
měřicím systémem.
Klasifikace – nízkoenergetický dům
Bytový dům v Železném Brodě díky užité nízkoenergetické koncepci řešení nezvyšuje zátěž okolního prostředí. Energetická
potřeba k zajištění provozu budovy, zejména na vytápění a ohřev
TUV, je snížena díky kvalitní tepelné obálce a využití sluneční
energie v maximální možné míře jak pasivními, tak aktivními
formami. Z hlediska hodnocení objektu v souladu s metodikou
dle ČSN 73 0540 a vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. posuzovaná budova vyhoví. Stupeň energetické náročnosti budovy
SEN = 43,6 %, což odpovídá klasifikačním parametrům pro
zařazení budovy mezi „nízkoenergetické“.
▲ Noční pohled na bytový dům
▲ Detailní pohled na hlavní část kolektorové plochy
Posouzení v projektu navržených a skutečných hodnot
celkové potřeby tepla na vytápění.
Projektový předpoklad:
- bez vlivu montážních nepřesností: 39,94 kWh/(m2.a) – 120,8 GJ
- včetně vlivu montážních nepřesností: 45,57 kWh/(m2.a)
Skutečný stav:
- údaj za období 01–12/2005: ■ Odchylka projekt/skutečnost: 47,27 kWh/(m2.a) – 143,2 GJ
3,72 %
Posouzení efektivity solárního předehřevu TUV
- spotřeba TUV za období 01–12/2005:
439,00 m3
Celková potřeba pro ohřev TUV 34,80 kWh/(m2.a) – 105,4 GJ
- podíl krytý ohřevem zemním plynem: 14,50 kWh/(m2.a) – 43,9 GJ
- podíl krytý ohřevem solárním systémem: 20,30 kWh/(m2.a) – 61,5 GJ
■ Efektivita využití solárního systému: 58,40 %
Skutečná spotřeba zemního plynu za období 01–12/2005
- ohřev TUV /podíl 23,463 %/:
1485,00 m3 – 43,9 GJ
- vytápění /podíl 76,537 %/:
4843,00 m3 – 43,2 GJ
■ Stupeň energetické náročnosti budovy SEN = 43,6 %
Základní údaje o stavbě
Stavba: Nízkoenergetický nízkonákladový bytový dům
v Železném Brodě
Investor: Město Železný Brod s podporou UNDP GEF
Autoři: Ing. arch. Jan Čížek, Ing. arch. David Damaška, PhD.
Energetický audit: Seven, o. p. s., Ing. Petra Neuwirthová, PhD.
Generální dodavatel: Bak, a. s.
Studie: 03/2002
Projektová dokumentace: 09/2002
Realizace: 11/2004
Uvedení do provozu: 12/2004
Náklady:
■ na 1 m2 vytápěné plochy bytu: 20 390 Kč/m²
■ na 1 m3 vytápěné plochy bytu: 52 260 Kč/m3
■ celkové náklady: 20 968 000 Kč
Počet bytů: 12
Podlahová plocha celkem: 862,0 m2 (byty),
168,0 m2 (nebytové prostory)
Obestavěný prostor celkem: 4012,0 m3
Geometrická charakteristika budovy: A/V = 0,740
▲ Detail provádění kontaktního zateplovacího systému vnější obvodové
svislé konstrukce
english synopsis
Low-cost, Low-energy Residential Building
in Železný Brod
The aim of this project, supported by funds from the UNDP (as part of
the Low-cost, Low-energy Buildings in the Czech Republic project), was
to build a multi-dwelling low-energy building with standard investment
costs in terms of optimising the proportion of initial investment into
low-energy measures and the eventual low operational demands of the
building. The analysis of the design proposal, or the planned low-energy
parameters, is conducted as part of a long-term monitoring process.
klíčová slova:
dům bytový nízkoenergetický, náklady investiční, náročnost provozní
keywords:
energy-efficient residential building, capital building cost,
operation demand
bytová výstavba
text: Josef Smola
foto: archiv autora
Realizace pasivních rodinných
domů v ČR
Ing. arch. Josef Smola (*1958)
Autorizovaný architekt, absolvent FA
ČVUT (1982). Dlouhodobě se věnuje
problematice bydlení, individuálním návrhům domů včetně tvorby
interiérů a designu. Je místopředsedou občanského sdružení Centrum
pasivního domu, členem Asociace
interiérových architektů a členem
Stavovského soudu ČKA.
Současná situace ve výstavbě nízkoenergetických domů (NED) a pasivních domů (PD)
v České republice není ideální. Stejné konstatování platí i o informovanosti odborné
i laické veřejnosti. Tento text má za úkol
pomoci čtenáři se základní orientací ve
zmíněné problematice a zároveň přinést
porovnání s vyspělými evropskými zeměmi.
Ty za uplynulých 15 let překonaly obvyklé
„porodní bolesti a dětské nemoci“ nové
technologie a stavba NED se v nich stala
standardem.
▲ Projekt dřevěného pasivního domu 2006, Brdské lesy, návrh autora
Realizace pasivních rodinných domů se mohou v ČR spočítat takřka
na prstech jedné ruky. Bohužel se tyto počty vztahují rovněž na počet
architektů, kteří se v Česku profesionálně a dlouhodobě této problematice
věnují. O mnoho lépe na tom však v tuzemsku nejsou ani nízkoenergetické domy. Odhadovaný počet realizací nízkoenergetických domů je
řádově kolem stovky (oficiální evidence s ověřenými parametry NED
neexistuje). Významně tak zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi, kde se tento způsob výstavby stává již běžným standardem. Navíc je
doložitelným faktem, že u našich progresivnějších sousedů (Rakousko,
Německo) nemají ateliéry a firmy zaměřené na projektování a dodávku
komponentů do nízkoenergetických a pasivních domů v dlouhodobém
horizontu nouzi o práci.
Normu plní jeden dům ze sta
Mezinárodním standardem pro NED je mj. roční plošná měrná potřeba
tepla na vytápění eA nepřesahující 50 kWh/(m2.a). Dalším, vyšším stupněm „náročnosti“ jsou potom PD, kde je měrná potřeba tepla na vytápění
snížena pod hranici 15 kWh/(m2.a).
Pro porovnání: Splnění současných závazných požadavků normy ČSN
73 05 40 „Tepelná ochrana budov“ vede k měrné potřebě tepla nepřesahující
100 kWh/(m2.a). Je však otázkou, kolik novostaveb požadavek normy
skutečně v praxi naplňuje. K dispozici jsou publikované (a nutno přiznat,
že nelichotivé) údaje nevládního konzultačního a poradenského střediska
občanského sdružení „Energy Centre“ České Budějovice. To uvádí, že
z několika tisíc jimi auditovaných návrhů rodinných domů jich závazné
normové ukazatele splňovalo jen jedno procento! Starší výstavba potom
běžně dosahuje hodnot v rozmezí 150–250 kWh/(m2.a).
Podmínky pro vznik NED
„Základem návrhu je vyváženost všech složek ovlivňujících energetickou bilanci budovy. Dosaženou nízkou potřebu tepla na vytápění
je, díky vhodnému koncepčnímu i detailnímu stavebnímu řešení,
zpravidla možné s výhodou kombinovat vhodným uplatněním soustav využívajících v různé míře obnovitelných zdrojů energie. Velmi
nízká energetická náročnost by měla být zároveň zajištěna v celém
životním cyklu budovy.“1
■ Pro jednotlivé konstrukce NED platí, že musí splňovat alespoň doporučené normové hodnoty součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 05 40–2.
■ Další zásadou je správné umístění stavby na pozemku. Ideální situování
je u severní a východní hranice parcely tak, aby jižní a případně i západní
průčelí bylo plně přístupno solárním ziskům. Problémem je, že drtivá většina územních plánů nepředpokládá realizaci NED nebo PD a v řadě případů
je toto situování již z principu vyloučeno, například stanovením formálních
uličních či zastavovacích čar. Nutno podotknout, že tyto závazné regulativy
jsou v rozporu se zákonem a nemají v územních plánech schválených po
roce 1998 co dělat!
■ Cílem je co nejkompaktnější jednoduchý tvar domu bez zbytečných
výstupků. Co nejmenší povrch pláště vůči obestavěnému objemu, A/V.
oken vůči tepelné obálce a technologická kázeň, včetně možnosti
dilatace. Součinitel prostupu tepla Uokna = 1,1 W.m-2.K -1 nebo lepší.
■ Nízkoenergetický dům je pokud možno vzduchotěsný (i obvyklé větrací průduchy pro kuchyňskou digestoř, spíž, krb nebo garáž způsobují
dramatické tepelné ztráty). Požadavek vzduchotěsnosti splňuje u zděných
konstrukcí oboustranně omítané zdivo, u ostatních konstrukcí správně
navržená a provedená parozábrana.
■ Požadovaná vzduchotěsnost je v rozporu s požadavkem hygienicky
nezbytné výměny vzduchu. Obvyklým řešením je nucený systém větrání
s rekuperací, doplněný zemním výměníkem. Tradiční vytápěcí soustava je
stále častěji nahrazovaná teplovzdušným větráním a vytápěním s doplňkovým solárním ohřevem. Alternativní zdroj čerstvého vzduchu je zemní
výměník, který v zimě zajišťuje předehřev a v létě chlazení interiéru.
■ Klíčovým nástrojem ke kontrole kvality stavby NED je důsledný dozor
projektanta a technický dozor investora. Prověření vzduchotěsnosti je
možné standardním „Blow – door“ testem. Prvotní indikací problematických míst z hlediska úniků tepla může být již po dokončení stavby snímání
termovizní kamerou nebo bezdotykovým infračerveným teploměrem.
Pořizovací náklady NED se při současné úrovni cen v České republice
výrazně neliší od běžné výstavby. Navýšení je do 10 %. Rovněž architektonický vzhled NED nijak nemusí vybočovat. U všech zúčastněných partnerů
se jedná pouze o poučenější přístup k návrhu, realizaci a užívání domů.
Návratnost vynaložených vícenákladů je při současných cenách energií,
v závislosti na náročnosti a rozsahu řešení, v horizontu 9–12 let.
Čím se liší PD od NED?
▲ Dřevěné stěnové sloupky
s přerušeným tepelným mostem
pro PD
▲ Dřevěný vlys okenního rámu
s přerušením tepelného mostu
pro PD
Z tohoto pohledu ideální koule je nerealizovatelná, krychle dispozičně
nepraktická. Ustálená podoba je ve formě ležatého kvádru, orientovaného delší stranou k jihu.
■ Dispozice je tepelně zónovaná ve vztahu ke světovým stranám.
Obytné místnosti jsou orientovány na osluněné strany, vstupní partie,
komunikace, šatny a úložné prostory na stranu odvrácenou. „Mokré“
provozy jsou soustředěny nad sebou, pokud možno na jedné stoupačce.
■ Ochlazovaná obálka domu musí být vybavena dostatečnou vrstvou
tepelné izolace s eliminací obvyklých tepelných mostů. Ve stěnách
v závislosti na technologii a skladbě je aplikováno cca 200–250 mm,
ve střešní konstrukci 300–350 mm tepelné izolace.
■ Předpokladem správného řešení je zpracování „knihy konstrukčních
detailů“ alespoň v měřítku 1:10 a zapojení specialisty na tepelnou
techniku již v úrovni studie.
■ Důležitý je podíl plochy oken ku ochlazované obálce domu.
Až 40 % tepelných ztrát je způsobeno výplněmi otvorů. Plochou oken
neplýtváme, pro normové oslunění a osvětlení stačí obvykle u obytné
místnosti poměr 1:6. Velikost oken optimalizujeme vůči světovým
stranám. Redukujeme otevíravé části s přihlédnutím k čistitelnosti oken.
Klíčové je správné zabudování do konstrukce obvodového pláště, poloha
1
(Příloha „A“ informativní ČSN 73 05 40–2)
■ Pasivní domy musí splňovat všechna kritéria platná pro NED. Mají
však ještě více posílenou tepelnou obálku.
■ Hodnoty součinitelů prostupu tepla obvodových konstrukcí nemají
překračovat hodnotu 0,15 W.m-2.K-1, okna mají mít výsledný součinitel
prostupu tepla maximálně ve výši 0,8 W.m-2.K-1. Obvykle jsou zasklená
trojsklem, nebo navržená jako špaletová.
■ Ve stěnách je v závislosti na technologii aplikováno cca 300–400 mm,
ve střešní konstrukci 500–600 mm tepelné izolace.
■ U takto kvalitně zateplených domů začínají hrát mimořádně významnou roli vnitřní tepelné zisky (např. svíčka 30 W, žárovka 100 W, člověk
100 W, stolní PC 150 W).
■ Roční plošná měrná potřeba tepla na vytápění nepřesahuje
15 kWh/(m2.a).
■ Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé
vytápěcí soustavy pouze systémem nuceného větrání s účinnou rekuperací tepla (vyšší než 75 %) z odváděného vzduchu a malým zařízením pro
dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot.
■ Celková roční měrná potřeba tepla primární energie nemá být vyšší než
120 kWh/(m2.a). (Primární energie je taková energie, která je třeba uvolnit
při energetické přeměně v místě zdroje.)
■ Pasivní dům musí být prakticky vzduchotěsný, a to po celou dobu
životnosti stavby, celková neprůvzdušnost n50 < 0,6 h-1. Experimentální
ověření vzduchotěsnosti podle ČSN EN 13829 se doporučuje provést
vždy ještě před úplným dokončením budovy. (Osazené výplně otvorů,
ale ještě obnažené parozábrany a možnost opravy.)
■ V pasivním domě je žádoucí používat pouze vysoce úsporné elektrospotřebiče. Tím lze snížit spotřebu elektrické energie až o 50 %.
Pořizovací náklady PD se při současné úrovni cen v České republice,
na základě informací z prvních realizací, výrazně neliší od NED. Úspora
dosažená na vytápěcí soustavě je obvykle vyčerpána navýšením vrstev
tepelných izolací.
Podstatně náročnější je návrh PD zejména pro projektanta. Jedná se
o nejobtížnější kategorii mezi rodinnými domy. Dosažení souladu daných
technických imperativů s výtvarnými a dispozičními hledisky je náročnou
disciplínou. Jedinou možností pro zvýšení kvalifikace je v současné době
intenzivní samostudium. Předpokládá se dobrá orientace v problematice
stavební fyziky, předchozí zkušenost s navrhováním a realizací NED
a zejména jistá pokora před technikou. Nerespektování technických
a konstrukčních aspektů profese má v případě PD tragický dopad na
funkčnost a životnost stavby.
Stručná historie PD v Evropě
Prvním energeticky pasivním domem v Evropě byla stavba v Kodani
podle návrhu architekta Vagna Korsgaardena, postavená v roce 1976.
Byla radikálně realizována ihned jako „nulový dům“ s potřebou tepla na
vytápění 0 kWh/(m2.a). Veškeré tepelné ztráty domu byly kryty vnitřními
tepelnými zisky ve spolupráci se solárními kolektory. V roce 1991 byl
uveden do užívání první PD v Darmstadtu-Kranichsteinu od Bo Adamsona
a W. Feista, v roce 1997 první sídliště ve Wiesbadenu, v roce 1998 další
v Lindlaru u Kolína. Následoval rychlý rozvoj této technologie v Rakousku,
Německu a Švýcarsku, zejména koncem devadesátých let. V roce 2002
činil počet registrovaných pasivních domů v uvedených zemích již celkem
4000. Jen v Německu se počet PD každý rok zdvojnásobí. Prognóza do
roku 2010 činí 60 000 PD. V současné době například překračuje poptávka
po bydlení v pasivních domech v Rakousku trojnásobně jejich nabídku.
Proč je Česká republika tak pozadu?
Většímu rozšíření PD brání v ČR, na rozdíl od vyspělé Evropy, některé
faktory:
■ Většina stavebníků považuje za prioritu pořizovací náklady, náklady
na provoz je příliš nezajímají. Stavebníci by měli začít uvažovat více
do budoucna – energie bude už jen dražší a stavět „normálně“ je jistou
zárukou budoucích vysokých nákladů na provoz nemovitosti. Neměli
by se tedy ptát na návratnost, která se kvůli neodhadnutelným cenám
energie určuje obtížně. Jistě je násobně nižší než životnost stavby.
Chybí architekti, kteří umí stavebníka přesvědčit, ať investuje zpočátku
více z vlastní kapsy. Určitě nebude litovat – díky provozním úsporám
a zejména kvalitě bydlení.
■ V ČR dosud chybí cílená a systematická ekonomická motivace
stavebníků. Stát by měl deklarovat, že má v rámci přihlášení se k principům
udržitelného rozvoje zájem na tomto způsobu výstavby – to nečiní.
Srovnejme například situaci v sousedním Horním Rakousku. Je zde nárokovatelná půjčka využitelná pro stavbu PD ve výši 57 000 eur, na každé dítě
+10 000 eur, za bezbariérové řešení +3000 eur a v případě řadové
výstavby +18 000 eur, dohromady pro běžnou čtyřčlennou rodinu
v přepočtu cca 3,0 mil. Kč se splatností až 37 let, z toho prvních pět let
bezúročně.
■ Dosud relativně nízké „umělé“ ceny energií motivují k plýtvání, nikoliv
k úsporám.
■ Malá informovanost mezi stavebníky o skutečných vlastnostech PD,
naopak šíření neověřených zpráv, mýtů a pověstí typu „v PD je v létě
zima…“, „PD jsou cenově nepřijatelné…“ nebo „když jsou PD
vzduchotěsné, tak v nich nelze nebo se nesmí větrat okny…“.
■ Málo příkladů hotových staveb, které by bylo možno navštívit, mluvit
s uživateli a přesvědčit se na vlastní oči, jak to funguje. V Evropě jsou
běžně organizovány „Dny pasivních domů“. Nejlepší reklamou PD je
zkušenost již bydlících uživatelů.
■ Chybějící instituce zajišťující výchovu i rekvalifikaci odborníků v oblasti návrhu i realizace PD. Tuto problematiku dosud uceleně
▲ Pavlačový pasivní bytový dům, Frankfurt
nepřednáší žádná vysoká škola v ČR. Naopak na fakultách architektury
technických univerzit jsou hodiny technických předmětů dále redukovány.
■ Nedůvěra architektů i stavebních firem vůči novým technologiím,
chybějící poradenská střediska a registr ověřených projektantů,
realizátorů i dodavatelů komponentů pro PD. Dále chybí katalogy
doporučených konstrukčních detailů.
■ V neposlední řadě si stavební firmy k pokrytí „rizika z neznalosti“ účtují
při cenových nabídkách přirážku, která činí stavbu pro klienta cenově
neprůchodnou. Je však objektivním faktem, že PD jsou podstatně
náročnější na organizaci práce na stavbě a rovněž koordinaci činností,
zejména řemesel.
■ Pracovníci stavebních úřadů obvykle nemají potřebné znalosti
o problematice nízkoenergetického stavění. Přijímají takové návrhy
při stavebním řízení s nedůvěrou a řízení se zbytečně protahuje.
Použitá literatura:
Bárta, Jan – Primetzhofer, Günter. Nízkoenergetické a pasivní domy.
Sborník přednášek. Český Krumlov: Energy Centre, 2006.
Feist, Wolfgang – Pfluger, Reiner. Pasivní domy. Sborník přednášek
ze semináře Pasivní domy. Darmstadt: Passive House Institut, 2006.
Tywoniak, Jan. Nízkoenergetické domy – principy a příklady.
Grada Publishing a. s., 2005.
CD s doporučenými konstrukčními detaily pro EPD. Isover 2006.
english synopsis
Building Passive Solar Family Homes
in the Czech Republic
The aim of this article is to provide information on the current situation
of construction of energy-efficient homes (EEH) and passive solar
homes (PSH) in the Czech Republic and thus to help readers obtain a
basic orientation in this area. At the same time the article presents
a comparison with the situation in advanced European countries, which
over the past fifteen years have moved beyond the usual “birth pains”
and “growing pains” associated with the use of a new technology and
where EEH structures have become standard.
We could count the number of passive solar family homes built in the
Czech Republic on the fingers of one hand. However, even energy
efficient- homes are not much better off in this country. The estimated
number of energy-efficient homes built, roughly around a hundred,
(official documentation with the houses’ verified parameters does not
exist), puts us far behind the situation in advanced countries, where this
method of construction is already becoming a standard.
klíčová slova:
dům rodinný pasivní, dům rodinný nízkoenergetický
keywords:
passive solar home, energy-efficient home
lektor článku
Ing. Jiří Šála, CSc.
bytová výstavba
text: Petr Morávek
foto: archiv autora
Nízkoenergetické stavby a jejich
mikroklima
Ing. Petr Morávek, CSc. (*1946)
Autorizovaný inženýr pozemních
staveb, absolvent FSv ČVUT.
Dlouhodobě se věnuje mikroklimatu
budov a integrovaným systémům
pro vytápění, větrání a chlazení
nízkoenergetických a pasivních
budov.
Problematika větrání budov
Základním prvkem nízkoenergetických a pasivních rodinných domů je především zkvalitnění
tepelněizolačních vlastností konstrukcí stěn
a stropů (až na hodnoty součinitele prostupu
tepla U ≤ 0,15 W.m-2.K-1), výplní otvorů
(U < 1,0 W.m-2.K-1) a dokonalé utěsnění stavby
proti průvzdušnosti ve spárách oken a stěn
(kontroluje se zkušebním podtlakem Δp = 50 Pa
na maximální přípustnou násobnost výměny
n = 0,6–0,9 /h-1/ tzv. Blower Door testem,
(DIN 4108 – 7).
Při dodržení požadovaných parametrů vzduchotěsnosti a při striktním hygienickém požadavku
na výměnu vzduchu je pak vždy vyžadováno
rovnotlaké nucené větrání domu s rekuperací
tepla s účinností minimálně 75 %.
Současný stav větrání v naprosté většině nových a utěsněných
stávajících obytných budov v ČR je zcela nevyhovující. Dokonale
těsná okna nezaručí ani nejzákladnější infiltraci, hodnoty součinitelů spárové průdušnosti oken klesají pod 0,10 · 10 -4 m 2 s -1 Pa -0,67
a hodnoty průměrné výměny vzduchu klesají pod ne < 0,05 (h -1).
Otevírání oken na 4. polohu neřeší řízenou výměnu při proměnných
meteorologických hodnotách gradientů teplot, různé konfigurace
bytu návětrných a závětrných orientací fasád atd. Zároveň tím okno
ztrácí akustický útlum, do bytů vniká prach a odvádí se bez užitku
teplo. Osazení lokálních odsávacích systémů z hygienických zařízení a kuchyní zajišťuje řízenou výměnu vzduchu optimálně jen při
instalaci přívodních akustických větracích štěrbin do fasád. Dochází
však k diskomfortu obyvatel při proudění chladného venkovního
vzduchu k podlaze obytného prostoru, uživatelé proto štěrbiny
zakrývají, a tím znehodnocují celý systém řízeného odsávání, který
je pak při zcela těsných uzavřených oknech nefunkční. Často doporučované nárazové větrání pravidelným otevíráním oken je provozně
zcela neakceptovatelné a stejně nemůže řešit dostatečné odvětrání
hygienických zařízení.
V moderních nízkoenergetických domech (NED) dnes klesají výpočtové tepelné ztráty až na hodnoty 200–300 W/místnost. Tak nízké
výkony klasických vytápěných soustav (i nízkoteplotních) se již velmi
obtížně regulují a současně dochází k přehřívání místností interními
zisky i solární zátěží okny, zvláště při minimální tepelné akumulaci
materiálů lehkých dřevostaveb.
Obecně u NED, které využívají aktivní i pasivní solární zisky, se dále
zkracuje délka otopného období až na 2–3 měsíce a v závislosti na
míře schopností tepelné akumulace stavebních konstrukcí dochází
pravidelně k diskomfortním teplotním stavům.
Porovnání energetických parametrů současné a nízkoenergetické výstavby
stará výstavba
nízkoenergetické domy
(NED)
energeticky
pasivní domy (PD)
kWh/rok
až 25 000
až 9 800
< 2 100
W/m2
> 110
20–40
< 10
měrná spotřeba tepla
pro ÚT vytápění a VZT větrání **/
kWh/m2 /r
170–220
30–70
≤ 15
měrná spotřeba tepla
pro ohřev TUV
kWh/m2 /r
35
< 20
10–15
měrná spotřeba elektrické energie v domácnosti (El)
kWh/m2 /r
30
< 20
10–15
souhrnná měrná spotřeba
(ÚT+VZT+TUV+El)
kWh/m2 /r
235–285
70–110
35–45
souhrnná spotřeba primárních paliv PEZ
kWh/m2 /r
-
-
< 120
minimální požadovaný součinitel prostupu
tepla – stěnou
W/m2 /K
-
< 0,18
< 0,12
minimální požadovaný součinitel prostupu
tepla – okny
W/m2 /K
-
< 1,0
< 0,85
Parametr
jednotka
spotřeba tepla na vytápění
a větrání */
měrný výpočtový příkon tepla pro vytápění a
větrání
*/
2
průměrný rodinný dům 140 m užitné plochy
**/ u domů PD kryjí vnitřní zisky až 35 % celkové spotřeby tepla k vytápění, solární zisky až 30 % a zbytková spotřeba je cca 35 %
Větrací systémy obytných budov
Řada evropských zemí předepisuje nucené větrání hygienických
příslušenství taxativně. Například podle DIN 1946 – 6 je požadováno odvětrání kuchyní 40 – 60 m 3 /h s nárazovým zvýšením na
200 m 3 /h; pro WC je požadováno 20 –30 m 3 /h a pro koupelny
40 – 60 m 3 /h (v závislosti na délce provozní doby). V celodenním
průměru pak musí tyto výkony větrání zajistit odvod až 10 kg
vodních par denně produkovaných v průměrné domácnosti.
Výše uvedené hodnoty korelují i s požadavky na zajištění přívodu
čerstvého vzduchu pro byt se čtyřčlennou rodinou v množství
25 m 3 /h/os pro neadaptované osoby (podle EUR 14444 EN
a US ASHRAE standard 62 – 1989). V řadě provozovaných NED v SRN
bylo dále ověřeno, že při zajištění trvalé objemové výměny vzduchu
alespoň n = 0,3 /h-1/ je dosaženo vynikající kvality mikroklimatu.
▲ Denní průběh koncentrací CO 2 v pasivním domě
■ Rovnotlaké větrání
Systémy rovnotlakého větrání zajišťují nucený přívod a současně
nucený odvod vzduchu z vnitřních prostor budov pomocí mechanických strojních zařízení, ventilátorů. Rovnotlaké větrání se dnes
používá již univerzálně, hlavně při vyrovnané bilanci množství přiváděného a odváděného vzduchu. Nespornými výhodami těchto
komfortních systémů vůči přirozenému větrání je:
■ ideální možnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu
pro předehřev vzduchu přiváděného s účinností až 90 %. Tím
lze často zcela vyloučit nutnost dalšího dohřevu přiváděného
vzduchu, neboť se zároveň využívá i veškerých tepelných zisků
v budovách z metabolismu osob, osvětlení, technologie apod.;
■ dokonalá filtrace přiváděného vzduchu na speciálních tkaninových, případně i elektrostatických filtrech, zachycující mikročástice velikosti 1–3 mikronu s účinností 95–99 %;
■ snadná automatická regulace výkonu podle momentálních
požadavků (např. podle počtu osob v prostoru) na základě vyhodnocení údajů čidel vlhkosti, čidel odérů, čidel CO 2 nebo senzorů
pohybu osob;
■ možnost úplné hermetizace oken v budově, čímž se zcela vyloučí
nežádoucí infiltrace prachu a výrazně sníží přenos hluku z ulic do
vnitřního prostředí budov;
■ zaručená funkce systému i při nepříznivých tlakových podmínkách
v budově (např. při letní inverzi);
■ možnost instalace výměníků pro chlazení, případně vlhčení přiváděného vzduchu.
V západní Evropě, USA a Kanadě se pro větrání budov uplatňují tyto
systémy nuceného větrání s vysoce účinnou rekuperací tepla jako
zcela standardní a energeticky nejúčinnější řešení. NED se běžně
doplňují nezávislou vytápěcí soustavou (tělesa ÚT, podlahové vytápění atd.). Pro pasivní domy (PD) bez vlastní vytápěcí soustavy pak
postačuje pouze dohřev přiváděného vzduchu potrubním ohřívačem,
případně v kombinaci s krbovou vložkou nebo jiným bivalentním
zdrojem, výhodně však s cirkulačním zkratovým okruhem, který
zabraňuje extrémnímu snižování relativní vlhkosti v zimním období.
Větrací jednotky se umísťují výhodně pod stropem WC, technické
místnosti nebo i na půdě. Potrubní rozvody čerstvého vzduchu se
instalují podle druhu umístění v podlaze nebo pod stropem. Odpadní vzduch z hygienických zařízení je odváděn kruhovým potrubím
pod stropem v zákrytu s ukončením talířovými ventily s regulací.
Z obytných místností je vzduch odváděn štěrbinami pod dveřmi
bez prahů do předsíně a pod dveřmi je nasáván do hygienických
zařízení (WC, koupelna). Odsávací digestoře nad sporáky se řeší
výhradně jako cirkulační s uhlíkovými filtry pro zachycení pachů
(s nastavitelným výkonem 150–450 m 3 /h). Přívod čerstvého a výfuk
odpadního vzduchu je běžně vyveden do protidešťových žaluzií ve
fasádě domů, u vícepodlažních budov do centrálních stoupaček
přes uzavírací a požární klapky. Přívod čerstvého vzduchu do jednotlivých obytných místností se dimenzuje na 30–45 m 3 /h (podle
předpokládaného obsazení). Odsávání z hygienických zařízení se
dimenzuje podle DIN 1946–6.
■
■ Kombinované větrání
Systémy kombinovaného větrání v bytové výstavbě se používají
především v kombinaci nuceného odtahu s přirozeným přívodem
vzduchu spárami oken (např. odsávání hygienických zařízení, místní
odsávání v kuchyních apod.).
Tyto systémy zároveň provětrávají obytné místnosti, ale pouze za
předpokladu neutěsněných okenních spár, což u dnešních supertěsných oken neplatí. Tím se stávají odsávací ventilátory hygienických
zařízení a kuchyňských digestoří zcela neúčinné, takže neodvětrají
dostatečně WC, koupelny ani digestoře a nemohou ani zajistit přívod čerstvého vzduchu do obytných místností! Výrobci oken tento
problém řeší instalací 4. polohy křídel (s mikroventilací), ale tím se
zcela znehodnocuje proklamovaná „úspora tepelné energie těsnými
okny“ a okna ztrácejí zároveň akustický útlum.
Systémy přívodních podlahových štěrbin v okenních křídlech, parapetech, případně automaticky regulovaných podle relativní vlhkosti,
vrací problém zpět k netěsným okenním spárám. Nastávají problémy
diskomfortu při intenzivním přívodu chladného vzduchu přímo do
pobytové zóny obytných místností a s následnými stížnostmi uživatelů na studené tahy vzduchu. Zásadní nevýhodou těchto systémů
je vyloučená instalace rekuperačních zařízení, zvlášť pro nízkoenergetické a pasivní objekty, kde spotřeba tepla pro větrání již převyšuje
transmisní ztráty budov.
■ Hybridní větrání
Systémy hybridního větrání, které využívají řízenou kombinaci
nuceného a přirozeného větrání, jsou prozatím realizovány pouze ve
vývojových projektech a pro hromadné využití v rodinných domech
jsou zatím příliš nákladné.
Integrované systémy teplovzdušného vytápění
a řízeného větrání bytových staveb
Na rozdíl od klasických větracích soustav zajišťují tyto moderní systémy
kompletně požadavky na vytápění, větrání, chlazení a rozvod tepelných
zisků v jediném systému se společným rozvodem. Princip systému
spočívá v dvouzónovém uspořádání okruhů vzduchotechnických rozvodů
v rodinném domě:
primární okruh zajišťuje cirkulační teplovzdušné vytápění, zároveň
s řízeným podílem čerstvého vzduchu a rekuperací tepla s přívodem
podlahovými mřížkami do každé obytné místnosti;
■ sekundární okruh zajišťuje zcela oddělené odvětrání hygienických
zařízení a kuchyní s rekuperací tepla;
■ oba okruhy vzduchotechnických rozvodů jsou zaústěny do společné
vzduchotechnické jednotky.
■
1 - cirkulační a čerstvý vzduch do místností
2 - venkovní vzduch nasávaný přes stěnu
3 - odpadní vzduch z WC, koupelny, kuchyně
4 - cirkulační vzduch z místnosti do VZT jednotky
5 - výfuk odpadního vzduchu po rekuperaci
A - vytápěcí a větrací jednotka DUPLEX
B - integrovaný zásobník tepla IZT (alternativně)
1 - cirkulační a čerstvý vzduch do místností
D
2 - venkovní vzduch nasávaný přes stěnu
2zr - venkovní vzduch přiváděný zemním registrem
3 - odpadní vzduch z WC, koupelny, kuchyně
4 - cirkulační vzduch z místnosti do VZT jednotky
5 - výfuk odpadního vzduchu po rekuperaci
A - vytápěcí a větrací jednotka DUPLEX RC
A
C
▲ Systém rozvodů teplovzdušného vytápění a větrání v rodinném domě
B - integrovaný zásobník tepla IZT 615
C - zemní registr délky cca 20 m
D - solární panely
▲ Systém teplovzdušného vytápění a větrání s rekuperací tepla a zemním
registrem
Podle zvoleného režimu na regulátoru pak zajišťuje jednotka celoročně
požadavky na mikroklima domu.
č. 1 rovnotlaké větrání s rekuperací tepla
č. 2 teplovzdušné cirkulační vytápění a rovnotlaké větrání s rekuperací
č. 3 teplovzdušné cirkulační vytápění (bez větrání)
č. 4 podtlakové větrání sociálních zařízení s přívodem předehřátého
vzduchu
č. 5 přetlakové letní větrání, případně chlazení s přívodem vzduchu přes
zemní registr
Cirkulační a čerstvý vzduch se do obytných místností společně rozvádí z centrální rozdělovací podlahové komory jednotlivými plochými
vzduchovody v podlaze. Cirkulační vzduch z jednotlivých místností se
odvádí pod dveřmi bez prahů do předsíně, odkud se odsává centrální
stěnovou mřížkou.
V jednotce se cirkulační a čerstvý vzduch filtruje, ohřívá na teplovodním
registru a radiálním pomaloběžným ventilátorem rozvádí přes rozdělovací
komoru s tlumičem hluku zpět do obytných místností. V jednotce se do
cirkulujícího vzduchu současně přimísí v nastavitelném poměru čerstvý
vzduch, který se přivádí z fasády nebo zemního registru přes předfiltr
a předehřívá v rekuperačním výměníku s účinností až 89 %. Množství
čerstvého vzduchu se řídí buď ručně, nebo automaticky podle četnosti
využívání hygienických zařízení a provozu kuchyně. Odpadní vzduch z
hygienických zařízení a vodní pára z kuchyní se trvale, případně s nárazovým zvýšením, odvádí odsávacími ventily a potrubím přivádí k jednotce.
V rekuperačním výměníku se předává teplo čerstvému vzduchu a po
ochlazení se odpadní vzduch odvádí menším větracím ventilátorem přes
fasádní žaluzie do atmosféry. Odsávací digestoře nad sporáky se navrhují
jako cirkulační s uhlíkovými filtry pro zachycení pachů, s nastavitelným
výkonem 150–550 m3 /h.
Regulaci vzduchových výkonů, a tím i teplot v jednotlivých místnostech, zajišťují ručně ovládané klapky v podlahových vyústkách.
Při modelovém hodnocení kvality vzduchu v obytném prostoru
pasivního rodinného domu v reálných provozních podmínkách
standardní rodiny byly hodnoceny denní průběhy koncentrací CO 2 .
Jako základní provozní režim je uvažován režim č. 3, ale s nárazovým nuceným větráním podle využití hygienických zařízení,
kuchyně a automatického spínání v noci. Výchozím požadavkem
je nepřekročení limitní hladiny CO 2 podle EN CR 1752 pro tř. „C“
v hodnotě 1200 ppm.
Charakteristika teplovzdušných systémů integrovaných
s řízeným větráním:
■ jediný systém pro vytápění, větrání, chlazení, rekuperaci tepla
a odsávání hygienických zařízení;
■ sloučení funkcí cirkulačního vytápění a nezávisle řízeného větrání
s rekuperací tepla do jediného agregátu vzduchotechnické jednotky;
■ záruka hygienicky nutných trvalých výměn vzduchu v domě s možností řízeného nárazového zvýšení;
■ úspora až 90 % nákladů na větrání;
■ rychlý zátop s pružnou regulací teploty;
■ využití všech energetických zisků v domě z provozu domácnosti
pro předehřev větracího vzduchu rekuperací;
■ využití solárních zisků z osluněných oken, případně teplovzdušného krbu s okamžitým přenosem tepla do ostatních neosluněných
místností;
■ instalací zemního potrubního registru se přiváděný větrací vzduch
v zimě účinně předehřívá a v létě ochlazuje;
■ dokonalou cirkulací se využívá objemu vzduchu v celém domě
(zvlášť u minimálně obsazených nebo trvale nevyužívaných domů
a bytů s částečnou, neodstranitelnou infiltrací vzduchu netěsností
stavebních konstrukcí).
english synopsis
Energy-Efficient Buildings and Their Microclimate
Basic features of energy-efficient and passive family homes are the improvement and the increase in quality of thermal-insulation properties of wall and
ceiling structures and the positive sealing of window and wall joints against
aeration. Uniform-pressure forced ventilation with heat recuperation, with
a minimum effectiveness of 75%, is necessary to adhere to the hermetic
parameters and the strict hygienic requirements for the exchange of air.
klíčová slova:
náročnost energetická, systémy větrací, systém integrovaného
teplovzdušného vytápění a řízeného větrání
keywords:
energy demand, ventilation systems, systems of integrated hot-air
heating and controlled ventilation
lektor článku
Ing. Jiří Šála, CSc.
bytová výstavba
K některým otázkám realizace
státní bytové politiky
▲ Ředitel SFRB Jan Wagner
Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) je jednou
z institucí státní bytové politiky, která dnes
realizuje podstatnou část nástrojů podpory
investic do bydlení. S jeho ředitelem
JUDr. Janem Wagnerem jsme hovořili
o současných úkolech v této oblasti.
Můžete uvést problémy, které je z vašeho pohledu třeba v podpoře
výstavby bytů v současnosti řešit?
Státní fond rozvoje bydlení realizuje několik nástrojů podpory bytové výstavby. Myslím si však, že jejich podmínky nejsou vždy optimálně nastaveny
a že je potřeba především využít soukromých finančních prostředků.
Hlavním problémem je skutečnost, že každý z těchto nástrojů byl do bytové
politiky zařazen v jiné době a má trochu jinou filozofii, což znesnadňuje jejich
vzájemnou souhru. Smyslem státní podpory je stimulovat tok soukromých
finančních prostředků, nikoliv nahrazovat soukromého investora státními
penězi. I v tom směru bude potřeba některé nástroje modernizovat.
Je potřeba zajistit, aby se v oblasti bydlení stabilizovalo investorské prostředí
a nastartovaly se dlouhodobé podpůrné nástroje. Pokud bytová politika
uplatňuje nástroje, které mají krátkodobý dopad a krátkodobou životnost,
tak se účinnost takovéto stimulace téměř vytrácí.
V oblasti nové bytové výstavby je třeba si také uvědomit určitou disproporci
mezi velkými městy a aglomeracemi, v nichž se dnes bytová výstavba rychle rozvíjí, a mezi menšími sídly nebo dokonce malými městy a obcemi.
Současné bytové domy jsou stavěny převážně do vlastnických forem, ale
situace ve změnách trhu pracovních sil ukazuje, že se objevuje také určitá
potřeba vytvářet nájemní formy bydlení. Neměli bychom však rozhodně
spoléhat na to, že tyto byty bude stavět pouze obec nebo město. Jedním
z potřebných kroků směřujících k odtížení obcí bylo přijetí zákona o podpoře
družstevní bytové výstavby. Druhým krokem je snaha utvořit nástroj podpory soukromých subjektů, pro vytváření zmiňovaného nájemního bydlení.
Pokud jde o obce, jedním z ne zcela pokrytých míst státní ingerence
je masivní podpora výstavby technické infrastruktury. Stát a obce by
se měly soustředit především na podporu zainvestování vhodných
pozemků pro novou bytovou výstavbu a vlastní výstavbu spíše
přenechat soukromníkům. V tomto směru chybí nástroje, kterými
by SFRB zasáhl, ač to zákon o Fondu předpokládá. Disponujeme
nástroji na podporu nové bytové výstavby, oprav a modernizací
stávajícího bytového fondu, ale nemáme účinný nástroj na podporu
obcí při zainvestování pozemků. Úkolem města, kraje, státu je právě
zajišťovat oblasti, na které jedinec sám nestačí. Tam bychom měli
ingerenci rozumnými formami posílit.
Statistiky ukazují, že v poslední době především výrazně roste zahajování nové bytové výstavby. Jedním z důvodů je ovšem i obava ze
zvýšení sazby DPH. Změna, kterou lze očekávat, závisí na novelizaci
zákona o dani z přidané hodnoty a na podobě, v jaké bude přijata.
Domnívám se, že by v každém případě mělo smysl roku 2007 využít
a spolu s ostatními státy nové desítky jednat ještě znovu s orgány
Evropské unie o příznivějším řešení, než je to, které bylo zatím
zvoleno. Myslím, že definice sociálního bydlení není tomto směru
nejšťastnějším řešením, protože do určité míry diferencuje mezi
jednotlivými druhy výstavby a takováto diferenciace není nikdy pro
vývoj trhu zdravá.
Jaké jsou zkušenosti s realizací podpůrných nástrojů v oblasti
rekonstrukcí panelové a tradiční výstavby?
Prostor pro investice do oprav, modernizací a rekonstrukcí stávajícího
bytového fondu se zvětšuje. Máme v opravách domů a bytů značný
dluh a je potřeba nasměrovat iniciativu jednotlivých investorů tak, aby
se zvýšil standard bydlení a prodloužila se životnost jak panelových
domů, tak i domů stavěných klasickou technologií a abychom dokázali
zajistit především vyšší úspornost z hlediska tepelného hospodaření
těchto staveb.
Podporu rekonstrukcí panelových bytových domů se podařilo nastartovat velice dobře. V letošním roce vykazuje velký nárůst, objem
žádostí je více než pětinásobný oproti předchozím letům. Takový
boom pochopitelně velmi vítáme. Myslím si, že k němu mimo jiné
přispěla novela nařízení vlády účinná od 1. 7. 2006, ale především
i nově formulované nabídky úvěrů jednotlivých bank, které začaly
svoje produkty přizpůsobovat potřebám malých subjektů (SVJ, malých
bytových družstev). Výhodnější nabídky bank spolu s poměrně širokým úsilím poradenských firem a odborných pracovišť a již existující
příklady úspěšných rekonstrukcí vedou k postupné změně až dosud
velmi opatrného a mnohdy laxního přístupu vlastníků domů a bytů. Ti si
teprve začínají uvědomovat, jak důležité je starat se o domovní majetek
a investovat do jeho oprav a modernizací tak, aby se hodnota nabytého
majetku nezačala snižovat a ztrácet. Tady je vlastně nejcitlivější bod
vývoje a zvýšení počtu žádostí o podporu je nepochybně nesmírně
příznivým signálem.
Problémem ovšem zůstává, že tento program podpory oprav a rekonstrukcí je svým způsobem striktně vymezen na určité konstrukce, a bylo
by třeba symetricky stimulovat tento proces i u ostatních konstrukčních
systémů, tedy u domů stavěných jinou než panelovou technologií.
SFRB sice má nástroj, který slouží právě podpoře financování oprav
a modernizací takovýchto domů – formu úvěrů, které poskytujeme
obcím již od roku 2001 – nicméně v posledních letech zde sledujeme
určitý pokles zájmu, protože obce nejsou ochotny nést tíhu spolurealizace toho nástroje, kdy v jeho rámci musí poskytnout finanční prostředky
těchto úvěrů také soukromým vlastníkům. Vlastníci tak samozřejmě
mají možnost využít výhod tohoto programu jenom v obcích, v nichž
se zastupitelstvo rozhodne do programu zapojit.
bytová výstavba
text: SPS v ČR
Vývoj domovního a bytového fondu
V České republice bylo při sčítání lidu, domů
a bytů v roce 2001 zjištěno 1 969 000 bytových
domů, z nichž bylo 1 630 700 domů trvale obydlených. Počet takových bytů byl vyšší ve srovnání
s rokem 1970 o 11,6 % a ve srovnání s rokem 1991
o 5,3 %. Počet trvale obydlených domů roste
pomaleji. V bytových domech bylo v roce 2001
zjištěno 4 366 300 bytů, z nichž 3 827 700 (87,7 %)
bylo trvale obydlených.
Vývoj domovního a bytového fondu v tisících
Domy celkem
z toho: trvale obydlené
z toho: rodinné domy
Byty celkem
z toho: trvale obydlené
z toho: rodinné domy
1961
1970
1980
1991
2001
.
1 616,0
1 427,2
.
2 836,4
1 776,2
1 765,1
1 627,7
1 408,1
3 216,6
3 088,8
1 652,8
1 830,9
1 634,3
1 384,1
3 781,4
3 498,8
1 604,8
1 808,5
1 597,1
1 352,2
4 077,2
3 705,7
1 525,4
1 969,0
1 630,7
1 406,8
4 366,3
3 827,7
1 632,1
V důvodech neobydlenosti byl nejčastěji zastoupen případ vyčlenění
k rekreačním účelům. Druhým nejpočetnějším důvodem je určení bytu
k přechodnému bydlení. Z hlediska dalšího možného využití neobydlených
bytů lze předpokládat, že více než třetina z nich bude v budoucnu opět
sloužit k trvalému bydlení.
Obytná plocha bytů
Průměrná velikost trvale obydlených bytů
1961
1970
1980
1991
2001
Průměrná obytná
plocha na 1 byt v m2
35,9
39,1
42,7
45,9
49,5
Průměrný počet osob na
1 obytnou místnost
1,87
1,50
1,21
1,04
0,98
Průměrná velikost bytů soustavně roste, z průměrných 35,9 m2 v roce
1961 se zvýšila na 49,5 m2 v roce 2001. Podstatně vyšší průměrné
plochy bytů a vyšší počty obytných místností než bytové domy mají
rodinné domy. V roce 2001 činila průměrná obytná plocha na 1 byt
v bytovém domě 49,1 m2 a v rodinných domech 62,2 m2.
Převážná část nové bytové výstavby se do roku 1991 koncentrovala do
bytových domů, většinou v panelové výstavbě. Počet trvale obydlených
domů od roku 1961 více méně stagnoval (silnému růstu domů odpovídala
stejně silná likvidace staré zástavby) a až od roku 1991 začal růst. Věková
struktura domovního fondu se v průběhu let 1961 až 2001 vlivem nové
výstavby soustavně zlepšovala. V roce 1961 byla v České republice více
než polovina všech domů postavena do roku 1919.
Skladba domovního a bytového fondu podle stáří
Věková struktura domovního fondu k 1. 3. 2001 (v %)
před 1920
1920–1945
1946–1970
1971–1990
1991–2001
16,2
19,9
22,1
31,3
10,5
Vybrané charakteristiky mezinárodního srovnání
Základní ukazatele z oblasti bydlení členských států EU
Země
Počet
bytů na
1000
obyvatel
1990
1995
2000
2001
2002
397
472
499
503
.
364
440
472
418
502
421
500
444
510
484
4,3
5,3
13,0
5,9
3,5
5,6
3,5
3,2
6,8
4,7
3,6
.
6,8
.
.
3,7
2,5
4,9
4,6
3,3
8,5
3,3
7,4
6,2
6,6
6,6
.
3,4
8,2
1,5
3,8
2,9
6,0
5,0
2,8
13,6
2,8
5,1
5,3
10,3
6,7
.
2,8
.
1,5
3,9
3,0
5,9
5,3
2,8
13,7
2,8
3,5
.
10,2
5,7
.
2,9
9,1
2,2
4,7
3,4
5,2
5,8
3,0
14,7
3,0
3,6
4,1
11,9
5,2
.
3,1
9,4
2,7
374
401
329
321
4,4
4,2
3,5
3,9
1,2
2,0
1,7
1,1
2,4
2,2
2,3
2,4
2,4
2,8
2,7
1,9
2,7
3,1
2,5
2,6
Členské státy EU 15
Belgie
Dánsko
Finsko
Francie
Itálie
Irsko
Lucembursko
Německo
Nizozemsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
UK Spojené království
Španělsko
Švédsko
Nové členské státy
(střední Evropa)
Česká republika
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Mezinárodní srovnání stavu domovního a bytového fondu ukazuje, že
Česká republika zaostává za vyspělými evropskými státy v počtu bytů ve
vztahu k počtu obyvatel, ještě podstatněji v počtu ročně dokončených bytů
na 1000 obyvatel. Je tomu tak i přes zrychlení míry reprodukce bytového
fondu v uplynulém desetiletí.
Z porovnání s původními zeměmi EU a třemi novými členskými státy
rovněž vyplývá, že v České republice by se měly nalézt finanční zdroje
na podporu intenzity bytové výstavby v průběhu dalších zhruba 10 let na
úroveň zabezpečující větší přírůstky bytů, alespoň na 5 dokončených bytů
v přepočtu na 1000 obyvatel (přírůstek 50 000 bytů ročně).
Porovnání některých charakteristik bytového a domovního fondu
s Německem a Rakouskem
ČR
Německo
Rakousko
360
377
429
472
408
421
68
76
119
.
96
90
46
50
82
85
.
.
2,8
2,6
2,2
2,2
2,7
.
4,0
2,7
3,8
3,5
4,7
5,7
Počet bytů na 1000 obyvatel
v roce 1991
v roce 2001
Užitná plocha 1 bytu v m2
v roce 1991
v roce 2001
Obytná plocha 1 bytu v m2
v roce 1991
v roce 2001
Počet osob v bytě
v roce 1991
v roce 2001
Skladba trvale obydleného bytového fondu k 1. 3. 2001 podle
doby výstavby
Dokončené byty na
1000 obyvatel
Dokončené byty na 1000 obyvatel
v roce 1991
v roce 2001
Období výstavby ( v %)
Počet trvale
obydlených bytů
do 1920
1920–1945
1946–1970
1971–1990
1991–2001
nezjištěno
Rodinné domy
Bytové domy
Ostatní budovy
1 632 131
2 160 730
34 817
15,6
7,1
29,9
20,8
10,0
16,1
20,3
31,0
13,5
31,5
44,9
17,4
10,6
6,2
18,7
1,2
0,8
4,4
Celkem
3 827 678
10,9
14,7
26,3
38,9
8,2
1,0
Typ domů
bytová výstavba
text: Petra Cuřínová
foto: archiv ČSÚ
Statistika: bytová výstavba 2005
Ing. Petra Cuřínová
Vystudovala VŠE v Praze, zaměření
hospodářská politika a demografie.
Ještě při studiu nastoupila do Českého statistického úřadu, kde postupně
pracovala v oddělení statistiky investic, makroekonomických analýz
a nyní se věnuje statistice stavebnictví a bytové výstavby.
V roce 2005 se dále zvyšoval rozsah prací na
bytové výstavbě. Více bytů než v roce 2005
bylo naposledy dokončeno v roce 1993 a zahájených bytů bylo dokonce nejvíce od roku
1990. Začala druhá etapa postupného oživování bytové výstavby po hlubokém propadu
v počátku devadesátých let a v roce 2001.
V roce 2005 byla zahájena výstavba 40 381
bytů, což je o 3,4 % více než v roce 2004 a nejvíce od roku 1990.
Hlavní faktory růstu bytové výstavby: příznivá
situace na trhu hypoték; vyšší hodnota úvěrů
stavebního spoření; podpora mladých manželů
při získání prvního bytu; připravující se změny
DPH pro bytovou výstavbu od 1. 1. 2008.
Zahajování nových bytů
Z celkového počtu zahájených bytů tvořily 33 % byty v nových
bytových domech. Tento podíl ve srovnání s rokem 2004 vzrostl
o 14,1 %. Zastoupení nových rodinných domů v zahajované bytové
výstavbě v posledních letech kolísá kolem hranice 40 % a v roce
2005 dosáhlo 43,5 %. Podíl bytů zahájených formou nástaveb a přístaveb k rodinným domům má v posledních třech letech klesající
tendenci. V roce 2005 činil už pouhých 7,8 %. Počet zahájených
nástavbových a přístavbových bytů v bytových domech oproti roku
2004 klesl a činí 5,2 % (v roce 2004 to bylo 6,1 %). Pokles podílu na
zahájené výstavbě bytů byl v kategorii bytů ve stavebně upravených
nebytových prostorách, u bytů v domech s pečovatelskou službou
a domovech-penzionech. U bytů vzniklých v nebytových stavbách
(budovách) došlo k mírnému vzestupu o 3,1 %.
V územním členění se dlouhodobě nejvíce bytů staví v okolí velkých
měst, zejména v okolí Prahy a ve Středočeském kraji. V roce 2005
zde byla zahájena výstavba 17 689 bytů. Nejméně bytů bylo zahájeno v kraji Libereckém a Karlovarském. V poměru k počtu obyvatel
se začalo stavět nejméně bytů v Ústeckém a Moravskoslezském
kraji.
Struktura počtu zahájených bytů
z toho v
Území
ČR celkem:
Zahájené
byty
rodinných
celkem
domech
40 381
bytových
domech
17 579
13 574
nástavbách,
přístavbách
a vestavbách k rodinným
domům
bytovým
domům
3 141
2 103
Hl. m. Praha
8 124
786
6 010
91
833
Středočeský
9 565
4 966
2 716
612
228
Jihočeský
2 359
1 319
539
266
57
Plzeňský
1 698
842
404
171
97
677
393
53
56
32
148
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
1 385
751
161
109
961
648
145
103
19
1 970
1 008
480
162
83
54
Pardubický
1 711
884
468
167
Vysočina
1 633
956
315
136
24
Jihomoravský
4 887
2 058
1 583
452
327
Olomoucký
1 760
901
338
244
104
Zlínský
1 645
806
300
208
26
Moravskoslezský
2 006
1 261
62
364
71
Rozestavěnost v bytové výstavbě
Rozestavěnost zůstává jedinou fází bytové výstavby, která od svého minima v roce 1994 zaznamenává neustálý nárůst. V roce 2005
bylo v České republice rozestavěno 155 202 bytů, což znamenalo
15,2 bytů na 1000 obyvatel. Proti roku 1994 se počet rozestavěných
bytů zvýšil 2,5krát. Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů a zahrnuje
i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. Z celkového počtu
155 202 bytů rozestavěných koncem roku 2005 připadal největší podíl
48,0 % na novostavby rodinných domů, 19,7 % bytů bylo rozestavěno
formou nástaveb a přístaveb k rodinným domům. Podíl rozestavěnosti
byl ke konci roku 2005 nejvyšší ve Středočeském kraji (19,6 %) a nejnižší
v Libereckém (3,6 %) a Karlovarském kraji (2,5 %).
Dokončené byty
V průběhu roku 2005 bylo dokončeno 32 863 bytů a jejich počet byl
meziročně vyšší o 1,8 %. Tento počet je srovnatelný s dokončenou
výstavbou 31 509 bytů v roce 1993, a představuje tak další etapu
oživení bytové výstavby.
Velikost dokončených bytů se liší v závislosti na charakteru
stavby. U rodinných domů převažují byty 5+1, zatímco v bytových
domech převládají byty dvoupokojové. Počet pokojů na jeden byt
mírně roste.
Velikost obytné a užitné plochy dokončených bytů v průběhu
let kolísala v závislosti na struktuře dokončených bytových objektů.
V roce 2005 byla průměrná obytná plocha jednoho bytu 70,3 m2
a průměrná užitné plocha 100,7 m2. Při výstavbě rodinných domů je
obytná plocha téměř dvojnásobná proti bytům v bytových domech
(98,1 m2 ku 50,4 m2). Nejmenší byty se staví v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech (26,5 m2).
Struktura počtu dokončených bytů podle forem výstavby v roce 2005
v krajích České republiky
6 564 6 084 1 956 1 973 1 149 1 042 1 133 1 423 1 400 1 573 3 810 1 118 1 706 1 924
Počet dokončených bytů
v kraji celkem
stavebně upravené
nebytové prostory
nebytové stavby
(budovy)
domy s pečovatelskou
službou
a domovy-penziony
nástavby, přestavby
a vestavby
Pr
ah
a
bytové domy
rodinné domy
Technická vybavenost bytů se rok od roku zlepšuje. Vybavenost
elektřinou a dodávkou vody se považuje za 100% a nesleduje se. Ve
všech formách bytové výstavby rostl podíl bytů vybavených plynovodní přípojkou jako důsledek pokračující plynofikace. Bez přívodu
plynu bylo v roce 2005 dokončeno pouze 34 % bytů. Více než polovina
nových rodinných domů byla napojena na kanalizační síť (63,2 %).
Vlastní čističku odpadních vod mělo 10 % rodinných domů. Vytápění
u rodinných domů bylo z 92,4 % řešeno centrálně. Z bytových domů
jich bylo vytápěno centrálně 37,6 % a dálkově 45,4 %.
Ze stavebních materiálů převažovala zděná výstavba – 81,4 %
bytů bylo postaveno z cihel a tvárnic. U rodinných domů je to
93,6 %, u bytových domů 63,8 %. Pokleslo používání montovaných
konstrukcí ve výstavbě, a to zvláště u bytových domů z 22,5 %
v roce 1997 na 6,2 % v roce 2005. Přetrvává nízký podíl dřevěných
konstrukcí (1,7 %).
Velikost stavebních pozemků rodinných domů v průběhu let trvale
rostla. Průměrná plocha jednoho stavebního pozemku se zvýšila
z 887,6 m2 v roce 1997 na 1131,8 m2 v roce 2005. Větší stavební
pozemky jsou v menších obcích s počtem do 5000 obyvatel (průměr
až 1200 m2). Velikost zastavěné plochy stagnuje, a to rovnoměrně
podle velikosti obcí i podle krajů. Průměrná zastavěná plocha jednoho
rodinného domu se pohybuje kolem 140–150 m2; v roce 2005 to bylo
139,9 m2 na 1 rodinný dům.
Pořizovací hodnota bytů
Nejdůležitější kvalitativní charakteristikou dokončených bytů je pořizovací hodnota, která je udávána za celou stavbu.
Jelikož údaj o průměrné pořizovací hodnotě jednoho bytu zastírá
rozdíly v objemové i plošné velikosti jednotlivých bytů či domů, je
pro posouzení vývoje cen výstavby objektivnější přepočítat celkovou
pořizovací hodnotu na plošnou, popř. objemovou jednotku nového
bytu. Pořizovací hodnota za 1 m 3 kubatury, která je důležitým ekonomickým ukazatelem pro stavebníky, rostla od roku 1997 ještě rychleji
než průměrné náklady na pořízení jednoho bytu. Během osmi let se
u rodinných domů ukazatel zvýšil o 40,7 %. V roce 2005 byla cena
za 1 m 3 3496 Kč. Podstatně menší, avšak rovněž plynulé tempo
zaznamenává nárůst cen za 1 m2 obytné plochy (o 21 % na 27 942 Kč)
a za 1 m2 užitné plochy bytů (o 33,3 % na 18 800 Kč).
Průměrná pořizovací hodnota bytů dokončených v letech 1997–2005 podle druhu objektů
Rok
Bytová výstavba podle krajů a obcí
V roce 2005 se relativně nejvíce stavělo v Praze a v jejím zázemí, ve
Středočeském a v Jihomoravském kraji, nejméně v Olomouckém
a Ústeckém kraji. Pokračoval trend zahájený v druhé polovině devadesátých let, kdy se začala významněji uplatňovat tzv. suburbanizace,
tedy směřování bytové výstavby do zázemí větších měst. Naopak
průmyslové regiony severních a severozápadních Čech vykazují
nejnižší hodnoty v intenzitě bytové výstavby.
Počet bytů
Průměrná
hodnota
1 bytu
v tis. Kč
Průměrná hodnota v Kč na
1 m3
kubatury
1 m2
1 m2 obytné
plochy
užitné
bytů
plochy bytů
Počet bytů
Rodinné domy
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
6 509
8 336
9 238
10 466
10 693
11 716
11 397
13 302
13 472
2 144
2 305
2 403
2 388
2 406
2 516
2 613
2 713
2 743
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
4 568
6 827
6 598
5 926
5 912
6 393
7 720
10 722
11 526
1 083
1 464
1 373
1 285
1 422
1 234
1 459
1 424
1 575
2 485
2 637
2 694
2 714
2 851
3 038
3 214
3 412
3 496
Průměrná
hodnota v Kč na
1 m2 obytné
1 m2 užitné
plochy
plochy bytů
bytů
Nástavby a přístavby k rodinným domům
23 109
23 913
24 899
24 654
24 993
25 944
27 041
27 960
27 942
14 100
14 894
15 158
15 364
15 856
16 447
17 109
17 910
18 800
23 542
27 688
26 902
28 470
29 629
28 245
29 575
29 982
31 252
16 332
19 898
19 555
18 984
20 930
20 193
21 597
21 360
23 738
Bytové domy
3 058
3 526
3 460
3 607
3 695
3 522
3 946
3 997
4 729
Průměrná
hodnota
1 bytu
v tis. Kč
2 073
2 334
2 539
2 911
2 948
2 957
2 357
2 453
2 270
684
729
766
795
836
877
890
906
979
11 288
11 645
12 025
12 582
13 021
13 642
13 726
13 869
14 826
7 340
7 735
7 884
8 324
8 567
9 081
9 144
9 331
10 105
Nástavby a přístavby k bytovým domům
2 009
2 530
2 506
2 339
1 874
1 737
1 454
2 070
1 569
950
935
1 060
1 026
1 155
1 201
1 135
1 184
1 319
19 230
19 044
21 311
21 260
22 291
22 343
20 443
23 839
24 256
12 985
12 812
14 221
14 395
14 933
15 320
14 299
16 654
17 078
english synopsis
Residential Construction in 2005
In 2005, the volume of work devoted to residential construction further increased in the Czech Republic. The last record of a higher number of dwelling
units having been built compared to 2005 was in 1993 and the number
of new residential projects commenced was the highest one since 1990.
klíčová slova:
výstavba bytová, statistika
keywords:
housing development, statistics
bytová výstavba
foto: ČTK
▲ Ministr Petr Gandalovič
„Spoléháme se
na stát“
výstavby v podmínkách bytového deficitu. Ten byl však důsledkem
nedokončené transformace trhu s byty. Podpůrné nástroje – jak byly
koncipovány – nejsou často jednoznačně zacílené a jejich ekonomická
účinnost a věcná účelnost je problematická.
Potřetí se Petr Gandalovič stává pracovníkem
ministerstva. Po funkci náměstka na Ministerstvu životního prostředí ČR a poradce na
Ministerstvu zahraničních věcí ČR nyní vede
resort místního rozvoje. Podaří se mu společně s jeho spolupracovníky vybalancovat dva
antagonismy – plánované otevření volného
trhu s byty a sociální aspekt bydlení?
Jak tento stav řešit?
Od roku 2007 chceme v rámci legislativního rámce bytové politiky
vytvořit základní předpoklady pro odstranění bariér fungování trhu
s byty. Bezprostřední dopad bude mít zákon o jednostranném zvyšování nájemného. K prvnímu lednu 2007 také nabývají účinnosti
nové právní předpisy upravující sociální oblast – zákon o sociálních
službách, zákon o životním a existenčním minimu a zákon o pomoci
v hmotné nouzi. Konečně i budoucí úprava nájmu bytu, kterou MMR
již vypracovalo, směřuje v nově připravovaném občanském kodexu
jednoznačně k naplnění jedné ze základních zásad v občanskoprávních vztazích, a to zásady rovnosti smluvních stran. Nový legislativní
rámec odstraní bariéry fungování trhu s byty. Jenže vliv dalších
ekonomických a demografických faktorů vyžaduje důkladnou analýzu stávajícího systému podpůrných nástrojů a v návaznosti na to
formulaci nových strategických cílů.
Co dělá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pro zlepšení stále
problematické situace bytové výstavby?
V současné době je prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR
a Státního fondu rozvoje bydlení realizováno 16 podpůrných nástrojů
investičního charakteru, které jsou zaměřeny na podporu výstavby
či pořízení bytů a na opravy a rekonstrukce bytového fondu. Další
podpory směřující do oblasti bydlení jsou realizovány jinými resorty. Celkový seznam položek jednotlivých forem pomoci přesahuje
v souhrnu počet třiceti státních podpůrných nástrojů. Tento rejstřík
je nepřehledný a rozsáhlý. Posiluje dlouhodobě zažité „spoléhání
se na stát“ a snižuje význam soukromých finančních prostředků.
Tyto státní podpůrné nástroje byly vytvářeny zejména v průběhu
90. let minulého století a jejich hlavním cílem byla podpora bytové
Jak si chcete poradit se situací na bytovém trhu, který stále
nese stopy deformace institutu regulovaného nájemného?
Z celospolečenského pohledu vedlo dlouhodobé konzervování přežité
formy regulace k vytvoření různých segmentů trhu s nájemním
bydlením. Poptávka po bytech s regulovaným nájemným se stále
zvyšovala, přičemž z povahy věci vyplývalo, že takové byty mohou
být předmětem pouze černého trhu. Bohužel, politická shoda nad
formou postupného odstraňování cenových deformací v nájemním
sektoru byla nalezena až v roce 2006. A to zákonem o jednostranném
zvyšování nájemného. Cílem tohoto „čtyřletého“ zákona je narovnat
dlouhodobé cenové deformace v oblasti nájemního bydlení a především vytvořit podmínky pro následné využití smluvního principu
v oblasti sjednávání nájemného a jeho změn. Dosažení těchto cílů je
inzerce
proto realizováno dočasným – do konce roku 2010 – znovuzavedením
jednostranného limitovaného zvyšování nájemného až k hodnotě tzv.
cílového nájemného.
Poptávka po bytech s regulovaným nájemným
se v minulých letech stále zvyšovala, přičemž
z povahy věci vyplývalo, že takové byty mohou
být předmětem pouze černého trhu.
Co sleduje tento „čtyřletý proces“?
Sleduje sociální aspekt. Nájemci bytů mají časový prostor na řešení
přiměřenosti svého dosavadního nájemního bydlení. Sociální postavení
nájemců bytů ve vztahu k výši nájemného tento zákon neřeší a ani
řešit nemůže. Dopady zvyšujícího se nájemného a dalších výdajů
spojených s bydlením na domácnosti budou řešeny prostřednictvím
nového systému sociálních dávek. Ten je obsažen v „balíčku“ zákonů
Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV).
Úspora2 = nový kondenzační
kotel ecoTec plus
Jak se na řešení problému sociálního bydlení podílí váš
resort?
Stát poskytuje prostřednictvím MMR obcím (v budoucnu i dalším
subjektům) dotace na výstavbu nájemních bytů pro osoby, které ať
už z důvodů příjmové nedostatečnosti, či zdravotních a sociálních
handicapů si nejsou schopny bydlení zajistit. Program podporovaného
bydlení, který obsahuje i dotace (až ve výši 800 000 Kč na jeden byt) na
výstavbu nových chráněných bytů, bude vyhlášen i pro rok 2007. Tento
program bude také reagovat na nový (od ledna 2007 účinný) zákon
o sociálních službách. Podle něj budou poskytovány nezbytné služby
v těchto bytech určených výhradně sociálně definované cílové skupině.
MMR navíc zahájilo, právě v souvislosti s budoucí účinností nového
zákona o sociálních službách, úzkou spolupráci s MPSV. Cílem je příprava nového systému zacíleného na vznik a provoz chráněných bytů
se sociálním určením. Na vzniku a provozu těchto bytů se budou moci
podílet i nevládní subjekty. Systém počítá s využitím nového rozhodnutí
Evropské komise o státní podpoře závazků vyplývajících z poskytování
veřejných služeb tzv. obecného hospodářského zájmu.
Jak řešit v tomto smyslu otázku bezdomovců?
Zejména prevencí v rámci celkové strategie boje proti chudobě a podporou zaměstnanosti. Základem je fungující síť sociálních služeb,
jejichž prostřednictvím bude možné pomáhat lidem ve složité životní
situaci. Jedná se zejména o prevenci ztráty bydlení ohrožených skupin
v případě problémů s placením nájemného a dalších výdajů spojených
s bydlením. Pokud přesto dojde – v souladu s příslušnými ustanoveními Občanského zákoníku – k vystěhování těch, kteří nejsou schopni
plnit své povinnosti spojené s nájemním bydlením, je možné využít
například sítě azylových domů.
•
•
•
•
úspora pořizovacích a provozních nákladů
široká nabídka typů a výkonů
nové konstrukční prvky
široký sortiment příslušenství včetně
regulací a odkouření
Pokud opustíme sociální oblast, pak se tu nabízí ještě jeden
problém na druhé straně – bude povinnost zavedení fondů oprav
i u privátních domů?
Na tuto otázku je nutné jednoznačně odpovědět, že nic takového
možné není. Nelze totiž určovat, jak má jakákoli právnická nebo
fyzická osoba nakládat s výnosy ze svého majetku (vyjma daňových
povinností). Jednalo by se o omezení vlastnického práva, a tím o porušení článku 11 Listiny základních práv a svobod obsažené v Ústavě
ČR i v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
Je však zároveň nutné dodat, že povinnost pečovat o technický stav
nemovitosti – i té, která má soukromého vlastníka – je obsažena ve
stavebních předpisech.
bytová výstavba
foto: ČKA v ČR
Výsledky 5. ročníku soutěžní
přehlídky Nový domov roku 2006
Soutěž „Nový domov 2006“, která byla letos
vyhlašována již pátým rokem, je aktuální
přehlídkou realizovaných staveb pro účely
bydlení. Jejím vypisovatelem je Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR v úzké spolupráci s Českou
komorou architektů. V letošním ročníku soutěžily stavby dokončené v období konce roku
2005 až 2006. Celkem bylo přihlášeno
27 soutěžních návrhů.
Rodinný dům Praha-Lipany
Autor: Arch. Helmut Ditrich, Ing. arch. Josef Smola
Dům je navržen jako energeticky úsporná dřevostavba jednoduchého tvaru
ležatého kvádru s plochou střechou. Spodní stavba je zděná z betonových
skořepinových tvárnic. Na střeše jsou umístěny solární kolektory sloužící
zejména k vyhřívání vnějšího bazénu a ohřevu TUV.
Architektonický koncept je zdůrazněn lehkostí formy a horizontálním
uspořádáním.
2. kategorie – Novostavba bytového domu
1. kategorie – Novostavba rodinného domu
▲ Rodinný dům ve Vraném nad Vltavou
Rodinný dům ve Vraném nad Vltavou
Autor: Ing. arch. Ján Štempel
Dům má jednoduchou a jednoznačně definovanou objemovou kompozici.
Byl vytvořen pro mladou rodinu. Standardní stavební materiály a postupy
vedly k harmonickému výsledku, kdy citlivý a zkušený architekt nalezl
rovnováhu mezi možností a potřebou. Konstrukční systém je stěnový.
Stropní deska je polomontovaná, keramicko-betonová, zdivo keramické,
podkroví s hambalkovou vazbou a se středovými nosnými příčkami jako
plnými vazbami.
▲ Rezidence Kollárova, Praha 8-Karlín
Rezidence Kollárova
Autor: Šafer Hájek Architekti, s. r. o.
Stavba je příkladem vhodného začlenění novostavby do historického
prostředí.
Stávající rekonstruovaná budova je součástí pevné uliční fronty. Dvorní
novostavba se naopak otvírá do budoucího městského parku. Její ustupující hmotové řešení v maximální míře využívá jižní fasádu. Stavba je řešena
jako železobetonový, monolitický, kombinovaný konstrukční systém se
sloupy a obvodovými stěnami.
3. kategorie – Rekonstrukce bytového domu
nebo jiné budovy pro účel bydlení
▲ Rodinný dům Praha-Lipany
Rodinný dům v Hroněticích
Autor: Ing. arch. Tomáš Bezpalec, Ing. arch. Alena Bezpalcová
Selské stavení s kvalitním pozemkem poskytlo autorům prostor pro kvalitní
využití dané kompozice a dosažení mimořádného výsledku bez zásadních
konstrukčních zásahů. Zajímavé řešení nabízí fasáda z režných cihel a jednoduše členěná, velká, vertikálně dimenzovaná dřevěná okna.
▲ Rodinný dům v Hroněticích
▲ Penzion pro seniory Hvězda, Praha 6-Bílá Hora
4. kategorie – Výstavba bytů v domech
zvláštního určení
Penzion pro seniory Hvězda
Autor: Ing. arch. Jan Línek, Ing. arch. Josef Kolář, Ing. Věra Dubská
Dvoupodlažní dům s celkem 19 byty je navržen a postaven jako organická
součást obytné čtvrti s převažující vilovou zástavbou. Příčné nosné zděné
stěny doplňují monolitické sloupy tak, aby bylo dosaženo přijatelných rozpětí
stropů. Všechny byty mají přímý kontakt s exteriérem. Celý koncept je
důkazem, že i finančně relativně úsporná investice může přinést architekturu na vysoké estetické i funkční úrovni.
KOB HU 185x125 V
3.11.2006
14:13
english synopsis
Results of the 5th Annual ‘New Home’ Contest 2006
klíčová slova:
dům rodinný, dům bytový, rekonstrukce, dům se zvláštním určením,
soutěž
keywords:
family home, residential building, reconstruction,
function-specific building, contest
Str. 1
inzerce
bytová výstavba
text: Zdeněk Mojžíšek
Dostupnost hypotečních úvěrů
Zdeněk Mojžíšek
14 let působí ve finančním sektoru. Od roku 2002 Komerční
banka. Od roku 2006 zodpovědný za Marketing a Product
Development v KB.
ale zejména v Praze a ve větších městech. Druhým faktorem je dnes
schopnost většiny bank financovat až 100 % hodnoty nemovitosti. Je
třeba ale upozornit, že kupní cena nemovitostí může být vyšší než její
hodnota podle odhadce spolupracujícího s konkrétní bankou. V takových
případech musíte hledat takovou banku, která je připravena nabídnout
klientům financování až do 100 % kupní ceny nemovitosti.
Trendy stavebního spoření
▲ Hypoteční úvěr ještě nemusí znamenat klíče od nového bytu
Hypoteční úvěry se stávají dostupnějším prostředkem financování bydlení. V minulých letech
byl zaznamenán trvalý pokles úrokových sazeb,
způsobený jak poklesem centrálně vyhlašovaných sazeb ČNB, tak i silným konkurenčním
tlakem na českém hypotečním trhu.
Hypotéky byly nejlevnější v létě a na začátku podzimu 2005, kdy průměrná
sazba podle hodnot tzv. hypoindexu (což je vážená průměrná úroková
sazba, za kterou jsou poskytovány nové hypoteční úvěry) byla okolo
3,6 %. Od té doby sice sazby mírně stouply, a podobná tendence se
očekává i v nejbližších měsících, přesto i nadále umožňují klientům bank
dosáhnout na velmi atraktivní úrokové sazby hypotečních úvěrů. Úrokové sazby hypotečních úvěrů jsou momentálně v České republice jedny
z nejnižších v Evropě. A při splatnosti 15 či 20 let je každých pár desetin
procenta v úrokové sazbě skutečně znát. Kombinace relativně nízkých
úrokových sazeb a rostoucích příjmů obyvatelstva umožňuje stále větší
skupině domácností použít hypotečního financování k realizaci jejich
vlastního bydlení. Ceny stavebních prací i nemovitostí jako takových také
rostou, ale tento růst nestačí „vymazat“ pozitivní efekt mírných úrokových
sazeb a rostoucích příjmů domácností.
Současné možnosti
Hypotéku lze použít na koupi dokončené nemovitosti k bydlení i rekreaci,
na výstavbu nemovitosti či její rekonstrukci i na nákup pozemku. Okolo
70 % všech nově uzavřených hypoték směřuje na koupi bytu nebo
rodinného domu, 20 % je na výstavbu nemovitosti a 10 % tvoří ostatní
účely, jako je například rekonstrukce bytu, refundace (proplacení vlastních
finančních prostředků již uhrazených klientem, které souvisejí s nemovitostí), vypořádání spoluvlastnických podílů k nemovitosti atd. Průměrná
výše hypotéky vzrostla od konce roku 2003 z 1,1 milionu na 1,5 milionu
Kč v září 2006. Tento růst je způsoben především dvěma faktory. Za prvé
je to rostoucí cena nemovitostí, trend obecně platný v České republice,
Stavební spoření bylo od svého vzniku v roce 1993 vnímáno hlavně jako
velmi výhodný a v podstatě bezrizikový spořicí produkt. V poslední době
lidé více využívají jeho „druhou fázi“, a to úvěr ze stavebního spoření
nebo překlenovací úvěr. Na konci června 2006 bylo v České republice již
880 tisíc klientů, kteří čerpali úvěry ve výši skoro 120 miliard Kč. Náš trh
stavebního spoření dlouhodobě sleduje trendy v Německu. V současné
době je poměr čerpaných úvěrů k celkové naspořené částce ve stavebních spořitelnách zhruba 35 %, zatímco v Německu je to mezi 60 a 70 %,
a proto je rozumné očekávat další růst i u nás.
Při bližším pohledu na nabídku jednotlivých stavebních spořitelen v oblasti
úvěrů vidíme jasný trend „přibližování se“ k parametrům hypotečních
úvěrů. Některé spořitelny nabízejí již splatnost okolo 20 let a financování až
100 % hodnoty nemovitosti. Úvěry se pro řadu klientů stávají dostupnější
i tím, jak spořitelny postupně snižují své nároky na zajištění nebo zvyšují
maximální částku úvěru bez zajištění. Při srovnání průměrné výše úvěru
ze stavebního spoření (okolo 300 tisíc Kč) a hypotéky (1,5 milionu Kč) je
zřejmé, že hypotéku využívají lidé více na nákup nemovitosti, zatímco úvěry
ze stavebního spoření spíše na nižší investice, například na rekonstrukce
a opravy svých bytů a domů, popřípadě privatizace bytového fondu.
Fixace úrokové sazby
Úrokové sazby se mohou měnit a trendy z posledních let nemusí nutně
odpovídat budoucnosti. Proto je třeba zvážit, na jak dlouho zafixovat
úrokovou sazbu. Krátké fixace (například 1 rok) jsou sice levnější, ale již
za jeden rok existuje reálné riziko, že se sazby zvýší. Mohou se teoreticky
i snížit, ale hypotéka není vhodná příležitost pro spekulace. Na druhou
stranu, pokud klient plánuje větší část úvěru brzy splatit, pak fixovat úrokovou sazbu na delší dobu není výhodné. Při obnovení fixace lze totiž část
nebo celou jistinu splatit bez dalších poplatků, kterým se nelze vyhnout
při mimořádných splátkách v průběhu fixace.
english synopsis
Mortgage Accessibility in the Czech Republic
Mortgage loans are becoming increasingly more accessible to the
public as a means of home financing. In recent years, a constant fall in
interest rates have been recorded, caused by both the decline in rates
fixed by the Czech National Bank and the strong competitive pressure
within the Czech mortgage market.
klíčová slova:
úvěry hypoteční, spoření stavební
keywords:
mortgage loans, building saving
bytová výstavba
text: Irena Pourová
Veřejné stavební právo a úpravy bytů
JUDr. Irena Pourová (*1961)
Po studiu na Právnické fakultě UK
složila na téže univerzitě v roce 1988
rigorózní zkoušku. Její profesionální
praxe byla vždy orientována na
veřejné stavební právo. Této problematice se věnuje také v rámci
pedagogické činnosti na Stavební
fakultě ČVUT v Praze.
Při mapování podmínek, za kterých lze realizovat stavební úpravy bytů, je nutné předně rozlišovat, o jaký rozsah stavebních prací půjde
z titulu změn dokončené stavby. To znamená,
zda stavební práce budou ve smyslu stavebního zákona nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou.
Významné je rovněž sledování titulu, na základě kterého je stavebník
oprávněn záměr realizovat. Podmínky, za kterých lze stavět, se totiž
mírně liší podle toho, zda změnu stavby realizuje vlastník stavby,
vlastník bytové jednotky nebo nájemce bytu.
Stavební zákon č. 183/2006 Sb., s účinností od 1. 1. 2007 (dále jen zákon),
zcela shodně s dosud platným stavebním zákonem č. 50/1976 Sb. (dále
jen platný stavební zákon) rozeznává tři změny dokončené stavby. Pod
pojmem nástavba rozumí změnu dokončené stavby, kterou se stavba
zvyšuje. Přístavbou je změna, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která
je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, a stavební úprava je
změnou stavby, při které zůstává zachováno vnější půdorysné i výškové
ohraničení stavby. Zákon přináší jedinou změnu u stavební úpravy, když
oproti platnému stavebnímu zákonu dodává, že za stavební úpravu se
považuje i zateplení pláště stavby.
Stavební úpravy
Stavební úpravy v bytech lze z hlediska rozsahu stavebních prací obvykle
zařadit pod třetí v pořadí uvedenou změnu stavby. Ke stavebním úpravám
zákon nepožaduje územní rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas.
V tomto ohledu se princip právní úpravy nemění. U vlastní realizace stavebních úprav je pak třeba rozlišovat několik variant.
První varianta
Ve smyslu § 103 odst. 1, písm. h) zákona bude možno realizovat stavební
úpravy bytů bez stavebního povolení i bez ohlášení, a to za předpokladu,
že půjde o takové stavební úpravy, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, které
nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001
Sb. a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost.
Posunutí například nenosné příčky nebo vybourání dveřního otvoru
v takovéto příčce bude tedy možno v bytě realizovat, aniž by bylo třeba
stavební úřad o záměru informovat nebo žádat o určitou formu povolení.
Jde o liberalizaci oproti platnému stavebnímu zákonu, který k obdobným
úpravám požaduje ohlášení. Stavební úřad má však dnes také možnost
uvalit na předmětné stavební úpravy režim stavebního povolení.
Druhá varianta
Jiná situace dle nové úpravy nastává, když jsou stavební úpravy spojeny se
změnou užívání části stavby a současně jsou naplněny podmínky požadující,
aby stavební úpravy nezasahovaly do nosných konstrukcí stavby, neměnily
vzhled stavby a nevyžadovaly posouzení vlivu na životní prostředí. Tyto
stavební úpravy jsou samostatně upraveny v § 104 odst. 2, písm. n) zákona
a k jejich realizaci bude nutné ohlášení stavebnímu úřadu. Náležitosti ohlášení
stanoví zákon v § 105 pro stavbu. S ohledem na skutečnost, že pod pojmem
stavba rozumí zákon podle okolností i část stavby nebo změnu dokončené
stavby, je třeba údaje požadované v citovaném ustanovení doložit i pro
ohlášení stavební úpravy.
Ohlášení obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, na kterém je stavba
umístěna, o rozsahu a účelu ohlašované stavební úpravy, zda bude provedena svépomocí, nebo dodavatelsky a o době realizace. K ohlášení se
připojí:
a) projektová dokumentace obsahující situační náčrt stavby na podkladu
katastrální mapy a jednoduché stavební výkresy specifikující navrhovanou
stavební úpravu; projektová dokumentace se předkládá obvykle ve dvojím
vyhotovení, pouze v případě, že stavební úprava má být provedena na
stavbě umístěné v obci, jejíž obecní úřad není stavebním úřadem, nebo je
stavebník odlišný od vlastníka stavby, připojí se vždy jedno další vyhotovení
projektové dokumentace;
b) doklad prokazující vlastnické nebo jiné právo, které stavebníka opravňuje
ke stavbě; pokud však lze titul opravňující ke stavbě zjistit z katastru nemovitostí, není stavebník povinen tento doklad stavebnímu úřadu předkládat;
c) závazné stanovisko dotčeného orgánu vyžadované zvláštním právním
předpisem; dle povahy stavebních úprav a povahy či umístění vlastní
stavby půjde zejména o závazná stanoviska orgánu památkové péče,
orgánu ochrany veřejného zdraví či orgánu požární ochrany.
Ohlášenou stavební úpravu může stavebník realizovat na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. K tomuto souhlasu připojí stavební úřad
také jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace. Souhlas má být
stavebníkovi doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu
úřadu. Pokud by v uvedené době nebyl souhlas doručen a ani mu v této
době nebyl doručen zákaz realizovat ohlášené stavební úpravy, platí, že
stavební úřad souhlas udělil. Při počítání lhůty pro doručení zásilky je třeba
vzít v úvahu úpravu správního řádu (z. č. 500/2004 Sb.), která stanoví
tzv. fikci doručení. Jestliže si adresát uloženou písemnost ve lhůtě
10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, platí,
že písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
Pokud adresát odmítne písemnost převzít nebo znemožní její doručení
tím, že neposkytne potřebnou součinnost, je písemnost doručena
dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo. Opatrnost je
na místě i v případě, že písemnost určená do vlastních rukou se na
žádost adresáta doručuje jiným způsobem (doporučeně, bez vykázání
doručení). Pak platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne,
kdy byla odeslána. Souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavební
úpravou platí 12 měsíců. Platnost je zachována, pokud v této době
bylo s ohlášenou stavební úpravou započato.
stavebnictví 12/06-01/07 63
Třetí varianta
Další variantou stavebních úprav je situace, kdy chce stavebník realizovat
stavební úpravy bytu, které nesplňují některou z podmínek § 103 odst. 1,
písm. h) zákona, tj. chce realizovat stavební úpravy, které například zasahují
do nosných konstrukcí či mění vzhled stavby. Tento záměr lze realizovat dle
povahy stavby na základě souhlasu stavebního úřadu vydaného k ohlášení
nebo na základě stavebního povolení. Ohlášení stavebnímu úřadu pro
takovéto stavební úpravy postačí u bytů umístěných v jednoduchých stavbách. Jednoduché stavby jsou zákonem vymezeny odlišně od platného
stavebního zákona a specifikovány v § 104 odst. 2. V souvislosti se stavebními úpravami bytů bude praktické se zmínit pouze o jednoduché stavbě
uvedené pod písm. a) citovaného ustanovení. Jde o stavbu pro bydlení
a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím
do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím.
Z opatrnosti uvádím, že právě uvedená možnost realizace stavebních úprav,
které nesplňují některou z podmínek § 103 odst. 1, písm. h) zákona, u jednoduchých staveb na ohlášení nevyplývá zcela přesvědčivě z ustanovení
§ 104 zákona. Pokud bychom však přijali výklad, že předmětné stavební
úpravy lze realizovat jen na základě stavebního povolení, znamenalo by to
nepřípustnou konstrukci, kdy by měl stavebník nové jednoduché stavby
silnější postavení než stavebník, který má záměr realizovat pouze změnu
jednoduché stavby. To proto, že k provedení jednoduché stavby uvedené
v § 104 odst. 2, písm. a–d) zákona postačí, za splnění podmínek uvedených
v § 104 odst. 1 zákona, pouze ohlášení.
V ustanovení § 103 a 104 zákona si lze povšimnout i jiných nejasností. Například při posuzování stavební úpravy v souvislosti se změnou užívání stavby
lze dovozovat dle § 103 odst. 1, písm. h), že změna užívání celé (jednoduché)
stavby podléhá ohlášení, zatímco dle § 104 odst. 2, písm. n) stejná změna
užívání celé (jednoduché) stavby podléhá zcela nelogicky stavebnímu povolení. Jde o zřejmý rozpor, který je nutno při aplikaci příslušných ustanovení
řešit s ohledem na zásadu stanovující, že stavební úřad přednostně využívá
zjednodušující postupy. Současně však stavební úřad musí dbát práv všech
účastníků řízení a zájmů chráněných dotčenými orgány.
Čtvrtá varianta
V posledním možném případě, tedy u staveb jednoduchých, které nelze podřadit pod ustanovení § 104 odst. 2, písm. h) zákona, a u staveb
větších než jednoduchých, které nelze podřadit pod ustanovení
§ 103 odst. 1, písm. h) zákona, vyžadují stavební úpravy stavební povolení.
Stavební povolení může být vydáno v „klasickém“ stavebním řízení nebo
ve zkráceném stavebním řízení. Zkrácené stavební řízení je možné za
předpokladu, že stavebník uzavře smlouvu s autorizovaným inspektorem
o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, a za splnění
dalších podmínek. Zejména při předložení kladných závazných stanovisek
dotčených orgánů a kladných vyjádření osob, které by byly účastníky
stavebního řízení.
Titulem může být však i právo založené smlouvou a určitá specifika
obsahuje i titul daný vlastnictvím bytové jednotky. V souvislosti s nástinem podmínek pro realizaci stavebních úprav bytů je tedy potřebné zmínit
také dopad zákona o vlastnictví bytů (z. č. 72/1994 Sb.) pro stavebníka
realizujícího stavební úpravy z titulu vlastníka bytové jednotky a dopad
Občanského zákoníku pro stavebníka realizujícího stavební úpravy z titulu
nájemce bytu.
Pojmy zákona o vlastnictví bytů upravující změny stavby ne zcela korespondují s příslušnými pojmy platného stavebního zákona, a v důsledku toho
nekorespondují ani s pojmy zákona účinného od 1. 1. 2007. S výhradou
v praxi výjimečně možných interpretačních odchylek je nutno konstatovat,
že vlastník bytové jednotky smí bez souhlasu dalších vlastníků jednotek
realizovat jen takové úpravy své jednotky, kterými nezasáhne do společných částí domu a nezmění vzhled stavby. Přitom nesmí ohrozit výkon
vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek. Pokud by vlastník bytové
jednotky chtěl realizovat stavební úpravy, jimiž by zasáhl do společných
částí domu v omezeném rozsahu tak, že by nedošlo ke změně vnitřního
uspořádání domu ani ke změně velikosti podílů na společných částech
domu, platí, že k těmto stavebním úpravám by musel mít souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek v domě. Pro povolení stavebních
úprav, jimiž by došlo ke změně vzhledu stavby nebo změně účelu užívání
stavby, potřebuje vlastník jednotky souhlas všech vlastníků jednotek
v domě. A konečně, záměr realizovat stavební úpravy, v jejichž důsledku
by došlo ke změně vnitřního uspořádání domu, a tím i ke změně velikosti
spoluvlastnických podílů na společných částech domu, by mohl vlastník
jednotky realizovat jen na základě smlouvy o výstavbě, která je obligatorní
přílohou žádosti o vydání stavebního povolení. Smlouva o výstavbě se
uzavírá mezi všemi vlastníky jednotek v domě.
Pokud jde o realizaci stavebních úprav nájemcem bytu, platí bez výjimky
povinnost nájemce mít k těmto úpravám souhlas vlastníka bytu. Při
porušení této povinnosti je vlastník oprávněn požadovat, aby nájemce
provedené stavební úpravy bez odkladu odstranil. Provedení stavebních
úprav nájemcem v bytě bez souhlasu vlastníka se může stát i důvodem pro
výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu. Naopak – dbát práv nájemce
má samozřejmě za povinnost i vlastník domu. Stavební úpravy v bytě
může realizovat jen po dohodě s nájemcem. Nájemce může souhlas
odepřít jen z vážných důvodů. Pokud mají být stavební úpravy realizovány
na příkaz stavebního úřadu nebo pokud se jedná o běžnou údržbu, pak je
povinností nájemce takovéto úpravy vždy umožnit.
english synopsis
Public Housing Law and Housing Renovations
When examining the conditions under which it is possible to make
structural changes to flats it is first of all necessary to determine the
extent of the construction work involving changes to the completed
structure. Secondly, as the conditions under which the building work
can be performed slightly differ depending on whether the structural
change is being made by the building owner, the owner of the dwelling
unit, or the tenant. It is of high importance to obtain the relevant titles
based on which the builder is authorised to execute the work.
klíčová slova:
nástavba, přístavba, úprava stavební, právo, rekonstrukce
Titul pro realizaci stavebních úprav
Základní podmínkou pro možnou realizaci stavebních úprav je samozřejmě vlastnické právo k bytu, popř. právo odpovídající věcnému břemenu.
keywords:
extension, addition, modification, planning and building laws
and regulations, reconstruction
inzerce
CEMENTOTÏÄSKOV¸ĺDESKA
FAS¸DNÄĺĺ)ĺĺPODLAHOVÀĺĺ)ĺĺPROTIPOw¸RNÄ
$ESKA
ZĺESKA
#)$%-ĺ(RANICEĺASDIVIZEĺ#%42)3
.OV¸ĺULICEĺĺĺĺ(RANICEĺTELĺĺĺĺEMAILĺCETRIS CETRISCZ
inzerce
Liapor i v nových rezidenčních
projektech
Zdá se, že Lias Vintířov, LSM, k.s.,
začíná úspěšně uplatňovat svůj především zdicí sortiment tam, kde bychom
ho ještě před několika lety nehledali –
na novostavbách velkých bytových
komplexů. V Praze hned v několika
lokalitách s poetickými názvy – Nová
Harfa, Šafránka a Císařka.
Bytový dům na Šafránce
Nová Harfa ve Vysočanech
Ve Vysočanech, kdysi „jen“ tovární čtvrti,
vyrostou podle schváleného územního plánu
tisíce bytů. První obyvatelé by se sem měli
začít stěhovat na jaře příštího roku. Jediným
projektem, který se mohl rozjet před tímto termínem, byla výstavba obytného komplexu Nová
Harfa I a II. První etapa představuje 673 bytů
v obytných domech a ve druhé etapě půjde
o 373 bytových jednotek. Investorem je FINEP
& partners, a. s., dodavatelem stavby Průmstav,
a. s., a projektantem Building, s. r. o. Investoři
původně počítali, že na rozlehlém území kolem
údolí Rokytky mezi Kolbenovou a Poděbradskou ulicí vzniknou hlavně velké kancelářské
budovy, obchody a menší množství bytů. Poměr
se nakonec po protestech radnice obrátil ve
prospěch bytových objektů. Celkový urbanistický záměr ale počítá s další bytovou
zástavbou v tomto území. Jde o projekt
Obytná skupina Hloubětínská vinice v blízkosti Hořejšího rybníka s kapacitou asi dvou
set bytů, na něj navazuje podobný záměr
Bytový dům na Šafránce
s pracovním názvem Kejřův mlýn. Vysočany se se sv ým specifickým průmyslov ým
charakterem, díky citlivé přestavbě čtvrti
s novým využitím, stanou v dohledné době
„dobrou adresou“ s bydlením v jedinečném
prostředí. Svůj podíl na tom mají i kvalitní
stavební materiály z Liaporu, které byly při
výstavbě nových bytových objektů použit y na meziby tové nosné stěny — Liapor
M 240 — 12 Mpa, příčky — Liapor M 175
a M 115 a překlady.
Šafránka nad Prokopským údolím
Na jižních stráních, v těsné blízkosti Prokopského údolí, v Jeremiášově ulici v Praze–Stodůlkách vyrůstá nový bytový komplex Šafránka, který nabídne celkem 102 moderních bytů
(s plochou od 35 do 80 m 2) v šesti domech
a 24 řadových rodinných domků. Architektonicky zajímavě řešený komplex s terasovitým
provedením pater a citlivě zakomponovaný
do zeleně se nachází v klidném prostředí
s dobr ým dopravním spojením. Výstavba
I. etapy tří bytových domů a dvanácti luxusních rodinných domků už byla zahájena. Realizační tým: investor Engel Group, dodavatel
IMOS Brno, a. s., projektant Pikaz, s. r. o.,
Lias Vintí řov se na této výstavbě podílel
dodávkou tvarovek Liapor M 300 a M 240
pro mezibytové nosné stěny, Liapor M 300
pro stěny mezi jednotlivými řadovými rodinnými domky a příčkovkami, Liapor tl. 70 mm
na příčky ve sklípcích.
Stavební pr vky Liapor se uplatnily i při
výstavbě bytového projektu Rezidence Císařka, jejímž investorem je FINEP & partners,
a. s., a dodavatelem Metrostav, a. s. Areál
rezidenčního bydlení se nachází v exkluzivní
lokalitě na rozhraní Motola, Strahova a Hřebenek. Byty ve viladomech a rodinné vily by
měly být dokončeny v létě 2007.
Více informací na www.liapor.cz
kauza soudního znalce
text: Ing. Josef Havel
foto: Ing. Hana Hanzlíková, archiv ČT1
▲ Stav před rekonstrukcí. Na pravé straně fotografie je zobrazena část budovy, která se později zřítila. Uprostřed dvojitého okna v pravém spodním rohu
snímku vedl až do 30. let minulého století meziokenní pilíř (viz pilíř o podlaží výše), který byl vybourán. Tak byl položen základ k havárii v roce 1997.
Havárie rekonstruovaného
obchodního domu
Při rekonstrukci pětipodlažní stavby obchodního domu v Brně na
náměstí Svobody došlo v říjnu roku 1997 k jejímu částečnému zřícení.
Při havárii bylo usmrceno pět dělníků, mnoho dalších osob bylo
zraněno. Přestože se tato kauza stala již před devíti lety, nebyly
dosud zveřejněny podrobnosti.
Jako soudní znalec, zpracovatel
posudku pro Policii ČR, jsem se
na místo dostavil za necelé dvě
hodiny po havárii. Trosky – změť
zdiva, trámů, prken, traverz,
plechů a betonu – dosahovaly do
výše 1. NP. Z těchto ruin vyprošťovali hasiči a příslušníci armády
mrtvé a raněné.
Jednotraktová budova z konce
19. století, dlouhá 13,5 m a široká
5,5 m, spojovala ve dvoře domy
s průčelím orientovaným do
náměstí Svobody a do ulice Vese-
lé (dnešní objekty McDonalds
a Komerční banky).
Stropy v nižších podlažích byly
klenbové do I profilů, ve vyšších
podlažích dřevěné trámové.
Nosnými svislými prvky ve zřícené části domu byly čtyři meziokenní pilíře.
Původní domněnku, že příčina
havárie vznikla ve vyšších patrech budovy v důsledku přetížení
a zřícení některého z dřevěných
stropů, jsem do týdne na základě výslechů hlavních účastníků
stavby vyloučil. V kritické době
se zde prováděly omítky a stropy
nezatěžoval žádný skladovaný
materiál.
Odpověď byla skryta v projektové dokumentaci a stavebním
deníku. Postupně byla objevována fakta, která napomohla
k objasnění havárie. Některé
zjištěné prohřešky samy o sobě
zřícení budovy způsobit nemohly, jiné její destrukci podstatně
podpořily. Jejich kumulace pak
měla za následek havárii, které
již v konečném důsledku nešlo
zabránit.
Závady v projektové
a schvalovací činnosti
a) Projektant i generální dodavatel stavby přistoupili na nereálný termín předání projektové
dokumentace. Dílčí dokumentace nazvaná „Stavební část –
bourací práce a statika“ byla
předána dokonce dříve, než
projektant obdržel stavebně technické vyhodnocení stavby.
Ostatní oslovené projektové organizace v Brně tuto práci odmítly
právě pro nereálný termín předání
projektové dokumentace.
b) Na základě takto nekompletní dokumentace bylo vydáno
stavební povolení, navíc se nejednalo o opravu, jak bylo uvedeno,
ale o náročnou rekonstrukci.
c) Projektant vycházel z předaných výkresů stávajícího stavu
budovy, které neporovnal se
skutečností, ani za ně nepře-
nesl písemně zodpovědnost na
generálního dodavatele. Tak se
stalo, že bylo pokračováno na
chybných výkresech, kde zanesené konstrukce neodpovídaly
skutečnosti. Například rozhodující cihelný meziokenní pilíř měl
jiné rozměry, namísto soustavy
pilířů byla v 1. PP zakreslena plná
zeď a podobně.
d) Při chvatném zpracování projektové dokumentace unikla
stavebním projektantům i projektantům statikům důležitá skutečnost, že zatímco ve všech
nadzemních i podzemních podlažích je zatížení stropů přenášeno
čtyřmi meziokenními pilíři, ve
2. NP byly v minulosti dva pilíře
vybourány (kolem roku 1930, zřejmě z důvodu zvětšení okenních
otvorů). V tomto nejkritičtějším
místě tedy byly zbylé dva cihelné
pilíře, zatížené horními patry proti
původnímu stavu, přetíženy. Konstrukce pilířů toto přetížení téměř
70 roků bez problémů snášely.
Projektovou dokumentací však
byly oba pilíře určeny k úpravám.
e) Statické výpočty nových konstrukcí sice byly provedeny, ale
stávající konstrukce staticky
přešetřeny nebyly, dokonce ani
po předání výsledků stavebnětechnického průzkumu.
f ) O upřesnění některých dat
stavebně technického průzkumu
jsem požádal VUT v Brně, Ústav
stavebnin a zkušebních metod.
Po zjištění, že poškození stavby
začalo na jednom z přetížených
pilířů, byly tyto nové hodnoty
použity v následném static kém výpočtu únosnosti pilíře.
Výpočet provedený vedoucím
katedry zděných a betonových
konstrukcí prokázal přetížení
pilíře na 241 %. Navíc byl tento
pilí ř nesmyslně oslaben př i
provádění stavebních prací –
viz dále.
Hlavní závady v procesu projektování vidím v přistoupení
projektanta na nereálný termín,
ve špatné koordinaci práce,
především však v tom, že nikdo
z projektantů neodhalil skutečnost, že v 2. NP chybí – na rozdíl
od všech ostatních podlaží – dva
nosné cihelné pilíře. Toto zjištění
by pak muselo nutně vést k jejich
statickému přešetření.
▲ Pohled „P“ na zřícenou část budovy
Závady v činnosti
dodavatele stavební
části
a) Spoluúčast na přijetí požadavku nereálného termínu předání projektové dokumentace
i vlastní stavby.
b) Přestože dodavatel stavby
najal externistu na řešení statické problematiky rekonstrukce, nebyly silně zatížené ocelové válcované průvlaky HEB
240 ukládány na projektované
betonové podkladní kvádry, ale
pouze na osekané staré cihelné zdivo kapes nebo například
(bez souhlasu projektanta) do
rýhy hluboké 34 cm. Těmito
„úpravami“ proti projektové
dokumentaci se excentricitou
zatí žení snižovala únosnost
již tak přetíženého cihelného
pilí ře. Jestliže víme, že byl
ocelový průvlak uložen pouze
na osekané staré zdivo, potom
není ani pravděpodobné, že byl
nosník ke zdivu nad ním řádně
uklínován. Každý statik ví, co
znamená v pilí ři excentrické
zatížení a také destrukční vliv
soustředěného břemene uloženého na nerovnost v cihle.
c) Součástí projektové dokumentace bylo vybourání klen-
bov ých stropů v niž ší č ásti
budovy a zřízení nových stropů
na jiných úrovních. S tím souviselo i prodloužení zmiňovaného
pilíře o 1,71 m. Toto prodloužení
se provádělo směrem dolů,
a to v projektové dokumentaci uvažovaným odbouráním
souvisejícího parapetního zdiva.
Při této poslední úpravě pilíře ve
2. NP stavební dodavatel neprovedl podepření konstrukcí nad
tímto podlažím. Ač se jednalo
z hlediska bezpečnosti o náročnou práci, nebyl v písemné
formě v ypracován pracovní
postup. Odbourávání zdiva prováděli nekvalifikovaní dělníci
dokonce bouracími kladivy. Tak
se přiblížili k finálnímu zákroku
na těžce zkoušeném pilíři.
d) Pod vybouraným klenbovým
stropem narazili d ě lníci na
zazděné I profily, které plnily
funkci dnes používaného železobetonového kleštinového
věnce. Tyto projektantem ani
dodavatelem ne č ekané, po
celé délce zazděné válcované
profily bylo nutno v yjmout,
protože by po vybourání parapetního zdiva překážely budoucímu provozu.
Potud fakta. Způsob vyjímání
zmín ě ných I profil ů znalec
pouze předpokládal a teprve později mu byl potvrzen
líčením zahraničních dělníků,
kteří nemohli být vyslechnuti,
protože se rozprchli a nesvědč ili. Ty to z azd ě né I profil y
byly vyjímány tak, že na jedné
straně byly ze zdiva uvolněny
a na druhé straně byly ze zdiva páčeny! Při tomto úkonu
došlo ke zřícení vyšších pater
a usmrcení pěti dělníků.
Havárie měla více
příčin
Havárie popsaného rozsahu
většinou nastane v důsledku
více příčin. V našem případě to
bylo jednak dřívější vybourání
dvou cihelných meziokenních
pilířů, které projektanti neodhalili,
a neuvědomili si tak přetížení pilířů zbylých, které byly navrženými
úpravami naopak dále oslabovány, a jednak také skutečnost, že
nebyla staticky ověřena jejich
únosnost, dokonce ani později
na základě dodání stavebně
technického průzkumu.
Na straně stavebního dodavatele
šlo o nekvalitní provádění stavebních prací a o skutečnost, že
práce na přetíženém a oslabeném pilíři byla prováděna bez
podepření horních pater.
V převážné většině zjištěných
nedostatků nebylo postupo váno podle stavebního zákona
a příslušných prováděcích vyhlášek.
▲ Stav po havárii. Pohled na místo, kde stál inkriminovaný pilíř.
▲ Stav po havárii. Pohled směrem k Anenské ulici.
Pro znalce to naopak byla výzva.
Příčina byla odhalena, byl označen
pilíř, který povolil první (dodatečně
potvrzeno svědky), a dokonce byla
vyznačena spára zdiva, ve které
došlo k iniciaci zřícení. Na základě
výsledku posudku bylo vzneseno
celkem šest obvinění: obviněn byl
hlavní projektant akce, dva projektanti statici, majitel dodavatelské
stavební firmy, stavbyvedoucí
a pracovník, který měl zajišťovat
na stavbě statickou stránku rekonstrukce.
▲ Stav po havárii. Střechu jako zázrakem držely vzpěry původního krovu.
inzerce
2007
EKOLOGICKÉ VELETRHY BRNO
Dokonalá symbióza...
29.–31. 5. 2007
Brno – Výstaviště
www.ekologickeveletrhybrno.cz
ENVIBRNO
Pořadatel VODOVODY – KANALIZACE
stavební paragrafy
text: Karel Veselý
Postavení a funkce autorizovaných
inspektorů 1
Nový stavební zákon, tzn. zákon č. 183/2006 Sb., přinesl do veřejného stavebního práva zcela nový institut autorizovaného inspektora. Jedná se
o určitý hybrid veřejného a soukromého práva, protože využívá některé
soukromoprávní prvky při stavebně správních činnostech. Opravňuje autorizovaného inspektora činit na základě soukromoprávních smluvních vztahů některé odborné úkony, které jinak vykonává správní orgán. Nepochybně jde o jednu z nejvýznamnějších inovací v historii českého stavebního
řádu. V zájmu správné aplikace práva je nutno věnovat této problematice
zvýšenou pozornost.
Problematika jmenování do funkce autorizovaného inspektora
a způsobu výkonu této funkce je
zásadně upravena ustanoveními
§ 143 až 151 stavebního zákona.
Poměrná stručnost této úpravy
nemusí znamenat také jednoduchost a snadnost její aplikace
ve stavebněsprávní praxi. Ke
správnému pochopení postavení a funkce autorizovaných
inspektorů je vhodné upozornit
na některé důležité právní skutečnosti, vyplývající také z kontextu
s dalšími souvisejícími ustanoveními stavebního zákona a jiných
právních předpisů.
K podmínkám
jmenování
Podmínky pro jmenování do
funkce autorizovaného inspektora stanovené v § 143, odst. 1
stavebního zákona platí kategoricky, všechny musí být splněny
současně. Výjimkou je pouze
nesplnění předepsané praxe,
jedná-li se o odborníka z vysoké
školy, výzkumného pracoviště
nebo vědeckého ústavu (§ 143,
odst. 2 stav. zák.). Autorizace
je pojata univerzálně, tzn. bez
ohledu na její obor či specializaci
podle zákona č. 360/1992 Sb.,
o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve
znění pozdějších předpisů (tzv.
„autorizační zákon“).
Podle § 143, odst. 3 stavebního
zákona je uchazeč při podání
žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem povinen zaplatit správní poplatek 10 000 Kč.
Vyplývá to ze zákona č. 634/2004
Sb., o správních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů, resp.
z části I, pol. 17, bod 5 jeho přílohy „Sazebník“.
Soustavnost vykonávání činnosti,
kterou musí autorizovaný inspek-
tor prokázat, žádá-li o prodloužení
stanovené desetileté působnosti
bez vykonání zkoušky podle
§ 143, odst. 4 stavebního zákona, lze významově interpretovat
z kontextu s ustanovením § 144,
odst. 3 tohoto zákona, z něhož
je zřejmé, že za nečinnost se
považuje doba delší než tři roky.
Pokud by tedy bylo prokázáno,
že autorizovaný inspektor v rámci
stanovené doby působnosti přerušil svou činnost na více než tři
roky, zřejmě by tím byla podmínka soustavnosti porušena.
Z toho, že autorizovaný inspektor musí být současně také
autorizovanou osobou pod le zmíněného autorizačního
zákona, v yplý vá, že na věci
veřejnoprávní povahy, týkající
se autorizovaného inspekto ra (např. otázky disciplinární
odpovědnosti), které neupravuje stavební zákon odlišně, se
podpůrně použije autorizační
zákon.
Protože je autorizovaný inspektor do funkce jmenován (výkon
této funkc e není v ý ko ne m
povolání), nejedná se o regulovanou č innost p o d léh ají cí režimu zákona o uznávání
odborné kvalifikace.
K právní formě výkonu činnosti
▲ Autorizovaný inspektor – novinka českého stavebního práva
Z úprav y podmínek v ýkonu
činnosti autorizovaného inspektora je zřejmé, že tato činnost
odpovídá definici podnikání
podle § 2, odst. 1 obchodního
zákoníku (soustavná činnost
prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na
vlastní odpovědnost za účelem
dosažení zisku).
Z toho, že autorizovaný inspek tor je podnikatelem podle
obchodního zákoníku, vyplývá, že na věci soukromoprávní povahy, týkající se autorizovaného inspek tora (např.
o b c h o d n ě s m l u v n í v z t a hy ),
k te ré n e u p r av u j e s t ave b ní
zákon odlišně, se subsidiárně
použije obchodní zákoník, popř.
občanský zákoník.
Činnost autorizovaného inspektora zásadně nemůže být živností podle živnostenského
zákona (§ 14 4, odst. 4 stav.
zák.); tato skute č nost byla
z ákonem č. 18 6 / 2 0 0 6 S b.,
o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního
zákona a zákona o vyvlastnění,
promítnuta do živnostenského
zákona změnou jeho § 2, odst.
2. Uvedená činnost může být
vykonávána individuálně autorizovaným inspektorem (tzn.
fyzickou osobou jmenovanou
podle § 143 stavebního zákona)
jako svobodné povolání.
Se souhlasem Ministerst va
pro místní rozvoj může činnost
autorizovaného inspektora vykonávat také právnická osoba,
pokud zabezpečí v ýkon této
činnosti fyzickými osobami jmenovanými do funkce autorizovaného inspektora (§ 144, odst. 5
stav. zák.). Právnickou osobou
může být jakýkoliv typ obchodní
společnosti, popř. družstvo (§ 3,
odst. 1 obch. zák.).
Podle uvedených ustanovení
tedy nelze vyloučit možnost,
aby autorizovaný inspek tor
vykonával svou funkci také jako
společník nebo zaměstnanec
obchodní společnosti, popř.
jako člen družstva.
...pokračování příště
interview
foto: Tomáš Malý a archiv Jiřího Boudy
▲ Jiří Bouda a jeho ateliér v současnosti
Nevyrostl jsem z dětských zájmů…
Pražskou čtvrť Baba proslavily především výrazné stavby funkcionalistických domů éry meziválečné architektury. U příležitosti výstavy bydlení,
uspořádané Svazem československého díla, tu byla v letech 1928 až 1932
vybudována osada rodinných domů, kde přední čeští architekti prezentovali
své názory na formy moderního individuálního bydlení.
Jednou z prvních rodinných vil,
které zde byly tehdy realizovány,
je i pozoruhodný dům s ateliérem,
postavený pro malíře Cyrila Boudu.
Dodnes zde žije jeho syn, akad. mal.
Jiří Bouda, se svými potomky.
Jaké máte vzpomínky na dobu,
kdy osada Baba vznikala?
Protože jsem se narodil až v roce
1934, nejsem pamětníkem. Strategie výstavby osady umožňovala, aby si každý stavebník vybral
ze členů Svazu československého
díla svého architekta a stavěl indivi-
duálně, podle vlastních požadavků.
Mohly tak vzniknout stavby s různým architektonickým rukopisem.
Kdo je autorem návrhu vašeho
domu?
Dům je postavený podle návrhu
architekta Oldřicha Starého. Dispozičně je řešen tak, že na obytný
prostor navazuje ateliér s dílnou,
který je navržený ve dvou úrovních
a je vnějším schodištěm spojený
se zahradou. Konstrukce je ze
železobetonového skeletu s cihelnou výplní.
Z terasy je krásný výhled na
Pražský hrad…
Urbanistickou studii celé osady
prováděl Gočárův vrstevník, architekt Pavel Janák, právě s cílem,
aby si jednotlivé stavby navzájem
nerušily výhled do údolí v Podbabě
a k Pražskému hradu.
Na některých stavbách v okolí
jsou dnes nepřehlédnutelné
pozdější zásahy do jejich architektury.
Já nejsem v oblasti architektury
odborníkem, takže se k tomu nemo-
hu v tomto směru vyjadřovat. Domy
jsou dnes přes sedmdesát let staré
a nutně vyžadují určité stavební
úpravy. V sedmdesátých letech
jsme například měli provlhlé celé
sklepy, izolace postupně odcházejí.
Odkopával jsem kolem domu příkop
a prováděl sanaci. Stavební postupy
jsem konzultoval s kamarády stavaři
a architekty. Podobné problémy se
projevují i u ostatních domů v okolí.
Jako odborník na historii železniční dopravy úzce spolupracujete s technickými muzei a podílíte se na záchraně významných
technických památek v celé
republice. Jste autorem mnoha
kouzelných kreseb s železniční
tematikou. Kdy jste se začal
o železnice zajímat?
Já jsem nevyrostl z dětských
zájmů. Jeden čas jsem byl u želez-
nice i zaměstnán – v Bubenči.
V době studia na střední grafické
škole jsem chodil na brigády do
Národního technického muzea. V té
době se jeho sbírky stěhovaly
z karlínské Invalidovny, kde byly
uschovány přes válku, do budovy
na Letné. Tam jsem pomáhal
s uspořádáváním modelů do
archivů a seznamoval se s historií
železnice. A přitom jsem chtěl
poznat i ten opravdový život na
dráze. Takže na vysoké škole
jsem už chodil na brigády na
nádraží. Začínal jsem v Bubnech
u překládky kusových zásilek,
na skladišti. Další prázdniny
jsem strávil v Budějovicích na
tranzitu a u peronistů, pak jsem
byl staničním dělníkem na Moravě, ve Vranovicích. Když jsem
vyšel školu, chtěl jsem zkusit,
jaké to je být u dráhy skutečně
zaměstnaný. Včetně té turnusové
služby a režijní jízdenky. Akorát to
režijní uhlí jsem nemohl dostat,
protože jsem ještě neměl vlastní
domácnost.
Absolvoval jste Vysokou školu
umělecko-průmyslovou v Praze, byl jste v ateliéru profesora
Karla Svolinského. Jaké jste si
tehdy vybral téma vaší závěrečné práce?
Pracoval jsem na kalendáři, byly to
mědirytiny s pražskými motivy, ale
dominantou už tehdy byla dopravní
tematika – tramvaje, nádraží, přístaviště parníků, letiště…
Ilustroval jste mnoho knih
o dopravě, věnujete se známkové grafice. O oblibě vašeho díla svědčí výstavy doma
i v zahraničí. Jak ovlivnilo vaši
tvorbu prostředí, ve kterém jste
vyrůstal?
Když otec pracoval, tak jsem moc
rád sedával na okně a pozoroval, jak
maluje a vyrábí dřevoryty. Do vlastních technologií mě ale zasvěcoval
spíše matčin bratr, byl mladší než
otec a měl pro mé pokusy a výrobní
postupy větší pochopení. Na zdejší
osadu jsem se výtvarně nezaměřoval, ale vlaky projíždějící Podbabou
mě přitahovaly odmalička.
▲ Z výstavby osady Baba
Staré lokomotivy od té doby zmizely a nahradily je nové, moderní.
Železnice, stejně jako mnohé
další technické obory, procházejí prudkým vývojem, mění se
i vzhled stanic – jak se odrážejí
tyto změny ve vaší práci?
Mám radši vzpomínky na mládí, ale
z hlediska objednávek jsem nucen
znázorňovat i to nové. Dnešní
výstavbu koridorů a vývoj v oblasti
železniční dopravy ale se zájmem
sleduji a jsem zván na různé související akce.
V současné době vystavujete,
společně s díly vaší manželky
a otce, v trojské galerii U Lávky
obrazy krajin a – samozřejmě – scenérií z Bubenečského
nádraží. Jak dosahujete toho,
že vaše obrázky historických
lokomotiv mají tak dokonale
autentickou podobu?
Mám řadu známých odborníků
a s nimi se radím, kterou lokomotivu
mám jak znázornit a která by byla
vhodná. Přirozeně znázorňuji ty, co
se mi líbí, a využívám při tom jak
svých znalostí z historie, tak i zkušenosti z nádražácké praxe.
inzerce
to n e j l e p š í p o d s l u n c e m
žaluzie - rolety - markýzy
Volejte zdarma 800 100 967, www.climax.cz
▲ Výhled na Pražský hrad
▲ Právě dostavěný dům ještě s ocelovými okny
curriculum
foto: archiv ČVUT
▲ Reskript císaře Josefa I. – obálka
Historie Českého vysokého
učení technického v Praze
České vysoké učení technické v Praze má svůj původ ve Stavovském
civilním a vojenském pražském civilním učilišti, založeném před
300 lety Christianem Josephem Willenbergem. Císař Josef I. tuto
myšlenku podpořil svým reskriptem z 18. ledna 1707, který nařizoval
českým stavům zajistit výuku inženýrským disciplínám.
Počátky inženýrské
výuky v českých
zemích (1707–1800)
První veřejná inženýrská škola
střední Evropy pod názvem Stavovská inženýrská škola v Praze
byla za vedení svého zakladatele
a prvního profesora Ch. J. Willenberga, uznávaného odborníka
v opevňovacích pracích, zaměřena
vojensko-fortifikačně. První absolventi se tak uplatňovali především
jako důstojníci ve vojenských
službách. V období působnosti
jeho nástupce, malíře a architekta
Jana Ferdinanda Schora, a v letech
1767–1800, kdy inženýrskou školu
vedl významný zeměměřický
a vodohospodářský odborník
František Antonín Linhart Berger,
ztratila svůj vojenský charakter
a přerostla ve školu převážně civilní inženýrskou. Tyto tři, na svou
dobu vynikající osobnosti z oblasti
stavebně a ženijně inženýrské, daly
Stavovské inženýrské škole všestranně stavební ráz. V roce 1786
se výuka přemístila z Klementina
do Dominikánské (Husovy) ulice,
do budovy bývalého Svatováclavského semináře. O rok později bylo
Dekretem císaře Josefa I. rozhodnuto o spojení Stavovské inženýrské
školy s Pražskou univerzitou.
Zahájení činnosti
Polytechnického
ústavu (1800–1862)
V roce 1803 vznikl z původní
Stavovské inženýrské školy reformou provedenou Františkem
Josefem Gerstnerem podle
vzoru pařížské École Polytechnique tříletý Polytechnický ústav
Království českého v Praze (nazýván Gerstnerova pražská polytechnika). Zde byla 11. října 1806
zahájena skutečná inženýrská
výuka klasického typu. Polytechnika však byla nadále součástí
Pražské univerzity. Teprve v roce
1815 došlo k jejímu opětovnému
osamostatnění.
Změny na České
polytechnice
(1863–1918)
Vysokoškolské úrovně polytechnika dosáhla v roce 1863. Tehdy
byl vyhlášen tzv. organický statut,
podle kterého škola dobudovala
základní vysokoškolské technické
disciplíny (mechaniku, vyšší matematiku, chemii, fyziku, zemědělství, vodní a pozemní stavitelství,
deskriptivní geometrii) a vytvořila
čtyři hlavní obory studia: vodní
a silniční stavitelství, pozemní
stavitelství (architektura), strojnictví
a obor technické lučby (chemie).
V čele oborů stáli přednostové (později děkani), doživotně jmenovaný
ředitel byl nahrazen každoročně
voleným rektorem. Na škole byla
přiznána rovnoprávnost češtiny
a němčiny. V roce 1869 byla na
základě nového školského zákona
polytechnika rozdělena podle vyučovacích jazyků na dvě samostatné školy, Pražskou vysokou technickou školu českou a Pražskou
vysokou technickou školu němec-
kou. Názvy škol byly upraveny
v roce 1875, kdy byl vydán statut
Císařsko-královské české vysoké
školy technické v Praze a K. K.
Deutsche Technische Hochschule
in Prag. První areál České techniky
vyrostl na rohu Karlova náměstí
a Resslovy ulice podle projektu architekta Ignáce Ullmanna
v letech 1870–1874. Stará budova
polytechniky v Husově ulici zůstala
celá Německé technice. Knihovnu
měly obě techniky společnou
v Husově ulici. V roce 1901 bylo
technikám propůjčeno promoční
právo pro titul doktor techniky
(Dr. tech.), v roce 1904 získali
rektoři technik právo na oslovení
magnificence a od roku 1906 možnost nosit zlatý řetěz jako odznak
rektorské hodnosti, čímž byly techniky i po vnější stránce v českých
zemích rovny univerzitám.
Závěrečná způsobilost byla prokazována již od začátku veřejně
a slavnostním způsobem. Teprve
od roku 1878 byly na C. k. české
vysoké škole technické zavedeny
dvě státní zkoušky a v roce 1901,
po vydání rigorózního řádu, bylo
Pražské technice přiznáno právo
udělovat hodnost doktora technických věd.
ČVUT mezi 1. a 2.
světovou válkou
(1918–1939)
Mohutný rozvoj studia začal po
roce 1918. V srpnu 1920 byl
ministerskou radou schválen
organizační statut, který zaváděl
novou organizaci školy. Její název
se změnil na České vysoké učení
technické, obory v čele s přednosty byly nahrazeny vysokými
školami s děkany, rektor stál
v čele akademického senátu.
Podle tohoto statutu mělo ČVUT
až do roku 1939 sedm vysokých
škol: inženýrského stavitelství,
architektury a pozemního stavitelství, strojního a elektrotechnického inženýrství, chemicko-technologického inženýrství,
zemědělského a lesního inženýrství, speciálních nauk a obchodní.
Při některých vysokých školách
existovaly výzkumné a zkušební
ústavy nebo pokusné stanice
a laboratoře. Jedním z nich byl
Výzkumný a zkušební ústav
hmot a konstrukcí stavebních při
Vysoké škole inženýrského stavitelství, zřízený v roce 1921, jehož
prvním přednostou byl profesor
Ing. František Klokner. Dnešní
Kloknerův ústav je jeho přímým
pokračovatelem.
České vysoké učení
technické
(1939–1989)
Po násilném uzavření všech českých vysokých škol za nacistické
okupace v letech 1939 –1945
došlo po osvobození k znovuotevření ČVUT, které již od roku 1920
sdružovalo sedm samostatných
fakult. Výuka na Německé technice již nebyla po roce 1945 obnovena. Během celkové přestavby
ČVUT v letech 1949–1960 došlo
k mnoha zásadním změnám,
především v organizaci fakult. Byla
zrušena největší fakulta ČVUT –
Vysoká škola obchodní. Vznikla
pracoviště s celoškolskou působností, jako byly katedry vojenské,
marxismu-leninismu, branné výchovy. V roce 1951 byla Fakulta
strojního a elektrotechnického
inženýrství rozdělena na Fakultu
strojní a Fakultu elektrotechnickou. V roce 1952 vytvářejí Fakulta
zemědělská a Fakulta chemická
samostatné vysoké školy a odcházejí ze svazku ČVUT. V roce 1959
byla zřízena Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Legislativním
základem pro změny v organizaci
a také ve všech sférách činnosti ČVUT byl zákon o vysokých
školách č. 58/1950 Sb. Po roce
1960 mělo ČVUT čtyři fakulty:
stavební, strojní, elektrotechnickou
a jadernou a fyzikálně inženýrskou.
V roce 1976 byla zřízena Fakulta
architektury. Na této struktuře
nic nezměnily ani pozdější zákony o vysokých školách, jež byly
v letech 1950–1980 postupně
vydány celkem čtyři (stejně tak
i statuty ČVUT). Kladem z hlediska
rozvoje školy bylo pokračování
v dostavbě dejvického areálu
v letech 1958–1988 a výstavba
kolejí pro studenty ČVUT v Podolí,
na Strahově a v Bubenči.
ČVUT po roce 1989
17. listopad 1989 ukončil čtyřicetiletou etapu v dějinách školy, kdy se
podruhé v tomto století dostala její
existence a rozvoj do závislosti na
politické moci. Od roku 1993 mělo
ČVUT šest fakult: stavební, architektury, strojní, elektrotechnickou,
jadernou a fyzikálně inženýrskou,
dopravní a pracoviště a účelová
zařízení s celoškolskou působností,
jako jsou Masarykův ústav vyšších
studií, Kloknerův ústav, Výpočetní
a informační centrum, Technologické a inovační centrum ČVUT, Správa účelových zařízení, Vydavatelství
ČVUT a dnešní Ústav biomedicínského inženýrství. V roce 1995 bylo
otevřeno odloučené pracoviště
Fakulty dopravní a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
v Děčíně. V dalších letech vzniklo
Výzkumné centrum průmyslového
dědictví a Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, bylo zřízeno
Centrum pro radiochemii a radiační
chemii. V roce 2005 byla otevřena
dosud nejmladší fakulta ČVUT
v Praze – Fakulta biomedicínského
inženýrství.
Současnost ČVUT
v Praze
V současné době studuje na
sedmi fakultách ČVUT více než
23 000 studentů. V rámci objektů, které ČVUT spravuje, jsou
prioritami zájmu stavebního
rozvoje dvě lokality – historický areál na Karlově náměstí
a vysokoškolský areál v Dejvicích, kde sídlí všechny velké
fakulty ČVUT: Fakulta stavební
a Fakulta architektury – kompletně, Fakulta strojní a Fakulta
elektrotechnická – z více než
50 %. V rámci lokality v Dejvicích
se jedná o výstavbu pobočky
Národní technické knihovny,
o realizaci nové budovy ČVUT,
určené zejména pro Fakultu architektury, a plánovanou dostavbu
segmentu Vítězného náměstí.
inzerce
Specialista na vysoušení stavebních konstrukcí s tepelnou izolací po zatečení vody.
Vysoušení podlah a plochých střech po zatečení nebo havárii vody.
Technologie vysoušení s využitím cirkulačních jednotek je založena pouze na lokálním navrtání zateklých
stavebních konstrukcí. Zcela tudíž odpadá problém s vybouráváním a výměnou jednotlivých konstrukčních
vrstev skladby. U vysoušení podlah technologie umožňuje po cca. 10 dnech uvedení prostor do původního
stavu před zatečením a využití prostor bez rizika výskytu zdraví škodlivých plísní a choroboplodných zárodků.
Součástí našich služeb je i půjčovna profesionálních odvlhčovačů a topidel o výkonu 2–185 kW.
ATP HEAT s.r.o.
Konšelská 1310/2, Praha 8, 180 00
Tel.: +420 266 313 454
Fax: +420 266 312 834
E-mail: [email protected]
www.atpheat.cz
Více na www.atpheat.cz.
curriculum
text: Jan Táborský
Tři sta let je nám jenom jednou
Koncerty, workshopy, semináře, pamětní mince, poštovní známka,
čestné doktoráty, návštěva držitele Nobelovy ceny... to jsou jen
některé body programu oslav tří set let existence Českého vysokého
učení technického. Oslav, které zaberou více než rok.
Ale z moderního pohledu je
opodstatněné – císař tehdy
nejenže s výukou souhlasil, ale
také rozhodl, že na inženýrské
studium je třeba uvolnit peníze.
Výuku pak začal iniciátor veřejného inženýrského studia Christian
Josef Willenberg až v roce 1717.
Ve svém bytě vyučoval dvanáct
studentů, z nichž nakonec vzešli
čtyři inženýři. V tomto smyslu se
skutečně držíme tradice, protože
v současnosti úspěšně dokončí
naši školu třetina z přijatých.
▲ František Vejražka, prorektor ČVUT
„Máme třiadvacet tisíc studentů
a pět tisíc zaměstnanců, k tomu
historický primát mezi technickými vysokými školami ve střední
Evropě. Myslím, že už kvůli
své velikosti a tradici si naše
vzdělávací organizace pořádné
oslavy výročí zaslouží,“ míní
prorektor ČVUT prof. František
Vejražka. „A není to zdaleka
neužitečné mrhání penězi. Akce,
které v souvislosti s třemi sty
lety existence pořádáme, nám
pomáhají oslovit naše budoucí,
ale i bývalé absolventy, a tím
vylepšit tolik potřebnou zpětnou
vazbu s průmyslem.“
Tři sta let existence ČVUT se
naplní 18. ledna příštího roku.
Proč právě v tento den?
Je pravda, že přesný den vzniku
se nedá určit lehce a toto datum
je mnohými často zpochybňováno. Možná i proto, že nás
pasuje na nejstarší technickou
univerzitu ve střední Evropě.
Akce spojené s výročím jste
ale začali pořádat už na konci
loňského roku.
Pro oslavy jsme určili kalendářní
roky 2006 a 2007, protože jsou
to léta jubilejního akademického
roku. Už některé konference
v roce 2005 byly spojeny s výročím, a to z důvodu medializace,
která naše výročí provází.
V tom případě se nyní pomalu přibližujeme k polovině
řetězce událostí spojených
s výročím ČVUT. Jak zatím
hodnotíte průběh oslav?
Vzhledem k tomu, že nedílnou
součástí školy jsou studen ti, byla a bude většina akcí
zaměřena právě na ně. Zatím
největší studentskou událostí
byl květnový festival Dejvická
2006, kde koncertoval například Čechomor. Ve spolupráci
s Prahou 6 jsme uzavřeli celou
Dejvickou ulici a během víkendu
se naše škola prezentovala v pěti
stanech. Je třeba podotknout,
že na této prezentaci a na s ní
spojených atrakcí mají největší
podíl studenti. Prokázali při tom
pracovitost, organizační schopnosti a i kus moudrosti – klobouk
dolů. A byl to hezký příklad
spolupráce sídla školy, profesorů a jejich studentů, tak by to
mělo být. Další zajímavou akcí,
která byla tentokrát zaměřena na
středoškoláky, byl říjnový Seminář o studiu a perspektivách
absolventů ČVUT na trhu práce.
Spolupracujeme s pětašedesáti
velkými firmami a právě jejich
pracovníci, bezvýhradně absolventi ČVUT, představili nabídky
sv ých podniků potenciálním
uchazečům o studium. A hlavně,
uchazečům o studium u nás
řekli, co se sami na ČVUT naučili
a jak to využili v praxi. Nejvíc
naše organizační schopnosti ale
prověří lednový Týden techniky,
v jehož programu bude například
koncert České filharmonie nebo
slavnostní zasedání akademického senátu a vědecké rady
ČVUT, kde očekáváme proslov
prezidenta republiky, který má
nad oslavami záštitu.
Dlouhodobým problémem
technických vysokých škol
v České republice je slabší
zájem uchazečů. Mají ho oslavy výročí ČVUT posílit?
Nemusejí být všichni technicky
orientovaní, ale dlouhodobý nárůst uchazečů o studium humanitních oborů taky není ideálním
stavem. Je třeba si uvědomit,
po jakých profesích je například
poptávka na trhu práce v Evropské unii. Právě techničtí experti
nacházejí v zemích západní Evropy slušné uplatnění. Oslavy pak
mají jako jeden z hlavních cílů
propagovat techniku a podat co
nejvěrnější obraz o jejím studiu.
Ale jinak na naší škole úspěšně
funguje Kariérní centrum, které
zajišťuje komunikaci mezi uchazeči, studenty a absolventy na
jedné straně a průmyslovými
organizacemi na straně druhé.
Mluvil jste o zahraničí. Máte
pro výzkum srovnatelné technické podmínky jako renomované zahraniční univerzity?
Myslím, že máme laboratoře na
slušné úrovni, nicméně trochu
foto: archiv ČVUT
horší je to už s přístroji, které
jsou finančně hodně náročné.
Co se ale týká výsledků výzkumu, tak se rozhodně nemusíme
stydět. Například dva naši doktorandi byli na velmi úspěšné
stáži v organizaci Inmarsat se
sídlem v Londýně, která se
zabývá satelitní komunikací.
Lidé z této organizace se přijeli podívat k nám a my jsme
zrovna vyvíjeli přijímač satelitní
navigace. Pánové z Londýna
se na přijímač dívali a nechtěli
věřit, že byl vytvořen v našich
podmínkách. Pořád se ptali,
kde máme t y drahé, doko nalé automatické př ístroje.
Odpověděli jsme tenkrát, že
nám stačí jednoduché, což
má i svou výhodu, protože pak
známe každý detail zapojení
a per fek tně rozumíme jeho
funkci. Když jsem pak přijel do
Inmarsatu, kde jeden ze studentů právě pracoval, smál se
na mne kdosi ve výtahu. Tvářil
jsem se nechápavě, dokud
nepověděl, že byl v delegaci
v Praze a že může jen potvrdit,
co jsem říkal – oba kluci byli
výborní. Nechci tím však říct,
že se věci mají dělat na koleně, ale výsledky hodně závisí
na vůli studentů a vzájemné
pomoci. Pokud třeba potře bujeme využít nějaký přístroj,
jejž nemáme, často nám se
svým vybavením vyjdou vstříc
průmyslové podniky.
Jak se vyrovnáváte se závěry
lisabonské dohody, k terá
stanovila celoevropské formy studia? Konkrétně mám
na mysli institut bakaláře
v českém technickém vysokém školství?
Program lisabonské dohody je
pro nás závazný. A máte pravdu, na bakalářský titul nejsou
zvyklí jak rodiče studentů, tak
ani průmysl a koneckonců ani
legislativa. Snažíme se v tomto problému vytvářet jakousi
osvětu, v jejímž rámci plánujeme workshop, kde my budeme
zástupcům firem vysvětlovat,
k čemu jim může být dobrý
absolvent s titulem bakalář.
A podniky by nám měly poradit,
jakého by ho potřebovaly.
svět stavařů
text: ČKAIT, ČSSI, SPS
foto: Břetislav Koč
▲ Osobní loď Malše
Zpráva o říjnovém Konference na lodi
kongresu FIEC
Na programu každoročního kongresu bylo
zhodnocení činnosti Evropské organizace
stavebních podnikatelů, jejímž členem je
i Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Letošní kongres byl spojen
s volbami nového vedení FIEC,
jejíž sídlem je Brusel. Svou
činnost ukončil dosavadní prezident Wilhelm Küchler ze SRN,
novým prezidentem byl zvolen
francouzský zástupce Daniel
Tardy. Již druhé volební období
je viceprezidentem pro technické otázky český zástupce,
viceprezident SPS, Ing. arch.
Zdeněk Klos.
Spolupráce s FIEC má pro naše
stavebnictví velký význam, protože FIEC je partnerem Evropské
komise při řešení problematiky
evropského stavebnictví.
V rámci kongresu FIEC v Paříži
byla přijata i společná deklarace
k problematice rozvoje městských sídel a urbanismu, které
má být v následujících letech
věnována zvýšená pozornost.
Podstatné přitom je, že 80 %
evropské populace žije v městských aglomeracích, které se
budou rozvíjet i v budoucnosti.
Proto musí stavební průmysl přispívat k tomu, aby byl udržitelný
rozvoj měst v souladu s ekonomickou činností a významem
měst. Stavebnictví musí také
respektovat sociální aspekty
(včetně bydlení a doprovodných
otázek života ve městě) i stále
rostoucí požadavky na životní
prostředí a trvale udržitelný
rozvoj.
U příležitosti oslav 3 0 0 let
z a l o ž e n í P r a ž s ké te c h n i k y
uspořádalo Výzkumné centrum průmyslového dědict ví
př i ČVUT v Praze meziobo rovou konferenci „Vodní dílo
v krajině“. Dějištěm akce byla
osobní loď Malše, s níž osm
desítek účastníků absolvovalo
trasu mezi Poděbrady a Mělníkem. Trasa mezi 67. říčním
kilometrem Labské vodní cesty
u zdymadla v Poděbradech
a tělesem plavebních komor
u Hořína pod Mělníkem vedla
územím regulovaného toku
středního Labe, kde od počátku 20. století vznikala vod ní dí la – jez y, most y, hyd ro e l e k t r á r ny – n av r h ov a n á
p ředními č esk ými inženýr y
a architekty.
Pro projektanty
Spole č nost A DA M OV- SYS TEMS (výrobce elektronických
výdejních stojanů pro čerpání
pohonných hmot) poskytuje
projektantům navrhujícím čerpací stanice, palivová a olejová
hospodářství, sklady PH, další
stavby podobného charakteru
a podrobné technické informace
o své produkci včetně základních projektových podkladů.
Projek tanti mohou pož ádat
o zaslání CD-ROMu s uvede-
nými informacemi a podklady prostřednictvím e-mailové
adresy:
[email protected]
V případě zájmu o trvalou spolupráci budou projektanti zařazeni
do firemní databáze a průběžně
obesíláni aktuálními informacemi a projektovými podklady.
Další informace lze nalézt na
internetové adrese:
www.adamov-systems.cz.
Stavební technologická platforma v ČR
Obdobně jako v celé Evropě má i v ČR stavební sektor jednu
z nejvýznamnějších rolí v národní ekonomice. Zvýšení domácí
i exportní výkonnosti českého stavebnictví je proto jednou
z hlavních priorit rozvoje našeho stavebnictví a celé naší ekonomiky,
dnes v plném evropském kontextu.
Evropská stavební technologická
platforma (European Construction
Technology Platform – ECTP) byla
založena v roce 2004, zejména
díky iniciativě stavebního průmyslu.
O rok později prezentovala základní
dokument Vize pro rok 2030 (Vision
for 2030), posléze i rozpracování
způsobů, cest a základních přístupů, jak těchto cílů dosáhnout – Strategický program pro výzkum (Strategic Research Agenda – SRA).
SRA představuje hluboký, nelehce
a dlouze předpřipravovaný evropský konsenzus o prioritách zaměření výzkumné, vývojové a inovační
činnosti (VVI) v celém stavebním
sektoru. SRA zahrnuje tři sféry
požadavků: sociální, environmentální a ekonomické.
V současnosti se v rámci organizací
sdružených v Evropské platformě
pro výzkum a vývoj ve stavebním
sektoru (ECTP) a ve spolupráci
s již dříve ustanovenými Národními
stavebními platformami intenzivně
pracuje na rozvrhu konkrétních
a prioritních témat pro příštích
5–10 let. Nejnověji bude prezentován soubor podaných návrhů na
projekty VVI na výroční konferenci
ECTP 21. a 22. listopadu 2006 ve
Versailles, a to v rámci všech sedmi zájmových oblastí (Focus Areas): Underground Construction,
Cities & Buildings, Quality of Life,
Materials, Network, Cultural
Heritage, Processes & ICT. V současnosti již také startuje program
s názvem Eureka Build.
Na národní úrovni bude mít za
úkol uvedené činnosti koordinovat a vytvářet postupně jednotné zázemí pro stavební sektor
Česká stavební technologická
platforma (s přijatou mezinárodní
zkratkou CCTP), ustavená koncem dubna 2006.
Česko-německá výměnná burza
ČKAIT, ČSSI a německý svaz Verband Beratender Ingenieure VBI
chtějí společně podpořit výměnu mladých inženýrů a absolventů
do podniků druhé země.
V řemeslných povoláních je už
odedávna známo, že mladí se
musí učit od mnoha mistrů,
mají-li získat odbornost. Ve
spojující se Evropě je o to cennější, podívají-li se mladí lidé
za hranice své země. České
inženýrské organizace proto
spolu se svazem VBI vdechly
život „výměnné burze“, aby
usnadnily mladým inženýrům
a absolventům technických
vysokých škol cestu do projekčních kanceláří a podniků
partnerské země. Na německé
straně jsou již nyní podniky,
které mají velký zájem zaměstnávat nováčky v oboru z České
republiky.
VBI nabízí inženýrům a absolventům, kteří chtějí sbírat zkušenosti v některé německé
projekční kanceláři, s okamžitou
platností možnost umístění
bezplatných inzerátů na svých
internetových stránkách a ve
svých svazových publikacích.
Také žádosti českých podniků
předáme rádi vysokým školám.
Naopak ČKAIT a ČSSI uveřejní ve svých médiích inzeráty
německých projekčních kanceláří a poptávky německých
studentů a mladých inženýrů.
Ať už se jedná o praxi, nebo pracovní smlouvu na dobu určitou –
často bývají takové počáteční
přeshraniční kontakty základem
pozdějších obchodních vztahů.
Zahraniční pobyty ovšem také
rozšiřují vědění a porozumění.
Své inzeráty prosím zašlete
v německém nebo anglickém
jazyce přímo našemu partnerovi
VBI. Přijmout můžeme pouze
neformátované žádosti ve formě souvislého textu. Otištění
loga není bohužel možné. Potřebujete-li překlad, zašlete své
žádosti na: [email protected].
Kontakty
Kontaktní osoba v ČR:
německy/česky
Dipl.-Ing. Jana Zachová
Česká komora autorizovaných
inženýrů a techniků OK ČKAIT
Karlovy Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
Česká republika
Tel.: +420 353 564 835,
+420 603 995 852
Fax: +420 353 564 835
Kontaktní osoba v Německu:
německy/anglicky
Tatjana Steidl
Verband Beratender Ingenieure
Budapester Straße 31
10787 Berlin
Germany
Tel.: +49 (0)30-26062220
Fax: +49 (0)30-26062100
Vrcholová reprezentace CCTP –
česká HLG (High Level Group) – je
složena z vedoucích pracovníků
nejvýznamnějších stavebních
podniků, děkanů stavebních fakult
vysokých škol a ředitelů výzkumně-vývojových pracovišť, dále
z vedoucích pracovníků významných státních úřadů a z představitelů odborných svazů ve stavebním
sektoru. Byla ustavena s podporou
stavebních odborníků – členů
PS ČR, za finanční podpory MPO
ČR.
CCTP má následující funkcionáře:
■ Prezidenta HLG CCTP
Ing. Bořivoje Kačenu,
generálního ředitele SSŽ, a. s.
■ Zástupce v SG ECTP
prof. Ing. Zdeňka Bittnara, DrSc.,
děkana FSv ČVUT Praha
■ Zástupce v MG ECTP
Ing. Jiřího Sobolu, podnikového
ředitele TZÚS Praha, a. s.
■ Generálního tajemníka CCTP
doc. Ing. Jaromíra Kloudu, CSc.,
EURing, ředitele pro výzkum,
vývoj a inovace (VVI) TZÚS
Praha, a. s.
Sekretariát je kontaktním místem
pro veškerou činnost CCTP doma
i ve vztahu k zahraničí, zejména
k sekretariátům ECTP a NTPs.
Vedení CCTP tvoří výkonné grémium = SG (Support Group),
sestavené ze tří zástupců nejvýznamnějších stavebních firem,
tří zástupců akademického a tří
zástupců aplikovaného výzkumu,
vývoje a inovačních činností. Celkový počet členů SG je 9, pro první
období byl zvolen předsedou SG
Ing. Vlastimil Rojík, zástupce VTŘ
pro technické řízení Metrostav, a. s.
Každá ze sedmi FA má dva zodpovědné reprezentanty, kteří jsou
spolu s SG členy širšího grémia
vedení CCTP. V současnosti byla
již činnost CCTP zahájena, bližší
informace na chystaných
www.czctp.cz.
Adresa sekretariátu CCTP:
TZÚS-VVI
Šumavská 31a
612 54 Brno
Tel.: 541 235 480
Fax: 541 235 303
poradna
text: Informační centrum ČKAIT
Problém s projektováním RD
Jsem autorizovaným inženýrem
v oboru pozemních staveb. Podle
současného postoje úředníků některých stavebních úřadů nejsem
oprávněn provést sám projektovou dokumentaci RD. Stavební
úřad požaduje pro napojení na
místní komunikace projektovou
dokumentaci ověřenou kulatým
razítkem dopravního autorizovaného inženýra a dokumentaci ČOV
ověřenou kulatým razítkem vodohospodářského autorizovaného
inženýra. Před rokem 2004 jsem
běžně dělal rozhledové studie pro
napojení na komunikace I. a II.
třídy a v roce 2004 jsem projektoval osazení RD do terénu včetně
napojení na komunikaci a ČOV.
Proč takto komplikovat projektovou dokumentaci na běžný
RD? Přitom dokumentace ČOV
sestává ze stručné technické
zprávy, situace se zakreslením
ČOV a kopie prospektu vybrané
ČOV. Pro stavebníka je neúnosné
platit další dva projektanty. Přitom jsem byl ihned v počátcích
po získání autorizace poučen,
že mohu projektovat vše, co se
týká pozemních staveb včetně
přípojek a komunikací přiléhajících
k pozemním stavbám, včetně
jednoduché statiky.
J. P.
Požadavky stavebního úřadu
musíme potvrdit jako oprávněné.
V publikaci ČKAIT „Autorizovaný inženýr a technik v procesu
výstavby“, 2. vydání, 2004, se na
straně 29 k tzv. překrývání oborů
autorizace uvádí: „Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby
… je v rámci stavby, příslušející
oboru jeho autorizace, oprávněn
vykonávat i všechny odborné
činnosti oborů technika prostředí
staveb, statika a dynamika staveb,
geotechnika a požární bezpečnost
staveb.“ Autorizovaný inženýr
v oboru pozemní stavby nemůže
překrývat obor vodní stavby a obor
dopravní stavby.
Vo d ní d í l a d ef i nu j e z áko n
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
ve znění pozdějších předpisů,
v § 55 podle jejich účelu a uvádí
jejich výčet. Mezi vodní díla patří
také čistírny odpadních vod. Podle
Výkladové komise Ministerstva
zemědělství ČR (výklad č. 46) a ve
shodě s výše citovanou publikací
mohou vodní díla navrhovat pouze
osoby autorizované v oboru stavby
vodního hospodářství a krajinného
inženýrství. Určitou výjimku představují čistírny zmíněné ve výkladu
č. 46: „Stavba domovní čistírny, ze
které nejsou vypouštěny odpadní
vody do vod povrchových nebo
podzemních, ale jsou po čisticím
procesu akumulovány v bezodtokých jímkách, zřejmě neslouží
k nakládání s vodami ve smyslu
ustanovení vodního zákona, a to
k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových nebo podzemních podle § 8 odst. 1 písm. c)
vodního zákona, ani k vypouštění
odpadních vod do kanalizace podle
§ 16 vodního zákona a nemělo by
se u těchto staveb zřejmě jednat
o vodní dílo. V tomto případě by se
jednalo o stavbu, kterou povoluje
obecný stavební úřad. O tom, zda
se v daném případě jedná, nebo
nejedná o vodní dílo, je podle vodního zákona oprávněn rozhodnout
příslušný vodoprávní úřad.“
Praxe stavebních úřadů v minulých letech byla taková, že dovolovala širší výklad překrývání oborů
autorizace. Avšak zejména po
zrušení tzv. zvláštní způsobilosti
při výkonu vybraných činností ve
výstavbě vyžadují stavební úřady
zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou s příslušným oborem či specializací
autorizace.
Marie Báčová
inzerce
Máte chuť na něco pořádného?
Vyzkoušejte...
KMB SENDWIX je první ucelený systém vícevrstvého zdiva na českém trhu, který
vychází z moderních trendů ve stavebnictví. S KMB SENDWIX snadno postavíte
dům, který Vám bude poskytovat maximální tepelný komfort nejen v zimě,
ale i v horkém létě. Přitom ušetříte za energii a díky minimální tloušťce stěn
bude Váš dům prostornější než při použití tradičního jednovrstvého zdiva.
Vrstva A – kvádry Sendwix
• vynikající zvuková izolace
• vysoká tepelná akumulace
Vrstva C – ušlechtilá omítka
• vysoká životnost
• povrchová úprava dle Vašeho výběru
Vrstva B – kontaktní zateplení
• nadstandardní tepelná izolace
• provozní úspora energie
w w w.km be t a.c z , i n f o l i n ka: 800 1 5 0 2 0 0
Vrstva A
Vrstva B
Vrstva C
Moravská Sahara je jihomoravská lokalita s velmi kvalitním křemičitým pískem. A právě tento materiál používáme.
Kvalitní výrobky dělají prvotřídní suroviny a skvělé ceny… Obojí máme!
kaskádové kotelny
s kotli řady
THERM DUO 50, 50T, 50FT
THERM TRIO 90, 90T
Investiční výhodnost kaskádových kotelen
Ekonomického provozu je dosaženo důsledným využíváním informačních technologií umožňující ideální regulaci výkonu kotelny v každém okamžiku provozu.
Vybavení kotlů komunikačním rozhraním (inter face), umožňuje přenos informací mezi kotli a plynulou modulaci výkonu všech kotlů v kaskádě současně.
Znamená to nejen dosa žení optimálního nastavení výkonu v každém okamžiku provozu, ale i okamžitý přístup k informacím o aktuální činnosti a eventuální
diagnóze problému kaskádové kotelny. Dnešní kaskádová kotelna je skutečně „inteligentním zařízením" pracujícím zcela samostatně, bez zásahu „omylného
člověka”. Kaskádové kotelny jsou přesně zací lenou odpovědí na naléhavý požadavek optimálně řešit současné problémy středních a malých odběratelů tepla
i TUV. Ekologičnost je dána použitím kotlů se známkou „Ekologicky šetrný výrobek”. Za narůstajícím zájmem odborné i investorské veřejnosti stojí jejich
čtyři základní přednosti:
• mimořádná inves tiční výhodnost
• nadstandar dní ekonomika provozu
• plně automatizovaný provoz
• ohleduplnost k životnímu prostředí
kondenzační kotle
THERM 28 KD, KDC, KDZ
Účinnost kondenzačních kotlů nad 100%
V poslední době je stále více aktuální požadavek na tepelné zdroje s co možná nejvyšší účinností při minimálních emisích škodlivých látek
do ovzduší. Tomuto trendu vyhovují plynové kotle pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotle, které jsou navíc schopny zužitkovat energii
vodní páry vznikající spalováním plynu
• vysoká úspora na nákladech
• vysoká účinnost provozu 98 – 106 %
• vysoký komfort dodávky teplé užitkové vody
• plynulá modulace výkonu
• vysoký standard kvality kotlů
• atraktivní vzhled a tichý chod
www.thermona.cz
THERMONA spol. s r.o., Stará osada 258, 664 84 Zastávka u Brna
� 544 500 505, 544 500 511, FAX 544 500 506, � [email protected]
Prováděcí vyhlášky
k novému stavebnímu
zákonu
Nový stavební zákon (zákon
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, publikovaný
ve Sbírce zákonů, částka 63 ze
dne 11. 5. 2006; nabývá účinnosti
1. 1. 2007) zrušil spolu se starým
stavebním zákonem jeho prováděcí vyhlášky s výjimkou: vyhlášky
137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu,
a vyhlášky 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích
zabezpečujících užívání staveb
osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace.
U těchto dvou vyhlášek se předpokládá platnost minimálně do
poloviny roku 2007; v průběhu roku
2007 Ministerstvo pro místní rozvoj
ČR připraví a vydá nové vyhlášky,
které tyto stávající nahradí.
Ve Sbírce zákonů, částka 161
rozeslaná 13. 11. 2006, byly publikovány malé novely vyhlášek č.
137/1998 Sb. a 369/2001 Sb. Obě
malé novely se týkají výtahů, zdvihacích plošin, pohyblivých schodů
a pohyblivých chodníků. Ve vyhlášce č. 137/1998 Sb. se nahrazuje
znění § 39 Výtahy novým zněním;
ve vyhlášce č. 369/2001 Sb. se
v § 2 Vymezení základních pojmů
doplňuje definice zdvihací plošiny
a v příloze č. 1 se bod 1.7 (Výtahy,
zdvihací plošiny, pohyblivé schody
a pohyblivé chodníky) nahrazuje
novým zněním. V obou novelách
se v novém znění příslušných
ustanovení týkajících se výtahů
objevuje odkaz na nařízení vlády
č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví
▲ Veletrh BAU v roce 2005
technické požadavky na výtahy, ve
znění nařízení vlády č. 127/2004
Sb., a požadavky českých technických norem. Tím se požadavky
ČSN vztahující se k výtahům stávají
závaznými.
inzerce
informační servis
odborné semináře
14. 12. 2006
Sanace vlhkého zdiva
Dům ABF, Václavské nám. 31,
Praha 1
www.abf.cz/nadace/2006/sanace.asp
16. 1. 2007
Financování bytového fondu
Masarykova kolej ČVUT,
Thákurova 1, Praha 6
[email protected]
hrubá stavba
uzavřená hrubá stavba
stavba na klíč
Dům je možné postavit
podle vašich přání i možností
Nechte starosti s výstavbou na nás
24. 1. 2007
Juniorstav 2007
9. odborná konference
doktorského studia
www.eStav.cz/zpravy/clanky/juniorstav/juniorstav-2007.html
soutěže
19. 1. 2007
Energetický projekt 2006
uzávěrka přihlášek do 5. ročníku
soutěže energeticky úsporných
projektů ABF a.s., Úsek koncepcí
a programů, Mimoňská 645,
Praha 9
[email protected]
0. den výstavby
stavební připravenost
2. den výstavby
montáž přízemí
3. den výstavby
montáž a betonáž stropní desky
5. den výstavby
dokončení hrubé stavby
veletrhy, výstavy
6. 12.–12. 1. 2007
Výstava – přehlídka myšlenek,
architektonických návrhů,
realizací, studií a výtvarných děl
Martinický palác (Útvar rozvoje
HMP), Hradčanské náměstí 8,
Praha 1
[email protected]
15.–20. 1. 2007
BAU 2007
Největší evropský veletrh
stavebních materiálů BAU 2007.
Spektrum nabídky veletrhu BAU:
- Inteligentní pláště budov
(B1, B2, B3, C1, C2)
- Stavební informační
technologie (C3)
- Stavby ze dřeva
(B4, B5, B6, C3, C4)
- Architektonické povrchy
(A4, A6, B5, B6)
- Stavební chemie (A4, A5)
- Střecha a stěna (A1, A2, A3)
- Obnova domovního fondu (B0)
Neue Messe, Mnichov,
Německo
www.bau-muenchen.com

Jednoduchý a rychlý
stavební systém
z velkoplošných dílců
z keramického LiaporBetonu

Hrubá stavba do pěti dnů

Maximální tepelněizolační a akustické vlastnosti

Zdravotně nezávadný

Výborné mikroklima

Snadná opracovatelnost

Minimum mokrých procesů = minimum problémů

Při minimální zastavěné ploše maximální užitná plocha
- „malý zvenku, velký uvnitř“
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. CZ - 357 44 Vintířov
Tel.: +420 352 324 444 Fax: +420 352 324 499, e-mail: [email protected]
inzerce
DŮM JEDNÍM TAHEM
Skutečně výstižný slogan provází
trhem stavebních materiálů produkty
společnosti Lias Vintířov. Dům jedním
tahem! V tomto slovním obratu nalézáme nejen vyjádření skutečnosti, že
se jedná o ucelený systém konstrukčních prvků, ale zároveň jaksi mezi
řádky správně tušíme, že máme tu
čest s materiálem kvalitním, umožňujícím stavět rychle, ekonomicky
a s důrazem na šetření energií.
Jedná se o produkt montovaných prefabrikovaných rodinných domků s označením „Dům jedním
tahem“. Je naprosto ideální jak pro ty, kdo nemají
zkušenosti se stavbou domu nebo se nechtějí příliš
starat o průběh výstavby, tak pro odborníky, kteří
ocení především snadný průběh realizace a způsob
technického řešení.
Dům jedním tahem obsahuje projekty deseti typových domů. Splňují veškeré standardy spokojeného
bydlení a budoucím majitelům nabízejí možnost
bydlení během velmi krátké doby a za rozumnou
cenu. Tyto domy se díky špičkové technologii řadí
mezi nejlepší ve své třídě.
Lehký keramický beton z Liaporu –
správná volba
Obvodové a nosné konstrukce domů jsou navrženy
jako velkoplošné dílce z lehkého keramického betonu — Liaporbetonu, jehož základem je keramické
kamenivo Liapor. Lehký beton s kamenivem Liapor
dosahuje značných předností ve srovnání s běžným
betonem. Je to především nízká objemová hmotnost
(LC 16/18 D 1,4), která je řádově o 35 % nižší,
Dům jedním tahem s názvem Helena
což umožňuje snížení transportních a montážních
nákladů a výrobu dílců větších rozměrů. Ty se pak
snadno přizpůsobí potřebnému rozmístění spár.
Mezi další nezanedbatelné klady patří vynikající
tepelné a zvukověizolační vlastnosti. Nelze opomenout ani výborné mikroklima, vysokou ohnivzdornost a snadnější opracovatelnost (pro případ
dodatečného vrtání).
Použitím lehkého keramického betonu získají obvodové stěny výrazně vyšší tepelněizolační vlastnosti
při současném značném snížení objemové hmotnosti. Po provedení finálního zateplovacího fasádního
systému je dosaženo nadstandardních hodnot
tepelného odporu při celkové tloušťce sendvičové
konstrukce 280 mm.
Jednoduchý a rychlý stavebnicový
systém
Velkou výhodou Domů jedním tahem je využití
prefabrikace hrubé stavby. Realizovat stavbu
rodinného domu klasickou zdicí technologií v co
nejkratším čase má své hranice a omezení, které
těžko překonáte. Technologie montáže prefabrikovaných dílců dokáže zkrátit dobu výstavby klasického rodinného domu v krajním případě pouze na
5 dnů. Tím stavebník ušetří nejen čas, ale především
peníze. Velkou výhodou je snížení celkové pracnosti
a odstranění některých náročných řemeslných prací
na stavbě. Elektroinstalace je předpřipravena již
v dílcích (rozvody, krabičky) z výroby a odpadá
tím sekání drážek a otvorů na stavbě. Vzhledem
ke kvalitě povrchu stěn odpadá výroba vnitřních
omítek, stačí pouze stěrka.
Standardní kvalita budoucí stavby (kvalita stavebního materiálu, rozměrové tolerance) je zajištěna
ve výrobně, a to pod odborným dozorem a bez
povětrnostních vlivů.
Vzhledem k současným nárokům na rychlost výstavby a zkracování doby od zahájení výstavby po
nastěhování dochází často k následným poruchám
staveb (trhliny, poruchy na omítkách atd.). U Domu
jedním tahem se tyto poruchy vzhledem ke zvolené
technologii výstavby a minimalizaci mokrých procesů při jeho výstavbě nevyskytují.
Malý z venku, velký uvnitř
Domy nabízejí svým uživatelům možnost získat
maximální obytnou plochu, jelikož celková tloušťka
obvodových stěn je pouze 280 mm. Porovnáme-li zděnou stavbu s tloušťkou obvodové stěny
400 mm a zastavěnou plochou 10x10 s montovanou stavbou v technologii Domu jedním tahem
stejného půdorysu, vyjde nám nárůst obytné plochy
o 11,2 m2 ve prospěch Domu jedním tahem! Pro
představu — tento prostor odpovídá velikosti jednoho dětského pokoje.
Nechte starosti na nás
V případě, že se budoucí stavitel rozhodne pro
projekt Dům jedním tahem, nastává mu pouze jedna starost, a to vybrat si dům v rozsahu dodávky:
hrubá stavba, uzavřená hrubá stavba, stavba na
klíč (typový projekt je v ceně dodávky).
Lias Vintířov, LSM, k.s.
CZ – 357 44 — Vintířov
tel.: +420 352 324 444
fax: +420 352 324 499
www.liapor.cz
v příštím čísle
02/07
2007
stavebnictví
Téma odborné části příštího
čísla se bude věnovat problematice staveb v horách. Najdete
zde, mimo jiné, popis realizace
Hraničního mostu na kontaktu
dálnic D8 a A17 v Krušných
horách (viz foto), problematiku
památek lidové architektury
či článek o konstrukci protipovodňových a protierozních
opatření v horských bystřinných
oblastech.
časopis
Ročník I
Číslo: 12/2006–1/2007
Cena: 65,– Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ–648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 914
Číslo 02/07 vychází 7. února.
předplatné
únor
www.casopisstavebnictvi.cz
▲ Pilíř dálničního mostu v Krušných horách
Šéfredaktor: Milan Kunčák
„Na zkoušku“ 3 čísla časopisu:
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
130 Kč včetně DPH, balného a poštovného
520 Kč včetně DPH, balného a poštovného
Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
Bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.
Tel.: +420 541 152 565
Vedoucí redaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
Redaktor odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová
inzerce
Formát
Produkce: Mgr. Lucie Daňková
Tel.: +420 728 867 448
Rozměr
Cena
Na zrcadlo
Na spad (ořez)
1/1 strany
185x254 mm
(210x297 mm)
49 000 Kč
1/2 strany na šířku
185x125 mm
(210x147 mm)
26 000 Kč
1/2 strany na výšku
90x254 mm
(103x297 mm)
26 000 Kč
Inzerce: Mgr. Darja Slavíková
1/2 strany – editorial
90x254 mm
(103x297 mm)
28 500 Kč
185x82 mm
(210x104 mm)
17 500 Kč
185x61 mm
Nelze
13 200 Kč
Předplatné: Olga Bočková
43x254 mm
Nelze
13 200 Kč
Tel: +420 541 159 564
43x125 mm
Nelze
6 600 Kč
2. a 3. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
53 000 Kč
4. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
64 000 Kč
Odpovědný grafik: Marek Melnyčok
Tel.: +420 541 159 374
Tel.: +420 541 159 437
Fax: +420 541 153 049
Fax: +420 541 159 658
Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.
Náklad: 32 000 výtisků
Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
Bankovní spojení: ČSOB Brno, Číslo účtu: 377345383/0300)
Mgr. Darja Slavíková
tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 9771802203005+12
© Stavebnictví 2007
All rights reserved
s novým jménem na nové adrese
.s .a BSV FEITHCOH
323 /63 áksrotámirP
8 aharP 00 081
158 148 382 024+ .leT
246 048 382 024+ .xaF
zc.bsv-feithcoh@ofni :liam-E
HOCHTIEF CZ a. s.
Plzeňská 16/3217
150 00 Praha 5
Tel. +420 283 841 851
Fax. +420 283 840 642
www.hochtief.cz

english synopsis - Časopis stavebnictví

Transkript

Podobné dokumenty

Baví mě někoho udělat hezkým

Zprávy ze SEVEn

Prerafaelité - Jiraskovi.cz

Svět literatury, 2008, roč. 18, č. 38 Svět literatury, 2008, roč. 18, č. 38

DOMÁCE NÁSILIE – NOVÁ PRAX A NOVÁ LEGISLATÍVA V EURÓPE

Abstrakty, profily účastníků - Kreativní město

katalogekologie a nádrže

Magazin Contact 18 PDF

Z cechovního života

Katalog ke stažení

pdf Vyrocni_zprava_2007

Rezidence Císařka II

polyfunkční a sportovní stavby

Polské dny na vodě - Polský institut v Praze

Sborník konference RECYCLING 2015

DYNA GEAR - Graessner GmbH

4 - Nadace české architektury