A RODINNE

11,111:1 Ikill!)( k.1
A-PDF Split DEMO : Purchase from www.A-PDF.com to remove the watermark
poslední z nepŕehledné neobyčejné rady č/án/al, diplomových a diserprací, výz/cumných zpráv, scénáiú i knih, kjejichž konečné úpravé, pŕesn~ji
11'11"1/0 kjejich výraznému zlepšení piispél vlidnou, leč nedostatky piesne postihujlcí
II"','IIZ! profesor ZdenékMatéjček
(1922-2004).
SI;l'!rI/I,
vzpominkou a s obdivem si dovolujeme knihu vénovatjeho památce.
11'11/11 ust]«
1",'11/('11
~1~.r].~':NERSKl~'
A RODINNE
PORADENSTVI
/
./
PRÁCE S KLIENTY
(:,,1(1.,
I'lIhli~ldlll\
OBSA II
ÚVOD
.
.
.
Díl l.
Netradiční
l.
forma poradenství
v kulturné-výchovné
práci
PRíBEHY JAKO ZDROJE POZNÁNÍ
. . . . .
Ukázka pedagogického prístupu k príbehu . . . . . . . . .
Využití psychologických pŕíbčhú ve výchove a vzdčlávání
Metodika tvorby pŕíbéhú
. . . . . . . . . . . .
Hodnocení a záznam pri práci s živými príbehy ....
Metodika práce s pŕíbéhem . . . . . . . . . . . . . . .
1.6 Programované diskusní skupiny ve zdravotní výchove .
1.7 Príbehy na téma AIDS
.
1.8 Podnčtové situace s problematikou dospívání .
Téma sexualita ..
Téma kouŕení . . . . . . . . .
Téma citový život . . . . . . .
Téma rodiče a dospívající deti.
Téma prarodiče a dospívající deti
Téma dospívající sourozenci či pŕátelé
1.9 Ukázky z diskuse nad vybranými príbehy
l. l
1.2
1.3
IA
1.5
IIII~U~I
II'~~\I~\lll~t\\l\'~~'~I'\
'27200857 ~9'
1'111)1'.Tomáš Novák, Bc. Hana Drinocká
I'ARTNERSKÉ
I'I'I\CC s klienty
A RODINNÉ
PORADENSTVí
Díl II.
Vydala Grada Publishing, a.s.
II I'rôhonu 22, 170 OOPraha 7
1\'1.:1420220386401, fax: +420220386400
www.grada.cz
[uko svou 2685. publikaci
( hlpovčdná redaktorka PhDr. Anna Novotná
SU'l.baa zlom Milan Vokál
!'očot stran 200
Vydání 1.,2006
Vytiskly Tiskárny Havlíčkôv Broel, a. s.
uusova ulice 1881, Havlíčkl!v Broel
(,raela Publishing, a.s., 2006
('ovor Photo © MUDr. Pavel Žáček, Ph.D.
rl~
IsnN f!O-247-152(, II
Metodika výuky poradenství
pro studenty, odborníky i vzdélané lalky
štátna vedecká knižnica v Košiciach
IV.198336
PRfR. Č. 985449
aO-241~1526:""0
000291302
SI M ULA CE PORADENSKÉHO
DIALOGU
.
.1
Zásady laického poradenství
.
o si kl icnt pŕi náší k poradci a co mu poradce múže nabídnout
Pŕcdrnčt Práce S klienty . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Základní východiska pro diskusi nad pŕíbčhem
.
První varianta práce s pŕlbéhem (volnč podie M. Bálinta)
l kuhá variantn práce s pŕíbéhem - dopis a odpoveď
'ľfulf varianto práce s pŕibéhern
.
\h'lId
\,
,,'\ II),II'II'A
\1
Inf: I Iri
I'R I
NI'" III
1\(
Alkolinl
,
Dilemu "divllý\'h" IINOI1l11l/111
II~IIIIII('
Dčti v konfliktu
l lráčství
,2
,.,3
uvou
I I't tlU IH:Nsldmo ul A LOW I
Ktl/'\llstil,y 1111
11I~lIi
ClO
(II)
, , , ,
Životní krize . ,
Partnerské násilí
Nevera , , , , , , , , , , , , , , . , , , , , , .. , , , , ,
Nezamestnanost
, , , , , , , , , . , , . , . , . , , , , , ,
Partnerovi rodiče a prarodiče + rodiče a problémový partner
Peníze ,.".
Volba partnera , , , , , , . ,
W orkoholismus
",",'
Drobné zvláštnosti osobnosti,
árlivost , , , , , , , , , , .
Jak nemá vypadat kazuistika ,
Prístupy k problému lhaní a krádeží u detí,
Jak se rozmotává .Jcomunikační bariéra"
Pozor na obecné pravdy
Záver.""."
HCI
1)0
<)
100
I I ()
l"
121
12(1
IJ5
I.1H
141
14()
146
14H
149
15í
METODICKÝ ZÁVER,
15:1
LITERATURA
157
DODATKY,
,
Pracovní sešit pro práci s klienty ,
Anamnéza ajakji pripravit
'"
Anamnéza . , , , , , , , , , , ,
l. Príznaky psychické tenze a neurotických tendencí
n, Symptomy difilicity , , , , , , , ,
Príklady anamnézy , , , , . , , , , ,
Anamnéza provedená podIe Schiirera
Anamnéza psychiatrická ,
Anamnéza psychologická
, , , , . ,
SLOVNíK ODBORNÝCH PSYCHOPATOLOGICKÝCH
159
159
151)
1 ()~
174
175
17()
l'f<i
1 'IH
1k 1
TERMfNÚ , , , , IH~
Tuto publikace je príručkou pro netradiční výuku poradenské psycholog«: Vl
Iwpíll';, Jcjlrn východiskem je presvedčení autorú, že pŕednášck už bylo dosr. ('11,'111
puk ic nabídnout postup, který bude schopný vyburcovat potenciálni POSllll'lllll'I'
pkdllMkov6letargie,
Jej ich aktivitu pak opakovane probouzet otázkami.jež
nvn IIIII
I 1IIIIIIkl0r parodicky
proslulé .Jcontrolni otázky", ale nččeho, co múžc vzbudil IlI'WII
pllsIIH:hače, ale pŕedevším jejich zájern.
Kniha se dotýká dvou oblastí výuky poradenské
psychologic, První je o pl'llll
lruky
mládeži i dospelými - formou hromadného
poradenství.
Druhá POpiSlIll'
pllki prvniho autora s vysokoškolskými
studenty v rámci pŕedrnčtu Práce' s Wt'/III'
I NIH«,;čnč i Manželské poradenstvi na Fakulte sociálních studií a na Fi lozofické Iii
""11~ Masarykovy univerzity v Brne.
MO(0111by 1110hlo být i zjišténí z psychologie zapamatování:
"Človčk udrž] v IlIlu
IIIl'ti 20 % slyšcného, 30 % videného, 50 % z toho, co videl a slyšcl, 70 %1 toho, l'tl
11111
ŕckl, a 90 % z toho, co sám délal."
.kušcnosti s vysokoškolskými
studen ty autor získal zejména díky pOChOJ'll!1I111dll'
\\'l\.' sociologú
Iva Možného, Tornáše Sirovátky, Ladislava Rabušicc a Libora MIISIlIl,
JIllIrl jim za to dik,
Dik zaslouží i pracovníci rôznych kulturních stŕedisek, ktef j iž dávno pochopil l,
l' I'I'{tzovit6 a mentorské
akce jsou k ničemu, Leckdy i s osobnim rizikom pomúhnlr
Iilvdn! nové cesty.
•
NetradičnÍ forma poradenstvÍ
v kulturné-výchovné práci
Tato část publikace má blízko k hromadnému poradenství. Její ladčníje spíše osvčtové
jo použitelná j ako podklad pro netradiční formy kultumč-výchovné práce pŕevážnč
s mládeži ... náctiletých, eventuálne isjejich rodiči. Múže býtpoužita ijako zpestŕcní
~koIní výuky. Tomu nahrávaj í současné trendy nab ízej ící uči telúm v rámci pre dm čln
výeh celkú podstatne včtší volnost než dŕíve. Navíc na úrovni málem skutečnč lVI"
dých dat možno pŕipomenout, že po zrušení okresní ch úŕadú a systemizovaných misl
protidrogových koordinátorú zústává systematická péče o prevenci negativních jcvň
[en na školách. Ty poŕádají nejčastéji besedy o drogách, a to mnohde zcela tradičnlm
zpúsobem. Tj. dostaví se odborník, pohovoŕí o drogách a jejich nebezpečí, nčktcré
ukáže ivsáčku či malebné krabičce a odejde. Pokusy o komplexní program primárnl
prcvence negativních j evu (jako jsou mj. i alkoholismus, nikotinismus, šikana, záško
láctví, zneužívání detí a další) záleží na míŕe nadšení školního preventisty a pochopení
'cditelství školy. To vše v podmínkách spíše nedostatku než dostatku penčz. Námi
pŕcdkládaná metodika poskytuje návod, jak podnety pro diskusi s dospivajíclmi
ft adolescenty, ale i sjejich rodiči, "ušít na míru" konkrétním podmínkám. Není nezbyt
116, aby byly pŕebírány postupy autorú. V prácijsou nabízeny ijiné inspirační zdroje.
Touto formou práce jsme se začali zabývat na konei sedmdesátých let spolcčnč
s Vérou Capponi a Miloslavem Kotkem. Prvním shrnutím zkušeností byla príručku
T. Nováka, V. Capponi a M. KotkaProgramované diskusni skupiny (1989). Ta nebyla
ti ncni k dostání na volném knižním trhu. Je nabízena pouze odbératelúm
testú zrninč
nóho podniku, tj. psychologúm. Zabývala se uplatnením metodiky pn práci se žadatclí
() osvojení a péstounskou péči, pn další práci s osvojitelskými rodinami, skupinovou
diskusi na "besedách se snoubenci" a na setkáních lidí bez partnerských vztahu. Dú IL'
pŕinášcla situace využitelné pro práci s rodinami osob závislých na alkoholu a podnčto
v6 pŕibčhy vytvorené v rámci cyklického školení sester v domovech dúchodcú. Viet'
IlCŽzdc se tento starší text venuje záznamu a hodno cení prúbéhu diskusních skupin.
V predložené práci metodiku rozširujeme a približujeme bežné praxi. V ní je po
drobný záznam ČI následný rozbor toho, co kdo ajak sdčlil, pŕcce jen luxusom. 'l'hu
()V~CIIIncn! ľdl'IlO. I,l' luxus musí být vždy nedostupný.
II
I'rlh~hv lukll Ilhllll' 1'"/1111111
l
II
l.
{O.JI~: 1)()ZNÁNi
l osvétovč ladené "živé príbehy" mají radu variant. Je-li pro psychologický
prístup charakteristická a kritiky i napadnutelná pomerne značná volnost lcktoru pri
práci se skupinou,je pro prístup zdúrazňujíci pedagogický efekt typický pŕcdcm daleko
propracovanéjší styl jak pŕi charakteristice príbehu, tak pri práci s nim. Pro ilustraci IW
dagogického, tedy pŕedem propracovanéjšího, a tudíž i lektora více .svazujlclho" pr'l
stupu volíme z práce Z. Munzara a T. Nováka (1989).
1.1 uKÁZKA PEDAGOGICKÉHO PRÍSTUPU K PRÍBE] I U
Analýza príbehu je zamčŕena k následujícím dílčím pedagogickým
cílôm:
• priblížení myšlenkového sveta dospívajících ajejich hodnotové orientace rodičú;
• rozvijení dovednosti vést rozhovor s dospívajícími a dovednosti jejich argumcnuuv
bez projevú verbální agrese;
• utváŕení dovednosti asertivity;
• rozvíjení dovednosti racionálne analyzovat ernotivné podbarvené kolizní situnvc;
• rozvoj dovednosti získávat informace a tŕídit je pri rozhodování v bežných ži vol
ních kolizích;
• rozvíjení schopnosti empatie.
Príbeh múže být uplatnen ve všech tématech určených rodičúm dospívaj íclch,
pŕedevšim pak v téch, které analyzují problematiku generačních rozporu a zpúsoh
hodnocení dospívajících starší generací, v tématech pŕedstavujicích myšlenkový svčt
a rozumové zrání mladistvých.
Ŕešení je uvedeno metodou rozborové situace, na niž múže ješté navázat dcrnon
strovaný rozhovor rodičú se synem metodou strukturované inscenace. Inscenaci I)l'~,
pŕcdchozi analýzy metodou rozborové situace nelze však doporučit ani tehdy, je li
lektor v časové tísni.
Časové je možné práci rozplánovat takto: analýza príbehu metodou rozborové si
tuacc (10-15 minut), strukturovaná inscenace (7-10 minut), shrnutí, závčr lcktorn
(3 5 minut).
/\ nyní zadání samotného príbehu, který jsme nazvali Mánička.
I~o(jlče Jlrlho KI Ilt;fkn dlouno nemohli mit deti. Jirka se narodil, když bylo jeho rnarnlnco :J { lcII
,)0110vývolulllclllvnlllllclltll
vollco úzkostlivé, cnlnpon Iltll všnk až do svého dosplvr'lllf 1I0/jlll
OIHIVIlI
Vlilllf
tllUIIlMII
I'tih~hv IlIko 1,hul{11'01l1~1I1
""' """111"1 JI" dllhtl111111
pll""ylllovkll
11 II~IIIO pil III"'" 11
1~lIdh'n III IMlI, VI"lrl, }II hy lo II} IIlIflHltlolo potkli I Jr'1t!I1ÓII
(lllllllllllllltrodoAklllt'II:111
v 11101lM1110kllHl1l111l1l10sté,
kdo Žljl, majl dobré spolu(~ollllke poItWIII II II "Odlll') 11I,'lIllyoll, II prolo jlrl1 dllui.1 na tom, jak se o nich mluví. Rádi spolu vzpornl1111111111
tlVl" '10/111'11110111
nn turistických toulkách po Beskydech i na společný poslech hitu EIvlnil I 'Icmloy"o /0 slOl1lco Rádio Luxemburk.
I od' vIIIIk pruco jon prlšly starosti. Jirka se ve svých 17 letech rozhodl pro účes typu "má111(1\11"
l<dY}:lO jOl10 vlasy začaly nápadné prodlužovat, poslala ho matka k holiči. Jirka jen
IIlkll IIIIJIII(jOI. vý/vy k návšteve holiče byly stále častejší, Jirka nejprve prikyvoval a sliboval,
IJ lClllrlol1 /Ilvrčol: "DeJte mi už pokoj, co na mne porád máte? Vždyf vám nic nedélárn!" _
..l 'l flVI), }Il 1l()(IOIt'lšnIc, a mel bys," zareagoval otec. Z další rozsáhlejší promluvy otce zaloclll,lltk!1 jon část] výroku: "... Kdybych se já choval ke svému tátovi jako ty ke mne, tak by
IIIC)prrllojll1onšlm zfackoval."
l""
IICkllllllllll'lIlll'llllIk.
('Iovt'k,."
hlll!lI"tlll/hlldlHlIII
dohro"ollll'.
NII dlollhÝl~h vin,
1il'1'1I1111
dlk"f,
1I1l'II1oolllllllll' tuk kv(\II.lltitllll
Vundrúkovi, kll'rý Il'llIkl'II/IH1~1
dlouho,
IIk II III V11(1ubych UIcSpIll' \' 111""'11' I'IIIIIIHIII INOII. Ahych nczil podiLo pkdslll\'
l"'ly
III1H'II11Y, ale abych si akNp"f"H'I,dy
11 v ucčcm mohl ŕici: ,/\ teď je po mém!'
Pl'VIl'"
v Ctic n určitá tvrdohlavost
pili 1'1pll'll'"
vlnstnostcm,
které má mít každý Illll~:-;ký 1110
prccc táta porád po rnnč chce! ;\ juk IIIÚ být človék .poŕádný
mužský', když P"Hlt'I'11111'
rodičo na slovo?"
Zvláštč nesnášíš
silácké
a hrubé
výroky
svého otce, které te
urážcji.
Copuk SI III
všcchno
musíš ješté stále nech at líbit?
V analytické fázi zahajuje lektor ŕešeni tím, že zarnéŕí pozornost skupiny nn pn I
blérny zadané k zamyšlení. Volí k tomu metodu úlu, problémy rozdčlí do skupin. N:'I
zory, které po diskusi ve skupinách sdélí jejich mluvčí, lektor pouze zapíše na pIO
svitku zpétného projektoru a nekomentuje je, a to ani tehdy, nejsou-li v souladu sjl'ho
1\11110všnk Jirku nepresvedčilo a brzy se jeho vlasy dotýkaly rameno Rodiče svú] boj neV,'CIrIII II vyprávšll synovi, že dlouhé vlasy jsou u chlapcu nemoderní a srnéšné, že .rnánlčky"
pedagogickými
zámery či s odbornými
prístupy.
Účastníci často k otázce (a) pŕedpokládají
rostoucí
C1ll1l1ll1y
Ink nn konci 60. let, ale dnes jsou všude ve svete již passé. Nato Jirka prohlásil: "Já
o /10 nlkorn nooplčlm, noslm to, co se mi líbí." Popsal jim oblečení a účes pankáčú a nako11111,
tllJ loptal: "To by se vám Ifbilo víc?!"
dičú se synem. K otázce (b) nebývají názory jednotné,
žádoucího vývoje však rodiče včtšinou pŕipouštéjí. O
dá lektor až v závéru analýzy. Názory bývají rozpačité,
l'orlolJu svého účesu problral Jirka i se svým kamarádem Pavlem. Shodli se na tom, že
cl/clIlllť) vlllsy [sou proJevem osobní svobody a že je ostatne má i Jifí Vondrák, známý folkový
pc"IVr'lkII /.ukladatel nékolika hudebních skupin. Své filozofické úvahy zakončil Jirka slavIII It'llllllll prohlášentrn: "Jen al' si zuŕ], já jim neustoupím!" Kamarád Pavel rnávl rukou a jakoby
tuto nejasnost a zadává skupine nový problém,
a to napr. následující
formulacl:
HY postupu, jak dále púsobit na Jirku, nejsme jednotní,
a to asi proto, že se lišillll'
v názorech na príčiny napétí a kolizí v rodine Kracíkových.
Uvažujeme
preto, prOl'
1111/uouvlsrost' prohlásil: .Vondráka jsem videl nedávno v televizi. Ten borec ted' jede vysloVcIIIli 1Ii1kšoft ... "
.Ilrkn, posilnený ve svém rozhodnutí, vzdoroval dál, jeho rozhovory s rodiči se pňostŕova'y,
IJ otuc jodnoho dne prohlásil: .Herqot, to ti nevadí, že seš jako buzerant? Co se ješté od
10110eln čokat?l"
.ulllyliletc sc
nad tím, (a) jak se bude nadále vyvíjet klima v Kracíkovč rodine,
(, l) /(111považujete obavu otee z dalšího zdravého vývoje svého syna za opodstatné111111,
(t') co byste poradil Jirkovým
rodičúm v jejich sporu se synem a (d) proč došlo
\ dllHlllllnk
harrnonických
vztazích mezi členy rodiny Kracíkových
k rozepŕím?
Du"lnÍtne,
111'1
Ul svxuňlnlho
žc J irka
skutočne není špatný kluk, není tŕeba se u neho obávat odchylzarnčŕcní, ani sklon u k požívání alkoholu či drog (ty to obavy vyjád-
II \ IIkktlljl!110
otec). l lodnč mu však záleží na tom, aby si "šel svou cestou", a chtél
hy IllU' zlskut uznánl u svého kamaráda. Pavel Mach ale zrejme pŕestává vidét v délee
1'l1l'~lIll1k IÍlvllžný problém.jak
to chápe Jirka, který si Pavlovo hodnocení situaceješII~ 1H'lIVl'dolllil.
( 'h/lI'lIldt'I'I~II.i('mc roli Jirky: Jsi scdmnúctik-tým sl 11<11'1111'111
prúmyslovky v okresIllIII 111l'sll\ 0<1 <I~lslvf sis zvykal na pcčlivuu
Výl'lUlvl1 'i"ýl'll
nlllll'i'l,
1111
jejich staIll'illl\y
clllltll'd, Y posledn! dobčjc li vsak Il'Ifl'Ir l'rII," •.•llivil P"/"IIHI/lI,ldl'''OII
včnují
hil/d!'!1111 l vóuru kroku, Iwpr'í.il'IIIII(I,1I1'SIIl'I~I'i
II'Wh ••Ilil,', 'ýlllllch,
1I11j1l
II II 111(11
II,
r~II,II~ HI
",h- llri II kl, SVl' pOVIIIIIO~11 pluhu
~1Il'~II"III'O
lill!d~ lh'lnl',
1když rocllfl' '~II'III' ",di npnk
Mi'1I11"'Id doh II III IlIldlilll ~III ••I~II Itll ~ 1I11i1II!IIII. 1Iil- 1sOllčosný
11111,SI,llln'IH' 111111/\11/1
IPI'\lIkll
Irrlllll Vllllíll1\~1I Al'hl !tv.h, ~tl \' ilNiI'l'y1h
ze svých
1' I IIllllllllljltl,
"\1111111'1,
\,,<1111111III,
\ ulhu ,."111 ( hll liľ 1IIIIIIiiihthlll,
()1I0 podohni Hl'
napčtí v rodine,
nejednotné.
Lektor
došlo k rozepŕim v dosud tak harmonických
vztazích této rodiny?"
Ye skupine pŕivyklé
výmene názoru volí lektor pro ŕešení tohoto
diskusi
•
v plénu. Účastníci
zpravidla
vodční za ručičku,
vzbouŕi;
prílišné
hodnotí
úzkostná
situaci
výchova,
časté strely
111
nebezpečí Jirkova dalšlho Ill'
vyjádŕení k problému (c) PO:iI'1
konstutujv
problému
hned
takto:
kterou
ditč
akceptuje
po určitý
ČIlIoo,
ale pak se
•
malé pochopení
• rozmazlování
•
•
pro potreby pubescenta;
"drzého frocka", který si pak ničeho
malé sebeovládání rodičú;
málo velkorysosti
u všech zúčastnených
("
toho vyroste, podobne jako jeho kamarád
neváží;
na vlasech
").
zas tolik
nezáleží,
kluk
Když účastníci vyjádŕi své názory, snaží se lektor pŕivést je k tomu, že pľíčill1ll1
sporú rodičú s Jirkou je jiné videní sveta, snaha syna vymknout
se z poručnikuvúul
dospčlých. Z toho plyne i záver, že rozhovory s Jirkou by mčly být vedeny v jiuéru
tónu a s jiným zámčrern, než se popisuje v zadání príbehu. Po tomto konstatovánl,
by mčl vyslov it nékterý z účastníkú, nabídne lektor skupine možnost pŕcdvést si lakov'
it:
rozhovor
rodičú
se synem.
Pokud skupina nabízenou
Vt:t1U, lektor
nchczpcčl
I)ojde-li
inscenaci odmítá, nebo k ní ješté není psychicky
priPI'1I
vhodný postup pro diskusi s dospívajícim,
upozorní 1111
koliznich morncntú a príbeh uzavírá.
k strukturované
insccnaci, lektor pŕijeji príprave vyzvc účastnlky pnltulu,
pouzc
doporučí
1hy IIVll:l,OVHI i (l IH't'llIl'l11
zpúsobu veden í rozhovoru čl vyrnczi Ii jeho pmh II f uk y (PI! "
hHl'df, dohu, "('11"1 jl'dlloho či ohou rodičú). Podll' úrovnč jcjich aktivity k 1011111
1I1l'1
1I11'I1Idll úlu, 11111111'11
dl"I,IIHi v plóuu, k mVIH') 1IIIIilH" PIl:l,:'!dill, ahy si SIIIIII '1I~1I
••11I1r1
1I1(~/IIiChllll vyluuh pfl'dsllIVltl'll' IIIll'Oh'l' i'llIlIllky, Vhodlll'ho rcprezen 11111
III 11111l\lll
111I\yIvollll'klm
po doho!k' s mglllli/'I'IIOI'l'III, Iicrc i prud{1 charakteristiku
roll'
Vyhodlllll'l'lIl illSl'l'IHK'\: se provňd! ZIu'lIlIýlll metodickým postupern. Uvád! ju výIHl\l'd' lodil'ii, hodllolldch svuj postup a jeho výsledky, Jiŕl poté zdôvodňuje zpúsob
\1'1111l'IloVúllí II upozorní na ty části argumcntace rodičú, které ovlivnily jeho postoje,
CI II') ho IIIIOpllk zatvrdily ve vzdoru vúči svetu dospelých, Záverem požádá lektor
pil/Ili IIvn 1cl c , aby uvcdli v inscenaci ty výroky, které negativnč ovlivnily vývoj rozhon"" II znomožnily vzájemné porozumení.
l": 101111110
problčmu se zaméfí i lektorovo shrnující hodnocení inscenace. Upozor1'ltlO 1111
di'lskdky agresivních výrokú, nebo je modelové naznačuje (napríklad: "S taI\II\YIIII vlnsy su k nám nehlas!" - "Co si o tobé každý pomyslí!" - aj.). Proti nim staví
pr Ildlld y 1I1'IIgrusivn lch výrokú a upozorňuje na jejich pŕijatelnost i ze strany dospíva-
ikUII'
t\tIHll'IllI'{lgr\:sivního výroku: "Když ty udčláš "x" v situaci "y", cítíme se "z".
Prlkllllly .•N()sí~-li pŕes náš nesouhlas dlouhé vlasy, máme o tebe strach, bojíme
II II' IIlldll" novažovar
za .hašišáka' ... "
1'1111'1
Iht'llllll1l'lže býtukončeno na záver rozborové situace nebo až po inscenaei.
íVt'1 plovlldl'JlÝ po rozbarové situaci navazuje na analýzu pri rozborové situaci,
,.rťdo\'~11I1 1111
diskusi k dodatečnč položenému problému. Závery z diskuse môže lekIjll I/"J\' IIII "ll'I\1l'1l11l1doplňujících informací.
Ikdv) li) k rnsccnaci rozhovoru rodičú s Jirkou nedaj de, naznačílektor
alespoň zálilIICIIlIIlWJ.II('
sjn,jcgie vedení rozhovoru:
'1'II''IIVllf, v nlž autoritativní rodič pokračuje ve svém subjektivním hodnocení syIIIlVIIvhuvúnf a v rigorózne fonnulovanýeh
pŕíkazech (zákazech);
f'{lI"IIlIII'dIlI,pri níž rodiče zdúvodňují své postoje ajsou ochotni ike kompromisôm
pi l Výlllllllll hodnot mezi partnery (napr. Jirka si zkrátí vlasy a rodiče pŕestanou
\ YI'lIklll11i a budou tolerantnejší kjeho hudebním zájmúm.),
Vl' SVl:1I1rozhodnutí
odliší lektor dve roviny sporu mezi rodiči a synem:
\ III'/Sflll zdrojcrn rozporú je délka vlasú, nápadný
1111'II:Hhomčsta;
zjev syna v uméŕeném
prostredí
kllll'('IIÝIll zdrojom jc úzkost rodičú, jejich obava o zdárný vývoj dítčte i o svou
11I1111
itu u 11i1druhé stranč snaha dospívajícího o uznáníjeho dospelosti a o prosazeIII V/II~llli"o názoru.
11\(11' JIll IIISCCIlHci
navazujc na vyhodnocení
inscenace a vyúsťuje v komentár
II11'1otI 11'1'pl'O~azul11 názoreI pri výchovč dospívajíeích.
Lektor konstatuje rozdíly
1111'/1PII~IVil(HI, ugrcsiviíou a ascrtivitou v ehování rodičú a upozorňuje na možnost
/\1 IIIIPli IIIJiNfl111111,
kde dosplvajlc] prosazujc nčco, co sice není v souladu s predstavami
1111111'11,
,dl' ('O HoU(lIlSIl«nelze jcdnoznačnč
odmítnout.
I 1'llIeII 11/isll HkIIpi 1111,že dlouhó vlasy .lifího ncnaznačovaly jeho další nežlídolll'l
\ \ vu], n pll'\'I(' dop/llllllcI illt(llllltlt'l', Z morivnčnlho
hlediska upozorní 1111VýVOIII"1
II/II plCllIll~('llydl \(' •.•kllpllll" vyzvcdm- /dllr'ill' 1l10111l.:l1lyv insccnnci i /l'/' vih' 1111
1111'1111
pCl~ICl/l1111'11411111,1"1
" II"q('Il)1I11plllh/l'IIIi'1I11
l.
:I('KV( 'II
pAt
B~:II
il
rml,Av ANi
Využit] pT'[bllhCI vehui >1I1111'lIylhpopisu určitých udúlust! či pmhll'llIllV}!!'''
aituucl v rámci širocc !'lOjUll'Vy!'hllVY II vzdčlávání
má SVOLltradíci. PrHvdllpodohlll'
ncjvícc v této souvislosti ViIIIl' o mctudologi: a metodč aktivního sociúlnlho prugru
movaného učení.
Metoda je zaméŕena na ŕcšcnl konkrétních otázek ze života, Byla širocc rozvljcun
u aplikována
na nejrúznéjších pracovištích zejména ve druhé polovinč scdmdcsátých
let a v první tretine osmdesátých
let minulého století. Na katedre psychológie v Ihllť
byla pro radu diplomantú jakýmsi východiskem ve snaze nepopudit tchdcjší 1l101'IIl'
(tj. dostudovat) a zabývat se néčim alespoň relativné smysluplným. V tchdy UŽiVIlIIl'
podobe má však blíže k "psychologické
aplikaci" meta dy príbehu zmínčné v úvodu
této príručky než k psychologickému
pojetí blízkému autorúm této knihy.
V první fázije uskutečnén predbežný prúzkum problémových
situací na určitóm
pracovišti či ve skupine. Následuje jejich analýza. Dále výber pfíkladú pro rC~~II[
charakteristických
problémových
situací. Z nich se vytvorí stručné popisy, radí se do
sórií a pŕipravuji se k nim návodné otázky. Ve vlastní realizační fázi je se skupinou
rcš itelu usku tečnén trénink ŕešení problémú, pri némž se uskutečňuj e aktivn í SOl.:iÍlIIII
programované učení. Béhem tréninku experimentátoŕi
registrují písemná i diskusnl
ŕcšeni problémových
situací. Písemné návrhy jsou zaznamenány v protokolcch, s Ili
miž se pracuje v úvodu. V následující diskusi se registruje poradí i počet vystoupcnl
zvlášť u každého ŕešitele. Experimentátor
podnecuje ŕešitele k co nejvétší aktivite.
aznamenané výsledky se dúkladné statisticky zpracují. Východiskem pro hodnocení efektivity jsou znakové významové jednotky - originální návrhy naŕešeni každé
ho jednotlivého príbehu - u jednotlivého ŕešitele.
Citujme instrukce z publikace Otázky sociálniho učenl (Sedlák 1984, str. 66). Nej
dfíve si pozorne pročtéte príklad. Potom prostudujte v protokolu návodné otázky k to
muto príkladu, které jsou priložené a jsou uvedeny v protokolu ŕešitele, Zarnyslctc Nl'
nad nimi a bud' heslovite, nebo podrobnčji písemné odpovézte na tyto otázky do uvc
dcného protokolu. Než začnete psát odpovedi, vyplňte údaje pro hodinu a minuíu,
kdy jste začal(a) čist zadání, a nakonec hodinu aminutu, kdy jste ukončil(a) píscmné
ŕcšcní prvního príkladu. Pokud písemné ŕešení prerušíte a pak se k térnuž pm ladu
znovu vrátíte, vyznačte opet čas začátku a ukončení ŕešení tak, aby bylo možno zjistil
.clkovy čas, který jste danému príkladu vénovalŕa) pri písemném ŕešeni. Stejný po
stup zvolte i II ostatních pŕíkladú. Do tohoto textu (do predlohy) nic nepištc, všcchny
návrhy, poznámky, nápady, ŕešení, postrehy i časové údaje zaznamenejte do pŕiložcné
ho protokolu. Po písemné príprave ŕešeni prvního pracovního problému bude núslcdo
vut diskusc k tómuž príkladu. Stejný postup bude následovat u všech dalších prlklodi'!,
Všcchno, co napíšete nebo ŕeknete v diskusi, zústane mezi námi a nebude poskytnuíu
vašim nadŕlzcnym. Bude využito k výzkumné vedecké práci.
Pr'iklad je vybrán z téžc publikace z predloh pro ŕešeni problémú
učitclú-zučútcč
IIlki'1 v Z~. (Sudlúk 1984, str. 163)
"Kily)' IlIllIlI Vlllllllflll(o)
I ,Inllll Wllldut
clo trf(ly po velké pŕesíávcu,
VIIIV'''"illO Ilylllok
/OlIlnlll>olcl\lI,
Ju
p~lstlhl(a) jsem žáky
LlIl>o!\o Ilplťtkn
1111
"nlo volkou prúcl
]u oli Hollll ellili II
11rlh/lhy[akn IIhull' p\lllllllll
1111111
(;111" Irhlll /u/lolI IIIH'J p()!':II,,'"1 plI(';lIv,1 ~Iotl()vrllll El V oernll Jr'1kll lIylo plll"l~
1111111,
(:o I"I,WIIII, plOlo JtIUIlI... "
I'Iolnkol
111(1rubriku
pro: a)
ŕcšcnl
b) další
možné
ŕešcní 0)
varianty
""fI,)!f
Mt'fculiluI
aktlvního
sociálního
programovaného
učení je pro práci s "živými
pili )(\hy" i nsp] račním zdrojem. Pro naše účely je však pŕiliš náročná. Je primárne UT-
včdccký
výzkum,
pŕedpokládá
pomerne
dost času
(7-8
hodin
pro jeden
\' pl'llxi IZl' využit i jiných forem "živého príbehu".
Pro ilustraci citujeme jednu
III'/lIIclNI(ýdl
her. Autoremje
Ivo Sedláček. Text uverejnil v Mladé fronte na počátl, II """ldl''111Iých let minulého století jako podnet k ankete čtenáŕú Poraďte mladým.
\11\111Illl'/I'lllllj0
pomerne rozsáhlý príbeh a pŕedkládá nékolik alternativ
ŕešení. Na
\~!l'IIMklr ,jl~. uby vybrali
I'ildni/L '1\\\1 zul:
tu
alternativu,
kterou
by sami doporučili
a svoji
1111
III!lak ~
jlllIlph'c:.'
YI"IIAI' /111",
k
Ir"lul ,11111
doplllující
1I1i1/ky; l . Jak S0 zachovali žáci Luboš Lipták alan Witich, když si uvedomili,
v jaké
IIllill'i iSIl' je pristihl(a);
2. Jak se podIe vašeho mínéní méli zachovat, abyste sjejich
Il'dllllllllll
xouhlasi I(a)?; 3. Mohla tfída pŕedpokládat,
jak se zachováte?
CI'IIU pn>
IWII)
'"dllllll
volbu
zdň-
prll"llllllllykó
Jarmily, studentky posledního ročníku gymnázia (bude jí za púl roku 18)
ji"iIIIII fllIIlIIlJlfl Tibora (19 let), studenta matematicko-fyzikální
fakulty. Tibor je z jižních
l' III II, "'I li li IJOv Praze a bydlí tam na koleji. Jarmila bydlí u rod ičú v jejich byte 2+1 ješté se
ViIII nltll!HI starš! sestrou, jejím manželem a dvouletou netefí. Jarmila chodí s Tiborem pú'
111/,11,
prllCl uvčma mésŕcí začala být známost intimní. Nyní zjistila, že je v jiném stavu. Tato
III11111
IlIIIIt JIvelmi zaskočila. Vzhledem k svému dobrému prospechu chtéla pokračovat na
flldHoll IHI vysoké škole. Svéŕíla se s celou záležitostí Tiborovi. Ten jí slíbi/, že pokud se
III/lllIdllO drté si nechat, je ochoten si ji vzít, ovšem bydlet budou oddelene a Tibor nebude
111/1
možnost Jarmi/e s výchovou dltéte príliš pomáhat. Jarmila méla pocit, že to vše i'íká spí" 1 povinnosti než z opravdového zájmu o ni.
,111I'111119
nyní zvažuje následující alternativy:
(l Il'lo otázcc (respektíve
o odpovčdlch na ni) psychologov6
/1I.~llI'j dixkulujl.
SI uvuníclnou metodiku jsme podrobne rozpracovali
v pfíručcc
A /11/1/
s lIezklilÝllll
suou
Prog/'(1I110 I 'II/It\ ti/l
klielll!';, I}()e/II/'/I' fi/'II
se zamčfili
na n:'lsll'dlllll'l
skupiny. Piiručka pro vedeni skupin, využití pro informaci
IlI"!!lIri,\'li/w
(Novák,
Capponi,
Kotek
1989, 1992). Autori
IIP" "11('11
I oblasti:
prncc se žadateli
o adopci nebo
prúcc se snoubenci,
prúcc s lidmi bez partnerských
péstounskou
péči,
vztahú,
pd100 s pčstouny dospívajících
detí,
prúcc na oddelení pro léčbu alkoholových
závislostí
II podnčtové
situace pro diskusi s jejich manželkami).
V zhlcdcm
k tomu, že uvedené soubory
11I1I1I(10118k6ho
procesu,je
huvunou
materiál
podnétových
doplnen
(muži
závislí
situacíjsou
i informačním
minirncrn
na ulkuholu
součásti cllcnólm
pro
každou
nuvt
situaci.
1.3 METODIKA TVORBY
Pŕibčhy
musí vycházet
z životní
PRíBEHU
praxe.
Vytvoŕit
jc
lzc
na
základč nčkolikn
I'tlSlllPÔ:
,) po}ódá o miniinterrupci a s Tiborem bude dál chod it, dokud se nevytvorí
pochnrnky pro manželství;
pffznivéjšt
h) rovnčž podstoupí miniinterrupci, s Tiborem se však rozejde, protože má pocit, že ji v rozIlOdllJrCrchvili dostatečná nepodporil;
l)
clrlt~sl nechá, preruší studium a Tibora si vezme, i když nebudou moci žít ve společné
dOlIl(lcnostl;
I l) IIfl() porod! a ponechá si je jako svobodná matka. Tibora si nevezme
II) 11f1i'J
porodr cl Ihned po porodu dá sou hlas sosvojením ...
1\ h'rllC!
nlj('''"I1UVII
byste Jarmile
doporučili
a rozejde se s ním;
vy?
V/lII/l1I11l "Nh«h. otázka zprucovali ve své sestavé pro práci s nezletilými
SnOLl/11'011 l' IllllIl/vlské'
porudnč i J. Králik a V. Koutná. (interní textMPP
Ilodonln): pro
1111'.11'111'1
II Yl'd l' II ll' jl'dvlI '/, šl;sli príbčhCI:
1IIIIrlll PIIII Irllll1 IIpil IIl I1kill II dVIl loky, 1I111j(
ml':1I1ucoru MflrkÓtll. Často H!lllndn/1 Pttli 1111"
01"/11111,111
,hIllIII '1I1i"VI/IIP11!vylýk,'" Jolnllll výnl IIlVIu', flo/llnlll/doll/lJxlir'1II111 dn ~i!hl\1I111
l'oužijcmc-li
ilustrujícího
výchozího textu, který se stane vodítkom pro vytvoŕcni
Iypkk{'htl
tak rnúžernc napŕiklad postupnč zpracovat trestn] zákuni],
príbehu,
II podlo jeho paragrafú
vytvorit
ilustrovat vyhlášku
tOO živými
postupu je,
že
se držíme
"živ6
pŕibčhy
"objektivní
pŕíbčhy"
ze života
kostry"
o
krirninalitč.
motoristú
a na nic
MlIŽ0I1H: poduluu'
atd. Výhodou
tuhulu
podstatného
nczupouu-
nemc.
l'okud jsmc sami znalci dané problematiky,
scdncme cl píšeme. 'l'imtu l,pi'IMU
Itl'll1 môže napríklad manželský poradco s d louholctou
prax í v pl'Ílt;i s !lt'/h'l i IYIlIl
(\i nedávno zlctilými
snoubenci vytvorit
sadu pŕlbčhú nu rómu IIdtllJIIII'1I1 (//lI/:".'
l'I'//,(\III1/()
mladého manželstvl. Ncprohloupí ovšcm, pokud si pf'l'(ll-lll pmid(' NVl
:l'r/11l1ll1y o klientele, dcjrnc tomu za poslední rok, [1 učiní si povnúmky
VyIVOl'í1ll0 <1111111.1111(, ktcrým S0 ptámc na churuktcristickó
prohlótuy,
s 11111111
"l'
Sl'I/dlvllji lid{' pi'l'lllhkl
v dOllt' ohlusti, Plíll Sl'IlIM:l'llll'jllk
I(\'h. kdo pnlhll'·llly.,1!cllIII I Pnl/i',."IIII!'rllIlllIl\III1H1Hli,
lak I(\'h, kdo v prolMllll'l'h
íiil
!'IVIII ~I,llplllllll
I~Ullllllpt
jllH'lI'lIll
/111111''411111111
11111/11101'1
pro nlknhul u toxtkorunruc.
lI'rIlllI
IIldlllllll
Vyhlulllll
1<' IIHI/II!'I 1,IIIIIIIIIIII<'l'
<hIdHlII """jlIlHlll
l'jllt!
poh/I'dll 1 11111111
••111111
I'ŕilll,hy 11I~lI/dlllll'pll/IU\1I1
PoptÚlI1l' li Hl" [uk VýFll'IIVl'(iL'1I0,ulkohologú i pU<.'Íl'lIlil, Ill',III~ zlskúruc k01l1
pll'XlI1 pohlcd 1111
problémy spojené se závislosti na alkoholu. Ten bude inspirucí
pro tvorbu pŕlbčhú. Pozor však na určité stylizace. Členové té které skupiny 1110huu nublzct pscudoproblémy.
Z rúzných dňvodú mohou vedome nebo podvédornč
utnjovat skutečnč palčivé aspekty problematiky. Proto je vhodné, aby ten, kdo
pr'lbčhy sestavuje, byl i znalcem oblastí, kterých se príbehy týkají.
t<.zlskán] podkladových materiálu pro príbehy lze využít techniku zvanou víceúčelová hierarchizačnÍ
metoda. Pracuje se skupinou účastníkú, kteŕí "neco
včdl" o problému. Napr. múže jít o rodiče na tŕidni schúzce. Po navození probleuuuiky a vysvetlení (napr. chceme znát nejčastčjší problémové okruhy ve vztakh dospivajícich detí a rodičú) vyzveme účastníky, aby pojmenovali podie okamžitého nápadu zdroje konfliktú mezi sebou a svými potornky, bez ohledu na to,
zda se pŕekryvaji s tím, co už byl o ŕečeno, nebo se doplňují. Chceme-li získat co
ncjrozsáhlejši a pokud možno "necenzurované"
nápady, je možno v úvodu vysvčtlit i podstatu a význam brainstormingové
metody.
Vcdouci hry a tvúrce pŕíbéhú všechny nápady zaznamená, nejlépe na tabuli tak,
uby na záznam všichni videli. Po skončení této formy brainstonningu
provedeme po
konzultaci s účastníky rekonstrukci položek, eliminujeme
ty, které vystihují totéž,
plfpadne je sloučíme a znovu formulujeme. Pokud chceme pro príbehy vybrat jen
III'j:túvažnejší situace, lze účastníky vyzvat, aby si na arch papíru opsali seznam polol'k (:t.tabule) a seŕadili je podie poradí závažnosti. Pak ve spolupráci s nimi provedeme
IlIll'l'l individuálních
poradí a podie četnosti určíme skupinové poradí položky.
(hn'lIlc-li
získat skutečné reprezentativní
výsledky, nespokojíme se s podobným
11l1'ltllpumjen ujedné skupiny, ale zvolíme vétší vzorek.) Nékdy neni na škodu kom!lllJovut skupiny, napr. téma "problémy detí kontra rodiče" probrat podobným zpúsohcrujnk s rodiči, tak sjejich détmi, Získané "žebríčky problémových situací" nám budllll inspiraci a vodítkempro
vytvorení pŕíbéhú.
()pl imálníje, pokud počet účastníkú nepresahuje 12-15 lidí. (Obvykle je vhodné,
když jdc o muže i ženy, neboť každé pohlaví múže pŕinést specifický pohled na prohlémy). Pŕltomni sedí v kruhu. Pokud se neznají nebo pokudje nezná vedoucí skupiIly, pripraví si pŕedem lístky s kŕestnímijmény.
Ty jsou umistény tak, aby na ne každý
vidčl, Ve skupinách dospelých oslovujeme kŕestním jménem a vykáme. Mládež si
tyká. Yedoucí skupiny môže vykat.
.Je-Ii pŕítomno více osob, je možno zvolit postup dvou kruhň. Menší je tvoŕen
učnstníky diskuse. Ten obklopuje vétší kruh posluchačú a divákú. Ti do diskuse ne1IIIIj1zasahovat, jen sledovat. Výjimečnč podle vývoje situace se jej ich vedoucí múže
kupiny na nčco zeptat.
Y nouzových podmínkách je možno improvizovat. Skupinovou diskusi lze vést ipri
1\('11\ rozcsazcní,
napr. pri sezení v rade za sebou. Ztrácí se tím však specifikace metlHly i mlru ziskanó informacc a diskusní skupina se spíše blíží diskusi na pŕednášce.
I It'íno\l diskusní skupinu môže vést vedoucí, samozrejme za predpokladu, že mcIlldll nvlúdú. Pokud skupiny vode dvojice, je to obvykle výhoda. Není nutné.uhv
uhn
\I'dOIlI'l Vl' všem spolu souhlusili. Mohou mit i pončkud odlišné názory. Mu",1 Ojl'Itl"
"I'II'III1Il' tllll-IOVIII II dllph'íovllt. Skupinu se ncsml slál koridou, Vl' kl"li' 1411111I11111
1I1'1I'llllkl Ill'hll dllklllll'" Vl'dlllll'1 odn'/H\lIv(IVIII 1IIÍI1IM krivdy II v/l'Ill'lIll\~ 11\' 111'1'1111
PkK PIlIll'kud IIdlišllý pohlcd, ktcrý sám o sobč múžc být obohaccnirn, by Ill(lli ••1'11\
IIV/lI k !'ih'jnéu HI". Ncnl napr. možné, aby jeden doporučoval adopci dll~li utUlIt
II dllllly rudil .xdčlit",
1.4
1I0DNOCENÍ A ZÁZNAM PRI PRÁCI S ŽIVÝMI
PIHBEHY
Y bčžnó spíše výchovné praxi není nezbytné výroky nad piibéhem zaznumc
II/IVil!.Ncnl samozrejme na škodu, pokud diskusi zachytíme na magnetofon nebo VI
d"II, uvšcm za predpokladu, že záznam dokážeme uskutečnit nenápadne a na kVlIlII
111111
prlstroji.
Nervózni lektor pobíhající od jednoho diskutujícího ke druhému s mikrofonvm
1\ 1111I
diskusi blokující, by mel být jen "zlým snem", ne realitou. Magnetofonový
lÚ'
1111111
lzc využit ipri diskusi, když se podie potŕeby kjednou ŕečenému vrátime, uku
IIll'II11!na rozdíly mezi komunikací a metakomunikací.
Poukazujeme
na nuunce
, 1\'iIlUhlasu atd.
l'okud bychom z diskuse chtéli činit další závery, je možno použít (po úpravč) /ll',
Id"1ých katcgorii pro skupinové ŕešení problému popsaných v souvislosti se sociúl
111111
učením. Napríklad J. Janoušek popisuje šest kategorií:
výzva k partnerovi,
konkrctizace,
l,
výzva k partnerovi,
souhlas s partnerem,
IIl)SOuhIas spartnerem,
xhrnut] společného názoru.
DMc mohou existovat napr. kategorie: negativní ŕešení, neŕešicí návrhy, i'ešl'lI
1I1'kllllstruktivní nebo komentující, fešeni pomocí úvah a podmínek, ŕešeni !110Zl1l',
pllpisné, kritizujicí, neadekvátní, intuitivní, analytické, podmínéné, konkrétni, dll
pl\llI~Uj lei, alternativní, analogické, hodnotící, racionální, adekvátní, kooperujlcl,
uunrilativni, konstruktivní,
ŕešeni pŕedáním nadŕizenému,
konstruktivné spckulu
Ilv/1I rcšcnl, omezené ŕešení, komplexní konstruktivní ŕešení, částečné konstruktivnl
IdH'Il!, zccla originální, nezvyklé atd.
Y poradenské praxi lze využit posuzovacich kategori í k hodnocení nezávislým po
IIIlIVIIIUlul11,které vypracovuln Včra ('lIppo/li. Zaznamcnává
se:
Aktivni
IIId IVIH' Sl' IIlP"IIJll" VYlllllrlljlo vllIsI/lf rnínčnl.
jl' ••III)I'IIV, 1111\ V/VI'IIJ1ll1l1dllkllll'
lmočuč pozitivnl
jl'l,lldllV
.
jo'lIl()(~lIl1pl'Ohllllllll\'l' PIIII"\'V
PIIStlljIlV(I/lgiditu
•.lIl'I"U,1111I
SVhllPl1lI~I lIl'l' III II 11I1l'IIVIII\f\11\1
( )!l14 II110\'1' IIdl'l, ,'i'ltlllljlllll
kornunikace
I'uxivu] kornunikucc
II
H ()h~l\hIlVI\ 111'11I11'"
vúllli :-llilll'gll' rl~~CIII
"IIIhkIlI,
11Ilpil'ú IllllilllHit
výskytu
tuhutu prohlóntu.
l), S 1111
I III pkll6st h':ŠUIlIIHl instituci IldHI PIII)II II'mhll
10, PI'Ohl61ll vidí jako trauódii.
,úzl1am za predpokladu, že je proveden zkuŠUI1ÝI11pozorovatelern - poskytuje
1'11<111
informací jak o zpúsobu ŕešení jednotlivcem,
tak i o typu ŕešení charaktcristickl'lIl pro danou skupinu, Je však treba pŕipomenout, že záznam by nemčl být jen
..IIIllČnil11pro umení", ale má smysljen tehdy, pokud s ním je skutečné pracováno,
1.5 METODIKA PRÁCE S PRÍBEHEM
Vychází ze skutečnosti omezeného vlivu pouhé informace na postoje a chovúnl človeka. Nedostatky jsou práve v dopadu znalostí na ehování. Vedoucí skupiny
IIUI11UŽezahlcovat informacemi. Je pouze zasvčceným prúvodcem, podnčcovatelem
.liskuse, komentátorem. Pre s určitou nedirektivnostje
ovšem leadrem, podnčcovate11'1\1aktivity diskusní skupiny, ve které jsou živé príbehy probírány.
Postupujeme tak, že pŕedem pripravíme zhruba deset problémových
situací - živvvh pŕibéhú. Účastníkúm se obvykle pŕedaji v namnožené podobe na dvou listech
1"1Ilf1'1I.Po uvítání seznámíme účastníky s dalším programern. Úvodní instrukce môže
Ilyl napríklad taková: .Vítám vás na našem dalším setkání nad problémy mladých
lidl. Ve své praxi jak v pedagogicko-psychologické
poradne, tak v manželské a preduumžclské poradne jsem se často setkal s rúznými problémy ve vztazíeh mezi mladými
lrdmi ajejich rodiči. Nékteré z nich jsou popsány ve stručných pŕíbézích, které máte
ph.:d sebou. Zamysletese
nad nimi, jak by se daly ŕešit. Zhruba za čtvrt hodiny si
II nich začneme povídat. .. "
Po uplynutí výše zminéného časového intervalu pŕistoupime k diskusi. V nčkteIých skupinách postupujeme príbeh po príbehu, takŕíkajíc od jedničky po desítku.
(Tento postup je volen zejména tam, kde mám k dispozici delší čas na práci, a také
111111,
kde je nutné probrat radu situací.) Druhou možností je pŕedložit účastníkúm
oiúzku: .Reknéte číslo príbehu, který vás nejvíce zaujal." - probíráme jeden či více
plllH::hô (pod le časových možností), které vzbudily nejvétší zájem.
Obdobné je možno využít i tzv. testu zavŕených očí. Instrukce zní: "Vytvoríme si
I'hr-iček ncjzajimavéjšich príbehu. Zavŕete oči, já príbeh pŕečtu a vy zvednete ruku,
(Iok"d vás práve tento príbeh mimoŕádnč zaujal." Zavŕené oči rnají tu výhodu, že se
1I1'lIslll!ci vzájomné neovIivňují. Žebríček zájmu vytvorí lektor podIe počtu zvednuIyl'll rukou,
Vlastn! práce s živým pŕlbčhcm začíná tím, že se znovu pŕečte. (Číst môže lektor,
tll' vhodnčjš] je, aby jej pŕcčctl nčktcrý z účastníkú.) Úvodní vyzvání k diskusi je
u-Intivnč obecné, Napríklad: .Pŕišcl za várni váš karnarád a ŕckl: Tak lohll' 'll' "ti sluIII , Juk bysto 11111
poradili'?" Je možné volit dirckuvnčjší
formuluci: •.( 'o hy"II' 11111
(1111'lId"vy'!" NVIIIII" škodll, kdY/, použijeme vyzvúnl obsažcnéhn v IIlitll't', 1\1I.'dlI''''ll"
1\ 1I11/11VI'I(IIIIH'IIII, Nupl.: ••Tok ll' l'O x tltu, jllký il' vM 11(1:1,01"'"
11,1,1111
1I11IHI
v prvni !i'II:idlll.IIlI.Ii .•I,ll'lI "do obrátok". Ncuechú tvdy pllll>ll>lIl pllltlty
1111111111111\
jcdnoho z účastnlkú, IIll' vy/,yvú další. Napŕ.: "Dobrú, to .Il'jcduo f't,!~l'lli,1'0
hv .•\!' " 1011111
dodal vy?" nebo "Tuk jsmc práve slyšeli dva názory I11U:l,CI,
tuhl' ,k l'lI"
1I'I'ltll\llll si názor žen. Co o tom soudite?" Snažíme se ncvyvolávat jako vu školl"
11I1i'III1l'
si ncvcrbálních projevú a nebojíme se ŕici: "Vidím, že vy máte právč lll'l'O
1111IIIIY"",..
nechcete kamarádovi oponovat?" Bez povšimnutí ncponcchátc Olli
PI"WV, kturý neznamená souhlas. Napŕ.: "Vidím, že máte hlavu v dlaních, co vás \l'd'
1I111Wd1Wutd.
" Když diskuse beží sama - diskutéri se vzájemné doplňují, pak lckuu
,,',IIIPIljU do pozadí ajen nenápadne glosuje. Dbá vždy na to, aby se "nemlálila prúvd
ní! tlltltllll". V takovém prípade múže diskusi zaméŕit na jiný aspekt probJ611111.Stlll'il
l', uhy diskusi neuchvátilo jen nékolik málo ŕečnýcb účastnikú, Optimální je, když Sl'
ulwlllj! všichni, i když není nutné, aby všichni byli stejné aktivní.
Iltdô:ilé jc diskusi na záver shrnout. Jinými slovy není vhodné pŕejit k jin6t1111
plllhl{'ll1ovému okruhu, aniž by byl shrnut pŕedchozí, Toto shrnutí je vecí lcktoru,
1"11OVŠUI1'lmaximálne využívá názoru, které pŕedtím prezentovali účastníci. Jeho
\1'''''" za pŕlbčhem" by neméla být pŕiliš dlouhá. Obvykle vystačíme S 2-5 minutami.
l'rúcc v diskusní skupine není pŕednášeni. Využivá se dialogu, který má být VČCtlÝ.
~lllIktl,tní. Nejde o poučování, ale o získání názoru ajejich nenásilné korigování pro
Ilt'dtliclvím skupiny (pokudjsou chybné nebo jednostranné).
Rozdílné pohledy 1111
1t'~I'1I1situacc je možno nechat zaznít - neškodí. Nebojíme se ani určitého stretu 1'0
lhuyrh postojú, diskuse "mladí kontra starší", "muži versus ženy" atd. Vždy je 16pl"
kdy' k určitému záveru dojdou účastníci sami, než aby jej musel formou svého IlIO
IIIlitIgII prosadit lektor sám. Múžeme naznačit, jak by asi dopadlo jedno i druhé rešl'
III I'ri diskusích ovšem nepodporujeme kategorické soudy. Nemélo by dojítk ostrÝ"I
Ireli'lIll, v nichžjsou vitézové a poražení, spíše v tolerantnímu ujasňování (byl' trehll
IlItdflllých stanovisek).
l'Ilbčhy je možno zaŕadit do rámce vétšiho cyklu. (V nem múže být první sctkúnl
\I'IIIIVflno pŕcdnášce, druhé panelové diskusi po promítnutí filmu a dejme tomu th'l í
l,upinovó diskusi), Sezení nad príbehy lze opakovat - pri prvním setkání probcrcuudl~l. v dalších setkáních zbytek.
Slunujmc poznámky pro vedoucí skupiny, pro lektora pracujícího s programo
\ .1111111
diskusní skupinou:
'1
l'ľcd sczcnim ve skupine si pripravíme pro každého účastníka cyklostylovuné
podnčtovó príbehy tak, aby je mel pro sebe k dispozici.
l'odnčcujcrue aktivitu účastníkú napr. slovy: "Predstavte si, že to jsou vaši pľútl'k,
1'0 byste jim ŕekl?" "Ted' jsme slyšeli názor ženy, co nám ŕeknou muži?"
Nchojimc se chybných názoru. Jen ať zaznéjí. Budeme je korigovat.
Nohojlmc se slangových slov, nenásilné je uvedeme na pravou míru, napľlk ltul
luvy
"Jak Jirka fíká tripl, tedy odborne ŕečeno kapavka, gonorea."
1'11/01'nn zbytečné rozpaky. Je treba bez ostychu užívat taková slova, jako IIlIpl
I.otldoll1, a ne pri červenání nec o zašeptat o pánské ochrane.
1'0. l'O HC prebralo nad podnétovým pŕíbéhem, vždy shrneme a dodárnc nčco 1111
vk, I do tohoto monológu vložirne citace z výrokú účastnikú
skupiny,
Prlhl'hv IIIkll Idlllll'I'IIIIII\1I1
1.0
ISKI.ISNI SKtWIN\
'1I0V~'
•••
h~III .1"'111(·,.. .'
dINI,II~1I1 Nkll\llllY (1'1 >S) vychúzcjl Z technik SOl'il'tllllltOlll'l'ltf,
lOkII pi nové psychotcrup k', skup j 1I0Vl·ltO porudcns! vf, výcvi k II sol'i(III1~· pSYl'ltologil'
"Ý(;\I dovcdnostl
a diulogických
111t:lo(\ kulturnč-výchovnó
práce, Jcjich cllcm jc po
psal úskalí možných typú ľcšcnl sociálních situací a rozšífit repertoár sociálnlch
do
vcdností. V neposlední ŕadč jde i o aktivizaci účastníkú.
PrognllllovlIlll'
Programovanou
diskusní
skupinu
tvorí
skupina
osob majících
podobnou
životn!
ituaci a podobné problémy. V našem prípade jde nej spíše o žáky jcdnó tŕldy adolcs1'\'lIll1ího veku. Cíl skupinového
setkání je primárne
didaktický:
inforrnovat
o rúznvch problémech a vybavit účastníky postupy kjejich ŕešení.
ľ lčastnici PDS sedí v kruhu. Když se dobre neznají nebo když je vedoucí nczná,
1111111
pred sebou vizitku
sjménem.
Skupinu tvorí asi 15 Jidí a v jednom hodinovém
sezení lze probrat kolem 5-6 priIll'ht'l. Sezení môže být uvedeno nebo zakončeno vhodným zdravotne výchovným
filmcm.
In 10111I1111'1
mám I\IDS," rlk,', ,hill Vlllnl~uk karnarádúm. "Tady to čtu: Mezi prvnl pri/linky
1\11l:i pnltll1ubnutl a únava. ly It u'!II l. tnkže, pánové, do roka a do dne ml [cate 1I0luI111'""
1111I11('11('
ohízky:
vážnč,
I'~ 1Il'IIIysll
Jaké
má vlastnč AIDS
proč by to ŕfkal?
príznaky?
Zrejme
je
jasné,
že to
Jan Vorú
IIICII'IIIIIČlli
minimum: Spočívá ve shrnutí základních pŕíznakú choroby II IlIk('
1I\'II1l' 1111
téma hypochondrie. Za nejdúležitéjší príznaky již propuklé choroby je pil
"IIV!'1I111 nejrnéné
10% ztráta hmotnosti a zvétšení lymfatických
uzlin, hl1111111ýdl
I" Id plI:i,i ,
ve slabinách a za ušními boltci. Ty to príznaky však samy o sobč AIDS :1111
11l'11I1\.'II~íl11
nepotvrzují.
Mohou se totiž objevit u rady jiných
onemocnční. k II
\ IIIS sk utcčnč
prokázáno,
asi polovina
pacientú umírá do roka,
ili
čtvrtiny
do
dvou
kl,
Vllp
,,1\11
Id, ŕsknu vám fór," fíká se smíchem Jan Robotka. "Ridič zastaví stopaŕce, vezme Ji,dobre
ti IHIV!. Pak ŕidič odbočí na lesní cestu, všechno jde jako po másle, jen stopaŕka se brán!
1'1Y' I~adéji ne. Ridič to ale zvládne, a když je po všem, zeptá se ho ta stopaŕka: ,A pnnu,
111I'110
vy vúbec prúkaz o tom, že nejste nemocný na AIDS?' Ridič na to: ,Ale samozfejmň ,
.I uk ho už klídné rnúžete zahodit, protože ode dneška prestal platit,' ŕíká stopaŕka na to.
11(1)) Ý no?"
1.7 PRíBEHY NA TÉMA AIDS
l. AIDS
"Nemáš tužku?" ptá se v tramvaji Jirka Hojer kamaráda Mirka. .Proč?" ptá se Mirek. "No
támhle, podívej!" fíká Jirka. "Ten plakát! Je tam napsáno ,Pokyny pro cestující lOS' - to je
Integrovaný dopravní systém. Pľiplšu tam A. Bude to ,Pokyny pro cestující s AIDS'." Mirek
na to: .Počkej, podívám se ... "
Pu mocné otázky:
A I DS?
Jde o úvodní
Proč hoši takto vtipkují?
príbeh,
v némž lektor
Co znamená
vyzve
k diskusi
zkratka
na téma
Min i mál ní množství informace, které by si účastníci méli odnést, spočí vá v pOcJ10IWIII významu slova AIDS = syndrom získaný selháním imunity . .Je to onemocnční
virového pôvodu (virusje
infekční činitel velmi malých rozrnčrú). Púvodccm tohoto
«nemocnčn í je virus nazvaný HIV - virus lidské imunodcficicucc,
Idl'lý IIl1jllldú a ničí
III1'ilý druh bílých krvinck, tj. bunčk.jež v lidském tl'IL' IIwil IIpllltlll'IIII"IIIIII'IIIIČ
pŕcd
I hurohoplodnýrni
zárodky. Proto dochází
ke zlrl'tt~ illllllllty
(1III1I1I1Y~I'''\lI'IIIIMli orgn1111'111111),
Když jsou bilé krvinky napadcny vircru, Ilnkl'll
,,(.•11111'1111"1
r1l1lll1lll1lgllllis1111It-.
pl'l'lI ncmoccmi.
podle
koŕenú
reakce účastníkú besedy.
úzkosti. Nebo je zaméŕit
Bud'
Vl'
stylcm:
minimum: (pro variantu Jak se šm AIDS) Virus HIV zpúsobujicl AIDS
tčla tŕcmi cestami. Krví, pohlavním stykem a z infikované matky na jcštč
dítč. To se pak rodi s touto chorobou. Nej častej je prenos prostŕcdnic
I1II11 kl ve H spcrmatu. Pro nákazuje rozhodující
zanesení viru do krevniho občhu vní
IlIjl\ Ýl'1t osob. Onemocnení
prostŕednictvím
transfúze infikované
krve je LI nás ji
11'111vyloučcno.
Prenos znečišténou
injekční stŕíkačkou je zcela nepravdčpodobný,
I,d,/I' il: 11111no.blokovar hlavní cestu", což znamená vyhnout se pohlavnímu
styku
1111
rkuvunými
osobami. Každý, kdo je touto chorobou nakažen,ji
múže pŕcnášcr IHI
III III ll' I id i. Ncjčastčj i dochází k nákaze pri homosexuálním
styku.
tulururačnf
Jak to asi dopadlo?
minimum:
vlme o AIDS.
luformační
( 'II
1I1I1I1('né otázky: Je možné zfonnulovat
,"y~ltI Proč se tomu smejeme a dobrat se
III" Nl' ~iľí AIDS?"
Organismus
st: pr'l'SII1Ill' hn'IIIt1l'h'"
hNItYllI1
0111'111111
111\11111
ti ,
MIlIlO infonnurc
loholo typu SI: lcklur IIIIIINI
111I\'111111"'liii
"lillllll'llI.
II/kllhl!
1 hllgllll'li/lIl'1
cllOJ'ohy. kll'I'I'1 Sl' miuu: 11"1' jllllll·\'III.'
\'l" ""I'~II\I'"1
I r..!'1I "t'IIlI/IVII
1I11"l'llIldlli'l
I'ndnhlll'
I/l' dU'I(1111II (1/1ll" 11I"pl"Y IYIII! 111111' U/l'
IHllilIIP\'(lId 1[1\'11:Vl!
"\Ih, 11\1'1111'"11
1111/\II IIHllllhy
IIld,
III Ir III'I/;{ do
1I1'IIIIHI/,t:n6
••• It,
tu
ší
h\~clli'?
"Myull,,,,
'jo
by bylo nejlepší, všechny nemocné AIDS zavŕít nékam stranou od normálnlot:
lkll," rlk(1 Potr Sodomka a dodává: "Asi tak, jak se to délalo snemocnými
1111Ir!
Hvfll Jodl1tl dvé."
I'IIIIIIU'II('
uhh:lty: ('o
II 1\ dy 1 111111,
IJlI, jill,'
vlmc () šlŕcn! AIDS?
Ohrožujc
nemocný
leprou. Jlnnk Iri
AIDS
sv6
okol],
!'rlhl'hy
Iufurumču]
11I111111I1111I:" IU'lkllll' AII)S 1Il'dol'l U'1lI hl"nYIlI IIIIIIIIIIIIIIIIIYIIIHtykl'llI
l'IIIVl'kl'lll, který IlIÚ AII>S. Nejde II () scxuúlnlh» purt uvrn , 1Il'I'HIIIIIhlll)l'lIi 11111
Who
uuluutl pl·ísllI~níci. Pokut! I11Ulo jeho kcndice dovolí, 111Ml' Ill'IIIOl'IIy vykunúvut
SVl'
dO'lllVIHllli zamčstnání,
múžc navštčvovat
školu, môže bydk'l !-ll'/.dlilVýllli 110jcdué
uhvtuvnč,
Nakažení nehrozí ani pri podání ruky, ani dotykom s pŕedmčty, ktorých Sl'
11I'lIlIll'llI dotýkali. AIDS se nepŕenáší vodou, pri koupáni, potravinami. Nobyl prokú
IlIl'h'IIIIS polibkem. Možný by zrejme byljen u velmi vášnivého polibku, pri nčmž
ll, dll,,11I k drobnému poranení.
1\ cl••
/,11
lo mňže
"Il) 1'111
porád hovorí o téch homosexuálech. Málem nad nimi i v novinách pláčou, jaké to
InlHl chudlnky, ale že to jsou zvrhlíci, to nikdo nevidí," ŕíká Jana Pecinová, a po chvilce sl
povzdochne: "A to, že sem zavlekli AIDS, to je jim asi jedno ... "
Puruocné otázky: V kterých skupinách
osob je AIDS nejvíce rozšíŕeno? Homosexuti itn jc zlozvyk, záležitost nekázné, nebo vrozená záležitost? Co víme o homosexualiil' (ju treba korigovat chybné názory o zlozvyku a nekázni)?
lufurmačni
minimum: l kdyžje AIDS mezi homosexuály rozšíŕeno, neznamená to,
l' hy bylijcdiní, kdo nemocí trpí. Nejvétší výskyt choroby je u osob s tzv. rizikovým
clrovánlm, tj. l! hornosexuálú,
bisexuálú, tedy u téch, kteŕi pohlavne žijíjak s muži,
tuk se ženami, u prostitutek, u osob ze zemí se zvýšeným výskytem AIDS (tradiční
1,~Il\1v tomto smeru zeme strední Afriky, Haiti, v poslední dobe i USA a další vyspélé
l'11IČ)a samozrejme i sexuální partneri uvedených osob.
h.
Statlstika
.ono se s AIDS určite jenom straší - vždyť téch nemocných je jen hrstka. V časopise jsem
tom videl takovou tabulku a nemocných u nás byl o moc málo." Takhle uvažuje Jaroslav
I toŕaba a jen mávne rukou nad pozvánkou na prednášku Prevence AIDS.
l'UllIm'lIl'lIh\,I,y,
('Il
It' to
('o
I"ko "hoJl'
nrysllu-, 'l' hv 1I1'1,ln' IHlIlIOItJOzubrÍlllil dnlšfmu
(1111,SI pTl'dshIVlIll·tl')
Idlll\)l
11111111\111
~ir'l'lli AII >S"
Ipll.'lOI1 života?
luformučut
mlnlmum:
Lektor vede dialóg tak, aby byly znovu probrány všerhny
l!-llldy ochruny proti AIDS. Tutlut inforrnace by pochopitelné nepomohlo.
N{lvod k použití kondomu zní: Otevŕete krabičku na jedné stranč a vyjmčtc kon
.hun tak, abystc jej nepoškodili o hranu krabičky. Také prsteny, dlouhó nehty Iwho
11111
nmky ho mohou poškodit. Kondom poté navlečte na ztopoŕený úd pred zahájcnlm
iyku. Zmáčknutim
konce kondomu pri rozvinování zabráníte, aby nabral VZdlH:It,
II 11111dosáhnctc lepší citlivosti. Po skončení aktu vyjméte úd, dokud ztopoŕcní trvú,
II dll'Oveň pŕidržujte obsah kondomu, abyste zabránili jeho sklouznutí a {miku semene.
Kondomy nesmi být skladovány na místech, kde by byly vystaveny pŕimérnu U ltrn 11
ulovérnu záŕcnl nebo žáru. Pozor! Nepoužívejte
vazelínu nebo minerální oleje nebo
[uk ýkoliv prcparát z ropy, mohlo by to zpúsobit prasknutí kondomu.
Kdyby došlo ke genitálnímu podráždéní ujednoho z partnerú.je
nutné pŕestat kon
d01\1 užívat. Jcstliže príznaky trvají, vyhledejte lékaŕe.
H. I'Sllt o AIDS?
---
"Dobrá, roste počet nemocných AIDS," ŕlká Jan Čarek, "ale pŕece jen to není ta nejčastéjšl
choroba vúbec, Jsou mnohé horší, a pŕesto se o AIDS píše nejvíc. Taky se mu treba véno
vnlo celé jedno číslo časopisu pro mladé. To opravdu není žádné jiné vhodnejší téma?"
l'mnocné otázky: Chybéji informace
111":'1
zdravotnická témata vás obzvlášť
o AIDS, nebo jsme jimi naopak
zajímají?
pŕesyccni'
lufurmační minimum:
V roce 1981 bylo nemocných AIDS v USA méné než nyní
\ ('IC Lidé písemná varování podceňovali.
Své chování začali ménit, až když začali
IIlIlIml lidó v jejich okolí. Nedélejme stejnou chybu - varovatje nutno včas.
cl
I'cIIIUH:nč
otázky: Zj istíme
míru
znalostí
účastníkú o výskytu AIDS u nás i ve svete.
III furruační
minimum: Nárúst počtu pacientú s AIDS není v našich podrninkách
1IIllý [ako v j iných zemích, ale pŕece jen to není vývoj zancdbatelný.
. Mluvil,
tak
či ncmluvit
II li 1111111.
1111
IIII 1 jlollhlci1a'".
I II lo'" hlt!rllll 1,,1111
dillťl,
J
1.8
PODNETOVÉ
DOSPÍVÁNÍ
SITUACE S PROBLEMATIKOU
Soudímc, že tematika AIDS je výlučná. Je otázkou, zda tuto výlučnost plld
1111IIIvIII111Il,že budeme prezentovat pŕedchozí príbehy samy o sobč. Proto pŕedk lúllt't
1\11'dlll~1 situuco zamčŕcné na rúzná témata dospívajících.
Bylo by vhodné komhiuu
1'111pll'(kllozl pŕlbčhy s tírnto výbérem, a nabídnout tak diskusním skupinám Allql
lellllllll'kou ~k{tlu.
1'"1111 h'II~1I
i
I'rllll'liy In~1I"hill!'
'I'II;MA SII:XlJAI.I'I'A
". Pnnun
l. 'ľčhorenství
"CutIIIotu to vo 100+1?" f!kô .11111
IlImvHký. .Prý zase všude ve
pl1l1l1l1.Jň bych si holku, která ul. nčkoho méla, nevzal."
.h IIIII Mačáková, sedmnáctiletá dívka, je v jiném stavu, Její chlapec, osmnáctiletý Tibor, na
pll'IVlI o tom, co se stalo, reagoval slovy: ,,Proboha, jak je to možný, vždyť jsem dával po1111"
Jana se radí s kamarádkou, co dál. Nutit Tibora, aby si ji vzal, podstoupit interrupci,
11111111
lo tu [ešté nejaká jiná možnost?
II
sväté
I
. AIII/koncepce
",In vlm, že antikoncepce je dúiežitá,"
to
Ulici',
1'111111\111
ŕlká Jana Kučerová své kamarádce, " ale srnúln JI.,
nevl Mirek. Dost riskujerne. On proste mužskou antikoncepci neuznává."
nebo
I'~;MA KOURENÍ
"lille)' HO se mnou vyspíš, nebo se rozejdeme," i'íká Petr své dívce Zuzane a dodává: "NeIIIIlI' porád jako malá, už ti bude 18." Zuzana si s tím neví rady, Petra nechce ztratit, ale vyIlovOt takhle pod nátlakem - to také není ono. "Co myslíš?" ptá se své pŕítetkyné Karty. "Co
Inom délat?"
H. l>iskotéka
pal si, nebud' jako malá," i'íká kamarádka Jarce, která je dnes poprvé na diskot
"Sedét tady a nekouŕit, to je divné," dodává. Jarce se kouňt nechce, ale nápadná a ,joko
malá" také být nechce,
\. Zdání klame
Jlf! Foltán si zakládá na své povesti proutníka. Ve skutečnosti se dívkám již asi púl roku vyhýbá. Konkrétne od doby, kdy se v podnapilém stavu pokusil o styk s náhod nou známou
diskotéky a ke styku nedošlo, protože toho Jirka nebyl schopen. Od té doby si mnohokrát
kl: "Skončili jsme, jasná zpráva. Než se znovu ztrapnit, to radéji nic,"
Maminko, tatínku
"ro se snad no ŕekne: Maminko, tatínku, nekuŕte!" myslí si Standa Páral. "Ale zkuste to
II nás doma. Naši koufit stejné nepŕestanou a ješte mi vynadají."
rr
IH. Všude je néco
l. Pohlavní zdravovéda
Jnn Kosina nalezl v otcove knihovné knížku Seveda Ribbinga Pohlavní zdravovéda vyda110Uv Praze roku 1896, Nalistoval v ní kapitolu o onanii. Zamrazilo ho zvlášť nad odstavm, kde se píše: .Jakkoliv není nijak dokázáno, že by mohlo zkušené oko onanistu
poznati podie jeho vzezi'ení, nelze pi'ece neuznati, že trpící je často vyznačen pečetí své
horoby v tazích obličeje a ve svém chování. Zapadlé oči, k zemi upjatý zrak, mrtvolná bledost obličeje, ztuhlé vlhké ruce, oslabená pamét', dráždivá nálada, váhavost a spavost za
bílóho dne patŕí k pŕlznakúrn té to choroby. Nedostaví-Ii se vhodná péče léčebná, mohou
nnstat závažnejší poruchy organismu jako pohlavní neurastenie, impotence, nemoci plic,
rdco atd, Masturbace, tato metla lidského pokolení, je častéji, nežli se domníváme, príčiII ml šflenstvf .. ."
Jirko čas od času masturbuje, je bledý, mívá studené ruce, občas je váhavý, ospalý, le.Incos zapornene a stalo se, že nékolikrát treba nespravedlivé vybuchl.
.Nakonec je to moje vec," kfikl Vladimír Kovár, když mu rodiče vytýkali kouŕenl. "Jsem u
plnoletý - a co! Nékdo fetuje, jiný má AIDS a já kouŕlrn ... Dejte mi pokoj a nevšímejte sl
toho!"
II. I'h'čičky nepomohou
.,I~ečičkami ješté nikdo nic nevyi'ešil," povídá Petr Jungman. "Já jsem nekuŕák a neo
ohárn si otravovat vzduch. Když nékdo začne v místnosti, kde jsem, koui'it, pi'inesu zaležen
yrečky nebo starší rornadur. Schovám je na nékolik míst a čekám. Až ostatní začnou 111
montovat a vyšeti'ovat, kdo se s tím sýrem zbláznil, jen se usmívám. Až když začnou otv!rnt
okno, feknu: "Mill drazí, já tu se svým sýrem jen páchnu, ale vy sebe i me ohrožujete clO"
iutnml na životél"
. Hlavní je kontrola
N~~lUílásku
,1111111
Mrt'l/kovó
l).
chodi s Jlflm Košaŕern. Docela si spolu JOJ'llIllc'tI!, IlJr
1lI"Vllly lin lnthnnt sbltžon! Jlf! nechce nal6hat, filo prllCOlll1l
111"111111
In Kdy vlnuluň II 11111111J1fm
žlvotom /fil\lt
1111111
,111/111
1IIIIIIltn
lono
1111'111
1111,11,
In llrn
",Ul rnnrn kouranr pod kontrolou," tvrdí Tomáš Tauber, "když bud u chtít, tak koui'it pŕestanu."
(;l1vllku HOodmlčf a dodává: "Ale já nechci, protože bych mel pocit, že podléhám nátlaku,
()IIO /lO tOll' lodacos s Um nekuŕáctvím pi'ehání. To, že stát na cigaretách vydšlává, jo Jod
IHllllllltt), II Jo ponlze potrebuje, to Je snad také jasné ... "
I'rlfll'hV iukll
D. ( 'hyhl Cnhh'Cy
IIh
"II' fllI II 11\
III
•fir li "l lo Ilm11yrilff',dl! r<lk,' "JA IJy.,I1Ii1u 10Ir"!I'"I)()O lldl'Jlfllil, Illu [nk lo /11rld II, nhv 101111
"Vlo Ir I,pll(ľt'
"Vollco lI~dnbych ptostolu kourlt," rlkó Mirka Neuschlová, "Illu pllllI!t'rlo nojdo." Ul [sem to
koušola snad 20 krát, ale nikdy se mi to nepodai'ilo. Kdyby nčkdo vynalozl nejakou tablotu
proll koureru, bylo by to jiné. Mirku to hodne trápí a ješté dodává: "Já vlm, že nejlepšl by
bylo nozačlnat, ale už jsem začala, a tak co se teď dá délat. v tom mi má nékdo poraditi"
j·l. H(, kontra 53
.Jňnotvrdtrn, že koui'ení prospívá zdraví," rozdurdil se Jan Žák a dodal, "ale nikdo mi ješte
IlflVynvOtlil, jak je možné, že mú] otec kouŕil a zemŕel v 86 letech a jeho kamarád (byl to za-
II. Tuld nl rozchod
I{n<lok Kopecký chodil pul roku s dlvkou. Pi'i oslave jejích 17. narozenin se rozhodl, lO :H
nl rozejde. Chtél by to udélat taktne, aby se jí to co nejméné dotklo. Ptá se proto staršítu:
polužáka Petra Čarského: "Porad' mi, co jí mám i'íct, aby nebrečela. Já to nemám rnd.
'l1tOI bych se rozejít v dobrém."
l. Ach, ta láska
flrt'I~lIlý abstinent a nekui'ák) umi'el v 53 letech. To mi vysvetlete a pi'estanu kouŕlt."
václav Venhora se velice zhoršil ve škole, a to je na pováženou, protože má rok pi'ed rnaturllou. Rozešla se s ním dívka a s tím se asi nedokáže vyrovna!. Ŕíká: "Me nic nebaví, takový
Ivot Je k ničemu."
. Ncspravedllvost
"Náš trenér se zbláznil," ŕlká Jirka Žďárský a nervózne si zapaluje cigaretu. "Rekl mi, že si
musím vybrat: buď koui'it, nebo hrát fotbal. Taková nespravedlnost! Copak má vúbec právo, aby me vyhazoval z mužstva, když hraju skoro nejlíp?"
Patnáctiletá Ilona Pelikánová je hezké dévče. Začínají se kolem ní točil chlapci. Donedávna
toho méla jen legraci. Nyní se ale velmi parádí, je jako duchem nepi'ítomná a ze školy
hoo! domu pozdéj než di'íve.
I(,.Iláska versus nikotin
"Já bych s holkou, která koui'í, proste nechodil," i'íká Mirek Skovajsa kamarádovi. Ten na
to: ,,vlš, mne taky to Jii'inino koui'ení vadí, ale je to hodná holka a má me ráda." "Když te má
doopravdy ráda, tak koui'it pi'estane," odpovídá na to Mirek.
17. Ach, ty deti
Stanislav Mareš má po nálade. Zjistil totiž, že jeho jedenáctiletý
syn koulí, V kapse teplákú
mu naše I vysypaný tabák a krabičku sirek. Kluk napred zapíral, ale pak se priznal, "Co
ním," medituje táta. .Odpustit mu, dát mu pár pohlavkú, néco mu zakázat, znova mu vysvétllt, jak moc cigarety škodí? Nebo ho pŕinutit vykoui'it 2-3 cigarety tesne za sebou, aby
mu bylo špatné?"
IH. Škola ]« vin na?
.co s Um chcete dštat? Ve škole sice koui'it nesrné]í, ale sotva vytáhnou paty z budovy, tak
I malom [oštč na schod ech zapáll, Nikdo jim nic neŕekne," vzdychá matka sodmnáctiletého
Knl'fn. A dodáva: "Hlavne škola by méla proti koui'ení néco délat. My roclh~()snml nic neVO<!OIllO.
"
ľll:MA
t Opravdu musí
Jirka Sacká a Jan Koi'ínek spolu začali chodit do tanečních a brzy spolu chodí i jindy. Jiľčlna maminka to velice téžce nese. Myslí si, že její dcera má na takový vztah ješté dost času.
Často jl vyčítá, že se neučí a slízá se s klukem. Otec nad tím .spíše mává rukou a ľlká: "To
ll> k jejich veku pati'í. To asi tak musí být...
u
l. Iláska kontra VŠ
Petra Macháčková studuje ti'etí ročník gymnázia. Vždycky prospívala s vyznamenánlm
ona i její rodiče jaksi samozrejme počítají s tím, že bude studovat na vysoké škole. Peírn
le zamilovala do Davida Mádra, studenta 3. ročníku strojnické fakulty, a na jejím škol
111mprospechu to je znát. Navlc, dnes po pravde i'ečeno ani neví, zda studovat chce. Co
loď, nechat vécern volný prúbéh, nebo zasáhnout?
. ('us na vdavky
Ilnrw Pavlová, sedmnáctiletá učnice, má znárnost. S jejím partnerem se chté]l brát ješt
prod tim, než hoch pújde na vojnu - v den 18. narozenin. Rodičúrn se to príliš ne/lbl. Jan
rll<l1jl:"Máš čas." Jana nesouhlasl: .Proč čekat, když moje kamarádka Mirka je stejné starn
l III U~ 14 dnu vdaná."
CITOVÝ ŽiVOT
1V•• Isk In l.nNdlC'!
,lIrlrlfl 1I1111r'lkClvl'.
1111
1IICIII11oIIhl IIlJlupohlN,k
1\1\11111111"''''1
,,"111111.lltlllllll'
. Včera není dnes
.lIlkllll",
"rl/nIlIVIII) .""'"111111"1
iii
liflll,. III1VfIf,,,n
,,",Itiii dllllHllllIlflV
\11
1'''IIIII:I~kl\''
(,. l~ul,c1l1y
V'"
vzdčláu]
Jnna Mfčková je studentkou gymnázia, Učf se dobre, má šancl být prlpllIVtlllfl IHI vysokou
kolu. Chodí ale s Jirkou Davidem, žákem SOU, a ten jf rfká: "S vyaokoškolačkou chodil
nobudu. Ta všemu moc rozumí. .. " Janu to dost urazilo. Napadlo JI, zda má vóbec COIlII
Jirkou chod it.
. ( 'u
NC
H
11111111111"1111111111'11"1\'1
škorpí
""I\Illlko kllll 1I1"'dy v I I1MII1I II 1'11 I, vypli InrII '; Ilobo :I plvII II II 1/'''"11" pIM';1II1IHI
Itl""II1O!,/III'J1 HhldoVIII, l"ollle',I" IIl1l1nku,,,"
I'UIIIII IU'II1rudy
I '"l II1'1
t.IIIlIly Ctibor Zlkmund má na všechno svú] názor. Odmlouvá, nenechá sl v nlčou:
1.1 VI)IIIIrUI volnóho času tráví u počítačových her. Když mu doma pi'ipomenou, ŽO by HIl
IIli~lll' IWIIOČIlÓI.Ačfl učit, nepornúže to. Na poslední podobnou pfipomfnku reagoval slovy:
AJ II"PIM n uschna." Jeho maminka ľíká manželovi: "Takhle to už s tím klukem dál nejd
Mareš má rád spolužačku Jirinu Salačovou. Podie rnméní jejich společných znárných
1111'1
I JIFina ráda Petra. Ve společnosti jej však shazuje, zesméšňuje, Petr se ptá: "Já n
vím. preč se ke mne tak chová. To se nedá vydržet."
j"'lJtr
H. Zathat, či nezalhat?
Jana Vítámvásová je doma prísne vedena. Že by jí snad rodiče pustili bez dozoru na me]dan, to nepŕichází v úvahu. I kdyby šlo o zábavu ve slušné parte. Podobný mejdan se us ku
teční. Janin chlapec ríká: "Tak rodičúrn jednou zalžeš, že budeš na návšteve u kamarádky,
e se tam budete učit matematiku. Co by se mohlo stát. Tak to pro me pŕece udélej ... "
'I'~:MARODIČE ADOSPÍV AJÍCÍ nETI
e).
I<elu
1111"
pravdu
IIIk'I MIli oA HInedávno stéžoval kamarádovi: ,,víš, u nás je to hrozné. Samá práce, žádn
',IIIIVIl " Mnmlnka to zaslechla. S manželem ŕeš! dilema: promluvit s chlapcem o nutnosti
JlII"1III domn, nobo to prejft s tím, že kluka "život naučí"?
IIl1l1dn
l"k'l vflIl(ln'lk chodf ten náš kluk. Vypadá jako strašák v poli. Já se už nemohu na tu jeho
"dllllIIlOII, odronou bundu ani podívat. Proč by nemohl chodit ve slušném kabáte," povfd
I,II1lllrl)0I1Ó Jlrf Macháček na adresu svého syna Mirka. Mirek ale odmítá nosit néco jinéIrII , prllnlo;o hozkého oblečení má ve skŕlni dost.
Propadnutí
BuplN
Irena Pospíšilová je velmi dobrá žákyné. Nedávno jí ale nevyšla písemka a dostala z nf
pétku. Díky tomu jí z onoho predmetu hrozí trojka. Rodičúrn to velice vadí. Vždycky si pŕáll
rnlt z dcery premiantku, a teď tohle. Ríkají: "Jednou pétkou to začíná, trojkami na vysvšdčení pokračuje a propadáním to končí." Dcera se nadechla a už už néco odpovídá.
JO. Rozvod
.Kvúll tobš jsem snášela peklo," ŕiká maminka Ivety Gabrielové, .odkládala jsem rozvod,
hlllll I IIilnková , čtrnáctlletá dívka, obdržela dopis od kamaráda, se kterým se seznárnlln
!IllIellIlIIII lŕll>ore, U Polákú vybírá schránku na dopisy otec, a ten také obálku rozlepil a texl
prllf'lIt1 .John obsah (pri pi'edávání dopisu Jane) komentoval slovy: "To jsem nevedel,
II IIIllilllOrO múžeš
seznámit s takovým básníkem, Puškin je proti nemu hadr." Jana na to:
1 hl l" I/lO'lln horš! než Puškin, ale číst dopisy druhých je zase ješte horší než krást." atc
I'lh, d,,,..\ poznámka rozčílila. Ovládl se, ale opáčil: .Podlvej se, nejprve si pŕečti zákon
111111\
1\1111
o], Jň mám za tebe zodpovednost
a tvé dopisy bud u do tvých 18 kliďánko člst., ."
Jak to šlo, a ty se mi nechceš odvdščit ani slušným chováním. Když chci, abys umyla nádobl, tak Jako bych do dubu rntuvila." Iveta mlčí, ale myslí si: "Kdo se te prosil, abys to peklo
N,h~Cť,vn
mášsla ... "
.l l. Až dostane rozum
1{lšn Mlk Je neklidný, nesoustfedéný kluk, jak
rfkn: "Nodá se nic del at, ten kluk bude mft dom
. .H, lH'dlCN síuduvat
,10111<0111
uu nn dlklwllll rlkolo 11<'\11
PIlIlIlI'\III" It"dl
1111
qyl III 11'\1
Íl l, klllllllyl
Illk,) prlllll I Jr.ull/1r1l vl~k II
I J(III'MI dllllllO lomu ve Znojrné je od nejbližšího rakouského mesta vzdáleno pár kllometrú,
v""lltlIl11'Ó navštévujf, soutéží v rúzných disciplínách. Moravané se učí nemecky
I III' 111~1I11111((II11
učlílštl Je zase zkoušejí z češtiny. Hosté jsou vždy ubytováni v rodinách,
11,°111,,"
""0B
I I IIIIIIII\yoli
takto prespí Gudrum. Paní Horská svou dceru i Gudrum pohostila, Jak
1\1\111.'/1'11vllčorl filo Fekla: .Dévčata, tak teď se pusťte do nádobí, já už jsem unavené,"
111111111111
vl/lnlll, nlo dcera paní Horské, Kveta, zústala sedét a i'ekla: "Prosím te, z čeho
III \l1V1111',
, v'dyt' 101nkorát grilovala kuŕe. My se teď budeme dívat na televizi." Janu Hor
1'"11v li 1I hvlll unpndlo: "Když j I nedám pár facek, tak mi je brzy dá ona. Když Jí pár fnGok
d.\III. 111Icl"lo prod 11I'lVŠt()VOU
ostuda."
I'rlhl'''v jllkll/\ltl,jli
1'fl:I\1A IJI{AIUUUCII; A I)()SPIVA.lld
J)(!:TI
Ih'lll Mml oúcnooo, která po zaplacení poplatku za byt a stravu zbude, na tri hrornádky: pro
111Hl,pro vnuky a pro pravnuky. Nedávno jej navštívila jeho netef, a když slyšela o .obálko
Vt'II11systému", ŕekla: ..To já bych nikdy nedélala. Než taková návšteva, to radšji žádn
, MI\ to smysl
W, ,It'l II puvím, jak to.bylo
"Mnlka už je z toho vynervovaná, babička porád nadává, nic se jí nelíbí, nic neudétárru
dobro, porád má nejaké výhrady. Už by rnéla jít do toho domova dúchodcú, jak poŕád vy
IIIojuje,"
.,i,
W. Tu zn našich času nebývalo
'l. Poŕádek musí být
1I10clI nám. Vždyť nás také bude jednou potŕebovat, a pak se treba bude divit, .. "
III:MA OOSPiVAJÍCÍ
IH. Spurit.clna
,,11Idy my nepotrebujeme ani spoŕitelnu," soudí Jifí Mráček. Od té doby, co se moje sestru
vdllln, naši do nl strkají tolik penéz, že by se to hned tak do nejakého prasátka nevešlo
I\dy} Jsem ale já chtél pár tisíc na nové lyže, tak ríkali, že nemají a že ty staré jsou ješ!
dollló. To je pekná spravedlnost!"
11(1)0 má v živote nesnáze. Nesnáší, když nékdo nedoceňuje
"II!ldlvlIl
no kolom sobo n v
Čl PRÁTELÉ
,,10 Je hrozná nespravedlnost," povzdechla si Jifina Sedláková a dodala: ..Bratrovi dovoli
IIpl110všechno, ale me hlídají, jako kdybychom žili na Sicílii ve stredoveku. Já nevím, jak j
lo možné, asi to s nimi lépe umí."
I3l1blčka Kotková je osmdesátiletá žena, která nemá ráda, když si nékdo stéžuje. jaké mel
U, Tu všechno bude jednou tvoje
SOUROZENCI
. Nespravedlnost
, Co porád chcete
současné společenské zŕlili 8 vymoženosti. Vždycky na to reaguje vyprávéním, jak se lidi drive mell špatné a v jak
hl<lných podmlnkách mnozí žili. Vnukúrn její upŕlrrmost zreJmó vadl. Pornlouva]t ji a flkajl:
".10 IHl1\Obabi, to je agitátor." Snad i proto k nf v ooslodnl (Iohl'l «1101111111'1111'1.
SllIdký život
IlIn/.dnlny jezdl za 15000 Kč s Čedokem. Má dúchod, ješté pritom pracuje a penéz m
luko šlupek. Ne, že bych jí to závidel," ŕlká Jaromír Čenský, ..ale pŕece jenom by mohla po-
Jan Tlustý nesouhlasl-s pŕílišnou volností, kterou mají podie jeho rnlnénl oba vnuci. Tvrdi:
..Poŕádek musí být a poŕád ješté platí, že metla vyhání deti z pekla, .." Tohle často opakuje
vé dcefi, která podie jeho mlnéni vnuky jen rozmazluje. Ta si myslí, že vše je složitéjšl,
110mlčí. Zato vnuci reagují rúznýrní posmešky. Dédovi napr. hanlivé pfezdívají ..saďour".
DOdeček vzdychá: ..To se vám to smeje, když nad sebou nemáte pevnou ruku."
medituje Radek Pálenský.
.Nnšl šetŕl, jak mohou, já chodím na brigádu, peníze nemáme, ale naše bábi si každ
JI~I Paroubek je, jak se ľlká, ..ajznboňák ze staré školy". Nesnáší sebemenší nepŕesnost,
nodúslednost, drobná lajdáctví, která u svých vnukú občas zahlédne. Jasne a jednoznačne
Jim vytkne to, co se rnu.nelfbl. Vnuci se tomu pochopitelné brání. Ješté dŕíve, než deda
"pustí bandurskou, ríkají: ..Jo, my víme, že to za vašich času nebývalo."
.B
"rrlHI/1I1 IHI pana Nývlta v domovO dúchodcú nezapomfnajf. Naopak. NavšlevuJ' Joj plilVl
dullll'l, 1110vždycky zŕejrné čekají, že budou za návštevu odrnénéni. Pan Nývlt obvyklo ro
.llrkn Ilorký pňšel ke své babičce se slovy: .Vfš, doma mi nikdo nerozumf, pripadám sl tam
Illko olz], to nenf žádný život... Ty jsi ale moje hodná babulenka!" Babička se polichocen
111I1!ltlln,I kdyžji trošku vyvedla z míry další veta: .Babulenko, nedala bys mi 500 Kč? PO-
I I"hlčkll (z otcovy strany) vyhledala svého vnuka Petra Horáka (dospívajícího chlapce žijldhl) Jun s matkou) a rfká mu ...VíŠ, ty jsi byl [ešté malý kluk, když se vaši rozvedli, ale mel
I)yu včdčt, proč k tomu došlo. Všechno to je vina tvé matky .....
I
l. l ll, ,IsIIu' tndy, Mdečlul
lH. Ty [sl ruu]e hnhuleuka
Irllhtlvnl bych je na nové cédéčko." Babičku pak napadla parafráze Hamleta: "Dát, čl ne11111,
to JOoč tu beží. .. "
pllllll\1I1
II,
Nt't'luljí mč na holičkách
.lunn Mro/.ková má o rok staršího 171etého bratra. Ten není vúči sestre nijak galantnf. NIj"(,VIlO !ll nnpŕ, hrál s jejf odloženou sponkou do vlasú. Spadla mu a on ji nezvedl, ani kdy
IIl1i tn ,1111111
prikázala. Pokusiia se ho k tomu pŕinutit takfíkajíc silou, ale zkroutil jí ruku
11111
.)rIlHI so tedy obrátila na maminku, ať bratrovi zvednutí sponky prikáže. Maminka JI
IllI/klllllulln.
Mávta nad tím rukou a na Janino naléhání ŕekla: .Neŕíke] mi prosim, co rnán:
dl'''It
Copllk to mÁ smysl soudit ty vaše večné sourozenecké
spory?"
I'rlht'hv illkll IIh,*' pll/lllllll
U.
l1~l'lI'
l.l)
1I111~lm'
lJKÁZKY
Ihllh 2H.
"l () lu porád ročl, ŽO so nuun cl0l110porndnO učlt. Zkusto so alo ~I l1ťlHučil, kcly) /lodl1ollo
pokojo pŕes panelovou stčnu slyšlte televizor, v druhém pokoji sestra poušu mnUI10!()fOIl
1v kuchyni se hádá brácha s matkou. To mám zalézt nékam na záchod nobo co?"
IUIIIIII:
Zulhut,
Z DISKUSie
NAD VYBI{ANÝMI
pA(n~:IIY
či nezalhat
Karel, Petr, Jiŕl, Václav, Eva, Jana, Olga, Mirka, Kateŕina
'ymnázia, psycholog ep)
student] \. A
l. Prl\~divl{a
nahrána na magnetofon, záznam je zkrácen. Na pravé strane listuje ko
lcvó prepis nahrávky.
1111I1\1I,'1~ byla
Itrl Mľllllčka se v 161etech vrátil domu s modi'inou pod okem. Rodiče se vyptávali, vždyt' by
1111)1111((
rozum. Nevysvetlil jim to. Až večer z neho vylezlo, že se porval se spotužákom,
'''IIIY mu .vynalezl" hanlivou pŕezdívku "nervák".
, .'11I111
IIII'IIIM"
IlH
p
Nejvice vás, jak slyšírn, zaujal pŕfbéh Za/hat či
neza/hat. Kdo ho pŕečte? .. Jirko, vy jste i'íkal, že
o nem chcete hovofit, pŕečtéte ho. Buďte tak
hodný.
Iii kn:
Jana Vltámvásová je doma prísne vedena. Že by
ji snad rodiče pustili bez dozoru na mejdan, to
nepŕlcház! v úvahu. I když by šlo o zábavu ve
slušné parte. Podobný mejdan se uskuteční.
Janin chlapec ŕíká: "Tak rodičúrn jednou zalžeš,
e budeš na návšteve u kamarádky, že se tam
budete učit matematiku. Co by se mohlo stát?
Tak to pro me pŕece udelej!"
kontra skaut
Jana Malátová se pi'átelí s Mirkem Hareštou. Znaji se teprve krátkou dobu, ale trávi spolu
každou volnou chvilku. V tom je ale práve potíž. Mirek nemá na Janu dost
týdné se venuje svému skautskému odd ílu a každou sobotu s nimi chodí
Ice nabízí, aby s nimi chodila také, ale ta si myslí: Hrát si s détičkarni, z toho
Nedávno se situace vyhrotila na ostrí nože. Jana ŕekla: "Vyber si: buď skaut,
radný Mirek pŕišel se svým problémem za vámi.
času. Dvakrát
na výlet. Jan
jsem vyrostla,
nebo já." Be".
.,J. No, tak jsem si to pňjčila, to je toho!
rl
Predstavte si, že Jana je vaše spolužačka. Ríká:
tohle se mi stalo, nevím, jak to ŕešit, Kdo jí
poradi?
den a se rozešla se svojí nejlepší pi'ítelkyní - Martinou. Martina si totiž vzala bez dovolenl
skŕlné jejich společného pokoje na internátu Zdeninu halenku. Když se Zdena vrátila
studovny, zjistila, že halenka je pryč. Martina sice halenku po návratu z vycházky vrátila,
Ale neomluvila se a na výtky odpovédéla podráždene: "No, tak jsem si to vypújčlla ... To j
toho!"
Typické vyzvání, bežné pi'l
práci s živým pŕíbéhem.
Je možné mluvit osobe.
K príbehu se ješté
dostaneme.
Mné se to fakt stalo.
Pozor, aby diskuse nebyla
výlučne vedena jen části
účastníkú, vyzveme další.
A?
.,4. Karnarádství
Irina Salačová má z matematiky trojku, Jindra Wondráková dvojku. Jii'ina pŕi každé pl.
mce šeptern prosí Jindru o pomoc. Ta má ovšem dost co délat sama se sebou. Nedávno
(l proto pohádaly. Jii'ina i'íká: "To jsi kamarádka?" Jindra na to: "Ty nepoti'ebuješ karnarndku, ale kompjútr!"
Začátek ponecháme na
účastnících. Pokud se
zájemce o pŕečtení nehlásr,
určíme ho, radé] ale
nedi rektivné,
No, zalhala jsem a naši na to prišli, nepŕejte si
všdét, jaký to byl prúšvih.
Inn:
Já se snažím rlkat rodičúrn všechno. Ale dost
vyblrám. Ono nemá cenu je naštvat nebo aby
méli strach.
Hm, pánové, co vy na to?
.'.'.
SIlIlIU
Já myslfm, když je Jane 17 nebo kolik, tak by na
lušný mejdan jrt mohla. No proč ne?
roč ne? Jirko, vy chcete néco ríct?
No, já si nemyslfm, že by to bylo tak jasný. Moji
sestru by naši také nepustili. Je jí 16, má na to
)ošt6 čas.
A
H
tebou by II pustili?
I Jirka
se taki'íkajíc vrtél.
Necháme ho mluvit.
I'rlhčhv I"kll I.h "I.' I'1I/11i\1I1
IIr 1\11
I\si by ji se mnou pustili - nebo ne. Já nevím, já
s nf nikam nechodím. Ale me pusti, když i'eknu
kam, a kdy prijdu.
stra je na tom trochu jinak?
IIIIHI
No, je o rok mladší, je to holka, trochu jo.
l"
Máme tu teď dva problémy. Ten púvodní, zalhat
čl nezalhat, a ten druhý, rozdíly v povolené
vol nosti pro chlapce a dévče z jedné rodiny. Asi
bychom rnéli zústat u toho prvního problému, což
je problém Jany Vítámvásové. Evo, nechcete
nám néco ríct o té své lži?
fv
To byl o tak. Rekla jsem, že budu spát
u kamarádky, protože k ní prijede teta z Vidné
a bude vykládat, no a naši potkali kamarádčinu
maminku a ta to nevedefa a ľekla, že teta u nich
už byl a pred týdnem. Já rnéla nachystaný od ní
dárek, jako že mi ho dala. Pi'ijdu domu, jako že
púidu, a prúšvih. Bože, to byl prúšvih, Už bych to
nechtéla zažít.
P:
Hm, to se nedivím. Katko, vy jste k tomu ješté nic
neŕekla.
I'(nlorina:
Já si myslím, to co ostatní. Lhát se nemá, ale,
p,
Ale?
I<ntorlna:
Nékdy musí. Je to ale špatné.
l '.
Hm, co si o tom myslí ostatní?
I<fllorln
I Evina
lež je psychologicky
"bohatá". V podstate je
nejlépe, když nad príbehy
mluvíme osobe.
1\lIllIrll1
11111:
rodlčúm ŕlct všochno
clon
prlp""",
Dost záležf na tom, jak moc ho má ráda. To
nevfme, jak jí na nem záleží.
My to nevíme, ale tušíme.
Tvrdit to rnúžerne.
Pozor, aby ze "skupiny"
nebyl jen dialog dvou.
Kateľiné jsme ale skočili do
reči, když to nebylo vhodné.
Chyba. Jof\11'J 118mdala
mol lo 11IIpmvll
'o
p
Je to tak, ale ono pochopit neznamená vždycky
omluvit. Zvlášť když jde o néco nebo nékoho,
na kom jsme osobne angažováni, na kom moc
záleží. Ale i když je to trochu škoda, pojďme
pet k Jane Vítámvásové a k jejímu dilema Ihát
nebo nelhat. Její chlapec má na vec jasný
názor. Co jí tedy poradíte?
Psycho loga napadlo, že
mluví príliš rnoudŕe. Ze
strachu pred mentorovánlm
trochu "žene" dopredu
a stranou k púvodnírnu
príbehu.
Všímáme si spolknutých
slov, nenecháme je bez
povširnnutí. Sami je
rnúžerne užívat jako
význam,
Já bych k tomu ješté néco ŕekla, múžu?
Otázka Proč vás to
napadlo? je častá.
Podnecuje sebeotevŕenl,
což je ve skupine kladný [ov,
"
I
Určite ho má ráda, ale rodiče má také ráda.
)Iqll
l'
No, já bych ŕekla, jestli jí na nem opravdu
áleží, tak ať to riskne.
alže?
I IIt/1l
Asi jo,
I ,VII
(Ii IIl/pnky)
Já nevfm, po mých zkušenostech
krátké nohy. Radéji ne,
I
Co soudf ostatní?
- lež má
V záveru by se rnéli vyjádflt
opravdu všichni. Jejich
názor využijeme v našem
závérečném
"011111
I\si ne.
Wulllv
N~.
l'
Kdoj
shrnutí.
I'rlhl'hy
l'
l)
I
To je zajlrnavá asoel
Tomáš za sebou bud
zrejme mít ledacos, co by
nernélo psychologovl ujlt.
Nicrnéné zde to nechám
stranou.
Monike:
1':
Má na to nékdo jiný názor?
Nina a Ivo:
(praktlcky
nučasne)
Ne.
ll:
Takže otec udélal chybu. Ale eo dál?
I mII:
Jak eo dál? To je pfece jasné, fakt udélal
chybu. Jenom si to nechtél pŕiznat, aby se sám
pred sebou neztrapnil.
1':
S tim se dá souhlasit. Byl ale sám, kdo udélal
chybu?
Monika:
Já myslím, že tu chybu udélala i Jana. Méla dát
tomu klukovi adresu jinam. neba do školy
nebo na internát. Mohla si s ním psát a nikdo
by to doma nevedel.
ll:
To mohla, vyŕešilo by se to?
l ornáš:
No tak v podstate ano. Že by na to otec
nepfišel. Ale jinak asi ne.
ll:
Déku]i, to je presne vystiženo. Me v tom
príbehu napadají pŕlnejmenštm tri roviny
problému. První - právní, druhý - taktika otce
a tretí - taktika Jany. Probereme si je. Pojd'me
k tomu právu. Všechny vás asi napadlo, že
otec porušillistovní tajemství. Ale on se
odvolává na nejaký zákon. Na jaký?
l'llh~h 36. - Dopis
I'rlhnnni:
žáci SOU polygrafického - Pŕernysl, Nataša, Ivo, Monika, Emil, Olga,
Borek, Markéta, Nina, Tomáš
I )iskusi ľídí psycholog (P).
P:
Takže teď je na rade další príbeh, který zaujal
- dopis. Vy jste se Markéto hlásila, že jej
považujete za zajímavý. Prečtete ho.
Mnrkéta:
Jana Poláková, čtrnáctiletá dívka, obdržela
dopis od kamaráda, se kterým se seznámila na
letním tábore. U Polákú vybírá schránku na
do pisy otec a ten také obálku rozlepil a text
pŕečett. Jeho obsah (pri pŕedávání dopisu
Jane) komentoval slovy: "To jsem nevedel, že
se na tábore rnúžeš seznámit s takovým
básnfkem, Puškin je proti nemu hadr." Jana na
to: "On je možná horší než Puškin, ale číst
dopisy druhých je zase ješté horší než krást."
Otce tato drzá poznámka rozčílila. Ovládl se,
le opáčil: .Podíve] se, nejprve si pŕečti zákon
pak kafrej. Já mám za tebe zodpovednost
tvó dopisy bud u do 18 kliďánko člst..."
l"'
Kdyby Jana byla vaše kamarádka a prišla
prosbou o radu, co byste, Markéto, poradila?
MIIII\t'llI
No, jn AI mysllm, žo mčta pravdu. Číst elzl
doplny, IClso "octóló. NA lo ja pŕeco ,OkOl1
li
11111, no 'II () 10111Iny!lll ostntn]?
1111111
Nlldtllr"l, IlIkll
1"11111\111
"I'"k
II)Il1M:
Samozrejme nernúžerne ani
nechceme nabádat
nezletilce, aby Ihal rodíčúrn.
Pozor ale na mentorování.
To by byla pravdomluvnosti
medvédí služba. Proto
volíme záverečnou paralelu.
lukllllhllll'
Je v poŕádku, pokud se
shodnou, že otec udel al
chybu, ostatne on ji tak
udel al. Nernúžerne ale
dopustit, aby diskuse
.probrala" jen tento aspekt.
Monika nabízí pragmatiek
ŕešenl, Proč ne, ale nemu
zústat jako jediné a be
komentáre, který je
zpochybní.
Psycholog podékoval.
Dodáváme jen houšť,
podékováním, pochvalou
stimulujeme, podnécuiem
aktivitu. Nedékuierne jen 7.!1
to, když nékdo ŕekne nee
správne, ale v podstate za
to, že vúbec promluvil.
P zde "tlačí" k ŕešenl,
nechce, aby se diskus
stala pfíliš [ednostrannou
nebo naopak, aby se
rozplynula pŕlliš oošlrokn.
I'tlh~hy lukll 1IhOlil
NltllI
Piati takový zákon?
111111
To jo, platí.
I 111111
Platí, ale stejné to s ním rodiče pľenánéjí.
l'
Právo rodičú vyplývá ze zákona o rodine.
Rodiče mají za své deti zodpovednost, a tak
také mají povinnost o nich získávat co nejvice
informací. Jedním z prarnenú téchto informací
rnúže být i četba korespondence. S odkazem
na listovní tajemství bychom tady, právne
vzato, neuspeli. Olgo, vidím, že to neslyšíte
ráda, nemýlím se?
01'1/1
Ivo:
l':
Ivo
dl'lh Illtln íuk mrllu III
l'
Tak to zkusím já. Olgo, vždyť je to hrozná
zodpovednost za deti. Musíme o vás védét co
nejvíc. Jinak se asi vychovávat nedá ... Ivo,
nechcete néco dodat?
Člm vice sdélu]! fakta
účastníci, tím lépe.
Pozor, abychom opet
nepŕesunuli pozornost jen
na chybu otce. Nevyhýbáme
se .právnl" informaci, byť je
podána hovorovou formou.
Co bych mohl ŕlct. Že si z toho kluka nemél
dčlat srandu. Jako že to s tim Puškinem bylo
moc. Protože ten kluk treba není básnik, tak
preč ho shazovat. Ten otec taky nenl PmHI
l jo/.dl Autom.
lo IRlo rokl opravdu pčkné. MYHIIIII, }CI III Indy
ollI(; ClJlIFIVdll lroohu prohIllII .1111111 '''"U"vr11
1111lolio Irolllllnkn býk IIFI c":w VIIIl'; 11r\lllh I 'l (,
ItII
/\sl. Myslhu, }ulllul"lvnlnlllllvIIO
JOll0
Diskusi neuchvátíme. Dáme
vždy šanci účastnlkúm.
Mluvit mají hlavne oni. Teď
jsme je ovšem vyzvali asi
nejasne. Mlčí. Nékdy Ize
mlčení ponechat. Teď je ale
zaženeme. Diskusi
rozbehneme a .pŕedáme".
P zde moc mluví a diskusi
nadmerne tlačí. Že by
spéchat? Iva v podstate
umlčel. To je chyba!
Konečne si to uvedomil.
Pozdé, ale pŕece to napraví.
Hezké pŕlrovnnn! Chválit,
hvŕllltJ
hy
No, a tak se zvolna dostáváme k taktice Jany.
Bylo s nl všechno v pofádku? Monika, vy jste
tušlrn zatím k problému nic neŕekla.
MOlllk
No, já myslím, že asi také ne. Ona ho vytočila,
i když zase treba jak jí ŕekl, že kafrá, tak to
nemel ríkat. Protože když to pak ŕekne ona, tak
se bude divit, kde na takový slova chodí.
Ivo
Když mu ŕekne, že je zná od neho, tak on jí
rekne: "Chceš pár facek?"
rio
Jo, naši ríkají, deti uhlídat, to je lepší hlídat
pytel blech
Hm, to je docela vtipné pŕirovnání. Takže se na
ne pro to "právo na kontrolu" nezlobme.
Pojďme ale dál k taktice otce. Kdyby pfišel za
vámi on a ŕekl: poraďte mi, v čem jsem udélal
chybu, a vy byste vedeli, že chyba neni v oné
kontrole jako takové. Co byste mu ŕekli? Ivo, co
byste rekl po zkušenostech se svými rodiči?
/\/10,
lronle. Lldé vezmou dlllokll 'IplI' logrocl ne
Ironil, což neplalf ZUlllokll 1011 v lomto plípadé.
Ne. To je fakt nespravedlivé. To si človek
potom pripadá jako otrok. Samé povinnosti,
žádná práva. Maj to chytŕe vymyšlené.
Hm. Trošku odbočíme, ale ono se na to dá
dívat rúznš. Pokusil by se nékdo s Olgou
polemizovat v .kúží" rodlčú? Namítnout, co by
namítli oni?
il:
No, WIl 110 Illcilll I~d
" Il1ko 1111111prnvo
koulrolovn] dc)lI, kdy) Itiol! nopluolutó. Jnk rlkn/I
11!I~1. /\1 tl lnufu lU, IlIMo~ HI <llíl"l, CO eli
le do té doby muslš poslouchat.
l'
11"111'\111
MOl1lk
II:
Takže vy, Monika, máte dojem, že Jana
udélala chybu?
To je sice pravda a je dob, v,
že to Ivo ríká, ale pozor, aby
se diskuse nezvrhla
v .rnuzeurn kŕivd".
No, jako že to zase nebyla tak velká chyba, že
jako za to nemohla. Ale nernéla to ŕlkat.
Protože pak z toho byl o zbytečné dusno.
On to byl skutečné
téžký kalibr. Otec udélal
néco, na co má právo, a dozvedel se, že je
vlastne horší než zlodej. Souhlasil by nékdo
s tlmhle Janiným výrokem?
I >Iqo:
To byl a blbost, to jo, jenomže co rnéla délat?
r'
Poradí nékdo?
IIllfok:
No, asi jak jsme o tom už mluvili. Méla by si to
nechat posílat jinam a byl by pokoj.
r'
Je to tak jisté?
1l"rok:
No, tak jistý to zas není. Kdyby na to pňšel, tak
by z toho byl prúser tak jako tak.
I IIllll'
No, asi se s nim nernéla hádat a ríkat mu, že je
horšl než zlodej.
Diskuse má mimo jiné učit
hledat chyby u sebe.
Pozor na povrchní .snadná"
ŕešenl. Pozor také na to,
aby diskuse neskončila
v Iaciném, jak vyzrát na
rodiče. Slangové, byť hrub
slovo nevadí. Je spíše
dúkazern toho, že se Borek
nestylizuje. Konečne!
I'rlhl'hy IlIkllllh "11' 1'"/1111111
l'
Vžlt se do kúžo, K 101111'
bych om méli dOJfL USlllldll1
to vzájemné pochopenl.
lilLII!
Olžin názor zdúrazníme. Je
samozrejme možné
podrobné] rozebrat
asertivitu, agresivitu
a pasivitu. Zde to P neudélá.
Hm. Máte pravdu. Jsem rád, že jste ŕekla, že
mohl mit strach. Strach a agrese, nékdy
i lronie, spolu často souvisí. Jako by tím človek
chtél ten strach pŕehlušit. Víte, často se mluví
o tom, že by rodiče rnéli chápat své deti. Já
mám nékdy pocit, že by se mélo ríkat i to, aby
déti chápaly rodiče. Aby si uvédomily, že pocit
odpovédnosti a všeho, co s tím souvisí, není
peŕlčko. Le nékdy človek z tohoto pocitu až
pŕlliš mentoruje, že rnúže trochu, jak se ŕíká,
ujet. Je jasné, co myslím?
Dotazy podporujeme.
Účastníci by nernéli odejít
s pocitem néčeho
nedoŕešeného.
Ivo:
Neurazíte se, když se na néco zeptám?
P:
Ne, samozrejme že ne. Ptej se!
Ivo:
Víte, asi máte pravdu, ale mne to pripadá, že
radíte .držet hubu a krok". Jako jo, ale porád to
taky nejde.
promysl
(!
No, asi mél strach. Hlídal tu dceru a bál se o ni.
Jak Ivo rfkal, radši hlídat pytel blech. Ale když jí
bude nadávat, tak mu to nepornúže a jenom ji
naštve.
IVil
II
Jo, je to jasné.
Mlllkóln:
No, já bych ŕekl, že je to spíš radé] hubu držet
než si jí nablt, ale Ivo má taky pravdu.
smlchem):
ll:
Záverečné shrnutí je
nezbytné. Mohl by je
uskutečnit psycholog sám,
ale lépe když pri tom využij
poznatku účastníkú.
Takže je čas shrnout, co jsme si povídali,
a končit. K čemu jsme tady vlastne došli?
Tomáši, pomozte mi!
Múže to tak vypadat, ale nemám to na mysli.
Jde mi o to respektovat pravidla a ta tady
jednoznačná. Když to pŕeženu a zvolím príklad
z jiné oblasti, tak treba mohu mít stokrát
ovéŕeno, že mne dejme tomu náš rezník nebo
zelináŕ šidí, ale když se naštvu a jednou odejdu
s nákupem bez zaplacení, tak ho tím
nenapravím a nejsem néco jako Juraj Jánošík,
ale dokážu jenom to, že dotyčný zcela
oprávnene zavolá bezpečnost a bude ŕešit moji
krádež. Když pri vyšetŕování
pau kážu na jeho
chyby, tak to bude néco podobného jako když
se kričí "chyťte zlodéje" - a to je dost
problematické. Ale teď mám pocit, že moc
mluvím, ale asi tak hned nepŕestanu. Mne v té
diskusi chybéla jedna vec. Napadne ne koho
jaká?
No, že jako Jana udélala vlastne blbost a že
ten její otec teda na to mel právo ...
Hm, k tomu jsme také došli, ale nejen k tomu.
Kdo pomúže Tomášovi?
No, když bude Jana drzá, tak na rodičích moc
neprosadí. Zvlášť když nebude mít nárok.
li
Ano, i tak se to dá ríci. A co dál?
NIIIII
No, že to taky rodiče nemají vždycky snadný.
Tedy nékdy a s nékýrn.
IllIrllk
S tebou
to mají snadný. Tys na tábore nebyla
taky nevfm ...
svým
//11111
nevíš?
Borek Ninu vlcernéné
dobrornyslné .shazuje".
Nevadí. Nedélejrne
z diskuse nad živým
pfíbéhem néco pochrnurnš
vážného. Neníduvod, proč
jej ponékud neodlehčit.
Smích.
Psycholog musf shrnout
podstatné. Muže malička
Ironlzovat sám soba - vl
.nroudro" .
-------,,-----
=,