cd_ad trio prague - i

CD_AD TRIO PRAGUE
19.11.2007
16:10
Str. 1
CD_AD TRIO PRAGUE
19.11.2007
16:10
Str. 2
BEDŘICH SMETANA (1824–1884)
Piano Trio in G minor (Op. 15)
1/ I. Moderato assai
2/ II. Allegro ma non agitato – Alternativo I (Andante)
Alternativo II (Maestoso)
3/ III. Finale. Presto
ANTONÍN DVOŘÁK (1841–1904)
Piano Trio No 4 in E minor (Op. 90, B. 166) Dumky
4/ I.
5/
6/
7/
8/
9/
II.
III.
IV.
V.
VI.
Lento maestoso – Allegro vivace, quasi doppio movimento –
Lento maestoso
Poco adagio – Vivace non troppo – Poco adagio – Vivace
Andante – Vivace non troppo – Andante – Allegretto
Andante moderato (quasi tempo di marcia) – Allegretto scherzando
Allegro 4:04
Lento maestoso – Vivace, quasi doppio movimento – Lento – Vivace
AD TRIO Prague
Jiří Hurník – violin, Miloš Jahoda – cello, Martin Kasík – piano
Recorded at Lichtenstein Palace (Martinů Hall) Prague on October 26th, 27th and 28th, 2007
Recording director Jaroslav Rybář
Sound engineers, editing Václav Roubal, Karel Soukeník
Producer Jiří Štilec
28:05
10:53
8:24
8:46
30:40
4:05
6:52
5:56
4:11
4:54
CD_AD TRIO PRAGUE
19.11.2007
16:10
Str. 3
The genius of Bedřich Smetana (1824–1884) manifested itself from early on in piano
music. As to chamber music, only very few Smetana works survive. They were preceded
by youthful miniatures, mostly lost, scored for string quartet. Thus the list of Smetana’s
surviving chamber works comprises his Trio in G minor, Op.15, two string quartets and
two duos for violin and piano. If chamber music is indeed a vehicle for intimate
confession, then we can surmise that the composer only turned to it at times of
exceptional emotional affect. Such a work is his well-known String Quartet in e minor,
subtitled ‘From my Life’. Another is the Trio in G minor. In 1855 and 1856 Smetana’s
family suffered three deaths: the first to die was his two-year-old daughter Gabriela;
three months later he lost his four-and-a-half-year-old Bedřiška and then little
Kateřinka, born exactly a year and a day after Gabriela, died aged only seven and a half
months. The Trio was written as an elegy for the musically gifted Bedřiška. The
evidence is in the music itself – tragic in the first movement, with the second theme in
the cello being the unfortunate child’s favourite melody. The second movement is sad,
pained and forlorn, with only two brighter passages in a major key. In the contrasting
finale Smetana quotes a fragment of his Piano Sonata in G minor of 1846. The literary
source for the thoughts that went into the composition of the Trio is a letter which the
composer wrote after a delay of some 22 years to his piano school pupil Ludevít
Procházka: “The loss of my eldest daughter, that exceptionally gifted child, was the
stimulus for the composition of the chamber work, the Trio in G minor of 1855.“
The work was first performed at a concert at the Prague Konvikt on 3rd December
1855, with Smetana at the piano and Otto Königslöw (violin) and Johann August
Goltermann (cello). A year later Smetana showed the work to Franz Liszt and on his
advice made some revisions during his stay in Gothenburg in Sweden where he
performed the new version in February 1858. Some less radical revisions followed later.
The definitive version was first heard in 1880, the year that the Hamburg publisher
Hugo Pohl gave it the opus number 15.
Antonín Dvořák (1841–1901), well known among his contemporaries as well as
successors as an extraordinarily prolific composer, was also known for some apparent
eccentricities. This is testified to among other things by the contemplative title he gave
to the fourth of his surviving Piano Trios, finished on 12th February 1891. The sixmovement work, Op. 90, is entitled ‘Dumky’. At the time of its composition, Dvořák
CD_AD TRIO PRAGUE
19.11.2007
16:10
Str. 4
had several movements or complete works so entitled to his credit already. Thus he
somewhat surprised his friend, the painter and folklorist Ludvík Kuba who had
included many a Ukrainian dumka in his collections of Slav songs, when he asked him
during one of their café chats, “what in fact is a dumka?” By this time Dvořák’s Dumkas
for piano Op. 12 No. 1 and Op. 35, and the Dumkas in the Slavonic Dances Op. 46 No. 2
and Op. 72 No. 4, were well known. So was the Dumka in the Sextet in A major Op. 48,
and others in the String Quartet in E flat major Op. 51 and the Piano Quintet in A major
Op. 81. Dvořák’s Dumkas Op. 90 are similar to his Slavonic Dances in style, but differ in
their form. They also veer away from the character of the folk model, since four of
them offer two tempi and moods each, with the wistful slow section followed by
a contrasting lively one. This is the scheme in the block of the first three Dumkas. The
fourth Dumka is thoroughly true to its title, while the tempo of the fifth is an allegro.
The final Dumka is again in two sections, rounding off the whole work with a brilliant
vivace. The mood, emotion and heart-felt warmth of this work is carried by the
affectionate violoncello which, unlike in the composer’s other Trios, is here pointed up
and brought to the fore. Dumky, Piano Trio No. 4 in E minor, Op. 90 is the most poetic
and the most popular of Dvořák’s compositions of this kind.
AD TRIO PRAGUE
(Jiří Hurník – violin, Miloš Jahoda – cello, Martin Kasík – piano)
The piano trio AD TRIO PRAGUE, an ensemble that has the initials of the great classical
composer Antonín Dvořák in its name, brings together three outstanding musicians,
three artists representing the very top in classical music. Each member of the Trio is an
outstanding solo performer. Together they offer the listener a special experience in
listening to their performances. The violinist Jiří Hurník is a laureate of the Václav Huml
violin competition in Zagreb, the UNISA in Pretoria and The Prague Spring International
Competition. The cellist Miloš Jahoda, who has given the world premiere of the American
composer Nathan Baker’s composition and subsequently recorded it on the Albany
Records label, has won the Beethoven’s Hradec Competition several times, and the pianist
Martin Kasík, one of the finest pianists of the young generation today, has won one of
the most prestigious contests – the Young Concert Artists Competition in New York – as
well as The Prague Spring International Competition. Together, these three artists give
the AD TRIO PRAGUE its unusually broad appeal and its audience a special pleasure.
CD_AD TRIO PRAGUE
19.11.2007
16:10
Str. 5
Génius Bedřicha Smetany (1824–1884), prosazující se od mládí tvorbou pro klavír,
vešel do komorní hudby jen v několika málo zachovaných opusech. Předcházely jim
mladistvé většinou ztracené drobnosti rozepsané pro smyčcové kvarteto a bez nich
tvoří seznam Smetanových komorních skladeb jen klavírní Trio g moll op. 15, dva
smyčcové kvartety a dvě dua pro housle s klavírem.
Je-li komorní žánr považován za obor vyhrazený intimním výpovědím skladatele,
můžeme se domnívat, že autor se ke zpovědi hudbou uchyloval jen v případech
mimořádného duševního hnutí. Jednou z těchto reflexí se stal pověstný Smyčcový
kvartet e moll, který dostal podtitul Z mého života, a patří sem i Trio g moll.
Smetanovu rodinu postihly v letech 1855/56 hned tři úmrtí – nejdříve odešla dvouletá
Gabrielka, za tři měsíce čtyřapůl letá Bedřiška a přesně o rok a den po Gabriele nově
narozená Kateřinka, která se dožila jen sedmi a půl měsíce. Trio vzniklo jako nénie za
hudebně nadanou Bedřišku. Dokladem je hudba samotná, (ale nejen ona) tragická už
v první větě s vedlejším tématem ve violoncellu přinášejícím oblíbenou melodii
nešťastné dcerušky a bolestná, smutná a beznadějná ve větě druhé, osvětlené jen
dvěma durovými pasážemi. Do finální živě kontrastní věty Tria zakomponoval autor
úryvek ze své Sonáty g moll pro klavír z roku 1846. Literárním dokladem o podnětech
vzniku díla je dopis, který o dlouhých 22 letech později napsal Smetana Ludevítu
Procházkovi, svému žáku z klavírní školy. Stojí tu tato slova: „Ztráta mé nejstarší
dcerušky, toho tak neobyčejně nadaného dítěte, byla příčinou skladby komorní, totiž
Tria do g moll v roce 1855“.
Skladba měla premiéru na koncertě v pražském Konviktu 3. prosince 1855. Spolu se
Smetanou u klavíru ji přednesli houslista Otto Königslöw a violoncellista Johann August
Julius Goltermann. O rok později předvedl Smetana Trio Ferenci Lisztovi a podle jeho
rady provedl, už ve švédském Göteborku, některé úpravy – tuto verzi tam také hrál
v únoru roku 1858 a další méně výrazné změny učinil později. Definitivní verze zazněla
roku 1880. Ve stejném roce dostalo dílo v hamburském nakladatelství Hugo Pohla
opusové číslo 15.
Světově proslulý český skladatel Mistr Antonín Dvořák (1841–1904) strmící mezi
současníky i následovníky jako mimořádně požehnaný tvůrce, proslul i mnohým
zdánlivým podivínstvím. Jeden z hloubavých projevů této charakteristiky se týkal
i názvu čtvrtého dochovaného klavírního tria skladatelova, dokončeného 12. února
CD_AD TRIO PRAGUE
19.11.2007
16:10
Str. 6
roku 1891. Tento šestivětý opus 90 nese název Dumky. Když jej Dvořák komponoval měl
za sebou již několik opusových částí nebo celých skladeb takto pojmenovaných a proto
kdysi poněkud překvapil přítele malíře a folkloristu Ludvíka Kubu, který ve svých
sbírkách slovanských zpěvů mnohé ukrajinské dumky zaznamenal. Na jedné ze
společných kavárenských schůzek se ho totiž zeptal „co je to vlastně dumka“. To už byly
dávno známé jeho klavírní Dumky op. 12 č. 1 a op. 35, dumky ve Slovanských tancích
op. 46 č. 2 a op. 72 č. 4, dále dumka v Sextetu A dur op. 48, ve Smyčcovém kvartetu Es
dur op. 51 nebo v Klavírním kvintetu A dur op. 81. Dvořákovy Dumky op. 90 jsou
obdobou Slovanských tanců ve stylizaci, ale odlišují se od nich formálně. Opouštějí také
typický charakter lidové předlohy, neboť čtyři z nich jsou tempově a náladově dvojaké,
pomalá teskná část je doplněna kontrastní živou veselostí. Takto jsou provedeny první
tři Dumky, které vystupují jako celek. Čtvrtá veskrze věrná svému názvu je vystřídána
pátou allegrovou a dílo uzavírá opět dvoudomá Dumka zakončená efektním Vivace.
Nositelem nálady, citovosti a vroucnosti je v tomto opusu jímavé violoncello, oproti
ostatním skladatelovým triím zvýrazněné a vyzdvižené. Dumky, klavírní trio č. 4 e moll
op. 90 jsou mezi Dvořákovými skladbami tohoto žánru nejpoetičtější a nejoblíbenější.
AD TRIO PRAGUE
(Jiří Hurník – housle, Miloš Jahoda – violoncello, Martin Kasík – klavír)
Klavírní trio AD TRIO PRAGUE je souborem, který ve svém názvu nese jméno velikána
klasické hudby Antonína Dvořáka. Ansámbl spojil dohromady tři vynikající umělce
představující špičku v oblasti klasické hudby. Každý z nich patří mezi skvělé sólové hráče
a přesto nebo právě proto spojení v komorní celek dává posluchačům mimořádný
zážitek z poslechu hudby v jejich interpretaci. Houslista Jiří Hurník, laureát houslové
soutěže Václava Humla v Záhřebu, UNISA v Pretorii a laureát Soutěže Mezinárodního
hudebního festivalu Pražské jaro, violoncellista Miloš Jahoda, který uvedl světovou
premiéru skladby amerického autora Nathana Baker a následně ji natočil pro firmu
Albany Records, a několikanásobný vítěz interpretační soutěže Beethovenův Hradec
a klavírista Martin Kasík, patřící mezi nejlepší interprety dnešní mladé generace, je
vítězem jedné z nejprestižnějších světových soutěží Young Concert Artists Competition
v New Yorku a vítězem Soutěže Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
To vše zaručuje mimořádné kvality souboru AD TRIO PRAGUE a skvělé posluchačské
zážitky.
CD_AD TRIO PRAGUE
19.11.2007
16:10
Str. 7
Front cover and inside photos Martin Tůma © 2007
Sleeve note © 2007 Rafael Brom
Translation © 2007 Karel Janovický
Layout © 2007 Luděk Turek
CD_AD TRIO PRAGUE
19.11.2007
16:10
Str. 8
UP 0018-2
UP 0030-2
UP 0078-2
UP 0067-2
UP 0084-2
UP 0099-2
UP 0096-2
UP 0089-2
UP 0101-2
ARCO DIVA - Balbínova 14, 120 00 Praha 2, Czech Republic
tel.: +420 224 238 673-6, +420 777 687 797, fax: +420 224 238 619
www.arcodiva.cz
e-mail: [email protected]